P Ř Í L O H Y

Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky Správa Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police n. Metují

Rozbory Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko

k 31. 12. 2012

P Ř Í L O H Y

Textové p řílohy č. 1 Vyhláška MŽP č. 157/1991 Sb., o z řízení chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko č. 2 Seznam obcí a katastrálních území CHKO Broumovsko č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit č. 4 Na řízení vlády č. 20/2004 Sb., kterým se vymezuje pta čí oblast Broumovsko č. 5 P řehled pr ůzkum ů a výzkum ů v CHKO Broumovsko č. 6 Model p řirozené druhové skladby lesních porost ů v CHKO Broumovsko č. 7 Evidované lokality

Mapové p řílohy č.1. P řehledová mapa č.2. Zonace č.3. MZCHÚ a památné stromy č.4. Natura 2000 č.5. ÚSES č.6. Vlastnictví les ů č.7. Kategorizace les ů č.8. Honitby a farmové chovy č.9. Turistika a rekreace č.10. Ložiska nerostných surovin a t ěžba č.11. Ochrana krajinného rázu č.12. Kategorizace lokalit se zástavbou č.13. Evidované lokality

Příloha č. 1 Vyhláška MŽP č. 157/1991 Sb., o z řízení chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko

157/1991 Sb.

VYHLÁŠKA ministerstva životního prost ředí České republiky

ze dne 27.b řezna 1991

o z řízení chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko

Ministerstvo životního prost ředí České republiky stanoví v dohod ě se zú častn ěnými úst ředními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb. , o státní ochran ě přírody (dále jen "zákon"):

§ 1

Území vymezené v p říloze této vyhlášky se ur čuje za chrán ěnou krajinnou oblast Broumovsko (dále jen "oblast").

§ 2

(1) Ú čelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znak ů a vytvo ření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích p řírodních zdroj ů v oblasti.

(2) K typickým znak ům oblasti náleží zejména její povrchové utvá ření, v četn ě vodních ploch a tok ů, její rostlinstvo a voln ě žijící živo čišstvo, rozvržení a využití lesního a zem ědělského p ůdního fondu a ve vztahu k ní také rozmíst ění a urbanistická skladba sídliš ť a místní zástavba lidového rázu.

§ 3

(1) Ochrana a využívání krajiny a jejích p řírodních zdroj ů jsou diferencovány podle rozd ělení oblasti do čty ř zón vymezených s ohledem na p řírodní hodnoty.

(2) Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v map ě, která tvo ří p řílohu 2 této vyhlášky.

§ 4

(1) Na celém území je zakázáno: a) ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu určená, b) tábo řit, parkovat s motorovými vozidly a obytnými p řívěsy s výjimkou služebních vozidel zajiš ťujících hospodá řskou činnost v lesích (nap ř. t ěžba d řeva) a rozd ělávat ohn ě mimo vyhražená místa, c) provozovat automobilový a motocyklový sport a pořádat automobilové a motocyklové sout ěže mimo motokrosový areál v Žabokrkách, d) provád ět horolezeckou činnost nebo výcvik vysokohorské turistiky mimo místa vyhražená ministerstvem životního prost ředí České republiky (dále jen "ministerstvo"), e) p ři výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad.

(2) V zón ě I a II je zakázáno zavád ět geograficky nep ůvodní druhy rostlin a živo čich ů.

(3) Jen po projednání s p říslušným orgánem státní ochrany p řírody lze na území oblasti: a) po řádat ve řejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcí, b) rozši řovat a upravovat sí ť turistických cest, c) stanovit plány chovu a lovu zv ěř e, jakostních t říd honiteb, únosných stavu zv ěř e s výjimkou vyhrazených honiteb ministerstva zem ědělství České republiky.

§ 5

(1) Územní rozvoj v oblasti je řízen na základ ě schválené územn ě plánovací dokumentace, 1) zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve sm ěrnici pro uspo řádaná území odstup ňovanou intenzitu ochrany p řírody v jednotlivých 5

zónách.

(2) Investo ři a projektanti staveb na územní oblasti musí dbát toho, aby architektonické řešení nových staveb nebo zm ěn staveb bylo v souladu s charakterem oblasti z hlediska estetického a ekologického za člen ění staveb do krajiny.

(3) P ři zpracování návrhu na umíst ění staveb pro pr ůmysl, zem ědělství, lesní hospodá řství, skladování, t ěžební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodá řství, rekrea čních a sportovních za řízení a pro stanovení dobývacích prostor ů jsou právnické a fyzické osoby povinny navrhnout a zd ůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany p řírody v oblasti celospole čensky nejvýhodn ější. Vyhodnocují p řitom p ředpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k p ředpokládaným následk ům pro p řírodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným řešením.

(4) V zón ě I je zakázáno umis ťování a povolování nových staveb a zm ěny ve využití území.

(5) V zón ě II je zakázáno umis ťování nových staveb a zm ěny ve využití území mimo zastav ěná území.

(6) V zón ě III a IV je nutné stavební činnost sladit s posláním a zájmy oblasti.

§ 6

(1) Geologické práce, hornická činnost a činnost provád ěná hornickým zp ůsobem v oblasti se provádí podle zvláštních p ředpis ů 2) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s ú čelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou. 3)

(2) Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve v ětší mí ře vegeta ční kryt a p ůdní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porost ů a do biotop ů chrán ěných a ohrožených druh ů rostlin a živo čich ů.

(3) Hornická činnost a činnost provád ěná hornickým zp ůsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky p řírody.

§ 7

(1) Lesní hospodá řství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodá řských plán ů zpracovávaných v souladu s ú čelem vyhlášky, p řičemž se p řihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.

(2) Lesní porosty v zón ě I a vybrané porosty v zón ě II, III a IV se vyhlašují za lesy zvláštního ur čení, 4) pokud svým charakterem nespl ňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné.

(3) V zón ě I je na lesní p ůdě zakázáno používat pesticidy, hnojit a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimo řádných okolností a nep ředvídaných škod v lesích, kdy je nutné činit pot řebná opat ření. 5)

(4) V zón ě II, III, a IV, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního ur čení nebo za lesy ochranné, se hospoda ří podle schválených lesních hospodá řských plán ů, p ři jejichž zpracování se zohled ňují požadavky státní ochrany p řírody.

(5) O výjimkách podle § 5 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo souhrnn ě na základ ě generelu lesní dopravní sít ě. Generel lesní dopravní sít ě, který tvo ří sou část lesního hospodá řského plánu, nelze bez ud ělení výjimky schválit. 6)

§ 8

(1) V zón ě I je a) p ři zem ědělské činnosti zakázáno:1. m ěnit sou časné skladby a plochy kultur, 2. m ěnit stávající vodní režim, 3. hnojit, používat kejdu, silážní š ťávy a ostatní tekuté odpady, 4. používat pesticidy, 5. odstra ňovat stromy a ke ře rostoucí mimo les, b) p ři výkonu práva myslivosti zakázáno zavád ění intenzívních chov ů zv ěř e (nap ř. obory, farmové chovy, bažantnice).

(2) V zón ě II a) p ři zem ědělském hospoda ření je nutno:1. velikost pozemkových blok ů 7) p řizp ůsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí, 2. navrhovat a budovat stavby zem ědělské výroby pouze v zastav ěném území sídel, v p řípad ě staveb živo čišné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající úživnosti území, p řírodním a ekologickým podmínkám. Stavby musí být za člen ěny do prost ředí vhodným architektonickým řešením 6

i esteticky p ůsobící zelení, 3. udržovat ekologicky únosný p řísun živin, zejména dusíku, 4. omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti, 5. chránit stromy a ke ře rostoucí mimo les, b) je p ři výkonu práva myslivosti zakázáno zavád ění intenzivních chov ů zv ěř e.

(3) V zón ě III a IV p ři zem ědělském hospoda ření je nutno: 1. vytvá řet pozemkové bloky s p řihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zem ědělského p ůdního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat, p řípadn ě obnovovat ochranná protierozní opat ření (nap ř. terasy, v ětrolamy, b řehové porosty),

2. navrhovat a budovat stavby pro živo čišnou výrobu kapacitn ě odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám, p řitom preferovat ustájení na podestýlce,

3. udržovat ekologicky únosný p řísun živin, zejména dusíku,

4. používat pesticid ů jen v p řípadech hrozícího nebezpe čí p řemnožení šk ůdc ů a kalamit,

5. zabezpe čovat ochranu strom ů a ke řů rostoucích mimo les.

(4) V zón ě III je p ři výkonu práva myslivosti zakázáno zavád ění intenzivních chov ů zv ěř e.

§ 9

Odbornou správu oblasti zajiš ťuje Český ústav ochrany p řírody, který v dohod ě s ministerstvem činí organiza ční opat ření k zajišt ění odborné správy oblasti.

§ 10

(1) Na sídelní útvary, jejichž zastav ěným územím prochází hranice oblasti, se hledí jakoby celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilán m ěsta Hronova, i když hranice oblasti jím prochází.

(2) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její roz člen ění do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Českého ústavu ochrany p řírody v Praze, u okresních ú řad ů v Náchod ě a v Trutnov ě.

(3) Z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a odst. 4 této vyhlášky lze povolit výjimky. 6)

(4) Dot čeným orgánem státní ochrany p řírody je p ři řízeních podle zvláštních p ředpis ů 8) p říslušný okresní orgán státní ochrany p řírody.

§ 11

Tato vyhláška nabývá ú činnosti dnem 1. kv ětna 1991.

Příl.1 Popis hranice oblasti Broumovsko

1. Hranice oblasti Broumovsko je vedena po ve řejných komunikacích, nebo jiných zřetelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích.

2. Pr ůběh hranice je následující: V severní, východní a jihovýchodní části je hranice oblasti totožná se státní hranicí mezi ČSFR a Polskem. U obce Ž ďárky odbo čuje po polní cest ě k silnici Ž ďárky – Hronov a po ní probíhá až do severního okraje Hronova. Prochází Hronovem a p řes Zb ěč ník jde po silnici až k Hornímu Kostelci. Od Horního Kostelce odbo čuje na sever po asfaltové komunikaci do osady Odolov. Z Odolova pokra čuje po silnici Odolov – Sedmidomí jižn ě pod Žaltman, kde p řechází na lesní asfaltovou komunikaci. Po ní jde p řes osadu Paseka na východní okraj Radvanic. Zde po místní komunikaci obchází jižní okraj Radvanic, přechází po asfaltové cest ě potok Jívku a po této cest ě dochází k silnici Radvanice – Horní Verné řovice. Po ní se krátce vrací k Radvanicím, které východn ě obchází po trvalé lesní komunikaci. Z lesní komunikace odbo čuje na železni čním p řejezdu na tra ť ČSD Trutnov – Teplice nad Metují. Po trati probíhá až k východnímu okraji Chval če, kde p řechází na železni čním přejezdu na silnici Chvale č – Horní Adršpach, po které odbo čuje na východ k hranici okresu Trutnov. Po dosažení okresní hranice na tuto p řechází, po 500 m dosahuje státní hranice, na které kon čí. Rozloha oblasti činí 410 km čtvere čních.

______

1) § 126 zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

2) Zákon č. 44/1988 Sb. , o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon). 7

Zákon ČNR č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a státní bá ňské správ ě.

Zákon ČNR č. 62/1988 Sb. , o geologických pracích a o Českém geologickém ú řadu.

3) § 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.

4) § 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 13/1978 Sb. , o kategorizaci les ů, zp ůsobech hospoda ření a lesním hospodá řském plánování.

5) § 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb. , o hospoda ření v lesích a státní správ ě lesního hospodá řství.

6) § 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb. , o státní ochran ě p řírody, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

7) Vládní na řízení č. 47/1955 Sb. , o provád ění hospodá řskotechnických úprav pozemk ů.

8) Nap ř. zákon č. 50/1976 Sb. , zákon č. 44/1988 Sb. , zákon č. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon).

Příl.2 MAPKA CHRÁN ĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO

Příloha č. 2 Seznam obcí a katastrálních území CHKO Broumovsko

Město – Obec Katastrální území Pozn. ORP Adršpach Dolní Adršpach celé Broumov Horní Adršpach celé Broumov Bezd ěkov nad Metují Bezd ěkov n. M. celé Náchod Božanov Božanov celé Broumov Broumov Broumov celé Broumov Velká Ves u Broumova celé Broumov Rožmitál celé Broumov Benešov u Broumova celé Broumov Bukovice Bukovice celé Náchod Červený Kostelec Bohdašín nad Olešnicí část Náchod Horní Kostelec část Náchod Česká Metuje Česká Metuje celé Náchod Metujka celé Náchod Skalka u České Metuje celé Náchod Hejtmánkovice Hejtmánkovice celé Broumov He řmánkovice He řmánkovice celé Broumov Janovi čky u Broumova celé Broumov Hronov Hronov část Náchod Rokytník celé Náchod Velký D řeví č celé Náchod Zbe čník část Náchod Žabokrky celé Náchod Hyn čice Hyn čice u Broumova celé Broumov Jet řichov Jet řichov celé Broumov Křinice Křinice celé Broumov Machov Machov celé Náchod Machovská Lhota celé Náchod Nízká Srbská celé Náchod Bělý celé Náchod Martínkovice Martínkovice celé Broumov Mezim ěstí Mezim ěstí celé Broumov Viž ňov celé Broumov Březová u Broumova celé Broumov Ruprechtice u Broumova celé Broumov Otovice Otovice u Broumova celé Broumov Police nad Metují Police nad Metují celé Náchod Radešov nad Metují celé Náchod Velká Ledhuje celé Náchod Hlav ňov celé Náchod Pěkov celé Náchod

Hony celé Náchod Stárkov Stárkov celé Náchod Bystré u Stárkova celé Náchod Horní D řeví č celé Náchod Chlívce celé Náchod Suchý D ůl Suchý D ůl celé Náchod Slavný celé Náchod 9

Město – Obec Katastrální území Pozn. ORP Šonov Šonov u Broumova celé Broumov Teplice nad Metují celé Broumov Teplice nad Metují Dolní Teplice celé Broumov

Horní Teplice celé Broumov Bohdašín celé Broumov Dědov celé Broumov Javor u Teplic n.M. celé Broumov Lachov celé Broumov

Skály u Teplic n.M. celé Broumov

Libná celé Broumov Zdo ňov celé Broumov Velké Petrovice Velké Petrovice celé Náchod Maršov nad Metují celé Náchod Verné řovice Verné řovice celé Broumov Vysoká Srbská Vysoká Srbská celé Náchod Zlí čko celé Náchod Žďár nad Metují Žďár nad Metují celé Náchod Žďárky Žďárky část Náchod Chvale č Chvale č část Trutnov Jívka Jívka celé Trutnov Dolní Verné řovice celé Trutnov Horní Verné řovice celé Trutnov Studnice u Jívky celé Trutnov Janovice u Trutnova celé Trutnov

Hodkovice u Trutnova celé Trutnov Malé Svato ňovice Strážkovice v Podkrkonoší část Trutnov Odolov část Trutnov Radvanice v Čechách Radvanice v Čechách část Trutnov Rtyn ě v Podkrkonoší Rtyn ě v Podkrkonoší část Trutnov Velké Svato ňovice Starý Sedlo ňov část Trutnov

Příloha č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit

Adršpašsko-teplické skály Kód lokality: CZ0520519 Rozloha: 1715,7367 ha Nadmo řská výška: 475–769 m n. m.

Poloha: Mezi Teplicemi nad Metují, Adršpachem, Janovicemi a Hodkovicemi u Trutnova. P řevážn ě území NPR Adršpašsko-teplické skály.

Ekotop: Základní charakteristika: Rozsáhlé skalní m ěsto kvádrových pískovc ů s reliktními bory, inverzními smr činami a rašeliništi. Geologie: St řední až svrchní turon (jizerské souvrství): vápnité spongilitické prachovce, prachovité pískovce, prachovité slínovce; svrchní turon až coniac (teplické souvrství): jemnozrnné pískovce, prachovité slínovce; coniac (březenské souvrství): k řemenné (kvádrové) pískovce; holocén-pleistocén: deluviální balvanité až blokové sedimenty, deluviální, pís čito-hlinité až kamenito-hlinité sedimenty; holocén (z části pleistocén): povod ňové hlíny, v podloží št ěrky a písky, humolity, deluviofluviální, pís čito-hlinité až kamenito-hlinité sedimenty. Geomorfologie: Adršpašsko-teplické skály jsou nejrozsáhlejším skalním m ěstem ve st řední Evrop ě. Jsou tvo řeny k řemi čitými kvádrovými pískovci st ředního turonu až coniaku. V okrajových částech lokality vystupují na povrch sedimenty jizerského souvrství. Území má charakter tabulové plošiny, která je mírn ě uklon ěna od jihozápadu k severovýchodu a zna čně narušena tektonickými zlomy. Strukturní plošiny jsou roz člen ěny systémem ka ňon ů, roklí a sout ěsek. Skalní v ěže a st ěny dosahují výšek n ěkolika desítek metr ů. Na svazích bývají vyvinuty rozsáhlé akumulace balvan ů. Vyskytují se pseudokrasové jeskyn ě r ůzných typ ů a propasti. Teplická jeskyn ě v Teplických skalách je nejdelší pseudokrasovou jeskyní v ČR. Topograficky se území člení na Adršpašské a Teplické skály, odd ělené Vl čí roklí, jež protíná území ve sm ěru od bývalé osady Kalousy ke St řmenskému podhradí. Horní částí Vl čí rokle protéká Metuje, pramenící na Kalousech. Metuje protéká dále Adršpašským skalním m ěstem a dále údolím odd ělujícím Adršpašsko-teplické skály od vrch ů a pahork ů K řížový vrch, Lada a Lysý vrch. Pedologie: Na kvádrových pískovcích vznikají kyselé, m ělké a lehké, hlinitopís čité až pís čité půdy s nízkým obsahem živin. V roklích a údolích se místy vytvo řila rašeliništ ě, dnes vesm ěs porostlá lesem. Krajinná charakteristika: Rozsáhlé skalní m ěsto p řestavující jednu z hlavních krajinných dominant Broumovska. Sou částí lokality je i část nivy Metuje pod Adršpachem a u osady Bu čnice, dále pak n ěkteré svahové partie p řiléhající k oblasti kvádrových pískovc ů, částe čně využívané i jako zem ědělská p ůda. V území je n ěkolik um ělých vodních ploch, z nichž nejv ětší se nachází v bývalé pískovn ě v severní části území (provozem pískovny došlo k nejv ětšímu lokálnímu narušení reliéfu skalní oblasti). Klimatická oblast (Quitt 1971): CH7. Pro území jsou charakteristické chladné inverzní polohy s dlouho vytrvávající sn ěhovou pokrývkou. Mikroklimatické rozdíly mezi vrcholy skalních v ěží a dnem sout ěsek a roklí jsou velmi ostré a mají zásadní význam pro vegetaci.

Biota: Fytogeografické za řazení: f. obvod: České oreofytikum (okres: Teplicko-Adršpašské skály) a f. obvod: Českomoravské mezofytikum (okres: Sudetské meziho ří, podokres: Polická kotlina). Stru čná charakteristika vybraných jednotek dle Katalogu biotop ů:

Přechodová rašeliništ ě (R2.3): Rašeliništ ě jsou velmi významným, by ť relativn ě maloplošn ě zastoupeným fenoménem lokality. Vypl ňují p ředevším části n ěkterých údolí (zvl. Vl čí rokle, Teplické údolí) a tzv. p říkop ů, profily mají r ůzné stá ří. V posledních letech byl proveden na několika lokalitách paleobotanický pr ůzkum, kterým bylo prokázáno mj. vysoké stá ří rašelinného profilu ve Vl čí rokli (kolem 10,5 tis. let) a v Teplickém údolí (kolem 7,5 tis. let). V profilu ve Vl čí rokli byl na základ ě makrozbytk ů četn ě doložen recentn ě zde již jen velmi vzácný suchopýr pochvatý ( Eriophorum vaginatum ) a rovn ěž dnes již se v lokalit ě nevyskytující blatnice bahenní ( Scheuchzeria palustris ), na bázi profilu pak rákos obecný (Phragmites australis ). Naprostá v ětšina rašelinišť je dnes kryta lesem (viz jednotka L9.2) a některé partie jsou částe čně odvodn ěny. Relativn ě bezlesý charakter mají jen malé plochy ve Vl čí rokli (v blízkosti Adršpašského jezírka je bezlesí um ěle udržováno jako pokus o rekonstrukci rašeliništních spole čenstev). Syntaxonomicky je t řeba tato spole čenstva zhodnotit na základ ě dalšího studia. V sou časné druhové skladb ě se vedle mechorost ů (Sphagnum sp.div, ploník obecný ( Polytrichum commune )) uplat ňuje hlavn ě ost řice šedá (Carex canescens ) a o. ježatá ( C. echinata ), pop ř. o. zobánkatá ( C. rostrata ) a ojedin ěle suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ). Podobné porosty jsou vyvinuty i p ři východním b řehu Černého jezírka u osady Skály, kde lze vzhledem ke stabilní hladin ě vody předpokládat jejich další rozvoj. Št ěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2): Do jednotky jsou za řazeny biotopy rostlých skal i v ětších balvan ů. V ětší část t ěchto biotop ů je zde v p řirozeném stavu kryta lesem, s výjimkou horních partií vysokých skal. Vzhledem ke skute čnosti, že substrátem jsou mineráln ě velmi chudé kvádrové pískovce, je i druhové složení spole čenstev cévnatých rostlin velmi chudé. Pom ěrn ě často bývá zastoupena kapra ď rozložená ( Dryopteris dilatata ), místy osladi č obecný ( Polypodium vulgare ) nebo bukovník kapraďovitý ( Gymnocarpium dryopteris ) a bukovinec osla ďičovitý ( Phegopteris connectilis ). Dále se mohou ve št ěrbinách skal vyskytovat v řes obecný ( Calluna vulgaris ), metli čka k řivolaká ( Avenella flexuosa ) aj. Kapradiny osídlují spíše vlh čí, níže položené, relativn ě zastín ěné partie skal. Nejkvalitn ější porosty se obvykle nacházejí ve vlhkých roklích. Výrazná jsou spole čenstva kryptogam ů – mechorost ů, lišejník ů, řas. Zastoupení cévnatých rostlin bývá velmi často spíše minoritní, zvlášt ě na suchých, exponovaných st ěnách anebo naopak ve stinných sout ěskách (nap ř. Sibi ř v Teplických skalách). Klimatické podmínky v nejchladn ějších sout ěskách odpovídají subalpínskému stupni. Jeskyn ě (S3): Vyskytují se pseudokrasové jeskyn ě, n ěkdy zna čně rozsáhlé (zvl. tzv. Teplická jeskyn ě). Významný je výskyt ko řenových stalagmit ů. Subalpínské vysokobylinné nivy (A4.2): Ochuzená spole čenstva svazu Adenostylion jsou zastoupena v extrémních inverzních polohách Teplického i Adršpašského skalního m ěsta. Vzhledem k izolovanému výskytu v pom ěrn ě nízké poloze p ředstavují jeden z ochraná řsky velmi významných fenomén ů oblasti. Sýkora et Hada č (1984) uvád ějí z území asociaci Chaerophyllo-Cicerbitetum alpini . Existence bezlesí je zde podmín ěna mj. hromad ěním sn ěhu a místy snad i velmi malou ší ří sout ěsek, kde by ani z prostorových d ůvod ů nebyl možný rozvoj souvislejšího stromového patra. Spole čenstva však podél potok ů místy mírn ě přesahují i do poloh, které byly d říve prokazateln ě vícemén ě obklopené lesem. V sou časné dob ě je místy rozsah lesa um ěle zredukován (prohlídkové okruhy). Názory na otázku primárního bezlesí v n ěkterých lokalitách mohou být r ůzné, viz též poznámku u L9.3. Spole čenstva jsou vesm ěs soust řed ěna do turisticky nejfrekventovan ějších oblastí skalních měst (okolí prohlídkových okruh ů), takže jejich rozsah je místy zmenšen o plochu cest. Subalpínské kapradinové nivy (A4.3): V území jsou zastoupena spole čenstva s dominantní papratkou horskou ( Athyrium distentifolium ), p řípadn ě papratkou sami čí ( Athyrium filix-femina ), interpretovaná jako ochuzené Adenostyli-Athyrietum alpestris . Nejvýrazn ějším segmentem je patrn ě porost na Velkém chrámovém nám ěstí v Teplických skalách. Brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3): Jednotka zahrnuje ke říčkové porosty p ři hranách vysokých skal nebo na skalních teráskách, v n ěkterých p řípadech vytvá řejících pom ěrn ě reprezentativní plochy, n ěkdy vyvinutá jen fragmentáln ě. Zastoupeny jsou zejména bor ůvka

(Vaccinium myrtillus ), brusnice brusinka ( V. vitis-idaea ), v řes obecný ( Calluna vulgaris ) a lokáln ě i rojovník bahenní ( Ledum palustre ). Lužní lesy (L2.2): Jednotka je v lokalit ě zastoupena v ětšinou jen maloplošnými porosty podél vodních tok ů a v okolí prameniš ť. I p řes malou vým ěru lze vyhlídky porost ů považovat za dobré. Pro syntaxonomické zhodnocení není dostatek podklad ů. Snímek z Adršpašského skalního m ěsta uvád ěný Studni čkou pod jménem Stellario-Alnetum glutinosae spadá z řejm ě do okruhu asociace Piceo-Alnetum s druhy rašeliníku ( Sphagnum sp.), t řtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa ) a Caltha palustris subsp. minor ). Dále lze p ředpokládat výskyt asociace Arunco silvestris-Alnetum glutinosae s kozlíkem výb ěžkatým bezolistým ( Valeriana sambucifolia ) a prvosenkou vyšší ( Primula elatior ) a na prameništích i Carici remotae- Fraxinetum . Sýkora et Hada č (1984) uvád ějí z území i fragment asociace Alnetum incanae (L2.1) na okraji Adršpašského skalního m ěsta. Kv ětnaté bu činy (L5.1): Kv ětnaté bu činy jsou zastoupeny pouze minoritn ě v okrajových částech území, na úživn ějších substrátech (horniny jizerského souvrství), v blízkosti skal někdy částe čně p řekrytých balvanitými rozpady kvádrových pískovc ů. V t ěchto p řípadech se v porostech mohou vyskytovat i druhy acidofilních bu čin, rostoucí zde obvykle na balvanech. Tato spole čenstva lze řadit do okruhu asociace Festuco altissimae-Fagetum . Dále je v území zastoupeno Dentario enneaphylli-Fagetum . Na jihovýchodním okraji území, které dle sou časné typologie spadá do bukového vegeta čního stupn ě, je zastoupeno spole čenstvo inklinující k asociaci Tilio cordatae-Fagetum se své řepem Benekenovým ( Bromus benekenii ) a zvonkem kop řivolistým ( Campanula trachelium ), avšak se zastoupením klenu, a rovn ěž s výskytem strdivky jednokv ěté ( Melica uniflora ). Porosty mají r ůznou kvalitu, od p řevážn ě bukových porost ů až po porosty s velkou p řím ěsí, pop ř. až p řevahou smrku. Ve smrkobukovém vegeta čním stupni se však p řím ěs smrku v p řirozené skladb ě p ředpokládá i u kv ětnatých bu čin. Lze p ředpokládat, že v území byla maloplošn ě zastoupena i spole čenstva za řaditelná do podsvazu Acerenion (L5.2) – na obohacovaných bázích svah ů podél vodote čí, kde se místy uplat ňují vysoké byliny, zejména mle čivec alpský ( Cicerbita alpina ). Tato otázka však není uspokojiv ě do řešena a p říslušné fragmenty porost ů jsou jako aktuální vegetace prakticky nemapovatelné. Acidofilní bu činy (L5.4): Acidofilní bu činy a jedliny zaujímaly rekonstruk čně podstatnou část území, do dnešní doby se dochovaly jen ojedin ělé menší porosty. Jinak byla tato spole čenstva v ětšinou nahrazena kulturními smr činami. Po revizi typologické mapy rozsah rekonstruovaného rozsahu jednotky zna čně vzrostl, zejména na úkor stanoviš ť bor ů. V přirozených porostech bylo patrn ě vysoké zastoupení jedle, dnes již v ětšinou jen místy vtroušené. Sýkora et Hada č (1984) p ředpokládají, že v území m ělo velké zastoupení asociace Vaccinio-Abietetum Oberd. 1957. V jedlobukovém a minoritn ě zastoupeném bukovém vegeta čním stupni se patrn ě jedná zvlášt ě o subasociaci Luzulo-Fagetum deschampsietosum flexuosae , ve smrkobukovém stupni asi vesm ěs o ochuzené typy asociace Calamagrostio villosae-Fagetum . Na balvaništích lze p ředpokládat výskyt asociace Dryopterido dilatatae-Fagetum. Vzhledem k nevelkému a často fragmentálnímu zastoupení bu čin je v území citelný nedostatek fytocenologického materiálu. Porosty vykazují v ětší či menší p řím ěs smrku (pop ř. i b řízy), v podstat ě zde existuje v území plynulý p řechod od převážn ě bukových porost ů p řes smíšené porosty buku a smrku až k p řevážn ě smrkovým porost ům jednotky X9A. Boreokontinentální bory (L8.1): V území jsou zastoupeny smrkové bory asociace Betulo (carpaticae)-Pinetum , por ůstající v ětšinou skalnaté nebo balvanité terény s m ělkým p ůdním profilem. Jedná se o jeden z hlavních ochraná řsky významných typ ů vegetace v celé oblasti Broumovska. Stromové patro tvo ří borovice lesní ( Pinus sylvestris ), b řízy Betula „petraea“ a b. b ělokorá ( B. pendula ), smrk ( Picea abies ), p řimíšen je místy i je řáb ( Sorbus aucuparia ) a vzácn ě buk lesní ( Fagus sylvestris ) i jedle b ělokorá ( Abies alba ). V podrostu p řevažují Ericaceae s brusnicí brusinkou ( Vaccinium vitis-idaea ), bor ůvkou (V. myrtillus ), v řesem obecným ( Calluna vulgaris ), místy se vyskytuje i rojovník bahenní ( Ledum palustre ) a velmi vzácn ě šicha černá ( Empetrum nigrum ) a mechorosty. Extrémn ě suché polohy bývají bohatší na lišejníky, v řes obecný ( Calluna vulgaris ) a brusnici brusinku ( V. vitis-idaea ). Bory se zde

vyskytují na r ůzných stanovištních typech (typologicky SLT 0Z, 0Y, 0N). Zastoupení borovice bývá prom ěnlivé. V suchých výslunných polohách (okraje pískovcových plošin, temena skal) tvo ří zpravidla dominantu porost ů, zatímco na stinn ějších a vlh čích skalních stanovištích vzr ůstá zastoupení smrku, pop ř. b řízy, vtroušen ě se m ůže objevit i jedle a buk. Takovéto porosty lze charakterizovat jako roklinové (smrkové) bory. Horské t řtinové smr činy (L9.1): Smr činy této jednotky se v území vyskytují v inverzních polohách roklí, pop ř. v hlubokých, vlhkých rozsedlinách skal. Por ůstají balvanité svahy anebo i plochá dna úzkých roklin. Vzhledem k druhotnému převládnutí smrku v celé lokalit ě je stanovení hranic s jednotkou X9A často velmi obtížným problémem. Snímkového materiálu je nedostatek, a proto zatím nelze podat celkové syntanomické zhodnocení. Nejtypi čtější porosty na vlhkých balvaništích na dn ě roklí a na bázích svah ů (typologicky SLT 7Y) lze řadit do asociace Anastrepto-Piceetum . V bylinném pat ře bývá dominantní bor ůvka ( Vaccinium myrtillus ), četn ě se vyskytují kapra ď rozložená ( Dryopteris dilatata ) nebo k. podobná (D. expansa ), na n ěkterých lokalitách tvo ří celé porosty plavu ň pu čivá ( Lycopodium annotinum ). Mechové patro má obvykle vysokou pokryvnost, hojný bývá rašeliník Sphagnum girgensohnii . I když má řada segment ů z fytocenologického hlediska velmi dobrou reprezentativnost, zachovalost bývá snížena, nebo ť se často jedná o nep ůvodní ekotypy smrku a ani v ěková struktura nebývá optimální. Rašelinné a podmá čené smr činy (L9.2): Rašelinné a podmá čené smr činy jsou v území nedostate čně prozkoumány. Studni čka (1992) popisuje z Adršpašského skalního m ěsta rašelinnou smr činu asociace Sphagno-Piceetum . V území lze dále p ředpokládat výskyt asociací Mastigobryo-Piceetum a Equiseto-Piceetum . Rašelinné smr činy (typologicky SLT 7R, 6R) pokrývají p řevážnou část rozlohy rašeliniš ť v území (viz jednotku R2.3), v n ěkterých případech jsou více či mén ě odvodn ěné a místy s prokazateln ě vysazeným smrkem. Do jednotky L9.2B byly řazeny zvlášt ě smr činy na glejových p ůdách. Typologicky jde hlavn ě o SLT 6G – podmá čené smrkové jedliny, v nichž však jedle dnes již zpravidla chybí. Charakter podmá čených smr čin mají v ětšinou i plochy řazené typologicky do SLT 7T (podmá čená chudá jedlová smr čina), i když z hlediska zastoupení nezanedbatelné vrstvy rašeliny mohou být mozaikou L9.2B a L9.2A. Horské papratkové smr činy (L9.3): Jednotka je zastoupena v inverzních polohách skalních měst, pouze v úzkých pruzích na dn ě roklí a úzkých údolí (typologicky SLT 7V). Vzhledem k meznímu charakteru výskytu v inverzní poloze a omezeným prostorovým parametr ům vykazují tyto biotopy sníženou reprezentativnost – často netypické, ochuzené Athyrio alpestris-Piceetum. Vedle papratky horské ( Athyrium distentifolium ) se v t ěchto polohách vyskytují nap ř. mle čivec alpský ( Cicerbita alpina ), pta činec hajní ( Stellaria nemorum ), místy i podb ělice alpská ( Homogyne alpina ). Papratka horská ( Athyrium distentifolium ) nemusí být dominantou porost ů, pop ř. m ůže být nahrazen papratkou sami čí (A. filix-femina). Porosty se často nacházejí podél prohlídkových okruh ů, kde jsou místy p ředm ětem r ůzných zásah ů. Lze předpokládat, že n ěkteré biotopy řazené zde do jednotek A4.2 a A4.3 byly p ůvodn ě jen úzkými enklávami v t ěchto smr činách, resp. snad i jejich podrostem. Tyto otázky nejsou zcela vyjasn ěny. Rašelinné b řeziny (L10.1): Jednotka byla zaznamenána na rašeliništi ve Vl čí rokli (segment č. 04-31-17/731) jako sukcesní stadium po mladším smrkovém porostu, který za čal odumírat následkem zamok ření (p řirozen ě nastupující obnova narušeného vodního režimu). Stromové patro je tvo řeno p řevážn ě b řízami z okruhu Betula pubescens , složení podrostu je obdobné jako u rašelinných smr čin (typologicky SLT 7R). Lesní kultury s nep ůvodními d řevinami (X9): Podjednotka X9A s p řevahou smrku ( Picea abies ), pop ř. borovice lesní ( Pinus sylvestris ) a místy s p řím ěsí mod řínu ( Larix decidua ), pokrývá v ětšinu území lokality, nej čast ěji na plochách pat řících rekonstrukčně k jednotkám bu čin, řid čeji jiných jednotek. V porostech bývá i p řím ěs b řízy. P řípady, kdy náletová odrostlá bříza výrazn ě p řevládá nad jehli čnatými výsadbami, jsou zde v ětšinou klasifikovány jako podjednotka X9B. Další druhy jehli čnan ů jsou zastoupeny jen v malé mí ře: v Teplickém skalním m ěst ě byla rovn ěž na míst ě zvaném „Krakonošova zahrada“ vysazena kle č, částe čně již vy řezaná v rámci managementových opat ření. V n ěkterých porostech se

nacházejí i staré stromy borovice vejmutovky ( Pinus strobus ), která se odtud ší ří na blízká stanovišt ě bor ů (viz výše). Místy se vyskytuje douglaska tisolistá ( Pseudotsuga menziesii ), zmlazující ve Vl čí rokli u St říbrného pramene, a v mladých v ěkových t řídách ojedin ěle i smrk pichlavý ( Picea pungens ) a jedle obrovská ( Abies grandis ). Paseky s podrostem p ůvodního lesa (X10): Jednotka zahrnuje holiny s acidofilní vegetací (p ředevším metli čka k řivolaká ( Avenella flexuosa ), bor ůvka ( Vaccinium myrtillus ), t řtina chloupkatá ( Calamagrostis villosa ) a jen slabým zastoupení b řízy, je řábu apod. Vývojem obvykle p řecházejí v jednotku X11. Paseky s nitrofilní vegetací (X11): Do této jednotky jsou řazeny holiny s ší řící se b řízou, je řábem, maliníkem ( Rubus idaeus ), ostružiníkem k řovitým ( R. fruticosus agg.), významnou dominancí hasivky orli čí ( Pteridium aquilinum ) atd.

