Odůvodnění územního plánu

Hodkovice nad Mohelkou

Textová část

Objednavatel: Město Hodkovice Nad Mohelkou zastoupené starostkou Markétou Khauerovou Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou Náměstí T. G. Masaryka 1 463 42 Hodkovice nad Mohelkou Pořizovatel: Magistrát města Liberec Odbor hlavního architekta Stanka Radim náměstí Dr. E. Beneše 1 460 59 Liberec 1 Zpracovatel: Ing. arch. Tomáš Kodet Sokolská 2291/4 796 01 Prostějov IČ: 74606476 T: +420 725 505 605 E: [email protected] W: www.tomaskodet.blogspot.com Autorský kolektiv: Ing. arch. Tomáš Kodet, Ing. arch. Martina Kodetová, MgA. Petra Pavelková Zpracování ploch ÚSES: Ing. Jiří Horatlík Nadřízený orgán územního plánování: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2

1

Obsah textové části:

A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území……………..…3

B Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu.…………………………………….…………………….5

1. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem…………………………………………………….5

2. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území………...... 21

3. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů……………………………………………………………………..22

4. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů……………………………………………………………………………………………………27

C. Vyhodnocení splnění požadavků zadání…………………………………………………………….……31

D. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty…………………………...43

E. Odůvodnění VPS a VPO………………………………………………………………………………………..…81

F. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch……………………………………………………………….…87

G. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ……………………………………………………………....90

H. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa…………………………………………………………………………………………………………..………..…90

2

A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Koncepce rozvoje města Hodkovice nad Mohelkou nebude mít přímý vliv na navazující území sousedních obcí. Z pohledu širších vztahů je řešena zejména návaznost v oblasti dopravní a technické infrastruktury, prvků Územního systému ekologické stability a ochrany přírody.

V rámci dopravní a technické infrastruktury je sledována návaznost záměrů:

‐ Koridor vedení ZVN 400 kV – TR Babylon – TR Bezděčín (ÚAP LK – PUR 03) vedený v trase stávajícího vedení ZVN V451 – územní plán respektuje jeho návaznost na území sousedních obcí Bílá, Žďárek a Frýdštejn.

‐ Koridor vedení VVN 110 kV (ÚAP LK E17A) – územní plán respektuje jeho návaznost na území sousedních obcí Dlouhý most, Frýdštejn, Rychnov u Jablonce nad Nisou

‐ Mezinárodní železniční koridor D26 v úseku Turnov – Liberec ‐ územní plán respektuje jeho návaznost na území sousedních obcí Dlouhý Most, Bílá, Žďárek

Zhodnocení postavení města v sídelní struktuře a z toho vyplývající vlivy na očekávaný vývoj města

‐ Město se nachází v Rozvojové oblasti Liberec ROB1. Z toho vyplývá požadavek na přednostní umísťování ekonomických aktivit do tohoto území. Podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit směřujících k posilování významu LK v republikových a středoevropských vazbách.

‐ Město je součástí koridoru rozvojové osy ROS10 Dubá ‐ Doksy ‐ Mimoň ‐ Jablonné v Podještědí / Stráž pod Ralskem ‐ Český Dub ‐ Hodkovice nad Mohelkou.

‐ Z pohledu ZÚR LK je město bráno za ostatní centrum osídlení mikroregionálního a sub regionálního významu mimo rozvojové oblasti ZÚR LK.

‐ Město je příznivě situováno nedaleko Liberce, Jablonce a Turnova u důležité dopravní komunikace, ale umístění města v krajině neumožňuje návrh větších průmyslových ploch v návaznosti na stávající průmyslové plochy.

‐ Ve městě nejsou velké rozvojové plochy průmyslu, nepředpokládá se příchod velkého investora. Rozvoj bude spíše spočívat v rozšíření stávajícího průmyslu, případně v příchodu menších investorů.

‐ Město má výborné spojení do nedalekého Liberce, Jablonce a Turnova, ale z důvodu vedení většího počtu dopravních a technických sítí a tím znehodnocení spojení města s okolní krajinou se nepředpokládá, že by se město mohlo stát významnějším vyhledávaným rezidenčním sídlem pro obyvatele pracující v těchto městech. 3

‐ Z výše zmíněných důvodů se očekává pokračování mírného nárůstu obyvatel, který bude odpovídat omezeným možnostem rozvoje ploch města.

Přírodní systém

Území města Hodkovice nad Mohelkou je dotčeno přírodními prvky nadmístního významu:

‐ Přírodní park Ještěd ‐ zřízen nařízením Libereckého kraje č. 5/2005 ze dne 31. 5. 2005, posláním parku je zachování a ochrana rázu krajiny s významnými soustředěnými přírodními a estetickými hodnotami, zejména lesními porosty, vodními toky a nádržemi, mozaikou dřevin rostoucích mimo les, se zachovalou lidovou architekturou a s charakteristickou strukturou zemědělských kultur včetně přírodně hodnotných luk a pastvin a vytvoření podmínek pro obnovu narušených ekosystémů.

‐ Nadregionální biokoridor K19MB (Studený vrch – Jizerskohorské bučiny) v severní části řešeného území na hřebeni Javorníku směrem na regionální biocentrum RC 1252 Jestřebí, zahrnuje lesní společenství, pastviny, louky s bohatou liniovou zelení

‐ Regionální biokoridor RK 668 ‐ Údolí Mohelky – Jestřebí, směřuje z údolí Mohelky v katastru obce Bílá k nadregionálnímu biokoridoru K19MB v katastru Záskalí, na řešeném území prochází přes převážně lesní porosty a louky s mimolesní zelení na sever od města Hodkovice nad Mohelkou

‐ Regionální biocentrum RC 13 ‐ Bezděčínské skály, lesní porosty s převažujícím výskytem borovice lesní, břízy bělokoré a buků, součástí je skalnatý pískovcový hřbet ‐ významný krajinný prvek Bezděčínské skály

Zhodnocení dopravní návaznosti

Řešené území je obsluhováno silniční a železniční dopravou. Hodkovice nad Mohelkou leží na silnici I/35 a na celostátní železniční trati č. 30 Jaroměř – Liberec. Z regionálních komunikací je významná silnice II. třídy ve směru na Český Dub. Území je obsluhováno integrovaným dopravním systémem Libereckého kraje, který zahrnuje na daném území vlaky a autobusy, které navazují na MHD na území Libereckého kraje, zejména MHD Liberce a Jablonce

Širší vazby technické infrastruktury

Zásobování vodou Řešeným územím prochází přivaděč DN 600 oblastního vodovodu Dolanky – Liberec, který je zdrojem pitné vody pro město.

Zásobování elektrickou energií V řešeném území se nachází rozvodna Bezděčín a procházejí jím nadřazená elektroenergetická vedení: 4

‐ V451 400 kV Babylon – Bezděčín ‐ V210 220 kV Chotějovice – Bezděčín ‐ VVN 110 kV Šimonovice – Bezděčín

Zásobování plynem Územím prochází nadřazení vedení VTL plynovodů:

‐ DN 500, PN 25 Ústí n. L. – Východočeský kraj

B Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu

B.1. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje ve znění aktualizace č. 1

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

Komentář: Vychází se ze zásady rozvoje přírodních, civilizačních a kulturních hodnot s cílem rozvoje hodnotného rezidenčního centra místního významu. Respektuje se charakteristické uspořádání jednotlivých sídel a jejich usazení do terénu. Navrhují se rozvojové plochy do stávajících proluk a dotváří se jimi stávající urbanistické uspořádání sídel a vyhýbá se navrhování nových rozsáhlých rozvojových ploch ve volné krajině. Chrání se plochy volné krajiny, zejména v hodnotných oblastech přírodního parku Ještěd, v plochách ÚSES a v oblastech okolo plošně rozsáhlejších významných krajinných prvků, jako jsou skalní útvary a vyvýšeniny. Brání se upadání venkovské krajiny, podporou komunitního života v lokalitách mimo centrální část Hodkovic nad Mohelkou pomocí vymezení lokálních veřejných prostranství.

5

(14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.

Komentář: Přednostně se umísťují rozvojové plochy mimo nejkvalitnější zemědělskou půdu.

(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.

Komentář: Panelové sídliště v Hodkovicích nad Mohelkou se zapojuje do okolní zástavby, navrhovanou zástavbou proluk se stmeluje území jednotlivých sídel, podporuje se propojení jednotlivých lokalit pěšími cestami a vytváří se lokální veřejná prostranství.

(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.

Komentář: Vlastníkům a uživatelům ve funkčních plochách se ponechává maximální volnost ve způsobu jejich využití a dbá se pouze na to, aby se funkce v území vzájemně neobtěžovaly (např. v centru města Hodkovice nad Mohelkou se připouští obytné, administrativní a obchodní funkce s menší plochou, ale nepřipouští se funkce, které by vyžadovaly zvýšenou dopravní zátěž nebo obtěžovaly své okolí). V rámci přípravy Územního plánu se sbíraly návrhy od obyvatel a uživatelů území.

(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Komentář: Vymezují se návrhové plochy pro průmysl, sklady a obchod v prolukách stávajících ploch pro průmysl a v jinak nevyužitelných plochách u silnice I/35.

6

(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

Komentář: Podporuje se polycentrický rozvoj sídelní krajiny vymezením veřejných prostranství, sportovních ploch a ploch občanské vybavenosti v lokalitách mimo centrální část Hodkovic nad Mohelkou. Podporuje se propojení jednotlivých lokalit a ochrana jejich hodnot. Podporuje se konkurenceschopnost vymezením ploch výroby, obchodu a služeb v katastru města Hodkovice nad Mohelkou.

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

Komentář: Podporuje se nové využití zanedbaných průmyslových a zemědělských ploch, např. zemědělského dvora, nedostavěného objektu u železniční trati v Jílovém a bývalé cihelny na jih od Hodkovic nad Mohelkou. Podporuje se sanace stávajících skládek.

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Komentář: Navrhují se rozvojové plochy do stávajících proluk a nenavrhují se nové rozsáhlé rozvojové plochy ve volné krajině. Chrání se plochy volné krajiny, zejména v hodnotných oblastech přírodního parku Ještěd, v plochách ÚSES a v oblastech okolo plošně rozsáhlejších významných krajinných prvků, jako jsou skalní útvary a vyvýšeniny.

7

(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.

Komentář: Rozvoj území směřuje mimo migračně významné plochy. Respektuje a zdůrazňuje se hranice jednotlivých sídel, zamezuje se jejich překročení zástavbou a brání se srůstání jednotlivých sídel. Zajišťuje se propustnost krajiny pro člověka pomocí respektování stávajících zvykových cest a vymezením nových cest, které nahrazují cesty, které byly v minulosti přerušeny výstavbou liniových staveb. Vymezují se plochy ÚSES skládající se z biocenter a biokoridorů, které pomáhají přirozené migraci volně žijících živočichů.

(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

Komentář: Výrazně se definuje hranice sídel (zejména města Hodkovice nad Mohelkou) a brání se tak i jejich případnému budoucímu překračování. Podporuje se propojování veřejně přístupné zeleně v okolí sídel (např. podpora spojení Městského lesa, lesoparku okolo vodního toku Oharky, lesoparku Kalvárie) a propojení veřejné zeleně uvnitř sídla se zelení vně sídla (např. propojení Městského lesa a veřejné zeleně u panelového sídliště)

(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

Komentář: Vytváří se podmínky pro cestovní ruch navrhovanou prostupností území pomocí vedení pěších, značených turistických a cyklo tras, vedením mezinárodního cyklokoridoru a umístěním lyžařského areálu.

(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je‐li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů 8

městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).

Komentář: Zmírňuje se vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, zejména vymezením ochranné zeleně mezi dopravní koridory a obytné plochy, situováním návrhových obytných ploch mimo přímý negativní vliv dopravních koridorů a omezením rozvoje obytných ploch v ochranných pásmech dopravních koridorů.

(24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.

Komentář: Návrhové obytné plochy se umísťují mimo přímý vliv průmyslových areálů, vymezují se plochy ochranné zeleně mezi obytné plochy a plochy průmyslu, obchodu a služeb, omezuje se rozvoj obytných ploch v bezprostřední blízkosti průmyslových areálů.

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Komentář: Vymezuje se aktivní zóna záplavového území a záplavové území Q 100 řeky Mohelky a nezvyšuje se tak bezpečnostní riziko při povodních. Podporuje se liniová zeleň v krajině, aby se předcházelo sesuvům půdy a erozi a nezakládaly se nová rizika sesuvu půdy nebo eroze, vymezují se podmínky pro zadržování a retenci dešťových vod v zastavěném území. Vymezují se plochy pro obnovu a zřízení nových vodních ploch, které budou zadržovat vodu v krajině. Zachovávají se stávající plochy krajinné zeleně a PUPFL v okolí vodních toků, které slouží k zadržování vod stékajících z polí.

9

(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

Komentář: Vymezuje se aktivní zóna záplavového území a záplavové území Q 100 a umísťují se rozvojové plochy mimo toto záplavové území.

(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami.

Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje.

Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.

Komentář: Veřejná infrastruktura uvnitř území i vůči navazujícím územním jednotkám je funkční a odpovídající velikosti sídla i vzájemným vazbám, město má zejména díky silnici I/35 výborné napojení na síť silniční dopravy. Vymezuje se železniční koridor mezinárodního významu Praha‐Mladá Boleslav‐Turnov‐Liberec‐Frýdlant‐Černousy/Zawidów (PL) D26 v úseku hranice Libereckého kraje –Turnov ‐Liberec s novostavbami úseků, elektrizací a zdvojkolejněním. Na řešeném území se nachází vedení VVN V451 400 kV Babylon – Bezděčín, V210 220kV Chotějovice – Bezděčín, VVN 110 kV Šimonovice – Bezděčín. Vymezuje se E1 ‐ koridor republikového významu PUR03 ‐ zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV v úseku transformovna Babylon – transformovna Bezděčín v celkové šířce 150 m v nezastavěném území a v šířce 100 m v zastavěném území. Řešeným územím prochází VTL plynovod DN 500 PN25 Ústí nad Labem – Východočeský kraj

(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.

Komentář: 10

Chrání se stávající veřejné prostory a ve vhodných lokalitách se vymezuje zřízení nových veřejných prostor, jako jsou veřejné prostory v centrech jednotlivých lokalit a vymezení nových ploch veřejné zeleně v Hodkovicích nad Mohelkou. Veřejné prostory se vymezují tak, aby každá lokalita, případně část lokality, měla vymezený svůj veřejný prostor, na kterém je možné provozovat různé společenské aktivity.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.

Komentář: Zachovává se stávající umístění zastávek veřejné dopravy, které se nacházejí ve vhodných místech vzhledem k lokalitám zástavby. Vymezují se veřejná prostranství u zastávek na ulici Mánesova, aby se zdůraznila důležitost veřejné dopravy ve městě. Zachovává se zastávka veřejné dopravy u čerpací stanice, považuje se její umístění v blízkosti silnice I/35 směrem do centra Hodkovic nad Mohelkou a v blízkosti průmyslových provozů za ideální, samostatné zpracování a vzhled lokality okolo těchto zastávek není v řešení územního plánu.

(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

Komentář: Předpokládá se rozumný rozvoj technické infrastruktury zásobování vodou přednostně v návrhových lokalitách a lokalitách s větším počtem obyvatel sousedících s plochami kde je vybudována stávající technická infrastruktura. Nepředpokládá se vybudování vodovodních řadů v odlehlých místech se stabilizovanou zástavbou. Vymezuje se vybudování kanalizace v lokalitách, kde je to technicky možné, případně kde se nejedná o lokality s velmi malým počtem obyvatel. Vymezuje se rozšíření technické infrastruktury vedení plynu do návrhových lokalit a lokalit s větším počtem stálých obyvatel.

(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.

Komentář: 11

Umožňuje se umístění zařízení pro výrobu energie, pokud se jedná o součást jiné stavby. Nepředpokládá se umístění samostatných provozů výroby energie.

(32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

Komentář: Území nevykazuje problémové plochy vyžadující přestavbu jako koncepční výstup územního plánu.

(46) Obec se nachází v rozvojové oblasti OB7 Rozvojová oblast Liberec, prochází jí rozvojová osa OS3 Praha–Liberec–hranice ČR/Německo, Polsko (Görlitz/Zgorzelec), podél silnice I/35

Komentář: Za stabilizované se považuje umístění silnice I/35, která je osou rozvojové osy OS3 Praha‐ Liberec‐hranice ČR/Německo, Polsko (Görlitz/Zgorzelec) a napojuje obec na centrum rozvojové oblasti OB7 Rozvojová oblast Liberec. Podporuje se rozvoj průmyslových a obchodních ploch v její blízkost, řeší se jejich napojení na silnici I/35.

Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje vydalo zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 466/11/ZK dne 13. 12. 2011 s nabytím účinnosti dne 22. 1. 2012

Následující text je vyjmutý ze ZÚR LK v případě, že se vztahuje k řešenému území města Hodkovice nad Mohelkou. V komentáři je odůvodněn soulad návrhu územního plánu se ZÚR.

ZAJIŠTĚNÍ PŘÍZNIVÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

P1 Prostředky a nástroji územního plánování ve veřejném zájmu chránit přírodní hodnoty území kraje, zvyšovat funkční účinnost zvláště a obecně chráněných území přírody a zajistit jejich organické doplnění a propojení s prvky ÚSES a NATURA 2000. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostňovat komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Nepřipouštět takové zásahy a aktivity, které by samy o sobě nebo ve svých důsledcích poškozovaly stav zvláště chráněných území.

P4 Vhodným přístupem k ochraně půdního fondu, upřednostňováním ekologických forem hospodaření a účinným rozvíjením prvků ÚSES zajistit ochranu zemědělské a lesní půdy před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a neodůvodněnými zábory pro

12

jiné účely ve smyslu ochrany půdy jako prakticky neobnovitelné složky životního prostředí a ve smyslu uchování produkční hodnoty území.

P5 Citlivým přístupem k řešení urbanizace území, odpovědným hospodařením s nerostným bohatstvím kraje ‐ obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji, minimalizací nevhodných zásahů a podporou úprav, směrovaných ke zkvalitnění krajinných hodnot území, zachovat potenciál, kvalitu a jedinečnost kulturní krajiny v její rozmanitosti.

Komentář:

Zpřesňují se trasy nadregionálního a regionálního biokoridoru, umístění regionálního biocentra a vytváří se bezkonfliktní systém všech úrovní ÚSES. Chrání se krajina a nepřipouští se rozsáhlé návrhové plochy urbanizace území.

ZAJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

P7 Podporovat rozvoj hospodářských a sociálních funkcí ve vymezených rozvojových oblastech a v rozvojových osách kraje zajištěných odpovídající dopravní obsluhou a technickou infrastrukturou s minimem negativních dopadů na životní prostředí. Rozvoj ekonomických aktivit zajistit odpovídající kapacitou obytných a obslužných funkcí.

P10 Zajistit kvalitní dopravní napojení Libereckého kraje na evropskou dopravní síť, kvalitní propojení Libereckého kraje s okolními regiony a zlepšení dostupnosti Liberce ze všech částí kraje.

P12 Zajistit kvalitní a odpovídající propojení oblastí, podoblastí a středisek cestovního ruchu systémem multifunkčních turistických koridorů při zachování přírodních a kulturních hodnot území.

P13 Odpovědným hospodařením se zdroji a údržbou a rozvojem spolehlivých jímacích a rozvodných systémů a úpraven zabezpečit bezproblémové zásobování obyvatel a dalších odběratelů nezávadnou kvalitní vodou za sociálně únosné ceny.

P14 Důsledně přistupovat k zajištění efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí.

P15 Zajistit územní podmínky pro efektivní zásobování území energiemi a hospodaření s nimi

P16 Vytvářet územní podmínky pro uplatnění ekologicky šetrnějších primárních energetických zdrojů a realizaci rozsáhlého programu využití obnovitelných zdrojů energie.

P18 Vytvářet územní podmínky pro zajištění spolehlivosti dodávek energie na celém území kraje

Komentář:

Vymezují se rozvojové plochy průmyslu, skladů a obchodu, vymezují se veřejná prostranství a veřejná zeleň.

Zpřesňuje se vymezení nového úseku železniční trati s vazbou na řešení ZÚR Libereckého kraje (úsek Turnov ‐ Liberec) 13

Zpřesňuje se vedení mezinárodního cyklokoridoru.

Zpřesňuje se vymezení koridoru nadmístního významu vedení VVN 110 kV na celkovou šířku koridoru 40 m a vedení 400 kV Bezděčín – Babylon na celkovou šířku koridoru 150 m v nezastavěném území a 100 m v zastavěném území.

Vymezuje se rozšíření technických sítí do návrhových ploch a do lokalit, kde je to technicky a ekonomicky opodstatněné. Vymezuje se plocha pro vybudování čističky odpadních vod v Jílovém.

Připouští se alternativní výroba energií, pokud se jedná o součást jiné stavby.

Vymezuje se odkanalizování Radoňovic dle požadavků ze zadání územního plánu z důvodů:

‐ Je to snadno realizovatelné, kvůli výškovému uspořádání terénu a možnosti napojení na kanalizaci v Nových Hodkovicích.

‐ Rozvoj Nových Hodkovic mění situaci Radoňovic ze „zapadlého sídla v kopcích“ na sídlo, které leží na hranici Hodkovic nad Mohelkou. Z tohoto důvodu se dá předpokládat větší zájem ve využívání domů v Radoňovicích pro trvalé bydlení a z toho vyplývající růst počtu stálých obyvatel.

ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI OBYVATEL ÚZEMÍ

P20 Prostředky a nástroji územního plánování vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území:

‐ navrhovat a rozvíjet pouze kvalitní a příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel vybavených nabídkou pracovních příležitostí, potřebnou veřejnou infrastrukturou, dostatečným zastoupením veřejných prostranství a veřejné zeleně, respektující ochranu přírody a krajiny

‐ stanovením územně technických podmínek v rámci komplexního rozvoje obcí a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v ZÚR LK zajistit předpoklady pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, službami vč. dobrých podmínek pro trávení volného času a vzdělání pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů,

‐ vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho dalšími uživateli.

P22 Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost v rámci republiky i EU.

14

P23 V rozvojových koncepcích diferencovaně zohledňovat rozdílné charaktery jednotlivých částí kraje a podmínky pro jejich využívání ‐ oblasti s převahou přírodních hodnot, oblasti s vysokou koncentrací socioekonomických aktivit a oblasti venkovského prostoru.

P24 Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

P25 Koncentrací hlavních ekonomických aktivit v rozvojových oblastech a podél rozvojových os zajistit ochranu nezastavěného území a podmínky nerušeného vývoje venkovského prostoru a přírodního potenciálu území kraje.

P27 Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Dbát na vyváženost všech třech pilířů udržitelného rozvoje území a nepřipustit snížení jedinečných hodnot území:

‐ ve stanovených případech cíleně chránit místa nebo krajinné celky zvláštního zájmu (legislativně zajištěná zvláštní ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území),

‐ zvláštní pozornost věnovat obnově venkovské krajiny vč. charakteru životních podmínek s důrazem na zachování objektů i souborů lidové architektury v celkové krajinné kompozici,

‐ objektivně rozlišovat případy, kdy je důležitější vhodný tvůrčí rozvoj a obnova krajiny než zachování stávající situace,

‐ při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území.

P29 Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod:

‐ zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a ploch určených k řízeným rozlivům povodní,

‐ vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat v nich veřejnou infrastrukturu jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech,

‐ vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod,

‐ při návrhu využívání území zohledňovat problematiku území s ohroženou stabilitou ‐ zastavitelné plochy v sesuvných a erozí ohrožených územích vymezovat jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

Komentář:

Zastavitelné plochy se přednostně vymezují v prolukách stávající zástavby, aby stmelily jednotlivé části území a podpořily kvalitní urbanistickou strukturu sídla.

15

Zdůrazňují se charaktery jednotlivých částí území, vymezují se zastavitelné plochy v urbanizovaném území a chrání se plochy volné krajiny

Vymezují se veřejné prostory tak, aby každé sídlo, případně část sídla, měla vymezena svůj veřejný prostor, na kterém je možné provozovat různé společenské aktivity a tím podporovat polycentrický rozvoj sídel. Koncentrují se návrhové plochy výroby, obchodu a služeb v prolukách mezi zastavěnými plochami výroby, obchodu a služeb a podél rozvojových os reprezentovaných koridory dopravní infrastruktury. Chrání se volná krajina a její struktura. Požadavky na zástavbu v návrhových plochách zohledňují krajinný a kulturní ráz a ochranu přírody v jednotlivých lokalitách. Nevymezují se zastavitelné plochy v záplavovém území, podporuje se zasakování dešťových vod v místě jejich dopadu a chrání se přirozená retenční schopnost krajiny.

ROB1 Rozvojová oblast Liberec

zpřesnění rozvojové oblasti OB7 Liberec dle PÚR ČR 2008

Vymezení: Centra osídlení a obce v jejich spádových obvodech: Liberec, Stráž nad Nisou, Dlouhý Most, Jeřmanice, Šimonovice, Kryštofovo Údolí, Chrastava, Nová Ves, Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou., Chotyně a Hodkovice nad Mohelkou (ORP Liberec), Jablonec nad Nisou, Lučany nad Nisou., Nová Ves nad Nisou, Maršovice, Dalešice, Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Rádlo (ORP Jablonec nad Nisou) a Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Plavy (ORP Tanvald).

Centra osídlení a tučně vyznačené obce tvoří zónu pro přednostní umísťování ekonomických aktivit, ostatní obce tvoří zónu přednostního umísťování bydlení a příměstské rekreace.

c) Vytvářet územní podmínky pro zlepšování vnitrokrajské dopravní sítě zejména ve smyslu provozních a prostorových propojení s ostatními rozvojovými oblastmi a pro dosažení relativně rovnocenné přístupnosti jednotlivých obcí uvnitř oblasti.

Prověřit možnosti využitelnosti vazby dopravních koridorů na strategické rozvojové plochy na území významných center osídlení

Podporovat aktivity směřující k posílení významu veřejné dopravy, významného aspektu integrity oblasti i Libereckého kraje. Optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích.

Upřesňování koridorů dopravní a technické vybavenosti vždy řešit při respektování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a v souladu s principy zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušení územního systému ekologické stability a krajinných horizontů.

d) Vytvářet územní podmínky pro vstup strategických investorů a rozvoj nových ekonomických aktivit v rámci restrukturalizace výrobního potenciálu po zániku tradičních odvětví, upřednostňovat využití zainvestovaných a připravených lokalit.

16

e) Rozvoj nových ekonomických aktivit zajistit odpovídajícími obytnými kapacitami. Návrhy nových ploch pro bydlení odvozovat ze sociodemografických prognóz v souladu s koncepcemi rozvoje obcí v širších územních souvislostech a vždy je zajistit odpovídajícími kapacitami veřejné infrastruktury a veřejných prostranství.

f) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře.

Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb.

Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě.

Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy.

h) Cílevědomým rozvojem sportovně rekreační vybavenosti posilovat význam:

‐ denní rekreace obyvatel pro reprodukci pracovní síly,

‐ sportovního vyžití na úrovni místního i nadmístního významu,

‐ nástupních center cestovního ruchu a vazeb na blízká střediska cestovního ruchu.

Komentář:

Zpřesňuje se vymezení železničního koridoru.

Vymezují se návrhové plochy výroby, obchodu a služeb a umožňuje se tak příchod strategických investorů do území.

Navrhují se plochy pro bydlení podle předpokládaného mírného nárůstu počtu obyvatel, které vycházejí ze stávajícího vývoje území.

Vymezuje se koncepční a koordinovaný sídel za pomoci návrhových ploch a regulativů.

Podporuje se rekreace obyvatel pomocí vymezení sportovních ploch v jednotlivých lokalitách, akceptováním stávajícího lyžařského areálu, cyklokoridoru a vymezením pěších cest umožňujících prostupnost krajiny.

