Aplikace Teorie Hrotu Kopí Na Zbrojní Podniky: Case Study Česká Zbrojovka

FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Aplikace teorie hrotu kopí na zbrojní podniky: Case study Česká zbrojovka

Diplomová práce

BC. ONDŘEJ ŠUPKA

UČO 439762

Vedoucí práce: Mgr. Josef Kraus, Ph.D.

Katedra politologie Bezpečnostní a strategická studia

Brno 2019

APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Bibliografický záznam

Autor: Bc. Ondřej Šupka Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita Katedra politologie Název práce: Aplikace teorie hrotu kopí na zbrojní podniky: Case study Česká zbrojovka Studijní program: Bezpečnostní a strategická studia Vedoucí práce: Mgr. Josef Kraus, Ph.D. Akademický rok: 2019 Počet stran: 123 Klíčová slova: Privatizace bezpečnosti, Teorie hrotu kopí, Peter Warren Singer, zbrojní průmysl, zbrojovky, zá- kaznické služby, PMC, výcvik, údržba

5 APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Bibliographic record

Author: Bc. Ondřej Šupka Faculty of Social Studies, Masaryk University Department of Political Science Title of Thesis: Applying Tip of the Spear Theory on Military In- dustry: Case Study Česká Zbrojovka Degree Programme: Security and strategy studies Supervisor: Mgr. Josef Kraus, Ph.D. Academic Year: 2019 Number of Pages: 123 Keywords: Privatization of security, Tip of the spear theory, Peter Warren Singer, military industry, arms companies, customer service, PMC, training, maintenance

6 APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Abstrakt

Tato diplomová práce se zabývá službami zbrojních podniků nad rámec pouhé výroby a prodeje zbraní, které nabízejí zákazníkům charakteru státních ozbrojených složek a bezpečnostních sborů. Na základě teorie hrotu kopí P. W. Singera, pojednávající o stratifikaci soukromých vojen- ských společností (PMCs), a rešerše portfolia služeb vybraných společ- ností formuluje typologii zbrojních podniků dle podobnosti služeb těchto zbrojovek se službami poskytovanými PMCs. Pracovně je tato typologie označena jako Index PMCizace zbrojního podniku. Typologie je následně demonstrována a testována na případové studii společnosti Česká zbrojovka a. s.

7 APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Abstract

This diploma thesis deals with various services (apart from mere production and sale of weapons and weapon systems) that are being offered to the customers such as state’s armed forces and security corps. Based on P. W. Singer’s Tip of the Spear theory, which stratifies private military firms (PMCs) into several types, as well as a service research among se- lected companies, the thesis proposes new typology of weapon producers according to their services‘ proximity to services offered by PMCs. The working title of the new typology is Arms company’s PMCzation degree. The typology is then presented and tested on a case study analysing Česká zbrojovka a. s. company.

8 APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Aplikace teorie hrotu kopí na zbrojní podniky: Case study Česká zbrojovka zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

V Brně 20. května 2019 ...... Bc. Ondřej Šupka

APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Poděkování

Rád bych na tomto místě poděkoval doktorovi Josefu Krausovi za vstříc- nost a cenné rady, bez nichž by tato práce nevznikla. Rovněž děkuji své rodině za neutuchající podporu během celého mého studia, nejen vyso- koškolského. Kolegům z České zbrojovky děkuji za důvěru a pomoc při získávání potřebných dat. A mé přítelkyni Šárce děkuji za nekonečnou trpělivost, motivaci a schovívavost, jimiž mě při psaní této práce obdařo- vala.

APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Obsah

Seznam tabulek 15

Seznam pojmů a zkratek 16

1 Úvod 19 1.1 Výzkumná motivace ...... 22 1.2 Předchozí výzkum ...... 25 1.3 Struktura práce...... 26

2 Teoreticko-metodologická východiska 28 2.1 Konceptualizace a operacionalizace klíčových pojmů ...... 28 2.2 Metodologie ...... 34

3 Teoretická část 41 3.1 Analýza teorie hrotu kopí ...... 41 3.2 Modifikace typologie ...... 48

4 Praktická část 68 4.1 Metodologie případové studie ...... 68 4.2 Profil společnosti Česká zbrojovka a. s...... 72 4.3 Analýza služeb poskytovaných CZUB ...... 83

5 Závěr 97 5.1 Zodpovězení výzkumných otázek ...... 97 5.2 Limity aplikovatelnosti a použitelnosti modifikované typologie ...... 101 5.3 Vývoj problematiky v blízké budoucnosti ...... 102

Použité zdroje 107 Odborné publikace ...... 107 Publicistické zdroje ...... 111

APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Materiály zbrojních podniků ...... 114 Ostatní zdroje ...... 118 Rozhovory ...... 122

Celkový počet znaků: 145 635

14 APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Seznam tabulek

Tab. 1: Přehled rešeršovaných zbrojních podniků (Jenzen-Jones, 2014; SIPRI, 2017; upraveno)...... 37

Tab. 2: Aplikovaná typologie zbrojních podniků a její vztah k Singerově typologii PMCs...... 67

Tab. 3: Ekonomické ukazatele CZUB za roky 2016 a 2017 (CZUB, 2018). 79

Tab. 4: Produktové portfolio prezentované na webu CZUB k 1. 5. 2019 (CZUB, 2019e) ...... 82

APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Seznam pojmů a zkratek

AECA – Arms Export Control Act (Zákon o kontrole exportu zbraní) AK – Avtomat Kalašnikova (sovětská platforma útočné pušky) B2B – Business to business (obchodní model prodeje mezi dvěma společnostmi) B2C – Business to customer (obchodní model prodeje kon- covému zákazníkovi) B2G – Business to government (obchodní model prodeje vládním institucím BAE – British Aerospace (britská zbrojovka) BDT – Beretta Defense Technologies (vojenská odnož ital- ské zbrojovky Beretta) C4ISR – Command, Control, Communications, Computers, In- telligence, Surveillance and Reconnaissance (systém strategického řízení a kontroly) CARDAM – Center of Applied Research and Development for Ad- ditive Manufacturing (Centrum aplikovaného vý- zkumu a vývoje v oblasti aditivní výroby CQB – Close quarter battle (boj ve stísněných prostorech) CZUB – Česká zbrojovka a. s. DARPA – Defense Advanced Research Project Agency (Agen- tura pro výzkum pokročilých obranných projektů) EUC – End user certificate (certifikát koncového uživatele) FN – Fabrique Nationale (belgická zbrojovka FN Herstal) ITAR – International Arms Trade Regulation (Regulace me- zinárodního obchodu se zbraněmi) IVAO – International Virtual Aviation Organization (Meziná- rodní organizace pro virtuální letectví)

16 APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

LMT – Lewis Machine & Tool (americká zbrojovka) LPZ – Lehké pěchotní zbraně MNO – Ministerstvo národní obrany NATO – North Atlantic Treaty Organization (Organizace se- veroatlantické smlouvy) OSN, UN – Organizace spojených národů PMC – Private military corporation (soukromá vojenská korporace) PMF – Private military firm (soukromá vojenská společ- nost) PSC – Private security corporation / company (soukromá bezpečnostní korporace / společnost) RPZ – Ruční palné zbraně SA – Stand-alone (konfigurace granátometu jako samo- statné zbraně) SALW – Small arms and light weapons (ruční palné a lehké pěchotní zbraně) SAS – Small Arms Survey (think-tank pro výzkum ručních palných a lehkých pěchotních zbraní) SIGINT – Signal intelligence (zpravodajství založené na sběru signálů) SIPRI – Stockholm International Peace Research Institute (Stockholmský institut pro mezinárodní výzkum míru) UBGL – Under-barrel grenade launcher (granátomet monto- vaný pod hlaveň primární zbraně) UCDP – Uppsala Conflict Data Program (uppsalský think- tank pro datový výzkum konfliktů) US, USA – United States of America (Spojené státy americké) UTM – Ultimate Training Munitions (značkovací munice pro výcvik) ZS – Zbraňové systémy

APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

18 ÚVOD

1 Úvod

Devadesátá léta jsou v euroatlantickém prostoru obecně vnímána jako období kýženého míru, který se do této oblasti a potažmo do celého světa vrátil po dlouhých letech studené války. Ve skutečnosti však došlo k jevu spíše obrácenému.

Přestože se v předcházejících dekádách hromadila na obou stra- nách železné opony obrovská množství vojáků, zbraní a techniky, nikdy nedošlo k jejich přímému střetu, pomineme-li jejich zapojení do zástup- ných konfliktů neboli proxy wars v různých koutech světa. Díky rozpadu východního bloku na konci osmdesátých let dvacátého století došlo k na- startování procesu redukce ozbrojených sil světových mocností (zejména Spojených států amerických a Svazu sovětských socialistických republik, respektive Ruské federace). To bylo mimo jiné způsobeno faktem, že těmto zemím náhle přestal hrozit otevřený generální konflikt s nepřátelskými mocnostmi, a tudíž obrovské množství mužů, žen a strojů ve zbrani náhle nemělo využití a nanejvýše neúměrně zatěžovalo státní rozpočty. Ze stejného důvodu přestalo být ekonomicky i politicky únosné udržování některých zemí ve vlastních sférách vlivu či dokonce různých státních společenstvích (Singer, 2007).

Co se tedy stalo? Počátkem devadesátých let se po celém světě náhle znovuobjevilo velké množství oblastí s rozmanitou plejádou stát- ních útvarů, etnických a náboženských skupin a spolu s nimi vyvřely na povrch staré i novější spory a křivdy, doposud dušené bilaterálním bez- pečnostním systémem studené války a dominancí dvou hegemonních velmocí. Tito noví aktéři byli ve svých konfliktech od nynějška odkázáni pouze na vlastní skromné zdroje, s nimiž často nebyli vůbec schopni

ÚVOD

účastnit se ozbrojeného konfliktu, ať už šlo o obranu nebo útok. V situaci, kdy se světové mocnosti zdráhaly vojensky zapojit do nových konfliktů (často už jen proto, že nebylo možno objektivně posoudit, které strany by se vůbec měly zastat), našli tito aktéři pomoc v tržním ekonomickém prostředí. Na scénu přišly soukromé firmy (částečně tvořené bývalými armádními zaměstnanci, operující s bývalým armádním vybavením a vý- zbrojí), které začaly za úplatu poskytovat zemím v konfliktu asistenci při restrukturalizaci armád, zpravodajství či dokonce bojovníky a operátory zbraňových systémů, kteří přímo podniknou bojové operace proti pro- tivníkům svého „zaměstnavatele.“ Začala zlatá éra soukromých vojen- ských společností, v angličtině nazývaných private military/security companies neboli PMCs/PSCs.

Jednotlivým historickým příkladům životního cyklu a aktivit kon- krétních společností se věnovala řada autorů. Mezi nimi vyčnívá zejména Peter Warren Singer (2007), který pro tento fenomén formuloval takzva- nou teorii hrotu kopí. Podle ní lze jednotlivé PMCs rozdělit do obecných kategorií podle toho, kde se ve vztahu k bojišti nachází jejich operační prostor a následně jaký typ služeb svým zákazníkům poskytují. Do dnešní doby se etablovala jako jeden z hlavních nástrojů akademického výzkumu PMCs a outsourcování takřka jakékoli činnosti související s provozem a aktivitami státních ozbrojených složek. Postupem času a vli- vem jak určité stabilizace v některých, do té doby vysoce konfliktních oblastech, tak generační obměny zaměstnanců PMCs a v neposlední řadě též s novou vlnou větší angažovanosti mocností při řešení konfliktů tře- tích zemí ustoupily tyto společnosti poněkud do pozadí a jejich portfolia se více zaměřila na poskytování různých výcvikových a podpůrných slu- žeb. Stejně tak došlo k určitému posunu v jejich klientele.

20 ÚVOD

Krom rozvojových zemí se vojenský outsourcing začal objevovat i u rozvinutějších aktérů, a dokonce i u světových velmocí. Lví podíl na této změně mají aktéři, kteří jsou Singerovým PMCs v mnoha ohledech blízcí, přesto však jde o poněkud odlišné subjekty: zbrojovky a zbrojní podniky. Ty ve snaze o co největší zisk nabízí svým zákazníkům – státům – kromě produktu samotného (tedy zbraně) určité komplexní řešení na- bízející také například dopravu a servis produktu, příslušenství, moder- nizační balíky a podobně. Právě tyto aktivity se ovšem (alespoň dle Sin- gerových měřítek) překrývají s aktivitami typickými pro PMCs. Dovoz zbraní, jejich údržbu, výcvik pro přímé uživatele i zbrojíře či jiné pracov- níky údržby, tedy aktivity běžně příslušící samotným armádám, totiž pak dle tohoto modelu obstarávají zbrojní podniky jakožto soukromé práv- nické osoby armádami kontraktované. Tento trend lze v různém rozsahu pozorovat od těch nejjednodušších zbraňových systémů (jakými jsou na- příklad ruční palné zbraně) až po ty nejkomplexnější (například bojové letouny páté generace, jaderné ponorky či vesmírné navigační a špio- nážní družice).

Cílem této práce je analyzovat služby zbrojovek a zbrojních pod- niků outsourcující činnosti běžně příslušící armádě1 a na jejich základě vytvořit typologii v podobě škály určující míru, s jakou se daný zbrojní

1 Tímto pojmem rozumíme aktivity přímo související s vedením či zabezpečo- váním bojových operací proti vnějšímu či vnitřnímu protivníkovi právního státu a také služby zabezpečující funkčnost ozbrojených složek státu obecně. Může jít například o poskytování operátorů, techniků, zpravodajců, výcviko- vých specialistů a jiné živé síly či údržba techniky, logistické a podobné pod- půrné služby či facility management. Pro operacionalizace jednotlivých kon- ceptů viz kapitolu 2 (Teoreticko-metodologická východiska).

ÚVOD aktér funkčně blíží PMCs. Následná případová studie aplikuje tuto novou typologii na společnost Česká zbrojovka a. s.

1.1 Výzkumná motivace

Kontroverznost PMCs tkví hlavně v otázkách demokratické kontroly a etiky. Jelikož jsou PMCs aktéry orientovanými na zisk, jejich služby jsou principiálně dostupné komukoli, kdo si je zaplatí. Jejich uživateli se tak může stejně dobře stát země demokratická, která outsourcuje provoz svých pokročilých zbraňových systémů za účelem snížení výdajů na obranu, i autokratický režim, která outsourcuje skupinu kombatantů k li- kvidaci opozičního povstání. Rovněž samotné provádění smluvených činností se může stát předmětem kontroverze, například v případě kola- terálních ztrát na životech civilistů při provádění určité bojové operace. V takovém případě pak může být z legislativního hlediska velmi obtížné atribuovat trestní odpovědnost za činy zaměstnanců oustousrcované společnosti a spoluviny státu, který společnost kontraktoval.

Podobné problémy vyplývají z činnosti zbrojovek. Prodej zbraní je sice monitorován zejména v souvislosti s teroristickými skupinami a organizovaným zločinem, stejně bedlivě je ovšem sledován eventuální prodej zbraní státním aktérům s nedemokratickými režimy. A stejně jako v případě PMCs, implikace vyplývající ze situace, kdy se produkty a služby zbrojovek ocitnou v normativně označených „špatných rukou,“ respektive kdy jejich prostřednictvím dojde ke spáchání právně či eticky závadných skutků, jsou stejně závažné. Mimo to se zejména v prostředí Spojených států (a historicky též v Sovětském svazu, nacistickém Ně- mecku či předválečném Japonsku) setkáváme s fenoménem takzvaného vojensko-průmyslového komplexu, tedy symbiózy zájmů zbrojních

22 ÚVOD společností a politických struktur, který přes údajné benefity ve formě globální stabilizace a deterence jaderných konfliktů jakož i transfer vo- jenských technologií do civilního prostředí a obráceně představuje vý- znamnou výzvu pro demokratické procesy jak v Americe, tak v cílových zemích vojenských intervencí (Thorpe, 2014). Zbrojní podniky jsou jed- ním z hlavních aktérů a jejich samotná produkce i případné „kontraktor- ské“ služby, jenž k produktům poskytují, jsou nástroji rozvoje tohoto fe- noménu.

Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že z metodologického hlediska je řešení prosté – ztotožnit postavení zbrojovek a PMCs. To by ovšem bylo zkratkovité. Zatímco primární aktivity PMCs jsou různorodé a odvíjejí se dle jejich specializace a poptávky trhu, hlavní činnost zbrojovky je vždy stejná, tj. vyrobit a prodat svůj zbraňový systém. Podobnost s PMCs tak nevzniká ani tolik nabízenými službami (neboť u zbrojovek je toto až jakýmsi doplňkem), ale základními principy fungování aktéra na volném trhu. Pro toho je základním motivátorem zisk, který utrží za své produkty od zákazníka po odečtení všech nákladů a režií vzniklých při výrobě, propagaci, distribuci a tak dále. Aby však oslovil ty nejlukra- tivnější (tedy nejziskovější) zákazníky, musí jim svůj produkt přizpůso- bit a s ním i vše okolo něj. Nejlukrativnějšími zákazníky ve zbrojním prů- myslu jsou jednoznačně státní ozbrojené složky, tedy armáda, popřípadě vnitrobezpečnostní sbory, do nichž spadá například policie. Jejich lukra- tivita spočívá v tom, že z výrobcova portfolia cílí obvykle na nejsofistiko- vanější a nejkvalitnější produkty (což jsou obvykle ty s největší marží, generující výrobci značný zisk) a požadují je ve velkých množstvích. Po- daří-li se zbrojovce například získat kontrakt na přezbrojení armády představující tisíce útočných pušek, pistolí a granátometů, získává velmi

ÚVOD cennou referenci, která výrazně zvyšuje šance na opakování podobného kontraktu v jiné zemi. Obzvláště je-li kontraktující země členem nějaké významné mezinárodní vojenské aliance, v jejímž rámci obvykle vzniká značný tlak na standardizaci výzbroje a výstroje.

Zákazníci (tedy ozbrojené složky) jsou si ale své hodnoty pro vý- robce dobře vědomi, zároveň jsou ovšem jejich prostředky zpravidla omezené. Pro minimalizaci nákladů je pro ně tudíž nejvhodnější nákup určitého komplexního řešení. Kromě dodání samotného produktu se podle nich v ideálním případě producent postará i o jeho transport, vy- cvičení personálu k jeho provozování i údržbě (pokud zákazník nena- kontraktuje přímo i onen personál) a veškeré další komponenty život- ního cyklu produktu. V případě sofistikovanějších zbraňových systémů je tento postup takřka imperativní; vzhledem k technologické náročnosti systémů armády často alespoň ze začátku vůbec nedisponují specialisty, kteří by mohli údržbu systémů vykonávat a vyjde je tudíž výrazně levněji outsourcovat jejich opravy a údržbu alespoň do té doby, než si – pro- střednictvím opět outsourcovaných instruktorů – tyto specialisty vy- cvičí2. Z pohledu zbrojovek to je do jisté míry nevýhoda, neboť všechny tyto další služby vytvářejí náklady, s nimiž musejí kalkulovat vůči ceně, kterou jsou ozbrojené složky v rámci daného tendru ochotny utratit. To v konečném výsledku může způsobit, že původní očekávaný zisk ze sa- motných zbraní značně klesá a není zcela neobvyklé, že se zbraně prodají

2 Některé zbraňové systémy svou technologickou pokročilostí dokonce vytvá- řejí jistý začarovaný kruh nezbytnosti outsourcingu. Projekty typu stealth bombardéru B-2 Spirit mají velkou část vnitřních systémů zaprvé přísně utajenou a zadruhé je jejich technologie natolik komplexní, že ji vlastní pouze její výrobce. Tyto dva faktory se navzájem posilují, čímž výrobci vzniká technologicko-politický monopol. Ten má za následek logickou ne- zbytnost dodávání doprovodných služeb státním složkám. (Northrop Grum- man, 2015).

24 ÚVOD pod cenou, tedy ztrátově. Přidaná hodnota těchto kontraktů v podobě reference je ale zpravidla natolik vysoká, že tuto nevýhodu převažuje.

Lze předpokládat, že vertikální i horizontální objem poskytova- ných služeb bude z výše uvedených důvodů korelovat s komplexností vy- ráběných zbraňových systémů. Rovněž můžeme odhadnout, že svou ná- plní budou některé z těchto služeb více související s PMCs než jiné, je- jichž účel bude spíše utilitární. Stratifikace služeb a z ní vzniklá typologie by měly být hlavními výstupy této práce.

1.2 Předchozí výzkum

Jak již bylo v úvodu řečeno, práce se opírá o výzkum PMCs P. W. Singera, který shrnul ve své publikaci Corporate Warriors v roce 2003. Jeho typologie PMCs, které rozděluje na military providery, consultanty a suppor- tery, je vzhledem ke své funkčnosti doposud pravděpodobně nejpouží- vanějším metodologickým rámcem. Zároveň nabízí případové studie tehdejších nejvýznamnějších zástupců jednotlivých typů. Není však jedi- ným autorem, který se touto poměrně mladou problematikou zabýval. O jiná teoretická uchopení problematiky se v minulosti pokusili například Carlos Ortiz, který ve své práci z roku 2010 Private Armed Forces and Global Security: A Guide to the Issues nabízí odlišné definiční pojetí PMCs, Deborah D. Avantová s publikací The Market for Force: The Con- sequences of Privatizing Security (2005) zabývající se konsekvencemi outsourování armádních aktivit na jejího ducha a odhodlání k realizaci požadavků, které jsou na ně kladeny, či třeba Fred Schreier a Marina Caparini, kteří v práci Privatising Security: Law, Practice and Governance of Private Military and Security Companies rovněž z roku 2005 zkoumají problematiku právní a demokratické kontroly aktivit a existence PMCs.

ÚVOD

V českém prostředí vyniká kompilativní práce kolektivu autorů okolo Ol- dřicha Bureše, která nese název Privatizace bezpečnosti: české a zahra- niční společnosti, vydaná v roce 2013. Singerovu teoretickou práci u nás zpropagoval mimo jiné Tomáš Šmíd ve svém příspěvku Hrot kopí a české soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti v periodiku Středoevrop- ské politické studie, v níž ji uvádí jako superiorní oproti starší metodě dělení soukromých společností na vojenské a bezpečnostní (2012).

Práce svým zaměřením zasahuje také do problematiky vojensko- průmyslového komplexu, je tedy vhodné zmínit se alespoň o několika vy- braných, pro naše potřeby relevantních, publikací. Vznik, vývoj a sou- časný stav, respektive konsekvence v americkém prostředí nabízejí práce Joela Andrease Válečná závislost – Ilustrovaný průvodce militaris- mem USA (2004), Charlese J. Dunlapa (The Military Industrial Complex, 2011) nebo Rebbeccy U. Thorpeové (The American Warfare State: The Domestic Politics of Military Spending, 2014).

1.3 Struktura práce

Práce sestává ze dvou základních bloků – teoretické a praktické části. Te- oretická část práce analyzuje Singerovu teorii hrotu kopí a na ni naváza- nou typologii PMCs a porovnává indikátory kategorizující PMCs do jed- notlivých typů se službami poskytovanými zbrojními podniky (rozděle- ných dle jejich výrobního zaměření) kromě samotné produkce, které svou podstatou odpovídají aktivitám PMCs a jsou použity jako výše zmí- něné indikátory. Na základě přítomnosti či nepřítomnosti a formy těchto služeb u zbrojního podniku budou vytvořeny kategorie zbrojních pod- niků dle jejich vývoje od čistě výrobního podniku bez dalších produkto- vých služeb po určitou „PMC s produktovou výrobou.“ Část praktická

26 ÚVOD následně aplikuje tuto typologii na reálný příklad – zbrojní společnost Česká zbrojovka a. s. zaměřenou na výrobu ručních palných zbraní. Tato případová studie slouží zaprvé k otestování funkčnosti nové typologie, zadruhé k identifikaci pozice této společnosti jakožto zástupce dalších podniků s podobným produktovým portfoliem. Nosná témata jednotli- vých kapitol jsou pak následující:

• Teoretická část o Představení teorie hrotu kopí o Analýza služeb a aktivit zbrojních podniků o Modifikace typologie PMCs pro účely zbrojních podniků • Praktická část o Představení profilu CZUB o Analýza poskytovaných služeb o Komparace získaných dat s nově formulovanou typologií a atri- buce pozice CZUB v jejím rámci

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

2 Teoreticko-metodologická východiska

Cílem práce je vytvoření typologie zbrojních podniků ve formě škály de- finující jejich přiblížení se konceptu PMC a jeho odstupňování dle kon- krétních aktivit, jak bylo definováno Peterem Singerem. Jedním krajním bodem škály bude zbrojní podnik věnující se čistě výrobní činnosti, tudíž nemající s PMCs žádnou spojitost, druhým krajním bodem pak bude zbrojní podnik poskytující vedle výroby širokou škálu PMC služeb, včetně nasazování vlastních operátorů do bojových operací zákazníka. Tematicky je tak práce ukotvena v oblasti privatizace bezpečnosti a problematiky státního monopolu na užití organizovaného násilí. Šířeji tato témata spadají do segmentu vojenské a zbrojní politiky.