Kvalita a význam: Adršpašsko-teplické skály jsou geomorfologickou lokalitou evropského významu. I p řes zna čnou míru ovlivn ění člov ěkem je zde zna čná koncentrace ochraná řsky významných biotop ů. Velký rozsah mají p ředevším smrkové bory jednotky L8.1, skalní biotopy jednotky S1.2, fytogeograficky a geobotanicky je významný výskyt subalpínské vysokobylinné vegetace (A4.2, A4.3) a p řirozených smr čin jednotek L9.1, L9.2, L9.3 v inverzních nebo podmá čených polohách. Z hlediska studia postglaciálního vývoje oblasti jsou velmi cenné zdejší profily rašelin. Dochované zastoupení bu čin (L5.1. L5.4) je bohužel nízké. V kontextu významu lokality pro ochranu jednotky S1.2, vykazující malý plošný pr ůmět ve srovnání s reálnou plochou skal, je nutno posuzovat celkov ě vysoké zastoupení jednotky X9A. Nelesní biotopy (zvl. louky) jsou v území zastoupeny jen na menších plochách v okrajových částech. Stav luk je r ůzný, část je následkem ukon čení obhospoda řování i jiných vliv ů ve zna čně špatném stavu, část však je dosud kvalitní a vzhledem k pom ěrn ě dobré p řístupnosti by nem ělo být problémem je udržet vhodným managementem. Lokalita je významná i zoologicky.

Biotop Rozloha (ha) A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy 0,5753 A4.3 Subalpínské kapradinové nivy 0,6926 K1 Mok řadní vrbiny 0,0003 K3 Vysoké mezofilní a xerofilní k řoviny 0,0866 L10.1 Rašelinné b řeziny 0,3380 L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty 5,3481 L2.2B Poto ční a degradované jasanovo-olšové luhy 4,2708 L4 Su ťové lesy 0,5035 L5.1 Kv ětnaté bu činy 12,5742 L5.4 Acidofilní bu činy 92,9327 L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejník ů 192,0275 L9.1 Horské t řtinové smr činy 57,0482 L9.2A Rašelinné smr činy 20,8677 L9.2B Podmá čené smr činy 14,1571 L9.3 Horské papratkové smr činy 2,4473 M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrát ů 0,1500 M1.5 Pob řežní vegetace potok ů 0,1455 M1.7 Vegetace vysokých ost řic 0,1083 M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin 0,7635 M5 Dev ětsilové lemy horských potok ů 0,4512 R1.4 Lesní prameništ ě bez tvorby p ěnovc ů 0,4156 R2.3 P řechodová rašeliništ ě 0,8480 S1.1 Št ěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin 0,0020 S1.2 Št ěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 151,0960

S3B Jeskyn ě nep řístupné ve řejnosti 0,0100 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 1,1988 T1.5 Vlhké pchá čové louky 1,8699 T1.6 Vlhká tužebníková lada 0,0173 T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce 0,1482 T4.2 Mezofilní bylinné lemy 0,7615 T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin 2,3498 V1F Makrofytní vegetace p řirozen ě eutrofních a mezotrofních stojatých vod 0,0011 – ostatní porosty V2C Makrofytní vegetace m ělkých stojatých vod – ostatní porosty 0,0219 V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a t ůní 0,5501 V4A Makrofytní vegetace vodních tok ů – porosty aktuáln ě p řítomných 0,5876 vodních makrofyt V4B Makrofytní vegetace vodních tok ů – stanovišt ě s potenciálním 0,6946 výskytem makrofyt nebo se zjevn ě p řirozeným či p řírod ě blízkým charakterem koryta X5 Intenzivn ě obhospoda řované louky 0,5640 X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla 3,0491 X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 0,4067 X8 Křoviny s ruderálními a nep ůvodními druhy 0,2250 X9A Lesní kultury s nep ůvodními jehli čnatými d řevinami 1027,7910 X9B Lesní kultury s nep ůvodními listnatými d řevinami 18,1198 X10 Paseky s podrostem p ůvodního lesa 67,0549 X11 Paseky s nitrofilní vegetací 21,8796 X12 Nálety pionýrských d řevin 1,7274 X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla 0,2018 X14 Vodní toky a nádrže bez ochraná řsky významné vegetace 3,3806

Broumovské st ěny Kód lokality: CZ0520518 Rozloha: 1354,9081 ha Nadmo řská výška: 388–781 m n. m.

Poloha: Mezi obcemi (osadami) Božanov, Martínkovice, K řinice, Hony, Hlav ňov, Suchý D ůl, B ělý.

Ekotop: Geologie: Holocén: fluviální a deluviofluviální hlíny a pís čité hlíny; holocén-pleistocén: deluviální balvanité až blokové sedimenty, deluviální a fluviodeluviální pís čitohlinité až hlinitokamenité sedimenty; střední až svrchní turon (jizerské souvrství): kvádrové pískovce Broumovských st ěn, polohy vápnitých pískovc ů ve slínitoprachovcové facii; vápnité spongilitické prachovce, prachovité pískovce, prachovité slínovce, hlízy vápenc ů; cenoman až spodní turon (b ělohorské souvrství): vápnité prachovce, prachovité slínovce, prachovité glaukonitické pískovce, spongilitické prachovce s čočkami silicit ů; cenoman (korycanské vrstvy): glaukonitické pískovce; trias (bohdašínské souvrství): b ělošedé pískovce a arkózovité pískovce; perm (bohuslavické souvrství): rudohn ědé pískovce, nafialov ělé slepencové pískovce a arkózovité pískovce; dolomitické pískovce až arkózy s hlízami dolomitu. Geomorfologie: Broumovské st ěny p ředstavují východní, geomorfologicky nejvýrazn ější část vn ějšího pásma kuest Polické vrchoviny. H řeben Broumovských st ěn je ve sm ěru SZ-JV dlouhý asi 12 km a je tvo řen jednoduchým asymetrickým h řebenem na severu a skupinou strukturních plošin na jihu, dále k JV za sedlem Machovský k říž geologicky i geomorfologicky zcela shodný terén pokra čuje českou částí Stolových hor. Broumovské st ěny jsou budovány převážn ě kvádrovými pískovci st ředního turonu, jejichž souvrství je uklon ěno jihozápadním sm ěrem. V závislosti na tomto úklonu vrstev jsou svahy sm ěrem do Polické pánve mírné, zato k SV do rovinaté Broumovské kotliny upadá h řeben p říkrými skalními st ěnami a prudkými svahy s p řevýšením i p řes 300 metr ů. Erozí a dalšími procesy postupné denudace terénu byl na Broumovských st ěnách obnažen skalní masív, na kterém pak vznikl velice členitý a pestrý pseudokrasový reliéf skalních h řeben ů, ka ňon ů, roklí a sout ěsek, fantaskních skalních st ěn, v ěží a také jeskyní a propastí. Nadmo řská výška: 438 m (nad Studenou Vodou) – 773 m (Božanovský Špi čák). Reliéf: Jeden z dominantních krajinných útvar ů Broumovska, výrazný zejména p ři pohledu z Broumovské kotliny prudkými svahy a st ěnami. Pedologie: P ůdní podklad tvo ří litozem ě, podzol arenický, kambizem ě arenická a k. typická; v prameništích a kolem pot ůč ků pseudogleje a gleje. Krajinná charakteristika: Skalní oblast kvádrových pískovc ů s místy dochovanými acidofilními a kv ětnatými bu činami a menšími plochami reliktních bor ů. Klimatická oblast: P řevážná část h řebene a jihozápadní svahy s divokým skalním reliéfem krytým lesními porosty jsou řazeny do klimaticky chladné oblasti a rajonu CH7, jen nejnižší svahy a úpatí spadající k SV-JV do Broumovské kotliny mají řazení do klimaticky mírn ě teplé oblasti a rajonu MT2. Výjime čný mezoklimatický a mikroklimatický charakter vykazují ty části území, kde je skalní terén v husté frekvenci vertikálních puklin a rozsedlin kvádrovit ě na člen ěn do formy charakteru pískovcového skalního m ěsta s výškovým rozp ětím 10–20 m (a v ětším). Tento geomorfologický charakter má více částí terénu s vazbou na h řebenové partie Broumovských st ěn i Stolových hor (siln ě na člen ěnou h řebenovou hranu kuesty) a stejn ě na člen ěné okraje strukturních plošin a roklí. V zastín ěných částech hlubokých roklí, v rozsedlinách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech se tvo ří výrazná klimatická inverze, která umož ňuje, aby v t ěchto podchlazených a extrémn ě vlhkých prostorách setrvával firn a led až do po čátku letního období, což je v t ěchto st ředních nadmo řských výškách mimo řádné. Soub ěžn ě s h řebenem Broumovských st ěn ve sm ěru SZ-JV probíhá hranice výrazného klimatického p řed ělu mezi „ českou“ a „slezskou“ (kontinentáln ější) klimatickou oblastí. Častý rozpad nízké obla čnosti na tomto rozhraní

přináší zvýšené imisní zát ěže z ovzduší i ze srážek a negativní ovlivn ění lesních ekosystém ů, p ředevším v náv ětrných a h řebenových partiích Broumovských st ěn. Tyto partie vykazují i vyšší po čet dn ů s mlhou (z nízké obla čnosti), v zim ě s častou tvorbou silných jinovatek a námraz, poškozujících rovn ěž lesní porosty.

Biota: Fytogeografické za řazení: f. obvod: Českomoravské mezofytikum (okres: Sudetské meziho ří podokres: Broumovské st ěny. Stru čná charakteristika vybraných jednotek dle Katalogu biotop ů: Lesní prameništ ě bez tvorby p ěnovc ů (R1.4): Prameništ ě této jednotky se vyskytují na mineráln ě bohatším podloží – mimo jádro oblasti kvádrových pískovc ů, vesm ěs na svazích spadajících do Broumovské kotliny. Št ěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2): Do jednotky jsou za řazeny biotopy rostlých skal i v ětších balvan ů. P řevážná část t ěchto biotop ů je zde v p řirozeném stavu kryta lesem, s výjimkou horních partií vysokých skal. Vzhledem ke skute čnosti, že substrátem jsou mineráln ě velmi chudé kvádrové pískovce, je i druhové složení spole čenstev cévnatých rostlin velmi chudé. Často bývá zastoupena kapra ď rozložená ( Dryopteris dilatata ), mén ě osladi č obecný ( Polypodium vulgare ), ojedin ěle též bukovník kapra ďovitý ( Gymnocarpium dryopteris ) a bukovinec osladi čovitý ( Phegopteris connectilis ). Dále se mohou ve št ěrbinách skal vyskytovat v řes obecný ( Calluna vulgaris ), metli čka k řivolaká ( Avenella flexuosa ), brusnice bor ůvka ( Vaccinium myrtillus ) aj. Kapradiny osídlují spíše vlh čí, níže položené, relativn ě zastín ěné partie skal. Výrazná jsou spole čenstva kryptogam ů – mechorost ů, lišejník ů, řas. Zastoupení cévnatých rostlin bývá velmi často spíše minoritní, zvlášt ě na suchých, exponovaných st ěnách. Jeskyn ě (S3): Vyskytují se pseudokrasové jeskyn ě. Mezofilní ovsíkové louky (T1.1): Biotopy jednotky jsou zastoupeny na n ěkolika loukách v katastrálním území Božanov (tzv. „Louky u Božanova“). Místy jsou vytvo řeny p řechody k T1.5, lokáln ě snad podmín ěné částe čným odvodn ěním luk. Z v ětší části se jedná o kvalitní se čené porosty, mj. s hojným výskytem vemeníku zelenavého ( Platanthera chlorantha ). Vlhké pchá čové louky (T1.5): Pchá čové louky jsou vyvinuty v poměrn ě kvalitní podob ě na lokalit ě uvedené výše, místy byly negativn ě ovlivn ěny z řízením odvod ňovacích p říkop ů. Jedná se v ětšinou o typy s pchá čem poto čním ( Cirsium rivulare ), na nejvlh čích místech též Scirpetum sylvatici . Část porost ů není se čena a degraduje. Významný je výskyt řady ohrožených druh ů nap ř.: upolín nejvyšší ( Trollius altissimus ), ost řice Hartmanova ( Carex hartmanii ), prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), prstnatec májový ( D. majalis ) aj. Brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3): Jednotka zahrnuje v ětšinou jen fragmentáln ě vyvinuté ke říčkové porosty p ři hranách vysokých skal nebo na skalních teráskách. Z vyšších rostlin jsou zastoupeny brusnice brusinka ( Vaccinium vitis-idaea ), brusnice bor ůvka (V. myrtillus ), v řes obecný ( Calluna vulgaris ). V řes obecný ( Calluna vulgaris ) p řevládá na hranách slunných skalních v ěží a solitérní ke říčky se objevují i ve št ěrbinách na svislých st ěnách. Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2): Jednotka je zastoupena p ředevším maloplošnými prameništními jaseninami ( Carici remotae-Fraxinetum ), resp. olšinami, ve fragmentech doprovázejícími i drobné vodote če. Vyskytují se i typy se zastoupením acidofilních druh ů, nap ř. t řtina chloupkatá ( Calamagrostis villosa ), pop ř. rašeliníky ( Sphagnum sp.), snad přiřaditelné k asociaci Piceo-Alnetum . Relativn ě v ětší plochy zaujímá jednotka pouze na okrajích lokality nad Martínkovicemi a Božanovem. Jednotka je významná z hlediska výskytu některých vzácn ějších druh ů, nap ř. prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ) a spolu s prameništní vegetací p ředstavuje zna čné floristické zpest ření území. Su ťové lesy (L4): Su ťové lesy jsou v území velmi ojedin ěle zastoupeny nad Božanovem a Martínkovicemi jako liniové porosty na krátkých příkrých svazích v okolí vodote čí, místy narušené hospoda řením. M ůže se jednat i o kombinaci sutí na mineráln ě bohatším podkladu a pískovcových balvan ů. V n ěkterých p řípadech není jasná hranice jednotky v ůč i L5.1. Fytocenologicky se jedná o typy spadající do okruhu asociace Mercuriali-Fraxinetum .

Vyskytuje se zde kapradina lalo čnatá ( Polystichum aculeatum ). Druhotn ě vzniklý fragment byl zaznamenán v prostoru starého l ůmku nad Martínkovicemi. Kv ětnaté bu činy (L5.1): Kv ětnaté bu činy jsou v lokalit ě vázány na bohatší substráty mimo vlastní území kvádrových pískovc ů, zejména se vyskytují v n ěkterých partiích svah ů nad Křinicemi, Martínkovicemi a Božanovem. Materiál kvádrových pískovc ů však zde ve form ě kvartérních uloženin (balvany o r ůzné velikosti a četnosti) často částe čně p řekrývá podloží, což m ůže mít za následek vznik mozaik jednotky L5.1 a L5.4 nebo je tak alespo ň podpo řen výskyt acidofyt ů v kv ětnatých bu činách. Na balvaništích však p ři vytvo ření ur čité vrstvy humusu mohou r ůst i druhy kv ětnatých bu čin. Výše popsaná situace je typická pro asociaci Festuco altissimae-Fagetum , která v území p řevládá a tvo ří často nejasné, zvlášt ě v mladých porostech jen t ěžko mapovatelné p řechody k jednotce L5.4. Mén ě je zastoupena asociace Dentario enneaphylli-Fagetum . Acidofilní bu činy (L5.4): Acidofilní bu činy zaujímaly rekonstruk čně p řevážnou část území kvádrových pískovc ů, dnes porostlého p řevážn ě smrkovými kulturami, jsou však zastoupeny i na jiných typech hornin v okrajových částech lokality. Sou časný výskyt je soust řed ěn zejména na svahy nad K řinicemi, Martínkovicemi a Božanovem (viz výše). Smrkové bu činy por ůstaly i zna čně balvanité až skalnaté polohy (typologicky 6Y), kde navazovaly na podstatn ě mén ě zastoupenou jednotku L8.1. Lze p ředpokládat vysoké p ůvodní zastoupení dnes již vesm ěs jen vtroušené jedle. V ur čitých polohách lze rekonstruovat acidofilní jedliny. Pro fytocenologické zhodnocení bu čin v území není zatím dostatek podklad ů. Polohy v jedlobukovém (okrajov ě i v bukovém) vegeta čním stupni pat ří z řejm ě subasociaci Luzulo-Fagetum deschampsietosum flexuosae , zatímco ve smrkobukovém vegeta čním stupni se patrn ě jedná již o ochuzené varianty asociace Calamagrostio villosae-Fagetum . Spole čenstva vyvinutá na balvaništích lze z řejm ě řadit k asociaci Dryopterido dilatatae- Fagetum. Boreokontinentální bory (L8.1): V území jsou zastoupeny smrkové bory asociace Betulo (carpaticae)-Pinetum , vázané na exponované skalnaté terény. Vyzna čují se vysokým podílem smrku ( Picea abies ) a b říz ( Betula „petraea “, B. pendula ), p řimíšen je místy i je řáb (Sorbus aucuparia ). V podrostu p řevažují druhy rodu Ericaceae – brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea ), b. bor ůvka ( V. myrtillus ), v řes obecný ( Calluna vulgaris ) a mechorosty, extrémn ě suché polohy bývají bohaté na lišejníky a brusnici brusinku (V. vitis-idaea ). Zastoupení borovice bývá snížené až velmi nízké, z části z d ůvod ů stanovištních, z části snad vlivem antropických zásah ů. Vyšší zastoupení smrku v dnešních porostech m ůže být rovn ěž zp ůsobeno intenzivním p řísunem semen z okolních kulturních smr čin. Bory se zde vyskytují nesouvisle v extrémních polohách skal v mozaice se stanovišti pat řícími rekonstruk čně acidofilním bu činám – v sou časných typologických mapách se uvádí SLT 6Y. P řirozené bory snad zaujímaly i n ěkteré neskalnaté části strukturních plošin s mělkým p ůdním horizontem, ale tento problém není uspokojiv ě do řešen. Nejzachovalejší porosty se nacházejí v jižní části území (nap ř. Koruna). Horské t řtinové smr činy (L9.1): P řirozené smr činy byly na lokalit ě zaznamenány pouze sporadicky a maloplošn ě. Jejich výskyt je omezen na chladné a stinné skalní rokle a hlubší rozsedliny, kde por ůstají vlhké skeletovité terény. Lze je v ětšinou řadit k asociaci Anastrepto- Piceetum . M ůžeme p ředpokládat, že v p ůvodních p řirozených porostech byla místy zastoupena i jedle, která se dnes vyskytuje jen vzácn ě. V podrostu bývají hojn ě zastoupeny mechorosty a brusnice bor ůvka ( Vaccinium myrtillus ), místy rovn ěž t řtina chloupkatá (Calamagrostis villosa ), metli čka k řivolaká ( Avenella flexuosa ) a kapradiny. Obvykle se jedná o drobné fragmenty, omezené p říčným rozm ěrem mezer mezi skalními bloky. Pro tyto polohy je charakteristická teplotní inverze a dlouhé trvání sn ěhové pokrývky. Jednotka zde zdaleka nedosahuje reprezentativnosti, kterou se vyzna čují porosty v Adršpašsko-teplických skalách. Přirozené smr činy se dnes zpravidla vyskytují v mozaice s jednotkou X9A. Rašelinné a podmá čené smr činy (L9.2): Podmá čené a rašelinné smr činy byly na lokalit ě zaznamenány pouze sporadicky a maloplošn ě. Vyskytují se v zamok řených chladných partiích skalních roklí; obvykle se jedná o fragmenty omezené p říčným rozm ěrem mezer mezi skalními st ěnami. V nep říliš extrémn ě podmá čených polohách bývá krom ě smrku

přítomna i jedle (dnes již jen vzácn ě), podrost tvo ří mechorosty, místy spolu s brusnicí bor ůvkou ( Vaccinium myrtillus ), t řtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa ), ost řicí šedou (Carex canescens ) či metli čkou k řivolakou ( Avenella flexuosa ). Stanovení potenciálního výskytu podjednotky L9.2A (rašelinné smr činy) je díky trvalému ovlivn ění vodou a p řítomnosti rašelinného substrátu pom ěrn ě jednoznačné. V p řípad ě podjednotky L9.2B však nelze v porostech (polo)kulturních smr čin vždy jednozna čně rozhodnout, zda stanovištní podmínky odpovídají spíše podmá čené smr čin ě nebo smrko-jedlovému lesu. Lesní kultury s nep ůvodními d řevinami (X9): Podjednotka X9A zabírá v mapovaném území nejv ětší rozlohu. Skoro všechna stanovišt ě acidofilních bu čin na podkladu kvádrových pískovc ů byla p řevedena na kultury jehli čnan ů. V porostech p řevažuje smrk ( Picea abies ), místy jsou s r ůzným zastoupením p řimíšeny mod řín ( Larix decidua ), borovice ( Pinus sylvestris ) a b říza b ělokorá ( Betula pendula ). P řípady, kdy náletová odrostlá b říza výrazn ě převládá nad jehli čnatými výsadbami, jsou zde v ětšinou klasifikovány jako podjednotka X9B. Ojedin ěle byly zaznamenány porosty s výsadbou exotických dřevin: borovice vejmutovka (Pinus strobus ), douglaska tisolistá ( Pseudotsuga mensiesii ). U vejmutovky dochází ve skalách ke spontánnímu zmlazení ze semen. Paseky s podrostem p ůvodního lesa (X10): Jednotka zahrnuje holiny s acidofilní vegetací, z druh ů se vyskytuje p ředevším metli čka k řivolaká (Avenella flexuosa), brusnice bor ůvka (Vaccinium myrtillus ), b. brusinka ( V. vitis-idaea ), t řtina chloupkatá ( Calamagrostis villosa ) aj. a jen slabým zastoupením b řízy, je řáb, ostružiník ( Rubus fruticosus agg.) apod. Vývojem obvykle p řecházejí v jednotku X11. Paseky s nitrofilní vegetací (X11): Do této jednotky jsou řazeny holiny s expandující b řízou, je řábem, ostružiníky – maliník ( Rubus idaeus ), ostružiník k řovitý ( R. fruticosus agg.) atd.

Kvalita a význam: Lokalita je významná p ředevším zna čným zastoupením jednotek S1.2, L5.1 a L5.4, dále pak výskytem jednotky L8.1 a T8.3. V kontextu významu lokality pro ochranu jednotky S1.2, vykazující malý plošný pr ůmět ve srovnání s reálnou plochou skal, je nutno posuzovat celkov ě vyšší zastoupení jednotky X9A. Vyhlídky dochovaných bu čin i bor ů jsou relativn ě příznivé. Kvalita bu čin je r ůzná. Nalézá se zde n ěkolik velmi starých, v ěkov ě velmi dob ře diferencovaných porostních skupin – až rázu p řírodního lesa. Četné jsou však i mladší vícemén ě stejnov ěké porosty, obvykle se slab ě vyvinutým bylinným patrem, pop ř. s p řím ěsí smrku, jejichž kvalitu však nebude problémem zlepšit výchovou. Ve starších porostech zpravidla dochází k bohatému zmlazování buku (též vliv p říhodných mezoklimatických podmínek na p řevážn ě severovýchodních až východních svazích). Omezujícím činitelem mohou být zvýšené stavy spárkaté zv ěř e (zejména jelen). Maloplošn ě zastoupené louky jednotek T1.1, T1.5, T1.6 v okrajových partiích lokality u Božanova mají vesm ěs velmi dobrou kvalitu a vyzna čují se výskytem řady ohrožených druh ů.

Biotop Rozloha (ha) K1 Mok řadní vrbiny 0,0006 L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty 1,8255 L2.2B Poto ční a degradované jasanovo-olšové luhy 0,6766 L4 Su ťové lesy 0,3168 L5.1 Kv ětnaté bu činy 89,1057 L5.4 Acidofilní bu činy 103,2577 L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejník ů 7,8603 L9.1 Horské t řtinové smr činy 0,2838 L9.2A Rašelinné smr činy 0,1257 L9.2B Podmá čené smr činy 0,9706 M1.5 Pob řežní vegetace potok ů 0,0070 R1.4 Lesní prameništ ě bez tvorby p ěnovc ů 0,4787 S1.2 Št ěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 73,3512 20

S3B Jeskyn ě nep řístupné ve řejnosti 0,0100 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 0,7401 T1.5 Vlhké pchá čové louky 1,6487 T1.6 Vlhká tužebníková lada 0,0193 T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce 0,0091 T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin 1,7517 V4B Makrofytní vegetace vodních tok ů – stanovišt ě s potenciálním 0,0230 výskytem makrofyt nebo se zjevn ě p řirozeným či p řírod ě blízkým charakterem koryta X1 Urbanizovaná území 0,9330 X5 Intenzivn ě obhospoda řované louky 0,1089 X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 0,3885 X8 K řoviny s ruderálními a nep ůvodními druhy 0,1304 X9A Lesní kultury s nep ůvodními jehli čnatými d řevinami 824,9637 X9B Lesní kultury s nep ůvodními listnatými d řevinami 135,9450 X10 Paseky s podrostem p ůvodního lesa 71,6147 X11 Paseky s nitrofilní vegetací 26,6585 X12 Nálety pionýrských d řevin 0,3878 X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla 0,0112

Kozínek Kód lokality: CZ0520507 Rozloha: 84,0753 ha Nadmo řská výška: 371–475 m n. m.

Poloha: Údolí Metuje a Židovky mezi Velkými Petrovicemi, Bezd ěkovem nad Metují a Žabokrky. Lokalita je disjunktní, složená z hlavního celku na pravob řežních svazích a dvou menších částí na svazích levob řežních.

Ekotop: Geologie: Geolologický podklad tvo ří p řevážn ě k řídové sedimenty: st řední turon – jizerské souvrství (vápnité spongilitické prachovce, prachovité slínovce, prachovité pískovce, hlízy pís čitých vápenc ů), spodní turon až svrchní cenoman – b ělohorské souvrství (spongilitické prachovce a jemnozrnné pískovce s hlízami nebo polohami silicit ů, prachovité glaukonitické pískovce), cenoman – perucko-korycanské souvrství (šedé vápnité prachovce, glaukonitické pískovce, jílovitoprachovité až hrubozrnné pískovce). Zastoupeny jsou rovn ěž fluviální a fluviodeluviální pís čitohlinité až hlinitokamenité kvartérní sedimenty. Geomorfologie: Lokalita leží v jižní části Polické vrchoviny, jež je sou částí Broumovské vrchoviny. Reliéf: Lokalita zahrnuje zejména pravob řežní (ale částe čně i levob řežní) svahy údolí Metuje v prostoru mezi Velkými Petrovicemi, Bezd ěkovem n. Metují a Žabokrky, navazující na jihozápad ě na kuestu Polické pánve. Svahy údolí jsou hluboce za říznuty do opukových plošin. Ve svazích jsou četné skalní výchozy (skalní sruby, defilé i skalní h řbítky, v ěže aj.). V severní části území u Velkých Petrovic je nad nárazovým (levým) b řehem Metuje vytvo řeno vysoké skalní defilé, erozn ě člen ěné až na jednotlivé skalní v ěže. Západn ěji se na pravob řeží nachází erozní rýha D ědek, která je tektonicky podmín ěnou hlubokou a úzkou roklí. Pedologie: P řevládajícími p ůdními typy jsou hn ědé p ůdy a pararendziny (viz Tomášek 1995). Krajinná charakteristika: Krajiná řsky vysoce hodnotné, geomorfologicky členité území s lesními porosty na strmých svazích a navazujícími svahovými loukami. Klimatická oblast (Quitt 1971): MT2

Biota: Komplex kv ětnatých bu čin, su ťových les ů v okolí skalních výchoz ů a mezofilních ovsíkových svahových luk. Fytogeograficky náleží území do okresu Sudetské meziho ří, do podokresu Polická kotlina. Floristicky zna čně bohaté území s řadou ohrožených druh ů ( Lunaria rediviva, Lilium martagon, Aconitum variegatum aj.). Fytogeograficky je zde významný nap ř. výskyt Cotoneaster integerrimus, Isopyrum thalictroides, Vincetoxicum hirundinaria či Melica uniflora . Su ťové lesy (L4): Su ťové lesy jsou v lokalit ě hojn ě rozší řeny, vyskytují se v ětšinou v návaznosti na skalní výchozy jizerského souvrství. Jejich syntaxonomie zde není zcela do řešena. V jižní části lokality je doloženo Aceri-Carpinetum . Část porost ů, zejména na severních svazích a ve stržích, snad pat ří asociaci Mercuriali-Fraxinetum a v severní části území jsou i menší plochy s dominancí Lunaria rediviva ( Lunario-Aceretum). Kv ětnaté bu činy (L5.1): Kv ětnaté bu činy jsou nejrozší řen ějším p řírodním biotopem v lokalit ě. Vytvá řejí často p řechody k jednotce L4 (jsou rozší řeny i na dosti skeletovitých svazích – obvykle zazemn ěná su ť), problematické je rovn ěž ohrani čení v ůč i L3.1. Část porost ů lze patrn ě řadit k asociaci Tilio cordatae-Fagetum (výskyt Bromus benekenii , Campanula trachelium, Hepatica nobilis, Cardamine impatiens, Lathyrus vernus aj., p řím ěs Carpinus betulus, Quercus robur, Tilia cordata , siln ě se však často uplat ňuje i Acer pseudoplatanus ). Do řešit je t řeba zejména za řazení n ěkterých segment ů na severních svazích, v nichž se vyskytuje Dentaria enneaphyllos . V území je pom ěrn ě častá Abies alba , v ětšinou sice jen vtroušená, je zde však i n ěkolik porostních skupin s jejím výrazným zastoupením. Št ěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1): Biotopy r ůzn ě vysokých skalních výchoz ů jizerského souvrství. Nejv ětší výchozy jsou v severní části lokality. Horniny obsahují kolísající obsah karbonát ů. V d ůsledku p ůsobení kyselých srážek však bývá substrát na povrchu odvápn ěný, odvápn ěná vrstva bývá z řeteln ě patrná na lomu. Spole čenstva cévnatých rostlin jsou v ětšinou tvo řena b ěžn ějšími druhy, nespecifickými pro danou jednotku ( Asplenium trichomanes, Cystopteris fragilis, Geranium robertianum, Polypodium vulgare aj.), jen z řídka se objevuje A. viride . V lokalit ě se vyskytují i drobné staré l ůmky. Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (S1.5): Jednotka se vyskytuje jen na malých plochách na vyšších skalních výchozech jednotky S1.1, v částe čném zástinu porost ů jednotky L4. Druhovou garnituru tvo ří zejména Lonicera xylosteum, Ribes alpinum, Rosa pendulina a Cotoneaster integerrimus . Mezofilní ovsíkové louky (T1.1): Jednotka je v území zastoupena svahovými loukami r ůzné kvality (v závislosti na zp ůsobu hospoda ření v minulosti). Lesní kultury s nep ůvodními d řevinami (X9): Podjednotka X9A s p řevahou Picea abies pokrývá nezanedbatelnou část území, za řazení t ěchto porost ů do lokality je však nutné z důvodu arondace. V n ěkterých porostech je p řítomno významné zmlazení listná čů , jinde však nikoliv. Významné druhy fauny: Lokalita je hnízdišt ěm puštíka obecného ( Strix aluco ). Významný je bohatý výskyt bezobratlých osídlujících skalní výchozy a zejména prostory v sutích. Vyskytuje se zde řada druh ů st řevlík ů ( Carabidae ), pavoukovc ů ( Arachnida ) a m ěkkýš ů (Mollusca ).

Kvalita a význam: Lokalita je významná p ředevším hojným výskytem prioritního biotopu su ťových les ů spolu s biotopy skalních výchoz ů a rovn ěž zna čnou rozlohou kv ětnatých bu čin. Z hlediska zastoupení jednotek L4 a S1.1 jde o nejvýznamn ější lokalitu na Broumovsku. Dochované bu činy a su ťové lesy jsou v ětšinou v dobrém stavu. Zna čné však je i zastoupení smrkových kultur, starších i mladších. Kvalita svahových luk je celkov ě pr ůměrná, ale dosti variabilní. Plochy dob ře p řístupné pro mechanizaci jsou se čené, ale n ěkdy částe čně narušené intenzivn ějším využíváním v minulosti.

