1 Druhy Moderní Populární Hudby

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy

Dospívající mládeţ a její zájem o hudbu ve volném čase

Bakalářská práce

Brno 2011

Vedoucí práce: Vypracovala: doc. PhDr. JUDITA KUČEROVÁ, Ph.D. JANA OSLZLÁ

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 18. dubna 2011 Jana Oslzlá

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. PhDr. Juditě Kučerové, Ph.D. za vedení a cenné rady při vypracovávání mé bakalářské práce.

2 Obsah

ÚVOD...... 4

1. DRUHY MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY ...... 5

1.1 SOUČASNÁ MLÁDEŢ A POPULÁRNÍ HUDBA...... 5

1.2 ŢÁNRY MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY...... 5

1.3 ŢÁNRY NA POMEZÍ MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY...... 8 1.3.1 Rock...... 8 1.3.2 Underground...... 10 1.3.3 Jazz...... 10

2. VÝZKUM ...... 12

2.1 PŘÍPRAVA VÝZKUMU...... 12 2.1.1 Metodologie...... 12 2.1.2 Stanovení hypotéz...... 12

2.2 REALIZACE VÝZKUMU...... 13

2.3 VÝSLEDKY VÝZKUMU...... 13 2.3.1 Respondenti navštěvující předmět hudební výchova ...... 14 2.3.2 Respondenti navštěvující předmět výtvarná výchova ...... 27 2.3.3 Srovnání výsledků u respondentů hudební a výtvarné výchovy ...... 37 2.3.4 Výsledky výzkumu všech tří tříd na jednotlivých gymnáziích ...... 43

ZÁVĚR ...... 50

RESUMÉ ...... 51

SUMMARY ...... 51

POUŢITÁ LITERATURA ...... 52

SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A DIAGRAMŮ ...... 54

PŘÍLOHY

3 Úvod

Téma své bakalářské práce jsem si vybrala na základě zájmu o problematiku dnešní dospívající mládeţe a jimi poslouchanou hudbu ve volném čase. Výsledky této práce mohou poslouţit k lepšímu poznání dnešní mládeţe, jak k hudbě přistupují, co je předmětem jejich zájmu, které hudební ţánry preferují, kdo nebo co má na jejich výběr hudby poslouchané ve volném čase vliv apod. Toto šetření by mohlo být přínosné pro správnou volbu didaktických metod hudební výchovy na středních školách. S lepším poznáním dnešní mládeţe bude moţné nacházet takové formy výuky, při nichţ učitel bude schopen ţáka zaujmout, volit způsoby výuky, které budou ţákům blízké a zároveň jim vštípí základní znalosti hudební výchovy a podnítí zájem o hudbu ve všech svých rovinách. Pro účely šetření jsem pouţila techniky dotazníku. Ten jsem rozdala celkem 72 respondentům na třech libovolných gymnáziích v Brně. Jednalo se o ţáky ve věku šestnácti a sedmnácti let. Cílem práce bylo zjistit, zda se mládeţ věnuje ve svém volném čase poslechu hudby a o jaký druh hudby se jedná. Předmětem mého zájmu bylo zkoumání, zda se studenti věnují i poslechu hudby artificiální, kdo jich ve výběru hudby ovlivňuje, kde se ve svém volném čase poslechu hudby věnují, jak často, který hudební ţánr preferují, zda se věnují poslechu hudby s rodinou apod. V teoretické oblasti jsem vyuţila hudební historiografickou a encyklopedickou literaturu, poznatky z oblasti hudební sociologie a internetové zdroje. První kapitola teoretické části se zabývá druhy moderní populární hudby. Jedná se zde o přehled ţánrů populární hudby, jeţ se vyskytují v odpovědích respondentů v hojné míře. Praktická část zpracovávaná v druhé kapitole se skládá z přípravy výzkumu, realizace a záznamu výsledků výzkumu. Šetření jsem rozdělila do několika zkoumaných oddílů. Nejprve se budu zabývat respondenty studujícími hudební výchovu, následně respondenty studujícími výtvarnou výchovu, pak dojde ke srovnání výsledků obou částí a na závěr ke shrnutí výsledků na všech třech typech gymnázií.

4 1 Druhy moderní populární hudby

1.1 Současná mládeţ a populární hudba Přehled následujících ţánrů vychází z výzkumného šetření této práce, jeţ se objevily v odpovědích na otázky dotazníku. Jak jsem zjistila, dnešní mládeţ se zajímá o spoustu různých hudebních ţánrů, nejvíce o různé nově se neustále vyvíjející druhy moderní populární hudby. Problematika řazení i mnoţství jednotlivých ţánrů není předmětem výzkumu mé práce. Snahou bylo vytvořit alespoň základní jednoduchý přehled ţánrů, o které se dnešní mládeţ zajímá. Toto téma zde tak není zcela vyčerpáno a má hlavně poslouţit účelům výzkumného šetření této práce.

1.2 Ţánry moderní populární hudby

Moderní populární hudba Vřazuje se do sféry označované jako hudba jazzového okruhu. S jazzem má některá společná východiska, avšak klade větší akcent na recepční přístupnost, funkčnost. Z toho důvodu je více neţ jazz závislá na trţních faktorech a hudebním průmyslu. Hlavními ţánrovými druhy jsou pop music, disco. Rock se však podobně jako jazz některými svými projevy z moderní populární hudby jiţ vyděluje. Jako menšinové ţánry se sem řadí téţ swing, rhytm & blues (R´n ´b), ,afroamerický folklor, písně z muzikálů, jazzově ovlivněné chansony, folk, country and western (dnes označováno jen country) apod. Na pomezí tradiční a populární hudby zůstávají v českém prostředí trampské písně 1 .

Pop, pop music - Tento internacionálně pouţívaný výraz je zkrácenou verzí anglického označení popular music. Jde o hudebně produkční typ vystupující jako soubor profesionálně i poloprofesionálně vytvářených skladeb, jeţ se v zásadě vyznačují relativně jednodušší hudební strukturací a bezprostřední funkčností. Vřazuje se do sféry nonartificiální hudby 2 .

1 FUKAČ, Jiří, VYSLOUŢIL, Jiří, MACEK, Petr: Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997, s. 563 2 SČHK, 1997, s. 713-715

Disco – tento styl určený k tanci vzniká ve 2. pol. 70. let. Šlo o syntézu dosavadních podnětů z celé oblasti populární hudby, typickými rysy jsou strojově přesná a chladná rytmika, zjednodušená textová sloţka, uniformita výrazu a interpretačních technik, naduţívání syntezátorů 3 .

Trance – tento styl vznikl z německého techna a hardcore scény z počátku 90. let. Trance zdůraznil stručnou linku syntezátoru opakovat donekonečna celé skladby, pouze s přidáním minimálních rytmických změn a příleţitostně syntezátor atmosféry, aby se odlišily - ve skutečnosti uvedení posluchače do transu, který se blíţil náboţenskému původu 4 .

Folk – původně hnutí za obrodu anglosaské lidové písně, usilující o její návrat do ţivota prostřednictvím aktualizující interpretace, pouţívající i nových, soudobých výrazových prvků a zdůrazňující dynamický charakter lidové písně jako permanentního tvůrčího procesu. V 60. letech v rámci folku došlo k přejímání a napodobování anglosaských materiálů, objevování a různé adaptace materiálů z vlastních lidových tradic, rozšíření a popularizace typu autora-interpreta s vlastní písničkovou tvorbou textově náročnějšího, angaţovaného nebo značně osobitého výrazu 5 .

House – kombinace úryvků z nahrávek různých skladeb rozličných autorů na podkladu automatického rytmického doprovodu v rychlém tempu 6 .

Electro – Tento styl vzniká v sedmdesátých letech smícháním funku s hip-hopovou kulturou a technologií syntetizátoru 7 .

Country – jde o tradiční ţánr, který vznikl z americké jiţní lidové hudby. Jednoduchý tvar country se propůjčuje k nekonečným variacím na podobná témata. Většina country písní je postaveno na třech akordech a prosté melodii 8 .

3 SČHK, 1997, s. 156 4 http://allmusic.com/explore/metastyle/trance-d2643 5 Encyklopedie moderní pop udby1980, s. 95-96 6 ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. Praha, 2003, s. 170 7 http://allmusic.com/explore/style/electro-d2785 8 http://allmusic.com/explore/genre/country-d27

6 R´n´b (rhytm & blues) – Vnitřním vývojem R´n ´b vznikly v šedesátých letech dva základní proudy černošské hudby – soul a funk. Na bázi rhytm-and-blues vznikl i psychedelic, hard-rok a další bělošské styly 9 .

Rap – výrazný mluvní projev s doprovodem rytmické skupiny; texty jsou většinou společensko-kritické 10 .

Hip hop – původně hudba černošské komunity v New Yorku; vyuţívá rapu a souvisí i s tancem a s výtvarnými projevy sprejerů 11 .

Drum´n´bass (známý spíše název Jungle) – patří do stylu electronic. Je permutací tvrdého techna, které se objevilo na počátku 90. let. Jungle je nejvíce rytmický komplex všech forem techna, spoléhající se na extrémně rychlý polyrhythm a breakbeat 12 .

Šanson (Chanson) – výraz, který označuje historický ţánrový typ vokální hudby francouzského původu, jakoţ i novodobý písňový ţánr populární hudby 13 .

Soul – Vznik tohoto ţánru byl výsledkem urbanizace a komercionalizace rhytm & blues v 60. letech v USA. Soul popisuje řadu hudebních stylů zaloţených na R´n´b od skákavého, chytlavého Motown zvuku aţ po odváţný Stax 14 .

SKA – jamajská pololidová hudba, předchůdce reggae. Vznikla v první polovině 60. let spojením místní lidové taneční hudby s neworleánským rhytm-and-blues. Výsledkem tohoto spojení byly nejdříve přejaté, později původní skladby v nezvykle houpavém rytmu 15 .

Reggae – vzniká v 70. letech. Obsahuje klasický houpavý rytmus, je zdůrazněna role basové kytary. Klasické reggae se vyvíjí bezprostředně potom, co do něj proniká jamajská náboţenská ideologie rasta a její obřadní náboţenské bubnování burra.

9 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. s. 54 10 ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. Praha: Editio Barenreiter, spol. s r. o., 2003, s. 170 11 ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. Praha, 2003, s. 170 12 http://allmusic.com/explore/style/jungle-drumnbass-d2640 13 SČHK, 1997, s. 903 14 http://allmusic.com/explore/style/soul-d7 15 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. s. 58

7 Základní vlastností reggae je kontradikční vztah mezi relaxovanou melodií a obsahem, který je nezřídka ostře politický nebo naopak propaguje určité specifické vlastnosti rastafariánské víry. Nejvýznačnějším představitelem je Bob Marley 16 .

1.3 Ţánry na pomezí moderní populární hudby Některé ţánry se z moderní populární hudby vymezují. Jsou jimi jazz, blues, různé alternativní ţánry, jako je underground. Na základě prolínání ţánrů s moderní populární hudbou vznikají ţánry swing, boogie woogie, ragtime a jiné. Rock byl nejprve zařazován do moderní populární hudby, později se vydělil, avšak stále jasná hranice není dána, vzhledem k popularitě tohoto ţánru širokou veřejností jak u nás, tak v zahraničí.

1.3.1 Rock Označení vzniklo ve 2. polovině 70. let zkrácením anglického výrazu rock & roll. Rock se v určitých dobách a v některých oblastech, například v českém a částečně německém prostředí označoval i výrazy jako beat, big beat. Rock představuje mimořádně komplexní a dynamickou oblast s neostrými hranicemi a s řadou přesahů do dalších hudebních oblastí (jazz, pop, artificiální hudba). Od svých počátků fungoval rock jako generační či skupinový manifest. Proces formování rocku byl podle Lubomíra Dorůţky determinován: 1. Rozvojem zvukového záznamu a novou technologií hudebních nástrojů, 2. krystalizací sítě masových sdělovacích prostředků, 3. rozmachem hudebního průmyslu, 4. společensko-politickým vývojem zvláště v těch zemích, kde mnohé rysy konzumní společnosti zvyšují zejména u mládeţe touhu po odlišnosti od společenských konvencí. Rock se od svých počátků hudebně vyznačuje krátkými melodickými frázemi, formálně a harmonicky se opírá o dvanácti-taktové schéma, z nějţ se odvozuje i prostá melodika (krátká úderná zvolání, hojně opakovaná); s tím souvisí jednoduchost textu. Zpěv se často pohybuje ve vysokých polohách. Objevuje se jak sólový zpěv, tak také vícehlas ostatních členů skupiny. V rámci přechodových oblastí se objevuje country rock, folk rock, jazz rock,

16 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. s. 52

8 classical rock, art rock (snaha o jemnější propracování a vyšší uměleckou úroveň často rozsáhlejších skladeb), raga rock, rock-metal, punk rock 17 .

