ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU ČESKÉ BUDĚJOVICE Podklad pro Studii / analýzu splavnosti Vltavy v Jižních Čechách (výstup 4.5.2, pilotní aktivita PA 16) Basis for the Study / analysis navigability South Bohemia (Output 4.5.2, Pilot action PA 16) Podklad pro Studii vazeb mezi prevencí povodňových rizik a vodního cestovního ruchu (výstup 4.2.1, pilotní aktivita PA 12) Basis for the Study of linkage between risk prevention and water related tourism (Output 4.2.1, Pilot action PA12) ANALYTICKÁ ČÁST
Po řizovatel: Krajský ú řad Jiho českého kraje Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Bud ějovice Zodpov ědná osoba po řizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma Kolektiv autor ů: A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé v ěže 9, České Bud ějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Ji ří Br ůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová Zodpov ědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fu čík GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová Spolupráce: Zdena Ili čová, Alena Je řábková Odborná spolupráce: Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Bud ějovice Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Bud ějovice Vodohospodá řské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Bud ějovice Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Bud ějovice PUPFL, ÚSES: Ing. Hana Pešková – DHV s.r.o.
Číslo zakázky: Z/060 – 09 Datum: březen 2010
Strana 1 (celkem 228)
OBSAH:
A. PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...... 3 A.1. Vyhodnocení stavu a vývoje území...... 3 A.1.1. Řešené území...... 3 A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů...... 5 A.2. Vyhodnocení sociodemografických ukazatel ů v území a jejich predikce ...... 12 A.2.1. Historický vývoj osídlení území...... 12 A.2.2. Struktura osídlení...... 13 A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel...... 14 A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel...... 36 A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí ...... 44 A.3. Hodnoty řešeného území (§ 18 odst. (4) stavebního zákona) ...... 49 A.3.1. Přírodní hodnoty...... 50 A.3.2. Kulturní hodnoty...... 92 A.3.3. Civilizační hodnoty ...... 126 A.4. Limity využití území ...... 199 A.4.1. Horninové prostředí a geologie...... 199 A.4.2. Vodní režim v krajině...... 199 A.4.3. Ochrana přírody a krajiny...... 199 A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy ...... 200 A.4.5. Hygiena životního prostředí ...... 200 A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura...... 200 A.4.7. Veřejná technická infrastruktura...... 200 A.4.8. Ochrana kulturních hodnot...... 201 A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů...... 201 B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 202 B.1. SWOT analýza ...... 202 B.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území ...... 209 B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí...... 209 B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj...... 210 B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území ...... 211 B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území...... 212 B.3. Formulace problém ů ur čených k řešení v návrhové části studie...... 213 B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území...... 213 B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území...... 214 B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK ...... 216 B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky...... 218 B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody ...... 220 B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory...... 221
Strana 2 (celkem 228)
A. PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
A.1. Vyhodnocení stavu a vývoje území
A.1.1. Řešené území Řešené bylo vymezeno v Zadání Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice (dále jen ÚS Vltava) tak, že zahrnuje tato správní území obcí (v závorce jsou uvedena katastrální území):
ORP České Budějovice: Branišov (Branišov u Dubného), České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory), Dasný (Dasný), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice u Kostelce, Jeznice, Kostelec, Líšnice u Kostelce, Munice, Poněšice, Purkarec), Hosín (Dobřejovice u Hosína, Hosín), Hrdějovice (Hrdějovice), Litvínovice (Litvínovice), Olešník (Olešník), Vlkov (Vlkov u Drahotěšic), Zahájí (Zahájí u Hluboké nad Vltavou), Zliv (Zliv u Českých Budějovic),
ORP Týn nad Vltavou: Horní Kněžeklady (k.ú. Štipoklasy), Modrá Hůrka (Modrá Hůrka), Temelín (pouze k.ú. Knín, Litoradlice), Žimutice (pouze k.ú. Pořezany, Třitim, Tuchonice),
Takto vymezené řešené území má celkovou rozlohu 27 519 ha. Řešené území zahrnuje správní území obcí a katastrální území sídel přilehlých k řece Vltavě a vodní nádrži Hněvkovice a spadající do jejich nejbližšího povodí (viz následující kartogram č.1).
Strana 3 (celkem 228) kartogram 1: Řešené území
Strana 4 (celkem 228)
A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů Řešené území je součástí územního plánu velkého územního celku (dále jen „ÚPVÚC“) Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (dále jen „ČBSRA“) ve znění jeho změn (změna č.1 a změna č.2). Kromě těchto schválených ÚPVÚC je ve fázi projednání návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ZÚR“ a „JČK“).
A.1.2.1. ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace včetně změn ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (dále jen „ČBSRA“) je územní plán schválený usnesením vlády České socialistické republiky č. 117/1986 ze dne 10. 6. 1986. Územní plán byl revidován změnou č. 1 týkající se vedení dálnice D3 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne 5. 3. 2002, kdy závazná část byla vymezena OZV Jihočeského kraje č. 2/2002 ze dne 5. 3. 2002, která nabyla účinnosti k 30. 3. 2002). Tato dokumentace byla prověřena podle § 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen NSZ). V aktualizované dokumentaci byly vyznačeny ty části dokumentace, které jsou i po 1. 1. 2007 považovány v souladu s výše uvedeným ustanovením za závazné. Aktualizace byla provedena pro ty části dokumentace, které byly schváleny před 1. 1. 2007 (tj. pro Územní plán velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace a Změnu č. 1 Územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace). Změna č. 2 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008 a vydána jako opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti dnem 17. 10. 2008) týkající se vymezení koridoru pro IV. tranzitní železniční koridor (dále jen IV. TŽK) Praha – České Budějovice – Linec a koridorů pro silnice I/20 v úseku České Budějovice – Vodňany a I/34 v úseku České Budějovice – Třeboň. Dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Z ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené požadavky týkající se řešení splavnění Vltavy a energetiky. Požadavky týkající se splavnění Vltavy spočívají ve vytváření předpokladů pro realizaci plánovaných staveb na Vltavě (konkrétně: počítat s plavebním zařízením na vodním díle Hněvkovice a s potřebnou výškou mostu v Hluboké nad Vltavou, v Českých Budějovicích zajistit územní rezervu pro nákladní přístav s vazbou na kontejnerový terminál). Požadavky v oblasti energetiky se týkají vytváření předpokladů pro postupnou realizaci oblastní soustavy centralizovaného zásobování teplem s tepelným zdrojem v JETE a budováním horkovodu v trase na Týn nad Vltavou a Mydlovary – Zliv – České Budějovice. Do řešeného území rovněž zasáhne koridor pro vyvedení elektrického výkonu Temelín – Havlíčkův Brod (navrhované vedení ZVN 400 kV Kočín – Mírovka). Ze Změny č. 1 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů dopravních staveb navazujících na koridor D3. Zejména se jedná o vymezení koridoru pro severní a jižní tangentu, včetně křižovatek. Ze Změny č. 2 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů pro silnici I/20 a IV. TŽK. Koridor pro novou čtyřpruhovou silnici I/20 je v řešeném území vymezen na území obcí Hluboká nad Vltavou (pouze v k.ú. Bavorovice), Dasný (k.ú. Dasný), Zliv (k.ú. Zliv u Českých Budějovic), včetně souvisejících staveb a mimoúrovňových křižovatek). IV. TŽK je vymezen jako nová dvojkolejná trasa pro návrhovou rychlost 160 km/h v řešeném území na území obcí České Budějovice (pouze k.ú. České Budějovice 3), Hrdějovice (Hrdějovice), Hosín (Hosín, Dobřejovice u Hosína), včetně všech souvisejících staveb. Kromě výše zmíněných koridorů budou v řešení širších vztahů zahrnuty další významné koridory a plochy vyplývající z ÚPVÚC ČBSRA a jejích změn, zejména dostavba JETE, dostavba rozvodny Kočín, koridor pro dálnici D3 a silnici I/34, které se nacházejí mimo vymezené řešené území pro ÚS Vltava. Jak již bylo výše uvedeno, dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti, ale všechny výše uvedené záměry jsou zahrnuty do návrhu ZÚR JČK.
A.1.2.2. Návrh ZÚR Jihočeského kraje Je dokončen a převzat návrh ZÚR Jihočeského kraje, včetně dokumentace „Posouzení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dokumentace SEA)" a jejich hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 SZ. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 SZ. Kromě již výše zmíněných ploch a koridorů vyplývajících ze schváleného ÚPVÚC ČBSRA, jsou do řešení ÚS Vltava promítnuty i jevy vymezené v návrhu ZÚR JČK a to zejména zpřesněné vymezení rozvojových os a oblastí republikového a nadmístního významu a významné rozvojové plochy nadmístního významu.
Upřesnění rozvojových oblastí a os republikového významu v řešeném území ÚS Vltava
Rozvojová oblast České Budějovice
Strana 5 (celkem 228)
Do řešeného území zasahuje rozvojová oblast republikového významu a to OB10 České Budějovice, která představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení OB10 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Rakousko a na regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice – Planá, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru České Budějovice – D3, České Budějovice – letiště Planá a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat v území České Budějovice západ, České Budějovice – Čtyři Dvory, Hluboká nad Vltavou, Adamov, Hůry, Rudolfov, přírodně a krajinářsky cenném území České Budějovice – Stromovka – Vrbenské Rybníky – Hluboká nad Vltavou věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, C E 551a IV.TŽK, VD5 a dále severní a jižní tangenty, Zanádražní komunikace, dopravní napojení regionálního letiště s mezinárodním provozem Planá a VLC Nemanice na území ORP České Budějovice na nadřazený dopravní systém, tak aby došlo k odlehčení dopravního zatížení v jádrovém území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením OB10, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, tj. zejména navrhnout dopravní napojení lokalit pro bydlení Rudolfov, Hůry a Adamov na D3, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v urbanizovaných částech OB10.
Rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR (–Linz) Po řešeného území ÚS Vltava zasahuje rozvojová osa republikové významu OS6 Praha – České Budějovice – hranice ČR (–Linz), která je vázána na multimodální koridor M 1, tvořený navrhovanou dálnici D3 Praha – České Budějovice – Dolní Třebonín, v pokračování jako rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – hranice ČR, navrhovanou souběžnou trasu IV. tranzitního železničního koridoru, splavnění Vltavy do Českých Budějovic, plochu mezinárodního letiště a veřejného logistického centra
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy OS6, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů ZPF a LPF a zachování krajinného rázu. stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, R3, C E 551a IV. TŽK, s ohledem na polohu a technické řešení mimoúrovňových křižovatek na D3 a R3 a s ohledem na technické řešení IV. TŽK a koordinovat jejich řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití.
Vymezení ploch nadmístního významu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují, ať na již převzetím z dříve schválených či vydaných územních plánů velkých územních celků do návrhu nebo novým vymezením, na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, veřejná dopravní
Strana 6 (celkem 228) infrastruktura. Dále se vymezují plochy asanací a nové plochy pro těžbu nerostných surovin. Plochy o menší výměře budou vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, plochy o výměře nad 20 ha mohou být do navazujících ÚPD zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v ZÚR. Stávající plochy pro těžbu nerostných surovin jsou převzaty jako limity využití území do koordinačního výkresu a musí být respektovány v navazujících ÚPD.
Vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení: SO 10 České Budějovice – Čtyři Dvory, na severozápadním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, s funkcí nového polyfunkčního městského centra na místě revitalizovaného území opuštěného areálu vojska. SO 11 České Budějovice – Za Stromovkou, na západním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, v klidovém prostředí, s bezprostřední vazbou na městský park Stromovka. SO 14 České Budějovice – Rožnov, na jižním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je v územním klínu mezi řekami Vltavou a Malší navržena perspektivní rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci.
Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu komerční a průmyslové: KP 16 Knín – Býšov Ekopark, nedaleko ETE, v dosahu všech sítí technické infrastruktury, je navržena komerčně průmyslová rozvojová plocha nadmístního významu, s převažující náplní výroby bioetanolu a využití obnovitelných zdrojů energie ve formě bioethanolového závodu, v kombinaci fotovoltaickými elektrárnou, bioplynovou stanicí a turbínou s pohonem na biopaliva. KP 21 České Budějovice – Kněžské dvory, v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města České Budějovice a v návaznosti na navrhované veřejné logistické centrum je navržena průmyslová plocha nadmístního významu, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, jejíž ohniskem je právě město České Budějovice. Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany. KP 35 České Budějovice – vědeckotechnologický park, vědeckotechnologický park je navržen ve vazbě na areál Akademie věd a Jihočeské univerzity na západním okraji města České Budějovice, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, ležící na rozvojové ose republikového významu OS4.
Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci: SR 7 Purkarec – golf, plocha je navržena u Purkarce, na levém břehu Hněvkovické přehrady, která má vzhledem ke své poloze, přírodním, krajinářským hodnotám a trase vodní cesty, velké předpoklady ke sportovně rekreačnímu využití. Tento způsob sportovně rekreačního využití je ohleduplný ke krajině a nepřináší nadměrné zatížení území negativními civilizačními vlivy. SR 11 České Budějovice – golf, na západním okraji města České Budějovice je navržena v lokalitě Švábova Hrádku plocha pro sportovně rekreační vybavenost s golfovým hřištěm. Tato plocha tvoří vhodný přechod mezi volnou krajinou a jednou z největších rozvojových ploch pro smíšenou funkci obytnou v krajském městě. Kromě toho má vazbu na nedalekou plochu významné městské zeleně, lesopark Stromovku. SR 12 České Budějovice – sportovně rekreační areál Složiště, na jihovýchodním okraji města České Budějovice, je navržena sportovně rekreační plocha na zrekultivovaném území bývalého složiště popílku. Plocha je již částečně využita pro vrcholový sport, ale předpokládá se její další využití pro sportovně rekreační využití a využití pro trávení volného času obyvatel krajského města a přilehlých obcí.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci: A 1 Asanační území Mydlovary (Mydlovary, Nákří, Olešník, Dívčice) v prostoru úložiště odpadu při zpravování uranové rudy DIAMO MAPE (kalojemy). A 2 Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku.
Strana 7 (celkem 228)
Vymezení ploch nadmístního významu pro dopravu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu: D 19 Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice, vymezuje území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Kromě zajištění provozu veřejného logistického centra je potřeba zajistit vhodné dopravní napojení na nadřazený dopravní systém, tak aby nebyla zatěžován dopravní skelet uvnitř jádrového území města České Budějovice a okolních obcí. Dotčená katastrální území: Hrdějovice, Bavorovice, České Budějovice 3, České Budějovice 2, České Vrbné.
A.1.2.3. Územní plány obcí v řešeném území Všechny obce v řešeném území mají schválené nebo rozpracované územní plány, případně jejich změny. Tyto územní plány a jejich navržené rozvojové plochy (zejména rozvojové plochy zastavitelného území) jsou součástí vyhodnocení a jsou zahrnuty do grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a ve výkresu Záměrů na provedení změn v území a Problémového výkresu s ohledem na rozlišovací možnosti měřítka příslušných výkresů. Územní plány obcí převážně řeší rozvojové plochy pro bydlení, respektive smíšené bydlení. Tyto plochy jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. ÚPD kromě ploch pro bydlení navrhují v menší míře rozvojové plochy pro výrobu a sklady, občanskou vybavenost, sportovně rekreační plochy, výjimečně je navrhován rozvoj ploch pro rodinnou rekreaci a hromadnou rekreaci. Tyto rozvojové plochy jsou vyznačeny ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje v území (pouze rozvojové plochy nadmístního významu) a detailněji v Problémovém výkrese (včetně rozvojových ploch místního významu).
Strana 8 (celkem 228)
kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK
Strana 9 (celkem 228) tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD Obyvatelé Rodinné Rodinné Rodinné Obyvatelé Obyvatelé stav domy domy domy nárůst dle návrh Obec celkem (byty) (byty) (byty) ÚPD celkem stav nárůst návrh dle ÚPD celkem Branišov 230 57 70 127 175 405 České Budějovice 94936 67115 5045 72160 12615 107551 Dasný 304 75 77 152 195 495 Hluboká nad Vltavou 4910 1583 478 2061 1195 6105 Hosín 758 251 375 626 940 1698 Hrdějovice 1594 481 235 716 590 2184 Litvínovice 2032 366 491 857 1245 3277 Olešník 751 242 94 336 235 986 Vlkov 19 10 10 20 25 44 Zahájí 438 133 40 173 100 538 Zliv 3708 1376 155 1531 400 4108 ORP České Budějovice 109680 71689 7070 78759 17715 127391 celkem Horní Kněžeklady 108 45 15 60 40 148 Modrá Hůrka 68 36 30 66 75 143 Temelín 820 276 280 556 700 1520 Žimutice 597 210 26 236 65 662 ORP Týn nad Vltavou 1593 567 351 918 880 2473 celkem
A.1.2.4. Technicko plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice Tato dokumentace byla vypracována Hydroprojektem CZ, a.s. pro Povodí Vltavy, státní podnik. Cílem dokumentace je stanovit přípustné zatížení hladiny vodní nádrže Hněvkovice i jejích břehových pozemků rekreačními aktivitami. Vlastní řešení vychází ze zhodnocení současného stavu. Návrhy rozvoje vycházejí z potenciálu hněvkovického regionu a respektují v maximální možné míře zájmy ochrany přírody. Současně však zohledňuje rozvíjející se aktivity na hladině vodní nádrže a zvyšující se zájem o některé aktivity, z nichž dominantní je sportovní rybolov a v menší míře využívání malých plavidel. Těmto aktivitám je v dokumentaci věnována rozsáhlá část. Snahou dokumentace je dosáhnout souladu mezi požadavky zájemců o provozování vodních sportů a možnostmi vodní nádrže a k ní přilehlých pozemků. Plošný rozsah řešené oblasti je dán hranicí břehových pozemků, ke kterým vykonává Povodí Vltavy, státní podnik právo hospodaření. Řešená oblast začíná u hráze vodního díla Hněvkovice a končí pod jezem v obci Hluboká nad Vltavou. Řešení této studie je velmi podrobné a věnuje se zejména problematice využití vodní plochy a úzkých přilehlých břehových partií. Při řešení ÚS Vltava budou využita zejména navrhovaná řešení týkající se provozu a využití vodní hladiny a budou posouzena a případně akceptována navržená opatření. V grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území budou převzaty hlavní plochy, zařízení, objekty a jevy jak stávající tak navrhované, případně budou upraveny podle aktuálního stavu v území.
Strana 10 (celkem 228) kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí
Strana 11 (celkem 228)
A.2. Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce Součástí analytické část ÚS Vltava je rozbor sociodemografických ukazatelů v řešeném území. Vývoj osídlení stavebního a bytového fondu probíhá po staletí a vytváří strukturu osídlení v řešeném území. Struktura osídlení a s ním související vztahy, vazby, činnosti a děje jsou jedním z hlavních činitelů formujících pilíře sociální soudržnosti obyvatel a pilíře hospodářského rozvoje v řešeném území.
A.2.1. Historický vývoj osídlení území Pravěk jižních Čech. Doklady o pravěkém osídlení jižních Čech jsou dost skromné, neboť nehostinná krajina s neproniknutelnými lesy a bažinami byla vyhledávána lidmi jen zřídka. Větší množství dokladů pravěkého osídlení se dochovalo zejména v Českobudějovické pánvi. Přes ojedinělé paleolitické a mezolitické nálezy lze říci, že stálejší osídlení jižních Čech je spojeno až s obdobím mladší doby kamenné – neolitu (sídliště v Žimuticích u Dehtářů na Českobudějovicku). Mohylový lid pro svá stáda vyhledával travnaté plochy, jejichž celistvost narušovaly četné lesy. Na přelomu 2.a 1. tisíciletí př. Kr. pronikl do jižních Čech lid knovízské (milavečské) kultury, o kterém svědčí žárové hroby a zejména soustava hradišť (u Hluboké nad Vltavou) chránících obchodní cesty. Slované přicházejí do jižních Čech v průběhu 7. a počátkem 8. století. Pronikají sem ze středu Čech sledujíce řeky a říčky proti toku. Z toho vyplývá, že např. Táborsko a Písecko bylo osídleno dříve než nejjižnější části kraje. Vedle vesnických sídel budovali Slované na návrších skal, v zákrutách nebo na soutocích řek chráněných močály hradiště s důmyslným opevňovacím systémem. Jedno z největších hradišť nad Malší patřilo kmenovému společenství Doudlebů, později podléhajícímu Slavníkovcům. Dochovaly se i četné lokality slovanských mohylových pohřebišť (Baba u Ševětína, Vávra u Lišova, Vápenický kopec u Ledenic, Hamerský les u Římova). Až ve 12. století, zejména v jeho druhé polovině, se počíná rozvíjet středověká kolonizace. I tehdy však byl Jihočeský kraj jen okrajovou oblastí. K upevnění královské moci v jižních Čechách oproti rozpínavým a mnohdy odbojným Vítkovcům založil v roce 1265 Přemysl II. Otakar, na soutoku řek Vltavy a Malše, královské město České Budějovice. Obklopeny pásmy hor a pahorkatin porostlých lesy, byly jižní Čechy v rámci středověkého českého státu do jisté míry svébytnou, uzavřenou a do sebe obrácenou končinou se specifickými rysy historického a společenského vývoje i s osobitým kulturním projevem. Z jihočeského kraje pocházejí nejvýznamnější osobnosti husitského hnutí, Jan Hus a Jan Žižka. Síla a moc Rožmberků však dokázala až na výjimky uhájit území před husitskými vojsky. V době husitských válek patřili Oldřich z Rožmberka i město České Budějovice k hlavním oporám královské moci. Důležitá byla i doprava vodní po Vltavě. První náčrty kanálu spojujícího Vltavu a Dunaj se objevily již ve 14. století. Jagellonské období je spojené s rozvojem měst, která vyšla z předchozího období politicky i ekonomicky posílena. Konec tomuto vzestupu měst učinilo protihabsburské povstání, kterého se většina jihočeských měst, kromě Českých Budějovic které zůstaly věrné císaři, účastnila. Porážky měst, z nichž byl nejvíce konfiskacemi postižen Tábor, využila zejména jihočeská šlechta k upevňování svých hospodářských pozic. 16. století znamenalo zejména velký rozkvět rybničního hospodářství. Rybníky se ovšem nebudovaly jen na rožmberském panství. Páni z Hradce budovali zároveň rybníky i na Hlubocku. Slavná je jihočeská tradice pivovarnická. Středisky vaření piva se už ve 14. století staly České Budějovice, Vodňany a Třeboň. V polovině 15. století vznikaly v okolí Českých Budějovic nové menší pivovary (Doubravice, Vidov, Srubec, Plavnice, Poříčí, Čejkovice). Pobělohorské období a Třicetiletá válka velmi těžce kraj zasáhla a na řadu desetiletí zabrzdila další hospodářský vývoj, zpustošila nejenom venkov, ale i větší města (Tábor) s výjimkou Českých Budějovic, které opět zachovaly věrnost císaři. V nových dějinách, i po zrušení nevolnictví setrvávala převážná část obyvatelstva v zemědělství. Značně rozšířená domácká práce pro vzdálené manufaktury byla předzvěstí vylidňování jihočeských oblastí. V polovině 19. století byla asi polovina továrních dělníků zaměstnána v textilních závodech. Nedostatek pracovních příležitostí vyháněl Jihočechy zvláště do rakouských zemí i do zámoří. Centry vlasteneckého života v době národního obrození byly města Jindřichův Hradec, České Budějovice a Třeboň. Rozvoji regionu přispělo vybudování železnice. Nejprve to byla koněspřežka z Českých Budějovic do Lince. Její stavba byla zahájena v roce 1825 a prvních 62 km trati bylo vedeno do provozu o tři roky později. V roce 1868 byla vybudována železnice z Plzně do Českých Budějovic a o pět let později z Prahy do Českých Velenic. Do jižních Čech byly převedeny některé továrny z Ústí nad Labem, Kraslic, Aše, Prahy, Hradce Králové či Vsetína, rychle se rozvíjela bytová výstavba, zejména ve městech a střediskových obcích. Druhá polovina 20. století je spojena s industrializací tradičně zemědělského regionu. V roce 1962 byla dokončena elekrifikace jižních Čech, k čemuž přispělo i vybudování vodní nádrže Lipno. Řešené území není příliš bohaté na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy a rybníky. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci. Dnes se řešené území stává hlavně díky městům České Budějovice a Hluboká nad Vltavou, kulturním, přírodním památkám, velmi rozvinutou občanskou vybaveností s bohatou nabídkou kulturního, společenského a sportovního vyžití, s dostatečnými ubytovacími kapacitami, významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v Jihočeském kraji. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,5%. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu plochy řešeného území.
Strana 12 (celkem 228)
A.2.2. Struktura osídlení Řešené území má celkovou rozlohu 27518,7 ha a je tvořeno správními územími celkem 16 obcí, přičemž u Českých Budějovic, Temelína a Žimutic jsou do řešeného území zahrnuta pouze katastrální území přilehlá k vodnímu toku řeky Vltavy. Do řešeného území zasahují správní území dvou obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jedná se o ORP České Budějovice (do řešeného území zasahuje 12 obcí), ORP Týn nad Vltavou (4 obce). Z hlediska hierarchie jednotlivých obcí, která je dána zejména jejich vybaveností v oblasti státní správy, služeb, obchodu, zdravotnictví, školství, sociální, pracovních příležitostí apod., jsou vymezeny tyto typy středisek osídlení 1 nadregionální (metropolitní centrum): nabízející vybavenost nadregionálního až regionálního charakteru jako je výroba, sklady a výrobní služby regionálního charakteru, dále hromadné bydlení, sídla veřejné správy a administrativy regionálního významu, občanské vybavení regionálního charakteru, tj. vysokoškolská zařízení, zařízení středního školství, zařízení kultury (divadla, kina, kulturní domy), zdravotnických služeb (poliklinika, nemocnice, ordinace obvodních i specializovaných lékařů), sociálních služeb, komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu, zejména služeb cestovního ruchu celosezónního charakteru (hotely, restaurace), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadregionálního až nadregionálního významu, s velkou dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území pouze České Budějovice, nadmístní (střední centrum významné): nabízející vybavenost nadmístního významu jako je výroba, sklady a výrobní služby nadmístního významu, hromadné bydlení, střediska správy a administrativy pro širší spádové území, občanské vybavení nadmístního charakteru, tj. zařízení základního školství, výjimečně středního školství, kulturní zařízení (kulturní domy, kina), zařízení zdravotnických služeb (ordinace praktických lékařů, výjimečně specialistů nebo malé polikliniky), sociálních služeb (zejména domovy pro seniory), komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu (restaurace, hotely, kempy), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadmístního významu, s dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území Hluboká nad Vltavou, Zliv, místní velké (střední centrum ostatní): nabízející vybavenost místního až nadmístního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanská vybavení v oblasti školství (základní a mateřské školy), kultury (kulturní domy, sokolovny s velkými sály), případně i zdravotnictví (ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, zařízení služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu (restaurace, kempy, výjimečně hotely), s dobrou dopravní dostupností umožňující dojížďku z okolních obcí v řešeném území , místní střední (nižší centrum): nabízející vybavenost místního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby místního charakteru, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanskou vybavenost v oblasti školství (základní školy, malotřídky), kultury (velké sály u restaurací, případně kulturní domy nebo sokolovny) i zdravotnictví (výjimečně ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, služeb v oblasti rekreace (restaurace, bistra) a cestovního ruchu, s omezenou dojížďku z okolních obcí, místní ostatní (lokální centrum): nabízející omezenou vybavenost základního charakteru jako je bydlení, pracoviště místní samosprávy, základní občanského vybavení pouze místního významu, omezených služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu. tabulka 2: Sídelní struktura ORP Obec Středisko osídlení Počet obyvatel v roce 2009 České Budějovice Branišov Místní ostatní 230 České Budějovice Nadregionální 94936 Dasný Místní ostatní 304 Hluboká nad Vltavou Nadmístní 4910 Hosín Místní střední 758 Hrdějovice Místní velké 1594 Litvínovice Místní velké 2032 Olešník Místní střední 751 Vlkov Místní ostatní 19 Zahájí Místní střední 438 Zliv Nadmístní 3708 Týn nad Vltavou Horní Kněžeklady Místní ostatní 108
1 V závorce je uveden název kategorie dle územně analytických podkladů Jihočeského kraje, část Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram S.8 – Sociodemografické podmínky, Sídelní struktura.
Strana 13 (celkem 228)
Modrá Hůrka Místní ostatní 68 Temelín Místní velké 820 Žimutice Místní střední 597
A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Data z populačních cenzů moderního typu, která jsou k dispozici pro jednotlivá sídla v souvislé řadě od censu v roce 1869 (s výjimkou roku 1940), umožňují objektivizovat pohled na současný stav osídlení řešeného území, zejména představy o míře vylidňování či stabilitě sídel . Sídlem se zde rozumí část obce ve vymezení podle SLDB 2001. Soubor těchto sídel je však redukován tam, kde nebylo možno provést přepočty časových řad ze starších censů. Chybí data pro některá velmi malá nebo zaniklá sídla (jsou započtena do okolních sídel). Pro potřeby analytické části byly zvoleny řady od roku 1900 po poslední SLBD v roce 2001 a údaje z roku 2009. tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel Obec 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 Branišov 2 237 207 175 190 164 154 152 159 230 České Budějovice 44873 59193 55435 63892 76162 88448 97243 98876 94936 Dasný 245 252 187 204 167 181 200 230 304 Hluboká nad Vltavou 5350 5054 4263 4485 4236 4371 4277 4582 4910 Hosín 964 961 782 819 661 612 610 674 758 Hrdějovice 747 1302 913 771 692 800 945 1489 1594 Litvínovice 704 910 764 921 858 821 854 1121 2032 Olešník 913 1050 918 885 787 748 741 708 751 Vlkov 126 125 87 90 66 43 28 24 19 Zahájí 386 435 424 441 416 414 370 356 438 Zliv 1024 1596 1368 2125 2787 3547 3770 3718 3708 ORP České Budějovice 55569 71085 65316 74823 86996 100139 109190 111937 109680 celkem Horní Kněžeklady 367 355 272 261 254 192 140 112 108 Modrá Hůrka 250 216 160 159 134 126 90 83 68 Temelín 2776 2520 2031 2012 1811 1546 751 724 820 Žimutice 1408 1391 1082 973 800 687 671 588 597 ORP Týn nad Vlt. 4801 4482 3545 3405 2999 2551 1652 1507 1593 celkem Řešené území celkem 60370 75567 68861 78228 89995 102690 110842 113444 111273
2 Obec Branišov byla do roku 1991 včetně součástí obce Dubné
Strana 14 (celkem 228) graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území
Vývoj po čtu obyvatel v řešeném území
115604 113467 120000 110842 102690
100000 89995 1900 75567 78228 1930 80000 68861 1950 60370 1961 60000 1970 1980 1991 40000 2001 2009 20000
0 Po čet obyvatel
Po poválečném úbytku obyvatel v řešeném území je možno pozorovat až do roku 2001 vzestupný trend počtu obyvatel v řešeném území. Na tom se však podílejí zejména města a jako nadregionální středisko osídlení České Budějovice a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají trvalý pokles obyvatel a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Toto je patrno z grafu vývoje počtu obyvatel v ORP Milevsko, ve kterém není žádné větší město nebo sídlo, protože město Milevsko nebylo do řešeného území zahrnuto a je zde pouze jeho část sídlo Velká u Milevska. graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou
Vývoj po čtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou
4801 5000 4482 4500
4000 3545 3405 1900 3500 2999 1930 1950 3000 2551 1961 2500 1970 1652 2000 1507 1593 1980 1500 1991 2001 1000 2009 500
0
Po čty obyvatel
Strana 15 (celkem 228)
A.2.3.1. Další složky demografické bilance Kromě populačních censů jednou za 10 let je možno vyhodnotit údaje, které průběžně sbírají matriční úřady a registr obyvatelstva v gesci MV ČR. Evidují tzv. demografické události narození, úmrtí a stěhování (obdobně se sledují i rozvody, sňatky a potraty). Základní data publikuje ČSÚ jednou za rok pouze za celé obce. Kombinační data (např. úmrtnost podle věku a příčin, stěhování podle věku a vzdělání, atd.) jsou dostupné jen pro okresy a kraje z důvodu reprezentativnosti (nahodilosti) malých souborů. tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010 Živě Počet Saldo Zemřelí
Obec migrace obyvatel přírůstek narození Přirozený Vystěhovalí Přistěhovalí
Branišov 230 4 8 4 0 6 2 České Budějovice 94936 236 135 1139 903 2243 2605 Dasný 304 2 6 4 2 13 9 Hluboká nad Vltavou 4910 3 11 53 56 148 156 Hosín 758 3 7 7 10 30 20 Hrdějovice 1594 5 9 9 4 37 33 Litvínovice 2032 10 91 23 13 136 55 Olešník 751 5 6 6 11 28 17 Vlkov 19 0 0 0 0 0 0 Zahájí 438 1 42 6 5 47 6 Zliv 3708 19 4 40 21 104 119 ORP Č. Budějovice celkem 109680 266 27 1291 1025 2792 3022 Horní Kněžeklady 108 1 5 0 1 0 4 Modrá Hůrka 68 2 2 1 3 0 0 Temelín 820 0 3 10 10 19 16 Žimutice 597 1 25 8 7 29 5 ORP Týn n. Vlt. celkem 1593 2 21 19 21 48 25 Řešené území celkem 111273 264 48 1310 1046 2840 3047 graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009)
Měna obyvatel v území
3500 3047 2840 3000
2500 Přirozený p řír ůstek 2000 Saldo migrace 1310 Živ ě narození 1500 1046 Zem řelí Přist ěhovalí 1000 Vyst ěhovalí
500 264 48
0
Kategorie m ěny
Strana 16 (celkem 228) graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009)
Měna obyvatel v ORP České Bud ějovice
3500 3022 2792 3000
2500 Přirozený p řír ůstek 2000 Saldo migrace Živ ě narození 1291 1500 Zem řelí 1025 Přist ěhovalí 1000 Vyst ěhovalí
266 500 27
0
Kategorie m ěny graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009)
Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou
48 50 45 40 35 30 25 Přirozený p řír ůstek 21 21 Saldo migrace 25 19 Živ ě narození 20 Zem řelí 15 Přist ěhovalí 10 Vyst ěhovalí 5 0 -2 -5
Kategorie m ěny
Strana 17 (celkem 228) tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009 Počet Počet Počet Počet 65 a obyvatel 0 14 15 64 Obec obyvatel obyvatel obyvatel více 65 a více (%) (%) celkem 0 14 15 64 (%) let
ORP ORP Branišov 230 18,2 42 71,8 165 10 23 České Budějovice 94936 13,1 12 406 71,2 67 625 15,7 14 905 Dasný 304 20,1 61 71,7 218 8,2 25 Hluboká n. Vltavou 4910 15,4 758 71,8 3 524 12,8 628 Hosín 758 15,8 120 72,1 546 12,1 92 Hrdějovice 1594 13,5 215 76,0 1 211 10,5 168 Litvínovice 2032 16,7 340 74,4 1 512 8,9 180 Olešník 751 14,5 109 72,4 544 13,1 98 Vlkov 19 10,5 2 63,2 12 26,3 5 Zahájí 438 17,8 78 71,5 313 10,7 47
Písek Písek Zliv 3708 13,6 504 71,6 2 654 14,8 550 ORP České Budějovice 109680 13,3 14635 71,4 78324 15,3 16721 Horní Kněžeklady 108 9,3 10 61,1 66 29,6 32 Modrá Hůrka 68 13,2 9 64,7 44 22,1 15 Temelín 820 16,7 137 68,8 564 14,5 119
Týn nad Vltavou Žimutice 597 19,9 83 69,5 415 16,6 99 ORP Týn nad Vltavou 1593 15,0 239 68,4 1089 16,6 265 Řešené území celkem 111273 13,3 14874 71,4 79413 15,3 16986 graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009)
Podíl obyvatel podle v ěku v ORP České Bud ějovice
109680 120000
100000 78324
80000 Celkem obyvatel 0-14 let 60000 15-64 let 65 a více let 40000 14635 16721 20000
0
Obyvatelé podle v ěkových kategorií
Strana 18 (celkem 228) graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009)
Podíl obyvatel podle v ěku v ORP Týn nad Vltavou
1593
1600
1400 1089 1200
1000 Celkem obyvatel 0-14 let 800 15-64 let 600 65 a více let 239 265 400
200
0
Obyvatelé podle v ěkových kategorií
tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001)
VŠ VŠ stř. ORP ORP zákl. s SŠ Obec vyšší a více Osoby vzdělání Osoby s odborné bez mat. Osoby se vyučení a Obyvatelé základním vzděláním vzděláním odborné a vzděláním stáří 15 let Osoby bez nástavbové Branišov 132 0 36 55 28 5 3 České Budějovice 81970 184 14405 26460 25090 3830 10607 Dasný 185 1 46 85 41 3 9 Hluboká nad Vltavou 3789 18 879 1345 992 117 377 Hosín 555 0 157 232 119 12 33 Hrdějovice 1175 4 229 359 351 60 158 Litvínovice 904 2 194 343 243 26 89 592 0 177 261 112 10 29 České Budějovice Olešník Vlkov 23 0 9 9 4 0 1 Zahájí 297 0 69 142 66 9 10 Zliv 3110 4 723 1300 811 88 176 ORP České Budějovice celkem 92732 213 16924 30591 27857 4160 11492 Horní Kněžeklady 94 2 42 29 16 1 3 Modrá Hůrka 72 0 34 26 9 2 1 Temelín 596 2 180 278 116 4 8 Vltavou Týn nad Žimutice 480 2 159 204 83 8 19 ORP Týn nad Vltavou celkem 1242 6 415 537 224 15 31 Řešené území celkem 93974 219 17339 31128 28081 4175 11523
Strana 19 (celkem 228) graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001)
Obyvatelé podle dosaženého vzd ělání v ORP České Bud ějovice
100000 92732
90000
80000
70000 15 let a více celkem Bez základ. vzd ělání 60000 Základní vzd ělíní 50000 Vyu čení a st ř. odborné SŠ s maturitou 40000 30591 27857 Vyšší odborné 30000 16924 Vysokoškolské 20000 11492 4160 10000 213 0
dosažené vzd ělání graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001)
Obyvatelé podle dosaženého vzd ělání v ORP Týn nad Vltavou
1400 1242
1200
1000 15 let a více celkem Bez základ. vzd ělání 800 Základní vzd ělání 537 Vyu čení a st řed. odborné 600 415 SŠ s maturitou 400 Vyšší odborné 224 Vysokoškolské 200 6 15 31 0
Dosažené vzd ělání
V Jihočeském kraji bylo k 31. prosinci 2009 na Úřadech práce evidováno 27 530 uchazečů o zaměstnání, když v porovnání s minulým měsícem jejich počet vzrostl o 2 179 osob (o 8,6 %) a meziroční index tak dosáhl hodnoty 157,3 % (nárůst počtu uchazečů o 10 025 osob). Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl v prosinci ve všech okresech, nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 473 osob) a Písek (o 469 osob). Meziročně vzrostl počet uchazečů o zaměstnání nejvíce v okresech Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. V České republice vzrostl počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 53,1 %. Meziroční nárůst v Jihočeském kraji byl mezi kraji České republiky 5 nejnižší. Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se promítl do nárůstu míry nezaměstnanosti, která v porovnání s předchozím měsícem vzrostla o 0,71 procentního bodu na 7,78 %, když se meziročně zvýšila o 2,95 procentního bodu . Z jednotlivých okresů
Strana 20 (celkem 228) byl nejvyšší meziroční nárůst zaznamenán v okrese Tábor, Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Míra nezaměstnanosti byla k 31. 12. 2009 v České republice 9,24 %, když se meziročně zvýšila o 3,28 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti je v Jihočeském kraji třetí nejnižší za Hlavním městem Prahou (3,66 %) a Středočeským krajem (7,01 %). Ke konci roku 2009 bylo na Úřadech práce v kraji nabízeno 1 516 volných pracovních míst , což znamená, že v přepočtu na jedno volné pracovní místo připadá 18,2 uchazečů o zaměstnání . Meziročně klesl počet nabízených volných pracovních míst zhruba na třetinu, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vzrostl více než 4x. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl v České republice k 31. 12. 2009 pouze 17,4 osob.. Údaje o míře registrované nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví a o volných pracovních místech v Jihočeském kraji a jeho okresech jsou v následující tabulce. tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji – meziokresní srovnání
Volná pracovní místa Po čet uchaze čů Míra registrované nezam ěstnanosti v % celkem na 1 volné místo celkem muži ženy index absolutn ě 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009/2008 Kraj celkem 7,78 4,83 6,92 4,03 8,93 5,88 1 516 36,2 18,2 4,2 v tom okresy: České Bud ějovice 5,85 3,62 5,02 2,92 6,97 4,58 550 42,6 11,3 3,0 Český Krumlov 10,19 6,78 9,07 5,83 11,74 8,09 114 29,0 32,7 6,5 Jind řich ův Hradec 8,26 4,56 7,04 3,63 9,90 5,85 116 31,6 35,0 6,3 Písek 8,01 5,26 7,14 4,31 9,10 6,53 159 37,8 18,9 4,9 Prachatice 7,00 4,75 6,51 4,35 7,64 5,26 155 48,9 13,1 4,5 Strakonice 8,46 5,82 7,58 4,98 9,68 6,89 306 29,5 11,2 2,3 Tábor 9,12 4,98 8,52 4,19 9,88 5,94 116 31,9 43,8 8,1
Míra nezaměstnanosti se nevyvíjela v průběhu roku 2009 v kraji rovnoměrně, jak je zřejmé z následujícího grafu. graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 – 12/2009
% Míra nezam ěstnanosti v období 12/2008 - 12/2009 12,0
CK CK 10,0 CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK 8,0 7,78 7,07 CK 6,65 6,69 6,77 6,34 6,57 6,55 6,36 6,37 6,61 5,79 6,0 4,83 CB CB CB CB CB CB CB CB CB CB CB 4,0 CB CB Jč.kraj
2,0 min. okres
max. okres 0,0 XII I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 2008 2009
Rozdíl míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy kraje se pohyboval ve sledovaném období od 2,69 procentního bodu v červenci 2009 do 4,34 procentního bodu v prosinci 2009, když rozdíl mezi nejnižší mírou nezaměstnanosti v okrese České Budějovice (5,85 %) a nejvyšší v okrese Český Krumlov (10,19 %) byl tak za předchozích 12 měsíců nejvyšší. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 je v Jihočeském kraji od roku 2000 historicky nejvyšší, když překračuje doposud předchozí nejvyšší hodnotu ke konci roku 2005 o 1,1 procentního bodu.
Strana 21 (celkem 228) tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ Míra registrované Průměrný ORP Obec Počet obyvatel nezaměstnanosti věk (%)
Branišov 230 2,6 36,4 České Budějovice 94936 3,8 41,2 Dasný 304 3,5 35,9 Hluboká nad Vltavou 4910 3,3 39,6 Hosín 758 3,8 39,1 Hrdějovice 1549 3,1 38,8 Litvínovice 2032 4,7 36,5 Olešník 751 4,4 39,3 Vlkov 19 7,1 53,7 Zahájí 438 4,2 38,3
České Budějovice Zliv 3708 2,7 40,6 ORP České Budějovice 109635 3,9 39,9 Horní Kněžeklady 108 2,3 48,5 Modrá Hůrka 68 3,3 44,8 Temelín 820 7,4 40
Týn nad Vltavou Žimutice 597 6,9 40,6 ORP Týn nad Vltavou 1593 5,0 43,5 graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice
Míra nezam ěstananosrti v ORP České Bud ějovice
8
7
6
5
4 Míra nezam ěstananosrti (%)
3
2
1
0 e c v ov i ov i š jovice k Zl ni ě jov a Hosín ě Vl Zahájí Dasný d Br r itvínovice Olešník H L
eské Bud Č Hluboká nad Vltavou graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou
Míra nezam ěstnanosti v ORP Týn nad Vltavou
8
7
6
5
4 Míra nezam ěstnanosti (%)
3
2
1
0 Horní Kn ěžeklady Modrá H ůrka Temelín Žimutice
Strana 22 (celkem 228) tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) Tržní nájemné Měsíční Roční Regul. nájemné Název okresu Kč Kč/m 2 změna změna reg_najem Kč/m 2 Písek 5440 80 2,66 0 1353 20 České Budějovice 5780 85 0,1 1,19 1639 24 Český Krumlov 5372 79 1,59 0 1353 20 Jindřichův Hradec 4896 72 1,85 0 1410 21 Tábor 5440 80 0,8 10,3 1440 21 Strakonice 5304 78 3,55 0 1382 20 Prachatice 3944 58 0,18 2,18 1353 20 tabulka 10: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání Název okresu 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 České Budějovice 11411 12566 13370 14535 15442 16328 17277 18347 Český Krumlov 11064 11386 12442 13070 13986 14764 15883 16419 Jindřichův Hradec 9676 10226 10913 11880 12502 13292 14242 14925 Písek 9944 12666 11057 11637 12491 13370 13873 14850 Prachatice 9535 10484 10836 11833 12612 13749 14625 14794 Strakonice 10426 11061 11922 13025 13663 14556 15380 15989 Tábor 10838 11350 12166 12950 13959 14374 15130 16059
Graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání
20000
18000
16000
14000 České Bud ějovice 12000 Český Krumlov Jind řich ův Hradec 10000 Písek 8000 Prachatice Strakonice 6000 Tábor
4000
2000
0 r1998 r1999 r2000 r2001 r2002 r2003 r2004 r2005
tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích – meziokresní srovnání (dle ČSÚ) doprava, sklady a spoje NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 8 271,00 9 803,00 11 290,00 12 597,00 0 14 841,00 16 097,00 Jihočeský kraj 7 881,00 9 330,00 10 595,00 12 090,00 12 968,00 13 667,00 14 521,00 České Budějovice 8 436,00 10 074,00 11 415,00 13 557,00 14 686,00 15 114,00 16 553,00 Český Krumlov 7 473,00 9 085,00 10 235,00 11 177,00 12 218,00 13 016,00 13 164,00 Jindřichův Hradec 7 726,00 8 839,00 9 835,00 11 047,00 11 542,00 11 897,00 12 671,00 Písek 7 258,00 8 879,00 10 043,00 11 197,00 11 925,00 13 129,00 13 726,00 Prachatice 7 512,00 8 819,00 10 065,00 11 039,00 11 764,00 12 896,00 12 919,00
Strana 23 (celkem 228)
Strakonice 7 539,00 8 751,00 9 823,00 10 427,00 10 998,00 12 163,00 12 291,00 Tábor 7 629,00 9 014,00 10 429,00 11 230,00 12 063,00 13 098,00 13 579,00 obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 7 220,00 8 742,00 10 504,00 11 737,00 0 14 119,00 15 404,00 Jihočeský kraj 6 378,00 7 647,00 9 158,00 9 979,00 10 807,00 11 541,00 12 711,00 České Budějovice 6 815,00 8 581,00 9 834,00 11 537,00 12 083,00 12 894,00 14 236,00 Český Krumlov 6 827,00 8 149,00 9 654,00 9 742,00 10 196,00 10 805,00 11 344,00 Jindřichův Hradec 5 461,00 6 758,00 8 129,00 9 012,00 10 089,00 10 970,00 11 749,00 Písek 6 311,00 7 328,00 8 440,00 8 667,00 8 958,00 10 157,00 10 903,00 Prachatice 4 913,00 6 549,00 7 924,00 8 394,00 9 161,00 9 897,00 10 622,00 Strakonice 5 569,00 6 489,00 9 363,00 9 477,00 10 748,00 10 821,00 12 677,00 Tábor 6 762,00 7 276,00 9 029,00 9 131,00 10 442,00 10 911,00 12 063,00 ostatních veřejné a sociální služby NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 6 660,00 8 032,00 9 190,00 10 038,00 0 11 322,00 12 112,00 Jihočeský kraj 5 651,00 7 056,00 8 064,00 8 955,00 9 767,00 10 668,00 11 739,00 České Budějovice 6 076,00 7 655,00 8 277,00 9 184,00 9 925,00 11 130,00 12 751,00 Český Krumlov 5 668,00 6 508,00 8 275,00 8 983,00 9 734,00 10 515,00 11 463,00 Jindřichův Hradec 5 025,00 6 808,00 7 743,00 8 451,00 9 431,00 10 377,00 10 930,00 Písek 5 684,00 7 029,00 7 931,00 8 440,00 9 424,00 9 786,00 10 694,00 Prachatice 6 644,00 7 900,00 8 667,00 9 756,00 11 514,00 11 667,00 12 661,00 Strakonice 3 789,00 4 745,00 7 866,00 9 637,00 10 060,00 10 473,00 10 567,00 Tábor 5 205,00 6 459,00 7 276,00 7 965,00 8 001,00 9 823,00 10 592,00 peněžnictví a pojišťovnictví NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 13 974,00 16 421,00 18 771,00 21 158,00 0 25 144,00 28 726,00 Jihočeský kraj 12 469,00 14 345,00 16 018,00 17 121,00 18 537,00 20 682,00 22 002,00 České Budějovice 12 951,00 15 016,00 16 705,00 18 250,00 19 646,00 22 539,00 23 279,00 Český Krumlov 11 676,00 13 963,00 15 797,00 16 314,00 17 075,00 19 187,00 19 365,00 Jindřichův Hradec 13 312,00 14 719,00 16 320,00 16 582,00 17 889,00 20 064,00 20 462,00 Písek 11 432,00 13 250,00 14 237,00 15 215,00 16 891,00 16 270,00 21 247,00 Prachatice 11 813,00 13 581,00 14 493,00 15 141,00 16 148,00 19 982,00 21 500,00 Strakonice 11 895,00 13 447,00 15 144,00 16 031,00 18 044,00 21 353,00 20 500,00 Tábor 12 035,00 13 675,00 15 953,00 16 713,00 18 041,00 19 424,00 20 713,00 pohostinství a ubytování NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 7 294,00 8 330,00 8 254,00 8 979,00 0 10 480,00 11 387,00 Jihočeský kraj 0 7 996,00 6 804,00 7 031,00 7 559,00 8 980,00 9 577,00 České Budějovice 0 0 7 608,00 7 196,00 7 533,00 9 779,00 10 041,00 Český Krumlov 5 973,00 8 514,00 5 935,00 8 527,00 7 695,00 10 011,00 10 895,00 Jindřichův Hradec 0 0 6 116,00 7 545,00 8 189,00 8 884,00 9 708,00 Písek 5 173,00 5 783,00 6 232,00 5 169,00 8 093,00 7 328,00 8 277,00 Prachatice 0 0 7 165,00 7 358,00 7 253,00 9 397,00 10 026,00 Strakonice 6 119,00 7 587,00 7 236,00 7 729,00 7 966,00 7 824,00 9 350,00 Tábor 0 0 5 966,00 5 939,00 6 994,00 7 631,00 7 371,00
Strana 24 (celkem 228) stavebnictví NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 8 889,00 10 189,00 11 236,00 12 236,00 0 13 602,00 14 715,00 Jihočeský kraj 8 789,00 9 876,00 11 084,00 11 965,00 12 100,00 13 014,00 13 899,00 České Budějovice 9 348,00 10 547,00 12 007,00 12 626,00 13 025,00 13 783,00 14 737,00 Český Krumlov 7 858,00 9 385,00 10 677,00 11 606,00 11 922,00 12 563,00 13 057,00 Jindřichův Hradec 7 841,00 8 869,00 9 825,00 10 413,00 10 527,00 11 717,00 12 441,00 Písek 8 719,00 9 256,00 10 684,00 11 641,00 12 445,00 12 731,00 14 191,00 Prachatice 8 002,00 9 133,00 10 790,00 11 638,00 12 343,00 12 755,00 13 736,00 Strakonice 8 489,00 9 075,00 10 142,00 10 976,00 11 148,00 11 826,00 12 991,00 Tábor 9 079,00 10 326,00 11 218,00 12 210,00 11 484,00 13 389,00 14 112,00 školství NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 7 376,00 8 970,00 9 436,00 9 880,00 0 11 282,00 12 406,00 Jihočeský kraj 7 189,00 8 751,00 9 258,00 9 692,00 10 998,00 11 110,00 12 187,00 České Budějovice 6 999,00 8 888,00 9 348,00 9 917,00 11 339,00 11 417,00 12 558,00 Český Krumlov 7 320,00 8 744,00 9 448,00 9 675,00 10 811,00 11 152,00 12 189,00 Jindřichův Hradec 7 248,00 8 613,00 9 220,00 9 579,00 10 720,00 10 894,00 11 861,00 Písek 7 373,00 8 727,00 9 314,00 9 665,00 10 931,00 10 882,00 11 875,00 Prachatice 7 433,00 8 713,00 8 910,00 9 052,00 10 439,00 10 534,00 11 751,00 Strakonice 7 344,00 8 657,00 9 322,00 9 649,00 10 951,00 10 994,00 12 199,00 Tábor 7 143,00 8 694,00 9 111,00 9 699,00 10 962,00 11 139,00 12 081,00 v činnostech prodeje nemovitostí NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 8 844,00 10 554,00 11 614,00 13 110,00 0 15 183,00 16 170,00 Jihočeský kraj 7 194,00 8 747,00 9 197,00 10 140,00 10 402,00 11 072,00 12 551,00 České Budějovice 7 395,00 9 272,00 9 686,00 10 832,00 11 006,00 11 619,00 12 705,00 Český Krumlov 6 556,00 7 993,00 9 548,00 10 445,00 10 527,00 14 201,00 7 485,00 Jindřichův Hradec 6 388,00 7 071,00 7 716,00 7 904,00 8 654,00 8 166,00 7 693,00 Písek 6 350,00 8 331,00 7 881,00 7 631,00 7 584,00 9 086,00 9 730,00 Prachatice 7 932,00 10 482,00 10 084,00 9 774,00 11 137,00 12 668,00 10 417,00 Strakonice 6 661,00 8 371,00 7 295,00 9 245,00 9 730,00 10 220,00 21 774,00 Tábor 7 697,00 8 340,00 9 505,00 10 481,00 10 517,00 10 724,00 12 980,00 v průmyslu NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 8 153,00 9 585,00 10 749,00 11 880,00 0 13 544,00 14 490,00 Jihočeský kraj 7 718,00 9 185,00 10 428,00 11 515,00 12 328,00 13 152,00 13 937,00 České Budějovice 8 669,00 10 549,00 12 089,00 13 633,00 14 864,00 15 847,00 16 585,00 Český Krumlov 7 732,00 8 828,00 10 125,00 11 040,00 11 717,00 12 579,00 13 248,00 Jindřichův Hradec 7 019,00 8 151,00 9 044,00 9 955,00 10 658,00 11 152,00 11 999,00 Písek 7 710,00 9 178,00 9 976,00 10 909,00 11 507,00 11 814,00 12 515,00 Prachatice 6 476,00 7 509,00 8 491,00 8 992,00 10 000,00 10 886,00 11 748,00 Strakonice 7 070,00 8 485,00 9 779,00 10 957,00 11 764,00 12 907,00 13 679,00 Tábor 7 811,00 9 229,00 10 618,00 11 751,00 12 198,00 13 058,00 13 785,00 veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Strana 25 (celkem 228)
Česká republika 9 515,00 11 399,00 11 792,00 12 086,00 0 13 895,00 15 300,00 Jihočeský kraj 9 201,00 11 123,00 11 213,00 11 544,00 12 980,00 13 304,00 14 696,00 České Budějovice 9 826,00 11 852,00 11 556,00 12 107,00 14 019,00 14 216,00 15 562,00 Český Krumlov 9 873,00 11 658,00 11 718,00 11 596,00 12 896,00 13 583,00 14 669,00 Jindřichův Hradec 9 065,00 11 020,00 10 783,00 11 321,00 12 855,00 13 152,00 14 447,00 Písek 8 446,00 10 135,00 10 670,00 10 797,00 11 787,00 11 902,00 13 600,00 Prachatice 9 314,00 11 234,00 11 390,00 11 084,00 12 452,00 13 004,00 14 146,00 Strakonice 8 099,00 9 853,00 10 747,00 11 158,00 12 538,00 13 114,00 14 630,00 Tábor 8 852,00 10 910,00 11 184,00 11 735,00 12 660,00 12 768,00 14 287,00 zdravotnictví, veterinárních služeb a sociálních činností NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 7 510,00 9 065,00 9 635,00 9 961,00 0 11 735,00 13 361,00 Jihočeský kraj 7 324,00 9 094,00 9 776,00 10 234,00 11 625,00 12 160,00 13 609,00 České Budějovice 7 263,00 9 433,00 9 937,00 10 485,00 12 110,00 13 021,00 14 843,00 Český Krumlov 7 773,00 9 420,00 10 102,00 10 275,00 11 979,00 11 943,00 13 240,00 Jindřichův Hradec 7 364,00 8 787,00 9 497,00 10 003,00 11 275,00 11 741,00 13 163,00 Písek 8 276,00 9 176,00 10 458,00 10 946,00 12 142,00 12 748,00 13 546,00 Prachatice 7 048,00 8 537,00 9 289,00 9 624,00 10 521,00 10 859,00 12 022,00 Strakonice 7 227,00 9 068,00 9 487,00 9 752,00 11 193,00 12 015,00 13 060,00 Tábor 6 753,00 8 619,00 9 392,00 9 921,00 11 058,00 10 989,00 12 578,00 zemědělství, lesnictví, těžby dřeva a rybolovu NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 6 895,00 7 830,00 8 600,00 9 318,00 0 10 367,00 11 314,00 Jihočeský kraj 7 110,00 8 101,00 8 923,00 9 662,00 9 805,00 10 634,00 11 495,00 České Budějovice 7 565,00 8 465,00 9 379,00 10 049,00 10 156,00 11 008,00 12 113,00 Český Krumlov 7 587,00 8 378,00 9 234,00 10 263,00 10 844,00 11 897,00 12 354,00 Jindřichův Hradec 6 861,00 7 893,00 8 711,00 9 309,00 9 598,00 10 451,00 11 240,00 Písek 7 129,00 8 331,00 8 990,00 9 674,00 10 138,00 10 740,00 11 519,00 Prachatice 6 923,00 7 863,00 8 469,00 9 546,00 9 608,00 10 614,00 11 172,00 Strakonice 6 709,00 7 808,00 8 727,00 9 434,00 9 000,00 9 958,00 11 018,00 Tábor 6 919,00 7 876,00 8 749,00 9 547,00 9 534,00 10 157,00 11 117,00
Strana 26 (celkem 228) kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území
Strana 27 (celkem 228) kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území
Strana 28 (celkem 228) kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území
Strana 29 (celkem 228)
kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva – podíl obyvatel ve věku 0 14 let
Strana 30 (celkem 228)
kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva – podíl ve věku 65 let a více
Strana 31 (celkem 228)
kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním
Strana 32 (celkem 228)
kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním
Strana 33 (celkem 228)
Kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání
Strana 34 (celkem 228)
kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti
Strana 35 (celkem 228)
A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel Predikce vývoje počtu obyvatel v území je odvozena jednak z prognózy vývoje počtu obyvatel (střední hodnota) dle ČSÚ a tato byla aplikována na řešené území ÚS Vltava. Jedním z předpokladů pro predikci vývoje počtu obyvatel je, že populační vlna z druhé poloviny 70. let, se pravděpodobně již nebude opakovat. Děti těchto dětí se rodí v současné době; vzestup porodnosti posilují navíc porody odložené z 90. let. Novinářský pojem baby boom ale zdaleka neodpovídá intenzitám ze 70. let a je zavádějící; spíše odráží problémy ze zrušených kapacit porodnic, školek atd. Očekává se, že vlna dočasně zvýšené porodnosti brzy skončí. tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském Prognóza vývoje po čtu obyvatel v Jiho českém kraji v letech Věková struktura obyvatelstva 2009 2012 2015 2017 2020 2023 2025 Obyvatelé ve v ěku 0-14 91361 93410 96180 97507 98261 96106 92868 Obyvatelé ve v ěku 15-64 450719 441657 428265 419690 407708 398170 395459 Obyvatelé ve v ěku 65+ 94248 102718 113974 121093 131305 140852 144626 Celkem 636328 637785 638419 638290 637274 635128 632953
Graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ
Vývoj po čtu obyvatel v Jiho českém kraji
2009 639000 2010 638000 2011 2012 637000 2013
636000 2014 2015 635000 2016 2017 634000 2018 633000 2019 2020 632000 2021 631000 2022 2023 630000 2024
2025 Po čty obyvatel v letech 2009 - 2025
Strana 36 (celkem 228)
Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ
Prognóza vývoje obyvatel v Jiho českém kraji podle v ěkovéh o složení
500000
450000
400000
350000
300000
250000 0-14 15-64 200000 65+ 150000
100000
50000
0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Vývoj po čtu obyvatel v letech 2009 - 2025
tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025 ORP České Budějovice celkem 65316 74823 86996 100139 109190 111937 109680 108580 ORP Týn nad Vlt. celkem 3545 3405 2999 2551 1652 1507 1593 1420 Řešené území celkem 68861 78228 89995 102690 110842 113444 111273 110000 graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ
Vývoj po čtu obyvatel v řešeném území
120000
100000
80000
ORP České Bud ějovice celkem 60000 ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem
40000
20000
0 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025
Po čty obyvatel v letech 1950 - 2025
Z průběhu grafu vyplývá, že počet obyvatel v řešeném území bude mírně klesat, což odpovídá současným i dlouhodobě sledovaným trendům. Strmějšímu poklesu obyvatel „brání“ dlouhodobě rostoucí počty obyvatel měst Písku a Týna nad Vltavou. Pouze v případě ORP Milevsko je možno sledovat pravděpodobný trend vývoje počtu obyvatel v menších obcích.
Strana 37 (celkem 228)
Tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025 ORP České Budějovice celkem 65316 74823 86996 100139 109190 111937 109680 127391 ORP Týn nad Vlt. celkem 3545 3405 2999 2551 1652 1507 1593 2473 Řešené území celkem 68861 78228 89995 102690 110842 113444 111273 129864
Graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD
Vývoj po čtu obyvatel v řešeném území dle ÚPD
140000
120000
100000
80000 ORP České Bud ějovice celkem ORP Týn nad Vlt. celkem 60000 Řešené území celkem
40000
20000
0 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025 Po čty obyvatel v letech 1950 - 2025
tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025 Branišov 175 190 164 154 152 159 230 405 České Budějovice 55435 63892 76162 88448 97243 98876 94936 107551 Dasný 187 204 167 181 200 230 304 495 Hluboká nad Vltavou 4263 4485 4236 4371 4277 4582 4910 6105 Hosín 782 819 661 612 610 674 758 1698 Hrdějovice 913 771 692 800 945 1489 1594 2184 Litvínovice 764 921 858 821 854 1121 2032 3277 Olešník 918 885 787 748 741 708 751 986 Vlkov 87 90 66 43 28 24 19 44 Zahájí 424 441 416 414 370 356 438 538 Zliv 1368 2125 2787 3547 3770 3718 3708 4108 ORP České Budějovice 65316 74823 86996 100139 109190 111937 109680 127391 celkem Horní Kněžeklady 272 261 254 192 140 112 108 148 Modrá Hůrka 160 159 134 126 90 83 68 143 Temelín 2031 2012 1811 1546 751 724 820 1520 Žimutice 1082 973 800 687 671 588 597 662 ORP Týn nad Vlt. 3545 3405 2999 2551 1652 1507 1593 2473 celkem Řešené území celkem 68861 78228 89995 102690 110842 113444 111273 129864
Strana 38 (celkem 228) graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice
Prognóza vývoje po čtu obyvatel v m ěst ě České Bud ějovice dle ÚPD
120000
100000
80000
60000 České Bud ějovice
40000
20000
0 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025 Po čty obyvatel v ltech 1950 - 2025 graf 19 Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území
Prognóza vývoje po čtu obyvatel v obcích v řešeném území
7000 Branišov Dasný 6000 Hluboká nad Vltavou Hosín 5000 Hrd ějovice Litvínovice 4000 Olešník Vlkov 3000 Zahájí Zliv 2000 Horní Kn ěžeklady Modrá H ůrka 1000 Temelín Žimutice 0 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025 Po čty obyvatel v letech 1950 - 2025
Jak z průběhu grafů vyplývá jsou prognózy vývoje počtu obyvatel podle navržených rozvojových ploch pro bydlení a z nich odvozeného předpokládaného nárůstu počtu obyvatel a bytů značně optimistické a zřejmě i nadsazené. Nejmarkantnější je to v případě města České Budějovice a obcí Hosín, a Temelín. Rozvojové plochy pro bydlení jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. Výjimku tvoří obce v bezprostřední blízkosti města Českých Budějovic jako Litvínovice, Branišov, Dasný, u kterých křivka grafu vykazuje minimální odchylky od lineárního průběhu, což je dáno skutečným rozvojem individuální bytové výstavby. Dlouhodobě vzestupnou křivku trvale bydlících obyvatel vykazuje i město Hluboká a obce Hrdějovice, Hosín, které mají
Strana 39 (celkem 228) rovněž reálné předpoklady pro rozvoj bydlení. Nicméně v ÚS Vltava je potřeba pro rozvojové plochy s určitou korekcí dimenzovat sítě technické a dopravní infrastruktury, a uvažované počty obyvatel je potřeba chápat jako limitní kapacity.
