SEZNAM P ŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU:

I. ÚZEMNÍ PLÁN TROUBELICE Textová část Grafická část I.2.a - Výkres základního člen ění území 1:5 000 I.2.b - Hlavní výkres - urbanistická koncepce 1:5 000 I.2.c - Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury 1:5 000 I.2.d - Hlavní výkres - koncepce vodního hospodá řství 1:5 000 I.2.e - Hlavní výkres - koncepce energetiky a spoj ů 1:5 000 I.2.f - Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací 1:5 000

II. OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TROUBELICE Textová část Grafická část II.2.a - Koordi na ční výkres 1:5 000 II.2.b - Výkres širších vztah ů 1:100 000 II.2.c - Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu 1:5 000 II. OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TROUBELICE

OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TROUBELICE OBSAHUJE:

1. Textová část od ůvodn ění územního plánu str. a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území, v četn ě souladu s ÚPD vydanou krajem...... 1 a)1.Vazba na Politiku územního rozvoje...... 1 a)2. Soulad s ÚPD vydanou krajem...... 1 a)3. Vazba na okolní obce - ORP...... 2 b) Údaje o spln ění zadání, použité podklady...... 4 b)1. Spln ění zadání územního plánu...... 4 b)2. Použité podklady...... 8 c) Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení, v četn ě vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení...... 9 c)1. Zd ůvodn ění územního plánu...... 9 c)1.1. Vymezení zastav ěného území...... 9 c)1.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot...... 9 Sociodemografické a hospodá řské podmínky rozvoje obce...... 9 Ochrana a rozvoj hodnot v území...... 14 c)1.3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zelen ě.....19 c)1.4. Ve řejná infrastruktura...... 22 Doprava...... 22 Vodní hospodá řství...... 25 Energetika...... 28 Spoje...... 30 Nakládání s odpady...... 30 Ob čanské vybavení...... 30 Ve řejná prostranství...... 31 c)1.5. Koncepce uspo řádání krajiny, ÚSES...... 31 c)1.6. Zd ůvodn ění stanovení ploch s jiným zp ůsobem využití...... 39 c)1.7. Podmínky pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití...... 40 c)1.8. Ve řejn ě prosp ěšné stavby...... 40 c)2. Vyhodnocení předpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení...... 41 c)3. Limity a omezení ve využití území, zásahy do limit ů vyplývající z řešení územního plánu...... 43 d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území...... 45 e) Vyhodnocení předpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský půdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa...... 45 e)1. Kvalita zem ědělské p ůdy...... 46 e)2. Zábor zem ědělské p ůdy - návrh, p řestavba...... 47 e)3. Zábor zem ědělské p ůdy - územní rezervy...... 47 e)4. Posouzení záboru zem ědělských pozemk ů...... 48 e)5. Zalesn ění...... 48 e)6. Územní systém ekologické stability...... 48 e)7. Zábor lesních pozemk ů...... 48 Tab.1. P ředpokládané odn ětí p ůdy podle funk čního člen ění ploch - návrh...... 49 Tab.2. P ředpokládané odn ětí p ůdy podle funk čního člen ění ploch - územní rezervy...... 50 Tab.3. P ředpokládané odn ětí p ůdy ze ZPF - návrh...... 50 Tab.4. P ředpokládané odn ětí p ůdy ze ZPF - územní rezervy...... 52

2. Grafická část od ůvodn ění územního plánu ...... 54 a) Koordina ční výkres – 1:5 000 b) Výkres širších vztah ů – 1:100 000 c) Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu – 1:5 000 a) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů V ÚZEMÍ, V ČETN Ě SOULADU S ÚPD VYDANOU KRAJEM ______a)1. VAZBA NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých region ů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Vlastní řešené území není sou částí rozvojových oblastí nebo os ani specifických oblastí . a)2. SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM Pro Troubelice jsou nad řazenou územn ě plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje (ZÚR) Olomouckého kraje vydané opat řením obecné povahy č.j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274 ze dne 22.2.2008 ve zn ění Aktualizace č.1 vydané opat řením obecné povahy č.j. KUOK 28400/2011 ze dne 22.4.2011. Územní obce není klasifikováno jako sou část rozvojové oblasti nebo osy. V ZÚR Olomouckého kraje je vymezena rozvojová oblast RO 1 Olomouc s níž obec sousedí. V ZÚR Olomouckého kraje jsou vymezeny také specifické oblasti , kde jsou problémy z hlediska udržitelného rozvoje (v sociáln ě ekonomické oblasti), které zahrnují celý SO ORP Uni čov, tedy také řešené území. V takto vymezených specifických oblastech je nutno podporovat hospodá řský rozvoj a sociální soudržnost a vytvá řet zde podmínky pro: - přim ěř enou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení - v územním plánu je vymezený dostate čný po čet zastavitelných ploch umož ňujících p ředpokládaný rozvoj obce. - zkvalitn ění dopravní, technické a ob čanské infrastruktury - v územním plánu jsou navrženy nové komunikace, rekonstrukce stávajících komunikací, nové cyklostezky, chodníky a další prvky, které přisp ějí ke zkvalitn ění dopravní sít ě v obci. Je navržen rozvoj vodovod ů, plynovod ů, kanalizace včetn ě výstavby ČOV v Lazcích, výstavba a posílení trafostanic. Podmínky využití ploch OV, SB a VS umož ňují výstavbu pot řebných za řízení ob čanského vybavení - ve řejné infrastruktury. - územní p ředpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, ekologického zem ědělství a tradi čních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umís ťování t ěchto aktivit v obcích i v krajin ě v koordinaci s ochranou p řírody a krajiny - v územním plánu jsou vytvo řeny p ředpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu - je umožn ěna výstavba ubytovacích za řízení, penzion ů a dalších za řízení ob čanského vybavení uvnit ř obytného území. Je navržena plocha ob čanského vybavení pro sportovní za řízení. Jsou navrženy plochy pro výrobu jako územní p ředpoklad pro zvýšení po čtu pracovních p říležitostí v obci a jsou stanoveny takové podmínky pro využití ploch smíšených obytných, které umožní rozvoj podnikání a služeb i mimo plochy výroby. Územní plán zachovává stávající zem ědělskou základnu, podmínky využití ploch NZ, NS a NL umož ňují rozvoj ekologického zem ědělství, pastviná řství, extenzivního využívání zem ědělské p ůdy i lesní hospoda ření. - optimální využívání zejména stávajících areál ů a zastav ěných ploch, tj. up řednost ňovat intenzifikaci a funk ční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajin ě - pro rozvoj bydlení jsou p řednostn ě využívány plochy uvnit ř zastav ěného území. Nejv ětší plochy zám ěrů Z10 (bydlení) a Z7 (sport) sousedí se zastav ěným územím. 1 Ze ZÚR Olomouckého kraje dále vyplývá nutnost ochrany nerostných surovin - lokalit ozna čených čísly 173 (ložisko nevyhrazených nerost ů - cihlá řské suroviny - Pískov), 175 (ložisko nevyhrazených nerost ů - cihlá řské suroviny - Uni čov-okolí) a 246 (prognózní zdroj cihlá řské suroviny Zadní Újezd-D ědinka). Tato ložiska a zdroj lze dle ZÚR využít částe čně nebo podmíne čně po spln ění vybraných technických a enviromentálních podmínek. Využití ložisek není v územním plánu navrženo. P řípadné t ěžb ě ale nic nebrání. Ze ZÚR Olomouckého kraje vyplývá pro území obce Troubelice jediná ve řejn ě prosp ěšná stavba/ve řejn ě prosp ěšné opat ření - založení prvk ů systému ekologické stability - regionální biokoridor RK 907. Toto je spln ěno, biokoridor je do územního plánu zapracován.

a)3. VAZBA NA OKOLNÍ OBCE - ORP Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb v rámci p řirozených či administrativních region ů a p řirozená d ělba funkcí sídel do zna čné míry p ředur čují jak rozvoj celého regionu tak i vlastního řešeného území. Pro sídelní strukturu celého správního obvodu Uni čov je do zna čné míry determinující mírn ě podpr ůměrná hustota osídlení, menší po čet obcí a spíše nižší zát ěž krajiny antropogenními podmínkami území. M ěsto Uni čov vytvá ří menší regionální centrum osídlení v rámci Olomouckého kraje s výraznými vazbami jak na Litovel tak i Olomouc, mén ě na Šternberk. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částe čně obslužná, výrobní (zem ědělská), okrajov ě rekrea ční. Obec Troubelice je stabilní sou částí sídelní struktury regionu , tvo řící p řirozený spádový obvod m ěsta Uni čova zejména vlivem pohybu za prací a vzd ěláním. Obec je tvo řena čty řmi vzájemn ě odd ělenými sídly. D ědinka, Lazce i Pískov p ředstavují pom ěrn ě malá sídla s nízkou úrovní vybavenosti. Obyvatelstvo obce vykazuje zna čnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním život ě a spolkové činnosti.

Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Uni čov a širší srovnání po čet částí / vým ěra km2/ obyvatel na obyvatel SO ORP obcí katastr ů částí obec km2 obec obec část.o. km2 Uni čov 10 29 31 3,1 207 20,8 22 993 2 299 742 111 pr ůměr ORP Olomoucký 30,6 58,8 59,0 2,1 405,1 14,3 49368,5 1 613 837 122 kraj ČR 30,5 63,0 72,8 2,8 382,3 15,4 44727,0 1 661 690 132 Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007

Pro hodnocení širších vztah ů obce Troubelice je pot řeba vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých region ů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR z r. 2008) a Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (r. 2007). Administrativní územní obce není sou část žádné rozvojové oblasti nebo osy. Pat ří ale do specifické oblasti vymezené v ZÚR Olomouckého kraje, kde jsou problémy z hlediska udržitelného rozvoje (v sociáln ě ekonomické oblasti). V rámci SO ORP Uni čov se na stabilit ě osídlení negativn ě projevuje celá řada sociodemografických faktor ů – navazující na zna čnou míru nezam ěstnanosti, nízkou úrove ň mezd,

2 ale i problémy s transformací pr ůmyslových a zem ědělských podnik ů v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. Vesnické osídlení je z hlediska soudržnosti obyvatel stabiln ější, p ůsobí však na n ěj zejména procesy spojené se stárnutím populace obyvatel obce a s růstem podílu druhého bydlení (v Troubelicích pouze omezen ě).

Troubelice jsou členem Svazku obcí mikroregionu Uni čovsko (14 obcí s cca 26,5 tisíci obyvateli), pro který je zpracován Strategický plán rozvoje mikroregionu Uni čovsko a také členem MAS Uni čovsko, pro kterou je zpracován Strategický plán Leader Uni čovsko 2007 - 2013 a stanovena tato vize: - Region Uni čovsko m ůže a chce být místem stabilních a kvalitních životních podmínek pro vlastní obyvatele – p říležitostí pro zam ěstnání a drobné podnikání s využitím místních p řírodních a kulturních zdroj ů, volno časové aktivity, sociální a zdravotní služby, sport i kulturu; - Region Uni čovsko m ůže a chce být místem nového trvalého bydlení (trend vyst ěhovávání st řední třídy z velkých m ěst do sousedních obcí s možností dojížd ění, avšak s fungujícími místními službami); - Region Uni čovsko m ůže a chce být místem krátkodobé rekreace pro obyvatele Olomouce i pro vzdálen ější návšt ěvníky Olomoucka. V územním plánu jsou navrženy takové zám ěry, které p řisp ějí k napln ění strategických vizí, priorit a cíl ů. Konkrétní požadavky jsou zapracovány do územního plánu, v ětší část zám ěrů vyplývajících ze strategických dokument ů ale není územním plánem řešitelná.

Následující vazby dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability jsou v souladu se schválenou územn ě plánovací dokumentací okolních m ěst a obcí. Z hlediska dopravních vazeb je nejd ůležit ější silnice III/31548 Úsov - Klopina – Pískov – Troubelice – Lazce – silnice II/446 (Cihlový Mlýn), která spojuje obec s Uni čovem a zajiš ťuje její napojení na nad řazený komunika ční systém. Zásobování vodou je řešeno z místních zdroj ů. Zdroje Sídlišt ě a HV1 (na území Lipinky) dodávají vodu pro Troubelice a Sídlišt ě, zdroj Vyst říbro dodává vodu do Lazc ů a výrobního areálu spole čnosti Tagros. Je navrženo zásobování D ědinky ze zdroje Zadní Újezd a zásobování Pískova z nového zdroje u hranic obce s Lipinkou. Odpadní vody z Troubelic a Pískova jsou odvád ěny na čistírnu odpadních vod na jihu Troubelic. Samostatnou ČOV má Sídlišt ě. Navrženy jsou ČOV v Lazcích a pro zastavitelnou plochu výroby Z22. Hlavním p řívodem elektrické energie do obce jsou nadzemní vedení vysokého nap ětí 22 kV, linky č. 78 a č. 91 . Linka č. 78 napájí trafostanice v sídlech Troubelice, Sídlišt ě a Lazce, linka č. 91 napájí trafostanice v sídlech D ědinka a Pískov. Od východu k západu prochází obcí trasa plynovodu VTL ze Šumvaldu do Klopiny DN 150 (ze Šumvaldu do Troubelic) a DN 100 (od RS Troubelice do Klopiny). Na tomto plynovodu je umíst ěna regula ční stanice VTL/STL Troubelice, která zásobuje plynem zástavbu Troubelic, Lazc ů, Pískova a Nové Hrade čné. Po hranici obce se Šumvaldem prochází regionální biokoridor územního systému ekologické stability RK 907 spojující regionální biocentra ležící v Nové Hrade čné a Uni čov ě. Územím

3 Troubelic dále procházejí tahy lokálního ÚSES sm ěř ující do Nové Hrade čné (2x), Lipinky (3x), Klopiny (2x) a Medlova (4x). b) ÚDAJE O SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ, POUŽITÉ PODKLADY ______

Obec Troubelice dosud nem ěla zpracovanou územn ě plánovací dokumentaci pro své území. V roce 2001 byl dokon čen návrh územního plánu obce (Ing.arch.Karel Zeman, Atelier Archplan). Návrh byl sice projednán, ale vzhledem ke zm ěnám v prioritách obce nebyl schválen a další práce na územním plánu se zastavily. V pr ůběhu let se vyskytly nové požadavky na využití území obce a navíc od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který má jiné požadavky na obsah a formu územn ě plánovací dokumentace. Proto zastupitelstvo obce rozhodlo o zahájení prací na novém územním plánu. b)1. SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ad a) Spln ěno. ad b) 4. V rámci zpracování územního plánu byly prov ěř eny všechny zám ěry ob čan ů, fyzických a právnických osob, obce i další známé nám ěty a problémy a v sou činnosti s obcí bylo vyhledáno jejich nejvhodn ější řešení. - zám ěr 1 – Jako zastavitelná plocha pro bydlení byla navržena jen lokalita jihovýchodn ě od zástavby Troubelic. Ostatní jmenované plochy byly ozna čeny jako územní rezervy pro bydlení. - zám ěr 4 – ČOV v D ědince nebyla navržena. Vzhledem k nízkému po čtu obyvatel D ědinky a minimálnímu navrženému rozvoji sídla, by byla jejich realizace neekonomická. - zám ěr 5 – Plocha ob čanského vybavení - sportu byla navržena. Parkovišt ě v této ploše bude navrženo v rámci územní studie, jejíž zpracování je podmínkou pro výstavbu v této zastavitelné ploše. 5. V rámci zpracování územního plánu byly prov ěř eny možnosti řešení problém ů a st řet ů v území a bylo vyhledáno jejich nejvhodn ější řešení. - problém 1 – Realizace protierozních úprav probíhá postupn ě, jihovýchodn ě od Pískova už byly protierozní úpravy provedeny. Není zpracována žádná studie, která by řešila komplexn ě protierozní úpravy v obci. V územním plánu proto nebyly navrženy konkrétní úpravy, ale byla umožn ěna jejich realizace v celém území obce. - problém 2 – Byla navržena nová komunikace propojující záhumenní ú čelovou komunikaci se silnicí III/31548. - problém 3 – Byla navržena p řeložka silnice III/31548 vedoucí severn ě od zástavby Lazc ů. - problém 4 – V územním plánu nebyla navržena protipovod ňová opat ření, ale byla umožn ěna jejich realizace. - problém 5 – K rozší ření a ve řejné doprav ě byla navržena komunikace vedoucí od silnice III/31548 do areálu Tagrosu, která umožní dopravní obsluhu navržené plochy ob čanského vybavení a územní rezervy pro bydlení. Komunikace vedoucí do Tagrosu od silnice III/44412 z ůstane uvnit ř areálu výroby bez možnosti ve řejné dopravy. 4 - problém 6 – Lokální biokoridor ÚSES byl upraven tak, že lemuje zastavitelnou plochu Z10. - problém 7 – Pásmo hygienické ochrany areálu živo čišné výroby spole čnosti Tagros není vyhlášeno. Plochy, které leží uvnit ř orienta čně zakresleného PHO, jsou z urbanistického hlediska vhodné pro rozvoj bydlení a ob čanského vybavení - leží v centrální části Troubelic. Po dohod ě s obcí byly tyto plochy navrženy pro výstavbu. - problém 8 – Výstavba v zastavitelné ploše ob čanského vybavení - sportu Z27 byla podmín ěna zpracováním územní studie, která bude mimo jiné řešit i možnosti využití plochy vzhledem k procházejícím limit ům využití území. Část plochy, ve které nejsou p řípustné stavby, m ůže být využita pro venkovní sportovišt ě, travnaté h řišt ě, pobytové louky, komunikace, apod. - problém 9 – Zastavitelné plochy technické infrastruktury ur čené k výstavb ě solárních elektráren nevhodn ě člení souvislé lány orné p ůdy. Do územního plánu byly zapracovány dle pokynu obce. Ostatní spln ěno. ad c) 2. V územním plánu byly navrženy plochy pro výstavbu cca 146 rodinných dom ů, což p ři odhadnuté pot řeb ě cca 60 - 80 byt ů (RD) dává převis nabídky rozvojových ploch pro bydlení ve výši cca 82% (p ři pot řeb ě 80 byt ů) až 143% (p ři pot řeb ě 60 byt ů). Ostatní spln ěno. ad d) 2. Na ploše vedle Sídlišt ě se nep ředpokládá v nejbližší dob ě rozvoj bydlení, byla proto ozna čena jako územní rezerva. Část ploch uvnit ř intravilánu byla navržena k zástavb ě, záhumenní pozemky za rodinnými domy v Troubelicích a Lazcích, které leží v intravilánu, byly ozna čeny jako územní rezervy. 3. Je umožn ěna výstavba bytových dom ů, které nesmí obsahovat více než 4 byty. 4. Do ochranného pásma železni ční trati zasahují nepatrn ě t ři zastavitelné plochy pro bydlení. 5. V Pískov ě a v blízkosti ČOV Troubelice byly navrženy zastavitelné plochy ve řejných prostranství – zelen ě PZ, ve kterých je výstavba h řiš ť pro d ěti umožn ěna. 7. Zatravn ění nebylo navrženo, ale byla umožn ěna jeho realizace. Ostatní spln ěno. ad e) Doprava - Parkovišt ě u navržené zastavitelné plochy ob čanského vybavení - sportu Z27 nebylo navrženo. Jeho lokalizace bude navržena v rámci územní studie, jejíž zpracování je podmínkou pro výstavbu v této zastavitelné ploše. Do ochranného pásma železni ční trati zasahují nepatrn ě t ři zastavitelné plochy pro bydlení. Výstavba na t ěchto plochách, respektive umíst ění objekt ů bydlení je možné mimo ochranné pásmo. Vodní hospodá řství - Splašková kanalizace v Pískov ě je již realizovaná, do územního plánu byla zakreslena jako stávající. V D ědince kanalizace ani ČOV nebyla navržena. Vzhledem k nízkému po čtu obyvatel Dědinky a minimálnímu navrženému rozvoji sídla, by byla jejich realizace neekonomická. Zastavitelná plocha Z13 v D ědince je z výše uvedeného d ůvodu bez napojení na kanalizaci. Energetika a spoje - Všechny zám ěry na výstavbu solárních elektráren byly zapracovány do územního plánu. Z hlediska energetického a ekologického je jejich lokalizace v obci 5 přínosem, z hlediska zábor ů zem ědělské p ůdy a za člen ění do krajiny je jejich p ůsobení negativní. Zpracovatel územního plánu není kompetentní posuzovat p řim ěř enost zábor ů zem ědělské p ůdy ani možné narušení krajinného rázu. Ostatní spln ěno. ad f) 18. Prvky ÚSES vymezené na území Troubelic na více místech nenavazují na ÚSES zakreslený v územních plánech okolních obcí. Je to dáno zejména tím, že územní plány okolních obcí jsou už starší a nejsou v nich zapracovány nejnov ější poznatky a dokumentace řešící ÚSES v území Uni čovska. Nap ř. území plány Uni čova, Šumvaldu a Nové Hrade čné neobsahují regionální biokoridor 907 zakreslený v ZÚR Olomouckého kraje. Ostatní spln ěno. ad g) Ve řejn ě prosp ěšné stavby a ve řejn ě prosp ěšná opat ření byly dohodnuty s obcí, asana ční zásahy nebyly navrženy. ad h) 1. Návrhem územního plánu je omezeno využití ložiska nevyhrazených nerost ů - cihlá řské suroviny Pískov. Do plochy ložiska zasahuje zastavitelná plocha technické infrastruktury se zám ěrem výstavby fotovoltaické elektrárny. Po vypršení životnosti m ůže být elektrárna odstran ěna a ložisko beze zbytku využito. 4. Nebyla navržena žádná konkrétní protipovod ňová ani protierozní opat ření, ale byla umožn ěna jejich realizace v celém území obce. 5. V rámci projednání zadání územního plánu nebyly vzneseny žádné konkrétní požadavky na řešení civilní ochrany obyvatelstva, ochranu ve řejného zdraví. 6. V orienta čně vymezeném pásmu hyg. ochrany živo čišného areálu spole čnosti Tagros bylo navrženo n ěkolik zastavitelných ploch pro bydlení a ob čanské vybavení, které vzešly z konkrétních požadavk ů obce, fyzických a právnických osob. Vzhledem k tomu, že PHO zasahuje prakticky celou centrální část Troubelic, by byl výrazn ě omezen rozvoj obce a možnosti využití proluk ve stávající zástavb ě, pokud by uvnit ř PHO nebyla p řípustná výstavba. Do PHO ČOV v Troubelicích zasahuje jedna zastavitelná plocha pro bydlení. ČOV byla v nedávné dob ě rekonstruovaná, rozsah PHO neodpovídá území s p ředpokládanými negativními vlivy. Bude nutné zrušit stávající PHO a pokud to bude nutné vyhlásit nové, které bude výrazn ě menší a nebude omezovat výstavbu v ploše bydlení. 10. Nová výstavba musí respektovat hlukové pásmo 15 m od osy silnice III/31548. Ostatní silnice nezvyšují hladinu hluku nad povolené meze. Po čet projížd ějících vlak ů po železni ční trati b ěhem dne není velký, mezi jednotlivými pr ůjezdy vlak ů jsou pom ěrn ě dlouhé prodlevy. Jedná se tedy spíš o hluk okamžitý, krátkodobý. V t ěsné blízkosti trati neleží žádné rodinné domy, pouze n ěkolik RD zasahuje do ochranného pásma železnice, zastavitelné plochy bydlení zasahují do och. p. železnice pouze nepatrn ě. Ostatní spln ěno. ad i) 1. Plochy bydlení byly navrženy na základ ě demografické analýzy a požadavk ů obce a jejich ob čan ů. P řevis nabídky ploch pro bydlení je p řim ěř ený a ospravedlnitelný polohou obce ve specifické oblasti, kde jsou problémy z hlediska udržitelného rozvoje (k jejichž řešení m ůže rozvoj obytného území p řisp ět). Zábory zem ědělského p ůdního fondu v nejv ětší zastavitelné ploše bydlení už obec p ředjednala s orgánem ochrany ZPF.

