V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ÚVOD ...... 9 A. Údaje o oznamovateli ...... 35 B. Údaje o záměru ...... 36 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 36 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ...... 36 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ...... 36 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ...... 36 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ...... 37 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ...... 38 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru ...... 39 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ...... 42 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků...... 43 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ...... 44 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ...... 44 B.II.1. Požadavky na zábor půdy ...... 44 B.II.2. Požadavky na zábor pozemků určených k plnění funkce lesa ...... 46 B.II.3. Voda ...... 47 B.II.4. Ostatní surovinové a energetické zdroje ...... 47 B.II.5. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ...... 48 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ...... 49 B.III.1. Ovzduší ...... 49 B.III.2. Odpadní vody ...... 50 B.III.3. Odpady ...... 50 B.III.4. Ostatní ...... 52 B.III.5. Doplňující údaje ...... 67 C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území ...... 68 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIROMENTÁLNÍCH CHRAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ...... 68 C.I.1. Územní systém ekologické stability krajiny ...... 69 C.I.2. Natura 2000 ...... 70 C.I.3. Zvláště chráněná území ...... 73 C.I.4. Přírodní parky ...... 76 C.I.5. Významné krajinné prvky ...... 76 C.I.6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ...... 79 C.I.7. Území hustě zalidněná ...... 80 C.I.8. Staré ekologické zátěže a území zatěžována nad míru únosného zatížení ...... 82 C.I.9. Extrémní poměry v dotčeném území ...... 82 C.II. CHRAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ...... 82 C.II.1. Ovzduší a klima ...... 82 C.II.2. Voda ...... 83 C.II.3. Půda ...... 99 C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje ...... 101 C.II.5. Fauna a flóra ...... 108 C.II.6. Krajinný ráz ...... 134 C.II.7. Obyvatelstvo a hmotný majetek ...... 144 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ...... 145
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 1
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí ...... 146 D.I. CHRAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ...... 146 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ...... 146 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ...... 152 D.I.3. Vliv na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky ...... 152 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ...... 162 D.I.5. Vlivy na půdu ...... 164 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ...... 165 D.I.7. Vlivy na soustavu NATURA 2000 ...... 166 D.I.8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ...... 169 D.I.9. Vlivy na krajinu ...... 180 D.I.10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ...... 186 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘÍHRANIČNÍCH VLIVŮ ...... 186 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIROMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NADSTANDARTNÍCH STAVECH ...... 187 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 188 D.V. CHRAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ...... 195 D.VI. CHRAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ...... 197 E. Porovnání variant řešení záměru ...... 198 F. Závěr ...... 200 G. Všeobecné srozumitelné shrnutí netechnického charakteru ...... 201 H. Přílohy ...... 204
Přílohy jsou ozna čeny v souladu s odkazy v textové části Dokumentace zám ěru.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 2
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
SEZNAM OBRÁZK Ů Obrázek č. 1 Umíst ění zám ěru dvojitého vedení 400 kV ...... 36 Obrázek č. 2 Typ stožáru Donau pro dvojité vedení 400 kV ...... 40 Obrázek č. 3 Zaúst ění do TR Vítkov ...... 41 Obrázek č. 4 Zaúst ění do TR P řeštice ...... 42 Obrázek č. 5 Objekty v lokalit ě Zho řec ...... 55 Obrázek č. 6 Objekty ve St říb ře v ulici K Floriánu ...... 55 Obrázek č. 7 Objekty v lokalit ě Sytno ...... 56 Obrázek č. 8 Místa m ěř ení v lokalit ě Kamýk ...... 58 Obrázek č. 9 Lokalita 2 - Seklovy Domky ...... 60 Obrázek č. 10 Lokalita 4 - Zho řec u Bezdružic ...... 60 Obrázek č. 11 Lokalita 10 – St říbro, ulice K Florianu ...... 61 Obrázek č. 12 Lokalita 12 – Sytno ...... 61 Obrázek č. 13 Lokalita 13 – St řelice ...... 62 Obrázek č. 14 Lokalita 14 – Lažany ...... 62 Obrázek č. 15 Územní st řet trasy zám ěru s EVL ...... 71 Obrázek č. 16 Pr ůnik trasy vedení s CHKO Slavkovský les ...... 74 Obrázek č. 17 Obchvat trasy vedení u MCHÚ K řížky a Úpolínová louka pod K řížky ...... 75 Obrázek č. 18 Přírodní park Hadovka ...... 76 Obrázek č. 19 Oblasti povodí ČR a jejich administrativní uspo řádání ...... 83 Obrázek č. 20 Záplavové území Merklínka ...... 88 Obrázek č. 21 Záplavové území Radbuza ...... 89 Obrázek č. 22 Záplavové území Mže ...... 89 Obrázek č. 23 Záplavové území Teplá ...... 90 Obrázek č. 24 Hydrogeologické rajóny ...... 91 Obrázek č. 25 Chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les ...... 93 Obrázek č. 26 Ochranné pásmo vodního zdroje ...... 94 Obrázek č. 27 Ochranné pásmo vodního zdroje – lokalita K řížky ...... 95 Obrázek č. 28 Ochranná pásma vodního zdroje ...... 95 Obrázek č. 29 Ochranné pásmo vodního zdroje u obce Cebiv ...... 96 Obrázek č. 30 Ochranné pásmo p řírodního lé čivého zdroje Nová Ves – Louka – Mnichov ...... 97 Obrázek č. 31 Ochranné pásmo p řírodního lé čivého zdroje u obce Kokašice ...... 97 Obrázek č. 32 Zranitelné oblasti pro celou ČR ...... 98 Obrázek č. 33 Půdní typy ...... 101 Obrázek č. 34 Geomorfologické člen ění ČR ...... 102 Obrázek č. 35 Geologická mapa ...... 103 Obrázek č. 36 Oblasti surovinových a p řírodních bohatství...... 105 Obrázek č. 37 Poddolovaná území ...... 107 Obrázek č. 38 Lokality 1 - Lobzy ...... 119 Obrázek č. 39 Lokalita 2 – Lobezský potok ...... 120 Obrázek č. 40 Lokalita 3 - Chaloupky ...... 121 Obrázek č. 41 Lokalita 4 – Lu ční potok ...... 122 Obrázek č. 42 Lokalita 5 - Tokáništ ě ...... 123 Obrázek č. 43 Lokalita 6 – U K řížk ů ...... 124 Obrázek č. 44 Lokalita 7 – U Silnice ...... 125 Obrázek č. 45 Lokalita 8 – Pramenský potok...... 126 Obrázek č. 46 Lokality 9 – Lu ční potok u Číhané ...... 127 Obrázek č. 47 Lokalita 10 - Hošt ěc ...... 128 Obrázek č. 48 Lokalita 11 – Široká niva ...... 129 Obrázek č. 49 Lokalita 12 - Ov čí vrch ...... 130 Obrázek č. 50 Lokalita 13 – Lomy ...... 131 Obrázek č. 51 Lokalita 14 – Cebiv ...... 131 Obrázek č. 52 Lokalita 15 - St říbro ...... 132 Obrázek č. 53 Lokalita 16 – St řelický Mlýn ...... 133 Obrázek č. 54 Lokalita 17 - Líšina ...... 134 Obrázek č. 55 Oblasti krajinného rázu CHKO Slavkovský les - Centrální část, Tepelsko ...... 137 Obrázek č. 56 Krajinný prostor Tepelsko ...... 138
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 3
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 57 Krajinný prostor Bezdružicko ...... 139 Obrázek č. 58 Krajinný prostor St říbrsko ...... 139 Obrázek č. 59 Krajinný prostor Stod ...... 140 Obrázek č. 60 Krajinný prostor Merklinsko ...... 141 Obrázek č. 61 Krajinný prostor P řešticko ...... 142 Obrázek č. 62 Vymezená problematická místa ( červen ě), vyzna čená trasa vedení (fialov ě) ..... 142 Obrázek č. 63 Typ stožáru Donau pro dvojité vedení 400 kV...... 203
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Umíst ění zám ěru ...... 37 Tabulka č. 2 Vý čet územn ě samosprávných celk ů ...... 43 Tabulka č. 3 Navazující rozhodnutí ...... 44 Tabulka č. 4 Celkové emise z mobilních spalovacích zdroj ů za období výstavby ...... 50 Tabulka č. 5 Kategorie odpad ů ...... 50 Tabulka č. 6 Rekapitulace nejvyšších hodnot v jednotlivých lokalitách ...... 63 Tabulka č. 7 Ochranné pásmo venkovního vedení ...... 64 Tabulka č. 8 Ochranné pásmo podzemních vedení ...... 64 Tabulka č. 9 Ochranná pásma vodovod ů a kanalizací ...... 65 Tabulka č. 10 Ochranná pásma drah ...... 66 Tabulka č. 11 Ochranná pásma silnic, dálnic a místních komunikací ...... 66 Tabulka č. 12 St řet zám ěru s prvky ÚSES ...... 70 Tabulka č. 13 Dot čení Evropsky významné lokality ...... 71 Tabulka č. 14 Předm ěty ochrany uvedených Evropsky významných lokalit ...... 72 Tabulka č. 15 Vodní toky a údolní nivy ...... 77 Tabulka č. 16 Rybníky ...... 78 Tabulka č. 17 Rašeliništ ě ...... 78 Tabulka č. 18 Lesy ...... 78 Tabulka č. 19 Registrované významné krajinné prvky ...... 79 Tabulka č. 20 Hustota zalidn ění ...... 80 Tabulka č. 21 Charakteristika vodních tok ů ...... 84 Tabulka č. 22 Povrchové vody stojaté ...... 86 Tabulka č. 23 Významné vodní toky ...... 87 Tabulka č. 24 Přehled zjišt ěných druh ů obratlovc ů ...... 114 Tabulka č. 25 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 119 Tabulka č. 26 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 120 Tabulka č. 27 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 121 Tabulka č. 28 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 122 Tabulka č. 29 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 123 Tabulka č. 30 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 124 Tabulka č. 31 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 125 Tabulka č. 32 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 126 Tabulka č. 33 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 127 Tabulka č. 34 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 128 Tabulka č. 35 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 129 Tabulka č. 36 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 130 Tabulka č. 37 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 132 Tabulka č. 38 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 133 Tabulka č. 39 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu: ...... 134 Tabulka č. 40 Objekty v ochranném pásmu vedení ...... 144 Tabulka č. 41 Účinky elmag. pole a zá ření v závislosti na kmito čtu ( λ) ...... 147 Tabulka č. 42 Projevy p ůsobení indukovaného proudu v t ěle člov ěka ...... 148 Tabulka č. 43 Nejvyšší p řípustné hodnoty (podle Na řízení vlády č. 1/2008 Sb.) ...... 149 Tabulka č. 44 Prahové hodnoty ú čink ů hluku pro denní dobu (LAeq, 6-22 h) ...... 154 Tabulka č. 45 Prahové hodnoty ú čink ů hluku pro no ční dobu (LAeq, 22-6 h) ...... 154 Tabulka č. 46 Korekce pro stanovení hygienických limit ů ...... 155 Tabulka č. 47 Korekce pro stanovení hygienických limit ů ...... 156 Tabulka č. 48 Korekce pro stanovení hygienických limit ů hluku pro hluk ze stavební činnosti .. 156
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 4
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 49 Výpo čet hladiny no čního hluku LAeq,N (dB) u zdvojeného vedení zvn 400 kV ... 160 Tabulka č. 50 Přehled vzácných a zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů v trase zám ěru ...... 171 Tabulka č. 51 Přehled významných lokalit, negativní vlivy zám ěru a návrh opat ření ...... 173 Tabulka č. 52 Přehled zjišt ěných vzácných a zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin v trase zám ěru 175 Tabulka č. 53 Zastoupení typ ů p řírodních stanoviš ť a alejí v trase ...... 179
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 5
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
SEZNAM ZKRATEK A Váhový filtr AC Střídavý proud (z anglického alternating current) AOPK ČR Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR B Magnetická indukce – vektorová fyzikální veli čina BPEJ Bonitovaná p ůdn ě ekologická jednotka C1 – C4 Stupe ň ohrožení podle Červeného seznamu CD Kompaktní disk – optický disk pro ukládání digitálních dat cca Cirka - latinsky p řibližn ě CNS Centrální nervová soustava CO Oxid uhelnatý CR Kritický druh uvedený v Červeném seznamu ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIŽP Česká inspekce životního prost ředí ČR Česká republika ČS Čerpací stanice dB Decibel – jednotka hladiny intenzity akustického tlaku DUR Dokumentace pro územní řízení DVD Kompaktní disk - optický disk pro ukládání digitálních dat EIA Vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí (Environmental Impact Assessment) E Intenzita elektrického pole – vektorová fyzikální veli čina EC Evropská komise (European Commission) EHS Evropské hospodá řské spole čenství EM Elektromagnetické EN Ohrožený druh uvedený v Červeném seznamu ENTS-O Sdružení evropských provozovatel ů p řenosových soustav EU Evropská unie EURO Evropské emisní standardy (European emission standarts) EVL Evropsky významná lokalita f Frekvence – fyzikální veli čina GIS Geografický informa ční systém HA Míra obt ěžování a rušení spánku exponovaných osob dopravním hlukem HC Uhlovodíky HDV Těžký nákladní automobil (Heavy-Duty Vehicle) HPJ Hlavní p ůdní jednotka HSD Podíl vysoce obt ěžovaných osob Hz Hertz – fyzikální jednotka frekvence (kmito čtu) CHKO Chrán ěná krajinná oblast CHLÚ Chrán ěné ložiskové území CHOPAV Chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod CHVePS Chrán ěný venkovní prostor staveb CHVeP Chrán ěný venkovní prostor ČSN Česká technická norma ČSN EN Česká technická norma evropská norma IČ Identifika ční číslo ID Zkratka pro Identifikaci IDVT Identifika ční číslo vodního toku J Indukovaná proudová hustota Jmod Modifikovaná proudová hustota kV Kilovolt – fyzikální jednotka elektrického nap ětí LCV Užitkové vozidlo (Light Commercial Vehicle)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 6
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
LAeq,T Ekvivalentní hladina akustického tlaku vážená filtrem A v dob ě T LpA max Maximální hladina akustického tlaku vážená filtrem A LpAmin Minimální hladina akustického tlaku vážená filtrem A LA90,T Procentní hladina akustického tlaku, vážená filtrem A, p řekro čená v 90% doby z měř eného časového intervalu T LD,16h Ekvivalentní hladina akustického tlaku v pr ůběhu denních 16 hodin LDVN Hlukový ukazatel den-ve čer-noc LDN Hlukový ukazatel den-noc LN Hlukový ukazatel L1/3 Hladina akustického tlaku v 1/3 pásmech frekven čního spektra, nekorigované LBP Levob řežní p řítok MěÚ Městský ú řad MCHÚ Maloplošn ě chrán ěné území MMR Ministerstvo pro místní rozvoj m n. m. Metr ů nad mo řem MVA Megavoltampér – jednotka zdánlivého elektrického výkonu MWh Megawatthodina – jednotka výkonu MŽP Ministerstvo životního prost ředí N Kategorie odpadu - nebezpe čný odpad NEK Nezávislá energetická komise NH 3 Amoniak ( čpavek) – chemická slou čenina NIZ Neionizující zá ření NO X Oxidy dusíku – souhrnné ozna čení NP Národní park NPH Nejvyšší p řípustná hodnota NPP Národní p řírodní památka NPR Národní p řírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek NT Tém ěř ohrožený druh uvedený v Červeném seznamu NV Na řízení vlády O Kategorie odpadu - ostatní odpad OBÚ Obvodní bá ňský ú řad OP Ochranné pásmo OR Odss Ratio – relativní riziko incistence infarktu myokardu OZE Obnovitelné zdroje elekt řiny PBP Pravob řežní p řítok PP Přírodní památka PHOa,b Ochranné pásmo vodního zdroje PM Pevné částice PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky ur čené k pln ění funkce lesa RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor řkm Říční kilometr S Hustota zdánlivého toku SA Měrná absorbovaná energie SAR Měrný absorbovaný výkon SEK Státní energetická koncepce SO 2 Oxid si řičitý – chemická slou čenina
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 7
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
SZÚ Státní zdravotní ústav T Tesla – jednotka magnetické indukce TR Transformovna TZL Tuhé zne čiš ťující látky ÚPD Územn ě plánovací dokumentace ÚSES Územní systém ekologické stability ust. Ustanovení VKP Významný krajinný prvek vn Vysoké nap ětí VOC Těkavé organické látky VU Zranitelný druh uvedený v Červeném seznamu vvn Velmi vysoké nap ětí WHO World Health Organisation (Sv ětová zdravotnická organizace) ZCHÚ Zvlášt ě chrán ěné území ZOPK Zákon o ochran ě p řírody a krajiny ZOV Zásady organizace stavby ZPF Zem ědělský p ůdní fond ZÚR Zásady územního rozvoje zvn Zvláš ť vysoké nap ětí ŽP Životní prost ředí §O Ohrožený druh uvedený ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. §SO Siln ě ohrožený druh uvedený ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. §KO Kriticky ohrožený druh uvedený ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. §1 Kriticky ohrožený druh uvedený ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. §2 Siln ě ohrožený druh uvedený ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. §3 Ohrožený druh uvedený ve vyhlášce č. 395/1992 Sb.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 8
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ÚVOD Zám ěr „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV “ byl podroben zjiš ťovacímu řízení podle §7 zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vliv ů zám ěru na životní prost ředí ve zn ění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 436/2009 Sb. a na základ ě p ředloženého „Oznámení zám ěru“, písemných vyjád ření dot čených správních ú řad ů, dot čených územních samosprávných celk ů a ve řejnosti, vydal dne 26. 7. 2012 p říslušný ú řad „Záv ěr zjiš ťovacího řízení“ pod č. j. 62724/ENV/12. V záv ěru Zjiš ťovacího řízení je stanoveno, že Dokumentaci vliv ů zám ěru na životní prost ředí dle p řílohy 4 zákona č. 100/2001 Sb. je nutno zpracovat p ředevším s důrazem na následující oblasti: - Zpracovat hodnocení d ůsledk ů zám ěru na p ředm ěty ochrany a na celistvosti dot čených lokalit soustavy Natura 2000 ve smyslu § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - Na základ ě provedení d ůkladného terénního p řírodov ědeckého pr ůzkumu v lokalit ě zám ěru vypracovat Biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, které bude zahrnovat jarní, letní i podzimní aspekt. Biologické hodnocení se bude v ěnovat p ředevším citlivým lokalitám, jako jsou lokality soustavy Natura 2000, zvlášt ě chrán ěná území, p řírodní parky, významné krajinné prvky a prvky územního systému ekologické stability. Terénní pr ůzkum bude zam ěř en i na vytipování rizikových míst z hlediska možných st řet ů pták ů s vodi či, v těchto rizikových místech budou navržena opat ření, která budou bránit t ěmto st řet ům, usmrcování nebo pora ňování pták ů elektrickým proudem. Záv ěry a doporu čení Biologického hodnocení p řevzít do příslušných kapitol Dokumentace; - Zpracovat hodnocení na krajinný ráz. V tomto hodnocení bude brán zvláštní z řetel na území chrán ěné krajinné oblasti Slavkovský les, národní p řírodní památku K řížky a na národní p řírodní památku Upolínová louka pod K řížky. P ředevším budou vyhodnoceny vlivy zám ěru na krajinný ráz v otev řených enklávách (nap ř. Lobzy, Rovná, Čistá, Prameny) a v lokalit ě K řížky, kde je navržena zm ěna trasy vedení – zde bude zpracováno porovnání s variantou beze zm ěny. Tam, kde to nevylu čuje jiný zájem, nebudou mít stožáry výstražné zbarvení, barvu je t řeba vhodn ě navrhnout tak, aby stožáry co nejvíce splývaly s pozadím. Tam, kde se zám ěr dotýká nebo p řibližuje zvlášt ě chrán ěným územím, p řírodním park ům a lokalitám soustavy Natura 2000, specifikovat umíst ění jednotlivých stožár ů vedení v četn ě uvedení p řesných rozestup ů mezi jednotlivými stožáry; - Zpracovat hydrologické posouzení v místech umíst ění jednotlivých stožár ů a navrhnout opat ření k ochran ě kvality a kvantity podzemních a povrchových vod. Přesné umíst ění stožár ů navrhnout tak, aby nedošlo k zhoršení odtokových pom ěrů v území a ovlivnění aktivních zón vodních tok ů; - Zpracovat autorizované hodnocení vliv ů zám ěru na ve řejné zdraví ve smyslu ustanovení § 19 zákona s důrazem na možné vlivy elektromagnetického zá ření na ve řejné zdraví; - Navrhnout opat ření minimalizující plošný zábor zem ědělského p ůdního fondu a opat ření minimalizující vliv zám ěru na pozemky zem ědělského p ůdního fondu tam, kde p ůjde o zábor do časný;
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 9
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
- Minimalizovat zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa. Podrobn ě vyhodnotit vlivy zám ěru na tyto pozemky v četn ě vyhodnocení případného zvýšeného rizika ohrožení lesních pozemk ů v ětrnou kalamitou a návrhu p říslušného opat ření; - Ve vytipovaných citlivých místech (p řechody zám ěru p řes vodní toky, vodní plochy, prvky územního systému ekologické stability) navrhnout instalaci vodi čů tak, aby p ři ní nedošlo k pozemním pojezd ům stavební techniky (metoda zatahování vodi čů pomocným lankem); - V mezích zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, využít v míst ě zám ěru maximální možné množství výkopových zemin vzniklých realizací zám ěru; - Navrhnout taková opat ření, aby na pozemku p. č. 2424 v k.ú. Hradec u Stoda nedošlo v souvislosti s realizací zám ěru k ovlivn ění lokality výskytu vstava če kuka čky (Orchis morio); - Navrhnout p řístupové cesty k jednotlivým stožárovým míst ům i jinam na staveništ ě tak, aby byla v maximální možné mí ře využívána stávající komunikace. Navrhnout vhodná místa pro skládky materiálu, skladování závadných látek, údržba mechanism ů (tzn. nap ř. ne v blízkosti vodních tok ů, nádrží a vodních zdroj ů). V Dokumentaci je třeba popsat i p řípadné st řety zám ěru s existující infrastrukturou (vodní řady, plynovody apod.). - Dále je t řeba v Dokumentaci zohlednit a vypo řádat všechny relevantní požadavky na dopln ění, p řipomínky a podmínky, které jsou uvedeny v došlých vyjád řeních.
Výše uvedené požadavky jsou podrobn ě zpracovány v příslušných kapitolách Dokumentace. Dle požadavk ů uvedeným pod jednotlivými body jsou v následujícím textu uvedeny zkrácené citace nebo v popisu jednotlivých vyjád ření, je proveden odkaz na p říslušnou kapitolu Dokumentace eventueln ě je zd ůvodn ěno. Nejsou citována vyjád ření, kde nejsou vzneseny připomínky nebo je pouze upozorn ěno na dikci platné legislativy.
Kopie Záv ěru zjiš ťovacího řízení a všech zaslaných vyjád ření a stanovisek , obdržených v rámci zjiš ťovacího řízení, jsou p řiloženy v přílohové části H., p říloha č. 3.
Tato p ředkládaná Dokumentace zpracovaná dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vliv ů na životní prost ředí „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV “ (dále jen Dokumentace) je zpracována v souladu s přílohou č. 4 k citovanému zákonu č.100/2001 Sb. v platném zn ění, se zam ěř ením na vypo řádání požadavk ů plynoucích z obdržených vyjád ření.
Ke zve řejn ěnému Oznámení se b ěhem zjiš ťovacího řízení vyjád řili: Dot čené územní samosprávné celky: ° Karlovarský kraj ° Město Bezdružice ° Obec Cebiv ° Obec Hradec ° Obec Lochousice ° Město Stod ° Obec Vranov
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 10
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Dot čené správní ú řady: ° Krajský ú řad Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství ° Krajský ú řad Plze ňského kraje, odbor životního prost ředí ° Městský ú řad Sokolov, odbor životního prost ředí ° Městský ú řad Stod, odbor životního prost ředí ° Městský ú řad St říbro, odbor životního prost ředí ° Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech ° Krajská hygienická stanice Plze ňského kraje se sídlem v Plzni ° Česká inspekce životního prost ředí, Oblastní inspektorát Plze ň ° Česká inspekce životního prost ředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem ° Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a z řídel ° Obvodní bá ňský ú řad pro území kraje Karlovarského ° Obvodní bá ňský ú řad pro území kraj ů Plze ňského a Jiho českého ° Správa chrán ěné krajinné oblasti Slavkovský les ° Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky ° Povodí Oh ře, s.p. ° Povodí Vltavy, s.p. ° Ministerstvo životního prost ředí, odbor ochrany vod ° Ministerstvo životního prost ředí, odbor ochrany ovzduší ° Ministerstvo životního prost ředí, odbor energetiky a ochrany klimatu
V následujících odstavcích je provedena souhrnná rekapitulace záv ěrů zjiš ťovacího řízení se zam ěř ením na p řipomínky dot čených územních samosprávných celk ů, dot čených správních úřad ů a ve řejnosti, včetn ě komentá ře zpracovatel ů Dokumentace k těmto p řipomínkám, jako jednoho z východisek pro zpracování p ředkládané Dokumentace.
Ke zve řejn ěnému Oznámení se vyjád řili bez p řipomínek: ° Město Bezdružice ° Obec Cebiv ° Obec Hradec ° Město Stod ° Obec Vranov ° Městský ú řad Stod, odbor životního prost ředí ° Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech ° Obvodní bá ňský ú řad pro území kraje Karlovarského ° Ministerstvo životního prost ředí, odbor energetiky a ochrany klimatu
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 11
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Ke zve řejn ěnému Oznámení vznesly p řipomínky následující orgány:
1. Karlovarský kraj „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ - vyjád ření podle § 6 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí: ‹ Karlovarský kraj, po prostudování p ředloženého Oznámení, souhlasí se zám ěrem „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“, za podmínky, že budou dodržena veškerá zákonná opat ření. ‹ Na zpracování Dokumentace vliv ů na životní prost ředí zpracované dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, nemáme žádné požadavky. K požadavku lze sd ělit následující: Ù V pr ůběhu p řípravy realizace zám ěru (Dokumentace pro územní řízení, tzv. DUR)., v pr ůběhu vlastní realizace stavby a p ři vlastním provozu vedení bude oznamovatel, resp. ČEPS, a.s. jako provozovatel PS, postupovat v souladu s platnou legislativou.
2. Obecní ú řad Lochousice Vyjád ření k Oznámení zám ěru: ‹ Územn ě plánovací dokumentace nevymezuje ochranné pásmo koridoru pro vedení 400 kV oproti stávajícím 220 kV. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Ochranné pásmo (dále OP) a jeho ší ře je dle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., v platném zn ění, definováno jako souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení, která činí od krajního vodi če vedení o nap ětí 400 kV na ob ě strany 20 m, přičemž ší ře koridoru v č. OP pro dvojité vedení 400 kV v běžné trase bude činit 69,4 m. Koridor v č. ochranného pásma stávajícího dvojitého vedení 220 kV bude realizací dvojitého vedení 400 kV rozší řen v běžné trase o cca 5 m na každou stranu od osy vedení.
3. Krajský ú řad Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství Posuzování vliv ů na životní prost ředí - vyjád ření k zám ěru „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ K výše uvedenému zám ěru vydává Krajský ú řad Karlovarského kraje, jako dot čený správní úřad, toto vyjád ření:
Ochrana p řírody a krajiny ‹ Bez p řipomínek. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
Ochrana les. p ůd. fondu a stát. správa les. hospodá řství ‹ Dle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění některých zákon ů, v platném zn ění (dále jen „lesní zákon“) jsou zpracovatelé nebo po řizovatelé územn ě plánovací dokumentace a zpracovatelé dokumentací staveb
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 12
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
povinni dbát zachování lesa a řídit se p řitom ustanoveními lesního zákona. Jsou povinni navrhnout a zd ůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prost ředí a ostatních celospole čenských zájm ů nejvhodn ější; p řitom jsou povinni provést vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení a uspo řádání území po dokon čení stavby. Dotýká–li se řízení podle zvláštních p ředpis ů (nap ř. stavebního zákona) zájm ů chrán ěných lesním zákonem, pak dle ust. § 14 odst. 2 lesního zákona, rozhodne stavební ú řad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem p říslušného orgánu státní správy les ů, který může sv ůj souhlas vázat na spln ění podmínek. ‹ Každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, p ři níž se p ředpokládá trvalé nebo do časné odn ětí nebo omezení podle § 15 odst. 1 lesního zákona, je povinen p řed zpracováním podklad ů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgán ů státní správy les ů informace o podmínkách vedení trasy p řes lesní pozemky dot čené zamýšlenou stavbou. ‹ Dle ust. § 15 odst. 3 písm. a) lesního zákona lze na pozemcích ur čených k pln ění funkcí lesa bez odn ětí umístit, mimo jiné, stožáry nadzemních vedení, pokud nejde v jednotlivých p řípadech o plochu v ětší než 30 m 2. ‹ Odn ětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy les ů, v jehož území se dot čené pozemky nebo jejich p řevážná část nacházejí, v souladu s ust. § 16 odst. 1 lesního zákona. Dle ust. § 46 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), v platném zn ění, v lesních pr ůsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel p říslušné distribu ční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemk ů o ší řce 4 m po jedné stran ě základ ů podp ěrných bod ů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh t řeba; vlastníci či uživatelé dot čených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. ‹ Pokud bude výše uvedené p ři zpracování projektové dokumentace dodrženo, nemáme dalších námitek. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Veškeré zákonné požadavky a postupy p ři odn ětí PUPFL jsou podrobn ě řešeny v textu Dokumentace, viz kapitola B.II.2. Požadavky na zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa. Ù Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa budou zám ěrem dot čeny v omezené mí ře. Omezení lesních pozemk ů ve využívání a pln ění funkce lesa se p ředpokládá v rozší ření stávajícího ochranného pásma vedení 220 kV v běžné trase o cca 5 m na každou stranu od osy vedení a dále v úsecích p řeložky vedení v lokalit ě „Křížky“, kde bude vytvo řen nový koridor. Stávající zábor PUPFL činí cca 94 ha. Nový zábor PUPFL v četn ě zm ěn oproti stávající trase vedení bude činit cca 108 ha. Dochází tedy k navýšení záboru PUPFL o cca 14 ha na celé navržené trase dvojitého vedení 400 kV. Přesný rozsah zábor ů pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa bude uveden až v dalších stupni projektové p řípravy (Dokumentace pro územní řízení, tzv. DUR).
Ochrana zem ědělského p ůdního fondu ‹ Z Oznámení zám ěru „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ vyplývá, že zám ěrem bude dot čen zem ědělský p ůdní fond (dále jen „ZPF“). Zám ěr p ředstavuje p řestavbu stávajícího dvojitého nadzemního vedení velmi vysokého nap ětí 220 kV na dvojité nadzemní vedení 400 kV, a to v trase
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 13
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
mezi transformovnami TR Vítkov a TR P řeštice, vedeného p řevážn ě ve stávající trase. Je p ředpokládán trvalý zábor zem ědělské p ůdy o vým ěř e cca 2,5 ha pro umíst ění základ ů stožár ů a do časný zábor ZPF do jednoho roku pro dopravu (p říjezdové cesty 4 m, pojezdový pruh 5 m), manipula ční a montážní činnost související s výstavbou vedení. ‹ Z hlediska ochrany ZPF není k zám ěru námitek. Využitím stávající již jednou schválené trasy budou minimalizovány škody na p ůdním fondu. Dokumentace vliv ů zám ěrů na životní prost ředí by se z hlediska ochrany ZPF m ěla zam ěř it na minimalizování škod na ZPF zejména p ři do časném záboru. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Problematika minimalizování škod na ZPF zejména p ři do časném záboru je promítnuta do textu Dokumentace viz kapitola D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, ve které je doporu čeno následující: • Minimalizovat řešení manipula čních pás ů v úsecích po spádnici, volbou umíst ění stožárových míst p řizp ůsobit terénu tak, aby byly minimalizovány nutné p řístupy a řešení spojitých manipula čních pás ů po spádnici a tyto zásady v četn ě návrh ů protierozních opat ření rozpracovat v ZOV stavby; • V prostoru jednotlivých stožárových míst šetrn ě skrýt ornici, dle inženýrsko- geologického pr ůzkumu; • Na montážních místech na zem ědělské p ůdě skrytou orni ční vrstvu po ukon čení výstavby rozprost řít okolo stožárových míst; • Plochy staveniš ť a provizorních p řístupových cest uvést po ukon čení stavby do původního stavu či stavu obdobnému p ůvodnímu, pokud nebude s vlastníkem nemovitosti dohodnuto jinak.
Ochrana ovzduší ‹ Bez p řipomínek. K požadavku lze sd ělit následující: ‹ Není nutný komentá ř.
Vodní hospodá řství ‹ Bez p řipomínek. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
Hornictví a geologie ‹ Bez p řipomínek. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
Odpadové hospodá řství ‹ V Oznámení jsou vyt ěžené zeminy vymezeny jako odpad, i když jejich část bude využita v rámci stavby. Dle ust. § 2 odst. (1) písm. j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů v platném zn ění (dále jen zákon o odpadech) se tento zákon nevztahuje na zeminy a jiné p řírodní materiály vyt ěžené
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 14
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v p řirozeném stavu v míst ě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prost ředí nebo lidské zdraví, tzn., že uvedené zeminy nemusí být vymezeny jako odpad, pokud splní uvedené podmínky. ‹ Dále je uvedeno, že odpad z kácení a pro řezu d řevin rostoucích mimo les b ěhem výstavby bude po dohod ě s vlastníkem pozemku p řednostn ě využit jako palivo (d řevo). Upozor ňujeme, že odpady musí jejich p ůvodce v souladu s ust. § 16 odst. (1) písm. c) zákona o odpadech p ředat pouze osob ě oprávn ěné. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Výkopová zemina vzniklá realizací zám ěru, bude využita v maximální možné mí ře v míst ě stavby. Před zapo četím výkopových prací na stožárových místech bude sejmuta vrchní část humusové vrstvy tlouš ťky cca 200 mm, která bude uložena na deponii v blízkosti stavby. Po provedení základových konstrukcí stožár ů bude tato zemina použita k dokon čovacím terénním úpravám. Vyt ěžená zemina vzniklá p ři výkopových pracích základových patek stožár ů bude uložena na deponii v blízkosti provád ěných výkop ů. Tato zemina bude pozd ěji použita na zp ětné zásypy kolem základových patek dle projektové dokumentace. Nakládání s p řebyte čnou výkopovou zeminou bude d ůsledn ě dodržován p ředm ětný zákon o odpadech a vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpad ů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. P řesná bilance zemních prací není v této fázi p řípravy k dispozici a bude dopln ěna v rámci dalších stup ňů projektové dokumentace. Ù Množství jednotlivých odpad ů, konkrétní zp ůsob a místo jejich odstran ění budou stanoveny v dalších stupních projektové dokumentace. Veškeré odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ění, vzniklé v rámci stavby budou odvezeny z místa vzniku dodavatelským subjektem, který zajistí jejich evidenci a odstran ění podle sou časné platné legislativy v oblasti odpadového hospodá řství. Dodržení t ěchto požadavk ů stanoví platná legislativa a touto problematikou se podrobn ě zabývá kapitola B.III.3. Odpady. Ù Dřevní hmota vzniklá jako vedlejší produkt z kácení a pro řezu d řevin rostoucích mimo les bude b ěhem výstavby po dohod ě s vlastníkem pozemku p řednostn ě využita jako palivo (d řevo). Užitková d řevní hmota, tj. tyčovina a kulatina p řesahující pr ůměr 10 cm, bude roz řezaná a složena po dohod ě s vlastníkem pozemku na míst ě k dalšímu využití. D řeviny nep řesahující pr ůměr 10 cm, klest a zbytky po t ěžb ě, budou složeny do hromad a ponechány k rozkladu, jakožto vhodný úkryt pro živo čichy. Frézování pa řez ů do hloubky je postup, který je nep řípustný. P ři tomto zp ůsobu odstra ňování zbytk ů d řevin dochází k mechanickému poškození p ůdy do hloubky v č. všech rostlin a podrostu. Sou časn ě dochází ke zm ěně vlastností p ůdy, která již nemusí vyhovovat rostlinám p ůvodního podrostu a tak m ůže docházet k rozvoji agresivních a nep ůvodních druh ů. Kácení a pro řez budou provád ěny zásadn ě mimo hnízdní období ptactva, tzn. v období vegeta čního klidu od zá ří do února. Pod vodi či, které p řekonávají hluboká údolí, není nutné údržbu provád ět.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 15
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
4. Krajský ú řad Plze ňského kraje, odbor životního prost ředí Vyjád ření k Oznámení zám ěru „V221/V222 - přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV ‟ – zpracované podle p řílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném zn ění. Krajský ú řad Plze ňského kraje, odbor životního prost ředí, z hlediska ochrany p řírody a krajiny vydává k výše uvedené dokumentaci následující vyjádření. ‹ Zjiš ťovací řízení se nezabývá zvlášt ě chrán ěnými druhy rostlin a živo čich ů a vlivem stavby na n ě. ‹ Upozor ňujeme, že v trase vedení na p. p. č. 2424 v k. ú. Hradec u Stoda (pozemek z jižní strany p řiléhající k železni ční trati) se nachází n ěkolik desetiletí známá lokalita s výskytem siln ě ohroženého druhu rostliny vstava če kuka čky (Orchis morio), která by mohla být v souvislosti se stavbou poškozena (jak se již v nedávné dob ě při obnov ě stávajícího vedení stalo). Požadujeme dopln ění této informace do Dokumentace s tím, že tato lokalita nesmí být stavbou dot čena, což musí být uvedeno i v kap. D.IV. Opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop ř. kompenzaci nep říznivých vliv ů. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Touto problematikou se zabývá zpracované Biologické hodnocení vlivu zám ěru na životní prost ředí, které je sou částí p řílohové části Dokumentace (viz p říloha č. 7). Mimo jiné jsou významné výstupy a záv ěry z provedeného Biologického hodnocení promítnuty do příslušných částí této Dokumentace viz kapitola D.II.5. Fauna a flóra a případné vlivy zám ěru v kapitole D.I.8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystém. Ù Vstava č kuka čka (Orchis morio) je siln ě ohrožený druh, který roste na lokalit ě B16 v po čtu n ěkolika desítek exemplá řů . V blízkém okolí je ješt ě n ěkolik dalších mikrolokalit druhu. Jedná se o druh krátkostébelných trávník ů a pastvin.
Lokalita výskytu vstava če kuka čky
Ù Pro ochranu lokality siln ě ohroženého druhu rostliny vstava če kuka čky (Orchis morio) z biologického hlediska vyplývá následující opat ření: • Přímo do lokality výskytu by nem ěl být umíst ěn stožár a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace. Bylo by též vhodné zajistit management této drobné lokality (kosení a narušování drnu) do budoucna.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 16
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• Bude nutné konzultovat pot řebu žádosti o výjimku z ochranných podmínek pro smil píse čný, vstava č kuka čku, plavuník zplošt ělý, vemeník dvoulistý s odborem životního prost ředí krajského ú řadu Plze ňského kraje.
5. Městský ú řad Sokolov K zám ěru vydává odbor životního prost ředí M ěstského ú řadu Sokolov následující vyjád ření:
Nakládání s odpady ‹ Bez p řipomínek. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
Ochrana p řírody a krajiny ‹ Z hlediska ochrany p řírody nemáme k plánovanému zám ěru námitky. ‹ Požadujeme, aby bylo dle § 5a odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, řešeno opat ření vedení vysokého nap ětí ochrannými prost ředky, které ú činn ě zabrání usmrcování pták ů elektrickým proudem. Na území ležící v CHKO Slavkovský les je k vyjád ření p říslušná Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Správa CHKO Slavkovský les a Krajské st ředisko Karlovy Vary). K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Ochranným prost ředkem, který ú činn ě zabra ňuje usmrcování pták ů elektrickým proudem, je použitá konstrukce stožár ů (viz kapitola B.I.6. Stru čný popis technického a technologického řešení zám ěru) a geometrie uspo řádání fázových vodi čů v ůč i ocelové konstrukci vedení. Ù V rámci zpracované Dokumentace bylo provedeno Biologické hodnocení zám ěru (viz příloha č. 7), z n ěhož vyplývá, že ptáci mohou usednout na jednotlivé fázové vodi če, aniž by byli ohroženi elektrickým proudem, ohrožení by mohlo vzniknout pouze v případ ě spojení t ěla ptáka s dalším fázovým vodi čem nebo se zemí (resp. s uzemn ěnou konstrukcí stožáru), což není vzhledem ke vzdálenostem mezi fázovými vodi či a konstrukcí stožáru možné. Vedení, které je p ředm ětem zám ěru, má vzdálenost mezi jednotlivými fázemi resp. mezi fázemi a konstrukcí stožáru v ětší než 5 metr ů. Rozp ětí k řídel našich nejv ětších pták ů p řitom nep řesahuje 2,5 metru, u naprosté v ětšiny druh ů je ješt ě mnohem menší. Je tedy možné konstatovat dodržení ustanovení § 5a, odst. (6), zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny.
Ochrana zem ědělského p ůdního fondu ‹ Z hlediska ochrany zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) nemáme k zám ěru „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ námitek. ‹ Domníváme se, že využitím stávající již jednou schválené trasy budou minimalizovány škody na p ůdním fondu. Dokumentace vliv ů zám ěru na životní prost ředí by se z hlediska ochrany ZPF m ěla zam ěř it na minimalizování škod na zem ědělském půdním fondu zejména p ři do časném záboru zem ědělské p ůdy. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Požadavek je promítnut do textu Dokumentace viz kapitola D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, ve které je doporu čeno následující:
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 17
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• Minimalizovat řešení manipula čních pás ů v úsecích po spádnici, volbou umíst ění stožárových míst p řizp ůsobit terénu tak, aby byly minimalizovány nutné p řístupy a řešení spojitých manipula čních pás ů po spádnici a tyto zásady v četn ě návrh ů protierozních opat ření rozpracovat v ZOV stavby; • V prostoru jednotlivých stožárových míst šetrn ě skrýt ornici, dle inženýrsko- geologického pr ůzkumu; • Na montážních místech na zem ědělské p ůdě skrytou orni ční vrstvu po ukon čení výstavby rozprost řít okolo stožárových míst; • Plochy staveniš ť a provizorních p řístupových cest uvést po ukon čení stavby do původního stavu či stavu obdobnému p ůvodnímu, pokud nebude s vlastníkem nemovitosti dohodnuto jinak.
Státní správa les ů ‹ Z hlediska ochrany pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa (PUPFL) s umíst ěním navrženého vedení 400 kV do prostoru stávajícího vedení 220 kV Vítkov – Přeštice souhlasíme, jelikož nedojde rozší řením ochranného pásma k výraznému záboru PUPFL. ‹ Upozor ňujeme na skute čnost, že p řípadným rozší řením ochranného pásma odkácením stávajících lesních pláš ťů vyšších v ěkových stup ňů na náv ětrné stran ě hrozí následné ohrožení v ětrnou kalamitou. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Koridor v č. ochranného pásma stávajícího dvojitého vedení 220 kV bude realizací dvojitého vedení 400 kV rozší řen v běžné trase o cca 5 m na každou stranu od osy vedení. Veškeré zákonné požadavky a postupy p ři odn ětí PUPFL jsou podrobn ě řešeny v textu Dokumentace, viz kapitola B.II.2. Požadavky na zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa. Ù Rozší řením ochranného pásma dojde u vyšších v ěkových stup ňů k zvýšenému ohrožení porostu v ětrnou kalamitou. To se týká p ředevším lokalit se smrkovými monokulturami. Opat ření, které by bezprost ředn ě po vykácení ochranného pásma efektivn ě omezilo vlivy p řípadných kalamit, neexistuje. Z dlouhodobého časového horizontu lze doporu čit, po t ěžb ě t ěchto okrajových porost ů v mýtním v ěku, aby odborný lesní hospodá ř v kritických místech zvážit zm ěnu druhové skladby za odoln ější dřeviny a tuto zm ěnu zanesl do lesního hospodá řského plánu. K zvýšení odolnosti okrajového porostu dojde také p řirozenou cestou, vlivem postupného zesílení ko řenového systému krajních strom ů a zahuš ťováním okraje lesa náletovými dřevinami, které zde budou snadno expandovat vlivem vyššího p řístupu sv ětla do nižších pater porostu. Ù Při vzniku škod na porostu vlivem otev ření porostu rozší řením ochranného pásma může vlastník porostu tuto vzniklou škodu uplatnit u provozovatele p řenosové soustavy podle § 24, odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., Energetický zákona, v platném zn ění. Výše újmy nebo škody a zp ůsob výpo čtu se stanovuje podle zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, a vyhlášky č. 55/1999 Sb. v platném zn ění.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 18
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Vodní hospodá řství ‹ Z hlediska ochrany vod nemáme k zám ěru „V221/V222 - přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ námitek. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
6. Městský ú řad St říbro Ve smyslu § 6 odst. 5 p říslušného zákona zasílá M ěÚ St říbro, odbor životního prost ředí toto vyjád ření: ‹ z hlediska zájm ů hájených zákonem č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny v platném zn ění: S ohledem na charakter zám ěru budou navazující projektové dokumentace řešit ochranu voln ě žijících pták ů a d řevin rostoucích mimo les. Zpracování Dokumentace dle zákona č.100/2001 Sb., v platném zn ění, zdejší orgán ochrany p řírody nepožaduje. ‹ z hlediska zájm ů hájených zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů, v platném zn ění, upozor ňujeme, že trasa elektrického vedení prochází částí ochranného pásma lé čivého zdroje láze ňského místa Konstantinovy Lázn ě v místech u obce Kokašice (dot čeným orgánem je Ministerstvo zdravotnictví). ‹ z hlediska státní správy les ů konstatujeme, že v kap. D chybí posouzení vlivu stavby na LPF, p řestože v kap. B.II.2 je uvedeno, že dojde k navýšení záboru PUPFL. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Ochranu voln ě žijících pták ů a d řevin rostoucích mimo les ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny v platném zn ění je sou částí přílohové části Dokumentace (viz p říloha č. 7) podrobné Biologické hodnocení vlivu zám ěru. Tato problematika je promítnuta do příslušných částí Dokumentace C. Údaje o stavu životního prost ředí v dot čeném území a její p řípadné vlivy v kapitole D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystém. Ù Ochranné pásmo lé čivého zdroje láze ňského místa Konstantinovy Lázn ě v místech u obce Kokašice je uvedeno v textu Dokumentace v kapitole C.II.2.5. Ochranné pásmo přírodního lé čivého zdroje na obr. č. 31. Vlivy zám ěru na podzemní vody nejsou předpokládány. Ù Posouzení vlivu stavby na PUPFL je promítnuto do textu Dokumentace viz kapitola D.I.5. Vlivy na p ůdu, ve které je uvedeno: Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa budou zám ěrem dot čeny v omezené mí ře. Omezení lesních pozemk ů se p ředpokládá v rozší ření stávajícího ochranného pásma vedení 220 kV v běžné trase o cca 5 m na každou stranu od osy vedení a dále v úsecích p řeložky vedení v lokalit ě „Křížky“, kde bude vytvo řen nový koridor. Stávající zábor PUPFL činí cca 94 ha. Nový zábor PUPFL v četn ě zm ěn oproti stávající trase vedení bude činit cca 108 ha. Dochází tedy k navýšení záboru PUPFL o cca 14 ha na celé navržené trase dvojitého vedení 400 kV. Přesný rozsah zábor ů pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa bude uveden až v dalších stupni projektové p řípravy (Dokumentace pro územní řízení, tzv. DUR).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 19
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
7. Krajská hygienická stanice Plze ňského kraje se sídlem v Plzni Na základ ě oznámení Ministerstva životního prost ředí o zahájení posuzování vlivu na životní prost ředí podle zák. č. 100/2001 Sb., - zahájení zjiš ťovacího řízení zám ěru za řazeného v kategorii I - „ V221/V222 -přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV "ze dne 9. 5. 2012 posoudila KHS Plze ňského kraje se sídlem v Plzni předloženou dokumentaci, ve smyslu § 23 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vliv ů na životní prost ředí a ve smyslu § 6 odst. 7 téhož zákona. ‹ Předložené oznámení obsahuje posouzení hlukové situace, údaje o vlivech zám ěru na ve řejné zdraví. Vlastní p řenos elektrické energie není zdrojem hluku ani vibrací. Posílení elektrického vedení se neprojeví na hlukové zát ěži. Vliv na ovzduší je hodnocen jako nevýznamný, nebo ť provoz nadzemního p řenosového vedení el. energie není zdrojem žádného zne čišt ění ovzduší. ‹ Záv ěrem lze konstatovat, že výše uvedený zám ěr lze z hlediska ochrany ve řejného zdraví akceptovat. P řestavbou vedení el. energie nedojde ke zm ěně životních podmínek v dot čených lokalitách. P ři dodržení stanovených podmínek pro realizaci zám ěru se nep ředpokládá zdravotní riziko pro obyvatelstvo. K požadavku lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
8. Česká inspekce životního prost ředí, Oblastní inspektorát Plze ň Vyjád ření jednotlivých odd ělení oblastního inspektorátu: Odd ělení ochrany vod ‹ Voda pro provoz za řízení nebude p řivád ěna, není pot řeba. Splaškové ani technologické odpadní vody nebudou provozem zám ěru produkovány. ‹ Z hlediska námi sledovaných vodohospodá řských zájm ů nemáme p řipomínky. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
Odd ělení ochrany ovzduší ‹ Realizací zám ěru nevznikne nový stacionární zdroj zne čiš ťování ovzduší. K do časnému zne čiš ťování ovzduší bude docházet v dob ě výstavby. V Oznámení zám ěru jsou navržena opat ření (nap ř. pravidelné zkráp ění pojezdových cest pro přepravní vozidla, zkráp ění deponií sypkých materiál ů, organizace práce), která by měla zvýšenou prašnost v dot čeném území p ři jejich řádném a závazném dodržování minimalizovat. ‹ Z hlediska ochrany ovzduší nemáme k Oznámení zám ěru p řipomínky, ani požadavky na dopln ění. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Opat ření ke snížení prašnosti jsou uvedena v textu Dokumentace kapitola D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, ve které je doporu čeno: • V období výstavby zajistit dodržování opat ření pro zamezení prašných emisí jako jsou nap ř. p řeprava sypkých materiál ů, čistota komunikací a vozidel, volné skladování sypkých materiál ů atd.; • V p řípad ě nep říznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude provád ěno skráp ění p říslušných stavebních ploch s ohledem na blízkost lidských sídliš ť;
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 20
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• V p řípad ě pot řeby zajistit skráp ěním snížení sekundární prašnosti staveniš ť a příjezdových komunikací; • Neponechávat motor nákladních automobil ů v chodu, stojí-li vozidlo na míst ě stavby stožáru.
Odd ělení ochrany p řírody ‹ Z Oznámení zám ěru vyplývá, že trasa elektrického vedení je vedena p řes Evropsky významné lokality CZ0414026, CZ0412070, CZ0413195, CZ0323825. Dle vyjád ření Správy chrán ěné krajinné oblasti Slavkovský les nelze vylou čit, že záměr m ůže mít významný vliv na uvedené Evropsky významné lokality nebo pta čí oblasti a proto je nutné zpracovat varianty řešení, jak uvádí § 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Jejich cílem je vylou čit negativní vliv na dot čené území nebo v případ ě, že vylou čení není možné, alespo ň zmírnit dopady realizace zám ěru. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Hodnocení vlivu zám ěru na p ředm ěty ochrany Evropsky významné lokality a pta čí oblasti jak uvádí §45i zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, v platném zn ění, je zpracováno v autorizovaném posouzení, které je sou částí p řílohové části Dokumentace (viz příloha č. 8). Mimo jiné významné výstupy a záv ěry z provedeného posouzení jsou promítnuty do p říslušných částí této Dokumentace - C. Údaje o stavu životního prost ředí v dot čeném území a D.I.7. Vlivy na soustavu NATURA 2000. Ù Zám ěr ze své podstaty fragmentuje území EVL kterými prochází. Významná je především existence pr ůseku v ší ři ochranného pásma. V případ ě nelesních biotop ů a druh ů toto však nemusí být negativním vlivem. Musí však být omezeny nebo vylou čeny pojezdy v citlivých lokalitách a podrost pod elektrovodem musí být po vy řezání d ůsledn ě vyklízen. Celistvost lokalit vodních tok ů p ři jejich šetrném překročení dot čena nebude. Ù V rámci výstup ů autorizovaného posouzení dle §45i z. 114/1992 Sb. je k EVL CZ0414026 Upolínová louka – Křížky navržena řada zmír ňujících opat ření jako nap ř.: • Ve vegeta ční sezón ě v měsíci srpnu a zá ří ješt ě p řed zahájením prací na realizaci zám ěru v míst ě k řížení s EVL CZ0414026 Upolínová louka – Křížky bude celé budoucí ochranné pásmo prozkoumáno v rámci odborného biologického dozoru z hlediska výskytu hnízd hn ědáska chrastavcového. V případ ě nálezu hnízda bude po konzultaci se správou CHKO Slavkovský les hnízdo s housenkami p řeneseno na vhodné místo s živnými rostlinami ( čertkus lu ční) v blízkém okolí; • Po dobu realizace výstavby stožáru v blízkosti místa 47 bude investorem zajišt ěn biologický dozor, který bude provád ěn odborn ě zp ůsobilou osobou. Úlohou dozoru bude zajistit vyty čení biotopu svízele sudetského v terénu (vyty čení musí být provád ěno v červnu nebo v červenci) a jeho faktickou ochranu p ři stavebních pracích a pojezdech. Ù Evropsky významné lokality CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok a CZ0323825 Hadovka nebudou zám ěrem dot čeny . Ù V p řípad ě lesního druhu (rožec ku řičkolistý) bude rozší ření stávajícího pr ůseku znamenat zm ěnu podmínek na malé části lokality CZ0412070 Raušenbašská lada. Celistvost této lokality bude narušena, negativní vliv však svým rozsahem bude nevýznamný.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 21
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Odd ělení ochrany lesa ‹ Realizací zám ěru dojde k záboru pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa, dojde též k dot čení ochranného pásma 50 m od okraje lesa. Je t řeba postupovat v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění některých zákon ů (lesní zákon). Ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Celou záležitost je nutno projednat s příslušným orgánem státní správy les ů. Nepožadujeme další posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Veškeré zákonné požadavky a postupy p ři odn ětí PUPFL jsou podrobn ě řešeny v textu Dokumentace, viz kapitola B.II.2. Požadavky na zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa. Ù V pr ůběhu p řípravy realizace zám ěru (p říprava podklad ů k zahájení územního řízení) bude zhotovitel tuto záležitost projednávat s příslušným orgánem státní správy les ů a postupovat v souladu s platnou legislativou.
9. Česká inspekce životního prost ředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem Vyjád ření k Oznámení zám ěru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí v platném zn ění - „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ - zám ěr za řazený v kategorii I Vyjád ření z hlediska ochrany p řírody a krajiny ‹ Z Oznámení vyplývá, že orgán ochrany p řírody svým stanoviskem podle ust. § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších předpis ů (dále jen „zákona č. 114/1992 Sb.“), nevylou čil významný vliv zám ěru na příznivý stav p ředm ětu ochrany nebo celistvost Evropsky významné lokality. Zám ěr musí být dle § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. a dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, předm ětem posouzení. Nelze-li vylou čit negativní vliv zám ěru, musí p ředkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vylou čit nebo v případ ě, že vylou čení není možné, alespo ň zmírnit. ‹ Z Oznámení je patrné, že zám ěr zasahuje na území Karlovarského kraje uvnit ř CHKO Slavkovský les do Evropsky významných lokalit - CZ0414026 Úpolínová louka – Křížky, CZ0412070 Raušenbašská lada, CZ0413195 Teplá s p řítoky a Otro čínský potok. Z předloženého Oznámení není patrné, kde budou osazeny jednotlivé sloupy nového el. vedení a v jakých budou vzájemných rozestupech. Pro hodnocení vlivu zám ěru na Evropsky významné lokality se jedná o zásadní informaci, kterou ČIŽP požaduje doplnit do Dokumentace. P ředložené Oznámení obsahuje v popisu Evropsky významných lokalit pouze zjednodušený výčet druh ů a v n ěkterých bodech zřejmé nesprávnosti. ČIŽP na základ ě výše uvedeného požaduje provedení adekvátních biologických hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. v rozsahu stanoveném v § 18 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. pro území EVL. ‹ Nové vedení 2 x 400 kV je lokalizováno v trase stávajícího vedení V221/V222 kV, které protíná ze severu na jihovýchod CHKO Slavkovský les. Ve stávající trase el. vedení V221/V222 kV je navržena pouze jedna významnější zm ěna trasy v lokalit ě Křížky (k.ú. Nová Ves u Sokolova a k.ú. Prameny). V Oznámení je zm ěna trasy od ůvodn ěna pot řebou vyhnout se p ředm ětné lokalit ě a to p ředevším z d ůvod ů zasahování sou časného vedení do ochranného pásma vodních zdroj ů 2. stupn ě a dále z d ůvod ů odklonu od maloplošných chrán ěných území (dle ust. § 35 zákona č. 114/1992 Sb.) NPP K řížky a NPP Upolínová louka pod K řížky. ČIŽP považuje zm ěnu
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 22
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
trasy v lokalit ě K řížky za ú čelnou a vhodnou s velmi významným a kladným dopadem především na Národní p řírodní památku K řížky, jenž je v sou časnosti vedením V221/V222 kV, snižujícím její estetickou a p řírodní hodnotu, zna čně degradována ve vztahu ke krajinnému rázu. Významný negativní dopad na estetické a p řírodní hodnoty lze u sou časného stavu vedení trasy V221/V222 kV (stejn ě tak jako v p řípad ě ponechání p ůvodní trasy pro nové 2 x 400 kV el. vedení) shledat i u NPP Upolínová louka pod K řížky. I p řes nesoulad navržené zm ěny trasy se Zásadami územního rozvoje Karlovarského kraje se ČIŽP p řiklání k navržené variant ě, která zmír ňuje necitlivý dopad umíst ění el. vedení p římo do NPP K řížky. ‹ ČIŽP dále požaduje, z d ůvod ů zvýšení sou časného el. vedení o 23 výškových metr ů tj. o 100% sou časné výše el. vedení na celkových 46 m, aby sou částí Dokumentace zám ěru byla studie dopadu zám ěru na krajinný ráz, s d ůrazem p ředevším na oblast Chrán ěné krajinné oblasti Slavkovský les - vyhodnocení nejvýznamn ějších pohledových exponalit v otev řených enklávách (Lobzy, Rovná, býv. Čistá, Prameny) a vyhodnocení d ůsledk ů zm ěny trasy v lokalit ě K řížky, navržené v p ředloženém Oznámení v porovnání s variantou beze zm ěny sou časn ě vedené trasy el. vedení na krajinný ráz a dopad na NPP K řížky a NPP Upolínová louka pod K řížky. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Hodnocení vlivu zám ěru na p ředm ěty ochrany Evropsky významné lokality a pta čí oblasti jak uvádí §45i zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, v platném zn ění, je zpracováno v autorizovaném posouzení, které je sou částí p řílohové části Dokumentace (viz příloha č. 8). Významné výstupy a záv ěry z provedeného posouzení jsou promítnuty do p říslušných částí této Dokumentace - C. Údaje o stavu životního prost ředí v dot čeném území a D.I.7. Vlivy na soustavu NATURA 2000. Ù V rámci výstup ů autorizovaného posouzení dle §45i z. 114/1992 Sb. je k EVL CZ0414026 Upolínová louka – Křížky navržena řada zmír ňujících opat ření jako nap ř.: • Ve vegeta ční sezón ě v měsíci srpnu a zá ří ješt ě p řed zahájením prací na realizaci zám ěru v míst ě k řížení s EVL CZ0414026 Upolínová louka – Křížky bude celé budoucí ochranné pásmo prozkoumáno v rámci odborného biologického dozoru z hlediska výskytu hnízd hn ědáska chrastavcového. V případ ě nálezu hnízda bude po konzultaci se správou CHKO Slavkovský les hnízdo s housenkami přeneseno na vhodné místo s živnými rostlinami ( čertkus lu ční) v blízkém okolí; • Po dobu realizace výstavby stožáru v blízkosti místa 47 bude investorem zajišt ěn biologický dozor, který bude provád ěn odborn ě zp ůsobilou osobou. Úlohou dozoru bude zajistit vyty čení biotopu svízele sudetského v terénu (vyty čení musí být provád ěno v červnu nebo v červenci) a jeho faktickou ochranu p ři stavebních pracích a pojezdech. Evropsky významné lokality CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok a CZ0323825 Hadovka nebudou zám ěrem dot čeny . V p řípad ě lesního druhu (rožec ku řičkolistý) bude rozší ření stávajícího pr ůseku znamenat zm ěnu podmínek na malé části lokality CZ0412070 Raušenbašská lada. Celistvost této lokality bude narušena, negativní vliv však svým rozsahem bude nevýznamný. Zám ěr je p ředkládán v jedné variant ě. Za variantu, kterou je vhodné vyhodnotit, je ale možné považovat p řeložku v úseku K řížky oproti ponechání vedení ve stávající trase. V následující tabulce se srovnávají tyto dv ě varianty v předm ětném úseku:
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 23
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 1 Srovnání variant Negativní vlivy na: Přeložka versus Stávající trasa
EVL <
MZCHU < I. zónu CHKO = II. zónu CHKO =
Z hlediska ochrany p řírody je zde zásadní rozdíl ve vlivu na MZCHU a na EVL, kdy se vymíst ěním stožáru z centrální části NPP K řížky řeší zásadní prostorový st řet. K nejvýznamn ějšímu narušení krajinného rázu ve stávající trase dochází v prostoru Třech K říž ů, kde na základ ě iniciativy Správy CHKO Slavkovský les byla po dohod ě s investorem v projektu zpracována varianta odklonu trasy. Ta sice ob ětuje lesní porosty díky novému pr ůseku, ale díky ní z ůstane významný a krajiná řsky exponovaný prostor U T řech k říž ů nedot čen. Ù V této fázi zpracování EIA umíst ění a rozestupy stožár ů nejsou k dispozici. Uvažované po čty stožár ů, plochy a umíst ění jsou pouze odborným odhadem, kone čné po čty a umíst ění stožár ů budou stanoveny v dalším stupni projektové dokumentace (Dokumentace pro územní řízení, tzv. DUR) na základ ě podélného profilu terénu, záv ěrů procesu EIA a inženýrsko-geologického pr ůzkumu. Sou částí p ředkládané Dokumentace (viz p říloha č. 7) je Biologické hodnocení dle §67 zákona č. 114/1992 Sb., ve kterém je proveden soupis zjišt ěných druh ů cévnatých rostlin, obratlovc ů a hmyzu v celé trase vedení v četn ě ší ře ochranného pásma. Mimo jiné jsou významné výstupy a záv ěry z provedeného Biologického hodnocení promítnuty do p říslušných částí této Dokumentace - D.I.8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy a D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí. Ù Sou částí zpracované Dokumentace k zám ěru je jako p říloha č. 9 Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz, kde je řešen dopad zám ěru na krajinný ráz, s důrazem p ředevším na oblast Chrán ěné krajinné oblasti Slavkovský les. Tato problematika je řešena v textu Dokumentace kapitole C.II.6. Krajinný ráz a D.I.9. Vlivy na krajinu. Ve II. pásmu ochrany krajinného rázu (v okolí Rovné) stávající stavba porušuje podmínky: 1. Dbát zachování hodnotných vizuálních vazeb spoluvytvá řených přírodními znaky a také dlouhodobým kultivováním území v četn ě pozice a projevu sídel v obrazu krajiny; 2. D ůsledn ě chránit pohledov ě exponované partie území, především terénní hrany údolí – lesnaté horizonty či prostorové dominanty (elevace) , zm ěnou stožár ů ve stávající trase však k významnému zhoršení nedojde. V I. pásmu ochrany krajinného rázu V Okolí Pramen ů stavba el. vedení v sou časné dob ě porušuje 2. podmínku p ředevším v prostoru U T řech k říž ů, údolí Pramenského potoka (p řestože se pravd ěpodobn ě nejedná o pohledov ě exponovanou partii) a u Mnichova. K nejvýznamn ějšímu narušení krajinného rázu ve stávající trase dochází v prostoru T řech K říž ů, kde na základ ě iniciativy Správy CHKO Slavkovský les byla po dohod ě s investorem v projektu zpracována varianta odklonu trasy. Ta sice ob ětuje lesní porosty díky novému pr ůseku, ale díky ní z ůstane významný a krajiná řsky exponovaný prostor U T řech k říž ů nedot čen. V I. pásmu ochrany krajinného rázu instalací nových stožár ů p ři vhodném nenápadném nát ěru k významnému zhoršení vlivu na krajinný ráz nedojde. Stavba zde neporušuje stanovené ochranné podmínky.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 24
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Vyjád ření z hlediska ochrany lesa ‹ Omezení lesních pozemk ů ve využívání a pln ění funkce lesa se p ředpokládá v ší ři ochranného pásma p řevážn ě v trase stávajícího vedení. Navrženou zm ěnou v ůč i stávající trase je úprava vedení v lokalit ě „K řížky“. Nová trasa bude od stávajícího stožáru č. 34 pokra čovat ve stejném sm ěru až k lokalit ě „Tokáništ ě“, odkud se dv ěma lomeními vrátí do p ůvodní trasy vedení mezi stávajícími stožáry č. 45 a 46. Zábor PUPFL v nové trase se p ředpokládá v rozsahu cca 14 ha, proto ČIŽP požaduje v Dokumentaci zám ěru detailn ěji vyhodnotit dot čení funkcí lesa v rámci uvažovaného odn ětí PUPFL. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Veškeré zákonné požadavky a postupy p ři odn ětí PUPFL jsou podrobn ě řešeny v textu Dokumentace, viz kapitola B.II.2. Požadavky na zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa. Ù Posouzení vlivu stavby na PUPFL je promítnuto do textu Dokumentace viz kapitola D.I.5. Vlivy na p ůdu, ve které je uvedeno: • Omezení lesních pozemk ů se p ředpokládá v rozší ření stávajícího ochranného pásma vedení 220 kV v běžné trase o cca 5 m na každou stranu od osy vedení a dále v úsecích p řeložky vedení v lokalit ě „Křížky“, kde bude vytvo řen nový koridor. Stávající zábor PUPFL činí cca 94 ha. Nový zábor PUPFL v četn ě zm ěn oproti stávající trase vedení bude činit cca 108 ha. Dochází tedy k navýšení záboru PUPFL o cca 14 ha na celé navržené trase dvojitého vedení 400 kV. Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) budou posuzovaným zám ěrem dot čeny jen v minimální mí ře. • Přesný rozsah zábor ů pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa bude uveden až v dalších stupni projektové p řípravy (Dokumentace pro územní řízení, tzv. DUR).