Klíčovými výzkumnými otázkami, na něž se práce pokouší odpo- vědět, jsou:

1. Jaké doprovodné služby vyjma samotné výroby zbraní (zbra- ňových systémů) poskytují svým zákazníkům a do jaké míry lze tyto služby ztotožnit se službami poskytovanými PMCs? 2. Jak lze tyto aktivity objektivně kategorizovat na základě již existující typologie PMCs? 3. Jakou pozici v rámci této kategorizace zastává Česká zbrojovka a. s. jakožto reprezentant zbrojního podniku kategorie small arms?

2.1 Konceptualizace a operacionalizace klíčových pojmů

Soukromé vojenské společnosti (private military companies, PMCs) v současném pojetí jsou fenoménem převážně postudenoválečného ob- dobí, jejich kořeny však sahají mnohem hlouběji do historie vojenství a vojenské politiky. Singer k jejich definování používá určité vymezení vůči jejich historickému „předkovi,“ kterým byl žoldnéř. Toho definice

28 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Organizace spojených národů (OSN) zakotvená v Mezinárodní konvenci proti rekrutování, používání financování a výcviku žoldnéřů z roku 2001 definuje jako osobu, která:

• je rekrutována lokálně či v zahraničí pro boj v ozbrojeném konfliktu, • je motivována k účastnění se konfliktu pro svůj osobní zisk, při- čemž kompenzace za její činnost v konfliktu je podstatně vyšší než taková, která je vyplácena kombatantům obdobné hodnosti v regulérních ozbrojených složkách dané bojující strany, • není občanem ani jedné ze zúčastněných stran a ani rezidentem na území, které některá z bojujících stran kontrolují, • není členem ozbrojených složek ani jedné ze zúčastněných stran a • nebyl do konfliktu vyslán třetí nezúčastněnou stranou k plnění oficiální služby jako člen jejích ozbrojených složek. (UN, 1989). Singer (2007) tuto definici adaptoval do sady bodů, které musí aktér spl- ňovat, aby jej bylo možno považovat za žoldnéře:

• Příslušnost: žoldnéř není občanem ani rezidentem žádného ze států, které v konfliktu bojují. • Nezávislost: žoldnéř není (dlouhodobě) integrován do ozbroje- ných složek a je vázán pouze limitovaným kontraktem. • Motivace: žoldnéř bojuje za osobní, krátkodobý ekonomický pro- fit, ne za politické či náboženské cíle. • Nábor: žoldnéři jsou verbováni v utajení a nepřímými cestami, aby předešli trestnímu stíhání • Organizace: žoldnéřské jednotky jsou ad-hoc uskupení tvořená individuálními kombatanty. • Služby: vzhledem k absenci předchozí organizace se žoldnéři soustřeďují pouze na přímé bojové služby pro jednotlivé klienty. Komparativně pak jako klíčové definiční znaky PMC uvádí následující:

• Organizace: PMCs historicky disponují korporátní strukturou.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

• Motivace: PMCs se orientují na zisk společnosti, nikoli jedince. • Otevřený trh: PMCs jsou legálními právnickými osobami. • Služby: PMCs nabízejí široké portfolio služeb rozmanité klientele. • Nábor: PMCs vyhledávají své zaměstnance veřejně na základě specializací. • Vazby: PMCs jsou propojeny s korporátními holdingy a finanč- ními trhy. Pozitivní definici PMC nabízí například Carlos Ortiz; dle něj se jedná o „legálně založené mezinárodní firmy nabízející klientům služby, které zahrnují potenciál k systematickému užití síly vojenskými nebo pa- ramilitárními prostředky, respektive vylepšování, usnadňování, zastra- šování či neutralizaci tohoto potenciálu, nebo znalosti vyžadované k jejich implementaci.“ (Ortiz, 2010: 48, překlad autor). Obsahově tyto dvě definice nejsou v přímém rozporu, každá z nich se ale věnuje odlišnému aspektu. Zatímco Ortiz spíše klade důraz na druhy poskytovaných služeb PMCs (přičemž ale nepokrývá zdaleka všechny, jak bude blíže vysvětleno při analýze Singerovy teorie), Singer si více všímá legálně-ekonomického zakotvení existence PMCs. Do jisté míry problematická může být i pod- mínka mezinárodnosti v Ortizově definici. Na první pohled z ní totiž zcela přesně nevyplývá, zda se mezinárodností myslí mezinárodnost firmy jako takové (například ve smyslu právního zakotvení ve více ze- mích), jejích zaměstnanců nebo jejích aktivit.

Jako zbraň, respektive zbraňový systém chápeme specifické ná- stroje určené k vedení přímého boje buďto ničením živé nebo technické síly protivníka, nebo zabezpečováním a přímou podporou tohoto ničení.

30 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Pro potřeby této práce můžeme za zbraně3 považovat kategorii tzv. small arms and light weapons (SALW). Jde o poměrně obsáhlou skupinu pě- chotních zbraní, kterou generální shromáždění OSN definovalo násle- dovně: SALW je „jakákoli zbraň, která je obecně řečeno osobou přenosi- telná zbraň, která je konstruována, nebo může být snadno a rychle upra- vena, k vymetení či odpalu střely, kulky či projektilu pomocí výbušniny, vyjma historických SALWs a jejich replik. Historické SALWs a jejich repliky definují domácí zákony jednotlivých zemí, v žádném případě však nezahrnují zbraně vyrobené po roce 1899.“ (UNODC, 2005, překlad autor). Definice dále stanoví následující dodatečné interní dělení SALWs: „Small arms jsou obecně vzato zbraně konstruované k užití jednotlivcem. Inter Alia zahrnují revolvery, samonabíjecí pistole, pušky a karabiny, samopaly, útočné pušky a lehké kulomety 4. Light weapons jsou obecně vzato zbraně konstruované k užití dvojicí či trojicí osob, přestože některé z nich mohou být neseny i jednotlivci. Inter Alia zahrnují univerzální (lehké) kulomety, střední a těžké kulomety, puškové granáty, podhlav- ňové a lafetované granátomety, přenosné protiletecké a protitankové ka- nony, bezzákluzové pušky, přenosné protiletecké a protitankové střely a minomety ráže nižší než 100 mm“ (ibidem). V české terminologii těmto

3 Neuvažujeme zde chladné bodné, sečné a úderné zbraně jako například meče, dýky, luky či palcáty, jejichž využití je v současnosti marginální. 4 Uvedený demonstrativní výčet obsahuje v současnosti poněkud kontroverzní pojem: útočná puška (assault rifle). Dle definice americké armády se jedná o „krátkou, kompaktní zbraň umožňující přepínání režimu střelby,“ (tedy buď jednotlivými ranami nebo dávkou) „střílející náboje středního výkonu se silou mezi samopalovými a puškovými náboji“ (Johnson, 1970). Kromě toho musejí mít tyto zbraně účinný dostřel alespoň 300 metrů a munici ode- bírat z odnímatelného zásobníku. Mnoho pušek a samopalů je (zejména v politickém a mediálním diskurzu) tudíž nesprávně považováno za útočné pušky, neboť nesplňují některé z výše uvedených kritérií. V souvislosti s ma- sovými střelbami a teroristickými útoky tak dochází k nadužívání a vyprazd- ňování tohoto termínu a získávání negativní konotace.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA kategoriím přibližně odpovídají pojmy ruční palné zbraně, případně lehké pěchotní zbraně, které budou pro potřeby práce používány jako synonymum.

Za zbraňové systémy zde považujeme všechny ostatní zbraně, které svou technologickou komplexností převyšují SALWs. Jde tedy na- příklad o bojová vozidla pěchoty, tanky, obrněné transportéry, bojové, transportní a průzkumné letouny a vrtulníky, rakety a střely, bitevní lodě a ponorky a bojové, průzkumné a navigační družice. Toto rozdělení je pouze pracovní a jeho účelem je snadnější zorientování čtenáře v řadě na první pohled podobných pojmů při zachování logiky komplexity jednot- livých druhů zbraní.

Zákazníkem se obecně rozumí příjemce statku nebo služby, který za tyto nabízí jejich výrobci či prodejci protihodnotu. Jelikož se práce za- bývá privatizací bezpečnosti, jsou zákazníkem ve vztahu k výzkumným otázkám myšleny státy, popřípadě entity, které státy v nedávné minulosti byly nebo které aspirují na to, statut státu získat, a usilují o to mimo jiné prostřednictvím najmutí PMCs. Vzhledem k povaze zkoumaných ak- térů (tedy zbrojních podniků) se ovšem v roli ilustrativních a kompara- tivních příkladů budou objevovat také zákazníci nestátní, ať již půjde o fyzické či právnické osoby.

Služby poskytované soukromými vojenskými společnostmi jsou díky své rozmanitosti a existence institutu tzv. zboží dvojího užití5 velmi

5 Zbožím dvojího užití (případně zbožím dvojího použití) rozumíme zboží, know-how, technologie, které lze využít jak k civilním, tak vojenským úče- lům. V právní oblasti v evropskounijním prostředí je tento pojem nejčastěji používán ve vztahu k materiálům použitelným k výrobě zbraní hromadného ničení (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2019), v širším slova smyslu však může jít i o jakékoli jiné odvětví vojenských aktivit, a to i takových, které

32 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA vágním pojmem. Přestože jim bude v teoretické části práce věnována hlavní pozornost, je na místě konceptualizovat si je alespoň rámcově již nyní. Aniž bychom museli předčasně zacházet do analýzy Singerovy teorie hrotu kopí, lze za služby poskytované PMCs považovat:

• Vykonávání přímých bojových aktivit v hlavní oblasti bojů (na frontové linii) – tedy vedení ofenzivního a defenzivního boje proti nepřátelské živé a technické síle pomocí zbraní a zbraňových sys- témů nebo řízení takového boje na operační úrovni,

• Předávání know-how a zkušeností ve smyslu výcviku a restruktu- ralizace zákazníkových ozbrojených složek, jejich operační, strategickou a organizační analýzu,

• poskytování nebojových, neletálních podpůrných aktivit, jakými jsou logistika, zpravodajství, technická podpora, přeprava osob a materiálu. V širším slova smyslu může jít o jakoukoli aktivitu kontraktovanou ozbrojenými složkami státu (respektive státem pro ozbrojené složky), která tím, že je outsourcována, umožňuje oz- brojeným složkám šetřit ekonomické a lidské zdroje a přispívat tak k jejich větší efektivitě6 (Singer, 2008).

Zbrojovky a zbrojní podniky jsou pojmy, které bude práce použí- vat významově jako synonyma. Jde o právnické osoby provozující výrobu

nemají nic společného s přímým ozbrojeným bojem. Bez nadsázky můžeme tvrdit, že například stavební bagr je zbožím dvojího užití, pokud je armádou zakoupen například pro ženijní účely (Dyčka, 2015). 6 Takovými službami může být například i stravování personálu, stavební práce a facility management či repatriace raněných nebo padlých z bojové zóny zpět do domoviny (Singer, 2008).

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA a prodej7 zbraní nebo zbraňových systémů dle výše uvedené definice, popřípadě dílčí komponenty a technologie potřebné k výrobě zbraní nebo zbraňových systémů, jako svou hlavní podnikatelskou činnost.

2.2 Metodologie

Časový rámec práce tvoří interval od přelomu osmdesátých a devadesá- tých let, kdy dochází k významnému rozšíření fenoménu PMCs, po blíz- kou budoucnost, tedy přelom dvacátých a třicátých let jedenadvacátého století. Těžiště práce se však nalézá v současnosti, neboť text analyzuje primárně současnou situaci sledovaných jevů, přičemž historické části rámce využívá k osvětlení příčin dosavadního vývoje. Futuristické části rámce pak užívá k nastínění předpokládaného vývoje vzhledem k mo- mentálnímu stavu metodou jednoduché extrapolace, tedy pomyslného protažení momentálně působících sil do daného časového bodu v budoucnosti (Clark, 2007).

Ze stavebního hlediska je práce rozdělena do dvou velkých bloků, které jsou spolu velmi úzce svázané. Teoretická část kvalitativně analyzuje existující teoretické zakotvení fenoménu PMCs, respektive jeho funkční stratifikaci a metodou komparativní případové studie hledá mezi službami poskytovanými zbrojními podniky analogie umožňující tuto stratifikaci upravit pro přímou aplikaci na jakýkoli další zbrojní podnik.

7 Tyto podniky fungují převážně v obchodním režimu business-to-business (B2B), respektive business-to-governement (B2G), tzn. své produkty prodá- vají distributorským společnostem, které je následně prodávají koncovým zákazníkům, případně státním institucím. Obchodní režim business-to-con- sumer (B2C), tedy režim přímého prodeje od výrobce koncovému zákazní- kovi je v tomto případě spíše marginální záležitostí a utváří pouze zlomko- vou část obratu společnosti, například formou podnikových prodejen. (Sandhusen, 2008).

34 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Výsledkem je tedy adaptovaná typologie zbrojních podniků vzniklá jako dílčí úprava již existující, etablované typologie PMCs. Praktická část ná- sledně výsledky části teoretické aplikuje formou jednopřípadové studie s využitím strategie studia nejvíce pravděpodobného případu, který slouží zaprvé jako referenční hodnota pro případy s obdobnými vlast- nostmi (v tomto případě jimi jsou zbrojovky zabývající se produkcí zbraní kategorie SALW), zadruhé jako kontrola funkčnosti nové typologie. V případě, že by se náš vybraný případ nepodařilo do typologie zařa- dit, můžeme konstatovat, že typologie byla zpochybněna a pro kompa- raci zbrojních podniků a PMCs je potřeba použít buď jiného nástroje nebo existuje šance, že tyto dva fenomény nelze vůbec teoreticky propo- jit.

Hendl (2005: 114) případové studie obecně definuje jako studie, které „…detailně popisují nebo rozebírají jeden nebo několik málo pří- padů z praxe. Jedná se o zkoumání předem zvoleného jevu, v rámci jeho reálného kontextu. Případová studie má primárně deskriptivní cíl: usi- luje o zachycení složitosti případu, jeho komplexnosti, popisuje vztahy v jejich celistvosti. Může však být i explanační: odhalit skryté souvislosti a vysvětlit příčiny konkrétních jevů.“ Tato práce využívá obou přístupů a vzájemně je propojuje; důkladná deskripce aktivit PMCs a zbrojních pod- niků je základním stavebním kamenem k vysvětlení a interpretaci vzá- jemných provázaností, které umožní adaptovat typologii. Z hlediska Dillonova (2004) rozdělení případových studií je práce převážně instru- mentální povahy, neboť je zde zkoumán určitý jev, který je zkoumán na určitém případu (eventuálně sadě případů). To poskytuje lepší porozu- mění jevu.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Výzkumný vzorek pro rešerši služeb poskytovaný zbrojovkami tvoří čelní představitelské firmy zbrojního průmyslu. V případě zbrojovek produkující ruční palné a lehké pěchotní zbraně byl využit žebříček publikovaný think-tankem Small Arms Survey (SAS), v případě výrobců zbraňových systémů byly vybrány firmy z žebříčku top 100 nejvýděleč- nějších zbrojních společností světa, který každoročně sestavuje Stoc- kholmský institut pro výzkum míru (SIPRI). Tato dichotomie zdrojů byla zvolena z toho důvodu, že obraty společností vyrábějících zbraňové sys- témy jsou řádově vyšší než ty společností produkujících ruční a palné zbraně, pročež zůstávají v drtivé většině případů mimo měřítko žebříčku SIPRI. Níže jsou uvedeny společnosti z obou zdrojů použité při rešerši8.

8 V případě, že na poskytování služeb se vedle hlavní společnosti podílí její po- bočná či jiná kontraktovaná firma, byla tato do analýzy operativně zařazena, například pro společnost FN Herstal je zcela klíčová role její technologické divize FN E-novation a pro prodejní objemy americká pobočka FN America. (FN Herstal, 2019), italská společnost Beretta zase například pro svůj vojen- ský program nabízí některé produkty skrze dceřinou společnost Steiner Op- tics (BDT, 2019).

36 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Tab. 1: Přehled rešeršovaných zbrojních podniků (Jenzen-Jones, 2014; SIPRI, 2017; upraveno).

Země původu Název společnosti Zaměření produkce Belgie FN Herstal RPZ, LPZ Brazílie Forjas Taurus RPZ Česká republika Česká zbrojovka RPZ, LPZ Čína China Poly Group Corp. LPZ Evropská unie Airbus ZS Finsko Patria LPZ Francie Thales LPZ, ZS Indonésie PINDAD RPZ, LPZ, ZS Defence Industries Írán RPZ, LPZ Organization Izrael IWI RPZ, LPZ Beretta RPZ, LPZ Itálie Leonardo ZS Japonsko Howa Machinery RPZ Heckler & Koch RPZ, LPZ Německo Sig Sauer RPZ Rheinmetall LPZ Glock RPZ Rakousko Steyr RPZ Kalashnikov Concern RPZ, LPZ Rusko Almaz-Antej ZS First Machine Industry Severní Korea RPZ, LPZ Bureau Švédsko Saab LPZ, ZS BAE Systems LPZ, ZS Spojené království Accuracy International RPZ Colt’s Manufacturing RPZ, LPZ Sturm Ruger RPZ Lockheed Martin ZS Spojené státy Northrop Grumman ZS Boeing ZS Raytheon ZS Vysvětlivky: RPZ: ruční palné zbraně, LPZ: lehké pěchotní zbraně, ZS: zbra- ňové systémy.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Datová základna práce pojímá vzhledem ke komplexnosti tématu široké penzum zdrojů. V první řadě jsou to odborné monografie a další vědecké publikace zabývající se fenoménem privatizace bezpečnosti. Ty budou použity zejména v první části práce k analytickému rozboru Sin- gerovy teorie hrotu kopí a typologie PMCs. Dále jsou to informace o služ- bách poskytovaných PMCs a zbrojními podniky ve formě komerčních in- formací poskytovaných jednotlivými zbrojovkami prostřednictvím svých výročních zpráv, webových stránek a jiných digitálních i tištěných prezentací (profily na sociálních sítích, katalogy, brožury) a publicistic- kých zdrojů (příspěvky v odborných publikacích, diskuzní fóra, novinové články a reportáže). V neposlední řadě je třeba uvést také tendrová za- dání, dokumentace veřejných zakázek a přímých nákupů zbraní pro státní ozbrojené složky. Kromě výše uvedených zdrojů budou zejména v praktické části využity též interní data pocházející z České zbrojovky, je- jichž zpracování a publikování v rámci práce bylo předem dohodnuto a odsouhlaseno mezi autorem práce a odpovědnými osobami na straně firmy. Jde především o vybraná prodejní data, další tendrová zadání a informace o přímých nákupech a interní informace o procesech týkajících se přítomnosti a realizace zkoumaných nabízených služeb. Část těchto dat byla poskytnuta ve formě dokumentů, část prostřednictvím polo- strukturovaných rozhovorů s relevantními zaměstnanci (metodologie těchto rozhovorů, jakož i jejich vzor jsou předmětem samostatné kapitoly této práce).

Zpracování dat bylo prováděna technikou kvalitativní obsahové analýzy, tedy „subjektivní interpretace obsahu textových dat prostřed- nictvím systematického třídícího procesu kódování a identifikování té- mat nebo vzorů“ (Hsieh, Shannon, 2005). Kódování textů probíhalo

38 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA zároveň s tvorbou práce, přičemž kategorie, do nichž byly texty zařazo- vány, byly definovány v průběhu analýzy na základě Singerovy původní typologie a následně modifikovány, aby správně reflektovaly prostředí zbrojního průmyslu (slučovány nebo rozdělovány, vytvářeny nebo ru- šeny a podobně). Vzhledem ke strukturální rozmanitosti analyzovaných zdrojů byl při kódování kladen důraz na nadpis a základní sdělení (ja- kousi „nosnou myšlenku“) textu. Jako základní jednotka pak byla určena vždy ta část textu či výpovědi logicky odkazující k jedné z forem nabíze- ných služeb, vycházejících z výše uvedených definic.

Hlavním limitem představovaného výzkumu je dostupnost dat. Tu způsobuje vícero faktorů; zbrojní podniky totiž operují ve specifické oblasti tržního prostředí, které je ovšem pod velmi důkladným vojen- ským, politickým a mediálním dohledem. Díky tomu jsou nuceny kon- stantně balancovat mezi maximální transparentností svého jednání, zís- káváním tržní výhody nad konkurencí a zachovávání utajení citlivých skutečností svých zákazníků. Zbrojovky tak spíše výjimečně zveřejňují detailnější informace týkající se (po)prodejních služeb zákazníkovi, mimo výše uvedeného také proto, že tato řešení jsou často velmi speci- fického charakteru a jen obtížně je lze nabízet paušálně. Tato skutečnost může v krajním případě vést až k nerealizovatelnosti práce.

Toto riziko zčásti odbourává insiderská role autora, který je civil- ním zaměstnancem jedné z těchto společností, což práci umožňuje získat běžně nedostupné informace. S tím se však pojí hned několik dalších rizik, na které je třeba brát zřetel: zaprvé lze takto uvedené informace jen velmi obtížně verifikovat, což se autor snaží kompenzovat odkazováním na stejné či podobné, veřejně zdokumentované situace buďto dostup- nými otevřenými zdroji nebo prokázáním shodnosti logického postupu.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Zadruhé zde vzniká riziko „going native,“ tedy potenciální subjektivizace výzkumníkových názorů díky tomu, že se (obvykle pro potřeby výzkumu samotného, zde však také z osobních důvodů) stává součástí zkoumané sociální skupiny či fenoménu. Toto riziko je mitigováno důsledným od- kazováním na dostupné zdroje umožňující ověření uvedených fakt a do- držování základních etických principů tvorby akademické práce. Zatřetí může dojít k poškození zkoumané společnosti zveřejněním některých citlivých dat, zapříčiňující znevýhodnění společnosti v tržním prostředí vůči konkurenci či stávajícím a potenciálním zákazníkům. Tomu je před- cházeno předchozí dohodou a výzkumníkovou autorizací ke sběru, zpra- cování a interpretaci dat v práci ze strany společnosti. V rámci rozhovo- rové části se zaměstnanci společnosti bude zajištěna jejich anonymita a na obsah rozhovorů, které poskytnou, se budou vztahovat stejné skuteč- nosti, jako na tvrdá data pocházející ze společnosti. Transkrpity rozho- vorů nebudou veřejnou součástí práce a budou archivovány na autorově úložišti.

40 TEORETICKÁ ČÁST

3 Teoretická část

3.1 Analýza teorie hrotu kopí

Singerova práce Corporate Warriors nebyla – jak bylo nastíněno dříve – pochopitelně první publikací, která se fenoménem soukromých vojen- ských společností v teoretické rovině zabývala. Zároveň je ale potřeba říci, že co do revolučnosti uchopení konceptu se dodnes jedná o ojedinělý počin. Hlavní rozdíl oproti do té doby převládajícímu způsobu nakládání s PMCs – tedy především studium izolovaných případů bez větší prová- zanosti – tkví ve snaze o zobecnění a kategorizaci. Je pravdou, že i takto orientovaný akademický diskurz v té době již existoval, retrospektivně jej ale můžeme považovat za vcelku poddimenzovaný. Například jedno- duchá stratifikace společností na soukromé vojenské společnosti (tedy takové, které poskytují služby charakteristické spíše pro armádu – ve- dení bojové činnosti, zpravodajství, údržba zbraní a bojové techniky a podobně) a soukromé bezpečnostní společnosti (též známé jako PSCs9, tedy společnosti zabývající se spíše vnitřní a soukromou bezpečností – ostraha objektů, detektivní služby, přeprava a ochrana cenných zásilek a tak dále) má sice stále svou využitelnost, už jen z tohoto letmého před- stavení je ale zřejmé, že její použití jako důkladného metodologického nástroje je obtížné už jen díky tomu, že mnoho společností poskytuje služby z obou kategorií (Tonkin, 2011; Šmíd, 2012). Jediným rozdílem často může být povaha zákazníka, tj. zda jde o stát či o soukromou osobu, ať už fyzickou či právnickou.

9 Z anglického private security company, do češtiny obvykle analogicky překlá- dáno jako soukromé bezpečnostní společnosti.