Biotop Rozloha (ha) K3 Vysoké mezofilní a xerofilní k řoviny 0,0944

L2.2B Poto ční a degradované jasanovo-olšové luhy 0,0059 L3.1 Hercynské dubohab řiny 0,3470 L4 Su ťové lesy 16,1681 L5.1 Kv ětnaté bu činy 34,8361 L5.4 Acidofilní bu činy 0,0451 M5 Dev ětsilové lemy horských potok ů 0,0188 S1.1 Št ěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin 0,4511 S1.5 K řoviny skal a drolin s rybízem alpínským ( Ribes alpinum ) 0,0105 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 10,3240 V4B Makrofytní vegetace vodních tok ů – stanovišt ě s potenciálním 0,0003 výskytem makrofyt nebo se zjevn ě p řirozeným či p řírod ě blízkým charakterem koryta X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 0,2507 X8 K řoviny s ruderálními a nep ůvodními druhy 0,1906 X9A Lesní kultury s nep ůvodními jehli čnatými d řevinami 18,4959 X9B Lesní kultury s nep ůvodními listnatými d řevinami 0,2046 X11 Paseky s nitrofilní vegetací 2,0263 X12 Nálety pionýrských d řevin 0,3170 X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla 0,2870

Metuje a D řeví č Kód lokality: CZ0523280 Rozloha: 46,1559 ha Nadmo řská výška: 369–550 m n. m.

Poloha: Lokalitu tvo ří: 1) Horní část toku řeky Metuje od soutoku s potokem D řeví č na sever od m ěsta Hronov až po soutok se Zdo ňovským potokem p řed obcí Adršpach. Řeka Metuje je hlavním tokem odvod ňujícím Polickou k řídovou pánev v Broumovském výb ěžku na severu kraje Královéhradeckého. 2) Pravostranný p řítok Metuje – potok D řeví č s p řítokem Jívkou. Protéká obcí Stárkov severn ě od Hronova. 3) Pravostranný p řítok Metuje – Skalní potok, část jeho dolního toku p řitékající z NPR Teplické skály. 4) Levostranný p řítok Metuje – Zdo ňovský potok – celý, protéká obcí Zdo ňov.

Ekotop: Geologie: Geologické podloží Metuje, Skalního potoka, Zdo ňovského potoka, Jívky, horního a dolního toku D řeví če tvo ří svrchnok řídové pískovce a opuky. St řední tok D řeví če protéká permokarbonskými sedimenty. Čtvrtohorní sedimenty doprovázejí toky v celé jejich délce. Sedimenty dna tok ů se st řídají a podle zrnitosti jsou r ůznorodé. Od kamenitých až balvanitých, p řes hrubé a jemn ější št ěrky, písky i bahnité nánosy tvo řené anorganickým i organickým materiálem. Geomorfologie: Oblast je sou částí Sudetského meziho ří. Reliéf: Toky protékají k řídovými sedimenty (p řevážn ě tzv. opukami), ve kterých si zejména Metuje vyhloubila místy i hluboko za říznutá údolí. Tato údolí jsou z části sev řená, ale převážn ě otev řená i s p řechodem do volné otev řené krajiny. Krajinná charakteristika: Všechny toky i jejich části jsou řazeny k podhorským potok ům, podle staršího člen ění se jedná o pstruhové pásmo. V ětšinou se jedná o rychle tekoucí vodu s hloubkami toku od n ěkolika dm a v ětšinou nep řesahující hranici 1 m hloubky. Toky dosud na n ěkterých místech p řirozen ě meandrují.

Biota: Jedná se o toky, které mají ráz podhorského potoka a dosud místy polop řirozený charakter s členitým dnem i b řehy. Na mnohakilometrové délce tok ů jsou r ůznorodé b řehové porosty – od pln ě zapojených dřevinných b řehových porost ů až po jednotliv ě rostoucí stromy a ke ře na přilehlých mok řadních loukách. V p ředm ětných tocích se sedimenty, životn ě d ůležité pro biologický vývoj a rozmnožování mihulí poto čních ( Lampetra planeri ), vyskytují v dostate čné nabídce. Jedná se jak o jemné až bahnité sedimenty sloužící pro vývoj minoh, tak i o pís čité a št ěrkovité úseky sloužící ke t ření dosp ělc ů.

Kvalita a význam: Jedna z nejvýznamn ějších oblastí s výskytem mihule poto ční ( Lampetra planeri ) v ČR.

Biotop Rozloha (ha) K2.1 Vrbové k řoviny hlinitých a pís čitých náplav ů 0,0926 K3 Vysoké mezofilní a xerofilní k řoviny 0,0005 L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty 0,9850 L2.2B Poto ční a degradované jasanovo-olšové luhy 4,6138 L4 Su ťové lesy 0,0862 L5.1 Kv ětnaté bu činy 0,3201 L5.4 Acidofilní bu činy 0,0080 24

M1.4 Říční rákosiny 0,3806 M1.5 Pob řežní vegetace potok ů 0,2064 M1.7 Vegetace vysokých ost řic 0,3207 M5 Dev ětsilové lemy horských potok ů 0,5120 S1.1 Št ěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin 0,0038 S1.2 Št ěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 0,0042 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 0,7681 T1.3 Pohá ňkové pastviny 0,0648 T1.5 Vlhké pchá čové louky 2,5026 T1.6 Vlhká tužebníková lada 1,0350 T1.9 St řídav ě vlhké bezkolencové louky 0,0233 T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce 0,1852 T4.2 Mezofilní bylinné lemy 0,0001 V4A Makrofytní vegetace vodních tok ů – porosty aktuáln ě p řítomných 2,6552 vodních makrofyt V4B Makrofytní vegetace vodních tok ů – stanovišt ě s potenciálním 5,9638 výskytem makrofyt nebo se zjevn ě p řirozeným či p řírod ě blízkým charakterem koryta X4 Trvalé zem ědělské kultury 0,0069 X5 Intenzivn ě obhospoda řované louky 0,2387 X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 1,9182 X8 K řoviny s ruderálními a nep ůvodními druhy 0,0012 X9A Lesní kultury s nep ůvodními jehli čnatými d řevinami 0,0841 X11 Paseky s nitrofilní vegetací 0,0013 X12 Nálety pionýrských d řevin 0,5267 X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla 2,3893 X14 Vodní toky a nádrže bez ochraná řsky významné vegetace 0,7909

Řeřišný u Machova Kód lokality: CZ0525002 Rozloha: 4,2226 ha Nadmo řská výška: 386–550 m n. m.

Poloha: Osada Řeřišný a její okolí v údolí potoka Židovky, severovýchodn ě od obce Machov v okrese Náchod.

Ekotop: Geologie: Geologické podloží tvo ří p ředevším kvartérní deluviální hlinitokamenité až balvanité sedimenty, dále spongilitické prachovce a jemnozrnné pískovce, místy až vápnité prachovce. Geomorfologie: M ělké údolí orientované p řibližn ě ve sm ěru východ-západ. Krajinná charakteristika: Údolí potoka s komplexem pchá čových a svahových luk a menšími slatiništi. Klimatická oblast (Quitt 1971): MT2

Biota: Fytogeografické za řazení: f. obvod: Českomoravské mezofytikum, okres: Sudetské meziho ří, podokres: Polická kotlina. V okolí potoka se vyskytují zejména vlhké pchá čové louky, které místy p řecházejí v bezkolencové louky a nevápnitá mechová slatiništ ě s celou řadou významných a ohrožených druh ů rostlin. Místy jsou dochovány menší plochy údolních jasanovo-olšových

luh ů. Svahové polohy zaujímají p řevážn ě mezofilní ovsíkové louky, v menší mí ře podhorské smilkové trávníky. Výskyt mechu srpnatky fermežové ( Drepanocladus vernicosus ). Stru čná charakteristika vybraných jednotek dle Katalogu biotop ů: Nevápnitá mechová slatiništ ě (R2.2): Jedná se o kosené slatinné louky v niv ě říčky Židovky, vždy spolu v mozaice s dalšími mok řadními biotopy T1.5, T1.9, M1.7. Podle charakteru vegetace lze usuzovat také na vlastní zdroje podzemní mírn ě vápnité vody vyv ěrající z podložních k řídových hornin. Místy tedy vegetace vykazuje mírnou tendenci k R2.1 místy případn ě R2.3 s ost řicí ježatou ( Carex echinata ), ost řicí rusou ( Carex flava ), rosnatkou okrouhlolistou ( Drosera rotundifolia ), klikvou bahenní ( Oxycoccus palustris s. l.), vachtou trojlistou ( Menyanthes trifoliata ). N ěkteré partie slatiništní vegetace by bylo možno za řadit do as. Sphagno warnstorfiani-Eriophoretum latifolii v rámci sv. Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion . Tento vzácný reliktní boreální typ vegetace charakterizuje nízkostébelná ost řicová spole čenstva osídlující zrašelin ělý glej. Druhov ě extrém ě bohaté slatiništ ě je úto čišt ěm celé řady velmi vzácných a ohrožených druh ů (krom ě výše uvedených): ost řice dvoudomá ( Carex dioica ), kruštík bahenní ( Epipactis palustris ), ost řice blešní ( Carex pulicaris ), tolije bahenní ( Parnassia palustris ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), suchopýr širokolistý ( Eriophorum latifolium ), vrba rozmarýnolistá ( Salix rosmarinifolia ), ost řice Hartmanova ( Carex hartmanii ), ost řice Davallova ( Carex davalliana ), ost řice rusá ( Carex flava agg.). Vegetace vysokých ost řic (M1.7): Jednotka je zastoupena maloplošn ě v návaznosti na pchá čové louky ( Caricetum gracilis ) a na slatin ě porosty ost řice latnaté ( Carex paniculata ) a o. odchylné ( C. appropinquata ). Mezofilní ovsíkové louky (T1.1): P řevažují zachovalé (kosené) porosty. Dominantami jsou především ovsík vyvýšený ( Arrhenatherum elatius ), psine ček obecný ( Agrostis capillaris ), kost řava červená ( Festuca rubra ), tomka vonná ( Anthoxanthum odoratum ), srha lalo čnatá (Dactylis glomerata ), krvavec toten ( Sanguisorba officinalis ). Zachovalé údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2A): Okrajov ě zastoupená jednotka podél potoka Židovky. Porosty však místy dosahují ší ře i n ěkolika desítek metr ů. Dominantami jsou olše lepkavá ( Alnus glutinosa ), olše šedá ( Alnus incana ), n ěkdy p řím ěs jasanu ztepilého ( Fraxinus excelsior ).

Kvalita a význam: Jedna z nejvýznamn ějších lokalit nevápnitých slatiniš ť v CHKO Broumovsko z hlediska zastoupení ohrožených druh ů rostlin. Významná koncentrace kvalitních ovsíkových a pchá čových luk. Reprezentativnost i zachovalost porost ů je však místy snížena v d ůsledku neobhospoda řování a eutrofizace. Na vysokou hodnotu slatinné části území ukazuje skute čnost, že p říslušná parcela byla již ve 40. letech 20. století rezervací Svazu spolk ů pro okrašlování a ochranu domoviny. Lokalita srpnatky fermežové ( Drepanocladus vernicosus ).

Biotop Rozloha (ha) K1 Mok řadní vrbiny 0,1737 L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty 0,0913 L2.2B Poto ční a degradované jasanovo-olšové luhy 0,3094 L5.1 Kv ětnaté bu činy 0,2210 M1.7 Vegetace vysokých ost řic 0,3216 R2.2 Nevápnitá mechová slatiništ ě 0,5178 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 0,3921 T1.5 Vlhké pchá čové louky 1,3950 T1.9 St řídav ě vlhké bezkolencové louky 0,3816 X1 Urbanizovaná území 0,0881 X12 Nálety pionýrských d řevin 0,0130

Stárkovské bu činy Kód lokality: CZ0520508 Rozloha: 129,1608 ha Nadmo řská výška: 443–671 m n. m.

Poloha: Svahy kuesty táhnoucí se v délce n ěkolika kilometr ů nad Velkým D řeví čem, Stárkovem a Studnicí u Jívky.

Ekotop: Geologie: Geologický podklad tvo ří turonské sedimenty: st řední až svrchní turon – jizerské souvrství (vápnité spongilitické prachovce, prachovité pískovce, prachovité slínovce, hlízy vápenc ů), st řední až spodní turon – slínovce a prachovité slínovce nejnižší části jizerského souvrství a svrchní části b ělohorského souvrství. Geomorfologie: Lokalita leží v jihozápadní části Polické vrchoviny, jež je sou částí Broumovské vrchoviny. Reliéf: Území má protáhlý tvar podmín ěný reliéfem – vnit řní kuesta Polické pánve. Táhlé pásmo p říkrých vn ějších svah ů kuesty je na člen ěno tektonicky i erozn ě na n ěkolik částí. Morfologii p říkrých svah ů zvýraz ňuje často i hustá frekvence skalních srub ů. Gravita čním odsedáním svahu vznikají i rozsáhlé a hluboké skalní rozsedliny, z nichž nejvýznamn ější je tzv. Trpasli čí rokle u Vysokého kamene nad Stárkovem. Svahoviny tvo ří net říd ěné zv ětraliny slínovc ů v četn ě p říkrých kamenných proud ů. Pedologie: P řevládajícími p ůdními typy jsou hn ědé p ůdy, pararendziny a illimerizované p ůdy. Krajinná charakteristika: P říkré lesnaté svahy kuesty. Z krajiná řského hlediska jeden z dominantních geomorfologických útvar ů Stárkovska. Klimatická oblast (Quitt 1971): MT2, CH7.

Biota: Komplex p řevážn ě kv ětnatých bu čin a lokáln ě i su ťových les ů na kuest ě, místy s navazujícími svahovými loukami. Fytogeograficky náleží území do okresu Sudetské meziho ří, do podokresu Polická kotlina. Nejrozší řen ějším p řírodním biotopem v území jsou kv ětnaté bu činy (L5.1). Protože je výškové rozp ětí území skoro 300 m, je ur čitý rozdíl ve složení spole čenstev v níže položené jižní části ve srovnání s výše položenou částí severní. Nejsevern ější partie se dle sou časných typologických map po čítají již k 5. lesnímu vegeta čnímu stupni, jinak se jedná o 4. stupe ň (bukový). N ěkteré porosty inklinují k asociaci Tilio cordatae-Fagetum , výskyt sve řepu Benekenova ( Bromus benekenii ), zvonku kop řivolistého ( Campanula trachelium ), jaterníku podléšky ( Hepatica nobilis ), hrachoru jarního ( Lathyrus vernus ) aj., více než lípa srd čitá ( Tilia cordata ) je však zastoupen javor klen ( Acer pseudoplatanus ). Bylo zaznamenáno rovn ěž Dentario enneaphylli-Fagetum . Jedle b ělokorá ( Abies alba ) se vyskytuje v ětšinou jen vtroušen ě, je zde však i n ěkolik porostních skupin s jejím výrazn ějším zastoupením. Acidofilní bu činy (L5.4) jsou zastoupeny pouze na n ěkolika místech nad skalními výchozy nebo p ři hranách svah ů, kde dochází k vyluhování bází srážkami – jde patrn ě o degradovaná stadia kv ětnatých bučin. Su ťové lesy (L4) jsou velmi d ůležitou, i když plošn ě mén ě rozsáhlou složkou vegetace lokality. Biotopy se vyskytují v ětšinou v návaznosti na skalní výchozy jizerského souvrství (v mozaice s S1.1), řid čeji v erozních zá řezech. V ětšinu porost ů lze patrn ě řadit do okruhu asociace Mercuriali-Fraxinetum . Místy se vyskytuje kapradina lalo čnatá ( Polystichum aculeatum ). Pod Vysokým kamenem je význa čný výskyt tolity léka řské ( Vincetoxicum hirundinaria ). Časté jsou p řechody do kv ětnatých bu čin, s nimiž tyto biotopy n ěkdy tvo ří mozaiky. Št ěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1) zahrnuje biotopy r ůzn ě vysokých skalních výchoz ů jizerského souvrství. Horniny obsahují kolísající obsah karbonát ů. V d ůsledku

působení kyselých srážek však bývá substrát na povrchu odvápn ěný, odvápn ěná vrstva bývá z řeteln ě patrná na lomu. Spole čenstva cévnatých rostlin jsou v ětšinou tvo řena běžn ějšími druhy, nespecifickými pro danou jednotku – sleziník červený ( Asplenium trichomanes ), puchý řník k řehký ( Cystopteris fragilis ), kakost smrdutý ( Geranium robertianum ), osladi č obecný ( Polypodium vulgare ) aj., jen z řídka se objevuje sleziník routi čka ( Asplenium ruta-muraria ). Nejvýznamn ější lokalitou je Vysoký kámen u Stárkova s výchozy dosahujícími až kolem 30 m výšky, kde lze nalézt značně reprezentativní plochy i s četnými vápnomilnými mechorosty. Byl zde zaznamenán i maloplošný výskyt kost řavy sivé ( Festuca pallens ), na Broumovsku ojedin ělý. Mezofilní ovsíkové louky (T1.1) jsou zastoupeny okrajov ě v návaznosti na lesní porosty. Louky jsou jen částe čně se čené, místy zar ůstají náletem d řevin, pop ř. se v nich ší ří i ruderální druhy, p ředevším Daucaceae . Vysoké mezofilní až xerofilní k řoviny (K3) zahrnují k řoviny – slivo ň trnka ( Prunus spinosa ), Crataegus sp., Rosa sect. Caninae , svída krvavá ( Cornus sanguinea ), pta čí zob obecný (Ligustrum vulgare ), ojedin ěle i skalník celokrajný ( Cotoneaster integerrimus ) – tvo řící sou část lesních pláš ťů , hojn ě jsou rozší řeny též na mezích. Zastoupena jsou i iniciální stadia představovaná jednotlivými ke ři v neudržovaných loukách. Vícemén ě p řechodná stadia, přer ůstající obvykle stromovými d řevinami, se objevují i pod elektrovody. U vyhlídky na Vysokém kameni je vyvinuto maloplošné, snad primární bezlesí se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus ), Rosa dumalis s. l., brslenem evropským ( Euonymus europaea ), zimolezem obecným ( Lonicera xylosteum ), které lze interpretovat jako p řechod k k řovinám skal a drolin s rybízem alpským (S1.5). Významné druhy fauny: Výskyt jest řába lesního ( Accipiter gentilis ), kán ě lesní ( Buteo buteo ), výra velkého ( Bubo bubo ), sýce rousného ( Aegolius funereus ). Významný je bohatý výskyt bezobratlých osídlujících skalní výchozy a zejména prostory v sutích. Vyskytuje se zde řada druh ů st řevlík ů ( Carabidae ), pavoukovc ů ( Arachnida ) a m ěkkýš ů ( Mollusca ).

Kvalita a význam: Plošn ě nejvýznamn ější je zde výskyt kv ětnatých bu čin, jeden z nejrozsáhlejších v CHKO Broumovsko. Lokalita je významná i zastoupením su ťových les ů a št ěrkovou vegetací vápnitých skal a drolin. Dochované bu činy a su ťové lesy mají r ůznou kvalitu, od velmi kvalitních starých porost ů (nejkvalitn ější stará, v ěkov ě diferencovaná bu čina se nachází v blízkosti Vysokého kamene) až po smíšené porosty listná čů a smrku. Pom ěrn ě zna čné však je i zastoupení smrkových kultur – většinou jde o starší skupiny, v nichž bývá p řítomno významné zmlazení listná čů . Z fytogeografického hlediska je v území významný výskyt skalníku celokrajného ( Cotoneaster integerrimus ), kost řavy sivé ( Festuca pallens ), tolity léka řské ( Vincetoxicum hirundinaria ). Svahové ovsíkové louky mají st řední kvalitu, ale v některých p řípadech degradují v d ůsledku nedostate čné (nebo žádné) údržby, pop ř. zar ůstají k řovinami a náletovými d řevinami.

Biotop Rozloha (ha) K3 Vysoké mezofilní a xerofilní k řoviny 2,5160 L2.2B Poto ční a degradované jasanovo-olšové luhy 0,0681 L4 Su ťové lesy 6,6256 L5.1 Kv ětnaté bu činy 72,5195 L5.3 Vápnomilné bu činy 0,9410 L5.4 Acidofilní bu činy 1,2116 R1.2 Lu ční prameništ ě bez tvorby p ěnovc ů 0,0035 S1.1 Št ěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin 0,2685 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 10,1759 T1.5 Vlhké pchá čové louky 0,1655 T1.6 Vlhká tužebníková lada 0,0141 T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význa čného výskytu vstava čovitých 0,0828 a bez jalovce obecného ( Juniperus communis ) 28

T4.2 Mezofilní bylinné lemy 0,5484 V4B Makrofytní vegetace vodních tok ů – stanovišt ě s potenciálním 0,0171 výskytem makrofyt nebo se zjevn ě p řirozeným či p řírod ě blízkým charakterem koryta X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla 0,7972 X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 0,8302 X8 K řoviny s ruderálními a nep ůvodními druhy 0,0238 X9A Lesní kultury s nep ůvodními jehli čnatými d řevinami 28,1694 X9B Lesní kultury s nep ůvodními listnatými d řevinami 0,4215 X11 Paseky s nitrofilní vegetací 2,1710 X12 Nálety pionýrských d řevin 1,5519 X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla 0,0357

Vladivostok Kód lokality: CZ0523014 Rozloha: 22,1282 ha Nadmo řská výška: 472–550 m n. m.

Poloha: Lokalita se nachází pod stolovou horou Bor, jižn ě do obce Machov, v okrese Náchod.

Ekotop: Geologie: Reliéf území Vladivostok je tvo řen sv. částí elevace Bu čina a údolím Vladivostok, které probíhá ve sm ěru S–J a je otev řeno na sever. Údolím protéká potok Bu činský potok, který z vyšších poloh Boru p řináší nivní písky a jíly. Geologickým podkladem jsou horniny svrchní k řídy – slínovce a prachovce st ředního turonu i slínovce spodního turonu a cenomanu, které jsou místy p řekryty kvartérními sedimenty. Geomorfologie: Převážná část území Vladivostok se rozkládá na západní stran ě podokrsku Bu čina. Jeho menší část se rozkládá v podokrsku Bor. Podokrsky jsou součástí okrsku Stolové hory, který do Čech zasahuje jižn ě od Machova. Celé území náleží podcelku Polická vrchovina. Reliéf: Lokalita zahrnuje p řevážn ě svahové polohy p ři severním úpatí Boru. Erozí je toto území roz člen ěno do terénních stup ňů . P řevládají svahy se severní, pop ř. východní či západní expozicí. V m ělkém údolí zvaném "V dole čku" („Vladivostok“) v západní části lokality jsou místy vytvo řeny pom ěrn ě p říkré, krátké svahy.. Pedologie: Zastoupeny jsou hn ědé p ůdy, hn ědé pelosoly, illimerizované p ůdy, gleje. Krajinná charakteristika: P řevážn ě odlesn ěné území – komplex luk v mozaice s rozptýlenou zelení, navazující na lesnaté svahy Boru. Klimatická oblast (Quitt 1971): MT2.

Biota: Území spadá do fytogeografického okresu Sudetské meziho ří, do podokresu Polická kotlina. Na loukách s výskytem krvavce totenu významný výskyt modrásk ů rodu Maculinea (Maculinea teleius a Maculinea nausithous ). Převažujícím typem sou časné vegetace jsou zde mezofilní ovsíkové louky (T1.1) r ůzné kvality. V kvalitních porostech dominují Arrhenatherum elatius a Festuca rubra s. l., v některých partiích se vyskytují vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), v. zelenavý (P. chlorantha ), bradá ček vej čitý ( Listera ovata ), orlí ček obecný ( Aquilegia vulgaris ), pop ř. prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ). V menší mí ře jsou zastoupeny pchá čové louky, místy s výskytem upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ). Vzácn ě se vyskytují prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), bahni čka jednoplevá (Eleocharis uniglumis ), sk řípinka smá čknutá ( Blysmus compressus ), ost řice Davallova (Carex davalliana ), o. rusá ( C. flava ). N ěkteré partie luk mají kulturní charakter následkem 29

intenzivn ějšího hospoda ření v minulosti (X5). V území jsou četné náletové porosty (X12) i křoviny (K3), pop ř. vysazená zele ň.

Kvalita a význam: Na všech plochách dochována vyšší druhová pestrost rostlin i bezobratlých živo čich ů. Obecn ě významné území pro výskyt motýl ů. Louky jsou v ětšinou v pom ěrn ě dobrém stavu, i když jejich zachovalost kolísá (n ěkteré partie byly v minulosti narušeny hnojením). Výskytem ohrožených druh ů je území zna čně regionáln ě významné.

Biotop Rozloha (ha) K3 Vysoké mezofilní a xerofilní k řoviny 0,0882 L5.1 Kv ětnaté bu činy 0,4131 R1.4 Lesní prameništ ě bez tvorby p ěnovc ů 0,0029 R2.2 Nevápnitá mechová slatiništ ě 0,0249 S1.2 Št ěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 0,0007 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 12,5016 T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných p ůd 0,0150 T1.5 Vlhké pchá čové louky 2,4435 T1.6 Vlhká tužebníková lada 0,0521 X1 Urbanizovaná území 0,5485 X5 Intenzivn ě obhospoda řované louky 3,3400 X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 0,5268 X9A Lesní kultury s nep ůvodními jehli čnatými d řevinami 0,3771 X9B Lesní kultury s nep ůvodními listnatými d řevinami 0,2790 X12 Nálety pionýrských d řevin 0,8398 X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla 0,0914

Žaltman Kód lokality: CZ0520511 Rozloha: 91,2073 ha Nadmo řská výška: 500–740 m n. m.

Poloha: Pod vrcholem Žaltmanu v Jest řebích horách, ssv. od Malých Svato ňovic.

Ekotop: Geologie: Ve vrcholových partiích p řevládají arkosové pískovce a slepence, vesm ěs dosti propustné horniny, které podléhají rychlému zv ětrávání a rozrušování na balvany (s rozm ěry od n ěkolika decimetr ů po n ěkolik metr ů) putující po svazích. Na úpatí prudších vrcholových svah ů jsou mén ě propustné permské horniny s p ůdami červené barvy a kyselé reakce. Ve vrcholové partii lokality se vzácn ě povrchově nalézají tzv. araukarity, hojn ější mimo lokalitu východním sm ěrem. Geomorfologie: Jest řebí hory – jz. část Žaclé řské vrchoviny; členitá vrchovina v povodí Úpy; siln ě roz člen ěný erozn ě denuda ční reliéf. Reliéf: Lokalita zaujímá jihozápadn ě exponované svahy, které jsou rozbrázd ěny za říznutými údolí čky vedoucími od pramenných mís jihozápadním sm ěrem. Pedologie: P řevládají kambizem ě dystrické. Krajinná charakteristika: Komplex acidofilních i květnatých bu čin a svahových luk; sou část rozsáhlého lesního komplexu Jest řebích hor. Klimatická oblast (Quitt 1971): CH7.

Biota: Fytogeografické za řazení: f. obvod: Českomoravské mezofytikum, okres: Sudetské meziho ří, podokres: Žaltman. Stru čná charakteristika vybraných jednotek dle Katalogu biotop ů: Acidofilní bu činy (L5.4): Vedle olšin a kv ětnatých bu čin pat ří acidofilní bu činy k nejcenn ějším biotop ům Žaltmanu. Zna čný podíl pat ří k druhov ě dosti chudé variant ě, n ěkdy se zna čnými plochami tém ěř bez bylinného patra, bez ke řů a mladších stromk ů, pop ř. se znatelnými známkami okusu. V ěsenka nachová ( Prenanthes purpurea ), z řídka t řtina chloupkatá (Calamagrostis villosa ) – absence C. arundinacea , a kapra ď rozložená ( Dryopteris dilatata ) pat ří ke druh ům, které místní acidofilní bu činy charakterizují. Ur čitý stupe ň floristické nenasycenosti, častý výskyt smrku a relativn ě omezená rozloha mezi smrkovými kulturami jsou p říznaky degradace tohoto rekonstruk čně nejrozší řen ějšího biotopu. Kv ětnaté bu činy (L5.1): Drobné segmenty s porosty kv ětnatých bu čin jsou druhov ě nejbohatší lesní spole čenstva Žaltmanu, zejména na místech s kontaktem, pop ř. v mozaice s olšinami (segm. 11). Prostorová omezenost je největší slabinou tohoto biotopu. Druhov ě jsou segmenty zna čně bohaté (v rámci standardu jinak chudého území). K čast ějším druh ům pat ří kost řava lesní ( Festuca altissima ), je čmenka evropská ( Hordelymus europaeus ), věsenka nachová ( Prenanthes purpurea ), plicník tmavý ( Pulmonaria obscura ), vraní oko čty řlisté ( Paris quadrifolia ), pitulník horský ( Galeobdolon montanum ) a ma řinka vonná (Galium odoratum ). Segmenty jsou representativní, jejich druhová diverzita velmi významná pro území. Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2): Vzhledem k nadmo řské výšce a k prostorovému omezení jsou olšiny Žaltmanu pon ěkud druhov ě ochuzené. Čarovník prost řední ( Circaea intermedia ), krabilice chlupatá ( Chaerophyllum hirsutum ), mokrýš st řídavolistý (Chrysosplenium alternifolium ), p řesli čka lesní ( Equisetum sylvaticum ), ale hlavn ě bledule jarní ( Leucojum vernum ) jsou charakteristické druhy, spolu s n ěkolika jarními druhy – k řivatec žlutý ( Gagea lutea ), dymnivka dutá ( Corydalis cava ). Olšiny jsou omezeny na pramenné mísy a zá řezy ve svazích, kde jsou p ěkn ě vyvinuté, vždy však prostorov ě zna čně omezené. Mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a Pohá ňkové pastviny (T1.3): Mezofilní louky jsou zastoupeny v jižní části lokality, v mozaice s pohá ňkovými pastvinami. Místn ě jsou udržovány

opakovaným kosením, ob časným hnojením, na prudších mezích nebo v místech vzdálen ějších od zástavby pak se vyvíjejí spíše jako ovsíkové louky. Z diagnostických druh ů jsou zastoupeny nap ř. řeb říček obecný ( Achillea millefolium ), škarda dvouletá ( Crepis biennis ), zvonek rozkladitý ( Campanula patula ), chrastavec rolní ( Knautia arvensis ), lomikámen zrnatý ( Saxifraga granulata ). Ješt ě dnes se však na mírn ě vlh čích místech vyskytuje prvosenka vyšší ( Primula elatior ). Z druh ů pohá ňkových pastvin jsou nej čast ější sedmikráska obecná ( Bellis perennis ), pohá ňka h řebenitá ( Cynosurus cristatus ), máchelka podzimní ( Leontodon autumnalis ), jílek vytrvalý ( Lolium perenne), černohlávek obecný (Prunella vulgaris ), bika ladní ( Luzula campestris ) atd. Lesní kultury s nep ůvodními d řevinami (X9A): V lokalit ě je zastoupena podjednotka X9A s převahou smrku ztepilého ( Picea abies ).

Kvalita a význam: Klí čovými biotopy lokality jsou bu činy (p řevážn ě acidofilní, ale i kv ětnaté) a pramenné mísy s olšinami. Bu činy vykazují r ůznou kvalitu, místy je zde i p řevaha smrku, podmín ěná kulturou. Jedná se o jednu z mála bukových enkláv v komplexu kulturních smr čin Jest řebích hor. Olšiny p ředstavují, p řes malou rozlohu segment ů, v oblasti Jest řebích hor ochraná řsky velmi významný biotop, a to vzhledem k místy masovému výskytu bledule a k relativní druhové bohatosti.

Biotop Rozloha (ha) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty 3,5598 L5.1 Kv ětnaté bu činy 4,7431 L5.4 Acidofilní bu činy 42,0683 S1.2 Št ěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 0,0002 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 22,6024 T1.3 Pohá ňkové pastviny 6,2812 X1 Urbanizovaná území 0,1219 X9A Lesní kultury s nep ůvodními jehli čnatými d řevinami 5,8787

Příloha č. 4 Na řízení vlády č. 20/2004 Sb., kterým se vymezuje pta čí oblast Broumovsko

NA ŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. prosince 2004, kterým se vymezuje Pta čí oblast Broumovsko

Vláda na řizuje podle § 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb. :

§ 1 Předm ět úpravy

(1) Vymezuje se Pta čí oblast Broumovsko (dále jen „pta čí oblast“). (2) P ředm ětem ochrany pta čí oblasti jsou populace sokola st ěhovavého ( Falco peregrinus ) a výra velkého ( Bubo bubo ) a jejich biotopy. (3) Cílem ochrany pta čí oblasti je zachování a obnova ekosystém ů významných pro druhy pták ů podle odstavce 2 v jejich p řirozeném areálu rozší ření a zajišt ění podmínek pro zachování populací t ěchto druh ů ve stavu p říznivém z hlediska ochrany.

§ 2 Vymezení pta čí oblasti

(1) Pta čí oblast se rozkládá na území Královéhradeckého kraje, v katastrálních územích B ělý, Bohdašín, Božanov, B řezová u Broumova, Bukovice, D ědov, Dolní Adršpach, Dolní Teplice, Hlav ňov, Hodkovice u Trutnova, Hony, Horní Teplice, Janovice u Trutnova, Jet řichov, K řinice, Lachov, Machov, Machovská Lhota, Martínkovice, Nízká Srbská, P ěkov, Skály u Teplic nad Metují, Slavný, Studnice u Jívky, Suchý D ůl, Teplice nad Metují, Velká Ledhuje, Vernéřovice, Zdo ňov a Žďár nad Metují. (2) Územní vymezení a popis hranice pta čí oblasti jsou obsaženy v p říloze č. 1 k tomuto na řízení, orienta ční grafické znázorn ění pta čí oblasti je obsaženo v p říloze č. 2 k tomuto na řízení. (3) Mapové podklady v m ěř ítku 1 : 50 000, v nichž je zakresleno území pta čí oblasti, jsou uloženy v úst ředním seznamu ochrany p řírody 1) a v elektronické podob ě na Ministerstvu životního prost ředí, Správ ě Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko, Krajském ú řadu Královéhradeckého kraje a obecních ú řadech obcí s rozší řenou p ůsobností, v jejichž správním obvodu se pta čí oblast nachází.

§ 3 Činnosti, ke kterým je t řeba souhlas orgánu ochrany p řírody

(1) Jen s p ředchozím souhlasem p říslušného orgánu ochrany p řírody 2) lze v pta čí oblasti, mimo současn ě zastav ěné a zastavitelné 3) území obcí a) měnit druh pozemk ů a zp ůsoby jejich využití 4), b) provád ět veškeré mýtní a p ředmýtní úmyslné t ěžby a mechanizované práce v p ěstební činnosti v lesních porostech ve vzdálenosti menší než 200 m od známého hnízdišt ě sokola st ěhovavého v dob ě od 1. b řezna do 30. června, c) provád ět veškeré mýtní a p ředmýtní úmyslné t ěžby a mechanizované práce v p ěstební činnosti v lesních porostech ve vzdálenosti menší než 200 m od známého hnízdišt ě výra velkého v dob ě od 15. února do 30. kv ětna, d) nov ě umis ťovat myslivecká za řízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízdiš ť sokola st ěhovavého a výra velkého.