6 2. viz ad b), 5., problém 7 - Podrobn ější podmínky pro stavby v blízkosti areálu nebyly stanoveny. Po čet chovaných kus ů dobytka i technologie chovu se často m ění a tím se m ění i rozsah území ohroženého zápachem. 3. Lokalizace výrobní plochy v daném míst ě je vhodná. Navazuje na dv ě stávající výrobní plochy a železni ční stanici, p řitom leží v dostate čném odstupu od obytné zástavby. Rozloha plochy vychází z vlastnictví pozemk ů žadatele a návaznosti na stávající zástavbu. Dopravní řešení je umožn ěno ze stávajících a navržených ú čelových komunikací. V podmínkách využití ploch je stanovena max. výška výrobních objekt ů, další podmínky mohou být stanoveny v rámci územního řízení. 4. Byla navržena p řeložka silnice III/31548 vedoucí severn ě od zástavby Lazc ů. 5. Z hlediska zábor ů zem ědělské p ůdy a za člen ění do krajiny je p ůsobení zastavitelných ploch pro solární elektrárny negativní. Do územního plánu byly zapracovány dle pokynu obce. ad j) Spln ěno. ad k) Byly vymezeny dv ě zastavitelné plochy, ve kterých bylo uloženo prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií. Ob ě tyto plochy jsou plošn ě rozsáhlejší a mají více možností napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, vymezení ve řejných prostranství atd. ad l) Nebyly vymezeny žádné plochy ani koridory, pro které by podmínky pro rozhodování o zm ěnách jejich využití stanovoval regula ční plán. ad m) Spln ěno, vyhodnocení vliv ů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo zpracováno. ad n) Spln ěno, koncept územního plánu nebyl zpracován. ad o) Spln ěno. Územní plán Troubelice byl zpracován v souladu se zák. č. 183/2006 Sb., vyhl. č.500/2006 Sb. a vyhl. č.501/2006 Sb. Obsah územního plánu a jeho člen ění se řídí přílohou č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.

Spln ění pokyn ů k úprav ě návrhu územního plánu po projednání s dot čenými orgány Komentá ř je člen ěn podle bod ů "Pokyn ů pro dopracování územního plánu obce Troubelice" ze dne 8.11.2010. 1. Spln ěno. Biocentrum B11 bylo posunuto východním sm ěrem do blízkého lesíka a trasa biokoridor ů K14 a K15 byla upravena tak, aby lemovala z vn ější strany oplocení obory Na vlnách. 2. Spln ěno, zastavitelná plocha Z22 byla zmenšena na vým ěru 9,00 ha. 3. Spln ěno, zastavitelné plochy Z16 až Z20 ur čené k výstavb ě solárních elektráren byly z územního plánu vypušt ěny. 4. Spln ěno. Dle stanoviska Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje č.j. M2OL1263S/2010 a následné up řes ňující konzultace byly provedeny tyto úpravy: - byly vypušt ěny zastavitelné plochy smíšené obytné Z7 a Z8 sousedící s areálem Tagros a.s. - zastavitelná plocha smíšená obytná Z25 v blízkosti ČOV Troubelice byla zm ěněna na ve řejné prostranství - zele ň - v textové části II.1. Od ůvodn ění ÚP Troubelice bylo v kapitole c)1.2. dopln ěno podrobn ější vyhodnocení možných dopad ů navrženého řešení ÚP z hlediska problematiky hluku a kvality ovzduší a dopln ěna návaznost na Hlukovou mapu Olomouckého kraje.

7 5. Spln ěno, zastavitelná plocha Z6 byla upravena tak, aby nezasahovala do ochranného pásma železnice. Dále byly dle stanovisek dot čených orgán ů provedeny následující úpravy: - bylo upraveno ozna čení regionálního biokoridoru ÚSES RK 907 - bylo upraveno pojmenování zájmových území ministerstva obrany a dopln ěn jejich podrobný popis do textové části II.1. Od ůvodn ění ÚP Troubelice, kapitoly c)1.2. b)2. POUŽITÉ PODKLADY Pro zhotovení územního plánu jsme použili následující podklady (další jsou jmenovány p římo v příslušných kapitolách textu): - Zadání územního plánu, schválené Zastupitelstvem obce Troubelice dne 30.9.2009 - Pr ůzkumy a rozbory k územnímu plánu Troubelice (Atelier Archplan Ostrava s.r.o., 07/2009) - Politika územního rozvoje ČR 2008 schválená usnesením Vlády České republiky č.929 ze dne 20.7.2009 - ÚAP Olomouckého kraje (Institut regionálních informací s.r.o., 3/2007) - ZÚR Olomouckého kraje vydané opat řením obecné povahy dne 22.2.2008 (Ing.arch.J.Haluza), Aktualizace č.1 ZÚR Olomouckého kraje vydané opat řením obecné povahy dne 22.4.2011 (Ing.arch.J.Haluza) - Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Olomouckého kraje (Voding Hranice s.r.o., 8/2004, aktualizace 6/2007) - Územn ě analytické podklady správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Uni čov (Institut regionálních informací s.r.o., 12/2008) - výškopis v řešeném území, bonitní p ůdn ě ekologické jednotky, investice do p ůdy (odvodn ění), podklady o technické infrastruktu ře, limity využití území - ochranná pásma a další omezení ve využití území - Digitalizovaná, aktuální katastrální mapa - Ortofotomapa řešeného území - Digitální topologicko vektorová data ZABAGED - Informace Obecního ú řadu, v četn ě údaj ů o vydaných dosud nerealizovaných územních rozhodnutích, o podnikatelských aktivitách v obci, o památkách místního významu - Zám ěry ob čan ů (shromáždila obec) - Údaje o funk čním využití území a ploch, byly získány poch ůzkou v terénu - Podklady o dopravní infrastruktu ře - Pasport místních komunikací (poskytla obec) - Podklady o technické infrastruktu ře - vodovodu, kanalizaci (poskytla obec, aktualizováno dle ÚAP) - Nedokon čený územní plán obce (Ing.arch.K.Zeman, Atelier Archplan, 7/2001) - Hranice zastav ěného území vydaná opat řením obecné povahy dne 20.3.2008 - Troubelice, minulost a p řítomnost (J.Šenk, 1988) - Strategický plán rozvoje mikroregionu Uni čovsko (GH Consult o.p.s., 11/2006) - Strategický plán Leader Uni čovsko 2007 - 2013 (GHC regio, s.r.o., 12/2007) - Sociodemografická analýza m ěsta Uni čov a obcí Dlouhá Lou čka, Lipinka, Medlov, Nová Hrade čná, Paseka, Šumvald, Troubelice, Újezd a Želechovice (E. Mládenková, Bc.V.Vasyl, 8/2006) 8 - Troubelice, Dokumentace programu obnovy venkova (GH Consult o.p.s., 9/2006) - Urbanistická studie RD v Troubelicích, lokalita Za Štoksovým (Stavoprojekt Šumperk s.r.o., 7/2004) - Troubelice-Pískov, splašková kanalizace, I.a II. etapa - DPS (Visso s.r.o., 10/2006) - Troubelice - parkovišt ě u h řbitova - DÚR+DSP (Ing.L.Vrba, 11/2001) - Odborný posudek - Hnojišt ě 5000 t Tagros a.s. Troubelice, okr. Olomouc (Ing.P.Mar ťan, 2/2003) - Rozptylová studie - Hnojišt ě 5000 t Tagros a.s. Troubelice, okr. Olomouc (Ing.P.Mar ťan, 8/2003) - Turistické mapy (zákres cyklotras, turistických tras) - Katastrální mapa se zákresem intravilánu z r. 1966 - Územní plány okolních m ěst a obcí – Uni čov, Medlov, Klopina, Lipinka, Nová Hrade čná, Šumvald - Výsledky celostátního s čítání dopravy v roce 2005 ( ŘSD ČR, 2006) - Hluková mapa Olomouckého kraje (Ecological Consulting a.s., 11/2007) - Údaje o ložiscích surovin, starých d ůlních dílech, svahových deformacích (z registr ů MŽP ČR - Geofondu) - Mapa radonového indexu (http://nts2.cgu.cz) c) KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ P ŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, V ČETN Ě VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů TOHOTO ŘEŠENÍ ______c)1. ZD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU c)1.1. VYMEZENÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ V územním plánu Troubelice bylo zastav ěné území vymezeno dle platného zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (SZ). Pom ěrn ě velké nezastav ěné záhumenní pozemky jsou do zastav ěného území zahrnuty proto, že leží uvnit ř intravilánu z roku 1966. c)1.2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obce vychází obecn ě z cíl ů územního plánování – vytvá řet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spo čívající ve vyváženém vztahu podmínek pro: - příznivé životní prost ředí - pro hospodá řský rozvoj - pro soudržnost spole čenství obyvatel území, tak aby byly uspokojeny pot řeby generace sou časné a nebyly ohroženy podmínky života budoucích generací

SOCIODEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zam ěstnanost (hospodá řské podmínky území) a bydlení vytvá řejí základní prvky sídelní struktury území. Za nejvýznamn ější faktor ovliv ňující vývoj po čtu obyvatel obce (p římo její prosperitu) je obvykle považována nabídka 9 pracovních p říležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktor ů je to p ředevším vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prost ředí v četn ě životního prost ředí, rekrea ční zázemí. Tyto p řírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dob ře vyjad řuje úrove ň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalit ě. Práv ě rozbor rozvojových faktor ů řešeného území je jedním z výchozích podklad ů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce z hlediska územního plánu) b ěhem očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10-15 let). Prognóza slouží především jako podklad pro efektivní řešení technické a sociální infrastruktury a pro p řim ěř ený návrh nových ploch pro bydlení. V demografickém (p řirozená reprodukce) a sociálním chování populace (nap ř. sociální soudržnosti rodin, místních komunit) se projevují zm ěny spíše v dlouhodobém vývoji. Z krátkodob ějšího hlediska se do vývoje území (nap ř. migrace za prací) mohou promítnout zejména „neo čekávané“ hospodá řské impulzy – nap ř. lokalizace podnikatelské zóny apod.. Na vývoj po čtu obyvatel v řešeném území m ěly dlouhodob ě vliv tyto hlavní faktory: - Poloha v intenzivn ě využívané zem ědělské krajin ě, v dopravní poloze, která je omezující zejména s ohledem na hospodá řský rozvoj obce. - Malá velikost jednotlivých sídel a tomu odpovídající nízký rozsah vybavenosti. - Dlouhodobá kontinuita a stabilita osídlení (po II. sv ětové válce nedošlo k výrazn ější obm ěně obyvatel). - Vnímání ale i pozitivní vývoj kvality obytného a životního prost ředí v posledních desetiletích, zájem o bydlení v rodinných domech.

Tab. Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel v řešeném území územní jednotka Skute čnost Prognóza obec - část obce rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 2025 Troubelice 1794 1947 1954 1505 1829 1783 1779 1716 1799 1900 2000 Dědinka 142 156 165 89 104 107 73 51 56 64 70 Lazce 303 322 341 263 307 237 219 213 216 228 240 Pískov 376 423 366 226 256 256 223 205 198 212 220 Troubelice 976 1046 1082 927 1162 1183 1264 1247 1329 1396 1470 *podle údaj ů obce

Tab. Vývoj po čtu obyvatel v posledních letech za čátek roku 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 obyvatel 1832 1814 1802 1775 1828 1861 1884 1899 zdroj: Český statistický ú řad - ČSÚ

Po čet obyvatel v řešeném území v minulosti (po druhé sv ětové válce) dlouhodob ě klesal, jednak v důsledku druhé sv ětové války, ale i migrace obyvatel do okolních m ěst. Od devadesátých let minulého století došlo ke zlomu, nastal mírný růst, který je v posledních letech pom ěrn ě prom ěnlivý. Podle údaj ů ČSÚ bylo na za čátku r. 2008 v obci 1884 trvale bydlících obyvatel. Vývoj po čtu obyvatel v řešeném území je možno z hlediska obecných demografických podmínek považovat za p říznivý, po čet obyvatel roste ve všech sídlech, nejvýrazn ěji ve vlastních Troubelicích. 10 V řešeném území se tak částe čně projevují obecné preference bydlení v přím ěstských sídlech, lokalitách, zejména s dobrou dopravní dostupností, kvalitním rekrea čním a obytným prost ředím. Věková struktura obyvatel vykazuje rozdílné charakteristiky v jednotlivých částech obce, celkov ě je však p říznivá. Podíl d ětí (v ěkové skupiny 0-14 let) byl nadpr ůměrný – 18,2% (r. 2001). Pr ůměrný v ěk obyvatel 37 let v r. 2001, je nižší než srovnatelný pr ůměr okresu Olomouc (39 let) a i pr ůměr ČR (39 let). Relativn ě nízké zastoupení vykazuje i podíl obyvatel v poproduktivním v ěku. Dlouhodob ě se obec nevyhne procesu stárnutí obyvatel. Stárnutí obyvatel – nep říznivý vývoj věkové struktury se promítá do poklesu pot řeb školských a naopak r ůstu poptávky po sociáln ě zdravotních za řízení (zejména do oblasti komunitního plánování). Zde je však nutno p řipomenout, že rozsah poptávky zejména po sociálních službách je citlivý na nastavení sociálního systému a stav sociální soudržnosti obyvatel území.

Tab. V ěková struktura obyvatel ( ČSÚ, SLDB, r.2001) Územní jednotka obyvatel 0-14 let podíl 0-14 60+ let podíl 60+ nezjišt ěno pr ůměrný celkem let věk Česká republika 10230060 1654862 16,2% 1883783 18,4% 3483 39 okres Olomouc 224613 36056 16,1% 40942 18,2% 40 39 Troubelice 1799 327 18,2% 299 16,6% 0 37 Dědinka 56 15 26,8% 9 16,1% 0 36 Lazce 216 33 15,3% 38 17,6% 0 37 Pískov 198 35 17,7% 35 17,7% 0 38 Troubelice 1329 244 18,4% 217 16,3% 0 37

Vzhledem k dosavadnímu vývoji po čtu obyvatel v posledních letech a obecným tendencím v rozvoji osídlení je možno p ředpokládat další růst po čtu obyvatel a to až na 2000 obyvatel do roku 2025. Pro vývoj po čtu obyvatel bude mít rozhodující vliv možnost zam ěstnanosti v regionu, pohybu za prací nabídky a disponibilních a p řipravených stavebních pozemk ů pro bydlení (realizovaná bytová výstavba).

Hospodá řské podmínky Hospodá řské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými d ůsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je obvykle vnímá a ovliv ňuje zejména plošn ě (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a zprost ředkovan ě – s vazbami na region a skrze nep římé ukazatele nezam ěstnanosti obyvatel a mzdové úrovn ě (koup ěschopné poptávky). Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému záv ěru o p řetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chyb ějící zdan ění stavebních pozemk ů odvozené z poskytovaných užitk ů obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede často k nadm ěrným požadavk ům výstavby nových podnikatelských areál ů, zejména na „zelených“ plochách.

11 Tab. Ekonomická aktivita obyvatel ( ČSÚ, SLDB, r. 2001) ekonomicky podíl nezam ěst Míra EA podíl EA vyjížd ějí podíl aktivní –(EA) EA naní nezam ěst v zem ědě v zem. cí vyjížd ějící nanosti lství za prací ch* ČR 5253400 51% 486937 9,3% 230475 4,4% 2248404 43% okres Olomouc 116408 52% 13467 11,6% 5878 5,0% 39927 34% Troubelice 866 48% 99 11,4% 141 16,3% 443 51% Dědinka 25 45% 5 20,0% 3 12,0% 13 52% Lazce 106 49% 15 14,2% 24 22,6% 47 44% Pískov 91 46% 12 13,2% 18 19,8% 47 52% Troubelice 644 48% 67 10,4% 96 14,9% 336 52% *Z po čtu obyvatel celkem

Podle výsledk ů s čítání z roku 2001 bylo v Troubelicích 866 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž vyjížd ělo za prací 443 osob (51%). Vyjíž ďka byla a je orientována p ředevším na Uni čov, omezen ě i na Litovel, Šternberk, Olomouc a blízké obce. Počet podnikatelských subjekt ů v řešeném území (r. 2008, zdroj ČSÚ): celkem 304, z toho: podnikatelé - fyzické osoby - 236, samostatn ě hospoda řící rolníci - 13, svobodná povolání - 9. Po čet pracovních míst v řešeném území je odhadován asi na cca 350, p ředevším ve službách, drobném podnikání a zem ědělské výrob ě. Nejv ětším zam ěstnavatelem v obci je fa. Tagros, a.s. Tato spole čnost se v ěnuje zem ědělské a lesní výrob ě. Obd ělává velkou část orné p ůdy v obci a hospodá řsky využívá i v ětšinu les ů, v Troubelicích provozuje velký areál živo čišné výroby a druhý menší v Pískov ě. Sou částí areálu v Troubelicích je i za řízení na zpracování d řeva. U železni ční stanice má provozovnu spole čnost zabývající se výkupem kovového odpadu. Malou částí zasahuje do Troubelic výrobní areál Prefa Toubelice a.s. jehož podstatná část je na území Medlova. V Lazcích se nachází malý areál d řevovýroby a v Pískov ě jsou dva výrobní objekty firem zabývajících se stavebními pracemi a d řevovýrobou.

Zna čná míra nezam ěstnanosti, ale i nízká úrove ň mezd v okrese (regionu), (v obci na za čátku roku 2009 byla míra nezam ěstnanosti 11,5%, 100 nezam ěstnaných) je omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Olomouc pat ří z hlediska dlouhodobé úrovn ě nezam ěstnanosti k relativn ě mén ě postiženým okres ům (z hlediska pom ěrů na Morav ě a v Olomouckém kraji), mírn ě nadpr ůměrn ě p ři srovnání celé České republiky, výrazn ě horší je však situace na Uni čovsku. Řešení hospodá řských problém ů je v rámci systému územního plánování limitované. V územním plánu je navržena plocha pro výrobu jako územní p ředpoklad pro zvýšení po čtu pracovních p říležitostí v obci, která svou velikostí m ůže p řisp ět i ke zlepšení hospodá řských podmínek v regionu. Jsou také stanoveny takové podmínky pro využití ploch smíšených obytných, které umožní rozvoj podnikání a služeb i mimo plochy výroby. Rozvoj podnikání a výroby v obci ale musí respektovat prvo řadou funkci obce – funkci bydlení.

Bydlení Po čet trvale obydlených byt ů v řešeném území je pro rok 2008 odhadován na cca 610, z toho cca 45 v bytových domech. Podle definitivních výsledk ů s čítání bylo v roce 2001 v obci 574 trvale

12 obydlených byt ů, z toho 522 byt ů v rodinných domech. Zna čný rozsah – 93 byt ů vykazovaly trvale neobydlené byty, signalizující rezervy v intenzit ě využití bytového fondu. V obci je cca 40 objekt ů individuální rekreace. Celkový rozsah druhého bydlení (jehož část tvo ří tzv. neobydlené byty) je odhadován na cca 105 jednotek druhého bydlení, nejvyšší podíl vykazují v Dědince, Pískovu a Lazcích.