Vyjád ření z hlediska ochrany ovzduší ‹ ČIŽP upozor ňuje na nutnost zavedení vhodných opat ření (nap ř. skráp ění, zaplachtování) k minimalizaci sekundární prašnosti b ěhem provád ění zemních prací a dále p ři doprav ě sypkých materiál ů v dob ě výstavby. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Opat ření ke snížení prašnosti jsou uvedena v textu Dokumentace kapitola D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, ve které je doporu čeno: • V období výstavby zajistit dodržování opat ření pro zamezení prašných emisí jako jsou nap ř. p řeprava sypkých materiál ů, čistota komunikací a vozidel, volné skladování sypkých materiál ů atd.; • V p řípad ě nep říznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude provád ěno skráp ění p říslušných stavebních ploch s ohledem na blízkost lidských sídliš ť; • V p řípad ě pot řeby zajistit skráp ěním snížení sekundární prašnosti staveniš ť a příjezdových komunikací; • Neponechávat motor nákladních automobil ů v chodu, stojí-li vozidlo na míst ě stavby stožáru.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 25
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Vyjád ření z hlediska ochrany vod ‹ Na základ ě vyhodnocení vlivu zám ěru se v Oznámení konstatuje, že výstavbou ani provozem vedení nebudou ovlivn ěny hydraulické parametry tok ů. Vlastní provoz neovlivní množství ani jakost povrchových i podzemních vod. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
Z hlediska nakládání s odpady nemá ČIŽP k výše uvedenému Oznámení zám ěru žádné připomínky. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
10. Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a z řídel Ministerstvo zdravotnictví, OZD/2 Český inspektorát lázní a z řídel (dále jen „ ČIL“) následující vyjád ření. ‹ Přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV se svými úseky dotýká lokalit v ochranném pásmu II. stupn ě II B p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského místa Mariánské Lázn ě a Konstantinovy Lázn ě a lokality v ochranném pásmu I. stupn ě zdroj ů přírodních minerálních vod Nová Ves - Louka . Zm ěna trasy v lokalit ě Křížky se dotýká lokality v ochranném pásmu II. stupně II B p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského místa Mariánské Lázn ě a lokality v ochranném pásmu I. stupn ě zdroj ů přírodních minerálních vod Nová Ves – Louka . K p ředložené dokumentaci oznámení zám ěru, kterou v 03/2012 vypracoval Dr. Ing. Vladimír Skoumal, Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, nemá ČIL z hlediska a v zájmu ochrany t ěchto zdroj ů připomínky za p ředpokladu, že bude zám ěr realizován v souladu se skute čnostmi uvedenými v oznámení. Z hlediska ČIL není nutné, aby byl zám ěr posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Není nutný komentá ř.
11. Obvodní bá ňský ú řad pro území kraj ů Plze ňského a Jiho českého Stanovisko k posuzování vliv ů na životní prost ředí k zám ěru „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ ‹ Obvodní báňský ú řad pro území kraj ů Plze ňského a Jiho českého (dále jen „OBÚ“) v návaznosti na Vaši žádost o stanovisko k posuzování vliv ů na životní prost ředí k zám ěru „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ upozor ňuje, že p ředm ětná stavba vede chrán ěným ložiskovým územím „Stod II“ stanoveným pro ochranu výhradního ložiska cihlá řské suroviny a chrán ěným ložiskovým územím „Dnešice“ stanoveným pro ochranu výhradního ložiska bentonitu. ‹ Stavbu, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, lze v chrán ěném ložiskovém území umístit jen, je-li to nezbytné v zákonem chrán ěném obecném zájmu (§ 18 horního zákona) a to jen za podmínek stanovených v § 19 horního zákona. Rozhodnutí o umíst ění staveb a za řízení v chrán ěném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, m ůže vydat p říslušný orgán podle zvláštních právních předpis ů jen na základ ě závazného stanoviska orgánu kraje v p řenesené p ůsobnosti, vydaného po projednání s obvodním bá ňským ú řadem.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 26
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù V rámci p ředkládané Dokumentace byl řešen st řet s chrán ěným ložiskovým územím „Dnešice“ a „Stod II“. • Vyjád ření České geologické služby k umíst ění vedení 400 kV na území CHLÚ Dnešice, které je sou částí této Dokumentace viz p říloha č. 11, sd ěluje, že vzhledem k umíst ění stavby v trase stávajícího dvojitého vedení 220 kV nedochází oproti sou časnému stavu k dalšímu ztížení p řípadného využití ložiska v budoucnosti, m ůže se Česká geologická služba k této akci vyjád řit kladn ě; • Vyjád ření spole čnosti TONDACH Česká republika k vedení 400 kV na CHLÚ Stod II, které je sou částí této Dokumentace viz p říloha č. 11, sd ěluje, že podle p řiložené dokumentace vedení vede sice p řes CHLÚ, ale na míst ě se nevyskytují už žádné zásoby cihlá řské suroviny. V sou časné dob ě spole čnost p řipravuje návrh na zm ěnu CHLÚ a podle této zm ěny by trasa vedení 400 kV byla úpln ě mimo CHLÚ. Ù V pr ůběhu p řípravy realizace zám ěru (p říprava podklad ů k zahájení územního řízení) a v pr ůběhu vlastní realizace stavby bude oznamovatel postupovat v souladu s platnou legislativou.
12. Správa chrán ěné krajinné oblasti Slavkovský les K dokumentaci Oznámení zám ěru „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV ‟ máme tyto p řipomínky: ‹ S trasou celého vedení v četn ě zm ěny trasy u NPP K řížky (stávající sloup č. 34 až do míst mezi sloupy č. 45 a 46) souhlasíme. ‹ S typem stožáru Donau pro dvojité vedení 400 kV souhlasíme s podmínkou, že stožáry nebudou mít výstražné zabarvení. ‹ S rozší řením ochranného pásma na 69 m souhlasíme a nepožadujeme zalesn ění stávajícího ochranného pásma. ‹ Žádáme, aby v Dokumentaci vliv ů zám ěru byly zohledn ěny p řechody EVL, národních přírodních rezervací, p řírodních rezervací – v ur čitých místech p řetažení lan bez přímého pojezdu v trase. ‹ Žádáme, aby v Dokumentaci vliv ů zám ěru byly zohledn ěny výskyty zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů – termíny realizací, transfery. ‹ Navrhujeme umístit optickou signalizaci v trase mezi stávající sloupy číslo 19 až 34 a 48 až 97. Konkrétní umíst ění up řesníme v pr ůběhu realizace. ‹ Žádáme, aby v Dokumentaci vliv ů zám ěru byly do řešeny p řístupy na staveništ ě a skládky materiálu.
K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Na základ ě provedeného Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz (viz příloha č. 9) bylo doporu čeno z hlediska ochrany krajinného rázu, že není vhodné zvýraz ňovat stožáry červenobílými nát ěry. Ù Podrobné Biologické hodnocení a autorizovaný posudek dle §45i zákona 114/1992 Sb. je sou částí p řílohové části Dokumentace (viz p říloha č. 7 a č. 8). Významné výstupy a záv ěry z provedených hodnocení jsou promítnuty do kapitoly D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí. Z biologického hlediska vyplývá řada doporu čení jako nap říklad:
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 27
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• Stavba patek stožár ů a pojezdy mechanizace z důvod ů ochrany p řírodních stanoviš ť a druh ů není doporu čena v segmentech 32, 37, 43, 45 (botanická lokalita B6 U K řížk ů), 47 (botanická lokalita U Silnice) – lze využít stávající stožárové místo, 51 (Pramenský potok) a 53 (Mnichovský potok), (botanická lokality B8 Pramenský potok) a v segmentu 148 (Hadovka); • Do rašelinišť, vodních tok ů a mok řad ů v nivách není možné zasahovat a vjížd ět mechanizací; • V těchto místech bude zvolena technologie výstavby zatahování pomocným lankem. Pomocné lanko bude p řepraveno p řes lokalitu (p ěší osobou, lo ďkou apod.). Na lanko bude navázáno pomocné konopné lano. Na konopné lano je navázáno montážní respektive zatahovací lano a následn ě na n ěj vlastní vodi če. Před stožár je umíst ěn naviják, za stožár jsou umíst ěna lana s brzdou, na stožáry jsou umíst ěna pomocná za řízení obdoby kladky a na n ě navléknuto (nap ř. horolezcem) pomocné konopné lano. Pomocí motorového navijáku jsou lano a po něm vodi č natahovány na stožár. Vodi č nesmí být p ři zatahování vystaven kontaktu se zemí (z d ůvodu mechanického poškození vodi če), což je zajišt ěno vhodnou koordinací mezi navijákem a brzdou. Za použití této technologie p ři zatahování a napínání vodi čů nedochází k pojezdu t ěžké techniky v blízkosti vodních tok ů, nádrží, biocenter, biocenter aj. významných lokalit z pohledu ŽP. Ù Výskyt zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů je podrobn ě uveden v Biologické hodnocení vlivu zám ěru, které je sou částí p řílohové části Dokumentace (viz p říloha č. 7). Významné výstupy a záv ěry z provedeného Biologického hodnocení jsou promítnuty do kapitoly C.II.5. Fauna a Flóra a D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, ze které vyplývá řada doporu čení jako nap říklad: • Při projektování a vyty čování stožárových míst v segmentech s výskytem kosatce sibi řského (42 a 47), vrby rozmarýnolisté (62) a upolínu nejvyššího (42 a 62) ve spolupráci s biologickým dozorem ov ěř it zda se na budoucích stožárových místech nebudou vyskytovat jednotlivé rostliny t ěchto druh ů. V takovém p řípad ě, pokud nebude možné stožárové místo posunout, bude zpracován a p ředložen ke schválení projekt transferu a ohrožené rostliny budou p řemíst ěny na vhodné místo v blízkém okolí; • Po dobu realizace výstavby zám ěru bude investorem zajišt ěn „biologický stavební dozor“, který bude provád ěn odborn ě zp ůsobilou osobou. Úlohou dozoru bude zajistit správnou realizaci podmínek vyplývajících z rozhodnutí orgán ů ochrany přírody. Zejména se bude soust ředit na realizaci prací v segmentech 13, 26, 37, 47, 54, 252 a v jejich t ěsné blízkosti. Bude spolupracovat p ři projektování a vyty čování stožárových míst v těchto segmentech a bude asistovat p ři terénních úpravách; • Ve vegeta ční sezón ě v měsíci srpnu a zá ří ješt ě p řed zahájením prací na realizaci zám ěru v míst ě k řížení s EVL CZ0414026 Upolínová louka – Křížky bude celé budoucí ochranné pásmo prozkoumáno v rámci odborného biologického dozoru z hlediska výskytu hnízd hn ědáska chrastavcového. V případ ě nálezu hnízda bude po konzultaci se správou CHKO Slavkovský les hnízdo s housenkami p řeneseno na vhodné místo s živnými rostlinami ( čertkus lu ční) v blízkém okolí. Ù Sou částí této Dokumentace (viz p říloha č. 7) je zpracované Biologické hodnocení vlivu zám ěru. Záv ěry z provedeného Biologického hodnocení jsou promítnuty do kapitoly D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, ze které vyplývá:
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 28
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• Ke zmírn ění možných st řet ů nízkoletících pták ů čápa černého, orla mo řského, orla křiklavého, lu ňáka červeného, motáka pochopa je řába popelavého, čápa bílého, motáka pochopa, jest řába lesního a dalších druh ů s vedením zejména za snížené viditelnosti se navrhuje zvýrazn ění vedení optickou signalizací na zemnícím lan ě. Doporu čený rozsah optické signalizace: mezi stávajícími stožáry 50-54, 85-87, 93- 96, 146-148, 226-227. Ù V této fázi zpracování EIA p řístupy na staveništ ě a skládky materiálu nejsou k dispozici. Rozmíst ění stožár ů bude řešeno v dalším stupni projektové dokumentace.
13. Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky Vyjád ření k Oznámení zám ěru „V221 – V222 p řestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV ‟. V předložených dokumentech je řešeno riziko úrazu pták ů elektrickým proudem, které s ohledem na konstrukci (typ stožáru Donau – 400 kV) je jen málo pravd ěpodobné. Plánované linky elektrického vedení však mohou zvýšit riziko náraz ů pták ů do vodi čů , které v předloženém Oznámení není bráno v potaz. Riziko nárazů pták ů do venkovního elektrického vedení je závislé na konkrétních podmínkách na lokalit ě, tj. na typu biotopu, spektru druh ů, chování jednotlivých druh ů (lovišt ě, hnízdišt ě, nocovišt ě, tahová cesta) či na existenci dalších faktor ů ovliv ňující chování pták ů na lokalit ě (rušení, plašení, lov apod.). Obecn ě je zmín ěné riziko zvýšené na úsecích: ‹ Přetínání v ětší vodní toky, (v tomto p řípad ě nap ř. Mže, Radbuza). ‹ Procházejících nad vodními plochami či v jejich blízkosti (do 500 m od linky se zvláštním z řetelem na místa, kde linka prochází mezi dv ěma vodními plochami, vzdálenými od sebe mén ě než 500 m). ‹ Procházejících místy se zvýšenou koncentrací pták ů (obecn ě lze za ptáky náchylné k náraz ům do vodi čů považovat ptáky létající prudkým p římo čarým letem (potápky, vrubozobí, ch řástali, kurovití, bah ňáci, měkkozubí), ptáky v ětších rozm ěrů s omezeným manévrovacími schopnostmi (brodiví, je řábi, husy, labut ě), ptáky s no ční aktivitou (ch řástali, vrubozobí, bah ňáci, sovy) a ptáky migrujíc v noci. ‹ Přetínajících významné tahové koridory pták ů (údolí, pr ůsmyky, horská sedla apod.). ‹ V místech k řížení se skladebnými částmi územního systému ekologické stability. Z uvedených d ůvod ů by vodi če v těchto úsecích m ěly být zabezpe čeny zvýraz ňujícími dopl ňky proti kolizím pták ů s vodi či elektrické energie. Zviditel ňující prvky by m ěly být umíst ěny na všechny vodi če v četn ě vrchního uzem ňujícího nebo alespo ň všechny výškové úrovn ě vodi čů (typ Donau – tři úrovn ě). Dále je p ři posuzování nutno v ěnovat pozornost t ěmto okruh ům: ‹ Ovlivn ění maloplošných zvlášt ě chrán ěných území a evropsky významným oblastím. ‹ Dopad zám ěru na krajinný ráz se zvláštním d ůrazem na dot čené území p řírodního parku Hadovka. ‹ Ovlivn ění skladebných částí územního systému ekologické stability. ‹ Ovlivn ění Významných krajinných prvk ů ze zákona i registrovaných. ‹ Ovlivn ění lokalit s výskytem ohrožených a zvlášt ě chrán ěných druh ů organism ů a ohrožených typ ů biotop ů. Posouzení zde bude nutné postavit na d ůkladném terénním pr ůzkumu, část podklad ů je již dostupná (nap ř.: vrstva mapových biotop ů, nálezová databáze ochrany p řírody, regionální soustava evidovaných lokalit ochrany p řírody).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 29
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Z důvodu minimalizace vlivu zám ěru na faunu jsou v Biologickém hodnocení (viz příloha č. 7) navržena adekvátní zmír ňující opat ření a podmínky (nad rámec podmínek pro ochranu p řírodních stanoviš ť): • Ke zmírn ění možných st řet ů nízkoletících pták ů čápa černého, orla mo řského, orla křiklavého, lu ňáka červeného, motáka pochopa je řába popelavého, čápa bílého, motáka pochopa, jest řába lesního a dalších druh ů s vedením zejména za snížené viditelnosti se navrhuje zvýrazn ění vedení optickou signalizací na zemnícím lan ě. Doporu čený rozsah optické signalizace: mezi stávajícími stožáry 50-54, 85-87, 93- 96, 146-148, 226-227. Ù Sou částí Dokumentace (viz příloha č. 7 a č. 8) je zpracované Biologické hodnocení vlivu zám ěru a autorizovaný posudek dle §45i zákona 114/1992 Sb. Výstupy a záv ěry z provedených hodnocení jsou promítnuty do příslušných částí Dokumentace - C. Údaje o stavu životního prost ředí v dot čeném území, D.I.7. Vlivy na soustavu NATURA 2000 a D.I.8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystém. • Trasa neprochází žádným MZCHÚ, což je výrazn ě pozitivní zm ěna oproti stávajícímu stavu, kdy vedení prochází st ředem NPP K řížky, kde negativn ě svou přítomností ovliv ňuje flóru i faunu; • Zám ěr ze své podstaty fragmentuje území EVL kterými prochází. Významná je především existence pr ůseku v ší ři ochranného pásma. V případ ě nelesních biotop ů a druh ů toto však nemusí být negativním vlivem. Musí však být omezeny nebo vylou čeny pojezdy v citlivých lokalitách a podrost pod elektrovodem musí být po vy řezání d ůsledn ě vyklízen. V p řípad ě lesního druhu (rožec ku řičkolistý) bude rozší ření stávajícího pr ůseku znamenat zm ěnu podmínek na malé části lokality CZ0412070 Raušenbašská lada. Celistvost této lokality bude narušena, negativní vliv však svým rozsahem bude nevýznamný. Evropsky významné lokality CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok a CZ0323825 Hadovka nebudou zám ěrem dot čeny. Celistvost lokalit vodních tok ů p ři jejich šetrném p řekro čení dot čena nebude; • Všechny územní st řety zám ěru s regionálními a nadregionálními prvky ÚSES jsou řešeny podmínkami a zmír ňujícími opat řeními na detailn ějších úrovních - ochrana VKP, p řírodních stanoviš ť a druh ů. St řety s lokální úrovní ÚSES jsou též řešeny v detailn ější úrovni hodnocení. Negativní vlivy fragmentace prvk ů ÚSES jsou nepopiratelné. Územní st řety nep ředstavují zásadní narušení nebo ohrožení prvk ů ÚSES, které by vylu čovalo realizaci zám ěrů; • Aby realizací zám ěru nedošlo k oslabení nebo ohrožení stabiliza ční funkce niv, vodních tok ů, rybník ů, rašeliniš ť, lesa a registrovaných významných krajinných prvk ů, jsou v kapitole D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí navržena zmír ňující opat ření. Ù V rámci p ředkládané Dokumentace je p řílohou č. 9 Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz, ze kterého lze k dot čenému území p řírodního parku Hadovka konstatovat následující: • Vedení vvn prochází a má bezprost řední vliv na p řírodní park Hadovka u Konstantinových lázní, který spo čívá p ředevším v ovlivn ění pohled ů do údolního prostoru. Vedení vysokého nap ětí je však již dnes jedním ze znak ů jeho východní okrajové části a stává se tak sou částí krajinné scény parku. Zm ěnou dojde ke zvýšení uplatn ění tohoto technicistního prvku, což povede k výraznějšímu potla čení p řírodní a estetické hodnoty, které je však spíše zanedbatelné.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 30
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Ù Sou částí p ředkládané Dokumentace (viz p říloha č. 7) je Biologické hodnocení dle §67 zákona č. 114/1992 Sb., ve kterém je proveden soupis zjišt ěných druh ů cévnatých rostlin, obratlovc ů a hmyzu v celé trase vedení v četn ě ší ře ochranného pásma. Významné výstupy a záv ěry z provedeného Biologického hodnocení jsou promítnuty do p říslušných částí této Dokumentace - D.I.8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy a D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, kde jsou navržena zmír ňující a kompenza ční opat ření.
14. Povodí Oh ře, s.p. K Vaší žádosti o vyjádření k výše uvedené akci ze dne 26. dubna 2012, kterou jsme obdrželi dne 27. dubna 2012, Vám sd ělujeme naše stanovisko ke zjiš ťovacímu řízení, které platí dva roky ode dne vydání. ‹ Trasa nadzemního vedení se částe čně nachází ve stanoveném záplavovém území vodního toku Teplá. Ve stanoveném záplavovém území je nutné p ři umís ťování nové stavby dodržet ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) a h) a odst. 5 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (dále jen vyhláška MMR), v platném zn ění, tzn., že p ři posuzování odolnosti stavby musí být zohledn ěna i zatížení konstrukcí vzniklá p ři pr ůchodu a po opadnutí velké vody). ‹ Sou časn ě nesmí umíst ěním nových stožár ů dvojitého vedení v blízkosti vodních tok ů dojít ke zhoršení stávajících odtokových pom ěrů. ‹ Při soub ěhu a k řížení vodních tok ů dvojitým vedením vn budou dodržena ustanovení ČSN 75 2130 „K řížení a soub ěhy vodních tok ů s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními" či. 4.1, 5.1, 5.3, 5.4, 6 a ustanovení § 49 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (vodní zákon). ‹ Upozor ňujeme Vás, že trasa dvojitého vedení vn kříží podzemní výtla čný řad z čerpací stanice Mnichov do Mariánských Lázní, který je ve správ ě Povodí Oh ře, státní podnik. B ěhem stavby budou provedena opat ření, aby nedošlo k narušení tohoto podzemního řadu. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù V rámci p ředkládané Dokumentace je v kapitole D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů uvedena řada doporu čení pro vylou čení pop ř. eliminaci negativních dopad ů, jako jsou nap ř.: • Křížení vodních tok ů a ploch, je nutné ji projednat s p říslušným vodoprávním úřadem (podle §17 zákona č. 254/2001 Sb.); • V záplavovém území (v údolních nivách) vodních tok ů nebude skladován stavební nebo jiný materiál, ropné ani jiné látky, nedojde ke zne čišt ění tok ů a okolních pozemk ů; • Stožáry budou umíst ěny mimo údolní nivy vodních tok ů; • Další okolnost ve vztahu k ochran ě vodních tok ů je podrobn ě promítnuta do výstup ů Dokumentace v kapitole D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody, její dodržení je dáno platnou legislativou. Ù V pr ůběhu p řípravy realizace zám ěru (p říprava podklad ů k zahájení územního řízení) bude zhotovitel postupovat v souladu s platnou legislativou a platnými technickými normami.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 31
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Ù St řety zám ěru s technickou a dopravní infrastrukturou budou řešeny v dalším stupni projektové dokumentace (Dokumentace pro územní řízení, tzv. DUR).
15. Povodí Vltavy, s.p. Posuzování vliv ů na životní prost ředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve zn ění pozd ějších předpis ů - zahájení zjiš ťovacího řízení k zám ěru „V221/V222 - přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV" - vyjád ření správce povodí: Jako správce povodí, který vykonává správu povodí v díl čím povodí Berounky na základ ě ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, uvádíme k p ředkládanému Oznámení zám ěru „V221/V222 - přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV" následující: ‹ V textu Oznámení, kapitola C.II.2.1 Hydrologie (povrchové vody - vodní toky), str. 32, jsou v tabulce č. 6 Charakteristika vodních tok ů chybné uvedeny údaje ve sloupci „ID vodního toku". Identifika ční číslo vodního toku (IDVT) je dle informa čního portálu Ministerstva zem ědělství a Ministerstva životního prost ředí Centrální evidence vodních tok ů uvád ěno v jiném formátu, nap ř. IDVT významného vodního toku Mže je 10100016. ‹ Trasa zám ěru se dotýká záplavových území t ěchto významných vodních tok ů, které jsou ve správ ě Povodí Vltavy, státní podnik: Merklínka (IDVT 10100099) - záplavové území a aktivní zóna stanovené Krajským ú řadem Plze ňského kraje dne 25.5.2010 pod č.j. ŽP/13729/09. Radbuza (IDVT 10100017) - záplavové území a aktivní zóna stanovené Krajským ú řadem Plze ňského kraje dne 29.9.2008 pod č.j. ŽP/1269/08. Mže (IDVT 10100016) - záplavové území a aktivní zóna stanovené Krajským ú řadem Plze ňského kraje dne 13.9.2011 pod č.j. ŽP/9976/11. ‹ Dokumentace pro územní řízení bude obsahovat umíst ění k řížení a soub ěhy vedení s dot čenými vodními toky. Nové stožáry nesmí být umíst ěny v aktivních zónách záplavových území dot čených vodních tok ů v souladu s ustanovení § 67 vodního zákona, pokud nebudou ur čeny jako stavba nezbytné technické infrastruktury a sou časn ě nesmí zhoršovat odtokové pom ěry v území. ‹ Stavba zám ěru bude navržena v souladu s ČSN 75 2130 „K řížení a soub ěhy vodních tok ů s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními". ‹ Dokumentace pro územní řízení bude p ředložena Povodí Vltavy, státní podnik, k vyjád ření. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Připomínka je akceptována a ID vodního toku dle informa čního portálu Ministerstva zem ědělství a Ministerstva životního prost ředí Centrální evidence vodních tok ů je uvedeno v textu Dokumentace viz kapitola C.II.2.1. Hydrologie (povrchové vody - vodní toky), tabulka č. 21 Charakteristika vodních tok ů. Ù Záplavová území jsou v rámci Dokumentace řešena v kapitole C.II.2.1. Hydrologie (povrchové vody - vodní toky). Ù V rámci p ředkládané Dokumentace je uvedena řada doporu čení pro vylou čení pop ř. eliminaci negativních dopad ů, jako jsou nap ř.:
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 32
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• Křížení vodních tok ů a ploch, je nutné ji projednat s p říslušným vodoprávním úřadem (podle §17 zákona č. 254/2001 Sb.); • Stožáry budou umíst ěny mimo údolní nivy vodních tok ů; • V záplavovém území (v údolních nivách) vodních tok ů nebude skladován stavební nebo jiný materiál, ropné ani jiné látky, nedojde ke zne čišt ění tok ů a okolních pozemk ů. Tato okolnost ve vztahu k ochran ě vodních tok ů je podrobn ě promítnuta do výstup ů Dokumentace v kapitole D.V.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody, její dodržení je dáno platnou legislativou. Ù V pr ůběhu p řípravy realizace zám ěru (p říprava podklad ů k zahájení územního řízení) bude zhotovitel postupovat v souladu s platnou legislativou a platnými technickými normami. Ù Projektová dokumentace pro územní řízení zpracovaná v souladu s platnou legislativou bude p ředložena Povodí Vltavy, státní podnik, k vyjád ření.
16. Ministerstvo životního prost ředí, odbor ochrany vod K uvedenému Oznámení zám ěru za odbor ochrany vod jsou následující p řipomínky: ‹ Staveništ ě ani stožáry nebudou umíst ěny v aktivních zónách záplavových území, nebudou zde parkovány mechanizmy, provád ěna jejich údržba, ani skladovány závadné látky. ‹ Staveništ ě nebudou situována ani v blízkosti vodních tok ů, event. nádrží nebo vodních zdroj ů. ‹ Při výstavb ě budou bezpodmíne čně respektovány podmínky stanovené v ochranných pásmech vodních zdroj ů, chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod a ochranných pásmech p řírodních lé čivých zdroj ů. ‹ Po lokalizaci stožárových míst bude provedeno hydrogeologické posouzení a navržena opat ření k ochran ě kvality a kvantity vod. Pokud bude respektováno výše uvedené a obecn ě veškeré požadavky ochrany vod v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) v platném zn ění a souvisejícími provád ěcími p ředpisy, nemá odbor ochrany vod další připomínky. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù V rámci p ředkládané Dokumentace je v kapitole D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů uvedeno opat ření, že staveništ ě ani stožáry nebudou umíst ěny v aktivních zónách záplavových území, nebudou zde parkovány mechanizmy, provád ěna jejich údržba, ani skladovány závadné látky. Ù V rámci p ředkládané Dokumentace je v kapitole D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů uvedeno opat ření, že staveništ ě nebudou situována ani v blízkosti vodních tok ů, event. nádrží nebo vodních zdroj ů. Ù V rámci p ředkládané Dokumentace je v kapitole D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů uvedeno opat ření, že p ři výstavb ě budou bezpodmíne čně respektovány podmínky stanovené v ochranných pásmech vodních zdroj ů, chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod a ochranných pásmech p řírodních lé čivých zdroj ů. Ù V pr ůběhu p řípravy realizace zám ěru (p říprava podklad ů k zahájení územního řízení) bude pro každý podp ěrný bod proveden hydrogeologický pr ůzkum a navržena opat ření k ochran ě kvality a kvantity vod.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 33
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
17. Ministerstvo životního prost ředí, odbor ochrany ovzduší K Oznámení zám ěru "V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV" Vám sd ěluji následující: ‹ Účelem p řestavby stávajícího vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV je zvýšení přenosového profilu mezi transformovnami TR Vítkov a TR P řeštice z důvodu požadavku na posílení p řenosového profilu a spolehlivosti energetické soustavy ČR. ‹ Ke kapitole C.II.1. Ovzduší v textu Oznámení pro informaci uvádíme, že v sou časnosti jsou k dispozici nov ější data vypovídající o kvalit ě ovzduší v roce 2010. V tomto roce došlo na minimální části území Plze ňského kraje k p řekro čení denního imisního limitu pro PM10 (jedná se p řibližn ě o 0,2% území kraje). ‹ Lze p ředpokládat, že kvalita ovzduší v lokalit ě m ůže být ovlivn ěna pouze v období výstavby v d ůsledku navýšení prašnosti p ři výstavb ě (nap ř. stavební práce, doprava materiál ů a technologií, činnost stavebních mechanizm ů). Vlastní provoz vedení nebude mít vliv na kvalitu ovzduší. Vzhledem k výše uvedenému považujeme zám ěr p ři dodržování opat ření ke snížení prašnosti p ři výstavb ě, uvedených v kapitole D IV. Oznámení, za akceptovatelný. K požadavk ům lze sd ělit následující: Ù Kvalita ovzduší je řešena v kapitole C.II.1. Ovzduší a klima v textu Dokumentace k zám ěru. Data o kvalit ě ovzduší jsou v rámci této Dokumentace aktualizována. Ù Opat ření ke snížení prašnosti jsou uvedena v textu Dokumentace kapitola D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí, ve které je doporu čeno: • V období výstavby zajistit dodržování opat ření pro zamezení prašných emisí jako jsou nap ř. p řeprava sypkých materiál ů, čistota komunikací a vozidel, volné skladování sypkých materiál ů atd.; • V p řípad ě nep říznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude provád ěno skráp ění p říslušných stavebních ploch s ohledem na blízkost lidských sídliš ť.; • V p řípad ě pot řeby zajistit skráp ěním snížení sekundární prašnosti staveniš ť a příjezdových komunikací; • Neponechávat motor nákladních automobil ů v chodu, stojí-li vozidlo na míst ě stavby stožáru.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 34
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI
Obchodní firma ČEPS, a.s. IČ 25702556 Sídlo (bydlišt ě) Elektrárenská 774/2, 101 52 PRAHA 10 Jméno, p říjmení, bydlišt ě a telefon Ing. Andrew Gayo Kasembe oprávn ěného zástupce oznamovatele Elektrárenská 774/2 101 52 PRAHA 10 tel. 411 044 356
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 35
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU B.I. Základní údaje
B.I.1. Název zám ěru a jeho zařazení podle p řílohy č. 1 „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ Zám ěr je podle §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., v platném zn ění uveden v příloze č. 1 v kategorii I pod bodem 3.6 Nadzemní vedení elektrické energie o nap ětí od 110 kV a délce nad 15 km.
B.I.2. Kapacita (rozsah) zám ěru Účelem zám ěru je náhrada stávajícího dvojitého vedení 220 kV ozna čeného V221/V222 novým dvojitým vedením 400 kV a tím dosáhnout zvýšení přenosového profilu mezi transformovnami Vítkov a Přeštice z důvodu požadavku na posílení p řenosového profilu a spolehlivosti energetické soustavy ČR.
B.I.3. Umíst ění zám ěru (kraj, obec, katastrální území) Jednozna čná lokalizace území je z řejmá z následujícího obr. č. 1 a tabulky č. 1. Podrobná trasa vedení je patrná z přílohy č. 10.2; p řehledná trasa vedení je patrná z přílohy č. 10.1.
Obrázek č. 1 Umíst ění zám ěru dvojitého vedení 400 kV
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 36
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 1 Umíst ění zám ěru
Obec Katastrální území Obec Katastrální území Vítkov u Sokolova Cebiv Cebiv Sokolov Novina u Sokolova Kšice Kšice Lobzy u B řezové Únehle Únehle Březová Paseka u B řezové St říbro St říbro Vranov u Rovné Lhota u St říbra Rovná Čistá u Rovné Vranov u St říbra Vranov Nová Ves Nová Ves u Sokolova Svinná u St říbra Prameny Prameny Sytno Sytno Mnichov Mnichov u Mariánských Lázní Ostrov u St říbra Kostelec Popovice u Poutnova Vrhave č Číhaná u Poutnova Přehýšov Rad ějovice u P řehýšova Babice u Poutnova Lochousice Lochousice Hošt ěc Ves Touškov Ves Touškov Jankovice Hradec Hradec u Stoda Teplá Teplá Střelice St řelice Klášter Teplá Lelov Stod Křepkovice Stod Nezdice u K řepkovic Líšina Líšina Zahrádka u Starého Sedla Přestavlky Přestavlky u Dnešic Zho řec u Bezdružic Sob ěkury Sob ěkury Bezdružice Kohoutov u Bezdružic Dnešice Dnešice Polžice u Bezdružic Oplot Oplot Kokašice Přeštice Žerovice Kokašice Lomy u Domaslavi Dolní Lukavice Dolní Lukavice Strahov Horní Kozolupy Očín Horní Kozolupy
B.I.4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry Cílem zám ěru je posílení p řenosového profilu mezi TR Vítkov a TR Přeštice novým dvojitým vedením s nap ětím 400 kV v trase stávajícího dvojitého vedení s nap ětím 220 kV v celkové délce cca 87 km z důvodu zajišt ění dostate čné p řenosové schopnosti a spolehlivosti přenosové soustavy ČR v souvislosti se zám ěrem výstavby nových energetických zdroj ů.
Související zám ěry: Výstavba rozvodny 420 kV v lokalit ě Vítkov Jelikož se jedná o další akci oznamovatele, tak se st řet s tímto souvisejícím zám ěrem nep ředpokládá.
Kumulace s jinými zám ěry: Kumulace s jinými zám ěry není známa.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 37
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
B.I.5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí Zám ěr je navržen jako sou část p řenosové soustavy České republiky. Státní energetická koncepce České republiky (SEK) p ředur čuje odpov ědnost státu za vytvo ření podmínek pro spolehlivé a bezpe čné dodávky energie za odpovídající cenu p ři respektování princip ů udržitelného rozvoje. Nasti ňuje dlouhodobou vizi napln ění energetických pot řeb, která vychází z d ůkladných analýz spot řeby a optimálním zp ůsobem vyvažuje možnosti a pot řeby zem ě. Mezi základní cíle a priority státní energetické koncepce pat ří: ‹ nezávislost na cizích zdrojích energie, ‹ bezpe čnost zdroj ů energie v četn ě jaderné bezpe čnosti, ‹ spolehlivost dodávek všech druh ů energie, ‹ princip udržitelného rozvoje, ve kterém je zahrnuta jak ochrana životního prost ředí, tak ekonomický a sociální rozvoj. Přizp ůsobení státní energetické koncepce aktuálním podmínkám sou časného vývoje m ěla provést Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických pot řeb České republiky v dlouhodobém horizontu (Nezávislá energetická komise, NEK), která byla z řízena na základ ě usnesení vlády č. 77 ze dne 24. ledna 2007 v čele s p ředsedou Akademie v ěd ČR Václavem Pa česem (odtud užívaný název "Pa česova komise"). Energetickou problematiku posuzovala komise ze čty ř hledisek: ekonomického, environmentálního, bezpe čnostního a spole čenského.
Výsledky komise jsou shrnuty do následujících zásad a doporu čení: 1. Podporovat opat ření, která povedou k prohloubení konkurence na energetických trzích. 2. Přehodnotit sv ůj dosavadní postoj k unbundlingu (odd ělení výroby a distribuce u energetických firem). 3. Umožnit nastartovat p říslušné schvalovací procesy (EIA), pokud ČEZ, jako hlavní domácí podnikatelský subjekt v sektoru energetiky, zamýšlí zahájit výstavbu dalšího jaderného zdroje. Jaderná energetika p ředstavuje jednu z ekonomicky i technologicky p řijatelných variant výroby elektrické energie. 4. Neomezovat podnikatelská rozhodnutí v oblasti t ěžby hn ědého uhlí a otev řít diskusi o těžebních limitech podle jasn ě vymezených pravidel. 5. Do sektoru energetiky zasahovat pouze v p řípad ě, kdy to bude ve ve řejném zájmu, případn ě to bude vycházet z mezinárodních závazků, které ČR p řijala. 6. Nepodporovat vývoj, vedoucí v dlouhodobém horizontu k dovozní závislosti české ekonomiky nejen v případ ě ropy a plynu, ale i elektrické energie. 7. Považovat úspory energií za mimo řádn ě významnou sou část formování dlouhodobé energetické strategie. V ěnovat této oblasti zvýšenou pozornost, vyšší finan ční prost ředky než dosud a systémovou podporu. 8. Pohlížet na obnovitelné zdroje jako na nezpochybnitelnou sou část budoucího palivoenergetického mixu. 9. Urychlit procesy schvalování investi čních projekt ů v oblasti energetiky; v tomto smyslu provést revizi stávajících zákonných i podzákonných norem a na řízení.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 38
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
10. Věnovat zvýšenou pozornost rozvoji elektrických sítí v ČR, p ředevším možným vliv ům plánovaných nových blok ů na spolehlivost elektriza ční soustavy. Vývoj výkonové bilance elektriza ční soustavy ČR v maximu zatížení ve st ředn ědobém výhledu ukazuje, že pokud nedojde k výstavb ě významn ějšího zdroje, lze o čekávat mírn ě přebytkovou výkonovou bilanci cca do roku 2015 (podle referenčního scéná ře). Po tomto roce nastává vyrovnání a následující roky, kdy je výkonová bilance nedostatková, bychom museli krýt pot řeby našich odb ěratel ů dovozem ze zahrani čí. Pr ůzkumy ukazují, že výkonová situace ve státech bezprost ředn ě sousedících s ČR bude obdobná a je pravd ěpodobné, že dovoz výkonu ze zahrani čí bude stále obtížn ější. Proto je t řeba se na tuto nep říznivou výkonovou situaci p řipravit a v dostate čném p ředstihu zahájit p řípravu výstavby nového zdroje, schopného spolehliv ě reagovat na požadavky odb ěratel ů. V oblasti zdroj ů primární energie po čítá NEK s ropou, plynem a uhlím, s podporou obnovitelných zdroj ů energie, p ředevším biopaliv, a v záv ěru dlouhodobého výhledu i s nutností výstavby nových jaderných energetických blok ů. Takto koncipovaná vize české energetiky, spolu s d ůrazem na úspory energie a na snižování energetické náro čnosti národního hospodá řství, má silný potenciál p řisp ět ke snižování ekologické zát ěže na celém území České republiky a snížit závislost na dovozech primárních zdroj ů energie. Vzhledem k předpokládané výstavb ě nových zdroj ů a zvyšující se spot řeb ě se ukazuje pot řeba zvýšení p řenosové schopnosti soustavy v oblasti západních a jihozápadních Čech. Za tímto ú čelem se jeví varianta p řestavby vedení 220 kV na 400 kV jako výhodné řešení, které má p ředevším nejmenší dopady na životní prost ředí, protože z ůstává zachována původní trasa vedení a nedochází k záboru dalšího území. P řestavbou vedení dojde k výraznému zvýšení p řenosové kapacity, která umožní p řipojení plánovaných, zejména obnovitelných zdroj ů v oblasti západních Čech a zvýší spolehlivost napájení p řilehlých oblastí 110 kV. Účelem zám ěru je tedy posílení p řenosové schopnosti p řenosové soustavy v oblasti západních Čech a zvýšení spolehlivosti energetické soustavy v oblasti Karlovarského a Plze ňského kraje v souvislosti se zám ěrem výstavby nových energetických zdroj ů. Je vyvolán požadavky na spolehlivý provoz systému elektriza ční soustavy a souborem závazk ů, plynoucích pro p řenosovou soustavu z legislativy České republiky i Evropské unie a z pravidel Sdružení evropských provozovatel ů p řenosových soustav pro elektrickou energii (ENTSO-E). Platná legislativa p římo ukládá provozovateli p řenosové soustavy zajiš ťovat rozvoj p řenosové soustavy a povinnost bezodkladn ě p řijmout opatření pro nápravu. Spln ění závazk ů, p řijatých jak provozovatelem p řenosové soustavy ( ČEPS, a.s.), tak i vládou ČR, podmi ňuje zachování ú časti České republiky v mezinárodním propojení p řenosové soustavy a funkcionalitu jednotného evropského trhu s elektrickou energií. V neposlední řad ě p řisp ěje zám ěr ke zvýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie v dot čených oblastech, umožní p řípadný další pr ůmyslový a ekonomický rozvoj oblasti a zajistí vyvedení elektrického výkonu nových zdroj ů (p řevážn ě OZE) p řipravovaných v této oblasti.
B.I.6. Stru čný popis technického a technologického řešení zám ěru Zám ěr po technické a technologické stránce odpovídá norm ě ČSN EN 50341-1 Elektrická venkovní vedení s nap ětím nad AC 45 kV - Část 1; Všeobecné požadavky – Spole čné specifikace a Národní normativní aspekty pro ČR k této norm ě ČSN EN 50341-3-19.
Základní údaje jsou následující: Celková délka vedení: cca 87 km Jmenovité nap ětí: 400 kV Max. proudové zatížení: 2 500 A
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 39
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Nap ěť ová soustava: třífázová s přímo uzemn ěným nulovým bodem – TT, 50 Hz Ochrana p řed úrazem: ochrana živých částí – polohou ochrana neživých částí – rychlým odpojením Vodi če: ocelohliníková lana ve trojsvazku Izolace: izolátorové záv ěsy Zemnicí lana: ocelohliníková lana Ochrana proti korozi: žárové zinkování, nát ěr Základy stožár ů: betonové patkové Ochranné pásmo (ší řka): je vymezeno svislými rovinami, vedenými od krajního vodi če ve vodorovné vzdálenosti (zákon č. 458/2000 Sb., § 46) celková ší řka koridoru v č. OP pro dvojité vedení 400 kV v běžné trase: 69,4 m Stožáry: ocelové samonosné p říhradové šroubované konstrukce, typ DONAU; základní výška stožáru: 46 m
Obrázek č. 2 Typ stožáru Donau pro dvojité vedení 400 kV
Nosný stožár
Tažení vodi čů Tažení vodi čů a zemnících lan bude provád ěno po úsecích vždy mezi kotevními stožáry pomocí naviják ů a brzd tak, že p ři tažení nesmí dojít k dotyku taženého lana se zemí. K tažení se používá tzv. montážní lano, které se pomocí pojízdné techniky rozvine pod stožáry taženého úseku a následn ě vyv ěsí do montážních kladek, nebo pomocí zavád ěcího lanka a „lezc ů“ tam, kde nelze nebo je z důvod ů ochrany p řírody vylou čeno projížd ět s kolovou technikou.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 40
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Vzhledem k tomu, že trasa na n ěkolika místech p řetíná vodní toky, musí se p ři realizaci po čítat i s přechodem vodních tok ů. Tyto p řechody jsou obvykle velmi citlivá území, a proto dot čení b řehových porost ů nebo vodního toku musí být minimalizováno. Výstavba stožár ů v oblasti pob řežního pásma je prakticky vylou čena. P ři montáži vodi čů bude práv ě využíváno technologie tažení pomocí pomocných lan s využitím šetrného p řechodu vodního toku pomocí lo ďky. Použití kolové techniky je vylou čeno. V krajních p řípadech lze použít i helikoptéru, stejn ě jako p ři výstavb ě stožár ů v hůř e dostupných územích.
Popis zám ěru „V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ K náhrad ě stávajícího dvojitého vedení 220 kV ozna čeného V221/V222 novým dvojitým vedením 400 kV je v maximální možné mí ře využito stávajícího koridoru. Vzhledem ke stávající trase jsou p ředpokládány pouze t ři místa odklon ění, z toho dv ě v místech zaúst ění do transformoven Vítkov a P řeštice. Pro zbytek nového dvojitého vedení 400 kV je využito koridoru stávajícího vedení.
Zaúst ění do TR Vítkov Nová rozvodna 420 kV Vítkov bude postavena v rozší řeném areálu stávající transformovny. Nov ě navržené vedení vychází z nové rozvodny Vítkov a do p ůvodní trasy se napojuje mezi stávající stožáry č. 3 a 4 p řibližn ě 100 m za stožárem č. 3. Délka této nové trasy je p řibližn ě 450 m.
Obrázek č. 3 Zaúst ění do TR Vítkov Původní stav Nový stav
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 41
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Zm ěna trasy v lokalit ě K řížky (k. ú. Nová Ves u Sokolova a k. ú. Prameny) Jedinou navrženou zm ěnou v ůč i stávající trase je úprava v lokalit ě „K řížky“. Nová trasa bude od stávajícího stožáru č. 34 pokra čovat ve stejném sm ěru až k lokalit ě „Tokáništ ě“, odkud se dv ěma lomeními vrátí do p ůvodní trasy vedení mezi stávajícími stožáry č. 45 a 46.
Zaúst ění do TR Přeštice Poslední zm ěnou oproti stávající trase vedení V221/V222 je odklon v míst ě stávajícího stožáru č. 271 p řed zaúst ěním vedení do transformovny Přeštice. Nový koncový stožár bude postaven v prostoru mezi stávajícím stožárem č. 272 a oplocením transformovny – tedy na pozemku stávající transformovny P řeštice.
Obrázek č. 4 Zaúst ění do TR Přeštice Stávající stav Nový stav
B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení Realizace zám ěru se p ředpokládá v následujících termínech: Zahájení výstavby: po roce 2019 Ukon čení výstavby: po roce 2021 Doba odstávky bude omezena na nejnutn ější míru nejen nasazením dostate čné dodavatelské kapacity, ale i technickým řešením a p řizp ůsobením harmonogramu výstavby plánovaným odstávkám.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 42
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
B.I.8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů je v následující tabulce. Tabulka č. 2 Vý čet územn ě samosprávných celk ů
Obec Katastrální území Stavební ú řad Okres Kraj
Vítkov u Sokolova Sokolov Novina u Sokolova Lobzy u B řezové Březová Paseka u B řezové Sokolov Sokolov Vranov u Rovné Rovná Čistá u Rovné
Nová Ves Nová Ves u Sokolova Horní Slavkov Prameny Prameny ě Mnichov u Mariánských Mariánské Lázn Mnichov Lázní Karlovarský Popovice u Poutnova Číhaná u Poutnova Babice u Poutnova ě Hošt c Cheb Jankovice Teplá Teplá Teplá Klášter Teplá Křepkovice Nezdice u K řepkovic Zahrádka u Starého Sedla Zho řec u Bezdružic Bezdružice Kohoutov u Bezdružic Polžice u Bezdružic Kokašice Kokašice Lomy u Domaslavi Bezdružice Strahov Horní Kozolupy Očín Horní Kozolupy Tachov Plze ňský Cebiv Cebiv Kšice Kšice Únehle Únehle St říbro St říbro Lhota u St říbra St říbro Vranov u St říbra Vranov Svinná u St říbra Sytno Sytno
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 43
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obec Katastrální území Stavební ú řad Okres Kraj
Ostrov u St říbra Kostelec Vrhave č Přehýšov Rad ějovice u P řehýšova Ný řany Plze ň – sever Lochousice Lochousice Ves Touškov Ves Touškov Hradec Hradec u Stoda St řelice St řelice Stod Lelov Stod Stod Líšina Líšina Plze ň – jih Přestavlky Přestavlky u Dnešic Dob řany Dnešice Dnešice Sob ěkury Sob ěkury Oplot Oplot Přeštice Přeštice Žerovice Dolní Lukavice Dolní Lukavice
B.I.9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat Vý čet navazujících rozhodnutí a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat je v následující tabulce.
Tabulka č. 3 Navazující rozhodnutí
Správní ú řad Rozhodnutí územní rozhodnutí Stavební ú řad stavební povolení kolaudační souhlas Silni ční správní ú řad rozhodnutí o povolení zvláštního užívání Orgán státní správy les ů rozhodnutí o odn ětí nebo o omezení Orgán ochrany p řírody rozhodnutí v souladu s požadavky zákona č. 114/1992 Sb. Souhlas vodoprávního ú řadu je t řeba ke stavbám umíst ěných v ochranných pásmech vodních zdroj ů.
B.II. Údaje o vstupech
B.II.1. Požadavky na zábor p ůdy Posuzovaný zám ěr p řestavby stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV realizovaný z převážné části ve stávající trase vedení si vyžádá trvalý i do časný zábor zem ědělské p ůdy a pozemk ů ur čených k pln ění funkci lesa.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 44
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
‹ Výstavba Do časné odn ětí p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu bude nutné jednak pro provoz dopravní techniky a stavebních mechanizm ů p ři provád ění základ ů a odvozu vyt ěženého materiálu, následn ě pak p ři betonování základ ů a montážních činnostech v období výstavby. Pro dopravu, manipulaci a montáž stožár ů na jednotlivých stožárových místech bude pot řebné ješt ě zajišt ění montážních ploch, které budou situovány p řevážn ě ve vymezeném ochranném pásmu vedení, a tím bude zajišt ěno, že z důvodu stavebních a montážních činností p ři realizaci p ředm ětného zám ěru nevzniknou další požadavky na odn ětí. Pro přístupové cesty budou v maximální mí ře využívány stávající komunikace. V případ ě pot řeby budou komunikace p řed stavbou zpevn ěny a podle pot řeby budou z řízeny provizorní sjezdy. Od existujících komunikací budou do trasy vedení a ke stožárovým míst ům stanoveny příjezdové cesty výhradn ě v trase vedení. P říjezdové cesty budou detailn ě stanoveny v ZOV a v dalším stupni projektové dokumentace (Dokumentace pro územní řízení, tzv. DUR). Bude se jednat o postupný, rozptýlený a maloplošný do časný zábor. Protože doba výstavby na jednotlivých úsecích vedení nep řesáhne dobu jednoho roku, není nutné dle §9 odst. 2 zákona č.334/1992 Sb. v platném zn ění, do časné vyjímání pozemk ů ze zem ědělského p ůdního fondu. Zem ědělsky obhospoda řované pozemky pod vedením a v jeho ochranném pásmu mohou být i nadále využívány ke svému ú čelu, by ť s mírným omezením. Vzrostlá zele ň pod vedením i v celém ochranném pásmu vedení musí být z provozních a bezpe čnostních d ůvod ů pravideln ě odstra ňována, p řesáhne-li její výška 3 m. Pon ěkud ztížena bude také případná letecká aplikace chemických prost ředk ů na zem ědělsky využívané pozemky v blízkosti vedení. Vlastní provoz vedení nebude zp ůsobovat žádnou kontaminaci ani erozi p ůdy a v pr ůběhu realizace lze, a bude podmínkami ve stavebním povolení na řízeno, vhodnými opat řeními t ěmto negativním vliv ům zamezit. Po dokon čení prací v úseku se uvede staveništ ě do p ůvodního stavu. P říjezdové cesty po zem ědělských pozemcích a montážní plochy ve stožárových místech se rekultivují dle podmínek uvedených v souhlasu s vyn ětím podle zákona č. 334/1992 Sb. v platném zn ění.
Trvalé odn ětí půdy ze zem ědělského p ůdního fondu dle zákona č. 334/1992 Sb. v planém zn ění, je nutný v případ ě, že plocha stožár ů nadzemního vedení p řesáhne 30m 2. V tohoto typu vedení bude tato hodnota p řekro čena u všech stožárových míst. V našem p řípad ě to představuje plochu cca 2,5 ha. Uvažované plochy stožár ů jsou pouze odborným odhadem, kone čné po čty budou stanoveny v dalším stupni projektové p řípravy (Dokumentace pro územní řízení) na základ ě, záv ěrů procesu EIA a inženýrsko-geologického pr ůzkumu. Žádost pro vydání souhlasu dle § 9 odst. 4 a 5 výše uvedeného zákona bude podána u pov ěř eného obecního ú řadu, v jehož obvodu leží nejv ětší část zem ědělského p ůdního fondu. V žádosti je uvede ú čel zamýšleného odn ětí, k žádosti se také připojí údaje katastru nemovitostí o pozemcích navržených k odn ětí, zákres v kopii katastrální mapy, vyjád ření vlastník ů dot čených pozemk ů k navrhovanému odn ětí, výpo čet odvod ů za odn ětí ze ZPF, předb ěžnou bilanci skrývky kulturní vrstvy s návrhem zp ůsobu jejího hospodárného využití (§ 9 odst. 4 zákona o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu). Pov ěř ený obecní ú řad žádost posoudí, a pokud není zárove ň obecním ú řadem obce s rozší řenou působností (POÚ III. stupn ě), žádost se svým stanoviskem postupuje na obecní úřad obce s rozší řenou p ůsobností. Jestliže rozsah odn ětí p ůdy p řekra čuje 1 hektar, postupuje žádost se svým stanoviskem na Krajský ú řad. Pokud rozsah odn ětí p řekra čuje 10 hektar ů, postupuje Krajský ú řad žádost se svým stanoviskem na Ministerstvo životního prost ředí.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 45
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Souhlas k odn ětí p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu vydaný podle § 9 odst. 6 je závaznou sou částí rozhodnutí, která budou dále ve v ěci vydána podle zvláštních p ředpis ů (Územní rozhodnutí). ‹ Provoz Vlastní provoz vedení 400 kV si nevyžádá zábor ZPF.
B.II.2. Požadavky na zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa ‹ Výstavba Dle §3 odst. 1) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů v platném zn ění jsou pozemky ur čené k pln ění funkce lesa pozemky s lesními porosty, na nichž byly lesní porosty odstra ňovány za ú čelem obnovy, lesní pr ůseky a nezpevn ěné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty do časn ě odstran ěny na základ ě rozhodnutí orgánu státní správy les ů. Dále jsou PUPFL zpevn ěné lesní cesty, drobné vodní plochy, pozemky nad horní hranicí d řevinné vegetace, s výjimkou pozemk ů zastav ěných a jejich p říjezdových komunikací, lesní pastviny a polí čka pro zv ěř , pokud nejsou sou částí ZPF a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodá řství. Dle §15 odst. 3 citovaného zákona lze bez odn ětí na PUPFL umístit mimo jiné stožáry nadzemních vedení, pokud v jednotlivých p řípadech nejde o plochu v ětší než 30 m 2. Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa budou zám ěrem dot čeny v omezené mí ře. Omezení lesních pozemk ů ve využívání a pln ění funkce lesa se p ředpokládá v ší ři ochranného pásma vedení (rozší ření stávajícího ochranného pásma vedení 220 kV v běžné trase o cca 5 m na každou stranu od osy vedení) a v úseku přeložky vedení v lokalitě „Křížky“, kde bude vytvo řen nový koridor v souladu s ZÚR Karlovarského kraje. Přesné dot čení pozemk ů PUPFL bude ur čeno až v dalším stupni projektové dokumentace. Posuzovaný zám ěr je realizován z větší části ve stávající trase vedení odhad zasažení PUPFL je zatížen nep řesností vyplývající z úseku kde vedení vybo čuje ze stávajícího koridoru vedení (lokalita „K řížky“). Ší ře ochranného pásma (OP) dle ustanovení zákona 458/2000Sb. v platném zn ění (souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení, která činí od krajního vodi če vedení o nap ětí 400 kV na ob ě strany 20 m, v tomto p řípad ě činí 69,4 m v běžné trase. Stávající zábor PUPFL činí cca 94 ha. Nový zábor PUPFL v četn ě zm ěn oproti stávající trase vedení bude činit cca 108 ha. Dochází tedy k navýšení záboru PUPFL o cca 14 ha na celé navržené trase dvojitého vedení 400 kV. Trvalé omezení dle lesního zákona se p ředpokládá v rozsahu cca 0,4 ha. Do časné vyn ětí po dobu stavby (p říjezdové cesty) bude blíže specifikováno v dalším stupni projektové dokumentace (Dokumentace pro územní řízení). Uvažované po čty stožár ů, plochy a umíst ění jsou pouze odborným odhadem, kone čné po čty a umíst ění stožár ů budou stanoveny v dalším stupni projektové dokumentace (Dokumentace pro územní řízení) na základ ě, záv ěrů procesu EIA a inženýrsko-geologického pr ůzkumu. Žádost o odn ětí nebo o omezení bude podána orgánu státní správy les ů, v jehož zájmu má k odn ětí nebo k omezení dojít. O odn ětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy les ů, v jehož území se dot čené pozemky nebo jejich p řevážná část nacházejí. Sou částí žádosti bude snímek katastrální mapy s grafickým znázorn ěním požadovaného záboru, případn ě geometrický plán, doklady o vlastnických právech k pozemk ům, údaje lesního hospodá řského plánu nebo osnovy o lesních porostech na dot čených pozemcích, v četn ě jejich za řazení do hospodá řských soubor ů a kategorií lesa, komplexní výpo čet náhrad škod na lesních porostech, výpo čet poplatku za odn ětí, vyjád ření vlastníka p říp. uživatele Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 46
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
dot čeného pozemku, vyjád ření odborného lesního hospodá ře nebo právnické osoby pov ěř ené touto funkcí pop ř. další doklady dle pot řeby a posouzení nap ř. projekt rekultivace, projekt zalesn ění. Dle ustanovení §46 odst. 4 zákona č. 458/2000Sb. v platném zn ění o podmínkách podnikání a o výkonu statní správy energetických odv ětvích (energetický zákon), v lesních pr ůsecích udržuje provozovatel p řenosové soustavy na vlastní náklad volný pruh o ší řce 4m po jedné stran ě základ ů podp ěrných konstrukcí nadzemního vedení podle odst. 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba, jsou vlastníci či nájemci dot čených pozemk ů povinni jim tuto činnost umožnit. ‹ Provoz Vlastní provoz vedení 400 kV si nevyžádá zábor PUPFL.