(2) P ředchozí souhlas orgánu ochrany p řírody není t řeba a) k činnostem podle odstavce 1 písm. a), pokud tyto činnosti podléhají rozhodnutí podle zvláštního právního p ředpisu 5) a p říslušný orgán ochrany p řírody k n ěmu vydal stanovisko, b) k činnostem podle odstavce 1, jestliže se jedná o činnosti provád ěné dle zvláštních právních předpis ů6) na území stanoveného dobývacího prostoru a výhradních ložisek, c) v p řípad ě opat ření, jimiž se p ředchází nebo brání p ůsobení škodlivých činitel ů na les, a k opat řením p ři vzniku mimo řádných okolností a nep ředvídaných škod v lese podle zvláštního právního p ředpisu 7), d) při realizaci činností k zajišt ění provozní zp ůsobilosti pozemní komunikace 8). (3) Lokalizaci známých hnízdiš ť uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) sd ělí písemn ě vlastník ům dot čených lesních pozemk ů p říslušný orgán ochrany p řírody p řed po čátkem či v pr ůběhu doby omezení těžební činnosti.

§ 4 Účinnost

Toto na řízení nabývá ú činnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády: v z. Ing. Jahn v. r. místop ředseda vlády

Ministr životního prost ředí: RNDr. Ambrozek v. r.

Poznámky pod čarou: 1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně p řírody a krajiny, ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb. 2) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. , ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb. 3) § 139a zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění zákona č. 83/1998 Sb. 4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve zn ění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. 5) § 39 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. 6) Zákon č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní bá ňské správ ě, ve zn ění zákona č. 425/1990 Sb. , zákona č. 542/1991 Sb. , zákona č. 169/1993 Sb. , zákona č. 128/1999 Sb. , zákona č. 71/2000 Sb. , zákona č. 124/2000 Sb. , zákona č. 315/2001 Sb. , zákona č. 206/2002 Sb. , zákona č. 320/2002 Sb. , zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 227/2003 Sb. Zákon č. 44/1988 Sb. , o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ění zákona č. 541/1991 Sb. , zákona č. 10/1993 Sb. , zákona č. 168/1993 Sb. , zákona č. 132/2000 Sb. , zákona č. 258/2000 Sb. , zákona č. 366/2000 Sb. , zákona č. 315/2001 Sb. , zákona č. 61/2002 Sb. , zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 150/2003 Sb. 7) § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb. , o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon). 8) § 34 zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Příloha č. 1 k na řízení vlády č. 20/2004 Sb.

Územní vymezení a popis hranice Pta čí oblasti Broumovsko

Od hrani čního mezníku č. 170/14 jižn ě od kóty 622,0 Bukovina vede hranice pta čí oblasti po lesní a dále polní cest ě*) zhruba severním sm ěrem. Dále se napojuje na místní komunikaci **) Machovské Kon činy – Machov a po ní vede do Machova, kde se napojuje na státní silnici ***) č. III/303 17 (Nízká Srbská – Machov). Od této k řižovatky pokra čuje sm ěrem východním na k řižovatku se silnicí č. III/303 20 (Machov – Police nad Metují) a vede po ní až do Police nad Metují. Zde po cest ě p.p. č. 210/7 a 210/8 k.ú. Velká Ledhuje, která je částí pta čí oblasti, odbo čuje severovýchodním sm ěrem od silnice kolem zahrádek. Po hranicích pozemk ů p.p. č. 251, st.p. č. 243, p.p. č. 249, které jsou sou částí pta čí oblasti, sm ěř uje severním sm ěrem až k místu, kde se stýká s cestou p.p. č. 1049/1 (vše k.ú. Velká Ledhuje). Od tohoto místa odbo čuje vpravo po této cest ě, která ústí na cestu Velká Ledhuje – Poho ř – Suchý D ůl, po k řižovatku této cesty se silnicí č. III/303 19 (Police nad Metují – Suchý D ůl). Po této silnici pokra čuje hranice pta čí oblasti až na náves v Suchém Dole, kde odbo čuje vlevo po cest ě Suchý D ůl – Hlav ňov až k odbo čce na polní cestu p.p. č. 782 a 780/1 (k.ú. Hlav ňov), po ní na hranici lesa. Dále po hranici p.p. č. 435/2, 396/2, 391, 358/3, 769/5, 347, 289, 288/1, které jsou částí pta čí oblasti, (vše k.ú. Hlav ňov) a dále po hranicích p.p. č. 302, 388/4, 388/3, 396/2, 400/1, 310 a po cest ě p.p. č. 1185 (vše k.ú. P ěkov) vlevo na silnici č. II/2 303 (Broumov – Police) nad Metují a po ní do P ěkova na k řižovatku pod Ostašem a po cest ě na Ostaš až na parkovišt ě. Od n ěj vlevo po cestě p.p. č. 1084 ke k řížení s cestou 1147 a po ní ke k řížení s cestou 1148 a dál vpravo po této. Dále po hranici p.p. č. 807/5 a dále vpravo po cest ě p.p. č. 1070/1 ke k řížku. Potom vpravo pod lesem po cest ě p.p. č. 1067/1, 1067/2, 1053 a 803/1. Vpravo po cest ě p.p. č. 1038/2 (k.ú. Ž ďár nad Metují) k železni čnímu t ělesu. Po n ěm vlevo a dále po hranici pozemkových parcel 372, 354 , 371, 355 , 370 a 356 (k.ú. Česká Metuje), které jsou částí pta čí oblasti. Dále proti proudu st ředem řeky Metuje do Teplic nad Metují a po hranici mezi p.p. č. 638 k.ú. Javor u Teplic nad Metují a p.p. č. 618 k.ú. Dolní Teplice na silnici p.p. č. 591, po ní vpravo po k řížení s cestou p.p. č. 613/2, po které hranice pta čí oblasti pokra čuje. Dále po hranici p.p. č. 349 (vše dosud k.ú. Dolní Teplice) až po hranici k.ú. Skály u Teplic a Javor u Teplic nad Metují, po cest ě p.p. č. 344 a 320 a po hranici mezi pozemky p.p. č. 158 a 336 po hranici lesa k osad ě Skály u Teplic a po hranici pozemk ů p.p. č. 251 p řes hráz p.p. č. 144, která je částí pta čí oblasti, mezi rybníky a po hranici mezi pozemky p.p. č 251 a 145 a mezi pozemky p.p. č. 251 a 139 (vše k.ú. Skály u Teplic nad Metují) na silnici p.p. č. 350. Po ní vlevo na k řižovatku s polní cestou p.p. č. 321 (k.ú. Skály u Teplic nad Metují) a dále po ní kolem lesního celku Adršpašsko-teplických skal až na k řížení s cestou p.p. č. 795/1 (k.ú. Studnice u Jívky). Po ní vpravo na hranici k.ú. Studnice u Jívky a Skály u Teplic. Po této hranici vlevo, dále po cest ě 349 na hranici k.ú. Skály u Teplic nad Metují a Janovice u Trutnova, dále po ní až k hranici lesa. Dále po hranici mezi pozemky 1195 a 1331, 1195 a 1192 a po cestách p.p. č. 1331, 1232, 1309 po křížení s cestou 1308, po které hranice ubíhá vlevo. Dále po hranici mezi pozemky p.p. č. 733/1 a 691/1 a po lesnické ú čelové komunikaci Janovice – Kalousy – Adršpach až na železni ční p řejezd. Po železnici vpravo po k řížení s cestou p.p. č.1074/1, 1143, 1068/1, 1068/2 a po hranici mezi pozemky stav. 105 a p.p. č. 618/5 na silnici Adršpach – Teplice nad Metují p.p. č. 1021/1. Z ní odbo čuje po cest ě 582 a dále po hranici p.p. č. 523/1, který je částí pta čí oblasti, a vlevo po hranici pozemku p.p. č. 517/16, který je částí pta čí oblasti (vše dosud k.ú. Dolní Adršpach), a dále po cest ě p.p. č. 2131/1, 2145 a po hranici mezi pozemky p.p. č. 810/1, 810/3 a mezi pozemky p.p. č. 812/1 a 810/3 a dále po hranici katastr ů Zdo ňov – Dolní Adršpach, dále po hranici pozemk ů p.p. č. 2021/1 a 2021/2, které jsou částí pta čí oblasti, a po cestách 2153/2, 2049 (vše k.ú. Zdoňov) a p.p. č. 1041, 1043/1, (k.ú. Dolní Adršpach), dále po hranici katastr ů Teplice nad Metují – Horní Teplice a po hranicích pozemku p. č. 227 k.ú. Horní Teplice, který je částí pta čí oblasti, a p.p. č. 352/1 k.ú. Teplice nad Metují, který je částí pta čí oblasti, p řechází p řes železnici a silnici v míst ě k řížení s cestou p.p. č. 682/1 a po ní pokra čuje do místní části Kamenec; odtud po hranici pozemku p.p. č. 609, 605 a 607, které jsou částí pta čí oblasti, a dále po cest ě p.p. č. 696 a vlevo po hranicích p.p. č.444/1 (vše k.ú. Teplice nad Metují), p.p. č. 525, 507/1, 524/2, 524/1, 509 a po cest ě 599 (vše k.ú. Dolní Teplice) až na silnici Skály – Teplice nad Metují p.p. č. 642. Dále po silnici Teplice nad Metují – Bohdašín a p.p. č. 552/5 až k železni čnímu mostu a odtud dále po žel. trati Teplice nad Metují – Mezim ěstí až k železni čnímu p řejezdu v Bohdašín ě; odtud po silnici Teplice nad Metují – Mezim ěstí p.p. č. 370/2 k nádraží v Bohdašín ě a odtud vlevo po polní cest ě a vlevo po katastrální hranici mezi k.ú. Bohdašín a k.ú. Verné řovice a po hranicích p.p. č. 140/2 k.ú. Bohdašín a 1450/1, 1451, 1490 (vše k.ú. Verné řovice), p.p. č. 98 (k.ú. Bohdašín), dále po hranici katastru Verné řovice – Bohdašín až na p.p. č 662, 198, 264 (vše k.ú. Teplice nad Metují), po hranici k.ú. Bohdašín a k.ú. Horní Teplice, vpravo 35

po cest ě p.p. č. 1047, 1028, po hranici p.p. č.739, který je částí pta čí oblasti a dále po cest ě 1024, 1018, 1011 a po hranici pozemku 588, který je částí pta čí oblasti, a dále po cest ě p.p. č. 1012/1, 1012/2, 1017 (vše k.ú. Horní Teplice), po katastrální hranici mezi k.ú. Horní Teplice a Verné řovice k hrani čnímu mezníku V/229 a pokra čuje po státní hranici k hrani čnímu mezníku V/228. Od státní hranice pokra čuje hranice pta čí oblasti po hranici p.p. č.508/2, 423/2, 423/1, 418, 416, 415/2, 414, 396, 397, které jsou částí pta čí oblasti, a po cest ě p.p. č. 399, 392/4 a dále po hranici p.p. č. 377/1, 377/2, 376, 366, které jsou částí pta čí oblasti , po vodote či p.p. č. 1887, po cest ě p.p. č. 1663/3 a dále po hranicích p.p. č.1623/2, 1588/1, 1585, 1771/2, 1573, 1541/1, 1541/2, které jsou částí pta čí oblasti, 1535/4, 1529, které jsou částí pta čí oblasti, po cest ě 1775/2, po hranici pozemk ů p.p. č. 1524, 1490, 1452, 1435, 1785/1, 1433/2, 1787/1, 1406/2, 1401, 1397/1, 1373/1, 1315, 1307, které jsou částí pta čí oblasti (vše k.ú. Verné řovice), a po silnici Bohdašín – Jet řichov p.p. č. 1369/1 a po cest ě p.p. č. 1548 k Lesním domk ům, po k řižovatku s cestou p.p. č. 1550 a po ní vlevo na hranici p.p. č. 1345/9, která je částí pta čí oblasti, dále po hranicích pozemk ů p.p. č. 1305, 1302/2, 1275, které jsou částí pta čí oblasti, a po cest ě p.p. č. 1542/2. Poté p řek říží státní silnici Police nad Metují – Broumov p.p.č. 1544 a pokra čuje cestou 1536/1, 1536/2 (vše k.ú. Jet řichov), která pokra čuje cestou p.p. č. cesty 2713, 2725, 2644/1 a dále po hranici p.p. č. 890, 875/2, které jsou částí pta čí oblasti, po cest ě p.p. č. 2721, 2637/2 a po hranici p.p. č.801, 803, 2613/2, 2615/1, 759/1, 2615/2, které jsou částí pta čí oblasti, a dále po cest ě p.p. č. 2815 a vpravo po cest ě p.p. č. 2816, 2944 a po hranici p.p. č. 2594, 2576/2, který je částí pta čí oblasti, a po cest ě p.p. č. 2824, 2560/3, 2559/3, 2831 a po hranici p.p. č. 2462, 2456/2, 2452, 2835/1, 2419, 2843/3, 2409, 2368/2, 2344/1, 2346/1, které jsou částí pta čí oblasti, a vpravo po cestě p.p. č. 2848/2 a po hranici p.p. č. 2271, 2851/2, 2277, 2857, 2166, 2058, 1982/2, 1978/3, 1855/1, které jsou částí pta čí oblasti, vpravo po cest ě p.p. č. 1855/8 (vše dosud k.ú. K řinice) a vpravo po hranici katastr ů K řinice – Martínkovice a po hranici p.p. č. 1022/1, 1022/4, 1022/5, 1042/3, 1042/2, 1069/1, 1070/1, 1095/3, 1070/1, 1089/4, po cest ě p.p. č. 2066, po hranici p.p. č. 1122/4, které jsou částí pta čí oblasti, a vpravo po cest ě p.p. č. 1867, 1864/2, 1864/1, 2081 a po hranici p.p. č. 1127/2, který je částí pta čí oblasti, vpravo po cest ě p.p. č. 1168/6 a po hranici p.p. č. 1180/2, 1180/1, 1183/1, 1183/3, (vše k.ú. Martínkovice); po hranici p.p. č. 1656/2, který je částí pta čí oblasti, a po cest ě p.p. č. 2937/2 a po hranici pozemku p.p. č. 1656/1, který je částí pta čí oblasti, a po cest ě p.p. č. 1656/10, 2947, 2948, 1727/1, 2966, 2967, a po cest ě p.p. č. 2976, 2977, 2980, 2982, 2983 a po hranici p.p. č. 1899, 1991, 1907/1, 1948 na k řižovatku U Veverky a dále po cest ě p.p. č. 2993, od k řížku po cest ě p.p. č. 3012 a po hranici pozemk ů p.p. č. 2090, 2132/2, 2132/1, 2170/3, 2187/1, 3039/3, 2187/3, 2187/4, 2258/1, 3045/1, 2258/2, 2278, 2275, 2313, 2311/2, 2325/4, 2312, které jsou částí pta čí oblasti, a po cest ě vpravo p.p. č. 3059/1 a po hranici pozemk ů p.p. č. 2386/1, 2386/3, 2387, 3062/2, 2433/2, 2433/1, 2543, 2806 (vše k.ú. Božanov), které jsou částí pta čí oblasti, až k hrani čnímu mezníku V/184. Od tohoto mezníku se vrací po státní hranici k hrani čnímu mezníku 170/14.

Vysv ětlivky: *) Je-li v textu p řílohy uvedeno, že hranice vede po cest ě, je tím vyjád řeno, že vede po okraji cesty, a to okraji sm ěř ujícím dovnit ř pta čí oblasti. **) Je-li v textu p řílohy uvedeno, že hranice vede po pozemní komunikaci, je tím vyjád řeno, že vede po hran ě silni čního pomocného pozemku, a to po hraně sm ěř ující dovnit ř pta čí oblasti. ***) Je-li v textu p řílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je tím vyjád řeno, že vede po hran ě silni čního pomocného pozemku, a to po hran ě sm ěř ující dovnit ř pta čí oblasti.

Příloha č. 2 k na řízení vlády č. 20/2004 Sb.

Příloha č. 5 Přehled pr ůzkum ů v CHKO Broumovsko

Lokalita Obor Rok Citace NPR botanika 2000 And ěl P. (2000): Lichenologický bioindika ční pr ůzkum NPR Adršpašsko-teplické Adršpašsko- skály a NPR Broumovské st ěny. – Ms. [Evernia s.r.o. ; depon. in: Správa CHKO -teplické Broumovsko, Police nad Metují]. skály botanika 1887 Barber E. (1887): Nachtrag zur Flora der Oberlausitz. – Abhandlungen der Naturforschenden Gesellschaft zu Görlitz 19: 97–133. botanika 1950 Dohnal Z. (1950): Nástin bryologických pom ěrů Adršpašsko-Teplických skal. – Ms., 145 p. [Diplomová práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. botanika 1952 Dohnal Z. (1952): Nástin vegeta čních pom ěrů Adršpašsko-Teplických skal. – Československé botanické listy, Praha, 4 (1951–1952): 137–139. botanika 1954 Dohnal Z. (1954): Játrovky Adršpašsko-Teplických skal. – Preslia, Praha, 26: 195–198. botanika 1992 Faltys V. (1992): Národní p řírodní rezervace Adršpašsko-Teplické skály. Předb ěžná zpráva o inventarizaci cévnatých rostlin. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1977 Futsching J. & Kurková J. (1977): Orthodontium lineare, eine für das Gebiet der Tschechoslowakei neue Laubmoosart und -gattung. – Preslia, Praha, 49:129–133. botanika 2001 Gutzerová N & Herben T. (2001): Patch dynamics and local succession in a sandstone area with frequent disturbance. – Journal of Vegetation Science, Uppsala, 12: 533–544. botanika 1988 Gutzerová N. (1988): Sukcese mechorost ů na dnech skalních pískovcových měst. – Ms., 90 p. et append. [Diplomová práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. botanika 1994 Gutzerová N. (1994): Bryologický inventariza ční pr ůzkum národní p řírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály. – Ms., 53 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 2004 Gutzerová N. (2004): Inventariza ční pr ůzkum NPR Adršpašsko-teplické skály z oboru bryologie. – Ms., 56 p. et append. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha.] botanika 2005 Halda J. (2005): Inventariza ční výzkum NPR Adršpašsko-teplické skály z oboru lichenologie. – Ms., 41 p. et append. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2005 Hauer T. (2005): Inventariza ční pr ůzkum NPR Adršpašsko-teplické skály z oboru algologie. – Ms., 25 p. et append. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2003 Köppl P., Kulíšek P., Kailová J. & Hájek A. (2003): Pr ůvodní zpráva k podrobnému mapování Natura 2000. Adršpašsko-teplické skály. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2007 Kop řivová L. (2007): The effect of burial by sand on vegetation in the sandstone area of Adšpašsko-teplické skály Cliffs (Czech Republic). – In: Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A. & Williams R. [eds], Sandstone landscapes, p. 212–216, Academia, Praha. botanika 1974 Kurková J. (1974): Bryosociologické pom ěry pískovcových ekotop ů v Čechách. – Ms., 84 p. et append. [Diplomová práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. botanika 2006 Mánek J., Kolá ř, R. (2006): Genetická diverzita čty ř pravd ěpodobn ě p ůvodních populací smrku ztepilého z oblasti Labských Pískovc ů, Českého Ráje a Broumovska. – Ms., 13 p. et append. [Správa NP a CHKO Šumava; depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2004 Nováková J. & Poulí čková A. (2004): Moss diatom (Bacillariophyceae) flora of the Nature Reserve Adršpašsko-Teplické Rocks (Czech Republic). – Czech Phycology 4: 75–86. botanika 2002 Nováková J. (2002): Distribuce epifytických řas na lokalitách s výskytem rašeliníku. – Ms. [Diplomová práce; Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodov ědecká fakulta, Katedra zoologie]. botanika 1941 Nowotny E. (1941): Sumpfporst und Krähenbeere in den Wekelsdorfer Felsen. – Natur und Heimat, Aussig, 11 (1940–1941): 72–73.

botanika 1821 Opiz [P. M.] (1821): Adersbach. Ein Auszug aus der Beschreibung meiner zweiten botanischen Reise nach dem Riesengebirge im Jahre 1812. – Hesperus, Prag, 29, Beil. 20: 140–142. botanika 1995 Pilous Z. (1995): Mech Anoectangium aestivum v Čechách. – Bryonora, Praha, 15: 6. botanika 1974 Pokorná I. (1974): Ekologie vybraných dominant pískovcových ekotop ů v Čechách. – Ms., 91 p. et append. [Diplomová práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. botanika 1937 Prinz K. (1937): Aus dem Wandertagebuche der B.A.G. – Natur und Heimat, Aussig, 8: 98–101. botanika 1951 Příhoda A. (1951): P řísp ěvek k mykoflo ře Teplických a Adršpašských skal. – Československé botanické listy, Praha, 3 (1950–1951): 154–157. botanika 1990 Studni čka M. (1990): Rostlinstvo Teplického skalního m ěsta. – Ms., 24 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1992 Studni čka M. (1992): Rostlinstvo turistické trasy Adršpašských skal. – Ms., 25 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 2004 Suda J., Malcová R., Abazid D., Banaš M., Procházka F., Šída O. & Štech M. (2004): Cytotype distribution pattern in Empetrum (Ericaceae) at various spatial scales in the Czech Republic. – Folia Geobotanica 39: 161–171. botanika 1984 Sýkora T. & Hada č E. (1984): P řísp ěvek k fytogeografii Adršpašsko-Teplických skal. – Preslia, Praha, 56: 359–376. botanika 1864 Uechtritz R. (1864): Nachträge zur Flora von Schlesien (II.). – Verhandlungen des botanischen Vereins für die Provinz Brandenburg und die angrenzenden Länder, Berlin, 5 (1863): 118–157. botanika 1865 Uechtritz R. (1865): Nachträge zur schlesischen Flora (IV.). – Verhandlungen des botanischen Vereins für die Provinz Brandenburg und die angrenzenden Länder, Berlin, 7: 72–105. botanika 1984 Zittová-Kurková J. (1984): Bryophyte communities of sandstone rocks in Bohemia. – Preslia, Praha, 56: 125–152. neživá 1998 Cílek V. (1998): Opálové výr ůstky z jeskyn ě Ko řenka na Broumovsku. – příroda In: Cílek V. & Kopecký J. [eds], Pískovcový fenomén: klima, život a reliéf. – Knihovna České speleologické spole čnosti 32: 164–165, Zlatý k ůň , Praha. neživá 1995 Chaloupková K. (1995): Pylová analýza v Adršpašsko-teplických skalách příroda (Rekonstrukce vegetace nejmladších stádií holocénu). – Ms., 78 p. et append. [Diplomová práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. neživá 2000 Kuneš P. & Jankovská V. (2000): Outline of late glacial and holocene příroda vegetation in a landscape with strong geomorphological gradients. – GeoLines 11: 112–114. neživá 2007 Kuneš P., Pokorný P. & Jankovská V. (2007): Post-glacial vegetation příroda development in sandstone areas of the Czech Republic. – In: Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A. & Williams R. [eds], Sandstone landscapes, p. 244–257, Academia, Praha. neživá 2010 Mlejnek R. & Ouhrabka V. (2010): Systém jeskyní Plutonova chrámu příroda v Teplických skalách. – Spravodaj Slovenskej speleologickej spolo čnosti 2: 38–45. neživá 2006 Mlejnek R. (2006): Zpráva z biospeleologického a speleologického pr ůzkumu příroda na území CHKO Broumovsko za rok 2006. – Ms., 4 p. sine pag. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2008 Mlejnek R., Ouhrabka V. & R ůži čka V. (2008): Poseidon – mimo řádný objev. – příroda Ochrana p řírody, Praha, 63/4: 16–19. neživá 2000 Nováková D. (2000): Rekonstrukce paleoekologických pom ěrů rašeliniš ť NPR příroda Adršpašsko-teplické skály metodou analýzy makrozbytků. – Ms. [Diplomová práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. neživá 2010 Růži čka V., Mlejnek R. & Šmilauer P. (2010): Local diversity versus příroda geographical distribution of arthropods occuring in a sandstone rock. – Polish Journal of Ecology 58: 533–544. neživá 1993 Šilar J., Jílek P. & Melková J. (1993): Zpráva o radiouhlíkovém datování příroda vzork ů d řeva z rašelinového humolitu z lokalit u Teplic nad Metují. – Ms., 3 p. et 1 tab. [Přírodov ědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra hydrogeologie a inženýrské geologie, Praha].

plán pé če 2004 Vacek S. & Podrázský V. (2004): Plán pé če o Národní p řírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály a její ochranné pásmo na období 2001 – 2016. – Ms. [VÚLHM VS Opo čno; depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. souhrnné 2007 Mikuláš R., Adamovi č J., Hájek A. & Spíšek J. (2007): Adršpašsko-teplické skály Cliffs and Ostaš Hill (Czech Republic). – In: Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A. & Williams R. [eds], Sandstone landscapes, p. 332– 335, Academia, Praha. zoologie 2005 Vancl Z. & Hamet A. (2005): Inventariza ční pr ůzkum brouk ů (Coleoptera) na území Vl čí rokle v NPR Adršpašské skály. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. NPR botanika 2000 And ěl P. (2000): Lichenologický bioindika ční pr ůzkum NPR Adršpašsko-teplické Broumovské skály a NPR Broumovské st ěny. – Ms. [Evernia s.r.o. ; depon. in: Správa CHKO st ěny Broumovsko, Police nad Metují].

+ NPP Polické botanika 1977 Duda J. (1977): Játrovky Broumovských st ěn. – Preslia, Praha, 49: 365–369. st ěny botanika 2003 Ekrt L. (2003): Signál. H0126BR… – Ms. [Záv ěre čná zpráva mapování biotop ů pro soustavu Natura 2000; depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 1965 Fábera V. (1965): Kle č (Pinus mugo) v Broumovských st ěnách. – Živa, Praha, 51 (= 13 ser. nova): 211. botanika 2005 Gutzerová N. (2005): Inventariza ční pr ůzkum NPR Broumovské st ěny z oboru bryologie. – Ms., 35 p. et append. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha.] botanika 2003 Hájek A. & Kailová J. (2003): Pr ůvodní zpráva k podrobnému mapování Natura 2000. H0096BR. Broumovské st ěny. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2004 Halda J. & Zelinková J. (2004): Inventariza ční lichenologický výzkum NPR Broumovské st ěny z oboru lichenologie. – Ms., 35 p. et append. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2004 Hauer T. (2004): Inventariza ční pr ůzkum NPR Broumovské st ěny z oboru algologie. – Ms., 17 p. et append. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2006 Krautová M. (2006): Sinice a řasy pískovcových skal NPR Broumovské st ěny. – Ms., 37 p. et append. [Bakalá řská práce; Biologická fakulta Jiho české univerzity České Bud ějovice; depon. in: Akademická knihovna Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích]. botanika 1988 Pet říček V. (ca 1988): Národní p řírodní rezervace Broumovské st ěny. – Ms. [Seznam nalezených druh ů cévnatých rostlin z let 1974, 1977 a 1988; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1984 Zittová-Kurková J. (1984): Bryophyte communities of sandstone rocks in Bohemia. – Preslia, Praha, 56: 125–152. neživá 1998 Tomanová R. (1998): Facie a architektury pískovc ů u Broumovských st ěn, příroda polická pánev. – Ms., 92 p. et append. [Diplomová práce; P řírodov ědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav geologie a paleontologie, Praha]. plán pé če 2009 Servus M., Zif čák P., Hájek A., Kopecký J., Kuna P., Plná V., Spíšek J. Vacek S. & Vrána J. (2009): Plán pé če o NPP Polické st ěny na období 2009–2015. – Ms. [Ekologická projekce s.r.o.; depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. plán pé če 2009 Servus M., Zif čák P., Hájek A., Kopecký J., Kuna P., Plná V., Spíšek J. Vacek S. & Vrána J. (2009): Plán pé če o NPR Broumovské st ěny na období 2009–2015. – Ms. [Ekologická projekce s.r.o.; depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. souhrnné 2007 Goł ąb Z., Mikuláš R., Adamovi č J., Hájek A. & Spíšek J. (2007): Góry Stołowe/Broumovské st ěny Cliffs (Poland/Czech Republic). – In: Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A. & Williams R. [eds], Sandstone landscapes, p. 329–332, Academia, Praha. zoologie 2004 Maršík L. (2004): Inventariza ční pr ůzkum motýl ů (Lepidoptera) na lokalit ě Německá rokle v NPR Broumovské st ěny. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. zoologie 2000 Vrána J. (2000): Výskyt zvlášt ě chrán ěných druh ů pták ů v Broumovských st ěnách. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují].

PR Farní botanika 2002 Ekrt L. (2002): Machovsko – Bor. H0064BR… – Ms. [Záv ěre čná zpráva strá ň mapování biotop ů pro soustavu Natura 2000; depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2011 Kosinka J. (2011): Floristický pr ůzkum p řírodní rezervace Farní strá ň u Machova v CHKO Broumovsko. – Ms., 34 p. [St ředoškolská odborná činnost; depon. in: Jiráskovo gymnázium, Náchod]. plán pé če 2008 Malina M. (2008): Plán pé če o P řírodní rezervaci „Farní strá ň“ na období 2008 – 2017. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. zoologie 2006 Vancl Z. & Hamet A. (2006): Inventariza ční pr ůzkum brouk ů (Coleoptera) na území bu činy Pod Borem. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2008 Vrána J. (2008): Poznámky k avifaun ě PR Farní strá ň. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. PR K řížová botanika 2003 Hájek A. (2003): Pr ůvodní zpráva k podrobnému mapování Natura 2000. cesta H0053BR. K řížový vrch. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2008 Halda J. (2008): Lišejníky v PR Křížový vrch. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. plán pé če 2008 Malina M. & Vacek S. (2008): Plán pé če o P řírodní rezervaci „Křížová cesta“ na období 2008 – 2017. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. zoologie 2001 Vrána J. (2001): Zpráva o výsledcích terénního šet ření avifauny PR K řížová cesta a návrh ochranných podmínek. – Ms., 2 p. sine pag. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2002 Vrána J. (2002): Protokol o hnízd ění sokola st ěhovavého na stanovišti NA 1 v roce 2002. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. PR Ostaš botanika 1992 Faltys V. (1992): P řírodní rezervace Ostaš. P ředb ěžná zpráva o inventarizaci cévnatých rostlin. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 2003 Hájek A. (2003): Pr ůvodní zpráva k podrobnému mapování Natura 2000. H0051BR. Ostaš. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2008 Halda J. (2008): Inventarizace lišejník ů v PR Ostaš (CHKO Broumovsko). – Ms., 12 p. et append. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 1981 Pet říček V. (1981): Botanický inventariza ční pr ůzkum státní p řírodní rezervace Ostaš. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 1969 Rejmánek M. (1969): Vegeta ční a kv ětenné pom ěry Ostaše a Hejdy v Polické pánvi. – Práce Muzea v Hradci Králové, sér. A: V ědy p řír., 9 (1968): 53–80. botanika 2008 Špulák O. (2008): P ůdy a lesní spole čenstva p řírodní rezervace Ostaš a přírodní památky Ko čičí skály na Broumovsku. – P říroda, Praha, 26: 85– 105. lesnictví 2002 Špulák O. (2002): Stav lesních ekosystém ů PR Ostaš a PP Ko čičí skály. – Ms., 58 p. et append. [Diplomová práce; Česká zem ědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická, Katedra p ěstování lesa]. neživá 1994 Koš ťák B. & Stemberk J. (1994): Dlouhodobé pohyby pískovcových blok ů příroda v přírodní rezervaci Ostaš. Etapa 1994. – Ms., 6 p. et append. [Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, Praha; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1990 Koš ťák B. (1990): Pohyby pískovcových blok ů stolové hory Ostaš. – Ms., 14 p. příroda et append. [Ústav geotechniky ČSAV, Praha; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1992 Koš ťák B. (1992): Dlouhodobé pohyby pískovcových blok ů v p řírodní příroda rezervaci Ostaš. Etapa 1992. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1996 Koš ťák B. (1996): Dlouhodobé pohyby pískovcových blok ů v p řírodní příroda rezervaci Ostaš a Hejda. Etapa 1995. – Ms., 8 p. et append. [Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, Praha; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1997 Koš ťák B. (1997): Dlouhodobé pohyby pískovcových blok ů v p řírodní příroda rezervaci Ostaš a Hejda. Etapa 1996. – Ms., 9 p. et append. [Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, Praha; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují].