TEORETICKÁ ČÁST

Aby bylo učiněno spravedlnosti zadost, je třeba poznamenat, že ani Singerova teorie hrotu kopí dnes již v mnohém nevyhovuje. To však bude předmětem dalších části této práce. Rovněž ale nelze zpochybnit celkovou obtížnost snahy o vytvoření typologie v prostředí, kde nabí- zené portfolio služeb je velmi široké a každá společnost je ve své pod- statě takřka unikátní entitou. Zde se však demonstruje síla Singerova pří- stupu. Přestože ve výsledku jeho teorie stejně jako jeho předchůdkyně stratifikuje PMCs podle toho, jaké služby poskytují, mnohem lépe toto rozdělení legitimizuje, a to konkrétně relativní geografickou polohou ak- térů:

Představíme-li si určitý prostor, v němž probíhá konflikt, můžeme v něm identifikovat tři výrazné a vzájemně propojené prostory. Prvním z nich je prostor, v němž probíhají bezprostřední boje. Můžeme si jej představit například jako frontovou linii, kde jsou proti sobě nasazovány jednotky, které se střetávají na špičce ofenzív, v izolovaných přestřel- kách nebo dokonce boji muže proti muži. Toto území se nazývá operační oblastí (area of operation) a pro Singera (2007) představuje hrot meta- forického kopí, nejmenší prostor, do kterého je soustředěn největší tlak a výsledek jeho činnosti je rozhodující pro vše ostatní za ním.

Území, v němž je operační oblast obsažena, nazývá Singer operač- ním prostředím (theater of operation). V této oblasti již zpravidla nedo- chází k přímým bojům, je však kritická pro jejich vedení. Jde o prostor, ve kterém se odehrává veškeré řízení konfliktu – sběr, analýza a vyhodno- cování informací a vydávání rozkazů a dalších rozhodnutí na různých hi- erarchických úrovní kromě nejnižšího operačního velení10 (ibidem). Jde

10 To probíhá přímo v boji v operační oblasti.

42 TEORETICKÁ ČÁST také o oblast spojenou s výcvikem a předávání získaných informací a znalostí jednotkám v operačním prostředí.

Třetím prostorem je konfliktní oblast11 (theatre of war). Jde o nej- širší geografický prostor (vyjma oblastí, kam konflikt vůbec nezasahuje), do nějž spadají výše uvedená území. Vzhledem ke své vzdálenosti od pří- mého boje jde o relativně bezpečný prostor, kde mohou být umístěny ne- bojové podpůrné složky sil bojujících v operační oblasti – logistické a údržbové jednotky. Zároveň může jít o prostor, v němž jsou dislokovány sofistikovanější zbraňové systémy, které se nemohou zdržovat v ope- rační oblasti po splnění bojového úkolu (ibidem). Představuje-li operační prostředí hrot kopí, konfliktní oblast je jeho základnou (či lépe snad ra- tištěm), které umožňuje hrotem provést přesně takový manévr, jaký je potřeba, byť sama nebude doručovatelem výsledné ničivé síly.

Singer postuluje, že to, kde se v rámci těchto prostorů daná PMC nachází, definuje služby, které bude primárně poskytovat. Do hrotu kopí – operační oblasti tedy umisťuje PMCs souhrnně popsané jako military provider firms. Jde o společnosti poskytující (odtud jejich pojmenování: poskytovatel – provider) vedení přímých bojů prostřednictvím vlastního personálu a často také vlastní výzbroje a výstroje, případně obstarávají polní velení jednotek v operační oblasti. Kromě toho sem řadí i vojenské specialisty, jimiž zákazník velmi často vůbec nedisponuje (například pi- loti bojových letounů a helikoptér). Roli těchto jednotek, které jsou

11 Zde se nejedná o doslovný překlad, nicméně vzhledem k pozici v rámci hie- rarchie (tedy vzdálenosti od ohniska bojů) vyznívá pojem válečná oblast jako příliš podobný operační oblasti, nehledě na problematiku vztahující se k faktu, že zdaleka ne každý ozbrojený konflikt dosáhne válečných rozměrů z hlediska jejího možného teoretického vymezení (viz například Vasquez, 1993; Bull, 1977; UCDP, 2019).

TEORETICKÁ ČÁST budovány na kvalitativním, nikoli kvantitativním principu, lze popsat jako „násobiče síly“ (force multipliers). Jejich cílem není vyhrát válku, ný- brž zvrátit strategickou výhodu ve prospěch zákazníka prostřednictvím několika úspěšných operací menšího měřítka, které umožní pravidelné armádě zákazníka dosáhnout strategických cílů. Jako známé příklady uvádí společnosti Sandline International a Executive Outcomes, jejíž ope- rátoři12 se účastnili značné části moderních ozbrojených konfliktů po ce- lém světě (ibidem).

Military consulting firms (konzultantské, poradenské) firmy nalezneme zpravidla v operační oblasti. Jejich zaměření je výrazně širší a na rozdíl od providerských společností neparticipují v přímém boji. Tě- žiště služeb leží zejména v poskytování strategické, operativní a organi- zační analýzy. Prakticky řečeno takové společnosti mohou vyhodnocovat a interpretovat informace jak o potenciálních protivnících, tak o vlast- ních silách zákazníka (asistují při restrukturalizaci ozbrojených složek, poskytují výcvik a výuku na všech úrovních – tedy od taktických mané- vrů až po generální vojenskou strategii). Právě restrukturalizované oz- brojené složky (například po změně vládního režimu při přechodu na jiný způsob fungování) jsou častým zákazníkem těchto společností. Vzhledem k tomu, že v těchto aktivitách je předchozí zkušenost

12 Pojem „operátor“ je používán obecně ve vojenské mluvě jako neutrální ozna- čení pro kombatanta bez bližšího určení konkrétní bojové role. Díky rozší- ření fenoménu PMCs do populární kultury (zejména díky literatuře, filmu a počítačovým hrám) v kombinaci se subkulturou příznivců militarií (zvláště ve Spojených státech, kde je subkultura umocněna relativně snadným pří- stupem k širokému spektru ručních palných zbraní) ale začala být použí- vána též jako poněkud zesměšňující pojmenování právě příslušníků této subkultury, jejichž charakteristickým rysem je snaha o kopírování vzhledu příslušníků speciálních vojenských jednotek včetně veškerého taktického vybavení, kterým obvykle disponují (Knowyourmeme, 2016).

44 TEORETICKÁ ČÁST pracovníků naprosto nedocenitelná, nezřídka se stává, že se konzultant- skými firmami stávají společnosti, které bychom původně mohli zařadit do předcházející kategorie, tedy do military provider firem, jež se z něja- kého důvodu rozhodly transformovat do této méně kontroverzní pozice. Příklady konzultantských společností jsou například Vinell, MPRI (známá zejména svou konzultantskou činností na Balkáně po válce v bý- valé Jugoslávii) či opět Sandline International v pozdějších letech půso- bení (ibidem).

Poslední kategorií, kterou Singer uvádí, je podpůrná společnost (military support firm), obvykle situovaná do konfliktní oblasti, tedy zá- kladny hrotu kopí. Portfolio služeb je zde nejširší a může představovat takřka jakoukoli neletální podporu ozbrojených složek. Nejčastějšími příklady jsou logistika, zpravodajství (primárně ve smyslu sběru a zpra- cování dat), technická podpora a údržba, přeprava osob a materiálu, ostraha objektů a osob v zázemí a pokonfliktní stabilizační služby (napří- klad odminovávání civilních oblastí). Jednou z typických forem zákaz- níka může být armáda vázaná dlouhodobou zahraniční intervencí (ibidem). V současnosti je outsourcing činností spadající do těchto kategorií praktikován velkou částí vyspělých armád euroatlantického typu (Hyn- ková, Filipek, 2006). Mezi firmy se statutem military support firm Singer uvádí například Brown & Root, BRS či Ronco.

3.1.1 Slabá místa teorie Nyní, když byl hlavní teoretický rámec dostatečně představen, je na místě podrobněji rozebrat výše zmíněné limity, které je třeba zohlednit, než bude možné pustit se do modifikací typologie specifických pro zbrojní průmysl. Přestože geografická souvztažnost dodává dělení PMCs

TEORETICKÁ ČÁST legitimitu z hlediska hypotetického rozdělení poskytovaných služeb, při některých aplikacích ale může představovat spíše definiční problém:

Možnou provázanost jednotlivých druhů PMCs v jedné společ- nosti Singer ve své práci sám připouští s odvoláním na fakt, že danou společnost lze obvykle vnitřně rozdělit na několik divizí, k nimž je již možné poměrně přesně atribuovat typ služeb, které poskytují a vykoná- vají. To velmi dobře ospravedlňuje například určitou dvojakost zpravo- dajství, které zde sice řemeslně spadá do kompetencí supporterských společností, ale jeho výstupy a interpretace jsou zcela nezbytné k implementaci doktrín a provádění strategických a taktických rozhodnutí, což už je role příslušící firmám typu military consultant. Neřeší ovšem situaci, kdy se zaměstnanec supporterské společnosti hlídající objekt letecké základny hluboko v zázemí, daleko od operační oblasti, stane cílem tero- ristického útoku, proti němuž musí zakročit letální silou, což je pro supporterské firmy zcela netypické (Tonkin, 2011; Lacquement, 2004).

Rovněž se koncept velmi obtížně potýká s kybernetickými útoky. Hackerské skupiny sice nelze postavit na roveň PMCs, neboť postrádají legalitu právnických osob a do jisté míry by je snad bylo snazší ztotožnit s organizovanou skupinou žoldnéřů, jejich kontraktování vládami vůči protivníkům však spouští analogickou reakci v podobě nasazování sou- kromých kyberbezpečnostních společností k ochraně kritických in- frastruktur, a ty již znaky PMCs naplňují poměrně bezpečně13. Měla by

13 Hannah Tonkinová například staví na Singerově typologii a zaměstnance pro- viderské společnosti popisuje jako „jedince, kteří jsou ozbrojeni a jsou kontraktem autorizováni k použití těchto zbraní pro ofenzivní boj“ (2011: 40). Obstojí-li nástroje kybernetického boje při konceptualizaci jako určitý druh zbraně, lze tyto společnosti takřka bezproblémově zahrnout. Problematický je však důraz na „ofenzivní“ boj, který je v praxi poměrně obtížné vždy

46 TEORETICKÁ ČÁST tedy být například Severní Koreou podporovaná hackerská skupina La- zarus Group, která bývá spojována s ransomwarovými útoky na Ukrajinu považována dle této typologie za jakéhosi žoldnéře-providera, když k útoku došlo, aniž by se hackeři k ukrajinskému území byť jen přiblížili (Šupka, 2018a, b)? Respektive jakou pozici v typologii bude hrát kyber- bezpečnostní společnost, která dokázala odvrátit potenciální útok, který by v případě úspěšné realizace dokázal napáchat rozsáhlé škody na majetku a životech, a v následné ofenzivě napadla zařízení hackerů a znepo- užitelnila je, tudíž sama spáchala svou činností škodu na protivníkově materiálu14? Z hlediska práce s daty v zázemí by bylo možno usuzovat na military support firm, silový potenciál a vlastní „nasazení“ zaměstnanců kontraktora však odpovídá spíše roli providera.

Rychle se rozvíjející technologií, kterou práce vzhledem ke svému stáří rovněž nemohla důkladně podchytit, je nasazování bezpilotních prostředků k vojenským bojovým (například precizní likvidace lidských cílů v oblasti s vysokými potenciálními kolaterálními škodami) a nebojo- vým (například transport materiálu či monitoring dané oblasti) opera- cím (Isenberg, 2006). Nasazení firemních operátorů bojových dronů by pravděpodobně spadalo do role providerské, v případě dronů nebojo- vých už by zase šlo spíše jen o podporu. Je otázkou, nakolik by se tato

přesně odlišit od boje defenzivního, a i sám Singer se vůči požívání ofenzivní a defenzivní síly, respektive ofenzivních a defenzivních PMCs vymezil (Sin- ger, 2007). 14 Objektivní nevýhodou práce vůči fenoménu kybernetické bezpečnosti je fakt, že byla vydána ještě před plným rozvinutím tohoto fenoménu a rizik a hro- zeb z nich vyplývající (Bízik, 2017). Vzhledem ke globálnosti a decentralizo- vanosti prostředí, které kybernetický prostor jakožto pátá konfliktní do- ména dle definic NATO představuje, je takřka nereálné aplikovat na něj typologii založenou na geografickém vymezení. Případná utilizace Singerovy typologie pro kyberprostor by tak musela projít výraznější revizí, podobně jako v případě zbrojních podniků.

TEORETICKÁ ČÁST klasifikace dále lišila, pokud by šlo o plně autonomní drony (ve smyslu schopnosti použití síly nezávisle na vůli člověka), jejichž rozšíření lze vzhledem k současným trendům ve vojenství očekávat, a jejichž dosa- vadní soukromý vývoj implikuje do budoucnosti alespoň minimální nut- nost vypořádání se s jejich privátním vlastnictvím a poskytováním (Drmola, 2017).

3.2 Modifikace typologie

Zatímco výše uvedené výtky vycházejí převážně z problémů souvisejí- cích se zaměnitelností a provázaností jednotlivých geografických pro- storů spojených s činností PMCs, a lze tak Singerovu teorii vinit z příliš malé dynamičnosti vůči současnému globálnímu světu, při snaze o typo- logizaci zbrojních podniků budeme naopak potřebovat podstatně více statičnosti. Nehledě na to, jak sofistikované služby totiž zkoumaná zbrojovka bude poskytovat, je velmi pravděpodobné, že se bude vždy nachá- zet hluboko v zázemí, zcela mimo oblast konfliktu. Historicky má krok stavět zbrojní podniky co nejdále od prostoru, v němž by potenciálně mohlo dojít ke konfliktu, jasné logické opodstatnění – minimalizace pro- tivníkových šancí na vyřazení tohoto klíčového článku válečné mašinerie z provozu (Pazdera, 2014). S rozvojem vojenských technologií, zejména přesného bombardovacího letectva a balistických střel, sice výhoda geo- grafické polohy rychle klesá na významu, k výstavbě nových velkých zbrojních podniků však nedochází příliš často, a pozice těch stávajících je historicky dána, pročež je vhodné s ní operovat jako s určitou konstan- tou. Geografickou polohu tedy budeme pro potřeby práce považovat za podružnou a budeme apriorně předpokládat, že se zbrojní podniky

48 TEORETICKÁ ČÁST nacházejí zpravidla mimo konfliktní oblasti 15 v zázemí domovského státu nebo domovských států (v případě mezinárodních korporací).

Chceme-li ale typologii vystavit na základě Singerovy teorie a zá- roveň jsme vyloučili relativní polohu jako faktor, zůstáváme odkázáni pouze na připodobňování poskytovaných služeb, popřípadě implikací z nich vyvstávajících pro vztah mezi civilními a vojenskými aspekty fun- gování PMCs, které jsou zvláště komplexní na úrovni military support firem, jak uvádí Lacquement (2004). Nyní proto následuje rešerše a ana- lýza služeb, které jsou poskytovány zbrojními podniky na trhu s cílem identifikovat pravidelnosti a kategorie na základě vnější či vnitřní podobnosti.

3.2.1 Služby poskytované současnými zbrojními podniky produkující ruční palné a lehké pěchotní zbraně Ruční palné zbraně tvoří v současnosti základní výzbroj personálu oz- brojených složek, a to jak té části, která aktivně působí v operační oblasti (zde bývají zpravidla na úrovni základních taktických uskupení vyzbrojeny též lehkými pěchotními zbraněmi) při střetech s protivníkem, tak v méně exponovaných geografických prostorech konfliktu a zázemí, kde bývají příslušníkům složek vydávány pro ostrahu objektů, materiálu a osob a také pro vlastní osobní ochranu. Obvykle tyto zbraně fungují na poměrně jednoduchém principu přeměny chemické energie v kinetic- kou, která vymetává projektil na cíl. Vyjma raketových a inteligentních (elektronicky řízených) kompletů tak jde o zbraně velmi levné na výrobu ve velkých objemech, vyžadující oproti pokročilým zbraňovým systé- mům dostupné a nenáročné technologie (Cavendish 1997). A zatímco

15 Vyjma možného případu občanské války.

TEORETICKÁ ČÁST zbraňové systémy v uplynulých letech zcela podlehly revoluci ve vojen- ských záležitostech, zejména ruční palné zbraně vzhledem k trvající po- třebě kvantitativního základu pozemního vojska teprve krok do třetí – informační vlny – ze současné druhé – industriální – ve větším měřítku teprve čeká (Toffler, Tofflerová, 2002).

Právě z těchto důvodů můžeme formulovat hypotézu, že společ- nosti vyrábějící pejorativně řečeno „hloupé“ zbraně nejspíše budou poskytovat méně sofistikované služby než společnosti vyvíjející například bojové letouny páté generace. Pro správné používání útočné pušky není potřeba vysokoškolsky vzdělaný specialista – zbraň jednotlivce musí být tak jednoduchá, aby ji mohl použít kdokoli a co nejintuitivněji. Totéž by mělo platit pro její údržbu a servis (Cavendish, 1997).

I přesto je výcvik zbrojířů a operátorů jednou z nejtypičtějších po- prodejních služeb, které tyto zbrojovky poskytují. Zbrojířské kurzy na- bízí převážná většina zkoumaných zbrojovek kategorie small arms, buďto na základě tendrového či jiného akvizičního zadání, kdy je náplň kurzu vytvořena na míru zákazníkových požadavků (rozhovor č. 3), nebo formou standardizovaných kurzů nabízených jako samostatnou službu dostupnou pro jakéhokoli zákazníka bez nutnosti předchozího nákupu zbraně16 (Colt, 2019a; Sig Sauer Academy, 2019; Nathaniel, 2015; Steyr Academy, 2019; Miles, 2018a). Náplň kurzu je obvykle velmi podobná: zbrojíři jsou certifikováni k vykonávání zbrojířské praxe 17 na daném

16 Jelikož ale zbrojovky logicky nabízejí zbrojířské kurzy pouze na vlastní modely zbraní, dřívější či naopak dodatečný nákup jejich produktu je tak jako tak prerekvizitou k úspěšnému, respektive smysluplnému absolvování kurzu. 17 Na rozdíl od běžných uživatelů zbraně jsou zbrojíři dedikováni k údržbě a servisu zbraně na hlubší úrovni. Oproti uživatelským úkonům (základní

50 TEORETICKÁ ČÁST modelu zbraně. Pro operátorské kurzy platí podobné podmínky, existuje zde však určitá variabilita obsahu kurzů. Zaprvé jde o kurzy, které bychom mohli souhrnně nazvat seznamovacími. Zbrojovky je nabízejí zejména pro ozbrojené složky, které ve větším množství přezbrojují na některý z jejích modelů, přičemž hlavním benefitem je zrychlení a zefek- tivnění výcviku operátorů a bezproblémová tranzice návyků rutin z předchozího modelu na nový. Zadruhé jde o kurzy obecně výcvikové, při nichž není kladen důraz na nácvik rutin specifických pro konkrétní model zbraně, nýbrž se soustředí na obecně správné a bezpečné návyky střelby pro jednotlivé generální kategorie zbraní (typicky pistole, samopaly a útočné nebo odstřelovací pušky). Často je při tomto výcviku kom- binována ostrá střelba s různými mechanickými či optoelektronickými mechanismy umožňující zpětně sledovat a analyzovat faktory ovlivňující střelcovu (ne)přesnost (FN E-novation, 2019a; LaserMax, 2018; Colt, 2019b; Sig Sauer Academy, 2019; Steyr Academy, 2019). Zatřetí jsou to kurzy taktické, nejvíce se svým obsahem blížící reálným vojenským či policejním cvičením. Jde o nácviky a simulace bojových situací, v nichž se příslušníci ozbrojených složek v rámci plnění své služby ocitají – napří- klad kurzy CQB, SWAT, Counter-terrorism attack operací, operací za po- užití systémů pro noční vidění, sniperské, kulometnické či granátomet- nické kurzy (ibidem, Moss, 2019; BDT, 2019a). Pro zajištění maximální realističnosti bývají účastníci často vyzbrojeni upravenými zbraněmi pro

rozebrání zbraně na hlavní díly, jejich čištění a některé základní opravy a úpravy zbraně, například výměna pažby a jiných modulárních dílů) jsou oprávněni například ke kompletním rozborkám zbraně, všem opravám ne- vyžadujícím návrat zbraně do továrny, výměnu a úpravu jednotlivých sou- částí sestav zbraně a konzervaci. Z právního hlediska je rovněž podstatné, že zbrojířem je myšlena delegovaná osoba, která v rámci právnické osoby nebo útvaru ozbrojených složek zodpovídá za přechovávání, skladování a používání svěřených zbraní a střeliva (Ministerstvo vnitra, 2002)

TEORETICKÁ ČÁST střelbu méně letální značkovací municí, jako je například FX Simmu- nition či UTM, která umožňuje nasadit proti kursistům živé protivníky – instruktory namísto pouhé simulace statickými a pohyblivými terči (Mi- les, 2018b; Glock, 2019a; BDT, 2019). Podobně jako soukromé vojenské společnosti, které se specializují na výcvik týkající se ručních palných zbraní, nabízejí některé zbrojovky část svých kurzů i pro civilisty. Zvláště ve Spojených státech, kde je zbraňová legislativa ve většině států rela- tivně mírná, se kurzy těší velké popularitě (Richard, 2019; Pete, 2017).

Dle Singerovy typologie představuje výcvik jeden z rysů konzul- tantské společnosti. Výcvikové služby tedy jednoznačně můžeme pova- žovat za služby analogické výcviku, jaký poskytují některé PMCs. Existuje zde dokonce poměrně velký potenciál pro přímou spolupráci zbrojovek a PMCs, neboť v zájmu udržení kvality zejména kurzů obecně výcviko- vých a taktických je nasnadě zaměstnat co nejzkušenější instruktory s dlouholetou praxí, tedy ideální rekrutační materiál pro PMCs. Kardinál- ním důkazem této premisy budiž případ německé zbrojovky Hec- kler & Koch, která na počátku nového tisíciletí poměrně intenzivně spo- lupracovala s původně providerskou, později konzultantskou společ- ností Blackwater (následně Academi) poskytováním různých variant taktických uživatelských kurzů. Spolupráce byla ale oficiálně ukončena v roce 2008 ze strany zbrojovky poté, co se v médiích začaly objevovat zprávy o kontroverzních vojenských operacích Blackwateru během války v Iráku (Bruce, 2007; AFP, 2008).

Druhou, takřka imperativní službou, kterou u výrobců ručních palných zbraní nacházíme, je údržba a servis. Vyjma standardních, záko- nem stanovených záruk na zboží (které jsou platné i pro civilní zákaz- níky), mohou být v rámci kontraktu rozšířeny například o pravidelné

52 TEORETICKÁ ČÁST kontroly, dodávky sad náhradních dílů a opravy závad v sídle útvarů či výměny „kus za kus“ (Moss, 2019). Veškerá servisní péče partnerům v podobě ozbrojených složek je obvykle prioritní před civilními reklama- cemi, jednak kvůli smluvním závazkům s přísnějšími termíny, druhak kvůli exponenciálně větším dopadům možné negativní publicity spojené s medializací závadovosti zbraní u ozbrojených složek. Těmi jsou nega- tivní reference, které od stávajícího zákazníka rychle přejímají zákazníci potenciální, nejprve další ozbrojené složky a následně od nich i civilisté, kteří ve velké části případů vnímají zařazení určitého modelu zbraně do výzbroje renomované ozbrojené složky jako jednu z nejvyšších garancí kvalit vzhledem k přísným standardizovaným testům, jimiž tendrované zbraně musejí projít (NATO, 2003).

Údržba je z hlediska typologie hrotu kopí přiřazována firmám typu military support. Zde není mnoho k rozporování, v případě servisu zaměstnanci zbrojovky se téměř vždy jedná skutečně o práci probíhající v zázemí. Poněkud problematičtější situací by byl stav, kdy by zaměst- nanci zbrojovky byli vysláni k údržbě k útvaru nasazenému v konfliktní nebo přímo operační oblasti, takováto situace však empiricky není příliš obvyklá, neboť polní opravy jsou zpravidla schopni vyřešit zbrojíři oz- brojených složek a komplexnější závady nad jejich schopnosti je pak obvykle nutné řešit tak jako tak v továrně, kde disponují specializovanými nástroji (Moss, 2019).