Rock´n´roll – se ve své nejčistší podobě vyskytuje v podobě tří akordů, silného neústupného beatu a chytlavé melodie. V raném období čerpal z různých zdrojů, především z blues, r´n´b a country, ale také z gospelu, tradičního popu a folku. Všechny tyto vlivy se zkombinovaly v jednoduchou bluesově zaloţenou strukturu, která byla rychlá, taneční a chytlavá 18 .

Soft rock – se objevil na počátku 70. let, částečně jako reakce na extrémní zvuky z konce 60. let. Je komerční, neškodný, spoléhá na jednoduché, melodické písničky s velkými, svěţími inscenacemi 19 .

Hard Rock – hudba ,,tvrdá“ se silným a hutným zvukem, výrazným rytmickým doprovodem a většími kytarovými sóly 20 .

Heavy metal – má důraznější, hlasitější a agresivnější projev neţ hard rock. Typickými rysy jsou zkreslená kytara (kytara obvykle hraje opakované riffy) a jednoduchý bušivý rytmus. Počátky vzniku můţeme hledat v britském bluesovém hnutí 60. let. Řadí se sem metalcore (spojení metalu s hardcore punkem), Nu-metal (styl kombinující prvky grunge, elektronické hudby, hardcore punku, hip hopu a thrash metalu) 21 .

Punk – reakce na hudebně vyspělé a virtuózní projevy rocku v hudbě záměrně drsné a primitivní. Vydělil se jako vlastní ţánr v polovině 70. let. Prvními průkopníky byla kapela Ramones a Sex Pistols 22 .

17 SČHK, 1997, s. 778-782 ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. Praha, 2003, s. 170 18 http://allmusic.com/explore/metastyle/rock--roll-d32 19 http://allmusic.com/explore/metastyle/soft-rock-d382 20 ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. Praha, 2003, s. 170 21 ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. Praha, 2003, s. 170 http://allmusic.com/explore/metastyle/heavy-metal-d655 22 ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. Praha, 2003, s. 170 http://allmusic.com/explore/metastyle/punk-d204

9 Hardcore punk (často jen Hardcore) – je nejtuţší a extrémní varianta punk rocku. Tvaroval se v Los Angeles a New Yorku. Plán pro hardcore byl jednoduchý: hrát hlasitěji, hrát těţce a rychleji. Hudba byla neúprosná, písně byly krátké, riffy byly základní, vokály křičené. Záznamy zněly, jako by byly vyrobeny v suterénu (zaloţeno na podstatě do-it-yourself (DIY) – udělej to sám) 23 .

1.3.2 Underground Představitelem je Frank Zappa. Tento ţánr vyjadřuje odpor proti způsobu ţivota měšťácké, konzumní společnosti a také proti starší generaci. Prolíná se s druhy rocku a pop music 24 .

1.3.3 Jazz Jazz představuje jeden z okruhů základního hudebního typu nonartificiální hudby. Formoval se na přelomu 19. a 20. stol. v USA. Jazz obsahuje určitý proměnlivý soubor rysů: metrorytmika opřená o beat, improvizace, kult nástrojové virtuozity, specifický tónový ideál, kanonizované postupy melodicko-harmonické a formové. Vlastní smysl jazzu se vidí v aktuálním hudebním rozeznění (tvorba splývá s improvizací). Z jazzem jsou spjaty styly blues, boogie woogie, swing, ragtime, které se prolínají s moderní populární hudbou 25 .

Blues – původně označení specifického typu americké černošské lidové písně, přeneseně pak technický termín, jímţ se míní dvanáctitaktové harmonické schéma jako východisko jazzové improvizace. Zásadní měrou ovlivnil jak instrumentální jazz, tak současné proudy populární hudby (rhytm-and-blues, soul) 26 .

23 http://allmusic.com/explore/metastyle/hardcore-punk-d368 24 Jazz, 1980 s. 355 25 MATZNER, Antonín, POLEDŇÁK, Ivan, WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I. Praha: Supraphon, 1980, s. 168 SČHK, 1997, s. 397-398 26 SČHK, 1997, s. 76 MATZNER, Antonín, POLEDŇÁK, Ivan, WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I. Praha: Supraphon, 1980, s. 55

10 Boogie woogie – stylově osobitá interpretace klavírních blues, rozšířená později i do orchestrálního pojetí. Vzniklo v lidové podobě na přelomu 10. a 20. let především v Texasu. K rozlišovacím znakům tohoto stylu patří pravidelný osminový doprovod v levé ruce 27 .

Swing (anglicky výraz pro - houpání, švih) – označení stěţejního jazzového slohu 30. let, charakterizovaného především výraznými změnami v rytmickém pojetí jazzu a rozšířením jeho výrazových postupů o prvky instrumentační a reprodukční techniky evropské hudby. Představuje specifický typ akcentování jednotlivých tónů. Swing je také označení pro módní společenský tanec ve 4/4 taktu rozšířený v druhé pol. 30. let. Dnes řazen do moderní populární hudby. 28

Ragtime – označení pro svébytný instrumentální sty, který vznikl na sklonku 19. stol. jako produkt splynutí afroamerického černošského folklóru s prvky dobové populární hudby. Jeho metrická specifičnost se projevuje jednak v synkopaci, jednak v průběţném rytmickém pohybu, utvářeném na beatovém (beat – pravidelná úderová pulsace, jeţ je produkována bicími nástroji) principu 29 .

27 MATZNER, Antonín, POLEDŇÁK, Ivan, WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I., 1980, s. 58 28 MATZNER, Antonín, POLEDŇÁK, Ivan, WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I., 1980, s. 341 29 MATZNER, Antonín, POLEDŇÁK, Ivan, WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I., 1980, s. 42 a 321

11 2 Výzkum

2.1 Příprava výzkumu

2.1.1 Metodologie

K výzkumu dospívající mládeţe a jejího zájmu o hudbu ve volném čase jsem uplatnila techniky dotazníku, jedná se tedy o kvantitativní metodu. Verbální dotazník obsahoval 17 otázek uzavřeného, polozavřeného i otevřeného typu (viz příloha). Otázky byly zaměřeny na zjištění, zda se mládeţ věnuje ve svém volném čase poslechu hudby, jak často, jakým způsobem. Také z jakých zdrojů poslouchají hudbu, kde nejčastěji, zda se věnují poslechu hudby s rodinou, kdo respondenty ovlivňuje ve výběru hudby, zda poslouchají ve svém volním čase i artificiální hudbu apod. Dotazník obsahuje stejné otázky pro studenty hudební výchovy i výtvarné výchovy. Je určen studentům ve věku šestnácti a sedmnácti let ze tří různých gymnázií v Brně. První Biskupské gymnázium má všeobecné, přírodovědné a humanitní zaměření. Všichni ţáci se na tomto gymnáziu učí také náboţenství. Druhé gymnázium na ulici Vídeňská 47 je všeobecně vnitřně diferencovaná škola a třetí gymnázium Třída Kpt. Jaroše je zaměřeno všeobecně a na matematiku. Lokalitu Brno jsem si vybrala vzhledem k tomu, ţe na zdejších školách se vyskytuje větší mnoţství mimo brněnské mládeţe, coţ nabízí pestřejší vzorek respondentů.

2.1.2 Stanovení hypotéz 1) Předpokládám, ţe studenti, kteří si vybrali povinně volitelný předmět hudební výchova, více poslouchají ve volném čase hudbu neţ mládeţ studující výtvarnou výchovu. Svým výběrem vyjádřili preferenci zvoleného předmětu a očekává se, ţe poslech hudby, popřípadě její interpretaci vyhledávají ve volném čase. 2) Očekávám, ţe studenti hudební výchovy budou mít větší zájem o poslech artificiální hudby ve svém volném čase neţ studenti výtvarné výchovy. K poslechu artificiální hudby jsou vedeni ve školní výuce hudební výchovy.

12 3) Předpokládám však, ţe se celkově ţáci ve věku šestnácti a sedmnácti let budou více zajímat o současnou moderní populární hudbu, protoţe na ně mají vliv masová média, které tyto ţánry upřednostňují. 4) Očekávám také, ţe mezi jednotlivými školami nebude velký rozdíl v zájmu o hudbu, kterou mládeţ poslouchá ve volném čase, protoţe školní hudební výchova neovlivňuje příliš postoje mladistvých k jednotlivým ţánrům hudby. Zvláštní skupinu tvoří studenti, kteří navštěvují dlouhodobě hudební obor základní umělecké školy.

2.2 Realizace výzkumu

Šetření bylo uskutečněno v podzimních měsících roku 2010. Dotazníky jsem rozdala na třech libovolně vybraných gymnáziích v Brně, a to ţákům druhých ročníků čtyřletého studia a šestých ročníků víceletého studia. Jedná se tedy o mládeţ ve věku šestnáct a sedmnáct let. Jednalo se o půlenou hodinu hudební a výtvarné výchovy, kdy kaţdá skupina čítala 12 studentů. Tedy na kaţdé ze tří škol jsem rozdala dotazník 24 respondentům. Celkem jsem tak získala informace ze 72 dotazníků. Během následujících měsíců probíhalo vyhodnocování výsledků a jejich zpracování.

13 2.3 Výsledky výzkumu

2.3.1. Respondenti navštěvující předmět hudební výchova

Úvodní otázka mého dotazníku, který obdrţeli respondenti navštěvující předmět hudební výchova, zní, zda se věnují poslechu hudby ve volném čase. Ve všech případech jsem získala kladnou odpověď. Zájem studentů o hudbu (ať uţ se jedná o jakýkoliv druh poslechu) se shoduje se zájmem o předmět hudební výchova, který si měli moţnost zvolit jako preferovaný předmět oproti moţnosti volby předmětu výtvarná výchova.

Graf č. 1: Věnuješ se ve svém volném čase

poslechu hudby?

8 Ano 6 Ne

1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

V dnešní době má mládeţ spoustu moţností, jak trávit svůj volný čas. Zajímalo mě tedy, kolik přibliţně času stráví poslechem hudby, tedy jakou hudba hraje roli v rámci jejich volnočasových aktivit. Z mých výsledků je patrné, ţe většina respondentů se poslechu hudby věnuje kolem jedné hodiny denně. Moţnost pro jinou odpověď vyuţil pouze jeden respondent, který se vyjádřil, ţe hudbu poslouchá jak kdy, ale alespoň jedenkrát denně.

14 Tabulka č. 1: Jak často se věnuješ poslechu hudby?

1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % 3 hodiny a více denně 3 6 2 31% Kolem jedné hodiny denně 7 6 8 58% Alespoň dvakrát týdně 1 0 2 8% Vůbec 0 0 0 0% Jiná odpověď 1 0 0 3%

V současnosti se setkáváme s častým jevem, kdy hudbu uţíváme pouze jako zvukovou kulisu při vykonávání jiné činnosti, např. učení, vaření, ţehlení, jízda autobusem, v autě apod. Jen jako hudební kulisu poslouchá hudbu shodně po jednom respondentovi na dvou gymnáziích, čtyři respondenti pak na třetím gymnáziu. Nejvíce si respondenti vybírali moţnost kombinace poslechu hudby soustředěně a jen jako hudební kulisu. Moţnost pro jinou odpověď nikdo nevyuţil.

Graf č. 2: Jak posloucháš hudbu?

4) Jiná odpověď 0% 1) Jen jako hudební kulisu 17%

2) Soustředěně 3) Kombinace 8% první a druhé možnosti 75%

Nové technické výdobytky jsou součástí vybavenosti dnešní mládeţe, která se rychle adaptuje na nově vzniklé prostředky k poslechu hudby. Z výsledků výzkumu můţeme pozorovat velký posun od přehrávání hudby na CD 30 k formě MP3 31 .

30 CD - Zkratka anglického výrazu Compact disc, který je zde chápán jako prostředek obsahující digitální zvukovou nahrávku. - Formát CD Audio je standard pro záznam digitálního zvuku na CD.

15 Neopomenutelným prostředkem, i kdyţ o něco slabší, je také internet (YouTube). Tomu odpovídají výsledky další otázky, jeţ přímo s předcházejícím dotazem souvisí. Z výše zmíněných zdrojů nejčastěji respondenti poslouchají hudbu doma nebo během cestování v dopravních prostředcích. Bohuţel koncert jako způsob přijímání hudby není u dnešní mládeţe v popředí zájmu, coţ povaţuji za negativní aspekt v rámci kvalitního poslechu hudby.