neživá 1999 Koš ťák B. (1999): Pohyby skalních blok ů na stolové ho ře Ostaš. Etapa 1998. příroda – Ms. [Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR v Praze; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2000 Koš ťák B. (2000): Pohyby skalních blok ů na stolové ho ře Ostaš. Etapa 1999. příroda – Ms. [Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR v Praze; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2003 Koš ťák B. (2003): Pohyby skalních blok ů na stolové ho ře Ostaš. Etapa 2002. příroda – Ms., 14 p. et append. [Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR v Praze; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2004 Koš ťák B. (2004): Pohyby skalních blok ů na stolové ho ře Ostaš. Etapa 2003. příroda – Ms., 13 p. et append. [Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR v Praze; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2007 Košt'ák B., Caco ń S., Dobrev N. D., Avramova-Ta čeva E., Fecker E., příroda Kopecký J., Petro L., Schweitzer R., Nikonov A. A. (2007): Observations of tectonic microdisplacements in Europe in relation to the Iran 1997 and Turkey 1999 earthquakes. – Izvestiya, Physics of the Solid Earth, Moscow, 43: 503– 516. plán pé če 2009 Malina M. (2009): Plán pé če o P řírodní rezervaci „Ostaš“ na období 2009– 2016. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. PR Borek botanika 1992 Faltys V. (1992): P řírodní rezervace Borek. P ředb ěžná zpráva o inventarizaci cévnatých rostlin. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1981 Pet říček V. (1981): Botanický inventariza ční pr ůzkum státní p řírodní rezervace Borek. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. plán pé če 2006 Vacek S. (2006): Plán pé če o P řírodní památku Borek na období 2006–2016. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. PP Ko čičí botanika 1992 Faltys V. (1992): Botanický inventariza ční pr ůzkum p řírodní rezervace Ko čičí skály skály (okres Náchod). – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2003 Hájek A. (2003): Pr ůvodní zpráva k podrobnému mapování Natura 2000. H0051BR. Ostaš. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 1981 Pet říček V. (1981): Botanický inventariza ční pr ůzkum státní p řírodní rezervace Ko čičí skály. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2008 Špulák O. (2008): P ůdy a lesní spole čenstva p řírodní rezervace Ostaš a přírodní památky Ko čičí skály na Broumovsku. – P říroda, Praha, 26: 85– 105. lesnictví 2002 Špulák O. (2002): Stav lesních ekosystém ů PR Ostaš a PP Ko čičí skály. – Ms., 58 p. et append. [Diplomová práce; Česká zem ědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická, Katedra p ěstování lesa]. neživá 1982 Vítek J. (1982): P řísp ěvek ke geomorfologii chrán ěných p řírodních výtvor ů příroda Ostaš a Ko čičí skály. – Práce a studie, P říroda, Pardubice, 13–14: 5–14. plán pé če 2008 Něme ček L. (2008): Plán pé če o P řírodní památku „Ko čičí skály“ na období 2008–2022. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky]. PP Mo řská plán pé če 2008 Plná V., Kopecký J. & Malina M. (2008): Plán pé če o p řírodní památku Mo řská transgrese transgrese na období 2008 – 2017. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. PP neživá 1987 Vitek J. (1987): Pískovcové sloupky v České Metuji. – Památky a příroda, Pískovcové příroda Praha, 12: 252. sloupky plán pé če 2008 Plná V., Kopecký J. & Malina M. (2008): Plán pé če o p řírodní památku Pískovcové sloupky na období 2008 – 2017. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. PP Šafránová plán pé če 2009 Hájek A. (2009): Plán pé če o p řírodní památku Šafránová strá ň na období strá ň 2009–2018. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. CHKO biologické 2003 Branda J. (2003): Dopln ěk biologického hodnocení pro „Malé vodní nádrže Broumovsko hodnocení Starostín“. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. biologické 1999 Kostkan V. & al. (1999): Biologické hodnocení… Revitalizace slatinných luk hodnocení u Jet řichova. – Ms., 30 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují].

biologické 1996 Lohniský K. (1996): Biologické hodnocení Zdo ňovského potoka. – Ms., 9 p. hodnocení [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. biologické 2002 Rejl J. (2002): Biologické hodnocení… pro akci: Malé vodní nádrže Starostín. hodnocení – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. biologické 2000 Samková V., Mikát M., Mocek M. & Branda J. (2000): Biologické hodnocení hodnocení lomu Rožmitál. – Ms. [Depon. in.: Muzeum východních Čech v Hradci Králové]. biologický 2009 Mocek B., Samková V., Mikát M. & Hotový J. (2009): Záv ěre čná zpráva pr ůzkum z botanického a zoologického pr ůzkumu lomu Rožmitál v letech 2008 – 2009. – Ms. [Depon in: Muzeum východních Čech v Hradci Králové]. botanika 2011 Altová Š. & Rejl J. (2011): Nová lokalita ho řce tolitového (Gentiana asclepiadea) v CHKO Broumovsko. – Východo český botanický zpravodaj, Dobré, 11: 5–6. botanika 1972 Andrš F. & al. (1972): Přísp ěvek ke studiu výskytu chrán ěných rostlin Východo českého kraje (Broumovsko – okr. Náchod). – Práce a studie Krajského st řediska státní památkové pé če a ochrany p řírody Východo českého kraje, Pardubice, odd. Ochr. p řír. a krajiny, 4: 39–42. botanika 1985 Andrš F. (1985): K výskytu chrán ěných rostlin na Broumovsku. – Náchodsko od minulosti k dnešku, Náchod, 1: (210)211–216. botanika 1975 Balátová-Tulá čková E. (1975): Cirsium heterophyllum-Feuchtwiesen und ihre pflanzensoziologische Charakteristik. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica, Praha, 10: 59–65. botanika 2001 Balátová-Tulá čková E. (2001): Silaetum pratensis und Galio borealis-Cirsietum cani in Ost- und Zentral-Böhmen. – Verhandlungen der Zoologisch- Botanischen Gesellschaft in Österreich 138: 157–176. botanika 1912 Baudyš E. (1912): P řísp ěvek k výzkumu českých mikroparasit ů houbových ze skupin: Peronosporaceae de By., Perisporiaceae Fr., Ustilagineae Tul. a Uredineae Brogn. – V ěstník Královské české spole čnosti nauk, Praha, tř. math.-přírod.,1911/20: 1–21. botanika 1755 Bohadsch J. T. (1755): Beschreibung einigen in der Haushaltung und Färbekunst nutzbaren Kräutern… – F. I. Kirschner, Altstadt Prag. botanika 1868 Čelakovský L. (1868–1883): Prodromus kv ěteny české… I–IV. – In: Archiv pro – přírodov ědecký výzkum Čech, odd. 3a, 1–4: 1–944, Praha. 1883 botanika 1884 Čelakovský L. (1884): Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im Jahre 1882. – Sitzungsberichte der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, Prag, math.-naturwiss. Cl., 1883: 34–83. botanika 1888 Čelakovský L. (1888): Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im Jahre 1886. – Sitzungsberichte der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, Prag, math.-naturwiss. Cl., 1887: 174–239. botanika 1888 Čelakovský L. (1888): Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im Jahre 1887. – Sitzungsberichte der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, Prag, math.-naturwiss. Cl., 1887: 619–673. botanika 1889 Čelakovský L. (1889): Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im Jahre 1888. – Sitzungsberichte der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, Prag, math.-naturwiss. Cl., 1888: 462–554. botanika 2005 Čepa L. (2005): Botanický pr ůzkum známých orchidejových lokalit v CHKO Broumovsko s vazbou na PPK zam ěř ený na inventarizaci orchidejí a dalších zvlášt ě chrán ěných či ohrožených druh ů. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1978 Černohous F. (1978): P řísp ěvek k sou časnému rozší ření vodních makrofyt ve východních Čechách. – Zpravodaj KMV Č, Hradec Králové, 5/3: 31–50. botanika 1986 Černohous F. & Husák Š. (1986): Macrophyte vegetation of eastern and north-eastern Bohemia. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica, Praha, 21: 113–161. botanika 2011 Davidová B. (2011): Botanický pr ůzkum lokality „V bukách“ nedaleko Ruprechtického Špi čáku v Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko. – Ms., 80 p. [Bakalá řská práce; Univerzita Hradec Králové, Přírodov ědecká fakulta, Katedra biologie ; depon. in: Archiv Univerzity Hradec Králové]. botanika 1883 Děde ček J. (1883): Mechy játrovkovité (Hepaticeae) kv ěteny české. – Archiv pro p řírodov ědné prozkoumání Čech, Praha, 5/4: 1–79. botanika 1905 Domin K. (1905): Vierter Beitrag zur Kenntnis der Phanerogamenflora von Böhmen. – Sitzungsberichte der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, Prag, math.-naturwiss. Cl., 1905/19: 1–60.

botanika 1939 Dostál Jos. (1939): Rostlinný sv ět Orlických hor a Broumovského výb ěžku. – In: Dostál Jar. (1939), Orlické hory, p. 12–15, Praha. botanika 1997 Ekrt L. (1997): Komplex Dryopteris spinulosa v Sudetském meziho ří. – Ms. [St ředoškolská odborná činnost; depon. in: Jiráskovo gymnázium, Náchod]. botanika 2008 Ekrt L. (2008): Rozší ření a problematika taxon ů skupiny Asplenium trichomanes v České republice. – Zprávy České botanické spole čnosti, Praha, 43: 17–65. botanika 2010 Ekrt L., Štech M., Lepší M. & Boublík K. (2010): Rozší ření a taxonomická problematika skupiny Dryopteris affinis v České republice. – Zprávy České botanické spole čnosti, Praha, 45: 25–52. botanika 2010 Ekrt L., Holubová R., Trávní ček P. & Suda J. (2010): Species boundaries and frequency of hybridization in the Dryopteris carthusiana (Dryopteridaceae) complex: A taxonomic puzzle resolved using genome size data. – American Journal of Botany 97: 1208–1219. botanika 1992 Faltys V. (1992): Hejda. P ředb ěžná zpráva o inventarizaci cévnatých rostlin. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1993 Faltys V. (1993): Výsledky floristického minikurzu v Broumov ě 1992. – Východo český botanický zpravodaj, Pardubice, 1992: 1–7 sine pag. botanika 1994 Faltys V. (1994): Botanický posudek k navrženému otev ření pískovcového lomu u obce Libná v okrese Náchod. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 2010 Fatková Z. (2010): Seznam hub nalezených v Broumovské kotlin ě od roku 2002 do konce roku 2009. – Ms., 8 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1947 Fiedler J. (1947): Druhý p řísp ěvek k floristickému výzkumu Broumovska. – Příroda, Brno, 40: 23. botanika 1947 Fiedler J. (1947): P řísp ěvek k floristickému výzkumu Broumovska. – P říroda, Brno, 39: 98. botanika 1950 Fiedler J. (1950): Nástin les ů kraje mezi Trutnovem a Adršpachem. – Ochrana přírody, Praha, 5: 76–77. botanika 1954 Fiedler J. (1954): P řísp ěvek ke kv ěten ě kraje Královéhradeckého. – Časopis Národního musea, Praha, odd. přírod., 123: 115–119. botanika 1947 Fiedler L. [recte Fiedler J.] (1947): Botanický nástin kraje mezi Trutnovem a Adršpachem. – P říroda, Brno, 40: 68–69. botanika 1875 Fiek E. (1875): Flora von Friedland i. Schles. – Abhandlungen der Naturforschenden Gesellschaft zu Görlitz 15: 132–178. botanika 1881 Fiek E. (1881): Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Antheils… – Breslau, 164 + 571 p. botanika 2004 Filippov P. (2004): Botanické poznámky k rybník ům v Broumovské kotlin ě. – Muzeum a sou časnost, Roztoky, ř. přírod., 19: 101–116. botanika 1937 Grohmann E. (1937): Das xerotherme Element um Braunau und Wekelsdorf. – Natur und Heimat, Aussig, 8: 82. botanika 1968 Hada č E. & Rejmánek M. (1968): P řísp ěvek k fytogeografii české části Javo řích hor v Sudetském meziho ří. – Preslia, Praha, 40: 306–318. botanika 1970 Hada č E. & Sýkora T. (1970): P řísp ěvek k fytogeografii Jest řebích hor (Žaltmanského poho ří). – Preslia, Praha, 42: 187–199. botanika 1970 Hada č E. (1970): P řísp ěvek k fytogeografii Broumovské kotliny. – Studie ČSAV, Praha, 1970/7: 225–259. botanika 1978 Hada č E. (1978): Ruderal vegetation of the Broumov basin, NE. Bohemia. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica, Praha, 13: 129–163. botanika 2006 Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2006): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. V. – Zprávy České botanické spole čnosti, Praha, 41: 173–257. botanika 2005 Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds] (2005): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IV. – Zprávy České botanické spole čnosti, Praha, 40: 77–149. botanika 2009 Hájek P. (2009): Bryologické podklady pro plán pé če o p řipravovanou p řírodní rezervaci Ra č a Milí ře. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2007 Härtel H., Sádlo J., Świerkosz K. & Marková I. (2007): Phytogeography of the sandstone areas in Bohemian Cretaceous Basin (Czech Republic/ Germany/ Poland). – In: Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A. & Williams R. [eds], Sandstone landscapes, p. 177–189, Academia, Praha. botanika 1987 Herben T. (1987): Dynamika invaze Orthodontium lineare Schwaegr. v Čechách. – Ms. [Kandidátská diserta ční práce; Botanický ústav ČSAV, Pr ůhonice; depon. in: Národní knihovna České republiky, Praha]. 44

botanika 1970 Holub J. (1970): Poznámka k floristickým pom ěrům centrální části Javo řích hor. – Zprávy Československé botanické spole čnosti, Praha, 5: 34–37. botanika 1947 Kašpar B. (1947): Zvláštnosti kv ěteny Policka. – Broumovsko, Broumov, 1947/8–9: 17, 11: 11, 12: 9–10. botanika 1978 Kirschner J. & Št ěpánek J. (1978): P řísp ěvek ke kv ěten ě Jest řebích hor (Žaltmanské poho ří). – Zprávy Československé botanické spole čnosti, Praha, 13: 113–123. botanika 1784 König J. (1784): Versuch über die Torferde. – Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen, zur Aufnahme der Mathematik, der vaterländischen Geschichte, und der Naturgeschichte, Prag, 6: 321–324. botanika 1981 Kopecký J. (1981): „Ko řenové stalagmity“ v jeskyních pískovcových skalních oblastí Broumovské vrchoviny. – Ms., 6 p. [Samostatná p říloha „Výro ční zprávy o činnosti a hospoda ření v r. 1980“ ZO ČSS 5-03 Broumov ; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1998 Kopecký J. (1998): Výzkum ko řenových stalagmit ů. – In: Cílek V. & Kopecký J. [eds], Pískovcový fenomén: klima, život a reliéf. – Knihovna České speleologické spole čnosti 32: 69–82, Zlatý k ůň , Praha. botanika 1962 Kovanda M. (1962): Kv ětenné pom ěry Hejšoviny. – Práce Musea v Hradci Králové a v Pardubicích, Hradec Králové, sér. A: V ědy p řír., 3 (1961): 75–94. botanika 1964 Kovanda M. (1964): Kv ětenné a vegeta ční poměry Javo řích hor. – Práce Musea v Hradci Králové, sér. A: V ědy p řír., 5 (1963): 101–112. botanika 1980 Ková ř P. (1980): Rostlinná spole čenstva rybník ů na Broumovsku. – Práce a studie Krajského st řediska státní památkové pé če a ochrany p řírody Východo českého kraje, Pardubice, odd. Ochr. p řír. a krajiny, 12: 45–71. botanika 1787 Krocker A. I. (1787): Flora Silesiaca renovata… Vol. 1. – Vratislaviae, (36) + 639 p. botanika 2006 Ku čera J. & Košnar J. (2006): Výsledky Terénního kurzu bryologie na Broumovsku. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1998 Ku čera J. (1998): P řísp ěvek k rozší ření ost řic (Carex L.) ve východních Čechách. – Acta Musei Reginaehradecensis, Hradec Králové, ser. A – sci. natur., 26: 91–100. botanika 2005 Ku čera V. (2005): CHKO Broumovsko – Údolí P ěkovského potoka. – Ms. [Seminární práce; Mendelova zem ědělská a lesnická univerzita v Brn ě]. botanika 1977 Kurková J. (1977): Spole čenstva mechorost ů na pískovcích v Čechách. – Ms., 125 p. [Rigorozní práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. botanika 1923 Ku ťák V. (1923): Lišejníková flora pískovcových skal v severovýchodních Čechách. – In: V ěstník I. sjezdu československých botanik ů v Praze, p. 59– 60, Československá botanická spole čnost, Praha. botanika 1927 Ku ťák V. (1927): T řetí p řísp ěvek ku kv ěten ě českých lišejník ů. – Preslia, Praha, 5: 36–51. botanika 1933 Lelek F. (1933): Zvláštnosti kv ěteny našeho kraje. – Od kladského pomezí, Náchod, 10 (1932–1933): 109–110, 130–134. botanika 1957 Lokvenc T. (1957): P řísp ěvek ke kv ěten ě Žaltmanu. – Zprávy okresního vlastiv ědného musea a vlastiv ědného kroužku Domu osv ěty v Trutnov ě, 3: 8– 9. botanika 1958 Lokvenc T. (1958): Další p řísp ěvek ke kv ěten ě Žaltmanu. – Trutnovsko, sborník vlastiv ědných prací a zpráv okresního musea a vlastiv ědného kroužku v Trutnov ě, prosinec 1958: 10–12. botanika 1926 Maiwald V. (1926): P řísp ěvek ke kv ěten ě „Kladského koutku, sousedícího Machova a okolí“. – V ěda p řírodní, Praha, 7: 277–282 [do češtiny p řeložili a upravili Josef Zídka a Bohumil Kašpar]. botanika 1937 Maiwald V. (1937): Die Pflanzenwelt des Braunauer Ländchens. – Heimat, Beilage des Volksbote, Trautenau, 15: 7–8. botanika 1825 Mann W. (1825): Lichenum in Bohemia observatorum dispositio succinctaque descriptio. – Pragae, 108 p. botanika 1949 Martinec F. (1949): N ěkteré vzácn ější rostliny od Kozinka. – Broumovsko, Broumov, 3: 37. botanika 1779 Mattuschka H. G. (1779): Enumeratio stirpium in Silesia sponte crescentium in usum herborisantium. – Vratislaviae, 348 p. + praef., index. botanika 2004 Mézlová D. (2004): Složení vegetace cest v CHKO Broumovsko v závislosti na substrátu. – Ms., 89 p. et append. [Diplomová práce; Mendelova zem ědělská a lesnická univerzita v Brn ě, Agronomická fakulta, Ústav botaniky a fyziologie rostlin; depon. in: Mendelova univerzita v Brn ě, OVV-Archiv]. 45

botanika 1970 Mikyška R. (1970): Poznámky k n ěkterým bor ům v Čechách a v Kladsku. – Preslia, Praha, 42: 130–135. botanika 1994 Němcová-Pujmanová L. (1994): Mechorosty CHKO Broumovsko (materiál sebraný v území v období 1989–1994). – Ms., 55 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1940 Nowotny E. (1940): Die Riedgräser (Cyperaceae) des Braunauer Ländchens. – Natur und Heimat, Aussig, 11 (1940–1941): 12–14. botanika 1940 Nowotny E. (1940): Neue Pflanzenfunde in Braunauer Ländchen. – Natur und Heimat, Aussig, 10 (1939): 58–59. botanika 1942 Nowotny E. (1942): Die Orchideen des Braunauer Ländchens. – Natur und Heimat, Aussig, 12 (1941–1942): 103–105. botanika 1942 Nowotny E. (1942): Ein Massenvorkommen des Sumpfbärlapps im Braunauer Ländchen. – Natur und Heimat, Aussig, 12 (1941–1942): 106. botanika 1943 Nowotny E. (1943): Der Braunauer Crocus. – Natur und Heimat, Aussig, 13 (1943–1944): 23–24. botanika 1964 Nowotny E. (1964): Botanische Wanderungen durch das Braunauer Ländchen. – Heimatkreis Braunau/Sudetenland, Forchheim/Ofr., 52 p. botanika 1971 Nowotny E. (1971): Die Pflanzenwelt des Braunauer Gebietes. – In: Herrmann H. [red.], Das Braunauer Land, p. 30–44, Heimatkreis Braunau/Sudetenland, Forchheim/Ofr. botanika 1822 Opiz [P. M.] (1822): Nachtrag zu Hrn. M. D. Presl’s Flora cechica. – Flora oder Botanische Zeitung, Regensburg, 5: 266–270. botanika 1814 Pohl J. E. (1814): Tentamen florae Bohemiae. Vol. 2. – Prag, (6) + 234 p. botanika 2003 Procházka F. (2003): Rukopis P. M. Opize „Vorrätige Pflanzen“ (1827–1829), zapomenutý pramen také ke kv ěten ě Královéhradecka (a severovýchodních Čech). – Acta Musei Reginaehradecensis, Hradec Králové, ser. A – sci. natur., 29: 67–70. botanika 1946 Prokeš K. (1946): Nové floristické nálezy ze severovýchodních Čech. Část II. (Spole čná práce botanik ů ze severovýchodních Čech.). – V ěstník Královské české spole čnosti nauk, Praha, tř. mat.-přírod., 1944/27: 1–10. botanika 1946 Prokeš K. & Válek B. (1946): P řísp ěvky ke kv ěten ě severovýchodních Čech. III. – P říroda, Brno, 38: 140–143. botanika 1946 Prokeš K. & Válek B. (1946): P řísp ěvky ke kv ěten ě severovýchodních Čech. IV. – P říroda, Brno, 38: 159–161. botanika 1944 Prokeš K. & Válek J. [recte Válek B.] (1944): P řísp ěvky ke kv ěten ě severovýchodních Čech. I. – P říroda, Brno, 36: 119–122. botanika 1944 Prokeš K. & Válek J. [recte Válek B.] (1944): P řísp ěvky ke kv ěten ě severovýchodních Čech. II. – P říroda, Brno, 36: 328–331. botanika 1984 Pyšek A. (1984): Spole čenstvo Myrrhis odorata (L.) Scop. v Jiráskových Skalách a jejich okolí. – Východo český botanický zpravodaj, Pardubice, 1984/1: 4–6, 8 (tab. 1). botanika 1902 Rohlena J. (1902): Beitrag zur flora von Böhmen. – Allgemeine botanische Zeitschrift für Systematik, Floristik, Pflanzengeographie etc., Karlsruhe, 8: 84– 90, 115–116. botanika 1922 Rohlena J. (1922): P řísp ěvky k floristickému výzkumu Čech. – Časopis Musea království Českého, odd. přírod., 96: 54–66. botanika 2007 Rýdlová D. (2007): Výskyt Leucojum vernum na Broumovsku a Ústecku. – Ms. [Diplomová práce; Univerzita J. E. Purkyn ě v Ústí nad Labem, P řírodov ědecká fakulta, Katedra biologie]. botanika 1999 Sádlo J. (1999): Spole čenstvo s Montia hallii v Javo řích horách. – Muzeum a sou časnost, Roztoky, ř. přírod., 13: 101–102. botanika 2009 Samková V. (2009): Seznam hub nalezených v p řipravované p řírodní rezervaci Ra č u Radvanic. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1930 Sedlá ček A. (1930): Za kv ětinkami v horách. – Od kladského pomezí, Nové Město nad Metují, 7 (1929–1930): 144–146. botanika 1946 Servít M. (1946): The new lichens of the Pyrenocarpae-group. I. – Studia Botanica Čechoslovaca, Praha, 7: 49–111. botanika 1894 Schade J. (1894): Das Pflanzenreich. – In: Braunauer Heimatkunde, p. 145– 150, Braunau. botanika 1948 sm. [Sou čková M.] (1948): Zajímavé rostlinné spole čenstvo v bažin ě u Šonova. – Broumovsko, Broumov, 2: 60. botanika 1872 Straehler A. (1872): Phanerogamen- und Gefässkryptogamen-Flora von Görbersdorf. – Verhandlungen des botanischen Vereins der Provinz Brandenburg, Berlin, 14: 19–32. 46

botanika 1876 Strähler A. (1876): Nachträge zur Phanerogamen- und Gefässcryptogamen- Flora von Görbersdorf in Kreise Waldenburg in Schlesien. – Verhandlungen des botanischen Vereins der Provinz Brandenburg, Berlin, 17 (1875): 35–57. botanika 1989 Studni čka M. (1989): P řírodov ědecká dokumentace lokality „Starý písník“ u Březové na Broumovsku. – Ms., 25 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1989 Studni čka M. (1989): P řírodov ědecká dokumentace lokality „Za zbo řeništi“ u Horních Teplic nad Metují. – Ms., 21 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1990 Studni čka M. (1990): Arniková lou čka u B řezové na Broumovsku. – Ms., 9 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1990 Studni čka M. (1990): Mok řadní louky u Jet řichova. – Ms., 12 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1903 Šulc J. (1903): Kv ětena okolí Police n. M. a sousedních obcí pruských s českým obyvatelstvem v mluv ě a praxi lidové. – Časopis spole čnosti p řátel starožitností českých v Praze 11: 18–22, 64–77. botanika 2008 Valášková V. (2008): Rzi ve vybraných spole čenstvech CHKO Broumovsko. – Ms., 27 p. et append. [Bakalá řská práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. botanika 2008 Velehradský D. (2008): Rod Reynoutria Houtt. v Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko. – Ms., 72 p. [Bakalá řská práce; Česká zem ědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdroj ů, Katedra botaniky a fyziologie rostlin]. botanika 1952 Vond řejc J. (1952): Fytogeografické studie o vegetaci Broumovského výb ěžku. – Ms. [Diserta ční práce; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Knihovna botaniky]. botanika 2004 Zelinková J. (2004): Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce. – Acta Musei Richnoviensis, Rychnov nad Kn ěžnou, sect. natur., 11: 81–99. lesnictví 1994 Balcar V., Vacek S. & Henžlík V. (1994): Dynamika poškození lesních porost ů v horských oblastech. – In: Jurasek A. & Vacek S. [eds], Stav horských les ů Sudet v České republice, p. 73–100, Výzkumný ústav lesního hospodá řství a myslivosti, výzkumná stanice Opo čno. lesnictví 1994 Lokvenc T. (1995): Smrk omorika v Jest řebích horách. – Rodným krajem, Červený Kostelec, 10: 33–34. lesnictví 2007 Mikeska M. (2007): Posouzení lesnicko-typologického vymezení stanoviš ť bor ů v severovýchodních Čechách. – Ms. [Diserta ční práce; Česká zem ědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální]. lesnictví 2008 Mikeska M., Vacek S. & al. (2008): Lesnicko-typologické vymezení, struktura a management p řirozených bor ů a borových doubrav v ČR. – Lesnická práce, s. r. o., Kostelec nad Černými lesy, 447 p. lesnictví 1994 Podrázský V. & Vacek S. (1994): Decline of pine forests in the protected area Broumovsko and their nutrition status. – In: Mat ějka K. [ed.], Investigation of the forest ecosystems and of forest damage, p. 176–183, Výzkumný ústav lesního hospodá řství a myslivosti, Jílovišt ě – Strnady. lesnictví 1994 Podrázský V. & Vacek S. (1994): Ohrožení lesních ekosystém ů na pískovcových útvarech CHKO Broumovsko. I. Stav lesních p ůd. – P říroda, Praha, 1: 137–143. lesnictví 1994 Podrázský V. & Vacek S. (1994): Ohrožení lesních ekosystém ů na pískovcových útvarech CHKO Broumovsko. II. Stav výživy borovice lesní a smrku ztepilého. – P říroda, Praha, 1: 145–151. lesnictví 1980 Tesa ř V., Nehyba J. & Kone čný M. (1980): Demonstra ční objekt pro hospoda ření v lesích postižených imisemi na LZ Broumov. – Ms. [Pr ůvodce; VČSL Hradec Králové]. lesnictví 1996 Vacek S. & Podrázský V. (1996): Ohrožení lesních ekosystém ů na pískovcových útvarech CHKO Broumovsko. III. Dynamika poškození reliktních bor ů – P říroda, Praha, 5: 111–124. lesnictví 1997 Vacek S. & Podrázský V. (1997): Ohrožení lesních ekosystém ů na pískovcových útvarech CHKO Broumovsko. IV. Struktura a vývoj reliktních bor ů. – P říroda, Praha, 10: 125–141. lesnictví 1997 Vacek S. & Podrázský V. (1997): Ohrožení lesních ekosystém ů na pískovcových útvarech CHKO Broumovsko. V. Vegeta ční zm ěny v reliktních borech. – P říroda, Praha, 11: 171–182. neživá 2010 Adamovi č L., Mikuláš R. & Cílek V. (2010): Atlas pískovcových skalních m ěst příroda České a Slovenské republiky. – Academia, Praha, 459 p.

neživá 1984 Balatka B. & Sládek J. (1984): Typizace reliéfu kvádrových pískovc ů české příroda křídové pánve. – Rozpravy Československé akademie v ěd, Praha, ř. mat. a přír. věd, 94/6: 1–80. neživá 1980 Čech S., Klein V., K říž J. & Vale čka J. (1980): Revision of the Upper příroda cretaceous stratigraphy of the Bohemian cretaceous basin. – V ěstník Úst ředního ústavu geologického, Praha, 55: 277–296. neživá 1996 Dědá ček K., Gnojek I. & Hanák J. (1996): Letecký geofyzikální pr ůzkum příroda Náchodska. – Ms., 18 p. et append. [Depon. in: Geofyzika a. s., Brno, odborný archiv]. neživá 1989 Fetters A. (1989): Hydronymie povodí řeky Metuje. – Náchodsko od minulosti příroda k dnešku, Náchod, 3: (92)93–115. neživá 1999 Gnojek I., D ědá ček K. & Mutlová A. (1999): Hodnocení sou časné radioaktivní příroda zát ěže v sv. Čechách z podklad ů leteckého geofyzikálního pr ůzkumu v r. 1997 – plocha C (Broumovsko). – Ms. [Depon. in: Geofyzika a. s., Brno, odborný archiv]. neživá 1969 Hošek M. (1969): Nové poznatky z geologického pr ůzkumu permokarbonských příroda souvrství na Svatoňovicku. – Práce Muzea v Hradci Králové, sér. A: V ědy p řír., 9 (1968): 25–36. neživá 1958 Hum ňal E. (1958): Radvanice – Žaltman – Jest řebí hory – Svato ňovice, příroda krajem araukarit ů. – Trutnovsko, sborník vlastiv ědných prací a zpráv okresního musea a vlastiv ědného kroužku v Trutnov ě, prosinec 1958: 5–6. neživá 1987 Jenka O. & Kopecký J. (1987): Speleologie v Chrán ěné krajinné oblasti příroda Broumovsko. – Ms., 50 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2004 Jenka O. & Kopecký J. (2004): Výzkum a dokumentace pseudokrasu příroda Broumovské vrchoviny – stav k roku 2003. – In: Gaál L. [ed.], Proceedings of the 8th international symposium on pseudokarst, p. 84–91, Slovak Caves Administration, Liptovský Mikuláš. neživá 1961 Klein V. (1961): P řísp ěvek k poznání k řídy vnitrosudetské deprese. – Sborník příroda Úst ředního ústavu geologického, Geologie, Praha, 26: 569–611. neživá 2012 Kolínský P., Valenta J. & Gaždová R. (2012): Seismicity, groundwater level příroda variations and earth tides in the Hronov-Po říčí Fault Zone, Czech Republic. – Acta Geodynamica et Geomaterialia 9/2 (166): 191–209. neživá 1981 Kopecký J. (1981): Rajonizace oblastí kvádrových pískovc ů severovýchodních příroda Čech a p řilehlých částí Polska. (Návrh). – Ms., 4 p. [Samostatná p říloha „Výro ční zprávy o činnosti a hospoda ření v r. 1980“ ZO ČSS 5-03 Broumov ; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1981 Kopecký J. (1981): Výzkum a dokumentace pseudokrasových jev ů příroda v kvádrových pískovcích Broumovské vrchoviny. – Ms., 4 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1996 Kopecký J. (1996): Výzkum a ochrana pseudokrasu Polické vrchoviny – české příroda části „hejšovinské facie“. – In: Stárka L. & Bílková D. [eds], Pseudokrasové jevy v horninách české k řídové pánve, p. 30–39, Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha. neživá 2000 Kopecký J. (2000): Evidované lokality v území CHKO Broumovsko – příroda vyhodnocení stavu k datu: únor r. 2000. 5. Primární a sekundární mineralogická nalezišt ě. – Ms., 7 p. et 1 map. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2002 Kopecký J., Jenka O. & Adamovi č J. (2002): Broumovsko. – In: Adamovi č J. příroda & Cílek V. [eds], Katalog vybraných významných geologických lokalit pískovcových oblastí. Železivce české k řídové pánve. – Knihovna České speleologické spole čnosti 38: 128–137, Zlatý k ůň , Praha. neživá 1999 Koroš I., Kn ěžek V., Svoboda J. & Polesná J. (1999): CHKO Broumovsko. příroda Geoekologická studie. Úvodní etapa. – Ms., 25 p. et append. [Orlická hydrogeologická spole čnost, spol. s r.o.; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2001 Koroš I., Kuna P. & Polesná J. (2001): Jet řichov – mok řadní louky. Režimní příroda měř ení hladin v pozorovacích sondách. – Ms., 11 p. et append. [Orlická hydrogeologická spole čnost, spol. s r.o; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metuj]. neživá 2000 Koroš I., Svoboda J., Kuna P., Popelá ř M., Macha čný B. & Polesná J. (2000): příroda Jet řichov – mok řadní louky. Hydrogeologický pr ůzkum řešení možnosti zavod ňování rašeliništ ě. – Ms., 21 p. et append. [Orlická hydrogeologická spole čnost, spol. s r.o; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují].

neživá 1993 Krásný J. & al. (1993): Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod příroda s ohledem na ostatní složky životního prost ředí: Polická pánev. Zpráva za úvodní etapu úkolu. – Ms. [Katedra hydrogeologie a inženýrské geologie Přírodov ědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha]. neživá 1996 Krásný J. & al. (1996): Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod příroda s ohledem na ostatní složky životního prost ředí: Polická pánev. Záv ěre čná zpráva úkolu. – Ms., 197 p. et append. [Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky P řírodov ědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha]. neživá 1998 Kuncí ř J., Malec J., Hlavová M. & Pauliš P. (1998): Sledování stavu zne čišt ění příroda prost ředí t ěžkými kovy a radioaktivní kontaminací na okraji CHKO Broumovsko v pr ůběhu sanace ho řící haldy dolu Kate řina v Radvanicích. – Ms., 24 p. et append. [ÚNS – Radon, s.r.o., Kutná hora, dce řiná spole čnost Ústavu nerostných surovin, a. s.; depon. in: Ústav nerostných surovin, a. s., Kutná Hora]. neživá 2003 Lojka R. (2003): Sedimentologie aluviálních uloženin a p ůvod klastického příroda materiálu trutnovského souvrství ve vnitrosudetské pánvi (spodní perm, Čechy). – Ms., 92 p. et append. [Diplomová práce; Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta; depon. in: archiv České geologické služby, Praha]. neživá 1993 Lokvenc T. (1993): Araukarity Jest řebích hor. – Rodným krajem, Červený příroda Kostelec, 6: 22–24. neživá 2008 Málek J., Brož M., Stejskal V. & Štrunc J. (2008): Local seismicity at the příroda Hronov-Po říčí Fault (Eastern Bohemia). – Acta Geodynamica et Geomaterialia 5/2 (150): 171–175. neživá 1948 Martinec F. (1948): Trias na Broumovsku. – Broumovsko, Broumov, 2: 24–26. příroda neživá 2002 Matolín M., D ědá ček K. & Zabadal S. (2002): Geofyzikální m ěř ení radioaktivity příroda hornin a jaderného spadu na Broumovsku. – In: Zprávy o geologických výzkumech v roce 2001, p. 189–191, Česká geologická služba, Praha. neživá 2007 Mencl V. (2007): Svrchnokarbonská zk řemen ělá d řeva vnitrosudetské pánve: příroda Systematika a paleoprost ředí. – Ms. [Diplomová práce; Univerzita Karlova v Praze, Přírodov ědecká fakulta, Ústav geologie a paleontologie; depon. in: Univerzita Karlova v Praze, Knihovna geologie]. neživá 1914 Novák J. V. (1914): O formách kvádrových pískovc ů v Čechách. – Rozpravy příroda České akademie císa ře Františka Josefa pro v ědy, slovesnost a um ění, tř. 2 (math.-přírod.), 23/19: 1–26. neživá 1979 Peichlová M. (1979): Historie vegetace Broumovska. – Ms., 122 p. et append. příroda [Kandidátská diserta ční práce; Botanický ústav ČSAV, ekologické odd ělení, Brno; depon. in: Národní knihovna České republiky, Praha]. neživá 1977 Pelíšek J. (1977): P ůdní pom ěry lesních rezervací a chrán ěných krajinných příroda oblastí Východo českého kraje. – Práce a studie Krajského st řediska státní památkové pé če a ochrany p řírody Východo českého kraje, Pardubice, odd. Ochr. p řír. a krajiny, 9: 49–63. neživá 1933 Petrascheck W. (1933): Der böhmische Anteil der Mittelsudeten und sein příroda Vorland. – Mitteilungen der geologischen Gesellschaft in Wien 26: 1–136. neživá 2005 Plná V. (2005): Minerální charakter červených železitých pískovc ů. – Ms. příroda [Diplomová práce; Masarykova univerzita v Brn ě, Přírodov ědecká fakulta, Ústav geologických v ěd]. neživá 2001 Podrázský V. & Vacek S. (2001): Zm ěny p ůd reliktních bor ů v chrán ěné příroda krajinné oblasti Broumovsko. – P říroda, Praha, 19: 123–130. neživá 1955 Řezá č B. (1955): Terasy řeky Metuje a tabulová plošina adršpašsko-teplická. – příroda Rozpravy Českosloveské akademie v ěd, Praha, ř. mat. a přír. věd, 65/7: 1–76. neživá 2002 Spudil J. & al. (2002): Nerostný surovinový potenciál chrán ěné krajinné oblasti příroda Broumovsko a limity jeho využití. – Ms., 267 p. et append. [GET s.r.o., Praha; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2009 Stejskal V., Kašpárek L., Kopylova G. N., Lyubushin A. A. & Skalský L. (2009): příroda Precursory groundwater level changes in the period of activation of the weak intraplate seismic activity on the NE margin of the Bohemian Massif (Central Europe) in 2005. – Studia Geophysica et Geodaetica 53: 215–238. neživá 2007 Stejskal V., Skalský L. & Kašpárek L. (2007): Results of two-years’ příroda seismo-hydrological monitoring in the area of the Hronov-Po říčí Fault Zone, Western Sudetes. – Acta Geodynamica et Geomaterialia 4/4 (148): 59–76. neživá 2006 Stejskal V., Št ěpan číková P. & Vilímek V. (2006): Selected geomorfological příroda methods assessing neotectonic evolution of the seismoactive Hronov-Po říčí Fault Zone. – Geomorphologica Slovaca 6/1: 14–22.

