Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky Správa Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police n. Metují

Rozbory Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko

k 31. 12. 2012

2 Obsah 1. Identifika ční údaje...... 5 1.1. Výnos...... 5 1.2. Mezinárodní význam...... 5 2. Charakteristika území ...... 6 2.1. Geologie a geomorfologie ...... 6 2.2. Pedologie...... 10 2.3. Klimatické pom ěry...... 11 2.4. Hydrologie a hydrogeologie...... 11 2.5. Flóra a vegetace ...... 13 2.6. Fauna...... 17 2.7. D ějiny osídlení a vývoj krajiny ...... 20 3. Ochrana p řírody a krajiny...... 24 3.1. P ředm ět ochrany CHKO...... 24 3.2. Zonace CHKO...... 24 3.3. Maloplošná zvlášt ě chrán ěná území ...... 26 3.4. Soustava Natura 2000...... 29 3.4.1. Evropsky významné lokality ...... 29 3.4.2. Pta čí oblast ...... 30 3.5. Památné stromy...... 32 3.6. Rostlinná spole čenstva ...... 35 3.7. Významné druhy rostlin...... 41 3.8. Významné druhy živo čich ů...... 49 3.9. Invazní a expanzivní druhy...... 58 3.9.1. Invazní a expanzivní druhy rostlin ...... 58 3.9.2. Invazní a nep ůvodní druhy živo čich ů...... 60 3.10. Neživá p říroda...... 63 3.11. Územní systémy ekologické stability (ÚSES)...... 70 3.12. Krajinný ráz...... 76 3.13. Monitoring a výzkum ...... 95 3.14. Práce s ve řejností ...... 101 4. Lidské činnosti ovliv ňující stav p řírody a krajiny ...... 104 4.1. Lesní hospodá řství...... 104 4.1.1. Vlastnictví les ů ...... 104 4.1.2. Charakteristika les ů v jednotlivých zónách ...... 105 4.1.3. Člen ění les ů podle PLO a kategorií lesa...... 106 4.1.4. Zastoupení SLT v CHKO ...... 106 4.1.5. V ěková struktura les ů...... 108 4.1.6. Zastoupení d řevin...... 109 4.1.7. Genové zdroje lesních d řevin ...... 110 4.1.8. Zdravotní stav lesních porost ů...... 111 4.1.9. Stav lesnické plánovací dokumentace...... 112 4.1.10. Dosavadní a aktuální zp ůsob hospoda ření...... 113 4.2. Zem ědělství ...... 117 4.3. Myslivost ...... 122 4.4. Rybníká řství a sportovní rybá řství...... 130 4.4.1. Rybníká řství ...... 130 4.4.2. Sportovní rybá řství ...... 132 4.5. Vodní hospodá řství ...... 136 4.6. Výstavba ...... 141 4.7. Doprava a inženýrské sít ě...... 150 4.7.1. Doprava ...... 150 4.7.1. Inženýrské sít ě a energetika...... 152 4.8. Pr ůmysl...... 159

3 4.9. Zacházení s odpady ...... 160 4.10. T ěžba nerostných surovin...... 161 4.11. Rekreace a turistika ...... 166 5. Vyhodnocení minulého plánu pé če ...... 177 6. Použitá literatura...... 184 7. Seznam zkratek ...... 186

7. Přílohy 7.1. Textové p řílohy č. 1 Vyhláška MŽP č. 157/1991 Sb., o z řízení chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko č. 2 Seznam obcí a katastrálních území CHKO Broumovsko č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit č. 4 Na řízení vlády č. 20/2005 Sb., kterým se vymezuje pta čí oblast Broumovsko č. 5 P řehled pr ůzkum ů a výzkum ů v CHKO Broumovsko č. 6 Model p řirozené druhové skladby lesních porost ů v CHKO Broumovsko č. 7 Evidované lokality

7.2. Mapové p řílohy č. 1. P řehledová mapa č. 2. Zonace č. 3. MZCHÚ a památné stromy č. 4. Natura 2000 č. 5. ÚSES č. 6. Vlastnictví les ů č. 7. Kategorizace les ů č. 8. Honitby a farmové chovy č. 9. Turistika a rekreace č. 10. Ložiska nerostných surovin a t ěžba č. 11. Ochrana krajinného rázu č. 12. Kategorizace lokalit se zástavbou č. 13. Evidované lokality

4 1. Identifika ční údaje 1.1. Výnos Chrán ěná krajinná oblast Broumovsko byla z řízena vyhláškou MŽP ČR č. 157/1991 Sb., o zřízení Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko, vydanou 27. b řezna 1991 s účinností od 1. kv ětna 1991. Vyhláška byla vydána v souladu s § 8 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochran ě p řírody. P řílohami z řizovací vyhlášky je popis hranice oblasti (p říloha č. 1 vyhlášky) a vymezení zón ochrany p řírody (p říloha č. 2 vyhlášky). Plné zn ění vyhlašovacího p ředpisu je v příloze č. 1.

CHKO Broumovsko leží v Královéhradeckém kraji a její území spadá do obvodu obcí s rozší řenou p ůsobností Trutnov, Náchod a Broumov. CHKO zahrnuje zcela nebo částe čně správní území 33 obcí. Seznam obcí a katastrálních území je v p říloze č. 2. Sídlo Správy CHKO Broumovsko je v Polici nad Metují.

1.2. Mezinárodní význam CHKO Broumovsko sousedí na jihovýchod ě na hranici s Polskem u Machova a Božanova s chrán ěným územím Park Narodowy Gór Stolowych. Na severozápad ě u Mezim ěstí navazuje na CHKO p řes státní hranici na polský Park Krajobrazowy Sudetów Walbrzyskich. Na území CHKO Broumovsko nebylo vyhlášeno žádné chrán ěné území podle mezinárodních úmluv s výjimkou evropské soustavy Natura 2000. Část CHKO Broumovsko byla vyhlášena jako Pta čí oblast Broumovsko a z důvodu ochrany evropsky významných spole čenstev a druh ů bylo do soustavy Natura 2000 v CHKO Broumovsko za řazeno 8 evropsky významných lokalit – podrobn ěji viz kapitola 3.4.

5 2. Charakteristika území 2.1. Geologie a geomorfologie Geologie Chrán ěná krajinná oblast Broumovsko pat ří ke geologickému celku vnitrosudetské pánve; její česká část (asi 1/3, v ětší část se nachází na území Polska) orograficky odpovídá Broumovské vrchovin ě. Česká část pánve je budována kontinentálními sedimenty a vulkanity stá ří svrchního karbonu a permu, dále kontinentálními uloženinami spodního triasu a mo řskými uloženinami svrchní k řídy. Celá pánev tvo ří brachysynklinálu, jejíž dnešní osa má severozápadní, tj. sudetský sm ěr. V osní části pánve se zachovaly svrchn ěkřídové sedimenty, budující díl čí strukturu polické pánve. Leží na svém podloží diskordantn ě. Na JV p řesahují p řes permokarbonské a spodnotriasové sedimenty a jsou spojeny se svrchní k řídou v sousedním Polsku (území NP Góry Stolowe). Také na jihu (východn ě od Hronova) zakrývá k řída karbon a je spojena s křídou tzv. svato ňovicko-hronovské pánve, což je v podstat ě nejvyšší část výpln ě tektonického p říkopu (hronovsko-po říčský p říkop), který se p řimyká k hronovsko-po říčské poruše. Úzkým pruhem u Zbe čníka, Hronova a Ž ďárek území CHKO ješt ě do této struktury zasahuje. Území CHKO je v sou časném vymezení z v ětší části (cca 60 %) budováno sedimenty a vyv řelinami permokarbonu a spodního triasu. Zbývající část p řipadá na k řídové sedimenty. Rozdílnost v litologickém utvá ření t ěchto formací vtiskuje zásadní rozdíly oblastem budovaným permokarbonem či svrchní k řídou, a to jak v morfologii krajiny, tak i ve vzniku půd a dalších zv ětralin.

Pokryvné útvary Pís čité hlíny až hlinité písky jsou rozší řené v oblasti výchoz ů k řídových pískovc ů i pískovc ů a slepenc ů permokarbonu. Svahoviny s p řevahou kamene, hlinitokamenité suti a kamenité suti jsou rozší řené p ředevším v terénech budovaných eruptivními horninami broumovského souvrství (Javo ří hory). Ryolity a ignimbrity vytvá řejí volné kamenité suti o mocnostech p řes 5 m (nap ř. v He řmánkovickém údolí). Specifická deluvia vytvá řejí kvádrové pískovce Polické pánve. Jsou to blokové suti s metrovými až desetimetrovými bloky pískovc ů zapadlých v pís čité svahovin ě. Nejmladším pokryvným útvarem jsou povod ňové hlíny (holocén až recent), které budují nivy sou časných tok ů. Nejv ětší rozlohy dosahují u St ěnavy od Broumova k Otovicím, u toku Metuje od Petrovic po Hronov. Jejich mocnost je řádov ě metrová (p řevážn ě 1–2 m). V podloží povod ňových hlín leží aluviální št ěrky, št ěrkopísky a hrubé písky (p řevážn ě würmského stá ří). Št ěrkové a pískové uloženiny říčních teras se zachovaly ve v ětší mí ře jen na Broumovsku, kde byly rozlišeny dv ě stratigrafické úrovn ě. Spodní terasa má bázi 8–10 m nad údolní nivou St ěnavy a p řítok ů. Uloženiny, které nikde nep řesahují mocnost 10 m, jsou stá ří st ředního pleistocénu. Báze svrchní terasy leží 25 m nad dnešní údolní nivou. Mocnost uloženin je o n ěco v ětší než u spodní terasy (až 13 m), p řisuzuje se jim v ěk starého pleistocénu. Jejich petrologické složení je stejné jako u št ěrk ů údolní nivy. Výskyt sprašových hlín je vázán na Broumovskou kotlinu, kde lemují terasy St ěnavy nebo tvo ří rezidua na plošinách v oblasti Hejtmánkovic, K řinic, Martínkovic, Božanova, Rožmitálu a Šonova. Stá řím odpovídají mladému a st řednímu pleistocénu. Maximální zjišt ěná mocnost je 10 metr ů. Jediným dosud zjišt ěným chemogenním sedimentem v území CHKO jsou recentní či subrecentní pís čité p ěnovce. Vyskytují se na výchozech otovického vápence v Otovicích (SV od kostela na lokalit ě "Vápenka", d říve známé pod jménem "Lederhose").

Paleontologie Horniny vnitrosudetské pánve jsou velmi bohaté na nálezy zkamen ělin, a to jak rostlinných zbytk ů (plavun ě, kapra ďorosty, nahosemenné) tak i nálezy živo čišných zbytk ů zejména nižších obratlovc ů. Od po čátku dolování černého uhlí byly nalézány četné rostlinné zbytky, jež v souboru dob ře demonstrují vývoj kv ěteny v období svrchního karbonu a spodního

6 permu. Místy se nacházejí i na p řirozených výchozech, četné jsou nálezy araukarit ů (zkamen ělých d řev) v celé oblasti Jest řebích hor. Broumovská kotlina je však p ředevším známá zoopaleontologickými nálezy a lokalitami v permských vápencích, sv ětov ě proslulých již z dob sb ěrů prof. A. Fri če unikátními nálezy skelnošupinatých ryb, žralok ů, krytolebc ů apod.

Geomorfologie Výpl ň vnitrosudetské pánve tvo ří orografický celek, který v hrubých rysech na území ČR odpovídá Broumovské vrchovin ě; d říve se používalo pro celou oblast vhodn ější ozna čení Sudetské nebo Broumovské meziho ří. Je málo oblastí v Českém masívu, kde by morfologlcké prvky tak v ěrn ě kopírovaly geologickou stavbu jako je tomu zde. Klí čovou roli v utvá ření reliéfu krajiny m ěly sedimentární procesy, tektonické pohyby a vodní eroze. V důsledku alpínského vrásn ění byla p ůvodn ě plochá zemská deska, tvo řící dno m ělkého křídového mo ře prohnuta, rozlámána a vyzdvižena. Díky milion ům let eroze má krajina dynamický vzhled. Mírn ě uklon ěné svahy a plošiny st řídají na ostrých hranách prudké strán ě a hluboko za říznutá, místy až ka ňonovitá údolí s převýšením i p řes 100 m. Podle dnes platného ortografického (geomorfologického) člen ění je území rozd ěleno do t ří podcelk ů: Mezim ěstská vrchovina, Polická vrchovina a Žaclé řská vrchovina. Mezim ěstská vrchovina zaujímá SV území CHKO a dále se d ělí na dv ě geologicky i geomorfologicky odlišné jednotky, na Javo ří hory a na Broumovskou kotlinu. Javo ří hory jsou budovány vulkanity a tvo ří výrazný pohrani ční h řeben ve sm ěru SZ-JV, s rozsochami vybíhajícími k JZ. Plošn ě nejv ětší část Mezim ěstské vrchoviny náleží k Broumovské kotlin ě. Ta se d ělí na relativn ě vyšší severozápadní (mezim ěstskou) část charakteru pahorkatiny a na plochou jihovýchodní část v okolí Broumova jen m ělce modelovanou údolím řeky St ěnavy a jejích p řítok ů. Žaclé řskou vrchovinu tvo ří jihozápadní až západní část území CHKO. Lze ji dále rozd ělit na morfologicky výrazný h řeben Jest řebích hor, budovaný p ředevším jíveckými vrstvami (svrchní karbon) ve vývoji žaltmanských arkóz a na relativn ě nižší vrchovinu sm ěrn ě orientovanou soub ěžn ě s Jest řebími horami, která je na SV ohrani čena Polickou vrchovinou. V této Radvanické vrchovin ě se v okolí Chval če vytvo řila malá mezihorská kotlina pokra čující na sever do Polska. Polická vrchovina je zcela totožná s geologickou jednotkou svrchn ěkřídové polické pánve. Celý soubor t ěchto hornin dosahuje mocnosti p řes 500 m a je uložen na podložních horninách permokarbonu a triasu. St řídání pevn ějších hornin (pískovce, spongilitické prachovce) s m ěkčími (slínovce) zap říčiňuje stup ňovitou stavbu (kuesty), která je v Polické vrchovin ě díky malému narušení erozními jevy klasicky vyvinuta. Polická vrchovina je dále dělena na Polickou pánev, Polickou stup ňovinu a Stolové hory ( českou část). Polická pánev zaujímá st řed p ři ose území a je charakterizována strukturn ě denuda čními plošinami uvnit ř a oválným v ěncem vnit řních kuest po obvodu. Polická stup ňovina pak tvo ří oválný obvod celé Polické pánve soustavou vn ějších kuest. Stolové hory na české území zasahují jen svahy spadajícími na sever do Machovské kotliny nebo k severovýchodu do Broumovské kotliny. Kvádrové pískovce Polické vrchoviny vykazují velice pestrý reliéf a modelaci až po vývoj rozsáhlých pískovcových skalních m ěst – p ředstavují tak z p řírodov ědného i krajiná řského hlediska nejcenn ější části CHKO Broumovsko, jejichž význam přesahuje do nadnárodní úrovn ě. Proslulá pískovcová skalní m ěsta v Adršpašsko-teplických skalách, na Ostaši, Ko čičích skalách, Hejd ě, Broumovských st ěnách i Stolových horách jsou nejen cílem intenzivního cestovního ruchu, turistiky a horolezectví, ale i četných p řírodov ědných studií.

Pseudokrasový reliéf – pískovcový fenomén Název pseudokras byl vytvo řen pro pojmenování morfologicky obdobných tvar ů reliéfu jako jsou povrchové a podzemní tvary krasové. Pseudokrasové tvary však nevznikají na horninách lehko rozpustných p řevážn ě chemickými procesy rozpoušt ěním, ale na horninách nerozpustných či t ěžko rozpustných a za p řisp ění p ředevším fyzikálních proces ů, mechanickými procesy zv ětrávání, rozpadu a odnosu hornin. P ři vývoji t ěchto tvar ů na

7 větších plochách terénu a v četných i pestrých formách jako je tomu p říkladn ě na rozsáhlých morfostrukturách pískovcových lze p římo hovo řit o pseudokrasovém reliéfu. V p řípad ě terén ů tvo řených k řídovými horninami Polické vrchoviny v území CHKO Broumovsko je pseudokrasový reliéf tvo řen celou stupnicí konkávních i konvexních makro-, mezo- a mikroforem. Na podklad ě sou časných poznatk ů geomorfologických proces ů podílejících se na tvorb ě pseudokrasového reliéfu (mechanické, částe čně i chemické zv ětrávání a odnos, svahové pohyby, řícení a akumulace skalních blok ů a zv ětralin, sufoze, menší m ěrou i fluviální a eolická eroze ad.) jsou nyní pseudokrasové tvary (s platností i pro kvádrové pískovce i další k řídové horniny) d ěleny na základní morfostruktury a díl čí morfostruktury. Základní morfostruktury se dále d ělí na stup ňoviny (strukturn ě denuda ční plošiny, tabulové plošiny a kuesty) a h řbetoviny (strukturní h řbety, antiklinální h řbety, “kozí h řbety" a hrást ě). Díl čí morfostruktury jsou konkávní (vhloubené) nebo konvexní (vypouklé) a dále se d ělí na makroformy (sout ěsky, ka ňony, strže, rozsedliny, rozvodní plošiny s h řbety, skalní pilí ře a skalní v ěže), mezoformy (jeskyn ě a propasti, závrty, skalní perforace /skalní brány, skalní okna, skalní tunely a skalní mosty/, skalní útvary /typu tors: skalní h řiby ap./ a mikroformy (skalní dutiny a výklenky, skalní voštiny, pseudoškrapy /žlábkové, meandrovité, st ěnové, hrotovité, jamkové a šlápotovité/, skalní mísy, skalní lišty a hroty /převážn ě železivce/, pisolity a jiné formy sekundární mineralizace). I na území CHKO Broumovsko je morfologicky nejpest řejší reliéf vytvo řen na terénu kvádrových pískovc ů, reprezentovaném strukturn ě denuda čními plošinami i kuestami v oblasti Adršpašsko-teplických skal, Ostaše, Hejdy, Ko čičích skal, Broumovských st ěn a Stolových hor. Geneticky se zde uplat ňují všechny t ři hlavní fáze modelace: • pásmo odnosem nejmén ě narušené (s plochým nebo oblým povrchem krytým zv ětralinami a jen nízkými skalními výchozy) – nap ř. Bu čina a Rokliny v oblasti Adršpašsko-teplických skal • pásmo roz člen ěné roklemi a kryté skalními útvary typu tors – plošn ě p řevažuje ve všech částech terén ů pískovcového pseudokrasu • pásmo skalních m ěst s výrazným vertikálním člen ěním hlubokými ka ňony a sout ěskami, skalními st ěnami a v ěžemi o výšce až 100 metr ů, s výraznou a pestrou modelací jejich povrchu – nejen Adršpašské a Teplické skalní m ěsto, ale i části terén ů na Hejd ě (východní část), Ostaši (Bludišt ě), Broumovských st ěnách i Stolových horách, ale již s menší denivelací. Ve druhém a t řetím uvedeném pásmu se vyskytují vedle povrchových i podzemní pseudokrasové jevy – jeskyn ě a propasti. Jeskyn ě pat ří k pom ěrn ě b ěžným tvar ům pískovcového reliéfu, a proto se hojn ě vyskytují i ve všech skalních oblastech Polické vrchoviny. Z genetického a morfologického hlediska jsou pseudokrasové jeskyn ě d ěleny do šesti skupin: • jeskyn ě puklinové: jsou to svislé, úzké prostory s r ůznou délkou; vznikají na puklinách či puklinových zónách a p ři jejich rozši řování vlivem zv ětrávání a odnosu hornin, nap ř. erozí – p říkladem m ůže být jeskyn ě Pod Hv ězdou v Broumovských st ěnách • jeskyn ě vrstevní: vytvá řejí se zv ětráváním a odnosem mén ě odolných vrstevních poloh; prostory jsou v ětšinou nízké, r ůzn ě široké a dlouhé – p říkladem tohoto typu mohou být jeskyn ě v Trpasli čí skále I. a II. na Ostaši • jeskynní výklenky: pat ří k rozší řeným tvar ům a vznikají destrukcí horniny selektivní denudací podmín ěnou litologickým složením nebo destrukcí horniny v polohách tektonicky r ůznosm ěrn ě porušených; prostory t ěchto jeskyní mají r ůznou ší řku a výšku, délky (hloubky do masivu) bývají menší – p říkladem tohoto typu jsou jeskyn ě Nad Řeznickou sekyrou nebo jeskyn ě Pec, ob ě v Teplických skalách • jeskyn ě rozsedlinové: vznikají gravita čním odsedáním skalních blok ů v okrajích plošin nebo na svahu v závislosti na svislé nebo vodorovné puklin ě, p říp. vrstevní ploše; p ři pohybu vzniká prostora, v ětšinou úzká a vysoká, s p říčným profilem ve tvaru V nebo A, dle zp ůsobu pohybu blok ů; tímto zp ůsobem vznikají i dlouhé prostory chodbovitého charakteru (nap ř. jeskyn ě Tunel v Broumovských st ěnách) nebo i pom ěrn ě hluboké

8 a úzké prostory propas ťovitého charakteru (nap ř. Teplická propast v Teplických skalách nebo Netopý ří propast v Adršpašských skalách • jeskyn ě su ťové: jsou specifickou skupinou pseudokrasových jeskyní, vzniklých v blokových akumulacích ve dnech roklí a ka ňon ů nebo na úpatí skalních st ěn či v balvanových proudech na svazích; jeskynní dutiny mezi balvany mají nepravidelný tvar p ři častém prost řídávání v ětších i zcela t ěsných prostor; p ři spojitosti s podzemním tokem, který p ři pr ůtoku dnem rokle je kryt balvanitou sutí a její prostory neustále vyklizuje, vznikají celé jeskynní systémy, které vynikají svojí délkou; díky existenci extrémního klimatu t ěchto jeskyní, proti vn ějším atmosférickým vliv ům krytých až 25 m mocnou blokovou akumulací (jako je to v p říp. Teplické jeskyn ě), setrvává v n ěkterých částech prostor ledová výzdoba (rampouchy, ledové sloupy, ledové náteky a podlahové ledy, jinovatka) až do pozdních letních m ěsíc ů – z tohoto typu jeskyní lze jmenovat p ředevším Řeřichovou jeskyni (205 m dlouhá), jeskyni Pod Luciferem (400 m dlouhá) a Teplickou jeskyni, která délkou 1 065 m je nejdelší pseudokrasovou jeskyní České republiky • jeskyn ě kombinované: do této skupiny náležejí zbývající jeskynní tvary, na jejich vývoji se podílí více činitel ů, výsledný tvar se pak morfologicky blíží nejmén ě dv ěma z p ěti předchozích typ ů jeskyn ě; nej čast ější kombinací v terénech CHKO je kombinace puklinové a vrstevní jeskyn ě, puklinové a su ťové jeskyn ě nebo (nej čast ěji) rozsedlinové a su ťové jeskyn ě – jako p říklad lze uvést jeskyni Ko řenka nebo Pluton ův chrám v Teplických skalách, která je rozsedlinovo-su ťovou jeskyní. Pseudokrasové terény v území CHKO Broumovsko jsou při srovnání s obdobnými terény v ostatních částech České k řídové tabule ( Český ráj, Koko řínsko, Labské pískovce ap.) významné nejen celkovým plošným rozsahem, ale i rozsahem ploch s charakterem vysoce dynamického reliéfu skalních m ěst s denivelací skalních v ěží a st ěn až p řes 100 metr ů. Tyto terény svojí morfologií vytvá řejí predispozici pro výskyt lokálních klimatických extrém ů (vlhkost, chlad, nedostatek slune čního zá ření), které v tomto souboru podmi ňují (p ři porovnání s okolními terény) i výskyt extrémních rostlinných i živo čišných druh ů a spole čenstev (výskyt glaciálních relikt ů). P ůsobení všech hlavních p řírodních činitel ů t ěchto terén ů – geologický podklad – reliéf – klima/mikroklima – biosféra je v tomto p řípad ě natolik specifické, že se v poslední dob ě pro celý p řírodní soubor geo- i biosféry na pískovcovém pseudokrasovém reliéfu po čalo používat výrazu pískovcový fenomén.

Mineralogie Účast pestrého horninového zastoupení na geologické stavb ě Broumovské vrchoviny (a tím na území CHKO) vykazuje i širokou škálu minerál ů. Relativn ě nejvíce nález ů minerál ů pochází z vulkanických hornin broumovského souvrství, p ředevším ze šonovských melafyr ů (Javo ří hory). Nejchudší mineralogickou pestrost a obsah mají k řídové horniny Polické vrchoviny. V dutinách melafyrových mandlovc ů se vyskytují polodrahokamy, nap ř. záhn ědy, ametysty, chalcedony, acháty, jaspisy, dále i vykrystalovaný baryt a fluorit. P ři rozv ětrávání masiv ů se z dutin uvol ňují a dostávají do sutin a náplav ů potok ů. V ětšinou se nalézají roztroušen ě na polích i loukách, p ředevším v okolí Rožmitálu a Šonova. V Javo řích horách se nacházejí i minerály z ignimbrit ů a ryolitových tuf ů, hlavn ě živce, pyroxeny, biotit, k řemen, amfibol a další. Postupným rozkladem ryolitových tuf ů vzniká jílovitá hornina bentonit. V horninách svrchní k řídy se objevují i kalcitové výpln ě trhlin nebo i chalcedonové rohovce. Významné mineralogické ložisko, na kterém se po řadu let t ěžila m ěď , se nacházelo u Horních Verné řovic. Vyskytovaly se zde m ědinosné minerály – v ětšinou kovové, chalkosin, pyrit, bornit, chalkopyrit, gelenit, sfalerit i malachit. T ěžbou však bylo celé ložisko vy čerpáno a nálezy jsou již jen ojedin ělé.

9 2.2. Pedologie Půdy na území CHKO Broumovsko se vytvo řily z mate čných hornin až v dob ě poledové, tj. až po ustoupení Würmského glaciálu, a m ůžeme je tedy ozna čit jako p ůdy monocyklické. Pro vývoj p ůd na p řevážné v ětšin ě území byl rozhodující vliv klimatu. Z t ěchto d ůvod ů pokrývají v ětšinu území ilimerizované p ůdy podzolové v nižších polohách, ve výše položených chladn ějších oblastech podzoly a zejména hn ědé p ůdy (kambizem ě), které jsou nejvíce zastoupeným p ůdním typem na území CHKO. V n ěkterých místech se však díky extrémnímu reliéfu nebo ovlivn ění stanovišt ě vodou vyvinuly p ůdy intrazonální. Podél potok ů a řek tak vznikly nivní a lužní hydromorfní p ůdy, v oblastech prameništních nebo jinak zamok řených pak pseudogleje a gleje. V extrémních podmínkách kvádrových pískovc ů, tedy skalních m ěst a balvanitých sutí, je pedologický vývoj velmi mladý. P ůdní druh lze v ětšinou ozna čit jako litozem neboli p ůdu nevyvinutou, tvo řenou jen vrstvou mělkého humusovitého horizontu na p ůdotvorném substrátu (skále). Na n ěkterých místech v roklích mezi skalami dochází k hromad ění rašeliny, jejíž nejhlubší vrstvy se dle palynologických rozbor ů usadily již v dobách poledových (preboreál a boreál). Zrnitostní složení p ůd, neboli p ůdní druh, je do zna čné míry ur čován p ůdotvorným substrátem. V oblasti Broumovské kotliny vznikly zvětráváním permokarbonských sediment ů půdy hlinité, p ři okrajích pánve s vyšším podílem pís čité nebo št ěrkovité frakce. V Javo řích horách vytvo řených paleovulkanity se setkáváme i s čist ě kamenitými substráty a su ťovými poli. Pís čito-hlinité p ůdy na limnickém permokarbonu se nacházejí též v kotlin ě Chval če a Radvanic a táhnou se podél Jest řebích hor jihovýchodním sm ěrem údolím D řeví če až k Hronovu a Ž ďárkám. V Polické vrchovin ě se na k řídových opukách a spongilitických prachovcích nacházejí p ůdy pís čito-hlinité, hlinité i jílovito-hlinité, v ětšinou s vyšším podílem skeletu. Čela kuest budovaných spongilitickými prachovci pokrývají hlinito-kamenité p ůdy, místy pod skalními výchozy pak čist ě kamenité suti. Na podloží kvádrových pískovc ů leží balvanité a blokové svahoviny. V pís čitém substrátu jsou zde zabo řeny jednotlivé balvany, vytvá řející místy skupiny až kamenná mo ře. Zajímavostí je, že na celém území CHKO nebyly nalezeny spraše. Eolické sedimenty jsou zastoupeny pouze krátce p řemíst ěnými sprašovými hlínami lemujícími místy terasy St ěnavy. Velmi významným p ůdotvorným faktorem je faktor biologický. B ěhem holocénu vznikaly půdy pod vlivem lesní vegetace. P ůvodní lesní p ůdy však byly na velké části území zm ěněny během posledního tisíciletí lidskou činností, zejména zem ědělskou kultivací. Nejvíce p ůd vhodných pro zem ědělskou činnost se díky geologickému složení, morfologii terénu i nižší nadmořské výšce vytvo řilo v Broumovské kotlin ě, kde lesy ustoupily na dnešní plošné zastoupení cca 20 % území. V ostatních částech CHKO Broumovsko se zem ědělská p ůda nachází na p říhodných pozemcích s menšími sklony, v oblasti Polické vrchoviny na mírných svazích k řídových kuest. Skalní m ěsta a čela kuest pokrývají lesy, jen n ěkteré p říkré svahy bez balvan ů výjime čně louky. Nejúrodn ější p ůdy se nacházejí v lužních polohách podél řeky St ěnavy na Broumovsku a podél řeky Metuje na Hronovsku. Z hlediska ochrany zem ědělského a lesního p ůdního fondu je nejv ětším problémem vodní eroze. Hodnoty potenciální vodní eroze jsou vyšší v oblasti Polické pánve (1–5 mm/rok), nižší v oblasti Broumovské kotliny (0,1–1 mm/rok), kde je však kv ůli v ětšímu zorn ění území absolutní hodnota erozního smyvu p řibližn ě stejná nebo dokonce vyšší. Na celém území se setkáváme s projevy plošné a rýžkové eroze. Významnější jevy stržové eroze byly v nedávné minulosti zaznamenány v obci Česká Metuje a ve Velké Vsi u Broumova. Pozitivem posledních let je zavád ění zatravn ěných pás ů vedených po vrstevnici (nap ř. v okolí Police nad Metují). S vodní erozí souvisí též p ůdní sesuvy. Nejvíce p ůdních sesuv ů bylo p řírodov ědeckými pr ůzkumy nalezeno na Broumovsku, v ětšinou se však jedná o sesuvy historické, dnes již zazem ěné. Po extrémních srážkách v lét ě 1997 došlo na n ěkolika místech k tzv. svahovému slézání z d ůvodu plného nasycení p ůdy a vzniku aktivních smykových ploch na rozhraní spodní části p ůdního profilu a mate čného podloží.

10 2.3. Klimatické pom ěry Základní klimatické charakteristiky Broumovska jsou dány jeho zem ěpisnou polohou, nadmo řskou výškou a p řevládajícími sm ěry atmosférického proud ění. Významné podnební rozdílnosti v rámci tohoto území zp ůsobuje členitost terénu, pom ěrn ě výrazné rozp ětí nadmo řských výšek od 350 do 880 m a také p řevažující orientace horských h řeben ů a údolí ve sm ěru SZ–JV ve vztahu k převládajícímu západnímu sm ěru v ětr ů. Podle Quittovy klasifikace a klimatologických m ěř ení z let 1961–2000 je území Broumovska za řazeno do dvou oblastí, mírn ě teplé a chladné. Chladná oblast zaujímá výše položené partie Javo řích hor a Broumovských st ěn a širší oblast Adršpašsko-teplických skal v četn ě obcí Jívka a Adršpach. Zbytek území je za člen ěn do t ří rajon ů mírn ě teplé oblasti. Nejteplejší je st řední a jihovýchodní část Broumovské kotliny v okolí Broumova a Otovic. Pr ůměrná teplota vzduchu v území CHKO Broumovsko se pohybuje v rozmezí 5,5–7,0 ºC. Pro stanici Broumov je za období 1961–2000 uvád ěn údaj 6,9 ºC, p řitom nejnižší nam ěř enou teplotou za toto období byla hodnota -30,2 ºC v letech 1987 a 1996, naopak nejvyšší teplota 35,5 ºC byla nam ěř ena v roce 1983. Pr ůměrný ro ční úhrn srážek se v území Broumovska pohybuje v rozmezí 650–1000 mm. Sn ěhová pokrývka leží pr ůměrn ě 70–90 dn ů, lokáln ě až 120 dn ů. V celé oblasti p řevládají v ětry západních sm ěrů (kvadrant SZ-JZ). Srážkový úhrn je 650–1000 mm, z toho zimní srážky činí 250–400 mm. Sn ěhová pokrývka leží pr ůměrn ě 70–90 dn ů, lokáln ě až 120 dn ů. Délka jejího trvání (v závislosti na nadmo řské výšce a expozici terénu) se prodlužuje zhruba SZ sm ěrem ke Krkonoším. Území CHKO ve sm ěru SZ-JV protíná prom ěnná linie klimatického p řed ělu mezi "českou" a “slezskou” (kontinentáln ější) klimatickou oblastí. Lokalizace tohoto rozhraní se polohov ě m ění od linie h řebene Jest řebích hor (západní ohrani čení CHKO) po linii h řebene Broumovských st ěn. Broumovská kotlina a Javo ří hory jsou p řevážn ě pod vlivem klimatu sousedního polského Slezska. Častý rozpad nízké obla čnosti v oblasti tohoto rozhraní přináší i zvýšené imisní zát ěže z ovzduší i srážek, p ředevším na náv ětrných h řebenových a vrcholových partiích Broumovských st ěn a Adršpašsko-teplických skal. Tyto náv ětrné svahy h řeben ů vykazují i vyšší po čet dn ů s mlhou (v ětšinou z nízké obla čnosti). V inverzních dnech se vytvá řejí v údolích a kotlinách mlhy. Výjime čný mezoklimatický a mikroklimatický charakter vykazují rozsáhlejší pískovcové skalní oblasti (NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské st ěny, NPP Polické st ěny, PR Ostaš a další), kde v hlubokých a zastín ěných roklích, rozsedlinách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech se tvo ří výrazná klimatická inverze. Tato situace umož ňuje, aby v t ěchto prostorách setrvával firn a led až hluboko do letního období.

2.4. Hydrologie a hydrogeologie CHKO Broumovsko náleží p řevážn ě do povodí řek Metuje a St ěnavy. Jejich rozvodí v ose JV-SV je zárove ň hlavním evropským rozvodím mezi úmo řími Baltského a Severního mo ře.

Povodí St ěnavy Řeka St ěnava (polsky Ścinawka, hydrologické po řadí 2-04-03) protéká Broumovskou kotlinou cca 20 říčními kilometry. Pramení na polské stran ě hranic nad Mirošovem (Mieroszów), a op ět v Polsku se vlévá do Kladské Nisy (Nysa Kłodzka). Řeka tak náleží do povodí Odry, úmo ří Baltského mo ře. Hlásné profily ČHMÚ se nacházejí v Mezim ěstí a Otovicích. Databáze VÚV T.G.M hovo ří o St ěnav ě jako o p řirozeném vodním toku, jehož chemický stav není dobrý a ekologický stav je poškozený. Ekologický potenciál toku nebyl klasifikován. Na katastrálním území pravob řežních p řítok ů St ěnavy je vymezena zranitelná oblast (definovaná v § 33 zákona č. 254/2001 Sb. a vymezená na řízením vlády č. 103/2003 Sb. a č. 219/2007 Sb.). Významn ější levob řežní p řítoky St ěnavy v CHKO jsou potok Viž ňovský, Ruprechtický, Uhlí řský, He řmánkovický, Kravský, Svinský a Černý, významn ější pravob řežní p řítoky pak potok Verné řovický, Jet řichovský, Liš čí, K řinický, Martínkovický a Božanovský.

11

St ěnava max.vod.stav za Qa(m 3.s - Profil Q (m 3.s -1) posl.10 let V.– max.vod.stav za posl.10 let XII.–IV. 1) 355 XI. (cm) (cm) Mezim ěstí 0,809 0,14 296 (8. 8. 2006) 130 (31. 3. 2006) Otovice 2,3 0,45 296 (8. 8. 2006) 277 (19. 3. 2005)

Povodí Metuje Řeka Metuje (hydrologické po řadí 1-01-03) náleží do povodí Labe, úmo ří Severního mo ře. Pramení u Hodkovic poblíž adršpašského skalního m ěsta, kterým vzáp ětí protéká, a po 77 km se v Josefov ě u Jarom ěř e vlévá do Labe. Hlásné profily ČHMÚ jsou umíst ěny v Hronov ě a v Maršov ě nad Metují, mimo území CHKO je p ředpov ědní profil v Kr čín ě. Metuje je dle VÚV T.G.M. p řirozeným vodním tokem, ale stejn ě jako St ěnava nedosahuje dobrého chemického stavu, stav ekologický byl ur čen jako st řední. Ekologický potenciál toku nebyl klasifikován, horní tok řeky s p řítoky D řeví čem a Jívkou, Skalním a Zdo ňovským potokem byl však vyhlášen jako EVL Metuje a D řeví č k ochran ě populace mihule poto ční. Horní i dolní tok Metuje byly na řízením vlády č. 71/2003 Sb. vyhlášeny jako lososová voda (povrchová voda vhodná pro život ryb lososovitých a lipana), z čehož vyplývá i povinnost pe čovat o kvalitu vody a sledovat vybrané ukazatele a hodnoty jakosti vody (P říloha 2 zmi ňovaného na řízení vlády). Významn ější levob řežní p řítoky Metuje jsou na území CHKO potoky Zdo ňovský, Bohdašínský, P ěkovský, Ledhuje a Židovka, významn ějšími pravob řežní p řítoky jsou Skalní potok, Vlásenka, D řeví č a Rokytník.

Metuje Qa(m 3.s - Q (m 3.s - max. vod. stav Profil 355 1) 1) za posl.10 let V.- max. vod. stav za posl.10 let XI. (cm) XII.-IV. (cm) 115 195 Hronov 2,73 0,64 (8. 8. 2006) (31. 3. 2006) Maršov nad 134 173 1,13 0,32 Metují (8. 8. 2006) (31. 3. 2006)

V povodí Metuje se nachází Chrán ěná oblast p řirozené akumulace podzemních vod Polická křídová pánev (CHOPAV PKP), na jejímž území je zvýšená ochrana podzemních vod jako nejd ůležit ější složky p řírodního prost ředí. Polická pánev se rozkládá v SV Čechách v broumovském výb ěžku p ři česko-polské státní hranici a vypl ňuje centrální část tzv. vnitrosudetské (dolnoslezské) pánve. Hlavním vodním tokem je Metuje. Celkový dlouhodobý pr ůměrný pr ůtok Metuje v profilu Hronov (který lze v prvním p řiblížení považovat za uzáv ěrový profil celé polické pánve) je cca 2,73 m 3/s, což p ři ploše povodí 247,75 km 2 p ředstavuje celkový specifický odtok 11,02 l/s km 2. Hydrogeologicky se jedná o pánev, ve které lze na základ ě litologicky odlišných t ěles vymezit n ěkolik nad sebou se vyskytujících regionáln ě rozší řených kolektor ů. P řevládajícím typem porozity v celé polické pánvi je porozita puklinová, velmi významn ě se uplat ňující zejména v okolí hlavních zlom ů. Toto hydrogeologické prost ředí p ředur čuje velmi komplikované trojrozm ěrné proud ění podzemní vody, a to jak zhruba horizontálním proud ěním jednotlivými kolektory ( často na velké vzdálenosti) s možnosti významného hydraulického ovlivn ění p říslušných zvodní, tak i vertikálním p řetékáním mezi t ěmito kolektory nap říč nedokonalými izolátory. Správa CHKO Broumovsko iniciovala vznik n ěkolikaletého úkolu financovaného MŽP ČR (v rámci Programu pé če o životní prost ředí pod č. GA/1807/93). Ten byl dokon čen t řetí etapou: Záv ěre čnou zprávou v r. 1997 s názvem „Optimalizace využívání a ochrany

12 podzemních vod s ohledem na ostatní složky životního prost ředí, Polická pánev“, který zpracovala p řírodov ědecká fakulta UK – katedra hydrogeologie a inženýrské geologie. Práce vedl doc. Ji ří Krásný. V PKP, která je zorn ěna mén ě než Broumovská kotlina, je snižována jakost povrchové vody n ěkterým ze zp ůsob ů nedodržování technologické kázn ě zejména p ři zem ědělském obhospoda řování. Nejsou prakticky dodržována ani hlavní ochranná opat ření pro PHO (ani uplat ňována kontrola jejich z řizovatelem), která spo čívala ve vypracování rozvozových plán ů a odsouhlasení umíst ění hnojiš ť hydrogeologem. V řad ě lokalit polních hnojiš ť tak dochází k výluh ům do terénu s častými úniky do povrchových tok ů a tím k možnosti ovlivn ění podzemních vod (v hydropasivních zónách a na tektonických puklinách, které jsou na v ětšin ě území k řídy velmi husté). Dalším problémem jsou skládky a odpadní vody jak z domácností tak i pr ůmyslu a zem ědělství.

2.5. Flóra a vegetace Podle sou časného fytogeografického člen ění náleží p řevážná část regionu mezofytiku. Klimatické rozdíly spolu s pestrou geologickou stavbou oblasti se projevují ve složení kv ěteny jednotlivých fytogeografických podokres ů. Nejmarkantn ější je však přítomnost několika druh ů subarkticko-subalpínského a st ředoevropsko-subalpínského geoelementu a velké zastoupení boreálních druh ů v Adršpašsko-teplických skalách. Toto území je vy člen ěno jako samostatný fytogeografický okres oreofytika.

Přehled podrobného fytogeografického člen ění Fytogeografická oblast: mezofytikum oreofytikum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum České oreofytikum Fytogeografický okres: Sudetské meziho ří Teplicko-adršpašské skály Fytogeografický podokres: Polická kotlina Broumovská kotlina Žaltman Ostaš Broumovské st ěny Javo ří hory Hejšovina

Převládajícími geoelementy v území CHKO jsou st ředoevropský a subboreální. Z významných boreálních, resp. subboreálních druh ů lze uvést nap ř. rojovník bahenní (Ledum palustre ), sedmikvítek evropský ( Trientalis europaea ), toliji bahenní ( Parnassia palustris ), vachtu trojlistou ( Menyanthes trifoliata ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ), ost řici plstnatoplodou ( Carex lasiocarpa ), t řtinu nachovou ( Calamagrotis phragmitoides ), ze subarkticko-subalpínských violku dvoukv ětou ( Viola biflora ), ze st ředoevropsko-subalpínských podb ělici alpskou ( Homogyne alpina ). Pom ěrn ě vysoké úhrny srážek jsou p říznivé pro druhy subatlantské, z nichž se v území vyskytují nap ř. všivec lesní (Pedicularis sylvatica ), t řezalka rozprost řená ( Hypericum humifusum ), ost řice blešní ( Carex pulicaris ), svízel hercynský ( Galium saxatile ), vrba plazivá ( Salix repens ). Zastoupeny jsou také druhy jihosibi řského a subpontického geoelementu. V malé mí ře se vyskytují druhy submediteránní, nap ř. dřiš ťál obecný ( Berberis vulgaris ) či mod řenec chocholatý ( Muscari comosum ). Z hlediska migrace flóry má patrn ě zna čný význam p řed ěl tvo řený Broumovskými st ěnami, pokra čující na polském území Stolovými horami. Zatímco Polická kotlina a Žaltman (Jest řebí hory) komunikují hlavn ě s českým vnitrozemím, Broumovská kotlina a Javo ří hory mají vztah spíše ke Kladské kotlin ě, resp. Kamenným horám na polském území. Broumovsko je oblastí s velmi zm ěněnou skladbou les ů. P řevládající smrkové kultury vykazují ochuzené složení podrostu a ší ření n ěkterých expanzivních druh ů, nap ř. bezu hroznatého ( Sambucus racemosa ) a t řtiny k řovištní ( Calamagrostis epigejos ).

13 Území se nachází v dubobukovém až smrkobukovém vegeta čním stupni, n ěkteré rokle ve skalních oblastech i ve stupni bukosmrkovém. Rekonstruk čně zde p řevládají kv ětnaté a acidofilní bu činy ( Fagion , Luzulo-Fagion ). Problematická je vegeta ční rekonstrukce v siln ě odlesn ěné Broumovské kotlin ě, kterou snad z ur čité části pokrývaly lesy blízké dubohab řinám ( Carpinion ). Nejzachovalejšími p řirozenými lesními spole čenstvy jsou reliktní bory na kvádrových pískovcích ( Dicrano-Pinion ) a su ťové lesy ( Tilio-Acerion ) na p říkrých svazích údolí a kuest polické k řídové pánve. P řirozené smr činy ( Piceion excelsae ) se vyskytují pouze maloplošn ě v inverzních polohách skalních oblastí a místy i jinde na podmá čených až rašelinných stanovištích. Na prameništích a podél vodních tok ů jsou zastoupeny prameništní olšiny a jaseniny a údolní lužní lesy ( Alnenion glutinoso-incanae ). Charakter vegetace pískovcových skalních oblastí Broumovska je ur čen p ředevším živinami chudým geologickým podkladem, pom ěrn ě velkou nadmo řskou výškou a teplotními inverzemi v členitém reliéfu. Kyselý podklad zp ůsobuje relativní chudost jejich flóry, pokud jde o cévnaté rostliny. Fytogeograficky významný je výskyt některých druh ů známých u nás obvykle z horských poloh – pat ří k nim nap ř. podb ělice alpská ( Homogyne alpina ), violka dvoukv ětá ( Viola biflora ), papratka horská ( Athyrium distentifolium ), mlé čivec alpský (Cicerbita alpina ), čípek objímavý ( Streptopus amplexifolius ), žlu ťucha orlí čkolistá ( Thalictrum aquilegiifolium ), vranec jedlový ( Huperzia selago ), plavu ň pu čivá ( Lycopodium annotinum ). Pro tato území je charakteristická extrémní mozaikovitost biotop ů a vegetace, nebo ť se tu prolínají r ůzné typy lesních biotop ů s biotopy skalními. Lesní porosty jsou zde však z převážné části velmi zm ěněny lesnickým hospoda řením. Vedle výše uvedených se na Broumovsku místy vyskytují ješt ě další druhy vyšších poloh, nap ř. žebrovice r ůznolistá ( Blechnum spicant ), vrba slezská ( Salix silesiaca ), prysky řník platanolistý ( Ranunculus platanifolius ), kýchavice bílá Lobelova ( Veratrum album subsp. lobelianum ), udatna lesní ( Aruncus vulgaris ) aj. Výrazn ěji teplomilných druh ů se z území udává jen nevelký po čet. Floristicky bohaté jsou kv ětnaté bu činy a su ťové lesy, vyskytující se často v návaznosti. Z významn ějších druh ů je v kv ětnatých bu činách Broumovska častá lilie zlatohlávek ( Lilium martagon ), vzácné jsou již orchideje jako nap ř. okrotice bílá ( Cephalanthera damasonium ). Su ťové lesy provází zvlášt ě kapradina lalo čnatá ( Polystichum aculeatum ), m ěsí čnice vytrvalá (Lunaria rediviva ) a rybíz alpský ( Ribes alpinum ). Biotopy su ťových les ů se vyvíjejí obvykle v okolí výchoz ů mineráln ě bohatších hornin, na Broumovsku nej čast ěji slínovc ů až vápnitých pískovc ů. Pozoruhodn ě zde bývají vyvinuta spole čenstva skalních št ěrbin s četnými kapradinami – puchý řníkem k řehkým ( Cystopteris fragilis ), sleziníkem červeným ( Asplenium trichomanes ), sleziníkem routi čkou ( Asplenium ruta-muraria ) a sleziníkem zeleným (Asplenium viride ). Jen nejvyšší skály nejsou zastín ěny okolními lesními porosty, takže lze říci, že vytvá řejí maloplošná primární bezlesí s bylinnými i ke řovými spole čenstvy – mj. se zde uplat ňuje r ůže p řevislá ( Rosa pendulina ), vzácn ě skalník celokrajný ( Cotoneaster integerrimus ) a tolita léka řská ( Vincetoxicum hirundinaria ). V lužních lesích a na vlhkých loukách je místy hojná bledule jarní ( Leucojum vernum ) – její nejbohatší nalezišt ě se nacházejí zejména v okolí Jívky. Flóra stojatých a tekoucích vod není v oblasti p říliš bohatá. V n ěkterých rybnících se vyskytuje bublinatka jižní ( Utricularia australis ). V minulosti zde však rostly nap ř. rdestice hustolistá ( Groenlandia densa ) či rdest smá čknutý ( Potamogeton compressus ). Na prameništích byla vzácn ě nalezena zdrojovka poto ční ( Montia hallii ). Rašeliništní vegetace je na Broumovsku p řítomna jen ve zbytcích. Místy zna čně hluboká rašeliništ ě v roklích Adršpašsko-teplických skal jsou dnes v ětšinou porostlá lesem. Nepo četné a v ětšinou plošn ě nevelké jsou lokality charakteru slatiniš ť a p řechodových rašeliniš ť v r ůzných částech CHKO. K významným druh ům t ěchto biotop ů pat ří p ředevším ost řice Davallova ( Carex davalliana ), suchopýr širolistý ( Eriophorum latifolium ), suchopýr úzkolistý ( Eriophorum angustifolium ), kruštík bahenní ( Epipactis palustris ), vrba rozmarýnolistá ( Salix rosmarinifolia ), vrba plazivá ( Salix repens ), záb ělník bahenní (Comarum palustre ), ost řice plstnatoplodá ( Carex lasiocarpa ), ost řice dvoudomá ( Carex dioica ), ost řice blešní ( Carex pulicaris ), ost řice dvoumužná ( Carex diandra ), ost řice p říbuzná (Carex appropinquata ), rosnatka okrouhlolistá ( Drosera rotundifolia ), klikva bahenní

14 (Oxycoccus palustris ), vachta trojlistá ( Menyanthes trifoliata ), bahni čka chudokv ětá (Eleocharis quinqueflora ) aj. Druhov ě bohaté polokulturní louky byly na Broumovsku plošně velmi redukovány intenzivní zem ědělskou velkovýrobou v minulých desítiletích. Naproti tomu v d ůsledku ponechání nep řístupných pozemk ů ladem velmi vzrostlo zastoupení sukcesních stadií sm ěř ujících k lesu. Místy se však dochovaly zbytky pcháčových, ovsíkových, smilkových i bezkolencových luk, na nichž se vyskytují n ěkteré ohrožené druhy: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis ), prstnatec bezový ( Dactylorhiza sambucina ), prstnatec Fuchs ův (Dactylorhiza fuchsii ), vstava č mužský ( Orchis mascula ), vstava č osmahlý ( Orchis ustulata ), pětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), vemeník zelenavý ( Platanthera chlorantha ), ho řeček český ( Gentianella bohemica ), prha arnika ( Arnica montana ), hadí jazyk obecný ( Ophioglossum vulgare ), upolín nejvyšší ( Trollius altissimus ), mod řenec chocholatý ( Muscari comosum ) aj. Nejv ětší po čet zachovalých kv ětnatých luk s řadou lokalit orchidejí se dosud nachází na Machovsku. Specifické biotopy vznikaly a stále vznikají t ěžbou triasových pískovc ů v západní části Broumovské kotliny, v okolí Verné řovic a Jet řichova. Na vlhkých odt ěžených plochách se přechodn ě objevují spole čenstva s ost řicí sklon ěnou ( Carex demissa ), rosnatkou okrouhlolistou ( Drosera rotundifolia ), plavu ňkou zaplavovanou ( Lycopodiella inundata ), všivcem lesním ( Pedicularis sylvatica ) aj., v minulosti zde byla známa i vrati čka he řmánkolistá ( Botrychium matricariifolium ). Mnoho lokalit vzácn ějších druh ů na Broumovsku v minulých desítiletích zaniklo. Negativn ě se projevil p ředevším rozvoj zem ědělské velkovýroby, dále zales ňování luk, zm ěny ve druhové skladb ě les ů a další vlivy. Řada druh ů pravd ěpodobn ě vyhynula nebo jsou nezv ěstné. Krom ě n ěkolika již výše zmín ěných p řípad ů sem pat ří nap ř. smrkovník plazivý (Goodyera repens ), švihlík krutiklas ( Spiranthes spiralis ), vstava č kuka čka ( Orchis morio ), st řeví čník pantoflí ček ( Cypripedium calceolus ), kyhanka sivolistá ( Andromeda polifolia ), zvone čník hlavatý ( Phyteuma orbiculare ), ho řec k řížatý ( Gentiana cruciata ) a další. Naproti tomu se v nedávné dob ě poda řilo v oblasti objevit jiné významné druhy, nap ř. t řtinu nachovou (Calamagrostis phragmitoides ) či kruštík Greuter ův ( Epipactis greuteri ). Výrazn ě se v posledních desetiletích zm ěnilo složení plevelových spole čenstev (ústup až úplné vyhynutí n ěkterých druh ů). Siln ě se zv ětšilo zastoupení vysokobylinné ruderální vegetace.

Mechorosty (podle materiál ů N. Gutzerové, L. Němcové, J. Ku čery, T. Štechové, Š. Kovala a M. Zmrhalové) Významnými biotopy mechorost ů na Broumovsku jsou zejména pískovcové a slínovcové skály, dále pak rašeliništ ě a slatiništ ě. Bryologicky nejprozkouman ějšími lokalitami v CHKO jsou skalní oblasti, zejména NPR Adršpašsko-teplické skály, z níž je známo p řes 260 druh ů mechorost ů. Vzhledem k charakteru geologického podkladu p řevažují druhy acidofilní. Na pískovcových skalních st ěnách se b ěžn ě vyskytují dvouhrotcovka lámavá ( Dicranodontium denudatum ), b ělomech skalní ( Leucobryum juniperoideum ), polanka drobná ( Anastrophyllum minutum ), zdvojenka bělavá ( Diplophyllum albicans ), čty řzoubek pr ůzra čný ( Tetraphis pellucida ), se čovka štíhlá (Barbilophozia attenuata ), slatinatka obnažená ( Odontoschisma denudatum ). Mezi vzácn ější skalní druhy pat ří nap ř. sk řížovec lesní ( Kurzia sylvatica ), z horských druh ů dvouhrotcovka drsná ( Dicranodontium asperulum ) či chudozubík zahnutý ( Tetrodontium repandum ), z teplomilných druh ů k řivonožka k řehká ( Campylopus fragilis ), hojná na K řížovém vrchu, ale jen vzácn ě se vyskytující v Adršpašsko-teplických skalách i Broumovských st ěnách. Z druh ů vyšších poloh (v četn ě (sub)arkticko-(sub)alpínských), zde rostoucích v ětšinou v chladných údolích, roklích a sout ěskách, je možno vedle již zmín ěných uvést p ředevším velmi vzácný dvouhrotec prodloužený ( Dicranum elongatum ), d říve uvád ěný z Adršpašsko-teplických skal pod jménem D. sendtneri , ploník horský (Polytrichastrum alpinum ), plonitku horskou (Oligotrichum hercynicum ), paprutku prodlouženou ( Pohlia elongata ), p. hromadnou (P. drummondii ), omšenku ohrnutou ( Anastrepta orcadensis ), vršatku Taylorovu ( Mylia taylorii ), rohozec trojzubý ( Bazzania tricrenata ), zdvojenku tisolistou ( Diplophyllum albicans ),

15 kostrbatec řemenatý ( Rhytidiadelphus loreus ) či koprofilní mrvenku štíhlou ( Tayloria tenuis ). Primárn ě epixylické horské druhy polanku Michauxovu ( Anastrophyllum michauxii ), k řepenku řetízkovou ( Cephalozia catenulata ) a k. bledou ( C. leucantha) je zde možno najít i na skalách. Z Adršpašských skal se uvádí číšnatka hustá ( Anoectangium aestivum ), v poslední dob ě však nepotvrzená – jinak u nás známá pouze z Hrubého Jeseníku. Z dalších významných druh ů se v Adršpašsko-teplických skalách vyskytuje nap ř. pérovec h řebenitý (Ptilium crista-castrensis ). Pro acidofilní lesy na pískovcových plošinách jsou typické b ěžné druhy jako dvouhrotec chvostnatý ( Dicranum scoparium) , ploník zten čený ( Polytrichastrum formosum ), travník Schreber ův ( Pleurozium schreberi ), paprutka nicí ( Pohlia nutans ) a další. Ve vlh čích typech smrkových bor ů a ve smr činách inverzních poloh se lze setkat s rašeliníkem p ěti řadým ( Sphagnum quinquefarium ), vršatkou Taylorovou ( Mylia taylorii ), rohozcem trojlalo čným ( Bazzania trilobata ). Na rašeliništích a v rašelinných (pop ř. podmá čených) smr činách rostou nap ř. rašeliník k řivolistý ( Sphagnum fallax ), r. Girgensohn ův (S. girgensohnii), r. bodlavý ( S. cuspidatum ), r. prost řední ( S. magellanicum ), r. třásnitý (S. fimbriatum ), r. ostrolistý ( S. capillifolium ), rohozec trojlalo čný ( Bazzania trilobata ), ploník obecný ( Polytrichum commune ). Odlišný charakter má bryoflóra slínovcových (pop ř. opukových) skal na kuestách a svazích údolí polické k řídové pánve. Vyskytují se zde nap ř. kroknice chlupatá (Apometzgeria pubescens ), káp ěnka ohnutá ( Seligeria recurvata) , sourubka kade řavá (Neckera crispa ), s. hladká ( N. complanata ), čepi čatka to čivá ( Encalypta streptocarpa ), vijozub zkroucený ( Tortella tortuosa ). Na vápnitých prameništích a slatiništích byly zaznamenány nap ř. hrubožebrec kapradinový ( Cratoneuron filicinum ), h. prom ěnlivý ( Palustriella commutata ), prutník hv ězdovitý ( Bryum pseudotriquetrum ), štírovec prost řední ( Scorpidium cossonii ). Na slatinné louce v osad ě Řeřišný u Machova se vyskytuje ohrožená srpnatka fermežová ( Hamatocaulis vernicosus ), pro kterou je zde z řízena EVL, spolu s vlasolistcem vlkomilným ( Tomentypnum nitens ), vlahovkou vápnomilnou ( Philonotis calcarea ) a několika druhy rašeliník ů, nap ř. rašeliníkem Warnstorfovým ( Sphagnum warnstorfii ). U kaple Hv ězda roste na rozpadající se malt ě m ůstku kriticky ohrožená konardia hustotrsá ( Conardia compacta ). V Javo řích horách byl nov ě nalezen šikoušek zelený ( Buxbaumia viridis ), pro zjišt ění jeho celkového rozší ření v oblasti je pot řebné další studium.

Lišejníky (zpracoval Josef Halda) Druhová diverzita lišejník ů v CHKO Broumovsko je velmi rozdílná v závislosti na charakteru lokalit. V minulosti nebyl tento rozdíl patrn ě tak výrazný, jak to dokládají publikované záznamy – Mann (1825), Ku ťák (1923, 1927), Rejmánek (1968), Zelinková (2004). Lišejníky na pískovcových skalách a kamenech (saxikolní) tvo ří charakteristická spole čenstva, která nejsou druhov ě p říliš bohatá, ale vyskytují se ve velkém množství a jsou vázaná práv ě jen na toto a podobná pískovcová území (CHKO Labské pískovce, CHKO Koko řínsko). Charakteristickými druhy v zastín ěných roklích jsou artonie nar ůžov ělá (Arthonia arthonioides ), ter čovka bublinatá ( Hypogymnia physodes ), vláhomilka v řesovištní (Icmadophila ericetorum ), misni čka ceniská ( Lecanora cenisia ) a Pertusaria ocellata . Druhové složení se mírn ě liší s rozdílnou nadmo řskou výškou a expozicí vzhledem k sv ětovým stranám. Druhov ě nejcenn ější jsou uzav řené rokle, kde se projevuje tzv. teplotní inverze – díky tomu zde roste arkto-alpínský druh vousatec žlutozelený ( Alectoria ochroleuca ) ve výšce 700 m n. m. a dosud p řežívá pali čkovec tmavý ( Bunodophoron melanocarpum ). Cenné jsou také reliktní bory na skalních v ěžích a plošinách. Krom ě charakteristických epifyt ů, nap ř. ter čovky moukovité ( Imshaugia aleurites ) a t. rozest řené (Parmeliopsis ambigua ), jsou často p řítomné horské skalní druhy, nap ř. ter čovka prohnutá (Arctoparmelia incurva ), dutohlávka temná (Cladonia stygia ), puklé řka játrová ( Melanelia hepatizon) , ter čovka nádherná ( Melanelia stygia ) a vzácn ě také dutohlávka horská ( Cladonia stellaris ) a řada dalších druh ů typických pro kyselé skály: drobnovýtruska smaragdová (Acarospora rufescens ), misni čka ceniská ( Lecanora cenisia ), misni čka mnohosm ěrná (Lecanora polytropa ), ter čovka hn ědá ( Protoparmelia badia ), šále čka podvinutá ( Trapelia

16 glebulosa ), pupkovka válcovitá ( Umbilicaria cylindrica ), p. osmahlá ( U. deusta ), p. mnoholistá (U. polyphylla ). Pozoruhodné jsou na Broumovsku také bazické slínovcové substráty (nap ř. Vysoký kámen, drobné lomy v okolí Police n. Met.). Historicky jsou odtud udávány vzácné skalní lišejníky – nap ř. Eiglera flavida . Jeden drobný mikrolišejník (bradavnice) z malého lomu nedaleko Hv ězdy popsal Servít (1946) jako nový pro v ědu – Verrucaria policensis . Epifytická flóra je na Broumovsku pom ěrn ě chudá, významná jsou stanovišt ě se solitérními listná či, které vzácn ě por ůstají čárni čka psaná ( Graphis scripta ), houboplodka krvav ějící ( Mycoblastus sanquinarius ), strupatka obojetná ( Ochrolechia androgyna ), kreskovec obecný ( Opegrapha vulgata ), cecatka ch řástnitá ( Thelotrema lepadinum ). V mladších lesních porostech dominuje pouze n ěkolik druh ů, nap ř. dutohlávka kuželovitá (Cladonia coniocraea ), d. prstovitá ( C. digitata ), d. třásnitá ( C. fimbriata ), d. vyzáblá (C. macilenta ), strupka lasturnatá ( Hypocenomyce scalaris ), s. nafouklá ( H. caradocensis ), ter čovka bublinatá ( Hypogymnia physodes ), misni čka práškovitá ( Lecanora conizaeoides ), třpytka trávozelená ( Micarea prasina ), t. černomodrá ( M. peliocarpa ), ter čovka rozest řená (Parmeliopsis ambigua ), zm ěnov ěnka p řehlížená ( Placynthiella icmalea ), puklé řka sivá (Platismatia glauca ), ter čovka otrubi čnatá ( Pseudevernia furfuracea ), misni čka řasová (Scoliciosporum chlorococcum ) a šále čka zrnkavá ( Trapeliopsis pseudogranulosa ).

2.6. Fauna Fauna Broumovska m ěla p ůvodn ě tém ěř výhradn ě lesní charakter. Aktivity člov ěka obohatily a zpest řily p ůvodní lesní faunu o druhy vázané na bezlesí a druhy synantropní. Dnešní podoba území mozaikou r ůznou m ěrou ovlivn ěných stanoviš ť od p řirozených až po zcela podmín ěné činností člov ěka. P řehled chrán ěných a ohrožených druh ů živo čich ů je uveden v kapitole 3.8. Faunu Broumovska zásadn ě ovlivňují rozsáhlá zalesn ěná a pom ěrn ě nep řístupná skalní města, částe čně zachovalé vodní toky, pestrá zem ědělská krajina, relativní klid a nabídka celé škály biotop ů, které umož ňují výskyt jak horských, tak i teplomilných druh ů. Významný je i vliv koridor ů dvou nejv ětších tok ů: Metuje a St ěnavy a jejich p řítok ů. S ohledem na biodiverzitu lze za významn ější považovat povodí řeky Metuje.

Bezobratlí Rozmanitost bezobratlých je na území CHKO Broumovsko podmín ěna členitostí, různorodostí a relativní zachovalostí tohoto území; je vyšší zejména v jeho jihozápadní části. Významné pr ůzkumy bezobratlých provedlo Muzeum Hradec Králové (vážky, brouci, motýli a dvouk řídlí), i jednotlivci: Hamet a Vancl (brouci), Maršík (motýli – p ředevším no ční), Růži čka (pavouci), Ložek (suchozemští měkkýši). Výsledky pr ůzkumu brouk ů byly v roce 2005 shrnuty do publikace: Katalog brouk ů ( Coleoptera ) CHKO Broumovsko (auto ři: Alois Hamet, Zden ěk Vancl a spolupracovníci). Velký význam mají na Broumovsku zoocenózy inverzních poloh, sutí a skal a vod. Lokality s teplotní inverzí jsou výjime čné výskytem glaciálních relikt ů. Tyto organismy zde přežívají od doby posledního zaledn ění ve zbytkových populacích, a to v p řekvapiv ě nízkých polohách oproti jejich typickému výskytu v alpinských zónách. Na Broumovsku žijí tyto druhy v su ťových jeskyních pískovcových skalních měst (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské st ěny). Z brouk ů ( Coleoptera ) byl jednotliv ě nalezen již min. t řikrát v NPR Adršpašsko-teplické skály kozlí ček hvozdník (Monochamus sartor) (Spíšek, Hamet, Mikát) v izolovan ě stojících vzrostlých smrcích se silným tokem sm ůly po kmeni. Z dalších významných, na d řevo vázaných brouk ů jmenujme: tesa říka Pedostrangalia pubescens, jenž je pro Broumovsko významným nálezem, nebo ť d říve byl znám pouze v severních Čechách (NP Labské pískovce). Stejn ě tak jsou cenné nálezy zlatohlávka hladkého ( Potosia cuprea ) a zdobence zelenavého ( Gnorimus nobilis ) a z vodních brouk ů Helophorus montenegrinus (Kuwert, 1885) a Hydroporus fuscipennis (Schaum, 1868). Poslední dva jmenovaní pat ří mezi nov ě

17 objevené druhy pro Čechy a nebyly dosud za řazeny do p řílohy č. III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. Z výsledk ů sí ťového mapování ČR z roku 2002 vyplývají zna čné úbytky pestrosti i po četnosti denních a no čních motýl ů. Motýli jsou p řitom vhledem k svojí atraktivit ě využitelní pro ekologickou osv ětu a zárove ň jsou tzv. deštníkovými druhy. Jejich ochrana je tedy zárove ň ochranou dalších organizm ů na n ě ekologicky vázaných. Myrmekofilní motýli modrásek o čkovaný ( Maculinea teleius ) a modrásek bahenní ( Maculinea nausithous ) parazitující na mravencích rodu Myrmica jsou vázáni na druhov ě bohaté nepravideln ě se čené plochy s výskytem živných rostlin – krvavce totenu ( Sanguisorba officinalis ). V oblasti je čast ější modrásek bahenní, modrásek o čkovaný se vyskytuje jen na n ěkterých lokalitách. Oba druhy tvo ří p řevážn ě drobné populace. Hlavní p říčinou úbytku motýl ů je zánik jejich stanoviš ť, který souvisel s intenzifikací zem ědělství a lesnictví (mezí, úhor ů, kv ětnatých luk, extenzivních pastvin a okraj ů polních cest). Také nadužívaní insekticid ů a chemických hnojiv vytla čilo citliv ější druhy motýl ů z krajiny. Zánik d říve rozší řeného pa řezinového hospoda ření a náhrada pa řezin stinnými vysokokmennými lesy vyhubil druhy sv ětlin. Velkou hrozbou pro druhy nelesních stanoviš ť je zales ňování takzvan ě neplodných p ůd, v sou časnosti je zales ňování nejv ětší hrozbou pro motýly ve volné krajin ě všeobecn ě. Při obnoveném mapování mraveniš ť rodu Formica v CHKO Broumovsko v roce 2004 bylo v blízkosti Ko čičích skal u Police n. Metují, 550–580 m n. m., nalezeno 132 hnízd mravence ( Formica polyctena ). Je to zatím nejpo četn ější komplex mraveniš ť v rozsáhlé sledované oblasti severního českého pohrani čí (Miles 2004). Dalším významným výskytem lesních mravenc ů je nap ř. Bob ří vrch v Javo řích horách. Na vodní prost ředí mají p římou vazbu vážky ( Odonata ). Souhrnná práce o vážkách z území CHKO Broumovsko dosud neexistuje. Jsou však známy nálezy n ěkterých vzácných druh ů, nap ř. šídlatky brvnaté Lestes barbarus (Mocek 1998), vážky čárkované Leucorrhinia dubia (Mocek 1998, Kolektiv 2002), vážky jasnoskvrnné Leucorrhinia pectoralis (Kolektiv 2002), šídla sítinového Aeshna juncea (Spíšek, nepubl. nález), ale také b ěžných druh ů (Mocek 1999). Pr ůzkum vážek na území NPR Adršpašsko-teplické skály (Mocek 2005) byl proveden v rámci inventariza čních projekt ů AOPK ČR s cílem získat podklady pro zpracování nebo up řesn ění plán ů pé če. Z ostatního území jsou známy i ojedin ělé vzácn ější nálezy vážek, jako nap říklad páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Rejl 2008) . Na vodních plochách stojatého charakteru, resp. na t ůních a malých lesních rybní čcích, byly zastiženy krom ě jiných také šídlo sítinové ( Aeschna juncea ), vážka tmavá ( Sympetrum danae ), vážka čárkovaná ( Leucorrhinia dubia ), vážka jasnoskrvrnná (L. pectoralis ) a nový nález z poslední doby vážka běloústá ( L. albifrons ) (Mocek) a vážka b ělo řitná ( Orthetrum albistylum ) (Mocek). Její výskyt byl z východních Čech dosud publikován pouze ze 3 lokalit: PP Na Placht ě, nádrž Cesta myslivc ů v katastru Nový Hradec Králové a PR Mok řadlo v CHKO Železné hory (MOCEK & kol. 2006, MOCEK & BÁRTA 2010). Nález na Šlégrov ě rybníce na Broumovsku je novým faunistickým údajem pro oblast Broumovska. Chrostík (Ernodes vicinus ) objevený na území CHKO Broumovsko je novým druhem pro faunu ČR (Chvojka 1998). Významná populace raka říčního ( Actacus astacus ) se nachází v povodí toku D řeví č. Prosperuje díky zájmu a pé či člen ů MO ČRS Stárkov, kte ří na základ ě povolené výjimky provád ějí opat ření k ochran ě t ěchto živo čichů. Není však vylou čeno, že malé populace rak ů přežívají i v jiných částech tok ů na území CHKO Broumovsko a v rybnících i n ěkterých vodních nádržích. Populace rak ů je ohrožena p řítomností vydry říční ( Lutra lutra ) a norkem americkým ( Mustela vision ), jehož výskyt je zatím sporadický. Na stav populace raka má významný vliv i zp ůsob rybá řského hospoda ření. P ůvodní druhy rak ů jsou také ohroženy tzv. ra čím morem, plís ňovým onemocn ěním zp ůsobovaným Aphanomyces astaci .

Obratlovci Kruhoústí jsou zastoupení mihulí poto ční ( Lampetra planeri ), která se vyskytuje zejména v bahnitých sedimentech a pono řených partiích drobného št ěrkopísku v povodí řeky Metuje. Horní tok řeky s p řítoky D řeví čem a Jívkou, Skalním a Zdo ňovským potokem byl vyhlášen jako EVL Metuje a D řeví č práv ě k ochran ě populace mihule poto ční. Ojedin ělý vyskyt byl

18 potvrzen v přítocích St ěnavy (Hala čka, Lusk, Lusková, Vetešník: Diverzita ichtyofauny hydrologického systému CHKO Broumovsko, 2001). Toky náleží v ětšinou k pstruhovému pásmu s charakteristickou faunou reprezentovanou pstruhem obecným ( Salmo trutta ), lipanem podhorním ( Thymallus thymallus ), hrouzkem obecným ( Gobio gobio ) a vrankou obecnou ( Cottus gobio ), významná je i p řítomnost st řevle poto ční ( Phoxinus phoxinus ). Tření ryb na Broumovsku probíhá v dubnu až červnu. Výjimkou je pstruh poto ční, který se t ře na podzim. Obojživelníci jsou zvláš ť citliví na n ěkteré antropogenní činnosti: dopravu a rozvoj cest, rybá řství a rybníká řství, likvidaci mok řad ů a t ůní. Také predace expandujícími nep ůvodními i původními živo čichy (norek americký, psík mývalovitý, volavka popelavá, vydra říční) omezuje jejich populace. S mlokem skvrnitým ( Salamandra salamandra ) se lze na Broumovsku setkat jen velice zřídka. Ve v ětšin ě stojatých vod, s výjimkou velkých zarybn ěných rybník ů, se rozmnožují čolek horský ( Mesotritos alpestris ) a čolek obecný ( Lissotriton vulgaris ). Velmi vzácný je čolek velký ( Triturus cristatus ). Z žab jsou nej čast ější ropucha obecná ( Bufo bufo ), skokan hn ědý ( Rana temporaria ), skokan zelený ( Pelophylax esculenta ) a skokan krátkonohý ( Rana lessonae) . Výskyt rosni čky zelené ( Hyla arborea ) je spíše ojedin ělý. Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita ) se na Broumovsku vyskytuje v po četné a stabilní populaci pouze na jediné lokalit ě u Jet řichova. Z plaz ů se dosud hojn ě na vyhovujících biotopech vyskytuje ješt ěrka obecná ( Lacerta agilis ), a to i v okrajích lidských sídel. Mén ě často se již setkáme s ješt ěrkou živorodou (Zootoca vivipara ), která spíše osídluje p řechodové biotopy pole – les, dále meze a paseky a lze ji potkat i na mok řadních biotopech. Pom ěrn ě častým druhem CHKO Broumovsko je slepýš k řehký ( Anguis fragilis ), vzácn ější je užovka obojková ( Natrix natrix ) a zmije obecná (Vipera berus ). Hnízd ění nebo výskyt byl na území CHKO Broumovsko prokázán u 65 zvláště chrán ěných druh ů pták ů. Od roku 2000 zde op ět úsp ěšn ě hnízdí sokol st ěhovavý ( Falco peregrinus ), zatím pouze v pískovcových skalních m ěstech v po čtu 2–4 pár ů. V oblasti hnízdí pravideln ě minimáln ě 5 pár ů čápa černého ( Ciconia nigra ) a 5–6 pár ů čápa bílého (Ciconia ciconia). Pravideln ě lze slýchat vzácné druhy zem ědělských kultur koroptev polní (Perdix perdix) a ch řástala polního ( Crex crex ), v jehož zájmu n ěkteré zem ědělsky hospoda řící subjekty upravily zp ůsob hospoda ření. Na otev řených mokrých loukách a polích v katastru Benešova u Broumova se vzácn ě objevuje čejka chocholatá ( Vanellus vanellus ). Populace kulíška nejmenšího ( Glaucidium passerinum ) a sýce rousného ( Aegolius funereus ) mají stabilní charakter, u výra velkého ( Bubo bubo ) zaznamenáváme mírný pokles . Typickým obyvatelem souvislých les ů je datel černý ( Dryocopus martius ). Se skorcem vodním ( Cinclus cinclus ) se na vícemén ě p řirozených úsecích tok ů setkáme často, mén ě často již s led ňáčkem říčním ( Alcedo atthis ). Krkavec velký (Corvus corax) a volavka popelavá (Ardea cinerea) hnízdí v CHKO ojedin ěle, na siln ě vzestupném trendu jejich populací se podílí zejména jedinci migrující z Polska. Dravce, v ětší sovy a další druhy velkých pták ů ohrožují linky elektrických vedení (náraz za letu i úraz el. proudem p ři dosednutí). N ěkteré druhy pták ů jsou zvláš ť citlivé na rušení, nebo mohou být i fyzicky likvidovány mechanizací. Fauna savc ů Broumovska vykazuje výskyt n ěkolika vzácných druh ů: rejsek horský (Sorex alpinus ), hrabošík podzemní ( Pitymys subterraneus ), plch velký ( Glis glis ) a plšík lískový ( Muscardinus avellanarius ). V posledních letech se úsp ěšn ě ší ří vydra říční ( Lutra lutra ) a na p řelomu roku 2010–2011 byl n ěkolikrát spat řen rys ostrovid ( Lynx lynx ). Na území CHKO Broumovsko byl zaznamenán výskyt celkem 18 druh ů netopýr ů. Všechny druhy netopýr ů bez výjimky jsou v sou časné dob ě považovány za siln ě až kriticky ohrožené. Přestože probíhá monitoring, není dosud dostatek informací o jejich výskytu a zejména zimovištích nap ř. v důlních dílech, pevnostech, jeskyních. Zvláštní pozornost zasluhuje problematika výskytu přemnožené spárkaté zv ěř e, zejména jelena evropského ( Cervus elaphus ), srnce obecného ( Capreolus capreolus ), prasete divokého ( Sus scrofa ) a nep ůvodního muflona ( Ovis musimon ) v n ěkterých honitbách. Sou časné stavy stále p řesahují stavy únosné pro danou oblast. K tomu p řistupuje

19 migrace zv ěř e z Polska a nep řítomnost predátor ů, kte ří byli v minulosti člov ěkem vyhubeni. V posledních n ěkolika letech byla v CHKO zaznamenána ob časná p řítomnost rysa (p římé pozorování, pobytové stopy), vliv na stavy zv ěř e, resp. zm ěnu chování, zatím nelze hodnotit. Vysoké stavy zv ěř e mají vliv na p řirozené procesy v ekosystémech (nap ř. p řirozená obnova lesa) a jsou z hlediska ochrany p řírody a krajiny nep říznivé. Stavy divokých prasat nejsou přesn ě známy, jsou v každém p řípad ě zna čně vysoké, což se projevuje na škodách především na zem ědělských kulturách. Výskyt bobra evropského (Castor fiber ) byl na území CHKO potvrzen až v roce 2012 na řece St ěnav ě, kam se rozší řil ze sousedního Polska.