Tabulka č. 2: Z jakých zdrojů a kde nejčastěji posloucháš hudbu? HV HV Rádio 2 Doma 17 CD 0 V dopravních prostředcích 17 MP3 24 Na ulici 1 Internet 10 Ve škole o přestávce 1 Ţivý koncert 0 Na koncertě 0

Zařadila jsem ve svém dotazníku také kontrolní otázku, která se snaţí ověřit pravdivost výpovědi respondentů na otázky týkající se jejich výběru poslouchané hudby. Na prvním gymnáziu se tři respondenti shodli na poslední poslouchané skladbě s názvem River flows in you od autora jménem Yiruma. Ostatní skladby se jiţ neshodovaly: Teenage dream – Katty Perry, Take It Off – The Donnas, Blue Eyes Crying – Chet Atkins, Ridin' Solo – Jason Derulo, Awesome God – Hillsong, Californication – Red Hot Chili Peppers, It Never Ends – Bring Me The Horizon. Jeden z respondentů naposled poslouchal některou skladbu od skupiny Systém Of A Down. Jiný z respondentů prvního gymnázia se vyjádřil, ţe poslouchá brněnskou skupinu Poletíme?.

- CD přehrávač je zařízení, které přehrává CD audio. NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o, 2004, s. 78 31 MP3 – MPEG-1 Layer 3 (Motion Picture Expert Group) je formát umoţňující zmenšení velikosti hudebních souborů v CD kvalitě – audiokomprese. Při zachování únosné kvality se dosahuje přibliţně desetinásobné komprse. Layer 3 označuje číst normy, která se zabývá zvukem. NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník.Kralice na Hané: Computer Media s.r.o, 2004, s. 262 – 263; ŘÍHA, Petr. Slovník počítačové informatiky. Ostrava – Mariánské Hory, MONTANEX a.s., 2002, s. 146

16 Poslech jediné české skladby Havrani z lyrikálu 32 Kudykam od autorů Michala Horáčka a Petra Hapky, se objevuje u respondenta druhého gymnázia. Je patrné, ţe ve výběru poslechu skladeb značně převládají písně anglicky mluvících autorů: Airplanes – B.o.B feat. Hayley Williams, Beelzeboss – Tenacious D, You Belong With Me – Taylor Swift, Che Gelida Manina 33 – Giacomo Puccini, , Runway – Kanye West, No Love – Eminem a Lil Wayne, Hey Ya! – Outkast, F*ck A Job – Soul Position, Remember me(remix) – 2pac a Eazy-E, Big L, Biggie smalls. Hudební skupinu Thousand Foot Krutch si poslechl jeden respondent. Objevuje se zde také jedna píseň v jazyku jidiš 34 od autora Jakoba Jacobsona s názvem Bei Mir Bistu Shein. Na třetím gymnáziu se objevuje v odpovědích naprostá absence písní v českém jazyce. Absolutně zde převládá jazyk anglický: The Catalyst – Linkin Park, WTF Collective – Jon Lajoie, Heatwave – Phil Collins, Winter – B Complex, Feel – Robbie Williams, Time 2 Rock – Headhunterz, Dance To – Sydney 7, I Wouldn´t Want to be Like You – The Alan Parsons Project, Spitfire – The Prodigy. Jeden ze ţáků navštěvující hudební výchovu si naposled vyslechl celé album A Thousand Suns skupiny Linin Park. Dva respondenti se na danou otázku nevyjádřili. Na kolik ovlivňuje hudební vkus mládeţe rodinné prostředí je také předmětem tohoto výzkumu. Můţeme si tak udělat obrázek o tom, jak veliký vliv mají v dnešní době rodiče na své děti. Pouze 31% respondentů se věnuje poslechu hudby s rodinou. Otázkou je však, jaké hudbě se spolu věnují. Záleţí zde právě na vkusu rodičů. Je pak zajímavé pozorovat, zda se výběr hudby mládeţe mění s věkem či nikoliv a zda se od svých rodičů nechává ovlivňovat. Na prvním gymnáziu odpověděli následovně: Na Vánoce Mši od Jana Jakuba Ryby, rádio v autě, klavír, sborové zpívání, případně výtvory ostatních členů rodiny, tedy bratrovy nahrávky z flétny atd. Lidová hudba, scholy. Karel Gott, Eva Urbanová, Spirituál kvintet, Karel Zich, Hradišťan. Punk, s mamou chodíme na koncerty. Se sestrou a obvykle pop, disco , rap, r ´n´b, dance..

32 Představení Kudykam nazval jako lyrikál Jarda Traband Svoboda. Lyrikál – nevzniká jako muzikál, tedy na základě muziky, který je doplňován textem, nýbrţ k lyrice je doplňována hudba. Internetový zdroj: http//www.muzikaly.org/muzikaly/lyrikal-kudykam 33 Árie Rudolfa z opery Bohéma (1896). NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby. Olomouc: Votobia, 2003, s. 214 34 Jidiš - spisovný jazyk ţidovských obyvatel Evropy. Slovník cizích slov. Kolektiv autorů. Praha: Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996, s. 161

17 Pouze dva respondenti na druhém gymnáziu odpověděli, ţe s rodiči tráví čas poslechem hudby. První se vyjádřil, ţe poslouchají populární hudbu za jízdy autem. Druhý dotazovaný vepsal odpověď: muzikály a rock. Třetí gymnázium na tom není o mnoho lépe. Jeden respondent si s rodiči poslechne Art-rock, další rock, jiný písně z rádia a poslední občas koncert filharmonie, popřípadě muzikál.

Graf č. 3: Kde nejčastěji posloucháš hudbu?

8 Ano 6 Ne 4

0 1 . gymnázium 2 . gymnázium 3 . gymnázium

Ve věku šestnácti a sedmnácti let má mladý člověk potřebu se vymezovat vůči okolí, nechce příliš přijímat rady a názory okolí, předně dospělých. Proto není divu, ţe většina dotazovaných se vyjádřila vlastními slovy. Určitý vliv na respondenty můţeme sledovat u jejich přátel ve výběru poslouchané hudby. Následuje výčet odpovědí: 1. Všechno dohromady, rádio neposlouchám, spíš mi přátelé doporučí nějakou hudbu. Poslouchám soundtracky z filmů a seriálů. To, co se mi líbí, retro hudbu. 2. Sourozenci. 3. Nikdo, poslouchám to, co se mi líbí. 4. Poslouchám hudbu, která se mi líbí, nemám vyhraněný styl. 5. Nálada. 6. Jak se cítím. 7. Sourozenec. 9. Škola, přátelé, rodiče, když jsem byl malý. 10. iTunes 35 . 11. Rodiče, přátelé, škola, internet, vlastní úsudek. 12. Všechno dohromady. Dvakrát zazněla odpověď můj vkus, třikrát internet a čtyřikrát nikdo.

35 iTunes – je aplikace pro Mac a PC. Organizuje a přehrává digitální hudbu a videa ve vašem počítači a udrţuje veškerý obsah synchronní. Internetový zdroj: http://www.apple.com/cz/itunes

Graf č. 4: Kdo nebo co tě ovlivňuje ve výběru hudby, kterou posloucháš?

B) Rodiče A) Škola 0% 0%

C) Přátelé A) Škola 31% B) Rodiče C) Přátelé F) Jiná odpověď D) Televize 55% D) Televize 3% E) Rádio F) Jiná odpověď E) Rádio 11%

Problematiku poslechu artificiální hudby v současné době je třeba řešit, a to hlavně na školách. Učitelé by se měli snaţit podnítit zájem ţáků o artificiální hudbu, která má velice obtíţné se probýt v souboji s moderní populární hudbou k uším dnešní mládeţe. Jak se zdá z výsledků respondentů studujících hudební výchovu, jistý vliv škola má. Poslech artificiální hudby ve volném čase se rovná padesáti procentům. Je to však způsobeno tím, ţe ţáci si tento předmět zvolili ze zájmu o hudební výchovu, a proto můţeme očekávat jejich zájem také o artificiální hudbu, se kterou se setkávají i mimo školní lavice, zejména na základních uměleckých školách.

Graf č. 5: Posloucháš někdy ve volném čase

artificiální hudbu?

6 Ano 4 NE 2

0 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

19 Nepříliš uspokojivé výsledky se objevují při zjišťování frekvence návštěvnosti koncertů artificiální hudby. Zde vidíme, jakou roli hraje tato hudba ve volném čase mládeţe a zájem o ţivou hudební produkci v oblasti umělecké tvorby.

Tabulka č. 3: Jak často navštěvuješ koncert artificiální hudby? 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % Několikrát za měsíc 0 1 0 3% Jednou za měsíc 1 3 0 11% Jednou za čtvrt roku 2 3 0 14% Jednou za půl roku 2 0 3 14% Jednou za rok 3 1 1 14% Jednou za dva roky 3 0 1 11% Nikdy 1 4 7 33%

Rozdílnost v zájmu o hudbu mezi jednotlivými gymnázii můţeme sledovat ve výsledcích týkajících se hry na hudební nástroj jednotlivých respondentů. Zatímco se na jednom gymnáziu 100% respondentů zabývá hrou na hudební nástroj, ostatní dvě gymnázia mají téměř shodně poloviční procentuální zastoupení.

Graf č. 6: Hraješ na nějaký hudební nástroj?

8 Ano 6 Ne

1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

20 Pro představu, o jaké nástroje má dnešní mládeţ zájem, uvádím přehled hudebních nástrojů, na které respondenti hrají. Na Biskupském gymnáziu někteří uvedli více nástrojů. Je zjevné, ţe na prvním gymnáziu se o hru na nástroj a tedy o hudbu vůbec zajímá největší mnoţství respondentů ze všech tří gymnázií. Nejvíce se studenti věnují hře na klavír a kytaru.

Tabulka č. 4: Zastoupení jednotlivých hudebních nástrojů 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium klavír 6 2 3 kytara 5 2 4 flétna 4 1 1 příční flétna 1 0 0 klávesy 1 0 0 bicí 1 0 0 kontrabas 1 0 0 harmonika 1 0 0

Na otázku týkající se druhu hudby, kterým se při hře na nástroj respondenti zabývají, odpovídali jen ti z dotazovaných, kteří zvolili ve 12. otázce dotazníku kladnou odpověď (viz graf č. 6). Moţnost odpovědět vlastními slovy vyuţila většina respondentů. Na prvním Biskupském gymnáziu odpovídali respondenti takto: 1. Na klavír hraji klasiku, rock´n´roll a jazz, na kontrabas doprovázím duchovní písně, na harmoniku pískám, co mě napadne. 2. Lidová hudba. 3. Buď popové hudbě aneb různé žánry, které se mi líbí. 4. Hraji písničky všech žánrů, které se mi líbí. 5. Artificiální ,, klasické “ hudbě a folkové hudbě. Na druhém gymnáziu, ulice Vídeňská 47 : 1. Všemu možnému. 2. Artificiální hudbě a jazzu. 3. Lidovky. Třetí gymnázium Třída Kpt. Jaroše: 1. Akordový doprovod ke zpěvu. 2. Všem druhům hudby.

Graf č.7 - Druh hudby, kterému se respondenti věnují při hře na nástroj

A) Artificiální A) Artificiální hudba hudba B) Jazz 27% CH) Jiná odpověď C) Rock 44% D) Metal E) Pop B) Jazz F) Folk H) Cimbálová 5% G) Dechová hudba hudba C) Rock G) Dechová0% hudba 14% H) Cimbálová hudba D) Metal 0% F) Folk E) Pop CH) Jiná odpověď 0% 5% 5%

Z výsledků v dotaznících vyplývá, nakolik respondenti vyuţívají moţnosti vzdělávat se v Základní umělecké škole. O hře na hudební nástroj vypovídá následující tabulka. Jen 25% hráčů na hudební nástroj vyuţívá institucionální vzdělávání. 75% dává přednost samostudiu.

Tabulka č. 5: Navštěvuješ některý z hudebních oborů Základní umělecké školy?

