VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ

Fakulta právních a správních studií

Studijní obor: Bezpečnostně právní studia

Navazující magisterské studium kombinované

Bc. Tomáš Čížek

Pátrání po osobách v Karlovarském kraji v letech 2009 až

2019

Search for persons in Karlovy Vary district for the period

from 2009 to 2019

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Karlovy Vary 2021

Vedoucí závěrečné práce: JUDr. Petr Kovařík

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce, panu JUDr. Petru Kovaříkovi, za podnětné vedení a drahocenné připomínky při vytváření uvedené práce. Dále chci poděkovat za cenný čas a ochotu spolupráce policistů Krajského ředitelství policie České republiky zařazených na problematice pátrání po osobách, kteří mi poskytli hodnotné informace pro zpracování praktické části diplomové práce. Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracoval zcela samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu literatury a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. Současně prohlašuji, že souhlasím se zveřejněním této práce podle § 47b zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

V Aši dne 15. dubna 2021

Abstrakt

Diplomová práce je věnována pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách v Karlovarském kraji. Budou zde představeny základní pojmy používané při pátrání po osobách a pravomoci Policie České republiky při provádění pátrání, útvary Policie České a jejich úkoly v systému pátrání po osobách, formy, druhy a cíle pátrání po osobách, podněty pro provádění pátrání. V současné době se při pátrání často využívají informační technologie, proto je nutné zmínit i vybrané informační systémy, které při pátrání významně napomáhají. Pátrání po osobách je velmi rozsáhlé téma, které bude prací vymezeno v obecné rovině a následně zúženo na objekty pátrání ve vztahu k vybraným trestným činům a to na trestné činy páchané hledanými osobami, ale také trestné činy páchané na pohřešovaných osobách a trestné činy páchané samotnými pohřešovanými např. uprchlými svěřenci výchovných a diagnostických ústavů. V návaznosti budou vymezeny pátrací verze a činnosti prováděné po vypátrání osoby jak živé, tak zemřelé. K objasnění tématu je nutné stanovit hypotézy problematiky pátrání na území Karlovarského kraje ve vztahu k trestné činnosti, k demografickému složení obyvatelstva na území Karlovarského kraje a k dalším faktorům ovlivňující počty objektů pátrání.

Abstract

The diploma thesis is devoted to the search for wanted and missing persons in the Karlovy Vary region. The basic terms used in the search for persons and the powers of the Police of the Czech Republic in conducting searches, the units of the Czech Police and their tasks in the system of searches for persons, forms, types and goals of searches for persons, suggestions for conducting searches will be introduced. At present, the use of information technology is often used in the search, so it is necessary to mention selected information systems that significantly help in the search. Searching for persons is a very extensive topic, which will be defined by the work in general and then narrowed to the objects of search in relation to selected crimes to crimes committed by wanted persons, but also crimes committed against missing persons and crimes committed by the missing persons themselves. eg fugitive charges of educational and diagnostic institutes. Following this, the search versions and activities performed after the search for a person, both living and dead, will be defined. To clarify the topic, it is necessary to establish hypotheses of the issue of search in the Karlovy Vary region in relation to crime, the demographic composition of the population in the Karlovy Vary region and other factors affecting the number of search objects.

Klíčová slova

Pátrání, pohřešovaná osoba, hledaná osoba, podnět pátrání, pátrací akce, IS PATROS, zveřejnění pátrání, vypátraná osoba.

Keywords

Police search, missing person, wanted person, instigation for search, search action, IS PATROS, publication of search, founded person.

Obsah

PODĚKOVÁNÍ ...... 2

PROHLÁŠENÍ ...... 3

ABSTRAKT ...... 4

ABSTRACT ...... 5

KLÍČOVÁ SLOVA ...... 6

KEYWORDS...... 6

OBSAH ...... 7

ÚVOD ...... 10

1 POJMY ...... 12 1.1 Pátrání ...... 12 1.2 Hledaná osoba ...... 13 1.3 Pohřešovaná osoba ...... 13 1.4 Dítě v ohrožení ...... 14 1.5 Osoba neznámé totožnosti ...... 14 1.6 Tělesné ostatky ...... 15 1.7 Identifikační údaje osoby ...... 15 1.8 Mimořádné pátrací opatření ...... 15 1.9 Zveřejnění pátrání...... 16 1.10 Mezinárodní pátrání ...... 16 1.11 Cílené pátrání ...... 17

2 POLICEJNÍ ÚTVARY PODÍLEJÍCÍ SE NA PÁTRÁNÍ PO OSOBÁCH ...... 18 2.1 Odbor pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování ...... 19 2.2 Další útvary s celostátní působností zřizované Policejním prezidiem ...... 19 2.3 Odbory obecné kriminality jednotlivých krajských ředitelství PČR ...... 20 2.4 Oddělení obecné kriminality jednotlivých územních odborů krajských ředitelství ...... 21 2.5 Základní organizační články (obvodní oddělení, dopravní inspektoráty) jednotlivých územních odborů krajských ředitelství ...... 22 2.6 Integrovaná operační střediska krajských ředitelství ...... 22 2.7 Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort odboru cizinecké policie zřizované v rámci krajských ředitelství ...... 23

3 FORMY, DRUHY A CÍLE PÁTRÁNÍ ...... 24 3.1 Administrativní pátrání ...... 24 3.1.1 Zahájení o vyhlášení pátrání ...... 24 3.1.2 Ukončení a odvolání pátrání ...... 24 3.1.3 Pátrací svazek ...... 25 3.1.4 Pátrací pomůcky ...... 25 3.1.5 Plán realizace ...... 25 3.2 Výkonné pátrání ...... 26 3.2.1 Osobní pátrání ...... 26 3.2.2 Kontroly osob ...... 26 3.2.3 Oprávnění policie při prověřování totožnosti ...... 27 3.2.4 Pátrací akce ...... 28 3.2.5 Domovní a osobní prohlídky ...... 28 3.3 Cíle pátrání ...... 29

4 PODNĚTY PRO VEDENÍ PÁTRÁNÍ ...... 32 4.1 Oznámení o pohřešování osoby ...... 32 4.2 Žádost o vyhlášení pátrání po pobytu ...... 33 4.3 Souhlas se zadržením osoby podezřelé ...... 33 4.4 Příkaz k zadržení ...... 33 4.5 Příkaz k zatčení ...... 34 4.6 Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody ...... 34 4.7 Evropský zatýkací rozkaz ...... 35 4.8 Vyžádání osoby z cizího státu ...... 36 4.9 Oznámení o útěku vězně ...... 36 4.10 Oznámení o útěku vojáka v činné službě ...... 37

5 VYBRANÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY POUŽÍVANÉ PŘI PÁTRÁNÍ ...... 38 5.1 Standartně využívané informační systémy ...... 38 5.2 Zvláštní informační systém ...... 39

6 VYBRANÁ TRESTNÁ ČINNOST SOUVISEJÍCÍ S PÁTRÁNÍM ...... 41 6.1 Trestná činnost páchaná hledanými osobami ...... 41 6.1.1 Tresné činy pro které je osoba hledaná ...... 41 6.1.2 Tresné činy páchané již hledanými osobami ...... 42 6.2 Trestná činnost páchaná pohřešovanými osobami ...... 43 6.3 Trestná činnost páchaná na pohřešovaných osobách ...... 43

7 PÁTRACÍ VERZE ...... 45 7.1 Verze v případech pohřešování ...... 45 7.2 Verze v případech hledaných osob ...... 47 8 ČINNOST POLICIE ČR PO VYPÁTRÁNÍ OSOBY ...... 48 8.1 Vypátrání živé pohřešované osoby ...... 48 8.2 Vypátrání mrtvé pohřešované osoby ...... 49 8.3 Vypátrání hledané osoby ...... 49 8.4 Vypátrání osoby na základě Evropského zatýkacího rozkazu ...... 51

9 PÁTRÁNÍ PO OSOBÁCH NA ÚZEMÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE ...... 53 9.1 Charakteristika Karlovarského kraje ...... 53 9.2 Spolupráce s dalšími subjekty pátrání v Karlovarském kraji ...... 55 9.3 Územní odbor Karlovy Vary ...... 60 9.4 Územní odbor Sokolov ...... 62 9.5 Územní odbor Cheb ...... 63 9.6 Činitele ovlivňující počty objektů pátrání ...... 65 9.7 Pátrání po pohřešovaných osobách v ÚO Cheb ...... 66 9.8 Pátrání po hledaných osobách v ÚO Cheb ...... 69

10 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POČET OBJEKTŮ, STAV A ÚROVEŇ PÁTRÁNÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI ..... 73

11 VYBRANÉ TRESTNÉ ČINY PÁCHANÉ NA POHŘEŠOVANÝCH, POHŘEŠOVANÝMI A HLEDANÝMI

OSOBAMI V KARLOVARSKÉM KRAJI ...... 76 11.1 Trestné činy, pro které jsou v Karlovarském kraji osoby hledány ...... 76 11.2 Trestné činy, kterých se v Karlovarské kraji dopouštějí již hledané osoby ...... 76 11.3 Trestné činy, kterých se v Karlovarském kraji dopouští pohřešované osoby ...... 77 11.4 Trestné činy, které jsou na pohřešovaných osobách páchány v Karlovarském kraji ...... 77

12 PRŮZKUM MEZI POLICISTY ODPOVĚDNÝMI ZA STAV A ÚROVEŇ PÁTRÁNÍ V JEDNOTLIVÝCH ÚO

KRAJSKÉHO ŘEDITELSTVÍ PČR KARLOVARSKÉHO KRAJE ...... 78 12.1 Metodika ...... 78 12.2 Vyhodnocení otázek...... 78

ZÁVĚR ...... 90

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 93

SEZNAM ZKRATEK ...... 95

SEZNAM PŘÍLOH ...... 96 Úvod

Problematika pátrání po osobách není v odborné literatuře hojně frekventovaná, neboť se jedná o specializovanou činnost, která je ve výhradní pravomoci Policie České republiky. V ČR existují některé detektivní kanceláře, které se pátráním zabývají, nemají však pro svou činnost právní podklad a nemohou v pravomocech a možnostech konkurovat Policii České republiky. V odborné literatuře je pátrání definováno spíše v obecné rovině. Zákon o policii ČR jako jediný a první zákon problematiku pátrání vymezuje samostatně a uceleně, jednotlivé postupy pátrání jsou však vymezeny spíše interními akty řízení policie ČR. Přesto někteří autoři (doc. JUDr. Jan Chmelík Ph. D., doc. JUDr. Martin Kloubek Ph.D.) věnují pátrání více pozornosti. Veřejnost vnímá policejní „pátrače“ především v souvislosti s pátráním po pohřešovaných osobách, a to hlavně pro oblíbenou medializaci takových případů. Zmíněná medializace se v některých případech ukázala jako zcela nezbytná pro úspěšné vypátrání pohřešované osoby. Policisté se však kromě pátrání po pohřešovaných zabývají též pátráním po hledaných osobách, které tvoří drtivou většinu všech případů pátrání po osobách. I zde medializace případů hraje důležitou roli, ovšem veřejností případy hledaných nejsou vnímány tak zodpovědně jako u pohřešovaných.

Ze samotného pojmu pátrání plyne, že pátrání je prováděno po osobách za účelem zjištění, kde se tyto osoby nacházejí, za účelem identifikace osob, mrtvol neznámé totožnosti, částí lidského těla a kosterních nálezů a rovněž pátrání po věcech. Tato práce se však pátráním po věcech nezabývá.

Cílem práce je teoretické vymezení základní pojmů používaných při pátrání po osobách a pravomoci Policie České republiky při provádění pátrání, útvary Policie České republiky a jejich úkoly v systému pátrání po osobách, formy, druhy a cíle pátrání po osobách, podněty pro provádění pátrání. V současné době se při pátrání často využívají informační technologie, proto je dobré zmínit i vybrané informační systémy, které při pátrání významně napomáhají. Pátrání po osobách je velmi rozsáhlé téma, které bude prací vymezeno v obecné rovině a následně zúženo

10 na objekty pátrání ve vztahu k trestným činům a to na trestné činy páchané hledanými osobami, ale také trestné činy páchané na pohřešovaných osobách a trestné činy páchané samotnými pohřešovanými např. uprchlými svěřenci výchovných a diagnostických ústavů. V návaznosti budou vymezeny pátrací verze a činnosti prováděné po vypátrání osoby jak živé, tak zemřelé. K objasnění tématu byly stanoveny hypotézy problematiky pátrání na území Karlovarského kraje ve vztahu k trestné činnosti, k demografickému složení obyvatelstva na území Karlovarského kraje a k dalším faktorům ovlivňující počty objektů pátrání.

Analýza stavu pátrání v rámci území Krajského ředitelství Policie České republiky Karlovarského kraje bude zaměřena na vymezení charakteru území jednotlivých Územních odborů a uvedení statistických údajů o pohřešovaných a hledaných osobách.

Metodicky bude stav pátrání po osobách zjišťován dotazníkovým šetřením provedeným s policisty zařazenými na problematice pátrání u oddělení obecné kriminality jednotlivých Územních odborů Krajského ředitelství police České republiky.

Závěrem práce bude zhodnocen stav pátrání po osobách v Karlovarském kraji a zodpovězeny otázky plynoucí ze stanovených hypotéz: Na počet hledaných osob v Karlovarském kraji má vliv demografické složení obyvatelstva. Počet pohřešovaných osob v Karlovarském kraji má souvislost s ekonomickou a sociální situací. Nalezení otázek na stanovené hypotézy je jeden z cílů práce. Rovněž budou vyhodnoceny případně zjištěné nedostatky při provádění pátrání.

11 1 Pojmy

Tato kapitola je zaměřena na vysvětlení základních pojmů používaných při pátrání po pohřešovaných a hledaných osobách, které jsou vysvětleny v dílčích subkapitolách. „Pátrání je kriminalistickou metodou nalézání hledaných objektů, která zahrnuje komplex činností, opatření a úkonů směřujících k nalezení a zajištění objektu, po kterém se pátrá.“1

1.1 Pátrání

Pátrání „náleží mezi výlučné pravomoci Policie České republiky.“2 Klíčové a pravděpodobně nejdůležitější pátrání je pátrání po osobách hledaných a pohřešovaných. Pátráním se rozumí specifický systém koordinovaných úkonů a opatření směřujících k nalezení, zajištění a identifikaci objektů pátrání. 3

Pátrání je definováno v § 68 z. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Pátráním se rozumí organizovaná činnost Policie České republiky (dále jen PČR) prováděná příslušníky policie s využitím pátracích prostředků, jejímž cílem je zjistit, kde se objekty pátrání nacházejí, nebo „identifikovat osoby, mrtvoly, části lidského těla anebo kosterního nálezu neznámé totožnosti.“4

1 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. Vysokoškolské učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 80-86898-40-7. s. 227 2 DVOŘÁK Vratislav a Martin KLOUBEK. Základy operativně pátrací činnosti policie v definicích a schématech. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2011. ISBN 978-80-7251-351-2. s. 31 3 ŠKODA, Jindřich. Zákon o policii s komentářem. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2013 . ISBN 978-80-7380-447-3. s. 263 4 ŠKODA, Jindřich. Zákon o policii s komentářem. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2013 . ISBN 978-80-7380-447-3.

12 1.2 Hledaná osoba

Hledaná osoba je taková osoba, která např. nesplnila povinnost jí plynoucí z výzvy k dostavení se k orgánům činným v trestním řízení, nebo taková osoba, která utekla z výkonu výchovného, ochranného nebo trestního opatření uloženého soudem.5

Hledanou osobou se rozumí:

• osoba, na kterou vydal státní zástupce předchozí souhlas k zadržení, • osoba, na kterou vydal soud příkaz k zadržení, příkaz k zatčení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody, • obviněný, svědek a osoba podávající vysvětlení, • osoba, na kterou byl vydán evropský zatýkací rozkaz nebo je po ní pátráno za účelem vyžádání z cizího státu, • osoba, která uprchla ze zařízení pro výkon trestu odnětí svobody nebo vazby, nevrátila se z povoleného přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby nebo osoba, která uprchla ze zařízení pro výkon ochranného léčení, ochranné výchovy nebo zabezpečovací detence anebo se nevrátila z povoleného puštění takového zařízení, • voják v činné službě, který se bez povolení zdržuje mimo stanovené místo, • osoba s nakažlivou chorobou, která uprchla ze zdravotnického zařízení, nebo osoba, která se odmítá podrobit léčbě nakažlivé choroby, • cizinec, který uprchl ze zařízení pro zajištění cizinců.6

1.3 Pohřešovaná osoba

Pohřešovanou osobou je osoba:

5 ŠKODA, Jindřich. Zákon o policii s komentářem. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2013 . ISBN 978-80-7380-447-3. s. 264 6 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 500 - 501

13 • osoba, ke které bylo učiněno oznámení o pohřešování, není známo místo pobytu, nedopustila se trestného činu a je dáno důvodné podezření, že je ohrožen život nebo zdraví, • svěřenec, uprchlík nebo migrant, u kterých je důvodné podezření, že je ohroženo zdraví nebo život.7

1.4 Dítě v ohrožení

Dítětem v ohrožení je pohřešovaná osoba, která v době oznámení o pohřešování nedovršila 15-tého roku věku, která:

• se vzhledem ke svému věku, fyzickému, rozumovému a mentálnímu vývoji • se může stát obětí nešťastné náhody, • nemá k dispozici k životu potřebné léky, • je obětí násilného únosu, jehož pachatel je duševně nemocný nebo labilní a jehož chování nelze předvídat.

Za totožných podmínek může být dítětem v ohrožení i osoba mladistvá. Mladistvou osobou se rozumí osoba, která v době oznámení o pohřešování dovršila 15-tého roku věku a nedovršila 18-tého roku věku.8

1.5 Osoba neznámé totožnosti

Osoba neznámé totožnosti je osoba, ke které nejsou známy identifikační údaje. Osoba je odmítá sdělit nebo je není schopna sdělit.

7 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 501 8 [online]. [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/narodni-koordinacni- mechanismus-patrani-po-pohresovanych-detech.aspx

14 1.6 Tělesné ostatky

Pro účely pátrání se tělesnými ostatky rozumí mrtvola nebo její část a kosterní nález, u kterých v průběhu provádění prvotních kriminalistických úkonů na místě nálezu, nebyla zjištěna totožnost.9

1.7 Identifikační údaje osoby

Identifikačními údaji osob se pro účely pátrání po osobách rozumí příjmení včetně rodného, jméno, pohlaví, datum a místo narození, rodné číslo, trvalý pobyt, přezdívky a falešná jména včetně jejich obdob, státní občanství, sériová čísla dokladů, příjmení a jména přímých rodinných příslušníků, fotografie popř. obdobný obrazový záznam, popis osoby, popis zvláštních znamení, popis oblečení, stomatologický záznam, daktyloskopický záznam, profil DNA, údaje o vrozených vadách nebo nemocech, léčbou a úrazem zapříčiněních vadách nebo změnách na těle či orgánech.10

1.8 Mimořádné pátrací opatření

Mimořádným pátracím opatřením je soubor opatření, jehož účelem je neprodlené plnění úkolů policie při pátrání po vybraných objektech pátrání (dítě v ohrožení, nebezpečný pachatel, apod.) na území České republiky. Doba trvání mimořádného pátracího opatření je stanovena na maximálně 30 dnů ode dne vyhlášení. Mimořádné pátrací opatření je samostatným pátracím prostředkem, které je využíváno k dosažení cíle sledovaného pátráním a přesněji je definováno Pokynem policejního prezidenta č. 235/2020, čl. 17.

9 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 501 - 502 10 DVOŘÁK Vratislav a Martin KLOUBEK. Základy operativně pátrací činnosti policie v definicích a schématech. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2011. ISBN 978-80-7251-351-2. s. 32

15 1.9 Zveřejnění pátrání

Zveřejnění pátrání se provádí ve vhodných a účelných případech prostřednictvím sdělovacích prostředků, které pátrání zveřejní na základě písemné žádosti, ve které jsou uvedeny informace o objektu pátrání. Je-li pohřešovanou osobou dítě v ohrožení, pátrání se zveřejňuje vždy. Dochází zde ke spuštění Národního koordinačního mechanismu11 a ke zveřejnění pátrání dochází ve vybraných, zpravidla celostátních sdělovacích prostředcích, se kterými Ministerstvo vnitra ČR uzavřelo smlouvu, na základě které tyto sdělovací prostředky zařadí pátrací relaci do vysílání přednostně. Velmi důležitou roly zde hrají tisková oddělení policie, které mají za úkol se sdělovacími prostředky komunikovat, popř. sami ve sdělovacích prostředcích informace poskytovat. V případech vyhlášeného mimořádného pátracího opatření k pohřešované osobě mladší 15-ti let se pátrání také zveřejňuje vždy. Oddělení tisku a prevence krajského ředitelství policie na žádost oddělení obecné kriminality územního odboru krajského ředitelství policie zveřejňuje pátrání zpravidla v regionálních sdělovacích prostředcích. Obdobně se postupuje i v případech zveřejnění pátrání ve dvou či více územně samosprávních celků. Pátrání v celostátních sdělovacích prostředcích zveřejňuje tiskové oddělení Policejního prezidia ČR na základě žádosti Odboru pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.