Zájmem často opomíjenými, přesto velmi důležitými službami nejen v oblasti zbrojního průmyslu, jsou doprava a logistika. Ve většině pří- padů týkajících se zbrojovek produkující ruční palné zbraně logistické služby začínají a končí dodávkou objednaného zboží dle specifikace zá- kazníka (rozdělení zásilky dle specifických počtů, způsob balení a

TEORETICKÁ ČÁST dopravy a podobně), zvláště při zahraničních transakcích však jde o ad- ministrativně náročný proces spjatý se ziskem příslušných povolení a li- cencí. Díky tomu se stává daná zbrojovka a jí kontraktované, k přepravě zbraní způsobilé dopravní společnosti nezbytným článkem k logistice vojenského materiálu, což ji opět přibližuje roli PMC, v Singerově typologii supporterské, podobně jako v případě servisu (Celní správa, 2014; 2016).

Kromě výše uvedených aktivit lze pravděpodobně nalézt u vět- šiny zbrojovek množství dalších dílčích služeb a vykonávaných aktivit, které bude s největší pravděpodobností možné nejčastěji zařadit do supporterské kategorie. Jako významnějšího zástupce jmenujme (vzhledem k souvislosti s poskytováním výcviku) oprávnění k výrobě školních řezů zbraní, popřípadě ničení zbraní a jejich hlavních částí a odborná likvidace střeliva (Glock, 2019; Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2002). Vzhledem k používaným procesům a materiálům (například CNC frézo- vání a obrábění, přesné měření, využívání pokročilých slitin kovů a poly- merů) se zbrojovky také často podílejí na poskytování technologií či vý- robní kooperaci automotivnímu a leteckému průmyslu s jak civilním, tak vojenským využitím (CARDAM, 2019). Zajímavou doplňkovou službou, která předznamenává trend integrace ručních zbraní do systémů řízení operací (o kterých bude řeč v následující kapitole), je implementace elek- tronických a elektrooptických zařízení. Může jít například o systémy po- dobné těm, které byly zmíněny u výcviku správné střelby, v současnosti převažující aplikací je však počítadlo výstřelů a záznam dalších událostí s časovou značkou (nabíjení, pád zbraně, zbývající počet nábojů a po- dobně). Jde-li o nástroj se schopností retrospektivního prohlížení těchto záznamů, jde především o nástroj pro zbrojíře, který je tak schopen mít

54 TEORETICKÁ ČÁST dokonalý přehled a plánovat a vykonávat údržbu i většího množství zbraní (FN e-novation, 2019b). Při integraci s přenosem dat v reálném čase pak nástroj umožňuje lepší taktické řízení každého jednotlivce i uskupení během operace s ohledem na okamžitý stav jejich zbraní i ope- rátorů samotných (v případě integrace s dalšími senzory. Intellitronika, 2019).

Jako poněkud problematická se během výzkumu ukázala role spo- lečností zabývajících se výrobou lehkých pěchotních zbraní. Přestože dle definičních rámců jde o zbraně relativně blízce příbuzné ručním palným zbraním (Small Amrs Survey, 2019), ukázalo se, že šíře záběru jejich pro- ducentů se blíží mnohem více výrobcům zbraňových komplexů, popří- padě že jsou to přímo výrobci zbraňových komplexů, kdo se produkcí lehkých pěchotních zbraní zabývá mnohem častěji než výrobci ručních palných zbraní18. Z toho důvodu byly operativně přeřazeny do analýzy služeb poskytovaných zbrojovkami, které se primárně zabývají výrobou zbraňových systémů.

18 Poměrně standardní výjimku představuje produkce granátometů ráže 40 mm a menší v konfiguracích UBGL (granátomet zavěšený obvykle pod hlavní útočné pušky pomocí připojovacího rozhraní, takzvaných Picatinny lišt) a S/A (granátomet s pažbou jako samostatná zbraň), které se objevují v portfoliu hned několika zbrojovek specializovaných jinak na ruční palné zbraně (Pazdera, 2014; LMT, 2019; Heckler & Koch, 2019; BDT, 2019b; Ar- senal, 2014). Důvod je pragmatický: (podvěsný) granátomet bývá často jednou z položek tendrového zadání na útočnou pušku jako součást komplex- ního řešení (společně například s optickými mířidly a přibližovacími či lase- rovými moduly, taktickými svítilnami, dvojnožkami a podobně.). Druhou ob- vyklou výjimkou je produkce lehkých či univerzálních kulometů, taktéž bý- vající součástí požadavků při komplexních přezbrojovacích programech (IWI, 2019; FN America, 2019).

TEORETICKÁ ČÁST

3.2.2 Služby poskytované zbrojními podniky produkující zbraňové systémy Portfolio služeb, které nalezneme v nabídkách zbrojovek zabývající se výrobou komplexnějších zbraňových systémů, je oproti producentům ručních palných zbraní výrazně širší. Tato rozmanitost je dána dvěma vzájemně propojenými základními prerekvizitami, tj. technologičností výroby a transnacionalitou těchto firem.

Přestože technologie používané při výrobě ručních palných zbraní jsou v mnoha ohledech pokročilé, zabývají se především oblastí zpracování kovů (metalurgie, slévání, obrábění a podobně) a okrajově polymerů, což je dáno faktem, že současné ruční palné zbraně jsou čistě mechanicky fungujícími jednoúčelovými nástroji (fungující na principu vymetení projektilu na cíl), přičemž veškerou ostatní činnost související s jejich použitím (transport, zaměření, mechanické úkony) vykonává člo- věk. U zbraňových systémů je naopak jejich funkčnost obvykle zajištěna spojenou činností hned několika subsystémů, z nichž každý může využí- vat odlišný typ technologie (například optika, elektronika, hydraulika, bi- ometrika), a člověk se stává „pouze“ řídícím prvkem těchto subsystémů. Nároky na technologie a jejich zvládnutí jsou zde tudíž mnohem vyšší, což zároveň vytváří i mnohem větší prostor pro jejich další (třeba i samostatnou) aplikaci. Zejména elektronické systémy skýtají velký poten- ciál pro další vojenské i civilní použití. Zvládání velkého množství tech- nologií je také jedním z důvodů, proč se tyto firmy transnacionalizují. Zpravidla je velmi nepraktické (v některých případech až nemožné), aby jediná společnost dokázala uspokojivě produkovat takto širokou škálu subsystémů. Korporátní struktura umožňuje sdružit mnoho společností expertních ve svém oboru pod společnou právnickou osobu, která je tak schopna dodat zákazníkovi komplexní výrobek a ručit za kvalitu všech

56 TEORETICKÁ ČÁST jeho komponentů (Dunlap, 2011). Transnacionalizace je v tomto ohledu určitým vedlejším produktem akvizic těchto expertních firem, které mohou sídlit v odlišných částech světa19.

Zbrojní podniky tak mohou poskytovat například radionavigační služby (zařízení pro lokalizaci a navádění pozemních, námořních, vzduš- ných, a vesmírných vozidel) letecký a satelitní průzkum (fotoprůzkum, SIGINT 20 ), datovou analýzu (zpracování velkých datových objemů, business a cost-efficiency analýzy, reporting), kyberbezpečnostní služby (ochrana prvků kritické informační infrastruktury, zabezpečení počíta- čových sítí, autorizační procesy), ochranu před zbraněmi hromadného ničení (mobilní dekontaminační jednotky, chemické a biologické ana- lýzy, laboratorní výzkumy) a implementaci těchto služeb do komplex- ních C4ISR systémů 21 . Je dobré zdůraznit provázanost poskytování těchto sekundárních služeb s fungováním samotných zbraňových sys- témů, které jsou mnohokrát na těchto službách závislé (například bojové letouny nejen páté generace velmi úzce spolupracují s daty získanými prostřednictvím SIGINT a jejich navigační systémy i podvěsná výzbroj je

19 Transnacionalizace může být v rámci korporací pochopitelně rovněž řízená ve snaze o vytvoření přístupů k novým geografickým trhům a jejich globali- zaci, zde je ovšem její význam z hlediska technologií marginální, a tudíž není pro tuto práci příliš důležitá. 20 Signal intelligence neboli SIGINT je označení pro jeden z chráněných utajova- ných zdrojů informací získávaný zachycováním elektronických, magnetic- kých a podobných signálů. Jako takové sem spadají například odposlechy te- lefonů, snímání vyzařování tepla či světla a zachycení a dešifrování datových zpráv (Kessler, 2008). 21 Zkratka C4ISR vychází z anglického Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance and Reconnaissance a označuje sys- tém sběru, vyhodnocování a interpretace dat kritických pro vedení taktic- kých i strategických vojenských operací. Jejich implementace slouží k zís- kání výhody nad protivníkem skrze dosažení informační kontroly nad bojiš- těm umožňující plánovat a realizovat operace co nejefektivněji s minimem rizik a potenciálních ztrát (Sloan, 2005; Stanton, Baber a Harris, 2008).

TEORETICKÁ ČÁST závislá na datovém toku ze satelitních družic a radionavigačních zařízení jak na palubě systému, tak mimo něj. Gunston, 1995). Ozbrojené složky tudíž tak jako tak musejí mít tuto infrastrukturu kolem systémů vybudo- vánu a její nabídnutí zbrojním podnikem, který dodal systém samotný, je opět určitou formou komplexního řešení, které státu potenciálně šetří čas a finanční zdroje. Rovněž mohou poskytovat své výzkumné týmy a zařízení k provádění specifického výzkumu a vývoje dle zadání ozbroje- ných složek. (Raytheon, 2019a,b; Boeing, 2019a; Northrop Grumman 2019a; Leonardo, 2019a; Thales, 2019a). Zejména v západních zemích v současnosti obecně převažující decentralizační trend totiž příliš ne- přeje existenci velkých, státem vlastněných výzkumných laboratoří, kde by tyto činnosti mohly být prováděny ve velkém. Dokonce i ve Spojených státech amerických, které v oblasti vojenských technologií představují světového lídra má státní agentura pro vojenský výzkum a vývoj (DA- RPA) vzhledem ke své velikosti, rozpočtu a pravomocím spíše povahu zadavatele, manažera a evaluátora jednotlivých výzkumných projektů, než že by se přímo účastnila jejich realizace (Čížek, 2012). Přestože je tedy například v současnosti mediálně spojována s projektem humano- idních robotů, kterým bývá udělován potenciál být příští revolucí ve způ- sobu vedení boje, fyzický vývoj obstarává soukromá společnost Boston Dynamics (Boston Dynamics, 2019).

Uvedený výčet služeb je z hlediska přiřazení k Singerově typologii nejzáludnější. Některé z nich mají povahu převážně podpůrnou (napří- klad poskytnutí mobilních dekontaminačních jednotek), jiné se do určité míry blíží až providerství (kyberbezpečnostní týmy, poskytnutí auto- nomních ozbrojených dronů v budoucnosti). Samotná implementace C4ISR systémů je taktéž problematická. Jako takovou bychom službu

58 TEORETICKÁ ČÁST mohli označit za převážně konzultantskou (jde o jistou formu výuky a nastavování systémových struktur v ozbrojených složkách), ovšem tím, že jednotlivé komponenty mohou být providerské, konzultantské či supporterské, je otázkou, nakolik je generální označení souboru za kon- zultantství silnou bernou mincí. Obdobně jako v případě výrobců ručních palných zbraní, technologický transfer (například v podobě offsetových programů) může být součástí tendrového zadání. Jelikož ale tradiční PMCs zpravidla neobchodují s technologiemi, jde o fenomén vlastní pouze zbrojovkám, který ale může být chápán jako konzultantství ve vojensko-průmyslové oblasti.

Z hlediska služeb shodných se zbrojovkami produkujícími ruční palné zbraně je situace principiálně velmi podobná – cílem je vyškolit zá- kazníkova uživatele (operátora) ke správnému a efektivnímu používání systému, případně personál údržby ke správné a efektivní péči o systém a jeho případné opravy – proporcionálně ale jde o služby komplexnější úměrně složitosti zbraňového systému. Díky tomu se zde nabízí větší prostor nejen pro poskytování výcviku v údržbě, ale i poskytování trvalé údržby jako takové. Zajímavým příkladem této teze je v úvodu zmiňo- vaný neviditelný bombardér Nothrop B-2 Spirit. Jeho producentská firma Northrop Grumman je schopna provést na jednom exempláři tohoto letounu periodickou generální údržbu za 360 dní, což je až o 40 dní rychleji a o zhruba 900 milionů amerických dolarů levněji, než by to per- sonál US Air Force dokázal jakkoli odbornou „svépomocí“ (Northrop Grumman, 2018). Uvážíme-li, že během této prohlídky může být systém navíc modernizován, k ekonomické výhodnosti outsourcingu služby při- bývá i nezanedbatelná přidaná hodnota. Stejný princip se uplatňuje i v operátorském výcviku. Zde jako příklad poslouží další z ikonických

TEORETICKÁ ČÁST letounů amerického letectva – víceúčelový bojový letoun páté generace F-35 Lightning II. Primární výcvik uživatelů je na něj prováděn přímo v zařízeních mateřské firmy Lockheed Martin vlastními instruktory za pomoci simulátorů a software integrovatelného do skutečných strojů pro tvorbu fiktivních scénářů a misí, které je následně možné trénovat v reálném prostředí22 (Lockheed Martin, 2019). Logistické služby jsou zde také rozvinutější. Ve vztahu k nakupovanému produktu mohou za- hrnovat nejen jeho počáteční dopravu, ale také skladování či konzervaci a plánování a řízení životního cyklu (včetně zmíněných modernizací) produktu v zákazníkově užívání, kde dochází k prolnutí s údržbovými a servisními službami (Boeing, 2019b; Northrop Grumman, 2019b; Le- onardo, 2019b; Almaz, 2019). Mimoproduktově pak může jít například o údržbu železničních sítí (Thales, 2019b) či poskytování vysokokapacit- ních přepravních služeb (Airbus, 2019).

Podobně jako v případě ručních palných zbraní zde pro služby jako výcvik, údržbu a logistiku v Singerově typologii platí obdobné roz- dělení. Stejně jako u služeb vlastních převážně zbrojovkám vyrábějícím zbraňové systémy však zde existuje obdobná limitace tím, že součást ně- které z uvedených služeb díky komplexnějšímu pojetí může obsahovat

22 Simulační software Prepar3D v4, který společnost Lockheed Martin dlouho- době vyvíjí pro potřeby experimentálního designu v letecké konstrukci a le- teckém výcviku, je také zajímavým exemplářem prolnutí vojenské služby a civilní aplikace. Software se v současnosti široce využívá v civilních výcviko- vých simulátorech, které slouží mj. pro typové výcviky posádek dopravních letadel, pro výzkum a vývoj nových konstrukcí v akademickém i komerčním prostředí a v neposlední řadě též jako kondiční simulátor a hra pro neprofe- sionální piloty civilních letadel kategorie General Aviation a letecké nad- šence (Lockheed Martin, 2018; Myška, 2011). Mezi dva nejvýznamnější a rovněž hojně používané konkurenční programy v těchto oblastech dále patří X-Plane 11 od společnosti Laminar Research a již poněkud zastaráva- jící Flight Simulator X od společnosti Microsoft (Myška, 2011).

60 TEORETICKÁ ČÁST součásti, které by dle typologie spadaly do různých kategorií. Z toho dů- vodu by měl být brán ohled na vlastnosti každé dílčí služby a vycházet z nejvyšší úrovně proximity ke službám PMCs, které dané služby dosáh- nou.

3.2.3 Identifikace klíčových kategorií služeb a artikulace nové typologie Jak je patrné z předchozích dvou kapitol, společnými jmenovateli služeb zbrojních podniků vyrábějících zbraně nebo zbraňové systémy, jsou vý- cvik, údržba a logistika, do určité míry pak technologický transfer. Dle Singerovské logiky jde převážně o služby konzultantské a supporterské. Zároveň jde také o služby nejtěsněji spjaté s fyzickými produkty zbrojovky, zatímco poměrně široké penzum dalších služeb (zpravidla u zbrojovek produkujících zbraňové systémy) je možné do určité míry označit za produkty samy o sobě vzhledem k jejich vysoké specializaci, přičemž již nejsou vázány na existenci jiného (fyzického) produktu. Tyto služby mohou dle svých vlastností spadat do kategorií supporterů, konzultantů i providerů.

Při odhlédnutí od geografického faktoru se Singerovy kategorie stávají bez další konceptualizace velmi rychle normativními a distinkce mezi nimi zanikají (viz již zmiňovaný případ útoku na kontraktory strá- žící nebojové zařízení v zázemí). Ihned se nabízí otázka, jak lze jednotlivé kvalitativně odlišné kategorie odstupňovat v jedné škále. Uvažujeme-li novou typologii jako nástroj pro měření funkčního přiblížení se zbroj- ního podniku PMC, můžeme si pomoci zhodnocením náročnosti realizace jednotlivých typů služeb pro PMCs ve světle kontraktuálních dilemat, která při nasazení PMCs mohou nastat. Jak z hlediska přímé souvislosti s hlavní misí zákazníka, tak z hlediska náročnosti zachování legality a

TEORETICKÁ ČÁST legitimity kontraktu, zvládání mediální publicity jakož i zpětné kontroly efektivity a do jisté míry i finanční nákladnosti23 představují vrchol zpravidla providerské služby, zatímco služby supporterské jsou v těchto ohledech obvykle naopak nejsnadnější (Singer, 2008; Tomkin, 2011). Při vhodné úpravě Singerových kategorií je tak možné je využít pro vyme- zení rozsahu portfolia služeb dané zbrojovky, kde na jedné straně škály leží naprostá absence služeb a na straně druhé nabídka služeb všeho druhu od realizačně nejjednodušších až po ty nejkomplexnější.

V Singerově pojetí musí být zaměstnanci providerské společnosti nasazeni v přímé bojové akci, což předpokládá jejich přítomnost na bo- jišti v operační oblasti a provádění taktických manévrů souvisejících s přímým ozbrojeným kontaktem s protivníkem. Jelikož ale operační oblast může při specifickém druhu boje představovat třeba i polovinu ze- měkoule, není pro nás natolik důležité, že jsou zaměstnanci PMC „někde“ a provádějí tam bojovou činnost, nýbrž to, že jsou to právě zaměstnanci PMC, kdo někde provádí bojovou činnost. Za providerství u zbrojních podniků tedy budeme považovat služby zahrnující poskytnutí zaměst- nanců k vedení bojové činnosti zbraněmi nebo nástroji určenými k půso- bení škod na lidské či materiální síle protivníka. Ač se dovětek o nástro- jích může zdát na první pohled nadbytečný a krkolomný, jeho úkolem je zahrnutí nestandardních – leč velmi významných – způsobů vedení boje nejen v nových konfliktních doménách, jako je například kyberprostor. A jelikož je namísto taxativního či demonstrativního výčtu formulován

23 Finanční náročnost služeb se bude velmi různit dle jejich časového rozsahu, materiální a lidské náročnosti a mnoha dalších faktorů. Je rovněž pravděpo- dobné, že providerské operace budou zpravidla trvat menší dobu než napří- klad supporterská, díky čemuž dlouhodobá podpora bude stát zákazníka více peněz. Pokud ale rozpočteme celkové sumy do hodinových sazeb, je možné, že bude cena providerství výrazně vyšší.

62 TEORETICKÁ ČÁST obecně, zachovává prostor i pro technologie, které se v budoucnosti teprve stanou nástroji válečného úsilí, což je v tomto velmi dynamicky se vyvíjejícím odvětví jednoznačné pozitivum. Providerské aktivity tvoří kategorii služeb A.

Originální military consultant firms jsou na geografickém prvku založeny v porovnání s providery poněkud méně. Důraz na hlavní roli v restrukturalizaci ozbrojených složek skrze poradenské a výcvikové služby sice firmy instinktivně odsouvá do zázemí, Singer ale sám při- pouští prolínání například s providerskými firmami při taktickém vý- cviku v operační oblasti, kdy se mohou kontraktovaní instruktoři snadno ocitnout v „praktické“ výuce, dojde-li k náhodnému kontaktu s protivní- kem (Singer, 2008). Zde není vůči zbrojním podnikům mnoho k úpravě; za konzultantství u nich budeme považovat služby zajišťující výcvik či zaškolování operátorů a techniků údržby a servisu, jakož i vzdělávání ostatních příslušníků ozbrojených složek k zefektivňování jejich řízení a plánování a vedení bojových a nebojových operací. Rovněž sem patří také obecně předávání know-how a technologií. Tyto aktivity utvářejí kategorii služeb B.

Singerovy supporterské společnosti poskytují dle definice „nele- tální pomoc a podporu“ a zároveň je postulováno, že „I když se nepodílí na provádění nebo plánování bojových operací, plní funkční potřeby kri- tické pro bojové operace“ (Singer, 2008: 97). Přestože při takto obecném vymezení není problém při dostatečně solidní argumentaci zahrnout pod potřeby kritické pro bojové operace prakticky cokoli, jaksi instinktivně tato formulace předpokládá i existenci potřeb jiných než kritických pro bojové operace. I ty jsou ale předmětem činností PMCs, neboť jak tamtéž Singer uvádí, tyto firmy se specializují na sekundární úkoly, které nejsou

TEORETICKÁ ČÁST součástí základní mise klienta (ibidem). Pro supporterské služby spada- jící do kategorie C tedy bude vhodné definici mírně modifikovat: suppor- terské společnosti poskytují neletální pomoc a podporu, přičemž se ne- podílí na provádění nebo plánování bojových operací, ale plní funkční potřeby kritické pro schopnost vést tyto bojové operace nebo pro celkovou provozuschopnost ozbrojených složek zákazníka.

Při určování příslušnosti dané služby se jako směrodatná bere ta úroveň, které je při jejím výkonu nejvýše dosaženo, tedy například pokud při realizaci supporterské služby sběru zpravodajských dat dojde na jejich základě k vytvoření plánu reakce významného rozsahu kontraktovanou společností a jeho následné implementaci ozbrojenými složkami zá- kazníka, lze službu považovat za konzultantskou. Problémem tohoto pří- stupu je výrazně větší datová náročnost24 při výzkumu daných společ- ností, jejich služeb a jejich realizace, autor však zastává názor, že tento postup poskytne mnohem přesnější obraz reálného stavu než při pou- hém udělení statické hodnoty službě na základě její vnější deskripce spo- lečností.

Odstupňování škály je poté následující: jedním krajním bodem je zbrojovka, která vyjma samotné výroby a prodeje zbraní neposkytuje žádné další služby. Tento typ zbrojního podniku v současnosti již není příliš obvyklý; jak ukázala výše uvedená rešerše, všechny důležité zbrojní podniky (ať již vyrábějící ruční palné zbraně, lehké pěchotní

24 Vedle expertního úsudku výzkumníka a jeho zkušenosti s problematikou bude zpravidla nutné získat insiderské informace buďto od zákazníka nebo poskytovatele, popřípadě třetí strany, která byla svědkem realizace dané služby v konkrétním případě rámovaném časem a prostorem. V ideálním případě by data měla pocházet od všech těchto zdrojů, aby bylo možné je triangulovat a přednést v reálné podobě bez znečištění nepřesnou nebo zá- měrně i nezáměrně zavádějící interpretací.

64 TEORETICKÁ ČÁST zbraně nebo pokročilejší zbraňové systémy) poskytují vyjma svého zá- kladního poslání další služby kategorií C, B nebo A. Ideálním příkladem čistě zbrojních podniků, jak budeme kategorii dále nazývat, jsou státní zá- vody s jednostranně orientovanou výrobou, typické zejména pro první polovinu dvacátého století a země s autoritativním režimem, jako bylo například nacistické Německo, Sovětský svaz či státy Varšavské smlouvy s vlastním výrobním programem (například Československo). V součas- nosti by bylo takové podniky možno najít například v Íránu, nebo Se- verní Koreji25, existuje k nim ovšem jen velmi malé množství volně do- stupných informačních zdrojů (NTI, 2006; Bermudez, 2001; Johnson, 1970).

Vedle čistě zbrojních podniků se nacházejí zbrojovky s obecným portfoliem. Těmi rozumíme ty podniky, které nabízejí pouze služby spa- dající do kategorie C, tedy služby supporterské. Jde o první stupeň na cestě k většímu přiblížení zbrojního podniku k PMC. Může představovat přirozený vývoj čistě zbrojního podniku následkem částečné nebo úplné privatizace a rozšíření okruhu poptávky, na což společnost reaguje roz- šířením nabídky, tedy i portfolia služeb. V této fázi se jeví některé zbrojní podniky v Číně či Indonésii (například China Poly Group Corporation nebo PINDAD. Jenzen-Jones, 2014; Bloomberg, 2019; PINDAD, 2015).

25 Íránský zbrojní konglomerát Defense Industries Organization jakož i severo- korejská First Machine Industry Bureau při rešeršní činnosti vykázaly mi- nimum informací o jakýchkoli poprodejních službách, které by byly schopny poskytovat. Obě zbrojovky pro své země vyvíjejí vedle ručních a pěchotních zbraní též zbraňové systémy, lze tedy předpokládat, že minimálně určité podklady k výcviku posádek a personálu údržby generovat musejí. Vzhle- dem ke státnímu zřízení obou zemí a faktu, že společnosti jsou de facto stát- ními podniky, nelze ale hovořit o komerčním poskytování služeb v tom smyslu, jak je uvažován u ostatních komerčních společností zkoumaného vzorku (NTI, 2006).