Kartogram 13: Živě narození
Strana 40 (celkem 228)
Kartogram 14: Zemřelí
Strana 41 (celkem 228)
Kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území
Strana 42 (celkem 228)
Kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území
Strana 43 (celkem 228)
A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí
A.2.5.1. Územní plány velkých územních celků Do řešeného území zasahují tyto schválené (vydané) ÚPVÚC ČBSRA včetně Změny č.1 a č.2 ČBSRA. Dle ustanovení § 187 odst. (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA včetně změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Jejich bližší charakteristiky jsou uvedeny v části vyhodnocení schválených ÚPD na začátku textu (kapitola A.1.2.1).
A.2.5.2. Zásady územního rozvoje Kromě těchto platných a schválených ÚPVÚC jsou v současné době zpracovávány ZÚR JČK. Návrh ZÚR Jihočeského kraje je dokončen a převzat pořizovatelem, včetně dokumentace SEA a hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a kompletního rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 stavebního zákona. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 stavebního zákona.
A.2.5.3. Územní plány obcí Většina obcí má platnou územně plánovací dokumentaci (územní plány) pořízené v průběhu posledních 20 let. Územní plány obcí navíc mají schváleno či rozpracováno řadu změn, což je na úkor přehlednosti o stavu a vývoji v území. Řada územních plánů je ovšem v rozporu s platnou legislativou (přílišná podrobnost, chybějící oddíly a kapitoly požadované současně platným stavebním zákonem).
Tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území Obec Název ÚPD Zpracovatel Rok schválení, rozpracovanost ÚPnSÚ Branišov 3 RNDr. PERLÍN RADIM, PRAHA 15.1.1997
Branišov Změna č.2 ÚPnSÚ AD, České Budějovice 27.5.2009 Branišov ÚPnM České Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér 17.6.2000 České Budějovice Brno, Brno Budějovice Změna č.1 – 36 ÚPnM Různí zpracovatelé 24.10.2002 26.11.2009 České Budějovice ÚPO Dasný A+U DESIGN, České Budějovice 5.12.2002 ÚPO Dasný Změna č. 1 ÚPO ÚP STUDIO České Budějovice 6.8.2009 Dasný ÚPnSÚ Hluboká nad A+U Design, České Budějovice 17.10.1994 Vltavou Hluboká nad Změna č.1 – 4 ÚPnSÚ A+U Design, České Budějovice 9.7.2004 Vltavou Hluboká nad Vltavou ÚP Hluboká nad AD, České Budějovice Řízení o návrhu ÚP 2010 Vltavou ÚPO Hosín AD, České Budějovice 1.9.2001 Hosín Změna č.2 ÚPO Hosín AD, České Budějovice 27.10.2006 Horní ÚPO Horní Kněžeklady ÚP STUDIO České Budějovice 29.6.2000 Kněžeklady Hrdějovice ÚPO Hrdějovice UPLAN s.r.o., Vlastiboř Projednání návrhu 2010 ÚPO Litvínovice AD, České Budějovice 25.6.2004 Litvínovice ÚP Litvínovice AD, České Budějovice Projednání zadání 6.3.2009 Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, Modrá Hůrka ÚPO Modrá Hůrka 16.3.2005 České Budějovice Změna č.1 ÚPO Modrá Architektonický ateliér ŠTĚPÁN , 29.8.2009
3 V rámci ÚPnSÚ Dubné
Strana 44 (celkem 228)
Hůrka České Budějovice Změna č.2 ÚPO Modrá Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, Schváleno zadání 2008 Hůrka České Budějovice ÚPnSÚ Olešník A+U Design, České Budějovice 8.10.1999 Změna č.1 ÚPnSÚ A+U Design, České Budějovice 8.3. 2003 Olešník Olešník Změna č.2 ÚPnSÚ A+U Design, České Budějovice 5.1.2006 Olešník ÚPnSÚ Temelín A+U Design, České Budějovice 26.6.1997 Změna č.1 ÚPnSÚ A+U Design, České Budějovice 18.8.2006 Temelín Změna č.2 ÚPnSÚ Temelín A+U Design, České Budějovice 21.1.2004 Temelín 15.4.2009 veř.projednání ÚP Temelín A+U Design, České Budějovice konceptu + SEA , únor 2010 odevzdání návrhu 6.8.1999 zpracovává se čistopis Vlkov ÚPO Vlkov SURPMO, a.s., Praha 5.9.2000 stanovisko nadřízeného orgánu Zahájí ÚPO Zahájí UA Projekce, České Budějovice 20.6.1999 Zliv ÚPnSÚ Zliv AD, České Budějovice 1.2.1994 Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, ÚPO Žimutice 19.7.2000 České Budějovice Změna č.1 ÚPO Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, 28.10.2003 Žimutice České Budějovice Žimutice Změna č.2 ÚPO Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, 8.9.2004 Žimutice České Budějovice Změna č.3 ÚPO Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, Schváleno zadání 29.6.2009 Žimutice České Budějovice
A.2.5.4. Územně analytické podklady Zpracovatel ÚS Vltava obdržel od pořizovatele kompletní sadu digitálních dat územně analytických podkladů (ÚAP) pro řešené území i širší vztahy dne 31. 8. 2009. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území).
A.2.5.5. Program rozvoje Jihočeského kraje Program rozvoje Jihočeského kraje (dále též jen „PRK“) je základní strategický materiál Jihočeského kraje, obsahující Titulní stranu s obsahem a úvodním slovem hejtmana, Přehled programových dokumentů, Sociálně ekonomický profil kraje, SWOT analýzu, Strategickou část, Návrh financování, Zabezpečení realizace, Závěr a seznam použitých zkratek a dále přílohy Výsledky realizace Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje z roku 2001 – souhrnná bilance za uplynulé období, Analýza vybraných projektů, Hlavní směry Regionální inovační strategie, Hospodářsky slabé regiony – vymezení, Oblasti ohrožené vysídlením, Základní struktura a obsazení pracovních týmů při implementaci PRK, Tabulkové přílohy, Mapové přílohy a Stanovisko Ministerstva životního prostředí k návrhu koncepce.
Pro územní studii je zásadní SWOT analýza, ze které vyplývá, že mj. patří mezi SILNÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o výhodná geografická poloha v centru Evropy a na hranici s Německem a Rakouskem, včetně tradičních vazeb na sousední regiony, o vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou, o rozvíjející se malé a střední podnikání, o potenciál biomasy jako obnovitelné suroviny, o vyvážené rozmístění přirozených center měst střední velikosti, o vysoký rozvojový potenciál cestovního ruchu; zachovalá, ekologicky hodnotná a turisticky atraktivní příroda a kulturní krajina, s velkou koncentrací historických památek, o tradice lázeňství;
Strana 45 (celkem 228)
o atraktivita regionu a vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy, rekreační plavby a hipoturistiky, o postupně se zlepšující technický stav dopravních cest, zejména silnic nižších tříd, o existence dílčích územních plánů a kvalitní příprava ZÚR JČK dle nového SZ; SLABÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o socioekonomické disparity mezi jednotlivými částmi kraje, o neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN T (dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4), o chybějící obchvaty sídel především na silnicích I. a II. třídy, o velký podíl ekonomicky slabých obcí s malým počtem obyvatel, o nedostatečná investiční vybavenost nemocnic a zařízení sociálních služeb, o nevyhovující struktura a kapacita sociálních služeb a zařízení, o zastaralý stavebně technický stav některých pobytových zařízení sociálních služeb, o nevhodná druhová skladba lesních porostů v některých mikroregionech vůči působení vlivu biotických a abiotických činitelů, o nevhodné využití zemědělské půdy (např. vysoká míra zornění) a kulturní krajiny v některých oblastech kraje, o nedostatečná infrastruktura pro volnočasové aktivity, o špatný stav některých technických a kulturně historických památek, o sezónně nevyvážená nabídka cestovního ruchu, o špatný stav okolí hlavních přístupových komunikací (např. absence vybavených odpočívadel, opuštěná tržiště, prostituce), o pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav, o existující bariéry migrace ryb; PŘÍLEŽITOSTI Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o rozvoj podnikatelských služeb, zejména specializovaných, o regionální a místní možnosti využití existence celostátně významného energetického zdroje (Temelín), o trvale udržitelné využití přírodních atraktivit a kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, včetně lázeňství, o rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem a lázeňstvím, o budování cyklostezek a rozvoj sítě cyklotras v regionu, o dokončení Vltavské vodní cesty a její využití pro rekreační plavbu, o tvorba nových a inovace stávajících produktů cestovního ruchu, o posilování úrovně koordinace a řízení cestovního ruchu na úrovni regionů a kraje, o jednotný marketing Jihočeského kraje jako významné turistické destinace, o vybudování dálnice D3, rychlostní komunikace R3 a dokončení modernizace IV. tranzitního železničního koridoru v ose Eurokoridoru sever jih, včetně výstavby nové tratě České Budějovice – Linz, o dostavba rychlostní komunikace R4 od hranic kraje ke křížení se silnicí I/20 a modernizace silnice I/4 až na státní hranici s Německem, o využití splavnosti řeky Vltavy pro rekreační a příležitostnou vodní dopravu, o produkce a zpracování obnovitelných zdrojů energie v souladu se závazkem EU, o zlepšování dostupnosti a kvality veřejných služeb; HROZBY pro území Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o nepříznivá struktura a vývoj populace v řadě lokalit kraje, o nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími náklady na zdravotní a sociální služby, o pokles počtu žáků a studentů z důvodu nepříznivého demografického vývoje zejména 90. let 20. století, o zpomalení výstavby a nedokončení dálnice D3, rychlostní silnice R3 a odklad dokončení komunikace R4 a modernizace I/4 ve směru Praha – Strakonice –Strážný – Pasov, o pomalá výstavba IV. tranzitního železničního koridoru v důsledku nedostatku finančních prostředků, o prohloubení socioekonomických disparit uvnitř kraje a zhoršování dostupnosti služeb, pracovních příležitostí a dopravní dostupnosti ve venkovském prostoru, o problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na rozvoj kraje a obcí, o zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě, o chátrání kulturních movitých a nemovitých památek z důvodů nedostatku zejména centrálních finančních zdrojů, o nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany přírody, o růst dopravního zatížení silnic a další zhoršování jejich technického stavu, o problematické splnění směrnic EU o čištění odpadních vod do roku 2010, o nedostatečná péče o tvorbu a obnovu krajiny a o zvyšování její ekologické stability, o urbanizace volné krajiny (mimo území určená k zástavbě ÚPD),
Strana 46 (celkem 228)
o neexistence volného tržního prostředí v zemědělství – zvyšující se závislost konkurenceschopnosti zemědělství na dotační politice státu a EU, o další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení volné migrace druhů.
Dalším zásadním oddílem PRK je STRATEGICKÁ ČÁST , obsahují VIZI Jihočeského kraje v této definici: „Jihočeský kraj bude v horizontu roku 2013 konkurenceschopným a prosperujícím regionem s vysokou kvalitou života obyvatelstva.“, tezi, že konkurenceschopnost a prosperita Jihočeského kraje bude vycházet z jeho ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU : o kulturně sociálního prostředí kraje, které je pozitivně ovlivněno sdílenými hodnotami vyrůstajícími z tradic kraje a sociální soudržností obyvatel, o vyšší aktivity podnikatelského sektoru, zvláště malých a středních podniků, která umožňuje využít schopností obyvatel a rozšířit spektrum podnikatelských činností na území kraje, o dostupnosti vody, energií, médií a informací nezbytných k realizaci rozvojových aktivit, o kvalitní vnitřní i vnější dopravní dostupnosti, o zemědělského sektoru reflektujícího reformní trendy EU a postupnou liberalizaci světového trhu se zemědělskými komoditami, o rozmanitosti krajiny a přírody, kulturního dědictví a specifik kraje zabezpečujících možnosti rozvoje cestovního ruchu, o venkovských oblastí s pestrou škálou ekonomických, sociálních a kulturních aktivit, které zajistí stabilizaci osídlení, o měst a jejich zázemí, která jsou prostřednictvím vzájemné sítě vazeb motorem socioekonomického rozvoje kraje, GLOBÁLNÍ CÍL , definovaný takto: „Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje.“, konkretizovaný do 8 PRIORITNÍCH OS (1. Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika, 2. Lidské zdroje a sociální soudržnost, 3. Dostupnost a infrastruktura, 4. Rozvoj urbánních prostorů, 5. Venkovský prostor, 6. Cestovní ruch, kulturní a přírodní dědictví, 7. Efektivní veřejná správa a modernizace institucí, 8. Životní prostředí), kdy osy č. 3., 4., 5., 6. a 8. se bytostně dotýkají obsahu řešení územní studie, a kdy každá prioritní osa má svůj STRATEGICKÝ CÍL , kdy strategickým cílem prioritní osy je o Dostupnost a infrastruktura je zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti (osa 3), o Rozvoj urbánních prostorů Jihočeského kraje je podpora posilování role měst jako přirozených rozvojových center území se zaměřením na komplexní přístup k řešení jejich specifických problémů (osa 4), o Venkovský prostor je podpora diverzifikace venkovské ekonomiky se zaměřením na využívání moderních forem zemědělství, rybářství a lesnictví, se současným využitím potenciálu a zachování místních tradic a hodnot krajiny (osa 5), o Cestovní ruch, přírodní a kulturní atraktivity je rozvíjení cestovního ruchu se zaměřením na jeho různé druhy se současným využitím potenciálu kulturního dědictví s ohledem na zachování jeho specifických hodnot (osa 6), o Životní prostředí je zabezpečení podmínek dílčích aspektů ochrany životního prostředí a zavedení systému řešení integrovaných rizik (osa 8), a kdy pro naplnění těchto cílů jsou navržena dále uvedená opatření s jednotlivými operačními cíly, kdy dále vybíráme OPERAČNÍ CÍLE s přímou vazbou na obsah řešení studie: o Rozvoj regionální a místní dopravní infrastruktury, o Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, o Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, o Zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energií, o Podpora dostupnosti internetu v kraji, o Dostupnost telekomunikačních sítí, o Podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách kraje, o Modernizace a rozvoj infrastruktury sloužící pro veřejnou dopravu, o Komplexní přístup k revitalizaci vybraných částí měst (center, veřejných prostor, tradičních obytných zón zvláště panelových sídlišť, tradičních průmyslových a obdobných zón – revitalizace brownfields), o Vyřešení dopravní situace ve městech (veřejná doprava (MHD), bezpečnost a řízení provozu (dopravní telematika, city logistika), cyklistika, pěší zóny, doprava v klidu), o Posilování aktivit měst a urbanizovaných prostorů v území,
Strana 47 (celkem 228) o Překonání nedostatečné kritické váhy měst prostřednictvím síťování, tj. vytvářením hmotných (infrastrukturních) i nehmotných (informačních, znalostních, vztahových) sítí pro posílení toků zboží, kapitálu, informací, znalostí apod., o Posilování vazeb město – zázemí, o Diverzifikace zemědělských činností, o Zlepšení podmínek pro tvorbu nových pracovních příležitostí na venkově, o Posílení různorodosti venkovské ekonomiky prostřednictvím podpory zakládání nových podniků a jejich rozvoje, o Rozšíření škály služeb na venkově, o Tvorba podmínek pro nové investice, o Zvýšení konkurenceschopnosti podporou mimoprodukčních funkcí, o Rozvoj ekologického zemědělství, o Posílení využití obnovitelných zdrojů energie, především travní a dřevní biomasy, o Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím lepšího využití potenciálů lesů a jejich produkčních faktorů, o Posílení konkurenceschopnosti dalším rozvojem technického potenciálu a podporou inovačních technologií a procesů, včetně alternativní produkce dřeva, o Podpora navazujícího dřevozpracujícího průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, o Zvýšení hospodářské hodnoty soukromých i obecních lesů, o Zvýšení podílu lesnictví na vodním hospodářství posílením vodohospodářské a hydrické funkce lesů, o Posílení kvantitativně a kvalitativně odpovídající struktury zařízení CR, o Rozvíjení lázeňských a wellness kapacit, o Rozvoj a rozšiřování doplňkové infrastruktury CR, o Zlepšení kvality a dostupnosti infrastruktury CR v oblasti turistických cest (naučné stezky, hipostezky, vodní cesty atd.) a cyklistických tras, vč. doprovodné infrastruktury a značení, sportovně rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch, infrastruktury pro zimní turistiku (lyžařské a běžecké areály), zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness), ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku, o Rozšiřování vhodných a dosud nevyužívaných ploch k realizaci sportovních a volnočasových aktivit, o Rozvoj produktů pro zimní sezonu, o Efektivnější využití lázeňských a wellness kapacit a rozšíření lázeňských služeb, o Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu, o Podpora vodní turistiky a CR podél vodních toků a vodních ploch, o Podpora tvorby produktů využívaných pro přilákání návštěvníků mimo hlavní sezonu zaměřená na specifickou strukturu návštěvníků (např. nordic walking, golf, poznávací turistika), o Využití místního potenciálu při ochraně a využívání kulturního a přírodního dědictví pro posílení pocitu sounáležitosti s regionem a při rozvoji CR v Jihočeském kraji, o Využití kulturních zařízení (divadla, muzea, galerie) pro rozvoj kulturních aktivit v regionu, o Podpora využívání destinačního managementu pro koordinaci, podporu i rozvoj CR v Jihočeském kraji, o Podpora malých a středních podniků působících v CR, o Územně vyvážené zvýšení návštěvnosti kraje, o Prodloužení délky pobytu návštěvníků, o Vytvoření podmínek pro prodloužení letní a zimní sezony, podpora rozvíjení CR mimo sezónu, o Ochrana a využívání vodních zdrojů, o Ochrana ovzduší a snižování emisí, o Ochrana přírody, tvorba krajiny, o Zkvalitnění nakládání s odpady a řešení starých ekologických zátěží, o Omezování rizika povodní a jejich dopadů, o Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, o Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, o Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, o Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, o Zabezpečení nouzového zásobování vodou, o Udržování, ochrana a tvorba harmonizované, ekologicky stabilní a trvale produkční krajiny, o Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny, o Zvýšení ekologické stability lesa a posílení jeho mimoprodukčních funkcí, o Zvýšení ekologické stability rybničních soustav a posílení jejich mimoprodukčních funkcí (nutnost postupné modernizace rybníků a rekonstrukcí hrází), o Zvýšení ekologické stability a jakosti tekoucích vod (říčních systémů) a jejich revitalizace (renaturalizace), o Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny z hlediska vodního režimu,
Strana 48 (celkem 228)
o Zamezení nevhodné urbanizace volné krajiny, o Racionální přístup k těžbě a zpracování nerostných surovin a omezování jejich negativních dopadů na krajinu a životní prostředí, o Zachování půdní úrodnosti, o Zvýšení atraktivity krajiny pro cestovní ruch; kdy na tyto operační cíle navazují již konkrétní AKTIVITY, které již nebudou pro jejich velké množství jednotlivě vybírány a uváděny přímo zde v textu studie. 4
A.2.5.6. Další strategické dokumentace krajského významu Další strategické dokumenty vydané a pořízené Jihočeským krajem v oblasti dopravy, energetiky, cestovního ruchu, ochrany přírody, odpadového hospodářství nebo surovinového potenciálu kraje jsou obvykle buď přímo koncepčního charakteru s malým územním průmětem do územně plánovací dokumentace nebo ryze oborové, jejichž průmět do řešení studie je vždy omezen na konkrétní oblast hodnot v území nebo limitů využití území. Z těch zásadních, které byly využity pro zpracování analytické části územní studie a bude z nich vycházeno při tvorbě obsahu návrhové části je potřeba zmínit: Koncepci ochrany přírody a krajiny (dále jen „KOPK“) JČK, zpracovaná sdružením forem ATEM s.r.o. a EIA servis s.r.o. v roce 2008, řešící zásadní otázky environmentálního charakteru, Územně energetickou koncepci Jihočeského kraje (resp. její aktualizace provedená firmou SEVEN v roce 2008), vymezující priority v oblasti elektroenergetiky, zásobování teplem, obnovitelných zdrojů energie, a další, Krajský generel nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (dále jen „NR R ÚSES“) zpracovaný v roce 2007 týmem řešitelů Ing. Friedrich, Ing. Popela, Ing. Wimmer, Ing. Novák) vymezující nadregionální a regionální biokoridory a biocentra do polygonů vč. vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (dále jen „PRVKÚC“) Jihočeského kraje, vč. jeho dvou aktualizací, který je zevrubně vyhodnocen v poslední části této studie, Plán odpadového hospodářství a Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Regionální surovinová politika Jihočeského kraje.
A.2.5.7. Další součásti legislativního prostředí Územní rozvoj řešeného území je silně ovlivněn rozdělením pravomocí mezi státní správu a samosprávou v rozsáhlých územích, jejichž správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí. Vzhledem ke značnému podílu ploch s režimem ochrany přírody a krajiny (MZCHÚ, ÚSES apod.) vytváří pro řešené území významný legislativní rámec zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z něho se odvozují režimy a omezení v chráněných územích a jejich ochranných pásmech. V řešeném území se nachází mnoho vodních toků, nachází se zde významná víceúčelová vodní nádrž Hněvkovice (důležitá pro zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží, odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení, zejména odběr chladící vody pro JE Temelín, ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení, k výrobě elektrické energie, výkon rybářského práva, likvidace havárií v jakosti vody, zajištění plavby v nádrži – součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou, rekreace a vodní sporty) a zdroje podzemních vod. Další regulace využití území se tak mohou odvíjet i od zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Z hlediska přírodního pilíře se na legislativním rámci dále mimo jiné podílejí zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a dalších.
A.3. Hodnoty řešeného území (§ 18 odst. (4) stavebního zákona) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území
4 Více viz Program rozvoje Jihočeského kraje, strategická část, k dispozici na webových stránkách Jihočeského kraje v sekci Koncepční materiály na adrese http://www.kraj jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=710&par[lang]=CS.
Strana 49 (celkem 228)
A.3.1. Přírodní hodnoty Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutokem velkých řek Vltavy a Malše, v jižní části řešeného území. Dominantou řešeného území a hlavním předmětem řešení je vodní nádrž Hněvkovice, jež od přehradního profilu v ř. km 210,390 vyplňuje zde již hluboké údolí vodního toku Vltavy. Osa vodní nádrže generelně směřuje severojižním směrem s malými odchylkami v jižní části plochy. Říční údolí bylo dosti hluboké a vyznačovalo se strmými břehy, do nichž byla hluboko zaříznuta údolí menších i větších přítoků, jež po naplnění nádrže vytvořily v převážné míře úzké a relativně hluboké zátoky. Po naplnění přehradní nádrže vznikla vodní plocha délky asi 18,59 km. I při naplnění nádrže na maximální provozní hladinu je hladina nádrže stále ještě výrazně převyšována okolními břehy, jež se nacházejí o 40 až 200 m výše. Terén je v dolní části nádrže až zhruba k obci Purkarec relativně otevřený, s poněkud ploššími břehy, dále proti proudu je i nad současnou vodní hladinou zhusta velmi strmý, zpravidla porostlý lesy, nebo skalnatý. Ve všech těchto charakterově odlišných krajinných segmentech převládá nejenom prostorová členitost, živost a dynamika (včetně pánevních oblastí vymezených výraznými horizonty), ale i úměrné členění dané formami hospodářského využití. S výjimkou urbanizovaných území českobudějovické aglomerace, a s výjimkou extrémní technické stavby – Jaderné elektrárny Temelín – převládá v krajinné scéně úměrné měřítko odpovídající kultivované kulturní krajině se zemědělskou výrobou, přizpůsobenou členitému reliéfu. V řešeném území přispívá k výraznosti obrazu krajiny i přítomnost stop historického vývoje krajiny a osídlení. Zvláště patrné jsou kulturní a historické hodnoty krajiny v komponovaných krajinářských úpravách Hlubocka.
A.3.1.1. Krajinný ráz Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu, výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Charakteristické krajinné prostory jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Některá z takových území jsou chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině.
Oblast krajinného rázu – Bechyňsko Vltavotýnsko Rozsáhlá oblast krajinného rázu, jejíž osami jsou výrazné koridory údolí Vltavy a Lužnice, do řešeného území zasahuje pouze svým jižním okrajem. Koridory řeky Vltavy jsou provázeny lesními porosty stejně jako údolí přítoků. V náhorních polohách na mezivodních hřbetech vzniká otevřenější zemědělská krajina. Kontrast většího měřítka s uzavřenými scenériemi zahloubených poloh vytváří výrazné estetické hodnoty. V krajině je přítomno harmonické měřítko a (zejména v zahloubených uzavřených prostorech) ve scenériích se uplatňuje jedinečný soulad historických sídel a krajinného rámce údolí. Do jižní části oblasti a zejména do řešeného území zasahuje historická krajina Hlubocka s oborami. Hlavní osu krajiny tvoří tok Vltavy, vodní síť doplňují již jen drobné přítoky charakteru potoků. Na Vltavě je vytvořeno několik vodních děl, součástí Vltavské kaskády. Nejnovějšími stupni Vltavské kaskády jsou Hněvkovická přehrada, vybudovaná na řece Vltavě v letech 1986 1991, a vodní dílo Kořensko, které zasahují do severní poloviny řešeného území. Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Lesy, zejména smrkové a borové, rozčleňují plochy polí a luk. Struktura rozložení lesů a orné půdy odpovídá historickým mapám a navazuje na původní krajinnou strukturu. Oblastí prochází zejména komunikace nižších tříd, které navazují na historickou cestní strukturu doloženou historickými mapami. Výraznou novou dominantou nejen této oblasti, ale celé velké části Jihočeského kraje, je stavba jaderné elektrárny Temelín, zkolaudovaná v roce 2006 (pozn. již mimo řešené území, ale je nepřehlédnutelnou pohledovou dominantou celé této oblasti). obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice
Strana 50 (celkem 228) obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic
obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území
Oblast krajinného rázu – Českobudějovická pánev Oblast krajinného rázu, která zahrnuje jeden z hlavních a typických prostorů Jižních Čech. Má dva kontrastní charaktery spolupůsobící v uzavřeném prostorovém rámci – silně urbanizovanou krajinu velkého města postupně vyplňující prostor mezi svahy Rudolfova, Hosína a Blanského lesa a rozlehlou rybniční krajinu táhnoucí se od Českých Budějovic k Vodňanům. Prostorové vymezení výrazným masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a výrazná hrana Táborské pahorkatiny, do které se zařezává údolí Vltavy po Hlubokou, je vedle dílčích scenérií rybniční krajiny hlavním atributem estetické atraktivnosti krajiny. Krajina mimo urbanizované území vyniká uvnitř rybničních soustav harmonickým měřítkem a harmonickými prostorovými vztahy. Významné hodnoty do krajiny vnášejí historické krajinné úpravy Hlubocka s překrývajícími se vrstvami postupné kultivace od středověké rybniční soustavy až po pozdně romantické úpravy druhé poloviny 19. století. Oblast z velké části náleží k Blatské pánvi (Vodňanská a Zlivská pánev, Chvalešovická pahorkatina), JV části Českobudějovické pánve. Jedná se o širokou tektonickou příkopovou sníženinu protaženou směrem SZ JV (ploše pahorkatinný až plošinný povrch a akumulační georeliéf nízkých teras Vltavy a širokých niv vodních toků) Krajina je charakteristická řadou vodních toků, přítoků Vltavy s vedlejšími rameny, slatěmi a mrtvými kanály, potoky a množstvím rybníků. V Českobudějovické pánvi v povodí Vltavy se nachází výrazná českobudějovicko hlubocká rybniční skupina s největším rybníkem Bezdrevem, vybudovaným koncem 15. století. Z ostatních rybníků této skupiny je z turistického hlediska zajímavý např. Munický rybník v blízkosti Hluboké nad Vltavou. Oblast je málo zalesněná smrkovými a borovými porosty s dubem letním, méně bukovými porosty. Ve vazbě na množství rybníků se objevují cenné mokřiny, pobřežní mokřady a vlhké, břehové a litorální porosty a rákosiny. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ (vázané zejména na vodní plochy a jejich břehy), v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Původně bylo jádro oblasti bažinaté, proto je osídlení pravděpodobně o něco pozdější než v přilehlém Pošumaví. Více dokladů pochází teprve z doby kolem přelomu letopočtu. Dnes je krajina převážně odlesněná, v minulosti typické vlhké louky byly z velké části převedeny na ornou půdu nebo zmeliorovány. Krajinu prostupuje velké množství rybníků. Osu oblasti tvoří silnice I/20. České Budějovice jsou významnou silniční i železniční dopravní křižovatkou. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. Jižní okraj oblasti zaplňuje výrazně urbanizovaná plocha města České Budějovice a jeho aglomerace. Královské město České Budějovice jsou správním, historickým, kulturním, dopravním a průmyslovým centrem kraje. České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Kromě Českých Budějovic má městský status Hluboká nad Vltavou (1378), Zliv (1409). Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských zemědělských sídel. V
Strana 51 (celkem 228) oblasti se nachází množství architektonicky cenných objektů a souborů. Zámek Hluboká nad Vltavou, výrazná dominanta čnící nad Českobudějovickou pánev, je spolu s loveckým zámkem Ohrada národní kulturní památkou. České Budějovice jsou městskou památkovou rezervací. Řada vesnic je vesnickými památkovými rezervacemi a zónami. Na Hlubockém panství Schwarzenbergů vznikla velmi harmonická kultivovaná lovecká krajina s prvky krajinářských kompozic. Západně od Českých Budějovic se v rybniční krajině nachází řada venkovských sídel, představujících unikátní soubor lidové architektury. Vesnickými památkovými zónami v řešeném území jsou Bavorovice a Munice.
Obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště
obrázek 5: Největší rybník v řešeném území Bezdrev
obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi
Oblast krajinného rázu Lišovský práh západní Třeboňsko Do řešeného území zasahuje pouze okrajově na jihovýchodním okraji (část území obce Hosín). Prudké svahy Rudolfovska ohraničují na západě vyvýšenou polohu krajiny Lišovského prahu, na severu tvoří méně výrazný krajinný předěl mezi Českobudějovickou pánví a soběslavsko – veselskými blaty Hlubocká pahorkatina. Výhledy do Českobudějovické pánve jsou velmi atraktivní, na jihovýchodě ohraničené horizonty Novohradských hor, na jihu masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a na jihozápadě se zvedají lesnaté hřbety Podhůří Šumavy se vzdálenějšími horizonty hřebenů Šumavy. Vlastní krajina vyvýšené polohy je zemědělského charakteru s větších měřítkem členění zemědělských ploch a lesních
Strana 52 (celkem 228) porostů. Členitá pahorkatina na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice, s rozčleněným erozně denudačním povrchem asymetrické hrásťové stavby, silně tektonicky porušeným, s pásmem nejvýraznějších elevací na západě, se strukturními hřbety a suky, se zbytky zarovnaných povrchů. Lišovský práh (Hlubocká a Dobrovodská pahorkatina). Oblast leží na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice. Zdejší toky jsou poměrně malé, charakteru potoků. Místy se objevují rybníky, mokřady a vlhké louky. Oblast je středně zalesněná smrkovými a borovými porosty s bukem a modřínem. Lesy oddělují pole a louky, některé vlhké. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Oblast byla osídlena poměrně pozdě a osídlení nebylo příliš husté. Dnešní krajina má leso polní charakter, lesní plochy prostupují plochy lesů, polí, luk a rybníků. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu
obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká
obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína
Strana 53 (celkem 228)
Kartogram 17: Krajinný ráz v řešeném území
Strana 54 (celkem 228)
Kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území
Strana 55 (celkem 228)
A.3.1.2. Lokality NATURA 2000
Ptačí oblast CZ0311036 Hlubocké obory Ptačí oblast se nachází severně od Českých Budějovic na obou březích řeky Vltavy. Rozkládá se mezi obcemi Chlumec, Poněšice, Vlkov, Vitín, Dobřejovice a Munice. Ve směru VZ měří v nejširším místě 9,1 km od SJ pak 6,7 km. Zahrnuje dvě obory Poněšickou a Starou a 3 maloplošná zvláště chráněná území PR Karvanice, PR Libochovka a PP Baba. Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: 3321.5722 ha Biota: Ptačí oblast je tvořena téměř výhradně souvislým lesním komplexem po obou březích Vltavy, jehož nejvýznamnější součástí jsou dvě obory: na levém břehu řeky Stará obora o výměře 1 511 ha, založená v r. 1771, s chovem daňka, muflona a prasete divokého a na pravém břehu Poněšická obora o výměře 1 742 ha, založená v r. 1853, kde je chován jelen evropský. Obě obory jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Díky specifickému způsobu lesního hospodaření se v nich i v přiléhajících územích na svazích údolí Vltavy udržel vysoký podíl listnatých dřevin v porostech (kolem 50 %, především dub, buk a lípa). Podstatný je také vysoký podíl starých a “přestárlých” porostů (”porosty ve stoprocentní likvidnosti” ve smyslu rámcových směrnic pro hospodaření v odpovídajících hospodářských souborech, ne fyzická přestárlost porostů). Listnaté porosty starší než 90 let zaujímají plochu více než 800 ha, ve stáří nad 120 let pak plochu více než 450 ha. V zájmové oblasti jsou vyhlášeny genové základny dubu letního, buku lesního, lípy srdčité a smrku ztepilého na celkové ploše 1 308 ha. Obmýtí je v genových základnách stanoveno pro dub na 160 180 let, pro buk a lípu na 140 let a pro smrk na 130 let; obnovní doba je 50 let. Kvalita a význam: Díky vysokému zastoupení listnatých dřevin v porostech dosahují zde neobvykle vysoké početnosti některé typické druhy ptáků evropského listnatého lesa. Jedná se především o dva druhy z přílohy I směrnice o ptácích strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis). V oblasti jsou běžné i další druhy evropského listnatého lesa, jednak z řádu šplhavců: žluna zelená (Picus viridis), žluna šedá (Picus canus), strakapoud malý (Dendrocopos minor) a datel černý (Dryocopus martius), a také z řádu pěvců: šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a dlask tlustozobý (Coccothraustes cocothraustes). Početnosti několika desítek párů dosahuje také holub doupňák (Columba oenas).Od roku 1990 ve Staré oboře pravidelně hnízdí pár orla mořského (Haliaeetus albicilla). Při průzkumu v 2001 byli dále zjištěni včelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus), rorýs obecný (Apus apus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus corax). Zranitelnost: Stav navržené ptačí oblasti Hlubocké obory lze charakterizovat jako dlouhodobě vyrovnaný, stabilní, stejně jako stav populací cílových druhů. Management: zodpovědný orgán Krajský úřad Jihočeského kraje, tradiční lidské činnosti v oblasti:lesnictví, chov zvěře, myslivost . Možné střety zájmu: Neuvedeno obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy)
Evropsky významná lokalita CZ0314126 Hlubocké obory Lokalita sestává ze dvou částí, oddělených tokem Vltavy. Stará obora leží při levém břehu Vltavy, její jižní okraj zasahuje téměř do bezprostřední blízkosti města Hluboká nad Vltavou, zahrnuje též stávající PP Baba (o výměře 2,69 ha) a PR Karvanice (o výměře 14,17 ha + ochranné pásmo 63,77 ha) a přilehlé území. Nová obora, která se rozkládá při pravém břehu Vltavy, zahrnuje i území stávající PR Libochovka (53,78 ha). Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: 3257,0505 ha
Strana 56 (celkem 228)
Biota: Na bázích teplejších svahů jsou vyvinuty hercynské černýšové dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosi Carpinetum) s dubem letním (Quercus robur), d. zimním (Q. petraea), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem obecným (Carpinus betulus). V jejich podrostu se vyskytuje zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen evropský (Euonymus europaea), z bylin dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), mařinka vonná (Galium odoratum), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), sveřep Benekenův (Bromus benekenii) a další. Největší plochu zabírají květnaté podhorské bučiny (L5.1) as. Tilio cordatae Fagetum s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), často s příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) a místy i jedle bělokoré (Abies alba). V podrostu se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Některé segmenty na výše položených plošinách pokrývají acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo Fagetum, v jejichž podrostu se především uplatňují bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Menší část lesních porostů tvoří acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae Quercion s dubem zimním (Quercus petraea), lipnicí hajní (Poa nemoralis) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), které na skalách přecházejí až do fragmentů reliktních porostů borovice lesní (Pinus sylvestris). Velmi omezenou plochu zaujímají i náznaky suťových lesů (L4) as. Mercuriali Fraxinetum) s javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V roklích a v nivách potoků se vyskytují olšiny (L2.2) s olší lepkavou (Alnus glutinosa), v podrostu s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium) a prvosenkou vyšší (Primula elatior), místy i s řeřišnicí třílistou (Cardamine trifolia) a dřípatkou horskou (Soldanella montana), nápadné porosty v údolí Libochovky tvoří pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris). V nezbytně nutné míře (z důvodu zachování celistvosti navrhovaného území) lokalita obsahuje i člověkem vytvořené porosty: lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A) a paseky s nitrofilní vegetací (X11). Lokalita je významným biotopem ohroženého mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Druh byl zatím zjištěn na 46 stromech dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica) a olše lepkavá (Alnus glutinosa) na obou březích Vltavy v PP Baba, PR Karvanice i PR Libochovka. Vzhledem k vhodným podmínkám lze předpokládat jeho výskyt i na dalších stromech. Na lokalitě se vyskytuje celá řada ekologicky a zoogeograficky významných druhů bezobratlých živočichů i obratlovců, vázaných obecně na přirozené listnaté a smíšené lesní porosty ve všech stadiích jejich vývoje. Patří k nim např. plži Macrogastra tumida a Aegopis verticillus, brouci Agrilus laticornis, Sepedophilus bipustulatus, Pedostrangalia revestita, dvoukřídlí Temnostoma bombylans, Keroplatus tipuloides, Sceptonia concolor a další; některé z nich, např. roháčka Rhysodes sulcatus a roháče obecného (Lucanus cervus) lze označit za pralesní relikty. Vyskytuje se zde řada dalších významných druhů navrhovaných jako zvláště chráněné (např. roháček Aesalus scarabaeoides, štíhlonožka Rainiera calceata). Kovařík Ampedus quadrisignatus tu žije na jediné v současnosti ověřené lokalitě v ČR. Kovařík Limoniscus violaceus, jeden z předmětů ochrany, je na lokalitě známý pouze z okolí vrchu Velký Kameník a dosud je zde registrovaný pouze ze dvou nálezů. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) se vyskytuje v trouchu listnáčů, většinou mimo zapojené lesní porosty; v Hlubockých oborách byl zjištěn lokálně na dubech podél lesních cest. Na lokalitě se vyskytují četné populace druhově bohaté avifauny, k nejvýznamnějším ptákům patří lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), žluna šedá (Picus canus) a holub doupňák (Columba oenas). PP Baba je hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo). Pro avifaunu a entomofaunu jsou významné zejména fragmenty starších porostů květnatých bučin (L5.1) a hercynských dubohabřin (L3.1), ale i aleje se starými duby podél komunikací. Kvalita a význam: Část území zaujímají PP Baba, PR Karvanice, PR Libochovka. Porosty mají z větší části dobře zachovalou přirozenou druhovou skladbu a strukturu. Tvoří jeden z nejcennějších komplexů přirozených lesních porostů (zejména dubohabřin a lipových bučin) ve vnitrozemí jižních Čech. Z botanického hlediska je dále významný výskyt mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Předpoklady pro udržení populace kovaříka Limoniscus violaceus jsou dobré. Jde o jednu z cca 10 lokalit na území ČR. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) je v Hlubockých oborách zastoupen lokálně, jeho výskyt zde má spíše podružný význam vzhledem k jeho zastoupení na mnoha dalších jihočeských lokalitách. Lokalita je významná jako ohnisko výskytu roháče obecného (Lucanus cervus) pro širší oblast okolí Hluboké nad Vltavou. Pro střevlíčka Rhysodes sulcatus, význačný pralesní relikt, představuje oblast Nové a Staré obory jedno z několika posledních středoevropských refugií. Zároveň jde o naleziště řady dalších druhů hmyzu vázaného na lesní porosty přirozené skladby (pralesní relikty). Zranitelnost: Porosty v MZCHÚ jsou ošetřeny stávajícími plány péče, avšak PR Libochovka a její okolí se nachází uvnitř intenzivně obhospodařované obory, podobně jako větší část porostů na levém břehu Vltavy. Nebezpečím pro tuto část území mohou být nadměrné stavy chované zvěře. Lokálním rizikem může být odstraňování starých a nemocných stromů, případně lesnické zásahy při omezování škodlivého hmyzu. Vzhledem k tomu, že se tyto zásahy provádějí výběrově, nepředstavují zásadní ohrožení předmětů ochrany. Kovařík Limoniscus violaceus se vyvíjí v určitých typech vhodných větších dutin listnatých stromů, především dubů, ale je pravděpodobné, že druh dřeviny, v níž se dutina vyvine, není podstatný. Larvy žijí v trouchu svrchu uzavřených dutin; vyžadují černohnědý humusový detrit. Výskyt druhu je tedy ohrožen především lesnickým managementem, který předpokládá likvidaci starých nemocných stromů. V menší míře může dojít k poškození dutin zvěří. Páchník (Osmoderma eremita) se též vyskytuje v trouchu starých stromů, především v červeném trouchu vznikajícím po napadení choroši. Faktory ohrožující jeho výskyt jsou stejné jako u kovaříka Limoniscus violaceus. K náhodnému lokálnímu poškození populace může dojít i v případě mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), např. při provozu turistické stezky (a cyklostezky), jež prochází v těsné blízkosti některých stromů, na nichž je druh evidován. Management: Přirozené porosty dubohabřin a bučin je žádoucí obhospodařovat s co nejdelší dobou obnovní při vysokém obmýtí, aby byla zajištěna maximálně možná kontinuita všech vývojových fází lesních porostů.
Strana 57 (celkem 228)
Lokality se zjištěným výskytem xylofágních brouků by měly být vyloučeny z běžného lesnického obhospodařování, které by mělo být prováděno maximálně šetrně, s ponecháváním části dřevní hmoty odumírajících a trouchnivých stromů na místě. V porostech, kde se vyskytuje dvouhrotec zelený (Dicranum viride), je třeba zamezit jakékoliv komerční lesnické činnosti zahrnující například hromadné kácení a další těžební aktivity a na minimum omezit zásahy do porostů, které by nějakým způsobem mohly změnit vlhkostní podmínky biotopu. Je také nutné zamezit změnám trofických podmínek, které by mohly být vyvolány zhoršováním kvality ovzduší a které by mohly vést k vytlačení tohoto mechu jinými konkurenčně silnějšími druhy. Je třeba zajistit, aby vlastník pozemků, na nichž se lokality druhu nacházejí, byl informován o přesné lokalizaci jednotlivých populací druhu (na jednotlivých stromech), aby v případě výběrné těžby či při jakýchkoliv jiných aktivitách nedocházelo k ničení druhu. Možné střety zájmu: Menší potenciální střety s běžným lesnickým obhospodařováním hrozí obecně ve všech porostech, to je však na části plochy řešeno podrobnými plány péče pro stávající ZCHÚ. V částech lokality zahrnutých do obor navíc přistupují střety s cílem oborních chovů zvěře. To je nutné řešit racionálním kompromisem podle situace v jednotlivých částech obor. Z hlediska ochrany entomofauny spočívá riziko zejména v aplikaci pesticidů a v rutinně prováděném odstraňování stromů s dutinami, ale i se snahami o vysokou zazvěřenost; především jsou škodlivé vysoké stavy černé zvěře, která rytím ničí larvy roháče obecného (Lucanus cervus). Zcela nevhodná je praxe odstraňování pařezů a orání pasek v některých částech obor, rovněž likvidující larvy roháče. obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice Vitín
Evropsky významná lokalita CZ0313138 Vrbenské rybníky Soustava rybníků a navazujících lesních, lučních a sukcesních ploch s mokřady a tůněmi v blízkosti severozápadního okraje Českých Budějovic, 4 km SZ od středu města. Zahrnuje mj. území stávající PR Vrbenské rybníky o výměře 245,8 ha; k tomuto komplexu je přičleněn malý rybník Šnejdlík na SZ okraji rybniční soustavy. Katastrální území: České Budějovice 2, České Vrbné, Haklovy Dvory. Rozloha lokality: 315,9051 ha.
Biota: Soustava středně velkých a menších mělkých rybníků s dubovými alejemi na hrázích (X13, resp. L7.1), rozsáhlými litorálními porosty (M1.1, M1.7) a ostrůvky, které jsou hnízdištěm mnoha druhů vodních a mokřadních ptáků. Na výtopy některých rybníků navazují bažinné olšiny (L1), mezi rybníky se nacházejí kosené i nekosené ovsíkové (T1.1) a bezkolencové (T1.9) louky. Nejvýznamnějším vegetačním typem z hlediska soustavy Natura 2000 jsou společenstva bezkolencových luk svazu Molinion (T1.9, převážně as. Sanguisorbo Festucetum pratensis, řidčeji rovněž as. Junco Molinietum), s hojným výskytem druhů ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), roztroušeně i žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum. Směrem k litorálům rybníků přecházejí vlhké louky k porostům vysokých ostřic (M1.7, as. Caricetum gracilis, as. Calamagrostietum lanceolatae), místy i k rákosinám (M1.1, as. Phragmitetum communis, as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae). Vegetace vodních makrofyt (V1F) je nejlépe vyvinuta na menším rybníku Šnejdlík, kde je reprezentovaná především velmi početnou populací plavínu štítnatého (as. Nymphoidetum peltatae). Z ostatních druhů se okrajově vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Podél břehů je vytvořen úzký lem rákosin (M1.1) a vysokých ostřic (M1.7), rozšiřující se v širší pásmo v jižní části výtopy rybníka; vegetačně významné jsou zde zejména kompaktní porosty ostřice vyvýšené (Carex elata). V jižní části lokality se nacházejí sukcesní plochy bývalého vojenského cvičiště, zarůstající nálety listnatých stromů a křovin, s četnými tůněmi (makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, V2C) a několika malými rybníky. Pozoruhodné jsou zde fragmenty jednoleté vegetace písčin (T5.1) s bohatou populací mrvky myší ocásek (Vulpia myuros). Dlouhodobým výzkumem bylo v území zjištěno přes 900 druhů motýlů, mnoho nálezů je faunisticky významných. Brouci Helophorus obscurus a Xyleborus pfeili se zde vyskytují na jediném místě na území Čech, pozoruhodný je i výskyt slunéčka Sospita vigintiguttata (např. v Bavorsku je na červeném seznamu). Z dvoukřídlého hmyzu je významný např. výskyt stínomilky Trigonometopus frontalis (navržena jako zvlášť chráněný druh),
Strana 58 (celkem 228) smutnice Zygoneura sciarina (jedna ze tří známých lokalit v ČR) a některých druhů tiplíkovitých (Ceratopogonidae). Byla zde také zkoumána fauna chroustíků (databáze je uložena u prof. Z. Soldána, Entomologický ústav AVČR). Z hlediska ochrany evropsky významných druhů živočichů mají význam hlavně tato stanoviště: Litorální porosty rákosin a vysokých ostřic (M1.1, M1.7), makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2C) kuňka ohnivá (Bombina bombina); liniové porosty listnáčů (X13) páchník hnědý (Osmoderma eremita). Kvalita a význam: Z pohledu zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 (bezkolencové louky, T1.9) se jedná o poměrně významnou lokalitu, i když nejde přímo o nejcennější typy těchto společenstev vyskytujících se v jihočeském regionu. Louky nejsou na celé ploše lokality koseny pravidelně a důsledně, což způsobuje jejich pomístní částečnou degradaci. Z regionálního i nadregionálního hlediska je mnohem významnější unikátní komplex mokřadního lesa (bažinných olšin, L1), nacházející se nad jižním břehem rybníka Černiš, který však není předmětem ochrany z hlediska soustavy Natura 2000. Vegetace vodních makrofyt (V1F) je vytvořena ve velmi charakteristické podobě jen v rybníku Šnejdlík. Plavín štítnatý na řadě dřívějších lokalit i přes snahy o jeho udržení vymizel a zde přetrvává poměrně dlouhodobě v početné stabilní populaci. Pro kuňku obecnou (Bombina bombina) jde o jednu z nejvýznamnějších jihočeských lokalit. Je to dáno charakterem lokality kombinací středně velkých rybníků ve stávající PR, malých extenzivně využívaných i nevyužívaných rybníků a tůní (po okopech apod.) na bývalém vojenském cvičišti. Díky tomu je tu početná prosperující populace kuňky, která se navíc může přesouvat mezi mikrolokalitami podle momentálních klimatických, hydrologických a managementových podmínek v dané rozmnožovací sezóně. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je lokalita středně významná, jeho výskyt v bezprostřední blízkosti krajského města je zajímavý. Zranitelnost: Část silněji zamokřených lučních pozemků podléhá expanzivnímu šíření dřevinných náletů (vrby, olše, krušina) a vyžadovaly by alespoň periodickou likvidaci těchto náletů a občasné pokosení; zbytek lučních porostů je potřebné kosit nejméně 1x ročně a zamezit tak jejich postupné degradaci, která hrozí při občasných výpadcích kosení. Porosty plavínu v rybníku Šnejdlík jsou velmi citlivé na režim rybářského obhospodařování rybníka. Vyžadují extenzivní způsob hospodaření s nízkou rybí obsádkou, s vyloučeným nebo silně omezeným hnojením a přikrmováním. Porosty vysokých ostřic postupně degradují a zejména porost Carex elata se postupně rozpadá. Pro oba živočišné druhy, jež jsou předmětem ochrany, je rizikovým faktorem používání biocidů. Prostředí výskytu kuňky ohnivé je ohroženo sukcesí (zarůstání náletem dřevin a zazemňování tůní) na bývalém vojenském cvičišti a zakládáním divokých skládek. Na výskyt páchníka má negativní vliv odstraňování nemocných a padlých stromů, vypalování a sanace stromových dutin. Management: Vlhčí typy bezkolencových luk kosit pravidelně a důsledně alespoň 1x ročně v pozdním létě. Sušší a kulturnější typy je lépe kosit 2x ročně (první seč optimálně začátkem července, druhá seč koncem září). Navazující mokřadní porosty směrem k rybničním litorálům je žádoucí kosit alespoň občas v intervalech 3 5 let, především z důvodu eliminace expanze nežádoucích náletových dřevin (zejména krušiny). Rybník Šnejdlík je z hlediska udržení porostu plavínu žádoucí obhospodařovat extenzivním způsobem jako dosud. Výši rybí obsádky a celkový režim hospodaření (hnojení, krmení) by měl následně specifikovat podrobný plán péče. Občas (1x za 3 5 let) by bylo vhodné pokosit porosty vysokých ostřic v jižní výtopě a zabránit tak jejich předčasnému stárnutí a rozpadu. Pro páchníka Osmoderma eremita je zásadní zachování biotopu pro vývoj larev starých listnatých stromů (zejména dubů, ale i vrb a lip) s dutinami vyplněnými trouchem. Aleje je třeba po etapách dosazovat uvedenými druhy stromů. Pro kuňku obecnou je třeba zabránit zavážení tůní, vyčistit (obnovit) některé tůně v případě jejich zazemnění, příp. vytvořit nové tůně v jejich okolí. Je třeba i regulovat zapojení náletových porostů (především břízy, osiky a vrby) na bývalém vojenském cvičišti, aby se zpomalilo zastínění a zazemňování tůní, a regulovat intenzitu rybářského hospodaření na rybnících v PR Vrbenské rybníky i na bývalém voj. cvičišti Velký Vávrovský rybník, nádržka pod Vávrovským, rybníček u bašty u Vrbenských rybníků. Možné střety zájmu: Významnější střety v záležitosti využívání lučních pozemků se nepředpokládají. Managementová opatření pro oba živočišné druhy, jež jsou předměty ochrany, vzájemně nekolidují. Existuje ale možnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími existenci a obnovu stromových porostů na hrázích (např. chemická sanace dutin). Ve střetu se zájmy ochrany přírody je poměrně vysoká intenzita rybářského hospodaření na větších rybnících. Potenciálně je možný i střet s případným záměrem hospodařícího subjektu zvýšit intenzitu rybářského využívání rybníka Šnejdlík, čímž by došlo k ohrožení dosud stabilní populace plavínu leknínovitého. obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rudozobá (vpravo)
Strana 59 (celkem 228)
Evropsky významná lokalita CZ0313099 Hlubocké hráze Zámecký park v Hluboké nad Vltavou a na jihu a jihozápadě k němu přiléhající louky a komunikace s liniovými porosty a solitéry starých dubů. Katastrální území: Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic. Rozloha lokality: 67,1265 ha Biota: Krajinářský park u zámku, louky, komunikace a rybniční hráze s liniovými porosty lze obecně klasifikovat jako nelesní stromové výsadby (X13), vlhké louky a krátkostébelné trávníky (T1.5, T1.3) a intenzivně obhospodařované louky (X5). Nepatrné zbylé fragmenty přirozených vlhkých luk v jižní části lokality hostí zbytkovou populaci žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum). Bohatá je xylofágní entomofauna, vázaná na duby. Z této kategorie se zde vyskytuje několik silně ohrožených druhů: páchník hnědý (Osmoderma eremita), kovařík Elater ferrugineus, zdobenec Gnorimus nobilis a tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a ohrožených druhů: kovařík Lacon querceus, roháč obecný (Lucanus cervus) a zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus). Na vlhké louky s liniovými porosty různých dřevin jsou vázány další ohrožené druhy hmyzu, zejména střevlík Carabus scheidleri, oba druhy batolců Apatura iris a A. ilia a bělopásek topolový (Limenitis populi. Je zde také bohatá avifauna, vzhledem k množství hnízdních dutin. Kvalita a význam: Živé i rozkládající se dřevo starých stromů, zejména dubů, je díky blízkosti hlubockých obor s víceméně přirozenými lesními porosty biotopem řady chráněných druhů brouků. Několik chráněných druhů hmyzu se vyskytuje také na vlhkých loukách a v liniových porostech vlhkomilných dřevin. Lokalita je významná i jako hnízdiště mnoha druhů ptáků, včetně některých méně běžných. Zranitelnost: Hlavní riziko představuje odstraňování starých a odumírajících stromů, používání pesticidů a změny hydrologických poměrů. Vzhledem k vysoké návštěvnosti území mají význam i škody působené návštěvníky kulturních a sportovních zařízení. Management: Ponechávání torz odumřelých dubů s trouchem k dokončení vývoje xylofágního hmyzu (po dobu 5 let). Vyloučení frézování pařezů. Vyloučení použití fungicidů. Částečná stabilizace hladiny spodní vody. Postupná rekonstrukce porostů dřevin dosadbou s preferencí dubů a vrb. Možné střety zájmu: V oblasti golfového hřiště používání pesticidů. Kácení stromů s výskytem xylofágních brouků či zpracování jejich polomů. V oblasti parku snahy o rigorózní dodržování parkové úpravy. Ničení biotopů turisty (vypalování stromových dutin), sběr brouků. obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo)
A.3.1.3. Maloplošná zvláště chráněná území a přírodní parky
Přírodní památky (PP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku, stanoví přitom také bližší ochranné podmínky. PP Baba: Rozloha: 2.00 ha Nadmořská výška: 380 449 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 23.3.1989 výměra 2,69ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je zbytek rostlinných společenstev původní vegetace (habrové doubravy, suťové lesy a skalní doubravy) na skalním podkladu ve stavu blízkém původnímu, jakož i výskyt významných druhů entomofauny, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů, a konečně výskyt výra velkého. V rámci vltavského údolí má lokalita i nezanedbatelný význam i z hlediska esteticko krajinářského.
PP Orty: Rozloha: 12.00 ha Nadmořská výška: 440 460 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 30.12.1991 výměra 12,50ha Důvod ochrany: Zimoviště netopýrů ve starých důlních chodbách. Historický důl na kaolin z 19. století založený v kaolinitickém pískovci druhohorního stáří (klikovské souvrství). Pískovec je bělošedý, rozpadavý, složený z křemenných
Strana 60 (celkem 228) zrnek stmelených kaolinitem, jehož obsahuje 10%. V pískovci jsou vyvinuty horizonty železitých konkrecí nazývaných „hosínské koule“. Bylo použito dobývací metody „chodbicování“, jíž vznikla pravoúhlá soustava chodeb. Příčný profil chodeb vysokých až 6m je precizně modelován včetně obloukovitého vykroužení na stropech. Z montanistického hlediska jde o dílo v rámci České republiky ojedinělé. Lokalita je také významným zimovištěm netopýrů. obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami
PP Vrbenská tůň: Nadmořská výška: 377 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 22.2.1974 výměra 0,96ha Důvod ochrany: Lokalita řezanu pilolistého
Přírodní rezervace Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
PR Libochovka: Rozloha: 77.00 ha Nadmořská výška: 380 470 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 23.3.1989, výměra 53,78 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se v této chráněné lokalitě svažuje do údolí potoka. Předmětem ochrany v této lokalitě jsou významná lesní společenstva (habrové doubravy, květnaté bučiny, suťový les nižších poloh) v přirozeném složení. Výskyt fytogeograficky významného druhu Mattouicia strolhiopreris v přirozených společenstvech údolního luhu, výskyt významných druhů entomofauny a měkkýšů, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů. Lokalita má též značný význam z hlediska esteticko krajinářského.
PR Vrbenské rybníky: Rozloha: 245.00 ha Nadmořská výška: 380 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 15.3.1990 výměra 245,80ha Důvod ochrany: Rybniční komplex s pestrou mozaikou vodních a mokřadních společenstev. obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava
Strana 61 (celkem 228)
PR Mokřiny u Vomáčků: Rozloha: 61.00 ha Nadmořská výška: 385 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 30.12.1991 Důvod ochrany: Vlhké louky a mokřady s bohatou flórou a faunou.
PR Karvanice: Rozloha: 14.00 ha Nadmořská výška: 380 420 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 15.1.1996 výměra 14,17ha, k PP náleží i ochranné pásmo 63,77 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je komplex lipových a habrových doubrav a suťového lesa s bohatou avifaunou a entomofaunou, jakož i uchování lokality roháče Lucanus cervus. V ochranném pásmu se nacházejí početné zbytky přirozených porostů květnatých až acidofilních bučin.
A.3.1.4. Geologické poměry a ložiska nerostných surovin
Geologické poměry Řešené území náleží z hlediska regionálně geologického ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám – středočeskému plutonu a českému moldanubiku. Podloží v zájmovém území tvoří převážně muskovitická žula s turmalínem a biotitická pararula. Ve svazích vystupují skalní útvary a maloplošné sutě, modelované říční erozí a periglaciálním zvětráváním. V půdním pokryvu převládá kambizem typická kyselá půda s přechody ke kambizemnímu rankeru a typickému rankeru na sutích a horních plochách skalních útvarů.
Hydrogeologické poměry V řešeném území převažuje v hlubších horizontech koloběh podzemní vody v prostředí puklin horninového podkladu, v mělčích horizontech propustných sedimentů je jejich charakter značně proměnlivý a je v úzké vazbě na hladinu vody ve Vltavě.
Hydrologie Nejdůležitější vodní tepnou v řešeném území byla odpradávna Vltava, protínající území od jihu na sever. Kromě menších přítoků přibírá z pravé strany Malši, pramenící v Novohradských horách. Českobudějovická pánev je zejména v prostoru mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou nad Vltavou, Netolicemi a Vodňany vyplněna celou řadou rybníků, které byly vybudovány na přítocích Vltavy (Budějovicko hlubocká skupina) a jež tuto oblast odvodňují. Mezi nejznámější rybníky patří Bezdrev u Hluboké nad Vltavou, nebo Munický rybník nedaleko Hluboké nad Vltavou.
Inženýrsko geologické poměry řešeného území Z regionálně geologického hlediska je skalní podklad součástí částečně moldanubika, větší část náleží ke středočeskému plutonu. V moldanubiku jde především o ortoruly, středočeský pluton je tvořen převážně žulami, křemennými syenity a granodiority (typu čertova břemene), prostoupenými žilnými horninami. Na většině území tyto horniny větrají v písčitá a hlinito písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Kvartér je většinou zastoupen svahovými sedimenty, v okolí vodních toků nivními sedimenty. Podzemní většinou stéká po zvětralém skalním podkladu, vyskytuje se v jeho puklinách a v okolí toků může vyplňovat propustné polohy kvartéru. Celkově je dotčené území na podzemní vodu chudé Z inženýrsko geologického hlediska je území moldanubika i středočeského plutonu charakteristické malou mocností kvartéru pod nímž je již zvětralinový plášť. Jsou to zeminy únosné a poměrně málo stlačitelné. Zakládat je možno většinou v minimálních hloubkách, t.j. 0,8 1,0 m pod povrchem území. Při náročnějších stavbách je třeba přihlédnout k těžitelnosti hornin a zabývat se nerovnoměrným sedáním (rychlé změny hloubky skalního podkladu). V okolí řeky Vltavy (srázy vltavského údolí) se mohou vyskytovat území, kde bude třeba řešit stabilitu území (nepříznivý sklon vrstev, stabilita kvartéru). V údolních nivách lze očekávat méně únosné zeminy a mělkou hladinu podzemní vody. Řešené území vykazuje nízký (jižní část řešeného území) až střední (severní část řešeného území) výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy nízkého až středního radonového rizika. Údaje jsou vztaženy k chemické radioaktivitě hornin, a tudíž závisí na složení a mocnosti zeminného překryvu, jeho propustnosti, kterým radonový vzduch prochází. K objektivnímu posouzení území je nutné měření in situ. Odvozená mapa je tudíž pouze orientačním podkladem a nelze podle ní radonové riziko vyloučit. Je určena jako vodítko při určování oblastí vyhledávání objektů se zvýšenou úrovní přírodní radioaktivity (vyšším obsahem koncentrace radonu a jeho dceřiných produktů). Geodynamické procesy v řešeném území seismické projevy: řešené území je dle ČSN 72 00 36 aseismické, tj. s očekávanou intenzitou seismických projevů do 6 stupňů M. C. S. Svahové pohyby: lze konstatovat, že v řešeném území se nevyskytují území ohrožená svahovými pohyby (kromě některých úzkých lokalit strmých břehů v horní části vzdutí Hněvkovické nádrže). Morfologicky exponované svahy potenciálně ohrožené jsou vesměs překryty lesní vegetací, takže skutečně riziko je dnes zanedbatelné.
Ložiska nerostných surovin Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj.