neživá 2004 Škára J. & al. (2004): Analýza rizik odkališ ť dolu Bohumír – Horní Verné řovice příroda (Jívka). – Ms., 75 p. et append. [Aquatest a.s., Praha]. neživá 1992 Štamberg S. (1992): Paleontologické lokality permského útvaru Broumovské příroda kotliny v území CHKO Broumovsko – II. část. – Ms., 14 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1992 Štamberg S. (1992): Seznam paleontologických lokalit permského útvaru příroda Broumovské kotliny v území CHKO Broumovsko. – Ms., 8 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1999 Štamberg S. (1999): Paleontologické lokality permu oliv ětínských vrstev příroda vnitrosudetské pánve a p řehled fauny. – Acta Musei Reginaehradecensis, Hradec Králové, ser. A – sci. natur., 27: 3–18. neživá 1994 Tásler R. (1994): Revize geologických lokalit na Broumovsku navrhovaných příroda k ochran ě. – Ms., 7 p. [ Česká speleologická spole čnost ZO 5-02 „Albe řice“ ; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1995 Tásler R. (1995): Revize lokalit geologického charakteru navrhovaných příroda k ochran ě v CHKO Broumovsko. – Ms., 8 p. [ Česká speleologická spole čnost ZO 5-02 „Albe řice“ ; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1979 Tásler R. & al. (1979): Geologie české části vnitrosudetské pánve. – Úst řední příroda ústav geologický, Academia, Praha, 292 p. neživá 1987 Tásler R. & Kotlá ř J. (1987): Geologie chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko. příroda – Ms., 64 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 1993 Tásler R. sen. & Tásler R. jun. (1993): Odborná prověrka evidovaných lokalit příroda geologického charakteru státní ochrany p řírody v Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko (permokarbon a trias Žaclé řské vrchoviny). – Ms., 38 p. et append. [ Česká speleologická spole čnost ZO 5-02 „Albe řice“ ; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2008 Valenta J., Stejskal V. & Št ěpan číková P. (2008): Tectonic pattern of the příroda Hronov Po říčí Trough as seen from pole-dipole geoelectrical measurements. – Acta Geodynamica et Geomaterialia 5/2 (150): 185–195. neživá 1984 Vejlupek M. (1984): Stá ří nejmladších svrchnok řídových pískovc ů polické příroda pánve. – V ěstník Úst ředního ústavu geologického, Praha, 59: 343–350. neživá 1986 Vejlupek M. (1986): Strukturní stavba polické a svato ňovicko-hronovské příroda pánve. – V ěstník Úst ředního ústavu geologického, Praha, 61: 139–148. neživá 1979 Vítek J. (1979): Mikroformy zv ětrávání a odnosu hornin ve východních příroda Čechách. – Práce a studie Krajského st řediska státní památkové pé če a ochrany p řírody Východo českého kraje, Pardubice, odd. Ochr. p řír. a krajiny, 11: 9–19. neživá 1979 Vítek J. (1979): Pseudokrasové tvary v kvádrových pískovcích severovýchodních příroda Čech. – Rozpravy Československé akademie v ěd, Praha, ř. mat. a přír. věd, 89/4: 1–57. neživá 1981 Vítek J. (1981): Skalní h řiby v pískovcích Broumovské vrchoviny. – Sborník příroda Československé geografické spole čnosti, Praha, 86/1: 8–18. neživá 1982 Vítek J. (1982): Typy škrap ů v pískovcích české k řídové pánve. – příroda Československý kras, Praha, 32: 41–51. neživá 1986 Vítek J. (1986): Geomorfologie navrhované Chrán ěné krajinné oblasti příroda Broumovsko. – Ms., 69 p. et append. [Oborový dokument; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. neživá 2009 Vítek J. (2009): Geomorfologie údolí D řeví če v severovýchodních Čechách. – příroda Východo český sborník p řírodov ědný – Práce a studie, Pardubice, 16: 3–24. neživá 1979 Vítek, J. (1979): Pseudokrasové tvary v ČSR a jejich ochrana. – Památky příroda a příroda, Praha, 4: 289–295. neživá 1997 Vl ček L. (1997): Metuje. Hydrologická analýza povodí. – Ms. [Depon. in: Vodní příroda zdroje Chrudim spol. s.r.o.]. neživá 1921 Zahálka Č. (1921): Východo český útvar k řídový: část severní s Kladskem příroda a Slezskem. – Ministerstvo školství a národní osv ěty, Roudnice. neživá 1994 Ziegler V. (1994): Hodnocení k řídových lokalit na území CHKO Broumovsko. – příroda Ms., 20 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1982 And ěra M. & Vohralík V. (1982): Savci Broumovska. – Lynx, Praha, 21: 15–39. zoologie 2007 Anonymus (2007): Pískovna u Jetřichova v okrese Náchod – jednorázové posouzení zoocenózní struktury. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1999 Barva J. (1999): Rozmíst ění úkrytových budek pro netopýry na území CHKO Broumovsko pro roky 1998 a 1999. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. 50

zoologie 2000 Barva J. (2000): Kontrola budek a výsledky detektorování pro rok 2000. – Ms., [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2000 Barva J. (2000): Skorcovníky a jejich kontrola pro rok 2000. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1997 Beran V. (1997): Výskyt raka říčního (Astacus astacus) v okrese Náchod. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1978 Brabenec J. (1978): K poznání m ěkkýš ů Východních Čech. – Práce a studie Krajského st řediska státní památkové pé če a ochrany p řírody Východo českého kraje, Pardubice, odd. Ochr. p řír. a krajiny, 10: 87–108. zoologie 1996 Bubák D. (1996): Druhová diverzita a biotopová preference pták ů osídlujících budky. – Ms. [Diplomová práce; P řírodov ědecká fakulta Masarykovy univerzity, katedra zoologie a ekologie, Brno]. zoologie 1968 Čiha ř J. & Lohniský K. (1968): Ryby Broumovského výb ěžku. – Ms., 21 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2011 Drechsel D. (2011): Hnízd ění sokola st ěhovavého (Falco peregrinus) v Teplických skalách. – Ms., 78 p. [Diplomová práce; Česká zem ědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prost ředí, Katedra ekologie]. zoologie 2011 Dusík M. (2011): Javo ří hory. Stru čné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravc ů a sov v r. 2011. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2012 Dusík M. (2012): Javo ří hory. Stru čné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravc ů a sov v r. 2012. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2002 Hala čka K., Lusk S., Lusková V. & Vetešník L. (2002): Ichtyofauna hydrologického systému území CHKO Broumovsko. – In: Hala čka K., Lusková V. & Lusk S [eds], Biodiverzita ichtyofauny České republiky 4: 65–75, Ústav biologie obratlovc ů Akademie v ěd České republiky, Brno. zoologie 2003 Hamet A. & Vancl Z. (2003): Inventariza ční pr ůzkum brouk ů čeledi Carabidae (st řevlíkovití), Cerambycidae (tesa říkovití), Chrysomelidae (mandelinkovití) a Curculionidae (nosatcovití) na území Adršpašsko-teplických skal a Broumovských st ěn. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2005 Hamet A. & Vancl Z. [eds] (2005): Katalog brouk ů (Coleoptera) CHKO Broumovsko. – Olga Čermáková, grafické a reklamní studio, Hradec Králové, 126 p. zoologie 1998 Chvojka P. (1997): Chrostíci (Trichoptera, Insecta) Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko. Zpráva o výsledcích výzkumu v r. 1997. – Ms., 14 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1998 Chvojka P. (1998): Zpráva o výsledcích výzkumu chrostík ů (Trichoptera, Insecta) v Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko v r. 1998. – Ms., 7 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2001 Jakubec B. (2001): Zpráva Les ů České republiky, s.p. Hradec Králové o činnosti p ři reintrodukci sokola st ěhovavého v r. 2000. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2002 Jakubec B. (2002): Zpráva o zásahu do p řirozeného vývoje jest řába lesního v souvislosti s provád ěním reintrodukce sokola st ěhovavého na Broumovsku v r. 2001. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1997 Ježek J. (1997): Netopý ři CHKO Broumovsko. – Ms., 66 p. [Diplomová práce; Přírodov ědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brn ě, Katedra zoologie a ekologie]. zoologie 2000 Lohniský K. & Zapletal T. (2000): Záchranný transfer populace mihule poto ční (Lampetra planeri), m řenky mramorované (Barbatula barbatula) a vranky obecné (Cottus gobio) v rámci úprav Zdo ňovského potoka. – Lampetra, Vlašim, 4: 146–152. zoologie 1968 Lohniský K. (1968): Kruhoústí a ryby povodí Labe a Stěnavy v severovýchodních Čechách (Vertebrata: Cyclostomata et Teleostei). – Fontes Musei Reginaehradecensis, Hradec Králové, 6: 1–66. zoologie 1984 Lohniský K. (1984): Rozší ření rak ů ve východních Čechách a jeho zm ěny v posledních desetiletích. – Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové 11/2: 5–27. zoologie 1989 Lohniský K. (1989): Ryby náchodské kotliny. – Náchodsko od minulosti k dnešku, Náchod, 3: (242)243–255. zoologie 1949 Ložek V. (1949): Malakozoologické výzkumy na Broumovsku. – Broumovsko, Broumov, 3: 53–56.

zoologie 1999 Ložek V. (1999–2000): Zpráva o dosavadních výsledcích výzkumu m ěkkýš ů – CHKO Broumovsko. Malakozoologický výzkum CHKO Broumovsko. – Ms. 2000 [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1999 Málek P. (1999): Mravenci rodu Formica a jejich biologie v lokalitách CHKO Broumovsko. – Ms., 96 p. [Diplomová práce; Pedagogická fakulta v Hradci Králové, katedra biologie]. zoologie 2006 Maršík L. (2006): Inventariza ční pr ůzkum motýl ů (Lepidoptera) z území Mok řadní louky u Jet řichova. – Ms., 10 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2004 Miles P. (2004): Inventarizace význa čných komplex ů mraveniš ť v CHKO Broumovsko. – Ms., 6 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2007 Rejl J. (2007): Pr ůběžná zpráva o monitoringu vydry říční (Lutra lutra) na území CHKO Broumovsko. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1998 Růži čka V. & Kopecký J. (1998): Pavouci pseudokrasových jeskyní v severovýchodních Čechách. – In: Cílek V. & Kopecký J. [eds], Pískovcový fenomén: klima, život a reliéf. – Knihovna České speleologické spole čnosti 32: 102–112, Zlatý k ůň , Praha. zoologie 1998 Růži čka V. (1998): Dosavadní výsledky arachnologického pr ůzkumu pískovcových skalních m ěst. – In: Cílek V. & Kopecký J. [eds], Pískovcový fenomén: klima, život a reliéf. – Knihovna České speleologické spole čnosti 32: 113–125, Zlatý k ůň , Praha. zoologie 2011 Růži čka V. (2011): Central European habitats inhabited by spiders with disjunctive distributions. – Polish Journal of Ecology 59: 367–380. zoologie 1997 Sláviková A. (1997): Vyhodnocení akce Formica prob ěhlé v letech 1984–1989 v oblasti CHKO Broumovsko. – Ms., 28 p. et append. [Záv ěre čná práce; Vyšší odborná škola a St řední zem ědělská škola v Kostelci nad Orlicí]. zoologie 1997 Vrána J. (1997): Faunistická pozorování v r. 1997. – Ms., 1 p. sine pag. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1998 Vrána J. (1998): Faunistická pozorování v r. 1998. – Ms., 2 p. sine pag. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1999 Vrána J. (1999): Faunistická pozorování v r. 1999. – Ms., 2 p. sine pag. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2000 Vrána J. (2000): Záv ěre čná zpráva o reintrodukci sokol ů st ěhovavých (Falco peregrinus) v CHKO Broumovsko v r. 2000. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2001 Vrána J. (2001): Minulost a sou časnost sokola st ěhovavého (Falco peregrinus) v Broumovské vrchovině. – Ms., 12 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2001 Vrána J. (2001): Zpráva o provedené kontrole vybraných kostel ů v CHKO Broumovsko. – Ms., 2 p. sine pag. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2003 Vrána J. (2003): Sokol st ěhovavý (Falco peregrinus) na Broumovsku v roce 2003. – Ms.,8 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2003 Vrána J. (2003): Výsledky ornitologického pr ůzkumu navrhované SPA Broumovská vrchovina v roce 2003. – Ms., 9 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2004 Vrána J. (2004): Inventariza ční pr ůzkumy. – Ms. [Ornitologické inventariza ční pr ůzkumy – čáp černý, čáp bílý, kulíšek nejmenší, sýc rousný; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2004 Vrána J. (2004): Sokol st ěhovavý (Falco peregrinus) na Broumovsku v roce 2004. – Ms., 9 p. et append. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2011 Vrána J. (2011): Ochrana sokola st ěhovavého (Falco peregrinus) v PO Broumovsko v r. 2011. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2012 Vrána J. (2012): Ochrana sokola st ěhovavého (Falco peregrinus) v PO Broumovsko v r. 2012. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 2006 Zvolánek P. (2006): Zpráva Les ů České republiky, s.p. Hradec Králové o činnosti p ři reintrodukci sokola st ěhovavého v r. 2005 – vypušt ění sokol ů v Broumov ě. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují].

EVL viz NPR Adršpašsko-teplické skály Adršpašsko- teplické skály EVL viz NPR Broumovské st ěny a NPP Polické st ěny Broumovské st ěny EVL Kozínek botanika 1982 Klimeš L. (1982): P řísp ěvek k poznání vegetace Kozínku u Hronova. – Práce a studie, P říroda, Pardubice, 13–14: 91–98. zoologie 2011 Maršík L. (2011): Inventariza ční pr ůzkum motýl ů (Lepidoptera) z území připravované MZCHÚ Kozínek – Mýto. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. EVL Metuje neživá p říroda 1997 Hanák J. & Kašparec I. (1997): Ov ěř ení radioaktivity sediment ů ve a Dřeví č vybraných úsecích říček Jívka a D řeví č. – Ms. [Spole čnost ENVI 2000, s.r.o. Brno, Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. zoologie 1998 Skácelová O., Chrudinová B., Kokeš J. & Losos B. (1998): Hydrobiologický výzkum Jívky a D řeví če. – Ms., 28 p. et 1 map. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. EVL Řeřišný botanika 1943 Kašpar B. (1943): Reservace lu ční slatiny ost řicové (s mechem u Machova rašeliníkem) v samot ě Řeřišném (Brunnkress) v katastru obce B ělého. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 1947 Kašpar B. (1947): Chrán ěná lou čka (reservace) v Řeřišném u Machova. – Broumovsko, Broumov, 1947/7: 11–12. botanika 1944 Kka [Klika J.] (1944): Reservace v Řeřišném u Machova. – Krása našeho domova, Praha, 36: 110–111. botanika 1998 Řepka R., Ku čera J. & Bílek J. (1998): P řísp ěvek ke kv ěten ě Řeřišného v CHKO Broumovsko. – Východo český sborník p řírodov ědný – Práce a studie, Pardubice, 6: 153–154. botanika 1989 Studni čka M. (1989): Geobotanická dokumentace lokality „Řeřišný“ u Machova na Broumovsku. – Ms., 34 p. [Depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují]. botanika 2006 Štechová T. (2006): Výsledky intenzivního monitoringu druhu Hamatocaulis vernicosus (Amblystegiaceae). – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2008 Štechová T. (2008): Výsledky intenzivního monitoringu druhu Hamatocaulis vernicosus (Calliergonaceae). – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 2010 Štechová T. (2010): Výsledky intenzivního monitoringu druhu Hamatocaulis vernicosus (Calliergonaceae). – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha]. botanika 1954 Válek B. (1954): P ůdy porost ů Molinia coerulea (W. Koch) v Čechách a jejich vztah k p ůdám ostatních rašelinných porost ů. I. Molinietum coeruleae na p ůdách alkalických. – Preslia, Praha, 26: 385–414. EVL botanika 2010 Martinová M. (2010): Vegetace p řipravované p řírodní rezervace Stárkovské Stárkovské bu činy. – Ms., 73 p. et append. [Diplomová práce; bu činy Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra biologie ; depon. in: Archiv Univerzity Hradec Králové]. zoologie 2005 Anonymus [Jane čková A.] (2005): Inventarizace ornitofauny Stárkovské bu činy. – Ms. [ZO ČSOP 46/04 JARO Jarom ěř ; depon. in: Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují].

Příloha č. 6 Model p řirozené druhové skladby d řevin lesních porost ů (upraveno podle OPRL )

SLT Název SLT LT Zastoupení d řevin v % ------SM JD BO BK DB HB JV KL JS JL BR JR LP OLL OLS- OS VR TR 0K Kyselý bor 0K5 2 77 2 1 18 0N Smrkový bor 0N1 30 5 38 20 5 2 0N2 48 2 38 10 2 0Y1 20 5 58 5 10 2 0Y Roklinový bor 0Y4 30 5 38 5 20 2 0Y9 48 5 20 5 20 2 0Z Reliktní bor 0Z1 10 78 2 10 1G Vrbová olšina 1G2 1 1 1 68 1 28 3A Lipodubová 3A1 46 18 2 10 2 5 15 2 bu čina 3A6 46 19 2 10 2 19 2 3B Bohatá dubová 3B2 2 63 18 10 2 1 1 2 1 bu čina 3B3 2 63 18 10 2 1 1 2 1 3C Vysýchavá 3C1 2 46 38 2 1 1 10 dubová bu čina 3C2 46 40 2 1 1 10 3D3 4 60 20 3 3 10 3D Obohacená dubová bu čina 3D6 4 60 20 3 3 10 3D7 5 60 20 4 1 10 Hlinitá dubová 3H bu čina 3H1 7 48 30 7 1 1 1 1 2 1 1 Lipová javo řina 3J 3J1 9 28 10 2 28 2 2 18 1 3J4 9 28 10 2 28 2 2 18 1 3K Kyselá dubová 3K1 1 58 38 1 1 1 bu čina 3K6 10 58 30 2 3L1 1 1 1 29 68 3L Jasanová olšina 3L2 1 1 1 19 78 3L3 1 1 29 69 Kamenitá kyselá 3N dubová bu čina 3N2 10 1 58 29 1 1 3S1 9 55 28 2 1 1 1 2 1 3S Sv ěží dubová bu čina 3S8 10 55 28 2 1 1 2 1 3S9 9 55 28 2 1 1 1 2 1 Javorová 3U jasenina 3U1 1 19 19 1 19 39 1 1 3V Vlhká dubová 3V1 20 38 20 10 10 2 bu čina 3V2 20 38 28 10 2 2 4A Lipová bu čina 4A1 5 53 2 16 2 2 18 2 4A3 5 53 2 16 2 2 18 2 4B1 8 83 2 2 1 1 2 1 4B Bohatá bu čina 4B4 8 83 2 2 1 1 2 1 4B9 8 72 2 2 5 2 2 5 2 Vysýchavá 4C bu čina 4C2 5 68 13 2 2 2 8 4D Obohacená 4D3 9 60 1 9 9 1 10 1 bu čina 4D4 9 67 1 9 2 1 10 1 4F 4F1 10 78 4 4 4 Svahová bu čina 4F9 9 75 5 2 9 4H Hlinitá bu čina 4H1 17 74 2 2 1 1 2 1 4I Uléhavá kyselá 4I1 1 28 67 2 2 54

SLT Název SLT LT Zastoupení d řevin v % ------SM JD BO BK DB HB JV KL JS JL BR JR LP OLL OLS- OS VR TR bu čina 4K1 2 20 67 10 1 4K Kyselá bu čina 4K6 2 18 68 10 2

4K7 20 74 5 1 4K9 20 69 10 1 4M Chudá bu čina 4M3 10 10 58 20 2 4M9 10 10 58 20 2 4N1 20 68 10 1 1 4N Kamenitá kyselá 4N2 20 67 10 1 1 1 bu čina 4N3 5 20 67 5 1 1 1 Sv ěží dubová 4O jedlina 4O1 2 38 28 28 2 2 Kyselá dubová 4P jedlina 4P1 2 48 20 28 2 4S1 18 72 2 1 1 2 1 1 1 1 4S Sv ěží bu čina 4S6 19 71 2 1 1 2 1 1 1 1 4S9 14 72 1 1 1 2 2 2 3 2 4V Vlhká bu čina 4V1 1 38 38 10 5 5 1 2 4V2 1 38 38 10 5 5 1 2 5A1 18 57 18 2 2 2 1 5A Klenová bu čina 5A3 28 47 20 2 2 1

5A4 28 47 20 2 2 1 5A5 28 57 10 2 2 1 5B1 28 66 2 2 2 5B Bohatá jedlová bu čina 5B3 30 68 2 5B9 30 60 10 Vysýchavá 5C jedlová bu čina 5C1 18 68 2 2 10 5D3 28 58 8 2 2 2 5D Obohacená jedlová bu čina 5D4 28 58 8 2 2 2 5D5 30 48 10 5 5 2 5F1 2 33 56 5 2 2 5F Svahová jedlová bu čina 5F2 18 66 10 2 2 2 5F9 2 18 58 10 10 2 Podmá čená 5G jedlina 5G1 18 66 2 2 10 2 Hlinitá jedlová 5H bu čina 5H1 2 37 56 2 1 2 Uléhavá kyselá 5I jedlová bu čina 5I1 10 40 48 2 5J1 2 20 28 28 2 10 10 5J Su ťová javořina 5J2 2 20 28 28 10 10 2

5J3 2 18 38 28 2 10 2 5J9 2 20 28 28 10 10 2 5K1 10 30 60 5K Kyselá jedlová 5K3 10 30 2 56 2 bu čina 5K5 20 30 2 46 2 5K6 20 30 2 46 2

5K7 10 30 58 2

5K8 10 30 5 53 2 5K9 10 30 60 5L Montánní 5L5 10 1 1 1 13 1 73 55

SLT Název SLT LT Zastoupení d řevin v % ------SM JD BO BK DB HB JV KL JS JL BR JR LP OLL OLS- OS VR TR (jasanová) olšina 5M2 5 20 10 60 5 5M Chudá jedlová 5M3 5 20 10 60 5 bu čina 5M5 5 20 10 60 5 5M9 10 20 10 50 10 5N0 20 28 2 48 2 5N Kamenitá kyselá 5N1 10 38 2 48 2 jedlová bu čina 5N2 8 38 2 46 2 2 2

5N3 10 28 58 2 2 5N4 20 28 2 48 2 Sv ěží buková 5O jedlina 5O1 10 66 18 2 2 2 5P Kyselá jedlina 5P1 18 68 10 2 2 5S1 2 26 66 2 1 1 2 5S Sv ěží jedlová 5S4 2 36 53 5 1 1 2 bu čina 5S6 2 25 68 2 1 1 1 5S9 2 25 66 2 1 1 2 1 Vhká jasanová 5U1 5 5 20 30 30 5 5 5U javo řina 5U3 4 3 10 30 30 3 20 5V1 2 38 38 10 5 5 2 5V Vlhká jedlová 5V2 2 36 46 10 2 2 2 bu čina 5V3 2 38 38 10 5 5 2 5V9 2 28 28 10 10 2 20 5Y0 5 20 10 60 5 5Y Skeletová jedlová bu čina 5Y1 20 10 10 40 20 5Y3 10 28 2 58 2 Zakrslá jedlová 5Z bu čina 5Z2 5 20 10 60 5 Klenosmrková 6A bu čina 6A3 10 30 43 15 2 6D Obohacená 6D2 10 30 53 5 2 smrková bu čina 6D4 20 30 45 5 Svahová 6F smrková bu čina 6F1 20 30 48 2 6G Podmá čená 6G1 48 40 2 10 smrková jedlina 6G3 48 38 2 2 10 Uléhavá kyselá 6I smrková bu čina 6I3 35 25 40 6K1 38 20 40 2 Kyselá smrková 6K3 38 20 2 38 2 6K bu čina 6K4 38 20 40 2 6K5 30 20 49 1 6K6 30 30 39 1

6K7 30 30 39 1

6K8 40 20 5 34 1 6K9 28 20 2 48 2 6M Chudá smrková 6M3 38 10 10 38 2 2 bu čina 6M4 38 10 10 38 2 2 6N0 38 20 2 37 2 1 6N Kamenitá kyselá 6N1 28 20 2 47 2 1 smrková bu čina 6N2 30 20 48 1 1

SLT Název SLT LT Zastoupení d řevin v % ------SM JD BO BK DB HB JV KL JS JL BR JR LP OLL OLS- OS VR TR 6N3 30 20 46 2 1 1

6N4 40 10 4 40 3 3

6N6 40 20 10 20 10 Sv ěží smrková 6O jedlina 6O1 30 58 10 1 1 Kyselá smrková 6P jedlina 6P1 38 47 10 2 2 1 Chudá smrková 6Q jedlina 6Q1 38 47 2 10 2 1 6R1 86 5 2 2 5 6R Sv ěží rašelinná smr čina 6R2 80 9 1 10 6R4 90 4 1 5 6S1 30 20 48 2 6S Sv ěží smrková bu čina 6S4 30 20 48 2 6S9 30 20 48 2 Vlhká smrková 6V1 18 28 38 10 2 2 2 6V bu čina 6V2 10 30 38 10 5 2 5

6V9 40 30 20 3 3 4 Skeletová 6Y0 40 10 5 38 5 2 6Y smrková bu čina 6Y1 38 2 10 38 10 2

6Y2 40 10 10 28 10 2

6Y3 30 10 5 48 5 2 6Y9 40 10 5 38 5 2 Zakrslá smrková 6Z0 40 10 39 10 1 6Z bu čina 6Z2 38 10 2 39 10 1

6Z3 38 10 2 38 10 2 6Z9 39 5 5 30 20 1 Kyselá rašelinná 7R smr čina 7R2 71 2 2 18 5 2 Podmá čená chudá jedlová 7T smr čina 7T1 78 10 5 5 2 Vlhká buková 7V smr čina 7V5 60 10 10 10 5 5 Skeletová 7Y buková smr čina 7Y9 66 10 2 18 2 2

Příloha č. 7 Evidované lokality výskytu významných fenomén ů geologických a geomorfologických, ohrožených druh ů rostlin a živo čich ů a cenných rostlinných spole čenstev (viz též Mapovou p řílohu č. 13)

001 Rohový vrch k.ú. Horní Adršpach Bu činy s klenem na strmých svazích kuesty. Výskyt jilmu drsného ( Ulmus glabra ). Bohaté bylinné patro kv ětnatých bu čin.

002 Dlouhý vrch k.ú. Dolní Adršpach, Horní Adršpach, Libná, Zdo ňov Bu činy s klenem na strmých svazích kuesty. Výskyt jilmu drsného ( Ulmus glabra ). Bohaté bylinné patro. Výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ) aj.

003 Nad Studánkou k.ú. Verné řovice Staré bu činy na strmém svahu kuesty.

004 Starý písník k.ú. Verné řovice Starý písník a vlhká louka s výskytem ohrožených druh ů rostlin a živo čich ů: rosnatka okrouhlolistá ( Drosera rotundifolia ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), všivec lesní ( Pedicularis sylvatica ), bahni čka chudokv ětá (Eleocharis quinqueflora ); ropucha krátkonohá ( Bufo calamita ), čolek obecný ( Triturus vulgaris ), č. horský (T. alpestris ), ješt ěrka živorodá ( Zootoca vivipara ) aj.

005 Nad K řižovatkou k.ú. Jet řichov Louky a k řoviny v prostoru staré pískovny s výskytem ohrožených druh ů rostlin – prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), ost řice blešní ( Carex pulicaris ), o. Hartmanova ( C. hartmanii ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ).

006 Ruprechtický Špi čák – V bukách k.ú. Ruprechtice u Broumova Staré smíšené lesní porosty – p řevážn ě kyselé bu činy. Ojedin ěle výskyt jilmu drsného ( Ulmus glabra ) a lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

007 He řmánkovické údolí k.ú. He řmánkovice Mohutný solifluk ční proud balvanitých blok ů a drobných zv ětralin permských vulkanických hornin. Zbytky přirozených smíšených porost ů Javo řích hor – kyselých i kv ětnatých bu čin.

008 Hyn čická olšina k.ú. Hejtmánkovice Olšina s bohatým bylinným patrem. Místy výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ). Evidováno historické hnízdo čápa černého ( Ciconia nigra )

009 Bob ří vrch k.ú. Rožmitál, Šonov u Broumova Klenobukový porost ve vrcholových partiích. Významná koncentrace chrán ěných mravenc ů rodu Formica . Na prameništi výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ).

010 Vysoká k.ú. Šonov u Broumova Klenová bu čina na skeletovitém svahu.

011 Sopka k.ú. Šonov u Broumova Geomorfologická a mineralogická lokalita, únik teplého vzduchu.

012 Hejda k.ú. Lachov Geomorfologicky cenné území v kvádrových pískovcích svrchní k řídy s přírodov ědn ě významnými formami pískovcového reliéfu a zbytky p řírod ě blízkých ekosystém ů se specifickými rostlinnými i živo čišnými lesními a skalními spole čenstvy, v četn ě reliktních bor ů a fragment ů p řirozených smr čin. Výskyt ko řenových stalagmit ů.

013 Nad Klu čankou k.ú. Ž ďár nad Metují Vlhké i mezofilní louky a olšina s výskytem ohrožených druh ů rostlin: prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), bledule jarní ( Leucojum vernum ), star ček poto ční ( Tephroseris crispa ).

014 Za zbo řeništi k.ú. Horní Teplice Rybník a p řilehlý rašelinný mok řad s výskytem řady významných druh ů rostlin: ost řice plstnatoplodá ( Carex lasiocarpa ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), mochna bahenní ( Potentilla palustris ), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ). Rozmnožování obojživelník ů – ropucha obecná (Bufo bufo ), skokan hn ědý ( Rana temporararia ).

015 Vápenka k.ú. Dolní Verné řovice, Stárkov, Studnice u Jívky Olšiny a vlhké louky s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ) a lýkovce jedovatého ( Daphne mezereum ).

016 U Kozínku k.ú. Bezd ěkov nad Metují, Velké Petrovice, Vysoká Srbská, Žabokrky Komplex su ťových les ů, bu čin a polokulturních luk. Slínovcové skalní sruby a věže. Botanicky významná lokalita: lilie zlatohlavá ( Lilium martagon ), om ěj pestrý ( Aconitum variegatum ), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus ), zapalice žlu ťuchovitá ( Isopyrum thalictroides ), tolita léka řská ( Vincetoxicum hirundinaria ), strdivka jednokv ětá ( Melica uniflora ), m ěsí čnice vytrvalá (Lunaria rediviva ), ost řice rusá ( Carex flava ), upolín nejvyšší (Trollius altissimus ), bledule jarní ( Leucojum vernum ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ). V minulosti udáván výskyt st řeví čníku pantoflí čku ( Cypripedium calceolus ) a medovníku medu ňkolistého ( Melittis melissophyllum ). Významná fauna bezobratlých obývajících su ť (zejména m ěkkýši). Hnízd ění sov, nap ř. výra velkého ( Bubo bubo ), a dutinových p ěvc ů.

017 Na vyhlídce k.ú. Nízká Srbská Kv ětnaté bu činy, k řoviny a druhov ě bohaté louky ve svažitém terénu. Výskyt ohrožených druh ů rostlin: vstava č mužský ( Orchis mascula ), p ětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ), okrotice bílá ( Cephalanthera damasonium ) aj.

018 Řeřišný k.ú. Bělý, Nízká Srbská Slatinné a pchá čové louky s výskytem řady ohrožených druh ů rostlin, zejména t řtiny nachové ( Calamagrostis phragmitoides ), ost řice dvoudomé ( Carex dioica ), o. Davallovy (C. davalliana ), o. blešní ( C. pulicaris ), kruštíku bahenního ( Epipactis palustris ), tolije bahenní ( Parnassia palustris ), vachty trojlisté ( Menyanthes trifoliata ), upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ), prstnatce májového ( Dactylorhiza majalis ) aj. Evropsky významná lokalita srpnatky fermežové ( Hamatocaulis vernicosus ).