Tab. Bytový fond ( SLDB, r. 2001) byty trvale obydlené neobydlené byty celkem celkem v bytových v rodinných celkem nezp ůsobilé pr ůměrné domech domech k bydlení stá ří ČR 4366293 3827678 2160730 1632131 538615 53196 47 okres Olomouc 90627 82168 45211 36259 8459 1306 48 Troubelice 667 574 46 522 93 26 41 Dědinka 31 22 0 22 9 1 56 Lazce 85 72 4 66 13 5 43 Pískov 88 64 0 64 24 5 49 Troubelice 463 416 42 370 47 15 39

Tab. V ěková struktura bytového fondu ( ČSÚ, SLDB, r. 2001) Okres byty postavené v období obec-celkem celkem 1946-1980 1980-1991 1991-2001 část obce abs, % abs. % abs. % ČR 3827678 1868940 48,8% 627486 16,4% 313769 8,2% okres Olomouc 82168 39781 48,4% 12994 15,8% 7967 9,7% Troubelice 574 299 52,1% 78 13,6% 72 12,5% Dědinka 22 4 18,2% 3 13,6% 5 22,7% Lazce 72 34 47,2% 11 15,3% 6 8,3% Pískov 64 39 60,9% 1 1,6% 5 7,8% Troubelice 416 222 53,4% 63 15,1% 56 13,5%

V období 1991 - 2001 bylo v obci získáno 72 nových byt ů. V posledních letech (po r. 2001) je v řešeném území postaveno pr ůměrn ě 5 byt ů ro čně se zna čným kolísáním v jednotlivých letech.

Pot řeba nových byt ů b ěhem doby platnosti územního plánu závisí na následujících skute čnostech: - Velikosti odpadu byt ů, která bude v rozsahu asi 0,2-0,4% z výchozího po čtu byt ů ro čně, přitom často nep ůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slu čování byt ů, nebo p řevod na druhé bydlení apod. - Růstu po čtu cenzových domácností , který je zp ůsoben p ředevším r ůstem po čtu domácností s 1-2 osobami (d ůchodci, rozvedené a samostatn ě žijící osoby). Tento faktor zp ůsobuje situaci, že i v p řípad ě stagnace po čtu obyvatel se nároky na nové byty zvyšují. V menším rozsahu na pot řebu nových byt ů p ůsobí i snižování soužití cenzových domácností. Růst soužití cenzových domácností, který probíhá v posledních letech, však není možno považovat (p ředevším ve vesnické zástavb ě) za jednozna čně negativní proces. Dochází tím jak k efektivn ějšímu využívání obytných kapacit, tak i k posilování sociální soudržnosti obyvatel (zejména na úrovni vlastních rodin). - Růstu po čtu obyvatel v obci, který je závislý na o čekávaném p řirozeném r ůstu (narození- zem řelí), ale p ředevším migraci (p řist ěhovalí-vyst ěhovalí).

13 Na základ ě odborného odhadu je možno i nadále p ředpokládat realizaci cca 4-6 nových byt ů ro čně za velmi pravd ěpodobnou. Pot řeba ploch pro bydlení po dobu p ředpokládané platnosti územního plánu tedy je cca 60-80 RD. Do řešeného území mohou sm ěř ovat zájmy jednotlivých investor ů z regionu a i zájmy realitních firem, které se zajímají o realizaci ucelených lokalit obytné výstavby. Zda však bude nová výstavba skute čně realizována, závisí na reálné dostupnosti pozemk ů (nabídnutí na trhu), jejich cen ě, na celkové ekonomické situaci apod. Nabídka pozemk ů by proto měla být vyšší (min. o 50 až 100%) a to jak s ohledem na odpad části pozemk ů z reálné nabídky tak i vzhledem k optimálnímu fungování trhu s pozemky. V územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy pro cca 136 byt ů (RD) . To p ři výše uvedené odhadnuté pot řeb ě nových byt ů znamená převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 70% (p ři pot řeb ě 80 byt ů) až 126% (p ři pot řeb ě 60 byt ů).

Tab. Bilance vývoje po čtu obyvatel a byt ů v řešeném území obec- část obce obyvatel obydlených byt ů úbytek byt ů rok 2010 2025 2010 2025 do r. 2025 Troubelice 1900 2000 620 670 20-25 Dědinka 64 70 25 28-30 1-3 Lazce 228 240 75 80 4-7 Pískov 212 220 70 75 3-5 Troubelice 1396 1470 450 485 10-15

nových byt ů do r. 2025 druhé bydlení v bytových v rodinných obytných jednotek obec- část obce domech (BD) domech (RD) r. 2010 r. 2025 Troubelice 0 70 105 115 Dědinka 0 5 až 10 15 15-20 Lazce 0 10 15 15-20 Pískov 0 10 25 25-30 Troubelice 0 45 50 55 Pozn. V obci je cca 40 byt ů v bytových domech, v části Troubelice, jejich po čet z ůstane zachován. Nár ůst druhého bydlení bude realizován zejména formou odpadu obydlených byt ů.

OCHRANA A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ Ochrana kulturních hodnot Kulturní hodnotou území je bezesporu dochovaný zp ůsob zastav ění obce typický pro severní oblast Hané. Zástavba všech sídel je kompaktní, u Troubelic výrazn ě protáhlá podél hlavní silnice a potoka Lukavice. Zástavba Lazc ů a Pískova je sev řená podél protáhlých návsí, zástavba D ědinky je přirozen ě rostlá podél cest bez výrazn ější návsi. Sídlišt ě je novodobý satelit jehož urbanistický charakter (uli ční sí ť) je zna čně p ředur čen siln ě sklonitým terénem. V územn ě analytických podkladech jsou zastav ěná území D ědinky, Lazc ů a Pískova ozna čeny jako urbanisticky hodnotné lokality. Půdorysy obytných dom ů a hospodá řských budov jsou vyvinuty do tvaru U, z čehož vzniká typický vzhled zástavby s okázalými uli čními fasádami na stran ě vstupní z návsi a protáhlými záhumenky odd ělenými cestami od obd ělávaných polí. Toto architektonicko-urbanistické pojetí 14 zástavby je významnou kulturní hodnotou a je t řeba jej zachovat. V Lazcích, D ědince a Pískov ě je urbanistický ráz dochovaný velmi dob ře, necitelné novodobé zastavování v Troubelicích však tuto kulturní hodnotu snížilo-rozt říštilo na fragmenty. Nová výstavba urbanistický charakter sídel podporuje pouze vyjíme čně. V územním plánu je urbanistický charakter obce podporován vymezením zastavitelných ploch ve vhodných lokalitách a podmínkami, které stanovují, že v sídlech Lazce, d ědinka a Pískov musí být zachován stávající charakter zástavby, stavby musí být umis ťovány v souladu s typickými principy výstavby v t ěchto sídlech - nap ř. hmotové člen ění objekt ů, orientace objekt ů, dodržování stavebních čar, atd. Stanovený p řípustný po čet rodinných dom ů v jednotlivých zastavitelných plochách vychází z pr ůměrné velikosti stávajících pozemk ů s RD v obci - cca 1500 m 2 na 1 RD v plochách ozna čených SB. Podmínky využití ploch SB, OV, PV a PZ jsou stanoveny tak, aby v nich byly zachovány stávající funkce – p ředevším bydlení, ob čanské vybavení a ve řejná prostranství i stávající pr ůměrná výšková hladina. V Lazcích a Pískovu jsou dominantními stavbami kaple na návsích. V Troubelicích je to kostel a do jisté míry jsou to i kostel obklopující historické stavby – nyní budovy využívané školou a truhlá řstvím. Tento soubor tvo řící historické jádro sídla, je díky sev ření mezi silnicí a potokem stabiln ě vymezen. V obci se dochovalo pom ěrn ě dost zajímavých historicky nebo architektonicky hodnotných staveb a prvk ů drobné architektury – památek místního významu – kříž ů, kapli ček. Všechny historicky a architektonicky hodnotné stavby i památky místního významu jsou vyjmenovány v textové části I.1., kapitole b) spolu se stanovením základních zásad jejich ochrany a jsou vyzna čeny v koordina čním výkresu II.2.a). Navržené řešení územního plánu nezasahuje do nemovitých kulturních památek ani do žádné historicky hodnotné stavby nebo památky místního významu. Katastrální území Troubelice, Pískov a D ědinka jsou území s archeologickými nálezy. Veškerá stavební činnost musí postupovat v souladu § 22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Ochrana p řírodních hodnot V územním plánu jsou zakresleny významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. - lesy, vodní toky, rybníky. Řešení územního plánu tyto VKP respektuje stejn ě jako údolní nivy tok ů – i bezejmenných, které jsou chrán ěny proti zastav ění stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Do vodních tok ů a ploch ani lesních pozemk ů se v rámci územního plánu nezasahuje. Výstavba v zastavitelné ploše Z22 musí respektovat bezejmenný potok, který přes plochu protéká. Zvlášt ě chrán ěná území p řírody ani registrované významné krajinné prvky se v obci nenacházejí. Krajský ú řad zvažuje možnost vyhlášení p řírodního parku Bradlo-Skalka-T ři kameny, ale zatím nejsou jasné hranice ani ochranný režim. V blízké dob ě se proto s vyhlášením parku nepo čítá. Vymezením prvk ů územního systému ekologické stability je vytvo řen územní p ředpoklad pro posílení ekologické stability krajiny a rozvoj p řírodních hodnot v území obce. Preferováno je také extenzivní hospoda ření na zem ědělské p ůdě – zatrav ňování, pastevectví.

15 V maximální možné mí ře je nutno chránit i rozptýlenou krajinnou zele ň – remízky, meze, břehové porosty, náletové porosty (vyzna čeno v koordina čním výkresu), které p řispívají k zachování rázu krajiny. Vyzna čeny a chrán ěny p řed znehodnocením (zar ůstáním lesem nebo zastav ěním) jsou i významná místa dalekého rozhledu na kopcích Vyst říbro, Ra čů vka a H ůrka u Jána, které byly vyhledány p ři pr ůzkumech v terénu.

Ochrana p řírodních zdroj ů, zem ědělské p ůdy Jižn ě od zástavby části D ědinka se nachází prognózní zdroj cihlá řské suroviny č. 9102100 Zadní Újezd-D ědinka, dosud net ěžený. Řešení ÚP tento zdroj respektuje a nezasahuje do n ěj. V obci se také nacházejí dv ě ložiska nevyhrazených nerost ů - cihlá řské suroviny č. 313060000 Uni čov-okolí (východn ě od zástavby části D ědinka) a č. 305160000 Pískov (severozápadn ě od zástavby části Pískov), ob ě dosud net ěžená. Řešení ÚP tato ložiska respektuje. Místní zdroje pitné vody ani hydrogeologický vrt nejsou řešením územního plánu dot čeny. Zem ědělská p ůda - v Troubelicích se zabírají p řevážn ě velmi kvalitní zem ědělské p ůdy t řídy ochrany I. (95% všech zabíraných pozemk ů) a II. (5%). Mén ě kvalitní p ůda se nachází jen mimo zastav ěné území v místech, kde je rozvoj zástavby nevhodný. Bez zábor ů kvalitní p ůdy by rozvoj Troubelic v ůbec nebyl možný. P ředpokládanému záboru zem ědělské p ůdy je v ěnována samostatná kapitola tohoto svazku - II.1.e). K ochran ě zem ědělské p ůdy p řed erozí p řisp ějí vymezená biocentra a biokoridory ÚSES. Podmínky ploch nezastav ěného území umož ňují realizaci vodohospodá řských a protierozních opat ření a staveb, staveb pro ochranu p řírody a krajiny.

Ochrana ovzduší, vod a p ůdy Zne čišt ění ovzduší je obvykle nejvýrazn ějším problémem obcí a jednotlivých sídel z hlediska ochrany životního prost ředí. Vliv na kvalitu ovzduší v obci mají nejvíce velké zdroje zne čišt ění v regionu (zejména energetické podniky v Uni čov ě, Olomouci). Nezanedbatelným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním ú činkem a emisí tuhých látek jsou rovn ěž lokální topeništ ě s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. Místní negativní vliv na čistotu ovzduší má v řešeném území silni ční doprava, p ředevším podél silnice III/31548. Situaci naopak p řízniv ě ovliv ňuje plynofikace obce. Podle Sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP ( č.38/rok2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základ ě dat z roku 2004 – nepat řilo řešené území k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překro čení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Nep říznivý vývoj – za řazení západního okraje obce do OZKO potvrzují ÚAP SO ORP Uni čov, podobn ě i hodnocení ČHMÚ pro rok 2006. Situace v roce 2007 vykazuje mírné zlepšení. V úvahu je nutno brát skute čnost, že na hodnocení v jednotlivých letech máji významný vliv i klimatické podmínky, pro jednotlivé lokality pak zejména možnosti jejich odv ětrání, četnost výskytu inverzí apod. V návaznosti na Plán zlepšení kvality ovzduší v Olomouckém kraji je v řešeném území nutné využít všechny možnosti vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší. Celá souvislá zástavba obce v četn ě navržených zastavitelných ploch má možnost napojení na plyn, bez napojení z ůstává pouze zástavba D ědinky. Nep říznivý vliv - p řechod z vytáp ění ušlechtilými palivy na paliva mén ě kvalitní - m ůže mít zejména nestabilní cenová (dota ční) politika 16 v oblasti paliv. Důležité je také p řim ěř ené posuzování umíst ění dalších zdroj ů zne čišt ění ovzduší v celém řešeném území a území dot čených územních celk ů.

Hluk - Životní podmínky budoucích uživatel ů staveb na plochách navržených k zastav ění, které jsou situovány v blízkosti silnic III. t řídy mohou být negativn ě ovlivn ěny externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Intenzita dopravy na silnici III/31548 Úsov – Troubelice - Uni čov je dle celostátního s čítání dopravy z roku 2005 celkem 1383 vozidel za 24 hodin, z toho 207 t ěžkých. Nejv ětší provoz na silnici je v Lazcích, postupn ě do Troubelic a Pískova klesá. Z Hlukové mapy Olomouckého kraje vyplývá, že u objekt ů v okolí silnice nedochází v sou časné dob ě k p řekra čování stanovených hlukových limit ů pro denní ani no ční dobu. V roce 2020 lze na této silnici o čekávat intenzitu dopravy cca 1800 vozidel za 24 hodin, z toho 250 t ěžkých, s hlukovým pásmem od osy komunikace pro stanovený limit 55 dB v denní dob ě 15 m, což odpovídá ší řce ochranného pásma silnice v nezastav ěném území. V navržených plochách bydlení a smíšených obytných v blízkosti silnic a železni ční trati je výstavba obytných budov podmín ěně přípustná pouze pokud budou stavby umíst ěny v takové vzdálenosti od zdroje hluku, aby v chrán ěném venkovním prostoru staveb byl spln ěn hygienický limit hluku z dopravy pro denní a no ční dobu. Nejv ětší problémy na silnici III/31548 se vyskytují v Lazcích, kde dochází ke kumulaci negativních jev ů p ři pr ůchodu silnice zastav ěným územím. Z tohoto d ůvodu je navržena p řeložka silnice mimo centrum Lazc ů, čímž dojde i ke snížení hlukové zát ěže v tomto sídle. Ostatní silnice v řešeném území mají ješt ě nižší intenzity dopravy než silnice III/31548 (pod 1000 vozidel/24 hod.) a nezvyšují hladinu hluku nad povolené meze. S čítání dopravy u nich nebylo provedeno, nebyly hodnoceny ani v Hlukové map ě Olomouckého kraje. Ani v budoucnu se u nich intenzita dopravy nezvýší tak výrazn ě, že by mohlo dojít k p řekra čování stanovených hlukových limit ů. Zvýšení cílové dopravy v obci (dané rozvojem obytného území obce) bude zanedbatelné. Zmenšení prašnosti na komunikacích je možné jejich kvalitn ější údržbou (není řešitelné v územním plánu). Železni ční tra ť č. 290 slouží p řevážn ě osobní doprav ě, nákladní vlaky zde projížd ějí minimáln ě. Je vedena p řevážn ě na náspu, což omezuje možnosti brán ění ší ření hluku do okolí. Po čet projížd ějících vlak ů b ěhem dne ale není velký, mezi jednotlivými pr ůjezdy vlak ů jsou pom ěrn ě dlouhé prodlevy. Jedná se tedy spíš o hluk okamžitý, krátkodobý. V t ěsné blízkosti trati neleží žádné rodinné domy, pouze n ěkolik RD zasahuje do ochranného pásma železnice. Do ochranného pásma také nepatrn ě zasahuje jedna zastavitelná plocha bydlení Z2. Pr ůchod železni ční trati obcí nevytvá ří zásadní hygienické problémy. Obt ěžování hlukem z výroby je ošet řeno v podmínkách využití ploch výroby a ploch smíšených výrobních, ve kterých je stanoveno, že nesmí být použity takové za řízení nebo technologie, které by snižovaly kvalitu prost ředí blízké obytné zástavby. Tato podmínka se týká také ploch smíšených obytných, respektive p řípustného ob čanského vybavení a podnikání v obytném území.

Obt ěžování zápachem se pravd ěpodobn ě nezhorší. Pásma hygienické ochrany u areál ů živo čišné výroby nejsou vyhlášena. Nejv ětší zem ědělský areál firmy Tagros v Troubelicích má ochranné pásmo vypo čteno, ale k jeho vyhlášení nedošlo. Po čet chovaných kus ů zem ědělských zví řat v areálu se neustále m ění stejn ě jako technologie chovu, které ší ření zápachu výrazn ě 17 ovliv ňují. Do orienta čně vymezeného PHO zasahuje jedna zastavitelná plocha bydlení Z6 vymezená na základ ě požadavk ů ob čan ů a obce - tedy osob, které jsou obeznámeny se sou časným stavem. Tato plocha navazuje na stávající obytnou zástavbu v centrální části obce a z urbanistického hlediska je její umíst ění logické. V nejbližším míst ě je zastavitelná plocha vzdálena od objekt ů ve výrobním areálu vzdálena cca 200 m, což zajistí, že v ětšinu roku nebude docházet k jejímu negativnímu ovliv ňování zápachem. V p řípad ě zvláštních provozních událostí (nap ř. vyvážení mo čů vky na pole) nicmén ě k obt ěžování této plochy zápachem asi docházet bude. Nová plocha výroby je navržena v dostate čném odstupu od zastav ěného území. V podmínkách využití ploch výroby i ploch smíšených výrobních je navíc stanoveno, že nesmí být použity takové za řízení nebo technologie, které by snižovaly kvalitu prost ředí blízké obytné zástavby. Pásmo hygienické ochrany je vyhlášeno u čistíren odpadních vod v Troubelicích, a pod Sídlišt ěm. Do PHO ČOV Troubelice zasahují dv ě zastavitelné plochy ve řejných prostranství - zelen ě, ale žádná plocha bydlení. DO PHO nezasahuje ani žádný stávající objekt bydlení, pouze okrajové části n ěkolika zahrad obytného území. V nedávné dob ě byla provedena rekonstrukce této ČOV a vým ěna technologie za modern ější, což povede k menšímu obt ěžování zápachem, p řípadn ě i ke zrušení nebo zm ěně rozsahu PHO. ČOV pod Sídlišt ěm je umíst ěna v dostate čném odstupu od zástavby a nevytvá ří žádné významné hygienické problémy v území. Plocha technické infrastruktury ur čená ke z řízení skládky biologického odpadu je situována v odstupu od souvisle zastav ěného území obce a od nejbližších rodinných dom ů je odizolována biokoridorem ÚSES.

Čistota vod ve vodních tocích v obci v ětšinou není dobrá, je to zp ůsobeno p ředevším d ůsledky zem ědělské výroby (hnojiva, herbicidy, pesticidy - splachy) a zaúst ěním splaškových vod ze zástavby bez p ředchozího čišt ění. V územním plánu Troubelic je navrženo d ůsledné odvád ění splaškových vod na čistírny odpadních vod, výstavba čistírny odpadních vod v Lazcích. V nedávné dob ě byla provedena rekonstrukce ČOV v Troubelicích a byla postavena kanalizace v Pískov ě. K omezení negativních d ůsledk ů zem ědělské výroby (zejména smyv ů p ůdy, hnojiv a ne čistot do vodních tok ů) by m ělo p řisp ět podporované extenzivní hospoda ření na zem ědělské p ůdě, umožn ění realizace protierozních opat ření v krajin ě a návrh územního systému ekologické stability.

V řešeném území v sou časné dob ě pravd ěpodobn ě nedochází k překra čování limit ů koncentrace hlavních rizikových prvk ů v zem ědělské p ůdě. Lze p ředpokládat, že čistota p ůd se nezhorší ani vlivem navrhovaného řešení ÚP. Nejsou navrženy žádné zdroje zne čišt ění, které by mohly mít vliv na čistotu p ůd, je podpo řen rozvoj ekologického zem ědělství, pastviná řství a extenzivního využívání zem ědělské p ůdy, který bude mít na čistotu p ůd pozitivní vliv.

V ÚAP SO ORP Uni čov jsou zakreslena místa starých ekologických zát ěží - v území Troubelic je to celkem 13 lokalit. Jedná se o menší černé skládky, které už byly rekultivovány, zavezeny zeminou, osázeny stromy a nevytvá řejí v sou časné dob ě problém v území. Plošn ě významné skládky - provozované ani ukon čené - se v obci nenacházejí.