2.7. Dějiny osídlení a vývoj krajiny Dnešní Broumovsko pat ří mezi typické oblasti, jimž vtiskla tvá ř st ředov ěká kolonizace ve 13. století. Historie osídlování krajiny však za číná již ve starší dob ě kamenné – paleolitu – na horním toku Metuje a St ěnavy. Paleolitické lovce sem lákaly p ředevším pr ůsmyky spojující údolí Metuje s Kladskou kotlinou a jejím prost řednictvím i s Dolnoslezskou nížinou. Tyto oblasti tvo řily p řirozené a snadno kontrolovatelné koridory. Nelze vylou čit, že se zde p ředtím pohybovala již skupina neandrtálc ů, kte ří se v poslední dob ě meziledové (interglaciál Eem, 70 000 – 60 000 let p ř. n. l.) nakrátko usadili na severovýchod ě Kladska. Jednozna čně je však doložena až p řítomnost mladopaleolitických lovc ů (40 000 – 8 000 let p ř. n. l.), jak ukazují archeologické nálezy z Náchoda-Plhova, Police nad Metují, Stárkova, Verné řovic a Woliborzu u Nové Rudy. Situace se m ění s nástupem zem ědělské civilizace v polovin ě 6. tisíciletí p ř. n. l. Vysoko položenou, relativn ě chladnou a vlhkou krajinu první zem ědělci neosídlili. Kamenné neolitické a eneolitické sekery a mlaty nalezené v údolí Metuje (Náchod, Zli čko, Police nad Metují) a St ěnavy (Božanov, Gajów, aj.) však napovídají, že zdejšími pr ůsmyky patrn ě procházela stezka spojující Českou kotlinu s úrodnými nížinami Dolního Slezska. Osídlení se do Kladské kotliny vrací až na po čátku mladší doby bronzové (1250–1000 let p ř. n. l.). V této dob ě sem z Dolního Slezska pronikají po četné skupiny lidu lužických popelnicových polí, který posléze kolonizuje i celé severovýchodní Čechy. Teplé a suché subboreální klima umožnilo tomuto lidu se usadit i v pom ěrn ě vysoko položených oblastech. Osídlení postupuje i proti proudu St ěnavy a dostává se až na samé hranice Broumovska, ne-li ješt ě dál. Archeologickými nálezy z Adršpachu je osídlení na Broumovsku nezvratn ě doloženo až v dob ě laténské (400 let p ř. n. l. až p řelom letopo čtu). Je však otázkou, zda se zde usadili přímo etni čtí Keltové, kte ří b ěhem své expanze obsazují severovýchodní Čechy, Kladskou kotlinu i Dolní Slezsko, nebo se do t ěchto míst uchyluje latenizovaný lid popelnicových polí, či dokonce skupinka przeworského obyvatelstva ze Slezska. V dob ě římské (p řelom letopo čtu – 375) již zdejší osídlení takového rozsahu zdaleka nedosahuje. Germáni obsazují pouze st řed Kladské kotliny. Nálezy římských mincí nicmén ě nazna čují, že údolím St ěnavy až k pr ůsmyk ům do údolí Svídnické Byst řice vedla jedna z vedlejších v ětví jantarové stezky. Po odchodu posledních germánských osadník ů z Kladské kotliny na p řelomu 4. a 5. století zdejší krajina definitivn ě pustne a zar ůstá pralesem. S výjimkou nevelkého ostr ůvku sídel kolem slavníkovského, pozd ěji p řemyslovského pohrani čního hradu v Kladsku, z ůstal tento pohrani ční hvozd po tém ěř celý raný st ředov ěk neobydlen. K prvním zm ěnám dochází teprve v polovin ě 12. století v souvislosti s výrazn ějším sídelním rozvojem v centru Kladské kotliny. Staré české názvy zachycené v listinách ze 13. století (flumen Bozanow, Brissnicz, Krims) nazna čují, že osídlení postupující proti proudu řeky St ěnavy mohlo ješt ě p řed polovinou 13. století dosáhnout až na Broumovsko. Osídlování mén ě p říznivé krajiny na horním toku Metuje postupovalo z řeteln ě pomaleji. Sídelní hranice se na p řelomu 12. a 13. století posunula pouze ke Starému Městu nad Metují. Tuto skute čnost p říliš nezm ěnila ani nevelká kolonie mnich ů z B řevnovského

20 kláštera, kte ří se podle listinných falz domn ěle datovaných do let 1213 a 1229 usadili v místech dnešní Police nad Metují. Zásadní zlom v d ějinách Náchodska, Stárkovska, Teplicka, Policka a Broumovska přináší až mohutná koloniza ční vlna v polovin ě 13. století. Král Václav I. pov ěř il kolonizací Náchodska pana Hrona z rodu Na čeratic ů, Stárkovsko obsazovali p říslušníci rodu erbu zlatého t řmenu. P řibližn ě ve stejné době zahájil se souhlasem posledních P řemyslovc ů kolonizaci Policka a Broumovské kotliny, p ůvodn ě sou části Kladska, také benediktinský klášter v B řevnov ě. Nové vesnice byly vesm ěs vysazovány na českém právu. Pouze na Broumovsku byla většina vesnic založena na základ ě emfyteutického (zákupního) práva, p řevážn ě za ú časti německých kolonist ů. N ěkolik emfyteutických vsí bylo založeno také na Policku. Mapa osídlení, která se stabilizovala na konci kolonizace, se až na n ěkteré výjimky (nap ř. vesnice nov ě založené ve druhé polovin ě 16. století – B řezová, Hony, Slavný nebo v 19. století Benešov) již fakticky nelišila od sou časnosti. Vesnické osídlení dopl ňovala centrální sídlišt ě m ěstského charakteru, v nichž se soust řeďovala řemeslná výroba a probíhaly místní trhy. Do druhé poloviny 13. století spadá založení Stárkova na území kolonizovaném rodem erbu zlatého t řmenu. Poloha této osady na bezvýznamné komunikaci postupn ě vedla ke stagnaci a Stárkov se stal m ěste čkem až v roce 1573. Centrem území kolonizovaných benediktiny se z po čátku stává klášter a osada v Polici nad Metují. Poprvé se s ní setkáváme v listin ě z roku 1253, jíž P řemysl Otakar II. p řenáší do Police trh z Provodova. Jako trhové místo (locus forensis) je Police ozna čována i roku 1295, kdy král Václav II. p řevádí na polického rychtá ře výkon hrdelního práva. Jako m ěste čko (oppidum) je nehrazená Police poprvé ozna čena až roku 1395. V té dob ě se však již centrum správy p řesunulo do významn ějšího Broumova. Broumov je poprvé uvád ěn k roku 1256 jako trhová osada (villa forense), na m ěsto je povýšen až v roce 1348, v dalším desetiletí byl opevn ěn hradbami. Osadu spolu se správním hradem založil b řevnovský klášter. P ůdorys Broumova nese typické znaky slezské kolonizace. P ůvodní správní hrad byl p řestav ěn v opevn ěné probošství, do kterého se dokonce po vyvrácení b řevnovského kláštera husity v roce 1420 na jistou dobu p řesunulo centrum benediktinského řádu. Zdrojem hospodá řské prosperity m ěsta se stala soukenická výroba zam ěř ená p řevážn ě na export na vzdálen ější trhy. Sídelní strukturu nov ě kolonizovaných oblastí dopl ňovala feudální sídla, sdružující některé správní, centrální a obranné funkce. V období vrcholného st ředov ěku to byly především zem ěpanské (Adršpach) a šlechtické (Skály, St řmen) hrady, benediktinské pohrani ční hrádky, dále tvrze a svobodné statky, z nichž byla p římo spravována drobná pozemková držba. Jejich místo v 16. a 17. století za čínají postupn ě zaujímat zámecká sídla (Skály, Stárkov, Teplice, Adršpach) a reziden ční dvory. St ředov ěké a ran ě novov ěké osídlení bylo pom ěrn ě často vystavováno destruktivním vliv ům válek a epidemií. V 15. století to byly p ředevším husitské války a války s Matyášem Korvínem, v 16. století epidemie moru. Zvlášt ě zni čující dopad pak m ěla v první polovin ě 17. století t řicetiletá válka a další epidemie moru. Po t řicetileté válce je život poddaných i charakter krajiny na broumovském panství výrazn ě ovliv ňován provozem benediktinského klášterního velkostatku. Broumovský urbá ř z let 1676 až 1677 ukazuje na zna čně rozší řené rybníká řství a chov ovcí, dokládá ale i nezem ědělské provozy, nap říklad dehtá řské pece, vodní mlýny, pily a lisovny oleje. Výrazným krajinotvorným prvkem se od 18. století stává nov ě budovaná barokní sakrální i sv ětská architektura. V ěhlasní stavitelé Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové se zasloužili o p řestavbu polického i broumovského kláštera a vybudování architektonicky jedine čné skupiny osmi venkovských barokních kostel ů, které tvo ří významné krajinné dominanty. Tvá ř krajiny na Broumovsku také poznamenává pás polních opevn ění a vojenských tábor ů vybudovaných p řevážn ě za sedmileté války. Svébytnou podobu krajin ě a vesnicím vtiskla v 18. století také rozsáhlá výstavba zd ěné architektury (výstavné broumovské zd ěné statky, typický architektonicky typ). P řevážn ě z minulého století pochází

21 i zna čná část výjime čně bohaté a kvalitní drobné sakrální architektury: kaple, k řížové cesty a stovky pískovcových soch a k říž ů v obcích i ve volné krajin ě. Novov ěké osídlení na Broumovsku bylo zna čnou m ěrou formováno rozvojem textilní výroby. K tradi čnímu soukenictví se p řidružilo od druhé poloviny 17. století p ředevším domácké zpracování lnu a tkalcovství na vesnicích. Tato nová ekonomická aktivita umožnila většímu po čtu dosp ělých osob zakládat vlastní rodiny (v porovnání s čistě zem ědělskými oblastmi), což se v následujícím období projevilo ve zna čném nár ůstu po čtu obyvatel. Podle statistických údaj ů z po čátku 70. let 19. století se Broumovsko dokonce řadilo mezi jednu z nejlidnat ějších oblastí Čech se svými 140–159 obyvateli na km 2. V obcích tehdy žilo pr ůměrn ě kolem 1500 obyvatel. Od poloviny minulého století dochází k nejv ětšímu hospodá řskému a následnému stavebnímu rozmachu. Textilní výroba se soust řeďuje do řady nov ě vznikajících továren, které zásadn ě m ění tvá ř m ěst i n ěkterých vesnic (každá obec m ěla minimáln ě jednu továrnu). Prob ěhla politická a správní reforma a katastrální mapování. Klí čovým faktorem pro rozvoj Broumovska bylo vybudování tzv. choce ňské dráhy (1875), spojující Víde ň se Slezskem a Kladskem. Na ni pak navázalo železni ční propojení Teplic nad Metují a Trutnova. Do Broumova byl zaveden telefon a elektřina. Po 2. sv ětové válce prošlo Broumovsko dramatickým vývojem, který se t ěžce podepsal na obyvatelstvu i krajin ě. Lze vyjmenovat minimáln ě p ět historických mezník ů, z nichž každý znamenal citelný negativní zásah do osídlení, hospodá řství i stavu krajiny: v letech 1945–47 vyhnání N ěmc ů, osídlování pohrani čí, v r. 1948 vít ězství komunist ů a po čátek kolektivizace, v r. 1960 zrušení okresu Broumov, od r. 1970 po čátky budování socialistické vesnice – tato snaha vrcholí v roce 1985 integrací obcí v okrese Náchod (program st řediskových obcí). V organizovaném transferu bylo b ěhem roku 1946 z Broumovska vysídleno více než 22 000 osob n ěmecké národnosti. Státem zkonfiskovaná zem ědělská p ůda na vesnicích a živnosti ve m ěstech byly p ředány dosídlenc ům z p řilehlých okres ů východních Čech, ze Slovenska a reemigrant ům z ciziny. Osídlování bylo dokon čeno v polovin ě roku 1947. Noví obyvatelé obsadili tém ěř 1600 prázdných usedlostí, okres Broumov měl po této akci 32 000 obyvatel. V pr ůmyslu tehdy pracovaly dv ě t řetiny obyvatel. V zem ědělství se kladl d ůraz na pastevectví. Tém ěř úplná vým ěna obyvatel, doprovázená p řerušením všech tradi čních forem spole čenského a kulturního života, poznamenala t ěžce život oblasti na n ěkolik desetiletí. Noví osídlenci nem ěli velké zkušenosti se zem ědělstvím ani vztah k p ůdě, proto se JZD zakládala na Broumovsku snadn ěji než na Policku. N ěkterá družstva se však brzy rozpadla a patronát nad nimi nap říšt ě musely p řevzít pr ůmyslové podniky. P řesto bylo ješt ě v roce 1956 pouze 22 % okresu v rukou družstev, zbytek vlastnili soukromníci. Vznikly státní statky Broumov a Teplice. V roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy p ůdy. Kolektivizace vedla ke scelováni polí, náhrad ě p ůvodních zem ědělských plodin (len, brambory aj.) novými a k nadm ěrným melioracím. Za čal proces slu čování obcí, zatím jen v omezené mí ře. Rozvoj socialistické vesnice znamenal definitivní rozpad tradi čních vazeb, vznik st řediskových obcí, slu čování JZD v ob ří Státní statek Teplice (jeden z nejv ětších v republice, hospoda řil na 16 230 ha), velkou a necitlivou výstavbu (nákupní st řediska, velkochovy). Masivní správní i hospodá řská centralizace i snaha kulturn ě p řipodobnit venkov městu p řinesla kontraproduktivní výsledky: nár ůst migrace obyvatelstva a jeho stárnutí, snížení po čtu škol, vymizení malot řídek, p řevládání nekvalifikovaných u čitel ů, degradaci kulturního života a ob čanského sebev ědomí. Ačkoli došlo v roce 1989 k zásadní politické změně, řada problém ů minulého období přetrvává a n ěkteré se dokonce vlivem centralizace a dopady volného trhu na venkov prohloubily. Broumovsko trpí mnoha neduhy sudetského pohrani čí a podhorského kraje: odlivem mladých vzd ělaných lidí a obecn ě nízkou pr ůměrnou vzd ělaností, rušením st ředních škol, relativn ě nízkou ekonomickou aktivitou obyvatel a nízkou da ňovou výt ěžností, uzavíráním drobných pr ůmyslových podnik ů, problémy zem ědělského hospoda ření a ponechávání pozemk ů ladem, klesající dopravní obslužností (zejména železni ční), dostupností léka řské pé če, relativn ě nízkou ob čanskou iniciativou aj.

22 Zem ědělství doznalo také zm ěny. P řed transformací v roce 1992 hospoda řilo na Broumovsku osm statk ů a p ět družstev, nyní zde p ůsobí 16 spole čných zem ědělských podnik ů a 204 soukromník ů (n ěkolik provozuje biozem ědělství). Úrove ň hospoda ření zem ědělských subjekt ů je r ůzná, ale řada z nich se potýká se zna čnými existen čními potížemi. V roce 1989 padla bariéra neprostupné státní hranice, izolující po druhé sv ětové válce Broumovsko ze t ří stran od sousedního Polska. Oblast se stává cílem návšt ěvník ů z celé ČR i zahrani čí i výchozím bodem cest do hospodá řsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska. Poslední dvacetiletí tak p ředstavuje období mírného rozvoje turistického, zejména p říhrani čního ruchu, který mnozí místní p ředstavitelé považují za nejslibn ější ekonomickou základnu budoucího Broumovska. Poslední léta také p ředstavují období zvýšeného zájmu o Broumovsko nejen ze strany turistů a návšt ěvník ů, ale i řady odborník ů, student ů, um ělc ů a politik ů.

23 3. Ochrana p řírody a krajiny 3.1. P ředm ět ochrany CHKO Předm ět a cíl ochrany CHKO je definován p římo ve z řizovací vyhlášce MŽP č. 157/1991 Sb., o z řízení Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko, kde je uvedeno poslání oblasti takto: „Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znak ů a vytvo ření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích p řírodních zdroj ů v oblasti. K typickým znak ům oblasti náleží zejména její povrchové utvá ření, v četn ě vodních ploch a tok ů, její rostlinstvo a voln ě žijící živo čišstvo, rozvržení a využití lesního a zem ědělského p ůdního fondu a ve vztahu k ní také rozmíst ění a urbanistická skladba sídliš ť a místní zástavba lidového rázu. “ Předm ětem ochrany jsou tedy všechny hodnoty krajiny a její vzhled, zastoupené přírodní, p řírod ě blízké a polop řirozené ekosystémy a v nich se vyskytující zvlášt ě chrán ěné, vzácné či regionáln ě významné druhy rostlin a živo čich ů. V dnešním pojetí lze p ředm ěty ochrany CHKO Broumovsko dále specifikovat takto:
pískovcové skalní oblasti a skalní útvary,
významné geomorfologické jevy a geologické lokality,
přírod ě blízké lesní ekosystémy, zejména ekosystémy vázané na typickou geomorfologii (reliktní bory, su ťové lesy),
specifická stanovišt ě v extrémních podmínkách skalních m ěst a strží,
zachovalé lu ční ekosystémy,
geomorfologie terénu a typický ráz krajiny,
charakteristická struktura osídlení a typické stavby,
vodní toky, vodní plochy a p řirozený vodní režim v krajin ě,
populace a stanovišt ě zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů,
přírodní stanovišt ě a druhy významné pro soustavu Natura 2000.

3.2. Zonace CHKO Podle ustanovení § 25 odstavce 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, v platném zn ění (dále jen ZOPK), se: „ hospodá řské využívání chrán ěných krajinných oblastí se provádí podle zón odstup ňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich p řírodní stav a byly zachovány a vytvá řeny optimální ekologické funkce t ěchto území “. Základní ochranné podmínky platné pro zóny CHKO jsou zakotveny v § 26 ZOPK. Platná zonace CHKO Broumovsko je zakotvena p římo ve zřizovací vyhlášce MŽP č. 157/1991 Sb., v příloze č. 2 této vyhlášky. Zde uvedená zonace byla Správou CHKO Broumovsko p řenesena do map podrobn ějšího m ěř ítka a od té doby nebyla m ěněna. Dle kritérií p řírodních hodnot byly k bližšímu ur čení zp ůsobu ochrany p řírody v CHKO vymezeny 4 zóny odstup ňované ochrany p řírody. Zonace CHKO Broumovsko je zakreslena v mapové p říloze č. 2.

Tab. č. 1: Zastoupení jednotlivých zón v CHKO Broumovsko (dle GIS, lesy z OPRL) I. % II. % III. % IV. % Celkem % zóna CHKO zóna CHKO zóna CHK zóna CHKO (ha) CHKO (ha) (ha) (ha) O (ha) PUPFL 3332 7,71 5166 11,95 7808 18,06 246 0,57 16553 38,29 Mimo 97 0,22 318 0,74 17048 39,43 9218 21,32 26680 61,71 PUPFL Celkem 3429 7,93 5484 12,69 24856 57,49 9464 21,89 43233 100,0

24 I. zóna Do I. zóny CHKO byla za řazena p řírodov ědn ě cenná území z části již v dob ě vyhlašování CHKO chrán ěná v MZCHÚ. Krom ě velkých NPR Adršpašsko-teplické skály a Broumovské st ěny (dnes z části NPP Polické st ěny) byly do I. zóny za řazeny i PR Ostaš, PR K řížová cesta, PP Borek a PP Ko čičí skály, které chrání geomorfologicky významná území pískovcových skal s p řírod ě blízkými ekosystémy bor ů se specifickými rostlinnými i živo čišnými lesními a skalními spole čenstvy. Menší segmenty I. zóny (n ěkteré o rozlohách jen n ěkolika hektar ů) v jižní, západní a severní části CHKO chrání p řírodov ědn ě cenná území zejména p řírodě blízkých les ů na prudkých stráních a nejzachovalejší lesy v Javořích horách. I. zóna je pom ěrn ě fragmentovaná – tvo ří necelých 8 % plochy CHKO, ale je složena z celkem 49 segment ů.

II. zóna II. zóna obklopuje a spojuje n ěkteré segmenty I. zóny a je vymezena zejména tam, kde se také vyskytují pískovcové skalní útvary nebo se fragmentárn ě zachovaly lesy s přírod ě blízkým složení porost ů s vyšším zastoupením domácích listnatých d řevin. II. zóna vytvá ří souvislý komplex les ů v Javo řích horách a na svazích Broumovských st ěn (od hranice s Polskem až po silnici z Police nad Metují do Broumova). Menší segmenty spojují malé segmenty I. zóny v okolí Ostaše a Hejdy, zahrnují lesy na levém b řehu Metuje mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují, lesy na svazích Bukové hory a prudké strán ě nad Metují a potokem D řeví č jižn ě od Police nad Metují.

III. zóna Do III. zóny byla plošn ě za řazena zem ědělská i lesní krajina v západní části CHKO (až po svahy Broumovských st ěn). Dále jsou v této zón ě za řazeny menší části v Broumovské kotlin ě, kde krajinu tvo ří mozaika les ů, luk, pastvin a menších sídel. Do III. zóny jsou za řazeny člov ěkem pozm ěněné ekosystémy, které jsou b ěžn ě hospodá řsky využívané, nap ř. hospodá řské lesy s dominantním zastoupením smrku ztepilého.

IV. zóna IV. zóna je v CHKO pom ěrn ě rozsáhlá (22 % CHKO) a zahrnuje tém ěř celé území Broumovské kotliny, nejen zastav ěné území Broumova, ale i menší obce a navazující zem ědělsky využívanými pozemky s vyšším podílem orné p ůdy.

Na v ětšin ě území odpovídá vymezení zón ochrany p řírody v CHKO Broumovsko p řírodním a krajinným hodnotám území. Správa CHKO Broumovsko získala od doby schválení zonace mnoho nových poznatk ů, které by bylo možno do vymezení zón promítnout. Návrhy na úpravu zonace by byly na v ětšin ě území díl čí a týkaly by se zejména vymezení III. a IV. zóny v obcích. Plošn ě významný by byl návrh p řesunout části Broumovské kotliny z IV. zóny do III. zóny. Z hlediska zjednodušení administrativy pro ob čany žijící na území CHKO by m ělo zásadní význam také nové vymezení IV. zón v městech a v ětších obcích p ři okrajích CHKO a v její západní části. Zjednodušení administrativy by p řineslo i případné zmenšení II. zóny v Javo řích horách. Naopak zp řísn ění ochrany by si vyžádaly n ěkteré cenné partie, zejména části CHKO v okrese Trutnov, kde by n ěkterá území s přírod ě blízkými lesy zasloužila za řazení do II. zóny. Přes uvedené nedostatky lze konstatovat, že na v ětšin ě území plní platná zonace funkci diferenciace území p ři uplat ňování ochranných podmínek dostate čně.

25 3.3. Maloplošná zvlášt ě chrán ěná území Na území CHKO Broumovsko je vyhlášeno celkem 11 zvlášt ě chrán ěných území, z toho dv ě v kategorii národní p řírodní rezervace na ploše 2269 ha, jedno v kategorii národní p řírodní památka na ploše 686 ha, tři v kategorii p řírodní rezervace na ploše 58 ha a pět v kategorii přírodní památka na ploše 15 ha. Celková plocha maloplošných zvlášt ě chrán ěných území v CHKO Broumovsko je 3027 ha, tj. 7 % plochy CHKO.

NPR Adršpašsko-teplické skály Kód ZCHÚ: 2401 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a národní osv ěty ze dne 31. 12. 1933, č.j. 143457-V. • vyhláška Ministerstva životního prost ředí ČR č. 95/2007 Sb. ze dne 13. 4. 2007 Vým ěra: 1712,0065 ha Katastrální území: Dolní Adršpach, Dolní Teplice, Skály u Teplic nad Metují, Teplice nad Metují, Hodkovice u Trutnova, Janovice u Trutnova, Studnice u Jívky. Předm ět ochrany: Geomorfologicky mimo řádn ě významné území kryté lesními ekosystémy s ojedin ělými rostlinnými a živo čišnými spole čenstvy podhorského a horského charakteru, vytvo řené v kvádrových pískovcích svrchní k řídy, s p řírodov ědn ě mimo řádn ě významnými formami pískovcového reliéfu vyskytujícími se zde p ředevším v podob ě rozsáhlých skalních plošin, složit ě člen ěných h řbet ů, ka ňon ů, sout ěsek, skalních v ěží a jeskyní. Plán pé če s platností 2004–2016 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek, schválen MŽP pod č.j. MŽP/30919/02-610/7983/02 dne 1. 3. 2004. Geodetické zam ěř ení: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano

NPR Broumovské st ěny Kód ZCHÚ: 2430 Vyhlášení: 557,3927 ha • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55736/55 ze dne 5. 3. 1956 • vyhláška Ministerstva životního prost ředí ČR č. 258/2009 Sb. ze dne 6. 8. 2009 Vým ěra: 557,3927 ha Katastrální území: Božanov, K řinice, Martínkovice Předm ět ochrany: Přirozené lesní porosty na severních a východních svazích Broumovských st ěn tvo řené p ředevším acidofilními a kv ětnatými bu činami a su ťovými lesy a tvo řícími biotop vzácných a ohrožených druh ů rostlin a živo čich ů. Geomorfologicky ojedin ělý útvar Broumovských st ěn tvo řený formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní k řídy vyskytujícími se zde p ředevším v podob ě rozsáhlých skalních st ěn, v ěží a m ěst, složit ě člen ěných h řbet ů, sout ěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živo čišnými spole čenstvy. Typy p řírodních stanoviš ť a druhy, pro které byla jiným právním p řepisem vyhlášena Evropsky významná lokalita Broumovské st ěny a které se nacházejí na území národní p řírodní rezervace. Plán pé če s platností 2009–2015 zpracovala Ekologická projekce, s.r.o. Olomouc, schválen MŽP pod č.j. 814/ENV/08-33/620/08 dne 1. 10. 2009. Geodetické zam ěř ení: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano

26

NPP Polické st ěny Kód ZCHÚ: 5325 Vyhlášení: vyhláška Ministerstva životního prost ředí ČR č. 260/2009 Sb. ze dne 6. 8. 2009 Vým ěra: 685,7069 ha Katastrální území: B ělý, Hlav ňov, Slavný, Suchý D ůl Předm ět ochrany: Geomorfologicky ojedin ělý útvar Polických st ěn tvo řený formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní k řídy vyskytujícími se zde především v podob ě rozsáhlých skalních plošin a m ěst, složit ě člen ěných h řbet ů a skalních v ěží, ka ňon ů, sout ěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živo čisnými spole čenstvy a se zbytky p řirozených lesních ekosystém ů a typy p řírodních stanoviš ť a druhy, pro které byla jiným právním p ředpisem vyhlášena EVL Broumovské st ěny a které se nacházejí na území národní p řírodní památky. Plán pé če s platností 2009–2015 zpracovala Ekologická projekce, s.r.o. Olomouc, schválen MŽP pod č.j. 65770/ENV/09-3473/620/09 dne 1. 10. 2009 Geodetické zam ěř ení: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano

PR Farní strá ň Kód ZCHÚ: 3413 Vyhlášení: na řízení Správy CHKO Broumovsko č. 5/2008 ze dne 24. 7. 2008 Vým ěra: 13,6868 ha Katastrální území: Machov Předm ět ochrany: Jedlové a klenové bu činy s typickou zví řenou a kv ětenou, balvaništ ě a skalní výchozy se specifickými rostlinnými a živočišnými spole čenstvy. Plán pé če s platností 2008–2017 zpracoval Miroslav Malina, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 02465/BR/2008/AOPK dne 27. 7. 2008 Geodetické zam ěř ení: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano

PR K řížová cesta Kód ZCHÚ: 199 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956 • výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988 • na řízení Správy CHKO Broumovsko č. 7/2008 ze dne 30. 12. 2008 Vým ěra: 13,7161 ha Katastrální území: Dolní Adršpach Předm ět ochrany: Reliéf vyvinutý na kvádrových pískovcích svrchní k řídy zahrnující geomorfologicky významné útvary, p ředevším skalní v ěže, sout ěsky a jeskyn ě, a přírod ě blízký ekosystém bor ů se specifickými rostlinnými i živo čišnými lesními a skalními spole čenstvy. Plán pé če s platností 2008–2017 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek, Miroslav Malina, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 03574/BR/2008/AOPK dne 30. 12. 2008 Geodetické zam ěř ení: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano

PR Ostaš Kód ZCHÚ: 293 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956 • výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988 • na řízení Správy CHKO Broumovsko č. 2/2009 ze dne 1.4.2009 Vým ěra: 30,3005 ha

27 Katastrální území: Žďár nad Metují Předm ět ochrany: Geomorfologicky cenné území v kvádrových pískovcích svrchní k řídy s přírodov ědn ě významnými formami pískovcového reliéfu a zbytky přírod ě blízkých ekosystém ů se specifickými rostlinnými a živo čišnými lesními a skalními spole čenstvy. Plán pé če s platností 2009–2016 zpracoval Miroslav Malina, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 00651/BR/2009/AOPK dne 31. 3. 2009 Geodetické zam ěř ení: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano

PP Borek Kód ZCHÚ: 2422 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956 • výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988 • na řízení Správy CHKO Broumovsko č. 3/2006 ze dne 4. 7. 2006. Vým ěra: 4,6692 ha Katastrální území: Teplice nad Metují Předm ět ochrany: Geomorfologicky zajímavé území kvádrových pískovc ů Lysého vrchu s příkrou skalní st ěnou, vysokým balvanitým osypem a na n ě vázaných fragment ů specifických spole čenstev – reliktních bor ů a vegetace silikátových skal a drolin. Plán pé če s platností 2006–2016 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek a kol., schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 00479/BR/E/06 dne 10. 7. 2006. Geodetické zam ěř ení: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano

PP Ko čičí skály Kód ZCHÚ: 176 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956 • výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988 • na řízení Správy CHKO Broumovsko č. 6/2008 ze dne 21. 10. 2008 Vým ěra: 8,2602 ha Katastrální území: Žďár nad Metují Předm ět ochrany: Reliéf s geomorfologicky významnými útvary, vyvinutý na kvádrových pískovcích svrchní k řídy, a p řírod ě blízký ekosystém bor ů se specifickými rostlinnými i živo čišnými lesními a skalními spole čenstvy. Plán pé če s platností 2008–2022 zpracoval Ing. Luboš N ěme ček, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 03677/BR2008/AOPK dne 21. 10. 2008 Geodetické zam ěř ení: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano

PP Mo řská transgrese Kód ZCHÚ: 3415 Vyhlášení: na řízení Správy CHKO Broumovsko č. 2/2008 ze dne 21. 5. 2008 Vým ěra: 0,8498 ha Katastrální území: Bohdašín, Verné řovice Předm ět ochrany: Geologické vrstvy, dokládající svrchnok řídovou záplavu – transgresi mo ře přes sedimenty triasu, odkryté ve st ěně bývalého lomu a rostlinná i živo čišná spole čenstva p řírod ě blízkého lesa na su ťovém svahu. Plán pé če s platností 2008–2017 zpracovala V ěra Plná a kol., schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 01530/BR/2008/AOPK dne 21. 5. 2008 Geodetické zam ěř ení: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano

28 PP Pískovcové sloupky Kód ZCHÚ: 3413 Vyhlášení: na řízení Správy CHKO Broumovsko č. 4/2008 ze dne 16. 6. 2008 Vým ěra: 0,6296 ha Katastrální území: Česká Metuje Předm ět ochrany: Přírodními procesy vymodelované skalní sloupky tvaru p řesýpacích hodin ve st ěně um ělého odkryvu, geomorfologicky pozoruhodný su ťový svah se skalními výchozy, rostlinná i živo čišná spole čenstva p řírod ě blízkého lesa a skal, populace lilie zlatohlavé. Plán pé če s platností 2008–2017 zpracovala V ěra Plná a kol., schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 01958/BR/2008/AOPK dne 16. 6. 2008 Geodetické zam ěř ení: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano

PP Šafránová strá ň Kód ZCHÚ: 5318 Vyhlášení: na řízení Správy CHKO Broumovsko č. 3/2009 ze dne 1. 6. 2009 Vým ěra: 0,2298 ha Katastrální území: Suchý D ůl Předm ět ochrany: Populace siln ě ohroženého šafránu b ělokv ětého na druhov ě bohaté svahové louce. Plán pé če s platností 2009–2018 zpracoval RNDr. Aleš Hájek, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 01172/BR/2009/AOPK dne 16. 6. 2009 Geodetické zam ěř ení: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano

Po čet MZCHÚ v CHKO Broumovsko není vysoký, ale podíl na celkové ploše je pom ěrn ě významný, protože NPR a NPP jsou zna čně rozsáhlé. Stávající MZCHÚ pokrývají dostate čně a reprezentativn ě spole čenstva vázaná na typický georeliéf pískovcových skalních m ěst, strží a roklí. Pom ěrn ě rozsáhlý soupis potenciálních lokalit vhodných k vyhlášení MZCHÚ byl uveden v předchozím plánu pé če. Z nich se poda řilo vyhlásit jen dv ě území (PP Mo řská transgrese a PP Pískovcové sloupky). Správa CHKO Broumovsko předpokládá dopln ění soustavy MZCHÚ vyhlášením n ěkolika plošn ě menších p řírodních rezervací a památek, jejichž p ředm ětem ochrany budou zejména druhov ě bohatá nelesní spole čenstva luk a lesy se zachovalou d řevinnou skladbou (nap ř. olšiny a su ťové lesy na podloží opuk).

3.4. Soustava Natura 2000 3.4.1. Evropsky významné lokality Na základ ě sm ěrnice Rady EU 92/43/EHS (O ochran ě p řírodních stanoviš ť, voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin) bylo na území chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko vymezeno 8 Evropsky významných lokalit za řazených do tzv. národního seznamu (stanoven na řízením vlády č. 132/2005 Sb.). Základní údaje o t ěchto lokalitách jsou uvedeny v tabulce č. 2, podrobn ější údaje pak v příloze č. 3.

Tab. č. 2: Evropsky významné lokality Název lokality Rozloha (ha) Předm ět ochrany Adršpašsko-teplické 1715,7367 7140 P řechodová rašeliništ ě a t řasovišt ě skály 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svah ů 8310 Jeskyn ě nep řístupné ve řejnosti 9110 Bu činy asociace Luzulo-Fagetum

29 *91D0 Rašelinný les 9410 Acidofilní smr činy ( Vaccinio-Piceetea ) Broumovské st ěny 1354,9081 4030 Evropská suchá v řesovišt ě 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svah ů 8310 Jeskyn ě nep řístupné ve řejnosti 9110 Bu činy asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bu činy asociace Asperulo-Fagetum Kozínek 277,4949 6510 Extenzivní se čené louky nížin až podh ůří (Arrhenatherion , Brachypodio-Centaureion nemoralis ) 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svah ů 9130 Bu činy asociace Asperulo-Fagetum *9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Metuje a D řeví č 46,1559 mihule poto ční (Lampetra planeri ) Řeřišný u Machova 4,2226 srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus ) Stárkovské bu činy 129,1608 6510 Extenzivní se čené louky nížin až podh ůř í (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis ) 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svah ů 9130 Bu činy asociace Asperulo-Fagetum Vladivostok 22,1282 modrásek bahenní (Maculinea nausithous ) modrásek o čkovaný (Maculinea teleius ) Žaltman 91,2073 6510 Extenzivní se čené louky nížin až podh ůř í (z toho (Arrhenatherion , Brachypodio-Centaureion 33,0414 nemoralis ) v CHKO) 9110 Bu činy asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bu činy asociace Asperulo-Fagetum *91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy ( Alno-Padion , Alnion incanae, Salicion albae )

(* hv ězdi čka ozna čuje prioritní stanovišt ě)

Adršpašsko-teplické skály a Broumovské st ěny jsou sou částí stávajících MZCHÚ a nadregionálních nebo regionálních prvk ů ÚSES. Ostatní lokality jsou v I. – III. zón ě CHKO. Jejich ochrana zejména ve III. zón ě není dostate čná. Není tedy vylou čeno, že pro zachování těchto lokalit použije Správa CHKO výsledky naturového mapování a navrhování EVL jako podklad pro vyhlášení nových MZCHÚ (nap ř. Řeřišný, Stárkovské bu činy).

3.4.2. Pta čí oblast Na základ ě implementace sm ěrnice Evropské unie č. 79/409/EEC o ochran ě voln ě žijících pták ů byla na území CHKO Broumovsko vyhlášena Pta čí oblast Broumovsko (na řízením vlády č. 20/2005 Sb. ze dne 15. prosince 2004). Pta čí oblast (CZ0521014) se rozkládá na ploše 9121,7086 ha, nachází se celá v CHKO Broumovsko a zaujímá zhruba ¼ její rozlohy – viz mapová p říloha č. 4. Bližší ochranné podmínky pta čí oblasti jsou specifikovány v § 3 uvedeného na řízení (viz p říloha č. 4).

30 Cílem ochrany pta čí oblasti je zachování a obnova ekosystém ů významných pro níže jmenované druhy pták ů v jejich p řirozeném areálu rozší ření a zajišt ění podmínek pro zachování populací t ěchto druh ů ve stavu p říznivém z hlediska jejich ochrany. Pta čí oblast Broumovsko byla navržena pro dva cílové druhy. Prvním z nich je výr velký (Bubo bubo ), jenž se vyskytuje v p řevážné části terén ů pískovcových skalních oblastí a také v su ťových a svahových lesích v údolích řeky Metuje a jejích p řítok ů. V Broumovské vrchovin ě dosáhla po četnost výra maxima v období okolo r. 1995, odkdy je postupn ě zjiš ťován částe čný ústup. Po r. 2000 se nep říznivý trend ješt ě prohloubil a n ěkterá tradi ční hnízdišt ě jsou v sou časnosti opušt ěná. Význa čný pokles byl zaznamenán zejména na území nyn ější pta čí oblasti, kde stav poklesl více než o třetinu na sou časných 7–8 pár ů. Hnízdišt ě jsou v území rozmíst ěna rovnom ěrn ě, osídlen je zejména p říkrý svah Broumovských st ěn, Verné řovická strá ň, masív Ostaše s Hejdou a odlehlá místa Adršpašsko-teplických skal. Dalším druhem p řílohy I je sokol st ěhovavý ( Falco peregrinus ). V minulosti Broumovsko pat řilo mezi významná hnízdišt ě v rámci celé České republiky. Z posledních historických hlášení o výskytu a hnízd ění sokol ů lze za nejspolehliv ější ozna čit ta, která pocházejí z let 1947 až 1953, kdy zdejší populace mohla čítat 4–7 hnízdících pár ů. Poslední výskyt nehnízdících pták ů byl zaznamenán v roce 1968, poté sokoli z Broumovska, stejn ě jako z celého státního území, vymizeli. Op ětovn ě se do oblasti vrátili po necelých t řiceti letech a poprvé, le č bohužel neúsp ěšn ě zahnízdili na ja ře 1998. Od roku 2000 se postupn ě po četnost zvyšovala a do sou časné doby se stabilizovala na 3–4 páry.

Tab. č. 3: P řehled hnízd ění sokola st ěhovavého na Broumovsku v letech 2000–2010 Rok Po čet doložených Po čet úsp ěšných Po čet neúsp ěšných Po čet odrostlých hnízd hnízd hnízd mlá ďat 2000 1 1 0 2 2001 1 0 1 0 2002 2 0 2 0 2003 1 1 0 2 2004 2 1 1 3 2005 2 2 0 4 2006 2 2 0 6 2007 2 2 0 5 2008 2 2 0 7 2009 3 2 1 6 2010 3 1 2 min. 1 Celkem 21 14 7 min. 36

V pta čí oblasti se vyskytují i další druhy p řílohy I sm ěrnice o ochran ě voln ě žijících pták ů. Na zbytky starých bukových porost ů v pta čí oblasti je vázán výskyt čápa černého (Ciconia nigra ), datla černého ( Dryocopus martius ), holuba doup ňáka ( Columba oenas ) a sýce rousného ( Aegolius funereus ), který však dává p řednost menším bu činám nebo lokalitám s jednotlivými doupnými buky ve starých jehli čnatých porostech. V místech, kde smrkové porosty a bory plošin mají etážovitý charakter s bohatým podrostem hnízdí kulíšek nejmenší ( Glaucidium passerinum ) a ve smíšených porostech v čelojed lesní ( Pernis apivorus ). Na vysokých v ěžích severozápadní části Adršpašského skalního m ěsta žije poslední kolonie kavky obecné ( Corvus monedula ) v po čtu do 15 pár ů. V zim ě do skal velmi vzácn ě zaletuje i zední ček skalní ( Tichodroma muraria ). Předm ětné druhy jsou ohroženy p římým pronásledováním ze strany člov ěka, nelegálním vybíráním obsah ů hnízd, rušením nelegální horolezeckou činností, vysokým nár ůstem turistické návšt ěvnosti skalních m ěst a úrazy na elektrovodech v krajině. Druhy vázané na vzrostlé bu činy jsou nep římo ohroženy likvidací hnízdních biotop ů t ěžbou.

31 3.5. Památné stromy Na území CHKO Broumovsko je ochrana významných strom ů vyhlašováním za památné s následným monitoringem a vhodným ošet řením k udržení či zlepšení zdravotního stavu uplat ňována dlouhodob ě. V CHKO je evidováno celkem 20 položek památných strom ů vyhlášených ZOPK. Z celkového po čtu 25 jedinc ů je 18 jednotlivých strom ů a dvou skupin památných strom ů (2 a 5 strom ů), jako památné není vyhlášeno žádné stromo řadí. U v ětšiny památných strom ů je základní ochranné pásmo dle § 46 odst. 3 ZOPK, u n ěkolika strom ů je vyhlášené ochranné pásmo dáno pr ůmětem koruny. Mezi památnými stromy se vyskytují jen domácí druhy d řevin, nejvíce je lip (srd čitá a velkolistá). Obvod ů kmene kolem 6 m dosahuje 7 památných strom ů; výšky památných strom ů se pohybují v rozmezí 13 až 33 m. V ětšina památných strom ů má stá ří do 200 let, vyskytují se tři jedinci, kde je stá ří odhadováno na 300 (350) let. Údaje o stavu památných strom ů jsou z roku 2010, kdy prob ěhla jejich podrobná revize, která spo čívala v dopln ění chyb ějící dokumentace, dále v prov ěrce památných strom ů v terénu a zpracování GIS vrsty památných strom ů. Výsledky revize byly zapracovány do databáze památných strom ů ÚSOP, v tišt ěné podob ě jsou uloženy v ÚSOP a na Správ ě CHKO Broumovsko. P ři této revizi bylo zjišt ěno, že památný strom 101478 Lípa u Šimo čků vyhlášený v roce 2001 Správou CHKO Broumovsko byl již d říve v roce 1983 vyhlášen ONV Trutnov jako památný strom 101268 Janovická lípa, jehož výnos nep řešel do evidence Správy CHKO Broumovsko. Odstran ění duplicity se řeší ve spolupráci s ÚSOP. Část strom ů je v dobrém zdravotním stavu, respektive zdravotní stav odpovídá druhu a stá ří. U 10 jedinc ů byl v roce 2010 konstatován siln ě poškozený stav, jedná se zejména o velmi staré stromy s rozsáhlými dutinami nebo stará dutá torza strom ů se sekundárním obrostem. Monitoring zdravotního stavu je provád ěn periodicky a podle jeho výsledk ů je zajiš ťována pé če o památné stromy. Jsou provád ěny odborné zásahy, z nich nej čast ěji zdravotní a reduk ční řez, vým ěna nebo instalace bezpe čnostních vazeb, v menší mí ře také obnova zast řešení dutin. Péče je většinou realizována z prost ředk ů dota čního programu „Program pé če o krajinu“ (PPK) a ro čně se pohybuje ve výši cca 40 000,- Kč. Vlastní ošet řování památných strom ů provád ějí pouze odborné arboristické firmy, ve v ětšin ě p řípad ů certifikované. Krom ě vyhlášených památných strom ů se na území CHKO Broumovsko nachází další stromy významné svým vzr ůstem, v ěkem či estetickým p ůsobením, z nichž n ěkteré mohou být v budoucnu vyhlášeny jako památné stromy. Správa CHKO eviduje stovky takovýchto významných strom ů, u kterých ve spolupráci s vlastníky pozemk ů pomáhá k udržení jejich dobrého zdravotního stavu formou poradenství (návrhem vhodné pé če), p říp. ošet řením strom ů. Péče je většinou realizována z prost ředk ů dota čního programu „Program pé če o krajinu“ (PPK) a ro čně se pohybuje ve výši cca 80 000,- Kč. V ětšinu komunikací III. t řídy na Broumovsku lemují aleje domácích listnatých strom ů stá ří 80–120 let. Zachování t ěchto alejí je d ůležité z hlediska zachování typického krajinného rázu Broumovska. U nejvýznamn ějších a dlouhodob ě perspektivních alejí se Správa CHKO Broumovsko podíllí na financování pé če z prost ředk ů PPK a z Programu na obnovu p řirozených funkcí krajiny (POPFK). Seznam památných strom ů na území CHKO Broumovsko je uveden v tabulce č. 4.

32

Tab. č. 4: Seznam památných strom ů v CHKO Broumovsko

K Název Datum Vyhlašovací Druhy Obvod Výška Kód S (DR ÚSOP) vyhlášení dokumentace ORP KÚ – parcela strom ů (cm) (m) Zdravotní stav velmi dobrý SCHKO 21,0 (3ks), dobrý 101470 5 Barto ňovy jasany 10.5.2002 Broumovsko Náchod Žďárky – 28 jasan ztepilý 292–500 -25,0 (2ks) SCHKO 101473 1 Obecní lípa 29.11.2002 Broumovsko Náchod Chlívce – 2/3 lípa srd čitá 382 23,0 velmi dobrý SCHKO siln ě 101474 1 Maixnerova lípa 16.9.2002 Broumovsko Náchod Police nad Metují – 51/2 lípa velkolistá 597 21,0 poškozený SCHKO siln ě 101475 1 Štajerova lípa 10.5.2002 Broumovsko Náchod Maršov nad Metují – 54 lípa srd čitá 327 22,0 poškozený SCHKO 101476 1 Kosova lípa 4.2.2002 Broumovsko Náchod Vysoká Srbská – 412/1, 242 lípa srd čitá 483 20,0 dobrý SCHKO 101477 1 Hrani ční buk 4.5.2001 Broumovsko Broumov Libná – 515/1 buk lesní 241 22,0 velmi dobrý SCHKO Janovice u Trutnova 348/1KN, 363/1 101478 1 Lípa u Šimo čků 28.5.2001 Broumovsko Trutnov (GP) lípa srd čitá 496 33,0 dobrý siln ě SCHKO 29,0 poškozený 101479 2 Buky u Janovic 28.6.2001 Broumovsko Trutnov Horní Verné řovice – 586/2 buk lesní 355, 426 30,0 (2ks) SCHKO 101480 1 Lípa na Kr čmov ě 4.5.2001 Broumovsko Broumov Horní Adršpach – 607 lípa srd čitá 399 20,0 dobrý SCHKO 101482 1 Bezd ěkovský dub 24.10.1995 Broumovsko Náchod Bezd ěkov nad Metují – 247 dub letní 438 24,0 dobrý SCHKO 101483 1 Bohadlova lípa 12.3.1999 Broumovsko Náchod Vysoká Srbská – 308/1 lípa srd čitá 359 22,0 dobrý siln ě 101499 1 Barešova lípa 26.11.1981 ONV Náchod Náchod Suchý D ůl – 244 lípa velkolistá 641 15,0 poškozený siln ě 101500 1 Berkova lípa 26.11.1981 ONV Náchod Náchod Česká Metuje – 80/1 lípa velkolistá 598 22,0 poškozený siln ě 101501 1 Husitská lípa 26.11.1981 ONV Náchod Náchod Žďár nad Metují – 807/1 lípa srd čitá 465 28,0 poškozený Klášterní dub v 101502 1 Broumov ě 26.11.1981 ONV Náchod Broumov Broumov – 725 dub letní 510 26,0 velmi dobrý 101503 1 Verné řovická lípa 26.11.1981 ONV Náchod Broumov Verné řovice – 34/1 lípa velkolistá 503 21,0 dobrý siln ě 101504 1 Adršpašská lípa 26.11.1981 ONV Náchod Broumov Horní Adršpach – 208 lípa velkolistá 678 13,0 poškozený 33

K Název Datum Vyhlašovací Druhy Obvod Výška Kód S (DR ÚSOP) vyhlášení dokumentace ORP KÚ – parcela strom ů (cm) (m) Zdravotní stav siln ě 101505 1 Šr ůtkova lípa 26.11.1981 ONV Náchod Náchod Machov – 468, 487 lípa velkolistá 700 23,0 poškozený 101506 1 Hrn čířů v jasan 26.11.1981 ONV Náchod Náchod Žabokrky – 1096/2 jasan ztepilý 629 27,0 dobrý siln ě 101513 1 Vav řenova lípa 26.11.1981 ONV Náchod Náchod Velké Petrovice – 28/4 lípa velkolistá 707 19,0 poškozený

34

3.6. Rostlinná spole čenstva Následující p řehled vegetace Broumovska je zpracován dle Katalogu biotop ů ČR (Chytrý a kol. 2010). Podkladem ke zpracování byly zejména výsledky mapování p řírodních stanoviš ť v letech 2001–2004, rozlohy všech identifikovaných biotop ů v území, v četn ě okrajových a netypických, jsou uvedeny v tabulce č. 5. U jednotek skupiny X je však nutno si uv ědomit, že nejde o jejich skute čné rozlohy v oblasti, nebo ť v rámci kontextového mapování se p řírod ě cizí vegetace nezaznamenává.

Tab. č. 5: Rozlohy biotop ů v CHKO Broumovsko

Biotop Rozloha (ha) Biotop Rozloha (ha) A4.2 1 T1.3 526 A4.3 1 T1.5 262 K1 6 T1.6 114 K2.1 4 T1.9 3 K3 103 T1.10 1 L1 2 T2.3B 166 L2.2 92 T3.4C <1 L2.2A 79 T3.4D 5 L2.2B 116 T4.2 10 L3.1 48 T5.5 5 L4 125 T6.1B <1 L5.1 866 T8.2B 1 L5.3 1 T8.3 5 L5.4 797 V1A <1 L7.1 8 V1C <1 L8.1B 226 V1F 8 L9.1 57 V1G 13 L9.2A 21 V2C <1 L9.2B 19 V3 1 L9.3 2 V4A 7 L10.1 <1 V4B 29 M1.1 9 M1.3 1 X1 57 M1.4 2 X2 17 M1.5 4 X3 2 M1.7 21 X4 1 M2.1 <1 X5 265 M3 1 X6 11 M5 6 X7 93 R1.2 <1 X7A 17 R1.4 4 X7B 16 R2.1 <1 X8 6 R2.2 3 X9A 2799 R2.3 3 X9B 182 S1.1 3 X10 176 S1.2 275 X11 91 S1.3 <1 X12 96 S1.5 <1 X12A 27 S2B <1 X12B 7 S3B <1 X13 68 T1.1 2971 X14 37 35

Stru čný popis významných, plošn ě rozsáhlých nebo častých p řírodních biotop ů

V1 Makrofytní vegetace přirozen ě eutrofních a mezotrofních stojatých vod Vegetace stojatých vod je na Broumovsku vázána p ředevším na rybníky a t ůně. Místy se vyskytuje podjednotka V1C s bublinatkou jižní ( Utricularia australis ) a velmi vzácn ě i podjednotka V1A s vo ďankou žabí ( Hydrocharis morsus-ranae ). Byl zaznamenán rovn ěž druhotný výskyt řezanu pilolistého (Stratiotes aloides ), vzniklý patrn ě vysazením.

V2 Makrofytní vegetace m ělkých stojatých vod V oblasti pom ěrn ě vzácný typ vegetace, vyskytující se hlavn ě v menších vodních nádržích s malou hloubkou. V některých p řípadech její existenci napomáhá poškození hráze nádrže, v jehož d ůsledku se voda udržuje na nižší úrovni. Zastoupena je podjednotka V2A s dominantním lakušníkem štítnatým ( Batrachium peltatum ). Do podjednotky V2C se řadí porosty s hv ězdoši, zejména s hv ězdošem há čkatým ( Callitriche hamulata ).

M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod Jednotka je zastoupena p ředevším porosty rákosu ( Phragmites australis ), ale dominovat mohou i další druhy, nap ř. orobince (zvlášt ě Typha latifolia ), zevar vzp římený ( Sparganium erectum ), zblochan vodní ( Glyceria maxima ) či p řesli čka říční ( Equisetum fluviatile ). Tato vegetace se vyskytuje p ředevším v litorálu um ělých vodních nádrží.

M1.4 Říční rákosiny Říční rákosiny jsou zastoupeny svým okrajovým typem zasahujícím do vyšších poloh, v němž p řevládá chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea ) doprovázená dev ětsilem léka řským ( Petasites hybridus ). Byly zaznamenány podél b řeh ů Metuje i St ěnavy, trpí však eutrofizací a ruderalizací.

M1.5 Pob řežní vegetace potok ů Jde o pom ěrn ě hojn ě rozší řený, ale často jen fragmentárn ě vyvinutý typ vegetace. Vedle zblochan ů ( Glyceria fluitans , G. notata , G. nemoralis ) se nej čast ěji uplat ňuje rozrazil poto ční (Veronica beccabunga ) a často i n ěkteré druhy navazujících pchá čových luk, údolních luh ů apod.

M1.7 Vegetace vysokých ost řic Porosty vysokých ost řic jsou vázány na siln ě podmá čená až do časn ě zaplavovaná, n ěkdy i vícemén ě trvale zatopená stanovišt ě. Vyskytují se p ředevším v litorálu vodních nádrží, ale i jako lu ční vegetace terénních sníženin. Na eutrofn ějších stanovištích je nejhojn ější ost řice štíhlá ( Carex acuta ), dominantní druh asociace Caricetum gracilis . Vyskytují se však i porosty s ost řicí ostrou ( Carex acutiformis ), o. pob řežní ( C. riparia ), o. dvou řadou ( C. disticha ), o. liš čí (C. vulpina ), o. zobánkatou ( C. rostrata ), o. latnatou ( C. paniculata ) aj. Na eutrofizovaných stanovištích bývá hojná chrastice rákosovitá ( Phalaris arundinacea ).

M5 Dev ětsilové lemy horských potok ů Jednotka se vyskytuje na b řezích potok ů, kde vytvá ří p řechody k jednotce M1.5. Dominantním druhem je zpravidla dev ětsil léka řský ( Petasites hybridus ), podél drobných tok ů místy i dev ětsil bílý ( Petasites albus ).

R1.4 Lesní prameništ ě bez tvorby p ěnovc ů Pom ěrn ě častý, ale obvykle maloplošný biotop. Rostlinná spole čenstva prameniš ť výrazn ě zpest řují floristické složení les ů. Z ohrožených a dalších významn ějších druh ů na t ěchto stanovištních místy roste prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), bledule jarní ( Leucojum vernum ), ost řice p řevislá ( Carex pendula ), violka bahenní ( Viola palustris ) či rozrazil horský (Veronica montana ).

36

R2.1 Vápnitá slatiništ ě V oblasti velmi vzácný, maloplošn ě a ne zcela typicky vyvinutý biotop. Vyskytuje se v okolí prameniš ť na vápnitém podklad ě. Pat ří k floristicky nejbohatším typ ům vegetace v území. Dominují nízké druhy ost řic, mezi nimiž má výrazné zastoupení ost řice Davallova ( Carex davalliana ).

R2.2 Nevápnitá mechová slatiništ ě Ve srovnání s jednotkou R2.1 podstatn ě čast ější, ale i tak v oblasti již dosti vzácný, zpravidla maloplošný biotop. P řevážn ě jde o spole čenstva rašelinných (slatinných) luk spadající do svazu Caricion canescenti-nigrae . Vzácn ě (I. zóna Řeřišný u Machova) se vyskytují spole čenstva svazu Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitensis s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia ), kruštíkem bahenním ( Epipactis palustris ), ost řicí Davallovou ( Carex davalliana ), o. dvoudomou ( C. dioica ), suchopýrem širolistým ( Eriophorum latifolium ) aj. Řeřišný je rovn ěž evropsky významnou lokalitou srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus ). V ětšina slatiniš ť v oblasti je ohrožena eutrofizací, jejímž d ůsledkem bývá pronikání konkuren čně siln ějších lu čních druh ů.

R2.3 Přechodová rašeliništ ě Na Broumovsku rovn ěž vzácný biotop, vyskytující se maloplošn ě na rašeliništích údolních poloh v Adršpašsko-teplických skalách (kde je p ředm ětem ochrany EVL) i jinde.

S1.1 Št ěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin Do této jednotky se v oblasti řadí biotopy skalních výchoz ů tvo řených horninami typu slínovc ů, opuk, pop ř. vápnitých pískovc ů, fytocenologicky za řaditelné do svazu Cystopteridion. Jsou pom ěrn ě hojné v polické k řídové pánvi. V důsledku nižšího obsahu CaCO 3 v porovnání s vápenci a také vlivem částe čného odvápn ění (srážky) nebývají jejich fytocenózy p říliš typické a často tvo ří p řechody k následující jednotce. Sleziník routi čka (Asplenium ruta-muraria ) a s. zelený ( A. viride ) jsou zastoupeny v ětšinou jen řídce, bukovník vápencový ( Gymnocarpium robertianum) je velmi vzácný. I p řes nižší reprezentativnost jsou tyto biotopy velmi významným fenoménem oblasti, a proto byly za řazeny do p ředm ětu ochrany EVL Stárkovské bu činy a Kozínek. Vybrané druhy zastoupených mechorostů a lišejník ů jsou zmín ěny v kapitole 2.5.

S1.2 Št ěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Tato jednotka zahrnuje zna čně r ůznorodé biotopy, odlišující se ekologicky i fyziognomicky. V území se vyskytují vesm ěs v zástinu lesa, jsou ohroženy odclo ňováním p ři t ěžb ě d řeva. Nej čast ějšími horninami s výskytem této vegetace jsou na Broumovsku pískovce, zejména kvádrové pískovce skalních oblastí. Kvádrové pískovce p ředstavují vzhledem ke svému chemismu (výrazná kyselost a oligotrofie) a zp ůsobu zv ětrávání (pom ěrn ě malé množství št ěrbin) okrajový typ, vyzna čující se druhovou chudostí a nízkou ú častí cévnatých rostlin. Rozší řena je zde hlavn ě kapra ď rozložená ( Dryopteris dilatata ), mén ě osladi č obecný (Polypodium vulgare ) aj. Často nejde o vlastní št ěrbinovou vegetaci, nýbrž o spole čenstva osidlující slabé vrstvy humusu, které se vytvá řejí na šikmých, pop ř. až vodorovných skalních plochách. Naprostou v ětšinu rozlohy této jednotky na Broumovsku p ředstavují práv ě typy vyvinuté na kvádrových pískovcích, z nejv ětší části koncentrované do skalních oblastí. Jsou předm ětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály a Broumovské st ěny. Jednotka se však vyskytuje i v jiných částech CHKO. Na mineráln ě bohatších substrátech jsou vyvinuta druhov ě bohatší spole čenstva, nap ř. se sleziníkem červeným ( Asplenium trichomanes ), puchý řníkem křehkým ( Cystopteris fragilis ) apod. Vybrané druhy zastoupených mechorost ů a lišejník ů jsou zmín ěny v kapitole 2.5.

37

S3 Jeskyn ě Ve skalních oblastech Broumovska se nacházejí četné jeskyn ě, popsané blíže v kapitolách o geologii oblasti. Jsou p ředm ětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály a Broumovské st ěny. Z botanického hlediska jsou pozoruhodné výskytem ko řenových stalagmit ů.

A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy V extrémních inverzních polohách Teplického i Adršpašského skalního m ěsta jsou zastoupena ochuzená spole čenstva svazu Adenostylion . Vzhledem k izolovanému výskytu v pom ěrn ě nízké poloze p ředstavují pozoruhodný fenomén oblasti a pat ří k floristicky nejbohatším spole čenstv ům skalních m ěst. Po čet indika čních druh ů subalpínských niv je však nízký – mlé čivec alpský ( Cicerbita alpina ), žlu ťucha orlí čkolistá ( Thalictrum aquilegiifolium ), papratka horská ( Athyrium distentifolium ), violka dvoukv ětá ( Viola biflora ), om ěj pestrý ( Aconitum variegatum ). V n ěkterých p řípadech jde pravd ěpodobn ě o primární bezlesí, podmín ěné mj. hromad ěním sn ěhu. Lesní porosty zde však byly částe čně zredukovány a prosv ětleny z řízením prohlídkových okruh ů a kácením strom ů v jejich okolí – otázka rozsahu p řirozen ě bezlesých ploch není dosud zcela vyjasn ěna.

A4.3 Subalpínské kapradinové nivy V Teplických skalách jsou zastoupena spole čenstva s dominantní papratkou horskou (Athyrium distentifolium ), p řípadn ě i s papratkou sami čí ( Athyrium filix-femina ), interpretovatelná jako ochuzené Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii . Vedle rodu Athyrium jsou zastoupeny Dryopteris dilatata a D. expansa , resp. jejich k říženec. Podobn ě jako u jednotky A4.2 jde snad z části o primární bezlesí, mnohdy však spíše o podrost siln ě pro řed ěných papratkových smr čin. Velmi vzácn ě byl tento typ vegetace zjišt ěn i v NPR Broumovské st ěny.

T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Plošn ě nejrozší řen ější typ polop řirozených–polokulturních luk v oblasti. Z velké části jde o druhov ě chudší porosty na d říve intenzivn ě obhospoda řovaných pozemcích (hnojení, orba, přísevy). Vyskytují se však i druhov ě bohaté porosty s ohroženými druhy. Tento biotop je předm ětem ochrany v EVL Kozínek a Stárkovské bu činy.

T1.3 Pohá ňkové pastviny V oblasti častý biotop pastvin na bohatších p ůdách, avšak velmi kolísající kvality. Časté jsou přechodné typy k mezofilním ovsíkovým loukám. Z významnějších druh ů se místy vyskytuje ho řeček brvitý ( Gentianopsis ciliata ), v ětšinou je však botanická hodnota t ěchto pastvin nízká.

T1.5 Vlhké pchá čové louky Na Broumovsku místy dosud pom ěrn ě častý typ luk, i když v minulosti plošn ě velmi redukovaný intenzifikací zem ědělské výroby, zales ňováním či náletem d řevin. Dochované lokality jsou v ětšinou ohroženy eutrofizací. Pchá čové louky se vyskytují nej čast ěji v nivách vodních tok ů, ale i v okolí prameniš ť, po obvodu slatiniš ť apod. V oblasti je zastoupena dosti široká škála spole čenstev: Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei, Cirsietum rivularis , Scirpetum sylvatici , Scirpo sylvatici-Caricetum brizoidis , Angelico sylvestris-Cirsietum palustris , Polygono bistortae-Cirsietum heterophylli . Z ohrožených druh ů se vyskytují nap ř. prstnatec májový ( Dactylorhiza majalis ), p. Fuchs ův ( D. fuchsii ), upolín nejvyšší (Trollius altissimus ), ost řice Hartmanova ( Carex hartmanii ). Většina luk udržovaných Správou CHKO Broumovsko v rámci krajinotvorných program ů jsou práv ě pchá čové louky.

T1.6 Vlhká tužebníková lada Jednotka p ředstavuje sukcesní stadium navazující na pchá čové louky, pokud jsou ponechány ladem, pop ř. jen z řídka se čeny. Vedle tužebníku jilmového ( Filipendula ulmaria ) bývá často dominantním druhem dev ětsil léka řský (Petasites hybridus ). V oblasti se vyskytují

38

zvlášt ě porosty klasifikovatelné jako asociace Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae a Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum ulmariae . Lada jsou ohrožena jednak ší řením dřevin, jednak eutrofizací, která časem vede k jejich zar ůstání kop řivou dvoudomou a dalšími nitrofilními druhy.

T1.9 St řídav ě vlhké bezkolencové louky Na Broumovsku vzácný biotop, jen z řídka se vyskytující v typické podob ě – spíše ve form ě přechodných typ ů k jiným jednotkám nebo v mozaice s nimi. Vedle bezkolenc ů ( Molinia caerulea , M. arundinacea ) jsou čast ěji zastoupeny zejména krvavec toten ( Sanguisorba officinalis ), čertkus lu ční ( Succisa pratensis ) a svízel severní ( Galium boreale ). Klasifikace těchto porost ů zde bývá zna čně obtížná a vyžaduje další studium.

T2.3 Podhorské smilkové trávníky Roztroušen ě se vyskytující typ krátkostébelných luk a pastvin na kyselém podklad ě. V intenzifikované zem ědělské krajin ě je n ěkdy p řítomen jen v liniové podob ě na mezích či podél lesních okraj ů. Smilkové louky jsou významné výskytem n ěkterých ohrožených druh ů – nap ř. p ětiprstka žežulník ( Gymnadenia conopsea ), vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia ), prha arnika ( Arnica montana ).

T3.4 Širokolisté suché trávníky Širokollisté suché trávníky jsou na Broumovsku zastoupeny jen okrajov ě, obvykle v ochuzené podob ě nebo jako p řechodné typy k mezofilním ovsíkovým loukám. Nej čast ěji se vyskytují na slínovcovém podklad ě. I když jsou tato spole čenstva v oblasti rozší řena jen řídce, významn ě zvyšují pestrost její kv ěteny. Z ohrožených druh ů se na n ěkterých lokalitách vyskytuje nap ř. vstava č mužský ( Orchis mascula ), zcela ojedin ěle v. osmahlý ( O. ustulata ).

T5.5 Acidofilní trávníky m ělkých p ůd V území řídce se vyskytující typ vegetace, vyvinutý na m ělkých, chudých p ůdách. Vyskytuje se nap ř. na mezích a p ři okrajích les ů nebo tvo ří v loukách či pastvinách mozaiky s jinými biotopy (T1.1, T2.3, T1.3). Tyto trávníky jsou výrazn ě ohroženy eutrofizací, sukcesními zm ěnami, pop ř. zales ňováním.

T8.2 Sekundární podhorská a horská v řesovišt ě V oblasti vzácný biotop, velmi dob ře vyvinutý v lokalit ě Starý písník (I. zóna CHKO).

T8.3 Brusnicová vegetace silikátových skal a drolin Brusnicová vegetace svazu Genisto pilosae-Vaccinion myrtilli se na Broumovsku vyskytuje často, i když v ětšinou dosti fragmentárně ve skalních oblastech. Jde zejména o ke říčkové porosty p ři hranách vysokých skal nebo na skalních teráskách, vícemén ě p ředstavující primární bezlesí. Často jde vlastn ě jen o lemy reliktních bor ů, do nichž tato vegetace přechází bez z řetelného ohrani čení. Vedle brusnic a v řesu se místy vyskytují i rojovník bahenní ( Ledum palustre ) a šicha černá ( Empetrum nigrum ). Porosty jsou místy narušovány horolezeckou činností.

K1 Mok řadní vrbiny Mok řadní vrbiny jsou rozší řeny na podmá čených až rašelinných stanovištních. Jsou tvo řeny křovitými vrbami – vrbou ušatou ( Salix aurita ), v. popelavou ( S. cinerea ) a v. pětimužnou (S. pentandra ). Na Broumovsku se vyskytují pom ěrn ě z řídka a až na výjimky jen velmi maloplošn ě.

K3 Vysoké mezofilní a xerofilní k řoviny V oblasti velmi častý biotop. Vysoké k řoviny tvo ří lesní plášt ě a zar ůstají jimi neobd ělávané meze a často i bývalé louky a pastviny. V podrostu ke řů jsou obvykle zastoupeny druhy dřív ějších travinných spole čenstev, pop ř. se v nich ší ří druhy nitrofilní, u pokro čilejších

39

sukcesních stadií i druhy lesní. Biotop je velmi významný ze zoologického hlediska (zejména jako hnízdišt ě pták ů). Křoviny jsou postupn ě p řer ůstány stromy – pro jejich dlouhodobé udržení by byly nutné managementové zásahy.

L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy Jasanovo-olšové luhy se vyskytují jednak v nivách vodních tok ů, jednak na prameništích. Většina těchto porost ů na Broumovsku vznikla zalesn ěním nebo samovolným zar ůstáním vlhkých luk, což se zpravidla odráží v jejich druhové skladb ě. Spole čenstva na prameništích pat ří většinou do asociace Carici remotae-Fraxinetum excelsioris . Na n ěkterých lokalitách je hojná bledule jarní ( Leucojum vernum ), místy se vyskytují i další ohrožené druhy, nap ř. prstnatec Fuchs ův ( Dactylorhiza fuchsii ), om ěj pestrý ( Aconitum variegatum ) aj.

L3.1 Hercynské dubohab řiny Do této jednotky se v oblasti řadí n ěkteré lesní porosty v dubobukovém, řid čeji i v bukovém vegeta čním stupni, hlavn ě v Broumovské kotlin ě. Z dřevin jsou zastoupeny zejména dub letní (Quercus robur ), lípa malolistá ( Tilia cordata ) a javor mlé č ( Acer platanoides ), jen místy habr obecný ( Carpinus betulus ). Z části jde evidentn ě o druhotná spole čenstva vzniklá z kv ětnatých bu čin nižších poloh, z části m ůže jít o vegetaci blízkou p řirozené. Mnohé z těchto porost ů vznikly na pozemcích, které byly kdysi využívány jako pastviny.

L4 Su ťové lesy Su ťové lesy pat ří k nejzachovalejším, i když relativn ě maloplošným p řírodním biotop ům oblasti. Vyskytují se hlavn ě na strmých kamenitých svazích, obvykle v okolí skalních výchoz ů úživn ějších hornin, nej čast ěji slínovc ů. V oblasti jsou zastoupeny asociace Aceri pseudoplatani-Carpinetum betuli , Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris , Lunario redivivae-Aceretum a velmi vzácn ě i Arunco sylvestris-Aceretum pseudoplatani . Některé lokality jsou významné po četným výskytem m ěsí čnice vytrvalé ( Lunaria rediviva ). Su ťové lesy jsou p ředm ětem ochrany v EVL Kozínek.

L5.1 Kv ětnaté bu činy Kv ětnaté bu činy tvo ří podstatnou část potenciální vegetace oblasti, dochovaly se však jen místy. Výškov ě spadají od dubobukového do smrkobukového vegeta čního stupn ě. Místy je ješt ě zastoupena jedle b ělokorá ( Abies alba ), n ěkde je vtroušen jilm horský ( Ulmus glabra ). Fytocenologicky lze zdejší kv ětnaté bu činy řadit do asociací Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae (bu čina s ky čelnicí devítilistou) a Festuco altissimae-Fagetum sylvaticae (kost řavová bu čina). Kv ětnaté bu činy jsou p ředm ětem ochrany v EVL Broumovské st ěny, Stárkovské bu činy, Kozínek a Žaltman.

L5.4 Acidofilní bu činy Podobn ě jako kv ětnaté bu činy pat ří k nejrozší řen ějším jednotkám potenciální vegetace Broumovska, většinou však byly p řem ěněny na smrkové kultury. Nej čast ějším typem jsou bu činy s metli čkou k řivolakou (subasociace Luzulo luzuloides-Fagetum sylvaticae deschampsietosum flexuosae ), ve vyšších polohách se vyskytují smrkové bu činy se t řtinou chloupkatou (asociace Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae ) a na skeletovitých stanovištních bývá velmi hojná kapra ď rozložená (asociace Dryopterido dilatatae-Fagetum sylvaticae ). Dominantním druhem m ůže být rovn ěž t řtina rákosovitá ( Calamagrostis arundinacea ). Acidofilní bu činy jsou p ředm ětem ochrany v EVL Broumovské st ěny, Adršpašsko-teplické skály a Žaltman.

L8.1 Boreokontinentální bory Charakteristickým rysem skalních oblastí Broumovska je výskyt smrkových bor ů řazených do asociace Betulo carpaticae-Pinetum sylvestris , které jsou reliktní, i když člov ěkem často již zna čně ovlivn ěnou vegetací (t ěžba d řeva, horolezectví). Nejv ětší rozlohu bory zaujímají v NPR Adršpašsko-teplické skály, naproti tomu v NPR Broumovské st ěny a NPP Polické

40

st ěny jsou jen maloplošné. Z menších lokalit bor ů jsou nejvýznamn ější PR Křížová cesta, PP Ko čičí skály, PP Borek, Hejda a Lada. V NPR Adršpašsko-teplické skály se v borech místy vyskytují rojovník bahenní ( Ledum palustre ) a šicha černá ( Empetrum nigrum ).

L9.1 Horské t řinové smr činy Na balvanitých stanovištích v roklích skalních oblastí Broumovska se vyskytují klimaticky podmín ěné smr činy klasifikované jako asociace Anastrepto orcadensis-Piceetum abietis . Zatímco v NPR Adršpašsko-teplické skály jsou tyto smr činy pom ěrn ě hojné a typicky vyvinuté, v NPR Broumovské st ěny a NPP Polické st ěny se s nimi setkáváme jen z řídka a na malých plochách. Výskyt smr čin v inverzních polohách má v oblasti zna čný fytogeografický význam. Jsou p ředm ětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály.

L9.2 Rašelinné a podmá čené smr činy Na Broumovsku se vyskytují všechny t ři u nás dnes rozlišované asociace t ěchto smr čin: Sphagno-Piceetum abietis (rašelinná smr čina), Bazzanio trilobatae-Piceetum abietis (rohozcová smr čina) a Equiseto sylvaticae-Piceetum abietis (p řesli čková smr čina). P řevážn ě se vyskytují ve skalních oblastech, zejména v NPR Adršpašsko-teplické skály (kde se lze na rašeliništích setkat se všemi t řemi typy), ojedin ěle i jinde. Místy byly tyto biotopy narušeny odvodn ěním. Rašelinné smr činy jsou p ředm ětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály.

L9.3 Papratkové smr činy Papratkové smr činy (asociace Athyrio distentifolii-Piceetum abietis ) jsou v území velmi vzácné – vyskytují se fragmentárn ě v NPR Adršpašsko-teplické skály. Tento výskyt je však fytogeograficky velmi významný, podobn ě jako v případ ě jednotky L9.1.

3.7. Významné druhy rostlin

Na území CHKO Broumovsko byl v recentní dob ě zjišt ěn výskyt 42 chrán ěných druh ů – z toho v kategorii kriticky ohrožené 4, siln ě ohrožené 14 a ohrožené 24. N ěkolik dalších zjišt ěných chrán ěných druh ů je v oblasti (pravd ěpodobn ě) nep ůvodních. Sou časn ě bylo zjišt ěno p řes 50 nechrán ěných druh ů uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky k r. 2000 (kategorie C1–C3). Nejpo četn ěji jsou mezi chrán ěnými druhy zastoupeny druhy slatiniš ť a vlhkých luk, což je odrazem vysoké míry ohrožení jejich spole čenstev. Mnohé tyto druhy mají v CHKO jen několik, či dokonce pouze jedinou lokalitu. Fytogeograficky významný je výskyt horských taxon ů v inverzních polohách skalních m ěst. Tab. č. 6: Zvlášt ě chrán ěné druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko (potvrzené po r. 1990)

§ – Vyhláška č. 395/1992 Sb. KO – kriticky ohrožené, SO – siln ě ohrožené, O – ohrožené ČS – Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) C1 – kriticky ohrožené, C2 – siln ě ohrožené, C3 – ohrožené

Latinský název Český název § Č S Charakteristika výskytu Aconitum variegatum om ěj pestrý O C3 údolní luhy, su ťové lesy aj., n ěkolik lokalit (r ůznobarvý) Arnica montana prha arnika O C3 louky, vzácn ě (Verné řovice, Machovsko) Calamagrostis phragmitoides třtina nachová KO C1 nevelká populace na slatinné louce (purpurea ) v Řeřišném u Machova

41

Carex (Vignea ) davalliana ost řice (tu řice) O C2 slatinné louky, prameništ ě, z řídka Davallova (Machovsko, Jet řichov, K řinice, Verné řovice, P ěkov, Ž ďárky, Horní Kostelec, Janovice u Trutnova, Zdo ňov) Carex (Vignea ) dioica ost řice (tu řice) KO C1 nevelká populace na slatinné louce dvoudomá v Řeřišném u Machova Carex lasiocarpa ost řice plstnatoplodá SO C2 pouze na rašeliništi u Horních Teplic (Za zbo řeništi), po četná populace Carex pulicaris ost řice blešní O C2 slatinné louky, nepo četné populace na několika lokalitách ( Řeřišný u Machova, Jet řichov, Dolní Adršpach) Centaurea montana (Cyanus chrpa horská SO C2 vzácn ě zplan ělá montanus ) Cephalanthera damasonium okrotice bílá O C3 bu činy, lesní lemy, z řídka (Machovsko, Zbe čník, Janovice u Trutnova aj.) Crocus albiflorus šafrán b ělokv ětý SO C1 PP Šafránová strá ň u Suchého Dolu, nep ůvodní výskyt Dactylorhiza fuchsii prstnatec Fuchs ův O C4a louky, olšiny, prameništ ě (Machovsko, (listenatý) Božanov, Ž ďárky, Hlav ňov, P ěkov, Ž ďár (longibracteata ) nad Metují) Dactylorhiza majalis subsp. prstnatec májový O C3 vlhké louky, prameništ ě, kolem 30 lokalit, majalis pravý často však slabé populace Dactylorhiza sambucina prstnatec bezový SO C2 louky, již jen na jediné lokalit ě u Machovské Lhoty (Pod skalkami) Dactylorhiza incarnata subsp. prstnatec ple ťový SO C2 malá, nedávno objevená populace na incarnata pravý starém odkališti u Jívky (Dolní Verné řovice) Doronicum austriacum kamzi čník rakouský O C4a zavle čen z Nízkých Tater – Adršpašsko-teplické skály, Broumovské st ěny aj., mírná tendence k ší ření Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolistá SO C3 slatinné louky, opušt ěné pískovny, jen na třech lokalitách ( Řeřišný u Machova, Starý písník u Verné řovic, Jet řichovský písník) Eleocharis quinqueflora bahni čka chudokv ětá SO C1 slatinné louky, opuštěné pískovny, malé populace na dvou lokalitách ( Řeřišný u Machova, Starý písník u Verné řovic) Empetrum nigrum šicha černá SO C4a smrkové bory, ke říčková vegetace skal, Adršpašsko-teplické skály Epipactis atrorubens kruštík tmavo červený O C3 po četná populace na starém odkališti u Jívky (Dolní Verné řovice) Epipactis palustris kruštík bahenní SO C2 slatinné louky, pouze na dvou lokalitách (Řeřišný u Machova, K řinice) Equisetum variegatum přesli čka r ůznobarvá KO C1 po četná populace na starém odkališti (Hippochaete variegata ) (cídivka pe řestá) u Jívky (Dolní Verné řovice) Galanthus nivalis sn ěženka podsn ěžník O C3 vlhké louky i lesní porosty, n ěkolik lokalit, (p ředjarní) v oblasti pravd ěpodobn ě jen zplan ělá Gentiana (Pneumonanthe ) ho řec (ho řepník) O C4a zavle čen z Krkonoš – asclepiadea tolitovitý Adršpašsko-teplické skály, Broumovské st ěny, mezi Bohdašínem a Verné řovicemi aj., mírná tendence k ší ření Gentianella praecox subsp. ho řeček mnohotvarý KO C1 vymírající druh v CHKO, naposled bohemica český pozorován v r. 2003 na Machovsku 42

Gymnadenia conopsea pětiprstka žežulník O C3 louky, n ěkolik lokalit (Machovsko, Božanov, Hlav ňov, Janovice u Trutnova, Horní Verné řovice) Huperzia selago vranec jedlový O C3 rokle ve skalních oblastech (smr činy), zřídka jinde, místy i na druhotných stanovištích (manipula ční plochy aj.), Adršpašsko-teplické skály, Broumovské a Polické st ěny aj. Ledum palustre rojovník bahenní O C3 smrkové bory a ke říčková skalní spole čenstva v Adšpašsko-teplických skalách (d říve uvád ěn i z oblasti Broumovských st ěn) Leucojum vernum bledule jarní O C3 vlhké louky, údolní luhy, v ětší po čet lokalit, na Javo řích horách a v Broumovské kotlin ě vzácn ě, velmi po četn ě v okolí Jívky Lilium bulbiferum lilie cibulkonosná SO C2 dříve uvád ěna z Jest řebích hor, v sou časné dob ě na jediné lokalit ě u Verné řovic Lilium martagon lilie zlatohlavá O C4a listnaté a smíšené lesy (zvlášt ě bu činy), louky, roztroušen ě Lunaria rediviva měsí čnice vytrvalá O C4a su ťové lesy, bu činy, nivy potok ů, zvlášt ě v údolí Metuje, rovn ěž na Machovsku, u Zdo ňova, v Teplických skalách aj. Lycopodium annotinum plavu ň pu čivá O C3 rokle ve skalních oblastech (smr činy), zřídka jinde, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské st ěny aj. Lycopodiella inundata plavu ňka zaplavovaná SO C2 vzácn ě na jediné lokalit ě (Jet řichovský písník) Matteuccia struthiopteris pérovník pštrosí O C3 vzácn ě zplan ělý, resp. jako poz ůstatek kultury- Menyanthes trifoliata vachta trojlistá O C3 slatiništ ě a jiné mok řady, n ěkolik lokalit (Řeřišný u Machova, Hlav ňov, K řinice) Montia hallii zdrojovka poto ční SO C2 prameništ ě, v sou časné dob ě známa (pob řežní) pouze na jediné lokalit ě v He řmánkovicích Nymphaea alba leknín bílý SO C1 v oblasti patrn ě jen vysazený Nymphaea candida leknín b ělostný SO C1 v oblasti patrn ě jen vysazený Ophioglossum vulgatum hadí jazyk obecný O C2 louky, pastviny, vzácn ě Orobanche reticulata záraza sí ťnatá SO C2 zatím zjišt ěn pouze jediný výskyt – v příkop ě silnice mezi Bystrým a Jívkou v údolí potoka D řeví če Orchis mascula subsp. vstava č mužský SO C3 sušší louky, n ěkolik lokalit s většinou signifera znamenaný nepo četnými populacemi (Machovsko, Vysoká Srbská, Velká Ledhuje, Horní Dřeví č aj.) Orchis ustulata vstava č osmahlý SO C1 sušší louky, po četn ě velmi slabá populace u Vysoké Srbské (Nad závodišt ěm) Oxycoccus palustris klikva bahenní O C3 rašeliništ ě, slatiništ ě, rašelinné smr činy, vzácn ě (Adršpašsko-teplické skály, Řeřišný u Machova, Verné řovice)

43

Parnassia palustris tolije bahenní O C2 vlhké louky, vz. p říkopy, v CHKO vymírající druh, zaznamenaný na několika málo lokalitách ( Řeřišný u Machova, Horní Kostelec, Jet řichov, Jívka) Pedicularis sylvatica všivec lesní SO C3 vlhké louky, staré pískovny, vzácn ě (mok řadní) (Řeřišný u Machova, Starý písník u Verné řovic, Dolní Adršpach) Platanthera bifolia vemeník dvoulistý O C3 louky, k řovinaté strán ě, v ětšinou v nep říliš po četných populacích (Machovsko, Hlav ňov, Božanov, Horní Verné řovice, Janovice u Trutnova, Hodkovice u Tr., Zbe čník, Pomeznice, Verné řovice, Vysoká Srbská, Stárkov) Platanthera chlorantha vemeník zelenavý O C3 louky, k řovinaté strán ě, z řídka, v ětšinou v nep říliš po četných populacích (Machovsko, Božanov, He řmánkovice, Suchý D ůl, Hlav ňov, Jet řichov) Salix repens (S. repens vrba plazivá O C1 slatiništ ě, rákosiny, vzácn ě subsp. repens ) Salix rosmarinifolia (S. repens vrba rozmarýnolistá O C3 slatiništ ě, n ěkolik lokalit subsp. rosmarinifolia ) Stratiotes aloides řezan pilolistý SO C2 patrn ě vysazený u Police nad Metují Trollius altissimus upolín nejvyšší O C3 vlhké louky, z řídka, většinou v nep říliš (evropský) po četných populacích

Tab. č. 7: Zvlášt ě chrán ěné druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko vyhynulé, nezv ěstné, pop ř. sporné (nepotvrzené po r. 1990)

Latinský název Český název § ČS Andromeda polifolia kyhanka sivolistá O C2 Botrychium matricariifolium vrati čka he řmánkolistá KO C1 Botrychium lunaria vrati čka m ěsí ční O C2 Campanula cervicaria zvonek hadincovitý SO C1 Carex hostiana ost řice Hostova (lemovaná) SO C2 Carex lepidocarpa ost řice šupinoplodá SO C2 Cephalanthera longifolia okrotice dlouholistá O C3 Coeloglossum viride vemení ček zelený SO C2 Corallorhiza trifida korálice trojklaná SO C2 Cypripedium calceolus st řeví čník pantoflí ček SO C2 Diphasiastrum complanatum plavuník zplošt ělý O C3 Equisetum ramosissimum přesli čka (cídivka) v ětevnatá O C3 (Hippochaete ramosissima ) Gentiana (Tretorhiza ) cruciata ho řec (prost řelenec) k řížatý O C2 Gentianella amarella ho řeček naho řklý SO C1 Gentianella campestris ho řeček ladní KO Goodyera repens smrkovník plazivý KO C1 44

Groenlandia densa rdestice hustolistá KO C1 Listera cordata bradá ček srd čitý KO C1 Melittis melissophyllum medovník medu ňkolistý (velkokv ětý) O C3 Moneses uniflora jednokvítek velekv ětý SO C1 Orchis morio vstava č kuka čka SO C2 Pedicularis palustris všivec bahenní SO C2 Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare zvone čník hlavatý pravý SO C2 Polystichum lonchitis kapradina hrálovitá KO C2 Potamogeton alpinus rdest alpský SO C2 Pyrola media hrušti čka prost řední KO C1 Ranunculus lingua prysky řník veliký SO C2 Sagina nodosa úrazník uzlovitý SO C1 Salix myrtilloides vrba bor ůvkovitá KO C1 Sedum villosum rozchodník hu ňatý (pý řitý) KO C1 Sparganium natans (minimum ) zevar nejmenší SO C2 Spiranthes spiralis švihlík krutiklas KO C1 Taraxacum sect. Palustria

Tab. č. 8: Další ohrožené druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko (potvrzené po r. 1990)

Latinský název Český název ČS Charakteristika výskytu Agrimonia procera řepík vonný C3 pouze vzácn ě zavle čený Anthemis cotula rmen smrdutý C3 ruderální stanovišt ě Aphanes arvensis nepatrnec rolní C3 polní plevel, vzácn ě Aquilegia vulgaris orlí ček obecný C3 sušší louky, lesní lemy, roztroušen ě Asplenium viride sleziník zelený C3 slínovcové skalní výchozy Batrachium fluitans lakušník vzplývavý ( říční) C3 říční koryta (Metuje) Blysmus compressus sk řípinka smá čknutá C2 velmi vzácn ě (Machov, Adršpach) Campanula latifolia zvonek širokolistý C3 pravd ěpodobn ě pouze zplan ělý Cardamine dentata řeřišnice bahenní C2 mok řady, vzácn ě Carex appropinquata ost řice odchylná C2 mokré louky, slatiništ ě, olšiny Carex diandra ost řice p řioblá C2 slatiništ ě, litorální spole čenstva, vzácn ě (K řinice, Dolní Teplice) Carex hartmanii ost řice Hartmanova C3 vlhké louky, slatiniště Coronopus squamatus vranožka šupinatá C2 ruderální stanovišt ě, vzácn ě (Hyn čice) Crepis mollis subsp. škarda m ěkká čertkusolistá C3 louky, roztroušen ě hieracioides Dipsacus laciniatus št ětka lalo čnatá (d řípená) C2 ruderální stanovišt ě, zatím vzácn ě v Broumovské kotlin ě, p ředpoklad ší ření Dryopteris affinis (borreri ) kapra ď rezavá C3 zřídka, čast ěji v NPR Broumovské st ěny, zvlášt ě v bu činách

45

Eleocharis mamillata subsp. bahni čka bradavkatá rakouská C3 po četná populace na starém odkališti austriaca u Jívky (Dolní Verné řovice) Eleocharis ovata bahni čka vej čitá C3 obnažená dna rybník ů Eleocharis uniglumis subsp. bahni čka jednoplevá pravá C2 vzácn ě, Machov uniglumis Epilobium obscurum vrbovka tmavá C3 lu ční i lesní prameništ ě, roztroušen ě Epipactis greuteri kruštík Greuter ův C1 několik desítek rostlin v PR Farní strá ň u Machova Eriophorum latifolium suchopýr širolistý C2 slatinné louky, n ěkolik lokalit Equisetum pratense přesli čka lu ční C3 několik lokalit, nej čast ěji v lesních porostech podél vodních tok ů Euphrasia curta subsp. sv ětlík krátký olysalý C2 opušt ěné lomy, okraje les ů apod. (Libná, glabrescens Zdo ňov, Adršpach) Filago arvensis bělolist rolní C3 lomy (lom Rožmitál), okraje cest Galeopsis angustifolia konopice úzkolistá C3 železni ční trat ě a nádraží v Broumovské kotlin ě Gentianopsis ciliata ho řeček brvitý C3 pastviny, louky, z řídka, ale místy hromadn ě Glyceria nemoralis zblochan hajní C3 břehy vodních tok ů, prameništ ě Hieracium aurantiacum jest řábník oranžový C3 louky, v oblasti snad jen zplan ělý Hieracium piloselliflorum jest řábník dlouhokv ětý C3 Řeřišný u Machova Hydrocharis morsus-ranae vo ďanka žabí C2 vzácn ě, Broumov (Velká Ves) Hypericum humifusum třezalka rozprost řená C3 lesní cesty, vzácn ě Isolepis setacea bezosetka št ětinovitá C3 mokré lesní cesty, z řídka Jovibarba globifera net řesk výb ěžkatý C3 několik lokalit u Šonova Juncus alpinoarticulatus sítina alpská C3 slatinné louky, staré pískovny apod. Limosella aquatica blat ěnka vodní C3 obnažená dna rybník ů, staré lomy Lysimachia punctata vrbina te čkovaná C2 v území nep ůvodní – hojn ě p ěstovaná a místy zplan ělá Malus sylvestris jablo ň lesní C2 vzácn ě, zda ješt ě geneticky čisté exemplá ře? Melampyrum arvense černýš rolní C3 suché strán ě, z řídka Monotropa hypopitys hnilák smrkový C3 lesní porosty Muscari comosum mod řenec chocholatý C3 travinné porosty, vzácn ě na jediné lokalit ě (Bu čnice) Ononis arvensis jehlice rolní C2 vzácn ě (Verné řovice) Ornithogalum umbellatum sn ědek chocholi čnatý C3 travinné porosty, vzácn ě (angustifolium ) Parietaria officinalis drnavec léka řský C2 vzácn ě (Broumov) Pyrola rotundifolia hrušti čka okrouhlolistá C2 opušt ěné pískovny, okraje les ů Poa remota lipnice oddálená C3 zvlášt ě v Teplických skalách Populus nigra topol černý C2 v území asi jen vysazený Potamogeton lucens rdest sv ětlý C3 rybníky, vzácn ě Potamogeton trichoides rdest vláskovitý C2 rybníky Ranunculus sardous prysky řník sardinský C1 na polích pod Javo řími horami 46

Ribes petraeum rybíz skalní C1 vzácn ě, patrn ě druhotné výskyty Rosa sherardii růže Sherardova C2 meze, z řídka Stachys annua čistec ro ční C2 rumišt ě, vzácn ě Stellaria palustris pta činec bahenní C3 mok řady, vzácn ě Trifolium spadiceum jetel kaštanový C3 louky, vzácn ě Triglochin palustre ba řička bahenní C2 slatiništ ě a jiné mok řady, n ěkolik lokalit Veronica agrestis rozrazil polní C2 při okrajích cest a v obcích, z řídka Viscum album subsp. abietis jmelí bílé jedlové C3 vzácn ě

Tab. č. 9: Další ohrožené druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko vyhynulé, nezv ěstné, pop ř. sporné (nepotvrzené po r. 1990)

Latinský název Český název ČS Agrostemma githago koukol polní C1 Antennaria dioica kociánek dvoudomý C2 Batrachium trichophyllum lakušník ni ťolistý (vláskovitý) C3 Bromus secalinus sve řep stoklasa C1 Camelina alyssum subsp. lni čka ta řicovitá pravá A1 alyssum Carex curvata ost řice k řivoklasá C3 Carex elata ost řice vyvýšená C3 Centaurium pulchellum zem ěžlu č spanilá C2 Centunculus minimus drobýšek nejmenší C2 Crepis praemorsa škarda ukousnutá C2 Erysimum repandum trýzel rozkladitý C1 Euphrasia nemorosa sv ětlík v ětvený C3 Filago vulgaris bělolist obecný C1 Gagea minima křivatec nejmenší C3 Gentianella germanica subsp . ho řeček n ěmecký pravý C1 germanica Hyoscyamus niger blín černý C3 Juncus acutiflorus sítina ostrokv ětá C3 Juniperus communis subsp. jalovec obecný pravý C3 communis Linaria arvensis lnice rolní C1 Medicago minima tolice nejmenší C3 Monotropa hypophegea hnilák lysý C2 Odontites vernus subsp. zdravínek jarní pravý C2 vernus Orobanche caryophyllacea záraza h řebí čková C3 Pinus rotundata borovice blatka C3 Potamogeton compressus rdest smá čknutý A1

47

Potamogeton perfoliatus rdest prorostlý C2 Potamogeton obtusifolius rdest tupolistý C3 Pyrola chlorantha hrušti čka zelenokv ětá C1 Ranunculus arvensis prysky řník rolní C3 Rhinanthus alectrolophus kokrhel luštinec C3 Rosa gallica růže galská C3 Rosa majalis růže májová C2 Rubus saxatilis ostružiník skalní C3 Scrophularia umbrosa krti čník k řídlatý C3 Silaum silaus koromá č olešníkový C3 Silene gallica silenka francouzská C1 Utricularia minor bublinatka menší C2 Vaccaria hispanica kravinec špan ělský A2

Tab. č. 10: Zvlášt ě chrán ěné druhy hub v CHKO Broumovsko

Latinský název Český název § Charakteristika výskytu Hohenbuehelia abietina hlívi čka jedlová KO jehli čnaté lesy (Teplické skály) Boletus regius hřib královský KO údaj nutno ov ěř it Volvariella caesiotincta kukmák d řevní SO údaj nutno ov ěř it

Tab. č. 11: Evropsky významné druhy mechorost ů CHKO Broumovsko

Latinský název Český název Charakteristika výskytu Hamatocaulis vernicosus srpnatka fermežová slatinná louka v osad ě Řeřišný (EVL Řeřišný) Buxbaumia viridis šikoušek zelený na mrtvém d řev ě i na zemi u lesních potok ů, zatím 2 lokality v Javo řích horách

48

3.8. Významné druhy živo čich ů Na území CHKO Broumovsko je v sou časné dob ě potvrzen výskyt 129 zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů (podle kategorizace § 14 odst. 1 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a p řílohy č. III této vyhlášky), p řičemž v kategorii kriticky ohrožené je za řazeno 20 druh ů živo čich ů, v kategorii siln ě ohrožené 65 druh ů a v kategorii ohrožené 44 druh ů (viz tab. č. 12). V následujícím p řehledu jsou dále ozna čeny druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druh ů bezobratlých České republiky (Farka č et. al. 2005), a v Červeném seznamu obratlovc ů České republiky (Plesník et. al. 2003) a druhy chráněné v rámci Evropské unie dle Sm ěrnice o ptácích nebo Sm ěrnice o stanovištích a druzích EU . U každého druhu je uvedeno: za řazení do kategorie ohrožení podle vyhl. 395/92 Sb., výskyt v lokalitách známých Správ ě CHKO do sou časné doby, p říčiny ohrožení na území CHKO a možný zp ůsob ochrany.