ROS10 Dubá ‐ Doksy ‐ Mimoň ‐ Jablonné v Podještědí / Stráž pod Ralskem ‐ Český Dub ‐ Hodkovice nad Mohelkou

Vymezení: Koridor propojující specifickou oblast SOB3 Mimoňsko s rozvojovými osami republikového významu ROS1, ROS3 a ROS5. Dotčené území obcí: Dubá, Vrchovany, Skalka u Doks, Doksy (ROS5), Ralsko, Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Brniště, Velký Valtinov, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře (ORP Česká Lípa) a Jablonné v Podještědí (ROS3), Osečná, Český Dub, Bílá (ORP Liberec).

17

Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:

a) Pozitivní vliv rozvojové osy na dostupnost a atraktivitu území dotčených obcí a v širších souvislostech podporu rozvoje a překonávání problémů specifické oblasti SOB3 Mimoňsko.

b) Snadnější dostupnost vyšších center osídlení ve smyslu posílení integrity kraje.

c) Specifikace pozitivních parametrů území a pobídek pro podnikatele a vznik nových pracovních příležitostí, zvláštní pozornost věnovat zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch.

d) Staré ekologické zátěže území přilehlých obcí po těžbě uranu a působení cizích vojsk.

Úkoly pro územní plánování:

a) Připravit územní podmínky pro zlepšení dopravního propojení s vyššími centry osídlení, zejména s metropolí kraje Libercem, s rozvojovými oblastmi ROB1 Liberec a ROB3 Turnov a specifickou oblastí SOB2 Lužické hory.

b) Zkvalitňovat systémy veřejné dopravy, v rámci zajištění integrity kraje zejména vazby na Liberec.

c) Prostřednictvím zlepšené dostupnosti a atraktivity území připravit územní podmínky pro řešení

Komentář:

Dopravní napojení Hodkovic nad Mohelkou na vyšší centra osídlení se považuje za odpovídající potřebám města (zejména z důvodů dobrého napojení města na silnici I/35 a existenci vlakového nádraží). Neuplatňují se opatření, která by mohla toto napojení omezit, nebo by omezovala dopravní napojení na ostatní sídla rozvojové osy ROS10.

Umístění autobusových zastávek se považuje za stabilizované a podporuje se zkvalitnění jejich okolí vymezením ploch zeleň a podporou veřejných služeb.

Zvyšuje se atraktivita území vymezením ploch pro lyžařský areál, sportovních ploch, ploch lesoparků a podporou přírodního i kulturního prostředí.

D26 Železniční spojení Praha‐Mladá Boleslav‐Turnov‐Liberec‐Frýdlant‐Černousy/Zawidów (PL) úsek hranice LK ‐ Turnov ‐ Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění.

Úkoly pro uzemni plánování: a) Upřesnit řešeni nových úseků, včetně stanovení rozsahu podzemní časti, s ohledem na kulturní a přírodní hodnoty. b) Koordinovat vedeni koridoru na hranicích LK ve vazbách na Středočeský kraj. c) Upřesnit, stabilizovat a řešit uzemni souvislosti vedení koridoru v UPD dotčených obcí. 18

Komentář:

Upřesňuje se řešení nových úseků železničního spojení D26, včetně stanovení rozsahu podzemních částí, koordinuje se vymezení koridoru se stávající a navrhovanou výstavbou a s ostatními plochami a koridory dopravní a technické infrastruktury. Koordinuje se vedení koridoru s územními plány sousedních obcí a řeší se územní souvislosti vedení koridoru v dotčených obcích.

E11A ‐ vedení VVN 110 kV, úsek TR Bezděčín – Šimonovice

Úkoly pro uzemni plánování: a) Koordinovat, územně zpřesňovat a stabilizovat vedeni koridorů v UPD dotčených obcí ve vzájemných návaznostech.

Komentář:

Vymezuje a zpřesňuje se vedení koridoru VVN 110 kV v úseku TR Bezděčín – Šimonovice v celkové šířce koridoru 40 m a koordinuje se vedení koridoru s ÚP okolních obcí.

PUR03 ‐ zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek TR Babylon ‐ TR Bezděčín

Úkoly pro územní plánování:

a) Koordinovat, územně zpřesňovat, stabilizovat vedeni koridorů v UPD dotčených obcí ve vzájemných návaznostech.

Komentář:

Vymezuje a zpřesňuje se vedení koridoru VVN 400 kV v úseku TR Babylon ‐ TR Bezděčín v celkové šířce koridoru 150 m v nezastavěném území a 100 m v zastavěném území a koordinuje se vedení koridoru s ÚP okolních obcí.

Nadregionální biokoridor K19MB a Regionální koridor RK668

Úkoly pro územní plánování: a) Prvky ÚSES respektovat jako plochy a koridory nezastavitelné, s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, kde lze výjimečně umístit protipovodňová opatření a stavby dopravní a technické infrastruktury. Plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit.

b) Prvky ÚSES (bez ohledu na jejich biogeografický význam, či jejich příslušnost k V‐ZCHÚ) upřesňovat dle katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa, a jejich vymezení koordinovat ve vzájemných návaznostech propojenosti systému a zohlednit geomorfologické a ekologické podmínky daného území. Vytvářet územní podmínky pro odstraňování překryvů prvků ÚSES a zastavěných ploch, případné nutné překryvy minimalizovat.

19

c) Případné územní překryvy a střety prvků ÚSES s lokalitami těžby nerostů řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území ‐ pro potřeby ÚSES i pro těžbu surovin. Situaci řešit na základě projektové dokumentace rekultivací dotčených území po ukončení těžby v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. V tomto procesu budou prvky ÚSES považovány dočasně s omezenou funkčností, cílem opatření je podpora funkcí ÚSES při samotné těžbě a zejména obnova dotčených prvků ÚSES po jejím ukončení.

d) Vytvářet územní předpoklady pro funkčnost systému v prostorech protipovodňových opatření, včetně stanovení dalších způsobů využívání těchto ploch s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, na základě zpracované podrobné projektové dokumentace dle metodiky ÚSES.

e) Územní překryvy prvků ÚSES s liniovými stavbami dopravní a technické infrastruktury minimalizovat a v případě nutnosti řešit překryvy odbornou projektovou přípravou staveb za podmínky, že nedojde k významnému snížení funkčnosti ekosystému a k podstatnému snížení jeho ekostabilizující funkce v krajině.

f) Při vymezování lokálních prvků ÚSES zohlednit označování prvků ÚSES podle celokrajské posloupnosti (podklad KOPK LK).

Komentář:

Respektují se plochy a koridory ÚSES jako nezastavitelné, do kterých lze výjimečně umístit protipovodňová opatření a stavby dopravní a technické infrastruktury a všestranně se chrání. Upřesňují a koordinují se prvky ÚSES ve vzájemných návaznostech a s ohledem na katastr nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa, zohledňují se geomorfologické a ekologické podmínky území, minimalizují se nutné překryvy se zastavěným územím a sítěmi technické a dopravní infrastruktury. Při vymezování lokálních prvků ÚSES se zohledňuje označování prvků ÚSES podle celokrajské posloupnosti.

OKR 06 ‐ ŽELEZNOBRODSKO‐RYCHNOVSKO ‐ POKR 06‐2 Rychnovsko

Specifická kritéria a podmínky při plánovaní změn v území a rozhodovaní o nich: a) minimalizovat plošné rozrůstaní zástavby mimo rozvojovou oblast a rozvojové osy v drobných venkovských sídlech a na zemědělské půdě,

b) ochrana přírody a krajiny bude na území Přírodního parku Maloskalsko realizovaná dle ochranného režimu parku,

c) neumisťovat nove liniové dopravní stavby spojené s výrazným narušením krajinného reliéfu,

d) změny využití území nesmí znehodnocovat či likvidovat existující krajinářské hodnoty a celkový charakter osídlení.

Komentář:

20

Na ploše POKR 06‐2 se nenavrhuje rozrůstání zástavby v drobných venkovských sídlech, ani nové liniové stavby s výrazným narušením krajinného reliéfu a nemění se využití území, které by znehodnocovalo existující krajinářské hodnoty a celkový charakter osídlení.

OKR 07 ‐ JEŠTĚDSKÝ HŘBET

Specifická kritéria a podmínky při plánovaní změn v území a rozhodovaní o nich: a) ochrana přírody a krajiny bude i nadále realizovaná dle ochranného režimu Přírodního parku Ještěd, území za jeho hranicí v kontextu s ochranným režimem parku,

b) důsledně chránit linii vrcholového hřbetu, případně omezené a odůvodněné zásahy do lesnatých svahů eliminovat vhodnými opatřeními,

c) minimalizovat zásahy do zachovalých časti venkovských sídel a jejich okolí.

Komentář:

Respektují se ochranné režimy Přírodního parku Ještěd, chrání se linie vrcholového hřbetu, minimalizují se zásahy do lesnatých svahů, zabraňuje se přílišnému rozrůstání venkovských sídel a minimalizují se zásahy do nich a do jejich okolí.

OKR 10 ‐ ČESKODUBSKO‐HODKOVICKO ‐ POKR 10‐1 Českodubsko, POKR 10‐3 Hodkovicko a Paceřicko

Specifická kritéria a podmínky při plánovaní změn v území a rozhodovaní o nich: a) zachování venkovského charakteru oblasti, zachováni terénní členitosti a ochrana krajinných dominant,

b) minimalizovat plošné rozrůstání obytné zástavby v drobných venkovských sídlech a na zemědělské půdě,

c) vyloučit budovaní velkoobjemových objektů ve výrobních a skladových areálech mimo vymezené rozvojové oblasti a rozvojové osy.

Komentář:

Zachovává se venkovský charakter oblasti, omezuje se přílišné rozrůstání zejména malých sídel, chrání se nezastavitelné území, nezasahuje se do terénní členitosti, chrání se krajinné dominanty, výhledy do krajiny. Plochy pro budování velkoobjemových objektů skladových a výrobních areálů se umisťují do nevyužívaných ploch v hranicích stávající zástavby Hodkovic nad Mohelkou a minimalizuje se jejich výstavba v jiných částech řešeného území (umožňuje se pouze výstavbu objektů zemědělské výroby na plochách stávající zemědělské výroby v Jílovém a u letiště)

B.2. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

21

Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území

Urbanistické hodnoty představuje kompaktní zástavba města Hodkovice nad Mohelkou, kompaktní zástavba Jílového a rozptýlená zástavba Záskalí, Radoňovic , Žďárku a Citeře.

‐ respektuje se urbanistická struktura území, rozvojové plochy se umísťují přednostně do proluk v zástavbě, zastavitelné plochy se umísťují v návaznosti na plochy zastavěné, vytváří se souvislá hranice zástavby a podporuje se regenerace základních funkcí města v existujících plochách v hranicích zastavěného území. ‐ respektuje se charakter městského osídlení v Hodkovicích nad Mohelkou, charakter venkovského osídlení v Jílovém a charakter rozptýlené venkovské zástavby v Záskalí, Žďárku, Radoňovicích a Citeři. ‐ podporuje se rekreační funkce zelených ploch v blízkosti zástavby akceptováním funkce městského lesa v Hodkovicích n. M., který se nachází severně od Lesní ulice a návrhem lesoparku v lokalitě Kalvárie za hřbitovem a lesoparku okolo vodního toku Oharka. ‐ při umísťování zastavitelných ploch se respektuje morfologie terénu, krajinné a přírodní hodnoty. ‐ při umísťování zastavitelných ploch se respektují a rozvíjí architektonické, urbanistické a historické hodnoty sídel. ‐ respektuje se památková zóna v centru Hodkovic nad Mohelkou, památkově chráněné stavby a podporuje se dominantní funkce prostoru centrálního náměstí Hodkovic nad Mohelkou s budovou radnice a prostor kostela a jeho okolí, ochraňují se dálkové pohledy na historické dominanty. ‐ stabilizují se Radoňovice, Záskalí, Ždárek a Citeř v současném rozsahu a zachovává se jejich sídelní struktura rozptýlených chalup na úbočí hor. ‐ podporuje se obnova Jílového včetně obnovy barokního statku, přiměřeným nastavením regulativů, které umožňují jeho další rozvoj, pěším propojením Jílového s Hodkovicemi nad Mohelkou, obnovou krajiny a vodní plochy.

Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky na ochranu nezastavěného území

Nezastavěné území představuje soubor lesních ploch, zemědělských ploch, vodních ploch a ploch mimolesní zeleně. Územní plán zachovává stávající vzhled krajiny pomocí pravidel a regulativů ploch s rozdílným způsobem využití.

‐ nenavrhuje se nová zástavba do volné krajiny, udržují se v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností. ‐ v přírodním parku Ještěd a ve venkovských lokalitách se stanovuje vyšší ochrana území omezením zastavitelných ploch, přísnějším omezením velikosti staveb, koeficientem zeleně a větší minimální velikostí stavebního pozemku.

22

‐ Zachovává se prostupnost krajiny z hlediska atraktivity pro pěší a cykloturisty, hospodaření na zemědělských a lesních plochách.

B.3. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky § 18 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Cíle územního plánování

(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

Komentář:

Vytváří se předpoklady pro udržitelný rozvoj území tím, že se definují hranice zástavby, navrhují se rozvojové plochy zejména do stávajících proluk a tím se propojují jednotlivé části obce, vyhýbá se navrhování nových rozsáhlých rozvojových ploch ve volné krajině, vymezují se lokální veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně podporující komunitní život obyvatel.

(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Komentář:

Regulují se veřejné a soukromé záměry v území pomocí regulativů ploch s rozdílným způsobem využití. Vymezují se plochy využití způsobem, aby se zamezilo jejich vzájemnému negativnímu vlivu, chrání se plochy pro bydlení před hlukem z ploch pro výrobu, skladování a obchod a ploch dopravní infrastruktury. Reguluje se hospodářské využívání krajiny, zajišťuje se dopravní dostupnost území.

(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich

23

totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Komentář:

Chrání se významné urbanistické prvky území, jako je poloha sídel v krajině, hranice mezi zastavitelným a nezastavitelným územím, významné krajinné prvky, aleje, lesní porosty a urbanistická struktura sídel, chrání se významné architektonické prvky podléhající památkové ochraně, stavební dominanty v území a vymezují se místa s archeologickými nalezišti.

(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.

(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

Komentář:

Možnosti umísťování staveb v nezastavěném území jsou specifikovány v regulativech návrhu územního plánu.

Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky § 19 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Úkoly územního plánování

(1) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,

Komentář:

Posouzení stavu území a koncepce rozvoje je vyjádřeno v Základní koncepci rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot.

24

c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,

Komentář:

Vychází se z posouzení dosavadního územního a demografického vývoje, v průběhu zpracování územního plánu se nezjistila žádná zásadní rizika s ohledem na veřejné zdraví, geologickou stavbu území a životní prostředí. d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,

Komentář:

Je splněno v přiměřeném rozsahu metodiky územního plánování. V územním plánu jsou stabilizována sídla v krajině, uspořádány prostory zastavěného území z hlediska druhu zástavby a vymezeny veřejné prostory. V bodu 1f) v Plochách s rozdílným způsobem využitím jsou stanoveny koeficienty maximálního zastavění pozemku, minimální plochy zeleně, maximální výšky zástavby a v případech, kdy se předpokládá výstavba velkoobjemových hal (výrobní, skladovací a sportovní haly), i maximální plošná velikost jedné stavby.

e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,

Komentář:

Je řešeno naplněním příslušné stati textové části ÚP včetně grafického vyjádření v hlavním a koordinačním výkrese. Konkrétní rozsah a pozice zastavitelných ploch a jejich určení respektuje zjištěné hodnoty v území.

f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),

Komentář:

Stanovení pořadí změn je uváděno u nové výstavby ve spojitosti se sítěmi technické a dopravní infrastruktury.

g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,

Komentář:

25

Vymezuje se záplavové území Q 100 a aktivní záplavová zóna Mohelky, vymezují se ochranná pásma průmyslové, zemědělské výroby a letiště. Vytváří se předpoklady pro diferencování průmyslové výroby ve městě a pro příchod nových výrobních provozů. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,

Komentář:

Je naplněno vymezením zastavitelných ploch bydlení a vymezením ploch veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,

Komentář:

Návrh se řídí základním konceptem vycházejícím ze stávajícího vývoje, tak aby eliminoval budoucí změny v území na minimum, předjímá budoucí změny v území způsobené vybudováním nového železničního koridoru a zahrnuje předpoklad jeho vybudování do základní koncepce. k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,

Komentář:

Specifikují se požadavky na zajištění civilní obrany odpovídající velikosti a důležitosti sídla. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,

Komentář:

Vymezuje se rekultivace skládek odpadu, asanační zásahy se nevymezují. m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

Komentář:

Chrání se plochy Přírodního parku Ještěd, ÚSES, významných krajinných prvků, vod, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, kulturních památek

26

(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

Komentář:

Vyhodnocení vlivu na životní prostředí a udržitelný rozvoj se nezpracovává, protože se na území nenachází Natura 2000 – evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast, nejsou navrhovány záměry velkého rozsahu, které by negativně ovlivnily životní prostředí, ani se nenavrhuje rozvoj nepřiměřený velikosti města, nenavrhují se žádné plochy pro fotovoltaické (vyjma případů kdy jsou součástí jiné stavby) ani větrné elektrárny, neruší se prvky ÚSES. Z toho vyplývá, že územní plán nenavrhuje žádné prvky, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí a udržitelný rozvoj, které by si vyžadovalo vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle zvláštního zákona.

B.4. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Podél vodotečí se vymezuje 6 m široký, nezastavitelný, trvale přístupný pruh (tj. bez oplocení). Pruh slouží pro údržbu toků a pro průchod velkých vod.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Okresní úřad v Liberci vydal dne 3. 4. 1995 ve smyslu § 12 odst. 3 zák. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny nařízení o zřízení "přírodního parku Ještěd" s účinností od 1. 5. 1995. Přírodní park je vyhlášen pro uchování rázu krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami. Při veškeré činnosti je nutno respektovat nařízení o zřízení PP Ještěd. Územní plán minimalizuje zastavitelné plochy umísťované na území PP Ještěd na plochy schválené v zadání územního plánu a některé plochy převzaté z předcházejícího UP.

Na řešeném území se nachází lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů s národním výskytem.

Vymezují se VKP registrované, VKP registrované ze zákona a navrhují se nové VKP k registraci.

Vymezují a zpřesňují se plochy ÚSES a to regionální biocentrum, lokální biocentra, nadregionální koridor, regionální koridor, lokální koridory a interakční prvky.

27

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů

Na řešeném území nejsou významné průmyslové zdroje znečištění, ale projevují se zejména negativní vlivy ze silnice I/35 a vlivy znečištění z okolních velkých měst, zejména Liberce. V místě se nachází kotelna pro vytápění panelového sídliště a lokální topeniště.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

Struktura využití pozemků

Výměra zastavěných ploch zabírá 5,6 % rozlohy území. Zemědělská půda zabírá 54,8 %, lesní půda zabírá 27,3 %, ostatní plochy 15,5 % a vodní plochy 1,2 % výměry obce.

Druhy pozemků (údaje k roku 2015) (ha) Celková výměra pozemků 1348 Lesní půda 367 Trvalé travní porosty 392 Orná půda 267 Ostatní plochy 209 Ovocné sady 19 Vodní plochy 16 Zahrady 41 Zastavěné plochy 73 Zemědělská půda 735

Návrhové plochy jsou umísťovány přednostně do tříd ochrany ZPF IV. a V.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

‐ vymezují se plochy s archeologickými nálezy ‐ vymezují se evidované nemovité kulturní památky. ‐ vymezuje se městská památková zóna Hodkovice nad Mohelkou ‐ Vymezují se místně významné kulturní památky, hodnotné objekty a prvky drobné architektury

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Vymezuje se ochranné pásmo lesa 50 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa. Vymezuje se nezastavitelné pásmo (ve vzdálenosti mýtního věku) 25 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

28

Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Na řešeném území se nachází silnice I/35 s ochranným pásmem 100 m a silnice II. a III. třídy s ochranným pásmem 15 m. Územní plán navrhuje rozšíření místní komunikace do Žďárku na S 7,5/60

Na území je železniční trať č. 30 Jaroměř – Liberec s ochranným pásmem 60 m od krajní koleje a 30 m od hranice železniční zastávky. Na území je vymezen mezinárodní železniční koridor D26 v úseku Turnov – Liberec v šířce max. 200 m

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Podmiňuje se využití ploch u silničních a železničních komunikací podmínkou: Při umisťování staveb pro bydlení bude měřením hluku prokázáno nepřekročení hygienických limitů hluku z provozu železnice (silnice) v budoucích chráněných venkovních prostorech staveb a budoucích chráněných venkovních prostorech.

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů.

Ochranná pásma kanalizační stoky nebo vodovodního řadu do průměru 500 mm je 1,5 m a nad tento průměr 2,5 m

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásma na obě strany od krajního vodiče V451 400 kV Babylon – Bezděčín 30 m V210 220 kV Chotějovice – Bezděčín 20 m VVN 110 kV Šimonovice – Bezděčín 15 m VN 35 kV 12 m

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo hřbitova 100 m

Zákon č. 185 /2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

29

Navrhují se asanace skládky TKO a neevidované skládky

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

Respektuje se životní prostor zvěře.

Návrh opatření a ploch pro potřeby plnění požadavků civilní obrany dle §20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona o integrovaném záchranném systému č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

a) Ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní

V řešeném území se nevymezuje území ochrany před zvláštní povodní.

b) Zóna havarijního plánování

V Koordinačním výkrese tohoto územního plánu je vyznačena zóna havarijního plánování kategorie B pro provoz: Galvanické povlakování kovů, nebezpečnou skladovanou a používanou látkou je chróm oxid chromový a fluorovodík. Zóna nepřekračuje výrobní areál firmy Monroe Czechia s.r.o., závod Hodkovice nad Mohelkou.

c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

Ukrytí obyvatelstva proběhne ve vytypovaných podzemních a jiných částech domů po jejich úpravě na improvizované kryty.

d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

V řešeném území je možné ubytování evakuovaného obyvatelstva v objektech základní školy, mateřské školy, kulturního domu a sportovní haly. Ubytovací kapacity jsou 200 osob u základní školy, 50 osob u mateřské školy, 50 osob u kulturního domu a 50 osob u sportovní haly.

Evakuované obyvatelstvo je možné také ubytovat v soukromých ubytovacích kapacitách na řešeném území. Jejich kapacita je ale proměnlivá. V současnosti je v provozu Hotel Arcivévoda Štěpán a ubytovna Pivovar. Penzion Ideal a penzion pod kostelem jsou přechodně zavřené a nacházejí se ve stádiu prodeje/rekonstrukce.

e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci

Prostředky individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob jsou skladovány v budově městského úřadu. Ostatní opatření bude dle potřeby zajišťováno po vzniku mimořádné události.

f) Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce

30

V případě úniku nebezpečných látek budou tyto látky odvezeny mimo řešené území. V případě havárie bude vyvezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno Městským úřadem Hodkovice nad Mohelkou.

g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události

V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události v koordinaci s Městským úřadem Hodkovice nad Mohelkou. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevněné plochy se záchytnou jímkou a přívodem vody (např. ve výrobních areálech). V řešeném území se nevyskytuje ani není navrhováno žádné zahraboviště.

h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,

Zóna vlivu nebezpečných látek skupiny B nepřekračuje výrobní areál firmy Monroe Czechia s.r.o., závod Hodkovice nad Mohelkou. Ochrana v areálu se řídí vnitřními předpisy provozovatele na základě platných zákonů a norem. Vlastní technické řešení není úkolem územního plánu.

i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den × obyvatele cisternami ze zdroje Dolánky a zdroje Libíč. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie.

C. Vyhodnocení splnění požadavků zadání

Ad. A) Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury; tyto požadavky lze dle potřeby dále upřesnit a doplnit v členění na požadavky na:

Ad. 1. Urbanistickou koncepci, zejména na prověřování plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch

31

‐ V území jsou vyčleněny plochy stabilizované a zastavitelné, zastavitelné plochy jsou navrhovány v návaznosti na současnou zástavbu, není navrhována nová zástavba ve větších izolovaných plochách, plochy zahrnují celé řešené území. ‐ Stanovují se podmínky pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. ‐ V textové části jsou definovány pojmy, které nezná stavební zákon.

Ad. Rámcové požadavky na vymezení urbanizovaných území/ploch

‐ Byly stanoveny plochy s rozdílným způsobem využití.

Ad. Rámcové požadavky na vymezení nezastavitelných území/ploch

‐ Byly stanoveny plochy s rozdílným způsobem využití.

Ad. Požadavky na řešení

‐ Navrhují se plochy výroby, obchodu a služeb do průmyslové části města Hodkovice nad Mohelkou při silnici I/35 dle požadavků na přednostní umísťování ekonomických aktivit do tohoto území z důvodu, že se město nachází v Rozvojové oblasti Liberec ROB1 a že město je součástí koridoru rozvojové osy ROS10 Dubá – Doksy – Mimoň – Jablonné v Podještědí/Stráž pod Ralskem – Český Dub ‐ Hodkovice nad Mohelkou. Podporuje se vytváření ekonomických a sociálních aktivit v historickém centru města pomocí snadné změny využití objektů, které se nacházejí v ploše smíšené obytné, s velkým množstvím přípustných ekonomických a sociálních aktivit. ‐ Respektuje se, že v ZÚR LK je město bráno jako ostatní centrum osídlení mikroregionálního a sub regionálního významu a respektuje se navržená struktura osídlení, zvyšuje se kvalita životních podmínek pomocí návrhů veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně a uvážlivého urbanistického řešení zastavováním proluk v zástavbě, reguluje se suburbanizace v území a chrání se souvislé pásy nezastavěného území. ‐ Respektují se hodnoty přírodního a krajinného prostředí. ‐ Navrhuje se pouze malá návrhová plocha rodinné rekreace v proluce mezi stabilizovanou plochou rodinné rekreace a zastavěnou plochou lokality Hodkovice n. M. ‐ Zachovávají a dotváří se centrální veřejné prostory. ‐ Na řešeném území nejsou zastavěné nevyužívané plochy, které by se daly řešit změnou funkčního využití. ‐ Zohledňuje se využití pozemků s platným územním rozhodnutím ‐ Navrhují se zásady využívání neurbanizovaného území ve stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ‐ Stanovuje se minimální požadovaná výměra pro stavbu rodinného domu v plochách, kde je umožněna jejich výstavba. ‐ Zamezuje se výstavbě tzv. „mobilhausu“ ‐ Do lokalit v ochranném pásmu dráhy se umísťují objekty a zařízení, pro které nejsou stanoveny hygienické a hlukové limity. S výjimkou rozvojové plochy Z26, která je částečně v ochranném pásmu dráhy, ale která je vymezena, protože vyplňuje proluku ve stávající zástavbě, zároveň je na ní kladen požadavek, že při umísťování staveb pro bydlení bude měřením hluku prokázáno nepřekročení hygienických limitů hluku z provozu železnice (silnice) v budoucích chráněných venkovních prostorech staveb a budoucích chráněných venkovních prostorech. 32

‐ Vymezují se stavby a zařízení, které je možné realizovat v nezastavitelných plochách.