18 Zvláštní zájmy Katastrální území Lazce u Troubelic a část katastrálního území Troubelice jsou situována v prostoru zájmového území objektu d ůležitého pro obranu státu dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. V tomto vymezeném území (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže vyjmenované druhy staveb jen na základ ě stanoviska ČR - Ministerstva obrany, VUSS Brno: - výškové stavby (nap ř. v ětrné elektrárny, základnové stanice mobilních operátor ů, vysíla če, sila aj.) - výkonné zdroje elektromagnetického zá ření 10KHz-100GHz - fotovoltaické elektrárny - trafostanice - nevhodné stavby a technologie (rozsáhlé plechové či kovové stavby jako haly, p říst řešky a pod., vedení vysokého nap ětí do 100 kV, zalesn ění, výsadba rozsáhlých sad ů, vybudování velkých vodních ploch aj.). Výstavba výše uvedených typ ů staveb m ůže být výškov ě omezena nebo zakázána, což bude posouzeno podle konkrétního typu stavby a její vzdálenosti od vojenského objektu v Újezdu u Uni čova.

Na celém správním území obce (k.ú. Troubelice, Pískov, Lazce u Troubelic, D ědinka) je dále zájem ministerstva obrany posuzován z hlediska povolování níže uvedených druh ů staveb dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby lze jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, prost řednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: - výstavba a rekonstrukce a opravy dálni ční sít ě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. t řídy - výstavba a rekonstrukce železni čních tratí a jejich objekt ů - výstavba a rekonstrukce letiš ť všech druh ů v četn ě za řízení - výstavba vedení VN a VVN - výstavba v ětrných elektráren - výstavba radioelektronických za řízení (radiové, radioloka ční, radionaviga ční, telemetrická) v četn ě anténních systém ů a op ěrných konstrukcí (nap ř. základnové stanice) - výstavba objekt ů a za řízení vysokých 30 m a více nad terénem. - výstavba vodních nádrží (p řehrady, rybníky). c)1.3. ZD ŮVODN ĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELEN Ě

Urbanistická koncepce spo čívá v organizaci a vzájemných vztazích ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Sou časné centrum obce - centrum sídla Troubelice - z ůstane místem, kde se koncentrují objekty a za řízení ob čanského vybavení (Obecní ú řad, kostel, škola, služby, atd.) dopln ěné obytnou zástavbou a plochami ve řejných prostranství. Vzhledem k v ětšímu množství a významu 19 staveb ob čanského vybavení jsou tyto stavby vymezeny samostatn ě jako plochy ob čanského vybavení. V centrech ostatních sídel je ob čanské vybavení také p řítomno, ale v podstatn ě menším množství. Charakter zástavby je spíše smíšený, jednotlivé stavby a jejich pozemky proto nejsou funk čně rozd ěleny, ale všechny jsou za řazeny do ploch smíšených obytných. Výstavba za řízení ob čanského vybavení je možná kdekoli v obytném území v plochách SB a OV i v plochách smíšených výrobních VS. Samostatné plochy ob čanského vybavení - sportu jsou vymezeny v místech v ětších areál ů nebo h řiš ť ve všech sídlech. Sportovní areál v Troubelicích je navržen k podstatnému rozší ření, které by z n ěj mohlo ud ělat areál zajímavý nejen pro obyvatele obce, ale i její návšt ěvníky. Výstavba v této zastavitelné ploše je podmín ěna zpracováním územní studie, aby byla zajišt ěna dostate čná dopravní obsluha a optimální využití plochy vzhledem k procházejícím limit ům využití území - vedení VN, plynovodu VTL. Do ploch ob čanského vybavení - h řbitov ů jsou za řazeny h řbitovy ve všech sídlech v četn ě rozší ření h řbitova v Troubelicích. Rozvoj bydlení je navržen v návaznosti na stávající zástavbu. Nejv ětší zastavitelná plocha Z10 je navržena východn ě od stávající souvislé zástavby Troubelic. Tato plocha je strategickým rozvojovým zám ěrem obce. Pro plochu je zpracována urbanistická studie RD v Troubelicích, lokalita Za Štoksovým (Stavoprojekt Šumperk s.r.o., 7/2004). 1.etapa výstavby už byla realizována, zbývající část lokality je zakreslena jako zastavitelná plocha. Do územního plánu bylo ze studie převzato i řešení dopravní obsluhy a technické infrastruktury. Plocha je dob ře dopravn ě napojena na silnici III/31548, nicmén ě kv ůli poloze na okraji zástavby budou mít její obyvatelé relativn ě velké docházkové vzdálenosti do centra obce - cca 1,5 až 2 km. Plocha Z10 je spole čně s nejbližší zástavbou za řazena do ploch bydlení B, ve kterých není kv ůli zajišt ění pohody bydlení p řípustná výstavba objekt ů jiných funkcí - ob čanského vybavení, podnikání, tak jak je to umožn ěno v plochách smíšených obytných. Další v ětší rozvoj bydlení je navržen západn ě od centra Troubelic mezi stávající zástavbou a železni ční tratí. Navržené plochy zapl ňují volná místa ve stávající zástavb ě a mají dobrou dopravní vazbu na centrum obce. Jejich vymezení respektuje ochranné pásmo železni ční trati. K negativnímu ovliv ňování hlukem by nem ělo docházet také díky nízké intenzit ě provozu na trati. V tomto míst ě je také navržena železni ční zastávka Troubelice Za školou, dá se zde proto v budoucnu p ředpokládat větší provoz p ěších. Zastavitelné plochy v blízkosti zastávky by mohly být více využity i k umíst ění objekt ů ob čanského vybavení. Zastavitelné plochy bydlení v sídlech Lazce, D ědinka, Pískov a Sídlišt ě jsou vymezeny na základ ě konkrétních požadavk ů obyvatel obce. Všechny jsou plošn ě malé a svým umíst ěním vhodn ě dopl ňují stávající urbanistickou strukturu. Jako územní rezervy pro bydlení jsou ozna čeny zatím nevyužité záhumenní části pozemk ů za rodinnými domy v Troubelicích a Lazcích. Tyto pozemky navazují na stávající zástavbu, leží dokonce uvnit ř zastav ěného území vymezeného dle zák. č. 183/2006 Sb. Dopravn ě obslouženy jsou z ú čelových záhumenních komunikací ani napojení na inženýrské sít ě nebude obtížné. Až bude vy čerpána kapacita nejv ětší zastavitelné plochy v obci, tak tyto rezervy budou nejvhodn ější k dalšímu rozvoji obce. Pro p řípad neo čekávan ě velkého zájmu o bydlení v obci je navržena územní rezerva vedle Sídlišt ě.

20 V plochách smíšených obytných je p řípustný "chov hospodá řských zví řat v malém". Tím je myšlen chov menšího po čtu kus ů zem ědělských zví řat v hospodá řské budov ě, která je sou částí pozemku s obytným domem. Chov zví řat slouží p řevážn ě pro vlastní pot řebu nebo pro zabezpe čení v míst ě typického obchodu s domácími potravinami. Nesmí negativn ě ovliv ňovat okolní obytné prost ředí, okolní rodinné domy. Stávající plochy výroby a skladování se nacházejí na jižním okraji zastav ěného území Troubelic - areál živo čišné výroby spole čnosti Tagros, na severním okraji zástavby Pískova a v okolí železni ční stanice Troubelice. Do ploch výroby bylo za řazeno i hnojišt ě Tagrosu ležící východn ě od zástavby Troubelic. V plochách výroby a skladování je umožn ěna výroba pr ůmyslová i zem ědělská živo čišná. Nové plochy výroby a skladování nejsou navrženy. Jako plochy smíšené výrobní jsou ozna čeny drobné výrobní plochy uvnit ř zástavby Lazc ů a Pískova a také navržené plochy výroby jižn ě od areálu Tagrosu. Tyto plochy o vým ěrách 9 ha a 1,41 ha by mohly spole čně se sousedními areály Tagrosu a Prefy vytvo řit regionáln ě významnou výrobní zónu a p řisp ět tak k řešení vyskytujících se problém ů z hlediska udržitelného rozvoje (v sociáln ě ekonomické oblasti), které vedly k za řazení obce do specifické oblasti v ZÚR Olomouckého kraje. Výstavba v t ěchto zastavitelných plochách je podmín ěna zpracováním územních studií. V plochách smíšených výrobních je krom ě pr ůmyslové výroby umožn ěna i výstavba ob čanského vybavení, naopak p řípustná není zem ědělská živo čišná výroba. Jako plochy dopravní infrastruktury jsou ozna čeny pozemky stávajících silnic t řetí t řídy, železni ční trati a autobusového obratišt ě v D ědince. Stávající i navržená parkovišt ě jsou sou částí jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití, nejsou vyzna čena jako sou část ploch dopravní infrastruktury s vyjímkou parkovišt ě navrženého u h řbitova v Troubelicích. Pozemky místních a účelových komunikací jsou sou částí ploch ve řejných prostranství. Plochy technické infrastruktury zahrnují plochy stávajících i navržených technických za řízení - regula ční stanice plynu, vodních zdroj ů a vodojem ů, ČOV na Sídlišti a v Troubelicích a kompostárny východn ě od zástavby Troubelic.

Rozhodující podíl sídelní zelen ě v Troubelicích p řipadá – a bude nadále p řipadat – na zele ň obytného území, tj. zahrady rodinných dom ů, ob čanského vybavení a výrobních areál ů. Ve řejná zele ň je také sou částí ploch ve řejných prostranství a ploch smíšených zastav ěného území jako stromo řadí podél komunikací, solitérní stromy, doprovodná zele ň vodních tok ů. Kv ůli zv ětšení podílu ve řejn ě p řístupné zelen ě uvnit ř pom ěrn ě kompaktní zástavby obce jsou navrženy dv ě plochy ve řejných prostranství - zelen ě v Pískov ě vedle plochy ob čanského vybavení a v Troubelicích naproti ČOV. Významnou částí sídelní zelen ě v obci jsou plochy zelen ě urbanizované ZU, do kterých jsou zahrnuty záhumenní pozemky za rodinnými domy v Troubelicích a Lazcích. V ětšina ploch ZU je zárove ň ozna čena jako územní rezervy pro bydlení. Ke každodenní rekreaci lze využít také volnou krajinu a blízké lesy na kopcích Skalka a Kárník.

Z vymezených zastavitelných ploch o celkové rozloze 40,13 ha zabírají plochy pro bydlení a smíšené bydlení 22,85 ha. Vzhledem k navrhované intenzit ě zastav ění cca 1 500 m² na 1 RD v plochách SB je to možnost pro výstavbu cca 136 rodinných dom ů. Část ploch bydlení a smíšených obytných bude využita jako ve řejná prostranství nebo k umíst ění ob čanského vybavení. Pro smíšené bydlení je vymezeno i deset územních rezerv o celkové vým ěř e 37,10 ha. 21 Pro ob čanské vybavení jsou vymezeny dv ě zastavitelné plochy o vým ěrách 0,93 ha a 0,40 ha v blízkosti centra Troubelic, pro ob čanské vybavení - sport je vymezena jedna zastavitelná plocha o vým ěř e 4,44 ha pro rozší ření stávajícího sportovního areálu na severozápadním okraji Troubelic, pro ob čanské vybavení - h řbitov je vymezena jedna zastavitelná plocha o vým ěř e 0,19 ha pro rozší ření h řbitova v Troubelicích. Pro ve řejná prostranství - zele ň jsou vymezeny t ři zastavitelné plochy o vým ěrách 0,20 ha severn ě od centra Pískova a 0,44 ha a 0,13 ha v blízkosti čistírny odpadních vod v Troubelicích. Pro smíšenou výrobu jsou vymezeny dv ě zastavitelné plochy o vým ěrách 9,00 ha a 1,41 ha jižn ě od zástavby Troubelic mezi areálem živo čišné výroby spole čnosti Tagros a areálem firmy Prefa v Medlov ě. Pro technickou infrastrukturu jsou vymezeny t ři zastavitelné plochy o vým ěrách 0,05 ha, 0,05 ha a 0,04 ha. Jedna z nich je situována na východním okraji zástavby Troubelic, jedna je jižn ě od zástavby Lazc ů, a poslední leží jižn ě od zástavby Pískova. c)1.4. VE ŘEJNÁ INFRASTRUKTURA

DOPRAVA Automobilová doprava Silnice Územím obce procházejí tyto silnice: III/31548 Úsov - Klopina – Pískov – Troubelice – Lazce – silnice II/446 (Cihlový Mlýn) III/31552 Troubelice – Nová Hrade čná III/44412 Medlov – Troubelice – Nová Hrade čná – Dolní Libina III/44413 silnice III/44412 – D ědinka III/44414 Medlov – Lazce III/44627 Lazce – silnice II/446 (Plíšk ův Mlýn) III/44628 Troubelice – Šumvald Nejv ětší dopravní význam má pro obec silnice III/31548, která ji spojuje s Uni čovem. Na trase této silnice je také nejv ětší dopravní závada v obci - nep řehledná soustava k řižovatek ve stísn ěné zástavb ě Lazc ů. Proto je navržena p řeložka této silnice severovýchodn ě od zástavby Lazc ů. Kv ůli vy řešení dopravní závady je navržena i úprava trasy silnice III/44412, respektive jejího úrov ňového k řížení se železni ční tratí jižn ě od zástavby Troubelic, na n ěmž v sou časné dob ě není umožn ěn dostate čný rozhled řidi čů m silni čních vozidel. Ostatní silnice III. t řídy tvo řící dopl ňkovou komunika ční sí ť a zajiš ťující zp řístupn ění jednotlivých sídel a spojení s okolními obcemi z ůstávají beze zm ěn. Všechny silnice jsou dvoupruhovými obousm ěrnými komunikacemi s ší řkou kolísající mezi 6 až 7 m, v n ěkterých místech částí D ědinka, Lazce a Pískov jsou i užší. Dle celostátního s čítání dopravy v roce 2005 činí dopravní zatížení silnice III/31548 celkem 1383 vozidel za 24 hodin, z toho 207 t ěžkých. Dopravní zatížení ostatních silnic v řešeném území je pod 1000 vozidel/24 hod.. Mén ě významné dopravní závady na všech silnicích - chybějící chodníky v zastav ěném území a chyb ějící zálivy a p říst řešky pro cestující u autobusových zastávek - mohou být řešeny v přilehlých plochách dopravní infrastruktury.

22 Místní a ú čelové komunikace Dopravn ě významné obslužné místní komunikace (MK) dopl ňují silni ční sí ť, zabezpe čují trasy hromadné dopravy, obsluhu výrobních areál ů a hlavní p řístupy do řešeného území. Podle svého dopravního významu jsou d ěleny na komunikace typu C1 (komunikace s autobusovou a významnou nákladní dopravou) a C2 (ostatní hlavní přístupové komunikace). Komunikace typu C1 - MK spojující Sídlišt ě se silnicí III/31548, dv ě MK v Lazcích (p ůvodní trasa silnici III/31548) - budou homogenizovány na ší řku 5,5 m. Komunikace typu C2 budou postupn ě rozší řeny na min. 4,5 m. U komunikací typu C1 a C2 bude sledováno postupné dopln ění chyb ějících chodník ů v zastav ěném území. Ostatní obslužné komunikace s malým dopravním významem o délce nad 300 m ( typu C3 ) je nutné doplnit výhybnami. Zbývající MK o délce do 300m budou p řevedeny do kategorie obytných zón se smíšeným provozem motorové a p ěší dopravy. MK v zastavitelné ploše Z4 je navržena jako "slepá", musí být ukon čena obratišt ěm. Pokud to vlastnické vztahy dovolí, bylo by vhodné její zokruhování s n ěkterou z blízkých MK ležících severn ě od ní. Trasy navržených MK v zastavitelné ploše Z10 jsou převzaty z urbanistické studie "RD v Troubelicích, lokalita Za Štoksovým" (Stavoprojekt Šumperk s.r.o., 7/2004). Místní komunikace v četn ě mostu p řes Lukavici propojující silnici III/31548 se záhumenní účelovou komunikací v blízkosti ČOV Troubelice je navržena kv ůli možnosti budoucího využití územní rezervy pro bydlení R6. Pokud by místo, ve kterém je MK navržena, bylo zastav ěno, tak by byla významn ě ztížena možnost využití rezervy i její dopravní obsluha. Tato komunikace také usnadní provoz nákladních vozidel mezi areálem fy. Tagros a hnojišt ěm ležícím východn ě od zástavby obce. U místních komunikací navržených k rozší ření - ší řkové rekonstrukci - se p ředpokládá zvýšení intenzity provozu. Bez úpravy t ěchto komunikací by na nich v budoucnu docházelo k dopravním problém ům. Dopravní obsluha zastavitelných ploch Z22, Z27 a Z30 bude řešena v rámci územních studií. Na sí ť obslužných komunikací navazují účelové komunikace (v četn ě významných polních a lesních cest), které zabezpe čují dopravní zp řístupn ění jednotlivých objekt ů a pozemk ů v řešeném území. U obslužných a ú čelových komunikací o ší řce do 4,5 m je nutné doplnit výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m doplnit chyb ějící obratišt ě. Nový vjezd z jižní strany od silnice III/44412 do výrobního areálu spole čnosti Tagros je navržen kv ůli zkrácení trasy nákladních automobil ů p řejížd ějících z areálu Tagrosu k železni ční stanici. Zmenší se tím i hluková zát ěž podél silnice v zastav ěném území, kudy automobily jezdí v sou časné dob ě.

Železni ční doprava Troubelicemi prochází železni ční tra ť č. 290 Olomouc – Šumperk, je navržena její elektrizace. Na území Troubelic leží železni ční stanice Troubelice a železni ční zastávka Troubelice – zastávka. Poloha železni ční stanice i zastávky není výhodná pro obyvatele Troubelic, docházkové vzdálenosti jsou p říliš velké. Proto je navržena zastávka Za školou v blízkosti centra Troubelic.

23 Kv ůli nedostate čnému rozhledu je navržena úprava k řížení železni ční trati se silnicí III/44412 jižn ě od Troubelic. Ostatní nechrán ěné železni ční p řejezdy v obci ležící na málo frekventovaných komunikacích nevytvá řejí výrazn ější dopravní závady.

Autobusová doprava Území obce je obslouženo 4 autobusovými linkami sm ěř ujícími nej čast ěji do Uni čova. Na území obce je situováno 10 autobusových zastávek, které jsou v ětšinou vybaveny zálivy a příst řešky pro cestující. Zastávky pokrývají docházkovou vzdáleností 500 m celé zastav ěné území obce. Chyb ějící zálivy a p říst řešky pro cestující mohou být dopln ěny v p řilehlých plochách dopravní infrastruktury.

Statická doprava Parkovišt ě jsou vybudována p ředevším v centru Troubelic a jsou dostate čná. Navrženo je parkovišt ě u h řbitova v Troubelicích. V rámci územní studie pro zastavitelnou plochu ob čanského vybavení - sportu Z27 bude navrženo parkovišt ě pro tuto plochu, které by mohli využívat i návšt ěvníci blízkého h řbitova nebo jiných blízkých za řízení ob čanského vybavení. Nové objekty ob čanského vybavení, výroby, sportovních a turistických aktivit budou dopln ěny návrhem parkovacích a odstavných ploch v kapacitách dle výpo čtu ČSN 73 6110 Projektování MK pro stupe ň automobilizace 1:2,5. Nov ě navržené parkovací a odstavné plochy budou svými technickými parametry odpovídat požadavk ům ČSN 73 6056 a vyhlášky MMR č.369/2001 Sb., docházkové vzdálenosti budou podle ČSN 73 6110 nejvýše 200 m pro krátkodobé parkování a 300 m pro dlouhodobé parkování. Dle možností budou na požadované parametry upraveny i stávající parkovací plochy.

Cyklistická doprava Územím Troubelic procházejí následující turistické cyklotrasy: - 6031 Úsov - Troubelice - 6032 Uni čov - Troubelice - Nová Hrade čná - 6052 Troubelice - Dlouhá Lou čka Dále obcí prochází n ěkolik nezna čených, místních cyklotras vedoucích do Medlova, Úsova a dalších obcí. Cyklistické trasy jsou vedeny po vozidlových komunikacích, p řevážn ě po silnicích III. t řídy, což ve v ětšin ě p řípad ů ne činí vzhledem k nízké intenzit ě dopravy žádné potíže. Ve dvou nejfrekventovan ějších úsecích je navržena výstavba samostatných cyklostezek soub ěžných se silnicemi III. t řídy. Jsou to úseky od zástavby Troubelic po hranice s Uni čovem podél silnice III/31548 a od zástavby Troubelic k železni ční stanici podél silnice III/44412. Pro každodenní cyklistickou dopravu obyvatel jsou a nadále budou využívány stávající místní a ú čelové komunikace.

Pěší doprava Chodníky podél silnic v zastav ěném území v některých okrajových úsecích chybí. Pro bezpe čný pohyb p ěších je nutné jejich dopln ění v p řilehlých plochách dopravní infrastruktury. 24 Navržený chodník v zastavitelné ploše Z10 zkrátí docházkovou vzdálenost obyvatel této plochy k autobusové zastávce Troubelice, U Štoksových. Přes Troubelice prochází dv ě zna čené turistické trasy: Troubelice - Pískov - Holubice - Úsov a Libina - Bradlo - Lipinka - Úsov - Moravi čany - Loštice. Prvn ě zmín ěná trasa je v úseku mezi Sídlišt ěm a Pískovem vedena po vozovce silnice III. t řídy. Bylo by vhodné dopln ění chodník ů podél silnice, aby mohlo dojít k p řesunu trasy mimo silni ční vozovku.