1.10 Mezinárodní pátrání

Mezinárodní pátrání je prováděné na území České republiky na žádost zahraničního justičního nebo policejního orgánu nebo pátrání prováděné mimo území České republiky na žádost justičního nebo policejního orgánu.12

11[online]. [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/narodni-koordinacni- mechanismus-patrani-po-pohresovanych-detech.aspx 12 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 511 - 502

16 1.11 Cílené pátrání

Cílené pátrání je forma aktivního pátrání po osobách mající zpravidla mezinárodní charakter a využívající operativní způsoby práce. Jediným policejním útvarem oprávněním provádět cílené pátrání je odbor pátrání úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky a to v případech, kdy by běžným pátráním nebylo dosaženo cíle pátrání (např. hledaná osoba je srozuměna s tím, že je po ní vedeno pátrání a úmyslně se ukrývá s cílem vyhnout se dopadení). Cílené pátrání se provádí v případech, že hledaná osoba byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání nejméně 3 roky, nebo uložení takového trestu hledané osobě hrozí, pobyt hledané osoby na svobodě je pro společnost mimořádně nebezpečný nebo osobě, po které se pátrá, hrozí bezprostřední újma na zdraví.13

13 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 511 - 514

17 2 Policejní útvary podílející se na pátrání po osobách

Pátrání, je jednám ze základních úkolů Policie České republiky, do kterého se zapojují všechny organizačními složky Policie České republiky (dále jen policejní útvary). Jednotlivé policejní útvary mají v systému pátrání po osobách svou podstatnou roly. Pro dosažení cílů pátrání je důležitá vzájemná interakce jednotlivých policejních útvarů. Bez této interakce by efektivita pátrání po osobách nedosahovala dostatečných výsledků, kterými se Policie České republiky může nyní pyšnit. V řadě případů je však nutná spolupráce i s dalšími orgány či organizacemi např. média, státní úřady, Generální inspekce bezpečnostních složek, Probační a mediační služby ČR, Vězeňská služba ČR atd.

Vzájemná spolupráce policejních útvarů je dokonce v případech pátrání po pohřešovaných osobách bezpodmínečně nutná, neboť např. při pátrání po pohřešovaném dítěti v ohrožení je nutné postupovat urychleně z důvodu nebezpečí ohrožení života či zdraví pohřešovaného dítěte

Jediný právní předpis, který stanovuje subordinační systém složek podílejících se na pátrání po osobách je Pokyn policejního prezidenta č. 235/2020 o pátrání. Bez tohoto předpisu postup jednotlivých útvarů byl chaotický a nebylo by tak možné dosáhnou nejvyšší možné míry efektivity pátrání.

Policejními útvary přímo se podílejícími na pátrání po osobách jsou:

• Odbor pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, • další útvary s celostátní působností zřizované Policejním prezidiem, • Odbory obecné kriminality jednotlivých krajských ředitelství PČR, • Oddělení obecné kriminality jednotlivých územních odborů krajských ředitelství, • základní organizační články (obvodní oddělení, dopravní inspektoráty) jednotlivých územních odborů krajských ředitelství, • integrovaná operační střediska krajských ředitelství, • oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort odboru cizinecké policie zřizované v rámci krajských ředitelství.

18 2.1 Odbor pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování

Odbor pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování je v subordinačním systému policejních útvarů přímo se podílejících na pátrání po osobách stojí nejvýše a v rámci plnění svých úkolů je odpovědný za:

• úroveň a stav pátrání, • koordinaci pátrání, metodické řízení a kontrolu, • rozhoduje spory o věcnou a místní příslušnost mezi odbory obecné kriminality krajských ředitelství, • formy pátrání (cílené, administrativní, výkonné), • vyhlašování pátrání celostátním útvarům policie, Generální inspekci bezpečnostních sborů na základě žádosti a vedení pátracích svazků a Celní správě české republiky, • mimořádné pátrací opatření, • mezinárodní pátrání ve vymezeném rozsahu přímo nebo cestou odboru mezinárodní policejní spolupráce, • výběr objektů pro cílené pátrání.14

2.2 Další útvary s celostátní působností zřizované Policejním prezidiem

Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování, Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, Ředitelství mezinárodní policejní spolupráce žádají odbor pátrání ÚSKPV popř. Operační odbor policejního prezidia o vyhlášení pátrání a pominou-li důvody pátrání též o odvolání pátrání a v souvislosti s již prováděným pátráním, předává odboru pátrání ÚSKPV nové informace, v pátracích systémech kontrolují údaje o objektech pátrání

14 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 499 - 500

19 a v případě zjištění chyb požadují odbor pátrání ÚSKPV o jejich odstranění případně o doplnění pátracích systémů a nové informace,15 provádí dotazy do informačních systémů.

2.3 Odbory obecné kriminality jednotlivých krajských ředitelství PČR

Vybrané úkoly pátrání policistů zařazených u odboru obecné kriminality krajského ředitelství:

• nesou odpovědnost za pátrání po objektech pátrání a za identifikaci objektů pátrání, • ve vhodné a odůvodnění míře spolupracují se sdělovacími prostředky, • rozhodují spory o místní příslušnost mezi odděleními obecné kriminality, • provádí koordinaci pátrání, metodické řízení, kontrolu a opatření prováděná na území kraje, ukládá úkoly policejním útvarům, • u oddělení obecné kriminality kontroluje a metodicky řídí postup při pátrání po hledaných osobách, které se nepodařilo do jednoho roku ode dne vyhlášení pátrání vypátrat a po pohřešovaných osobách, které se nepodařilo do šesti měsíců ode dne vyhlášení pátrání vypátrat, • plní úkoly vyhlášeného mimořádného pátracího opatření, • při pátrání po pohřešovaném dítěti spolupracují s policisty specialisty na problematiku mládeže, • při pátrání po osobě, u které je zjištěno možné ohrožení života nebo zdraví spolupracují s policisty speciality na problematiku násilné trestné činnosti, • informuje ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci v případech pohřešování, u kterých je zjištěno podezření, že se pohřešovaná osoba stala v zahraničí obětí násilného trestného činu, • kontroluje údaje vkládané do pátracích informačních systémů odděleními obecné kriminality a zajišťuje odstranění případných chyb.16

15 Pokyn policejního prezidenta č. 235/2020, čl. 7, 11 16 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 497 - 499

20 Odbory obecné kriminality zřizované v rámci jednotlivých krajských ředitelství Policie České republiky mino již uvedené úkoly plní rovněž úkoly, které jsou primárně uložené oddělením obecné kriminality a základním organizačním článkům zřizovaných v rámci jednotlivých územních odborů krajských ředitelství. Velmi důležitým úkolem z hlediska kvality pátrání, sledování nových trendů pátrání a předcházení nedostatků a chyb je zajištění seminářů a školení policistů oddělení obecné kriminality zařazených na problematice pátrání.

2.4 Oddělení obecné kriminality jednotlivých územních odborů krajských ředitelství

Oddělení obecné kriminality v rámci své působnosti odpovídá za úroveň pátrání a plní následují úkoly:

• kontroluje informace o objektech pátrání v pátracích informačních systémech a odstraňuje zjištěné chyby, doplňuje nově zjištěné údaje, • v rámci své působnosti řídí a koná administrativní a výkonné pátrání, • v rámci své působnosti, ukládá základním policejním útvarům úkoly a poskytuje potřebnou součinnost a metodickou pomoc, • odboru obecné kriminality krajského ředitelství policie předává informace o osobách mladších 15-ti let, pokud jsou pohřešované, osobách, které jsou hledané nebo pohřešované a hrozí bezprostřední ohrožení života a zdraví, které jsou pohřešované a z oznámení o pohřešování osoby lze dovodil, že se taková osoba v zahraničí stala obětí násilného trestného činu, • spolupracuje s dalšími policejními bezpečnostními orgány a institucemi, • cestou odboru obecné kriminality krajského ředitelství vyžaduje u ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci pátrání po pobytu hledané nebo pohřešované osoby ve státech, které nejsou zapojené do Schengenského informačního systému.

Oddělení obecné kriminality zřizované v rámci jednotlivých územních odborů krajských ředitelství Policie České republiky mino již uvedené úkoly plní rovněž úkoly,

21 které jsou primárně uložené základním organizačním článkům zřizovaných v rámci jednotlivých územních odborů krajských ředitelství.17

2.5 Základní organizační články (obvodní oddělení, dopravní inspektoráty) jednotlivých územních odborů krajských ředitelství

Základní organizační články policie jakou součást služby pořádkové policie jsou výkonnou a nejpočetnější službou v rámci policie. Proto je nutné vyzdvihnout jejich neopomenutelnou roly v procesu pátrání po osobách. V rámci pátrání po osobách plní následující úkoly:

• koná administrativní a výkonné pátrání, • oddělením obecné kriminality předává poznatky zjištěné k pohřešovaným a hledaným osobám a řídí se jejich pokyny, • nelze-li zjištěné poznatky předat oddělení obecné kriminality písemnou formou, předá je osobním sdělením nebo telefonicky, a jakmile to okolnosti dovolí, předá poznatky v písemné formě, • bezodkladně provádí dotazy v pátracích systémech na osobu, u které je zjišťována totožnost.18

2.6 Integrovaná operační střediska krajských ředitelství

• Operační střediska zajišťují plnění úkolů na úseku pátrání po horké stopě. V souvislosti s tím může mimo dobu služby policistů příslušného policejního útvaru, nebo to nelze zajistit jinak, vyhlásit pátrání i bez písemné žádosti policejního útvaru, který pátrání zahájil,

17 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 495 - 497 18 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 494 - 495

22 • operační středisko policejního prezidia vyhlašuje a odvolává mimořádné pátrací opatření a v souvislosti s tím označuje u osob záznam v pátracím informačním systému příznakem MPO nebo tento příznak zruší, • operační střediska krajských ředitelství mimo dobu služby policistů oddělení obecné kriminality zařazených na problematice pátrání vyhlašují nebo odvolávají na základě písemné žádosti policejních útvarů pátrání, • operační středisko policejního prezidia cestou odboru mezinárodní policejní spolupráce žádá o zveřejnění pátrání v zahraničí.19

2.7 Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort odboru cizinecké policie zřizované v rámci krajských ředitelství

Plní úkoly pátrání po osobách ve stejném rozsahu, kterým jsou k plnění úkolů pátrání pověřeny základní organizační články - kapitola 2.5.

19 Pokyn policejního prezidenta č. 235/2020, čl. 9

23 3 Formy, druhy a cíle pátrání

3.1 Administrativní pátrání

Administrativní pátrání spočívá ve formách pátrání, kterými jsou vyhlašování a odvolávání pátrání, vedení pátracího svazku, vedení pátracích pomůcek. Každý případ pátrání je individuální, proto je nutné provádět jednotlivé administrativní úkony s ohledem na charakter podnětu pátrání a objekt pátrání.

3.1.1 Zahájení o vyhlášení pátrání

Pátrání zahajuje policejní útvar za využití některého z pátracích prostředků na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby nebo z vlastního podnětu. Jednotlivé podněty jsou vysvětleny v kapitole 5. Pátrání vyhlašuje oprávněný policejní útvar na základě písemné žádosti policejního útvaru, který pátrání zahájil nebo na základě písemné žádosti justičního orgánu vložením záznamu do IS PATROS. Policejní útvary oprávněné vyhlašovat pátrání jsou oddělení obecné kriminality, odbory obecné kriminality a odbor pátrání úřadu služby kriminální policie.20

3.1.2 Ukončení a odvolání pátrání

Pátrání končí vypátráním, smrtí osoby, odvoláním podnětu pro vyhlášení pátrání a uplynutím 20-ti let od vyhlášení pátrání. V případech, kdy je podnět k vyhlášení pátrání stále platný např. příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody se pátrání po uplynutí doby 20-ti let neukončuje. Policejní útvar, který pátrání vyhlásil, neprodleně odvolá pátrání vložením potřebných údajů do IS PATROS. V případě, že byla u mrtvol nebo lidských ostatcích provedena identifikace, vyhlašující policejní útvaru vloží do IS PATROS datum provedení identifikace, veškeré zjištěné identifikační

20 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 502 - 505

24 údaje a informace o vyrozumění rodinných příslušníků nebo oprávněného orgánu státní správy.21

3.1.3 Pátrací svazek

Policejní útvar, který pátrání vyhlásil, shromažďuje dokumenty k pátrání v pátracím svazku, který je veden v listinné podobě a podobě elektronické. Pátrací svazek zpravidla obsahuje následující dokumenty:

• žádost o vyhlášení pátrání popř. podnět pro vyhlášení, • výpisy provedených dotazů v informačních systémech, • výpis záznamu o vyhlášení pátrání v pátracím informačním systému PATROS, • kontrolní listy s uloženými úkoly a učenými termíny pro splnění, • záznamy o provedených šetřeních, prověrkách, opatřeních, dožádání policejních útvarů a jiných organizací, odpovědi na dožádání, žádost o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů a zdravotní dokumentace poskytnutá pro účely identifikace, • po odvolání pátrání výpis záznamu o odvolání pátrání.22

3.1.4 Pátrací pomůcky

Jedná se o pomůcky, které usnadňují plnění úkolů policie. Nejčastěji jsou vedeny v listinné a elektronické podobě. Nejtypičtější pátrací pomůckou je seznam objektů pátrání (tzv. pátranka), kde se vedou informace o pohřešovaných a hledaných osobách s trvalým pobytem hlášeným v územním obvodu policejního útvaru a o osobách na které je vyhlášeno MPO.23

3.1.5 Plán realizace

Plán realizace zadržení či zatčení soby se zpracovává pouze v nejsložitějším případech pátrání po osobách, nebo v případech, kdy je hledaná osoba ozbrojena a nebezpečná

21 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 509 - 510 22 Pokyn policejního prezidenta č. 235/2020, čl. 24 23 Pokyn policejního prezidenta č. 235/2020, čl. 13

25 a jedná o časově plánovaný zákrok. Plán musí obsahovat popis situace, dobu realizace, informace k hledanému objektu, informace o objektu zákroku, nasazené síly a prostředky, výsledek operativního sledování a taktický postup zákroku.

3.2 Výkonné pátrání

Výkonné pátrání spočívá ve formách pátrání, které je založeno na využívání dostupných pátracích prostředků při plnění pátrání za účelem dosažení cíle pátrání. Pátracími prostředky rozumíme např. osobní pátrání, kontroly osob, pátrací akce, domovní prohlídka a využívání informačních systémů.24

3.2.1 Osobní pátrání

Pátrání je prováděno fyzicky policisty zařazenými v přímém výkonu služby osobním kontaktem a dotazováním osob, který mají nebo by mohli mít vztah nebo vazby na pohřešované a hledané osoby nebo by mohli mít o pohřešovaných a hledaných osobách informace např. vytěžování rodinných příslušníků, kolegů, spolužáků, obsluhy kamerových systémů a samotných kamerových systémů apod. Dalšími formami osobního pátrání jsou pronásledování a vyhodnocování veřejně dostupných informací např. získávání informací ze sociálních sítí Facebook, Instagram apod., informace dostupné na úředních deskách orgánů místní správy a státní samosprávy apod.25

3.2.2 Kontroly osob

Kontroly osob jsou rovněž prováděny fyzicky policisty zařazenými v přímém výkonu služby. Jedná se případy kontrol osob, jejichž podoba odpovídá podobě osoby v pátrání. Zde je nutno zmínit, že v těchto případech dochází velmi často k využívání tzv. pátranky – viz kapitola 3.1.4. Kontroly osob jsou dále prováděny v rámci různých bezpečnostních opatření prováděných službou pořádkové policie, nebo v rámci

24 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. Vysokoškolské učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 80-86898-40-7. s 232 25 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. Vysokoškolské učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 80-86898-40-7. s 232 - 233

26 dopravních akcí prováděných službou dopravní a pořádkové policie nebo také v rámci činnosti na úseku pobytových kontrol prováděných odděleními pobytových kontrol, pátrání a eskort služby cizinecké policie.26

3.2.3 Oprávnění policie při prověřování totožnosti

Policie je v rámci plnění úkolů pátrání oprávněna vyžadovat prokázání totožnosti fyzických osob. Prokázáním totožnosti se rozumí zjištění identity (jména, příjmení, datum narození, rodného čísla a státní příslušnosti osoby, případně adresy, včetně adresy v zahraničí) pro plnění úkolů policie při pátrání po pohřešovaných a hledaných osobách. Policista je v rámci pátrání po osobách oprávněn k prokázání totožnosti vyzvat zejména osobu, která: • učinila oznámení o pohřešování osoby, • podává vysvětlení v souvislosti s pátráním, • odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby, • pobývá v místě, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez příslušného povolení opravňujícího k pobytu na území ČR, • má být předvedena na žádost příslušného policejního nebo justičního orgánu. V případě, že prokázáním totožnosti byla zjištěna pohřešovaná nebo hledaná osoba je pátrání považováno za ukončené viz kapitola 3.1.2. Pokud osoba, která je vyzvána k prokázání totožnosti odmítne totožnost prokázat nebo totožnost např. ze zdravotních důvodů prokázat nemůže, je policista oprávněn získat informace k jejímu ztotožnění provedením identifikačních úkonů - viz kapitola 2.3. V případě, že se taková osoba dobrovolně provedení identifikačních úkonů nepodrobí a klade odpor, je policista oprávněn tento odpor přiměřeným způsobem překonat. Nelze překonat odpor osoby, jestliže by se jednalo o úkon spojený se zásahem do tělesné integrity osoby.27

26 ŠKODA, Jindřich. Zákon o policii s komentářem. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-80-7380-447-3. S. 235 - 244 27 VANGELI, Benedikt. Zákon o Policii České republiky: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-543-5. s. 259 - 269

27 3.2.4 Pátrací akce

Pátrací akce je časové a prostorové vymezení většího počtu sil a prostředků směřujících k vypátrání zejména pohřešované osoby, ojedinělé však nejsou ani pátrací akce provádění za účelem vypátrání hledané osoby. Pátrací akce mohou být organizovány ve městech, jednotlivých budovách a pravděpodobně nejčastěji ve volném terénu a na vodních plochách. K provedení pátrací akce musí být zjištěny relevantní skutečnosti, které nasvědčují tomu, že v místě, kde má být provedena pátrací akce se může nacházet pohřešovaná nebo hledaná osoba. K provedení pátrací akce je vždy zapotřebí vypracovat plán pátrací akce, který musí obsahovat konkrétní vymezení místa, kde má být pátrací akce provedena, informace k pohřešované nebo hledané osobě, počet osob (policisté, hasiči, záchranáři, popř. dobrovolníci), které se pátrací akce, s ohledem na místo provedení pátrací akce zúčastní, upozornění na zdravotní rizika hrozící při pátrací akci, pátrací prostředky, které budou při pátrací akci využity a v neposlední řadě též policistu odpovědného za řízení pátrací akce. Typickým příkladem pátracích prostředků využívaných při pátracích akcí je služební vrtulník nebo plavidlo, které můžou být dle charakteru prohledávaného území vybaveny dalšími technickými zařízeními k vyhledávání osob. Novým trendem je využívání bezpilotních letounů tzv. dronů, které často bývají vybaveny kamerami. Těmito zařízeními jsou v současné době vybaveny spíše jednotky Hasičského záchranného sboru, které je velmi ochotně při pátracích akcích nasazují.28

3.2.5 Domovní a osobní prohlídky

Domovní a osobní prohlídka ve smyslu trestního řádu jsou v rámci pátrání po osobách prováděny spíše ojediněle v případech pohřešování osob, kde je odůvodněné podezření, že se pohřešovaná osoba stala obětí některého trestného činu uvedeného v hlavě I, II, IV, zvláštní části trestního zákoníku a je známa podezřelá osoba, proti které je vedeno trestní řízení. Domovní a osobní prohlídka jsou následnými operativně pátracími opatřeními, k jejichž provedení je zapotřebí odůvodněný příkaz soudce, který soudce vydá pouze v případě konaného trestního řízení. Z toho plyne,

28 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. Vysokoškolské učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 80-86898-40-7. s 233 - 237

28 že v případě pátrání konaného dle zákona o Policii České republiky, není možné žádat o vydání příkazu k provedení domovní nebo osobní prohlídky.29

3.3 Cíle pátrání

Cíle pátrání po osobách plynou již ze samotného pojmu pátrání vysvětleného v kapitole 1.1. Cílem pátrání po osobách je zjistit, kde se osoby důležité pro plnění úkolů policie České republiky nacházejí. V některých případech je cílem pátrání zjištění totožnosti osob, mrtvol, částí lidského těla a kosterních nálezů.30

Kriminalistika definuje, že cílem pátrání je nalezení objektu, po kterém je pátráno, nebo který má být zjištěn popř. zajištěn. Chceme-li, aby bylo pátrání úspěšné musí objekt pátrání vykazovat dvě základní vlastnosti. Objekt musí mít materiální tedy fyzickou podobu a musí být od ostatních objektů rozlišitelní dle různých markantů. Pro účely pátrání po osobách se nevyžaduje souběh několika markantů. Sama hledaná či pohřešovaná osoba je dostatečný markant.31 Cílem pátrání v tomto pojetí tedy je i patřičná identifikace hledaného objektu. Hledaným objektem rozumíme osobu u níž bylo učiněno oznámení o jejím pohřešování, není známo místo jejího současného pobytu a lze se důvodně domnívat, že je může být tato osoba ohrožena na životě či zdraví. Pohřešovaná soba se mohla stát obětí trestného činu, např. únos, vražda či obětí dopravní nehody nebo nešťastné náhody, při které došlo ke zranění nebo úmrtí osoby. Také je možné, že pohřešovaná osoba se pouze vyhýbá kontaktu s lidmi. Nesmíme jako pohřešovanou osobu opomenou ani dítě v ohrožení. Dítětem v ohrožení je pohřešovaná osoba, která v době oznámení o pohřešování nedovršila 15-tého roku věku, která se vzhledem ke svému věku, fyzickému, rozumovému a mentálnímu vývoji se může stát obětí nešťastné náhody, nemá k dispozici k životu