TEORETICKÁ ČÁST

Převážná většina zbrojovek se pravděpodobně bude nacházet v kategorii zbrojovek s komplexním portfoliem, kam spadají služby typu B, případně B a C. Jedná se o přístup reflektující trend v současném vy- zbrojování a přezbrojování armád vyspělých zemí světa, kde je kladen důraz na dodávku uceleného, komplexního řešení vyzbrojení včetně všech podpůrných, adaptačních a výcvikových činností v jednom balíku a zároveň na multidimenzionalitu vedení boje, která vyžaduje integraci se všemi systémy, které ozbrojené složky implementují v jednotlivých operačních doménách. Tento trend se zrcadlí v požadavcích v tendro- vých zadání i strategických dokumentů ozbrojených složek a vstříc mu vychází prakticky všechny zbrojní podniky v Evropě a Severní Americe (Jenzen-Jones, 2014; Tendersinfo, 2019).

Poslední kategorii představují zbrojní PMCs. Jde o ty zbrojní podniky, které se vyznačují přítomností služeb typu A (a případně k tomu typu B, C nebo obou). Díky nasazení vlastního lidského potenciálu do bo- jové operace (což je Singerem vnímáno jako určitý vrchol aktivit PMCs) jde o velmi distinktivní skupinu zbrojních podniků, kterých na trhu ne- nalezneme mnoho a lze předpokládat, že jejich řady se nebudou alespoň v dohledné budoucnosti příliš rychle rozšiřovat. Podnikání ve zbrojním průmyslu s sebou nese implicitně poměrně značnou dávku společenské kontroverze, což platí také pro poskytování providerských služeb PMCs. Že je kombinace těchto dvou faktorů příliš velkým rizikem představuje i příklad rozvázání spolupráce zbrojovky Heckler & Koch a Blackwateru (viz předchozí kapitoly). V této souvislosti je nutné podotknout, že auto- rovi momentálně není známa zbrojní firma, která by poskytovala služby kategorie A ve smyslu vykonávání bojové činnosti prostřednictvím ruč- ních palných zbraní nebo zbraňových systémů. Jediným současným

66 TEORETICKÁ ČÁST příkladem providerství je poskytování kyberbezpečnostních služeb (Ra- ytheon, 2019c; Leonardo, 2019c; BAE Systems, 2019). Zde naopak mů- žeme očekávat nárůst poptávky, neboť kybernetické operace (byť s po- tenciálně ničivými účinky) mají mnohem vyšší práh citlivosti ve vnímání veřejnosti. Zároveň je kybernetická bezpečnost odvětvím, v němž se stí- rají rozdíly mezi uniformovaným komabtantem a civilistou a státní oz- brojené složky se v této doméně často neobejdou bez asistence soukro- mého sektoru (Pačka, 2017). Je proto pravděpodobné, že pokud nějaká zbrojní společnost dosáhne svými službami úrovně providerství, půjde o služby v kyberbezpečnostní sféře26.

Tab. 2: Aplikovaná typologie zbrojních podniků a její vztah k Singerově typologii PMCs.

Military Military Military Singerova - support Consultant provider typologie firm firm firm Čistě Zbrojovka Zbrojovka Aplikovaná Zbrojní zbrojní s obecným s komplexním typologie PMC podnik portfoliem portfoliem - C B A Výskyt - - C + B C + A služeb - - - B + A - - - C + B + A

26 Stejně jako v případě státních služeb je nutno při analýze zohlednit, zda mají aktivity v rámci dané kyberbezpečnostní služby vykonávané společností skutečně ničivý potenciál, aby naplnily svou providerskou podstatu. V opač- ném případě je nutné službu dle vlastností zařadit do jedné ze zbývajících kategorií.

PRAKTICKÁ ČÁST

4 Praktická část

Následující část práce slouží jako pilotní případová studie aplikující mo- difikovanou typologii na konkrétní zbrojní podnik. Účelem studie je otes- tování funkčnosti typologie. Případná validita se následně nebude vztahovat pouze na Českou zbrojovku, nýbrž vzhledem k její pozici mezi ostatními společnostmi může být částečně použita pro generalizaci na další společnosti obdobných charakteristik. Konkrétní společnost byla vybrána díky výše diskutované pozici autora práce jako insidera, což umožňuje nabízené a poskytované služby Zbrojovky prozkoumat pod- statně důkladněji, než by bylo možné při pouhé dostupnosti otevřených zdrojů.

4.1 Metodologie případové studie

Studie se řídí výzkumnými principy popsanými v kapitolách 2 a 3. Pro získání detailnějšího vhledu do fungování České zbrojovky (CZUB) ve věci poskytovaných zákaznických služeb nad rámec otevřených zdrojů autor realizoval tři rozhovory se zaměstnanci podniku, kteří působí na pozicích relevantních pro realizaci těchto služeb (servis a zákaznická podpora, vojenský obchod – podpora tendrů a marketingová komuni- kace a prezentační a sportovní družstvo). Přestože jde z kvantitativního hlediska o velmi omezený výzkumný vzorek, funkce, které respondenti zastávají, umožňují velmi detailní, kvalitativní vhled do převážné části procesu nabídky a realizace služeb společnosti. Respondenti byli před provedením rozhovoru seznámeni s jeho průběhem, významem pro vý- zkum a tazatel od nich obdržel výslovné povolení k zaznamenání, zpra- cování odpovědí a jejich použití pro účely práce.

68 PRAKTICKÁ ČÁST

Formátem šlo o polostrukturované rozhovory s níže definovanou baterií klíčových otázek, které tazatel v případě potřeby pro logičtější průběh rozhovoru mohl pružně slučovat, popřípadě doplňovat v závis- losti na tom, jakým způsobem respondent odpovídal a otevíral témata, popřípadě mezi nimi přeskakoval. Hlasový záznam byl pořízen pomocí mobilního telefonu a následně přepsán do textové podoby. Při tran- skriptu došlo v zájmu lepší srozumitelnosti ke gramatickým a dílčím sty- listickým úpravám odpovědí, které ale nenarušují původní obsah a vý- znam odpovědí. V případě odpovědí v cizím jazyce byly tyto co nejvěrněji přeloženy do češtiny. Případné odchylky od uvedené formy otázek, které však zachovávají bez zkreslení obsah, byly s ohledem na originalitu kaž- dého rozhovoru a časové rozdíly mezi jejich realizací přípustné. Délka rozhovorů nebyla pevně stanovena a řídila se možnostmi respondentů a jejich schopností předání co největšího objemu relevantních dat.

Vzhledem k citlivosti obsahu rozhovorů, při nichž mohly být zmí- něny informace, které s prací nesouvisí a jejichž zveřejnění by mohlo ne- gativně ovlivnit pozici CZUB na trhu, nejsou transkripty rozhovoru veřej- nou součástí této práce a jsou archivovány u autora. Rovněž nebude zve- řejněna identita zaměstnanců poskytujících tyto rozhovory a případné časové údaje zmíněné v rozhovorech byly v práci nahrazeny orientač- ními obdobími, které umožňují dané události a informace časově zařadit, aniž by došlo k vyzrazení citlivých skutečností.

Jelikož CZUB představuje výrobce ručních palných a lehkých pě- chotních zbraní, otázky byly směřovány především na služby typické pro zbrojní podniky této kategorie, jak byly popsány v teoretické části práce. Zároveň ale ponechávají volný prostor pro uvedení a případnou deskripci jakýchkoli dalších relevantních aktivit, které se u tohoto

PRAKTICKÁ ČÁST představitele mohou vyskytovat a které mohou ovlivnit jeho výslednou pozici na typologické škále.

4.1.1 Baterie otázek • Jak dlouho už ve firmě pracujete a na jakých pozicích jste pů- sobil? o Úvodní otázka plní především roli tzv. icebreakeru (snadno zodpověditelná otázka, která má za účel respondenta „rozpovídat“ a uvést jej do co možná největšího komfortu). Zároveň však ověřuje respondentovu odbornou zkušenost a zjišťuje šíři úhlu pohledu, který na zkou- manou problematiku díky případné rozličnosti funkcí respondent má. • Když si představíte portfolio všech služeb, které zbrojovka zákazníkům dodává, které vás napadnou jako první? • Proč zrovna tyto? o Otázka nastoluje základní obecnou tematiku a zjišťuje re- spondentovy preference v jeho rámci. Podotázka pak ově- řuje, zda jsou tyto preference vedeny osobním zájmem nebo kvantitativní převahou výskytů. Zároveň rozšiřuje portfolio služeb, které zbrojní podnik nabízí a které mají potenciál být ve shodě s aktivitami PMCs. • Bývají při prodeji ozbrojeným složkám služby zahrnuté v tendrovém zadání? • Pokud ne, při jakém druhu obchodních případů se vy- skytují častěji? • Jakou roli plní vaše oddělení v těchto případech?

70 PRAKTICKÁ ČÁST

o Otázka přesněji stanoví oblast zájmu, k němuž se rozhovor upíná. Slouží jako kontrola a případná oprava uvedeného předpokladu. Druhá podotázka upřesňuje funkci respondenta a určuje úroveň detailu, které schopen dosáhnout u ní a u funkcí, které přímo nevykonává. • Setkal jste se v rámci těchto případů s poskytováním výcviku (zbrojíře, střelce…) a/nebo údržby (záruční a pozáruční, mi- mořádná)? • Můžete prosím tyto případy hlouběji popsat? o Otázka a podotázka cílí na detailní popis očekávaných nej- běžněji poskytovaných služeb. Cílem je získání povědomí o běžně zpracovávaných požadavcích a na jejich základě poskytovaných službách firmou. • Vybavíte si obchodní případ, který byl, co se týče požadavků na služby, nejsložitější? o Tato otázka slouží jako lehké uvolnění respondenta po ří- zeném dotazování a dává mu větší prostor pro rozvedení svých zkušeností dle jeho vlastních preferencí. Zároveň dále může rozvíjet informace o portfoliu služeb společ- nosti jak vertikálně (různé případy stejných služeb), tak horizontálně (různé případy různých služeb). V obou pří- padech zvětšuje detailnost výsledného obrazu o službách poskytovaných zbrojovkou. • Jak funguje proces dopravy zboží vojenskému zákazníkovi? • Do jaké míry si tento proces řídí Zbrojovka? o Jelikož určitý logistický proces bude přítomen při každém nákupu, otázka nezkoumá ani tak jeho přítomnost jako spíše kvalitativní proměnlivost. Podotázka potom zjišťuje

PRAKTICKÁ ČÁST

míru zastupitelnosti zbrojovky v logistickém procesu, na základě čehož lze určit, zda se proces blíží logistice tak, jak ji poskytují PMCs. • U kterých služeb se domníváte, že je zbrojovka dokáže po- skytnout nadstandardně? • Které jsou naopak její slabší stránkou? • Které služby podle vás bude chtít společnost v budoucnosti zlepšit nebo na ně klást důraz? • Co myslíte, že bude v budoucnosti globálním trendem v této oblasti? o Otázka a první podotázka sleduje úspěšnost současných řešení služeb, druhá podotázka potom naznačuje priority ve službách, které podle autorova názoru zbrojovka pova- žuje za důležité do budoucna. Třetí podotázka nechává respondentovi opět volný prostor pro nastínění vlastní vize budoucnosti na základě expertního úsudku. • V souvislosti s tím, o čem jsme se zde bavili, napadá vás ně- jaká věc, kterou byste chtěl doplnit, upřesnit nebo dodat? o Závěrečná otázka umožňující respondentovi volně doplnit další osobní vhled, zkušenost nebo jinou informaci.

4.2 Profil společnosti Česká zbrojovka a. s.

4.2.1 Stručná historie Česká zbrojovka v Uherském Brodě vznikla v roce 1936 v reakci na stále akutnější ohrožení československého území z většiny světových stran, především však ze západu v podobně nacistického Německa. Původní hlavní výrobní závod pražské akciové společnosti Česká zbrojovka ve

72 PRAKTICKÁ ČÁST

Strakonicích se geograficky ocitla v nebezpečně malé vzdálenosti od po- tenciálního protivníka, načež bylo reagováno vytvořením pobočného zá- vodu v Uherském Brodě na takříkajíc zelené louce 27 . Rozhodnutí o vzniku padlo v roce 1934, takže již po necelých dvou letech byla továrna uvedena do provozu, přičemž svým zařízením a technologiemi původní strakonický závod značně převyšovala (Pazdera, 2014). Hlavním výrob- ním artiklem se stal letecký kulomet vz. 30, který tvořil páteř výzbroje všech tehdejších hlavních vojenských letadel vzdušných sil Českosloven- ska28, a signální pistole stejné nomenklatury pro střelbu světlic. Vedle hlavního odběratele – Ministerstvo národní obrany (MNO) Zbrojovka pl- nila komerční dodávky v menším objemu také například pro Estonsko, Írán nebo Řecko (Francev, 2015).

Po okupaci zbytku československého území a jeho přetvoření v Protektorát Čechy a Morava se výlučným odběratelem staly pozemní (Wehrmacht) a letecké složky (Luftwaffe) německých ozbrojených sil. Po vyčerpání předválečných objednávek MNO došlo k přeorientování na ně- meckou produkci spojenou s modernizací a rozšířením továrny. Stěžej- ním produktem se od roku 1941 až do konce druhé světové války stal letecký kulomet MG 17, který byl vyráběn v počtech přibližně 600 až 700 kusů měsíčně. Tato skutečnost byla dána zejména vysokou spotřebou,

27 Retrospektivně se ani relokace zbrojní výroby do Uherského Brodu neuká- zala jako optimální řešení, zvláště v roce 1938, kdy se po připojení Rakouska k Velkoněmecké říši nacházela ve vzdálenosti cca 63 kilometrů vzdušnou ča- rou od německé hranice (tedy jen asi dvakrát více, než tomu bylo ve Strako- nicích). Po odstoupení příhraničních oblastí Československa Německu se pak tato vzdálenost ještě zmenšila na přibližně 58 kilometrů (Burda, 2000; Mapy.cz, 2019). 28 Palubní kulomety byly instalovány jak fixně jako dopředně střílející (v konstrukci křídel, popřípadě v trupu synchronizované s otáčením vrtule), tak pohyblivě na lafetách ve stanovištích střelců a pozorovatelů (Šorel, 2008).

PRAKTICKÁ ČÁST neboť kulomet tvořil (obdobně jako československý vz. 30) základ vý- zbroje většiny hlavních bojových typů Luftwaffe, a také faktem, že pů- vodní němečtí výrobci v průběhu války od výroby leteckých kulometů upouštěli ve prospěch jiných druhů zbraní a tuto výrobu outsourcovaly na zbrojní podniky v okupovaných zemích (Pazdera, 2014). Mimo MG 17 se v Uherském Brodě v menším množství vyráběly hlavně pro další typy pěchotních a leteckých kulometů, jako například MG 34 či MG 81.

Poválečné období znamenalo pro uherskobrodský závod výrazný útlum aktivit. Továrna s přibližně 1 600 zaměstnanci a s nastavením na velkoobjemovou válečnou produkci se musela vyrovnat s náhlým prud- kým poklesem četnosti vojenských zakázek způsobenou koncem války a ziskem velkého množství zbraní a techniky pro armádu z Velké Británie, Sovětského svazu a Německa. V roce 1946, kdy byl závod znárodněn jako součást podniku Česká zbrojovka Strakonice, tedy dochází k přeoriento- vání z kulometů na ruční palné zbraně včetně civilních, zejména vzduchovek. Především ale v tomto období vznikla první z nejznámějších vo- jenských zbraní Zbrojovky, samopal vz. 48, kterého do roku 1953 ode- brala československá lidová armáda a ozbrojené složky Kuby a někte- rých spřátelených afrických států přes 500 000 kusů (CZUB, 2019a). Na konci padesátých let došlo k celostátní reorganizaci zbrojního průmyslu do takzvaných odborových podniků. Tím se z uherskobrodské zbrojovky stává Závod 5 – Uherský Brod státního konsorcia Závody Říjnové revo- luce Vsetín. V této době vzniká (vedle dále se rozšiřující nabídky civilních zbraní) další velmi úspěšný produkt – samopal vz. 58, současnou termi- nologií útočná puška vzdáleně připomínající sovětskou pušku AK-47,

74 PRAKTICKÁ ČÁST která byla v té době standardní zbraní jednotlivce ve většině armád zemí Varšavského paktu29 (Pazdera, 2014; CZUB, 2019a).

V polovině šedesátých let dochází k další reorganizaci, díky níž se závod dostává pod správu Zbrojovky Brno, historicky rovněž zaměřenou na výrobu kulometů (Fencl, 2017). Dostává také opět nový název Přesné strojírenství. Ještě před tím ale v roce 1962 vyvinula populární kom- paktní samopal vz. 61 Škorpion, který se osvědčil v tuzemských i zahra- ničních armádách a bezpečnostních sborech. Během sedmdesátých let došlo k diverzifikaci civilní výroby; kromě civilních palných zbraní jako například kulovnic a malorážek začala firma vyrábět části traktorů a le- teckých motorů M601, které mimo jiné pohánějí dodnes v nedalekých Kunovicích u Uherského Hradiště vyráběné dopravní letouny L-410. Zá- roveň byla v roce 1975 poprvé představena nejznámější zbraň uher- skobrodské produkce – poloautomatická pistole CZ 75 – jež dosáhla glo- bální popularity mezi služebními i civilními uživateli a do jisté míry se (společně například s pistolemi Glock, Beretta nebo Browning) stala symbolem klasické pistole ráže 9 milimetrů Luger30 (CZUB, 2019a).

29 Konstrukce vz. 58 se osvědčila jako mimořádně nadčasová. Důkazem toho budiž fakt, že armáda České republiky ji přezbrojila teprve relativně ne- dávno (shodou okolností opět za zbraně CZUB, viz dále v textu) a v někte- rých útvarech aktivních záloh je ještě stále využívána (ibidem). 30 Popularita pistole byla do jisté míry dána i faktem, že konstrukční patent zbraně měl platnost pouze na území Československa, díky čemuž se vedle pistolí Colt M1911 a Browning Hi-Power stala jednou z nejkopírovanějších zbraní na světě. Deriváty nalezneme například ve Švýcarsku, Číně, Itálii, USA či Izraeli. Cz 75 i vz. 61 Škorpion se díky světovému věhlasu rovněž dostaly do populární kultury, díky čemuž je možné je nalézt jako rekvizity v mnoha filmech, seriálech, počítačových hrách a dalších kulturních dílech (IMFDB, 2019).

PRAKTICKÁ ČÁST

V předposlední dekádě minulého století čekaly na Zbrojovku ještě dvě změny názvu – nejprve v roce 1983 na Agrozet Uherský Brod a o pět let později v rámci probíhající perestrojky na Česká zbrojovka Uherský Brod. Po pádu Železné opony a následné privatizaci státních podniků byla továrna odkoupena akcionářskou skupinou Reného Holečka v roce 1992 si tento název zachovala, přestože jméno města, v němž sídlí, začal být postupně vypouštěn, jak docházelo k akvizici a zakládání dalších spo- lečností (Pazdera, 2014).

První z nich bylo založení dceřiné společnosti CZ-USA v Kalifornii v roce 1997 za účelem lepší penetrace amerického zbrojního trhu 31 , který ve světě představuje vrchol jak z hlediska vojenských, tak civilních ručních palných zbraní. V roce 2005 došlo k nákupu ochranné známky Dan Wesson Firearms, v USA známé pro výrobu pistolí typu M1911. Přestože Spojené státy americké jako celek mají velmi hluboce zakoře- něnou zbraňovou kulturu, legislativa umožňující nákup, držení a použí- vání zbraní se liší stát od státu poměrně zásadně. Z toho důvodu CZ-USA přesídlila v roce 2008 do Kansasu, kde spustila hlavní montážní závod. Prozatím poslední přesun vedení společnosti čeká pravděpodobně v roce 2020, kdy má ve státě Arkansas vzniknout nový výrobní závod za- městnávající okolo 600 lidí (Bernáth, 2019; CZUB, 2019b).

Mezitím došlo k několika významným akvizicím také na evrop- ském kontinentě. V tuzemsku šlo v roce 2006 o nákup zbrojní výroby

31 V USA je dlouhodobě platný takzvaný Buy American Act, tedy zákon nařizující americké vládě preferenci doma vyráběných produktů před zahraničními. Při nákupu zbraní pro americké ozbrojené složky pak platí pravidlo, že zbraně musejí být alespoň ze šedesáti procent svých součástí vyráběny v USA (Frank, 2000; Hauerland et al., 2019)

76 PRAKTICKÁ ČÁST skomírající Zbrojovky Brno, jejíž privatizace na rozdíl od její někdejší uherskobrodské pobočky nebyla příliš úspěšná. Rok 2006 byl obecně velmi významným milníkem pro Zbrojovku jako takovou. Po sérii dynamických změn jak v představenstvu, tak vr- cholném managementu firmy, které byly charakteristické pro celou první polovinu první dekády nového tisíciletí, dochází k určité perso- nální stabilizaci, jejímž hlavním projevem je jmenování Ing. Lubomíra Kovaříka na pozici generálního ředitele společnosti. Od tohoto okamžiku dochází k rychlému uvádění poměrně velkého množství různých druhů a modelů civilních zbraní, ještě důležitějším faktem však je, že se CZUB začíná znovu zajímat o velkoobjemovou výrobu zbraní služebních (útoč- ných pušek, samopalů a granátometů) a jejich zavádění do služby u do- mácích a zahraničních ozbrojených složek. Mimo to dochází k rozsáhlým modernizacím areálu, výrobních i ostatních technických zařízení a rozši- řují se takzvané nezbrojní výrobní kooperace pro externí společnosti (Pazdera, 2014). Jako velmi ambiciózní projekt se jevilo zřízení výrobně- montážní továrny pro pistole P-07 v Brazílii. Projekt s názvem CZ-Brasil byl představen na jaře 2013, jelikož se ale nepodařilo dořešit zajištění financování projektu s českými bankami, z jeho realizace nakonec sešlo (ibidem). V roce 2014 došlo k vybudování výrobního závodu CZ – Slovensko (dnes ZVS Armory s. r. o.) v Novácích na Slovensku, který slouží jako do- davatel některých dílů pro pistole a útočné pušky CZUB (CZUB, 2019a; FinStat, 2019). K další zahraniční expanzi došlo v roce 2016, kdy bylo vy- tvořeno montážní a servisní centrum pistolí CZUB v rámci peruánského armádního výrobního závodu FAME v Limě (Vejmelka, 2016). Pravděpo- dobně největší kontrakt podobného druhu však byl podepsán s Maďar- skem na jaře 2018. Smlouva na deset let předpokládá licenční výrobu

PRAKTICKÁ ČÁST

200 000 kusů služebních zbraní maďarskou společností M. o. D. Arzenál. Do konce roku 2018 se v Maďarsku zbraně pouze montovaly z dílů do- daných uherskobrodskou továrnou, od začátku roku 2019 zde již běží vlastní výroba (CZUB, 2019c; CzechTrade, 2018). Poslední poměrně zá- sadní událostí, která se odehrála na sklonku roku 2018, byla restruktu- ralizace této sítě společností pod holding CZ Group. Ze samotné České zbrojovky, původně fungující jako matečná společnost, se tudíž až na vý- jimky ve vztahu k ostatním firmám stala běžná sesterská společnost, přesto však jde stále o klíčovou část holdingu, která generuje velkou část jeho celkového obratu a která je také nejvíce propagována na veřejnosti (CZ Group, 2019). Mateřský holding EHC CZUB SE pod vedením majitele Reného Holečka vlastní devadesát procent akcií Zbrojovky, zbylých deset procent je rozprostřeno mezi jednotlivé členy představenstva (ČTK, 2018).