019 Orlice k.ú. He řmánkovice Starý smíšený porost s výskytem mohutných smrk ů.

020 Hoprich k.ú. Otovice u Broumova Nárazový b řeh St ěnavy a defilé výchoz ů oliv ětínských vrstev s paleontologickými nálezy rostlinných zbytk ů v sedimentech stálých jezer spodního permu. Listnaté lesní porosty s bohatým bylinným patrem, výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ), udatny lesní ( Aruncus vulgaris ), dymnivky bobovité ( Corydalis intermedia ) aj.

021 K řinické rybní čky k.ú. K řinice Soustava n ěkolika menších rybník ů. Pramenná část má slatinný charakter, zalesn ěna olší, ojedin ěle výskyt kruštíku bahenního ( Epipactis palustris ). Rozmnožování obojživelník ů.

022 Jelení skok k.ú. Ruprechtice u Broumova Starý smrkobukový porost.

023 Parkový les k.ú. He řmánkovice Krajiná řsky významný starý bukový porost.

024 Jedlová skupina k.ú. He řmánkovice Kvalitní porost smrku a jedle vhodný k reprodukci.

026 Rybní čky u obory k.ú. He řmánkovice Dv ě malé nádrže s navazující olšinou a vlhkou loukou. Významné druhy rostlin: prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), ost řice Hartmanova ( Carex hartmanii ), violka bahenní ( Viola palustris ), bledule jarní ( Leucojum vernum ). Výskyt obojživelník ů: čolek obecný ( Triturus vulgaris ), č. horský (T. alpestris ).

027 Vítovy doly k.ú. Zlí čko Významné zimovišt ě netopýr ů.

028 Na Splachov ě k.ú. Police nad Metují Um ělý odkryv p ři silnici v údolí Ledhujky. Pís čité vápence a vápnité pískovce st ředního turonu s nálezy četných druh ů k řídových zkamen ělin. Ukázky kvádrového rozpadu hornin a forem podpovrchové koroze r ůzn ě odolných vrstev.

029 U Hadrovny k.ú. Police nad Metují Um ělý odkryv p ři silnici v údolí Ledhujky. Profil tvo ří pís čité vápence a vápnité pískovce st ředního turonu. Ve st ěně odkryvu se nacházejí četné k řídové zkamen ěliny a také p říklady projev ů selektivního zv ětrávání r ůzn ě odolných vrstev hornin. Místy se zde vytvá řejí formy „pískovcových sloupk ů“ a „pískovcových kuželek“.

030 Travertinová kupa k.ú. Stárkov Výskyt mocného ložiska sladkovodního vápence holocenního stá ří. Smíšený lesní porost s jilmem drsným ( Ulmus glabra ).

031 Borek-lom k.ú. Ž ďárky Příklad hornin žaclé řského souvrství.

032 Hyn čický lom k.ú. Hyn čice u Broumova Ignimbrity hyn čického typu v ryolitovém komplexu broumovského souvrství permu vnitrosudetské pánve.

033 Mlýnský vrch – Malý lom k.ú. Hejtmánkovice Ryolitové tufy v oliv ětínských vrstvách, charakteristická ukázka produkt ů ryolitového vulkanismu.

034 Pod hradbami k.ú. Broumov Typické sedimenty martínkovických vrstev.

035 Pod Kl ůč kem k.ú. Velká Ledhuje V jihozápadním svahu Kl ůč ku v polích pod lesem se nacházejí vyorávané balvany s bohatým, druhov ě pestrým obsahem k řídových zkamen ělin z geologického rozhraní st ředn ěturonských opuk a kvádrových pískovc ů svrchn ěturonského až coniackého stá ří.

036 Ž ďár – U hrušky k.ú. Ž ďár nad Metují Dva opušt ěné l ůmky ve vápnitých pískovcích st ředního turonu. Bohatá nalezišt ě zkamen ělin.

037 Lom ve Ž ďáře k.ú. Ž ďár nad Metují Lůmek p ři silnici se Ž ďáru do Bukovice. Vápnité pískovce se zkamen ělinami.

038 Jet řichovský písník k.ú. Jet řichov Pískovna, jejíž porubná st ěna dokumentuje vývoj spodní části bohdašínského souvrství (trias). Výskyt ropuchy krátkonohé ( Bufo calamita ) a skokana krátkonohého ( Rana lesonae ). Na části lokality iniciální sukcesní stadia s výskytem rosnatky okrouhlolisté ( Drosera rotundifolia ) a plavu ňky zaplavované ( Lycopodiella inundata ).

039 Pod pramenem Brlenky k.ú. Vysoká Srbská Botanicky cenné vlhké louky a porosty d řevin. Výskyt upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ) a lilie zlatohlavé (Lilium martagon ).

040 Bukalán k.ú. Ž ďár nad Metují, Lachov Bukové a smíšené lesní porosty s bohatým bylinným patrem, výskyt kapradiny lalo čnaté ( Polystichum aculeatum ) aj.

041 St ěny v Uhlí řském dole k.ú. He řmánkovice Přírodní skalní defilé sediment ů permu s ukázkou selektivního zv ětrávání. Na skalních výchozech charakteristická kv ětena s bohatým zastoupením kapra ďorost ů.

042 Pod Vysokou skálou k.ú. Šonov u Broumova Vlhké louky v okolí prameništ ě. Výskyt ost řice Hartmanovy ( Carex hartmanii ).

043 Mlá ďovka k.ú. K řinice Louka se slatinnou vegetací. Významné druhy rostlin: kruštík bahenní ( Epipactis palustris ), ost řice Davallova (Carex davalliana ), o. přioblá ( C. diandra ), o. odchylná ( C. appropinquata ), ost řice rusá ( C. flava ), suchopýr širolistý ( Eriophorum latifolium ), s. úzkolistý ( E. angustifolium ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), vachta trojlistá ( Menyanthes trifoliata ), star ček poto ční ( Tephroseris crispa ) aj.

044 Velký lom na Mlýnském vrchu k.ú. Hejtmánkovice Bývalý kamenolom, ryolitové tufy v oliv ětínských vrstvách jsou ukázkou produkt ů ryolitového vulkanismu.

045 Lom pod Rájem k.ú. Hejtmánkovice Um ělý odkryv p ři cest ě s Hejtmánkovic do Ráje. Permské červené jílovce s hlízami dolomitu.

046 Nad Horním mlýnem k.ú. Hejtmánkovice V zá řezu cesty odkryv permských sediment ů s nálezy fosilií.

047 Supí vrch k.ú. He řmánkovice Přírodní skalní defilé ve vrcholové partii s ukázkou selektivního zv ětrávání i sekundární mineralizace.

048 Tufový odkryv pod Homolí k.ú. Šonov u Broumova V zá řezu nové svážnice odkryv sope čných tuf ů.

049 Melafyrový odkryv pod Vysokou k.ú. Šonov u Broumova V zá řezu nové svážnice odkryv melafyr ů (permský vulkanismus).

050 Prost řední hora k.ú. Ž ďárky Botanicky bohatá travnatá a k řovinatá strá ň a lesní lemy. Výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ), orlí čku obecného ( Aquilegia vulgaris ), dobromysli obecné ( Origanum vulgare ) aj.

051 P řední hora k.ú. Ž ďárky Extenzivní, botanicky bohaté pastviny na jižních svazích P řední hory.

052 U studny k.ú. Ž ďárky Louky v okolí prameništ ě. Významné druhy rostlin: prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium ), ost řice Davallova ( Carex davalliana ), vstava č mužský ( Orchis mascula ), upolín nejvyšší (Trollius altissimus ) aj.

053 Bukovina k.ú. Machov Bu čina na strmém svahu, výskyt jedle b ělokoré ( Abies alba ).

054 Vladivostok k.ú. Machov Komplex druhov ě bohatých luk. Významné druhy rostlin: vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), p. májový ( D. majalis ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), sk řípinka smá čknutá (Blysmus compressus ), orlí ček obecný ( Aquilegia vulgaris ), bahni čka jednoplevá ( Eleocharis uniglumis ), upolín nejvyšší ( Trollius altissimus ) aj. Výskyt modráska bahenního ( Maculinea nausithous ) a m. očkovaného ( M. teleius ) – sou část evropsky významné lokality.

055 Na Kamenici k.ú. B ělý Nevelký remíz a malý zbytek louky. Lokalita mravenců, d říve výskyt ho řečku.

056 U k řížku k.ú. Machovská Lhota Druhov ě bohaté louky. Významné druhy rostlin: vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis ), upolín nejvyšší ( Trollius altissimus ), p ětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ) aj.

057 Pod skalkami k.ú. Machovská Lhota Prameništ ě, svahové louky a k řoviny. Významné druhy rostlin: prstnatec bezový ( Dactylorhiza sambucina ), p. májový ( D. majalis ), vstava č mužský ( Orchis mascula ), ost řice Davallova ( Carex davalliana ), prha arnika (Arnica montana ), p ětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ) aj.

058 Pod m ůstkem k.ú. Machov Siln ě svažitá druhov ě bohatá louka. Významné druhy rostlin: vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), pětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ), lilie zlatohlavá ( Lilium martagon ) aj.

059 Kubín ův lesí ček k.ú. Machov Smíšený lesík s bohatým výskytem lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

060 St řípek k.ú. Machovská Lhota Smíšený lesík s výskytem lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

061 Louky pod Borem k.ú. Machov Svahové druhov ě bohaté louky. Významné druhy rostlin: prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), v. zelenavý ( P. chlorantha ), orlí ček obecný ( Aquilegia vulgaris ), upolín nejvyšší (Trollius altissimus ) aj.

062 Bu činy nad Brlenkou k.ú. Vysoká Srbská, Machov Bu činy na strmých svazích, výskyt jedle b ělokoré ( Abies alba ).

063 Sv ětlá hora k.ú. Ž ďárky Bu čina a bývalý sad s rozmanitými sukcesními stadii. Výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ), lýkovce jedovatého (Daphne mezereum ), orlí čku obecného ( Aquilegia vulgaris ) aj.

064 Borek k.ú. Ž ďárky Botanicky bohaté olšiny a mokrá louka. Výskyt prstnatce Fuchsova ( Dactylorhiza fuchsii ), ost řice odchylné ( Carex appropinquata ) aj.

065 Nad Horou k.ú. Machovská Lhota Druhov ě bohatá klenová bu čina a smíšené porosty na balvanitých svazích s výskytem jilmu drsného (Ulmus glabra ), lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ) a žlu ťuchy orlí čkolisté ( Thalictrum aquilegiifolium ). Svahové louky s výskytem ohrožených druh ů: vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), d říve i prha arnika ( Arnica montana ).

066 Bu čina u hranic k.ú. Machov Zbytek klenové bu činy s bohatým bylinným patrem.

067 Bu čina v Záho ří k.ú. Machov Druhov ě bohatá bu čina.

068 R ůžek k.ú. B ělý Listnaté lesní porosty podél potoka s výskytem jilmu drsného ( Ulmus glabra ) a bledulí jarní ( Leucojum vernum ).

069 U hájovny – meandry Jívky k.ú. Bystré u Stárkova, Jívka Olšiny a nese čené mokré louky. Významné druhy rostlin: bledule jarní ( Leucojum vernum ), kýchavice bílá Lobelova ( Veratrum album subsp. lobelianum ), star ček poto ční ( Tephroseris crispa ). Výskyt araukarit ů na skalnatém h řbetu.

070 Bu čina na Šandalce k.ú. B ělý Kv ětnatá bu čina na strmém svahu.

071 Bu čina u skalek k.ú. Machovská Lhota Kyselé i kv ětnaté bu činy a su ťový les v okolí nižších skalních výchoz ů na kontaktu kvádrových pískovc ů a slínovc ů. Úpatní svahová akumulace je tvo řena zv ětralinami obou k řídových hornin.

072 Pustina k.ú. Vysoká Srbská Bu činy na strmých svazích kuesty s bohatým zmlazováním.

073 Bu činy nad D řeví čem k.ú. Velký D řeví č, V. Petrovice Botanicky bohaté bu činy na strmých svazích kuesty, výskyt jedle b ělokoré ( Abies alba ).

074 Bu činy v Pustinách k.ú. Horní D řeví č Zbytky kyselých jedlových bu čin.

075 Janovická bu čina k.ú. Janovice u Trutnova Zbytky bu čin na strmém svahu kuesty s výskytem jilmu drsného ( Ulmus glabra ).

076 Strážný vrch k.ú. Janovice u Trutnova Klenová bu čina na strmém svahu kuesty. Výskyt jilmu drsného ( Ulmus glabra ) a okrotice bílé ( Cephalanthera damasonium ).

077 Bu čina nad Bohdašínem k.ú. Bohdašín Kv ětnatá bu čina s výskytem jilmu drsného ( Ulmus glabra ).

078 Bu čina U studánky k.ú. Jívka Zbytek kyselé bu činy na svahu.

079 Nad Skalkou k.ú. Javor u Teplic nad Metují, Skalka u České Metuje Vlhké louky a olšiny s hojnou bledulí jarní ( Leucojum vernum ).

080 Bu čina u lomu k.ú. D ědov Kv ětnaté bu činy s bohatým bylinným patrem.

081 Sedmákovice k.ú. Vysoká Srbská Druhové bohatá louka s prameništ ěm. Výskyt upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ), ost řice Davallovy ( Carex davalliana ), orlí čku obecného ( Aquilegia vulgaris ) aj.

082 Jelení louka k.ú. Libná Vlhká louka s prameništi v lesním komplexu a olšina. Významné druhy rostlin: bledule jarní ( Leucojum vernum ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ) aj.

083 U zdo ňovského lomu k.ú. Zdo ňov Su ťový les s výskytem jilmu drsného ( Ulmus glabra ) a bohatým bylinným patrem s m ěsí čnicí vytrvalou (Lunaria rediviva ), om ějem pestrým ( Aconitum variegatum ), ky čelnicí devítilistou ( Dentaria enneaphyllos ) aj. Na skalních výchozech rybíz alpínský ( Ribes alpinum ).

084 Zdo ňovské louky k.ú. Zdo ňov Slatinné a pchá čové louky. Významné druhy rostlin: prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) , ost řice Davallova ( Carex davalliana ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium ) aj.

085 Bu čnice k.ú. Horní Teplice Komplex hygrofilních až mezofilních luk v údolí potoka. Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ), om ěje pestrého (Aconitum variegatum ), mod řence chocholatého ( Muscari comosum ), v minulosti ho řce brvitého ( Gentianopsis ciliata ).

088 Pušvíza k.ú. Javor u Teplic nad Metují, Metujka Komplex bu čin, su ťových les ů, skalních výchoz ů a olšin. Významné druhy rostlin: lilie zlatohlavá (Lilium martagon ), m ěsí čnice vytrvalá (Lunaria rediviva ), lýkovec jedovatý ( Daphne mezereum ), bledule jarní ( Leucojum vernum ), hlístník hnízdák ( Neottia nidus-avis ) aj. V minulosti hnízd ění výra velkého ( Bubo bubo ).

089 Bu čina nad D ědovem k.ú. D ědov Klenová bu čina na strmém svahu se skalními výchozy. Výskyt jedle b ělokoré ( Abies alba ).

090 Bu činy u Milí řů k.ú. Janovice u Trutnova, Horní Verné řovice Rozsáhlý komplex bu čin (p řevážn ě acidofilních) s pomístným výskytem jedle. Do budoucna perspektivní zdroj osiva buku místní provenience (genová základna).

091 Volský d ůl k.ú. Dolní Vernéřovice, Radvanice v Čechách Komplex kyselých bu čin a kulturních smr čin s vysokým zastoupením buku v podúrovni. Do budoucna perspektivní zdroj osiva buku místní provenience. Nalezišt ě araukarit ů.

092 Šonovská olšina k.ú. Šonov u Broumova Olšina s výskytem ost řice odchylné ( Carex appropinquata ).

093 Maršovská strá ň k.ú. Ž ďár nad Metují Strmý svah se skalními výchozy a su ťovým lesem.

094 Pod Libe ňskou strání k.ú. Libná, Zdo ňov Vlhké louky s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ) a smíšený lesní porost s jilmem drsným ( Ulmus glabra ).

095 Nad Zdo ňovským rybníkem k.ú. Zdo ňov Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ) podél vodote če.

096 Šlégr ův rybník k.ú. K řinice, Hejtmánkovice Rybník s cennými litorálními porosty. Výskyt mochny bahenní ( Potentilla palustris ) a bublinatky jižní ( Utricularia australis ). Ornitologická lokalita (hnízdišt ě p ři západním b řehu), rozmnožování obojživelník ů.

097 Hejtmánkovický rybník k.ú. Hejtmánkovice Rybník s dob ře vyvinutou litorální vegetací.

098 Lada k.ú. Dolní Adršpach Relikt pískovcové plošiny (st řední turon – coniak) s pestrou pseudokrasovou modelací.

099 Pískovcové sloupky u České Metuje (PP) k.ú. Česká Metuje Neobvyklá forma selektivního zv ětrávání svrchn ěkřídových pískovc ů a opuk. V lese výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

100 Čertova skála k.ú. Suchý D ůl Izolovaná pískovcová v ěž typu tors – relikt p ůvodní úrovn ě h řbetu Kl ůč ku s pozoruhodnou modelací.

101 Hrani ční h řbet k.ú. Horní Adršpach, Libná Typická vn ější pískovcová kuesta (cenoman – spodní turon) s uklon ěnou plošinou pokrytou skalkami typu tors. Vzácn ě výskyt suchopýru pochvatého ( Eriophorum vaginatum ).

102 Pod Borem k.ú. Machov, Machovská Lhota Skaní pásmo a balvanité svahy Boru. Zbytky smíšených porost ů s bohatým bylinným patrem. Významné druhy rostlin: lilie zlatohlavá ( Lilium martagon ), kapradina lalo čnatá ( Polystichum aculeatum ), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius ), prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ) aj. Výskyt významných druh ů m ěkkýš ů, zejména řasnatky tmavé ( Macrogastra badia ). Sou částí lokality je PR Farní strá ň s pěnovcovou kupou a výskytem kruštíku Greuterova ( Epipactis greuteri ).

103 Pod Horním D řeví čem k.ú. Horní D řeví č Skalní sruby s ukázkou zv ětrávání a odnosu cenomanských pískovc ů. Su ťový les s bohatým bylinným patrem.

104 Vysoký kámen u Stárkova k.ú. Stárkov Geomorfologicky významná skalní rozsedlina a skalní sruby. Na svazích bu činy a su ťový les. Významné druhy rostlin: skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus ), tolita léka řská ( Vincetoxicum hirundinaria ), r ůže p řevislá (Rosa pendulina ), kapradina lalo čnatá ( Polystichum aculeatum ) aj.

105 Vl činec k.ú. Velké Petrovice, Ž ďár nad Metují Geomorfologicky, botanicky a zoologicky významné území v údolí Metuje. Skalní výchozy, su ťový les a olšina s bohatým bylinným patrem. Významné druhy rostlin: sleziník zelený ( Asplenium viride ), kapradina lalo čnatá (Polystichum aculeatum ), r ůže p řevislá ( Rosa pendulina ), p řesli čka lu ční ( Equisetum pratense ), om ěj pestrý (Aconitum variegatum ) aj. Významná fauna bezobratlých obývajících su ť (zejména m ěkkýši).

106 Ostroh u Javora k.ú. Javor u Teplic nad Metují Typická ukázka vývoje rozvodního h řbetu ve svrchn ěkřídových slínovcích s pestrou geomorfologickou modelací. Botanicky bohaté klenové bu činy.

107 Rybník Libná k.ú. Libná Rybník s cennými litorálními porosty. Rozmnožování obojživelník ů – skokan hn ědý ( Rana temporaria ), ropucha obecná (Bufo bufo ).

108 Kryštofovy kameny k.ú. Rtyn ě v Podkrkonoší Skalní výchozy s významnou ukázkou zv ětrávání karbonských arkóz. Nalezišt ě araukarit ů.

109 Lysý vrch, Borek k.ú. Horní Teplice, Teplice nad Metují Pískovcová strukturní plošina s pseudokrasovou modelací. Soustava skalních srub ů a v ěží.

110 Permská st ěna v Hyn čicích k.ú. Jet řichov Skalní st ěna s výchozem permských sediment ů s charakteristickou modelací. Su ťový les. Výskyt r ůže p řevislé (Rosa pendulina ).

111 Klášterní st ěna k.ú. Broumov Selektivním zv ětráváním a ronem i erozí modelované st ěny červených permských sediment ů.

112 Lom na Pasách k.ú. Jet řichov Um ělý odkryv v triasových sedimentech s drobnými tvary selektivního zv ětrávání. Výskyt ropuchy krátkonohé (Bufo calamita ), čolka obecného ( Triturus vulgaris ), č. horského ( T. alpestris ).

113 Lom u Bohdašína k.ú. Verné řovice Starý lom s významným odkryvem transgrese svrchní třídy na trias.

114 U lomu v Rožmitále k.ú. Šonov u Broumova Výrazná elevace člen ěná melafyrovými sruby lemovanými úpatní hraná čovou sutí. V severní části lokality mokré louky s výskytem upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ), ost řice odchylné ( Carex appropinquata ), prstnatce májového ( Dactylorhiza majalis ) aj.

115 Vysoká skála k.ú. Šonov u Broumova Rozvodní h řbet tvo řený tufy a ignimbrity. Fragmenty smíšených porost ů.

116 Rudný k.ú. Šonov u Broumova Výchozy melafyru modelované v kamýky a skalní sruby.

117 Kamenec k.ú. Šonov u Broumova Nejvýrazn ější výchoz melafyr ů v Javo řích horách. Stup ňovité sruby a úpatní sut ě. Smíšené lesní porosty s výskytem jilmu drsného ( Ulmus glabra ), vysokým zastoupením lípy a bohatým bylinným patrem. V minulosti hnízdišt ě výra velkého ( Bubo bubo ).

118 Mufloní skála k.ú. He řmánkovice Výrazný skalní útvar vzniklý v pevných ryolitových ignimbritech mrazovým zv ětráváním rozvodního h řbetu.

119 Rožmitálský úvoz k.ú. Rožmitál Skalní defilé s vrstevným sledem martínkovických vrstev.

120 Božanovský vrch k.ú. Božanov Skály hrubozrnných slepenc ů bazální části trutnovského souvrství spodního permu. Zbytky smíšených porost ů.

121 Lom Viž ňov k.ú. Viž ňov Odkryv ryolitového komplexu noworudských vrstev.

122 Amerika-pískovna k.ú. K řinice Odkryv pískovc ů a slepenc ů spodní části bohdašínského souvrství – říční sedimenty spodního triasu.

123 Odkryv St řezina k.ú. Žabokrky Skalní defilé je ukázkou sedimentace svrchní části jíveckých vrstev v nejvyšším karbonu. Paleontologické nalezišt ě.

124 Lom ve Farách – Homolka k.ú. Hronov Odkryv typických sediment ů výplavových kužel ů svrchnokarbonských řek s transgresí korycanských vrstev v nadloží.

125 Pravob řežní lomy Libná k.ú. Libná Lom s odkryvem p řevážné části profilu korycanských vrstev. Nález cenomanských zkamen ělin.

126 Lom na k řižovatce Vápenka k.ú. Stárkov Odkryv prachovcové části korycanských vrstev. Nalezišt ě k řídových zkamen ělin.

127 Ráj u Oliv ětína – I k.ú. Hejtmánkovice, Broumov Nalezišt ě rostlinných fosilií permského stá ří.

128 Vápenka Otovice – rokle k.ú. Otovice u Broumova Nalezišt ě rostlinných fosilií ve tmavých vápencích oliv ětínských vrstev.

129 D ůl Vilemína Ž ďárky k.ú. Ž ďárky Nalezišt ě rostlinných fosilií žaclé řské kv ěteny na odvalu dolu.

130 Kol čarka k.ú. Dolní Verné řovice Jihozápadní skeletovitý svah ve vrcholové části Kol čarky se starými bukovými skupinami.

131 Lom pod Braben čákem k.ú. Rožmitál Starý, částe čně zatopený l ůmek s výskytem obojživelník ů.

132 Ruprechtice-Hájek k.ú. Ruprechtice u Broumova Paleontologicky velmi významný výchoz fosiliferního vápence s nálezy permských ryb a obojživelník ů. K řovinaté svahy a lesní lemy s výskytem vemeníku dvoulistého ( Platanthera bifolia ).

133 Nad bývalou železni ční zastávkou v Hyn čicích k.ú. Hyn čice u Broumova Nalezišt ě živo čišných fosilií ve výchozu ruprechtického vápence.

134 Ráj u Oliv ětína – II k.ú. Broumov Nalezišt ě fosilních obratlovc ů ve skalních výchozech p ři pravém b řehu St ěnavy. Botanicky bohatý lesní porost s výskytem jilmu drsného ( Ulmus glabra ) a lýkovce jedovatého ( Daphne mezereum ) v jihovýchodní části lokality.

135 Vysoký b řeh k.ú. Otovice u Broumova Skalní výchoz oliv ětínských vrstev s nálezy fosilních permských ryb. Převážn ě listnatý lesní porost s vysokým zastoupením lípy.

136 Hejtmánkovice k.ú. Hejtmánkovice Významné nalezišt ě fosilních bezobratlých živo čich ů ve vápencích hejtmánkovického obzoru.

137 Levob řežní lomy Libná k.ú. Libná V minulosti t ěžba cenomanského kvádrového pískovce. Nalezišt ě fosilií.

138 Pod klášterní zahradou k.ú. Broumov Charakteristická geomorfologická modelace skalních stěn a svah ů v pravob řeží St ěnavy.

140 Nad p říkopy k.ú. Broumov Skalní st ěna permských b řidlic s typickou morfologií t ěchto hornin.

141 Za Königovou továrnou k.ú. Police nad Metují Slínovcové výchozy p ři levém b řehu Ledhujky až pod její soutok s řekou Metují. Jednotlivé sruby jsou člen ěné podél svislých puklin i r ůzn ě odolných vrstev selektivním zv ětráváním, p ři úpatí i erozí vodami Ledhujky. Silné uplatn ění gravita čních pochod ů, sufoze i eroze umožnilo vznik malých puklinových a rozsedlinových pseudokrasových dutin.

142 U chaloupky k.ú. Police nad Metují Slínovcové skalní výchozy p ři levém b řehu Ledhujky a p řilehlá spodní část rokle s ob časným vodním tokem. Dno rokle zde má charakter skalních stup ňů (prah ů). Skalní ostroh jižn ě od vyúst ění rokle a nad tokem Ledhujky je roz člen ěn vhloubenými výklenky do n ěkolika pilí řů , p řemodelovaných římsami a řadou dalších výrazných tvar ů selektivní modelace. Výskyt sleziníku zeleného ( Asplenium viride ).

143 Pod Sypavkou k.ú. Police n. Metují Nese čená vlhká údolní louka s po četným výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

144 Ž ďárský útes k.ú. Ž ďár nad Metují Slínovcový skalní výchoz s charakteristickou modelací. V minulosti hnízdišt ě výra velkého ( Bubo bubo ).

145 Staré lomy v Rožmitále k.ú. Rožmitál Mozaika rozmanitých sukcesních stadií ve starých lomech a v jejich okolí. Nalezišt ě fosilních mlž ů v sedimentech stropu melafyrového p říkrovu, mineralogické nalezišt ě a hnízdišt ě výra velkého ( Bubo bubo ).

149 U dolu Bohumír k.ú. Dolní Verné řovice Výskyt plavenin m ědinosných minerál ů. Botanicky významná lokalita: na bývalém odkališti p řesli čka r ůznobarvá (Equisetum variegatum ), kruštík tmavo červený ( Epipactis atrorubens ), prstnatec ple ťový ( Dactylorhiza incarnata ), vranec jedlový ( Huperzia selago ) aj., v olšin ě bledule jarní ( Leucojum vernum ). Výskyt svižníka Cicindela arenaria , v zatopené části rozmnožování vážek ( Odonata ).

151 Ochoz k.ú. Velká Ledhuje Svahová louka, částe čně zarostlá d řevinami, s výskytem vstava če mužského ( Orchis mascula ).

152 Libná k.ú. Libná Vlhké louky a olšiny v okolí prameniš ť. Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium ), vrbovky tmavé ( Epilobium obscurum ) aj.

153 Na Záduší k.ú. Machov Fragment vlhké louky s výskytem upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ).

154 Horní D řeví č – pod mlýnem D řeví čkem k.ú. Horní D řeví č Vlhké údolní louky a fragmenty údolních luh ů podél potoka s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ) a druhov ě bohatá svahová louka.

155 Maternice k.ú. Zbe čník, Rokytník Olšiny a vlhké louky s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ). Na starých odvalech nalezišt ě rostlinných fosilií (svrchní karbon).

156 Mok řadní louky u Jet řichova k.ú. Jet řichov Komplex slatinných a pchá čových luk. Významné druhy rostlin: ost řice Davallova ( Carex davalliana ), o. blešní (C. pulicaris ), o. odchylná ( C. appropinquata ), o. Hartmanova ( C. hartmanii ), o. rusá ( C. flava ), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis ), vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), upolín nejvyšší ( Trollius altissimus ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ), s. širolistý ( E. latifolium ), star ček poto ční ( Tephroseris crispa ) aj. Výskyt obojživelník ů – skokan hn ědý ( Rana temporaria ), ropucha obecná (Bufo bufo ). . 157 Arniková louka u Verné řovic k.ú. Verné řovice Louka (p řevážn ě smilková) s rašelinnými partiemi a malý rybník. Významné druhy rostlin: prha arnika ( Arnica montana ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), klikva bahenní (Oxycoccus palustris ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), violka

bahenní ( Viola palustris ), ost řice odchylná ( Carex appropinquata ) aj. Výskyt skokana hn ědého ( Rana temporaria ) a čolka horského ( Triturus alpestris )

158 Louky u Božanova k.ú. Božanov Druhov ě bohaté svahové louky a prameništ ě. Významné druhy rostlin: prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), upolín nejvyšší ( Trollius altissimus ), vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), lilie zlatohlavá ( Lilium martagon ), ost řice odchylná ( Carex appropinquata ), p ětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ) aj.

159 Studená Voda k.ú. Božanov Údolí s botanicky bohatými lesními i lu čními spole čenstvy. Významné druhy rostlin: upolín nejvyšší ( Trollius altissimus ), prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), p řesli čka lu ční ( Equisetum pratense ), ost řice p řevislá ( Carex pendula ), vranec jedlový ( Huperzia selago ) aj. Vlhkomilná fauna, ornitologicky významná lokalita.

160 B řidlicová strá ň u Božanova k.ú. Božanov Odkryv červenohn ědých arkózových pískovc ů a slepenc ů tvo řících stup ňovitou nesouvislou skalní st ěnu (trutnovské souvrství-saxon) a navazující extenzivní pastvina.

161 Nad závodišt ěm k.ú. Vysoká Srbská Travnatá a k řovinatá strá ň. Významné druhy rostlin: vstava č mužský ( Orchis mascula ), v. osmahlý ( O. ustulata ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), lilie zlatohlavá ( Lilium martagon ), orlí ček obecný ( Aquilegia vulgaris ) aj. Výskyt ješt ěrky obecné ( Lacerta agilis ) a cikády chlumní ( Cicadetta montana ).

162 Polní kovárna k.ú. Bystré u Stárkova Mokrá lesní louka s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ) a star čku poto čního ( Tephroseris crispa ).

163 Ve strži k.ú. Otovice u Broumova Paleontologická lokalita permského útvaru.

164 Valášk ův statek k.ú. Otovice u Broumova Paleontologická lokalita permského útvaru.

165 Za pivovarem k.ú. Velká Ves u Broumova Paleontologická lokalita permského útvaru.

166 Pod Sv ětlinou k.ú. Ruprechtice u Broumova Paleontologická lokalita permského útvaru.

168 U štoly k.ú. Otovice u Broumova Nalezišt ě rostlinných fosilií ve tmavých vápencích oliv ětínských vrstev.

169 Janovické pe řeje k.ú. Horní Verné řovice, Janovice u Trutnova Významná geomorfologická lokalita. Smíšené lesní porosty, výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

170 Zd ěř ina – t ůně k.ú. Police nad Metují Zatopené jámy vzniklé t ěžbou hrn čířské hlíny, v kterých se rozmnožují obojživelníci – čolek horský ( Triturus alpestris ), č. obecný ( T. vulgaris ).

171 Zadní Homole k.ú. Rožmitál, Šonov u Broumova Bu čina a okolní polokulturní louky s prameništ ěm. Výskyt vrby rozmarýnolisté ( Salix rosmarinifolia ).

172 Paseky k.ú. Radvanice v Čechách Vlhké louky a k řoviny v okolí prameniš ť. Velmi bohatý výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ), dále suchopýru úzkolistého ( Eriophorum angustifolium ), violky bahenní ( Viola palustris ), vrbovky tmavé ( Epilobium obscurum ) aj.

173 Pod odkališt ěm k.ú. Dolní Verné řovice, Jívka Údolí s olšinami a vlhkými loukami. Významné druhy rostlin: bledule jarní ( Leucojum vernum ), kýchavice bílá Lobelova ( Veratrum album subsp. lobelianum ), star ček poto ční ( Tephroseris crispa ) aj.

174 Rákosový mok řad k.ú. Dolní Teplice Rákosiny a porosty vysokých ost řic, nap ř. ost řice ostrá ( Carex acutiformis ), o. zobánkatá (C. rostrata ), o. prodloužená ( C. elongata ), pta činec bahenní (Stellaria palustris ) aj. Hnízdišt ě vodního ptactva, rozmnožování obojživelník ů.

175 Pod Honským rybníkem k.ú. P ěkov Vlhké louky s výskytem prstnatce májového ( Dactylorhiza majalis ), upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ), ost řice Davallovy ( Carex davalliana ), kozlíku dvoudomého ( Valeriana dioica ) aj.

176 U polské lávky k.ú. Šonov u Broumova Olšiny v údolí potoka a na svahových prameništích vzniklé zalesn ěním vlhkých luk. Výskyt lýkovce jedovatého (Daphne mezereum ), ost řice odchylné ( Carex appropinquata ) aj.

177 Mo řská transgrese k.ú. Verné řovice Opušt ěný lom. Unikátní ukázka transgrese k řídy na trias. Zbytky smíšených porost ů. Část lokality je vyhlášena jako p řírodní památka.

178 Verné řovická niva k.ú. Horní Verné řovice Komplex luk (místy rašelinných), vrbových porost ů a olšin v údolí potoka D řeví č. Velmi bohatý výskyt bledule jarní (Leucojum vernum ). Další významné druhy rostlin: suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ), violka bahenní (Viola palustris ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), vrbovka bahenní ( Epilobium palustre ) aj.

179 Na Kostele k.ú. P ěkov Olšina s prameništ ěm. Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ), dymnivky duté ( Corydalis cava ) aj.