29 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s 529 - 536 30 VANGELI, Benedikt. Zákon o Policii České republiky: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-543-5. s. 290 31 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. Vysokoškolské učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 80-86898-40-7. s. 228 - 229

29 potřebné léky, je obětí násilného únosu, jehož pachatel je duševně nemocný nebo labilní a jehož chování nelze předvídat. Za totožných podmínek může být dítětem v ohrožení i osoba mladistvá. Mladistvou osobou se rozumí osoba, která v době oznámení o pohřešování dovršila 15-tého roku věku a nedovršila 18-tého roku věku.32

Hledaná osoba je taková osoba, která např. nesplnila povinnost jí plynoucí z výzvy k dostavení se k orgánům činným v trestním řízení, nebo taková osoba, která utekla z výkonu výchovného, ochranného nebo trestního opatření uloženého soudem.33 Hledanou osobou se rozumí osoba, na kterou vydal státní zástupce předchozí souhlas k zadržení, osoba, na kterou vydal soud příkaz k zadržení, příkaz k zatčení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody, obviněný, svědek a osoba podávající vysvětlení, osoba, na kterou byl vydán evropský zatýkací rozkaz nebo je po ní pátráno za účelem vyžádání z cizího státu, osoba, která uprchla ze zařízení pro výkon trestu odnětí svobody nebo vazby, nevrátila se z povoleného přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby nebo osoba, která uprchla ze zařízení pro výkon ochranného léčení, ochranné výchovy nebo zabezpečovací detence anebo se nevrátila z povoleného puštění takového zařízení, voják v činné službě, který se bez povolení zdržuje mimo stanovené místo, osoba s nakažlivou chorobou, která uprchla ze zdravotnického zařízení, nebo osoba, která se odmítá podrobit léčbě nakažlivé choroby, cizinec, který uprchl ze zařízení pro zajištění cizinců.34

Pro úplnost výčtů cílů pátrání je nutné doplnit Osoby neznámé totožnosti, u kterých nejsou známy identifikační údaje nebo je osoba odmítá sdělit nebo je není schopna z nejrůznějších důvodů sdělit. Jedním z cílů pátrání je i pátrání po totožnosti tělesných ostatků, kterými se rozumí mrtvola nebo její část a kosterní nález, u kterých v průběhu

32 [online]. [cit. 14.02.2021]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/narodni-koordinacni- mechanismus-patrani-po-pohresovanych-detech.aspx 33 ŠKODA, Jindřich. Zákon o policii s komentářem. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2013 . ISBN 978-80-7380-447-3. s. 264 34 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 500 - 501

30 provádění prvotních kriminalistických úkonů na místě nálezu, nebyla zjištěna totožnost.35

35 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. s. 501 - 502

31 4 Podněty pro vedení pátrání

4.1 Oznámení o pohřešování osoby

Při přijímání oznámení o pohřešování osoby je třeba si uvědomit kdo a za jakých okolností oznámení činí. Může dojít např. k situaci, že oznamovatel je zároveň pachatelem násilného trestného činu (např. vražda, neúmyslné ublížení na zdraví s následkem smrti apod.) a oznámení činí účelově k zakrytí své vlastní trestné činnosti. Proto je nezbytně nutné oznámení o pohřešování (i v případě tzv. notorických útěkářů) nebagatelizovat a při provádění počátečních operativně pátracích úkonů, stanovování pátracích verzí a při provádění následných operativně pátracích úkonů postupovat jako by ve věci bylo dáno podezření ze spáchání násilné trestné činnosti. Nejtypičtěji je oznámení o pohřešování osoby činěno rodinnými příslušníky, kamarády, kolegy pohřešované osoby nebo také pracovníky škol, dětských domovů, výchovných apod. ústavů nebo azylových zařízení. Nelze jednoznačně definovat, k jakým osobám je oznámení o pohřešování činěno nejčastěji. Zvláštní zřetel je však nutné brát na případy oznámení o pohřešování dětí, osob vysokého věku, osob u nichž jsou zjištěny sebevražedné sklony, osob bez důležitých léků a osob mentálně a smrtelně nemocných. Z toho však neplyne, že ostatní oznámení o pohřešování je možné zlehčovat. Útvar policie, který přijal oznámení je útvarem, který pátrání zahájil a je povinen neprodleně plnit úkoly pátrání – viz kapitola 2. Zpravidla se jedná o základní organizační články policie - viz kapitola 2.5., jejich činnost koordinují a zároveň se do pátrání aktivně zapojují příslušníci oddělení obecné kriminality. Při provádění počátečních operativně pátracích úkonů k nalezení pohřešované osoby popř. mrtvoly je vhodné zapojit co největší možný počet policistů, dalších příslušníků Integrovaného záchranného systému popř. i dobrovolníků, ale také širokou veřejnost prostřednictví zveřejnění pátrání v mediích. Pátrání vyhlašuje oddělení obecné kriminality, které společně se základními organizačními články také prování výkonné pátrání.36

36 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. s. 243 - 248

32

4.2 Žádost o vyhlášení pátrání po pobytu

Pátrání po pobytu zpravidla zahajují oddělení obecné kriminality vyhlášením pátrání v IS PATROS na základě písemné žádosti policejních nebo justičních orgánů v případech potřeby doručení písemnosti, nebo zjištění pobytu osoby pro účely doručení písemnosti nebo zajištění přítomnosti osoby při provádění úkonů trestního řízení.37

4.3 Souhlas se zadržením osoby podezřelé

Souhlas se zadržením osoby podezřelé dle § 76 odst. 1 trestního řádu vydává státní zástupce příslušného Státního zastupitelství v případech, kde jsou dány důvody vazby. Souhlas musí obsahovat označení vydávajícího orgánu, datum vydání, spisovou značku, identifikační údaje osoby, která má být zadržena, popis trestního skutku, důvody vazby.38 Pátrání zahajují a vyhlašují oddělení obecné kriminality.

4.4 Příkaz k zadržení

„Příkaz k zadržení je svého druhu obdobou příkazu k zatčení s tím rozdílem, že u příkazu k zatčení jde o opatření vůči obviněnému, ale u příkazu k zadržení jde o opatření proti podezřelému.“39 Jedná se relativně nové zajišťovací opatření, které je trestním právem kodifikované teprve od roku 2013. Toto opatření vzniklo v souvislosti s chybějícím opatřením zajišťovacím opatřením v případech, kdy je nutné v souvislosti s probíhajícím řízením doručit podezřelému ze spáchání

37 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s. 751 38 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s. 756 39 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s. 751 - 752

33 trestného činu písemnost či provést jiné procesní úkony trestního řízení.40 Pátrání zahajují a vyhlašují oddělení obecné kriminality.

4.5 Příkaz k zatčení

Příkaz k zatčení vydá v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce a v řízení před soudem předseda senátu, pokud je dán některý vazebních důvodů a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tím jeho přítomnost u soudu.41

Zatčením se rozumí krátkodobé omezení osobní svobody obviněného, jehož účelem je dodání zatčeného orgánu, který příkaz k zatčení vydal.42 Lhůta pro dodání zatčeného orgánu, který příkaz k zatčení vydal je 24 hodin. Pokud nebude tato lhůta dodržena, musí být zatčený ze zatčení propuštěn. Lhůta se počítá okamžikem omezení osobní svobody. Příkaz k zatčení musí obsahovat označení orgánu, který ho vydal, datum vydání, spisovou značku, identifikační údaje osoby, která má být zadržena, popis skutku, který je osobě kladen za vinu a vazební důvody.43 Pátrání zahajují a vyhlašují oddělení obecné kriminality.

4.6 Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody

Příkaz k dodání do výkonu trestu vydává soudce v případech, kdy pravomocně odsouzený nenastoupí trest odnětí svobody ve lhůtě, která mu byla stanovena nebo jsou-li zjištěny odůvodněné skutečností, že pobyt odsouzeného na svobodě je pro společnost nebezpečný nebo je důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat. Od

40 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s. 756 - 760 41 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s. 682 42 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s. 683 43 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s. 682

34 okamžiku omezení osobní svody běží lhůta, která se započítává do samotného výkonu trestu odnětí svobody.44 Pátrání zahajují a vyhlašují oddělení obecné kriminality.

4.7 Evropský zatýkací rozkaz

Jedná se o tzv. nadnárodní podklad pátrání, které vzájemně uznávají členské státy Evropské unie. Vydává se v případech, kdy se osoba, která má být zadržena nachází v jiném členském státě Evropské unie. K vydání Evropského zatýkacího rozkazu je oprávněn pouze soud a to v případech, kdy je na hledanou osobu již vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. Důležitou podmínkou pro jejich vydání, je vzájemná trestnost činu, pro který je Evropský zatýkací rozkaz vydán, délka předpokládaného trestu činí nejméně 4 měsíce a byly vyčerpány jiné možnosti pátrání po osobě, tedy po uplynutí 6 měsíců bezvýsledného pátrání ode dne vydání národního podkladu pro pátrání.45

Zákon Evropský zatýkací rozkaz definuje jako rozhodnutí:

• „soudu České republiky vydané za účelem zatčení a předání osoby z jiného členského státu do České republiky k trestnímu stíhání nebo k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, nebo“46 • „justičního orgánu jiného členského státu vydané za účelem zatčení a předání osoby do tohoto členského státu k trestnímu stíhání nebo k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.“47

44 JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7. s. 1122 - 1123 45 POLÁK, Přemysl. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598-838-6. s. 565 - 574 46 POLÁK, Přemysl. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598-838-6. s. 564 47 POLÁK, Přemysl. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598-838-6. s. 564

35 Osobně jsem se Evropským zatýkacím rozkazem a jeho následnou realizací zabýval ve své policejní praxi téměř osm let u služby kriminální policie a vyšetřování, proto zde budou v kapitole 13 popsány některé skutečné postupy při realizaci Evropského zatýkacího rozkazu.

Evropský zatýkací rozkaz je v současné době soudy hojně vydáván, neboť se celá řada trestně stíhaných osob ukrývá před trestním stíhání v zahraničí. Jedná se především o země Schengenského prostoru. V současné době se Evropský zatýkací rozkaz aplikuje ve všech 27 členských státech EU a dále v Norsku, Švícarsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Pokud se hledaná osoba nachází mimo uvedené země přistupuje soud k vyžádání osoby z cizího státu.

4.8 Vyžádání osoby z cizího státu

Legislativa České republiky nejednoznačně definuje tento podnět jako zatýkací rozkaz. Pátrání po osobách nacházejících se mimo území členských státu Evropské unie nebo na území státu, který neaplikuje Evropský zatýkací rozkaz, se realizuje vyžádáním osoby z cizího státu cestou Ministerstva spravedlnosti ČR a to na základě žádosti předsedy senátu příslušného soudu za podmínek obdobných pro vydání Evropského zatýkacího rozkazu. Lhůta pro možnost vydání rozhodnutí o vyžádání z cizího státu se zde prodlužuje na 1 rok ode dne vydání národního podkladu pro pátrání.48

4.9 Oznámení o útěku vězně

Oznámení je zpravidla činěno příslušníky Vězeňské služby ČR, popř. pracovníky firem, kde jsou vězni zaměstnáni. K útěku vězňů dochází přímo z věznice, při převozu mezi věznicemi, při převozu k soudnímu jednání, lékaři, na kulturní a jiné společenské akce nebo do místa výkonu zaměstnání a zpět nebo ze střeženého a nestřeženého pracoviště mimo věznici.

48 POLÁK, Přemysl. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598-838-6. s 192 - 201

36 4.10 Oznámení o útěku vojáka v činné službě

K datu 01.01.2005 došlo k plné profesionalizaci Armády české republiky.49 Od tohoto dne se oznámení o útěku vojáka Armády České republiky v činné službě na území České republiky takřka nevyskytují. To však neznamená, že k útěku vojáka nedojde a PČR musí být na takový případ připravena. Dojde-li k útěku vojáka v činné službě při plnění úkolů na území ČR, je policie povinna konat pátrání, avšak není oprávněna vést trestní řízení pro vojenský trestný čin, kterého se voják svým útěkem dopustil. Tímto je pověřena Vojenská policie. Tématu útěk vojáka v činné službě není v této práci věnována další pozornost.

49 [online]. [cit.10.01.2021]. Dostupné z: http://www.onwar.eu/2009/09/23/profesionalizace-acr- aneb-spatne-pripraveny-experiment/

37 5 Vybrané informační systémy používané při pátrání

Tato práce se nezabývá popisem a využíváním informačních systémů policie, proto je proveden pouze výčet informačních systémů standartně využívaných policií při pátrání po osobách. Jejich výčet je uveden v Pokynu policejního prezidenta č. 235/2020, čl. 12. Jedná se o následující informační systémy.

Za povšimnutí však stojí informační systém ViCLAS. Jedná se o informační systém specializovaný na problematiku nejzávažnější násilné a mravnostní trestné činnosti. V tomto systému jsou evidovány rovněž nejzávažnější případy pohřešovaných osob v souvislosti s nejzávažnější trestnou činností páchanou na pohřešovaných osobách. Informační systém ViCLAS je nástrojem Behaviorální analýzy.

5.1 Standartně využívané informační systémy

IS PATROS – obsahuje údaje o hledaných a pohřešovaných osobách, vkládání dat a aktualizaci vloženích dat, popř. vkládání nových dat se provádí manuálně,

IS ETŘ – informační systém Evidence trestního řízení,

IS CRO – informační systém Centrální registr obyvatel,

IS CRV – informační systém Centrální registr vozidel,

IS SIS – Schengenský informační systém,

IS CIS – Cizinecký informační systém,

IS CDO – informační systém Centrální databáze objektů,

IS FODAGEN – informační systém k pořizování, uchování a využívání identifikačních údajů,

IS TELEFOTO - informační systém aktuálních obrazových a textových informací,

IS CEVO – informační systém Centrální evidence vězněných osob,

IS KONTROLA – informační systém dočasného evidování kontrolovaných osob.50

50 Pokyn policejního prezidenta č. 235/2020, čl. 12

38 5.2 Zvláštní informační systém

ViCLAS: Violent Crime Linkage Analysis System - Systém boje proti kriminalitě. Jedná se o informační systém specializovaný na problematiku nejzávažnější násilné a mravnostní trestné činnosti. V tomto systému jsou evidovány rovněž nejzávažnější případy pohřešovaných osob v souvislosti s nejzávažnější trestnou činností páchanou na pohřešovaných osobách. Informační systém ViCLAS je nástrojem Behaviorální analýzy. Vznik informačního systému ViCLAS je datován do 60. let 19 století, kdy odborníci vyšetřovacího orgánu amerického ministerstva spravedlnost - FBI (Federal Bureau of Investigation) začali zjišťovat, že pachatelé mají určité specifické znaky chování při páchání trestné činnosti. Jednalo se o modus operandi. Tyto znaky poté rozdělili do několika kategorií. Příkladem u sexuálně motivovaných trestných činů existuje mezinárodní typologie, která pachatele rozděluje do čtyř skupin: gentleman, macho, nenávistník a sexuální sadista. Na základě těchto znaků chování vyvinula v 90. letech19 století Královská kanadská jízdní policie – RCMP (Royal Canadian Mounted Police) informační systém ViCLAS. Informační systém ViCLAS byl dále nabídnut evropským zemím (SRN, Anglie, Holandsko, Česká republika, a dalším), které postupně informační systém začali využívat a dodnes jej i využívají.51

ViCLAS umožňuje vyhledávat shody či podobnosti pomocí modu operandi. Umožňuje tz. dávkové vyhledávání, v jehož důsledku je vyhledávání přesnější. Tento systém je velmi propracovaný. Bohužel jsou v informačním systému ViCLAS evidovány jen násilné a sexuálně motivované trestné činy (vraždy a jejich pokusy, znásilnění, únosy a jiné trestné činy se sexuální motivací a pohřešováním osob, u kterých je předpoklad, že se staly obětí trestného činu). Užívají jej jen policisté - specialisté zabývající se výše popsanou problematikou ve spolupráci se specialisty na tento informační systém.52

51 [online]. [cit. 19.03.2021]. Dostupné z: https://www.cpc-ccp.gc.ca/programs- programmes/investigative-enquetes/viclas-salvac-eng.htm 52 [online]. [cit. 19.03.2021]. Dostupné z: https://www.denik.cz/z_domova/vrazdy-podle-vzorce- unikatni-system-lovi-zlocince.html [online]. [cit. 19.03.2021]. Dostupné z: [online]. [cit. 09.02.2018]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-zakladni-charakteristika-okresy-tx5lhxtmuk

39 Behaviorální analýza e vědním oborem kriminalistiky, zkoumajícím zákonitosti mezi modem operandi, kriminalisticky relevantními událostmi a jejími účastníky, s cílem vypracování metod na určení modelu psychických a fyzických (lokomočních) vlastností pachatele a dalších informací potřebných k vypátrání pachatelů a jejich usvědčení ze spáchání trestných činů. Informace získávané behaviorální analýzou jsou důležitým a neopomenutelným zdrojem ke zdokonalování systému preventivních opatření. Behaviorální analýza vytváří strukturované informace zejména o modu operandi a klade velký důraz na jednotlivé detaily a evidenci informací.53 Modem operandi se rozumí způsob spáchání konkrétního činu. Je to soubor vědomích a nevědomích znaků chování osoby pachatele. Může být využit při vytváření profilu pachatele, u kterého je třeba stanovit znaky související s jeho psychikou. Příkladem lze uvést pachatele série vloupání do objektů, který vstupuje do objektu po vypáčení vstupních dveří. Modus operandi se může vyvíjet a vyvíjí se s pachatelem a počtem spáchaných skutků. S tímto úzce souvisí rituálním chování tedy opakované vzorce chování, které neslouží k dokonání skutku. Hlavním důvodem je uspokojování psychosexuálních potřeb pachatele. Pachatel vyjadřuje své emocionální potřeby. Rituální chování je zaměňováno zaměňováno s modem operandi. Podpis pachatele je zcela specifická kombinace rituálního chování a modu operandi. V ideálním případě je podpis pachatele zjištěn a slouží k identifikaci konkrétní osoby pachatele.54 Informační systém ViCLAS prošel více než 50 - ti letým vývojem. Jedná se o velmi sofistikovaný, komplexní a interdisciplinární informační systém, který v současné době velmi dobře slouží účelu, pro který byl vytvořen. Jeho další vývoj je v současnosti zcela zbytečný, je však více než pravděpodobné, že v souvislosti s novými trendy odhalování a vyšetřování trestných činů a pátrání po pohřešovaných osobách a v souvislosti s měnícími se trendy pachatelů bude nutné informační systém dále vyvíjet.

53 HOFMANOVÁ, Jiřina. Behaviorální analýza: metoda sestavování kriminálního profilu pachatele. Praha: Jaroslav Hofman, 2010. ISBN 978-80-904379-0-6. s 42 - 49 54 HOFMANOVÁ, Jiřina. Behaviorální analýza: metoda sestavování kriminálního profilu pachatele. Praha: Jaroslav Hofman, 2010. ISBN 978-80-904379-0-6. s 79

40 6 Vybraná trestná činnost související s pátráním

Pátrání po hledaných osobách je vždy zahajováno z důvodu zajištění přítomnosti také osoby u procesních úkonů osoby. Ne vždy je taková osoba podezřelá, obvinění či odsouzená. Může se pátrat i pobytu důležitého svědka. V případech, kdy se nejedná o svědka, jde vždy o osobu, která je hledaná pro protiprávní činnost. U pohřešovaných osob je přípustní i souběh se statutem hledaná osoba, ale vždy se upřednostňuje statut pohřešovaná osoba, neboť život a zdraví je Listinou základních práv a svobod základním právem každého občana České republiky, nebo i cizince na území České republiky. Tato kapitola neobsahuje úplný výčet všech trestných činů, který se dopouštějí hledané osoby ani úplný výčet trestných činů páchaných pohřešovanými a na pohřešovaných osobách.

6.1 Trestná činnost páchaná hledanými osobami

6.1.1 Tresné činy pro které je osoba hledaná

Škála trestných činu, pro které soud, státní zastupitelství popř. policejní orgán vydá podnět pro vedení pátrání je široká. Prakticky se může jednat o jakýkoli trestný čin kodifikovaný v trestním zákoníku. Nejčastěji se jedná o méně závažné trestné činy, tedy o trestné činy s nižší horní hranicí trestní sazby. To je dáno především skutečností, že takové trestné činy výrazně převyšují ty závažnější.55 Nejčastěji páchané trestní činy, pro které jsou osoby hledané jsou taxativně vymezeny ve zvláštní části trestního zákoníku. Jedná se o „usmrcení z nedbalosti, ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví z nedbalosti, loupež, vydírání, porušování domovní svobody, znásilnění, zanedbání povinné výživy, ohrožení výchovy dítěte, podání alkoholu dítěti, krádež, zpronevěra, podvody, kuplířství, zatajení věci, poškození cizí věci, padělání a pozměnění peněz, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, obecné ohrožení, obecné ohrožení z nedbalosti, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolené ozbrojování,

55 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

41 nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, křivé obvinění, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, výtržnictví a opilství.“56 Nelze opomenout ani trestný čin vražda, ale zde se po osobě pátrá spíše ojediněle, neboť je zde vysoká míra objasněnosti a zadržení pachatele ve velmi krátké době.