Majetkoprávní vypo řádání s vlastníky dot čených pozemk ů Po vydání územního rozhodnutí budou osloveni vlastníci dot čených pozemk ů a budou vypo řádány majetkoprávní vztahy. Vlastníci budou osloveni Smlouvou o smlouv ě budoucí na zřízení v ěcného b řemene, kde bude mimo jiné uvedena výše náhrady za zřízení v ěcného břemene. Výše náhrady je stanovena dle zákona č. 151/1997 Sb. o oce ňování majetku v platném zn ění. V případ ě pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa po vydání územního rozhodnutí zajistí provozovatel p řenosové soustavy ČEPS zpracování znaleckého posudku podle vyhlášky č. 55/1999 Sb. v platném zn ění.
B.II.3. Voda ‹ Výstavba Při realizaci zám ěru bude použita užitková voda p ři p říprav ě betonových sm ěsí a technologickém ošet řování betonových patek p ři tuhnutí. Její množství a hlavn ě zdroje vyplynou až z realiza ční dokumentace díla, lze však s ur čitostí p ředpokládat, že pot řeba vody bude pokryta ze stávajících zdroj ů. Na staveništ ě bude betonová sm ěs dovážena mobilními domícháva či v hotovém stavu z centrálních betoná řských stanic dle výb ěru zhotovitele, technologické vlh čení betonových základ ů p ři tuhnutí bude zajišt ěno mobilními cisternami, čili nevznikne požadavek na zřizování nových zdroj ů vody. Vlastní stavba bude realizována prost řednictvím mobilních pracovních skupin, jejichž délka pobytu u jednotlivých stožár ů se v konkrétních dnech bude pohybovat v řádu n ěkolika hodin. Z tohoto d ůvodu se nepo čítá s existencí stavebního dvora. Dle pot řeby budou instalována mobilní chemická WC. ‹ Provoz Pro vlastní provoz vedení 400 kV není žádná pot řeba vody.
B.II.4. Ostatní surovinové a energetické zdroje ‹ Výstavba Specifikaci materiál ů a surovin pot řebných pro výstavbu vedení bude řešit realiza ční dokumentace. Materiály nebo suroviny používané p ři této výstavb ě, provozu a údržb ě, nemohou negativn ě působit na životní prost ředí a zdraví obyvatel.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 47
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Pot řeba surovinových zdroj ů pro výstavbu nadzemního vedení zvn bude zajišt ěna dovozem materiálu (beton, ocelové profily na konstrukci stožár ů a technologie, lana, izolátory apod.). Betonové sm ěsi pro základy stožár ů budou na staveništ ě dováženy v hotovém stavu mobilními domícháva či z centrálních betoná řských stanic dle výb ěru zhotovitele. Případná pot řeba elektrické energie ve fázi výstavby bude na trase staveništ ě pln ě pokryta mobilními elektrocentrálami.
Pro výstavbu se p ředpokládá spot řeba následujících surovin: ° Beton v předpokládaném množství 20 000 m 3, jehož zdrojem bude betonárna subdodavatel ů dodavatele; ° ocelové konstrukce svislé a vodorovné, armovací železo, spojovací materiál atd. - množství tohoto materiálu není p řesn ě známo, jedná se o obchodní výrobky ze zdroj ů mimo řešené území; ° stavební d řevo (desky, lat ě, trámy atd.) – množství tohoto materiálu není p řesn ě známo, jedná se o obchodní výrobky ze zdroj ů mimo řešené území; ° plastové výrobky – množství tohoto materiálu není p řesn ě známo, jedná se o obchodní výrobky ze zdroj ů mimo řešené území; ° ostatní stavební materiály blíže nespecifikované. Spot řebu pohonných hmot (zejména nafty) pro provoz nákladních automobil ů, stavebních stroj ů a mechanizm ů, osobních automobil ů a dalších mobilních za řízení lze odhadnout ve výši cca 110 tis. l za rok. Případná pot řeba elektrické energie ve fázi výstavby bude na trase staveništ ě pln ě pokryta mobilními elektrocentrálami. Ze zkušenosti z obdobných staveb lze p ředpokládat spot řebu elektrické energie do cca 6 MWh na celou trasu stavby venkovního vedení. ‹ Provoz Ve fázi provozu je zám ěr p řenosovým vedením elektrické energie, čili vlastní vedení p ři provozu spot řebovává pouze energii, plynoucí ze ztrát vyvolaných fyzikálními jevy. Zám ěr slouží k přenosu elektrické energie pomocí nadzemního vedení zvn 400 kV, pro vlastní provoz nevyžaduje žádné surovinové ani energetické zdroje.
B.II.5. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ‹ Výstavba Při realizaci zám ěru bude t řeba zajistit transport pot řebného materiálu a techniky do stávajících stožárových míst a naopak odvoz demontovaného materiálu stávajícího vedení a přebyte čné vyt ěžené zeminy k další likvidaci. Pot řebné transporty budou provád ěny v předem stanovených trasách, navazujících na stávající ve řejné komunikace, s maximálním využitím vymezeného ochranného pásma, daného zákonem. Trasy budou mít charakter do časného záboru v pr ůběhu jednoho vegeta čního období a po skon čení výstavby budou dot čené pozemky uvedeny do p ůvodního stavu a vráceny k p ůvodnímu užívání. S ohledem na liniový charakter stavby a nízkou intenzitu stavebních i montážních činností nebude touto stavbou nep řízniv ě ovlivn ěna sou časná b ěžná intenzita dopravy na dot čených pozemních komunikacích. Realizace zám ěru si nevyžádá žádný zásah do stávající dopravní ani jiné infrastruktury v dot čené oblasti.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 48
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Odhad pohybu mechanizm ů p ři realizaci zám ěru: Demontáž: ° demontáž lan – skláp ěcí nákladní automobil, ru ční pneumatické ná řadí – cca 1 den pro n ěkolik úseku mezi stožáry. ° demontáž ocelových konstrukcí stožáru a odstran ění základ ů – mobilní je řáb, mobilní sekací resp. bourací stroj, autobagr, skláp ěcí nákladní automobil – cca 0,5 dne pro 1 stožár.
Výstavba: ° výkopy základ ů - autobagr a nákladní automobil – cca 1 den pro 1 stožár, ° betonáž základových patek - domícháva č, p řípadn ě skláp ěcí nákladní automobil pro dopravu betonu, dieselagregát a elektrické vibrátory – pro 1 stožár p řipadá cca 3 dny po dobu 2 hodin denn ě, ° montáž a stavba stožáru (štokováním) - nákladní automobil pro dopravu stožárové konstrukce, autoje řáb – cca 2 dny pro 1 stožár, ° tažení vodi čů - nákladní automobil pro dopravu bubnu s lany, navíjecí a brzdné za řízení, montážní plošina, autoje řáb, traktor – kotevní pole v úseku 2-3 km po dobu 3 dn ů. ‹ Provoz V rozhodující fázi předm ětného zám ěru, to je p ři provozu vedení zvn po skon čení stavebních a montážních prací, jsou nároky na dopravní infrastrukturu prakticky nulové. P ředpokládat lze pouze v pr ůběhu roku ojedin ělé výjezdy lehkých automobil ů do trasy p ři provád ění revizí, případn ě p ři odstra ňování vzniklé poruchy či havárie. P řístup vozidel do trasy vedení p ři těchto činnostech bude volen z nejbližší ve řejné komunikace, a s využitím práva vstupu a vjezdu na cizí nemovitosti (podle energetického zákona č.458/2000 Sb. v platném zn ění) a další pohyb bude maximáln ě v prostoru ochranného pásma vedení zvn. Pro fázi provozu nevzniká žádný požadavek na zm ěnu stávající infrastruktury.
B.III. Údaje o výstupech
B.III.1. Ovzduší ‹ Výstavba Pouze v období výstavby lze p ředpokládat emise zp ůsobené dopravními mechanizmy a stavebními stroji v prostoru provád ěných činností. B ěhem výstavby budou v d ůsledku pot řebných transport ů, montážních a stavebních činností produkovány emise škodlivin z dopravních a montážních mechanizm ů. Pro orienta ční výpo čet emisí z dopravních a manipula čních prost ředk ů po dobu výstavby byl použit zjednodušený výpo čet zohled ňující rozsah realizovaného díla a p ředpokládané období realizace díla (a tím p ředpokládané rozložení vozidel s různými emisními normami EURO). Celkový po čet provozních hodin jednotlivých mobilních spalovacích zdroj ů pak vychází z odborného odhadu. P ři tomto odhadu byl rovn ěž zohledn ěn p ředpokládaný podíl HDV, LCV a osobních vozidel p ři výstavb ě a bylo zjišt ěno, že podíl emisí z LCV a osobních vozidel představuje p ři výstavb ě či p řestavb ě vedení v ůč i emisím HDV zanedbatelný podíl (v řádu desetin procenta). Skute čná výše celkových emisí se však m ůže zna čně lišit, nebo ť se v pr ůběhu výstavby mohou objevit faktory, jež nelze v tomto stádiu projektu p ředpokládat. Výsledky výše uvedených výpo čtů jsou p ředloženy v následující tabulce.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 49
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 4 Celkové emise z mobilních spalovacích zdroj ů za období výstavby
CO NO X HC+NO X PM (kg) (kg) (kg) (kg) 9 840 23 383 3 100 469
S ohledem na liniový charakter stavby, prostorové a časové rozprost ření s nízkou intenzitou provád ěných činností v jednotlivých lokalitách, však není jejich množství z hlediska vliv ů na životní prost ředí významné. V pr ůběhu výstavby mohou být používány barvy k nát ěrům stožár ů. V sou časnosti jsou již používány barvy s nízkým obsahem organických rozpoušt ědel. Množství uvoln ěných emisí bude zanedbatelné. ‹ Provoz Provoz nadzemního p řenosového vedení elektrické energie není zdrojem žádného zne čišt ění ovzduší.
B.III.2. Odpadní vody ‹ Výstavba V dob ě demontáže stávajícího a výstavby nového nadzemního vedení elektrické energie nejsou produkovány žádné technologické ani splaškové odpadní vody. Pro fázi výstavby budou dle pot řeby instalována mobilní chemická WC. ‹ Provoz Nadzemní p řenosové vedení elektrické energie neprodukuje žádné technologické ani splaškové odpadní vody.
B.III.3. Odpady ‹ Výstavba V pr ůběhu realizace díla dojde ke vzniku odpad ů p řevážn ě ve form ě zbytk ů materiálu a obal ů. Žádný z t ěchto odpad ů však nebude z kategorie nebezpe čných odpad ů. Nebezpe čný odpad bude vznikat pouze p ři natírání stožár ů. Množství jednotlivých odpad ů, konkrétní zp ůsob a místo jejich likvidace budou stanoveny v provád ěcí dokumentaci díla. Kategorizace odpad ů vzniklých p ři realizaci díla je provedena dle vyhlášky MŽP č. 381/2001Sb., v platném zn ění, v následující tabulce:
Tabulka č. 5 Kategorie odpad ů
Číslo Název Kategorie odpadu Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpoušt ědla nebo jiné nebezpe čné 08 01 11 N látky 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 50
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Číslo Název Kategorie odpadu 15 01 02 Plastové obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpe čných látek nebo obaly t ěmito látkami 15 01 10 N zne čišt ěné 15 01 04 Kovové obaly O Absorp ční činidla, filtra ční materiály, čistící tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné 15 02 02 N nebezpe čnými látkami 17 04 05 Železné kovy O 17 01 01 Beton O 17 01 03 Tašky a keramické výrobky (izolátory) O 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 07 Sm ěsné kovy O 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O Sm ěsné stavební a demoli ční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02, 17 09 04 O 17 09 03 20 01 01 Papír a lepenka O 20 03 01 Sm ěsný komunální odpad O
Dřevní hmota vzniklá jako vedlejší produkt z kácení a pro řezu d řevin rostoucích mimo les bude b ěhem výstavby po dohod ě s vlastníkem pozemku p řednostn ě využit jako palivo (d řevo). Užitková d řevní hmota, tj. ty čovina a kulatina p řesahující pr ůměr 10 cm bude roz řezaná a složena po dohod ě s vlastníkem pozemku na míst ě k dalšímu využití. D řeviny nep řesahující pr ůměr 10 cm, klest a zbytky po t ěžb ě budou složeny do hromad a ponechány k rozkladu jakožto vhodný úkryt pro živo čichy. Frézování pa řez ů do hloubky je postup, který je nep řípustný. P ři tomto zp ůsobu odstra ňování zbytk ů d řevin dochází k mechanickému poškození p ůdy do hloubky v č. všech rostlin a podrostu. Sou časn ě dochází ke zm ěně vlastností p ůdy, která již nemusí vyhovovat rostlinám původního podrostu a tak m ůže docházet k rozvoji agresivních a nep ůvodních druh ů. Zásahy budou provád ěny zásadn ě mimo hnízdní období ptactva, tzn. v pr ůběhu zá ří až února. Pod vodi či, které p řekonávají hluboká údolí, není nutné údržbu provád ět. Výkopová zemina vzniklá realizací zám ěru, bude využita v maximální možné mí ře v míst ě stavby. Nakládání s p řebyte čnou výkopovou zeminou bude d ůsledn ě dodržován p ředm ětný zákon o odpadech a vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpad ů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. P řesná bilance zemních prací není v této fázi přípravy k dispozici a bude dopln ěna v rámci dalších stup ňů projektové dokumentace. Z hlediska vliv ů na životní prost ředí je problematika odpad ů ve všech fázích zám ěru - výstavby, provozu a údržby vedení zvn málo významná až nevýznamná. Veškeré odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, (v platném zn ění), produkované p ři budování základ ů a montáži a demontáži stožár ů, p ři tažení fázových vodi čů , zemnících lan a dalších nezbytných činnostech, budou odvezeny z místa vzniku dodavatelským subjektem, který zajistí jejich evidenci a likvidaci podle sou časné platné legislativy v oblasti odpadového hospodá řství.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 51
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lze p ředpokládat, že b ěhem výstavby vznikne následující množství odpad ů: ° Beton (17 01 01) – předpokládáme odvoz cca 10 000 m 3 vybouraného betonu; ° Železné kovy (17 04 05) a Železo a ocel – předpokládáme odvoz cca 1 360 t demontované ocelové konstrukce; ° Sm ěsné kovy (17 04 07) - předpokládáme odvoz cca 629 t demontovaných vodi čů ; ° Vyt ěžená zemina (17 05 01) vyt ěžená zemina a kamenivo bude využita v maximální možné mí ře, v rámci stavby se mimo to odveze cca 15 400 m 3 výkopku; ° Množství ostatních odpad ů výše uvedených lze ur čit až v následujícím stupni projektové dokumentace. ‹ Provoz Vlastní provoz nadzemního elektrického vedení není zdrojem produkce jakýchkoliv odpad ů. Pouze v p řípad ě odstra ňování poruch nebo havárie na vedení lze p ředpokládat minimální výskyt zbytk ů vodi čů , p řípadn ě vadných izolátor ů, avšak v množství zp ůsobilém k odvozu lehkým dopravním prost ředkem, používaným k t ěmto opravám a následné likvidaci odpadu podle sou časné platné legislativy v oblasti odpadového hospodá řství.
B.III.4. Ostatní B.III.4.1 Hluk a vibrace ‹ Výstavba Z výsledk ů Akustické studie zpracované spole čností AKUSTING s.r.o. 09/2012 (viz p říloha č. 4) lze konstatovat následující. Zdrojem hluku budou dopravní mechanizmy a stavební stroje v dob ě výstavby vedení. Jelikož je trasa vedení situována v dostate čné vzdálenosti od obydlených oblastí, doprava a činnosti související s výstavbou vedení nebudou intenzivní a budou časov ě i prostorov ě zna čně rozprost řeny, lze bezpochyby toto hlukové zatížení považovat za vliv nevýznamný. Obdobn ě lze ze zmín ěných d ůvod ů považovat za nevýznamný vliv vibrací, které mohou krátkodob ě vznikat p ři budování základ ů stožár ů, případn ě montáži stožár ů. V jednotlivých fázích demontáže prací a výstavby se p ředb ěžn ě po čítá s využitím níže uvedených mechanizm ů po níže uvedenou dobu: Demontáž: Demontáž je rozd ělena do 2 fází, ve kterých budou použita následující za řízení: • demontáž lan – lana se krátí na cca 300 m kusy, které se nákladními automobily odvezou ze stavby. Lana se krátí ru čním pneumatickým ná řadím v míst ě stožár ů o použitá technika: ru ční pneumatické ná řadí, skláp ěcí nákladní automobil o doba: cca 1 den pro n ěkolik úsek ů mezi stožáry;
• demontáž ocelových konstrukcí stožár ů – stožár se rozd ělí na transportovatelné díly, které se nákladními automobily odvezou ze stavby; bourání základ ů stávajících stožár ů – mobilní pneumatické sekací a bourací za řízení, nákladní automobil pro dopravu vybourané betonové sut ě a stožárové konstrukce, o použitá technika: mobilní je řáb, mobilní sekací resp. bourací stroj, autobagr, skláp ěcí nákladní automobil o doba: cca 7 hodin pro jeden stožár.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 52
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Výstavba: Výstavba je rozd ělena do 4 fází, ve kterých budou použita následující za řízení: • výkopy základ ů - ve fázi provád ění výkop ů základ ů stožár ů budou na staveništi provozovány mechanismy zajiš ťující sejmutí ornice a podorni čí a bezprost ředn ě navazující výkopové práce pro založení stožáru a odvoz výkopové zeminy. o použitá technika: autobagr + nákladní automobil; o doba: cca 1 den pro 1 stožár. • betonáž základových patek - základy stožár ů budou vypl ňovány mokrou betonovou sm ěsí, kterou nebude nutno v dob ě zrání vlh čit. o použitá technika: domícháva č, p řípadn ě skláp ěcí nákladní automobil pro dopravu betonu, dieselagregát + elektrické vibrátory; o doba: pro 1 stožár - cca 3 dny po dobu 2 hodin denn ě. • montáž a stavba stožár ů (štokováním) - konstruk ční prvky stožár ů se spojují p římo na staveništi šrouby, jen n ěkteré detaily jsou sva řovány jako v ětší celky u dodavatele konstrukcí. Na staveništi pak budou již postavené stožáry opat řeny nát ěrem. o použitá technika: nákladní automobil pro dopravu stožárové konstrukce, autoje řáb pro vykládku; o doba: cca 2 dny pro 1 stožár. • tažení vodi čů - na stožáry jsou zav ěšeny izolátory, které jsou p ředem p řipraveny jako celek. Fázové vodi če budou na izolátory nav ěšeny p řes kladky. Nejd říve bude taženo syntetické nebo kevlarové lano, na které se p řipevní fázový vodi č. Natažením tažným za řízením a upevn ěním na izolátory, v četn ě umíst ění rozp ěrek bude tento proces ukon čen. Zemnicí lana budou tažena stejným technologickým postupem. P ři tažení vodi čů je i z technologických d ůvod ů požadováno, aby nedošlo ke kontaktu vodi čů se zemí. o použitá technika: nákladní automobil pro dopravu bubn ů s lany, navíjecí a brzdné za řízení, montážní plošina, autoje řáb, traktor; o doba: kotevní pole v úseku (2 – 3) km po dobu 3 dnů.
Následující hlukové údaje byly p řevzaty z Akustických studií stavebních prací vypracovaných firmou Akusting, p řípadn ě získány z m ěř ení hluku provozu daného za řízení nebo z databáze firmy Akusting s hlukovými údaji zemních stroj ů. M ěř ení bylo provád ěno ve vzdálenosti 10 m od stroje p ři obou provozních stavech – chod naprázdno a chod v záb ěru. Prob ěhlo v několika bodech okolo každého ná řadí nebo stroje a ze získaných hodnot byl vypo čítán energetický pr ůměr.
Zde uvádíme pouze pr ůměrné celkové hodnoty ve vzdálenosti 10 m od stroje.
Ru ční pneumatické ná řadí
Ekvivalentní hladina v 10 m od pneum. ná řadí je: LA eq.T = 50 dB Nákladní (skláp ěcí) automobil
Ekvivalentní hladina v 10 m od nákladního automobilu je: LA eq.T = 65 dB Mobilní je řáb (autoje řáb)
Ekvivalentní hladina v 10 m od je řábu je: LA eq.T = 65 dB Mobilní sekací resp. bourací stroj
Ekvivalentní hladina v 10 m od stroje je: LA eq.T = 70 dB
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 53
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Autobagr
Ekvivalentní hladina v 10 m od autobagru je: LA eq.T = 65 dB Domícháva č
Ekvivalentní hladina v 10 m od domícháva če je: LA eq.T = 65 dB Dieselagregát + elektrické vibrátory
Ekvivalentní hladina v 10 m od dieselagregátu je: LA eq.T = 70 dB Navíjecí a brzdné za řízení
Ekvivalentní hladina v 10 m od za řízení je: LA eq.T = 60 dB Montážní plošina
Ekvivalentní hladina v 10 m od montážní plošiny je: LA eq.T = 50 dB Traktor
Ekvivalentní hladina v 10 m od traktoru je: LA eq.T = 65 dB
Práce na demontáži a výstavb ě budou probíhat v denní dob ě od 7:00 – 21:00 hod. Pr ůzkumem oblastí trasy vedení byla vytipována místa bezprost ředního dotyku vedení s chrán ěnými místy. Výpo čtem sou činnosti stroj ů p ři jednotlivých fázích stavby byly stanoveny tzv. „bezpe čné vzdálenosti“, tedy vzdálenosti, od kterých jsou již chrán ěná místa spolehliv ě mimo dosah nadlimitního p ůsobení hluku. V případ ě nalezení chrán ěných míst pod „bezpe čnou vzdáleností“ bude vypo čtena zkrácená maximální doba činnosti, p ři níž bude limit ješt ě dodržen.
Bezpe čná Fáze demontáže Synergické p ůsobení stroj ů ve vzdálenosti 10 m vzdálenost
Demontáž lan L A eq.14h = 66,1 dB 12 m Demontáž ocelových konstrukcí stožáru a bourání základu stávajících stožáru
L A eq.14h = 74,6 dB 34 m Bezpe čná Fáze výstavby Synergické p ůsobení stroj ů ve vzdálenosti 10 m vzdálenost
Výkopy základ ů L A eq.14h = 73,6 dB 31 m Betonáž základových patek (pouze 2 hod denn ě)
L A eq.14h = 62,8 dB 9 m Montáž a stavba stožáru (štokováním)
L A eq.14h = 68,7 dB 16 m
Tažení vodi čů LA eq.14h = 68,5 dB 16 m
Prakticky celá trasa vedení (jak stávajícího, tak navrženého) se nachází mimo obydlená území. Vzdálenost objekt ů k bydlení od osy vedení nebo od stožár ů je tak ve v ětšin ě p řípad ů natolik velká, že p řípadný hluk stavebních prací bude u chrán ěných objekt ů zanedbatelný. Bylo vytipováno v celé trase 5 objekt ů, nacházejících se v relativní blízkosti vedení. Detailní prohlídkou t ěchto objekt ů bylo zjišt ěno, že žádný z objekt ů není obytný, jedná se o bunkr, kůlnu, vodárnu, stanici vody ATS a sprinkler tank.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 54
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Následující t ři objekty byly vybrány jako potencionáln ě ohrožené obytné objekty: • Zho řec – rodinný d ům č.p. 40 a č.p. 17, vzdálenost od osy vedení cca 55 m (obr. 5) • St říbro, ulice K Floriánu – rodinný d ům č.p. 1566, vzdálenost od osy vedení cca 60 m (obr. 6) • Sytno – rodinný d ům č.p. 43 a č.p. 42, vzdálenost od nejbližšího stožáru cca 64 m (obr. 7)
Obrázek č. 5 Objekty v lokalit ě Zho řec
Obrázek č. 6 Objekty ve St říb ře v ulici K Floriánu
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 55
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 7 Objekty v lokalit ě Sytno
Rodinné domy v lokalit ě Zho řec se nachází ve vzdálenosti cca 55 m od osy vedení a ve vzdálenosti cca 95 m od nejbližšího stožáru vedení. Nejbližší rodinný d ům v ulici K Floriánu ve St říb ře se nachází ve vzdálenosti cca 60 m od osy vedení a nejbližší stožár vedení je vzdálen cca 105 m. Rodinný d ům v lokalit ě Sytno se nachází cca 54 m od osy vedení a ve vzdálenosti cca 64 m od nejbližšího stožáru vedení. Uvedené vzdálenosti ve všech p řípadech nep řekra čují stanovenou „bezpe čnou vzdálenost“ od místa stavby stožáru a v blízkosti t ěchto objekt ů není t řeba uvažovat o žádném omezení nebo zkrácení pracovní doby p ři výstavb ě.
V Akustické studii (viz p říloha č. 4) byly výpo čtem stanoveny tzv. „bezpe čné vzdálenosti“ pro jednotlivé etapy p řestavby dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV (pro denní dobu 7 – 21 hod.). Vzhledem k tomu, že trasa p ředm ětného vedení prochází p řevážn ě, mimo obytnou zástavbu nedojde k překro čení definovaných limit ů tudíž omezení pracovní doby. Všechny posuzované objekty se nacházejí za hranicí bezpe čné vzdálenosti stanovené výpo čtem pro jednotlivé fáze demontáže, výstavby a stavební práce tedy mohou probíhat po dobu celých 14 hodin bez omezení. ‹ Provoz Vlastní p řenos elektrické energie není zdrojem hluku ani vibrací, i když nadzemní vedení jsou vystavena proud ění vzduchu a mohou tudíž generovat hluk aerodynamického charakteru, jehož intenzita není významná. Dále m ůže za ur čitých klimatických podmínek vznikat v okolí vodi čů korona, která vytvá ří také zvukový efekt. Oba tyto zvukové efekty jsou však nevýrazné jelikož jejich hladina se ztrácí pod úrovní hluku pozadí. Vliv emisí hluku z provozu stávajícího a nového vedení je podrobn ě analyzován v Akustické studii, uvedené v příloze č. 4.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 56
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Stávající stav Limitní hlukové hodnoty ze stacionárních zdroj ů Hodnoty hluku (podle na řízení vlády č. 272/2011 Sb., část čtvrtá: Hluk v chrán ěných vnit řních prostorech staveb, v chrán ěných venkovních prostorech staveb a chrán ěném venkovním prostoru, § 12: Hygienické limity hluku v chrán ěných venkovních prostorech staveb a v chrán ěném venkovním prostoru), se vyjad řují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní dob ě se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlu čnějších hodin (LAeq,8h ), v no ční dob ě pro nejhlu čnější 1 hodinu (LAeq,1h ). Limity ve venkovním prostoru je t řeba dodržet v místech, které jsou stanoveny § 30 zákona č. 258/2000 Sb., ve zn ění novely tohoto zákona: Chrán ěným venkovním prostorem se rozumí nezastav ěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, lé čení a výuce, s výjimkou lesních a zem ědělských pozemk ů a venkovních pracoviš ť. Chrán ěným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových dom ů, rodinných dom ů, staveb pro školní a p ředškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funk čně obdobných staveb.
CHVePS: Denní doba (6 - 22 h): Laeq,T = 50 dB
No ční doba (22 - 6 h): Laeq,T = 40 dB
CHVeP: Denní i no ční doba: Laeq,T = 50 dB
V případ ě, že jsou ve zdroji hluku obsaženy tónové složky nebo má-li výrazn ě informa ční charakter, je t řeba, po čítat s korekcí -5 dB, takže limity jsou následující:
CHVePS: Denní doba (6 - 22 h): Laeq,T = 45 dB
No ční doba (22 - 6 h): Laeq,T = 35 dB Přítomnost tónové složky dosud nebyla ve zdroji hluku vedení zvn prokázána (tónová složka vyskytující se v některých nám ěrech na frekvenci 8 kHz a 10 kHz je zp ůsobena cvrkotem cvr čků). Vstupní parametry pro provedené hlukové výpo čty vycházejí z výsledku m ěř ení jiných hlukových studií, kdy byl m ěř en hluk ve vybraných lokalitách stávajících vedení „V223/224 Vítkov-Verné řov ‟. Na trase stávajícího vedení bylo provedeno m ěř ení hluku u vybraného nejbližšího objektu (lokalita Zho řec u Bezdružic). P ři reálném terénním měř ení však nebyly vhodné klimatické podmínky a p řevládal vliv hluku pozadí. Sršení i koróna byly slab ě slyšitelné, ale pouze v místech t ěsn ě u zdroj ů (pod stožárem a pod vedením). Na ostatních místech dominoval hluk pozadí. Výstupy z m ěř ení v lokalit ě Zho řec tedy nebylo možné použít pro vyhodnocení hlukové expozice, a proto je ve studii porovnáno toto m ěř ení s m ěř ením v blízkosti vedení „V223/224 Vítkov - Verné řov“ v lokalit ě Kamýk , kdy se jedná o podobný zdroj hluku ve stejný den s nižším vlivem hluku pozadí. Měř ení hluku se uskute čnilo ve venkovním prostoru. Jednalo se o m ěř ení hluku: • v těsné blízkosti vedení, kde se p ředpokládalo minimální ovlivn ění hlukem pozadí; • v blízkosti obydlených objekt ů ve vybraných lokalitách.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 57
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Výsledky použitelného měř ení hluku Lokalita Kamýk V lokalit ě Kamýk bylo m ěř eno na poli v blízkosti obytných objekt ů a zem ědělské stavby. Měř ení neprob ěhlo v chrán ěném venkovním prostoru staveb, protože majitelka s měř ením nesouhlasila. Št ěkající pes znemožnil m ěř ení na hranici pozemku nejbližšího objektu k bydlení. Místo m ěř ení tak bylo p řesunuto k zem ědělskému objektu, kde však bylo silné ovlivn ění cvr čkama a šum ěním listí. Dále byl hluk ve vybrané lokalit ě m ěř en pod stožárem vzdálen ějším od obytných dom ů a dále mezi stožáry a ve vzdálenosti 20 m, 50 m a 100 m od osy vedení. Na t ěchto místech nebylo ovlivn ění cvr čkama tak silné. Pozn.: Lokalita se nachází na trase vedení V223/V224 Vítkov – Verné řov. Výsledky m ěř ení zde uvádíme, protože jsou mén ě zatíženy vlivem pozadí, než m ěř ení v lokalit ě Zho řec, která se nachází na trase posuzovaného vedení. M ěř eno bylo ve stejný den .
Obrázek č. 8 Místa m ěř ení v lokalit ě Kamýk
Vyhodnocení m ěř ení hluku v lokalit ě Kamýk Nejbližší obytný objekt je vzdálen cca 60 m od trasy vedení. Nejlépe vypovídajícími výstupy o hluku zp ůsobeném vedením v nejbližším CHVePS jsou nám ěry ve vzdálenosti 50 m od osy vedení – bod A3.
Ekvivalentní hladina akust. tlaku A v míst ě A3 v četn ě nejistoty m ěř ení a bez korekce na hluk pozadí:
LA eq.T = (36,1 ± 1,8) dB Výskyt tónové složky podle ustanovení na řízení vlády č. 272/2011 Sb.: ne Pozn.: Nejistota m ěř ení byla stanovena dle metodického návodu. Korekce na pozadí nemohla být provedena pro malý odstup od hluku pozadí (nám ěry v bod ě A4). Komentá ř: Sršení v blízkosti stožáru b ěhem m ěř ení lze definovat jako silné. Siln ě slyšitelná byla pod vodi či rovn ěž koróna („sršení“ na vedení mezi stožáry). Zjišt ěná hodnota prokazateln ě nep řekra čuje limit 40 dB pro no ční dobu i bez korekce na hluk pozadí.
Ze záv ěrů Akustické studie (viz p říloha č. 4) vyplývá, že p ři m ěř ení hluku stávajícího vedení vvn V221/V222 prob ěhlo v lokalit ě obce Zho řec. Vzhledem k vysokému a neodrušitelnému hluku pozadí b ěhem m ěř ení (hluk p ůsobený p ředevším cvr čky) a ne p říliš vysoké vlhkosti
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 58
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
vzduchu, nebyly výsledky m ěř ení použitelné pro modelaci hluku a mají pouze informativní charakter. Uvádíme i výsledky m ěř ení hluku ze zdroje vvn V223/224 v lokalit ě Kamýk, kde nebyl vliv cvr čků tak velký. Na úrovni CHVePS je limit pro denní i no ční dobu prokazateln ě nep řekro čen (je totiž nepřekro čen v četn ě hluku pozadí). Přítomnost tónové složky ve spektru hluku z provozu vedení nebyla prokázána. P řípadné zaznamenané tónové složky na frekvencích 6,3 kHz, 8 kHz a 10 kHz souvisí s akustickým projevem cvr čků. ‹ Provoz Provoz vedení je nep řetržitý, a proto byla modelována pouze no ční doba. Byl modelován stávající stav, kdy je vedení dvojité vedení V221/V222 vedením vvn 220 kV, a výhledový stav po realizaci p řestavby na dvojité zvn 400 kV. Měř ení prob ěhla za podmínek, kdy je p ředpoklad nejvyšší emise hluku z provozu vedení („sršení“ na stožárech“ a „koróna“ na vodi čích). Toto m ěř ení bylo vyhodnoceno pomocí podrobné spektrální analýzy a díky tomu se poda řilo vylou čit vliv hluku pozadí. Výsledky jsou tedy p ředkládány v každé lokalit ě ve dvou variantách pro stávající stav a výhledový stav. Výpo čtové body byly umíst ěny do vzdálenosti 2 m od fasád nejbližších objekt ů podél hodnocené trasy vedení V221/V222 Vítkov – Přeštice. Výpo čet byl proveden ve dvou výškách, v 3 m a v 6 m. Bylo modelováno celkem 14 lokalit, které jsou nejblíže trase vedení.
Přehled lokalit nejblíže trase vedení Lokalita Lokalita 1 Novina, k.ú. Novina u Sokolova 8 Cebiv, k.ú. Cebiv Seklovy Domky, k.ú. Klášter 2 Teplá 9 Kšice k.ú. Kšice 3 Lou čky, k.ú. Zho řec u Bezdružic 10 St říbro, k.ú. St říbro 4 Zho řec, k.ú. Zho řec u Bezdružic 11 Svinná, k.ú. Svinná u St říbra Kohoutov, k.ú. Kohoutov u 5 Bezdružic 12 Sytno, k.ú. Sytno 6 Kokašice, k.ú. Kokašice 13 St řelice, k.ú. St řelice 7 Strahov, k.ú. Strahov 14 Lažany, k.ú. P řestavlky u Dnešic
V následujícím p řehledu jsou uvedené vybrané řešené lokality, p řehled všech lokalit je uveden v Akustické studii viz p říloha č. 4.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 59
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 9 Lokalita 2 - Seklovy Domky
Obrázek č. 10 Lokalita 4 - Zho řec u Bezdružic
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 60
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 11 Lokalita 10 – St říbro, ulice K Florianu
Obrázek č. 12 Lokalita 12 – Sytno
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 61
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 13 Lokalita 13 – St řelice
Obrázek č. 14 Lokalita 14 – Lažany
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 62
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 6 Rekapitulace nejvyšších hodnot v jednotlivých lokalitách
Výška L (dB) Limit Lokalita Bod Aeq (m) Stávající Nové (dB) 1 Novina č.e.13 6.0 23.6 23.6 2 Seklovy Domky č.p. 499 6.0 24.4 24.4 3 Lou čky č.e. 7 6.0 22.2 22.2 4 Zho řec č.e. 10 6.0 27.3 27.5 5 Kohoutov č.p. 4 6.0 21.9 21.9 6 Kokašice č.p. 56 6.0 21.4 21.4 7 Strahov č.p. 39 6.0 21.2 21.2 8 Cebiv č.p. 83 6.0 22.3 22.1 50 / / 50 40 9 Kšice č.p. 48 6.0 19.5 19.5 10 St říbro č.p. 1566 6.0 27.9 27.8 11 Svinná č.e. 316 6.0 26.8 26.9 12 Sytno č.p. 42,43 3.0 33.3 33.6 13 St řelice č.e. 2 6.0 30.9 30.9 14 Lažany č.e. 2 6.0 30.5 30.5
Z hlukových map a tabulek uvedených v Akustické studii (viz p říloha č. 4) je z řejmé, že hygienické limity hluku (50/40 dB), jsou po realizaci zám ěru „V221/V222 Vítkov - Přeštice - přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ prokazateln ě nep řekro čeny ve všech nejbližších místech chrán ěného venkovního prostoru staveb i p ři synergickém p ůsobení stávajících a plánovaných vedení vvn a zvn za extrémních klimatických podmínek. Hranice 40 dB nebyla p řekro čena ani ve výpo čtových bodech, které nejsou chrán ěným venkovním prostorem ani chrán ěným venkovním prostorem staveb, ale je zde pravd ěpodobný pravidelný výskyt lidí. Pozn.: Dle normy ČSN ISO 1996-2 byla u výpo čtových bod ů uplatn ěna korekce na dopadající hluk. Program HLUK+, v jehož prost ředí byla modelace provád ěna, umož ňuje „vypnout“ u výpo čtových bod ů odraz hluku od fasády. Výsledná hodnota je pak skute čným hlukem dopadajícím na fasády objekt ů. Korekce je u v ětšiny bod ů +2 dB. I pokud by nebyla korekce uplatn ěna, nedojde u žádného z nejbližších objekt ů k překro čení hygienického limitu (50/40 dB). Hodnoty se pohybují kolem 30 dB, což s velkou rezervou hygienické limity spl ňuje. Nejvyšší vypo čtená hodnota po p řestavb ě vedení byla zjišt ěna v lokalit ě Sytno, v CHVePS dosahuje 33,6 dB. Bez uplatn ění korekce na dopadající hluk (+2 dB) vzroste hodnota na 35,6 dB. Hygienický limit pro denní/no ční dobu (50/40 dB) bude prokazateln ě nep řekro čen.
B.III.4.2 Ochranná pásma V okolí stavby se vyskytují ochranná pásma technické infrastruktury, která jsou vytý čena z různých d ůvod ů. Jedná se p ředevším o ochranná pásma vedení elektrické energie, sd ělovacího vedení (vše dle energetického zákona) a ochranné pásmo pozemních komunikací atd.
Ochranná pásma elektrických za řízení Ochranným pásmem elektriza ční soustavy je prostor v bezprost řední blízkosti tohoto za řízení ur čený k zajišt ění jeho spolehlivého provozu a ochran ě života, zdraví a majetku osob. Tento prostor je jednak ur čen k zajišt ění ochrany za řízení pro výrobu a rozvod elekt řiny p řed ú činky
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 63
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
vn ějších vliv ů a tím ke zvýšení spolehlivosti jejich provozu a jednak vytvá ří podmínky pro bezpe čnost osob a jejich majetku nacházejícího se v blízkosti elektrických za řízení. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí nebo územního souhlasu s umíst ěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto doklad ů, potom dnem uvedení za řízení elektriza ční soustavy do provozu. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení, která je od krajního vodi če vedení na ob ě jeho strany. Velikost ochranného pásma je uvedena v následující tabulce.
Tabulka č. 7 Ochranné pásmo venkovního vedení
Nap ěť ová hladina Velikost ochranného pásma [m]
nad 1 kV do 35 kV v četn ě 1. Pro vodi če bez izolace 7 2. Pro vodi če s izolací základní 2 3. Pro záv ěsná kabelová vedení 1
nad 35 kV do 110 kV v četn ě 12 1. Pro vodi če bez izolace 5 2. Pro vodi če s izolací základní nad 110 kV do 220kV v četn ě 15 nad 220 kV do 400 kV v četn ě 20 nad 400 kV 30 V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elekt řiny a elektrické stanice je zakázáno: a) zřizovat bez souhlasu vlastníka t ěchto za řízení stavby či umis ťovat konstrukce a jiná podobná za řízení, jakož i usklad ňovat ho řlavé a výbušné látky, b) provád ět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provád ět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpe čnost provozu t ěchto za řízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provád ět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatn ě znesnad ňovaly p řístup k t ěmto za řízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat r ůst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a p řejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Ochranné pásmo podzemního vedení elektriza ční soustavy je vymezeno vzdáleností od krajního kabelu po obou stranách ve vzdálenosti uvedené v následující tabulce.
Tabulka č. 8 Ochranné pásmo podzemních vedení
Nap ěť ová hladina Velikost ochranného pásma [m] do 110 kV 1 nad 110 kV 3
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 64
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provád ět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umis ťovat konstrukce, které by znemož ňovaly p řístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a p řejížd ět mechanismy nad 6 tun. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s nap ětím v ětším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vn ějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a v ěžových stanic s venkovním p řívodem s p řevodem nap ětí z úrovn ě nad 1 kV a menší než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 7 m od vn ější hrany půdorysu stanice ve všech sm ěrech, c) u kompaktních a zd ěných elektrických stanic s p řevodem nap ětí z úrovn ě nad 1 kV a menší než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 2 m od vn ějšího plášt ě stanice ve všech sm ěrech, d) u vestav ěných elektrických stanic 1 m od obestav ění. Ochranné pásmo výrobny elekt řiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m od vn ějšího líce obvodového plášt ě výrobny elekt řiny.
Ochranná pásma dalších za řízení dle zákona č. 458/2000 Sb., v platném zn ění Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprost řední blízkosti plynárenského za řízení, který činí: a) u nízkotlakých a st ředotlakých plynovod ů a plynovodních p řípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastav ěném území obce 1 m na ob ě strany od p ůdorysu, b) u ostatních plynovod ů a plynovodních p řípojek 4 m na ob ě strany od p ůdorysu, c) u technologických objekt ů 4 m od p ůdorysu. Pro plynová za řízení jsou vymezována krom ě ochranných pásem také bezpe čnostní pásma, která energetický zákon v p říloze odstup ňovává podle povahy a velikosti za řízení v rozmezí 20 až 300 m. Ochranné pásmo za řízení na výrobu či rozvod tepelné energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách, ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo k tomuto za řízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod za řízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, m ěř ené kolmo k tomuto za řízení a činí 2,5 m.
Ochranná pásma vodovod ů a kanalizací dle zákona č. 274/2001Sb. v platném zn ění Ochranná pásma pro vedení vodovod ů a kanalizací jsou uvedena v následující tabulce.
Tabulka č. 9 Ochranná pásma vodovod ů a kanalizací
Pr ůměr potrubí Velikost ochranného pásma [m] do DN 500 1,5 nad DN 500 2,5 Pro vedení rozvod ů vody a kanalizace v zastav ěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 Prostorové uspo řádání sítí technického vybavení.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 65
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Ochranná pásma podél tras telekomunika čních sítí Tyto ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a p říslušné provád ěcí vyhlášky. V zastav ěných územích, podobn ě jako v p řípad ě rozvod ů vody a kanalizace platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 Prostorové uspo řádání sítí technického vybavení. Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V n ěkteré trase se m ůže toto pásmo v ur čitých bodech rozši řovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška 3 m (m ěř eno od úrovn ě terénu). Stejné hodnoty platí i pro za řízení, které jsou sou částí t ěchto vedení. V ochranném pásmu je zakázáno z řizovat stavby, umis ťovat jiná podobná za řízení nebo skládky materiálu a provád ět jiné činnosti, které by znemož ňovaly nebo znesnad ňovaly přístup ke kabel ům a ostatním za řízením. Dále se v ochranném pásmu nesm ějí z řizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, je řáby, v ěže, vysazovat porosty a ani m ěnit tvar p ůdy, pokud by výsledek t ěchto činností mohl rušit provoz rádiového za řízení.
Ochranná pásma podél dopravních staveb Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných p řevážn ě Ministerstvem dopravy. Ochranné pásmo drah železni čních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno v následující tabulce.
Tabulka č. 10 Ochranná pásma drah
Ochranné pásmo vymezeno svislou plochou vedenou u celostátní a regionální dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejmén ě však 30 m od hranice obvodu dráhy u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší jak 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejmén ě však 30 m od hranice obvodu dráhy u vle čky 30 m od osy krajní koleje u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy u tunel ů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje u lanové dráhy 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vle čku v zav řeném prostoru provozovny nebo v obvodu p řístavu se ochranné pásmo nez řizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby z řizovat pouze se souhlasem drážního správního ú řadu a za podmínek jím stanovených. Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje provád ěcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích jako území ohrani čené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace (viz následující tabulka).
Tabulka č. 11 Ochranná pásma silnic, dálnic a místních komunikací
Silnice, dálnice a místní komunikace Velikost ochranného pásma [m] od osy vozovky p řilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované 100 jako rychlostní komunikace od osy vozovky silnice I. t řídy 50
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 66
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
od osy vozovky silnice II. t řídy a místní komunikace, pokud je budována 25 jako rychlostní komunikace od vozovky silnice III. t řídy 20 od osy vozovky místní komunikace I. a II. t řídy 15 Dle §32 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, lze provád ět stavební činnost v silni čních ochranných pásmech lze jen na základ ě povolení vydaného silni čním správním ú řadem a za podmínek v povolení uvedených: a) Provád ět stavby, které podle zvláštních p ředpis ů vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu ú řadu. b) Provád ět terénní úpravy, jimiž by se úrove ň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k nivelet ě vozovky. Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dot čeny p ředpisy o územním plánování a o stavebním řádu. Povolení podle p ředchozího odstavce se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové autobusové dopravy, za řízení tramvajových a trolejových drah, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových pom ěrů. Z hlediska problematiky ochranných pásem se vzhledem k charakteru zám ěru problémy neo čekávají.
B.III.5. Dopl ňující údaje Hodnocený zám ěr nep ředstavuje žádné významné zásahy do terénu a jeho negativní ovlivn ění krajinného rázu osazením trasy stožáry typu DONAU lze s ohledem na minimální možné technické parametry podp ěrných konstrukcí a trasy, kterými jsou výška stožárů a ší ře ochranného pásma, považovat za vliv p řijatelný.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 67
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ C.I. Vý čet nejzávažn ějších environmentálních charakteristik dot čeného území Dot čené území prochází Plze ňským a Karlovarským krajem. Plze ňský kraj se rozprostírá na jihozápad ě České republiky. Sousedí na severozápad ě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se St ředo českým a na východ ě s Jiho českým krajem. Nejdelší hranici má s Bavorskem. Vyzna čuje rozmanitými p řírodními podmínkami. Tato pestrost je podmín ěna p ředevším reliéfem. Dominantním p řírodním fenoménem je pásmo pohrani čních poho ří na jihozápad ě Šumava a Český les a Plze ňská kotlina na severovýchod ě kraje. Ostatní území kraje tvo ří pahorkatiny Plze ňská pahorkatina a část Brdské vrchoviny. Územím prochází řada vodních tok ů, nejv ětší část tvo ří povodí Berounky, Kralovicko, Tachovsko, Domažlicko, Rokycansko a část Klatovska. K povodí horní Otavy pat ří Sušicko a zbytek Klatovska. Na území se nachází řada maloplošných chrán ěných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny p řírodní parky. Karlovarský kraj se nachází na západ ě území České republiky a vznikl rozd ělením kraje Západo českého na Plze ňský a Karlovarský. Na severu a západ ě uzavírá území republiky státní hranicí s N ěmeckem, na východ ě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plze ňským. Spolu s Ústeckým krajem tvo ří oblast soudružnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. P řes území těchto dvou kraj ů, podél státní hranice, se rozprostírají Krušné hory. Jejich nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n. m.) leží v okrese Karlovy Vary, stejn ě tak jako nejnižší bod kraje (320 m n. m.), který se nachází na řece Oh ři na hranici kraje. Oh ře je nejvýznamn ější řekou Karlovarského kraje a celé území také spadá do jejího povodí. Dalšími významnými řekami jsou Teplá, Rolava, Byst řice a Svatava. Z nich nejznám ější je řeka Teplá, která vtéká do Oh ře v Karlových Varech a která protéká údolím Karlových Var ů, kde vyvěrá v ětšina horkých pramen ů. Z dalších p řírodních zdroj ů jsou nejvýznamn ější zásoby hn ědého uhlí na Sokolovsku a dále keramické jíly. Nejvýznamn ější toky v trase dvojitého vedení 400 kV jsou řeky Teplá, Mže a Radbuza, dále vedení k říží 15 dalších páte řních tok ů. Vedení také protíná trojici rybník ů a to Starý rybník (k. ú. Klášter Teplá), Zadní rybník a Starý rybník (k. ú. Lochousice) a jeden bezejmenný pod obcí Mnichov. Trasa dvojitého vedení 400 kV zasahuje do ochranného pásma II. stupn ě v lokalit ě Křížky (navrženou zm ěnou trasy však toto ochranné pásmo obchází) a PH0IIb u obce Cebiv. Dvojité vedení 400 kV prochází v těsné blízkosti kolem bezejmenného ochranného pásma I. stupn ě u obce Vítkov, dále kolem ochranného pásma nerozlišeného stupn ě u obce Ostrov u St říbra a ochranného pásma PHO IIb Benešovice. Zám ěr se svými úseky dotýká lokalit v ochranném pásmu II. stupn ě II B p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského místa Mariánské Lázn ě a Konstantinovy Lázn ě a lokality v ochranném pásmu I. stupn ě zdroj ů p řírodních minerálních vod Nová Ves – Louka. Dále záměr prochází v Plze ňském kraji ochranným pásmem p řírodního lé čivého zdroje u obce Kokašice. Trasa vedení prochází chrán ěnou oblasti p řirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les. Vedení zasahuje do Evropsky významných lokalit CZ0414026 Úpolínová louka – Křížky, CZ0412070 Raušenbašská lada, CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok, CZ0323825 Hadovka. Ke st řetu trasy vedení s pta čí oblastí nedochází.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 68
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Zám ěr zasahuje do velkoplošn ě chrán ěného území CHKO Slavkovský les. U Bezdružic prochází trasa vedení p řes p řírodní park Hadovka. Vedení v navržené variant ě obchází maloplošná chrán ěná území K řížky a Úpolínová louka pod K řížky. Dále vedení míjí ve vzdálenosti cca 220 m maloplošné chrán ěné území Pluh ův bor a ve vzdálenosti cca 430 m chrán ěné maloplošné území Petrské údolí. Dochází ke st řetu s chrán ěným ložiskovým územím Nezdice u K řepkovic, Stod II a Dnešice a s ložiskem výhradní plocha Dnešice – Plze ňsko – jih. Dále trasa vedení prochází následujícími poddolovanými územími Sokolov, Novina, Nezdice – Jih, St říbro 5 a Oplot. Trasa dvojitého vedení 400 kV neprochází p řes žádnou geologicky významnou lokalitu.
C.I.1. Územní systém ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability krajiny je definován v §3 odst. a) zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění, jako vzájemn ě propojený soubor p řirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují p řírodní rovnováhu. Ochrana ÚSES, tvo řících jeho základ, je povinností všech vlastník ů a uživatel ů pozemk ů, jeho vytvá ření je ve řejným zájmem, na němž se podílejí vlastníci pozemk ů, obce i stát. Jde p ředevším o následující požadavky: • ochrana ekostabiliza ční funkce stávajících skladebných částí (umis ťování staveb, úprava vodních tok ů a nádrží, pozemkové úpravy, t ěžba nerost ů, zm ěny kultur pozemk ů), • ochrana územní rezervy pro navrhované skladebné části, • vylou čení zm ěn využití území snižujících ekologickou stabilitu. Posláním ÚSES je zabezpe čit uchování a reprodukci p řírodního bohatství, p říznivé p ůsobení na okolní mén ě stabilní části krajiny a vytvo ření základ ů pro její mnohostranné využívání. Vymezení a hodnocení ÚSES a jejich tvorba je stanovena vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., v platném zn ění. Za jeho odbornou správnost odpovídají orgány ochrany p řírody, které spolupracují s orgány územního plánování, vodohospodá řskými, ochrany zem ědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodá řství. ÚSES p ředstavuje ú čelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funk čního celku, s cílem zachování biodiverzity p řírodních ekosystém ů a stabiliza čního p ůsobení na okolní, antropicky narušenou krajinu. Je tedy jednak p ředpokladem záchrany genofondu rostlin, živo čich ů i celých geobiocenóz p řirozen ě se vyskytujících v širším okolí sledovaného území a jednak nezbytným východiskem pro ozdravení krajinného prost ředí a uchování všech jeho užite čných funkcí. Základní jednotkou ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Biocentra jsou prostory umož ňující existenci a nerušený vývoj p řirozených ekosystém ů. Biokoridory jsou lineární úseky krajiny s vyšší ekologickou bohatostí, které umož ňují migraci organism ů, spojují biocentra a vytvá ří územní systém ekologické stability krajiny. Biokoridory a biocentra se podle svého významu člení na: ° Regionální – rozsah jejich významu a stabilizující funkce či funkce migra ční je místního významu. Reprezentativní regionální biocentrum reprezentuje ekosystémy typické pro daný typ biochory. Kontaktní regionální biocentrum umož ňuje kontakt reprezentativních ekosystém ů. Unikátní biocentrum zahrnuje významné specifické ekosystémy. Regionální biokoridory propojují regionální biocentra a zajiš ťují migraci organizm ů po regionáln ě významných migra čních trasách. ° Nadregionální – rozsah a jejich význam p řekra čuje bioregion. Reprezentativní nadregionální biocentrum reprezentuje typický soubor ekosystém ů daného bioregionu a umož ňuje p řežití organism ů k těmto ekosystém ům náležejících. Unikátní nadregionální biocentrum zahrnuje významné specifické ekosystémy.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 69
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 12 St řet zám ěru s prvky ÚSES
Název katastrálního území Lokalizace/ segment vegeta čního screeningu RBK 20113 4 RBC 1164 Hor ňáčkova louka-Hauwald 31-38 osa NRBK 46 Svatošské skály-Kladská 36-37 ochranné pásmo NRBK 46 Svatošské skály-Kladská 26-42 NRBC 2008 Mnichovské hadce 42,44,45 a 48-55 osa NBK 47 Kladská - Zahrádky 79, 80 RBC 1113 Teplá-Poutnov 65-67 ochranné pásmo NBK 47 Kladská - Zahrádky 72-87 RBC1111 Nezdické louky 105-110 NRBK 50 Kladská-Tý řov-Křivoklát 196-201 ochranné pásmo NBK 50 Kladská-Tý řov-Křivoklát 186-204 RBC 1082 197-199 RBC 1064 223, 224 RBK 202_03 252-255 RBK 202_03 1716 252-255
C.I.2. Natura 2000 Natura 2000 je soustava chrán ěných území, které vytvá řejí na svém území podle jednotných princip ů všechny státy Evropské unie. Vytvo ření soustavy NATURA 2000 ukládají dva nejd ůležit ější právní p ředpisy EU na ochranu p řírody: ° sm ěrnice Rady 2009/147/EC, o ochran ě voln ě žijících pták ů, (nahrazuje sm ěrnici Rady 79/409/EHS) ° sm ěrnice Rady 92/43/EHS, o ochran ě p řírodních stanoviš ť, voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin Je ur čena k ochran ě nejvzácn ějších a nejvíce ohrožených druh ů živo čich ů, rostlin a nejvzácn ějších p řírodních stanoviš ť na území Evropské unie. Zám ěrem NATURA 2000 je ochrana biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle p řesn ě stanovených kritérií. Cílem této soustavy je zabezpe čit ochranu t ěch druh ů živo čich ů, rostlin a typ ů p řírodních stanoviš ť, které jsou z evropského pohledu nejcenn ější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na ur čitou oblast. Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typů chrán ěných území – pta čích oblastí a evropsky významných lokalit.
Identifikace potencionáln ě dot čených Evropsky významných lokalit a pta čích oblastí V rámci Autorizovaného posouzení dle §45i zákona 114/1992 Sb. (viz příloha č. 8) zám ěru V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV, bylo zpracováno posouzení zám ěru z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a pta čí oblasti. Jako dot čené budou identifikovány zejména ty lokality, které: • jsou v p římém územním st řetu se zám ěrem nebo v jeho bezprost řední blízkosti • jsou ovlivn ěny v souvislosti se vstupy (t ěžba surovin, odb ěr vody, vedení, p řípojky sítí atd.), a to ve fázi p řípravy, realizace, provozu, ukon čení nebo likvidace zám ěru Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 70
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• jsou ovlivn ěny v souvislosti s výstupy (odpady, emise, odpadní vody, hluk atd.) ve fázi přípravy, realizace, provozu, ukon čení nebo likvidace zám ěru
Pta čí oblasti V blízkosti zám ěru neleží žádné pta čí oblasti. Zám ěr není ve st řetu s významnými tahovými koridory mezi pta čími oblastmi.
Evropsky významné lokality Tabulka č. 13 Dot čení Evropsky významné lokality
Název Vzdálenost CZ0414026 Upolínová louka - Křížky trasa EVL protíná v západní části od severu k jihu CZ0412070 Raušenbašská lada trasa EVL protíná ve východní části od severu k jihu CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok trasa EVL p řekra čuje 2 x, jednak Pramenský potok a dále Mnichovský potok CZ0323825 Hadovka trasa EVL p řekra čuje jižn ě od Kokašic
Obrázek č. 15 Územní st řet trasy zám ěru s EVL
CZ0414026 Upolínová louka – Křížky ( červený šraf), CZ0412070 Raušenbašská lada (zelený šraf) a CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok (modré linie)
Identifikace dot čených p ředm ětů ochrany Na základ ě terénních pr ůzkum ů a z informa čních zdroj ů bylo vyhodnoceno, které p ředm ěty ochrany výše uvedených EVL mohou být dot čeny zám ěrem. Zvažován byl p ředevším charakter zám ěru a jeho vlivy.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 71
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 14 Předm ěty ochrany uvedených Evropsky významných lokalit
Název Předm ět ochrany Přítomnost Možnost předm ětu ovlivn ění ochrany CZ0414026 4030 Evropská suchá v řesovišt ě ne ne Upolínová louka - ě Křížky 6230 Druhov bohaté smilkové louky na ano ano silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evrop ě v podhorských oblastech) 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, ano ano rašelinných nebo hlinito-jílovitých p ůdách (Molinion caeruleae ), (T1.9 St řídav ě vlhké bezkolencové louky) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová ne ne spole čenstva nížin a horského až alpínského stupn ě 7440 Přechodová rašeliništ ě a t řasovišt ě ano ano 8220 Chasmofytická vegetace silikátových ne ne skalnatých svah ů 9410 Acidofilní smr činy ( Vaccinio-Piceetea ) ne ne 2071 Rožec ku řičkolistý ( Cerastium alsinifolium ) ne ne 4066 Sleziník nepravý ( Asplenium adulterinum ) ne ne 4113 Svízel sudetský ( Galium sudeticum ) ano ano 1065 Hn ědásek chrastavcový ( Euphydryas ano ano aurinia ) CZ0412070 2071 Rožec ku řičkolistý ( Cerastium alsinifolium ) ano ano Raušenbašská lada 4066 Sleziník nepravý ( Asplenium adulterinum ) ne ne 4113 Svízel sudetský ( Galium sudeticum ) ne ne CZ0413195 Teplá 1163 Vranka obecná ( Cottus gobio ) ano ano s přítoky a Otro čínský potok CZ0323825 Hadovka 1163 Vranka obecná ( Cottus gobio ) ano ano
Od ůvodn ění Na dot čených místech lokalit Upolínová louka – Křížky a Raušenbašská lada byl proveden jednak vegeta ční screening a jednak podrobný floristický pr ůzkum. Výsledky pr ůzkum ů byly srovnány s údaji uvedenými na serveru mapomat.nature.cz (vrstva mapování biotop ů, aktualizace biotop ů). Takto zde byl prokázán výskyt spektra výše uvedených p řírodních stanoviš ť. Svízel sudetský byl nalezen pouze na výchozu U silnice (734 m), rožec ku řičkolistý v lením okraji stávajícího pr ůseku skrze lokalitu Raušenbašská lada. P ři entomologickém pr ůzkumu lokality Upolínová louka – Křížky (entomologická lokalita č. E6 Pod K řížky) byl na lokalit ě nalezen 1 dosp ělec hn ědáska chrastavcového. Housenky v hnízdech na lokalit ě zjišt ěny nebyly a ani zde v minulosti nebyly známy. Na místech s živnou rostlinou, čertkusem lu čním, který se dot čeném úseku vyskytuje spíše vzácn ě, ale jejich výskyt vylou čit nelze. U imága se ale spíše se jedná o náhodný zálet jedince z některé blízké obsazené lokality. Při vertebratologickém pr ůzkumu byl vizuáln ě potvrzen známý (ndop.nature.cz) výskyt vranky poto ční v Pramenském a Mnichovském potoce (EVL CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok) jakož i v Hadovce (EVL CZ0323825 Hadovka).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 72
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
C.I.3. Zvlášt ě chrán ěná území Území p řírodov ědecky či esteticky velmi významná nebo jedine čná lze vyhlásit za zvlášt ě chrán ěná; p řitom se stanoví podmínky jejich ochrany. Mezi tzv. velkoplošná zvlášt ě chrán ěná území pat ří: Národní parky - NP Chrán ěné krajinné oblast – CHKO
Mezi tzv. maloplošná zvlášt ě chrán ěná území pat ří: Národní p řírodní rezervace - NPR Přírodní rezervace - PR Národní p řírodní památky NPP Přírodní památky – PP Velkoplošná chrán ěná území Trasa vedení zasahuje do velkoplošn ě chrán ěného území CHKO Slavkovský les.