Negativní vlivy dopravy Intenzita dopravy na silnici III/31548 Úsov – Troubelice - Uni čov je dle celostátního s čítání dopravy z roku 2005 celkem 1383 vozidel za 24 hodin, z toho 207 t ěžkých. V roce 2020 lze na této silnici o čekávat následující celodenní intenzity dopravy s hlukovým pásmem od osy komunikace pro stanovený limit 55 dB v denní dob ě: silnice úsek zatížení z toho hluk hlukové voz./den těžkých (dB) pásmo III/31548 Troubelice - Uni čov 1800 250 58 15 m

Ostatní komunikace s intenzitami dopravy do 1000 vozidel za den vyvolávají v denní dob ě ekvivalentní hladinu hluku nižší, než 55 dB. V no ční dob ě dosahuje ekvivalentní hladina hluku na silnicích a komunikacích obdobného charakteru cca o 10 dB nižších hodnot. Hlukové pásmo pro no ční dobu nep řesahuje hodnoty denního hlukového pásma.

VODNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ Zásobování vodou Hlavním zdrojem pitné vody pro Troubelice je studna situovaná jižn ě od zástavby Sídlišt ě o vydatnosti 2,0 l/s. U zdroje je umíst ěna čerpací stanice se za řízením pro hygienické zabezpe čení vody. Odtud je voda čerpána do zemního vodojemu Troubelice o objemu 100 m 3 (max. hladina 338,00 m n.m.) ležího na území obce Lipinka. Trasa výtla čného vodovodu je zakreslena pouze orienta čně dle informací obce, p řesnou trasu se nepoda řilo dohledat. V blízkosti vodojemu leží další vodní zdroj - vrt HT1 o vydatnosti 0,75 l/s, který je na vodojem také napojený. Z vodojemu jsou zásobováni obyvatelé Troubelic a Sídlišt ě. Trasy vodovod ů v zastavitelné ploše Z10 v četn ě byly do územního plánu p řebrány z urbanistické studie "RD v Troubelicích, lokalita Za Štoksovým" (Stavoprojekt Šumperk s.r.o., 7/2004). Dalším zdrojem vody je studna o vydatnosti 4,0 l/s na kopci Vyst říbro, u které leží vodojem Troubelice ZD 2 x 150 m 3. Potrubím o dimenzi DN 150 (lPE) je voda gravita čně vedena do zem ědělského areálu této firmy v Troubelicích a potrubím DN 110 do Lazc ů. Z vodovodu zásobujícího zem ědělský areál bude zásobována i zastavitelná plocha výroby Z22. Nazna čeno je pouze místo napojení na stávající vodovodní řad. Detailn ější řešení vodovod ů bude provedeno v územní studii pro tuto plochu. V Pískov ě ve řejná vodovodní sí ť není. Zásobování vodou obyvatelstva je zajišt ěno z vlastních studní. Severn ě od zástavby Pískova je vytipován vodní zdroj, který je navrženo využít k zásobování tohoto sídla. Vodojem Pískov bude mít hladiny cca 350-352 m n.m., což vyhoví pro zásobení osady, která je na kótách 300-330 m n.m..

25 U jižní hranice obce s Medlovem je situován vodní zdroj Zadní Újezd o vydatnosti 6,0 l/s. U zdroje je z řízena úpravna vody a čerpací stanice, která vytla čuje vodu do vodojemu v Medlov ě. Navržená automatická tlaková stanice u tohoto zdroje zajistí zásobování vodou v D ědince. Stávající vodovodní řady jsou dostate čně kapacitní i pro zásobování navržených zastavitelných ploch.

Pot řeba vody je vypo čtena podle stávajícího po čtu obyvatel napojitelného na vodovod – 1624, předpokládaný nár ůst do roku 2025 na 2000. Při výpo čtu pot řeby vody byla použita specifická pot řeba vody ve výši 125 litr ů na osobu a den a pot řeba vody pro základní ob čanskou a technickou vybavenost ve výši 30 l na osobu a den. 3 Stav Qpr ům: 1624 x 0,155 = 251,7 m /den 3 Qmax : 251,7 x 1,4 = 352,4 m /den 3 Nár ůst Qpr ům: 376 x 0,155 = 58,2 m /den 3 Qmax : 58,2 x 1,4 = 81,5 m /den

Odvád ění a čišt ění odpadních vod Troubelice mají v provozu soustavnou kanalizaci se dv ěma čistírnami odpadních vod. Zástavba Troubelic a Pískova je odkanalizována do ČOV Troubelice, která byla v roce 2010 rekonstruována. Stávající kapacita ČOV je 1980 EO, použitá technologie umož ňuje snadné zvýšení kapacity až na 2500 EO. Stávající systém kombinované splaškové a jednotné kanalizace (na které je osazena p řed soutokem se splaškovou kanalizací odleh čovací komora) z ůstane zachován. Stoky v Troubelicích byly vybudovány v 80. a 90. letech minulého století a jsou v dobrém stavu. Prodloužení kanalizace do Pískova bylo realizováno v roce 2010. Trasy splaškové i deš ťové kanalizace v zastavitelné ploše Z10 v četn ě čerpacích stanic a vsakovací nádrže byly do územního plánu p řebrány z urbanistické studie "RD v Troubelicích, lokalita Za Štoksovým" (Stavoprojekt Šumperk s.r.o., 7/2004). Deš ťová kanalizace v Pískov ě z ůstane zachována. Na Sídlišti byla provedena po čátkem padesátých let jednotná kanalizace z betonových trub. Splaškové vody jsou čišt ěny v ČOV pod tratí, deš ťové vody jsou odleh čovacím p řepadem odvád ěny do potoka Lukavice. ČOV pro tuto část obce byla rekonstruována v roce 2005 a pln ě vyhovuje sou časnému po čtu napojených obyvatel. V Lazcích je v provozu deš ťová kanalizace, která v severní části ústí do silni čního p říkopu, druhé vyúst ění v jižní části sídla je do potoka Lukavice. Soub ěžn ě s deš ťovou kanalizací jsou navrženy stoky splaškové kanalizace, které vedou na malou ČOV navrženou v blízkosti h řbitova. Objekty se stávajícími domovními ČOV budou po realizaci kanalizace na ni p řepojeny. Odpadní vody ze zastavitelné plochy smíšené výrobní Z22 nebudou odvád ěny na ČOV Troubelice, ale na ČOV navrženou p římo v této ploše. Kapacita ČOV není stanovena. Bude ur čena až bude známa p řesná nápl ň této plochy. Dědinka z ůstane vzhledem k malému po čtu RD bez kanalizace.

Stávající množství splaškových odpadních vod – cca 1250 obyvatel: 3 Qpr ům: 1250 x 0,155 = 193,7 m /den 3 Qmax : 193,7 x 1,4 = 271,2 m /den

26 Množství splaškových odpadních vod pro maximáln ě možný napojitelný po čet obyvatel - cca 1936 v roce 2025: 3 Qpr ům: 1936 x 0,155 = 300,1 m /den celková pot řebná kapacita ČOV – 1936 EO, Q = 300,1 m 3/den, z toho ČOV Troubelice - 1536 EO, ČOV Sídlišt ě - 160 EO, ČOV Lazce - 240 EO

Vodní toky a plochy Z hlediska povrchových vod spadá území obce do oblasti povodí Moravy. Nejvýznamn ějším vodním tokem v obci je Lukavice pramenící v k.ú. Pískov a protékající zástavbou Pískova, Troubelic i Lazc ů sm ěrem k Uni čovu. Pod Uni čovem se potok vlévá do toku Oskava. Do Lukavice se v obci vlévají čty ři levostranné p řítoky a jeden pravostranný p řítok, všechny bezejmenné. Dědinkou protéká D ědinkovský potok. Podél východní hranice obce, ale mimo území obce protéká řeka Oskava. Záplavová území u vodních tok ů v obci nejsou stanovena. V plochách nezastav ěného území NZ, NS, NL, NP je umožn ěna realizace vodohospodá řských a protierozních opat ření, která p řisp ějí k ochran ě zastav ěného území p řed možnými rozlivy vodních tok ů a splachy orné p ůdy p ři vydatných deštích. V obci se nachází n ěkolik malých rybní čků využívaných k chovu ryb jižn ě od zástavby části Dědinka. U místní komunikace spojující Troubelice se Sídlišt ěm je vybudována požární nádrž - rybník s betonovými b řehy. Severozápadn ě od zástavby Pískova u toku Lukavice je navržena plocha vodní a vodohospodá řská ur čená k výstavb ě rybníka. Dle Na řízení vlády ČR č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci p ůvodcích druh ů ryb a dalších vodních živo čich ů a o zjiš ťování a hodnocení stavu jakosti t ěchto vod, ve zn ění č. 169/2006 Sb. jsou stanoveny povrchové vody vhodné pro život a reprodukci p ůvodních druh ů ryb a dalších vodních živo čich ů. Lukavice a D ědinkovský potok jsou uvedeny na seznamu a za řazeny mezi lososové typy vod - povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých. V území obce se nachází n ěkolik vodních zdroj ů sloužících k zásobování Troubelic nebo okolních obcí. Zdroj Zadní Újezd, pásmo hygienické ochrany vyhlášeno dne 30.11.1990 č.j. voda 1169/90- 234/7-R ů, leží jihozápadn ě od D ědinky. Zdroj slouží k zásobování Medlova, navrženo je jeho využití k zásobování D ědinky. Zdroj fy. Tagros v Pískov ě, pásmo hygienické ochrany vodního zdroje sloužícího pouze k zásobování objekt ů živo čišné výroby vyhlášeno dne 13.1.1996 č.j. ŽP/11962/95/Kab, nerozlišený stupe ň, leží severn ě od Pískova. Zdroj Troubelice, pásmo hygienické ochrany č.j. voda/2006/71/Ha, I. a II.stupe ň, datum vyhlášení nezjišt ěno. Leží pod Sídlišt ěm. Slouží zárove ň se zdrojem Lipinka k zásobování Troubelic. Tagros Troubelice - Vyst říbro slouží k zásobování zem ědělského areálu fy. Tagros v Troubelicích a obytné zástavby v Lazcích. Pásmo hygienické ochrany zdroje vyhlášeno dne 2.3.2006 č.j. MUNI 7310/2005 ŽP/LBa, I. a II.stupe ň. Navržen je vodní zdroj severn ě od Pískova, který bude sloužit k zásobování vodou tohoto sídla. 27 V území obce je evidován jeden objekt základní pozorovací sít ě (hydrogeologický vrt) mělkých podzemních vod č. VB0056, který je ve správ ě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celé území obce pat ří do zranitelné oblasti , ve smyslu Na řízení vlády č. 108 ze dne 25. února 2008, kterým se m ění Na řízení vlády č. 103/2003 Sb. ve zn ění č. 219/2007 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st řídání plodin a provád ění protierozních opat ření v těchto oblastech. Z tohoto titulu je zde nutno regulovat zem ědělskou činnost (používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, správná organizace st řídání plodin) a provád ět protierozní opat ření.

ENERGETIKA Zásobování elektrickou energií Hlavním energetickým p řívodem do obce jsou nadzemní vedení vysokého nap ětí 22 kV, linky č. 78 a č. 91. Linka č. 78 napájí trafostanice v částech Troubelice a Lazce, linka č. 91 napájí trafostanice v částech D ědinka a Pískov. Rozvodná sí ť nízkého nap ětí je provedena v ětšinou jako nadzemní, stožáry NN jsou využity i pro vedení kabel ů ve řejného osv ětlení. Z vedení VN je napojeno patnáct distribu čních trafostanic s celkovým výkonem 3840 kVA (pro obytnou zástavbu 2640 kVA). Troubelice DTS 4536 Dolní konec 250 kVA DTS 4537 Za Poštulkou 250 kVA DTS 4538 Sídlišt ě 160 kVA DTS 4540 Základní škola 250 kVA DTS 4541 ČOV 100 kVA DTS 4542 U h řbitova 400 kVA DTS 4543 Sokolovna 250 kVA DTS 4544 Rodinné domky 400 kVA DTS 91961 Tagros 400 kVA Lazce DTS 4545 Obec 160 kVA DTS 9715 Vyst říbro 400 kVA Pískov DTS 0756 Pískov-západ 250 kVA DTS 0757 Pískov-st řed 160 kVA DTS 90330 U kravína 250 kVA Dědinka DTS 4614 D ědinka 160 kVA Zásobování el. energií v obci je velmi dobré. Hlavní rozvody linek VN 22 kV jsou dostate čně kapacitní pro pokrytí pot řeby elektrické energie v dané oblasti. N ěkteré trafostanice mají ješt ě rezervy pro pokrytí zásobování elektrickou energií p řípadný rozvoj obce. Navrženy jsou dv ě nové trafostanice - TS1 - 400 kVA pro zastavitelnou plochu Z10 a TS2 - pro zastavitelnou plochu Z22. Kapacita TS2 není navržena, bude stanovena až bude známa nápl ň výrobní plochy a její energetická náro čnost. Další zvýšení pot řeby elektrické energie je možno přezbrojením - zvýšením výkonu - stávajících trafostanic. Energeticky náro čnější výstavba bude řešena individuáln ě vybudováním nových trafostanic.

28 Při výpo čtech el. výkon ů byly použity následující specifické pot řeby: - m ěrný p říkon pro bytovou jednotku ...... 2 kW/1 byt - m ěrný p říkon pro el. vytáp ěnou jednotku ...... 14 kW/1 byt - podnikatelské aktivity - stav …...... 0,30 kW/obyv. - podnikatelské aktivity – návrh - odhad - vytáp ění RD elektrickou energií se p ředpokládá v rozsahu cca 5%

Bilance - stav: Bytový fond - stav ...... 610 bj. x 2.0 kW = 1220 kW bytový fond - el. vytáp ěný - 5% z 610 bj. = 30 bj. x 14,0 kW = 420 kW podnikatelské aktivity ...... 1900 obyv. x 0,3 kW = 570 kW celkem = 2210 kW Bilance – nár ůst: Bytový fond …...... 70 bj. x 2.0 kW = 140 kW bytový fond - el. vytáp ěný - 5% z 70 bj. = 4 bj. x 14,0 kW = 56 kW podnikatelské aktivity (odhad)...... = 500 kW celkem = 696 kW

Zásobování plynem Plynovod VTL, který prochází obcí, ani regula ční stanice VTL/STL Troubelice o výkonu 1200 m 3/h se nem ění. Kapacita plynovod ů je vzhledem k velikosti obce a jejímu p ředpokládanému rozvoji dostate čná. Navržen je plynovod STL k zásobování zastavitelných ploch smíšených výrobních Z22 a Z30. Místo vstupu plynovodu do plochy Z22 je pouze nazna čeno. Detailn ější řešení plynovod ů bude provedeno v územních studiích pro tyto plochy. Trasy plynovod ů STL v zastavitelné ploše Z10 byly do územního plánu p řebrány z urbanistické studie "RD v Troubelicích, lokalita Za Štoksovým" (Stavoprojekt Šumperk s.r.o., 7/2004). U objekt ů, které nebudou napojeny na plynovod se doporu čuje využívat ekologicky čistá obnovitelná paliva. Dědinka z ůstane vzhledem k malému po čtu RD a velké vzdálenosti od stávajících kapacitních plynovod ů bez napojení na plyn.

Bilance plynu: Pro sestavení bilan ční pot řeby pln ě plynofikovaného bytu se po čítá s odb ěrem 1,75 m 3/h, p ři ro čním odb ěru 3650 m 3/rok. S vytáp ěním plynem je uvažováno u 90% stávajících byt ů a 90% nových byt ů. 3 3 Stav Qh = 610 byt ů x 0,9 x 1,75 m /h = 960,7 m /hod 3 3 Qro ční = 610 byt ů x 0,9 x 3650 m /rok = 2 003 850 m /rok 3 3 Nár ůst Qh = 70 byt ů x 0,9 x 1,75 m /h = 110 m /hod 3 3 Qro ční = 70 byt ů x 0,9 x 3650 m /rok = 229 950 m /rok

Zásobování teplem Úst řední zdroj tepla s instalovaným výkonem nejmén ě 5 MW, který dodává teplo pro více odb ěrných tepelných za řízení není v území provozován. Pro stávající zástavbu je charakteristický 29 decentralizovaný zp ůsob vytáp ění s individuálním vytáp ěním rodinných domk ů a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a výroby. Palivem je nej čast ěji plyn, mén ě pak d řevo, černé uhlí, koks, vyjíme čně el. energie. Velká část stávající i navržené zástavby obce je v dosahu plynovod ů STL. Bylo by vhodné dokon čit p řepojování RD a kotelen vybaveností s topením na tuhá paliva na topení s využitím plynu. U zástavby, která není v dosahu plynovodu, je t řeba využívat k topení ekologická obnovitelná paliva.

SPOJE Telekomunikace Prost řednictvím telekomunika čních služeb a.s. Telecom je v řešeném území zajiš ťován místní, mezim ěstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, ve řejná radiokontaktní služba, ve řejná datová služba, pronájem digitálních okruh ů pro p řenos dat, služby euroISDN, Internet, OnLine a propojení s ve řejnou sítí mobilních telefon ů. (Vodafone, Telefonica O2, T-Mobile, U-fon). Obcí prochází dálkový optický telekomunika ční kabel Šumvald – Medlov s odbo čkou do úst ředny umíst ěné v budov ě Obecního ú řadu. Troubelice pat ří do uzlového telefonního obvodu – UTO-585. Místní telefonní sí ť je řešena kabelovým vedením.

Radiokomunikace Kvalita signálu p říjmu televizního a rozhlasového programu je celkov ě vyhovující. Radioreléové trasy územím obce neprocházejí.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V území obce se provádí separovaný sb ěr komunálního odpadu, je vymezen p řim ěř ený po čet sb ěrných míst s kontejnery. Podle pot řeby je organizován svoz velkoobjemového a nebezpe čného odpadu. Komunální odpad, nebezpe čný odpad i stavební su ť jsou odváženy a ukládány na skládkách mimo řešené území, p ředevším v Medlov ě. Toto řešení z ůstane zachováno. V zastavitelné ploše technické infrastruktury Z21 je navrženo z řízení kompostárny - skládky biologického odpadu. Díky umíst ění v odstupu cca 200m od souvislé zástavby obce by nem ělo docházet k negativnímu ovliv ňování rodinných dom ů zápachem.

OB ČANSKÉ VYBAVENÍ Ob čanské vybavení - ve řejná infrastruktura Mezi ve řejnou infrastrukturu pat ří taková za řízení, jejichž provoz je zajiš ťován z ve řejných prost ředk ů (státu nebo obce) nebo alespo ň významn ě dotován. Tato za řízení zajiš ťují základní pot řeby ob čan ů - pé či o zdraví, sociální služby, státní správu a samosprávu, kulturu, osv ětu, vzd ělávání. Z konzultací s obcí nevyplynula nutnost vymezení nové plochy ob čanského vybavení ur čené ve řejné infrastruktu ře krom ě rozší ření h řbitova v Troubelicích. Ostatní za řízení jsou územn ě stabilizovaná. Kapacita základní a mate řské školy je dosta čující.

30 Umis ťovat stavby ob čanského vybavení – ve řejné infrastruktury je krom ě ploch OV a OH možné také kdekoli v obytném území obce - v plochách smíšených obytných SB a v plochách smíšených výrobních VS.

Ostatní ob čanské vybavení Ostatní ob čanské vybavení, existuje na komer čním základ ě a je z řizováno podle poptávky a zájmu. Pat ří sem prodejny všeho druhu, ubytovací a stravovací za řízení, služby všeho druhu, sportovní za řízení. Nejv ětší koncentrace komer čních za řízení ob čanského vybavení a také možnosti jejich umis ťování jsou v centrálních částech všech sídel a v plochách OV, OS, SB a VS. Dětská h řišt ě lze umis ťovat i v plochách B, PV, PZ a ZU. Drobné (podnikové) prodejny lze umis ťovat i do ploch V. Protože je po čet a rozmíst ění komer čních objekt ů závislé p ředevším na poptávce, jsou vymezeny jen dv ě nové plochy pro ob čanské vybavení komer čního typu vzešlé z konkrétních požadavk ů organizací fungujících v obci a rozší ření sportovního areálu navržené na základ ě požadavku obce. Zárove ň je ale umožn ěno umis ťování komer čních objekt ů ob čanského vybavení kdekoli v obytném území obce. Tím nebude omezena realizace p řípadných podnikatelských zám ěrů na konkrétní místo (m ůže vyvolat problémy z hlediska majetkových vztah ů, p řípadn ě mohlo vést ke zm ěně ÚP) a m ůže být urychlen rozvoj vybavení obce zejména v oblasti cestovního ruchu.