Tab. č. 12: Přehled zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů v CHKO Broumovsko

Taxon § ČS EU Poznámka Příčiny ohrožení Způsob ochrany k výskytu v CHKO Broumovsko

batolec O – ojedin ěle, vzácn ě nedostatek vhodných omezení používání Apatura spp. biotop ů, pesticidy chem. prost ředk ů, zachování vhodných biotop ů bělopásek O – ojedin ěle nedostatek vhodných zachování míst Limenitis spp. biotop ů z důvodu s výskytem živné jednotvárného rostliny (topol, osika), druhového složení omezení používání porost ů – živné rostliny, chem. p řípravk ů pesticidy bělopásek O vzácn ě Neptis spp. bělo řit šedý SO EN ano pravidelný výskyt – Oenanthe protahuje oenanthe bobr evropský SO VU ano vzácný zm ěny charakteru práce s ve řejností, Castor fiber řečišt ě, p římé náhrada vzniklých pronásledování, škod doprava bramborní ček O VU ano vzácný úbytek hnízdních ochrana hnízdiš ť – černohlavý možností, snížení vlhkých luk, zákaz Saxicola torquata potravní nabídky vypalování sta řiny bramborní ček O LC ano pravideln ě hnízdí úbytek hnízdních ochrana hnízdiš ť – hn ědý možností, snížení vlhkých luk, zákaz Saxicola rubetra potravní nabídky vypalování sta řiny brkoslav severní O – ano migrant Bombycilla garrulus cvr čilka slavíková O EN předpoklad úbytek biotop ů zachování rozsáhlých Locustella hnízd ění porost ů rákosin luscinioides čáp bílý O NT ano hnízdící druh, zm ěny prost ředí, úbytek ochrana biotop ů, Ciconia ciconia vzestup lokální potravy na zimovištích hnízdiš ť, instalace populace um ělých hnízd čáp černý SO VU ano hnízdící druh, rušení při hnízd ění ochrana hnízdiš ť, Ciconia nigra trend populace (t ěžba dřeva) omezení hosp. aktivit stabilizovaný, v dob ě hnízd ění po četnost vyrovnaná

49

číhalka pospolitá O VU zjišt ěna na dvou Atherix ibis lokalitách čmelák O častý chemizace zem ědělství, ochrana biotop ů, Bombus spp. úbytek vhodných vylou čení chemizace stanoviš ť – meze čolek horský SO NT na vhodných acidifikace vod, ochrana p řirozených Triturus alpestris lokalitách častý používání chem. látek, stanoviš ť periodické vysychání tůní čolek obecný SO LC na vhodných acidifikace vod, ochrana p řirozených Triturus vulgaris lokalitách častý používání chem. látek, stanoviš ť periodické vysychání tůní čolek velký SO EN ano výjime čný vzácný acidifikace vod, ochrana p řirozených Triturus cristatus výskyt používání chem. látek, stanoviš ť periodické vysychání tůní drozd cvr čala SO VU ano migrant, hnízdí Turdus iliacus dudek chocholatý SO EN ano migrant, hnízd ění ochrana biotop ů Upupa epops dosud neprokázáno holub doup ňák SO VU ano hnízdící druh, úbytek starých porost ů ochrana doupných Columba oenas v bu činách s dutinami strom ů a zachování zastoupení starých listnatých porost ů hýl rudý O VU ano ojedin ělé populace v ČR na ochrana biotop ů – Carpodacus pozorování, vzestupu, není p římo křovin podél vodních erythrinus hnízd ění není ohrožen tok ů apod. vylou čeno ch řástal polní SO VU ano pravideln ě se sekání luk v dob ě zajišt ění ochrany Crex crex vyskytující a hnízd ění lokalit výskytu v dob ě hnízdící druh hnízd ění, úprava režimu se čení TTP ch řástal vodní SO VU zjišt ěn na rybníku přirozený nedostatek Rallus aquaticus Šlégr vhodných biotop ů v oblasti je řáb popelavý KO CR ano zaletují 1–2 páry, rušení p ři hnízd ění, ochrana biotopu Grus grus ptáci z rašeliništ ě úbytek p řirozených ve Stolových stanoviš ť horách zaletují do okolí Božanova a další pár se zdržuje v oblasti Mezim ěstí – Viž ňov je řábek lesní SO VU ano zjišt ěn na Suchém nedostatek klidových Bonasa bonasia vrchu míst, úbytek vhodných v Broumovských biotop ů, vysoká st ěnách a ve po četnost predátor ů Zdo ňov ě jest řáb lesní O VU ano hnízdící druh, nelegální odlov práce s ve řejností Accipiter gentilis trend neznámý, ješt ěrka obecná SO NT ano vzácný výskyt chemizace, úbytek ochrana biotop ů, Lacerta agilis přirozených stanoviš ť, omezení chemizace vypalování sta řiny ješt ěrka živorodá SO NT vzácný výskyt ochrana biotop ů Lacerta vivipara kalous pustovka SO VU ano migrant Asio flammeus kavka obecná SO NT ano vzácn ě hnízdí ve rušení v dob ě hnízd ění práce s ve řejností, Corvus monedula skalních m ěstech nelegální horolezeckou strážní služba na 3 lokalitách, činností v zástavb ě b ěžný druh

50

konipas lu ční SO VU ano pravd ěpodobn ě Motacilla flava jen protahuje kormorán velký O VU ano migrant, Phalacrocorax v posledních carbo letech v omezeném množství i zimuje, vzestupný trend koroptev polní O NT ano mén ě častá – celkový úbytek v ČR zachování vhodných Perdix perdix pokusy zm ěněné prost ředí, biotop ů, zajišt ění o vypoušt ění intenzifikace vhodného zdroje zem ědělství, úbytek potravy a úkryt ů orné p ůdy, vysoká v dob ě vegeta čního po četnost predátor ů klidu (nap ř. biopásy) a černé zv ěř e krahujec obecný SO VU ano běžný druh rušení na hnízdištích důsledná druhová Accipiter nisus ochrana, ochrana hnízdiš ť krajník hn ědý O – ojedin ěle (zjišt ěn Calosoma zatím na dvou inquisitor lokalitách) krkavec velký O VU ano hnízdící druh, stav není v sou časné dob ě práce s ve řejností, Corvus corax hnízdících pár ů ohrožen, hrozí nelegální ochrana hnízdící stabilní, trend odlov v souvislosti se populace ve skalách vzestup po četnosti škodami, které p ůsobí nehnízdích pták ů, na drobné zv ěř i rychlý nár ůst populace v posledních 20 letech, ší ření druhu krutihlav obecný SO VU ano vzácný, hnízd ění úbytek hnízdních ochrana biotopu Jynx torquilla nepotvrzeno strom ů křepelka polní SO NT ano častý druh , celkový úbytek v ČR, zachování vhodných Coturnix coturnix pravideln ě hnízdí zm ěněné prost ředí, biotop ů, zajišt ění intenzifikace vhodného zdroje zem ědělství, úbytek potravy a úkryt ů orné p ůdy, vysoká v dob ě vegeta čního po četnost predátor ů klidu (nap ř. biopásy) a černé zv ěř e kulíšek nejmenší SO VU ano řídce hnízdí po nedostatek hnízdních ochrana biotop ů, Glaucidium celém území dutin, úbytek vhodných vyv ěšování a údržba passerinum CHKO biotop ů budek v souvislých porostech etážovitého typu led ňáček říční SO VU ano řídký výskyt po regulace b řeh ů, úbytek spolupráce se správci Alcedo atthis celém území plevelných ryb tok ů, zachování CHKO – hnízdí neupravených úsek ů tok ů s přirozeným vývojem morfologie koryt lejsek malý SO VU ano výskyt vzácný mizení starých ochrana p řestárlých Ficedula parva bukových porost ů původních bukových porost ů, omezení používání insekticid ů lejsek šedý O LC ano výskyt vzácný nejsou známy, patrn ě ochrana doupných Muscicapa striata snížení potr. nabídky strom ů, omezení chemizace lelek lesní SO EN ano výskyt vzácný Caprimulgus europaeus

51

lu ňák červený KO CR ano nepravideln ě osv ěta, ochrana Milvus milvus hnízdící druh, hnízdiš ť v roce 2006 výjime čný výskyt desítek pták ů, aktuální po četnost 3 páry lu ňák hn ědý KO CR ano Broumovskem Milvus migrant migruje, v roce 2006 asi 10 exemplá řů majka O EN ojedin ělý, náhodný úbytek biotop ů ochrana p řiroz. Meloe spp. výskyt chemizace stanoviš ť, omezení v zem ědělství používání pesticid ů mihule poto ční KO EN ano populace dřív ější úpravy tok ů věnovat zvýšenou Lampetra planeri vícemén ě stabilní s negativním vlivem na pozornost v povodí řeky dnový substrát, potenciálním zdroj ům Metuje technické úpravy toku, zne čišt ění, odstran ění nedodržování migra čních p řekážek zůstatkového pr ůtoku v toku, zachování při odb ěru vody z toku přírod ě blízké apod., zne čišt ění morfologie tok ů povrchových vod s pís čitými nánosy s detritem mlok skvrnitý SO VU výjime čný vzácný úbytek p ůvodních ochrana p řirozených Salamandra výskyt stanoviš ť biotop ů salamandra modrásek SO NT ano dosud častý úbytek a fragmentace ochrana p řirozených bahenní zejména na přirozených biotop ů, biotop ů, zajišt ění Maculinea extenzivn ě nevhodný zp ůsob rozmanitého nausithous obhospoda řovanýc hospoda ření managementu TTP h loukách modrásek SO VU ano výskyt spíše úbytek a fragmentace ochrana p řirozených očkovaný ojedin ělý přirozených biotop ů, biotopů, zajišt ění Maculinea teleius nevhodný zp ůsob rozmanitého hospoda ření managementu TTP moták lužní SO EN ano vzácn ě hnízdí v JV chemizace zem ědělství, osv ěta, ochrana Circus pygargus části Broumovské hubení hlodavc ů, hnízdiš ť kotliny, jeho stav predace hnízd kolísá moták pilich SO CR ano migrant chemizace zem ědělství, osv ěta, ochrana Circus cyaneus hubení hlodavc ů, hnízdiš ť predace hnízd moták pochop O VU ano hnízdí úbytek hnízdních osv ěta, ochrana Circus možností v d ůsledku hnízdiš ť aeruginosus zem ědělského hospoda ření, pesticidy moudivlá ček lužní O NT ano dříve doloženo zachování k řovin Remiz pendulinus hnízd ění (rybník u vodních ploch Kincl ův) mravenec O místy na vhodných ohrožení biotop ů, důsledná ochrana Formica spp. biotopech častý používání chemických stanoviš ť prost ředk ů v lesnictví (mechanická ochrana hnízd), transfery z ohrožených lokalit netopýr černý KO – ano ojedin ělý výskyt úbytek p řirozených důsledná ochrana na Barbastella stanoviš ť, rušení na zimovištích a ochrana barbastellus zimovištích, používání letních kolonií biocid ů netopýr pob řežní KO CR ano ojedin ělý výskyt úbytek p řirozených důsledná ochrana na Myotis stanoviš ť, rušení na zimovištích a ochrana dasycneme zimovištích, používání letních kolonií biocid ů

52

netopýr velký KO VU ano pravideln ě úbytek p řirozených důsledná ochrana na Myotis myotis zjiš ťován na stanoviš ť, rušení na zimovištích a ochrana zimovištích zimovištích, používání letních kolonií biocid ů netopý ři SO ano vzácný výskyt úbytek p řirozených osv ěta, ochrana Microchiroptera stanoviš ť, rušení na zimoviš ť a ochrana (ostatních 14 zimovištích, používání letních kolonií druh ů biocid ů Broumovska) nosorožík O EN vzácný, avšak na úbytek p řirozených ochrana druhotných kapucínek vhodném substrátu biotop ů (staré duby, lokalit s výskytem Oryctes (d řevní hmota) pa řezy) larev a kukel nasicornis výjime čně i masový výskyt orel k řiklavý KO RE ano Broumovskem ochrana biotopu Aquila pomarina nepravideln ě protahuje, v roce 2006 výskyt páru v hnízdním období u Zdo ňova orel mo řský KO CR ano zaletuje, zjišt ěn na ochrana biotopu Haliaeetus několika místech, albicilla patrn ě ješt ě nehnízdí orel skalní KO – ano vzácn ě zaletuje ochrana biotopu Aquila chrysaetos orlovec říční KO – ano pravideln ě ochrana biotopu Pandion protahuje haliaeetus ořešník kropenatý O VU ano hnízdí ojedin ěle zm ěny prost ředí ochrana biotop ů, klid Nucifraga při hnízd ění caryocatactes ost říž lesní SO EN ano řidce hnízdí snižování potravní důsledná ochrana Falco subbuteo nabídky, chemická hnízdiš ť, omezení kontaminace biocid ů otakárek O – řídký výskyt po nedostatek vhodných zachování biotop ů, fenyklový celém CHKO biotop ů, pesticidy omezení používání Papilio machaon chem. prost ředk ů pa čmelák SO – výskyt lze zachování biotop ů, cizopasný předpokládat – omezení použ. chem. Psythirus rufipes pouze pozorován prostředk ů pěnice vlašská SO VU ano doklad o hnízd ění Sylvia nisoria dosud není pisík obecný SO EN ano historicky doloženo Actitis hypoleucos hnízd ění plch velký O DD na vhodných úbytek přirozených ochrana biotop ů Glis glis lokalitách ojedin ělý biotop ů výskyt plšík lískový SO – ano na vhodných úbytek p řirozených ochrana biotopu Muscardinus lokalitách ojedin ělý stanoviš ť avellanarius výskyt potápka rohá č O VU ano ojedin ělé nevhodné ochrana biotopu Podiceps pozorování obhospoda řování cristatus rybník ů (nevhodná obsádka, devastace litorálu, nedostatek vodních bezobratlých), eutrofizace

53

rak říční KO EN populace rybá řské hospoda ření zachování lokalit Astacus fluviatilis vícemén ě stabilní na rybnících, zne čišt ění v sou časném stavu, v povodí potoka vody, nedodržení kontrola dodržování Dřeví č minimálního pr ůtoku na minimálního pr ůtoku, potocích, zavle čení osv ěta, vhodný ra čího moru rybá řský management na tocích, aktivní podpora populace rákosník velký SO VU ano ojedin ěle úbytek biotop ů zachování rozsáhlých Acrocephalus porost ů rákosin arundinaceus raroh velký KO CR ano v minulosti ochrana biotopu Falco cherrug vypušt ěna 1 skupina metodou volného letu, nehnízdí rejsek horský SO VU vzácný obyvatel úbytek p řirozených územní ochrana Sorex alpinus pískovcových stanoviš ť, používání biotop ů, omezení skalních m ěst biocid ů používání biocid ů ropucha KO EN ano její výskyt je znám úbytek sekundárních aktivní ochrana krátkonohá ze t ří lokalit biotop ů, na které je její a management Bufo calamita v CHKO populace vázána, nap ř. sou časných biotop ů, Broumovsko, ale zanedbáním tvorba nových biotop ů pouze na jedné managementových lokalit ě je opat ření a následným populace nástupem sukcese vícemén ě stabilní ropucha obecná O NT na vhodných chemizace, hromadné ochrana p řirozených Bufo bufo lokalitách častý úhyny na silnicích p ři stanoviš ť, vylou čení výskyt jarním tahu chemizace, ochrana při p řechodu p řes komunikace, tvorba nových biotop ů rorýs obecný O – ano hnízdí řídce na úbytek hnízdních ochrana biotop ů Apus apus vhodných možností lokalitách rosni čka zelená SO NT ano výjime čný vzácný ochrana p řirozených Hyla arborea výskyt biotop ů rys ostrovid SO EN ano výskyt výjime čný, přímé pronásledování ochrana před Lynx lynx ojedin ělý ze strany člov ěka, pytláctvím, ochrana v posledních fragmentace vhodných biotopu, zachování několika letech, biotop ů, neexistence klidových oblastí a spíše migrant vhodných biokoridor ů ochrana migra čních koridor ů skokan SO VU ano vzácný výskyt ochrana p řirozených krátkonohý biotop ů, tvorba Rana lessonae nových biotop ů skokan zelený SO NT vzácný výskyt ochrana p řirozených Rana esculenta biotop ů, tvorba nových biotop ů sk řivan lesní SO EN ano historický výskyt Lullula arborea slavík modrá ček SO EN ano pravideln ě st ředoevropský protahuje Luscinia svecika cyanecula slavík obecný O LC ano předpokládá se Luscinia i hnízd ění megarhynchos

54

slepýš k řehký SO LC rozší řen na celém chemizace, ochrana stanoviš ť, Anguis fragilis území CHKO, na poškozování osv ěta, omezení vhodných přirozených stanoviš ť, chemizace lokalitách častý přímé pronásledování výskyt (v četn ě člov ěkem (zám ěna intravilánu) s hadem), vypalování sta řiny sluka lesní O VU ano pravidelná rušivá činnost, ni čení snižování stav ů Scolopax pozorování na hnízdiš ť prasetem přemnožených prasat rusticola tahu divokým a liškou a lišek, osv ěta obecnou, možný nelegální lov sokol st ěhovavý KO CR ano 2–4 páry hnízdící, rušení hnízdících pták ů, aktivní ochrana Falco peregrinus trend populace na nezákonné vybírání hnízdišt ě a monitoring Broumovsku – hnízd, predace setrvalý sova pálená SO EN ano dříve b ěžná, nyní nedostatek hnízdních ochrana biotop ů, Tyto alba velmi vzácn ě příležitostí, predace vyv ěšování a údržba budek strnad lu ční KO VU ano zjišt ěn ztráta p řirozeného se čení luk, Miliaria calandra u Božanova, biotopu, zm ěny znovuzavád ění Verné řovic hospoda ření pastvy st řevle poto ční O VU na vhodných zne čišt ění tok ů ochrana p řirozených Phoxinus lokalitách ojedin ělý stanoviš ť, udržení phoxinus výskyt čistoty tok ů st řevlík O – na vhodných úbytek p řirozených ochrana p řirozených Carabus arcensis lokalitách častý biotop ů stanoviš ť st řevlík O – na vhodných úbytek p řirozených ochrana p řirozených Carabus lokalitách častý biotop ů stanoviš ť scheidleri st řevlík O NT na vhodných úbytek p řirozených ochrana p řirozených Carabus ullrichi lokalitách častý biotop ů stanoviš ť svižník O na vhodných chemizace v ochrana biotop ů Cicindela spp. lokalitách častý zem ědělství, úbytek a jejich management, (s výjimkou stanoviš ť vylou čení chemizace C. hybrida ) sýc rousný SO VU ano běžn ě hnízdící úbytek doupných ochrana doupných Aegolius funereus druh horských les ů strom ů strom ů, vyv ěšování budek a jejich údržba sý ček obecný SO EN ano velmi vzácný, nedostatek hnízdních ochrana biotop ů, Athene noctua zjišt ěn ve Viž ňov ě příležitostí, predace vyv ěšování a údržba budek škeble rybni čná SO VU ojedin ěle zne čišt ění vod, ochrana biotopu, p říp. Anodonta cygnea v rybnících CHKO nevhodná rybí obsádka, transfer (nap ř. Kuprovka) vypoušt ění a odbah ňování rybník ů ťuhýk obecný O NT ano na vhodných celkové snížení ochrana p řirozených Lanius collurio lokalitách řídce po četnosti, p říčiny biotop ů – zachování hnízdí, rozší řen nejsou známy, patrn ě mezí s křovinami, v zem ědělské úbytek p řirozených remízk ů krajin ě po celé biotop ů a snížení CHKO potravní nabídky ťuhýk šedý O VU ano hnízd ění lze úbytek remízk ů ochrana biotopu Lanius excubitor předpokládat užovka obojková O LC na vhodných chemizace, zne čišt ění ochrana stanoviš ť, Natrix natrix lokalitách ojedin ělý vodních ploch, doprava, omezení chemizace výskyt intenzifikace zem ědělství vážka b ěloústá SO CR ano výjime čný vzácný úbytek p řirozených ochrana p řirozených Leucorrhinia výskyt biotop ů, eutrofizace biotop ů albifrons vážka SO VU ano výjime čný vzácný úbytek p řirozených ochrana p řirozených jasnoskvrnná výskyt biotop ů, eutrofizace biotop ů Leucorrhinia pectoralis

55

včelojed lesní SO EN ano řidce hnízdí, snížení potravní zajišt ění klidu na Pernis apivorus zvlášt ě Javo ří hory nabídky (blanok řídlý hnízdištích hmyz), rušení na hnízdištích a p římé pronásledování (zám ěna s kání lesní) veverka obecná O NE na vhodných Sciurus vulgaris lokalitách častý výskyt vlaštovka obecná O LC ano hnízdí řídce na snižování populace, ochrana hnízdiš ť, Hirundo rustica vhodných úbytek potravy přístup do zem ěd. lokalitách a hnízdních možností objekt ů volavka bílá SO – ano migrant Egretta alba vranka obecná O VU ano na vhodných zne čist ění vod, regulace zachování p řírod ě Cottus gobio lokalitách častý tok ů blízké morfologie výskyt tok ů, eliminace rizik zne čišt ění v blízkostí vodních tok ů, migra ční zpr ůchodn ění jez ů, revitalizace tok ů vrápenec malý KO EN ano ojedin ělý – úbytek p řirozených důsledná ochrana na Rhinolophus výjime čný výskyt stanoviš ť, rušení na zimovištích a ochrana hipposideros zimovištích, používání letních kolonií biocid ů vydra říční SO VU ano v posledních 3 úbytek p řirozených revitalizace vodních Lutra lutra letech častá biotop ů, regulace tok ů, zamezení pozorování vodních tok ů, jejich zne čiš ťování pobytových znak ů zne čišt ění, úhyny na a snížení acidity silnicích, p římé vodních tok ů, udržení pronásledování potravní nabídky, člov ěkem osv ěta výr velký O EN ano na vhodných přímé pronásledování, ochrana biotop ů, Bubo bubo lokalitách řídce rušení p ři hnízd ění ochrana hnízdiš ť hnízdí v dob ě hnízd ění, zachování potravní nabídky ochranou ekosystém ů zdobenec O vzácný úbytek vhodných ochrana p řirozených Trichius spp. biotopů (listnaté lesy), stanoviš ť, omezení pesticidy pesticid ů zední ček skalní KO – ano nepravideln ě Tichodroma zimuje ve skalních muraria městech, vzácný zatoulanec zlatohlávek O – v posledních v CHKO není p římo nevyžaduje zvláštní Oxythyrea letech expanzivn ě ohrožen ochranu funesta se ší řící druh zmije obecná KO VU na vhodných pronásledování ochrana stanoviš ť, Vipera berus lokalitách častá člov ěkem, úbytek osv ěta, p říp. transfer biotop ů jedinc ů z konfliktních lokalit žluva hajní SO LC ano pozorována rušivá činnost (likvidace ochrana biotopu se Oriolus oriolus Božanov, Otovice nelesní zelen ě) zjišt ěným hnízd ěním

Vysv ětlivky zkratek v tabulce: § – vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. ČS – Červený seznam ohrožených druh ů České Republiky EU – druh chrán ěný v rámci Evropské unie Kategorie dle vyhlášky: KO – kriticky ohrožený druh SO – siln ě ohrožený druh 56

O – ohrožený druh Kategorie dle Červených seznam ů: CR: critically endangered (kriticky ohrožený druh) EN: endangered (ohrožený druh) VU: vulnerable (zranitelný druh) NT: near threatened (tém ěř ohrožený druh) LC: least concern (málo dot čený) DD: data deficient (druh o n ěmž jsou nedostate čné údaje) NE: not evaluated (nevyhodnocený)

Význam CHKO Broumovsko z pohledu zoologického Stav p řírodního prost ředí CHKO Broumovsko ze zoologického pohledu je relativn ě dobrý, i když postupem času se ho stále citeln ěji negativn ě dotýká vliv n ěkterých činností. Provád ěný monitoring, mapování, inventariza ční a jiné pr ůzkumy dokládají v ětšinou nem ěnící se stav populací v ětšiny ZCHD, p říp. jejich mírný pokles. Nap říklad – sokol st ěhovavý se do oblasti historického výskytu na Broumovsku navrátil, ale vzhledem k vysokému rušivému tlaku ze strany p řítomnosti lidí a lidských aktivit (návšt ěvnost, horolezectví, hospoda ření v lesích) se da ří zajistit jeho každoro ční úsp ěšné vyhnízd ění jen s vynaložením velkého úsilí a finan čních prost ředk ů. Lidské činnosti, které ovliv ňují faunu a jimž je t řeba v ěnovat pozornost: • likvidace okrajových a p řechodových ploch mezi kulturami, jež jsou t ěmi nejcenn ějšími refugii pro v ětšinu druh ů živo čich ů a rostlin (nevhodná je orba a pasení až do okraj ů lesa, luk, polí, tok ů a vodních ploch, likvidace ostr ůvk ů zelen ě v krajin ě, soliterních strom ů, ke řů a remízk ů) • změny kultur, zales ňování, pěstování energetických plodin nebo obnova luk • ponechávání příliš nízkých strniš ť na loukách na podzim, mul čování a velkoplošné jednorázové sklizn ě travních porost ů • likvidace starých strom ů – torz, zlom ů a letitých strom ů • nevhodné zp ůsoby rybá řského využívání vodních tok ů a ploch – hlavn ě intenzita zaryb ňování n ěkterých rybník ů • nevhodné úpravy vodních tok ů a ploch snižující jejich diverzitu (opev ňování, regulování a omezování litorálních pásem). • sílící tlak na rekrea ční využívání relativn ě klidných oblastí – rušení nejvzácn ějších druh ů citlivých na p řítomnost lidí (nap ř. draví ptáci, sovy, čáp černý, velké šelmy, velcí sudokopytníci) • střety dopravy s migrujícími živo čichy, st řety živo čich ů s technickými prvky a za řízeními (elektrická vedení, v ětrné elektrárny, sklen ěné a lesklé plochy, odkryté jímky a šachtice) • urbanizace a výstaba zejména dopravní infrastruktury zhorušující migra ční propustnost krajiny

Zoologické lokality Stav evidence lokalit s vyšším nebo speciálním zoologickým významem není a nikdy nebude kone čný. Neustále jsou zjiš ťovány nové lokality s výskytem cenných spole čenstev živo čich ů i s výskytem živo čich ů zvlášt ě chrán ěných.

57

3.9. Invazní a expanzivní druhy 3.9.1. Invazní a expanzivní druhy rostlin

Invazivní druhy rostlin byly zavle čeny člov ěkem z jiných geografických oblastí a v sou časné dob ě se siln ě ší ří, resp. se již rozší řily v minulosti. Mnohdy vytla čují domácí druhy i celá jejich spole čenstva. N ěkteré z nich mohou zt ěžovat obhospoda řování pozemk ů či p ůsobit zdravotní rizika.

Bolševník velkolepý ( Heracleum mantegazzianum ) Druh v oblasti ob čas vysazovaný u venkovských sídel. Do volné krajiny zatím prakticky nepronikl. N ěkteré drobné výskyty na okrajích obcí (Libná, Mok řiny u Žďárek) byly v 90. letech zlikvidovány herbicidem. Ur čitou hrozbou m ůže být výskyt na polském území nedaleko od státní hranice. Informace o tomto druhu se často objevují ve sd ělovacích prost ředcích, takže se hrozba jeho ší ření již dostate čně dostala do pov ědomí ve řejnosti.

Křídlatka ( Reynoutria sp.) V oblasti se vyskytují k řídlatka japonská (Reynoutria japonica ), k. sachalinská (R. sachalinensis ) i jejich k říženec k. česká (R. × bohemica ). Rychle se ší ří zvlášt ě podél komunikací, vodních tok ů a v sídlech. Velká ohniska výskytu jsou v Hronov ě, Žabokrkách, Adršpachu i jinde. Byl zaznamenán i výskyt v okrajových částech NPR Broumovské st ěny a NPP Polické st ěny (z části již zlikvidován nebo omezen) a NPR Adršpašsko-teplické skály. V některých lokalitách byly k řídlatky částe čně likvidovány herbicidem ROUNDUP p říslušnými obcemi. Na části území nedávno prob ěhlo podrobné mapování t ěchto druh ů (Velehradský 2008).

Netýkavka žláznatá ( Impatiens glandulifera ) Invaze tohoto druhu za čala v oblasti až v nedávné dob ě, i když jeho zpla ňování zde bylo zaznamenáno již v polovin ě 20. století. Ší ří se zejména podél vodních tok ů, nejvíce zatím podél St ěnavy a n ěkterých jejích p řítok ů. Tato jednoletá rostlina produkuje velké množství semen, a proto je její likvidace problematická – vyžaduje opakované se čení či vytrhávání během roku. Vzhledem k přísunu nových semen vodou však bývá efektivita t ěchto opat ření nízká. Z uvedených d ůvod ů zatím v oblasti nebylo proti tomuto druhu zasahováno, ale v některých lokalitách, nap ř. podél potok ů Javo řích hor, se zásah jeví velmi pot řebný a m ůže být i dostate čně ú činný.

Netýkavka malokv ětá ( Impatiens parviflora ) se do území rozší řila již v dřív ější dob ě a místy zaplevelila lesní porosty, zejména v blízkosti obcí. S tímto stavem je nutno se smí řit, nebo ť potla čování tohoto druhu je obtížné – p řipadá v úvahu jen v omezené mí ře na vybraných plochách v MZCHÚ či v I. a II. zón ě odstup ňované ochrany.

Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis ) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea ) se zvlášt ě v poslední dob ě rychle ší ří v sídlech a jejich okolí, na neobhospoda řovaných místech a zejména podél železni čních tratí. Místy proniká i do nese čených luk. Velké ohnisko výskytu je nap ř. ve Studené Vod ě u Božanova. Vzhledem k rozši řování nažek v ětrem a již po četnému, avšak v ětšinou dosti rozptýlenému výskytu není z řejm ě reálné ší ření zastavit. Likvidace má smysl pouze na vybraných místech, podobn ě jako v případ ě netýkavky žláznaté.

Koloto čník zdobný (Telekia speciosa ) je v území vysazován jako okrasná rostlina a místy bylo zaznamenáno jeho zplan ění (nap ř. v osad ě Zátiší u Teplic nad Metují, u Hon ů, v Ková řov ě rokli v NPP Polické st ěny). Jde zatím o nevelké výskyty, které je možno udržet pod kontrolou, m ůže však docházet k op ětovnému ší ření z kultur. Dobrým d ůvodem pro zastavení jeho ší ření je skute čnost, že p ři dotyku m ůže vyvolat alergickou reakci.

58

Rukevník východní (Bunias orientalis ) se zatím vyskytuje jen v některých částech CHKO, čast ěji nap ř. v Ruprechticích či v okolí Hronova. Protože se ší ří semeny zvlášt ě podél komunikací a v obcích, není patrn ě reálné jeho postup zastavit. Brzdou jeho ší ření m ůže být včasné se čení p říkop ů a dalších ruderálních míst.

Loubinec popínavý (Parthenocissus inserta ) a další druhy tohoto rodu se v oblasti často pěstují. Loubinec popínavý místy zplan ěl, zatím ale jen v menší mí ře, v ětšinou v obcích nebo v jejich blízkosti. Loubinec lze v daném míst ě potla čit za pomoci herbicidu, hrozí však rozši řování do okolí ptactvem.

Šťovík dlouholistý ( Rumex longifolius ) se vyskytuje zejména v oblasti Janovic a Hodkovic. Na pastvinách, loukách a ladech m ůže p ředstavovat obdobný problém jako hojn ější domácí druhy vysokých š ťovík ů. Obrana p řed jeho dalším ší řením spo čívá p ředevším ve v časném se čení pozemk ů s ohledem na dobu jeho kvetení.

Lupina mnoholistá či vl čí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus ) se v oblasti místy vyskytuje na loukách, pastvinách a pasekách. Byla dříve vysévána jako pícnina pro zv ěř . Zatím nebylo pot řebné proti tomuto druhu podnikat žádná opat ření.

Janovec metlatý ( Cytisus scoparius ) se místy rozší řil na mezích, okrajích les ů a neobhospoda řovaných svazích. Lokáln ě m ůže p ředstavovat ohrožení pro cenná travinná spole čenstva, v takových p řípadech je vhodné jej vy řezávat v rámci b ěžné údržby pozemk ů.

Náprstník červený (Digitalis purpurea ) je místy častý v lesích, zejména na pasekách. Kdysi byl jako „vzácnost“ a esteticky p ůsobivá rostlina zám ěrn ě vyséván i ve skalních oblastech. Pro rostlinná spole čenstva nep ředstavuje ohrožení.

Vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum ) je v oblasti již hojn ě rozší řena, vyskytuje se nap ř. i na prohlídkových okruzích ve skalních m ěstech. Jako nevysoká rostlina s nižší konkuren ční schopností není nebezpe čná pro rostlinná spole čenstva, hybridizací však narušuje genetickou strukturu populací domácích druh ů vrbovek. Boj s tímto druhem není reálný.

Ojedin ěle se lze ve volné p řírod ě Broumovska setkat s dalšími nebezpe čnými invazivními bylinami, jakými jsou slune čnice topinambur ( Helianthus tuberosus ), št ěti čka v ětší ( Virga strigosa ), št ětinec lalo čnatý (Echinocystis lobata ) či zplan ělé hv ězdnice ( Aster sp. div .). Většinou jde o poz ůstatky kultur nebo výsadky v nevelké vzdálenosti od míst p ěstování. Jejich výskyt je pot řebné sledovat a zjišt ěná ohniska ší ření likvidovat. Výše uvedené druhy p ředstavují ovšem jen menší část neofyt ů vyskytujících se v oblasti. Z dalších v různé mí ře invadujících druh ů lze zmínit nap ř. sítinu tenkou ( Juncus tenuis ), rozrazil nitkovitý ( Veronica filiformis ), dvouzubec černoplodý ( Bidens frondosa), na skalách v sídlech rozchodník pochybný ( Sedum spurium ). Tyto a podobné druhy se však v území nechovají p říliš škodliv ě. Historicky stojí za zmínku invaze vodního moru kanadského ( Elodea canadensis ), který podle Rohleny (1902) zaplnil na p řelomu 19. a 20. století rybníky nad pivovarem v Broumov ě-Oliv ětín ě. V těchto rybnících se vyskytovaly rdestice hustolistá (Groenlandia densa ) a rdest smá čknutý ( Potamogeton compressus ), které vodní mor podle Rohleny skoro úpln ě vytla čil. Jejich výskyt v oblasti zanikl. Specifickým p řípadem jsou regionáln ě nep ůvodní horské druhy, které byly úmysln ě rozšiřovány ve skalních oblastech a ojedin ěle i jinde – ho řec tolitovitý ( Gentiana asclepiadea ) a kamzi čník rakouský ( Doronicum austriacum ). První byl do území zavle čen z Krkonoš, druhý z Nízkých Tater. Oba vykazují mírnou tendenci k ší ření, ale jejich výskyty jsou plošn ě zcela nevýznamné. I v NPR Adršpašsko-teplické skály jsou zatím vnímány spíše jako rarita než jako ohrožení rezervace. Na jejich zavle čení Správa pohlíží jako na nevhodný,

59

ale z ekologického hlediska zajímavý experiment, který si zaslouží pozd ější vyhodnocení. Proto se s likvidací t ěchto druh ů zatím nepo čítá. Pokud jde o d řeviny, do zdejších les ů i mimolesní zelen ě byla zavedena řada nep ůvodních druh ů, ale jen n ěkteré z nich mají tendenci zmlazovat a ší řit se. Patrn ě nejvitáln ější je regionáln ě nep ůvodní mod řín opadavý (Larix decidua ), řešený podrobn ě v lesnické části plánu pé če. V některých lesních porostech bylo zaznamenáno zmlazování douglasky tisolisté (Pseudotsuga mensiesii ). S tímto druhem se v oblasti v omezené mí ře po čítá pro lesnické pěstování (výsadby jsou podmín ěny povolením výjimky). V MZCHÚ a I. zón ě však bude nutno p řikro čit k likvidaci ohnisek zmlazování (zejména v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských st ěnách), i když se tato opat ření budou patrn ě jevit kontroverzn ě z lesnického hlediska. V některých lokalitách dochází k rozr ůstání še říku obecného (Syringa vulgaris ), který může potla čovat cenné typy vegetace, zejména spole čenstva vázaná na skalní výchozy. Podobný problém m ůže p ředstavovat kustovnice ( Lycium sp.), četn ě rozší řená na skalách v centru Broumova. Borovice vejmutovka (Pinus strobus ) je lesnicky p ěstovaná d řevina, v sou časné dob ě však již v oblasti nevysazovaná. Ve skalních m ěstech, kde p ředstavuje hrozbu pro spole čenstva reliktních bor ů, byla v poslední dob ě vy řezávána. Likvidace však neprob ěhla dokonale, a proto je nutné tomuto druhu stále v ěnovat pozornost. Javor jasanolistý (Acer negundo ) byl v oblasti ojedin ěle vysazen podél vodních tok ů. Tyto výskyty se mohou stát ohnisky invaze, a proto je t řeba je co nejd říve zlikvidovat. Potenciáln ě invazivním druhem je v oblasti také jasan pensylvánský ( Fraxinus pennsylvanica ), který byl vysazen na n ěkolika místech v nivách. V I. zón ě Hyn čická olšina byl již z části vykácen. V oblasti byly zjišt ěny invazivní druhy mechorost ů ší řící se ze západní Evropy (p ůvodem z jižní polokoule): rovnozub čárkovitý (Orthodontium lineare ) v Adršpašsko-teplických skalách (zde první nález na území České republiky v r. 1964), Broumovských st ěnách i jinde a křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus ) v Adršpašsko-teplických skalách.

Expanzivní rostliny jsou domácí druhy, které se výrazn ě ší ří p ředevším na člov ěkem siln ě ovlivn ěních stanovištích, ale n ěkdy i v relativn ě p řirozených podmínkách. Často se stávají dominantami spole čenstev a potla čují ostatní druhy. V nivách vodních tok ů se v d ůsledku eutrofizace a ukon čení se čení vytvá řejí rozsáhlé porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea ), n ěkde i rákosu obecného (Phragmites australis ). Na zanedbaných a eutrofizovaných loukách se ší ří n ěkteré mi říkovité rostliny, zejména kerblík lesní (Anthriscus sylvestris ). V návaznosti na zástavbu, v lemech porost ů d řevin, na opušt ěných loukách a nese čných mezích vznikají často rozsáhlé porosty kop řivy dvoudomé (Urtica dioica ). V pastevních areálech bývá velmi vysoké zastoupení šťovík ů, zvlášt ě šťovíku tupolistého ( Rumex obtusifolius ) a šťovíku kade řavého ( Rumex crispus ), a rovn ěž pchá če rolního (Cirsium arvense ). Na bývalých polích ve vyšších polohách se často siln ě uplat ňuje medyn ěk m ěkký (Holcus mollis ). Jedním z nejproblemati čtějších druh ů je t řtina k řovištní (Calamagrostis epigejos ), zaplevelující paseky a ladem ponechané louky i mok řady. Ve smrkových kulturách se často chová expanzivn ě bez hroznatý ( Sambucus racemosa ).

3.9.2. Invazní a nep ůvodní druhy živo čich ů V CHKO Broumovsko je evidováno zna čné množství nep ůvodních (allochtonních) druh ů, z nichž jsou z hlediska ochrany p řírody v sou časnosti problematické pouze n ěkteré. Allochtonní druhy se podílejí na destabilizaci ekosystému p římou predací (psík mývalovitý), potravní i prostorovou konkurencí (sume ček americký), p řenosem nemocí (ameri čtí raci) či křížením s autochtonními druhy (karas st říb řitý).

60

Ačkoli problémy spojené s invazí nep ůvodních druh ů živo čich ů dosud v CHKO Broumovsko nedosáhly takových rozm ěrů jako v jiných oblastech, nelze brát možná rizika na lehkou váhu. Druhem, jehož výskyt v CHKO Broumovsko v sou časné dob ě p ůsobí problémy, je psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides ). Jedná se o expanzivní druh, který se k nám rozšířil z Ruska. Mnohdy byl i zám ěrn ě vysazován v různých částech evropských zemí a postupn ě se ší ří. V CHKO Broumovsko se krátce po prvních hlášeních jeho výskytu četnost pozorování stále zvyšuje. Je významným predátorem a v potravním řet ězci konkurentem řady p ůvodních druh ů (nap ř. lišky a jezevce). Existuje i riziko spojené s přenosem n ěkterých parazitárních nákaz a také vztekliny. Krom ě člov ěka prakticky nemá v naší p řírod ě významného nep řítele. Jedná se o plošn ě rozší řený druh, který je možné tlumit lovem, tj. odst řelem, pop ř. odchytem. Mezi druhy, které se teprve nedávno za čaly na Broumovsku objevovat, pat ří norek americký ( Mustela vison ) a na základ ě zkušeností z jiných oblastí lze i v tomto p řípad ě očekávat problémy. Šelma, která pochází ze Severní Ameriky, se do naší p řírody dostala v dobách rozvoje chov ů kožešinových zví řat, kdy zví řata byla neúmysln ě a n ěkdy i zám ěrn ě vypoušt ěna z chovných za řízení (70. a 80. léta 20. stol.). Na Broumovsku byl norek několikrát spat řen a p ředstavuje opravdu velkou hrozbu obzvláš ť pro n ěkteré chrán ěné druhy (raci, obojživelníci, plazi, ptáci, p řípadn ě ryby a drobní savci). P ři vysokých hustotách se stává potravním konkurentem nap ř. vydry. Jedná se o druh, který je možné tlumit lovem (odst řelem, odchytem do pastí). Výskyt karase st říb řitého ( Carassius gibelio ) lze o čekávat jak na stojatých, tak i na tekoucích vodách. Na Broumovsku v sou časné dob ě není považován za významnou hrozbu, to však m ůže plynout z nedostate čného pov ědomí o jeho skute čném rozší ření a po četnosti. Druh je invazivní, zp ůsobuje významné škody na vyvíjejících se generacích obojživelník ů i hmyzu. Jeho populace tvo ří pouze samice. Ty se vytírají se samci r ůzných druh ů kaprovitých ryb (kapr obecný, karas obecný, lín obecný, cejn velký, cejnek malý, plotice obecná aj.), p řičemž však nevznikají k říženci, nýbrž op ět karasí samice, nebo ť oplození je neúplné a zárodek se v podstat ě vyvíjí jen ze sami čí bu ňky (tzv. gynogeneze). Tento druh představuje významného konkurenta p ůvodním kaprovitým druh ům ryb, a jelikož se jedná o zna čně odolný druh, vytla čuje i ostatní naše rybí druhy. Bohužel je ob čas zám ěrn ě vysazován do menších t ůni. V dohod ě s dot čenými spolky a institucemi je t řeba p ři výlovech druh cílen ě likvidovat. Ú činnost je vyšší, pokud je možné nádrž úpln ě vypustit. K druh ům, které zatím v CHKO Broumovsku nebyly zaznamenány, ale jejichž invaze hrozí, pat ří zejména americké druhy rak ů – rak signální ( Pacifastacus leniusculus ) a rak pruhovaný ( Orconectes limosus ). Vyskytují se na Labi a jejich rozší ření proti proudu i do tok ů v CHKO Broumovsko je možné. V ětší riziko však spo čívá v jejich ší ření nepou čenými subjekty (chovatelé, akvaristi, rybá ři). Ameri čtí raci obsazují niky p ůvodních druh ů rak ů a jsou jejich potravními konkurenty. Navíc pat ří mezi p řenaše če vysoce infek čního ra čího moru, v ůč i kterému jsou prakticky imunní, ale který má katastrofické následky pro raka říčního. Pro jejich eliminaci je nezbytná spolupráce s dot čenými spolky (rybá řské svazy apod.) a uživateli vodních tok ů a ploch a dodržování pravidel omezujících riziko ší ření ra čího moru. Pokud invazní druhy rak ů obsadí n ěkterý biotop, je jejich úplné vyhubení tém ěř nemožné. Ani st řevli čka východní ( Pseudorasbora parva ) nebyla na Broumovsku dosud zaznamenána. Rozši řuje se zejména p ři vysazování pl ůdku kaprovitých druh ů ryb do rybá řsky obhospoda řovaných nádrží. Její výskyt je však t řeba monitorovat, protože má schopnost p řemnožovat se, čímž se stává významným potravním a stanovištním konkurentem p ůvodním druh ům ryb. Tato drobná rybka napadá i ostatní ryby – zejména už poran ěné. Sume ček americký (Ameiurus nebulosus ) byl v CHKO zaznamenán zatím jen ojedin ěle. Objeven byl nap říklad rybá ři v rybí násad ě. Druh je potravním i stanovištním konkurentem našim p ůvodním druh ům ryb a zárove ň je významným predátorem, jenž ve vodní nádrži b ěhem n ěkolika let dokáže zdecimovat populace obojživelník ů. Eliminace druhu je obtížná, na tekoucích vodách je tlumení možné pouze prost řednictvím p řirozených predátor ů.

61

Jako zdomácn ělé se ozna čují ty zavle čené (nep ůvodní) druhy, jejichž populace se v území opakovan ě a dlouhodob ě rozmnožují bez p řisp ění člov ěka. Mezi zdomácn ělé druhy pat ří vodní savec ondatra pyžmová (Ondatra zibethica ), která byla do Evropy zavle čena ze Severní Ameriky. Je všežravá, což v některých p řípadech m ůže znamenat nebezpe čí pro populace rak ů. Původním areálem výskytu bažanta obecného (Phasianus colchicus) je Asie, do Evropy, kde se naturalizoval, byl um ěle rozší řen člov ěkem. Často se chová v bažantnicích, to se ovšem netýká CHKO Broumovsko. Tady jsou jeho stavy spíše nízké. Do honiteb, kam byl bažant bonitován, je povolováno vypoušt ění um ěle odchovaných jedinc ů za ú čelem dopln ění stav ů a genetického posílení populací. Holub domácí ( Columba livia f. domestica ) je domestikovaná forma holuba skalního. Řešení problém ů souvisejících s jejich výskytem ve městech je otázkou hygienicko-veterinární a řeší je p říslušný ú řad vyhláškou. Likvidace holub ů pomocí otrávených návnad m ůže být ohrožením pro zvlášt ě chrán ěné druhy. Chov kapra obecného ( Cyprinus carpio ) má hospodá řský význam. P ůvodní oblastí rozší ření kapra obecného v Evrop ě byly velké řeky spadající do úmo ří Kaspického jezera a Černého a St ředozemního mo ře. N ěkdy dochází k vysazení nadm ěrného množství kap ří násady s důsledky pro biocenózy vodní nádrže souvisejícími s potravními nároky kapra, jeho přikrmováním a p řípadnou medikací. Výsledkem je eutrofizace a snížení druhové rozmanitosti vodních ekosystém ů. Prehistorické kosterní nálezy dokládají, že se kdysi na evropském kontinentu vyskytoval muflon ( Ovis musimon ), v dobách historických je však znám jen z Korsiky a Sardinie a odtud byl znovu do Evropy dovezen. Rozší ření muflon ů v Českých zemích probíhalo v druhé polovin ě 19. století. V sou časné dob ě je již považován za zdomácn ělý druh a jako takový je i v některých mysliveckých honitbách v CHKO Broumovsko bonitován. Vzhledem k tomu, že p ři svém p řemnožení dokáže napáchat na lesních a polních kulturách zna čné škody, je t řeba jeho stavy udržovat ve stanovených výších a na území CHKO Broumovsko nedovolovat jeho zavád ění do dalších honiteb. Zvláštní skupinou jsou geograficky nep ůvodní druhy ryb, které mají hospodá řský význam, ale v p řírod ě se u nás nerozmnožují (nebo jen vzácn ě), a proto jsou um ěle odchovávány a vysazovány. Z jejich neschopnosti trvalé reprodukce v našich podmínkách bez pomoci člov ěka vyplývá, že je nelze považovat za invazní, ale také ne za zdomácn ělé. Vysazování t ěchto druh ů m ůže mít negativní dopady na populace jiných živo čich ů (predace, konkurence) nebo rostlin v p řípad ě býložravých druh ů a rovn ěž na kolob ěh živin ve vodním ekosystému. Do této skupiny pat ří zejména následující druhy: Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss ) a siven americký ( Salvelinus fontinalis ) jsou p ůvodem ze Severní Ameriky ; vysazování t ěchto dravých ryb m ůže být v kolizi s ochranou mihule poto ční i jiných druh ů. Amur bílý ( Ctenopharyngodon idella ) a tolstolobik bílý ( Hypophthalmichthys molitrix ), pocházející z východní Asie, jsou p řevážn ě býložravé ryby. Zatímco tolstolobik je planktonofágní, amur se živí hlavn ě vodními makrofyty. N ěkdy se používá k likvidaci přehoustlé vodní vegetace v rybnících. Tento biologický zp ůsob je lepší než použití chemických prost ředk ů a ryby lze následn ě bez problému slovit. Avšak nepovolené a odborn ě nekontrolované vysazení m ůže zp ůsobit zni čení cenných rostlinných spole čenstev. Rizikem je rovn ěž rychlé uvoln ění p řevážné části živin vázaných v rostlinách do vody, nebo ť na hmotnostní jednotku vlastního p řír ůstku musí amur zkonzumovat řádov ě větší množství rostlin.

62

3.10. Neživá p říroda V CHKO Broumovsko jsou prvky neživé p řírody jedním z hlavních p ředm ětů ochrany a byly nepochybn ě i st ěžejním d ůvodem pro vyhlášení CHKO. V první řad ě jde o jevy geomorfologické a ukázkov ě vyvinuté p říklady pískovcového pseudokrasu, mnohdy zvlášt ě chrán ěné v síti MZCHÚ. Nachází se zde však také velké množství stratigraficky významných odkryv ů a paleontologických naleziš ť a nechybí ani zajímavé mineralogické nálezy, vázané především na vulkanické horniny.

Česká geologická služba eviduje v území 89 významných geologických lokalit: Žaltman Ukázka typických žaltmanských arkóz v hrubozrnném vývoji jednotky. Typické jsou zde formy větrání – skalní stupn ě, sruby.

Kol čarka Typické profily v žaltmanských arkózách. Výskyty araukarit ů.

Radvanický odkryv – železni ční zá řez Základní litotyp sv. permu – bohuslavického souvrství ve vnitrosudetské pánvi.

Janovické pe řeje – korycanské vrstvy Část údolí Janovického potoka s výchozem korycanských vrstev, které vytvá řejí morfologický stupe ň, který Janov. potok dosud zp ětnou erozí nedokázal vyrovnat a vytvá ří zde pe řeje. Charakteristická morfologie pro vývoj údolí. Významné je i bezprost řední podloží svrchnok řídových pískovc ů, které tvo ří bohdašínské souvrství (sp. trias).

Hrani ční h řbet Typická vn ější pískovcová kuesta (cenoman – sp. turon) s ukloněnou plošinou pokrytou skalkami typu tors a s řadou vhloubených skalních mís.

Levob řežní lomy u Libné Kompletní profil jemnozrnným b ěložlutým cenomanským kvádrovým pískovcem s paleontologickým obsahem.

Pravob řežní lomy u Libné Ukázka pís čité sedimentace v období t ěsn ě po transgresi k řídového mo ře a záznam tzv. oceánské anoxické události (tmavošedé vápnité prachovce).

Mo řské oko Tůň uprost řed louky s pramennými výv ěry na dn ě, kde je možné pozorovat víření sedimentu a úniky plynu z podloží.

Křížová cesta Miniaturní skalní m ěsto z kvádrových pískovc ů. Geomorfologicky zajímavé skalní útvary ve tvaru podkovy tvo řené k řídovými pískovci. Ve skalních st ěnách jsou reliefy k řížové cesty ze 17. stol.

Lada Relikt pískovcové plošiny (st ř. turon – koniak) s pestrou pseudokrasovou modelací.

Borek Geomorfologicky zajímavé skalní útvary tvo řené k řídovými pískovci.

63

Adršpašsko-teplické skály Jedine čný komplex pískovcového skalního m ěsta, nejv ětšího v České republice. Jednotlivé skalní v ěže dosahují relativní výšky až 70–90 m a p ůsobí impozantním dojmem. Vedle skalních v ěží jsou zde skalní mosty (nap ř. Džbán) a skalní sout ěsky (nap ř. Vl čí d ůl). V pískovcových blocích Adršpašsko-teplických skal je nejdelší pseudokrasová jeskyn ě v ČR o délce 1 065 m (Teplická jeskyn ě).

Vápenka u Stárkova Geologický profil zachycuje významnou globální událost v období k řídy – vym ření organism ů při hranici cenoman – turon (záznam tzv. oceánské anoxické události), srovnatelné s vymíráním p ři hranici k řída – terciér.

Travertinová kupa Výskyt sladkovodního vápence holocenního stá ří.

Meandr v údolí Jíveckého potoka Tři výskyty skalek a skalních st ěn p ředstavují horniny litofaciální jednotky sv. karbonu – žaltmanských arkóz, které dokumentují říční režim v barruelu – stephanu B. Meandr. Ostroh s arkózovým h řebenem uvnit ř meandru p ředstavuje vývojov ě oblík. Z lokality jsou známy nálezy araukarit ů.

Kryštofovy kameny – arkózy, araukarity Skály až 10 m vysoké (tory) ve vrcholové části h řbetu Jest řebích hor. Skalní výchozy arkóz s polohami slepenc ů s výskyty allochtonních silicifikovaných kmen ů araukarit ů dokumentují uloženiny fosilních říčních tok ů. Na výchozech jsou patrné r ůzné formy v ětrání. D ůležitý je i kvartérní kamenitý su ťový pláš ť jako sekundární nalezišt ě araukarit ů.

Ostroh u Javora Typická ukázka rozvodního h řbetu ve svrchn ěkřídových slínovcích s pestrou geomorfologickou modelací.

Hejda Pískovcový pahorek tektonicky odd ělený od stolové hory Ostaš. Ko řenové stalagmity v pseudokrasových jeskyních.

Ko čičí skály Geomorfologicky zajímavé rozsáhlé skalní útvary tvořené k řídovými pískovci.

Ostaš Stolová hora, která je lemována strmými skalními stěnami o výšce až 40 m. Malé skalní město p ředstavuje labyrint pískovcových v ěží. Níže vystupují pevné lavicovité vápence jizerského souvrství (turon), obsahující hojnou fosilní faunu.

Pušvíza Pravob řeží údolí řeky Metuje, hluboce za říznutého do vápnitých pískovc ů a slín ů svrchní křídy Polické pánve. Na údolí Metuje navazují dv ě erozní rýhy, kterými protékají p řes skalní prahy a kaskády periodické vodote če. P ři vyúst ění t ěchto rýh do nivy Metuje se vytvá řejí denuda ční kužele.

Pískovcové sloupky u České Metuje Drobné pseudokrasové jevy ve tvaru p řesýpacích hodin vytvo řených ve svislých puklinách v tenké poloze svrchnok řídového vápnitého pískovce. Neobvyklá forma selektivního zv ětrávání.

64

Vysoký kámen u Stárkova Skalní rozsedlina a skalní sruby ve slínovcích. Významný geodynamický jev.

Mo řská transgrese Profil p ředstavuje unikátní zachování transgrese mo řského cenomanu (korycanské vrstvy) přes obnažený povrch triasových pískovc ů v Polické pánvi.

Lom u Bohdašína Stratotyp bohdašínského souvrství. Významný odkryv transgrese k řídy na trias.

Písník B řezová Tři metry vysoká st ěna písníku, ve které jsou dob ře odkryty slepence spodní části bohdašínského souvrství (spodní trias).

Verné řovický odkryv Bohuslavické souvrství (thuring) v karbonátovém vývoji.

St ěnavský b řeh Odkryv bazální části trutnovského souvrství (saxon) ukazuje jednotky typické pro severní část vnitrosudetské pánve.

Lom u Alpské Vísky Zachycena bazální část trutnovského souvrství (saxon) a její erozní styk s pískovci martínkovických vrstev.

Pomeznice Vulkanodetritický vývoj oliv ětínských vrstev (autun), ukázka specifického druhu slepenc ů. Odkryvy jsou významné pro poznání vývoje broumovského souvrství v dob ě vulkanické činnosti.

Viž ňov u kostela Zá řez v levém b řehu údolí s odkryvem viž ňovského obzoru martínkovických vrstev (autun).

Lom Viž ňov Opušt ěný lom v ignimbritu ryolitového komplexu broumovského souvrství.

He řmánkovické údolí Mohutný solifluk ční proud balvanitých blok ů a drobných zv ětralin permských vulkanit ů.

Mufloní skála Výrazný skalní útvar vzniklý v pevných ryolitových ignimbritech mrazovým zv ětráváním rozvodního h řbetu.

Permská st ěna v Hyn čicích Skalní st ěna tém ěř 200 m dlouhá, tvo řená permskými sedimenty (autun). V profilu p řevažují červené, deskovit ě odlu čné a k řížov ě zvrstvené pískovce a slepence, odd ělené sv ětlejšími jemnozrnnými polohami (jílovci).

Nad zastávkou Hyn čice Svrchní oliv ětínské vrstvy reprezentované nar ůžov ělým až nafialov ělým ruprechtickým vápencem a lavicemi červených pískovc ů.

Hyn čický lom Ignimbrity hyn čického typu v ryolitovém komplexu broumovského souvrství.

65

St ěny v Uhlí řském dole Skalní sruby a malé skupiny skal budované červenými tufy ryolitového komplexu noworudských vrstev.

Supí vrch Až 10 m vysoké skály na sz. hran ě vrcholu výrazného kopce nad horní částí údolí. Skály tvo ří hrubozrnné drobové pískovce s polohou tufitických hornin pat řící k vulkanodetritické facii oliv ětínských vrstev.

Lom pod Rájem Um ělý odkryv p ři cest ě s Hejtmánkovic do Ráje. Permské červené jílovce s hlízami dolomitu.

Malý lom na Mlýnském vrchu Andezitoidové tufy v oliv ětínských vrstvách, charakteristická ukázka produkt ů bazického vulkanismu.

Velký lom na Mlýnském vrchu Bělavé hrubozrnné ryolitové tufy v oliv ětínských vrstvách. V západní části je zachycen styk s nadložními karbonátickými pískovci.

Nad Horním mlýnem V zá řezu cesty odkryv permských sedimentů s nálezy fosilií.

Za pivovarem Oliv ětínské vrstvy s polohou walchiových lupk ů. Paleontologická lokalita permského útvaru.

Hejtmánkovice (za k řížkem) Ve výchozu a ve skeletu na plochém h řbítku jsou sv ětle šedé vápence tvo řící hlavní polohu hejtmánkovického obzoru v martínkovických vrstvách stá ří svrchního autunu. Vápence mají charakteristický deskovitý rozpad a obsahují hojn ě konchostraka.

Pod klášterní zahradou Charakteristická geomorfologická modelace skalních st ěn a svah ů v pravob řeží St ěnavy.

St ěna pod hradbami a klášterní zahradou Instruktivní výchozy permských sediment ů martínkovických vrstev ( červenohn ědé pískovce, prachovce a jílovce).

Nad příkopy Skalní st ěna permských b řidlic s typickou morfologií t ěchto hornin.

Rožmitálský úvoz Viž ňovský obzor a jeho nadloží v martínkovických vrstvách (autun). P říklad jezerní sedimentace broumovského souvrství.

Rožmitál – lomy Lomy ve vulkanických horninách broumovského souvrství, oliv ětínské vrstvy. Mineralogické a paleontologické nalezišt ě.

U lomu (Rožmitál) Výrazná elevace člen ěná melafyrovými sruby lemovanými úpatní hraná čovou sutí.

66

Vysoká skála Rozvodní h řbet tvo řený tufy a ignimbrity (permské vulkanity) s povrchovou modelací mrazovým zv ětráváním a exfoliací.

Rudný vrch Výchozy "melafyr ů" modelované v kamýky a skalní sruby.

Kamenec Nejvýrazn ější výchoz "melafyr ů" v Javo řích horách. Stup ňovité sruby a úpatní sut ě.

Vysoká Porfyrová su ť na prudkém svahu.

Sopka (Šonov) Malé skalky, blokové eluvium nebo su ť. Andezitoidy (d říve melafyry) náležející stratigraficky ke svrchním šonovským "melafyr ům" v oliv ětínských vrstvách. V hornin ě četné stopy hydrotermální p řem ěny s mineralizací. Po četných puklinách proudí výrony vzduchu z dutin uvnit ř skalního masívu, v zim ě relativn ě teplé.

Melafyrový odkryv pod Vysokou V zá řezu nové svážnice odkryv melafýr ů (permský vulkanismus).

Tufový odkryv pod Homolí V zá řezu nové svážnice odkryv sope čných tuf ů.

Vápenka – Otovice Výchozy šedo černého otovického vápence (svrchní oliv ětínské vrstvy) s nadložními walchiovými lupky. Z otovického vápence byly získány části t ěl a isolované kosti paprskoploutvé ryby. V širším okolí Otovického vrchu pak nálezy zkamen ělých d řev a sekundárních minerál ů.

Údolí Černého potoka Výchozy oliv ětínských vrstev ve facii walchiových lupk ů s polohou šedo černého otovického vápence. Rozpadavé lupky hojn ě obsahují v ětévky jehli čnan ů r. Walchia . Popsány nálezy fragment ů ryb a list ů kapradinovitého vzhledu.

U zastávky Otovice Oliv ětínské vrstvy reprezentované polohou šedo černého otovického vápence se zbytky fauny a flory.

Hoprich Svrchní oliv ětínské vrstvy broumovského souvrství ve facii walchiových lupk ů (prachovce, jílovce) s polohou otovického vápence. Ve walchiových lupcích jsou b ěžn ě nalézány úlomky větvi ček jehli čnan ů rodu Walchia . D ůležitým fosiliferním obzorem je poloha otovického vápence, kterou lze sledovat v řečišti St ěnavy.

Lom na Pasách Um ělý odkryv v triasových sedimentech – bohdašínské souvrství, s drobnými tvary selektivního zv ětrávání.

Amerika – pískovna Bohdašínské souvrství – spodní část (spodní trias).

67

Broumovské st ěny Geomorfologicky zajímavé rozsáhlé skalní útvary vytvo řené v kuest ě k řídových pískovc ů (skalní m ěsta). P ři hran ě st ěn se vyskytují skalní h řiby.

Pod Kl ůč kem Výchoz na okraji lesa a p řilehlém poli. Siln ě vápnité pískovce st ředního turonu s bohatým obsahem zkamen ělin.

Čertova skála Izolovaná skalní v ěž tors ční jako relikt p ůvodní úrovn ě pískovcového h řbetu Kl ůč ek. Skalka představuje osamocený výchoz živcových pískovc ů na JZ od Broumovských st ěn.

Lom ve Ž ďáře nad Metují Vápnité pískovce st ř. turonu (jizerské souvrství)se zkamen ělinami.

Žďárský útes Slínovcové skalní výchozy s charakteristickou modelací.

Žďár – U hrušky Dva opušt ěné l ůmky ve vápnitých pískovcích st ředního turonu. Bohatá nalezišt ě zkamen ělin.

Na Splachov ě Odkryv p ři silnici v údolí Ledhujky. Profil tvo ří pís čité vápence a vápnité pískovce st ředního turonu s nálezy zkamen ělin.

U Hadrovny Odkryv p ři silnici v údolí Ledhujky. Profil tvo ří pís čité vápence a vápnité pískovce s nálezy zkamen ělin st ředního turonu. Projevy selektivního zv ětrávání.

Vl činec Slínovcové (místy až vápencové) skalní výchozy (st řední turon) vystupují v řad ě skalních srub ů a pilí řů i izolovaných skalních v ěží.

U chaloupky Slínovcové, místy až vápencové skalní výchozy (st řední turon) vázané na svahy nad Ledhujkou a nad roklí, prudce sestupující z plochého temene strukturní plošiny. Dno úzké skalnaté rokle tvo ří skalní stupn ě. P ředevším skalní ostroh jižn ě od vyúst ění rokle je člen ěn do pilí řů a skalních v ěží s uplatn ěním selektivní modelace (drobné i v ětší vhloubené tvary a výklenky).

Za Königovou továrnou Výrazné až 6 m vysoké slínovcové sruby jsou člen ěné podél puklin a r ůzn ě odolných vrstevních poloh, s ukázkou kombinace eroze Ledhujky a gravita čních pochod ů. K t ěmto proces ům je vázán i výskyt malých puklinových pseudokrasových jeskyní.

U Kozínku (Nad Mýtem, Černý les, Kozínek) Typická ukázka litologie jizerského souvrství, tektonické porušení k řídových vrstev a hydrogeologické jevy. Slínovcové skalní sruby a věže, mezo- a mikrotvary povrchové modelace srub ů (skalní výklenky, skalní okna a jiné perforace) p řecházejí i do drobných podzemních jev ů (malé puklinové nebo rozsedlinové jeskyn ě).

St řezina – skalní defilé Jeden z nejlepších odkryv ů ze st řední části jíveckých vrstev (sv. karbon) ve vnitrosudetské pánvi. Jsou zde zastoupeny jemn ější sedimenty se dv ěma litostratigrafickými obzory lokální

68

důležitosti, naspodu uhelný obzor Vítových dol ů a v nejvyšší části obzor s karbonátovými konkrecemi.

Baudyš ův mlýn – thuring Charakteristický litotyp pro bohuslavické souvrství v nekarbonátovém vývoji. Dokumentuje vývoj sedimenta čního prost ředí v období nejmladšího permu.

Skály pod Turovem – arkózy jíveckých vrstev Hrubozrnné arkózy, nar ůžov ěle hn ědě zbarvené, na rozdíl od typických žaltmanských arkóz relativn ě stejnozrnné, bez slepencových poloh. Jednotlivé skalní kulisy p řipomínají miniaturní skalní m ěsto, jak je známe u k řídových kvádrových pískovc ů.

Zbe čnické chleby Bochníkovitá forma zv ětrávání žaltmanských arkóz.

Maternice Na starých odvalech nalezišt ě rostlinných fosilií (svrchní karbon).

Pod Jírovou horou Skalky a skalní st ěny tvo řené karbonskými arkózami s výskytem araukarit ů.

Vítovy doly Lesní úsek Vítovy doly byl zkoumán pro uhelný výzkum jíveckých vrstev. Dnes je štola zabezpe čena železnou m říží, m ůžeme pozorovat typické poz ůstatky po dolování – propadlé stropy, haldovinu atd.

Homolka – hronovské slepence Sedimenty p ředstavují charakteristický litotyp (sv. karbon) žaclé řského souvrství pro okraj pánve. Transgrese sv. křídy p řes sv. karbon.

Borek – lom (petrovické vrstvy) Svrch. karbonské horninové typy žaclé řského souvrství ze sedimenta čního prost ředí říčních koryt. Ukázky drobné tektoniky.

Důl Vilemína Těženy zde byly uhelné sloje dolsko-žďáreckých vrstev žaclé řského souvrství (duckmant). Odvalový materiál p řináší ukázky typických hornin uhlonosných obzor ů a zárove ň umož ňuje sb ěr fosilních rostlinných zbytk ů z období svrchního karbonu.

Pod Borem Pískovcové skalní st ěny jsou podél puklin člen ěny do četných vý čnělk ů a výklenk ů, pilí řů a skalních v ěží. Ukázka recentního vývoje svah ů pískovcové tabulové plošiny.

Božanovský vrch Skály hrubozrnných slepenc ů bazální části trutnovského souvrství spodního permu.

Břidlicová strá ň u Božanova Slepence trutnovského souvrství. V profilu se st řídají r ůzn ě vyt říd ěný konglomerát st ředn ězrnitý s tence vrstevnatým konglomerátem až št ěrčíkovitým pískovcem s hojnými drobnými erozními výmoly a závalky jílovitých prachovc ů p ři bázi.

69

3.11. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny je vzájemn ě propojený soubor přirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují p řírodní rovnováhu. Kostru ekologické stability tvo ří v sou časnosti existující ekologicky významné segmenty krajiny. Na lesní p ůdě jsou to p ředevším geobiocenózy údolních niv, podmá čených stanoviš ť, strmých svah ů a skal, porosty autochtonní a porosty geneticky hodnotné, porosty relativn ě stabilní (se složením p řibližujícím se p řirozené druhové skladb ě), lesní louky a nezalesn ěné mok řiny. Na zem ědělské p ůdě jsou to p ředevším louky a lu ční lada v údolních nivách, zbytky druhov ě bohatých luk a v ětší skupiny mimolesní zelen ě, a ť již plošného či liniového charakteru. Dále sem pat ří v ětšina vodních tok ů (v četn ě upravených), rybníky, t ůně, rašeliništ ě (slatiništ ě) a jiné mok řady. Kostra ekologické stability v CHKO Broumovsko je většinou dob ře zachovalá, na části území, zejména v Broumovské kotlin ě, však následkem vysokého stupn ě odlesn ění a intenzivního zem ědělského hospoda ření není dostate čná. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interak ční prvky, které zahrnují vybrané ekologicky významné segmenty krajiny. Biocentra a biokoridory se rozlišují podle svého významu na lokální, regionální a nadregionální a vytvá řejí hierarchicky uspo řádanou sí ť. Pro celou Českou republiku byl v 90. letech navržen nadregionální a regionální ÚSES na úrovni územn ě technického podkladu v mapovém m ěř ítku 1:50 000 (ÚTP NR - R ÚSES ČR, MH ČR 1996), z dnešního hlediska již ovšem zna čně zastaralý, který sloužil jako podklad pro tvorbu generel ů místních systém ů ekologické stability. Ty byly v CHKO Broumovsko postupn ě zpracovávány v letech 1993–2000. V r. 2000 byl pro lesní oblast Sudetské meziho ří zpracován oblastní plán rozvoje les ů, do kterého byl tehdejší stav ÚSES za člen ěn již v digitální podob ě. Protože vymezení skladebných prvk ů ÚSES doznává v pr ůběhu času menších i v ětších zm ěn (v rámci tvorby územních plán ů obcí a zásad územního rozvoje kraje), je tato vrstva pr ůběžn ě aktualizována. V r. 2011 nabyly ú činnosti Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, které obsahují aktualizovaný (místy plošn ě rozší řený) stav regionálního ÚSES. Do tohoto dokumentu však již nemohla být zapracována aktualizovaná vrstva nadregionálního ÚSES vytvo řená v letech 2010–2011, jež se od stávajícího stavu vymezení mírn ě odlišuje. Sou časný stav vymezení všech úrovní ÚSES zachycuje mapová p říloha č. 5. V oblasti se nachází jedno nadregionální biocentrum – Adršpašské skály, propojené nadregionálními biokoridory s Orlickými horami (p řes Jest řebí hory), Krkonošemi (p řes Vraní hory) a Stolovými horami (p řes Broumovské st ěny) a Lesem Království. Regionálních biocenter je vymezeno 23. Vymezení ÚSES lze v oblasti celkov ě považovat za vyhovující – dále bude vyžadovat jen menší, díl čí úpravy, zejména up řes ňování detailního pr ůběhu a ší řky biokoridor ů. Zpracovatel ům územních plán ů je stávající vymezení poskytováno jako územn ě analytický podklad ve form ě vrstev GIS. V sou časné dob ě (2012) je ÚSES zapracován do územních plán ů všech obcí (v ojedin ělých p řípadech nejsou tyto plány ješt ě platné), regionální ÚSES je v aktuální podob ě obsažen ve výše zmín ěných Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje, v územních plánech obcí ovšem ješt ě nikoliv.

Přehled skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES Použité zdroje: Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, 2011; Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje, 2009. Původní názvy biocenter podle ÚTP z r. 1996 jsou uvedeny v závorkách.

Nadregionální biocentrum NRBC 46 Adršpašské skály – rozloha cca 1923 ha • reprezentativní pro bioregion 1.38 Broumovský;

70

• umíst ěné v lesním komplexu Adršpašských a Teplických skal a n ěkterých navazujících partiích údolí Metuje p řilehlých lesních celk ů v severovýchodní části kraje, mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují, na území CHKO Broumovsko; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné, borové; • zahrnuje národní p řírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály, p řírodní rezervaci Křížová cesta, p řírodní památku Borek.

Nadregionální biokoridory NRBK K 28 – mezofilní bu činná osa • propojuje severní částí Královéhradeckého kraje (p řes údolí Úpy a kolem Žaclé ře, v západní části na území KRNAP a jeho ochranného pásma a v nejvýchodn ější části na území CHKO Broumovsko) a částe čně i p řes území Polska NRBC 85 Prameny Úpy a mezofilní bu činou osu NRBK K 37. NRBK K 36 – mezofilní bu činná osa • propojuje st řední až severovýchodní částí Královéhradeckého kraje NRBC 45 Les Království a mezofilní bu činou osu NRBK K 37; • CHKO Broumovsko se dotýká jen okrajov ě. NRBK K 37 – mezofilní bu činná osa • propojuje severovýchodní částí Královéhradeckého kraje (kolem Hronova a Náchoda a částe čně na území CHKO Broumovsko) NRBC 46 Adršpašské skály a NRBC 87 Peklo. NRBK K 94 – borová osa • sm ěř uje v návaznosti na NRBC 46 Adršpašské skály p řes území CHKO Broumovsko nejprve k severovýchodu a poté k jihovýchodu, p řes Broumovské st ěny do Polska.

Regionální biocentra vložená do tras nadregionálních biokoridor ů RBC 1637 Krupná hora (Závora) – rozloha cca 172 ha • vložené do trasy mezofilní bu činné osy NRBK K 28 v lesním celku severovýchodn ě od Chval če, na pomezí CHKO Broumovsko a zárove ň na hranicích s Polskem; • RBC H00 reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC H007 Ra č – Milí ře – rozloha cca 142 ha • vložené do trasy mezofilní bu činné osy NRBK K 37 v prostoru napojení mezofilní bu činné osy NRBK K 28 v lesním celku mezi Radvanicemi, Janovicemi a Horními Vernéřovicemi v západní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 5VW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC 1198 Žaltman – rozloha cca 117 ha • vložené do trasy mezofilní bu činné osy NRBK K 37 p řevážn ě v lesním komplexu od Velkých a Malých Svato ňovic, na západním pomezí CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VM v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC H008 Rty ňské – rozloha cca 42 ha • vložené do trasy mezofilní bu činné osy NRBK K 37 v prostoru napojení mezofilní bu činné osy NRBK K 36 v lesním celku východn ě od Rtyn ě v Podkrkonoší; • reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VM v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné.

71

RBC 524 Zbe čník – rozloha cca 45 ha • vložené do trasy mezofilní bu činné osy NRBK K 37 v lesním celku severozápadn ě od Hronova, p ři jihozápadním okraji CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 4VM v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC 533 Nad studánkou – rozloha cca 50 ha • vložené do trasy borové osy NRBK K 94 v lesním celku západn ě od Verné řovic, v severní části CHKO Broumovsko, p ři hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5VD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – borové, mezofilní bu činné. RBC 383 Broumovské st ěny – rozloha cca 1544 ha • vložené do trasy borové osy NRBK K 94 v lesním komplexu s pískovcovými skalními útvary mezi K řinicemi a Machovem, ve st řední až jihovýchodní části CHKO Broumovsko, částe čně p ři hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typy biochor 4BD, 5VD a zejm. 5YW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – borové, mezofilní bu činné; • zahrnuje národní p řírodní rezervaci Broumovské st ěny a národní p řírodní památku Polické st ěny.

Ostatní regionální biocentra RBC H067 Libenské – rozloha cca 69 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v lesním celku severn ě od Adršpachu, v severozápadní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5VW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC 532 Ruprechtický Špi čák – rozloha cca 54 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v lesním komplexu severn ě od Ruprechtic, v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5HO v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC H068 He řmánkovické – rozloha cca 99 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v lesním komplexu severn ě od He řmánkovic, v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5HO v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC 530 Bob ří vrch – rozloha cca 55 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v lesním komplexu severn ě od Rožmitálu, v severovýchodní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 5ZJ v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC 529 Šonovské (Kamenná paseka) – rozloha cca 160 ha • umíst ěné v prostoru styku dvou mezofilních v ětví R ÚSES v lesním komplexu a na přilehlých zatravn ěných plochách východn ě od horní části Šonova, ve východní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní zejm. pro typ biochory 4SJ, p říp. i pro typy biochor 5HO a 5ZJ v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné, lu ční.

72

RBC 531 Údolí St ěnavy (Hyn čická olšina) – rozloha cca 108 ha • umíst ěné v prostoru k řížení mezofilní v ětve R ÚSES a hydrfoilní v ětve R ÚSES v údolí St ěnavy u Hejtmánkovic (mezi Hyn čicemi a Oliv ětínem), v severní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné, vodní, nivní. RBC H069 U Starostína – rozloha cca 68 ha • umíst ěné v prostoru styku mezofilní v ětve R ÚSES a hydrfoilní v ětve R ÚSES v údolí St ěnavy západn ě od Mezim ěstí, v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typy biochor 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné, vodní, nivní. RBC 522 Hoprich – St ěnava (Hoprich) – rozloha cca 123 ha • umíst ěné v prostoru k řížení mezofilní v ětve R ÚSES a hydrfoilní v ětve R ÚSES v údolí St ěnavy u Martínkovic a Otovic, ve východní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4BB, 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském); • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné, vodní, nivní. RBC 528 Ostaš – Hejda – Rovný (Ostaš) – rozloha cca 452 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v lesním celku s pískovcovými skalními útvary mezi údolím Metuje u D ědova a P ěkovem, ve st řední části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4UD a zejm. 5YW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – borové, mezofilní bu činné; • zahrnuje p řírodní rezervaci Ostaš a p řírodní památku Ko čičí skály. RBC H070 Pod Hejdou – rozloha cca 20 ha • umíst ěné v trase hydrofilní v ětve R ÚSES ve dn ě údolí Metuje mezi Teplicemi nad Metují a Dědovem, ve st řední části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro nivní stanovišt ě v rámci typ ů biochor 4BD a 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – vodní, nivní. RBC H071 Česká Metuje – rozloha cca 13 ha • umíst ěné v trase hydrofilní v ětve R ÚSES v údolí Metuje z jižní strany České Metuje, uprost řed CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro nivní stanovišt ě v rámci typu biochory 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – vodní, nivní, p říp. mezofilní bu činné. RBC 523 Kozínek – rozloha cca 245 • umíst ěné v prostoru k řížení hydrfoilní v ětve R ÚSES a mezofilní v ětve R ÚSES v údolích Metuje a Židovky mezi Petrovicemi, Bezd ěkovem nad Metují, Vysokou Srbskou a Žabokrky, v jižní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné, vodní, nivní. RBC H074 Studnické bu činy – rozloha cca 33 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v lesním celku v čelním svahu kuesty jihovýchodn ě od Studnice, v západní části CHKO Broumovko; • reprezentativní pro typ biochory 4VD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC H075 Stárkovské – rozloha cca 47 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v převážn ě zalesn ěných partiích údolí Dřeví če u Stárkova, v jihozápadní části CHKO Broumovsko; 73

• reprezentativní pro typy biochor 4BD a 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC H076 Hronovské – rozloha cca 52 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v lesním celku ze severovýchodní strany Hronova, v jižní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4BD a 4VM v bioregionu 1.38 Broumovském (pro typ 4BD z řejm ě jako hlavní reprezentativní RBC!); • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC 1634 U Sedmákovic (B řezina) – rozloha cca 62 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v převážn ě zalesn ěném údolí Brlenky a navazujícíh partiích lesního celku východn ě od Vysoké Srbské, v jižní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 4VD a z řejm ě i pro typ biochory 4VL v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bu činné. RBC H077 Bor – Bludné skály – rozloha cca 32 ha • umíst ěné v trase mezofilní v ětve R ÚSES v lesním celku jižn ě až jihovýchodn ě od Machova, v jižní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5YW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – borové, mezofilní bu činné; • předpokládaná hlavní (jádrová) část RBC se nachází na polské stran ě (Bludné skály).

Regionální biokoridory RBK RK 758 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – propojuje RBC H032 Pod Janským vrchem a RBC 1198 Žaltman. RBK RK H031 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – propojuje na severozápadním okraji CHKO Broumovsko, p ři hranici s Polskem, RBC 1637 Krupná hora a RBC H067 Libenské. RBK RK 752 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO Broumovsko RBC H067 Libenské a borovou osu NRBK K 94. RBK RK H032 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – propojuje RBK RK H031 a NRBC 46 Adršpašské skály. RBK RK 755 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – sm ěř uje na severním okraji CHKO Broumovsko, p ři hranici s Polskem, z RBC 532 Ruprechtický Špi čák do Polska. RBK RK 756/1 • sou část mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO Broumovsko, p ři hranici s Polskem, RBC 532 Ruprechtický Špi čák a RBC H068 He řmánkovické. RBK RK 756/2 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – propojuje na severovýchodním okraji CHKO Broumovsko, p řevážn ě p ři hranici s Polskem, RBC H068 He řmánkovické a RBC 530 Bob ří vrch.