CHKO Slavkovský les Vedení prochází územím CHKO Slavkovský les. Do CHKO vstupuje v Lobzích, dále p řechází jižním sm ěrem k bývalému Vranovu, kde se stá čí JV sm ěrem do údolí Lobezského potoka. Dále pokra čuje po S a SV úbo čí Sklenného vrchu a v lokalit ě U bunkru p řechází do pramenné pánve Lu čního potoka. P řes její severn ě uklon ěný svah (tzv. Hor ňáčkova louka) stoupá ke kót ě Tokaništ ě a odtud p řes Dlouhou stoku obchází ze Z lesní komplex Pluhova boru. Pod Pluhovým borem p řechází nivu Pramenského potoka, pokra čuje p řes V výb ěžek Raušenbašských lad a p řes nivu Mnichovského potoka (nedaleko býv. Siardovo kaple) stoupá na plán ě Z od Mnichova. Odtud vede p římo k Orion ě u Teplé p řetínajíce údolí levostranných p řítok ů Teplé pod Číhanou, Babicemi, Hoš ťcem a Jankovicemi. Na silnici Teplá – Mariánské Lázn ě území CHKO opouští. Trasa vedení v CHKO Slavkovský les : celková délka cca 22,4 km - z toho I. zóna 2,4 km - z toho II. zóna 5,0 km - z toho III. zóna 9,9 km - z toho IV. zóna 5,1 km Nejbližšími maloplošnými zvlášt ě chrán ěnými územími jsou PR Rašeliništ ě u Myslivny (0,6 km), NPP K řížky (0,4 km), NPR Pluh ův bor (0,25 km), PR Planý vrch (0,58 km), PP Krasíkov (0,6 km) a PP Petrské údolí (0,44 km). Zna čná blízkost n ěkterých MZCHÚ m ůže znamenat jejich ovlivn ění zejména z pohledu avifauny (rušení p ři hnízd ění, dot čení lokální populace kácením nálet ů pod elektrovodem a možné st řety s vedením). Chrán ěná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1974 na území o rozloze asi 640 km² pro ochranu krajiny, geologických a botanických hodnot. Ve znaku CHKO je vzácná arnika horská, typická pro tuto oblast, na pozadí vrch ů Lesný, Lysina a Kružný.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 73
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 16 Pr ůnik trasy vedení s CHKO Slavkovský les
(Zdroj: http://geoportal.gov.cz)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 74
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Maloplošná chrán ěná území Trasa vedení v navržené variant ě obchází maloplošná chrán ěná území K řížky a Úpolínová louka pod K řížky.
Obrázek č. 17 Obchvat trasy vedení u MCHÚ K řížky a Úpolínová louka pod K řížky
(Zdroj. http://geoportal.gov.cz)
Dále trasa dvojitého vedení 400 kV míjí ve vzdálenosti cca 220 m maloplošné chrán ěné území Pluh ův bor, dále ve vzdálenosti cca 430 m míjí chrán ěné maloplošné území Petrské údolí. V navržené variant ě trasa zám ěru neprochází p řes žádné maloplošné chrán ěné území.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 75
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
C.I.4. Přírodní parky Trasa dvojitého vedení 400 kV prochází u Bezdružic p řes p řírodní park Hadovka. Přírodní park Hadovka Tento park je tvo řen hluboko za říznutým, p řevážn ě zalesn ěným údolím potoka Hadovka a jeho p řítoku Podhájského potoka u hranic s bývalým okresem Karlovy Vary. Území leží v nadmo řské výšce 400 – 700 m n. m. v Krasíkovské vrchovin ě. Nad okolní krajinu se výrazn ě zvedají vrchy Milkovské čihadlo (675,3 m n. m), Ov čí vrch (696,7 m n. m.) a Krasíkov (631,6 m n. m.) se stejnojmennou p řírodní památkou a z říceninou hradu. Trasa vedení protíná území p řírodního parku ve stávající trase vedení.
Obrázek č. 18 Přírodní park Hadovka
(Zdroj: http://geoportal.gov.cz)
C.I.5. Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, který utvá ří její typický vzhled nebo p řispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany p řírody jako významný krajinný prvek, zejména mok řady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 76
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
porosty, nalezišt ě nerost ů a zkamen ělin, um ělé i p řirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost ů sídelních útvar ů v četn ě historických zahrad a park ů. Zvlášt ě chrán ěná část p řírody je z této definice vy ňata. K zásah ům, které by mohly vést k poškození VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko- stabiliza ční funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, v souladu s §4 odst. 2 zákon, opat řit závazné stanovisko dot čeného orgánu ochrany p řírody. V Biologickém hodnocení (viz p říloha č. 7) jsou uvedeny zemní st řety zám ěru s následujícími typy významných krajinných prvk ů „ze zákona“ (dle § 3 zákona 114/92 Sb.):
Tabulka č. 15 Vodní toky a údolní nivy
Název toku a údolní nivy Lokalizace/ segment vegeta čního screeningu bezejmenný p řítok Lobezského potoka pod Vranovem 16 Lobezský potok, Chalupecký p. 21 Lu ční potok 32 bezejmenný p řítok Dlouhé stoky 37 Dlouhá stoka 43 Pramenský potok 51 Mnichovský potok 53 Bezejmenný přítok Lu čního ( Číhanského) potoka 62, 66 Lu ční ( Číhanský) potok 66 bezejmenný p řítok Teplé 73 bezejmenný p řítok Teplé 75 bezejmenný p řítok Teplé 79 kaskáda Václavských r. 90 bezejmenný p řítok Nezdického potoka 121 Hadovka 148 Zádubský potok 152 Kozolupský potok 168 Slavický potok 173 bezejmenný p řítok Kozolupského potoka 176 Petrský potok 187 bezejmenný p řítok Petrského potoka 189 Mže 198 bezejmenný p řítok Touškovkého potoka 227 Touškovký potok 237 Radbuza a její široká niva 253,254 Merklínka 268 Lažanský potok 277 bezejmenný p řítok Lažanského potoka 280 Dnešický potok 291
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 77
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 16 Rybníky
Název rybníka Lokalizace/ segment vegeta čního screeningu Bezejmenný r. pod Mnichovem 62 bezejmenný r. pod Mnichovem 64 bezejmenný r. u Jankovic 85 Starý r. (u Teplé) 105,106 Zadní r. u Cebiv 169 Starý r. (u Lochousic) 223,224
Tabulka č. 17 Rašeliništ ě
Název Lokalizace/ segment vegeta čního screeningu Prameništ ě Psího potoka 13 ( část) východní úpatí Sklenného vrchu 26 ( část) rašeliništ ě v niv ě Lu čního potoka 32 Hor ňáčkova louka 37 prameništ ě východn ě od K řížk ů 45
Tabulka č. 18 Lesy
Název katastrálního území Lokalizace/ Délka pr ůchodu p řes segment PUPFL vegeta čního (zm ěř eno v GIS) screeningu Vítkov u Sokolova 1 55 m Vítkov u Sokolova, Novina u Lobz ů 4 390 m Novina u Lobz ů 6 210 m Novina u Lobz ů, Lobzy 7 580 m Lobzy, Rovná 13 1170 m Vranov u Rovné 20 220 m Čistá u Rovné 22 160 m Čistá u Rovné 24 340 m Čistá u Rovné, Nová Ves u Sokolova 31 1050 m Nová Ves u Sokolova 38 120 m Nová Ves u Sokolova 44 210 m Mnichov u Mariánských Lázní 52 620 m Mnichov u Mariánských Lázní 55 460 m Mnichov u Mariánských Lázní 63 370 m Babice u Poutnova 67 440 m Křepkovice, Klášter Teplá 99 340 m
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 78
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Nezdice u K řepkovic 113 160 m Nezdice u K řepkovic 115 30 m Nezdice u K řepkovic 116 40 m Křepkovice, Nezdice u K řepkovic, Zahrádka u 118,119,121 1720 m Starého Sedla, Zho řec u Bezdružic Kohoutov u Bezdružic, Kokašice 136,137 1260 m Kokašice, Lomy u Domaslavi, Srahov 146 1650 m Očín, Horní Kozolupy 164 120 m Cebiv, Kšice 175 890 m Kšice 178 40 m Kšice 181 40 m Kšice, St říbro 186, 188, 190 1050 m St říbro, Svinná u St říbra, Vranov u St říbra 197,199,201 690 m Lhota u St říbra, Ostrov u St říbra 210 510 m Rad ějovice u P řehýšova 220 290 m Lelov 261 220 m Maškrov 273 530 m
Trasa zám ěru se územn ě st řetává s následujícími registrovanými významnými krajinnými prvky (dle § 3 zákona 114/92 Sb.):
Tabulka č. 19 Registrované významné krajinné prvky
Název registrovaného Název katastrálního Lokalizace/ Délka pr ůchodu p řes VKP území segment PUPFL vegeta čního (zm ěř eno v GIS) screeningu Ov čí vrch, porost nelesní Kšice 136,137 1220 m dřevinné zelen ě Polní remízy a lesík, porost Kšice 180 46 m nelesní d řevinné zelen ě Polní remíz JV od Kšice, Kšice 183 30 m porost nelesní d řevinné zelen ě Městský park na St říbro 197 150 m Těchlovickým potokem, porost nelesní d řevinné zelen ě
C.I.6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Krajinný ráz je ur čitou základní doménou každé krajiny a je utvá řen znaky p řírodní, kulturní a historické povahy udávajícími význam p řítomnosti p řírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území. Znaky p ři tom p ředstavují prvky a složky krajiny v ur čité konfiguraci a vzájemném vztahu a jsou nositeli estetické a p řírodní hodnoty území.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 79
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Trasa vedení prochází krajinou Slavkovského lesa, Bezdružic a Konstantinových Lázní, St říbra, okrajem Plze ňska, Stodu a P řeštic. Charakter krajiny se b ěhem trasy m ění a m ění se též i typické znaky krajinného rázu jednotlivých míst, kterými stavba prochází. Typickými fenomény Slavkovského lesa jsou p ředevším zalesn ěné partie, hadcové skalní výchozy, prameny minerálních vod a podmá čené prostory s mok řadními spole čenstvy. Dominantami krajiny jsou především nevýrazné kopce, místy v ěže kostel ů (Mnichov, Teplá). Bezdružicko utvá ří pestrá mozaika krajiny s přírodními dominantami kopc ů, mnohdy dopln ěnými z říceninami hrad ů, kostely či sakrálními stavbami (hrad Švamberk, a kotel na Krasíkov ě kaple na Ov čím vrchu). D ůležitou kulturní dominantu tvo ří láze ňský areál v Konstantinových lázních a bezdružický zámek. V okolí St říbra je krajina více odlesn ěna, uklon ěna spíše v jižním sm ěru a uzav řena lesními horizonty. Dominují zde místn ě kostelní v ěže venkovských sídel (Kšice, Slavice, Erpužice) a panská sídla (zámek ve Slavicích, zámek Cebiv), nedaleko St říbra je též významný klášter Kladruby s dominantou kostela. Krajina v okolí Stodu i P řeštic je p ředevším zem ědělskou krajinou s nevýraznými návršími, je vymezena prvoplánovými p řevážn ě lesnatými horizonty vrch ů nad Holýšovem a Merklínem, kterými trasa prochází k Přeštici. Dominantami území jsou p ředevším v ěže kostel ů, dále Křížový vrch nad Stodem, n ěkolik vrch ů nad P řešticemi (St řížov).
C.I.7. Území hust ě zalidn ěná Trasa vedení prochází p řes 51 katastrálních území. Dle údaj ů z Českého statického ú řadu za rok 2011 bydlí v širším zájmovém území 57 565 obyvatel. P řehled dot čených obcí s uvedením po čtů obyvatel je uveden v následující tabulce. Naprostá v ětšina obyvatel trvale žije v urbanizované zástavb ě (m ěsta, obce) p řičemž trasa vedení prochází p řevážn ě volnou krajinnou. Tabulka č. 20 Hustota zalidn ění
Obec Katastrální území Po čet obyvatel
Vítkov u Sokolova Sokolov 24111 Novina u Sokolova Lobzy u B řezové Březová 2715 Paseka u B řezové
Vranov u Rovné Rovná 467 Čistá u Rovné
Nová Ves Nová Ves u Sokolova 231 Prameny Prameny 125 Mnichov Mnichov u Mariánských Lázní 396 Popovice u Poutnova Číhaná u Poutnova Babice u Poutnova Teplá 3069 Hošt ěc Jankovice Teplá Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 80
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obec Katastrální území Po čet obyvatel
Klášter Teplá Křepkovice Nezdice u K řepkovic Zahrádka u Starého Sedla Zho řec u Bezdružic Bezdružice Kohoutov u Bezdružic 944 Polžice u Bezdružic Kokašice Kokašice 268 Lomy u Domaslavi Strahov Horní Kozolupy Očín 237 Horní Kozolupy Cebiv Cebiv 265 Kšice Kšice 215 Únehle Únehle 124 St říbro St říbro 7895 Lhota u St říbra Vranov u St říbra Vranov 155 Svinná u St říbra Sytno Sytno 346 Ostrov u St říbra Kostelec 496 Vrhave č Přehýšov Rad ějovice u P řehýšova 421 Lochousice Lochousice 112 Ves Touškov Ves Touškov 324 Hradec Hradec u Stoda 527 St řelice St řelice 150 Lelov Stod 3719 Stod Líšina Líšina 164 Přestavlky Přestavlky u Dnešic 222 Dnešice Dnešice 821 Sob ěkury Sob ěkury 619 Oplot Oplot 345 Přeštice Žerovice 7212 Dolní Lukavice Dolní Lukavice 870
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 81
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
C.I.8. Staré ekologické zát ěže a území zat ěžována nad míru únosného zatížení Staré ekologické zát ěže a kontaminovaná území se v zájmovém území nenacházejí.
C.I.9. Extrémní pom ěry v dot čeném území Extrémní pom ěry v dot čeném území nejsou známy.
C.II. Charakteristika sou časného stavu životního prost ředí v dot čeném území Před realizací p ředm ětného zám ěru v území byly sledovány p ředevším tyto složky životního prost ředí: ovzduší a klima, voda, p ůda, horninové prost ředí a p řírodní zdroje, fauna a flóra, ekosystémy, krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky.
C.II.1. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší v Karlovarském kraji Karlovarský kraj pat ří mezi nejmén ě zatížené kraje v České republice. Na území regionu je problematika zhoršování kvality ovzduší spíše lokální záležitost. Je to dáno tím, že v kraji jsou pouze dva významn ější zdroje bodového zne čiš ťování ovzduší, a to Sokolovská uhelná, právní nástupce a. s., a ČEZ Elektrárna Tisová. Hlavním zdrojem SO 2 a NO X jsou velké zdroje (REZZO 1). Mobilní zdroje (REZZO 4) se p řevážn ě podílejí na emisích TZL a CO. Malé zdroje (REZZO 3) jsou nejv ětším producentem VOC a NH 3, a také druhým nejv ětším zdrojem TZL. Ani u jedné z hlavních zne čiš ťujících látek nedošlo k p řekro čení hodnot emisních strop ů pro rok 2010, které byly pro Karlovarský kraj doporu čeny. Dále na území kraje chybí pr ůmyslové aglomerace a velkom ěsta s hustým provozem. Mezi hlavní liniové zdroje zne čiš ťování ovzduší pat ří silnice I. t řídy I/6 a rychlostní silnice R6. Proto od roku 2006 až do sou časnosti nedošlo k dlouhodobému p řekro čení žádné ze sledovaných hodnot d ůležitých pro regulaci emisí. Žádná část území kraje nebyla definována jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, v důsledku čehož lze konstatovat zlepšení situace týkající se kvality ovzduší.
Kvalita ovzduší v Plze ňském kraji Na celkové produkci tuhých látek TZL se nejvíce podílí skupina doprava zdroje REZZO 4 a také malých zdroj ů REZZO 3. Výrazn ě nižší podíl pod 10 % mají zdroje kategorie REZZO 1. V p řípad ě oxidu si řičitého SO 2 se jako nejvýznamn ější zdroj ukazuje kategorie REZZO 1, která produkuje tém ěř 66 % všech emisí (tém ěř 90 % emisí ve skupin ě REZZO 1 produkují 2 zdroje: Plze ňská teplárenská, a.s. – Centrální zdroj tepla a Plze ňská energetika a. s. Teplárna ELÚ III). Druhou nejvýznamn ější skupinou jsou malé zdroje s podílem 31,8 %. Z hlediska produkce oxid ů dusíku NO X je nejv ětším producentem skupina doprava REZZO 4 s podílem 71 %. Pom ěrn ě významný podíl má také skupina REZZO 1 - 22,5 %, přičemž 2 nejv ětší zdroje na území Plzně (Plze ňská teplárenská, a.s. – Centrální zdroj tepla a Plze ňská energetika a. s. Teplárna ELÚ III) produkují cca 72 % z této hodnoty. Také na produkci emisí oxidu uhelnatého CO se nejvíce podílí doprava p řes 58,2 %, druhou významn ě zastoupenou skupinou jsou malé zdroje op ět s významným nár ůstem oproti posledním let ům. V p řípad ě těkavých organických látek VOC je hlavním p ůvodcem emisí skupina zdroj ů REZZO 3 p řes 59 %, následovaná dopravou s 28 %. Z hlediska produkce amoniaku je nejv ětším producentem skupina malých zdroj ů REZZO 3 – tém ěř 98 %. Nevýznamný podíl má skupina REZZO 4 a prakticky bez významu jsou technologické zdroje skupin REZZO 2 a REZZO 1.
Celkov ě lze konstatovat, že imisní zát ěž PM 10 v celém období 2001 až 2011 mírn ě rostla. Nejprve stagnovala, pak mírn ě rostla a po roce 2006 mírn ě poklesla a ke konci období op ět
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 82
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
mírn ě nar ůstala. V letech 2010 a 2011 však dochází k p řekra čování po čtu povolených překra čování krátkodobých limit ů. Celková vým ěra oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2010 činila 14,4 km 2, což p ředstavuje cca 0,2 % území kraje.
C.II.2. Voda C.II.2.1 Hydrologie (povrchové vody - vodní toky) ‹ Vodní útvary povrchových vod Vodní útvar je dle § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) vymezené významné soust řed ění povrchových nebo podzemních vod v ur čitém prost ředí charakterizované spole čnou formou jejich výskytu nebo spole čnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soust řed ění povrchové vody v ur čitém prost ředí, nap říklad v jezeru, ve vodní nádrži, v koryt ě vodního toku. Um ělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvo řený lidskou činností. Siln ě ovlivn ěný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatn ě zm ěněný charakter. Vodní útvary povrchových vod jsou rozd ěleny do kategorií vod tekoucích (" řeka") a stojatých ("jezero"), p řípadn ě identifikovány jako siln ě ovlivn ěné nebo um ělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních tok ů. K jednotlivým útvar ům je identifikováno p říslušné díl čí povodí. Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údaj ů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, názvu oblasti povodí ČR a názvu mezinárodní oblasti povodí. Dané území náleží do mezinárodní oblasti povodí Labe. Dané území náleží do dvou oblastí povodí ČR: Oh ře, Dolní Labe a Berounka.
Obrázek č. 19 Oblasti povodí ČR a jejich administrativní uspo řádání
(Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 83
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Nejvýznamn ější toky v trase dvojitého vedení 400 kV jsou řeky Teplá, Mže a Radbuza, dále vedení k říží 56 dalších tok ů, které jsou uvedeny v následující tabulce. Dvojité vedení 400 kV také protíná trojici rybník ů a to Starý rybník (k. ú. Klášter Teplá), Zadní rybník (k. ú. Cebiv) a Starý rybník (k. ú. Lochousice) a jeden bezejmenný pod obcí Mnichov. Teplá Řeka Teplá pramení na rašeliništních loukách severn ě od Podhorního vrchu (784 m n. m.) asi 3 km severovýchodn ě od Mariánských Lázní. Prvních 15 km říčního toku sm ěř uje řeka přibližn ě jihovýchodním sm ěrem, pak se stá čí k severu a protéká m ěstem Teplá. Koryto řeky v této oblasti vytvá ří hluboké údolí s místy ka ňonovitým charakterem. Mezi soutoky s potoky Pramenským a Otro čínským se rozkládá rezervace „Údolí Teplé“. Dále řeka protéká Be čovem nad Teplou, Krásným jezem, Tepli čkou a vodní nádrží B řezová. V Karlových Varech se po 65,1 km v nadmo řské výšce 380 m zprava vlévá do Oh ře. Mže Řeka Mže pramení na území N ěmecka v Griesbašském lese v nadmo řské výšce 726 m cca 1 km jižn ě od osady Asch. Na krátkém úseku tvo ří státní hranici a dále pokra čuje p řibližn ě jihojihovýchodním sm ěrem a protéká Tachovem a St říbrem. Na vodním toku se nacházejí vodní nádrže Lu čina a Hracholusky. Po 106,5 km svého toku se v nadmo řské výšce 301 m spojuje v Plzni s Radbuzou a od tohoto místa řeka nese název Berounka. Radbuza Radbuza pramení pod vrcholem Lysé v okrese Domažlice v nadmo řské výšce 869 m. Po 112 km svého toku vytvá ří v Plzni v nadmo řské výšce 301 m soutokem s řekou Mže řeku Berounku.
Tabulka č. 21 Charakteristika vodních tok ů
Celková ID vodního délka Název toku Významnost toku: toku vodního toku Novinský potok 10110289 1,973 řkm ostatní Psí potok 10229164 2,157 řkm ostatní LBP Lobezského 10222159 1,067 řkm ostatní potoka Lobezský potok 10100350 19,951 řkm páte řní tok vodního útvaru Chalupecký potok 10229207 3,149 řkm ostatní Přítok Chalupeckého 10236310 0,671 řkm ostatní potoka Přítok Chalupeckého 10224545 0,506 řkm ostatní potoka Přítok Chalupeckého 10224548 0,602 řkm ostatní potoka LBP Dlouhé stoky 10236362 2,385 řkm ostatní (Lu ční p.) LBP Dlouhé stoky 10229246 0,66 řkm ostatní Dlouhá stoka 10284041 23,69 řkm ostatní LBP Pramenského ostatní 10224598 0,533 řkm potoka
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 84
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Celková ID vodního délka Název toku Významnost toku: toku vodního toku LBP Pramenského 10222230 2,552 řkm ostatní potoka Pramenský potok 10234126 16,537 řkm páte řní tok vodního útvaru
PBP Pramenského 10234126 0,4 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí potoka Mnichovský potok 10100950 11,336 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí PBP Pramenského 10231726 6,96 řkm ostatní potoka Výtla čný řad z ČS podzemní vedení Mnichov do M. Lázní LBP 06 Lu čního potoka 10222309 0,736 ostatní Lu ční potok 10229332 4,563 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí Babický potok 10231778 1,189 řkm ostatní Hošt ěcký potok 10224731 2,418 řkm ostatní Služetínský potok 10236461 3,586 řkm ostatní Jankovský potok 10224755 1,405 řkm ostatní PBP 01 Jankovského 10236494 0,29 řkm ostatní potoka Pivovarský potok 10222370 3,624 řkm ostatní LBP Teplé proti 10224735 0,553 řkm ostatní Smr čímu Dvoru Teplá 10100040 65,059 řkm páte řní tok vodního útvaru PBP Teplé Pod 10229396 1,088 řkm ostatní He řmanovem Bezejmenný 10273233 1,3 řkm ostatní Bezejmenný 10265256 1,15 řkm ostatní PBP nad kótu 638 10276391 2,617 řkm ostatní Bezejmenný 10246723 1,965 řkm ostatní Hadovka 10100320 21,461 řkm páte řní tok vodního útvaru Bezejmenný 10241761 1,268 řkm ostatní Zádrubský potok 10262343 6,268 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí PBP Hadovky V od 10258840 3,191 řkm ostatní Očína LBP Hadovky SV od 10268928 2,312 řkm ostatní Očína Kozolupský potok 10261856 9,21 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí Slavický potok 10245435 3,689 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí Petrský potok 10279501 7,361 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí Mže 10100016 102,279 řkm páte řní tok vodního útvaru
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 85
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Celková ID vodního délka Název toku Významnost toku: toku vodního toku Bezejmenný 10265278 1,974 řkm ostatní Popovský potok 10279065 4,609 řkm ostatní Bezejmenný 10270503 2,428 řkm ostatní Toušovský potok 10239266 13,84 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí Bezejmenný 10275413 0,415 řkm ostatní Radbuza 10100017 109,659 řkm hlavní tok Merklínka 10100099 39,405 řkm páte řní tok vodního útvaru Bezejmenný 10271290 0,678 řkm ostatní Bezejmenný 10263441 2,234 řkm ostatní Lažanský potok 10279612 4,263 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí Bezejmenný 10270803 2,527 řkm ostatní Bezejmenný 10244414 1,427 řkm ostatní Bezejmenný 10253461 1,506 řkm ostatní Dnešický potok 10272859 13,88 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí Suchanovský potok 10253471 8,209 řkm páte řní tok základního hydrologického povodí Bezejmenný 10271656 1,275 řkm ostatní Bezejmenný 10272116 1,6 řkm ostatní Bezejmenný 10239986 5,403 řkm ostatní (Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Tabulka č. 22 Povrchové vody stojaté
Název nádrže ID nádrže Významnost nádrže: Bezejmenný v údolí 113020040026 povrchové vody stojaté Lu čního potoka Starý rybník 113020010004 povrchové vody stojaté Zadní rybník 110011600001 povrchové vody stojaté Starý rybník 110020810002 povrchové vody stojaté (Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 86
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Významné vodní toky Dle vyhlášky Ministerstva zem ědělství č. 178/2012 Sb. v platném zn ění, kříží trasa vedení následující významné vodní toky.
Tabulka č. 23 Významné vodní toky
ČHP Délka toku po čátku Název toku Vymezení úseku toku v kategorii významný v kategorii vymezení významný toku Dlohá stoka Celý tok 1-13-01-135 21,5 Mnichovský potok Celý tok 1-13-02-007 10,4 Pramenský potok Celý tok 1-13-02-006 16,1 Teplá Celý tok 1-13-02-001 64,4 Hadovka Celý tok 1-10-01-152 20,7 Mže Celý tok 1-10-01-001 105,8 Radbuza Celý tok 1-10-02-001 111,2 Merklínka Celý tok 1-10-02-087 39,3 (Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Záplavová území Záplavová území (§66 vodního zákona) jsou administrativn ě ur čená území, která mohou být při výskytu p řirozené povodn ě zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní ú řad. Vodoprávní ú řad m ůže uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a p ředložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastav ěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případn ě podle pot řeby v dalších územích, vymezí vodoprávní ú řad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpe čnosti povod ňových pr ůtok ů. Zp ůsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prost ředí vyhláškou.
Omezení v záplavových územích V aktivní zón ě záplavových území se nesmí umís ťovat, povolovat ani provád ět stavby s výjimkou vodních d ěl, jimiž se upravuje vodní tok, p řevád ějí povod ňové pr ůtoky, provád ějí opat ření na ochranu p řed povodn ěmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvád ění odpadních vod a odvád ění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, z řizování konstrukcí chmelnic, jsou-li z řizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochran ě chmele, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, za podmínky, že sou časn ě budou provedena taková opat ření, že bude minimalizován vliv na povod ňové pr ůtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových pom ěrů. V aktivní zón ě je dále zakázáno: a) těžit nerosty a zeminu zp ůsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provád ět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod; b) skladovat odplavitelný materiál, látky a p ředm ěty; Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 87
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné p řekážky; d) zřizovat tábory, kempy a jiná do časná ubytovací za řízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území m ůže vodoprávní ú řad stanovit opat řením obecné povahy omezující podmínky. P ři zm ěně podmínek je m ůže stejným postupem zm ěnit nebo zrušit. Takto postupuje i v p řípad ě, není-li aktivní zóna stanovena. Trasa vedení prochází p řes záplavová území t ěchto vodních tok ů, které jsou ve správ ě Povodí Vltavy, statní podnik: • Merklínka (IDVT 10100099) • Radbuza (IDVT 10100017) • Mže (IDVT 10100016)
Obrázek č. 20 Záplavové území Merklínka
(Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 88
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 21 Záplavové území Radbuza
(Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Obrázek č. 22 Záplavové území Mže
(Zdroj: http://heis.vuv.cz) Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 89
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Trasa vedení prochází p řes záplavová území t ěchto vodních tok ů, které jsou ve správ ě Povodí Oh ře, statní podnik: • Teplá (IDVT 10100040)
Obrázek č. 23 Záplavové území Teplá
(Zdroj: http://heis.vuv.cz) C.II.2.2 Hydrogeologie území (podzemní vody) ‹ Vodní útvary podzemní vody Vodní útvar je dle § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) vymezené významné soust řed ění povrchových nebo podzemních vod v ur čitém prost ředí charakterizované spole čnou formou jejich výskytu nebo spole čnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar podzemní vody je vymezené soust řed ění podzemní vody v p říslušném kolektoru nebo kolektorech. Kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostate čnou propustností, umož ňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proud ění či odb ěr. Vodní útvary podzemních vod jsou zjednodušen ě vyjád řeny plochami ve t řech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sediment ů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního k řídového kolektoru). Hydrogeologické rajony jsou § 2 zákona č. 254/2001 Sb. v platném zn ění o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) definovány jako území s obdobnými hydrogeologickými pom ěry, typem zvodn ění a ob ěhem podzemní vody.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 90
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 24 Hydrogeologické rajóny
(Zdroj: http://heis.vuv.cz) ID hydrogeologického rajonu: 6112 Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum Slavkovského lesa Pozice hydrogeologického rajonu: základní vrstva ID hydrogeologického rajonu: 6221 Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum v mezipovodí Mže pod St říbrem Pozice hydrogeologického rajonu: základní vrstva ID hydrogeologického rajonu: 6212 Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum v povodí Mže po St říbro a Radbuzy po Sta ňkov Pozice hydrogeologického rajonu: základní vrstva ID hydrogeologického rajonu: 5110 Název hydrogeologického rajonu: Plze ňská pánev Pozice hydrogeologického rajonu: základní vrstva ID hydrogeologického rajonu: 6222 Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy Pozice hydrogeologického rajonu: základní vrstva
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 91
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ID útvaru podzemní vody: 61121 Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum v povodí Mže po St říbro a Radbuzy po Sta ňkov ID útvaru podzemní vody: 62221 Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy - západní část ID útvaru podzemní vody: 62223 Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum a proterozoikum dolního toku Úhlavy
C.II.2.3 Chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (CHOPAV) Chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod dle §28 zákona č. 254/2001Sb. vodní zákon v platném zn ění, jsou oblasti, které pro své p řírodní podmínky tvo ří významnou p řirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda na řízením za chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod. V chrán ěné oblasti akumulace vod je mj. zakázáno: a) zmenšovat rozsah lesních pozemk ů, b) odvod ňovat lesní pozemky, c) odvod ňovat zem ědělské pozemky, d) t ěžit rašelinu, e) t ěžit nerosty povrchovým zp ůsobem nebo provád ět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, Území chrán ěná pro akumulaci povrchových vod dle §28a vodního zákona, jsou plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nep říznivých ú čink ů povodní a sucha lze k jejich územní ochran ě p řed jinými aktivitami vymezit v Politice územního rozvoje a v územn ě plánovací dokumentaci jako území chrán ěná pro akumulaci povrchových vod. V t ěchto územích lze m ěnit dosavadní využití, umis ťovat stavby a provád ět další činnosti pouze v p řípad ě, že neznemožní nebo podstatn ě neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod. Trasa dojitého vedení 400 kV prochází chrán ěnou oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les. Na následujícím obrázku je znázorn ěn detail pr ůchodu trasy vedení přes tuto CHOPAV.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 92
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 25 Chrán ěná oblast přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les
(Zdroj: http://heis.vuv.cz)
CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les (podzemní vody) o rozloze 1096,52 km 2 byla vyhlášena Na řízením vlády č. 85/1981 Sb. V na řízení vlády č. 85/1981 Sb. se v §1 odst. 1a zakazuje „zmenšovat rozsah lesních pozemk ů v jednotlivých p řípadech o více než 25 ha; v jednotlivé chrán ěné vodohospodá řské oblasti smí být celkov ě rozsah lesních pozemk ů snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí ú činnosti tohoto na řízení.“ Délka trasy dvojitého vedení 400 kV na lesních pozemcích v CHOPAV p ředstavuje cca 5,9 km. Z titulu zv ětšení ochranného pásma o 10 m a z titulu zm ěny trasy vedení v oblasti K řížky tak dojde k celkovému zvýšení záboru lesních pozemků o cca 5,14 ha. V pr ůběhu realizace vlastního zám ěru výstavby stožárových konstrukcí dojde k demontáži stávajících ocelových konstrukcí, k odstran ění betonových základových blok ů (resp. jejich nadzemních částí) a k uvedení terénu do p ůvodního stavu. Betonové základy pro nové stožáry budou vybudovány bu ďto na místech stávajících stožár ů nebo na nových pozicích.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 93
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
C.II.2.4 Ochranná pásma vodních zdroj ů Ochranná pásma vodních zdroj ů slouží dle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) k ochran ě vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroj ů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s pr ůměrným odb ěrem více než 10.000 m 3 za rok a stanoví je vodoprávní ú řad. Vyžadují-li to závažné okolnosti, m ůže vodoprávní ú řad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první v ětě. Vodoprávní ú řad může ze závažných d ůvod ů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, pop řípad ě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy ve řejným zájmem. Ochranná pásma se d ělí na ochranná pásma: a) I. stupn ě, která slouží k ochran ě vodního zdroje v bezprost ředním okolí jímacího nebo odb ěrného za řízení, b) II. stupn ě, která slouží k ochran ě vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. V evidenci jsou i ochranná pásma vodních zdroj ů vymezená d řív ější legislativou. V evidenci jsou ozna čena takto: a. I. stupe ň b. II. stupe ň c. PHO2a - dřív ější d ělení 2. ochranného pásma d. PHO2b - dřív ější d ělení 2. ochranného pásma e. PHO3 - z d řív ějšího d ělení ochranných pásem f. nerozlišený stupe ň
Obrázek č. 26 Ochranné pásmo vodního zdroje
(Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 94
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 27 Ochranné pásmo vodního zdroje – lokalita K řížky
(Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Obrázek č. 28 Ochranná pásma vodního zdroje
(Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 95
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 29 Ochranné pásmo vodního zdroje u obce Cebiv
(Zdroj: http://heis.vuv.cz)
Trasa dvojitého vedení 400 kV zasahuje do ochranného pásma PH0IIb u obce Cebiv. Dvojité vedení 400 kV prochází v těsné blízkosti kolem bezejmenného ochranného pásma I. stupn ě u obce Vítkov, dále kolem ochranného pásma nerozlišeného stupn ě u obce Ostrov u St říbra a ochranného pásma PHO IIb Benešovice.
C.II.2.5 Ochranná pásma p řírodních lé čivých zdroj ů Přírodní lé čivé zdroje, zdroje p řírodních minerálních vod stolních, p řírodní lé čebné lázn ě a láze ňská místa prohlášená podle d říve platných právních p ředpis ů se považují za p řírodní lé čivé zdroje, zdroje p řírodních minerálních vod, p řírodní lé čebné lázn ě a láze ňská místa osv ědčené nebo stanovené podle zákona č. 164/2001 Sb. – láze ňský zákon (§ 44 odst. 1). Ochranné pásmo I. stupn ě se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje. Ochranné pásmo II. stupn ě se stanoví k ochran ě z řídelní struktury zdroje, pop řípad ě infiltra čního území z řídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltra čního území zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo p řírodního lé čivého zdroje peloidu se stanoví zejména k ochran ě hydraulických pom ěrů zdroje. V rámci ochranného pásma II. stupn ě se podle stupn ě ochrany vymezuje díl čí ochranné pásmo II A a II B. Ochranná pásma a prozatímní ochranná pásma p řírodních lé čivých zdroj ů a zdroj ů přírodních minerálních vod stolních stanovená podle dosavadních právních p ředpis ů se považují za ochranná pásma podle zákona č. 164/2001 Sb. s tím, že ochranná pásma zdroje II. a III. stupn ě se považují za ochranné pásmo II. stupn ě podle § 23 odst. 2 (§ 44 odst. 2).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 96
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Zám ěr se svými úseky dotýká lokalit v ochranném pásmu II. stupn ě II B p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského místa Mariánské Lázn ě a Konstantinovy Lázn ě a lokality v ochranném pásmu I. stupn ě zdroj ů p řírodních minerálních vod Nová Ves – Louka.
Obrázek č. 30 Ochranné pásmo p řírodního lé čivého zdroje Nová Ves – Louka – Mnichov
(Zdroj: http://arcgis.kr-karlovarsky.cz) V blízkosti trasy vedení u obce Mnichov se nachází ochranná pásma p řírodních lé čivých zdroj ů minerální vody, které jsou jímány vrtem HV – 13 (1) v k.ú. Prameny, HV – 35 (2) v k.ú. Mnichov u Mariánských Lázní a HV – 33 (3) v k.ú. Louka u Mariánských Lázní. V okolí se dále vyskytují ochranná pásma k ochran ě zdroj ů p řírodních minerálních vod, které jsou jímány vrtem HV – 13, HV – 13 A, HV – 14, HV – 14 A v k.ú. Prameny a vrty HV – 34 a HV – 35 v k.ú. Mnichov u Mariánských Lázní.
Obrázek č. 31 Ochranné pásmo p řírodního lé čivého zdroje u obce Kokašice
(Zdroj: http://mapy.kr-plzensky.cz)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 97
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Dále zám ěr prochází ochranným pásmem p řírodního lé čivého zdroje u obce Kokašice, kde se nachází pramen BV 12. Pramen je p řírodní prostá železnatá kyselka hydrogenuhli čitano- železnato-ho řečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny k řemi čité, studená. C.II.2.6 Území citlivá na živiny – zranitelné oblasti dle sm ěrnice 91/676/EHS Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. v platném zn ění o vodách a o zm ěně některých zákon ů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur čené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi čnan ů p řesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, b) povrchové vody, u nichž v d ůsledku vysoké koncentrace dusi čnan ů ze zem ědělských zdroj ů dochází nebo m ůže dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou stanovené na řízením vlády č. 103/2003 Sb. v platném zn ění o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st řídání plodin a provád ění protierozních opat ření v t ěchto oblastech.
Obrázek č. 32 Zranitelné oblasti pro celou ČR
(Zdroj: http://heis.vuv.cz) Trasa dvojitého vedení 400 kV neprochází žádnou zranitelnou oblastí
C.II.2.7 Citlivé oblasti Citlivé oblasti jsou § 32 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) definovány jako vodní útvary povrchových vod: a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m ůže dojít v d ůsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p ředpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi čnan ů p řesahuje hodnotu 50 mg/l,
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 98
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
c) u nichž je z hlediska zájm ů chrán ěných tímto zákonem nutný vyšší stupe ň čišt ění odpadních vod. Citlivé oblasti jsou stanoveny na řízením vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného zne čišt ění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podle § 10 odst. 1 na řízením vlády č. 61/2003 Sb. jsou všechny povrchové vody na území České republiky vymezeny jako citlivé oblasti. Dot čené území se tedy nachází v citlivé oblasti.
C.II.3. Půda K trvalému záboru ZPF a trvalému omezení PUPFL dojde pouze u pozemk ů ur čených k výstavb ě stožárových míst. Ostatní pozemky budou do časn ě vy ňaty pouze po dobu výstavby, pozemky ur čené k pln ění funkce lesa dot čené ochranným pásmem budou omezeny v užívání. P řesná lokalizace stožárových míst není v této fázi přípravy akce p řesn ě definována. Stávající stožárová místa budou v maximální mí ře zachována, p řemíst ění některých z nich nelze v této fázi zcela vylou čit. Zm ěna umíst ění stožáru m ůže vyplynout nap ř. z požadavk ů ochrany p řírody nebo technických parametr ů.
Skupiny p ůdních typ ů Právním p ředpisem, kterým se stanovuje charakteristika bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek (BPEJ) a postup pro jejich vedení a aktualizaci je Vyhláška Ministerstva zem ědělství č. 327/1998 Sb. v platném zn ění. Hlavní p ůdní jednotka (HPJ) je ú čelovým seskupením půdních forem p říbuzných vlastností, jež jsou ur čovány genetickým p ůdním typem, subtypem, p ůdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou p ůdy, stupn ěm hydromorfismu, pop řípad ě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrod ňovacím opat řením. Během bonita čního pr ůzkumu bylo vymezeno 2199 BPEJ, tato základní skupina byla dále roz řazena do následujících 13 skupin p ůdních typ ů: 1. Skupina p ůd p řevážn ě černozemního charakteru (HPJ 01-08) - do této skupiny pat ří všechny černozem ě, dále k této skupin ě byly p řiřazeny p ůdy podobných vlastností. V této skupin ě se nevyskytuje v ětší skeletovitost, pokud existuje, má p ůvod v terasovitých št ěrcích nebo je p ůvodu flyšového. Výskyt p ůd černozemního typu je v naprosté v ětšin ě soust řed ěn ve velmi teplém a v teplých klimatických regionech, výjimku tvo ří ne černozemní p ůdy v rámci erodovaných p ůd. 2. Skupina hn ědozemí (HPJ 09-13) - do této skupiny pat ří p řevážn ě hn ědozem ě a slab ě oglejené hn ědozem ě s mén ě výrazným procesem illimerizace. P ůdy této skupiny jsou st ředn ě t ěžké až t ěžké, v ětšinou bez skeletu, velmi hluboké. Vlhkostní pom ěry jsou převážn ě p říznivé. 3. Skupina luvizem ě (HPJ 14-17) - skupina p ůd s výrazným procesem illimerizace. Luvizem ě mají pod ornicí plavý eluviální horizont, sahající do hloubky 0,3-0,4 m. Přechodný horizont s poprašky často jazykovit ě proniká do iluviálního horizontu. P řipouští se jen slabý znak oglejení. Charakteristickým substrátem jsou sprašové pokryvy a svahoviny, v ětšinou bezskeletovité, vyskytující se p řevážn ě v rovinatém reliéfu. 4. Skupina p ůd rendzin a pararendzin (HPJ 18-20) - skupina zahrnuje renziny hn ědé a pararendziny, v četn ě slab ě oglejených variet, vytvo řené na typických karbonátových horninách nebo zeminách. P ůdní profil st ředn ě hluboký až hluboký. Obsah skeletu je závislý na p ůdotvorném substrátu. Vláhové pom ěry jsou dobré až do časn ě nep říznivé. 5. Skupina p ůd na píscích a št ěrkopíscích a substrátech jim podobných, v četn ě slab ě oglejených variet (regozem ě) (HPJ 21-23) - skupina, která sdružuje všechny p ůdy
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 99
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
na uvedených substrátech, pop ř. s podložím mén ě propustným, lehkého nebo leh čího st ředn ě t ěžkého zrnitostního rázu, zna čně závislé na srážkách b ěhem vegeta čního období. 6. Skupina kambizem ě (HPJ 24-33) - tato skupina zahrnuje p řevážn ě p ůdy na pevných horninách. Z této skupiny byly vy člen ěny p ůdy siln ě skeletovité – mělké, siln ě sklonité a některé lehké i t ěžké p ůdy jako samostatné skupiny. Kambizem ě jsou typické půdy pahorkatin a nižších a st ředních poloh vrchovin. 7. Skupina siln ě kyselých p ůd mírn ě chladné a chladné oblasti (kambizem ě dystrické, podzoly, kryptopodzoly) (HPJ 34-36) - tyto p ůdy se vyvinuly ve vyšších polohách vrchovin a v horách. Typickým znakem těchto p ůd je vyšší obsah mén ě kvalitního humusu a siln ě kyselá nebo kyselá p ůdní reakce. T říd ění je založeno na příslušnosti ke klimatickému regionu a na zrnitostním složení. 8. Skupina m ělkých p ůd - kambizem ě, rankery, litozem ě (HPJ 37-39)- tato skupina zahrnuje p ůdy vyzna čující se malou mocností p ůdního profilu a p řevážn ě výraznou skeletovitostí. 9. Skupina p ůd velmi sklonitých poloh (HPJ 40-41)- tato skupina zahrnuje p ůdy o sklonitosti v ětší než 12°. Tuto skupinu rozlišujeme do dvou kateg orií: kód sklonitosti 4 (nad 12°) a 5-6 (nad 17°). 10. Skupina oglejených (mramorovaných) p ůd – pseudogleje (HPJ 42-54) - základním znakem této skupiny p ůd je periodické p řevlh čení profilu, p ředevším v jarním období. Na rozdíl od luvizemí musí mít p ůdní profil výrazné znaky periodického povrchového převlh čení. Tyto p ůdy jsou rozší řené v mírn ě teplé až chladné oblasti, kde se vyskytují v rovinatém nebo mírn ě sklonitém či depresním terénu. 11. Skupina p ůd nivních poloh – fluvizem ě (HPJ 55-59)- půdy v rovinatém území na nevápnitých i vápnitých usazeninách podél vodních tok ů, v četn ě glejových a oglejených subtyp ů a variet. Vnit řní t říd ění je založeno na zrnitostním složení, na hloubce hladiny vody spojené s tokem a na výskytu v klimatických regionech. Jsou to v ětšinou p ůdy bezskeletovité. 12. Skupina lužních p ůd – černic (HPJ 60-63) - skupina je charakteristická hlubokými mocnými humusovými horizonty, vždy p řesahující hloubku 30 cm, s vyšším až vysokým obsahem humusu. Hladina podzemní vody zpravidla v hloubce 1-2 m. Černice se vyskytují v rovinatých částech niv, v depresních polohách plošin v klimatickém regionu velmi teplém a teplém. 13. Skupina hydromorfních p ůd – gleje a katény (HPJ 64-76) - výskyt t ěchto p ůd je ve zna čně složitém reliéfu, proto bylo p ři vymezení HPJ použito krom ě genetického t říd ění i tříd ění podle charakteru reliéfu. Vedle reliéfu je druhým nejd ůležit ějším znakem stupe ň hydromorfismu.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 100
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 33 Půdní typy
(Zdroj: http://ms.sowac-gis.cz) Trasa vedení prochází t ěmito p ůdními typy: ilimerizované, kyselé a podzolové, m ělké a nevyvinuté, oglejené, nivní, skupiny hn ědých p ůd a skupiny p ůd na píscích.
C.II.4. Horninové prost ředí a p řírodní zdroje C.II.4.1 Geomorfologické člen ění Z hlediska geomorfologického lze zájmové území za řadit následovn ě: Systém: Hercynský Provincie: Česká vyso čina Subprovincie: Krušnohorská soustava, Poberounská soustava Oblasti: Podkrušnohorská oblast, Karlovarská vrchovina, Plze ňská pahorkatina Celky: Sokolovská pánev, Slavkovský les, Tepelská vrchovina, Plaská pahorkatina, Švihovská vrchovina Podcelky: Sokolovská pánev, Kynžvartská vrchovina, Hornoslavkovská vrchovina, Be čovská vrchovina, Toužimská plošina, Bezdružická vrchovina, St říbrská
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 101
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
pahorkatina, Plze ňská kotlina, Merklínská pahorkatina Okrsky: Svatavská pánev, Arnoltovská vrchovina, Krásenská vrchovina, Mariánskoláze ňská vrchovina, Mrázovská pahorkatina, Vidžínská vrchovina, Hanovská pahorkatina, Krasíkovská vrchovina, Pernarecká pahorkatina, Svojšínská vrchovina, Sta ňkovská pahorkatina, Ný řanská kotlina, Merklínská kotlina, Líšinská (Sob ěkurská) pahorkatina, Dob řanská kotlina, Plze ňská pahorkatina, Roupovská pahorkatina
Obrázek č. 34 Geomorfologické člen ění ČR
(Zdroj: www.geology.cz )
Česká vyso čina je geomorfologická provincie na východ ě hercynských poho ří. Nachází se ve st ředních a západních částech České republiky a přilehlých územích Polska, N ěmecka a Rakouska. Nejvyšší horou je Sn ěžka, její výška je 1602 m n. m. Základní rysy povrchových tvar ů a uspo řádání geomorfologických jednotek ur čily t řetihorní a čtvrtohorní neotektonické pohyby, které postihly mírn ě zvln ěný starot řetihorní zarovnaný povrch s hlubokými zv ětralinami hornin. Okrajový oblouk hornatin, tektonicky nejvýše vyzdvižený, uzavírá níže položený vrchovinný, pahorkatý reliéf ve st ředních částech a na východ ě. Člení se na subprovincie Šumavskou, Českomoravskou, Krušnohorskou, Krkonošsko-jesenickou, Poberounskou a Českou tabuli. Poberounská soustava se rozkládá mezi Plzní a Prahou (povodí řeky Berounky). Dominuje jí Brdská vrchovina (Tok 865 m n. m.). V okolí Plzně se rozkládá Plze ňská pahorkatina (Koráb 773 m n. m.). Krušnohorská soustava je vyšší geomorfologická jednotka v severozápadních Čechách. Nejvyšší část soustavy tvo ří zlomové Krušné hory (Klínovec 1244 m n. m.), které na německé stran ě zvolna klesají do nížiny, na jihozápad ě na n ě navazují Smr činy a na jihu prudce spadají do severo českých hn ědouhelných pánví. Východní okraj subprovincie je budován částe čně druhohorními pískovci, částe čně t řetihorními vyv řelinami Českého st ředoho ří. V okolí Sokolova se rozkládá Podkrušnohorská oblast (Hradišt ě 934 m n. m.). Mezi Kralovými Varami a Mariánskými Lázněmi se rozprostírá Karlovarská vrchovina (Lesný 983 m n. m.). Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 102
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
C.II.4.2 Geologie krajiny Na území České republiky zasahují dv ě základní geologické jednotky, které jsou nedílnou sou částí v ětších geologických struktur, tvo řících základ geologické stavby Evropy. Jsou to: • Český masív • Západní Karpaty Zájmová oblast spadá do základní geologické jednotky Český masív. Český masív náleží k té části Evropy, která byla vytvo řena a formována kadomskou (assyntskou) orogenezí (hlavní fáze p řed 660-550 mil. let) a výrazn ě přetvo řena variskou orogenezí (hlavní fáze p řed 400- 330 mil. let). Výtah z geologické mapy pro dot čené území je znázorn ěn na následujícím obrázku.
Obrázek č. 35 Geologická mapa
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 103
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
(Zdroj: http://geoportal.gov.cz)
Trasa vedení prochází od rozvodny Vítkov po obec Nová Ves převážn ě p řes proterozoické horniny assyntsky zvrásn ěné, s různ ě silným variským přepracováním (b řidlice, fylity, svory až pararuly). V míst ě odklonu od stávající trasy u obce Nová Ves vedení prochází p řes žuly (granitová řada). Od obce Mnichov trasa vedení pokra čuje přes vulkanické horniny z části metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfiboly, diabasy, melafyry, porfyry). Dále pak p řevládají od Teplé proterozoické horniny assyntsky zvrásn ěné, s různ ě silným, variským přepracováním (b řidlice, fylity, svory až pararuly), ortoruly, granulity a velmi pokro čilé migmati v moldanubiku a proterozoiku a permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce). Od obce Lochousnice až po zaúst ění vedení do TR P řeštice trasa vedení prochází p řes kvartér (hlíny, spraše, písky, št ěrky) a granodiority až diority (tonalitová řada).
C.II.4.3 Oblasti surovinových zdroj ů a jiných p řírodních bohatství Trasa dvojitého vedení 400 kV zasahuje do t ěchto oblastí: ° Chrán ěné ložiskové území č. 16180000 Nezdice u K řepkovic, (živcové suroviny). ° Chrán ěné ložiskové území č. 05800003 Stod II, (cihlá řská surovina), jehož ochranou je pov ěř ena spole čnost TONDACH Česká Republika s. r. o., Hranice. ° Chrán ěné ložiskové území č. 12350000 Dnešice, (Bentonit). ° Ložisko – výhradní plocha č. 3123500 Dnešice-Plze ňsko-jih, (Bentonit), dosud net ěženo.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 104
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 36 Oblasti surovinových a p řírodních bohatství
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 105
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
(Zdroj: www.geofond.cz)
V souladu s ustanovením §19 zákona č. 44/1988 Sb. (Horní zákon) ve zn ění zákona č. 186/2006 Sb., v platném zn ění, m ůže vydat p říslušný orgán rozhodnutí o umíst ění stavby a za řízení v chrán ěném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, jen na základ ě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené p ůsobnosti, vydaného po projednání s obvodním bá ňským ú řadem, který navrhne podmínky pro umíst ění pop řípad ě pro provedení stavby nebo za řízení.
Poddolovaná území Poddolovaná území p ředstavují plochy s ov ěř eným nebo p ředpokládaným výskytem hlubinných d ěl, které mohou ztížit podmínky pro zakládání staveb. Z tohoto d ůvodu bude p ři příprav ě stavební činnosti zadán odborný inženýrsko-geologický posudek a v případ ě zjišt ění možnosti vlivu d ůlních d ěl na povrch bude postupováno v souladu s normou ČSN 73 0039 „Navrhování objekt ů na poddolovaném území“. Dále trasa vedení prochází následujícími poddolovanými územími: ° č. 259 Sokolov (hn ědé uhlí) ° č. 268 Novina (Fluorit – barytová surovina) ° č. 467 Nezdice – jih (Slída – Živcové suroviny) ° č. 567 St říbro 5 (Polymetalické rudy) ° č. 724 Oplot (Železné rudy)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 106
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 37 Poddolovaná území
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 107
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
(Zdroj: www.geofond.cz)
‹ Geologicky významné lokality Trasa dvojitého vedení 400 kV neprochází p řes žádnou geologicky významnou lokalitu.
C.II.5. Fauna a flóra Zpracovatel Biologického hodnocení vycházel p ředevším z terénních průzkum ů. Prvním z provedených pr ůzkum ů bylo mapování vegetace v celé délce navržené trasy elektrovodu v ší ři budoucího ochranného pásma tzv. „vegeta ční screening“, který byl provád ěn v kv ětnu 2012. Výstupem z něj bylo krom ě aktuální vegeta ční mapy, vyhledání lokalit pro podrobný vertebratologický, floristický a entomologický pr ůzkum.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 108
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
C.II.5.1 Fauna
Entomologický pr ůzkum V Biologickém hodnocení (viz p říloha č. 7) zám ěru je uveden podrobný entomologický pr ůzkum, který byl proveden celkem na 16 lokalitách během celé vegeta ční sezóny v roce 2012. (Mapové podklady entomologicky hodnotných lokalit jsou sou částí přílohy č. 7 Biologické hodnocení vlivu zám ěru).
Popis dot čeného území z hlediska entomofauny Převážná část sledované trasy elektrovodu vede ve stávajícím koridoru, kde budou pouze obm ěněny sloupy vn. Na základ ě požadavku Správy CHKO Slavkovský les bude zm ěněna trasa elektrovodu v úseku U bunkru – Křížky, kde stávající vedení prochází Národní p řírodní památkou K řížky. Trasa elektrovodu na svém po čátku vystupuje do nejvyšších partií Slavkovského lesa a protíná zde n ěkolik p řírodov ědecky významných míst. Podloží Slavkovského lesa tvo ří žulové horniny varijského vulkanismu. Klima je zde mírn ě chladné, až chladné s bohatými srážkami. Takovéto podmínky umožnily vznik mok řadních luk, které jsou charakteristické pro CHKO Slavkovský les. Častá je p řítomnost slatinných luk i rašelinných ok s ke říčkovitou vegetací vlochyn ě bahenní ( Vaccinium ulliginosum ), která je živnou rostlinou žlu ťáska bor ůvkového (Colias palaeno ). Hluboké slatinné louky vyhovují životní strategii jednoho z našich nejvzácn ějších brouk ů – st řevlíku Menetriesového ( Carabus menetriesi ), který není schopen obývat jiné biotopy. Bohaté porosty klikvy bahenní ( Oxyccocus palustris ) poskytují dostatek potravy pro housenky vzácného perle ťovce severního ( Boloria aquilonaris ). Druhov ě bohaté orchidejové louky s prstnatcem májovým ( Dactyllorhiza majalis ), upolínem nejvyšším ( Trollius altissimus ) nebo kosatcem sibi řským ( Iris sibirica ) hostí celou řadu vzácných druh ů motýl ů, jako je nap ř. ohnivá ček modrolesklý ( Lycaena alciphron ) nebo hn ědásek rozrazilový (Melitaea diamina ). Vlajkovým druhem zdejších mok řadních luk je hn ědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia ), který je náro čným specialistou a jeho p řítomnost signalizuje mimo řádnou zachovalost celé oblasti. Fenomén mok řadních luk a rašeliniš ť Slavkovského lesa st řídají v Plze ňském kraji suché trávníky a xerotermní k řoviny. Na porostech drobných bobovitých rostlin probíhá žír rozmanitých druh ů modrásk ů, jako nap ř. modráska nejmenšího ( Cupido minimus ) nebo modráska černolemého ( Plebejus argus ). Xerotermní kvetoucí k řoviny lákají zvlášt ě zástupce řádu brouk ů – zlatohláveka zlatého ( Cetonia aurata ), zdobence skvrnitého ( Trichius fasciatus ) nebo zlatohlávka tmavého ( Oxythyrea funesta ). Vrcholky kopc ů jsou shromaždišt ěm same čků otakárk ů fenyklových ( Papilio machaon ) i otakárk ů ovocných (Iphiclides podalirius ). Trasa elektrovodu na mnoha místech protíná také kompaktní lesní porosty, kde tak vznikly otev řené koridory lákající rozmanité lesní druhy hmyzu. Významné jsou zvlášt ě borové lesy na pís čitých substrátech typické pro severní část Plze ňského kraje. Obnažené substráty v pr ůsecích s porosty v řesu a mate řídoušky a oslun ěné části borovic vyhledávají xylofágní druhy brouk ů, jako jsou krasci Buprestis haeomorhoidalis , Phaenops cyanea , kova říci Ampedus pomorum a Ampedus niger nebo tesa řík Spondylis buprestoides . Teplé pís činy obývají st řevlíci Carabus problematicus , Pterostichus niger , svižník polní ( Cicindela campestris ) nebo svižník zvrhlý ( Cicindela hybrida ). Významnými biotopy této oblasti jsou vodní toky a rybníky. Trasa koridoru p řekra čuje n ěkolik významných tok ů – Pramenský potok, Hadovku, Mži a Merklínu. Vyjma řeky Mže vytvá ří toky přirozené meandry a záto činy se št ěrkovými a pís čitými náplavy. To jsou vhodné biotopy pro reofilní druhy vážek jako je klínatka obecná ( Gomphus vulgatissimus ), páskovec pruhovaný
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 109
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
(Cordulegaster boltoni ) nebo šidélko malé ( Ischnura pumilio ). Práv ě v náplavech probíhá vývoj larev, které jsou citlivé na zne čišt ění vody a zanášení koryt bahnitými náplavy.
Popis entomologicky hodnotných lokalit
Lokalita E 1 – Lobzy – pr ůsek smrkovým lesem o délce 1,5 km vedoucí z údolí Psího potoka na planinu u obce Lobzy. Celý pr ůsek je porostlý lu čním spole čenstvem, které v údolí potoka přechází ve vlhkou pchá čovou louku. Charakteristické jsou roztroušené skupinky a výstavky náletových smrk ů. Velmi ojedin ěle se vyskytují drobné plošky s obnaženým substrátem porostlé v řesem obecným ( Calluna vulgaris ). Výskyt b ěžných druh ů hmyzu.
Lokalita E 2 – Jeroným – lokalitu lze roz členit na n ěkolik částí. První část vedení vn prochází lesním pr ůsekem ve smrkové monokultu ře s mladým náletem smr čků a travním porostem. Jiho-východní svah pr ůseku je místy obnažen až na substrát a zde lze pozorovat výskyt jest řábník ů ( Hieracium pillosela ) a v řesu ( Calluna vulgaris ). Dále elektrovod p řekra čuje nivu Lobezského potoka tvo řenou mírn ě degradovanou pchá čovou loukou s porosty chrastice rákosovité ( Phalaris arundinacea ). P ři okrajích jsou patrné znaky tužebníkových lad s tužebníkem jilmovým ( Filipendula ulmaria ). Další část vedení vn tvo ří obhospoda řovaná ovsíková louka s řeb říčkem obecným ( Achillea millefolium ), zvonky ( Campanula sp.), třezalkou te čkovanou ( Hypericum perforatum) a chrastavci rolními ( Knautia arvensis ). Často je patrný p řechod k loukám pchá čovým. Podél polní cesty vedoucí pod vedením vn je na obnaženém substrátu patrná p řítomnost drobných v řesoviš ť s vřesem obecným ( Calluna vulgaris ) a smilkou tuhou ( Nardus stricta ). Charakteristická je p řítomnost štírovníku r ůžkatého (Lotus corniculatus ), který je živnou rostlinou drobných modrásk ů černolemých ( Plebejus argus ).
Lokalita E 3 – Pod Skleným vrchem – podstatnou část lokality tvo ří vlhké pchá čové louky s dominantní metlicí trsnatou ( Deschampsia cespitosa ), místa trvale podmá čená tvo ří tužebníková lada se sk řípinou lesní ( Scirpus sylvaticus ). Významná je p řítomnost orchideje vstava če májového ( Dactylorhiza majalis ) a upolínu nejvyššího ( Trollius altissimus ). Horní část lokality, která je sušší, p řechází do smilkových trávník ů s ke říčkovými spole čenstvy vřesu obecného ( Calluna vulgaris ) a vlochyn ě bahenní ( Vaccinium uliginosum ). Prokázána přítomnost prhy arniky ( Arnica montana ). Potenciální úto čišt ě žlu ťáska bor ůvkového ( Colias palaeno ).
Lokalita E 4 – U bunkru – v této části dochází k odklonu p ůvodního trasování vn a bude zde vytvo řena trasa nová. Navrhovaná trasa prochází pestrou mozaikou biotop ů tvo řenou podmá čenými smr činami, pchá čovými loukami s metlicí trsnatou ( Deschampsia cespitosa ) a sítinou ( Juncus sp.). Vše dopl ňují oka a ostr ůvky nevápnitých mechových slatiniš ť a přechodových rašeliniš ť s rašeliníky ( Sphagnum spp.), ploníkem ( Polytrichum sp.) a ost řicemi (Carex spp.). Ojedin ěle jsou patrné zbytky smilkových trávník ů s vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum ). P řítomnost žlu ťáska bor ůvkového ( Colias palaeno ).
Lokalita E 5 – Hor ňáčkova louka – velmi významná lokalita v novém trasování elektrovodu. Základním biotopem jsou nevápnitá mechová slatiniště a p řechodová rašeliništ ě v mozaice vlhkých pchá čových luk a smilkových trávník ů. Hojn ě se vyskytují roztroušené ostr ůvky vrb a smrk ů. Významná lokalita s výskytem mnoha zvlášt ě chrán ěných a ohrožených druh ů rostlin, nap ř. prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ) nebo upolín nejvyšší (Trollius altissimus).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 110
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita E 6 – Pod K řížky – zachovalý komplex luk, druhov ě bohatých, avšak dlouhodob ě neobhospoda řovaných. Pchá čové louky s metlicí trsnatou ( Deschampsia cespitosa ) často přecházejí do tužebníkových lad s tužebníkem jilmovým ( Filipendula ulmaria ), sk řípinou lesní (Scirpus sylvaticus ) a vrbinou obecnou ( Lisimachia vulgaris ). Časté jsou oka nevápnitých mechových slatiniš ť a ostr ůvky smilkových trávník ů. Z významných rostlin lze jmenovat vstava č májový ( Dactylorhiza majalis ), kosatec sibi řský ( Iris sibirica ) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus ). Vše dopl ňují roztroušené skupinky vrb a smrk ů. Významná lokalita.