1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % ANO 4 3 2 25% NE 8 9 10 75%

Pokud mládeţ poslouchá ve volném čase uměleckou hudbu, viz otázka desátá, zajímalo mne, jaké jsou jejich oblíbené skladby. Získala jsem tyto odpovědi: 1. Čtvero ročních období 36, mám ráda Čajkovského 37 . 2. River flows in you 38

36 Domnívám se, ţe se spíše jednalo o obecně známý cyklus houslových koncertů Čtvero ročních dob od Antonia Vivaldi (1678 – 1741). NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby. Olomouc: Votobia, 2003, s. 96-127. 37 Skladatel Petr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893) - ruská škola. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 195

22 3. P.I.Čajkovskij – balet Louskáček, vystoupení cukrové víly. 4. Vltava, Vyšehrad 39 5. Dvořák – Měsíčku na nebi hlubokém 40 6. Bach – Toccata a fuga 41 7. Mám ráda Mozarta všeobecně a Chopinovy valčíky 42 , zbožňuji Beethovenovu Appasionatu a sonátu Měsíční svit 43 . 8. Beethoven – Osudová 44 9. Circus Music 45 , Pro Elišku 46 , Vltava. 9. Mozart – Eine kleine Nachtmusik, 47 G. F. Handel – Messiah. 48 10. Rachmaninov – Bohorodice Devo. 49 11. E Lucevan Le Stelle. 50 12. Čtvero ročních období. 51 13. Symfonie Osudová. 52 14. Óda na radost. 53 15. Scott Joplin – The Entertainer 54 , Mozart – Rondo alla Turca 55 16. O Fortuna 56

38 Současný skladatel Yiruma ( 1978) – jihokorejský skladatel a pianista, skladba je z alba “ First love “ (2001). Internetový zdroj: http://www.osobnosti.cz/yiruma.php 39 Bedřich Smetana (1824 – 1884) – 2 části cyklu symfonických programních básní Má vlast. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 201 40 Antonín Dvořák (1841 – 1904) – árie z opery Rusalka. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 202 41 Zda se jedná o populární skladbu Toccata a fuga d moll od Johanna Sebastiana Bacha (1685 – 1750) není z dané odpovědi zcela jasné. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 106 – 111 42 Fryderyk Chopin (1810 – 1849). NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 162 - 166 43 Ludwig van Beethoven (1770 -1827) – klavírní skladby - sonáta f moll Appasionata, Op. 57. a sonáta cis moll Měsíční svit, Op. 27. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 134 - 142 44 Symfonie č. 5 c moll Osudová. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 139 45 Anglický skladatel Sir Artur Sullivan – téma z “ Three Little Maids From Schoul are We “ z jeho opery The Mikado. Internetový zdroj: http://www.youtube.com/watch?=BfdEn0fNdvs, http://www.suite101.com/content/gilbert-and-sullivan-a-victorian-era-dynamic-musical-duo-a262015 46 L.v. Beethoven - klavírní skladba ,,Fur Elise”. 47 W.A.Mozart – serenáda Malá noční hudba. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 133 48 Georg Friedrich Handel (1685 – 1759) – oratorium Mesiáš. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 103 - 105. 49 Sergej Vasiljevič Rachmaninov (1873-1943) – sborová skladba - Nešpory – 6. Bohorodice Devo (Zdrávas Maria NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 198 50 Giacomo Puccini (1858 – 1924) - árie z opery Tosca (1900). NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 214 51 viz poznámka č. 9 52 viz poznámka č. 17 53 L. v. Beethoven – Symfonie č. 9 d moll, do její 4. věty je vloţena kantáta na text Schillerovy Ódy na radost. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 140 54 Scott Joplin ( 1860-1917) - klavírní ragtimová skladba. MATZNER, Antonín, POLEDŇÁK, Ivan, WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby II. Praha: Supraphon, 1986, s. 509 55 W.A.Mozart – Rondo z klavírní sonáty A Dur K. 331

23 17. Fryderyk Chopin – Nocturne Op.9 No.2 18.

Jeden respondent neuvedl ţádnou oblíbenou skladbu z artificiální hudby. Respondenti, kteří ve volném čase neposlouchají artificiální hudbu, napsali tyto odpovědi ( Některé skladby zmínili respondenti viz výše): 1. Pro Elišku 2. Carmina Burana 3. Prodaná nevěsta 57 4. Carl Orff – O Fortuna 5. Malá noční hudba 58 6. Osudová 7. Óda na radost 8. B. Smetana – Má vlast 9. Óda na radost. Sedm respondentů nemá ţádnou oblíbenou skladbu nebo si nemůţe vzpomenout, či neposlouchá skladby artificiální hudby. Hudba v dnešní době má mnoho podob. Rozvoj velkého mnoţství rozličných směrů a ţánrů má za následek mnohačetnou diferenciaci hudebního spektra poslouchaných skladeb dnešní mládeţe. O tom svědčí níţe uvedený graf. Někteří respondenti uvedli více ţánrů. Dva další nemají ţádný konkrétní oblíbený hudební ţánr. Jeden z respondentů vepsal, ţe jeho hudební ţánr není vyhrazený.

Graf č. 8: Oblíbenost hudebních žánrů

25% 20% 15%

10% 5% 0%

2) Pop3)Jazz 1) Rock 4) Punk 13) Folk14) Ska 22) Rap 26) DnB 11) Blues 16) Indee 20) Disco21) R´n´b 24) Etno 5) Country 25) Dance 30) Electro31) House 56 9) Hard rock 23) Hip hop 29) Art rock Carl Orff (1895 – 1982)8) Rock´n´roll – kantáta 12) proChanson sóla, sbor17) a18) Hardcore orchestr Metalcore Carmina Burana. 27)Patří 28)Hardstyle Flamencodo první části s 7) Heavy metal10) Punk rock názvem Fortuna Imperatrix Internetový zdroj:15) Underground http://ww.pragueproms.cz/images/file/pp2006.pdf19) Garage rock , 6) Artificiání hudba http://www.classical.net/music/com.lst/works/orff-cb/carmlyr.php 57 Jedna z devíti oper skladatele Bedřicha Smetany. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 201 58 viz poznámka č. 20

1) Rock 23% 2) Pop 13% 3) Jazz 6% 4) Punk 5% 5) Country 5% 6 ) Artificiání hudba 5% 7) Heavy metal 3% 8 ) Rock´n´roll 3% 9) Hard rock 2% 10) Punk rock 2% 11) Blues 2% 12) Chanson 2% 13) Folk 2% 14) Ska31) 2%2%2% 15) Underground 2% 1) 23% 16) Indee 2% 17) Hardcore 2% 18) Metalcore 2% 19) Garage rock 2% 20) Disco 2% 21 ) R´n´b 2% 22) Rap 2% 10)23) 2% Hip hop 2%2) 13% 24) Etno 2% 9) 2% 25 ) Dance 2% 26)8) 3% DnB 2% 3) 6% 27) Hardstyle 2% 7) 3% 28) Flamenco 2% 29) Art6) 5% rock5) 5% 4)2% 5% 30) Electro 2% 31) House 2%

Výběr poslouchaných skladeb mládeţe ve volném čase dokazuje, ţe se dnešní mládeţ zabývá poslechem hudby, a to bezesporu hlavně hudbou nonartificiální. Pouze čtyři z 36 dotazovaných respondentů studujících hudební výchovu nemá oblíbeného interpreta. Jeden z respondentů má v oblibě interprety moderní hudby. Ostatní vlastními slovy napsali buď alespoň jednoho oblíbeného interpreta nebo i několik interpretů najednou: 1. kapela Vltava, Flogging Molly, Gogol Bordello, Voskovec a Werich, Jeţek, Elvis Presley, Waldemar Matuška, The Doors, Led Zeppelin, System of a Down, Beethoven, Mozart, Čajkovkij 2. Spiriuál kvintet 3. Black eyed Peas 4. Lady Gaga 5. Metalica 6. Chet Atkins, Ray Charles, Floyd Cramer, Kiss, AC/DC 7. Celine Dion, Enrique Iglesias 8. Poletíme?, Mňága a Ţďorp, Tomáš Klus, Chinaski, Jarek Nohavica, Buty, Edith Piaf, Louis Armstrong, The Beatles 11. Red Hot Chilli Peppers 12. Mychildren Mybride, The Foals 13. John Lennon 14. Linkin Park 15. Dave Matthews, The Mills Brothers, Django Reindhardt, Yann Tiersen 59 , The Blind Boys of Alabama 16. Simple Plan 17. Pavarotti 60 18. Taylor Swift 19. Evanescence, Sabaton, Van Canto 20. Katy Perry 21. Skillet, Papa Roach, Thousand Foot Krutch, Red Jumpsuit Apparatus, Three Days Grace 22. Eddie Vedder, Tomáš Klus, Kryštof, Linkin Park 23. 2Pac, starší skladby od Eminema, Eazy-E, The Notorious BIG, Big L, Dr. Dre, Snoop Dogg, Ice Cube, NWA, D12, Cypress Hill,

59 Autor hudby z filmu Amélie z Montmartru; všestranný hudebník, skladatel; narodil se v roce 1970 v Brestu. Internetový zdroj: http://www.postreh.com/phprs/view.php?cisloclanku=2006022201 60 Luciano Pavarotti(1935 – 2007) – italský operní pěvec. Internetovýzdroj:http://www.lucianopavarotti.com/intro.html

25 Proof, Big Dun, Coolio, Xzibit 24. 2Pac, Eminem, Kanye West, Cypress Hill, Nas, OutKast, Jay-Z, Dizzee Rascal, Big L, Dr.Dre, Common, Jay Dee 25. No name 26. Linkin Park,Green Day 27. Jon Lajoie 28. Deep Purple, Phil Collis 29. B-Complex 30. Headhunterz 31. Queen 32. The Prodigy, Korn. Z výsledků tohoto vzorku respondentů vyplývá následující: Všichni respondenti navštěvující předmět hudební výchova se věnují ve svém volném čase poslechu hudby, z toho 58% kolem jedné hodiny denně. Hudbu poslouchají v 75% někdy soustředěně, někdy jako hudební kulisu. K přehrávání hudby nejvíce vyuţívají formát MP3, a to nejčastěji doma nebo v dopravních prostředcích. Ve velké většině je jejich zájem zaměřen na anglické skladby a interprety. Dále 69% respondentů se poslechu společně s rodinou nevěnuje, rodina tedy nemá na mládeţ přílišný vliv. Nejvíce oblíbeným ţánrem dnešní mládeţe je rock. 64% dotazovaných hraje na nějaký nástroj. Ti, kteří odpověděli, ţe ve svém volném čase poslouchají artificiální hudbu, uvedli v 99% oblíbenou skladbu tohoto ţánru a potvrdili tak svůj zájem, jeţ přesahuje třídní lavice. Avšak převaha poslechu nonartificiální hudby ve svém volném čase u respondentů je nesporná.

2.3.2 Respondenti navštěvující předmět výtvarná výchova

Studenti výtvarné výchovy (výjimkou je jeden respondent) zvolili na otázku, zda se věnují ve svém volném čase poslechu hudby, kladnou odpověď. Zdá se tedy, ţe výběr preferovaného předmětu nemá souvislost se zájmem těchto respondentů o poslech hudby mimo školní výuku. Záporná odpověď jednoho studenta se neshoduje s odpovědí na následující otázku, kde se vyjádřil v moţnosti pro jinou odpověď, ţe se věnuje poslechu hudby ,,jednou do měsíce“. Respondent svou negativní odpovědí na první otázku chtěl pravděpodobně vyjádřit, ţe se obecně poslechu hudby nevěnuje příliš často.

Graf č. 9: Věnuješ se ve svém volném čase poslechu hudby?

12 10 8 Ano 6 Ne 4 2

0 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

Ţádný z respondentů na všech třech gymnáziích si nevybral čtvrtou odpověď, ţe se poslechu hudby vůbec nevěnuje. 39% dotazovaných poslouchá hudbu kolem jedné hodiny denně a 33% 3 hodiny a více denně. 14% se objevuje jak u odpovědi ,,Alespoň dvakrát týdně“ tak i u moţnosti ,,Jiná odpověď“. Vlastními slovy se studenti vyjadřovali takto: 1. Každý den cca 30 minut. 2. Denně, krátkodobě.

27 3. Kolem 2 hodin denně. 4. Jednou do měsíce. 5. Nárazově, někdy 24h. denně, někdy vůbec.

Tabulka č. 6: Jak často se věnuješ poslechu hudby? Celkem 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium % 3 hodiny a více denně 3 6 3 33% Kolem jedné hodiny denně 6 3 5 39% Alespoň dvakrát týdně 2 1 2 14% Vůbec 0 0 0 0% Jiná odpověď 1 2 2 14%

80% respondentů si zvolila třetí moţnost (poslech hudby někdy jen jako hudební kulisu, jindy soustředěně) v otázce, která zjišťuje, jakým způsobem poslouchá mládeţ hudbu. Otázkou zůstává, jaká varianta převaţuje. Napovědět nám mohou cifry u první a druhé moţnosti, tedy ţe hudbu jen jako hudební kulisu poslouchá 14%, soustředěně pouze 3%.

Graf č. 10: Jak posloucháš hudbu?

