Nepsaná Ústava Státu Izrael the Unwritten Constitution of the State of Israel
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Studijní obor Právo a právní věda Katedra ústavního práva a politologie DIPLOMOVÁ PRÁCE Nepsaná ústava Státu Izrael The Unwritten Constitution of the State of Israel Adam Herma 2015/2016 PROHLÁŠENÍ „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Nepsaná ústava Státu Izrael“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ ………………………… Adam Herma PODĚKOVÁNÍ Všem, kteří věřili, že tuto práci dotáhnu do konce. Rodině, přátelům i úplně náhodným lidem děkuji za to, že tolerovali můj jediný způsob komunikace v posledních měsících, neartikulované zvuky vzteku. Zvláštní poděkování patří vedoucímu práce, panu doc. JUDr. Mgr. Pavlu Molkovi, Ph.D., LL.M. Nejen za přínosné poznámky a rady k samotné práci, ale zejména za akademickou jiskru v průběhu studií, kterou ve mně zažehl lásku k ústavnímu právu. 3 ABSTRAKT Tato diplomová práce zkoumá ústavní vývoj v Izraeli se zaměřením na to, proč se Izrael nevydal cestou přijetí klasické formální ústavy. Cílem práce je identifikovat důvody, proč bylo přistoupeno k takto specifickému řešení, rozebrat roli soudů při tvorbě ústavního práva a ochraně základních práv v Izraeli, zmínit některá rizika, která mohou pramenit z neexistence psané ústavy a konečně navrhnout možné změny současného stavu izraelského ústavního systému. ABSTRACT This diploma thesis deals with a development of a constitutional law in Israel with focus on why Israel chose not to adopt a standard formal constitution. The aim of this thesis is to identify the reasons why this specific solution was used, to analyse the importance of courts in creation of the constitutional law and a protection of human rights in Israel, to show some possible dangers stemming from not having a written constitution and finally to bring proposals of changes to current constitutional system in Israel. KLÍČOVÁ SLOVA Ústavní právo, Izrael, základní zákony, nepsaná ústava, Nejvyšší soud Státu Izrael. KEYWORDS Constitutional law, Israel, basic laws, unwritten constitution, The Supreme Court of Israel. 4 Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................................................. 6 2. VZNIK STÁTU IZRAEL A NEPŘIJETÍ ÚSTAVY .................................................. 9 2.1 Harrariho Rezoluce .................................................................................................. 11 2.2 Odložení rozhodnutí o přijetí ústavy ..................................................................... 13 3. ROLE NEJVYŠŠÍHO SOUDU STÁTU IZRAEL .................................................. 16 3.1 Úvod ........................................................................................................................... 16 3.2 Složení ........................................................................................................................ 16 3.3 Vztah nezávislosti Nejvyššího soudu a politické moci v Izraeli ........................ 18 3.4 Ochrana základních práv jako argument ústavní revoluce (situace před přijetím základních zákonů z roku 1992) ............................................................ 20 3.5 Rozhodnutí ve věci United Mizrahi Bank ............................................................ 26 3.5.1 Úvod .................................................................................................................. 26 3.5.2 Otázky řešené Nejvyšším soudem ................................................................. 27 3.5.3 Rozhodnutí ....................................................................................................... 29 3.6 Další vývoj ochrany základních práv Nejvyšším soudem ................................... 30 3.6.1 Rozhodnutí ve věci Movement for Quality Government.......................... 31 3.6.1.1 Ústavní důsledky rozhodnutí .................................................................... 33 3.7 Otázky ochrany základních práv v současnosti ................................................... 37 3.7.1 Okupovaná území a výstavba osad ............................................................... 37 3.7.2 Boj proti terorismu v Izraeli ........................................................................... 39 4. ZÁKLADNÍ ZÁKONY ............................................................................................... 42 4.1 Úvod ........................................................................................................................... 42 4.2 Povaha základních zákonů ...................................................................................... 42 4.2.1 Rozhodnutí ve věci Bergman ......................................................................... 