VE ŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Krom ě samostatných ploch ve řejných prostranství (centrálního charakteru) jsou jako ve řejná prostranství ozna čeny i plochy, ve kterých jsou vedeny ve řejné komunikace. Po stávajících ve řejných prostranstvích je možný p řístup ke všem pozemk ům zastav ěného území. K zastavitelným pozemk ům nebo p římo v nich jsou navržena ve řejná prostranství, která umožní i jejich zp řístupn ění. Ší řka navržených ve řejných prostranství respektuje minimální hodnoty uvedené v §22 vyhlášky č.501/2006 Sb.. Ve řejným prostranstvím se myslí plocha ve řejn ě p řístupná = „mezi ploty“. V bodu d6) části I., ve kterém se píše o ve řejných prostranstvích, je navržena minimální ší řka ve řejného prostranství u silnic III. t řídy. Stanovená ší řka je v ětší než by odpovídalo významu silnice a její ší řkové kategorii v zastav ěném území vycházející z platných dopravních norem. Tato „v ětší“ ší řka byla stanovena z urbanistických d ůvod ů a je závazná. V zastavitelných plochách Z4 a Z10, jejichž vým ěra je v ětší než 2 ha, jsou v souladu s bodem 2. čl. I vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se m ění vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, vymezeny pot řebné plochy ve řejných prostranství. V blízkosti plochy Z10 jsou navíc t ři stávající plochy ve řejných prostranství a jsou zde navrženy plochy ve řejné zelen ě Z15 a Z25, které zajistí dostatek prostoru pro každodenní rekreaci obyvatel v této části obce. Vymezení ploch ve řejných prostranství v zastavitelné ploše Z27, jejíž využití je podmín ěno zpracováním územní studie, bude provedeno až v této studii. Do ve řejných prostranství pat ří i plochy ve řejné zelen ě - PZ (viz kap. c)1.3.). c)1.5. KONCEPCE USPO ŘÁDÁNÍ KRAJINY, ÚSES Mimo zastav ěné území jsou vymezeny plochy zem ědělské NZ, smíšené nezastav ěného území NS, lesní NL, p řírodní NP, vodní a vodohospodá řské W. Spole čným jmenovatelem všech výše 31 zmín ěných ploch je ochrana volné krajiny p řed zastav ěním. Podmínky využití ploch umož ňují pouze výstavbu staveb a za řízení lesního hospodá řství, staveb pro ochranu p řírody a krajiny, vodohospodá řské a protierozní úpravy, nezbytné dopravní a technické infrastruktury a dopl ňkových staveb zem ědělské rostlinné a živo čišné výroby. Vodní toky a plochy mohou být a také jsou sou částí všech výše zmín ěných ploch, nejen ploch vodních a vodohospodá řských. Plochy zem ědělské jsou vymezeny v místech souvislých lán ů zem ědělské - orné p ůdy. Slouží hlavn ě rostlinné výrob ě a pastevectví. Plochy smíšené nezastav ěného území zahrnují plošn ě menší zem ědělské pozemky, doprovodné porosty vodních tok ů, louky, sady a menší lesní plochy, preferována je zde postupná náhrada orné p ůdy za trvalé travní porosty. Plochy lesní zahrnují hospodá řsky využívané lesní pozemky v četn ě lesnických za řízení a staveb mimo plochy územního systému ekologické stability. Plochy p řírodní slouží ochran ě p řírody a krajiny a obsahují vymezení prvk ů územního systému ekologické stability. Plochy vodní a vodohospodá řské obsahují pouze navržený rybník u hranic s Lipinkou. Přístup na zem ědělské i lesní pozemky je umožn ěn ze stávajících místních a ú čelových komunikací, prostupnost krajiny z ůstává zachována.

Podporováno je i zatrav ňování orné p ůdy zejména v terénních depresích, prudkých svazích. Jejich p ůsobení v krajin ě je víceú čelové: - převád ění povrchového odtoku p ři p řívalových deštích do p ůdního profilu - ochrana p řed smyvy p ůdy, hnojiv a ne čistot do vodních tok ů - ochrana stávající kostry ekologické stability, zvýšení podílu ekologicky stabiln ějších ploch v krajin ě (trvalé travní porosty jsou ekologicky stabiln ější než orná p ůda) - vytvo ření úkryt ů pro živo čichy - ochrana b řeh ů tok ů p řed erozí - krajinotvorná a estetická funkce - snížení povod ňových pr ůtok ů v krajin ě.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Podklady: • Generel lokálního územního systému ekologické stability okresu Olomouc v katastrálních územích Troubelice, D ědinka, Lazce, Pískov a Nová Hrade čná (Dujka, Vladimír a kol., 1995), po řizovatel Okresní ú řad Olomouc, referát regionálního rozvoje. • Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje • územní plány okolních m ěst a obcí - Uni čov, Medlov, Klopina, Lipinka, Nová Hrade čná, Šumvald • letecké snímky řešeného území

Cílem ÚSES je zajistit p řetrvání p ůvodních p řirozených skupin organism ů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách člov ěkem ovlivn ěné nebo p řetvo řené krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických spole čenstev. Tato původní spole čenstva jsou schopna bez výrazného p řísunu energie člov ěkem zachovávat sv ůj stav 32 v podmínkách rušivých vliv ů civilizace a po narušení se vracet ke svému p ůvodnímu stavu. Tuto funkci má zajistit územní systém ekologické stability krajiny sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou ú čeln ě rozmíst ěny na základ ě funk čních a prostorových podmínek. T ěmito podmínkami jsou reprezentace pro krajinu typických stanoviš ť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prost řednictvím biokoridor ů. Ty mají taktéž stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organism ů v podobných životních podmínkách. Budování ÚSES vychází p ředevším ze zákona č. 114/92 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách. Podrobn ější pokyny k vytvá ření systém ů ekologické stability ur čuje provád ěcí vyhláška č. 395/92 Sb., kterou se provádí n ěkterá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Prostorov ě funk ční požadavky ur čuje metodika pro zpracování dokumentace ÚSES a metodika zapracování ÚSES do územních plán ů obcí. Podle významu skladebných prvk ů (biocenter a biokoridor ů) se d ělí ÚSES na nadregionální, regionální a místní (lokální). Sou částí „nižší“ hierarchické úrovn ě se p řitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovn ě „vyšší“, a to jako jejich op ěrné body a výchozí linie. Požadované velikosti skladebných prvk ů (vým ěna biocenter, délka a ší řka biokoridor ů) se liší dle jednotlivých úrovní (prostorové kritérium). Metodikou p ředepsané parametry prvk ů systému ekologické stability v řešeném území – obec Troubelice – jsou uvedeny níže. Pro realizaci chyb ějících částí a zm ěnu hospoda ření ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud stanoven realiza ční právní a finan ční postup. I z těchto d ůvod ů je do územního plánu obce navržena minimalizace na rozsah biocenter a biokoridor ů p ři zachování p ředepsaných parametr ů. V souladu s Metodikou na zapracování ÚSES do územních plán ů obcí (MMR ČR, Ústav územního rozvoje Brno, 1998) je vymezený ÚSES v minimalizovaných parametrech za řazen mezi limity využití území.

Plán ÚSES pro obec Troubelice vychází ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje a generelu místního územního systému ekologické stability (Dujka a kol., 1995). Pro zapracování do územního plánu obce jsme vymezení prvk ů ÚSES up řesnili v měř ítku map územního plánu obce a vyhodnotili jsme rovn ěž dodržení parametr ů ÚSES. S výjimkou regionálního biokoridoru je ozna čení vymezených prvk ů ÚSES vesm ěs p řevzato z generelu (Dujka a kol, 1995). V grafické části jsou vyzna čeny odlišn ě existující a chyb ějící části ÚSES. Jako chyb ějící jsou vyzna čeny plochy, na kterých je nutná zm ěna druhu pozemku (kultury). Druhy pozemk ů jsou ur čeny podle údaj ů v Ú čelové katastrální map ě Olomouckého kraje. Navrhované části ÚSES jsou jako ve řejn ě prosp ěšná opat ření sou částí výkresu I.2.f) Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací. Vymezení prvk ů ÚSES je provedeno v minimálních nutných rozlohách a ší řkách dle metodiky a podle situace pozemk ů jimiž prochází. Navržené vymezení prvk ů se týká p ředevším ploch mimo zalesn ěné pozemky. Další up řesn ění na lesních pozemcích bude provedeno p ři zapracovávání ÚSES do lesních plán ů (LHP) a v projektech prvk ů ÚSES. Prvky územního systému ekologické stability by v lesích m ěly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodá řské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozd ělení lesa, pop ř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozd ělení lesa vést, v závislosti na zp ůsobu hospoda ření. Na pozemcích mimo les bude další 33 up řesn ění provedeno v projektech ÚSES nebo pozemkových úprav; realizace m ůže být spojena nap ř. s pozemkovými úpravami nebo vlastní iniciativou vlastník ů p ůdy. Zem ědělská p ůda, na které jsou vymezeny prvky ÚSES a je ve vlastnictví státu, nebude prodávána. Vymezení ÚSES na pomezí katastrálních území D ědinka a Pískov respektuje stávající oboru Na vlnách. Žádný prvek ÚSES nezasahuje do oploceného území obory. Biokoridory K14 a K15 navržené k založení na orné p ůdě, lemují plot obory z vn ější strany, i když uvnit ř obory by pro jejich vedení byly vhodn ější podmínky (lesy, remízky, trvalé travní porosty). Prvky ÚSES jsou v Troubelicích na stanovištích se spole čenstvy potenciální p řirozené vegetace (dle Mapy potenciální p řirozené vegetace): St řemchová jasenina ( Pruno-Fraxinetum ) – v niv ě Oskavy Lipová dubohab řina ( Tilio-Carpinetum ) – v ětšina území Černýšová dubohab řina ( Melampyro nemorosi-Carpinetum ) – západní okraj území obce Biková bu čina ( Luzulo-Fagetum ) – výše položené části k. ú. Pískova Biková a jedlová doubrava ( Luzulo albidae-Quercetum petraeae a Abieti-Quercetum ) – severní, výše položené části k. ú. Pískov Základním cílovým typem spole čenstev prvk ů ÚSES je les, u koridor ů podél vodních tok ů také vodní toky a jejich b řehy s doprovodnou vegetací.

Minimalizace prvk ů ÚSES Zde uvádíme minimální - maximální prostorové parametry prvk ů ÚSES, nutné pro jejich funk čnost: • lokální biokoridor - lesní spole čenstva = max. délka 2000 m, min. ší řka 15 metr ů, p řerušení max. 15 m; • lokální biocentrum - lesní spole čenstva = min. velikost 3 ha, z toho pravé lesní prost ředí min. 1 ha. V případ ě, že na plochách biocenter budou porosty obnovovány holose čným zp ůsobem, je nutné vymezit minimální plochu lokálního biocentra na 6 ha.; • biokoridor regionálního významu - lesní spole čenstva = max. délka 700, min. ší řka 40 m, p řerušení bezlesím do 150 m (za předpokladu, že biokoridor pokra čuje min. v parametru lokálního); - složený RK (po max. 700 vložená lokální biocentra) = max. délka 8000 m s alespo ň 11 vloženými lokálními biocentry.

Realizace ÚSES a hospoda ření na plochách ÚSES V lesích, na nichž jsou vymezeny prvky ÚSES má být preferováno podrostní nebo výb ěrné hospoda ření. P ři nedostatku zmlazených cílových d řevin tyto um ěle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze zm ěny, zvýšit by se m ělo zastoupení cílových d řevin tak, aby v pr ůměru bylo dosaženo zastoupení minimáln ě 50%, tzn. aby porosty tvo řící biokoridor byly hodnoceny stupn ěm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní p ůdě by m ělo platit, že u dubobukových porost ů by m ěl být dodržován požadavek podrostního hospoda ření s předsunutými prvky pro um ělé zalesn ění chyb ějícími d řevinami p řirozené druhové skladby, p ředevším tedy dubu a habru jako hlavních d řevin a dále p řimíšen ě a vtroušen ě lípy, klenu. Smrkové porosty obnovovat holose čně, pop řípad ě rovn ěž podrostn ě. U porost ů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další 34 zmlazení uvažovat i o p řípadném snížení obmýtí o 10 rok ů. Ideálním cílem hospoda ření v porostech tvo řících biocentra je les s druhovou a v ěkovou skladbou blízkou p řirozené. P ři zakládání prvk ů ÚSES na orné nebo jiné nezalesn ěné p ůdě využít ve velké mí ře meliora ční d řeviny. Hospoda ření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél potok ů je dáno p ředevším jejich malou ší řkou, a proto je zde nutné po čítat s obnovou pouze přirozenou, pop ř. jednotlivým nebo skupinovým výb ěrem. Na plochách chyb ějících biocenter a biokoridor ů je nutno zabezpe čit takové hospoda ření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze nap ř. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty m ěnit na ornou p ůdu, odstra ňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. P řípustné jsou pouze ty hospodá řské zásahy, mající ve svém d ůsledku ekologicky p řirozené zlepšení stávajícího stavu (nap ř. zatravn ění orné p ůdy, výsadba b řehových porost ů, zalesn ění).

St řety a bariéry vymezených prvk ů ÚSES Vymezené stávající i nov ě navržené biokoridory se nutn ě k říží se stávajícími i navrženými antropickými bariérami a limitami využití území – silnicemi, trasami inženýrských sítí s jejich ochrannými pásmy, apod. Vzhledem k tomu, že se t ěmto st řet ům nelze vyhnout, je t řeba minimalizovat jejich dopady na prvky ÚSES. Pod elektrovody je žádoucí, aby byly ponechány křovité nárosty do maximální možné výšky. U k řížení s ochrannými pásmy vodovod ů, kanalizací a bezpe čnostními pásmy plynovod ů dochází k přerušení biokoridoru v přijatelných parametrech (do 15 metr ů). Silnice by m ěly p řekonávat vodní tok, podél n ěhož je biokoridor veden, mosty tak, aby dno a b řehy vodote čí byly minimáln ě zasaženy stavbou. V žádném p řípad ě není p řípustné zatrubn ění vodního toku. V kritických místech je pot řeba zlepšovat integritu ÚSES a lokáln ě jej "posílit" - rozší řit.

Vlivy na územn ě plánovací dokumentaci na sousedících uzemích Pr ůběh ÚSES navržený v územním plánu Troubelic respektuje vymezení ÚSES v platné územn ě plánovací dokumentaci okolních obcí. Místa napojení jsou ale v n ěkterých lokalitách up řesn ěna, nap ř. u biokoridoru K14 u obory Na vlnách. Up řesn ěno je také vymezení regionálního biokoridoru RK 907 vyplývajícího ze ZÚR Olomouckého kraje, který ješt ě není ve všech územních plánech dot čených obcí zapracován. K zajišt ění prostorových parametr ů ÚSES je nezbytné: Klopina - navrhnout pokra čování místního biokoridoru K13 Lipinka - navrhnout propojení místních biokoridor ů K10, K 19 a K25 a vložit místní biocentrum Medlov - navrhnout pokra čování místního biokoridoru K24 - upravit napojení na biokoridor K14 u obory Na vlnách Nová Hrade čná - vymezit skladebné prvky tvo řící regionální biokoridor (biocentrum B3 a biokoridor K4)

35 - na biokoridor K8 je nutné vložit místní biocentrum na území Nové Hrade čné, v míst ě spojení s místním biokoridorem K25 tak, aby byla dodržena maximální délka biokoridoru 2 km od biocentra B7 Vinohrady Šumvald - vymezit skladebné prvky tvo řící regionální biokoridor (biocentra B1, B2, B3 a biokoridory K1, K2, K3) Uni čov - vymezit skladebné prvky tvo řící regionální biokoridor (biocentrum B1 a biokoridory K1) - navrhnout pokra čování místního biokoridoru K24

Požadavky pro ochranu území s prvky ÚSES 1. Z hlediska zajišt ění budoucí funk čnosti prvk ů ÚSES (i dosud nefunk čních, tedy navržených) není ve vymezených a navržených sou částech ÚSES p řípustné zhoršování stupn ě ekologické stability, tj. zakazuje se na t ěchto pozemcích m ěnit kulturu s vyšším stupn ěm ekologické stability za kulturu nižšího stupn ě ekologické stability. Dále na t ěchto pozemcích nelze provád ět nepovolené: pozemkové úpravy, odvod ňování pozemk ů, úpravy vodních tok ů a nádrží, t ěžit nerosty a jiným zp ůsobem závažn ěji narušovat ekologicko – stabiliza ční funkci t ěchto ploch. Požaduje se nemýtit existující d řevní porosty ani na p ůdách evidovaných jako zem ědělské nebo v jiných druzích kultur. 2. Na pozemcích zahrnutých do ÚSES a pozemcích významných krajinných prvk ů je zakázáno umís ťovat a povolovat stavby pro bydlení, rekreaci, pro pr ůmyslovou a zem ědělskou výrobu, stavby pro skladování a skládky odpad ů. Výjime čně p ři respektování požadavk ů ochrany p řírody a krajiny mohou být na dot čených plochách umís ťovány a povolovány liniové stavby pro dopravu, technické vybavení území a meliora ční stavby, dále se p řipoušt ějí opravy a stavební úpravy stávajících objekt ů a úpravy vodních tok ů. 3. Hranici biokoridoru ani biocentra nelze odd ělovat od volné krajiny zástavbou a ploty ani není možno p řipoušt ět oplocování prvk ů ÚSES. 4. Pro ochranu vazby prvk ů ÚSES na okolní prost ředí je nutno individuáln ě posuzovat stavby v jejich blízkosti (tj. cca 30 problém ů od kraje prvk ů), tj. zejména zamezit souvislému zastav ění nebo p řerušení pr ůniku živo čich ů z ÚSES souvislým oplocením v délce delší než 70 m podél hranic biokoridoru. 5. U prvk ů, které by mohly být ohroženy kontaminací zne čišt ěnou vodou z výše ležících zem ědělských ploch je nutné zamezit pronikání splach ů bu ď ochranným p říkopem nebo omezením používání pesticid ů a herbicid ů a nep řehnojování pozemk ů, nebo vytvo řením ochranného pásu trvalým porostem o ší řce biokoridoru (travním nebo d řevinným), tj. u lokálního biokoridoru – ší řka 15 m. Tyto úpravy realizovat p ři provád ění pozemkových úprav. 6. Ve funk čních prvcích ÚSES u lesních porost ů p ři výchov ě nep řipoušt ět holose čnou obnovu porostu (s výjimkou porost ů siln ě poškozených nebo zcela nevhodného druhového složení - smr činy), upravit výchovné zásahy tak, aby byla posilována p řirozená porostní skladba. 7. Ke všem zásah ům v prvcích ÚSES a ve vzdálenosti do 30 m od prvk ů ÚSES je nutno požadovat vyjád ření orgánu státní správy v úseku ochrany životního prost ředí. 36 Přehled prvk ů ÚSES na území obce Ozna čení Cílové spole čenstvo, Funk čnost, název STG Rozm ěr Charakter ekotopu prvku návrh opat ření REGIONÁLNÍ ÚROVE Ň (biocentrum lesní, vodní vložené) RK 907 2BD3 rozší ření lesního porostu částe čně existující 4,7 ha břehová zele ň, pole -B1 2BC4 na plnou vým ěru nefunk ční biocentra Plíšk ův mlýn (biocentrum vložené) lesní, vodní RK 907 částe čně existující 2BD3 rozší ření lesního porostu 3,9 ha břehová zele ň, pole -B2 nefunk ční 2BC4 na plnou vým ěru U Dlouhého biocentra rybníku (biocentrum vložené) lesní, vodní RK 907 částe čně existující 2BD3 rozší ření lesního porostu 4,6 ha břehová zele ň, pole -B3 nefunk ční 2BC4 na plnou vým ěru U Pomocného biocentra rybníku lesní, vodní RK 907 částe čně existující 2BD3 - břehová zele ň, pole dopln ění chyb ějících -K1 částe čně funk ční 2BC4 částí lesní, vodní RK 907 částe čně existující 2BD3 590 m břehová zele ň, pole dopln ění chyb ějících -K2 částe čně funk ční 2BC4 částí lesní, vodní RK 907 částe čně existující 2BD3 650 m břehová zele ň, pole dopln ění chyb ějících -K3 částe čně funk ční 2BC4 částí lesní, vodní RK 907 částe čně existující 2BD3 - břehová zele ň, pole dopln ění chyb ějících -K4 částe čně funk ční 2BC4 částí LOKÁLNÍ ÚROVE Ň pole, lesík s hojným lesní částe čně existující 2BD3 akátem, dále smrk, rozší ření lesního porostu B7 nefunk ční 4,9 ha 3BD3 třeše ň, dub, klen, na plnou vým ěru Vinohrady lípa, líska biocentra lesy – p řevážn ě vhodného druhového existující, funk ční B8 3AB3 5,9 ha složení : borovice, lesní Černý les dub, klen, buk, smrk, habr, b říza, lípa Částe čně existující, lesní louky, liniové B9 nefunk ční 2BC3 3,3 ha dopln ění porostu na na stromové porosty U zastávky plnou vým ěru biocentra lesní chyb ějící, nefunk ční 2B3 B10 3,5 ha pole založení porostu Dlouhá hora 2BD3 biocentra existující, funk ční 2BC3 les, akát, olše, jasan, lesní B11 3,1 ha Pod Ra čů vkou 2B3 dub, klen odstran ění akátu lesní chyb ějící, nefunk ční 2BD3 B12 3,6 ha Pole, lesík dopln ění porostu na Broza 2B3 parametry biocentra B13 existující, nefunk ční 2AB3 4,7 ha les nevhodného lesní Vyst říbro druhového složení – postupná úprava 37 Ozna čení Cílové spole čenstvo, Funk čnost, název STG Rozm ěr Charakter ekotopu prvku návrh opat ření akát, smrk, mod řín, druhového složení, zjm. borovice, t řešn ě, odstran ění akát ů a bříza smrk ů, pozd ěji i mod řín ů částe čně existující, lesní B14 nefunk ční 2BC3-4 3,9 ha pole, par čík dopln ění porostu na Za potokem parametry biocentra lesní částe čně existující 2BD3 pole, lesíky, okraj K8 2000 m založení chyb ějících nefunk ční 2BC4 lesního porostu, sady částí lesní částe čně existující, 3BD3 pole, porosty na dopln ění chyb ějících K9 780 m nefunk ční 2BD3 mezích částí

lesy – p řevážn ě vhodného druhového lesní složení : borovice, K10 existující, funk ční 3A3 1260 m postupné odstran ění dub, klen, buk, smrk, mod řín ů mod řín, jedle, habr, bříza, lípa lesy – p řevážn ě vhodného druhového lesní 3A3 složení : borovice, K11 existující, funk ční 380 m postupné odstran ění 3AB3 dub, klen, buk, smrk, mod řín ů mod řín, jedle, habr, bříza, lípa lesní 3B3 K12 chyb ějící, nefunk ční 1750 m pole založení biokoridoru 2B3 v celé délce pole, z části podél lesní 3B3 K13 chyb ějící, nefunk ční 1050 m drobného vodního dopln ění chyb ějících 3BC3 toku částí lesní K14 chyb ějící, nefunk ční 2B3 1280 m pole, louky založení biokoridoru v celé délce 2BC3 lesní chyb ějící, nefunk ční K15 2BD3 1680 m pole založení biokoridoru nefunk ční 2BC4 v celé délce 2B3 lesní K16 chyb ějící, nefunk ční 1070 m pole 2BD3 založení biokoridoru 2B3 lesní K17 chyb ějící, nefunk ční 1280 m pole 2BD3 založení biokoridoru 2BD3 lesní K18 chyb ějící, nefunk ční 340 m pole 2BC4 založení biokoridoru lesní částe čně existující, tok Lukavice a jeho dopln ění porostu na K19 2BC3 680 m nefunk ční břehové porosty chyb ějící části biokoridoru K21 chyb ějící, nefunk ční 2BC3-4 1880 m pole, tok Lukavice lesní s břehovým porostem rozší ření b řehového porostu lesní 2BC3-4 dopln ění porostu na K22 chyb ějící, nefunk ční 1110 m pole 2BD3 chyb ějící části biokoridoru lesní K23 chyb ějící, nefunk ční 2BD3 590 m pole založení biokoridoru 38 Ozna čení Cílové spole čenstvo, Funk čnost, název STG Rozm ěr Charakter ekotopu prvku návrh opat ření lesní pole, tok Lukavice dopln ění porostu na K24 chyb ějící, nefunk ční 2BC3-4 710 m s břehovým porostem chyb ějící části biokoridoru lesní částe čně existující, dopln ění porostu na K25 2BD3 320 m remíz, pole nefunk ční chyb ějící části biokoridoru