74

RBK RK 760 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – propojuje na severovýchodním okraji CHKO Broumovsko, p řevážn ě p ři hranici s Polskem, RBC 530 Bob ří vrch a RBC 529 Šonovské. RBK RK 761 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – sm ěř uje na východním okraji CHKO Broumovsko z RBC 529 Šonovské do Polska. RBK RK 757 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v severní části CHKO Broumovsko RBK RK 756/1 a RBC 531 Údolí St ěnavy. RBK RK H033 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – propojuje v severní části CHKO Broumovsko RBC 531 Údolí St ěnavy a RBC 383 Broumovské st ěny. RBK RK 753/1 • sou část mezofilní v ětve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO Broumovsko, p ři hranici s Polskem, RBC 533 Nad studánkou a RBC H069 U Starostína. RBK RK 753/2 • sou část hydrofilní v ětve R ÚSES – propojuje RBC H069 U Starostína a RBC 531 Údolí St ěnavy. RBK RK 754 • sou část hydrofilní v ětve R ÚSES – propojuje RBC 531 Údolí St ěnavy a RBC 522 Hoprich – St ěnava. RBK RK 773 • sou část hydrofilní v ětve R ÚSES – sm ěř uje z RBC 522 Hoprich – St ěnava do Polska. RBK RK H034 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje ve východní části CHKO Broumovsko RBC 529 Šonovské a RBC 522 Hoprich – St ěnava. RBK RK H035 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v jihovýchodní části CHKO Broumovsko RBC 522 Hoprich – St ěnava a RBC 383 Broumovské st ěny. RBK RK 759/1, 759/2 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje ve st řední části CHKO Broumovsko NRBC 46 Adršpašské skály a RBC 528 Ostaš – Hejda – Rovný. RBK RK 762 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje ve st řední části CHKO Broumovsko RBC 528 Ostaš – Hejda – Rovný a RBC 383 Broumovské st ěny. RBK RK H036 • sou část hydrofilní v ětve R ÚSES – propojuje ve st řední části CHKO Broumovsko NRBC 46 Adršpašské skály a RBC H070 Pod Hejdou. RBK RK H037 • sou část hydrofilní v ětve R ÚSES – propojuje uprost řed CHKO Broumovsko RBC H070 Pod Hejdou a H071 Česká Metuje. RBK RK H038 • sou část hydrofilní v ětve R ÚSES – propojuje uprost řed CHKO Broumovsko RBC H071 Česká Metuje a RBC 523 Kozínek.

75

RBK RK 763 • sou část hydrofilní v ětve R ÚSES – propojuje RBC 523 Kozínek a RBC H072 Po říčská Metuje, v severní části na území CHKO Broumovsko. RBK RK H041 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v západní části CHKO Broumovsko NRBC 46 Adršpašské skály a RBC H074 Studnické bu činy. RBK RK H042 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v jihozápadní části CHKO Broumovsko RBC H074 Studnické bu činy a H075 Stárkovské. RBK RK H043 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v jihozápadní části CHKO Broumovsko RBC H075 Stárkovské a RBC 523 Kozínek. RBK RK 764 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC 523 Kozínek a RBC 383 Broumovské st ěny. RBK RK 765/1 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC 524 Zbe čník a RBC H076 Hronovské. RBK RK 765/2 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC H076 Hronovské a RBC 1634 U Sedmákovic. RBK RK 766/1 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC 1634 U Sedmákovic a RBC H077 Bor – Bludné skály. RBK RK 766/2 • sou část mezofilní v ětve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC H077 Bor – Bludné skály a RBC 383 Broumovské st ěny.

3.12. Krajinný ráz Charakteristiky krajinného rázu uvád ěné v této kapitole byly p řevzaty ze studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko, která byla zpracována v roce 2010 firmou Atelier V (doc. Ing. arch. Ivan Vorel a kol.). Hlavní p říčiny narušení krajinného rázu jsou z větší části p řevzaty z diplomové práce „Negativní dominanty v Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko“ zpracované Davidem Velehradským v roce 2011. Krajinným rázem se rozumí zejména p řírodní, kulturní a historická charakteristika ur čitého místa či oblasti. Krajina je zákonem chrán ěna p řed činností snižující její p řírodní a estetickou hodnotu. P ředm ětem ochrany krajinného rázu jsou všechny p řírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny.

Charakteristika oblasti CHKO Broumovsko je v celostátním kontextu chrán ěných krajinných oblastí jedine čná svou geologickou stavbou a typickým reliéfem, rozsáhlými skalními m ěsty, ale také svérázným urbanismem a architektonickými památkami dochovanými v krajin ě, která byla po staletí citliv ě obhospoda řována. Tato „barokní kulturní krajina“ s bohatou historií a dochovanými církevními i lidovými stavbami nadregionálního významu je v rámci ČR jedine čný krajinný ráz.

76

Vizuální scéna krajiny CHKO Broumovsko je výrazn ě rozlišitelná díky mohutným prostorovým p řed ělům a krajinným dominantám. Jedná se p ředevším o vztah a rozdílný charakter t ří úst ředních prostorových jednotek – Adršpašsko-teplických skal, Broumovských st ěn a masivu Ostaše a ohrani čujících h řbet ů a horských masiv ů – Žaltmanského h řbetu na jihozápad ě, Javo řích hor na severovýchod ě a Stolových hor na jihovýchod ě. Vzniká tak krajinná enkláva prostorov ě vymezená státní hranicí s Javo řími a Stolovými horami, odd ělená od vnitrozemí výrazným a k východu se prostorov ě vytrácejícím Žaltmanským hřbetem a rozlišitelná vnit řní strukturou p řírodních složek (zejména georeliéfu) a kulturním vývojem a strukturou osídlení a zem ědělské krajiny. V krajin ě se tak st řídají krajinné celky vizuáln ě otev řené a p řehledné z vyšších poloh – skládající se p řevážn ě z konkávních prostor ů (Broumovsko, Policko), zcela ojedin ělý celek – p řevážn ě konvexního tvaru – Teplicka s úst ředním skalním masivem Adršpašsko-teplických skal obklopeným kuestami, které dávají vyniknout dominantnímu významu skal a v neposlední řad ě velmi členité celky Radvanické vrchoviny a okraje Stolových hor s drobnými uzav řenými prostory.

Historický vývoj a sou časný stav krajiny Historie osídlování krajiny Broumovska za číná již ve starší dob ě kamenné – paleolitu – na horním toku Metuje a St ěnavy. Jednozna čně je zde doložena až p řítomnost mladopaleolitických lovc ů, jak ukazují archeologické nálezy z Náchoda-Plhova, Police nad Metují, Stárkova, Verné řovic a Woliborzu u Nové Rudy. Kamenné neolitické a eneolitické sekery a mlaty nalezené v údolí Metuje (Náchod, Zličko, Police nad Metují) a St ěnavy (Božanov, Gajów, aj.) napovídají, že zdejšími pr ůsmyky patrn ě procházela stezka spojující Českou kotlinu s úrodnými nížinami Dolního Slezska. Osídlení se do Kladské kotliny vrací až na po čátku mladší doby bronzové. V této dob ě sem z Dolního Slezska pronikají po četné skupiny lidu lužických popelnicových polí, který posléze kolonizuje i celé severovýchodní Čechy. Archeologickými nálezy z Adršpachu je osídlení na Broumovsku nezvratn ě doloženo až v dob ě laténské (400 let p ř. Kr. až p řelom letopo čtu). V dob ě římské (p řelom letopo čtu – 375) již zdejší osídlení takového rozsahu zdaleka nedosahuje. Germáni obsazují pouze st řed Kladské kotliny. Nálezy římských mincí nicmén ě nazna čují, že údolím St ěnavy až k pr ůsmyk ům do údolí Svídnické Byst řice vedla jedna z vedlejších v ětví jantarové stezky. Po odchodu posledních germánských osadník ů z Kladské kotliny na p řelomu 4. a 5. století zdejší krajina definitivn ě pustne a zar ůstá pralesem. S výjimkou nevelkého ostr ůvku sídel kolem slavníkovského, pozd ěji p řemyslovského pohrani čního hradu v Kladsku, z ůstal tento pohrani ční hvozd po tém ěř celý raný st ředov ěk neobydlen. K prvním zm ěnám dochází teprve v polovin ě 12. století v souvislosti s výrazn ějším sídelním rozvojem v centru Kladské kotliny. Osídlení postupující proti proudu řeky St ěnavy mohlo ješt ě p řed polovinou 13. století dosáhnout až na Broumovsko. Osídlování mén ě příznivé krajiny na horním toku Metuje postupovalo z řeteln ě pomaleji. Sídelní hranice se na přelomu 12. a 13. století posunula pouze ke Starému Městu nad Metují. Zásadní zlom v d ějinách Náchodska, Stárkovska, Teplicka, Policka a Broumovska přináší až mohutná koloniza ční vlna v polovin ě 13. století z podn ětu krále Václava I. P řibližn ě ve stejné dob ě zahájil se souhlasem posledních P řemyslovc ů kolonizaci Policka a Broumovské kotliny, p ůvodn ě sou části Kladska, také benediktinský klášter v B řevnov ě. Nové vesnice byly vesm ěs vysazovány na českém právu, pouze v Broumovské kotlin ě byla většina vesnic založena na základ ě emfyteutického (zákupního) práva, p řevážn ě za ú časti německých kolonist ů. N ěkolik emfyteutických vsí bylo založeno také na Policku. Struktura sídel, která se stabilizovala na konci kolonizace, se až na n ěkteré výjimky již fakticky nelišila od sou časnosti. Vesnické osídlení dopl ňovala centrální sídlišt ě m ěstského charakteru, v nichž se soust řeďovala řemeslná výroba a kde probíhaly místní trhy. Centrem území kolonizovaných benediktiny se z po čátku stává klášter a osada v Polici nad Metují. Pozd ěji se centrum správy p řesunulo do významn ějšího Broumova, který je na m ěsto povýšen až v roce 1348 a v dalším desetiletí byl opevn ěn hradbami. Osadu spolu se správním hradem založil b řevnovský klášter. P ůdorys Broumova nese typické znaky slezské kolonizace. Původní správní hrad byl p řestav ěn v opevn ěné proboštství, do kterého se dokonce po

77

vyvrácení b řevnovského kláštera husity v roce 1420 na jistou dobu p řesunulo centrum benediktinského řádu. Zdrojem hospodá řské prosperity m ěsta se stala soukenická výroba zam ěř ená p řevážn ě na export na vzdálen ější trhy. Sídelní strukturu nov ě kolonizovaných oblastí dopl ňovala feudální sídla, sdružující n ěkteré správní, centrální a obranné funkce. V období vrcholného st ředov ěku to byly p ředevším zem ěpanské (Adršpach) a šlechtické (Skály, St řmen) hrady, benediktinské pohrani ční hrádky, dále tvrze a svobodné statky, z nichž byla p římo spravována drobná pozemková držba. Jejich místo v 16. a 17. století za čínají postupn ě zaujímat zámecká sídla (Skály, Stárkov, Teplice, Adršpach) a reziden ční dvory. St ředověké a ran ě novov ěké osídlení bylo pom ěrn ě často vystavováno destruktivním vliv ům válek a epidemií. V 15. století to byly p ředevším husitské války a války s Matyášem Korvínem, v 16. století epidemie moru. Zvlášt ě zni čující dopad pak m ěla v první polovin ě 17. století t řicetiletá válka a další epidemie moru. Po t řicetileté válce je život poddaných i charakter krajiny na broumovském panství výrazn ě ovliv ňován provozem benediktinského klášterního velkostatku. Broumovský urbá ř z let 1676 až 1677 ukazuje na zna čně rozší řené rybníká řství a chov ovcí, dokládá ale i nezem ědělské provozy, nap říklad dehtá řské pece, vodní mlýny, pily a lisovny oleje. Výrazným krajinotvorným prvkem se od 18. století stává nov ě budovaná barokní sakrální i sv ětská architektura. V ěhlasní stavitelé Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové se zasloužili o p řestavbu polického i broumovského kláštera a vybudování architektonicky jedine čné skupiny osmi venkovských barokních kostel ů, které tvo ří významné krajinné dominanty ovliv ňující pozitivním zp ůsobem vzhled krajiny Broumovska (Obr. č. 1).

Obr. č. 1: Kostel sv. Markéty – krajinná dominanta v Šonov ě u Broumova

Tvá ř krajiny na Broumovsku také poznamenává pás polních opevn ění a vojenských tábor ů vybudovaných p řevážn ě za sedmileté války. Svébytnou podobu krajin ě a vesnicím vtiskla v 18. století také rozsáhlá výstavba zd ěné architektury (výstavné broumovské zd ěné

78

statky, typický architektonicky typ). P řevážn ě z 19. století pochází i zna čná část výjime čně bohaté a kvalitní drobné sakrální architektury: kaple, k řížové cesty a stovky pískovcových soch a k říž ů v obcích i ve volné krajin ě. Novov ěké osídlení na Broumovsku bylo zna čnou m ěrou formováno rozvojem textilní výroby. K tradi čnímu soukenictví se p řidružilo od druhé poloviny 17. století p ředevším domácké zpracování lnu a tkalcovství na vesnicích. Tato nová ekonomická aktivita umožnila většímu po čtu dosp ělých osob zakládat vlastní rodiny (v porovnání s čist ě zem ědělskými oblastmi), což se v následujícím období projevilo ve zna čném nár ůstu po čtu obyvatel. Podle statistických údaj ů z po čátku 70. let 19. století se Broumovsko dokonce řadilo mezi jednu z nejlidnat ějších oblastí Čech. Od poloviny 19. století dochází k nejv ětšímu hospodá řskému a následnému stavebnímu rozmachu. Textilní výroba se soust řeďuje do řady nov ě vznikajících továren, které zásadn ě mění tvá ř m ěst i n ěkterých vesnic (každá obec m ěla minimáln ě jednu továrnu). Prob ěhla politická a správní reforma a katastrální mapování. Klí čovým faktorem pro rozvoj Broumovska bylo vybudování tzv. choce ňské dráhy (1875), spojující Víde ň se Slezskem a Kladskem. Na ni pak navázalo železni ční propojení Teplic nad Metují a Trutnova. Po čátek 20. století s sebou p řináší národnostní nepokoje mezi českými a n ěmeckými obyvateli a také hospodá řskou krizi postupn ě prohlubovanou díky první sv ětové válce. Prorakousky a všen ěmecky orientovaní p ředstavitelé obcí na Broumovsku rozhodn ě odmítli vyhlášení československého státu 28. října 1918. Projevy odporu proti ČSR zcela neustaly ani po obsazení Broumovska českým vojskem a po p řevzetí moci pražskou vládou. Po několika letech hospodá řské konjunktury a s tím souvisejícího politického uklidn ění, postihly Broumovsko po roce 1929 obzvláš ť t ěžce d ůsledky sv ětové hospodá řské krize. V roce 1938 po Mnichovské dohod ě bylo území rozd ěleno – p řevážn ě n ěmecké Broumovsko a Teplicko bylo p řiřazeno k Říši, Policko k protektorátu. Po válce prošlo Broumovsko dramatickým vývojem, který se t ěžce podepsal na obyvatelstvu i krajin ě. Lze vyjmenovat minimáln ě p ět historických mezník ů, z nichž každý znamenal citelný negativní zásah do osídlení, hospodá řství i stavu krajiny: v letech 1945–47 vyhnání N ěmc ů, osídlování pohrani čí, v roce 1948 vít ězství komunist ů a po čátek kolektivizace, v roce 1960 zrušení okresu Broumov, od roku 1970 po čátky budování socialistické vesnice – tato snaha vrcholí v roce 1985 integrací obcí v okrese Náchod (program st řediskových obcí). Tém ěř úplná vým ěna obyvatel, doprovázená p řerušením všech tradi čních forem spole čenského a kulturního života, poznamenala t ěžce život oblasti na n ěkolik desetiletí. Noví osídlenci nem ěli velké zkušenosti se zem ědělstvím ani vztah k p ůdě. N ěkterá družstva se však brzy rozpadla a patronát nad nimi nap říšt ě musely p řevzít pr ůmyslové podniky. P řesto bylo ješt ě v roce 1956 pouze 22 % okresu v rukou družstev, zbytek vlastnili soukromníci. Vznikly státní statky Broumov a Teplice. V roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy p ůdy. Kolektivizace vedla ke scelováni polí, náhrad ě p ůvodních zem ědělských plodin (len, brambory aj.) novými a k nadm ěrným melioracím. Rozvoj socialistické vesnice znamenal definitivní rozpad tradi čních vazeb, vznik st řediskových obcí, slu čování JZD v ob ří Státní statek Teplice (jeden z nejv ětších v republice), velkou a necitlivou výstavbu (nákupní st řediska, velkochovy). Masivní správní i hospodá řská centralizace i snaha kulturn ě p řipodobnit venkov m ěstu přinesla kontraproduktivní výsledky, nár ůst migrace obyvatelstva a jeho stárnutí, snížení po čtu škol, vymizení malot řídek, p řevládání nekvalifikovaných u čitel ů, degradaci kulturního života a ob čanského sebev ědomí. A čkoli došlo v roce 1989 k zásadní politické zm ěně, řada problém ů minulého období p řetrvává a n ěkteré se dokonce vlivem centralizace a dopady volného trhu na venkov prohloubily. Broumovsko trpí mnoha neduhy sudetského pohrani čí a podhorského kraje.

Diferenciace území z hlediska krajinného rázu a stru čná charakteristika vymezených základních jednotek – oblastí krajinného rázu Prostorové a charakterové člen ění území CHKO Broumovsko je odvozeno od charakterových odlišností pozorovatelných vizuáln ě v obrazu krajiny, zejména od georeliéfu,

79

vegeta čního krytu a charakteru osídlení. Na úrovni oblasti krajinného rázu (ve smyslu § 12 ZOPK) jsou v krajin ě vymezeny krajinné celky (KC), na úrovni míst krajinného rázu jsou vymezeny krajinné prostory (KP).

Člen ění na oblasti krajinného rázu (krajinné celky) a místa krajinného rázu (krajinné prostory):

Krajinný celek A – Polická vrchovina Adršpašsko-teplické skály Adršpach – Bu čnice Hodkovická a skalská kuesta Česká Metuje Teplice nad Metují Mirošovské st ěny – P říkrá strá ň Zdo ňov – Libná Horní Adršpach Hodkovice Ostaš Police nad Metují Suchý D ůl Bezd ěkov nad Metují Machov Broumovské st ěny Studnice Stárkov

V rámci krajinného celku Polická vrchovina jsou vymezeny také dva segmenty urbanizované krajiny: - Teplice nad Metují - Police nad Metují

Krajinný celek B – Jest řebí hory a Radvanická vrchovina Jest řebí hory – západ Jest řebí hory – východ Jívka Bystré – Rokytník Hronov

V rámci krajinného celku Jest řebí hory a Radvanická vrchovina je vymezen segment urbanizované krajiny: - Hronov

Krajinný celek C – Broumovská kotlina a Javo ří hory Koridor St ěnavy Viž ňov – Ruprechtice Javo ří hory He řmánkovice Šonov – Rožmitál Verné řovice – Jet řichov Hejtmánkovice Křinice – Božanov

80

V rámci krajinného celku Broumovská kotlina a Javo ří hory jsou vymezeny segmenty urbanizované krajiny: - Mezim ěstí - Broumov

Popis krajinných celk ů

Krajinný celek A – Polická vrchovina

Přírodní charakteristika krajinného celku Vymezení krajinného celku A se tém ěř p řekrývá s vymezením Polické vrchoviny, podcelku ve st řední části Broumovské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu p řevážn ě v povodí Metuje budovanou na svrchn ěkřídových a triasových sedimentech. Erozn ě denuda ční reliéf st řední části vnitrosudetské pánve je siln ě roz člen ěný, tektonicky porušený (tektonicky a litologicky podmín ěná sedimentární stup ňovina), s výraznými strukturn ě podmín ěnými tvary (strukturn ě denuda ční plošiny, stolové hory, kuesty, strukturní h řbety, suky) a charakteristickými skalními tvary selektivního zv ětrávání a odnosu kvádrových pískovc ů. Celkov ě má celek charakter krajiny roz řezaných tabulí a krajiny skalních m ěst. V oblasti Broumovska p řevládají hn ědé půdy. Nejvýrazn ějším a nejrozsáhlejším okrskem Polické vrchoviny je v její st řední části Polická pánev, tektonicky podmín ěná pánev brachysynklinální stavby v povodí Metuje o ploše 120 km 2. Je budovaná na slínovcích, spongilitech a pískovcích spodního a st ředního turonu a kvádrových pískovcích st ředního turonu. Členitý vrchovinný reliéf tektonicky a litologicky podmín ěné sedimentární stup ňoviny se strukturn ě denuda čními plošinami uvnit ř obklopuje v ěnec kuest na okrajích. P říčný skalský zlom probíhající od Horních Verné řovic na jihozápad ě p řes Studnice, Skály, Teplice nad Metují a Verné řovice d ělí Polickou pánev na vyšší Teplickou pánev na severu a nižší Machovskou pánev na jihu. Na jihu, západ ě, severozápad ě a severovýchod ě lemuje Polickou pánev v ěnec vnit řních (turonských) kuest místy s tvary zv ětrávání a odnosu kvádrových pískovc ů. Údolní sí ť využívá p říčných i podélných zlomových linií. Významnými body pánve jsou Dlouhý vrch (698 m), Družstevní vrch (613 m), Hejda (625 m), Ko čičí skály (590 m), Kope ček (586 m), Na kostele (690), Val (589 m) či Ostaš (700 m), velmi výrazný silně roz člen ěný stolový vrch. V severozápadní části Polické pánve vyniká okrsek Adršpaško-teplických skal (krajina skalních m ěst). D ělí se na v ětší Teplické skály na jihu a západ ě a menší Adršpašské skály. 2 Hranici tvo ří Vl čí rokle. Členitá vrchovina o ploše 21 km na kvádrových pískovcích st ředního turonu až coniaku má siln ě tektonicky roz člen ěný georeliéf erozn ě denuda ční tektonicky a litologicky podmín ěné sedimentární stup ňoviny, v ose brachysynklinály s povrchem uklon ěným od jihozápadu k severovýchodu. P říčný skalský zlom odd ěluje Skalský h řbet s výraznými skalními tvary selektivního zv ětrávání a odnosu kvádrových pískovc ů, s pískovcovými skalními m ěsty (nejv ětší skalní m ěsto v ČR), st ěnami, skalními v ěžemi, skalními bránami (nejv ětší Čert ův most v Adršpašských skalách), hluboce za říznutými ka ňonovitými údolími a sout ěskami nejho řejší Metuje a p řítok ů. Četné jsou pseudokrasové tvary (jeskyn ě). Nejvyšším bodem je Čáp (785 m), významnými body Borek (566 m), Bu čina (604 m), Ko ňský h řbet (646 m), K řížový vrch (666 m), Lada (622 m), Liš čí hora (709 m), Lysý vrch (611 m), Nad srázem (738 m), Skály (691 m), Starozámecký vrch (680 m), Supí skály (771 m) či Trojmezí (739 m). Rozsáhlé skalní m ěsto p řestavuje jednu z hlavních přírodních krajinných dominant Broumovska. Jihovýchodní část Polické vrchoviny na hranici s Polskem tvo ří malý okrsek Stolové hory, jehož hlavní část leží již Polsku. Jedná se o plochou hornatinu na kvádrových pískovcích st ředního turonu, slínovcích, spongilitech a pískovcích spodního a st ředního turonu o ploše na našem území bezmála 8 km 2. Siln ě roz člen ěný erozn ě denuda ční povrch tektonicky a litologicky podmín ěné sedimentární stup ňoviny s výraznými tvary zv ětrávání a odnosu kvádrových pískovc ů se vyzna čuje stolovými horami a pískovcovými údolími. Nejvyšším bodem je Hejšovina (828 m), významnými body Lopota (720 m) či Machovský

81

vrch (713 m). Ve východní okrajové části Polické vrchoviny leží Broumovské st ěny (krajina 2 skalních m ěst), členitá vrchovina na rozvodí Metuje a St ěnavy o ploše tém ěř 20 km budovaná p řevážn ě na kvádrových pískovcích st ředního turonu. Jedná se o siln ě roz člen ěný erozn ě denuda ční georeliéf tektonicky uklon ěné kry a litologicky podmín ěné sedimentární stup ňoviny s asymetrickými h řbety, s p říkrými čely na severovýchod, do Broumovské kotliny. Čelní svah je roz člen ěn hlubokými údolími, na dnech údolí se nacházejí blokové závaly s pseudokrasovými jeskyn ěmi. Týlový svah uklon ěné kry je roz člen ěn roklemi. Místy se objevují skalní m ěsta s výraznými skalními tvary výb ěrového zv ětrávání a odnosu kvádrových pískovc ů. Broumovské st ěny se d ělí na zalesn ěnou kuestu P říkrá strá ň, kuestu Prost ření vrch (573 m), kuesty Supí h řbet, Božanovský h řbet a Signál. Nejvyšším bodem okrsku je Božanovský Špi čák (772 m), velmi výrazný siln ě roz člen ěný zalesn ěný h řbet tektonicky uklon ěné kry s čelem na severovýchod, významnými body Honské sedlo (591 m), Honský Špi čák (652 m), Koruna (769 m), Modrý kámen (685 m), Signál (710 m), Strážná hora (688 m), Supí hnízdo (702 m) či Velká kupa (708 m). Jde o jeden z dominantních krajinných útvar ů Broumovska, výrazný zejména p ři pohledu z Broumovské kotliny prudkými svahy a st ěnami (do rovinaté Broumovské kotliny upadá h řeben p říkrými skalními st ěnami a prudkými svahy s p řevýšením i p řes 300 metr ů). Kuestový lem (tzv. vn ější kuestu) na západ ě, severu a východ ě Polické vrchoviny tvo ří Polická stup ňovina, plochá vrchovina p řevážn ě v povodí Metuje o ploše 55 km 2. Siln ě roz člen ěný erozn ě denuda ční povrch tektonicky a litologicky podmín ěné sedimentární stup ňoviny s kuestami (s čely na jihozápad, severozápad a severovýchod), se skalními tvary zv ětrávání a odnosu a hluboce za říznutými údolími p řítok ů Metuje se skládá z n ěkolika podokrsk ů, a to ze Stárkovských kuest, kuesty Šibeník, kuesty Záho ř, Janovických kuest, kuesty Závora, Hrani čního h řbetu, Zdo ňovských kuest (s výraznými Mirošovskými st ěnami) a z kuesty Nad studánkou. Nejvyšším bodem je P řední Hradišt ě (712 m), významnými body Buková hora (638 m), Hradišt ě (683 m), Krupná hora (705 m), Mirošovské st ěny (664 m), Příkrá strá ň (601 m), Strážnice (701 m), Vysoký kámen (558 m) či Záho ř (609 m). V Polické vrchovin ě vyniká hluboce za říznuté ka ňonovité údolí Metuje a p řítok ů, s údolní sítí využívající p říčných i podélných zlomových linií (jihozápad – severovýchod na severozápad ě, severozápad – jihovýchod na jihovýchod ě). Metuje pramení v nadmo řské výšce 586 m v Broumovské vrchovin ě u Hodkovic, západn ě od Adršpašských skal. Na horním a st ředním toku vytvá ří hluboce za říznuté údolí. Údolí významn ějších p řítok ů Metuje jsou z části sev řená, ale p řevážn ě otev řená i s p řechodem do volné otev řené krajiny. Všechny toky i jejich části jsou řazeny k podhorským potok ům, podle staršího člen ění se jedná o pstruhové pásmo. V ětšinou se jedná o rychle tekoucí vodu s hloubkami toku od n ěkolika dm a v ětšinou nep řesahující hranici 1 m hloubky. Toky dosud na n ěkterých místech p řirozen ě meandrují. Jedná se o toky, které mají ráz podhorského potoka a dosud místy polop řirozený charakter s členitým dnem i b řehy. Na mnohakilometrové délce tok ů jsou r ůznorodé b řehové porosty – od pln ě zapojených d řevinných b řehových porost ů až po jednotliv ě rostoucí stromy a ke ře na p řilehlých mok řadních loukách. Jedná se o jednu z nejvýznamn ějších oblastí s výskytem mihule poto ční v ČR (EVL Metuje a D řeví č). V území se vyskytuje pom ěrn ě vysoké procento starých jehli čnatých i listnatých les ů a také su ťové listnaté a smíšené lesy na prudkých okrajových svazích k řídových kuest. Vzácná kv ětena se vyskytuje zejména v su ťových lesích a strmých svazích údolí a kuest, v inverzních polohách a roklích skalních m ěst, také na loukách a mok řadech. Polická pánev je st ředn ě zalesn ěná p řevážn ě smrkem a borovicí s celou řadou dalších cenných lokalit na pískovcích, lu čních enkláv či mok řin. Velké plochy zabírá i orná p ůda a p řirozené porosty luk a pastvin. Adršpašsko-teplické skály jsou p řevážn ě zalesn ěné smrkovými porosty s p řím ěsí borovice, s malými fragmenty p řirozených smíšených porost ů s bukem a jedlí a cennými reliktními bory. Cenná jsou též chladnomilná spole čenstva na dnech roklí. V roklích a údolích se místy vytvo řila rašeliništ ě, dnes vesm ěs porostlá lesem. Také Stolové hory a Broumovské st ěny jsou p řevážn ě zalesn ěné smrkovými porosty místy s borovicí či p řím ěsí jedle. Ve vrcholových partiích se objevují fragmenty reliktních bor ů. Polická stup ňovina je též zalesn ěná hlavn ě smrkem, místy s p řím ěsí buku a jedle, objevují se zde i rozsáhlejší plochy

82

zem ědělské p ůdy, zejména p řirozené vegetace, ale i orné p ůdy. N ěkteré louky jsou v ětšinou v pom ěrn ě dobrém stavu, i když jejich zachovalost kolísá (n ěkteré partie byly v minulosti narušeny hnojením).

Kulturní a historická charakteristika krajinného celku Krajinný celek A není historicky homogenním územím. Nacházíme v n ěm n ěkolik oblastí, které se historicky vyvíjely odlišn ě. Nejvýrazn ější jednotkou je Policko spojené po staletí s benediktinským klášterem v Polici nad Metují. Severozápadní část území krajinného celku náležela p ředevším k panství stárkovskému (skalskému), jihovýchodní k náchodskému. Vedle toho se zde objevují i menší feudální vlastníci, jejichž majetková držba se často st řídá. Je to jen dokladem toho, že tento krajinný celek není tak pestrý jen z hlediska prvk ů přírodních, ale i z hlediska svého historického vývoje. Jihovýchodní část krajinného celku tvo ří Policko s centrem v Polici nad Metují. V raném st ředov ěku zde býval tak zvaný „polický újezd“, krajina, která byla dosud jen rozsáhlým pralesem protkaným nanejvýš n ěkolika obchodními stezkami. Celý komplex hrani čních hor včetn ě Krkonoš i Orlických hor byl od dob Říman ů nazýván Hercynským lesem. Pohrani čním hvozdem procházela, nepochybn ě již od prav ěku, stará cesta vedoucí z polabské nížiny p řes východo českou sídlištní oblast Brankou u Náchoda do kladské kotliny a odtud dále až k pob řeží Baltického mo ře. Na sklonku 12. století se tato tém ěř pustá oblast, sloužící svou neprostupností jako přirozená ochrana hranic království, dostala do ohniska koloniza čních zájm ů b řevnovských benediktin ů. Podle klášterní tradice získalo „polický újezd“ břevnovské opatství již na po čátku 13. století. S pomocí lokátor ů rozd ělili benediktini zákupním právem (d ědi čným pachtem) prvním kolonist ům polnosti budoucích vesnic a postupn ě celou krajinu osídlili a zúrodnili. Opat Martin, str ůjce velké benediktinské kolonizace, zakládá n ěkdy kolem roku 1255 trhovou ves Broumov a další vesnice na Policku a na Broumovsku. Kolem d řev ěného polického klášte říku záhy vyrostla i malá zem ědělská osada, kterou zde založili první čeští kolonisté, snad povolaní z t ěch vesnic ve vnitrozemí, které již d říve b řevnovskému klášteru pat řily. Postupn ě byly v nejbližším okolí kláštera založeny další, především české vesnice (Ledhuj, poplužní dv ůr a ves Bukovice, Radešov, ves s dvorem Bezd ěkov, Česká Metuje) – vzniká tak klášterní panství. Z p ůvodní malé zem ědělské osady, soust řed ěné poblíž kláštera, se postupn ě stává tržní místo. Z množství církevních staveb, postavených opatem Otmarem v dob ě nejv ětšího stavebního vzedmutí baroka v nejbližším okolí Police, lze uvést zejména kostel sv. K říže na Ostaši (1720), p řestavbu polického farního kostela (1714) i stavbu nové zvonice farního kostela (1720). Kostel sv. Prokopa v Bezd ěkov ě (1729) a kapli P. Marie Sn ěžné na Hv ězd ě (1733) projektoval architekt K. I. Dientzenhofer. V roce 1723 byla dokon čena i p řestavba západního pr ůč elí klášterního kostela do dnešní barokní podoby. Již v roce 1787 však byly císa řem Josefem II. n ěkteré církevní stavby v nejbližším okolí zrušeny. Byl to zejména polický farní kostel na h řbitov ě (zbo řen až na presbytá ř se zvonicí), kostel na Ostaši (zbo řen) a kaple na Hv ězd ě (ur čena ke zbo ření). Klášterního kostela bylo na řízeno používat jako farního. Klášter z ůstával i po zrušení poddanství v roce 1848, kdy vznikly samosprávné obce, nejv ětším pozemkovým vlastníkem v oblasti, a to až do pozemkové reformy po vzniku ČSR. V lét ě roku 1875 byla slavnostn ě otev řena železni ční tra ť Choce ň – Broumov, která se za čala budovat roku 1873. Trasa železnice, vedená výhodn ě údolím Metuje, se vzdáleným nádražím umíst ěným 4 km od Police, však k jejímu pr ůmyslovému rozvoji p říliš nep řisp ěla, tak jako v jiných sousedních m ěstech. V roce 1886 se objevily v Polici první za čátky pr ůmyslových podnik ů, ale teprve rok 1895 znamenal pro m ěsto skute čný za čátek jeho pr ůmyslového rozvoje. Vilém Pelly na míst ě svého zem ědělského statku za číná se stavbou přádelny bavlny. Tím se prolomily bariéry továrního podnikání a Pellyho záhy následují další. Druhou oblastí a mocenským centrem v krajinném celku bylo panství Stárkov na Teplicku. Na ochranu d ůležité obchodní stezky spojující Čechy p řes Teplicko a Broumovsko s Polskem a Pobaltím, doložené po čátkem 12. století, vznikla v oblasti opevn ěná místa.

83

Nejpozd ěji v druhé polovin ě 13. století za vlády P řemysla Otakara II. tu byly postaveny pevné hrady St řmen a Skály. V jejich okolí vznikly potom osady, které se staly p ředch ůdci Teplic nad Metují a jejich nyn ějších místních částí. Zdejší osídlení má pravd ěpodobn ě souvislost s osídlováním kraje rodem erbu t řmene, který ve 13. století držel Stárkovsko, panství Skály a Adršpach. P řed rokem 1393 získal panství Mat ěj Salava z Lípy, který si vybudoval nový sídelní hrad – Skály. V druhé polovin ě 15. století se Stárkov stal správním centrem panství Skály. Ú ředním jazykem byla čeština, po roce 1620 byla na císa řský rozkaz zavedena ú řední němčina, což vedlo k postupné germanizaci kraje. Roku 1625 bylo skalské panství rozd ěleno na stárkovské a skalské. V roce 1673 koupil stárkovské panství baron Jan František z Kaisersteina, který nechal p řestav ět zámek do nyn ější podoby a vybudoval i pivovar. Jeho rod udržel majetek až do roku 1924, kdy jej prodal rodu Pejskar ů, továrník ů z Police nad Metují. Samy Teplice nad Metují, které vznikly jako osada v podhradí skalního hradu St řmen také pat řily p říslušník ům rodu erbu t řmene. První písemná zmínka o Teplicích je z roku 1362, kdy místo pat řilo Tasovi z Rýzmburku. Po roce 1614 byly rozd ěleny na Horní a Dolní a ob ě části pat řily r ůzným majitel ům. Revolu ční rok 1848 u činil z Teplic nad Metují svobodnou obec a z panství Horní a Dolní Teplice pouhé velkostatky. V letech 1907–1909 byla postavena železni ční tra ť Teplice nad Metují – Trutnov. Nejvýchodn ější část krajinného celku m ěla majetkové a politické vazby k nedalekému Náchodu. Jako sou část náchodského panství pán ů z Dubé vznikly nap říklad Velké Petrovice, které posléze p řipadly k benediktinskému klášteru v Polici nad Metují. Na petrovickém zboží měl polický klášter dva poplužní dvory, v Petrovicích a na Petrovi čkách. V roce 1545 se stal sou částí náchodského panství, které zde hrani čilo se sousedním panstvím polického kláštera broumovských benediktin ů, Machov, který p ředtím v polovin ě 14. století pat řil pán ům z Adršpachu. Posledními majiteli náchodského panství byli do roku 1945 členové knížecího rodu Schaumburg-Lippe. Po odtržení Broumovska od ČSR v roce 1938 se Machov, Slavný, P ěkov a Ž ďár staly pohrani čními obcemi. Po válce bylo odsunuto n ěmecké obyvatelstvo, což znamenalo výrazné zm ěny p ředevším pro Stárkovsko, zatímco Policko vždy z ůstalo p řevážn ě české, a postupn ě se nastoupila cesta budování socialismu. V krajinném celku A se nachází řada památkov ě chrán ěných objekt ů a řada zdejších sídel vykazuje výrazné kulturní hodnoty. Stárkov a Police nad Metují, centra bývalých významných panství, jsou prohlášeny za m ěstské památkové zóny. Dolní Verné řovice a Skalka jsou chrán ěné jako vesnické památkové zóny, Nízká Srbská, Machov, Machovská Lhota a Vápenka jsou jako vesnické památkové zóny navrhovány.

Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku Ur čujícím rysem charakteru krajiny v krajinném celku A je rozmanitost utvá ření georeliéfu a výrazné uplatn ění jedine čných krajinných útvar ů ve vizuální scén ě. Severní části celku dominují Adršpašsko-teplické skály, které zna čnou výškou (Supí skály 771 m n. m.) výškov ě zd ůraz ňují st řed Polické stup ňoviny. Unikátní prostorové uspo řádání stup ňoviny – členitá vrchovina Adršpašsko-teplických skal obklopená výrazn ě ohrani čenými kuestami (Boskovická, Libenská, Hornoteplická Skalská a dalšími), které svým terénem p řivráceným k lesnatým okraj ům skal vytvá ří p ůsobivé, až bizarní scenérie (nap ř. Pavlovská hora 663 m n. m.) – a jedine čnost neopakovatelných scenérií interiéru skalních měst p ředstavují symbol obrazu této krajiny. Rozlišitelnost jihovýchodní části krajinného celku spo čívá v kontrastu úst řední přírodní dominanty – masivu stolového vrchu Ostaš (700 m n. m.), sousedních nižších dominant Hejda (626 m n.m.) a Rovný (582 m n. m.) vystupujících nad polickou pánev a výrazných zalesn ěných terénních horizont ů Broumovských st ěn a Stolových hor. Na rozdíl od Teplické části celku se v Polické části zem ědělská krajina otevírá do rozlehlých konkávních prostor ů roz člen ěných p ři úpatí Broumovských st ěn a Stolových hor do drobn ějších uzav řených prostor ů. V krajin ě tak vzniká řada velmi odlehlých míst a osídlených lokalit, vynikajících

84

výraznou harmonií m ěř ítka bez rušivých prvk ů a souladem zástavby a krajinného rámce tvo řeného terénem, vodote čemi a vegeta čním krytem. Četná venkovská sídla se vyzna čují p řítomností cenných objekt ů lidové architektury v typických polohách v terénu. Urbanistická struktura n ěkterých sídel odpovídající terénu a uspo řádání historických typ ů zástavby je v četných lokalitách dochována a spoluvytvá ří působivost a identitu míst krajinného rázu. Četné p řestavby, necitlivé stavební úpravy a novostavby bez architektonické hodnoty snižují kvalitu zástavby a potla čují její harmonický výraz. Urbanizovaná území m ěst Teplic nad Metují, Police nad Metují a Hronova spoluvytvá řejí charakter intenzivn ě využité krajiny s m ěstskou zástavbou, historickými i technickými dominantami.

Krajinný celek B – Jest řebí hory a Radvanická vrchovina

Přírodní charakteristika krajinného celku Většinu krajinného celku B tvo ří Radvanická vrchovina a Jest řebí hory, okrsky Žaclé řské vrchoviny v Broumovské vrchovin ě (krajina roz řezaných tabulí, krajina výrazných svah ů a skalních horských h řeben ů). Radvanická vrchovina, severovýchodní část Žaclé řské vrchoviny, je plochá vrchovina o ploše 21 km 2 p řevážn ě v povodí Metuje, na severozápad ě v povodí Úpy. Je budována na karbonských a permských slepencích, pískovcích a jílovcích. Roz člen ěný erozn ě denuda ční povrch je charakterizován strukturními h řbety a podélnými údolími sm ěru severozápad – jihovýchod. Nejvyšším bodem je z části zalesn ěný stolový (sv ědecký) pahorek Turov (602 m) tvaru h řbetu ze spongilit ů a slínovc ů spodního turonu, spo čívajících na slepencích a pískovcích cenomanu a permských pískovcích. Jest řebí hory, jihozápadní část Žaclé řské vrchoviny, je členitá vrchovina o ploše 60 km 2 v povodí Úpy na severozápad ě a Metuje na jihovýchod ě. Jsou budovány na karbonských slepencích, pískovcích a jílovcích. Mají charakter siln ě roz člen ěného erozn ě denuda čního povrchu tektonicky a litologicky podmín ěné sedimentární stup ňoviny, s charakteristickými strukturními h řbety (kuestami) a se dv ěma strukturními podstupni na jihozápad ě p ři hronovsko-po říčské poruše. Objevují se zde zdvojené kuesty ve sm ěru severoseverozápad – jihojihovýchod. Okrsek je p řeťatý hluboce za říznutým údolím Pet říkovského potoka (Ostrožnice), Metuje a Ž ďáreckého potoka. Četné jsou tvary zv ětrávání a odnosu pískovc ů i antropogenií tvary po dolování. Nejvyšším bodem je p řevážn ě zalesn ěný vrch Žaltman (739 m), velmi výrazná protáhlá úzká kuesta s čelem na jihozápad ě, z karbonských arkóz, slepenc ů a pískovc ů, se skalními tvary zv ětrávání a odnosu, skalními st ěnami, mrazovými sruby, balvanovými proudy a kryoplana čními terasami. Dalšími významnými body jsou Borek (552 m), Bukovina (600 m), Janský vrch (697 m), Jírova hora (484 m), Kol čarka (692 m), Kryštofova skála (586 m), Maternice (545 m), Na souši (562 m), Slav ětínský kopec (708 m) či Švédský vrch (660 m). Krajinným celkem protéká n ěkolik potok ů v povodí Metuje a Úpy. Jedním z nejvýznamn ějších je D řeví č. Pramení v nadmo řské výšce 598 m západn ě od Hodkovic a ústí zprava do Metuje pod Velkým D řeví čem ve výšce 375 m. Horní část ze Stárkova meandruje, nad Jívkou vytvá ří skalní pe řeje (Janovické pe řeje ); podél toku se rozkládá řada chrán ěných mok řad ů. Jívka pramení v nadmo řské výšce 610 m u Radvanic a ústí zprava do Dřeví če ve Stárkov ě ve výšce 417 m. V povodí toku je n ěkolik rybník ů. Toky protékají křídovými sedimenty (p řevážn ě tzv. opukami), ve kterých si zejména Metuje vyhloubila místy i hluboko za říznutá údolí (krajina za říznutých údolí). Všechny toky i jejich části jsou řazeny k podhorským potok ům, podle staršího člen ění se jedná o pstruhové pásmo. V ětšinou se jedná o rychle tekoucí vodu s hloubkami toku od n ěkolika dm a v ětšinou nep řesahující hranici 1 m hloubky. Toky dosud na n ěkterých místech p řirozen ě meandrují. D řeví č je jednou z nejvýznamn ějších oblastí výskytu mihule poto ční v České republice (EVL Metuje a D řeví č). Radvanická vrchovina je st ředn ě zalesn ěná smrkem s p řím ěsí buku. Jest řebí hory jsou převážn ě zalesn ěné smrkem s p řím ěsí buku a mod řínu s fragmenty p ůvodních kyselých a kv ětnatých bu čin. V údolí Jívky se objevují i cenné louky s výskytem vzácných druh ů. Cenné porosty jsou v Jest řebích horách pod horou Žaltman. Klí čovými biotopy zde

85

vymezené EVL Žaltman jsou bu činy (p řevážn ě acidofilní, ale i kv ětnaté) a pramenné mísy s olšinami. Bu činy vykazují r ůznou kvalitu, místy je zde i p řevaha smrku, podmín ěná kulturou. Jedná se o jednu z mála bukových enkláv v komplexu kulturních smr čin Jest řebích hor. Olšiny p ředstavují, p řes malou rozlohu segment ů, v oblasti Jest řebích hor ochraná řsky velmi významný biotop, a to vzhledem k místy masovému výskytu bledule a k relativní druhové bohatosti. V krajinném celku je pom ěrn ě málo ploch orné p ůdy, plochy jehli čnatých a smíšených les ů dopl ňují zem ědělské plochy, které tvo ří p ředevším zem ědělské oblasti s přirozenou vegetací, louky a pastviny.

Kulturní a historická charakteristika krajinného celku Krajinný celek B není oproti Broumovské kotlin ě (KC C) jednotným a historicky homogenním územím. Již se otevírá na jih, mimo krajinu CHKO a k sídl ům ležícím v ětšinou mimo její hranice. Lze jej rozd ělit více mén ě na t ři rozdílné části, východní Hronovsko, st řední Stárkovsko (Stárkov leží již v KC A) a západní Radvanicko (Radvanice leží již mimo hranice CHKO). Východní části krajinného celku dominuje m ěsto Hronov. Jeho po čátky souvisejí s koloniza čním úsilím Hrona z Náchoda (1241–1285) z rodu Na čeratic ů, který zde pravd ěpodobn ě založil vodní tvrz. Hranici mezi panstvím rytí ře Hrona z Náchoda a polickým panstvím b řevnovských benediktin ů, kterým pat řila nedaleká ves Vysoká Srbská, tvo řil potok Srbská, který je poprvé p řipomínán v roce 1254. V roce 1415 je Hronov uvád ěn jako měste čko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejn ě jako sousední obce Velký D řeví č, Velké Po říčí, Žabokrky, Ž ďárky a posléze (od 16. století) i Vysoká Srbská, zatímco Zbe čník a Rokytník p říslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož sou částí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Roku 1544 koupil náchodské panství bohatý rod Smi řických ze Smi řic. V roce 1634 se stává majitelem panství Ottavio Piccolomini. Období druhé poloviny 17. století a první poloviny 18. století bylo pro místní obyvatele dobou zvýšeného útlaku ze strany náchodské vrchnosti, což vedlo k řad ě menších povstání. Ke kulturnímu rozkv ětu náchodského panství došlo p ředevším v letech 1792 až 1839, kdy zde vládli Petr Biron vévoda Kuronský a Zahá ňský a jeho nejstarší dcera Kate řina Vilemína kn ěžna Zahá ňská. Posledními majiteli do roku 1945 byli p ředstavitelé n ěmeckého knížecího rodu Schaumburg-Lippe. Většina obyvatel Hronovska se živila zem ědělstvím, dopl ňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Významným momentem v rozvoji tohoto koutu Broumovska bylo otev ření kamenouhelného „Vilemínina dolu“, kde se uhlí dobývalo již v 18. století a podle písemných doklad ů se mimo jiné vozilo i k vypalování cihel na stavbu Josefovské pevnosti. Pozd ěji p řevzalo dolování náchodské panství a v roce 1846 byla t ěžba uhlí zastavena. Po osmileté p řestávce byly doly zakoupeny Mirošov-Libušín-Svato ňovickou spole čností. Byly velkým nákladem upraveny a dolovalo se zde až do roku 1903, kdy byla t ěžba z d ůvodu nerentability zastavena. V roce 1907 odkoupil doly továrník Gustav Deutsch, ješt ě v tomto roce byl zasypaný d ůl odkryt, vy čišt ěn a bylo op ět zapo čato s dolováním. T ěžba zde pokra čovala až do roku 1923. Vybudováním železnice z Chocn ě do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního pr ůmyslu, ve m ěst ě vzniká p řádelna bavlny a n ěkolik mechanických tkalcoven. Krom ě textilu se ve m ěst ě rozvíjí strojírenská výroba. Nicmén ě samotných venkovských obcí jako byla Vysoká Srbská se pr ůmyslový rozvoj p říliš nedotkl a pouze malá část obyvatel nalezla zam ěstnání v rodícím se textilním pr ůmyslu v nedalekém Hronov ě a p řilehlých obcích. Oproti samotnému Broumovsku, ale i Stárkovsku, bylo zdejší obyvatelstvo české. Kv ůli odtržení pohrani čí v roce 1938 bylo Hronovsko přičlen ěno k okresu Náchod. Po válce ze zdejších obcí v rámci dosídlení odešla řada obyvatel do pohrani čí. Na druhou stranu sem p řišla řada uprchlík ů z Kladska. St řední část krajinného celku – okolí Jívky a Stárkova – leželo v raném st ředov ěku uprost řed pohrani čních hvozd ů zem ě České, jejichž kolonizace českými obyvateli za čala v 1. polovin ě 13. století. Zdejší osídlení má pravd ěpodobn ě souvislost s osídlováním kraje

86

rodem erbu t řmene, který ve 13. století držel Stárkovsko, panství Skály a Adršpach. Nejstarším známým členem tohoto rodu byl Sezema. Před rokem 1393 získal panství Mat ěj Salava z Lípy, který si vybudoval nový sídelní hrad – Skály. Sou částí panství byly mimo Stárkova a jeho tvrze vesnice Skalka, Studnice, Horní a Dolní Verné řovice, Metuje, Bystré, Chlívce, Jívka, Radvanice a Vápenka. V druhé polovin ě 15. století se majitelé panství rychle st řídali. Stárkov se stal správním centrem panství Skály, m ěl vlastní kancelá ř s právem vést si vlastní m ěstské knihy, dále obecní hospodá řské ú čty a p říslušné spisy. Ú ředním jazykem byla čeština, po roce 1620 byla na císa řský rozkaz zavedena ú řední n ěmčina. Roku 1625 bylo skalské panství rozd ěleno na stárkovské a skalské. V roce 1673 koupil stárkovské panství baron Jan František z Kaisersteina, který nechal p řestav ět zámek do nyn ější podoby a vybudoval i pivovar. Jeho rod udržel majetek až do roku 1924, kdy jej prodal rodu Pejskar ů, továrník ů z Police nad Metují. Stárkovsko bylo krajem zem ědělc ů, tkalc ů a horník ů. P ůda podhorského kraje byla kamenitá a málo úrodná. Výnosn ější byly jen louky, zejména kolem potok ů. Až do 19. století bylo Stárkovsko známé množstvím les ů. Nejstarší zprávy o lesním hospoda ření pocházejí z konce 18. století. Lesy byly považovány za nejvýnosn ější část panství a od 19. století soustavn ě obnovovány. V 19. století se ve zdejším kraji rozší řilo domácí tkaní a p ěstování lnu. Stárkov se stal tkalcovským m ěste čkem. Od roku 1910 p ůsobila ve Stárkov ě textilní továrna založená Josefem Wolfem. V polovin ě 19. století za čala na Stárkovsku t ěžba uhlí pro pomalu se rozr ůstající pr ůmysl. V letech 1880 až 1890 byly doly na Stárkovsku pro nebezpe čí vpád ů vody uzav řeny a t ěžba pokra čovala v okolí Rtyn ě, Svato ňovic a Radvanic. Pro hospodá řské povznesení regionu m ěla význam výstavba železnice v roce 1875, jedna z jejích odbo ček m ěla vést p řes Stárkov na Radvanice, ale páni z Kaisersteina si necht ěli nechat zni čit své letovisko a tra ť byla odklon ěna sm ěrem k Polici nad Metují. Stárkovsko se tak ocitlo stranou d ůležité obchodní a turistické trasy a možnosti jeho dalšího rozvoje byly omezeny. Stárkovsko m ělo oproti Hronovsku p řevážn ě n ěmecký charakter. Česko-německé spory se po vzniku československé republiky stále stup ňovaly a kv ůli možnosti napadení Německem se za čalo budovat opevn ění z železobetonových p ěchotních srub ů. Poz ůstatky z tohoto opevn ění najdeme dodnes. Po Mnichovské dohod ě bylo celé Stárkovsko za člen ěno do n ěmecké říše. Po skon čení druhé sv ětové války byla v ětšina n ěmeckých ob čan ů odsunuta do N ěmecka, čímž výrazn ě poklesl po čet obyvatel. V západní části krajinného celku jsou nejvýznamn ějším sídlem Radvanice (již mimo CHKO). Z řejm ě je založil Kryštov Materna, kolem jehož dvorce p ři kolonizaci za posledních Přemyslovc ů vznikla osada. Radvanice byly dlouho málo významnou obcí, kde p řevládalo zem ědělství a selský zp ůsob dobývání uhlí. Novodobé d ějiny obce jsou spjaty s t ěžbou černého uhlí. Zejména po roce 1945 s rozvojem t ěžby na dole Kate řina Východo českých uhelných dol ů se rozvíjí i obec Radvanice. T ěžba uhlí byla ukon čena rozhodnutím vlády ČR v roce 1994. Poz ůstatky t ěžby se objevují i na r ůzných místech krajinného celku B (nap ř. Hoffnung Schacht – jáma Nad ěje 1856, pozd ěji Neuer Schacht – Nová jáma 1876, Jívecká jáma – také Tiefbauschacht in Jibka – hluboká šachta v Jívce 1889, Karl Schacht – Karlova Šachta nebo Karl ův d ůl, Tmavý d ůl 1918; d ůl Kolektiv 1901 ad.).

Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku Z hlediska prostorového člen ění tvo ří krajinný celek B výrazný jihozápadní okraj CHKO. Jeho výraznost spo čívá v souvislém lesnatém pásu Jest řebích hor, ohrani čujícím v délce více jak 20 km prostor Policka a Broumovska. Nejvyšší část tohoto pásu – Žaltmanský h řbet (Žaltman 739 m n. m.) je z vn ější – jihozápadní – strany zd ůrazn ěn terénním stupn ěm (Odolovský stupe ň) a ze severovýchodní strany širokým údolím Jívky, ohrani čeném výraznými okraji Polické stup ňoviny (P řední Hradišt ě 710 m n. m., Hradišt ě 683 m n. m., Záho ř 607 m n. m.). Souvislý Žaltmanský h řbet je sm ěrem jihovýchodním ohrani čen údolím Bysterského potoka od Maternické pahorkatiny a dalším p řed ělem je údolí Metuje, které odd ěluje

87

Homoleckou pahorkatinu. Stejn ě tak se prom ěň uje i nižší terénní stupe ň ohrani čující Javo ří hory ze severovýchodu. Široké a pom ěrn ě p řehledné údolí Jívky se m ění v prom ěnlivou a rozmanitou krajinu povodí Bysterského potoka a ve svéráznou krajinu Homolecké pahorkatiny ohrani čené od vnit řní části CHKO okrajem Vysokosrbské kuesty. V krajinných panoramatech se projevuje z řetelný lesnatý h řeben Žaltmanského h řbetu, a to nejenom z interiéru krajinného celku, ale též z exteriéru. Drobné osídlené lokality v horských sedlech vynikají odlou čeností a harmonií sídla a krajinného rámce. P řehledné údolí Jívky je neoby čejn ě výrazn ě ohrani čeno vysokými lesnatými svahy Žaltmanského hřbetu (p řevýšení p řes 200 m) na jedné stran ě a lesnatými svahy Záho ře na druhé stran ě (p řevýšení cca 70 m). Oproti této p řehlednosti vyniká povodí Bysterského potoka drobn ější prostorovou skladbou, p ůsobivostí díl čích scenérií a celkovou nep řehledností s p řekvapivými pr ůhledy do navazujících prostor ů.

Krajinný celek C – Broumovská kotlina a Javo ří hory

Přírodní charakteristika krajinného celku Krajinný celek C se tém ěř kryje s vymezením geomorfologické jednotky Mezim ěstská vrchovina, podcelku v severovýchodní části Broumovské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu v povodí říčky St ěnavy, založenou na permských a triasových sedimentech, permských porfyrech a melafyrech. Erozn ě denuda ční povrch severovýchodní části vnitrosudetské pánve je siln ě roz člen ěný, tektonicky porušený, s výraznými strukturn ě podmín ěnými tvary (strukturn ě denuda ční plošiny, strukturní h řbety, suky) a projevy selektivní eroze a denudace. Jádro krajinného celku tvo ří okrsek v jihozápadní části Mezim ěstské vrchoviny, Broumovská kotlina, krajina vrchovin Hercynika, tektonicky a litologicky podmín ěná kotlina v povodí St ěnavy o ploše 121 km 2. Je budována na permských a triasových pískovcích a jílovcích. Její členitý pahorkatinný reliéf se strukturn ě denuda čními plošinami a strukturními hřbety vyniká antiklinálním h řbetem uprost řed, asymetrickým údolím St ěnavy, s p řík řejšími pravými údolními svahy, pleistocenními říčními terasami St ěnavy a drobnými sprašovými pokryvy a záv ějemi. Významnými body Broumovské kotliny jsou Božanovský Špi čák (496,3 m), Mlýnský vrch (526,8 m) a Supí vrch (541,4 m). Severovýchodní část krajinného celku tvo ří Javo ří hory, krajina výrazných svah ů a horských h řbet ů, plochá protáhlá hornatina podél státní hranice s Polskem v povodí St ěnavy, která výrazn ě vystupuje nad Broumovskou kotlinou. Okrsek o ploše 49 km 2 je budován na permským porfyrech a melafyrech. Silně roz člen ěný erozn ě denuda ční povrch Javo řích hor, tektonicky a litologicky podmín ěných paleovulkanických struktur s výraznými strukturními h řbety a suky, dopl ňují četné kryogenní tvary (dlouhé kongelifluk ční proudy) a sesuvy. Česká strana je roz člen ěná konsekventními údolími levých p řítok ů St ěnavy. Nejvyšším bodem Javo řích hor je Ruprechtický Špi čák (880 m), velmi výrazný homolovitý vrch zalesn ěný smrkovými porosty, významnými body jsou Bob ří vrch (740 m), B řezový vrch (742 m), Černá hora (726 m), Čert ův vrch (786 m), Červená hora (746 m), Holý vrch (546 m), Homole (648 m), Javorový vrch (777 m), Jedlový vrch (733 m), Jelení vrch (751 m), Malý kopec (726 m), Mez (720 m), Obírka (781 m), Kamenec (611 m), Rudný (654 m), Sv ětlina (795 m), Široký vrch (838 m) či Vysoká (740 m). Z p ůd p řevládají kambizem ě, místy luvizem ě, v nivách vodních tok ů fluvizem ě a gleje. Osou krajinného celku je řeka St ěnava ( Ścinawka , Steine , Stynau , Steinwasser nebo Steinau ) protékající Broumovskou kotlinou zhruba st řední částí od severozápadu, kde u obce Starostín p řitéká z Polska, sm ěrem k jihovýchodu, kde znovu pod obcí Otovice vstupuje na území Polska – s řadou menších p řítok ů (zleva Starostínský potok, Dobrohoš ťský potok, Verné řovický potok, Ruprechtický potok, Uhlí řský potok, He řmánkovický potok, Kravský potok, Svinský potok; Šonovský potok; zprava Liš čí potok, K řinický potok, Martínkovický potok, Černý potok, Božanovský potok). Na svém pravém b řehu podtéká St ěnava řadu vrch ů a elevací s výrazným p řevýšením nad tokem řeky (Sokol 504 m, Mlýnský vrch, Spo řilov 467 m, Hoprich). Pravý p říkrý b řeh St ěnavy má často charakter nárazového b řehu s erozn ě obnaženým horninovým profilem (nap ř. Permská st ěna v Hyn čičích, V Ráji, Pod klášterní

88

zahradou, Hoprich u Otovic aj.). Pravob řežní p řítoky St ěnavy mají pramenné oblasti v Broumovských st ěnách a severn ější části linie vn ějších k řídových kuest; jen Hejtmánkovický potok odvod ňuje plochý terén uprost řed kotliny. Všechny levob řežní p řítoky St ěnavy pramení v Javo řích horách a odvod ňují je. I u t ěchto potok ů se na jejich levých březích erozí vytvo řily úseky s morfologicky zvýrazn ěným nárazovým b řehem (skalní st ěny, skalní sruby). Na neregulované b řehy jsou vázány nivní a b řehové porosty. Broumovská kotlina je pom ěrn ě málo zalesn ěná, v lesích p řevažují smrkové porosty, jen místy smíšené či bukové lesy. Cenné jsou kv ětnaté, vstava čovité a vlhké louky. P řevažuje nezavlažovaná orná p ůda, v okrajových polohách a v okolí Mezim ěstí louky a pastviny, v nivách p řirozené porosty. Javo ří hory jsou zalesn ěné smrkem s p řím ěsí jedle, borovice a buku. Vedle jehli čnatých a smíšených les ů se zde objevují louky a pastviny, orná p ůda jen ojedin ěle.

Kulturní a historická charakteristika krajinného celku Až do konce 12. století byla Broumovská vrchovina, tvo řící p řechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami (výhodná poloha v blízkosti obchodních cest), neobydlená – snad až na jednotlivé nouzové p říbytky lovc ů, kte ří sem pravd ěpodobn ě pronikali z vnitrozemí – pokrytá hustým lesem, který tvo řil p řirozenou hranici království. Po čátky kolonizace zdejšího kraje jsou spojeny s p ůsobením nejstaršího mužského kláštera na území Čech – b řevnovskými benediktiny. Ti v roce 1213 získali darem od krále P řemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka (snad i území dnešního Teplicka a Adršpašska) a o čty řicet let pozd ěji zahájili jeho kolonizaci. Lesnatá krajina od dnešního Viž ňova p řes Verné řovice, s oblastí Teplic a p říhrani čním krajem k Mirošovu, p ůvodn ě nebyla v držení kláštera jako ostatní část Broumovska a náležela vladykovi Sezemovi. I tato část Broumovska se však v pr ůběhu 15. století dostala pod klášterní panství. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla sou částí mohutné koloniza ční vlny n ěmeckých zem ědělc ů a řemeslník ů z Durynska a Flander, která ve 13. století zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Pravd ěpodobn ě v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým b řehem St ěnavy založen Broumov jako správní centrum kotliny ohrani čené pásmem pohrani čních Javo řích hor a hřebenem pískovcových Broumovských st ěn jako jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrob ě. V rámci benediktinské kolonizace Broumovska byly ve 13. století založeny Hejtmánkovice, Jet řichov, K řinice, P ěkov, Ruprechtice, Verné řovice, He řmánkovice, Božanov, Martínkovice či Otovice. Za husitských válek se Broumov stal op ěrným bodem katolické strany. Po roce 1540 se však pod vlivem sousedních slezských m ěst za čalo mezi broumovskými řemeslníky ší řit protestantství. Vzr ůstu vlivu Lutherova u čení a pokra čujícího úpadku kláštera se neda řilo čelit. V roce 1614 si broumovští luteráni postavili vlastní kostel, spor o něj se dokonce stal jedním z vn ějších podn ětů pražské defenestrace v roce 1618. Po b ělohorské bitv ě se na Broumovsku správa a vlastnictví dominia op ět upevnila v rukou b řevnovských benediktin ů. Zatímco rekatolizace na Broumovsku prob ěhla bez významn ějších konflikt ů ješt ě p řed skon čením t řicetileté války, spory m ěšťan ů s klášterní vrchností o rozší ření hospodá řských a samosprávných svobod nebyly ukon čeny a projevily se i p ři poddanské rebelii v roce 1680. Škody zp ůsobené klášternímu velkostatku t řicetiletou válkou se poda řilo úsp ěšn ě napravit, řád dosáhl velmi dobrého hospodá řského postavení, které mu umožnilo nákladnou výstavbu klášterních objekt ů (Carlo Lurago, Martin Reiner, Martin Allio, Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer, 1661 až 1733) a kostel ů v okolních vsích klášterního dominia i nákupy um ěleckých d ěl od p ředních um ělc ů pražského baroka. Nové kostely tzv. broumovské skupiny byly vybudovány z velké části v relativn ě krátkém období první čtvrtiny 18. století jako dílo jednoho opata (Othmara Zinka) a jedné stavitelské rodiny (Dientzenhofer ů). Motivem tohoto i v evropském kontextu výjime čného stavebního podniku byla obnova již nevyhovující sít ě dožívajících d řev ěných kostel ů. Starší kostely byly malé, na hranici životnosti, proto dosp ěl opat k p řelomovému rozhodnutí všechny existující kostely nahradit novostavbami. Jedinou lokalitou, kde d říve gotický kotel není doložen

89

a vznikla zde novostavba, byl geograficky odd ělený Bezd ěkov, pat řící k polickému proboštství. Ambiciózní zám ěr p ředpokládal vytvo ření jednotn ě koncipovaného celku navazujícího na správní centrum v broumovském klášte ře, který by v poloze pomyslné krajinné „megasít ě“ propojil nové pohledové dominanty chrám ů se silnicemi a sídelní strukturou p řevážn ě ulicových vesnic. V letech 1690 až 1692 byl vystav ěn kostel v Martínkovicích, který byl prvním kamenným farním chrámem na panství. Od ostatních staveb této skupiny se výrazn ě liší svým pojetím, které je stylov ě spjato ješt ě s doznívajícím obdobím raného baroka výrazn ě italské orientace. Spokojenost s prací p ři p řestavb ě kláštera v B řevnov ě p řivedla na Broumovsko stavitele z rodiny Dientzenhofer ů a spolupráce kláštera s t ěmito architekty evropského významu završila finální prom ěnu zdejšího kraje. Vedle velkolepé novostavby broumovského kláštera, obnovy m ěsta či kláštera v Polici nad Metují se jedná p ředevším o obnovu venkovských kostel ů ve správ ě kláštera. Na základ ě plán ů Kryštofa Dientzenhofera vnikly kostely ve Verné řovicích (1719 až 1720) a Ruprechticích (1720 až 1730), podle jeho staršího projektu vystav ěl jeho syn i kostel v Otovicích (1725 až 1726). V plné režii Kiliána Ignáce Dientzenhofera pak byly postaveny kostely v He řmánkovicích (1722 až 1724), Viž ňov ě (1724 až 1725), Bezd ěkov ě (1724 až 1727), Šonov ě (1726) a v Božanov ě (1735 až 1743). Kryštof uplat ňoval p ředevším osv ědčený typ centralizovaného oválu či oktogonu s vloženými pilí ři, Kilián Ignác základní téma podélné centrály varioval v r ůznorodých nápaditých konceptech. Ke skupin ě kostel ů lze voln ě p řiřadit i další stavby – ojedin ělou kapli Hv ězda, vybudovanou Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na horském h řebeni nad K řinicemi, kapli Bolestné P. Marie v Oliv ětín ě (1701), šestiboké kn ěžišt ě z roku 1725 p ři dnes zbo řeném poutním kostele v Janovi čkách či kapli sv. Floriana v Rožmitálu z roku 1747. Všechny chrámy broumovské skupiny p ředstavují uplatn ění specifického typu venkovského kostela s jednoduchým a p řehledným řešením v zásad ě jednolodní stavby se zvonicí, která musela být laciná a rychle realizovatelná bez p říliš složitých technických prvk ů a bohatší dekorativní výzdoby. Broumovskou skupinu charakterizují i výrazné siluety relativn ě strmých valbových st řech, které svoji výškou konkurují v ěžím. Cílem architekt ů bylo dosažení zamýšleného krajinného ú činku a propojení staveb se sídelní strukturou a p řírodním rámcem. Podle specifických podmínek byla n ěkde p ůvodní orientace a situace gotických kostel ů respektována, ve v ětší mí ře byly orientace i umíst ění zcela zm ěněny. P řitom byl sledován zejména požadavek vytvo ření nové dominanty na mírném návrší a v t ěžišti rozvíjející se obce v kontaktu s k řížením dnes často nez řetelných páte řních komunikací. Pohledov ě byly akcentovány dálkové silni ční tahy a vzájemné optické vazby mezi jednotlivými lokalitami i sm ěrem ke klášteru jako krajinnému t ěžišti. Všechny kostely vznikaly na volném prostranství a byly koncipovány s ur čitým zám ěrem a d ůvěrnou znalostí místních terénních podmínek. Urbanistický kontext dotvá řely i ohradní zdi h řbitov ů s branami, fary a školy stejn ě jako solitéry kamenných plastik rozeseté v katastru obcí i mimo n ě. V německém kraji bez p ředchozí vyhran ěné stavební tradice vznikla zásluhou obou Dientzenhofer ů architektura hlásící se svým charakterem k českému baroku. Ta následn ě ovlivnila architektonický vývoj ve Slezsku i lidovou stavební kulturu v kraji, dodnes typickou důrazem na zd ěnou architekturu výstavných statk ů s uplatn ěním řady motiv ů z formálního barokního aparátu. Nejvýznamn ější hodnotu skupiny však p ředstavuje jednotné řešení krajinného komplexu celého panství, jednozna čně vymezeného geograficky jako rozlehlá náhorní plošina obklopená horskými h řebeny. Klášter v Broumov ě a h řbitovní kostel Panny Marie v Broumov ě jsou prohlášeny národními kulturními památkami. Před polovinou 19. století se situace řemeslné textilní výroby na Broumovsku za čala zhoršovat. V roce 1856 Josef Schroll, jeden z nejznám ějších podnikatel ů a obchodník ů s plátnem, postavil v Oliv ětín ě první mechanickou tkalcovnu a zahájil tak industrializaci regionu. V roce 1860 založili v Hyn čicích brat ři Heinzelové p řádelnu Inu. Záhy byla výroba rozší řena i o zpracování bavlny a na konci 19. století také o tkalcovnu a úpravnu tkanin. Další textilní firmu zde založil Franz Drechsel, když roku 1840 koupil dv ůr, v n ěmž v roce 1856 z řídil mandl s valchou a následn ě ješt ě b ělidlo. Textilka v Martínkovicích byla postavena na míst ě bývalého mlýna ve druhé polovin ě 19. století. V roce 1875 v ní tehdejší nový majitel

90

továrník Moritz Schur z Vídn ě rozší řil provoz p řádelny o tkalcovnu a sukárnu. Postupn ě, díky dalším továrnám ve zdejších sídlech, se Broumovsko stalo významným centrem textilní výroby. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství a feudální systém správy zem ě. Roku 1850 byl v Broumov ě z řízen okresní ú řad jako sídlo politické správy nejen bývalého klášterního panství, ale i Policka, Teplicka a Stárkovska. V průběhu druhé poloviny 19. století se Broumov vymanil z p ůvodní st ředov ěké uzav řenosti a zejména po otev ření železni ční trati Choce ň – Broumov v roce 1875 dosáhlo m ěsto prudkého rozvoje. Na p řilehlých katastrech sousedních vesnic byly postaveny tovární objekty a nájemné domy, ve řejné budovy jako nemocnice a školy, byl vybudován m ěstský vodovod a kanalizace, vydlážd ěny a osv ětleny ulice. Osvobození selského stavu a p říznivé podmínky pro zem ědělskou výrobu po roce 1848 uspíšily p řem ěnu broumovského venkova. B ěhem pom ěrn ě krátké doby dostaly vesnice na Broumovsku novou tvá ř v podob ě slohov ě jednotné zástavby – typického empírového zd ěného statku, jehož p řízna čný dekor a stylový výraz vyza řuje jižn ěji na Policko i Náchodsko, kde se stýká s klasicistním domem hradeckého kraje. Venkovský klasicistní dům okolí Broumova vznikl nepochybn ě pod vlivem klasicistní výstavby a p řestavby m ěsta Broumova a na venkov ě se prosazoval už od 20. let 19. století, zejména však v letech 1850 až 1870. Výzdoba fasád nerozlišuje mezi stavbami obytnými a hospodá řskými a má charakteristické tvarosloví d ůsledn ě klasicistního dekoru. Detaily jsou vytvo řeny ve štuku, zpravidla šablonou, n ěkdy modelováním. Dopl ňují základní člen ění fasád ur čených lizénami, římsami, slepými arkádami a pilastry hladkými nebo kanelovanými. Charakteristické jsou vstupní portály umíst ěné v obloukových výklencích. Po stranách jsou niky se sedátky k posezení, vytesané z pískovce, často zdobené na okraji perlovcem. Sou částí jsou kamenná ost ění vstupu s klasicistním dekorem v reliéfu na ploše portálk ů. Klenáky vstupních portálk ů jsou v ětšinou datovány a zna čeny monogramem majitele, také s číslem popisným. Na okapové stran ě dvorních fasád je charakteristickou zajímavostí psí bouda, obložená pískovcovými deskami s reliéfním dekorem dome čku. Omítky staveb jsou barevné, nej čast ěji dvoubarevné – žluté a bílé. Barevné jsou také stylové klasicistní dve ře vstup ů do dom ů. Chlévy a maštale byly sou částí obytného domu. Sýpky a stodoly tvořily obestav ění dvora dopln ěné často vým ěnkem, jehož sou částí byla n ěkdy i sýpka. Sklepy byly n ěkdy mimo d ům, čast ěji ale sou částí domu. Rozmanité jsou vstupní brány do statk ů. N ěkdy bývají pr ůjezdní vým ěnkem, jindy samostatné. Vzácn ě jsou zdobeny bohatou socha řskou výzdobou. Vesnice v celém krajinném celku jsou koloniza čního typu. Charakter uli ční zástavby nebo výstavby typu lánová ves se v t ěchto obcích zachoval v p ůvodní podob ě. K řinice jsou chrán ěny jako vesnická památková rezervace, Martínkovice, Božanov a He řmánkovice jsou navrhované jako vesnické památkové zóny. Sám Broumov je m ěstskou památkovou zónou. Prorakousky a všen ěmecky orientovaní p ředstavitelé m ěsta a všech obcí na Broumovsku rozhodn ě odmítli vyhlášení československého státu v roce 1918. Projevy odporu proti ČSR zcela neustaly ani po obsazení Broumovska českým vojskem a po p řevzetí moci pražskou vládou. V roce 1938 bylo Broumovsko odlou čeno od Čech. P řipojení k Německé říši uvítala velká v ětšina obyvatel ve m ěst ě i na vesnicích. Po válce bylo b ěhem roku 1946 z Broumovska vysídleno do západní a východní okupa ční zóny N ěmecka ve 22 transportech více než 22 000 osob n ěmecké národnosti. Státem zkonfiskovaná zem ědělská půda na vesnicích a živnosti ve m ěst ě byly p ředány dosídlenc ům z p řilehlých okres ů východních Čech, ze Slovenska a reemigrant ům z ciziny. Tém ěř úplná vým ěna obyvatel, doprovázená p řerušením všech tradi čních forem spole čenského a kulturního života, samoz řejm ě poznamenala život m ěsta na n ěkolik desetiletí. Po zrušení broumovského okresu v roce 1960 se Broumovsko stalo sou částí okresu Náchod. Díky geografické poloze a zvláštnostem svého historického a kulturního vývoje si však i nadále uchovalo sv ůj charakter a svéráz. M ěsto Broumov z ůstává i po tém ěř 750 letech své existence hospodá řským a kulturním centrem broumovského výb ěžku. V posledních letech postupn ě padla i bariéra státní hranice, izolující po druhé sv ětové válce region Broumovska na t řech stranách od sousedního Polska. Broumov se stává cílem

91

návšt ěv z blízkého východního zahrani čí i výchozím bodem cest do hospodá řsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska.

Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku Krajinný celek C má t ři ur čující rysy vizuální charakteristiky Prvním ur čujícím rysem je otev řenost a relativní p řehlednost prostoru Broumovské kotliny s krajinnou osou koridoru St ěnavy, procházející krajinným celkem. Druhým rysem je výraznost vizuáln ě velmi rozdílného projevu souvislých horských hřbet ů a hran ohrani čujících Broumovskou kotlinu. Jedná se o zarovnané a dramatické (Koruna 769 m n. m., Božanovský Špi čák 773 m n.m.) siluety Broumovských st ěn na jihozápad ě a pom ěrn ě rozeklané až tvarov ě bizarní siluety Javo řích hor (Ruprechtický Špi čák 881 m n.m. a okolní vrcholy). Třetím rysem je pravidelná plánovit ě založená struktura osídlení Broumovska s dlouhými lánovými obcemi a kompozi čně svázanou konfigurací kostel ů. Vzniká krajina vizuáln ě vnímatelného segmentu krajiny (z nadhledových poloh se jedná o konvizuální celek) s terénními i kulturními dominantami a s geometrizací soustavy osídlení. Jedná se o obraz kultivované kulturní krajiny, ve které vznikají vysoké hodnoty vizuální atraktivnosti v celkových panoramatech krajiny, vysoké hodnoty krajiná řsko-estetické v díl čích scenériích horských poloh a jejich okraj ů a p ůsobivost dochované urbanistické struktury a charakteru staveb v částech p ůvodních zem ědělských obcí.

Hlavní p říčiny narušení krajinného rázu území

Hlavní problematické trendy nové výstavby, které mají vliv na dochovanou hodnotu krajinného rázu oblasti byly popsány v kapitole 4.6. Výstavba. Z dalších p říčin narušení krajinného rázu území lze jmenovat tyto:

• Rozvoj výstavby na urbanisticky nevhodných vizuálně exponovaných lokalitách. Obce se potýkají s odlivem místního obyvatelstva, s majetkoprávní a tržní nedostupnosti pozemk ů v zastav ěném území (pozemk ů v prolukách p říp. pozemk ů pod stavebn ě-technicky nevyhovujícími budovami) a s tím související nedostate čnou nabídkou stavebních míst. Z těchto d ůvod ů jsou vymezovány rozvojové plochy na pozemcích ve vlastnictví obce někdy i bez p římé návaznosti na zastav ěné území a s konfigurací terénu, která nedovoluje dotvo řit strukturu zástavby s ohledem na obraz sídla v krajin ě. Podobn ě negativn ě se projevuje výstavba z období reálného socialismu, která nerespektuje hladinu historické urbanisticky hodnotné zástavby, objemové m ěř ítko a proporcionalitu regionáln ě typických staveb a je charakterizována geometricky pravidelným p ůdorysem (p římé linie ulic a pravidelné rozestupy dom ů). • Proporcionáln ě, tvarov ě, materiálov ě nebo barevn ě vybo čující stavby rodinných dom ů neodpovídající svým charakterem stavbám typickým pro oblast Broumovska. Dochází k vizuáln ě výrazn ě disharmonickým vztah ům mezi novou a stávající zástavbou. V interiéru sídla se negativn ě projevují rodinné domy s atypickým p ůdorysem a s použitím prvk ů typických pro m ěstské prost ředí (víceboké arký ře, balkóny aj.). Dalšími rušivými prvky projevujícími se v krajinném m ěř ítku jsou nevhodné sklony st řech a použití st řešní krytiny s výrazn ě reflexními vlastnostmi povrchu. Negativn ě ovliv ňuje vnímání celkového obrazu sídla a jeho zapojení do krajinného rámce také barevnost fasád za použití zá řivých barev p ři sou časné absenci vysoké zelen ě zahrad nebo ve řejného prostranství rozvojových lokalit. • V minulosti neregulovaný a nekoncep ční vznik rekrea čních chatových osad, které sestávají z architektonicky nekvalitních a neidentických objekt ů a vyzna čují se velkou hustotou zástavby, chaotickým p ůdorysným uspo řádáním bez vazby na regionáln ě typickou strukturu historických sídel a umíst ěním n ěkdy i ve v ětší vzdálenosti od souvislé zástavby obcí. 92

Vedle nevhodn ě realizované výstavby rodinných dom ů, rekrea čních objekt ů a chatových osad se na ovlivn ění vzhledu krajiny oblasti velkou m ěrou podílí tzv. krajinné dominanty. Dominantní prvky s negativním projevem na krajinu byly v roce 2011 zmapovány v rámci diplomové práce „Negativní dominanty v Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko“. Jedná se zpravidla o technická díla, která byla ve v ětšin ě p řípad ů vybudována v celospole čenském zájmu, ale ne vždy byly p ři jejich povolování a následné výstavb ě uplatn ěna všechna opat ření minimalizující jejich projev v krajinné scén ě. Zmín ěná práce d ělí negativní dominantní prvky v krajin ě do t ří hlavních skupin: - liniové – elektrovody, parovody aj. - prostorové – zem ědělské a pr ůmyslové areály aj. - komíny, vysíla če, sila aj.

V případ ě skupiny liniových dominant je t řeba zmínit, že se Správa CHKO Broumovsko dlouhodob ě snaží prosazovat jejich umis ťování pod úrove ň terénu, eliminovat po čet t ěchto prvk ů v krajin ě pop ř. je koncentrovat do “páte řních“ koridor ů a nefragmentovat jimi dále krajinu. Stejn ě jako v případ ě ostatních skupin negativních dominantních prvk ů záleží u liniových dominant na jejich velikosti, materiálovém i barevném ztvárn ění a v neposlední řad ě i na jejich umíst ění. N ěkteré tyto prvky již neodmysliteln ě pat ří k vzhledu vybraných krajinných prostor ů a harmonizují s okolní krajinou (nep ředstavují rušivý prvek v rámci krajinné scény). Naproti tomu se n ěkteré prvky této kategorie stávají výrazn ě negativní dominantou, která pom ěrn ě zásadn ě ovliv ňuje tvá ř krajiny v rámci krajinného prostoru n ěkdy i širšího celku. Projev t ěchto prvk ů v krajin ě dokumentuje Obr. č. 2.

Obr. č. 2: Krajina nad Suchým Dolem – stožáry elektrického vedení se výrazn ě uplat ňují v pom ěrn ě drobném m ěř ítku krajiny.

V případ ě skupiny prostorových dominant se jedná o prvky, které svým prostorovým rozsahem výrazn ě p řesahují obvyklé objemy stavebních prvk ů v území. Ve v ětšin ě p řípad ů se jedná o zem ědělské a pr ůmyslové areály. Množství t ěchto objekt ů dokládá, v jaké intenzit ě byla oblast Broumovska v nedávné minulosti využívána. V rámci výše zmín ěné diplomové práce bylo na území Broumovska zmapováno celkem 68 prvk ů této skupiny. V několika p řípadech jsou do této kategorie zahrnuta i panelová sídlišt ě, která svým umíst ěním a projevem výrazn ě ovliv ňují celková panorama m ěst (Obr. č. 3).

93

Velká v ětšina t ěchto prvk ů (vyjma panelových sídliš ť) je v sou časné dob ě nevyužívaná nebo jen částe čně. N ěkteré z areál ů mají nevhodné architektonické ztvárn ění, obsahují výškov ě dominantní prvky v podob ě komín ů, skladovacích sil aj. a postrádají obvodovou zele ň, která by napomohla jejich za člen ění do krajiny. Tyto prvky se vymykají svými m ěř ítky a použitými materiály jakékoliv tradi ční venkovské zástavb ě. Výraznost jejich p ůsobení v krajinném obraze je dále posílena polohou na okrajích obcí nebo úpln ě mimo souvislou zástavbu, v některých p řípadech na vyvýšené poloze p ři p říjezdu do obce.

Obr. č. 3: Pohled na Broumov p ři p říjezdu od Police nad Metují – v pravé části fotografie je patrná silueta historického jádra m ěsta a v levé části snímku vystupuje dominantní prvek panelového sídlišt ě Spo řilov

V případ ě skupiny bodových dominant se jedná o prvky, které svou výškou výrazn ě p řesahují obvyklé objemy stavebních prvk ů v území. Ve v ětšin ě p řípad ů se jedná o vysíla če a komíny pr ůmyslových areál ů, které v některých p řípadech nejsou zahrnovány mezi prostorové dominanty, protože svým prostorovým uspo řádáním výrazn ě nep řesahují objemy zástavby v dané lokalit ě. V rámci práce mapující tyto objekty v krajin ě bylo celkem zaneseno 37 nejvýrazn ějších prvk ů.

Obr. č. 4: Krajina nad Slavným – kumulovaný projev dominantních prvk ů, které se „zakusují“ do národní p řírodní památky Polické st ěny

Objekty vysíla čů jsou ve v ětšin ě p řípad ů situovány mimo zastav ěné území obcí – ve volné krajin ě, a proto je velmi d ůležité jejich citlivé umíst ění do krajiny. Tato za řízení p ředstavují um ělé tzv. vertikální dominanty. Díky jejich častému umís ťování na vrcholech a horizontech výrazn ě potla čují projev p řirozených krajinných dominant a narušují „ čisté“ linie horizont ů (Obr. č. 4).

94

Velkým problémem bývá architektonické ztvárn ění doprovodných za řízení (technologických kontejner ů), barevné ztvárn ění vlastní nosné konstrukce a v některých případech i zna čné ší řkové parametry koruny prvk ů, díky kterým je umocn ěn projev za řízení v krajinné scén ě. P řevážná v ětšina t ěchto za řízení v území postrádá ozelen ění, které by napomohlo jejich plynulejšímu za člen ění do krajiny. V některých p řípadech dochází k negativnímu ovlivn ění dochované hodnoty krajinného rázu nevhodn ě navrženým zalesn ěním. Jedná se nap ř. o zales ňování vzdálen ějších h ůř e dostupných luk obtížn ě obhospoda řovatelných t ěžší mechanizací (nap ř. luk st řídav ě vlhkých až zamok řených nebo suchých trávník ů a zar ůstajících historických pastvin). Často se jde o plošn ě nevelké, ale svým umíst ěním i charakterem významné segmenty krajiny (plochy přiléhající ke stávajícím lesním okraj ům nebo „vklín ěné“ do stávajících lesních porost ů, lesní lou čky, místa významných výhled ů do krajiny, místa panoramatických pohled ů na krajinu). Zales ňováním t ěchto ploch dochází k zarovnávání (geometrizaci) lesních okraj ů a tím k postupné likvidaci fenoménu nepravidelných zvln ěných lesních okraj ů a lu čních enkláv jakožto významné charakteristiky krajinného rázu. Zales ňováním m ůže dojít také k zániku v minulosti typických pohledových propojení. Zalesněné plochy rovn ěž výrazn ě ovlivní mikroklimatické podmínky v nejbližším okolí. Vlivem t ěchto zm ěn (zp ůsobených nap ř. zastín ěním) dojde ke zm ěnám v druhové diverzit ě na sousedních pozemcích, což se m ůže odrazit i v produk ční využitelnosti a následn ě v upušt ění od hospoda ření na louce, která byla dosud využívána. Zv ětšování podílu lesa na úkor mozaiky lu čních biotop ů výrazn ě ovlivní i měř ítko krajiny ve prosp ěch její uniformity.