Lokalita E 7 – Pluh ův bor – lokalitu lze rozd ělit na dv ě odlišné části. První část tvo ří niva Pramenského potoka, který lemují vrbové porosty. Zbytek nivy pak por ůstají tužebníková lada s dominantní sk řípinou lesní ( Scirpus sylvaticus ), tužebníkem jilmovým ( Filipendula ulmaria ) a pchá či ( Cirsium spp.). Druhá část lokality prochází lesním pr ůsekem a p řekra čuje Mnichovský potok. Z hlediska entomologie je významná část pr ůseku navazující na nivu Pramenského potoka. Svah, často obnažený až na substrát, zde por ůstá nálet borovic a b říz. V podrostu dominují ke říčková spole čenstva v řesu obecného ( Caluna vulgaris ), smilka tuhá ( Nardus stricta ), černýš (Melampyrum sp.), mochna ( Potentila sp.), silenka nící ( Silene nutans ) a častá je i prha arnika ( Arnica montana ).
Lokalita E 8 – Pod Číhanou – pr ůsek smrkovou monokulturou. Pchá čová louka a tužebníková lada s častými nálety olší a b řízy. Hojný výskyt maliníku. Vedení vn zde překra čuje malý rybník intenzivn ě rybá řsky využívaný. P řítomno n ěkolik malých ostr ůvk ů rdestu ( Potamogeton sp.). Výskyt b ěžných druh ů hmyzu.
Lokalita E 9 – Hošt ěc – úzká niva bezejmenné vodote če vytékající z rybníku. Celá lokalita slouží jako pastvina a skot má p řístup i do vodote če. Vodní tok je lemován olšemi a údolní louky tvo ří tužebníková lada a pchá čová louka. Okolí toku je rozdupáno od skotu až na substrát a je prakticky bez vegetace. Dominuje metlice trsnatá ( Deschampsia cespitosa ), sk řípina lesní ( Scirpus silvaticus ) a tužebník jilmový ( Filipendula ulmaria ).
Lokalita E 10 – Oriona – sekaná kulturní louka mezi rybníky v intenzivn ě obhospoda řované krajin ě. Úto čišt ě lu čních druh ů hmyzu.
Lokalita E 11 – Ov čí vrch – čedi čový pahorek se suchými loukami zar ůstající náletem trnky a hlohu. Na části úseku vedení vn byly trnkové porosty vy řezány a došlo zde k razantnímu nástupu pchá čů ( Cirsium spp.) a zlatobýlu. Zbylé části luk jsou druhov ě bohaté s dobrou zachovalostí. Z rostlin dominují trávy, řeb říček obecný ( Achillea millefolium ), chrastavec rolní (Knautia arvensis ), t řezalka te čkovaná ( Hypericum perforatum ), častý je pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias ) i mate řídouška ( Thymus sp.). Podél kamenité cesty jsou časté rozchodníky ( Sedum spp.), mochny ( Potentila spp.) a štírovník r ůžkatý ( Lotus corniculatus ). Na jižním úpatí svahu jsou patrné zbytky starých ovocných sad ů zarostlých lískou obecnou (Corrylus avelana ). Významné úto čišt ě hmyzu.
Lokalita E 12 – Niva Hadovky – protékající říčka Hadovka vytvá ří v údolí p řirozené meandry a zátoky s hlubší vodou. B řehy lemují vzrostlé olše, místy je p řítomna vrba a osika. Zbytek nivy pokrývá tužebníková lada s tužebníkem jilmovým ( Filipendula ulmaria ) a pchá čem zelinným ( Cirsium oleraceum ). Navazující strmé svahy tvo ří bohatý nálet osik, trnek, dub ů a častý je i janovec metlatý ( Sarothamnus scoparius ). Významné úto čišt ě reofilních vážek.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 111
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita E 13 – Petrské údolí – pr ůsek borovou monokulturou p řekra čující údolí Petrského potoka. Celý pr ůsek zar ůstá náletem b říz a borovic, hojná je i krušina olšová, v podrostu dominují psine čky ( Agrostis spp.). Časté jsou drobné plošky obnažené až na substrát, které kolonizuje v řes obecný ( Caluna vulgaris ) a pryšec chvojka ( Euphorbia cyparissias ). Podél lesa se ojedin ěle objevuje jalovec obecný ( Juniperus communis ).
Lokalita E 14 – Údolí Mže – elektrovod zde p řekra čuje skalnatý ka ňon řeky Mže. Pr ůsek vede borovým a smíšeným lesem, který zar ůstá náletem. Nálet tvo ří b řízy, lísky, borovice a na jižn ě orientovaném skalnatém svahu i dub. Koryto řeky je regulováno.
Lokalita E 15 – Hradec – jižn ě orientovaný svah mezi polní cestou a náspem železni ční trati. Zar ůstající suchý trávník tvo ří mimo jiné řeb říček obecný ( Achillea millefolium ), t řezalka te čkovaná ( Hypericum perforatum ), chrastavec rolní ( Knautia arvensis ), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias ). Stržené hrany cesty por ůstá mate řídouška ( Thymus sp.), pavinec (Jasione montana ) nebo jest řábník ( Hieracium sp.). Oslun ěné svahy jsou významným refugiem teplomilných druh ů hmyzu.
Lokalita E 16 – Merklínka – přirozen ě meandrující říčka lemovaná olšemi a vrbami protíná hospodá řsky využívané louky. Výskyt reofilních druh ů vážek.
Druhy zvlášt ě chrán ěné zákonem Apatura iris (batolec duhový) - §O , ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Byl registrován na lokalit ě Jeroným (E2), Pod Skleným vrchem (E3), Pluh ův bor (E7), Niva Hadovky (E12) a Údolí Mže (E14). Žír housenek probíhá na r ůzných druzích vrb - především vrba jíva (Salix caprea ), v. popelavá ( S. cinerea ), v. ušatá ( S. aurita ) a v. k řehká ( S. fragilis ). Dosp ělci jsou výborní letci schopní migrovat na velké vzdálenosti. Ohroženy mohou být housenky p ři případném odstra ňování vrbových porost ů. Apatura ilia (batolec červený) - §O , ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Zaznamenán na lokalit ě Niva Hadovky (E12) a Údolí Mže (E14). Vývoj housenek probíhá na topolu osika (Populus tremula ), t. černém ( P. nigra ) a vrb ě jív ě ( Salix caprea ). Stejn ě jako batolec duhový je batolec červený dobrým letcem. P řítomnost vývojových stádií na lokalitách je možná. Colias palaeno (žlu ťásek bor ůvkový) - §SO , siln ě ohrožený, zvlášt ě chrán ěný. Monofág na vlochyni bahenní ( Vaccinium uliginosum ). Osidluje i degradovaná rašeliništ ě a slatiništ ě s výskytem živné rostliny. Vyhledává ke říky vlochyn ě, které rostou mimo uniformní porosty a jsou vystaveny slunci. Podmínkou je tedy rozvoln ěný porost d řevin. V zapojených porostech se nevyskytuje. Byl zaznamenán na lokalitách U bunkru (E4) a Hor ňáčkova louka (E5). Carabus problematicus (st řevlík) - §O , ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Chycen na lokalit ě Petrské údolí (E13) na oslun ěném svahu. Je to druh vyhledávající otev řená suchá stanovišt ě s pís čitým substrátem. Larvy jsou zna čně mobilní a dravé. Carabus menetriesi (střevlík) - §KO , kriticky ohrožený, zvlášt ě chrán ěný. Zjišt ěn na lokalit ě Hor ňáčkova louka (E5) – (R. Hejda in verb.). Reliktní boreální druh; tyrfobiont. Žije výlu čně na původních rašeliništích (hlubokých i p řechodových), údolních i horských (tzv. vrchovištích), pop ř. rašelinných loukách ve vrstv ě živého rašeliníku ( Sphagnum spp.). Cincidela campestris (svižník polní) – §O , svižník je ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Byl zjišt ěn na lokalit ě Jeroným (E2), Pluh ův bor (E7), Ov čí vrch (E11) a Petrské údolí (13). Imago i larva dávají p řednost pís čitým p ůdám se sporou nízkou vegetací. Dosp ělci svižník ů byli pozorováni hojn ě na oslun ěných polních cestách a obnažených ploškách bez vegetace. Ohrožena zemními pracemi je larva vyvíjející se v zemi asi po dva roky.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 112
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Gnorimus nobilis (zdobenec zelenavý) - §SO, siln ě ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Pozorován na lokalit ě Ov čí vrch (E11) dosp ělec na kv ětech. Vývoj larev probíhá v trouchu strom ů, nej čast ěji dub ů. V pr ůseku se vzrostlé duby nevyskytují, ohrožení druhu je tedy minimální. Iphiclides podalirius (otakárek ovocný) - §O , ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Jediný nález na lokalit ě Ov čí vrch (E11). Housenky prod ělávají vývoj na r ůzných druzích hloh ů (Crataegus spp.) a slivoní ( Prunus spp.), v četn ě kultivar ů. Dosp ělci jsou zna čně mobilní a přítomnost vývojových stádií na lokalit ě je možná. Limenitis populi (b ělopásek topolový) - §O , ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Na lokalitách Jeroným (E2), Pod K řížky (E6) a Údolí Mže (E14) bylo pozorováno n ěkolik jedinc ů. Žír housenek probíhá na mladých osikách ( Populus tremula ). Housenky p řezimují v hibernakulech ze sp ředeného listu a líhnou se p říští rok na ja ře. Po oplození sami čky kladou vají čka jednotliv ě na listy osik a cyklus se opakuje. Dosp ělci jsou výborní letci a žijí většinou solitérn ě. Ohroženy mohou být housenky p ři odstra ňování osikových porost ů. Oxythyrea funesta (zlatohlávek) - §O , ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Nalezen na lokalit ě Ov čí vrch (E11) a Petrské údolí (13) na kvetoucích rostlinách. Larvy žijí v půdním substrátu a v trouchu odum řelých d řevin, zvlášt ě dub ů. Papilio machaon (otakárek fenyklový) - §O , ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Na lokalit ě Pod K řížky (E6) byl zaznamenán jeden proletující jedinec a na lokalit ě Ov čí vrch (E11) bylo pozorováno několik samc ů při teritoriálním chování. Vývoj housenek probíhá na mi říkovitých rostlinách rostoucích v nezapojeném lu čním porostu. Housenky jsou dosti sedentární a živnou rostlinu tak řka neopoušt ějí. Dosp ělci jsou výborní letci ( částe ční migranti) - setkávají se na vrcholcích kopc ů, kde probíhají námluvy (tzv. hilltoping). Vývoj housenek na lokalit ě Pod K řížky není pravd ěpodobný a jedná se zcela jist ě pouze o zálet jedince. Na lokalit ě Ov čí vrch lze vývojová stadia p ředpokládat. Trichius fasciatus (zdobenec skvrnitý) - §O , ohrožený druh, zvlášt ě chrán ěný. Jeden jedinec pozorován p ři žíru na okolíkatých rostlinách na lokalit ě Ov čí vrch (E11). Vývoj larev probíhá v trouchu dutých listnatých strom ů, nej čast ěji dub ů.
Druhy zahrnuté v Červeném seznamu (Farka č, Král, Škorpík 2005) Arginnis adippe (perle ťovec prost řední) - (VU) zranitelný druh. Zjišt ěn na lokalit ě Údolí Mže (E14). Typický druh ran ě sukcesních biotop ů v lesních oblastech. Vázán na sv ětlé a slunné lokality “pasekového” či “lesostepního” charakteru. Živnou rostlinou jsou r ůzné druhy violek. Byl zde pozorován jeden jedinec na oslun ěném svahu. Aromia moschata (tesa řík pižmový) – (NT) tém ěř ohrožený. Zbytky krovek jednoho jedince byly nalezeny na lokalit ě Niva Hadovky (E12) na trouchnivém d řev ě. Vývoj larev probíhá v trouchniv ějících vrbách. Boloria aquilonaris (perle ťovec severní) – (EN) ohrožený druh. Monofág na klikv ě bahenní (Oxycoccus palustris ). Preferuje rašelinné a slatinné louky s bohatým výskytem živné rostliny. Byl zjišt ěn pouze na lokalit ě Hor ňáčkova louka (E5). Euphydryas aurinia (Hn ědásek chrastavcový) – (CR) kriticky ohrožený druh. Jeden jedinec zjišt ěn na lokalit ě Pod K řížky (E6). Živnou rostlinou housenek je čertkus lu ční (Succisa pratensis ), která se na lokalit ě vyskytuje řídce. Housenky v hnízdech na lokalit ě zjišt ěny nebyly a spíše se jedná o náhodný zálet jedince z blízké obsazené lokality. Gomphus vulgatissimus (klínatka obecná) – (VU) zranitelný druh. Výskyt prokázán na lokalit ě Niva Hadovky (E12). Typickým biotopem jsou meandrující toky, kde se st řídají rychlé a tišinové úseky s pís čitým a hlinitopís čitým dnem, kde probíhá vývoj larev. Dosp ělci loví v okolí vodních tok ů, ale zalétají i do blízkého okolí, kde odpo čívají na stromech a ke řích.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 113
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Ischnura pumilio (šidélko malé) - (NT) druh tém ěř ohrožený. Zaznamenán na lokalit ě Niva Hadovky (E12). Charakteristickým stanovišt ěm jsou mok řady, lu ční t ůně (v četn ě starých ramen řek), podmá čené louky, menší rybníky s pozvolným klesáním b řeh ů a drobná jezírka. Melitaea diamina (hn ědásek rozrazilový) - (EN) ohrožený druh. Zjišt ěn na lokalit ě Pod Křížky (E6). Preferuje rašelinné a podmá čené louky s výskytem živných rostlin, kterými jsou mok řadní druhy kozlík ů ( Valeriana spp.), p ředevším kozlík léka řský ( Valeriana officinalis ). Satyrium acaciae (ostruhá ček kapinicový) – (VU) druh zranitelný. Jeden jedinec byl pozorován na lokalit ě Ov čí vrch (E11). Jedinci tohoto druhu jsou zna čně sedentární, motýli se prakticky ze svého stanovišt ě nevzdalují. Z výše uvedeného vyplývá, že na lokalit ě probíhá i vývoj housenek, které žijí na trnkách ( Prunus spinosa ). P řezimuje vají čko p řipevn ěné na pupenech živné rostliny. Nová generace vylétá p říští rok v červnu. Motýl je ohrožen kácením trnek na lokalit ě.
Vertebratologický pr ůzkum Ve sledovaném území byl dále proveden screening vegetace a orienta ční zoologický pr ůzkum zam ěř ený p ředevším na ov ěř ení výskytu zvlášt ě chrán ěných, vzácných či jinak ochraná řsky významných druh ů obratlovc ů. Celá trasa elektrovodu byla vizitována, p řičemž cílený zoologický pr ůzkum byl zam ěř en p ředevším na strukturáln ě a p řírodn ě zachovalejší, předem vytipované (podkladová a literární data, ortofotomapy) lokality s výskytem p řírodních typ ů stanoviš ť. Pr ůzkum obratlovc ů byl soust řed ěn p ředevším na obojživelníky, plazy, ptáky a savce. Všechny tyto skupiny byly sledovány vizuáln ě, u pták ů a obojživelník ů samoz řejm ě také akusticky, zárove ň byly cílen ě vyhledávány další pobytové stopy (nory, požerky, okusy, svle čky atd.). Byla též zjiš ťována p řítomnost kadáver ů na komunikacích. Vodní toky byly prozkoumávány výhradn ě vizuáln ě. Jednotlivé hodnotné lokality jsou ozna čeny čísly sm ěř ujícími vzestupn ě od po čátku trasy (Z1- Z27). Na t ěchto lokalitách byl proveden soupis zjišt ěných druh ů obratlovc ů, který je uveden níže.
Tabulka č. 24 Přehled zjišt ěných druh ů obratlovc ů
Lokalita č.: Ochraná řský Taxon Česká název Vědecký název charakter status výskytu Ryby
(Pisces ) kapr Cyprinus carpio 11,14,15,19 5,6,7,8,9,18,22,23,25,26: b ěžn ě pstruh poto ční Salmo trutta v potocích vranka obecná Cottus gobio 5,9,18, 23: vzácn ě §O Obojživelní ci (Amphibia ) čolek horský Triturus alpestris 20: kaluže na pr ůseku §SO 1,3,4,5,6,7,8,9,11,12,13,18,19,20, skokan hn ědý Rana temporaria běžný druh skokan menší Rana lessonae 9, 12,13,14, §SO skokan zelený Rana kl. esculenta 17, 23: již mimo území §SO
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 114
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ropucha obecná Bufo bufo 1,4,5,6,7,8,9,11,12,13,14,19,22 §O Plazi
(Reptilia ) 1, 17, 25: v teplejších polohách ješt ěrka obecná Lacerta agilis §SO často ješt ěrka živorodá Zootoca vivipara 4,5,6,7,8,9,16,20,22: b ěžn ě §SO užovka obojková Natrix natrix 9,19,25: ojedin ěle §O slepýš k řehký Anguis fragilis 2,4,5,9,16,17,20,22: často §O zmije obecná Vipera berus 4,5,7,9: vzácn ě §KO Ptáci
(Aves ) bažant polní Phasianus colchicus 24 bekasina otavní Gallinago gallinago 5,6,7,8,9,14 §SO bramborní ček Saxicola rubetra 7,14 §O hn ědý brhlík lesní Sitta europea 2,4,5,6,7,8,9,16,17,18,20,23,25 Phylloscopus budní ček lesní 17,22,23: nehojn ě sibilatrix Phylloscopus budní ček menší 1,2,4,5,6,8,9,16,17,19,20,22 collybita Phylloscopus budní ček v ětší 17,18,22 trochilus cvr čilka říční Locustella fluviatilis 9 cvr čilka zelená Locustella naevia 6,7,8,9,14 čáp černý Ciconia nigra 3,4,5,6,7,8,9 §SO červenka obecná Erithacus rubeculla 1,2,4,6,9,17,18,22 datel černý Dryocopus martius 4,6,9,11,22 drozd brávník Turdus viscivorus 5,6,7,8,9,1012,13,15,18 drozd zp ěvný Turdus philomelos 1,17,18,24,25 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,14,16,17 holub h řivná č Columba palumbus ,18,19,20,22 Columba livia f. holub domácí 14,15,23,25 domestica hrdli čka divoká Streptopelia turtur 23 Streptopelia hrdli čka zahradní 25,26 decaocto jest řáb lesní Accipiter gentilis 6,7,9,11 §SO 3,4,5,6,7,8,9,12,17,18,19,23,25,26: ji řička obecná Delichon urbica jen p řelety kachna divoká Anas platyrhynchos 11,12,13,14,15,19,23,24,25 1,2,3,5,6,7,8,9,1,1,1216,17,18,19,2 kán ě lesní Buteo buteo 0,24,25 konipas bílý Motacilla alba 11,12,13,14,15,18,25,26 konipas horský Motacilla cinerea 25
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 115
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
kop řivka obecná Anas strepera 14,15 §O kormorán velký Phalacrocorax carbo 23,25 §O 1,2,3,4,5,6,7,8,9,1,11,12,16,17,18, kos černý Turdus merula 19, 20,22,25 krahujec obecný Accipiter nisus 6,9,23 §SO králí ček obecný Regulus regulus 2,4,7,9,22 2,3,4,5,6,7,8,9,11,13,20,22: krkavec velký Corvus corax §O hnízd ění nezjišt ěno křepelka polní Coturnix coturnix 21 §SO kví čala obecná Turdus pilaris 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,14 kuka čka obecná Cuculus canorus 3,4,6,8,9,16,17,18 labu ť velká Cygnus olor 15 linduška lesní Anthus trivialis 6 linduška lu ční Anthus pratensis 6,7,8,9 lu ňák červený Milvus milvus 10 §KO moták pochop Circus aeruginosus 14 §O orel k řiklavý Aquila pomarina 7,8,9,10 §KO orel mo řský Haliaeetus albicilla 15 §KO Nucifraga ořešník kropenatý 17 §O caryocatactes pěnice černohlavá Sylvia atricapilla 6,9,12,23 pěnice hn ědok řídlá Sylvia communis 2,5,6,17,18 pěnice pok řovní Sylvia curruca 1,2,6,7,8,17,18,23,25 1,2,3,4,5,6,7,8,9,11,14,16,17,23,22 pěnkava obecná Fringilla coelebs ,25 pěvuška modrá Prunella modularis 7 potápka malá Podiceps ruficollis 19 §O 2,3,4,5,6,7,1215,17, poštolka obecná Falco tinnunculus 19,21,25 Phoenicurus rehek domácí 3 ochruros rorýs obecný Apus apus 1,2,7,17,25: jen p řelety §O skorec vodní Cinclus cinclus 18 sk řivan polní Alauda arvensis 3,5,19,21 Luscinia slavík obecný 25 §O megarhynchos 1,2,3,4,5,6,7,8,9,11,16,17,18,20,22 sojka obecná Garrulus glandarius ,23,24,25 stehlík obecný Carduelis carduelis 1,6,7,9,1214,15,17 straka obecná Pica pica 1,6,7,8,23,24,25 strakapoud velký Dendrocopos major 1,2,4,5,6,7,8,9,11,16,20,22,23,25 strnad obecný Emberiza citrinella 1,3,4,5,7,8,12,13,14,17,18,21,25
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 116
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Troglodytes st řízlík obecný 6,7,9,14,18 troglodytes sýkora babka Parus palustris 6,9,17,18,22,25 sýkora ko ňadra Parus major 1,2,3,4,5,6,7,8,9,17,18,22,23,24,25 1,2,4,5,6,7,8,9,11,16,18,19,20,22,2 sýkora mod řinka Parus caeruleus 3,25 sýkora úhelní ček Parus ater 4,6,7,16,18,22 špa ček obecný Sturnus vulgaris 10,14,25,26 ťuhýk obecný Lanius colurio 1,9,12,17,18,22,25,27 §O ťuhýk šedý Lanius excubitor 14 §O 1,2,3,5,6,7,8,9,13,14,15,17,18,19,2 vlaštovka obecná Hirundo rustica §O 2,25: jen p řelety volavka popelavá Ardea cinerea 11,13,14,15,19,23,24,25 vrána obecná Corvus corone 6,7,9,14 žluna šedá Picus canus 6,9,19 žluna zelená Picus viridis 17,18,23 Savci
(Mammalia ) hraboš Microtus sp. 8,10,14,21,22,25,26 nory hryzec vodní Arvicolla terrestris 19,22,25,26 nory jelen evropský Cervus elaphus 3,4,5,6,7,8,9,11,16 stopy jelen sika Cervus nippon 3,4,5,6,7,9,11,18 jezevec lesní Meles meles 1,17 nory Erinaceus ježek západní 17 kadáver europaeus 1,33,4,5,6,7,9,18,19,22,25,26: krtek obecný Talpa europaea výhrabky běžn ě v nivách a na loukách kuna lesní Martes martes 5,9,18 kuna skalní Martes foina lasice hranostaj Mustela erminea 12 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13,14,17 liška obecná Vulpes vulpes kadávery, stopy ,18,22,24,25: běžn ě muflon Ovis musimon 17,18,23 1,2,3,4,6,7,8,9,11,12,13,14,16,17,1 myšice Apodemus sp. 8,20,22,23,25: všechny lesní požerky biotopy a k řoviny Cleithryonomys norník rudý 1,3,7: nejspíše b ěžn ě v lesích požerky glareolus 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13,14,16 prase divoké Sus scrofa pobytové stopy ,17,18,20,22,23,25: b ěžn ě rejsec vodní Neomys fodiens 22 rejsek obecný Sorex araneus 5 kadáver 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13,14,16 srnec obecný Capreolus capreolus ,17,19,20,22,23,24,26: b ěžn ě
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 117
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
1,2,4,5,6,7,8,9,11,17,18,19,20,22,2 veverka obecná Sciurus vulgaris §O, požerky 3: b ěžn ě v lesích zajíc polní Lepus europaeus 1,9,14,1518,19,21,24
C.II.5.2 Flóra a ekosystém
Floristický pr ůzkum Dalším výstupem, zohledn ěným v Biologickém hodnocení (viz p říloha č. 7), je floristický pr ůzkum. Zde je uveden popis jednotlivých segment ů na celé trase vedení a georeferencované vrstvy se zákresem hodnotných lokalit ur čených k zevrubn ějšímu botanickému pr ůzkumu. K hlavním podkladovým dokument ům pat ří výstupy z vegeta čního screeningu. Podrobný floristický pr ůzkum byl provád ěn na 17 lokalitách, kde charakter vegetace ukazoval na možný výskyt zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin. Jednotlivé hodnotné lokality jsou ozna čeny čísly sm ěř ujícími vzestupn ě od po čátku trasy (B1-B17). Na t ěchto lokalitách byl proveden podrobný botanický pr ůzkum a po řízen soupis druh ů cévnatých rostlin. Pokud zde byly zjišt ěny druhy ochraná řsky významn ější – chrán ěné podle vyhlášky 395/92 Sb. nebo za řazené do Červeného seznamu (Procházka 2001) – byl jejich výskyt alespo ň odhadem kvantifikován. Na každé z vytipovaných lokalit byly dále ur čeny a klasifikovány biotopy podle Katalogu biotop ů (Chytrý a kol. 2000). Nomenklatura taxon ů je sjednocena podle Kubáta (Kubát 2002). Celkem bylo nalezeno 437 druh ů cévnatých rostlin. Z toho je 16 druh ů zvlášt ě chrán ěných a dalších 19 druh ů je uvedeno v červeném seznamu.
Sou časný stav území Přirozen ější vegetace se na trase zám ěru dochovala v centrální části Slavkovského lesa a v údolích n ěkterých vodních tok ů. Jinak v dot čeném území v sou časnosti plošn ě p řevažují agrocenózy a kulticenózy. V nelesním prost ředí se jedná p ředevším o obilná, kuku řičná a řepková pole (X2) nebo intenzivní pastviny (X5 - T1.3). V pozm ěněných lesních porostech převažují jehli čnaté kulticenózy, kde naprostou dominantou je smrk ztepilý nebo borovice lesní (X9A). Pouze ve Slavkovském lese nacházíme podmá čené smr činy (L9.2B), které jsou jednak intezivn ě lesnicky obhospoda řovány nebo se jedná o samovoln ě se vyvíjející sukcesní stadia na nelesní p ůdě. Na serpentinitovém podloží místy prochází trasa hadcovými bory (L8.1B) či spíše jejich okraji. Acidofilní doubravy (L7.1) jsou v území zastoupeny pouze menšími remízy na mezích nebo nereprezentativními mladými výsadbami dubu a borovice. Čast ěji dochovaným lesním biotopem jsou n ěkdy i reprezentativní jasanovo-olšové luhy (L2.2) v poto čních nivách. Z hlediska nelesních biotop ů je situace obdobná. Biotopy mezických stanoviš ť se mimo Slavkovský les dochovaly jen z řídka, jedná se o p ředevším o mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a psárkové louky (T1.4). Ve Slavkovském lese a pomístn ě i jinde nalezneme st řídav ě vlhké bezkolencové louky (T1.9), krátkostébelné smilkové louky (T2.3) a podhorská v řesovišt ě (T8.2). Na m ělkých p ůdách kolem železnice u Hradce u Stodu na malých ploškách uplat ňují acidofilní teplomilné trávníky s orchidejemi (T3.5A). Nelesní d řevinná vegetace je zastoupena často hodnotnými porosty náletových d řevin (X12A) a mezofilními k řovinami (K3). Oba biotopy jsou pod stávajícím elektrovodem dob ře rozvinuty díky ob časnému pa řezinování. Zvlášt ě na Tepelsku jsou hodnotné aleje podél cest a silnic nižších t říd (X13). Kvalitní biotopy se dochovaly v poto čních nivách a ve Slavkovském lese p ředevším v Pramenných pánvích, jedná se zejména o vlhká tužebníková lada T1.6 a pchá čové louky (T1.5), dosti častá jsou i reprezentativní nevápnitá mechová slatiništ ě (R2.2), ob čas s prvky lu čních nep ěnovcových prameniš ť (R1.2).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 118
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Některé z rybník ů, které trasa p řechází hostí makrofytní vegetaci eutrofních stojatých vod (V1F). V jejich litorálech se uplat ňují ost řicové (M1.7) nebo rákosové porosty (M1.1). Zachovalejší a dostate čně vodnaté potoky hostí makrofytní vegetaci vodních tok ů (V4A).
Popis botanicky hodnotných lokalit
Lokality 1 – Lobzy
Obrázek č. 38 Lokality 1 - Lobzy
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 135 druh ů cévnatých rostlin, z toho 2 druhy ohrožené podle zákona a 6 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 3 druhy ohrožené a 3 druhy vzácn ější vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 25 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Arnica montana L. prha arnika x §3 C3 Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et prstnatec májový x §3 C3 Summerhayes Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Stellaria longifolia Willd. pta činec dlouholistý x C3 Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 119
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 2 – Lobezský potok
Obrázek č. 39 Lokalita 2 – Lobezský potok
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 179 druh ů cévnatých rostlin, z toho 1 druh ohrožený podle zákona a 6 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 1 druh ohrožený a 5 druh ů vzácn ější vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 26 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Arnica montana L. prha arnika x §3 C3 Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Chrysosplenium oppositifolium L. mokrýš vst řícnolistý x C4 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Stellaria longifolia Willd. pta činec dlouholistý x C3 Tephroseris crispa star ček poto ční x C4 Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 120
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 3 - Chaloupky
Obrázek č. 40 Lokalita 3 - Chaloupky
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 145 druh ů cévnatých rostlin, z toho 1 druh siln ě ohrožený a 5 druh ů ohrožených podle zákona, a 11 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 8 druh ů ohrožených a 3 druhy vzácn ějších vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 27 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Arnica montana L. prha arnika x §3 C3 Crepis mollis subsp. hieracioides škarda m ěkká čertkusolistá x C3 Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et prstnatec májový x §3 C3 Summerhayes Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Menyanthes trifoliata L. vachta trojlistá x §3 C3 Oxycoccus palustris klikva bahenní x §3 C3 Pedicularis sylvatica všivec lesní x §2 C3 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Scorzonera humilis hadí mord nízký x C3 Trollius altissimus Crantz upolín nejvyšší x §3 C3 Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 121
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 4 – Lu ční potok
Obrázek č. 41 Lokalita 4 – Lu ční potok
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 124 druh ů cévnatých rostlin, z toho 3 druhy ohrožené podle zákona a 11 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 4 druhy ohrožené a 6 druh ů vzácn ější vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 28 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Arnica montana L. prha arnika x §3 C3 Crepis mollis subsp. hieracioides škarda měkká čertkusolistá x C3 Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et x §3 C3 Summerhayes prstnatec májový Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Epipactis helleborine kruštík širolistý x C4 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Tephroseris crispa star ček poto ční x C4 Trollius altissimus Crantz upolín nejvyšší x §3 C3 Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4 Veronica scutellata rozrazil štítkovitý x C4 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 122
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 5 - Tokáništ ě
Obrázek č. 42 Lokalita 5 - Tokáništ ě
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 170 druh ů cévnatých rostlin, z toho 1 druh siln ě ohrožený a 2 druhy ohrožených podle zákona, a 13 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 7 druh ů ohrožených a 6 druh ů vzácn ějších vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 29 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Batrachium fluitans lakušník vzplývavý x C3 Crepis mollis subsp. hieracioides škarda m ěkká čertkusolistá x C3 Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et prstnatec májový x §3 C3 Summerhayes Daphne mezereum lýkovec jedovatý x C4 Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Pedicularis sylvatica všivec lesní x §2 C3 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Salix rosmarinifolia vrba rozmarýnolistá x C3 Stellaria longifolia Willd. pta činec dlouholistý x C3 Tephroseris crispa star ček poto ční x C4 Trollius altissimus Crantz upolín nejvyšší x §3 C3 Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4 Veronica scutellata rozrazil štítkovitý x C4 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 123
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 6 – U K řížk ů
Obrázek č. 43 Lokalita 6 – U K řížk ů
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 162 druh ů cévnatých rostlin, z toho 1 druh siln ě ohrožený a 3 druhy ohrožené podle zákona a 11 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 7 druh ů ohrožených a 4 druh ů vzácn ějších vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 30 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C
Abies alba jedle b ělokorá x C4 Arnica montana L. prha arnika x §3 C3 Carex umbrosa ost řice stinná x C3 Crepis mollis subsp. hieracioides škarda m ěkká čertkusolistá x C3 Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et prstnatec májový x §3 C3 Summerhayes Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Iris sibirica kosatec sibi řský x §2 C3 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Scorzonera humilis hadí mord nízký x C3 Trollius altissimus Crantz upolín nejvyšší x §3 C3 Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 124
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 7 – U Silnice
Obrázek č. 44 Lokalita 7 – U Silnice
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 88 druh ů cévnatých rostlin, z toho 1 druh kriticky ohrožený a 1 druh siln ě ohrožený podle zákona a 2 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 1 druh kriticky ohrožených a 1 druh ohrožený.
Tabulka č. 31 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Galium sudeticum svízel sudetský x §1 C1 Iris sibirica kosatec sibi řský x §2 C3 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 125
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 8 – Pramenský potok
Obrázek č. 45 Lokalita 8 – Pramenský potok
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 166 druh ů cévnatých rostlin, z toho 1 druh kriticky a 3 druhy ohrožené podle zákona a 11 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 1 kriticky ohrožený, 6 druh ů ohrožených a 4 druhy vzácn ější vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 32 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C
Arnica montana L. prha arnika x §3 C3 Batrachium fluitans lakušník vzplývavý x C3 Carex elata All. ost řice vyvýšená x C3 Carex umbrosa ost řice stinná x C3 Centaurea pseudophrygia chrpa paruká řka x C4 Cerastium alsinifolium rožec ku řičkolistý x §1 C1 Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Erica carnea vřesovec ple ťový x §3 C3 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Tephroseris crispa star ček poto ční x C4 Trollius altissimus Crantz upolín nejvyšší x §3 C3 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 126
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokality 9 – Lu ční potok u Číhané
Obrázek č. 46 Lokality 9 – Lu ční potok u Číhané
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 152 druh ů cévnatých rostlin, z toho 2 druhy ohrožené podle zákona a 7 druh ů uvedených v Červeném seznamu – 4 druhy ohrožené a 3 druhy vzácn ější vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 33 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C
Aconitum variegatum om ěj pestrý x §3 C3 Crepis mollis subsp. hieracoides škarda m ěkká čertkusolistá x C3 Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Salix rosmarinifolia vrba rozmarýnolistá x C3 Trollius altissimus Crantz upolín nejvyšší x §3 C3 Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4
Výstavba elektrovodu a jeho následná údržba by nem ěla být na této lokalit ě závažn ějším problémem. Zjišt ěné lokality vzácných druh ů lze pravd ěpodobn ě bez problém ů nenarušit; trasování a umíst ění stožár ů je nutné řešit bez dopadu na tyto druhy. Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 127
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 10 - Hošt ěc
Obrázek č. 47 Lokalita 10 - Hošt ěc
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 65 druh ů cévnatých rostlin, z toho 3 druhy uvedené v Červeném seznamu jako druhy vzácn ější vyžadující zvýšenou pozornost.
Tabulka č. 34 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Epilobium palustre L. vrbovka bahenní x C4 Potentilla palustris (L.) Scop. mochna bahenní x C4 Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4 Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 128
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 11 – Široká niva
Obrázek č. 48 Lokalita 11 – Široká niva
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 123 druh ů cévnatých rostlin, z toho jeden zákonem chrán ěný druh a t ři vzácn ější druhy uvedené v Červeném seznamu.
Tabulka č. 35 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Arnica montana L. prha arnika x §3 C3 Scorzonera humilis L. hadí mord nízký x C3 Epipactis helleborine (L.) Crantz kruštík širolistý x C4a Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý x C4a Veronica scutellata L. rozrazil štítkovitý x C4a Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 129
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 12 - Ov čí vrch
Obrázek č. 49 Lokalita 12 - Ov čí vrch
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 147 druh ů cévnatých rostlin, z toho dva druhy uvedené v Červeném seznamu (prvosenka jarní – Primula veris ) a (pchá č bezlodyžný – Cirsium acaule ) jako vzácn ější druhy.
Tabulka č. 36 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Cirsium acaule Scop. pchá č bezlodyžný x C4a Primula veris L. prvosenka jarní x C4a Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 130
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 13 - Lomy
Obrázek č. 50 Lokalita 13 – Lomy
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 64 druh ů cévnatých rostlin. Nebyly zjišt ěny žádné zákonem chrán ěné ani vzácn ější taxony. Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Lokalita 14 – Cebiv
Obrázek č. 51 Lokalita 14 – Cebiv
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 131
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 116 druh ů cévnatých rostlin, z toho t ři ohrožené taxony (§3): prha arnika ( Arnica montana ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ) a plavuník zplošt ělý ( Diphasiastrum complanatum ). Dále byl nalezen jeden druh uvedený v Červeném seznamu (C3), konkrétn ě jalovec obecný ( Juniperus communis ) a jeden vzácn ější druh – pchá č bezlodyžný ( Cirsium acaule ).
Tabulka č. 37 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Arnica montana L. prha arnika x §3 C3 Diphasiastrum complanatum (L.) Holub plavuník zplošt ělý x §3 C2 Plathantera bifolia (L.) L. C. Richard vemeník dvoulistý x §3 C3 Juniperus communis L. jalovec obecný x C3 Cirsium acaule Scop. pchá č bezlodyžný x C4a Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Lokalita 15 - St říbro
Obrázek č. 52 Lokalita 15 - St říbro
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 122 druh ů cévnatých rostlin. Nebyly zjišt ěny žádné zákonem chrán ěné ani vzácn ější taxony. Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 132
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 16 – St řelický Mlýn
Obrázek č. 53 Lokalita 16 – St řelický Mlýn
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 114 druh ů cévnatých rostlin, z toho dva siln ě ohrožené druhy uvedené v příslušné Vyhlášce MŽP (smil píse čný - Helichrysum arenarium , vstava č kuka čka - Orchis morio ) a jeden taxon z Červeného seznamu v kategorii C4a - vzácn ější druhy vyžadující další pozornost.
Tabulka č. 38 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Helichrysum arenarium (L.) Moench. smil píse čný x §2 C2 Orchis morio L. vstava č kuka čka x §2 C2 Trifolium alpestre L. jetel alpínský x C4a Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 133
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita 17 – Líšina
Obrázek č. 54 Lokalita 17 - Líšina
Celkem bylo na lokalit ě zaznamenáno 113 druh ů cévnatých rostlin, z toho jeden taxon obsažený v Červeném seznamu v kategorii C4a - vzácn ější druhy vyžadující další pozornost.
Tabulka č. 39 Zvlášt ě chrán ěné taxony a druhy z červeného seznamu:
Vědecký název Český název § C Peucedanum oreoselinum (L.) Moench. smldník olešníkovitý x C4a Podrobný popis lokality je uveden v Biologickém hodnocení viz p říloha č. 7.
C.II.6. Krajinný ráz Vzhledem k charakteru stavby a její délky byl jako dot čený krajinný prostor vymezeno území odpovídající především pohledovému ovlivn ění krajiny stavbou el. vedení (analyzován byl prostor ve vzdálenosti cca 15 km). Stavba prochází krajinou CHKO Slavkovský les, kde se dotýká n ěkolika vymezených tzv. oblastí krajinného rázu, dále pak prochází Bezdružickem, St říbrskem, Stodskem a P řeštickem, kde je zaúst ěna do rozvodny. Po celé délce trasy byla dále hledána místa soust řed ěných hodnot krajinného rázu, která mohou být zám ěrem více dot čena než okolní krajina. Tato místa byla vymezena a hodnocena podrobn ěji. V rámci zpracování Dokumentace bylo provedeno Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz (viz p říloha č. 9). Stavba prochází řadou oblastí se shodnými znaky krajinného rázu a řadou drobných specifických a krajiná řsky cenných míst. Oblasti na území Karlovarského kraje byly vymezeny v rámci hodnocení krajinného rázu CHKO Slavkovský les, jejímž územím stavba prochází, na území plze ňského kraje pak na základ ě analýzy území byly vymezeny krajinné prostory pro ú čely hodnocení, nebo ť souhrnné vymezení oblastí a míst není v oficiálních zdrojích k dispozici.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 134
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Pro CHKO Slavkovský les byly zpracovány dva materiály tzv. preventivního hodnocení krajinného rázu (Vorel I. a kol. 2000, Klouda L. 2011). V obou jsou vymezeny územní celky. Vorel a kol. vymezuje, tzv. krajinné celky, Klouda pak tzv. oblasti krajinného rázu. Vzhledem k tomu, že se pojetí citovaných autor ů liší, v hodnocení jsme se p řiklonili spíše k charakteristice z pohledu krajinných prostor ů, kterými trasa navrhovaného vedení prochází a k vymezení oblastí Mgr. Kloudy, které je však velmi omezen ě orientováno pouze na území CHKO a v okrajích p říliš nenavazuje na okolní krajinu. Z pohledu tohoto materiálu prochází stavba vymezenými oblastmi krajinného rázu: • Oblast krajinného rázu Centrální část • Oblast krajinného rázu Tepelsko V kraji Karlovarském ani Plze ňském nebyl nalezen podklad vymezených hranic území tzv. oblastí krajinného rázu. Na území CHKO Slavkovský les bylo zpracováno tzv. preventivní hodnocení krajinného rázu. Z tohoto d ůvodu byly použity podklady z CHKO Slavkovský les a mimo toto území vymezeny krajinné prostory pro ú čely hodnocení.
C.II.6.1 Oblasti krajinného rázu CHKO Slavkovský les Každá oblast krajinného rázu p ředstavuje území ur čité specifické charakteristiky dané typickými rysy krajiny, pro kterou byla vymezena. Uvedený podkladový materiál poskytuje seznamy znak ů krajinného rázu:
Centrální část Významné znaky přírodní charakteristiky území vytvá řející estetickou a p řírodní hodnotu krajinného rázu: • Vysoko položený p řevážn ě mírn ě zvln ěný terén • Lysinská hornatina s nejvyššími vrcholy Slavkovského lesa • Za říznutá údolí menších vodních tok ů • Vysoká lesnatost území – smrkové lesy • Výskyt cenných p řírodních, p ředevším mok řadních stanoviš ť – rašeliništ ě, podmá čené lesy • Drobná lesní vegetace – remízy, nelesní zele ň podél komunikací • Nelesní plochy p řírod ě blízkého charakteru – pastviny • Hojný výskyt výv ěrů kyselek Významné znaky kulturní a historické charakteristiky území vytvá řející estetickou hodnotu krajinného rázu: • Nízká zalidn ěnost území, celková opušt ěnost • Výskyt četných lokalit zaniklých sídel v četn ě artefakt ů bývalého osídlení – pomníky, ojedin ělé stavby v míst ě bývalých obcí • Zřetelné dopady povále čného vývoje na podobu sídel (velikost, strukturu) jejich funkci i volnou krajinu (scelení polností, remízy v míst ě zaniklých obcí) • Extenzivní využívání nelesní p ůdy (pastva) • Dlouhá stoka – historické technické dílo • Kladská – ojedin ělý architektonický koncept sídla v četn ě parkových úprav • Rovná – negativní p říklad urbanizace krajiny Významné znaky utvá řející harmonickými vztahy v krajině a m ěř ítkem krajiny: • Rozlehlost vysoko položené náhorní plán ě, velké m ěř ítko prostoru
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 135
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• Přítomnost výrazných prostorových dominant (Lysinská hornatina, Vl čí kámen) • Sev řené polohy údolí menších tok ů • Členitost lesních porost ů (porostních okraj ů) zvyšujících mozaikovost krajiny • Jednotvárnost (scelení) zem ědělských ploch v okolí Čisté, Rovné a Lobz ů • Kladská – architektonicky atypicky pojaté sídlo se zna čnou krajinotvornou funkcí • Rovná – cizorodá m ěstská zástavba s lokálním dopadem na krajinnou scénu • Harmonické měř ítko prostoru dané zcela dominantní p řítomností p řírodních či p řírod ě blízkých prvk ů Pozitivní dominanty oblasti • Vrcholy Lysinské hornatiny • Hřbet Vl čího kamene až po Císa řský les • Vrchol T ři K řížky • Kladská – přírod ě blízký krajiná řsky komponovaný prostor • Kostel v Kostelní B říze
Tepelsko Významné znaky přírodní charakteristiky území vytvá řející estetickou a p řírodní hodnotu krajinného rázu: • Převažující plochý či mírn ě zvln ěný reliéf • Mělké údolí s tokem Teplé • Vrch Podhora – zalesn ěný nejvyšší vrchol Tepelska sope čného p ůvodu • Rozlehlé plochy pastvin • Hojný výskyt nelesní zelen ě na svazích či (mírných) elevacích • Vodní nádrž Podhora • Po četný výskyt menších stojatých vodních útvar ů • Výv ěry minerálních vod Významné znaky kulturní a historické charakteristiky území vytvá řející estetickou hodnotu krajinného rázu: • Historicky zem ědělské zam ěř ení oblasti, trvale p řítomný odkaz n ěkdejší kultivace krajiny • Dochovaná urbanistická struktura (jádrových částí) n ěkterých sídel • Poznamenaný obraz sídel v d ůsledku odlivu obyvatel po II. sv ětové válce (zánik dom ů, neudržované návesní prostory) • Teplá – historické m ěsto st řežící hranici českého státu, centrum osídlení regionu • Chátrající Zem ědělské areály – doklad nedávné intenzivní zem ědělské výroby • Železni ční tra ť spojující Mariánské Lázn ě s Karlovými Vary Významné znaky utvá řející utvá řené harmonickými vztahy v krajin ě a m ěř ítkem krajiny: • Otev řenost území, velké m ěř ítko prostoru • Konsolidovaný charakter území, ucelenost či jednota výrazu území, harmonické vztahy • Vrch Podhora – zásadní krajinná dominanta s vlivem p řesahujícím oblast KR; díl čí přírodní dominanty menších vrch ů v oblasti • Tok Teplé – přirozená osa území • Vodní nádrž Podhora – specificky p ůsobící enkláva uzav řená v lesích
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 136
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• Teplá – typická silueta historické části sídla s dominantou kostela uplat ňující se v dálkových výhledech • Kostel v Mnichov ě – krajinotvorná dominanta se zna čným vizuálním dosahem • Popovice – v rámci CHKO mimo řádn ě hodnotný sídelní útvar s po četnými dochovanými objekty lidové architektury i zachovalou urbanistickou strukturou • Hojná rozptýlená zele ň zjem ňující hrubou krajinnou strukturu • Přítomnost objekt ů zem ědělské velkovýroby modifikujících m ěř ítko a obraz sídel (Poutnov, Mnichov) • Nová Farma – významn ě negativní doklad novodobého osídlování krajiny Pozitivní dominanty oblasti • Podhorní vrch • Historická veduta m ěsta Teplá • Kostel v Mnichov ě • Kostel v Rájov ě • Kostel v Otro čín ě • Ves Popovice
Obrázek č. 55 Oblasti krajinného rázu CHKO Slavkovský les - Centrální část, Tepelsko
C.II.6.2 Vymezené krajinné prostory V následujícím textu jsou uvedeny seznamy znak ů charakteristiky krajinného rázu, které mohou být ovlivn ěny uvedeným zám ěrem. Ostatní znaky jsou zmín ěny v charakteristice každého prostoru (viz Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz, které je p řílohou č. 9 této Dokumentace).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 137
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tepelsko Významné znaky charakteristiky krajinného rázu daného prostoru: • Přírodní dominanta Podhorního vrchu se skalními výchozy – stavba ovliv ňuje pohled na tuto dominantu z východní strany. • Okolí Starého rybníka na Teplé – stavba snižuje p řírodní charakter prostoru • Betlémský rybník – stavba omezuje nerušené výhledy na partie v okolí rybníka ze svah ů nad klášterem a z okolí kláštera, zvýraz ňuje technicistní uplatn ění fotovoltaické elektrárny za rybníkem. • Obraz sídla Teplá s dominantou kostela sv. Jiljí – stavba znehodnocuje pohledy ze západního sm ěru z prostoru Jankovického vrchu a U K řížku. • Prostor Kláštera Teplá – stavba narušuje nerušený výhled na areál kláštera ze západní strany a posiluje svým charakterem uplatn ění všech technicistních staveb v krajin ě.
Obrázek č. 56 Krajinný prostor Tepelsko
Bezdružicko Významné znaky charakteristiky krajinného rázu daného prostoru: • Zalesn ěné horizonty Mikovského čihadla, Krasíkova – stavba se uplat ňuje z mnoha pohled ů z východní strany na horizontu. • Přírodní dominanta Krasíkova s kulturní dominantou kostela z říceniny – stavba narušuje obraz kulturní i p řírodní dominanty v krajin ě, významné narušení je patrné zejména z okolí Kokašic. • Ov čí vrch s vyhlídkou a kaplí – stavba narušuje nerušené výhledy z vyhlídek a pohledy na obraz kaple v krajin ě. • Přírodní prostor Hadovky – stavba prochází p řes údolí Hadovky a snižuje p řírodní charakter místa.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 138
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 57 Krajinný prostor Bezdružicko
St říbrsko Významné znaky charakteristiky krajinného rázu daného prostoru: • Dominanta Zámku v Cebivi a obraz sídla v krajin ě – stavba se uplat ňuje v krajinném rámci sídla, dominanta zámku je však již v prostoru narušena zástavbou bytových dom ů. • Dominanty kostelních v ěží venkovských sídel uplat ňující v jejich krajinném rámci, definující dané sídlo v krajin ě, orienta ční body v krajin ě – stavba vedení narušuje obraz sídla Kšice s dominantou kostela. • Les Stelka – stavba prochází pr ůsekem skrz lesní porosty a snižuje tak jejich p řírodní charakter. • Otro čínský vrch – stavba narušuje zalesn ěný horizont a snižuje jeho přírodní hodnotu. • Obraz m ěsta St říbro v krajin ě - stavba narušuje obraz sídla na horizontu. • Vrch Jirná a navazující partie – stavba narušuje přírodní charakter horizontu utvá řeného Jirnou.
Obrázek č. 58 Krajinný prostor St říbrsko
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 139
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Stod Významné znaky charakteristiky krajinného rázu daného prostoru: • Výhledy do krajiny a nerušené horizonty - díky kumulaci vedení se stavba podílí na znehodnocení nerušených pr ůhled ů na vzdálené kopce Merklinské pahorkatiny na pozadí Šumavy. • Obrazy sídel v krajin ě – stavba významn ě narušuje typické nerušené obrazy venkovských sídel Lochousice, Mí řovice, Vsi Touškov s dominantou kostela v pr ůmětu na Ho řinu. • Údolí Radbuzy – stavba prochází malebným prostorem údolí u Hradce s dominantou kostela v okolí • Pohled na K řížový vrch, dominanta s poutním kostelem a rozhlednou – el. vedení narušuje krajinný rámec m ěsta Stod patrný z rozhledny na K řížovém vrchu a též ruší řadu pohled ů na tuto významnou p řírodní i kulturní dominantu.
Obrázek č. 59 Krajinný prostor Stod
Merklínsko Významné znaky charakteristiky krajinného rázu daného prostoru: • Zalesn ěné partie K řížového a Pta čího vrchu – stavba narušuje p řírodní charakter partií v okolí Líšiny. • Údolí Merklinky - stavba narušuje p řírodní charakter partií v okolí Líšiny. • Dv ůr Maškrov - stavba narušuje typický charakter kouta mezi lesy se samotou dvora.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 140
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 60 Krajinný prostor Merklinsko
Přešticko Významné znaky charakteristiky krajinného rázu daného prostoru: • Dolní Lažany - stavba narušuje typický charakter osady s rybníkem a fragmenty mezí. • Přestavlky - obraz sídla s dominantou kostela a zámku – stavba snižuje malebnost pohled ů na sídlo z jeho krajinného rámce s dominantou kostela a zámeckého areálu, který však je zna čně zanedbaný a poni čený zem ědělskými stavbami a halovými objekty v okraji sídla. • Obrazy venkovský sídel s převahou objekt ů tradi ční lidové architektury v původním prostorovém uspo řádání – stavba narušuje jejich krajinný rámec i obraz sídla v krajin ě. • Obraz m ěsta P řeštice s výraznou dominantou barokního kostela – soub ěh mnoha tras el. vedení znehodnocuje řadu pr ůhled ů na významnou dominantu. Potla čení zem ědělského charakteru krajiny – technicistní výraz zaúst ění mnoha tras el. vedení do rozvodny potla čuje p ůvodní zem ědělský charakter krajiny i p řírodní charakter okolních zalesn ěných horizont ů.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 141
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 61 Krajinný prostor P řešticko
C.II.6.3 Problematická místa Trasa vedení prochází celou řadou krajiná řsky hodnotných míst, která se vyzna čují typickými cennými znaky odlišujícími je od okolí. Tato místa byla pro pot řeby hodnocení vymezena a byl v nich samostatn ě hodnocen vliv záměrem uvažované zm ěny v území na krajinný ráz. Na základ ě terénního pr ůzkumu a studia podklad ů byly identifikovány místa krajinného rázu s významnými znaky vytvá řející zvýšenou hodnotu krajinného rázu místa a ť již z pohledu přírodní či estetické hodnoty, a kterými trasa vedení prochází. Jde p ředevším o prostory, kterým historie a sou časné uspo řádání znak ů, typické rysy a jevy vtiskávají rázovitý charakter a vytvá ří tak nezam ěnitelný genius loci.
Obrázek č. 62 Vymezená problematická místa ( červen ě), vyzna čená trasa vedení (fialov ě)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 142
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Teplá, Klášter Teplá Krajiná řsky cenný prostor zejména pro harmonii sídla a prostoru kláštera danou propojením sakrálních dominant, obrazem sídla Teplá a obrazem kláštera Teplá v krajin ě s rybníky. Vedení p řichází p řes prvoplánový horizont u Jankovického vrchu, dokud pokra čuje k vrchu U Křížku a vchází do bezprost ředního prostoru, kam se promítá obraz obou dominant, který přetíná p řes vodní plochu Starého rybníka.
Ov čí vrch, Krasíkov Pro místo jsou charakteristické dominanty z říceniny hradu a stavba kostela na vrchu Krasíkov a dominanty drobné kaple na prot ějším Ov čím vrchu, které spole čně n na pozadí zalesn ěných partií okraj ů údolí Hadovky vytvá ří velmi cenný obraz v krajin ě. Trasa vedení je s t ěmito dominantami z mnoha míst v silném kontrastu, nebo ť tímto obrazem prochází a významn ě snižuje uplatn ění t ěchto kulturních dominant v krajin ě.
Hadovka, Lomy Prostor p ředstavuje údolní partie říčky Hadovka, p řírodní prostor koryta Hadovky s lesními porosty doprovázejícími údolí. Na jedné z říčních teras je pak položena drobná ves Lomy. Prostor v okolí Lom ů poskytuje nerušené pohledy na vrch Krasíkov s kulturními dominantami hradu a kostela a též ke Kokašicím. Údolí si zachovává p řírodní charakterem, který je zde významn ě narušen stavbou el. vedení.
Cebiv Obrazu sídla Cebiv dominuje mohutná stavba rozlehlého barokního zámku, který je celkov ě zanedbaného vzhledu, ale sv ůj ráz si stále ponechává. Jeho uplatn ění v obrazu sídla je zna čně znehodnoceno nevhodn ě umíst ěnými bytovkami nevalné architektury bez kontextu připomínající spíše zástavbu m ěstského sídlišt ě než venkovského sídla. Zámek je se stavbou vedení konfrontován, který je spíše zanedbaný. Trasa prochází v blízkosti sídla, kterému dominuje zámek. To je však jen mírný vliv, nebo ť vedení t ěmito prostory prochází.
Kšice Významná dominanta kostela Nanebevzetí Panny Marie obce Kšice, která je v n ěkterých pr ůhledech viditelná v okolní krajin ě. Kostel p řichází do konfrontace se stavbou el. vedení především v okolním krajinném rámci díky tomu, že stavba místy prochází po prvoplánovém horizontu mezi vrchem Stelka a Kšickým vrchem.
St říbro obraz m ěsta v krajin ě Trasa vedení obchází z východní strany m ěsto p řes údolí Mže, kam se promítá malebný obraz historického centra m ěsta. Stavba se tak z řady pohled ů nevhodn ě uplat ňuje v cenné krajinné scenérii s vysokou estetickou hodnotou.
Ves Touškov – obraz sídla s dominantou kostela Zástavba vsi vytvá ří typický obraz venkovského sídla v krajin ě s dominantou barokního kostela sv. Markéty, který se promítá na pozadí zalesn ěných h řbet ů nad Holýšovem. Stavba el. vedení se nevhodn ě uplat ňuje v tomto pohledu.
Radbuza nad Stodem Vedení p řechází malebný p řírodní a krajiná řsky cenný prostor říčky Radbuza pod Hradcem a na okraji Stodu. Radbuza je zde lemována zelení a se čenými loukami vypl ňujícími nivu řeky Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 143
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
kam je též situován malebný prostor St řelického mlýna s drobnými reten čními nádržemi. Nad údolím je zasazeno sídlo Hradec, jehož historická zástavba je situována na okraj nivy. Té dominuje kostel sv. Vojt ěcha. Vypínající se mírn ě nad údolí. Sídlo je pozd ěji dostav ěno uli ční zástavbou sledující komunikaci k Červenému Mlýnu a ve druhé polovin ě minulého století a v sou časné dob ě je dostav ěno zástavbou bez kontextu k sídlu charakterem p řipomínající neza člen ěné okraje v ětších m ěst v polích. Stavba p řechází nivu v míst ě St řelického mlýna, čímž znehodnocuje pohledy p ředevším od vrchu Výchoz a z prostoru Na Zlatém na tuto lokalitu.
Líšina Malebný prostor části údolí Merklínky vytvo řený pravostranným p řítokem u Líšiny, který je sev řen zalesn ěnými vrchy V Americe a U školy a Černými vrchy. Osou prostoru je p řítok Merklínky, v jehož záv ěru je situován Dv ůr Maškrov p ředstavující samotu zem ědělského dvora se dv ěma rybní čky, který znehodnocuje zem ědělský areál s halovými objekty dr ůbežárny, který však je dokola obklopen zelení a v krajin ě se neuplat ňuje. Prostor tvo ří krajina scelených lán ů, p řírodní niva Merklinky. Pravostranný p řítok je technicky upraven a krajina meliorována. Malebnost prostoru však vytvá ří kout mezi lesy uzav řený u Dvora Maškrova. P řírodní osu po vrstevnici na svahu údolí sleduje drobná komunikace lemována zelení s četnými ovocnými stromy. Elektrické vedení prostorem prochází v soub ěhu t ří tras, což krajinu celého koutu významn ě znehodnocuje.
Přeštice Prostor ovládaný obrazem sídla P řeštice s výraznou dominantou barokního poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Její obraz znahodnocuje řada vedení se stožáry spolu s rozvodnou pod Dolními Lukavicemi, odkud znemož ňují nerušený výhled na dominantu. Z opa čné strany vedení znehodnocuje stávající krajinný rámec sídla.
C.II.7. Obyvatelstvo a hmotný majetek Za hmotný majetek lze pokládat p ředevším pozemky, a ť už ZPF, PUPFL nebo plochy jiného charakteru, p řes které trasa prochází. Podle energetického zákona bude k posuzovanému vedení vyhrazeno ochranné pásmo s charakterem v ěcného b řemene. Využití pozemk ů a činnosti v ochranném pásmu vedení mají v uvedeném zákon ě konkretizovaná omezení. Krom ě toho si posuzovaný zám ěr vyžádá trvalý (stožárová místa) i do časný zábor zem ědělské p ůdy a pozemků ur čených k pln ění funkcí lesa tato omezení budou p ředm ětem vyrovnání mezi majiteli dot čených pozemk ů a provozovatelem vedení. Nejbližší objekty v trase vedení jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka č. 40 Objekty v ochranném pásmu vedení
Úsek mezi stožáry č. Objekt Vzdálenost od osy vedení (m) 5 – 6 betonový bunkr 25 113 – 114 plechová k ůlna 16 114 – 115 vodárna 27 196 – 197 stanice vody ATS 36 196 – 197 sprinkler tank 40
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 144
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prost ředí v dot čeném území z hlediska jeho únosného zatížení Přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV je liniovou stavbou, která se svým velkým rozsahem dotýká území Karlovarského a Plze ňského kraje a příslušných oblastí, které jsou svým charakterem odlišné. Hlavní údaje o stavu životního prost ředí v dot čených územích jsou popsány v předchozích kapitolách. Z hlediska vlivu na obyvatelstvo je podstatná skutečnost, že v maximální mí ře trasa vedení prochází mén ě osídlenými oblastmi. Koridor podél řešené trasy se vyzna čuje velmi rozdílnými krajinnými typy, ur čenými především p řírodní charakteristikou a mírou urbanizace. Na řad ě úsek ů, které jsou podrobn ěji specifikovány v předchozím textu a p řílohách Dokumentace, se trasa dotýká přírodov ědecky hodnotných stanoviš ť a lokalit. Podrobn ější popis obsahují p ředchozí kapitoly.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 145
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ D.I. Charakteristika p ředpokládaných vliv ů zám ěru na obyvatelstvo a životní prost ředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti
D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů Základní a nutnou podmínkou je, aby zám ěr neohrožoval zdraví obyvatel. P ři výstavb ě a provozu nadzemního p řenosového vedení elektrické energie lze p ředpokládat výskyt p římých a nep římých vlivů na obyvatelstvo a na životní prost ředí. V daném p řípad ě p řichází v úvahu zejména p římý vliv na elektromagnetické pole, ostatní v úvahu p řipadající nep římé vlivy jsou vlivy hluku v d ůsledku dopravního provozu (viz kapitola D.I.3) a vlivy na ráz krajiny (viz kapitola D.I.9). V rámci Posouzení vlivu na zdraví (viz příloha č. 6) bylo hodnoceno následující: • Vliv neionizujícího zá ření na zdraví • Kritéria a hygienické limity pro neionizující zá ření • Odhad vlivu EM pole na zdraví u nadzemního vedení zvn • Charakteristika zdravotního rizika u neionizujícího zá ření • Zhodnocení ú čink ů neionizujícího zá ření u nadzemního vedení zvn
D.I.1.1 Neionizující zá ření Termínem neionizující zá ření (dále NIZ) se v dokumentech ur čených k ochran ě zdraví 15 ozna čují krom ě vlastního elektromagnetického zá ření s frekvencí do 1,7.10 Hz i statická a nízkofrekven ční elektrická a magnetická pole (s frekvencí do 100 kHz). Nejvyšší p řípustné hodnoty (dále NPH) pro expozici osob neionizujícímu zá ření stanoví Na řízení vlády ČR č. 1/2008 Sb. o ochran ě zdraví p řed neionizujícím zá řením, a to pro 15 interval frekvencí od 0 Hz (statické pole) až po 1,7.10 Hz (ultrafialové zá ření). Elektrická a magnetická pole mohou existovat i samostatn ě jako nap ř. statická pole, která se v čase nem ění a v tomto p řípad ě ani nepřenášejí žádnou energii (nejsou zá řením). Prom ěnná EM pole od ur čité frekvence (nad 100 kHz) vytvá ří postupnou vlnou, která p řenáší energii, aniž by k tomu pot řebovala hmotné prost ředí – v tomto p řípad ě mluvíme o elektromagnetickém zá ření. Fyzikáln ě se potom jedná o p řenos elektromagnetické energie ve form ě zá ření. Ve fyzikáln ě prázdném prostoru se zá ření ší ří p římo čaře, rychlostí sv ětla. V konkrétním prost ředí se však m ůže zá ření r ůzn ě odrážet, ohýbat nebo být pohlcováno.