1) Jen jako 4) Jiná odpověď hudební kulisu 3% 14%

2) Soustředěně 3%

3) Kombinace první a druhé moţnosti 80%

Z šetření vyplynulo, ţe ţádný ze studentů výtvarné výchovy nenavštěvuje ţivý koncert. Stejně tak ani jeden z respondentů nevyuţívá k přehrávání CD nosiče. Malý zájem můţeme vidět také u poslechu rádia. Jako oblíbený zdroj poslechu hudby se jeví

28 o něco více internet. Nejpouţívanějším se však v dnešní době jeví u mládeţe přehrávání hudby na MP3. Nejčastěji takto poslouchá mládeţ hudbu doma a v dopravních prostředcích. Ve škole o přestávce se poslechu hudby studenti výtvarné výchovy nevěnují. Tabulka č. 7: Z jakých zdrojů a kde nejčastěji posloucháš hudbu? HV HV Rádio 2 Doma 19 CD 0 V dopravních prostředcích 14 MP3 25 Na ulici 3 Internet 9 Ve škole o přestávce 0 Ţivý koncert 0 Na koncertě 0

Skladby, které respondenti uvedli v přehledu poslouchaných písní, jsou převáţně v anglickém jazyce. Na prvním a druhém gymnáziu dva respondenti vepsali stejnou skladbu od Shakiry Waka Waka. Jinak se odpovědi mezi jednotlivými gymnázii neopakovaly: Here I Am to Worship – Hillsong, Just The Way You Are – Bruno Mars, Shout To The Lord – Mark Schultz, You Give Me Something – James Morrison, Becoming Insane – Infected Mushroom, Bass Creations – DJ Fritzz von Boiken, Meant To Live – Switchfoot, Bat Country – Avenged Sevenfold, United Abominations – Megadeth, Better Than Me – Hinder, Better On The Oter Side(Michael Jackson Tribute) – Chris Brown, Till I Kollapse – Eminem, Fuck You – Cee-Lo Green, Tepláky – Nightwork, Closer To The Edge – 30 Seconds To Mars, Firework – Katy Perry, Once upon a December – z animovaného filmu Anastasia, Rehab – Rihanna, Miami 2 Ibiza House – Swedish House Mafia a Tinie Tempah, Black or White – Michael Jackson, I Don´t Belive You – Pink, Mikymauz – Jaromír Nohavica, Snow – The Red Hot Chili Peppers, The Clash – The Magnificent 7, The Messenger – Linkin Park, Raindrops Keep Falling On My Head – Burt Bacharach. Na druhém gymnáziu zmínili dva respondenti skladbu Running Up That Hill od skupiny Placebo. Vepsány byly pouze názvy těchto hudebních skupin REM, Nirvana. Někteří uvedli i více skladeb: Schody z nebe, Ztracená – Tereza Kerndlová; Just A Dream – Nelly, Save You – Simple Plan, My Heart Will Go On(z fimu Titanic) - Celine Dion, Introducing Me – Nick Jonas, She Will Be Loved – Maroon 5, There You´ll Be – Faith Hill; I Paralyze – Cher, Skvělej nápad – Aneta Langerová.

29 Výsledky, týkající poslechu hudby s rodinou se na všech třech gymnáziích shodují. 75% studentů společně s rodinou hudbu neposlouchá. Rodiče tak vliv dle mého soudu na hudební vkus mládeţe příliš nemají, coţ vyplývá i z odpovědí v následující otázce. Ti, co odpověděli kladně, měli moţnost uvést ţánr, kterému se při poslechu hudby s rodinou věnují: 1. Záleží na okolnostech, pokud jsme na nějakém koncertě např. Hradišťan, nebo v autě anebo v divadle (hudební scéna). 2. To co je v rádiu. 3. Nejčastěji metal nebo rock. 4. Různě, od klasické hudby, přes muzikály až po rock. 5. Společně pouze klasiku. 6. Starší hity obvykle z 80. nebo 90. let. 7. Pop. 8. S otcem rock a metal. 9. Klasickou (vážnou).

Graf č. 11: Věnujete se s rodinou poslechu hudby?

10 9 8 7 6 Ano 5 Ne 4 3 2 1

0 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

V otázce vlivu na výběr poslouchané hudby se objevují typická rysy dospívající mládeţe. Snaha o prosazení svých názorů, řídit se svým úsudkem a vlastními pocity. Proto škola a rodiče zde nesehrávají velkou roli. Názory, kterými se v tomto věku mládeţ nechává spíše ovlivňovat, jsou ty, které jim sdělují jejich přátelé. Takto se vyjádřili někteří z respondentů na danou otázku vlastními slovy (odpovědi, které se shodovaly, jsem neopakovala): 1. Sestra, jsem oproti ní úplně odlišná. Já poslouchám klidnou hudbu, ona zase tvrdou. 2. Internet. 3. Nikdo, vybírám si a poslouchám, co se mi líbí. 4. Sourozenec. 5. Moje zájmy. 6. Nezastavitelná vlna hip hopu. 7. Co se týče momentálních pohnutek ta nálada, co se týče stylu, tak to, co se mi líbí, co je mi nejblíže. 8. Kombinace možnosti B), C), D) a E). 9. C) a E) 10. Nejspíš

30 nikdo. 11. Nálada. 12. Jen moje nálada a chuť. 13. Já sám. 14. Všechno. 15. Nikdo, nebo všechno dohromady.

Graf č. 12: Kdo nebo co tě ovlivňuje ve výběru hudby, kterou posloucháš? A) Škola 0% B) Rodiče 0%

C) Přátelé A) Škola 33% B) Rodiče C) Přátelé F) Jiná odpověď D) Televize 56% D) Televize E) Rádio 3% F) Jiná odpověď E) Rádio 8%

Překvapivě 42% respondentů uvedlo, ţe poslouchá artificiální hudbu ve volném čase (graf č. 13).

Graf č. 13: Posloucháš někdy ve volném čase artificiální hudbu?

9 8

7 6 5 Ano

4 Ne 3 2

1 0 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

31 Výsledky, týkající se obliby skladeb artificiální hudby, ukázaly, ţe odpovědi v předchozí otázce nejsou důvěryhodné. Respondenti vepsali spíše obecně známé skladby, které mohly slyšet během výuky hudební výchovy jiţ na základní škole: 1. Vltava. 2. Od Beethovena a Mozarta, však na název té určité písničky si nepamatuji. 3. Ráda poslouchám klavírní improvizace. 4. Vltava, Půlnoční sonáta 61. 5. Ve sluji krále hor z Peer Gynt 62 . 6. Mám ráda Beethovena a Mozarta, když už si něco poslechnu. 7. Pro Elišku od Beethovena. 8. Vivaldi – 4 seasons – summer 63 . 9. Spíše skladatele, oblíbenou skladbu nemám – Vivaldi, Bach, Mozart, Verdi 64 . 10. Osudová, Vltava, Malá noční hudba. 11. Allegretto – Beethoven 65 . 12. Více: Bach – Air 66 , Beethoven – Fur Elise. 13. ( I.) Klavírní koncert b moll – Čajkovskij . Jeden respondent uvedl skladbu nonartificiální hudby: Murray Gold – Song For Ten. 58% těch respondentů, kteří neposlouchají artificiální hudbu ve volném čase uvedli následující oblíbené skladby (někteří neuvedli ţádnou): 6krát vepsali skladbu Vltava od Bedřicha Smetany, jednotlivě se objevují skladby Balada pro Elišku 67 , Turecký pochod 68 ; Má vlast – Bedřich Smetana; Čtvero ročních období – Vivaldi; O Fortuna – Carmina Burana – Carl Orff; W.A.Mozart – Kouzelná flétna 69 ; zmíněno bylo opět i více skladatelů: Mozart – Turecký pochod, Vivaldi. Koncert artificiální hudby zájem mládeţe příliš nepřitahuje, jak jde vidět z následující tabulky. 39% nikdy na tento typ koncertu nechodí. Jednou za rok a za dva roky na

61 Pravděpodobně se zde jedná o sonátu cis moll Měsíční svit, Op. 27 od L.v.Beethovena. Viz, poznámka 29. 62 Edvard Hagerup Grieg (1843-1907) – 4. část ze suity Ibsenovy hry Peer Gynt. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 206 63 A. Vivaldi – Čtvero ročních dob – Léto. Dále viz, poznámka 22. 64 Giuseppe Verdi(1813-1901) – skladatel známých oper Nabucco, Travina etc. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 212-214. 65 L.v.Beethoven – Symfonie č. 7 Adur, část II. Allegretto. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 139 66 J.S. Bach – orchestrální suita č. 3 D dur. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 110 67 Správně jen Fur Elise – viz. poznámka 32. 68 Viz, poznámka 41. 69 W.A.Mozart – jedna z jeho velmi ceněných oper. NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby, 2003, s. 132

32 koncert chodí stejně 22% respondentů. Moţnost ,,Několikrát za měsíc“ nebyla vyuţita studenty výtvarné výchovy vyuţita.

Tabulka č. 8: Jak často navštěvuješ koncert artificiální hudby? 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % Několikrát za měsíc 0 0 0 0% Jednou za měsíc 0 0 1 3% Jednou za čtvrt roku 0 1 1 6% Jednou za půl roku 2 0 1 8% Jednou za rok 4 0 4 22% Jednou za dva roky 1 6 1 22% Nikdy 5 5 4 39%

Ve hře na hudební nástroj se ukazují mezi jednotlivými gymnázii vetší rozdíly. Těch, kteří nehrají, však převaţuje nebo jako v případě prvního gymnázia výsledky jsou vyrovnané. Celkem 58% odpovědělo negativně.

Graf č. 14: Hraješ na nějaký hudební nástroj?

10 9 8 7 6 Ano 5 Ne 4 3 2 1 0 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

Vzhledem k předchozí otázce je malé zastoupení nástrojů a jejich druhů v následující tabulce odpovídající. Někteří ze studentů výtvarné výchovy hrají ve svém volném čase, na klavír, vezmou do rukou kytaru, zobcovou flétnu, či housle.

33 Tabulka č. 9: Zastoupení jednotlivých hudebních nástrojů 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium klavír 3 2 3 kytara 0 0 1 Zobcová flétna 3 1 0 Housle 1 0 0

Artificiální hudba, jak se zdá, má svým 53% zastoupením u hráčů na hudební nástroj značnou přízeň i přes neoblibu poslechu tohoto ţánru ve volném čase. Z toho lze pozorovat, ţe tato hudba hraje stále podstatnou roli v rámci výuky hry na nástroj i nadále. 33% se rozhodlo pro vlastní odpověď: 1. Všechno možné. 2. Klasické a popové hudbě. 3. Kombinace různých stylů. 4. Lidové písně.

Graf č. 15: Druh hudby, kterému se respondenti věnují při

hře na nástroj CH) Jiná odpověď H) Cimbálová 33% hudba A) Artificiální hudba 0% B) Jazz G) Dechová A) Artificiální C) Rock hudba hudba D) Metal 0% 53% E) Pop F) Folk F) Folk 0%E) Pop G) Dechová hudba 0% D) Metal B) Jazz H) Cimbálová hudba C) Rock 0% 7% CH) Jiná odpověď 7%

Na prvním a třetím gymnáziu došlo ke shodě ve výsledcích, vzniklých při zjištění, zda respondenti vyuţívají pro studium hry na nástroj pravidelnou výuku na Základní umělecké škole. Respondenti druhého gymnázia se v této otázce vyjádřili ze 100% záporně.

Tabulka č. 10: Navštěvuješ některý z hudebních oborů Základní umělecké školy?

1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % ANO 2 0 2 11% NE 10 12 10 89%

34 Nejoblíbenějšími ţánry respondentů výtvarné výchovy jsou rock (30%), pop (20%); o něco méně metal stejně jako punk (5%). hip hop a r´n ´b má 3% zastoupení; trance, house, disko a dance po 2%; ostatní pouze 1%.