Ad. Požadavky na rozvoj obce ‐ požadavky na řešení

‐ Návrh vychází z územního plánu města Hodkovice nad Mohelkou z roku 1997 a jeho změn, z 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP Liberec z roku 2008, ze ZÚR LK z roku 2011, z Politiky územního rozvoje ČR z roku 2008 v aktualizovaném znění. ‐ Koordinují se záměry rozvoje a vedení koridorů se sousedními obcemi, zejména na hranicích. ‐ Podporuje se regenerace základních funkcí města, vymezením zástavby v prolukách města, podporou veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně, ekonomických a sociálních aktivit. ‐ Vymezují se přiměřené rozvojové plochy, zejména v prolukách a s návazností na stávající zástavbu. ‐ Nenavrhuje se plošně rozsáhlá zástavba, nenavrhuje se výstavba do volné krajiny a vyhýbá se nadměrnému záboru zemědělské půdy. ‐ Rozvíjí se plochy veřejné infrastruktury. ‐ Respektuje se urbanistická struktura území. ‐ V přírodním parku Ještěd se stanovuje vyšší ochrana území pomocí přísnějších regulativů zastavěných a zastavitelných ploch. ‐ Podporuje se občanská vybavenost možností jejího zřízení nebo výstavby v Plochách smíšených obytných a v Plochách smíšených výrobních. ‐ Vymezují se plochy pro umístění dětských hřišť, hřiště budou umístěna v plochách veřejného prostranství, v koordinačním výkresu jsou vyznačeny lokality stávajících i možné lokality pro umístění nových dětských hřišť. ‐ Podporuje se výstavba malometrážních bytů v nadstavbách panelových domů. ‐ Umožňuje se výstavba řadových rodinných domů pouze ve městě Hodkovice nad Mohelkou. ‐ Respektuje se charakter venkovského osídlení v Záskalí, Žďárku, Radoňovicích a Citeři přísnějšími regulativy zastavitelných ploch, vymezením zastavitelných ploch na základě schválených žádostí kolem stávajících komunikací. V lokalitě Žďárku je podmínkou výstavby vybudování kapacitní komunikace s navrhovanými parametry a vymezením jako veřejně prospěšnou stavbou. ‐ V Jílovém se umožňuje obnova plochy pro výrobu, obchod a sklady u železničního přejezdu a obnova barokního statku. Je podpořen rozvoj Jílového vymezením pěší komunikace do Hodkovic nad Mohelkou. Důraznější podpora je mimo možnosti územního plánu. ‐ U kaple v Radoňovicích se vymezuje veřejné prostranství. Každé sídlo mívalo historicky svou náves, kde se obyvatelé mohli shromažďovat a potkávat. Zřízením takového centrálního místa se podporuje společenský život v sídle a identifikace obyvatel se svým sídlem, která zabraňuje odlivu obyvatel z venkova. Zřízení veřejného prostranství vychází z politiky územního rozvoje České republiky, ve které je kladen důraz na podporu života na venkově a zabránění vylidňování venkova. Územní plán navrhuje veřejné prostranství umístit u kaple, protože kaple je jediná stavba občanské vybavenosti v lokalitě a i přes svou malou velikost se dá považovat za centrální a dominantní stavbu Radoňovic. ‐ Ponechávají se stávající i navrhované plochy garáží východně od silnice I/35, garáže v lokalitě panelového sídliště jsou umístěny v Ploše bydlení hromadné, aby územní plán nevylučoval jejich případnou přestavbu nebo nástavbu bytovým domem, garáže v lokalitě východně od rychlostní komunikace jsou v ploše Dopravy, protože nemají přímý 33

vztah k obytné ploše. Ve stávajících plochách pro bydlení mezi rychlostní komunikací a železniční tratí v lokalitě Hodkovice nad Mohelkou jsou povoleny pouze udržovací práce. ‐ Vymezuje se pás zeleně na západní straně „Nových Hodkovic“ jako ochranná bariéra. ‐ Zachovává se plocha občanské vybavenosti u nádraží. ‐ Centrální část Hodkovic nad Mohelkou a lokalita sídliště se považuje za stabilizovanou, podporuje se zde umístění provozů občanského vybavení. ‐ Podporuje se funkce městského lesa a jeho propojení s městem pomocí vymezené plochy zeleně a propojení s lesoparkem Kalvárie pomocí lesoparku okolo Oharky a okružní komunikace kolem západní hranice města. ‐ Navrhuje se plocha lesoparku Kalvárie, součástí bude dočasně i plocha pro rozšíření městského hřbitova. ‐ Zachovává se plocha letiště a jeho ochranné pásmo.

Územní plán prověřil možnost zapracování níže uvedených záměrů do územního plánu:

Kód Kat. úze. p. č. požadavek komentář dle ÚP 4 Z9 Zás. 346 výstavba RD, bungalov Zapracováno do ÚP

5 Hod. 1914/2 rozšíření výrobního Plocha byla označena jako rozvojová areálu Monroe Czechia v minulém UP, v současnosti ji s. r. o. považujeme za součást stabilizované plochy.

7 Hod. 54 Bytový dům Stabilizovaná plocha, součástí Plochy smíšené obytné. Umožňuje požadovanou výstavbu.

8 Z25 Rad. část 139 výstavba garáže jako Zapracováno do ÚP doplněk k stávajícímu RD

10 Z18 Zás. 641 výstavba RD Zapracována do ÚP část pozemku u komunikace, doplňující stávající skupinu staveb. Zbylá část parcely by nadměrně rozšiřovala zastavěné území a není napojená na veřejnou komunikaci.

12 Z1 Hod. 2776, 2777 výstavba 2 RD Do ÚP zapracována část plochy ležící u veřejné komunikace. Zbylá část plochy by nadměrně rozšiřovala zastavěné území a není napojená na veřejnou komunikaci.

13 Rad. 42, 44 část výstavba RD Plocha byla označena jako rozvojová v minulém UP, v současnosti ji považujeme za součást stabilizované plochy.

34

14 Z28 Hod. 2081 výstavba rodinných Do ÚP zapracována část plochy domů mimo koridor pro výstavbu elektrického vedení

16 Hod. 267 výstavba bytů pro Stabilizovaná plocha, součástí Plochy rodinné příslušníky smíšené obytné. Umožňuje požadovanou výstavbu.

18.2, Z59 Hod. 3075, 3074 vodní plocha Zapracováno do ÚP 18.3

19 Hod. 150, 151, výstavba bytové Stabilizovaná plocha, součástí Plochy 152, 153, 154, jednotky, manipulační smíšené obytné. Umožňuje 155, 156 plocha, příležitostný požadovanou výstavbu. sklad ‐ stodola

20 Z2 Jíl. část 417 Rekreační objekt Zapracováno do ÚP do plochy umožnují výstavbu rekr. objektu

28 Z25 Rad. 137 výstavba RD Zapracováno do ÚP

29 Z25 Rad. 139 rozšíření hospodářských Zapracováno do ÚP jako Plochy stavení bydlení – Bydlení individuální – umožňující jako podmínečné využití: Drobné služby a provozovny (např. obchodní služby, rehabilitace), ubytování a stravování, chov drobného hospodářského zvířectva nenarušující hygienické poměry bydlení, které svým provozem negativně neovlivní funkci hlavního využití (hluk, prach, zápach, negativní vlivy dopravy)

31 Z26 Hod. 2617/3 garáž nebo malý dům Zapracováno do ÚP

32 Hod. 406 výstavba RD + technické Stabilizovaná plocha, součástí Plochy zázemí smíšené obytné. Umožňuje požadovanou výstavbu.

33 Hod. 216, 217, Změna z ploch Stabilizovaná plocha, součástí Plochy 218, 214, 215, občanského vybavení na smíšené výrobní. Umožňuje 221, 222 plochu výroby a skladů požadovanou výstavbu.

34 Z54 Hod. 636/2, 637, Lesopark Kalvárie ‐ les Zapracováno do ÚP 638, 330, 331, zvláštního určení 959, 957, 956

35 Z31 Zás. 289, 288, Sportovní plochy ‐ Zapracováno do ÚP 287, 105, 103, lyžařské sjezdové tratě, 371, 286, 372, lyž. vlek, nástupní

35

3665, 3667, 3666, stanice, kiosek 189, část 450, 190, 106, část 290, část 26, část 104, část 103

37 Z58 Hod. 138, 143 Rezerva rozšíření Zapracováno do ÚP prostoru hřbitova

38 Z20 Hod. 3317 Výstavba RD a Zapracováno do ÚP přístupová cesta k č. p. 1 ‐ Záskalí

39 Z35 Hod. 2771, 2772, výroba, sklady, služby Do ÚP zapracována část plochy, 2770, 2939, 2938, která nezasahuje do plochy určené 2933, 2769, 2768, k výstavbě železničního koridoru. 2384, 2604 Koridor nelze v této ploše omezit z důvodu požadavku na poloměr zatáčení.

40 Z3 1790, 1796 Rezerva pro výstavbu Zapracováno do ÚP jako plocha část, 1797, obchodního centra občanského vybavení 1799, 2070,

41 Hod. 875, 871 výstavba 1 RD Stabilizovaná plocha, součástí Plochy smíšené obytné

43 Z36 Hod. 1919, 1920 občanská vybavenost Zapracováno jako Plochy smíšené výrobní – Výroba, sklady a obchod – plocha připouští i výstavbu obchodů a služeb

46 Z36 Hod. 2170 Občanská vybavenost ‐ Zapracováno jako Plochy smíšené výstavba nákupního výrobní – Výroba, sklady a obchod – střediska se plocha připouští i výstavbu obchodů sortimentem potravin, a služeb případně specializovaných prodejen dalšího doplňkového sortimentu charakteristického pro tato střediska (lékárna, textil, obuv apod.) včetně příslušných parkovacích ploch

47 Z46 Hod. 1639/1 Kruhový objezd Zapracováno do ÚP

49 Pastva pro koně Stabilizovaná plocha, součástí Plochy orná půda a trvale travní porosty, 36

Hod. 3034, 3183 s přístřešky která umožnuje chov koní

50 Z8 výstavba RD Zapracováno do ÚP

Zás. 279/1

51 Z16 výstavba 1 RD Zapracováno do ÚP

Zás. část 162/4

52 Z24 Rad. 115/1 výstavba RD Zapracováno do ÚP

53 Z17 Zás. 90, 91 výstavba RD Zapracováno do ÚP

54 Z37 Hod. 1628 parkovací plocha Zapracováno jako Plochy smíšené výrobní – Výroba, sklady a obchod – plocha připouští i výstavbu parkovací plochy

Hod. ‐ Hodkovice nad Mohelkou, Zás. – Záskalí, Rad. ‐ Radoňovice, Jíl. ‐ Jílové u Hodkovic nad Mohelkou

‐ U lokality č. 13 je ošetřeno zachování stávající vzrostlé zeleně. ‐ U lokality č. 35 je zakreslen a zachován stávající stav lyžařského areálu. ‐ U lokalit č. 43 a 46 je ošetřeno dopravní napojení pomocí prostoru pro křižovatku.

‐ Respektují se koncepční rozvojové materiály Libereckého kraje a to především, Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, Krajská koncepce zemědělství pro Liberecký kraj, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, Zdravotní politika Libereckého kraje, Registr cyklotras a cyklokoridorů Libereckého kraje

Ad. 2. Koncepci veřejné infrastruktury, zejména na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn.

Ad. Silniční doprava

‐ Byla posouzena komunikační sít na území města a doplněna o prostor pro křižovatku u nájezdu na silnici I/35, o vymezení komunikací propojující stávající místní komunikace a o vymezení místních komunikací v zastavitelných plochách. ‐ Respektuje se normová kategorizace krajských silnic. ‐ Závazná textová část UP obsahuje pro navrhované lokality určené k bydlení článek: Při umisťování staveb pro bydlení bude měřením hluku prokázáno nepřekročení hygienických limitů hluku z provozu železnice (silnice) v budoucích chráněných

37

venkovních prostorech staveb a budoucích chráněných venkovních prostorech. Tato podmínka se vztahuje na všechny stavby na nově navržených plochách, které by mohly být ohrožené hlukem ze silnic I., II., III. třídy a železnice, nikoli jen na ty, které se vyskytují v jejich ochranném pásmu. Podmínka provedení zmíněných opatření na náklady stavebníka se vztahuje i na případy, kdy by výstavba na nově navržených plochách způsobila ve spojení s dopravou na předmětných silnicích I., II. a III. třídy a železnice (např. odrazem) ohrožení nepříznivými účinky hluku na již navržených či zastavěných plochách. ‐ Šířka zelených pásů podél místních komunikací je většinou mimo rozeznatelné měřítko územního plánu, komunikace jsou navrženy tak, aby splňovaly ustanovení § 22 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb.

Ad. Železniční doprava

‐ Respektuje se železniční koridor mezinárodního významu Praha‐Mladá Boleslav‐Turnov‐ Liberec‐Frýdlant‐Černousy/Zawidów (PL) D26, zpřesňuje se jeho vedení, koordinuje se vedení koridoru na hranicích řešeného území, koridor je zmenšen na nejmenší možnou míru.

Ad. Autobusová doprava

‐ Byla prověřena možnost přemístění autobusové zastávky v prostoru stanice pohonných hmot z negativním výsledkem.

Ad. Doprava v klidu, pěší a cyklistická

‐ Byly vymezeny plochy dopravní infrastruktury v prostoru sídliště a rozšířeny plochy pro Výrobu, sklady a obchod, aby bylo možné na nich umístit nová parkovací stání. ‐ Návrh respektuje Registr cyklotras a cyklokoridorů Libereckého kraje. ‐ Bylo navrženo prodloužení chodníků v ulicích Liberecká, Českodubská. A byla navržena pěší a cyklistická trasa z Hodkovic nad Mohelkou do Jílového ‐ Územní plán vymezuje šířku hlavních silničních tahů, zejména průtahů u obcí – silnice II/278, III/03527, III/2787 tak, aby zahrnovaly i prostor pro vybudování komunikací pro nemotorovou dopravu (chodník a cyklostezku)

Ad. Vodní toky a plochy

‐ Řeší se vodní režim v krajině, obnovují a navrhují se vodní plochy. Obnovuje se vodní plocha u Jílového (plocha Z60) a nově se navrhuje vodní plocha u Nových Hodkovic (plocha Z59)

Ad. Zásobování vodou

‐ Vychází se ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, z Plánu hlavních povodí ČR a Směrného vodohospodářského plánu zejména ve věci: Dostavba kanalizace v Hodkovicích nad Mohelkou, Prodloužením vodovodu z Jeřmanic do Záskalí

‐ Vymezuje se prodloužení vodovodu z Jeřmanic do Záskalí

38

Ad. Odkanalizování

‐ Stanovují se podmínky pro použití domovních čistíren odpadních vod, vymezuje se odkanalizování sídel Radoňovice, Záskalí, navrhuje se odkanalizování s čističkou odpadních vod v Jílovém.

Ad. Energetika a technická infrastruktura

‐ Zpřesňují se koridory pro vedení VVN. Vymezuje se změna vrchního vedení 35 kV pod Lesní ulicí na podzemní, v souladu s Vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 § 24 odst. (1): Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obcí umisťují pod zem. Změna se navrhuje z důvodu, že vrchní vedení 35 kV vede v blízkosti sportovního hřiště a v místech navrhované veřejné zeleně a nově navrhované zástavby rodinných domů.

Ad. Elektronická komunikace, informační systémy

‐ Vymezuje se vedení dálkových telekomunikačních kabelů.

Ad. Nakládání s odpady

‐ Nakládání s odpady řeší obecně závazná vyhláška města Hodkovice nad Mohelkou č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Hodkovice nad Mohelkou ‐ Na územní města se nenavrhují plochy pro skládky odpadů a řeší se stávající skládky v území jejich asanací. ‐ Vymezuje se plocha v místě bývalé cihelny jižně od Hodkovic nad Mohelkou pro zemědělskou výrobu. Plocha je vhodná pro komunitní/obecní kompostárnu o kapacitě do 150 t/rok zpracovaného materiálu, není v bezprostředním sousedství vodního toku nebo zdroje pitné vody, leží téměř na rovině, není v záplavovém území, k blízkému obytnému objektu je přiveden obecní vodovod a není tak závislý na vodě z vlastní studny. ‐ Ad. Zásobování teplem

‐ Respektuje se stávající koncepce zásobování teplem. Teplem z teplárny jsou zásobovány objekty hromadného bydlení a přiléhající občanská výstavba (lokalita panelového sídliště) Považují se tyto plochy za stabilizované a nenavrhuje se jejich rozšiřování. Navrhuje se převážně druh zastavitelných ploch, u kterých se nepředpokládá využití centrálního zásobování teplem.

Ad. Zásobování plynem

‐ Vymezuje se připojení rozvojových lokalit na vedení plynovodu. Vymezuje se prodloužení plynovodu do Záskalí a do Jílového.

Ad. Veřejná prostranství

39

‐ Vymezují a stabilizují se veřejná prostranství v lokálních centrech sídel a to veřejné prostranství v Nových Hodkovicích (Z57), v Radoňovicích (stávající plocha veřejného prostranství ZV), v Záskalí (stávající plocha veřejného prostranství ZV), v Jílovém (stávající plocha silniční dopravy DS) a na křížení ulic Mánesova a Luční v Hodkovicích nad Mohelkou (stávající plocha veřejného prostranství ZV)

‐ tabulka porovnávající požadovanou plochu veřejných prostranství vypočtenou ze zastavitelných ploch, dle vyhlášky 501/2006 § 7 a skutečnou plochu navrhovaných a stávajících veřejných prostranství

Lokalita Zastavitelná plocha Požadovaná plocha Navrhovaná a stávající bydlení, rekreace, veřejných prostranství plocha veřejných občanského vybavení a vypočtená ze zastavitelných prostranství (m2) smíšená obytná (ha) ploch, dle vyhlášky 501/2006 § 7 (m2) Radoňovice 3,4 2000 1000 Nové 10,9 6000 13000 Hodkovice Jílové 9 5000 5500 Záskalí 15,5 8000 38800 Žďárek 3,7 2000 0 Hodkovice 107,8 54000 141000 n. M. Celkem 150,3 77000 199300

Ve většině lokalit je navrhovaná a stávající plocha veřejných prostranství větší, než požaduje vyhláška 501/2006 § 7. Lokality Radoňovice a Žďárek jsou malá sídla obklopená volně přístupnými plochami zeleně, slučitelnými s účelem veřejných prostranství dle vyhlášky 501/2006 § 7.

Jako veřejná prostranství jsou v tabulce uvedeny Plochy veřejných prostranství, Plochy občanského vybavení sportu a rekreace a několik ploch Silniční dopravy, které jsou slučitelné s účelem veřejných prostranství.

Ad. 3. Koncepci uspořádání krajiny, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 Stavebního zákona.

Ad. Ochrana přírody a krajiny

‐ Návrh sjednocuje označení prvků ÚSES a navazuje na okolní obce. ‐ Návrh respektuje stávající prvky ÚSES, upravuje jejich umístění a hranice v reakci na změny ÚSES v okolních obcích, katastrální parcely, vývoj území a hodnotí jejich současný stav. Vymezuje nové biocentrum U Skalního údolí, které je umístěno na trase regionálního biokoridoru ve svahu nad Městským lesem a nový biokoridor mezi biocentrem U Loukovského mlýna a biocentrem Bezděčínský vodní tok, který vede podél Mohelky a podél Bezděčínského vodního toku. 40

‐ Návrh stanovuje regulativy využití ÚSES s vyloučení stavební činnosti. ‐ Návrh vymezuje oblasti krajinného rázu včetně regulace. ‐ Návrh respektuje významné krajinné prvky, navrhuje nové k registraci. ‐ Nadregionální biokoridor K19MB, regionální biokoridor RK668 a regionální biocentrum, byly zpřesněny v návaznosti na sousední obce, katastrální parcely a současný stav území. ‐ Byla zapracována sít místních a účelových komunikací, byly definovány výjimky, za jakých podmínek je možné oplocovat krajinu, aby se zachovala její prostupnost. ‐ Nenavrhuje plošně rozsáhlé lokality. ‐ Návrh respektuje a chrání území parku přísnější regulací zástavby a ochranou jeho krajinného rázu, směřuje rozvoj mimo území parku. ‐ Návrh respektuje a chrání lokalitu živočichů s národním výskytem sysla obecného. ‐ Návrh prověřil registrované prvky VKP a zahrnul je do územního plánu, prověřil návrhy na VKP a některé navrhuje k registraci. K registraci navrhuje zejména významné prvky, které nejsou VKP ze zákona, případně nejsou na území Přírodního parku Ještěd (stejná nebo vyšší ochrana než VKP) ‐ Návrh podporuje ekologickou stabilitu území pomocí mimolesní zeleně, prvků ÚSES, ochrany toků.

Ad. Zemědělský půdní fond

‐ Návrh vyhodnocuje důsledky na ZPF, návrhové plochy respektují současnou cestní síť. ‐ Návrh vyjmenovává možnosti budoucí změny pozemků bez nutnosti změn ÚP. ‐ Návrh přednostně využívá proluky k vymezení zastavitelných ploch, nenarušuje souvislé plochy ZPF, cestní síť, ani hydrologické a odtokové poměry v území. ‐ Návrh odůvodňuje nově navržené zastavitelné plochy, zejména vytvářením plynulé hranice zástavby a zástavbou proluk. ‐

Ad. Plochy určené k plnění funkcí lesa

‐ Návrh respektuje § 14 odst. 2 Lesního zákona a vymezuje ochranné pásmo lesa 50 m, jako linii, kde je ke stavbám požadovaný souhlas příslušného orgánu státní správy lesů, vymezuje linii ve vzdálenosti 25 m (vzdálenost mýtního věku) od lesa, kde je možné umístit stavbu, pokud nebude vydáno jiné stanovisko dotčeného orgánu ochrany lesa v územním nebo stavebním řízení pro konkrétní stavbu.

Ad. Historické a kulturní podmínky pro rozvoj území a požadavky na řešení

‐ Návrh stanovuje ochranu památkové zóny Hodkovic nad Mohelkou, památkově chráněných objektů ‐ Návrh vymezuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt jako všechny nemovité kulturní památky na území obce z důvodu, aby architektonická dokumentace těchto staveb byla vypracována odborníkem, který se orientuje nejen v technické stránce stavby, ale i v historické a má přehled o stavebně historickém vývoji.

Nemovitým kulturním památkám byla stanovena jejich ochrana, protože jsou to stavby, které si zaslouží zvláštní péči z důvodů uchování kulturně – historicko – stavebních

41

hodnot a tudíž je musíme považovat za architektonicky (v případě kostela, radnice atd. i za urbanisticky) významné stavby. Viz. Definice kulturní památky níže.

Dle § 2 odst. (1) Zákona České národní rady o státní památkové péči v pozdějších aktualizacích:

Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen "ministerstvo kultury") nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,

a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,

b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

Ad. 4. Požadavky vyplívající ze zvláštních právních předpisů

Ad. Ochrana veřejného zdraví

‐ Návrh řeší oddělení výrobních provozů od obytné zástavby ochrannou zelení a situováním obytné zástavby mimo sousedství výrobních provozů.

Ad. Obrana státu, civilní ochrana

‐ Respektuje se zóna havarijního plánování v areálu Monroe, vymezuje se opatření pro případ havarijního plánování, evakuace obyvatelstva atd.

Ad. Požární ochrana

‐ Popisuje se způsob zajištění požární ochrany a zajištění zdroje požární vody.

Ad. Ochran ložisek nerostných surovin

‐ Vymezují a chrání se ložiska nerostných surovin.

Ad. Ochrana před povodněmi

‐ Respektuje se záplavové území Q 100 a aktivní záplavová zóna v údolí Mohelky a nevymezují se zde zastavitelné plochy. ‐ Zachycení srážkových vod se řeší revitalizací toků, výstavbou nebo obnovou vodních ploch. ‐ Vymezuje se obnovení vodní plochy u Jílového a navrhuje se vytvoření vodní plochy na jih od Nových Hodkovic. ‐ Požaduje se realizace lokálních vsakovacích a retenčních nádrží, zejména v místech novostaveb a nově realizovaných zpevněných ploch a nových komunikací.

42

‐ Vyžaduje se ochrana nezastavitelného území a zeleně okolo vodotečí, vymezením nezastavitelných ploch, jako jsou zejména plochy ÚSES, Plochy krajinné zeleně, Vodní plochy a toky, případně Plochy zemědělské. Umožňuje se tím v případě povodní, nerušený rozliv přívalové vlny do nezastavěných ploch krajiny a minimalizování povodňových škod. Plochy zaplavované při povodních okolo Mohelky jsou převážně součástí ploch ÚSES a proto je nutné dbát, aby protipovodňová opatření byla řešena přírodně šetrnou formu. ‐ Požaduje se minimalizování zpevněných ploch. ‐ Vyžaduje se ochrana slepých ramen vodních toků, ochrana a obnova přirozených koryt vodních toků, ochrana různorodé krajiny, mezí a liniových ploch mimolesní zeleně. ‐ Zachovává a chrání mokřady.

Ad. B) Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit.

‐ Neuplatňuje se

Ad. C) Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo.

Vyvlastnění: ‐ Vymezuje se veřejná infrastruktura a koridory převzaté ze ZÚR LK jako veřejně prospěšné stavby ‐ Navrhuje se asanace evidované a neevidované skládky ‐ Navrhuje se plocha pro křižovatku na křížení sjezdu ze silnice I/35 směr Liberec a silnice III/03527 do Jílového včetně chodníků a pěších přechodů. ‐ Navrhuje se úprava a vymezení místních a účelových komunikací. ‐ Navrhuje se vymezení cyklistických a pěších komunikací a vymezení mezinárodního cyklokoridoru. ‐ Navrhuje se koridor pro stavbu železnice D26 ‐ Vymezuje se vodní plocha a plocha pro čističku odpadních vod u Jílového. ‐ Navrhují se energetické koridory ‐ Vymezují se plochy regionálního biocentra, lokálních biocenter, nadregionálního biokoridoru, regionálního biokoridoru a lokálních biokoridorů. ‐ Vymezují se opatření k ochraně archeologického dědictví

Předkupní právo: ‐ Navrhují se plochy veřejných prostranství a plochy lesoparků

Ad. D) Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci.

Vymezuje se plocha, ve které je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Plocha je vyznačena v grafické části. Jedná se o návrhové plochy pro obytnou výstavbu a plochy pro veřejnou vybavenost s přiléhajícími plochami veřejné zeleně, které jsou rozděleny mezi více různých majitelů parcel. Pro vybudování optimální dopravní obsluhy území a 43

vymezení parcel je nutné vypracovat územní studie. Stanovuje se lhůtu pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti nejpozději do 6 let od vydání územního plánu Hodkovic n. M. Doba vložení dat o této studii, je stanovena tak, aby došlo k zahájení zpracování této studie nejpozději před vyhodnocením územního plánu po 4 letech od jeho přijetí, a je v ní počítáno s časem potřebným na její vypracování a schválení v délce maximálně 2 roky.

Ad. E) Případný požadavek na zpracování variant řešení.

‐ Neuplatňuje se

Ad. F) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení.

‐ Návrh je vypracován na základě schváleného zadání v souladu s platnými právními předpisy: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

Ad. G) Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj

‐ Vyhodnocení vlivu na životní prostředí a udržitelný rozvoj se nezpracovává, protože se na území nenachází Natura 2000 – evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast, nejsou navrhovány záměry velkého rozsahu, které by negativně ovlivnily životní prostředí, ani se nenavrhuje rozvoj nepřiměřený velikosti města, nenavrhují se žádné plochy pro fotovoltaické (vyjma případů kdy jsou součástí jiné stavby) ani větrné elektrárny, neruší se prvky ÚSES. Z toho vyplívá, že územní plán nenavrhuje žádné prvky, které by mohly mít negativní vliv na udržitelný rozvoj a životní prostředí, které by si vyžadovaly vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle zvláštního zákona.

D. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

Návrh územního plánu Hodkovic nad Mohelkou se zpracoval na základě zadání zpracovaného pořizovatelem Územního plánu Hodkovice nad Mohelkou ze dne 1. 9. 2013

44

Podmínky, vyplývající z kulturních, architektonických a přírodních hodnot

Vychází se ze schváleného Zadání územního plánu Hodkovic nad Mohelkou.