4.2.2 Současný stav Česká zbrojovka a. s. v současnosti sídlí ve svém hlavním závodě v Uher- ském Brodě společně se svou odnoží CZ-AUTO, vyrábějící komponenty pro automotivní a letecký průmysl. Momentálně zde pracuje přibližně 1 900 zaměstnanců32. Současným generálním ředitelem je Ing. Ladislav Britaňák, MBA, který v této pozici vystřídal Ing. Kovaříka. Ten v součas- nosti působí jako prezident celého holdingu CZ Group. Z organizačního hlediska je CZUB vnitřně dělena na úseky (někdy též označované jako

32 Z regionálního hlediska uherskobrodský podnik představuje třetího největ- šího zaměstnavatele ve Zlínském kraji. První místo patří výrobci pneumatik a gumárenských produktů Barum – Continental, který sídlí v Otrokovicích nedaleko Zlína, druhé Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně (Krajský úřad Zlínského kraje, 2019)

78 PRAKTICKÁ ČÁST

divize), jenž se dále větví podle jednotlivých úkolových určení (CZUB, 2019g):

• Úsek generálního ředitele • Technický úsek • Výrobní úsek • Finanční úsek • Obchodní úsek • Personální a správní úsek • Úsek nákupu • Úsek CZ-AUTO • Úsek kvality

CZUB dlouhodobě představuje od své privatizace ekonomicky po- měrně zdravou společnost s pozitivními hospodářskými výsledky. Ty byly za roky 2016 a 2017 následující: Tab. 3: Ekonomické ukazatele CZUB za roky 2016 a 2017 (CZUB, 2018).

Ukazatel Výsledek za rok 2017 Výsledek za rok 2016 Obrat 5 mld. Kč 4,9 mld. Kč Provozní zisk 773 mld. Kč 940 mld. Kč Výsledek 675 mil. Kč 751 mil. Kč hospodaření Celková aktiva 4,8 mld. Kč 4,3 mld. Kč

CZUB je převážně exportní B2B a B2G společností v současnosti vyvážející produkty (jak civilní, tak vojenské) do přibližně devadesáti zemí světa, kde je zboží následně distribuováno koncovým zákazníkům prostřednictvím partnerských sítí. V České republice kromě tohoto modelu (realizovaného prostřednictvím takzvaných Gold, Silver a běžných obchodních partnerů) provozuje také B2C prodej koncovým zákazníkům ve svých dvou podnikových prodejnách (v Praze a Uherském Brodě.

PRAKTICKÁ ČÁST

CZUB, 2019c). Jako jeden z hlavních představitelů českého průmyslu ve světě byla společnost v letech 2009-2010 a 2013-2016 v různých kate- goriích oceněna v prestižní soutěži Exportér roku (Exportér roku, 2018).

4.2.3 Produktové portfolio Hlavní skupinou produktů České zbrojovky je zbrojní výroba. Ta je in- terně dělena do tří hlavních produktových řad dle základních typů vyrá- běných zbraní – krátké zbraně (tedy poloautomatické pistole, historicky též revolvery, jednoranné signální pistole a podobně), dlouhé zbraně (opakovací kulovnice a malorážky, poloautomatické malorážky, vě- trovky, historicky těž brokovnice, poloautomatické kulovnice a vzdu- chovky) a vojenské zbraně (útočné pušky a samopaly a jejich poloauto- matické varianty, granátomety, ve spolupráci s dlouhými zbraněmi též odstřelovačské opakovací pušky). CZUB v současnosti nabízí přibližně 26 hlavních modelových řad, které sestávají z více než 157 provedení (fi- nálů) pro civilní trh, lišící se například v rážích, materiálech a tvarech pa- žeb, mířidlech, použití bezpečnostních prvků a podobně (CZUB, 2019d,e). Většina modelů současného portfolia je mladší roku 2000, ně- kolik starších modelů, které se dlouhodobě ukazují jako oblíbené a záro- veň ziskové se rovněž stále drží v prodeji (např. pistole CZ 75 a její deri- váty či kulovnice CZ 527) a jsou pravidelně aktualizovány o nové finály (Pazdera, 2014).

Kromě dělení na produktové řady lze v portfoliu Zbrojovky vysledovat ještě další dělicí linie, které představují jednotlivé cílové skupiny zákazníků. Těmi jsou zejména ozbrojené složky (armáda, policie), pro něž jsou určeny především automatické pušky a samopaly CZ BREN 2 a Scorpion EVO 3 A1, odstřelovací puška CZ TSR, granátomet CZ 805 G1 a

80 PRAKTICKÁ ČÁST služební pistole s polymerovým rámem CZ P-07, P-09 a P-10. Tyto pistole spadají rovněž do množiny zákazníků z řad takzvané militantní veřej- nosti (tedy osob pořizujících si zbraň za účelem ochrany života, zdraví a majetku) a příznivců outdooru kde portfolio doplňují semiautomatické verze BREN 2 Ms a Scorpion EVO 3 S1, popřípadě některá „taktičtější“ provedení opakovacích kulovnic a malorážek. Kulovnice řad CZ 527, 557 a 550 a malorážky CZ 455 a 457 spíše v tradičním provedení s dřevěnými pažbami nalezneme zejména u myslivců a lovců, i do této kategorie ale začíná pronikat progresivní trend například v podobě polymerových sta- vitelných pažeb a inteligentních optoelektronických mířidel. Poslední distinktivní kategorií jsou sportovní střelci, pro něž jsou určeny přede- vším pistole derivované od modelu CZ 75, jako například CZ 75 SP-01, Shadow a Shadow 2 a CZ 75 Tactical Sport. Pro sportovní střelce specia- lizující se na střelbu na dlouhé vzdálenosti slouží některé taktické či spe- cifické finály modelů kulovnic a malorážek, například CZ 457 MTR či CZ 557 Varmint (CZUB, 2019e).

PRAKTICKÁ ČÁST

Tab. 4: Produktové portfolio prezentované na webu CZUB k 1. 5. 2019 (CZUB, 2019e)

Produktová Typ zbraně Modelová rodina řada Krátké Pistole P-10 P-07/09 CZ 75 Kadet zbraně Kulovnice CZ 527 CZ 557 CZ 550 Dlouhé Malorážky CZ 457 CZ 455 CZ 512 zbraně Vzduchové Slavia CZ 200 Slavia 634 zbraně 631 Scorpion Samopaly EVO 3 A1 Útočné pušky BREN 2 Vojenské Sniperské pušky TSR zbraně Granátomety CZ 805 G1 Civilní CZ 805 Scorpion Scorpion semiautomatické BREN 2Ms BREN S1 EVO 3 S1 61 S varianty Poznámka: z hlediska oficiálního názvu jsou všechny modely a finály zbraní (vyjma vzduchovek Slavia) opatřovány prefixem CZ, pro přehlednost tabulky však byly u nečíselných názvů vypuštěny. Americká sesterská společnost CZ-USA má produktové portfolio velmi podobné tomu uherskobrodskému. Hlavním důvodem je teprve nedávná hierarchická změna z dceřiného statutu a především fakt, že zá- vod v Kansasu měl až do loňského roku pouze montážní, nikoli výrobní kapacity. Pro CZ-USA tedy (vzhledem k odlišné zbraňové kultuře, regio- nálním legislativám a odlišným požadavkům zákazníků) historicky vzni- kaly specifické modely, jejich výroba – popřípadě výroba jejich částí – se ale realizovala a realizuje v Uherském Brodě a ve Spojených státech jsou produkty následně finalizovány. Vzhledem k plánu na vybudování vý- robních kapacit v Arkansasu lze očekávat, že počet specifických americ- kých modelů v portfoliu CZ-USA vzroste, s ohledem na snahu o jednotné vystupování holdingu se však velmi pravděpodobně nebude jednat o

82 PRAKTICKÁ ČÁST systematicky zcela nové druhy zbraní a podobně jako dosud se tak ame- rické produkty budou lišit spíše v detailech (Sweeney, 2018; rozhovor č. 2). Specifikem portfolia CZ-USA jsou pistole typu M1911 a revolvery vy- ráběné pod zmiňovaným brandem Dan Wesson v samostatném výrob- ním závodě v Norwichi ve státě New York a prodej brokovnic různých druhů (pumpovací, poloautomatické, dvouhlavňové) turecké výroby (Hutchcroft, 2018; Hunnicut, 2018)

Co se týče dceřiné společnosti CZ-AUTO, současné produktové portfolio zahrnuje takzvané fitinky, tedy koncové články rozvodného po- trubí klimatizačních soustav, které spojují jednotlivé komponenty klima- tizace osobních a nákladních automobilů, reduktory otáček a redukto- rové skříně pro letecké turbovrtulové motory a konečně přesná ozubená kola a hřídele pro letecký, energetický a automobilový průmysl (CZ- AUTO, 2019).

4.3 Analýza služeb poskytovaných CZUB

Narozdíl od společností produkujících sofistikovanější zbraňové sys- témy, u nichž bývá zpravidla celá jedna část webové či jiné prezentace věnována právě doprovodným službám, Česká zbrojovka (podobně jako někteří další výrobci ručních palných zbraní) své produktové portfolio veřejně nijak zvláště nepropaguje. Důvodem může být – alespoň proza- tímní – primární orientace na zákazníky z řad bezpečnostních sborů států, což předznamenává vysokou specifičnost a originalitu jedné služby napříč různými obchodními případy a také neveřejnost či přímo utajení informací o poskytnutých službách z bezpečnostních důvodů (rozhovor č. 2). Z tohoto důvodu se následující část opírá zejména o

PRAKTICKÁ ČÁST rozhovory se zaměstnanci, doplněná o některé interní firemní doku- menty a z veřejných zdrojů je doplňována zejména publicistickými články.

4.3.1 Výcvik Jak bylo diskutováno v teoretické části práce, výcvikové služby můžeme stratifikovat na zbrojířské a uživatelské, přičemž se obvykle rozlišuje mezi výcviky pro civilní uživatele a ozbrojené složky.

V civilní sféře je dosavadní etablovanost CZUB nízká. Z hlediska výcviku údržby se prozatím omezovala na standardní poskytování ma- nuálů k používání a údržbě daných modelů, které jsou nedílnou součástí každého balení zbraně, společně s audiovizuálními návody dodávanými na kompaktním disku. Vybrané tutoriály tohoto druhu k některým no- vým modelům jsou nahrávány na youtubový profil společnosti (CZ Firearms, 2019). Zbrojířské či uživatelské kurzy pro civilní veřejnost v současnosti v portfoliu CZUB chybějí. Uvedená situace se pravděpo- dobně zásadně změní po realizaci projektu CZ-EG Academy, který CZUB představila začátkem roku 2019 na zbrojním a outdoorovém veletrhu IWA v německém Norimberku. Jeho výsledkem by měl být poměrně roz- sáhlý střelecký komplex ve francouzské Bretani umožňující všestranný uživatelský i zbrojířský výcvik pod vedením odborných instruktorů, zejména sportovních střelců disciplíny IPSC z řad sportovního družstva Zbrojovky (Eric, 2019).

Projekt CZ-EG Academy je důležitým krokem také v poskytování služeb státním ozbrojeným složkám. Konstrukce střelnice v komplexu akademie je připravována tak, aby ji bylo možné použit pro simulaci prakticky libovolného scénáře, který může příslušníky ozbrojených

84 PRAKTICKÁ ČÁST složek reálně potkat. Do střelnice je tudíž možné připravit například tak- zvané killhousy33, umístit autobus, vlak či vytvořit maketu dopravního letadla. Ozbrojené složky pak budou moci využít buď samotného prostoru pro realizaci cvičení podle vlastních plánů, popřípadě prostoru i instruktorů a realizovat tak cvičení připravené buď ve spolupráci s aka- demií, nebo přímo akademií samotnou (rozhovor č. 1).

Obvyklejší rámec výcvikových služeb ale stále představují běžné zbrojířské a uživatelské výcviky. První jmenované jsou poskytované zdaleka nejčastěji a bývají téměř vždy součástí tendrového zadání jako služba po dodání zbraní zákazníkovi. Zbrojířský výcvik pod vedením členů servisního oddělení CZUB obvykle podstupuje několik hlavních zbrojířů dané ozbrojené složky, kteří jsou následně certifikováni pro daný typ zbraně na dané časové období a následně již samostatně předá- vají získané znalosti dalším zbrojířům na jednotlivých útvarech složek. Počet účastníků, místo konání kurzu a jeho rozsah jsou stanoveny v rámci nákupní smlouvy. V závislosti na požadavcích zákazníka je tedy možné zbrojíře vyškolit například na spíše jednodušší, běžné opravy spojené s opotřebením některých snadno vyměnitelných dílů zbraní (typicky pružin, spojovacích kolíků, zápalníků a podobně), nebo naopak na celé spektrum předpokládané údržby i na úrovni, jaká se provádí při za- slání zbraní zpět do Zbrojovky. Tento hloubkový výcvik je obvykle pod- míněn dodáním sad náhradních dílů a sad zbrojířů k zakoupeným

33 Killhouse nebo též shoothouse je pojem užívaný pro statickou nebo transpor- tovatelnou střelnici, jejíž design je uzpůsoben pro výcvik boje ve stísněných prostorech (CQB). Terče jsou v takových střelnicích umístěny za strukturo- vanými překážkami, které ztvárňují místnosti. Jedná se tak o ideální nástroj k výcviku boje v budovách, extrakce rukojmí či infiltrace (Megitt, 2019).

PRAKTICKÁ ČÁST zbraním34, aby byla zajištěna maximální kompatibilita s vyměňovanými nebo opravovanými součástmi zbraně a tím její garantovaná funkčnost po celý životní cyklus, který zpravidla trvá patnáct až dvacet let (rozhovor č. 2).

Příkladem poměrně komplexní dodávky zbrojířského výcviku byl případ Keni, kam byly pro místní armádu dodány samopaly Scorpion EVO 3 A1. Pětice vybraných zbrojířů nejprve přiletěla do České republiky, kde byli po absolvování kurzu certifikováni pro tento typ zbraně. Následně společně s členy servisního týmu CZUB odcestovali zpět do Keni, kde bylo již společnou silou čerstvě certifikovaných absolventů a servisního týmu vyškoleno další, větší množství zbrojířů pro různé úrovně údržby. Díky velmi dobře vybavenému zázemí a dobré spolupráci s pěticí původně vyškolených zbrojířů se podařilo službu nad očekávání úspěšně realizovat i přes velký časový tlak, který výcvik provázel ze strany vedení keňských ozbrojených složek (rozhovor č. 3). Co do počtu vyškolených zbrojířů je zaznamenáníhodný rovněž případ egyptských ozbrojených složek, kterým bylo dodáno celkem 129 000 služebních pis- tolí CZ P-07, nebo též mexická federální policie, která od CZUB nakoupila celkem 5 000 pistolí CZ P-09 a 2 600 útočných pušek CZ 805 BREN (Gro- hmann, 2014).

Uživatelský výcvik lze u CZUB vysledovat ve dvou časových eta- pách tendrového zadání; chronologicky první výcvik probíhá obvykle bě- hem samotného tendru, kdy je zástupcům zákazníka představována

34 Některé komponenty zbraní stejně jako zbraně samotné mohou legislativně podléhat různým dovozním omezením, což výrazně komplikuje jejich samo- statné dodání v budoucnosti (rozhovor č. 2). Z toho důvodu je z hlediska do- davatele jednoznačně preferováno jejich zakoupení společně se zbraněmi, viz dále sekce Údržba a Logistika.

86 PRAKTICKÁ ČÁST tendrovaná zbraň, její fyzické charakteristiky, výkony a ovládání. Ob- vykle při tom zbraně procházejí rovněž zátěžovými zkouškami dle pře- dem stanovených specifikací (Shea, 2016). Tuto demonstraci, zaškolení testujících osob a zabezpečení a dozorování zkoušek provádí za CZUB její prezentační družstvo tvořené zaměstnanci s historickými zkušenostmi s aktivním nasazením v různých ozbrojených složkách České republiky. V tomto případě se nejedná o nakupovanou službu, neboť jde o nedílnou součást standardních tendrů, daný zbrojní podnik na ni ale vynakládá fi- nance, které musí zohlednit ve své finální nabídce35 (například počtem kusů prodaných zbraní či dalšího příslušenství. Rozhovor č. 1). Výcvik realizovaný po podepsání nákupní smlouvy na základě tendrového za- dání nebo přímého nákupu pak má již formu obdobnou výcviku zbrojíře, to znamená, že jeho rozměry co do počtu účastníků a pokryté problematiky, jakož i místo realizace je závislé na domluvě podložené konkrétním kontraktem. Z hlediska praxe převažuje výcvik na úrovni seznamovacích kurzů, kde je dopodrobna rozebrána funkčnost, ovládací prvky a uživa- telská demontáž a údržba zbraně společně se zásadami pro efektivní po- užívání zbraně umožňující maximálního využití jejích konstrukčních vý- hod, což obvykle představuje drilování určitých rutinních pohybových operací (například určitá manipulace s natahovací pákou, správné zasu- nutí zásobníku do zbraně a podobně). Specializované kurzy zaměřené spíše již na taktické manévry a méně na samotné ovládání zbraně příliš často poptávány nebývají. Při propagaci výcvikových služeb Zbrojovka zároveň jednoznačně zdůrazňuje základní uživatelské kurzy a speciali- zovaným se nijak nevěnuje. Tyto kurzy jsou přesto lukrativní zejména

35 Stejný princip logicky platí při jakýchkoli dalších službách, které jsou součástí tendrového zadání a zákazník je v dokumentaci označí jako „součást doda- nou zdarma.“

PRAKTICKÁ ČÁST pro státy s nižší celkovou kvalitativní úrovní ozbrojených složek; to je vede k nákupu taktického výcviku externě, neboť pro něj doma nemají potřebné kapacity a instruktory s dostatkem zkušeností. Převážně se jedná o státy Afriky či Asie36 (rozhovor č. 2). Situaci týkající se nabízení těchto kurzů může významně ovlivnit otevření CZ-EG Academy, jak bylo zmíněno výše.

Poměrně intenzivní a dlouhodobá spolupráce probíhala stran vý- cviku uživatelů s Armádou České republiky po zahájení přezbrojování na útočnou pušku CZ 805 BREN. V rámci efektivní a co nejrychlejší implementace do armády pracovníci CZUB školili v užívání pušky armádní instruktory výcviku. Vzhledem k tomu, že k přezbrojení nakonec nedošlo plošně, nýbrž ve vlnách, během nichž navíc docházelo k dílčím modifika- cím zbraně a následně k zavedení nástupnického modelu CZ BREN 2, šlo pravděpodobně o nejdéle trvající výcvikovou službu, kterou CZUB ve své novodobé historii poskytovala (rozhovor č. 1; Grohmann, 2016). V pří- padě uživatelského výcviku pro ozbrojené složky Singapuru se pak slo- žitost poskytování služby kromě vzdálenosti projevovala v nutnosti velmi detailního plánování (což je obecný rys požadavků na tyto služby zvláště ve východoasijských zemích) náplně kurzu a její vysoké kvality, neboť byl připravován pro speciální jednotku s velkými zkušenostmi a vysokou technickou zdatností (rozhovor č. 1; rozhovor č. 2).

36 Do jisté míry sem lze řadit i některé země Jižní Ameriky, zde je však trh vzhledem ke geografické a historické vazbě velmi důkladně pokryt zbrojními spo- lečnostmi a PMCs ze Spojených států (v malém množství též z Kanady), což snižuje lukrativitu oblasti pro většinu evropských zbrojovek, pro které je velmi obtížné na tento trh proniknout (rozhovor č. 2). Příkladem je třeba americká pobočka zbrojovky Sig Sauer, jejíž Sig Sauer Academy nabízí tak- tické kurzy pro místní federální policejní sbory (viz kapitola 3.2.1, rozhovor č. 1)

88 PRAKTICKÁ ČÁST

Všechny výše uvedené aktivity jsou prováděny na základě výuky a předávání znalostí zákazníkových subjektů zaměstnanci CZUB, které dle stratifikace formulované v teoretické části práce spadají do kategorie B. V závislosti pouze na těchto službách by tedy bylo možno CZUB označit jako zbrojovku s komplexním portfoliem. Kromě výcviku však nabízí ještě další služby, které jsou předmětem analýzy v následujících sekcích.

4.3.2 Údržba Poskytování údržby zbraní je rovněž velmi často provozovanou službou a je úzce svázáno se zbrojířským výcvikem. Jeho obsáhlost u konkrétního zákazníka v podobě množství vyškolených zbrojířů, rozsahu jejich certi- fikací a inventáře náhradních dílů a nástrojů totiž v zásadě definuje, do jaké míry bude zákazník v budoucnosti potřebovat údržbářské služby Zbrojovky, které není schopen realizovat svépomocí. S tím je také spojen poměrně standardní požadavek tendrových zadání, které po uchazeč- ských společnostech vyžadují závazek v podobě dostupnosti náhradních dílů pro tendrované zbraně v délce zhruba patnáct až dvacet pět let, což koresponduje s obvyklým životním cyklem služební zbraně, jak byl popsán v předchozí kapitole (rozhovor č. 2).

Výchozí službou údržby, která bývá také standardně u všech ob- chodních případů požadována, je záruční doba. Pro civilní zákazníky platí univerzální reklamační podmínky, v nichž CZUB definuje záruční lhůtu čtyřiadvaceti měsíců na dřevěné součásti zbraně a povrchovou ochranu a třicet šest měsíců na všechny ostatní části (CZUB, 2019f). U tendrových zadání je záruční doba v základu unifikována zpravidla na dvacet čtyři měsíců (tedy dva roky) s tím, že některá tendrová zadání zo- hledňují možnost nabídnutí delší záruky jako plus pro danou společnost.

PRAKTICKÁ ČÁST

Tendr může k takovému chování přímo vybízet, například záruční doba dvou let bude považována za standard s tím, že nabídne-li firma záruku tříletou, získá ve finálním hodnocení nabídky bod navíc, a pokud nabídne záruku pětiletou, získá body dva (rozhovor č. 2) Podobně jako v případě uživatelského školení v průběhu tendru nejde obvykle o službu, kterou by si zákazník kupoval per se, jde ovšem opět o nezanedbatelnou exter- nalitu pro zbrojovku, která se promítá do hodnoty výsledné nabídky.

Samotná údržba spočívá převážně v opravách a výměnách dílů nebo povrchové úpravy zbraní a dodaného příslušenství, čištění, ladění a nastřelování37. Zatímco u civilních zákazníků se může jednat o opravu prakticky jakékoli závady, kterou nelze vyřešit prostou výměnou běžně dostupné součástky, u ozbrojených složek vzhledem ke zmiňované existenci certifikovaných zbrojířů řeší CZUB mimo oprávněné reklamace spíše ty nejzávažnější závady, které vyžadují stažení zbraní (zvláště jde- li o větší počet kusů) zpět do továrny, přičemž se pak jedná o prioritně řešené případy (rozhovor č. 3).

CZUB je momentálně (podobně jako vícero dalších zbrojovek spe- cializovaných na výrobu ručních palných zbraní) v procesu vytváření takzvaných servisních center, jejichž cílem je zjednodušení realizace oprav a údržby zbraní CZ ve světě a sjednotit dostupnost a úroveň kvality těchto služeb na mezinárodní úrovni (ibidem). Zatímco v Česku mají ci- vilní zákazníci možnost zadat servis zbraně či reklamaci u prodejce, u

37 Nastřelování je proces seřízení mířidel zbraně (ať už základních mechanic- kých či přídavných optických nebo laserových) tak, aby při přesném zamě- ření na cílový bod z určité vzdálenosti dopadl projektil přesně na něj. Zpra- vidla je nutné nastřelit mířidla pokaždé, když jsou na zbraň přimontována, pokud nespočívají na speciální montáži přímo spojené s tělem zbraně, která zajišťuje naprosto stejnou pozici mířidel při každém osazení (Cavendish, 1997).

90 PRAKTICKÁ ČÁST kterého zbraň koupili, u některého z autorizovaných servisních partnerů nebo na podnikových prodejnách, v zahraničí jsou v zásadě odkázáni pouze na dodavatelského partnera nebo na servis třetí strany (CZUB, 2019f). Vytvoření servisních center v exponovaných zemích by mělo za- ručit dostupnou, kvalifikovanou údržbu pro zákazníky z civilního sektoru, jakož i zjednodušit realizaci údržbových služeb pro tamní ozbro- jené složky, jsou-li zbraněmi CZ vyzbrojeny – odpadnula by tím potřeba vyvážet zbraně ze země zpět do Česka a potřebné opravy by mohlo realizovat servisní centrum za předpokladu, že bude mít na úkon dostatečné kapacity.

Nad rámec záruk a údržby stanovených v kontraktu úspěšně za- končeného tendru Zbrojovka nabízí takzvané inspekční cesty servisního týmu, který provede kontrolu údržby zbraní prováděné zákazníkem, respektive vyškolenými zbrojíři. Při těchto kontrolách zjišťuje, zda zbrojíři pečují o zbraně tak, aby docházelo k jejich co nejmenšímu opotřebení, zda zbraně fungují v lokálních podmínkách spolehlivě a zda se jejich ži- votní cyklus vyvíjí podle očekávání. Zároveň mohou při těchto příležitos- tech provádět recertifikaci nebo prodloužení stávajících certifikátů zbro- jířů (rozhovor č. 3). Kromě toho, že zákazník tak získává detailní informace o „zdravotním stavu“ svého nákupu, služba umožňuje CZUB zís- kané poznatky uplatnit při výzkumu a vývoji nových zbraní nebo při mo- difikaci stávajících.