Graf č. 16: Oblíbenost hudebních žánrů

35% 30% 25%

20% 15% 10% 5% 0%

2) Pop 1) Rock 3) Metal4) Punk 23) Rap 26) DnB 6) R´n´b8) House9) Disco 12) SKA 14) Jazz 21) Soul 29) Hard 5) Hip hop7) Trance 10) Dance 15) Swing16) Blues 31) Tekno 22) Muzikál24) Reggae 27) Minimal28) Electro 19) Nu-metal20) Soft rock 30) Tectonik 32) Rock-metal 17) Boogie18) Filmová woogie hudba 11) Alternativní13) Artificiální rock hudba 25) Symphonic metal

1) Rock 30% 2) Pop 20% 3) Metal 5% 4) Punk 5% 5) Hip hop 3% 6) R´n´b 3% 1%1%1%1%1%1%1%1% 7) Trance 2% 8)1% 1%House 2%31% 9) Disco 2% 1% 1% 10) Dance 2% 11)2%1% Alternativní rock 1% 12) SKA 1% 2% 13) Artificiální hudba 1% 14)3% Jazz 1% 15) Swing 1% 3%5% 21% 16) Blues 1% 17) Boogie5% woogie 1% 18) Filmová hudba 1% 19) Nu-metal 1% 20) Soft rock 1% 21) Soul 1% 22) Muzikál 1% 23) Rap 1% 24) Reggae 1% 25) Symphonic metal 1% 26) DnB 1% 27) Minimal 1% 28) Electro 1% 29) Hard 1% 30) Tectonik 1% 31) Tekno 1% 32) Rock-metal 1%

Obliba ţánrů se shoduje s výběrem hudebních interpretů, jejichţ názvy jsou na prvním gymnáziu následující (Respondenti uváděli většinou více interpretů na všech třech gymnáziích.): 1. Bruno Mars, Simple Plan, Kesha, Katy Perry 2. Sum 41, Blink 182, Green Day, Limp Bizkit, Simple, Plan, Jason Mraz, Jason Derulo, Bruno Mars, Faith Hill, Lyaz, Kelly Clarkson, Kesha 3. Mark Schultz, Skillet, Krystal Meyers, Kutless 4. Cher, Aneta Langerová 5. James Morrison 6.Rhapsody of Fire, Skillet, Evanescence, Pink, Pendulum, Breaking Benjamin, Static X, Avantasia, Nightwish 7. Felix Krocher, DJ Fritz 8. Linkin Park, Karl Wolf, Shakira, Enrique Iglesias 9. Bob Marley, Moby, Green Day, Linkin Park 10. Hillsongs Kids 11. Ewa Farna, Tereza

35 Kerndlová, Evanescence, André Rieu, Lucie Vondráčková 12. Linkin Park, Good Charlote, Slipknot, Sum 41, Simple Plan. Oblíbenými interprety u více studentů je Simple Plan (3x), Linkin Park (3x), Bruno Mars (2x), Kesha (2x), Sum 41 (2x), Green Day (2x), Evanescence (2x), Skillet (2x). Na druhém gymnáziu se dva respondenti nevyjádřili. Dvakrát byla zaznamenána skupina Linkin Park, The Rasmus, Rihanna a One Republic. Jednotlivé odpovědi: 1. Skupina Kryštof 2. Momentálně Bruno Mars 3. The Rasmus, Nightwish, Green Day, Manowar 4. Linkin Park, The Rasmus, Within Temptation, Nirvana 5. Nightwork, Rihanna, Nickelback, Beyoncé, Hana Zagorová 6. One Republic 7. Lil Wayne, The All- American Rejects, Chris Brown, Kymani Merley 8. Linkin Park, One Republic 9. Hinder, Breaking Benjamin, Lady Gaga, Rihanna, Usher, Fray 10. Nejoblíbenější Metallica, dále: Megadeth, Rammstein, Slayer, Anthrax, Lenny Krawitz, Led Zeppelin, Foo Fighters, české: Kabát, Daniel Landa, Lucie, Nohavica. Linkin Park se vícekrát opakuje i na třetím gymnázium, celkem 5krát a The Offspring 3krát. Odpovědi zde obsahují menší počet interpretů, oproti ostatním gymnáziím této části respondentů: 1. Linkin Park, Beyoncé, The Offspring, Evanescence 2. Nirvana 3. Lady Gaga 4. Swedish House Mafia 5. Linkin Park, The Offspring, Pink, Armin van Buuren, Tiesto 7. Poltíme?, The Offspring, The Beatles 8. Glen Miller 9. The Rasmus, Wanastovi Vjeci 10. The Clash, Linkin Park, David Arnold, The Subways 11. Linkin Park. Pouze jeden respondent nemá oblíbeného interpreta, spíše jednotlivé skladby. Z odpovědí respondentů, kteří studující výtvarnou výchovu lze vyvozovat toto: Převáţně 39% studentů poslouchá hudbu kolem jedné hodiny denně. Nejvíce pouţívaným zdrojem hudby je MP3 přehrávač, který vyuţívají k poslechu hlavně buď doma, nebo v dopravních prostředcích. Naposled poslouchanými skladbami z okruhu české hudby byly Tepláky od Nightwork, Mikymaouz od Jaromíra Nohavicy, Schody do nebe, Ztracená – Tereza Kerndlová a Skvělej nápad od Anety Langerové. Všechny ostatní skladby mají anglický původ. Pouze 25% respondentů poslouchá hudbu s rodinnými příslušníky. Ve výběru hudby tedy hrají roli spíše přátelé neţ rodiče. 39% studentů nebylo nikdy na koncertě artificiální hudby. Některý z hudebních oborů na Základní umělecké škole navštěvuje jen 11% studentů zaměřených na výtvarné výchovu. Respondenti této skupiny poslouchají nejvíce ve svém volném čase rock, pop, pak punk a metal. Artificiální hudba je oblíbeným ţánrem jen u 1% respondentů.

2.3.3 Srovnání výsledků u respondentů hudební a výtvarné výchovy

Rozdíl u respondentů studujících hudební a výtvarnou výchovu je téměř nulový v poslechu hudby v jejich volném čase. Vliv vyučovaného předmětu na potřebu mládeţe věnovat se poslechu hudby nelze pozorovat.

Graf č. 17: Poslech hudby ve volném čase

35 30 25 ANO 20 NE 15 10 5 0 HV VV

Jak často se mládeţ věnuje poslechu hudby vyjadřuje tabulka č. 11. Většina respondentů u obou skupin se poslechu hudby věnuje. V první skupině studentů hudební výchovy zájem převaţuje. Kolem jedné hodiny denně poslouchá hudbu aţ 58% studentů hudební výchovy, 39% studenti výtvarné výchovy. Všichni respondenti se alespoň někdy poslechu hudby věnují (viz 0% u moţnosti ,,vůbec“).

Tabulka č. 11: Jak často se mládež věnuje poslechu hudby HV VV 3 hodiny a více denně 31% 33% Kolem jedné hodiny denně 58% 39% Alespoň dvakrát týdně 8% 14% Vůbec 0% 0% Jiná odpověď 3% 14%

37 Oblast odpovědí na problematiku, jak respondenti hudební a výtvarné výchovy poslouchají hudbu, se téměř neliší. Výtvarníci v počtu 80% a hudebníci v počtu 75% poslouchají hudbu jednak jako hudební kulisu, jednak i soustředěně. Dle výsledných odpovědí (viz graf č.18) převaţuje první varianta, tedy ţe hudbu poslouchají obě skupiny spíše jen jako hudební kulisu.

Graf č. 18: Jak mládež poslouchá hudbu

3% D) Jiná odpověď 0%

C) Kombinace 80% moţnosti A) a B) 75% VV HV 3% B) Soustředěně 8%

A) Jen jako 14% hudební kulisu 17%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

MP3 je jasně preferovaným zdrojem u obou skupin ţáků. Oblíbeným zdrojem je souhlasně také internet. O poslech hudby prostřednictvím rádia jeví zájem jen malá část respondentů. Ostatní moţnosti nebyly studenty obou zaměření vůbec vyuţity. Nejčastěji u studentů výtvarné i hudební výchovy převaţuje poslech hudby doma a v dopravních prostředcích.

Tabulka č. 12: Z jakých zdrojů a kde nejčastěji mládež poslouchá hudby HV VV HV VV Rádio 5% 6% Doma 47% 53% CD 0% 0% V dopravních prostředcích 47% 39% MP3 67% 69% Na ulici 3% 8% Internet 28% 25% Ve škole o přestávce 3% 0% Ţivý koncert 0% 0% Na koncertě 0% 0%

V oblasti problematiky poslechu hudby s rodinou převaţuje u hudebníků i výtvarníků negativní odpověď. V rodinách studentů hudební výchovy se poslechu hudby věnuje o 6% více respondentů neţ studentů výtvarné výchovy.

Graf č. 19: Poslech hudby s rodinou

80% 75% 69% 70%

60% 50% ANO 40% 31% NE 30% 25% 20% 10% 0% HV VV

V názorech na vliv poslouchané hudby se obě skupiny studentů ztotoţňují. Z daného konkrétního výběru moţností mají nejvíce vliv na respondenty jejich přátelé. Něco málo přes padesát procent v obou skupinách studentů mělo potřebu vyjádřit vlastní v pojetí vlivů na jimi poslouchanou hudbu. Škola a rodiče nemá dle výsledků na studenty hudební i výtvarné výchovy ţádný vliv.

Tabulka č. 13: Vliv na výběr poslouchané hudby ve volném čase HV VV A) Škola 0% 0% B) Rodiče 0% 0% C) Přátelé 31% 33% D) Televize 3% 3% E) Rádio 11% 8% F) Jiná odpověď 55% 56%

Poslech artificiální hudby se u studentů hudební výchovy rovná padesáti procentům. Ve skupině studentů výtvarné výchovy se o poslech artificiální hudby zajímá 42%. Ovšem jak často se této hudbě ve volném čase věnují, je předmětem šetření

39 v následující otázce. V tomto případě jsou vcelku výsledky v poslechu artificiální hudby spíše vyvráceny.

Graf č. 20: Poslech artificiální hudby ve volném čase

70%

60% 50%

40% ANO NE 30% 20% 10%

0% HV VV

Nejvíce respondentů u obou skupin uvedlo, ţe koncert artificiální hudby nikdy nenavštěvuje. Z toho lze soudit, ţe artificiální hudbě mládeţ velkou váhu opravdu nepřikládá. U studentů hudební výchovy je ale přece je o tento druh hudby přece jen trochu vyšší, jak ukazují výsledky v tabulce č. 13.

Tabulka č. 14: Jak často mládež navštěvuje koncert artificiální hudby HV VV Několikrát za měsíc 3% 0% Jednou za měsíc 11% 3% Jednou za čtvrt roku 14% 6% Jednou za půl roku 14% 8% Jednou za rok 14% 22% Jednou za dva roky 11% 22% Nikdy 33% 39%

Hodnoty týkající se hry na hudební nástroj jsou u obou skupin naprosto opačné. Zatímco u studentů hudební výchovy se věnuje této hudební činnosti 64% mládeţe, stejné procento studentů výtvarné výchovy se hrou na hudební nástroj nezabývá.

40 Zatímco skupina výtvarníků se věnuje hře spíše na obecně rozšířené typy nástrojů – klavír, kytara, housle, zobcová flétna, u skupiny studentů hudební výchovy se objevuje i jednotlivé zastoupení nástrojů jako je kontrabas, harmonika, příčná flétna a bicí. Zájem těchto studentů o produkci hudby je tak podle očekávání vyšší.

Graf č. 21: Hra na hudební nástroj

70%

60% 50%

40% ANO 30% NE

20%

10% 0% HV VV

Překvapivě více jak polovina hráčů na hudební nástroj navštěvující předmět výtvarná výchova se věnuje artificiální hudbě. Na rozdíl od první skupiny, která se při hře na nástroj věnuje více ţánrům, např. i jazzu, rocku, popu, folku. 0% byly ohodnoceny shodně u obou skupin ţánry dechová hudba, cimbálová hudba a metal. Nepříliš velkou návštěvnost u obou skupin zaznamenávají hudební obory vyučované na Základní umělecké škole. U studentů hudební výchovy se kladná moţnost rovná pouhým 25%, u studentů výtvarné výchovy jen 11%.

Tabulka č. 15: Studium některého z hudebních oborů na Základní umělecké škole HV VV ANO 25% 11% NE 75% 89%

Ţánry, které mají v oblibě obě části respondentů, se shodují. Jsou jimi nejvíce rock, následně pak pop.