D.I.1.2 Vliv neionizujícího zá ření na zdraví Na obvyklé dávky p řírodního EM pole či zá ření jsme adaptováni a k životu je v ětšinou pot řebujeme. Ur čité riziko však mohou p ředstavovat um ěle vytvo řené zdroje EM pole a zá ření, u kterých k posouzení zdravotního rizika pot řebujeme znát energetickou úrove ň EM pole (p ředevším tam, kde se jedná o malou odstupovou vzdálenost od zdroje). Obecn ě lze u neionizujícího zá ření prokázat nep říznivé (tepelné i netepelné) ú činky, které mohou zp ůsobit i poškození zdraví. Tepelné ú činky (oh řev tkán ě, zp ůsobený absorpcí elektromagnetické energie) jsou snadno prokazatelné a projevuje se zde kmito čtová závislost. Existují ale i díl čí netepelné ú činky (nap ř. stimulace nervové soustavy v lidském t ěle indukovaným elektrickým proudem). Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 146
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Vliv neionizujícího zá ření na člov ěka je nejvíce závislý na vzdálenosti a kmito čtu (frekvenci). Kmito čet nám vlastn ě ur čuje množství energie p řenášené jedním elementem (kvantem). Platí, že čím vyšší je kmito čet zá ření, tím v ětší energie je jedním kvantem p řenesena a tím mohou být p řípadná zdravotní rizika v ětší. Vzhledem k ur čitým obranným schopnostem organismu se m ůže podílet na vlivu NIZ i časový faktor. Závislost mechanismu ú čink ů na kmitočtu je popsána v tabulce č. 41.
Tabulka č. 41 Účinky elmag. pole a zá ření v závislosti na kmito čtu ( λ)
Druh pole nebo záření Mechanismus p ůsobení Riziko poškození zdraví Nízkofrekven ční EM pole Netepelné p ůsobení Elektrické a magnetické pole do 100 kHz (λ > 3 km) Stimulace nervové soustavy Narušení srde čního rytmu; Vysokofrekven ční zá ření indukovaným el. proudem; ů ovlivn ění funkce CNS. od 100 kHz do 10 MHz okamžité p sobení (st ředování od 1 kHz výše – 1 s) (λ od 3 km do 30 m)
Vysokofrekven ční zá ření Tepelné p ůsobení
Radiové a telekomunika ční zá ření od 100 Zrychlení neuspo řádaného pohybu Přeh řátí t ěla nebo jeho kHz do 10 GHz ( λ do 3 cm); molekul p ři absorpci zá ření; části; popálení prahové p ůsobení (st ředování po 6´); pokožky.
Velmi vysokofrekven ční zá ření st ředování se zkracuje od 6´ do 10 s Mikrovlnné zá ření od 10 do 300 GHz ( λ do 1 mm); Optické zá ření Netepelné i tepelné p ůsobení
IR zá ření (780 nm – 1 mm) Oh řívání tkán ě; Tepelné poškození oka ů VIS zá ření (400 – 780 nm) fotochememické procesy; a k že; UV zá ření (180 – 400 nm) zm ěna struktury molekul; poškození sítnice; bezprahové p ůsobení poškození rohovky + čočky; (kumulativní ú činek) onemocn ění pokožky.
Při expozici osob EM polím s frekvencí nižší než 100 kHz se hodnotí již jen p ůsobení elektrického indukovaného proudu na centrální nervovou soustavu. To se u nízkých frekvencí projeví nep řízniv ě již p ři mnohem nižším proudu, než u oh řívání tkán ě t ěla. Navíc je pot řeba vzít do úvahy i to, že u nízkofrekven čních polí se hodnotí okamžitá expozice a o p řekro čení proto m ůže rozhodnout i krátkodobé maximum proudu indukovaného v t ěle (nap ř. jediným impulsem magnetického pole). Souvisí to s charakterem zdravotního rizika – takže elektrický proud v t ěle p ůsobí na nervovou soustavu prakticky bez zpožd ění. V tabulce č. 42 jsou shrnuty projevy zjišt ěné p ři r ůzných hustotách elektrického proudu s velmi nízkou frekvencí (z intervalu od 4 Hz do 1 kHz).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 147
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 42 Projevy p ůsobení indukovaného proudu v t ěle člov ěka
Proudová hustota (A/m 2) Projevy < 0,001 nebyly zjišt ěny žádné projevy 0,001 – 0,01 nepatrné biologické projevy dob ře zjišt ěné jevy, vizuální efekty (magnetofosfeny), možnost ovlivn ění nervové soustavy, publikovány zprávy o snazším hojení 0,01 – 0,1 zlomenin zjišt ěny zm ěny v dráždivosti nervového systému; práh stimulace, 0,1 – 1 možná zdravotní rizika možné narušení srde čního rytmu nebo arytmie; nesporná zdravotní > 1 rizika
Parametry pro posuzování EM pole Rozlišujeme vnit řní a vn ější parametry EM pole. a) Mezi vnit řní parametry EM pole, p římo související s biologickými ú činky na člov ěka, pat ří: • velikost v t ěle indukované proudové hustoty J (A/m 2); • měrný absorbovaný výkon SAR (W/kg) nebo m ěrná absorbovaná energie (SA; J/kg); • při vyšší frekvenci hustota zá řivého toku S (W /m 2). Přitom biologické ú činky neionizujícího zá ření závisí nejen na energetické úrovni a charakteru EM pole uvnit ř organismu, ale také na biologických vlastnostech (absorpci) oza řovaného organismu (hlava, kon četiny). Zjiš ťování t ěchto vnit řních parametr ů bývá v praxi dosti obtížné ( řeší se v ětšinou výpo čtem nebo teoreticky na modelech).
Poznámka: M.j. se tyto parametry vyzna čují i tím, že pro – indukovanou proudovou hustotu a měrný absorbovaný výkon – existuje práh (odpovídající p řirozené odolnosti člov ěka), pod nímž se nep říznivé p ůsobení na zdraví již neprojevuje. Tím se neionizující zá ření významn ě liší od bezprahových projev ů některých chemických látek. b) Pro vn ější parametry EM pole platí, že na základ ě p ředpokládané (experimentáln ě ov ěř ené) odezvy uvnit ř organismu jsou stanoveny tzv. referen ční úrovn ě (dále RH) pro vn ější parametry EM zá ření. Jedná se o: • intenzitu elektrického pole E (V/m); • magnetickou indukci B (T); • pop ř. výkonovou hustotu S (W/m 2; pro f > 10 MHz).
Tyto veli činy fyzikáln ě popisují EM pole i zá ření a lze je m ěř it. V praxi se používají jako základní indikátory pro popis vn ějších parametr ů EM pole. Pomocí t ěchto indikátor ů v efektivních hodnotách, lze také kontrolovat dodržování hygienických požadavk ů.
Poznámka: Platí, že dodržení referen čních hodnot zaru čuje, že nejsou p řekro čeny NPH, ovšem p řekro čení RH automaticky neznamená, že jsou také p řekro čeny NPH.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 148
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Hygienické limity - nejvyšší p řípustné hodnoty a referen ční hodnoty K vylou čení rizika z expozice EM polím a neionizujícímu zá ření jsou stanoveny hygienické limity – nejvyšší p řípustné hodnoty pro expozici osob, jejichž nep řekro čení zaru čuje dostate čnou ochranu p řed poškozením zdraví (viz tabulka č. 43; podle Na řízení vlády č. 1/2008 Sb.).
Tabulka č. 43 Nejvyšší p řípustné hodnoty (podle Na řízení vlády č. 1/2008 Sb.)
Modifikovaná indukovaná proudová hustota J mod * – nejvyšší p řípustné hodnoty Zam ěstnanci Ostatní osoby -2 -2 frekvence f [Hz] Jmod [A.m ] frekvence f [Hz] Jmod [A.m ] pětkrát nižší než 7 7 nejvyšší p řípustná 0 - 10 a) 0 - 10 2 ⋅ 0,01 hodnota pro zam ěstnance a) Maximum absolutní hodnoty modifikované proudové hustoty v centrálním nervovém systému nesmí v žádném časovém okamžiku p řekro čit nejvyšší p řípustnou hodnotu; v ostatních částech trupu nesmí modifikovaná proudová hustota p řekro čit p ětinásobek nejvyšší přípustné hodnoty uvedené v tabulce. č. 43 pokud je frekvence vyšší než 1 Hz. * Modifikovaná proudová hustota J mod je definována jako proudová hustota, tj. proud tekoucí kolmo k rovinné ploše s obsahem 100 mm 2 dělený obsahem této plochy, která je β + j2πf α je modifikována filtrem s frekven ční charakteristikou ⋅ , 4β + j2πf α + j2πf kde α = 2000 π s-1, β = 7 s-1, a j je imaginární jednotka, tedy j = −1 .
Pro námi posuzovaný p řípad EM pole (u vodi čů elektriza ční soustavy o kmito čtu 50 Hz), vyplývají NPH pro indukovanou proudovou hustotu J mod : ě = ⋅ = -2 = -2 pro zam stnance: J mod 2 01,0 ,0 01414 A.m 14,14 mA.m = = -2 = -2 pro ostatní osoby: J mod ,0 01414 5/ ,0 002828 A.m 828,2 mA.m a dále také pro posuzovaný případ platí (podle NV č. 1/2008 Sb.; pro nep řetržitou expozici ostatních osob) - referen ční hodnoty intenzity elektrického pole a magnetické indukce: • intenzita elektrického pole 50 Hz E = 5 kV/m • magnetická indukce pole 50 Hz B = 0,1 mT
Pásma vlivu EM pole (50 Hz) a ochranná pásma u nadzemních vedení K zajišt ění bezpe čnosti p řispívají i další požadavky, které jsou uvedeny v technické norm ě ČSN 33 2040 „Ochrana p řed ú činky EM pole 50 Hz v pásmu vlivu za řízení elektriza ční soustavy“, kde je pro za řízení elektriza ční soustavy definováno: a) pásmo vlivu elektrického pole: jako prostor v okolí za řízení, kde intenzita elektrického pole ve výši 1,8 m nad zemí je vyšší než 1 kV/m; b) pásmo vlivu magnetického pole: jako prostor v okolí za řízení elektriza ční soustavy, kde je magnetická indukce vyšší než 0,1 mT;
Sou časn ě tato norma požaduje pro trvale obývané objekty, nacházející se v blízkosti za řízení elektriza ční soustavy, aby se nacházela mimo uvedená pásma vlivu. Norma také požaduje (v Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 149
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
pásmech vlivu energetických za řízení), aby na ve řejn ě p řístupných místech intenzita elektrického pole ve výši 1,8 m nad zemí nep řekročila hodnotu 10 kV/m a magnetická indukce nep řevýšila hodnotu 0,5 mT. Ovšem rozhodující podmínkou pro provozování elektriza čních soustav je dodržení zákonem požadovaného bezpe čnostního ochranného pásma (podle zákona č. 458/2000 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů). V tomto zákon ě se říká, že ochranným pásmem za řízení elektriza ční soustavy je prostor v bezprost řední blízkosti tohoto za řízení, ur čený k zajišt ění spolehlivého provozu a k ochran ě života, zdraví a majetku osob. Zárove ň definuje ochranné pásmo nadzemního vedení jako souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení, která činí od krajního vodi če vedení na ob ě jeho strany pro elektriza ční soustavy se zvláš ť vysokým nap ětím nad 220 kV do 400 kV v četn ě (dále zvn) - 20 m. Z uvedených požadavk ů lze potom stanovit podmínky pro ší řku ochranného pásma. P řitom platí, že p ři pobytu osob v prostoru mimo stanovené ochranné pásmo se s možným vlivem EM pole na zdraví osob již neuvažuje (zajišt ěná dostate čná odstupová vzdálenost od zdroje NIZ).
D.I.1.3 Odhad vlivu EM pole na zdraví u nadzemního vedení zvn Standardní elektriza ční soustavy, zajiš ťující p řenos elektrické energie s kmito čtem 50 Hz (nadzemní vedení se sinusovým pr ůběhem el. nap ětí), p ředstavují zdroj nízkofrekven čního EM pole, kde p řevládají nežádoucí ú činky magnetického pole, které však se vzdáleností od elektriza ční soustavy prudce klesají (p ůsobí pouze do vzdálenosti n ěkolika metr ů v závislosti na proudovém zatížení). Rozhodující pro odhad možného vlivu EM pole na zdraví dot čených obyvatel je dodržení podmínky trvalého pobytu osob mimo prostor daného ochranného pásma. K porovnání stávající situace a navrhovaného zám ěru, nám poslouží stanovená ochranná pásma pro uvedené typy stožár ů: a) pro stávající vedení 220 kV, uložené na stožárové konstrukci typu Dunaj je stávající ší řka ochranného pásma na trase mezi nosnými stožáry: 2 x (5,7 + 4,0) + 2 x 20 ~ 59,4 m; b) pro navrhované dvojité vedení 400 kV, uložené na jednod říkové p říhradové konstrukci typu DONAU (výška stožáru 46 m), vychází ší řka ochranného pásma v b ěžné trase mezi nosnými stožáry: 2 x 14,5 + 2 x 20 ~ 69 m. Z uvedeného vyplývá, že ší řky ochranného pásma se nijak významn ě neliší, realizací zám ěru se požadované ochranné pásmo pouze nepatrn ě rozší ří (~ 5 m na každou stranu v běžné trase). Protože je jak stávající, tak i rekonstruované nadzemní vedení po celou trasu vedeno v dostate čné vzdálenosti mimo obytnou zástavbu, jsou zde podmínky ochranného pásma dodrženy, a tím i zajišt ěny podmínky pro dostate čnou ochranu ve řejného zdraví.
Výpo čet minimální výšky fázových vodi čů nad terénem Obecn ě se pro minimální výšky pro jednotlivá nadzemní vedení stanovují výpo čtem a to tak, aby byly dodrženy požadované NPH indukované proudové hustoty pro ostatní osoby (podle -2 NV č. 1/2008; J mod = 0,002828 A.m ). Pro výpo čet minimální výšky vodi čů nad zemí je pot řeba znát p řesné vzájemné vzdálenosti fázových vodi čů i zemních lan, typy fázových vodi čů i zemních lan a proudové zatížení elektriza ční soustavy. Proto pro navrhované dvojité vedení 400 kV, uložené na p říhradové konstrukci typu DONAU (ší řka ochranného pásma cca 69 m) byly pro tuto konfiguraci provedeny výpo čty v rámci Posouzení vedení 2 x 400 kV
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 150
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
z hlediska p ůsobení EM pole, zpracované Ing. P. Kopejtkem, Ph.D., EGU-HV Laboratory a.s., zá ří 2012 viz p říloha č. 5). Programem OVERHEAD byly na základ ě stanovené indukované proudové hustoty J mod (podle doporu čení SZÚ Praha) provedeny výpo čty pro výšku 1,8 m nad zemí, kde se předpokládá, že indukovaná proudová hustota v t ěle stojícího člov ěka dosahuje nejvyšší hodnoty. Pro veškeré výpo čty byla uvažována nejhorší možná varianta sledu fázových vodi čů a maximální proudové zatížení daného vedení. Na základ ě t ěchto výpo čtů byla pro navrhovaný zám ěr dvojitého vedení 400 kV vypo čtena minimální výška spodních fázových vodi čů nad zemí - 11,84 m. Lze tedy p ředpokládat, že p ři dodržení vypo čítané minimální výšky (11,84 m) spodních fázových vodi čů nad zemí, nebude na žádném míst ě terénu podél navrhovaného dvojitého vedení 400 kV (ve výšce min. 1,8 m nad zemí), p řekro čena NPH indukované proudové hustoty (podle NV č.1/2008 Sb.) a tím budou dodrženy podmínky pro ochranu ve řejného zdraví. Nicmén ě lze o čekávat, že i p ři dodržení minimální výšky fázových vodi čů nad terénem, bude nutné pobyt v ochranném pásmu nadzemního vedení považovat za pobyt v pásmu vlivu EM pole (s elektrickým polem > 1kV/m ; podle normy ČSN 33 2040).
D.I.1.4 Charakteristika zdravotního rizika u neionizujícího zá ření Z uvedených údaj ů je patrné, že rozdíly mezi stávajícím nadzemním dvojitým vedením 220 kV a navrhovaným zám ěrem (dvojité vedení 400 kV) jak v ší řkách ochranného pásma (zm ěna celkové ší řky do 10 m), tak i v minimálních výškách vodi čů nad terénem (± 1 m) jsou nepodstatné. Podstatné je, že každé nadzemní vedení je obecn ě konstruováno tak, aby ve všech ve řejn ě přístupných prostorech (v jakémkoli míst ě možného pohybu ostatních osob) byly dodrženy NPH pro expozici osob neionizujícím zá řením (podle NV č.1/2008 Sb.). V porovnání se stávající situací tak realizací zám ěru nedojde k žádnému navýšení zdravotního rizika zp ůsobeného neionizujícím zá řením.
D.I.1.5 Zhodnocení ú čink ů neionizujícího zá ření u nadzemního vedení zvn K zajišt ění ochrany ve řejného zdraví p řed ú činky neionizujícího zá ření pln ě posta čuje dodržení odstupové vzdálenosti daného nadzemního vedení zvn od místa možného pobytu osob. Požadovaná dostate čná vzdálenost nadzemního vedení zvn je potom zajištěna vytý čením stanovených ochranných pásem (podle zákona č. 458/2000 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů). Pro p řípadný pobyt osob p římo v prostoru ochranného pásma lze konstatovat, že standardní stavby nadzemních vedení pro p řenos elektrické energie jsou řešeny tak, aby minimální výška fázových vodi čů nadzemního vedení nad terénem spl ňovala podmínku pro dodržení NPH expozice osob neionizujícím zá řením (podle NV č.1/2008 Sb.) v jakémkoli míst ě možného pobytu ostatních osob.
V posuzovaném p řípad ě, p ři zám ěru nahrazení stávajícího nadzemního dvojitého vedení 220 kV (na stožárové konstrukci typu DUNAJ) výstavbou navrhovaného dvojitého vedení 400 kV (se stožáry typu DONAU) na trase Vítkov – Přeštice (celková délka je cca 87 km), dojde k nepodstatné zm ěně u požadovaného ochranného pásma. Stávající ší řka ochranného pásma v běžné trase se rozší ří na ší řku ochranného pásma u dvojitého vedení 2 x 400 kV se stožáry typu DONAU na ~ 69 m.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 151
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Přitom je požadovaná minimální výška fázových vodi čů podle doložených výpo čtů (p ři dodržení NPH indukované proudové hustoty ve výšce 1,8 m nad zemí, pro nejhorší konfiguraci fází a nejvyšší proudové zatížení) stanovena na 11,84 m nad terénem. Při dodržení t ěchto podmínek ochranného pásma a minimální výšky fázových vodi čů nad ve řejn ě p řístupným terénem lze konstatovat, že tím budou zárove ň dodrženy podmínky pro ochranu ve řejného zdraví a realizací zám ěru nedojde k žádnému navýšení zdravotního rizika zp ůsobeného neionizujícím zá řením. Poznámka: Případná zdravotní rizika v souvislosti se vznikem mimo řádných událostí (nebezpe čného dotyku elektrických za řízení pod nap ětím, pádu z výšky apod.) touto studii posuzována nebyla.
K zajišt ění dostate čné ochrany p řed neionizujícím zá řením u nadzemního vedení 400 kV vysta čí dodržení odstupové vzdálenosti pro místa možného pobytu osob, čili dodržení ochranných pásem (podle zákona č. 458/2000 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů). U posuzovaného zám ěru dochází k p řípadnému déletrvajícímu pobytu osob v ochranném pásmu pouze v místech p řechodu nadzemního vedení 400 kV nad okrajovými částmi některých dot čených obcí. Jedná se zde o možný pobyt n ěkolika jednotlivc ů v pásmu vlivu EM pole (podle normy ČSN 33 4020), ale ani zde p řitom nejde o p řekro čení hygienického limitu (NPH expozice osob podle NV č. 1/2008 Sb.).
D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Uplatn ění vliv ů hodnoceného zám ěru na ovzduší lze o čekávat pouze v období jeho realizace a to emisemi škodlivin do ovzduší p ři pohybu dopravních prost ředk ů a stavebních stroj ů. Vzhledem k prostorovému a časovému rozprost ření výstavby lze o čekávat, že tyto vlivy budou omezeny na bezprost řední okolí staveništ ě a p říjezdových komunikací. Doba trvání těchto vliv ů v jednotlivých lokalitách se bude pohybovat v řádu dn ů, maximáln ě týdn ů. Pro snížení prašnosti na p říjezdových komunikacích a v prostoru staveniš ť, pokud by dopad mohl zasáhnout obydlené objekty, bude t řeba v případných déle trvajících obdobích beze srážek zajistit skráp ění dot čených ploch bez vegeta čního pokryvu a zamezit tak nep řípustnému ví ření prachu.
Realizace ani provoz zám ěru nem ůže p římo ani v žádných souvislostech zp ůsobit ovlivn ění klimatu.
D.I.3. Vliv na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vypracovaná Akustická studie zám ěru „V221/V222 Vítkov – Přeštice přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“ (viz p říloha č. 4), kterou zpracovala spole čnost AKUSTING spol. s.r.o. byla jedním z podklad ů Posouzení vliv ů na zdraví (viz příloha č. 6), kterou zpracovali RNDr. B. Pokorný, CSc. a Ing. P. Vrbík jednozna čně prokazuje, že vliv zám ěru neovlivní hlukovou situaci.
D.I.3.1 Hluk Hlukem se rozumí každý zvuk, který je necht ěný, obt ěžující nebo m ůže mít škodlivé účinky pro lidské zdraví ( námi slyšitelný zvuk je mechanické kmitání a vln ění v hmotném prost ředí, jenž se nachází v rozsahu kmito čtů od 16 [Hz] do 20 [kHz] ). Hluk je tedy fyzikální Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 152
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
faktor, který m ůže na člov ěka p ůsobit nep řízniv ě. Do jisté míry lze považovat hluk za bezprahov ě p ůsobící noxu a pro zdravotní hodnocení hluku rozlišujeme t ři základní hlediska: • hladinu, projevující se jako hlasitost zvuku; • frekvenci, projevující se jako výška zvuku; • časový pr ůběh hlukové události, její trvání. Vnímání hluku je subjektivní pocit, který se m ůže lišit s vysokou mírou individuální variability, nicmén ě je možné stanovit teoretickou fyzikální míru p řípustné hlukové expozice. Pro p ůsobení hluku v subjektivní sfé ře byly zavedeny diferencované pojmy pro charakterizaci účink ů na člov ěka. Jsou to: • rušení, p ři n ěmž hluk interferuje s n ějakou činností (spánkem, duševní prací, řečovou komunikací apod.); • rozmrzelost a pocit nepohody, vznikající p ůsobením hluku a prožívaný negativn ě hlukem postiženým člov ěkem nebo skupinou; • hlu čnost, což je subjektivní hodnocení pocitu s nepat řičností hluku v konkrétním prost ředí; • obt ěžování, což p ředstavuje nep řípustné ovliv ňování životního prost ředí, p řípadn ě skupinových či osobních práv. Působení hluku se posuzuje v ětšinou z hlediska obt ěžování lidí, rušení spánku a ztížené komunikace řeči. P řitom u každého člov ěka existuje rozdílný stupe ň tolerance k rušivému účinku hluku. V normální populaci je 10 – 20% vysoce citlivých osob a prakticky stejné procento velmi tolerantních osob. Pro zbývajících 60 – 80% populace platí kontinuální závislost míry obt ěžování na intenzit ě hlukové zát ěže. Zdravotní rizika z expozice hluku v tomto p řípad ě posuzujeme pro dv ě odlišné situace. Je to v prvé řad ě posouzení závažnosti hluku spojeného s vlastním provozem p řenosové soustavy. Tento hluk bude dlouhodob ě p ůsobící a je celodenní. Pro zdravotní rizika z jeho expozice jsou tedy uplat ňována mnohem p řísn ější kritéria. Mimo tuto dlouhodob ě p ůsobící hlukovou zát ěž však bude p ři realizaci zám ěru vznikat i hluková zát ěž ze stavební činnosti, která bude s postupující stavbou nabývat prom ěnných charakteristik. Její maximální hodnoty budou ohraničeny na dobu vlastní výstavby p říslušné části stavby elektrického vedení. V p řípad ě stavební činnosti p ůjde o hluk časov ě omezený pouze na denní dobu, pro n ějž v Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací, však také existuje p říslušné legislativní omezení.
D.I.3.2 Nep říznivé ú činky hluku na zdraví Za prokázané nep říznivé ú činky hluku, jsou v sou časnosti považována specifická poškození sluchového aparátu (p ři ekvivalentní hladin ě hluku > 70 dB, p řípadn ě dlouhé dob ě trvání hlukové zát ěže i s nižší intenzitou, majoritn ě v pracovním prost ředí). Za nespecifické ú činky je pak považován vliv hluku na kardiovaskulární systém, rušení spánku, zhoršení osvojování řeči u d ětí a omezen ě krom ě vlivu na n ěkteré fyziologické funkce, i vliv na mentální zdraví a výkonnost člov ěka Tyto aspekty jsou spojovány s dlouhodobým trváním hlukové zát ěže v životním prost ředí exponované osoby. Navíc m ůže působení hluku v pr ůběhu dne vyvolávat celou řadu negativních emo čních stav ů, k nimž pat ří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, obavy, pocity beznad ěje nebo vy čerpání. Při charakterizaci ú čink ů hluku na zdraví se vychází z prahových hodnot hlukové zát ěže, pro které jsou prokázané nep říznivé zdravotní ú činky. Pro denní dobu jsou znázorn ěny v níže uvedené tabulce č. 44, pro no ční dobu jsou v tabulce č. 45.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 153
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Data vycházejí z výsledk ů epidemiologických studií pro pr ůměrnou českou populaci, takže s ohledem na individuální rozdíly v citlivosti v ůč i nep říznivým ú čink ům hluku je t řeba předpokládat možnost t ěchto ú čink ů u cca 10 – 20 % podílu citliv ější části populace i p ři hladinách hluku o jedno či dv ě pásma nižších. Uvedené nep říznivé ú činky hlukové expozice se projevují v p řípad ě dlouhodobé stálé expozice t ěmto zvýšeným hladinám hluku.
Tabulka č. 44 Prahové hodnoty ú čink ů hluku pro denní dobu (L Aeq , 6-22 h )
[dB (A)] Nep říznivý ú činek < 50 50 - 55 55 - 60 60 - 65 65 - 70 70+
Sluchové postižení
Zhoršení osvojení řeči a čtení u
dětí
Ischemická choroba srde ční
Zhoršená komunikace řeči
Silné obt ěžování
Mírné obt ěžování
Tabulka č. 45 Prahové hodnoty ú čink ů hluku pro no ční dobu (L Aeq , 22-6 h )
[dB (A)] Nep říznivý ú činek 35 - 40 40 - 45 45 - 50 50 - 55 55 - 60 60 - 65 65+
Psychické poruchy
Hypertenze a IM
Horší kvalita spánku – subjektivní hodnocení
Zvýšené užívání sedativ
Základním kritériem pro popis hluku v životním prost ředí je hladina akustického tlaku.
Používá se hladina maximálního akustického tlaku (LAmax [dB] pro váhový filtr A) a ekvivalentní hladina akustického tlaku (L Aeq [dB] pro váhový filtr A). P řitom ekvivalentní hladina akustického tlaku - LAeq ([dB]) se v denní dob ě stanoví pro osm souvisejících a na sebe navazujících nejhlu čnějších hodin, v no ční dob ě pro jednu nejhlu čnější hodinu.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 154
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Přípustnost zát ěže organismu hlukem je podle české legislativy ur čována hygienickými limity uvedenými v Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými účinky hluku a vibrací, které jsou definovány: a) pro chrán ěné vnit řní prost ředí staveb • u hluku pronikajícího vzduchem zven čí je dán hygienický limit sou čtem nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny hluku L Aeq = 40 [dB] a korekcí, p řihlížející ke druhu chrán ěného prostoru v denní či no ční dob ě (uvedené tabulce č. 46); Tyto hygienické limity mohou být zásadn ě posuzovány jako limitní hodnoty výrazn ě nepoškozující zdraví exponované populace, zejména pokud budeme uvažovat limity bez uplatn ění p říslušné korekce dané platnou legislativou.
Tabulka č. 46 Korekce pro stanovení hygienických limit ů
Druh chrán ěného vnit řního prostoru Doba pobytu Korekce[dB] mezi 6 ,00 až 22 ,00 hod. 0 Nemocni ční pokoje mezi 6 ,00 až 22 ,00 hod. -15 Léka řské vyšet řovny, ordinace po dobu užívání - 5 mezi 6 ,00 až 22 ,00 hod. 0 Obytné místnosti mezi 6 ,00 až 22 ,00 hod. - 10 mezi 6 ,00 až 22 ,00 hod. +10 Hotelové pokoje mezi 6 ,00 až 22 ,00 hod. 0 Přednáškové sín ě, u čebny a pobytové místnosti škol, po dobu používání +5 jeslí a mate řských škol a školských za řízení b) pro chrán ěné vn ější prost ředí a v chrán ěných venkovních prostorech staveb (dále CHVePS) je limitní hodnotou nejvyšší p řípustná ekvivalentní hladina hluku L Aeq = 50 dB. I tuto limitní hodnotu lze podle platné legislativy korigovat jak podle typ ů chrán ěného venkovního prostoru, tak i pro r ůzné druhy hlukové zát ěže. Používané korekce zvyšující limitní hodnoty hlukové zát ěže, jsou uvedeny v tabulce č. 47. V obou p řípadech, jde-li o hluk s tónovými složkami nebo má-li výrazn ě informa ční charakter, lze snížit limitní hodnotu o korekci - 5 [dB]; Zde však již musíme kvantifikovat p říslušnou expozi ční zát ěž dot čené skupiny obyvatel a kvantifikovat míru potenciálního zdravotního rizika skute čné hlukové expozice. A to zejména v p řípadech hlukové expozice z dopravního hluku a rovn ěž expozice tzv. staré hlukové zát ěže z dopravy na pozemních komunikacích. V obou p řípadech (viz tab. 46, sloupec 3) a 4)) se již hodnoty p řípustné touto legislativou nalézají v oblastech, pro n ěž jsou známy a předpokládány zna čné zdravotní vlivy na takto exponovanou populaci.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 155
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 47 Korekce pro stanovení hygienických limitů
Korekce [dB] Druh chrán ěného venkovního prostoru 1) 2) 3) 4) ě ů Chrán ný venkovní prostor staveb l žkových -5 0 +5 +15 zdravotnických za řízení v četn ě lázní Chrán ěný venkovní prostor l ůžkových 0 0 +5 +15 zdravotnických za řízení v četn ě lázní Chrán ěný venkovní prostor ostatních staveb a 0 +5 +10 +20 chrán ěný ostatní venkovní prostor Vysv ětlivky pro použitou korekci: Sloupec 1) - použije se pro hluk z provozu stacionárních zdroj ů, ve řejné produkce hudby, hluk na účelových komunikacích a hluk ze železni čních stanic; Sloupec 2 - použije se pro hluk z dopravy na silnicích t řetí t řídy, místních komunikací, a drahách; Sloupec 3 - použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. t řídy a místních komunikacích I. a II. t řídy, kde hluk z dopravy na t ěchto komunikacích je převažující; na drahách v ochranném pásmu dráhy; Sloupec 4 - použije se v p řípad ě staré hlukové zát ěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou ú čelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3);
Pro no ční dobu se pro chrán ěný venkovní prostor staveb p řičítá další korekce - 10 dB s výjimkou hluku z dopravy na železni čních drahách, kde se použije korekce - 5 dB. Další korekce se m ůže ke stanovenému limitu p řičíst p ři posuzování hluku ze stavební činnosti s p řihlédnutím k dob ě, kdy je stavební činnost vykonávaná (viz tabulka č. 48).
Tabulka č. 48 Korekce pro stanovení hygienických limit ů hluku pro hluk ze stavební činnosti
Posuzovaná doba [hod.] Korekce [dB] od 6.00 do 7.00 + 10 od 7.00 do 21.00 + 15 od 21.00 do 22.00 + 10 od 22.00 do 6.00 + 5
Poznámka: Při stavebních činnostech se v ětšinou jedná jen o krátkodobé (do časné) p ůsobení hluku, které lze vhodn ě regulovat dobou provozu (zejména mimo ve černí a no ční dobu).
D.I.3.3 Kritéria pro posouzení zdravotních ú čink ů hluku Základním kvantitativním kritériem pro hodnocení zdravotních ú čink ů expozice hluku (využívaným p ři výpo čtech hlukových map podle vyhl. č. 523/2006 Sb.), je hlukový ukazatel pro den-ve čer-noc (L DVN ), ur čující celodenní obt ěžování hlukem, který je definován vztahem:
Ld/10 (Lv+5)/10 (Ln+10)/10 LDVN = 10 . log 1/24 (12. 10 + 4. 10 + 8. 10 )
Hlukový ukazatel L DVN je tedy používán pro odhad míry rizika obt ěžovaných osob v exponované populaci p ři dlouhodobém celodenním p ůsobení hluku (takže pro odhad rizika
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 156
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ze stavební činnost není p říliš vhodný). Riziko obt ěžování však považujeme (s ur čitou výhradou k silnému obt ěžování, které m ůžeme také kvantifikovat) spíše pouze za snížení komfortu takto hlukem exponované populace s tím, že míru zdravotního rizika je v tomto případ ě velice obtížné kvantifikovat. Vzhledem k sou časné praxi v m ěř ení hlukových expozic daného dnešními požadavky NV 272/2011 Sb., se musíme spokojit s charakterizováním zdravotního rizika dot čených obyvatel hlukem pomocí hlukového ukazatele pro den-noc (L DN (podle AN 15/4 verze 2), který je definován vztahem:
Ld/10 (Ln+10)/10 LDN = 10 . log 1/24 (16. 10 + 8. 10 )
Pro hodnocení expozice hlukem ze stavební činnosti používáme výpočetní vzorec ve tvaru:
LA(s) = L A(T) + 10 . log (249 + t 1/ t 1) Pro dobu trvání hlukové expozice ze stavební činnost t 1 a L A(T), je p říslušný hygienický limit v ekvivalentní hladin ě akustického tlaku A. Pro hodnocení závažnosti možného poškození zdraví můžeme také použít kvantifikaci hlukové expozice pro no ční hluk. Hlukový ukazatel L N je totiž významn ě svázán s mírou rizika rušení spánku, jenž m ůže zap říčiňovat celou řadu specifických onemocn ění, jejichž po čáte čním spoušt ěcím mechanismem je stres. P říslušný vzorec pro výpo čet (kvantifikace) hlukové expozice v noci je dán vztahem:
LN = L Aeq(8h) kde L Aeq(8h) je pr ůměrná hladina akustického tlaku m ěř ená na venkovní fasád ě domu v no čních 8mi hodinách hlukové expozice
Pomocí ukazatel ů hlukové expozice m ůžeme kvantifikovat míru zdravotního rizika infarktu myokardu, jako asi nejvýznamn ějšího zdravotního rizika této expozice. Vztah dávka – účinek, vychází z meta-analýzy epidemiologických dat a vedl ke stanovení míry rizika pro kardiovaskulární onemocn ění z expozice komunálního hluku. Výsledkem je polynomická funkce s experimentálními body v pásmu hluku 55-80 dB (A) v následujícím tvaru:
-4 2 -6 3 OR = 1,63 – 6,13.10 L D,16h + 7,36. 10 L D,16h
Kde OR (Odss Ratio) je relativní riziko incidence infarktu myokardu a LD,16h je ekvivalentní hladina akustického tlaku v pr ůběhu denních 16 hodin. P řičemž jeho hodnoty blízké jedné znamená žádné zdravotní riziko.
Pro posouzení míry obt ěžování a rušení spánku exponovaných osob dopravním hlukem byly rovn ěž odvozeny p říslušné vztahy:
HA(%) = 0,5118 . (LDVN – 42) – 1,436 . 10 -2(LDVN – 42) 2+9,868 . 10 -4(LDVN – 42) 3 pro podíl vysoce hlukem obt ěžovaných osob
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 157
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
a HSD(%) = 20,8-1,05 . LN+0,01486 . LN 2 pro podíl osob s vysoce rušeným spánkem.
D.I.3.4 Hluk ze stavební činnosti Pro posuzovaný zám ěr V221/V222 Vítkov - Přeštice, p řestavba na dvojité vedení 400 kV, byla zpracovaná Akustická studie (spol. AKUSTING, s r. o., 09/2012), která obsahuje v první části výsledky výpo čtů hluku při bourání a stavb ě nového vedení a v druhé části výpo čet hluku po uvedení stavby do provozu. Studie vychází rovn ěž z již d říve provedených kontrolních m ěř ení pro obdobná nadzemní vedení zvn. Pro výpo čty byl použit program HLUK +, verze 9.10 profi. Pro posouzení zdravotních rizik hluku ze stavební činnosti byly do modelového výpo čtu vloženy všechny v dané fázi výstavby uvažované zdroje hluku. P ři výpo čtu se p ředpokládalo, že každý zdroj hluku bude v provozu po celou hodnocenou dobu z hlediska uvažované jeho limitní hodnoty. Teoretické hodnoty hlukové emise pro jednotlivé mechanismy a vypo čtené hodnoty hlukové expozice jsou uvedené v druhé části Akustické studie spol. AKUSTING, s.r.o. Provoz stavby v no čních hodinách se nep ředpokládá. Možná hluková zát ěž v nejbližším chrán ěném venkovním prostoru stavby (p ři uvažované konstantní hladin ě hluku) závisí jen na vzdálenosti od zdroje tohoto hluku. Auto ři studie došli k záv ěru, že je to nejvíce p ři demontáži ocelových konstrukcí a bourání základu stávajících stožár ů. Výsledky jsou uvedeny níže.
Fáze demontáže Stavební činnost Bezpe čná vzdálenost Demontáž lan LA eq.14h = 66,1 dB 12 m Demontáž ocelových konstrukcí stožáru a bourání základu stávajících stožáru LA eq.14h = 74,6 dB 34 m
Fáze výstavby Stavební činnost Bezpe čná vzdálenost Výkopy základu LA eq.14h = 73,6 dB 31 m Betonáž základových patek (pouze 2 h denn ě) LA eq.14h = 62,8 dB 9 m Montáž a stavba stožáru (štokováním) LA eq.14h = 68,7 dB 16 m Tažení vodi čů LA eq.14h = 68,5 dB 16 m
Jak již bylo d říve definováno, jako potenciáln ě rizikové byly identifikovány pouze t ři lokality, v nichž se nalézají stavby (rodinné domky), ležící v bezprost řední blízkosti hodnoceného zám ěru. Jsou to rodinné domy v t ěchto lokalitách:
• Zho řec – rodinné domy č.p. 40 a č.p. 17 , • St říbro, ulice K Floriánu – rodinný d ům č.p. 1566, • Sytno – rodinné domy č.p. 43 a č.p. 42.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 158
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Rodinné domy v lokalit ě Zho řec se nachází ve vzdálenosti cca 55 m od osy vedení a ve vzdálenosti cca 95 m od nejbližšího stožáru vedení. Nejbližší rodinný d ům v ulici K Floriánu ve St říb ře se nachází ve vzdálenosti cca 60 m od osy vedení a nejbližší stožár vedení je vzdálen cca 105 m. Rodinný d ům v lokalit ě Sytno se nachází cca 54 m od osy vedení a ve vzdálenosti cca 64 m od nejbližšího stožáru vedení. Při posuzované stavební činnosti, se tedy v bližší vzdálenosti než cca 35 m nenachází žádná trvale obývaná nemovitost. Prakticky celá trasa vedení (jak stávajícího, tak navrženého) se nachází mimo obydlená území. Vzdálenost objektu k bydlení od osy vedení nebo od stožáru je tak ve v ětšin ě p řípad ů natolik velká, že p řípadný hluk stavebních prací bude u chrán ěných objekt ů zanedbatelný. Pro obytnou zástavbu podél trasy nadzemního vedení je tedy hygienický limit pro stavební činnost nep řekra čován a tím budou dodrženy i podmínky pro ochranu veřejného zdraví u dot čených obyvatel.
D.I.3.5 Odhad hladiny hluku u nadzemního vedení zvn Vlastní p řenos elektrické energie nadzemním vedením není primárn ě zdrojem hluku ani vibrací. Nicmén ě nadzemní vedení mohou být vystavena proud ění vzduchu, a tak mohou generovat hluk aerodynamického charakteru, jehož intenzita však není p říliš významná (zvlášt ě vzhledem k umíst ění vedení p řevážn ě mimo obydlenou zástavbu). Dalším doprovodným jevem p ři provozu nadzemních vedení je hluk koróny a sršení (stav jen za extrémních klimatických podmínek). Vstupní parametry pro provedené hlukové výpo čty vycházejí z výsledku m ěř ení jiných hlukových studií, kdy byl m ěř en hluk ve vybraných lokalitách stávajících vedení zvn (V223/224 Vítkov - Verné řov ). Na trase stávajícího vedení bylo provedeno m ěř ení hluku u vybraného nejbližšího objektu (lokalita Zho řec u Bezdružic). P ři reálném terénním m ěř ení však nebyly vhodné klimatické podmínky a p řevládal vliv hluku pozadí. Sršení i koróna byly slab ě slyšitelné, ale pouze v místech t ěsn ě u zdroj ů (pod stožárem a pod vedením). Na ostatních místech dominoval hluk pozadí. Výstupy z m ěř ení v lokalit ě Zho řec tedy nebylo možné použít pro vyhodnocení hlukové expozice, a proto je ve studii porovnáno toto m ěř ení s m ěř ením v lokalit ě Kamýk (p řestavba „V223/224 Vítkov - Verné řov“ ), kdy se jedná o podobný zdroj hluku s nižším vlivem hluku pozadí. Sršení v blízkosti stožáru b ěhem tohoto m ěř ení lze definovat jako silné. Zjišt ěná hodnota však i v tomto m ěř ení prokazateln ě nep řekra čuje limit 40 dB pro no ční dobu i bez korekce na hluk pozadí.
V Akustické studii bylo modelováno celkem 14 lokalit, které se nalézají nejblíže trase vedení. Jejich lokalizace je uvedena v následující tabulce spolu s nejvyšší modelovanou hodnotou hlukové expozice pro no ční hluk, vyjád řenou deskriptorem L Aeq,N Provoz vedení je nep řetržitý, ale vzhledem k výrazn ě p řísn ějším legislativním požadavk ům byla modelována pouze no ční doba. Ve studii jsou uvedeny výsledky modelových výpo čtů pro stávající stav, kdy je vedení dvojité 220 kV, a výhledový stav po realizaci p řestavby na dvojité vedení 400 kV. V následující tabulce jsou pro pot řeby hodnocení zdravotních rizik uvedeny hodnoty no ční expozice výhledového stavu.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 159
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 49 Výpo čet hladiny no čního hluku L Aeq,N (dB) u zdvojeného vedení zvn 400 kV
No Lokalita CHVePS LAeq,N (dB) LAeq,N (dB)*
1 Novina, k.ú. Novina u Sokolova č.e. 13 23,6 25,6
2 Seklovy Domky, k.ú. Klášter Te č.p. 499 24,4 26,4
3 Lou čky, k.ú. Zho řec u Bezdružic č.e. 7 22,2 24,2
4 Zhořec, k.ú. Zho řec u Bezdružic č.e. 10 27,5 29,5
5 Kohoutov, k.ú. Kohoutov u Bezdružic č.p. 4 21,9 23,9
6 Kokašice, k.ú. Kokašice č.p. 56 21,4 23,4
7 Strahov, k.ú. Strahov č.p. 39 21,2 23,2
8 Cebiv, k.ú. Cebiv č.p. 83 22,1 24,1
9 Kšice k.ú. Kšice č.p. 48 19,5 21,5
10 St říbro, k.ú. St říbro č.p. 1566 27,8 29,9
11 Svinná, k.ú. Svinná u St říbra č.e. 316 26,9 28,9
12 Sytno, k.ú. Sytno č.p. 42,43 33,1 35,6**
13 St řelice, k.ú. St řelice č.e. 2 30,9 32,9
14 Lažany, k.ú. P řestavlky u Dnešic č.e. 2 30,5 32,5
* hodnoty akustického tlaku bez korekce na dopadající hluk ** hodnota akustického tlaku ve 3m nad povrchem bez korekce na dopadající hluk
Hodnoty akustického tlaku A jsou vypo čítány pro nadzemní výšku 6 m. V Akustické studii jsou také uvedeny hodnoty ve všech 14 bodech i pro nadzemní výšku 3 m. Jejich numerická hodnota se ve v ětšin ě p řípad ů významn ě neliší, p řičemž pouze v lokalit ě Sytno byla vyšší hodnota nalezena pro nadzemní výšku 3 m. Jak je patrné z uvedené tabulky č. 49 a hodnot ekvivalentních hladin hluku u výpo čtových bod ů, budou p ři realizaci zám ěru „V221/V222 Vítkov – Přeštice, výstavba dvojitého vedení 400 kV“ hygienické limity hluku s vysokou rezervou dodrženy ve všech nejbližších místech chrán ěného venkovního prostoru staveb (CHVePS). V uvedené Akustické studii je také konstatováno, že ani p ři synergickém p ůsobení stávajících i plánovaných vedení vvn a zvn, a ani za extrémních klimatických podmínek, nebude v žádném míst ě p řekro čena hygienická hranice 40 dB (pro no ční období). Hodnoty uvedené v tabulce č. 49 jsou po čítány se zahrnutím korekce -2 dB pro dopadající hluk. Použití této korekce umož ňuje sou časn ě platná legislativa. Pro kvantifikaci p řípadných zdravotních rizik je však správn ější tuto korekci neuplat ňovat. I v tomto p řípad ě však dosahuje nejvyšší modelovaná hodnota v lokalit ě Sytno v CHVePS pouze 35,6 dB.
Tím také lze konstatovat, že budou dodrženy podmínky pro ochranu ve řejného zdraví dot čených obyvatel.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 160
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
D.I.3.6 Charakteristika ú čink ů hluku výstavby a provozu dvojitého vedení 400 kV Vítkov - Přeštice Ze záv ěrů Akustické studie vyplývá, že lze o čekávat, že hladina hluku p ři provozu nadzemního dvojitého vedení 400 kV podél posuzované trasy v chrán ěném venkovním prostoru staveb nebude reáln ě rozlišitelná od hlukového pozadí. Vnímatelným zdrojem hluku bude pouze hluk vznikající p ři stavební činnosti (dopravní mechanizmy a stavební stroje p ři demontáži a výstavb ě nadzemního vedení), která však bude jen krátkodobá a pouze v pr ůběhu dne (nezp ůsobuje tedy žádné rušení spánku). Krom ě toho je obvykle doba stavební činnosti dot čeným osobám p ředem ohlášena, takže se tím m ůže eliminovat i p řípadné obt ěžování obyvatel. Dodržení podmínek hygienického limitu pro stavební činnost (65 dB) lze považovat za reálné díky odstupové vzdálenosti staveniš ť od obytné zástavby.
Můžeme konstatovat, že vliv hluku na ve řejné zdraví, související se stavební realizací posuzovaného zám ěru i pozd ějším provozem vedení zvn nebude významný a v případ ě dodržení deklarovaných parametr ů by nem ěl být p říčinou zvýšení zdravotního rizika obyvatel v dot čené zástavb ě.
D.I.3.7 Vibrace Dvojité vedení 400 kV není zdrojem vibrací. Vibrace mohou krátkodob ě vznikat v pr ůběhu výstavby ze stavební činnosti.
D.I.3.8 Ionizující zá ření Dvojité vedení není zdrojem ionizujícího zá ření.
D.I.3.9 Neionizující zá ření Vliv elektrického a magnetického pole (viz p říloha č. 5), byl hodnocen dle na řízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochran ě zdraví p řed neionizujícím zá řením, v platném zn ění (na řízení vlády č. 106/2010 Sb., kterým se m ění na řízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochran ě zdraví p řed neionizujícím zá řením). Podle Na řízení vlády č. 1/2008 Sb. je nutné posuzovat expozici v centrálním nervovém systému. Expozice nohou a rukou nízkofrekven čnímu poli se nehodnotí. Do oblasti hlavy a hrudi je nutné zahrnout i oblast krku vzhledem k přítomnosti míchy (expozice je zp ůsobena interakcí proudové hustoty s nervovou tkání). Předpokládá se, že osoba je exponována homogennímu magnetickému poli, jehož vektor sm ěř uje kolmo k hrudi exponované osoby a elektrickému poli, které sm ěř uje od hlavy k nohám exponované osoby. Pro uvážení hygienicky nejhoršího p řípadu se dále p ředpokládá, že chodidla osoby jsou vodiv ě spojena se zemí (bosé nohy na vlhké zemi). Ve všech hodnocených částech t ěla m ůže nastat p řípad, kdy proudová hustota indukovaná elektrickým polem bude mít shodný sm ěr s proudovou hustotou indukovanou magnetickým polem. P ři sou časné expozici je tedy výsledná indukovaná proudová hustota, s ohledem na zahrnutí hygienicky nejhoršího p řípadu, dána skalárním sou čtem obou indukovaných proudových hustot. Porovnáním proudové hustoty v hlav ě, krku a hrudi bylo stanoveno, že nejvyšší hodnota se dosahuje v oblasti p řechodu krku do hrudi.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 161
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Posouzení z hlediska p ůsobení elektromagnetického pole bylo provedeno pro dva případy a to pro dvojité vedení 400 kV typ stožáru Dunaj a soub ěh dvojitého vedení 400 kV na stožárech Dunaj a jednoduchého vedení 400 kV na stožárech Soudek v osové vzdálenosti 35 m. Programem OVERHEAD byly provedeny výpo čty intenzity elektrického pole E, magnetické indukce B a modifikované indukované proudové hustoty Jmod v lidském t ěle (vypo čítané podle doporu čení zpracovaného Státním zdravotním ústavem). Výpo čty byly provedeny ve výšce 1,8 m nad zemí, tj. ve výšce p řechodu z krku do hrudi u vyšší postavy, kde indukovaná proudová hustota dosahuje nejvyšší hodnoty. Pro veškeré výpo čty byla uvažována nejhorší možná varianta sledu fázových vodi čů a maximální zatížení vedení. Posouzení vedení 2 x 400 kV Uvažovaný sled fází: L3 L3 L2 L1 L1 L2 Na základ ě výpo čtů byly stanoveny minimální výšky spodních fázových vodi čů nad zemí, tak aby v žádném míst ě podél vedení typ Dunaj nebyla p řekro čena p řípustná hodnota modifikované proudové hustoty J mod v lidském t ěle. Minimální výška spodních fázových vodi čů nad zemí pro vedení typ Dunaj je: 11,84 m. Jsou-li dodrženy minimální výšky vodi čů nad zemí, tak v žádném míst ě podél vedení typ Dunaj není p řekro čena p řípustná hodnota modifikované indukované proudové hustoty. Posouzení soub ěhu vedení 2 x 400 kV s vedením 1 x 400 kV Uvažovaný sled fází: Dunaj Delta L3 L3 L2 L2 L1 L1 L2 L1 L3 Na základ ě výpo čtů byly stanoveny minimální výšky spodních fázových vodi čů nad zemí, tak aby v žádném míst ě podél soub ěhu vedení 2 x 400 kV s vedením 1 x 400 kV nebyla překro čena p řípustná hodnota modifikované proudové hustoty J mod v lidském t ěle. Na následujícím obrázku je uveden pr ůběh modifikované indukované proudové hustoty v závislosti na výšce spodních fázových vodi čů nad zemí pro stožár typ Donau. Minimální výška spodních fázových vodičů nad zemí pro soub ěh vedení 2 x 400 kV s vedením 1 x 400 kV je: 13,8 m. Pokud je dodržena minimální výška, není v žádném míst ě podél soub ěhu vedení 2 x 400 kV s vedením 1 x 400 kV p řekro čena p řípustná hodnota modifikované indukované proudové hustoty J mod.
D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody
D.I.4.1 Vlivy na povrchové vody Nadzemním vedením jsou povrchové vody dot čeny výhradn ě nep římo - mimoúrov ňovým křížením p řípadn ě soub ěhem s vodními toky, aniž by došlo jak p ři výstavb ě, tak p ři provozu k přímému kontaktu s nimi. Zám ěr nep ředstavuje rozsáhlé odlesn ění ani plošné kácení vzrostlé zelen ě, nedojde k rozsáhlé skrývce zeminy. Realizace nevyžaduje z řízení mezideponií snadno rozplavitelného materiálu ani skladování závadných látek. Odpadní vody
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 162
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ať už technologické nebo splaškové vznikat nebudou. Realizace nezp ůsobí ovlivn ění odtokových pom ěrů povrchových vod v dot čené oblasti. Vliv venkovních elektrických vedení na jakost povrchových vod v období provozu je nevýznamný až zcela zanedbatelný. Při respektování elementárních zásad ochrany p řírody je i v období výstavby tento vliv zcela nevýznamný. Povrchové vody mohou být ovlivn ěny jen p řechodn ě a v krátkém období výstavby p řípadným od čerpáváním zkalené vody z výkop ů pro základy p řed jejich betonáží nebo splachováním p ůdní vrstvy po odstran ění vegeta čního krytu na ploše staveniš ť a na do časných p říjezdových trasách k jednotlivým stožár ům. Vzhledem k tomu, že stožáry nejsou umis ťovány do t ěsného kontaktu s vodními toky a plochami je pravd ěpodobnost zne čišt ění zákalem povrchových vod omezena pouze na dobu výrazn ějších deš ťových srážek. Vedení na své trase k říží n ěkolik vodních tok ů a ploch. Tažení vodi čů v míst ě k řížení byla zvolena technologie výstavby zatahování pomocným lankem. Pomocné lanko bude p řepraveno p řes lokalitu (p ěší osobou, lo ďkou apod.). Na lanko bude navázáno pomocné konopné lano. Na konopné lano je navázáno montážní respektive zatahovací lano a následn ě na n ěj vlastní vodi če. P řed stožár je umíst ěn naviják, za stožár jsou umíst ěna lana s brzdou, na stožáry jsou umíst ěna pomocná za řízení obdoby kladky a na n ě navléknuto (nap ř. horolezcem) pomocné konopné lano. Pomocí motorového navijáku jsou lano a po n ěm vodi č natahovány na stožár. Platí zásada, že vodi č se p ři zatahování nesmí dotknout zem ě, což je zajišt ěno vhodnou koordinací mezi navijákem a brzdou. Za použití této technologie p ři zatahování a napínání vodi čů nedochází k pojezdu t ěžké techniky tedy k možnému negativnímu ovlivn ění povrchových vod a b řehových porost ů. Křížení t ěchto vodních tok ů a ploch bude provedeno dle ČSN EN 50341-1 Elektrická venkovní vedení s nap ětím nad AC 45 kV - Část 1: Všeobecné požadavky - Spole čné specifikace. Nebudou ovlivn ěny hydraulické parametry toku. Jedná se o vliv krátkodobý, srovnatelný s působením provozu b ěžné zem ědělské techniky. Velikost i významnost tohoto do časného vlivu na povrchové vody je proto hodnocena jako přijatelná.
Vlastní provoz p řenosového vedení neovlivní množství ani jakost povrchových vod, vodní zdroje nebudou provozem zám ěru ovlivn ěny.
D.I.4.2 Vlivy na podzemní vody Stavební aktivity budou dle p ředb ěžných odhad ů provád ěny nad stávající hladinou podzemní vody. Místní ovlivn ění jakosti odvád ěných vod z území výstavby je možné teoreticky pouze v omezeném časovém období výstavby, nap ř. smytím zemin p ři siln ějších deštích. Jedná se o malé a b ěžn ě akceptované riziko, které bude minimalizováno požadovaným dodržováním pracovních postup ů. P ři realizaci zám ěru je nutné vhodnými opat řeními a jejich d ůsledným dodržováním zamezit úniku ropných látek z dopravních prost ředk ů a stavebních mechanizm ů do horninového prost ředí. Pak lze vzhledem k relativn ě nízké intenzit ě provozu techniky a časovému omezení považovat toto riziko za nepodstatné. Vzhledem k tomu, že se zám ěr svými úseky dotýká lokalit v ochranném pásmu II. stupn ě II B přírodních lé čivých zdroj ů láze ňského místa Mariánské Lázn ě a Konstantinovy Lázn ě a lokality v ochranném pásmu I. stupn ě zdroj ů p řírodních minerálních vod Nová Ves – Louka, bude t řeba p řijmout zvláštní opat ření k zamezení ohrožení jakosti podzemních vod. Před vybudováním jednotlivých základ ů stožár ů vedení bude nutné provést pro každý podp ěrný bod hydrogeologické posouzení místa, aby nedošlo k negativnímu ovlivn ění množství a jakosti podzemních vod. V rámci zpracování realiza čního projektu bude t řeba vypracovat havarijní plán. V něm budou vytipovány možné negativní vlivy realizace stavby s dopadem na jakost podzemních vod
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 163
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
a uvedena opat ření pro jejich eliminaci. Zárove ň zde budou uvedena opat ření k zamezení vzniku havárie a postupy k odstran ění jejích škodlivých následk ů. Pokud by došlo p ři provád ění zemních prací ke kolizi s odvod ňovacím systémem a tím k lokálnímu narušení odtoku drenážních vod, lze takový st řet řešit standardními technickými postupy, aniž by došlo k nevratnému poškození odvodňovací funkce.
Vlastní provoz p řenosového vedení neovlivní množství ani jakost podzemních vod, podzemní voda ani vodní zdroje nebudou provozem zám ěru ovlivn ěny.
D.I.5. Vlivy na p ůdu Pro realizaci zám ěru bude nutný trvalý zábor p ůdy pro základy stožár ů a do časný zábor po dobu realizace díla pro provoz dopravní techniky a stavebních mechanizm ů při provád ění základ ů a odvozu vyt ěženého materiálu, následn ě pak p ři betonování základ ů a montážních činnostech v období výstavby. Pro dopravu, manipulaci a montáž stožár ů na jednotlivých stožárových místech bude pot řebné ješt ě zajišt ění montážních ploch, které budou situovány převážn ě ve vymezeném ochranném pásmu vedení, a tím bude zajišt ěno, že z důvodu stavebních a montážních činností p ři realizaci p ředm ětného zám ěru nevzniknou další požadavky na odn ětí. Pro p řístupové cesty budou v maximální mí ře využívány stávající komunikace. V případ ě pot řeby budou komunikace p řed stavbou zpevn ěny a podle pot řeby budou z řízeny provizorní sjezdy. Od existujících komunikací budou do trasy vedení a ke stožárovým míst ům stanoveny p říjezdové cesty výhradn ě v trase vedení. P říjezdové cesty budou detailn ě stanoveny v ZOV a v dalším stupni projektové dokumentace (Dokumentace pro územní řízení). Při realizaci zám ěru budou ve stožárových místech hloubeny maloplošné výkopy pro základy do hloubky cca 3,5 m. Tyto zemní práce nep ředstavují významný zásah do p ůdního fondu ani do horninového prost ředí. Před zapo četím výkopových prací na stožárových místech bude sejmuta vrchní část humusové vrstvy tlouš ťky cca 200 mm, která bude uložena na deponii v blízkosti stavby a po provedení základových konstrukcí stožár ů rozhrnuta v rámci terénních úprav. Vyt ěžená zemina vzniklá p ři výkopových pracích základových patek stožár ů bude uložena na deponii v blízkosti provád ěných výkop ů a pozd ěji použita na zp ětné zásypy kolem základových patek dle projektové dokumentace. Nakládání s p řebyte čnou výkopovou zeminou bude d ůsledn ě dodržován p ředm ětný zákon o odpadech a vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpad ů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. P řesná bilance zemních prací není v této fázi p řípravy k dispozici a bude dopln ěna v rámci dalších stup ňů projektové dokumentace. Po dokon čení prací v úseku se uvede staveništ ě do p ůvodního stavu. P říjezdové cesty po zem ědělských pozemcích a montážní plochy ve stožárových místech se rekultivují dle podmínek uvedených v souhlasu s vyn ětím podle zákona č. 334/1992 Sb. v platném zn ění. Předb ěžn ě lze dobu mezi zahájením stavebních prací a uvedením pozemk ů do p ůvodního stavu stanovit maximáln ě ve výši n ěkolika týdn ů. Zem ědělsky obhospoda řované pozemky pod vedením a v jeho ochranném pásmu mohou být i nadále využívány ke svému ú čelu, by ť s mírným omezením. Vzrostlá zele ň pod vedením i v celém ochranném pásmu vedení musí být z provozních a bezpe čnostních d ůvod ů pravideln ě odstra ňována, p řesáhne-li její výška 3 m. Úrodnost ani mimoproduk ční vlastnosti p ůdy nebudou zám ěrem významn ě ovlivn ěny. V pr ůběhu výstavby a vlastního provozu vedení se nep ředpokládá, že by m ěla nastat významná kontaminace nebo eroze p ůdy. P řípadné havárie v dob ě výstavby spojené s úkapy
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 164
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ropných látek (nap ř. pohonné hmoty, maziva apod.), budou pr ůběžn ě sanovány podle zpracovaného havarijního plánu. Ve stavebním povolení budou na řízena vhodná opat ření k zamezení negativním vliv ům Stavbou vyvolaný zábor pozemk ů má p řevážn ě do časný charakter. Trvalý zábor pozemk ů zastav ěním pro základy stožár ů je rozptýlený a v celkovém rozsahu minimální. Z tohoto důvodu je možné hodnotit zábor zem ědělských p ůd jako málo významný. Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa budou zám ěrem dot čeny v omezené mí ře. Omezení lesních pozemk ů se p ředpokládá v rozší ření stávajícího ochranného pásma vedení 220 kV v běžné trase o cca 5 m na každou stranu od osy vedení a dále v úsecích p řeložky vedení v lokalit ě „Křížky“, kde bude vytvo řen nový koridor. Stávající zábor PUPFL činí cca 94 ha. Nový zábor PUPFL v četn ě zm ěn oproti stávající trase vedení bude činit cca 108 ha. Dochází tedy k navýšení záboru PUPFL o cca 14 ha na celé navržené trase dvojitého vedení 400 kV. Trvalé omezení dle lesního zákona se p ředpokládá v rozsahu cca 0,4 ha. Přesný rozsah zábor ů pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa bude uveden až v dalších stupni projektové p řípravy (Dokumentace pro územní řízení, tzv. DUR). Vyjád ření Les ů České republiky, s.p. Lesní závod Kladská jako subjekt práva hospoda řit s majetkem ve vlastnictví ČR k pozemk ům v k.ú. Nová ves u Sokolova v okrese Sokolov a k.ú. Prameny v okrese Cheb (viz p říloha č. 11) souhlasí s navrženou trasou zám ěru náhrady vedení 220kV V221/V222 Vítkov – Přeštice na vedení 400 kV dle projektové dokumentace zpracované spole čností EGEM, s.r.o. Nebezpe čí narušení stability p ůd v d ůsledku sesuv ů se v dot čeném území nevyskytuje. Po období provozu vedení pak dojde v rozsahu zákonného ochranného pásma k omezení užívání pozemk ů v lesních pr ůsecích a omezení užívání lesních pozemk ů v pr ůsecích a omezení n ěkterých činností v ochranném pásmu u zem ědělských pozemk ů. Odn ětí nebo vyn ětí pozemk ů pro jiný ú čel užívání bude uplatn ěno dle zákona č. 334/1992 Sb., v platném zn ění.