Vysv ětlivky k tabulce: Ozna čení prvku – zna čení v Hlavním výkresu – urbanistická koncepce a v Koordina čním výkresu, RK – regionální biokoridor, B – lokální biocentrum, K – lokální biokoridor Funk čnost, název – sou časný stav prvku, p řípadn ě název STG – skupina typ ů geobiocén ů (kód uvádí na prvním míst ě vegeta ční stupe ň, písmenem je ozna čena úživnost stanovišt ě, poslední číslice ozna čuje vlhkostní režim Vým ěra – velikost biocentra nebo délka biokoridoru, u biokoridor ů zasahujících i mimo území obce Troubelice je uvedena jen délka části v řešeném území Charakter ekotopu – stru čná charakteristika stavu vymezeného prvku Cílové spole čenstvo, návrh opat ření – cílová vegeta ční formace, pot řeba úprav pro funkci prvku. c)1.6. ZD ŮVODN ĚNÍ STANOVENÍ PLOCH S JINÝM ZP ŮSOBEM VYUŽITÍ Zd ůvodn ění se týká pouze ploch, jejichž ozna čení se liší od názv ů ploch daných ustanoveními § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Je stanovena plocha s rozdílným zp ůsobem využití nevyskytující se vyhlášce: - plochy zelen ě urbanizované ZU jsou vymezeny samostatn ě proto, že uvnit ř zastav ěného území (i intravilánu z roku 1966) se vyskytují samostatné nezastav ěné plochy - zahrady, louky nebo drobné vým ěry zem ědělské p ůdy. P řitom tyto plochy nemají charakter ve řejné zelen ě - ve řejných prostranství a nespl ňují ani podmínky pro za řazení do ploch smíšených nezastav ěného území NS. Jsou stanoveny následující plochy s rozdílným zp ůsobem využití obsažené ve vyhlášce, ale s modifikovaným - up řesn ěným názvem: - plochy ob čanského vybavení – sport OS a ob čanského vybavení – h řbitov OH jsou vymezeny samostatn ě kv ůli jejich úžeji chápaným možnostem využití (až monofunk čnímu využití) oproti plochám OV. Plochy sportu budou sloužit hlavn ě k umis ťování sportovních za řízení, plochy hřbitov ů slouží a budou sloužit pouze ú čelu poh řbívání. Za řazení t ěchto ploch do ploch ob čanského vybavení OV by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu. - plochy ve řejných prostranství – zelen ě PZ jsou vymezeny samostatn ě kv ůli jejich úžeji chápaným možnostem využití oproti plochám ve řejných prostranství PV. Plochy PZ jsou ur čeny hlavn ě k realizaci park ů ke každodenní rekreaci obyvatel obce. Za řazení t ěchto ploch do ploch PV by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu a ztížilo definování p řípustného a nep řípustného využití t ěchto ploch.

39 c)1.7. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP ŮSOBEM VYUŽITÍ „Podmínky“ jsou stanoveny tak, aby byla jejich splněním realizována navrhovaná urbanistická koncepce a koncepce uspo řádání krajiny. Vysv ětlení k jednotlivým „podmínkám“: • Formulace „pozemky a stavby pro bydlení v rodinných domech“, „pozemky a stavby pro bydlení v bytových domech“, „pozemky a stavby pro rodinnou rekreaci“, v sob ě zahrnují další stavby jmenované v §21, odst.4, 5, 6, 7 vyhl. č.501/2006 Sb. • Prostorová regulace ve smyslu objemu staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci je obsažena v definici t ěchto staveb v §2, odst. a) a §2, odst. b), vyhl. č.501/2006 Sb. Proto je v textu „podmínek“ znovu neuvádíme. • Prostorová regulace ve smyslu objemu staveb zahradních chatek odpovídá definici staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení formulované v §103, odst. 1.a) 1. stavebního zákona. • Intenzita využití ploch bydlení a smíšených obytných je stanovena v tabulce zastavitelných ploch, kap. c)2. textové části I. udaným po čtem p řípustných RD. • Podmínky pro architektonický vzhled staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci …atd. neuvádíme. Bude posouzeno v územním řízení (§90, odst. b) stavebního zákona) individuálně u každé stavby. • Podmínky prostorového uspo řádání v některých plochách nejsou stanoveny: - v plochách ob čanského vybavení – h řbitov ů – OH. V plochách OH se nep ředpokládá stavební činnost. Velikost eventuálních staveb bude dána pot řebami poh řbívaní nebo církevními pot řebami; - v plochách technické infrastruktury – T. Jde o technická za řízení, kde je objem, umíst ění a zastav ěná plocha staveb dána nutností dodržet pot řebné technické parametry a technologie; - v plochách p řírodních – NP. Velikost p řípustných staveb pro ochranu p řírody a krajiny a pro vodohospodá řské a protierozní úpravy bude dána konkrétními pot řebami v daném míst ě. Bez znalosti t ěchto pot řeb by nem ělo smysl velikost staveb omezovat. Parametry staveb budou samoz řejm ě posuzovány v územním řízení. - v plochách vodních a vodohospodá řských – W. Velikost p řípustných staveb pro vodohospodá řské ú čely bude dána konkrétními pot řebami v daném míst ě. Bez znalosti těchto pot řeb by nem ělo smysl velikost staveb omezovat. Parametry staveb budou samoz řejm ě posuzovány v územním řízení. c)1.8. VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÉ STAVBY Jako ve řejn ě prosp ěšné stavby byly ozna čeny pouze ty významné stavby, jejichž realizace je ve ve řejném nebo obecním zájmu. Lokalizace ve řejn ě prosp ěšných staveb, které jsou zakresleny ve stejnojmenném výkresu I.2.f) bude up řesn ěna v dokumentacích k územnímu a stavebnímu řízení. Mezi ve řejn ě prosp ěšné stavby jsme zahrnuli jen části ÚSES, které zatím chyb ějí a musejí být založeny, což v ětšinou znamená zm ěnu p ůvodního druhu pozemku na druh pozemku "ostatní plocha". 40 c)2. VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ

OČEKÁVANÉ POZITIVNÍ NEBO NEUTRÁLNÍ DOPADY NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ - Navržené plochy pro bydlení pomohou uspokojit poptávku po bydlení v obci a p řisp ějí k rozvoji obce. - Vymezení ploch pro bydlení ve vhodných lokalitách, které vzešly z požadavk ů obyvatel obce, přisp ěje k udržení mladší generace obyvatel v Troubelicích a podpo ří sociální soudržnost obyvatelstva. - Navržené řešení respektuje hodnoty území - nemovité kulturní památky, urbanisticky hodnotné lokality a stanovuje podmínky pro ochranu památek místního významu, historicky a architektonicky hodnotných staveb. - Jsou respektovány p řírodní a krajiná řské hodnoty území, významné krajinné prvky – lesy, rybníky, vodní toky, údolní nivy. - Navržené plochy ve řejných prostranství - zelen ě zvýší podíl ve řejné zelen ě v zástavb ě a vytvo ří nové možnosti pro každodenní rekreaci obyvatel obce. - Je umožn ěna výstavba protipovod ňových opat ření, která p řisp ějí k ochran ě zástavby v blízkosti vodních tok ů. Je umožn ěna výstavba protierozních opat ření, která spole čně s preferencí zatrav ňování a extenzivním hospoda řením na zem ědělské p ůdě p řisp ějí k omezení p ůdní eroze a k lepšímu zadržení vody v krajin ě. - Vymezením územního systému ekologické stability je vytvo řen územní p ředpoklad pro posílení ekologické stability krajiny. - Návrh ploch ob čanského vybavení a umožn ění rozvoje ob čanského vybavení v obytném území obce p řisp ěje ke kvalit ě bydlení a tím i stabilit ě osídlení a vytvo ří p ředpoklad pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu i hospodá řský rozvoj obce. - K posílení hospodá řského rozvoje obce p řisp ějí navržené plochy výroby i stanovené podmínky pro rozvoj podnikání a služeb v obytném území obce. Všechna nov ě vytvo řená pracovní místa sníží závislost na nabídce práce v okolí. - Vymezení v ětších ploch pro výrobu a ob čanské vybavení - sport vytvo ří p ředpoklad pro výstavbu regionáln ě nebo alespo ň nadmístn ě významných podnik ů a za řízení. - Stanovené podmínky ploch nezastav ěného území umož ňují jeho zem ědělské využití, preferováno je ekologické hospoda ření na zem ědělské p ůdě, pastviná řství, extenzivní využívání zem ědělské půdy, zatrav ňování, chov ryb a zv ěř e. - Jsou navrženy p řeložky silnic III. t řídy, nové místní komunikace a rozší ření vybraných stávajících komunikací vedoucí k odstran ění stávajících závad, ke zlepšení obsluhy území a k v ětší bezpe čnosti provozu. - Navržené cyklostezky zlepší možnosti cykloturistiky v obci a umožní bezpe čnější cyklistické spojení s Uni čovem a železni ční stanicí. - Navržená železni ční zastávka zlepší možnosti využití vlakové dopravy a zkrátí docházkové vzdálenosti obyvatel. - Navržený vjezd z jižní strany do areálu spole čnosti Tagros sníží dopravní zát ěž centra obce nákladními automobily. - Zlepší se možnosti parkování u h řbitova v Troubelicích díky navrženému parkovišti. 41 - Rozší ření tras vodovod ů a plynovod ů, navržená kanalizace, ČOV a trafostanice zvýší atraktivitu pozemk ů ur čených k výstavb ě. - Navrženým napojením D ědinky a Pískova na vodovod se zlepší kvalita zásobování t ěchto sídel vodou. - Je navržena plocha technické infrastruktury ur čená ke z řízení kompostárny, čímž se zlepší možnosti likvidace organického odpadu ze zahrad obytného území. - Dá se o čekávat zlepšení čistoty podzemních i povrchových vod (díky navržené kanalizaci a čistírn ě odpadních vod v Lazcích, preferenci extenzivního využívání zem ědělské p ůdy, zatrav ňování a ekologického hospoda ření). - Je možno o čekávat, že čistota ovzduší se nezhorší (zlepšení je možné díky preferenci ekologických zdroj ů vytáp ění a rozší ření plynofikace obce, zhoršení zase vlivem zvýšení dopravní zát ěže); ani obt ěžování zápachem se nezhorší (je umožn ěn pouze takový rozvoj výroby, který nebude mít negativní vliv na okolní zástavbu). V této souvislosti lze p ředpokládat, že ani čistota půd se vlivem navrhovaného řešení ÚP nezhorší.

MOŽNÉ NEGATIVNÍ DOPADY NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ - Realizací navrženého řešení dojde k zábor ům zem ědělského p ůdního fondu a to p řevážn ě kvalitních p ůd I. a II. t řídy ochrany. Vlastní zábory p ůdy však budou mnohem menší než je rozsah zastavitelných ploch. V ětšina zabíraných ploch pro bydlení budou zahrady rodinných dom ů – tedy stále zem ědělská p ůda. - Rozvojem obytného území – by ť žádaným a odrážejícím trend posledních let – se zvýší po čet obyvatel v obci, závislých na vyjíž ďce za prací do okolních m ěst a obcí. To m ůže p ředstavovat ur čité riziko jak z hlediska budoucích (dnes nejasných) náklad ů na dopravu, tak z hlediska soudržnosti spole čenství obyvatel území (domácí x „cizí“). - Realizací ploch pro bydlení dojde k mírnému zvýšení dopravní zát ěže a s tím spojenému nár ůstu hluku, exhalací a prachu. - Výstavba na navržené ploše výroby m ůže mít negativní vizuální vliv na své bezprost řední okolí, na charakter a m ěř ítko zástavby. Zp ůsobí také pravd ěpodobn ě zvýšení dopravní zát ěže na silnicích III/44412 a III/31548.

ZÁV ĚR Pozitivní vlivy řešení územního plánu na vyváženost vztahu územních podmínek jednozna čně převládají. Nejvíce pozitivních dopad ů lze o čekávat na hospodá řský rozvoj a životní prost ředí, jejichž zlepšení ve svém d ůsledku povede i k posílení soudržnosti spole čenství obyvatel území. Negativní vlivy lze o čekávat p ředevším na ornou p ůdu, zhorší se také negativní vlivy dopravy. Lze konstatovat, že návrh územního plánu je pro obec p řijatelný, a že p řínos navrženého řešení p řeváží jeho možné negativní dopady. Jeho realizací by nem ěly být ohroženy podmínky života budoucích generací.

42 c)3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁSAHY DO LIMIT Ů VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Limity využití území vyplývající z právních p ředpis ů a správních rozhodnutí jsou zakresleny v koordina čním výkresu II.2.a). Zakresleny jsou následující limity zobrazitelné v měř ítku výkresu 1: 5000: - ochranné pásmo silnice III. t řídy, 15 m od osy vozovky v extravilánu (zakreslena je i silnice) - ochranné pásmo železnice, 60 m od osy krajní koleje, 30 m od hranice obvodu dráhy - ochranné pásmo nadzemního vedení el. energie VN 22 kV , 7 (10) m pro vodi če bez izolace - ochranné pásmo kabelového vedení el. energie VN 22 kV, 1 m, (vyzna čena je trasa) - bezpe čnostní pásmo vysokotlakého plynovodu, do DN 100 v četn ě - 10 m, nad DN 100 do DN 300 v četn ě - 20 m - ochranné pásmo podzemního dálkového kabelu - 1,5 m (vyzna čena je trasa) - ochranná pásma vodních zdroj ů I. a II. stupn ě - Troubelice pod Sídlišt ěm, Zadní Újezd, Tagros-Vyst říbro, Tagros-Pískov - ochranné pásmo hydrogeologického vrtu - kruh o polom ěru 250 m - vodní toky, rybníky a lesy – jako významné krajinné prvky ze zákona - ochranné pásmo pozemk ů plnících funkci lesa (50m od okraje lesních pozemk ů) - pásmo hygienické ochrany čistírny odpadních vod Troubelice a Sídlišt ě - nemovité kulturní památky - venkovská usedlost, č.p. 53, r. č. 28274/8-1983, venkovský d ům, č.p. 113, r. č. 19540/8-1984, kaple sv. Antonína Paduánského, r.č. 33841/8-2674 - ochranné pásmo ve řejného poh řebišt ě (och. p. 100 m není vyhlášeno, vyplývá ze zákona o poh řebnictví) - regionální biokoridor ÚSES (limit vyplývající ze ZÚR Olomouckého kraje) - zájmové území objektu d ůležitého pro obranu státu

Limitem využití území jsou také všechna ochranná pásma vedení technické infrastruktury - vodovod ů, kanalizace, kabelových i nadzemních vedení NN, STL plynovod ů, telefonních kabel ů. Vzhledem k malým rozm ěrům a malému významu t ěchto limit ů nejsou v koordina čním výkresu zakresleny.

Další omezení ve využití území zakreslené v koordina čním výkresu II.2.a) – ložiska nevyhrazených nerost ů-cihlá řské suroviny Uni čov-okolí, č. 313060000, Pískov, č. 305160000, prognózní zdroj cihlá řské suroviny Zadní Újezd-D ědinka, č. 9102100, poddolovaná území, urbanisticky hodnotné lokality, památky místního významu, historicky hodnotné stavby, místa dalekého rozhledu, lesní spole čenstva a vzrostlá zele ň mimo pozemky ur čené k pln ění funkce lesa, pásmo hygienické ochrany areálu živo čišné výroby (nevyhlášené). Celé území obce je významnou archeologickou lokalitou. Omezením je i provedené odvodn ění pozemk ů, kv ůli p řehlednosti koordina čního výkresu jsou meliorované pozemky zakresleny pouze do výkresu předpokládaných zábor ů p ůdního fondu II.2.c).

Limity vyplývající z řešení územního plánu jsou ty navržené prvky územního plánu, které realizací územního plánu získají vlastnosti, na které se vztahuje ochrana dle právních p ředpis ů a 43 správních rozhodnutí. V území Troubelic to jsou navrhované úseky dopravní a technické infrastruktury (viz výkresy I.2.c), I.2.d), I.2.e) a II.2.a)) v č. ochranných pásem a navržené vymezení lokálního územního systému ekologické stability, biocenter a biokoridor ů (viz výkresy I.2.b) a II.2.a)). Ve výkresu II.2.a) jsou zakresleny limity vyplývající z řešení územního plánu zobrazitelné v měř ítku výkresu 1: 5000 – ochranné pásmo silnice III. t řídy, vymezení lokálního ÚSES, ochranné pásmo poh řebišt ě.

Omezením ve využití území vyplývajícím z řešení územního plánu je stanovení nezastavitelného území v rozsahu 6 m od b řehové hrany vodních tok ů, které musí být respektováno všude, kde vodní toky p řiléhají k zastavitelným plochám nebo p řes n ě procházejí. Nezastavitelné území není ve výkresech zna čeno, protože je v m ěř ítku 1: 5000 nezobrazitelné.

Zásahy do limit ů využití území vyplývající z řešení územního plánu Popsány jsou pouze st řety s výše jmenovanými limity zakreslenými v koordina čním výkresu. Bude t řeba je řešit v dalších stupních územn ě plánovací dokumentace, dokumentaci k územnímu řízení. St řety s mén ě významnými limity – hlavn ě s trasami a ochrannými pásmy technické infrastruktury – nevytvá ří zásadní p řekážky, které by znemož ňovaly využití ploch k navrženému účelu.

Zastavitelné plochy Z10, Z22, Z26, Z27, Z29 zasahují do ochranného pásma silnic. Stavby na těchto plochách je t řeba dohodnout s p říslušným dot čeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovená ochranná pásma dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy Z2, Z22 zasahují do ochranného pásma železni ční trati. Stavby na t ěchto plochách je t řeba dohodnout s p říslušným dot čeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené ochranné pásmo dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy Z10, Z15, Z22, Z27, Z29 zasahují do ochranného pásma nadzemních vedení el. energie VN 22 kV. Stavby na t ěchto plochách je t řeba dohodnout s p říslušným dot čeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovená ochranná pásma technické infrastruktury. Zastavitelné plochy Z15, Z25 zasahují do ochranného pásma hydrogeologického vrtu. Stavby na t ěchto plochách je t řeba dohodnout s p říslušným dot čeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovená ochranná pásma technické infrastruktury. Zastavitelné plochy Z3, Z10, Z12, Z13, Z15, Z24, Z25, Z26, Z27 zasahují do ochranného pásma ve řejného poh řebišt ě. Stavby v ochranném pásmu nesmí narušovat pietu místa. Zastavitelné plochy Z9, Z10, Z11, Z12, Z15, Z21, Z22, Z24, Z25 zasahují do zájmového území objektu d ůležitého pro obranu státu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže vyjmenované druhy staveb jen na základ ě stanoviska ČR - Ministerstva obrany, VUSS Brno: - výškové stavby (nap ř. v ětrné elektrárny, základnové stanice mobilních operátor ů, vysíla če, sila aj.) - výkonné zdroje elektromagnetického zá ření 10KHz-100GHz - fotovoltaické elektrárny - trafostanice

44 - nevhodné stavby a technologie (rozsáhlé plechové či kovové stavby jako haly, p říst řešky a pod., vedení vysokého nap ětí do 100 kV, zalesn ění, výsadba rozsáhlých sad ů, vybudování velkých vodních ploch aj.).