6.1.2 Tresné činy páchané již hledanými osobami

Osoby, které jsou již hledané jako prověřované, podezřelé, obviněné či odsouzené se často dopouštějí recidivy. Ve většině případů se jedná spíše o méně závažné trestné činy, kterých se takové osoby často dopouštějí z existenčních důvodů. Tyto osoby bývají často ze sociálně nestabilního nebo vyloučeného prostředí, nezaměstnané a bez legálních zdrojů příjmu na obživu, nebo také osoby agresivní.57 Jedná se především o „ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví, loupež, vydírání, porušování domovní svobody, znásilnění, zanedbání povinné výživy, ohrožení výchovy dítěte, podání alkoholu dítěti, krádež, poškození cizí věci, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolené ozbrojování, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, výtržnictví a opilství.“58

56 Trestní právo: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. ISBN 978-80- 676-7. s. 82 – 139 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. 57 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. 58 Trestní právo: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. ISBN 978-80- 676-7. s. 82 – 139

42 6.2 Trestná činnost páchaná pohřešovanými osobami

Na první pohled se může zdát, že pohřešované osoby se nedopouštění trestných činů či jiného proti právního jednání. Pohřešovanou osobou nemusí nutně být jen osoba v ohrožení života nebo zdraví, ale také například uprchlý mladistvý svěřenec výchovného či diagnostického ústavu, nebo dětského domova. Typickým příkladem trestného činu spáchaného mladistvým uprchlým svěřencem, který má soudem nařízenu ochrannou výchovu nebo ochranné léčení je trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odstavce 1 písmene j) trestního zákoníku, kterého se dopustí právě tím, že uteče z ochranné výchovy nebo ochranného léčení, které mu bylo soudem uloženo. 59

Pohřešované mladistvé osoby, které uprchly z nejrůznějších důvodu z rodiny (např. neshody s rodiči, prospěchové problémy atd.) bývají z velké části ze sociálně a morálně slabších rodin. Tyto osoby se v době svého pohřešování z důvodu zajištění prostředků obživy dopouštějí nejrůznějších krádeží a prostituce spojené s majetkovou a násilnou trestnou činností. Prostituce úzce souvisí s následující kapitolou. Této trestné činnosti se ze stejných důvodů dopouštějí i uprchlý svěřenci výchovných a diagnostických ústavů a dětských domovů.

Pohřešované dospělé osoby se zpravidla žádné trestné činnosti nedopouští, ale jsou zde i výjimky, kdy pohřešovaná osoba je současně i osobou hledanou.60

6.3 Trestná činnost páchaná na pohřešovaných osobách

Již v předchozí kapitole je nastíněn problém prostituce mladistvých pohřešovaných osob. Ve většině případu se jedná oosoby se špatným sociální a rodinným zázemím, které inklinují často po vzoru rodiny k páchání trestné činnosti. Zde však vyvstává problém, kdy se mladiství nechají k provozování prostituce přesvědčit jinou osobou, která z jejich činnosti profituje, čímž se jiná osoba na mladistvé pohřešované osobě

59 § 337 trestního zákoníku 60 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

43 dopouští trestného činu kuplířství podle § 189 trestního zákoníku. Obdobným způsobem jsou na pohřešovaných mladistvých svěřencích konány i další trestné činy např. poskytnutí omamných a psychotropních látek či alkoholu. Pohřešované osoby se také stávají obětmi nejrůznějších násilných trestných činů, kterými mohou být vražda, ublížení na zdraví s následkem smrti, loupež a dalších. Mohou se stát i obětmi nedbalostních trestných činů např. dopravní nehoda.

44 7 Pátrací verze

7.1 Verze v případech pohřešování

Stanovení pátracích verzí je základním předpokladem pro úspěšné vypátrání pohřešované osoby, popř. její mrtvoly. Ke stanovení pátracích verzí je nezbytně nutné se důkladně seznámit s veškerými dostupnými informacemi k pohřešované osobě, které mohou být např. rodinné poměry, majetkové poměry, osobní poměry např. vedené spory – soudní či osobní, poslední prokazatelně známé místo výskytu, stopy nalezené na posledním známém místě výskytu, oblíbená místa a činnost, zdravotní stav apod.

V případech podezření ze spáchání násilného trestného činu na pohřešované osobě se verze stanovují na základě předpokládaného způsobu spáchání, utajení a pachatele.

V případech, kde je známé poslední místo výskytu pohřešované osoby se verze stanovují podle charakteru takového místa, proč na takovém místě pohřešovaná osoba byla a s kým tam pohřešovaná osoba byla, popř. mohla být, stop na místě, informací zjištěných v okolí takového místa a na základě zdravotního stavu pohřešované osoby.

V případech nálezu tělesných ostatků se při sestavování verzí postupuje obdobně jako u sestavování verzí, kde je dáno podezření ze spáchání trestného činu. V případech nálezu tělesných ostatků je pro dosažení cíle pátrání nezbytně nutné provést identifikaci. Bez totožnosti tělesných ostatků, je v případech násilného trestného velmi ztíženo objasňování takového činu nebo se takový čin neobjasní vůbec.61 Na základě těchto informací je pak možné stanovit např. (reálné) verze:

• pohřešovaná osoba se stala obětí trestného činu např. vraždy apod., pachatelem je osoba, které pohřešovaná osoba důvěřovala např. rodinný

61 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. s. 233 - 237

45 příslušník, který tělo ukryl a učinil účelové oznámení o pohřešovaní příbuzného, • pohřešovaná osoba se stala obětí trestného činu např. vraždy apod., pachatelem je osoba, se kterou pohřešovaná osoba vedla spor, oznámení o pohřešování je učiněno rodinným příslušníkem, • pohřešovaná osoba se stala obětí trestného činu např. vraždy apod., pachatelem je náhodná osoba, oznámení o pohřešování je učiněno rodinným příslušníkem, • pohřešovaná osoba se stala obětí např. únosu, • pohřešovanou osobu - dítě odvezl jeden z rodičů např. do zahraničí, • pohřešovaná osoba je s ohledem na věk ve špatném zdravotním stavu a mohlo nebo může dojít k úmrtí, • pohřešovaná osoba je s ohledem na věk dezorientovaná, pohybuje se ve volném terénu (město, les, pole apod.) a vlivem úrazu, vyčerpání, podchlazení apod. mohlo nebo může dojít k úmrtí, • pohřešovaná osoba se pouze vyhýbá kontaktu s lidmi, • pohřešovaná osoba nemá přístup k životně potřebným lékům nebo se o sebe vzhledem k rozumovému a mentálnímu vývoji (dítě v ohrožení) nebo vzhledem duševní poruše o sebe není schopna postarat a mohlo nebo může dojít k úmrtí.

Příkladů verzí, které jsou stanovovány v případech pohřešovaná osob je velké množství a odvíjí od charakteru konkrétního příkladu pohřešování.

Při pátrání po pohřešovaných osobách hraje zásadní roly rychlost provedení prvotních operativně pátracích úkonů. V řadě případů dojde k vypátrání osoby velmi rychle (např. dítě ztracené v obchodním domě bylo nalezeno) již při provádění prvotních operativně pátracích opatření a vytyčování pátracích verzí není vůbec provedeno.62

62 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. s. 247 - 253 .

46 7.2 Verze v případech hledaných osob

Případy pátrání na základě žádosti o vyhlášení pátrání po pobytu, příkazu k zadržení, souhlasu k zadržení, příkazu k zatčení, příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody a mezinárodního podkladu mají společné činitele, kterými jsou např.: jedná o osobu, která má určité procesní postavení v trestním řízení, ochota se skrývat nebo ne, pokora nebo agrese, vědomost či nevědomost o vedeném pátrání apod. Pátrací verze se stanovují na základě dostupných informací k této konkrétní hledané osobě, místa možného pobytu a místa, kde má být provedeno omezení osobní svobody takého osoby. Příklady vytyčovaných verzí:

• hledaný je podezřelý, obviněný nebo odsouzený, o pátrání po své osobě neví (např. proto, že mu nebylo doručeno předvolání, protože změnil adresu pobytu), po zjištění, že je hledán se nebude skrývat, a při zadržení nebude klást odpor, • hledaný je podezřelý, obviněný nebo odsouzený, o pátrání po své osobě neví, po zjištění, že je hledán se bude skrývat a při zadržení bude klást odpor (nutno hodnotit míru možné agrese a rizik), • hledaný je svědek, není předvolaný (např. se mu nepodařilo doručit předvolání), • hledaný je poškozeným a není předvolaný (např. se mu nepodařilo doručit předvolání).

Způsob realizace omezení osobní svobody je nutné přizpůsobit osobním vlastnostem osoby a konkrétnímu místu, kde bude k takovému zákroku docházet. Osobní svoboda osoby je základním právem chráněným Listinou základních práv a svobod, proto je nutné hodnotit míru omezení osobní svobody potřebnou k dosažení cíle pátrání.63

63 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. s. 239 - 248

47 8 Činnost Policie ČR po vypátrání osoby

8.1 Vypátrání živé pohřešované osoby

Každá vypátraná osoba je vyslechnuta k místu pobytu v době pohřešování, okolnostem, které bránily podání zprávy blízkým osobám o místě pobytu, způsobu obživy, zdravotnímu stavu a dalším okolnostem důležitým k vyhodnocení, zda na pohřešované osobě nebyl spáchán trestný čin nebo se pohřešovaná osoba sama trestného činu nedopustila.

U vypátrané zletilé osoby se dále se souhlasem vypátrané osoby vyrozumí osoba, která učinila oznámení o pohřešování, popř. jiná osoba, která měla na vypátrání oprávněný zájem (např. opatrovník) a pohřešované osobě se sdělí, že je tímto pátrání ukončeno.

Vypátraná nezletilá osoba se předá zákonnému zástupci (rodič, opatrovník, školské nebo výchovné zařízení). Není-li možné předat osobu zákonnému zástupci, předá se orgánu sociálně právní ochrany dětí. V případě vypátrání nezletilého cizince, který uprchl z azylového zařízení, osobu převezme také orgán sociálně právní ochrany dětí. Je-li vypátranou osobou uprchlý svěřenec školského, výchovného nebo obdobného zařízení, předá se tomuto zařízení. Není-li to možné, předá se orgánu sociálně právní ochrany dětí. Je-li vypátranou osobou uprchlý svěřenec s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou a není-li možno tuto osobu předat zařízení, ze kterého uprchla, předá se nejbližšímu záchytnému zařízení pro cizince. Zákonnému zástupci, který osobu převzal, se sdělí, že je pátrání ukončeno a provede se odvolání pátrání v IS PATROS. Ve všech případech pohřešování a vypátrání nezletilých osob se vyrozumí orgán sociálně právní ochrany dětí.64

64 KONRÁD, Zdeněk, Viktor PORADA, Jiří STRAUS a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika: kriminalistická taktika a metodika vyšetřování. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015. ISBN 978-80- 7380-547-0. s. 313 - 322

48 8.2 Vypátrání mrtvé pohřešované osoby

V případech vypátrání pohřešované osoby mrtvé nebo jejích tělesných ostatků, u kterých nejsou pochyby o totožnosti, se pátrání ukončí a ve věci je dále postupováno dle trestního práva a prověřují se okolnosti smrti. Jsou-li pochybnosti o totožnosti mrtvoly, bude další pátrání zaměřeno na ověření totožnosti souběžně s prověřováním okolností smrti. Po zjištění totožnosti se vyrozumí osoba, která učinila oznámení o pohřešování a pátrání se ukončí. Byla-li identifikací osoby zjištěna osoba, po které není pátráno, vyrozumí se příbuzní a v případě cizince zastupitelský úřad, pokud touto informací již nedisponuje.65

8.3 Vypátrání hledané osoby

Vypátraná osoba hledaná na základě žádosti o vypátrání pobytu se vyslechne k současnému pobytu, zaměstnání a kontaktu, popř. se osobě předá oproti podpisu písemnost, která má být doručena. Takto zjištěné informace se předají vyžadujícímu orgánu a pátrání se ukončí a odvolá.

Vypátraná podezřelá osoba hledaná na základě příkazu k zadržení se omezí na osobní svobodě, neprodleně se této osobě předá usnesení o zahájení trestního stíhání, vyslechne se a ihned poté se s dalším důkazním materiálem předá státnímu zástupci, který rozhodne o propuštění na svobodu nebo podá soudu návrh na vzetí do vazby a to do 48 hodin od doby omezení osobní svobody. Je-li rozhodnuto o vazbě, bude osoba dodána do výkonu vazby. Pátrání lze ukončit a odvolat ihned po omezení osobní svobody.

Podezřelá vypátraná osoba hledaná na základě souhlasu se zadržením se omezí na osobní svobodě, vyrozumí se státní zástupce, který příkaz vydal, provede se výslech k okolnostem zadržení a podezřelý se předá vyžadujícímu orgánu, který po provedení úkonů trestního řízení rozhodne o propuštění na svobodu nebo

65 KONRÁD, Zdeněk, Viktor PORADA, Jiří STRAUS a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika: kriminalistická taktika a metodika vyšetřování. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015. ISBN 978-80- 7380-547-0. s. 315 - 328

49 o podání návrhu na vzetí do vazby a to do 48 hodin od doby omezení osobní svobody. Je-li rozhodnuto o vazbě, bude osoba dodána do výkonu vazby. Pátrání lze ukončit a odvolat ihned po omezení osobní svobody. Vypátraný obviněný hledaný na základě příkazu k zatčení se omezí na osobní svobodě a ve lhůtě do 24 hodin se dodá soudu, který příkaz vydal. Soud ve lhůtě do 24 hodin od dodání zatčeného obviněného k soudu rozhodne o propuštění na svobodu nebo o vzetí do vazby. Je-li rozhodnuto o vazbě, bude osoba dodána do výkonu vazby. Pátrání lze ukončit a odvolat ihned po omezení osobní svobody. Vypátraná odsouzená osoba hledaná na základě příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody se omezí na osobní svobodě a dodá se do výkonu trestu odnětí svobody do věznice, která je uvedena v příkazu, není-li taková věznice v příkazu vyznačena, dodá se do nejbližší věznice. Pátrání lze ukončit a odvolat ihned po omezení osobní svobody. Je-li osobě odsouzené k výkonu trestu odnětí svobody předem známá skutečnost, že má nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody a neučiní-li tak, dopouští se přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 trestního řádu a před dodáním do výkonu trestu odnětí svobody jsou proti osobě zahájeny úkony trestního řízení. Se samotným odsouzeným nemohou být ve většině případů před dodáním do výkonu trestu odnětí svobody provedeny úkony trestního řízení z důvodu nutné obhajoby, kterou s ohledem na podmínku neprodleného dodání do výkonu trestu odnětí svobody není možné zajistit. Tedy následné vyšetřovací úkony jsou prováděny již ve věznici. Není-li trestní řízení vedeno PČR bude vedeno policejním orgánem Vězeňské služby ČR. Osoba vypátraná na základě mezinárodního podkladu, která má být předána do jiného státu se omezí na osobní svobodě dle platných ustanovení zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a vyrozumí se příslušné krajské státní zastupitelství, které vyrozumí příslušní krajský soud. Je-li osobou cizinec, která neovládá český jazyk nebo osoba, která uvedla, že ho neovládá, musí být zajištěn tlumočník do jazyka, který osoba omezená na osobní svobodě ovládá. Provede se výslech osoby za přítomnosti obhájce, kterého si osoba zvolila nebo který mu byl z důvodu nutné obhajoby ustanoven příslušným krajským soudem k okolnostem, pro které byl mezinárodní podklad vydán. Následně se osoba dle pokynů soudce předvede k soudci krajského soudu, který rozhodně o předběžné vydávací vazbě nebo neshledá důvody

50 předběžné vydávací vazby a osobu propustí na svobodu. Je-li rozhodnuto o vazbě, bude osoba dodána do výkonu vazby. Pátrání lze ukončit odvolat ihned po omezení osobní svobody. V případech vyžádání osoby z cizího státu se do celého procesu zapojí i Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

V případě vypátrání hledaného vězně dojde k omezení osobní svobody a následně je předán Vězeňské službě ČR. Trestní řízení ve věci přečinu maření úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 trestního zákoníku, kterého se vězeň svým útěkem dopustil je v plné míře oprávněn konat policejní orgán Vězeňské služby ČR. Pátrání lze ukončit a odvolat ihned po omezení osobní svobody.66

8.4 Vypátrání osoby na základě Evropského zatýkacího rozkazu

Dojde-li k vypátrání osoby, na kterou byl soudem vydán Evropský zatýkací rozkaz v některém státě Schengenského prostoru a rozhodne-li soud země, kde byla osoba vypátrání o vydání osoby do země, který vydala Evropský zatýkací rozkaz vstupuje do celého procesu předání osoby do vyžadujícího státu Interpol – Národní centrála SIRENE obou zúčastněných státu. Tyto policejní orgány následně na mezinárodní úrovni dohodnou podmínky a místo předání. Zpravidla dochází k vydání osoby do 7-10 dnů ode dne rozhodnutí o vydání osoby. Zde je nutné zvolit prostředek eskorty osoby do vyžadujícího státu. Ten se volí s ohledem na vzdálenost. Nejčastěji dochází k eskortám osobními automobily, neboť ve většině případu se jedná o vypátrání osoby v sousedním státě. V některých případech se eskorta realizuje leteckou cestou přes mezinárodní letiště. Eskortu osoby do vyžadující státu vždy provádí policejní orgán vydávajícího státu, které vydávanou osobu předají policejním orgánům vyžadujícího státu na předem smluveném místě. Tako místo bývá v blízkosti státní hranice ať už na straně vydávajícího, tak na straně vyžadujícího státu. V případech leteckých eskort je tako místo na mezinárodním letišti vyžadujícího či vydávajícího státu v závislosti na dohodě národních ústředen Interpolu o místě předání, tedy

66 KONRÁD, Zdeněk, Viktor PORADA, Jiří STRAUS a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika: kriminalistická taktika a metodika vyšetřování. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015. ISBN 978-80- 7380-547-0. s. 302 - 319

51 dochází-li k převzetí osoby na mezinárodním letišti vydávacího či vyžadujícího státu. Není pevně stanoveno, který národní policejní orgán provádí eskortu z vydávající země. Zpravidla však eskortu prování policejní orgán vydávající země. To platí i pro eskorty automobilem. Obdobný postup se aplikuje i v případě vydání osoby z cizího státu na základě žádosti ministerstva spravedlnosti o vydání osoby z cizího státu.

U osoby vydané na základě Evropského zatýkacího rozkazu je po vydání nutné respektovat zásadu speciality, kterou jsou státy aplikující Evropský zatýkací rozkaz na základě právního předpisu67 „Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy“68 vázané. Zásadou speciality se v obecné rovině rozumí stav, kdy vydaná osoba nemůže být ve vyžadujícím státě po době 40 - ti dnů trestně stíhaná pro jiný trestný čin, než pro který byla vydána. Zásadu speciality je možné v několika případech prolit a vést tak trestní stíhání ve lhůtě 40 - ti dní od vydání i pro jiné trestné činy. Trestní řízení a jeho dílčí úkony mohou být prováděny, není však možné zahájit trestní stíhání. Příkladem prolomení zásady speciality je stav, kdy se vydaná osoba dobrovolně této zásady vzdá.69

67 [online]. Copyright © Evropská unie, [cit. 10.12.2020]. Dostupné z: https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=32002F0584 68 [online]. Copyright © Evropská unie, [cit. 10.12.2020]. Dostupné z: https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=32002F0584 69 [online]. Copyright © Evropská unie, [cit. 10.12.2020]. Dostupné z: https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=32002F0584

52 9 Pátrání po osobách na území Karlovarského kraje

9.1 Charakteristika Karlovarského kraje

Karlovarský kraj je rozlohou druhým nejmenším krajem České republiky a počtem obyvatel nejmenším krajem České republiky. Rozloha kraje je 3 310 km2 a počet obyvatel činí 296 749 tis.70 Hranice Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje a hranice jednotlivých Územních odboru korespondují s hranicemi Karlovarského kraje a okresů Karlovy Vary, Sokolov a Cheb, tedy s hranicemi územně samosprávních celků. V tomto ohledu je možné v Karlovarském kraji nalézt zvláštnost – město Teplá spadá do soudního okresu Cheb, avšak místní příslušnost zde má Územní odbor police Karlovy Vary. V rámci Krajského ředitelství karlovarského kraje je zřízen Odbor obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, kde se problematikou pátrání zabývají celkem 2 policisté a jsou zde zřízeny celkem 3 podřízené Územní odbory policie ČR, kterými jsou: • Územní odbor PČR Karlovy Vary • Územní odbor PČR Sokolov • Územní odbor PČR Cheb

V čele Krajské ředitelství policie České republiky stojí ředitel. Jednotlivé Územní odbory řídí jejich ředitelé. Odbor obecné kriminality Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje a Oddělení obecné kriminality jednotlivých Územních odborů jsou přímo podřízeny náměstkovi ředitele Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje pro službu kriminální policie a vyšetřování a ředitelům jednotlivých územních odborů.