180 Údolí Jívky k.ú. Dolní Verné řovice, Horní Verné řovice, Radvanice v Čechách Olšiny a fragmenty vlhkých luk v údolí potoka s bohatým výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

181 Zadní Ra č k.ú. Radvanice v Čechách, Chvale č Zbytek acidofilních bu čin v oblasti Závory.

182 U zastávky k.ú. Otovice u Broumova Paleontologická lokalita v levém b řehu St ěnavy.

183 Rybní čky pod mlýnem k.ú. Hlav ňov Vlhká až mokrá louka s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis ), kozlíku dvoudomého ( Valeriana dioica ) aj. Um ěle zde bylo vytvo řeno n ěkolik menších t ůní pro rozmnožování obojživelník ů – čolek horský ( Triturus alpestris ), č. obecný ( T. vulgaris ).

184 U Panské cesty k.ú. Radvanice v Čechách Smíšené lesní porosty s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ) v okolí prameniš ť.

185 Ra č k.ú. Horní Verné řovice Staré bu činy s bohatým bylinným patrem: ky čelnice cibulkonosná ( Dentaria bulbifera ), k. devítilistá (D. enneaphyllos ), místy i lilie zlatohlavá ( Lilium martagon ). Na prameništích bledule jarní ( Leucojum vernum ) a ost řice p řevislá ( Carex pendula ). Hnízdišt ě čápa černého ( Ciconia nigra ). Sou část genové základny buku.

186 L ůmek pod Hv ězdou k.ú. Hlav ňov Malý l ůmek ve st ředn ěturonských opukách v jihozápadním svahu Broumovských st ěn p ři silnici Hlav ňov – Hv ězda. Ve st ěnách um ělého odkryvu se vyskytují k řídové zkamen ěliny. Za dostate čných jarních srážek se zde rozmnožuje čolek horský ( Triturus alpestris ).

187 Žaltman k.ú. Starý Sedlo ňov, Radvanice v Čechách Květnaté a kyselé bu činy. Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ) na prameništích. Významná geomorfologická modelace na karbonských arkózách a slepencích.

188 Skály pod Turovem k.ú. Rokytník Významná geomorfologická modelace na karbonských arkózách a slepencích.

189 Zbe čnické chleby k.ú. Rokytník Bochníkovitá forma zv ětrávání žaltmanských arkóz.

190 Pod Jírovou horou k.ú. Zbe čník, Žabokrky Skalky tvo řené karbonskými arkózami s výskytem araukarit ů.

191 Mo řské oko k.ú. Dolní Adršpach Pramenný výv ěr – t ůň uprost řed louky. Rozmnožování obojživelník ů a vážek.

192 Rybníky pod Novou Kolonií k.ú. Broumov, K řinice Druhov ě bohaté pob řežní porosty a vlhké louky. Výskyt vachty trojlisté ( Menyanthes trifoliata ) u Cihelného rybníka. Zoologicky významná lokalita.

193 Raubschloss k.ú. Božanov Dosud nezhodnocená st ředov ěká hradní lokalita. V okolí smíšené lesní porosty s bohatým bylinným patrem. Výskyt ky čelnice devítilisté ( Dentaria enneaphyllos ), kapradiny lalo čnaté ( Polystichum aculeatum ) aj.

194 Nad Bohdašínem k.ú. Bohdašín Olšina s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

195 Stárkovské bu činy k.ú. Stárkov, Horní D řeví č, Studnice u Jívky, Skalka u České Metuje, Metujka, Maršov nad Metují Klasická kuesta s pestrou geomorfologickou modelací (skalní sruby, v ěže, osypy) na k řídových opukách. Bu činy, místy i su ťové lesy s bohatým bylinným patrem. Výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ), kapradiny lalo čnaté (Polystichum aculeatum ), okrotice bílé ( Cephalanthera damosonium ) aj. Četné skalní výchozy s typickou vegetací. Významná fauna bezobratlých obývajících suť (zejména m ěkkýši).

196 U Hornoverné řovického stezníku k.ú. Jívka Bukosmrkový porost. Na prameništi výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ).

197 Pod Kravím vrchem k.ú. Benešov u Broumova, He řmánkovice Olšina a druhov ě bohaté hygrofilní až mezofilní louky.

198 Bu čina pod Závorou k.ú. Horní Adršpach, Hodkovice u Trutnova Jeden ze zbytk ů kyselých bu čin v oblasti Závory.

199 Adršpašská strá ň k.ú. Dolní Adršpach Suchá strá ň, již velmi zarostlá náletovými d řevinami, a lesní lemy. Významné druhy rostlin: vemeník (Platanthera sp.), orlí ček obecný ( Aquilegia vulgaris ), ho řec brvitý ( Gentianopsis ciliata ) aj. Silný výskyt zmije obecné (Vipera berus ).

200 Pod Božanovským Špi čákem k.ú. Božanov Lesní prameništ ě, prameništní olšiny a jaseniny a zbytky bu čin na balvanitých svazích. Výskyt ost řice p řevislé (Carex pendula ), prstnatce Fuchsova ( Dactylorhiza fuchsii ) aj.

201 U hranic k.ú. Božanov Rozmanitá sukcesní stadia vegetace (fragmenty travinných spole čenstev, k řoviny, skupiny náletových d řevin), lokalita však zalesn ěna smrkem.

202 Pod Pánovou horou k.ú. Bystré u Stárkova Údolí potoka se zbytky druhov ě bohatých luk a narušenou mok řinou.

203 Strá ň nad Bystrým k.ú. Bystré u Stárkova Druhov ě bohaté smilkové louky na sušším jihozápadním svahu.

204 Louky nad Adršpachem k.ú. Dolní Adršpach Zbytky vlhkých luk na svahu v údolí potoka. Bohatý výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ).

205 Teplické sádky k.ú. Dolní Teplice Zazem ňující se nádrž s druhov ě bohatými litorálními porosty. Významné druhy rostlin: ost řice p řioblá ( Carex diandra ), řeřišnice bahenní ( Cardamine dentata ), pta činec bahenní ( Stellaria palustris ), vrbovka bahenní (Epilobium palustre ) aj. Rozmnožování obojživelník ů.

206 Mokrá paseka k.ú. Rožmitál Prameništ ě a navazující vlhká louka v lesním komplexu, částe čně zalesn ěná.

207 Hejtmánkovická strá ň k.ú. Hejtmánkovice Druhov ě bohaté travnaté a k řovinaté strán ě a zbytky vlhkých luk a mok řin u bývalého rybní čku.

208 Slatina k.ú. He řmánkovice Nese čená mokrá louka p ři potoku v lesním komplexu.

209 Hlav ňovská mok řina k.ú. Hlav ňov Mokré až mezofilní louky v údolí potoka. Ojedin ěle výskyt kozlíku dvoudomého ( Valeriana dioica ) a suchopýru úzkolistého ( Eriophorum angustifolium ), na sušším okraji vstava če mužského ( Orchis mascula ).

210 Mok řiny pod Hv ězdou k.ú. Hlav ňov Vlhké až mokré louky a olšina podél potoka. Významné druhy rostlin: prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), p. Fuchs ův ( D. fuchsii ), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica ), star ček poto ční ( Tephroseris crispa ), violka bahenní (Viola palustris ) aj.

211 Lhotecké hájenství k.ú. Hlav ňov Okolí lesního potoka s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ), prstnatce Fuchsova ( Dactylorhiza fuchsii ), lipnice oddálené ( Poa remota ) aj.

212 Puž ďár k.ú. Hlav ňov Vlhké až mokré louky a vrbiny pod hrázemi rybník ů. Významné druhy rostlin: vachta trojlistá ( Menyanthes trifoliata ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ), violka bahenní (Viola palustris ) aj.

213 Hodkovická bu čina k.ú. Hodkovice u Trutnova Smíšený porost na strmém svahu kuesty, výskyt jilmu drsného ( Ulmus glabra ).

214 Prameny D řeví če k.ú. Hodkovice u Trutnova, Horní Adršpach Údolí potoka s vlhkými, místy rašelinnými loukami, olšinami, fragmenty bu čin a podmá čených smr čin. Významné druhy rostlin: prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), ost řice Hartmanova ( Carex hartmanii ), o. rusá ( C. flava ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ), violka bahenní ( Viola palustris ) aj.

215 Černý d ůl k.ú. Horní Adršpach Údolí potoka s mokrými loukami, olšinami a rašelinnými biotopy. Významné druhy rostlin: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), bledule jarní ( Leucojum vernum ) aj.

216 Pod Kr čmovem k.ú. Horní Adršpach Zbytek vlhkých luk v okolí prameništ ě. Výskyt suchopýru úzkolistého ( Eriophorum angustifolium ), vrbovky bahenní ( Epilobium palustre ) aj.

217 Pustiny k.ú. Horní D řeví č Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ) na vlhké louce a podél lesní údolnice.

218 Mok řina u Chlívc ů k.ú. Chlívce Rybní čky a okolní mok řiny s vlhkomilnou kv ětenou.

219 Mok řina na k řižovatce k.ú. Chlívce Nerozsáhlá narušená mok řina p ři potoku, p řevážn ě s vysokobylinnou vegetací.

220 Louky na Zábo ři k.ú. Janovice u Trutnova Druhov ě bohaté louky v kontaktu s NPR Adršpašsko-teplické skály. Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ) a zplan ělého šafránu jarního ( Crocus vernus ).

221 Janovický mok řad k.ú. Janovice u Trutnova Vlhké louky, rákosiny a porosty vysokých ost řic podél potoka. Výskyt kozlíku dvoudomého ( Valeriana dioica ), vrbovky bahenní ( Epilobium palustre ) aj.

222 Janovická louka k.ú. Janovice u Trutnova Nevelká, místy zamok řená, botanicky cenná louka (zvl. r ůzné druhy ost řic).

223 Pod Hradišt ěm k.ú. Janovice u Trutnova Vlhké louky a mok řiny podél potoka. Významné druhy rostlin: ba řička bahenní ( Triglochin palustre ), ost řice rusá (Carex flava ), o. Davallova ( C. davalliana ), prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), violka bahenní ( Viola palustris ), vrbovka bahenní ( Epilobium palustre ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ) aj.

224 Jet řichovská louka k.ú. Jet řichov Mezofilní druhové bohatá louka (pastvina) a navazující mok řina. Ojedin ěle výskyt upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ).

225 Horní rybník k.ú. Jet řichov Botanicky bohaté litorální porosty s ost řicí štíhlou ( Carex acuta ), o. pob řežní ( C. riparia ), pta čincem bahenním (Stellaria palustris ) aj. Vlhká louka s výskytem upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ).

226 Pod šancemi k.ú. Jet řichov Druhov ě bohaté vlhké louky a mok řiny s výskytem vrbovky tmavé ( Epilobium obscurum ), violky bahenní ( Viola palustris ) aj.

227 Lesní Domky k.ú. Jet řichov Mok řina a smilková louka podél potoka. Výskyt violky bahenní ( Viola palustris ), ost řice zobánkaté ( Carex rostrata ) aj. Rozmnožování skokana zeleného ( Rana esculenta ).

228 Verné řovický rybní ček k.ú. Jet řichov Pob řežní porosty rybní čku a mokrá louka s výskytem ohrožených druh ů rostlin: ost řice Davallova ( Carex davalliana ), o. rusá ( C. flava ), o. odchylná ( C. appropinquata ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ) aj.

229 K řinická mok řina k.ú. K řinice Mokrá louka s bohatým výskytem ost řice odchylné ( Carex appropinquata ).

230 Teplická niva k.ú. Lachov Přirozen ě meandrující tok Metuje nad D ědovem se slepými rameny, strmými b řehy, bohatými náplavy detritu a odum řelým d řevem v toku a zachovalými b řehovými porosty. Významný biotop led ňáčka říčního ( Alcedo atthis ), skorce vodního ( Cinclus cinclus ), vydry říční ( Lutra lutra ), vranky obecné ( Cottus gobio ) a mihule poto ční (Lampetra planeri ). Migra ční koridor velkých savc ů. V severní části lokality nese čený zbytek druhov ě bohaté mokré louky.

231 Na Zdo ňovském potoce k.ú. Libná Olšiny s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

232 Prameny Zdo ňov potoka k.ú. Libná Lesní prameništ ě v kulturní smr čin ě a navazující olšina s bohatým výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

233 U pomníku k.ú. Libná Druhov ě bohaté louky a pastviny podél potoka. Na prameništi výskyt vrbovky tmavé ( Epilobium obscurum ).

234 U bunkru k.ú. Libná Mok řina a fragment smilkové louky p ři lesním okraji. Výskyt ost řice Hartmanovy ( Carex hartmanii ). Lokalita zalesn ěna jasanem ztepilým ( Fraxinus excelsior ).

235 Úlehle k.ú. Machov Druhov ě bohaté louky, mok řiny a lesní lemy. Výskyt ho řečku mnohotvarého českého ( Gentianella praecox subsp. bohemica ), upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ), orlí čku obecného ( Aquilegia vulgaris ) aj.

236 Nouzín k.ú. Machovská Lhota Svahová druhov ě bohatá louka s výskytem vemeníku zelenavého ( Platanthera chlorantha ) a prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii ).

237 U Junáka k.ú. Mezim ěstí Lesní porost s výskytem ost řice p řevislé ( Carex pendula ).

238 Alpská Víska k.ú. Mezim ěstí Zar ůstající vlhké louky, vrbiny a olšiny podél potoka.

239 U K řížové k.ú. Rokytník Zbytky druhov ě bohatých mokrých a svahových mezofilních luk. Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ).

240 Pod Dlouhým vrchem k.ú. Rožmitál Narušené prameništ ě se zbytky mok řadní flóry.

241 Ruprechtická mok řina k.ú. Ruprechtice u Broumova Rákosina a mokré louky podél potoka.

242 Pod rybní čkem k.ú. Ruprechtice u Broumova Mokrá louka s výskytem ost řice Hartmanovy ( Carex hartmanii ), violky bahenní ( Viola palustris ), kozlíku dvoudomého ( Valeriana dioica ) aj.

243 Strá ň nad D řeví čem k.ú. Stárkov Travnatá a k řovinatá strá ň s terasovitým systémem mezí. Botanicky bohatá společenstva mezofiních luk, k řovin a lesních lem ů.

244 Stárkovská strá ň k.ú. Stárkov Druhov ě bohatá smilková louka na strmém svahu, zar ůstající náletovými d řevinami.

245 Strán ě u Bystrého (Na schodech) k.ú. Stárkov Křovinaté svahy se systémem mezí a zbytky druhov ě bohatých luk.

246 Stárkovské louky k.ú. Stárkov Komplex druhov ě bohatých luk na svazích v okolí prameniš ť a podél potoka. Významné druhy rostlin: vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), bledule jarní ( Leucojum vernum ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), ost řice rusá (Carex flava ) aj. Dosud po četné populace denních motýl ů.

247 Pod K řížovým vrchem k.ú. Dolní Adršpach Částe čně odt ěžené slatiništ ě s malými um ělými nádržemi. Významné druhy rostlin: vrba rozmarýnolistá ( Salix rosmarinifolia ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), ost řice blešní ( Carex pulicaris ), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium ), star ček poto ční ( Tephroseris crispa ) aj.

248 Louka nad Suchým Dolem k.ú. Suchý D ůl Druhov ě bohatá louka v údolí potoka.

249 Strá ň pod Homolí k.ú. Šonov u Broumova Sušší strá ň s druhov ě bohatými travinnými porosty.

250 Na Kon činách k.ú. Šonov u Broumova Fragment vlhké louky v lesním komplexu.

251 Šonovské údolí k.ú. Šonov u Broumova Kv ětnatá bu čina, olšiny a druhov ě bohaté louky v údolí potoka. Významné druhy rostlin: ost řice odchylná ( Carex appropinquata ), o. Hartmanova ( C. hartmanii ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ) aj.

252 Na Svinském potoce k.ú. Velká Ves u Broumova Listnatý porost s vysokým zastoupením klenu a lípy a bohatým bylinným patrem.

253 Nad Telecím rybníkem k.ú. Velká Ves u Broumova Nese čené zbytky vlhkých luk v údolí potoka.

254 Ve Studnické stráni k.ú. Studnice u Jívky Stará bu čina s výskytem lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

255 Olšina za tratí k.ú. Janovice u Trutnova Olšina s prameništi. Bohatý výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ).

256 D řeví čská mok řina k.ú. Velký D řeví č Nerozsáhlá lu ční mok řina s charakteristickou kv ětenou.

257 Za Farským lesem k.ú. Verné řovice Vrbiny a druhov ě bohaté mok řiny.

258 Verné řovická rákosina k.ú. Verné řovice Rákosiny, olšiny a slatinná louka. Po četný výskyt ost řice Davallovy ( Carex davalliana ). Dále o. rusá ( C. flava ), kozlík dvoudomý ( Valeriana dioica ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ) aj., na svahu vzácn ě lilie cibulkonosná ( Lilium bulbiferum ).

259 Verné řovické louky k.ú. Verné řovice Zbytky druhov ě bohatých luk v okolí prameniš ť a na p řilehlých sušších svazích.

260 Louka pod B řezinou k.ú. Vysoká Srbská Druhov ě bohatá louka s výskytem vstava če mužského ( Orchis mascula ), upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ), orlí čku obecného ( Aquilegia vulgaris ) aj.

261 Nad Zbe čníkem k.ú. Zbe čník Botanicky bohaté strán ě s mozaikou k řovin a suchých i vlhkých pastvin, částe čně zarostlé náletovými d řevinami nebo zalesn ěné. Významné druhy rostlin: vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), ho řec brvitý ( Gentianopsis ciliata ), okrotice bílá ( Cephalanthera damasonium ), černýš rolní ( Melampyrum arvense ), orlí ček obecný ( Aquilegia vulgaris ) aj.

262 Nad Zdo ňovem k.ú. Zdo ňov Mladé olšiny, vrbiny a fragmenty pchá čových luk p ři potoku. Výskyt upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ).

263 Pod Bukovou horou k.ú. Zdo ňov Zazem ňující se rybní ček, olšina s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ) a zbytky lu čních mok řin podél drobné vodote če. Lokalita navržená k revitalizaci.

264 Louky u Žabokrk k.ú. Žabokrky Druhov ě bohaté mokré až mezofilní louky v údolí potoka.

265 Pod zastávkou k.ú. Ž ďár nad Metují Nevelká mok řina u železni ční trati s vrbinou a tužebníkovými a ost řicovými porosty.

266 Louky nad Starostínem k.ú. Mezim ěstí Nese čené vlhké louky podél potoka s výskytem ost řice odchylné ( Carex appropinquata ).

267 Pod Horou k.ú. Ž ďárky Vlhké louky a mok řiny. Výskyt upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ).

268 Mok řiny u B řezové k.ú. B řezová u Broumova, Verné řovice Vlhké louky a mok řiny podél potoka.

269 Louka na Honech k.ú. Hony, P ěkov Mokrá louka s výskytem ost řice Davallovy ( Carex davalliana ), prstnatce májového ( Dactylorhiza majalis ), kozlíku dvoudomého ( Valeriana dioica ), suchopýru úzkolistého ( Eriophorum angustifolium ), star čku poto čního (Tephroseris crispa ) aj.

270 Pod Prost řední horou k.ú. He řmánkovice Zbytky vlhkých luk v údolí potoka s výskytem upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ), star čku poto čního (Tephroseris crispa ) aj.

271 V Ráji k.ú. Horní Kostelec, Zbe čník Mokré až mezofilní louky v údolí potoka. Významné druhy rostlin: prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), tolije bahenní ( Parnassia palustris ), ost řice Davallova ( Carex davalliana ), suchopýr širolistý ( Eriophorum latifolium ), s. úzkolistý ( E. angustifolium ), ba řička bahenní ( Triglochin palustre ) aj. Dosud po četné populace denních motýl ů.

272 Na Uhlí řském potoce k.ú. He řmánkovice, Hyn čice u Broumova Olšina a fragment mokré louky. Významné druhy rostlin: star ček poto ční ( Tephroseris crispa ), blatouch bahenní poléhavý ( Caltha palustris subsp. procumbens ), bledule jarní ( Leucojum vernum ) aj.

273 Dolina k.ú. Ruprechtice u Broumova, Viž ňov Komplex luk, mok řin a olšin s výskytem vemeníku dvoulistého ( Platanthera bifolia ), ost řice Hartmanovy ( Carex hartmanii ) aj.

274 Novodomské louky k.ú. Horní Verné řovice, Janovice u Trutnova Botanicky bohaté louky podél potoka a na p řilehlých svazích. Významné druhy rostlin: bledule jarní ( Leucojum vernum ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), p ětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea ) aj.

275 Adršpašské mok řiny k.ú. Dolní Adršpach, Horní Adršpach Prameništ ě, olšiny, mokré i mezofilní louky v údolí potoka. Významné druhy rostlin: ost řice rusá ( Carex flava ), sk řípinka smá čknutá ( Blysmus compressus ), violka bahenní ( Viola palustris ), bledule jarní ( Leucojum vernum ) aj.

276 Pramen Metuje k.ú. Dolní Adršpach, Hodkovice u Trutnova Druhov ě bohaté louky na svazích nad rybní čkem. V zá řezu vodote če výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ).

277 Za dráhou k.ú. Hodkovice u Trutnova, Janovice u Trutnova Druhov ě bohaté svahové louky a mok řiny podél potoka. Významné druhy rostlin: bledule jarní ( Leucojum vernum ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ), violka bahenní ( Viola palustris ) aj.

278 He řmánkovická louka k.ú. He řmánkovice Druhov ě bohaté vlhké louky a prameništ ě s výskytem zdrojovky poto ční ( Montia hallii ) a l ůmek s výskytem mloka skvrnitého ( Salamandra salamandra ).

279 Punar ův les k.ú. Božanov, Martínkovice Významné biocentrum v zem ědělsky siln ě využívané krajin ě. Lesní porosty, rybník a mok řady s rákosinami a spole čenstvy vysokých ostřic. Ornitologická lokalita, v rybníce rozmnožování obojživelník ů.

280 Poslední lom k.ú. Libná Pískovcový lom uvnit ř lesa s pramenným výv ěrem a malou vodní plochou – rozmnožování obojživelník ů.

281 T ůň ka nad pasekou k.ú. Šonov u Broumova Malá vodní plocha, spíše periodická, na dn ě malého starého l ůmku v lese – rozmnožování obojživelník ů.

282 Lom u Alpské Vísky k.ú. Mezim ěstí Odkryvem je zachycena bazální část trutnovského souvrství (saxon) a její erozní styk s pískovci martínkovických vrstev.

283 Pomeznice k.ú. Ruprechtice u Broumova Dv ě pásma skalních výchoz ů. Vulkanodetritický vývoj oliv ětínských vrstev (autun).

284 Viž ňov u kostela k.ú. Viž ňov Terénní zá řez s odkryvem viž ňovského obzoru martínkovických vrstev (autun).

285 St ěnavský b řeh k.ú. Verné řovice Nárazový b řeh St ěnavy s odkryvem bazální části trutnovského souvrství (saxon). Su ťový les.

286 Verné řovický odkryv k.ú. Verné řovice Skalní odkryv bohuslavického souvrství (thuring) v karbonátovém vývoji.

287 U Mlýnkova lesa k.ú. Janovice u Trutnova Svahová louka s výskytem orchidejí: p ětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ).

288 Pod Liš čí horou k.ú. Janovice u Trutnova Vlhké louky a pastviny s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

289 Nad farmou k.ú. Janovice u Trutnova Okolí drobné vodote če s bohatým výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

290 Janovická slatina k.ú. Janovice u Trutnova Narušené slatiništ ě v pastevním areálu. Významné druhy rostlin: prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), ost řice Davallova ( Carex davalliana ), o. odchylná ( C. appropinquata ) aj.

291 Pod Studnickou strání k.ú. Studnice u Jívky Křovinatá strá ň a lesní lemy. Výskyt orlí čku obecného ( Aquilegia vulgaris ).

292 Nad Studnickou strání k.ú. Studnice u Jívky Svahové louky s výskytem vemeníku dvoulistého ( Platanthera bifolia ).

293 U Židovky k.ú. Vysoká Srbská Nese čená vlhká louka s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

294 Metujská strá ň k.ú. Česká Metuje Svahy údolí Metuje se smíšenými lesními porosty (též s jedlí a jilmem) a bohatým bylinným patrem. Výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ) aj., na skalních výchozech sleziník zelený ( Asplenium viride ).

295 Nad Maršovem k.ú. Česká Metuje Svahy údolí Metuje se smíšenými lesními porosty. Výskyt lýkovce jedovatého ( Daphne mezereum ).

296 Nad Dlouhým paloukem k.ú. Velké Petrovice Skalní výchozy nad pravým b řehem Metuje s charakteristickou vegetací. Výskyt sleziníku zeleného ( Asplenium viride ).

297 Hornoteplická bu čina k.ú. Horní Teplice Nerozsáhlá bu čina s výskytem jilmu a lípy a s bohatým bylinným patrem.

298 Hornoteplická strá ň k.ú. Horní Teplice Smíšené lesní porosty na strmém svahu. Výskyt jilmu drsného ( Ulmus glabra ).

299 Hornoteplické mok řiny k.ú. Horní Teplice Mok řiny podél potoka s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

300 U Kláštera k.ú. Zdo ňov Údolí potoka s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ) a fragmenty smíšených porost ů.

301 Na kopci k.ú. Vysoká Srbská Druhov ě bohatá svahová louka. Výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ) a orlí čku obecného ( Aquilegia vulgaris ).

302 U dubu k.ú. Šonov u Broumova Stará bu čina a navazující olšina s bledulí jarní ( Leucojum vernum ).

303 Strá ň nad pramenem k.ú. Horní D řeví č Porosty náletových d řevin s výskytem lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

304 Mok řina u Vápenky k.ú. Stárkov Druhové bohaté mok řiny, vlhké louky a olšina.

305 Louky nad rybní čkem k.ú. Stárkov Druhov ě bohaté pastviny a prameništ ě.

306 Hyn čická strá ň k.ú. Hyn čice u Broumova Převážn ě listnatý lesní porost (javor, lípa) na strmém svahu nad St ěnovou s bohatým výskytem udatny lesní (Aruncus vulgaris ).

307 U dráhy k.ú. Bohdašín Okrajové partie lesa a navazující porosty náletových d řevin podél železni ční trati s výskytem hrušti čky okrouhlolisté ( Pyrola rotundifolia ) a h. menší ( P. minor ).

308 Bu čina pod Kostelem k.ú. Hony Klenová bu čina na strmém svahu s typickým podrostem. Výskyt kapradiny lalo čnaté ( Polystichum aculeatum ).

309 U Červené Hory k.ú. Božanov Nevelká druhov ě bohatá louka s výskytem ho řce brvitého ( Gentianopsis ciliata ) a vemeníku ( Platanthera sp).

310 K řížový vrch k.ú. Dolní Adršpach Kulturní lesní porosty v členitém terénu zv ětralin kvádrových pískovc ů (blokové akumulace a proudy) navazující na PR K řížová cesta.

311 Nad pomníkem k.ú. Javor u Teplic nad Metují Skalní srub tvo řený k řídovými opukami v ostrém pravob řežním meandru Metuje s příkrým úpatním su ťovým svahem. P řevážn ě listnaté lesní porosty (bu činy, su ťový les) s výskytem lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

312 U chaty k.ú. D ědov Částe čně zarostlá strá ň s výskytem lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

313 Pod h řišt ěm k.ú. Hlav ňov Mokrá louka s výskytem prstnatce májového ( Dactylorhiza majalis ), upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ), kozlíku dvoudomého ( Valeriana dioica ) aj.

314 He řmánkovická strá ň k.ú. He řmánkovice Zar ůstající strá ň s výskytem vemeníku dvoulistého ( Platanthera bifolia ).

315 Pod Nouzínem k.ú. Machovská Lhota Meandry potoka a p řilehlé porosty d řevin s výskytem m ěsí čnice vytrvalé (Lunaria rediviva ), mlé čivce horského (Cicerbita alpina ) a prysky řníku platanolistého ( Ranunculus platanifolius ).

316 U Kameni čné k.ú. Machovská Lhota Druhov ě bohatá louka s výskytem vemeníku zelenavého ( Platanthera chlorantha ).

317 Nad splavem k.ú. Martínkovice Skalní srub v nárazovém pravém b řehu St ěnavy s vyvinutou mlado- i staropleistocenní terasou v martínkovických vrstvách permu. Druhov ě bohatý listnatý lesní porost na sutích a svahovinách.

318 U soutoku k.ú. K řinice, Martínkovice, Broumov Pravob řežní vysoký svah nad St ěnavou a K řinickým potokem s delšími úseky skalních výchoz ů tvo řených martínkovickými vrstvami ve form ě nárazového b řehu a skalních srub ů. Druhov ě bohaté listnaté lesní porosty.

319 Nad Ochozí k.ú. Velká Ledhuje Svahové louky s výskytem modráska bahenního ( Maculinea nausithous ) a m. očkovaného ( M. teleius ).

320 Fabiánka k.ú. Machov Svahová louka s výskytem vemeníku zelenavého ( Platanthera chlorantha ), p ětiprstky žežulníku ( Gymnadenia conopsea ), lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

321 Bu čina nad pilou k.ú. Dolní Teplice Bu čina na strmém svahu se skalními výchozy. Výskyt strdivky jednokv ěté ( Melica uniflora ).

322 U Pastor ů k.ú. Horní D řeví č Travnatá a k řovinatá strá ň s výskytem vstava če mužského ( Orchis mascula ) a hadího jazyku obecného (Ophioglossum vulgatum ).

323 Šafránová strá ň (PP) k.ú. Suchý D ůl Svahová louka s nep ůvodním výskytem šafránu b ělokv ětého ( Crocus albiflorus ).

324 Nad táborem k.ú. Ruprechtice u Broumova Svahová louka s výskytem vemeníku dvoulistého ( Platanthera bifolia ).

325 Nad Metujskou loukou k.ú. Metujka Smíšené lesní porosty s výskytem lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

326 U školky k.ú. Suchý D ůl Svahové louky s výskytem vemeníku zelenavého ( Platanthera chlorantha ).

327 Kube čkova louka k.ú. Hlav ňov Svahová louka s výskytem orchidejí: p ětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ), vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), v. dvoulistý ( P. bifolia ).

328 Nad h řišt ěm k.ú. Nízká Srbská Svahová louka s výskytem modráska bahenního ( Maculinea nausithous ).

329 Nad Skalním mlýnem k.ú. Dolní Adršpach Rákosina a vlhká louka s výskytem vrby plazivé ( Salix repens ).

330 Nad Kalousy k.ú. Hodkovice u Trutnova Olšina s výskytem bledule jarní ( Leucojum vernum ).

331 Dolinka k.ú. Janovice u Trutnova Údolí pravostranného p řítoku potoka D řeví če s druhov ě bohatými mokrými a svahovými mezofilními loukami. Výskyt prstnatce májového ( Dactylorhiza majalis ) a vemeníku dvoulistého ( Platanthera bifolia ).

332 U Havraního m ěsta k.ú. Dolní Adršpach Zbytky mokrých až rašelinných luk a mok řadní vrbiny v okolí drobné vodote če.

333 U Komapu k.ú. Ž ďár nad Metují, D ědov Smíšené lesní porosty na svahu se skalními výchozy a upušt ěným lomem. Výskyt lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ) a m ěsí čnice vytrvalé ( Lunaria rediviva ). Na skalách místy sleziník zelený ( Asplenium viride ).

334 U zahrádek k.ú. Nízká Srbská Skalní výchozy a opušt ěný l ůmek. Výskyt sleziníku severního ( Asplenium septentrionale ), na Broumovsku velmi vzácného druhu.

335 V Černém dole k.ú. B ělý, Machovská Lhota Lesní údolí s olšinou a smíšenými porosty. Výskyt bledule jarní ( Leucojum vernum ), prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii ), p řesli čky lu ční ( Equisetum pratense ), mlé čivce horského ( Cicerbita alpina ).

336 Nad St řípkem k.ú. Machovská Lhota Druhov ě bohatá pastvina na strmém svahu s výskytem vemeníku zelenavého ( Platanthera chlorantha ) a podb ělice alpské ( Homogyne alpina ).

337 Skály na Lhotském Šefelu k.ú. Machovská Lhota Pásmo geomorfologicky pozoruhodných pískovcových skal a fragmenty kyselých bu čin na balvanitých svazích. Dlouhý subhorizontální výchoz kvádrových pískovc ů tvo ří výrazný svahový stupe ň. Skalní výchoz je roz člen ěn do samostatných skalních srub ů i n ěkolika skalních v ěží. Při úpatí skal mohutná akumulace rozvoln ěných pískovcových blok ů.

338 Hubkova hora k.ú. Nízká Srbská Druhov ě bohatá pastvina s po četným výskytem ho řce brvitého ( Gentianopsis ciliata ).

339 V dolích k.ú. Nízká Srbská Druhov ě bohatá svahová louka a pastvina s výskytem prstnatce májového ( Dactylorhiza majalis ), ho řce brvitého (Gentianopsis ciliata ), bradá čku vej čitého ( Listera ovata ) aj.

340 Sokolí žleb k.ú. Ruprechtice u Broumova Stará acidofilní bu čina v členitém terénu.

341 U tábora k.ú. Ruprechtice u Broumova Mok řina s výskytem ost řice Hartmanovy ( Carex hartmanii ).

342 Pod Perným k.ú. Rtyn ě v Podkrkonoší Listnatý porost s výskytem lilie zlatohlavé ( Lilium martagon ).

343 Skály na Hradišti k.ú. Horní Verné řovice K východu uklon ěná strukturní plošina tvo řená cenomanskými glaukonitickými pískovci a opukami, z větší části obvodu lemovaná skalním srubem a svahovými akumulacemi zv ětralin.

344 Hrubá rokle k.ú. Hlav ňov Mělká rokle v jihozápadním svahu Broumovských st ěn, za říznutá do st ředn ěturonských k řemenných pískovc ů. V reliéfu rokle se na pískovcových skalních útvarech uplat ňuje pestrá škála mezo- a mikroforem pseudokrasové modelace v různé fázi zahlubování a odnosu zv ětralin. Fragmenty bu čin.

345 Bu činy pod Korunou k.ú. Božanov Acidofilní, v malé mí ře i kv ětnaté bu činy na místy balvanitých svazích.

346 Ve stráni k.ú. Horní D řeví č Druhov ě bohatá mezofilní svahová louka a lesní lemy.

347 Pod P říčnicí k.ú. Maršov nad Metují, Horní D řeví č Druhov ě bohaté pastviny, k řoviny a lesní lemy. Výskyt ho řce brvitého ( Gentianopsis ciliata ).

348 Pod Böhmertovým kopcem k.ú. Ruprechtice u Broumova Mělké bo ční údolí s tužebníkovými lady a svahovými travinnými porosty s výskytem vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia ).