Suburbanizace Olomouce – Hodnocení Pomocí Analýzy Statistických Dat

SUBURBANIZACE OLOMOUCE – HODNOCENÍ POMOCÍ ANALÝZY STATISTICKÝCH DAT

Jaroslav Burian, Jakub Miřijovský, Markéta Macková

Příspěvek popisuje jeden z možných přístupů ke studiu suburbanizace města Olomouce, její projevy a následné vymeze- ní. V teoretické části je popsán proces suburbanizace a jsou zmíněny základní přístupy k jejímu studiu. Důraz je kladen zejména na statistická data, která jsou v práci dále využívána. V druhé části článku je popsán navržený postup pro sta- novení intenzity suburbanizace pomocí analýzy statistických dat. Na základě FUA (Functional Urban Area) je nejprve deﬁ nováno prostorové a časové vymezení suburbanizace olomouckého regionu. Dále je popsán částečně automatický postup, který využívá matematických metod multikriteriálního hodnocení a prostředí ArcGIS (vytvořený Toolbox „Suburban Analyst“) pro stanovení intenzity suburbanizace v jednotlivých obcích olomouckého regionu. V závěru článku je popsána suburbanizace ve vybraných obcí studovaného regionu.

1. Úvod zace vykazuje nejvyšší počet obyvatel. Jedním z hlavních projevů rezidenční Suburbanizaci ve spojení s migrací po- suburbanizace je výstavba bytů nebo Suburbanizace provází většinu českých pisuje v české literatuře např. Ouřední- domů většího rozsahu ve venkovských stotisícových měst, ale i celou řadu měst ček [2003] nebo Karásek [2010]. obcích. Proto bývají nejčastěji pro do- menší velikosti. Její projevy jsou pozo- V literatuře [např. Ouředníček a kol., kumentaci suburbanizace používána rovatelné také v blízkém okolí páté- 2008] se obvykle rozlišují dvě formy data o počtu dokončených bytů a data ho největšího města Česka, Olomouce, suburbanizace – rezidenční a komerč- o růstu počtu obyvatel a jejich migraci. od poloviny devadesátých let 20. stole- ní. První znamená osídlení periferních Stanovit míru nebo intenzitu projevů tí až do současnosti. Proces suburbani- oblastí města realizované výstavbou ro- suburbanizace není jednoduché a jed- zace je charakteristický úbytkem počtu dinných domů a nízkopodlažní zástav- noznačné. Absolutní čísla počtu při- obyvatel v centrálním městě a růstem bou (vznik satelitních městeček). Ko- stěhovalých nebo počtu dokončených počtu obyvatel v okolních obcích. Oba merční suburbanizace zahrnuje vznik bytů sice poukazují na možné projevy tyto projevy je možné relativně snadno nových obchodních, výrobních, skla- suburbanizačního procesu, avšak pro dokumentovat a kvantifi kovat pomocí dovacích a logistických aktivit. jejich srovnání je nutné absolutní čís- statistických dat (např. migrační saldo Uvnitř hranic města je velmi obtíž- la přepočítat na relativní hodnoty. Nej- nebo bytová výstavba). Právě pomocí né stanovit, jestli jde o suburbaniza- častěji se používá přepočet na 1 000 těchto dat je v článku prezentován jeden ci nebo urbanizaci, protože hranice je obyvatel středního stavu v daném roce z možných přístupů při stanovení sub- často nezřetelná. Pokud se město roz- nebo v celém sledovaném období. urbanizace. šiřuje v prostoru jako jeden kompaktní celek postupným rozvojem na svých 2.2 Data používaná pro okrajích, jde spíše o pokračující ur- identifi kaci suburbanizace 2. Suburbanizace banizaci [Sýkora, 2003]. Pokud však dochází k rozvoji v územích, která Suburbanizaci lze velmi dobře identifi - 2.1 Suburbanizace a její projevy jsou od dosud urbanizovaných ploch kovat pomocí statistických dat (obr. 1). prostorově oddělená, i když s městem Změny v sociální prostorové struk- Van den Berg a kol. [1982] popisuje funkčně spjatá silnými vazbami, ho- tuře se zpravidla analyzují na zákla- suburbanizaci jako druhou vývojovou voříme o suburbanizaci. dě srovnání výsledků hodnocení vy- fázi města, při které dochází k pohybu Značné množství satelitních měst vzni- užívajících statistická data ze sčítání obyvatel směrem k jeho okraji. Přesun ká na okraji měst centrálních. Satelitní obyvatelstva pro dva časové horizonty obyvatel z jádrového města do suburbií města však leží svým územím uvnitř ad- [Sýkora, 2001]. Při stěhování do zá- souvisí především s rozvojem dopra- ministrativních hranic centrálního měs- zemí měst se nemění pouze fyzická vy a se zvýšenou kvalitou bydlení. Jak ta a jsou tedy statisticky téměř nepo- struktura prostředí, ale i sociální pro- uvádí van den Berg [1982] nebo např. stihnutelná. Takovým příkladem může středí suburbií. Noví obyvatelé rezi- Ouředníček [2000] dochází v počátcích být v olomouckém regionu např. Cho- denčních lokalit mají totiž specifi c- suburbanizace k růstu počtu obyvatel moutov, Nedvězí, Topolany, Slavonín, kou demografi ckou strukturu. Stěhují jak ve městě, tak v jeho zázemí. V poz- Droždín, Svatý Kopeček, Lošov a Radí- se především lidé mladšího věkového dějším období je však město ztrátové kov. Výstavba rodinných domů v těchto průměru, mladé rodiny nebo páry pre- (má záporné migrační saldo), a naopak oblastech je typickým projevem subur- ferující čisté životní prostředí, mající růst počtu obyvatel v okolních obcích banizace, avšak jedná se o dřívější sa- alespoň střední nebo vyšší vzdělání je nejvýraznější. U obou případů do- mostatné obce, které jsou momentálně a nadprůměrné příjmy. Obecně se tedy chází k růstu celého městského regio- pouze místními částmi nacházejícími se jedná o osoby s vysokým sociálním nu, který na konci procesu suburbani- uvnitř města Olomouce. statusem [Dostál, 2008].