Základní urbanistickou strukturu území tvoří:

‐ město Hodkovice nad Mohelkou, které tvoří centrum řešeného území ‐ Nové Hodkovice – ještě nedávno pouze malá skupina rodinných domů se v posledních letech rozrostla do adekvátního předměstí Hodkovic nad Mohelkou. Vzhledem k tomu, že lokalita je výrazně oddělena od zbytku města Hodkovice nad Mohelkou železniční tratí, průmyslovou zónou a silnicí I/35, uvažuje o ní územní plán, jako by se jednalo o samostatnou lokalitu. ‐ Citeř – skupina domů na hranici katastru Hodkovic nad Mohelkou ‐ rozptýlená zástavba katastrálního území Záskalí, v územním plánu dělená na Záskalí a Žďárek ‐ Radoňovice ‐ sídlo v krajině ‐ Jílové u Hodkovic nad Mohelkou ‐ sídlo v krajině

Hodkovice nad Mohelkou leží v náhorní kotlině v Jičínské pahorkatině, vymezené na severu až severovýchodě příkrými svahy Ještědsko‐kozákovského hřbetu (vrch Javorník 683 m n. m. na hranici katastru obce) a obdobně strmými svahy Kostelního vrhu (443 m n. m.) na jihozápadě a vrchu Horka (398 m n. m.) na jihovýchodě.

Obdobné umístění v krajině, ale v menším měřítku mají Radoňovice, která leží v údolí Radoňovického vodního toku a Žďárek ležící v údolí Žďáreckého vodního toku. Obě sídla jsou sevřena strmými svahy Ještědsko‐kozákovského hřbetu. Záskalí leží na svazích Ještědsko‐kozákovského hřbetu a jako jediné má daleké výhledy do krajiny. Jílové leží na úpatí pásma Hrobky (487 m n. m.) a Zabolku (530 m n. m.)

Část Ještědsko‐kozákovského hřbetu na sever od města Hodkovice nad Mohelkou je součástí přírodního parku Ještěd. Zástavba lokalit Záskalí a Žďárku se nachází na ploše přírodního parku Ještěd.

Zastavěná území Hodkovic nad Mohelkou leží převážně v údolích s přímým kontaktem Mohelky nebo vodních toků vlévajících se do Mohelky. Za hranicí zástavby v některých místech následují pole a louky stoupající do svahů a rychle přecházející do lesních porostů Ještědsko‐kozákovského hřbetu a vrchů Jičínské pahorkatiny. Strmý terén a lesní porosty vytvářejí přírodní hranice sídla, které omezují živelné rozrůstání zástavby. Ve volné krajině jsou přítomny prvky mimolesní zeleně, zejména doprovodná zeleň vodních toků, meze, remízky na terénních zlomech, aleje kolem cest a solitérní vzrostlé stromy u křížů v krajině.

Město Hodkovice nad Mohelkou

Nejvýznamnějším sídlem řešeného území je město Hodkovice nad Mohelkou. Je správním centrem celého území a jeho nejlidnatější částí. 45

Na území města ležela původně ves situovaná v okolí kostela a další osídlení bylo pravděpodobně umístěno dole v údolí u Mohelky. Nově založené městečko leželo v mírně svažité poloze mezi Oharkou a Mohelkou. Osou městečka se stala dálková cesta, na níž bylo vytýčeno čtvercové náměstí s ortogonální městskou strukturou. Městečko bylo obehnáno oválem lehčího opevnění, kostel se nacházel mimo městské opevnění v sousedství městečka. Po zániku opevnění vznikla nová paralelní ulice s hlavní trasou v jihozápadní polovině města, která nebyla proražena pouze v úseku u náměstí. Na začátku 20. století byla zbudována samostatná čtvrť rodinných domů zvaná Kolonie po pravé straně Liberecké ulice. V druhé polovině 20. století bylo na východ od této čtvrti postaveno panelové sídliště.

Průmysl města byl převážně umístěn v okolí Mohelky, kde docházelo k jeho postupnému vývoji a rozšiřování. Město po urbanistické stránce nikdy neakceptovalo železniční stanici a ta byla postupně odříznuta od samotného města, nejprve průmyslovou částí a posléze silnicí I/35.

Jižní část města má svou stabilizovanou podobu historické zástavby okolo centrálního náměstí a její další plošný rozvoj je z důvodů technicky vynucených hranic města omezen. Naopak v severní části města je umístěno několik nespojitých celků. Je to zejména panelové sídliště, vilové předměstí Kolonie z meziválečného období a plochy výstavby současných rodinných domů. Jednotlivé části jsou navzájem odděleny nezastavěnými loukami a chatovou osadou.

Návrh územního plánu navrhuje doplnit zástavbu města tak, aby byla vytvořena plynulá hranice zástavby zdůrazněná okružní cestou.

Louku za sídlištěm navrhujeme zastavět rodinnými domy, které by navázaly na stávající vilové předměstí a panelové sídliště. Považujeme za chybu, že panelové sídliště sousedí s nezastavěnou plochou a vytváří tak dojem jakési periferie města. Vyšší bytové domy mají vždy tvořit centrum města a plynule přecházet do nižší zástavby rodinných domů na jeho hranicích. Jedná se o přirozený jev, kde centrum má vyšší hustotu obyvatel a z toho i vyplívající větší hustotu poskytovatelů služeb. U panelového sídliště navrhujeme přesně definovat „ulice“ a „ parkové vnitrobloky“, kdy každý z těchto prostorů má svou přirozenou a očekávatelnou funkci. Tzv. „ulice“ jsou prostory mezi panelovými domy, které slouží k příjezdu a parkování aut a ke vstupům do bytových domů. Je zde možné uvažovat o uměřeném rozšiřování parkovacích stání. Jejich hlavní funkcí je zklidněná pěší a automobilová doprava. Naopak „parkové vnitrobloky“ jsou prostory se zelení mezi panelovými domy, které jsou v současnosti minimálně využívané. Navrhujeme zde vysázet listnaté stromy, zřídit parkové cesty a vybudovat dětská hřiště a lavičky. Prostory mají pro obyvatele představovat možnost trávit volný čas v klidové zeleni v blízkosti svého bytového domu.

Nově propojené části na severu města by si zasloužily své vlastní centrum, aby se staly plnohodnotnou městskou čtvrtí. Navrhujeme proto rozvíjet veřejný prostor s parkovou úpravou na křížení ulic Luční a Mánesova. Jedná se o místo, kde se kříží několik pěších tras městem a vzhledem k blízkým zastávkám autobusu se zde zdržuje větší počet obyvatel.

Nové Hodkovice

46

Nové Hodkovice jsou městskou částí, která je prostorově odříznutá od zbytku města a tvoří samostatné satelitní sídliště. Lokalita vznikla v nedávné době a je tvořena převážně novostavbami. Územní plán chápe lokalitu jako samostatnou místní část, která má i jiné funkce než ubytování svých obyvatel. V rámci nové výstavby se navrhuje zřídit veřejné prostranství, které bude sloužit jako centrum lokality. Veřejné prostranství se navrhuje umístit na frekventovanou pěší cestu vedoucí z Hodkovic nad Mohelkou do Radoňovic, do míst u stávajících božích muk.

Záskalí

Je situováno severně od Hodkovic nad Mohelkou při cestě z Hodkovic do Liberce. Jedná se o rozptýlenou zástavbu na svahu vrchu Javorník v Ještědsko‐kozákovském hřbetu s dalekými výhledy do krajiny. Sídlo se skládá ze dvou částí, dolní a horní a z množství samot rozptýlených ve svazích.

Urbanisticky se jedná o sídlo s rozptýlenou zástavbou, za jehož centrum lze považovat okolí kaple v jeho horní části.

Sídlo má zejména v samotách výrazný rekreační charakter zdůrazněný blízkostí lyžařských areálů.

Žďárek

Leží na katastrálním území Záskalí, jedná se o odříznuté sídlo, která je nejlépe dostupná přes území obce Bílá, která sousedí s katastrem Hodkovic nad Mohelkou. Po polních komunikacích je sídlo dostupné ze Záskalí.

Jedná se o rozptýlenou zástavbu s loukami v údolí sevřeném mezi svahy s lesními porosty. V sídle je třeba vybudovat odpovídající komunikaci.

Radoňovice

Jedná se o katastrální území Radoňovic s venkovskou rozptýlenou zástavbou sevřenou v kotlině mezi svahy Ještědsko‐kozákovském hřbetu v blízkosti skalních masívů. Zástavba je umístěna okolo komunikace z Hodkovic do Rychnova u Jablonce nad Nisou. V sídle se nachází kaple, u které je vymezen veřejný prostor.

Jílové

Sídlo se nachází na katastrálním území Jílové u Hodkovic nad Mohelkou. Původně se jednalo o panský dvůr se shlukem drobných stavení. Postupně se zástavba rozrostla okolo komunikace do Hodkovic nad Mohelkou. V centru sídla je malé veřejné prostranství, které obklopují zmíněný panský dvůr a penzion. Sídlo se nachází na rozhraní polí a úbočí kopce Hrobka, ale jeho malebnost byla degradována výstavbou rozvodny Bezděčín v jeho těsné blízkosti.

Součástí panského dvora byla kaple Anděla Strážce z níž se zachovala pouze čelní zeď.

47

Citeř

Lokalita se nachází v katastrálním území Hodkovic nad Mohelkou a je od Hodkovic oddělena Kostelním vrchem a letištěm na jeho vrcholu. Jedná se o shluk několika stavení na úbočí kostelního vrchu.

Koncepce rozvoje území města

Vymezují se zastavitelné plochy pro bydlení o celkové výměře 14,3 ha s potencionálním počtem 306 obyvatel, při předpokládané velikosti pozemku 1400 m2 včetně podílu veřejných prostranství a při počtu 3 obyvatele na jeden dům.

Plochy bydlení jsou umístěny zejména v Hodkovicích nad Mohelkou a v Nových Hodkovicích.

Zdůvodnění urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

Územní plán města Hodkovic nad Mohelkou z roku 1997 a jeho pozdější změny vymezily dostatečné velikosti zastavitelných ploch.

V září roku 2013 provedlo Oddělení územního plánování, Odboru hlavního architekta, Magistrátu města Liberce vyhodnocení stabilizovaných a rozvojových zastavitelných ploch. Stabilizované plochy byly vyhodnoceny na základě šetření v terénu. Zastavitelné plochy byly vyhodnoceny na základě předaných rozhodnutí a šetření v terénu.

V březnu 2015 provedl projektant aktualizované vyhodnocení stabilizovaných a zastavitelných ploch.

Vyhodnocení stabilizovaných a zastavitelných ploch dle ÚP z roku 1997 plocha využití procento využití procento využití stabilizovaných zastavitelných ploch ploch Plochy pro bydlení 96,1 % 35,3 % Plochy pro občanskou vybavenost 87,8 % 59,5 % Plochy pro sport a rekreaci 100 % 19,5 % Plochy pro výrobu, sklady a služby 100 % 27,3 % Plochy pro zemědělskou výrobu 100 % 17 % Plochy pro zahrádkářské kolonie 100 % 0 % Plochy pro technické využití 100 % 0 % Plochy pro dopravu 100 % 100 % Plochy garáží 100 % 20,3 %

Z vyhodnocení stabilizovaných a zastavitelných ploch vyplývá, že obec má dostatek rozvojových ploch navržených v územním plánu z roku 1997 a jeho změnách.

48

Z aktualizovaných průzkumů vyplývá, že město nemá:

‐ Velké rozvojové plochy pro výrobu, sklady a služby. Přírodní a technické podmínky neumožňují navržení velkých rozvojových ploch pro výrobu, sklady a služby v těsné blízkosti města Hodkovice n. M. Navrhovat tyto plochy ve větší vzdálenosti od města Hodkovice n. M. se nepovažuje za optimální vzhledem k přílišnému rozrůstání zástavby do volné krajiny. ‐ Plochy pro rozvoj stávajících průmyslových areálů v přímé návaznosti na tyto areály. Stabilizované plochy pro výrobu, sklady a služby jsou umístěny v území, které je obklopeno liniovými dopravními stavbami a plochami pro bydlení. Je proto značně omezen jejich další rozvoj. ‐ Velké pobytové zelené plochy v zastavěném centru města Hodkovic n. M. Proto se navrhuje propojení Lesoparku kalvárie a Městského lesa s městem souvislými plochami zeleně. ‐ Plochy parkování v prostoru panelového sídliště a areálu firmy Monroe. Navrhuje se revitalizace veřejných ploch na sídlišti a jejich úprava směřující k umístění většího počtu parkovacích míst. Navrhuje se zařadit zbytkové plochy v okolí firmy Monroe do ploch pro výrobu a obchod, aby se na nich případně daly zřídit parkovací plochy. Nicméně jediným skutečným řešení parkování u firmy Monroe je vybudování parkovacího domu.

Základním místem pro orientaci v prostorách města je nám. T. G. Masaryka, které je středem historické části města. V důsledku vybudování silnice I/35 došlo k odklonění průjezdné dopravy přes nám. T. G. Masaryka. Náměstí dnes slouží jako významné organizační, společenské a nákupní centrum města. Rušný život města s veřejnou dopravou se přesunul severněji na Mánesovu ulici, která má přímé napojení jak na silnici I/35, tak i na silnice vedoucí k sídlům Záskalí, Ždárek, do okolních obcí a do města Český Dub. Proto se navrhuje rozvoj veřejného prostoru s parkovou úpravou na křížení ulic Mánesova a Luční, který bude respektovat aktuální situaci a zároveň vytvoří nové plnohodnotné centrum pro novější severní část města.

Zdůvodnění koncepce řešení dopravní infrastruktury

Rozhodující pro vývoj osídlení byl vývoj cestní sítě a komunikací v poměrně náročném terénu. První komunikace v území vznikly jako obchodní stezky. V území dnešních Hodkovic n. M. vedla cesta z Lužice do vnitrozemí, na kterou navazovala cesta do Českého Dubu. Na místě spojení cest vznikla osada. Díky vybírání celních poplatků a obchodu na důležité dopravní tepně se město rozvíjelo.

Důležité pro vývoj území bylo období výstavby silnic. Tzv. císařská silnice byla vybudována v prudkém kopci Záskalí, takže musely být používány pro zdolání kopce přípřeže. Tato skutečnost prospěla rozvoji sídla (Záskalí r. 1869 ‐ 678 obyvatel, r. 1991 ‐ 97 obyvatel). Později z důvodu vylepšení podélného profilu silnice byla vybudována komunikace v nejstrmější části Záskalí s odklonem trasy západním směrem mimo původně zastavěnou část s náročnějším provedením stavby v zářezu terénu.

49

Původní silnice, realizovaná údolím Mohelky přes Rychnov do Jablonce n. N., sledující optimální podélný sklon, byla lemována mlýny, nevzniklo zde větší osídlení. Naopak komunikace do Pelíkovic a dále do Rychnova ovlivnila vznik Radoňovic ve velmi náročném terénu v prostoru geologického zlomu.

Největším dopravním počinem byla realizace silnice I/35 Liberec – Turnov v údolí Mohelky s vyloučením průjezdné dopravy v trase Liberec ‐ Dlouhý Most ‐ Záskalí – Hodkovice nad Mohelkou ‐ Jílové ‐ Žďárek.

Výrazná z pohledu dopravy byla realizace železnice, která byla otevřena v r. 1859. V členitém terénu údolí Mohelky je trať realizována formou velkých násypů, zářezů a mostních objektů. Nádraží ČD se nachází na východním okraji města v pěší dostupnosti (náměstí 800 m, 10 minut; nejvzdálenější okrajové části města do 15 minut).

Na řešeném území je vymezen koridor pro mezinárodní železniční spojení D26 Praha‐Mladá Boleslav‐Turnov‐Liberec‐Frýdlant‐Černousy/Zawidów (PL) úsek hranice LK ‐ Turnov ‐ Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizací, zdvojkolejněním. Jedná se o významný mezinárodní železniční koridor, který zajistí rychlé železniční spojení České republiky se západní částí Polska.

Navrhovaná plocha pro křižovatku na křížení sjezdu I/35 směr Liberec a silnice III/03527 do Jílového zpřehledňuje křižovatku, kde se kříží napojení města na silnici I/35 a doprava do průmyslových areálů. Křižovatka umožňuje využití dosud nevyužitého území mezi nájezdem na silnici I/35 a silnicí I/35. Území leží uprostřed průmyslové části města a dosud nemělo žádné významné využití vzhledem ke špatné dopravní dostupnosti.

Významné komunikace mají dostatečnou šířku vozovky, v některých místech chybí pěší komunikace na jedné nebo na obou stranách ulice, případně mají nedostatečnou šířku, která neodpovídá významu pěší trasy. Navrhuje se vybudování chybějících pěších komunikací. Návrhy je nutno prověřit v dalších fázích v podrobnější dokumentaci.

Nově navrhovaná zástavba leží v nezastavěných plochách, které jsou obklopeny většinou bytovou zástavbou. V daném území se nachází zvykové polní cesty, které navazují na uliční síť okolní zástavby. Navrhované komunikace respektují zvykové cesty a jejich navázání na uliční síť okolní zástavby.

Navrhuje se zřízení pěší a cyklistické spojnice Hodkovic n. M. a Jílového podél Mohelky. Cesta má za cíl přímé propojení těchto sídel, které má zjednodušit cestu obyvatel Jílového do Hodkovic n. M. Propojení má zejména zlepšit stávající situaci Jílového, které se ocitlo odříznuté od okolních sídel silnicí I/35 a transformovnou Bezděčín.

Podmínky pro dopravu v klidu se budou řídit obecně platnými předpisy.

Obecné požadavky na dopravní infrastrukturu, které byly uplatňovány při návrhu územního plánu, vycházející zejména z Politiky územního rozvoje ČR 2008 a aktualizace č.1, vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 269/2009 Sb.):

50

‐ Místní komunikace uzpůsobit novým požadavkům na stávající a rozvojové plochy a uvést je do souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 269/2009 Sb.). Zejména se jedná o tato stanovení: § 20 odst. 7. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. A § 22 odst. 2. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.

‐ Navrhnout srozumitelnou průjezdnou síť sběrných a obslužných spojovacích komunikací s maximálním využitím stávajících cest a v návaznosti na předpokládaný rozvoj.

‐ Redukovat počet slepých ulic a zlepšit tak dopravní obslužnost města.

‐ Revidovat a posílit cyklistickou a pěší dopravu ve městě. Vytvořit ucelený systém s logickými vazbami na okolí s ohledem na rozvoj turistiky. Navržené pěší trasy v zastavěném území budou základem pro další možný rozvoj vybavenosti a také návazných vazeb pěších cest v přírodních útvarech města a jeho okolí. V některých místech řešeného území chybí pěších komunikace, nebo mají nedostatečnou šířku.

‐ Zajistit bezkolizní přístup do okolních lesů a do volné krajiny.

‐ Podpořit výsadbu izolační zeleně okolo železnice, silnice I/35 a průmyslových areálů.

‐ Propojit pěší a cyklistickou dopravou jednotlivá sídla v krajině, obnovit historickou cestní síť, případně navrhnout nové cesty a zvýšit celkovou prostupnost krajiny.

Zdůvodnění koncepce řešení vodních toků a ploch

Současné bleskové povodně ukázaly nutnost zachycování srážkových vod v nezastavěných územích v co nejmenší vzdálenosti od dopadu srážkových vod. Zachycení srážkových vod se řeší výstavbou nebo obnovou vodních ploch, podporou mimolesní zeleně a stávajících mokřadů.

Klade se důraz na likvidaci dešťových vod přímo na pozemku dopadu požadavkem na budování individuálních vsakovacích jam u novostaveb.

Respektuje se záplavové území Q100 a aktivní záplavová zóna a umísťují se do nich stavby jen zcela výjimečně v odůvodněných případech. Výstavba v údolních nivách musí být posuzována s ohledem na možné záplavy. Zajišťuje se prostupnost podél vodních toků a nenavrhují se nevhodné morfologické úpravy. Zabraňuje se v další urbanizaci inundačního území. Nevymezují se zastavitelné plochy v záplavových územích nebo územích skutečného rozlivu.

Při nové výstavbě se klade důraz na hydrogeologický průzkum, který prokáže, že zástavba negativně neovlivňuje hydrologický režim v oblasti. V nové zástavbě se klade důraz na likvidaci dešťových vod na pozemcích objektů. Přítok srážkových vod do vodotečí nesmí zásadním způsobem ovlivnit 51

odtokové poměry. Na zpoždění odtoku mají vliv i zalesněné plochy a dostatečné množství zelených ploch, kam je možné vyvést do vsakovacího zařízení dešťové vody z veřejných zpevněných ploch. Navrhuje se realizace lokálních vsakovacích zařízení. V případě nevhodných geologických podmínek pro vybudování vsakovacích zařízení, lze využít zadržování srážkových vod v retenčních zařízeních a jejich postupného vypouštění do recipientu. V nově plánovaných území pro výstavbu se navrhuje vybudovat oddílnou kanalizaci se zaústěním dešťových stok do lokálních vsakovacích zařízení.

Zdůvodnění koncepce řešení zásobení vodou

Zásobování pitnou vodou je pro Hodkovice nad Mohelkou zajištěno přivaděčem DN 600 m oblastního vodovodu Dolánky – Liberec. Na tento zdroj je připojeno i Jílové. Distribuci pitné vody zajišťuje vodojem o kapacitě 300 m3 a dvě čerpací stanice. Záskalí je zásobeno pitnou vodou pomocí místního vodovodu s prameništěm na jihovýchodním svahu Javorníku. Tento vodovod však vzhledem ke svému stavu vyžaduje rekonstrukci. Radoňovice a Ždárek jsou odkázány na místní zdroje.

Vodovod je navržen na celý rozsah zástavby a bez velkých provozních problémů. Síť je ve vyhovujícím stavu, ale postupně bude nutná rekonstrukce starých řadů s malými průměry ve středu města. Týká se to i starých přípojek, které jsou provedeny z olova, což se týká cca 40% přípojek ve městě. Nově je vybudovaná síť pouze v prostoru sídliště. Vodovodní síť je třeba rozdělit na dvě tlaková pásma. Dobudování sítě podle plánovaného rozvoje města DN – cca 2500 m.

V Záskalí je vodovod navržen na celý rozsah zástavby. V budoucnu je navrženo vybudování vodojemu cca 10 m3 a dokončit výměnu hl. řadů LTH 65 za PVC 90 – cca 400 m.

V Jílovém je vodovod vybudován na celý rozsah zástavby. Je nutné provést rekonstrukci hlavních řadů z důvodů velké inkrustace. Není v budoucnu uvažováno s jeho dalším rozšířením. Na zásobním řadu z VDJ Žďárek do jílového je třeba vybudovat redukční šachtu.

V Radoňovicích se předpokládá nadále individuální zásobování pitnou vodou z důvodu velkých nákladů na vybudování vodovodu.

Žďárek je územně izolovaná část obce s malým počtem obyvatel. Má svůj vlastní zdroj a rozvod vody v délce 200 m, na který je napojeno 75% obyvatel. Majitelem a provozovatelem vodovodu je Občanské sdružení. Vodovod je bez pasportizace. Z důvodu velkých nákladů na vybudování vodovodu vzhledem k počtu obyvatel se neplánuje změna zásobení vodou.

Zdůvodnění koncepce řešení kanalizace

Dobudování kanalizace v centrální části obce a městské ČOV bylo dokončeno v roce 1993. Jde o mechanicko‐biologickou ČOV s výhledem kapacity do roku 2030.

Stav kanalizace v Hodkovicích n. M. odpovídá jejímu stáří a bude nutné na základě technických prohlídek postupně některé úseky rekonstruovat. Bude nutné postupně rozšiřovat kanalizační síť

52

i do okrajových částí, kde dosud kanalizace není. Dále je nutno provádět postupnou rekonstrukci stok v délce cca 4,0 km. Rekonstrukce bude nutná jednak z důvodu nevyhovující kapacity a jednak z důvodu stáří a špatného technického stavu ‐ na základě technických prohlídek. V zastavitelných plochách se navrhuje vybudovat oddílnou splaškovou kanalizaci.

V obci Záskalí je navržena oddílná splašková kanalizace o jednotném průměru 300 mm. Kanalizace bude napojena na stávající kanalizaci v Hodkovicích nad Mohelkou. Kanalizace bude obsluhovat zejména objekty podél přímé historické cesty na záskalí, protože většina staveb se nachází právě podél této původní komunikace.

V Jílovém bude provedena stavba splaškové kanalizace a ČOV. Splaškové vody budou odváděny do prostoru navrhované čistírny odpadních vod. Vyčištěná odpadní voda bude vypouštěna do místní vodoteče zaústěné do Mohelky.

V Radoňovicích je navržena oddílná splašková kanalizace v délce cca 1 500 m o jednotném průměru 300 mm. Kanalizace bude napojena na stávající kanalizaci v Nových Hodkovicích.

Vzhledem k malému počtu obyvatelstva a rozptýlenosti zástavby se ve Žďárku i nadále uvažuje s individuální likvidací splaškových vod. Stávající septiky budou nahrazeny bezodtokovými jímkami s následným vyvážením na kapacitní čistírnu odpadních vod. Při splnění určitých podmínek je případně možné též akceptovat jejich rekonstrukci na malé domovní čistírny pro čištění odpadních vod.

Zdůvodnění koncepce řešení zásobování elektrickou energií

Hodkovice nad Mohelkou jsou zásobovány elektrickou energií z rozvodny RZ 110/35kV Jeřmanice. Energie je rozvedena přes 26 trafostanic kabelovým a vrchním vedením nízkého napětí.

Na území města se nachází transformovna republikového významu 400/220/110 kV Bezděčín o výkonu 1 x250 MVA pro převod 400/110 kV a 1x200 MVA pro převod 220/110 kV.

Na jih a západ od města jsou umístěna vedení V451 400 kV Babylon – Bezděčín a V210 220kV Chotějovice – Bezděčín. Na východ od města je umístěno vedení VVN 110 kV Šimonovice – Bezděčín

Vymezuje se koridor republikového významu PUR03 – zdvojení stávajícího vedení VVN 400kV v úseku transformovna Babylon – transformovna Bezděčín v celkové šířce 150 m mimo zastavěné území a v šířce 100 m v zastavěném území. Dle ZÚR LK se jedná o veřejně prospěšnou stavbu, koridoru republikového významu.

Vymezuje se změna vrchního vedení 35 kV pod Lesní ulicí na podzemní, v souladu s Vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 § 24 odst. (1): Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obcí umisťují pod zem. Změna se navrhuje z důvodu, že vrchní vedení 35 kV vede v blízkosti sportovního hřiště a v místech navrhované veřejné zeleně a nově navrhované zástavby rodinných domů.

Zdůvodnění koncepce řešení spojů

53

Hodkovice nad Mohelkou jsou dostatečně pokryté signálem mobilních operátorů a ve většině obce je k dispozici i internet prostřednictvím technologie ADSL. Na území obce operuje několik poskytovatelů internetu na základě bezdrátového přenosu.

Zdůvodnění koncepce řešení zásobení plynem

Po západní hranici města prochází vysokotlaký plynovod DN 500, PN25 z 80. let dvacátého století, na který je obec připojena. Plynofikace převážné části obce byla dokončena v devadesátých letech minulého století. Bude vybudováno vedení plynovodu v rozvojových lokalitách města Hodkovice nad Mohelkou. Zásobování Hodkovic nad Mohelkou pomocí STL vedení plynovodu je dostatečně dimenzováno pro jeho rozvoj.

Navrhuje se vybudování STL vedení plynovodu do Nových Hodkovic, napojeného na stávající plynovod v Hodkovicích n. M. pomocí prodlouženého vedení STL plynovodu. Při realizaci prodloužení plynovodu budou posouzeny stávající rozvody a případně navržena výměna některých částí plynovodu.