Křížení navrženého pr ůběhu územního systému ekologické stability s limity využití území. Regionální biokoridor ÚSES k říží jednou silnici III. t řídy, dvakrát nadzemní vedení el. energie 22 kV. Lokální biokoridory a biocentra ÚSES k říží šestkrát silnice III. t řídy, dvakrát železni ční tra ť, osmkrát nadzemní vedení el. energie 22 kV, dvakrát plynovod VTL, jednou podzemní dálkový kabel. d) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIV Ů NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ______

Ze schváleného zadání územního plánu Troubelice ani ze stanoviska Krajského ú řadu Olomouckého kraje, odboru strategického rozvoje kraje nevyplynul požadavek na zpracování vyhodnocení vliv ů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení proto nebylo zpracováno. e) VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A NA POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA ______

Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (dále jen vyhodnocení zábor ů p ůdy) je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu ve zn ění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany zem ědělského půdního fondu, Metodického pokynu MŽP ČR ( č.j. OOLP/1067/96) k odnímání p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu ze dne 1.10. 1996 s ú činností od 1.1. 1997 a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon). Vyhodnocení záboru p ůdy slouží orgán ům ochrany zem ědělského p ůdního fondu k posouzení p ředpokládaného záboru zem ědělské půdy v jednotlivých lokalitách navržených k výstavb ě. Vyhodnocení zábor ů p ůdy je dokumentováno v od ůvodn ění územního plánu následující textovou částí s tabulkovou p řílohou a ve výkresu II.2.c). V celém řešeném území jsou zakresleny hranice a kódy bonitních p ůdn ě ekologických jednotek a odvodn ěné pozemky. Návrh je vyhodnocen podle hranic bonitn ě p ůdních ekologických jednotek platných od 1.1.1999 a jednotlivé BPEJ jsou za řazeny do t říd ochrany zem ědělské p ůdy I. až V.

45 e)1. KVALITA ZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY Bonitní p ůdn ě ekologické jednotky (BPEJ) jsou charakterizovány pětimístným číselným kódem. První číslice kódu vyjad řuje klimatický region - území s p řibližn ě shodnými klimatickými podmínkami pro r ůst a vývoj zem ědělských plodin. Druhá a t řetí číslice kódu vyjad řuje hlavní půdní jednotku (HPJ) - ú čelové seskupení p ůdních forem p říbuzných vlastností, jež jsou ur čovány genetickým p ůdním typem, subtypem, p ůdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou p ůdy, stupn ěm hydromorfismu, pop řípad ě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrod ňovacím opat řením. Čtvrtou číslicí kódu je vyjád řeno utvá ření povrchu zem ědělského pozemku - sklonitost a expozice ke sv ětovým stranám. Pátou číslicí kódu je vyjád řena skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu št ěrku a kamene v ornici k obsahu št ěrku a kamene v spodin ě do 60 cm, a hloubka p ůdy. Jednotlivá katastrální území Troubelic jsou za řazena do klimatických region ů takto: Lazce - 3 (T3) - teplý, mírn ě vlhký, Dědinka - 5 (MT2) - mírn ě teplý, mírn ě vlhký, částe čně 3 (T3), Pískov - 5 (MT2), částe čně 3 (T3), nepatrn ě 7 (MT4) - mírn ě teplý, vlhký, Troubelice - 5 (MT2) a 3 (T3), nepatrn ě 7 (MT4).

Charakteristika hlavních p ůdních jednotek, které se vyskytují v řešeném území: 08- Černozem ě modální a černozem ě pelické, hn ědozem ě, luvizem ě, pop řípad ě i kambizem ě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci p řechodného horizontu nebo substrátu na ploše v ětší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, st ředn ě t ěžké i t ěžší, p řevážn ě bez skeletu a ve vyšší sklonitosti 09-Šedozem ě modální v četn ě slab ě oglejených a šedozem ě luvické na spraších, st ředn ě t ěžké, bezskeletovité, s p říznivými vláhovými pom ěry 10-Hn ědozem ě modální v četn ě slab ě oglejených na spraších, st ředn ě t ěžké s mírn ě t ěžší spodinou, bez skeletu, s p říznivými vláhovými pom ěry až sušší 11-Hn ědozem ě modální v četn ě slab ě oglejených na sprašových a solifluk čních hlínách (prachovicích), st ředn ě t ěžké s t ěžší spodinou, bez skeletu, s p říznivými vlhkostními pom ěry 14-Luvizem ě modální, hn ědozem ě luvické v četn ě slab ě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou p řím ěsí, st ředn ě t ěžké s t ěžkou spodinou, s p říznivými vláhovými pom ěry 26-Kambizem ě modální eubazické a mezobazické na b řidlicích, p řevážn ě st ředn ě t ěžké, až st ředn ě skeletovité, s p říznivými vláhovými pom ěry 56-Fluvizem ě modální eubazické až mezobazické, fluvizem ě kambické, koluvizem ě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, st ředn ě t ěžké leh čí až st ředn ě t ěžké, zpravidla bez skeletu, vláhov ě p říznivé 58-Fluvizem ě glejové na nivních uloženinách, pop řípad ě s podložím teras, st ředn ě t ěžké nebo st ředn ě t ěžké leh čí, pouze slab ě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ěry po odvodn ění p říznivé Jednotlivé BPEJ jsou za řazeny podle kvality do t říd ochrany zem ědělské p ůdy. T řída ochrany I. ozna čuje nejkvalitn ější p ůdy, t řída ochrany V. nejmén ě kvalitní p ůdy. Na území obce výrazn ě p řevažují zem ědělské pozemky - 1645 ha – 83 %. Z toho orné p ůdy je 89 % = 1471 ha, orná p ůda je zastoupena ve všech částech obce rovnom ěrn ě. Trvalé travní porosty, které p ředstavují asi 4 % zem ědělských pozemk ů, se vyskytují ve v ětší mí ře jen v jihovýchodní 46 části k.ú. Pískov. Ovocné sady tvo ří 3 % zem ědělských pozemk ů, v ětší plochy sad ů leží v severozápadní části k.ú. Troubelice. Lesní pozemky tvo ří pouze necelých 5 % rozlohy obce. V ětší plocha lesa se nachází pouze v severní části k.ú. Pískov. V území obce je nejvýznamn ěji zastoupena hlavní p ůdní jednotka (10), vyskytuje se především ve východní polovin ě území, další často zastoupené p ůdní jednotky jsou (26) a (11). Převažuje t řída ochrany I., významn ě je zastoupena i t řída ochrany II. Zem ědělské p ůdy III., IV. a V. t ř. ochrany se vyskytují pom ěrn ě málo. Odvodn ěné pozemky se vyskytují pouze v severní části k.ú. Troubelice. Hlavní odvod ňovací za řízení se vyskytují v obci t ři - dv ě severn ě od zástavby Troubelic a jedno jižn ě od zástavby Troubelic. Všechna jsou zaúst ěna do Lukavice. e)2. ZÁBOR ZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY - NÁVRH Celkový zábor p ůdy pro navržené plochy a stavby činí 41,86 ha, z toho zem ědělské pozemky tvo ří 97,97 % = 41,01 ha, z nich je 37,93 ha orné p ůdy, tj. 92,49%. P ředpokládá se zábor 2,18 ha odvodn ěných zem ědělských pozemk ů. Zábory p ůdy v rámci územního plánu jsou ur čeny pro bydlení (B), (SB), ob čanské vybavení (OV), ob čanské vybavení - sport (OS), ob čanské vybavení - h řbitov (OH), ve řejná prostranství (PV), ve řejná prostranství - zele ň (PZ), smíšenou výrobu (VS), dopravní infrastrukturu (D), technickou infrastrukturu (T) a pro plochy vodní a vodohospodá řské (W).

Zábor p ůdy podle funk čního člen ění ploch: zábor p ůdy celkem z toho zem ědělské p ůdy z ní orné p ůdy funk ční člen ění ha % ha % ha % bydlení, smíšené obytné 22,85 54,59 22,20 97,16 21,85 98,42 ve řejná prostranství – zele ň 0,77 1,84 0,77 100,00 0,57 74,02 technická infrastruktura 0,14 0,33 0,14 100,00 0,09 64,28 smíšené výrobní 10,41 24,87 10,41 100,00 9,00 86,46 ob čanské vybavení - h řbitov 0,22 0,53 0,22 100,00 0,22 100,00 ob čanské vybavení - sport 4,44 10,61 4,44 100,00 4,27 96,17 ob čanské vybavení 1,33 3,18 1,29 96,99 0,40 31,01 ve řejná prostranství 0,10 0,24 0,06 60,00 0,06 100,00 dopravní infrastruktura 1,24 2,96 1,12 90,32 1,11 99,11 vodní a vodohospodá řské 0,36 0,86 0,36 100,00 0,36 100,00 návrh celkem 41,86 100,00 41,01 97,97 37,93 92,49 e)3. ZÁBOR ZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY - ÚZEMNÍ REZERVY V územním plánu jsou navrženy územní rezervy pro smíšené bydlení (SB). Realizací všech rezerv by došlo k záboru 33,78 ha p ůdy, z toho 33,17 ha je zem ědělská p ůda, a z toho 22,6 ha je orná p ůda . Zem ědělské odvodn ěné pozemky a lesní pozemky se pro územní rezervu nezabírají.

47 e)4. POSOUZENÍ ZÁBORU ZEM ĚDĚLSKÝCH POZEMK Ů Navržené plochy pro územní rozvoj obce jsou umíst ěny uvnit ř zastav ěného území nebo na n ěj navazují. Záborem nedojde k narušení organizace zemědělského p ůdního fondu. Nejv ětší rozsah navržených ploch - celkem 22,85 ha - je určen pro bydlení. Nejv ětší zastavitelná plocha bydlení Z10 o vým ěř e 15,54 ha leží celá na p ůdách t řídy ochrany I. Zábory zem ědělského p ůdního fondu v této lokalit ě už obec p ředjednala s orgánem ochrany ZPF. Výstavba 1. etapy rodinných dom ů už byla provedena. Druhá nejv ětší zastavitelná plocha v celém území obce o vým ěř e 9,00 ha je ur čena pro výrobu. Také tato plocha je navržena na nejkvalitn ějších p ůdách třídy ochrany I. Kvalita zabíraných pozemk ů je různá, p řevažují pozemky t řídy ochrany I. = 95 % a pozemky třídy ochrany II. = 5 %. Zem ědělské pozemky t řídy ochrany III., IV. a V. se nezabírají. e)5. ZALESN ĚNÍ V územním plánu je navržena jedna plocha lesní - p.č. 153/15 v k.ú. D ědinka. Jedná se o zm ěnu z druhu pozemku trvalý travní porost na lesní pozemek. Celkem se p ředpokládá zm ěna druhu pozemku u 0,14 ha trvalých travních porost ů, pozemky nejsou odvodn ěny. Tato vým ěra ploch na zm ěnu druh ů pozemk ů není zapo čtena do celkového záboru p ůdy. e)6. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy pot řebné pro založení chyb ějících částí biokoridor ů a biocenter jsou vyhodnoceny samostatn ě. Jde vždy o zm ěnu druhu pozemku na ostatní plochy. Pro pot řeby ÚSES se celkem předpokládá zábor 39,96 ha zem ědělských pozemk ů, z toho 38,80 ha orné p ůdy a 1,16 ha trvalých travních porost ů. Cca 71% pozemk ů zabíraných pro ÚSES náleží do t řídy ochrany I., cca 15% do třídy ochrany II. Celkem 1,67 ha pozemk ů je odvodn ěných. Ve výkresu II.2.c jsou zakresleny pouze ty části ÚSES, u kterých dojde ke zm ěně druhu pozemku, zbývající části vymezeného ÚSES jsou dnes lesní pozemky nebo lesní spole čenstva (nálety) na trvalých travních porostech nebo v ostatních plochách. e)7. ZÁBOR LESNÍCH POZEMK Ů V územním plánu není navržen zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa.

48 Tab.1 P ředpokládané odn ětí p ůdy podle funk čního člen ění ploch - návrh Z toho p ůda Z celkového odn ětí zem ědělské p ůdy (ha) Celková Ozna čení Funk ční vým ěra Trvalé plochy člen ění Nezem ědělská Zem ědělská Ovocné půdy (ha) Orné p ůdy Zahrady travní (ha) (ha) sady porosty 1 B 0,31 - 0,31 0,31 - - - 2 SB 0,45 0,40 0,05 0,05 - - - 3 0,34 - 0,34 0,34 - - - 4 2,46 0,12 2,34 1,99 0,02 - 0,33 5 0,24 0,03 0,21 0,21 - - - 6 1,37 - 1,37 1,37 - - - 9 0,15 - 0,15 0,15 - - - 10 15,54 - 15,54 15,54 - - - 11 0,65 0,01 0,64 0,64 - - - 12 0,83 0,09 0,74 0,74 - - - 13 0,51 - 0,51 0,51 - - - Σ B, SB 22,85 0,65 22,20 21,85 0,02 - 0,33 14 PZ 0,20 - 0,20 - 0,20 - - 15 0,44 - 0,44 0,44 - - - 25 0,13 - 0,13 0,13 - - - Σ PZ 0,77 - 0,77 0,57 0,20 - - 21 T 0,05 - 0,05 0,05 - - - 23 0,05 - 0,05 - - 0,05 - 24 0,04 - 0,04 0,04 - - - Σ T 0,14 - 0,14 0,09 - 0,05 - 22 VS 9,00 - 9,00 9,00 - - - 30 1,41 - 1,41 - - - 1,41 Σ VS 10,41 - 10,41 9,00 - - 1,41 26 OH 0,22 - 0,22 0,22 - - - 27 OS 4,44 - 4,44 4,27 0,05 - 0,12 28 OV 0,93 0,04 0,89 - 0,89 - - 29 0,40 - 0,40 0,40 - - - Σ OV 1,33 0,04 1,29 0,40 0,89 - - 30 PV 0,10 0,04 0,06 0,06 - - - 31 D 0,57 0,02 0,55 0,54 - - 0,01 32 0,67 0,10 0,57 0,57 - - - Σ D 1,24 0,12 1,12 1,11 - - 0,01 49 33 W 0,36 - 0,36 0,36 - - - Σ Návrh 41,86 0,85 41,01 37,93 1,16 0,05 1,87

Tab.2 P ředpokládané odn ětí p ůdy podle funk čního člen ění ploch – územní rezervy ě ě ě ů Z toho p ůda Z celkového odn tí zem d lské p dy v Celková Ozna čení Funk ční ha vým ěra Trvalé plochy člen ění Nezem ědělská Zem ědělská Orné Ovocné půdy v ha Zahrady travní ha ΣΣΣ ha půdy sady porosty R1 SB 12,55 0,00 12,55 12,55 - - - R2 1,91 0,00 1,91 - 0,38 - 1,53 R3 5,02 0,15 4,87 3,82 0,81 - 0,24 R4 0,88 0,00 0,88 0,74 0,14 - - R5 1,73 0,00 1,73 1,52 0,21 - - R6 8,24 0,14 8,10 2,69 4,51 0,09 0,81 R7 1,02 0,32 0,70 - 0,19 0,01 0,50 R8 1,15 0,00 1,15 - - - 1,15 R9 0,54 0,00 0,54 0,54 - - - R10 0,74 0,00 0,74 0,74 - - - Σ Územní rezervy 33,78 0,61 33,17 22,60 6,24 0,10 4,23

Tab.3 P ředpokládané odn ětí p ůdy ze ZPF - návrh Odn ětí Investi ční Katastrální Ozna čení Funk ční Třída zem ědělské Kultura Kód BPEJ zásahy do území plochy člen ění ochrany půdy ΣΣΣ v ha půdy v ha 2 SB 0,05 2 5.08.10 II - 3 SB 0,34 2 5.10.00 I - 4 SB 1,52 2 5.14.10 II - Troubelice 0,02 5 5.14.10 II - 0,47 2 3.09.00 I - 0,33 6 3.09.00 I - Σ 2,34 - - - - 5 SB 0,21 2 3.09.00 I - 6 SB 1,37 2 3.09.00 I - 9 SB 0,15 2 3.10.00 I - 10 B 15,54 2 3.10.00 I - 25 PZ 0,13 2 3.10.00 I - 15 PZ 0,44 2 3.10.00 I - 21 T 0,05 2 3.10.00 I - 50 22 VS 13,57 2 3.09.00 I - 4,23 2 3.10.00 I - Σ 17,8 - - - - 26 OH 0,22 2 5.10.00 I - 27 OS 4,27 2 5.10.00 I 2,18 0,05 5 5.10.00 I - 0,12 6 5.10.00 I - Σ 4,44 - - - - 28 OV 0,86 5 3.09.00 I - 0,03 5 3.10.00 I - Σ 0,89 - - - - 29 OV 0,24 2 3.10.00 I - 0,16 2 5.10.00 I - Σ 0,4 - - - - 30 PV 0,06 2 3.10.00 I - 31 D 0,26 2 3.10.00 I - 0,28 2 3.09.00 I - 0,01 6 3.09.00 I - Σ 0,55 - - - - 32 D 0,13 2 3.10.00 I - W 0,29 2 5.58.00 I - 33 W 0,07 2 5.26.11 - - Σ 0,36 - - - - VS 0,76 6 5.14.00 I - 30 0,65 6 3.09.00 I - Σ 1,41 - - - - Σ Troubelice 38,08 - - - - 11 SB 0,64 2 3.10.00 I - 12 SB 0,74 2 3.10.00 I - 24 T 0,04 2 3.10.00 I - Lazce u

Troubelic 32 D 0,44 2 3.10.00 I - Σ Lazce u Troubelic 1,86 - - - - 1 SB 0,31 2 5.26.11 II - 14 PZ 0,20 5 5.11.10 I -

Pískov 23 T 0,05 7 5.26.11 II - Σ Pískov 0,56 - - - - Dědinka 13 SB 0,51 2 3.09.00 I - 51 Σ Návrh 41,01 - - - 2,18

Tab.4 P ředpokládané odn ětí p ůdy ze ZPF – územní rezervy Odn ětí Investi ční Katastrální Ozna čení Funk ční Třída zem ědělské Kultura Kód BPEJ zásahy do území plochy člen ění ochrany půdy ΣΣΣ v ha půdy v ha R1 SB 3,18 2 5.08.50 III - 8,45 2 5.08.10 II - 0,92 2 5.10.10 I - Σ 12,55 - - - - R2 SB 0,38 5 5.10.00 I - Troubelice Troubelice 1,53 6 5.10.00 I - Σ 1,91 - - - - R3 SB 3,82 2 3.10.00 I - 0,81 5 3.10.00 I - 0,24 6 3.10.00 I - Σ 4,87 - - - - R4 SB 0,74 2 3.10.00 I - 0,14 5 3.10.00 I - Σ 0,88 - - - - R5 SB 1,52 2 3.10.00 I - 0,21 5 3.10.00 I - Σ 1,73 - - - - R6 SB 1,11 2 3.09.00 I - 1,12 5 3.09.00 I - 0,44 6 3.09.00 I - 0,09 7 3.09.00 I - 1,58 2 3.10.00 I - 3,39 5 3.10.00 I - 0,37 6 3.10.00 I - Σ 8,10 - - - - Σ Troubelice 30,04 - - - - R7 SB 0,19 5 3.10.00 I - 0,50 6 3.10.00 I - 0,01 7 3.10.00 I - Σ 0,70 - - - -

Lazce u Troubelic u Lazce R8 SB 1,15 6 3.10.00 I - 52 R9 SB 0,54 2 3.10.00 I - R10 SB 0,74 2 3.10.00 I - Σ Lazce u Troubelic 3,13 - - - -

Σ Územní rezervy 33,17 - - - -

Vysv ětlivky k tabulkám:

2 = orné p ůdy 5 = zahrady 6 = sady 7 = trvalé travní porosty

B =Plocha bydlení SB =Plocha smíšená obytná PZ = Plocha ve řejného prostranství - zelen ě T = Plocha technické infrastruktury VS = Plocha smíšená výrobní OV = Ob čanské vybavení OH = Plocha ob čanského vybavení - h řbitov OS = Plocha ob čanského - sport PV = Plocha ve řejného prostranství D = Plocha dopravní infrastruktury W = Plocha vodní a vodohospodá řská

53 II.2. GRAFICKÁ ČÁST OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ______

Grafická část od ůvodn ění územního plánu je zhotovena v souladu s p řílohou p řílohou č.7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a obsahuje: a) Koordina ční výkres 1:5 000, který zahrnuje navržené řešení, nem ěněný sou časný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území vyplývající z právních p ředpis ů a správních rozhodnutí a z řešení územního plánu. b) Výkres širších vztah ů 1:100 000 dokumentuje vazby na území sousedních obcí. Podkladem je hlavní výkres B.6. Plochy a koridory nadmístního významu ze ZÚR Olomouckého kraje - aktualizace č.1. c) Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu 1:5 000 graficky znázor ňuje druh a kvalitu pozemk ů, které budou realizací návrh ů územního plánu od ňaty z p ůdního fondu.

54