70 [online]. [cit. 09.03.2021]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-zakladni-charakteristika- okresy-tx5lhxtmuk

53 Místně příslušným krajským soudem a krajským státním zastupitelstvím pro Karlovarský kraj jsou Krajský soud v Plzni a Krajské státní zastupitelství v Plzni. V územním obvodu jednotlivých Územních odborů PČR, resp. okresů mají svá sídla Okresní soud v Chebu, Okresní soud v Sokolově a Okresní soud v Karlových Varech. V území Karlovarského kraje se nachází věznice Ostrov nad Ohří – Vykmanov, věznice Horní Slavkov a věznice Kynšperk nad Ohří a celkem 17 dětských domovů a 1 výchovný a diagnostický ústav. Do 31.12.2009 Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje neexistovalo. Tehdejší Okresní ředitelství Policie České republiky okresů Cheb, Sokolov a Karlovy Vary byla příslušná ke Krajské správě policie ČR Západočeského kraje v Plzni. Vznik samostatného Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje je datován ke dni 01.01.2010 a bylo zřízeno zákonem o policii České republiky a Nařízením Ministra vnitra č. 443/2008 Sb. V rámci Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje je mimo jiné zřízen Odbor obecné kriminality, kde se problematikou pátrání zabývají dva policisté, kteří v rámci svých pravomocí metodicky řídí a koordinují jednotlivá oddělení obecné kriminality Územních odborů. Na každém oddělení obecné kriminality jednotlivých územních odborů se pátráním zabývá několik policistů.

V období od 01.01.2009 do 31.12.2019 bylo územními odbory Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje vyhlášeno pátrání celkem v 6824 případech a z toho je již 6705 odvoláno z pátrání. Počet nevypátraných objektů činí pouze 1,74% z celkového počtu vyhlášených pátrání.

54

Počty vyhlášených pátrání v Krajském ředitelství PČR Karlovy Vary v období 1.1.2009 - 31.12.2019

podnět vyhlášeno již odvoláno aktivní

Pohřešování 1728 1721 7

Pátrání po pobytu 1377 1347 30

Příkaz k zadržení 20 19 1

Souhlas se zadržením 897 864 33

Příkaz k zatčení 1878 1859 19

VTOS 897 873 24

Útěk vězně 4 4 0

Mrtvola/Kosterní nález 23 18 5

Celkem 6824 6705 119

Zdroj: Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

Do uvedených statistik nejsou započteny objekty pátrání, u kterých došlo k vypátrání před vložením záznamu do IS PATROS.71

9.2 Spolupráce s dalšími subjekty pátrání v Karlovarském kraji

Policie České republiky spolupracuje při plnění svých úkolů na úseku pátrání po osobách s velkou řadou subjektů. Při pátrání po hledaných osobách je tato

71 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

55 spolupráci spíše na administrativní úrovni. Policie dle zákonných ustanovení vyžaduje informace od dalších subjektů. Těmito subjekty jsou všechny organizace, které mohou mít informace, které by mohly přispět k vypátrání osoby hledané. Jsou jimi úřady státní správy např. Úřad práce, správa sociálního zabezpečení, městské úřady, zdravotní pojišťovny a další. Od těchto jsou vyžadovány informace charakteru informativního, tedy jsou těmto organizacím známé nějaké informace o současném pobytu hledané osoby např. zda-li není hledaná osoba vedena v registru uchazečů o zaměstnání nebo jsou-li známé informace o pracovní neschopnosti hledané osoby a s tím související místo pobytu.

Velmi specifická spolupráce probíhá se zdravotnickými zařízeními a praktickými lékaři. Nejde zde o prolomení lékařského tajemství nýbrž o poskytnutí informací např. o plánované lékařské prohlídce či předchozích návštěvách u lékaře. Tato spolupráce nemá plnou oporu v zákoně a lékaři tak s policií spolupracují spíše na úrovni dobrovolnosti. Takto získané informace častou vedou k přímému vypátrání osoby, např. poskytne-li lékař informaci o plánované návštěvě hledané osoby v konkrétní den a čas, přijme policie taková opatření, aby po plánované návštěvě lékaře došlo k vypátrání osoby po ochodu od tohoto lékaře. Tato spolupráce má však své limity. Je vždy nutné vyhodnotil důvod návštěvy lékaře, tedy znát alespoň rámcově diagnózu hledané osoby. V případech, kdy je na hledanou osobu např. vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody z důvodu nevykonání trestu obecně prospěšných prací, který byl povodně soudem uložen a jsou-li ze spolupráce s lékařem zjištěny informace, že trest obecně prospěšných prací nemohla hledaná osoba vykonat ze zdravotních důvodů, je na místě o těchto skutečnostech informovat soud, který vydal příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. Hledaná osoba tak měl opodstatněný důvod nevykonání obecně prospěšných prací a soud může v takovém případě odložit nástup výkonu trestu do doby zotavení hledané osoby. To sebou však nese i spolupráci hledané osoby, které se ne vždy dostává.

Velmi důležitá je spolupráce s Vězeňskou službou České republiky. Při pátrání po hledaných, ale i pohřešovaných osobách je nezbytně nutné disponovat informací zda-li se hledaná či pohřešovaná osoba v současné době nenachází ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby. Často je zjišťováno, že tomu tak je a celé pátrání

56 se po obdržení takoví informace ukončuje. Z informací poskytnutých vězeňskou službu je často zjištěno i místo možného pobytu osoby, např. pokud hledaná osoba při výstupu z trestu odnětí svobody či vazby uvede místo pobytu po propuštění z věznice.

Hojně využívaná je spolupráce s některými neziskovými organizacemi, které se zabývají pomocí osobám bez domova či osobám závislým na alkoholu či omamných a psychotropních látkách. V Karlovarské kraji působí společnost Kotec o. p. s., která osobám, které právě svou závislostí spadli na pomyslné dno společnosti. Další spolupráce probíhá s nejrůznějšími charitativními společnosti či noclehárnami.

Při pátrání po pohřešovaných osobách policie české republiky spolupracuje se širokou veřejností prostřednictví sdělovacích prostředků, např. pátrá-li se po pohřešovaném dítěti s příznakem dítě v ohrožení (kapitola 1.4) je spolupráce s medii dokonce zcela nezbytná a spouští se zde národní koordinační mechanismu pro pátrání po dítěti v ohrožení,72 kterým do pátrání vstupuje tiskové oddělení policie a několik předem nasmlouvaných médií. Prostřednictví médií je o pohřešování dítěte v ohrožení informována široká veřejnost, která může svými poznatky přispět k vypátrání, např. poskytnutím informace o posledním místě pohybu takového objektu pátrání, např. lesní prostor.

Policie při pátrání po pohřešovaných osobách, u kterých je zjištěn poslední pohyb právě např. v lesích významně spolupracuje s hlavními složkami Integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor a Zdravotnická záchranná služba a to především při provádění pátracích akcí (kapitola 3.2.3). Spolupráce při pátracích akcích probíhá i s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému, s Báňskou záchrannou službou, sbory dobrovolných hasičů, rybářskou stráží, mysliveckou stáži atd. Nedílnou součástí pátracích akcí bývá i spolupráce s dobrovolníky z řad veřejnosti.

Při pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách je častá spolupráce i s okolními státy. V oblasti Karlovarského kraje se nejčastěji jedná o Spolkovou republiku

72 [online]. [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/narodni-koordinacni- mechanismus-patrani-po-pohresovanych-detech.aspx

57 Německo, kde se mohou hledané osoby ukrývat, nebo být vězněné. S ohledem na geografické položení Karlovarského kraje, dochází k situacím, kdy pátrání souběžně probíhá v blízkosti a podél stání hranice na území ČR a Spolkové republiky Německo.

S ohledem na skutečnost, že každý případ pátrání po hledané či pohřešované osobě je svými rysy jinak charakteristický, není možné sestavil úplný výčet všech subjektů, se kterými policie spolupracuje.73

Dalším důležitým subjektem spolupráce při pátrání po osobách je Probační a mediační služba České republiky. Spolupráce Policie České republiky a Probační a mediační služby je nedílnou součástí pátrání po osobách a rovněž prevencí před recidivou. V České republice je probace a mediace, v rámci trestního práva, upravena zákonem č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, který je pro práci této služby stěžejní. Její činnost se řídí řadou dalším právních norem. Mezi nejdůležitější zcela jistě patří Trestní řád, Trestní zákoník a pokud se probace a mediace týká mládeže, nesmíme opomenout ani zákon č. 218/2003 o soudnictvích ve věcech mládeže, se kterým je velmi úzce spjato několik dalších právních norem. Policie s probační a Mediační službou spolupracuje při pátrání po osobách a činností na úseku trestné činnosti páchané mladistvými pachateli či nahrazení výkonu vazby dohledem probačního úředníka. V rámci soudního okresu Cheb došlo ke zřízení pracovního týmu „Eger“, do kterého byla zapojeno krom Probační a mediační služby Okresní státní zastupitelství, Policie ČR, Orgán sociálně právní ochrany dětí při Městském úřadu v Chebu, Pedagogicko psychologická poradna Cheb a vybrané organizace zabývají se problémovou mládeží. Tento projekt proběhl za aktivní podpory Úřadu vlády ČR a Odboru Bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR. Smyslem této pracovní skupiny byla práce s mladistvými pachateli a oběťmi mravnostních, násilných trestných činů, trestných činů proti lidské důstojnosti a lidské svobodě. V této době se začal prohlubovat problém prostituce mladistvých dívek a obchodování s těmito dívkami. Pracovní skupině se společnými silami podařilo alespoň částečně tento fenomén potlačit díky vstřícnému osobnímu přístupu členů

73 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

58 týmu a jejich kognitivním schopnostem. Sociální skupina, ze kterého drtivá většina mladistvých obětí nucené prostituce vzešla, nebyla a dodnes není schopna s ohledem na mentální, rozumovou a finanční úroveň rozpoznat hranice „normality“.74 Smyslem trestního práva v ČR je chránit zájmy občanů tedy, celé společnosti, proto vzájemná rozvíjející se spolupráce PČR a Probační a mediační služby, ať už se jedná o práci s dospělými či mladistvými pachateli trestných činů tak s oběťmi jednání těchto pachatelů, je z dlouhodobého hlediska celospolečensky prospěšná. Spolupráce probíhá i na základě tzv. součinnostních dohod, např. dohodou, která upravuje činnost policie v případech nahrazení vazby dohledem probačního úředníka. V praxi dohoda spočívá v informování místně příslušného útvaru Policie ČR ze strany Probační a mediační služby o nahrazení vazby dohledem probačního úředníka a následnou součinností Policie ČR spočívající ve vyrozumění Probační a mediační služby o případném protiprávním jednání dotčeného pachatele či poskytnutí jiných podstatných informací, které by mohly mít vliv na tento alternativní způsob omezení občanských svobod. Obdobným způsoben je řešen například alternativní trest domácího vězení. Lze tedy říci, že aktivní spolupráce s Probační a mediační službou má za následek snížení počtu objektů pátrání a předcházení recidivě.75

74 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. 75 [online]. [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-domaciho-vezeni/

[online]. [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/scripts/aktuality_detail.php?IDA=1161

[online]. [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/mladistvi-a-deti/

[online]. [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/docDetail.aspx?docid=21887781&doctype=ART&

59 9.3 Územní odbor Karlovy Vary

Územní odbor Karlovy vary je svou rozlohou 1 511 km2 a počtem obyvatel 115 785 tis.76 zřízeným v rámci Krajského ředitelství PČR Karlovarského kraje největším územním odborem. V rámci Územního odboru Karlovy Vary je zřízeno oddělení obecné kriminality, kde se problematikou pátrání zabývají 3 policisté, kteří v rámci své působnosti vykonávají administrativní a výkonné pátrání a metodicky řídí a koordinují činnost jednotlivých základních organizačních článků na úseku pátrání po osobách. Těmito organizačními články jsou: • Obvodní oddělení policie ČR Karlovy Vary – město • Obvodní oddělení policie ČR Karlovy Vary – Rybáře • Obvodní oddělení policie ČR Ostrov nad Ohří • Obvodní oddělení policie ČR Jáchymov • Obvodní oddělení policie ČR Nejdek • Obvodní oddělení policie ČR Toužim • Obvodní oddělení policie ČR Pernink • Obvodní oddělení policie ČR Bochov • Obvodní oddělení policie ČR Žlutice • Obvodní oddělení policie ČR Teplá • Obvodní oddělení policie ČR Nová Role • Obvodní oddělení policie ČR Bečov nad Teplou • Dopravní inspektorát ÚO Karlovy Vary

V období od 01.01.2009 do 31.12.2019 bylo Územním odborem Karlovy Vary vyhlášeno pátrání celkem v 2519 případech a z toho je již 2489 odvoláno z pátrání. Počet nevypátraných objektů činí pouze 1,19% z celkového počtu vyhlášených pátrání.

76 [online]. [cit. 09.03.2021]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-zakladni-charakteristika- okresy-tx5lhxtmuk

60 Počty vyhlášených pátrání Územním odborem PČR Karlovy Vary v období 1.1.2009 - 31.12.2019

podnět vyhlášeno již odvoláno aktivní

Pohřešování 1151 1147 4

Pátrání po pobytu 292 289 3

Příkaz k zadržení 2 2 0

Souhlas se zadržením 326 326 0

Příkaz k zatčení 444 436 8

VTOS 290 278 12

Útěk vězně 1 1 0

Mrtvola/Kosterní nález 13 10 3

Celkem 2519 2489 30

Zdroj: Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

Velký počet případů pohřešovaných osob v Územním odboru Karlovy Vary je dán skutečností, že se v území územního odboru nachází 10 dětských domovů a 1 diagnostický a výchovný ústav, jejichž svěřenci se často stávají objekty pátrání a jsou započteny do statistik pohřešovaných osob.77

77 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

61 9.4 Územní odbor Sokolov

Je nejmenším územním odborem zřízeným v rámci Krajského ředitelství PČR Karlovarského kraje. Rozloha činí 754 km2 a počet obyvatel činí 89 837 tis.78 V rámci Územního odboru Sokolov je zřízeno Oddělení obecné kriminality, kde se problematikou pátrání zabývají 2 policisté, kteří v rámci své působnosti vykonávají administrativní a výkonné pátrání a metodicky řídí a koordinují činnost jednotlivých základních organizačních článků na úseku pátrání po osobách. Těmito organizačními články jsou: • Obvodní oddělení policie ČR Sokolov – město • Obvodní oddělení policie ČR Sokolov – venkov • Obvodní oddělení policie ČR Chodov • Obvodní oddělení policie ČR Kraslice • Obvodní oddělení policie ČR Habartov • Obvodní oddělení policie ČR Horní Slavkov • Obvodní oddělení policie ČR Kynšperk nad Ohří • Obvodní oddělení policie ČR Loket nad Ohří • Obvodní oddělení policie ČR Rotava • Dopravní inspektorát ÚO Sokolov

V období od 01.01.2009 do 31.12.2019 bylo Územním odborem Sokolov vyhlášeno pátrání celkem v 2039 případech a z toho je již 1 996 odvoláno z pátrání. Počet nevypátraných objektů činí 2.11 % z celkového počtu vyhlášených pátrání.79

78 [online]. [cit. 09.03.2021]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-zakladni-charakteristika- okresy-tx5lhxtmuk 79 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

62 Počty vyhlášených pátrání Územním odborem PČR Sokolov v období 1.1.2009 - 31.12.2019

podnět vyhlášeno již odvoláno aktivní

Pohřešování 250 248 2

Pátrání po pobytu 428 413 15

Příkaz k zadržení 11 10 1

Souhlas se zadržením 345 332 13

Příkaz k zatčení 787 780 7

VTOS 210 206 4

Útěk vězně 2 2 0

Mrtvola/Kosterní nález 6 5 1

Celkem 2039 1996 43

Zdroj: Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

9.5 Územní odbor Cheb

Územní odbor PČR Cheb je územní rozlohou 1 046 km2 a počtem obyvatel 91 837 tis.80 druhým největším územním odborem Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje a zároveň i nejzápadněji položeným územním odborem PČR. V rámci Územního odboru PČR Cheb je zřízeno oddělení obecné kriminality, kde se problematikou pátrání zabývají 3 policisté, kteří v rámci své působnosti vykonávají administrativní a výkonné pátrání a metodicky řídí a koordinují činnost jednotlivých základních organizačních článků na úseku pátrání po osobách. Těmito organizačními články jsou:

80 [online]. [cit. 09.0.2021]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-zakladni-charakteristika- okresy-tx5lhxtmuk

63 • Obvodní oddělení policie ČR Aš • Obvodní oddělení policie ČR Františkovy Lázně • Obvodní oddělení policie ČR Plesná • Obvodní oddělení policie ČR Cheb – město • Obvodní oddělení policie ČR Cheb – venkov • Obvodní oddělení policie ČR Mariánské Lázně • Policejní stanice Lázně Kynžvart • Dopravní inspektorát ÚO Cheb

Obvodní oddělení PČR Cheb – město je v současné době počtem policistů největším oddělením v ČR. V období od 01.01.2009 do 31.12.2019 bylo Územním odborem Cheb vyhlášeno pátrání celkem v 2 266 případech a z toho je již 2220 odvoláno z pátrání. Počet nevypátraných objektů činí 2.03 % z celkového počtu vyhlášených pátrání.81

81 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

64 Počty vyhlášených pátrání Územním odborem PČR Cheb v období 1.1.2009 - 31.12.2019

podnět vyhlášeno již odvoláno aktivní

Pohřešování 327 326 1

Pátrání po pobytu 657 645 12

Příkaz k zadržení 7 7 0

Souhlas se zadržením 226 206 20

Příkaz k zatčení 647 643 4

VTOS 397 389 8

Útěk vězně 1 1 0

Mrtvola/Kosterní nález 4 3 1

Celkem 2266 2220 46

Zdroj: Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

9.6 Činitele ovlivňující počty objektů pátrání

Geografické položení: okres Cheb je díky své poloze tranzitním okresem přímo sousedícím se Spolkovou republikou Německo. Je zde velká migrace občanů Spolkové republiky Německo (Bavorsko, Sasko) za nákupy turistikou apod., kteří se velmi často stávají obětmi násilných, majetkových a mravnostních trestných činů nebo se sami takových činů dopouštějí.

Demografické složení obyvatelstva: v okresu Cheb je velká řada vyloučených lokalit a objektů, jejichž občany jsou příslušníci romského etnika, kteří si prostředky k obživě opatřují kriminální činností. Ve většině případů jde o majetkové, násilné a mravností trestné činy páchané na turistech i občanech žijících v okrese Cheb. Dalším významným etnikem jsou občané Vietnamské socialistické republiky, kteří si svou

65 obživu zajišťují nejen stánkovým a obdobným prodejem často padělaného zboží, ale také drogovou trestnou činností.

Politicko-hospodářský: v okresu Cheb se nachází několik průmyslových zón, zařízení loterijních a hazardních her, rekreačních a sportovních zařízení a velká řada lázeňských zařízení ve Františkových Lázních, Lázních Kynžvart a Mariánských Lázních, jejichž návštěvníci se také často stávají objekty nebo subjekty trestné činnosti. S ohledem na současné pandemické opatření v souvislosti s onemocnění Covid 19 nemá tento činitel plnou vypovídající hodnotu.

Ekonomicko-hospodářský: okres Cheb patří v ČR mezi okresy s nejnižší mírou nezaměstnanosti, ale také mezi okresy s nejnižší průměrnou mzdou. Právě výše mezd a s tím spojené sociální problémy vychýlí chování řady občanů, kteří by se za jiných okolností trestné činnosti vůbec nedopustili.

Územní odbor Cheb protíná dálnice D6, která je tranzitní komunikací k hraničním přechodům se Spolkovou republikou Německo. Hraniční přechody Svatý kříž, Pomezí, Vojtanov a Aš jsou hojně využívání kamionovou dopravou. Zde se opět zvyšuje riziko páchání trestné činnosti (krádež pohonných hmot z nákladních vozidel, krádeže nákladu atd.) a následné pátrání po pachatelích této trestné činnosti.82

9.7 Pátrání po pohřešovaných osobách v ÚO Cheb

Pátrání po pohřešovaných osobách je zpravidla zahájeno a vyhlášeno oddělením obecné kriminality. V některých případech dochází k vyhlášení pátrání Integrovaným operačním střediskem policie České republiky. Jedná se případy, které nesnesou odkladu a policisté zařazena na problematice pátrání nejsou ihned k dosažení.