Strana 62 (celkem 228)
Přítomnost ložisek nerostných surovin do značné míry ovlivňuje možnost dalšího rozvoje zájmového území. Ze zákona č. 439/1992 Sb. a zákona č. 62/1988 Sb. ve znění zákona č. 453/1991 Sb. vyplývá ochrana území výhradních ložisek nerostných surovin. Jedná se o omezení využití vymezených ploch k jinému účelu, než který souvisí s využitím výhradního ložiska. Z tohoto důvodu byly tyto ložiskové objekty v rámci zpracování ÚS Vltava evidovány a zakresleny v grafické části jako limity využití území a hodnoty v území. Zejména se jedná o dobývací prostory, chráněná ložisková území, ostatní výhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin. Využití samotného ložiska je spojeno s konkrétními nároky na funkční využití daného území s nezanedbatelnými vlivy na životní prostředí. tabulka 16: Ložisková území NÁZEV ČÍS LOŽ ORGANIZACE SUROVINA DRUH LOŽISKA TĚŽBA LOŽISKA Dobřejovice Lesy ČR, s.p., Hradec Evidovaná ložiska Současná 5263400 Štěrkopísek u Hosína Králové nevýhradní povrchová Lesy ČR, s.p., Hradec Evidovaná ložiska Současná 5263500 Purkarec Štěrkopísek Králové nevýhradní povrchová Lesy ČR, s.p., Hradec Evidovaná ložiska Současná 5263600 Olešník Štěrkopísek Králové nevýhradní povrchová Hluboká nad Lesy ČR, s.p., Hradec Evidovaná ložiska Současná 5256200 Štěrkopísek Vltavou Králové nevýhradní povrchová LB MINERALS, s.r.o., Jíly jíly žáruvzdorné B bilancovaná ložiska 3 současná 3175900 Zahájí Blana Horní Bříza ostatní (výhradní) povrchová LB MINERALS, s.r.o., Jíly jíly žáruvzdorné B bilancovaná ložiska 3 současná 3175900 Zahájí Blana Horní Bříza ostatní (výhradní) povrchová
Tabulka 17: Dobývací prostory těžené ČÍS DP NAZEV DP STAV VYUŽITÍ, NEROST ORGANIZACE 60281 Blana Těžený, žáruvzdorné jíly LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza
Tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné NÁZEV ČÍS LOŽ ORGANIZACE SUROVINA DRUH LOŽISKA TĚŽBA LOŽISKA Prognózy neschválené Dosud 9370054 Pořežany Neuvedena Jíly pórovinové (ostatní) netěžená Líšnice u Prognózy neschválené Dosud 9298400 Neuvedena Stavební kámen Kostelce (ostatní) netěžená
Poddolovaná území a sesuvná území Poddolovaná a sesuvná území jsou významnými limity využití území. Před případným využitím území pro zastavitelné rozvojové plochy je nutno prověřit geologickým průzkumem stabilitu těchto území. Poddolovaná území byla do grafické části převzata z Registru poddolovaných území Geofond ČR. Registr poddol.území představuje signální informaci, upozorňující uživatele, že ve vymezených plochách jsou evidována podzemní důlní díla, vzniklá za účelem průzkumu a těžby nerostných surovin. Nepatří sem tedy objekty typu tunelů, sklepů, kanalizací, podzemních skladů, krytů. Důlní těžba se na povrchu projevuje nejen různými typy odvalů, odkališti, ale především jámami a štolami, které sloužily k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin. Druhotným projevem důlní těžby jsou propady a poklesy v poddolovaných územích. Z tohoto důvodu jsou poddolovaná místa evidována (ČGS Geofond) a jako limit y využití území jsou vyznačena v příslušné územně plánovací dokumentaci i v této ÚS. Likvidace a sanace důlních děl, která sloužila k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin se provádí buď zasypáním popř. zabetonováním svislých i horizontálních důlních děl, nebo zajištěním ústí důlního díla betonovým poklopem či zamřížováním. Dále je třeba uvést, že z báňsko technického hlediska je za poddolované území zpravidla považován pouze prostor dobývek nebo komor v určitém hloubkovém intervalu, kde probíhala těžba a kde hrozí největší nebezpečí projevů na povrch. Vymezená poddolovaná území v této dokumentaci tedy zahrnují podstatně širší území.
Sesuvná území v řešeném území nejsou dle databáze sesuvů a jiných svahových deformací České geologické služby – Geofond evidována
Strana 63 (celkem 228)
Tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu ČÍSLO NAZEV SUROVINA ROZSAH PROJEVY 1940 ZAHÁJí U HLUBOKÉ RUDY,NER. SYSTEM 1974 LITVÍNOVICE PALIVA SYSTEM HALDY 2025 HRDĚJOVICE NEZNAMA OJEDINELA DROBNE 2044 HOSíN RUDY,NER. OJEDINELA HALDY+PROPAD.+USTI 2055 STARÉ HODĚJOVICE 1 RUDY SYSTEM HALDY+PROPAD.+USTI 2057 DOBŘEJOVICE PALIVA SYSTEM
Tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu ČÍSLO NÁZEV SUROVINA ROZSAH PROJEVY 4911 HLUBOKÁ N. VLT. RUDY OJEDINĚLÁ HALDY+PROPAD.+ÚSTI 4925 MUNICE NERUDY OJEDINĚLÁ HALDY 1926 ZLIV U Č. BUDĚJOVIC NERUDY OJEDINĚLÁ 2022 JEZNICE PALIVA OJEDINĚLÁ
Tabulka 21: Stará důlní díla KLIC NAZEV KATASTR SUROVINA_D TYP_DILA ROK_ZAJIST 1052 Orty 2 Hrdějovice KN staré důlní dílo 2003 13 Orty Hrdějovice KN staré důlní dílo 1995, 2001 1163 Kampanova díra Hluboká nad Vltavou PL staré důlní dílo 2005
Hydrogeologické poměry Vzhledem k tomu, že sledované území je budováno převážně krystalickými horninami, patří k oblastem s převládajícím oběhem podzemní vody pouze po puklinách. Sledované území je rozděleno do dvou základních hydrogeologických rajónů. Prvním je hydrogeologický rajón R53, tvořený převážně prekambrickou moldanubickou sérií v jižní části sledované oblasti. Přes značnou rozdílnost jednotlivých částí tohoto rajónu se jedná o rajón s omezenou puklinovou propustností. Pouze lokálně se vyskytují místa s příznivějšími podmínkami pro oběh podzemní vody způsobenými intenzivnější mírou povrchového rozrušení hornin krystalinika. V omezené míře je podzemní voda vázána také na některé významnější vrstvy kvartérních uloženin. Z nich přicházejí v úvahu pouze sedimenty povrchových toků a některá mocnější písčitá eluvia, z nichž však lze získat podzemní vodu pouze v omezeném množství pro lokální zásobování. Druhým hydrogeologickým rajónem je středočeský pluton (R40), který je tvořen zejména magmatickými horninami. Je specifikován strukturami puklinových podzemních vod ve všesměrně nebo usměrněně rozpukaných horninách. Omezený výskyt podzemní vody je vázán na propustnější partie svahových uloženin. Nejpříznivější podmínky jsou v horninových typech hrubě krystalických. Hlubší oběh podzemní vody je vázán obdobně jako u moldanubické série na puklinové systémy, k jejichž odvodnění dochází puklinami a ve větší míře suťovými prameny. Obecně lze konstatovat, že vydatnost těchto pramenů dosahuje nejvýše desetiny l/s. Oba rajóny jsou z hlediska využitelnosti podzemních vod nevýznamné, neboť zásoba podzemní vody je malá a i využívané zdroje mají vesměs malou a navíc značně rozkolísanou vydatnost.
A.3.1.5. Klimatické poměry Řešené území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé, v okrsku B3 mírně teplém, mírně vlhkém, s mírnou zimou, pahorkatinovém.
Oblast je z klimatologického hlediska charakterizována následnými údaji: Průměrná teplota: v lednu 2 až –3 ºC v červenci 17 až 18 ºC roční 7 až 8 ºC Začátek a konec období s teplotou nad +15 oC 11.6. Průměrný počet: letních dnů (s teplotou +25ºC a více) 40 – 50 ledových dnů (t max ≥ –0,1ºC ) 30 – 40 mrazových dnů (t min ≥ –0,1ºC ) 110 – 120 Průměrný úhrn srážek: v lednu 30 až 35 mm
Strana 64 (celkem 228)
v červenci na severu (hráz Hněvkovické nádrže) 80 až 90 mm roční v řešeném území 90 až 100 mm Průměrný roční počet dnů se srážkami: 1 mm a více 100 až 110 10 mm a více 15 až 17,5 se sněhovou pokrývkou 40 až 50 Průměrné maximum sněhové pokrývky: do 20 cm Průměrné datum: prvního dne se sněhovou pokrývkou 21. 11 posledního dne se sněhovou přikrývkou 21.3 Převažující směr letních větrů: jihozápadní 21 % západní 14 % východní 2% severovýchodní 6,5 % severozápadní 6% ostatní směry nebo klid 40,5% Průměrná relativní vlhkost vzduchu v červenci: 70 až 75% Průměrná roční oblačnost: 60 až 65% Průměrný počet dnů s mlhou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže) 50 až 100 v jižní části řešeného území pod 50 Průměrné roční trvání slunečního svitu: 1 600 až 1 800 hod Průměrný počet dnů s bouřkou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže) přes 25 ve střední části řešeného území 20 až 25 v jižní části řešeného území méně než 20
A.3.1.6. Půda a pedologické poměry Z hlediska pedologického je řešené území v severní části při hrázi VD Hněvkovice pokryto hlinitými půdami (I. kat. nad 30 %), vzniklými na matečních horninách rulového charakteru. V jižní části řešeného území jsou zastoupeny jílovité půdy až jíly na terciérních horninách. Z půdních typů jsou v řešeném území v údolích zastoupeny půdy nivní, ve větší vzdálenosti od toku pak půdy podzolované a podzoly.
Kategorizace půd po stránce erozní ohroženosti: Provedená kategorizace erozního ohrožení jenom na základě uvedeného členění by byla velmi nepřesná. Proto je uvedené třídění v mapové části doplněno a upřesněno výpočty smyvu ornice v t./ha dle známé Wischmeierovy rovnice. Ornou půdu základní (neohroženou 0 6°) může ohrozit eroze i na mírných svazích (3 6°) tam, kde je délka pozemku po spádnici větší než 350 400 a více metrů. Dále zde může negativně působit faktor klimatický (přívalový liják) nebo faktor nevyhovujícího vegetačního krytu. Systém protierozních opatření, jež mohou chránit zemědělskou půdu před erozí, lze rozdělit na or ganizační, agrotechnická a technická.
Zemědělství a zemědělská půda Intenzifikace zemědělské výroby v celém zájmovém území ÚS Vltava a spojená exploatace a přeměna zemědělské krajiny dospěla již do krajního stadia. Terénní a půdní podmínky již nedovolují další rozšiřování orné půdy a zejména narůstající vodní eroze v celém území je varujícím faktorem a ukazuje na nutnost nejen zachování stávajících, ale vytvoření (respektive obnovu) dalších biotechnických a agrotechnických protierozních opatření. Bude nezbytné vrátit trvalé travní porosty či víceleté pícniny na erozně ohrožené svahy a obnovit louky tam, kde i po odvodnění zůstává vysoká hladina spodní vody a tudíž nelze takové plochy obdělávat jako ornou půdu. V nedílné souvislosti je dále nezbytné zachovat stávající strukturu nelesní zeleně a dále ji vhodně posílit např. jejím zapojením v biotechnických protierozních opatření. Zemědělské hospodaření, především intenzifikace, chemizace a koncentrace výroby negativně ovlivnily chemické a biologické poměry v Hněvkovické nádrži. Přirozeným smyvem a splachem po deštích se tak dostává do vody velké množství minerálních živin, které zapříčiňují eutrofizaci vod. Řešení tohoto stavu spočívá v minimalizaci dávek hnojiv a odbourání zásobního hnojení. Stavy skotu a ovcí (těch především) jsou v povodí Hněvkovické nádrže podstatně nižší než v období soukromého zemědělství. Hlavním cílem proto je ekologizace zemědělství, kterou je nutno chápat jako postupný přechod současných intenzivních forem hospodaření, založených na vysokých vstupech a na bezohledném využívání půdy a krajinných ekosystémů na takové formy, které je možno nazvat trvale udržitelnými. Za hlavní problém je nutno považovat půdu. Z dlouhodobějšího pohledu je nutno zastavit její degradaci, obnovit přirozenou půdní úrodnost a zohlednit také mimoprodukční funkce půdy. Zastavit úbytky organické hmoty v půdě, obnovit alespoň částečně oživenost půd a přirozenou funkčnost půdních ekosystémů. Zajistit rovnováhu mezi minerálními vstupy a absorpční kapacitou půdy a rostlin. Přehodnotit meliorační opatření a zastavit vysokou erozi půdy. Snížit znečišťování vody způsobené mimo jiné vysokou erozí a úniky dusíku a fosforu. Stanovit závazné limity eroze a jejich nedodržení finančně postihovat.
Strana 65 (celkem 228)
Pokud jde o trvalé travní porosty jako významný stabilizující krajinný prvek, zahrnují tyto v zájmovém území poměrně úzkou škálu převážně antropogenních biotopů, které se udržují díky pravidelnému kosení a pastvě. Do dnešní doby byla velká většina travních porostů vytlačena na plochy, které nelze racionálně využívat jako půdu ornou. Intenzita využívání travních porostů se projevuje snížením pestrosti druhové bylinné skladby a vysokými antropogenními dodatky. Ostatní porosty v terénních sníženinách (často zamokřených) nebo na příliš mělkých či kamenitých půdách zůstávají nevyužívány a převážně v nich dominují ruderální druhy. Prakticky veškerá luční společenstva jsou zde pravidelně hnojena a kosena i vícekrát do roka a ztráty biomasy jsou nahrazovány pravidelným hnojením. Chudé svěží pastviny nebo jednosečné louky se prakticky nevyskytují. Hospodářské intenzívní využívání těchto porostů poněkud snižuje jejich ekostabilizační význam spočívající zejména v jejich lokálním působení. K hlavním ohrožujícím faktorům zde můžeme přiřadit silné hnojení, rychloobnovu drnu, výsev šlechtěných trav, přechod na krátké periody mezi sečemi, přechod k jejich kombinovanému využití (kosení i pastva) anebo především jejich dlouhodobé nevyužívání jako louky. Negativním zásahům se v území nevyhnuly ani mokré louky, a to v podobě jejich neuvážlivého meliorování často doprovázené úpravou koryta toku. Zároveň byly postiženy výše uvedenými intenzifikačními faktory a jejich zastoupení v území je minimální a to i přes jejich všeobecně známý pozitivní krajinný stabilizační vliv. Louka je člověkem vytvořený a na něj svojí existencí vázaný biotop. Jako nelesní biotop byla v minulosti vzácná, a dnes se prakticky jedná o permanentní sukcesní stadium směřující k původním lesním typům usměrňo vané lidským hospodařením. Luční porosty jsou dnes jedním z nejzajímavějších biotopů, zejména co se týče světlomilné entomofauny. Nejbohatší druhové spektrum je na lučních porostech postupně kosených 1x ročně, naopak nejméně obsazené jsou louky plošně kosené 2x ročně těžkou mechanizací, přisévané a hnojené umělými hnojivy. Pokosením lučního porostu dochází k náhlé ztrátě potravní základny, a je li toto kosení celoplošné, ve shodném období a navíc prováděné těž kou mechanizací, dochází k postupnému ochuzování druhovému i početnímu. Negativně se na lučních porostech projevuje rovněž jejich odvodnění a následný posun hydrické řady směrem dolů. O kvalitě ekostabilizačního charakteru půdního fondu v řešeném území vypovídá do značné míry tzv. koeficient ekologické stability (KES) 5, viz následující graf.
Graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území
Koeficient ekologické stability v řešeném území
5 4,54 Branišov 4,5 České Bud ějovice 4 Dasný Hluboká nad Vltavou 3,5 Hosín 2,91 3 Hrd ějovice 2,57 2,56 2,5 Litvínovice Olešník 2 1,58 Vlkov 1,42 1,5 Zahájí 1 0,84 0,83 Zliv 0,64 0,61 0,61 0,68 0,46 Horní Kn ěžeklady 0,5 0,3 0,36 Modrá H ůrka 0 Temelín
Žimutice Hodnoty KES na území obcí
5 čím vyšší hodnota koeficientu, tím je vyšší ekologická stabilita v území
Strana 66 (celkem 228)
Tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ 2007) dy ů lské ě d ry(%) dy(%) dyze ry (%) ry (%) ry ě ě ných a ů ů ě ě ě lskép ě z celkové ry (%) ry Obec d ů ě ě dy(%) ORP lskép ů ze zem ě p ů d vým ě ostatníchploch z Podílorné p celkovévým celkovévým Podílles Podílzastav zcelkové vým zem Podílvodních ploch z Podíltrvalých travních porost Podílzem Branišov 55,6 67 31,9 4,1 6,9 33,2 České Bud ějovice 43,3 62 20,6 41,7 9,6 5,3 Dasný 70,6 75,4 21,3 7,6 5,6 16,2 Hluboká nad Vltavou 33,2 64,1 32,7 6,7 6,4 53,7 Hosín 27,3 65,3 32,1 7,7 0,6 64,4 Hrd ějovice 74,7 79,4 17,9 17,7 2,3 5,4 jovice
ě Litvínovice 75,3 65,5 27,4 12,7 4 8,2 Olešník 59 83,8 14,6 12,7 1,4 26,8 Vlkov 21,4 65,9 30,1 4 0,3 74,3 Zahájí 32,6 70,1 25,9 16 0,9 50,6 eskéBud
Č Zliv 30 59,5 34 10,2 46,4 13,4 ORP České Budějovice 40,1 27,3 10,3 16,0 3,2 36,2 Horní Kn ěžeklady 64,8 76,6 21,6 4,8 1,3 29,2 Modrá H ůrka 88,6 76,6 21,7 5,8 0,8 4,8 Temelín 52,1 81,3 15,8 17,1 2,3 28,5
Týn nad Vltavou Žimutice 61,5 78,3 19,9 6,4 2,6 29,6 ORP Týn nad Vltavou 57,9 50,0 10,6 12,0 2,2 27,9
Graf 21: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v %
Podíl ploch v ORP České Bud ějovice v %
Podíl orné p ůdy ze zem ědělské p ůdy (%) 27,3 Podíl trvalých travních porost ů ze 36,2 zem ědělské p ůdy (%) Podíl zastav ěných a ostatních ploch z celkové vým ěry (%) Podíl vodních ploch z celkové vým ěry 10,3 (%) 3,2 16 Podíl les ů z celkové vým ěry (%)
Strana 67 (celkem 228) graf 22: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v %
Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v %
Podíl orné p ůdy ze zem ědělské p ůdy (%) 27% Podíl trvalých travních porost ů ze zem ědělské p ůdy (%) 49% Podíl zastav ěných a ostatních ploch z celkové vým ěry (%) 2% Podíl vodních ploch z celkové vým ěry 12% (%) 10% Podíl les ů z celkové vým ěry (%)
Tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007)
OBEC ORP ORP Zahrady (ha) Orná půda (ha) Lesní půda (ha) Ovocné sady (ha) Vodní plochy (ha) Ostatní plochy(ha) Celková výměra (ha) Zastavěné plochy(ha) Zemědělská půda(ha) Trvalé travní porosty (ha) Branišov 193 4 0 92 172 36 5 16 288 518 České Budějovice 1493 413 5 496 296 536 585 1735 2408 5560 Dasný 181 7 1 51 55 19 6 20 240 340 Hluboká nad Vltavou 1941 97 0 989 4889 583 78 535 3027 9112 Hosín 553 20 2 272 1993 18 20 219 847 3097 Hrdějovice 523 18 0 118 48 20 22 134 659 882 Litvínovice 287 31 0 120 48 23 19 55 438 582 Olešník 1164 22 1 203 630 34 21 279 1389 2353 Vlkov 81 5 0 37 428 2 2 21 123 576 Zahájí 103 7 0 38 228 4 6 66 147 451
České Budějovice Zliv 254 26 2 145 190 659 29 116 427 1421 ORP České Budějovice celkem 6773 650 11 2561 8977 1934 793 3196 9993 24892 Horní Kněžeklady 390 10 0 110 229 10 8 30 509 785 Modrá Hůrka 269 6 0 76 19 3 4 19 351 396 Temelín 2134 42 35 414 1438 115 58 806 2625 5041
Týn nad Vltavou Žimutice 1528 35 0 388 939 82 26 176 1951 3174 ORP Týn nad Vltavou celkem 4321 93 35 988 2625 210 96 1031 5436 9396 Řešené území celkem 11094 743 46 3549 11602 2144 889 4227 15456 34288
Strana 68 (celkem 228)
Graf 23: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha
Podíl ploch v ORP České Bud ějovice v ha
9993 10000 8977 9000
8000 Orná p ůda (ha) 6773 7000 Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) 6000 Trvalé travní porosty (ha) 5000 Lesní p ůda (ha) Vodní plochy (ha) 4000 3196 Zastav ěné plochy (ha) 2561 3000 Ostatní plochy (ha) 1934 2000 Zem ědělská p ůda (ha) 650 793 1000 11 0 Plochy
Graf 24: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha
Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha
6000 5436
5000 4321 Orná p ůda (ha) 4000 Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) 3000 2625 Trvalé travní porosty (ha) Lesní p ůda (ha) Vodní plochy (ha) 2000 Zastav ěné plochy (ha) 1031 988 Ostatní plochy (ha) 1000 Zem ědělská p ůda (ha) 210 93 35 96 0
Plochy
A.3.1.7. Lesní fond – pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)
Přírodní lesní oblast Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami. Podrobná typologická klasifikace lesů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími. Charakter určité oblasti se projevuje především v zastoupení některých dřevin a v jejich potenciální produkci, ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti odolností, růstem a kvalitou a z velké části i současným hospodářským stavem porostů. Přírodní lesní oblasti v České republice jsou vymezeny v Příloze č. 1 vyhlášky č. 83/1996 Sb. v počtu 41 a jejich hranice jsou zakresleny v mapovém díle Oblastních plánů rozvoje lesů – Přírodní oblasti ČR. Řešené území se rozkládá v přírodní lesní oblasti PLO 15a Jihočeská pánev Budějovická pánev a v přírodní lesní oblasti PLO 10 – Středočeská pahorkatina (nad Hlubokou nad Vltavou a ORP Týn nad Vltavou). Rozložení celkových výměr PLO 15a a PLO 10 a srovnání s výměrou v zájmovém území je následující:
Strana 69 (celkem 228) tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a Výměra Území Podíl výměr ha % PUPFL 194 248 29 PLO 10 celková 660 146 100 PUPFL v zájmovém území 8 909 PUPFL 10 242 13 PLO15a celková 77 591 100 PUPFL v zájmovém území 1 578
zájmové PUPFL 10 487 38 území celková 27 519 100 Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001 2020)
PLO 15A JIHOČESKÉ PÁNVE – BUDĚJOVICKÁ PÁNEV: tato lesní oblast patří k nejteplejším a nejsušším částem v Jižních Čechách. Významný je vysoký podíl dubu letního v dřevinné skladbě. Zhruba stejné zastoupení mají smrk a borovice. Významná je funkce vodohospodářská, půdo ochranná, nezanedbatelná a problematická je funkce rekreační a funkce provozování myslivosti, které jsou mnohde v souběhu s ochrannou přírody. Na rozdíl od pánve Třeboňské zde nejsou vytvořeny rašeliny. PLO 10 STŘEDOČESKÁ PAHORKATINA: Na území Jihočeského kraje zasahuje PLO 10 od severu k jihu zužujícím se klínem Lišovského prahu. V lesní oblasti je značný podíl starších smrkových monokultur, maloplošně jsou listnaté porosty zastoupeny na strmých stráních nad řekou Vltavou. Z mimoprodukčních funkcí je významná funkce ochrany půdy před erozí, kterou plní porosty na strmých svazích nad řekami, problematická je funkce rekreační, v okolí řek trpí porosty zvýšenou návštěvností (chatové oblasti). tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území PLO 15a Jihočeské pánve – PLO 10 Středočeská pahorkatina Budějovická pánev střední věk 64 let 64 let průměrná zásoba na ha porostní 240 m 3 b.k. 239 m 3 b.k. půdy průměrné zakmenění 0,90 0,89 průměrné obmýtí 114 let 114 let lesnatost 13,2 % 29,73 % jehličnaté lesy 76,1 % 81,8 % listnaté lesy 23,9 % 18,2 % Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001 2020)
Pro účely této studie lze považovat obě PLO za dostatečně reprezentativní pro celé zpracovávané zájmové území. Proto jsou dále používány údaje uvedené v přehledech oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL) pro PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev a PLO 10 – Středočeská pahorkatina (www.uhul.cz) a to tak, že relativní údaje jsou použity bez úprav a absolutní údaje jsou redukovány koeficientem vypočítaným jako podíl PUPFL zájmového území k PUPFL jednotlivých PLO: koef. 10 = 8 909 ha /194 248 ha = 0,045, koef. 15a = 1 578 ha /10 242 ha = 0,15. Je potřeba zdůraznit, že takto získané údaje mají pouze orientační charakter, avšak lze předpokládat, že pro potřeby této územní studie budou dostačující. V případě potřeby přesných údajů o stavu lesa v řešeném území se doporučuje kontaktovat ÚHÚL Brandýs n. L., který na základě žádosti podložené souhlasem vlastníka lesa, může potřebná data zpracovat a poskytnout.
Lesnatost Lesnatost je dána poměrem lesní půdy k celkové rozloze území.
Strana 70 (celkem 228)
Tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jiho českého kraje a ČR Území Výměra [[[ha ]]] Lesnatost [[[%]]] PUPFL celková zájmové území 10 487 27 519 38,1 PLO 15a – Jihočeské pánve 10 242 77 591 13,2 Budějovická pánev PLO 10 – Středočeská pahorkatina 194 248 660 146 29,7 Jihočeský kraj 376 288 1 005 687 37,4 ČR 2 649 147 7 886 699 33,6 Lesnatost je v rámci kraje průměrná, v rámci republikovém mírně nadprůměrná. Výrazně větší lesnatost je v řešeném území v PLO 10 (severní část od sídla Hluboká nad Vltavou) Pro srovnání lze ještě uvést, že největší lesnatost v rámci ČR má PLO 22 – Krkonoše (83,0%) a naopak nejnižší lesnatost má PLO 2b – Podkrušnohorské pánve Mostecká a Žatecká pánev (4,5%). Z krajů má nejvyšší lesnatost kraj Liberecký (44,3%) a nejnižší lesnatost kromě Hlavního města Prahy (10,0%) má kraj Jihomoravský (28,0%).
Lesní společenstva a zastoupení lesních vegetačních stupňů Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru).
Tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [[[%]]] v PLO 10 Středočeská pahorkatina 1 2 3 4 5 0 LVS 6 celkem DB bkDB dbBK BK jdBK BO zastoupení 2,63 18,06 57,25 21,24 0,44 0,41 100,0 Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [[[%]]] v PLO 15a Jihočeské pánve – Budějovická pánev 1 2 3 4 5 0 LVS celkem DB bkDB dbBK BK jdBK BO zastoupení 3,6 17,9 71,0 1,3 6,2 100,0 Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001 2020)
Z lesních společenstev jsou nejvíce rozšířeny v rámci celé PLO10 dubové bučiny (57,24%), výraznější zastoupení v této PLO mají bučiny (21,24%), které jsou v přirozené podobě zastoupené v maloplošných zvláště chráněných územích. V relativně teplejších klimaticky příznivých polohách jsou rozšířeny bukové doubravy (18,06%) a na exponovaných stanovištích v kaňonu větších vodních toků teplomilné (sub)acidofilní doubravy. Plošně nepatrné, ale výrazné jsou reliktní bory na skalách a luhy olše lepkavé s jasanem a vrbou křehkou při vodních tocích. V PLO 15a jsou významněji zastoupeny bukové doubravy (17,9%) a bory (6,2%), ostatní LVS pouze maloplošně.
Druhová skladba lesních porost ů Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách vyvinuly za současného klimatu, kdyby člověk během historické doby nezasahoval do přírody. Byla odvozena podle druhové skladby dochovaných zbytků přirozených lesů a podle popisů přirozených lesů před jejich smýcením. Cílová druhová skladba je zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální (§ 1, odst. 7, písm. a, vyhl. č.
6 Vymezení lesních vegetačních stupňů (dále jen „LVS“) podle systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen „ÚHÚL“).
Strana 71 (celkem 228)
83/96 Sb.). Jinak řečeno, cílová druhová skladba představuje ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami – lesními typy (LT) a jejich soubory (SLT) – příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů – Hlava první, oddíl druhý zákona č. 289/1995 Sb. ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává – příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. Současná druhová skladba zachycuje aktuální stav druhové skladby lesních porostů. Převážnou měrou je odrazem hospodaření v lesích v minulosti. Na vysoké zastoupení smrku a borovice v současné druhové skladbě má vliv již středověké lesnické hospodaření zejména pak trend pasečního způsobu hospodaření započatý před více než 200 lety a uplatňovaný dále v 20. století. Zastoupení dřevin je převzato z údajů pro PLO 10/PLO 15a. Převažující zastoupení jehličnatých dřevin v přirozené druhové skladbě (81,8/76,0%), z toho smrku 48,5/36,0%, borovice 28,0/36,6%, modřínu 1,5% a nižší zastoupení listnatých dřevin (18,2/23,9%), z toho dubu 6,9/14,8%, buku 3,3/1,2%, habru 1,3/ %, olše 1,2/2,7% a lípy 1,2/1,2% odpovídá historicky zavedenému hospodaření v lesích s důrazem na produkční funkci lesních porostů. Druhová skladba dřevin v PLO 10 Středočeská pahorkatina a PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev je uvedena v následujících tabulkách:
Tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10 Druhová skladba [[[%]]] Dřevina současná cílová přirozená smrk 48,5 33,5 0,4 jedle 0,8 1,1 6,5 borovice 28,0 22,5 1,2 modřín 3,6 7,9 douglaska 0,5 0,7 ostatní jehličnaté 0,4 0,4 jehličnaté celkem 81,8 66,7 8,1 dub 6,9 14,3 35,2 buk 3,3 13,8 40,6 habr 1,3 0,6 2,6 jasan 0,5 0,6 0,8 javor 0,4 0,7 1,6 jilm 0,1 0,5 bříza 1,9 0,4 1,2 lípa 1,2 1,9 7,6 olše 1,2 0,7 0,6 akát 0,5 topol 0,1 ostatní listnaté 0,9 0,2 1,2 listnaté celkem 18,2 33,3 91,9 dřeviny celkem 100,0 100,0 100,0 Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001 2020)
Tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a Druhová skladba [[[%]]] Dřevina současná cílová přirozená smrk 36,0 21,0 0,8 jedle 0,6 3,5 14,9 borovice 36,6 35,4 8,2 modřín 1,5 1,7 douglaska 0,9 0,4 jedle obrovská 0,3 0,6
Strana 72 (celkem 228)
vejmutovka 0,1 0,4 borovice černá 0,1 jehličnaté celkem 76,1 63,0 23,9 dub 14,8 16,3 31,9 dub červený 0,1 buk 1,2 11,3 27,7 jasan 0,3 1,2 1,0 javor 0,2 0,6 0,6 Jilm 0,4 0,8 bříza 2,2 1,1 3,4 lípa 1,2 2,9 6,5 habr 1,9 0,8 + olše 2,7 1,5 1,6 osika 0,4 0,4 0,4 vrba 0,2 0,2 0,1 topol 0,6 0,2 0,2 akát 0,1 listnaté celkem 23,9 37,0 76,1 dřeviny celkem 100,0 100,0 100,0 Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001 2020)
Kategorizace a funk ční zam ěř ení lesa Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření, nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn., že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy jsou nebo mohou být důvodem pro eventuální zařazení lesů do kategorií jiných než do kategorie lesů hospodářských, podle příslušných odstavců a písmen zákona č. 289/1995 Sb. Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na: lesy ochranné – kde dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou, produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení – kde významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské – které mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty. O zařazování lesů do kategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvl. určení podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze lesy zařadit do lesů zvl. určení, ale i nemusí. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8, odst. 1 a 2) je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, nadřazen funkcím produkčním. Přehled všech vyhlášených kategorií a subkategorií v zájmovém území je uveden v následující tabulce:
Strana 73 (celkem 228)
Tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem)
Podíl porostní Kategorie Subkategorie plochy [[[%]]] les hospodářský 77,6 les ochranný mimořádně nepříznivá stanoviště (§ 7a) 0,5 1. zóny CHKO, přír. rezervace, přír. památky (§ 8/2a) 2,2 lesy lázeňské (§ 8/2b) 0 lesy příměstské a rekreační (§ 8/2c) 2 lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce(§ 8/2d) 0,1 les zvláštního určení lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, klima, voda, krajina) (§ 3,6 8/2e) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (§ 8/2f) 13,7 jiný důležitý veřejný zájem (§ 8/2h) – obrana státu + NPP 0,3 Celkem les ochranný a zvláštního určení 22,4 úhrnem PUPFL celkem 100,0 Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je potřeba vzhledem k potřebám společnosti zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Jde o souvislý komplex lesních porostů, ve kterých jsou zastoupeny převážně původní populace lesních dřevin, popřípadě i populace nepůvodní, které se vyznačují např. vysokou produkční schopností, odolností apod.
Tabulka 31: Genové základny Označení Dřevina Okres Výměra Lesní oblast Hluboká, Stará Obora, Poněšice BK,DB,SM,JD,LP, CB 1442,73 ha PL 10 4.lvs Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001 2020)
V zájmovém území se nachází také lesy v uznaných oborách, kde je cílem hospoda ření v těchto lesích je p řizpůsobit veškerá opat ření intenzivnímu chovu zv ěř e: Poněšice s výměrou 1 801,79 ha Stará obora s výměrou 1 510,36 ha Specifikem tohoto území je velmi vysoký podíl lesů hospodářských (77,6 %), plošný podíl lesa zvláštního určení a lesa ochranného je nízký, převládá funkce produkční nad funkcemi mimoprodukčními.
Rozlo žení v ěkových stup ňů Tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10
1 2 3 4 5 6 7 8 9 ∑ ∑ ∑ ∑ Věkové 10 11 12 13 14 15 16 17+ stupně hol. Plochy 424 770 2626 7684 3528 1985 1004
věk. 15501 12247 14836 13792 11897 16329 19221 16968 20433 17527 12107 stup. 188879 [ha ] Normáln 681 409 276 1679 6593 2664 1101
í 16972 16788 16747 16691 16673 16602 16512 16440 16175 14845 11211 rozložen 188879 í věk. stup. [ha ]
Strana 74 (celkem 228)
3 8 4 8 2 Odchylk 56 16 26 18 17 32 80 47 27 11 17 29 a od 179 norm. zast. věk. stup. [%] Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001 2020) Zastoupení věkových stupňů má dosti vyrovnaný průběh, výraznější odchylky ve vyšších LVS způsobuje zastoupení starších porostů v oborách a zvláště chráněných územích.
Tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a
Věkové hol. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ ∑ ∑ stupně ∑ ∑ Plochy věk. stup.
[ha ] 154,7 707,0 712,0 755,0 868,5 822,4 772,1 794,3 957,6 1060,0 895,6 581,0 385,9 186,7 74,1 19,6 5,2 8,7 9760,4 % zastoup
ení 1,6 7,2 7,3 7,7 8,9 8,4 7,9 8,1 9,8 10,9 9,1 6,0 4,0 1,9 0,8 0,2 0,1 0,1 100,0 Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001 2020)
Porostní zásoba Celková produkční potence dřevní hmoty je nižší než je průměr za celou ČR, který činí 244 m 3/ha. Pro porovnání na Šumavě činí průměrná porostní zásoba 291 m 3/ha, což vysoko převyšuje průměr za celou ČR a nejvyšší průměrnou zásobu 324 m3/ha vykazuje PLO 14 – Novohradské hory, naopak nejnižší hodnotu vykazuje PLO 1 – Krušné hory (104 m 3/ha).
Tabulka 34: Porostní zásoba – porovnání s Jihočeským krajem a ČR Platnost LHP k 31. 12. 2000 Porostní zásoba Území Průměrná zásoba na 1 ha [[[m3]]] 1000 [[[m3]]] b.k. zájmové území 2 024,43 239 PLO 15a 157,22 240 PLO 10 44 463,52 239 Jihočeský kraj 96 850,12 264 ČR 630 482,90 244 Pozn.: Vzhledem k tomu, že souhrnné informace o stavu lesů za p řírodní lesní oblasti, které jsou k dispozici na www.uhul.cz, jsou čerpány z dat LHP(O) s platností k 31. 12. 2000 a starší, byla jako srovnávací údaje za Jihočeský kraj a ČR pou žita data se stejnou platností, i kdy ž na výše uvedené adrese lze získat aktuální data ze souhrnných LHP a LHO.
A.3.1.8. Územní systém ekologické stability (ÚSES)
A.3.1.9.1. Nadregionální a regionální ÚSES V zájmovém území je poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES nadregionální a regionální úrovně, které byly vymezeny v Generelu ÚSES Jihočeského kraje 2007. Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (vodní, mezofilní hájová a mezofilní bučinná). Tento biokoridor doplňují další osy nadregionálních biokoridorů (vodní a mezofilní bučinná). Vymezeno je jedno nadregionální biocentrum NBC004 Hlubocká obora a 9 biocenter regionálních. Při okrajích zájmového území jsou vymezeny úseky regionálních biokoridorů.
Strana 75 (celkem 228)
Tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Plocha Délka Název Kód UPK typ (ha) (km) Hlubocká obora NBC004 2784,204 0,00 Štěchovice Hlubocká obora NBK002 435,484 90,00 vodní Řežabinec K118 NBK001 431,879 45,29 vodní a nivní Hlubocká obora Dívčí kámen NBK005 231,812 20,50 vodní a nivní Řežabinec K118 NBK012 91,542 45,29 vodní a nivní Červené blato K118 NBK019 85,332 51,50 vodní a nivní Štěchovice Hlubocká obora NBK029 103,558 90,00 mezofilní bučinná Štěchovice Hlubocká obora NBK030 69,917 90,00 mezofilní bučinná Hlubocká obora K118 NBK045 66,461 35,00 mezofilní bučinná Němčice RBC186 48,706 0,00 Vrbenské rybníky RBC029 254,479 0,00 Planá RBC206 39,865 0,00 Janoch RBC029 38,258 0,00 U Bočků RBC140 71,212 0,00 Bagr RBC151 66,867 0,00 Mokřiny u Vomáčků RBC163 61,374 0,00 Světlík RBC153 63,530 0,00 Hluboká RBC187 49,556 0,00 Němčice Hlubocká obora RBK025 132,913 7,00 Jahodiní Němčice RBK011 160,037 8,50 U Zeleného kříže K 117 RBK054 108,027 6,50 Světlík K118 RBK141 34,788 4,80 Vrbenské rybníky RBK210 12,663 1,00 zdroj: Krajský generel NR R ÚSES Jihočeského kraje (Ing. Friedrich, 2007) tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES Kategorie Regulační opatření N+R ÚSES N + R Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí biocentra a využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Jsou podmíněné, a to pouze ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd.,při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti. Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné. N + R Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí biokoridory a dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů. Jsou podmíněné: pouze nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.
Strana 76 (celkem 228)
Lokální ÚSES Lokální ÚSES byl převzatý z několika pramenů. Plošně nejrozsáhlejší část byla použita z rozpracovaného materiálu Okresního generelu ÚSES zpracovávaného ing. Wimmerem (WV Projection Service s.r.o.) pro ORP České Budějovice. Zbývající část byla převzata z generelů a plánů ÚSES jednotlivých obcí. Označení jednotlivých prvků odpovídá jejich označení v původních generelech a plánech ÚSES.
Kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území
Strana 77 (celkem 228)
Kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území
Strana 78 (celkem 228)
Kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území
Strana 79 (celkem 228)
Kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území
Strana 80 (celkem 228)
Kartogram 25: Orná půda v řešeném území
Strana 81 (celkem 228)
Kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF
Strana 82 (celkem 228)
Kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území
Strana 83 (celkem 228)
Kartogram 28: Podíl trvalých travních porostů
Strana 84 (celkem 228)
Kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území
Strana 85 (celkem 228)
Kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území
Strana 86 (celkem 228)
Kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území
Strana 87 (celkem 228)
Kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území
Strana 88 (celkem 228)
Kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území)
Strana 89 (celkem 228)
Kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území
Strana 90 (celkem 228)
Kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES)
Strana 91 (celkem 228)
A.3.2. Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty v území je potřeba chápat jako souhrn kulturních vztahů, děl a hodnot, jež vznikly v minulosti, ale svým významem přesahují dobu svého vzniku a přispívají k vytváření, upevňování a pokroku současné kultury. Řešené území vykazuje velké množství kulturních hodnot, které mají velký vliv na vnímání a život a v neposlední řadě i prosperitu v území z hlediska rozvoje cestovního a turistického ruchu. V řešeném území je evidováno nejen velké množství nemovitých kulturních památek, ale jsou zde vymezeny i velkoplošná chráněná území jako krajinné památkové zóny, městské a vesnické památkové zóny.
A.3.2.1. Krajinné památkové zóny Jsou vymezeny zejména k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty. V řešeném území ÚS Vltava není vymezena žádná krajinná památková zóna. Uvažuje se o vyhlášení krajinné památkové zóny Hluboká nad Vltavou, kde jsou dochované kompoziční krajinářské úpravy na Podskalské a Poříčské louce a v rozlehlém parku u zámku Hluboká. Krajinářský park na Podskalské a Poříčské louce se vyznačuje jedinečnou prostorovou krajinářskou kompozicí, tvořenou jednoduchým terénním reliéfem rozsáhlých luk s promyšleně rozmístěnými porosty, skupinami a solitéry dřevin, s výrazným zastoupením dlouhověkých dubů; pro celý areál je charakteristické velkorysé měřítko rozlohy a rozmístění jednotlivých kompozičních prvků. obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká
A.3.2.2. Městské památkové rezervace (MPR) Městské památkové rezervace jsou ucelené části historických měst, jejichž území má homogenní památkovou hodnotu a představují nejvyšší stupeň památkové ochrany. Jedná se zejména o vybraná historická města nebo jejich části (městské historické jádro) s dochovanými soubory budov (též uličními sítěmi, archeol. nalezišti ap.), u nichž důkladný uměleckohistorický průzkum a dokumentace prokázaly nutnost chránit je jako celek. • Městská památková rezervace České Budějovice je dána rozsahem historického hrazeného města. Historické jádro Českých Budějovic bylo vyhlášeno památkovou rezervací výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. března 1980, č. j. 7096/80, o prohlášení historického jádra města Českých Budějovic za památkovou rezervaci. Účelem existence městské památkové rezervace v Českých Budějovicích v rozsahu historického jádra je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jakožto významnému historickému souboru se zachovaným raně gotickým pravidelným půdorysem podle zakládací listiny z roku 1265 a mimořádně urbanisticky, architektonicky a umělecko historicky hodnotnou zástavbou, která v bohaté prostorové skladbě zahrnuje vynikající soubory monumentální architektury, opevnění, měšťanských domů i plastik. Svým významem a polohou je historické jádro předurčeno k funkci centra celého města. Postupná obnova historického jádra přispívá k vytvoření optimálního životního prostředí a k uplatnění jeho základních kulturních funkcí. Za účelem trvalého zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra při rozvoji celého města a vytváření optimálního životního prostředí musí být regulovány základní funkce v tomto území i investorská, stavební a technicko hospodářská činnost. Hranice vede na východní straně ulicí Na Sadech, sledujíc půdorys barokního opevnění, na Senovážné náměstí a po jeho jihovýchodní straně na Krumlovský most. Na jihozápadní straně pokračuje po Zátkově nábřeží podél toku Malše a pokračuje na Sokolský ostrov. Na západě
Strana 92 (celkem 228)
jde hranice po východní straně Sokolského ostrova, překračuje Mlýnskou stoku a podél jejího severozápadního břehu vede až k můstku u Rabenštejnské věže. Odtud pokračuje hranice na křižovatku Husovy třídy a ulice J. Haška. Na severní straně vede hranice osou Husovy třídy podél parku souběžného s Mlýnskou stokou na Mariánské náměstí. Přilehlé širší území vymezeného rozsahu je ochranným pásmem (OP) nemovitým kulturním památkám hradebního systému. Vyhlášení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému – Okresní úřad České Budějovice, referát regionálního rozvoje, oddělení kultury, vydal rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému ve městě České Budějovice dne 31. 5. 1995 pod č. j.: 920/95/411/Val.
Obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera.
Obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění
A.3.2.3. Vesnické památkové zóny Z hlediska stavebního fondu se památková zóna vyznačuje urbanistickým souborem staveb se stanoveným podílem nemovitých kulturních památek. Historický stavební fond a prostředí památkové zóny vyžadují vysoký a náročný stupeň památkové ochrany v předem určeném prostorovém rozsahu chráněného území. Na výrazněji nenarušené urbanistické struktuře sídla nebo její určující části jsou zachovány původní objemové formy rozhodujících typologických druhů staveb. V předem stanovené míře autenticky dochované historické objekty nevykazují závažnější nedostatky. Většinově nebo alespoň v obnovitelné míře je zachováno pojednání hlavních průčelních ploch včetně původní velikosti a rozmístění otvorů. V řešeném území studie se nacházejí VPZ Bavorovice, Munice a Opatovice. • VPZ Bavorovice: se nachází u Vltavy, mezi Českým Vrbným a Hlubokou. Na sever začíná soustava rybníků, na jihu je uzavřena Dehtářským potokem. Je zde celá řada zachovalých zemědělských usedlostí. Náves je uzavřena příčně orientovaným domem a k němu otočenou kovárnou. Náves a celá původní ulice je lemována souvislou řadou statků, jen v jednom místě na východní straně je narušena novodobou výstavbou. Ve vsi se vyskytují jak statky Hlubockého typu, s mohutnými volutami, tak i novější s geometrickou výzdobou. • VPZ České Budějovice – Rožnov: dochovaná původní historická stopa ulicovky lemovaná původními zemědělskými usedlostmi, v centrální části na východní straně dochovaný malý návesní prostor s kaplí. V současnosti je již původní sídlo stavebně srostlé s městem České Budějovice. • VPZ Munice : v 18. století byly postaveny statky a domy na návsi, v téměř nezměněné podobě zůstaly zachovány dodnes. Jádro obce tvoří oválná náves, v jejímž středu je kaplička a rybník. Náves je protáhlá, její jižní stranu tvoří
Strana 93 (celkem 228)
souvislá řada statků. Řada začíná statkem č.17, který není typicky blatský, je patrový a otočený podélně, jinak převládají usedlosti Hlubockého typu se štíty zdobenými volutami. • VPZ Opatovice: náves se zachovala v téměř původní podobě. Na slepém konci návsi stojí mohutný Marešů statek č.7 s atypicky mohutnou trojklanou bránou. Náves uzavírá známá kovárna s volutovým štítem. Minimálně dva statky jsou dílem Matěje Cífky z Hluboké. Typické pro něho jsou ploché hladké štíty ve formě divadelních kulis s bohatou konturou, bez jinak typické štukové výzdoby. obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice
obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice
obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice
Strana 94 (celkem 228)
A.3.2.4. Národní kulturní památky Za národní kulturní památky stát vyhlašuje památky přesahující regionální význam a dokumentující nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace; mívají velký význam pro české národní povědomí či mezinárodní ohlas. • NKP Hluboká nad Vltavou, zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada • Zámek Hluboká nad Vltavou: Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. stol. byl dalším majitelem panství rod Malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 – 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.
Obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo)
• Zámek Ohrada: Tento velký lovecký zámek si nechal postavit podle projektu pražského stavitele P. I. Bayera kníže Adam František Schwarzenberg. Práce byly započaty roku 1708 a celkově dokončeny v roce 1722. V roce 1842 zde bylo založeno specializované muzeum s expozicí lesnictví, myslivosti a rybářství. Stávající myslivecká expozice zahrnuje hlavní druhy pernaté a srstnaté zvěře, jejich lov a chov, preparáty zvířat, unikátní sbírky trofejí a loveckých zbraní. Rovněž jsou k vidění četné exponáty z oborů lesnictví a rybářství. Vedle zámku je zoologická zahrada.
obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada
Strana 95 (celkem 228)
• NKP Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec Vybudována v letech 1825 32 trať z Českých Budějovic do Lince. Trasa začínala v Českých Budějovicích, trať pokračovala do Holkova první přepřažní stanice se stájemi a kočárovnou, staniční zastávka v Bujanově (později škola). Na nádraží v obci Rybník je umístěna pamětní deska budovatele železnice I. A. Gerstnera. Zachovány jsou i terénní úpravy relikty tratě ke státní hranici. Nejstarší železnice na evropské pevnině, způsobem výstavby, novými konstrukčními principy, organizací práce a intenzitou provozu se stala přímou předchůdkyní moderních železnic. Navázala na dávné obchodní stezky vedoucí z jižních oblastí. Nejdůležitější přepravovanou komoditou byla hornorakouská sůl, prakticky od počátku byla provozována také osobní přeprava. Projekt železnice Františka Josefa Gerstnera (1756 1832) vznikl v hrubých rysech již v 1. desetiletí 19. století jako varianta k plánovanému vodnímu kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Realizace projektu byla po více než dvaceti letech svěřena Gerstnerovu synovi Františku Antonínovi (1796 1840). Přeprava byla zahájena v úseku České Budějovice Kerschbaum 1828, o čtyři roky později pak v celé délce trati mezi Českými Budějovicemi a Lincem. V letech 1834 až 1836 se trať prodloužila do Gmundenu. Přestože první pokusy využít parní lokomotivu v 50. letech skončily neúspěšně, 18. srpna 1868 slavnostně začala přestavba železnice na parní provoz. Trasu koněspřežky na českém území bylo možné až na menší úpravy použít i pro lokomotivní dráhu. Historickým datem zanikající koněspřežky se stal 15. prosinec 1870, kdy v úseku Urfahr Lest, vyjel poslední vlak tažený koňmi. K 20. prosinci 1873 již byla zahájena přeprava na lokomotivní dráze České Budějovice Linec. obrázek 24: Koněspřežní železnice – ilustrační foto
A.3.2.5. Nemovité kulturní památky Kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, který je veden odbornou organizací Národním památkovým ústavem, ústředním pracovištěm v Praze. Kulturní nemovité památky mají dvojí hodnotu. Jednak "duchovní" (estetickou, uměleckou, ale i hodnotu identity národa), jednak hodnotu ekonomického potenciálu, neboť kvalitně opravené památky svojí existencí vytvářejí pozitivní externality využitelné především v oblasti cestovního ruchu a s ním spojených služeb. V řešeném území je celá řada nemovitých kulturních památek jak stavebního tak archeologického charakteru.
Nemovité kulturní památky stavebního charakteru Nemovité kulturní památky stavebního charakteru se nacházejí na území těchto obcí a jejich částí:
Tabulka 37: nemovité kulturní památky
Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění
Bavorovice kaple sv. Jana Nepomuckého náves
Bavorovice boží muka v rampě nadjezdu trati
Bavorovice čp.1 venkovská usedlost
Bavorovice čp.2 kovárna
Bavorovice čp.4 venkovská usedlost
Bavorovice čp.5 venkovská usedlost, s omezením: bez chlévu, stodoly a stájí
Strana 96 (celkem 228)
Bavorovice čp.8 zemědělský dvůr
Bavorovice čp.11 venkovská usedlost
Bavorovice čp.12 zemědělský dvůr
Bavorovice čp.13 zemědělský dvůr
Bavorovice čp.16 venkovská usedlost
Bavorovice čp.17 venkovská usedlost
Bavorovice čp.21 venkovská usedlost
Bavorovice čp.24 venkovská usedlost
Bavorovice čp.29 venkovská usedlost
Bavorovice čp.31 venkovská usedlost
Bavorovice čp.38 venkovská usedlost
Branišov tvrz, archeologické stopy rybník Návěžný, S část
Branišov kaplička Nejsvětější Trojice při silnici
České Budějovice 1 kostel sv. Mikuláše U Černé věže
České Budějovice 1 kaple Smrtelných úzkostí Páně Kněžská
České Budějovice 1 čp. zbrojnice Piaristické nám.
České Budějovice 1 městské opevnění
České Budějovice 1 socha sv. Jana Nepomuckého Jirsíkova ul., při budově čp. 466
České Budějovice 1 socha sv. Jana Nepomuckého nám. Piaristické
České Budějovice 1 socha sv. Jana Nepomuckého Rudé armády, u benzínové pumpy
České Budějovice 1 rozcestník Mariánské náměstí
České Budějovice 1 kašna Samsonova nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 silniční most ocelový č. CB 007 Dr. Stejskala, přes řeku Malši
České Budějovice 1 čp.1 radnice nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.2 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.3 městský dům Česká
České Budějovice 1 čp.4 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.5 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.6 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.7 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.8 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
Strana 97 (celkem 228)
České Budějovice 1 čp.9 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.10 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.11 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.13 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.16 měšťanský dům Piaristická
České Budějovice 1 čp.19 měšťanský dům Piaristická
České Budějovice 1 čp.20 měšťanský dům Piaristická
České Budějovice 1 čp.21 měšťanský dům Piaristická
České Budějovice 1 čp.23 městský dům Nisslův dům Česká, Piaristická
České Budějovice 1 čp.24 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.27 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.28 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.29 masné krámy Krajinská čp. 29 a Hroznová čp. 488
České Budějovice 1 čp.31 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.32 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.33 měšťanský dům Krajinská 5
České Budějovice 1 čp.35 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.36 měšťanský dům nárožní Krajinská
České Budějovice 1 čp.39 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.40 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.41 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. (dříve Žižkovo nám. čp. 158/11)
České Budějovice 1 čp.43 jiná správní stavba úřadovny společnosti koněspřežné Krajinská železnice
České Budějovice 1 čp.44 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.45 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.47 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.49 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.50 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.52 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.54 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 1 čp.55 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.58 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
Strana 98 (celkem 228)
České Budějovice 1 čp.61 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 1 čp.63 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.65 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.67 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.68 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.69 spořitelna nároží nám. Přemysla Otakara II. a ul. U Černé věže
České Budějovice 1 čp.70 zvonice Černá věž U černé věže
České Budějovice 1 čp.71 děkanství U černé věže
České Budějovice 1 čp.76 měšťanský dům Kanovnická
České Budějovice 1 čp.77 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.78 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.79 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.81 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.82 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.83 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.84 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.85 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.86 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.87 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.90 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.91 hotel Zvon nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.92 palác Včela ul. Karla IV.
České Budějovice 1 čp.93 palác Včela 2. část ul. Karla IV.
České Budějovice 1 čp.98 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.99 měšťanský dům Karla IV.
České Budějovice 1 čp.101 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.102 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.103 městský dům Karla IV.
České Budějovice 1 čp.104 měšťanský dům Karla IV.
České Budějovice 1 čp.106 měšťanský dům Dr. Stejskala
České Budějovice 1 čp.107 měšťanský dům Dr. Stejskala
Strana 99 (celkem 228)
České Budějovice 1 čp.108 měšťanský dům Dr. Stejskala
České Budějovice 1 čp.109 měšťanský dům Dr. Stejskala
České Budějovice 1 čp.110 měšťanský dům Dr. Stejskala
České Budějovice 1 čp.113 měšťanský dům Dr. Stejskala
České Budějovice 1 čp.114 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.115 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.116 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.117 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.118 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.119 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.120 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.121 městský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.123 měšťanský dům Čertíkův a bývalý Hotel Slunce nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.127 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.128 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II.
České Budějovice 1 čp.129 měšťanský dům Biskupská
České Budějovice 1 čp.130 měšťanský dům Biskupská
České Budějovice 1 čp.132 biskupství Biskupská
České Budějovice 1 čp.134 měšťanský dům Radniční
České Budějovice 1 čp.135 měšťanský dům Radniční
České Budějovice 1 čp.137 měšťanský dům Radniční
České Budějovice 1 čp.140 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.141 solnice městská a sklad koněspřežné železnice Česká
České Budějovice 1 čp.143 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.144 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.145 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.146 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.147 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.148 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.149 klášter sv. Dominika, s kostelem Obětování P. Marie nám. Piaristické
České Budějovice 1 čp.154 měšťanský dům Česká
Strana 100 (celkem 228)
České Budějovice 1 čp.158 měšťanský dům Zátkovo nábř.
České Budějovice 1 čp.161 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.162 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.163 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.164 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.165 vodní mlýn Přední Mlýnská
České Budějovice 1 čp.166 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.167 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.168 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.170 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.171 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.172 měšťanský dům Mlýnská
České Budějovice 1 čp.173 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.174 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.175 městský dům Panská
České Budějovice 1 čp.176 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.177 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.178 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.180 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.181 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.182 měšťanský dům Panská
České Budějovice 1 čp.189 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.190 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.191 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.192 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.193 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.194 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.195 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.196 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.197 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.199 měšťanský dům Česká
Strana 101 (celkem 228)
České Budějovice 1 čp.200 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.201 městský dům Česká
České Budějovice 1 čp.212 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.213 měšťanský dům Hradební
České Budějovice 1 čp.214 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.219 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.220 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.222 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.223 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.224 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.225 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.226 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.227 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.228 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.229 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.230 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.231 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.233 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.234 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.235 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.236 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.237 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.238 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.239 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.240 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.241 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.242 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.243 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.244 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.245 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.246 měšťanský dům Česká
Strana 102 (celkem 228)
České Budějovice 1 čp.247 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.248 banka Státní banka čsl. Krajinská
České Budějovice 1 čp.249 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.251 měšťanský dům, z toho jen: pozemek parc. č. 311 Krajinská
České Budějovice 1 čp.253 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.257 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 1 čp.258 základní škola Plachého
České Budějovice 1 čp.260 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.265 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.266 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.270 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.271 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.272 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 1 čp.273 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.275 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.280 měšťanský dům Krajinská
České Budějovice 1 čp.296 měšťanský dům U černé věže
České Budějovice 1 čp.300 měšťanský dům U černé věže
České Budějovice 1 čp.308 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 1 čp.309 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 1 čp.310 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 1 čp.311 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.312 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.313 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.314 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.316 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.320 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.321 městský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.322 měšťanský dům Hroznová
České Budějovice 1 čp.329 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.330 městský dům Kněžská
Strana 103 (celkem 228)
České Budějovice 1 čp.331 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.332 měšťanský dům Hradební
České Budějovice 1 čp.337 měšťanský dům U černé věže
České Budějovice 1 čp.339 měšťanský dům U černé věže
České Budějovice 1 čp.343 měšťanský dům Wortnerův dům, s omezením: bez zadního U černé věže traktu
České Budějovice 1 čp.356 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.357 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.360 rodinný dům Na Mlýnské stoce
České Budějovice 1 čp.363 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.364 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.365 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.368 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.369 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.370 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.371 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.372 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.373 měšťanský dům Kneislův dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.379 měšťanský dům Hradební
České Budějovice 1 čp.380 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.381 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.382 měšťanský dům Česká
České Budějovice 1 čp.405 kanovnický dům Kanovnická
České Budějovice 1 čp.406 kanovnický dům Kanovnická
České Budějovice 1 čp.407 kanovnický dům Kanovnická
České Budějovice 1 čp.408 kanovnický dům Kanovnická
České Budějovice 1 čp.409 kanovnický dům Kanovnická
České Budějovice 1 čp.410 klášter kapucínský Kněžská
České Budějovice 1 čp.418 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.419 měšťanský dům Kněžská
České Budějovice 1 čp.424 divadlo městské Dr. Stejskala
České Budějovice 1 čp.425 měšťanský dům Dr. Stejskala
Strana 104 (celkem 228)
České Budějovice 1 čp.426 měšťanský dům Dr. Stejskala
České Budějovice 1 čp.429 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.430 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.432 obchodní dům Brouk a Babka Široká ul.
České Budějovice 1 čp.436 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.443 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.446 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.451 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.454 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.455 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.456 měšťanský dům Široká
České Budějovice 1 čp.458 měšťanský dům Biskupská
České Budějovice 1 čp.459 měšťanský dům Biskupská
České Budějovice 1 čp.462 stadión, z toho jen: hlavní tribuna a Sokolovna Sokolský ostrov
České Budějovice 1 čp.1592 měšťanský dům 28. října
České Budějovice 1 čp.1593 měšťanský dům 28. října
České Budějovice 1 čp.1594 okresní hejtmanství 28. října
České Budějovice 1 čp.1796 měšťanský dům Riegrova
České Budějovice 1 čp.1797 měšťanský dům Riegrova
České Budějovice 1 čp.1802 měšťanský dům Riegrova
České Budějovice 1 čp.1805 měšťanský dům Riegrova
České Budějovice 1 čp.1808 měšťanský dům Riegrova
České Budějovice 1 čp.1844 měšťanský dům nábř. Jiráskovo, Husova
České Budějovice 1 čp.1867 měšťanský dům Riegrova, Jírovcova
České Budějovice 1 čp.1871 základní škola Nová
České Budějovice 2 čp.16 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 2 čp.20 vila Lamezanova U zimního stadionu
České Budějovice 2 čp.197 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 2 čp.256 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 2 čp.262 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 2 čp.267 měšťanský dům Plachého
Strana 105 (celkem 228)
České Budějovice 2 čp.268 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 2 čp.269 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 2 čp.278 měšťanský dům Plachého, (Hradební)
České Budějovice 2 čp.299 měšťanský dům Plachého
České Budějovice 2 čp.529 jiná výrobní stavba Lannova loděnice (areál) Vltavské nábřeží
České Budějovice 2 čp.684 zájezdní hostinec U slovanské lípy, s omezením: bez stájí a Husova kolny
České Budějovice 3 kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa Staroměstská
České Budějovice 3 hřbitov sv. Otýlie, s kaplí a hroby a náhrobky, krematorium Pražské předměstí
České Budějovice 3 škola I. biskupské gymnázium s kostelem sv. Václava Kostelní, Skuherského
České Budějovice 3 boží muka Míru, u železniční zastávky
České Budějovice 3 boží muka Čéčova (671) dvorek
České Budějovice 3 boží muka Míru, mezi čp. 65 a 67
České Budějovice 3 socha sv. Jana Nepomuckého u Mlýnské stoky proti Rabenštejnské věži
České Budějovice 3 sloup se sochou P. Marie Pekárenská
České Budějovice 3 pomník O. Mokrého městské sady
České Budějovice 3 čp.35 činžovní dům Míru
České Budějovice 3 čp.773 špitál Nejsvětější Trojice Míru
České Budějovice 3 čp.1154 sbor Husův Církve československé husitské Palackého nám.
České Budějovice 3 čp.1290 činžovní dům Skuherského
České Budějovice 3 čp.1291 měšťanský dům Skuherského
České Budějovice 3 čp.1392 hospoda U anděla Skuherského
České Budějovice 3 čp.1485 měšťanský dům Skuherského
České Budějovice 3 čp.1486 měšťanský dům Skuherského
České Budějovice 3 čp.1490 měšťanský dům Skuherského
České Budějovice 3 čp.1491 měšťanský dům Skuherského
České Budějovice 3 čp.1574 činžovní dům Resslova ul.
České Budějovice 3 čp.1575 činžovní dům Resslova ul.
České Budějovice 3 čp.1788 střední škola gymnasium Jírovcova ul.
České Budějovice 3 čp.1791 městský dům Riegrova
České Budějovice 3 čp.1815 kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Pražská tř. Haška
České Budějovice 3 čp.1845 vila Zátkova Husova ul.
Strana 106 (celkem 228)
České Budějovice 3 čp.1847 městský dům Zelená ratolest Husova
České Budějovice 3 čp.1849 škola Dívčí lyceum spolku Ludmila Husova ul.