Služby údržby spadají převážně do kategorie služeb C, ovšem s výjimkou institutu inspekčních cest, v jejichž rámci zmíněná kontrola zbrojířů a jejich recertifikace vyžaduje alespoň dílčím způsobem opět praktikovat výcvik, respektive jej evaluovat. Zde se přikláníme k zařa- zení této služby spíše do kategorie B, ovšem vzhledem k tomu, že jsme u

PRAKTICKÁ ČÁST

Zbrojovky již služby kategorie B identifikovali, nejde o změnu nijak sig- nifikantní. Z hlediska modifikované typologie tak stále zůstává zbrojovkou s rozvinutým portfoliem.

4.3.3 Logistika Doprava nakoupeného zboží je v případě prodeje ozbrojeným složkám v České zbrojovce prakticky automatická – historicky existuje jen velmi málo případů, kdy si zákazník tohoto druhu sám odvezl zbraně přímo z Uherského Brodu (rozhovor č. 2). Převoz zbraní je poměrně komplexní služba, její komponenty se ale mezi jednotlivými případy prakticky ne- mění. Veškeré kroky vedoucí zásilku z továrního skladu k převzetí zákaz- níkem jsou smluvně definované před samotnou realizací, díky čemuž má CZUB nad procesem kontrolu až do předání zákazníkovi, byť samotný fy- zický transport zboží outsourcuje společnostmi třetí strany, a zodpověd- nost za zásilku tak během přepravy leží na ní.

To, jakým způsobem je se zbožím nakládáno, závisí na tom, zda jde o zboží volné (což jsou například svítilny, některá pouzdra či produkty nezbrojní výroby CZ-AUTO) nebo režimové 38 (zbraně, náboje,

38 Určitým specifikem jsou produkty z USA, které podléhají takzvanému ITAR (International Traffic in Arms Regulation) režimu, který je spojený s americ- kým zákonem o kontrole exportu zbraní (Arms Export Control Act, AECA). ITAR i AECA byly uvedeny v platnost během studené války jako politický ná- stroj zamezující americkým producentům vyvážet zboží zbrojní povahy do SSSR a zemí Východního bloku, zůstává nicméně stále v platnosti s pozmě- něnou působností. ITAR funguje na principu kontroly reexportu daného druhu zboží. Jinými slovy, v USA standardně nerežimové zboží, které je ex- portováno například do CZUB, nesmí CZUB dále exportovat jinému zákazní- kovi bez vytvoření EUC a jeho odsouhlasení příslušnými orgány v USA (U. S. State Department, 2010). Jelikož jde do jisté míry o nástroj šíření agendy americké zahraniční politiky, některá tendrová zadání (zvláště evropských zemí) ITARové zboží v rámci požadavků zcela zakazují, aby nemohlo dojít k případnému maření tendru třetí (americkou) stranou (rozhovor č. 2).

92 PRAKTICKÁ ČÁST tlumiče, některé druhy optiky a podobně). Ve druhém případě vzniká ke každému kusu přepravovaného zboží takzvaný End user certificate (EUC), který dokladuje konečného příjemce a uživatele zásilky (napří- klad armádu nebo policejní sbor) EUC potvrzuje zákazník a jeho pří- padné nadřízené entity (typicky ministerstvo obrany, vnitra nebo zahra- ničí), následně dokument přichází ke schválení české straně reprezento- vané Ministerstvem průmyslu a obchodu. V případě, že orgány minister- stev vyhodnotí, že obchod ohrožuje zájmy České republiky, je v rozporu s mezinárodním právem nebo existuje důvodné podezření, že by zbraně mohly být zneužity k trestné činnosti, Ministerstvo průmyslu EUC nepo- depíše, čímž celý obchodní případ zaniká (rozhovor č. 1; Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2019). V případě podpisu CZUB následně zajistí dopravu zboží odpovídajícím způsobem skrze takzvané exportní brokery. Ti pro transport podle vlastností dodávky a cílové destinace zvolí nej- vhodnější přepravní společnost. V případě zboží vyhodnoceného jako vojenský materiál je prakticky výlučným způsobem dopravy letadlo, u semiautomatických zbraní a obecně civilních zbraní a civilního režimo- vého zboží je přípustná i automobilová doprava, stejně jako u letadla jsou zde však kladeny přísné požadavky na sledování zásilky během přepravy včetně ostrahy, předem stanovené trasy, tranzitních zemí, GPS trackingu a podobně. Přejímka probíhá do rukou zákazníka a na jejím základě obvykle probíhá i samotná platba (rozhovor č. 2). Dovoz zboží zákazníkovi, případně odvoz od zákazníka zpět do CZUB (například v případě rekla- mací) jsou hlavní dva typy logistických služeb, které CZUB poskytuje. Jiné služby jsou spíše vzácnou výjimkou (ibidem).

Logistické služby CZUB odpovídají službám kategorie C, neboť jde o čistě podpůrnou, neletální službu, navíc částečně externě

PRAKTICKÁ ČÁST kontraktovanou. Vzhledem ke kategorizaci předchozích služeb tato sekce na zařazení zbrojovky v rámci typologie nic nemění.

4.3.4 Technologický transfer Že má Česká zbrojovka poměrně bohaté zkušenosti s transferem techno- logií, je zřejmé již z kapitoly věnující se profilu a historii společnosti. Technologický transfer lze vnímat jako určitý mezistupeň mezi pouhým prodejem produktů a zřízením plnohodnotné výrobní pobočky v dané zemi. Spočívá v převodu nebo prodeji nezbytného know-how a techno- logií do výrobních kapacit zákazníka, což umožňuje licenční výrobu pro- duktů pro daného zákazníka přímo u něj a pro případný další export dle příslušných smluv. Při velkých tendrech týkajících se zejména velkých kompletů zbraňových systémů (jako byl například pronájem nadzvuko- vých stíhaček Gripen pro vzdušné síly Armády České republiky) bývají často součástí takzvaných offsetových programů, kterými se vítězná spo- lečnost zavazuje investovat do ekonomiky zákaznické země (Procházka, 2010).

Pravděpodobně největší a v současnosti stále probíhající aktivi- tou tohoto typu v CZUB je výše zmíněný projekt Maďarsko, který započal v roce 2018. Koncem roku závod společnosti Arzenál sestavil již deset ti- síc zbraní z 200 tisíc celkem, přičemž plánovaná produkce má v prvé řadě pokrýt kompletní přezbrojení všech maďarských ozbrojených slo- žek, včetně záloh a policejního sboru, zbytek pak bude asistovat výrob- ním kapacitám uherskobrodské továrny pro exportní účely. Produkční portfolio tedy pokryje modelovou řadu útočné pušky CZ BREN 2 (včetně nejnovější verze bojové pušky pro náboj 7,62 NATO) a samopalu Scor- pion EVO 3 A1 a jejich civilních semiautomatických variant, jakož i

94 PRAKTICKÁ ČÁST polymerové pistole CZ P-07 a P-09. (rozhovor č. 1; Grohmann, 2018). Maďarský nákup je součástí celostátní strategie modernizace ozbroje- ných složek Zrínyi 2026, který přepokládá dosažení podílu 2 % výdajů na armádu z celkového HDP Maďarska dle standardu NATO v roce 2020 (ibidem).

Jako určitou formu „vnitrokorporátního“ technologického transferu lze vnímat i tvorbu nového výrobního závodu CZ-USA v Arkansasu, zvláště s ohledem na to, že jedním z cílů americké výroby je snaha o pro- niknutí na zbrojní trh amerických ozbrojených složek prostřednictvím splnění predispozic daných zákonem Buy American Act.

Technologické transfery CZUB lze na základě jejich vlastností stejně jako logistiku zařadit do služeb kategorie C, status Zbrojovky v rámci typologie tudíž stále zůstává nezměněn.

4.3.5 Finanční služby Poslední významný druh služeb, který byl u CZUB identifikován, jsou fi- nanční služby, například ve formě zprostředkování úvěru zákazníkovi nejčastěji přes Českou exportní banku, případně jiné oprávněné ban- kovní instituce. Tento proces je obvyklý spíše u velkoobjemových zaká- zek a může mít například formu splátkového kalendáře, který zákazní- kovi umožní rozpustit jinak značně velkou finanční sumu do delšího ča- sového horizontu (rozhovor č. 1). Ke službě bohužel nebylo možno zjistit další informace nebo konkrétní příklady, lze však předpokládat, že prin- cipiálně se poskytnutí finančních služeb bude probíhat na podobné bázi jako poskytnutý stejných služeb standardní právnické osobě, tedy bude smluvně zakotvena výše splátky, časový interval, úrok a ostatní náleži- tosti obvyklé pro úvěrový finanční produkt.

PRAKTICKÁ ČÁST

V rámci klasifikace se opět jedná o služby spadající do kategorie C. Status CZUB v rámci navrhované typologie tak zůstává nezměněn.

Na základě výše popsané analýzy dostupných informací můžeme konstatovat, že Česká zbrojovka poskytuje pět okruhů služeb, přičemž aktivity v rámci těchto služeb spadají do kategorií C a B. Nebyla nalezena žádná činnost, která by odpovídala navrhované definici providerství, tedy aktivitám kategorie A, díky čemuž zaujímá CZUB v rámci modifiko- vané typologie pozici zbrojovky s komplexním portfoliem.

96 ZÁVĚR

5 Závěr

Tato práce si kladla za cíl provést analýzu služeb poskytovaných zbroj- ními podniky nad rámec prosté výroby a prodeje zbraní a zbraňových systémů za účelem modifikace typologie soukromých vojenských společ- ností Petera Singera tak, aby vzniklá modifikovaná typologie byla schopna pojmout veškeré kategorie aktivit, které zbrojovky těmito služ- bami vykonávají nebo mohou vykonávat, a smysluplně je na základě těchto aktivit rozdělit do kategorií určujících míru jejich funkční podobnosti s PMCs. V rámci akademické obce se jedná o oblast doposud nepří- liš prozkoumanou, proto autor nepředpokládá, že by výstupy práce měly předkládanou typologii pro výzkum problematiky pevně zakotvit. Spíše by se měly stát východiskem pro detailnější probádání většího vzorku případů, které mohou napovědět, zda je dosavadní směřování správné nebo se jedná o slepou uličku.

5.1 Zodpovězení výzkumných otázek

Předpokladem k úspěšné realizaci práce bylo zodpovězení dílčích vý- zkumných otázek. Odpověď na první z nich – jaké doprovodné služby vyjma samotné výroby zbraní (zbraňových systémů) poskytují svým zákazníkům a do jaké míry lze tyto služby ztotožnit se služ- bami poskytovanými PMCs – přinesla první část teoretické části práce. Základními identifikovanými druhy služeb byly výcvik, údržba a servis, logistika, technologický transfer a ostatní služby, které nespadají do žádné z výše uvedených druhů. V rámci služby výcviku lze rozlišovat dva hlavní podtypy, kterými jsou výcvik operátorů (tedy těch osob, které budou se zbraněmi, respektive zbraňovými systémy přímo pracovat) a

ZÁVĚR podpůrného personálu (tedy osob zodpovědných za provoz a údržbu těchto zařízení). Údržba a servis představuje zčásti nadstavbu k výcviku perso- nálu, kde údržba od výrobce nastupuje v okamžiku, kdy dojde k situaci, na niž není personál proškolen, zčásti pak samostatnou skupinu služeb definovanou v rámci jednotlivých kontraktů a smluvených záručních lhůt. V tomto případě jde často o záruční opravy nebo také o aplikace mo- dernizačních balíků pro prodloužení životnosti a akceschopnosti produktu. Souhrnně tyto služby napomáhají správnému průběhu životního cyklu zbraně či systému po celou dobu provozu u zákazníka. Logistika u zbrojních podniků primárně představuje dodání produktu na místo požadované zákazníkem při dodržení všech byrokratic- kých i praktických náležitostí na legalitu celého transferu. Sekundárně může jít o poskytování dopravních služeb nesouvisejících s dodávkou nakupovaného produktu. Technologický transfer je pak služba umožňující převod techno- logií (a tím obvykle části výroby) do vybraných společností zákazníka, což mu dává určitou kontrolu nad zbrojní výrobou, i když nedisponuje ryze vlastními produkčními kapacitami. Služba se také aplikuje při vel- kých tendrech jako součást takzvaných offsetových programů vytvářejí- cích ekonomickou interdependenci mezi poskytující společností a zákaz- níkem.

Ostatní služby jsou takové, které zdánlivě nespadají do žádné z výše uvedených kategorií. Nejčastěji se zde objevují zpravodajské služby, kybernetická bezpečnost, vojenský výzkum a vývoj na objed- návku a podobně. Mimo jiné k jejich roztřídění vedlo zodpovězení druhé výzkumné otázky práce.

98 ZÁVĚR

Její znění bylo, jak lze tyto aktivity objektivně kategorizovat na základě již existující typologie PMCs, a odpověď na ni přinesla druhá polovina teoretické části. Na základě předchozí analýzy teorie hrotu kopí Petera Singera a rešerše služeb zbrojních podniků podle první výzkumné otázky byla vytvořena modifikace jeho typologie soukromých vojenských společností následujícím způsobem: vyhledáváním analogií mezi činnostmi vykonávanými jednotlivými druhy PMCs (tedy provider- ské, konzultantské a supporterské firmy) a portfoliem služeb zbrojních podniků byly identifikovány tři kategorie služeb podle jejich přiblížení se činnostem Singerových PMCs, na základě čehož vznikla čtyřbodová typologie zbrojovek na základě přítomnosti či nepřítomnosti služeb jed- notlivých kategorií v jejich portfoliu.

Čistě zbrojní podniky jsou základní kategorií, která neposkytuje žádné ze specifických služeb mimo samotnou výrobu a prodej zbraní. Po ní následují zbrojovky s obecným portfoliem, poskytující služby kategorie C, které jsme definovali jako služby poskytující neletální pomoc a podporu, přičemž se nepodílí na provádění nebo plánování bojových ope- rací, ale plní funkční potřeby kritické pro schopnost vést tyto bojové operace nebo pro celkovou provozuschopnost ozbrojených složek zákaz- níka. Třetím bodem jsou zbrojovky se specifickým portfoliem, poskytující služby kategorie B (případně B i C), definované jako služby zajišťující vý- cvik či zaškolování operátorů a techniků údržby a servisu, jakož i vzdělá- vání ostatních příslušníků ozbrojených složek k zefektivňování jejich ří- zení a plánování a vedení bojových a nebojových operací. Rovněž sem patří také obecně předávání know-how a technologií. Poslední možností jsou takzvané zbrojní PMCs, poskytující (vedle případných služeb kategorie B a C) služby kategorie A, tedy služby zahrnující poskytnutí

ZÁVĚR zaměstnanců k vedení bojové činnosti zbraněmi nebo nástroji určenými k působení škod na lidské či materiální síle protivníka. Díky zvoleným definicím bylo tak možné kategorizovat i služby, které při prvotní rešerši uspokojivě nespadaly do žádného z hlavních typů služeb zbrojovek. Jako pracovní pojmenování nové typologie autor doporučuje index PMCizace zbrojního podniku.

Jakou pozici v rámci této kategorizace zastává Česká zbrojovka a. s. jakožto reprezentant zbrojního podniku kategorie small arms, byla třetí otázka a odpovězena byla v praktické části práce. Na základě analýzy dostupných zdrojů – jak veřejných, tak neveřejných v podobě ně- kterých interních dokumentů, rozhovorů se současnými zaměstnanci na relevantních pozicích a informacím o vybraných tendrových zadáních – byly u této společnosti identifikovány služby kategorie B a C, jmenovitě výcvik uživatelský (v předprodejní a poprodejní fázi kontraktu) a zbro- jířský (kat. B), údržba záruční, pozáruční a kontraktovaná (kat. C) a in- spekční cesty pro kontrolu životního cyklu zbraní a recertifikaci (kat. B), logistika dopravy zbraní uživateli (kat. C), technologický transfer pro montáž nebo výrobu v zahraničí (kat. B) a finanční služby usnadňující platbu zejména velkoobjemových objednávek (kat. C). S ohledem na tyto skutečnosti byla Česká zbrojovka a. s. v rámci modifikované typologie vy- hodnocena jako zbrojovka se specifickým portfoliem. Tuto pozici lze oče- kávat u dalších zbrojních podniků, jejichž výrobní program je podobný tomu České zbrojovky, například FN Herstal, Heckler & Koch, Sig Sauer nebo Colt. Pro definitivní určení jejich typů je však nezbytné podniknout analýzu každé ze zbrojovek separátně alespoň na takové úrovni, jako zde bylo demonstrováno na příkladu CZUB.

100 ZÁVĚR

5.2 Limity aplikovatelnosti a použitelnosti modifikované typologie

Inherentní nevýhodou jak modifikované typologie zbrojních podniků, tak původní Singerovy typologie PMCs, je měkkost kategorií, která je dána jejich kvalitativní povahou. Díky absenci kvantitativního vyjádření vlastností jednotlivých kategorií jsou tyto samotné, jakož i jednotlivé služby v konkrétních zkoumaných případech, podřízeny výkladu daného analytika, který bude (zvláště v případě omezené dostupnosti dat) ná- chylný k subjektivitě. S ohledem na tento fakt, přes veškerou péči, která byla věnována artikulaci co nejjednoznačnějších definic jednotlivých ka- tegorií služeb, autor připouští, že může ve výjimečných případech dojít u určité služby k překryvům kategorií, což je hlavní nešvar Singerovy pů- vodní typologie. Optimem by bylo vytvoření typologie na základě kvan- titativního kódování jednotlivých prvků služeb, což by však vzhledem k předpokládané odlišnosti mezi jednotlivými případy bylo velmi ob- tížné a dalece přesáhnulo rámec této práce.

Určitá problematičnost vyvstává také stran rozsahu zkoumaného případu. Při analýze určitého zbrojního podniku je nutné mít na paměti vlastnické vztahy v rámci jednotlivých společností, ze kterých se podnik skládá. Zvláště u velkých zbrojních korporátů jako například BAE Sys- tems, Raytheon či Northrop Grumman je třeba důkladně definovat, které všechny dceřiné, sesterské a případně matečné společnosti budou před- mětem zkoumání, neboť případné (ne)zahrnutí určité divize, respektive jejích služeb, může značně ovlivnit výslednou pozici zbrojovky v rámci typologie.

101

ZÁVĚR

5.3 Vývoj problematiky v blízké budoucnosti

Zbrojní průmysl je velmi dynamicky se vyvíjejícím odvětvím a nehledě na některé kontroverzní morální implikace, které z tohoto faktu vyplý- vají, je – zejména v období aktivních ozbrojených konfliktů – jedním z hnacích motorů technologického vývoje lidstva (Willings, 2018). Na- proti tomu služby poskytované PMCs se od jejich skromných začátků na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století zatím příliš nezměnily. Došlo sice k určité změně ve směru vertikálním, tedy výrazně ubylo firem, které bychom mohli označit za military provider firms na úkor firem konzultantských a především supporterských, horizontálně se ale jejich portfolio služeb příliš nerozšířilo (Singer, 2007). Vedle rela- tivně krátkého časového období jejich existence je důvodem i fakt, že způsob, jakým je veden boj a jak jsou řízeny ozbrojené složky, se v tomto intervalu příliš nezměnil. Totéž do jisté míry platí i pro zbrojní podniky a služby, které poskytují. Jak však roste technologická sofistikovanost a cena jejich produktů, rostou i požadavky na výcvik jejich posádek, na jejich údržbu a celkové zabezpečení, což koneckonců vyplývá i ze skuteč- ností uvedených v tělu práce. Opět se zde tedy setkáváme se spíše verti- kálním než horizontálním rozvojem.

Právě kvalitativní rozvíjení stávajících služeb je hlavním trendem, který lze v blízké budoucnosti u většiny zbrojních podniků nejpravděpo- dobněji očekávat. Nejpatrnější je tento trend právě u zbraňových sys- témů, zejména bojových letounů, kde výcvik a údržbu (tedy služby kategorie B a C) v některých případech vykonávají již výlučně výrobci daných strojů. Potenciál k růstu výcviků je ale také v oblasti ručních palných zbraní; s rozmachem specializovaných školicích center pod patronátem zbrojních podniků se špičkovým vybavením a zkušenými instruktory (ať

102 ZÁVĚR už s historií v regulérních ozbrojených složkách či právě PMCs) se ote- vírá příležitost zejména pro ty bezpečnostní sbory, které si z pře- vážně ekonomických důvodů nemohou dovolit realizovat vlastní výcvik na míru (rozhovor č. 2; Sig Sauer Academy, 2019; Steyr Academy, 2019). Stejně tak širší možnosti outsourcované péče o zbraně prostřednictvím monitoringu životního cyklu zbraní (například za pomocí integrovaných elektronických zařízení) nabírají v současnosti na zákaznické popularitě (rozhovor č. 3).

Určitá výjimka ze zmiňovaného vertikálního vývoje je horizon- tální rozšíření o služby týkající se kybernetické bezpečnosti. Poskytování kyberbezpečnostních služeb je jak u PMCs, tak u zbrojních podniků po- měrně čerstvým jevem, který reaguje na exponenciální digitalizaci spo- lečnosti v posledních desíti letech a bezpečnostní rizika a hrozby, které s sebou přinesla. Lze očekávat, že divize zbrojních společností zaměřené na tuto problematiku budou v blízké budoucnosti objemově posilovat a získávat na důležitosti. U ručních palných a lehkých pěchotních zbraní ze zřejmých důvodů toto téma zatím není na pořadu dne, avšak se zmíně- nou elektronizací zbraní jednotlivce a jejich integrace do C4ISR systémů bude nezbytné je adresovat dříve, než bude objevena možnost, jak digi- tálních platforem v těchto zbraních efektivně zneužít protivníkem.

Kybernetická bezpečnost je také jediným odvětvím, ve kterém lze u zbrojních podniků očekávat nárůst služeb kategorie A, tedy provider- ství. Navzdory populárním obrazům zbrojních korporací válčících na- místo států (typických například pro dystopickou sci-fi literaturu) je tento scénář nepravděpodobný z obou stran; vedení většího, dlouhodo- bého konfliktu je zdrojově extrémně náročné a pro PMCs tudíž nevý- hodné. A naopak vládní strany měly možnost sledovat úspěchy a

103

ZÁVĚR problémy nasazení PMCs různých druhů, obzvláště během války v Iráku a po jejím skončení, což zvláště Spojené státy, jakožto nejen hlavní vojenskou sílu konfliktu, ale i celosvětového trendsettera ve věcech vojen- ských obecně, vedlo k určitému vystřízlivění z iluze, že PMCs jsou všelé- kem na stabilizaci výsledného vyúčtování ceny konfliktu v penězích, lid- ských a materiálních ztrátách a politické legitimitě takového rozhodnutí (Singer, 2007).