Základní organizační články – OOP ČR Územního odboru Cheb zcela běžně přijímají oznámení o pohřešování osob. K těmto musí být vždy přistupováno velmi odpovědně a okamžitě nebo ihned jakmile to okolnosti dovolí vyrozumět o příjmu oznámení

82 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

66 o pohřešování své nadřízené pracovníky a policisty zařazené na problematice pátrání oddělení obecné kriminality, popř. Integrované operační středisko. Aby bylo dosaženo vysoké kvality příjmu oznámení a prvotních operativně pátracích úkonů je nutné oznamovatele velmi podrobně k pohřešované osobě vyslechnout. S tím se bohužel při příjmu oznámení velmi často nesetkáme. Zpravidla dochází k situaci, kdy oznamovatel není vyslechnut k zásadním věcem, jako je např. zdravotní stav, léky, závislosti, oblečení, stykové osoby, zaměstnání, finanční situace, spory apod. Často je opomíjena otázka, zda má pohřešovaná osoba u sebe mobilní telefon, který může zásadním způsobem přispět k rychlé lokalizaci a vypátrání pohřešované osoby. Často takový oznamovatel odchází z obvodního oddělení až frustrován neprofesionalitou policisty, který od něj oznámení přijal. Nelze však říci, že všichni policisté přijímající oznámení o pohřešování a policisté provádějí prvotní pátrací opatření, svou práci vykonávají pod mezí minimálních standardů, naopak, ti kteří tato oznámení berou skutečně vážně, odvedou svou práci na vysoké úrovni i bez ohledu na své zkušenosti a délku praxe. Policistů, kteří k případům pohřešování přistupují s určitou mírou despektu a bez ohledu na své zákonné povinnosti nebo jen bez ohledu na práva chráněná Listinou základní práv a svobod je stálo mnoho, což se odráží negativně jak v procesu pátrání, tak v očích veřejnosti. Prvotní pátrací opatření provádějí policisté základních organizačních článků ve spolupráci s policisty oddělení obecné kriminality. Po převzetí oznámení o pohřešování osoby Oddělením obecné kriminality již dochází k analýze konkrétního případu a sestavování pátracích verzí na jejich základě je dále rozhodnuto o vhodném postupu dalšího pátrání např. pátrací akce, sledování provozních a lokalizačních údajů, osobní pátrání, spolupráce s dalšími policejními útvary včetně toho, který oznámení přijal nebo civilními organizacemi, přeshraniční spolupráce apod.

Příklad závažného pohřešování:

Obvodní oddělení policie přijalo oznámení o pohřešování tehdy 19-leté dívky, která měla dne odejít z domu koupit cigarety a již se nevrátila. Oznámení učinil její přítel, se kterým více než 6 měsíců sdílela společnou domácnost a který do oznámení mimo jiné uvedl, že svou přítelkyni již osobně hledal a o jejím zmizení vyrozuměl i rodiče své

67 přítelkyně. K pohřešované dívce bylo zjištěno, že se jedná o narkomanku a prostitutku a obvodní oddělení policie tak k pátrání zaujalo negativní postoj a jedinými pátracími úkony, který provedli, bylo šetření na místech, kde se provozuje prostituce. Žádné další úkony ani hlásná služba provedeny nebyly a policisté oddělení obecné kriminality o oznámení o pohřešování dozvěděli až po osmi dnech. Po prostudování oznámení byl proveden doplňující výslech oznamovatele, rodičů a dalších sourozenců pohřešované. Z výslechu oznamovatele vyplynulo, že pohřešovaná z domova odešla cestou, která je monitorována městským kamerovým systémem. Z výslechu rodinných příslušníku vyšlo najevo, že pohřešovanou již delší dobu jako klient navštěvoval občan Spolkové republiky, který užíval stříbrné vozidlo a pohřešovaná měla k tomuto muži nastoupit do vozidla v místě, které je monitorováno městskou kamerou. Městská kamera se vytěžit nepodařila, neboť mezi dnem, kdy byla naposledy viděna a dnem, kdy vyšla najevo uvedená informace, uplynulo již více než 8 dní a záznam kamery již nebyl dostupný (typický příklad zanedbání prvotních pátracích opatření ze strany obvodního oddělení policie). Další pátrání dále směřovalo do Spolkové republiky Německo, kde se podařilo muže se stříbrným vozidlem ustanovit. Ten však zcela spolehlivě doložil, že v době zmizení pohřešované dívky v ČR být nemohl a to ani několik dní před a po jejím zmizení. Souběžně s občanem Spolkové republiky Německo byl v souvislosti se zmizením pohřešované prověřován i její přítel, ke kterému bylo zjištěno, že je jeden z obviněných v případu nelegálního obchodu se zbraněmi, ve kterém pohřešovaná figurovala jako svědek. Prověřením celé věci vyšlo najevo, že pohřešovaná svědčila ve prospěch svého přítele - oznamovatele a nepodařila se prokázat žádná souvislost jejího zmizení s tímto případem. Další pátraní směrovalo k bývalému příteli pohřešované, kterého i přesto, že již žila s jiným mužem, stále navštěvovala a společně mj. užívali návykové látky. K této osobě pak vypověděl ve věznici Ostrov nad Ohří jeho kamarád (rovněž narkoman), že se mu při jedné návštěvě kamarád nepřímo svěřil, že pohřešovanou strašně zbil (od okamžiku oznámení o pohřešování uplynulo již 15 měsíců). V této souvislosti vyšla pátráním najevo informace, že ze zahrady domu, kde v té době bydlel bývalý přítel pohřešované, v letních měsících vycházel zápach hnijícího masa. Na základě těchto informací došlo

68 na uvedené zahradě k pátracímu opatření za použití speciálního georadarového zařízení soukromé podnikající osoby (umožňuje průzkum pod zemským povrchem, betonovými deskami apod. do hloubky cca 3 metry, zjistí změny ve sktruktuře zeminy a zachytí tvar předmětů uložených v zemi) a služebního psa – specialisty na vyhledávání mrtvol. Pátrání na této zahradě ani další úkony provedené s bývalým přítelem pohřešované nepřinesly žádné nové skutečnosti. Do současné doby je pátrání po tehdy 19-ti leté dívce stále aktivní a jsou prověřovány různé poznatky občanů reagujících na opakované zveřejňování pátrání na sociální síti facebook ze strany rodiny a ve sdělovacích prostředcích ze strany policie České republiky. Na většině provedených úkonů a opatření se podíleli policisté Odboru kriminální policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje zařazení na problematice násilné trestné činnosti.83

V textu je zmíněno speciální georadarové zařízení. Za pomoci tohoto zařízení se v okresu Cheb podařilo nalézt, několik dnů před uplynutím lhůty 20 let pro ukončení pátrání, tělo pohřešovaného muže pohřešované. Tělo se nacházelo v betonové základní desce rodinného domu, který byl stavěn právě, ve kterém došlo k oznámení o pohřešování a pitvou bylo prokázáno, že se pohřešovaný stal obětí trestného činu vraždy, jejíž spolupachatel byl následně i obviněn. K odsouzení již z důvodu sebevraždy nikdy nedošlo. (druhý spolupachatel byl již po smrti).84

9.8 Pátrání po hledaných osobách v ÚO Cheb

Pátrání po hledaných osobách je zpravidla zahájeno a vyhlášeno oddělením obecné kriminality. V některých případech dochází k vyhlášení pátrání Integrovaným operačním střediskem policie České republiky. Jedná se případy, které nesnesou odkladu a policisté zařazena na problematice pátrání nejsou ihned k dosažení. V některých případech pro vypátrání hledané osoby zcela postačuje osobní pátrání.

83 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. 84 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

69 V řadě případů je vyžadována spolupráce od dalších policejních útvarů, úřadů a dalších organizací. Ve většině případů provádí jak administrativní tak výkonné pátrání oddělení obecné kriminality v součinnosti s obvodními odděleními, které často provádí zatčení, zadržení, předvedení či dodání do výkonu trestu odnětí svobody. Při pátrání jsou využívány standartní postupy a prostředky, které jsou blíže popsání v několika předchozích kapitolách. Oddělení obecné kriminality se v dnešní době hojně zaměřuje na nadnárodní pátrací podněty, kterým je převážně evropský zatýkací rozkaz.

Příklady realizace evropského zatýkacího rozkazu:

Věcně příslušný soud vydal na základě informací, získaných cestou Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci, o pobytu hledané osoby ve Spolkové republice Německo, evropský zatýkací rozkaz na odsouzeného pro přečin zanedbání povinné výživy. Odsouzený se dlouhodobě vyhýbal v ČR nástupu výkonu trestu v délce 8 měsíců. Vydaný evropský zatýkací rozkaz byl soudem zaslán Interpolu, který provedl příslušný záznam dle § 37 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních v Schengenském informačním systému (SIS II). Na základě těchto podkladů došlo k zadržení hledaného v Spolkové republice Německo dne 03.11.20xx. Příslušní soud Spolkové země Sasko rozhodl o vzetí do předběžné (vydávací) vazby a dne 20.11.20xx rozhodl o vydání zadrženého do ČR, které bylo ve spolupráci s policejními orgány SRN a ČR stanoveno na den 27.11.20xx v 10:00 hodin na předávacím místě v Ústeckém kraji. V uvedenou dobu došlo k předání osoby Cizinecké policii Ústeckého kraje a následně v 11:50 hodin k dodání této osoby do výkonu trestu. Paradoxem tohoto vydávacího řízení je situace, kdy soudce, který vydal evropský zatýkací rozkaz rozhodl dne 20.11.20xx usnesením o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody, neboť zadržený dne 17.11.20xx uhradil dluh na výživném. Toto usnesení bylo policii k využití a distribuci doručeno po nabití právní moci dne 27.11.20xx ve 13:43 hodin, tedy již po dodání osoby do výkonu trestu. Nebylo tedy možné zajistit propuštění

70 z předběžné (vydávací) vazby, kterou zadržený vykonával v Spolkové republice Německo.85

Věcně příslušní soud Slovenské republiky vydal na osobu, která byla v Slovenské republice odsouzena pro opakující se majetkové delikty evropský zatýkací rozkaz, neboť vyčerpal všechna dostupná opatření k dodání osoby do výkonu trestu a byly dostupné informace o pobytu odsouzeném v ČR. Cestou Interpolu Bratislava byl proveden příslušný záznam v Schengenském informačním systému a evropský zatýkací rozkaz zaslán do ČR. K zadržení osoby došlo v ČR 12.08.20xx. Věcně a místně příslušné Krajské státní zastupitelství zahájilo předběžné řízení a zadržený byl dne 13.08.20xx postaven před věcně a místně příslušný Krajský soud, jehož soudce rozhodl a vzetí zadrženého do předběžné (vydávací) vazby, neboť v tomto případě byla splněny podmínky pro vydání (odsuzující rozsudek, oboustranná trestnost) a nebyly dány žádné podmínky pro nevydání. Ve věci došlo velmi rychle k rozhodnutí o vydání osoby do Slovenské republiky, neboť v tomto případě nepovažovat soudce ani státní zástupce za nutné dožadovat slovenskou stranu o další doplňující informace, neboť veškero potřební informaci byly uvedeny v jednotném formuláři evropského zatýkacího rozkazu. Rozhodnutí o vydání do Slovenské republiky padlo dne 21.08.20xx a k vydání osoby z ČR do Slovenské republiky došlo dne 28.08.20xx. Rozhodnutí o vydání osoby do Slovenské republiky soud zaslal Interpolu Praha, který toto rozhodnutí obratem zaslal Interpolu Bratislava a ve vzájemné spolupráci těchto policejních složek došlo dohodnutí způsobu předání. K předání došlo na předávacím místě v Jihomoravském kraji.86

Věcně příslušný soud ve Spolkové republice Německo vydal na osobu podezřelou z krádeže evropský zatýkací rozkaz, který byl následně cestou Interpolu Spolkové

85 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. 86 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

71 republiky Německo a ČR doručen místně příslušnému útvaru policie s žádostí o realizaci evropského zatýkacího rozkazu, neboť bylo známo konkrétní místo pobytu osoby v ČR. Ve formuláři evropského zatýkacího rozkazu byl podrobně popsán skutek, který byl osobě ve Spolkové zemi Bavorsko kladen za vinu. Z tohoto popisu jednoznačně plynulo, že policejní a justiční orgány sice osobu podezírají, ale nedisponují žádným důkazem a důvodem vydání evropského zatýkacího rozkazu. Byla potřeba osobu v vyslechnout a konfrontovat se svědkem. Osoba byla místně příslušným útvarem policie zadržena a následně postavena před místně a věcně příslušný Krajský soud, který po prostudování evropského zatýkacího rozkazu a výpovědi zadržené osoby, že v době skutku byla v nemocnici se synem rozhodl, že osoba nebude vzata do předběžné (vydávací) vazby a soud bude německou protistranou dožadovat o doplnění informací a prověřovat tvrzení o hospitalizaci. Soud ČR ještě před doručením doplňujících informací rozhodl, že vyžádaná osoba nebude vydána, neboť obhájce prokázal, že v době, kdy mělo ve Spolkové republice Německo dojít k předmětné krádeži, ve Spolkové republice Německo být osoba nemohla, neboť v této době byla hospitalizována se svým nezletilým synem na onkologickém oddělení fakultní nemocnice.87

87 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

72 10 Faktory ovlivňující počet objektů, stav a úroveň pátrání v Karlovarském kraji

Faktory ovlivňující stav a úroveň pátrání:

• početní stav policistů vykonávajících výkonné a administrativní pátrání, • administrativní zátěž spojená s řádnou dokumentací, která je úzce spojená s nedostatkem policistů, • osobní a místní znalost objektů pátrání žijících v územním obvodu policejního útvaru, • osobní přístup policistů vykonávajících pátrání, • charakter objektů pátrání, • ochota společnosti spolupracovat při pátrání, • technické prostředky využívané při pátrání, • recidiva objektů pátrání.88

Hodnotíme-li faktory ovlivňující stav pátrání je nutné přihlédnou i k obecným a specifickým zásadám pátrání.

Obecné zásady:

• dodržení zákonných postupů pátrání • nutnost vést pátrání cílevědomě, ostražitě a nepřehlédnout důležité indicie • dodržení etických pravidel.89

Specifické zásady:

• nutnost zhodnotit realizovatelnost pátrání • spolupracovat s dalšími subjekty pátrání • pátrání řídit centrálně, rychle a operativně

88 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. s. 233 - 251 89 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. s. 239

73 • využít hromadné sdělovací prostředky a širokou veřejnost90 (u dítěte v ohrožení je to nezbytné).

Karlovarský kraj je díky své poloze tranzitním krajem přímo sousedícím se SRN. Je zde velká migrace občanů SRN za nákupy, turistikou (i tzv. sexuální turistikou) apod., kteří se velmi často stávají obětmi násilných, majetkových a mravnostních trestných činů nebo se sami takových činů dopouštějí. V Karlovarském kraji je velká řada vyloučených lokalit a objektů, jejichž občany jsou příslušníci romského etnika, kteří si prostředky k obživě opatřují kriminální činností. Ve většině případů jde o majetkové, násilné a mravností trestné činy páchané na turistech i občanech žijících v kraji. Dalším významným etnikem jsou občané VSR, kteří si svou obživu zajišťují nejen stánkovým a obdobným prodejem často padělaného zboží, ale také drogovou trestnou činností. Procentuální zastoupení romského etnika v Karlovarském kraji se vysoké. Tito občané jsou velmi často vzdělaní pouze základním způsobem, což se odráží na jejich společenském chování. Dlouhodobým problémem je nedostatek vysokých škol. Mladí lidé tak kvůli studiu kraj opouští a často se již trvale nevracejí. Karlovarská kraj protíná dálnice D6, která je tranzitní komunikací k hraničním přechodům se Spolkovou republikou Německo. Hraniční přechody Svatý kříž, Pomezí, Vojtanov a Aš jsou hojně využívání kamionovou dopravou. Zde se opět zvyšuje riziko páchání trestné činnosti (krádež pohonných hmot z nákladních vozidel, krádeže nákladu atd.) a následné pátrání po pachatelích této trestné činnosti. Dalším fenoménem Karlovarského kraje jsou lázeňská města, kam se do lázni přijíždějí léčit lidé z mnoha zemí světa. Pacienti lázeňských zařízení jsou snadnými obětmi trestných činů. Sami se trestné činnosti dopouštějí zcela výjimečně.91

V současné době je nutné zmínit (ke dni 15.03.2021), že celková úroveň a stav pátrání a počty objektů jsou zcela jistě ovlivněny současnou pandemickou situací ve světě. Pandemická opatření v souvislosti s onemocnění Covid 19 v České republice, kterým

90 STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. s. 239 91 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

74 je například zákaz nočního vycházení v době od 21:00 hodin do 04:59 hodin a jejich kontrola ze strany Policie ČR jistě snížila počet trestných činů páchaných v této noční době. To se samo o sobě musí nutně projet i na počtu objektů pátrání.

75 11 Vybrané trestné činy páchané na pohřešovaných, pohřešovanými a hledanými osobami v Karlovarském kraji

11.1 Trestné činy, pro které jsou v Karlovarském kraji osoby hledány

Ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví z nedbalosti, loupež, vydírání, porušování domovní svobody, znásilnění, zanedbání povinné výživy, podání alkoholu dítěti, krádež, zpronevěra, podvody, kuplířství, zatajení věci, poškození cizí věci, obecné ohrožení, obecné ohrožení z nedbalosti, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, křivé obvinění, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, výtržnictví a opilství.92

11.2 Trestné činy, kterých se v Karlovarské kraji dopouštějí již hledané osoby

Z provedeného šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání vyplynulo, že se jedná o trestné činy totožné s trestnými činy, kterých se tyto osoby dopustí ještě dříve, než-li se stanou hledanými, tedy tyto osoby se již v době, kdy jsou hledané často dopouští recidivy.

92 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

76 11.3 Trestné činy, kterých se v Karlovarském kraji dopouští pohřešované osoby

Typickým příkladem trestného činu spáchaného mladistvým uprchlým svěřencem, který má soudem nařízenu ochrannou výchovu nebo ochranné léčení je trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, kterého se dopustí tím, že uteče z ochranné výchovy nebo ochranného léčení, které mu bylo soudem uloženo. 93

Pohřešované mladistvé osoby, které uprchly z nejrůznějších důvodu z rodiny (např. neshody s rodiči, prospěchové problémy atd.) bývají z velké části ze sociálně a morálně slabších rodin. Tyto osoby se v době svého pohřešování z důvodu zajištění prostředků obživy dopouštějí nejrůznějších krádeží a prostituce spojené s majetkovou a násilnou trestnou činností. Prostituce úzce souvisí s následující kapitolou. Této trestné činnosti se ze stejných důvodů dopouštějí i uprchlý svěřenci výchovných a diagnostických ústavů a dětských domovů.94

Pohřešované dospělé osoby se zpravidla žádné trestné činnosti nedopouští, ale jsou zde i vyjímky, kdy pohřešovaná osoba je současně i osobou hledanou (kapitola 6).

11.4 Trestné činy, které jsou na pohřešovaných osobách páchány v Karlovarském kraji

Takové trestné činy se vztahují především k mladistvým uprchlým svěřencům, kteří se stávají obětmi trestných činu. U dívek se pak často jedná o kuplířství. Četnými trestnými činy na těchto osobách pak jsou podání omamné a psychotropní látky, podání alkoholu, nejrůznější násilné trestné činy např. ublížení na zdraví, loupež.95

93 § 337 trestního zákoníku 94 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. 95 Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

77 12 Průzkum mezi policisty odpovědnými za stav a úroveň pátrání v jednotlivých ÚO Krajského ředitelství PČR Karlovarského kraje

12.1 Metodika

Průzkum mezi policisty odpovědnými za stav a úroveň pátrání v jednotlivých Územních odborech policie ČR v rámci krajského ředitelství PČR Karlovarského kraje byl realizován v období 08. 09. 2020 – 12. 11. 2020 prostřednictvím dotazníků s celkovým počtem otázek 22. Otázky byly sestaveny na základě přechozích osobních konzultací s policisty zařazenými na problematice pátrání a na základě vlastní dlouholeté praxe s problematikou pátrání po osobách. Vyplnění dotazníku bylo provedeno osobním setkání s vybranými policisty, konzultací jednotlivých otázek a jejich následným zaznamenání do dotazníku. Všichni respondenti měli dotazník k dispozici od 20. 08. 2020 k prostudování otázek a zamyšlení se nad otázkami z důvodu rozsáhlosti požadovaných informací. Všichni dotazovaní s vyplněním dotazníku souhlasily dobrovolně s očekáváním vyhodnocení jejich vlastní dlouholeté práce. Šetření se zúčastnilo celkem sedm z deseti policistů zařazených na problematice pátrání u Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje z nichž v šesti případech došlo na osobní setkání v délce 2 – 5 hodin v závislosti na časových možnostech a míře ochoty se šetření zúčastnit a v jednom případě bylo šetření realizování telefonicky v celkové délce 2,5 hodiny. Všichni dotazovaní při sestavování odpovědí velmi aktivně spolupracovali a kromě dotazů uvedených v dotazníku zodpověděli i řadu dalších otázek a sdělili mnoho teoretických poznatků a zkušeností s pátráním po osobách. Dotazník je součástí příloh práce.

12.2 Vyhodnocení otázek

Otázka č. 1: Doba služby u policie?

1. dotazovaný – 27 let.

78 2. dotazovaný – 19 let .

3. dotazovaný – 32 let.

4. dotazovaný – 28 let.

5. dotazovaný – 21 let.

6. dotazovaný – 23 let.

7. dotazovaný – 11 let.

Otázka č. 2: Doba služby u SKPV na problematice pátrání?

1. dotazovaný – 14 let.

2. dotazovaný – 9 let.

3. dotazovaný – 13 let.

4. dotazovaný – 5 let.

5. dotazovaný – 7 let.

6. dotazovaný – 11 let.

7. dotazovaný – 2 roky.

Otázka č. 3: Pohlaví?

1. dotazovaný – muž.

2. dotazovaný – muž.

3. dotazovaný – muž.

4. dotazovaný – muž.

5. dotazovaný – muž.

6. dotazovaný – žena.

7. dotazovaný – muž.

Otázka č. 4: Vzdělání?

1. dotazovaný – středoškolské.

2. dotazovaný – vysokoškolské (Bc.).

79 3. dotazovaný – středoškolské.

4. dotazovaný – vysokoškolské (Bc.).

5. dotazovaný – Vysokoškolské (Mgr.).

6. dotazovaný – vyšší odborné (DiS.).

7. dotazovaný – středoškolské.