České Budějovice 3 čp.1856 vila Egertova, s omezením: bez části zahrady p. č. 4432/2 ul. Na sadech
České Budějovice 3 čp.1980 kostel Božského Srdce Páně Rudolfovská, Lipenská
České Budějovice 3 čp.2032 měšťanský dům Na sadech, Nová
České Budějovice 3 čp.? zemědělský dvůr Pilmanův/Charvátův, s omezením: bez kočárovny
České Budějovice 4 židovský hřbitov nový Pekárenská
České Budějovice 5 výklenková kaplička při silnici na Dobrou Vodu
České Budějovice 6 kostel Růžencové Panny Marie a průčelí Kongregace rizalit Žižkova s mozaikou
České Budějovice 6 socha P. Marie před kaplí
České Budějovice 6 socha P. Marie přemístěna do zahradnictví
České Budějovice 6 pomník Jana Žižky z Trocnova křižovatka tř. Žižkovy a Novohradské
České Budějovice 6 železniční most trať České Velenice Plzeň, 219.826 km
České Budějovice 6 čp.1 banka Státní banka čsl. Lannova tř.
České Budějovice 6 čp.6 sklad Nákladnický dům Senovážné náměstí
České Budějovice 6 čp.11 městský dům Lannova ul.
České Budějovice 6 čp.51 společenský dům dělnický dům U srdíčka, s omezením: bez Lannova tř. pamětní desky na domě
České Budějovice 6 čp.88 měšťanský dům Lannova tř.
České Budějovice 6 čp.97 měšťanský dům Lannova tř.
České Budějovice 6 čp.119 železniční stanice Hlavní nádraží Nádražní
České Budějovice 6 čp.124 hotel Malše Nádražní
České Budějovice 6 čp.173 měšťanský dům Žižkova
České Budějovice 6 čp.226 činžovní dům Žižkova
České Budějovice 6 čp.239 jiná církevně správní stavba Vyšebrodský dům Senovážné nám.
České Budějovice 6 čp.242 Městské muzeum Dukelská ul.
České Budějovice 6 čp.243 společenský dům Německý dům Jirsíkova ul.
České Budějovice 6 čp.256 činžovní dům Anny Kovaříkové ul. U tří lvů
České Budějovice 6 čp.260 střední škola průmyslová strojnická Dukelská
České Budějovice 6 čp.296 měšťanský dům U tří lvů ul. U tří lvů
České Budějovice 6 čp.453 vila Františka Petráše Dukelská
Strana 107 (celkem 228)
České Budějovice 6 čp.455 vila Westenova Dukelská
České Budějovice 6 čp.714 vila (JUDr. Františka Švece) Dukelská
České Budějovice 7 kostel sv. Jana Nepomuckého
České Budějovice 7 socha P. Marie Budějovické nábř. Malše u budovy soudu
České Budějovice 7 socha sv. Jana Nepomuckého nábř. Malše u budovy soudu
České Budějovice 7 vodárenská věž ul. B. Němcové
České Budějovice 7 čp.2 tužkárna Hardtmuth, z toho jen: vstupní brána gen. Svobody
České Budějovice 7 čp.4 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar
České Budějovice 7 čp.7 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar
České Budějovice 7 čp.19 vila Hardtmuthova ul. U Zimního stadionu
České Budějovice 7 čp.44 strážní domek koněspřežné dráhy Mánesova
České Budějovice 7 čp.62 základní škola Matice školské
České Budějovice 7 čp.399 vila Boženy Němcové
České Budějovice 7 čp.1123 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar Lidická
České Budějovice 7 čp.1124 venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly Lidická
České Budějovice 7 čp.1131 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar
České Budějovice 7 čp.1262 venkovská usedlost Lidická
České Budějovice 7 čp.1264 venkovská usedlost
České Budějovice 7 čp.1266 venkovská usedlost, z toho jen: průčelí
České Budějovice 7 čp.1268 venkovská usedlost Lidická
České Budějovice 7 čp.1269 venkovská usedlost Lidická
České Budějovice 7 čp.1278 venkovská usedlost Lidická
České Budějovice 2 čp.1905 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar
České Budějovice 2 čp.1907 venkovská usedlost
České Budějovice 2 čp.1910 venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly a kolny zemědělské usedlosti čp. 1910
České Budějovice 2 čp.1911 venkovská usedlost, s omezením: bez stavby vepřína
České Budějovice 2 čp.1912 venkovská usedlost, z toho jen: průčelí
Dasný čp.13 venkovská usedlost náves, u rybníčku
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Horní výrub
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Baba
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy
Strana 108 (celkem 228)
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Rulík
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Skopojedle, Pěkná vyhlídka
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Holubci též Na pláni
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy nad Novoborským seníkem
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Zadní pláně
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy U obrázku
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy U myslivny, U Dřevěnkáře
Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Černá strouha
Dobřejovice mohylník (hradiště?) Hradec, archeologické stopy kolem lesní cesty
Dolní Kněžeklady tvrz U kapličky, archeologické stopy při rybníku
Dolní Kněžeklady kaple P. Marie
Hluboká nad Vltavou boží muka marradaská
Hluboká nad Vltavou čp.763 zemědělský dvůr Vondrov
Hluboká nad Vltavou kostel sv. Jana Nepomuckého Masarykova
Hluboká nad Vltavou kaplička U Rocha rozcestí k zámku Ohrada
Hluboká nad Vltavou židovský hřbitov V od munického rybníka
Hluboká nad Vltavou boží muka při parku
Hluboká nad Vltavou boží muka proti OÚNZ
Hluboká nad Vltavou socha sv. Jana Nepomuckého při rozcestí
Hluboká nad Vltavou rybník, z toho jen: hráz rybníka Bezdrev s mostem č. 10582 2 a propustkem
Hluboká nad Vltavou jiná vodohospodářská stavba bašta u rybníka Bezdrev
Hluboká nad Vltavou silniční most na silnici II/146
Hluboká nad Vltavou rudný důl štola zv. Kampanova díra
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy ve Staré oboře
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Tolom
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Uhliště
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy V bokách
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kaštánkem, Zel. rajtštajk
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad munickými vraty
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Purkarecká polesí
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Rudolfův kout
Strana 109 (celkem 228)
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Vrkoč
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy JZ 300m od hradiště Baba
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kampanovkou
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Holý vrch
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Zahrádecká vrata
Hluboká nad Vltavou výšinné opevněné sídliště hradiště Baba, archeologické na srázu k Vltavě stopy
Hluboká nad Vltavou čp.17 zámek Ohrada
Hluboká nad Vltavou čp.52 jiná správní stavba úřednický dům starý nám. Čsl. armády
Hluboká nad Vltavou čp.142 zámek
Hluboká nad Vltavou čp.146 měšťanský dům Podskalí
Hluboká nad Vltavou čp.211 vodní mlýn Ungnadův, z toho jen: reliéf sejmut a uložen na NV
Hluboká nad Vltavou čp.? sýpka Tyršova
Hluboká nad Vltavou výklenková kaplička při mostě přes Vltavu, Hamry
Hluboká nad Vltavou výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého při silnici na Kostelec
Hluboká nad Vltavou čp.271 venkovská usedlost Malinovského
Horní Kněžeklady kaplička návesní včetně zvonku
Hosín kostel sv. Petra a Pavla
Hosín boží muka směr k trati
Hosín boží muka Marradasova směr Hluboká
Hosín silniční most nadjezd nad tratí sil. II/146, směr Dobřejovice
Hosín mohylník, archeologické stopy Bory II
Hosín mohylník, archeologické stopy Bory I
Hosín mohylník, archeologické stopy les Bystřického
Hosín mohylník, archeologické stopy Skalka
Hosín čp.24 venkovská usedlost
Hosín čp.? fara
Hrdějovice mohylník, archeologické stopy U kalových jam
Hrdějovice čp.15 venkovská usedlost náves
Hroznějovice mohylník, archeologické stopy les Babinec
Hroznějovice mohylník, archeologické stopy les Slavonice, střed
Hroznějovice mohylník, archeologické stopy Jaroslavický vrch II
Strana 110 (celkem 228)
Hroznějovice mohylník, archeologické stopy Na kamenitém
Hroznějovice mohylník, archeologické stopy Jaroslavický vrch
Hroznějovice mohylník, archeologické stopy les Babinec
Chlumec mohylník, archeologické stopy Kobylí hlava
Chlumec mohylník, archeologické stopy Za Borem
Chlumec mohylník, archeologické stopy při chlumecké silnici
Chlumec mohylník, archeologické stopy les Štrejnův
Chlumec čp.7 venkovská usedlost
Jeznice mohylník, archeologické stopy Hřeben
Jeznice mohylník, archeologické stopy při široké aleji
Jeznice mohylník, archeologické stopy nad Rachačkami
Jeznice mohylník, archeologické stopy Šífárna
Knín mohylník, archeologické stopy U remízu, též V hrobech
Knín mohylník, archeologické stopy les Zabitý
Knín čp.1 tvrz Byšov
Kostelec kostel sv. Vavřince
Kostelec mohylník, archeologické stopy Černý les
Kostelec čp.8 venkovská usedlost
Líšnice mohylník, archeologické stopy nad Čapím koutem
Líšnice mohylník, archeologické stopy Na přísežné
Líšnice mohylník, archeologické stopy U hrázky
Líšnice čp.18 zemědělský dvůr Němčice
Litoradlice hraniční kámen schwarzenberský mezník v lese
Litoradlice mohylník, archeologické stopy les Janoch
Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na vlčici
Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová I
Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na hrobech
Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová II
Litoradlice výšinné opevněné sídliště hradiště Na hradu, archeologické ostroh nad Vltavou stopy
Litvínovice boží muka směr Šindlovy Dvory
Modrá Hůrka kostel Nanebevzetí P. Marie
Strana 111 (celkem 228)
Mokré vodojem před čp. 8 a 9
Munice čp.19 venkovská usedlost
Munice čp.20 venkovská usedlost
Munice čp.23 venkovská usedlost
Opatovice výklenková kaplička při cestě do Opatovic
Opatovice čp.5 venkovská usedlost
Opatovice čp.6 kovárna náves
Opatovice čp.7 venkovská usedlost
Opatovice čp.11 venkovská usedlost
Opatovice čp.12 venkovská usedlost
Planá kříž proti prodejně Jednoty
Planá čp.7 venkovská usedlost
Poněšice mohylník, archeologické stopy Hora
Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště I
Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště II
Poněšice mohylník, archeologické stopy Dukátová plantáž
Poněšice mohylník, archeologické stopy U háje
Poněšice mohylník Hrady, archeologické stopy
Poněšice čp.4 venkovský dům
Pořežany milník Schwarzenberský na lesní cestě u potoka
Pořežany mohylník, archeologické stopy Na prostřední
Pořežany čp.12 venkovská usedlost
Pořežany čp.35 zemědělský dvůr
Pořežany čp.38 venkovská usedlost
Purkarec hrad Karlův Hrádek, zřícenina na skále nad Vltavou
Purkarec kostel sv. Jiří
Purkarec kaple sv. Rozálie les U Rohaček
Purkarec mohylník, archeologické stopy Na kukli
Purkarec mohylník, archeologické stopy Strážiště
Purkarec čp.30 venkovská usedlost
Purkarec čp.34 venkovská usedlost
Strana 112 (celkem 228)
Purkarec čp.92 hospoda
Štipoklasy mohylník, archeologické stopy Mladé háje
Štipoklasy mohylník, archeologické stopy Holý vrch
Třitim mohylník, archeologické stopy nad mlynářů polem
Třitim mohylník, archeologické stopy Na homoli
Třitim mohylník, archeologické stopy Pod průhonem
Tuchonice kaplička náves
Tuchonice mohylník, archeologické stopy les Království
Tuchonice mohylník, archeologické stopy Nad spáleným
Tuchonice mohylník, archeologické stopy Pláně
Tuchonice mohylník, archeologické stopy U šraňků
Vlkov mohylník, archeologické stopy trať Bahnitá, Spáleněk
Vlkov mohylník, archeologické stopy Poněšický revír, U kukle
Vlkov mohylník, archeologické stopy při široké aleji
Vlkov mohylník, archeologické stopy při hřebenské cestě
Vlkov zaniklá ves, archeologické stopy U vrby U Cirhana
Zahájí boží muka směr Dříteň
Zahájí čp.12 fara
Zliv silniční most mostek u Bezdreva
Žimutice kostel sv. Martina
Žimutice mohylník, archeologické stopy les Remíz
Žimutice mohylník, archeologické stopy Bečický les
Archeologické lokality a lokality archeologického zájmu Řešené území je území s archeologickými nálezy, z těchto důvodů je nutné postupovat v souladu s § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., památkového zákona, v platném znění. Území s archeologickými nálezy jsou vymezena v grafické části ÚS Vltava v problémovém výkresu a výkresu limitů využití území. V řešeném území se nacházejí tyto archeologické nemovité kulturní památky: Branišov, Branišov tvrz, archeologické stopy, rybník Návěžný, S část, Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy ve Staré oboře, Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Uhliště, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy V Bokách, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kaštánkem, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Munickými vraty, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Purkarecká polesí, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Rudolfův kout, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Vrkoč, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy JZ 300m od hradiště Baba, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kampanovkou,
Strana 113 (celkem 228)
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Holý vrch, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Zahrádecká vrata, Hluboká nad Vltavou výšinné opevněné sídliště hradiště Baba, archeologické stopy na srázu k Vltavě, Hluboká nad Vltavou Jeznice mohylník, archeologické stopy Hřeben, Hluboká nad Vltavou Jeznice mohylník, archeologické stopy při Široké aleji, Hluboká nad Vltavou Jeznice mohylník, archeologické stopy Nad Rachačkami, Hluboká nad Vltavou Jeznice mohylník, archeologické stopy Šífárna Hluboká nad Vltavou Poněšice mohylník, archeologické stopy Hora Č, Hluboká nad Vltavou Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště I Č, Hluboká nad Vltavou Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště II Č, Hluboká nad Vltavou Poněšice mohylník, archeologické stopy Dukátová plantáž Č, Hluboká nad Vltavou Poněšice mohylník, archeologické stopy U háje Č, Hluboká nad Vltavou Poněšice mohylník Hrady, archeologické stopy Hluboká nad Vltavou Purkarec mohylník, archeologické stopy Na kukli Č, Hluboká nad Vltavou Purkarec mohylník, archeologické stopy Strážiště, Hosín mohylník, archeologické stopy Bory II Č, Hosín mohylník, archeologické stopy Bory I Č, Hosín mohylník, archeologické stopy les Bystřického, Hosín mohylník, archeologické stopy Skalka, Hrdějovice mohylník, archeologické stopy U kalových jam, Olešník Chlumec mohylník, archeologické stopy, Kobylí hlava Olešník Chlumec mohylník, archeologické stopy Za Borem, Olešník Chlumec mohylník, archeologické stopy při Chlumecké silnici, Olešník Chlumec mohylník, archeologické stopy les Štrejnův, Temelín Knín mohylník, archeologické stopy U remízu, též V hrobech, Temelín Knín mohylník, archeologické stopy les Zabitý Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy les Janoch Č, Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na vlčici Č, Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová I Č, Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na hrobech Č, Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová II Č, Temelín Litoradlice výšinné opevněné sídliště hradiště Na hradu, archeologické stopy ostroh nad Vltavou Vlkov mohylník, archeologické stopy trať Bahnitá, Spáleněk Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy Poněšický revír, U kukle Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy při Široké aleji Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy při Hřebenské cestě Č, Vlkov zaniklá ves, archeologické stopy U vrby U Cirhana, Žimutice Pořežany mohylník, archeologické stopy Na prostřední, Žimutice Třitim mohylník, archeologické stopy Nad Mlynářů polem Č, Žimutice Třitim mohylník, archeologické stopy Na homoli Č, Žimutice Třitim mohylník, archeologické stopy Pod průhonem Žimutice Tuchonice mohylník, archeologické stopy les Království Č, Žimutice Tuchonice mohylník, archeologické stopy Nad spáleným Č, Žimutice Tuchonice mohylník, archeologické stopy Pláně Č, Žimutice Tuchonice mohylník, archeologické stopy U šraňků,
A.3.2.6. Ochranná pásma nemovitých kulturních památek V řešeném území jsou ochranná pásma nemovitých kulturních památek vyhlášena v sídle České Budějovice – jedná se ochranné pásmo hradebního systému města, vyhlášeno OkÚ České Budějovice, odd. kultury, 8. 6. 1995, čj. 920/95/411/Val
A.3.2.7. Architektonické hodnoty v řešeném území V řešeném území jsou různé formy lidového stavitelství, které dotvářejí charakter krajiny. Lidová architektura Jihočeského kraje, stejně jako zdejší krajina, se vyznačuje značnou rozmanitostí nejen základních typů jihočeských domů, ale i mnohotvárností sídelních struktur, co do jejich hustoty, velikosti a typů. Proto je dnes lidová architektura v jižních Čechách představitelkou svébytného lidového projevu, který je umocněn výjimečností krajinného obrazu a bohatou historií. Až do 13. století byl prostor jižních Čech osídlen poměrně řídce. K zahuštění sídelní sítě jihočeské kotliny došlo v období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století. Vznikla zde široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. K dalším zásadním změnám v osídlení dochází v
Strana 114 (celkem 228) průběhu 16. století, kdy se drobná feudální sídla dostávají postupně pod panství novohradské a třeboňská panství často zanikají. V tomto období dochází i k výrazným krajinářským a hospodářským proměnám a to zejména v blatských oblastech. Stavební aktivita v jižních Čechách vrcholí v průběhu celého 19. století, kdy se zde vytvořila svérázná lidová architektura. Vznikl tak zcela svébytný typ lidové architektury charakteristický pro jižní Čechy.Inspirací pro lidovou architekturu byla zejména městská architektura – nejdříve klasicistní a později historizující (neogotika, neorenesance, neobaroko) a od konce 19. století to byla secese, tradicionalismus atd. Pro mnoho oblastí jižních Čech je určujícím momentem pro vzhled vesnice právě architektura 2. poloviny 19. a první třetiny 20. století. Mezi regiony lidové architektury, ve skutečnosti žádné hranice neexistují a většina těchto regionů zasahuje i do oblastí sousedních a vzájemně se prolínají a doplňují.
Soběslavsko – veselská blata (někdy zvaná jako Borkovická blata) je úsek vymezený mezi Soběslaví, Veselím nad Lužnicí a Dolním Bukovskem, který byl v raném středověku bažinatý a špatně přístupný. Tato oblast zasahuje okrajově do severní části řešeného území. Osídlení bylo možné teprve po vybudování Blatské stoky ve 13. století, která odvodnila nejzamořenější část pánve. Okolo pánve s rašeliništi začaly postupně vznikat vesnice s charakterem zemědělských sídel ve formě usedlostí uspořádaných okolo návsi. Většina sídel v jádrové oblasti blat se připomíná poprvé až ve 14. století. Převažují zde vesnice s velkou rozlehlou návsí a celkem pravidelnou zástavbou (Drahotěšice). Původní zástavba Soběslavsko veselských blat byla dlouho dřevěná, tvořená rozložitými obílenými domy s jednoduše bedněnými štíty a s doškovými střechami. Vrcholná fáze zděné lidové architektury zde nastává v první třetině 19. století. Dnešní vzhled většiny blatských vesnic spadá mezi druhou polovinu 19. a počátek 20. století. Od poslední třetiny 19. století se mění i forma dispozice usedlostí, kdy doposud trojboké dvory s domem , sýpkou a bránou, se postupně uzavírají a usedlosti se orientují podélně. Nejpůsobivější a kompozičně nejvýraznější stavby se připisují zednickému rodu Šochů a Patáků. Blatská architektura se vyznačuje bohatým štukovým dekorem (pilastry, stužkové převázání, hlavice, motiv lyry, košík s květinami, motiv kosého, falešného zubořezu v podřímsí v podobě diagonálně ukládaných, předstupujících cihel, aplikace výšivkových terčových motivů). Tyto zlidovělé prvky byly kombinovány s klasicistním falešným kvádrováním nároží i celých stěn, s plochými arkádami a segmenty.
Obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci
Oblast Bechyňsko – Týnsko leží v poměrně terénem izolovaného regionu, osídlení je často raně středověkého původu. Převažují zde velké pravidelné návesní vesnice lokačního původu (Kočín). Sídla s nepravidelnou strukturou se vyskytují v lesnatém terénu Povltaví. Původní zástavbu tvořily roubené objekty, které se dochovaly výjimečně na okrajích lesních masivů (Poněšice). K přezdívání vesnic se zde přistoupilo dříve než v sousedních Soběslavsko veselských blatech. Od 30. let 19. století se zde uplatnily pozdně barokní a klasicistní formy – křídlové štíty a jednodušší tvary štítů s pravoúhle zalamovanými volutami. Na Týnsku se objevují i pozdně barokní motivy ionského pilastru se segmentovými nástavci se „zvadlými“ volutami po stranách křídel. Vrchol zděné lidové architektury zde nastává v 50. letech 19. století (Chlumec, Líšnice, Purkarec, Třitim).
Strana 115 (celkem 228)
Obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo)
Hlubocká a Zbudovská blata. Výrazným okruhem jihočeské lidové architektury, kterou můžeme považovat za jednu z nejkrásnějších forem, jsou Hlubocká a Zbudovská blata, ležící v rybniční pánvi mezi tokem Vltavy a předělem rozvodí Vltavy a Otavy. Rybníky a rybniční soustavy zde vznikaly již od středověku. Půdorysy většiny vesnic jsou lokačního charakteru. Převládají zde rozlehlé obdélníkové návsi (Kočín, Munice, Zliv) a objevují se i okrouhlice (Olešník).Starší dřevěná zástavba se zde prakticky nedochovala, v některých obcích se dochovaly kamenné sýpky z 2. poloviny 17. a 18. století (České Vrbné, Munice). Zděná zástavba převládla v regionu v první třetině 19. století. Svého vrcholu dosáhla mezi 40. až 60. lety 19. století. Pro Zbudovská blata jsou charakteristické křídlové štíty, pilastry, voluty, iluzivní slepá balustráda, typické jsou i čistě klasicistní prvky jako je pásová bosáž a okna v půlkruhových nikách (Olešník). Nejvýznamnější ucelené soubory lidové architektury se dochovaly v Olešníku. Lidová architektura hlubockých blat je charakterizována kulisovitými štíty, někdy doplněnými volně skládanou plošnou výzdobou v podobě rostlinného i geometrického dekoru nebo jsou štíty zcela holé. Nejvýznamnějším souborem lidové architektury jsou zde Bavorovice, Munice a Opatovice. Mladší lidová architektura z druhé poloviny 19. a počátku 20. století se na Hlubockých a Zbudovských blatech příliš nerozvinula. Několik příkladů s eklektickými fasádami se dochovalo v Bavorovicích. Na Hlubockých a Zbudovských blatech se dochovala řada ucelených souborů lidové architektury, které jsou chráněny formou vesnických památkových zón (VPZ Bavorovice, VPZ Munice, VPZ Opatovice).
Obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích
Součástí sídlel jsou drobné sakrální stavby ve formě kaplí a kapliček., božích muk a křížů, ale také předzahrádek, kamenných ohradních zdí, dotvářející jejich neopakovatelný charakter
Strana 116 (celkem 228)
Obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo)
Obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo)
V řešeném území je i několik hospodářských dvorů, které byly zpravidla zakládány za účelem obhospodařování pozemků které byly součástí šlechtických panství, případně sloužily k chovatelským účelům a ubytování služebnictva jako zázemí přilehlé k zámku (Štekl u zámku Hluboká). Štekl: Stavba vznikla v 60. letech 19. století jako obydlí schwarzenbergských zaměstnanců, konírny a psince. Po Únoru 1948 začal objekt chátrat, do porevolučního období pak vstupoval v dezolátním stavu. Radnici se však podařilo najít investora, který z chátrajícího objektu vytvořil jeden z nejluxusnějších hotelů na jihu Čech.
Obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel
Nejrozlehlejším hospodářským dvorem v řešeném území je dvůr Vondrov mezi Hlubokou nad Vltavou a rybníkem Bezdrev. Původní dvůr tu přikázal v polovině 16. století postavit Ondřej z Ungnád Suneku, podle kterého se novostavbě začalo
Strana 117 (celkem 228) později říkat zkráceně Vondrov. V 18. století byl dvůr za Schwarzenbergů upraven a v závěru 19. století došlo k demolici starých budov. Následně v letech 1895 – 1898 byl vystavěn zcela znovu architektem ing. Janem Sedláčkem (1848 – 1916), který byl dvorním schwarzenbergským stavebním radou. Z jeho hlavy pochází také návrhy na stavbu novorománského kostela na Hosíně. Dvůr stojí na vyvýšenině mezi rybníkem Bezdrev a Munickým rybníkem (394 metrů nad mořem). Budovy ze čtyř stran uzavírají prostorné obdélníkové nádvoří. Venkovní stěny jsou neomítány, ve východním průčelí vidíme schwarzenberský znak. Dodnes se zde provozuje chov koní, kterým býval dvůr proslulý. Dokonce patřil k nejmodernějším v Rakousku Uhersku a poté i v Československu. V okolí jsou dochované krajinářské úpravy a kompozice ve formě alejí s hodně starými exempláři dubů. obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní
V řešeném území se nachází další hospodářské dvory jako například Hosín, Chyňava u Hosína, Býšov u zaniklé obce Knín a dvůr Němčice u Líšnice. obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně
Dále se v řešeném území dochovaly charakteristické stavby ve formě hájenek, mysliven, které sloužily k obhospodařování a správě Schvarzenbergského panství, zejména rozsáhlých lesních komplexů. obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo)
Vybudování a napuštění Hněvkovické nádrže vedlo k zániku vorařské vesnice Jaroslavice na pravém břehu Vltavy, osady Buzkov na levém břehu Vltavy, části osady Purkarec na pravém břehu Vltavy, včetně lávky a přívozu, hájovny u Šafaříka. Při výstavbě JETE došlo v řešeném území ÚS Vltava k zániku sídla Knín a mimo řešené území k zániku dalších sídel Březí u Týna nad Vltavou, Podhájí, Hůrka, Křtěnov a Temelínec.
Strana 118 (celkem 228) obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci
obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo)
obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo)
obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo)
Novostavby v řešeném území je potřeba rozdělit na stavby v rámci velké městské aglomerace Českých Budějovic, kde se vyskytují stavby a objekty sídlišť ve velkém měřítku, ale také rozsáhlá sídliště příměstských rodinných domů v navazujících
Strana 119 (celkem 228) satelitech. V oblasti kolektivního bydlení v bytových domech, po určité stagnaci, začaly vznikat nové formy bytových domů u kterých jsou řešeny i krytá parkovací stání, či garáže, která tolik chybí v sídlištích panelových domů.
Obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích
Zejména v městě České Budějovice se rozrostly velké hmoty obchodních staveb ve formě hypermarketů a supermarketů, které jsou mnohdy součástí rozsáhlých komerčních zón v okrajových částech města. Začínají vznikat i nově typy staveb v oblasti sociálních služeb. Investoři při vědomí nezvratného stárnutí obyvatelstva začínají s výstavbou domů pro seniory s integrovanými službami a s nabídkou různých kategorií bytů a jejich vybavení. obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích
V Českých Budějovicích kromě hromadného bydlení jsou stávající klidové čtvrti s vilami rodinnými a řadovými domy. V souvislosti se současnou poptávkou po příměstském bydlení se v okrajových částech města a v sousedních obcích se bouřlivě rozvíjí výstavba rodinných domů. Zástavba rodinných domů satelitních sídlištích rodinných domů vychází převážně z katalogových projektů různě modifikovaných podle přání a představ klienta. obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby.
Ve snaze po originalitě mnohdy dochází k bizarním řešením nebo použití nevhodného typu domu které po případné realizaci na dlouhá léta poznamenají charakter zástavby v obci.
Strana 120 (celkem 228) obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo)
Svébytný charakter rezidenční zástavby na atraktivních pozemcích má město Hluboká nad Vltavou a v městě Zlivi se rozvinuly svébytné formy bytových domů. obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo)
V ostatních venkovských sídlech v řešeném území se kromě původních venkovských usedlostí, rozvíjí i výstavba rodinných domů, které se dost často pokoušejí napodobit charakter příměstských rodinných domů. Je to dáno i změnou způsobu života obyvatel venkova, kdy většina obyvatel vyjíždí za zaměstnáním do měst a nezbývá jim čas ani síla na hospodaření. obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo)
Snaha o modernizaci bytového fondu na venkově bohužel poznamenala některé zemědělské usedlosti a to i uvnitř hodnotných a dochovaných prostorů návsí. Jindy touha po okázalosti a prezentaci úspěšnosti v podnikání vede k předimenzovaným hmotám rodinných sídel, s eklektickými prvky uvnitř venkovské zástavby.
Strana 121 (celkem 228)
Obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo)
Strana 122 (celkem 228)
Kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území – kulturní památky
Strana 123 (celkem 228)
Kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy I. kategorie
Strana 124 (celkem 228)
Kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy II. kategorie
Strana 125 (celkem 228)
A.3.3. Civilizační hodnoty Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast. Jsou zde zřetelné protiklady hustě osídlené městské aglomerace města Českých Budějovic, kulturní krajiny a krajinářskými kompozičními úpravami u Hluboké nad Vltavou, s unikátně dochovaným přírodním prostředím a lesními komplexy hlubockých obor na obou březích Hněvkovické nádrže. Řešené území tady disponuje vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem a současně velkým množstvím kulturních památek, vysokou úrovní služeb a komplexním občanským vybavením. Základním prvkem ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především uplatnění sídel v harmonické krajině a ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch, který má díky velkému potenciálu měst Českých Budějovic a Hluboké nad Vltavou, výborné předpoklady ke svému rozvoji zejména v oblasti cestovního ruchu a rekreace. K posílení potenciálu území je potřeba přispět vytvořením podmínek pro zkvalitnění čistoty vody v Hněvkovické nádrži, zprovoznění Vltavské vodní cesty, s vybudováním přístavišť a kotvišť a zkvalitnění vybavenosti zařízení pro hromadnou rekreaci, včetně vytvoření podmínek pro celoroční rekreaci. Civilizační hodnoty jsou v analytické části této studie posuzovány s rozšířeným záběrem na urbanistické a architektonické kvality řešeného území. Hlavním cílem je vystihnout hlavní architektonické a urbanistické charakteristiky a hodnoty území a aplikovat je v syntetické (návrhové) části studie, která má za úkol navrhnout urbanistickou a architektonickou „rukověť“ pro potřeby územně plánovací činnosti a koordinaci stavebních aktivit v řešeném území. Součástí řešení je i zmapování negativních civilizačních hodnot a to zejména problematických lokalit nelegálních provizorních staveb a různých přístřešků, území starých zátěží. Mezi civilizační hodnoty jsou zahrnuty plochy pro bydlení a občanské vybavení, komerční a výrobní plochy, plochy a koridory dopravní infrastruktury, zařízení pro volný čas, rodinnou a hromadnou rekreaci.
A.3.3.1. Urbanistické kvality řešeného území Většina sídel v řešeném území je venkovského charakteru, vyjma měst České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv. Město České Budějovice vykazuje znaky jasného lokačního založení s jasně formulovaným náměstím a ortogonální komunikační sítí ulic, přičemž obvod města je vymezen vodními toky, které byly součástí opevnění města..
Sídla lokační městská s jasným kompozičním záměrem náměstí a komunikační sítě obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo)
V období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století vznikla široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. Převážně ve 13. a 14. století byly založeny vsi s pravidelnou návsí, jejichž všechny usedlosti jsou orientovány do návsi čtvercového nebo obdélného tvaru. Řada vsí má návsi o větší rozloze než mají náměstí velkých měst (Munice, Olešník, Hrdějovice). Všechny usedlosti se obracejí směrem do návsi štítovým průčelím a vnější obraz sídla vytváří dlouhé hmoty stodol, uzavírající usedlosti. V průběhu 16. století jsou zakládána spíše nezemědělská sídliště a nové zemědělské vsi se objevují zcela výjimečně. Tato nová založení vesnic však z hlediska urbanistických forem mnoho nového nepřinesla. V této době však vznikají charakteristické jihočeské samoty tzv. jednoty. Jejich vznik je dáván do souvislosti se zakládáním rybničních soustav, kdy poddaní pravděpodobně dostávali za zabranou půdu a zaniklé usedlosti (ale i z jiných důvodů) náhradu v podobě nových pozemků. Tak vzniklo v celém jihočeském regionu, především v jeho rybničních panstvích Třeboňska, Českobudějovicka, Vodňanska a Blatenska několik set jednot. Dalším typem návesních vsí jsou okrouhlice, což jsou sídla převážně drobného měřítka, kdy menší počet usedlostí je organizován kolem kruhové, okrouhlé nebo kapkovité návsi (Olešník). Okrouhlice vytváří klínové, lichoběžníkové parcely, jehož čelo tvoří štít obytného domu a vjezd. Ostatní okrouhlé útvary, které jsou svým rozsahem mnohem větší vznikaly až v pozdějším období.
Strana 126 (celkem 228)
Sídla hromadná soustředěná s formou zástavby kompaktní, shlukovou, avšak bez patrného návesního prostoru obrázek 46: Kostelec snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Sídla hromadná rozvolněná je charakteristická rozptýlenou zástavbou Obrázek 47: Pořežany snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Sídla návesní Pravidelností půdorysu vykazuje tato forma jednoznačný lokátorský záměr a v obecné rovině představuje vrchol středověkého venkovského urbanismu v českých zemích. Tvar návsi je v rozsahu posuzovaného území nejčastěji okrouhlý až oválný, obdélný či nepravidelný, plužina většinou traťová, případně dělená úseková. obrázek 48: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Strana 127 (celkem 228)
Sídla komunikační Jak patrno z názvu, jedná se o sídla vznikající v bezprostřední vazbě na obslužnou síť cest, které tvořily hlavní páteř celé formy a linii, podle níž se vsi často dále rozvíjely. Plužina bývá traťová, dělená úseková, v jednom z typologických druhů, který je uveden níže, pak záhumenicová délková. obrázek 49: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Sídlo typu víska Je prostorově menší a představuje drobný soubor několika staveb se vzájemnou vazbou a v nejrůznějším formálním uspořádání. obrázek 50: Vlkov snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Jednoty Jedná se o izolované zemědělské usedlosti často uzavřeného dvorcového uspořádání (čtyřstranného nebo třístranného) nazývané samoty nebo také jednoty. obrázek 51: Samota Jednota u Olešníka snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Strana 128 (celkem 228)
Hospodářský dvůr Hospodářský dvůr – v řešeném území se nacházejí i izolované hospodářské objekty mnohdy ve vazbě na přilehlé sídlo vrchnosti ve formě zámečku obrázek 52: Hospodářský dvůr Vondrov u Hluboké n. Vltavou dle stabilního katastru 1827 (vlevo), v současnosti (vpravo)
Hrady a zámky Jsou jednoznačnými dominantami v řešeném území, které umocňují kompoziční a parkové úpravy okolní krajiny.
Obrázek 53: Zámek Hluboká nad Vltavou r. 1827 v 19. století novogoticky upraven (vlevo), letecký snímek 2008 (vpravo)
Obrázek 54: Lovecký zámek Ohrada na snímku stabilního katastru 1827 (vlevo) letecký snímek 2008 (vpravo)
Strana 129 (celkem 228)
A.3.3.2. Negativní civilizační a urbanistické hodnoty v území V řešeném území je identifikován jako největší problém v řešeném území existence „starých zátěží“, konkrétně odkališť do kterých byl ukládán odpad při zpracování uranové rudy v provozu MAPE Mydlovary. Výstavba úpravny uranových rud byla zahájena v roce 1959. Zpracování rud započalo 1.10.1962 a kapacita byla postupně rozšířena z 300 tisíc t až na 600 tisíc t/rok. Zpracování rud bylo ukončeno 1.11.1991. Celkově bylo zpracováno16 745 835 t uranové rudy s průměrným obsahem uranu 0,184% ve dvou hlavních technologických linkách kyselé 3/4 a alkalické1/4. Vyloužená ruda byla ukládána v odkalištích, které využívaly prostory po těžbě lignitu, která zde probíhala v letech 1910 až 1973. Plocha odkališť zaujímá 227 ha, ve kterých je uloženo kolem 36 000 000 tun kalů (objem kalů 24 000 000 m 3, objem vázané vody 17 000 000 m 3). Odkalová pole vznikla převážně v prostorách po těžbě lignitu. Znečištěné zbytky z výrobního procesu byly bez další úpravy umístěny do odkališť, jejichž dno nebylo dostatečně zajištěno proti prosakování do podloží. Hlavními znečišťujícími látkami jsou těžké kovy a radioaktivní látky. V současné době existuje pod celou oblastí rozsáhlé pole kontaminovaných podzemních vod.
Graf 25: Množství zpracované uranové rudy v MAPE Mydlovary
Graf 26: Kumulativní množství uranu uloženého na odkalištích s vylouženou rudou
Nebezpečí pro životní prostředí představují zejména znečištěné podzemní vody, které svým přirozeným pohybem transportují kontaminující látky mezi obce Mydlovary, Olešník a Zahájí. Druhým závažným rizikem je radioaktivní prach, který vítr přemísťuje do dalekého okolí. Po ukončení uranové činnosti na MAPE byly do roku 1994 zavedeny náhradní výroby a od té doby jsou výrobní objekty nevyužívané. Areál chemické úpravny byl rozdělen na dvě části, privatizovatelnou západní část zahrnující nekontaminované objekty a neprivatizovatelnou část zahrnující výrobní objekty, kde bude nejpravděpodobněji provedena lesotechnická rekultivace. S problematikou sanace je úzce svázáno nakládání s odkalištními vodami, neboť bez odstranění vody z kaliště nelze sanaci ukončit. Čištění drenážních vod bude nutné jak po dobu sanace, tak po jejich skončení, kdy bude docházet k postupnému uvolňování vody vázané na vylouženou rudu. Odhad doby čištění drenážních vod je kolem 100 let.. Po ukončení zpracování uranové rudy docházelo k trvalému nárůstu volných vod odkališť, proto byla vybudována čistírna drenážních vod a obnoven odvod vyčištěné vody do Vltavy. Odkaliště vyloužené uranové rudy jsou
Strana 130 (celkem 228) cizorodým prvkem v krajině ohrožujícím své okolí radioaktivitou, prašností a průsaky cizorodých látek. Nejvýznamnější je riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy, kde vychází roční úvazek efektivní dávky okolo 200 mikroSV/rok. Projekt „Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště sestává ze dvou staveb: • Likvidace chemické úpravny – kontaminované objekty a plochy • Sanace a rekultivace odkaliště Sanační práce probíhají od roku 1986 a nejdále pokročily práce na odkalištích KI a KIII. Cílem sanace je tedy začlenění zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti, omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let 0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6 0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m. Konečná biologická rekultivace odkališť se předpokládá jako travní se skupinovou výsadbou mělce kořenících dřevin s ponechanou spojenou akumulační nádrží drenážních vod a odkalištích vod. Konečné využití území je uvažováno jako možný prvek ÚSES umožňující nerušený rozvoj společenstva. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 8 miliónů tun či 7 miliónu m3, což při plánované ročním uložení 200 tisíc tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let. Zásadním problémem je dostupnost sanačních materiálů a podle obcí v okolí odkališť i doprava po stávajících silnicích III. tříd, které vedou obcemi a mají nevyhovující parametry. Návrhy přeložek jsou zahrnuty do územních plánů obcí. Sanace odkališť souvisí i se sanací odkaliště popílků Triangl bývalé elektrárny Mydlovary. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let.
Obrázek 55: Letecký snímek odkališť a bývalé zpracovny uranové rudy Mape z roku 2008
Strana 131 (celkem 228)
Obrázek 56: Zdánlivě idylický obrázek vodní plochy odkališť, v pozadí je „vlečka“ vodní páry z chladicích věží JETE
obrázek 57: Méně idylický obrázek probíhající rekultivace odkališť, kdy součástí sanačního materiálu jsou tisíce tun pneumatik
Dalším negativním zásahem do krajinného rázu v řešeném území, ale prakticky i do krajinného rázu velké části Jihočeského kraje byla výstavba JETE. Zejména 155 m vysoké betonové chladící věže s vlečkou vodní páry, jsou nepřehlédnutelnou negativní pohledovou dominantou. Při plánované dostavbě JETE budou vybudovány další dva reaktory a další čtyři chladící věže. Součástí dostavby JETE je i nezbytné vyvedení elektrického výkonu, což si vyžádá rozšíření elektrické rozvodny v Kočíně a další výstavbu elektrického vedení zvláště vysokého napětí ZVN 400 kV.
Obrázek 58: Plocha pro plánovanou dostavbu JETE (vlevo) a vizualizace plánované dostavby JETE (vpravo)
Strana 132 (celkem 228) obrázek 59: Ke stávajícímu vedení ZVN 400 kV přibude další, v souvislosti s dostavbou JETE
Dalším negativním jevem v řešeném území jsou menší lokality s maringotkami a přístřešky rybářů u břehových partií a to i v ploše stavební uzávěry, která je dána kótou 374,60 m.n.m. V porovnání s Orlickou nádrží se jedná o nesrovnatelně menší problém, který nemá zásadní vliv na provoz Hněvkovické nádrže.
Obrázek 60: Objekty maringotek a drobných staveb a přístřešků na pravém břehu Hněvkovické nádrže u bývalých Jaroslavic
A.3.3.3. Bydlení Analýza stavu bydlení byla provedena na základu údajů dle ČSÚ a bylo provedeno i porovnání v dlouhodobých časových řadách. Průměrná obložnost bytů v řešeném území je 1,54 obyvatele na jeden byt.. Tento údaj je však do značné míry zkreslený obložností bytů v Českých Budějovicích, kde vychází obložnost na jeden byt 1,41 obyvatele, kdežto v ORP České Budějovice, bez města České Budějovice vychází obložnost na jeden byt 3,22 obyvatele a v ORP Týn nad Vltavou je obložnost na jeden byt 2,81 obyvatele. Pro výpočet nárůstu obyvatel v rozvojových plochách bydlení byla uvažována výpočtová hodnota obložnosti 2,5 obyvatele na 1 byt, respektive rodinný dům. Pro vývoj počtu domů byla zvolena časová osa v období od roku 1930 do roku 2001. Markantní úbytek domovního fondu v ORP Týn nad Vltavou, v období 1971 – 1990 je důsledkem vysídlení sídel při budování JETE a Hněvkovické nádrže. Dále bylo provedeno i vyhodnocení obydlených a neobydlených domů a počet objektů pro rodinnou rekreaci v řešeném území.
Tabulka 38: Vývoj počtu domů v řešeném území Počet domů v roce Obec 1930 1950 1970 1990 2001 Branišov 41 47 44 55 62 České Budějovice 4746 6129 7565 8900 9484 Dasný 46 63 51 73 89 Hluboká nad Vltavou 811 973 933 959 1267 Hosín 181 194 185 191 273 Hrdějovice 216 292 166 278 461 Litvínovice 172 210 200 266 376
Strana 133 (celkem 228)
Olešník 182 203 196 180 256 Vlkov 22 24 19 10 24 Zahájí 70 86 98 50 132 Zliv 228 314 403 610 665 ORP České Budějovice celkem 8645 10485 11830 13562 15090
Horní Kněžeklady 61 63 62 47 71 Modrá Hůrka 43 44 38 31 45 Temelín 494 496 453 320 330 Žimutice 264 274 224 205 283 ORP Týn nad Vltavou celkem 862 877 777 603 729 Řešené území celkem 9507 11362 12607 14165 15819 graf 27: Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice
Vývoj po čtu dom ů v ORP České Bud ějovice
15090 16000 13562
14000 11830 10485 12000 8645 10000 1930 1950 8000 1970
6000 1990 2001 4000
2000
0 ORP České Bud ějovice celkem Roky
graf 28: Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou
Vývoj po čtu dom ů v ORP Týn nad Vltavou
862 877 900 777 729 800
700 603
600 1930 500 1950 1970 400 1990 300 2001 200
100
0 ORP Týn nad Vltavou celkem Roky
Strana 134 (celkem 228)
Tabulka 39: Struktura domovního fondu v řešeném území
Obec, ORP Domy z toho Trvale Z toho Neobydlené Z toho celkem obydlené domy s byty rodinné bytové domy rodinné bytové rodinné bytové domy domy domy domy domy domy
Branišov 60 58 2 47 46 1 13 12 1
České Budějovice 9 412 6 769 2 415 8 778 6 181 2 397 634 588 18
Dasný 88 87 67 67 0 21 20 0
Hluboká nad Vltavou 1 263 1 171 64 982 896 64 281 275 0
Hosín 272 266 2 212 207 2 60 59 0
Hrdějovice 462 459 2 423 421 2 39 38 0
Litvínovice 382 371 4 325 315 3 57 56 1
Olešník 256 251 3 190 187 3 66 64 0
Vlkov 23 21 0 10 9 0 13 12 0
Zahájí 132 130 0 108 107 0 24 23 0
Zliv 665 575 82 617 530 82 48 45 0
ORP České Budějovice 12377 10158 2574 11759 8965 2554 1256 1192 20
Horní Kněžeklady 70 70 0 44 44 0 26 26 0
Modrá Hůrka 41 41 0 31 31 0 10 10 0
Temelín 327 315 6 211 201 6 116 114 0
Žimutice 284 278 4 180 174 4 104 104 0
ORP Týn nad Vltavou 713 704 20 466 450 10 256 254 0
Řešené území celk. 13090 10862 2584 12225 9145 2564 1512 1446 20 graf 29: Poměr rodinných domů a bytových domů v řešeném území
Pom ěr RD a BD v ORP České Bud ějovice Pom ěr RD a BD v ORP Týn nad Vltavou
Rodinné domy (RD); Rodinné domy (RD); 10; 2% 2554; 22%
Rodinné domy (RD); Rodinné domy (RD); 8965; 78% 450; 98%
Strana 135 (celkem 228)
Tabulka 40: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy dle SLBD 2001
Neobydlené domy Objekty rodinné rekreace Obec, ORP Domy celkem Neobydlené Nevyčleněné Chaty a rekr. Vyčleněné Celkem domy s byty chalupy domky chalupy
Branišov 60 13
České Budějovice 9 412 634 45 5 1 4
Dasný 88 21 0 49 49 0
Hluboká nad Vltavou 1 263 281 38 184 146 38
Hosín 272 60 26 8 1 7
Hrdějovice 462 39 0 9 0 9
Litvínovice 382 57 2 0 0 0
Olešník 256 66 29 3 0 3
Vlkov 23 13 8 6 3 3
Zahájí 132 24 7 8 0 8
Zliv 665 48 4 108 107 1
ORP České Budějovice 12377 1256 159 380 307 73
Horní Kněžeklady 70 26 9 5 0 5
Modrá Hůrka 41 10 5 0 0 0
Temelín 327 116 55 18 3 15
Žimutice 284 104 52 43 35 8
ORP Týn nad Vltavou 713 256 121 57 38 28
Řešené území celk. 13090 1512 280 437 345 101 graf 30: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP České Budějovice
Objekty rodinné rekreace a neobydlené domy v ORP České Bud ějovice
14000 12377
12000
10000 Domy celkem 8000 Neobydlené domy Nevy člen ěné chalupy 6000 Chaty a rekrea ční domky Vy člen ěné chalupy 4000 1256 2000 159 307 73
0
Strana 136 (celkem 228)
Graf 31: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP Týn nad Vltavou
Objekty rodinné rekreace a neobydlené domy v ORP Týn nad Vltavou
800 713
700
600 Domy celkem 500 Neobydlené domy Nevy člen ěné chalupy 400 Chaty a rekrea ční domky 256 Vy člen ěné chalupy 300
200 121
38 100 28
0
Tabulka 41: Výstavba (přírůstek) bytů a charakteristika bytového fondu (údaje za rok 2007) Obec Počet dokončených bytů Branišov 3 České Budějovice 245 Dasný 1 Hluboká nad Vltavou 15 Horní Kněžeklady 0 Hosín 4 Hrdějovice 5 Litvínovice 21 Modrá Hůrka 0 Olešník 0 Temelín 0 Vlkov 0 Zahájí 5 Zliv 1 Žimutice 1 Dokončené byty v řešeném území 301
Jedním z údajů v ÚAP týkajících se bytového fondu je i výše místně obvyklého nájemného. Tyto údaje jsou však k dispozici za celé okresy, takže v následující tabulce je provedeno pouze meziokresní porovnání. tabulka 42: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) Tržní nájemné Měsíční Roční Regul. nájemné Název okresu Kč Kč/m 2 změna změna reg_najem Kč/m 2 Písek 5440 80 2,66 0 1353 20 České Budějovice 5780 85 0,1 1,19 1639 24 Český Krumlov 5372 79 1,59 0 1353 20 Jindřichův Hradec 4896 72 1,85 0 1410 21 Tábor 5440 80 0,8 10,3 1440 21 Strakonice 5304 78 3,55 0 1382 20 Prachatice 3944 58 0,18 2,18 1353 20
Pro odhad predikci vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území v závislosti na nárůstu navrhovaných ploch pro bydlení byla zvolena nepatrně nižší průměrná hodnota 2,5 obyvatel na jeden byt. Odhad vývoje počtu obyvatel a bytů byl proveden na základu vyhodnocení ÚPD obcí a jejich rozvojových ploch pro bydlení.
Strana 137 (celkem 228) tabulka 43: Predikce vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území Obyvatelé Rodinné Rodinné Rodinné Obyvatelé Obyvatelé Stav 2009 domy domy domy nárůst dle návrh Obec celkem (byty) (byty) (byty) ÚPD celkem stav nárůst návrh dle ÚPD celkem Branišov 230 57 70 127 175 405 České Budějovice 94936 67115 5045 72160 12615 107551 Dasný 304 75 77 152 195 495 Hluboká nad Vltavou 4910 1583 478 2061 1195 6105 Hosín 758 251 375 626 940 1698 Hrdějovice 1594 481 235 716 590 2184 Litvínovice 2032 366 491 857 1245 3277 Olešník 751 242 94 336 235 986 Vlkov 19 10 10 20 25 44 Zahájí 438 133 40 173 100 538 Zliv 3708 1376 155 1531 400 4108 ORP České Budějovice 109680 71689 7070 78759 17715 127391 celkem Horní Kněžeklady 108 45 15 60 40 1698 Modrá Hůrka 68 36 30 66 75 143 Temelín 820 276 280 556 700 1520 Žimutice 597 210 26 236 65 662 ORP Týn nad Vltavou 1593 567 351 918 880 2473 celkem Řešené území celkem 111273 72256 7421 79677 18595 129864
A.3.3.4. Hospodářský vývoj v území V ekonomické oblasti se výrazně projevuje vliv Českých Budějovic jako územně správního centra kraje. V okrese je zaregistrována téměř třetina ekonomických subjektů z celého kraje. Téměř 30 % dosahoval rovněž podíl ekonomicky aktivních osob, který na okres připadal podle výsledku sčítání lidu v roce 2001. Z hlediska odvětvové struktury se okres České Budějovice zcela odlišuje od ostatních okresů. Podle počtu zaměstnanců je zde především výrazněji zastoupen sektor tržních služeb, jehož podíl (přes 11 %) je proti ostatním okresům zhruba o polovinu vyšší. Vyšší je také zaměstnanost v obchodě a dopravě. Naproti tomu podíl průmyslu nedosahuje průměrné zastoupení v kraji, přestože počet zaměstnanců v průmyslu představuje více než třetinový podíl z celokrajské hodnoty. Vůbec nejnižší relativní zastoupení má pak zemědělství, na něj připadají jen 4 % z celkového počtu zaměstnanců (toto číslo nezahrnuje soukromé zemědělce). Největším průmyslovým podnikem v řešeném území je společnost Robert Bosch v Č. Budějovicích byla založena 1. května 1992 jako společný podnik stuttgartského koncernu Bosch, GmbH a Motoru Jikov, a. s. V roce 1995 se koncern Bosch stal jediným vlastníkem společnosti v Českých Budějovicích. Pro novou společnost byl kompletně vystavěn nový závod s nejmodernějším vybavením a infrastrukturou na koncernové úrovni, s vlastním oddělením vývoje a výzkumu, včetně zkušebny pro dlouhodobé zkoušky. Více než 2000 zaměstnanců se podílí na výrobě a vývoji komponentů do osobních aut. Hlavní výrobní program tvoří čerpadlové nádržové moduly, sací moduly, víka hlav válců a elektronické plynové pedály. Odběrateli jsou téměř všechny významné evropské, některé japonské, asijské a jihoamerické automobilky. Budějovická firma se řadí mezi atraktivní zaměstnavatele, v roce 2008 obsadila 3. příčku v anketě Zaměstnavatel roku. V oblasti potravinářského průmyslu je to pivovar Budějovický Budvar, n. p., který je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemí všech světadílů. V roce 2008 zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 4,8 % a dosáhl objemu 1 313 000 hektolitrů. Budějovický Budvar je majitelem cenného duševní vlastnictví v podobě více než 380 ochranných známek registrovaných ve 101 zemích světa. Mezi nejznámější patří Budweiser, Budvar, Budweiser Budvar, Bud, Budějovický Budvar a Czechvar. Toto ohromné duševní bohatství souvisí s místem svého původu, městem České Budějovice, které se původně nazývalo Budiwoyz či Budweis. V Budějovickém Budvaru, n. p., dnes pracuje asi 700 zaměstnanců. Další menší průmyslové zóny se nacházejí i v městech Hluboká nad Vltavou (část nádraží) a ve Zlivi, na území bývalé „Šamotky“.
Strana 138 (celkem 228)
Obrázek 61: Areál společnosti Robert Bosch (vlevo), Budějovický Budvar historické foto (uprostřed) a v současnosti (vpravo)
V řešeném území se v městě České Budějovice nachází i velké množství ploch hypermarketů, s širokou nabídkou potravinářského a nepotravinářského zboží pod jednou střechou, s prodejní plochou větší než 2500 metrů čtverečních, s velkokapacitními parkovacími plochami a často i s vlastními čerpacími stanicemi pohonných hmot.. Díky své značné rozloze jsou hypermarkety běžně umisťovány do předměstí či za město, ve vazbě na hlavní dopravní tahy, aby byly dobře dopravně dostupné.
Obrázek 62: Hypermarket Makro Cash & Carry v Hrdějovicích nedaleko od Českých Budějovic u silnice I/3
Na hospodářský vývoj v území bude mít významný vliv Jihočeský vědeckotechnický park České Budějovice (JVTP). JVTP je specializované a organizované prostředí (organizační uspořádání) pro zabezpečení transferu technologií, jehož podstatou je spolupráce veřejných výzkumných a vývojových kapacit a komerčních subjektů na dílčích podnikatelských technologicky orientovaných projektech a záměrech, jejichž základním cílem je aplikace technologie a dosažení zisku. Účelem zřízení Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice je podpořit hospodářský rozvoj regionu, jeho konkurenceschopnost a prosperitu, podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transferu technologií do hospodářské praxe regionu s důrazem na progresivní a inovační technologie, a přenos výsledků výzkumu a vývoje do produkční praxe. obrázek 63: Jihočeský vědeckotechnologický park je součástí Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích
tabulka 44: Ekonomická aktivita podle odvětví Vzdálenost Vzdálenost Počet subjektů v odvětví od od obce s Výměra zeměděl., Název obce krajského rozšířenou staveb obchod, v ha lesnictví, průmysl města působností nictví opravy v km v km rybolov Branišov 518 6,6 6,6 0 5 4 22 České Budějovice 5 560 x x 414 2 603 2 888 8 578
Strana 139 (celkem 228)
Dasný 340 9,3 9,3 6 17 5 21 Hluboká nad Vltavou 9 112 14,1 14,1 107 143 166 412 Hosín 3 097 11,8 11,8 14 26 23 41 Hrdějovice 882 7,0 7,0 19 64 55 146 Litvínovice 582 4,5 4,5 13 58 49 172 Olešník 2 353 20,8 20,8 12 28 27 37 Vlkov 576 21,6 21,6 7 0 0 0 Zahájí 451 17,2 17,2 1 14 8 27 Zliv 1 421 17,3 17,3 21 137 145 213 ORP České Budějovice celkem 614 3095 3370 9669 Horní Kněžeklady 785 30,8 7,4 6 1 1 3 Modrá Hůrka 396 27,9 11,3 2 2 3 Temelín 5 040 28,8 8,4 28 33 30 45 Žimutice 3 174 32,1 8,8 34 7 27 26 ORP Týn nad Vltavou celkem 76 41 60 77 Řešené území celkem 690 3136 3430 9746
Graf 32: Hospodářské subjekty podle odvětví v ORP České Budějovice (vlevo) a ORP Týn nad Vltavou (vpravo)
Hospodá řské subjekty v ORP České Bud ějovice Hospodá řské subjekty v ORP Týn nad Vltavou
Zem ědělství Zem ědělství, lesnictví a rybolov Obchod, služby - lesnictví na - 4% 30% rybolov - 30% Pr ůmys - 18%
Obchod, služby - Stavebnictví - 58% Stavebnictví - Pr ůmysl - 16% 20% 24%
tabulka 45: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Míra registrované nezaměstnanosti celkem (%) 6,69 5,68 4,47 4,83 7,78 8,28 muži 5,49 4,49 3,55 4,03 6,92 ženy 8,25 7,23 5,67 5,88 8,93 Volná pracovní místa 2 636 5 222 6 983 4 188 1 516 tabulka 46: Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ
Počet obyvatel Míra Název obce Průměrný věk celkem nezaměstnanosti %
Branišov 230 36,4 2,6 České Budějovice 94 936 41,2 3,8 Dasný 304 35,9 3,5 Hluboká nad Vltavou 4 910 39,6 3,3 Hosín 758 39,1 3,8 Hrdějovice 1 594 38,8 3,1 Litvínovice 2 032 36,5 4,7 Olešník 751 39,3 4,4 Vlkov 19 53,7 7,1 Zahájí 438 38,3 4,2 Zliv 3 708 40,6 2,7 Horní Kněžeklady 108 48,5 2,3
Strana 140 (celkem 228)
Modrá Hůrka 68 44,8 3,3 Temelín 820 40,0 7,4 Žimutice 597 40,6 6,9 graf 33: Míra nezaměstnanosti v řešeném území
8 7,4 7,1 6,9 7 Branišov České Bud ějovice 6 Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín 5 4,7 4,4 Hrd ějovice 4,2 Litvínovice % 4 3,8 3,8 Olešník 3,5 3,3 3,3 Vlkov 3,1 Zahájí 3 2,6 2,7 Zliv 2,3 Horní Kn ěžeklady 2 Modrá H ůrka Temelín Žimutice 1
0 Míra nezam ěst-nanosti %
Tabulka 47: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání Název okresu 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 České Budějovice 11411 12566 13370 14535 15442 16328 17277 18347 Český Krumlov 11064 11386 12442 13070 13986 14764 15883 16419 Jindřichův Hradec 9676 10226 10913 11880 12502 13292 14242 14925 Písek 9944 12666 11057 11637 12491 13370 13873 14850 Prachatice 9535 10484 10836 11833 12612 13749 14625 14794 Strakonice 10426 11061 11922 13025 13663 14556 15380 15989 Tábor 10838 11350 12166 12950 13959 14374 15130 16059 graf 34: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání
20000
18000
16000
14000 České Bud ějovice 12000 Český Krumlov Jind řich ův Hradec 10000 Písek 8000 Prachatice Strakonice 6000 Tábor
4000
2000
0 r1998 r1999 r2000 r2001 r2002 r2003 r2004 r2005
Strana 141 (celkem 228)
A.3.3.5. Občanská vybavenost Občanská vybavenost v řešeném území je soustředěna zejména do města České Budějovice, které je administrativním a správním centrem Jihočeského kraje a do měst Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Tato města jsou střediskem správy a administrativy pro převážnou část řešeného území. Je zde rozsáhlá veřejná infrastruktura – občanské vybavení, zejména nadmístní vybavení – vysoké a střední školství, kulturní zařízení, zdravotnické služby, sociální služby, komunální služby rekreace a cestovní ruch, zejména služby cestovního ruchu celosezónního charakteru, komplexní technická infrastruktura, je sem nasměrována dojížďka do zaměstnání a do škol z celého řešeného území. Ve většině menších obcí v řešeném území je však pouze omezená vybavenost jako místní samospráva, základní občanské vybavení pouze místního významu, omezené služby v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Problémem v sociální oblasti je velký počet zastaralých zařízení a malá dostupnost terénních sociálních služeb. Stále aktuálnější je i problematika zdravotně postižených občanů. V řešeném území chybí některá specializovaná zařízení a střediska ranné péče a vzrůstá počet skupin, které nejsou schopny řešit své sociální problémy. V oblasti zdravotnictví se projevují všechny tendence reformy zdravotnictví v České republice. Vysoce specializovaná akutní péče je soustředěna do jednoho krajského centra Nemocnice České Budějovice a.s.
Přehled zdravotnických a sociálních zařízení v Českých Budějovicích Nemocnice České Budějovice, a.s. patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice. Se svou lůžkovou kapacitou přes 1 650 lůžek je čtvrtou největší nemocnicí v ČR. Poskytuje základní, specializovanou i vysoce specializovanou péči prakticky ve všech medicínských oborech pro celý jihočeský region a některé oblasti sousedících regionů. V řadě oborů vyhledávají péči i pacienti z celé ČR (např.ortopedie, urologie, neurochirurgie, kardiologie a další). Rovněž v počtu ošetřených pacientů za rok jsme na 3 4 místě v ČR. Této výkonnosti a dobré kvality péče dosahuje s mnohem menšími náklady a nižším počtem personálu než srovnatelné nemocnice. Nemocnice má 40 zdravotních oddělení s řadou specializací a podoborů. Některá oddělení spolupracují napříč nemocnicí v centrech specializované péče. Nejvýznamnějšími jsou: traumacentrum, onkologické centrum, perinatologické centrum, osteocentrum, diabetologické centrum, centrum pro léčbu roztroušené sklerózy mozkomíšní, kardiocentrum a AIDS centrum. Nemocnice měla k 31.12.2006 celkem 2 501 zaměstnanců a je jedním z největších zaměstnavatelů v Jihočeském kraji. Z toho bylo 409 lékařů, 1396 zdravotních sester, 48 fyzioterapeutů a ergoterapeutů a 233 laborantů. Nemocnice se podílí na řadě vědecko výzkumných projektů a jednotlivá oddělení jsou řešiteli různých grantů. Zdejší lékaři významně spolupracují s doškolovacími centry praktických lékařů v celých jižních Čechách a připravují pro ně komplexně zaměřené přednášky. První pomoc zajišťuje na území Českých Budějovic Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. Budějovické středisko záchranné služby zároveň provozuje jedinou protialkoholní záchytnou stanici. Další významná zdravotnická zařízení na území města České Budějovice jsou: Poliklinika Sever Na Sadech 23, Poliklinika Jih Matice školské 1786/17, Poliklinika Vltava Františka Ondříčka 2, Poliklinika U Tří lvů U Tří lvů 4, Lexum oční klinika Česká 66, Gemini oční klinika Lidická 108, Krajská hygenická stanice Jihočeského kraje orgán ochrany veřejného zdraví, – Na Sadech 25.
Obrázek 64: Letecký snímek Nemocnice České Budějovice – horní areál (vlevo), vstupní terminál do horního areálu (vpravo)
Zařízení sociální péče v městě České Budějovice: • 3 Azylové domy • 1 Dům na půl cesty • 1 Noclehárna • 1 Centrum denních služeb • 1 Dům pro osoby se zdravotním postižením • 5 Domovů pro seniory • 1 Domov se zvláštním režimem
Strana 142 (celkem 228)
• 1 Nízkoprahové denní centrum • 2 Sociální poradny • 1 Centrum sociálně rehabilitačních služeb • 6 Domů s pečovatelskou službou • 2 Ostatní zařízení sociální péče obrázek 65: Arpida, centrum pro osoby se zdravotním postižením, o.s (vlevo), Senior dům České Budějovice (vpravo)
Přehled zdravotních a sociálních zařízení v Hluboké nad Vltavou a ve Zlivi Hluboká nad Vltavou: • 3 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé • 1 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa • 1 Samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa • 1 Samost.ord.lékaře specialisty • 2 Ostatní samostatná zařízení • 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny) • 1 Azylový dům • 1 Dům pro seniory
Zliv: • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé • 1 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa • 2 Ostatní samostatná zařízení • 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny)
Přehled škol sportovních a kulturních zařízení Převážná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je v řešeném území soustředěna ve městech, především v Českých Budějovicích, v Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na 2 státních a 2 soukromých vysokých školách. Jihočeská univerzita, založena v roce 1991 (pedagogická fakulta působí v Českých Budějovicích od roku 1948, zemědělská od roku 1960), nabízí studium na 7 fakultách (ekonomická, filozofická, pedagogická, přírodovědecká, teologická zemědělská a zdravotně sociální). V denním studiu zde studuje téměř 8 000 studentů, další jsou zapojeni v jiných formách studia. V Českých Budějovicích má 2 pracoviště Akademie věd ČR Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR a Biologické centrum AV ČR (Entomologický, Hydrobiologický, Parazitologický, Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie a Technicko hospodářská správa).