Z hlediska ochrany p ůd proto nevyplývají vzhledem k uvažovanému zám ěru žádná omezení. Z hlediska zne čišt ění p ůd, p ři dodržení standardních stavebních postup ů p ři výstavb ě, půda nebude negativn ě ovlivn ěna. Vlastní provoz přenosového vedení neovlivní jakost p ůd. Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) budou posuzovaným zám ěrem dot čeny jen v minimální mí ře.
D.I.6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje Ur čitý by ť minimální zásah do horninového prost ředí p ředstavují výkopy pro základy nových stožár ů. Základy stožár ů budou blokové, p řípadn ě st ěnové, s p ředpokládanou hloubkou založení do 3,5 m. Základové patky stožár ů tvo ří z geologického hlediska cizorodý prvek v geologické stavb ě území, bez dalších vliv ů na její kvalitu. Pro zajišt ění stability stožár ů a optimalizaci návrhu základu stožár ů v realiza ční dokumentaci bude v jednotlivých stožárových místech proveden inženýrsko-geologický pr ůzkum. Poškození nebo ztrátu geologických či paleontologických památek nep ředpokládáme. Zám ěr prochází chrán ěným ložiskovým územím „Stod II“ stanoveným pro ochranu výhradního ložiska cihlá řské suroviny, chrán ěným ložiskovým územím „Dnešice“ stanoveným pro ochranu výhradního ložiska bentonitu a chrán ěným ložiskovým územím Nezdice u Křepkovic stanoveným pro ochranu živcové suroviny. Vyjád ření České geologické služby k umíst ění vedení 400 kV na území CHLÚ Dnešice (viz příloha č. 11) sd ěluje, že vzhledem k umíst ění stavby v trase stávajícího dvojitého vedení 220
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 165
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
kV a tudíž nedochází oproti sou časnému stavu k dalšímu ztížení p řípadného využití ložiska v budoucnosti, m ůže se Česká geologická služba k této akci vyjád řit kladn ě. Vyjád ření spole čnosti TONDACH Česká republika k vedení 400 kV na CHLÚ Stod II (viz příloha č. 11) sd ěluje, že podle p řiložené dokumentace vedení vede sice p řes CHLÚ, ale na míst ě se nevyskytují už žádné zásoby cihlá řské suroviny. V sou časné dob ě spole čnost připravuje návrh na zm ěnu CHLÚ a podle této zm ěny by trasa vedení 400 kV byla úpln ě mimo CHLÚ. Zám ěr dále prochází p řes ložisko výhradní plocha Dnešice – Plze ňsko – jih a poddolovaná území.
V pr ůběhu výstavby a vlastního provozu vedení se nep ředpokládá, že by mohla nastat kontaminace p řírodních zdroj ů. Vliv na horninové prost ředí a p řírodní zdroje lze vylou čit.
D.I.7. Vlivy na soustavu NATURA 2000 Zám ěr ze své podstaty fragmentuje území EVL kterými prochází. Významná je p ředevším existence pr ůseku v ší ři ochranného pásma. V případ ě nelesních biotop ů a druh ů toto však nemusí být negativním vlivem. Musí však být omezeny nebo vylou čeny pojezdy v citlivých lokalitách a podrost pod elektrovodem musí být po vy řezání d ůsledn ě vyklízen. V p řípad ě lesního druhu (rožec ku řičkolistý) bude rozší ření stávajícího pr ůseku znamenat zm ěnu podmínek na malé části lokality CZ0412070 Raušenbašská lada. Celistvost této lokality bude narušena, negativní vliv však svým rozsahem bude nevýznamný. Celistvost lokalit vodních tok ů p ři jejich šetrném p řekro čení dot čena nebude.
Hodnocení vlivu zám ěru na p ředm ěty ochrany 6230 Druhov ě bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evrop ě v podhorských oblastech), (T2.3 Podhorské smilkové louky) Biotop se vykytuje v pom ěrn ě reprezentativní podob ě na dvou místech (6f, 6j) botanické lokality B6 U K řížk ů. M ůže být ovlivn ěn trvalým záborem p ůdy pro výstavbu patek stožár ů (cca 1 stožár). Stavba patek není doporu čena na míst ě 6j. Na míst ě 6f umožn ěna je. Další ovlivn ění m ůže být zp ůsobeno pojezdem techniky. Celistvost lokality dot čena nebude. Do budoucna se doporu čuje d ůsledné vyklízení hmoty po vý řezu pod elektrovodem.
Předm ět ochrany Popis vlivu Hodnocení vlivu 6230 Druhov ě bohaté smilkové louky trvalý zábor na ploše 30-40 m 2 -1 na silikátových podložích v horských pojezdy mechanizace oblastech (a v kontinentální Evrop ě v Mírn ě negativní podhorských oblastech)
Realizací zám ěru dojde k přímému ovlivn ění maximáln ě 0,02 % rozlohy stanovišt ě 6230 Druhov ě bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evrop ě v podhorských oblastech) v EVL CZ0414026 Upolínová louka - Křížky. Na základ ě t ěchto fakt ů je autorizovanou osobou vyhodnoceno, že zám ěr má jen nevýznamný negativní vliv na toto stanovišt ě v předm ětné EVL.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 166
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p ůdách (Molinion caeruleae ) (T1.9 St řídav ě vlhké bezkolencové louky) Biotop se vykytuje v přechodné podob ě na míst ě 6n botanické lokality B6 U K řížk ů. M ůže být ovlivn ěn trvalým záborem p ůdy pro výstavbu patek stožár ů (cca 1 stožár). Stavba patek je zde umožn ěna. Další ovlivn ění m ůže být zp ůsobeno pojezdem techniky. Celistvost lokality dot čena nebude. Do budoucna se doporu čuje d ůsledné vyklízení hmoty po vý řezu pod elektrovodem.
Předm ět ochrany Popis vlivu Hodnocení vlivu 2 6410 Bezkolencové louky na trvalý zábor na ploše 30-40 m -1 vápnitých, rašelinných nebo hlinito- pojezdy mechanizace ě jílovitých p ůdách ( Molinion caeruleae ) Mírn negativní
Realizací zám ěru dojde k přímému ovlivn ění maximáln ě 0,009 % rozlohy stanovišt ě 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p ůdách ( Molinion caeruleae ) v EVL CZ0414026 Upolínová louka - Křížky. Na základ ě t ěchto fakt ů je autorizovanou osobou vyhodnoceno, že zám ěr má jen nevýznamný negativní vliv na toto stanovišt ě v předm ětné EVL.
7440 Přechodová rašeliništ ě a t řasovišt ě (R2.2 Nevápnitá mechová slatiništ ě) Biotop se vykytuje v přechodné podob ě na míst ě 6h botanické lokality B6 U K řížk ů. Nem ěl by být ovlivn ěn trvalým záborem p ůdy ani pojezdy, obé není na tomto míst ě doporu čeno. Celistvost lokality dot čena nebude. Do budoucna se doporu čuje d ůsledné vyklízení hmoty po vý řezu pod elektrovodem.
Předm ět ochrany Popis vlivu Hodnocení vlivu 7440 Přechodová rašeliništ ě a při dodržení podmínek bez vlivu 0 ř ě t asovišt Nulový
Realizací zám ěru při spln ění podmínek tohoto hodnocení nedojde k přímému ovlivn ění stanovišt ě 7440 Přechodová rašeliništ ě a t řasovišt ě v EVL CZ0414026 Upolínová louka - Křížky. Na základ ě t ěchto fakt ů je autorizovanou osobou vyhodnoceno, že zám ěr nemá negativní vliv na toto stanovišt ě v předm ětné EVL.
2071 Rožec ku řičkolistý ( Cerastium alsinifolium ) Druh byl zjišt ěn na okrajích lesních porost ů (8k, 8x) na botanické lokalit ě č. B8 Pramenský potok která je sou částí EVL Raušenbašská lada. Ovlivn ěn by mohl být kácením nálet ů pod eletrovodem. Na oslun ěném pr ůseku totiž m ůže být vytla čován v takových podmínkách konkuren čně zdatn ějším k řížencem s rožce rolním (Tájek 2010). Ovlivn ěna takto m ůže být celistvost jen na malém území (desítky m 2) rozsáhlé populace v EVL Raušenbašská lada (desítky tisíc m 2). Zmír ňující opat ření tohoto vlivu nejsou možná.
Předm ět ochrany Popis vlivu Hodnocení vlivu 2071 Rožec ku řičkolistý ( Cerastium kácení na pr ůseku -1 alsinifolium ) Mírn ě negativní
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 167
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Realizací dojde k ovlivn ění celistvosti lokality druhu 4113 2071 Rožec ku řičkolistý ( Cerastium alsinifolium ) v EVL CZ0412070 Raušenbašská lada. Na základ ě t ěchto fakt ů je autorizovanou osobou vyhodnoceno, že zám ěr má mírný negativní vliv na tento druh v předm ětné EVL.
4113 Svízel sudetský ( Galium sudeticum ) Druh byl zjišt ěn na skalkách na výchozu U silnice (734 m). Tato lokalita není sou částí EVL Křížky-Upolínová louka ani Raušenbašská lada, ale vzhledem k poloze lokality a metapopula čnímu charakteru výskytu by její zni čení mohlo mít negativní vliv na celistvost zejména bližší z EVL. Ovlivn ěn by mohl být trvalým záborem p ůdy nebo pojezdy techniky, proto obé není na tomto míst ě doporu čeno. Blízké stávající stožárové místo je možné zachovat, pokud bude vým ěna provedena za p řítomnosti odborného biologického dozoru, který zajistí nepoškození biotopu svízele sudetského.
Předm ět ochrany Popis vlivu Hodnocení vlivu 4113 Svízel sudetský (Galium trvalý zábor biotopu na ploše cca 4 - 5 x 30 - -1 sudeticum ) 40 m 2 Mírn ě negativní pojezdy mechanizace
Realizací zám ěru při spln ění podmínek tohoto hodnocení nedojde k přímému ovlivn ění druhu 4113 Svízel sudetský ( Galium sudeticum ) v EVL CZ0414026 Upolínová louka - Křížky. Na základ ě t ěchto fakt ů je autorizovanou osobou vyhodnoceno, že zám ěr nemá negativní vliv na tento druh v předm ětné EVL.
1065 Hn ědásek chrastavcový ( Euphydryas aurinia ) Druh byl zjišt ěn na entomologické lokalit ě č. E6 Pod K řížky, kde poletoval 1 dosp ělec (imágo). Housenky v hnízdech na lokalit ě zjišt ěny nebyly a ani zde v minulosti nebyly známy. Na místech s živnou rostlinou, čertkusem lu čním, který se dot čeném úseku vyskytuje spíše vzácn ě, ale jejich výskyt vylou čit nelze. U imága se ale spíše se jedná o náhodný zálet jedince z některé blízké obsazené lokality. Tém ěř celý úsek elektrovodu k řížící EVL je vhodným potravním biotopem imág a m ůže být i místem jejich rozmnožování. Ovlivn ěn m ůže být trvalým záborem p ůdy i pojezdy techniky. Zmír ňujícím opat řením m ůže být vylou čení nebo ov ěř ení existence hnízd v období srpna až zá ří v roce p ředcházejícím výstavb ě v tomto úseku odborn ě zp ůsobilou osobou a jejich transfer na živné rostliny na vhodném míst ě v blízkém okolí.
Předm ět ochrany Popis vlivu Hodnocení vlivu 1065 Hn ědásek chrastavcový při dodržení podmínek bez vlivu 0 (Euphydryas aurinia ) Nulový
Realizací záměru může dojít negativnímu ovlivn ění druhu 1065 Hn ědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia ) v EVL CZ0414026 Upolínová louka - Křížky. Ovlivn ěna mohou být v malé mí ře jak imága, tak hnízda housenek. Na základ ě t ěchto fakt ů je autorizovanou osobou vyhodnoceno, že zám ěr má p ři spln ění podmínek tohoto hodnocení jen nevýznamný negativní vliv na toto stanovišt ě v předm ětné EVL.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 168
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
1163 Vranka obecná ( Cottus gobio ) Druh byl ov ěř en v dot čeném úseku v Pramenském a v Mnichovském potoce (CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok) i v Hadovce (CZ0323825 Hadovka). Je samoz řejm ě striktn ě vázán na vodní tok. P ři vylou čení pojezd ů a zásah ů do vodních tok ů jako podmínky tohoto hodnocení nabude ovlivn ěn ani nebude ovlivn ěna celistvost jeho lokalit.
Předm ět ochrany Popis vlivu Hodnocení vlivu 1163 Vranka obecná ( Cottus gobio ) při dodržení podmínek bez vlivu 0 Nulový
Realizací zám ěru při spln ění podmínek tohoto hodnocení nedojde k přímému ovlivn ění druhu 1163 Vranka obecná ( Cottus gobio ) v EVL CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok a v EVL CZ0323825 Hadovka. Na základ ě t ěchto fakt ů je autorizovanou osobou vyhodnoceno, že zám ěr nemá negativní vliv na tento druh v předm ětné EVL.
Ze záv ěru autorizovaného posouzení dle §45i zákona 114/1992 Sb. (viz p říloha č. 8) vyplývá, že hodnocený zám ěr V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV nemá významný negativní vliv na celistvost ani na p ředm ěty ochrany evropsky významných lokalit CZ0414026 Upolínová louka – Křížky, CZ0412070 Raušenbašská lada, CZ0413195 Teplá s přítoky a Otro čínský potok a CZ0323825 Hadovka.
D.I.8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.8.1 Vlivy na faunu Entomoligický pr ůzkum Úseky elektrovodu, kde budou pouze m ěněny stožáry je možné z hlediska entomologie definovat jako nekonfliktní. Úsek elektrovodu, který bude p řeložen do nové trasy, prochází přírodov ědecky hodnotným územím a je nezbytné p ři stavebních pracích respektovat n ěkolik podmínek. Nejpodstatn ější části trasy z hlediska ochrany p řírody jsou zhodnoceny níže.
Lokalita E 2 – Jeroným – prokázán výskyt t ěchto druh ů: Limenitis populi (b ělopásek topolový) , Cincidela campestris (svižník polní) , Apatura iris (batolec duhový). Oba druhy motýl ů jsou dob ří letci, jež byli pozorováni na drobné kaluži na polní cest ě pod pr ůsekem u Lobezkého potoka. Vzhledem k nedostate čné potravní základn ě není vývoj na lokalit ě předpokládán. Svižníci polní žijí na polní cest ě k řižující lokalitu pod vedením vn. Dosp ělci ohrožení nejsou, a pokud bude p ři stavebních práce tato cesta používána ve stávajícím rozsahu, nelze p ředpokládat vážn ější ohrožení larev. Lokalita E 3 – Pod Skleným vrchem – Významné jsou podmá čené louky ve spodní části lokality s výskytem vzácných druh ů rostlin, které slouží jako významné refugium pro celou řadu bezobratlých živo čich ů. Je tedy nanejvýš žádoucí omezit pohyb stavební techniky po louce na minimum a zabránit vzniku vyjetých kolejí, které by mohli louku odvod ňovat. Nejvýše položená část lokality je hust ě porostlá ke říčkovou vegetací vlochyn ě bahenní (Vaccinium uliginosum ) a v řesu obecného ( Calluna vulgaris ). Tato plocha je optimálním biotopem ohroženého žlu ťáska bor ůvkového ( Colias palaeno ), který zde ale aktuáln ě zjišt ěn nebyl. Vzhledem k tomu, že se žlu ťásek vyskytuje na podobném biotopu cca 400 výše, lze předpokládat p řítomnost vývojových stádií i na této lokalit ě. Nutno zabránit likvidaci ke říčkových spole čenstev.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 169
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Lokalita E 4 – U bunkru – Prokázána p řítomnost žlu ťáska bor ůvkového ( Colias palaeno ), který obývá zbytky smilkových trávník ů s vlochyní bahenní ( Vaccinium uliginosum ) p římo pod stávajícím vedením vn. Na této lokalit ě dojde k vytvo ření trasy nové pr ůsekem rozvoln ěnými lesními porosty. Vytvo řením nového koridoru dojde k prosv ětlení zna čné části lesních porost ů s drobnými sv ětlinami a lze p ředpokládat rozvoj vlochyně bahenní na obnažených substrátech a vytvo ření nového biotopu pro žlu ťáska bor ůvkového. Lokalita E 5 – Hor ňáčkova louka – zjišt ěna p řítomnost žlu ťáska bor ůvkového ( Colias palaeno ), perle ťovce severního ( Boloria aquilonaris ) a st řevlíka Menetriesova ( Carabus menetriesi ). St ěžejní a životn ě d ůležité pro tyto druhy a zvlášt ě pro s řevlíka Menetriesova, je vodní režim. Je tedy nutné zachovat stávající vodní režim a zabránit jakémukoliv pojezdu techniky po lokalit ě, která by mohla zp ůsobit odvodn ění vlivem vyjetých kolejí. Lokalita E 6 – Pod K řížky – velmi významná lokalita s výskytem hn ědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia ) a hn ědáska rozrazilového ( Melitaea diamina ). Lokalitou bude procházet nová trasa vedení vn. Doporu čujeme omezit pojezd techniky po lokalit ě na nezbytn ě nutnou míru a co nejvíce šet řit podmá čená místa se vzácnou kv ětenou. Lokalita E 7 – Pluh ův bor – výskyt t ěchto druh ů: Cincidela campestris (svižník polní) , Apatura iris (batolec duhový) a Cordulegaster boltoni (páskovec pruhovaný). Svižník obývá obnažené pís činy na svahu nad nivou Mnichovského potoka, kde také probíhá vývoj larev. Vzhledem k velikosti vhodného biotopu nep ředstavují práce spojené s přestavbou vn žádné nebezpe čí. Batolec duhový vzhledem k absenci živné rostliny na lokalit ě vývoj neprod ělává a jedná se o zálet migrujícího jedince. Páskovec pruhovaný prokazateln ě prod ělává sv ůj vývoj v náplavech Mnichovského potoka výše proti proudu od lokality. Je tedy možný výskyt larev i v toku pod vedením vn. Doporu čujeme tedy zabránit pojezdu techniky p řes vodote č. Lokalita E 11 – Ov čí vrch – velmi významná lokalita s výh řevným substrátem. Zdobenec zelenavý ( Gnorimus nobilis ), zlatohlávek tmavý ( Oxythyrea funesta ) a zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus ) prod ělávají sv ůj larvální vývoj v trouchu starých strom ů. Takovéto d řeviny se nacházejí u polní cesty vedoucí podél vedení vn. P římo v trasování vn se žádné staré stromy nevyskytují a pokud budou šet řeny staré aleje v bezprost řední blízkosti trasování, nelze p ředpokládat žádné ohrožení zmi ňovaných brouk ů. Otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ) prod ělává larvální vývoj na hlozích a ovocných stromech. T ěchto d řevin se v trase vedení i blízkém okolí vyskytuje dostatek. Ovocný sad ležící pod vedením byl v nedávné dob ě vy čišt ěn od náletových d řevin a vznikl tak vhodný prostor pro rozvoj housenek otakárka ovocného. P ři stavebních pracích nelze p ředpokládat razantní zásah do soukromého sadu a tím odpadá potenciální ohrožení otakárka. Ostruhá ček kapinicový ( Satirium acaciae ) prokazateln ě prod ělává svůj vývoj na trnkových ke řích rostoucích pod trasou vn. Je tedy vhodné zamezit vý řezu trnek v zájmovém území, p řípadn ě omezit pr ůklest na období červen – červenec, kdy nejsou na trnkách už p řítomna vývojová stadia motýla a zárove ň ješt ě nejsou nakladena vají čka. Lokalita E 12 – Niva Hadovky – nejvýznamn ějším zjišt ěným druhem na této lokalit ě je klínatka obecná ( Gomphus vulgatissimus ). Rozhodující je zabránit zne čišt ění toku a omezit případný pojezd techniky p řes říčku na minimum. Lokalita E 13 – Petrské údolí – Zjišt ěn výskyt st řevlíka Carabus problematicus , svižníka polního ( Cicindela campestris ) a zlatohlávka tmavého ( Oxythyrea funesta ). St řevlíci i jejich larvy jsou zna čně mobilní a z místa stavebního ruchu jsou schopni se rychle vzdálit. Nejsou tedy ohroženi. Zemními pracemi mohou být ohroženy larvy svižníku, které žijí v zemi po dva roky. Pokud bude omezen pojezd po ploše lokality na nezbytnou míru, lze riziko snížit na minimum. Záchranný transfer larev je nereálný. Zlatohlávek prod ělává larvální vývoj mimo zájmovou lokalitu a do koridoru zalétá pouze za potravou. Lokalita E 14 – Údolí Mže – výskyt batolce duhového ( Apatura iris ), batolce červeného (Apatura ilia ), b ělopáska topolového ( Limenitis populi ) a perle ťovce prost ředního ( Arginnis
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 170
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
adippe). Motýli pravd ěpodobn ě vývoj v ka ňonu řeky prod ělávají, ale vzhledem k tomu, že vedení vn ka ňon pouze p řekra čuje, nelze p ředpokládat významný zásah do jejich biotopu. Záv ěrem lze říci, že p ři respektování navržených opat ření by nem ělo dojít k významnému poškození populací zvlášt ě chrán ěných a ohrožených druh ů hmyzu.
Tabulka č. 50 Přehled vzácných a zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů v trase zám ěru
Lokalita č./Charakter Hodnocení Ochraná řský Český název Vědecký název vlivu výskytu status (+/0/-) Hmyz (Insecta ) E2, E3, E7, E12, E14, - (mírný) batolec červený Apatura ilia §O biotop batolec duhový Apatura iris E12, E14, biotop §O - (mírný) bělopásek topolový Limenitis populi E2, E6, E14, biotop §O - (mírný) čmelák Bombus sp. častý v celém území §O 0 mravenec Formica sp. častý v celém území §O 0 otakárek fenyklový Papilio machaon E6, p řelet, E11, biotop §O 0 otakárek ovocný Iphiclides podalirius E11, biotop §O - (mírný) Carabus menetriesi 0 st řevlík E5, biotop, vzácn ě, unikát §KO pacholei st řevlík Carabus problematicus E13, biotop §O 0 svižník polní Cincidela campestris E2, E7, E11, E13, biotop §O - (mírný) zdobenec skvrnitý Trichius fasciatus E11, biotop §O 0 zdobenec zelenavý Gnorimus nobilis E11, potravní biotop §SO 0 zlatohlávek Oxythyrea funesta E11, E13, biotop §O 0 žlu ťásek bor ůvkový Colias palaeno E4, E5, biotop, vzácn ě §SO 0 Ryby (Pisces ) vranka obecná Cottus gobio 26 O 0
Obojživelníci (Amphibia ) čolek horský Triturus alpestris 20: kaluže na pr ůseku §SO - (mírný) skokan menší Rana lessonae 9, 12,13,14, §SO 0 skokan zelený Rana kl. esculenta 17, 23: již mimo území §SO 0 1,4,5,6,7,8,9,11,12,13,14,19 0 ropucha obecná Bufo bufo §O ,22 Plazi (Reptilia ) 1, 17, 25: v teplejších - (mírný) ješt ěrka obecná Lacerta agilis §SO polohách často ješt ěrka živorodá Zootoca vivipara 4,5,6,7,8,9,16,20,22: b ěžn ě §SO - (mírný)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 171
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
užovka obojková Natrix natrix 9,19,25: ojedin ěle §O 0 slepýš k řehký Anguis fragilis 2,4,5,9,16,17,20,22: často §O 0 zmije obecná Vipera berus 4,5,7,9: vzácn ě §KO - (mírný) Ptáci
(Aves ) bekasina otavní Gallinago gallinago 5,6,7,8,9,14 §SO 0 bramborní ček hn ědý Saxicola rubetra 7,14 §O 0 čáp černý Ciconia nigra 3,4,5,6,7,8,9 §SO - (mírný) jest řáb lesní Accipiter gentilis 6,7,9,11 §SO - (mírný) kop řivka obecná Anas strepera 14,15 §O 0 kormorán velký Phalacrocorax carbo 23,25 §O 0 krahujec obecný Accipiter nisus 6,9,23 §SO 0 2,3,4,5,6,7,8,9,11,13,20,22: 0 krkavec velký Corvus corax §O hnízd ění nezjišt ěno křepelka polní Coturnix coturnix 21 §SO 0 lu ňák červený Milvus milvus 10 §KO - (mírný) moták pochop Circus aeruginosus 14 §O - (mírný) orel k řiklavý Aquila pomarina 7,8,9,10 §KO - (mírný) orel mo řský Haliaeetus albicilla 15 §KO - (mírný) Nucifraga 0 ořešník kropenatý 17 §O caryocatactes potápka malá Podiceps ruficollis 19 §O 0 rorýs obecný Apus apus 1,2,7,17,25: jen p řelety §O 0 Luscinia 0 slavík obecný 25 §O megarhynchos ťuhýk obecný Lanius colurio 1,9,12,17,18,22,25,27 §O - (mírný) ťuhýk šedý Lanius excubitor 14 §O - (mírný) 1,2,3,5,6,7,8,9,13,14,15,17, 0 vlaštovka obecná Hirundo rustica §O 18,19,22,25: jen p řelety Savci (Mammalia ) 1,2,4,5,6,7,8,9,11,17,18,19, veverka obecná Sciurus vulagris §O 20,22,23: b ěžn ě v lesích
Vertebratologický pr ůzkum Výstupem, zohledn ěným v Biologickém hodnocení, je vertebratologický pr ůzkum. Celkem bylo podrobn ěji hodnoceno 27 lokalit v pr ůběhu kv ětna až října. V trase elektrovodu a v jejím nejbližším okolí byl zjišt ěn výskyt celkem 104 druh ů obratlovc ů. Jednalo se o 3 druhy ryb, 5 druh ů obojživelník ů, 5 druhů plaz ů, 71 druh ů pták ů a 20 druh ů savc ů. N ěkteré další ze skryt ě žijících druh ů nebo skupin (nap ř. netopý ři) nebylo možné bez specializovaných pr ůzkum ů postihnout. Celkem 31 druh ů pat ří mezi zvlášt ě chrán ěné.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 172
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Tabulka č. 51 Přehled významných lokalit, negativní vlivy zám ěru a návrh opat ření
Lokalita Negativní Charakteristika lokality Významné druhy Opat ření č. vlivy zám ěru lesní porosty a nálety mezi Lacerta agilis, kácení v hnízdní termínové omezení Z1 transformovnou Vítkov a Lanius collurio, Novinou dob ě pro kácení Sciurus vulgaris, lesní porosty Novinou a Anguis fragilis, Ciconia kácení v hnízdní termínové omezení Z2 Lobzy nigra (p řelety), Sciurus dob ě pro kácení vulgaris mok řad s náletem JZ od Corvus corax (p řelety) kácení v hnízdní termínové omezení Z3 Lobz ů dob ě pro kácení lesní porosty a rašeliništ ě Vipera berus, Zootoca termínové omezení kolem Psího potoka S od vivipara, Ciconia nigra umíst ění pro kácení, Z4 Rovné (lov), Corvus corax stožár ů, kácení omezení pro (p řelety) v hnízdní dob ě umíst ění stožár ů (mimo rašeliništ ě) mok řady, nivy a lesní Cottus gobio, Vipera umíst ění termínové omezení poroty na S úbo čí berus, Zootoca vivipara, stožár ů, kácení pro kácení, Sklenného vrchu Ciconia nigra (lov), v hnízdní dob ě omezení pro Z5 Corvus corax (p řelety), umíst ění stožár ů Gallinago gallinago (mimo toky, nivy a rašeliništ ě) pánev Lu čního potoka S od Vipera berus, Zootoca termínové omezení Tokaništ ě vivipara, Ciconia nigra pro kácení, umíst ění (lov), Corvus corax omezení pro Z6 stožár ů, kácení (p řelety), Gallinago umíst ění stožár ů v hnízdní dob ě gallinago, Picus canus (mimo toky, nivy a rašeliništ ě) Hor ňáčkova louka S od Vipera berus, Zootoca termínové omezení umíst ění Tokaništ ě vivipara, Gallinago pro kácení, stožár ů, kácení a Z7 gallinago, Ciconia nigra omezení pro výstavba (lov), umíst ění stožár ů v hnízdní dob ě (mimo rašeliništ ě) mok řady s nálety a louky Vipera berus, Zootoca termínové omezení mezi Dlouhou stokou a vivipara, Gallinago pro kácení a umíst ění Pramenským potokem gallinago, Ciconia nigra výstavbu, omezení stožár ů, kácení a Z8 (lov), Aquila pomarina pro umíst ění výstavba (lov), Saxicula rubetra stožár ů (mimo toky, v hnízdní dob ě nivy a rašeliništ ě), optická signalizace niva Pramenského a Cottus gobio, Natrix umíst ění termínové omezení Mnichovského potoka, natrix, Accipiter gentilis, stožár ů, kácení a pro kácení a pr ůsek skrze hadcový bor Gallinago gallinago, výstavba výstavbu, omezení Z9 Lanius collurio, Ciconia v hnízdní dob ě pro umíst ění nigra (lov), Aquila stožár ů (mimo toky pomarina a nivy), optická signalizace plán ě J od Mnichova Aquila pomarina (lov), Z10 - - Milvus milvus (lov ) mok řady a s drobnými Bufo bufo, Dryocopus umíst ění termínové omezení rybní čky J od Mnichova martius, Corvus corax stožár ů, kácení pro kácení, (p řelety), Sciurus vulagris v hnízdní dob ě omezení pro Z11 umíst ění stožár ů (mimo rybníky a mok řady)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 173
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
niva s tůň kou S od Hoš ťce Bufo bufo, Rana omezení pro lessonae, Anguis fragilis, umíst ění stožár ů Z12 umíst ění stožár ů Lanius collurio (mimo t ůň a mok řady) rybník JV od Jankovic Bufo bufo, Rana omezení pro Z13 lessonae umíst ění stožár ů umíst ění stožár ů (mimo rybník) Václavské rybníky u Teplé Rana lessonae, Bufo bufo, Lanius excubitor, nárazy do Z14 Circus aeruginosus, optická signalizace vedení Milvus milvus (lov ), Gallinago gallinago, Starý r. u Kláštera Teplá Haliaeetus albicilla omezení pro nárazy do umíst ění stožár ů Z15 vedení, umíst ění (mimo rybník), stožár ů optická signalizace lesní porosty mezi Zootoca vivipara, Anguis umíst ění termínové omezení Nezdicemi a Lou čkami fragilis, stožár ů, kácení pro kácení, v hnízdní dob ě omezení pro Z16 Sciurus vulgaris umíst ění stožár ů (mimo nivy a mok řady) Ov čí vrch u Kokašic Lacerta agilis, kácení v hnízdní termínové omezení ě Anguis fragilis, Nucifraga dob pro kácení Z17 caryocatactes, Lanius collurio, Sciurus vulgaris Hadovka a lesní porosty Cottus gobio, Lanius termínové omezení v okolí collurio, Dryocopus umíst ění pro kácení, Z18 martius, Sciurus vulgaris stožár ů, kácení omezení pro v hnízdní dob ě umíst ění stožár ů (mimo toky a nivy) Zadní r. u Cebiv Picus canus, Cygnus umíst ění stožár ů omezení pro olor, Tachybaptus umíst ění stožár ů Z19 ruficolis (mimo rybník), optická signalizace lesní porosty mezi Cebiví a Triturus alpestris, termínové omezení Kšicemi Zootoca vivipara, Anguis pro kácení, fragilis, Corvus corax umíst ění omezení pro Z20 (p řelety), Sciurus vulgaris stožár ů, kácení umíst ění stožár ů v hnízdní dob ě (mimo toky a nivy), tůň ka pro obojživelníky Z21 pole u Únehle Coturnix coturnix - - Petrský potoky a lesní Zootoca vivipara, Anguis termínové omezení porosty kolem fragilis, Dryocopus umíst ění pro kácení, Z22 martius, Lanius collurio, stožár ů, kácení omezení pro Corvus corax (p řelety), v hnízdní dob ě umíst ění stožár ů Sciurus vulgaris (mimo toky a nivy) Mže a svahy ka ňonu Mže Cottus gobio, Accipiter umíst ění termínové omezení nisus, Picus viridis, stožár ů, kácení pro kácení, Z23 Sciurus vulgaris v hnízdní dob ě omezení pro umíst ění stožár ů (mimo toky a nivy) Z24 Starý r. u Lochousic - - -
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 174
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
svahy a niva Radbuzy u Lacerta agilis, Lanius termínové omezení Stodu collurio, Luscinia umíst ění pro kácení, Z25 megarhynchos stožár ů, kácení omezení pro ě ě ů v hnízdní dob umíst ní stožár (mimo toky a nivy) Z26 niva Merklínky - - - křoviny u cesty mezi Lanius collurio Z27 - - Líšinou a Maškrovem
Při realizaci zám ěru může dojít k p římé likvidaci jedinc ů zvlášt ě chrán ěných a ohrožených druh ů živo čich ů a jejich biotop ů p ři výstavb ě. V případ ě hmyzu se jedná o likvidaci živných rostlin nebo larválních stadií na živných rostlinách p ři terénních pracích nebo p ři pojezdech techniky, likvidaci živných rostlin p ři kácení pr ůsek ů, likvidaci larev žijících pod zemí p ři terénních pracích. V případ ě obratlovc ů se jedná hlavn ě o terénní práce na lokalitách obojživelník ů a plaz ů. Dalším negativním vlivem na živo čichy m ůže být rušení v období rozmnožování, poškozování biotop ů (mok řady, rašeliništ ě, toky, lesní a nelesní zele ň). V případ ě pták ů m ůže být významným negativním vlivem kácení d řevin v hnízdním období ptactva. Při provozu elektrovodu pat ří k negativním vliv ům ohrožení st řety (nárazy) s elektrickým vedením a zvýšená míry fragmentace krajiny pr ůsekem. Naopak ohrožení pták ů elektrickým proudem v tomto p řípad ě nehrozí, nebo ť je vylou čeno již samotnou konstrukcí vedení.
D.I.8.2 Vlivy na flóru Při realizaci zám ěru m ůže v některých p řípadech docházet k p římé likvidaci jedinc ů zvlášt ě chrán ěných a ohrožených druh ů rostlin a jejich biotop ů. Tento vliv by m ěl být co možná nejvíce eliminován vymezením segment ů s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a vylou čením zásahu do nich v pr ůběhu realizace výstavby, p řípadn ě spoluprací s odborným biologickým dozorem p ři výstavb ě. V případ ě lokáln ě hojných druh ů (nap ř. prha arnika, vřesovec ple ťový), n ěkdy p římo ve svém výskytu vázaných na pr ůsek pod elektrovodem to však není možné.
Tabulka č. 52 Přehled zjišt ěných vzácných a zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin v trase zám ěru
Vědecký název Český název Lokalita Status Hodnocení vlivu zám ěru (+/0/-) Cerastium alsinifolium Tausch rožec ku řičkolistý B8 (roztroušen ě) §1, C1 - (mírný) Galium sudeticum Tausch svízel sudetský B7 (vzácn ě) §1, C1 0 Helichrysum arenarium (L.) smil píse čný B16 (vzácn ě) §2, C2 0 Moench. Orchis morio L. vstava č kuka čka B16 (desítky ex.) §2, C2 0 Iris sibirica L. kosatec sibi řský B6, B7 §2, C3 - (mírný) Pedicularis sylvatica L. všivec lesní B3, B5 §2, C3 0 Aconitum variegatum L. om ěj pestrý B9 §3, C3 0 Arnica montana L. prha arnika B1, B2, B3, B4,B6, B8, §3, C3 - i + B11, B14
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 175
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Dactylorhiza majalis (Rchb.) prstnatec májový B1, B3, B4, B5, B6 §3, C3 0 Hunt et Summerhayes Diphasiastrum complanatum (L.) plavuník zplošt ělý B14 §3, C3 + Holub Erica carnea L. vřesovec ple ťový B8 §3, C3 - i + Menyanthes trifoliata L. vachta trojlistá B3 §3, C3 0 Oxycoccus palustris Pers. klikva bahenní B3 §3, C3 0 Plathantera bifolia (L.) L. C. vemeník dvoulistý B14 §3, C3 0 Richard Salix rosmarinifolia L. vrba rozmarýnolistá B5, B9 §3, C3 - (mírný) Trollius altissimus Crantz upolín nejvyšší B3, B4, B5, B6, B8, B9 §3, C3 - (mírný)
Thesium pyrenaicum Pourr. ln ěnka pyrenejská B7 C2 0 Batrachium fluitans (Lam.) lakušník vzplývavý B5, B8, B15 C3 0 Wimmer Carex umbrosa Host. ost řice stinná B6, B8 C3 0 Crepis mollis subsp. hieracioides škarda m ěkká B3, B4, B5, B5, B9 C3 0 Domin čertkusolistá Juniperus communis L. jalovec obecný B14 C3 0 Scorzonera humilis L. hadí mord nízký B3, B6, B11 C3 0
Komentá ř ke zvlášt ě chrán ěným druh ům rostlin Cerastium alsinifolium Tausch rožec ku řičkolistý Jedná se kriticky ohrožený druh. Roste na lokalit ě B8 v pom ěrn ě po četných populacích na vlhkých zastín ěných místech na okraji boro-smrkového lesa. Jedná se endemit České republiky striktn ě vázaný na Mnichovské hadce. Je zde p ředm ětem ochrany evropsky významné lokality Raušenbašská lada.
Galium sudeticum Tausch svízel sudetský Jedná se kriticky ohrožený druh. Roste na lokalit ě B7 v málo po četné populaci na skalním výchozu. Jedná se endemit České republiky striktn ě vázaný na ultrabazické hadce a erlány. Je zde p ředm ětem ochrany sousedících evropsky významných lokalit Raušenbašská lada a Upolínová louka - Křížky. P římo do lokality výskytu by nem ěl být umíst ěn stožár a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace.
Helichrysum arenarium (L.) Moench. smil píse čný Jedná se o siln ě ohrožený druh. Roste na lokalit ě B16 v po čtu pouhých šesti exemplá řů . V blízkém okolí je ješt ě n ěkolik dalších mikrolokalit druhu. Jedná se druh písčin a m ělkých rozpadavých p ůd. P římo do lokality výskytu by nem ěl být umíst ěn stožár a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace. Bylo by též vhodné zajistit management této drobné lokality (kosení a narušování drnu) do budoucna.
Orchis morio L. vstava č kuka čka Jedná se o siln ě ohrožený druh. Roste stejn ě jako p ředchozí druh na lokalit ě B16 v po čtu několika desítek exemplá řů . V blízkém okolí je ješt ě n ěkolik dalších mikrolokalit druhu. Jedná Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 176
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
se druh krátkostébelných trávník ů a pastvin. P římo do lokality výskytu by nem ěl být umíst ěn stožár a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace. Bylo by též vhodné zajistit management této drobné lokality (kosení a narušování drnu) do budoucna.
Iris sibirica L. kosatec sibi řský Jedná se o siln ě ohrožený druh. Roste na lokalitách B6 a B7 v po čtu n ěkolika desítek trs ů. V širším okolí t ěchto lokalit existuje n ěkolik dalších lokalit tohoto druhu. Jedná se o druh bezkolencových luk. Na lokalit ě B7 a možná i na lokalit ě B8 by mohl být dot čen umíst ěním stožárového místa. Toto bude nutné ošet řit dodate čným pr ůzkumem. Pokud bude po vyty čení stožárového místa v terénu zjišt ěn p římý st řet, bude nutné na základ ě projektu a po chválení orgánem ochrany p řírody provést záchranný transfer odborn ě zp ůsobilou osobou na vhodné lokality v blízkosti.
Pedicularis sylvatica L. všivec lesní Jedná se o siln ě ohrožený druh. Roste na lokalitách B3 (3f) a B5 (5h) v po četných populacích. V širším okolí t ěchto lokalit se jedná o pom ěrn ě častý druh. Jedná se o druh vlhkých luk a v řesoviš ť. P římo do lokalit výskytu by nem ěl být umíst ěn stožár a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace.
Arnica montana L. prha arnika Jedná se o ohrožený druh. Roste na lokalitách B1, B2, B3, B4, B6, B8, B11 a B14. Její populace jsou pom ěrn ě vitální. Také v okolí se jedná o pom ěrn ě častý druh, který je dokonce ve znaku CHKO Slavkovský les. Jeho biotopem jsou lemy, sv ětlé lesy, v řesovišt ě a krátkostébelné trávníky. Optimálním biotopem je v řad ě p řípad ů i stávající pr ůsek. P římo do nejbohatších lokalit výskytu by nem ěly být umíst ěny stožáry. P ři zachování dosavadního zp ůsobu údržby a za podmínky d ůsledného vyklízení vy řezané hmoty v ochranném pásmu může být vhodným biotopem i nov ě vymezený pr ůsek.
Diphasiastrum complanatum (L.) Holub plavuník zplošt ělý Jedná se o ohrožený druh. Vyskytuje se pouze na lokalit ě B14. V okolí známé lokality podle dostupných údaj ů nejsou a celkov ě se jedná o pom ěrn ě vzácný druh. Jeho biotopem jsou vřesovišt ě a sv ětlé lesy. Biotop pr ůseku pod elektrovodem mu zcela vyhovuje. P římo do jeho lokality nesmí ale být umíst ěn stožár (v sou časnosti tomu tak není) a musí být d ůsledn ě vyklízena vy řezávaná hmota.
Plathantera bifolia (L.) L. C. Richard vemeník dvoulistý Jedná se o ohrožený druh. Vyskytuje se pouze na lokalit ě B14. Nalezen zde byl pouhý jeden exemplá ř, m ůže zde však být čast ější. V okolí je pom ěrn ě vzácným druhem. Jeho biotopem jsou mezofilní a krátkostébelné louky, náletové porosty a lemy. Biotop pr ůseku pod elektrovodem mu zcela vyhovuje. P římo do jeho lokality nesmí ale být umíst ěn stožár (v sou časnosti tomu tak není).
Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et Summerhayes prstnatec májový Jedná se o ohrožený druh. Roste na lokalitách B1, B3, B4, B5, B6 ve Slavkovském lese, kde je dosud docela častý. Jeho biotopem jsou podmá čené louky a slatiništ ě. P římo do lokality jeho výskytu by nem ěly být umíst ěny stožáry a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 177
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Menyanthes trifoliata L. vachta trojlistá Jedná se o ohrožený druh. Roste na lokalit ě B3 ve Slavkovském lese, kde je dosud docela častá. Jejím biotopem jsou vlhké nivy, p řechodová rašeliništ ě a slatiništ ě. Ve slatiništi roste i na lokalit ě B3, p římo do této lokality by nem ěly být umíst ěny stožáry a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace.
Salix rosmarinifolia L. vrba rozmarýnolistá Jedná se o ohrožený druh. Roste ve slatiništi na lokalit ě B5 kde vytvá ří n ěkolik rozsáhlých polykormon ů a také na lokalit ě B9. Spolu s blízce p říbuznou vrbou plazivou je ve Slavkovském lese dosud pom ěrn ě častá. Jejím biotopem jsou r ůzné typy mok řad ů a bezkolencové louky. P římo do její lokality (B5) by nem ěly být umíst ěny stožáry a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace. Na lokalit ě B9 by mohla být dot čena umíst ěním stožárového místa nebo pojezdy. Toto bude nutné ošet řit dodate čným pr ůzkumem. Pokud bude po vyty čení stožárového místa v terénu zjišt ěn p římý st řet, bude nutné na základ ě projektu a po schválení orgánem ochrany p řírody provést záchranný transfer odborn ě zp ůsobilou osobou na vhodné lokality v blízkosti.
Trollius altissimus Crantz upolín nejvyšší Jedná se o ohrožený druh. Roste na lokalitách B3, B4, B5, B6, B8, B9 ve Slavkovském lese. Na všech lokalitách je celkem hojný. Je pom ěrn ě častým druhem i v okolích biotopech. Jedná se o druh pomá čených luk r ůzných typ ů. Na lokalit ě B6 a B9 by mohl být dot čen umíst ěním stožárového místa. Toto bude nutné ošet řit dodate čným pr ůzkumem. Pokud bude po vyty čení stožárového místa v terénu zjišt ěn p římý st řet, bude nutné na základ ě projektu a po chválení orgánem ochrany p řírody provést záchranný transfer odborn ě zp ůsobilou osobou na vhodné lokality v blízkosti.
Aconitum variegatum L. om ěj pestrý Jedná se o ohrožený druh. Roste na lokalit ě B9. Jedná se o druh b řehových porost ů u podhorských tok ů a tato lokalita je vyzníváním bohatého výskytu u Teplé a Pramenského potoka. P římo do lokality jeho výskytu by nem ěly být umíst ěny stožáry a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace.
Erica carnea L. vřesovec ple ťový Jedná se o ohrožený druh. Roste na lokalit ě B8. Je druhem sv ětlých les ů, v řesoviš ť a lem ů. Roste na okraji stávajícího pr ůseku, který je zárove ň vhodným biotopem. Realizací zám ěru nebude významn ě dot čen, nebo ť v navazujících lesních porostech i na pasekách je vyložen ě hojný.
Oxycoccus palustris Pers. klikva bahenní Roste na lokalit ě B3 ve Slavkovském lese, kde je dosud docela častá. Jejím biotopem jsou přechodová rašeliništ ě a slatiništ ě. Ve slatiništi roste i na lokalit ě B3, p římo do této lokality by nem ěly být umíst ěny stožáry a nem ěla by zde pojížd ět mechanizace.
Výsledkem pr ůzkumu je zjišt ění, že pr ůchod elektrovodu všemi vytipovanými místy není pro posuzovaný p ředm ět zájmu v zásadním rozporu. Na n ěkterých z lokalit je t řeba dbát, aby stožáry nebyly umíst ěny p římo do plochy s populacemi zvlášt ě chrán ěných druh ů, což je ale
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 178
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ve všech dot čených p řípadech evidentn ě technicky řešitelné. Také se navrhuje realizovat v případ ě pot řeby po vyty čení stožárových míst záchranný transfer vybraných druh ů na několika lokalitách.
D.I.8.3 Vlivy na p řírodní stanovišt ě Přírodní stanovišt ě budou ovlivn ěna do časným záborem p ůdy v pr ůběhu výstavby v ší řce manipula čního pruhu. Tento vliv m ůže být významný v případ ě reprezentativních segment ů přírodních stanoviš ť zjišt ěných p ři vegeta čním screenigu území. V míst ě, kde trasa elektrovodu protíná takové segmenty, jsou proto navržena zmír ňující opat ření. Spo čívají jednak ve stanovení míst, kde stožáry nelze umís ťovat v ůbec (mok řady, toky, rašeliništ ě, nejreprezentativn ější výskyt p řírodních stanoviš ť), a jednak ve stanovení úsek ů, kde je nutné využít stávající stožárová místa. V takových úsecích, pokud se jedná o citlivé biotopy, je dále stanovena podmínka odborného biologického dozoru p ři výstavb ě. Během provozu elektrovodu bude (a je již nyní) negativn ě ovlivn ěna stabilita lesních porost ů. Významným vlivem m ůže být i pravidelné pa řezinování lesních porost ů a k řovin v ochranném pásmu elektrovodu. M ůže se jednat i o údržbu pro druhy atraktivního ekotonového prost ředí, zvlášt ě pro vzácné druhy hmyzu, nebo o pozitivní vliv na biotopy v řesoviš ť (T8.2) a trávník ů mělkých p ůd (T5.5). Tyto biotopy jsou na udržování bezlesého pr ůseku závislé. Samoz řejmou podmínkou je však striktní vyklízení nebo likvidace vy řezané hmoty spálením. Specifickým p řípadem je ochrana alejí na tepelsku, kde je ve dvou p řípadech navrženo omezení p řípadného kácení pod elektrovodem. Jeho reálnost by měla být prov ěř ena po zam ěř ení d řevin p ři projektování stožárových míst, tj. až bude známa výška vedení nad stromy. Z důvodu ochrany vegetace se nenavrhují zm ěny trasy zám ěru.
Tabulka č. 53 Zastoupení typ ů p řírodních stanoviš ť a alejí v trase
Název biotopu Vý čet reprezentativních Hodnocení (dle Katalogu biotop ů – Chytrý a kol 2000) segment ů vlivu zám ěru (+/0/-) X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla (aleje) 95, 98, - (mírný) V1F Makrofytní vegetace p řirozen ě eutrofních 64,106, 0 vodních ploch V4 Makrofytní vegetace vodních tok ů 37, 43, 51, 53, 66, 148 0 M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod 85, 105, 169 0 M1.7 Vegetace vysokých ost řic 64, 105, 148, 169, 254, 198 0 S1.2 Št ěrbinová vegetace silikátových skal drolin 199 0 R2.2 Nevápnitá mechová slatiništ ě 32, 37, 45, 75, 122 0 R2.3 P řechodová rašeliništ ě 13, 26 0 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 27, 46, 48, 122 - (mírný) T1.3 Pohá ňkové pastviny 114, 150 0 T1.4 Aluviální psárkové louky 268 0 č T1.5 Vlhké pchá ové louky 3, 13, 16, 21, 23, 26, 30, 32, 37, 42, - (mírný) 45, 62, 51, 71, 73, 75, 90, 97, 148, 152, 168, 176, T1.6 Vlhká tužebníková lada 53, 189, 244 - (mírný)
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 179
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
T1.9 St řídav ě vlhké bezkolencové louky 50, 62 - (mírný) T2.3 Podhorské smilkové louky 20, 22-26, 47, 48, 52, 54, 122 - (mírný) T3.5 Acidofilní suché trávníky a 137, 252, 269 - (mírný) T3.4 Širokolisté suché trávníky T6.1 Acidofilní vegetace efemér a sukulent ů T5.5 Acidofilní trávníky m ělkých p ůd 54 + T8.2 Sekundární podhorská a horská v řesovišt ě 52, 175 + K1 Mok řadní vrbiny 85 0 K3 Mezofilní vysoké k řoviny 136, 137, 151, 180, 183, 197, 271 - (mírný) L2.2 Jasanovo-olšové údolní luhy 21, 32, 45, 53, 62, 66, 73, 75, 79, 121, - (mírný) 119, 187, 216, 223, 254, 268 L7.1 Suché acidofilní doubravy 178 - (mírný) L9.2B Podmá čené smr činy 31 - (mírný)
D.I.8.4 Vlivy na významné krajinné prvky a prvky ÚSES Aby realizací zám ěru nedošlo k oslabení nebo ohrožení stabiliza ční funkce niv, vodních tok ů, rybník ů, rašeliniš ť, lesa a registrovaných významných krajinných prvk ů, jsou v kapitole D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí navržena zmír ňující opat ření. Všechny územní st řety zám ěru s regionálními a nadregionálními prvky ÚSES jsou řešeny podmínkami a zmír ňujícími opat řeními. Střety s lokální úrovní ÚSES jsou též řešeny v detailn ější úrovni hodnocení. Negativní vlivy fragmentace prvk ů ÚSES jsou nepopiratelné. Územní st řety nep ředstavují zásadní narušení nebo ohrožení prvk ů ÚSES, které by vylu čovalo realizaci zám ěrů.
Ze záv ěru Biologického hodnocení (viz p říloha č. 7) vyplývá, že hodnocený zám ěr za předpokladu spln ění navržených zmír ňujících opat ření nemá významný negativní vliv na zvlášt ě chrán ěná území, významné krajinné prvky, prvky ÚSES, p řírodní stanovišt ě a zvlášt ě chrán ěné druhy.
D.I.9. Vlivy na krajinu Nadzemní vedení zvn bezesporu ovliv ňuje krajinný ráz. Jako výrazn ě negativní je však vnímáno jen v konkrétních specifických p řípadech, p ředevším v čist ě p řírodním nebo v přírod ě blízkém území. V urbanizovaném technicky zasí ťovaném území, jakým je lokalita dot čeného území, jsou stožáry zvn zpravidla vnímány jako nedílná sou část krajiny. Optické vnímání vedení stožár ů zvn se výrazn ě m ění s každou zm ěnou stanovišt ě pozorovatele. Z n ěkterých pohled ů splynou stožáry vedení v zákrytu v jediný. Již malá zm ěna stanovišt ě tuto situaci zm ění a budou tak p řevažovat pohledy, ze kterých naopak budou vynikat dva a více vedle sebe stojících stožár ů. Vedení p ředstavuje liniovou stavbu s výraznými technickými prvky (stožáry vedení, vodi če), které jsou viditelné zejména v otev řených úsecích krajiny. Stejn ě tak ochranné pásmo vedení vytvá ří trvale vizuáln ě patrné pr ůseky lesními porosty. Nová trasa vedení bude situována tak, aby z pohledu krajinného rázu nedošlo ke zhoršení stávajícího stavu nov ě vznikajícími pr ůseky. Realizací p ředkládaného zám ěru tudíž nedojde z hlediska vliv ů na krajinný ráz k významné zm ěně oproti stávajícímu stavu.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 180
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
D.I.9.1 Vliv zám ěru na Ochranné podmínky oblastí krajinného rázu CHKO Slavkovský les Hodnocení krajinného rázu CHKO Slavkovský les p ředkládá ochranné podmínky podle tzv. pásem ochrany krajinného rázu – I. pásmo - přísné ochrany krajinného rázu, II. pásmo – zp řísn ěné ochrany krajinného rázu, III. pásmo b ěžné ochrany krajinného rázu.
Oblast Centrální prostor Ve II. pásmu ochrany krajinného rázu (v okolí Rovné) stávající stavba porušuje podmínky: 1. Dbát zachování hodnotných vizuálních vazeb spoluvytvá řených p řírodními znaky a také dlouhodobým kultivováním území v četn ě pozice a projevu sídel v obrazu krajiny, 2. Důsledn ě chránit pohledov ě exponované partie území, p ředevším terénní hrany údolí – lesnaté horizonty či prostorové dominanty (elevace), zm ěnou stožár ů ve stávající trase však k významnému zhoršení nedojde. V I. pásmu ochrany krajinného rázu dle citované studie (v okolí Pramen ů) stavba el. vedení v sou časné dob ě porušuje podmínku: Důsledn ě chránit pohledov ě exponované partie území, především terénní hrany údolí – lesnaté horizonty či prostorové dominanty (elevace), především v prostoru U T řech k říž ů, údolí Pramenského potoka (p řestože se pravd ěpodobn ě nejedná o pohledov ě exponovanou partii) a u Mnichova. K nejvýznamn ějšímu narušení krajinného rázu ve stávající trase dochází v prostoru T řech K říž ů, kde na základ ě iniciativy Správy CHKO Slavkovský les byla po dohod ě s investorem v projektu zpracována varianta odklonu trasy. Ta sice ob ětuje lesní porosty díky novému pr ůseku, ale díky ní z ůstane významný a krajiná řsky exponovaný prostor U T řech k říž ů nedot čen. V I. pásmu ochrany krajinného rázu instalací nových stožár ů p ři vhodném nenápadném nát ěru k významnému zhoršení vlivu na krajinný ráz nedojde. Stavba zde neporušuje stanovené ochranné podmínky.
Oblast Tepelsko V území Tepelska se již stávající stavba el. vedení nevhodn ě uplat ňuje v ůč i klášternímu prostoru a obrazu sídla Teplá v krajin ě, ale též v ůč i malebným prostor ům n ěkterých rybník ů, zejména Starého rybníka. Nové stožáry typu Donau tento vliv pravd ěpodobn ě posílí. Jak významný tento rozdíl bude, závisí na vhodném rozmíst ění stožár ů, jejich umíst ění i nát ěru. V zásad ě by měl být volen nát ěr nenápadný a stožáry subtilní konstrukce.
D.I.9.2 Souhrnný vliv zám ěru na znaky uvedených krajinných prostor ů
Tepelsko V území Tepelska se již stávající stavba el. vedení nevhodn ě uplat ňuje v ůč i klášternímu prostoru a obrazu sídla Teplá v krajin ě, ale též v ůč i malebným prostor ům n ěkterých rybník ů, zejména Starého rybníka. Nové stožáry typu Donau tento vliv pravd ěpodobn ě posílí. Jak významný tento rozdíl bude, závisí na vhodném rozmíst ění stožár ů, jejich umíst ění i nát ěru. V zásad ě by m ěl být volen nát ěr nenápadný a stožáry subtilní konstrukce.
Bezdružicko V rámci Bezdružicka stavba el. vedení negativn ě ovliv ňuje cenné horizonty vyzna čující se přírodním charakterem na západní stran ě území, významné kulturní dominanty na Krasíkov ě (kostel, z řícenina hradu), na Ov čím vrchu (kaple) a znehodnocuje n ěkteré výhledy do krajiny z okolních vyhlídek p ředevším k Ov čímu vrchu a Krasíkovu. Je jasné, že nové stožáry typu Donau tento vliv místy posílí. Vhodné by bylo ochránit vhodným umíst ěním stožár ů partie s dominantami na vrchu Krasíkov a na Ov čím vrchu. Dále je p ředevším nutné volit vhodný Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 181
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
nenápadný nát ěr, který umožní splývání stavby nejen s lesními porosty, ale i oblohou. V zásad ě by m ěl být v celém prostoru volen nát ěr nenápadný a stožáry subtilní konstrukce. Taktéž zde je vhodné p ři umis ťování stožár ů a trasování volit citlivý p řístup šetrn ější v ůč i krajiná řsky exponovanému prostoru v Krasíkov ě a Ov čího vrchu. Přechod p řes Hadovku řešit především nát ěrem a p řípadným osázením paty stožár ů. Stožáry umís ťovat šetrn ě v ůč i prostoru.
St říbrsko St říbrská krajina není tak bohatá na významné p řírodní prostory a kulturní dominanty jako Bezdružicko, ale je zde řada drobných prostor ů s významnými pozitivními znaky krajinného rázu. Jde p ředevším o místa uplatn ění dominant kostelních v ěží dotvá řejících malebný obraz sídla v krajin ě a též panská sídla uplat ňující se v okolní krajin ě zástavbou a zám ěrn ě komponovanými prostory v jejich okolí. V ětšinou jsou však zna čně narušena a zanedbána. Ochranu krajinného rázu je nutné v tomto prostoru soust ředit p ředevším na zachování nerušeného obrazu m ěsta St říbro v krajin ě, který stávající stavba nevhodným zp ůsobem ovliv ňuje. To je pravd ěpodobn ě možné řešit vhodn ě voleným rozmíst ěním stožár ů a též vhodným nát ěrem.
Stod Krajinný prostor se vyzna čuje p ředevším mnoha místy poskytujícími výhledy na malebné kopce Merklinské pahorkatiny na pozadí vzdálené Šumavy vytvá řející mohutné kulisy krajiny. Bohužel stavba vedení práv ě v tomto prostoru u Sytna je vedena v soub ěhu s další trasou el. vedení vysokého nap ětí a u Vsi Touškova se k ní p řidá další trasa od Stráže a Skapce. Lze tak jen t ěžko dosáhnout zmírn ění vlivu stavby na krajinný ráz. Plánovaná úprava vedení situaci sice zhorší, ale význam tohoto zhoršení bude pravd ěpodobn ě v kontextu krajiny spíše zanedbatelný. Je však i zde nutné brát ohled alespoň na obraz sídla Ves Touškov s dominantou kostela, který se promítá na panorama završené Ho řinou. Uplatn ění stavby je zde nutné zmírnit p ředevším vhodným nát ěrem, neumis ťovat na ni žádná výstražná zna čení.
Merklínsko Soub ěh t ří tras vedení již novou úpravou vedení významn ě zhoršen nebude ani v tomto prostoru, proto by m ěl být p ředevším volen vhodný nát ěr respektující barvu okolních les ů.
Přešticko Záv ěre čná část trasy je vedena v soub ěhu s dalšíma dv ěma vedeními až k rozvodn ě mezi Přešticemi a Dolními Lukavicemi. Tento soub ěh zp ůsobuje silný vliv na ostatní znaky krajinného rázu prostoru a zejména prostor v okolí rozvodny je v ůč i krajin ě zna čně necitlivý. Pom ěrn ě ve velkém kontrastu se stavba uplat ňuje v ůč i k významné kulturní dominant ě kostela v Přešticích. Tento kontrast lze však zmírnit jen t ěžko.