Navrhuje se vybudování STL vedení plynovodu v Záskalí. Plynovod bude napojen na stávající rozvod plynu v severní části Hodkovic nad Mohelkou pomocí prodlouženého vedení STL plynovodu. Při realizaci prodloužení plynovodu budou posouzeny stávající rozvody a případně navržena výměna některých částí plynovodu. Plynovod bude veden hlavní větví převážně podél silnice III. třídy procházející lokalitou Záskalí. Mezi dvěma oddělenými polovinami lokality Záskalí (v místech bez souvislé zástavby) bude plynovod veden podél místních a účelových komunikací, aby byla minimalizována jeho délka. K několika souborům domů mimo hlavní trasu vedení plynovodu budou nataženy krátké boční větve plynovodu. Plynovod by měl být dostupný téměř všem objektům, které se nacházejí v hlavních zastavěných plochách lokality Záskalí podél silnice III. třídy.

V Jílovém bude vybudována regulační stanice napojená na VTL plynovod DN 500, PN 25 Ústí n. L. – Východočeský kraj. Z regulační stanice bude rozveden STL plynovod do Jílového hlavní větví podél silnice III. třídy s několika bočními větvemi plynovodu tak, aby vedením plynu byla obsloužena celá zastavěná plocha Jílového.

Zdůvodnění koncepce zásobení teplem

Město je vlastníkem společnosti Teplo Hodkovice s. r. o., která provozuje kotelnu v Mánesově ulici a plynovou kotelnu pro čp. 1 a 217 na náměstí T. G. Masaryka. Kotelna v Mánesově ulici byla v roce 2012 zrekonstruována a společností ČEZ Energo instalována kogenerační jednotka. Provedenou rekonstrukcí došlo k optimalizaci výkonu a snížení ceny pro koncové odběratele. V případě potřeby je možné připojit další odběrná místa, což ovšem naráží na nutnost vybudovat příslušné rozvody. Územní plán nepředpokládá, že dojde k připojení dalších odběrných míst, protože návrhové plochy v lokalitách ve vhodné vzdálenosti k napojení na centrální kotelnu jsou určeny pro výstavbu, u které není pravděpodobné, že by byla zásobena z centrální kotelny.

54

Zdůvodnění koncepce stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

Podmínky pro využití ploch vychází z:

‐ Územního plánu města Hodkovice nad Mohelkou z roku 1996 Část druhá, Závazné regulativy, článek 5 Funkční uspořádání urbanizovaného území města

‐ Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů

‐ Současného způsobu využití a zejména z prostorového uspořádání a urbanistické formy obce

V návrhu je dáván důraz na urbanistickou formu jednotlivých ploch tím, že jsou pro různé formy zástavby vytvořeny jim odpovídající regulativy, které vychází a reagují na typickou formu zástavby a současný způsob jejího využívání.

Plochy bydlení – Bydlení hromadné

Jedná se o plochy, na kterých je umístěno panelové sídliště. Jedná se specifický urbanistický tvar, který záměrně nenavazuje na historický způsob zástavby. Hlavní kvalitou tohoto území je volná krajina mezi bodově postavenými domy, což je v příkrém rozporu s principy blokové zástavby tradičního města. Plochy jsou striktně vymezeny pro bydlení pouze s podmínečným využitím pro drobné služby. Stávající výstavba na těchto plochách je vyšší, než ve zbývajících částech města a má jiný charakter. Regulativy umožňují navýšení staveb o ustupující podlaží za podmínky, že bude respektovat charakter okolní zástavby. Cílem vymezení plochy je, aby byl zachován stávající specifický charakter rozvolněné zástavby a město nepřicházelo o rozmanitost jednotlivých částí zástavby.

Plochy bydlení – Bydlení individuální

Území je převážně určeno pro bydlení v rodinných domech. V Hodkovicích n. M. vytváří přechod od Ploch bydlení ‐ Bydlení hromadné a Ploch smíšených obytných k volné krajině polí a lesů okolo města. V ostatních sídlech se jedná o vesnickou zástavbu. Jde o plochy s převažující zástavbou rodinných domů, s podmínečným využitím pro drobné provozovny a služby. Cílem je zachování a podpora bydlení v rodinných a vesnických domech v klidných lokalitách bez rušivých vlivů.

Plochy rekreace – Plochy rodinné rekreace

Jedná se o plochy zahrádkářských kolonií s možností rekreační výstavby o malé zastavitelné ploše. Plochy vytvářejí rekreační zázemí pro zahrádkaření, zejména pro obyvatele panelového sídliště.

55

Plochy občanského vybavení ‐ Plochy občanského vybavení

Jedná se o plochy určené pro občanské vybavení, jako jsou stavby pro vzdělání a výchovu, sociální služby, služby, provozovny a obchody. Stávající plochy občanského vybavení jsou převážně vymezeny v návaznosti na plochy Hromadného bydlení, které doplňují, nebo se jedná o areály škol a provozoven. Plochy mají umožnit a soustředit výstavbu větších provozoven a služeb, které je vhodné vydělit z bytové výstavby, ale které musí zůstat v docházkové vzdálenosti pro obyvatele.

Plochy občanského vybavení – Sport a rekreace

Jedná se o areály, sportoviště, hřiště, haly a stavby sloužící pro sportovní vyžití obyvatel. Umisťují se u obytných ploch, kde slouží každodenním sportovním potřebám obyvatel, nebo jako sportovní areály mimo zastavěnou oblast, které slouží zejména ke sportovnímu vyžití ve volné přírodě (lyžařský areál). Plochy umožňují výstavbu sportovišť, hal a staveb pro provozování všemožných druhů sportovních aktivit. V rámci sportovních areálů povolují i výstavbu provozního zázemí sportovních ploch a staveb, šatny, klubovny, restaurační a ubytovací služby, které souvisejí se sportovním využitím ploch. V rámci areálu je přípustná i výstavba bytu správce, která ale nesmí přesáhnout plochu samotného sportovního zařízení. V návrhu byla snaha soustředit hlavní sportovní plochy města do jedné lokality, aby různá sportoviště mohla případně sdílet společné zázemí. V rámci návrhu bylo vyznačeno i několik menších ploch pro provozování sportu v lokálních sídlech mimo město Hodkovice nad Mohelkou.

Plochy občanského vybavení ‐ Hřbitovy

Plochy určené k pohřbívání a pro související stavby. V Územním plánu je plocha vymezena tak, aby zachovala stávající polohu hřbitova a vymezila jeho budoucí rozšíření.

Plochy smíšené obytné ‐ Plochy smíšené obytné

Plochy jsou umístěny na ploše historické zástavby v centru města Hodkovice nad Mohelkou a v prostoru mezi touto zástavbou a plochami Výroby, služeb a obchodu. U ploch nerozlišujeme, zda má obytné, administrativní, kulturní, nebo jiné využití. Dáváme důraz zejména na to, aby plochy obsahovaly všechny možné funkce městského centra a zároveň svou funkcí neobtěžovaly své okolí. Proto povolujeme provozovny služeb a výroby pod podmínkou, že nebudou rušit své okolí. Stanovujeme maximální možnou plošnou velikost jedné stavby, aby výstavba zachovávala okolní ráz historického města. Na území nepovolujeme funkce, které nepatří do centra města a jejich místo je spíše na okraji nebo v průmyslové části města. V lokalitě Hodkovic nad Mohelkou mezi silnicí I/35 a železniční tratí jsou na objektech s převažující funkcí bydlení možné pouze udržovací práce, protože se jedná o plochy, které jsou přímo obklopeny plochou smíšenou výrobní a plochou dopravní. Dochází zde k negativnímu ovlivňování (hluk, prach, zápachy, negativní vlivy dopravy) obytných objektů okolní plochou výrobní a dopravní. Naopak přítomnost obytných objektů negativně ovlivňuje možnosti rozvoje objektů výroby, kdy je nutné vytvářet plochy a opatření, která zmírňují negativní vlivy na obytné objekty, která jsou umístěné nedaleko výrobních objektů. Stavby bez převažující funkce bydlení lze na těchto plochách provádět v celém rozsahu podmínek dané plochy s rozdílným využitím.

56

Plochy smíšené výrobní – Výroba, sklady a obchod

Plochy sloužící pro výrobu a skladování jsou doplněny o plochy pro obchodní prodej. Většina těchto stabilizovaných a navrhovaných ploch se nachází vedle významné silnice I/35, která zajištuje dobrou dopravní dostupnost jak pro výrobní a skladovací plochy, tak i pro plochy obchodní. Plochy se navzájem neruší, oba typy ploch vyžadují dobrou dopravní dostupnost, generují dopravní zátěž a zvýšenou potřebu dopravy v klidu. Z tohoto důvodu, jsou do přípustného využití zahrnuty i stavby dopravních zařízení a dopravního vybavení, které se mohou vhodně doplňovat s převažujícím využitím. Na plochách je často realizována výstavba hal a plošně rozlehlých objektů a je u nich vhodné prostorové oddělení od obytné zástavby. Územní plán předpokládá využití ploch zejména k výstavbě velkých provozů a provozoven, ale nebrání ani výstavbě drobných dílen a obchodů. Na plochách je přípustné ubytovací a stravovací využití, nesouvisející s hlavní funkcí. Je to z důvodu, že většina ploch se nachází mezi významnou silniční komunikací a vlakovým nádražím. Proto se zde dá předpokládat i možná poptávka po výstavbě stravovacího zařízení nebo objektu krátkodobého ubytování v souvislosti s přiléhajícími plochami dopravy

Plochy smíšené výrobní – Zemědělská výroba Jedná se převážně o plochy, které byly a jsou využívány k zemědělské výrobě. Vzhledem ke změnám ve způsobu zemědělské výroby je ale nutné počítat s postupnou proměnou těchto ploch a umožnit i využití, které nemá přímou souvislost se zemědělskou výrobou a může být umístěno v blízkosti obytné vesnické zástavby bez vzájemných negativních vlivů (např. využití historického statku v Jílovém pro zemědělskou výrobu bylo značně omezeno jeho oddělením od velkých ploch orné půdy výstavbou silniční a železniční komunikace na jedné straně a výstavbou rozvodny na druhé straně.) Územní plán považuje za prioritní umožnit jakékoliv rozumné využití těchto ploch, aby zabránil odlivu obyvatelstva z venkovských oblastí. Plochy se liší od ploch výroby, skladů a obchodu tím, že neobsahují výrobu všeobecnou, ale pouze zemědělskou a mají nižší hladinu zástavby i maximální velikosti hal. Je to z důvodu, že tyto plochy často sousedí s obytnými plochami a historickou zástavbou menšího měřítka.

Plochy dopravní infrastruktury – Silniční doprava

Plochy sloužící především pro liniové stavby silniční dopravy, pozemky staveb souvisejících s dopravou a garáže. V plochách jsou umístěny plochy veřejných prostranství, u kterých se připouští jejich převažující využití pro dopravu v klidu (prostory uvnitř bloků panelového sídliště).

Plochy dopravní infrastruktury – Drážní doprava

Plochy sloužící především pro liniové stavby drážní dopravy a pozemky staveb souvisejících s dopravou.

Plochy technické infrastruktury – Technická infrastruktura 57

Plochy sloužící pro umístění staveb technické infrastruktury jako jsou teplárny, regulační stanice a podobně.

Plochy veřejných prostranství ‐ Plochy veřejných prostranství

Jedná se o plochy, které slouží k pobytu obyvatel. Součástí ploch jsou plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně, kde se předpokládá umístění drobné architektury a mobiliáře. Na plochách je povoleno dočasné umístění stánků pro pořádání trhů nebo koncertních pódií.

Plochy vodní a vodohospodářské – Vodní plochy a toky

Jedná se o plochy určené pro vodní plochy a koryta vodních toků. Jsou určeny pro zachování a vymezení vodních ploch v krajině.

Plochy zemědělské – Orná půda a trvale travní porosty

Plochy jsou určeny pro zemědělské využití. Plochy nemají přesně vymezovat, které zemědělské využití je na nich možné. Plochy umožňují jejich provozovatelům, aby si sami určily, zda je budou využívat jako plochy orné, pastviny nebo pouze jako louky pro sečení trávy. Krajina řešeného území je dostatečně rozmanitá a členitá, aby sama zabránila nežádoucím, velkým, nepřerušovaným, zemědělským plochám se stejným využitím.

Plochy zemědělské – Zahrady

Plochy jsou vymezeny v plochách, které jsou využívány jako zahrady, zejména v nezastavěném území. A v plochách v rámci hranic zastavěného území, kde není možné povolovat výstavbu (ochranná pásma a podobně), ale jsou součástí soukromých pozemků a umožnuje se jejich oplocení.

Plochy lesní – Pozemky určené k plnění funkce lesa

Plochy vymezují lesní plochy a chrání jejich využití jako lesních ploch. Plochy připouštějí výstavbu staveb pro chov lesní zvěře a stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu sloužící veřejnému užívání. Plochy podporují hospodářské a rekreační využívání lesa.

Plochy přírodní – Plochy přírodní PP, ÚSES

Plochy jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek ochrany přírody a krajiny. Vymezují část krajiny, kde je zvýšený požadavek ochrany přírody a krajiny.

Plochy smíšeného nezastavěného území – Krajinná zeleň

Plochy chrání nálety na zemědělské a ostatní půdě, remízky zeleně, doprovodnou zeleň vodotečí, mezí, podél komunikací. Součástí ploch je zeleň, která byla vysazena jako ochranná zeleň 58

liniových staveb nebo staveb výrobních, nebo je navrženo její zřízení pro oddělení ploch výroby a dopravy od ploch obytných.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Krajinný ráz přírodní charakteristika území

Krajinným typem celého řešeného území je lesozemědělská krajina, v severní části převažují lesní plochy s pastvinami a loukami a v jižní plochy orné půdy s častým výskytem luk, sadů a lesní i nelesní zeleně.

Na řešeném území leží oblasti a podoblasti krajinného rázu: OKR 07 Ještědský hřbet, POKR 10‐3 Hodkovicko a Paceřicko, POKR 10‐1 Českodubsko, POKR 06‐2 Rychnovsko. Návrh územního plánu respektuje uspořádání dané těmito oblastmi a podoblastmi.

Územní systém ekologické stability

Při vymezení Územního systému ekologické stability se respektuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanovený úkol vytvořit v řešeném území vzájemně propojený soubor přirozených a pozměněných přírodně blízkých ekosystémů. Vymezení a hodnocení územního systému ekologické stability patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti v obecné ochraně přírody a realizují ho společně orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Hlavním cílem je trvalé zajištění biodiverzity (biologické rozmanitosti ve smyslu „Úmluvy o biologické rozmanitosti“, k níž Česká republika přistoupila v roce 1994).

Na řešeném území se nachází stabilizovaný Územní systém ekologické stability s nadregionálním biokoridorem K19MB ‐ Studený vrch – Jizerskohorské bučiny, regionálním biocentrem RC13 – Bezděčínské skály, regionálním biokoridorem RK 668 ‐ Údolí Mohelky – Jestřebí a lokálními biocentry a biokoridory.

Stávající systém ÚSES je funkční, většinu jeho ploch zaujímají lesní společenství, často v horních partiích řešeného území, zahrnuje pastviny, louky, doprovodnou zeleň vodních toků, mokřady, skalní společenství a mimolesní zeleň.

Návrh územního systému ekologické stability Hodkovic nad Mohelkou

Označení a Význam Výměra Vymezení Návrh opatření název a popis

59

LBC 1 – Na Lokální 4,775 ha Les, zeleň V lesních porostech hospodařit do stráních biocentrum – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBC 2 – Nad Lokální 3,450 ha Vodní tok, Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, Žďárkem biocentrum – les v břehových porostech provádět funkční zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBC 3 – Pod Lokální 4,476 ha Les, vodní V lesních porostech hospodařit do Javorníkem biocentrum – tok, louka obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, v břehových porostech provádět zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

LBC 4 – Lokální 11,065 ha Les, louka V lesních porostech hospodařit do Záskalí biocentrum – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

LBC 5 – Lokální 7,796 ha Les, louka V lesních porostech hospodařit do Buršín biocentrum – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

LBC 6 – Lokální 9,926 ha Les, vodní V lesních porostech hospodařit do Šímovna biocentrum – tok, louka obnovy dle LHP. Při obnově respektovat

60

funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, v břehových porostech provádět zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

LBC 7 – U Lokální 3,169 ha Les V lesních porostech hospodařit do Skalního biocentrum – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat údolí funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBC 8 – Na Lokální 8,215 ha Les V lesních porostech hospodařit do skalce biocentrum – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBC 9 – Za Lokální 13,713 ha Les, vodní V lesních porostech hospodařit do kravínem biocentrum – tok, lada obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, v břehových porostech provádět zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince.

LBC 10 – U Lokální 3,397 ha Les, V lesních porostech hospodařit do šibenice biocentrum – keřová obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční lada cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBC 11 – Lokální 3,308 ha Les, V lesních porostech hospodařit do Nad Boženicí biocentrum – keřová obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční lada, cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení louka vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

61

LBC 12 – U Lokální 5,290 ha Vodní tok, Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, Loukovského biocentrum – louka, v břehových porostech provádět Mlýna funkční lada, zdravotní výběr se zaměřením na rybník perspektivní jedince. Luční porosty sekat 1 ‐ 2x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem. V rybníce hospodařit nejlépe extenzivním způsobem s druhově a početně vhodně zvolenou rybí obsádkou a s omezením vnosu látek zvyšujících trofickou zátěž.

LBC 13 – Lokální 3,250 ha Vodní tok, Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, Bezděčínský biocentrum – louka, v břehových porostech provádět vodní tok funkční lada, les zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince. Luční porosty sekat 1 ‐ 2x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBC 14 – Lokální 20,820 ha Les V lesních porostech hospodařit do Raubířské biocentrum – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat skály funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBC 15 – U Lokální 3,206 ha Les V lesních porostech hospodařit do dálnice biocentrum – (0,6 ha obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční v řešeném cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení území) vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

NRBK 1 – Nadregionální 620 m Les V lesních porostech hospodařit do K19MB 1/4 biokoridor – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

NRBK 2 – Nadregionální 320 m Les, vodní V lesních porostech hospodařit do K19MB 2/4 biokoridor – tok obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle

62

vymezených SLT. Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, v břehových porostech provádět zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince.

NRBK 3 – Nadregionální 740 m Les V lesních porostech hospodařit do K19MB 3/4 biokoridor – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

NRBK 4 – Nadregionální 1330 m Les, V lesních porostech hospodařit do K19MB 4/4 biokoridor – louka, obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční ost. cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení plocha, vzniku porostů s dřevinnou skladbou vodní tok blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, v břehových porostech provádět zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

RBK 1 – Regionální 445 m Les, louka V lesních porostech hospodařit do RK668 1/4 biokoridor – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

RBK 2 – Regionální 600 m Les, louka V lesních porostech hospodařit do RK668 2/4 biokoridor – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

RBK 3 – Regionální 570 m Les, V lesních porostech hospodařit do RK668 3/4 biokoridor – louka, obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční ostatní cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení plocha vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a

63

následným odvozem.

RBK 4 – Regionální 530 m Les, vodní V lesních porostech hospodařit do RK668 4/4 biokoridor – tok, orná obnovy dle LHP. Při obnově respektovat částečně půda cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení funkční vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, v břehových porostech provádět zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince. Ornou půdu v šíři biokoridoru převést na trvalý travní porost.

LBK 1 – U Lokální 220 m Les V lesních porostech hospodařit do kapličky biokoridor – v řešeném obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční území cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBK 2 – Nad Lokální 380 m v Louka, U travních porostů ponechat stávající Záskalím biokoridor – řešeném orná půda využití. V střednědobém výhledu (chybějící) území zpracovat a realizovat projekt ÚSES, který nefunkční navrhne založení lesního nebo lučního porostu s rozptýlenou výsadbou původních druhů dřevin.

LBK 3 – U Lokální 200 m Les V lesních porostech hospodařit do dálnice biokoridor – v řešeném obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční území cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBK 4 – Pod Lokální 220 m Les, vodní Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, Žďárkem biokoridor – v řešeném tok v břehových porostech provádět funkční území zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBK 5 – Citeř Lokální 1300 m Les, louka V lesních porostech hospodařit do biokoridor – v řešeném obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční území cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle 64

vymezených SLT. Luční porosty sekat 2 – 3x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

LBK 6 – Lokální 960 m Les V lesních porostech hospodařit do Kalvárský biokoridor – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat vrch funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBK 7 – U Lokální 500 m Louka Luční porosty sekat 2 – 3x ročně Sedlejovické biokoridor – v řešeném s usušením sena na místě a následným ho lesa funkční území odvozem.

LBK 8 – Lokální 700 m Vodní tok, Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, Mohelka biokoridor – v řešeném louka, v břehových porostech provádět funkční území lada zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince. Luční porosty sekat 1 ‐ 2x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

LBK 9 – Pod Lokální 620 m Louka, les Luční porosty sekat 1 ‐ 2x ročně Jílovým biokoridor – v řešeném s usušením sena na místě a následným funkční území odvozem. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

LBK 10 – Lokální 1900 m Vodní tok, Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, Bezděčínský biokoridor – louka, v břehových porostech provádět potok funkční lada, ost. zdravotní výběr se zaměřením na plocha perspektivní jedince. Luční porosty sekat 1 ‐ 2x ročně s usušením sena na místě a následným odvozem.

LBK 11 – U Lokální 660 m Les V lesních porostech hospodařit do Radoňovic biokoridor – obnovy dle LHP. Při obnově respektovat funkční cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT.

IP 1 – Interakční 800 m Vodní tok, Vodní tok ponechat přirozenému vývoji, Oharka prvek – lada v břehových porostech provádět funkční zdravotní výběr se zaměřením na perspektivní jedince.

65

IP 2 – Interakční 500 m Zeleň Ponechat stávající využití a provádět K letišti prvek – zdravotní výběr se zaměřením na funkční perspektivní jedince.

Přírodní park

Okresní úřad v Liberci vydal dne 3. 4. 1995 ve smyslu § 12 odst. 3 zák. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny nařízení o zřízení "přírodního parku Ještěd" s účinností od 1. 5. 1995. Přírodní park je vyhlášen pro uchování rázu krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami. Při veškeré činnosti je nutno respektovat nařízení o zřízení PP Ještěd. Svým vymezením zasahuje správní území města Hodkovice n. M. severozápadně od hranice vymezené silnicí z Českého Dubu do Hodkovic ‐ cestou při jižním okraji lesa ‐ hlavní silnicí z Hodkovic do Liberce ‐ okrajem lesa přes Záskalí k okraji lesa na východním svahu vrchu Javorník. Územní plán Hodkovic n. M. ve vazbě na PP Ještěd vymezuje činnost v tomto území přírodního parku. Zcela je nutno vyloučit realizace chat a novou zástavbu ve volné krajině v pohledově exponovaných místech tak, jak tomu bylo v minulosti, (ve vrcholové poloze Záskalí pod lesem). Návrh nových lokalit je zřejmý z grafické části dokumentace. Územní plán navrhuje regulaci nových objektů ve venkovské zástavbě tak, aby respektovaly kulturní a historickou charakteristiku krajinného rázu oblasti dle těchto zásad:

a) zajistit určitou rozvolněnost zástavby při umísťování staveb v souladu se strukturou zástavby původního osídlení b) zajistit realizaci staveb a stavebních úprav respektující venkovský ráz sídel

Významné krajinné prvky

Krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky stanovenými zákonem jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. V řešeném území se z této kategorie nacházejí: lesy vodní toky

‐ Mohelka ‐ v ploché nivě rozvětvená ramena a mokré louky až mokřady, bohaté břehové porosty ‐ pravostranný přítok Mohelky v lesním porostu 66

‐ pravostranný přítok Mohelky od Buřína ‐ kvalitní břehové porosty ‐ pravostranný přítok Mohelky od Záskalí ‐ částečně v lesním porostu, kvalitní břehové porosty ‐ levostranný přítok Mohelky z Radoňovické rokle ‐ levostranný přítok Mohelky ‐ Bezděčínský vodní tok ‐ v nivě dvě koryta toku, kvalitní břehové porosty ‐ pravostranný přítok Bezděčínského vodního toku od Radoňovic ‐ levostranný přítok Mohelky z Boženic ‐ Oharka ‐ kvalitní břehové porosty ‐ pravostranný přítok Oharky ‐ částečné břehové porosty, tok částečně narušen melioracemi ‐ vodní tok ve Žďárku z jižního úbočí Javorníku ‐ při prameni podmáčený les, kvalitní břehové porosty ‐ vodní tok ve Žďárku ‐ bohaté břehové porosty

údolní nivy

údolní niva Mohelky ‐ v severní sevřenější části silně poškozena silnicí I/35, dosud bohaté břehové porosty ‐ v jižní části vodní tok bohatě meandruje v širší nivě s velmi kvalitními břehovými porosty dřevinné skladby blízké přirozené skladbě, niva narušena stávající silnicí ‐ v jižní části toku v terénu výrazné terasy po obou stranách toku ‐ v jižní části toku v terénu výrazné terasy po obou stranách toku, místy významná rostlinná společenstva ‐ nepřipustit další poškozující zásahy do zbytku nivy s meandry, s bohatými břehovými porosty a mokrými loukami

údolní niva Oharky ‐ západně od silnice na Č. Dub uchován charakter nivy s bohatými břehovými porosty přirozené dřevinné skladby, v bezprostředním kontaktu intenzivně využívaná zemědělská půda, v terénu výrazná terasa jižně od vodního toku

údolní niva Bezděčínského vodního toku ‐ niva s dvěma koryty vodního toku a kvalitními břehovými porosty

Dále jsou významnými krajinnými prvky časti krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy, umělé i přirozené skalní výchozy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k poškozování a ničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko ‐ stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánů ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umísťování staveb, pozemkové úpravy, odvodňování pozemků.