Tabulka 48: Přehled vysokých škol v řešeném území Název VŠ Adresa Fakulta Přírodovědecká, Ekonomická , Branišovská 31, Rybářství a ochrany vod, Filozofická, Jihočeská univerzita 370 05 Č. Budějovice Pedagogická, Teologická, Zdravotně sociální, Zemědělská Okružní 10 VŠ technická a ekonomická 370 01 Č. Budějovice
Strana 143 (celkem 228)
Soukromé VŠ Žižkova 6, VŠ evropských a regionálních studií, o.p.s. 370 01 Č. Budějovice Nemanická 7 VŠ aplikovaných ekonomických studií, s.r.o. 370 10 Č. Budějovice obrázek 66: Nové objekty Jihočeské university v Českých Budějovicích
Tabulka 49: Přehled ostatních školských zařízení v řešeném území Název/adresa Biskupské gymnázium J.N.Neumanna a Církevní základní škola Jirsíkova 5, 370 21 České Budějovice Centrum interdisciplinárních studií a JŠ s právem státní jazykové zkoušky při VŠERS, o.p.s. Zižkova 251/6, 370 01 České Budějovice Církevní MŠ Lipenská 3, 370 01 České Budějovice Církevní MŠ u Svatého Josefa Na sadech 19, 370 01 České Budějovice České reálné gymnázium s.r.o. Pražská 54a, 370 04 České Budějovice Česko anglické gymnázium s.r.o. Třebízského 1010, 370 06 České Budějovice DDÚ, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna Homole 90, 370 01 České Budějovice DOCEO Jazyková škola s právem SJZ, v.o.s. Čechova 2, 370 01 České Budějovice Domov mládeže a Školní jídelna Holečkova 2, 370 04 České Budějovice Domov mládeže a Školní jídelna U Hvízdala 4, 370 11 České Budějovice Druhá soukr. ZUŠ, s.r.o. M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice Dům dětí a mládeže U Zimního stadionu 1, 370 01 České Budějovice EDUCAnet gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o. Čéčova 2092/66, 370 04 České Budějovice Gymnázium Česká 64, 370 21 České Budějovice Gymnázium Jírovcova 8, 371 61 České Budějovice Gymnázium J. V. Jirsíka Fr. Šrámka 23, 371 46 České Budějovice
Strana 144 (celkem 228)
Gymnázium olympijských nadějí Emy Destinové 1138/46, 370 05 České Budějovice II. soukr. MŠ Sluníčko, s.r.o. Na Zlaté Stoce 12, 370 05 České Budějovice ISŠ stavební Nerudova 59, 370 21 České Budějovice Konzervatoř Kanovnická 22, 370 61 České Budějovice Mateřská škola Čéčova 40/1, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Dlouhá 35, 370 11 České Budějovice Mateřská škola Emila Pittera 2, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Jana Opletala 22, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Jizerská 4, 370 11 České Budějovice Mateřská škola Karla Štěcha 5, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Neplachova 3, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Nerudova 53, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Papírenská 23, 370 07 České Budějovice Mateřská škola Pražská 17, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Větrná 24, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Vrchlického nábř. 1388, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Zeyerova 33, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Čejkovice 64, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Dasný 38, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Ruská 527, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Nové Homole 152, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Radošovice 7, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Roudné 122, 370 07 České Budějovice Mateřská škola Srubec Na Chalupy 44, 370 06 České Budějovice Mateřská škola Staré Hodějovice Obecní 5, 370 08 České Budějovice Mateřská škola
Strana 145 (celkem 228)
Úsilné 43, 370 10 České Budějovice Mateřská škola Žabovřesky 89, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Lidická 599, 373 44 Zliv Mateřská škola Dlouhá 221, 373 61 Hrdějovice Mateřská škola pro zrakově postižené Zachariášova 5, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Sedmikráska Špálova 7, 370 06 České Budějovice Mateřská škola speciální a Základní škola speciální Světluška, o.p.s. U jeslí 198/13, 370 01 České Budějovice Mateřská škola U Pramene U Pramene 13, 370 06 České Budějovice Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Štítného 3, 370 01 České Budějovice Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola při centru ARPIDA, o.p.s. U Hvízdala 9, 370 11 České Budějovice Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené Riegrova 1, 370 01 České Budějovice Obchodní akademie Husova 1, 370 21 České Budějovice Pedagogicko psychologická poradna Nerudova 59, 370 21 České Budějovice Potravinářské SPV, s.r.o. K. Světlé 4, 370 21 České Budějovice První soukromá ZUŠ v.o.s. Klavíkova 9, 370 01 České Budějovice Salesiánské středisko mládeže dům dětí a mládeže E. Destinnové 1, 370 05 České Budějovice SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a JŠ s právem státní jazykové zkoušky Rudolfovská 92, 372 16 České Budějovice SOU podnikání a služeb, o.p.s. Žižkova 4, 370 01 České Budějovice Soukromá střední škola a jazyková škola s právem st. jaz. zkoušky Č. Budějovice, s.r.o. Jeronýmova 28/22, 370 01 České Budějovice Soukromá základní umělecká škola Zavadilka, o.p.s. Zavadilka 2143, 370 05 České Budějovice SPŠ stavební Resslova 2, 372 11 České Budějovice SPŠ strojní a elektrotechnická Dukelská 13, 371 45 České Budějovice Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, 373 41 Hluboká nad Vltavou Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu Senovážné náměstí 12, 370 01 České Budějovice Střední škola obchodní Husova 9, 370 21 České Budějovice Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola Kněžskodvorská 33/A, 370 04 České Budějovice
Strana 146 (celkem 228)
Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická Husova 3, 371 60 České Budějovice Školní jídelna U Tří lvů 2, 370 01 České Budějovice Školní jídelna Rudolfovská 23, 370 01 České Budějovice Townshend Intern. School, o.p.s. Hradčany 1070, 373 41 Hluboká nad Vltavou VOŠ, SPŠ automobilní a technická Skuherského 3, 370 04 České Budějovice Vyšší odborná škola a Střední škola, s.r.o. Pražská 3, 370 04 České Budějovice Vyšší odborná škola zdravotnická Bílá Vločka, s.r.o. Zachariášova 3, 370 04 České Budějovice Základní škola Dukelská 11, 370 01 České Budějovice Základní škola Grünwaldova 13, 370 01 České Budějovice Základní škola Matice školské 3, 370 03 České Budějovice Základní škola O. Nedbala 30, 370 05 České Budějovice Základní škola L. Kuby 48, Rožnov, 370 07 České Budějovice Základní škola K. Čapka 800, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola Strýčice 13, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola a mateřská škola Šindlovy Dvory 40, 370 01 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Kubatova 1, 370 04 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Nerudova 9, 370 04 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Hosín 41, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola a Mateřská škola Vl. Rady 1, Mladé, 370 08 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola 373 50 Olešník 16 Základní škola a Mateřská škola 373 01 Temelín 129 Základní škola a Mateřská škola 373 66 Žimutice 28 Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Rudolfovská 143, 370 01 České Budějovice Základní škola a Základní umělecká škola Lidická 315, 373 44 Zliv Základní škola a Základní umělecká škola Bezdrevská 3, 370 11 České Budějovice Základní škola Dr. Miroslava Tyrše
Strana 147 (celkem 228)
Školní 108, 373 61 Hrdějovice Základní škola J. Š. Baara Jírovcova 967/9/a, 370 21 České Budějovice Základní škola Máj I Miroslava Chlajna 21, 370 05 České Budějovice Základní škola Máj II Miroslava Chlajna 23, 370 05 České Budějovice Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice o.p.s. M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice Základní umělecká škola Piaristické nám. 1, 370 01 České Budějovice Základní umělecká škola B. Jeremiáše Otakarova 43, 370 01 České Budějovice Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Středisko služeb školám Nemanická 7, 370 10 České Budějovice obrázek 67: Soukromá škola Townshend Intern. School, o.p.s. v Hluboké nad Vltavou
Kulturní a sportovní zařízení se nacházejí především ve městech České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv, na venkově jsou to zejména veřejné knihovny, kulturní a společenské sály, sportovně rekreační zařízení místního významu. Významné postavení v oblasti kultury má Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum a Alšova jihočeská galerie v Českých Budějovicích. V oblasti sportu jsou nejvýznamnější sportovní areály fotbalový, zimní stadion, zimní a letní plovárna a Sokolský ostrov v Českých Budějovicích, vodácký areál Lídy Polesné v Českém Vrbném, sportovní areál s letní plovárnou a golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou, sportovní areál ve Zlivi, sportovní areál s letní plovárnou v Olešníku. obrázek 68: Plavecký stadion a plovárna na Sokolském Ostrově v Českých Budějovicích a vodácký areál v Českém Vrbném
Lázeňská zařízení V řešeném území v současnosti není žádné lázeňské zařízení, nejbližší lázně jsou v Třeboni. V současné době (2010) však probíhá výstavba a dokončovací práce na Relaxačním a rekondičním centru (RRC) v Hluboké nad Vltavou. Hluboká nad Vltavou má rozsáhlou lázeňskou infrastrukturu (park, galerie, zámek, zámeček, ZOO, hotely, sportoviště atp.) ale nemá lázně. Nově budované RRC pomůže rozšířit turistickou návštěvnost na turisticky slabé zimní měsíce. V roce 2004 město zadalo rozsáhlý geologický průzkum, jehož výsledkem bylo nalezení podzemního jezera 6000 let staré vody bohaté na selen a mangan. Vydatný vrt se nalézá přímo v místě plánovaného RRC. Tato voda v budoucnu může sloužit jako přírodní zdroj nutný pro statut lázní. V lokalitě mezi Sokolovnou a restaurací Na Růžku bude v 2. polovině roku 2010 uveden do provozu nový komplex relaxačního a regeneračního centra. Jak už název centra napovídá, půjde o regenerační a relaxační péči o kardiovaskulární systém a dále o systém pohybového aparátu, samozřejmě s garancí maximální odbornosti. Centrum bude určeno čtyřem skupinám klientů. Tou první budou zdraví lidé bez diagnostikovaných potíží, kteří si budou v centru chtít zvýšit či upevnit kondici, odpočinout si. Dále bude skupina těch, kteří svým nezdravým životním stylem – přejídání, kouření atd. – spadají do rizikové kategorie možných kardiovaskulárních problémů. Třetí skupinou klientů budou ti, u nichž se v minulosti tyto problémy již objevily. A čtvrtou kategorii budou představovat klienti, jejichž problém je aktuální, čerstvý – lidé po infarktu,
Strana 148 (celkem 228) operačním zákroku. Totéž platí i o oblasti pohybového aparátu. Garantovat individuální péči můžeme i díky tomu, že centrum bude relativně malé, komornějšího charakteru, jeho kapacita bude cca 75 lůžek pro ubytované klienty a 50 klientů bude centrum využívat ambulantně. Klienti v centru budou mít k dispozici bazén, vířivky, bahenní koupele, koupele sycené oxidem uhličitým, masážní terapie, solárium, sauny, kryokomoru, spinning, samozřejmostí bude kosmetika, kadeřnictví, manikúra a pedikúra a další služby. Některé prostory budou využívány k pořádání seminářů. V komplexu bude cca 60 parkovacích míst, dalších 30 bude před centrem.
Obrázek 69: Vizualizace RRC Hluboká nad Vltavou (vlevo), probíhající výstavba RRC (vpravo)
A.3.3.6. Rekreace a cestovní ruch Kvalita přírodního a krajinného prostředí a existence Hněvkovické vodní nádrže na Vltavě, velká nabídka ubytovacích kapacit, kulturních a sportovně rekreačních zařízení jsou významnými atraktivitami cestovního ruchu v řešeném území. Cestovní ruch se stává významnou složkou ekonomiky území a patří mezi důležité odvětví ekonomiky řešeného území. Ve světě je považován cestovní ruch za odvětví budoucnosti s ohledem na multiplikační efekt doprovázející jeho rozvoj. Často bývá označován za nejvýznamnější odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Mimo zaměstnanosti ovlivňuje podstatným způsobem dalších zhruba pět oblastí: podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. Z toho všeho vyplývá i význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů. V řešeném území jsou častým a vyhledávaným cílem dlouhodobé i krátkodobé rekreace a turistického ruchu zejména města České Budějovice a Hluboká nad Vltavou. Specifické cíle jsou různé, podle zaměření návštěvníků. Jako hlavní je možno jmenovat: ▪ příroda a pobyt v přírodě, ▪ architektura (MPR České Budějovice, zámek Hluboká, lidová architektura), ▪ turistika – autoturistika, cykloturistika, vodní turistika, pěší turistika, hipoturistika, ▪ sportovní akce (masové, výkonnostní), ▪ hromadná rekreace (hotely, kempy, ubytovny, chatkové a stanové tábory, tábory mládeže), ▪ individuální rekreace – rekreační chalupy, rekreační domy, rekreační chaty. Pro rozvoj turistického a cestovního ruchu je důležitá nejen kvalita a kapacita ubytovacích zařízení ale i vybavenost center rekreace. Ta má zásadní vliv na možnosti celoročního využití rekreačních center. V řešeném území je vybavenost center z hlediska celosezónního provozu vyhovující pouze v Českých Budějovicích a v menší míře i v Hluboké nad Vltavou. V ostatních rekreačních centrech je vybavenost orientovaná pouze na letní období, takže rekreace bývá pouze sezónní a závislá na počasí a momentálních přírodních podmínkách, které nelze ovlivnit. Z toho pak vyplývá problém zaměstnanosti a provozu zařízení rekreace a turistického ruchu v mimosezónním období. Ubytovací zařízení lze v zásadě rozdělit na zařízení hotelového typu penziony, speciální rekreační zařízení, mariny, turistické ubytovny, kempinky, tábořiště, chatkové a stanové tábory mládeže, objekty individuální rekreace, penziony v rámci RD. Zejména u obou posledních kategorií narůstá množství nabízených ubytovacích možností v rámci objektů individuální rekreace nebo penzionů v RD ať již prostřednictvím cestovních kanceláří nebo přímo vlastníkem nemovitosti. Vybavení kempinků, tábořišť a veřejných pláží v řešeném území nemá potřebnou kvalitu odpovídající standardům obdobných zařízení v západní části Evropské unie. To je jeden z limitujících faktorů determinující rozvoj cestovního a turistického ruchu, zejména v zaměření na movitější a zahraniční klientelu a na zajištění dlouhodobějšího pobytu.
Strana 149 (celkem 228)
Obrázek 70: Autokempink Motel Dlouhá Louka v Českých Budějovicích (vlevo), kempink u Mydlovarského rybníka u Zlivi
Na rekreační využití Hněvkovické nádrže, rybníků, ubytovacích zařízení a kempinků u nich, má zásadní vliv kvalita vody. Účely využití vodní nádrže Hněvkovice nejsou primárně vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, akumulace vody pro odběry aj.). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou z tohoto hlediska druhořadé. Jakost vody v nádrži Hněvkovice je však z hlediska rekreantů dominantním prvkem. Jakost vody je relativně přijatelná, může však být negativně ovlivněna odpadními vodami, vypouštěnými z ČOV Hluboká nad Vltavou. Protože je nad nádrží dosti dlouhý úsek toku bez přehrad, je voda v nádrži poměrně teplá a příznivá pro koupání. Ke zjištění aktuální informace o jakosti vody je možno využít oficiálních webových stránek Povodí Vltavy, státní podnik (www.pvl.cz) , na nichž lze zjistit aktuální informace o jakosti vody v následujícím rozsahu : • teplota vody u hráze • průhlednost vody u hráze • koeficient výměny vody u hráze • chlorofyl pod hladinou u hráze Tato parametry jsou zjišťovány denně (v období zámrzu 1x týdně, a to ve středu) a jsou zveřejňovány v sekci „aktuální informace Graf 35: Průhlednost vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) Graf 36: Teplota vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) Strana 150 (celkem 228) Graf 37: Hodnoty chlorofylu pod hladinou u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) U nádrží, které je možno využívat i k rekreačním účelům, je uplatňován princip obecné ochrany vod, který je vymezen ustanoveními (§27 §28 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů). Kontrolu jakosti vody na nádržích z hlediska využití ke koupání je povinen provádět provozovatel koupaliště. Doplňkově je tato kontrola jakosti vody uskutečňována příslušným orgánem hygienické služby, který v případě jejího špatného stavu může koupání zakázat. Z hlediska jakosti vody na nádržích využívaných k rekreaci je nejčastějším problémem, obdobně jako na vodárenských nádržích, zvýšený rozvoj řas v letním období. Příčinou tohoto jevu je nadměrný přísun živin (zejména fosforu) z povodí do nádrží a zvyšující se teplota vody v létě. Rozvoj řas je určován podle množství zjištěného chlorofylu. Důsledkem nadměrného rozvoje řas je pak snížení rekreační hodnoty dané nádrže. Jedním z významných ukazatelů kvality vody je koncentrace chlorofylu a. Údaj o koncentraci chlorofylu a podává informaci o množství autotrofních mikroorganismů, to znamená sinic a řas, přítomných ve vodě. Sinice (nazývány také cyanobakterie) a řasy jsou drobnohledné, většinou jednobuněčné rostlinky, jejichž výskyt významným způsobem ovlivňuje kvalitu vody. Při jejich přemnožení, zejména v důsledku nadměrného obohacení vody živinami (fosfor a dusík), vzniká buď zelené nebo zelenohnědé vegetační zbarvení vody nebo se tvoří vodní květ, tj. souvislá světlezelená vrstva sinic při hladině. S tím je spojen pokles průhlednosti vody a v řadě případů vznik nepříjemného zápachu při odumírání rostlinného materiálu. Uvedené jevy nepříznivě ovlivňují využití vody k různým účelům. Například při úpravě povrchových vod na vodu pitnou způsobuje přítomnost vysoké biomasy řas technologické obtíže. Lokality s výskytem vodních květů se stávají neatraktivní také z hlediska sportovního a rekreačního využití. Hustá masa sinic může například způsobit citlivým jedincům alergické reakce pokožky. Neméně závažná je také možnost negativního vlivu toxických produktů sinic (cyanotoxinů) na lidské zdraví. Této zdravotnické problematice je v posledních letech věnována značná pozornost. Proto také nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví (Sb. zák. č. 464/2000), která stanovuje hygienické požadavky na jakost vody pro koupání jak ve volné přírodě, tak v umělých koupalištích, zakazuje koupání ve volné přírodě v případě výskytu vodních květů. Informace o průhlednosti je údaj, který signalizuje intenzitu zákalu v horních vrstvách vody a tedy hustotu drobných partikulí ve vodě. Původ těchto partikulí (a tedy příčina zákalu) je dvojí buď jde o neživé částečky z půdní eroze, zvířené sedimenty a podobně, nebo se jedná o živé mikroorganismy především řasy a sinice. U větších nádrží se zákal neživého původu obvykle nevyskytuje dále než u přítoku. Po prudkých deštích se může tento typ zákalu vyskytovat i v příbřežních částech nádrží. Proto snížená hodnota průhlednosti změřená nedaleko hráze větších nádrží nasvědčuje rozvoji řas a sinic (tzv. fytoplanktonu) ve vodním sloupci. Za teplých dnů počátkem léta je rozvoj sinic a řas velmi rychlý a průhlednost vody se může výrazně změnit během několika dnů. Změna průhlednosti však nastává i působením silného větru (např. při bouřkách), který promíchá horní vrstvu vody v nádrži a poruší původní rozložení mikroorganismů ve vodě. Informace o průhlednosti pomáhá veřejnosti v rozhodování o možnostech rekreace, sportovního vyžití a rybaření na jednotlivých nádržích. K sportovnímu a rekreačnímu využití v území patří v posledním období bouřlivě se rozvíjející odvětví cykloturistiky a hipoturistiky. V řešeném území je poměrně velká nabídka cyklotras vedená převážně po silnicích a místních komunikacích. Existují zde však i cyklostezky, nejznámější a nejatraktivnější je z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou a v současné době je ve stavbě její ještě atraktivnější pokračování do Purkarce. Další cyklostezky vedou například z Hluboké nad Vltavou do Munic a k ZOO u zámku Ohrada. Největším problémem v oblasti cykloturistiky je trasování cyklotras a cyklostezek na území města Českých Budějovic. Tento problém však není možno řešit v rámci ÚS Vltava, ale je potřeba jej řešit v podrobnějších dokumentech, projektech, či studiích. Strana 151 (celkem 228) obrázek 71: Cyklostezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou u Českého Vrbného (vlevo), nově vybudovaná cyklostezka Hluboká nad Vltavou Purkarec nedaleko atraktivní lokality zříceniny Karlova hrádku (vpravo) Hlavním těžištěm hipoturistiky je dvůr Vondrov, u kterého je i krytá jízdárna. Historický areál bývalého hospodářského dvora, který byl zrekonstruován a upraven pro chov koní, se nachází jedné z nejatraktivnějších lokalit jižních Čech. Poblíž Hluboké nad Vltavou, nedaleko Českých Budějovic, je situován moderně vybavený komplex, který nabízí zajímavé možnosti pro všechny milovníky koní. Děti, začátečníci i pokročilí jezdci si mohou vybrat ze široké nabídky jezdeckých lekcí a kurzů. Zdatnější jezdci mají možnost projet se krajinou rybníků na dohled od hlubockého zámku. Pro majitele koní je zde připraveno kvalitní zázemí pro sportovní i hobby aktivity. obrázek 72: Areál jezdeckých sportů ve dvoře Vondrov u Hluboké nad Vltavou K hlavním sportovním a rekreačním aktivitám v řešeném území patří využití vodních ploch pro sportovní rybolov, vodní sporty, jachting na rybníku Bezdrev a plavba po Hněvkovické nádrži a po Vltavě, jak ve formě veřejné dopravy, tak ve formě připravované vodní cesty pro rekreační plavidla. V následující tabulce je uveden přehled plavidel a zařízení provozovaných na vodní hladině Hněvkovické nádrže a Vltavské vodní cestě. Tabulka 50: Přehled plavidel a zařízení které je možno provozovat na Hněvkovické nádrži a Vltavské vodní cestě bóje zakotvený plovoucí znak, sloužící k označování plavební dráhy a plavebních překážek břehový porost stromy a keře na pozemcích při vodním toku doprovodná vegetace vodního díla stromy a keře bezprostředně související s vodní nádrží hausbót plovoucí zařízení nebo malé plavidlo, určené k dlouhodobému pobytu posádky, a to buď prakticky výhradně v místě kotviště, nebo s předpokládaným občasným přesunem malou rychlostí jachta malé plavidlo ve smyslu čl. 1.01 hl. 1 ŘPB, zpravidla větších rozměrů (zhruba přes 6 m), vždy však vybavené kajutou a určené k dlouhodobému pobytu, jachty mohou být motorové čí plachetní jachetní kotviště pro účely této dokumentace zařízení, určené pro trvalé kotvení sportovních plavidel, a to především na bójích, kajutové plavidlo viz jachta kotevní bóje bóje, určená k zajištění plavidla na kotvišti, musí být vybavena závažím o dostatečné hmotnosti, jež zabezpečí spolehlivé zakotvení upoutaného plavidla kotviště prostor vymezený na vodní cestě pro kotvení plavidel; pro účely této dokumentace Strana 152 (celkem 228) místo, určené pro stání plavidel na bójích loď řiditelné duté plavidlo sloužící k přepravě osob a nákladů nebo k jiným účelům malé plavidlo plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 m za malé se nepovažuje plavidlo, které je určené nebo používané k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, plovoucí stroj, převozní loď a plavidlo s obsaditelností nad 12 cestujících (čl. 1.01 hl. 1 ŘPB) malé sportovní plavidlo malé plavidlo, používané ke sportovním účelům marina sportovní přístav, který je navíc vybaven ubytovacím a klubovým zařízením pro majitele plavidel a zařízeními pro využití volného času motorová jachta jachta (viz výše), poháněná výhradně vlastním strojním pohonem motorové plavidlo malé plavidlo s vlastním pohonem obytný motorový člun malé plavidlo, určené k dlouhodobému pobytu posádky s předpokládaným pravidelným přesunem rychlostí do 20 km/h, který se uskutečňuje vlastním strojním pohonem otevřené plavidlo malé plavidlo, které není vybaveno kajutou plachetnice plavidlo, které pluje pomocí plachet, pokud zároveň používá vlastní strojní pohon, je považováno za plavidlo s vlastním pohonem plachetní jachta jachta (viz výše), jež je zařízena na pohon pomocí plachet, zpravidla bývá vybavena i pomocným motorem pro usnadnění manévrování a pro použití v případě nouze plavidlo loď vnitrozemské plavby včetně malých plavidel, převozních lodí, plovoucích strojů a námořních lodí plavidlo s vlastním pohonem plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem pramice malé otevřené plavidlo, obvykle délky 3 5 m, s plochým dnem a podhonovým tvarem přídě, bývá poháněna obvykle buď vesly (při využití k rybářskému sportu), nebo pádly (při použití k vodní turistice) přístav souhrn vodních a pobřežních ploch, objektů a zařízení, které umožňují uvazování lodí, překládání nákladů na ně a z nich, jejich zásobování, manipulaci s nákladem a jeho dočasné skladování, naloďování a vyloďování osob, údržbu a ochranu lodí apod.; přístav se skládá z vodní a pozemní části přístaviště souhrn zařízení při břehu vodní cesty, sloužící pro nastupování a vystupování cestujících osobní lodí přístavní bazén část pozemní části přístavu, (obvykle obdélníkového půdorysu), s přístavními nábřežími zpravidla po obou jeho dlouhých stranách, spojená s vodní cestou zvláštním vjezdem sportovní přístav přístav, určený pro kotvení sportovních plavidel, na vodní nádrži je vybaven i trvalou službou, zajišťující bezpečnost plavidel po dobu nepřítomnosti majitele stání plavidla stání plavidla na kotvě či po vyvázání na bóji nebo jiné, k tomuto účelu určené zařízení či ke břehu, a to po dobu snížené viditelnosti uzavřená vodní plocha vodní plocha, jež je vymezena břehovými znaky A 1 dle přílohy 7 ŘPB, na hladině pak případně i žlutými bójemi; na tuto plochu nesmějí vplouvat žádná plavidla, s výjimkou plavidel služebních při plnění úkolů vodní skútr velmi rychle plující malé plavidlo se strojním pohonem, zpravidla je určeno pro dopravu 1 až 3 osob, délka jen málo přesahuje přes 3 m a vyznačuje se vynikající manévrovatelností vyhrazená vodní plocha vodní plocha, jež je vyhrazena pro provozování určité činnosti; pro plavbu ostatních plavidel je přitom uzavřena vymezená vodní plocha vodní plocha, jež je vymezena pro provozování určité činnosti; pro plavbu ostatních plavidel je přitom otevřena, ostatní plavidla tedy do ní smějí volně vplouvat a z ní vyplouvat; plavidla, pro něž je tato plocha vymezena, po ní mohou plout, avšak nesmějí ji opustit zastavení plavidla stání plavidla na kotvě nebo na bóji, či po vyvázání ke břehu po dobu, kdy není snížená viditelnost zimoviště plocha, určená pro umístění plavidel po dobu zimní odstávky; na vodní nádrži Hněvkovice musí být umístěna nad úrovní 371,60 m n. m. Strana 153 (celkem 228) Obrázek 73: Rybolov je hojně provozovaná sportovně rekreační aktivita u Hněvkovické nádrže Obrázek 74: Historický dokument voroplavby na Vltavě (vlevo), přístaviště výletních lodí v Hluboké nad Vltavou (vpravo) Vltavská vodní cesta Je zařazena zákonem o vnitrozemské plavbě č.114/95 Sb. mezi dopravně významné využívané vodní cesty. Zatímco v úseku Třebenice, říční km 91,5 až po ústí do Labe patří mezi vodní cesty mezinárodního významu (třída IV), v úseku České Budějovice, říční km 239,6 (pod Jiráskovým jezem) Třebenice, říční km 91,5 je zařazena mezi dopravně významné využívané vodní cesty třídy I s omezením pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Návrhové plavidlo dle vyhlášky MD ČR č.222/1995 Sb. pro třídu I má délku 38,5 m, šířku 5,05 m a ponor do 2,2 m. Pro vltavskou vodní cestu přineslo 20. století vzhledem k rostoucí dopravě na paralelní železniční a silniční síti podstatné změny. Po roce 1945 byla postupně přehodnocována úloha Vltavy s preferencí využití vodní energie, projekčně však bylo pamatováno na plavbu loďmi kategorie do 300 tun. V 70. letech byla vybudována vodní díla Kořensko a Hněvkovice. Na konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně historickými památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích. Splavnění jihočeského úseku Vltavy do Českých Budějovic je v rámci investičních záměrů Ředitelství vodních cest ČR v současnosti připravováno pro rekreační plavbu. Pevné stavby, plavební komory a přístaviště budou vyhovovat pro návrhová plavidla třídy I do 300 tun tj. i pro případně v budoucnosti uvažovanou nákladní dopravu. Plavební komory budou mít rozměry 45 x 6 x 3 metry. Prohrábky koryta řeky v plavební dráze budou realizovány na návrhovou hloubku 1,6 m pro rekreační plavbu a lodě s ponorem do 1,3 m. Toto řešení bylo zvoleno z ekonomických důvodů, v budoucnu bude v případě potřeby možnost prohloubit plavební dráhu na 2,7 m, což je hloubka stanovená pro třídu I. vodní cesty. Podjezdná výška mostů je uvažována standardně 5,25 m, šířka plavební dráhy je 20 m, poloměr oblouku 400 m. Navrhované řešení umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro Jihočeský kraj velice žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a frekventovaná v zemích Evropské unie. Umožní plavbu všech provozovaných lodí na horní hladinu vodního díla Orlík a též některých lodí hotelového typu až do Českých Budějovic. Pro tok Vltavy nad nádrží vodního díla Orlík lze předpokládat plavební období od 1.4. do 31.10. vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude navíc moci využívat správce vodních děl a toků k přepravě materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě, pobřežních zařízení a objektů a při dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty. Státní investor, Ředitelství vodních cest ČR s.o., rozdělil dokončení vltavské vodní cesty na území Jihočeského kraje do 3 investičních záměrů (IZ). Tyto záměry jsou funkčně i ekonomicky samostatné, avšak jejich komplexní realizace společně se záměry ve Středočeském kraji (návazný projekt obsahuje vybudování plavební komory na vodním díle Slapy a výtahu pro Strana 154 (celkem 228) lodě na vodním díle Orlík), přinese propojení Vltavy od Českých Budějovic na evropské vodní cesty a má tedy synergický efekt. Souhrnně lze pro IZ 1, IZ 2 a IZ 3 investora Ředitelství vodních cest ČR s.o. konstatovat tyto skutečnosti: Uvedený úsek je podle zákona 114/1995 Sb. o vnitrozemské vodní plavbě dopravně významnou využívanou vodní cestou zařazenou do třídy I. Plavební zařízení existují na vodních dílech Kořensko a Hněvkovice (zde ovšem není zcela dokončené). Plavební zařízení nejsou na jezech Hněvkovice, Hluboká nad Vltavou a České Vrbné. Směrově je plavební dráha v podstatě vyhovující. Pro návrhové plavidlo rozměrech 38,5 x 5,05 m a zvláště pro plavidla rekreační plavby nevyžaduje významné směrové korekce. Plavební hloubky vyhovují ve větší části tratě, rozsáhlejší prohrábky pro účely rekreační plavby jsou nutné pouze ve zdrži jezu České Vrbné a v části zdrže jezu Hluboká nad Vltavou, v ostatních úsecích jde jen o místní úpravy (např. Týn nad Vltavou). Všechna nutná vzdouvací zařízení (jezy) existují, není třeba budovat žádný nový jez. V tomto smyslu bylo upuštěno i od diskutované výstavby nového jezu u Týna nad Vltavou s tím, že se využije současný jez Hněvkovice. Stavby byly zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury pro období 2008 – 2013 (MD ČR): Tabulka č. 51: Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb. plán inv.záměr č. úsek inv. náklady (miliony Kč) zahájení dokončení 1 České Budějovice Hluboká nad Vlt. 274 01/2008 12/2010 2 Hluboká nad Vlt. Hněvkovice 158 05/2008 12/2011 3 Hněvkovice Týn nad Vlt. 350 09/2008 10/2013 náklady celkem * 782 * uvedené náklady jsou pouze orientační v rámci přípravné dokumentace, v projektu dochází k jejich navýšení (inflace, vyšší stavební náročnost u některých objektů, např. ochranný bazén České Vrbné), nyní je uvažováno cca 860 mil.Kč, celkem lze odhadovat náklady do výše 1 mld.Kč. Koncový přístav pro uvažovanou nákladní plavbu je navrhován v opuštěných pískovnách naproti obci Bavorovice, ve vazbě na plánované veřejné logistické centrum (viz samostatný krajský projekt vymezující zájmové území v prostoru železniční dopravny Nemanice II železniční doprava IV.TŽK, silniční doprava D3 + severní tangenta ČB). S investorem státní vodní cesty bylo dohodnuto, že pevné stavby v celém úseku budou vybudovány v parametrech I. třídy, zatímco prohrábky dna budou realizovány pouze na tř. O (do hloubky 1,6 m), což plně postačuje pro veškerou rekreační plavbu. Etapa zlepšení parametrů (prohrábky dna) na I. klasifikační třídu může dle aktuální potřeby využití pro nákladní plavbu kdykoli následovat. Podrobné členění investičních záměrů: Investiční záměr 1: úsek České Budějovice (Jiráskův jez) – Hluboká nad Vltavou (horní voda) • kotviště lodí Lannova loděnice (koncové přístaviště a obratiště vltavské vodní cesty) • zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné (jedná se o prohloubení protipovodňových prohrábek, které budou realizovány v rámci protipovodňové ochrany Povodím Vltavy – po dohodě investorů bude realizováno společně) • ochranný přístav České Vrbné • plavební komora České Vrbné (vč. horní a dolní rejdy) • modernizace jezu České Vrbné • zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou Kotviště lodí Lannova loděnice (v patě levého břehu Vltavy pod Dlouhým mostem pod objektem bývalé Lannovy loděnice) bude vybudováno jako koncové přístaviště a obratiště vltavské vodní cesty. Tento stavební objekt bude upraven tak, aby umožňoval bezpečné vyvázání návrhového plavidla i malých plavidel. Bude zřízeno ocelové molo s můstky pro vyvázání návrhového plavidla a 2 malých plavidel. Navazující infrastruktura na břehu řeky (zejména pro provoz veřejné vodní dopravy) bude realizována na základě připravované dohody investorů v rámci projektu města České Budějovice „Město a voda“ Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné bude provedeno na plavební hloubku 1,6 m od minimální plavební hladiny. Součástí bude rovněž obratiště návrhového plavidla tř. I v prostoru pod balvanitým skluzem Jiráskova jezu (konec státní vodní cesty). Ochranný přístav České Vrbné bude vybudován při vodáckém areálu – v sousedství objektů SK Vodní slalom České Budějovice. Zde je k dispozici umělá slalomová dráha s celkovou délkou 650 m a spádem 5 m. Na ochranný přístav naváže objekt „Marina – vodácký stadion České Vrbné“ v rámci projektu „Město a voda“. Přístav bude zajišťovat umístění dvou návrhových plavidel a cca 26 malých plavidel. Ředitelství vodních cest bude financovat výstavbu povodňového uzávěru ve stávající hrázi včetně přemostění, odtěžení plochy přístavu a úpravy svahů, dělicí hráz (opevnění svahů v přístavu) a zařízení pro vyvázání dvou návrhových plavidel. Jez v Českém Vrbném byl přestavěn v roce 1968, v současnosti slouží zejména pro vodní elektrárnu. Na plavbu nebylo pamatováno, protože se počítalo s provozem nákladní dopravy pouze pod tento jez, rekreační vodní plavba nebyla Strana 155 (celkem 228) uvažována. Koncový přístav měl být umístěn na pravém břehu řeky u obce Hrdějovice a spojen železniční vlečkou s výhybnou Nemanice II. Tato možnost byla nyní opětovně posouzena v souvislosti se zpracováním Studie proveditelnosti veřejného logistického centra České Budějovice – Nemanice. Jez vyžaduje modernizaci, která umožní udržování příznivé plavební hladiny ve zdrži a rozšíří možnosti provozovatele toku při ledochodu a při povodňových průtocích. Hydrostatické sektory budou nahrazeny podpíranými klapkami o rozměrech 3 x 22,5 m. Plavební komora České Vrbné je navržena s klapkovými vraty v horním ohlaví s plněním jednostranným krátkým obtokem a deskovými jednokřídlými vraty v dolním ohlaví s přímým prázdněním. Projekt obsahuje i návrh na osazení středních deskových vrat, sloužících pro úsporu vody při proplouvání kratších plavidel. Horní i dolní rejda byly upraveny tak, aby byly minimalizovány stavební náklady. Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká n/Vlt. bude provedeno na plavební hloubku 1,6 m od minimální plavební hladiny ve zdrži naváže na ní ale připravovaný projekt „Marina Hluboká nad Vltavou“, jehož dokumentace pro územní rozhodnutí má být dokončena v roce 2008. Předběžně je projednáno, že bazén mariny bude rovněž součástí státní vodní cesty. Investiční záměr 2: úsek Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice • plavební komora Hluboká nad Vltavou • zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice Jez Hluboká nad Vltavou byl uveden do provozu v roce 1935, slouží pro stabilizaci toku a vodárnu. Je pohyblivý s hrazení přelivů tabulemi na podvozku s koly. Dolní tabule na Stoneyově podvozku jsou trvale zavěšeny na pilířích jezu a nepoužívají se. Vorová propust při pravém břehu je hrazena ocelovým segmentem na ruční pohon, příp.dřevěnými hradidly. Plavební komora je navržena s klapkovými vraty v horním ohlaví obdobného konstrukčního provedení jako plavební komora České Vrbné. Zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice na hloubku 1,6 m se týká zejména zúžení koryta Vltavy u Zámostí, tedy koncové části úseku vzdutí. V dílčích úsecích bude nutné vytýčení plavební dráhy bójemi s pravděpodobně jednosměrným provozem (v úseku jsou oblouky s malým poloměrem cca 150 – 170 m). Investiční záměr 3: úsek Vodní dílo Hněvkovice (horní voda) Týn nad Vltavou • vystrojení plavební komory VD Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy) • zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hněvkovice • modernizace jezu Hněvkovice • plavební komora jezu Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy) • zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Kořensko • úprava mostu pro pěší v Týně nad Vltavou Plavební komora VD Hněvkovice, vybudovaného pro účely zásobování vodou Jaderné elektrárny Temelín, je umístěna u pravého břehu a má rozměry 51 x 6 metrů a hloubku 3 m. Komora nebyla komplexně dokončena, v horním ohlaví je uzavřena pevnou železobetonovou stěnou. Po jejím odstranění zde budou osazena jednokřídlová desková vrata ovládaná servoválcem. Jednostranný obtok je již plně funkční a využívá se jako základnová výpust. Prázdnění plavební komory je navrženo pomocí zdvižného stavidla. Kromě vystrojení komory vraty je nutno dobudovat velín a sytém řízení, opevnění břehu a příjezdovou komunikaci. Obrázek 75: Historický dokument Lannovy loděnice (vlevo), nově vybudované kotviště Lannova loděnice (vpravo) Město a voda Záměr navazující na Vltavskou vodní cestu, umožňující napojení města na aktivity turistického a cestovního ruchu na Vltavské vodní cestě. Vodní toky mohou být užívány k velké škále sportovně rekreačních aktivit, mohou být zdrojem zábavy Strana 156 (celkem 228) pro turisty i obyvatele města České Budějovice. Cílem projektu Město a voda, který navazuje na aktivity Ředitelství vodních cest ČR je obnovit život u vodních toků, zároveň využívá protipovodňových úprav řeky, prováděných státním podnikem Povodí Vltava. Návrh pracuje s drobnými úpravami řeky a počítá s jednotlivými stavbami, které ji zpřístupňují pěším i lodím. • Městské molo Slepé rameno Slepé rameno Malše je přirozeným přístavem, nacházejícím se přímo v centru města. Oblast Slepého ramene, původně úseku vltavského koryta, je historicky místem, kam zajížděly lodě a vory a kde se na ně nakládala sůl. Slepé rameno by mělo opět získat status tzv. městského přístavu – tedy mola, kde by přistávaly lodě. Městské molo bude sloužit ke krátkodobému vyvázání rekreačních plavidel, jejichž vplutí by mělo být regulováno a stání výrazněji zpoplatněno. • Pohyblivý jez u Předního mlýna Vlastní hradicí konstrukce jezu bude doplněna břehovými pilíři obloženými kamenem. Schodiště a pochůzná plocha podél pilířů budou také tvořeny kamennými deskami. Pilíře budou osazeny kapsami pro ovládání dolní hradicí konstrukce pro provozování plavby. • Sklápěcí most u Předního mlýna Objekt se skládá z konstrukce mostu a železobetonové komory pro zadní mostní konzolu, která umožňuje zvedání mostu. Sklápěcí pohyb bude zajištěn dvěma dvojčinnými hydrostatickými válci, ovládanými elektrickým čerpadlem. Most bude sloužit k převedení dopravy přes nově budované koryto jezové propusti. Automatické řízení manipulace s mostem bude možno realizovat z ovládacího panelu, který bude umístěn do chráněné rozvodové skříně v prostoru sloupku velínu jezu. • Lannův plavební kanál Sokolský ostrov Lannův plavební kanál bude představovat přímé propojení toku Vltavy se Slepým ramenem Malše, které umožní rekreační plavbu do bezprostřední blízkosti historického centra Českých Budějovic . Tento objekt umožňuje plavidlům z konce vltavské vodní cesty vplout do přirozeného městského přístavu – Slepého ramene Malše. Tímto způsobem se plavidla parametrů do 28 m délky, cca 5,5 m šířky, 3 m výšky a do cca 1,3 m ponoru, mohou dostat i do oblasti zdrže Jiráskova jezu , kde budou v pohybu omezena pouze podjezdnou výškou mostů a lávek. Plavební provoz zde bude jednosměrný a bude i početně regulován. Kanál využívá stávající koryto prodloužení Mlýnské stoky a úsek odpadního koryta ze Slepého ramene. Zásahy do tohoto koryta se omezí až na výjimky do prohrábky dna, která nezasáhne plochy břehů a porosty v daném úseku. • Plavební komora u Jiráskova jezu Plavební komora u Jiráskova jezu bude vstupním objektem z Vltavy do Lannova plavebního kanálu, který pomůže překonat spád hladin 3,7 m. Komora má užitnou délku 28 m a šířku 6 m, situována bude v blízkosti mostního objektu nábřežní komunikace. Její konstrukce tvoří železobetonový rám s kamenným obkladem viditelných ploch. Horní vrata jsou tvořena klapkou s plněním krátkým obtokem, dolní vrata jsou navržena jako vzpěrná s přímým prázdněním stavítky na jednotlivých vrátních. Komora bude vystrojena prvky v historizujícím stylu. • Vodácký přístav Valcha Přístav je situován poblíž historického objektu Valchy a to u bývalého vtoku do náhonu k tomuto objektu. Je určený zejména pro zakončení vodácké plavby po horní Vltavě. Proto je tento koncový přístav navržen s pohodlnou výlezovou rampou s protiskluzovou úpravou. Touto rampou budou vyneseny lodě a pomocí jednoduchého kolejového stabilně osazeného vozíku dovezeny na blízké parkoviště. Vodácký přístav bude využit i jako přístav vyhlídkových plavidel provozovaných na Vltavě a Malši v nadjezí Jiráskova jezu. Při mimořádných stavech bude zařízení sloužit jako ochranný přístav pro mola či plavidla evakuovaná z oblasti vnitřního města. • Úprava Trilčova jezu pro vodáky Trilčův jez je posledním jezem na Vltavě před soutokem s Malší a je dosud nepříjemnou překážkou vodácké plavby po Vltavě. Propust je ve stávající podobě pro sportovní lodě s amatéry těžko a nebezpečně sjízdná, navíc je běžně zahrazena segmentovým uzávěrem. Přenášení lodí je sice možné vlevo, je ale obtížné a fyzicky náročné. Sportovní plavební propust pro malá plavidla Trilčův jez bude vytvořena mobilní vestavbou do stávající vorové retardérové propusti jezu umístěné u levého břehu. • Půjčovna loděk Malý jez Pod Malým jezem na pravém břehu je zátoka spojená volně s korytem Malše. Na konci této zátoky je zřízeno dětské brouzdaliště, oddělené od vyústění zátoky stupněm s hraditelným středním otvorem. Pevné dřevěné molo šířky 2 m v délce 40 m bude základnou menší půjčovny loděk – pramiček v této lokalitě. Plato mola bude cca 0,5 m nad hladinou. Stání pramiček bude převážně podélné. V prostoru brouzdaliště je navržen tobogán. • Půjčovna loděk Sokolský ostrov 42 m dlouhé plovoucí molo šířky 2,4 m, kotvené lany ke kotevním blokům spuštěným na dno, bude sloužit jako půjčovna loděk. Molo bude z břehu přístupné přes 1,5 metru široký můstek. U vstupu na molo bude osazen dřevěný uzavíratelný box půdorysu 2 x 3 metry jako místo pro uložení vesel pro pramičky a záchranných vest. • Pobytová louka pod Novým mostem V letních měsících se levobřežní, následnými úpravami urovnaná a snížená berma Vltavy pod Novým mostem, mění v improvizované koupaliště, které pro slunění či opalování využívají obyvatelé přilehlých sídlišť. V rámci doporučených úprav bude zde zřízena pohodlnější možnost koupání ve Vltavě. Třebaže vltavská voda je už poměrně dlouhou dobu Strana 157 (celkem 228) kvalitní, přísná kritéria kvality vody pro koupaliště neumožní na volném toku definovat veřejné koupaliště. Koupání bude zde tedy nutno označit jako tzv. koupání ve volné přírodě. • Vývaziště Nový most Vývaziště u Nového mostu by mělo sloužit jako osobní přístav výletních lodí. Umístěno bude na levém břehu Vltavy přibližně pod čerpací stanicí ÖMV, pod linií cyklostezky v oblasti vltavské bermy. Předpokládá se zde trvalá rezervace jednoho stání pro osobní loď, jinak bude vývaziště k dispozici rekreačním plavidlům pro záložní stání před vjezdem do centra. Konstrukčně je vývaziště vhodné řešit se svislou nábřežní stěnou s vyvazovacími pacholaty v hraně. Podél hrany vývaziště bude zřízena komunikace s výjezdem a napojením na cyklistickou a pěší trasu v sousedství lávky přes Vltavu. Obrázek 76: Historický dokument využití vodní plochy u Předního mlýna (vlevo), Přední mlýn v současnosti hotel Budweis(vpravo) Tabulka 52: Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje k 31.12.2008) Typy a kategorie ubytovacích Území České Hluboká Dasný Litvínovice Olešník Zliv zařízení v řešeném území celkem Budějovice nad Vltavou Zařízení celkem 60 42 1 14 1 1 1 hotely ***** hotely **** 6 4 2 hotely *** 11 9 2 hotely ** 3 3 hotely * 1 1 hotely garni 4 3 1 penziony 20 16 3 1 1 2 kempy 6 1 1 3 1 ostatní zařízení (VŠ koleje, domovy mládeže, apod.) 9 6 2 Celkový počet pokojů 2 357 1 970 10 333 11 10 20 Celkový počet stálých lůžek 5468 4 328 30 941 30 30 120 Počet míst pro stany a karavany 635 60 0 445 0 0 50 Poznámka: Do hromadných ubytovacích zařízení jsou započtena ta, která mají alespoň 5 pokojů nebo alespoň 10 lůžek sloužících pro cestovní ruch Tabulka 53: Kapacita ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje za rok 2006) Počty lůžek v jednotlivých zařízeních % Obec celkem hotely penzion kempy ostatní Hotely Penziony Kempy Ostatní Temelín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Žimutice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Horní Kněžeklady 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dasný 24 0 0 24 0 0 0 100 0 České Budějovice 4593 1412 237 150 2794 30,7 5 3,3 60,8 Modrá Hůrka 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hluboká nad Vltavou 1016 290 49 409 268 28,5 4 40,3 26,4 Olešník 55 0 0 0 55 0 0 0 100 Vlkov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Strana 158 (celkem 228) Hosín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zahájí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zliv 137 0 50 87 0 0 36 63,5 0 Hrdějovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Branišov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Litvínovice 33 0 33 0 0 0 100 0 0 Řešené území celkem 5858 1702 369 670 3117 29% 6% 11% 54% Graf 38: Počty lůžek v ubytovacích zařízeních v řešeném území (rok 2006) Po čty l ůžek v ubytovacích za řízeních 3000 2794 2500 2000 Dasný České Bud ějovice 1500 1412 Hluboká nad Vltavou Olešník Zliv 1000 Litvínovice 500 409 290 237 268 150 87 0 0 0 0 0 49 0 50 33 24 0 0 0 55 0 0 0 hotely penzion kempy ostatni graf 39: Procentuální vyjádření lůžkové kapacity ubytovacích zařízení v řešeném území (rok 2006) Hotely 29% Ostatní 54% Penziony 6% Kemopy 11% Tabulka 54: Ubytovací zařízení v městě České Budějovice Název Typ, kategorie Kapacita Hotel LUX Hotel 20 lůžek Penzion Nr. 36 Pension 8 lůžek Pension U VÝSTAVIŠTĚ Pension 12 lůžek Strana 159 (celkem 228) Pension U ŽELEZNÝCH Pension 18 lůžek Pension GARNI Pension*** 12 lůžek Pension AT Pension 15 lůžek Pension Oliver Pension*** 15 lůžek Hotel ATLAS Hotel 20 lůžek Pension OLMA R+ Pension, rehabilitační centrum nezjištěno Hotel FILIP Hotel 69 lůžek Pension TILIA Pension 5 lůžek Hotel DVOŘÁK**** Hotel**** 60 lůžek, 28 přistýlek EDUCO Ubytovna/hostel 80 lůžek Hotel Garni PVT *** Hotel Garni*** 83 lůžek AAA Pension Pension 10 lůžek Motorest PEGAST Motorest penzion 19 lůžek Hotel MALÝ PIVOVAR Hotel **** 60 lůžek Penzion Flora Pension 10 lůžek Hotel Grand Hotel 100 lůžek Penzion nonstop Bed & Breakfast Pension nezjištěno SPORT MOTEL SLAVIA Motel *** nezjištěno AT PENSION Pension 10 lůžek Hotel AMADEUS Hotel 25 lůžek Penzion CENTRUM Pension *** 10 lůžek Hotel K.I.T. Hotel Garni*** 50 lůžek Hotel GOMEL **** Hotel **** 450 lůžek KOLEJE A MENZY JIHOČESKÉ UNIVERSITY Hotel 2000 lůžek Hotel BOHEMIA *** Hotel*** 30 lůžek Hotel U TŘÍ LVŮ *** Hotel*** 76 lůžek, 6 přistýlek Hotel ADLER Hotel *** 50 lůžek GRANDHOTEL ZVON **** Hotel**** 150 lůžek Hotel U SOLNÉ BRÁNY *** Hotel *** 27 lůžek Hotel CB ROYAL Hotel*** 54 lůžek Hotel U BUDVARU Hotel*** 20 lůžek J+V Hotelnictví Penzion GARNI Pension*** 12 lůžek Hotel ZVONÁRNA Hotel*** 14 lůžek CB PENZION NOVOHRADSKÁ Pension 16 lůžek Motel DLOUHÁ LOUKA a Restaurace OÁZA Motel***, bungalow (chatky) 100 lůžek Hotel ZÁTKŮV DŮM *** Hotel *** 30 lůžek Hotel LAGUNA *** Hotel*** 20 lůžek Penzion Restaurant CENTRUM *** Pension*** 29 lůžek Hotel KLIKA Hotel *** 52 lůžek Hotýlek Minor Pension*** 20 lůžek Pension Restaurant OLYMPIE *** Pension*** 30 lůžek Hotel AMSTEL *** Hotel *** mimo provoz Pension MILTOM Pension Garni nezjištěno Strana 160 (celkem 228) Pension MLÝNSKÁ KRČMA Pension*** 28 lůžek Pension BERGAMO Pension 15 lůžek Pension a Wellness U NÁDRAŽÍ Pension 44 lůžek Hotel BUDWEIS **** Hotel **** 120 lůžek Hotel Rezidence U Černé věže Hotel**** 44 lůžek Ubytovna U nádraží Ubytovna* 170 lůžek Obrázek 77: Hotel Budweis v zrekonstruovaném objektu Předního mlýna u Slepého ramena v Českých Budějovicích Tabulka 55: Ubytovací zařízení v městě Hluboká nad Vltavou Název Typ Kapacita Hotel ZÁVIŠ Z FALKENŠTEJNA **** Hotel**** 54 lůžek Penzion CIRKLOVÁ BLAŽENA Pension*** 15 lůžek Hotel TENNIS CENTER Hluboká *** Hotel*** 50 lůžek Hotel APARTMENT HLUBOKÁ **** Hotel**** 45 lůžek Penzion KALIVODA Pension*** 21 lůžek Hotel ŠTEKL **** Hotel 90 lůžek Penzion LACINA CLUB *** Pension*** 24 lůžek Hotel BAKALÁŘ Hotel *** 23 lůžek Pension a Restaurace KA PR *** Pension*** 29 lůžek BARBORKA CAMP *** Hotel*** 115 lůžek Hotel PARKHOTEL **** Hotel**** 124 lůžek Penzion VLTAVAN PURKAREC Pension*** 25 lůžek Penzion V ZÁTOCE PURKAREC Pension*** 14 lůžek Penzion PELIKÁN PURKAREC Pension*** 20 lůžek Hotel PODHRAD **** Hotel**** 167 lůžek Ubytování apartmán No.455 Pension 6 lůžek Rekreační zařízení AMU Poněšice Rekr. zařízení *** 64 lůžek Camping KOSTELEC Autokempink 70 míst 20 lůžek v budově, 256 lůžek v chatkách, 150 stanů a Autokempink KŘIVONOSKA Autokempink karavanů Strana 161 (celkem 228) obrázek 78 Parkhotel v Hluboké nad Vltavou (vlevo), Učební a výcvikové středisko AMU Poněšice (vpravo) Tabulka 56: Ubytovací zařízení v městě Zliv Název Typ Kapacita Pension ZA BEZDREVEM Pension *** 20 lůžek Penzion Králičí vrch Penzion *** 30 lůžek Autokemp Mydlák Kempink, chatky 85 lůžek Obrázek 79: Ubytování v chatkách v autokempu Mydlák u Zlivi Strana 162 (celkem 228) Kartogram 39: Rekreační oblasti Strana 163 (celkem 228) Kartogram 40: Ubytovací kapacity v řešeném území Strana 164 (celkem 228) A.3.3.7. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní zařízení a dopravní infrastruktura Řešené území Územní studie Vltava se rozkládá mezi městy České Budějovice a Týn nad Vltavou po obou březích řeky Vltavy. Zahrnuje i část města České Budějovice západně od železniční tratě, severní část Českobudějovické pánve a údolí řeky Vltavy, která je v úseku pod městem Hluboká nad Vltavou sevřena mezi skály a stráně lesů. Obtížné přístupy k břehům řeky zřejmě zapříčinily poměrně nízký stupeň urbanizace přilehlého území. Tento jev je podpořen i tím, že na rozsáhlém území severně od Hluboké se rozprostírají Hlubocká a Poněšická obora. Navíc území leží stranou dopravně významných komunikací. Nakonec v devadesátých letech se na nízké úrovni urbanizace území podepsala i stavba Hněvkovické přehrady a vznik Hněvkovické vodní nádrže, kdy zde zaniklo několik obcí (Jaroslavice a Pardovice na pravém břehu, Buzkov na levém břehu řeky), obec Purkarec byla zčásti zatopena. Tyto vlivy spolu s již zmíněnou geomorfologií území se nemohly neprojevit na kvalitě dopravní infrastruktury. Zatímco ve středověku představovala hlavní dopravní trasu v celém širokém území jižních Čech řeka Vltava, tedy osa řešeného území, období budování tras pozemních komunikací, především silnic a posléze i železnic, se jádru tohoto území v podstatě vyhnulo. Kupodivu se to netýká v současné době sítě cykloturistických tras, kterých je v okolí města Hluboká nad Vltavou vyznačeno velké množství a územím prochází i dálková cykloturistická trasa č.12 (Eurovelo č.7) Praha – České Budějovice Rakousko. Mezi silnicemi I. třídy vedenými radiálně z Českých Budějovic představuje území mezi silnicí I.třídy I/3 – „pražskou“ a silnicí I/20 „plzeňskou“ oblast s nižší úrovní dopravní obslužnosti. Stejná situace je i u hromadné dopravy osob, kdy oblast leží mezi „pražskou“ železniční tratí č.220 a „plzeňskou“ tratí č. 190. K neutěšenému stavu dopravní infrastruktury řešeného území v současné době navíc přispělo i to, že Hněvkovická vodní nádrž se za uplynulých dvacet let nestala střediskem rekreace tak, jak se jím staly ostatní vodní nádrže (Orlík, Lipno, Nové Mlýny apod.). Jak hlavní silniční, tak i železniční trasy jsou zastoupeny pouze v oblasti Českých Budějovic a po stranách řešeného území, prakticky úplně chybí trasy v příčném směru, což se projevuje v úbytku počtu obyvatel v obcích a ve stagnaci rozvoje infrastruktury v centru řešené oblasti. Přechod řeky Vltavy a vodní nádrže Hněvkovice v příčném směru na řešeném území včetně Českých Budějovic zajišťuje v současné době šest mostů (pět silničních a jeden železniční) a čtyři lávky pro pěší a cyklisty. Od jihu ve směru toku jsou to mosty Litvínovický na Mánesově ulici – silnice II/156, Dlouhý most na MK a Nový most na Strakonické – silnice I/3 v Českých Budějovicích (v tomto městě jsou ještě čtyři lávky pro pěší a cyklisty u Litvínovického mostu, u zimního stadionu, Dlouhá lávka u plaveckého stadionu a lávka u sídliště Vltava), dále železniční most u Bavorovic (ze šedesátých let 20.století), silniční most v Hluboké nad Vltavou – silnice II/146 a most v rámci Hněvkovické přehrady na silnici III.třídy. Z celkem deseti přemostění řeky Vltavy jich je sedm v Českých Budějovicích, na dalších 28 km toku jsou již jen tři. V minulosti do doby stavby Hněvkovické přehrady existovala lávka (či most pro osobní auta) v obci Purkarec, která se stavbou přehrady zanikla a k její náhradě přívozem (stejně jako v případě Orlické nádrže) nedošlo. Jediným místem v jižních Čechách, kde přívozy vznikly jako náhrada zatopených mostů a udržely se, je Lipenská nádrž. Přívozy v Horní Plané a Frymburku plní dopravní funkci jako spojnice místních částí s vlastní obcí, v případě Dolní Vltavice turistickou funkci. Renesanci přívozů na Vltavě v současné době zažívá (a budiž řečeno, že s velkým úspěchem) Praha; je oceňován přínos přívozů pro cykloturisty, ale i pro ostatní uživatele (včetně každodenních cest), příčinou úspěšného přijetí je jistě i rozumná tarifní politika (zapojení přívozů do integrovaného dopravního systému pražské aglomerace). Vzdálenost mezi nejbližšími mosty v Hluboké nad Vltavou a Hněvkovickou přehradou činí celých 14 km vzdušnou čarou. Na celém takto dlouhém úseku není možno překonat řeku suchou nohou (a to ani pro pěší a cyklisty). Obzvlášť zarážející to je z toho pohledu, že se na obou březích jedná o území stejné obce – města Hluboká nad Vltavou a tudíž o spojení dvou místních částí stejné obce (Purkarec – Kostelec). Silniční síť Vlastním řešeným územím prochází silnice I. třídy č. I/3 ve směru od severu k jihu, silnice I. třídy č. I/20 ve směru od západu a dotýká se jej silnice I/34 na východním okraji města České Budějovice, které se řešeného území pouze dotýkají. Nejdůležitější silnicí představující osu řešeného území je silnice II. třídy č. II/105 ve směru severo jižním a silnice II/146 ve směru západ – východ. Obě tyto silnice se setkávají v Hluboké nad Vltavou. SILNICE I/3 (budoucí D3) Praha Tábor – České Budějovice – Kaplice Dolní Dvořiště, státní hranice byla zařazena ve vybrané silniční síti ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu E 55 Kodaň Rostock Berlín Praha České Budějovice Linz Salzburg Udine Bari. V řešeném území se nachází krátký úsek mezi mimoúrovňovou křižovatkou Lhotice a Borkem (I/3xII/146) a dále úsek na průtahu městem České Budějovice mezi Nemanicemi a Planou u ČB. V současné době úsek Ševětín – Borek od osmdesátých let vybudován jako pravá polovina budoucí dálnice D3. Úsek Borek České Budějovice přes Nemanice a Pražskou třídu představuje historickou trasu, na průtahu městem byla silnice I/3 převedena do stávající trasy Strakonická – Levobřežní Na Dlouhé louce Litvínovická v osmdesátých letech minulého století. Hodnoty dopravního zatížení se pohybují od 11 tisíc vozidel/den na úseku severně Českých Budějovic po 40 tisíc vozidel/den na Strakonické a Dlouhé louce ve městě. Resort dopravy a ZÚR Jč kraje počítají s výstavbou dálnice D3 jako východního obchvatu města ve stabilizované trase a s mimoúrovňovými křižovatkami Úsilné/Hůry, Hlinsko, Pohůrka, Nové Strana 165 (celkem 228) Hodějovice a Roudné. V řešeném území se nachází pouze krátký úsek dálnice D3 mezi MÚK Pohůrka a MÚK Nové Hodějovice. SILNICE I/20 Karlovy Vary Plzeň Lnáře Blatná Písek Vodňany České Budějovice byla (v úseku mezi Vodňany a Českými Budějovicemi) rovněž zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu E 49 Magdeburg Lipsko Cheb Karlovy Vary Plzeň České Budějovice Třeboň Vídeň. Silnice má výrazně nadregionální dopravní význam a to zdaleka nejenom pro spojení Plzně a Českých Budějovic. Do řešeného území vstupuje západně od obce Dasný, následující úsek od MÚK II/105 po křiž. s I/3 v Českých Budějovicích byl v osmdesátých létech upraven do podoby neděleného čtyřpruhu. Na průtahu řešeným územím je dominantní liniová dopravní závada na průtahu obce Dasný – vliv hluku a emisí, dělící účinek. Dopravní zatížení dosahuje hodnot od 13 tisíc vozidel/den na průtahu obcí Dasný po 32 tisíc vozidel/den na Levobřežní v Českých Budějovicích. ZÚR Jč kraje počítají se společným obchvatem pro sídla Dasný a Češňovice (severně od obcí) v podobě čtyřpruhu a s přestavbou mimoúrovňové křižovatky I/20 x II/105. Dále ZÚR Jč kraje počítají s tzv. „Severní spojkou“ v trase okružní křiž. u Globusu – Kněžské Dvory – Okružní propojující silnice I/20 a I/34. Tato trasa by měla odlehčit dopravnímu skeletu města od tranzitní dopravy ve směru západ – východ, měla by převzít i tranzitní vztahy v trase západ – jih (I/20 – D3). Zároveň ale její zaústění umožní převedení i radiálních vztahů od dálnice a silnice I/34 na levý břeh Vltavy do prostoru sídlišť a odlehčení zejména Strakonické ulice. Ze ZÚR je převzata i plocha územní rezervy pro tzv. „Severní tangentu“ v trase od křiž. I/20xII/105 – podél plzeňské železniční tratě – severně Nemanic a ryb. Čertík na silnici I/34 či přímo do křiž. D3xI/34 MÚK Úsilné/Hůry. SILNICE I/34 České Budějovice – Jindřichův Hradec Pelhřimov – Humpolec (D1) Svitavy byla rovněž zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní" a je součástí mezinárodního silničního tahu E 49 a E 551. Ve druhé polovině devadesátých let byla v úseku České Budějovice – Lišov, Na Klaudě převedena do nové stopy v podobě děleného čtyřpruhu. V řešeném území se nachází pouze její počáteční úsek na katastru města Českých Budějovic. Dopravní zatížení představuje 16 tis. voz./den na Okružní a 9 tisíc vozidel/den na přeložce u obce Hůry. Uvedená trojice silnic I. třídy je doplněna sítí silnic II. a III. třídy. Ze silnic II. třídy jsou to především silnice II/105 a II/146, dále doprovodná silnice pro budoucí dálnici D 3 II/603. SILNICE II/105 (Praha) Jesenice – Jílové u Prahy – Sedlčany – Milevsko – Týn n. Vlt. – Hluboká n. Vlt. – (České Budějovice) byla zařazena do vybrané silniční sítě (jako základní). Její dopravní význam je dán radiálním vedením trasy na jih od Prahy. O atraktivnosti její trasy hovoří i fakt, že část její trasy v okolí Prahy bude nahrazena trasou dálnice D 3. Nicméně její parametry ve Středočeském kraji na průchodu Posázavím a Středočeskou pahorkatinou jsou natolik špatné, že významně determinují její využití pro tuto radiální funkci. Silnice má regionální dopravní význam. Úsek této silnice mezi Týnem n. Vltavou a Českými Budějovicemi (respektive křižovatkou se silnicí I/20 u Bavorovic) se vyznačuje podstatným nárůstem dopravního významu oproti severním úsekům, a to 5.1 tis. až 5.4 tis. vozidel/den, jižně Hluboké n. Vlt. až 11.5 tis. vozidel/den. Její parametry jsou dobré (v rámci výstavby JETE v letech 1986 – 1987 v celé délce 28.6 km upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 11.5). V řešeném území představuje v podstatě jedinou kapacitní silniční komunikaci v podélném směru. ZÚR nepočítá s žádnou úpravou v tomto úseku. Bodovou dopravní závadou jsou dvě křižovatky se silnicemi III. třídy, a to křiž. u Chlumce a na Hluboké nad Vlt. směrem na Munice. Vzhledem k vedení dvojice cykloturistických tras po této silnici v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec by bylo vhodné ji doplnit o stezkou pro cyklisty umístěnou v přidruženém dopravním prostoru (a to i u vědomí existence právě dokončované cyklistické stezky podél levého břehu Vltavy z Hluboké do Purkarce). SILNICE II/146 Hluboká nad Vltavou – křiž. II/603 – křiž. I/3 (D 3) Lhotice Lišov. Je jedinou silniční komunikací vedenou v příčném směru řešeného území mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou; zároveň je jedinou silniční trasou s přechodem Vltavy na úseku 20 km severně od Českých Budějovic. Trasa silnice začíná křižovatkou se silnicí II/105 západně Hluboké nad Vltavou, prochází městem, kde využívá krátkou přeložku, dále po stávajícím mostě přes Vltavu přes Zámostí a východním směrem přes křiž. se silnicí II/603 a MÚK I/3 Lhotice pokračuje směrem na Lišov. Umožňuje napojení řešeného území (a zejména města Hluboké n. Vlt.) od budoucí dálnice D3. Jako liniová dopravní závada vyhodnocen průtah Zámostím a úsek v okolí mimoúrovňového křížení pražské železniční tratě u Dobřejovic, jako bodová závada křiž. se silnicí II/603 s nevyhovujícími rozhledovými parametry. Intenzity dopravy se pohybují od 1.6 tis. voz./den po 6.7 tis.voz./den na průtahu Zámostím. Všechna předchozí ÚPD (VÚC Jč kraje, koncept ZÚR, původní ÚPn Hluboké nad Vlt.) počítala s přeložkou Zámostí severně a s novým mostem, v současná podobě ZÚR Jč kraje již tato přeložka není. SILNICE II/147 Týn nad Vltavou Žimutice Dolní Bukovsko Veselí nad Lužnicí Kardašova Řečice má v úseku Týn nad Vltavou – Dolní Bukovsko regionální dopravní význam. Řešeného území se dotýká v krátkém úseku mezi obcemi Žimutice a Bzí. Intenzita dopravy činí 2.0 tisíc vozidel/den, ZÚR Jč kraje počítají s krátkou přeložkou obce Bzí. SILNICE II/156 České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady prochází v Českých Budějovicích Mánesovou ulicí, Novohradskou a místní částí Mladé a Nové Hodějovice. Dopravní zatížení se pohybuje od 11.4 tis. voz./den v Mladém po 25.2 tis. voz./den na Mánesově ulici. ZÚR Jč kraje počítají s převedením do tzv. „Zanádražní tangenty“. Strana 166 (celkem 228) SILNICE II/157 České Budějovice – Ledenice – Borovany – Trhové Sviny – Kaplice – Český Krumlov prochází řešeným územím v Českých Budějovicích v úseku Nádražní ulice. Komunikace je upravena jako nedělený čtyřpruh a je součástí vnitřního dopravního okruhu. Dopravní zatížení dosahuje 18 tis. voz./den. ZÚR počítají s převedením silnice do tzv. „Zanádražní tangenty“ východně za železniční tratí. SILNICE II/603 Ševětín – Borek (původní silnice I/3, budoucí doprovodná silnice II.třídy k dálnici D3) prochází obcemi Vitín a Chotýčany, její dopravní zatížení dosahuje hodnoty 2.2 tisíc vozidel/den. Výčet silnic II. třídy v řešeném území nutno doplnit o silnice, jejichž trasy se řešeného území pouze dotýkají v místě křižovatek na hranici řešeného území. Jedná se o silnici II/122 směrem na Dříteň a Netolice, dále silnice II/138 na Temelín a silnice II/634 v Českých Budějovicích z Okružní směrem na Rudolfov a Lišov. Silniční síť řešeného území dotváří síť silnic III. třídy . Tyto silnice mají v současné době nejrůznější dopravní význam a nejrůznější parametry. V převážné míře mají parametry původních okresních silnic (či jiných komunikací), ze kterých vznikly. V uplynulých desetiletích se do jejich sítě investovalo minimálně. Za nejvýznamnější z hlediska intenzit dopravy lze v řešeném území považovat tyto silnice III. třídy : III/10578 Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí III/10579 Hluboká nad Vltavou – Munice III/12229 Munice – Zliv III/14322 České Budějovice (Branišovská) – Dubné III/14539 České Budějovice (Husova, Haklodvorská) – Zavadilka Z hlediska obsluhy jádrového území této studie to jsou silnice III. třídy: III/1472 Hluboká nad Vltavou, Zámostí – Poněšice – Kostelec – Pořežany – Týn nad Vltavou III/12221 Chlumec – Purkarec – Litoradlice – Březí Jako dopravní závada byl vytipován úsek silnice Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí, u které trasa a parametry (zejména stromořadí na hraně vozovky) neodpovídají dopravnímu zatížení. Dále úseky silnic III/10579 Munice – Zahájí – Olešník, III/10579a Olešník směrem na Chlumec k silnici II/105 a silnice III/12227 Zahájí – Mydlovary, všechny kvůli enormnímu nárůstu těžké dopravy související s rekultivací odkališť po nevyhovujících silnicích III. třídy. Jako bodové dopravní závady hodnoceny všechny železniční přejezdy na plzeňské a pražské železniční trati. V územním plánu města Hluboká nad Vltavou jsou zaneseny: nová trasa silnice III/10585 u obce Bavorovice napojení na II/105, přeložka silnice III/10580a v severní části Hluboké nad Vltavou, přeložka silnice III/1472 v části Poněšice a výhledová rezerva pro přeložku silnice III/1472 Kostelec. V návrhové části této Studie bude patrně nedoporučeno dále sledovat záměry v Poněšicích a Kostelci s ohledem na intenzitu dopravy a zjevnou nereálnost. V problémové mapě byla naznačena následující chybějící spojení na silniční síti: České Budějovice, Čtyři Dvory úsek Strakonická – Milady Horákové České Budějovice, tzv. „severní spojka“ mezi silnicemi I/20 a I/34 Purkarec Kostelec s využitím přívozu a rekonstrukce místní komunikace na silnici III. třídy napojení připravované obnovené obce Jaroslavice ve směru od Hroznějovic. Mezi chybějící spojení není zahrnuto tzv. „Propojení okruhů“ v Českých Budějovicích, které je v současné době již ve stavbě. Na silniční mapě řešeného území se dodnes vyskytují trasy komunikací (byť mnohé z nich do dnešních dnů parametry silnic III. třídy pohříchu nepřipomínají), které dosvědčují někdejší trasy vedené k řece Vltavě (koncové úseky silnic v dotyku s vodní plochou, případně i delší úseky, jsou již dnes v převážné míře ze silniční sítě vyjmuty a převedeny do sítě místních, případně účelových komunikací, nicméně dodnes existují). Doporučujeme tyto úseky v jejich dnešním zatřídění stabilizovat (s cílem zajištění jejich absolutní veřejné přístupnosti) tak, aby jich bylo možné kdykoli v budoucnu využít pro jejich někdejší účely, (tj. jako přístupová cesta k přívozu), byť v převážné míře zřejmě pouze pro pěší a cyklisty. Jedná se o tyto úseky komunikací směrem k řece v lokalitách: Buzkov Jeznice Kostelec Purkarec Hroznějovice – Pardovice Hroznějovice Jaroslavice. Původní silnice do Jaroslavic vedla patrně přes Pardovice po břehu řeky. Proto ji bude třeba nahradit s využitím stávající místní / účelové komunikace. Strana 167 (celkem 228) Železniční doprava Řešeným územím prochází dvojice celostátních železničních tratí , železniční trať ČD 190 Plzeň – České Budějovice a ČD 220 Praha – České Budějovice. Dále se řešeného území dotýkají železniční tratě vycházející z Českých Budějovic jižně, a to tratě ČD 194 České Budějovice – Kájov – Volary, ČD 196 České Budějovice – Kaplice – Horní Dvořiště a ČD 199 České Budějovic – České Velenice. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 190 PLZEŇ – STRAKONICE – ČESKÉ BUDĚJOVICE je v současné době jednokolejná železniční trať celostátního významu, elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz. V úseku Zliv – Čičenice byla trať v rámci přípravy výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století zdvojkolejněna. Trať byla vybudována v roce 1868 jako hlavní trať Vídeň – Plzeň. Osobní doprava na této trati má rozsah 23.5 párů vlaků, z toho je 15.5 párů rychlíků. Ve Zlivi zastavuje 15 rychlíků a na Hluboké nad Vltavou 4 rychlíky. Návrh ZÚR Jč.kraje předpokládá její zdvojkolejnění v celé délce. V řešeném území se jedná o úsek České Budějovice, Nemanice – Hluboká nad Vltavou – Zliv včetně přemostění řeky Vltavy. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 220 PRAHA – TÁBOR – ČESKÉ BUDĚJOVICE je v současné době jednokolejná železniční trať celostátního i mezinárodního významu, elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz. V úseku Dynín – Ševětín a Chotýčany – Dobřejovice byla trať v rámci přípravy výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století zdvojkolejněna. Trať je součástí severo jižního evropského tahu TEN jako součást IV. tranzitního železničního koridoru. Trať byla vybudována v roce 1874 jako spojka mezi Veselím a Českými Budějovicemi. Osobní doprava na této trati má rozsah 31.5 párů vlaků, z toho je 23 párů rychlíků. V současnosti na nádraží Hluboká nad Vlt., Zámostí nezastavují žádné rychlíky. Pro potřeby využití v rámci IDS se nabízí ponechat část trati Nemanice – Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou Zámostí (nicméně, měla li by být po dokončení výstavby nové železniční tratě, doporučujeme v návrhové etapě dokumentace její trasu územně chránit/zachovat a to jako stezku pro pěší a cyklisty). ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 194 ČESKÉ BUDĚJOVICE – KÁJOV – ČERNÝ KŘÍŽ – VOLARY je jednokolejnou železniční tratí regionálního významu provozovanou v motorové trakci. Byla postavena v roce 1891 Osobní doprava na této trati má rozsah 8.5 párů vlaků, v létě navíc 1 pár rychlíku Praha – Nové Údolí. Návrhem ZÚR územně stabilizována. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 196 ČESKÉ BUDĚJOVICE – KAPLICE – RYBNÍK – HORNÍ DVOŘIŠTĚ je jednokolejnou železniční tratí celostátního i mezinárodního významu. Byla postavena v roce 1828 (přestavba na lokomotivní provoz v roce 1871). Osobní doprava na této trati má rozsah 10 párů vlaků, z toho jsou 2 páry rychlíků a 4.5 párů spěšných vlaků do Linze. Návrh ZÚR Jč kraje předpokládá v celém úseku České Budějovice – státní hranice její převedení do nové stopy a změnu zaústění do českobudějovického železničního uzlu v souběhu s českovelenickou tratí. Úsek České Budějovice – Včelná – Kamenný Újezd se nabízí využít pro IDS. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 199 ČESKÉ BUDĚJOVICE – BOROVANY – NOVÉ HRADY ČESKÉ VELENICE je jednokolejnou železniční tratí celostátního významu. Byla postavena v roce 1869 jako hlavní trať Vídeň Plzeň, v minulých třech letech byla trať modernizována a elektrifikována. Osobní doprava na této trati má rozsah 10 párů vlaků, v současnosti z důvodů dokončované elektrifikace v Českých Velenicích nejsou provozovány žádné přímé spoje v relaci na Vídeň. Osobní hromadná doprava Na přiloženém schématu intenzit hromadné dopravy osob jsou kvantifikovány počty spojů autobusových linek a železničních tratí v pravidelné osobní dopravě. ŽELEZNICE slouží především k obsluze obcí napojených na hlavní tratě (především Zliv, Hluboká nad Vltavou má dvě nádraží na různých hlavních tratích, ovšem jejich využití pro obyvatele je patrně minimální). Na plzeňské trati se jedná o 23.5 párů spojů (z toho je 15.5 párů rychlíků) a na pražské trati 31.5 párů spojů (z toho 23 párů rychlíků) za 24 hodin. Hlavní dopravní prostředek v hromadné osobní dopravě v řešeném území představují AUTOBUSY . Autobusové linky jsou směrovány především do krajské metropole České Budějovice. Město Hluboká nad Vltavou je obsluhováno 9 linkami, celkem 48 páry spojů a jednou linkou MHD s 9 páry spoji vedenými do Českých Budějovic přes Hosín. V obcích ležících mimo hlavní silnice I. a II. třídy je počet spojů poměrně nízký, kvalita obsluhy většiny sídel je poměrně špatná. V převážné většině obcí mimo hlavní silniční tahy není o víkendu veden žádný spoj autobusové dopravy. Překvapivé to je u poměrně velké Zlivi, která ve směru do krajského města má pouze 5 párů spojů ve všední den a v sobotu a neděli žádný. Jádrovým územím této studie jsou vedeny pouze dvě linky, a to jedna přes Purkarec se 4.5 páry spojů a druhá přes Poněšice se 4 páry spojů v pracovní dny, o víkendu je tato oblast zcela bez autobusové dopravy. Obec Vlkov je úplně bez autobusového spojení, nejbližší zastávka je ve vzdálenosti 2.6 km. Turistickému ruchu přispívá rozsah autobusové dopravy v míře minimální. Je těžké v současné době navrhovat územním plánem rozšíření rozsahu provozu ať co do počtu a vedení linek, tak počtu spojů. Těžko se bude řídit jinými, než ekonomickými nástroji nad rámec povinné dopravní obslužnosti garantované státem. Přitom však nelze opomenout, že využití autobusové dopravy pro obyvatele dotčené oblasti a pro potřeby turistického ruchu se navzájem nevylučují, naopak, že se mohou vzájemně podpořit. Kéž nejenom snem je představa o vytvoření INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU řešeného území (zřejmě jako součást integrovaného systému v širších, a proč ne celokrajských, územních souvislostí). Nabízí se přitom možnost rozšíření integrovaných dopravních oborů netoliko na autobusy a železnici, ale i na vodní dopravu, případně i přívozy. Strana 168 (celkem 228) Letecká doprava V řešeném území se nachází veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště s vnitřní hranicí v lokalitě Hosín u Českých Budějovic. V této lokalitě je od roku 1954, tenkrát jako náhrada za armádou zabavené letiště v Plané u Českých Budějovic. Jedná se o významné centrum leteckých sportů. Letiště má dvě přistávací dráhy, a to asfaltovou 06L/24R o rozměrech 800x24m a travnatou 06R/24L o rozměrech 1000x50m, ležící v nadm. výšce 494 m.n.m. Dráha 12/30 není používána. Vodní doprava Vodní doprava po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy má svou OBROVSKOU TRADICI . Je pozoruhodné, že prvním, kdo se zasadil o splavnění Vltavy, byl Karel IV., na základě jehož nařízení byly všechny jezy na Vltavě z Budějovic až do Prahy upraveny pro lodní dopravu. Sám Karel IV. byl dokonce i autorem myšlenky kanálu spojujícího Vltavu s Dunajem s cílem vytvořit z Prahy důležitý evropský vnitrozemský přístav a údajně prý i jeho stavbu zahájil. Přepravovalo se hlavně dřevo na vorech, v lodích pak zejména sůl, které se v šestnáctém století přepravilo až 2 240 t ročně, ale také železo a ocel. V osmnáctém století se pak začalo s cílevědomou regulací řeky, která značně zvýšila bezpečnost plavby. V té době se ujímá iniciativy rodina Lannů, z nichž zejména Vojtěch Lanna povznesl plavbu na Vltavě na tehdy nevídanou technickou úroveň. V roce 1860 bylo splaveno z Budějovic do Prahy 15 tisíc t soli, a přes 23 tisíc tun tuhy, obilí a jiného zboží. Zboží bylo dopravováno koněspřežní železnicí a v Budějovicích překládáno. Po vybudování parostrojní železnice se postupně snižovaly objemy vodní přepravy, až se omezily pouze na plavení dřeva, které skončilo v polovině minulého století. A od té doby tato nejkapacitnější dopravní cesta odpočívá. Je ovšem otázkou na jak dlouho. Od počátku století se chystá splavnění Vltavy až do Českých Budějovic. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku. Na jeho základě bylo realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy roku 1921. Na základě zákona č. 50 z roku 1931 byly vybudovány stupně ve Vraném a Štěchovicích. Dnešní legislativní stav navazuje na usnesení vlády č. 680 z roku 1963, na základě kterého je Vltava splavnou až do Českých Budějovic pro lodě o výtlaku 250 300 t (1. třída mezinárodní klasifikace). Řeka Vltava v řešeném území včetně vodní nádrže Hněvkovické přehrady je dle § 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, VYUŽÍVANOU VODNÍ CESTOU , jež je vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí zařazena do I. třídy, na které se mohou pohybovat prakticky všechny lodi, které splňují ustanovení Řádu plavební bezpečnosti a vyhlášky ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Parametry plavidel, s nimiž je třeba na vodní cestě této kategorie dle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí uvažovat, jsou délka 38,5 m, šířka 5,05 m, ponor 1,8 – 2,2 m a nosnost 250 – 400 t. Na konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně – historickými památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích. Podmínky SPLAVNĚNÍ JIHOČESKÉHO ÚSEKU VLTAVY DO ČESKÝCH BUDĚJOVIC představila dokumentace „Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko – České Budějovice“ (Econsult a Vodní cesty, a.s. Praha; prosinec 2003). Tento úsek je využitelný pro rekreační plavbu a případné lokální přepravy. Daným potřebám zcela vyhoví jednoduché plavební komory rozměrů 45 x 6 x 3 metrů. Plavbou 300 tun se rozumí i podmínky pro plavbu nákladní, kdy tendence nákladních přeprav v typových kontejnerech vyžaduje pro danou tonáž délku proplavovacích zařízení minimálně 45 m, přičemž rozměry plavební komory pro vodní cestu třídy I (45 x 6 x 3 m) neomezují její budoucí zvětšení na třídu Va. Navrhované řešení pro plavbu 300 tun umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro Jihočeský kraj velice žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a frekventovaná v zemích Evropské unie. Pro tok Vltavy nad nádrží VD Orlík lze předpokládat plavební období od 1.4. do 1.11. vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude možné navíc s výhodou využívat správcem vodních děl a toků jeho plovoucími prostředky pro přepravu materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě, pobřežních zařízení a objektů a při dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty. Uvedený materiál předpokládá splavnění jihočeského úseku Vltavy ve čtyřech etapách (úsek od hranice kraje po Kořensko je součástí Orlické přehrady a splňuje všechny podmínky pro splavnost dle Vyhlášky MD ČR č. 222/1995 Sb. o vodních cestách): v první etapě splavnění pro lodě s omezeným ponorem do 1.1 m (hloubka dna 1.40 m) v celém úseku Kořensko – České Budějovice, ve druhé etapě splavnění pro lodě s ponorem 2.0 m (hloubka dna 2.50 m) v úseku Kořensko – přístav Hrdějovice, ve třetí etapě dtto do Českých Budějovic, konečně ve čtvrté etapě plné uvedení vodní cesty do souladu s parametry Vyhlášky č. 222/1995 Sb.. Splavnění Vltavy v uvedeném úseku je v návrhu ZÚR zařazeno jako závazný záměr se zákresem nevariantního koridoru. Je považován za veřejně prospěšnou stavbu. V řešeném území se jedná o tyto stavební úpravy: Strana 169 (celkem 228) zajištění plavební hloubky v úseku České Budějovice – České Vrbné (v realizaci) výstavba plavební komory jezu České Vrbné (v realizaci) zajištění plavební hloubky v úseku České Vrbné – Hluboká nad Vltavou (v realizaci) výstavba plavební komory jezu Hluboká nad Vltavou zajištění plavební hloubky v úseku Hluboká nad Vltavou – počátek vzdutí Hněvkovické přehrady na VD Hněvkovice dovybavení plavební komory, horní a dolní čekací stání (v realizaci) zajištění plavební hloubky v úseku Hněvkovice – Týn nad Vltavou rekonstrukcí dnešního jezu Hněvkovice s výstavbou plavební komory výstavba ochranného přístavu v Českém Vrbném (v realizaci) výstavba přístavního mola v Českých Budějovicích (v realizaci) Ke splavnění celého úseku z Prahy do Českých Budějovic je zapotřebí dále dokončit plavební zařízení na přechod Slapské přehrady, Orlíku, Kořenska a vyřešit problém s nízkou podjezdnou výškou železného mostu v Týně nad Vltavou. Na všech vodních dílech se již s dobudováním těchto zařízení počítalo. Otázkou ovšem zůstává substrátová skladba. S přepravou uhlí po vodě zřejmě počítat nelze, přeprava štěrkopísků zřejmě rovněž těžko přichází v úvahu a kusové zásilky zřejmě vodní dopravu neuživí. Nutno ovšem zmínit OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVU na orlické přehradě. Ta je provozována prakticky od vzniku přehrady, v současné době je provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z největších dopravních handicapů celého území nedostatečnou nabídku možností dostat se na druhý břeh jezera. Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním kolem. Do doby zřízení výše uvedených přívozů je dokonce tato její role v podstatě nezastupitelná. Možnost zapojení vodní dopravy do integrovaného dopravního systému zmíněna výše. V současné době je na hladině vodní nádrže Hněvkovice provozována soukromá veřejná lodní doprava; jedná se pouze o okružní vyhlídkové plavby s jedním nástupním místem – Hluboká nad Vltavou. Stanoviště lodí je na pravém břehu v Zámostí v blízkosti mostu přes Vltavu. V současné době je plavba znemožněna snížením hladiny vody v přehradě z důvodů vybavení plavební komory na VD Hněvkovice a výstavby cyklistické stezky. tabulka 56: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky: Břeh / Lokalita říční km LB České Budějovice LB České Budějovice, sídl. Vltava LB Hluboká nad Vltavou (centrum) PB Hluboká nad Vltavou, Zámostí 228,5 LB Hluboká nad Vltavou, Hamry 228,0 LB Baba 225,6 LB Karlův Hrádek 219,8 LB Purkarec 217,3 LB Buzkov 213,9 PB Jaroslavice (zátoka Budáček) 213,8 PB Hněvkovická přehrada 211,3 Jak uvedeno výše, nedílnou součástí vodní dopravy jsou PŘÍVOZY . Jejich (dnes bohužel nutno říci již historický) vývoj a popis uveden výše jak v úvodní části, tak u popisu silniční sítě řešeného území. Následující přehled uvádí možná místa zřízení přívozů. Jejich zřízení se jistě neobejde bez iniciativních tlaků „zdola“, tj. především ze strany obcí. Tyto přívozy by se měly stát součástí územních plánů jednotlivých obcí (a to přímo jako veřejně prospěšné stavby). Vzdálenost mezi Kostelcem a Purkarcem, která dnes činí přes Hlubokou nad Vltavou 24 km nebo přes hráz Hněvkovické přehrady 23 km, by se s využitím přívozu zkrátila na 2 km. tabulka 58: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu lokalita říční km délka Poznámka Purkarec 217,3 210 m v návrhu ZÚR Jeznice Pardovice 214,1 370 m Buzkov Pardovice 213,9 230 m Cyklistická doprava. Jízdní kolo je v současné době velice moderním dopravním prostředkem, přičemž v turisticky atraktivním území představuje velice vítanou alternativu osobnímu automobilu. Území, které chce přilákat turisty se v současné době neobejde bez nabídky cykloturistických tras. V mapové části dokumentace jsou vyznačeny jak současné cykloturistické trasy (dálkové a Strana 170 (celkem 228) regionální a místní), tak náměty na rozšíření a doplnění této sítě. Jedná se o dálková trasu č. 12 (navazující na trasu č.11 Praha – Tábor), a to v trase Tábor – České Budějovice – Český Krumlov Dolní Dvořiště, která je zároveň součástí mezinárodní trasy Eurovelo č.7. Regionální trasou je cykloturistická trasa č.122 České Budějovice – Třeboň. V okolí Hluboké nad Vltavou je hustá síť místních cykloturistických tras. Českobudějovická pánev poskytuje v současné době velmi vhodné podmínky pro cykloturistiku. Síť značených cykloturistických tras je však nevyrovnána zejména v příčném směru, protože chybí možnost překonání řeky Vltavy. Na úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou (cca 30 km) to jde pouze po mostě na silnici II. třídy v Hluboké nad Vltavou a po hrázi Hněvkovické přehrady. Vzdálenost těchto dvou míst je 14 km vzdušnou čarou. Absence přívozů nestimuluje rozvoj cykloturistiky v přímém okolí Hněvkovické vodní nádrže. Zpracovatelé vidí jako nejreálnější možnost zlepšení této nabídky především ve zřízením dvou přívozů, a to v Purkarci a v místě bývalých obcí Pardovice – Buzkov/Jeznice tak, aby uživatelé měli možnost vytvářet cykloturistické okruhy s využitím cyklotras na obou březích řeky Vltavy. Dále by bylo vhodné pokračování v současné době budované cyklostezky Hluboká nad Vltavou – Purkarec severním směrem na Týn nad Vltavou v podobě cyklostezky důsledně oddělené od automobilové dopravy v trase co nejvíce přimknuté k Hněvkovické vodní nádrži. A za třetí doplnění silnice II/105 v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec o cyklostezku v přidruženém dopravním prostoru. V grafické části je zakreslena i tzv. Vltavská cyklotrasa připravovaná Nadací Jihočeské cyklostezky a to v obou variantách. Síť cyklotras s výjimkou jedné dálkové a jedné regionální není nijak dále hierarchizována (všechny ostatní trasy vedeny v jedné kategorii jako „místní“), což snižuje schopnost orientace pro její uživatele. Z analýzy současné nabídky cyklistických tras a potenciálu v území vyplývají následující problémy: Chybějící spojení přes vodu pro pěší a cyklisty: Purkarec – definováno jako chybějící spojení i pro osobní automobily, v širších souvislostech umožňující propojení dvou místních částí Hluboké nad Vltavou, a to Purkarce a Kostelce, Padrovice – Jeznice a Padrovice – Buzkov řešitelné přívozem (v turistické sezoně, květen – říjen) Jeznice – Buzkov přes zátoku (řešitelné lávkou). Další chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty: České Budějovice Rudolfov, České Budějovice, Rožnov – Včelná Boršov, České Budějovice, sídl. Máj – Branišov – ryb. Dehtář, České Budějovice, sídl. Vltava – Českovrbenské rybníky – Dasný / ryb. Bezdrev, Hluboká nad Vltavou – Purkarec (v současné době v realizaci), Purkarec – Hněvkovicá přehrada, Hněvkovická přehrada – Týn nad Vltavou po levém břehu řeky, Zahájí – cyklotrasa podél silnice II/105, Purkarec – Kostelec – Líšnice s využitím přívozu v Purkarci Hroznějovice – Buzkov s využitím přívozu Pardovice – Buzkov, Pořežany – Jeznice s využitím přívozu Pardovice – Jeznice, v lesním celku na kú Poněšice v lesním celku na kú Hroznějovice – Hněvkovice na pr. břehu s odbočkou k přehradě Hněvkovice na pravém břehu – Týn nad Vltavou po pravém břehu řeky Opatovice – Hluboká nad Vltavou. Strana 171 (celkem 228) Kartogram 41: Intenzity dopravy Strana 172 (celkem 228) Kartogram 42: Páry spojů hromadné dopravy Strana 173 (celkem 228) Zásobování vodou a vodní hospodářství Úvod Jako podklad pro zpracování vodohospodářské části měl zpracovatel k dispozici: účelový digitální mapový podklad vodohospodářské mapy 1 : 50 000 územní dokumentaci pro územní celky v zájmovém území přehledné údaje o ÚV a ČOV, poskytnuté firmami 1. JVS a.s., VaK Jižní Čechy a.s. a zástupci jednotlivých obcí zákresy stanovených záplavových území na tocích ve správě Povodí Vltavy s.p. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚC JČ) TTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice TTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodního díla Kořensko místní šetření a konzultace se zástupci jednotlivých obcí Ve vodohospodářské části jsou zakresleny pouze vodohospodářské jevy související s osídlením, se zásobováním obyvatelstva vodou a s odkanalizováním. Ve výkresové části, v mapě 1 : 10 000 jsou zakresleny tyto jevy: stávající a navrhované vodovodní a kanalizační řady stávající využívané vodní zdroje, ochranná pásma vodních zdrojů postižitelná v daném měřítku vodohospodářská zařízení (čerpací stanice, úpravny vody,vodojemy, čistírny odpadních vod ....) stávající vodní nádrže a vodní toky stanovená záplavová území toků procházejících řešeným územím návrhy řešení Stav a kvalita vodních ploch a vodních zdrojů jsou určujícím faktorem pro životní podmínky obyvatel v zájmovém území a pro rozvoj dotčeného území. S ohledem na ochranu vodních zdrojů a povrchových vod v zájmovém území studie Vltava jsou analyzovány tyto hlavní problémy k řešení v syntetické části: • Ve studii budou stanoveny základní zásady ochrany kvality a množství povrchových a podzemních vod a vodních zdrojů. • V lokalitách bez možnosti zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou budou navrženy nové vodovody, které umožní rozvoj daných lokalit. • V zájmovém území se stále nachází lokality bez čištění odpadních vod. Z tohoto důvodu budou v rámci studie navrženy nebo převzaty (z ÚPn) čistírny odpadních vod (ČOV). • Na velké části zájmového území je provedena nedostatečná ochrana území proti povodním. Ve studii budou stanoveny všeobecné zásady protipovodňové ochrany území. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány. Vodohospodářsky významná území a jejich ochrana • Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Vodohospodářský význam řešeného území je umocněn existencí regionální ochrany nejvýznamnějších podzemních zdrojů, která je zajištěna vyhlášením Chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). V části řešeného území se nachází CHOPAV Třeboňská pánev. Na území CHOPAV se nachází zdroje velmi kvalitní podzemní a povrchové vody. Vodohospodářská funkce této oblasti je velmi významná, důležitou roli zde hraje zadržení vody v komplexu zdravých lesů, rozumně obhospodařovaných zemědělských půd a luk. CHOPAV Třeboňská pánev je prakticky nenahraditelným územím s akumulací vody, a proto nesmí být zásadně negativně ovlivněna. CHOPAV Třeboňská pánev se nachází na území obcí s rozšířenou působností Trhové Sviny, České Budějovice, Týn nad Vltavou, Soběslav, Jindřichův Hradec a Třeboň. CHOPAV byla vyhlášena nařízením vlády č.85/1981. Hranice CHOPAV nejsou totožné s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko. Podle nařízení vlády ČSR č.85/1981 Sb. se na území CHOPAV zakazuje především zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu a nerosty, výstavba výkrmen prasat, skladu ropných látek, tepelných elektráren a průmyslových závodů, zpřísněná jsou pravidla pro budování skládek odpadů. Zcela zakázáno je ukládání radioaktivních odpadů. Nařízení vlády specifikuje i další opatření, které je nutné respektovat v plném rozsahu. Vodní toky Strana 174 (celkem 228) Zájmové území studie Vltava se nachází ve správním území Povodí Vltavy s.p. v Praze. Některé drobné vodní toky jsou ve správě jiných právnických osob – Zemědělská vodohospodářská správa, Oblastní správa Lesů ČR s.p. aj. Toky, nacházející se v řešeném území náleží do povodí hlavního toku 1. řádu Vltavy. • Povodí Vltavy v řešeném území sestává z těchto větších dílčích povodí: Malše, do které vtéká několik toků, z nichž největší jsou: Bukovský potok, Stropnice, Černá, Zdíkovský potok, Mladoňovský potok Dobrovodská stoka Dehtářský potok Kyselá Voda Dále se v zájmovém území nachází povodí potoků, které se vlévají přímo do Vltavy. V textové části nejsou u vedeny, ale jsou zřejmé z výkresové části. • Významné vodní toky Na řešeném území jsou ve smyslu Vyhlášky MZe č.470/2001 Sb. vyhlášeny tyto významné vodní toky: Vltava Malše Pro vodní toky, které jsou ve správě Povodí Vltavy s.p. i pro vodní díla na nichž má Povodí s.p. právo hospodaření, musí být zachována možnost provádění údržby a rekonstrukcí ve smyslu ustanovení § 47 a 48 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky 470/2001. Totéž platí i pro ostatní tzv. drobné toky, které jsou ve správě jiných právnických osob (Oblastní správa toků Lesů ČR s.p....). Podél všech vodních toků musí být zachována možnost užívat pozemky při vodních tocích ve smyslu ustanovení vyhlášky č.470/2001. V řešeném území se dále nachází významný vodní tok s odběrem povrchové vody pro úpravu na pitnou. Malše místo odběru – ÚV Plav (vodní nádrž Římov) V povodí nad odběrem na toku je nutno postupovat dle Plánů pro zlepšování jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou. Z těchto Plánů vyplývá, že v povodí nad odběry je nutno sledovat vliv významných komunálních, případně průmyslových, zdrojů znečištění na jakost povrchových vod podle § 54 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navrhujeme tato obecná opatření: 1. vyřešit zneškodňování odpadních vod z řady menších obcí bez ČOV v daném povodí 2. monitorovat povrchové vody odtékající z rybničních soustav, vyhodnocovat jejich kvality, případně uložit nápravná opatření subjektům provádějících hospodaření na rybnících Záplavová území vodních toků a ochrana před povodněmi Na vodních tocích jsou v řešeném území stanovena příslušným vodoprávním orgánem podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb. záplavová území těchto vodních toků: Tabulka 59: Záplavová území v řešeném území Vodní tok ř.km. Záplavové území stanoveno dne pod. čj. Vltava 208,857 256, 995 11.9.2001 Vod. 7722401 231/Mič Malše 0,0 38,1 10.10.2001 8460/01 231/Be Dobrovodská stoka 1,870 5,930 14.12.2001 10184/01 231/Be Dehtářský potok 0,0 12,1 10.9.2001 7702/01 231/Mič Bezdrevský potok 0,0 19,776 13.9.2001 7690 2/01 231/Sn/Zá Kyselá Voda 0,0 5,1 10.9.2001 7701/01 231/Mič Umístění veškerých staveb, zařízení a činností v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích musí být projednáno s příslušnými správci a ve stanovených územích podléhá i souhlasu vodoprávního úřadu podle § 66 a 67 zákona č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. V záplavových územích je nutné důsledně dodržovat obecnou ochranu vod vyplývající z ustanovení § 68,69,70 a 71 zákona č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Dále provádět postupně v záplavových územích podél toků změny kultur zemědělské půdy na louky a pastviny, nebo střídat kultury, s vyloučením orné půdy na pobřežních pozemcích v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav. Strana 175 (celkem 228) • Ochrana před povodněmi Obecně existují dva základní prostředky ochrany před povodněmi: neškodné odvedení povodňových průtoků zachycení a snížení kulminačních průtoků Základními technickými opatřeními jsou úpravy vodních toků (otázkou je způsob provedení) a akumulace ve vodních nádržích nebo poldrech. Nutné je potom určení míry ochrany v konkrétních případech pro zastavěná území měst, důležité dopravní stavby až na ochranu Q 100 , pro menší sídla pak alespoň Q 10 20 . V poslední době je stále více diskutován způsob ochrany zejména sídel s využitím akumulační schopnosti údolních niv mimo zastavěná území, tj. míra ochrany zemědělské produkční půdy. Potom je způsobem ochrany výstavba ochranné protipovodňové hráze. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány, jsou pouze převzaty ze schválených územních plánů obcí. Na významných tocích v řešeném území jsou vyhodnocena a většinou stanovena záplavová území, která se pouze v minimální míře dotýkají zastavěných částí obcí. Pro tyto případy je žádoucí vypracování odtokové studie s návrhem konkrétních opatření. Ke zmírnění účinků přispívá v minulých letech částečně opomíjená péče o horní toky, označovaná jako hrazení bystřin. Důsledná opatření právě na horních tocích v pramenných oblastech lesních porostů mohou mít výrazný dopad na účinky přívalových průtoků v nižších úsecích. Neméně významným prvkem, zmírňujícím účinky přívalových vod je způsob hospodaření v povodí, a to jak způsob využití pozemků (les, orná, louky), tak způsob obdělávání v případě orné půdy. S tím souvisí další možné úpravy pozemků, jako průlehy, záchytné příkopy, příp. biokoridory. Vysoká erozní schopnost odtékající vody, která je provázena zabahněním nebo zanesením vodních toků a nádrží je způsobena nedodržováním správné zemědělské praxe. K omezení účinků přívalových dešťů je nutné využití malých vodních nádrží a rybníků, velmi často umístěných nad obcemi, nutné je však často posílení jejich akumulační schopnosti. To se týká buď vhodné úpravy manipulačního řádu (častěji přímo vypracování neexistujícího), pokud to dovoluje uspořádání a objem nádrže nebo je nutné zvětšení objemu zvýšením hráze, umožňuje li to morfologie terénu. Dalším vhodným opatřením jsou suché záchytné nádrže při tocích, na tocích nebo v údolnicích, kde se vyskytují občasné extrémní soustředěné průtoky, resp. jako ukončení některých záchytných příkopů. Navržené stavby (především dopravní), které budou vedeny napříč či podél územím ohroženým velkými vodami vodních toků, budou navrženy tak, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry v území nad nezbytnou míru, případně aby byla vybudována příslušná technická opatření pro eliminaci zvýšené úrovně hladin velkých vod v celém dotčeném úseku vodního toku (např. zkapacitnění koryta, vybudování nebo zvýšení ochranných povodňových hrází, vybudování retenčních nádrží apod.). V některých obcích jsou převzata konkrétní protipovodňová opatření z územních plánů a jsou uvedena v seznamu problémů. Ochranná pásma (OP) povrchových a podzemních vodních zdrojů Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Jakost povrchových i podzemních vod ovlivňují bodové zdroje znečištění jako jsou města a obce. Plošné znečištění vod zemědělskou činností je způsobeno nadměrným užíváním agrochemikálií. Podmínky pro postupné zlepšení kvality vod zajišťuje Nařízení č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Ochrana prakticky všech vodních zdrojů, určených k hromadnému zásobování pitnou vodou, je zabezpečena vyhlášením ochranných pásem. Je nutno chránit nejen zdroje využívané, ale všechny vodní zdroje, což zajišťuje chránit zdroje kvalitní vody do budoucnosti. U stanovených ochranných pásem vodních zdrojů povrchových a podzemních vod je nezbytné dodržovat zákazy a omezení pro ochranná pásma I., II. a případně III. stupně v rozsahu uvedeném v rozhodnutí vodoprávního orgánu, kterým bylo dané ochranné pásmo stanoveno. • Povrchové zdroje Do řešeného území zasahují ochranná pásma II. stupně k odběrům z povrchových toků (vodní nádrž Římov). Umístění a rozsah ochranných pásem, postižitelných v měřítku, je zřejmý z výkresové části. • Vodní zdroje podzemní Podzemní zdroje jsou vzhledem ke své jakosti využívány především pro pitné účely. V celém řešeném území se nachází velké množství podzemních zdrojů. Do řešeného území zasahuje II. stupeň ochranného pásmo vodních zdrojů pro skupinový vodovod Dolní Bukovsko. Umístění a rozsah ochranných pásem, postižitelných v měřítku, je zřejmý z výkresové části. Strana 176 (celkem 228) Vodní plochy • Rybníky V zájmovém území Vltava se nachází velké množství rybníků. Rybníky jsou využívány zejména k chovu ryb, dále mohou sloužit jako k vyrovnávání odtoku vody, ale pouze místního významu nebo k rekreačním účelům. V řešeném území se rovněž nachází chráněná oblast Vrbenských rybníků (České Budějovice), které slouží jako přirozené hnízdiště pro velké množství ptáků. V souvislosti s touto chráněnou oblastí je nutné zachovat tuto lokalitu v její přirozené podobě a zabránit případnému znečištění vod ve Vrbenských rybnících. Největším současným problémem jsou usazeniny v rybnících. Jejich odbahňování probíhá zatím nedostatečně a je potřeba tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. V souvislosti s rozvojem rybářství je potřeba zpracovávat technickou dokumentaci jednotlivých rybníků a manipulační řády rybničních soustav. S ohledem na minimalizaci možného znečištění vodních toků přecházet v odůvodněných případech z intenzivního rybochovného využití rybníků na polointenzivní a extenzivní. Zejména v místech horního toku vodotečí je potřeba realizovat hospodaření na rybnících na principu přirozené úživnosti. • Údolní nádrže V zájmovém území se nachází údolní nádrž Hněvkovice Tabulka 60: Údolní nádrže v řešeném území Objem Objem Hladina Zatopená Rok celkový zásobní při plocha Délka uvedení do Nádrž Tok Účel VC VZ objemu provozu mil. m 3 mil. m 3 VC ha km Hněvkovice Vltava 1990 Energetický 27,65 18,25 372,00 371 18,01 Charakteristika vodní nádrže Hněvkovice Rozsah nádrže ř. km 210,390 – 228,400 Délka vzdutí při kótě 370,10 m n.m. 18,01 km Maximální ovladatelný objem nádrže při kótě 370,10 m n.m. 21,095 mil m 3 Maximální hloubka nádrže u přelivu při kótě 355,20 m n.m. 17,85 m Maximální zatopená plocha 276,67 ha Průměrná šířka nádrže u hráze 200 – 350 m dále proti proudu 80 – 120 m Vodní dílo Hněvkovice bylo vybudováno na Vltavě v ř. km 210,390 v letech 1985 1990, do zkušebního provozu bylo dílo jako celek uvedeno 1990. Zajišťuje následující účely: (převzato z „Technicko plánovacího podkladu využití vodní plochy vodní nádrže Hněvkovice“) ve spolupráci s nádrží VD Lipno I zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží ve výši 6,5 m 3/s, průměrného denního průtoku 9,5 m 3/s ve Vltavě pod soutokem s Lužnicí zabezpečení odběru povrchové vody pro JE Temelín odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení odběr vody pro JE Temelín ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení využití odtoku z nádrže k výrobě elektrické energie v pološpičkové vodní elektrárně, která je součástí vodního díla¨ výkon rybářského práva¨ likvidace havárií v jakosti vody, eventuálně proplachování vodního toku ke zlepšení jakosti vody a hygienických podmínek vodního toku krátkodobým vypouštěním zvýšeného odtoku z nádrže Hněvkovice ovlivnění zimního průtokového režimu v toku pod vodním dílem vypouštěním vody z nádrže Hněvkovice rekreace a vodní sporty zajištění plavby v nádrži – součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou : Tabulka 61: Podmínky pro zajištění plavby v nádrži Hněvkovice Ponor (m) Hladina (m n.m.) Rozmezí plavební dráhy 2,2 367,10 – 369,60 ř. km 210,390 – 223,400 2,2 369,60 – 370,10 ř. km 210,390 – 228,400 Pozn.: od ř.km 228,400 do ř.km 239,600 není plavební dráha vytyčována, nejsou zaručeny její parametry, plavební hloubka je závislá na vodním stavu Ochranná pásma vodních zdrojů Strana 177 (celkem 228) Přímo na vodní nádrži Hněvkovice ani v její bezprostřední blízkosti se nenachází žádný vodárenský odběr, chráněný ochranným pásmem. Celý tok Vltavy nad Prahou však leží v ochranném pásmu 3. stupně odběru povrchové vody pro vodárnu v Praze Podolí. Kvalita vody v nádrži: Účely využití vodní nádrže Hněvkovice nejsou primárně vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, akumulace vody pro odběry aj.). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou z tohoto hlediska druhořadé. Jakost vody v nádrži Hněvkovice je však z hlediska rekreantů dominantním prvkem. Jakost vody je relativně přijatelná, může však být negativně ovlivněna odpadními vodami, vypouštěnými z ČOV Hluboká nad Vltavou. Protože je nad nádrží dosti dlouhý úsek toku bez přehrad, je voda v nádrži poměrně teplá a příznivá pro koupání. Rekreační využití vodní plochy Hněvkovice V blízkosti vodní nádrže Hněvkovice se nachází několik chráněných území: Karvanice (přírodní rezervace) Libochovka (přírodní rezervace) Baba (přírodní památka) Hlubocké obory (Natura 2000) Prioritu vždy bude mít zásobení JETE vodou a rekreační aktivity na nádrži jsou až v další řadě. Kvalita vody v nádrži je ovlivněna zajištěním likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže. Všude, kde je v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je nutno upřednostnit odvádění splaškových vod (čerpání) do této kanalizace. V naprosté většině lokalit bude nutno splaškové odpadní vody jímat v dostatečně dimenzované bezodtoké jímce, která se bude vyvážet na nejbližší vhodnou ČOV (například ČOV Týn nad Vltavou, kde nepravidelnosti v provozu tábořišť a přístavů budou hrát v celkovém čištěném množství zanedbatelnou roli). U dobře dopravně přístupných lokalit budou jímky umístěny na vhodném místě na břehu, do nich se svedou i odpadní vody vylévané nebo vyčerpávané z lodních ekologických WC. Pro vylévání těchto vod se doporučuje zřídit šachtu napojenou na jímku. V rámci plavby: je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. Odlišný charakter jednotlivých druhů odpadních vod vyžaduje, aby odkanalizování areálů přístavišť bylo důsledně řešeno oddílným způsobem likvidace. Samostatným problémem je produkce odpadních vod na lodích. Ty budou vesměs vybaveny chemickou toaletou. Způsob likvidace vod: nádní vody, vody z ploch servisů a ploch u čerpacích stanic pohonných hmot, je nutno bezpodmínečně akumulovat v bezodtokých jímkách a vyvážet na základě smluvního vztahu na vhodnou ČOV; v žádném případě nelze tyto vody vypouštět do vodní nádrže! (viz územně plánovací podklad Hydroprojektu). Vody z frekventovaných parkovišť lze vypouštět do vodní nádrže po důkladném předčištění, které spolehlivě zajistí podstatnou redukci usaditelných a ropných látek. Tyto dva druhy odpadních vod nelze vzhledem k jejich rozdílnému složení slučovat a navrhovat pro ně společný způsob likvidace Dále je nutné vyřešit znečištění vody splachy ze zemědělských pozemků, především formou zatravnění a řadou protierozních opatření. Hodnocení jakosti vody v nádrži Hněvkovice a v ostatních vodních tocích Kvalita vody v nádržích a ve vodních tocích v zájmovém území, je v současné době výrazně ovlivňována množstvím a kvalitou vypouštěných vod z míst komunálního znečištění, průmyslu, rekreačních oblastí a hospodařením na zemědělských pozemcích v povodí toků. Významným problémem vodních nádrží je vysoký stupeň eutrofizace, která se projevuje v letních měsících masovým rozvojem vodního květu (řasy, silice). Limitujícím prvkem eutrofizace je fosfor, který je do nádrží přiváděn vodními toky. Jako vhodná opatření se jeví zachování sanačních průtoků ve vodních tocích, výstavba nových čistíren odpadních vod nebo intenzifikace nevyhovujících. Čistírny musí být vybaveny technologií zajišťující odstranění biogenních prvků dusíku a fosforu. Hospodaření na zemědělských pozemcích musí být prováděno v souladu s ochranou vodních toků – v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s požadavky dodržování obecné ochrany vod je nutné v řešeném území provádět důslednou likvidaci tzv. divokých skládek a řešení ukládání odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. S látkami škodlivými vodám je také nutno zacházet v souladu s ustanovením § 39, 40, 41 a 42 zákona č.254/2001, ve znění pozdějších předpisů. Při intenzifikaci chovu ryb v rybnících a vodních nádržích je potřebné pro použití látek ohrožujících jakost nebo zdravotní nezávadnost vod k úpravě chemismu vody si vyžádat udělení výjimky vodoprávním úřadem podle § 39 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Povrchové vody (tekoucí) se ve smyslu ČSN 75 7221 zařazují podle jakosti vody do 5 tříd: Strana 178 (celkem 228) I – neznečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností a při kterém ukazatelé jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí ve vodních tocích; II – mírně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému; III – znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému; IV – silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému; V – velmi silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Sledování jakosti povrchové vody (odběry vzorků a provádění jejich analýz) zajišťuje útvar vodohospodářských laboratoří Povodí Vltavy, státní podnik, vyhodnocování zjištěných údajů provádějí provozní střediska povrchových a podzemních vod jednotlivých závodů a útvar povrchových a podzemních vod generálního ředitelství. Vltava V profilu před vodní nádrží Orlík, po soutoku s Lužnicí a po vypouštění odpadních vod z Jaderné elektrárny Temelín (VN Kořensko pod, říční km 200,2) bylo ve sledovaném období klasifikováno podle ČSN 75 7221 celkem 30 ukazatelů. Z nich 16 odpovídalo I. třídě jakosti vody a 7 třídě II. Do III. třídy jakosti se řadí 5 ukazatelů. Ve IV. třídě je ukazatel chlorofyl a v V. třídě ukazatel AOX. Podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo v tomto profilu hodnoceno celkem 35 ukazatelů. Imisním standardům vyhovuje 33 ukazatelů (94 %) a nevyhovují pouze 2 ukazatelé – AOX o 24 % a CHSK Cr o 2 %. Vzhledem k tomu, že Vltava slouží i jako recipient odpadních vod z Jaderné elektrárny Temelín, jsou ve vodním toku sledovány i radiologické ukazatelé, zejména tritium. Obsah tritia ve vltavské vodě se logicky zvyšuje v profilu pod vodní nádrží Kořensko, do níž jsou odpadní vody z elektrárny vypouštěny (průměr 39 Bq/l, C 90 192 Bq/l). V dalších úsecích vodního toku až po ústí do Labe koncentrace tritia postupně výrazně klesají (průměr 16,6 až 8,8 Bq/l, C 90 23,3 až 12,6 Bq/l) a pohybují se tak hluboko pod limitní hodnotou nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů – 3500 B (Výše uvedené údaje o jakosti vody a podklady pro následující tabulky byly poskytnuty Povodím Vltavy s.p., Praha, útvar podzemních a povrchových vod) V následujících tabulkách jsou uvedeni největší znečišťovatelé, vyskytující se v celém povodí nad vodním dílem Kořensko (tab.č. 62, 64) a největší znečišťovatelé nacházející se v řešeném území studie Vltava (tab.č. 63, 65). Strana 179 (celkem 228) Tabulka 62: Největší zdroje bodového znečištění z celého povodí nad VD Kořensko dle BSK 5 (mg/l) množ řkm ství BSK5 CHSK NL RAS N NH4 Nanorg Pcelk Č Nazev Zdroj Obec k.ú. HyPo Vodní tok místa vypouštění tis.m3 mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l /rok Bezdrevský 5 Obec Zahájí VK volná výusť Zahájí Zahájí 1 06 03 043 bezejmenný přítok 2,4 27,8 55,0 potok 50,0 Bezdrevský 7 Obec Malovice VK 2x volná výusť Malovice Malovice 1 06 03 032 Malovický potok 6,2 7,2 84,0 241,0 potok 50,0 Obec Holubov Třísov Křemžský 18 1x volná výust Holubov Třísov 1 06 01 209 Třísovský potok 0,1 10,9 82,0 167,0 79,0 1,8 0,6 VK potok 268, 19 Obec Zlatá Koruna VK 1x volná výust Zlatá Koruna Zlatá Koruna 1 06 01 192 Vltava Vltava 6,6 200,0 464,0 114,0 5 MB ČOV BC 25 Obec Světlík ŠN Světlík Světlík 1 06 01 151 Strážný potok 10,0 Vltava 19,9 145,0 310,0 153,0 400 VaKJČ Rožmitál na ČOV štěrbin. Rožmitál na Rožmitál na 26 1 06 01 144 Rožmitálský potok 4,0 Vltava 16,0 267,5 614,8 126,0 400,0 76,0 95,0 13,3 Šumavě ŠN nádrž Šumavě Šumavě AQUAŠUMAVA MB ČOV 2x 31 Strážný Strážný 1 06 01 029 Častá 1,6 Řasnice 21,8 169,4 370,0 167,5 Strážný ČOV VHS I AQUAŠUMAVA Kvilda 423, 32 MB ČOV Kvilda Kvilda 1 06 01 003 Teplá Vltava 17,7 88,0 211,5 56,9 31,6 42,0 56,0 ČOV 8 Tabulka 63: Největší zdroje bodového znečištění v řešeném území studie Vltava dle BSK 5 (mg/l) řkm množ BSK N Nanor místa ství CHSK NL RAS Pcelk Číslo Název Zdroj Obec k.ú. HyPo Vodní tok Hlavní tok 5 NH4 g vypou tis.m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l štění 3/rok 5 Bezdrevský Obec Zahájí VK volná výusť Zahájí Zahájí 1 06 03 043 bezejmenný přítok 2,4 potok 27,8 55,0 50,0 Strana 180 (celkem 228) Tabulka 64: Největší znečišťovatelé z celého povodí VD Kořensko dle BSK 5 (t/rok) řkm množství BSK5 BSK5 Ćíslo Název Zdroj Obec k.ú. HyPo Vodní tok místa vypouštění tis.m3/rok mg/l t/rok 1 ČOV společná 200, ČEZ JE Temelín Kořensko výusť Všemyslice Všemyslice 1 07 05 001 Vltava 4 Vltava 7815,8 2,7 21102,66 2 Vltavotýnská tepl.Týn n/Vlt Týn nad Týn nad 203, ČOV MB ČOV Vltavou Vltavou 1 06 03 080 Vltava 4 Vltava 519,0 2,7 1401,30 3 VaKJČ Hluboká Zámostí Hluboká nad Hluboká nad 226, ČOV MB ČOV Vltavou Vltavou 1 06 03 060 Vltava 4 Vltava 147,5 20,0 2950,00 4 Hluboká nad Hluboká nad VaKJČ Hluboká město ČOV MB ČOV Vltavou Vltavou 1 06 03 059 Munický potok 1,8 Vltava 125,2 2,3 287,96 5 Bezdrevský Obec Zahájí VK Volná výusť Zahájí Zahájí 1 06 03 043 bezejmenný přítok 2,4 potok 27,8 55,0 1529,00 6 Bezdrevský VaKJČ Zliv ČOV MB ČOV Zliv Zliv 1 06 03 043 (Netolický) potok 7,2 Vltava 198,1 6,9 1366,89 7 Bezdrevský Obec Malovice VK 2x volná výusť Malovice Malovice 1 06 03 032 Malovický potok 6,2 potok 7,2 84,0 604,80 8 Bezdrevský 1.JVS Netolice ČOV ČOV Monoblok Netolice Netolice 1 06 03 025 (Netolický) p. 23,9 Vltava 191,5 4,3 823,45 9 Dubenský 1.JVS Dubné ČOV MB ČOV Dubné Křenovice 1 06 03 014 bezejmenný přítok 1,0 potok 61,9 19,6 1213,24 10 1.JVS České Budějovice MB ČOV 1 06 03 232, ČOV Hrdějovice Hrdějovice Hrdějovice 005/2 Vltava 8 Vltava 12960,8 3,3 42770,64 11 1.JVS Trhové Sviny ČOV MB ČOV Trhové Sviny Trhové Sviny 1 06 02 063 Svinenský potok 10,3 Stropnice 393,5 3,9 1534,65 12 1.JVS Borovany ČOV MB ČOV Borovany Borovany 1 06 02 056 Stropnice 18,6 Malše 288,9 3,6 1040,04 13 Údolí u Nových VaKJČ Nové Hrady ČOV MB ČOV Nové Hrady Hradů 1 06 02 046 Stropnice 41,6 Malše 261,7 13,4 3506,78 14 ČOV Benešov nad Benešov nad VaKJČ Benešov n/Čer ČOV Kombiblok Černou Černou 1 06 02 028 Černá 14,2 Malše 138,4 4,5 622,80 15 VaKJČ Kaplice ČOV MB ČOV Kaplice Kaplice 1 06 02 023 Malše 45,8 Vltava 717,8 2,2 1579,16 16 VaKJČ Střítež Kaplice Střítež u nádraží ČOV Střítež Kaplice 1 06 02 022 Žďárský potok 4,5 Malše 87,9 6,9 606,51 17 Dolní Dolní VaKJČ Dolní Dvořiště ČOV MB ČOV Dvořiště Dvořiště 1 06 02 007 Malše 66,3 Vltava 108,7 10,3 1119,61 18 Křemžský Obec Holubov Třísov VK 1x volná výust Holubov Třísov 1 06 01 209 Třísovský potok 0,1 potok 10,9 82,0 893,80 Strana 181 (celkem 228) řkm množství BSK5 BSK5 Ćíslo Název Zdroj Obec k.ú. HyPo Vodní tok místa vypouštění tis.m3/rok mg/l t/rok 19 268, Obec Zlatá Koruna VK 1x volná výust Zlatá Koruna Zlatá Koruna 1 06 01 192 Vltava 5 Vltava 6,6 200,0 1320,00 20 MB ČOV ENVI bezejmenný P VaKJČ Velešín ČOV PUR Velešín Velešín 1 06 01 190 přítok 1,5 Zubčický potok 323,5 3,8 1229,30 21 JIP Papírny Větřní Český Český 279, (Č.Krumlov) MB ČOV Krumlov Krumlov 1 06 01 186 Vltava 3 Vltava 8138,8 1,2 9766,56 22 VaKJČ Chvalšiny ČOV ČOV +biofiltr Chvalšiny Chvalšiny 1 06 01 176 Chvalšinský potok 6,6 Polečnice 170,1 6,5 1105,65 23 Kájovský potok Obec Kájov ČOV ČOV biofiltr Kájov Kladné 1 06 01 171 (Polečnice 6,1 Vltava 85,2 22,0 1874,40 24 1.JVS Hořice na Šumavě ČOV ŠN + Hořice na Hořice na ČOV biofiltr Šumavě Šumavě 1 06 01 164 Hořický potok 0,7 Polečnice 78,8 10,8 851,04 25 MBČOV Obec Světlík ŠN BC400 Světlík Světlík 1 06 01 151 Strážný potok 10,0 Vltava 19,9 145,0 2885,50 26 VaKJČ Rožmitál na Šumavě ČOV štěrbin. Rožmitál na Rožmitál na ŠN nádrž Šumavě Šumavě 1 06 01 144 Rožmitálský potok 4,0 Vltava 16,0 267,5 4280,00 27 Papírny Vltavský mlýn spol.odtok z 320, Loučovice 2xČOV Vyšší Brod Vyšší Brod 1 06 01 121 Vltava (Lipno II) 6 Vltava 2295,0 35,7 81931,50 28 356, 1.JVS Horní Planá ČOV MB ČOV Horní Planá Horní Planá 1 06 01 075 Vltava 3 Vltava 290,2 3,0 870,6 29 AQUAŠUMAVA Nová Pec MB ČOV ČOV Hydrovit Nová Pec Nová Pec 1 06 01 068 Novopecký potok 0,1 Vltava 23,0 30,0 690,00 30 VaKJČ Volary ČOV MB ČOV Volary Volary 1 06 01 040 Volarský potok 5,2 Teplá Vltava 505,8 2,8 1416,24 31 AQUAŠUMAVA Strážný MB ČOV 2x ČOV VHS I Strážný Strážný 1 06 01 029 Častá 1,6 Řasnice 21,8 169,4 3692,92 32 423, AQUAŠUMAVA Kvilda ČOV MB ČOV Kvilda Kvilda 1 06 01 003 Teplá Vltava 8 17,7 88,0 1557,60 Poznámka: Barevně vyznačené lokality jsou nevyhovující z hlediska likvidace odpadních vod (bez ČOV nebo s nevyhovující ČOV). Ostatní lokality patří mezi „velké znečišťovatele“ z důvodu velkého odtoku vyčištěných odpadních vod (sídla s velkým počtem obyvatel…). Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p. Strana 182 (celkem 228) Tabulka 65: Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (t/rok) řkm místa množství BSK5 Bsk5 Ć Název Zdroj Obec k.ú. HyPo Vodní tok Hlavní tok vypouštění tis.m3/rok mg/l t/rok 1 ČOV ČEZ JE Temelín společná Kořensko výusť Všemyslice Všemyslice 1 07 05 001 Vltava 200,4 Vltava 7815,8 2,7 21102,7 4 VaKJČ Hluboká Hluboká nad Hluboká nad Zámostí ČOV MB ČOV Vltavou Vltavou 1 06 03 060 Vltava 226,4 Vltava 147,5 20,0 2950,00 5 Obec Zahájí VK volná výusť Zahájí Zahájí 1 06 03 043 bezejmenný přítok 2,4 Bezdrevský potok 27,8 55,0 1529,00 6 Bezdrevský VaKJČ Zliv ČOV MB ČOV Zliv Zliv 1 06 03 043 (Netolický) potok 7,2 Vltava 198,1 6,9 1366,89 10 1.JVS České MB ČOV Budějovice ČOV Hrdějovice Hrdějovice Hrdějovice 1 06 03 005/2 Vltava 232,8 Vltava 12960,8 3,3 42770,64 Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p. Strana 183 (celkem 228) Zásobování pitnou vodou vodovody Zhodnocení současného stavu, širší vztahy Zásobování pitnou vodou obcí v řešeném území je vyhovující, cca 90% obcí má vyřešeno zásobování pitnou vodou buď pomocí veřejného vodovodu s místními zdroji nebo pomocí domovních studní. Velká část území je zásobováno pitnou vodou pomocí dálkových přivaděčů vody Jihočeské vodárenské soustavy nebo Skupinového vodovodu Dolní Bukovsko. Jihočeská vodárenská soustava (JVS) Centrálním zdrojem JVS je vodárenská nádrž Římov na Malši. Tato soustava zajišťuje výrobu a dopravu pitné vody pro oblasti v celém Jihočeském kraji oblast Českého Krumlova, Českých Budějovic, Písku, Milevska, Prachatic, Vodňan, částečně oblast Jindřichova Hradce, Strakonic, Táborska a Sudoměřicka. Surová voda je vedena z nádrže Římov na Malši do úpravny vody Plav, která má kapacitu 1450 l/s. Z úpravny vody Plav je upravená voda čerpána: do vodojemu Včelná (36000 m 3) řadem DN 1000, odkud je gravitačně přiváděna do vodojemu Hlavatce (8000 m 3). z kterého vycházejí tři dálkové výtlačné řady. První dálkový výtlačný řad přivádí vodu do vodojemu Zdoba (3000 m 3), a dále do vodojemu Hodušín a řad je ukončen ve vodojemu v Milevsku. Druhý dálkový výtlačný řad přivádí vodu do rozdělovacího objektu Vítkov, z kterého je voda přiváděna do Strakonic a do Písku. Třetí dálkový výtlačný řad přivádí vodu do Netolic a dále do Prachatic, kde je řad ve vodojemu Šibeniční vrch ukončen. Na všechny tři dálkové řady jsou v průběhu trasy napojeny další obce a města (viz výkresová část). Na dálkové řady JVS je napojena i část sídel v řešeném území. Napojením římovské vody bylo možno snížit výkony místních zdrojů, a tím výrazně zlepšit kvalitu upravené vody v daných lokalitách. Zároveň byly místní zdroje posíleny a v případě rozvoje výstavby, zejména ve velkých městech, je v záloze dostatečné množství kvalitní pitné vody. Sdružení měst a obcí Bukovská voda (skupinový vodovod Dolní Bukovsko) Zdrojem vody jsou vrty s celkovou kapacitou 120 l/s. Surová voda je z vrtů čerpána do úpravny vody Dolní Bukovsko. Kapacita úpravny vody je 150 l/s, v současné době upravuje 105 l/s. Z úpravny vody je upravená voda čerpána dvěmi řady: směrem na Veselí nad Lužnicí a dále na Jindřichův Hradec směrem na Týn nad Vltavou do vodojemu Smrčí (1600 m3) a dále do vodojemu Varta I (1650 m 3) Hlavními provozovateli vodovodů v řešeném území jsou: Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. 