3.13. Monitoring a výzkum

Botanický pr ůzkum a monitoring Ne četné údaje o nálezech n ěkterých druh ů rostlin na Broumovsku se objevují již v 18. století. V r. 1755 uvádí J. K. A. Bohá č (J. T. Bohadsch) řadu českých naleziš ť vrbovky (Epilobium ), mezi nimi i Broumov. H. G. von Mattuschka (1779) se zmi ňuje o skalníku celokrajném (Cotoneaster integerrimus ) u Adršpašských skal. K nejstarším pramen ům ke kv ěten ě oblasti pat ří dále krátká zmínka o výskytu n ěkolika druh ů, kterou p řipojil broumovský klášterní léka ř J. König ke svému sd ělení o pokusu s rašelinou (1784). A. J. Krocker uvádí ve své Flora Silesiaca (1787) výskyt klikvy (Oxycoccus palustris ) u Adršpachu. Četn ější floristické údaje však pocházejí až z 19. století (F. M. Opiz, R. K. F. von Uechtritz, L. J. Čelakovský, E. Fiek, A. Strähler, J. Mayer a další). Z části byly zve řejn ěny v pracích nálezc ů, z části v souborných dílech, zejména v Čelakovského Prodromu a navazujících Resultátech. Pozornost botanik ů tu p řitahovaly hlavn ě skalní oblasti, zvlášt ě Adršpašsko-teplické skály, o čemž vedle publikovaných údaj ů sv ědčí i sb ěry místních významných druh ů (nap ř. Cicerbita alpina , Homogyne alpina , Viola biflora či Ledum palustre ) uložené v různých herbá řových sbírkách. Stejn ě jako jinde se i zde o základní pr ůzkum významnou m ěrou zasloužili místní floristé – u čitelé, léka ři apod. Svou polohou na pomezí Čech a Slezska s p řevahou n ěmeckého osídlení spadalo území z v ětší části do oblasti zájmu německých botanik ů. Vedle již zmín ěných se do d ějin botanického výzkumu Broumovska zapsali zvlášt ě V. Maiwald, profesor a ředitel broumovského gymnázia, známý p ředevším jako autor knihy Geschichte der Botanik in Böhmen , vydané v r. 1904, a E. Nowotny, primá ř broumovské nemocnice, který ve 30. a 40. letech 20. století publikoval n ěkolik floristických článk ů v časopise Natur und Heimat a pozd ěji své výsledky zve řejnil i knižn ě. J. Šulc uve řejnil v r. 1903 práci o kv ěten ě okolí Police nad Metují zam ěř enou na místní lidová jména rostlin. Významné floristické údaje z oblasti publikoval J. Rohlena. Území příležitostn ě navštívila řada známých botanik ů, nap ř. K. Domin, J. Dostál, V. Krajina, z východo českých florist ů nap ř. K. Prokeš, K. Kr čan, V. Horák. Častým objektem zájmu byla slatinná lokalita v Řeřišném u Machova, kterou již ve 40. letech fytocenologicky zkoumali 95

J. Klika a B. Válek. Z místních florist ů je t řeba uvést zejména F. Lelka, F. Martince a B. Kašpara. Články místních autor ů lze nalézt nap ř. ve vlastiv ědném sborníku Od kladského pomezí a v regionálním časopise Broumovsko (1947–1949). Od konce druhé sv ětové války floristická i fytocenologická prozkoumanost oblasti postupn ě vzr ůstala, vznikl zna čný po čet publikovaných či rukopisných prací, p řísp ěvk ů, inventarizací. Pracovali zde J. Fiedler, J. Vond řejc, T. Lokvenc, M. Kovanda, R. Mikyška, E. Hada č, T. Sýkora, M. Rejmánek, J. Kirschner, J. Št ěpánek, E. Balátová-Tulá čková, P. Ková ř, L. Klimeš, V. Pet říček, F. Černohous, V. Faltys, H. Faltysová-Nováková, M. Studni čka a další. I. Pokorná se ve své diplomové práci z r. 1974 zabývala ekologií vybraných dominant pískovcových ekotop ů. Velké množství floristických údaj ů bylo získáno v rámci p řípravy sí ťového Atlasu východo české flóry, Hada čova projektu dále rozvíjeného Faltysem. V Broumov ě existoval i botanický klub, na jehož organizaci se podílel zejména F. Andrš. Od 90. let provádí pr ůzkum oblasti botanik Správy CHKO Broumovsko A. Hájek. O výzkum kapradin se v poslední dob ě zasloužil L. Ekrt. Velký po čet údaj ů, bohužel ne vždy spolehlivých, p řineslo mapování biotop ů pro soustavu Natura 2000 v letech 2001–2004, prováděné v ětším po čtem mapovatel ů. Za dobu existence CHKO bylo v oblasti vypracováno n ěkolik diplomových prací zam ěř ených na vegetaci vybraných lokalit. Řada botanických dat byla získána i v rámci biologických hodnocení r ůzných investi čních zám ěrů, nap ř. pokra čování t ěžby v lomu Rožmitál (V. Samková). Z geobotanického hlediska je velmi významný typologický pr ůzkum les ů, který v oblasti provád ěl J. Gregor, a dále v něm pokra čuje M. Mikeska (Ústav pro hospodá řskou úpravu les ů, pobo čka Hradec Králové). Velmi významné výsledky p řinesl paleobotanický výzkum kvartérních profil ů, zvlášt ě rašelinných, zapo čatý v 70. letech M. Peichlovou, v poslední dob ě zam ěř ený na rašeliništ ě Adršpašsko-teplických skal (V. Jankovská, P. Kuneš, K. Chaloupková, D. Nováková). Dlouhou tradici má v oblasti bryologický pr ůzkum, řada údaj ů pochází již z 19. století (nap ř. Ch. G. D. Nees von Esenbeck, E. Weiss, K. G. Limpricht, J. Děde ček, E. Bauer). Ve 20. století zde pracovali zejména Z. Pilous, Z. Dohnal, J. Duda, J. Vá ňa, J. Zittová-Kurková, v poslední dob ě zvlášt ě N. Gutzerová, L. Němcová, T. Herben a P. Hájek. Rovn ěž o lichenoflóře oblasti existuje zna čné množství údaj ů. V 19. století zde pracovali nap ř. W. Mann, G. W. Körber, G. Stein, ve 20. století nap ř. J. Anders, V. Ku ťák, A. Hilitzer, Z. Černohorský, P. And ěl, v posledních letech zvlášt ě J. Halda. Významným mykologem zde byl J. Bezd ěk, který p ůsobil jako u čitel v Polici nad Metují (je známý hlavn ě dvoudílnou knihou Houby jedlé a jim podobné jedovaté , vydanou v letech 1901 a 1905). Ze starších mykologických prací, vztahujících se k oblasti, je možno uvést nap ř. práci E. Baudyše o mikroparazitických houbách publikovanou v r. 1912. Mykoflórou Adršpašsko-teplických skal se zabýval A. Příhoda (1951). V r. 2008 byla obhájena bakalá řská práce o rzích ve vybraných spole čenstvech CHKO (V. Valášková). Z nedávných kryptogamologických studií je ješt ě t řeba zmínit diplomovou práci o epifytických řasách na lokalitách s výskytem rašeliník ů v Adršpašsko-teplických skalách z r. 2002 (J. Nováková). V minulém desetiletí se v oblasti uskute čnilo n ěkolik inventariza čních pr ůzkum ů, především maloplošných zvlášt ě chrán ěných území. V letech 2004–2005 byly v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských st ěnách provedeny inventariza ční pr ůzkumy bryologické (N. Gutzerová), lichenologické (J. Halda, J. Zelinková), algologické (T. Hauer) a floristicko-fytocenologické (A. Hájek). V sou časné dob ě probíhají mykologické pr ůzkumy Adršpašsko-teplických skal a Broumovských st ěn v rámci projektu tzv. implementace soustavy Natura 2000. Pracovníci Správy provád ějí monitoring biotop ů a monitoring efektivity opat ření financovaných ve zvlášt ě chrán ěných územích z dota čního programu pé če o krajinu MŽP ČR. Dále se realizuje aktualizace mapování biotop ů (provád ěná p řevážn ě externími pracovníky) a monitoring srpnatky fermežové (T. Štechová). Probíhá rovn ěž výzkum b říz (Česká zem ědělská univerzita – viz níže). Broumovsko lze ozna čit za floristicky již velmi dob ře prozkoumanou oblast, pokud jde o cévnaté rostliny. Chybí p ředevším podrobné zpracování n ěkterých obtížných skupin (nap ř.

96

rod ů Rubus a Crataegus ). Mén ě podrobné a územně nerovnom ěrné je zatím zpracování mechorost ů a lišejník ů. Zatímco pro skalní oblasti je k dispozici v ětší množství aktuálních údaj ů, v dalších významných územích bude t řeba tyto pr ůzkumy zadat. Rovn ěž není dostatek údaj ů o rozší ření hub a řas. V rámci monitorovacích a inventariza čních projekt ů bylo zatím Správou založeno n ěkolik desítek trvalých ploch pro sledování vývoje rostlinných spole čenstvech. Tato sí ť však ješt ě není dokon čena, nebo ť neobsahuje všechny d ůležité typy vegetace a je územn ě velmi nerovnom ěrná (v ětšina ploch se nachází v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských st ěnách).

Zoologický pr ůzkum a monitoring Do roku 1991, tj. do doby vyhlášení CHKO Broumovsko, nebylo v území provedeno mnoho zoologických pr ůzkum ů. Pozornost byla v ěnována hlavn ě pták ům. Ornitologové (v ětšinou amatérští) provád ěli svá pozorování a sledování ve skalách, v ěkovitých porostech listná čů a smíšených les ů, p řípadn ě v biotopech v okolí rybník ů i ve volné krajin ě. Zprávy o této činnosti existují v archivu České spole čnosti ornitologické nebo její Východo české pobo čky. K. Lohniský, pracovník Východo českého muzea v Hradci Králové, provedl n ěkolik ichtyologických pr ůzkum ů v povodí řeky Metuje i St ěnavy na území budoucí CHKO (1968). V r. 1979 publikovali M. And ěra a V. Vohralík výsledky 7letého pr ůzkumu výskytu savc ů provedeného v letech 1969–1976 Dále je t řeba zmínit malakozoologické práce J. Brabence z let 1972 a 1978. V letech 1984–1985 prob ěhla v rámci celostátního mapování také na Broumovsku tzv. „Akce Formica“. Do této akce byli vedle n ěkolika odborník ů zapojeni i amaté ři z řad člen ů ČSOP a zam ěstnanci státních les ů. Nejhodnotn ějším výstupem z této akce jsou zákresy výskytu provedené do lesnických map, uložené v archivu Správy CHKO. Na p ůvodní akci Formica navázal v roce 2004 P. Miles, který provedl n ěkolik díl čích terénních šet ření. Podobným zp ůsobem bylo organizováno mapování výskytu obojživelník ů a plaz ů, které v letech 1985–1990 provád ěli členové ČSOP. Tato akce bohužel probíhala z velké části na amatérské úrovni a její výsledky jsou zna čně ned ůvěryhodné – prakticky nepoužitelné. Využívány byly pozd ěji pouze informace o lokalitách, kde se obojživelníci a plazi vyskytují, ale nálezy bylo t řeba prov ěř it a aktualizovat. Po vzniku CHKO Broumovsko (1991), se uskute čnil v ětší po čet pr ůzkum ů a inventarizací, které provád ěli vesm ěs odborníci a specialisté na jednotlivé skupiny. Z bezobratlých byli na vybraných lokalitách studováni: suchozemští m ěkkýši (V. Ložek), pavouci (V. Růži čka), brouci (A. Hamet, Z. Vancl), dvouk řídlí (B. Mocek, J. Ježek), vážky (B. Mocek), chrostíci (P. Chvojka), no ční motýli (V. Maršík), vodní bezobratlí (V. Koza, O. Skácelová). Od roku 2006 je v ěnována pozornost vyhledávání lokalit s výskytem modráska bahenního a o čkovaného (J. Záme čník, J. Spíšek). Pokra čují pr ůzkumy zam ěř ené na avifaunu (J. Vrána, J. Kult, T. Diviš, T. Bělka), na téma netopý ři skalních m ěst vznikla v roce 1997 diplomová práce (J. Ježek). V letech 2000–2003 byly provedeny pr ůzkumy tok ů v CHKO zam ěř ené na rybí faunu (S. Lusk, K. Hala čka aj.), na jejichž základ ě byla vyhlášena EVL Metuje a D řeví č pro mihuli poto ční ( Lampetra planeri ). V letech 2007–2011 prob ěhlo sí ťové mapování obojživelník ů a plaz ů, které do zoologické databáze p řineslo četné nové údaje o rozší ření t ěchto živo čich ů na území CHKO. Výsledky z mapování jsou p římo zaznamenávány do databáze AOPK (NDOP). V sou časné dob ě probíhají inventariza ční pr ůzkumy národních kategorií ZCHÚ (v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských st ěnách) v rámci projektu tzv. implementace soustavy Natura 2000. V 90. letech probíhal komplexní synekologický biomonitoring v síti vybraných zvlášt ě chrán ěných území, avšak vzhledem k ukon čení grantu skon čil. Zahrnoval sb ěr dat ornitologických a hydrobiologických a výzkum epigeonu. Zoologický monitoring se provád ěl na stanovených trvalých monitorovacích plochách v NPR Adršpašsko-teplické skály a Broumovské st ěny a v oblasti Ostaše a Hejdy.

97

Již od vzniku CHKO Broumovsko spolupracuje Správa na monitoringu netopýr ů na nejvýznamn ějším zimovišti v oblasti, kterým je opušt ěná štola v NPR Adršpašsko-teplické skály, monitorovaná již cca 30 let (P. Rybá ř, J. Flousek). Po dobu existence CHKO Broumovsko se provádí monitoring obojživelník ů p ři jejich jarní migraci ve vztahu k rizikovým míst ům k řížení tažných cest s dopravn ě zatíženými komunikacemi. Monitoring je provád ěn v souvislosti s managementovými opat řeními na ochranu t ěchto ohrožených živo čich ů a slouží k jejich kvalitn ějšímu provád ění. Ve vazb ě na vyhlášení Pta čí oblasti Broumovsko probíhá každoro ční monitoring stavu populace a úsp ěšnosti hnízd ění sokola st ěhovavého a výra velkého – hlavních p ředm ětů ochrany v této PO. Spolu s pracovníky CHKO Broumovsko se na tomto tématu významn ě podílí člen České spole čnosti ornitologické J. Vrána. V PO je dále v ěnována pozornost datlu černému, jehož monitoring se pravideln ě opakuje v intervalu t ří let. Od roku 2006 byl zahájen inovovaný biomonitoring, jenž je řízen a organizován úst ředním pracovišt ěm v Praze a pat ří mezi prioritní úkoly AOPK ČR. Zoolog Správy (J. Spíšek) pravideln ě monitoruje na vybraných plochách následující druhy – z plaz ů ješt ěrku obecnou, z obojživelník ů ropuchu krátkonohou, skokana hn ědého a skokana krátkonohého, ze savc ů netopýry i na dalších zjišt ěných zimovištích, z kruhoústých mihuli poto ční, která je předm ětem ochrany v EVL Metuje a D řeví č (spolu s ní je zde monitorována i populace vranky obecné), z bezobratlých živo čich ů raka říčního, modráska bahenního a modráska očkovaného. V roce 2008 byl zahájen monitoring efektivity opat ření financovaných ve zvlášt ě chrán ěných územích z dota čního programu pé če o krajinu MŽP ČR. V jeho rámci se sleduje výskyt obojživelník ů v lokalit ě lom na Pasách, kde byly z řízeny um ělé t ůně. Dlouhodob ě je monitorován hnízdní výskyt pták ů v území CHKO (dravci a sovy, čáp černý, čáp bílý a další zvlášt ě chrán ěné a evropsky významné druhy pták ů). Obecn ě je v ěnována pozornost vlivu managementu a obhospoda řování luk na rostliny a živo čichy s cílem vyhledat optimální management pro co nejširší škálu organism ů (Mok řadní louky u Jet řichova) nebo naopak s cílem vyhledat optimální management zam ěř ený na podporu ur čitých cílových druh ů (nap ř. optimalizace se čení ve vztahu k populaci modrásk ů v EVL Vladivostok). Máme-li zhodnotit sou časnou úrove ň v ědomostí o jednotlivých skupinách živo čich ů v CHKO, je možno konstatovat následující. Na dobré úrovni je znalost dravc ů a sov, mén ě již ostatních skupin pták ů, z nichž by v budoucnu m ěla být v ěnována pozornost p ředevším pěvc ům. Savc ům byla dosud v ěnována malá pozornost a stejn ě tak bezobratlým. Dosud nebyla systematicky prozkoumána vodní fauna – p ředevším ryby zasluhují zvýšenou pozornost. O obojživelnících a plazech se díky mapování a monitoringu v posledních 5 letech poda řilo získat více informací, které však upozor ňují na to, jak citliví tito živočichové jsou a jak snadno dochází k zhoršování stavu jejich populací. Proto je pot řebné sledování těchto dvou skupin prohloubit. Stávající rozsah monitoringu odpovídá momentálním personálním a finan čním možnostem v ochran ě p řírody, nelze jej však považovat za optimální. Sou časná sí ť monitorovacích ploch nepokrývá oblast dostate čně, není v ěnována náležitá pozornost bezobratlým živo čich ům a prakticky schází hydrobiologický monitoring.

Lesnický výzkum a monitoring Podrobný rozbor stavu les ů i zhodnocení jejich historického vývoje na území CHKO Broumovsko je obsažen v Oblastním plánu rozvoje lesů zpracovaného pro p řírodní lesní oblast 24 Sudetské meziho ří Ústavem pro hospodá řskou úpravu les ů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) v roce 2000. Množství cenných údaj ů o lesích Broumovska lze získat z jednotlivých lesních hospodá řských plán ů a osnov zpracovávaných pro jednotlivé majetky, ale i z celostátn ě či celoevropsky provád ěných výzkum ů a monitoringu. Mezi nejvýznamn ější pat ří Národní inventarizace les ů v České republice, zpracovaná a obnovovaná ÚHÚL, a Monitoring zdravotního stavu lesa v České republice v rámci programu ICP Forest (jedna z monitorovacích ploch I. úrovn ě se nachází v NPR Adršpašsko-teplické skály – monitorovací plocha C180 Teplice nad Metují). 98

Z významných prací zam ěř ených p římo na lesy Broumovska je t řeba uvést Historický pr ůzkum les ů lesního závodu Broumov, tj. LHC Javo ří hory a Skály, zpracovaný Karlem Horákem (ÚHÚL Zvolen, pobo čka Hradec Králové) v roce 1966. V minulosti, zejména v 80. letech 20. století, bylo na území CHKO Broumovsko založeno n ěkolik desítek výzkumných a pokusných ploch pro ú čely lesnického výzkumu. V oblasti Jest řebích hor také do území CHKO Broumovsko zasahoval Demonstra ční objekt pro obhospoda řování les ů postižených imisemi, vyhlášený výnosem MLVH ze dne 4. 10. 1972 pod č.j. 26249/ORLH/72. Podrobný vý čet t ěchto ploch byl uveden v minulém plánu pé če. Protože se však nejedná o vlastní výzkum AOPK, Správa CHKO Broumovsko nemá p řehled o jejich sou časném využití – v ětšina z nich již z řejm ě p ůvodnímu ú čelu neslouží. V posledních deseti letech se Správa CHKO Broumovsko na aktivním lesnickém monitoringu podílela pouze sb ěrem vzork ů pro izoenzymové analýzy za ú čelem zjišt ění genetické p říbuznosti místního smrku se smrkem z ostatních pískovcových oblastí ČR. Tento výzkum zajiš ťovala Správa CHKO Labské pískovce ve spolupráci se Správou NP Šumava. Z nových lesnických výzkum ů je t řeba uvést probíhající výzkum České zem ědělské univerzity Praha, Lesnické fakulty, „Vztah populací b řízy karpatské a typu stanovišt ě ve vrcholových horských polohách“, zam ěř ený na základní výzkum b říz a zahrnující i genetické analýzy. Dlouhodob ě p řetrvává problém se získáváním údaj ů o výsledcích s čítání zv ěř e a provedených odlovech podle jednotlivých honiteb od orgán ů státní správy myslivosti. S odkazem na zákon o ochran ě údaj ů poskytují Správ ě CHKO Broumovsko pouze statistické údaje za celé správní území. Z tohoto d ůvodu Správ ě chyb ějí mnohé d ůležité údaje o výskytu významných druh ů savc ů a pták ů.

Neživá p říroda Území CHKO Broumovsko je pom ěrn ě podrobn ě geologicky prozkoumáno. Základní geologický pr ůzkum zde probíhal v rámci celorepublikového pr ůzkumu a tvorby geologických map. Krom ě toho zde však byly provád ěny speciální pr ůzkumy zam ěř ené na ov ěř ení ložisek uhlí, rud, uranu, ale i kamene s ohledem na d říve využívané zdroje nerostných surovin na Broumovsku. Základním souborným dílem pojednávajícím o geologii celého území CHKO Broumovsko je monografie R. Táslera z roku 1979: Geologie české části vnitrosudetské pánve. Tásler a Kotlá ř byli též autory základního oborového dokumentu Geologie CHKO Broumovsko z roku 1987. Tektonické mapy území 1:50 000 zpracoval v roce 1993 Lysenko. Geofyzikálním m ěř ením radioaktivity hornin a jaderného spadu na Broumovsku se v 90. letech i po roce 2000 zabývali Dědá ček, Gnojek a Matolín (letecká mapování i pozemní měř ení). V sou časné dob ě probíhá v CHKO Broumovsko n ěkolik dlouhodobých monitorovacích prací v rámci v ědecké činnosti Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, monitoring pohybu skalních blok ů (Ostaš), seismická m ěř ení (Ostaš, Chvale č), m ěř ení pohybu tektonických desek (Malá geodetická sí ť Ostaš, Spojovací geodetická sí ť Ostaš – Hejšovina a Systém TM – 71) či geodynamická m ěř ení (Rokytník). Další významné posudky a studie jsou rovn ěž evidovány v Geofondu. Podrobný rozbor dosavadní t ěžby nerostných surovin, ale i možnosti jeho dalšího využití zpracovala firma GET, s. r. o. (Spudil a kol.) v roce 2002 v práci Nerostný surovinový potenciál CHKO Broumovsko a limity jeho využití. Staré zát ěže okresu Náchod (registr skládek odpad ů) zpracoval v roce 1992 Kn ěžek. Protože území CHKO Broumovsko (zejména jeho část Polická k řídová pánev) je významné z hlediska zdroj ů pitné vody, existují rovn ěž podrobné hydrogeologické podklady. V 60., 70. a 80. letech byly provedeny hydrogeologické pr ůzkumy Vrbou, Brožkem a Kn ěžkem. Zhodnocení geologických a hydrogeologických prací a diskusi základních podmínek a rizik vodárenského využití podzemních vod provedli v letech 1993–1996 Krásný a kol. Geomorfologie území byla popsána v 90. letech J. Demkem, který je autorem geomoroflologických map 1 : 50 000 a vybraných listů 1 : 5 000 (Ostaš, Hejda). 99

Geomorfologické charakteristiky Broumovska popsal v 90. letech též Kopecký. Souhrnnou podkladovou prací je Geomorfologie navrhované CHKO Broumovsko zpracovaná J. Vítkem v roce 1986. Vítek je rovn ěž autorem dalších detailních studií zam ěř ených na díl čí části CHKO Broumovsko, nap ř. údolí D řeví če. Za I. etapu speleologického výzkumu z let 1970–1980 lze pokládat první odborné geomorfologické studie skalních terén ů Broumovské vrchoviny, zam ěř ené jak na povrchové, tak i na podzemní pseudokrasové jevy, kdy se zdejším terén ům v ěnoval J. Vítek jako řešitel studie pro Ministerstvo kultury ČSR a Státní ústav památkové pé če a ochrany p řírody Praha. Za II. etapu speleologického výzkumu v CHKO lze považovat léta následující po roce 1980 až do sou časnosti. Mezníkem je ustavení základní organizace České speleologické spole čnosti 5-03 Broumov. Základní p řehled poznatk ů speleologie v CHKO Broumovsko zpracovali Jenka a Kopecký v roce 1987. Významný speleologický pr ůzkum provedla v rámci biospelologického pr ůzkumu zejména v oblasti Adršpašsko-teplických skal Správa jeskyní ČR (Mlejnek a Ouhrabka). Výsledky byly publikovány pouze díl čím zp ůsobem, práce nejsou dokon čeny a souhrnné výsledky ut říd ěné do jediné publikace nejsou k dispozici. V jednotné evidenci speleologických objekt ů (JESO) je do sou časnosti evidováno na území Broumovska 189 objekt ů. Paleontologický výzkum provád ěl na území Broumovska již v 19. století A. Fri č (nálezy skelnošupinatých ryb, žralok ů, krytolebc ů v permských vápencích Broumovské kotliny). Bohaté nálezy fosilií jsou i z uhelných slojí Jest řebích hor a také z mnoha skalních výchoz ů, lůmk ů i z jednotlivých rozsáhlejších zemních prací v Polické k řídové pánvi. Za povšimnutí stojí diplomová práce V. Mencla z roku 2007 zam ěř ená na nálezy araukarit ů. Významná nalezišt ě fosilií jsou evidována v systému evidovaných lokalit Správou CHKO Broumovsko. Ut říd ěná regionáln ě zam ěř ená paleontologická monografie pro Broumovsko však dosud chybí. Moderní pedologické údaje pro CHKO Broumovsko vycházejí zejména z celostátn ě organizovaných prací. Jedná se zejména o výsledky komplexního pr ůzkumu p ůd provedeného v 60. a 70. letech 20. století a o výsledky lesnického typologického mapování, jehož poslední velké zp řesn ění prob ěhlo na p řelomu tisíciletí v rámci tvorby OPRL a zvláštních studií pro Adršpašsko-teplické skály a Broumovské st ěny. V posledních 20 letech provád ěla AOPK vlastní výzkum v rámci projekt ů Atmosférická depozice a Bazální monitoring p ůd, orientovaných na výzkum obsahu polutant ů v půdě v chrán ěných územích (v CHKO Broumovsko jediná lokalita Ostaš, roky monitoringu 1993, 2000, 2006). Tento monitoring byl v roce 2011 pro nedostatek financí ukončen. Standardní meteorologický a hydrologický monitoring zajiš ťuje v rámci své sít ě ČHMÚ, případn ě ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodá řským a správci tok ů. Pot řebné údaje využívané pro ú čely ochrany p řírody jsou p řebírány z těchto zdroj ů. N ěkterá šet ření však bohužel byla časov ě velmi omezená. Nap říklad z let 2002–2007 existují data o pr ůtocích a čistot ě vod v některých potocích v Broumovské kotlin ě (Božanovský, Martínkovický, K řinický a Verné řovický potok), která po řídila Zem ědělská vodohospodá řská správa. Toto sledování však bylo ukon čeno. Na území CHKO Broumovsko se v sou časnosti nacházejí 4 automatizované vodo četné stanice (Mezim ěstí a Otovice pro St ěnavu a Maršov nad Metují a Hronov pro Metuji), stanice dlouhodobého sledování vydatnosti pramenů (Jet řichov) a n ěkolik meteorologických stanic r ůzné hierarchické úrovn ě. Zajímavé jsou však i výsledky krátkodobých m ěř ení základních meteorologických veli čin pomocí automatických dataloger ů ve specifických podmínkách skalních m ěst a jeskyní (R ůži čka 2010).

100

3.14. Práce s ve řejností Práce s ve řejností je činnost, která je subjekty státní správy v ochran ě p řírody již dlouhodob ě deklarovaná jako pot řebná pro pochopení jejich správní i managementové působnosti. Je podložená pot řebnými koncep čními dokumenty na celostátní úrovni. Přesto lze konstatovat, že se prostor pro ni získává v podmínkách správy velkoplošného chrán ěného území jen velmi obtížn ě. Z psychosociologického hlediska je u kolísav ě velké, ale pom ěrn ě významné části ve řejnosti dlouhodob ě pozorován odpor k ZOPK a ke Správ ě CHKO Broumovsko. Tento jev je zp ůsoben zejména: - omezeními, jež vyplývají ze základních ochranných podmínek CHKO; - existencí úzkých skupinových zájm ů, jež jsou díky ochranným podmínkám CHKO omezovány; - nepochopením nezbytnosti územní ochrany p řírodního prost ředí a krajiny jako celku; - vznikem a ší řením nepravdivých fám a informací; - nedostate čným personálním zázemím Správy CHKO pro výchovnou činnost; - neexistencí vlastního informa čního st řediska. Soustavná, promyšlená a profesionální práce s ve řejností je smysluplnou odpov ědí na většinu konfliktních situací, do kterých se Správa CHKO p ři svojí činnosti dostává a zárove ň zp ůsobem, jak t ěmto situacím p ředejít.

Ekologická výchova, vzd ělávání a osv ěta (EVVO) Broumovsko je regionem, kde citeln ě chybí p řítomnost ekovýchovných subjekt ů. Pokusy různých organizací zabývat se EVVO donedávna nep řesahovaly hranici „nadšenectví“ a ztroskotávaly mimo jiné na nízké odborné úrovni. Správa CHKO zde z kapacitních d ůvod ů jen obtížn ě uspokojuje alespo ň minimáln ě poptávku školských a kulturních za řízení po EVVO programech, p řednáškách apod. Na p řelomu roku 2009 a 2010 vzniklo Ekocentrum Violka v Teplicích nad Metují, organiza čně provázané se subjektem provozovatele jednoho z turistických okruh ů v NPR Adršpašsko-teplické skály. Zatím je jeho činnost provád ěna jednou pracovnicí. Činnost ekocentra je konzultována se Správou. V úzké spolupráci vznikl projekt „Za sokolem do skal“, který reaguje na hnízd ění sokola st ěhovavého v NPR Adršpašsko-teplické skály a NPP Polické st ěny. Kv ůli ochran ě hnízd ění správa p řijala opat ření na regulaci turistiky. I díky uvedenému projektu se zvyšuje pochopení ve řejnosti pro tato omezení. Přes zna čnou poptávku zejména ze strany školských za řízení nemá Správa CHKO Broumovsko kapacitu uskute čň ovat EVVO programy v pravém slova smyslu. Na p římé žádosti o ekovýchovný program se da ří v ětšinou reagovat krátkou interaktivní p řednáškou pracovníka správy. Pravideln ě se da ří po řádat “hravý” Den Zem ě, spojený s pobytem v terénu. Ten je ur čen především pro školní d ěti a správa se snaží jej realizovat v r ůzných částech regionu tak, aby se p řiblížila r ůzným školám. Tradicí se stává po řádání Evropské noci pro netopýry. Další exkurze, nap ř. botanické výpravy do skalních m ěst, sledování jarních tah ů obojživelník ů a další, jsou nepravidelné akce, obvykle propagované lokálními sd ělovacími prost ředky.

Práce s návšt ěvníky oblasti V sou časné dob ě není na území CHKO informa ční st ředisko nebo návšt ěvnické st ředisko, které by Správa CHKO provozovala, nebo do provozu výrazn ě vstupovala. Klasická turistická infocentra jsou ve m ěstech Broumov ě, Polici nad Metují, Teplicích nad Met. a Adršpachu. Správa je nepravideln ě zásobuje svými materiály, které však pravd ěpodobn ě nejsou v infocentrech tohoto typu výrazn ě poptávány ani nabízeny. Zejména okolí NPR Adršpašsko-teplické skály je v pohledu ČR i celoevropském vzhledem k svojí návšt ěvnosti lokalitou typicky vhodnou pro vznik návšt ěvnického st řediska, seznamujícího s p řírodním fenoménem místa a zasazujícího toto d ědictví do kontextu lidských vliv ů.

101

Interpretace místa prost řednictvím instalací v terénu Nau čné stezky, které spravuje Správa CHKO, jsou i p řes možné námitky k zastaralosti jejich konceptu celkov ě stále pom ěrn ě vyhovující po obsahové i formální stránce. Další NS nejsou ve vlastnictví Správy CHKO. Správa je však v ětšinou hlavním zdrojem „know-how“ pro jejich koncepci a nápl ň. Správa je v poslední dob ě oslovována nejr ůzn ějšími partnery s žádostí o účast na tvorb ě dalších nau čných objekt ů v krajin ě a jen obtížn ě plní tuto poptávku. Zárove ň lze považovat za diskutabilní umis ťování nových grafických panel ů do krajiny. Přitom lze konstatovat ur čitou nerovnom ěrnost v rozmíst ění panel ů a dalších nau čných objekt ů v oblasti. Dosud málo dot čeným územím jsou v tomto smyslu Javo ří hory.

Tab. č. 13: Nau čné stezky v CHKO Broumovsko Délka Po čet Název NS (téma) Zřizovatel Lokalita Návšt ěvnost (km) panel ů/zastavení Nau čná stezka AOPK ČR, NPR Josefa Vavrouška Správa CHKO Adršpašsko- 4 13 100000 v Teplických Broumovsko teplické skalách skály AOPK ČR, NPR Okruh St ěny Správa CHKO Broumovské 52 14 15 000 (nau čná cyklotrasa) Broumovsko st ěny a okolí AOPK ČR, Okruh Stolové hory Broumovsko, Správa CHKO 126 19 20 000 (nau čná cyklotrasa) Stolové hory Broumovsko AOPK ČR, NPR Vyhlídková cesta Správa CHKO Broumovské 6 4 10 000 (nau čná cyklotrasa) Broumovsko st ěny a okolí o. s. Teplice nad Nau čná stezka Bischovstein Metují – 1 2 5000 Skály Bischofstein Skály Pro č chodit o. s. Ruce daleko?... Rad ěji Křinice Křinice 5 11 1000 zůsta ňte v Křinicích Nau čná stezka Lom ZD Šonov nová NS, Rožmitál u Rožmitál 1 7 zatím Broumova nezjišt ěno

Dalšími terénními instalacemi s výrazným podílem informací Správy CHKO Broumovsko jsou infotabule u 19 památných strom ů.

Ekoporadenství Správa CHKO Broumovsko m ůže jen obtížn ě plnit ve řejností poptávanou funkci ekoporadenského subjektu, který v regionu chybí. P řesto se snaží tuto mezeru pon ěkud vyplnit nap ř. vydáním „Rádce pro hospoda ření“ i jednotlivými konzultacemi. Pro vydání „Rádce“ ovšem bylo t řeba kontaktovat partnerskou organizaci až z Českých Bud ějovic.

Vlastní tiskoviny Edice tiskovin Správy CHKO si dále klade za cíl mimo jiné vysv ětlovat návšt ěvník ům „p říb ěhovou“ formou d ůvody omezení pro ochranu p řírody. Správa vydala letáky k nov ě vyhlášeným MZCHÚ (PP Pískovcové sloupky, PP Mo řská trangrese, NPR a NPP Broumovské a Polické st ěny) a k pta čí oblasti. Reakcí na ve řejnou 102

diskusi o managementu NPP Babi čč ino údolí bylo mimo jiné vydání letáku vysv ětlujícího ochranu zdejší p řírody. Investo ři ve stavebnictví uvítali brožuru “Jak stav ět v CHKO”. Na konci roku 2010 byl zahájen cyklus článk ů o CHKO Broumovsko, zve řej ňovaný v časopisu Krkonoše. Toto periodikum je vhodným prost ředkem pro zapojení širší, ale pou čené ve řejnosti do tématu ochrany p řírody a krajiny na Broumovsku. Má tradici s uve řej ňováním článk ů z Českého ráje a Jizerských hor. Dvoustranu v ěnovanou Broumovsku lze ozna čit jako šanci hodnou dalšího využívání.

Spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi Na Broumovsku nefugují aktivn ě místní organizace celostátních NNO, jejichž hlavním posláním je ochrana p řírody a krajiny. Probíhá však plodná spolupráce s několika lokálními ob čanskými sdruženími: • Agentura pro rozvoj Broumovska: Konzultace a p říprava projekt ů v destina čním managementu • Centrum rozvoje Česká Skalice: Konzultace, lektorská činnost, tvorba nau čné stezky, spolupo řádání akcí • Ekocentrum Viloka: Konzultace, spole čný projekt • Český mykologický svaz – ZO Broumov: Sb ěr dat • Junák – Svaz skaut ů a skautek ČR: praktické managementové zásahy

Přeshrani ční spolupráce Důležité je pro Správu CHKO Broumovsko bilaterální řešení aktuálních témat se Správou sousedního Parku narodowego Gór Stolowych (PNGS). Dochází k vzájemným konzultacím odborných otázek, k vým ěně informací i jejich zdroj ů i ke spolupo řádání akcí. Vetšímu využití příležitostí vyplývajících z existence správy sousedního národního parku brání jazyková bariéra, která však byla z polské strany částe čně snížena prob ěhlým školením pracovník ů v českém jazyce. Správa CHKO Broumovsko už n ěkolikrát zajistila provedení školení pro Klub sudetských pr ůvodc ů Polské turisticko-vlastiv ědné spole čnosti. Organizovanost a profesionalitu polských turistických pr ůvodc ů lze pro naši stranu považovat za vzorovou.

Stráž p řírody Na území CHKO Broumovsko působí celkem 30 dobrovolných strážc ů,. Dobrovolní strážci podávají informace o porušování ZOPK, které zjiš ťují namátkou p ři poch ůzkách terénem v místech, která mají ur čena ke kontrolám, a v případ ě nutnosti sami ud ělují pokuty v blokovém řízení. Mimo to se zapojují do kontrol p ři ve řejných akcích, kontrolují dodržování podmínek pro po řádání prázdninových d ětských tábor ů, nebo hlídají dodržování podmínek pro rozd ělávání oh ňů p ři „Pálení čarod ějnic“. V NPR Adršpašsko-teplické skály na turistickém okruhu skalním m ěstem st řídav ě působí t ři strážci, kte ří tuto činnost provád ějí na pracovní smlouvu s obcí Adršpach. Dále strážní službu provád ějí i zam ěstnanci Správy CHKO Broumovsko. Jejich činnost je zam ěř ena zejména na dodržování zákaz ů vstupu, ostrahu sokola st ěhovavého p ři hnízd ění, dodržování podmínek pro horolezení, zákazy vjezdu zejména do NPR a NPP.

103

4. Lidské činnosti ovliv ňující stav p řírody a krajiny 4.1. Lesní hospodá řství Lesy jsou d ůležitým krajinotvorným prvkem a spoluvytvá ří typický ráz krajiny CHKO Broumovsko. Sou časné lesní porosty jsou oproti p ůvodním les ům díky dlouhodobému obhospoda řování a velkým kalamitám v minulosti významn ě zm ěněny. Části, kde sou časná dřevinná skladba odpovídá p ůvodnímu složení porost ů, se zachovaly p ředevším v extrémních terénech se špatnou dostupností a často jen ve fragmentech. Celkov ě lesy zaujímají plochu 16 553 ha a v sou časné dob ě činí lesnatost CHKO 38 %. Lesy jsou v CHKO rozloženy nerovnom ěrn ě. V Broumovské kotlin ě tvo ří lesy jen malé ostr ůvky v zem ědělské krajin ě, na Policku, Stárkovsku a Hronovsku se lesy vyskytují zejména v úzkých členitých pruzích na p říkrých stráních kuest. V CHKO se vyskytuje i n ěkolik v ětších lesních celk ů – na západ ě CHKO na svazích Jest řebích hor a nad Chval čí a Radvanicemi, komplex Adršpašsko-teplických skal, r ůzn ě široký pás les ů na prudkých svazích a ve skalách Broumovských st ěn a na h řebeni Javo řích hor na hranici s Polskem.

4.1.1. Vlastnictví les ů Vlastnictví les ů v CHKO Broumovsko je celkem pestré. V sou časné dob ě se zde nachází celkem 19 LHC (v četn ě za řizovacích obvod ů LHO). Nejv ětší podíl zaujímají lesy ve státním vlastnictví, které spravují Lesy České republiky, s. p. (dále L ČR), LS Dv ůr Králové (d říve LS Broumov). Státní lesy tvo ří v ětšinou ucelené souvislé komplexy (h řeben u Radvanic a Chval če, část Adršpašsko-teplických skal, Ostaš a Hejda, lesy Broumovských st ěn, Javo ří hory, Maternice u Hronova). Ve správ ě AOPK ČR je relativn ě velká plocha les ů (cca 190 ha), kterou tvo ří i v ětší celky, cca 40 ha v NPR Adršpašsko-teplické skály, cca 65 ha na Javorové hoře v Javo řích horách a cca 14 ha představující PR Farní strá ň a její ochranné pásmo. Významnými vlastníky les ů jsou obce a města. Rozloha obecních les ů se v CHKO pohybuje obvykle od 50 do 200 ha a lesy jsou vždy v blízkosti p říslušné obce. M ěsto Náchod má rozsáhlý lesní majetek, ale v CHKO je z něho jen část (cca 260 ha). Výjimkou je rozsáhlý majetek m ěsta Teplice nad Metují (tém ěř 1500 ha), který celý leží v CHKO a tvo ří podstatnou část NPR Adršpašsko-teplické skály. Přes 500 ha zaujímá v Jest řebích horách soukromý majetek Lesního statku Radvanice. Majetky menších vlastník ů za řazené do LHO se ve v ětší mí ře vyskytují v jižní části CHKO na Hronovsku, v ostatních částech CHKO jsou rozptýlen ě, obvykle p ři okrajích lesních komplex ů.

Rozd ělení les ů podle vlastnictví uvádí tabulka č. 14 a mapová p říloha č. 6.

Tab. č. 14: Rozd ělení les ů podle vlastnictví (dle GIS LHP a LHO)

Druh vlastnictví Celkem PUPFL (ha) % Lesy státní (spravované Lesy ČR, s.p.) 10327 62,8 Lesy státní (spravované AOPK ČR) 188 1,1 Lesy m ěst a obcí (s vlastním LHP) 3129 19,0 Lesy soukromé (s vlastním LHP) 559 3,4 Lesy za řazené do LHO 2255 13,7 Celkem 16458 100,00

104

4.1.2. Charakteristika les ů v jednotlivých zónách Lesy CHKO Broumovsko jsou za řazeny do čty ř zón odstup ňované ochrany p řírody. P ři vymezování zón se významn ě uplatnila velikost les ů a geomorfologické hledisko, takže ve III. zón ě lze mnohdy nalézt konkrétní lesní porosty s lépe zachovanou d řevinnou skladbou než v některých partiích II. zóny.

I. zóna reprezentuje nejcenn ější lesní porosty z hlediska dochovaného stavu p řírodního prost ředí. Krom ě lesních porost ů v NPR, NPP a PR, kde jsou lesní spole čenstva p ředm ětem ochrany spole čně s unikátní geomorfologií pískovcových skalních m ěst, balvanitých sutí, roklí a strží , jsou do I. zóny za řazeny menší části lesa v ostatních částech CHKO, kde lesní porosty mají p řírod ě blízkou d řevinnou skladbu nebo se v nich vyskytují zvlášt ě chrán ěné druhy rostlin. Při hospodá řském využívání t ěchto území se p ředpokládá v MZCHÚ soulad s plánem pé če a mimo MZCHÚ šetrné hospoda ření zam ěř ené na zvyšování podílu d řevin p řirozené skladby. Pro nejcenn ější partie je uveden samostatný návrh managementu po díl čích plochách.

Do II. zóny je za řazen souvislý komplex les ů v Javo řích horách a na svazích Broumovských st ěn (od hranice s Polskem až po silnici z Police nad Metují do Broumova) mimo MZCHÚ, kde jsou porosty s přírod ě blízkou zachovány fragmentárn ě. Do II. zóny jsou dále za řazeny lesy v okolí Ostaše a Hejdy, na levém b řehu Metuje mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují (kolem PP Borek) a to jak z důvod ů geomorfologických, tak i z důvodu p řírod ě blízké druhové skladby a zejména s ohledem souvislost lesního komplexu a p řirozené funkce refugia lesních druh ů. Vyšší zastoupení d řevin p řirozené skladby je v lesích na svazích Bukové hory a na prudkých stráních nad Metují a potokem D řeví č jihozápadn ě od Police nad Metují. Nejcenn ější partie se kryjí s EVL Kozínek a EVL Stárkovské strán ě. Při hospodá řském využívání t ěchto území se p ředpokládá p řednostní využívání přirozené obnovy v porostech s příznivou druhovou skladbou a postupné zvyšování ekologické stability porost ů opat řeními na podporu p řirozené druhové a prostorové skladby lesa.

Do III. zóny je za řazena zem ědělská i lesní krajina v západní části CHKO. Jsou zde tak za řazeny lesní porosty s výrazn ě zm ěněnou druhovou skladbou na svazích Jest řebích hor (porosty s převahou smrku), ale i části s mozaikou smrkových porost ů a porost ů s převahou listnatých d řevin na Stárkovsku a Hronovsku. Součástí III. zóny je také komplex les ů mezi Horními Verné řovicemi, Radvanicemi a Chval čí (P řední a Zadní Hradišt ě, Krupná hora), kde jsou místy zachovány velmi cenné lesy s přírod ě blízkou druhovou skladbou vázané na zajímavý reliéf a geomorfologické útvary (v četn ě p řipravované PR Ra č-Milí ře), u nichž by odpovídalo za řazení do II. zóny CHKO. Při hospodá řském využívání t ěchto území se p ředpokládá (p ři zachování zbytk ů listnatých porost ů) postupné zvyšování ekologické stability les ů opat řeními na podporu přirozené druhové a prostorové skladby lesa.

IV. zóna – v ěškeré lesy v zem ědělské krajin ě Broumovské kotliny, od remíz ů po celky o velikosti desítek ha. Lesy jsou tvo řeny často smrkovými monokulturami, část je také první generací lesa založeného na zem ědělské p ůdě.

Tab. č. 15: Podíl lesa podle zón (dle OPRL) Zóna ha % I. 3332,29 20,13 II. 5165,91 31,21 III. 7808,39 47,17 IV. 246,43 1,49 Celkem 16553,03 100 105

4.1.3. Člen ění les ů podle PLO a kategorií lesa Celé území CHKO Broumovsko náleží do p řírodní lesní oblasti 24 Sudetské meziho ří. Lesy CHKO Broumovsko jsou na v ětšin ě území za řazeny do kategorie les ů hospodá řských (71 %, 11 489 ha porostní p ůdy). Zna čná část les ů je za řazena do kategorie les ů ochranných (12 %, 1996 ha porostní p ůdy) na mimo řádn ě nepříznivých stanovištích, která v CHKO reprezentují pískovcová skalní m ěsta, balvanité sut ě a rokle a dále extrémn ě prudké svahy a do kategorie les ů zvláštního ur čení (tém ěř 17 %). Z les ů zvláštního ur čení se vyskytují zejména: lesy v pásmech hygienické ochrany I. stupn ě (31a) – cca 5 ha lesa (vždy porostní p ůda dle LHP, LHO) lesy v ochranných pásmech zdroj ů p řírodních lé čivých a stolních minerálních vod (31b) – cca 197 ha lesa lesy na území NPR (31c) – cca 1126 ha lesa (jen lesy, které nejsou lesem ochranným) lesy v I. zón ě CHKO a v PR a PP (32a) – cca 318 ha lesa (jen lesy, které nejsou lesem ochranným) lesy se zvýšenou funkcí p ůdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou (32e) – cca 732 ha lesa lesy pot řebné pro zachování biologické rozmanitosti (32f) – cca 308 ha lesa.

Tab. č. 16: Kategorie les ů v CHKO Broumovsko (porostní p ůda dle LHP, LHO) Kategorie Celkem ha % Les hospodá řský 11488,66 71,0 Les ochranný 1996,01 12,3 Les zvláštního ur čení 2687,17 16,6 Celkem 16171,84 100,0

4.1.4. Zastoupení SLT v CHKO Území CHKO Broumovsko je dle klasifikace ÚHÚL řazeno p řevážn ě do pátého – jedlobukového (49,1 % les ů CHKO) lesního vegeta čního stupn ě (LVS). Významné zastoupení má také čtvrtý – bukový (27,4 % les ů CHKO) a šestý – smrkobukový (16,8 % les ů CHKO) LVS. Edaficky podmín ěný LVS 0-bory, vázaný na chudý pískovcový podklad, zaujímá po revizích typologického mapování jen 3,2 % les ů CHKO

Tab. č. 17: Zastoupení soubor ů lesních typ ů dle OPRL pro PLO 24 SLT Zóna CHKO Celkem I. II. III. IV. ha % 0K 7,32 0,99 8,31 0,1 0N 51,05 5,17 0,00 56,21 0,3 0Y 453,78 14,65 0,11 468,54 2,8 0Z 1,66 0,34 2,00 1G 0,35 0,35 3A 1,64 2,53 5,25 0,02 9,44 0,1 3B 26,96 4,45 31,41 0,2 3C 0,41 0,62 6,00 0,54 7,57 3D 4,86 6,67 39,30 9,06 59,89 0,4 3H 3,53 78,28 45,51 127,32 0,8 3J 6,31 14,48 10,81 4,23 35,82 0,2 3K 0,31 15,59 1,56 17,46 0,1 3L 17,64 26,76 64,57 6,11 115,08 0,7 106

3N 0,60 0,60 3S 0,01 11,52 53,85 9,41 74,78 0,5 3U 2,92 0,18 3,10 3V 0,93 0,93 4A 9,96 42,62 65,53 0,81 118,91 0,7 4B 25,90 150,76 381,15 0,00 557,82 3,4 4C 1,62 9,70 24,88 0,01 36,21 0,2 4D 5,35 32,38 119,22 1,95 158,89 1,0 4F 13,78 95,40 0,01 109,18 0,7 4H 2,10 14,59 198,25 10,87 225,81 1,4 4I 29,42 29,61 10,70 69,74 0,4 4K 5,33 478,20 1033,08 43,70 1560,31 9,4 4M 8,11 44,62 0,72 53,45 0,3 4N 1,16 10,83 8,60 1,63 22,21 0,1 4O 0,44 36,51 30,63 67,58 0,4 4P 0,83 0,23 1,06 0,0 4S 18,50 353,02 1097,34 54,15 1523,00 9,2 4V 1,39 25,47 2,28 29,14 0,2 5A 143,02 102,33 40,33 285,67 1,7 5B 9,90 71,50 74,55 155,95 0,9 5C 0,71 0,71 5D 4,44 59,95 36,58 100,97 0,6 5F 7,75 64,89 89,89 162,53 1,0 5G 0,00 4,45 8,25 12,70 0,1 5H 2,06 55,71 97,48 0,42 155,67 0,9 5I 12,29 46,82 140,74 0,00 199,85 1,2 5J 9,48 20,46 19,49 0,15 49,58 0,3 5K 163,26 1331,15 1594,43 0,02 3088,86 18,7 5L 1,37 15,82 9,37 26,56 0,2 5M 1,53 76,85 41,11 0,00 119,49 0,7 5N 301,84 413,07 253,13 968,03 5,8 5O 0,08 15,10 59,78 0,66 75,62 0,5 5P 6,25 12,38 0,00 18,63 0,1 5S 269,94 859,41 1192,39 0,00 2321,74 14,0 5U 5,71 24,20 28,64 58,55 0,4 5V 30,51 97,63 125,01 0,51 253,65 1,5 5Y 36,78 7,52 6,05 50,35 0,3 5Z 14,07 14,07 0,1 6A 1,00 1,00 6D 11,74 11,74 0,1 6F 0,33 0,33 6G 8,09 11,16 21,26 0,01 40,52 0,2 6I 11,41 37,42 8,41 57,24 0,3 6K 206,24 317,87 236,75 760,86 4,6 6M 134,63 25,40 13,34 173,36 1,0 6N 504,12 109,45 110,87 724,45 4,4 6O 44,38 63,88 108,26 0,7 6P 19,43 30,93 21,95 0,00 72,31 0,4 6Q 7,25 1,03 8,28 0,1 6R 3,50 2,42 4,58 4,06 14,55 0,1 6S 10,21 54,14 7,75 72,10 0,4 6V 17,92 5,23 2,62 25,76 0,2

107

6Y 633,89 26,91 7,72 668,52 4,0 6Z 3,85 27,52 13,57 44,94 0,3 7R 16,88 16,88 0,1 7T 31,29 31,29 0,2 7V 9,29 9,29 0,1 7Y 39,10 39,10 0,2 neklasifikováno 0,95 0,95 Celkem 3332,29 5165,91 7808,39 246,43 16553,03 100,0

Rozhodující zastoupení má v CHKO 5. LVS, d ůležitý je i podíl 4. a 6. LVS. V těchto LVS je nejvíce zastoupena řada kyselá, zejména edafické kategorie K (32,8 %), N (10,7%), M (2,1 %) a I (2 %). Významný podíl má i živná řada s edafickými kategoriemi S (24,1 %), B (4,5 %) a H (3,1 %). Řada extrémní s edafickou kategorií Y (7,4 %) se vyskytuje v 6. LVS a edaficky podmín ěném LVS 0 (bory). Nejv ětší plochu v CHKO zaujímají SLT 5K, 5S, 4K, 4S, 5N, 6K, 6N a 6Y, které dohromady tvo ří 70% plochy les ů. Zastoupení v ětší než 5 % má v CHKO jen 5 SLT – 5K, 5S, 4K, 4S, 5N a zastoupení v ětší než 1 % celkem 17 SLT. Zajímavé je také zastoupení 7. LVS v CHKO Broumovsko (96 ha), prakticky výhradně v inverzních polohách v roklích v oblastech s pískovcovým reliéfem. P ůvodn ě byl 7. LVS vymezen také ve vrcholových partiích Javo řích hor, zde však došlo v rámci revize k úprav ě na 6. LVS.

4.1.5. Věková struktura les ů Zastoupení v ěkových stup ňů v porovnání s normálním (modelovým) zastoupením je pon ěkud nerovnom ěrné. Pon ěkud nižší je zastoupení 3. v ěkového stupn ě. Naopak nadnormální je zastoupení 7. a 8. v ěkového stupn ě, v kterém se částe čně odráží kalamity v první polovin ě 20. století. Pom ěrn ě rozsáhlé poškození les ů v ětrnými polomy v posledních letech, po kterém vznikly místy rozsáhlé kultury, se do zastoupení v ěkových stup ňů promítne až s obnovou LHP. Zastoupení starých porost ů ve 13.–17. v ěkovém stupni dosahuje sice 8 % les ů, ale ani v nich není významn ě vyšší zastoupení d řevin p řirozené skladby a staré porosty se vyskytují v ětšinou jen na extrémních stanovištích a v MZCHÚ. Nejvyšší v ěk porostu uvád ěný v LHP je 194 let.

Tab. č. 18: Zastoupení v ěkových stup ňů (porostní p ůda dle LHP, LHO) Věkový stupe ň Zastoupení ha % 0 181,76 1,12 1 1372,43 8,49 2 1321,70 8,17 3 935,24 5,78 4 1036,99 6,41 5 1224,29 7,57 6 1323,80 8,19 7 1618,48 10,01 8 1823,84 11,28 9 995,37 6,15 10 1060,34 6,56 11 1199,69 7,42 12 781,44 4,83 13 385,04 2,38 14 397,23 2,46 15 236,95 1,47 16 157,07 0,97 108

17 120,18 0,74 Celkem 16171,84 100,00

4.1.6. Zastoupení d řevin Tab. č. 19: Zastoupení d řevin v CHKO (vypo čtené z platných LHP a LHO) Dřevina Celkem ha % SM 11407,37 71,34 BO 1048,54 6,56 JD 82,31 0,51 MD 896,24 5,60 OST. JEHL. 39,30 0,25 BK 1185,20 7,41 DB 60,99 0,38 HB 8,95 0,06 JV 6,37 0,04 KL 248,58 1,55 JS 77,36 0,48 JL 4,91 0,03 BR 621,38 3,89 JR 17,66 0,11 LP 66,87 0,42 OL 177,20 1,11 OS 19,36 0,12 VR 1,85 0,01 TR 1,30 0,01 TP 9,31 0,06 OST. LIST. 9,03 0,06 Celkem 15990,08 100,00

V CHKO v celkovém zastoupení výrazn ě p řevládají jehli čnaté d řeviny (84 %) nad listnatými (16 %). Z jehli čnatých d řevin je nejvíce zastoupen smrk ztepilý (71 %), který vytvá ří monokulturní porosty nebo sm ěsi s dalšími, čast ěji jehli čnatými d řevinami. Obvyklé jsou sm ěsi s borovicí lesní, s mod řínem a v mladších porostech (vzniklých po kalamitách) s břízou. Z dalších jehli čnan ů jsou významn ě zastoupeny BO (6,5 %), která se více vyskytuje v oblastech s pískovcovými skalami i když ani zde obvykle nep řevládá. Častý je také výskyt MD (5,6 %), který se obvykle vyskytuje ve sm ěsi se smrkem. JD, která je p ůvodní jehli čnatou dřevinou a v ur čitém období vývoje les ů m ěla na složení les ů rozhodující podíl, dosahuje zejména díky jejímu vyššímu podílu v kulturách, celkov ě zastoupení 0,5 %. Jehli čnaté exoty dosahují zastoupení 0,25 %. Z listná čů je nejvíce zastoupenou d řevinou buk, který se roztroušen ě vyskytuje po celé CHKO (celkov ě 7,4 %). Starší porosty s převahou BK se vyskytují ojedin ěle, n ěkolik takovýchto lokalit je v Javo řích horách, dále jsou to všechny jádrové lokality NPR Broumovské st ěny, okrajov ě se vyskytují i v NPR Adršpašsko-teplické skály. Obvykle však dosahují vým ěry jen n ěkolika hektar ů. Pon ěkud vyšší zastoupení BK je v Polické vrchovin ě při okrajích Polické k řídové pánve (vn ější a vnit řní pásmo kuest), kde se buk spolu s dalšími listná či vyskytuje na prudkých svazích se skalními výchozy opuk a slínovc ů se sut ěmi. Nejvýznamn ější lokality jsou Rohový a Dlouhý vrch u Adršpachu (I. zóna), Stárkovské strán ě (II. zóna), okolí Kozínku (I. a II. zóna), Farní strá ň (PR) a p řipravovaná PR Ra č-Milí ře (III. zóna). Zastoupení vyšší než 1 % mají v CHKO ješt ě javor klen, b říza a olše (lepkavá a šedá). Klen obvykle doprovází BK na prudkých stráních a sutích, olše se vyskytuje zejména podél tok ů. Vyšší zastoupení b řízy (3,9 %) souvisí nejen s výskytem chudých

109

kyselých stanoviš ť, ale také s kalamitami, po kterých došlo k náletu b řízy na holiny. Zastoupení listnatých exot je v CHKO zanedbatelné. Běžnými porostními typy jsou smrkové porosty (v celé CHKO) a borové porosty (zejména v oblastech pískovcových skal) a jejich směsi. Porosty listnatých d řevin (bukové, sm ěsi s převahou klenu, b řezové a olšové) nevytvá řejí obvykle v ětší souvislé plochy. Odchylka sou časného zastoupení d řevin od rekonstruovaného stavu je patrná z údaj ů v následující tabulce. P ři stanovování rekonstruované d řevinné skladby byl použit model vycházející z OPRL pro PLO 24, který byl částe čně modifikován na základ ě zkušeností Správy CHKO Broumovsko a je uveden v příloze č. 6. Skute čné zastoupení d řevin je vypo čteno z platných LHP a LHO.

Tab. č. 20: Porovnání sou časného zastoupení d řevin a rekonstruovaného stavu Dřevina Rekonstruovaná Skute čná d řevinná dřevinná skladba skladba % % SM 11,28 71,34 BO 1,90 6,56 JD 22,54 0,51 MD --- 5,60 OST. JEHL. + 0,25 BK 54,76 7,41 DB 1,94 0,38 HB 0,23 0,06 JV 0,58 0,04 KL 1,43 1,55 JS 0,89 0,48 JL 0,52 0,03 BR 1,34 3,89 JR 0,30 0,11 LP 1,23 0,42 OL 0,79 1,11 OS 0,04 0,12 VR 0,00 0,01 TR 0,24 0,01 TP + 0,06 OST. LIST. + 0,06 Celkem 100,00 100,00

4.1.7. Genové zdroje lesních d řevin Významným prvkem v soustav ě opat ření k zachování a reprodukci genových zdroj ů lesních dřevin jsou genové základny (GZ). Hospoda řením v GZ by se v dlouhodobém vývojovém procesu m ělo docílit optimální druhové skladby lesních d řevin na daném stanovišti. Základním prost ředkem k tomu je p řirozená obnova dochovaných populací stanovištn ě původních d řevin. GZ zárove ň často plní funkci biocenter ÚSES.

Tab. č. 21: P řehled genových základen v CHKO GZ Dřevina vým ěra Zřízena rozhodnutím (čj.) (ha) Adršpašsko- BO 237,75 KÚ Královéhradeckého kraje teplické skály č.j. 4598/1/ZP/2006-Vi-2 z 2.4. 2007 Ra č BK 197,83 KÚ Královéhradeckého kraje č.j. 4598/ZP/2006-Vi-2 z 2.4. 2007

110

4.1.8. Zdravotní stav lesních porost ů Škody zv ěř í Škody zv ěř í se projevují prakticky po celé CHKO. Zv ěř mufloní spásá v místech svého výskytu nárosty, okusem srn čí a jelení zv ěř e jsou v kulturách a nárostech poškozovány zejména d řeviny, které se v oblasti vyskytují z řídka (nap ř. jedle, buk), i když bežný je i okus na smrku a borovici. Loupání a ohryzem poškozuje porosty zv ěř jelení a mufloní. Nejvíce poškozeny jsou porosty v oblasti Javo řích hor, Libné, Broumovských st ěn, Machova a v severní části Chvale čského h řbetu.

Imise Na imisním zatížení CHKO Broumovsko se mimo imisí z dálkového p řenosu podílí vliv imisí z elektrárny Po říčí u Trutnova, tepláren Náchod a Dv ůr Králové, p řípadn ě menších místních zdroj ů. Od roku 1998 po zavedení odsi řovacích za řízení objem imisí výrazn ě klesl V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století dosahovaly nahodilé t ěžby z důvodu poškození porost ů imisemi zna čných objem ů, pozd ěji došlo k jejich výraznému poklesu. Území CHKO je v sou časnosti za řazeno do pásem ohrožení B, C a D. Pásmo B je vylišeno na malé části Jest řebích hor (cca 140 ha). V ětšina plochy v ětších lesních komplex ů v CHKO je za řazena do pásma ohrožení C (Jest řebí hory, h řeben Javo řích hor, Adršpašsko- teplické skály, Ostaš, část Broumovských st ěn). Ostatní části CHKO jsou v pásmu ohrožení D.

Tab. č. 22: Pásma ohrožení imisemi Pásmo ohrožení Plocha v CHKO (ha) Plocha les ů (ha) % les ů CHKO B 140 137 0,8 C 8467 7568 45,7 D 34626 8848 53,5 Celkem 43233 16553 100,0

Poškození lesních porost ů imisemi v CHKO se po odt ěžení a obnov ě nejvíce poškozených porost ů projevuje p ředevším redukcí jehli čí na náv ětrných okrajích starších porost ů, v pro řed ěných částech porost ů a na chudších stanovištích. V řad ě lokalit na chudších stanovištích a na exponovaných polohách dochází k výrazným projev ům ch řadnutí d řevin, především žloutnutí smrku. Poškození jehli čnatých porost ů, zejména smrku imisemi lze pozorovat v různých částech oblasti, výrazn ější projevy pak v Javo řích horách, p ři okrajích a ve vyšších polohách Adršpašsko-teplických skal, na Ostaši, na náv ětrné stran ě Broumovských st ěn, resp. Polických st ěn a Boru a v Jest řebích horách. Stupe ň poškození imisemi 1 je (dle LHP a LHO) uvád ěn na cca 1750 ha (z toho cca 1550 ha SM, 200 ha BO) a stupe ň poškození 2 na cca 640 ha (tém ěř vše SM).

Abioti čtí činitelé Nejv ětší škody p ůsobí v CHKO bo řivý vítr, menší jsou škody sn ěhem a námrazou, p řípadn ě suchem. S ohledem na zna čnou členitost terénu a p řevážnou orientaci h řeben ů SZ-JV, škodí v CHKO hlavn ě v ětry západních sm ěrů (Z, SZ, JZ). Pom ěrn ě časté jsou i v ětry od S a SV. Velké škody zp ůsobil p ři prudké bou ři v roce 1929 jižní vítr a polom v roce 1988 zp ůsobil silný vítr od JZ–JV. V posledních dvaceti letech byly ro čně vykazovány nahodilé t ěžby zp ůsobené v ětrem ve výši n ěkolika tisíc m 3 ro čně. Rozsáhlejší byly v ětrné polomy obvykle v porostech narušených po exhla čních či k ůrovcových t ěžbách na náv ětrné stran ě Broumovských st ěn a v Javo řích horách. Extrémn ě silné v ětry v roce 2007 a 2008 (orkán Kyrill a vich řice Emma) zp ůsobily zna čné škody p ředevším v revíru Ruprechtice v nejvýše položených částech Javo řích hor a také v revíru Chvale čský h řbet. V revíru Ruprechtice zp ůsobil orkán Kyrill kalamitu o celkovém objemu 27 000 m 3, vich řice Emma 10 000 m3. 111

Následn ě zde došlo i ke kalamit ě k ůrovcové a to zejména z důvodu opožd ěného zpracování rozsáhlé kalamity zp ůsobené orkánem Kyrill v navazujícím území v sousedním Polsku. Jen v revíru Ruprechtice bylo pro zvládnutí k ůrovce položeno 3000 m 3 lapák ů v roce 2009. V revíru Chvale čský h řbet došlo v důsledku orkánu Kyrill k rozvrácení n ěkolikahektarového st ředn ěvěkého porostu založeného po II. sv ětové válce na bývalé zem ědělské p ůdě u státní hranice s Polskem nad osadou Kr čmov u Adršpachu. Významné škody zp ůsobil orkán Kyrill také na obecních lesích v Hejtmánkovicích. Škody sn ěhem a námrazou se vyskytují dosti často a to n ěkdy i ve zna čném rozsahu, hlavn ě ve vyšších polohách nad 600 m. Zna čné škody sn ěhem se vyskytly v zim ě 1995/1996 a v posledních letech také v prosinci 2005. Poškození se projevuje nej čast ěji vrcholovými zlomy. Ohrožené a pravideln ě poškozované lokality jsou na h řebenech Jest řebích hor, Broumovských st ěn a Javo řích hor. Sn ěhovými zlomy trpí i v nižších polohách porosty poškozené loupáním jelení zv ěř í a následn ě hnilobou kmene. Škody suchem se v oblasti vyskytují čast ěji v lokalitách na pískovcích a na jižních a jihozápadních expozicích. V posledním období obvykle sucho vedlo k oslabení porost ů, které se následn ě projevilo k ůrovcovými kalamitami.

Hmyzí šk ůdci Z kalamitních šk ůdc ů se vyskytuje p ředevším lýkožrout smrkový, mén ě bekyn ě mniška a klikoroh borový. Bekyn ě mniška je v oblasti v základním stavu, velká mnišková kalamita byla naposledy ve 20. letech dvacátého století, ale p ři nep říznivém vývoji po časí by v nižších polohách mohlo op ět dojít k její gradaci. Vliv klikoroha borového není v posledních letech díky ošet řování jehli čnatých sazenic nijak výrazný a je uvád ěn do 5 % úhynu sazenic p ři zalesn ění. Vliv na zdravotní stav lesních porost ů zde mají i další šk ůdci, zejména další k ůrovci na smrku (lýkožrout lesklý) a borovici (lýkohub menší). Lýkožrout severský byl již v oblasti potvrzen a p ři p řípadném vzniku nové k ůrovcové kalamity (v d ůsledku sucha či polom ů) je zde velmi reálný škodlivý výskyt tohoto šk ůdce, protože optimum jeho výskytu je od nižších poloh do nadmo řské výšky 600 m n. m. Jeho výskyt dlouho probíhá skryt ě, protože napadá pouze stojící stromy v jejich horních částech a ne na porostních st ěnách, ale spíše uvnit ř porostu. Rozhodujícím hmyzím šk ůdcem v lesích CHKO je lýkožrout smrkový. V důsledku vleklé kůrovcové gradace na imisn ě ovlivn ěných stanovištích došlo k významným škodám na lesích na náv ětrné stran ě Broumovských st ěn (dnes NPP Polické st ěny) v 80. a 90. letech 20. století. V nep říznivých terénech byly napadené stromy často vyklízeny pomocí lanovek i vrtulníku a vznikly tak rozsáhlé se če o vým ěř e p řesahující i 20 ha. Ty jsou v sou časnosti ve stádiu mlazin s vysokým podílem b řízy. Ta byla jako p řípravná d řevina na rozsáhlých holinách vysévána z vrtulníku.

Hniloby Poškození porost ů a d řevní zásoby hnilobami je zna čné. Nejvíce napadeny jsou hnilobami smrkové porosty první generace lesa, zejména tehdy jsou-li navíc siln ě poškozeny loupáním a ohryzem jelení zv ěř í. Dále jsou hnilobami poškozeny geneticky nevhodné porosty, které jsou opakovan ě postihovány vrškovými zlomy a všechny další porosty, které jsou mechanicky poškozeny a ť již p ři t ěžb ě, p řibližování nebo ohryzem a loupáním zv ěř e. Nejb ěžn ěji se vyskytujícími d řevokaznými houbami zp ůsobujícími hniloby na smrku jsou v CHKO pevník krvav ějící a ko řenovník vrstevnatý, mén ě časté je poškození porost ů václavkou.

4.1.9. Stav lesnické plánovací dokumentace OPRL pro PLO 24 – Sudetské meziho ří s platností 2000–2019 zpracovaný Ústavem pro hospodá řskou úpravu les ů Brandýs nad Labem, pobo čkou Hradec Králové byl schválen Ministerstvem zem ědělství dne: 5.12.2000 pod č.j. 2427/2000 - 5040. 112

Tab. č. 23: Přehled zpracovaných LHP a LHO Název LHC Kód Plocha Platnost Zpracovatel LHC v CHKO LHP/LHO (ha dle GIS LHP,LHO) Broumov 506000 10328 2007–2016 Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. Obec Adršpach 506405 124 2004–2013 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Obecní lesy Česká Metuje 506406 63 2005–2014 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Obecní lesy Božanov 506407 58 2005–2014 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Obecní lesy Hejtmánkovice 506411 189 2007–2016 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Městské lesy Hronov 506412 87 2007–2016 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Obecní lesy Machov 506413 136 2007–2016 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Obecní lesy Stárkov 506414 366 2007–2016 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Městské lesy Police nad 506415 107 2007–2016 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Metují Městské lesy Teplice nad 506416 1476 2007–2016 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Metují Obecní lesy 506421 68 2007–2016 Lesní taxa ční spole čnost, s.r.o. He řmánkovice Obecní lesy Jívka 506423 190 2008–2017 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesní statek Radvanice 506708 488 2006–2015 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Skalka 506718 70 2007–2016 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. LHO Broumov 506819 486 2007–2016 Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. LHO Broumov-Trutnov 506820 33 2007–2016 Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. Náchod II (LHO) 506822 1736 2007–2016 Les Info CZ, a.s. Městské lesy Náchod 507408 265 2006–2015 Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesy ve vlastnictví státu – 852201 188 2007–2016 Lesprojekt Brno, a.s. Královéhradecký kraj

4.1.10. Dosavadní a aktuální zp ůsob hospoda ření Historický pr ůzkum les ů Až do kolonizace benediktinským řádem z kláštera v Praze – B řevnov ě koncem 12. století, kdy za čaly být lesy ve v ětší mí ře mýceny a p řem ěň ovány na zem ědělskou p ůdu, bylo území Broumovska pokryto hlubokými pohrani čními hvozdy. Po osídlení zdejší krajiny byly lidské zásahy do les ů zna čné. Spot řeba d řeva byla vysoká, nebo ť d řevo bylo základním stavebním materiálem, dále se z něho vyráb ěl nábytek a nástroje. Lesní hospodá řství se až do poloviny 18. století omezovalo na t ěžbu d říví pro pot řeby panských a klášterních statk ů, menší množství d řeva z les ů brali i poddaní. T ěžilo se hlavn ě v blízkých a p řístupných místech, což vedlo k ústupu lesa v nižších polohách. Malé pily, pivovary, mlýny, šindelky apod. sice pot řebovaly d řevo pro svou výrobu, ale spot řeba d říví v nich nebyla tak vysoká, aby nutn ě docházelo k devastaci les ů. Teprve od konce 18. století s rozvojem pr ůmyslu se objevují snahy o intenzivn ější lesní hospoda ření a využívání les ů i v odlehlých a nesnadno přístupných partiích. Spot řeba d řeva v pivovarech, sklárnách, hutích, papírnách a dolech (uhelné doly u Rtyn ě a Radvanic) nabyla velkého rozsahu a nep řízniv ě ovliv ňovala lesní hospodá řství v okolních lesích. V severovýchodní oblasti Jest řebích hor byly lesy z důvodu obrany zem ě chrán ěny, takže se v nich t ěžilo pouze toulavou se čí a obnova probíhala přirozen ě. Obrovské d řevní zásoby pralesa skalních m ěst Adršpachu a Teplic byly pravd ěpodobn ě zpracovány na d řev ěné uhlí pro železá řskou hu ť, která kdysi existovala v teplickém údolí Bu čnice. Pro výrobu potaše byly na Broumovsku vyhledávány a mýceny javory.

113

Dalším náporem na les byla pastva hov ězího dobytka, ovcí a koz v lese. V důledku pastvy ustupoval buk, naproti tomu jedle a smrk odolávaly lépe a na rozhraní 18. a 19. století převládly v lesích jehli čnany. Výjimkou byl revír Odolov, kde okolo roku 1790 existovaly ješt ě listnaté porosty buku a javoru. Do poloviny 18. století se obnova les ů provád ěla p řevážn ě p řirozenou obnovou pomocí výstavk ů a pouze s dopl ňujícími um ělými síjemi. Na konci 18. století byl do oblasti dovezen mod řín evropský, v ětšinou ze Slezska, mén ě z oblasti Alp. Až do poloviny 19. století bylo na většin ě majetk ů používáno semeno z vlastního sb ěru (SM, BO), pak však za čalo být nakupováno i semeno smrku z různých oblastí Čech i Rakouska. V první polvin ě 19. století z obnovy pomalu ustupovala síje a p řecházelo se na sadbu sazenic, která cca od roku 1850 spolu se zavád ěním smrkových monokultur zcela p řevládla. V dob ě vlády Marie Terezie nastalo podstatné rozší ření borovice lesní, jejíž rychlý r ůst měl zmírnit nedostatek d řeva. P ři rozvoji pr ůmyslu a t ěžby uhlí v devatenáctém století požadavky trhu na smrkové d řevo ješt ě vzrostly a vedly k plošnému zakládání smrkových monokultur („smrková mánie“), které však zhruba od 20. let dvacátého století podléhají zkáze vlivem kalamit všeho druhu (mniška, imise, k ůrovci). K roku 1833 existovalo v oblasti 64 % les ů dominikálních /panských/ a 36 % les ů rustikálních /selských/. Tento pom ěr z ůstal zhruba zachován až do roku 1945. Výjimku tvo řily lesy m ěsta Teplice nad Metují. Lesnatost krajiny se po roce 1945 významn ě zvýšila, nebo ť byly zales ňovány zem ědělské plochy opušt ěné po odsunu obyvatelstva n ěmecké národnosti. Lesnatost krajiny CHKO se tak zvýšila z 29,9 % v roce 1833 na 34,7 % v roce 1985.

Zhodnocení sou časného zp ůsobu hospoda ření v lesích v CHKO Broumovsko Tato kapitola se zabývá hodnocením zp ůsob ů hospoda ření v lesích v CHKO Broumovsko v období posledních 30 let. Za tuto dobu prod ělalo lesnictví na Broumovsku pom ěrn ě výrazné zm ěny, které se týkají se vlastnické a organiza ční struktury v souvislosti se spole čenskými zm ěnami a používaných technologií, ale i celkového p řístupu k lesu. Zp ůsob hospoda ření v lesích je v oblasti ovliv ňován t řemi základními faktory. Na prvním míst ě fyzickým stavem les ů, primárn ě druhovou skladbou, v ěkovou strukturou, zdravotním stavem lesa a ostatními p řírodními faktory, zejména kalamitami, ale výrazn ě také p řístupností, tj. terénními podmínkami a stavem lesní cestní sít ě. Dalším podstatným faktorem ovliv ňujícím hospoda ření je zp ůsob ochrany, kdy zejména v lesích v I. zónách CHKO a maloplošných chrán ěných územích je p řístup hospodá ře do zna čné míry limitován ochrannými podmínkami up řesn ěnými v plánech pé če. Nezanedbatelným faktorem je však také forma vlastnictví les ů a p řístup jednotlivých hospodá řů a majetkových správc ů k lesu s ohledem na aktuální situaci na trhu se d řívím a možnosti odbytu vyt ěžených sortiment ů. Všechny lesy na Broumovsku byly ješt ě po čátkem devadesátých let 20. století spravovány v rámci Východo českých státních les ů. V 90. letech došlo k transformaci a správu státních les ů p řevzal státní podnik Lesy ČR. Státní lesy v CHKO Broumovsko byly spravovány prost řednictvím Lesní správy Broumov, která zanikla slou čením s Lesní správou Dv ůr Králové nad Labem, která spravuje státní lesy v CHKO Broumovsko od roku 2005. Od roku 1991 postupn ě p řebíraly od státu své historické majetky obce v oblasti a také soukromé fyzické osoby v rámci restitucí. Od roku 2000 byly obcím navraceny i majetky, které obce nabyly jako p říd ěly po druhé sv ětové válce a do roku 2007 byly tyto nároky vypo řádány. Na Broumovsku je v sou časné dob ě (2011) stále v ětšina lesa v majetkové správ ě L ČR. Ty aktuáln ě spravují rozsáhlé lesní komplexy pat řící v minulosti církvi a šlecht ě, menší podíl představují lesy vzniklé povále čným zalesn ěním opušt ěné zem ědělské p ůdy, nep řid ělené drobné lesní majetky zabavené sudetským N ěmc ům, odúmrti apod. Drobný podíl státních les ů v oblasti spravuje také AOPK ČR, která získala lesy částe čně výkupy v NPR Adršpašsko-teplické skály od soukromých fyzických osob a od m ěsta Teplice nad Metují a částe čně p řevodem majetkové správy k pozemk ům spravovaným d říve Okresním ú řadem Náchod v souvislosti se vznikem kraj ů. K menším zm ěnám vlastnictví les ů dochází i v sou časnosti, p ředevším v případech drobných soukromých vlastník ů (individuální koup ě

114

a prodeje). Mezi významn ější zm ěny vlastnictví pat ří zakoupení cca 260 ha les ů m ěstem Náchod ve Stárkov ě, Jívce a České Metuji od restituent ů po p ůvodních majitelích v roce 2000. Nezanedbatelné plochy lesa vznikly v posledních desetiletích také zalesn ěním zem ědělské p ůdy. Krom ě roztroušených menších zem ědělských pozemk ů o ploše n ěkolika ha je to i v ětší soukromý les v k.ú. Skalka. Nelze p řehlédnout ani m ěnící se zp ůsob realizace ve řejných zakázek. V 80. letech byly práce provád ěny ve vlastní režii státu vlastními zam ěstnanci Východo českých státních les ů. Po transformaci státních les ů na L ČR a privátní akciové spole čnosti provád ěla v ětšinu lesnických zakázek Lesní spole čnost Broumov, a.s., která se vytvo řila privatizací části provozních majetk ů Východo českých státních les ů a v oblasti dosud provozuje také lesní školky. Se zm ěnami u L ČR došlo postupn ě ke zm ěně osoby hlavního dodavatele lesnických prací ve státních lesích, kde komplexní lesnickou zakázku realizuje jedna dodavatelská firma vždy jen kratší období po dobu 1 až 2 let. Na menších obecních a soukromých lesních majetcích realizují lesnické práce p římo vybírané místní soukromé firmy, zakázky se d ělí na jednotliv ě provád ěné činnosti. Za posledních 30 let se také postupn ě m ění technologie využívané p ři hospoda ření v lese. V těžební činnosti stále p řevažuje klasická technologie kácení strom ů jednomužnou motorovou pilou, p řibližování d říví traktorem (UKT, LKT) na odvozní místo a odvoz soupravou s opleny. V těžební činnosti postupně klesá podíl soust řeďování a p řibližování dříví kon ěm, který byl s ohledem na složité terénní podmínky (skály, strmé strán ě) v oblasti tradi čně vysoký. Ur čitou raritou oblasti bylo p řibližování d říví vrtulníkem, které se v nejmén ě přístupných skalních oblastech Broumovska využívalo v letech 1982–2000. Tato k prost ředí šetrná technologie byla problematická z hlediska rušení klidu v lesích, z ekonomických důvod ů však byla ukon čena. Z části ji nahrazují moderní lanovkové technologie, částe čně také asanace k ůrovce odkorn ěním s ponecháním odkorn ěných klád na míst ě k zetlení. Od roku 2001 se také postupn ě zavád ějí harvestory a vyvážecí soupravy. První nasazení harvestor ů se uskute čnilo v roce 2001 na majetku m ěsta Náchoda v k.ú. Dolní Verné řovice. Od té doby využívání t ěchto moderních technologií postupn ě nar ůstá. Od roku 2004 slouží k přibližování d říví zejména v těžko p řístupných terénech Adršpašsko-teplických skal na majetku m ěsta Teplice nad Metují lehká vyvážecí souprava Loglander. To spolu s investicemi do údržby cest p řisp ělo k podstatnému zlepšení stavu cestní sít ě, ale také ke snížení poškozování p ůdního povrchu p ři vyklízení pokácené d řevní hmoty. Ve v ětšin ě p řípad ů jsou tyto moderní technologie šetrn ější a da ří se díky nim lépe zašet řit p řirozené zmlazení. Bohužel existují i negativní p řípady, našt ěstí spíše výjime čné, kdy nasazení harvestorových uzl ů v nevhodnou ro ční dobu vedlo k významnému poškození p ůdy i cest. Míra využití této technologie závisí zejména na výsledcích výb ěrových řízení na komplexní lesnickou zakázku u L ČR. Na ostatních lesních majetcích se uplat ňuje jen výjime čně (obecní lesy Božanov, obecní lesy Hejtmánkovice). Pozitivním p řisp ěním je také postupné uplat ňování odvozu d říví na vyvážecích vlecích p řipojených k lesním traktor ům. V souvislosti s novými technologiemi se v posledních letech také v podstatn ě v ětší mí ře uplat ňuje sortimentní zp ůsob t ěžby a tříd ění d říví p římo na odvozním míst ě, namísto odvozu surových kmen ů v celých délkách a tříd ění na manipula čních skladech. Obecn ě lze konstatovat, že výše popsané zm ěny v těžebních technologiích jsou ve výsledku spíše pozitivní i z hlediska požadavk ů ochrany přírody, nemají však zásadní vliv. Důležité jsou také zm ěny týkající se zpracování t ěžebních zbytk ů, a to z hlediska celkového kolob ěhu živin, ale i podpory biodiverzity. Do nedávné doby byla klest po mýtní těžb ě obvykle pálena na hromadách. V posledních desetiletích se od pálení klestu obecn ě ustupuje a klest bývá rovnána do řad nebo na hromady a ponechávána k zetlení, což lze považovat z hlediska ochrany p řírody za pozitivní. Uplatn ěny byly také technologie hrubého št ěpkování klestu s částe čným zapracováním do p ůdy nebo likvidace št ěpkováním s následným odvozem št ěpky či ponecháním št ěpky na míst ě k zetlení. P řístup ke zpracování klesti se však hodn ě liší podle druhu vlastnictví, u v ětšiny obecních majetk ů bývá klest vzniklá mýtními t ěžbami obvykle na míst ě pálena. V drobných soukromých lesích obvykle také s tím, že část bývá ješt ě zužitkována jako palivové d řevo. V posledních letech

115

se u L ČR objevily i pokusy o pr ůmyslové zužitkování těžebních zbytk ů pro energetické ú čely; klest byla p řipravována na velké hromady na dovozní místa k seštěpkování, nebo nabalíkována k odvozu. V obnov ě lesa je z řejmý obecný p říklon k přírod ě bližším zp ůsob ům obnovy. Zvyšující se podíl p řirozené obnovy lesa je d ůsledkem jednak ekonomických požadavk ů, ale i zmenšením obnovních prvk ů a zvýšením podílu podrostního zp ůsobu hospoda ření v důsledku p řísn ější legislativy v oblasti státní správy lesa a ochrany p řírody. V souvislosti s omezením imisí došlo i ke zlepšení fruktifikace lesních d řevin. Z hlediska úsp ěšnosti p řirozené, ale i um ělé obnovy jsou klí čové stavy spárkaté zv ěř e. Ty se významn ě zvýšily po druhé sv ětové válce, ale specificky na Broumovsku zejména v druhé polovin ě 80. let minulého století v důsledku politického rozhodnutí tehdejšího vedení státních les ů. V té dob ě byla také zásadn ě poškozena v ětšina kultur a mladých smrkových porost ů loupáním. Snížení stav ů spárkaté zv ěř e v polovin ě 90. let situaci sice významn ě zlepšilo, škody zv ěř í jsou však nadále hlavním limitem p řem ěny smrkových porost ů na smíšené lesy. Ke zlepšení stavu les ů z hlediska celkové stability i biologické rozmanitosti zásadn ě p řisp ělo zavedení lesnické legislativy s povinným procentem meliora čních a zpev ňujících d řevin (MZD), které p ředstavují v převážné v ětšin ě d řeviny p řirozené druhové skladby lesních d řevin. I p ři zvýšeném podílu MZD p ři obnov ě u L ČR ve výši p řes 40 % přetrvávají vysoké ztráty v důsledku okusu zv ěř í a nedostate čné ochrany proti ní (nedostate čná údržba oplocenek a individuálních ochran, nedostate čná aplikace repelent ů) a v důsledku bude podíl MZD v zajišt ěných kulturách nižší (údaje o porostních skupinách v prvním v ěkovém stupni zatím zásadní ztráty nenazna čují). Výchova lesa probíhá na v ětšin ě majetk ů tradi čním zp ůsobem, provád ěním. pro řezávek a probírek. Většina hmoty z pro řezávek je ponechána na míst ě k zetlení. Z hlediska ochrany přírody bude do budoucna žádoucí v ěnovat zvýšenou pé či jednotliv ě smíšeným porost ům tak, aby podíl d řevin p řirozené druhové skladby nebyl probírkami snižován ve prosp ěch hospodá řských d řevin, naopak vtroušené listná če a jedle by m ěly být výchovou preferovány a v porostech s nízkým podílem MZD by nem ěla být paušáln ě odstra ňována b říza. Při hodnocení dosavadního zp ůsobu hospoda ření nelze p řehlédnout rozdíly zp ůsobené odlišným p řístupem vlastník ů. U státních les ů je zp ůsob hospoda ření do zna čné míry ovliv ňován centráln ě a je zjevný posun co se tý če tlaku na produktivitu práce a ekonomickou efektivitu provád ěných činností. Postupn ě ubývá pracovník ů zajištujících správu majetku i organizaci lesnických zakázek. Snižuje se tlak na zpracování d říví z těžko dostupných lokalit, kde za číná p řevažovat spíše hledisko prevence ší ření kalamitních šk ůdc ů. Zvyšuje se podíl p řirozené obnovy a snižují hektarové po čty sazenic p ři um ělých obnovách. Jen na některých majetcích se provádí skute čně pe člivá ochrana nezajišt ěných kultur a mladých porost ů (vylepšování, celoplošné vyžínání, zra ňování k ůry, individuální ochrany kmene proti loupání). V nejp řísn ěji chrán ěných územích z hlediska ochrany p řírody získává lesní hospoda ření teprve v posledních letech podobu ú čelové pé če s finan ční podporou státu a za číná se postupn ě odlišovat od b ěžných postup ů v hospodá řských lesích. Zcela novým tipem majetkového správce lesa je pak AOPK ČR, která p ři správ ě les ů primárn ě nesleduje hospodá řské výsledky, ale zam ěř uje se v rámci rozpo čtových možností čist ě na cíle ochrany p řírody. Pro dokreslení obrazu sou časného lesního hospoda ření nelze nezmínit ani n ěkteré excesy nedávné doby, jako nelegální t ěžby v drobných soukromých lesích. Zejména v letech 1999–2002 došlo na území CHKO Broumovsko v několika lokalitách k nepovoleným t ěžbám v soukromých lesích, p ři nichž došlo ke vzniku rozsáhlých holin (v lese u Mezim ěstí p řes 5 ha), které byly následn ě zalesn ěny jen v některých p řípadech. V převážné v ětšin ě p řípad ů byly takto dot čeny lesy hospodá řského charakteru mimo MZCHU a první zóny CHKO a následnou p řirozenou sukcesí na nezalesn ěných holinách vznikla v důsledku sukcese druhová skladba následného lesa bližší p řirozenému stavu než v okolních pe čliv ě obhospoda řovaných hospodá řských lesích.