Otázka č. 5: Jak hodnotíte současný personální stav?

1. dotazovaný – celkový nedostatek policistů, který má za následek negativní dopad na kvalitu policejního práce včetně pátrání, způsobený nedostatečnou pozitivní motivací policejní managementu a relativně nízkým finančním ohodnocením policistů.

2. dotazovaný – celkový nedostatek policistů, který má za následek negativní dopad na kvalitu policejní práce včetně pátrání, způsobený nedostatečnou pozitivní motivací policejního managementu a relativně nízkým finančním ohodnocením policistů, policisté ukončují služební poměr a odcházejí z finančních důvodů pracovat do spolkové republiky Německo.

3. dotazovaný – celkový nedostatek policistů, který má za následek negativní dopad na kvalitu policejní práce včetně pátrání, způsobený nedostatečnou pozitivní motivací policejního managementu a relativně nízkým finančním ohodnocením policistů, policisté ukončují služební poměr a odcházejí z finančních důvodů pracovat do spolkové republiky Německo.

4. dotazovaný – celkový nedostatek policistů, který má za následek negativní dopad na kvalitu policejní práce včetně pátrání, způsobený nedostatečnou pozitivní motivací policejního managementu a relativně nízkým finančním ohodnocením policistů.

5. dotazovaný – celkový nedostatek policistů, který má za následek negativní dopad na kvalitu policejní práce včetně pátrání, způsobený nedostatečnou pozitivní motivací policejního managementu a relativně nízkým finančním ohodnocením policistů.

80 6. dotazovaný – celkový nedostatek policistů, který má za následek negativní dopad na kvalitu policejní práce včetně pátrání, způsobený nedostatečnou pozitivní motivací policejního managementu a relativně nízkým finančním ohodnocením policistů.

7. dotazovaný – celkový nedostatek policistů, který má za následek negativní dopad na kvalitu policejní práce včetně pátrání, způsobený nedostatečnou pozitivní motivací policejního managementu a relativně nízkým finančním ohodnocením policistů, policisté ukončují služební poměr a odcházejí z finančních důvodů pracovat do spolkové republiky Německo.

Otázka č. 6: Jsou Vám známy nějaké chyby, kterých se policisté dopouštění při pátrání?

1. dotazovaný – Ano. Oznamovatelé pohřešování jsou odrazováni od oznámení s tím, že ještě neuběhlo ani 24 hodin od doby, kdy se osoba nevrátila domů.

2. dotazovaný – Ano. Nedostatečná komunikace základních útvarů policie s oddělením obecné kriminality.

3. dotazovaný – Ano. Neúplné zjišťování informací od oznamovatelů pohřešování ze strany základních útvarů.

4. dotazovaný – Ano. Neochota základních útvarů policie spolupracovat s oddělením obecné kriminality po převzetí oznámení o pohřešování oddělením obecné kriminality.

5. dotazovaný – Ano. Oznamovatelé pohřešování jsou odrazováni od oznámení s tím, že ještě neuběhlo ani 24 hodin od doby, kdy se osoba nevrátila domů.

6. dotazovaný – Ano. Oznamovatelé pohřešování jsou odrazováni od oznámení s tím, že ještě neuběhlo ani 24 hodin od doby, kdy se osoba nevrátila domů.

7. dotazovaný – Ano. Oznamovatelé pohřešování jsou odrazováni od oznámení s tím, že ještě neuběhlo ani 24 hodin od doby, kdy se osoba nevrátila domů.

81 Otázka č. 7: Jak hodnotíte spolupráci při pátrání s dalšími subjekty pátrání?

1. dotazovaný – Pozitivně. Informace jsou od subjektů vyžadovány písemnou formou a vždy jsou sděleny včas a v požadovaném rozsahu. Někdy bývá problém s aktuálností informací.

2. dotazovaný – Pozitivně. Informace jsou od subjektů vyžadovány písemnou formou a vždy jsou sděleny včas a v požadovaném rozsahu.

3. dotazovaný – Pozitivně. Informace jsou od subjektů vyžadovány písemnou formou a vždy jsou sděleny včas a v požadovaném rozsahu.

4. dotazovaný – Pozitivně. Informace jsou od subjektů vyžadovány písemnou formou a vždy jsou sděleny včas a v požadovaném rozsahu. Ne vždy jsou aktuální

5. dotazovaný – Spíše pozitivně. Informace jsou od subjektů vyžadovány písemnou formou, ale ne vždy sděleny včas a v požadovaném rozsahu a kvalitě a jejich upotřebitelnost je sporná.

6. dotazovaný – Pozitivně. Informace jsou od subjektů vyžadovány písemnou formou a vždy jsou sděleny včas a v požadovaném rozsahu.

7. dotazovaný – Pozitivně. Informace jsou od subjektů vyžadovány písemnou formou a vždy jsou sděleny včas a v požadovaném rozsahu.

Dotazovaní vyzdvihli spolupráci s Probační a mediační službou ČR při pátrání po osobách a práci s mladistvými. Dotazovaný č. 7 uvedl i konkrétní případy takové spolupráce.

Otázka č. 8: Jak hodnotíte spolupráci při pátrání se složkami IZS?

1. dotazovaný – Pozitivně. Složky IZS konkrétně Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) tvoří při pátracích akcích velkou část sil provádějících pátrání. Ve všech případech, kdy je o spolupráci při pátracích akcích požádán HZS, je policii ochotně a velmi rychle vyhověno a je vyslán nejvyšší možný počet příslušníku HZS, včetně příslušníků Sboru dobrovolných hasičů. Hasičský záchranný sbor disponuje celou řadou moderních technických prostředků zvyšujících kvalitu prováděných pátracích akcí, které velmi ochotně nasazují.

82 2. dotazovaný – Pozitivně. Složky IZS konkrétně Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) tvoří při pátracích akcích velkou část sil provádějících pátrání. Ve všech případech, kdy je o spolupráci při pátracích akcích požádán HZS, je policii ochotně a velmi rychle vyhověno a je vyslán nejvyšší možný počet příslušníku HZS, včetně příslušníků Sboru dobrovolných hasičů. Hasičský záchranný sbor disponuje celou řadou moderních technických prostředků zvyšujících kvalitu prováděných pátracích akcí, které velmi ochotně nasazují.

3. dotazovaný – Pozitivně. Složky IZS konkrétně Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) tvoří při pátracích akcích velkou část sil provádějících pátrání. Ve všech případech, kdy je o spolupráci při pátracích akcích požádán HZS, je policii ochotně a velmi rychle vyhověno a je vyslán nejvyšší možný počet příslušníku HZS, včetně příslušníků Sboru dobrovolných hasičů. Hasičský záchranný sbor disponuje celou řadou moderních technických prostředků zvyšujících kvalitu prováděných pátracích akcí, které velmi ochotně nasazují.

4. dotazovaný – Spíše pozitivně. Složky IZS konkrétně Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) tvoří při pátracích akcích velkou část sil provádějících pátrání. Ve všech případech, kdy je o spolupráci při pátracích akcích požádán HZS, je policii ochotně a velmi rychle vyhověno a je vyslán nejvyšší možný počet příslušníku HZS, včetně příslušníků Sboru dobrovolných hasičů. Někdy je diskutabilní jejich organizace a disciplína při provádění pátracích akcí.

5. dotazovaný – Pozitivně. Složky IZS – hasiči a záchranná služba vždy ochotně spolupracuje. Konečně je to jejich zákonná i lidská povinnost

6. dotazovaný – Spíše pozitivně. Složky IZS konkrétně Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) tvoří při pátracích akcích velkou část sil provádějících pátrání. Ve všech případech, kdy je o spolupráci při pátracích akcích požádán HZS, je policii ochotně a velmi rychle vyhověno a je vyslán nejvyšší možný počet příslušníku HZS, včetně příslušníků Sboru dobrovolných hasičů. Někdy je diskutabilní jejich organizace a disciplína při provádění pátracích akcí.

7. dotazovaný – Jednoznačně pozitivně. Spolupráce je vždy rychlá a efektivní.

Otázka č. 9: Pro které trestné činy jsou osoby nejčastěji hledány?

83 Zde došlo k jednoznačné shodě všech dotazovaných. Uvedli následující: ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví z nedbalosti, loupež, vydírání, porušování domovní svobody, znásilnění, zanedbání povinné výživy, podání alkoholu dítěti, krádež, zpronevěra, podvody, kuplířství, zatajení věci, poškození cizí věci, obecné ohrožení, obecné ohrožení z nedbalosti, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, křivé obvinění, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, výtržnictví a opilství.

Otázka č. 10: Jakých trestných činů se dopouštění již hledané osoby?

1. dotazovaný – Ublížení na zdraví, loupež, zanedbání povinné výživy, ohrožení výchovy dítěte, krádež, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, nebezpečné vyhrožování, výtržnictví a opilství

2. dotazovaný – ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví, loupež, vydírání, porušování domovní svobody, znásilnění, zanedbání povinné výživy, ohrožení výchovy dítěte, podání alkoholu dítěti, krádež, poškození cizí věci, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolené ozbrojování, prostituce, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, výtržnictví a opilství

3. dotazovaný – vydírání, porušování domovní svobody, znásilnění, zanedbání povinné výživy, krádež, poškození cizí věci, neoprávněné opatření, padělání

84 a pozměnění platebního prostředku, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, výtržnictví.

4. dotazovaný – Loupež, vydírání, porušování domovní svobody, zanedbání povinné výživy, krádež, prostituce, poškození cizí věci, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolené ozbrojování, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a výtržnictví.

5. dotazovaný – ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví, loupež, vydírání, porušování domovní svobody, znásilnění, zanedbání povinné výživy, ohrožení výchovy dítěte, podání alkoholu dítěti, krádež, poškození cizí věci, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, ohrožení pod vlivem návykové látky, prostituce, nedovolené ozbrojování, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, výtržnictví a opilství

6. dotazovaný – Loupež, porušování domovní svobody, krádež, poškození cizí věci, výtržnictví a opilství.

7. dotazovaný – Loupež, krádež, opilství, prostituce, poškození cizí věci

Otázka č. 11: Jakých trestných činů je dopouštění pohřešované osoby?

Všichni dotazovaní se shodli, že asi nejčastějším trestným činem, kterého se dopouštějí pohřešované osoby a to většinou uprchlý mladiství je trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Dále pak nejrůznější krádeže a dívky pak provozují prostituci ať už z vlastní vůle tak i z donucení. S tím je spojena i konzumace alkoholu a drog. U osob pohřešovaných dospělých nezaznamenali trestnou činnost v době jejich pohřešování. Před samotným pohřešováním ano, ale na to odpovídá otázka č. 9.

85 Otázka č. 12: Jaké trestné činy jsou páchány na pohřešovaných osobách?

Dotazovaní se opět shodly, že problémem jsou především mladiství uprchlý svěřenci, kteří se stávají obětmi trestných činu. U dívek jde především o kuplířství. Četnými trestnými činy na těchto osobách pak jsou podání omamné a psychotropní látky, podání alkoholu, nejrůznější násilné trestné činy – ublížení na zdraví, loupež.

Otázka č. 13: Pro které trestné činy jsou v Karlovarském kraji osoby nejčastěji hledány?

Zde došlo rovněž ke shodě, dotazovaní uvedli následující trestné činy: ublížení na zdraví, loupež, porušování domovní svobody, zanedbání povinné výživy, podání alkoholu dítěti, krádež, kuplířství, poškození cizí věci, obecné ohrožení, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, výtržnictví.

Otázka č. 14: Jakých trestných činů se v Karlovarském kraji dopouštění již hledané osoby?

Dotazovaní se shodli, že tato otázka téměř koresponduje s otázkou číslo 13. Vyjmuli pouze trestní čin podání alkoholu dítěti a o osob, které u skutečnosti, že hledaní ví tako násilné trestné činy.

Otázka č. 15: Jakých trestných činů se v Karlovarském kraji dopouštění pohřešované osoby?

Dotazovaní se shodli, že tato otázka koresponduje s otázkou číslo 11.

Otázka č. 16: Jaké trestné činy jsou v Karlovarském kraji páchány na pohřešovaných osobách?

Dotazovaní se shodli, že tato otázka koresponduje s otázkou číslo 12.

Otázka č. 17: Má demografické složení obyvatelstva vliv na počty objektů pátrání v Karlovarském kraji?

86 1. dotazovaný a 3. dotazovaný – Ano. Karlovarský kraj je díky své poloze tranzitním krajem přímo sousedícím se SRN. Je zde velká migrace občanů SRN za nákupy, turistikou (i tzv. sexuální turistikou) apod., kteří se velmi často stávají obětmi násilných, majetkových a mravnostních trestných činů nebo se sami takových činů dopouštějí. V Karlovarském kraji je velká řada vyloučených lokalit a objektů, jejichž občany jsou příslušníci romského etnika, kteří si prostředky k obživě opatřují kriminální činností. Ve většině případů jde o majetkové, násilné a mravností trestné činy páchané na turistech i občanech žijících v kraji. Dalším významným etnikem jsou občané VSR, kteří si svou obživu zajišťují nejen stánkovým a obdobným prodejem často padělaného zboží, ale také drogovou trestnou činností. Procentuální zastoupení romského etnika v Karlovarském kraji se vysoké. Tito občané jsou velmi často vzdělaní pouze základním způsobem, což se odráží na jejich společenském chování. Dlouhodobým problémem je nedostatek vysokých škol. Mladí lidé tak kvůli studiu kraj opouští a často se již trvale nevracejí. Karlovarská kraj protíná dálnice D6, která je tranzitní komunikací k hraničním přechodům se Spolkovou republikou Německo. Hraniční přechody Svatý kříž, Pomezí, Vojtanov a Aš jsou hojně využívání kamionovou dopravou. Zde se opět zvyšuje riziko páchání trestné činnosti (krádež pohonných hmot z nákladních vozidel, krádeže nákladu atd.) a následné pátrání po pachatelích této trestné činnosti.

2. dotazovaný a 5. dotazovaný – Ano. Karlovarský kraj je díky své poloze tranzitním krajem přímo sousedícím se SRN. Je zde velká migrace občanů SRN za nákupy, turistikou apod., kteří se velmi často stávají obětmi násilných, majetkových a mravnostních trestných činů nebo se sami takových činů dopouštějí. V Karlovarském kraji je velká řada vyloučených lokalit a objektů, jejichž občany jsou příslušníci romského etnika, kteří si prostředky k obživě opatřují kriminální činností Dalším fenoménem Karlovarského kraje vysoké procento občanů Vietnamu, kteří zde provozují stánkový prodej, a nelegální casina. Zabývají se paděláním zboží a jeho následným prodejem, ale také drogovou trestnou činností. Problematické jsou i velké průmyslové zóny, ve kterých zaměstnavatele zaměstnávají další národnostní menšiny (Ukrajina, Bulharsko Mongolsko). Tito zaměstnanci se většinou v opilosti dopouštějí trestné činnosti a dříve, nežli dojde k soudnímu projednání, vrací se zpět do vlasti.

87 4. dotazovaný a 6. dotazovaný – Ano. Karlovarský kraj je díky své poloze tranzitním krajem přímo sousedícím se SRN. Díky četným návštěvám občanu SRN za nákupy, turistikou (i tzv. sexuální turistikou) apod., dostávají příležitost osoby, kteří se velmi často na těchto turistech dopouštějí násilných, majetkových a mravnostních trestných činů nebo se sami turisti takových činů dopouštějí. V Karlovarském kraji je velká řada vyloučených lokalit a objektů, jejichž občany jsou příslušníci romského etnika, kteří si prostředky k obživě opatřují kriminální činností. Ve většině případů jde o majetkové, násilné a mravností trestné činy páchané na turistech i občanech žijících v kraji. Dalším významným etnikem jsou občané VSR, kteří si svou obživu zajišťují nejen stánkovým a obdobným prodejem často padělaného zboží, ale také drogovou trestnou činností. Dalším fenoménem Karlovarského kraje jsou lázeňská města, kam se do lázni přijíždějí léčit lidé z mnoha zemí světa. Pacienti lázeňských zařízení jsou snadnými obětmi trestných činů. Sami se trestné činnosti dopouštějí zcela výjimečně.

7. dotazovaný – K otázce nevyjádři s odůvodněním, že v Karlovarském kraji slouží jako policista teprve dva roky a nemá o kraji požadované znalosti.

Otázka č. 18: Má ekonomická a sociální situace vliv na počet pohřešovaných osob v Karlovarském kraji?

Dotazovaní se shodli, že ekonomická a sociální situace rozhodně mají na počty pohřešovaných osob vliv. Karlovarský kraj je nejmenším kraje v ČR a patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a také mezi kraje s nejnižší průměrnou mzdou. Právě výše mezd či ztráta zaměstnání, dluhy apod. a s tím spojené sociální problémy vychýlí chování řady občanů, kteří následně své finanční problémy řeší odchodem z domu a následně někteří i sebevraždou. Velký podíl na počtu pohřešovaných má skutečnost, že v Karlovarském kraji je celkem 17 dětských domovů a 1 výchovný a diagnostický ústav, jejichž svěřenci s jistou pravidelností tato zařízení svévolně opouští.

7. dotazovaný - K otázce nevyjádři s odůvodněním, že v Karlovarském kraji slouží jako policista teprve dva roky a nemá o kraji požadované znalosti.

Otázka č. 19: Disponujete statistickými daty o počtu objektů pátrání?

88 Všichni dotazovaní uvedli ano. Dotazovaní 1, 3 a 4 statistické údaje poskytli – viz tabulky v kapitolách 9.1, 9.2 a 9.3.

Otázka č. 20: Poskytnete pro účely diplomové práce kazuistiku případu pohřešované nebo hledané osoby?

Dotazovaní 1 a 3 vypracovali případové analýzy poskytli – viz kapitola 9.3.

89 Závěr

V této práci je vymezena problematika pátrání po pohřešovaných a hledaných osobách, identifikace tělesných ostatků a stav pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách v rámci Krajského ředitelství PČR Karlovarského kraje. V jednotlivých kapitolách jsou vyjmenovány a vysvětleny základní pojmy užívané při pátrání po osobách, vystižena struktura útvarů policie České republiky, které se přímo podílejí na pátrání nebo které plní, vyjmenovány úkoly pátrání, vyjmenovány cíle pátrání, definovány druhy pátrání po osobách a popsány jejich formy z hlediska využití pátracích pomůcek, prostředků a opatření. Dalším objasněným tématem úzce souvisejícím s pátráním po osobách je oprávnění policie při pověřování totožnosti. Zvolený způsob pátrání po osobách je odvislý od podnětu, na jehož základě je pátráno a jsou zde tedy vysvětleny jednotlivé podněty pro vedení pátrání. Důležitým faktorem ovlivňujícím operativně pátrací opatření, úkoly a úspěšnost pátrání je sestavování pátracích verzí, které je vysvětluje z hlediska závažnosti podnětu, je zde nastíněn způsob stanovování pátracích verzí a uvedeno několik jejich příkladů. Nedílnou součástí pátrání jsou i činnosti prováděné po vypátrání osoby nebo po identifikaci lidských ostatků, kterým celý proces pátrání končí, proto je těmto činnostem rovněž věnována pozornost. Policie při pátrání po osobách spolupracuje s celou řadou dalších subjektů, které policii poskytují informace a součinnost při provádění pátrání, proto je této spolupráci věnována celá kapitola. Část práce je zaměřená na pátrání po osobách v Karlovarském kraji, prací je vymezen charakter Karlovarského kraje a vyjmenovány úřady a další instituce, které svým charakterem nebo činností ovlivňují ať už primárně nebo sekundárně pátrání po osobách a je zde uvedena statistika pátrání po osobách dle jednotlivých podnětů pátrání. V této části práce je dále vysvětleno rozložení kraje z hlediska jednotlivých Územních odborů PČR zřízených v rámci Krajského ředitelství PČR Karlovarského kraje, vyjmenovány jednotlivé policejní úvary přímo se podílející na pátrání a uvedeny statistiky pátrání po osobách. Větší pozornost je věnována Územnímu odboru PČR Cheb, kde jsou vyjmenovány a popsány činitele ovlivňující počty případů pátrání a úroveň pátrání, definován příjem oznámení o pohřešování osoby a následně prováděné úkoly a úkony

90 a popsán případ pohřešování osoby a případ hledané osoby v Územní odboru PČR Cheb. Současný stav, zejména stav pátrání po osobách v období let 2009 až 2019 v rámci Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje je celkově dlouhodobě na vysoké úrovni o čemž svědčí vysoké procento vypátraných osob a to i přes skutečnost, že jsou zjištěny i drobné chyby. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěny některé chyby a problémy, se kterými se při pátrání v rámci Územního odboru PČR Cheb setkáváme. Jde o neprofesionální přístup a neochotu některých policistů základních útvarů především při přijetí oznámení o pohřešování osob a při provádění následných pátracích úkonů. Vyřešení tohoto problému by mohlo být dosaženo pravidelným proškolováním policistů základních útvarů k problematice pátrání po osobách a ke skutečnosti, že pátrání po osobách je jedním ze základních a neopomenutelných úkolů PČR, které nelze zlehčovat, zvláště pak jedná-li se o pohřešování osoby, u které je důvodné podezření, že je ohrožen její život. Dotazníkovým šetřením byly získány i odpovědi na hypotézy uvedené v úvodu práce.