104 ZÁVĚR

105

ZÁVĚR

Použité zdroje

Odborné publikace

• Andreas, J. 2004. Válečná závislost – Ilustrovaný průvodce milita- rismem USA. Praha: Intu. ISBN 80-903355-2-7 • Avant, D. 2005. The Market for Force: The Consequences of Priva- tizing Security. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 9780521850261 • Bermudez, J. S. 2001. The armed forces of North Korea. London: I.B. Tauris. ISBN 1860645003. • Bull, H. 1977. The Anarchical Society: A Study of Order in World Politics. Oxford: Oxford University Press • Bureš, O. 2013. Privatizace bezpečnosti – České a zahraniční zku- šenosti. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4601-2 • Cavendish, M. 1997. Zbraně 20. století - 600 Nejznámějších zbraní světa. Bratislava: Cesty. ISBN 80-7181-200-5 • Clark, R. M. 2007. Intelligence Analysis: A Target Centric Appro- ach. 2nd Edition. Washington (D.C.): CQ Press • Dillon, J. and Reid, A. 2004. Issues in case-study methodology in investigating environmental and sustainability issues in higher education: towards a problem-based approach? Environmental Education Research. 10, No. 1,.23-37 • Dunlap, C. J. 2011. "The Military-Industrial Complex." Daedalus, 140, No. 3. (https://www.jstor.org/stable/i23047341) • Fencl, J. 2017. Kulomety Zbrojovky Brno. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-4631-2

107

ZÁVĚR

• Francev, V. 2015. Československé zbraně ve světě: V míru i za války. Praha: Grada. ISBN 8024797666 • Frank, D. 2000. Buy American: The Untold Story of Economic Na- tionalism. New York: Beacon Press. • Gunston, B. 1995. Bojová letadla NATO. Praha: Svojtka a Vašut. ISBN 80-7180-105-4 • Hendl, Jan. 2012. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál. • Hsieh, H. and Shannon, S. E. 2005. Three Approaches to Qualita- tive Content Analysis, Forum: Qualitative Health Research, 15, No. 9, November 2005. 1277-1288 • Hynková, V. and Filipek, M. 2006. Outsourcing v AČR – dvě strany mince. In: Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. Brno: Vy- davatelská skupina UO. 23-31. ISBN 80-7231-143-3. • Isenberg, D. 2006. “A government in search of cover: PMCs in Iraq.“ Market Forces: Regulating Private Military Companies. 23. - 24. 5. 2006. New York, United States of America • Jenzen-Jones, N. R. 2014. "Producers of Small Arms, Light Wea- pons, and Their Ammunition." Small Arms Survey Research. 7, No. 43 (http://www.smallarmssurvey.org/fileadmin/docs/H-Re- search_Notes/SAS-Research-Note-43.pdf) • Johnson, H. E. 1970. Small Arms Identification and Operation Guide - Eurasian Communist Countries. Washington: U. S. Army Foreign Science and Technology Center. (http://gun- fax.com/aw.htm) • Lacquement, R. A. 2004. "The Casualty-Aversion Myth." Naval War College Review, 39, No. 57

108 ZÁVĚR

• Ortiz, C. 2010. Private Armed Forces and Global Security: A Guide to the Issues. Santa Barbara: Praeger. ISBN 978-0-313-35592-9 • Pazdera, D. 2014. Legenda jménem CZ: Historie a současnost České zbrojovky Uherský Brod. Praha: Mladá Fronta. ISBN 978- 80-204-3499-9 • Sandhusen, R. 2008. Marketing. New York: Barron's Edu-cational Series. ISBN 0-7641-3932-0. • Schreier, F and Caparini, M. 2005. "Privatising Security: Law, Practice and Governance of Private Military and Security Com- panies" Geneva Centre for the Democratic Control of Ar- med Forces (DCAF). Vol. 6 (http://is- kran.ru/cd_data/disk2/rr/003.pdf) • Singer, P. W. 2007. Corporate Warriors: The Rise of the Privatized Military Industry, Updated Edition. Cornell University Press. ISBN • SIPRI. 2017. "SIPRI Arms Industry Database 2002–2017." Stoc- kholm International Peace Research Institute. 5. 5. 2019 (https://www.sipri.org/sites/default/files/SIPRI-Top-100- 2002-17.xlsx) • Sloan, E. 2005. Security and Defence in the Terrorist Era. Mon- treal: McGill-Queen's University Press • Small Arms Survey. 2019. "Definitions of Small Arms and Light Weapons." Small Arms Survey Research. 5. 5. 2019 (http://www.smallarmssurvey.org/weapons-and-markets/definitions.html) • Stanton, N., Baber, C. and Harris, D. 2008. Modelling Command and Control: Event Analysis of Systemic Teamwork. Farnham: Ashgate Publishing, Ltd.

109

ZÁVĚR

• Šmíd, T. 2012. „Hrot kopí a české soukromé vojenské a bezpeč- nostní společnosti.“ Středoevropské politické studie, 14, No. 4, 554-572. (https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/4599/6157) • Šorel, V. 2008. Letadla československých pilotů. Praha: Albatros. ISBN 13-767-86 • Šupka, O. 2018a. „Možnosti využití ransomwaru při hybridním konfliktu: Case study Ukrajina, část první.“ Security Outlines. 30. 1. 2018. (http://www.securityoutlines.cz/moznosti-vyuziti- ransomwaru-pri-hybridnim-konfliktu-case-study-ukrajina-cast- prvni/) • Šupka, O. 2018b. „Možnosti využití ransomwaru při hybridním konfliktu: Case study Ukrajina, část druhá.“ Security Outlines. 1. 2. 2018. (http://www.securityoutlines.cz/moznosti-vyuziti- ransomwaru-pri-hybridnim-konfliktu-case-study-ukrajina-cast- druha/) • Thorpe, R. 2014. The American Warfare State: The Domestic Po- litics of Military Spending. Chicago: University of Chicago Press. ISBN 978-0226124070 • Toffler, A. a Tofflerová, H. 2002. Válka a antiválka: Jak porozu- mět chaosu. Praha: Dokořán. ISBN 80-7203-445-6 • Tonkin, H. 2011. State Control over Private Military and Security Companies in Armed Conflict. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 9780511993367 • Vasquez, M. 1993. The War Puzzle. Cambridge: Cambridge Uni- versity Press

110 ZÁVĚR

Publicistické zdroje

• AFP. 2008. “Heckler & Koch macht Geschäfte mit Blackwater.“ Spiegel Online. 19. 2. 2008 (https://www.spiegel.de/poli- tik/deutschland/waffen-heckler-koch-macht-geschaefte-mit- blackwater-a-536306.html) • Bernáth, M. 2019. "Česká zbrojovka pošilhává po amerických tendrech. V Arkansasu postaví novou továrnu." Lidové noviny. 23. 4. 2019 (https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a- trhy/ceska-zbrojovka-posilhava-po-americkych-tendrech-v-arkansasu-postavi-novou-tovarnu.A190423_162030_firmy- trhy_mber) • Bruce, R. 2007. “Blackwater and Heckler & Koch form training program.“ Small Arms Review. 10, No. 11, 22. (http://www.smallarmsreview.com/display.article.cfm?idar- ticles=1512) • Čížek, J. 2012. "Tajemná agentura DARPA.“ Živě.cz. 28. 3. 2012 (https://www.zive.cz/clanky/tajemna-agentura-darpa/sc-3-a- 163012/default.aspx) • ČTK. 2018. "Česká zbrojovka prodala licenci do Maďarska. Stát- ní firma M.o.D. Arzenál vyrobí 200 tisíc pistolí, samopalů a útoč- ných pušek." Hospodářské Noviny. 5. 4. 2018 (https://byznys.ihned.cz/c1-66101880-ceska-zbrojovka-prodala-licenci-do- madarska-statni-firma-m-o-d-arzenal-vyrobi-200-tisic-pistoli- samopalu-a-utocnych-pusek) • Eric, B. 2019. " Interview with Eric Grauffel – changes brand and joins the CZ Shooting Team." The Firearm Blog. 7. 3. 2019

111

ZÁVĚR

(https://www.thefirearmblog.com/blog/2019/03/07/interview-with-eric-grauffel-changes-brand-and-joins-the-cz-shooting-team/) • Grohmann, J. 2014. "Egypt získá 129 000 českých pistolí CZ 75 P- 07 Duty." Armádní noviny. 18. 7. 2014 (https://www.armadninoviny.cz/129-000-ceskych-pistoli-pro-egypt.html?hledat=%C4%8Desk%C3%A1+zbrojovka) • Grohmann, J. 2016. "CZ BREN 2 pro Armádu ČR: Spokojenost nebo trpký úsměv?" Armádní noviny. 7. 1. 2016 (https://www.armadninoviny.cz/cz-bren-2-pro-armadu-cr-spokojenost-nebo-trpky-usmev3f.html?hledat=mexiko+805+bren) • Hunnicut, R. W. 2018. "Sterling." Guns & Ammo: CZ-USA Special Collector's Edition 2019. New York: Outdoor Sportsman Group • Hutchcroft, J. J. 2018. "Standing Vigilant." Guns & Ammo: CZ-USA Special Collector's Edition 2019. New York: Outdoor Sportsman Group • Miles. 2018b. "Simunitions and Reality-Based Training: Simula- ting what cannot be Replicated." The Firearm Blog. 12. 1. 2018 (https://www.thefirearmblog.com/blog/2018/01/12/simunitions-reality-based-training-simulating-cannot-replicated/) • Moss, M. 2019. "Suppressed SIG PDW Demonstrated at Army Ex- peditionary Warrior Experiments.“ The Firearms Blog. 12. 2. 2019 (https://www.thefirearmblog.com/blog/2019/02/12/suppressed-sig-rattler-aewe/) • Nathaniel, F. 2015. "Notes from a G36 armorer‘s course.“ The Firearms Blog. 20. 2. 2015

112 ZÁVĚR

(https://www.thefirearmblog.com/blog/2015/02/20/notes- from-a-g36-armorers-course/) • Pete. 2017. " Love In The Time Of Instagram – Guns, Gear And Training." The Firearms Blog. 30. 5. 2017 (https://www.thefirearmblog.com/blog/2017/05/30/instagram-firearms/ • Procházka, M. 2010. " Offsety za gripeny se plní, hotovo je přes 60 procent." Novinky.cz. 5. 2. 2010 (https://www.novinky.cz/ekonomika/191272-offsety-za-gripeny-se-plni-hotovo- je-pres-60-procent.html) • Richard, L. 2019. "Concealed Carry Corner: Should You Take a CQB Course?" The Firearms Blog. 28. 3. 2019 (https://www.thefirearmblog.com/blog/2019/03/28/cqb-course/) • Shea, D. 2016. "Torture tests: the CZ 807 AI." Small Arms Defen- se Journal. 5. 2. 2016 (http://www.sadefensejour- nal.com/wp/torture-tests-the-cz-807-ai/) • Sweeney, P. 2018. "P-10s from the Heartland." Guns & Ammo: CZ- USA Special Collector's Edition 2019. New York: Outdoor Sport- sman Group • Vejmelka, I. 2016. "V Peru byl slavnostně otevřen moderní prostor se zařízením pro montáž pistolí České zbrojovky." Smíšená obchodní komora Česko–tichomořská aliance. 30. 8. 2016 (http://cesta.lat/cs/v-peru-byl-slavnostne-otevren-moderni- prostor-se-zarizenim-pro-montaz-pistoli-ceske-zbrojovky/) • Willings, A. 2018. “27 Military technologies that changed civilian life.“ Pocket-lint.com. 2. 2. 2018 (https://www.pocket- lint.com/gadgets/news/143526-27-military-technologies-that- changed-civilian-life)

113

ZÁVĚR

Materiály zbrojních podniků

• Airbus. 2019. “Flight operations services.“ Airbus. 24. 5. 2019 (https://www.airbus.com/aircraft/support-services/flight-operations.html) • Almaz. 2019. “Production activities.“ Almaz-Antej. 10. 5. 2019 (http://www.almaz-antey.ru/en/proizvodstvennaya-deyatel- nost/) • Arsenal. 2019. “40 & 40x46 mm Underbarrel Grenade Laun- chers.“ Arsenal JSCo Bulgaria. 25. 4. 2019 (https://www.arsenal- bg.com/c/grenade-launchers-28) • BAE Systems. 2019. “Cyber security & intelligence.“ BAE Systems. 5. 5. 2019 (https://www.baesystems.com/en/what-we-do/cyber-security---intelligence) • BDT. 2019a. “Training.“ Beretta Defense Technologies. 22. 4. 2019 (https://www.berettadefensetechnologies.com/training) • BDT. 2019b. “GLX160 A1 Grenade Launcher.“ Beretta Defense Technologies. 25. 4. 2019 (https://www.berettadefensetechnologies.com/grenade-launchers/glx160-a1-grenade-launcher) • Boeing Services. 2019a. "Innovation." Boeing Services. 22. 4. 2019 (https://www.boeing.com/innovation/) • Boeing Services. 2019b. " Supply Chain Management." Boeing Services. 22. 4. 2019 (https://www.boeing.com/services/government/supply-chain-logistics.page) • Boston Dynamics. 2019. "L3S.“ Boston Dynamics. 5. 5. 2019 (https://www.bostondynamics.com/ls3)

114 ZÁVĚR

• CARDAM. 2019. „Služby.“ Center of applied research and development for additive manufacturing. 25. 4. 2019 (http://www.cardam-solution.cz/cs/sluzby/) • Colt's Manufacturing LLC. 2019a. “Colt Law Enforcement Trai- ning & Schools.“ Colt.com. 12. 4. 2019 (https://colt.com/page/le- training) • Colt's Manufacturing LLC. 2019b. “Military training.“ Colt.com. 15. 4. 2019 (https://colt.com/page/military-training) • CZ Firearms. 2019. "CZ Firearms – videa." YouTube. 4. 5. 2019 (https://www.youtube.com/user/CeskaZbrojovkaUB/videos) • CZUB. 2018. Konsolidovaná výroční zpráva Česká zbrojovka a. s. Uherský Brod. 28. 5. 2018 (https://www.czub.cz/media/atta- chment/file/c/e/ceska_zbrojovka__ifrs_consol_report_comple- ted_cze.pdf) • CZUB. 2019a. "Historie." Česká zbrojovka a. s. 26. 4. 2019 (https://www.czub.cz/cz/historie.html/) • CZUB. 2019c. "Gold a Silver prodejny." Česká zbrojovka a. s. 1. 5. 2019 (https://www.czub.cz/cz/gold-a-silver-prodejny.html/) • CZUB. 2019d. "Produkty." Česká zbrojovka a. s. 1. 5. 2019 (https://www.czub.cz/ cz/produkty/pistole/competition.html) • CZUB. 2019e. Produktový katalog. Praha: SACHR Design • CZUB. 2019f. "Záruční opravy: záruční podmínky." Česká zbrojovka a. s. 5. 5. 2019 (https://www.czub.cz/cz/zarucni- opravy.html/) • CZUB. 2019g. "Organizační struktura." Intranet CZUB. 1. 5. 2019. Neveřejný dokument.

115

ZÁVĚR

• FN America. 2019. “LE Machine guns.“ FN America. 25. 4. 2019 (https://fnamerica.com/law-enforcement/machine-guns/) • FN E-novation, 2019b. "Small Arms Management: FN SAM." FN e- novation. 26. 4. 2019 (https://fnenovation.eu/products/small- arms-management/) • FN E-novation. 2019a. “Training: FN EXPERT.“ FN e-novation. 15. 4. 2019 (https://fnenovation.eu/products/training/) • Glock. 2019. “GLOCK Safe Action® Training and instruction pis- tols.“ Glock. 22. 4. 2019 (https://eu.glock.com/en/world-of- glock/training-and-instruction) • Hauerland, R., Helebrant, M., Machů, H., Mikyna, F., Pazdera, D., Šimána, K., Štulrajter, M. a Visingr, L. 2019. Ročenka České zbrojovky. Praha: SACHR Design • Heckler & Koch. 2019. „40mm Systeme.“ Heckler & Koch. 25. 4. 2019 (https://www.heckler-koch.com/de/produkte/mili- taer/40-mm-systeme.html) • Intellitronika. 2019. "Intellikore.“ Intellitronika. 5. 5. 2019 (https://www.intellitronika.com/en/intellikore/) • IWI. 2019. “Negev Light Machine Gun (LMG).“ IWI.net. 25. 4. 2019 (https://iwi.net/negev/) • LaserMax. 2019. “Lasermax conducts military training and ruggedness testing.“ LaserMax News. 15. 4. 2019 (https://www.lasermax.com/news/post/lasermax-conducts-military-training- and-ruggedness-testing/) • Leonardo. 2019a. “Full Services.“ Leonardo. 1. 5. 2019 (https://www.leonardocompany.com/en/services/full-services)

116 ZÁVĚR

• Leonardo. 2019b. “Airborne Logistics Services.“ Leonardo. 1. 5. 2019 (https://www.leonardocompany.com/en/products/airborne-logistic-services?f=/services/technical-logistic-services/logistic-services) • Leonardo. 2019c. “Cyber and Digital Services.“ Leonardo. 1. 5. 2019 (https://www.leonardocompany.com/en/services/cyber- digital-services) • Lewis Machine & Tool. 2019. “Grenade Launchers.“ LMT Defen- ce. 12. 4. 2019 (https://lmtdefense.com/firearms/gl) • Lockheed Martin. 2018. Prepar3D® Trailer | V4. 15. 3. 2018 (https://www.youtube.com/watch?list=PLqa9423Jd9MrMmCM ubpgAQc8DgEJrBGWO&v=I2ddPdJDINM) • Lockheed Martin. 2019. “F-35 Pilot Training System.“ Lockheed Martin. 10. 5. 2019 (https://www.lockheedmartin.com/en- us/products/f-35-lightning-ii-training-systems.html) • Northrop Grumman. 2015. “Increased fleet readiness to save U.S. Air Force $900 million.“ Northrop Grumman. 14. 12. 2015. (https://news.northropgrumman.com/news/rele- ases/northrop-grumman-completes-b-2-bomber-maintenance- in-record-time) • Northrop Grumman. 2019a. “Research and Development Labs.“ Northrop Grumman. 2. 5. 2019 (http://www.northropgrumman.com/Capabilities/ResearchDevelopmentLabs/pages/default.aspx) • Northrop Grumman. 2019b. “Logistics and Modernization.“ Northrop Grumman. 2. 5. 2019 (http://www.northropgrumman.com/Capabilities/Logistics/Pages/default.aspx)

117

ZÁVĚR

• PINDAD. 2019. "Products & Services." PINDAD. 5. 5. 2019 (https://www.pindad.com/home#) • Raytheon. 2019a. "Innovation." Raytheon. 20. 4. 2019 (https://www.raytheon.com/capabilities/innovation) • Raytheon. 2019b. "What We Do." Raytheon. 20. 4. 2019 (https://www.raytheon.com/capabilities) • Raytheon. 2019c. "Cyber Innovation Areas.“ Raytheon. 1. 5. 2019 (https://www.raytheon.com/cyber) • Sig Sauer Academy. 2019. “Courses.“ Sig Sauer Academy. 12. 4. 2019 (https://www.sigsaueracademy.com/courses) • Steyr Academy. 2019. “Steyr Academy courses.“ Steyr Arms Tra- ining Academy. 12. 4. 2019 (https://www.steyr- arms.com/us/academy) • Tendersinfo. 2019. "Ceska zbrojovka’s list of filtered tenders.“ Tendersinfo.com. 1. 5. 2019. Neveřejný internetový zdroj • Thales. 2019a. "Market specific solutions." Thales Group. 25. 4. 2019 (https://www.thalesgroup.com/en/activities/market-specific-solutions) • Thales. 2019b. "Transport." Thales Group. 25. 4. 2019 (https://www.thalesgroup.com/en/markets/transport)

Ostatní zdroje

• Bízik, V. 2017. Současné reflexe hlavních teoretických debat a ak- tuální trendy v uvažování o mezinárodní politice. Prezentace v rámci předmětu MVZ 105 Teorie mezinárodních vztahů Fa-kulty sociálních studií Masarykovy univerzity. 2. 5. 2017.

118 ZÁVĚR

(https://is.muni.cz/auth/el/fss/jaro2017/MVZ105/um/predna- ska11_MVZ105_pinker-chomsky-friedman_2017.pdf) • Bloomberg. 2019. "Company Overview of China Poly Group Cor- poration." Bloomberg. 12. 5. 2019 (https://www.bloomberg.com/research/stocks/private/snapshot.asp?pri- vcapId=20852920) • Burda, V. 2000. "Mapa protektorátu Čechy a Morava z roku 1941." Staré mapy Českých zemí. 26. 4. 2019 (http://www.stmapy.cz/1941.html) • Celní správa. 2014. „Zbraně, střelivo a výbušniny.“ Celní správa České republiky. 3. 2. 2014 (https://www.cel- nisprava.cz/cz/celni-urad-praha-ruzyne/fyzicke-osoby/letecka- doprava/prilet/mimo-eu/Stranky/zbrane-strelivo-a-vy- busniny.aspx) • Celní správa. 2016. „Vývoz střelných zbraní, jejich součástí, hlavní částí a střeliva nevojenského charakteru.“ Celní správa České republiky. 27. 4. 2016 (https://www.cel- nisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivot- niho-prostredi/aktuality/Stranky/mpo_ls.aspx) • CZ-AUTO. 2019. "Výrobní program." CZ-AUTO. 1. 5. 2019 (https://cz-auto.com/#vyrobni-program) • Drmola, J. 2017. Umělá inteligence a autonomie ve válce. Prezen- tace v rámci předmětu BSS411 Moderní technologie a bezpeč- nost Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. 30. 10. 2017. (https://is.muni.cz/auth/el/1423/pod- zim2017/BSS411/um/prednasky/BSS411-P4-2017.pdf)

119

ZÁVĚR

• Exportér roku. 2018. "Výsledky." Exportér roku. 1. 5. 2019 (http://exporterroku.com/historie/2018) • FinStat. 2019. "ZVS-Armory, s.r.o. (Historický názov: CZ - Slo- vensko, s. r. o.)" FinStat.sk. 27. 4. 2019 (https://finstat.sk/46100466) • IMFDb. 2019. "CZ 75." Internet Movie Firearms Database. 27. 4. 2019 (http://www.imfdb.org/wiki/CZ_75) • Knowyourmeme. 2016. "Operator-chan." Know Your Meme. 8. 6. 2016 (https://knowyourmeme.com/memes/operator-chan) • Krajský úřad Zlínského Kraje. 2019. "Podnikání." Zlínský kraj. 1. 5. 2019 (https://www.kr-zlinsky.cz/podnikani-cl-3776.html) • Mapy.cz. 2019. "Základní mapa – ruční měření." Seznam mapy. 26. 4. 2019. (https://mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenos- ti&x=17.2509505&y=48.9162887&z=11&rm=9oH- NHxSvF.9nHQHxRaSK) • Megitt. 2019. "Mobile ranges and shoot houses." Meggit Trai- ning Systems. 5. 5. 2019 (https://meggitttrainingsys- tems.com/live-fire-training/military-live-fire/mobile-ranges- shoot-houses/) • Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2002. Vyhláška č. 371/2002 Sb.: Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu (https://www.za- konyprolidi.cz/cs/2002-371) • Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2019. "Základní informace oddělení mezinárodních kontrolních režimů." mpo.cz. (https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/licencni-

120 ZÁVĚR

sprava/mezinarodni-kontrolni-rezimy-zbozi-dvojiho-pouziti/zakladni-informace-oddeleni-mezinarodnich-kontrolnich-rezimu-- 10749/) • Ministerstvo vnitra. 2002. Zákon č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších před- pisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živ- nosten-ský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbra- ních). Praha: ministerstvo vnitra (https://www.zakonypro- lidi.cz/cs/2002-119) • Myška, L. 2011. "Obecné postupy." IVAO Czech Division. 10. 6. 2011 (http://www.ivao.cz/index.php?option=com_con- tent&view=article&id=54&Itemid=53) • NATO. 2003. "NATO Quallity Assurance Requirements for Pro- duction." NATO Standardization Office. 3. 6. 2003 (https://www.difesa.it/SGD-DNA/Staff/DT/NAVARM/Docu- ments/NormeAQAP/aqap2120e.pdf) • NTI. 2009. "Missile chronology." NTI. 18. 6. 2009 (https://web.ar- chive.org/web/20090618194613/http://www.nti.org/e_re- search/profiles/Iran/Missile/1788_1789.html) • Pačka, R. 2017. Konceptuální a teoretické aspekty kybernetické bezpečnosti (Kybernetická bezpečnost 101). Prezentace v rámci předmětu BSS469 Kybernetická bezpečnost Fakulty Sociálních studií Masarykovy univerzity. 13. 12. 2017

121

ZÁVĚR

(https://is.muni.cz/auth/el/fss/pod- zim2017/BSS469/um/1_pr_edna_s_ka.pdf) • U. S. Department of State. 2010. "International Arms Traffic Re- gulations 2010." U. S. Department of State: Directorate of Defense Trade Controls. 1. 4. 2010 (https://web.ar- chive.org/web/20101006035104/http://www.pmddtc.state.go v/regulations_laws/itar_official.html) • UCDP. 2019. "Definitions." Uppsala Conflict Data Program. 5. 5. 2019 (https://www.pcr.uu.se/research/ucdp/definitions/#Warring_party_2) • United Nations. 1989. International Convention against the Recruitment, Use, Financing and Training of Mercenaries. (https://web.ar- chive.org/web/20080228000659/http://www.un.org/documents/ga/res/44/a44r034.htm) • UNODC. 2005. International Instrument to Enable States to Iden- tify and Trace, in a Timely and Reliable Manner, Illicit Small Arms and Light Weapons. (http://www.unodc.org/documents/organi- zed-crime/Firearms/ITI.pdf)

Rozhovory

• Rozhovor č. 1. 2019. Rozhovor se zaměstnancem oddělení marke- tingu České zbrojovky a. s. Uherský Brod 11. 4. 2019 • Rozhovor č. 2. 2019. Rozhovor se zaměstnancem oddělení podpory tendrů České zbrojovky a. s. Uherský Brod 12. 4. 2019 • Rozhovor č. 3. 2019. Rozhovor se zaměstnancem oddělení servisu České zbrojovky a. s. Uherský Brod 15. 4. 2019

122 APLIKACE TEORIE HROTU KOPÍ NA ZBROJNÍ PODNIKY: CASE STUDY ČESKÁ ZBROJOVKA

Poznámky