Významné krajinné prvky (VKP) registrované číslo popis číslo parcelní 1 Oboustranné stromořadí podél Císařské silnice p.č. 300/1, 301, 477, 502/1, 67

379, 380, 549, 548, 599, 647, 725, 601, 602, 604, 648, 502/1, 476 k.ú. Záskalí 2 Kozí brada – pískovcový skalní útvar p.č 2999,3147,3438 3 Skalní údolí – pískovcový skalní útvar p.č. 2815, 2810, 2976/1, 2976/2, 2649, 2984 k.ú. Hodkovice n. M. 4 Štefánka – pískovcový skalní útvar p.č. 2649, 2975, k.ú. Hodkovice n. M. 5 Raubířské skály – pískovcový skalní útvar p.č. 2415, 3094, 165/2 k.ú. Hodkovice n. M. p.č. 165/3 k.ú. Radoňovice 6 6 jírovců maďalů – v současnosti pouze 4 stromy p.č. 918 k.ú. Hodkovice n. M. 7 Lípa na p.p.č. 2343/1 p. č. 878 k.ú. Hodkovice n. M. 8 Lípa na p.p.č. 261/2 p.č. 518 k.ú. Hodkovice n. M. 9 Stromy a skupiny stromů v areálu Monroe p.č. 1641, 1654, 1643, 1640, 1671 10 Veřejná zeleň v parku v Mlýnské ulici p.č. 816 11 Vzrostlé dřeviny v areálu kostela a hřbitova p.č. 2, 36, 37/1, 3, 8/1, k.ú. Hodkovice n. M. 12 Platan javorolistý v ulici Rychnovská p.č. 1024 13 Březová alej do Boženic p.č. 2119, 1584, 1851, 2117, 2376, 2586, k.ú. Hodkovice n. M. 14 Dub letní 1487/4 p.č. 2377, k.ú. Hodkovice n. M. 15 Lípa (na p.p.č. 23) p.č. 114 , k.ú. Radoňovice

Významné krajinné prvky (VKP) navrhované k registraci (dle zadání UP) Navrhujeme popis číslo parcelní k registraci Ne Lípa – součást remízku, nepůsobí v krajině jako p.č. 2343, k.ú. Hodkovice n. M. solitér Ano Alej u areálu SČVK, Sportovní ulice – p.č. 1394, 1097, 1365, 814, doporučujeme zahrnout i část aleje na ulici 2649, k.ú. Hodkovice n. M. Sportovní v místech mezi sídlištěm a sportovním areálem Ne Alej pod městským lesem – nejedná se o p.č. 2030, 2436, 2223, 2222, samostatnou alej, je vnímaná jako součást k.ú. Hodkovice n. M. městského lesa Ano Alej ovocných stromů k Petrašovicím p.č. 3357,3356, 3355, 3173, 3172, 3171, 3174, 2866, 2865, 2864, 2698,2697, 2696, 2695, 2860, 2862, 2861, 3022, 3170, 3349, 3350, 3351, 3352, 3353,

68

3354, 3463 k.ú. Hodkovice n. M. Ano Alej u silnice na Český Dub p.č. 1790, 1797, 2070, 2071, 2316, 2072, 2319, 2329, 2523, 2679, 2852, 3015, 2682, 2681, 2686, 2524, 2325, 2320, 2324, 2080/1, 2075, 1805/1, 1804, 1803/1, 1802 k.ú. Hodkovice n. M. Ano Jírovec maďal – u kruhového objezdu, ulice p.č. 1469, k.ú. Hodkovice n. M. Liberecká (v zadání ÚP navrhovány dva stromy – v současnosti existuje pouze jeden) Ne Jírovce maďal u kostela – už jsou součástí VKP č. p.č. 2, k.ú. Hodkovice n. M. 11 Ano Alej na ulici Rychnovská p.č. 1057/1, 1059/1, 783/1, k.ú. Radoňovice Ano Alej a lípa na ulici Česká p.č. 373, 165, k.ú. Hodkovice n. M. Ne Alej při silnici k letišti – nejedná se o alej, ale p.č.1240, 1241, 1239, 1828, spíše remíz náletových dřevin, je třeba k.ú. Hodkovice n. M. revitalizovat Ano Alej od kalvárie směrem k letišti p.č. 1236, k.ú. Hodkovice n. M. Ne Zarostlá stráň u silnice na Trutnov – jedná se p.č. 2131, 2130, 2126, 2125, z větší části o sečené louky, nenacházíme důvod 2133, 2593, 2379, 2378, 2380, ochrany 2592, 2594, 2595, 2758, 2757, 2756 k.ú. Hodkovice n. M. Ne Louky, extenzivní sad a lesík, směr Sedlejovice – p.č. 2905, 2904, 2907, 2908, nejeví se jako výjimečná plocha, je součástí 2909, 2910, 2906, 2912, 2911, velkého celku krajinné zeleně k.ú. Hodkovice n. M. Ne Louka směr Sedlejovice – nejeví se jako p.č. 3221, k.ú. Hodkovice n. výjimečný prvek v krajině, je součástí velké M. plochy luk v okolí Ne Břehové porosty a rozptýlená zeleň, směr p.č. 3476, 3565, 3599, 3566, Sedlejovice – nejeví se jako výjimečný krajinný 3482, 3381, 3228, 3479, 3478, prvek 3568, 3569, 3483, 3488, 3232, 3233, 3382, 3485, 3484, 3570, 3487, 3486, 3603, 3606, 3602, 3601, 3605, 3604, 3600, 3567, 3481, k.ú. Hodkovice n. M. Ne Keřová zeleň – nejeví se jako výjimečný krajinný p.č. 304, 260, 302, 259, 261, prvek 219, 220 k.ú. Jílové Ne Louka s výskytem zvláště chráněných rostlin Lokality jsou na území p.č. 3637/2 Přírodního parku Ještěd, Žďárek – liniové porosty kolem cest a mezí registrace VKP nepřináší vyšší p.č. 647, 681, 673, 561 formu ochrany než plocha Žďárek – louky, extenzivní sad, lesík přírodního parku. p.č. 801, 696, 695, 800 Žďárek – břehové porosty a rozptýlená zeleň 69

p.č. 566, 501, 500, 499, 498, 497, 496 Žďárek – louka s mezemi p.č. 155, 94, 84, 156, 158, 386, 324, 154, 145, 323 Záskalí – alej mezi Horním a Dolním záskalím p.č. 179, 100, 184/1, 62, 60, 14, 48/1 Záskalí ‐ 2 x lípa p.č. 349 Záskalí – hřbet se skalními výstupy a zelení p.č. 188, 284, 105 Záskalí – bohatá rozptýlená zeleň p.č. 289, 190, 26, 106, 107 Záskalí – lípa u č. e. 11 pod Buřínem p.č . 3707 Záskalí – lípa na rozcestí pod Buřínem p.č. 292 Ne Radoňovice – alej (katastr Hodkovice n. M.) – p.č. 3082, 3509, k.ú. Hodkovice nedá se zde mluvit o celistvé aleji, stromy byly n. M. zřejmě pokáceny a částečně nahrazeny novou výsadbou Ne Radoňovice – rozptýlená zeleň za tratí (katastr p.č. 2609, 2945, 2944, 2948, Hodkovice n. M.) ‐ nejeví se jako výjimečný 2947, k.ú. Hodkovice n. M. krajinný prvek Ano Radoňovice – 2 x lípa p.č. 14, 56, k.ú. Radoňovice Ano Radoňovice – dub p.č. 1467/4 , k.ú. Radoňovice

Významné krajinné prvky (VKP) navrhované k registraci (které nejsou v zadání UP) číslo popis číslo parcelní Lípa v polích p.č. 2082, k.ú. Hodkovice n. M. 2 stromy u kříže p.č. 2082, 1228, 945, k.ú. Hodkovice n. M. Stromy u kříže (Nové Hodkovice) p.č. 2785/12, 2785/13, 2784, k.ú. Hodkovice n. M.

Ostatní nelesní zeleň

Významným krajinotvorným a ekologicky stabilizačním prvkem v krajině je ostatní rozptýlená nelesní zeleň ‐ remízy, porost mezí a skalních výchozů, doprovodná zeleň cest mimo aleje, břehové porosty ap.

Výjimečně kvalitní lokality se nacházejí na Záskalí, pod Javorníkem, na Buříně, ve Žďárku, na svahu pod letištěm, v Radoňovicích. Druhová skladba javor klen a mléč, lípa velkolistá a srdčitá, jasan ztepilý, bříza bílá, borovice lesní, višeň ptačí, jeřáb obecný, topol, osika, vrba, jíva, hloh obecný, bez hroznatý, růže šípková. Část je zařazena do kostry ekologické stability. Je nutné důkladně zvažovat nutnost zásahu do těchto porostů. 70

Významné lokality zbytků původních společenstev dřevin včetně na ně vázaných ostatních rostlinných společenstev jsou přítomny na terase u Kalvárie (zařazena do biocenter a biokoridoru) a ve svahu nad Jílovým (lokalita výskytu zvláště chráněné rostliny vemeníku dvoulistého).

Břehové porosty

Břehové porosty přirozené druhové skladby mají výjimečný význam ekologicky stabilizačního prvku v krajině. Výjimečně kvalitní břehové porosty se nacházejí podél Mohelky, Bezděčínského vodního toku, Oharky a jejich přítoků. Druhová skladba olše lepkavá, jasan ztepilý, javor mléč, vrba bílá a jíva, habr obecný. Část je zařazena do kostry ekologické stability (biocenter a biokoridorů). Ostatní je nezbytné chránit před likvidací. V rámci běžné údržby toků je nutno důkladně zvažovat rozsah a nezbytnost zásahů.

Náletová zeleň

Z důvodu omezení zemědělského hospodaření v těžko přístupných terénech došlo v poválečném období k zarůstání historicky vzniklých luk a pastvin. K tomuto stavu došlo zejména v prostoru nad Žďárkem. Vhodné je postupné převádění některých okrajových ploch u lesních porostů do LPF (les s přirozenou dřevinnou skladbou). Závažnějším problémem je změna v obhospodařování luk a pastvin z důvodu dalšího omezování zemědělské výroby, zaplevelování těchto rozsáhlých ploch a rozšiřování agresivních plevelů na ostatní pozemky. Nezbytné je tyto plochy každoročně kosit před vysemeněním plevelů nebo využívat tyto plochy jako pastviny.

Památková ochrana

Účelem památkové ochrany je zajistit zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot jednotlivých objektů i příslušných území s památkovou hodnotou.

Starší části města Hodkovic n. M. je vyhlášena za městskou památkovou zónu z důvodu, že struktura zástavby vykazuje historické památkové hodnoty a měla by být chráněna na vyšší úrovni než běžným územně a stavebně správním výkonem ve smyslu stavebního zákona.

V území města je dále zvýrazněno kvalitní území rodinné zástavby realizovaného podle jednotného regulačního plánu v prostoru severního okraje města při ul. Liberecké.

Do územního plánu byl z Územně analytických podkladů převzat seznam památkově chráněných objektů.

Z územního plánu města Hodkovice nad Mohelkou z roku 1997 byl převzat a prověřen seznam objektů památkového zájmu a objektů místně významných.

Městská památková zóna 71

Rozhodnutím ministerstva kultury České republiky ze dne 22. září 1995 bylo historické jádro města Hodkovic n. M. prohlášeno za městskou památkovou zónu (MPZ). Tím se zařadilo město mezi historická města, jejichž městské části jsou natolik cenné, že jim z celostátního hlediska bude věnována pozornost a bude napomáháno jejich záchraně, uchování a regeneraci tak, aby si město zachovalo svůj historický ráz. Vedle jednotlivých nemovitostí, které jsou pod ochranou jako registrované památkové objekty, je třeba chránit a zachovat urbanistickou strukturu MPZ vzniklou historickým vývojem od dob středověkého založení až do nedávné minulosti.

Charakteristika MPZ

Zóna tvoří dva významné kompoziční celky ‐ sakrální soubor, tvořený areálem kostela s hřbitovem a profánní soubor, tvořený centrálním blokem kolem náměstí TGM s dominantou novorenesanční radnice.

Ulice Liberecká a Pražská tvoří osu, kolem níž se soustřeďují mnohé památkově a historicky cenné objekty. Stavby s empírovým a klasicistním jádrem nebo mladší reprezentativní budovy novorenesanční a secesní i několik zbylých objektů původních dřevěných staveb venkovského typu.

Město bylo postupně postiženo mnohými necitlivými zásahy. S výjimkou okolí kulturního domu nedošlo však k většímu narušení urbanistické kompozice centrálního historického jádra, které si uchovalo kompaktní zástavbu. Největší narušení původní tvářnosti je na vnějším plášti staveb a v architektonickém detailu (fasády, tvary oken, střešní krytiny apod.) Rozhodujícím problémem je stimulace a motivace vlastníků, podnikatelů a nájemců k účasti na programu regenerace MPZ i finanční možnosti ve vztahu k realizaci příslušných opatření.

Objekty památkově chráněné 1 č. rejstříku Část obce č.p. památka Ulice, nám., umístění 2 5‐4284 Hodkovice n. M. kostel sv. Prokopa 3 5‐5557 Hodkovice n. M. kaplička sv. Antonína Antonínov 4 5‐5549 Hodkovice n. M. křížová cesta Kalvárie s kaplí 5 5‐4289 Hodkovice n. M. boží muka 6 5‐5699 Hodkovice n. M. krucifix, z toho jen: sokl v extravilánu města, asi 0,5 km západně od náměstí 7 5‐5764 Hodkovice n. M. krucifix před čp. 536 8 5‐4290 Hodkovice n. M. krucifix 9 5‐4291 Hodkovice n. M. socha P. Marie u č. e. 35 10 5‐4287 Hodkovice n. M. socha sv. Anny 11 5‐5701 Hodkovice n. M. socha sv. Antonína

72

12 5‐4288 Hodkovice n. M. socha sv. Jana Nepomuckého 13 5‐4286 Hodkovice n. M. sousoší Víry se sochami u č. e. 16 sv. Jana a sv. Pavla 14 5‐4285 Hodkovice n. M. sloup se sochou P. Marie 15 5‐5801 Hodkovice n. M. vodojem při staré silnici do Liberce 16 5‐5637 Hodkovice n. M. čp.1 radnice nám. T. G. Masaryka 17 5‐5638 Hodkovice n. M. eč.11 venkovská usedlost Rychnovská 18 5‐5857 Hodkovice n. M. eč.24 venkovský dům Sportovní 19 5‐5726 Hodkovice n. M. čp.32 městský dům Liberecká 20 5‐5825 Hodkovice n. M. čp.40 městský dům Liberecká 21 5‐5823 Hodkovice n. M. čp.41 městský dům Liberecká 22 5‐5698 Hodkovice n. M. čp.51 městský dům nám. T. G. Masaryka 23 5‐5639 Hodkovice n. M. čp.125 městský dům Růžová 24 5‐4283 Hodkovice n. M. čp.182 městský dům Pražská 25 5‐5627 Hodkovice n. M. čp.216 měšťanský dům nám. T. G. Masaryka 26 5‐5697 Hodkovice n. M. čp.217 městský dům nám. T. G. Masaryka 27 5‐5700 Hodkovice n. M. čp.318 městský dům Pražská 28 5‐5640 Hodkovice n. M. čp.342 venkovská usedlost Rychnovská 29 5‐5802 Hodkovice n. M. čp.422 pivovar Rychnovská 30 5‐4294 Záskalí kaple sv. Jana Křtitele 31 5‐4295 Záskalí kaple sv. Jana Nepomuckého 32 5‐5630 Záskalí Sev. od Hodkovic u kaplička sv. Anny silnice Hodkovice ‐ Liberec 33 5‐5633 Záskalí krucifix 34 5‐5631 Záskalí eč.11 venkovská usedlost Buršín 35 5‐5632 Záskalí eč.12 venkovská usedlost Buršín

Nemovité kulturní památky jsou chráněny před poškozením podle zákona.

Objekty památkového zájmu číslo Část obce č.p. Popis objektu Ulice, nám., umístění 36 Hodkovice n. M. čp.169 městský dům nám. T. G. Masaryka 37 Hodkovice n. M. čp.168 městský dům nám. T. G. Masaryka 38 Hodkovice n. M. čp.186 městský dům, Pražská zahrnuje původní čp. 187, které bylo zrušeno 38 Hodkovice n. M. če. 4 městský dům Česká 39 Hodkovice n. M. čp.256 městský dům, dříve 1. Mlýnská pivovar

73

40 Hodkovice n. M. čp.422 městský dům, dříve 2. Rychnovská pivovar 41 Hodkovice n. M. čp.40 městský dům Liberecká 42 Hodkovice n. M. čp.41 městský dům Liberecká 43 Hodkovice n. M. če.24 chalupa Sportovní 44 Hodkovice n. M. čp. 112 městský dům nám. T. G. Masaryka 45 Hodkovice n. M. Čp. 113 městský dům nám. T. G. Masaryka 46 Hodkovice n. M. čp. 120 městský dům Koněvova 47 Hodkovice n. M. čp. 97 městský dům Růžová 48 Hodkovice n. M. Čp. 98 městský dům Růžová 49 Hodkovice n. M. čp. 49, 52, městské domy nám. T. G. Masaryka 108 ‐111, 167, 204, 205, 211 ‐ 215, 214 50 Hodkovice n. M. čp. 184, městské domy Pražská 188, 202, 319 51 Hodkovice n. M. čp. 12 ‐18, městské domy Liberecká 31, 33 52 Hodkovice n. M. čp. 26 městské domy Českodubská 53 Hodkovice n. M. čp. 53, 76, městské domy Sokolská 99 54 Hodkovice n. M. čp. 126 městský dům Kostelní vrch 55 Hodkovice n. M. čp. 96 městský dům Růžová 56 Hodkovice n. M. čp. 137, městské domy Česká 143, 331 57 Hodkovice n. M. čp. 195 městský dům Poštovská 58 Hodkovice n. M. čp. 219 městský dům Dlouhý kopec 59 Hodkovice n. M. čp. 241, městské domy Mlýnská 243, 244, 250, 253

Objekty místně významné číslo Část obce č.p. Popis objektu Ulice, nám., umístění 60 Hodkovice n. M. socha Pastýře hřbitov 61 Hodkovice n. M. čp. 19 městský dům Liberecká 62 Hodkovice n. M. Čp. 417 městský dům, cenné Liberecká prvky fasády 63 Hodkovice n. M. čp. 190 městský dům Pražská 64 Hodkovice n. M. čp. 191 městský dům Poštovská 65 Hodkovice n. M. čp. 70 městský dům Zahradní 66 Hodkovice n. M. čp. 69 městský dům Zahradní 67 Hodkovice n. M. komplex nádražních budov včetně

74

viaduktů 68 Hodkovice n. M. če. 2 chalupa Malá strana 69 Hodkovice n. M. če. 27 chalupa Malá strana 70 Hodkovice n. M. stodola (kamenné u hřbitova na cestě zdivo) ke Kalvárii 71 Žďárek stodola 72 Hodkovice n. M. čp. 451 městský dům Liberecká 73 Hodkovice n. M. čp. 467 základní škola Komenského 74 Hodkovice n. M. kamenná zeď Poštovská 75 Hodkovice n. M. kamenná zeď Dlouhý kopec 76 Hodkovice n. M. zbytek kamenné Zahradní hasičské věže 77 Radoňovice kaplička 78 Hodkovice n. M. kaplička ve skále ve skále pod vodojemem 79 Hodkovice n. M. výklenek ve skále na cestě do Šímovny 80 Hodkovice n. M. křížek pod šibenicí 81 Hodkovice n. M. křížek u Palu 82 Hodkovice n. M. křížek u silnice do Radoňovic 83 Záskalí křížek pod silnicí Záskalí ‐ Dlouhý Most 84 Záskalí křížek při cestě k Jeřmanicím 85 Záskalí křížek při cestě do Žďárku 86 Žďárek křížek 87 Hodkovice n. M. křížek na cestě do Boženic 88 Záskalí pískovcový podstavec u cesty v dolním Záskalí 89 Hodkovice n. M. kámen na památku za Šímovnou leteckého neštěstí 90 Hodkovice n. M. Napoleonská varta u cihelny 91 Hodkovice n. M. studánka Dolánky 92 Hodkovice n. M. plaketa Komenský 93 Hodkovice n. M. plaketa Goethe 94 Hodkovice n. M. plaketa Tyrš

Objekty místně významné a památkového zájmu, které nejsou prohlášeny za kulturní památku a tudíž chráněny zákonem o státní památkové péči je nutno z důvodu významu stavebního vývoje chránit místně. U těchto objektů je nezbytné chránit na úrovni stavebního úřadu jejich exteriér ‐ architektonickou čistotu tvaru, proporce stavby a skladebnost fasády.

Ochrana archeologického dědictví

75

V řešeném území se nachází území s archeologickými nálezy (ÚAN) dle státního archeologického seznamu. Pokud se bude provádět na území ÚAN stavební nebo jiná činnost má stavebník povinnost v době přípravy svůj záměr sdělit Archeologickému ústavu Akademie věd ČR, dle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Území s archeologickými nálezy Poř. Č. SAS lokalita Typ ÚAN název katastr 03‐32‐07/3 Areál vsi 1 Hodkovice n. M. Hodkovice n. M. s kostelem sv. Prokopa 03‐32‐07/7 Areál vsi 2 Záskalí Záskalí, Hodkovice n. M. 03‐32‐07/6 Areál vsi 2 Žďárek Záskalí 03‐32‐07/4 Pískovcové skály s 1 Räuberfelsen Radoňovice, Hodkovice jeskyní n. M. 03‐32‐07/9 Areál vsi 2 Radoňovice Radoňovice, Hodkovice n. M. 03‐32‐12/1 Areál vsi 2 Jílové Jílové

Požadavky civilní ochrany

Návrh opatření a ploch pro potřeby plnění požadavků civilní obrany dle §20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona o integrovaném záchranném systému č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

j) Ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní

V řešeném území se nevymezuje území ochrany před zvláštní povodní.

k) Zóna havarijního plánování

V Koordinačním výkrese tohoto územního plánu je vyznačena zóna havarijního plánování kategorie B pro provoz: Galvanické povlakování kovů, nebezpečnou skladovanou a používanou látkou je chróm oxid chromový a fluorovodík. Zóna nepřekračuje výrobní areál fy. Monroe Czechia s.r.o., závod Hodkovice nad Mohelkou.

l) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

Ukrytí obyvatelstva proběhne ve vytipovaných podzemních a jiných částech domů po jejich úpravě na improvizované kryty.

m) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

V řešeném území je možné ubytování evakuovaného obyvatelstva v objektech základní školy, mateřské školy, kulturního domu a sportovní haly. Ubytovací kapacity jsou 200 osob u základní školy, 50 osob u mateřské školy, 50 osob u kulturního domu a 50 osob u sportovní haly.

76

Evakuované obyvatelstvo je možné také ubytovat v soukromých ubytovacích kapacitách na řešeném území. Jejich kapacita je ale proměnlivá. V současnosti je v provozu Hotel Arcivévoda Štěpán a ubytovna Pivovar. Penzion Ideal a penzion pod kostelem jsou přechodně zavřené a nacházejí se ve stádiu prodeje/rekonstrukce.

n) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci

Prostředky individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob jsou skladovány v budově městského úřadu. Ostatní opatření bude dle potřeby zajišťováno po vzniku mimořádné události.

o) Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce

V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území. V případě havárie bude vyvezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno Městským úřadem Hodkovice nad Mohelkou.

p) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události

V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události v koordinaci s Městským úřadem Hodkovice nad Mohelkou. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevněné plochy se záchytnou jímkou a přívodem vody (např. ve výrobních areálech). V řešeném území se nevyskytuje ani není navrhováno žádné zahraboviště.

q) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,

Zóna vlivu nebezpečných látek skupiny B nepřekračuje výrobní areál fy. Monroe Czechia s.r.o., závod Hodkovice nad Mohelkou. Ochrana v areálu se řídí vnitřními předpisy provozovatele na základě platných zákonů a norem. Vlastní technické řešení není úkolem územního plánu.

r) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den × obyvatele cisternami ze zdroje Dolánky a zdroje Libíč. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie.

77

Požární ochrana

Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.

Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění je v řešeném území nutné respektovat následující ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území a poddolovaná území:

Ložiska nerostných surovin č. ložiska lokalita název surovina 318640000 Hodkovice n. M., Hodkovice n. Mohelkou‐ Cihlářská surovina Bezděčín Bezděčín 324260000 Hodkovice n. M., Hodkovice nad Mohelkou Stavební kámen Záskalí

Chráněné ložiskové území č. ložiska lokalita název surovina 941220001 Hodkovice n. M., Hodkovice n. Mohelkou‐ Cihlářská surovina Bezděčín Bezděčín

Poddolované území č. ložiska lokalita název surovina Ojedinělá v Záskalí do Záskalí Měděná ruda ‐ 18. století Polymetalické rudy

Zdůvodnění řešení zastavitelných ploch a ploch přestavby

Číslo Zad. Funkční využití Zdůvodnění Katastrální ÚP území Z1 12 Plochy bydlení ‐Bydlení Lokalita navazuje na stávající zástavbu. Je vymezena Hodkovice n. individuální podél zvykové cesty do Radoňovic. M Lokalita prostorově definuje nové veřejné prostranství v Nových Hodkovicích. Z2 20 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha navazuje na stávající zástavbu osady mezi Jílové u H. n. individuální Jílovým a Novými Hodkovicemi. M Umožňuje přeměnit stávající chaty a zahradní domky na bydlení. Z3 40 Plochy občanského Plocha zabezpečuje rozvoj občanské vybavenosti Hodkovice n. vybavení v zastavěné části lokality Hodkovice n. M. Plocha M vyplňuje proluku v zástavbě. 78

Z4 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha vyplňuje proluku v zástavbě Nových Hodkovic Hodkovice n. individuální M Z5 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha uzavírá městskou zástavbu Hodkovic nad Hodkovice n. individuální Mohelkou na západní straně. Zřetelně definuje M hranice města. Reaguje na nedefinovaný konec zástavby. Umožňuje vybudování plynulé cesty okolo západní hranice města. Plocha vyplňuje prostor mezi navrhovanou plochou Občanského vybavení, roztroušenou stávající zástavbou a navrhovaným lesoparkem okolo Oharky. Z6 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha doplňuje stávající urbanizmus vilové čtvrti Hodkovice n. individuální z první poloviny 20. století M Z7 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha vyplňuje prostor mezi panelovým sídlištěm a Hodkovice n. individuální Městským lesem. Nižší zástavba předměstí M kompozičně vytváří plynulý přechod mezi vysokou zástavbou panelového sídliště a lesem. Z8 50 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha je součástí lokality shluku stávajících staveb v Záskalí individuální Záskalí. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z9 4 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Záskalí individuální Plocha je součástí lokality shluku stávajících staveb v Záskalí. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z10 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Záskalí individuální Plocha je součástí lokality shluku stávajících staveb v Záskalí. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z11 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Záskalí individuální Plocha je součástí shluku stávajících staveb ve Žďárku. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z12 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Záskalí individuální Plocha je součástí shluku stávajících staveb ve Žďárku. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z13 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Záskalí individuální Plocha je součástí shluku stávajících staveb v Žďárku. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z14 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Záskalí individuální Plocha je součástí lokality shluku stávajících staveb v Záskalí. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z15 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Záskalí individuální Plocha navazuje na stávajících zástavbu Záskalí Z16 51 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha navazuje na stávajících zástavbu Záskalí Záskalí individuální Z17 53 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha leží v proluce v Záskalí a je obklopená stávající Záskalí individuální zástavbou. Z18 10 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha je součástí lokality shluku stávajících staveb Záskalí individuální v Záskalí. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z19 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Záskalí individuální Plocha navazuje na stávajících zástavbu Záskalí. Svým umístěním navazuje na místní urbanizmus. Z20 38 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha navazuje na stávající zástavbu Záskalí Hodkovice n.