D.I.9.3 Vliv zám ěru na Vymezená problematická místa
Místo 1: TEPLÁ, KLÁŠTER TEPLÁ Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: přírod ě blízké partie v okolí rybník ů, kterými vedení prochází. • Kulturní dominanty krajiny: obraz m ěsta Teplá s dominantou kostela, obraz
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 182
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
klášterního areálu s klášterním kostelem a dv ěma v ěžemi. • Vztahy v krajin ě: významné horizonty, zejména Jankovický vrch, ovlivn ění harmonických vztah ů v krajin ě (stavba je cizorodým prvkem, který krajinou prochází a zanechává stopu v podob ě stožár ů).
Stávající stavba: potla čení nerušených pohled ů na krajiná řsky exponované partie s kulturními dominantami – harmonické vztahy v krajin ě, místn ě potla čení p řírodní hodnoty, snížení estetické hodnoty.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru : pravd ěpodobn ě dojde k posílení negativního vlivu, jeho síla závisí na rozmíst ění stožár ů, typu stožár ů a jejich nát ěru. Místo 2: OV ČÍ VRCH, KRASÍKOV Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: zalesn ěné partie krajiny, kterými stavba prochází nebo v jejichž blízkosti je vedena. • Kulturní dominanty krajiny: kaple na Ov čím vrchu, kostel a z řícenina hradu na vrchu Krasíkov. • Vztahy v krajin ě: nevhodné uplatn ění stavby ve vymezujících horizontech, ovlivn ění harmonických vztah ů v krajin ě (stavba je cizorodým prvkem, který krajinou prochází a zanechává stopu v podob ě stožár ů), vliv na harmonické m ěř ítko díky relaci výšek stožáru a stavby kaple a kostela.
Stávající stavba: potla čení nerušených pohled ů na krajiná řsky exponované partie s kulturními dominantami – harmonické vztahy v krajin ě, místn ě potla čení p řírodní hodnoty, snížení estetické hodnoty v krajin ě.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru: pravd ěpodobn ě dojde k posílení negativního vlivu zejména proti kapli na Ov čím vrchu, míra posílení závisí na rozmíst ění stožár ů, typu stožár ů a jejich nát ěru. Místo 3: LOMY Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: údolní niva říčky Hadovky v přírodním koryt ě se zalesn ěnými svahy. • Kulturní dominanty krajiny: - • Vztahy v krajin ě: ovlivn ění p řírodního charakteru území, harmonického m ěř ítka v prostoru v ůč i ostatním prvk ům a ovlivn ění harmonických vztah ů díky technicistnímu vzhledu stavby (stavba je cizorodým prvkem, který místem prochází a zanechává stopu v podob ě stožár ů).
Stávající stavba: potla čení p řírodní charakteristiky místa.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru: vliv z ůstává beze zm ěny.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 183
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Místo 4: CEBIV Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: - • Kulturní dominanty krajiny: zámek a jeho areál uplat ňující se v krajin ě. • Vztahy v krajin ě: charakter stavby potla čuje spolu se zástavbou v okraji sídla uplatn ění stavby zámku, stavba je v ůč i zámku odlišného m ěř ítko.
Stávající stavba: potla čení kulturní hodnoty uplat ňující se v obrazu sídla a v krajinném rámci, narušení harmonického vztahu krajinného rámce a obrazu sídla.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru: vliv z ůstává beze zm ěny. Místo 5: KŠICE Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: - • Kulturní dominanty krajiny: dominanta starobylého kostela. • Vztahy v krajin ě: ovlivn ění měř ítka kostela relací výšek stožáru v ůč i stavb ě kostelní věže a jejich vzájemného uplatn ění v krajin ě.
Stávající stavba : potla čení kulturní hodnoty uplat ňující se jako kulturní dominanta v krajinném rámci sídla.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru: vliv z ůstává beze zm ěny. Místo 6: ST ŘÍBRO OBRAZ M ĚSTA V KRAJIN Ě Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: přírodní charakter údolí Mže narušené stavbou vedení. • Kulturní dominanty krajiny: typický obraz m ěsta s kostelními v ěžemi. • Vztahy v krajin ě: ovlivn ění vymezujícího horizontu, m ěř ítka krajiny a harmonických vztah ů v krajin ě (stavba se necitliv ě promítá do díl čích pr ůhled ů na historické centrum vytvá řející typický obraz m ěsta v údolí Mže).
Stávající stavba: potla čení kulturní dominanty a jejího harmonického vztahu s prostorem údolí.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru: zm ěna m ůže vliv stavby zhoršit. Místo 7: RADBUZA NAD STODEM Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: údolí Radbuzy lemované loukami a b řehovými porosty. • Kulturní dominanty krajiny: dominanta kostela v Hradci nad údolím. • Vztahy v krajin ě: potla čení p řírodního charakteru, ovlivn ění drobného m ěř ítka údolí a harmonických vztah ů místa (stavba je cizorodým prvkem, který místem prochází a zanechává stopu v podob ě dominantn ě se uplat ňujících stožár ů).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 184
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Stávající stavba: ovliv ňuje p řírodní charakter údolí snížením p řírodní hodnoty a potla čením významných kulturních hodnot prostoru mlýna a dominanty kostela.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru: mírné zesílení díky zm ěně velikosti stožár ů, relace výše stožár ů v ůč i ostatním stavbám i zeleni. Místo 8: VES TOUŠOV – OBRAZ SÍDLA S DOMINANTOU KOSTELA Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: obraz krajiny Merklínské pahorkatiny se zalesn ěnými kopci. • Kulturní dominanty krajiny: snížení estetické hodnoty obrazu sídla v krajin ě s dominantou kostela. • Vztahy v krajin ě: snížení harmonického m ěř ítka díky relaci výšek staveb, ovlivn ění harmonických vztah ů v krajin ě (stavba je cizorodým prvkem, který krajinou prochází a zanechává stopu v podob ě stožár ů).
Stávající stavba: potla čení kulturní hodnoty uplat ňující se jako kulturní dominanta v krajinném rámci sídla na pozadí zalesn ěných kopc ů vytvá řejících dojem p řírodní krajiny.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru: vliv z ůstává beze zm ěny, závisí na umíst ění stožár ů a jejich nát ěru. Místo 9: LÍŠINA Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: údolí drobného potoka. • Kulturní dominanty krajiny: - • Vztahy v krajin ě: stavba díky soub ěhu n ěkolika vedení výrazn ě m ění m ěř ítko v krajin ě a harmonické vztahy dané p řírodním rámcem a konfiguraci zem ědělsky využívaných ploch a ploch k osídlení (stavba je cizorodým prvkem, který krajinou prochází a zanechává stopu v podob ě stožár ů.
Stávající stavba: snížení estetické a p řírodní hodnoty území.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru: zm ěna se neprojeví. Místo 10: PŘEŠTICE Vliv zám ěru: • Přírodní hodnota území: městská zele ň. • Kulturní dominanty krajiny: výrazn ě se uplat ňující barokní kostel. • Vztahy v krajin ě: ovlivn ění m ěř ítka a harmonických vztah ů v krajin ě (stavba je cizorodým prvkem, který krajinou prochází a zanechává stopu v podob ě stožár ů).
Stávající stavba: místy až znehodnocení typického obrazu sídla s významnou kulturní dominantou.
Zm ěna ve smyslu uvedeného zám ěru : zm ěna se díky kumulaci vedení a rozvodn ě neprojeví.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 185
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Z pohledu zachování hodnot krajinného rázu ve smyslu ustanovení §12 zákona č. 114/92 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny lze konstatovat, že realizací stavby doje ke snížení hodnot krajinného rázu, které je z pohledu celé stavby únosné, v uvedených prostorech však na hranici únosnosti. Zohledn ěním a zmírn ěním vlivu stavby v uvedených prostorech lze konstatovat únosnou míru vlivu uvažovaného zám ěru na krajinný ráz ve smyslu citovaného zákona.
Ze záv ěrů Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz (viz p říloha č. 9) a v něm, provedeného hodnocení lze konstatovat, že zám ěr ovlivní řadu pozitivních hodnot krajinného rázu. Jak uvádí záv ěre čný p řehled v řad ě míst lze tento vliv vnímat jako mírný až únosný.
D.I.10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek nebude v rámci navrženého trasování zám ěru dot čen. Ačkoliv trasa vedení prochází územími, kde nelze jednozna čně vylou čit archeologické nálezy, je pravd ěpodobnost takového nálezu vzhledem k relativn ě bezvýznamnému rozsahu zemních prací velice malá. Zám ěr nebude mít vliv na architektonické památky. V míst ě projektovaných zemních a technických pracích se nenachází žádné kulturní památky podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, a evidované v Úst ředním seznamu kulturních památek České republiky. Při realizaci zám ěru (v pr ůběhu zemních prací) nelze vylou čit možnost archeologického nálezu. Území dot čené výstavbou je územím s archeologickými nálezy ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Ve smyslu uvedeného zákona bude nutné stavbu od jejího zahájení sledovat a v p řípad ě narušení archeologické struktury situaci prost řednictvím oprávn ěné organizace kresebn ě, fotograficky a písemn ě zdokumentovat, v četn ě provedení archeologického výzkumu. Lokalita zám ěru se vyhýbá známým oblastem, geologickým a paleontologickým památkám. V případ ě nálezu v pr ůběhu výstavby bude postupováno obdobn ě jako p ři nálezu archeologických památek.
Realizace a provoz zám ěru nebude mít významn ě negativní vliv na hmotný majetek a kulturní památky .
D.II. Komplexní charakteristika vliv ů zám ěru na životní prost ředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti p říhrani čních vliv ů Rozsah vliv ů vzhledem k zasaženému území a populaci Rozsah vliv ů zám ěru je p řevážn ě lokální, daný rozsahem ochranného pásma zám ěru. Širší rozsah vliv ů se m ůže projevit pouze v oblasti vliv ů vizuálních, tj. vliv ů na krajinu. V p římo dot čeném území (ochranné pásmo zám ěru) lidé nebydlí, v širším území (vizuální kontakt se zám ěrem) se m ůže zám ěr dotknout řádov ě sta až tisíce obyvatel. Ve všech p řípadech budou zajišt ěny veškeré hygienické požadavky, o čekávané vlivy na obyvatelstvo jsou proto spíše ráz ům blízké okolí vlastní stavby po jejím dokon čení je vznik psychologického, majetkového (obavy o hodnotu nemovitostí) či estetického. Vlivem přesahující technické dominanty v okolní krajin ě. Míra estetického vnímání této skute čnosti je faktorem subjektivním. Vylou čit nelze ani pozitivní hodnocení dané skute čnosti.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 186
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Za zanedbatelný nebo tém ěř nulový lze považovat vliv nového vedení na p ůdu, vodu, horninové prost ředí a p řírodní zdroje, protože tyto nebudou výstavbou ani provozem dot čeny. Po realizaci zám ěru nelze o čekávat významné negativní vlivy ve vztahu na soustavu NATURA 2000, flóru, faunu a ekosystémy. Nelze o čekávat, že by tyto vlivy p řekro čily únosnou mez a zp ůsobily nevratné zm ěny v p řilehlých a vzdálen ějších ekosystémech. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky nejsou předpokládány, p řípadné vlivy se budou uplat ňovat pouze b ěhem výstavby.
Dle výše uvedených rozbor ů jednotlivých vliv ů lze konstatovat, že zám ěr výstavby vedení nebude mít výrazný dopad na ve řejné zdraví, soustavu NATURA 2000, flóru, faunu a ekosystémy, což je dokladováno v textu Dokumentace. Veškeré zmi ňované vlivy lze minimalizovat nebo zcela eliminovat na základ ě realizace všech ve studiích prezentovaných doporu čení a využitím nejlepších dostupných technik (viz kapitola D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů). Rozsah vliv ů na ostatní složky životního prost ředí je malý až zanedbatelný.
Při realizaci ani provozu zám ěru nedojde k výskytu žádných nep říznivých vliv ů, p řesahujících státní hranice.
D.III. Charakteristika environmentálních rizik p ři možných haváriích a nadstandardních stavech Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ‹ Výstavba Rizika havárií spojená s výstavbou vedení zvn jsou minimální a p ři respektování základních pravidel p ři manipulaci s ropnými látkami na staveništi, p ři zajišt ění odpovídajícího technického stavu pohonných jednotek vozidel a mechanizm ů používaných na staveništi, p ři skladování rizikových materiál ů v četn ě odpad ů, je lze považovat za nevýznamné. Rizika havárií z hlediska potencionálního ohrožení povrchových nebo podzemních vod spojená s výstavbou vedení 400 kV jsou minimální. Při respektování základních pravidel p ři manipulaci na staveništi s ropnými látkami nebo materiály, které mohou ovlivnit pH povrchových vod, p ři zajišt ění odpovídajícího technického stavu pohonných jednotek vozidel a mechanizm ů používaných na staveništi, p ři skladování rizikových materiál ů v četn ě odpad ů, je lze považovat za nevýznamné. S minimalizací tohoto rizika se po čítá i p ři umís ťování stožár ů dále od b řeh ů vodních tok ů a mimo ochranná pásma I. stupn ě vodních zdroj ů a přírodních lé čivých zdroj ů. ‹ Provoz Nadzemní vedení elektrické energie p ředstavuje v období provozu minimální míru rizika havárie. Vlastní provoz vedení nem ůže být p říčinou havárie ani p ři výskytu mimo řádných stav ů, proti kterým je vedení dokonale jišt ěno a chrán ěno. Pouze nep ředvídatelné události jako nap říklad extrémní klimatické podmínky, havárie letadla apod. mohou zp ůsobit p řetržení vodi čů vedení či demolici stožáru. P ři takovéto události by vzniklo krátkodobé nebezpe čí úrazu elektrickým proudem (ve zlomcích vte řiny) pro osoby a zv ěř , p řípadn ě nebezpe čí vzniku požáru, v bezprost řední blízkosti místa pádu vodi če. Časové rozp ětí ohrožení je dáno nastavenou reak ční dobou ochran vedení, které zajistí automatické vypnutí vedení p ři odchýlení od sledovaných provozních podmínek, ovšem ani při této události nedojde ke škodám na životním prostředí a dopad se projeví pouze na výpadcích rozvodné sít ě.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 187
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí Základní projektová opat ření k prevenci, vylou čení, snížení pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů spo čívají v t ěchto oblastech: - Vedení trasy ve stávající trase vedení; - Minimalizace prostorových nárok ů vedení; - Dodržení všech zákonných p ředpis ů a norem v oblasti projek čního návrhu s ohledem na ochranu životního prost ředí a ve řejného zdraví; - Stanovení p říjezdových cest k jednotlivým stožár ům; - Stanovení nezbytného rozsahu kácení d řevin rostoucích mimo les a pro řezu vzrostlé zelen ě; - Kvantifikace materiálových a surovinových nárok ů na provedení stavby v četn ě nát ěrových hmot, které budou v rámci realizace použity; - Stanovení množství jednotlivých druh ů odpad ů vznikajících b ěhem výstavby a ur čit zp ůsob jejich využití nebo odstran ění v souladu se zák. č. 185/2001 Sb. v platném zn ění. V maximální mí ře preferovat využití odpad ů jako druhotné suroviny; - Zpracování časového plánu realizace stavby. Výsledkem procesu posouzení vliv ů na životní prost ředí m ůže být dále řada zd ůvodn ěných opat ření, zam ěř ených na ochranu jednotlivých složek životního prost ředí a ve řejného zdraví. Tato opat ření se stanou sou částí podmínek navazujících správních řízení a budou p ři příprav ě, výstavb ě i provozu zám ěru provedena. Základní opat ření k prevenci, vylou čení, snížení pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů p ři výstavb ě spo čívají v t ěchto oblastech: - Při výstavb ě postupovat v souladu se zásadami organizace výstavby (ZOV); - Manipulaci s vodícími lany (montáž, demontáž u stávajícího vedení) provád ět maximáln ě šetrn ě ve vztahu k okolní p řírod ě; - Při výstavb ě bude zvolena technologie zatahování pomocným lankem. Pomocné lanko bude p řepraveno p řes lokalitu p ěší osobou, lo ďkou apod. Na lanko bude navázáno pomocné konopné lano. Na konopné lano je navázáno montážní respektive zatahovací lano a následn ě na n ěj vlastní vodi če. P řed stožárem je umíst ěn naviják, za stožár jsou umíst ěna lana s brzdou, na stožáry jsou umíst ěna pomocná za řízení obdoby kladky a na ně navléknuto pomocné konopné lano. Pomocí motorového navijáku jsou lana a po n ěm vodi č natahovány na stožár. Za použití této technologie nedochází k pojezdu t ěžké techniky v blízkosti vodních tok ů, významných lokalit aj. - V případ ě odkrytí archeologických nález ů p ři provád ění zemních prací informovat příslušný orgán státní památkové pé če a umožnit provedení záchranného archeologického pr ůzkumu dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - Kácení d řevin provád ět pouze v nezbytn ě nutném rozsahu p řednostn ě v období vegeta čního klidu (listopad – březen). Postupovat v souladu s ČSN DIN 18 920 (ochrana strom ů, porost ů a ploch ur čených pro vegetaci p ři stavebních činnostech); - V maximální možné mí ře t řídit a recyklovat odpady vznikající b ěhem výstavby a preferovat jejich využití jako druhotné suroviny. Výkopovou zeminu použít k terénním úpravám v okolí výstavby stožáru. Minimalizovat objem odpad ů ukládaných na skládky; - Průběžn ě kontrolovat technický stav používaných stavebních a dopravních mechanism ů a jejich vybavení prost ředky pro likvidaci p řípadných úniku pohonných hmot anebo olej ů;
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 188
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
- Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na území dot čené stavbou, musí být v dokonalém technickém stavu. Bude nezbytné je kontrolovat zejména z hlediska možných úkap ů ropných látek - kontrola bude provád ěna pravideln ě, vždy p řed zahájením prací v těchto územích. - Stavební stroje a mechanismy budou používat pouze ekologická maziva a oleje; - Veškerou údržbu a opravy stavebních a dopravních mechanism ů v četn ě dopl ňování pohonných a mazacích hmot provád ět pouze v místech vybavených k t ěmto ú čel ům, zásadn ě mimo obvod staveniš ť. Zjišt ěné úniky budou neprodlen ě lokalizovány, ohlášeny a odborn ě sanovány; - Dodavatel stavebních prací zajistí ú činnou techniku pro čišt ění vozovek, p ředevším v pr ůběhu provád ění zemních prací; - Zajistit pravidelné proškolování zam ěstnanc ů dodavatele stavby v oblasti dodržování ZOV a havarijního plánu. Provád ět pravidelnou kontrolu dodržování ZOV a znalosti havarijního plánu, Při provozu p řenosového vedení lze nep říznivý vliv na životní prost ředí, kterým je údržba ochranného pásma vedení, omezit v těchto oblastech: - Šetrn ě provád ět vý řez s d ůslednou likvidací vy řezaných náletových k řovin a ke řů ; - Při údržb ě stožár ů a vodi čů omezit používání látek nebezpe čných a zvlášt ě nebezpe čných vodám (viz p říloha č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném zn ění). Zajistit odstran ění veškerých zbytk ů používaných látek a jejich obal ů v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících p ředpis ů; - Udržovat volný pruh pozemk ů o ší řce 4 m pro zajišt ění údržby vedení pouze ve stanoveném nezbytn ě nutném rozsahu.
Ochrana vod ‹ Při realizaci zám ěru je nutné vhodnými opat řeními a jejich d ůsledným dodržováním omezit riziko i drobného úniku ropných látek z dopravních prost ředk ů a stavebních mechanizm ů. Na míst ě stavby bude k dispozici dostate čné množství sana čního materiálu a vodot ěsných nádob pro p řípad úniku; ‹ V provád ěcím projektu bude nezbytné specifikovat p řípadné negativní vlivy stavby na vodní režim lokality a pásma hygienických ochrany vod a navrhnout opat ření k jejich eliminaci; ‹ V období výstavby v ěnovat zvýšenou pozornost p řípadným zne čiš ťujícím látkám; ‹ Křížení vodních tok ů a ploch, je nutné ji projednat s příslušným vodoprávním ú řadem (podle §17 zákona č. 254/2001 Sb.); ‹ V blízkosti vodních tok ů je nutné dbát zvýšené opatrnosti p ři provádění stavebních a montážních činností a d ůsledn ě šet řit b řehové porosty. P řípadné kácení b řehových porost ů v místech k řížení vodních tok ů a ploch, a ť už pro provád ění vlastní stavby, nebo při následném provozu vedení, p ředem projednat se správci a vlastníky p říslušných vodních tok ů a ploch; ‹ V záplavovém území (v údolních nivách) vodních toků nebude skladován stavební nebo lehce odplavitelný materiál, ropné ani jiné látky, nedojde ke zne čišt ění tok ů a okolních pozemk ů. D řevní hmota z odstra ňovaných b řehových a doprovodných porost ů musí být ihned odvážen z údolních niv. Práce natahování nových vodi čů p řes vodní toky Teplá, Mže a Radbuza budou oznámeny v dostate čném p ředstihu správci toku; ‹ Přechody vodních tok ů a pozemk ů, na nichž se nacházejí vodní toky a sousedních k nim dot čených ochranným pásmem vodních zdroj ů a záplavových území podléhá
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 189
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
vodoprávnímu souhlasu dle §17 zákona č. 254/2001Sb. v platném zn ění. Žádost bude podána dle vyhlášky č.432/2001Sb; ‹ Před vybudováním jednotlivých základ ů stožár ů vedení bude nutné provést pro každý podp ěrný bod hydrogeologické posouzení místa, aby nedošlo k negativnímu ovlivn ění množství a jakosti podzemních vod; ‹ V rámci zpracování realiza čního projektu bude t řeba vypracovat havarijní plán. V něm budou vytipovány možné negativní vlivy realizace stavby s dopadem na jakost podzemních a povrchových vod a uvedena opat ření pro jejich eliminaci. Zárove ň zde budou uvedena opat ření k zamezení vzniku havárie a postupy k odstran ění jejích škodlivých následk ů; ‹ Při provád ění nát ěrů stožárových konstrukcí je nutno postupovat tak, aby nedošlo ke kontaminaci zeminy v okolí stožár ů nát ěrovými hmotami p ři jejich manipulaci nebo jejich zbytky z odložených obal ů. To platí i pro následné provád ění nát ěrů v rámci provozní údržby; ‹ Ve vodohospodá řsky významných územích (zátopová území, vodní toky) nesmí být ani krátkodob ě opravovány žádné mechanismy (stavební stroje či vozidla), rovn ěž zde není přípustné jejich parkování. Pro parkování a opravy musí být z řízen stavební dv ůr, který musí být situován mimo toto území.
Ochrana ovzduší ‹ V období výstavby zajistit dodržování opat ření pro zamezení prašných emisí jako jsou nap ř. p řeprava sypkých materiál ů, čistota komunikací a vozidel, volné skladování sypkých materiál ů atd.; ‹ V případ ě nep říznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude provád ěno skráp ění p říslušných stavebních ploch s ohledem na blízkost lidských sídliš ť; ‹ V případ ě pot řeby zajistit skráp ěním snížení sekundární prašnosti staveniš ť a příjezdových komunikací; ‹ Neponechávat motor nákladních automobil ů v chodu, stojí-li vozidlo na míst ě stavby stožáru.
Ochrana soustavy NATURA 2000 ‹ Stavba patek stožár ů a pojezdy mechanizace z důvod ů ochrany p řírodních stanoviš ť a druh ů není doporu čena v segmentech 32, 37, 43, 45 (botanická lokalita B6 U K řížk ů), 47 (botanická lokalita U Silnice) – lze využít stávající stožárové místo, 51 (Pramenský potok) a 53 (Mnichovský potok), (botanická lokality B8 Pramenský potok) a v segmentu 148 (Hadovka); ‹ Ve vegeta ční sezón ě v měsíci srpnu a zá ří ješt ě p řed zahájením prací na realizaci zám ěru v míst ě k řížení s EVL CZ0414026 Upolínová louka – Křížky bude celé budoucí ochranné pásmo prozkoumáno v rámci odborného biologického dozoru z hlediska výskytu hnízd hn ědáska chrastavcového. V případ ě nálezu hnízda bude po konzultaci se správou CHKO Slavkovský les hnízdo s housenkami p řeneseno na vhodné místo s živnými rostlinami ( čertkus lu ční) v blízkém okolí; ‹ Po dobu realizace výstavby stožáru v blízkosti místa 47 bude investorem zajišt ěn biologický dozor, který bude provád ěn odborn ě zp ůsobilou osobou. Úlohou dozoru bude zajistit vyty čení biotopu svízele sudetského v terénu (vyty čení musí být provád ěno v červnu nebo v červenci) a jeho faktickou ochranu p ři stavebních pracích a pojezdech; ‹ Při vy řezávání náletu v ochranném pásmu bude vždy hmota d ůsledn ě vyklizena nebo zlikvidována na ur čených místech.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 190
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Ochrana p řírody, ekosystém ů a krajiny Pro minimalizaci vliv ů na VKP, ÚSES a ZCHÚ Z důvodu minimalizace vlivu zám ěru na p ředm ěty ochrany ZCHÚ jsou navržena adekvátní zmír ňující opat ření a podmínky: ‹ Do rašeliniš ť, vodních tok ů a mok řad ů v nivách není možné zasahovat a vjížd ět mechanizací; ‹ Do t ěchto segment ů (toky a nivy, rašeliništ ě, rybníky, hodnotná p řírodní stanovišt ě, lokality zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin) nebudou umís ťována stožárová místa: 15, 16, 21, 32, 37, 43, 51, 53, 64, 66, 75, 79, 85; ‹ Do těchto segment ů nebudou umís ťována stožárová místa vyjma míst již umíst ěných stávajících stožár ů: 13, 26, 45, 47, 52, 54, 62, 73, 83; ‹ Ke zmírn ění možných st řet ů nízkoletících pták ů (nap ř. čáp černý) s elektrickým vedením se navrhuje zvýrazn ění vedení optickou signalizací na zemnícím lan ě. Doporu čený rozsah optické signalizace na kontaktu s MZCHÚ: mezi stávajícími stožáry 51-54; ‹ Při realizaci prací v následujících segmentech a v jejich t ěsné blízkosti, zejména p ři projektování a vyty čování stožárových míst nebo p ři terénních úpravách, bude zajišt ěn biologický dozor odborn ě zp ůsobilou osobou: 13, 26, 37, 47, 54; ‹ Plošné kácení v lesních porostech a v náletech musí probíhat mimo období hnízd ění ptactva, tj. nesmí se kácet v měsících III. - VII. Po dohod ě s biologickým dozorem m ůže být termínové omezení na žádost investora upraveno podle aktuálního pr ůběhu hnízdní sezóny.
Aby realizací zám ěru nedošlo k oslabení nebo ohrožení stabiliza ční funkce niv a vodních tok ů, byly navrženy následující podmínky: ‹ Do vodních tok ů a mok řad ů v nivách není možné zasahovat a vjížd ět mechanizací; ‹ Do t ěchto segment ů (toky a nivy) nebudou umís ťována stožárová místa: 16, 21, 51, 53, 43, 66, 79, 90, 75, 121, 148, 152, 176, 187, 189, 198, 237, 254, 268; ‹ Do těchto segment ů nebudou umís ťována stožárová místa vyjma míst již umíst ěných stávajících stožár ů: 62, 73, 168, 280, 291.
Aby realizací zám ěru nedošlo k oslabení nebo ohrožení stabiliza ční funkce rybník ů, byly navrženy následující podmínky: ‹ Do t ěchto segment ů (rybníky) nebudou umís ťována stožárová místa: 64, 85, 105, 106, 169, 223, 224; ‹ Do těchto segment ů nebudou umís ťována stožárová místa vyjma míst již umíst ěných stávajících stožár ů: 62.
Aby realizací zám ěru nedošlo k oslabení nebo ohrožení stabiliza ční funkce rašeliniš ť, byly navrženy následující podmínky: ‹ Do rašeliniš ť není možné zasahovat a vjížd ět mechanizací; ‹ Do t ěchto segment ů (rašeliništ ě) nebudou umís ťována stožárová místa: 32, 37; ‹ V těchto segment ů nebudou umís ťována stožárová místa vyjma míst již umíst ěných stávajících stožár ů: 13, 26, 45; ‹ Při realizaci prací v následujících segmentech a v jejich t ěsné blízkosti, zejména p ři projektování a vyty čování stožárových míst nebo p ři terénních úpravách, bude zajišt ěn biologický dozor odborn ě zp ůsobilou osobou: 26, 37.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 191
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
V p řípad ě segment ů 31, 38 a 44 se jedná o nové pr ůseky. V ostatních p řípadech se jedná o rozší ření stávajícího pr ůseku na ší řku ochranného pásma 69,4 m v běžné trase. Aby realizací zám ěru nedošlo k oslabení nebo ohrožení stabiliza ční funkce lesa, byly navrženy následující podmínky: ‹ Kácení d řevin bude provedeno v období mimo doby hnízd ění ptactva, tj. kácení nebude probíhat v měsících III. - VII.
Aby realizací zám ěru nedošlo k oslabení nebo ohrožení stabiliza ční t ěchto registrovaných významných krajinných prvk ů, byly navrženy následující podmínky: ‹ Kácení d řevin bude provedeno v období mimo doby hnízd ění ptactva, tj. kácení nebude probíhat v měsících III. - VII; ‹ V těchto segmentech budou v pr ůseku pod elektrovody v maximální možné mí ře šet řeny křoviny o výšce do 5 m: 136, 180, 187, 197.
Pro minimalizaci vliv ů na floru, faunu a mimo lesní porosty d řevin Z důvodu minimalizace vlivu zám ěru na cévnaté rostliny jsou navržena adekvátní zmírňující opat ření a podmínky (nad rámec podmínek pro ochranu p řírodních stanoviš ť): ‹ Při projektování a vyty čování stožárových míst v segmentech s výskytem kosatce sibi řského (42 a 47), vrby rozmarýnolisté (62) a upolínu nejvyššího (42 a 62) ov ěř it zda se na budoucích stožárových místech nebudou vyskytovat jednotlivé rostliny t ěchto druh ů. V takovém p řípad ě, pokud nebude možné stožárové místo posunout, bude zpracován a p ředložen ke schválení projekt transferu a ohrožené rostliny budou přemíst ěny na vhodné místo v blízkém okolí; ‹ Bude nutné požádat o výjimku z ochranných podmínek rožce ku řičkolistého, kosatce sibi řského, prhy arniky, v řesovce ple ťového, vrby rozmarýnolisté a upolínu nejvyššího správu CHKO Slavkovský les. Dále bude nutné konzultovat pot řebu žádosti o výjimku z ochranných podmínek pro smil píse čný, vstava č kuka čku, plavuník zplošt ělý, vemeník dvoulistý s odborem životního prost ředí krajského ú řadu Plze ňského kraje.
Z důvodu minimalizace vlivu zám ěru na faunu jsou navržena adekvátní zmír ňující opat ření a podmínky (nad rámec podmínek pro ochranu p řírodních stanoviš ť): ‹ Ke zmírn ění možných st řet ů nízkoletících pták ů čápa černého, orla mo řského, orla křiklavého, lu ňáka červeného, motáka pochopa je řába popelavého, čápa bílého, motáka pochopa, jest řába lesního a dalších druh ů s vedením zejména za snížené viditelnosti se navrhuje zvýrazn ění vedení optickou signalizací na zemnícím lan ě. Doporu čený rozsah optické signalizace: mezi stávajícími stožáry 50-54, 85-87, 93-96, 146-148, 226-227; ‹ Plošné kácení ve všech lesních porostech a v náletech musí probíhat mimo období hnízd ění ptactva, tj. nesmí se kácet v měsících III. - VII. Po dohod ě s biologickým dozorem m ůže být termínové omezení na žádost investora upraveno podle aktuálního pr ůběhu hnízdní sezóny; ‹ Z důvodu ochrany citlivých druh ů pták ů hnízdících v ZCHÚ PR Planý vrch, NPR Pluh ův bor a v jejich bezprost řední blízkosti a u Václavských rybník ů p řed rušením se navrhuje termínové omezení. Omezení bude na stavební aktivity s využitím hlu čné mechanizace na mimo hnízdní dobu, tj. nesmí se stav ět v měsících III. - VII. a to v úseku segment ů: 31-38, 42-44, 51-54, 90. Omezení je možné zmírnit po dohod ě s biologickým dozorem dle aktuálního pr ůběhu hnízdní sezóny; ‹ Rozsah žádostí o výjimky (zejména vý čet druh ů u pták ů) bude nutné p ředem konzultovat s příslušnými orgány ochrany p řírody, jimiž jsou správa CHKO Slavkovský les a krajský úřad Plze ňského kraje. U hmyzu a obratlovc ů se navrhuje o výjimky pro zásah do
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 192
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
ochranných podmínek u t ěchto druh ů: batolec duhový ( Apatura iris ), batolec červený (Apatura ilia ), b ělopásek topolový ( Limenitis populi ), čmelák ( Bombus sp.), mravenec (Formica sp.), otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ), svižník polní ( Cincidela campestris ), čolek horský ( Triturus alpestris ), ješt ěrka obecná ( Lacerta agilis ), ješt ěrka živorodá ( Zootoca vivipara ), zmije obecná ( Vipera berus ).
Z důvodu minimalizace vlivu zám ěru na p řírodní stanovišt ě jsou navržena adekvátní zmír ňující opat ření a podmínky : ‹ Do rašeliniš ť, vodních tok ů a mok řad ů v nivách není možné zasahovat a vjížd ět mechanizaci; ‹ Do t ěchto segment ů (toky a nivy, rašeliništ ě, rybníky, hodnotná p řírodní stanovišt ě, lokality zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin) nebudou umís ťována stožárová místa: 15, 16, 21, 32, 37, 43, 51, 53, 64, 66, 75, 79, 85, 90, 75, 105, 106, 119, 121, 148, 152, 169, 176, 187, 189, 198, 216, 223, 224, 237, 244, 248, 252, 254, 268; ‹ Do těchto segment ů nebudou umís ťována stožárová místa vyjma míst již umíst ěných stávajících stožár ů: 13, 26, 45, 47, 52, 54, 62, 73, 83, 108, 122, 168, 175, 269, 280, 291, 303; ‹ Při realizaci prací v následujících segmentech a v jejich t ěsné blízkosti, zejména p ři projektování a vyty čování stožárových míst nebo p ři terénních úpravách, bude zajišt ěn biologický dozor odborn ě zp ůsobilou osobou: 13, 26, 37, 47, 54, 252; ‹ Bude prověř ena možnost omezení nebo vylou čení kácení jednotlivých strom ů v alejích v okolí Kláštera Teplá. Jedná se o segmenty: 95, 98. V případ ě nutnosti kácení vzrostlých strom ů se navrhuje provést adekvátní kvalitní náhradní výsadbu (týká zejména alejí);
Z hlediska krajinného rázu Z důvod ů minimalizace vlivu zám ěru na ochranu krajinného rázu je studií požadováno: ‹ Dbát zachování hodnotných vizuálních vazeb spoluvytvá řených p řírodními znaky a také dlouhodobým kultivováním území v četn ě pozice a projevu sídel v obrazu krajiny; ‹ Důsledn ě chránit pohledov ě exponované partie území, p ředevším terénní hrany údolí – lesnaté horizonty či prostorové dominanty (elevace); ‹ Zabránit vzniku nových (um ělých) krajinných dominant; nesnižovat stávající pozici dominant p ředevším kulturn ě-historického významu; ‹ Podporovat extenzivní využití území – zem ědělské p ůdy s výraznou p řevahou zatravn ěných pozemk ů; ‹ Dodržováním stavebních zvyklostí venkovské zástavby uchovat dochovaný urbanistický výraz sídel či tento výraz obnovovat; ‹ Podporovat vznik a údržbu krajinotvorných prvk ů – vegeta čních doprovod ů, menších vodních ploch; ‹ V p řípravné fázi potenciálních či již navrhovaných zám ěrů ve vizuáln ě citlivých lokalitách provést kauzální posouzení (p řechodové partie sídel do volné krajiny); ‹ Zachovávat stabilizovanou krajinnou strukturu s dominantním zalesn ěním (v četn ě odlesn ěných drobných enkláv – palouk ů) a nemén ě cennými otev řenými odlesn ěnými partiemi vyzna čujícími se p řítomností jedine čných a neopakovatelných vizuálních scenérií; ‹ Vylou čit novou výstavbu mimo intravilán sídel v četn ě lokalit s jejich d řív ějším výskytem; s výjimkou nezbytných drobných objekt ů infrastruktury ochrany p řírody a krajiny;
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 193
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
‹ Vylou čit zásahy do cenných p řírodních partií území (rašelinné lesy, vodote če, prameny ad.) snižujících jejich hodnotu či význam; ‹ Eliminovat výskyt nežádoucí vegetace a zm ěnu využití p ůdy, rozši řovat či obnovovat tradi ční krajinné prvky (doprovody cest), zachovat členitost lesních okraj ů; ‹ V několika p řípadech je navrženo snížení dopadu na krajinný ráz vhodným nát ěrem a rozmíst ěním stožár ů, čímž dojde k snížení jejich viditelnosti proti nebi, lesu a uplatn ění vůč i dominantám. Obecn ě p ři pohledech do údolí, kde je pozadí tmavších odstínů, je vhodn ější, aby i nosné prvky byly nat řeny tmavšími barvami. Naproti tomu místa, kde vedení p řekra čuje lokální a regionální horizonty je vhodn ější užít sv ětlých odstín ů; ‹ Z hlediska ochrany krajinného rázu není vhodné zvýraz ňovat stožáry červenobílými nát ěry a vedení nap ř. balónovými prvky.
Ochrana p ůdy ‹ Minimalizovat řešení manipula čních pás ů v úsecích po spádnici, volbou umíst ění stožárových míst p řizp ůsobit terénu tak, aby byly minimalizovány nutné p řístupy a řešení spojitých manipula čních pás ů po spádnici a tyto zásady v četn ě návrh ů protierozních opat ření rozpracovat v ZOV stavby; ‹ V prostoru jednotlivých stožárových míst šetrn ě skrýt ornici, dle inženýrsko-geologického pr ůzkumu; ‹ Na montážních místech na zem ědělské p ůdě skrytou orni ční vrstvu po ukon čení výstavby rozprost řít okolo stožárových míst; ‹ Plochy staveniš ť a provizorních p řístupových cest uvést po ukon čení stavby do původního stavu či stavu obdobnému p ůvodnímu, pokud nebude s vlastníkem nemovitosti dohodnuto jinak.
Ochrana les ů ‹ Stanovit rozsah nezbytného smýcení lesních porost ů, smýcení omezit pouze na plochu trvalého záboru pro výstavbu; ‹ Smýcení d řevin provád ět p řednostn ě v období vegeta čního klidu, vylou čit kácení v hnízdním období (březen – červenec); ‹ Zajistit odpovídající ochranu d řevin na plochách navazujících na plochy trvalého a do časného záboru; ‹ Do časné zábory umis ťovat mimo PUPFL; ‹ Zajistit následnou pé či o dot čené lesní porosty. Podpo řit vytvo ření náhradního lesního plášt ě.
Odpadové hospodá řství ‹ Provád ěcí dokumentace musí obsahovat vy číslení p ředpokládaného množství vyt ěžené zeminy a její maximální využití v míst ě stavby; ‹ Dřevní hmota vzniklá jako vedlejší produkt z kácení a pro řezu d řevin rostoucích mimo les bude b ěhem výstavby po dohod ě s vlastníkem pozemku p řednostn ě využit jako palivo (d řevo); ‹ Investor stavby vytvo ří v rámci za řízení staveništ ě podmínky pro t říd ění a shromaž ďování jednotlivých druh ů odpad ů v souladu se stávajícími p ředpisy v oblasti odpadového hospodá řství; o vznikajících odpadech v pr ůběhu stavby a zp ůsobu jejich odstran ění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; sou částí smlouvy se zhotovitelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etap ě výstavby nejprve nabídnout k využití. Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 194
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Kompenza ční opat ření ‹ Při údržb ě nárost ů d řevin pod elektrovodem je nutné provád ět d ůsledné odstra ňování a likvidaci vy řezané hmoty; ‹ V případ ě nutnosti kácení vzrostlých strom ů mimo les se navrhuje provést adekvátní kvalitní náhradní výsadbu.
Jiná opat ření ‹ Zásadní opat ření je nutno formulovat již p ři zpracování dokumentace pro územní řízení v „Zásadách organizace výstavby“, který musí obsahovat jednozna čné určení p řístupových cest, montážních ploch, ploch za řízení staveništ ě a nep řehlédnuteln ě musí specifikovat lokality s na řízeným omezením pohybu t ěžké kolové techniky, p řípadn ě s úplným zákazem vjezdu této techniky. Dodavatel stavby je povinen tento plán projednat s dot čenými obcemi a p říslušnými orgány státní správy; ‹ Při výb ěrovém řízení na dodavatele stavby stanovit jako jedno ze srovnávacích m ěř ítek i specifikování garancí na minimalizování negativních vliv ů stavby na životní prost ředí a na celkovou délku stavby. Ve výb ěrovém řízení zohlednit požadavky na používání moderních a progresivních postup ů výstavby (s využitím mén ě hlu čných a životnímu prost ředí šetrných technologií).
D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpoklad ů p ři hodnocení vliv ů Charakter posuzovaného zám ěru p ředstavující činnosti podrobn ěji popsané v úvodu předkládané Dokumentace nevyžaduje sd ělení dalších podstatných informací o předkládaném zám ěru. V příloze p ředkládané Dokumentace je doložena P řehledná situace zám ěru, ze které je patrný rozsah p ředkládaného zám ěru. Při zpracování Dokumentace byly použity informace a údaje z následujících zdroj ů: • literatura a další písemné podklady, • digitalizované podklady na CD-ROM a DVD-ROM, • terénní pr ůzkumy, • osobní jednání, • internetové stránky a odborné články.
Seznam použité literatury, podklad ů a zdroj ů • Platné právní p ředpisy (zákony, na řízení vlády a vyhlášky), které se vztahují k problematice posuzování vliv ů na životní prost ředí • Zpravodaje EIA, Ministerstvo životního prost ředí • Manuál prevence v léka řské praxi, Prof. MUDr. Kamil Provazník, CSc. a spolupracovníci, Státní zdravotní ústav, Národní program zdraví, 1998 • Air Quality Guidelines for Europe (Regionální publikace WHO, Evropská řada č. 23), 1987; P řeložilo a vydalo Ministerstvo životního prost ředí České republiky, 1996 • Autoatlas 1:200 000 Česká republika, GeoMedia, s.r.o., 1997 • DVD Interaktivní geologické mapy české republiky 1:25 000, Česká geologická služba, 2003 • Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brn ě
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 195
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
• Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky - digitální data (Natura 2000, velkoplošn ě chrán ěná území, maloplošn ě chrán ěná území, lokální a regionální územní systém ekologické stability na území CHKO) ve formátu *shp • ZÚR Karlovarského a Plze ňského kraje • Podklady pro zpracování EIA „Náhrada dvojitého vedení V221/V222 Vítkov - Přeštice ‟ (zpracovatel EGEM, s.r.o., 09/2011) • Internetové zdroje: - www.geoportal.cenia.cz - www.mapy.cz - http://drusop.nature.cz/ - www.env.cz - www.aopkcr.cz - http://heis.vuv.cz/ - http://stanoviste.natura2000.cz/ - http://ptaci.natura2000.cz/ - www.nature.cz - www.uhul.cz - www.chmi.cz - www.szu.cz - www.chmu.cz - www.cuzk.cz - www.geology.cz - http://www.npu.cz/ - www.kr-karlovarsky.cz - www.kr-plzensky.cz - www.geofond.cz - http://ms.sowac-gis.cz
Fotodokumentace Fotodokumentace byla po řízena zpracovatelem Dokumentace v rámci prohlídek stávajícího stavu p ředm ětného nadzemního vedení 220 kV, TR Vítkov a TR P řeštice a souvisejícího okolí. Dále byla p ři hodnocení použita standardní metodika EIA daná zákonem č. 100/2001 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Použití uvedených zp ůsob ů vyhodnocení splnilo hlavní cíle p ředkládané Dokumentace, posouzení negativních i pozitivních vliv ů, které vyvolá realizace a provoz posuzované akce. Informace o zájmovém území byly získány z mapových podklad ů, z literatury, z konzultací s příslušnými odborníky a z konzultací s pracovníky státní správy a samosprávy. Získané údaje byly prov ěř eny a dopln ěny vlastním pr ůzkumem lokality.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 196
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
D.VI. Charakteristika nedostatk ů ve znalostech a neur čitostí, které se vyskytly p ři zpracování Dokumentace Při zpracování Dokumentace hodnocení vliv ů realizace zám ěru výstavby dvojitého vedení 400 kV na životní prost ředí, se nevyskytla absence nebo zásadní nedostatek informací. Ve fázi p řípravy zám ěru nebyly známy n ěkteré detaily ryze technického charakteru, které ovšem nem ěly významný vliv na zpracování této Dokumentace a zásadn ě neovlivnily formulaci záv ěrů a doporu čení.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 197
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU Variantní řešení trasy vedení Jak je uvedeno v kapitole B.I.5, jedná se o přestavbu stávajícího dvojitého vedení 220 kV mezi TR Vítkov a TR Přeštice na dvojité vedení 400 kV. P ředm ětné vedení 400 kV představuje rozsáhlou liniovou stavbu (délka trasy vedení je cca 87 km). Trasa je z převážné části vedena v koridoru sou časného vedení 220 kV V221/V222, které bude p řestav ěno na dvojité vedení 400 kV. Nový koridor vedení vznikne v souhrnné délce cca 2,9 km.
Z výše uvedeného vyplývá, že variantní umíst ění trasy vedení se neuvažuje, protože: • se jedná o přestavbu stávajícího vedení; • v maximální mí ře bude využito stávající trasy vedení a bude využito stávajících ochranných pásem, která budou rozší řena v běžné trase o 10 m (5 m na každé stran ě ochranného pásma).
Variantní řešení typu vedení Předpokládá se vybudování nadzemního vedení zvn 400 kV. Variantní řešení v podob ě podzemního kabelového vedení se z následujících d ůvod ů neuvažuje: • Vedení zvlášt ě vysokého nap ětí (zvn) v kabelech uložených pod zemským povrchem je zatím i ve sv ětě ojedin ělé. Výjime čně se toto řešení používá v p řípadech, kdy stavba nadzemního vedení je vylou čena z prostorových a technických d ůvod ů – typickými příklady jsou propojovací (okružní) vedení zvn v husté m ěstské zástavb ě. P řitom celková délka jednotlivých úsek ů t ěchto kabelových vedení, vesm ěs uložených ve speciálních kolektorech, nep řekra čuje jednotky kilometr ů. • Pokud by m ělo být tohoto zp ůsobu využito v ČR, bylo by vzhledem k požadovaným přenosovým schopnostem páte řní sít ě nutné po čítat s paralelním uložením kabel ů na každou fázi. V trase každého kabelového vedení by tak bylo nutné umístit minimáln ě 6 jednofázových kabel ů, z bezpe čnostních a provozních d ůvod ů vzájemn ě prostorov ě odd ělených. To znamená udržovat celkovou ší ři kabelové trasy cca 10 m (v četn ě ochranných pásem 3 metry od každého krajního kabelu). Zárove ň je energetickým zákonem zakázáno zp ětné vysazování trvalých porost ů v trase a ochranných pásmech podzemního vedení. • Protože zám ěr řeší výstavbu dvojitého vedení, budou i kabelové trasy dv ě, odd ělené bezpe čnostním prostorem využitým jako komunika ční koridor pro jejich výstavbu a údržbu v celé trase. S ohledem na stavební řešení výkopu (sklon st ěn) pro uložení kabel ů a umíst ění obslužných komunikací je celková ší řka pot řebného prostoru pro dvojité kabelové vedení 400 kV do 40 metr ů. Je nutné po čítat s dalším prostorem o ší řce cca 10 metr ů na každou stranu pro opakované ukládání zeminy z výkop ů. • K místu uložení by se kabely p řivážely navinuté na bubnu o pr ůměru cca 6 metr ů a hmotnosti p řes 20 tun. Na p ůl kilometru trasy by bylo zapot řebí 12 takových bubn ů. To by znamenalo výstavbu speciální technologické komunikace, která by navíc kv ůli údržb ě, opravám a zajišt ění bezpe čnosti provozu kabel ů musela být zachována i po dokon čení stavby. Dále musí být řešeny manipula ční a skladové plochy. Jednotlivé díly kabel ů (cca po 600 m trasy) se spojují kabelovými spojkami, které musí být p řístupné kontrole a měř ení. Proto by se musely v t ěchto místech budovat pro každé kabelové vedení betonové objekty (kabelové komory), zapušt ěné z v ětší části pod zem, o rozm ěrech přibližn ě 10 x 6 x 2 m, které musí zajistit bezpe čné požární odd ělení jednotlivých kabelových spojek v p řípad ě poruchy. Zárove ň by bylo nutné k t ěmto objekt ům
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 198
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
vybudovat trvalé p řístupové komunikace, sloužící nejen pro výstavbu, ale i pro provoz a opravy kabelového vedení a nakonec i pro jeho budoucí obnovu. • Ve srovnání s nadzemním vedením má kabelové vedení zásadní nevýhodu spo čívající ve zna čně vyšší kapacitní reaktanci, která podstatným zp ůsobem snižuje p řenosové schopnosti kabelu. Proto by pro realizaci zamýšlených vedení kabelem bylo nutné minimáln ě na obou koncích doplnit kompenza ční za řízení. Pod pojmem kompenza ční za řízení se rozumí uzav řený areál pro rozvodné za řízení 400 kV, vlastní kompenzátory (kompenza ční tlumivky o jednotkovém výkonu minimáln ě 100 MVAr) a budovy pro systémy řízení, chrán ění a vlastní spot řebu stanice, s p řístupovou komunikací pro přepravu t ěžkých a nadm ěrných náklad ů či za řízení. • Při p řechodu ze vzdušného vedení na podzemní kabelové (resp. naopak), tzn. p ři kombinaci obou konstruk čních typ ů vedení v trase, musí být také zajišt ěna ochrana vložených kabel ů proti p řep ětí. Každé místo p řechodu p ředstavuje vybudování oplocené přechodové stanice o rozm ěrech cca 50 x 50 metr ů se stožárovými konstrukcemi pro zakon čení vedení, bleskojistkami, kabelovými koncovkami a dalším za řízením, s ochranným pásmem 20 metr ů od oplocení. • Při výstavb ě je nutné pro každé z obou kabelových vedení provedení bezvýhradn ě souvislého výkopu minimální ší ře 7 metr ů, hlubokého 2 metry, v celé délce kabelové trasy. Vlastní výkop pro kabelovou trasu každého kabelového vedení p ředstavuje vyt ěžení p řibližn ě 13.500 m 3 zeminy (nebo i skály, podle zm ěny podloží v trase kabelu) na každý kilometr trasy. S ohledem na problém s odvodem ztrátového tepla kabelu by bylo nutné cca 25 % tohoto objemu odvézt na skládky a nahradit speciálním materiálem na zásyp. • Vzhledem k pr ůměru jednotlivých kabel ů (min. 15 cm) a nutným požadavk ům na mechanizované pokládání (zatahování) nelze reáln ě uvažovat se zm ěnou sm ěru trasy mezi sousedními kabelovými komorami. • U podzemního vedení je zárove ň velmi obtížné řešení poruch p ři provozu (vyhledání místa poruchy, oprava poškozeného místa). Doba zásahu se pohybuje nikoliv v řádu hodin až dní (jako u vzdušného vedení), ale týdn ů až m ěsíc ů. To vzhledem k d ůležitosti a významu tohoto vedení jako sou části p řenosové soustavy ČR m ůže mít negativní důsledky pro zajišt ění spolehlivosti p řenosu elektrické energie. To jsou jen n ěkteré nejzávažn ější problémy, s nimiž by se výstavba a provoz podzemního kabelového vedení musely vyrovnávat. T ěmi dalšími jsou k řížení kabelové trasy se silnicemi a železnicemi, p řekonávání vodních tok ů a p řírodních p řekážek aj. Je z řejmé, že řešení zám ěru výstavba dvojitého vedení 400 kV za využití technologie podzemního kabelového vedení by trvale poškodilo životní prost ředí, a to mnohem závažn ějším zp ůsobem, než vedení nadzemní.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 199
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
F. ZÁV ĚR Stavba má nevýrobní charakter a svojí činností nevytvá ří žádné škodlivé zplodiny, ne čistoty ani pr ůmyslové odpady. Danou stavbou nedojde ke zhoršení stávajících vliv ů na okolní prost ředí a ovzduší. Posuzovaný zám ěr je z hlediska vliv ů na p řírodu a krajinu možný za p ředpokladu zajišt ění navrhovaných opat ření a podmínek tak, jak jsou obsaženy v jednotlivých kapitolách Dokumentace. V d ůsledku výstavby nového dvojitého vedení 400 kV dojde k trvalému záboru zem ědělské půdy v minimální mí ře. Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa budou zám ěrem dot čeny jen minimáln ě. Z provedených posouzení vyplývá, že hodnocený zám ěr nemá významný negativní vliv na celistvost ani na p ředm ěty ochrany Evropsky významných lokalit. Realizace zám ěru sice ovlivní řadu pozitivních hodnot krajinného rázu, ale tento vliv lze vnímat jako mírný až únosný.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 200
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Oznamovatel: Obchodní firma ČEPS, a.s. IČ 25702556 Sídlo (bydlišt ě) Elektrárenská 774/2, 101 52 PRAHA 10 Jméno, p říjmení, bydlišt ě a telefon Ing. Andrew Gayo Kasembe oprávn ěného zástupce oznamovatele Elektrárenská 774/2 101 52 PRAHA 10 tel. 411 044 356
Název zám ěru „V221/V222 - přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV“
Charakter zám ěru Charakter zám ěru je posílení p řenosového profilu mezi TR Vítkov a TR P řeštice náhradou stávajícího dvojitého vedení 220 kV o celkové délce cca 87 km stavbou nového dvojité vedení 400 kV z důvodu zajišt ění dostate čné p řenosové schopnosti a spolehlivosti p řenosové soustavy ČR v souvislosti se zám ěrem výstavby nových energetických zdroj ů.
Související zám ěry - Výstavba rozvodny 420 kV v lokalit ě Vítkov
Umíst ění zám ěru Kraj: Karlovarský, Plze ňský Okres: Sokolov, Cheb, Tachov, Plze ň - sever, Plze ň – jih Obec s rozší řenou p ůsobností: Sokolov, Horní Slavkov, Mariánské Lázn ě, Teplá, Bezdružice, St říbro, Ný řany, Stod, Dob řany, P řeštice Obec: Sokolov, B řezová, Rovná, Nová Ves, Prameny, Mnichov, Teplá, Bezdružice, Kokašice, Horní Kozolupy, Cebiv, Kšice, Únehle, St říbro, Vranov, Sytno, Kostelec, P řehýšov, Lochousice, Ves Touškov, Hradec, St řelice, Stod, Líšina, P řestavlky, Dnešice, Sob ěkury, Oplot, P řeštice, Dolní Lukavice, Katastrální území: Vítkov u Sokolova, Novina u Sokolova, Lobzy u B řezové, Paseky u Březové, Vranov u Rovné, Čistá u Rovné, Nová Ves u Sokolova, Prameny, Mnichov u Mariánských Lázní, Popovice u Poutnova, Číhaná u Poutnova, Babice u Poutnova, Hošt ěc, Jankovice, Teplá, Klášter Teplá, K řepkovice, Nezdice u K řepkovic, Zahrádka u Starého Sedla, Zho řec u Bezdružic, Kohoutov u Bezdružic, Polžice u Bezdružic, Kokašice, Lomy u Domaslavi, Strahov, O čín, Horní Kozolupy, Cebiv, Kšice, Únehle, St říbro, Lhota u St říbra, Vranov u St říbra, Svinná u St říbra, Sytno, Ostrov u St říbra, Vrhave č, Rad ějovice u Přehýšova, Lochousice, Ves Touškov, Hradec u Stoda, St řelice, Lelov, Stod, Líšina, Přestavlky u Dnešic, Dnešice, Sob ěkury, Oplot, Žerovice, Dolní Lukavice
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 201
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Umíst ění zám ěru je z řejmé z následujícího obrázku:
Všeobecný popis zám ěru Základní údaje jsou následující: Celková délka vedení: cca 87 km Jmenovité nap ětí: 400 kV Max. proudové zatížení: 2 500 A Nap ěť ová soustava: třífázová s p římo uzemn ěným nulovým bodem - TT, 50 Hz Ochrana p řed úrazem: ochrana živých částí - polohou ochrana neživých částí - rychlým odpojením Vodi če: ocelohliníková lana ve trojsvazku Izolace: izolátorové záv ěsy Zemnicí lana: ocelohliníková lana Ochrana proti korozi: žárové zinkování, nát ěr Základy stožár ů: betonové patkové Ochranné pásmo (ší řka): je vymezeno svislými rovinami, vedenými od krajního vodi če ve vodorovné vzdálenosti (zákon č. 458/2000 Sb., § 46) celková ší řka OP pro dvojité vedení 400 kV v běžné trase: 69,4 m Stožáry: ocelové samonosné p říhradové šroubované konstrukce, typ DONAU; základní výška stožáru: 46 m
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 202
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Obrázek č. 63 Typ stožáru Donau pro dvojité vedení 400 kV
Nosný stožár Stru čný popis zám ěru K náhrad ě stávajícího dvojitého vedení 220 kV ozna čeného V221/V222 novým dvojitým vedením 400 kV je v maximální možné mí ře využito stávajícího koridoru. Vzhledem ke stávající trase jsou p ředpokládány cca tři místa odklon ění, z toho dv ě v místech zaúst ění do transformoven Vítkov a P řeštice. Pro zbytek nového dvojitého vedení 400 kV je využito stávajícího koridoru vedení.
Zaúst ění do TR Vítkov Nová rozvodna 420 kV Vítkov bude postavena v rozší řeném areálu stávající transformovny. Nov ě navržené vedení vychází z nové rozvodny Vítkov a do p ůvodní trasy se napojuje mezi stávající stožáry č. 3 a 4 p řibližn ě 100 m za stožárem č. 3. Délka této nové trasy je p řibližn ě 450 m.
Zm ěna trasy v lokalit ě K řížky (k. ú. Nová Ves u Sokolova a k. ú. Prameny) Jedinou navrženou zm ěnou v ůč i stávající trase v pr ůběhu trasy je úprava v lokalit ě „K řížky“. Nová trasa bude od stávajícího stožáru č. 34 pokra čovat ve stejném sm ěru až k lokalit ě „Tokáništ ě“, odkud se dv ěma lomeními vrátí do p ůvodní trasy vedení mezi stávajícími stožáry č. 45 a 46.
Zaúst ění do TR P řeštice Poslední zm ěnou oproti stávající trase vedení je odklon v míst ě stávajícího stožáru č. 271 před zaúst ěním vedení do transformovny Přeštice. Nový koncový stožár bude postaven v prostoru mezi stávajícím stožárem č. 272 a oplocením transformovny – tedy na pozemku stávající transformovny P řeštice.
Zhodnocení zám ěru Náhrada stávajícího dvojitého vedení 220 kV stavbou nového dvojitého vedení 400 kV má nevýrobní charakter a svojí činností nevytvá ří žádné škodlivé zplodiny, ne čistoty ani pr ůmyslové odpady. Plánovanou stavbou nedojde ke zhoršení stávajících vliv ů na okolní prost ředí.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 203
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
H. PŘÍLOHY Příloha č.1. Vyjád ření p říslušného stavebního ú řadu k zám ěru z hlediska územn ě plánovací dokumentace Příloha č.2. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992Sb., ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb. Příloha č.3. Záv ěr zjiš ťovacího řízení Příloha č.4. Akustická studie, AKUSTING, s.r.o. Příloha č.5. Posouzení vedení V221/V222 typu DONAU z hlediska požadavk ů Na řízení vlády č. 1/2008 Sb.; E G U – HV Laboratory a. s. Příloha č.6. Posouzení vliv ů na zdraví, RNDr. B. Pokorný, CSc. a Ing. P. Vrbík Příloha č.7. Biologické hodnocení dle §67 zákona 114/1992 Sb., Mgr. Vladimír Melichar Příloha č.8. Autorizovaný posudek dle §45i zákona 114/1992 Sb., Mgr. Vladimír Melichar Příloha č.9. Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz, Studio B&M Příloha č.10. Mapová a grafická dokumentace 10.1 Celková situace 10.2 Přehledná situace 10.3 Stožáry typ DONAU 10.4 Fotodokumentace Příloha č.11. Vyjád ření obdržená v pr ůběhu zpracování Dokumentace 11.1 Vyjád ření k umíst ění vedení 400 kV na území CHLÚ Dnešice 11.2 Vyjád ření k umíst ění vedení 400 kV nad CHLÚ Stod II 11.3 Vyjád ření Lesní závod Kladská
Dokumenty jsou za řazeny jako samostatná p říloha.
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 204
V221/V222 – přestavba stávajícího dvojitého vedení 220 kV na dvojité vedení 400 kV
Datum zpracování Dokumentace: 30. 11. 2012
Jméno, p říjmení, bydlišt ě a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování Dokumentace:
Název a adresa zpracovatele Dokumentace zám ěru: Dr. Ing. Vladimír Skoumal držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona č. 100/2001 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, pod č. j. 102570/ENV/09
ČEPS Invest, a.s. Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 Pracovišt ě Šumperk Žižkova 5, 787 01 Šumperk ………………………………….. tel. 583 224 091 Podpis zpracovatele Dokumentace
Spolupracující osoby: Bc. Marek Kamler
ČEPS Invest, a.s. Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 Pracovišt ě Šumperk Žižkova 5, 787 01 Šumperk ………………………………….. tel. 583 224 091 Podpis zpracovatele Dokumentace
V textu Dokumentace jsou použity výstupy z Akustické studie (AKUSTNG, s.r.o.), Posouzení vedení V221/V222 typu DONAU z hlediska požadavk ů na řízení vlády č. 1/2008Sb. (EGU – HV Laboratory a.s.), Posouzení vliv ů na zdraví (RNDr. B. Pokorný, CSc. a Ing. P. Vrbík), Biologického hodnocení dle § 67 zákona 114/1992 Sb. (Mgr. Vladimír Melichar), autorizovaného posouzení dle § 45i zákona 114/1992 Sb. a Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz (Studio B&M).
Dokumentace dle §8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. 205