116

4.2. Zem ědělství

Charakteristika zem ědělství na území CHKO Vývoj zem ědělství a tradi ční formy hospoda ření Dnešní Broumovsko pat ří mezi typické oblasti, jimž vtiskla tvá ř st ředov ěká kolonizace. Vesnice byly zakládány od 13. století českým a n ěmeckým obyvatelstvem a dopl ňovány centrálními sídlišti m ěstského charakteru, v nichž se soust řeďovala řemeslná výroba a probíhaly místní trhy. Broumovský urbá ř z let 1676 až 1677 ukazuje na zna čně rozší řené rybníká řství a chov ovcí, dokládá ale i nezem ědělské provozy, nap říklad dehtá řské pece, vodní mlýny a pily. V novov ěku p řistoupila k zem ědělství jako další faktor formující tvá ř krajiny a osídlení textilní výroba. Výrazným mezníkem v tradi čním zp ůsobu hospoda ření i spole čenském a kulturním život ě na Broumovsku, Policku a okolí se staly události po druhé sv ětové válce, kdy došlo vlivem odsunu N ěmc ů a následnému dosídlení k tém ěř úplné vým ěně obyvatel. Noví obyvatelé nem ěli velké zkušenosti se zem ědělstvím ani vztah k půdě. Za čátkem 50. let zapo čala kolektivizace spojená se vznikem jednotných zemědělských družstev (JZD). Byla tak p řeťata v jednotlivých rolnických rodinách po generace p ředávaná zkušenost, jak v místních pro zem ědělství spíše mén ě vhodných podmínkách úsp ěšn ě hospoda řit. Kolektivizace vedla ke scelování polí, kdy z krajiny mizely polní cesty a rozptýlená zele ň: aleje, meze, p říkopy apod. Bohužel s tím však vymizela i jejich funkce v ětrolam ů, protierozních zábran a ostr ůvk ů relativn ě p řírodních biotop ů osídlených mnohými druhy rostlin a živo čich ů, které od té doby p řestaly být b ěžnými, nebo se dokonce staly vzácnými (zajíci, koroptve, drobné zp ěvné ptactvo…). Ješt ě v roce 1956 bylo pouze 22 % tehdejšího okresu Broumov v rukou družstev, zbytek stále vlastnili soukromníci, v roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy p ůdy. N ěkterá družstva se však brzy rozpadla a patronát nad nimi nap říšt ě musely p řevzít pr ůmyslové podniky. Na takzvaných zbytkových statcích vznikly státní statky Broumov a Teplice. V zem ědělství se kladl d ůraz na pastevectví. Tvá ř krajiny byla zasažena také necitlivou výstavbou rozsáhlých objekt ů velkochov ů v rámci „budování socialistické vesnice.“ Po zm ěnách vlastnických pom ěrů, kv ůli svému vzhledu a stavebn ě-technickému stavu, byly považovány za újmu na krajinném rázu a za nebezpe čí pro životní prost ředí. Provozem těchto zem ědělských staveb byla p římo ohrožována kvalita spodních a povrchových vod. Nedostate čná kapacita jímek na tekuté exkrementy nutila zem ědělce vyvážet je i v zimním období na zamrzlou p ůdu, čímž docházelo k ohrožování kvality podzemních vod a vedlo to k nežádoucí eutrofizaci povrchových tok ů. V sou časnosti jsou tyto objekty postupn ě adaptovány a p řizp ůsobovány požadavk ům dnešní doby. Jednou z možnosti využití takových staveb jsou bioplynové stanice (více viz kap. 4.6. Výstavba a 3.12. krajinný ráz). V CHKO je 50 % ZPF odvodn ěno a části vodních tok ů nap římeny, pop ř. zatrubn ěny. To vše vede k postupnému snižování schopnosti zem ědělské p ůdy zadržovat vodua k urychlenému odtoku vody z krajiny. P ředimenzovaná (zahloubená a narovnaná) koryta tok ů sice v jarním období bezpe čně provedou velké množství vody, ovšem v lét ě mnohdy tém ěř vysychají. T ěmito opat řeními se voda z krajiny nadm ěrn ě odvádí, což je nejen z hlediska ekologické stability, ale i samotného zem ědělství, negativním jevem. Dalším negativním jevem bylo nepromyšlené umís ťování meliorací na území CHKO. Meliora ční práce byly zem ědělskou praxí chápány jednostrann ě pouze jako odvod ňování ve snaze zúrodnit co nejv ětší plochy orné p ůdy a luk, a byly provád ěny bez ohledu na ekologická a kulturní hlediska v krajin ě, p řevážn ě bez d ůsledného hydrogeologického pr ůzkumu. D ůsledkem bylo narušení vodního režimu na t ěchto pozemcích a následné zm ěny druhové diverzity. V sou časnosti je v ětšina d řív ějších meliora čních systém ů ponechána dlouhodob ě bez pot řebné údržby a svoji funkci neplní. N ěkteré takové pozemky jsou dále z části nezp ůsobilé k zem ědělskému využívání a n ěkteré se staly cennými vzhledem k výskytu vzácných mok řadních spole čenstev a budou p řipravovány k vyhlášení jako zvlášt ě chrán ěné území (Mok řadní louky u Jet řichova).

117

Jedním z kritických faktor ů znehodnocujících krajinu a zem ědělskou p ůdu je i p řílišné zorn ění ZPF. P řestože se v posledních dvaceti letech i díky dota ční politice státu snížil podíl orné p ůdy, z ůstávají v některých částech Broumovského výb ěžku neúnosn ě velké hony, které jsou p říčinou vodní (Teplicko, Policko, okolí He řmánkovic a Otovic) a v ětrné eroze (JV část Broumovské kotliny). Nástrojem pro vytvo ření podmínek racionálního hospoda ření na zem ědělské p ůdě, který také zajiš ťuje zlepšení životního prost ředí, ochranu a zúrodn ění p ůdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení ekologické stability, jsou komplexní pozemkové úpravy. V sou časné dob ě jsou KPÚ realizovány na území obcí Suchý D ůl a Petrovi če, další byly zahájeny a probíhají v Hejtmánkovicích, K řinicích a He řmánkovicích. V rámci zahajovaných KPÚ Správa CHKO prosazuje tvorbu navržených nefunk čních prvk ů ÚSES (zasakovací pásy, pr ůlehy, výsadby stromo řadí a v ětrolam ů) p řednostn ě na velkých blocích zem ědělské p ůdy a podél cest. Dalším využitím p říliš rozsáhlé plochy orné p ůdy je p ěstování rychle rostoucích d řevin, nap ř. formou protierozních pás ů. Takovéto využiti zem ědělské p ůdy krom ě ekologické a stabiliza ční role p ředstavuje i možnost získat vhodné dopl ňkové místní zdroje energie. Dalším ekologickým zdrojem energie, a zárove ň alternativou ke klasickému zem ědělství, může být p ěstování energetických plodin. Z hlediska ochranných podmínek CHKO jsou možnosti p ěstování t ěchto plodin ale omezeny ustanovením § 26 odst. d ZOPK, které zakazuje zám ěrné rozši řování geograficky nep ůvodních druh ů. Devadesátá léta minulého století přinesla další výraznou zm ěnu v zem ědělství. P řed transformací zem ědělství v roce 1992 hospoda řilo na Broumovsku osm statk ů a p ět družstev, Státní statek Broumov pat řil se svými 16 000 ha k nejv ětším v republice. Vlivem politických zm ěn došlo k narovnání vlastnických práv k půdě a transformaci zem ědělských podnik ů. Došlo k rozpadu velkých zem ědělských podnik ů hospoda řících na státní p ůdě na menší spole čnosti, zem ědělská družstva byla zlikvidována, nebo došlo alespo ň k jejich zna čné redukci. Pozemky ve vlastnictví státu p řevzal Pozemkový fond ČR, část z nich pronajal nov ě vzniklým zem ědělským subjekt ům, menší část byla navrácena p ůvodním majitelům v restitucích. Nyní zde p ůsobí 20 spole čných zem ědělských podnik ů a 200 soukromník ů. Úrove ň hospoda ření zem ědělských subjekt ů je r ůzná, ale velká část z nich se potýká se zna čnými existen čními potížemi. V sou časné dob ě se transformovaly na 200 soukrom ě hospoda řících rolník ů, 3 zem ědělská družstva a 17 jiných subjekt ů (v.o.s., s.r.o.). Zem ědělská výroba zaznamenala v posledních letech výrazný útlum, ovlivn ěný zm ěnami zem ědělské politiky státu, vlastnických vztah ů k půdě (velké množství p ůdy se dostalo do vlastnictví lidí, kte ří zem ědělsky nehospoda ří) a ekonomickými podmínkami. V souladu s dota ční zem ědělskou politikou státu je patrný nár ůst uvád ění p ůdy do klidu, tj. převod orné p ůdy do kultury louka a pastvina. Dále roste tlak ze strany vlastník ů pozemk ů na zalesn ění pozemk ů mén ě vhodných pro zem ědělskou výrobu (horší p řístupnost, malá výnosnost), což souvisí s poskytovanými dotacemi a nezájmem vlastník ů p ůdy o zem ědělské hospoda ření. Na území III. a IV. zóny CHKO Broumovsko byl v posledních deseti letech zaznamenán tlak na zábor zem ědělské p ůdy pro výstavbu rodinných dom ů. Dalšími negativními faktory, zp ůsobujícími ohrožení významných krajinných prvk ů a předm ětu ochrany p řírody, jsou i nadm ěrné pojezdy t ěžkou mechanizací, nevhodné zp ůsoby hnojení (nedodržování technologické kázn ě p ři aplikaci hnojiv), nevhodné použití techniky (nap ř. velkoplošná se č n ěkolika hektar ů luk b ěhem pár hodin, kdy je množství živo čich ů naráz p řipraveno o biotop a v mnoha p řípadech i o život, protože se nestihnou přemístit a v blízkém okolí a beztak mnohdy nenaleznou vhodný náhradní biotop). To vše má i neblahý vliv na podíl humusu v půdě a na její utužení, což dále zhoršuje p ůdní úrodnost a schopnost p ůdy vsakovat srážky. V n ěkterých p řípadech dochází i k poškozování okraj ů lesních porost ů blízkým ukládáním hnoje, pojezdem mechanizace (poškozování ko řenového systému) a nežádoucí aplikací hnojiv a chemických přípravk ů.

118

Aktuální stav zem ědělské výroby Chrán ěná krajinná oblast Broumovsko pat ří s výjimkou jihovýchodní části Broumovské kotliny do bramborá řského výrobního typu. Nejrozší řen ější p ůdní typy na Broumovsku jsou hn ědé p ůdy. V nižších polohách (Polická pánev a jižní část Broumovské kotliny) to jsou typické hn ědé p ůdy, na plochých svazích typické kyselé hn ědé p ůdy. V oblasti Broumovské kotliny a jižní části Polické pánve se p ěstují obiloviny (hlavn ě pšenice a je čmen), dále pícniny a z technických plodin p ředevším řepka olejka. Chová se skot (hlavn ě dojnice), v menší mí ře i prasata a ovce. Zbytek území je charakteristický p ěstováním pícnin. Zna čnou plochu zaujímají louky a pastviny. Z obilovin se nejvíce pěstuje je čmen, v menší mí ře pšenice. Dále se p ěstují brambory, z technických plodin nabývá na významu řepka olejka. Z hospodá řských zví řat se chová skot (p ředevším jalovice a dojnice). Chovem prasat a ovcí se zabývají malí a st řední soukromí zem ědělci. Zem ědělský p ůdní fond pokrývá p řibližn ě 200 km 2, tj. cca 50 % plochy CHKO Broumovsko.

Tab. č. 24: P řehled významných zem ědělských subjekt ů hospoda řících na území CHKO Broumovsko

Název zem. subjektu Oblast p ůsobnosti Statek Stárkov s.r.o., 549 36 Stárkov 102 Stárkovsko, Hronovsko ZD OSTAŠ, 549 55 Ž ďár nad Metují 141 Česká Metuje, Ž ďár n. M., Policko, Stárkovsko, K řinice Družstvo vlastník ů Police nad Metují, 549 54 Police nad Policko Metují, Radimovská 68 Radvan spol. s r.o., 542 12 Radvanice v Čechách 19 Radvanice, Janovice, Jívka BOR spol. s r.o., 549 64 Bezd ěkov nad Metují Machovsko, Bezd ěkov Ekospol s.r.o., 549 81 Mezim ěstí, 5. kv ětna 90 Ruprechtice, Hyn čice, Mezim ěstí Velká Ves a.s., 120 00 Praha 2, Sokolská Mezim ěstí, Broumovsko, K řinice ZD Šonov u Broumova, 549 71 Šonov Rožmitál, Šonovsko LIMBA spol. s r.o., 547 01 Náchod, U Písníku 206 Mezim ěstí, Jet řichov, B řezová Lainka Bernard, 383 01 P ěč nov 3 Zdo ňov Bošina Jan, Ing. , 549 82 Verné řovice 56 Verné řovice, Mezim ěstí Žo ček Petr, 550 01 Martínkovice 50 Křinice Krecbach Karel, Adršpach, Dolní Adršpach 130, 549 57 Adršpach Tůma Milan, 549 31 Hronov, Žižkova 848 Skalka, Metujka Hilscher Ji ří, P ěkov 45, 549 54 Police nad Metují Pěkov Šefc Jan, 549 57 Teplice nad Metují, Lachov 32 Lachov, D ědov Martinec Stanislav, 549 57 Teplice nad Metují, Dolní Teplicko Teplice, Aloise Jiráska 124

V sou časné dob ě platná zonace CHKO je vymezena v p říloze vyhlášky č.157/1991 Sb. o zřízení CHKO Broumovsko. Rozloha jednotlivých zón na zem ědělském p ůdním fondu je následující: plocha I. zóny v CHKO je 3 431 ha, II. zóny 5 780 ha, III. 25 247 ha a IV. zóny 6 660 ha. I. zóna zahrnuje n ěkteré botanické lokality, které jsou z pohledu zem ědělské výroby bezvýznamné. V minulosti byly ušet řeny p řed rekultivací z d ůvod ů špatné terénní přístupnosti ploch pro zem ědělské stroje, malé efektivnosti vzhledem k vynaloženým prost ředk ům, anebo n ěkteré plochy byly už v minulosti vedeny jako evidované lokality ochrany p řírody. Plocha II. zóny na ZPF v CHKO Broumovsko je v sou časné dob ě p řibližn ě 270 ha. Jedná se vesm ěs o extenzívn ě obhospoda řované louky a pastviny. Rozsah této zóny, jak je

119

vymezen vyhláškou č.157/1991 Sb., není zcela dosta čující. Z údaj ů mapování biotop ů je zřejmé, že plocha pozemk ů, které odpovídají charakterem II. zón ě, je rozsáhlejší. III. a IV. zóna zaujímá zbývající část zem ědělského p ůdního fondu. IV. zóna je vymezena pouze v Broumovské kotlin ě.

Obr. č. 5: Zem ědělská krajina v CHKO Broumovsko (okolí Jet řichova)

Zem ědělství a ochrana p řírody a krajiny Sou časná dota ční politika Zem ědělská výroba v oblastech s horšími p řírodními podmínkami (zvlášt ě v horských a podhorských oblastech) je podporována dotacemi EU. S cílem podpo řit rozvoj venkova a zem ědělství byly v členských státech Evropské unie zavedeny agroenvironmentální programy, které mají posílit zp ůsoby využívání zem ědělské p ůdy v souladu s ochranou přírody, krajiny a zlepšováním životního prost ředí. Po vstupu do EU je další rozvoj zem ědělství spjat s uplat ňováním podmínek Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Jejich dodržováním vzniká zem ědělc ům nárok na dotace, které umožní hospoda řit i v těchto horších podmínkách. Do program ů HRDP, p ředevším Agroenvironmentální opat ření na období 2004–2008, byla zapojena velká část zem ědělc ů, a to zejména do podopat ření ošetřování travních porost ů – základní management louky, pastviny. Od roku 2009 v ětšina zem ědělc ů p řešla k dalšímu novému stupni agroenvironmentálních opat ření ozna čovaného jako Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) na období 2009–2013 . EAFRD zahrnuje agroenvironmentální opat ření, jejichž cíle jsou obdobné jako u programu HRDP, nabídka titul ů je však po zkušenostech z minulých let dopln ěna a lépe rozpracována. V rámci t ěchto nových opat ření byla Správou CHKO na bloky LPIS vymezena jednotlivá opat ření, a to na základ ě mapování

120

stanoviš ť NATURA 2000 a ve spolupráci s ČSO na základ ě dlouhodobého ornitologického sledování území. Na loukách byly vymezeny tituly mezofilní a vlhkomilné louky, horské a suchomilné louky, v menším rozsahu trvale podmá čené a rašelinné louky, a dále louky se základním managementem a z pta čích lokalit hnízdišt ě ch řástala polního. Na pastvinách p ředevším druhov ě bohaté pastviny a pastviny v základním managementu. Ze zkušenosti Správy vyplývá, že tento program je využíván zem ědělci v mnohem v ětší mí ře, než p ředchozí HRDP. Výrazný vliv na zvýšení ekologické stability zem ědělské krajiny mají komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), které krom ě k narovnání vlastnictví p ůdy a dotvo ření chyb ějící dopravní infrastruktury p řispívají také k obnov ě stabiliza čních prvk ů v krajin ě. P ři jejich plánování je pot řeba d ůsledn ě prosazovat realizaci prvk ů ÚSES a ochranu VKP. V poslední dob ě byl v oblasti zaznamenán zájem investor ů o p ěstování energetických plodin a rychle rostoucích d řevin. Zatím k jejich realizaci nedošlo.

Vliv zem ědělství na p ředm ět ochrany p řírody a krajiny Zem ědělství je jedním z ur čujících a neopominutelných odv ětví, které v historické dob ě ur čovaly charakter celého území CHKO a nadále bude i základním faktorem.

Pozitivní vlivy zem ědělství na ochranu p řírody a krajiny: - udržení dochovaného historicky vzniklého typického krajinného rázu - zachování a obnova lesem nepokrytého prostoru jako ekosystému pro rostlinné a živo čišné druhy otev řené volné krajiny - základní nástroj pro udržení a obnovu biotop ů zvlášt ě chrán ěných či regionáln ě významných druh ů rostlin a živo čich ů - potla čování invazivních druh ů rostlin

Obr. č. 6: Pastviny u Slavného

121

Možné negativní vlivy zem ědělství na ochranu p řírody a krajiny: - použití velkovýrobních zp ůsob ů obhospoda řování zem ědělské p ůdy vedoucích k nežádoucím rychlým a plošn ě rozsáhlým zm ěnám krajiny jako životního prostoru druh ů otev řené krajiny - používání intenzivních technologií s cílem dosažení rychlého maximálního zisku na úkor trvale udržitelného zem ědělství a zachování a ochrany zem ědělské krajiny jako vyváženého dob ře fungujícího ekosystému - použití nevhodných technologií potla čujících biodiverzitu a ni čících biotopy vzácných a zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů - rozši řování plevelných a invazních druh ů nevhodným hospoda řením a agrotechnickými postupy - devastace podmá čených ploch, vodních ploch a vodních tok ů v blízkosti pastvin - obhospoda řování podmá čených ploch nevhodnou (t ěžkou) technikou - likvidace prvk ů mimolesní zelen ě v krajin ě, její neudržování a neobnovování - snižování druhové a ekosystémové diverzity používáním nevhodných technologií a termín ů p ři obhospoda řování zem ědělské p ůdy - postupná zm ěna, degradace až zánik biotop ů nelesní krajiny z důvodu p řílišné extenzity zemědělského obhospoda řování (špatn ě p řístupné plochy a hlavn ě mokré a podmá čené louky se pro jejich malou produk čnost, nízkou kvalitu píce a velkou náro čnost obhospoda řování ponechávají bez kosení, zar ůstají vysokými bylinami a náletovými dřevinami – Správa CHKO Broumovsko pe čuje s pomocí prost ředk ů Programu pé če o krajinu alespo ň o nejcenn ější lokality)

4.3. Myslivost Podle zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. je zv ěř definována populacemi druh ů voln ě žijících živo čich ů, které jsou v zákon ě taxativn ě vyjmenovány. Zv ěř je podle zákona rozd ělena na skupinu druh ů zv ěř e, kterou nelze lovit na základ ě mezinárodních smluv nebo na základ ě jejich za řazení mezi zvlášt ě chrán ěné druhy živo čich ů, a dále na skupinu druh ů zv ěř e, kterou lze obhospoda řovat lovem. Ochrana p řírody zam ěř uje sv ůj zájem jednak na zv ěř , která je chrán ěna podle ZOPK, se zvláštním z řetelem na druhy evropsky významné (Natura 2000), jednak na druhy zv ěř e, které mají významný, mnohdy až limitní vliv na stav a obnovu ekosystém ů. N ěkteré druhy zv ěř e pat ří k druh ům geograficky nep ůvodním, jejichž úmyslné rozši řování je v rozporu se základními ochrannými podmínkami CHKO.

Vývoj myslivosti na Broumovsku Mezi vyhynulé druhy zv ěř e, které se pravd ěpodobn ě v minulosti na území Broumovska vyskytovaly pravideln ě pat ří bobr evropský ( Castor fiber ), ko čka divoká ( Felis silvestris ), los evropský ( Alces alces ), medv ěd hn ědý ( Ursus arctos ), vlk euroasijský ( Canis lupus ), tet řev hlušec ( Tetrao urogallus ), tet řívek obecný ( Lyrurus tetrix ). V historických výkazech o lovu se do 19. století pravideln ě vyskytuje zv ěř vysoká, srn čí, zajíc, tet řev, tet řívek, je řábek, koroptev, sluka, liška, kuna, tcho ř. V archivech p ři historickém pr ůzkumu les ů na LZ Broumov byly vyhledány následující zajímavosti: Velkostatek Adršpach: v roce 1835 ulovena vydra, v roce 1923 vysazen bažant, p ředtím i tet řev, v roce 1924 vym řel výr. Velkostatek Broumov: v roce 1685 uloven poslední medv ěd, v 17. a na po čátku 18. století obora, v roce 1786 došlo k rozmnožení je řábka po velkém polomu. Velkostatek Police: v roce 1663 uloven poslední medv ěd, až do poloviny 18. století vlci, 1825 uloveno 32 ks jest řába a sokola. Velkostatek Teplice: v roce 1926 ulovena hlavn ě zv ěř srn čí, zajíc, ale i tet řevi a tet řívci, ve skalách každoro čně hnízdí sokol.

122

Velkostatek Stárkov: v druhé pol. 17. století obora (3 ks vysoké, 6 ks da ňků), v první polovin ě 19. století uloveno n ěkolik vyder, v roce 1930 se objevily ondatry.

Rys ostrovid a vydra říční, druhy d říve považované za vyhynulé, se za čínají znovu objevovat. Rys ostrovid od roku 2009 do 2011 pozorován šestkrát (v četn ě samice s odrostlými ko ťaty). Pobytové znaky vydry říční opakovan ě nalézány v povodí Metuje i St ěnavy. Pobytové znaky bobra evropského ( Castor fiber ) jsou pozorovány zatím jen v Polsku na St ěnav ě mezi hranicemi a m ěste čkem Goli ńsk.

Druhy zv ěř e Celkov ě se v CHKO Broumovsko vyskytuje trvale nebo p řechodn ě (tah, migrace) 44 druh ů zv ěř e, z toho 14 druh ů pat ří zárove ň mezi druhy zákonem chrán ěné.

Zv ěř srstnatá jelen evropský kuna lesní dan ěk skvrnitý (ojedin ěle) kuna skalní srnec obecný tcho ř tmavý muflon vydra říční sika Dybovského (ojedin ěle) jezevec lesní prase divoké ondatra pižmová zajíc polní rys ostrovid liška obecná

Zv ěř pernatá bažant obecný polák velký výr velký koroptev polní polák chochola čka volavka popelavá křepelka polní je řábek lesní kormorán velký holub h řivná č jest řáb lesní krkavec velký holub doup ňák krahujec obecný vrána obecná hrdli čka zahradní poštolka obecná havran polní sluka lesní sokol st ěhovavý straka obecná racek chechtavý moták pochop sojka obecná lyska černá kán ě lesní špa ček obecný kachna divoká kán ě rousná

Významné druhy zv ěř e z hlediska OPK Jelen evropský Jelen evropský je v CHKO p ředm ětem chovu v převážn ě lesních honitbách, zejména na severu CHKO v Javo řích horách. Dále se vyskytuje v lesních komplexech Adršpašsko-teplických skal a Broumovských st ěn. V lesích p ůsobí lokáln ě škody okusem a ohryzem a loupáním, nejv ětší škody byly zaznamenány v oblasti Broumovských st ěn, ale i na Záho ři. Srnec obecný Srn čí je b ěžným druhem zv ěř e ve všech honitbách po celé CHKO. Kvalita srn čí zv ěř e v CHKO je pr ůměrná. Srn čí zv ěř p ůsobí lokáln ě škody na výsadbách málo zastoupených dřevinách p řirozené druhové skladby les ů, zejména na jedli a buku. Muflon Muflon je v CHKO p ředm ětem chovu v několika honitbách v různých částech CHKO. Aktuáln ě se n ěkolik populací vyskytuje nej čast ěji na Javo řích horách, v okolí Machova, Hejtmánkovic a Stárkovska. Machovská populace pat ří trofejemi mezi nejsiln ější voln ě chované populace na sv ětě. Jednotlivá stáda mají 20 až 60 kus ů. Mufloní zv ěř má negativní

123

vliv na stav lesních ekosystém ů (spásá nap ř. p řirozenou obnovu buku a jedle) a je z hlediska ochrany p řírody žádoucí, aby se její stavy snižovaly. Prase divoké Prase divoké je zv ěř í rozší řenou po celé CHKO. Stavy prasat obdobn ě jako v jiných částech ČR v posledních desetiletích rostly. P řestože jsou prasata oblíbeným p ředm ětem lovu, neda ří se jejich stav snižovat. Zna čné jsou škody p ředevším na zem ědělských plodinách. Černé zv ěř i je p řičítán i vliv na nízké stavy drobné zv ěř e. Vydra říční Vrátila se na toky v CHKO. Pobytové znaky zjišt ěny v povodí St ěnavy i Metuje v četn ě přítok ů. Objevuje se ve výkazech myslivc ů o stavu zv ěř e. Rybá ři jí p řičítají škody na rybí osádce tok ů, ale i na stavu rak ů v tocích. Rys ostrovid Rys ostrovid od roku 2009 do 2011 šestkrát pozorován, v četn ě samice s odrostlými ko ťaty. Volavka popelavá V roce 2011 prvé prokázané hnízd ění volavek na Stárkovsku. Žádost o povolení lovu ze strany rybá řů zamítnuta. Sokol st ěhovavý V posledních letech pravidelné hnízd ění dvou pár ů v NPR Adršpašsko-teplické skály a Broumovské st ěny. Výr velký Pravidelné hnízd ění po celé CHKO. Krkavec velký Na území CHKO v posledních letech stoupají jeho stavy. Desítky jedinc ů pravideln ě vid ěny u Studnic. V dubnu 2011 pozorováno v blízkosti Božanova nocovišt ě krkavc ů s rekordními 260 jedinci. Myslivci upozor ňují na škody p ůsobené krkavci na drobné zv ěř i. Chovatel ovcí v Lachov ě pozoroval útok krkavc ů na jeh ňě . Koroptev polní V období 2006–2010 byla ud ělena výjimka pro vypoušt ění 40 ks koroptví MS Bor. Do roku 2014 ud ělena výjimka k vypoušt ění 20 ks MS Koruna.

Honitby Na území CHKO Broumovsko je aktuáln ě vymezeno 41 schválených honiteb. Držiteli honiteb jsou p řevážn ě honební spole čenstva, n ěkolik p řevážn ě lesních honiteb je v majetku L ČR, vlastníkem honitby jsou dále m ěsto Teplice nad Metují a soukromé subjekty (pan Ji ří Švor čík, Žabokrky a Velká Ves v.o.s.). Právo myslivosti vykonávají na základ ě nájemní smlouvy převážn ě myslivecká sdružení, v několika p řípadech soukromé fyzické a právnické osoby a také sami vlastníci honiteb. Myslivecké hospoda ření je zam ěř eno podle charakteru honiteb, v lesních honitbách převážn ě na chov zv ěř e spárkaté (jelen, srnec, muflon) a černé a ve smíšených honitbách na chov zv ěř e srn čí, černé a drobné (zajíc, bažant). P řevážn ě lesní jsou zejména honitby v Javo řích horách a Broumovských st ěnách. Plocha honiteb se pohybuje v rozmezí od cca 600 ha do cca 2000 ha. Soupis honiteb s údaji o minimálních a normovaných stavech zv ěř e je v tabulkách č. 25 a 26. Hranice honiteb jsou v mapové p říloze č. 8.

124

Tab. č. 25: Údaje o honitbách v CHKO Broumovsko

Název honitby ORP Držitel Uživatel Plocha ha V (ÚHÚL 2005) CHKO Adršpach Broumov HS Adršpach Karel Krecbach, Adršpach 130, 549 57 Teplice nad Metují 764 celá Horní Adršpach Broumov HS Horní Adršpach Martin Vlček, Proruby 53, 552 05 Brzice 892 celá Bat ňovice Trutnov HS Bat ňovice HS Bat ňovice, Bat ňovice 3, 545 32 Úpice 631 část Božanov Broumov HS Božanov-Koruna MS Božanov, 549 74 Božanov 1221 celá Česká Metuje Náchod HS Česká Metuje MS Metuje, 549 56 Česká Metuje 1586 celá Hejtmánkovice-Jet řichov Broumov HS Hejtmánkovice-Jet řichov MS Ráj, 550 01 Broumov 1840 celá Bohumil Kantorík, He řmánkovice 204, 549 84 He řmánkovice Broumov HS He řmánkovice Josef Slaví ček, He řmánkovice 12, 549 84 924 celá Hony L ČR Broumov Lesy ČR, s.p. František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov 1109 celá Horní Teplice Broumov HS Horní Teplice Václav Jakl, Mezilesí 93, 549 23 1264 celá Honební sdružení Horská strana, Voletiny 25, 541 03 Horská Strana Trutnov Lesy ČR, s.p. Trutnov 921 část Chvale č Trutnov HS Chvale č MS Rá č, 542 11 Chvale č 133 1210 část Janovice Trutnov Lesy ČR, s.p. MS Rá č, 542 11 Chvale č 133 894 část Javory I L ČR Broumov Lesy ČR, s.p. František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov 984 celá Javory II L ČR Broumov Lesy ČR, s.p. Lesní spole čnost a.s. Broumov 845 celá Javory III L ČR Broumov Lesy ČR, s.p. František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov 874 celá Křinice Broumov HS K řinice MS Hv ězdecké Poho ří, 550 01 Broumov 1162 celá Libná Broumov HS Libná Ing. Josef Fran ěk, Provodov 16, 549 08 Provodov-Šonov 1006 celá Machov Náchod HS Machov HS Machov, 549 63 Machov 1539 celá Martínkovice Broumov HS Martínkovice MS Koruna Martínkovice 871 celá Maternice Náchod Lesy ČR, s.p. MS Hronov, 549 31 Hronov 692 část Otovice Broumov HS Otovice MS St ěnava, 549 72 Otovice 1047 celá Pěkov Náchod HS P ěkov-Hlav ňov HS P ěkov-Hlav ňov, 549 61 Bukovice 1385 celá Pomeznice Broumov HS Ekospol s.r.o. Ekospol s.r.o., 5. kv ětna 90, 549 81 Mezim ěstí 1342 celá Radešov-Bezd ěkov nad HS Bezd ěkov nad Metují-Radešov, 549 54 HS Bezd ěkov nad Metují-Radešov, 549 54 Police nad Metují Náchod Police nad Metují Metují 620 celá Radvanice les.st. Trutnov Ji ří Švor čík, Žabokrky 20, 549 31 Hronov Ji ří Švor čík, Žabokrky 20, 549 31 Hronov 1046 část Rožmitál Broumov HS Rožmitál HS Rožmitál 644 celá Rtyn ě Trutnov HS Rtyn ě v Podkrkonoší MS Rty ňka, Strážkovice 6, 542 34 Malé Svato ňovice 1170 část

125

Název honitby ORP Držitel Uživatel Plocha ha V (ÚHÚL 2005) CHKO Josef Havel, Dolní Radechová 247, 549 11 Dolní Slavný Náchod Lesy ČR, s.p. Radechová 770 celá Stárkov Náchod HS Stárkov Myslivecký spolek "Háj" Stárkov, 549 36 Stárkov 1154 celá Strážný Vrch Trutnov HS Janovice-Strážný Vrch, 542 13 Jívka MS Janovice-Strážný vrch, Na Struze 41, 541 01 Trutnov 681 celá Studená Voda L ČR Broumov Lesy ČR, s.p. Libor Cejnar, Lipí 16, 547 01 Náchod 1300 celá Suchý D ůl Náchod HS Suchý Důl MS Koruna, 549 54 Police nad Metují 1123 celá Šonov Broumov HS Šonov u Broumova MS Šonov u Broumova, 549 71 Šonov u Broumova 1410 celá Teplice nad Metují Broumov Město Teplice nad Metují MS Skály, 549 57 Teplice nad Metují 1949 celá Turov Náchod HS Turov Hronov HS Turov Hronov, 549 31 Hronov 1215 část Honební spole čnost Broumov-Velká Ves, 550 01 Velká Ves Broumov VOS Velká Ves Broumov 860 celá Velké Petrovice Náchod HS Velké Petrovice HS Velké Petrovice, 549 54 Police nad Metují 631 celá Velké Po říčí Náchod HS Velké Po říčí MS Velké Po říčí 1191 část Verné řovice L ČR Broumov Lesy ČR, s.p. Jan Školník, Jet řichov 87, 549 83 Mezim ěstí 3 685 celá Verné řovice-Březová Broumov HS Verné řovice-Březová Ing. Jan Bošina, Verné řovice 56, 549 82 Verné řovice 642 celá Vysoká Srbská Náchod HS Vysoká Srbská MS Vysoká Srbská, 549 31 Hronov 707 celá Žďár nad Metují Náchod HS Ž ďár nad Metují HS Ž ďár nad Metují 1386 celá

126

Tab. č. 26: Údaje o stavech zv ěř e v honitbách CHKO Broumovsko

Jelen evropský Srnec obecný Muflon Prase divoké Zajíc polní Bažant el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn el+úhyn ř ř ř ř ř ř ítání 2011 2011 ítání ítání 2011 2011 ítání ítání 2011 2011 ítání ítání 2011 2011 ítání ítání 2011 2011 ítání ítání 2011 2011 ítání č č č č č č s s s s s s odst odst odst odst odst odst minimální stav stav minimální minimální stav stav minimální minimální stav stav minimální minimální stav stav minimální minimální stav stav minimální minimální stav stav minimální normovaný stav stav normovaný normovaný stav stav normovaný normovaný stav stav normovaný normovaný stav stav normovaný normovaný stav stav normovaný normovaný stav stav normovaný Název ORP Broumov* 82 72 312 180 707 281 1124 620 55 52 341 130 63 45 420 704 658 384 497 110 281 134 294 87 Bat ňovice 26 6 31 8 8 5 29 3 Horská Strana 40 16 42 20 14 46 46 Chvale č 13 2 62 20 62 26 48 44 30 30 23 Janovice 6 6 8 4 32 15 48 42 42 54 Radvanice 1 60 40 51 17 7 5 7 2 55 43 Strážný vrch 18 30 10 46 18 61 34 23 Česká Metuje 10 6 11 7 77 25 54 15 19 67 42 30 54 Machov 9 6 20 20 53 24 65 38 13 9 33 5 40 49 49 35 42 Maternice 39 17 28 18 17 10 9 12 62 35 11 Pěkov 3 63 19 121 33 29 2 39 62 38 17 Radešov-Bezd ěkov nad Metují 4 28 10 38 15 7 30 15 10 Slavný 12 8 29 18 49 19 70 35 9 47 8 12 5 21 Stárkov 8 1 57 18 72 43 6 27 21 55 43 44 3 Suchý D ůl 11 38 10 65 38 16 26 36 50 25 24 Turov 61 20 90 37 10 8 11 7 14 27 63 35 43 1 14 8 21 213 Velké Petrovice 2 29 10 36 19 14 21 15 21 Velké Po říčí 4 7 53 15 70 29 20 106 59 45 118 59 11 Vysoká Srbská 6 10 35 12 38 17 8 5 12 9 13 35 35 20 Žďár nad Metují 1 70 21 66 23 14 57 27 19 16

*ORP Broumov poskytla jen celková data za všechny honitby ( řádky pro jednotlivé honitby jsou skryty)

127

Intenzivní chovy Na území CHKO Broumovsko v sou časnosti neexistují žádné obory, samostatné bažantnice ani uznané bažantnice v rámci honiteb, ve kterých je bažant bonitován. V bývalé obo ře He řmánkovice, kde byl až do roku 1998 provád ěn chov jelena dybovského, byl chov zrušen na základ ě rozhodnutí vlastníka. Obdobn ě v minulosti využívané bažantnice byly p ři uznávání honiteb zrušeny, p řevážn ě z majetkoprávních d ůvod ů a nesouhlasu vlastník ů pozemk ů. V některých honitbách, kde je bažant p ředm ětem chovu, existují ješt ě za řízení na komorování bažant ů, která slouží k do časné aklimatizaci mladých bažant ů v honitb ě; následn ě jsou z nich bažanti vypoušt ěni do volné krajiny. Faremní chovy zv ěř e V sou časnosti je na území CHKO Broumovsko založeno n ěkolik faremních chov ů zv ěř e, v kterých jsou chováni da ňci a mufloni. Farmy s chovem zv ěř e jsou v Teplicích nad Metují, Jet řichov ě, K řinicích, Martínkovicích, Velkých Petrovicích, v osad ě Závrchy (obec Vysoká Srbská), He řmánkovicích a Hejtmánkovicích. Ministerstvo zem ědělství eviduje na území CHKO Broumovsko 8 farmových chov ů zv ěř e. P ět z nich nahlásilo celkem 182 ks chované zv ěř e (da ňci, jeleni a mufloni). Správa odhaduje oplocenou plochu farmových chov ů zv ěř e na území CHKO Broumovsko na 20 ha. Jedná se v ětšinou o plochy navazující na intravilány obcí. Po čty chovaných zví řat mnohdy p řevyšují p řirozenou úživnost stanovišt ě a místy tak dochází k intenzivnímu vypásání vegetace ve výb ězích. Nežádoucí je i riziko úniku chovaných jedinc ů nejisté genetické kvality do volné krajiny a možnost k řížení s místní divokou populací. Zavád ění nových nebo rozši řování uvedených faremních chov ů je z hlediska ochrany p řírody obecn ě nežádoucí, protože p ři n ěm dochází k oplocování volné krajiny a lesa a tím k vytvá ření migra čních bariér pro voln ě žijící živo čichy. P ři realizaci zám ěru farmového chovu je Správa dot čeným orgánem jen p ři povolování stavby oplocení.

St řety myslivosti s ochranou p řírody Ke st řetu výkonu práva myslivosti a ochrany p řírody a krajiny dochází v CHKO v případech, kdy stavy zv ěř e p řekro čí úživnost prost ředí, p řitom zejména zv ěř jelení, mufloní, srn čí a černá mají silnou tendenci k přemnožení. Zv ěř jelení, muflon a srn čí páchají p řevážnou většinu škod, které se dotýkají zájm ů ochrany p řírody. Rozhodující je zejména okus nálet ů a nárost ů d řevin v místech, kde se zv ěř často shromaž ďuje. Pokud v lesích nenachází dostatek zdroj ů potravy, je okusem prakticky znemožn ěna p řirozená obnova lesa. Tyto škody jsou významné zejména v NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské st ěny a NPP Polické st ěny, kde škody zvěř í limitují odr ůstání p řirozeného zmlazení, a to u všech d řevin vyjma smrku, b řízy a je řábu. V složitých terénních podmínkách je však odlov zv ěř e problematický. Podstatné jsou škody okusem i v ostatních lesních komplexech p ři hranicích s Polskem (Javo ří hory, Bor), kde navíc regulace po četních stav ů selhává díky rozdílnému managementu zv ěř e po obou stranách státní hranice a p řízniv ějším klimatickým podmínkám pro zv ěř v zimním období na české stran ě hranic. Problematický je i chov muflona, který má sice dobré výsledky vzhledem k dosaženým hodnotám trofejí, ale v kombinaci se soub ěžným chovem jelení zv ěř e zp ůsobuje neúm ěrný tlak na p řirozenou obnovu lesa. To se týká zejména oblasti Javo řích hor a Boru. Krom ě výše uvedených škod zde zv ěř výrazn ě poškozuje i mladé porosty do čty řiceti let, a to ohryzem a loupáním k ůry. Vyšší stavy černé zv ěř e ve v ětšin ě honiteb mají negativní vliv na stav na n ěkterých jiných živo čich ů nap ř. na zemi hnízdící ptáky. V souvislosti s koncentrací krkavc ů na nocovišti v Božanov ě bylo ze strany myslivc ů zažádáno o vyjímku k lovu n ěkolika jedinc ů. Vyjímka nebyla ud ělena a stav krkavc ů a škody na drobné zv ěř i jsou monitorovány. Vydry zp ůsobují dle rybá řů jedny z nejv ětších škod na tocích a n ěkterých rybnících a nádržích. Rybá ři jí p řičítají škody nejen na rybí osádce, ale i na racích. Správa provedla monitoring pobytových stop vydry v povodí Metuje a St ěnavy a po četní stav vydry odhaduje na p ět jedinc ů na celém území. Negativn ě je ze strany rybá řů vnímána i p řítomnost volavek na tocích a nádržích. Jde o jedince, kte ří na území CHKO pouze zalétavají za potravou. Teprve v roce 2011 bylo potvrzeno první hnízdišt ě u Stárkova.

129

Ur čité problémy by mohly nastat i v souvislosti s vlastním výkonem práva myslivosti, zejména v případ ě živelného umis ťování krmných za řízení, ponechávání velkého množství krmiva na volných krmelištích či nedostate čné likvidace dožilých mysliveckých staveb a za řízení. Správa CHKO Broumovsko však udržováním komunikace s mysliveckými hospodá ři t ěmto problém ům p ředchází.

4.4. Rybníká řství a sportovní rybá řství 4.4.1. Rybníká řství Rybníky jsou významnými krajinnými prvky dle ust. §3 odst. 1 b) ZOPK, které jsou chrán ěny před poškozením a je možné je využívat pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabiliza ční funkce. Na rybnících v I. a II. zón ě CHKO je zakázáno používat intenzívní technologie. Na území CHKO Broumovsko se nachází n ěkolik desítek p řevážn ě menších rybník ů, v ětšinou s polointenzívním chovem ryb. N ěkolik rybník ů bylo vybudováno i v posledních letech, a to jako soukromé investice.

Tab. č. 27: Přehled nejvýznamn ějších rybník ů a dalších vodních ploch

Název Zóna SES Plocha Účel Hospoda ří Význam Katastrální (ha) území Starostín I. a II. 3,71 rybníká řství Hornych ptáci, Mezim ěstí p.p. č. 436/16 IV – 4,30 obojživelníci a 436/1 Šlégr ův (Šlégl) 7,48 rybníká řství ČRS MO ptáci, Křinice III BC sportovní Broumov obojživelníci rostliny Kyncl ův 2,49 rybníká řství ČEKO elektro ptáci, Hejtmánkovice (Hejtmánkovický) I. BK kombinovaný s.r.o. obojživelníci sport., chov. Cihelný (Cígl) BC 3,30 rybníká řství Velká Ves a.s. obojživelníci Křinice IV BK chovný rostliny

Břídlo (B ělidlo) – 1,60 rybníká řství MVDr. Kulich obojživelníci Velká Ves IV. u Broumova Katovna – 1,55 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Broumov IV. chovný Broumov Metzner ův BC 1,00 vypušt ěný – vypušt ěný Benešov III. BK u Broumova Černý BC 0,98 rybníká řství Velká Ves a.s. obojživelníci Benešov III. BK u Broumova Dolní – 0,40 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Křinice IV. Broumov Telecí BK 0,37 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Velká Ves III. Broumov u Broumova Horní – 0,24 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Křinice IV. Broumov Zdo ňovský BC 2,10 rybníká řství Rindt Emil ptáci, Zdo ňov p.p. č. 1183/2,3 III. BK obojživelníci

130

Pískovna 3,40 NPR – NPR Dolní Adršpach I. Adršpach NRBC Adršpašsko- NPR p.p. č. 691/3 teplické skály Honský BC 1,69 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Pěkov p.p. č. 419/1 III. BK Police nad Met.

Cihelný BC 1,05 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Police nad III. p.p. č. 1163/3 BK Police nad Met. Metují Bělidlo – 0,72 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Jet řichov IV. p.p. č. 661/75 Hradec Král. Pivovarský – 0,50 rybníká řství Pivovar obojživelníci Velká Ves III. p.p. č. 988 Broumov u Broumova Buch ťák – Jívka BK 5,57 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Dolní p.p. č. 656/1 III. Stárkov raci Verné řovice a další Kuprovka – Jívka BK 4,73 rybníká řství ČRS MO obojživelníci Dolní III. p.p. č. 364 Stárkov raci Verné řovice Zámecký BC 0,61 vypušt ěný Obec Adršpach obojživelníci Dolní Adršpach III. p.p. č. 12 BK Kalousy BC 0,50 rybníká řství, soukr. – obojživelníci Horní BK vybudován Krecbach, retence Adršpach III. z programu Dolanský OPŽP Kaprový – 1,39 rybníká řství Ing. Ková ř obojživelníci Jet řichov IV. p.p. č. 1619 Prost řední – 1,47 rybníká řství Ing. Ková ř obojživelníci Jet řichov IV. p.p. č. 1620 Krajní – 0,72 rybníká řství Ing. Ková ř obojživelníci Jet řichov IV. p.p. č. 1621 Koupališt ě – 1,22 rybníká řství Město obojživelníci Mezim ěstí IV. p.p. č. 178 Mezim ěstí Školní – 0,84 vypušt ěný AOPK Praha obojživelníci Křinice p.p. č. 338/1 IV. a 338/2 Teplárna – 0,58 v areálu Veba Broumov technické Broumov IV. p.p. č. 660/4 a 667 0,80 účely Vysoká Srbská – 0,21 návesní Obec Vysoká obojživelníci Vysoká Srbská III. p.p. č. 8 Srbská Velké Petrovice – 0,06 návesní Obec Velké obojživelníci Velké III. p.p. č. 530/8 Petrovice Petrovice Pa ňák – 0,06 v obci Obec obojživelníci Bezd ěkov nad p.p. č. 27/2 III. Bezd ěkov nad Metují Metují Bezd ěkov – 0,24 v obci Obec obojživelníci Bezd ěkov nad p.p. č. 115/1 III. Bezd ěkov nad Metují Metují Šonov u Br. – 0,10 v obci soukr. obojživelníci Šonov III. p.p. č. 727/2 u Broumova

131

Šonov u Br. – 0,03 v obci soukr. obojživelníci Šonov p.p. č. 3741/1, 2 III. 0,13 u Broumova rybníky Šonov u Br. – 0,22 v obci soukr. obojživelníci Šonov p.p. č. 1004/5 III. 0,21 u Broumova a 1004/1 Lachovský – 0,34 v obci Město Teplice obojživelníci Lachov III. p.p. č. 218 nad Metují U Dolní chaty BC 0,66 v lese LČR obojživelníci He řmánkovice II. p.p. č. 865/1 Červe ňák Vrchní BC 0,52 v lese LČR obojživelníci Hyn čice a Dolní II. 0,43 u Broumova p.p. č. 734/3 a 798 Za zbo řeništi BC 0,55 soukr. Leppelt obojživelníci, Horní Teplice I. p.p. č. 692/2 Jaroslav rostliny Studnický BC 0,23 rybníká řství LČR ( ČRS MO obojživelníci Studnice III. p.p. č. 134 BK Stárkov) raci u Jívky Horní BC 2,33 rybníká řství soukr. (u trati) obojživelníci Jet řichov IV. p.p. č. 386 BK Dolní BC 0,40 rybníká řství soukr. (u trati) obojživelníci Jet řichov IV. p.p. č. 398 BK Křinické rybní čky 2,10 rybníká řství Brabant CZ, obojživelníci Křinice – K řinice BC spol. s r.o. I. p.p. č. BK 2300/1,3,4,5

Vznik nových nádrží je možný ve vhodných lokalitách na základ ě biologického hodnocení a posuzení vlivu zám ěru na VKP (zejm. tok a niva), rostliny, živo čichy a krajinný ráz. Podstatná je velikost nádrže, její začlen ění do krajiny a zp ůsob jejího využívání. CHKO Broumovsko není rybníká řskou oblastí. Pouze šest rybník ů má vým ěru v rozmezí 3–7 ha (viz p ředchozí tabulka). Ale i hospoda ření na menších vodních plochách m ůže významn ě ovlivnit stav p řírodního prost ředí a biotu ve vodních nádržích. Rybníky prakticky vždy slouží zárove ň pro rozmnožování a vývoj obojživelník ů, p řípadn ě raka říčního, škeble rybni ční i jiných ZCHD a jsou prvkem obohacujícím biodiverzitu oblasti. K tradi čním problém ům p ři hospoda ření na rybnících pat ří nízká druhová rozmanitost (jak živo čich ů, tak rostlin), která je ovlivn ěna velikostí a skladbou rybí obsádky, eutrofizací a mírou používání látek závadných pro vody. S ohledem na výskyt ZCHD živo čich ů je t řeba zásahy do rybni čního ekosystému (zejm. vypoušt ění a odstra ňování sedimentu) provád ět ve vhodném období roku a řídit se pokyny OP, aby byl jejich p řípadný negativní vliv na chrán ěné fenomény co nejmenší. K dalším negativním jev ům m ůže dojít p ři rychlém vypoušt ění rybník ů, kdy se do tok ů pod rybníky dostává velké množství sedimentu. P řetrvávajícím problémem je nepovolené osazování rybník ů nep ůvodními druhy ryb, mj. i z důvodu destruktivního vlivu vysazovaných býložravých druh ů na vodní vegetaci.

4.4.2. Sportovní rybá řství Na území CHKO Broumovsko je sportovní rybolov provozován na 9 pstruhových a 2 mimopstruhových revírech, obhospoda řovaných p říslušnými místními organizacemi Českého rybá řského svazu (MO ČRS). Nedílnou sou částí obhospoda řovaných vod jsou i chovné toky, které využívají místní organizace ČRS pro chov ryb a jiných vodních živo čich ů (rak říční) ur čených k nasazení do rybá řských revír ů. Lov ryb na t ěchto vodách je zakázán.

132

Na revírech spole čného rybolovu Východo českého územního svazu ČRS platí rybá řský řád vydávaný každoro čně Radou ČRS a schválený Ministerstvem zem ědělství České republiky.

Popis rybá řských revír ů, které se aktuáln ě (rok 2011) nacházejí úpln ě nebo částe čně na území CHKO Broumovsko:

Revíry pstruhové 453 021 JÍVKA 1 – délka 11,0 km, rozloha 14,00 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Stárkov Popis revíru GPS Z: 50°31'57.509"N, 16°9'50.8"E, K: 50°32'45.687 "N, 16°5'23.064"E Od vtoku do Olšavky ve Stárkov ě až k pramen ům. K revíru pat ří nádrž: Pr ůmyslová nádrž (GPS 50°32'49.555"N, 16°5'24.856"E) v k. ú. Jívka (3,5 ha) Přítoky a pramenná část jsou chovné – lov ryb zakázán. Na Pr ůmyslové nádrži u p řítoku po obou stranách je chrán ěné pásmo vyzna čeno tabulemi – lov ryb zakázán.

453 044 METUJE 5 – délka 9,0 km, rozloha 10,00 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Hronov Popis revíru GPS Z: 50°26'7.184"N, 16°11'35.147"E, K: 50°30'12.4 07"N, 16°12'38.08"E Od jezu s.p. Tepna Babí až ke kamennému splavu nad mlýnem Kozinek nad Hronovem mimo potoka Olšavka. P řítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. Od lod ěnice až 80 m pod Freivald ův splav je vyhlášeno muška řské pásmo – vyzna čeno tabulemi.

453 045 METUJE 6 – délka 10,0 km, rozloha 10,00 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Police nad metují Popis revíru GPS Z: 50°30'12.391"N, 16°12'38.08"E, K: 50°32'13.4 86"N, 16°10'50.353"E Od kamenného splavu nad mlýnem Kozinek nad Hronovem až k Zemánkovu splavu nad obcí Maršov nad Metují. K revíru pat ří nádrž: Cihelna (GPS 50°31'41.119"N, 16°14'14.469"E) v k. ú . Police nad Metují (0,5 ha) Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.

453 046 METUJE 7 – délka 20,0 km, rozloha 8,00 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Teplice nad metují Popis revíru GPS Z: 50°32'13.486"N, 16°10'50.404"E, K: 50°36'55. 601"N, 16°7'8.905"E Od Zemánkova splavu nad obcí Maršov nad Metují až k pramen ům. Úsek Metuje od silni čního mostu Teplice – Broumov až po splav u fotbalového h řišt ě sm ěr Adršpach je chovný – lov ryb zakázán. P řítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.

133

453 053 OLŠAVKA 1 – délka 20,0 km, rozloha 3,00 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Stárkov Popis revíru GPS Z: 50°29'24.055"N, 16°11'0.136"E, K: 50°33'39.8 57"N, 16°6'14.226"E Od vtoku do Metuje nad Hronovem až k pramen ům mimo potok Jívka. Pramenná část a přítoky revíru jsou chovné – lov ryb zakázán.

453 076 ST ĚNAVA 1 P – délka 10,0 km, rozloha 8,00 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Broumov Popis revíru GPS Z: 50°32'57.672"N, 16°24'38.946"E, K: 50°36'39. 317"N, 16°19'13.844"E Od státní hranice u Otovic až ke vtoku He řmánkovického potoka. P řítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. He řmánkovický potok do revíru nepat ří. Potok protékající osadou Studená Voda do Polska do revíru nepat ří.

453 109 ST ĚNAVA 2 – délka 8,0 km, rozloha 2,00 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Broumov Popis revíru GPS Z: 50°36'39.317"N, 16°19'13.844"E, K: 50°37'18. 107"N, 16°15'37.307"E Od vtoku He řmánkovického potoka až k jezu balírny v Jet řichov ě. P řítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.

453 077 ST ĚNAVA 3 – délka 5,0 km, rozloha 4,70 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pověř ená hospoda řením: MO Mezim ěstí Popis revíru GPS Z: 50°37'18.107"N, 16°15'37.307"E, K: 50°37'59. 764"N, 16°13'1.604"E Od jezu v Jet řichov ě až ke státní hranici, kde řeka vtéká do ČR z Polska. P řítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.

453 096 ŽIDOVKA 1 – délka 9,0 km, rozloha 2,00 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Hronov Popis revíru GPS Z: 50°29'37.408"N, 16°13'41.392"E, K: 50°29'58. 589"N, 16°12'37.447"E Na revíru lov ryb povolen od mostu v obci Vysoká Srbská, až po soutok Židovky s Metují.

Revíry mimopstruhové 451 075 ST ĚNAVA 1 – rozloha 7,81 ha Uživatel revíru: Východo český územní svaz Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Broumov Popis revíru Revír tvo ří nádrže: 1. Katovna (GPS 50°34'47.792"N, 16°19'2.664"E) v k. ú. Broumov (1,3 ha) chovný 2. Kolonie (GPS 50°34'22.055"N, 16°19'50.78"E) v k. ú. K řinice (0,5 ha) 3. Puner ův (GPS 50°32'8.843"N, 16°20'52.361"E) v k. ú. Martí nkovice (1,0 ha) chovný 4. Šírák (GPS 50°35'57.523"N, 16°20'27.16"E) v k. ú . Velká Ves (0,25 ha)

134

5. P ředeh řívárna u koupališt ě (GPS 50°34'44.034"N, 16°19'11.47"E) v k. ú. Broumo v (0,1 ha) 6. Šlégl (GPS 50°35'15.054"N, 16°17'22.067"E) v k. ú. K řinice (4,66 ha) U p řítoku nádrže Katovna je chrán ěná rybí oblast. Na rybnících Katovna, Kolonie a Předeh řívárna je zákaz chytání z hráze. Na nádrži Šlégl je stanovena horní míra kapra 65 cm. Ulovený kapr jehož míra p řesáhne 65 cm, musí být co nejšetrn ěji vrácen zp ět do vody v míst ě ulovení. V úlovkovém listu je nutné v kolonce podrevír uvád ět ozna čení jednotlivých rybník ů (1., 2., 3., 4., 5., 6.).

451 074 ST ĚNAVA 2 – rozloha 0,80 ha Uživatel revíru: – Organizace pov ěř ená hospoda řením: MO Mezim ěstí Popis revíru Revír tvo ří nádrž: Bělidlo (GPS 50°37'14.026"N, 16°15'20.938"E) v k. ú. Mezim ěstí (0,8 ha) Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.

Kontakty na místní organizace ČRS

Broumov [5035] Adresa: 550 01 Broumov, okres Náchod Mobil: 602 685 450 – Vévoda Ji ří (p ředseda), 605 985 695 – Gabaj Drahomír (hospodá ř) E-mail: [email protected] www: rybaribroumov.cz

Hronov [5038] Adresa: Přibil Jaroslav (hospodá ř), Máchova 704, 549 31 Hronov, mobil: 733 192 124 Plšek Ji ří – prodejce povolenek, mobil: 777 887 555 Berger Boris – jednatel, mobil: 723 722 250 E-mail: [email protected]

Mezim ěstí [5040] Adresa: 549 81 Mezim ěstí (pošta Mezim ěstí u Broumova 1) Mobil: 607 248 747 – Matouš Josef (jednatel), 605 789 543 – Krej čí Milan (hospodá ř) E-mail: [email protected], [email protected] www: http://www.rybmez.ic.cz/

Police nad Metují [5043] Adresa: 549 54 Police nad Metují Mobil: 606 790 614 – Řehák Václav (prodejce povolenek), 602 628 885 – MVDr. Kulich Miroslav (hospodá ř) E-mail: [email protected], [email protected], [email protected] – jednatel

Stárkov [5044] Adresa: 549 36 Stárkov Mobil: 737 380 580 – Grunt Luboš (hospodá ř), 731 476 197 – Andres Karel ml. (jednatel) E-mail: [email protected]

Teplice nad Metují [5046] Adresa: 549 57 Teplice nad Metují Telefon: 721 005 118 – Řehá ček Bohumil (prodejce povolenek) Mobil: 603 254 141 – MUDr. Hnátnický Ladislav (p ředseda), 605 555 351 – Hromádko Vladimír (hospodá ř)

135

Mezi druhy vysazované do jednotlivých revír ů na tocích pat ří krom ě hlavní ryby – pstruha obecného poto čního – také pstruh duhový, siven americký a lipan podhorní, na rybnících pak kapr obecný. Z dalších vyskytujících se druh ů jmenujme lína obecného, jelce tloušt ě, úho ře říčního, štiku obecnou, okouna říčního, candáta obecného, st řevli obecnou, vranku obecnou, mníka jednovousého, plotici obecnou, hrouzka obecného, m řenku mramorovanou. Z rybá řského hlediska tyto ostatní druhy nemají pro dané území zásadní význam, na rozdíl od ryb lososovitých, p řevažujících na pstruhových tocích. Mezi ubývající druhy pat ří slunka obecná a karas obecný. Výkon práva rybá řství na výše uvedených lovných tocích (revírech) není činností, která by vyvolávala zásadn ější st řety se zájmy ochrany p řírody s výjimkou vysazování nep ůvodních druh ů. Ryby jsou zde pravideln ě dosazovány z chovných tok ů. Složení rybí obsádky je částe čně p řirozené podle typu pásma a charakteru toku (zejména p ůvodní neobhospoda řované druhy), dále závisí na čistot ě vody a podle toho, co zde rybá ři vysadí (i nep ůvodní druhy – pstruh duhový, siven americký). Problémové místo mezi rybá řskými a ochraná řskými zájmy zaujímá rybá řské hospoda ření na tocích chovných. S rybami je neustále manipulováno, dávno již byly zlikvidovány všechny p ůvodní místní formy nejlépe p řizp ůsobené danému prost ředí a nem ůže se vytvo řit p řirozená vodní zoocenóza, tj. rovnovážné zastoupení všech místních vodních živo čich ů, kte ří by v daném toku s ohledem na životní podmínky mohli žít. Hospodá řské druhy ryb (v podmínkách CHKO Broumovsko p ředevším pstruh obecný poto ční) jsou vysazovány do chovných tok ů a pozd ěji zde op ět sloveny a vysazeny do lovných tok ů. Tento cyklus je obvykle dvouletý. V praxi to znamená, že v chovných tocích se vyskytují pouze stejnov ěké skupiny mladých ryb, po odlovu do op ětovného vysazení z ůstává potok bez ryb, nem ůže se vytvo řit r ůznov ěká rybí obsádka. P ři odlovu elektrickým agregátem nelze vylou čit nep říznivý vliv na další živo čichy (raky, vodní hmyz, bentické druhy ryb a mihule). M ůže dojít k jejich poškození, v dob ě kdy jsou omrá čeni, mohou být spláchnuti do nižších úsek ů toku, z nichž se již nedostanou nahoru, pokud jim stojí v cest ě migra ční překážka, a mohou se snadno stát ko řistí predátor ů. Takto je vodní fauna horních částí tok ů ochuzována. Na tocích lovných je sice relativn ě klidn ější režim, pokud se týká vlivu lovu elektrickým agregátem na biotu toku, avšak vzhledem k tomu, že zde lovná ryba, p ředevším pstruh poto ční, nutn ě musí dosahovat vysoké velikostní parametry, vzniká silný preda ční tlak na ostatní faunu toku (menší druhy ryb, mihule, raky a ostatní bezobratlé). Spolupráce s Českým rybá řským svazem se po r ůzných konfliktech (nap ř. vypoušt ění nep řim ěř eného množství rybí násady do tok ů) zlepšila, je na relativn ě dobré úrovni a dále se rozvíjí. Třecí plochou z ůstává ochrana ryb p řed predací chrán ěnými druhy živo čich ů (vydrou, kormoránem, volavkou popelavá, čápem černým atp.) Správa ve spolupráci s MO ČRS podporuje vytvá ření úkrytových možností p řed predátory na tocích i na stojatých vodách.

4.5. Vodní hospodá řství Vodní toky Hydrologická sí ť na Broumovsku je tvo řena povodími dvou řek, Metuje a St ěnavy. Rozvodnice mezi t ěmito povodími a zárove ň hranice evropských úmo ří (Baltského a Severního mo ře) probíhá po h řebeni Broumovských st ěn a dále sm ěrem k Bukové ho ře a Mirošovským st ěnám. Povodí obou řek i jejich odtokové pom ěry se zna čně odlišují. Metuje má podstatn ě v ětší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází p ři povodních k velkým škodám, zatímco na St ěnav ě a jejích p řítocích je nástup povod ňových vln rychlý i strmý a p ůsobí zna čné škody v obcích a m ěstech. Řeka St ěnava (hydrologické po řadí 2-04-03) protéká Broumovskou kotlinou cca dvaceti říčními kilometry. Pramení na polské stran ě hranic nad Mirošovem (Mieroszów), a op ět

136

v Polsku se vlévá do Kladské Nisy (Nysa Kłodzka). Řeka tak náleží do povodí Odry, úmo ří Baltského mo ře. Významn ější levob řežní p řítoky St ěnavy v CHKO jsou potok Viž ňovský, Ruprechtický, Uhlí řský, He řmánkovický, Kravský, Svinský a Černý, významn ější pravob řežní přítoky pak potok Verné řovický, Jet řichovský, Liš čí, K řinický, Martínkovický a Božanovský. Řeka Metuje (hydrologické po řadí 1-01-03) náleží do povodí Labe, úmo ří Severního mo ře. Pramení u Hodkovic poblíž Adršpašského skalního m ěsta, kterým vzáp ětí protéká, a po 77 km se v Josefov ě u Jarom ěř e vlévá do Labe. Významn ější levob řežní p řítoky Metuje jsou na území CHKO potoky Zdo ňovský, Bohdašínský, P ěkovský, Ledhuje a Židovka, významn ějšími pravob řežní p řítoky jsou Skalní potok, Vlásenka, D řeví č a Rokytník. Horní tok řeky s p řítoky D řeví čem a Jívkou, Skalním a Zdo ňovským potokem byl vyhlášen jako EVL Metuje a D řeví č k ochran ě populace mihule poto ční.

Vodní plochy Území CHKO Broumovsko není p říliš bohaté na v ětší vodní plochy. Plocha rybník ů zaujímá 23,5 ha (0,05 % CHKO), ostatní vodní plochy 265 ha (0,6 %). Celkov ě vodní plocha pokrývá 288,5 ha (což je pouze cca 0,7 % z celkové plochy CHKO). Plochy, které rychle odvád ějí vodu či zp ůsobují rychlý odpar (zejména zastav ěné plochy) zaujímají 2301,7 ha, což je 5,6 % plochy CHKO. Orná p ůda (d říve výrazný rezervoár vody) zaujímá 17 645,8 ha (43 % CHKO), louky 9 003,8 ha (22 % CHKO), pastviny 2 658 ha (6 % CHKO). Odvodn ění orné p ůdy je však zna čné. Lesy jako nejvýznamn ější rezervoár vod zaujímají 15 557,9 ha (cca 38 % CHKO). Plocha mok řad ů je nezjišt ěna. V CHKO najdeme mnoho pom ěrn ě malých rybník ů, nejv ětší z nich, Šlégr ův, se rozkládá na ploše cca 7,48 ha. Dalšími rybníky jsou Starostín I. a II., Kyncl ův, Cihelný, Pískovna, Buch ťák, Kuprovka a další. Seznam rybník ů viz kap. 4.4. V souvislosti s vodními plochami je vhodné zmínit i mok řadní biotopy, které jsou sice nepatrných rozm ěrů (nejvýše n ěkolik ar ů), ale výjime čné p řírodov ědné hodnoty. Na rozdíl od rybník ů jsou p řírodního p ůvodu a schra ňují vzácnou biotu vázanou na mok řadní biotopy. Nejv ětší mok řady se nacházejí u Jet řichova, Křinic, Božanova, u Zdo ňovského rybníka aj. Obecn ě jsou jako mok řady na území CHKO Broumovsko brána ta území, která navazují na litorál vodních nádrží, ale nap ř. u Jet řichova se jedná o mok řadní louky.

Odb ěry podzemních vod Nejvýznamn ější odb ěry podzemních vod pro pitné ú čely se uskute čň ují v Polické k řídové pánvi (PKP) – dosud se neprokázalo, zda narušují vodní režim CHKO Broumovsko. Poda řilo se však prosadit zpracování rozsáhlých pr ůzkumných prací a v letech 1993–1996 probíhalo vyhodnocení vodního režimu PKP ve t řech etapách, které bylo ukon čeno v r. 1996 záv ěre čnou zprávou studie: “ Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod s ohledem na ostatní složky životního prost ředí: Polická pánev ”. V r. 2011 dosahoval odb ěr vod firmou VAK Náchod 5 542 693 m 3/rok, což pr ůměrn ě vychází cca 180 l/s. Množství čerpané vody se od roku 1989 neustále snižuje. Jak uvádí výhledová bilance pr ůtok ů v PKP, problémy s čerpáním podzemních vod a vznik deficitu by mohly nastat p ři čerpání nad 400 l/s. Na jeden od čerpaný litr by m ěl být deficit v povrchových tocích rovn ěž jeden litr. Z “Optimalizace využívání podzemních vod“ vyplývá, že významná zásoba spodních vod je také v oblasti Kozínku a nikoli jen v Teplické výronové oblasti, jak se udávalo d říve. Ohrožením pro jakost podzemní vody je uvažované stanovení pr ůzkumného území pro těžbu b řidlicového plynu, snižování hladiny v čerpaných vrtech a velké množství vrt ů pro čerpání vody a umíst ění tepelných čerpadel. Předpokladem udržení dosavadní jakosti podzemní vody je její preventivní ochrana. Její nedílnou sou částí je sledování jakosti vod jednak v okolí potenciálních zdroj ů zne čišt ění, jednak v okolí jímacích objekt ů. Nejzávažn ější zdroje zne čišt ění bude nutno likvidovat. Zvláštní pozornost je t řeba v ěnovat infiltra čním oblastem polické pánve. Geologické a hydrogeologické pom ěry polické pánve, vyhlášení CHOPAV Polická křídová pánev a CHKO Broumovsko, velká zalesn ěnost území, nízká hustota osídlení a s výhradami i sou časný stav pr ůmyslu, zem ědělství a dopravy vytvá řejí podmínky pro

137

ekonomické využití zdroj ů podzemní vody. P ři rozumném hospoda ření v zájmovém území, včetn ě hospoda ření s vodou, je nad ěje zachovat tyto zdroje kvalitní pitné vody i pro budoucí generace.

Povrchové vody a čistírny odpadních vod Na území CHKO Broumovsko je část tok ů vyhlášena jako lososové vody a část p řes sv ůj habitat nespl ňuje parametry ani pro vody kaprové. Aby byla na Metuji a jejích p řítocích zajišt ěna čistota vody odpovídající lososové vod ě a na St ěnav ě a jejích p řítocích bylo této čistoty v budoucnu dosaženo, je t řeba kvalitní čišt ění odpadních vod ze všech zdroj ů zne čišt ění. V oblasti funguje 9 centrálních čistíren odpadních vod (M ČOV Broumov, M ČOV Teplice nad Metují, M ČOV Mezim ěstí, M ČOV St řmenské Podhradí, M ČOV Horní Adršpach, M ČOV Police nad Metují, M ČOV Ž ďár nad Metují, M ČOV Jívka a M ČOV Machov) – viz tabulka v kapitole 4.7.2. M ěsto Hronov je odkanalizováno na ČOV do Náchoda – Bražce. V ětšina velkých podnik ů má vlastní specifické ČOV dle druhu odpadních vod (nap ř. Broumovské strojírny Hyn čice), ev. p ředčišt ění s napojením do m ěstské kanalizace (Kovopol Police aj.). Tyto ČOV zlepšily výrazn ě kvalitu povrchových tok ů, ale zvyšování objem ů kal ů p ředstavuje vážný problém kontaminace zem ědělské p ůdy cizorodými prvky. Z hlediska chemického zatížení vodních tok ů p ředstavují výraznou zát ěž textilní podniky. V letech 2011–2012 byly intenzifikovány M ČOV Broumov a Police nad Metují, v p říprav ě je intenzifikace M ČOV v Horním Adršpachu. P řesto jsou n ěkteré složky odpadních vod z textilních podnik ů obtížn ě odbouratelné. Zdrojem biologického zatížení vodních tok ů na území CHKO Broumovsko je zem ědělská činnost a odpadní vody z domácností. Obecn ě lze konstatovat, že p ředevším v menších obcích na území CHKO není odkanalizovaní v sou časné dob ě v souladu s požadavky platné legislativy (zastaralé technologie, špatný technický stav, právn ě neexistující kanalizace apod.). M ěsta mají většinou vybudované částe čné či kompletní kanaliza ční systémy (nej čast ěji jednotné kanalizace pro odvod jak splaškových tak deš ťových vod). Problémem je v řad ě p řípad ů nevyhovující technický stav a v některých obcích jsou provozovány kanalizace, které odvád ějí pouze částe čně p řed čišt ěné nebo v ůbec ne čišt ěné odpadní vody do místních recipient ů. Jedná se v ětšinou o stavby realizované v 2. polovin ě minulého století, které už mnohde procházejí rekonstrukcí a intenzifikací čišt ění. Městské čistírny odpadních vod v ětšinou provozuje a.s. VAK Náchod. Zejména na Metuji hrozí p ři havárii negativní ovlivn ění EVL Metuje – D řeví č. Obce v Broumovské kotlin ě plánují v ětšinou p řipojení na ČOV Broumov. Vlastní ČOV plánují Stárkov, Bezd ěkov n. M., Dolní Adršpach, Česká Metuje a Božanov. Stavby vlastních ČOV jsou obvykle umis ťovány do nivních poloh a úrove ň čišt ění významn ě ovliv ňuje kvalitu povrchových vod v tocích, které jsou v oblasti málo vodné. Do ve řejné kanalizace bývají svedeny splaškové vody z centrálních částí obcí, zatímco periferní oblasti z ůstávají často bez napojení. Trvalý problém p ředstavuje absence čišt ění odpadních vod v rozptýlené zástavb ě obcí a přím ěstských částí, kde je budování ekonomicky náro čných centrálních ČOV nerentabilní. Likvidace odpadních vod z domácností je zajiš ťována bezodtokými jímkami (v praxi často s odtokem), málo ú činnými septiky nebo zcela absentuje – více viz kap. 4.7.2. Provoz domovních ČOV je ovlivn ěn provozní nekázní (zám ěrné vypínání, nedostate čné vyvážení kal ů). Ve spolupráci s vodoprávními orgány se SCHKO podílí na d ůsledných kontrolách nakládání s odpadními vodami s cílem zlepšit pov ědomí ob čan ů a dosáhnout zlepšení kvality vod v recipientech.

Migra ční bariéry na vodních tocích Migra ční bariérou je jakákoliv p řekážka ve vodním toku bránící volné migraci vodních organism ů, zejména p říčné stavby a vzdouvací objekty na toku a dále místa s nedostate čnou hloubkou vodního sloupce. P řekážky pro migraci vodní fauny se tak vyskytují prakticky na všech i jen nesouvisle upravených vodních tocích – p řítomnost p říčných staveb v podob ě přehrážek, jez ů MVE, stup ňů a prah ů je na nich b ěžná.

138

Vzhledem k tomu, že migrace je jedním ze základních životních projev ů a pot řeb mnoha vodních organism ů, kterou je podmín ěna i schopnost rozmnožování, osídlování nových lokalit a udržování genofondu populací, jedná se o vážný problém, k jehož řešení je ovšem v závislosti na možnostech řešení a jeho o čekávaném efektu nutno na území CHKO Broumovsko p řistupovat diferencovan ě. Ve v ětšin ě p řípad ů je nejvhodn ějším řešením nahrazení spádových objekt ů drsnými skluzovými objekty, a toto opat ření se stalo základním požadavkem p ři rekonstrukcích dosavadních vodohospodářských úprav. Ve speciálních p řípadech, zejména u vyšších objekt ů (jez ů) na v ětších vodních tocích se v posledních letech p řistoupilo k budování p řírod ě blízkých rybích p řechod ů typu by-pass, balvanitý skluz nebo balvanité rampy.

Malé vodní elektrárny (MVE) Pro výstavbu MVE na území CHKO Broumovsko jsou vhodné p ředevším dva nejv ětší toky – Metuje a St ěnava, kde se také nachází v ětšina MVE v CHKO. P řítoky obou řek, s výjimkou Dřeví če, jsou pro sv ůj nízký pr ůtok pro výstavbu MVE nevhodné. Z praxe vyplývá, že MVE na menších vodních tocích (s M-denními pr ůtoky na úrovni Q 355 nedosahujících hodnoty 20 l/s) jsou obecn ě problematické a mohou vést až k nezákonným zásah ům (nap ř. svévolné navýšení úrovn ě spádového objektu). Obecn ě lze konstatovat, že malé vodní elektrárny jsou p řínosem pro ŽP nejen tzv. "zelenou" energií, ale též existencí mnohdy velmi dlouhých vodních náhon ů, které podporují biodiverzitu v krajin ě. Na druhou stranu výstavba malých vodních elektráren významn ě p řispívá ke zhoršení ekologického stavu vodních tok ů vlivem nesprávného provozu MVE, a to: a) nadm ěrnými odb ěry vody a s tím spojeným nedodržováním stanovených hodnot minimálních z ůstatkových pr ůtok ů p řevád ěných do úsek ů tok ů ovlivn ěných odb ěrem vody, b) usmrcováním vodních živo čich ů splavených do technologických částí MVE, které vesm ěs využívají moderních vysokootá čkových turbín s vyšší ú činností. Negativem jsou rovn ěž vysoké jezy, které vlivem existence rozsáhlých jezových zdrží m ění přirozené proudové podmínky v tocích v neprosp ěch rheofilních druh ů ryb.

Tab. č. 28: Přehled MVE na území CHKO Broumovsko Tok Říční km V provozu v r. 2011 Lokalita (k. ú.) Dřeví č 2,300 ? Velký D řeví č (Velký D řeví č) 17,240 ano Janovice (Janovice u Trutnova) Metuje 45,847 ano Hronov (Hronov) 46,207 ano Žabokrky (Hronov, Žabokrky) 49,480 ano Kozínek (Velké Petrovice, Žabokrky) 51,198 ano Velké Petrovice (Velké Petrovice) 54,405 rekonstrukce Velké Petrovice (Velké Petrovice) St ěnava 29,190 ano Otovice (Otovice u Broumova) 37,745 ano Oliv ětín (Broumov)

139

Revitalizace vodních tok ů Na území Broumovska stále trvá sezónní vysychání horních p řítok ů Metuje. Je zp ůsobeno nešetrným zp ůsobem zem ědělského hospoda ření a sérií opat ření minulosti, která vedla k odvodn ění krajiny vlivem p řílišného stupn ě odvodn ění a zhutn ění p ůd, nap římení tok ů, vybetonování jejich koryt, existencí p říliš velkých lán ů polí a v neposlední řad ě odb ěry podzemních vod. Na území CHKO je cca 200 km v ětšinou upravovaných tok ů. Pro úplnost informací o stavu tok ů je nezbytné zpracovat Koncepční studii povodí St ěnavy, v případ ě zájmu obcí i studie povodí n ěkterých potok ů.

Tab. č. 29: Provedené nebo plánované revitalizace

REVITALIZACE Uskute čněné Plánované Vodní tok Opat ření Vodní tok Opat ření Bohdašín – levostranný vym ělčení Bu čnice vytvo ření meandr ů, přítok Bohdašínského nap římeného vym ělčení, t ůně potoka (pod PP Mo řská toku, t ůně ransgrese) Zdo ňov – pravostranný vytvo ření St ěnava – hranice – přítok Zdo ňovského meandr ů, Mezim ěstí potoka, nad rybníkem vym ělčení, t ůně Bělý – T řeslice nad vytvo ření Teplický potok vytvo ření meandr ů, rybníkem meandr ů, vym ělčení, t ůně vym ělčení, t ůně Suchý D ůl – levostranný prodloužení toku, pravostranný p řítok vytvo ření meandr ů, přítok Ledhuje nad tůně Teplického potoka vym ělčení, t ůně poldrem pravostranný p řítok prodloužení toku, Levostranný p řítok Jívky v Dolních tůně , doprovodná St ěnavy – Broumov – Verné řovicích zele ň Oliv ětín Metuje – ř.km 75 – 76 Mok řadní louky u zrušení odvodn ění, Jet řichova vym ělčení, t ůně

Tab. č. 30: Provedená nebo plánovaná protipovod ňová opat ření

PROTIPOVOD ŇOVÁ OPAT ŘENÍ Uskute čněná Plánovaná Vodní tok Opat ření Vodní tok Opat ření poldry Pod Kl ůč kem poldry K řinice levostranný poldr nad Suchým Dolem poldr Benešov přítok Ledhuje Viž ňovský úprava Viž ňovský potok (L ČR) poldr pod Velkou Vsí + potok protipovod ňové úpravy Ruprechtický úprava Ruprechtického poldr Hejtmánkovice potok potoka(L ČR) Ruprechtický obnova reten čního prostoru na Liš čí potok úprava Hejtmánkovice potok Ruprechtickém potoce(L ČR) Liš čí potok úprava toku v Hejtmánkovicích (více etap)

140

4.6. Výstavba Urbanistické celky a historická zástavba Urbanistická skladba sídel v Polické vrchovin ě i v Broumovské kotlin ě pat ří p řevážn ě k typu silni čních nebo p řípoto čních lánových obcí táhnoucích se v délce i n ěkolika kilometr ů, s dvorci rozsazenými v pravidelných intervalech na zdvižených okrajích m ělkých (v p řípad ě Policka i hlubších) údolí. Mezi tém ěř neporušené urbanisticky celky, kde se uplat ňuje lidová zástavba na historickém p ůdorysu, lze v rámci Polické vrchoviny za řadit Machovskou Lhotu, Bystré, Chlívce, Vápenku, Maršov nad Metují, Suchý D ůl, Slavný, Hlav ňov, B ělý a Nízkou Srbskou. V oblasti Trutnovska se jedná o Janovice a Jívku. Na území Broumovské kotliny si základní historický rámec sídelní struktury uchovala v ětšina obcí. Oproti Policku zde ale došlo v mnohem v ětším m ěř ítku k zániku jednotlivých usedlostí.