1. JVS a.s., České Budějovice ostatní provozovatelé zejména obce Realizace nových vodovodů je závislá na finančních prostředcích, které jsou nedostačující. Z toho důvodu se obce obracejí zejména na Ministerstvo zemědělství ČR se žádostmi o poskytnutí státní dotace. Úpravny vody většího významu v řešeném území Úpravny vody spolupracující s Vodárenskou soustavou Jižní Čechy – nezávisle provozovatelné Úpravna vody Hrdějovice (České Budějovice) České Budějovice – zásobování pitnou vodou V řešeném území se nachází krajské město České Budějovice, vzhledem k jeho velikosti je dále uveden stručný popis zásobování města pitnou vodou. Město České Budějovice (378.00 422.00 m n.m.) je zásobeno vodou z veřejného vodovodu, který je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy. Hlavním zdrojem pitné vody Vodárenské soustavy je vodárenská nádrž Římov. Surová voda z nádrže je upravována v úpravně vody Plav o kapacitě 1 450 l/s. Z úpravny vody je pitná voda čerpána do vodojemů Včelná 6 x 6 000 m 3 (462.00/457.00), Hosín II 2 x 6 000 m3 (462.00/457.00), Dubičné 2 x 2 500 m 3 (462.00/457.00), Staré Hodějovice 4 x 1 000 m 3 (462.00/457.00). Z vodojemu Včelná vedou dva hlavní dálkové řady, z nichž jeden je ukončen předávací šachtou v Litvínovicích a druhý propojuje vodojemy Včelná Hlavatce. Pro přímé gravitační zásobování města slouží vodojemy Včelná, Staré Hodějovice, Dubičné, Hosín I. Jako doplňkové zdroje pro město slouží zdroje podzemní vody, které tvoří 2 vrty (HV7 a HV8) v lokalitě Nedabyle, přebytky vody z úpravny vody pro nemocnici v Českých Budějovicích a úpravna vody Hrdějovice (kapacita 80 l/s). Úpravna vod Hrdějovice slouží zároveň jako havarijní zdroj vody pro město České Budějovice. Strana 184 (celkem 228) Tabulka 66: Zásobování vodou Zásobování Dobudování nebo Název obce a místní části Stávající veřejný vodovod z domovních vybudování nového studní vodovodu Ano, dostavba nových řadů Branišov Ano – napojení na dálkové řady JVS v obci Ano, dostavba nových řadů České Budějovice Ano – napojení na dálkové řady JVS ve městě Ano – napojení na dálkové řady JVS Ano, dostavba nových řadů Dasný v obci Ano, dostavba nových řadů Hluboká nad Vltavou Ano – napojení na dálkové řady JVS ve městě Ano, dostavba nových řadů Hluboká místní část Bavorovice Ano – napojení na dálkové řady JVS v sídle Hluboká místní část Ano, napojení na vodovod Hroznějovice Ano v sídle Kostelec Hluboká místní část Jaroslavice Ano Ne Hluboká místní část Jeznice Ano Ne Hluboká místní část Kostelec Ano, vlastní zdroj a vodovod Ne Hluboká místní část Líšnice Ano Ne Ano, dostavba nových řadů Hluboká místní část Munice Ano – napojení na dálkové řady JVS v sídle Hluboká místní část Poněšice Ano Ne Ano, napojení na vodovod Zliv Ano, dostavba nových řadů Hluboká místní část Purkarec Olešník Purkarec v sídle Ano, špatná kvalita Ano, napojení na skupinový Horní Kněžeklady vody vodovod Dolní Bukovsko Horní Kněžeklady místní část Ano, špatná kvalita Ano, napojení na skupinový Dolní Kněžeklady vody vodovod Dolní Bukovsko Horní Kněžeklady místní část Ano, špatná kvalita Ano, napojení na skupinový Štipoklasy vody vodovod Dolní Bukovsko Ano, dostavba nových řadů Hosín Ano, napojení na dálkové řady JVS v obci Hosín–místní část Dobřejovice Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, rozšíření vodovodu Hrdějovice Ano, napojení na dálkové řady JVS Ne Hrdějovice–místní část Opatovice Ano, napojení na dálkové řady JVS Ne Ano, dostavba nových řadů Litvínovice Ano, napojení na dálkové řady JVS v obci Ano, dostavba nových řadů Litvínovice místní část Mokré Ano, napojení na dálkové řady JVS v sídle Litvínovice místní část Šindlovy Ano, dostavba nových řadů Dvory Ano, napojení na dálkové řady JVS v sídle Ano, napojení na skupinový vodovod Modrá Hůrka Dolní Bukovsko Ne Modrá Hůrka místní část Ano, napojení na skupinový vodovod Pořežánky Dolní Bukovsko Ne Ano, napojení na vodovod Zliv Olešník Olešník Purkarec Ne Ano, napojení na vodovod Zliv Olešník–místní část Chlumec Olešník Purkarec Ne Olešník místní část Nová Ves Ano Ne Temelín místní část Knín Ano Ne Temelín místní část Litoradlice Ano, napojení na dálkové řady JVS Ne Vlkov Ano Ne Strana 185 (celkem 228) Zásobování Dobudování nebo Název obce a místní části Stávající veřejný vodovod z domovních vybudování nového studní vodovodu Ano, napojení na vodovod Zliv Zahájí Olešník Purkarec Ne Ano, napojení na vodovod Zliv Zliv Olešník Purkarec Ne Ano, napojení na skupinový Žimutice místní část Pořežany Ano vodovod Dolní Bukovsko Ano, napojení na skupinový Žimutice místní část Třitim Ano vodovod Dolní Bukovsko Ano, napojení na skupinový vodovod Žimutice místní část Tuchonice Dolní Bukovsko Ne Navrhovaná opatření k řešení hlavních problému v oblasti vodního hospodářství • Respektovat stanovená záplavová území vodních toků i ostatní inundační území. Veškerá stavební činnost v těchto územích podléhá souhlasu vodoprávního úřadu dle §17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. • Respektovat vodohospodářsky významné toky. U všech toků zachovat možnost jejich údržby a rekonstrukce objektů (vztahuje se i na správce drobných toků). • Zlepšovat odtokové poměry v řešeném území zkapacitnění koryt potoků a řek, udržovat břehy čisté bez porostů a křovin. Těmito opatřeními bude zajištěna průtočnost koryt vodních toků v době povodní. • Věnovat trvalou pozornost malým vodním nádržím a rybníkům – stabilizují vodní režim a zvyšují akumulační a retenční potenciál území. Zachovat tyto jejich funkce včasnou rekonstrukcí technických zařízení a čištěním. Na zřizování nových vodních ploch dbát i v rámci návrhů na revitalizaci vodních toků. • Vybudovat retenční nádrže, suché poldry, které zajistí zpoždění odtoku dešťových vod z extravilánu, a tím zmírní dopad přívalových dešťů na průtok v kanalizaci. • Provést protipovodňová opatření na kanalizacích nejvíce ohrožených měst a obcí povodněmi (zabránit zpětnému vzdutí vody z vodotečí do kanalizace). • Respektovat platná ochranná pásma vodních zdrojů. • Zkvalitňovat dodávanou pitnou vodu rekonstrukcemi a výstavbou úpraven vody nebo rozšířením Vodárenské soustavy Jižní Čechy. • V souladu s požadavky EU zabezpečit likvidaci odpadních vod v ČOV u sídel v řešeném území. • V řešeném území u větších sídel dosáhnout technologií ČOV odstranění fosforu a dusíku. • U sídel s dílčí kanalizací a ČOV pokračovat s rozšiřováním sběračů s cílem snížit vypouštěné znečištění. • Pro veškerou novou výstavbu přednostně budovat oddílnou splaškovou kanalizaci. Strana 186 (celkem 228) Kartogram 43: Území s veřejným vodovodem Strana 187 (celkem 228) Odkanalizování území – čistírny odpadních vod • Pro zlepšení kvality vod je nutné zřizovat u zdrojů znečištění čistírny vod (ČOV). Vliv ČOV je zřejmý ze zlepšení kvality vod v daných recipientech. • Ke zlepšení kvality vody v povrchových vodách je nutné, aby byla uplatňována ustanovení Nařízení vlády č.61/2003, ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě je uživatel povinen zajistit čištění odpadních vod v souladu se stanovenými limity. • Pro realizaci opatření uložených dle výše uvedeného nařízení vlády se však nedostávají finanční prostředky. • Z hlediska odkanalizování a čištění odpadních vod jsou obce, ležící na území řešené části Vltavy, z větší části odkanalizovány. Pouze část obcí má vybudovanou kanalizaci pouze na části území nebo vůbec. Pokud existuje, slouží i pro odvod dešťových vod a její stav je ve většině případů nevyhovující. Tato kanalizace je většinou zaústěna volnými výustěmi do místních vodotečí. Naopak větší část obcí a měst nacházejících se v řešeném území, např. České Budějovice, Hluboká nad Vltavou atd, mají vybudovanou kanalizační síť i čistírny. Stav ČOV i kanalizace je dobrý. • Přehled obcí v řešeném území a existence kanalizace a ČOV je uveden níže, v tabulce č.67. Ve výhledu je třeba: • při návrhu nových kanalizací preferovat oddílnou splaškovou síť, maximální množství srážkových vod řešit přirozeným vsakem do půdy • preferovat kanalizaci gravitační. Čerpání odpadních vod a tlaková kanalizace bude navržena v ojedinělých, odůvodněných případech. • řešení kanalizace přizpůsobit i návrh technologie čistíren (ČOV). Aktivační ČOV doporučujeme převážně navrhovat pro obce s oddílnou splaškovou kanalizací. • minimalizovat počet vyústí a počet odlehčení • pro návrh ČOV v jednotlivých obcích doporučujeme tyto typy ČOV – mechanicko – biologická (aktivační), ČOV s kořenovým polem nebo ČOV s biologickým rybníkem. Typ bude zvolen dle místních podmínek. To znamená, dle konfigurace terénu, velikosti pozemku určeného pro výstavbu ČOV, blízkosti zástavby a v neposlední řadě dle druhu a kvality kanalizace. Aktivační ČOV doporučujeme navrhovat většinou do lokalit s malým pozemkem a v blízkosti zástavby. Tyto ČOV jsou navrhovány jako zakryté, u aktivačních ČOV je vždy zařazena i technologie na srážení fosforu solemi železa. • nové ČOV v rekreačních oblastech musí být flexibilní, schopné reagovat na výrazné výkyvy zatížení v průběhu roku • pro malé lokality do 50 EO doporučujeme realizovat čištění v septicích s dočištěním na zemních filtrech. Domovní biologické ČOV instalovat především při zvýšených nárocích na kvalitu vyčištěné vody. • pro nejmenší lokality a pro lokality s rozptýlenou, především, chatovou zástavbou, navrhujeme i pro výhled odkanalizování do jímek na vyvážení. Základní podmínkou je dokonalá nepropustnost . Neméně důležitá je organizace vyvážení obsahu pouze na ČOV schopné tyto vody zpracovat. • doporučujeme, aby v zájmovém území nebyla v budoucnu povolována žádná další výstavba, která bude mít za následek zvýšení produkce odpadních vod, bez současné realizace odpovídajících způsobů čištění. • při výstavbě, stavebních úpravách i provozování zařízení na čištění odpadních vod je nutno respektovat požadavky na ochranu ovzduší, dbát na správné zařazení zdroje znečištění ovzduší podle vyhlášky č. 117/97 Sb., zohlednit eventuální vzdálenost obytné zóny, případně koncipovat ČOV jako zakrytou České Budějovice – čištění odpadních vod V řešeném území se nachází krajské město České Budějovice, vzhledem k jeho velikosti je dále uveden stručný popis odkanalizování města a čištění odpadních vod. Převážná část zastavěného území města je odkanalizována jednotnou stokovou sítí. Oddílná síť je zřízena na okrajích města zpravidla v novější zástavbě a v některých průmyslových areálech. Stoková síť města České Budějovice má s ohledem na rozsah odkanalizovaného rovinatého území českobudějovické kotliny nepříznivé spádové poměry. Spádové poměry ve vnitřní části města jsou dány spádem a vodními stavy řeky Vltavy. Pouze v okrajových částech města jsou spádové poměry příznivější. Základem městské stokové sítě je kmenová stoka „A“ , která prochází územím mezi ČOV České Budějovice a Havlíčkovou kolonií. Odpadní vody z města jsou odváděny na čistírnu odpadních vod (ČOV), která je umístěna na katastrálním území obce Hrdějovice. Důležitými místy na kanalizační síti jsou odlehčovací komory (42 ks na katastru města) a čerpací stanice (ČS) na Dlouhé louce, ČS Sokolský ostrov, ČS Nové Hodějovice, ČS České Vrbné, ČS České Vrbné 2 – nová zástavba, ČS U Trojice, ČS Zavadilka, ČS Nové Třebotovice a čistírna odpadních vod (ČOV) Třebotovice. Dále jsou to havarijní vyústní objekty na kanalizaci – Vlastimila Rady, Zátkovo nábřeží – Dr. Stejskala a Zátkovo nábřeží – Biskupská. Konečným recipientem stokové sítě je řeka Vltava v profilu pod jezem v Českém Vrbném. Vlastní čistírna odpadních vod je mechanicko biologická, s anaerobním zpracováním primárního a přebytečného aktivovaného kalu. Biologický stupeň tvoří dvě paralelně řazené aktivační linky, uspořádané v systému R AN D N (to znamená, že mechanicky předčištěné odpadní vody jsou společně s vratným kalem z regenerace přiváděny do mechanicky Strana 188 (celkem 228) míchané anaerobní nádrže, která vytváří podmínky pro zvýšené biologické odstraňování fosforu). Biologický stupeň je doplněn chemickým srážením fosforu. Tabulka 67: Kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) Dobudování nebo Název obce a místní části Stávající kanalizace Stávající ČOV vybudování nové Návrh nové ČOV kanalizace Ne, napojení na Branišov Ano, stav nevyhovuje Ne Ano kanalizaci města Č. Budějovice Ano, oddílná České Budějovice Ano Ano kanalizace Ne Dasný Ano Ne Ano Ano Hluboká nad Vltavou Ano, Ano, 2 ČOV Ano, oprava Ne Hluboká část obce u nádraží Ano Ano Ne Ne Ano, oprava a Hluboká místní část Bavorovice Ano Ne dobudování Ano Hluboká místní část Hroznějovice Ne, bezodtokové jímky Ne Ne Ne Hluboká místní část Jaroslavice Ne, bezodtokové jímky Ne Ne Ne Hluboká místní část Jeznice Ne, bezodtokové jímky Ne Ne Ne Hluboká místní část Kostelec Ne Ne Ano Ano Hluboká místní část Líšnice Ne, bezodtokové jímky Ne Ne Ne Zrušení ČOV a napojení Hluboká místní část Munice Ano Ano Ano, dobudování na kanalizaci Hluboká Hluboká místní část POněšice Ne Ne Ne Ne Hluboká místní část Purkarec Ano Ano Ano, dobudování Ne Horní Kněžeklady Ano, částečně Ne Ano Ano Horní Kněžeklady místní část Dolní Ano, částečně Ne Ano Kněžeklady Ne Horní Kněžeklady místní část Ne Ne Ano Ne Štipoklasy Ne, napojena na ČOV Hosín Ano Ne Č. Budějovice Ne Hosín – místní část Dobřejovice Ano Ano Ne Ne Hrdějovice Ano Ano Ne Ne Hrdějovice – místní část Opatovice Ano Ano Ne Ne Ne , napojena na Litvínovice Ano Ne ČOV Č. Budějovice Ne Litvínovice místní část Mokré Ano Ano Ne Ne Litvínovice místní část Šindlovy Ne, napojena na ČOV Ano Ne Č. Budějovice Dvory Ne Ano, společná s obcí Modrá Hůrka Ne Ne Ano Pořežánky Ano, společná s obcí Modrá Hůrka místní část Pořežánky Ne Ne Ano Modrá Hůrka Olešník Ano Ano Ne Ne Olešník – místní část Chlumec Ano Ne Ano, dobudování Ano Ne, septiky nebo Olešník–místní část Nová Ves Ano Ne Ne domovní ČOV Temelín–místní část Knín Ne Ne, septiky Ne Ne Temelín místní část Litoradlice Ano Ne Ne Ne Vlkov Ne Ne Ano Ano Zahájí Ano Ne Ano, dobudování Ano Strana 189 (celkem 228) Dobudování nebo Název obce a místní části Stávající kanalizace Stávající ČOV vybudování nové Návrh nové ČOV kanalizace Zliv Ano Ano Ne Ne Ne, septiky nebo Žimutice místní část Pořežany Ano Ne Ne domovní ČOV Ne, septiky nebo Žimutice místní část Třitim Ano Ne Ne domovní ČOV Ne, septiky nebo Žimutice místní část Tuchonice Ne Ne Ne domovní ČOV Strana 190 (celkem 228) Kartogram 44: Území s veřejnou kanalizací (alespoň částečnou) Strana 191 (celkem 228) Kartogram 45: Území se stávající ČOV Strana 192 (celkem 228) Zásobování elektrickou energií ÚVOD Analytická část ÚS Vltava se zabývá průzkumy a rozbory a analýzou současného stavu. Obsahuje výčet jednotlivých distribučních elektro energetických systémů, zdroje elektřiny a pokrytí území, kvalita a zabezpečenost dodávky elektřiny, ekonomika provozu a úspory. Dále pak vliv současného systému rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Území je zcela elektrifikováno. V současné době je v rozvodné síti VN částečná rezerva výkonu. VÝROBA A DISTRIBUCE ELEKTRICKÁ ENERGIE Jediným distributorem elektřiny v oblasti je v současné době E.ON a.s., která je také provozovatelem distribuční sítě VVN, VN, NN, transformoven VVN/VN a VN/VN, a distribučních trafostanic VN/NN. Hlavními napájecími body řešeného území jsou transformační stanice s rozvodnami TR 400/110 kV Dasný, z jižní strany TR110/22kV České Budějovice Západ, TR110/22kV České Budějovice Sever, TR 110/22 kV České Budějovice – Mladé, částečně již mimo řešené území TR Křtěnov, TR Mydlovary. V území se dále nachází TR 110 kV Hněvkovice sloužící k vyvedení výkonu z vodní elektrárny Hněvkovice. V blízkosti obce Nemanice je pak rozvodna TR110/27 kV ČD pro napájení železniční trakce. Obce jsou napojena z kmenových linek 22 kV. V severní a střední části lokality prochází stávající koridor distribučních vedení 400 a 110 kV. Na jihu do území zasahuje vedení 110kV. Tabulka 68: Zdroje elektrické energie – malé vodní elektrárny Název provozovatel výkon, instalovaný výkon MVE Hněvkovice ČEZ a.s. 2 x 4,8 MW MVE na Trilčově jezu v Českých Budějovicích Rožnově. Duropack Bupak Papírna s.r.o. 0,65 MW MVE na Jiráskově jezu v Českých Budějovicích AQUA Energie s.r.o. 0,76 MW Tabulka 69: Zdroje elektrické energie teplárny Název výkon/ inst. výkon Teplárna České Budějovice 66,2 MW SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE Největší koncentrace spotřeby je na území města Českých Budějovic. V území se nenachází žádná energeticky náročná zařízení. Spotřeba elektrické energie je v daném území poměrně nízká. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Využití obnovitelných zdrojů energie je v oblasti na nízké úrovni. Je zde velký potenciál především ve využití biomasy, bioplynu, zejména pak odpadního dřeva, slámy a sena. Vhodné jsou i podmínky k výstavbě větrných elektráren a MVE. V posledním období je velký zájem o budování fotovoltaických elektráren, jejich rozvoj je však limitován kapacitou přenosové a rozvodné sítě elektrické energie. ROZBOR A VYHODNOCENÍ Vývoj spotřeby elektrické energie nepředpokládá se radikální nárůst zatížení a odběru elektřiny. Na straně spotřeby je nutné uplatňovat dlouhodobá opatření, která lze specifikovat do oblastí: úsporné využívání elektřiny při vytápění budov, vyšší regulace, tepelná čerpadla, kombinace se slunečními kolektory, úsporné elektrospotřebiče v objektech vybavenosti i domácnostech, vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinnější technologické provozy, energeticky nenáročné technologie, účinnější prosazování zákona č. 406/2000Sb. o hospodaření energií apod.. Stávající rozvodné sítě VN pokrývají současné požadavky na elektrifikaci a elektrizaci území. V rozvodech VN je dostatečná kapacita pro pokrytí přirozeného nárůstu zatížení v území. Pro posílení sítí VN především města Č. Budějovice a blízkého okolí se vyčleňuje plocha pro výstavbu transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV České Budějovice Střed. Telekomunikace Telekomunikační sítě se zde nacházejí pouze v obydleném území, především v jižní části. Ve výkresu jsou zaneseny hlavní trasy dálkových a optických kabelů. Do výhledu se očekává kompletní digitalizace telekomunikační sítě, s možností vybudování informačních internetových center a dalšího využití v centrech turistického ruchu. Radiokomunikace Strana 193 (celkem 228) Radiokomunikační systémy a jejich radioreléové paprsky jsou zakresleny v mapovém podkladu. Do mapových podkladů jsou zakreslena radiokomunikační zařízení a směrové paprsky 1. a 2. řádu. a dále mobilní sítě GSM. V území se dnes nenacházejí lokality, kde je obtížné zachycení kvalitního signálu. Zásobování teplem a plynem Zjištění a vyhodnocení stavu Soustava CZT – České Budějovice Soustava centralizovaného zásobování teplem v Českých Budějovicích byla založena jako parní. V současné době prochází rekonstrukcí a v části města je již jako primární topné medium používána horká voda. Základním tepelným zdrojem soustavy je teplárna uvnitř města.Vyrobená pára je využívána pro turbiny v areálu a pro technologické odběry a vytápěcí systémy na území města. Jako paliva slouží uhlí a zemní plyn (2 + 2 kotle). Instalovaný výkon – 530 t/h Pára – 9,2 Mpa, 535°C Městská síť parovodů – 0,8 Mpa, 220°C – pokrývá značnou část území. V SZ části města jsou jednotlivé úseky postupně nahrazovány potrubím horkovodním – společně s potřebnými úpravami příslušných dalších prvků soustavy. Koncová část samostatného přivaděče „Máj“ DN 500 byla za hranicí zastavěného území vyřazena z provozu a její původní funkce je nahrazena v rámci principielní změny technického řešení. Vyřazené potrubí je demontováno pouze v některých částech. Pára určená pro technologické využití – středotlak 1,5 Mpa – se odebírá pouze na několika místech a je rozváděna odděleně souběžnou parní sítí menšího rozsahu. Předávací stanice. V současné době jsou dvě, a pod označením „centrální“ zajišťují provoz horkovodní části soustavy CZT. Jejich vstupním mediem je pára. Pro levý břeh Vltavy: CPS – 1 Pro pravý břeh: CPS – 2 Horkovody. Stávající síť horkovodů – 110/70°C – představuje pokrytí části soustavy CZT v oblasti sídlišť Čtyři Dvory. Ve stadiu příprav je HV trasa přes řeku Vltava u mostu na Strakonické ulici. Součástí grafické části územní studie je i záměr horkovodního přivaděče od JETE do Českých Budějovic. Koridor dle návrhu ZÚR Jihočeského kraje představuje možnost rozšíření a diverzifikace zdrojové části soustavy CZT v Českých Budějovicích. Sekundární část soustavy CZT. Do jednotlivých objektů je teplo dodáváno z parních i horkovodních výměníkových stanic různého provedení i technického stavu. Podobně rozmanitý je i stav lokálních teplovodních sítí. Špičkový parní zdroj soustavy CZT – Výtopna Vráto – se nachází na východním okraji města (za hranicí řešeného území). Palivem je uhlí a zčásti ZP. Instalovaný výkon je 90 t/h. Připravuje se posílení výstavbou dalšího kotle o výkonu 35 t/h, ve které bude spalována biomasa. Zdroj potom bude provozován v teplárenském režimu. Složiště popílku je umístěno na hranici ŘÚ. Kalové potrubí je k němu vedeno od základního zdroje Teplárny ČB, a to zčásti zastavěným územím. Provoz složiště bude v nejbližším období zcela ukončen (rekultivace), a přívodní potrubí bude demontováno. Soustava CZT – Zliv Téměř celé území sídla Zliv je zásobováno teplem z teplovodní sítě rozvětvené od šachty umístěné v blízkosti provozu Schiedel. Do ní je teplo přivedeno dálkovým teplovodem 90/70°C v třítrubkovém provedení, převážně nadzemním. Jako zdroj tepla slouží obnovená teplárna v Mydlovarech – bezprostředně za hranicí řešeného území. V současné době jsou instalovány dva plynové kotle společně s kogenerační jednotkou. Perspektivnost tohoto zdroje zvyšuje záměr nahradit v nejbližší době jeden z kotlů energoblokem na spalování biomasy. Ostatní tepelné zdroje Kromě uvedených soustav CZT jsou v území provozovány i tepelné zdroje o nižších výkonech, společné pro více odběratelů – převážně na zemní plyn. V malých kotelnách jsou individuálně využívána prakticky veškerá paliva. Teplo pro Ekopark Býšov Strana 194 (celkem 228) Pro zajištění technologických potřeb tepla připravovaného výrobního areálu Ekoparku v Býšově je počítáno s parovodem. Potrubí bude vyvedeno ze stávajícího areálu JETE v jeho jižní části a po křížení s komunikací II/105 bude vedeno v souběhu s dalšími sítěmi. Plynofikace v území Distribuční síť plynovodů pokrývá prakticky pouze jihozápad řešeného území. Pro velmi řídce obydlenou oblast středu a východu ŘÚ není s plynofikací počítáno ani do nejbližší budoucnosti. Ze stávající sítě vysokotlakých plynovodů je přes VTL regulační stanice zajištěno zásobování sídel Olešník, Zahájí, Zliv, Hluboká nad Vltavou, Hluboká – Zámostí, Bavorovice, České Vrbné, Hosín, Hrdějovice, České Budějovice a Haklovy Dvory. Místní rozvody plynu jsou v provedení středotlakém, ve městě České Budějovice částečně i v provedení nízkotlakém. Ve výrazně převažující části Zlivi, která je pokryta teplovodní sítí, plynovody založeny nejsou. Stanice katodové ochrany V blízkosti statku Vondrov se nacházejí zařízení stanice katodové ochrany. Zajišťují aktivní protikorozní ochranu VTL plynovodu. Nejrozměrnějšími součástmi SKO jsou v daném případě dvě ocelové anody, uložené pod úrovní terénu. Nadřazená soustava plynovodů Vedení tří souběžných potrubí VVTL soustavy tranzitního plynovodu prochází severním cípem řešeného území v trase Zvěrkovice – Třitim – Dolní Kněžeklady. Bezpečnostní pásmo je 200 m od krajních potrubí. Předpokládaný rozvoj VTL sítě Do řešeného území zasahuje část předpokládaného propojovacího úseku vysokotlakého plynovodu Ševětín – Chotýčany – Hosín. Dosud neupřesněný návrh trasy je v grafické části vyznačen v souladu s návrhem ZÚR Jihočeského kraje. Záměr prodloužení STL plynovodu Ze stávajícího přívodu středotlakého plynovodu k areálu JETE má být vyvedeno pokračování jižním směrem ke Knínu pro zajištění potřeb v připravovaném výrobním areálu Býšov. Rozvoj plynofikace Pro další řešení se nabízí relativně dostupná možnost plynofikace včetně způsobu jejího provedení pro sídla Dasný, Branišov a Munice. Strana 195 (celkem 228) Kartogram 46: Plynofikace řešeného území Strana 196 (celkem 228) Kartogram 47: Zásobování teplem v území – plošná teplofikace (centrální zásobování teplem) Strana 197 (celkem 228) Odpadové hospodářství Usměrňování vývoje odpadového hospodářství v regionu v souladu s cíli státní ekologické politiky zajišťují orgány veřejné správy. Jejich pravomoci a povinnosti jsou vymezeny platnými právními předpisy. V souvislosti s novým zákonem o odpadech náleží významné kompetence ve výkonu státní správy v odpadovém hospodářství orgánu kraje. Především uděluje souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, který může vázat na podmínky, uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů, ukládá rozhodnutím původci povinnost zaplatit poplatek za uložení odpadů na skládku, stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu a v neposlední řadě kontroluje dodržování ustanovení právních předpisů obcemi, právnickými a fyzickými osobami oprávněnými k podnikání. Tabulka 70: Kapacita provozovaných skládek odpadů v okrese České Budějovice Okres Skupina Počet Celková Volná kapacita Množství Předpokl. skládek kapacita (tis.m3) odpadu životnost (tis.m3) (tis. t/rok) (roky) České Budějovice II 2 527 401 42 10 III 6 1594 1110 82 14 V řešeném území jsou evidovány dvě řízené skládky • Podnik místního hospodářství Hluboká nad Vltavou, skládka Munice, k.ú. Munice, kapacita 65 000 m 3, volná kapacita 5000 m 3 • OK PROJEKT s.r.o., skládka Řídká Blana, k.ú. Zahájí, projektovaná kapacita 237 000 m 3, volná kapacita 0 Zároveň obce organizují třídění PDO přímo na svém území. Tříděný odpad je ukládám do kontejnerů a odvážen pověřenou firmou. Nakládání s nebezpečnými odpady obce zajišťují převážně dvakrát ročně svozem pověřenou firmou, která je oprávněnou osobou pro nakládání s nebezpečnými odpady. S ostatními odpady je v řešeném území nakládáno dle příslušných platných právních předpisů. Zařízení pro recyklaci a jinou úpravu odpadů se soustřeďují na zpracování dřevního odpadu a sběrového papíru, stavebního odpadu (včetně mobilního zpracování), odpadových plastů a biodegradaci znečištěných zemin. V řešeném území jsou identiifkovány tzv. staré zátěže území, na nejvýznamnější z nich probíhá projekt „Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště sestává ze dvou staveb: • Likvidace chemické úpravny – kontaminované objekty a plochy • Sanace a rekultivace odkaliště Sanační práce probíhají od roku 1986 a nejdále pokročily práce na odkalištích KI a KIII. Cílem sanace je tedy začlenění zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti, omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let 0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6 0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m. Konečná biologická rekultivace odkališť se předpokládá jako travní se skupinovou výsadbou mělce kořenících dřevin s ponechanou spojenou akumulační nádrží drenážních vod a odkalištích vod. Konečné využití území je uvažováno jako možný prvek ÚSES umožňující nerušený rozvoj společenstva. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 8 miliónů tun či 7 miliónu m3, což při plánované ročním uložení 200 tisíc tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let. Zásadním problémem je dostupnost sanačních materiálů a podle obcí v okolí odkališť i doprava po stávajících silnicích III. tříd, které vedou obcemi a mají nevyhovující parametry. Návrhy přeložek jsou zahrnuty do územních plánů obcí. Sanace odkališť souvisí i se sanací odkaliště popílků Triangl bývalé elektrárny Mydlovary. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let. Další významná stará zátěž Skládka Švábův Hrádek vznikla přibližně ve druhé polovině minulého století v místě, kde se povrchově těžil jíl. Do roku 1993 se do bývalého zemníku ukládal směsný komunální odpad, chyběly však záznamy a nebyl doložen ani začátek skladování. Podle průzkumů zde byl uložen i nebezpečný odpad, jeho zastoupení v celkovém objemu odpadu však nebylo možné zjistit. Úprava skládky, která byla nejstarší a největší v regionu, si vyžádala téměř 28 milionů korun. Investorem bylo statutární město, jemuž více než 16 miliony korun přispěl Státní fond životního prostředí. Šestnáctihektarový rekultivovaný areál nyní musí být deset let pod pravidelnou kontrolou. Pracovníci dodavatele stavby, společnosti QUAIL, během 12 měsíců přemístili, dopravili nebo následně upravili více než 140.000 metrů krychlových materiálu. Jen 21.000 metrů krychlových tvoří horní vrstva zeminy, na níž může růst tráva a dřeviny. Součástí stavby jsou i 1,5 kilometru dlouhé drenáže pro jímání a odvod kontaminovaných průsakových vod a systém pro zachycení unikajícího metanu. Strana 198 (celkem 228) Tabulka 71: Staré zátěže v řešeném území ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 2478001 4 nízké 3 lokální E.ON Energie, a.s. Dasný 18975002 5 žádné Řídká Blana II 1 2191009 3 střední 3 lokální Suchomel 4553001 4 nízké 3 lokální Žákův lom 2621001 5 žádné E.ON Energie, a.s. Výtopna 2191004 3 střední 3 lokální MOTOCO, a.s. 2191010 4 nízké 4 bodové Sběrna České Budějovice 2191012 4 nízké 4 bodové E.ON ČR a.s Vulkán 2191003 4 nízké 3 lokální Motor Jikov,skládka Suchomel 18975004 3 střední 4 bodové Řídká Blana II 3 2191002 4 nízké 4 bodové Motor Jikov, tlaková slévárna 18975001 4 nízké 3 lokální Řídká Blana I 18975003 3 střední 4 bodové Řídká Blana II 2 3960001 3 střední 3 lokální Zíkův lom 2621002 3 střední 3 lokální E.ON Trend s.r.o., Triangl 2191011 4 nízké 3 lokální Benzina s.r.o. ČSPHM Č.Budějovice 2191008 2 vysoké 2 regionální Švábův Hrádek 2621003 3 střední 3 lokální E.ON Energie, a.s. Mydlovary 26210042 2 vysoké 2 regionální DIAMO sp MAPE odkaliště KIVD Tabulka 72: Nejvýznamnější staré zátěže v řešeném území Lokalita Nabyvatel Sanace Priorita Okres Mydlovary Triangl, odkaliště Jihočeská energetika, a.s. ne 8,4 ČB České Budějovice, závod 03 Motor Jikov, a.s. ano 4,8 ČB Švábův Hrádek, skládka TSM ČB, a.s. ano 3,35 ČB A.4. Limity využití území Limity využití území vyplývající ze zákona a správních rozhodnutí, u kterých je možno v podrobnosti řešení ÚS Vltava zaznamenat územní průmět, jsou zobrazeny ve výkrese limitů využití území. Ostatní limity využití území jsou zaznamenány v kartogramech nebo jsou součástí textové části. A.4.1. Horninové prostředí a geologie Dobývací prostor, Chráněná ložisková území, Bloky zásob výhradních ložisek (nerostné bohatství), Plochy prognózních zdrojů nerostných surovin, Poddolované území, Sesuvy aktivní. A.4.2. Vodní režim v krajině OP vodního zdroje II. a III. stupně – 2 podklady, OP vodní nádrže II. a III. stupně, vodní zdroje, záplavové území, Ochranný prostor vodní nádrže Orlík (kóta 353,60 m.n.m.). A.4.3. Ochrana přírody a krajiny Maloplošně zvláště chráněná území (přírodní rezervace, přírodní památka), Velkoplošná chráněná území (Přírodní park), Strana 199 (celkem 228) NATURA 2000 ptačí oblasti, NATURA 2000 evropsky významná lokalita, Vymezení ÚSES (Nadregionální biocentrum, Regionální biocentra, Nadregionální biokoridory, Regionální biokoridory, Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru). A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy Lesy (včetně vzdálenosti 50 m od okraje lesa), Lesy ochranné, Lesy zvláštního určení, Zemědělské půdy s I.a II. třídou ochrany. A.4.5. Hygiena životního prostředí Nadlimitní hluk, Ochranná pásma chovů živočišné výroby. A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura Železniční dráhy (včetně ochranného pásma 2 x 60 m od osy), Silnice I. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 50 m od osy), Silnice II. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy), Silnice III. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy), Místní komunikace (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy). A.4.7. Veřejná technická infrastruktura A.4.7.1. Zásobování elektrickou energií Vedení ZVN 400 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče), Vedení VVN 220 kV (včetně ochranného pásma 15 m od krajního vodiče), Vedení VVN 110 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče), Vedení VN 22 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče), Rozvodny včetně ochranného pásma. A.4.7.2. Spoje a telekomunikace Radioreléové trasy včetně ochranných pásem, Dálkové optické kabely včetně ochranných pásem, Dálkové metalické kabely včetně ochranného pásma, Radiokomunikační objekt vč. ochranného pásma a vysílač vč. ochranného pásma. A.4.7.3. Vodohospodářské stavby Dálkové vodovodní řady včetně ochranného pásma, Vodojemy, úpravny vod, čerpací stanice, včetně ochranného pásma, Centrální čistírny odpadních vod včetně ochranného pásma. A.4.7.4. Zásobování teplem a plynem Transitní VTL plynovod DN 800 + DN 1000 + DN 1400 (včetně ochranného pásma 2 x 4 m a včetně bezpečnostního pásma 200 m od krajního potrubí), VTL plynovody (včetně ochranného pásma 2 x 4 m a bezpečnostního pásma 2 x 15 m do DN 100, 2 x 20 m do DN 250, 2 x 40 m nad DN 250), Dálkový horkovod včetně ochranného pásma. A.4.7.5. Produktovody Dálkový produktovod (včetně zabezpečovacího pásma 2 x 3 – 5 m a ochranného pásma 2 x 300 m od okraje potrubí). Strana 200 (celkem 228) A.4.8. Ochrana kulturních hodnot Městské památkové rezervace, Vesnické památkové zóny, Národní kulturní památky, Nemovité kulturní památky, Ochranná pásma nemovitých kulturních památek, Archeologické zóny. A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů Území zvláštních zájmů – objekty a areály vojska a obrany státu, Ochranná pásma zařízení sloužících k zabezpečení obrany státu, Ochranné pásmo JETE, vnitřní zóna havarijního plánování (ZHP) – 5 km, vnější ZHP – 13 km Stavební uzávěra u Hněvkovické nádrže vymezená kótou 374.60 m.n.m. Strana 201 (celkem 228) B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B.1. SWOT analýza Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím SWOT analýzy v tématickém členění na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, ZPF a PUPFL, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Silné stránky Slabé stránky řešené území leží převážně v geologicky stabilním nutnost následné rekultivace vytěžených ložisek. prostředí, nejsou zde zaznamenána území náchylná menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin k sesuvům v řešeném území je těžené ložisko žáruvzdorných jílů Příležitosti Hrozby v řešeném území jsou prognózní zdroje nerostných při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu surovin (stavební kámen, pórovinové jíly) základních stavebních surovin při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a PUPFL a zhoršení rekreační atraktivity území. malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek VODNÍ REŽIM Silné stránky Slabé stránky síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro vysoký podíl orné půdy v území rekreaci kvalita vody v některých rybnících existence vodního díla Hněvkovice (vyrovnává záplavová území vodních toků zasahují do zastavěný rozkolísanost přirozeného odtoku, zásoba vody, zastavitelných území protipovodňový efekt pod nádrží, rekreace) existující bariéry migrace ryb ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma na toku s odběrem pro vodárenské účely – Malše), nádrž Hněvkovice leží ve III. ochranném pásmu vodárenského odběru z Vltavy v Praze Podolí. Příležitosti Hrozby zvýšení retenční schopnosti krajiny budováním vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému protipovodňových opatření snížení retenční schopnosti krajiny zlepšení odtokových poměrů trvalou péčí o koryta a kontaminace spodních vod průsakem ze starých zátěží břehy toků v řešeném území zlepšení kvality vody ve vodních tocích, budováním ohrožení silně urbanizovaných území povodněmi kanalizací a ČOV v sídlech (zejména u největších zvyšující se eutrofizace vodní nádrže Hněvkovice, a znečišťovatelů) s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“) nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající znečištění vodních ploch a toků HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Silné stránky Slabé stránky kromě území města České Budějovice, málo imisně špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence zatížených území z hlediska většiny hlavních škodlivin ČOV u některých sídel v ovzduší (žádné zvláště velké zdroje znečišťování staré zátěže v území – odkaliště DIAMO, skládky ovzduší, málo velkých zdrojů) komunálního odpadu, stará zátěže po průmyslových činnostech průtahy frekventovaných silničních tahů obcemi Příležitosti Hrozby Strana 202 (celkem 228) vybudování kanalizace a ČOV a zajištění kvalitního zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy čištění odpadních vod zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy využívání technologií s nízkou produkcí emisí při riziko zahušťování rekreačních ploch obnově zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, vysoce zvyšování koncentrací imisí a emisí při přechodu účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace) na vytápěním domácností pevnými palivy v souvislosti využití fotovoltaických panelů pro výrobu el. energie s rostoucími cenami plynu a el. energie využití místních zdrojů (dřevo, biomasa) pomalý postup sanací starých ekologických zátěží maximální míra třídění při likvidaci odpadů, možnost riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, biologicky rozložitelný odpad likvidovat v místě působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice (kompostování) radionuklidy u starých zátěží odkališť DIAMO OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Silné stránky Slabé stránky množství chráněných území přírody (přírodní památky, vysoký podíl zemědělské půdy v území a velké ucelené přírodní rezervace) lány orné půdy ochrana rozsáhlého území formou území soustavy nerovnoměrně zachované přírodní či přírodě blízké Natura 2000 (EVL Vrbenské rybníky, EVL a PO ekosystémy v krajině Hlubocké obory) necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny a velké udržovaná kulturní krajina, včetně komponovaných plošné nároky na zábory ZPF krajinářských parků silné rekreační zatížení vysoká lesnatost v území v oblasti hlubockých obor dosud není dopracován lokální ÚSES významné dochované přírodní plochy (lesní porosty nejsou dostatečně realizovány návrhy opatření uvedené s přírodě blízkou dřevinnou skladbou) v plánech a generelech ÚSES dochované čitelné znaky kulturní krajiny (zachovalé pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav kulturní a technické památky v krajině) existující bariéry migrace ryb a velkých savců výskyt a existence některých vzácných druhů živočichů a rostlin, zejména druhů vázaných na vodní plochy hustá síť nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů Příležitosti Hrozby realizací opatření v rámci ÚSES se zlepší ekologická necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje stabilita a estetika krajiny zastavitelných ploch zachování vysoké druhové rozmanitosti nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany využití chráněných území k posílení přírodních přírody charakteru krajiny urbanizace území v blízkosti přírodně cenných a navýšení podílu nelesní zeleně na neprodukčních chráněných ploch plochách (tvorba remízků, mezí) urbanizace říční nivy specifikace návštěvních míst a určení významných cílů, necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, osvěta a usměrnění pohybu návštěvníků s ohledem na železnice, větrné a solární elektrárny apod.) významné přírodní památky a přírodní atraktivity území další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení zakládání nových prvků krajinné infrastruktury (meze, volné migrace druhů suché poldry, dřevinné linie podél nově budované a snížení estetické hodnoty krajiny obnovované sítě polních cest) – interakční prvky ve zvyšování rekreační zátěže ve vztahu k cenným smyslu ÚSES krajinným segmentům revitalizace a renaturalizace napřímených vodních toků, likvidace přírodních biotopů při urbanizaci území a při zatravňování údolních niv intenzivním hospodaření v území repatriace původních druhů nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli zachování vysoké druhové rozmanitosti v dosud málo neřízenému a nesystémovému rozvoji urbanizovaného dotčených krajinných segmentech území (urban sprawl, nová sídla, kontroversní projekty) možnost prosazování opatření ochrany přírody v rámci vyhlášených EVL soustavy NATURA 2000 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) Silné stránky Slabé stránky ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF ZEMĚDĚLSTVÍ, ZP zemědělství tvoří součást poměrně vyspělého sociálně vysoký podíl orné půdy v území kulturního prostředí, velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez zkušenosti s velkovýrobními technologiemi a postupy přirozených prvků krajiny zabraňující erozi hospodaření, nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a Strana 203 (celkem 228) postupný přechod na extenzivní formy hospodaření zpracovatelského průmyslu velký podíl půd s I.a II. třídou ochrany v území nedostatečná koordinace činností a aktivit mezi LESNICTVÍ, PUPFL jednotlivými podnikateli v zemědělství, nedostatečná atraktivní krajina – harmonické zastoupení ploch lesů a koordinace rozvojových programů pro venkov volných ploch přebytky základních komodit bez odpovídajícího ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu marketingu a zajištění odbytu, lesních porostů v erozně ohrožených krajinných nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a segmentech v blízkosti vodních toků omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky významná vodohospodářská a půdoochranná funkce pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav lesů LESNICTVÍ, PUPFL relativně vysoká lesnatost území zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních lesní porosty na části území výrazně plnící toků) mimoprodukční funkce (lesy v hlubockých oborách) nízký až průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů, turisticky atraktivní lesní porosty (měkká turistika) poměrně vysoké zastoupení smrkových monokultur, dřevo jako obnovitelný zdroj paliva vysoké stavy zvěře negativně ovlivňující přirozenou lesy jako zázemí pro myslivost skladbu lesa neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké zastoupení smrku a borovice nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů škody zvěří na lesních porostech Příležitosti Hrozby ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF dosáhnout dostatečné úrovně znalostí u pracovníků nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, managementu a marketingu, a vědomí potřeby trvale může způsobit útlum v zemědělské výrobě udržitelného rozvoje venkova, v důsledku toho možné rozšiřování ploch neobdělávané předpokládaného rozvoje turistického a cestovního (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní ruchu využít pro rozvoj agroturistiky a rodinných farem krajiny sílící poptávka evropského trhu po zemědělských pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním „bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném prostředí sektoru, projevující se ve ztížených možnostech zvýšení podílu ekologického zemědělství, rozvoj uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a mimoprodukčních funkcí zemědělství a tvorby krajiny v klesajícím agrárním vývozu rozšíření spektra činností zemědělců (údržba kulturní zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí krajiny, produkce biopotravin, agroturistika) a podpora a energetických plodin) uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených zvyšováním podílu TTP zabránit splachům ornice do v ÚPD vodotečí vzrůstající eroze LESNICTVÍ, PUPFL LESNICTVÍ, PUPFL kontrolovaný chov vysoké zvěře (obory) poškozování těžkou technickou (nahodilá a úmyslná ovlivnění skladby lesa při obnovních těžbách směrem obnovní těžba, vyklizování a přibližování polomové k vyššímu zastoupení listnatých dřevin a jedle dle hmoty na neúnosných stanovištích) přirozené dřevinné skladby tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost podpora přirozené obnovy lesních porostů rozpouštěním a vymýváním vápníku a hořčíku, (navyšováním podílu listnatých dřevin) při obnovních neprovádění vápnění půdy) těžbách, zanedbání a devastace vybudovaných melioračních staveb (zamokření a následné ohrožení statické stability lesních porostů) velmi vysoké početní stavy volně žijící vysoké zvěře polomy a následné kůrovcové kalamity neúměrně vysoký tlak na hospodářské využívání lesních ploch a pro účely zatraktivnění území pro cestovní ruch zábory pozemků v ochranném pásmu lesa zábory lesních pozemků pro zástavbu zhoršování porostní skladby šíření škůdců v smrkových monokulturách polomy a následné kůrovcové kalamity VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silné stránky Slabé stránky VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ dostatek zdrojů pitné vody pro současnou potřebu velká zranitelnost zdrojů podzemních a povrchových Strana 204 (celkem 228) možnost napojení na dálkové vodovodní řady JVS JČ, vod (znečištění), nedostatečná zabezpečenost zdrojů které se v řešeném území nacházejí proti ohrožení třetí osobou výstavba nových vodovodů a úpraven vody, ČOV a různá kvalita a stáří existujících kanalizačních a kanalizace – zlepšení životních podmínek obyvatel a vodovodních řadů podmínek pro rozvoj dané lokality výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké ENERGETIKA finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt celé území je plně elektrifikováno, nenachází se sídlo, ze svých rozpočtů které by nebylo elektrifikováno stále nedostatečná likvidace splašků v části území, největší zdroj elektrické energie JETE je na hranici nenapojení izolovaných enkláv, chatových osad, kempů řešeného území na kanalizaci a ČOV různá kvalita a stáří existujících elektrická zařízení dnes mají dostatečnou kapacitu kanalizačních a vodovodních řadů, část sídel je bez velké tepelné zdroje se nacházejí pouze na okrajích ČOV řešeného území, nezhoršují tudíž výrazně emise a imise v mnoha případech jsou lokality vhodné pro sportovní v řešeném území využití a rekreaci nedostatečně zabezpečeny z hlediska DOPRAVA zásobování pitnou vodou a nemají vybudovanou ČOV příznivá poloha vůči významným sídelním aglomeracím ani kanalizaci střední Evropy ENERGETIKA dobrá úroveň územní přípravy výstavby dálnice D3, IV. V případě velkých urbanizovaných ploch bude potřeba TŽK, silnice I/20 a splavnění Vltavy vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční poměrně stabilizovaná síť silnic I., II. a III. třídy, která v trafostanice podstatě odpovídá současné struktuře osídlení nízký potenciál odběrů plynu a s tím související poměrně konzistentní vývoj návrhů na síti silnic I. a II. investiční návratnost neúnosná pro obce třídy možnost spalování nevhodných materiálů v malých absence přísných požadavků na ochranu přírody a zdrojích na pevná paliva krajiny (NP, CHKO) celkový útlum zájmu o plyn v železniční dopravě poměrně příznivé hodnoty rezervy ve využití tepla z JETE podélných sklonů železničních tratí DOPRAVA vodní doprava: vodorovná niveleta vodní plochy (na zastaralé technické vybavení železničních tratí větší části řešeného území), stavební příprava propustí (zabezpečovací zařízení, lokomotivní a vozový park) na vodních dílech negativní vliv emisí a hluku z automobilové dopravy na cykloturistika: turisticky atraktivní kraj i krajina, poměrně zdraví lidí a životní prostředí příznivá konfigurace terénu pro cyklisty cykloturistika:velmi malý podíl samostatných stezek pro pěší a cyklisty (zejména ve městě České Budějovice) špatná dopravní situace ve městě České Budějovice, které centrem celostátního a krajského významu špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad, problémy s údržbou, pomalé zkvalitňování parametrů problematická dopravní obslužnost některých obcí (zejména v sobotu a v neděli) sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy v požadavcích na dopravní obslužnost nedostatek parkovišť a parkovacích stání zejména ve městě České Budějovice nízká úroveň nabídky pravidelné lodní dopravy zastaralý technický stav zařízení a objektů na letišti České Budějovice Příležitosti Hrozby VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ podmínění povolování nových investic (bydlení, cestovní v případě nenalezení finančních zdrojů pro výstavbu ruch) vyřešením zásobování pitnou vodou, plynofikace, vodovodů, kanalizací a ČOV hrozí další zhoršování likvidace odpadů a splaškových vod (např. stavu v oblasti čistoty vod prostřednictvím územně plánovacích smluv) ENERGETIKA stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné překotný rozvoj fotovoltaiky, může vést k záborům ZPF splaškové vody, a nepříznivému estetickému působení v krajině centrální způsob čištění odpadních vod, zhoršení kvality ovzduší při zvyšování podílu spalování odkanalizování rozptýlené zástavby řešit pomocí jímek nekvalitních pevných paliv, tedy nejen uhlí na vyvážení, základní podmínkou je dokonalá přerůstání sníženého zájmu o zemní plyn do obav nepropustnost a vyvážení obsahu pouze na ČOV z nejistoty zásobování (závislost na plynu z Ruska) schopné tyto vody zpracovat. DOPRAVA ENERGETIKA zpřísnění požadavků na ochranu přírody a krajiny Strana 205 (celkem 228) podpora využití obnovitelných zdrojů energie v území nezájem provozovatelů vodní dopravy zapojit se do snižování energetické spotřeby objektů (zateplení, integrovaného dopravního systému s vysokou kvalitou pasivní domy, rekuperace apod.) nabídky jízdních řádů možnost synergického působení zpracovávání biomasy legislativní úprava pro provozování přívozů pro vytápění a zaměstnanosti v oblasti uvolnění podmínek pro provoz motorových člunů využití velké rezervy zbytkového tepla v JETE rozšíření zemního plynu alespoň v části území zlepšení komunikace mezi obcemi při přípravě energetických sítí, respektive dílčích koncepcí DOPRAVA letiště České Budějovice vytvářející v cílovém stavu podmínky pro dostupnost regionu z celého světa a tím zpřístupnění pro náročnou a bohatou klientelu využití vhodné polohy veřejného logistického centra uvažovaného v Hrdějovicích a jeho napojení na silniční, železniční a lodní dopravu vybudování dálnice D3, IV.TŽK a zlepšení parametrů silnice I/20 vytváření podmínek a budování infrastruktury umožňující preferenci ekologicky příznivých druhů osobní dopravy (železniční, vodní, pěší, cyklistická, apod.) zlepšení technického stavu a značení cyklistických tras zkvalitnění nabídky železnice v osobní dopravě ve vztahu k požadavkům turistického ruchu větší využití kapacity železniční dopravy v nákladní přepravě tarifní integrace v osobní – vytvoření integrovaného dopravního systému (včetně vodní dopravy, případně i přívozů) legislativní úprava vodní dopravy BYDLENÍ Silné stránky Slabé stránky velká nabídka ploch pro bydlení v ÚPD obcí obce nedisponují volnými pozemky pro rozvojové plochy zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení) ze bydlení strany bohatých občanů ČR velká náročnost zainvestování stavebních pozemků velký rekreační potenciál oblasti a dobrá dopravní nízká úroveň technické infrastruktury, zejména dostupnost v menších obcích nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb ve vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a jejich necitlivé usazení do terénu předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých obcích vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení Příležitosti Hrozby zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých států hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o EU (v souvislosti s jevy jako je stárnutí populace, rozvoj ploch pro bydlení migrace, hospodářské recese, důsledky změny klimatu, tlak investorů do neobvyklých trendů nového bydlení obavy se zvýšení hladiny oceánů v Holandsku apod.) v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) bez rozvoj technické a občanské vybavenosti vazby na zastavěné území, ve volné krajině stabilizace počtu obyvatel zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě pro rozvoj bydlení zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území spekulativní nákupy pozemků velké zábory ZPF Strana 206 (celkem 228) REKREACE Silné stránky Slabé stránky neregionální oblast turistického ruchu v oblasti Českých stále se zhoršující kvalita vody v rybnících i Budějovic a Hluboké nad Vltavou Hněvkovické nádrži v letním období odrazuje dobrá dostupnost území z hlavního města Prahy i návštěvníky od rekreace u vody z okolních regionů, díky rozvinuté silniční síti velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků atraktivita lodní dopravy řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního rozvíjející se formy ekologických a měkkých forem bydlení turistiky (cykloturistika, hipoturistika) chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné velké množství nemovitých kulturních památek a příliš rozšiřovat ani zahušťovat atraktivit v území zvyšuje atraktivitu území pro rozvoj většina cyklotras je vedena po asfaltových silnicích a turistického a cestovního ruchu místních komunikacích, chybí singletracky a trasy velké množství ubytovacích a stravovacích kapacit v terénu velká variabilita ubytovacích zařízení dokáže oslovit chybí propojení levého a pravého břehu Hněvkovické různé cílové skupiny návštěvníků nádrže v území jsou oblasti s celosezónním rekreačním využitím v území jsou kongresová zařízení cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů EU Příležitosti Hrozby rozvoj vybavenosti, zařízení aktivit a služeb umožňující tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v celosezónní rekreační využití nebo alespoň prodloužení nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační sezóny rekreační bydlení ve formě satelitů) zkvalitnění čištění odpadních vod a vytvořit tak zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení podmínky pro zkvalitnění čistoty vody v Hněvkovické atraktivity území v nádrži a rybnících omezení investic do nových zařízení a objektů rozvoj rekreačních zařízení neřešit plošným cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize rozšiřováním, ale zkvalitněním jejich vybavenosti a příliš velké zatížení vodní hladiny a problémy plynoucí doplňkových programů, nabídek a aktivit z regulace počtu a provozu plavidel uvažované využití Vltavské vodní cesty pro rekreační nedostatečná spolupráce mezi veřejným a soukromým plavbu, je podporováno JČ krajem a přinese další rozvoj sektorem v cestovním ruchu cestovního ruchu málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a rozvoj lázeňství a wellnes zařízení sociální infrastruktury rozvoj agroturistiky s orientací na rozvoj hipoturistiky a produkci biopotravin rozvoj nových sportovních aktivit (outdoor, indoor) zkvalitnit propagaci a marketing v oblasti turistického a cestovního ruchu prosadit další cyklotrasy, singletracky vedené v terénu jako alternativu k „asfaltovým“ cyklotrasám obnovení propojení levého a pravého břehu Hněvkovické nádrže ve formě přívozu, jako vhodného doplnění sítě cyklotras a turistických tras podporovat další rozvoj kongresové turistiky využít potenciál území mimo hlavní rekreační oblasti pro rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí odstranit negativní jevy v území související se starými zátěžemi v území SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Silné stránky Slabé stránky přirozený přírůstek obyvatelstva v řešeném území nutnost dojížďky z prací, vzděláním a veřejnou poměrně rozvinutá činnost spolků a organizací v území vybaveností z malých obcí velmi rozvinutý systém školství a veřejné vybavenosti nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých v městě České Budějovice obcích kvalitní životní prostředí zastaralý stavebně technický stav některých pobytových nízká úroveň kriminality v rámci ČR zařízení sociálních služeb Strana 207 (celkem 228) velký počet nemovitých a kulturních památek a s tím v současnosti netransformovaná síť sociálních služeb související atraktivita a návštěvnost území z hlediska místní, časové a ekonomické dostupnosti nedostatek veřejných prostranství v nově vznikajících satelitních sídlištích a rozsáhlých zónách bydlení Příležitosti Hrozby rozvoj vysokých škol a jejich vazba na vznikající vlivem trendům vývoje věkové struktury obyvatelstva vědecko technické parky hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou zkrácení časů dojížďky za prací a vyšší občanskou chybět domy s pečovatelskou službou) vybaveností díky investicím do dopravní infrastruktury nevyhovující systém financování sociálních služeb a aktivní politika zaměstnanosti, vznik nových pracovních nedostatečné využívání vícezdrojového financování příležitostí nedostatečná kapacita odborných i praktických lékařů potlačení negativních sociálních jevů formou dalšího při zajištění ambulantně poskytované zdravotní péče rozvoje volnočasových aktivit jako prevence sociálních nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva problémů v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a zvyšování kvality v poskytování sociálních služeb nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími pomocí standardů kvality náklady na zdravotní a sociální služby vytvoření podmínek pro prohlubování a zvyšování problematické udržení základního školství, zejména odbornosti pracovníků v sociálních službách v menších obcích efektivnější poskytování kvalitní zdravotní péče; pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury rozvoj a aplikace výzkumu a vývoje ve zdravotnictví a obyvatelstva a odliv venkovského obyvatelstva do měst v sociální oblasti problematická sociální integrace některých zahraničních rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky pracovníků evropského trhu práce využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách pro rozvoj občanské vybavenosti HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Silné stránky Slabé stránky velké a ekonomicky stabilní subjekty v řešeném území neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN T dlouhodobě stabilní ekonomický růst dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4 rozvíjející se malé a střední podnikání nedostatečná podpora přílivu investic a omezená vedoucí pozice jihočeského rybníkářství v rámci disponibilita pracovní síly pro investice většího rozsahu republiky nedostatek nových technologických zařízení pro dobrá poloha z hlediska dopravní dostupnosti přednostní materiálové a energetické využívání či Tradice, odbornost a vysoký potenciál Jihočeské odstraňování komunálních odpadů univerzity a ústavů AV ČR v oblasti ekologie, v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní biologických a biomedicínských oborů, trvale příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol udržitelného rozvoje a zemědělství nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly příliv špičkových technologií a know how špatná vybavenost některých zařízení hromadné potenciál biomasy a obnovitelných zdrojů pro rekreace, zejména kempů a tábořišť energetické využití brownfields – nevyužité a stavebně chátrající výrobní nabídka levné pracovní síla kompenzující zvýšené areály a areály vojska (kasárna Čtyři Dvory, Haškova náklady na dopravu surovin a zboží kasárna, některé zemědělské areály) rozvinuté odvětví cestovního a turistického ruchu Příležitosti Hrozby otevření pracovního trhu zahraniční pracovní síle přílišná orientace na automobilový průmysl může dlouhodobě stabilní ekonomický růst; rozvíjející se malé v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví a střední podnikání pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním přítomnost Jihočeské univerzity, Vysoké školy technické sektoru, projevující se ve ztížených možnostech a ekonomické, Fakulty managementu VŠE a uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a soukromých vysokých škol v klesajícím agrárním vývozu podpora a posilování reflexe a přizpůsobivosti studijních sílící konkurence mezi regiony programů SŠ a VŠ na poptávku podnikatelského pomalý postup modernizace IV. tranzitního železničního sektoru koridoru v úseku Praha – České Budějovice a rozvoj technologicky náročnějších výrob a diverzifikace nedořešení kvalitativních parametrů úseku tratě České ekonomických činností; Budějovice – Linz Vznik mezinárodně konkurenceschopných výzkumných problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na center (center excelence) na území kraje jako základu rozvoj kraje a obcí pro další rozvoj výzkumu a inovací v regionu nedostatečně atraktivní podnikatelské prostředí Strana 208 (celkem 228) rozvíjející se vědeckotechnické parky ovlivněné komplikovanou a nepřehlednou legislativou vytvoření funkčních systémových vazeb veřejných vzdělávacích a výzkumných institucí a podnikatelského sektoru pro využití výsledků výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi; v blízkosti řešeného území je letiště České Budějovice, které má ambice stát se letištěm s mezinárodním provozem, včetně logistického centra s předpokládaným rozvojem cestovního a turistického ruchu se předpokládá i vznik nových pracovních míst v tomto odvětví zlepšení struktury veřejné vybavenosti dosáhnout prodloužení turistické sezóny využití vhodné polohy veřejného logistického centra uvažovaného v Hrdějovicích a jeho napojení na silniční, železniční a lodní dopravu využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách pro hospodářský rozvoj B.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Územní podmínky pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jsou tři hlavní pilíře trvale udržitelného rozvoje území. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Péče o životní prostředí se tak stává nedílnou součástí trvale udržitelného rozvoje, zaměřuje se více na příčiny ekologických problémů než na jejich příznaky a důsledky. Interpretace pojmu trvalé udržitelnosti není jednoznačná. V tzv. slabé udržitelnosti se předpokládá, že přírodní potenciál lze do jisté míry nahradit lidským potenciálem a kapitálem. Technické výrobky tedy mohou alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by společenství nebo území "zchudlo". V tomto pojetí je dosažení trvale udržitelného rozvoje poměrně snadné, nevyžaduje zásadní změny v chování jedinců ani fungování celých společenství. Trvalá udržitelnost v tzv. silném pojetí nesouhlasí s tím, že by bylo jakkoliv možno nahradit přírodní zdroje zdroji uměle vytvořenými. Ochuzení přírodních zdrojů chápe jako nevratnou změnu; naproti tomu změna, která přivodí růst přírodního bohatství, zhodnotí životní prostředí, a tím i kvalitu života lidí, kteří jsou součástí přírody. Změny v přírodním bohatství mají i svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Důsledné uplatnění "silného" pojetí trvalé udržitelnosti by znamenalo průlom do „růstové mentality" současné společnosti, většiny jejích ekonomických institucí a pravidel, podle kterých alokuje své zdroje. Vyhodnocení vyváženosti představuje závěr analýz, zjištění a rozboru témat vodního režimu v území, ochrany přírody, hygieny životního prostředí, ochrany ZPF a PUPFL, geologie, osídlení, bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a hospodářských podmínek. B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí Jsou utvářeny zejména environmentálním pilířem přírodních podmínek v řešeném území. Mezi přírodní hodnoty je potřeba zařadit i základní složky životního prostředí půdu, vodu a ovzduší. Přírodní hodnoty v území jsou mimo jiné vyjádřeny ekologickou stabilitou krajiny, estetikou krajinného rázu a nejcennějšími oblastmi z hlediska ochrany přírody flóry a fauny, kterými jsou přírodní parky, přírodní rezervace, přírodní památky a lokality ÚSES v řešeném území. Na základě předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře životního prostředí je možno konstatovat že největší problémy se jeví v těchto oblastech: HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE v řešeném se vykazuje zvýšený výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy středního radonového rizika v severní časti řešeného území, menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin, problém následné rekultivace vytěžených ložisek. VODNÍ REŽIM vysoký podíl orné půdy v území Strana 209 (celkem 228) kvalita vody – ve vodní nádrži Hněvkovice a rybnících klesá zejména v letním období zvyšující se eutrofizace vodních ploch, a s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“) vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení retenční schopnosti krajiny HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých sídel zvyšování koncentrací imisí a emisí se vzrůstajícím stupněm motorizace dopravy a při přechodu na vytápěním domácností pevnými palivy v souvislosti s rostoucími cenami plynu a el. energie OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY vysoký podíl zemědělské půdy v území a velké ucelené lány orné půdy necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny nejsou realizována opatření navržená v rámci ÚSES necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje zastavitelných ploch necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, železnice, větrné a solární elektrárny apod.) ZPF A PUPFL velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních toků) neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké zastoupení smrku a borovice nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů škody zvěří na lesních porostech Jak z výše uvedeného hodnocení vyplývá, tak většina problémů v území je způsobena vlivem hospodářských činností člověka v území. Většina z těchto střetů není tak závažného a nevratného charakteru, že by je nebylo možné řešit, či zmírnit nebo alespoň nezhoršovat jejich vliv na životní prostředí. Při řešení ÚPD a ÚPP je potřeba tento střet a problémy ve vztahu hospodářského rozvoje zohlednit a vytvořit předpoklady pro zlepšení podmínek pro životní prostředí. Z provedených průzkumů, rozborů a analýzy řešeného vyplývá, že v řešeném území se nenachází žádné velkoplošné chráněné území přírody. Maloplošná chráněná území nejsou řešením ÚPD ani uvažovaným rozvojem území dotčena. V řešeném území se nachází ptačí lokalita NATURA 2000 CZ0311036 Hlubocké obory, uvažovaný rozvoj do ní bude zasahovat minimálně a může mít vliv pouze malý na tuto lokalitu. Evropsky významné lokality NATURA 2000 CZ0314126 Hlubocké obory, CZ0313138 Vrbenské rybníky, CZ0313099 Hlubocké hráze jsou součástí řešeného území a nepředpokládá se ně žádný významný vliv. Jako jedna z vypovídajících hodnot o kvalitě přírodního prostředí je takzvaný stupeň ekologické krajiny, vyjádřený koeficientem ekologické stability KES. Plochy považované za stabilní jsou v rozmezí stupně KES 3 – 5. Tyto plochy jsou rozmístěny v těžišti řešeného území, které tvoří hlubocké obory. B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj Koncepce trvale udržitelného rozvoje vytyčuje rámec pro integraci ekologických zásad a rozvojových strategií, přičemž termín "rozvoj" se užívá v nejširším smyslu. Ve svém běžném chápání nepožaduje zastavit hospodářský růst. Ten však vždy přináší rizika poškozování přírodního prostředí, neboť ve větší míře zatěžuje přírodní zdroje. Ti, kdo usilují o trvale udržitelný rozvoj, budou nutně usilovat o propojení ekonomických a ekologických hledisek a cílů. Přesto je v reálných podmínkách politiky a ekonomiky někdy velmi obtížné dosáhnout i takto „slabých" cílů udržitelnosti rozvoje například omezení znečišťováni prostředí výrobními procesy nebo užíváním spalovacích motorů v dopravních prostředcích. Na základě předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře hospodářského rozvoje je možno konstatovat že největší problémy se jeví v těchto oblastech: HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu základních stavebních surovin při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a PUPFL a zhoršení rekreační atraktivity území. malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek VODNÍ REŽIM nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající znečištění vodních ploch a toků výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt ze svých rozpočtů Strana 210 (celkem 228) kontaminace spodních vod průsakem ze starých zátěží v řešeném území ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě zastaralost technického vybavení, neuspokojivá údržba budov, vnitřní zadlužení sektoru, především ve vztahu k půdní úrodnosti a jejího udržování, nedostatečná občanská vybavenost ve většině venkovských obcí nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky REKREACE tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační bydlení ve formě satelitů) a lokalitách málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY pracovní příležitosti a Severní průmyslová zóna je soustředěna na okraji území, v západní části území a je hůře dostupná z východní části území v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, po které je poptávka v Severní průmyslové zóně přílišná orientace na automobilový průmysl písecké průmyslové zóny může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví způsobit skokový nárůst nezaměstnanosti. Podmínky pro hospodářský rozvoj v oblasti výroby a výrobních služeb v řešeném území jsou nejlepší ve vazbě na rozvojové oblasti a rozvojové osy. V ostatních částech území se předpokládá zejména rozvoj rekreace a kvalitních služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu. To vše za předpokladu, že nebude významně oslaben pilíř životního prostředí. B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území Pro soudržnost společenství obyvatel v území má rozhodující význam sociální pilíř trvale udržitelného rozvoje. Sociální pilíř vyjadřuje potřebu důstojného života a rozvoje lidské osobnosti sociální péče a zdravotnictví, školství a kultury. Ukazatelem pro hodnocení vyváženosti v oblasti sociální je stav a vývoj veřejné infrastruktury, tj. stavu občanského vybavení ve veřejném zájmu základního (školství, zdravotnictví a sociální péče), občanského vybavení nadmístního (centra osídlení), spád do škol a zaměstnání a z pohledu technické infrastruktury zainvestovanost obcí. Změny v přírodním bohatství mají i svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Technické výrobky tedy alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by společenství nebo území výrazně "zchudlo". Na základě předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře sociální soudržnosti je možno konstatovat že největší problémy se jeví v těchto oblastech: HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy riziko zahušťování rekreačních ploch a v důsledku toho snížení atraktivity území špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých sídel riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy u starých zátěží odkališť DIAMO ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) nedostatečné právní vědomí zemědělských podnikatelů, dosud ne zcela stabilizovaný právní rámec pro zemědělské podnikání neuspokojivé marketingové znalosti managementu nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a zpracovatelského průmyslu nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě BYDLENÍ velká náročnost zainvestování stavebních pozemků nízká úroveň technické infrastruktury, zejména v menších obcích nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb ve vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a jejich necitlivé usazení do terénu Strana 211 (celkem 228) předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých obcích nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní střediska osídlení vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení nevyvážená struktura veřejné vybavenosti (specializované služby, obchody, kultura) hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o rozvoj ploch pro bydlení tlak investorů do místně nezvyklých trendů bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) může znamenat izolování a odcizení nové skupiny obyvatel v území REKREACE stále se zhoršující kvalita vody v Hněvkovické nádrži a ostatních rybnících v letním období odrazuje návštěvníky od rekreace u vody velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního bydlení chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné příliš rozšiřovat ani zahušťovat tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační bydlení ve formě satelitů) zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých obcích nutnost dojížďky za vzděláním a veřejnou vybaveností z malých obcí lokálně vysoká nezaměstnanost prohlubující se problémy v dopravní obslužnosti, zvláště v malých obcí odlehlých od hlavní silniční sítě vlivem trendů vývoje věkové struktury obyvatelstva hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou chybět domy s pečovatelskou službou a zařízení pro seniory) problematické udržení základního školství, zejména v menších obcích pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury obyvatelstva v malých obcích a odliv venkovského obyvatelstva do měst problematická sociální integrace některých zahraničních pracovníků HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY přílišná orientace na automobilový průmysl může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví způsobit skokový nárůst nezaměstnanosti pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu sílící konkurence mezi regiony v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, nezájem o technické obory ve školství Za zvláště sociálně nestabilní části řešeného území lze považovat zejména obce s dlouhodobými úbytky počtu obyvatel přirozenou měnou (v důsledku demografického stáří), s negativní migrační bilancí a se zvláště špatnou dostupností veřejného vybavení. Rovněž jsou zde velké rozdíly v míře nezaměstnanosti a v nabídce pracovních příležitostí. Pro posílení sociální soudržnosti obyvatel v řešeném území je potřeba vytvořit podmínky pro: řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti, řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy, řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v Hněvkovické nádrži, ostatních vodních plochách a jejich následné rekreační využití. B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje se v řešeném území nevyskytuje celoplošně, nicméně, nevyskytuje se zde ani území se slabým hodnocením všech pilířů udržitelného rozvoje. Mezi relativně nejvíce vyvážené území udržitelného rozvoje z hlediska hodnocení všech třech pilířů lze zařadit správní území měst Hluboké nad Vltavou a Zlivi. V oblasti města Českých Strana 212 (celkem 228) Budějovic převládají územní podmínky hospodářského rozvoje a podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území. V těžišti řešeného území, to je v oblasti hlubockých obor a v bezprostředně navazujícím území u Hněvkovické nádrže převládají naopak územní podmínky pro příznivé životní a přírodní prostředí. Nicméně disproporce mezi jednotlivými pilíři nejsou takového rázu, že by měly závažný nebo neřešitelný dopad na uvažovaný rozvoj řešeného území. B.3. Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie Jedním z hlavních cílů prací na průzkumech a rozborech analytické části této studie bylo shromáždění dostupných informací o problémech a střetech zájmů v řešeném území. Informace o území byly shromážděny z dostupných dokumentů a na základě fyzického průzkumu řešeného území. Během průzkumu v terénu byla vytvořena fotodokumentace hodnot území a problémů, či střetu zájmů v území. Fotodokumentace je součástí této textové části. Dále byla prověřena i síť cykloturistických tras stávajících, ale i potencionálně vhodných pro vedení nových či alternativních cyklotras a to i přímo v terénu a v sedle kola. Toto zjištění bylo ještě konfrontováno s průběžnými výsledky probíhajícího auditu cyklotras prováděného Nadací Jihočeské cyklostezky.Tyto informace byly utříděny z hledisek oborových a pod příslušným označením jsou vyznačeny v problémovém výkresu. Z hlediska oborového a odborného jsou stanoveny tyto hlavní problémové okruhy: urbanistické řešení (U), ochrana přírody a krajiny (OP), vodohospodářské řešení (V), energetika (E) a dopravní infrastruktura (D). B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území Z hlediska urbanistických a civilizačních hodnot byly vymezeny problémy a střety v území týkající se civilizačních, kulturních hodnot, sociodemografických hodnot v území, turistického a rekreačního rozvoje v řešeném území. Tyto problémy jsou jednak konkrétně vymezeny polygonem nebo bodem s popiskou v grafické části nebo jsou vyjádřeny formou kartogramů, které jsou součástí textové části. Jako všeobecné problémy v řešeném území byly identifikovány zejména tyto problémy a střety zájmů: Nepříznivá věková struktura obyvatel zejména v menších obcích Obce nedisponují dostatečnými volnými plochami ve vlastnictví obce pro jejich rozvoj Obce nedisponují finančními prostředky na vybudování potřebné veřejné infrastruktury Potřeba regulace využití vodní hladiny pro plavbu a rekreační využití Nepříznivá konfigurace terénu a větrné podmínky pro jachtařský sport Potřeba řešit další zařízení a vybavenost v návaznosti na navrhované využití vodní cesty pro rekreační plavbu Potřeba vybudování spolehlivého a dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi Nedostatečné propojení levého a pravého břehu Hněvkovické nádrže jak pro motorový, tak cykloturistický a pěší provoz Pouze sezónní rekreační využití Hněvkovické nádrže, nedostatek vhodných aktivit, vybavení a nabídek pro přechodné a zimní období Nedostatek pracovních příležitostí v malých obcích Tabulka 72: Konkrétní urbanistické a civilizační problémy v řešeném území Kód Popis U 1 Plochy starých zátěží – odkaliště DIAMO, odkaliště popílku Teplárna České Budějovice U 2 Neúměrné zatížení obytných částí obcí těžkou dopravou související s rekultivací odkališť DIAMO U 3 Vymezení optimálního členění plochy pro veřejné logistické centrum (VLC) Hrdějovice a zajištění dopravních vazeb na silniční, železniční a vodní dopravu U 4 Freetime park na území městského parku Stromovka v Českých Budějovicích U 5 Rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení, kolize některých ploch s koridory dopravní a technické infrastruktury U 6 Rozsáhlé rozvojové plochy pro smíšenou funkci výrobních a komerčních aktivit, kolize některých ploch s koridory dopravní a technické infrastruktury U 7 Rozsáhlé rozvojové plochy pro sportovně rekreační aktivity U 8 Provizorní rekreační objekty na břehu Hněvkovické nádrže U 9 Návrh obnovy zaniklého sídla Jaroslavice U 10 Návrh krajinné památkové zóny Hlubocko U 11 Špatná kvalita vody v Hněvkovické nádrži a dalších rybnících využívaných k rekreaci, zejména v letním období U 12 Vymezení ploch a přístupů pro pláže II. kategorie u Hněvkovické nádrže U 13 Vymezení nových kempů a tábořišť U 14 Stavební uzávěra u Hněvkovické nádrže vymezená kótou 374.60 m.n.m. U 15 Potřeba dovybavení, či vybudování plavebních komor na Vltavské vodní cestě U 16 Nedostatečný záchranný systém zřízení stanovišť hladinové, nebo vodní záchranné služby U 17 Nedostatečný záchranný systém zřízení stanoviště policejního sboru U 18 Problém vymezení nákladního přístavu ve vazbě na VLC U 19 Problém vymezení marín Strana 213 (celkem 228) U 20 Problém vymezení sportovních přístavů U 21 Problém vymezení sportovních kotvišť U 22 Problém vymezení jachetních kotvišť U 23 Problém nedostatečného množství veřejných přístavišť osobní lodní dopravy zajišťující dopravní obslužnost stálých obyvatel a zvýšení turistické atraktivnosti oblasti U 24 Problém vymezené vodní plochy pro vodní lyžování a vodní skútry zvýšení turistické atraktivnosti oblasti, ale současně problém hluku U 25 Problém vymezené vodní plochy pro přistávání hydroplánů zvýšení turistické atraktivnosti oblasti, ale současně problém hluku U 26 Problém vymezení plochy pro rybářskou osadu U 27 Projekt město a voda pohyblivý jez u Předního mlýna U 28 Projekt město a voda sklápěcí most u Předního mlýna U 29 Projekt město a voda Lannův plavební kanál Sokolský ostrov (napojení na Vltavskou vodní cestu) U 30 Projekt město a voda plavební komora u Jiráskova jezu (napojení na Vltavskou vodní cestu) U 31 Projekt město a voda vodácký přístav Valcha U 32 Projekt město a voda úprava Trilčova jezu pro vodáky (sportovní plavební propust) U 33 Projekt město a voda půjčovna loděk Malý jez U 34 Projekt město a voda půjčovna loděk Sokolský ostrov U 35 Projekt město a voda pobytová louka a koupání ve volné přírodě pod Novým mostem U 36 Projekt město a voda – krátkodobé kotviště Nový most U 37 Záměr revitalizace koněspřežní dráhy v ulicích města České Budějovice U 38 Nutné prohrábky dna U 39 Areály brownfields U 40 Městské molo slepé rameno Malše (Projekt město a voda) U 41 Krátkodobé kotviště Lannova loděnice (Projekt město a voda), potřeba koordinovat s přístavištěm OLD U 42 Návrh vesnické památkové zóny Vlkov U 43 Problém střetu poddolovaného území s navrhovanou rozvojovou plochou pro bydlení B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území Dopravní problémy na sítích veřejné dopravní infrastruktury jsou popsány v textové části této zprávy. V této části předložen přehled jevů uvedených v problémovém výkresu. Dopravní problémy (převážně liniové povahy) jsou v problémovém výkresu vyznačeny vždy příslušnou grafickou značkou. Dopravní problémy na síti silnic I. třídy řešeného území byly analyzovány v procesu přípravy ZÚR a na základě této analýzy předloženy náměty na rekonstrukci této sítě. Zhotovitelé tyto záměry považují za dostatečné. Přiměřeně se to týká i sítě silnic II. třídy v řešeném území; nad rozsah záměrů ZÚR bude navrhována úprava detailu křižovatek na silnici II/105 a doplnění trasy silnice II/105 v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec o stezku pro cyklisty umístěnou v přidruženém dopravním prostoru. V následující tabulce uveden přehledně výčet konkrétních záměrů na dopravní síti vyplývajících ze ZÚR Jč kraje (body D1 až D15), a problémy identifikované až při práci na analytické části územní studie, které nejsou, díky své podrobnosti, obsahem řešení návrhu ZÚR JČK (body D16 až D50). Tabulka 74: Konkrétní dopravní problémy Kód Popis kód v ZÚR D 1/1 Dálnice D3 Praha – České Budějovice – MÚK Dolní Třebonín v rozsahu řešeného území (úsek D 1/5 MÚK Lhotice – Borek, kú Hosín) D 1/2 Dálnice D3 Praha – České Budějovice – MÚK Dolní Třebonín v rozsahu řešeného území (úsek D 1/6 MÚK Pohůrka – MÚK Nové Hodějovice, kú Č.Budějovice 6) D 2/1 IV. tranzitní železniční koridor (trať 220) Praha – České Budějovice v úseku Ševětín – České D 3/4 Budějovice, Nemanice, v rozsahu řešeného území D 2/2 IV. tranzitní železniční koridor (trať 220) Praha – České Budějovice v úseku České Budějovice, D 3/5 Nemanice – České Budějovice žst. D 2/3 IV. tranzitní železniční koridor (trať 196) České Budějovice – Kaplice – Linz rozsahu řešeného D 3/6 území (úsek České Budějovice, žst. – České Budějovice, Nové Hodějovice) D 3/1 Silnice I/20 Plzeň – České Budějovice, přeložka obcí Češňovice a Dasný, v rozsahu řešeného D 7/6 území, včetně úpravy MÚK I/20x II/105 D 3/2 Silnice I/20 České Budějovice „severní spojka“ v úseku VOK Globus – přemostění Vltavy – D 7/7 Kněžské Dvory – Okružní VOK I/34 x II/634 Okružní. D 3/3 Silnice I/20 České Budějovice „severní tangenta“ v úseku MÚK II/105 – křiž. I/34 nebo křiž. D3 x ÚR x I/34 – územní rezerva dle ZÚR Strana 214 (celkem 228) Kód Popis kód v ZÚR D 4 Zdvojkolejnění železniční tratě č. 190 Plzeň – České Budějovice v úseku Zliv – České D 14/1 Budějovice, Nemanice. D 5/1 Vltavská vodní cesta v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou zač. v.n. Hněvkovice D 18/1 D 5/2 Vltavská vodní cesta v úseku v.d. Hněvkovice – Týn nad Vltavou v rozsahu řešeného území D 18/2 D 6 Veřejné logistické centrum České Budějovice, Nemanice Hrdějovice D 19 D 7 České Budějovice „jižní tangenta“ silnice II/143, napojení prostoru letiště na D3 v rozsahu D 26 řešeného území D 8 Silnice II/146 v úseku Hluboká nad Vlt. – křiž. II/603, křížení s IV.TŽK a stávající železniční tratí D 36 D 9 Silnice II/147, přeložka místní části Bzí v rozsahu řešeného území D 37/2 D 10 Silnice II/156 v úseku MÚK D3 České Budějovice, Nové Hodějovice – Nová Ves, obchvat D 42/1 Nedabyle v rozsahu řešeného území D 11 Silnice I/3 (II/603) České Budějovice Litvínovická v úseku Na Dlouhé louce – Planá – Boršov nad D 57 Vlt. v rozsahu řešeného území D 12/1 České Budějovice silnice I/34 propojení okruhů“ v úseku Okružní – Strakonická (v současné D 63/1 době ve stavbě) D 12/2 České Budějovice, „Zanádražní komunikace“ silnice II/156 v úseku „propojení okruhů“ – D 63/2 Rudolfovská Nové Hodějovice D 12/3 České Budějovice podjezd pod nádražím v úseku Dobrovodská – Nádražní/Mánesova D 63/3 D 12/4 České Budějovice tzv. „jižní spojka“ v úseku Litvínovická – Lidická – Plavská – Novohradská – D 63/4 Zanádražní komunikace – D3 v MÚK Pohůrka (včetně nového přemostění Vltavy) D 12/5 České Budějovice tzv. „západní půloblouk“ v úseku sídl. Máj,Branišovská – Litvínovice křiž. se D63/5 silnicí I/3 D 12/6 České Budějovice, Čtyři Dvory, propojení Strakonická – Milady Horákové D63/6 D 13 Přívoz přes Hněvkovickou nádrž v poloze obce Purkarec D 73 D 14/1 Cyklostezka na území města Hluboká nad Vltavou v trase dálkové cykloturistické trasy č.12 D 75/6 Praha – České Budějovice D 14/2 Cyklostezka na území města České Budějovice, Rožnov v trase dálkové cykloturistické trasy D 75/7 č.12 České Budějovice – Český Krumlov směr Včelná, Boršov v rozsahu řešeného území D 15/1 Obchvat Zahájí na silnici III/10579 v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště D82/1 Mydlovary D 15/2 Obchvat Olešník na silnici III/10579a v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště D82/2 Mydlovary D 15/3 Homogenizace silnice III/10579a v úseku Olešník – křiž.II/105 Chlumec v rámci dopravních D82/3 staveb spojených s rekultivací odkaliště Mydlovary D 16 Liniová dopravní závada – silnice I/20 na průtahu obcí Dasný D 17 Liniová dopravní závada – silnice II/146 na průtahu městem Hluboká nad Vltavou v úseku Zámostí – most přes Vltavu – zač. přeložky D 18 Liniová dopravní závada – silnice II/146 v úseku Dobřejovice – křiž. se silnicí II/603 D 19 Liniová dopravní závada – silnice III/10579 v úseku Munice – Zahájí – Olešník, silnice III/10579a na průtahu obcí Olešník a silnice III/12227 v úseku Zahájí – Mydlovary D 20 Liniová dopravní závada – silnice III/10575 v úseku Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí D 21 Liniová dopravní závada – MK v úseku Hrdějovice – Hosín (s provozem MHD) D 22 Bodová dopravní závada – úrovňové železniční přejezdy na železniční trati č. 190 a silnicích III. třídy (3x – Kněžské Dvory, dvůr Vondrov a Zliv) D 23 Bodová dopravní závada – úrovňové železniční přejezdy na železniční trati č. 220 a silnicích III. třídy (4x – Kněžské Dvory a 3x v obci Hrdějovice) D 24 Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/146 a II/603 na kú obce Hosín (u kafilerky) D 25/1 Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/105 a III/10579a u obce Chlumec D 25/2 Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/105 a III/10579 Hluboká nad Vltavou D 26 Chybějící spojení pro automobilovou dopravu České Budějovice, Čtyři Dvory, úsek Strakonická – Milady Horákové D 27 Chybějící kapacitní spojení pro automobilovou dopravu České Budějovice, severní spojka, úsek silnice I/20 VOK u Globusu – silnice I/34 VOK Okružní k převedení tranzitní dopravy D 28 Chybějící spojení pro automobilovou dopravu Purkarec Kostelec – silnice III. třídy řešitelné přívozem a rekonstrukcí MK na kú Kostelec pro místní dopravu v rámci jedné obce D 29 Chybějící spojení pro automobilovou dopravu – napojení budoucí obnovené obce Jaroslavice silnicí III. Třídy Strana 215 (celkem 228) Kód Popis kód v ZÚR D 30 Hluboká nad Vlt. záměr přeložky silnice III. třídy dle ÚPn města Hluboká nad Vlt. D 31 Bavorovice záměr dobudování silnice III. třídy dle ÚPn města Hluboká nad Vlt. D 32 Poněšice problém nereálnosti přeložky dle ÚPn města Hluboká nad Vlt. D 33 Kostelec problém nereálnosti přeložky dle ÚPn města Hluboká nad Vlt. D 34 Problém vedení cykloturistické trasy po silnici II. třídy č. II/105 v úseku Hluboká nad Vlt. – Chlumec D 35 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice – Rudolfov D 36 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice Rožnov – Včelná – Boršov D 37 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice sídl. Máj – Branišov – ryb. Dehtář D 38 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice sídl. Vltava – Vrbenské rybníky – ryb. Bezdrev D 39 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hluboká nad Vltavou – Purkarec po levém břehu řeky Vltavy D 40 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Purkarec – hráz Hněvkovické přehrady s využitím nové lávky Jeznice Buzkov přes zátoku Strouha D 41 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku hráz Hněvkovické přehrady – Týn nad Vltavou po levém břehu Vltavy D 42 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Zahájí – cyklotrasa podél silnice II/105 D 43 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Purkarec – Kostelec – Líšnice,lihovar s využitím přívozu Purkarec D 44 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hroznějovice – Buzkov s využitím nového přívozu Pardovice Buzkov D 45 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Pořežany – Jeznice s využitím přívozu Pardovice – Jeznice D 46 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v lesním celku v kú Poněšice D 47 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v lesním celku Hroznějovice – Hněvkovice na pr. břehu vč. odbočky na hráz přehrady D 48 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hněvkovice na pravém břehu – Týn nad Vltavou po pravém břehu řeky Vltavy D 49 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Opatovice – Hluboká nad Vltavou D 50 Návrh nového přívozu Hněvkovickou nádrž v poloze Pardovice – Jeznice / Buzkov B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK Tyto problémy jsou jednak konkrétně vymezeny polygonem nebo bodem s popiskou v grafické části nebo jsou vyjádřeny formou kartogramů, které jsou součástí textové části. B.3.3.1. Identifikované vodohospodářské problémy v území Tabulka 75: Konkrétní problémy v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod Kód Popis V1 České Budějovice, budování vodovodních řadů pro novou zástavbu, rekonstrukce řadů V2 České Budějovice budování kanalizace pro novou zástavbu V3 České Budějovice, protipovodňová opatření I. vybudování mobilních hrází na Jiráskově nábřeží a v Havlíčkově kolonii II. Na kanalizačních výpustích z odlehčovacích komor jsou v současnosti osazeny protipovodňové stavidlové uzávěry (rozmístění viz situace), které mají zabránit průniku velkých vod z řeky Vltavy do kanalizace. III. V ohrožených odlehčovacích komorách budou instalovány povodňové uzávěry na škrtících tratích. IV. Na kanalizaci budou vybudovány havarijní protipovodňové objekty, které budou sloužit v době po opadnutí povodňové vlny k vypouštění vody z kanalizace do řeky Malše. Tímto dojde ke zrychlenému odtoku vody ze zaplavených území. V. Bude obnoven propustek DN 1000 pod Novohradskou ulicí u křižovatky s ulicí Vidovskou. VI. Výrazné hygienické riziko v době povodní představuje ČOV pro letiště Planá, kdy v době povodní je ČOV zaplavena a hrozí vyplavení odpadních vod z ČOV do území města. Z tohoto důvodu bude nutné splaškové Strana 216 (celkem 228) odpadní vody z areálu letiště svést do městské kanalizační sítě a ČOV zrušit. VII. V západní části města mezi lokalitou Švábův Hrádek a stávající zástavbou bude doplněna oddílná dešťová kanalizační síť pro odvádění povrchových vod do hlavního recipientu – tj. do řeky Vltavy. VIII. V jihovýchodní části města bude doplněna kanalizační síť v trase Ledenické ulice. Záchytný protipovodňový obtokový kanál Pohůrka bude po své realizaci využíván do doby výstavby dálnice D3. Po té budou povrchové vody z dotčeného povodí odváděny v trase dálničního zářezu do Dobrovodské stoky. IX. Pro zajištění bezproblémového odtoku povrchových vod z prostoru tzv. Hliníků v Suchém Vrbném, bude obnovena vodoteč v trase ulice E. Krásnohorské s vyústěním do Dobrovodské stoky. V4 Litvínovice, vybudování vodovodu pro novou zástavu V5 Litvínovice, vybudování kanalizace pro novou zástavbu V6 Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, vybudování vodovodu pro novou V7 Litvínovice, místní část Mokré, vybudování vodovodu pro novou zástavbu V8 Litvínovice, místní část Mokré, Vybudování kanalizace pro novou zástavbu V9 Litvínovice, protipovodňová opatření na celém správním území obce I. vybudování záchytných příkopů pro odvedení povrchových vod ze severní a jižní strany správního území do spodní části Litvínovického potoka a dále do Vltavy. II. využití Šindlovského rybníka také jako retenčního rybníka pro zachycení povodňové vlny z horní části povodí (snížením normální hladiny vody) V10 Branišov, vybudování kanalizace s centrální čerpací stanicí, odpadní vody budou přečerpávány do kanalizační sítě města České Budějovice. Kanalizace v obci bude oddílná. V11 Branišov, dobudování vodovodu pro novu zástavbu V12 Hrdějovice, protipovodňová opatření – záchytné příkopy V13 Hosín, výměna zásobního vodovodního řadu z vodojemu V14 Hosín, dobudování kanalizace pro novou zástavbu V15 Hosín, letiště, vybudování nové ČOV a kanalizace V16 Hosín, místní část Chýnava, vybudování nové ČOV V17 Dasný – rozšíření vodovodu v rámci nové výstaby V18 Dasný, vybudování nové ČOV a kanalizace V19 Hluboká nad Vltavou, místní část Bavorovice, dobudování nových vodovodních řadů V20 Hluboká nad Vltavou, místní část Bavorovice vybudování nové ČOV a kanalizace V21 České Budějovice, místní část Haklovy Dvory, napojení na dálkový vodovod JVS V22 České Budějovice, místní část Haklovy Dvory, napojení na kanalizaci části Zavadilka, a dále na ČOV České Budějovice V23 Hluboká nad Vltavou, rozšíření vodovodu V24 Hluboká nad Vltavou,rozšíření kanalizace V25 Hosín, místní část Dobřejovice, rozšíření vodovodu V26 Hosín, místní část Dobřejovice, rozšíření kanalizace V27 Hluboká nad Vltavou, místní část Munice, rozšíření vodovodu V28 Hluboká nad Vltavou, místní část Munice zrušení stávající ČOV a napojení výtlakem na kanalizaci Hluboká, rozšíření kanalizace V29 Zahájí, kanalizace a nová ČOV V30 Zahájí, protipovodňová opatření (záchytný příkop pro odvedení extravilánových vod nad severním okrajem Zahájí do meliorační stoky na západním okraji Zahájí) V31 Hluboká nad Vltavou, místní část Purkarec, rozšíření vodovodu V32 Hluboká nad Vltavou, místní část Purkarec, rozšíření kanalizace V33 Hluboká nad Vltavou, místní část Hroznějovice, vybudování vodovodu. Nový vodovod bude napojen na vodojem Kostelec V34 Hluboká nad Vltavou, místní část Kostelec, vybudování kanalizace a ČOV V35 Vlkov, vybudování kanalizace a ČOV V36 Olešník, protipovodňová opatření I. rekonstrukce rybníka Nové Jámy II. rekonstrukce rybníka Staré jámy III. rekonstrukce toku V37 Olešník, místní část Chlumec, vybudování kanalizace a ČOV V38 Žimutice, místní část Pořežany, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko V39 Žimutice, místní část Třitim, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko V40 Horní Kněžeklady a místní část Dolní Kněžeklady, v obou obcích vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko Strana 217 (celkem 228) V41 Horní Kněžeklady, vybudování kanalizace a ČOV V42 Horní Kněžeklady, místní část Štipoklasy, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko V43 Modrá Hůrka a místní část Pořežánky, vybudování kanalizace a nové společné ČOV, která bude na území Pořežánek V44 Modrá Hůrka, vybudování nového rybníka V45 Hluboká nad Vltavou, protipovodňová opatření I. v lokalitě Hamr zřídit hrazení do vtoku do Náhonu MVE a jalový přeliv na konci náhonu. II. upravit propustek od Zvolenovského rybníka III. na pravém břehu Vltavy zřídit ochrannou hrázku podél komunikace Hluboká – Hrdějovice IV. zachycení a odvedení přívalových vod z extravilánu v Zámostí, pomocí odvodňovacích žlabů a terénních průlehů. V. v lokalitě Jeznice prodloužit úpravu toku nad stávající úpravou v obci a podchytit extravilánové vody záchytnými příkopy VI. v lokalitě Kostelec zřídit příkop pro odvádění přívalových vod VII. v lokalitě Líšnice provést na Líšnickém potoce rekonstrukci mostku v obci a nad obcí provést stabilizaci nátrží svahů a revitalizaci upraveného koryta VIII. v lokalitě Purkarec v severní části provést otevřený příkop a stávající koryt zkapacitnit nad obcí podchytit extravilánové vody záchytnými příkopy, v jižní části zkapacitnit stávající příkop B.3.3.2. Vyhodnocení PRVKÚC JČK a územních plánů obcí a zjištěné střety Program rozvoje vodovodů a kanalizací a územní plány obcí sloužily zpracovateli vodohospodářské části jako podklad pro zhodnocení stavu a rozvoje vodovodů a kanalizací v řešeném území Vltava. Zpracovatel se při podrobnějším průzkumu v terénu dostal v některých případech do rozporu s PRVKÚK, někdy i s územním plánem dané obce. PRVKÚK mapuje stávající stav vodovodů a kanalizací v jednotlivých sídlech a obsahuje návrhy pro výhledový rozvoj. Vzhledem k tomu, že byl zpracován v roce 2004, některé navrhované záměry byly již realizovány. Dále některé navrhované záměry v PRVKÚK se při podrobnějším průzkumu jeví jako nerentabilní (zejména návrh nových ČOV i ve zcela malém sídle). Totéž platí i pro některé územní plány, které jsou staré již několik let. Návrhy v nich již nejsou aktuální a odlišují se od současných záměrů obcí. Tabulka 76: Odkanalizování a vybudování ČOV vyhodnocení ÚP a PRVKÚC Návrh kanalizace a nová ČOV Název obce a místní části PRVKÚC ÚPn obce Doporučení zpracovatele JČ Dle ověření stávajícího stavu je kanalizace již v obci vybudována a kanalizační síť je napojena na kanalizaci města České Hosín Ano Budějovice Hosín – místní část Dobřejovice Ano Již je vybudována nová ČOV Ne, malá obec – dovoz splašků z bezodtokových jímek na větší ČOV, nebo Horní Kněžeklady Ne Ano vybudování společné ČOV i pro místní části V obci je již vybudována nová kanalizace i Hrdějovice – místní část Opatovice Ano Ano ČOV Modrá Hůrka + místní část Pořežánky Ne Ano Ano, společná ČOV pro obě lokality Olešník Ano Ano Již je vybudovaná nová ČOV Ne, malá lokalita – dovoz splašků z bezodtokových jímek na větší ČOV, nebo Vlkov Ne Ano budování domovních ČOV B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky B.3.4.1. Problémy v oblasti zásobování teplem a plynem V odlehlých nebo velmi malých sídlech a v lokalitách se zástavbou pro rekreaci převážně letního charakteru, do nichž je přivedení ZP nereálné, by měla být využívána jiná paliva s nízkými emisemi škodlivin, případně elektrická energie. Současná doba se vyznačuje útlumem zájmu o využívání plynu. Jedná se o výkyv charakteristický nejen pro řešené území. Strana 218 (celkem 228) Tabulka 77: Konkrétní problémy v oblasti zásobování teplem Kód Popis Et 1 Návrh přivedení tepla od JETE k připravovanému výrobnímu areálu Býšov. Záměr není definitivně vyjasněn – JETE nabízí dodávky tepla ve formě horké vody. Et 2 Fyzická likvidace vyřazeného parovodu v blízkosti Švábova hrádku v Českých Budějovicích. Koncová část posilovací větve MÁJ DN 500 byla vyřazena z provozu, ale demontována je pouze částečně. Et 3 Záměr výstavby horkovodního přivaděče vyvedeného z areálu JETE, přes Olešník, Zahájí a Zliv do Českých Budějovic. Et 4 Rozšíření horkovodní sítě v Českých Budějovicích o úsek přes řeku Vltava. Záměr je ve stadiu příprav. Et 5 Zrušení struskovodu vedeného od teplárny v Českých Budějovicích na odkaliště Hodějovice (na hranici ŘÚ). Do roku 2012 má být ukončen provoz tohoto zařízení. tabulka 78: Konkrétní problémy v oblasti zásobování plynem Kód Popis Ep 1 Návrh vysokotlakého plynovodu v trase Ševětín – Hosín. Trasa představuje propojení dvou bodů na stávající síti. Ep 2 Návrh prodloužení stávajícího středotlakého plynovodu od vstupu do JETE k připravovanému areálu Býšov. Ep 3 Možnost plošné plynofikace sídla Dasný Ep 4 Možnost plošné plynofikace sídla Munice Ep 5 Možnost plošné plynofikace sídla Branišov B.3.4.2. Problémy v oblasti zásobování elektrickou energií V případě navrhovaných velkých urbanizovaných ploch bude potřeba vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční trafostanice. V současné době probíhá překotný rozvoj fotovoltaiky, což vede k záborům ZPF a nepříznivému estetickému působení v krajině tabulka 79: Konkrétní problémy v oblasti zásobování elektrickou energií Kód Popis Ee1 Temelín, výstavba el. vedení 400kV mezi TR Kočín – TR Mírovka, napojení do elektrizační soustavy mimo Jč.kraj Ee2 Temelín, zdvojení stávajícího el. vedení 110kV mezi TR Kočín – TR Veselí n.L, pro zabezpečení dodávky el. energie na Táborsku a Jindřichohradecku Ee3 Hluboká n.V., zdvojení stávajícího el. vedení 400kV mezi TR Dasný – TR Přeštice Ee4 Hluboká n.V., , výstavba el. vedení 110kV mezi TR Dasný – TR Větřní, pro zabezpečení dodávky el. energie na Českokrumlovsku Ee5 Temelín, výstavba transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV, pro potřebu FVE Býšov Ee6 České Budějovice, výstavba transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV, pro zajištění elektrizace krajského města Ee7 Temelín, přeložka vedení 22 kV k TS Býšov, vyvolaná výstavbou FVE Býšov Ee8 Hosín, výstavba další TS Letiště, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee9 Hosín, místní část Dobřejovice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee10 Hluboká n.V., místní část Poněšice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee11 Hluboká n.V., místní část Kostelec, v rámci bytové výstavby na jihozápadě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee12 Hluboká n.V., místní část Líšnice, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee13 Hluboká n.V., místní část Jeznice – Buzkov, v rámci rekreační oblasti na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee14 Hluboká n.V., místní část Jaroslavice, v rámci bytové a rekreační výstavby v obci vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee15 Hluboká n.V., místní část „Pod Jaroslavicemi“?, v rámci bytové a rekreační výstavby vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee16 Hluboká n.V., místní část Purkarec, v rámci výstavby přístaviště vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee17 Olešník, místní část Nová Ves, v rámci výstavby veřejné vybavenosti vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee18 Olešník, místní část Chlumec, v rámci zóny podnikání na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee19 Olešník, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Strana 219 (celkem 228) Ee20 Hluboká n.V., místní část Vlkov, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee21 Hluboká n.V., místní část Munice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee22 Zahájí, v rámci bytové výstavby na severovýchodě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee23 Žimutice, místní část Pořežany, v rámci bytové výstavby na jihu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee24 Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby jižně u nádraží vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee25 Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby Na Pahorku 1 vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee26 Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby Na Pahorku 2 vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee27 Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee28 Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby u nádraží vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee29 Dasný, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee30 Dasný, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee31 Litvínovice, v rámci bytové výstavby u rondelu vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee32 Litvínovice, v rámci bytové výstavby u řeky Vltavy vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee33 Litvínovice, v rámci bytové výstavby na jihu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee34 Litvínovice, v rámci bytové výstavby „U Stromovky“ vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee35 Litvínovice, v rámci bytové výstavby v centrální části obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee36 Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee37 Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, v rámci výstavby RD na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee38 Litvínovice, místní část Mokré, v rámci bytové výstavby na jihovýchodě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee39 Litvínovice, místní část Mokré, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee40 České Budějovice, místní část Zavadilka, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody Jak z průzkumů, rozborů a provedené analýzy vyplývá, tak většina problémů v území je způsobena vlivem hospodářských činností člověka v území. Většina problémů je celoplošného tedy obecného rázu a to zejména: Velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi, Velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD, ochrana přírodně hodnotných lokalit před urbanizací Rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny, Zranitelnost půd vodní erozí, Neodpovídající dřevinná skladba nízký či průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů, příliš vysoké zastoupení smrkových monokultur, Nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů, Škody zvěří na lesních porostech Ochrana přírodě blízkých, ekologicky stabilních lokalit před urbanizací tabulka 79: Problémy v oblasti ÚSES Kód Popis OP 1 Zpřesnit vymezení hranic NBC004 Hlubocká obora OP 2 Doplnění kostry lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území, zejména v k.ú. Zahájí OP 3 Doplnění kostry lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území, zejména v k.ú. Modrá Hůrka OP 4 Řešení případných střetů lokálních prvků ÚSES a navrhovaných záměrů OP 5 Řešení případných střetů regionálních a nadregionálních prvků ÚSES a navrhovaných záměrů Strana 220 (celkem 228) B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory Převážná část řešeného území má stabilní geologické podloží a není zde evidováno žádné území náchylné k sesuvům. Výjimku však tvoří specifická část břehových partií u Hněvkovické nádrže. Některé části břehů Hněvkovické vodní nádrže jsou strmé a navíc jsou vystaveny častému vlnobití, jež je vyvoláno větrem. Lze sice konstatovat, že zde již místy vznikl stav relativní odolnosti břehů vůči vlnobití, ale je to pravda pouze zdánlivá, jež platí pouze na některých úsecích břehů. Abraze na Hněvkovické vodní nádrži existuje, ale je přirozeného původu, způsobuje ji vlnobití a kolísání hladiny, jakož i strmé břehy. Trvale dochází k vymývání jemných částic z půdy na březích, takže se vytváří určitá obdoba abrazních srubů. Výrazné kolísání hladiny však brání vyvinutí typických teras. Tyto jevy však jsou zcela přírodního původu a nemají nic společného s plavbou. Severní část řešeného území vykazuje zvýšený výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy středního radonového rizika. Z možných přírodních vlivů ohrožujících obyvatelstvo a plochy v řešeném území mají největší váhu výskyty povodní. Ve výkresové části studie jsou graficky vyznačena stanovená záplavová území, která jsou jedním z limitů využití území. V těchto územích je nutno provádět a respektovat zejména tato opatření: Umístění veškerých staveb, zařízení a činností v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích musí být projednáno s příslušnými správci a ve stanovených územích podléhá i souhlasu vodoprávního úřadu. V řešeném území zejména u břehových partií Hněvkovické nádrže existují i provizorní objekty nebo stavby rodinné rekreace, které jsou umístěny v ochranném prostoru vodní nádrže (kóta 370,10 m.n.m.) nebo v prostoru stavební uzávěry Hněvkovické nádrže (kóta 374,60 m.n.m.). V záplavových územích je nutné důsledně dodržovat obecnou ochranu vod. Dále provádět postupně v záplavových územích podél toků změny kultur zemědělské půdy na louky a pastviny, nebo střídat kultury, s vyloučením orné půdy na pobřežních pozemcích v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav. Veškeré stavby, které budou vedeny napříč či podél územím ohroženým velkými vodami vodních toků i ostatních tzv. drobných vodních toků, budou navrženy tak, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry v území nad nezbytnou míru, případně aby byla vybudována příslušná technická opatření pro eliminaci zvýšené úrovně hladin velkých vod v celém dotčeném úseku vodního toku (např. zkapacitnění koryta vodního toku, vybudování nebo zvýšení ochranných povodňových hrází, vybudování retenčních nádrží apod.). Další rizikové faktory plynou z extrémních meteorologických vlivů, prudké bouře, velmi silný vítr, které mohou ohrozit návštěvníky kempů, tábořišť a provozovatele vodních sportů na vodní hladině. Proto je potřeba vybudování spolehlivého a dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi a respektování ochranného pásma lesa a vytvoření účinného systému varování. Námraza, mokrý sníh a ledovka kromě komplikací v silničním provozu způsobují i škody na lesních porostech. V řešeném území se však tyto jevy vyskytují v menším množství a menší četnosti, nežli v jiných, zejména horských a vyšších částech jihočeského kraje. Strana 221 (celkem 228) SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: BPEJ Bonitní půdně ekologická jednotka BSK Biochemická spotřeba kyslíku CR Cestovní ruch CZT Centralizované zásobování teplem ČEZ Česká elektrárenská společnost, ČEZ a.s. ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČNB Česká národní banka ČOV Čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad EECONET European Ecological Network – Evropská ekologická síť EO Ekvivalentní obyvatel EU Evropská unie GSM Nejrozšířenější digitální bezdrátový komunikační standard HDP Hrubý domácí produkt CHLÚ Chráněná ložisková území CHSK Chemická spotřeba kyslíku J Světová strana jih JV Světová strana jihovýchod JZ Světová strana jihozápad JČE Jihočeská energetika a.s. JČK Jihočeský kraj JČU Jihočeská univerzita JETE Jaderná elektrárna Temelín JVS Jihočeský vodárenský svaz KČT Klub českých turistů KES Koeficient ekologické stability KHS Krajská hygienická stanice KPÚ Komplexní pozemkové úpravy KPZ Krajinná památková zóna k.ú. Katastrální území LBC Lokální biocentra LBK Lokální biokoridory LHO Lesní hospodářská osnova LHP Lesní hospodářský plán LO Lesy ochranné LT Lesní typ LVS Lesní vegetační stupeň LZU Lesy zvláštního určení MF Ministerstvo financí MHD Městská hromadná doprava MK Místní komunikace m.n.m. Metry nad mořem (nadmořská výška) MPR Městská památková rezervace MPZ Městská památková zóna MÚK Mimoúrovňová křižovatka MZd Ministerstvo zdravotnictví NATURA 2000 Program ochrany přírody v evropském kontextu NKP Národní kulturní památka NBC Nadregionální biocentrum – prvek územního systému ekologické stability (ÚSES) NBK Nadregionální biokoridor – prvek ÚSES NUTS územní jednotka definovaná pro účely statistického zjišťování v systému NUTS v EU OP Ochranné pásmo OPRL Oblastní plán rozvoje lesa ORP Obec s rozšířenou působností OV Občanské vybavenost PD Projektová dokumentace Strana 222 (celkem 228) PFČR Pozemkový fond ČR PHARE Fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky POH Program odpadového hospodářství POPD Plán otvírky, přípravy a dobývání POÚ Pověřený obecní úřad PP Přírodní park, přírodní památka PR Přírodní rezervace PRK Program rozvoje územního obvodu kraje PRVKUC Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje R 4 Rychlostní silnice RBC Regionální biocentrum – prvek ÚSES RBK Regionální biokoridor – prvek ÚSES RD rodinné domy RK Rada kraje RRA, RERA Regionální rozvojová agentura RRR Referát regionálního rozvoje RZP Rychlá zdravotnická pomoc ŘSD Ředitelství silnic a dálnic ř.ú. Řešené území S Světová strana – sever Sb. Sbírka zákonů SV Světová strana – severovýchod SZ Světová strana – severozápad SAPARD Fond EU určený pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SLT Soubor lesních typů SEA Strategic Environmental Assessment – Strategické posuzování životního prostředí SKO Stanice katodové ochrany VTL plynovodu, produktovodu STL Vedení středotlakého plynovodu SWOT Analýza (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities =příležitosti; T=threats =hrozby) TBD Technický a bezpečnostní dozor TKO Tuhý komunální odpad TV Televize, televizní ÚAP ORP Územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚP, ÚPn Územní plán ÚPm, ÚPnM Územní plán města ÚPVÚC Územní plán velkého územního celku ÚSES Územní systém ekologické stability ÚV Úpravna vod ÚS Územní studie V Světová strana východ VaK Vodovody a kanalizace jižní Čechy a.s. VKP Významný krajinný prvek VN Vedení vysokého napětí VVN Vedení velmi vysokého napětí VPZ Vesnická památková zóna VS Vodárenský svaz VŠE Vysoká škola ekonomická VTL Vedení vysokotlakého plynovodu x Úrovňová křižovatka na silnicích Z Světová strana západ ZCHÚ Zvláště chráněné území přírody ZP Zemní plyn Strana 223 (celkem 228) ZPF Zemědělský půdní fond ZÚ Zastavěné území ZÚR Zásady územního rozvoje ŽP Životní prostředí ž.st. Železniční stanice SEZNAM TABULEK: tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD...... 10 tabulka 2: Sídelní struktura...... 13 tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel...... 14 tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010...... 16 tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009...... 18 tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001)...... 19 tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji – meziokresní srovnání ...... 21 tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ...... 22 tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007)...... 23 tabulka 10: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání...... 23 tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích – meziokresní srovnání (dle ČSÚ) ...... 23 tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském ...... 36 tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ ...... 37 tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD ...... 38 tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území ...... 44 tabulka 16: Ložisková území...... 63 tabulka 17: Dobývací prostory těžené...... 63 tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné...... 63 tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu...... 64 tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu ...... 64 tabulka 21: Stará důlní díla...... 64 tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ 2007) ...... 67 tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007) .... 68 tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a...... 70 tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území...... 70 tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jiho českého kraje a ČR...... 71 tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů ...... 71 tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10...... 72 tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a...... 72 tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem) ...... 74 tabulka 31: Genové základny...... 74 tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10...... 74 tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a...... 75 tabulka 34: Porostní zásoba – porovnání s Jihočeským krajem a ČR ...... 75 tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES ...... 76 tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES ...... 76 tabulka 37: nemovité kulturní památky...... 96 tabulka 38: Vývoj počtu domů v řešeném území...... 133 tabulka 39: Struktura domovního fondu v řešeném území...... 135 tabulka 40: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy dle SLBD 2001 ...... 136 tabulka 41: Výstavba (přírůstek) bytů a charakteristika bytového fondu (údaje za rok 2007)...... 137 tabulka 42: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007)...... 137 tabulka 43: Predikce vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území...... 138 tabulka 44: Ekonomická aktivita podle odvětví...... 139 tabulka 45: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji...... 140 tabulka 46: Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ...... 140 tabulka 47: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání...... 141 tabulka 48: Přehled vysokých škol v řešeném území...... 143 tabulka 49: Přehled ostatních školských zařízení v řešeném území...... 144 tabulka 50: Přehled plavidel a zařízení které je možno provozovat na Hněvkovické nádrži a Vltavské vodní cestě...... 152 Strana 224 (celkem 228) tabulka 51 Dokončení Vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb plán...... 155 tabulka 52: Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje k 31.12.2008)...... 158 tabulka 53: Kapacita ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje za rok 2006)...... 158 tabulka 54: Ubytovací zařízení v městě České Budějovice...... 159 tabulka 55: Ubytovací zařízení v městě Hluboká nad Vltavou ...... 161 tabulka 56: Ubytovací zařízení v městě Zliv...... 162 tabulka 57: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky:...... 170 tabulka 58: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu...... 170 tabulka 59: Záplavová území v řešeném území...... 175 tabulka 60: Údolní nádrže v řešeném území...... 177 tabulka 61: Podmínky pro zajištění plavby v nádrži Hněvkovice...... 177 tabulka 62: Největší zdroje bodového znečištění z celého povodí nad VD Kořensko dle BSK 5 (mg/l) ...... 180 tabulka 63: Největší zdroje bodového znečištění v řešeném území studie Vltava dle BSK 5 (mg/l) ...... 180 tabulka 64: Největší znečišťovatelé z celého povodí VD Kořensko dle BSK 5 (t/rok)...... 181 tabulka 65: Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (t/rok) ...... 183 tabulka 66: Zásobování vodou ...... 185 tabulka 67: Kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) ...... 189 tabulka 68: Zdroje elektrické energie – malé vodní elektrárny...... 193 tabulka 69: Zdroje elektrické energie teplárny ...... 193 tabulka 70 Kapacita provozovaných skládek odpadu v okrese České Budějovice...... 198 tabulka 71: Staré zátěže v řešeném území...... 199 tabulka 72: Nejvýznamnější staré zátěže v řešeném území ...... 199 tabulka 73: Konkrétní urbanistické a civilizační problémy v řešeném území ...... 213 tabulka 74: Konkrétní dopravní problémy...... 214 tabulka 75: Konkrétní problémy v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod...... 216 tabulka 76: Odkanalizování a vybudování ČOV vyhodnocení ÚP a PRVKÚC ...... 218 tabulka 77: Konkrétní problémy v oblasti zásobování teplem ...... 219 tabulka 78: Konkrétní problémy v oblasti zásobování plynem ...... 219 tabulka 79: Konkrétní problémy v oblasti zásobování elektrickou energií...... 219 tabulka 80: Problémy v oblasti ÚSES...... 220 SEZNAM GRAFŮ: graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území...... 15 graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou...... 15 graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009)...... 16 graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009)...... 17 graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009)...... 17 graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009) ...... 18 graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) ...... 19 graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001) ...... 20 graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001)...... 20 graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 – 12/2009...... 21 graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice ...... 22 graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou ...... 22 graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání...... 23 graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ...... 36 graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ ...... 37 graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ ...... 37 graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD ...... 38 graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice...... 39 graf 19: Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území...... 39 graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území ...... 66 graf 21: Podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v % ...... 67 graf 22: Podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v % ...... 68 graf 23: Podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha...... 69 graf 24: Podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha ...... 69 graf 25 Množství zpracované rudy v MAPE Mydlovary...... 130 graf 26 Kumulativní množství uranu uloženého na odkalištích s vyloženou rudou...... 130 graf 27: Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice ...... 134 Strana 225 (celkem 228) graf 28: Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou...... 134 graf 29: Poměr rodinných domů a bytových domů v řešeném území ...... 135 graf 30: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP České Budějovice...... 136 graf 31: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP Týn nad Vltavou...... 137 graf 32: Hospodářské subjekty podle odvětví v ORP České Budějovice (vlevo) a ORP Týn nad Vltavou (vpravo) ...... 140 graf 33: Míra nezaměstnanosti v řešeném území ...... 141 graf 34: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání ...... 141 graf 35: Průhlednost vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) ...... 150 graf 36: Teplota vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) ...... 150 graf 37: Hodnoty chlorofylu pod hladinou u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) ...... 151 graf 38: Počty lůžek v ubytovacích zařízeních v řešeném území (rok 2006) ...... 159 graf 39: Procentuální vyjádření lůžkové kapacity ubytovacích zařízení v řešeném území (rok 2006)...... 159 SEZNAM KARTOGRAMŮ: kartogram 1: Řešené území...... 4 kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK...... 9 kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí...... 11 kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území ...... 27 kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území...... 28 kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území ...... 29 kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva – podíl obyvatel ve věku 0 14 let...... 30 kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva – podíl ve věku 65 let a více...... 31 kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním...... 32 kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním...... 33 kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání...... 34 kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti...... 35 kartogram 13: Živě narození ...... 40 kartogram 14: Zemřelí...... 41 kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území ...... 42 kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území ...... 43 kartogram 17: Kartogram č.16: Krajinný ráz v řešeném území...... 54 kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území...... 55 kartogram 19: Kartogram č.16: Krajinný ráz v řešeném území...... 54 kartogram 20: Nadmořská výška v řešeném území...... 55 kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území ...... 77 kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území...... 78 kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území ...... 79 kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území ...... 80 kartogram 25: Orná půda v řešeném území...... 81 kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF ...... 82 kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území...... 83 kartogram 28: Podíl trvalých travních porostů ze ZPF...... 84 kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území...... 85 kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území ...... 86 kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území ...... 87 kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území...... 88 kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území) ...... 89 kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území...... 90 kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES)...... 91 kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území – kulturní památky...... 123 kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy I. kategorie...... 124 kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy II. kategorie...... 125 kartogram 39: Rekreační oblasti ...... 163 kartogram 40: Ubytovací kapacity v řešeném území ...... 164 kartogram 41: Intenzity dopravy...... 172 kartogram 42: Páry spojů hromadné dopravy ...... 173 kartogram 43: Území s veřejným vodovodem...... 187 kartogram 44: Území s veřejnou kanalizací (alespoň částečnou)...... 191 kartogram 45: Území se stávající ČOV...... 192 Strana 226 (celkem 228) Kartogram 46: Plynofikace řešeného území ...... 196 Kartogram 47: Zásobování teplem v území – plošná teplofikace (centrální zásobování teplem) ...... 197 SEZNAM VYOBRAZENÍ: obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice ...... 50 obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic ...... 51 obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území . 51 obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště...... 52 obrázek 5: Největší rybník v řešeném území Bezdrev...... 52 obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi ...... 52 obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu ...... 53 obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká ...... 53 obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína...... 53 obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy) ...... 56 obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice Vitín... 58 obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rodozobá (vpravo) ...... 59 obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo)...... 60 obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami .. 61 obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava ...... 61 obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká ...... 92 obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera...... 93 obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění 93 obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice...... 94 obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice...... 94 obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice ...... 94 obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo) ...... 95 obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada...... 95 obrázek 24: Koněspřežní železnice – ilustrační foto...... 96 obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci ...... 115 obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo) ...... 116 obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích.... 116 obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo) ...... 117 obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo) ...... 117 obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel ...... 117 obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní ...... 118 obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně ...... 118 obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo) ...... 118 obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci...... 119 obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo) ...... 119 obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo) ...... 119 obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo) ...... 119 obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích ...... 120 obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích...... 120 obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby...... 120 obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo)...... 121 obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo)...... 121 obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo) ...... 121 obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo) ...... 122 obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo) ...... 126 obrázek 46: Kostelec snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)...... 127 obrázek 47: Pořežany snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ...... 127 obrázek 48: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ...... 127 obrázek 49: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ...... 128 Strana 227 (celkem 228) obrázek 50: Vlkov snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)...... 128 obrázek 51: Samota Jednota u Olešníka snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ...... 128 obrázek 52: Hospodářský dvůr Vondrov u Hluboké n. Vltavou dle stabilního katastru 1827 (vlevo), v současnosti (vpravo)129 obrázek 53: Zámek Hluboká nad Vltavou r. 1827 v 19. století novogoticky upraven (vlevo), letecký snímek 2008 (vpravo) 129 obrázek 54: Lovecký zámek Ohrada na snímku stabilního katastru 1827 (vlevo) letecký snímek 2008 (vpravo) ...... 129 obrázek 55: Letecký snímek odkališť a bývalé zpracovny uranové rudy Mape z roku 2008...... 131 obrázek 56: Zdánlivě idylický obrázek vodní plochy odkališť, v pozadí je „vlečka“ vodní páry z chladicích věží JETE...... 132 obrázek 57: Méně idylický obrázek probíhající rekultivace odkališť, kdy součástí sanačního materiálu jsou tisíce tun pneumatik...... 132 obrázek 58: Plocha pro plánovanou dostavbu JETE (vlevo) a vizualizace plánované dostavby JETE (vpravo)...... 132 obrázek 59: Ke stávajícímu vedení ZVN 400 kV přibude další, v souvislosti s dostavbou JETE...... 133 obrázek 60: Objekty maringotek a drobných staveb a přístřešků na pravém břehu Hněvkovické nádrže u bývalých Jaroslavic ...... 133 obrázek 61: Areál společnosti Robert Bosch (vlevo), Budějovický Budvar historické foto (uprostřed) a v současnosti (vpravo) ...... 139 obrázek 62: Hypermarket Makro Cash & Carry v Hrdějovicích nedaleko od Českých Budějovic u silnice I/3...... 139 obrázek 63: Jihočeský vědeckotechnologický park je součástí Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích ...... 139 obrázek 64: Letecký snímek Nemocnice České Budějovice – horní areál (vlevo), vstupní terminál do horního areálu (vpravo) ...... 142 obrázek 65: Arpida, centrum pro osoby se zdravotním postižením, o.s (vlevo), Senior dům České Budějovice (vpravo)..... 143 obrázek 66: Nové objekty Jihočeské university v Českých Budějovicích...... 144 obrázek 67: Soukromá škola Townshend Intern. School, o.p.s. v Hluboké nad Vltavou ...... 148 obrázek 68: Plavecký stadion a plovárna na Sokolském Ostrově v Českých Budějovicích a vodácký areál v Českém Vrbném ...... 148 obrázek 69: Vizualizace RRC Hluboká nad Vltavou (vlevo), probíhající výstavba RRC (vpravo)...... 149 obrázek 70: Autokempink Motel Dlouhá Louka v Českých Budějovicích (vlevo), kempink u Mydlovarského rybníka u Zlivi 150 obrázek 71: Cyklostezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou u Českého Vrbného (vlevo), nově vybudovaná cyklostezka Hluboká nad Vltavou Purkarec nedaleko atraktivní lokality zříceniny Karlova hrádku (vpravo) ...... 152 obrázek 72: Areál jezdeckých sportů ve dvoře Vondrov u Hluboké nad Vltavou ...... 152 obrázek 73: Rybolov je hojně provozovaná sportovně rekreační aktivita u Hněvkovické nádrže...... 154 obrázek 74: Historický dokument voroplavby na Vltavě (vlevo), přístaviště výletních lodí v Hluboké nad Vltavou (vpravo).. 154 obrázek 75: Historický dokument Lannovy loděnice (vlevo), nově vybudované kotviště Lannova loděnice (vpravo)...... 156 obrázek 76: Historický dokument využití vodní plochy u Předního mlýna (vlevo), Přední mlýn v současnosti hotel Budweis(vpravo)...... 158 obrázek 77: Hotel Budweis v zrekonstruovaném objektu Předního mlýna u Slepého ramena v Českých Budějovicích ...... 161 obrázek 78: Parkhotel v Hluboké nad Vltavou (vlevo), Učební a výcvikové středisko AMU Poněšice (vpravo) ...... 162 obrázek 79: Ubytování v chatkách v autokempu Mydlák...... 162 Strana 228 (celkem 228)