79

individuální M. Z22 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha leží v proluce v Záskalí a je obklopená stávající Záskalí individuální zástavbou. Z24 52 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha navazuje na stávající zástavbu Radoňovic. Radoňovice individuální Respektuje místní urbanistickou strukturu. Z25 8,28, Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha navazuje na stávající zástavbu Radoňovic. Radoňovice 29 individuální Z26 31 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha vyplňuje proluku v zástavbě Nových Hodkovice n. individuální Hodkovic. M. Z27 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha uzavírá městskou zástavbu Hodkovic nad Hodkovice n. individuální Mohelkou na západní straně. Zřetelně definuje M. hranice města. Reaguje na nedefinovaný konec zástavby. Umožňuje vybudování plynulé pěší a cyklistické cesty okolo západní hranice města. Z28 14 Plochy bydlení ‐Bydlení Plocha uzavírá městskou zástavbu Hodkovic nad Hodkovice n. individuální Mohelkou na západní straně. Zřetelně definuje M hranice města. Reaguje na nedefinovaný konec zástavby. Umožňuje vybudování plynulé pěší a cyklistické cesty okolo západní hranice města. Z29 Plochy smíšené výrobní Navazuje na stávající zástavbu a definuje Hodkovice n. – Zemědělská výroba jednoznačně hranici města. M. Z30 Plochy občanského Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Hodkovice n. vybavení Navazuje na stávající zástavbu Nových Hodkovic. M. Z31 35 Plochy občanského Zakreslen stávající stav lyžařského areálu. Záskalí vybavení ‐ Sport a Nebude umožněn další rozvoj. rekreace

Z32 Plochy občanského Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Umožňuje Hodkovice n. vybavení ‐ Sport a výstavbu sportovních ploch Nových Hodkovicích. M. rekreace Z33 Plochy smíšené obytné Plocha částečně převzata z ÚPD z roku 1997. Hodkovice n. Navazuje na stávající zástavbu a definuje M. jednoznačně hranici města. Z34 Plochy smíšené výrobní Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Hodkovice n. ‐ Výroba, sklady a Navazuje na stávající plochu výroby. M. obchod Z35 39 Plochy smíšené výrobní Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Hodkovice n. ‐ Výroba, sklady a Navazuje na stávající plochu výroby. M. obchod Z36 43, Plochy smíšené výrobní Plocha je obklopena výrobními areály a rychlostní Hodkovice n. 46 ‐ Výroba, sklady a komunikací. M. obchod Z37 54 Plochy smíšené výrobní Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Hodkovice n. ‐ Výroba, sklady a Plocha je obklopena výrobními areály a rychlostní M. obchod komunikací. Z38 Plochy smíšené výrobní Plocha je obklopena výrobními areály. Hodkovice n. ‐ Výroba, sklady a M. obchod Z39 Plochy smíšené výroby Plocha je uvažována, jako plocha pro zpracování Hodkovice n. – zemědělská výroba bioodpadu. Plocha je vymezena na místě historické M. plochy výroby, jedná se o využití v současnosti

80

nevyužívané výrobní plochy. Z hlediska udržitelného rozvoje území je vhodné místní zpracování bioodpadu a pro toto zpracování bioodpadu, je vhodné využívat dříve užívané (nejlépe zpevněné) výrobní plochy. Z40 Plochy dopravní Plní dopravní obslužnost nově navrhovaných Hodkovice n. infrastruktury –Silniční zastavitelných ploch. M. doprava Z42 Plochy dopravní Vymezuje pěší a cyklistickou komunikaci propojující Hodkovice n. infrastruktury –Silniční lesopark okolo Oharky s komunikací na západní M. doprava hranici města a lesoparkem Kalvárie Z43 Plochy dopravní Vymezuje pěší a cyklistickou komunikaci propojující Hodkovice n. infrastruktury –Silniční lesopark okolo Oharky s komunikací na západní M. doprava hranici města a lesoparkem Kalvárie Z44 Plochy dopravní Plní dopravní obslužnost nově navrhovaných Hodkovice n. infrastruktury –Silniční zastavitelných ploch. M. doprava Z45 Plochy dopravní Plní dopravní obslužnost nově navrhovaných Hodkovice n. infrastruktury –Silniční zastavitelných ploch. M. doprava Z46 47 Plochy dopravní Prostor pro křižovatku zajištuje dopravní obslužnost Hodkovice n. infrastruktury –Silniční navrhovaných zastavitelných ploch. M. doprava Z47 Plochy dopravní Zvyšuje prostupnost města, trasa propojení je Hodkovice n. infrastruktury –Silniční inspirována stávajícím územním plánem a reaguje na M. doprava rozdílnou zástavbovou situaci. Z48 Plochy dopravní Plocha zvyšuje prostupnost města. Hodkovice n. infrastruktury –Silniční M. doprava Z49 Plochy dopravní Plocha zvyšuje prostupnost města. Hodkovice n. infrastruktury –Silniční M. doprava Z50 Plochy dopravní Pěší a cyklistická stezka propojuje Hodkovice n. M. a Hodkovice n. infrastruktury –Silniční Jílové co možná nejkratší trasou mimo dopravní M. a Jílové doprava komunikaci. Z51 Plochy dopravní Plocha převzata z ÚPD z roku 1997. Hodkovice n. infrastruktury –Silniční Plocha garáží navazuje na stávající individuální M. doprava garáže. Z52 Plochy dopravní Plocha převzata z ZÚR LK, vymezuje železniční Hodkovice n. infrastruktury –Drážní koridor mezinárodního významu. M. , Jílové a doprava Záskalí Z53 Plochy technické Regulační stanice plynu pro Jílové je navrhována na Jílové u infrastruktury hranicích obytné zástavby s dobrou dopravní Hodkovic n. dostupností. M. Z54 34 Plochy veřejných Plocha rekultivuje stávající areál křížové cesty a Hodkovice n. prostranství poutní kaple. M. Pro její architektonickou hodnotu a souvislost s areálem městského kostela je plocha navržena do ploch veřejného prostranství. Plocha je výrazně architektonicky koncipována a je nutná údržba v rozsahu údržby městských parků.

81

Z56 Plochy veřejných Plocha navrhuje lesopark okolo Oharky. Hodkovice n. prostranství Lesopark jednoznačně definuje hranice města. M. Umožňuje pěší propojení mezi Městským lesem, volnou krajinou na západ od města a Lesoparkem Kalvárie. Vytváří zelený okruh kolem západní hranice města. Z57 Plochy veřejných Plocha vytváří veřejný prostor v Nových Hodkovicích. Hodkovice n. prostranství Leží v místech zvykové cesty. V ploše se nachází kříž M. obklopen vzrostlými stromy. Z58 37 Plochy občanského Plocha pro budoucí rozšíření hřbitova. Hodkovice n. vybavení ‐ Hřbitovy Dočasně navržena jako součást Lesoparku Kalvárie. M. Z59 18.2, Plochy vodní a Navržená vodní plocha zvyšuje schopnost krajiny Hodkovice n. 18.3 vodohospodářské – zadržovat vodu. M. Vodní plochy a toky Z60 Plochy vodní a Plocha navrhuje obnovit zaniklou vodní plochu. Jílové u vodohospodářské – Navržená vodní plocha zvyšuje schopnost krajiny Hodkovic n. Vodní plochy a toky zadržovat vodu. M. Z61 Plochy smíšeného Plocha odděluje plochy bydlení od ploch výrobních a Hodkovice n. nezastavěného území – ploch železnice. M. Krajinná zeleň Z62 Plochy technické Plocha pro umístění čističky odpadních vod pro Jílové u infrastruktury Jílové Hodkovic n. M. Z63 Plochy rekreace – Plocha je umístěna do proluky mezi stabilizovanou Hodkovice n. Plochy rodinné plochu rekreace a ostatní zástavbu lokality M. rekreace Hodkovice n. M. Z64 Plochy dopravní Plocha slouží k nezbytnému rozšíření komunikace do Záskalí infrastruktury –Silniční Žďárku. doprava

Do Územního plánu byly zapracovány všechny záměry ze Zadání územního plánu. Většina záměrů byla zapracována formou návrhu zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití a jsou uvedeny v tabulce nad tímto textem. Záměry č. 5, 7, 13, 16, 19, 32, 33, 41, 49 ze Zadání územního plánu jsou v Návrhu územního plánu částí větší stabilizované plochy, která umožňuje výstavbu uvedenou v záměrech. Převážně se jedná o plochu s rozdílným způsobem využití, která byla v minulém Územním plánu navržena jako zastavitelná a v současnosti byla vyhodnocena jako zastavěná, nebo je parcela součástí plochy s rozdílným způsobem využití, ve které došlo oproti minulému Územnímu plánu k rozšíření možností výstavby a plocha tak umožňuje i výstavbu uvedenou v záměrech Zadání územního plánu. Tabulka s vyhodnocením zapracování záměrů ze zadání územního plánu je umístěna na straně 34 tohoto odůvodnění.

Vymezuje se plocha, ve které je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Plocha je vyznačena v grafické části. Jedná se o návrhové plochu pro obytnou výstavbu a plochu pro veřejnou vybavenost s přiléhajícími plochami veřejné zeleně, které jsou rozděleny mezi více různých majitelů parcel. Pro vybudování optimální dopravní obsluhy území a vymezení parcel je nutné vypracovat územní studie. Stanovuje se lhůtu pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti nejpozději do 6 let od vydání územního plánu Hodkovic n. M. Doba vložení dat o této studii, je stanovena tak, aby došlo k zahájení zpracování této studie nejpozději před vyhodnocením územního plánu po 4 letech od jeho přijetí, a je v ní počítáno s časem potřebným na její vypracování a schválení v délce maximálně 2 roky.

82

E. Odůvodnění VPS a VPO

Odůvodnění veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

Asanace číslo popis Odůvodnění S 1 Evidovaná skládka TKO Skládka se nachází v sousedství obytné zástavby města, nemá potřebné parametry a zabezpečení pro dlouhodobé skladování TKO S 2 Neevidovaná skládka (u Neevidovaná tzn. nepovolená skládka bez zabezpečení a Raubířských skal) doloženého složení skýtá možnost nebezpečného úniku látek do ovzduší, půdy a podzemní vody.

Silniční doprava číslo popis Odůvodnění D.1(Z46) Prostor pro křižovatku na Požadavek ze zadání ÚP, výstavba křižovatky nutná křížení sjezdu ze silnice k vytvoření dopravní obslužnosti přilehlé zastavitelné I/35 směr Liberec a silnice plochy Výroby, skladů a obchodu v prostoru mezi III/03527 do Jílového nájezdem na silnici I/35 a silnicí I/35 včetně chodníků a pěších přechodů.

Místní a účelové komunikace číslo popis Odůvodnění D.12(Z40) Vymezení komunikací s Komunikace obsluhují navrhované zastavitelné plochy. řešením dopravního zpřístupnění zastavitelné plochy v prostoru mezi panelovým sídlištěm a městským lesem. D.16(Z44) Vymezení komunikací s Komunikace dotvoří okruh na hranici zástavby města a řešením dopravního obsluhuje navrhované zastavitelné plochy. zpřístupnění zastavitelné plochy a okružní komunikace na hranici města v jižní části města. D.17(Z45) Vymezení komunikací s Komunikace obsluhují navrhované zastavitelné plochy. řešením dopravního zpřístupnění zastavitelné plochy v Nových

83

Hodkovicích D.18(Z64) Úprava komunikací ve Úprava je nutná, aby mohla být zajištěna základní Žďárku na kategorie dopravní obslužnost území (zejména příjezd požárních, S7,5/50 záchranných, policejních a popelářských vozů)

Cyklistická a pěší doprava číslo popis Odůvodnění D.3 Vybudování chodníku u sil. Navrhovaný chodník zlepší pohyb chodců na straně III/27814 – ul. Liberecká ulice, která navazuje na nově vymezené zastavitelné od kruhového objezdu na plochy. hranici Hodkovic n. M. Navrhuje se vybudování chodníku na levé straně komunikace (směr výjezdu z města) D.4) Vybudování chodníku u sil. Navrhovaný chodník zlepší pohyb a bezpečnost chodců II/278 – ul. Českodubská směrem k nedávno zastavěným plochám a k nově od kruhového objezdu na vymezeným zastavitelným plochám. hranici Hodkovic n. M. Navrhuje se vybudování chodníku na obou stranách komunikace. D.5 Vybudování chodníku u sil. Navrhovaný chodník zlepší pohyb a bezpečnost chodců III/2787 – ul. Českodubská směrem k nedávno zastavěným plochám a k nově od kruhového objezdu na vymezeným zastavitelným plochám. hranici Hodkovic n. M. Navrhuje se vybudování chodníku na obou stranách komunikace. D.7(Z48) Výstavba pěší komunikace Komunikace zlepší pěší prostupnost centra města. mezi ulicemi Liberecká, Luční a Sportovní D.8(Z47) Výstavba pěší komunikace Komunikace zvýší pěší prostupnost z nově zastavěných mezi ulicemi J. A. ploch do centra města. Komenského a Zahradní D.9(Z49) Výstavba chybějící části Komunikace zvýší pěší prostupnost z nově zastavěných ulice J. Hory v zúženém ploch ke škole a do centra města. místě za školou. Navrhuje se zřízení pěší komunikace. D.10 Chodník a cyklostezka Chodník s cyklostezkou navrhovaný částečně v trase (Z50) spojující Hodkovice n. M. s původní silnice spojující Hodkovice n. M. a Jílové Jílovým sleduje nejkratší spojnici obou obcí a vede pěší a cyklisty mimo hlavní dopravní komunikaci. D.14(Z42) Vymezuje pěší a Komunikace propojují pro pěší a cyklisty plochy zeleně D.15(Z43) cyklistickou komunikaci na sever a na západ od města Hodkovice n. M. Řeší pěší propojující lesopark okolo a cyklistické napojení ulice Pod Letištěm, která je hojně

84

Oharky s komunikací na využívána k procházkám, běhání a cyklistice na přírodní západní hranici města a plochy v severním sousedství města. V plochách okolo posléze lesoparkem D.14(Z42) je vyšlapáno několik dočasných cest, kudy si Kalvárie pěší a cyklisté zkracují cestu, aby se nemuseli vracet na kruhovou křižovatku do centra města. Plocha D.15(Z43) zajištuje návaznost na plochu D.14(Z42), tak aby pěší nemuseli chodit po silnici III. třídy Českodubská, ale pouze ji na jednom místě přešli.

Cyklokoridory číslo popis Odůvodnění M 4 Cyklokoridor Zittau‐ Jedná se o koridor mezinárodního významu Hradec Králové zabezpečující cyklistické propojení mezi Českou Trasa Dlouhý most – republikou a Německem. Cyklokoridor chrání cyklisty na Záskalí – Hodkovice nad dálkových tratích, tím že je nasměruje na silnice s nižší Mohelkou ‐ Sychrov intenzitou automobilové dopravy.

Železniční doprava číslo popis Odůvodnění D.26 Koridor pro stavbu Vymezuje se železniční koridor mezinárodního významu železnice D26 Praha‐Mladá Boleslav‐Turnov‐Liberec‐Frýdlant‐ podúsek Liberec – Černousy/Zawidów (PL) D26 v úseku hranice Hodkovice n. M. a Libereckého kraje – Turnov ‐Liberec s novostavbami podúsek Hodkovice n. M. úseků, elektrizací a zdvojkolejněním. Koridor vymezen a – Trutnov zpřesněn na základě převzetí trasy koridoru ze ZÚR Libereckého kraje.

Vymezuje se železniční koridor v místech: Jílovický násyp Vymezuje se koridor pro železniční násyp od hranice katastrálního území Žďárku po železniční stanici Hodkovice n. M. Celková šířka koridoru je 130 m, z důvodu potřeby zachování polohy mostu přes silnici I/35 a z důvodu poloměrů oblouků železnice. Železniční stanice Hodkovice n. M. Vymezuje se koridor pro 2 průjezdné koleje. Celková šířka koridoru je 80 m, z důvodu omezení prostoru železnice ulicí Nádražní a sjezdem ze silnice I/35 z jihozápadní stany a z důvodu stávající zástavby ze severovýchodní strany Hodkovická estakáda Vymezuje se koridor pro mostní objekt mezi železniční stanicí Hodkovice n. M. a vjezdovým portálem do hodkovického tunelu. Celková šířka koridoru je 40 m, z důvodu situování trasy železnice na mostní konstrukci

85

nad silnicí I/35 a stávající zástavbou (šířka mostního objektu 12 m) Hodkovický tunel Vymezuje se koridor pro hodkovický tunel v návaznosti na hodkovickou estakádu od vjezdového tunelu ve stráni nad kluzištěm až po vjezdový tunel u zahrádkářské kolonie. Šířka koridoru je omezena složitým vedením trati v podzemním tunelu, hranicí zástavby Hodkovic nad Mohelkou, Skalním údolím, svahem skály Štefánky a možnostmi zásahu do skal pod vodojemem u Liberecké ulice. Celková šířka vymezeného koridoru je 210 m Žďárecký tunel Vymezuje se koridor pro žďárecký tunel v návaznosti na hodkovický tunel od vjezdového tunelu u zahrádkářské kolonie po katastrální území obce Petrašovice. Celková šířka koridoru je 150 m, z důvodu vedení trati tunelem ve složitém terénu skály Kozí brada. Žďárecký most Vymezuje se koridor pro mostní objekt mezi vjezdovými portály do žďáreckého tunelu (na katastrálním území obce Petrašovice) a do javornického tunelu. Celková šířka koridoru je 120 m, trať je vedena na mostě, v zatáčce. V území je minimum zástavby, které by se musela železnice vyhýbat. Javornický tunel Vymezuje se koridor pro javornický tunel v návaznosti na žďárecký most od vjezdového tunelu u Žďáreckého vodního toku po katastrální hranice s obcí Dlouhý most. Celková šířka koridoru je 120 m, trať je vedena v tunelu. V území je minimum zástavby, které by se musela železnice vyhýbat.

Vodní hospodářství číslo popis Odůvodnění VPS/V1 Vodní plocha u Jílového Zvyšuje přirozenou akumulační schopnost krajiny. Jedná se o obnovení zaniklé vodní plochy. VPS/V2 Čistička odpadních vod u Zapracováno dle Územně analytických podkladů, Jílového upřesněna dle požadavků z jednání se zástupcem města. Řeší potřebu čištění odpadních vod v souvislosti s plánovaným odkanalizováním Jílového.

Energetika číslo popis Odůvodnění VPS/E1 Koridor republikového Zabezpečuje dodávku elektrické energie s republikovým

86

významu PUR03 –zdvojení významem. Záměr je vyvolán připojením nových bloků stávajícího vedení VVN kV elektrárny Ledvicích a Počeradech, Mělníku s požadavky v úseku transformovna na spolehlivý provoz systému elektrizační soustavy. Babylon – transformovna Bezděčín. Šířka koridoru 150 m v nezastavěném území a 100 m v zastavěném území VPS/E3 Koridor k regulační stanici Vyplývá z požadavku ze zadání ÚP pro přivedení plynovodu v Jílovém. Šířka plynovodu do Jílového. Umístění regulační stanice koridoru 30 m vyplynulo z požadavku přístupnosti z komunikace a jejího situování do prostoru mimo vlastní obytnou zástavbu.

ÚSES číslo popis Odůvodnění Regionální biocentra Návrh územního plánu vymezuje plochy ÚSES jako RC13 Bezděčínské skály Veřejně prospěšné opatření dle Stavebního zákona č. Lokální biocentra 183/2006 Sb. v pozdějších zněních. Jejich průběhy byly LBC 1 Na stráních převzaty z ÚAP ORP Liberec a zpřesněny. LBC 2 Nad Žďárkem LBC 3 Pod Javorníkem LBC 4 Záskalí LBC 5 Buršín LBC 6 Šímovna LBC 7 Skalní údolí LBC 8 Na skalce LBC 9 Za kravínem LBC 10 U Šibenice LBC 11 Nad Boženicí LBC 12 U Loukovského mlýna LBC 13 Bezděčínký vodní tok LBC 14 Raubířské skály LBC 15 U dálnice Nadregionální biokoridory NRBK 1 ‐ K19MB 1/4 Mezi LBC 1 a LBC 2 NRBK 2 ‐ K19MB 2/4 Mezi LBC 2 a LBC 3 NRBK 3 ‐ K19MB 3/4 Mezi LBC 3 a LBC 4 NRBK 4 ‐ K19MB 4/4 Z LBC 4 na hranici řešeného území Regionální biokoridory RBK 1 ‐ RK668 1/4 Mezi LBC 5 a LBC 6 RBK 2 ‐ RK668 2/4 Mezi LBC 6 a LBC 7 RBK 3 ‐ RK668 3/4 Mezi LBC 7 a LBC 8 RBK 4 ‐ RK668 4/4 Mezi LBC 8 a LBC 9 Lokální biokoridory LBK 1 U kapličky LBK 2 Nad Záskalím LBK 3 U dálnice

87

LBK 4 Pod Žďárkem LBK 5 Citeř LBK 6 Kalvárský vrch LBK 7 U Sedlejovického lesa LBK 8 Mohelka LBK 9 Pod Jílovým LBK 10 Bezděčínský vodní tok LBK 11 U Radoňovic Interakční prvky IP 1 Oharka IP 2 K letišti

Opatření k ochraně archeologického dědictví Poř. Č. SAS popis Odůvodnění 03‐32‐07/3 Hodkovice nad Mohelkou, Návrh územního plánu vymezuje plochy k ochraně areál vsi s kostelem sv. archeologického dědictví jako Veřejně prospěšné Prokopa opatření, aby zabezpečil možnost archeologického 03‐32‐07/4 Räuberfelsen, pískovcové průzkumu v lokalitách, kde se předpokládá výskyt skály s jeskyní 03‐32‐07/9 Radoňovice, areál vsi archeologicky cenného materiálu. 03‐32‐12/1 Jílové, areál vsi 03‐32‐07/7 Záskalí, areál vsi 03‐32‐07/6 Žďárek, areál vsi

Odůvodnění veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo

Veřejný prostor a doprava číslo popis Odůvodnění VP2 Lesopark Kalvárie a Požadavek částečně ze zadání ÚP. Nad rámec zadání ÚP územní rezerva pro navrhujeme propojení Lesoparku Kalvárie, rezervy pro rozšíření hřbitova rozšíření městského hřbitova, stávající zeleně hřbitova a zeleně v okolí kostela do jednoho souvislého zeleného pásu. Prostor Lesoparku Kalvárie by měl být řešen v úzké souvislosti s navazujícím areálem hřbitova a zejména okolí kostela. VP3 Lesopark podél vodního Navrhovaný prostor Lesoparku tvoří přirozenou hranici toku Oharky města. Lesopark propojuje městský les na severu s krajinou zelení na západě města. Pomáhá vytvářet zelený snadno průchozí přírodní oblouk kolem města začínající u sportovního areálu u Mohelky a končící Lesoparkem Kalvárie. VP5 Veřejné prostranství Vytváříme centrum Nových Hodkovic, v místech kudy 88

v Nových Hodkovicích chodí obyvatelé a kde se nachází kříž se vzrostlou zelení. VP6 Veřejné prostranství v Požadavek ze zadání ÚP. Vytváříme centrum sídla. Radoňovicích u kaple Zřízením centra sídla podporujeme společenský život a identifikaci obyvatel se svým sídlem, která zabraňuje odlivu obyvatel z venkova. Zřízení veřejného prostranství vychází z politiky územního rozvoje České republiky, ve které je kladen důraz na podporu života na venkově a zabránění vylidňování venkova. Územní plán navrhuje veřejné prostranství umístit u kaple, protože kaple je jediná stavba občanské vybavenosti v lokalitě a i přes svou malou velikost se dá považovat za centrální a dominantní stavbu Radoňovic.

F. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Hodkovice nad Mohelkou od padesátých let dvacátého století zaznamenávají pozvolný růst obyvatel a počtu domů. Přehled ukazuje vývoj za posledních 100 let.

Rok Počet obyvatel Počet domů 1910 4039 621 1921 3443 622 1930 3302 680 1950 2166 634 1961 2268 506 1970 2280 486 1980 2729 461 1991 2594 509 2001 2599 523 2011 2 827 590

Stav obyvatelstva Hodkovic nad Mohelkou od roku 2001 do roku 2014

Stav Narození Zemřelí Přistě‐ Vystě‐ Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav 1.1. hovalí hovalí přirozený migrační celkový 31.12. 2001 2 591 32 23 64 56 9 8 17 2 608 2002 2 608 25 34 101 56 ‐9 45 36 2 644 2003 2 644 17 33 86 55 ‐16 31 15 2 659 2004 2 659 33 17 66 65 16 1 17 2 676 2005 2 676 19 37 111 42 ‐18 69 51 2 727 2006 2 727 29 26 109 57 3 52 55 2 782 2007 2 782 33 34 101 56 ‐1 45 44 2 826 2008 2 826 32 34 93 63 ‐2 30 28 2 854 2009 2 854 35 35 82 91 ‐ ‐9 ‐9 2 845 2010 2 845 27 33 87 82 ‐6 5 ‐1 2 844 89

2011 2 811 21 30 56 79 ‐9 ‐23 ‐32 2 779 2012 2 779 27 27 73 62 ‐ 11 11 2 790 2013 2 790 30 19 94 59 11 35 46 2 836 2014 2 836 27 36 96 96 ‐9 7 ‐2 2 834

Počet obyvatel v Hodkovicích n. M. je dlouhodobě pomalu stoupající. Přirozený přírůstek počtu obyvatel je záporný, ale díky vyššímu počtu přistěhovalých obyvatel je celkový přírůstek v kladných číslech. Počet přistěhovalých obyvatel přičítáme zejména možnosti nákupu volné parcely a stavbě nového domu. Jedná se zejména o lokalitu „Nových Hodkovic“ a lokalitu na západní hranici města Hodkovice n. M. V současné době ještě nejsou všechny parcely v těchto lokalitách prodány a zejména v Nových Hodkovicích není většina parcel dosud zastavěná.

Vyhodnocení účelného využití zastavěného a zastavitelného území z Územního plánu města Hodkovice nad Mohelkou z roku 1997 a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Plochy pro bydlení

Od roku 1991 do roku 2001 se počet domů zvedl o 14, od roku 2001 do roku 2011 se počet domů zvedl o 67. Ve výhledu na dalších 10 let se předpokládá, že nárůst počtu domů by neměl přesáhnout dosavadní tempo růstu. Dle vyhodnocení stabilizovaných a rozvojových zastavitelných ploch, které provedlo Oddělení územního plánování, Odboru hlavního architekta, Magistrátu města Liberce v září roku 2013 je využitých stabilizovaných ploch pro bydlení 96,1 % a využitých zastavitelných ploch pro bydlení 39%. Porovnáváno podle návrhu Územního plánu Hodkovice n. M. z roku 1997. Nepředpokládá se za nutné vymezovat další zastavitelné plochy mimo stávající území města. V současných hranicích města se nacházejí dvě velké proluky, které je vhodné doplnit novou výstavbou. Jedná se o lokalitu mezi sídlištěm a městským lesem a lokalitu mezi ulicí Libereckou a Českodubskou s přírodní hranicí vodního toku Oharky.

Plochy pro občanskou vybavenost

Využití zastavěných ploch pro občanskou vybavenost dle ÚP z roku 1997 je 87,8% a využitých zastavitelných ploch je 59,5 %. Z tohoto 59,5% využití zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost vychází potřeba vymezení nových zastavitelných ploch. Tato potřeba se řeší jednak vymezením návrhové plochy pro občanskou vybavenost u ulice Českodubská ale zejména přípustným využitím ploch občanské vybavenosti v Plochách smíšených obytných a Plochách smíšených výrobních. Podporuje se tím snadná přeměna obytné funkce na funkci občanské vybavenosti (a naopak) v historickém centru města Hodkovice nad Mohelkou, což ve výsledku podpoří drobné podnikatele a majitele domů a vytváří tradiční centrum města, kde se mísí různé funkce. Vymezením přípustného využití ploch občanské vybavenosti v Plochách smíšených výrobních se umožní investorům v průmyslové lokalitě města Hodkovice nad Mohelkou postavit výrobu nebo obchod podle jejich potřeb. Průmyslová lokalita Hodkovic nad Mohelkou není výrazně rozlehlá, je v krátké docházkové vzdálenosti z centra města a chodí se přes ní k železničnímu nádraží a do Nových Hodkovic. Proto by nemělo být problematické, pokud v této lokalitě budou umístěny jak haly pro výrobu, tak i haly pro obchod, které vzhledem k velikosti města budou spíše zacíleny na okolní region a snadnou dopravní dostupnost.

90

Ploch pro sport a rekreaci

Využití zastavěných ploch pro sport a rekreaci dle ÚP z roku 1997 je 100 % a využitých zastavitelných ploch je 19,5 %. Z toho vyplývá, že město má dostatek ploch pro sport a rekreaci. Ruší se nevyužité návrhové plochy pro sport a rekreaci mezi Městským lesem a panelovým sídlištěm a navrhuje se na jejich ploše obytná zástavba. Ostatní návrhové plochy se ponechávají a přidává se vymezení stávajícího lyžařského areálu.