Základní kostru historického i sou časného osídlení oblasti tvo ří 5 m ěst: Broumov – na řece St ěnav ě, je tvo řen historickým jádrem m ěsta, kolonií 5. kv ětna, Novým Městem, Oliv ětínem, Po říčím, Velkou Vsí. Administrativn ě mu pat ří odd ělené a dříve samostatné obce Rožmitál a Benešov. M ěsto Broumov má dle údaj ů ze s čítání lidu, dom ů a byt ů z roku 2001 8631 obyvatel. K městu Broumovu pat ří dále spádové obce He řmánkovice (Janovi čky), Hejtmánkovice, K řinice, Šonov u Broumova, Otovice, Martínkovice a Božanov. Mezim ěstí – rovn ěž situované na řece St ěnav ě. Jeho administrativní sou částí jsou Starostín, Viž ňov, Ruprechtice a B řezová (celkem 2852 obyvatel dle údaj ů z roku 2001). Spádov ě k němu pat ří také samostatné obce Jet řichov, Verné řovice (vlastní ú řad od roku 1990) a Hyn čice (1991). Police nad Metují – spolu s Velkou Ledhují tvo ří jeden sídelní celek. Hlav ňov, Radešov, Hony a P ěkov jsou k m ěstu administrativn ě p řidružené osady (celkem 4396 obyvatel dle údaj ů z roku 2001). Spádov ě pat ří do polického regionu samostatné obce Bukovice, Česká Metuje (se Skalkou a Vlásenkou), Velké Petrovice (s částmi Petrovi čky a Maršov nad Metují), Žďár nad Metují, Bezd ěkov nad Metují, Suchý Důl (se Slavným), Machov (s B ělým, Nízkou Srbskou a Machovskou Lhotou). Teplice nad Metují – tvo ří m ěstský komplex tvo řený Horními a Dolními Teplicemi. Administrativn ě zahrnují ješt ě Libnou (z p ůvodní p ředvále čné obce z ůstaly po válce jen dva objekty), Zdo ňov, Bohdašín, Lachov, D ědov, Javor a Skály (celkem 1840 obyvatel dle údaj ů z roku 2001). Spádov ě p řináleží do tohoto celku ješt ě Horní a Dolní Adršpach tvo řící samostatnou obec Adršpach. Hronov – m ěsto na hranici CHKO Broumovsko tvo ří se Zbe čníkem jeden urbanistický celek. Administrativn ě náleží k Hronovu také prostorov ě odd ělené Žabokrky, Velký D řeví č a Rokytník (celkem 6519 obyvatel dle údaj ů z roku 2001). Spádov ě k Hronovu pat ří i obce Žďárky, Vysoká Srbská (se Zlí čkem a Závrchy), Stárkov (s Horním D řeví čem, Bystrým, Chlívci a Vápenkou) a z okresu Trutnov obec Jívka s Dolními a Horními Verné řovicemi, Janovicemi, Hodkovicemi a Studnicemi. Z okresu Trutnov je v CHKO Broumovsko ješt ě částe čně obec Radvanice mající dle údaj ů z roku 2001 1091 obyvatel. Zbývající katastry okresu Trutnov zasahují do CHKO jen svými neobydlenými okrajovými částmi.

Charakteristika sídel V CHKO Broumovsko vznikla v ětšina sídel v otev řen ějším prostoru a v nižších nadmo řských výškách, menší obce v sev řených terénních útvarech. Starší zástavba obcí má sv ůj výraz vyplývající z p řirozených hospodá řských, materiálových, ale i duchovních podmínek doby svého vzniku a nese stopy p řirozeného za člen ění do reliéfu. Při kolonizaci ve 13. století vznikla v tomto prostoru jednotná sí ť vesnic, pro kterou je charakteristická zástavba podél potok ů, stoupající k úpatí zalesn ěných kopc ů – tzv. údolní lánový typ p ůdorysu vesnic . Kolmo na b řehy potoka byly rozm ěř eny úseky p řid ělené jednotlivým usedlostem. Nejblíže za usedlostí byla pole, pak následovaly louky a les. Vznikl

141

zde specifický typ usedlosti tzv. francký dvorcový statek . Vesnice lánového typu nemají náves, nebo ť prvotní zde bylo umíst ění usedlostí co nejblíže polnostem. Většina vesnic na Broumovsku byla založena na základ ě zákupního práva s p řevažující účastí německých kolonist ů. Ke konci kolonizace byla sídelní struktura již prakticky definitivní a její sou částí byla feudální sídla s obrannou, správní a centrální funkcí – zem ěpanské a šlechtické hrady, benediktinské pohrani ční hrádky a dále tvrze a svobodné statky. V 16. a 17. století p řebírají postupn ě jejich funkci zámky a reziden ční dvory. Sou částí vesnického sídla a krajiny na Broumovsku jsou v 17. století i technické stavby jakými jsou vodní mlýny, lisovny oleje, pily či dehtá řské pece. K velkorysé barokní obnov ě broumovského panství došlo zejména po polovin ě 17. století, kdy nastoupil do opatského ú řadu Tomáš Sartorius (1630–70) a Othmar Zinke (1664–1738). Vznikla tak jednotná tvá ř vesnických kostel ů, které obohatily oblast o významné krajinné dominanty. V tomto období byly postaveny kostely sv. Má ří Magdaleny v Božanov ě, sv. Barbory v Otovicích, sv. Markéty v Šonov ě, Nejsv ětější Trojice v He řmánkovicích, sv. Jakuba V ětšího v Ruprechticích, sv. Anny ve Viž ňov ě, sv. Michaela Archand ěla ve Verné řovicích a kaple Hv ězda v Broumovských st ěnách. Zmín ěné kostely jsou zpravidla umíst ěny excentricky ve vyvýšené poloze p ři okraji zástavby. Barokní stavební zkušenosti byly posléze uplat ňovány i p ři klasicistních úpravách měšťanských dom ů v Broumov ě a staly se tak základem jednotného stylu stavební činnosti u specifického typu lidové architektury – tzv. broumovského zd ěného statku , který se vyvinul kolem poloviny 19. století. Velké usedlosti, které mnohdy dosahují monumentálního m ěř ítka, jsou situovány na samé hran ě údolí nad potokem. Níže položenou nivní část vypl ňují menší chalupy, jakými jsou obecní stavby, domky bezzemk ů – domká řů a chalupník ů.

Obr. č. 7: Statek broumovského typu v He řmánkovicích

Klasicistní dvorcový statek Broumovska má jednotnou výzdobu fasád obytného i hospodá řského stavení. Zásadní štuková výzdoba objekt ů se projevuje na štítovém pr ůč elí, které je člen ěno římsami, lisenami, pilastry, slepými arkádami, reliéfy a výklenky pro plastiku sv ětc ů. Charakteristické jsou zaklenuté vstupní portály s nikami a dvojicí kamenných sedátek. Vstupy do objekt ů jsou často orámovány kamenným ost ěním s klasicistním dekorem. Výzdoba fasád je jak na obytných tak i hospodá řských budovách. Sou částí

142

usedlostí je vejminek, který je s obytnou budovou propojen vstupní bránou a v ětšinou má okapovou orientaci vzhledem ke komunikaci. V tzv. koutové poloze bývá k obytnému objektu připojen místo vejminku špýchar. Stodola stojí naproti hlavní budov ě se štítem orientovaným do údolí. Dv ůr uzavírá k ůlna otev řená do dvora. Pro broumovské statky je charakteristický komoro-chlévní p ůdorys domu, kdy v podélné ose je za sv ětnicí a vstupní síní domu komora a vedle komory je úzký pr ůchod do chléva. Ve sv ětnici je klenutí, nesené jedním masivním pískovcovým sloupem. Budova je zakon čena stájí, která je rovn ěž n ěkdy zaklenuta do kamenných sloup ů. Štíty dom ů jsou velice vysoké dvoupatrové. V prvním pat ře jsou pokoje a komory a v dalším pat ře jsou komory pro uskladn ění obilí. Prostory nad chlévy sloužily pro uskladn ění sena. Zápraží bývají vyskládána z pískovcových kvádr ů, které se používaly i na budování mostk ů, vyrovnávacích zídek a podezdívek, které dosahují mnohdy i výšky patra. U některých statk ů se dochovaly i vjezdové brány s nadpražím zdobeným pískovcovými plastikami. Oplocení se dochovala ojedin ěle a byla tvo řena pískovcovými sloupky se vsazenými b řevny. Pro CHKO Broumovsko (zejména pro území Polické vrchoviny, Jest řebích hor a Radvanické Vrchoviny) je typickou stavbou i roubený d ům horského podkrkonošského a slezského typu. Charakteristická jsou prostá a tvarov ě jednoduchá stavení, kdy obytná část je spojená se stájí a chlévy. Velké množství chalup se vyzna čuje vysokým strmým štítem, který v této oblasti přežíval až do konce 19. století. U n ěkterých chalup se objevují u st řech i náb ěžky. Od poslední čtvrtiny 19. století se stav ěly domy s mírn ějším sklonem st řechy a pom ěrn ě širokým pr ůč elím. Lomenice jsou jednoduše bedn ěné prkny kladenými na svislo a ve vrcholu jsou dešt ěny klasovit ě do st ředního švu. Celý prostor CHKO Broumovsko dotvá ří krom ě monumentálních sakrálních staveb kříže, plastiky, křížové cesty a drobné kapli čky.

Obr. č. 8: M ěstská zástavba v prostoru venkovského sídla (Rokytník)

Při hodnocení sou časného stavu zástavby lze konstatovat, že do venkovského prostoru se v nedávné minulosti vmísila i nevenkovská architektura. Do malebného venkovského prost ředí chalup, stodol, stavení, vým ěnk ů apod. byly v člen ěny rodinné domky m ěstského

143

typu. Tento necitlivý zásah do struktury zastav ěných částí dnes vyznívá v nesourodé až chaotické zastav ění, nerespektující urbanistickou skladbu obce. M ěstská architektura sebou na vesnici p řináší i omezenou funk čnost oproti tradi čním zvyklostem. A pokud je hospodá řská funkce u tohoto typu nov ějších staveb pot řebná, zastavují se pozemky rodinných domk ů a vilek nahodile kolnami a hospodá řskými objekty, které svým výrazem zpravidla „nesedí“ ke stavb ě hlavní. Nesourodost zástavby se tak ješt ě více potvrzuje.

Památková ochrana Zvláštní postavení v obcích mají objekty památkově chrán ěné. Vyhlášenými památkovými zónami v CHKO Broumovsko jsou historické části m ěst Police nad Metují, Broumova a Stárkova. Vesnickou památkovou rezervací byla vyhlášena část obce K řinice. Výjime čné postavení mezi významnými sakrálními stavbami ČR mají klášter v Broumov ě a v Polici nad Metují a venkovské kostely tzv. broumovské skupiny ze 17. a 18. století – Šonov, Martínkovice, Božanov, Verné řovice, Ruprechtice, Otovice, He řmánkovice, Bezd ěkov nad Metují, Viž ňov. Zcela ojedin ělými jsou zd ěné statky „broumovského typu“ p řevážn ě z 19. stol., dominující zástavb ě lánových vesnic v Broumovské kotlin ě a dopl ňující stavení podkrkonošského a slezského typu na Policku. Úplný seznam památkových objekt ů (viz nap ř. aplikace MonumNet na internetových stránkách Národního památkového ústavu) neobsahuje zdaleka všechny stavby, které by si zvýšenou pozornost a ochranu zasloužily. Navíc skute čností je fakt, že mén ě se již chrání prost ředí, ve kterém se tyto objekty nacházejí, na což zpravidla doplácí celkový vzhled a urbanistická skladba zastav ěného prostoru.

Územní plánování Územní plánování, respektive územní plány obcí jsou pro Správu CHKO jedním ze základních nástroj ů krajinného plánování – uplatn ění koncep čních požadavk ů ochrany přírody a krajiny p ři rozvoji území (především ochrana krajinného rázu a tvorba ÚSES). Královéhradecký kraj nemá dosud schválené zásady územního rozvoje (ZÚR). Tém ěř všechny obce na území CHKO Broumovsko mají schválený územní plán. Z 33 obcí ležících na území CHKO má 31 platný územní plán. Z obcí bez schváleného územního plánu mají dokumentaci ÚP v různém stupni rozpracovanosti obec Bukovice a m ěsto Teplice nad Metují. Negativním jevem jsou pom ěrn ě časté díl čí zásahy do územních plán ů pomocí jejich zm ěn. Regula ční plán dosud nebyl na území CHKO Broumovsko zpracován pro žádné sídlo. Vzhledem k nákladnosti po řízení této dokumentace se nedá ani do budoucna předpokládat v ětší nár ůst jeho po řizování.

Kategorizace sídel a lokalit se zástavbou (LOsZ) na území CHKO Sídla a lokality se zástavbou byly dle studie „Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko“ zpracované Atelierem V (doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a kol.) v roce 2010 rozd ěleny do čty ř (resp. do t ří) kategorií, jednotlivé kategorie jsou charakterizovány níže. Z uvedeného schématu rozmíst ění jednotlivých kategorií (Mapová p říloha č. 12) je patrné, že velmi cenná sídla nebo jejich části za řazené do I. kategorie jsou rozloženy po celém území CHKO ve všech t řech krajinných celcích. Na území CHKO Broumovsko nebylo žádné sídlo a LOsZ za řazeno do IV. kategorie (LOsZ-IV). Na území CHKO Broumovsko bylo vymezeno 5 segment ů urbanizované krajiny (SUK) – Teplice nad Metují, Police nad Metují, Hronov, Mezim ěstí, Broumov.

Sídlo a LOsZ I. kategorie Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuáln ě otev řený segment krajiny, v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje území, ve kterých má zástavba mimo řádn ě silný vliv na vznik výrazného rázu krajiny a kde p řírodní rámec (morfologie terénu a vegeta ční kryt) dotvá ří estetické hodnoty a harmonii krajiny. Jedná se zejména o území se zástavbou, která má dochované tradi ční formy, z řetelný architektonický výraz, architektonické a památkové hodnoty. Jedná se též o krajinné segmenty, kde výrazn ě dochovaná historická struktura

144

zástavby je zcela typická, dokládá zp ůsob osídlení území, obhospoda řování zem ědělských ploch a spoluvytvá ří typickou krajinnou scénu.

Jedná se o sídlo s n ěkterými z následujících znak ů krajinného rázu: • sídlo (nebo ucelená část sídla) jehož charakter urbanistické struktury, charakter zástavby a architektonický výraz staveb zásadním způsobem spoluvytvá řejí ráz krajiny, • sídlo (nebo ucelená část sídla) s výrazn ě dochovanou historickou urbanistickou strukturou a s dochovanými stavbami lidové architektury, • sídlo (nebo ucelená část sídla) s architektonickými a urbanistickými hodnotami, které leží na terénních horizontech, hranách a pohledov ě exponovaných svazích nebo jehož rozvojové možnosti jsou omezeny krajinným rámcem, • sídlo se z řetelnými stopami člen ění historické plužiny.

Sídlo a LOsZ II. kategorie Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuáln ě otev řený segment krajiny, v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje území, ve kterých je doposud dochovaná rázovitá struktura zástavby nebo taková zástavba, která výrazn ě dotvá ří hodnoty krajinné scény. Samotná zástavba v t ěchto p řípadech nemusí vynikat významnými architektonickými nebo památkovými hodnotami, ale spoluvytvá ří harmonii prost ředí po stránce m ěř ítkové i estetické. Jedná se o sídlo s n ěkterými z následujících znak ů krajinného rázu: • sídlo (nebo ucelená část sídla), jehož charakter urbanistické struktury, charakter zástavby a architektonický výraz staveb spoluvytvá řejí ráz krajiny, • sídlo (nebo ucelená část sídla) s částe čně zachovanou, p říp. mírn ě narušenou historickou urbanistickou strukturou a dochovanými objekty lidové architektury event. jinými hodnotnými objekty dopln ěnými dalšími stavbami hmotov ě ani výškov ě výrazn ě nenarušujícími dochovaný ráz lokality, • sídlo s dochovanými díl čími stopami člen ění historické plužiny.

Sídlo a LOsZ III. kategorie Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuáln ě otev řený segment krajiny, v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje krajinné prostory se zástavbou, které nevynikají významnými urbanistickými ani architektonickými či památkovými hodnotami, jejich projev v obrazu krajiny je však do zna čné míry harmonický. Jedná se o sídlo s n ěkterými z následujících znak ů krajinného rázu: • sídlo (nebo ucelená část sídla), které se díl čím zp ůsobem podílí na rázu krajiny, • sídlo (nebo ucelená část sídla) se set řenou historickou urbanistickou strukturou s výrazn ě přestav ěnými p ůvodními objekty a s novodobou zástavbou nevymykající se hmotov ě z tradi čního charakteru hmot a forem objekt ů, • sídlo s ne četnými cennými objekty lidové architektury rozptýlenými v r ůznorodé zástavb ě.

145

Tab. č. 31: Přehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Polické vrchoviny

Krajinný celek A – Polická vrchovina Sídlo Kategorie Adršpach III Zdo ňov – jih II Bu čnice III Skály III Solovický dv ůr I Skalka I/II Česká Metuje II/III Horní Teplice III Bohdašín III Lachov III Zdo ňov – sever I/II Horní Adršpach I/II/III Hodkovice II Ostaš III Žďár nad Metují III Radešov II Kon činy I Pěkov II/III Hlav ňov I Suchý d ůl II Slavný I Bezd ěkov nad Metují II Vysoká Srbská II Bělý I Machov I/II/III Nové Dvory I Studnice I Vápenka I Stárkov II Dřeví č III Maršov I Velké Petrovice II/III

146

Tab. č. 32: P řehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Jest řebích hor a Radvanické vrchoviny

Krajinný celek B – Jest řebí hory a Radvanická vrchovina Sídlo Kategorie Paseky I Odolov I Zlí čko III Žďárky III/I Závrchy I Jívka – sever II/III Jívka – jih II Bystré I/II Zada I Rokytník III/I

Tab. č. 33: P řehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Broumovské kotliny a Javo řích hor

Krajinný celek C – Broumovská kotlina a Javo ří hory Sídlo Kategorie Starostín III Hyn čice III Velká Ves II Otovice II Viž ňov II Ruprechtice II He řmánkovice I/II Janovi čky III Benešov III Rožmitál II Šonov II Verné řovice I/II Jet řichov III Hejtmánkovice II Křinice I/II Martínkovice II/III Božanov I/II

Segment urbanizované krajiny (SUK) Urbanizované plochy v ětších sídel – území malých m ěst v CHKO zahrnující historické jádro, okrajové partie zástavby, výrobní a dopravní stavby a za řízení, kde v obrazu krajiny převládají civiliza ční (antropogenní) prvky a struktury – byly za řazeny do zvláštního pásma „siln ě urbanizované krajiny“. V tomto pásmu je t řeba uplat ňovat ochranu krajinného rázu na základní (nikoliv zvýšené) úrovni, specifickým zp ůsobem s ohledem na dané krajinné podmínky a na specifický charakter zástavby. V segmentech urbanizované krajiny (SUK) je třeba zejména: • věnovat pozornost negativním dopad ům výstavby na krajinná panoramata a na zm ěny v siluet ě měst,

147

• podporovat opat ření odstra ňující nebo minimalizující existující negativní projevy zástavby a využití území v krajinné scén ě (negativní dominanty a negativní dominantní rysy krajiny).

Zhodnocení aktuálního stavu výstavby Zásahy Správy CHKO do procesu výstavby jsou dány jejím postavením dot čeného orgánu státní správy v územním plánování a p ři umis ťování a povolování staveb (ust. § 12 a § 44 ZOPK). V minulém plánu pé če platném od roku 2003 byly stanoveny tzv. „Obecné podmínky pro zástavbu na území CHKO Broumovsko“. Tyto podmínky stanovily základní limity pro novou výstavbu na území CHKO a vycházely z tradi čních forem venkovské architektury na území CHKO Broumovsko a byly Správou CHKO uplat ňovány p ři posuzování stavebních zám ěrů v oblasti. Správa p ři posuzování záv ěrů využívala rovn ěž studii „Chrán ěná krajinná oblast Broumovsko – hodnocení krajinného rázu“ autorky Ing. arch. Jitky Brychtové. Jako preventivní nástroj vydala Správa v roce 2006 informa ční brožuru pro stavebníky obsahující základní podmínky pro výstavbu v CHKO Broumovsko ( Jak stav ět v CHKO, Praktická p říru čka pro stavebníky ). Další podrobné informace pro stavebníky ke stavební agend ě jsou na internetových stránkách Správy CHKO. Zna čná část staveb v CHKO Broumovsko nese dochované znaky lidové architektury ve svém architektonickém výrazu. Původní stavení se často nevhodn ě p řestavují, realizují se půdní vestavby, či jednostranné nástavby a mnohde tak dochází k celkové deformaci původního objektu. Leckdy skromné materiální podmínky stavebník ů se střetávají s přežívajícími trendy m ěstské, uživatelsky pohodlné zástavby vesnice. Stávající stavby hmotov ě nar ůstají a vesnici cizí stavební prvky se objevují na části p ůvodních objekt ů. Velice necitlivým p řístupem k venkovskému zastav ění je v řad ě p řípad ů také situování samotných či skupinových garáží, většinou opat řených plochými st řechami. Zásahy do chalup, stodol a stavení, vyvolané touhou po tzv. „kvalitn ějším bydlení“, jsou v mnoha p řípadech již nahrazovány rekonstrukcemi cílenými k navrácení p ůvodní podoby stavbám i jejich soubor ům. Tato činnost je však ješt ě v mnoha p řípadech narušována snahami stavebník ů o realizace maximáln ě strohých, pouze funk čních dopl ňků, kvalitativn ě nesourodých s p ůvodním stavebním stavem. Stará, uchovaná a citliv ě obnovovaná zástavba v obcích má vysokou hodnotu v tom, že krom ě architektonické kvality stavby samotné ctí a respektuje své okolí. Novou zástavbou, zahrnující odlišnou formu náhledu na bydlení, došlo a ješt ě dochází k narušování p ůvodní estetické symbiózy staveb v obci. Snahou musí být neopakovat staré chyby a zvažovat takovou formu bydlení, která je vpravitelná do jednoduchých tradi čních objem ů staveb ctících historické prost ředí. Závažným nešvarem je vznik nepovolených staveb. Neinformovaní a neukázn ění stavebníci si takovým zp ůsobem bez ohledu na spole čnost a spole čné prost ředí doslova diktují a vynucují svoje požadavky, by ť se zvýšeným rizikem finan čního postihu (pokuty). Leckde tak dochází k silnému narušení daného prost ředí. V t ěchto p řípadech musí dojít k umocn ění zodpov ědnosti stavebních ú řad ů, aby došlo k náprav ě takovýchto skute čností. Jinak se budou opakovat stále stejné chyby. Neš ťastným zásahem do urbanistické skladby obcí jsou velkokapacitní zem ědělská za řízení z šedesátých až osmdesátých let 20. století. Jejich velmi častá objemová a materiálová nesourodost ost ře kontrastuje s harmonií původního zastav ění a p řírodou. Samostatným problémem a d ědictvím nedávné minulosti jsou chatové osady mimo zastav ěná území sídel. Našt ěstí jich není mnoho a jsou zpravidla soust řed ěny do míst intenzivn ějšího turistického ruchu. P řesto jsou z hlediska ochrany krajinného rázu (zejména některé z nich) problematické.

148

Při povolování novostaveb v CHKO Broumovsko se nej čast ěji objevují následující problematické trendy: - umis ťování novostaveb bez ohledu na charakteristickou urbanistickou strukturu v území, - nevhodný p ůdorys a hmotové proporce novostaveb, - naddimenzované stavby pro pr ůmysl a zem ědělství (sklady, stavby pro výrobu), - import zástavby m ěstského nebo p řím ěstského charakteru do ryze venkovského prost ředí, - katalogové rodinné domy navržené bez ohledu na jejich umíst ění – nap ř. finan čně dostupné p řízemní rodinné domy (tzv. bungalovy), - import cizorodých typ ů staveb jako jsou kanadské sruby, roubené domy odpovídající svým ztvárn ěním vzdáleným region ům apod., - používání rušivých „dekorativních“ prvk ů, jako jsou víceboké arký ře, nepropor čně navržené viký ře, balkóny apod., - nevhodné oplocení, - barvy fasád a st řešní krytiny, které upoutávají pozornost a konkurují okolnímu přírodnímu a kulturnímu prost ředí.

Dobrým podkladem pro usm ěrňování jednotlivých stavebních zám ěrů se ukázala kategorizace sídel a lokalit se zástavbou, kterou obsahuje aktualizovaná studie „Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko“ zpracovaná Atelierem V (doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a kol.) v roce 2010.

Obr. č. 9 Novostavba rodinného domu ve Zlí čku pod Vysokou Srbskou

149

4.7. Doprava a inženýrské sít ě 4.7.1. Doprava Silni ční doprava Území CHKO je dopravn ě relativn ě špatn ě p řístupné. V jižní části CHKO je pom ěrn ě hustá sí ť silnic III. t řídy a místních komunikací. H řbet Broumovských st ěn, který se táhne ve sm ěru SZ – JV, p řekra čuje do Broumovské kotliny jen jedna silnice. Tento významný terénní zlom je od Honského Špi čáku po hranici s Polskem (délka cca 10 km) pro dopravu prakticky nep řístupný (i lesní cesty tento zlom nep řekra čují a jsou v ětšinou z obou stran slep ě ukon čeny). V Broumovské kotlin ě není cestní sí ť hustá a v ětšina silnic kon čí v obcích na úpatí Broumovský st ěn nebo Javo řích hor.

V CHKO se nevyskytuje žádná silnice I. t řídy a územím procházejí jen 3 silnice II. t řídy. Z hlediska vnitrostátní p řepravy mají v CHKO Broumovsko v ětší význam silnice: − II/301 Trutnov – Radvanice – Police nad Metují, která CHKO prochází v úseku Radvanice – Police nad Metují v délce cca 14 km − II/303 Náchod – Hronov – Police nad Metují – Broumov – Janovi čky u Broumova, která CHKO prochází v úseku od Hronova až po Janovi čky (u hranice ČR/PL) v délce cca 31 km. Část z Broumova sm ěrem k hranici je z dopravního hlediska nevýznamná a slouží jen místní doprav ě. Silnice II/302 hranice ČR Starostín u Mezim ěstí – Broumov – hranice ČR u Otovic, dlouhá v CHKO cca 18 km, má z vnitrostátního hlediska význam malý, spíše je využívána pro tranzitní dopravu (zkratka p řes ČR pro polské dopravce). Silnice II/567 Rtyn ě v Podkrkonoší – Hronov tvo ří hranici CHKO v úseku Horní Kostelec – Hronov v délce cca 4 km. Nejv ětší provoz je na silnici II/303, která je nejvíce využívaným p řístupem z vnitrozemí do Broumovské kotliny. Podle výsledk ů celostátního s čítání dopravy na silni ční a dálni ční síti ČR, které v roce 2010 provád ělo Ředitelství silnic a dálnic ČR, je nejv ětší intenzita provozu na výjezdu z Hronova – 7818 voz./24h. P řestože pod Honským Špi čákem je zmín ěná silnice pom ěrn ě svažitá, p řekonává v ětší výškový rozdíl a zna čná část dopravy sm ěř uje k Teplicím nad Metují a Adršpachu, dosahuje na ní intenzita provozu 4001 voz./24h. Dopravní zatížení v letní sezon ě výrazn ě vzr ůstá na silnici Chvale č – Adršpach – Teplice nad Metují v důsledku vysoké návšt ěvnosti skalních m ěst v NPR Adršpašsko-teplické skály (zdroj: http://scitani2010.rsd.cz). Z dlouhodobého hlediska Správa CHKO usiluje o fixaci stávající dopravní sít ě s jejím minimálním rozši řováním. V uplynulých letech došlo k řad ě rekonstrukcí komunikací p ři zachování p ůvodního trasování a další rekonstrukce obdobného charakteru jsou v sou časné dob ě projek čně p řipravovány. Z nedávno realizovaných zám ěrů lze zmínit nap ř. rekonstrukci komunikace II/303 v úseku Hronov –Žabokrky, rekonstrukce silnice III/301 10 – Zdo ňov – státní hranice s Polskem, modernizace p řístupových komunikací k hrani čním p řechod ům Broumovského výb ěžku – silnice II/302 hrani ční p řechod Starostín – k řižovatka III/3023, III/3023 Mezim ěstí – Teplice nad Metují, III/30322 Teplice nad Metují – P ěkov aj. Po otev ření hranic v devadesátých letech 20. století prudce stoupl nár ůst tranzitní dopravy Broumovskem do Polska se všemi pr ůvodními negativními jevy. Správa CHKO Broumovsko opakovan ě čelí pokus ům o „zpr ůjezdn ění“ Broumovského výb ěžku. ZÚR KHK hájí územní rezervu pro vybudování komunikace v parametru rychlostní silnice nebo dálnice pro napojení na Polsko mimo území CHKO p řes Královec. Do dostavby této komunikace je třeba bránit zvyšování zatížení oblasti i režimem omezujícím tonáž vozidel na hrani čních přechodech a vylou čením výstavby nových úsek ů (p řeložek) a obchvat ů obcí v členitém terénu. Z pohledu zamýšlených zám ěrů p řeložek, obchvat ů apod. lze jmenovat p ředevším rozší ření komunikace II/303 v úseku P ěkov – Broumov od k řižovatky na Hony po k řižovatku na Jet řichov. V dob ě zpracování Plánu pé če se projednává dokumentace pro stavební povolení k této akci. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o pom ěrn ě vytížený úsek

150

komunikace, který se stává problematickým zejména v zimním období. Podél zmín ěného úseku komunikace je sou časn ě navržena i nová cyklostezka, která má zajistit co možná nejp řím ější a nejbezpe čnější dopravu cyklist ů mezi m ěsty Police nad Metují a Broumovem. V rámci projednávání zám ěru bylo pamatováno i na zajišt ění migra ční propustnosti pro lesní zv ěř a ostatní skupiny živo čich ů (nap ř. požadavek na migra ční propustky, navád ěcí oplocení a zábrany pro obojživelníky). V Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje z ůstává na úrovni územní rezervy p řeložka komunikace II/303 v úseku od konce obce Bukovice – konec P ěkova (tzv. obchvat P ěkova). Správa dlouhodob ě tento zám ěr odmítá s od ůvodn ěním nevratného poškození dochované hodnoty krajinného rázu území, kdy by dle názoru Správy došlo pouze k přesunutí sou časného dopravního problému do jiné části území. Ve zmín ěném úseku se Správa snaží podporovat rekonstrukci stávající komunikace s možností jejího pomístního rozší ření pop ř. nap římení. Dokumentace tohoto řešení jsou v sou časné dob ě se Správou projednávány. Z hlediska fragmentace CHKO se silni ční sí ť uplat ňuje (zejm. s ohledem na hustotu dopravy a stavební provedení silnic) jako migra ční bariéra pouze minimáln ě. Významn ější je uvedená silnice II/303 v úseku, kde p řekra čuje h řbet Broumovských st ěn, který je zárove ň nadregionálním biokoridorem.

Zimní údržba komunikací je v souladu se zákonem provád ěna plužením a posypem inertními materiály. Vzhledem ke klimatickým podmínkám oblasti jsou pro používání chemického ošet ření komunikací v zimním období povoleny výjimky. Výjimky jsou povoleny pro tyto úseky silnic: - II/301 Police nad Metují (Zd ěř ina) – Police nda Metují (II/303), - II/302 Mezim ěstí – Otovice (mezi hrani čnimi p řechody), - II/303 Hronov – Oliv ětín, - II/567 Červený Kostelec – Horní – Hronov (II/303), - III/3021 Mezim ěstí (intravilán obce), - III/3024 Jet řichov (II/302) – k řižovatka III/30326, - III/30326 Oliv ětín (II/303) – Hyn čice (III/3024).

Pro údržbu úsek ů silnic v případ ě vzniku kalamitních situací nap ř. p ři vzniku ledovky (hladké souvislé vrstvy ledu vytvo řené dopadem mrznoucího dešt ě nebo mrholení na povrch silnice ochlazený pod 0 °C), p ři vzniku souvislé ledové vrstvy nebo z jiných p říčin (mrazíky, p ři vzniku jednotlivých bodových závad – nap ř. ledových ploten) je ud ělena výjimka pro použití chemického posypu, a to až do doby zajišt ění pot řebné sjízdnosti pro tyto úseky silnic: - III/30316 Mýto (II/303) – Bezd ěkov nad Metují (pouze k autobusové zastávce Bezd ěkov nad Metují u Vojt ěchova pohostinství), - pokra čování silnice z Radvanic p řes Horní Verné řovice dále do Janovic, Hodkovic a do Horního Adršpachu k závodu VDO, - III/30110 Adršpach (závod VDO) – k řižovatka II/30116, - III/30116 Jívka – Horní Verné řovice (k řižovatka III/301) – Horní Adršpach (k řižovatka 30110).

Výjimka k použití chemického posypu na uvedených úsecích je ud ělena na období 2006/2007 – 2011/2012 za t ěchto hlavních podmínek: 1. Ošet ření komunikací bude provád ěno technologií zkráp ěné soli, která umož ňuje přesnou regulaci dávkování (chlorid sodný do max. dávky 60 g/m 2). 2. Chemickému posypu bude p ředcházet řádné mechanické odstran ění sn ěhové vrstvy z vozovky.

151

3. Při chemickém ošet řování budou provád ěna taková opat ření, aby nedošlo k proniknutí použitých látek do podzemních a povrchových vod a neohrozily tak jejich jakost či zdravotní nezávadnost a nedošlo k negativnímu ovlivn ění nebo poškození vegetace v okolí komunikace.

(zdroj: Výjimka MŽP ČR z ochranných podmínek CHKO Broumovsko č.j. 4024/M/06,2763a/620/06 z 4. 9. 2006)

V pr ůběhu zimní sezóny 2010–2011 byla p ři údržb ě silnic na území CHKO spot řebována následující množstí posypových materiál ů: Posypová s ůl ...... 715 t Posypový písek...... 2.280 t Posypová dr ť...... 183 t (zdroj: Zpráva SÚS KHK o spot řeb ě posypových hmot na území CHKO z 3. 6. 2011)

Výjimkou povolený rozsah chemického ošet ření silnic odpovídá pot řebám sjízdnosti silnic v zimním období. Solení komunikací p ředstavuje problém z hlediska negativního ovlivn ění často cenných stromo řadí a alejí, které lemují v ětšinu komunikací na Broumovsku. Dokladem negativního vlivu chemické údržby a pom ěrn ě intenzivního provozu motorových vozidel je alej podél komunikace II/303 v úseku od k řižovatky na Jet řichov po m ěsto Broumov, která postupn ě odumírá a její obnova je z hlediska vlastnických pom ěrů v území a bezpe čnosti silni čního provozu pom ěrn ě složitá.

Železni ční doprava Územím CHKO procházejí dv ě železni ční trati. V ětší význam má rychlíková tra ť č. 026 Týništ ě nad Orlicí – Náchod – Teplice nad Metují – Mezim ěstí, která od Mezim ěstí pokra čuje dále do Polska nebo do Broumova. Tra ť není elektrifikovaná, územím CHKO prochází od Hronova po Broumov (celkov ě cca 35 km), ale frekvence na ní není p říliš velká a dosahuje cca 40 spoj ů denn ě. Tra ť d říve pokra čovala do Otovic, ale osobní doprava na ní v úseku Broumov – Otovice již není provozována. V jarních měsících roku 2011 za čal Krajský ú řad Královehradeckého kraje pom ěrn ě intenzívn ě vyjednávat o jejím znovu obnovení a zadal zpracování studie proveditelnosti zám ěru, která má odpov ědět na hlavní otázky související s obnovením trati (nap ř. ekonomická náro čnost projektu, p řínosy pro region, zhodnocení vliv ů na životní prost ředí aj.). Regionální význam má tra ť č. 047 Trutnov st řed – Teplice nad Metují (v CHKO cca 20 km), kde se frekvence spoj ů pohybuje kolem 12 spoj ů denn ě. Její význam nar ůstá v dob ě letních prázdnin, kdy je spojením do nejnavšt ěvovan ějších částí CHKO, Adršpašského a Teplického skalního m ěsta. Žádná z uvedených tratí není elektrifikovaná a není Správou CHKO považována za významnou migra ční bariéru.

Letecká doprava Na území CHKO se nachází jen menší ve řejné vnitrostátní letišt ě u Broumova, které se nachází u silnice do Martínkovic. Letištní služba je poskytována od 1. dubna do 30. zá ří o sobotách, ned ělích a svátcích. Letišt ě je využíváno zejména pro sportovní lety a Aeroklub Broumov zde provádí výcvik zájemc ů o létání na v ětroních.

4.7.2. Inženýrské sít ě a energetika Inženýrské sít ě p ředstavují na území CHKO cizorodý prvek s velikostí negativního ú činku na přírodu a krajinu závislou na jejich typu. V souvislosti s vedením inženýrských sítí jsou řešeny následující problémy: • ochrana krajinného rázu • ochrana mimolesní zelen ě

152

• ochrana les ů • pot řeba ochrany pták ů p ři dosednutí na sloupy VN • ochrana vodního režimu a na n ěm závislých cenných lu čních ekosystém ů p ři výstavb ě podzemních sítí

Liniové stavby mohou p ři provád ění zemních prací ve volné krajin ě narušit a poškodit přírodní lokality – evidované lokality ochrany p řírody (zejména botanické a zoologické, ale i geologické, geomorfologické a paleontologické). V p řípad ě dot čení strom ů pokládkou podzemních inženýrských sítí je vyžadováno minimálně dodržování podmínek státní normy ČSN 83 9061 (2006) – Technologie vegeta čních úprav v krajin ě – Ochrana strom ů, porost ů a vegeta čních ploch p ři stavebních pracích (d říve ČSN 18 920 z roku 1997), která upravuje nap ř. vzdálenost výkopu od kmene stromu, zp ůsob hloubení výkopu, nakládání s výkopovým materiálem, zajišt ění výkopu proti vysychání či vymrzání ko řen ů a další. V souvislosti s liniovými stavbami je nutné uvažovat i s jejich doprovodnými stavbami (elektrické rozvodny, vodojemy, regula ční plynové stanice apod.), které mnohdy zna čně ovliv ňují krajinný ráz svým (technologicky či provozn ě daným) umíst ěním mimo zastav ěná území. Mnohdy jsou tyto stavby nevhodné nejen svým umíst ěním ale i architektonickým ztvárn ěním.

Plynovody Plynofikace Broumovského výb ěžku prob ěhla v letech 1998–2002. Sdružení m ěst a obcí pro plynofikaci CHKO Broumovsko sdružilo m ěsta Police nad Metují, Broumov, Mezim ěstí, Teplice nad Metují a obce Machov, Bezd ěkov a Hyn čice. Krom ě t ěchto uvedených byl plyn zaveden do Ž ďáru nad Metují, Hejtmánkovic, Bukovice, Jet řichova, Ž ďárek, Zlí čka a Vysoké Srbské. Regula ční stanice byly postaveny v Polici nad Metují, Teplicích nad Metují, Broumov ě a v obcích Bukovice, Bezděkov nad Metují a Jet řichov. Oproti spalování pevných paliv (zejména uhlí) jsou p ři spalování zemního plynu nesrovnateln ě nižší exhalace oxid ů síry a dusíku, p řičemž není zanedbatelná ani absence pevných úlet ů (popílek).

Elektrovody Nadzemní vedení vysokého nap ětí (VN) a velmi vysokého nap ětí (VVN) znamená podstatné zásahy do krajiny a to jak estetické tak i funk ční. P říhradové i betonové stožáry vytvá ří výrazné negativní dominanty v krajin ě a výstavba vedení si vyžaduje zna čné prostorové nároky – výseky lesních porost ů, zábor zem ědělské a lesní p ůdy, likvidace nelesní zelen ě aj.

Elektrovody nízkého nap ětí v CHKO Broumovsko Převážn ě v intravilánech obcí a m ěst. Dle bezpe čnostních p ředpis ů je vyžadováno dodržování bezpe čné vzdálenosti v ětví strom ů, které jsou pak v místech možného dotyku s vodi či od řezávány. P ři neodborném provád ění hrozí poškození mimolesní zelen ě. Dále může vedení p ůsobit rušiv ě na krajinný ráz, zejména v památkových zónách obcí a m ěst. SCHKO požaduje v intravilánech kabely ukládat do zem ě.

Elektrovody vysokého nap ětí v CHKO Broumovsko Na území CHKO Broumovsko je cca 150 km vedení VN = 35 kV. Vedení VN prochází také I. zónou CHKO a to v úsecích mezi Slavným a Martínkovicemi, kde toto vedení p řetíná severojižním sm ěrem NPR Broumovské st ěny a NPP Polické st ěny, a mezi Teplicemi nad Metují a Adršpachem v k.ú. Dolní Adršpach, kde vedení p řetíná okrajovou partii NPR Adršpašsko-teplické skály. V sou časné dob ě se používají betonové sloupy s ocelovými konzolemi. Podle nosnosti pro v ětší zatížení jsou pak používány i ocelové stožáry. Z důvodu ochrany pták ů je postupn ě přecházeno ke sloup ům typu „pa řát“, které neumož ňují dosedání velkých pták ů. Ustanovení § 5a odst. 6 ZOPK na řizuje: „ Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého nap ětí, je povinen opat řit je ochrannými prost ředky, které ú činn ě

153

zabrání usmrcování pták ů elektrickým proudem “. Dosud se používaly tzv. lavi čky, které se instalovaly na sloupy VN 22 kV s podp ůrnými izolátory. Zkušenosti ukázaly, že tento typ ochrany je již p řekonaný, nebo ť lavi čky nezajiš ťují dostate čnou ochranu pták ů na elektrických stožárech. Po dohod ě mezi zástupci energetik ů a ochrany p řírody doporu čilo MŽP ČR upustit od instalace lavi ček a používat vhodn ější zp ůsoby ochrany, zejména nové bezpe čnější typy sloup ů (typ „Delta Variant“, typ „Pa řát“, rovinné konzole se záv ěsnými izolátory aj.) v kombinaci s izolací rizikových míst u trafostanic, p řípadn ě plastové kryty na izolátory (které jsou však mén ě vhodné s ohledem na nutnost pr ůběžné kontroly a údržby). Pro snížení nebezpe čnosti starých sloup ů je instalována v nebezpe čné zón ě (do 2 m od sloupu) na dráty izolace. V některých p řípadech je znemožn ěno dosednutí instalací h řeben ů. Předpisy pro stavby vedení VN se řídí zákonem č. 458/2000 Sb. Stavby vedení VN do roku 1995 m ěly p ředepsáno ochranné pásmo 10 m od krajního vodi če. Stavby vedení VN po roce 1995 mají ochranné pásmo 7 m.

• Vliv na úhyn velkých pták ů – prevence popsána výše. • Vliv na krajinný ráz – velmi podstatný rušivý prvek. • Vliv na lesní porosty – uplat ňován p ředpis o ochranném pásmu, kdy v ochranném pásmu pod vedením vysokého nap ětí nesmí porost p řesáhnout výšku 3 m. Tato pásma by mohla být mimo I. a II. zóny využívána k pěstování váno čních stromk ů, jelikož není striktn ě vyžadováno bezlesí.

Nov ě jsou realizovány rekonstrukce jednotlivých tras, ať už pouze nevyhovujících vodi čů z důvod ů kapacitních, či vým ěna již nevyhovujících sloup ů. Vhodný druh materiálu je vybírán s ohledem na umíst ění v dané lokalit ě a v navržené zón ě odstup ňované ochrany p řírody. Hlavní rozvoj sít ě VN je soust řed ěn do III. a IV. zóny, do míst nov ě vznikající zástavby. Na vhodných místech dochází k výstavb ě trafostanic a k výstavb ě a rekonstrukci stávajících sítí NN. Úloha správy je v korekci tras a volb ě materiálu podp ěr nadzemního vedení, p řípadn ě k prosazování volby podzemního vedení kabelem. V místech s dochovanými soubory lidové architektury je snaha povolovat rekonstruované a p řípadné nové vedení pouze na d řev ěné sloupy.

Vodovody Na území CHKO má v ětšina obcí vodovody, p řevážn ě ve správ ě spole čnosti Vodovody a kanalizace, a.s. V majetku spole čnosti jsou vedle obslužných provoz ů p ředevším ve řejné vodovody, ve řejné kanalizace a n ěkteré čistírny odpadních vod. Zbývající vedení jsou pak v majetku a správ ě jednotlivých m ěst a obcí, na jejichž katastru se stavby nalézají. V oblasti je nejvýznamn ějším zdrojem pitné vody Polická k řídová pánev, která je chrán ěnou akumulací podzemních vod. Voda z ní je jímána pro pot řeby místních obyvatel, i pro Hradec Králové. V Teplicích nad Metují je stáčírna balené vody. Jímací za řízení jsou často umíst ěna v I. a II. zónách, p řípadn ě v MZCHÚ. P ři prodlužování povolení k odb ěru vod a rekonstrukcích t ěchto za řízení je nutné vyhodnocovat vliv na biotopy ovlivn ěné odb ěrem vody a zejména ne z ůstatkové pr ůtoky v Metuji. Nov ě budované vodovody v jednotlivých obcích jsou z hlediska ochrany p řírody akceptovatelné, nebo ť jsou v ětšinou vedeny v tělesech komunikací. V případech, kdy jednotlivé trasy jsou vedeny p řes plochy s výskytem předm ětů zájmu ochrany p řírody, jako je nap ř. výskyt zvlášt ě chrán ěných rostlin a živo čich ů, prvk ů ÚSES, významných d řevin rostoucí mimo les a pod., dochází k úpravám ve vedení jednotlivých tras. Zásadní je zp ůsob p řechodu p řes vodní toky (vhodn ější je protlak oproti překopání) a p řechody p řes nivní pozemky, botanicky významné lokality a pozemky se vzrostlou mimolesní zelení (poškození p řekopáním ko řenového systému). Vedení dálkového vodovodu v úseku u Police n. M. má negativní dopad na krajinný ráz. Vodojemy a čerpací stanice bývají umíst ěny ve volné krajin ě a jejich ochranné pásmo je vymezeno oplocením. Často to jsou prefabrikové objekty a mají zna čně negativní vliv na krajinný ráz. P ři rekonstrukcích požaduje SCHKO vhodn ější hmotové ztvárn ění t ěchto objekt ů.

154

Kanalizace a kvalita povrchových vod Obecn ě lze konstatovat, že p ředevším u menších obcích na území CHKO není odkanalizovaní v sou časné dob ě v souladu s požadavky platné legislativy (zastaralé technologie, špatný technický stav, právn ě neexistující kanalizace apod.). M ěsta mají většinou vybudované částe čné či kompletní kanaliza ční systémy (nej čast ěji jednotné kanalizace pro odvod jak splaškových tak deš ťových vod). Problémem je v řad ě p řípadech nevyhovující technický stav a v některých obcích jsou provozovány kanalizace, které odvád ějí pouze částe čně p řed čišt ěné nebo v ůbec ne čišt ěné odpadní vody do místních recipient ů. Jedná se v ětšinou o stavby realizované v 2. polovin ě minulého století, které už mnohde procházejí rekonstrukcí a intenzifikací čišt ění.

Městské čistírny odpadních vod v ětšinou provozuje akciová spole čnost Vodovody a kanalizace Náchod (Broumov, Mezim ěstí, Teplice n. M., Teplice n. M. – St řemenské podhradí, Horní Adršpach, Jívka, Ž ďár nad Metují, Machov, Police nad Metují). Zejména na Metuji hrozí p ři havárii negativní ovlivn ění EVL Metuje – D řeví č. Obce v Broumovské kotlin ě plánují v ětšinou p řipojení na ČOV Broumov. Vlastní ČOV plánují Stárkov, Bezd ěkov n. M., Dolní Adršpach, Česká Metuje a Božanov. Stavby vlastních ČOV jsou obvykle umis ťovány do nivních poloh a úrove ň čišt ění významn ě ovliv ňuje kvalitu povrchových vod v tocích, které jsou v oblasti málo vodné. Do ve řejné kanalizace jsou často svedeny splaškové vody z centrálních částí obcí, zatímco periferní části z ůstávají často bez napojení. Vybudování kanalizace pro celou obec je na Broumovsku v typických dlouhých lánových vesnicích velmi nákladné.

Žumpa – je vhodná tam kde je problém získat povolení k vypoušt ění zejména do vod podzemních a u dom ů využívaných jen z řídka. Musí být zajišt ěno pravidelné vyvážení a tedy i p říjezd pro fekální v ůz.

Septik s biologickým stupn ěm čišt ění – usazený kal je nutné z usazovacích komor septiku jednou ro čně od čerpat. Odvedení p řed čišt ěných odpadních vod ze septiku je řešeno bu ďto zásakem do p ůdy nebo p římým odvedením do vodního toku. Samotný septik není dostate čně ú činný a z něj odvád ěné odpadní vody je nutné biologicky do čistit. V mnoha případech posta čí doplnit septik o biologické čišt ění, nap ř. zemní pískový filtr. Vhodn ě navržený septik ve spojení se zemním filtrem je stejn ě ú činný jako správn ě provozovaná domovní čistírna. Septik je vhodným řešením u staveb k individuální rekreaci. Vhodnou variantou čist ění odpadních vod, zejména v místech s vhodnou morfologií (malý sklon terénu) je septik ve spojení s ko řenovou ČOV. Výhodami jsou nízké investi ční náklady, nízké provozní náklady (ob časné vyvážení kal ů ze septiku a kosení technologických porost ů), esteticky vyhovující vzhled za řízení, schopnost snášet velké výkyvy v množství protékající vody.

Domovní ČOV – je vhodným řešením u objekt ů trvalého bydlení a skupinové rekreace. Je nutné po čítat s provozními náklady, zejména na spot řebu elektrické energie. Vždy je t řeba řešit vhodnost vyúst ění p řečišt ěných vod do recipientu s ohledem na jeho kapacitu a ekologickou hodnotu (nap ř. s ohledem na výskyt zvlášt ě chrán ěných druh ů atp.)

Ko řenové ČOV – nabízejí hledanou alternativu (nejdou vypnout, nezamrzají, nepot řebují elektrickou energii, mok řadní biotopy, krajinný ráz).

Tab. č. 34: Likvidace odpadních vod na území CHKO Broumovsko

Obec ČOV ČOV se Vodní tok v CHKO plánuje Adršpach ano – Horní Adršpach ano – Dolní Metuje celá obec Adršpach Bezd ěkov n. M. ne ano Metuje celá obec Božanov ne ano – více Božanovský celá obec menších potok Broumov ano – intenzifikována, St ěnava, celá obec

155

ne řeší Benešov, Svinský p., Rožmitál Černý potok Bukovice ne ne Dunajka celá obec Červený Kostelec Horní Kostelec – ano , ne Olešnice pouze část k.ú. osada V Ráji – ne Bohdašín a Horní Kostelec Hejtmánkovice ano – cca 50 obyv. na ne – napojení St ěnava celá obec Broumov na ČOV v Broumov ě v r. 2013 He řmánkovice ne napojení na He řmánkovický celá obec Broumov potok ne řeší Janovi čky Hronov ano – Náchod, ne řeší Metuje, D řeví č, pouze celá k.ú. Dřeví č, Rokytník Rokytník Žabokrky, V. D řeví č a Rokytník a část k.ú. Hronov a Zbe čník Hyn čice ne ne St ěnava celá obec Chvale č ne ano – pro Chvale čský p. pouze část k.ú. část obce Jet řichov ne ano – pro Jet řichovský p. celá obec soust řed ěnou zástavbu Jívka ano – pro centrální ne Dřeví č celá obec část Verné řovic Křinice ne napojení na St ěnava, celá obec Broumov Křinický p. Machov ano – ne řeší Lhotu a ano pro Židovka, celá obec Bělý Machovskou Třeslice Lhotu Malé Svato ňovice ne ano – pouze část k.ú. napojení na Strážkovice a Odolov ČOV Úpice Martínkovice ne ne – plánují St ěnava, celá obec napojení na Martínkovický ČOV v p. Broumov ě Mezim ěstí ano, ne řeší Viž ňov a St ěnava, celá obec Ruprechtice Ruprechtický a Viž ňovský potok Otovice ne ano – St ěnava celá obec varianta ješt ě není vybrána Police nad Metují ano – intenzifikována, Ledhujka, celá obec ne řeší Hony, P ěkov a Pěkovský p., Hlav ňov, Radešov Hlav ňovský p. Metuje Radvanice ano – ne celá obec intenzifikace Jívka pouze část k.ú. Rtyn ě v Podkronoší ano Rty ňka pouze část k.ú. Stárkov ne ano pro Jívka a D řeví č celá obec centrální část Suchý D ůl ne ano – nebo Ledhujka celá obec napojení na Polici Šonov ne ano – Šonovský p. celá obec

156

výhledov ě Teplice nad Metují ano (2) ne řeší Metuje, celá obec Zdo ňov, H.Teplice, Zdo ňovský Javor a D ědov, Skály p.,Teplický p., a Bohdašín Velké Petrovice ne ano – ješt ě Metuje celá obec nebyla vybrána varianta Velké Svato ňovice ne ano – pouze část k.ú. Starý napojení na Sedlo ňov ČOV Úpice Verné řovice ne kanalizace Verné řovický p. celá obec na ČOV Mezim ěstí Vysoká Srbská ne ne Židovka, celá obec Brlenka Žďár nad Metují ano Dunajka celá obec Žďárky ne napojení na Brlenka pouze část k.ú. Náchod

Obdobn ě jako u tras vodovod ů jsou nov ě budované kanaliza ční stoky vedeny p řevážn ě v tělesech místních komunikací, kde je st řet se zájmy ochrany p řírody a krajiny minimální. Časté jsou pouze kolize s dřevinami rostoucími mimo les (zvlášt ě alejové stromy), kde vzhledem k náro čnosti stavby kanalizace (vyšší nároky na prostor výkopu) hrozí jejich závažná poškození. Proto jsou Správou CHKO v těchto p řípadech, stejn ě jako u ostatních výkop ů inženýrských sítí, vyžadovány podmínky ochrany d řevin vycházející z české státní normy ČSN 83 9061 z února 2006 na ochranu strom ů, porost ů a vegeta čních ploch p ři stavebních pracích.

Telekomunika ční sí ť Sí ť mobilních telefon ů jednotlivých spole čností je sou částí jednotné telekomunika ční sít ě České republiky. Signál je zajiš ťován pomocí sít ě základnových stanic GSM (o umíst ění vysíla čů více kap. 3.12.) Území CHKO je signálem dostate čně pokryto. P řípadné umis ťování dalších základových stanic je možné v městských aglomeracích na výškové objekty, stožáry vysokého nap ětí, tovární komíny nebo budovy. P řípadn ě sdílením stávajících za řízení. Umís ťováním vysíla čů na vyvýšených místech dochází ke st řetu se zájmy ochrany p řírody a krajiny, protože se v ětšinou jedná o pohledov ě exponovaná místa, kde stavba vytvá ří výraznou krajinnou dominantu a svým p ůsobením negativn ě ovliv ňuje zna čný krajinný prostor a často nedot čené p řirozen ě p ůsobící partie krajiny. Tuto skute čnost posiluje často zájem konkuren čních firem vybudovat si sv ůj anténní nosi č jako samostatný objekt nezávisle na ostatních.

Nadpovrchové – vedení na sloupech bez v ětšího vlivu a významu na p řírodní složky, platí zde prakticky stejné p řístupy jako v případ ě vedení nízkého nap ětí na sloupech. V sou časné dob ě je snaha i toto vedení p řevád ět do kabel ů uložených v zemi.

Podpovrchové – kabelizace, uloženo. Významn ější stavbou je dálkový optický kabel (DOK). Jeho trasa vede ve sm ěru Velký D řeví č – Petrovi čky – Velké Petrovice – Police nad Metují – Broumov a odtud jedna v ětev vede na Martínkovice a druhá na Mezim ěstí, Adršpach a Radvanice.

Výroba elektrické energie Naprostá v ětšina elektrické energie ur čená ke spot řeb ě na území CHKO Broumovsko je vyráb ěna mimo území CHKO Broumovsko (uhelná elektrárna v Po říčí u Trutnova). Elektrická energie je p řivád ěna pomocí vrchního vedení VVN. Níže popsané elektrárny jsou pouze dopl ňkovými zdroje.

157

Malé vodní elektrárny Hydroenergetický potenciál v ětšiny vodních tok ů v CHKO byl v minulosti vzhledem k příznivým podmínkám využíván. V sou časné dob ě jsou využívány n ěkteré vodní stupn ě na malé vodní elektrárny (MVE), často však bez rybích p řechod ů s rizikem nadm ěrných odb ěrů vody a s tím spojeným nedodržováním stanovených hodnot minimálních z ůstatkových pr ůtok ů p řevád ěných do úsek ů tok ů ovlivn ěných odb ěrem vody. U malých elektráren požaduje SCHKO obnovení pr ůchodnosti. Více kap. 4.5.

Slune ční elektrárny Využití slune čního zá ření k výrob ě elektrické energie pomocí slune čních kolektor ů a fotovoltaických panel ů zaznamenalo v letech 2009–10 zna čný rozvoj. Tento trend byl zp ůsoben zejména státními dota čními pobídkami a fixací cen odebírané energie. Umíst ění rozsáhlých elektráren ve volné krajin ě se na území CHKO Broumovsko poda řilo zabránit. V oblasti jsou (v r. 2012) umíst ěny v pr ůmyslových zónách přímo na terénu dv ě fotovoltaické elektrárny – v Broumov ě a České Metuji. V řádu desítek jsou instalovány menší FVE na st řechách rodinných dom ů a pr ůmyslových nebo zem ědělských objekt ů. Umíst ění bylo posuzováno s ohledem na krajinný ráz. Řada stavebních návrh ů byla z výše uvedených důvod ů zamítnuta.

Větrné elektrárny Na území CHKO Broumovsko není umíst ěna žádná velká v ětrná elektrárna. S ohledem na nep ůvodnost v území a výrazný rušivý vliv na krajinný ráz a negativní dopady na avifaunu a letouny se s rozvojem t ěchto za řízení nepo čítá .

158

4.8. Pr ůmysl Pr ůmysl v CHKO Broumovsko se za čal rozvíjet jako řemeslná činnost vázaná na tradi ční zem ědělství a lesnictví. Tak postupn ě vznikal v prvé fázi pr ůmysl textilní a d řevozpracující. Zcela specifické a tradi ční je na Broumovsku zpracování pískovce. Pr ůmysl textilní se rozvíjel již od st ředov ěku. Nejd říve zpracovával domácí len – kvalitní broumovské sukno bylo od 16. století vyváženo do zna čné části Evropy. S rozvojem pr ůmyslu a železnice se stala hlavní textilní surovinou bavlna. Hlavními st ředisky byly Broumov, Mezim ěstí, Police a Teplice n. M. Další textilky byly ve Ž ďáru n. M., České Metuji, Jívce, Machov ě a jiných obcích. Textilní průmysl prošel a prochází řadou krizí, malé vesnické textilky zanikly. Hlavní výrobce a. s. Veba Broumov a zárove ň nejv ětší firma Broumovska, zam ěstnávající p řes 1200 pracovník ů, však pat ří k nemnoha prosperujícím textilním podnik ům v ČR a v ětšinu své kvalitní produkce vyváží do zahrani čí. Pro CHKO je pot ěšující, že se jedná o tradi ční pr ůmysl, prosperující ve sv ětle požadavk ů na kvalitu výroby i ochranu životního prost ředí. Hlavním zlomem pro místní textilní pr ůmysl byl rok 1989, který znamenal vpád levn ějších surovin ze zahrani čí (len) a postupný útlum navazujícího textilního průmyslu. Postupn ě byly uzav řeny provozy v České Metuji, Mezim ěstí, Teplicích n. M., Ž ďáru n. M. Pr ůmysl d řevozpracující prošel zm ěnami (p řechod z vodních pil na dnešní typy), až se ustálil na nejv ětší pile v Mezim ěstí (manipula ční sklad L ČR – hrubá p říprava d říví na další zpracování a zbytky pro topné ú čely), Broumov ě a po roce 1989 n ěkolika menších soukromých provozech rozptýlených po celém území CHKO (Machov – dv ě pily, D řeví č, Teplice n. M. – dv ě pily). K tradi čním d řevozpracujícím a nyní prosperujícím podnik ům oblasti pat ří firmy Hobra – Školník Broumov a D řevoterm B řezová. V minulosti byl v oblasti na mnoha drobných lokalitách dobýván kámen. Nej čast ěji to byl pískovec, využívaný zejména jako kámen stavební (kvádry) ale i pro kamenické a socha řské zpracování. Krom ě lámání skály v drobných lomech u tém ěř každé vsi bývaly v místech výskytu využívány i jednotlivé balvany z blokových sutí na svažitých lesnatých stráních (Broumovské st ěny, Ra č). Pro místní využití bývala t ěžena i opuka (nap ř. Bezd ěkov nad Metují), porfyr, melafyr, vápenec a písek. Tradi ční pr ůmysl zpracování kamene prošel velkou prom ěnou – od mnoha drobných kamenických dílen k n ěkolika v ětším podnik ům, které kombinují t ěžbu a zpracování kamene. V sou časné dob ě se na území CHKO Broumovsko nacházejí dva činné lomy, ve kterých je t ěžen pískovec druhohorního stá ří (k řída) – více viz kap. 4.10. Vedle pr ůmyslu zpracovávajícího místní suroviny se v minulosti postupn ě vyvinul průmysl kovozpracující, zam ěř ený na materiálov ě nenáro čné p řesné strojírenství (Kovopol Police n. M., bývalá Meopta Hyn čice – nyní Hyn čické strojírny). Dalším výrazným podnikem v oblasti je závod VDO Adršpach (bývalý PAL), kde se vyráb ějí sou částky k automobil ům, Strojtex Mezim ěstí, KOMAP D ědov, BRONAS He řmánkovice, VK ložiska aj. Nejstarším “potraviná řským” podnikem na Broumovsku je bývalý klášterní, nyní soukromý, pivovar v Broumov ě – Oliv ětín ě, založený ve 14. století. Specifické místo v potraviná řském pr ůmyslu zaujímá nejv ětší a jediná mlékárna v CHKO Milpo Police. Novým podnikem je stá čírna balené pitné a kojenecké vody – bývalá Toma v Teplicích nad Metují, nyní General Bottlers, s.r.o. Dále je uplat ňován prodej zem ědělských p řebytk ů a komodit u jednotlivých zem ědělských subjekt ů. Zásobování zem ědělské výroby provádí ZZN Česká Skalice s pobo čkou na Kozínku. Významným výrobcem uzená řských výrobk ů je spole čnost Pejskar a spol. sídlící v Polici nad Metují. Dalším pr ůmyslovým oborem v oblasti je keramický závod v Polici n. M. a firma Hauk vyráb ějící shrnovací dve ře a keramiku. V oblasti je i další um ělecko-keramická dílna v Suchém Dole. V oblasti dále fungují opravárenská družstva a autoservisy (Broumov, Police n. M.) i jednotlivé drobné autoopravárenské dílny v soukromých rukou (Bukovice, Jet řichov, Teplice n. M., Broumov). Významnou firmou je Barum Jet řichov, který skladuje a expeduje pneumatiky Barum.

159

Stavební pr ůmysl je zastoupen n ěkolika stavebními firmami (Broumovské stavební sdružení, Broumstav, Bezedos – Broumov, Klimeš – Bukovice, Myška – Teplice aj.) a prodejen stavebnin (Police n. M, Broumov). Pr ůmysl tiska řský je zastoupen tiskárnou Mat ěna v Polici n. M. a tiskárnou na Kozínku.

Hlavní místní zne čiš ťující zdroje z pr ůmyslové výroby Kotelny továren (zejména Broumov, Police, mén ě Mezim ěstí, Teplice n. M.), centrální výtopny (op ět hlavn ě m ěsta), domovní kotelny, skládky, polní hnojišt ě (viz zem ědělství), skládky či p řekladišt ě sypkých materiál ů (uhelné sklady – Police, Teplice n. M., Broumov), rozprach z cest. Vzhledem k plynofikaci CHKO poklesly emise tuhých a plynných látek více než čty řikrát, což má velmi pozitivní vliv na p řírodní prost ředí. Dnešní pr ůmyslová výroba ve zna čné mí ře využívá plast ů, a ť již jako komponent ů k výrobk ům, tak i jako obal ů. Domácnosti mohou vzniklé odpady ukládat do speciálních kontejner ů či sb ěrných dvor ů jednotlivých obcí. P řes zna čný nár ůst pov ědomí o t říd ění stále mnoho odpad ů kon čí jako palivo v lokálních topidlech. Zplodiny v ovzduší (chlorované uhlovodíky, dioxiny a další organické látky) p ůsobí jako karcinogeny či mutageny. Jejich nežádoucí dopad postihuje zejména druhy na vrcholu potravního řet ězce ( člov ěk, dravci). Po zdražení energií byl pozorovatelný návrat a následný negativní dopad vytáp ění rodinných dom ů pomocí lokálních topidel d řevem a uhlím. Pr ůmyslové objekty a jejich provozy mají v mnoha p řípadech negativní vliv na krajinný ráz. V mezích zákona dochází též ke zne čiš ťování tok ů, akustické emisi, prašnosti a exhalacím.

4.9. Zacházení s odpady Odpad z domácností Z celé CHKO je komunální a t říd ěný odpad svážen na skládky mimo území CHKO (Rtyn ě v Podkrkonoší a Křovice u Dobrušky). Hospoda ření s komunálním odpadem zajiš ťuje na území CHKO Broumovsko p ředevším firma RUMPOLD s.r.o., Broumov, dále pak firmy Marius Pedersen, a.s., Scheele a TRANSPORT Trutnov s.r.o. Tém ěř ve všech obcích jsou kontejnery na plasty, sklo a papír, v některých také na tetrapacky. Řada obcí zavedla sb ěrné dvory (Broumov‚ He řmánkovice, Hronov, Mezim ěstí, Police nad Metují, Bezd ěkov nad Metují, Radvanice, Ž ďár nad Metují, Bukovice), kde vyt řiďují i další komponenty. Organický odpad likvidují na venkov ě v ětšinou sami ob čané – v městech jsou p řistavovány kontejnery. Problémy p ůsobí pouze drobné nelegální skládky odpad ů obyvatel rodinných dom ů bydlících na okraji m ěst nebo obcí nebo v okolí chatových a zahrádká řských kolonií. Dalším negativním jevem je vznik nepovolených navážek inertních zemin nebo stavebních výkopk ů v rámci terénních úprav p ři stavbách nových obytných objekt ů obvykle do niv nebo les ů.

Odpad z pr ůmyslu Pr ůmysl zajiš ťuje likvidaci svých odpad ů v ětšinou nezávisle na systému likvidace domovního odpadu. Výjimku tvo ří podnikatelé, kte ří likvidují sv ůj odpad ( či jeho část) pomocí popelnic, nebo ť charakter odpadu odpovídá domovnímu.

Odpad ze zem ědělství U n ěkterých zem ědělc ů stále p řetrvává situace, že jsou statková hnojiva odpadem. Jedná se především o zimní období, kdy n ěkte ří zem ědělci nemají odpovídající kapacity jímek na exkrementy, čímž dochází k vyvážení na zamrzlou zem či na sníh a následn ě p ři jarním tání ke zne čiš ťování i nezem ědělských ploch (zejména vodních tok ů) p ři jejich intenzivním odtoku.

160

Dalšími odpady jsou pytle od mo řeného osiva, plastové fólie ze senážních balík ů, veterinární p řípravky, zbytky pr ůmyslových hnojiv a obaly a zbytky po prost ředcích na ochranu rostlin a proti šk ůdc ům.

Odpady z dopravy Hlavním zdrojem odpad ů z dopravy je zimní posyp komunikací. Přes úklid vozovek dochází k výrazné kontaminaci okolí vozovek a vozovku sledujících či k řížících vodote čí. K posyp ům se používají kamenné drt ě a jen na hlavních tazích p řetrvává používání soli, ovšem vlh čené, takže došlo ke snížení objemu aplikované soli. P řesto stále dochází k poškozování d řevin v okolí míst, kde je solení povoleno (nap ř. aleje v okolí Broumova). Obtížn ě se likvidují vyjeté oleje a automobilové akumulátory i pneumatiky. V řad ě lokalit v obcích se stále nacházejí vraky automobil ů. Na území CHKO se nachází n ěkolik firem, které se zabývají sb ěrem i likvidací autovrak ů a nebezpe čných odpad ů z dopravy, nap ř. EKLASS CZ s.r.o. v Hronov ě Žabokrkách nebo Václav Pumr v Mezim ěstí. P řesto stále přetrvávají černé skládky, na kterých se nacházejí akumulátory, pneumatiky a r ůzné jiné části automobil ů. Obce se snaží černé skládky likvidovat, jakmile se o nich dozví.

Odpady ze stavebnictví Hlavním problémem je odpad vznikající p ři demolicích objekt ů, který má v řad ě p řípad ů velkoobjemový charakter. V sou časnosti existuje v CHKO i v jejím okolí n ěkolik řízených skládek, kam je možné odvážet hlínu z výkopk ů a stavební su ť (nap ř. skládka Trutnov – Kryblice, firma GEMEC – UNION a.s. – Jívka, Obec Hejtmánkovice). Jakmile je n ěkde su ť uložena bez řádného zabezpe čení, stává se místo automaticky potenciální skládkou i pro nebezpe čnější odpady z domácností a pod. Dalším problémem je ukládání stavební suti a hlíny z výkopk ů do niv tok ů (snižení ekostabiliza ční funkce nivy jako VKP) a na lokality s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů.

Staré zát ěže Zcela zásadním problémem, zejména s ohledem na Chrán ěnou oblast p řirozené akumulace vod Polická k řídová pánev, jsou staré skládky. N ěkteré skládky jsou již rekultivovány (nap ř. Dolní Adršpach, Starostín, Broumov – Oliv ětín, Police n. M. a Teplice n. M, Radešov a Bystré u Stárkova). Na území CHKO se stále nalézají staré skládky, které byly v minulosti pouze p řekryty zeminou. Tyto skládky mohou v budoucnu p ůsobit potíže zejména ve vztahu k podzemní vod ě. Je vhodné pokra čovat dále v jejich monitoringu. Nejhorší starou zát ěží na území CHKO Broumovsko byla skládka zbytk ů na chemickou ochranu rostlin a galvanických kal ů na Pasách na lesním p ůdním fondu ve starém zavodn ělém písníku. Rekultivace skládky byla provedena v letech 2003–2004, monitoring však stále probíhá.

4.10. T ěžba nerostných surovin Ložiska černého uhlí a uranu Těžba černého uhlí v české části vnitrosudetské pánve (dolnoslezské pánve) nedosáhla takového významu jako nap ř. v kladenském revíru, p řesto velmi významn ě podpo řila industrializaci severovýchodních Čech. Na úbo čí Jest řebích hor u Rtyn ě a Strážkovic se černé uhlí kopalo již okolo roku 1634. V oblasti Radvanic bylo černé uhlí objeveno až v roce 1840, z této doby také pocházejí nejstarší šachtice a štoly v centru obce (pozd ější d ůl Kate řina) a také chvale čský d ůl Celestýn. Toto období dokládá n ěkolik desítek opušt ěných šachtic, úpadních jam i odvod ňovacích štol, z nichž se ty hlavní a perspektivní staly od konce 19. století základem Svato ňovické bá ňské spole čnosti, která po znárodn ění po roce 1948 byla p řetvo řena na Východo české uhelné doly, s. p. Plány VUD v osmdesátých a na po čátku devadesátých let předpokládaly ze stavu ov ěř ených zásob a perspektivy ložisek t ěžbu až do hloubky 1200 m od ústí otvírek (až na –800 m p. m.) a zvýšení t ěžby v jednotlivých revírech. Nap ř. nový d ůl

161

Kate řina II. v Radvanicích m ěl nov ě zahloubenou šachtou do hloubky 1040 m a nejmodern ější těžební za řízení s předpokladem zvýšení t ěžby z 200 tis. tun na 550 tis. tun ro čně. V důsledku nových ekonomických podmínek po roce 1989 však došlo k uzav ření všech dol ů VUD Trutnov. V Radvanicích tak vyjel 1. dubna 1994 z podzemí na povrch poslední v ůz uhlí v dosavadních dějinách zdejšího dolování a ukon čil tak více než 400 let trvající éru uhelného hornictví v této oblasti. Jen v areálu dolu Kate řina II. z ůstalo v podzemí více jak 75 mil. tun dobyvatelných zásob, v celém žaclé řsko – svato ňovickém revíru je to n ěkolik set mil. tun. Pr ůzkum a následn ě i t ěžba uranových rud probíhaly v padesátých letech na dnešním území CHKO p ředevším v oblastech d ůlní t ěžby černého uhlí (Radvanicko, Stárkovsko, Hronovsko, Ž ďárecko), dv ě pr ůzkumné etapy prob ěhly i na Broumovsku (hlavn ě v oblasti Rožmitálu a Šonova). V letech 1952–57 na dole Kate řina (Stachanov) a dole Bohumír (Dolní Verné řovice) byla t ěžena radioaktivní surovina vázaná na organickou hmotu radvanických slojí, zvlášt ě druhé sloje a sloje Baltazar. Uhlí se v těch letech dostávalo na d ůlní haldu v Radvanicích jako odpad. Zkušební t ěžba byla provád ěna i na řad ě dalších lokalit. Území CHKO se týká problematika t ří ze čty ř revír ů: svato ňovického, radvanického a žďáreckého. Nejvíce problém ů p řinesl revír radvanický, p ředevším širokým dopadem zabezpe čení celého d ůlního systému Kate řina I., Kate řina II. a Celestýn a nutností čišt ění důlních vod s odtokem do Jívky (a dále do D řeví če, Metuje a Labe), dále i problematickým zp ůsobem likvidace zaho ření ob ří d ůlní haldy u dolu Kate řina I. (o obsahu více jak milion m 3), s odhadovaným obsahem až 40 % organické hmoty (hlavn ě z období t ěžby surovin) a neznámého obsahu radioaktivních materiál ů. Radioaktivní zatížení v řádech deseti až stonásobk ů p řirozeného radioaktivního pozadí se vyskytuje ve všech částech CHKO dot čených těžbou, ale i rozvozem radiací zatížených haldových materiál ů i do dalších částí CHKO. Další problémy je nutné o čekávat ve sfé ře všech povrchových, p řipovrchových i podzemních sta řin, od kterých dosud neexistuje ani řádná evidence.

Tab. č. 35: Výhradní ložiska uhlí a uranu Číslo Název Těžba Surovina Nerost CHLÚ DP 3074937 Rtyn ě – dřív ější radioaktivní černé uhlí, 07493700 – Svato ňovické sloje hlubinná suroviny, uhlí černé U-ruda Rtyn ě 3074938 Rtyn ě – Žaclé řské dřív ější uhlí černé černé uhlí 07493700 – sloje hlubinná Rtyn ě 3075100 Radvanice – D ůl dřív ější radioaktivní černé uhlí, 07510001 – Kate řina hlubinná suroviny, uhlí černé U-ruda Radvanice v Č. 3161300 Bohdašín – Velké dosud uhlí černé černé uhlí 16130001 – Svato ňovice net ěženo Markoušovice

Potenciální ložiska ropy a zemního plynu V roce 2011 podala australská firma Basgas žádost o stanovení pr ůzkumného území pro vyhledání ložisek ropy a zemního plynu, které zahrnuje i celé CHKO Broumovsko. Geologický pr ůzkum v hloubkách výrazn ě p řes 1 km nebyl dosud v CHKO Broumovsko proveden, vyjma jediného vrtu ve Velké Vsi u Broumova. Není proto možné zcela vylou čit nalezení nekonven čních ložisek t ěchto surovin, p ředevším ložisek tzv. b řidlicového plynu. Protože nekonven ční t ěžba b řidlicového plynu, p řípadn ě na uhlí vázaného plynu, se provádí zp ůsobem hydraulického št ěpení (hydrofracking), které p ředstavuje významná rizika z hlediska životního prost ředí, není vhodné tento zp ůsob t ěžby na území CHKO Broumovsko podporovat s ohledem na ve řejný zájem ochrany p řírody a krajiny i další ve řejné zájmy, zejména ochranu kvalitních zdroj ů pitné vody. P řípadná t ěžba touto technologií je také zásadním st řetem s ochranou krajinného rázu, protože p ři ní dochází k vytvá ření terénních úprav ve volné krajin ě – vytvá ření podložek pro vrt o rozloze p řes 1 ha, vrtné soupravy významn ě p řevyšují výšku lesních porost ů, bývají i v noci nasvícené, na 1 km 2 bývají umís ťovány až 3 vrty. Rozvíjení tohoto odv ětví těžebního pr ůmyslu v CHKO Broumovsko by tak šlo zcela proti smyslu dosavadní ochrany území.

162

Rudní akumulace a jejich t ěžba Oblast vnitrosudetské pánve je velmi chudá na rudní ložiska, zato však má pom ěrn ě hojné rudní indicie. Jde p ředevším o výskyty mineralizace Cu-Pb-Zn. Ekonomicky nejvýznamn ější bylo ložisko m ědi u Horních Verné řovic. Ložisko je tvo řeno polohami šedozeleného jílovce s nízkým obsahem jemn ě rozptýleného organického uhlíku. Rudní minerály (chalkozín, bornit, malachit a azurit spolu s pyritem) jsou jednak ve form ě jednotliv ě vtroušených zrn, jednak ve form ě oválných konkrecí vázány na šedozelené pelity. Mocnost rudonosných slojí se pohybuje od 0,2 do 1,5 m, kovnatost od setin % do 5 % Cu. Po vybrání m ědí bohatších partií byla r. 1966 těžba na ložisku pro p říliš nízkou kovnatost získávané rudy zastavena. V prostoru t ěžby vznikl závod na zpracování m ěď natého koncentrátu; po ukon čení zdejší t ěžby závod dále zpracovával rudy z dovozu. Poz ůstatkem ukon čené t ěžby i výroby koncentrátu jsou pod bývalým závodem dv ě odkališt ě s naplaveným jemným odpadem s nevyhodnocenou zát ěží pro okolní p řírodní a životní prost ředí.

Ložiska cihlá řských surovin. V polické pánvi až do konce roku 1971 byla v provozu cihelna v Polici n. Metují, kde byly t ěženy kvartérní svahové a eluviální hlíny a hlíny eolického p ůvodu. Mocnost suroviny v četn ě zv ětralých slínovc ů v podloží dosahovala až 9 m. Kvalita suroviny umožňovala výrobu pouze plných cihel horší kvality. Zásoba činí na ložisku téměř 750 000 m 3. V roce 2000 za čalo nové využití tohoto ložiska za ú čelem t ěžby hlín a jejich použití v objemu cca 16 tis. m 3 jako t ěsnicí vrstvy zeminy p ři rekultivaci skládky odpad ů "Na záme čku" v Polici nad Metují. Zám ěr investora byl Správou CHKO využit: ob ě lokality t ěžebních jam byly po této jednorázové akci v letech 2000–2001 ponechány k zatopení spodní vodou a k p řirozené sukcesi. Ložiska sprašových hlín v Broumovské kotlin ě v okolí Oliv ětína a Broumova byla po druhé sv ětové válce opušt ěna, p řestože mocnost suroviny dosahuje až 10 m.

Ložiska kameniva Ložiska drceného kameniva se nacházejí v permu na Broumovsku a v k říd ě polické pánve.

Lom Rožmitál Kamenivo je v okolí Broumova v sou časnosti t ěženo v melafyrových lomech v Rožmitálu. Vzhledem k úložným pom ěrům, kdy p říkrovy melafyr ů o mocnosti 20–40 m se uklán ějí k JZ, se těžba soust řeďuje podél výchoz ů, pon ěvadž do p ředpolí stoupá skrývka. Surovina je stanovena pro výrobu drceného silni čního kameniva ve II. jakostní t říd ě. T ěžbu kamene provozuje dlouhodob ě organizace Zem ědělské družstvo Šonov. St řet t ěžby se základními ochrannými podmínkami II. zóny byl až dosud řešen ud ělením výjimek. Další postup t ěžby v platném dobývacím prostoru je ve st řetu s ochrannými podmínkami II. zóny CHKO Broumovsko a v potenciálním st řetu s požadavky na ochranu krajinného rázu. V sou časnosti je t ěžbou dot čena cca 1/3 dobývacího prostoru o vým ěř e 41,17 ha, zábor plochy s aktivní t ěžbou či manipulací s vyt ěženou surovinou má stále rostoucí tendenci, nebo ť realizace rekultivace těžbou dot čených ploch je s ohledem na další plánovaný postup zatím nemožná. Na rekultivované části lomu Homole (v p ředpolí lomu Rožmitál) vznikla v roce 2011 hodnotná nau čná stezka seznamující návšt ěvníky jak s vlastní t ěžbou, tak zejména se zajímavostmi neživé i živé p řírody v dot čeném území.

Platnost POPD: 2011 – do vyt ěžení vymezené části k lesní cest ě Výhradní ložisko : 3047800 Rožmitál; surovina: stavební kámen; nerost: k řemenný porfyrit, melafyr Chrán ěné ložiskové území : 04780000 Rožmitál Dobývací prostor : 70791 Rožmitál

Ložisko Bezd ěkov Z obvyklých typ ů hornin používaných pro výrobu drceného kameniva se vymyká ložisko spongilitických pís čitých prachovitých slínovc ů st ředního turonu s čočkami vápenc ů v Bezd ěkov ě u Police nad Metují. T ěžba je však zablokována nebezpe čím porušení stropu

163

artéského cenomanského obzoru st řelnými pracemi. P řípadný zám ěr obnovení t ěžby je potenciáln ě ve st řetu s požadavky na ochranu krajinného rázu, nachází se v těsné blízkosti I. a II. zóny CHKO Broumovsko a EVL Kozínek.

Výhradní ložisko : 3022800 Bezd ěkov nad Metují; surovina: stavební kámen, vápenec; nerost: pískovec, slínovec, vápenec Chrán ěné ložiskové území : 02280000 Bezd ěkov

Lom Libná Ložiska kamene pro dekora ční a kamenické práce jsou v k řídové polické pánvi. V západní části bývalé obce Libná (u Zdo ňova) byl v minulosti t ěžen jemnozrnný b ěložlutý cenomanský kvádrový pískovec s glaukonitickou p řím ěsí ve více drobn ějších (selských) lomech. Po roce 1945 t ěžba pokra čovala pouze v prostoru 3 lom ů, slou čených provozovatelem do jednoho ložiska. V šedesátých letech zde byla t ěžba zastavena. O novou otvírku t ěžby požádala organizace ČMPK Hradec Králové v roce 1995, v r. 2001 zapo čala t ěžba velmi malého rozsahu a šetrnou technologií. Roku 2001 p řevzala t ěžbu organizace Granit Lipnice s.r.o., Dolní M ěsto, která lom provozuje do sou časnosti (2011). T ěžba je zde provozována jen nárazov ě s ohledem na nižší poptávku po této surovin ě. Významn ější st řety se zájmy ochrany p řírody v rámci stanoveného dobývacího prostoru nelze v návrhovém období plánu pé če p ředpokládat.

Platnost POPD: 1997 – do vyt ěžení zásob Výhradní ložisko : 3102900 Libná; surovina: kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu; nerost: pískovec Chrán ěné ložiskové území : 10290000 Libná Dobývací prostor : 70548 Libná

Lom Božanov Nejrozsáhlejší t ěžba pískovce v CHKO Broumovsko probíhá v lomu Božanov, který je situovaný do p říkrého vn ějšího svahu kuesty české části Stolových hor, s expozicí k SV do Broumovské kotliny. P ředm ětem t ěžby je druhohorní pískovec st ředn ě turonského stá ří. Lom Božanov leží v II. zón ě CHKO t ěsn ě p ři hranici I. zóny a NPR Broumovské st ěny a jeho dobývací prostor Božanov I zasahuje do samotné rezervace. Lom také podstatn ě narušuje krajinný ráz této NPR i celé p řilehlé části CHKO (pohledov ě i území NP Góry Stolowe v Polsku). Navíc se nachází v bezprost řední blízkosti hranice NP Góry Stolowe i státní hranice s Polskem (mén ě než 0,5 km). Další t ěžba v lomu p ředstavuje vážný st řet se zájmy ochrany p řírody (t ěžba je na území I. a II. zóny CHKO a na území NPR ZOPK zakázána). Z těchto d ůvod ů Správa CHKO Broumovsko navrhla p řevod části zásob do zásob vázaných jako ochranný val cesty a zbývajících zásob, které jsou nad p řeloženou lesní cestou sm ěrem do nitra I. zóny a NPR, k odpisu zásob, v dané v ěci však dosud nebylo Ministerstvem pr ůmyslu a obchodu rozhodnuto. Těžbu zahájila a dlouhá léta provozovala organizace Českomoravský pr ůmysl kamene, Hradec Králové. Roku 2001 p řevzala t ěžbu organizace Granit Lipnice, s.r.o., Dolní M ěsto, která lom provozuje do sou časnosti (2011). Prakticky všechen vyt ěžený kámen firma dále zpracovává, bu ďto p římo v lomu nebo ve vlastní provozovn ě v Teplicích nad Metují. Vysoce kvalitní pískovec se používá na opravy um ěleckých památek i výstavbu prestižních budov v ČR i v zahrani čí. Ro čně se vyt ěží okolo 5 tis. tun kamene, z toho nejkvalitn ější surové bloky představují p řibližn ě 900 m 3, p ředrcený kámen z odvalu se využívá zejména pro opravy lesních cest.