41 Nejčastějšími odpověďmi jak u respondentů hudební, tak i výtvarné výchovy byly na otázky týkající se oblíbené skladby z artificiální skladby následující: Vltava - B. Smetana, Fur Elise -L.v.Beethoven, Malá noční hudba – W.A.Mozart, O Fortuna (Carmina Burana) – Carl Orff, Čtvero ročních období – A. Vivaldi, Symfonie č. 5 c moll Osudová – L.v.Beethoven, Turecký pochod ( Rondo alla Turca ) – W.A.Mozart, sonáta cis moll Měsíční svit a Op. 27 – L.v. Beethoven. Obliba interpretů artificiální hudby se objevuje pouze u skupiny studujících hudební výchovu. Zmíněni byli v tomto kontextu skladatelé L.v.Beethoven, W.A.Mozart, Čajkovskij a operní pěvec L. Pavarotti. Lze zde tak pozorovat náznak většího zájmu o articifiální hudbu u studentů vyučovaných hudbě. Několik českých interpretů respondenti zařadili v obou skupinách: Poletíme?, Jarek Nohavica, Kryštof. Studenti hudební výchovy dále poslouchají skupinu Chinaski, Buty, Mňága a Ţďorp, Vltava, Spirituál Kvintet (Také sem můţeme zařadit slovenskou skupinu No name.) a interprety jménem Tomáš Klus, Voskovec a Werich, Waldemar Matuška a Jeţek. Studenti výtvarné výchovy mají následující hudební vkus, co se týká českého hudebního prostředí: Aneta Langerová, Ewa Farná, Tereza Kerndlová, Lucie Vondráčková, Hana Zagorová, Daniel Landa, skupina Kabát, Nightwork a Wanastovi vjeci. Většina interpretů shodně pochází z anglicky mluvících zemí. Obě části respondentů uvedli názvy těchto hudebních skupin: Led Zeppelin, Lady Gaga, Linkin Park, Smple Plan, Skillet, Green Day, Metallica, Evanescence, The Beatles, Enrique Iglesias. Ze srovnání výsledků studentů je patrné, ţe studenti hudební výchovy se o poslech hudby ve volném čase zajímají více. Tito studenti první skupiny se ve větší míře zajímají o hru na různé druhy nástrojů a také uvedli více rozličných skladeb z okruhu artificiální hudby. Co se týče oblíbených ţánrů a poslouchaných interpretů, ţádné větší rozdíly nejsou patrné.

2.3.4 Výsledky výzkumu všech tří tříd na jednotlivých gymnáziích

Na úvodní otázku, týkající se poslechu hudby ve volném čase odpovědělo kladně celkem 99% respondentů. Pouze jeden respondent studující na gymnáziu Tř. Kpt. Jaroše zvolil negativní moţnost. Z dalších jeho odpovědí na otázky je však zřejmé, ţe i kdyţ hudba jeho předmětem zájmu není, přece jen občas si ve svém volném čase nějakou hudební skladbu poslechne. Proto zde můţeme tvrdit, ţe respondenti všech gymnázií se více či méně hudbě mimo školní výuku věnují.

Graf č. 22: Poslech hudby ve volném čase

ANO 15 NE

0 1. gymnázium 2. gymnázium 3.gymnázium

Na prvním a třetím gymnáziu se nejvíce studentů věnuje poslechu hudby kolem jedné hodiny denně, na druhém gymnáziu byla volena moţnost první, tedy 3 hodiny a více denně. Největší část ze všech respondentů celého šetření, tedy 49%, volilo moţnost druhou (viz tabulka č. 16) v otázce, která zjišťuje, jak často mládeţ poslouchá hudbu ve svém volném čase.

43 Tabulka č. 16: Jak často se mládež věnuje poslechu hudby 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % 3 hodiny a více denně 6 12 5 32% Kolem jedné hodiny denně 13 9 13 49% Alespoň dvakrát týdně 3 1 4 11% Vůbec 0 0 0 0% Jiná odpověď 2 2 2 8%

Zda mládeţ poslouchá hudbu soustředěně, či jen jako hudební kulisu, není z odpovědí studentů čitelné, jelikoţ celých 78% respondentů všech tří gymnázií uvedlo kombinaci obou moţností. Dle výsledků (viz tabulka č. 17) můţeme tvrdit, ţe na všech třech gymnáziích převaţuje spíše poslech hudby jen jako hudební kulisy.

Tabulka č. 17: Jak mládež poslouchá hudbu Celkem 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium % A) Jen jako hudební kulisu 3 1 7 15% B) Soustředěně 2 0 2 6% C) Kombinace moţnosti A) a B) 19 22 15 78% D) Jiná odpověď 0 1 0 1%

Celkem 68% všech respondentů poslouchá hudbu pomocí MP3 přehrávače. Druhou nejčastěji volenou moţností na kaţdém gymnáziu byl internet. Výrazné výkyvy v odpovědích mezi jednotlivými gymnázii se zde nevyskytují.

Tabulka č. 18: Z jakých zdrojů mládež poslouchá hudbu 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % Rádio 1 1 2 6% CD 0 0 0 0% MP3 20 16 13 68% Internet 3 7 9 25% Ţivý koncert 0 0 0 0%

V dopravních prostředcích poslouchají hudbu ţáci Biskupského gymnázia. Respondenti na ostatních dvou gymnáziích si hudbu pouští nejčastěji doma. Celkově se rovných 50% všech respondentů věnuje poslechu hudby v prostředí domova.

Tabulka č. 19: Kde nejčastěji mládež poslouchá hudbu

44 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % Doma 10 13 13 50% V dopravních prostředcích 11 9 11 43% Na ulici 2 2 0 6% Ve škole o přestávce 1 0 0 1% Na koncertě 0 0 0 0%

Výsledkem 79% se poslechu hudby s rodinou nejméně věnují studenti druhého gymnázia. Ostatní dvě školy se blíţí tomuto výsledku svými 66% na prvním a 71% na třetím gymnáziu. Celkem tedy pouze 28% respondentů na všech gymnáziích odpovědělo kladně.

Graf č. 23: Poslech hudby s rodinou

90% 79% 80% 71% 70% 66% 60% 50% ANO 40% 33% NE 29% 30% 21% 20% 10% 0% 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

V otázce vlivu na výběr poslouchané hudby ve volném čase vţdy většina respondentů zvolila moţnost vyjádřit se vlastními slovy. Odpovědi zněly, ţe dotazované neovlivňuje nikdo, poslouchají, co se jim líbí, nebo na ně má vliv více různých faktorů, například: sourozenci, internet.

Tabulka č. 20: Vliv na výběr poslouchané hudby ve volném čase 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % A) Škola 0 0 0 0% B) Rodiče 0 0 0 0% C) Přátelé 9 6 8 32% D) Televize 0 1 1 3%

45 E) Rádio 3 3 1 10% F) Jiná odpověď 12 14 14 55%

V poslechu artificiální hudby ve volném čase studentů se výsledky na všech třech gymnáziích liší. Zatímco na prvním gymnáziu jsou výsledky vyrovnané, na druhém a třetím gymnáziu se diametrálně liší. A to tak, ţe na druhém gymnáziu více respondentů tento druh hudby poslouchá, na třetím však právě naopak. Celkem poslouchá artificiální hudbu 49% studentů všech tří gymnázií.

Graf č. 24: Poslech artificiální hudby ve volném čase

16 14 12 10 ANO 8 NE 6 4 2 0 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

Koncert artificiální hudby nikdy nenavštívilo 36% všech dotazovaných. Zájem o artificiální hudbu je na všech třech gymnáziích velice nízký dle výsledků následující tabulky. Studenti si zajdou na tento typ hudby spíše jednou za rok nebo jen jednou za dva roky.

Tabulka č. 21: Jak často mládež navštěvuje koncert artificiální hudby 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % Několikrát za měsíc 0 1 0 1% Jednou za měsíc 1 3 1 7% Jednou za čtvrt roku 2 4 1 10% Jednou za půl roku 4 0 4 11% Jednou za rok 7 1 5 18% Jednou za dva roky 4 6 2 17% Nikdy 6 9 11 36%

Na prvním gymnáziu můţeme dle grafu sledovat výrazný podíl hráčů na hudební nástroj. Na ostatních dvou školách se vţdy většina dotazovaných hře na nástroj nevěnuje. Celkem v rámci všech tří gymnázií hraje na nějaký hudební nástroj 50% respondentů.

Graf č. 25: Hra na hudební nástroj

20 18 16 14 12 ANO 10 NE 8 6 4 2 0 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

Ze vzorku 50% studentů, kteří odpověděli, ţe hrají na nějaký hudební nástroj, vybralo 33% respondentů moţnost první (Artificiální hudba). Celých 42% však vyuţilo moţnost vlastní odpovědi, kdy ve většině uváděli, ţe se věnují při hře na nástroj více druhům hudby.

Tabulka č. 22: Druh hudby, kterému se respondenti věnují při hře na nástroj 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium Celkem % A) Artificiální hudba 9 1 2 33% B) Jazz 0 0 3 8% C) Rock 3 0 1 11% D) Metal 0 0 0 0% E) Pop 0 1 0 3% F) Folk 0 0 1 3% G) Dechová hudba 0 0 0 0% H) Cimbálová hudba 0 0 0 0% CH) Jiná odpověď 6 6 3 42%

47 Studium hry na nástroj na Základní umělecké škole zaujímá pouze 18% všech dotazovaných. Ostatní dávají přednost jiným typům učení, často jen samostudiu.

Graf č. 26: Studium některého z hudebních oborů na Základní umělecké škole

24 22 20 18 16 14 ANO 12 10 NE 8 6 4 2 0 1. gymnázium 2. gymnázium 3. gymnázium

Oblíbenými hudební ţánry ţáků druhých ročníků všech typů gymnázií jsou rock, pop a punk. Mládeţ má v dnešní době v oblibě spoustu různých ţánrů, jak odpověděla v tomto dotazníku (viz graf č. 8 a 16). Jedná se ve většině o anglické interprety, jeţ studenti poslouchají. Podle očekávání je vliv zahraniční hudby v dnešní době velmi značný. Celkově je z výsledků patrné, ţe se velké rozdíly mezi gymnázii příliš nevyskytují. Souhrnně se hodnoty téměř ve všech odpovědích podobají.

Diagram č. 1: Zastoupení dívek a chlapců

Ţáci

Dívky - 41 Chlapci - 31

1.gymnázium 1.gymnázium

HV - 11 VV - 10 HV - 1 VV - 2

2.gymnázium 2.gymnázium

HV - 5 VV - 6 HV - 7 VV - 6

3.gymnázium 3.gymnázium

HV - 3 VV - 6 HV - 9 VV - 6

Na prvním gymnáziu se ukázala značná převaha dívek, 21 z 24 respondentů. Na druhém gymnáziu bylo téměř rovnoměrné zastoupení (13 chlapců, 11 dívek). A na třetím gymnáziu odpovídalo více chlapců (15) neţ dívek (9). Celkem na dotazník odpovídalo o deset dívek více neţ kluků.

49 Závěr Z výsledků výzkumu vyplývá, ţe stanovené hypotézy se vyplnily. Studenti hudební výchovy se zajímají o hudbu ve svém volném čase více neţ studenti výtvarné výchovy, avšak rozdíly nejsou tolik znatelné. Co se týká oblíbených ţánrů a interpretů, odpovědi mají srovnatelný charakter. I kdyţ studenti hudební výchovy mají lepší povědomí o artificiální hudbě a výsledky jsou z hlediska očekávání o něco málo lepší neţ u studentů výtvarné výchovy, výrazný zájem o poslech tohoto druhu hudby ve volném čase se neprojevil. Naopak u obou skupin se podle očekávání objevil značný zájem o druhy moderní populární hudby. Mezi jednotlivými gymnázii jsem ţádné větší rozdíly v poslechu hudby ve volném čase neshledala. Pouze na prvním gymnáziu se jeví zájem o něco málo vyšší neţ na ostatních dvou gymnáziích. Výrazné zastoupení můţeme pozorovat právě u hry na hudební nástroj, kterému se věnuje většina studentů Biskupského gymnázia oproti studentům gymnázia Tř. Kpt. Jaroše a gymnázia Vídeňská 47. Na těchto dvou školách jsou výsledky opačné. Potvrdilo se, školní výuka nemá na dnešní dospívající mládeţ zásadní vliv v rámci poslechu hudby ve volném čase. Větší zájem studentů hudební výchovy tak plyne z jejich preference hudby jako takové i mimo hodiny výuky ve škole. Neoblíbenější ţánr, který respondenti poslouchají, je rock. Nejčastěji hudbu poslouchají prostřednictvím MP3 doma, a to kolem jedné hodiny denně. Pouze 28% všech respondentů se věnuje poslechu hudby v rodině. Vliv na výběr poslouchané hudby mládeţe mají spíše přátelé. I kdyţ se celkem 49% všech respondentů vyjádřilo, ţe ve volném čase poslouchá artificiální hudbu, odpovědi na další otázky bylo toto tvrzení vyvráceno. Polovina respondentů hraje na nějaký hudební nástroj, ale jen 18% dochází na výuku do Základní umělecké školy. Mládeţ se v dnešní době ve svém volném čase věnuje ve většině poslechu hudby nonartificiální a poslouchá hlavně zahraniční interprety, kteří zpívají v jazyce anglickém.