První hypotéza: Na počet hledaných osob v Karlovarském kraji má vliv demografické složení obyvatelstva, neboť složení obyvatelstva v Karlovarském kraji je ovlivněno pracovní migrací osob a turistikou. Tito občané na území Karlovarského kraje trestnou činnost, pro kterou jsou následně hledáni, páchají a také se stávají obětmi. Dále tím, že Karlovarský kraj je tranzitním krajem dálkové kamionové nákladní dopravy, která sebou rovněž přináší řadu trestných činů, jejichž pachatele policie následně hledá. Mezi trvale žijící obyvatelstvo patří národnostní menšiny např. Romové a občané Vietnamu. V obou těchto skupinách je vysoké procento osob páchající závažné majetkové násilné a drogové delikty, kvůli kterým jsou poté hledány. Na složení původního obyvatelstva Karlovarského kraje může mít vliv i historické hledisko. Po nuceném odsunu Sudetských Němců z pohraničí po druhé světové válce docházelo k osidlování opuštěného pohraničí převážně méně vzdělanými či nevzdělanými dělníky, jejichž potomci v Karlovarském kraji nyní žijí. Část těchto rodin má do dnes špatné sociální návyky, které se odráží na jejich chování. Dalším zjištěným vlivem je přítomnost mnoha dětských domovů a diagnostického ústavu, kam jsou umisťovány děti a mládež z celé republiky. Jejich následné chování rovněž zvyšuje počet hledaných i pohřešovaných osob. S tímto souvisí i druhá hypotéza:

91 Počet pohřešovaných osob v Karlovarském kraji má souvislost s ekonomickou a sociální situací a především přítomností již zmíněných dětských domovů a diagnostického ústavu. Svěřenci těchto zařízení často uprchnou a je po nich vedeno pátrání jako po pohřešovaných osobách. Skutečnost, že často pocházejí či žijí v sociálně nezdravém prostředí ovlivňuje i jejich chování a to jak v nezletilém věku, kdy se právě na útěku z ústavní nebo ochranné léčby dopouštějí trestných činů (často kopírují vzorec chování svých rodičů), tak i v dospělosti, kde trestnou činnost, pro kterou jsou následně hledány využívají jako zdroj obživy. S počtem pohřešovaným osob také souvisí i špatná ekonomická situace řady občanů, která je nezřídka kdy dožene k odchodu od rodiny i ze života. Počty pohřešovaných v neposlední řadě ovlivňují i děti na útěku z domova. Motivem odchodu z domova často bývají pouze názorové neshody s rodiči či zhoršený školní prospěch a obava z reakce rodičů.

Teoretickým vymezením problematiky pátrání v obecné rovině a následně jeho zúžením na Karlovarský kraj a okres Cheb a dotazníkovým šetřením byly splněny cíle práce a zodpovězeny otázky vyplívající z hypotéz. Řadu činitelů, které samotné pátrání a počty objektů pátrání ovlivňují, není možné nijak změnit. Je však na místě přijmou vhodná opatření, kterými by došlo k odstranění zjištěných chyb na straně základních útvarů policie. Při sestavování práce bylo také ověřeno, že v odborné literatuře je problematika pátrání vymezena pouze v obecné rovině, nikoli samotné postupy policie při pátrání. Ty jsou vymezeny pouze zvláštními právními předpisy policejního prezidia ČR. Do této práce nemohly být zakomponované některé operativně pátrání opatření a prostředky (dle zvláštních právních předpisů) využívané při pátrání pouze příslušníky služby kriminální policie a vyšetřování. Důvodem je skutečnost, že oprávnění k využívání těchto prostředků mají pouze policisté – držitelé bezpečnostní prověrky stupně „vyhrazené“ dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Účel a cíle práce tím nejsou zásadním způsobem dotčeny.

92 Seznam použité literatury

Literatura

1. DVOŘÁK Vratislav a Martin KLOUBEK. Základy operativně pátrací činnosti policie v definicích a schématech. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2011. ISBN 978-80-7251-351-2. 2. ŠKODA, Jindřich. Zákon o policii s komentářem. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2013 . ISBN 978-80-7380-447-3. 3. HOFMANOVÁ, Jiřina. Behaviorální analýza: metoda sestavování kriminálního profilu pachatele. Praha: Jaroslav Hofman, 2010. ISBN 978-80-904379-0-6. 4. CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. 5. JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, [2009]-. Glosátor. ISBN 978-80-7502-395-7.

6. KONRÁD, Zdeněk, Viktor PORADA, Jiří STRAUS a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika: kriminalistická taktika a metodika vyšetřování. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015. ISBN 978-80-7380-547-0. 7. POLÁK, Přemysl. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598-838-6. 8. STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. Vysokoškolské učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 80-86898-40-7. 9. STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. 10. ŠKODA, Jindřich. Zákon o policii s komentářem. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2013 . ISBN 978-80-7380-447-3. 11. Trestní právo: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. ISBN 978-80- 676-7. 12. VANGELI, Benedikt. Zákon o Policii České republiky: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-543-5.

93 Interní akty řízení PČR

1. Pokyn policejního prezidenta č. 235/2020 o pátrání

Internetové zdroje

1. [online]. [cit.10.01.2021]. Dostupné z: http://www.onwar.eu/2009/09/23/profesionalizace-acr-aneb-spatne- pripraveny-experiment/ 2. [online]. [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/narodni- koordinacni-mechanismus-patrani-po-pohresovanych-detech.aspx 3. [online]. [cit. 19.03.2021]. Dostupné z: https://www.cpc-ccp.gc.ca/programs- programmes/investigative-enquetes/viclas-salvac-eng.htm 4. [online]. [cit. 19.03.2021]. Dostupné z: https://www.denik.cz/z_domova/vrazdy- podle-vzorce-unikatni-system-lovi-zlocince.html 5. [online]. [cit. 19.03.2021]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=49126 6. [online]. Copyright © Evropská unie, [cit. 10.12.2020]. Dostupné z: https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=32002F0584 7. [online]. [cit. 09.03.2021]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1- zakladni-charakteristika-okresy-tx5lhxtmuk 8. [online]. [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-domaciho- vezeni/ 9. [online]. [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/scripts/aktuality_detail.php?IDA=1161 10. [online]. [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/mladistvi-a-deti/ 11. [online]. [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/docDetail.aspx?docid=21887781&doctype=ART&

Další zdroje 1. Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

94 Seznam zkratek

ÚSKPV – Úřad služby kriminální policie a vyšetřování

PP – Policejní prezidium

OOP – Obvodní oddělení policie

PČR – Policie České republiky

IZS – integrovaný záchranný systém

HZS – Hasičský záchranný sbor

KŘP – krajské ředitelství policie

MPO – mimořádné pátrací opatření

IMEI – výrobní číslo mobilního telefonu

VTOS – výkon trestu odnětí svobody např. – na příklad mj. – mimo jiné apod. – a podobně tzv. – takzvaně

95 Seznam příloh

1. Žádost o vyhlášení pátrání………………………………………………………………………….97 2. Žádost o odvolání pátrání……………………………………………………………………………99 3. Oznámení o pohřešované osobě………………………………………………………………100 4. Žádost o zveřejnění pátrání………………………………………………………………………106 5. Záznam o pátrací akci……………………………………………………………………………….108 6. Výstupní zobrazení dat zachycených georadarem…………………………………….109 7. Dotazník – Dotazníkové šetření mezi policisty zařazenými na problematice pátrání u odboru a oddělení služby kriminální police a vyšetření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje………………………………………………………110

96 Příloha č. 1

Policie ČR Služba kriminální policie a vyšetřování Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje

Č.j.: KRPK- Cheb ……………

Žádost o vyhlášení pátrání po osobě

Jméno a příjmení: nar.: místo: okres:

Pohlaví: Rodné číslo: Státní občanství: Stav:

Trvalé bydliště: okres: , útvar(obvod): ...... obec: , část obce: ulice: , č.p.: , č.o.: , patro: ......

Rodiče: otec: jméno a příjmení: rozený: trvale bytem: matka: jméno a příjmení: rozená: trvale bytem:

Naposledy spatřen:

Vyžadující útvar:

Subjekt pátrání:

Hledá: Místo: ......

Popis osoby:

Zdánlivé stáří: od ...... do ...... Výška: od ...... do ...... Brýle: neuvedeno

Postava: neuvedeno Obličej: tvar neuvedeno Oči: barva neuvedeno

Vlasy: délka neuvedeno; barva neuvedeno Zuby: neuvedeno

Vousy: tvar neuvedeno; délka neuvedeno Ústa: neuvedeno

Nos: tvar neuvedeno; velikost neuvedeno Držení těla: neuvedeno

Řeč: výslovnost neuvedeno; špatná výslovnost

97 Tetování: umístění ...... ; motiv ......

Zvláštní znamení: druh ...... ; umístění ......

Popis oblečení:

Stykové osoby:

Sourozenci:

Děti:

Ostatní zjištěné stykové osoby:

Ostatní údaje:

OP – číslo: Platnost:

CP – číslo: Platnost:

ŘP – číslo: Platnost:

Provedené lustrace:

Lustrace v evidenci vězňů:

Foto:

Provedené prověrky:

Doplňující údaje:

PODKLAD

……………………….

O vyhlášení pátrání žádá: Schvaluji:

98

Příloha č. 2

Policie ČR Služba kriminální policie a vyšetřování Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje

Č.j.: KRPK- Cheb ………………….

Žádost o odvolání pátrání po osobě

Jméno a příjmení:

nar.: místo: okres:

Pohlaví: Rodné číslo: Státní občanství:

Stav:

Trvalé bydliště:

Datum zadržení/vypátrání: ......

Zadržující útvar/vypátral: Územní odbor ...... , útvar ......

Místo zadržení: obec: ...... , část obce: ...... ulice: ...... , č.p.: ...... , č.o.: ...... , patro: ......

Komu byla osoba předána: ......

Zdůvodnění odvolání:

O odvolání pátrání žádá: Schvaluji:

99 Příloha č. 3

Osoba hledaná, pohřešovaná od:

......

den měsíc rok

rodné číslo hledané, pohřešované osoby

Oznámení o pohřešované osobě

A ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OSOBĚ

1. Jméno a příjmení:

nar. v okres:

stav

trvale bytem:

přechodně bytem:

u koho:

zaměstnavatel:

funkční zařazení: tel.:

2. Manžel(ka) - jméno, nar., bydliště (též při rozved.):

tel.:

3. Rodiče - jméno, nar., bydliště, tel. (u obou, když nežijí ve společné domácnosti)

4. Prarodiče, sourozenci, děti a další osoby, ke kterým má osoba vztah

B POPIS HLEDANÉ, POHŘEŠOVANÉ OSOBY, OBLEČENÍ A VĚCÍ

1. POPIS OSOBY:

zdánlivý věk (když nesouhlasí se skut. věkem) ...... , výška ...... , postava - neuvedeno,

hlava - neuvedeno, tvar neuvedeno, obličej - neuvedeno, ,

vlasy - neuvedeno, délka neuvedeno, tvar neuvedeno, účes neuvedeno, ,

100 oči - neuvedeno, barva neuvedeno, , nenosí brýle,

nos - neuvedeno, šířka nosu neuvedeno,

vousy barva , vousy tvar neuvedeno, , střih vousů neuvedeno,

brada - neuvedeno,

chůze - neuvedeno, číslo bot ...... , držení těla - neuvedeno, neuvedeno,

zuby - neuvedeno, zuby barva neuvedeno,

řeč - neuvedeno, hlas neuvedeno, , špatná výslovnost , jazyk. znalosti

zvenku viditelná a skrytá tělesná znamení

tetování

operace a závažné nemoci (při hospitalizaci uvést zdrav. zařízení, pokud je známé)

kam osoba docházela na stomatologické ošetření ......

2. POPIS OBLEČENÍ:

3. PŘEDMĚTY a finanční hotovost, kterou měla osoba u sebe

C DALŠÍ TAKTICKÉ ÚDAJE K HLEDANÉ, POHŘEŠOVANÉ OSOBĚ

1. osoba je pohřešovaná od (den) ...... hod...... ; kdy a kým naposledy byla viděna, kde

2. pravděpodobná motivace odchodu

3. trpí tělesnou, duševní nebo pohlavní nemocí (kde byla léčena)

4. má sklon k alkoholismu nebo nealkohol. toxikománii, případně je nebo byla léčena a kde

5. podle oznamovatele byla osoba v minulosti hledaná, pohřešovaná (i neoznámené případy), kdy, jak dlouho a kde se pohybovala, případně kde byla nalezena

6. rodinné poměry hledané, pohřešované osoby ......

7. pokusila se osoba v minulosti o sebevraždu - kdy, způsob, kde léčena

8. zájmy a záliby hledané, pohřešované osoby

9. má hledaná, pohřešovaná osoba vztah k určitým místům (kam v minulosti často docházela, cestovala - např. na dovolenou, tábor, chatu apod.) a osobám (vyhodnocení styků)

9. má hledaná, pohřešovaná osoba vztah k určitým místům (kam v minulosti často docházela, cestovala - např. na dovolenou, tábor, chatu apod.) a osobám (vyhodnocení styků)

10. odevzdaných ...... ks fotografií hledané, pohřešované osoby; rozdíly fotek od současného vzhledu

D OZNAMOVATEL

101 1. Jméno a příjmení:

nar. v

trvale bytem

tel.:

přechodně bytem

te.:

zaměstnavatel

tel.:

vztah k hledané, pohřešované osobě

pohřešování oznámil dne 02.01.2014 v hod. 18:14 na útvaru Policie ČR ......

Stanovisko oznamovatele, jak s vypátranou osobou naložit

POUČENÍ:

Oznamovatel byl ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, poučený o povinnosti podat pravdivě potřebné vysvětlení, důležité pro vypátrání pohřešované osoby. Dále byl upozorněn na oprávnění PČR zveřejňovat osobní údaje v hromadných sdělovacích prostředcích v nezbytném rozsahu pro plnění úkolů policie v souvislosti s pátráním po osobách (§ 68 a § 81 zák. 273/2008 Sb. o PČR) a souhlasí s tím, aby byly od příslušného zdravotnického zařízení vyžádané potřebné zdravotnické materiály pohřešované osoby. Bere na vědomí povinnost ihned oznámit všechny poznatky, které by po oznámení zjistil, zejména návrat pohřešované osoby, a to útvaru Policie ČR, kde oznámení učinil, nebo nejbližšímu útvaru Policie ČR.

Vyjádření oznamovatele

orgán Policie přítomný oznamovatel

E. ZÁZNAM O PRVNÍCH OPATŘENÍCH

1. výsledek lustrací v dostupných IS PČR, E. vězňů, atd.

2. Učiněná opatření, případně pátrací akce

3. u kterých útvarů Policie ČR byla vyžádána součinnostní opatření

4. Zajištěný porovnávací materiál (DTK, pach. stopy, zubní náhrady, vlasy, materiál k zjištění krevní skupiny), kde odevzdaný (kde uložený)

102 5. VYHODNOCENÍ předcházejících pátr., trestných a přestupkových spisů - ve směru ke stykům, místům, ke kterým má osoba vztah, příp. kde se v minulosti pohybovala, bydlela nebo se jinak zdržovala, nebo kde páchala tr. činnost, při tr. činnosti stručné vyhodnocení (uveďte vždy č. j. spisu a útvar Policie ČR)

F VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE

1. Výpis ze zdrav. dokumentace (zdravotní zařízení, ošetřující lékař, tel.)

výška ...... váha ...... kg, krevní skupina ......

2. nemoci (charakteristika zdrav. stavu, chorobné změny jednotlivých orgánů):

3. Úrazy:

4. nemocniční léčení:

G Stomatologický záznam (zdravotní zařízení, ošetř. lékař, tel.):

poznámka:

103

H

PŘEHLED KRAJIN LIDSKÉHO TĚLA:

1 mozková část hlavy, 2 obličejová část hlavy, 3 přední krajina krční, 4 boční krajina krční, 5 šíje, 6 hruď, 7 břicho, 8 záda, 9 krajina bederní, 10 rameno, 11 paže, 12 krajina loketní, 13 předloktí, 14 ruka, 15 prsty ruky, 16 krajina hýžďová, 17 stehno, 18 krajina kolenní, 19 bérec, 20 noha

104 J OZNÁMENÍ ZPRACOVAL

Útvar Policie ČR OOK územního odboru služby

Vyhlášení pátrání - vloženo do PC databáze (PATROS):

......

dne odpovědný pracovník

K PROVEDENÁ OPATŘENÍ

1. Spolupátrání cestou NU INTERPOLU vyžádáno:

......

dne stát

2. Pátrání zveřejněno v HSP v rámci regionů (dne a konkrétně v jakých):

3. Žádost o zveřejnění pátrání v HSP s celoplošnou působností v ČR (včetně foto) odesláno ÚKP PP ČR

dne: ......

105

Příloha č. 4

Policie ČR Služba kriminální policie a vyšetřování Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje

Č.j.: KRPK- Cheb ………………….

Policie České republiky

Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje

Oddělení tisku a prevence

Karlovy Vary

Jméno, příjmení - žádost o zveřejnění pátrání

Žádám o zveřejnění pátrací relace ve sdělovacích prostředcích k hledané osobě:

Jménu, příjmení, datum narození, trvalé bydliště

Popis případu:

106 Popis osoby:

Výška: zdánlivé stáří: postava: barva očí: vlasy:

V případě zjištění jakéhokoliv poznatku o pohybu pohřešovaného/hledaného volejte bezplatnou linku 158 nebo kontaktujte kterékoliv oddělení PČR.

Vyřizuje: Schválil:

107 Příloha č. 5

Policie ČR Služba kriminální policie a vyšetřování Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje

Č.j.: KRPK- Cheb ………………….

Záznam o pátrací akci

Zahájení pátrací akce dne ……………...v ...... hod

Ukončení pátrací akce dne …………….. v ...... hod

Vedoucí pátrací akce:

Objekt pátrání:

Místo pátrání (lokalita):

Síly a prostředky policie:

Síly a prostředky ostatní:

Předané informace:

Průběh pátrací akce:

Propátraný prostor:

Výsledek pátrací akce:

Zpracoval:

108 Příloha č. 6

109 Příloha č. 7

Pohled na problematiku pátrání po osobách v Karlovarském kraji ze strany policistů zařazených u služby kriminální policie a vyšetřování na problematice pátrání po osobách u Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje

Dotazníkové šetření pro účely Diplomové práce studenta VŠFS Bc. Tomáše Čížka, [email protected]

1. Doba služby u policie? ………………………………………………………………………………….

2. Doba služby u SKPV na problematice pátrání? ……………………………………………..

3. Pohlaví? muž – žena

4. Vzdělání? střední - vysokoškolské

5. Jak hodnotíte současný personální stav? ……………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………………………………………

6. Jsou Vám známy nějaké chyby, kterých se policisté dopouštění při pátrání?

ANO – NE

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………………………

7. Jak hodnotíte spolupráci při pátrání s dalšími subjekty pátrání?

Pozitivně Spíše pozitivně Negativně Spíše negativně

110 Zdůvodněte své hodnocení

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..…………………………………………………………………………………………………

8. Jak hodnotíte spolupráci při pátrání se složkami IZS?

Pozitivně Spíše pozitivně Negativně Spíše negativně

Zdůvodněte své hodnocení

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..………………………………………………………………………………………………….

9. Pro které trestné činy jsou osoby nejčastěji hledány?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..…………………………………………………………………………………………………

10. Jakých trestných činů se dopouštění již hledané osoby?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..…………………………………………………………………………………………………

111 11. Jakých trestných činů je dopouštění pohřešované osoby?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..………………………………………………………………………………………………….

12. Jaké trestné činy jsou páchány na pohřešovaných osobách?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..………………………………………………………………………………………………….

13. Pro které trestné činy jsou v Karlovarském kraji osoby nejčastěji hledány?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..………………………………………………………………………………………………….

14. Jakých trestných činů se v Karlovarském kraji dopouštění již hledané osoby?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..………………………………………………………………………………………………….

15. Jakých trestných činů se v Karlovarském kraji dopouštění pohřešované osoby?

112 …………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..…………………………………………………………………………………………………..

16. Jaké trestné činy jsou v Karlovarském kraji páchány na pohřešovaných osobách?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..…………………………………………………………………………………………………..

17. Má demografické složení obyvatelstva vliv na počty objektů pátrání v Karlovarském kraji? ANO – NE

JAKÝ?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..………………………………………………………………………………………………….

18. Má ekonomická a sociální situace vliv na počet pohřešovaných osob v Karlovarském kraji? ANO – NE

JAKÝ?

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………..…………………………………………………………………………………………………………………

……………………………..…………………………………………………………………………………………………

113 19. Disponujete statistickými daty o počtu objektů pátrání? ANO – NE

Pokud ano, můžete je pro výzkumné účely diplomové práce poskytnout?

ANO – NE Pokud ano, prosím vyplňte tabulku.

Počty objektů pátrání v období 1.1.2009 - 31.12.2019

Podnět vyhlášeno již odvoláno aktivní

Pohřešování

Pátrání po pobytu

Příkaz k zadržení

Souhlas se zadržením

Příkaz k zatčení

VTOS

Útěk vězně

Mrtvola/Kosterní nález

Celkem

20. Poskytnete pro účely diplomové práce kazuistiku případu pohřešované nebo hledané osoby? ANO – NE

114

Děkuji Vám za čas, který jste mi věnovali při vyplňování dotazníku.

Získané informace budou použity anonymně a v souladu s etikou výzkumné práce/diplomové práce, která zjišťuje úroveň a stav pátrání v Karlovarském kraji v období let 2019 -2019.

115