46 4.2.2 Reakce Knesetu na rozhodnutí Nejvyššího soudu ...................................... 48 4.3 Základní zákony přijaté v roce 1992 ...................................................................... 50 4.3.1 Teorie Hegemonic Preservation .................................................................... 50 4.3.2 Z. zákony: "Lidská svoboda a důstojnost" a "Svoboda zaměstnání" ....... 53 4.4 Povaha současné izraelské ústavy .......................................................................... 56 5. BUDOUCNOST IZRAELSKÉ ÚSTAVNOSTI ..................................................... 56 6. ZÁVĚR ............................................................................................................................ 60 7. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................... 62 5 1 Úvod "My, členové lidové rady, zástupci židovského obyvatelstva Palestiny a Sionistického hnutí jsme se proto sešli v den ukončení britského mandátu nad Zemí Izrael a vyhlašujeme tímto z moci našeho přirozeného a historického práva na základě usnesení Valného shromáždění Spojených národů zřízení židovského státu v Zemi Izrael."1 V pátek 14. května 1948, 6. ijaru 5708 podle židovského kalendáře, vyhlásil David Ben Gurion vznik židovského státu na bývalém území Britského mandátu Palestina. Ještě ten den na bývalé mandátní území vstoupily armády všech sousedních arabských států s úmyslem zničit novou zemi, s jejíž existencí se odmítly smířit. Tímto okamžikem začala válka o nezávislost, první z mnoha obtížných zkoušek, které byly před obyvatele židovského státu postaveny. Stát Izrael se z mezinárodního hlediska ústavněprávně poměrně vymyká, protože se v podstatě od jeho vzniku vedou diskuse o povaze jeho ústavy. V Izraeli se lid nevydal klasickou cestou přijetí formálního ústavního textu v historickém okamžiku vzniku státu, ale ústavněprávní vývoj v průběhu času probíhal na základě sporů mezi zástupci ideologických, politických či náboženských směrů, diskusí mezi různými složkami moci a aktivním přístupem Nejvyššího soudu Státu Izrael.2 V českém kontextu je představa vedení debaty, jestli vůbec máme ústavu, velice těžko představitelná. Psaný text české Ústavy vznikl a byl přijat poměrně regulérním způsobem3, Úplné Znění číslo 1075 má doma v knihovně spousta domácností. Ve své práci se proto chci věnovat otázce, jaké historické důvody vedly v Izraeli k tomu, že konflikty mezi různými aktéry existovaly v takové intenzitě, která 1 Deklarace nezávislosti Státu Izrael ze dne 14. května 1948.. Portál Moderní dějiny [online]. Pant [cit. 25.6.2016] Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/deklarace-nezavislosti-statu-izrael-14- 8-1948/. Překlad: ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina: Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 2 Tady je nutné zmínit především soudce Aharona Baraka, významného právníka, který byl intelektuálním motorem Nejvyššího soudu po dlouhá léta a zasadil se o zlom, který je nazýván ústavní revolucí. 3 Viz MALENOVSKÝ, Jiří. O legitimitě a výkladu. Právník. 2013, Roč. 152, č. 8, s. 745-772. 6 zabránila konsensu nad přijetím jednoho významného ústavního textu. A to navzdory tomu, že by se s ohledem na velmi dlouhou dobu žití v diaspoře a tragické události Druhé světové války dalo očekávat, že Izraelci budou chtít existenci a fungování svého státu, na který tak dlouho čekali, stejně jako základní práva svých obyvatel zajistit a chránit co nejrigidnějším způsobem. Překotnému vzniku ústavního práva dopomohl zejména Nejvyšší soud Státu Izrael, kterému nejasná situace ohledně dělby moci dala velký manévrovací prostor a umožnila mu být při svém rozhodování značně kreativní v interpretaci práva a do jisté míry i vlastních pravomocí. Nejvyšší soud tak činil zejména z důvodu ochrany základních práv jednotlivců, neboť v některých případech uznal existenci i těch práv, která explicitně nebyla v základních zákonech zmíněna, protože ohledně nich nepanovala předchozí shoda v Knesetu. Nejvyšší soud má také možnost přezkumu přijatých zákonů. Další důležitou složkou debat o izraelské ústavě jsou právě základní zákony a jejich povaha v izraelském právu. Pro takzvanou ústavní revoluci v roce 1992 bylo důležité přijetí základních zákonů, které se týkaly ochrany práv jednotlivců. Základní zákony jsou považovány za obdobu psaných ústav v jiných státech, jen je tato ústava fragmentovaná do více jednotlivých zákonů. Nicméně možnost tyto zákony jednoduše novelizovat či přijímat úplně nové a celková nevýjimečnost základních zákonů činí z obsahu izraelské ústavy pojem, který je značně „fuzzy“.4 Izrael je velmi specifickým státem z hlediska své polohy, značně nepřátelského vztahu