50 Resumé Tato práce pojednává o problematice dospívající mládeţe a jejího zájmu o hudbu ve volném čase. Zabývá se otázkami způsobu poslechu hudby, v jakém prostředí, jak často se poslechu věnují, zda se zajímají i o artificiální hudbu, pokud ne jaké ţánry preferují, kdo je ve výběru hudby ovlivňuje, zda poslouchají hudbu společně s rodinou. Zkoumá, zda má školní vyučování vliv na mládeţ či nikoliv. Zda se vyskytují rozdíly mezi jednotlivými gymnázii, na kterých byl výzkum realizován. Také jsou srovnáváni studenti hudební a výtvarné výchovy v zájmu o poslech hudby ve volném čase. Teoretická část se zabývá problematikou druhů moderní populární hudbě, jeţ má poslouţit k lepší orientaci v praktické části této práce. Část praktická, tedy samotný výzkum obsahuje podkapitoly příprava výzkumu, realizace výzkumu, výsledky výzkumu.

Summary

This thesis deals with teenagers´interest in music in free time. It concentrates on different ways of listening music – in which background, how often, if children are interested also in artificial music, which musical genres they prefer, who influences them in this preferation and if they listen music together with family. It researches if children are influenced by school subjects. It developes differences between grammar schools, where this research was realized. There are compared students of art education in their interest in music in free time. The aim of the theoretical part is to describe musical genres. The practical part Explores the main research and its preparation, realization and outcome.

Pouţitá literatura

FUKAČ, Jiří, VYSLOUŢIL, Jiří, MACEK, Petr: Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997. ISBN 80-7058-462-9 HARTL, Pavel: Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X DORŮŢKA, Petr. Panoráma populární hudby 1918-1978. Praha: Mladá fronta, 1981 ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. Praha: Editio Barenreiter, spol. s r. o., 2003. ISBN 80-86385-21-3 FUKAČ, Jiří. Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-210-2575-1 BEK, Mikuláš. Vybrané problémy hudební sociologie. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1993. ISBN 80-210-2575-1 DORŮŢKA, Petr. Hudba na pomezí. Praha: Panton, 1991. ISBN 80-7039-125-1 MATZNER, Antonín, POLEDŇÁK, Ivan, WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I. Praha: Supraphon, 1980. ISBN 80- 7058-210-3 FUKAČ, Jiří. Hudba 20. století, její postavení a význam při rozvoji hudebnosti žáků ZŠ, SŠ a ZUŠ. Brno: Masarykova univerzita, 1993. POLEDŇÁK, Ivan. Stručný slovník hudební psychologie. Praha: Supraphon, 1984. VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1978. NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o, 2004. ISBN 80-86686-21-3 ŘÍHA, Petr. Slovník počítačové informatiky. Ostrava – Mariánské Hory, MONTANEX a.s., 2002. ISBN 80-7225-083-3 NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby. Olomouc: Votobia, 2003. ISBN 80-7220-143-3 PETRÁČKOVÁ, Věra a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0607-9 http://www.muzikaly.org/muzikaly/lyrikal-kudykam/ http://www.youtube.com/ http://www.apple.com/cz/itunes http://www.osobnosti.cz/yiruma.php http://www.youtube.com/watch?=BfdEn0fNdvs

52 http://www.suite101.com/content/gilbert-and-sullivan-a-victorian-era-dynamic-musical- duo-a262015 http://ww.pragueproms.cz/images/file/pp2006.pdf http://www.classical.net/music/com.lst/works/orff-cb/carmlyr.php http://www.postreh.com/phprs/view.php?cisloclanku=2006022201 http://www.lucianopavarotti.com/intro.html http://muzikus.cz http://umdmusic.com/ http://www.countryworks.com http://www.rockreport.cz http://allmusic.com/

53 Seznam grafů, tabulek a diagramů:

Graf č. 1: Věnuješ se ve svém volném čase poslechu hudby? Graf č. 2: Jak posloucháš hudbu? Graf č. 3: Kde nejčastěji posloucháš hudbu? Graf č. 4: Kdo nebo co tě ovlivňuje ve výběru hudby, kterou posloucháš? Graf č. 5: Posloucháš někdy ve volném čase artificiální hudbu? Graf č. 6: Hraješ na nějaký hudební nástroj? Graf č. 7: Druh hudby, kterému se respondenti věnují při hře na nástroj Graf č. 8: Oblíbenost hudebních ţánrů Graf č. 9: Věnuješ se ve svém volném čase poslechu hudby? Graf č. 10: Jak posloucháš hudbu? Graf č. 11: Věnujete se s rodinou poslechu hudby? Graf č. 12: Kdo nebo co tě ovlivňuje ve výběru hudby, kterou posloucháš? Graf č. 13: Posloucháš někdy ve volném čase artificiální hudbu? Graf č. 14: Hraješ na nějaký hudební nástroj? Graf č. 15: Druh hudby, kterému se respondenti věnují při hře na nástroj Graf č. 16: Oblíbenost hudebních ţánrů Graf č. 17: Poslech hudby ve volném čase Graf č. 18: Jak mládeţ poslouchá hudbu Graf č. 19: Poslech hudby s rodinou Graf č. 20: Poslech artificiální hudby ve volném čase Graf č. 21: Hra na hudební nástroj Graf č. 22: Poslech hudby ve volném čase Graf č. 23: Poslech hudby s rodinou Graf č. 24: Poslech artificiální hudby ve volném čase Graf č. 25: Hra na hudební nástroj Graf č. 26: Studium některého z hudebních oborů na Základní umělecké škole

Tabulka č. 1: Jak často se věnuješ poslechu hudby? Tabulka č. 2: Z jakých zdrojů a kde nejčastěji posloucháš hudbu? Tabulka č. 3: Jak často navštěvuješ koncert artificiální hudby? Tabulka č. 4: Zastoupení jednotlivých hudebních nástrojů Tabulka č. 5: Navštěvuješ některý z hudebních oborů Základní umělecké školy?

54 Tabulka č. 6: Jak často se věnuješ poslechu hudby? Tabulka č. 7: Z jakých zdrojů a kde nejčastěji posloucháš hudbu? Tabulka č. 8: Jak často navštěvuješ koncert artificiální hudby? Tabulka č. 9: Zastoupení jednotlivých hudebních nástrojů Tabulka č. 10: Navštěvuješ některý z hudebních oborů Základní umělecké školy? Tabulka č. 11: Jak často se mládeţ věnuje poslechu hudby Tabulka č. 12: Z jakých zdrojů a kde nejčastěji mládeţ poslouchá hudby Tabulka č. 13: Vliv na výběr poslouchané hudby ve volném čase Tabulka č. 14: Jak často mládeţ navštěvuje koncert artificiální hudby Tabulka č. 15: Studium některého z hudebních oborů na Základní umělecké škole Tabulka č. 16: Jak často se mládeţ věnuje poslechu hudby Tabulka č. 17: Jak mládeţ poslouchá hudbu Tabulka č. 18: Z jakých zdrojů mládeţ poslouchá hudbu Tabulka č. 19: Kde nejčastěji mládeţ poslouchá hudbu Tabulka č. 20: Vliv na výběr poslouchané hudby ve volném čase Tabulka č. 21: Jak často mládeţ navštěvuje koncert artificiální hudby Tabulka č. 22: Druh hudby, kterému se respondenti věnují při hře na nástroj

Diagram č. 1: Zastoupení dívek a chlapců

55 Příloha

Dotazník

Milí studenti, tento dotazník má poslouţit k výzkumu, který bude předmětem bakalářské práce v rámci Katedry hudební výchovy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, zabývající se problematikou hudby ve volném čase dospívající mládeţe. Dotazník je anonymní, proto Vás prosím o co nejpravdivější odpovědi. Děkuji za Váš čas!

Věk: Třída: Pohlaví: Škola:

1) Věnuješ se ve svém volném čase poslechu hudby? A) Ano B) Ne

2) Jak často se věnuješ poslechu hudby? ( 1 odpověď ) A) 3 hodiny a více denně B) Kolem jedné hodiny denně C) Alespoň dvakrát týdně D) Vůbec E) Jiná odpověď…………………

3) Jak posloucháš hudbu? ( 1 odpověď ) A) Jen jako hudební kulisu B) Soustředěně C) Kombinace moţnosti A) a B) D) Jiná odpověď……………………….

4) Z jakých zdrojů nejčastěji posloucháš hudbu? ( 1 odpověď ) A) Rádio B) CD C) MP3 D) Internet E) Ţivý koncert

5) Kde nejčastěji posloucháš hudbu? ( 1 odpověď ) A) Doma B) V dopravních prostředcích C) Na ulici D) Ve škole o přestávce

56 E) Na koncertě

6) Jakou hudební skladbu jsi naposledy poslouchal/a? Pokud si to nepamatuješ, napiš tu, kterou si vzpomínáš, ţe jsi v nejbliţší době poslouchal/a. (Odpověz vlastními slovy)

……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… …………

7) Věnujete se s rodinou společně poslechu hudby? A) Ano B) Ne

8) Pokud ano, jaký druh hudby společně posloucháte? (Odpověz vlastními slovy)

……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… …………

9) Kdo tě ovlivňuje ve výběru hudby, kterou posloucháš? ( 1 odpověď ) A) Škola B) Rodiče C) Přátelé D) Televize E) Rádio F) Jiná odpověď…………......

10) Posloucháš někdy ve volném čase artificiální (,,klasickou“) hudbu? A) Ano B) Ne

11) Jak často navštěvuješ koncert artificiální (,,klasické“) hudby? ( 1 odpověď ) A) Několikrát za měsíc B) Jednou za měsíc C) Jednou za čtvrt roku D) Jednou za půl roku

57 E) Jednou za rok F) Jednou za dva roky G) Nikdy

12) Hraješ na nějaký hudební nástroj? Na jaký? A) Ano, na .……………………. B) Ne

13) Pokud ano, jakému druhu hudby se při hře na nástroj věnuješ? ( 1 odpověď ) A) Artificiální (,,klasické”) hudbě B) Jazzu C) Rocku D) Metalu E) Popové hudbě F) Folkové hudbě G) Dechové hudbě H) Cimbálové hudbě CH) Jiná odpověď…………………….

14) Navštěvuješ některý z hudebních oborů Základní umělecké školy? A) Ano B) Ne

15) Jaká je tvá oblíbená skladba z artificiální (,,klasické”) hudby? (Odpověz vlastními slovy)

……………………………………………………………………………… ……

16) Jaký je tvůj oblíbený hudební ţánr? (Odpověz vlastními slovy) ……………………………………………………………………………… …….

17) Jaký je tvůj oblíbený interpret? (Odpověz vlastními slovy)

……………………………………………………………………………… …….

58 Bibliografický záznam OSLZLÁ, Jana. Dospívající mládež a její zájem o hudbu ve volném čase: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2011. 55l., 3l. příl. Vedoucí diplomové práce Judita Kučerová.

Anotace Bakalářská práce „Dospívající mládeţ a její zájem o hudbu ve volném čase“ pojednává o problematice dospívající mládeţe a jejího zájmu o hudbu ve volném čase. Zabývá se otázkami způsobu poslechu hudby, v jakém prostředí, jak často se poslechu věnují, zda se zajímají i o artificiální hudbu, pokud ne jaké ţánry preferují, kdo je ve výběru hudby ovlivňuje, zda poslouchají hudbu společně s rodinou. Zkoumá, zda má školní vyučování vliv na mládeţ či nikoliv. Zda se vyskytují rozdíly mezi jednotlivými gymnázii, na kterých byl výzkum realizován. Také jsou srovnáváni studenti hudební a výtvarné výchovy v zájmu o poslech hudby ve volném čase. Teoretická část se zabývá problematikou druhů moderní populární hudbě, jeţ má poslouţit k lepší orientaci v praktické části této práce. Část praktická, tedy samotný výzkum obsahuje podkapitoly příprava výzkumu, realizace výzkumu, výsledky výzkumu.

Annotation Bachelor thesis „Teen-agers and their interest in music in free time“ deals with teenagers´interest in music in free time. It concentrates on different ways of listening music – in which background, how often, if children are interested also in artificial music, which musical genres they prefer, who influences them in this preferation and if they listen music together with family. It researches if children are influenced by school subjects. It developes differences between grammar schools, where this research was realized. There are compared students of art education in their interest in music in free time. The aim of the theoretical part is to describe musical genres. The practical part Explores the main research and its preparation, realization and outcome.

59 Klíčová slova moderní populární hudba, artificiální hudba, výzkum, dotazník, respondent, hudební výchova, výtvarná výchova

Keywords modern popular music, artificial music, research, questionaire, musical education, art education, respondent