Plochy pro výrobu, sklady a služby

Využití zastavěných ploch pro výrobu, sklady a služby dle ÚP z roku 1997 je 100 % a využitých zastavitelných ploch je 27,3 %. Město má dostatek ploch pro výrobu, sklady a služby, ale bohužel tyto plochy jsou nepříliš hospodárně využívány jako skladové dvory, mají různé majitele, jsou rozdrobené, nebo slouží jako rezerva průmyslového areálu s nemožností přístupu mimo tento areál. Proto se vymezují Plochy smíšené výrobní do všech proluk v průmyslové lokalitě města, kde je to možné. Jedná se zejména o plochy mezi železniční tratí a stávajícím průmyslem, nebo plochy u silnice I/35, jedná se tedy o plochy, které není rozumné využívat jiným způsobem.

Plochy pro zemědělskou výrobu

ÚP z roku 1997 nepočítal s návrhovými plochami pro zemědělskou výrobu. Zastavěné plochy jsou 100 % využity. Navrhuje se nová plocha pro zpracování bioodpadu a nová plocha pro zemědělské využití na jižní hranici lokality Hodkovice n. M.

Plochy pro zahrádkářské kolonie

Využití zastavěných ploch pro zahrádkářské kolonie dle ÚP z roku 1997 je 100 % a využitých zastavitelných ploch je 0 %. Navrhuje se ponechat pouze menší část zastavitelné plochy z ÚP z roku 1997.

Plochy garáží

Využití zastavěných ploch pro garáže dle ÚP z roku 1997 je 100 % a využitých zastavitelných ploch je 20,3 %. Ponechávají se stávající zastavitelné plochy. V územním plánu se neuplatňuje položka Plochy garáží. Garáže jsou umístěny v Plochách bydlení nebo Plochách smíšených obytných, pokud s nimi mají přímou souvislost a sousedí s nimi, čímž se v územním plánu ponechává možnost, že garáže budou nadstaveny objektem pro jiné využití, případně zrušeny. Tahle možnost se ponechává zejména z důvodu, že plochy hromadných garáží u panelového sídliště jsou esteticky a architektonicky nevhodné, ale vzhledem k velkému počtu různých majitelů je nesnadné najít uspokojivé řešení. Plochy garáží, které nesousedí s obytnou plochou, vedeme jako Plochy dopravní infrastruktury.

91

G. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení

Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR a přesahují hranice obce, se v návrhu Územního plánu Hodkovic nad Mohelkou nevyskytují.

H. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa

Hranice zastavěného území

Hranice zastavěného území je vymezena územním plánem k datu 31. 3. 2015 a je vyznačena v grafické části dokumentace.

Struktura využití pozemků

Výměra zastavěných ploch zabírá 5,6 % rozlohy území. Zemědělská půda zabírá 54,8 %, lesní půda zabírá 27,3 %, ostatní plochy 15,5 % a vodní plochy 1,2 % výměry obce.

Druhy pozemků (údaje k roku 2015) (ha) Celková výměra pozemku 1348 Lesní půda 367 Trvalé travní porosty 392 Orná půda 267 Ostatní plochy 209 Ovocné sady 19 Vodní plochy 16 Zahrady 41 Zastavěné plochy 73 Zemědělská půda 735

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky ‐ BPEJ

BPEJ jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (1. číslo), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (následující 2 číslice)

V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následující BPEJ:

Kód BPEJ Třída ochrany

92

73011, 72811, 72911, 51400, I. 71410, 74410, 51410, 71510, 55800, 73101, II. 73111, 75011, 71440, 74702, 51911, 51951, 53041, 74710, 83524, 85011, III. 72841, 73041, 74712, 72213, 71543, 71553, 73114, 74712, 53051, 53111, IV. 72941, 73114, 83541, 85041, 72844, 72844, 74742, 77201, 75041, 83544, 85044, 74410, 84189, 74168, V. 77201, 74099, 74068, 73151, 54077, 73151, 74089, 74078, 74067, 74742, 54089, 72944, 73141, 74178, 84167, 84178, 84199,

Zdůvodnění navrženého řešení

Územní plán respektuje stávající urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vzájemné vztahy, limity využití území a geomorfologické podmínky. Územní plán je koncipován s ohledem na prostorové možnosti města a ostatních sídel a zohledňuje vývojové předpoklady pro obnovu a rozvoj.

Zastavitelné plochy se navrhují na základě demografických předpokladů rozvoje města.

Zastavitelné plochy jsou soustředěny do proluk na území města a ploch na okrajích zástavby v případech, že novou zástavbou bude zjednodušena hranice mezi zastavěnou částí a nezastavěnými plochami řešeného území. Rozvoj je směřován přednostně do zastavěného území, kde byly vymezeny zastavitelné plochy v prolukách.

Zastavitelné plochy se přednostně vymezují na půdách s nejnižší třídou ochrany (IV. a V.)

Zastavitelné plochy se vymezují mimo prvky ÚSES, mimo plochy PUPFL a další přírodní prvky v území. Zastavitelné plochy na území Přírodního parku Ještěd se omezují pouze na nezbytnou míru rozvoje obce.

Zábor ZPF je umístěn výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/92 Sb. a vyhlášky 13/94 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem ke koncepci rozvoje sídel, složitému geomorfologickému terénu, veřejné infrastruktuře a limitů území se po vyčerpání možného rozvoje na půdách IV. a V. třídy ochrany dotýká rozvoj i zemědělských půd vyšší kvality I. II. a III. třídy ochrany.

Zábory zemědělských půd vyšší kvality jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Následující tabulky porovnávají kolik procent návrhových ploch, které vyžadují zábor zemědělského půdního fondu, se převzalo z předešlého Územního plánu a jaké procento představují nově navržené návrhové plochy.

Třída ochrany I. Funkční využití Zastavitelné plochy Předpokládaný

93

Převzaté z ÚPD Nově navržené zábor způsobený z roku 1997 novými návrhy (ha) Plochy veřejných prostranství 100% 0,7 Plochy rekreace – plochy 100% rodinné rekreace Celkem 0,7

Z uvedené tabulky vyplývá, že zábor nově navržených ploch I. třídy ochrany nad rámec dosud platné ÚPD činí 0,7 ha. To představuje 3 % z celkového záboru 29,2 ha.

Celkový zábor ploch I. třídy ochrany je 1,1 ha, což představuje 4 % z celkového záboru 29,2 ha.

Třída ochrany II. Funkční využití Zastavitelné plochy Předpokládaný Převzaté z ÚPD Nově navržené zábor způsobený z roku 1997 novými návrhy (ha) Plochy bydlení 100 % 0,2 Plochy smíšené obytné 100 % 0,5 Plochy občanského vybavení 100 % 0,3 Plochy smíšené výrobní‐ výroba, 74 % 26 % 0,8 sklady a obchod Plochy veřejných prostranství 100 % 0,6 Dopravní infrastruktura 100% 0,2 Celkem 2,6

Z uvedené tabulky vyplývá, že zábor nově navržených ploch II. třídy ochrany nad rámec dosud platné ÚPD činí 2,6 ha. To představuje 8,9 % z celkového záboru 29,2 ha.

Celkový zábor ploch II. třídy ochrany je 5,2 ha, což představuje 18 % z celkového záboru 29,2 ha.

Třída ochrany III. Funkční využití Zastavitelné plochy Předpokládaný Převzaté z ÚPD Nově navržené zábor způsobený z roku 1997 novými návrhy (ha) Plochy bydlení 5 % 95 % 4,4 Plochy smíšené výrobní‐ výroba, 100 % 0,4 sklady a obchod Plochy občanského vybavení‐ 100 % sport a rekreace Plochy veřejných prostranství 100 % 0,4 Dopravní infrastruktura 100% 0,8 Celkem 6,4

94

Z uvedené tabulky vyplývá, že zábor nově navržených ploch III. třídy ochrany nad rámec dosud platné ÚPD činí 6,4 ha. To představuje 21,9 % z celkového záboru 29,2 ha.

Celkový zábor ploch III. třídy ochrany je 6,9 ha, což představuje 24 % z celkového záboru 29,2 ha.

Třída ochrany IV. Funkční využití Zastavitelné plochy Předpokládaný Převzaté z ÚPD Nově navržené zábor způsobený z roku 1997 novými návrhy (ha) Plochy bydlení 0 % 100 % 1,7 Plochy občanského vybavení‐ 100 % sport a rekreace Plochy veřejných prostranství 100 % 0,8 Dopravní infrastruktura 100% 0,2 Celkem 2,7

Z uvedené tabulky vyplývá, že zábor nově navržených ploch IV. třídy ochrany nad rámec dosud platné ÚPD činí 2,7 ha. To představuje 10 % z celkového záboru 29,2 ha.

Celkový zábor ploch IV. třídy ochrany je 3,6 ha, což představuje 13 % z celkového záboru 29,2 ha.

Třída ochrany V. Funkční využití Zastavitelné plochy Předpokládaný Převzaté z ÚPD Nově navržené zábor způsobený z roku 1997 novými návrhy (ha) Plochy bydlení 12 % 88 % 5,3 Plochy smíšené výrobní‐ výroba, 100 % 0,1 sklady a obchod Plochy občanského vybavení‐ 100 % sport a rekreace Plochy veřejných prostranství 100 % 2,25 Vodní a vodohospodářské 100% 0,7 Krajinná zeleň 100% 1,12 Dopravní infrastruktura 100% 1,6 Celkem 9,5

Z uvedené tabulky vyplývá, že zábor nově navržených ploch V. třídy ochrany nad rámec dosud platné ÚPD činí 9,5 ha. To představuje 33 % z celkového záboru 29,2 ha.

Celkový zábor ploch V. třídy ochrany je 12,3 ha, což představuje 41 % z celkového záboru 29,2 ha.

Pozemkové úpravy

95

V řešeném území nebyly pozemkové úpravy realizovány ani započaty.

Investice do půdy

Zemědělské pozemky v území nejsou plošně odvodněny kromě dílčích ploch u Záskalí, Nových Hodkovic a v severozápadní části katastru Hodkovic n. M.

Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Nejsou navrhovány nové účelové komunikace.

Přehled odnětí půdního fondu ÚP Hodkovice nad Mohelkou dle funkčního využití

Výměra zemědělské půdy Výměra Území/ Celková nezemědě číslo Návrh funkčního Dílčí Pozemek výměra lských lokality využití lokality BPEJ Třída ochrany výměra p.č., lokality (ha) pozemků (ha) (ha) PLOCHY BYDLENÍ Hod./2955, Plochy bydlení‐ 2951,2952 Bydlení 1,7 74742 5 0,6 Z1 individuální 74712 4 1,1 Jil./418,414 Plochy bydlení‐ 454,455, Bydlení 0,2 73111 3 0,2 Z2 individuální Hod./2793,2 Plochy bydlení‐ 635 Bydlení 0,3 74742 5 0,3 Z4 individuální 73151 5 0,26 74078 5 0,3 Hod./2319, 74099 5 0,2 2072, 2329, Plochy bydlení‐ Z5 2316, 2071, Bydlení 5,37 76701 5 1,3 2508 individuální 73114 4 0,17

73111 3 0,63

75011 3 2,3 71510 2 0,21 Hod./2436, 2223, 2224, 2222,2221, 2219, 2216, Plochy bydlení‐ 1947, 1946, Bydlení 1,1 75011 3 1,1 2028/1, individuální 2030, 2029, 2031, 1760 Z6 1758, 1759 Hod./2227, Plochy bydlení‐ 0,2 75011 3 0,2 Z7 2230, 2229, Bydlení

96

2437, 2436 individuální 2032/4 2028/2 Plochy bydlení‐ Zas./279/1 Bydlení 0,2 83544 5 0,2 Z8 individuální Zas./335, Plochy bydlení‐ 336, 346, Bydlení 0,6 85044 5 0,6 Z9 339, 342 individuální Zas./252/3, Plochy bydlení‐ 252/2 Bydlení 0,18 85044 5 0,18 Z10 individuální Plochy bydlení‐ 85041 4 0,007 Zas./743 Bydlení 0,257 Z11 individuální 84167 5 0,25

Plochy bydlení‐ 84167 5 0,22 Zas./895 Bydlení 0,29 Z12 individuální 85041 5 0,07

Plochy bydlení‐ 75041 5 0,06 Zas./954 Bydlení 0,53 Z13 individuální 0,4

Zas./584, 582 Plochy bydlení‐ Bydlení 0,21 74168 5 0,21 Z14 individuální Plochy bydlení‐ 83524 3 0,17 Zas./97/4, 95 Bydlení 0,19 Z15 individuální 84168 5 0,02

Plochy bydlení‐ 84168 5 0,25 Z16 Bydlení 0,31 83544 5 0,06 Zas./162/4 individuální 83524 3 0,0005 Zas./90 Plochy bydlení‐ Bydlení 0,1 84168 5 0,13 Z17 individuální Zas./641 Plochy bydlení‐ Bydlení 0,16 74178 5 0,16 Z18 individuální Zas./723 Plochy bydlení‐ Bydlení 0,1 74178 5 0,13 Z19 individuální Hod./3317 Plochy bydlení‐ Bydlení 0,13 72941 4 0,13 Z20 individuální Zas./70 Plochy bydlení‐ Bydlení 0,2 84168 5 0,2 Z22 individuální Rad./115/1 Plochy bydlení‐ Bydlení 0,12 72844 5 0,12 Z24 individuální Rad./139, Plochy bydlení‐ 0,3 73041 4 0,3 Z25 Bydlení

97

individuální Hod./2783, Plochy bydlení‐ 2617/1 Bydlení 0,1 74742 5 0,1 Z26 individuální Hod./2325, Plochy bydlení‐ 73111 3 0,01 2320, 2332, Bydlení 0,5 73151 5 0,3 Z27 2330, 2331, individuální 2525 74099 5 0,19 71510 2 0,2

Plochy bydlení‐ 74078 5 0,2

Z28 Bydlení 1,1 Hod./2081, 73111 3 0,5 individuální 1816 73114 4 0,2 CELKEM BYDLENÍ 15 15 0,4

Výměra zemědělské půdy Výměra Území/ Celková číslo Návrh funkčního Dílčí nezemědě Pozemek výměra výměr lských lokality využití lokality BPEJ Třída ochrany p.č., lokality (ha) a pozemků (ha) (ha) PLOCHY REKREACE Hod./2678 Plochy rekreace – Plochy rodinné 0,4 72911 1 0,4 Z63 rekreace CELKEM REKREACE 0,4 0,4

Výměra zemědělské půdy Výměra Území/ Celková číslo Návrh funkčního Dílčí nezemědě Pozemek výměra výměr lských lokality využití lokality BPEJ Třída ochrany p.č., lokality (ha) a pozemků (ha) (ha) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Hod./353, 355, 368, 367 Plochy smíšené 0,81 71510 2 0,51 358,369, obytné Z33 359,360, 655 74089 5 0,3 Hod. /1622 Plochy smíšené 0,1 0,1 Z51 obytné CELKEM SM. 0,91 0,81 0,1 OBYTNÉ

Výměra zemědělské půdy Výměra Území/ Celková nezemědě číslo Návrh funkčního Pozemek výměra Dílčí lských lokality využití lokality p.č., lokality (ha) BPEJ Třída ochrany výměra pozemků (ha) (ha) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ 98

Hod. /1790, Plochy občanského 75011 1,3 3 1,3 Z3 1797, 2070 vybavení Hod./3260, Plochy občanského 0,17 74712 4 0,17 Z30 3259 vybavení CELKEM OBČ. 1,47 1,47 VYBAVENÍ

Výměra Celková Výměra zemědělské půdy Území/ nezemědě číslo Návrh funkčního výměra Pozemek Dílčí lských lokality využití lokality lokality p.č., BPEJ Třída ochrany výměra pozemků (ha) (ha) (ha) PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Hod./2223, 2436, 2028/1 1741, 1757 2023, 2436 2223, 2222 Silniční doprava 0,5 75011 3 0,5 1733, 1943 1730/1 1733, 2224 Z40 2435, 1756 Hod./2331, 73151 5 0,04 2330, 2332, Silniční doprava 0,09 74099 5 0,05 Z42 2524, 2525 Hod./2081, Silniční doprava 0,2 73111 3 0,2 Z43 1816 Hod./655, 74089 5 0,1 368, 651, Silniční doprava 0,2 71510 2 0,1 Z44 967,650, Hod./2617/1, 2781/1, 2776, 2954 2953, 2951 74712 4 0,2 Silniční doprava 0,5 2784, 2955 74742 5 0,3 2777, 2951 2952, 2948 Z45 2947, Jíl./ 339/1, 369, 372, 0,2 422, 421, 73111 3 Pěší a cyklostezka 0,44 0,04 458,493,458, 74410 2 0,2 Hod./1865,1 Z50 596 Jíl./ 339/1 73111 3 0,1 Silniční doprava 0,1 0,1 Z55 74410 2 0,01 Zás./995, 961, 895, 849, 848, Silniční doprava 0,2 75041 5 0,2 846, 795, 756, 690, Z64 686, 684

99

CELKEM DOPRAVNÍ 3,13 3,11 0,2 INFRA.

Výměra zemědělské půdy Výměra Území/ Celková číslo Návrh funkčního Dílčí nezemědě Pozemek výměra výměr lských lokality využití lokality BPEJ Třída ochrany p.č., lokality (ha) a pozemků (ha) (ha) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Jíl./326/1, Technická 0,1 74410 2 0,1 Z62 325 infrastruktura CELKEM TECH. INFR. 0,1 0,1

Výměra Celková Výměra zemědělské půdy Území/ nezemědě číslo Návrh funkčního výměra Pozemek Dílčí lských lokality využití lokality lokality p.č., BPEJ Třída ochrany výměra pozemků (ha) (ha) (ha) PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ Hod./ Výroba, sklady a 2636/1, 1,3 1,3 obchod Z34 2412 Hod./ 2607, 71410 2 2,21 2606, 2770, 77201 5 0,07 2605, 2769, Výroba, sklady a 2,28 2771, 2772, obchod

2768, 2939, Z35 2938, 2933, 2387 Hod./1920, Výroba, sklady a 1,14 74110 2 0,78 Z36 2170, 1919, obchod

74140 3 0,36 Hod./1631, 1628, 1625, Výroba, sklady a 1310, 1305, 0,33 71410 2 0,33 obchod 1306 Z37 Hod./ 1624, Výroba, sklady a 0,07 71410 2 0,07 Z38 1304 obchod CELKEM SM. 5,1 3,8 1,3 VÝROBNÍ

Výměra Celková Výměra zemědělské půdy Území/ nezemědě číslo Návrh funkčního výměra Pozemek Dílčí lských lokality využití lokality lokality p.č., BPEJ Třída ochrany výměra pozemků (ha) (ha) (ha) PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ Z39 Hod./2589 Zemědělská výroba 0,2 0,2 Z29 Hod./342, 0,68 Zemědělská výroba 71510 2 0,28 353, 368,

100

651, 655 74089 5 0,4 CELKEM SMÍŠENÉ 3,8 3,6 0,2 VÝROBNÍ

Výměra Celková Výměra zemědělské půdy Území/ nezemědě číslo Návrh funkčního výměra Pozemek Dílčí lských lokality využití lokality lokality p.č., BPEJ Třída ochrany výměra pozemků (ha) (ha) (ha) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Zas./190, 26, 104, 103, 289, 189, Z31 286,105, Sport a rekreace 0,84 84178 5 0,84 287,288, 371,372, 290,106,

1,11 73111 3 0,34 Z32 Hod./3260 Sport a rekreace

747412 4 0,77 CELKEM OB. 1,9 1,9 VYBAVENÍ

Výměra Celková Výměra zemědělské půdy Území/ nezemědě číslo Návrh funkčního výměra Pozemek Dílčí lských lokality využití lokality lokality p.č., BPEJ Třída ochrany výměra pozemků (ha) (ha) (ha) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Hod./142, 2,522 74089 5 0,022 134/1, 139, 71543 4 0,52 140, 334, 328, 141/1, 71510 2 0,28 333/2, 1,7 141/2, Plochy veřejných 333/1 prostranství 144,36, 636/1, 333/2,

332, 331, Z54 330, 636/2 638, 637, 957, 958, 959 Hod./2437, Plochy veřejných 0,35 75011 3 0,3 Z55 2436, prostranství

2032/1 0,05 Hod./2520, Plochy veřejných 3 76701 5 1,9 101

2523 prostranství 72944 5 0,029 2329, 2319 75011 3 0,1 2328, 2327 2322, 2315 72911 1 0,67 2313, 2311 0,3 Z56 2317, 2314 2321, 2326 2328, 2519 2309, 2312 2310, 2510 2508, 2515 2509, 2517

2518, 2514 2675, 2835 2676, 2820 2819, 2828 2818, 2830 2827, 2821 Hod./2785/ 74742 5 0,1 Plochy veřejných 12, 2785, 0,44 74712 4 0,3 Z57 2952, 2948 prostranství 75011 3 0,04 Hod./138, Plochy veřejných 0,33 71510 2 0,33 Z58 143, 142, prostranství CELKEM VEŘEJ. 6,6 4,5 2,1 PROSTRANSTVÍ

Výměra Celková Výměra zemědělské půdy Území/ nezemědě číslo Návrh funkčního výměra Pozemek p.č., Dílčí lských lokality využití lokality lokality BPEJ Třída ochrany výměra pozemků (ha) (ha) (ha) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Hod./ 3075, Vodní plochy a 0,9 0,9 Z59 3077, 3074, toky Jil./391, Vodní plochy a 0,7 77201 5 0,7 Z60 347/1 toky CELKEM VODNÍ A 1,6 0,7 0,9 VODOH.

Výměra zemědělské půdy Výměra Území/ Celková nezemědě číslo Návrh funkčního Pozemek p.č., výměra Dílčí lských lokality využití lokality lokality (ha) BPEJ Třída ochrany výměra pozemků (ha) (ha) PLOCHY SMÍŠENÉHO NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

102

Hod./ 2801, 74742 5 1,12 2634, 2401, 71410 2 0,063 2400, 2627, Z61 2633, 2621, Krajinná zeleň 1,183 2617/1, 2775, 2776 2781/1, 2636/1 CELKEM SMIŠ. 1,183 NEZASTA. Ú.

CELKOVÝ ZÁBOR 34,2 29,2 5

Hod. ‐ Hodkovice nad Mohelkou, Zás. – Záskalí, Rad. ‐ Radoňovice, Jíl. ‐ Jílové u Hodkovic nad Mohelkou

Přehled odnětí půdního fondu ÚP Hodkovice nad Mohelkou dle funkčního využití ‐ koridory

V případě koridorů se nejedná o zábor ZPF, ale o plochy a vyjmenování BPEJ na kterých koridory leží. Zábor ZPF bude řešit projektová dokumentace jednotlivých ploch.

Výměra Návrh Celková Výměra zemědělské půdy nezemědě číslo funkčního výměra P.Č. Dílčí lských lokality využití lokality BPEJ Třída ochrany výměra pozemků lokality (ha) (ha) (ha) PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Jil./305,303 73151 5 0,02

264,260 74068 5 0,03

302,327 0,1

347/1,390/1 73011 1 0,7 429,428

Hod./ 74099 5 0,3

71410 2 1,0 2762,2757

2756,2591 77201 5 0,2

E1 2121,2120 51410 2 0,2

1854,1588 Koridor 74068 5 0,2 1250,965 7,5 VVN 400 kV 72213 4 0,4

,1240,964 (š = 20 m) 71510 2 1,2 647,639 71553 4 1,3 333/1,331

,630,648 74089 5 0,2

618,1231 73114 4 0,2

1230,1539, 74078 5 0,2

1538,1817 73111 3 0,7 ,18201819

,1818, 2333, ,2533,2535 103

,2696,2697 2698,2864 2865,3350 3349,3170 3171 Jil./ 322, 321, Koridor pro E3(Z53) 320, 288/1, 319 tech infr.‐ 0,4 73111 3 0,4 plyn CELKEM 16,3 12,2 4,1 TECH. INFR.

Výměra Návrh Celková Výměra zemědělské půdy p.č. nezemědě číslo funkčního výměra Dílčí lských lokality využití lokality BPEJ Třída ochrany výměra pozemků lokality (ha) (ha) (ha) PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 75041 5 0,1 84189 5 0,2

73011 1 0,2

74702 3 8 Jíl./319, 405, 75011 3 1 Hod./ 2938, 74168 4 0,1 2772, 2771, Koridor 2389/2,2201, 71440 3 0,2 vysoko‐ Z52 2207/1, 7,9 rychlostní 24,9

2215,2214, železnice 71410 2 2,6

2217,2818, (š = 30 m) 74742 5 0,2 2826,2828, 74712 4 0,3 2829,3000,

Zas./ 995, 991, 77201 5 0,4 73111 3 2,5 990/1, 988 74410 2 0,5

74099 5 0,5 74068 5 0,1 CELKEM DOPR. 24,9 17 7,9 INFR.

KORIDORY 41,2 29,2 12,0 CELKOVÝ ZÁBOR

Hod. ‐ Hodkovice nad Mohelkou, Zás. – Záskalí, Rad. ‐ Radoňovice, Jíl. ‐ Jílové u Hodkovic nad Mohelkou

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa 104

Lesní pozemky tvoří 27,3 % řešeného území. Větší souvislé plochy lesů se nacházejí v severní části řešeného území, zejména na ploše Přírodního parku Ještěd a na svazích Ještědsko – Kozákovského hřbetu. Ve zbylé části území se nacházejí menší lesní plochy, zejména na vyvýšených polohách.

Dřevinná skladba

Ve vyšších polohách souvislého lesa převládá smrk a modřín, v nižších polohách borovice a smrk. V izolovaných plochách lesa se nachází bohatší dřevinná skladba se zastoupením dubu, buku javoru, jasanu, olše, břízy, habru, osiky, akátu a jeřábu.

Zábor pozemků

ZÁBOR POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

číslo Návrh funkčního Celková výměra lokality p.č. využití lokality lokality (ha)

Zás./ Plochy občanského vybavení ‐ Sport a rekreace 0,4 ZL 1 287 Hod./ 637, 636/2 141/1, Plochy veřejných prostranství 1,3 141/2 333/2 ZL 2 636/1 CELKEM ZL 1, ZL 2 1,7

ZÁBOR POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCE LESA – KORIDORY

V případě koridorů se nejedná o zábor PUPFL, ale o plochy a vyjmenování PUPFL na kterých koridory leží. Zábor PUPFL bude řešit projektová dokumentace jednotlivých ploch.

Celková číslo Návrh funkčního výměra lokality p.č. využití lokality lokality (ha) Hod./ 2649, 3547, Zás./ 987, 1000, 1005, Koridor vysokorychlostní železnice 7,6 986, 1003, ZL 3 998, 1002, 997, 996, 1004

Zás./ 389, Koridor VVN 400kV 0,1 Zl 5 Hod./ 2758,

105

636/2 CELKEM ZL 3, ZL 5 11,7

Ochrana lesa

Do zastavěného území a do zastavitelných ploch (zejména lokality Z6, Z7, Z12, Z13, Z14, Z15, Z18, Z23, Z25, Z32, Z51, Z38, Z35, Z39) zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů dle zákona 289/1995 Sb.

Ochranné pásmo lesa může být ve výše zmíněných lokalitách na základě bonitní výšky porostu sníženo na 25 m od hranice lesa.

Při posuzování se dbá zejména na to, aby nedocházelo k umísťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemků ve vzdálenosti, která není dostatečná k minimalizaci rizika negativního střetu se zájmy chráněných lesním zákonem.

Návrh zalesnění

V rámci koncepce uspořádání krajiny je v územním plánu vymezena plocha změny v krajině – plochy lesní určená pro zalesnění. Plocha je v podstatě již zalesněná.

Celková Výměra zemědělské půdy výměra Výměra p.č., katastrální území Dílčí výměra lokality BPEJ Třída ochrany nezemědělských (ha) (ha) pozemků (ha) Návrh zalesnění L1 Záskalí 154 0,15 ‐ ‐ ‐ 0,15 CELKEM 0,15 ‐ ‐ ‐ 0,15

106