Platnost POPD: 2008 – do vyt ěžení zásob Výhradní ložisko : 3144900 Božanov; surovina: kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu; nerost: arkóza, pískovec Dobývací prostor : 71010 Božanov I a 70875 Božanov

164

Další t ěžební lokality pískovce a kameniva V minulosti bylo kamenivo t ěženo v řad ě menších lom ů v oblasti. Velký objem nutných prací a pot řeba rychlé rekonstrukce lesních komunikací v Javo řích horách po katastrofálních povodních v r. 1997 si vyžádaly povolení drobné t ěžby zv ětralin z velkých údolních osyp ů s přirozen ě (p řírodn ě) vyt říd ěným materiálem místních vulkanických hornin, řešených formou stavebního povolení. Protože se svým rozsahem jedná o malé t ěžebny v rozsáhlých lesních komplexech, které budou po ukon čení ponechány sukcesi, nelze p ředpokládat žádné významn ější st řety se zájmy ochrany p řírody a krajiny. V případ ě jejich dostate čného zajišt ění proti navážení odpad ů mohou být naopak pozitivním p řísp ěvkem ke zvýšení biodiverzity území. zemník L ČR, LS Broumov "Vodní strž", k. ú. Ruprechtice, p. p. č. 1588, platnost povolení hornických prací 1997 – do vyt ěžení zásob (zásoby zde ješt ě nejsou dot ěženy) zemník L ČR, LS Broumov "Na odbo čce", k. ú. He řmánkovice, p. p. č. 1291, platnost povolení hornických prací 1999 – 31. 10. 2012.

Tab. č. 36: Výhradní ložisko kameniva Číslo Název Těžba Surovina Nerost CHLÚ DP 3022900 Šonov u dosud Stavební křemenný porfyrit, 02290000 – Broumova net ěženo kámen melafyr Šonov u Broumova

Tab. č. 37: Nevýhradní ložiska kameniva Číslo Název Těžba Surovina Nerost 5243800 Zdo ňov dřív ější Kámen pro hrubou pískovec povrchová a ušlechtilou kamenickou výrobu 5232900 He řmánkovice sou časná Stavební kámen křemenný porfyrit povrchová 5232800 Ruprechtice u sou časná Stavební kámen křemenný porfyrit Broumova povrchová 3102901 Libná dřív ější Kámen pro hrubou glaukonit, pískovec povrchová a ušlechtilou kamenickou výrobu

Vápence V minulosti byly t ěženy v l ůmcích, štolkách a šachticích vápence u Otovic k výrob ě vápna. Z ruprechtického obzoru se používalo vápence k výrob ě dlažby či jako stavebního kamene. Karbonáty v otovickém, ruprechtickém a hejtmánkovickém obzoru mají mocnost od 0,5 do 4 m (v pr ůměru kolem 1 m), a proto nemají dnes praktický význam. Jejich p řirozené i um ělé odkryvy jsou v ětšinou v zájmu ochrany p řírody vedeny jako evidované lokality, nebo ť obsahují významné paleontologické (paleozoologické i paleobotanické) nálezy z období permu.

Ložiska písk ů a št ěrk ů K nejvýznamn ějším ložisk ům oblasti pat řily sklá řské a slévárenské písky v Adršpachu, kde kvalita písk ů umož ňovala jejich použití i pro výrobu českého k řiš ťálu. Pon ěvadž se ložisko nalézá v národní p řírodní rezervaci a nepoda řilo se najít náhradní ložisko mimo ni, byla t ěžba zastavena.

Písník Jet řichov K p říprav ě malt se používá rozpadavých, st ředn ě až hrub ě zrnitých pískovc ů s p řím ěsí valoun ů, náležejících do spodní části bohdašínského souvrství, které se t ěží JZ od Jet řichova. Technologicky lze suroviny použít pro výrobu malt na omítku s pevností do 100 kg/cm 2. Písník Jet řichov je lokalitou s perspektivou st řet ů mezi zájmy t ěžby nerostných surovin a zájmy orgán ů

165

státní ochrany p řírody a krajiny, a proto Správa CHKO musí v ěnovat této lokalit ě trvalou pozornost. V případ ě zájmu o další pokra čování t ěžby zde hrozí potenciální st řety s ochranou ohrožených druh ů v prostoru pískovny, zejména kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé, a dále s ochranou mok řadních luk u Jet řichova s chrán ěnou faunou a flórou, z důvodu ovlivn ění jejich vodního režimu. Zv ětšující se rozsah t ěžebny za číná být významný i z hlediska zásahu do krajinného rázu.

Vnitrosudetská pánev je deficitní oblastí ložisek štěrkopísk ů. Místn ě byla využívána eluvia arkóz a arkózových pískovc ů jíveckých vrstev. Mimo písník Jet řichov v sou časné dob ě žádný další písník se stanoveným “Plánem t ěžby” a DP v území CHKO nepracuje. platnost povolení hornických prací 2003 – 31. 12. 2011. Nevýhradní ložisko : 5239500 Jet řichov u Broumova; surovina: štěrkopísky

Stará d ůlní díla Na území CHKO Broumovsko se nacházejí desítky až stovky starých d ůlních d ěl, zejména v oblasti Jest řebích hor je mnoho poz ůstatk ů po d řív ější t ěžb ě černého uhlí. Z důvodu bezpe čnosti osob a majetku dochází v některých p řípadech k jejich zajiš ťování. Obvykle se jedná o zemní práce menšího rozsahu bez významn ějšího významu z hlediska dot čení zájm ů ochrany p řírody. Potenciáln ě zde však hrozí st řety z hlediska ochrany krajinného rázu, dot čení lokalit s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů, tj. zejména netopýr ů nebo vegetace vázané na podmá čené plochy a prameništ ě.

4.11. Rekreace a turistika Potenciál oblasti pro rekreaci, sport a turistiku CHKO Broumovsko je významnou oblastí rekreace a cestovního ruchu, jejíž potenciál je dosud využíván nerovnom ěrn ě. Území CHKO nabízí atraktivní p řírodní prost ředí harmonické kulturní krajiny s n ěkolika lesními komplexy, s mozaikou r ůzn ě obhospoda řovaných zem ědělských ploch a s řadou venkovských sídel s dochovanými památkami i stavbami lidové architektury. Z hlediska návšt ěvnosti jsou však t ěžišt ěm pískovcová skalní m ěsta, která zárove ň p ředstavují p řírodn ě nejcenn ější části CHKO. Rekreace má v CHKO výrazn ě sezónní charakter, kdy v letních m ěsících je po čet návšt ěvník ů řádov ě vyšší. Oblast je k rekreaci b ěžn ě využívána i návšt ěvníky z cizích zemí, zejména ze sousedního Polska. V nejatraktivn ějších lokalitách (Adršpašské a Teplické skalní m ěsto) se tak návšt ěvníci koncentrují a i provedená opat ření (pravideln ě udržované a zpoplatn ěné stezky) zcela nezabra ňují poškozování p řírody. Možnosti snížit koncentraci návšt ěvník ů jejich sm ěrováním do jiných částí narážejí na pot řebu zachování klidových území. Vysoký po čet návšt ěvník ů vede dále k tlaku na budování doprovodné infrastruktury (parkovišt ě, restaurace) v těchto přetížených lokalitách. Naproti tomu n ěkteré části CHKO (nap ř. Javo ří hory, Stárkovsko) nejsou z hlediska rekreace ješt ě pln ě docen ěny. V Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje je Broumovsko charakterizováno jako oblast, kde jsou dominujícími formami rekreace rodinná cykloturistika, pěší a horská turistika, poznávací turistika. Jako doprovodné formy jsou uvád ěny b ěžecké a sjezdové lyžování, snowboarding a ostatní zimní sporty, kulturní turistika, ozdravné pobyty. Vzhledem k atraktivním p řírodním podmínkám zd ůraz ňují ZÚR potenciál území pro další rozvoj letní turistiky. Skalní m ěsta p řitahují velké procento zahrani čních návšt ěvník ů (zejména z Polska a N ěmecka) a českých návšt ěvník ů ze všech kraj ů republiky. Nacházejí se zde nejnavšt ěvovan ější horolezecké terény v ČR. Dokument uvádí pot řebu posílit ekonomickou a sociální stabilitu tohoto území pomocí koordinovaného rozvoje cestovního ruchu a dalších hospodá řských odv ětví, která jsou šetrná k životnímu prost ředí. Je t řeba řešit st řety aktivit rekreace a cestovního ruchu s ochranou p řírodních a krajinných hodnot. Pro

166

zvýšení konkurence-schopnosti sektoru cestovního ruchu na Broumovsku je podle ZÚR mimo jiné t řeba: • efektivn ě využívat kulturního i p řírodního potenciálu, • podporovat rozvoj turistické dopravní infrastruktury, • vytvá řet p ředpoklady pro prodloužení pr ůměrné délky pobytu návšt ěvník ů v regionu, prodloužení hlavních návšt ěvnických sezon a vyrovnan ější rozložení návšt ěvnosti v pr ůběhu celého roku, rovnom ěrné rozmíst ění tok ů návšt ěvník ů v regionu, zabezpe čit vybavenost turistickou infrastrukturou a kvalitu služeb srovnatelnou s vysp ělými evropskými regiony. Královéhradecký kraj má vypracován Program rozvoje cestovního ruchu KHK pro období 2007–2013. Tento dokument agreguje klí čové problémy do t ří tematických oblastí, na jejichž řešení je strategie zam ěř ena: 1. systém řízení a organizace cestovního ruchu v kraji; 2. marketing a propagace; 3. základní a doprovodná turistická infrastruktura. Ze strategických cíl ů dokumentu lze v souvislosti s plánem pé če o VZCHÚ zmínit zejména: • prodloužení pobytu návšt ěvník ů • rovnom ěrné rozmíst ění návšt ěvník ů • stabilizace a udržitelný rozvoj periferních oblastí Na území CHKO Broumovsko p ůsobí Branka, o. p. s., jako subjekt, jehož úkolem je rozvoj cestovního ruchu v turisticky významné oblasti Kladské pomezí. Členy Svazu cestovního ruchu Branka jsou m ěsta a obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace a soukromé subjekty. CHKO Broumovsko p ředstavuje zhruba severní polovinu této turistické oblasti. Koncepce rozvoje turisticky významné oblasti Kladské pomezí vzniká v dob ě vzniku tohoto plánu pé če. V tématech souvisejících s destina čním managementem a rozvojem turistické infrastruktury p ůsobí v oblasti také místní ak ční skupiny: MAS Království – Jest řebí hory, o.p.s., MAS Broumovsko + a MAS Stolové hory. Rozvoj cestovního ruchu je jednou z priorit rozvojových úvah zdejších obcí. Cestovní ruch je vnímán jako významná ekonomická aktivita s potenciálem pro vznik a udržení pracovních míst, tvorbu zisku a zprost ředkovan ě pro napl ňování ve řejných rozpo čtů. Přestože existují zmín ěné strategie tohoto rozvoje, lze se d ůvodn ě obávat, že pojetí tohoto rozvoje je mezi obcemi a dalšími subjekty velmi rozdílné. Ur čitý lokální konsensus byl však dosažen v dokumentu Broumovsko – vize 2029, ve které DSO Broumovsko, MAS Broumovsko + a Agentura pro rozvoj Broumovska formulují základní strategické cíle rozvoje regionu. P ři n ěm má být podle tohoto dokumentu dbáno na zachování hodnot, které činí Broumovsko jedine čným. Za jednu z těchto hodnot je ozna čen i klid. Broumovsko je zde představeno jako lákavá destinace pro turisty z ČR i ze zahrani čí, ale pot řebná infrastruktura má být v souladu s krajinou, jejími hodnotami a tradicí tak, aby nenarušovala klidný ráz místního prost ředí.

Hlavní provozované aktivity

Ubytování návšt ěvník ů Skute čnou kapacitu ubytování v CHKO Broumovsko lze jen odhadovat a pohybuje se v roce 2011 mezi 1200 a 1300 místy. Ur čitou evidenci ubytovacích kapacit a poskytovaných služeb v regionu lze nalézt na webových stránkách BRANKA o.p.s. Správa CHKO Broumovsko s touto o.p.s. spolupracuje a využívá informace o cestovním ruchu ke své činnosti v ochran ě přírody a krajiny. Stávající ubytovací kapacity, které zahrnují nejen hotely, penziony a kempy, ale také stále čast ěji pronajímané soukromé chaty a chalupy, nejsou ani v hlavní turistické sezón ě pln ě využívány a zatím mírn ě p řevládá nabídka ubytovacích služeb nad poptávkou. Rezervy na výstavbu nových ubytovacích kapacit v případ ě zvýšeného zájmu existují v zastav ěných částech obcí. Umíst ění rekrea čních staveb do volné krajiny se nep ředpokládá. Z minulosti je území CHKO zatíženo výstavbou menších chatových osad v Hlav ňov ě, na Závrchách, na Skalách a v Bělém, které již nebudou dále rozši řovány. Obecn ě lze konstatovat, že v ubytovacích i stravovacích za řízeních je t řeba dále rozvíjet

167

spíše kvalitu než kvantitu. Nedostatek dobrých stravovacích za řízení se projevuje zejména v centrech turistického ruchu v Adršpachu, Teplicích nad Metují, v Machov ě. V ětší poptávka po službách stravovacích za řízení v letní turistické sezón ě m ůže stimulovat další podnikatelské aktivity.

Tábo řišt ě, autokempy a letní d ětské tábory Tábo ření a rozd ělávání oh ňů je na celém území CHKO, mimo místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, zakázáno. V CHKO je oficiálně povoleným ve řejným tábo řišt ěm kemp v Božanov ě, který má kapacitu 30 prostorných kempingových míst. Ve Stárkov ě funguje tábor „Pod Vysákem“ s kapacitou 60 míst ve dvou chatkách a stanech s podsadou, v období letních prázdnin je však zadaný pro d ětské tábory. Menší kemp s h řišt ěm a restaurací je na Ostaši a je v něm 9 šestil ůžkových chatek a místo pro cca 20 stan ů. Tábo řišt ě „T ři jezera“ u Jívky je drobný kempový provoz s deseti chatkami a parkovišt ěm pro karavany. Z větších kemp ů je od kv ětna do konce zá ří v provozu autokemp v Bu čnici u Teplic nad Metují s kapacitou 17 čty řlůžkových chatek, 3 p ětil ůžkových chatek a plochou pro cca 120 stan ů a 20 karavan ů. V Teplicích nad Metují funguje ješt ě kemp Kamenec, který nabízí osmdesát míst v chatkách. U Police nad Metují leží areál „Zděř ina“ s kapacitou 180 míst v chatkách. Od června do konce srpna je provozován autokemp ve Velkém D řeví či u Hronova s 15 čty řlůžkovými chatkami, 24 místy pro obytné přív ěsy a 30 místy pro stany, který má bohaté sociální a sportovní zázemí. Vhodnou formu aktivního odpo činku a rekreace d ětí a mládeže p ředstavuje letní tábo ření uprost řed p řírody. K této činnosti je území CHKO v hojné mí ře využíváno takovými organizacemi, jako jsou nap ř. Junák, SDH, ČSOP, Pionýr aj. Správa CHKO tábo ření na svém správním území dlouhodob ě podporuje a v sou činnosti s obcemi a vlastníky pozemk ů ho ve správním řízení povoluje. Správa pak také provádí namátkové kontroly užívaných tábo řiš ť, zda jsou dodržovány podmínky stanovené v jednotlivých rozhodnutích Správy. V sou časné dob ě je na území CHKO evidováno 70 lokalit vhodných (po dohod ě s vlastníky pozemk ů a specifikaci podmínek pro likvidaci odpadu a vjezd vozidel) pro postavení stanových tábor ů v letním prázdninovém období. P řibližn ě polovina z nich je každoro čně obsazena, n ěkteré pravideln ě stejnými oddíly. N ěkteré z t ěchto míst bezprost ředn ě navazují na trvalý rekrea ční objekt, který v takových p řípadech zpravidla vytvá ří hospodá řské zázemí tábora. Zájemc ům poskytuje Správa ze své databáze aktuální informace o možnostech a podmínkách tábo ření na vybraných místech v CHKO.

Pěší turistika Členitý terén a malebná krajinná mozaika vytvá řejí v CHKO Broumovsko vhodné podmínky pro rozvoj p ěší turistiky. Hustá je sí ť zna čených turistických cest. Zna čení je pravideln ě v tříletém cyklu obnovováno odbory K ČT v Náchod ě a Trutnov ě. Celkov ě je v CHKO zna čeno cca 450 km turistických tras. Tradi čně nejvíce navšt ěvovaná je NPR Adršpašsko-teplické skály a NPR Broumovské st ěny. Zdejší stezky umož ňují pom ěrn ě pohodlný pr ůchod jinak t ěžko prostupného terénu. Návšt ěvnost udržovaných okruh ů v Adršpašském a Teplickém skalním m ěst ě nebyla exaktn ě zjišt ěna. Z dostupných zdroj ů lze u Adršpašského skalního m ěsta odvodit roční návšt ěvnost cca 300 000 lidí, v Teplickém skalním m ěst ě cca 100 000 návšt ěvník ů, z nichž mírná v ětšina jsou návšt ěvníci z ciziny. Na obou vstupech do skalních m ěst (v Adršpachu a u železni ční zastávky Teplice – skály) je tradi čně už od 19. století vybíráno vstupné. Zajímavostí je, že n ěkteré partie skal se lidem odhalily a zp řístupnily až po velkých lesních požárech v 19. století. V dnešní dob ě je poskytována služba trvalého zp řístupn ění na okruhu v Adršpachu Technickými službami Adršpach s.r.o., v Teplických skalách okruh udržuje Teplické Skály s.r.o. Turistická sezona v Adršpachu trvá celoro čně, v Teplicích od poloviny dubna do listopadu. Vstupenka platí i pro druhé skalní m ěsto po pr ůchodu Vl čí roklí. N ěkteré části stezek jsou fyzicky náro čnější a zavedou návšt ěvníky mezi balvany a ko řeny, po

168

schodech a p řes povalové chodníky, ale na zeleném okruhu u Adršpachu se mohou dob ře pohybovat i vozí čky a ko čárky. V oblasti Broumovských st ěn (NPR Broumovské st ěny a NPP Polické st ěny) je návšt ěvnost výrazn ě nižší, i když i zde jsou r ůzn ě rozsáhlá skalní m ěsta. V této části se mohou návšt ěvníci pohybovat po všech zna čených cestách bez poplatku. Návšt ěvnost zde lze odhadovat na cca 100 000 osob ro čně. Hojn ě navšt ěvované je i malé skalní m ěsto v PR Ostaš a blízké okolí (PP Ko čičí skály) – odhadem cca 60 000 osob ro čně. Nesrovnateln ě nižší návšt ěvnost je v CHKO mimo oblast výskytu pískovcových skal, jak na severu CHKO v Javo řích horách, tak na jihozápad ě CHKO v oblasti Jest řebích hor. V Javo řích horách je více navštěvována jen část h řebene v okolí Ruprechtického špi čáku s rozhlednou, v Jest řebích horách pak h řeben nad Malými Svato ňovicemi a Rtyní v Podkrkonoší, kde atraktivitu území pro turisty zvyšuje rozhledna na Žaltmanu, objekty opevn ění z doby p řed druhou sv ětovou válkou (n ěkteré p řístupné), p říp. poz ůstatky po d ůlní činnosti. Nezapomenutelným zážitkem je p ěší turistika také v zim ě. Celodenní výlet skalami po turistických stezkách zapadaných sn ěhem mezi zasn ěženými vrcholy skalních v ěží je náro čný. Lze p ředpokládat výrazn ější rozvoj turistiky na sn ěžnicích, která umožní pr ůchod volnou krajinou mimo stezky, což m ůže vést mimo jiné ke zvýšenému rušení živo čich ů v energeticky nejnáro čnějším období roku. Návšt ěva skalních m ěst je z hlediska bezpe čnosti problematická zejména v dob ě oblevy – zledovat ělé úseky, možnost pádu laviny, nepr ůchodnost v důsledku zaplavení n ěkterých částí stezky apod. Při zajišt ění pé če o vyhlášená zvlášt ě chrán ěná území a ohrožené druhy rostlin a živo čich ů Správa CHKO Broumovsko část státních prost ředk ů v ěnuje podpo ře šetrné turistiky a usm ěrn ění pohybu turist ů – jsou provád ěny opravy turistických stezek (d řev ěné povaly, zábradlí, kamenné stezníky) a budovány nau čné objekty v krajin ě. Správa figuruje jednak p ři projednávání a schvalování úpravy a údržby sít ě zna čených cest, ale podílela se i na p říprav ě turistických map oblasti vydaných K ČT a nakladatelstvím ROSY a turistického pr ůvodce nakladatelství Freytag a Berndt.

Cykloturistika CHKO Broumovsko má p ředpoklady pro rozvoj cykloturistiky: členitý reliéf, pestrou mozaiku přírodních prvk ů, velký po čet i na kole dostupných vyhlídkových bod ů – mnohá zajímavá místa jsou v oblasti zp řístupn ěna sjízdnými komunikacemi. Kolo v tomto území nachází široké uplatn ění. I vyznava či rychlejší jízdy na silni čních kolech najdou v oblasti vhodné trasy a okruhy po vedlejších silnicích s malou frekvencí automobilové dopravy. Oblastí procházejí tři cyklotrasy vybavené nau čnými tabulemi o p řírod ě, krajin ě a lidském p ůsobení na Broumovsku: Vyhlídková cesta (23 km), St ěny (mezinárodní, 55 km) a Stolové hory (mezinárodní, 126 km). Poslední z nich propojuje nejkrásn ější p řírodní i kulturní místa v CHKO (Adršpach, Teplice, Broumov) a polská láze ňská m ěsta i poutní místo Vambe řice. Tyto t ři hlavní cyklotrasy jsou vzájemn ě propojeny řadou spojek. V sou časné dob ě je na území CHKO zna čena pom ěrn ě hustá sítí cyklotras o celkové délce cca 300 km. Intenzita cykloturistických vyjížd ěk zatím není nijak extrémní a protože se v ětšina cyklist ů pohybuje po zna čených trasách, respektive po zpevn ěných cestách, jejich p římý negativní vliv na p řírodní prost ředí není mimo řádn ě vysoký. Problematická je však snaha n ěkterých cyklist ů o adrenalinové zážitky a vjížd ění mimo vyzna čené cyklotrasy na stezky pro p ěší. Sí ť „výletních“ cyklostezek lze vzhledem k jejich hustot ě a výb ěru jejich cíl ů považovat za dostate čnou. Pouze v případech rizikového vedení cyklotras nap ř. na nestabilním terénu nebo v cenn ějších lokalitách je t řeba m ěnit vedení stávajících tras, pop ř. n ěkteré díl čí úseky rušit. Nedostate čně řešena je dosud sí ť tras pro cyklistickou dopravu nerekrea čního charakteru – stávající, by ť pom ěrn ě hustá sí ť turistických cyklostezek je jen velmi částe čně využitelná nap ř. pro pravidelné dojížd ění do zam ěstnání na kole. Rozvoj cyklotras jako racionálních spojnic mezi jednotlivými centry regionu se jeví jako smysluplný.

169

Horolezectví Pískovcová skalní m ěsta Broumovska pat ří mezi nejznám ější horolezecké terény v České republice. Lezeckým centrem v Čechách jsou však nejmladším. Zatímco v Českém ráji jsou první výstupy Čech ů známy už p řed rokem 1910, v polické pánvi z ůstával lezecký sport neznámý i p řes prvovýstupy Sas ů v Adršpachu ve 20. letech, kdy slezli v ětšinu nejvyšších věží (první výstup se jim zda řil 21. 5. 1923 na Krále). Rozvoj horolezeckých aktivit nastal až ve druhé polovin ě 40. let na Ostaši, brzy na to za čala česká lezecká generace objevovat Adršpašsko-teplické skály. Od 70. let se datuje výrazný nár ůst horolezeckých aktivit ve skalních m ěstech Broumovska, kde je dnes známo cca 2500 v ěží s lezeckými cestami až do obtížnosti X UIAA/Sas. Po čet cest se blíží deseti tisíc ům. Pískovec je hornina relativn ě k řehká. Jeho lámavost a obrusnost roste zejména po dešti a jarním tání. I výstup na suché skále odroluje ze skály k řemenná zrna. P řestože je pískovec v polické pánvi dob ře stmelený a pat ří k jednomu z nejpevn ějších v republice, je i místní rozdílnost v pevnosti tmelu zna čná. Nejm ěkčí tmely jsou v centrální části Adršpašského skalního m ěsta. O n ěco tvrdší jsou na K řížovém vrchu. Nejtvrdší tmely jsou pak na západní stran ě Ostaše. Proto je nutná šetrnost a ohleduplnost lezc ů ke skále ve všech t ěchto terénech, které jsou sou částmi maloplošných zvlášt ě chrán ěných území. V tzv. horolezeckých oblastech p ůsobí dobrovolní správci, kte ří spravují jednotlivé horolezecké oblasti. Každé zájmové území má, dle rozlehlosti a hustoty cestní sít ě, jednoho nebo více správc ů. Nejv ětší po čet správc ů má území Adršpašských skal – tam v dnešní dob ě pe čuje o skalní terény 8 správc ů. Na území Teplických skal p ůsobí 4 správci, území Ostaš je v pé či 3 správc ů, území Broumovských a Polických st ěn a K řížového vrchu mají po jednom správci. V nejvíce navšt ěvovaných lokalitách jsou vyzna čeny p řístupové stezky k lezeckým cestám, na exponovaných místech i s jednoduchou technickou úpravou (stabilizace p řírodními materiály). Kapacity strážc ů ochrany p řírody a správc ů horolezeckých oblastí jsou však vzhledem k návšt ěvnosti, rozsahu a využívání lezeckých oblastí Broumovska zcela nedostate čné. Horolezectví na celém území CHKO Broumovsko je vázáno na souhlas Správy CHKO, která vymezuje povolené lezecké terény spolu s bližšími ochrannými podmínkami (rozhodnutí Správy CHKO Broumovsko o vyhrazení horolezeckých terén ů v NPR Adršpašsko-teplické skály č.j. 00669/BR/2009/AOPK (platné do 30. 11. 2013) a analogické rozhodnutí č.j. 00819/BR/2010/AOPK (platné do 31. 12. 2012) pro NPR Broumovské st ěny, kde se také uvádí časové období využití konkrétních oblastí. Pro PR Ostaš je vydáno rozhodnutí o vyzna čení horolezeckých terén ů ( č.j. 01516/BR/2009/AOPK), platné do roku 2016. V přírodní rezervaci K řížová cesta platí rozhodnutí č.j. 00965/BR/2009/AOPK do roku 2017. Z důvodu negativního dopadu pohybu osob v okolí nap ř. sokolích hnízd na úsp ěšnost hnízd ění p řistupuje Správa CHKO již n ěkolik let k rozhodnutím, zakazujícím lokáln ě a časov ě omezen ě vstup na n ěkteré definované horolezecké terény, jakožto i na turistické stezky v jejich okolí. Zimní ledové lezení není na terénech v MZCHÚ legální a zejména vzhledem k nutnosti udržení zimního klidu pro živo čichy není žádoucí. Mimo terény v MZCHÚ je pro zimní lezení výjime čně a legáln ě využíváno okolí tunelu u Velkých Petrovic.

Agroturistika Agroturistika je formou aktivní rekreace, která je vzhledem k šetrnosti v ůč i p řírod ě a krajin ě, Správou CHKO vítána. Aktuáln ě se v CHKO provozováním farem s agroturistikou zabývají: - Ekofarma s ubytováním, T ůmová, D ědov 71, 549 57 Teplice nad Metují - Farma Vladimír Vacek, P ěkov 31, 549 54 Police nad Metují- - Penzion Selský dv ůr, P ěkov 153, 549 54 Police nad Metují - Ekofarma Dostál, Slavný 224, 549 54 Police nad Metují

Hippoturistika Rekrea ční jízdu na koních p řevážn ě poskytují v ětší chovatelé na svých farmách. Nejv ětšími z chov ů koní jsou farma Dvorka v Janovicích, chov moravských teplokrevník ů pana Richtera

170

v Janovicích u Trutnova a farma pana Votavy ve Vápence. Dalšími subjekty nabízejícími projíž ďky jsou Ekofarma T ůmová (D ědov), Farma Vladimír Vacek, Penzion Selský dv ůr (P ěkov), Ekofarma Dostál (Slavný), Farma Turov (Verné řovice u Mezim ěstí). P řestože má chov koní a jezdectví v regionu vzestupný trend, hippoturistika zde není zatím masov ě rozší řena. Hippostezky nejsou v CHKO vyzna čeny, vícedenní, respektive dálkové jízdy se v CHKO neprovád ějí. P řesto není na Broumovsku žádnou výjimkou potkat jezdce na koních. Při v ětším rozší ření jezdeckých aktivit m ůže být problémem nerespektování vlastnických pom ěrů a pr ůjezd p řes louky a lesy, kde dochází k poškozování p ůdního povrchu, zejména po deštích a na strmých svazích.

Lyžování Pro vyznava če bílé stopy je po celém Broumovsku sí ť tras udržovaná rolbami i skútry s napojením do polského NP Stolové hory nebo také přes Hronov do Náchoda a dále na Dobrošov. Táhlá mírná stoupání a sjezdy však vytvá řejí p ři dostatku sn ěhu ideální podmínky pro b ěžka ře prakticky v celé Polické vrchovin ě a v Javo řích horách, oblíbené jsou též Jest řebí hory. Na území CHKO je již n ěkolik let udržováno za dobrých sn ěhových podmínek cca 300 km b ěžeckých tras pomocí sn ěžných sk ůtr ů. Správa CHKO se podílí na koordinaci subjekt ů, které tuto údržbu provád ějí. Vedení t ěchto tras je dále optimalizováno s ohledem na migra ční trasy zv ěř e a další aspekty ochrany p řírody. I když výšková členitost CHKO nezakládá nejlepší podmínky pro sjezdové lyžování, některé prudší svahy (nap ř. v Teplicích nad Metují, v Machov ě, na Turov ě, v Chlívcích, na Janovi čkách, v Hronov ě a Polici nad Metují) je zp řístupn ěna pro sjezda ře lyža řskými vleky a sjezdovkami. P řípadné nové budování vlek ů a sjezdovek i jejich modernizace je nutné pe čliv ě zvažovat zejména s ohledem na p ředm ěty ochrany pta čí oblasti, migra ční trasy zv ěř e, ovlivn ění krajinného rázu a zábor pozemk ů.

Geocaching Geocaching je pom ěrn ě novou a extrémn ě se rozvíjející rekrea ční aktivitou se sportovními a poznávacími prvky. Spo čívá zejména ve vyhledávání schránek s tématickým obsahem ukrytých ve volném terénu, jejichž databáze je zve řejn ěna celosv ětov ě na centrálním serveru a dostupná na internetové síti (www.geocaching.com). Body jsou definovány zem ěpisnými sou řadnicemi a k vyhledávání se užívá p ředevším technologie GPS navigace. Geocaching přišel do ČR kolem roku 2004, na po čátku roku 2012 bylo v terénu umíst ěno na 27 000 „keší“. ČR je státem s nejvyšší koncentrací keší na jednotku plochy na celém sv ětě a obliba této aktivity dále roste. Dodržování platné národní legislativy v ochran ě p řírody je jednou z vnit řních etických podmínek geocachingu, takže k umíst ění keše do zákonem chrán ěného území není p říliš časté a pokud k němu dochází, je v ětšinou provedeno v souladu s platnou legislativou (keš je dostupná p římo po p řístupné cest ě). V CHKO Broumovsko je dnes umíst ěno více než 100 schránek. Nejvíce keší v jižní části CHKO, kde nejsou velká MZCHÚ, která by jejich umis ťování omezovala. Ve st řední části je jich mén ě a jsou hlavn ě ve skalních m ěstech (n ěkolik i v NPR Adršpašsko-teplické skály). Severovýchodní část CHKO (Broumovská kotlina a Javo ří hory) ukrývá jen n ěkolik schránek. Zejména v případ ě umis ťování keší do MZCHÚ je vhodné toto umíst ění nap řed konzultovat se Správou. Potenciál dalšího r ůstu této aktivity je vzhledem k atraktivnímu prost ředí CHKO zna čný. Její využití pro ekologickou výchovu a vzd ělávání se jeví jako reálné.

Motorismus V CHKO je zakázáno vjížd ět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými p řív ěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO Broumovsko. Správa CHKO nemá dostate čné personální, materiální a finan ční podmínky k tomu, aby zajistila obecné respektování této základní ochranné podmínky CHKO. Najít p řijatelnou rovnováhu je pro obce, kterým zvýšený ruch samoz řejm ě p řináší i zisky, úkol obtížn ě řešitelný. Jednou z cest je podpora jiných možností p řepravy, zejména vlak ů, autobus ů a cyklodopravy.

171

Stávající parametry silni ční sít ě a zejména parkoviš ť mohou vytvá řet limity pro turistický tlak na konkrétní lokality. Kapacita parkovišt ě v Adršpachu (400 os. automobil ů a 30 autobus ů) vytvá ří možná jediný funk ční limit pro momentální návšt ěvu zdejšího turistického okruhu. Totéž platí pro parkovišt ě k turistickému okruhu v Teplických skalách (90 os. aut., 15 autobus ů). a v menší mí ře pro další východiska turistických cest: parkoviště na Slavném (37 os. aut., 2 autobusy), Hv ězd ě (30 os. aut, 2 autobusy), záchytné parkovišt ě pro Hv ězdu v Hlav ňov ě (20 os. aut.) a další parkovací plochy. Jak v Adršpachu, tak v Teplicích lze kapacitu p řípadn ě navýšit využitím dalších míst v obci. V Teplicích p ři p ředpokladu extrémního náporu turist ů (nap ř. období polských svátk ů) da řilo vytipovat dalších n ěkolik desítek parkovacích ploch: Pod Metují (bývalý Uran) (60 míst), sjezdovka (20 míst, projekt rozší ření parkovišt ě po čítá s celkem 70 místy), nám ěstí (100 míst). Na n ěkterých dalších lokalitách není parkování vy řešené tak, aby lokální situace nenutila návšt ěvníky k překra čování zákona a k parkování mimo vyhrazené plochy. To platí zejména pro parkování pod stolovou horou Ostaš nebo pro konce n ěkterých vsí pod Javo řími horami, nap ř. pro Ruprechtice, které jsou východiskem na Ruprechtický Špi čák, jehož atraktivita se otev řením rozhledny zvýšila.

Hromadné akce pro ve řejnost V regionu se pravideln ě uskute čň uje množství turistických pochod ů a cyklistických závod ů, které zašti ťují obce, m ěsta či zájmová sdružení.Všechny aktivity pro ve řejnost hromadného charakteru, které se mají alespo ň z části odehrát mimo souvisle zastav ěná území obcí nebo silnice, místní komunikace a místa už vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, je t řeba se Správou v dostate čném p ředstihu projednat. Velká koncentrace lidí na jednom míst ě p řináší mnoho nežádoucích vliv ů od zatížení komunikací a tendenci řidi čů parkovat své vozy na loukách, rozši řování a poškozování p ěšin a cest, po zbyte čné rušení vzácných živo čich ů, zejména pták ů v citlivém období hnízd ění. Je tedy nutné zvažovat nejen vlastní vliv jednotlivé akce, ale i to, zda nap ř. nov ě navrhované akce nemají už sv ůj ekvivalent, se kterým m ůže dojít ke kumulaci vliv ů.

Některé tradi ční hromadné akce v CHKO Broumovsko b ěhem roku: - Přejezd Javo řích hor – b ěžka řská akce z Mezim ěstí do Janovi ček - St řede ční pohár – multisportovní seriál šesti typ ů závod ů pro ve řejnost: b ěhu na lyžích, triatlonu, cyklistických závod ů a časovek do vrchu, závod ů horských kol a běhu do vrchu. Každou st ředu od jara do podzimu se koná jeden závod na území CHKO Broumovsko nebo v blízkém okolí - Aprílová osmi čka – závod horských kol v okolí Lysého vrchu u Teplic nad Metují - Specialized Sudety Tour – silni ční cyklistický maratón krajem Broumovska, se stabilizovanou trasou i v nejt ěžších terénech. Trasa je specificky zna čena a pr ůběžn ě dochází k její precizaci ve spolupráci se Správou CHKO - Putování Broumovskem – turistická akce pro p ěší a cyklisty v Broumovské kotlin ě. - Bufo Cross – b ěh Teplickými skalami, sou část programu Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují - Specialized Rallye Sudety – tradi ční závod horských kol v náro čném terénu. Trasa stabilizována, značena v terénu - Teplicko-adršpašská t řiat řicítka: turistický pochod s n ěkolika trasami pro p ěší a pro cyklisty - Katovská t řicítka: turistický pochod s vysokou ú častí, n ěkolik tras pro p ěší, cyklisty a jezdce na koních v okolí Stárkova. Trasa stabilizovaná. Termín p řijatelný v podzimním období - Zimní tábo ření na Hv ězd ě

172

Sportovní stavby Ve v ětších obcích CHKO jsou vybudována a využívána fotbalová a volejbalová h řišt ě, tenisové kurty, t ělocvi čny, v Broumov ě sportovní hala. N ěkterá v ětší rekrea ční za řízení nabízejí svým klient ům minigolfová h řišt ě (nap ř.záme ček Skály).

Vodní sporty V CHKO nejsou pro vodní sporty vhodné podmínky, protože se zde vyskytuje jen minimum vodních ploch. Z vodních tok ů je pro vodáctví potenciáln ě využitelná Metuje. Jako pro vodáctví splavný tok je uvád ěna z Teplic nad Metují (na hranici CHKO cca 23 km toku), případn ě z České Metuje (15 km toku), ale pouze p ři vyšším stavu vody po jarním tání nebo delších deštích. S vodáctvím se lze v rámci CHKO setkat jen výjime čně a z hlediska ochrany přírody zatím nep ředstavuje problém. Koupališt ě vyhovující hygienickým p ředpis ům jsou v letním období v provozu pouze v Polici nad Metují a v Mezim ěstí. V Teplicích nad Metují, ve Ž ďárkách, Ž ďáru nad Metují a ve Velkém D řeví či jsou koupališt ě v lét ě napušt ěna povrchovými vodami, které nejsou přečiš ťovány a musí být často m ěněny. V Machov ě, v Broumov ě a v Hronov ě jsou koupališt ě z hygienických i jiných d ůvod ů dlouhodob ě uzav řena. Ke koupání jsou využívány rovn ěž některé rybníky, jako nap ř. Hlav ňovský či Šlégl, nebo zatopené bývalé lomy či odkališt ě, nap ř. Kuprovka v Jívce. V Adršpachu a na Skalách jsou nelegáln ě užívány ke koupání vodní plochy v zatopeném bývalém pískovcovém lomu a v rašelinném Černém jezírku, které jsou sou částí NPR. Koupališt ě v Dolním Adršpachu pod hotelem Skalní M ěsto není ve řejnosti p řístupné. Jeho p řípadné otev ření by jist ě uspokojilo poptávku po koupání v míst ě a snížilo motivaci návšt ěvník ů a obyvatel k překra čování zákona.

Vliv rekreace, sportu a turistiky S ohledem na mimo řádnou atraktivitu Broumovska pro aktivn ější formy rekreace a v souvislosti s tím, že je turistický ruch pokládán za jeden z pilí řů ekonomického rozvoje tohoto odlehlejšího regionu, je do budoucna po čítáno s nár ůstem po čtu, a tím i tlaku návšt ěvník ů na pohyb v krajin ě a budování další turistické a rekrea ční infrastruktury. Pro Správu CHKO je d ůležité se aktivn ě podílet na formování zdejší návšt ěvnické infrastruktury, nabídky a propagace aktivit (prezentací dobrých p říklad ů, formou rad, p ředb ěžných a závazných stanovisek, spolutvorbou publikací a map, pé čí o nau čné stezky a informa ční panely, po řádáním seminá řů a exkurzí apod.), aby bylo p ředejito nežádoucí koncentraci lidí v nejatraktivn ějších lokalitách a aby byli návšt ěvníci dostate čně informováni o p řírodních a kulturních hodnotách tohoto regionu, a v ědom ě se tak nepodíleli na jeho ni čení.

Pobytová rekreace, rekrea ční objekty Negativní vlivy:
problematická architektonická a materiálová úrove ň n ěkterých objekt ů (zejména vzniklých p řed rokem 1992) – rekrea ční chaty a kolektivní za řízení i nevhodné adaptace tradi čních lidových objekt ů, v četn ě dopl ňkových staveb různých kolen a garáží
fragmentace krajiny (ploty, komunikace)
zejména u velkých rekrea čních a ubytovacích center nabízejících apartmánové rekrea ční bydlení dochází k narušení územní struktury s přímým vlivem na vývoj p řírody i kulturní krajiny a ovlivn ěním krajinného rázu
požadavky na budování další infrastruktury a zvyšování standardu této infrastruktury a služeb mimo p řirozená m ěř ítka rozvoje venkovské krajiny (zpev ňování komunikací, zimní údržba, osv ětlení, stavby pro sport a zábavu)
přímé zne čiš ťování a poškozování prost ředí v okolí (zdroje vytáp ění, nevhodn ě řešené odpadové hospodá řství, hluk, nebezpe čí požár ů, sv ětelné zne čišt ění, poškozování nelesní zelen ě, vnášení geograficky nep ůvodních a invazních druh ů organism ů)

173

Pozitivní vlivy:
záchrana a citlivá údržba n ěkterých cenných staveb lidové a industriální architektury, nalezení jejich nového ú čelu
pé če o n ěkteré části nelesní krajiny – travní porosty, sady, nelesní zele ň, drobné vodní plochy (bohužel zpravidla v měř ítku, které neodpovídá původnímu využití podmín ěnému hospodá řsky)
udržení sídelního potenciálu krajiny (p řevod rekrea čního bydlení na trvalé)

Pěší turistika Negativní vlivy:
hlu čnost v ětších skupin návšt ěvník ů
sešlap vegetace
odpadky, exkrementy i v obtížn ě dostupných a citlivých částech p řírody
při koncentraci návšt ěvník ů v NPR jejich tendence p řelézat zábradlí, procházet mimo stezky, kou řit, poškozovat povrch skal, odhazovat odpadky a hlu čet v důsledku „splynutí s davem“ Pozitivní vlivy:
formování kladného vztahu k místní krajin ě a p řírod ě a jejich ochran ě
odchází pou čený návšt ěvník (p ěší turisté jsou vhodným objektem pro ekologickou výchovu a osv ětu v terénu prost řednictvím informa čních panelů a exkurzí s pr ůvodcem)

Motorismus Negativní vlivy:
extrémní hlu čnost
destrukce vegeta čního krytu
rýhová eroze, poškozování lesních p ěšin
rušení živo čich ů, p římé zra ňování a usmrcování živo čich ů (plazi, obojživelníci, bezobratlí, ptáci hnízdící na zemi...)
úniky provozních náplní motorových vozidel Pozitivní vlivy:
Motorismus ve všech podobách je v chrán ěných územích jednozna čně negativní aktivitou, která i p ři relativn ě nízkém po čtu svých ú častník ů zanechává dlouhodobé stopy a má tak devastující vliv na p řírodu i krajinu. Navíc výrazn ě obt ěžuje hlukem, což je v klidné rekrea ční oblasti rovn ěž nežádoucí. Využití řízeného motorismu ke stabilizaci cenných sukcesních stadií, nap ř. na bývalých t ěžebních plochách nebo vojenských výcvikových prostorech, je na území CHKO Broumovsko bezp ředm ětné, nebo ť takové lokality se v tomto území nevyskytují.

Cykloturistika Negativní vlivy:
MTB závody a downhill – eroze, koncentrace divák ů a s tím i dopravní potíže, hluk, odpadky
přítomnost cyklist ů v krajin ě i v brzkých ranních a pozdních ve černích hodinách, což je v přírod ě tradi ční období klidu
vysoká koncentrace odpadk ů a exkrement ů podél cyklistických tras Pozitivní vlivy:
prost ředek formování pozitivního vztahu návšt ěvníka k přírod ě a krajin ě CHKO
zastánci p řírod ě blízkých cest mohou být silným spojencem proti snahám o asfaltování a betonování turistických cest v ZCHÚ, což lze často považovat za horší řešení než jízdu po nezpevn ěném povrchu

174

Horolezectví Negativní vlivy:
eroze p řístupových cest, sešlap okolí skal
úpravy (poškození) skalního povrchu a vegetace na skalách
hlu čnost (zejména rodinní p říslušníci a známí, psi)
rušení živo čich ů hlukem a pohybem (hnízd ění pták ů, zejména sokola)
odpadky, exkrementy, rozd ělávání oh ňů Pozitivní vlivy: Přímý pozitivní vliv na p řírodu a krajinu nebyl zaznamenán, krom ě formování pozitivního vztahu k přírod ě a její ochran ě u jednotlivc ů.

Hippoturistika Negativní vlivy:
rušení živo čich ů (zejména p ři jízd ě volným terénem)
poškozování vegeta čního krytu, vytvá ření nových p ěšin
devastace ploch trvalých výb ěhů u jízdáren a farem (sešlap, zbahn ění, eroze, eutrofizace) Pozitivní vlivy:
extenzivní pastva koní a sklize ň travních porost ů má pozitivní vliv na udržení biodiverzity a kultivaci kulturní venkovské krajiny, jde tedy o velmi vhodnou turistickou aktivitu

Běžecké lyžování Negativní vlivy:
narušení prost ředí výstavbou areál ů pro výkonnostní a závodní b ěžecké lyžování (odles ňování p ři výstavb ě tratí, b ěžecké stadiony s osv ětlením, technickým zasn ěžováním, ozvu čením, doprovodnou infrastrukturou, vysokou koncentrací lyža řů i divák ů...)
rozši řování stávajících cest a lesních rozd ělovacích linií pro umíst ění kapacitních tratí (2x stopa pro klasiku + pruh pro skating) a bezpe čný pr ůjezd sn ěžných vozidel upravujících trati
rušení živo čich ů v citlivém zimním období (navíc stále oblíben ější no ční lyžování s „čelovkami“)
provoz motorových vozidel (rolby) s nebezpe čím úniku provozních kapalin, hlukem a exhalacemi (zejména v no čních hodinách)
požadavky na doprovodnou infrastrukturu mimo centra ve volné krajin ě – odpo čívadla, p říst řešky, bufety (hluk, odpady, provoz obslužných motorových vozidel...)
poškozování vegetace strojní úpravou tratí i lyža řským provozem na nízké sn ěhové pokrývce (v MZCHÚ citelné i p ři minimální intenzit ě provozu) Pozitivní vlivy:
lyža řská turistika ve své klasické form ě m ůže být prost ředkem k formování pozitivního vztahu návšt ěvníka k přírod ě a krajin ě CHKO

Sjezdové lyžování a snowboarding Negativní vlivy:
narušení krajinných struktur rozsáhlou liniovou i bodovou výstavbou (v řádu stovek metr ů, hektar ů, ve form ě hmotných a kapacitních objekt ů sjezdovky, parkoviš ť a jejich provozního zázemí, výstavba p ůjčoven, bufet ů, diskoték)
významné odlesn ění s možným vlivem na dlouhodobou integritu lesa v širokém okolí (otev ření porostních st ěn)
terénní úpravy velkého rozsahu, plošná a rýhová eroze
narušení krajinného rázu
zm ěna vodního režimu lokality (drenáže, druhotná hydrická sí ť, zasn ěžovací systémy s velkou spot řebou vody), ohrožení zdroj ů pitné vody

175

zm ěna vegeta čních pom ěrů (zkrácení veg.doby vlivem technického zasn ěžování)
poškozování vegetace a p ůdního krytu p ři úprav ě tratí i vlastním provozu
vnášení nep ůvodních nebo místn ě nevhodných rostlinných druh ů, ruderalizace (užívání komer čních travních sm ěsí, nevhodná údržba TTP – nap ř. mul čování)
úniky a depozice látek ohrožujících p řírodní prost ředí (ropné látky, chemikálie užívané p ři zasn ěžování – nap ř.Snomax apod.)
zne čiš ťování odpadky a exkrementy
rušení živo čich ů
hlukové zne čišt ění – ozvu čení tratí, provoz zasn ěžovacích systém ů, no ční úprava sjezdovek...
extrémní sv ětelné zne čišt ění
zne čišt ění prost ředí extrémní motorovou dopravou (v četn ě nároku na chemickou údržbu vozovek) Pozitivní vlivy:
zvýšení lokální biodiverzity v případ ě umíst ění sjezdovek do p řírod ě vzdálených lesních porost ů, monokultur (alternativou jsou p řem ěny t ěchto porost ů v souladu s přírod ě blízkým hospoda řením v lesích)
pokud jsou sjezdovky umíst ěny na trvalých travních porostech, je pozitivním prvkem kosení t ěchto porost ů (avšak s problematickým aspektem deponování „nepot řebné“ biomasy)
existence n ěkterých vzácných druh ů organism ů (sukcesních, málo konkuren čně schopných) na disturbovaných plochách sjezdovek či terénních val ů

Geocaching Negativní vlivy
sešlap vegetace, rušení živo čich ů – pouze v případ ě mimo řádn ě vysoké frekvence Pozitivní vlivy
tematické využití keší umíst ěných poblíž cenných lokalit k ekologické výchov ě a osv ětě

Sb ěr hub a plod ů Negativní vlivy:
poškozování populací „zájmových druh ů“ (exploatace porost ů bobulí, sb ěr vzácných a ohrožených druh ů hub), zejména p ři používání mechanických pom ůcek a na místech dostupných autem
rutinní porušování ochranných podmínek maloplošných ZCHÚ (zákazy vstupu, příjezd motorovým vozidlem co nejblíž, zárove ň špatný p říklad dalším návšt ěvník ům...)
sešlap vegetace a eroze
rušení živo čich ů
odpadky, exkrementy Pozitivní vlivy:
pozitivní vliv na p řírodu a krajinu nebyl zaznamenán

176

5. Vyhodnocení minulého plánu pé če

Předchozí plán pé če o CHKO Broumovsko byl zpracován na období od roku 2004 do roku 2013 a byl schválen Ministerstvem životního prost ředí dne 3. kv ětna 2004 pod č. j. 620/2456/04. Část plánu pé če týkající se lesních ekosystém ů byla samostatn ě zpracována a schválena v roce 1997 a v roce 2007 byla její platnost prodloužena do roku 2013. V plánu pé če byly formulovány obecné strategické cíle, dále dlouhodobé cíle podle jednotlivých zón CHKO a velké množství st ředn ědobých a krátkodobých cíl ů a úkol ů. Dlouhodobé a n ěkteré st ředn ědobé cíle definované v plánu pé če p řesahují platnost jednoho plánovacího dokumentu a krátkodobé cíle a úkoly obvykle sloužily jako prost ředek k jejich napln ění. Stru čný p řehled obecných strategických cíl ů je uveden dále, n ěkteré cíle však byly formulovány široce a jejich spln ění místy záviselo na vn ějších okolnostech mimo kompetence Správy CHKO. Jednotlivé st ředn ědobé a krátkodobé cíle a úkoly nejsou v dalším textu samostatn ě vyhodnocovány, namísto toho je provedeno vyhodnocení v obdobném člen ění, jako jsou p ředchozí kapitoly tohoto dokumentu. Stru čný p řehled strategických cíl ů Správy CHKO dle dosavadního plánu pé če (formulace n ěkterých cíl ů zkrácena) • Chránit a zlepšovat stav dochovaných ekosystém ů zejména v maloplošných chrán ěných územích a I. zón ě CHKO, v územních systémech ekologické stability krajiny a v síti evidovaných lokalit ochrany p řírody • Pokra čovat v odborném pr ůzkumu a výzkumu dochovaného stavu p řírody a krajiny a zajistit monitoring k zajišt ění podklad ů pro řádný výkon státní správy a pro kvalitní management i pé či o krajinu • Zajistit ochranu ohrožených a zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů zejména zachováním podmínek pro jejich p řežití ochranou a tvorbou jejich stanoviš ť • Podporovat zvyšování biologické rozmanitosti území s využitím geograficky p ůvodních druh ů rostlin a živo čich ů, bránit ší ření druh ů geograficky nep ůvodních a invazních • Zajistit ochranu neživé p řírody, geologických, geomorfologických a paleontologických jev ů a reliéfu. Spolupracovat p ři zajiš ťování ochrany povrchové a podzemní vody a podporovat šetrné využívání p řírodních zdroj ů • Zajistit ochranu jedine čného krajinného rázu Broumovska uchováním a zlepšováním přírodních, kulturních a historických hodnot CHKO • Vymezit územní systémy ekologické stability krajiny do územn ě-plánovacích podklad ů všech stup ňů , realizovat navržené prvky ÚSES a zajistit jejich d ůslednou ochranu ve spolupráci s vlastníky i uživateli pozemk ů a s obcemi • Vyhlásit další p řírodní rezervace a p řírodní památky z nejcenn ějších evidovaných lokalit • Zp řesnit a zkvalitnit zonaci CHKO danou vyhláškou č. 157/1991 Sb. o z řízení CHKO • Zlepšovat stav dochovaných p řírodních ekosystém ů i narušené zem ědělské krajiny a zvyšovat podíl a kvalitu mimolesní zelen ě • Prohloubit spolupráci s majoritními vlastníky a nájemci pozemk ů a využíváním dotací prosazovat mimoproduk ční funkce les ů i zem ědělské krajiny. • Zabránit snahám o ekonomicky jednostranné využívání pozemk ů vedoucím k jejich přírodní degradaci • Vytvá řet podmínky pro pé či o krajinu ze strany hospodá řů s cílem udržet ekologicky a esteticky vyváženou harmonickou kulturní krajinu, udržet zem ědělské obhospoda řování krajiny, podporovat biologické zem ědělství • Zvyšovat v lesích zastoupení d řevin p řirozené druhové skladby (zejména listná čů a jedle), podporovat regulaci stav ů spárkaté zv ěř e tak, aby nebránila p řirozené obnov ě lesa, podporovat ekologicky šetrné lesní hospoda ření • Vytvá řet podmínky pro trvale udržitelné osídlení venkova • Zabezpe čit, aby územní rozvoj vedl k trvalému harmonickému souladu p řírodních,

177

kulturních a civiliza čních hodnot, zejména se z řetelem na pé či o krajinu • Navázat spolupráci se státní památkovou pé čí s cílem lepší ochrany a obnovy kulturního dědictví zejména v cenných územích venkovských památkových zón • Zamezit výstavb ě a činnostem devastujícím p řírodu a krajinu, chránit volnou krajinu. • Zamezit vzniku nepovolených skládek, p řispívat ve spolupráci s obcemi a ú řady k odstra ňování starých zát ěží. • Podporovat poradenstvím ekologicky šetrný, energeticky, materiálov ě a odpadov ě nenáro čný pr ůmysl a služby • Spolupracovat na vypracování koncepce rozvoje turistiky a cestovního ruchu, podporovat ekologicky šetrnou turistiku, sport a cestovní ruch • Zlepšit terénní informa ční a strážní službu • Podporovat environmetální výchovu, vzd ělávání a osv ětu a zlepšit práci s ve řejností, zejména spolupráci s místními obyvateli, obcemi a jejich sdruženími, ú řady, neziskovými organizacemi, podnikateli a dalšími hlavními partnery ve správ ě území • Poskytovat pravidelné informace o činnosti Správy, o hlavních problémech i úsp ěších, poskytovat environmentální poradenství

Ochrana p řírody a krajiny Zonace CHKO Hranice CHKO Broumovsko a platná zonace daná vyhláškou je v sou časnosti nezpochybnitelným územn ě analytickým podkladem zapracovaným také v jiných strategických dokumentech. Návrh nové zonace byl p řipraven podle platné metodiky, avšak vzhledem k nejasné legislativní situaci byly práce na tomto úkolu p řerušeny.

Maloplošná zvlášt ě chrán ěná území V souladu s cíli se poda řilo nov ě vyhlásit stávající MZCHÚ. MŽP nov ě vyhlásilo stávající NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské st ěny a NPP Polické st ěny ( část bývalé NPR Broumovské st ěny). Správa revidovala hranice a nov ě vyhlásila všechna dosavadní MZCHÚ (PR K řížová cesta, PR Ostaš, PP Borek, PP Ko čičí skály). Správa dále vyhlásila zcela nová MZCHÚ (PR Farní strá ň, PP Pískovcové sloupky, PP Mo řská transgrese, PP Šafránová strá ň) a připravila podklady pro vyhlášení PR Ra č Milí ře. Ostatní plánem pé če navržená území vyhlášena nebyla (úkol byl s ohledem na kapacitní možnosti p ředimenzován); u v ětšiny z území pot řeba vyhlášení MZCHÚ trvá.

Soustava Natura 2000 Správa CHKO se v souladu s metodickými pokyny a platnou legislativou podílela na p říprav ě návrh ů evropsky významných lokalit a pta čí oblasti. Sou časný rozsah území Natura 2000 lze v rámci CHKO považovat za vyhovující. Ur čitou výjimkou je snad území Ra č a Milí ře v k. ú. Horní Verné řovice, které p řes svou vysokou hodnotu (bu činy) neprošlo sítem výb ěru a nestalo se evropsky významnou lokalitou.

Památné stromy a Mimolesní zele ň Správa CHKO podpo řila ošet ření více než 1000 ks významných strom ů v krajin ě a poda řilo se zajistit vzornou pé či o památné stromy (památné stromy byly do roku 2011 ošet řeny každý min. 2x). Z krajinotvorných program ů a prost ředk ů m ěst a obcí a za podpory SFŽP a díky revitalizacím vodních tok ů bylo v krajin ě Broumovska od roku 1990 vysázeno cca 41 km nových stromo řadí, které p řisp ěly k bohatství rozptýlené zelen ě v krajin ě. Správa CHKO z prost ředk ů PPK podpořila cíl údržby a zachování rozptýlené zelen ě a památných a významných strom ů částkou cca 3 mil K č.

Rostlinná spole čenstva a Významné druhy rostlin Cíl „zajistit další existenci a zlepšování stavu dostate čného po čtu lokalit se zastoupením ochraná řsky cenných rostlinných spole čenstev a na n ě vázaných ohrožených druh ů rostlin“

178

se da řilo napl ňovat pé čí o botanicky významné lokality, která je až na malé výjimky úsp ěšná. Problémem je zejména záchrana výskytu ho řečku mnohotvarého českého, který i p řes probíhající údržbu lokality nebyl v posledních letech potvrzen. V pr ůběhu platnosti se poda řilo zajistit pro evidované lokality vhodnou pé či (z PPK, MaS)., zejména pravidelné se čení luk, p řípadn ě odstra ňování náletových d řevin či zra ňování půdního povrchu. Tato opat ření jsou provád ěna dle priorit stanovených plánem pé če, rozsah je limitován p řid ělenými finan čními prost ředky. V pr ůměru se zajiš ťuje na 60–100 ha lu čních enkláv roztroušených po celé oblasti.

Významné druhy živo čich ů Každoro čně byla provád ěna kontrola lokalit s výskytem chrán ěných druh ů živo čich ů a byl vyhodnocován stav populací t ěchto druh ů. Každoro čně byl také provád ěn monitoring vybraných skupin či druh ů živo čich ů: obojživelník ů a plaz ů na vybraných lokalitách, sokola st ěhovavého, výra velkého a zimujících netopýr ů. V tříletých cyklech byl provád ěn monitoring stavu populací vranky obecné, mihule poto ční a datla černého. V posledních dvou, t řech letech je provád ěno sledování stavu populace vydry říční, volavky popelavé a krkavce velkého. Pr ůběžn ě byl pln ěn úkol zajišt ění ochrany hnízdících pár ů sokola st ěhovavého. V území, které je extrémn ě rekrea čně využíváno (prohlídkový okruh v NPR Adršpašsko- teplické skály) bylo využíváno do časné omezení vstupu. Každoro čně byla provád ěna ostraha hnízdiš ť sokol ů st ěhovavých s využitím finan čních prost ředk ů z PPK (od roku 2003 každoro čně, celkem cca 1,3 mil. K č), která umožnila úsp ěšné vyvedení nejmén ě 38 mlá ďat.

Invazní a expanzivní druhy Likvidace invazivních druh ů se v oblasti uskute čnila zatím jen v omezené mí ře. P ředevším bylo provád ěno odstra ňování borovice vejmutovky ve skalních oblastech, likvidace však neprob ěhla dokonale, takže je výskyt nutno nadále monitorovat. Na n ěkolika místech byly (vesm ěs vlastníky pozemk ů nebo obcemi) likvidovány k řídlatky, všechna ohniska jejich výskytu se zatím zlikvidovat nepoda řilo.

Neživá p říroda K ochran ě významných geomorfologických a geologických jev ů byly vyhlášleny 2 PP, ostatní lokality neživé p řírody jsou zahrnuty mezi evidované lokality, kde Správa uplat ňuje požadavky na jejich ochranu p ři zpracování LHP, ÚP aj. Ochranu podzemní vody zajiš ťuje Správa spoluprací s odbory ŽP m ěstských ú řad ů a se správci tok ů.

Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Poda řilo se vymezit ÚSES do územn ě-plánovacích podklad ů všech stup ňů a zajistit důslednou ochranu stávajících funk čních prvk ů ÚSES (zakotvení vhodných opat ření v LHP, mimo les podpora z PPK). Realizovat navržené prvky ÚSES je dlouhodobou záležitostí, uskute čněnou (v rámci PPK či pozemkových úprav) zatím jen v některých lokalitách nap ř. lokální biokoridor v obcích Božanov, Suchý D ůl a He řmánkovice nebo interak ční prvky v k.ú. Nízká Srbská.

Krajinný ráz Ochranu krajinného rázu Správa zajiš ťovala jak na úrovni vyjád ření k zpracovávaným územn ě plánovacím dokumentacím m ěst a obcí, tak p ři vyjad řování ke konkrétním stavebním zám ěrům. V případ ě vesnických památkových rezervací a zón Správa koordinovala svá vyjád ření k jednotlivým zám ěrům ve spolupráci s odbory památkové pé če při M ěÚ v Broumov ě, Trutnov ě a Náchod ě. Aby se p ředcházelo návrh ům, které by negativn ě ovliv ňovaly krajinný ráz, poskytovala Správa stavebník ům odborné konzultace a spolupracovala se stavebními ú řady a ú řady územního plánování. Jako preventivní nástroj také Správa vydala v roce 2006 informa ční brožuru obsahující základní podmínky pro výstavbu v CHKO a dopl ňující informace pro

179

stavebníky uvedla na internetových stránkách. Jako podklad objektivizující rozhodování o konkrétních stavebních zám ěrech bylo v roce 2010 zpracováno „Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.“ (Atelier V, doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a kol.). Správa také podporovala zásahy pozitivn ě ovliv ňující krajinný ráz v různých oblastech mimo výstavbu (nap ř. zem ědělství), kde byly podporovány výsadby a obnovy rozptýlené zelen ě, zatravn ění orné p ůdy apod.

Monitoring a výzkum V roce 2011 byl zahájen program Implementace soustavy Natura 2000 v územích v pé či AOPK ČR a jejich monitoring-inventariza ční pr ůzkumy. V rámci programu budou v letech 2011–2014 na území národních kategorií MZCHÚ probíhat inventariza ční pr ůzkumy u vybraných skupin organism ů. Inventariza ční pr ůzkumy budou provedeny systematicky u všech d ůležitých skupin, pokud nejsou dostate čně aktuální a dále u skupin organism ů, o kterých jsou jen kusé informace. Jedná se o inventariza ční pr ůzkum hub, savc ů, letoun ů, pavouk ů, m ěkkýš ů, motýl ů, plaz ů, obojživelník ů a ryb. S ohledem na specifikum oblasti (pískovcové skály) bude proveden inventariza ční pr ůzkum geomorfologie a geologie. V letech 2000–2002 byl na celém území CHKO proveden základní ichtyologický pr ůzkum (Ústav biologie obratlovc ů AV ČR Brno). Pravideln ě je provád ěn monitoring obojživelník ů v tůních v písníku na Pasách Botanické monitorování bylo provád ěno zejména v rámci monitoringu biotop ů a monitoringu PPK.

Práce s ve řejností Správa aktivn ě informovala ve řejnost prost řednictvím médií o své činnosti, pozitivních příkladech a výsledcích ochrany p řírody i o aktuálních problémech a ohroženích v regionu. Správa CHKO se také podílela na vydávání informa čních brožur a leták ů a další publika ční činnosti. Pro ve řejnost byly po řádány pravidelné akce nap ř. Dny Zem ě, Noci pro netopýry, exkurze s tematikou p řírodov ědnou, lesnickou, nebo tematikou ochrany krajinného rázu. Nepravideln ě byly po řádány výstavy v sídle Správy i v jiných dohodnutých prostorách, besedy pro ve řejnost s konkrétním tématem (nap ř. pé če o živo čichy lidských sídel) apod. Da řila se spolupráce s nevládními organizacemi p ři řešení konkrétních problém ů nap ř. mapování invazních druh ů, úklid turistických cest nebo niv. Za nedostate čně atraktivní lze považovat prezentaci CHKO na webových stránkách. Správa zajiš ťovala údržbu jí z řízeného terénního informa čního systému (4 NS) a poskytovala „know-how“ pro koncepci a nápl ň nau čných stezek jiných subjekt ů.

Lidské činnosti ovliv ňující stav p řírody a krajiny Lesní hospodá řství Ekologicky šetrné lesní hospoda ření bylo podporováno na základ ě zákona o lesích a platných LHP využíváním dotací MZe a kraje. V rámci toho byly řešeny i cíle týkající se druhové diverzity a p řirozené skladby les ů, dosažení rozr ůzn ěné v ěkové a prostorové struktury lesa, udržování genofondu lesních d řevin, používání jemn ějších hospodá řských zp ůsob ů a šetrných technologií. Postupn ě se da řilo zvyšovat v lesích zastoupení d řevin přirozené druhové skladby (zejména listná čů a jedle). Intenzita zvyšování zastoupení listná čů a jedle by mohla být v ětší; zde se projevila nejen závislost na dostupných financích, ale mnohdy byl limitem i nezájem vlastníka a preference hospodá řských d řevin (SM, MD, BO). Vytvo ření souboru ukázek autoregula čních ekosystém ů na všech typech lesních stanoviš ť je úkolem dlouhodobým. Zatím byly 4 lokality za řazeny do databáze p řirozených les ů VÚKOZ. Vzhledem k mozaikovitosti les ů s různými stupni p řirozenosti ńebude v nejbližší dob ě možné ponechat rozsáhlejší lesní porosty bez zásahu, zejména z důvodu rizika jejich kalamitního rozpadu (k ůrovec).

180

Krom ě dotací byly k napl ňování cíl ů v lesním hospodá řství využívány i krajinotvorné programy PPK, POPFK a MaS. Na výše uvedené cíle bylo z krajinotvorných program ů za dobu platnosti plánu pé če uvoIn ěno celkem asi 16 mil. K č (na území I. zóny 4 mil. K č, na území II. zóny 7 mil. K č a na území III. zóny 5 mil. K č). Prakticky to znamenalo výsadbu cca 120 tis. sazenic d řevin p řirozené skladby, instalaci 20 km oplocenek a 5000 individuálních ochran výsadeb či p řirozeného zmlazení proti zv ěř i.

Zem ědělství Cíl „udržení a obnova rozmanitosti travinných ekosystém ů na zem ědělském p ůdním fondu“ byl napl ňován p ředevším uplat ňováním dota čních titul ů MZe. Ovliv ňovat zem ědělství ke zlepšení vodního režimu krajiny a nižší intenzit ě se da řilo také díky PRV (Osa II Agroenvironmentální opat ření – preference extenzivn ějších management ů). Uvedené cíle se da řilo napl ňovat i díky KPÚ (Suchý D ůl, Velké Petrovice), programu PPK a MaS (výsadba alejí, se čení cenných luk), revitaliza čním opat řením (Bohdašín, Zdo ňov, B ělý, Dolní Verné řovice) a protipovod ňovým opat řením (poldry Pod Klu čkem, Nad Suchým Dolem, úprava Viž ňovského a Ruprechtického potoka). Na části zem ědělských ploch hospodá ři up řednostnili šetrné hospoda ření, zvýšil se podíl zatravn ěných ploch, klesla intenzita chovu skotu, na druhé stran ě stoupal zájem o p ěstování energetických plodin ( řepka, rychle rostoucí d řeviny), budování bioplynových stanic a zales ňování ZPF. Na mnoha lokalitách zalesn ění p řisp ělo ke zvýšení biologické rozmanitosti a ekologické stability území díky využití d řevin p řirozené druhové skladby a také díky umíst ění v rozsáhlých plochách orné p ůdy. Botanicky významné lokality se da řilo p řed zalesn ěním uchránit, naopak se p řed ním často neda řilo uchránit t ěžko obhospoda řovatelné pozemky s vysokým množstvím druh ů, ale s absencí druh ů zvlášt ě chrán ěných. Diky dota ční politice státu za posledních dvacet let na území CHKO Broumovsko bylo zatravn ěno skoro 2000 ha orné p ůdy. Na zem ědělském p ůdním fondu byla z prost ředk ů PPK do r. 2011 realizována opat ření za p řibližn ě 6 mil. korun, zejména na výsadbu mimolesní liniové i solitérní zelen ě (nap ř. v Bezd ěkov ě n. M., Horních Teplicích, Šonov ě, Janovicích u Trutnova, Honech, Křinicích, Martínkovicích nebo v Božanov ě) a údržbu botanicky významných lokalit.

Myslivost Pro dosažení cíl ů v oblasti myslivosti komunikovala Správa s orgány státní správy myslivosti, vlastníky pozemk ů, honitebními spole čenstvy i mysliveckými sdruženími a propagovala nové přístupy k myslivosti. P ři jednáních dlouhodob ě prosazovala snížení stav ů spárkaté zv ěř e a podporovala i mimo řádný odst řel spárkaté zv ěř e. Dále Správa usilovala v řízení o zm ěnách honiteb o zrušení bonitace a stanovení normovaných a minimálních stav ů pro mufloní zv ěř . Přesto nedošlo k žádoucímu snížení skute čných stav ů spárkaté zv ěř e, která nadále limituje přirozenou obnovu listnatých d řevin a jedle. Zna čně se na tom podílí také migrace zv ěř e v zimním období z Polska, kterou stimuluje odlišný zp ůsob mysliveckého hospoda ření (nap ř. odlišná doba lovu) a p řírodní podmínky. Správa také vydala rozhodnutí o odchylném postupu při lovu psíka mývalovitého, aby nedošlo k ší ření tohoto nep ůvodního druhu.

Rybá řství a rybníká řství Byly podporovány snahy rybá řů o úpravu vodního prost ředí v tocích a rybnících, kdy rybá ři vytvá řeli úkrytové p říležitosti pro vodní živo čichy (ryby, raky, a další bezobratlé) a tím podporovali biodiverzitu tok ů i chránili cílové organismy p řed ší řícími se rybožravými predátory (nap ř. volavka popelavá, kormorán).

Vodní hospodá řství Správa CHKO se zasazovala o šetrné využívání podzemních i povrchových vod. Horní tok řeky Metuje s p řítoky D řeví čem a Jívkou, Skalním a Zdo ňovským potokem byl vyhlášen jako EVL Metuje a D řeví č k ochran ě populace mihule poto ční. Toky v jejím povodí byly dále za řazeny mezi lososové vody (dle Na řízení vlády č. 71/2003 Sb.).

181

Populace ryb, rak ů a mihulí jsou i nadále ovliv ňovány migra čními p řekážkami (kamenné stupn ě, jezy, MVE), které se vyskytují prakticky na všech významn ějších vodních tocích. V důsledku v minulosti provád ěných vodohospodá řských a protipovod ňových úprav dochází také k úbytku p řirozených úkryt ů. Správa iniciovala řadu projekt ů správc ů tok ů (ZVHS a L ČR) nap ř. revitalizace v k.ú. Suchý D ůl, B ělý, Verné řovice, Horní Teplice, Hejtmánkovice, Ruprechtice, které byly následn ě provedeny. Ke zlepšení retence vody v krajin ě Správa využívala i provád ění komplexních pozemkových úprav (nap ř. k.ú. Velké Petrovice, Suchý D ůl a Slavný, Hejtmánkovice). Na území Broumovska stále trvá sezónní vysychání horních p řítok ů Metuje. Je zp ůsobeno nešetrným zem ědělským hospoda řením a sérií opat ření minulosti, takže je t řeba provád ět další opat ření ke zlepšení.

Výstavba Dopad výstavby na krajinný ráz byl řešen v rámci stanoviska ke zpracování územn ě plánovací dokumentace i konkrétních stavebních zám ěrů. V pr ůběhu platnosti plánu pé če byla vydána stanoviska k cca 25 územním plán ů obcí (ve všech fázích projednání) a ro čně několik set stanovisek k jednotlivým stavbám. P řitom se poda řilo zamezit n ěkolika projekt ům, které by m ěly na krajinný ráz jednozna čný negativní dopad nap ř. se poda řilo zabránit výstavb ě velkých v ětrných elektráren v Bezd ěkov ě nad Metují a Mezim ěstí, rozsáhlých zám ěrů fotovoltaických elektráren nap ř. ve Ž ďáru nad Metují a Vysoké Srbské a výstavb ě hmotov ě p ředimenzovaného penzionu v Bu čnici. Mnoho stavebních zám ěrů bylo na základ ě stanoviska Správy upraveno. Poda řilo se ochránit cenné stavby lidové architektury nap ř. ve Zdo ňov ě a Viž ňov ě p řed nevhodnou rekonstrukcí i obnovit p ůvodní vzhled d říve chátrajících sakrálních objekt ů v Martínkovicích, Heřmánkovicích a Stárkov ě. Dále je pot řebné ve zvýšené mí ře chránit krajinný ráz v obcích Machov, Machovská Lhota, Nízká Srbská, Skalka, Verné řovice (Mezim ěstí), Božanov, Martínkovice, He řmánkovice, které jsou památkovými orgány hodnoceny jako velmi cenné a je p řipraven návrh na jejich vyhlášení. P řesto vznikly v CHKO ojedin ělé stavby, které do krajinného rázu nezapadají nap ř. sruby v Maršov ě a Božanov ě nebo bioplynová stanice ve Ž ďáru nad Metují.

Doprava Správa podporovala ve řejnou, železni ční a cyklistickou dopravu a v rámci své správní činnosti i p ři tvorb ě koncep čních plánovacích materiál ů se jí da řilo prosazovat řešení, která umož ňují udržet stávající silni ční infrastrukturu v dobré kvalit ě, ale nerozši řovat ji, aby nenarušovala krajinný ráz a nevytvá řela pro živo čichy nepropustné migra ční bariéry. Také se poda řilo eliminovat tendence využívat území CHKO pro dopravu mezi regiony Polské republiky.

Pr ůmysl Správa umož ňovala výstavbu alternativních zdroj ů energie, ale bylo nutné řešit st řet některých zám ěrů výstavby (bioplynové stanice, slune ční a fotovoltaické elektrárny, aktuáln ě těžba b řidlicového plynu) s ochranou krajinného rázu a ochranou spodních vod.

Zacházení s odpady Zamezit vzniku nepovolených skládek se da řilo částe čně; obce se snažily nepovolené skládky pr ůběžn ě likvidovat. N ěkteré staré skládky byly již rekultivovány (nap ř. Dolní Adršpach, Starostín, Broumov – Oliv ětín, Police n. M. a Teplice n. M, Radešov a Bystré u Stárkova). Nejhorší starou zát ěží na území CHKO byla skládka zbytk ů na chemickou ochranu rostlin a galvanických kal ů na Pasách (na PUPFL) ve starém zavodn ělém písníku. Rekultivace skládky byla provedena v letech 2003–2004. Monitoring, zda nedochází ke kontaminaci spodních vod, stále probíhá. N ěkolik starých skládek nebylo dosud rekultivováno, pouze byly p řehrnuty zeminou.

182

V posledních letech bylo snahou Správy zlepšit čišt ění OV v oblasti a prosazovat jejich vypoušt ění spíše do horninového podloží, kde neovlivní čistotu vody v tocích.

Těžba nerostných surovin Těžba nerostných surovin probíhá jen v několika lokalitách. V rozsáhlém lomu Božanov, jehož schválený dobývací prostor zasahuje na území NPR Broumovské st ěny, Správa podala návrh na odpis zásob. Správa odmítla návrhy na pr ůzkum území z hlediska t ěžby břidlicového plynu, nebo ť ta by m ěla výrazný negativní dopad na krajinný ráz a p řírodní prost ředí.

Rekreace a turistika Správa CHKO podporovala „m ěkké“ formy turistiky p ři svojí spolupráci na projektech Spole čností pro destina ční management Broumovska nebo svojí prací v redakci turistického magazínu Letní a Zimní Broumovsko. Poda řilo se vytvo řit a stabilizovat sí ť cyklotras tak, aby nedocházelo k poškozování přírody a konflikt ům s pěšími turisty. Zlepšila se spolupráce s informa čními centry v regionu, Správou poskytovala informace pro m ěkké formy turistiky r ůzných typ ů návšt ěvník ů oblasti. V p řetížených lokalitách (zejména Adršpachu) není zpoplatn ění vstupu dostate čně ú činné a Správa stále hledá další zp ůsoby snížení turistické zát ěže. Postupn ě se sice poda řilo vytvo řit politickou podporu pro některá alternativní řešení vstupu do skalního m ěsta nap ř. rezerva ční systém, regulace dopravy a využití hromadné dopravy, nabízení alternativních cíl ů v nejexponovan ějších dnech, medializace p řetíženosti. Zárove ň však p řetrvával stav, kdy provozovatel okruhu nap ř. neposkytl údaje o po čtu návšt ěvník ů a Správa byla nucena provád ět vlastní šet ření. Správa z prost ředk ů PPK zajiš ťovala opat ření k usm ěrn ění návšt ěvník ů ve výši cca 2,8 milion ů K č zejména v lokalitách NPR Broumovské st ěny, NPP Polické st ěny a NPR Adršpašsko-teplické skály.

183

6. Použitá literatura

Další speciální literatura (publikované biologické a geologické práce, pr ůzkumy, monitoring, invertalizace a diplomové práce) je uvedena v příloze č. 5.

Brychtová J. (2001): Hodnocení území chrán ěné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu. 1. část: Policko-teplická oblast, Jest řebí hory. – Ms.

Brychtová J. (2002): Hodnocení území chrán ěné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu. 2. část: Broumovská kotlina, Javo ří hory. – Ms.

Cramp,S. a Simmons, K.E.L. (eds.) 1980: Handbook of the Birds of Europe, the Middle East and North Africa: The Birds of the Western Paleartic, Vol. II. Hawks to Bustards. Oxford University Press, Oxford.

Farka č J., Král D. a Škorpík M. (eds.), (2005): Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha.

Hájek A., Heinzelová H., Jirásek T., Katry čová L., Kuna P., Kopecký J., Malík J., Pi ňos J., Rohulán J., Spíšek J., Št ěpánková J., Tvrdková L. (2002): Plán pé če o chrán ěnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003–2012. Správa chrán ěných krajinných oblastí České republiky – Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují.

Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A., Williams R. (eds.) (2007): Sandstone landscapes. Academia, Praha.

Chytrý M., Ku čera T., Ko čí M., Grulich V., Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotop ů České republiky. Agentura ochrany a krajiny ČR, Praha.

Kn ěžek V. (1992): Staré zát ěže okresu Náchod. Register skládek odpad ů. Vodní zdroje GLS, Praha.

Kocián J., Poláková S. (2009): Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje. Objednal Královéhradecký kraj, zhotovil AGERIS s.r.o.

Krásný J., Buchtele J., Čech S., Hrkal Z., Jakeš P., Kobr M., Mls J., Šantr ůč ek J., Šilar J., Vale čka J. (1996): Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod s ohledem na ostatní složky životního prostředí: POLICKÁ PÁNEV. Záv ěre čná zpráva úkolu, Katedra hydrogeologie a inženýrské geologie P řírodov ědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha.

Ku čera J., Vá ňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorost ů České republiky (2005). Příroda, 23: 1–104.

Kubát K., Hrouda L., Chrtek J., Kaplan Z., Kirschner J., Št ěpánek J.(eds.) (2002): Klí č ke kv ěten ě České republiky. Academia, Praha.

Liška J. (2010): Česká jména lišejník ů. Příroda, 29: 67–135.

Miles P. (2004): Lesní mravenci a program Formica. Ochrana p řírody, 8: 229–336.

Plesník J., Hanzal V., Brejšková L. (eds.), (2003): Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Obratlovci. Praha.

184

Procházka F. (eds.) (2001): Červený a černý seznam cévnatých rodtlin České republiky (stav v roce 2001). P říroda, 18: 1–146.

Štambergová M., Svobodová J., Kozubíková E. (2009): Raci v České republice. Metodika AOPK ČR. Praha.

Sm ěrnice rady EU 92/43/EHS, o ochran ě p řírodních stanoviš ť, voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin.

Sm ěrnice rady EU 79/409/EEC, o ochran ě voln ě žijících pták ů.

Velehradský D. (2011): Negativní dominanty v Chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko. Diplomová práce. ČZO – fakulta Životního prost ředí, Praha.

Vorel I., Vorlová J., Kupka J., Štréblová Hronovská K. (2010): Preventivní hodnocení území CHKO Broumovsko z hlediska krajinného rázu podle §12 zákona 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny. Atelier V, Praha.

Vyhláška č. 157/1991 Sb., o z řízení chrán ěné krajinné oblasti Broumovsko.

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

Zákon č. 114/1992, o ochran ě p řírody a krajiny.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách.

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje. (2011): vydalo zastupitelstvo Královéhradeckého kraje.

185

7. Seznam zkratek

AOPK ČR – Agentura ochrany p řírody České republiky BPEJ – bonitovaná p ůdn ě ekologická jednotka ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ČIŽP – Česká inspekce životního prost ředí ČOV – čistírna odpadních vod ČRS – Český rybá řský svaz ČSN – česká technická norma ČSOP – Český svaz ochránc ů p řírody DOK – dálkový optický kabel EAFRD – (European Agriculture Fund for Ruderal Development) Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova EIA – (Environmental Impact Assessment) posuzování vliv ů zám ěrů na životní prost ředí EL – evidovaná lokalita EU – Evropská unie EVL – evropsky významná lokalita EVVO – ekologická výchova, vzd ělávání a osv ěta FVE – fotovoltaické elektrárny GIS – geografický informa ční systém GZ – genová základna HRDP – Horizontální plán rozvoje venkova HS – honební spole čenstvo HSL – horní a st řední Labe CHKO – Chrán ěná krajinná oblast CHOPAV – Chrán ěná oblast p řirozené akumulace podzemních vod JESO – Jednotná evidence speleologických objekt ů JZD – Jednotné zem ědělské družstvo KC – krajinné celky KČOV – kořenová čistírna odpadních vod KČT – Klub českých turist ů KHK – Královéhradecký kraj KP – krajinné prostory KPÚ – komplexní pozemkové úpravy KRNAP – Krkonošský národní park LČR – Lesy České republiky, s.p. LHC – lesní hospodá řský celek LHO – lesní hospodá řská osnova LHP – lesní hospodá řský plán LKT – lesní kolový traktor LOsZ – lokalita se zástavbou LPIS – Land parcel identification system (systém pro identifikaci zem ědělských pozemk ů) LVS – lesní vegeta ční stupe ň MaS – majetek státu (pozemky v majetkové správ ě AOPK ČR) MS – myslivecké sdružení MTB – Mountain Bike (závody horských kol) MVE – malé vodní elektrárny MZD – meliora ční a zpev ňující d řeviny MZe – Ministerstvo zem ědělství MZCHÚ – maloplošné zvlášt ě chrán ěné území MŽP – Ministerstvo životního prost ředí NDOP – nálezová data ochrany p řírody NN – nízké (elektrické) nap ětí NNO – nestátní nezisková organizace

186

NP – národní park NPP – národní p řírodní památka NPR – národní p řírodní rezervace NRBC – nadregionální biocentrum NRBK – nadregionální biokoridory NS – nau čná stezka NT – (Near treatened) tém ěř ohrožený druh OkÚ – (bývalý) okresní ú řad OOP – orgány ochrany přírody OP – ochrana p řírody OPK – ochrana p řírody a krajiny OPRL – Oblastní plán rozvoje lesa PHO – pásmo hygienické ochrany vod PKP – Polická k řídová pánev PLO – přírodní lesní oblast PNGS – Park narodowy Gór Stolowych (národní park v Polsku) PO – pta čí oblast POPD – plán odkrývky a postupu dobývání PP – p řírodní památka PPK – Program pé če o krajinu PR – přírodní rezervace PS – památný strom PUPFL – pozemek ur čený k pln ění funkcí lesa RBC – regionální biocentrum RBK – regionální biokoridory SDH – Sbor dobrovolných hasi čů SEA – Strategické posuzování vliv ů na životní prost ředí SCHKO – správa Chrán ěné krajinné oblasti SLT – soubor lesních typ ů SUK – segment urbanizované krajiny SÚS KHK – Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje TTP – trvalý travní porost ÚAP – územn ě analytický podklad ÚHÚL – Ústav pro hospodá řskou úpravu les ů UKT – univerzální kolový traktor ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability VČE – Východo česká energetika VKP – významný krajinný prvek VN – vysoké (elektrické) nap ětí VÚV T.G.M. – Výzkumný ústav vodohospodá řský T.G. Masaryka VVN – velmi vysoké (elektrické) nap ětí VZCHÚ – velkoplošná zvlášt ě chrán ěná území ZD – zem ědělské družstvo ZCHD – zvlášt ě chrán ěné druhy ZCHÚ – zvlášt ě chrán ěné území ZOPK – zákon č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů ZPF – zem ědělský p ůdní fond ZÚR – zásady územního rozvoje ZVHS – Zem ědělská vodohospodá řská správa ŽP – životní prost ředí

187