10 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XIV – ČÍSLO 5/2011 Obr. 1: Ukázka využití statistických dat pro identiﬁ kaci suburbanizace

V České republice je hlavním posky- velmi vhodná. V případě požadavku dětí. Do suburbií se většinou stěhují tovatelem statistických dat Český sta- dat s roční periodicitou jsou tak nej- mladší lidé, kteří zde zakládají rodi- tistický úřad (ČSÚ). Ten zajišťuje data podrobnějšími statistickými daty vyu- ny, a proto počet narozených dětí ne- na všech úrovních územně správních žitelnými pro studium suburbanizace. ustále narůstá. Spojitost úmrtnosti se jednotek. K nejrozsáhlejším statistic- U hodnocení míry suburbanizace lze suburbanizačními procesy není proká- kým zjišťováním v České republice pa- nejvíce charakteristik vysledovat z úda- zána. V důsledku zvýšeného množství tří Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), jů o pohybu obyvatelstva, zejména pak narozených dětí se přeměňuje věková které se koná jednou za deset let, což je z údajů o migraci. V obcích s vysokou struktura obyvatelstva v obci. Výrazně s ohledem na dlouhý interval pro studi- mírou suburbanizace prudce stoupají po- narůstá podíl obyvatel ve věku 0–14 let um suburbanizace nedostatečné. Vhod- čty přistěhovalých osob, a naopak po- (obr. 2). nějšími daty se zdají být data o přiro- stupně klesá počet obyvatel v jádru. Pro zeném i mechanickém pohybu osob, vyjádření mechanického pohybu obyva- Náklady na pořízení domu si mohou do- které obsahuje Databáze demograﬁ c- telstva se používá tzv. saldo migrace. volit především lidé s vysokým sociál- kých údajů za obce ČR spravovaná Důležitý je i přirozený pohyb obyva- ním statusem. Tito lidé většinou bývají ČSÚ. Tato databáze každoročně sledu- telstva, zejména pak počet narozených zaměstnaní na vysokých, dobře place- je absolutní počty narozených, zemře- lých, přistěhovalých a vystěhovalých osob od roku 1971 až do současnosti. Český statistický úřad také spravu- je regionální databázi MOS (Měst- ská a obecní statistika), která obsahuje statistická data za obce získaná z vlastních statistických šetření a z re- gistrů ČSÚ, ale rovněž ze zdrojů dal- ších pracovišť státní statistické služby a ostatních statistických zdrojů. Obje- vují se zde i některé údaje došetřova- né na krajských pracovištích. Databá- ze vznikla v roce 1991 a od té doby poskytuje data každoročně. Data jsou dostupná za úroveň obcí a pro hodno- cení míry suburbanizace jsou s ohle- Obr. 2: Změna věkové struktury vystěhovalých z města Olomouce dem na roční interval poskytování (vystěhovalých do suburbií)

URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XIV – ČÍSLO 5/2011 11 ných postech a nebývají nezaměstnaní. S příchodem těchto lidí do obce proto často procentuálně klesá nezaměstna- nost. Z hlediska struktury zaměstna- nosti klesá podíl priméru (zemědělství, lesnictví) a sekundéru (průmysl, sta- Obr. 3: Konceptuální model stanovení intenzity suburbanizace vebnictví), naopak stoupá podíl terciéru (služby, obchod, vzdělávání) a kvarté- database). Model byl vytvořen v pro- Každý z modelů obsahuje přibližně ru (věda a výzkum). Z pohledu vzděla- středí ArcGIS Model Builder a vyu- 40 dílčích kroků, které díky plné au- nostní struktury se zvyšuje podíl vyso- žívá především operací Delete Field tomatizaci celý proces výpočtu vý- koškolsky a více vzdělaných obyvatel. (mazání atributů), Join Field (propo- razně urychlují. S ohledem na stejnou Nárůst suburbanizace (zejména ko- jování tabulek), Add Field (přidává- strukturu statistických dat v celé ČR je merční) lze snadno identiﬁ kovat po- ní atributů) a Calculate Field (tvorba model přenositelný na jakékoliv úze- mocí množství zastavěné půdy. V sub- a výpočet hodnot atributů) a byl sesta- mí. Celý proces výpočtu trvá na běž- urbiích zastavěná plocha v průběhu let ven pro prostředí produktu ArcGIS 10. ném osobním PC (2-jádrový proce- výrazně narůstá. S tím souvisí další Část modelu je realizována jako „black sor o frekvenci 2,4 GHz, 2 GB RAM) snadno pozorovatelné charakteristiky box“ model, kdy není možné měnit přibližně 2 minuty. Dle provedeného domovního a bytového fondu. V sateli- jeho parametry (např. názvy pracov- testování představuje oproti ručnímu tech narůstá počet dokončených domů ních atributů, názvy atributů pro vý- zpracování přibližně dvacetinásobnou a bytů. Z pohledu struktury domovního počet nebo počet vstupujících atribu- časovou úsporu. fondu podle období výstavby převládá tů). Vybrané parametry (např. použité výstavba v posledním desetiletí, čímž váhy dílčích kritérií) je možné měnit 3.2 Vymezení suburbánního se snižuje průměrné stáří domů. uživatelem. V případě použití modelu prostoru Olomouce v jiném území je možné model v edi- tačním režimu upravit do požadované Zázemí města, ve kterém může dochá- 3. Suburbanizace podoby (např. přidání dalšího kritéria, zet k suburbanizaci, je obecně předsta- olomouckého regionu změna atributů pro výpočet atd.). vováno obcemi, které mají s městem Technicky je realizován v podobě tool- nejintenzivnější (pracovní, doprav- Suburbanizace je proces, který byl boxu s názvem „Suburban Analyst“, ní, ekonomické) vztahy. Nejčastě- v minulosti již mnohokrát popiso- obsahujícího dvě sady nástrojů (1_Vy- ji se centrum a jeho zázemí, které je ván v mnoha pracích. Jednalo se však pocet_intenzit a 2_Vypocet_suburbani- s centrem spjato intenzivními vazba- prakticky vždy o samostatné hodnoce- zace). Sada nástrojů 1_Vypocet_inten- mi, souhrnně označuje jako funkční ní dílčích kritérií a jejich popis [např. zit obsahuje celkem čtyři samostatné městský region (FUA – funkční urba- Ptáček a Szczyrba, 2004 nebo Ptá- modely pro výpočty dílčích intenzit (1 nizovaná území). Maier a kol. [2007] ček a kol., 2007]. Autoři článku proto Intenzita_dojizdky, 2_Intenzita_byt_ vymezují tuto oblast na základě do- dále popisují navržený vlastní přístup vystavby, 3_Intenzita_migrace a 4_In- jížďky do centra osídlení ze Sčítání ke stanovení intenzity suburbanizace tenzita_narustuzast_ploch), druhá sada lidu, domů a bytů 2001. Jako rozho- v jednotlivých obcích pomocí částeč- nástrojů (2_Vypocet_suburbanizace) dující kritérium autoři používají hra- ně automatického postupu využívají- obsahuje model provádějící výpočet nici 25 % vyjíždějících z ekonomicky cího matematických metod multikri- intenzity suburbanizace (1_Intenzita_ aktivních obyvatel obce do centra pra- teriálního hodnocení. Celý postup je suburbanizace). covního regionu. schematicky zobrazen na obr. 3 a je popisován dále v textu. Od třetího kro- ku je model zautomatizován do podoby počítačového modelu „Suburban Analyst“ v prostředí ArcGIS.

3.1 Popis vytvořeného modelu „Suburban Analyst“

Model je založen na zpracování ta- belárních dat (formát dbf) z Českého statistického úřadu a jeho hlavní část (výpočet intenzity suburbanizace) je založena na principu skládání (kom- binace) vektorových datových vrstev ve formátu shapeﬁ le nebo v dalších nativních formátech programu ArcGIS Obr. 4: Ukázka prostředí vytvořeného nástroje Suburban Analyst v prostředí (Personal Geodatabase nebo File Geo- ArcGIS Model Builder

12 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XIV – ČÍSLO 5/2011 V první fázi zpracování byl pomocí FUA vymezen v podobě zázemí měs- ta prostor (obr. 5), který má s ohledem na intenzivní dojížďkové vazby silný předpoklad pro potenciální suburbanizaci. Neznamená to však, že ve všech obcích vymezených jako FUA bude k suburbanizaci docházet. Území (FUA Olomouc+) zahrnuje celkem 53 obcí a pokrývá také větší oblast než někte- ré předchozí studie suburbanizace Olo- moucka [např. Ptáček a Szczyrba, 2004 nebo Ptáček a kol., 2007].

3.3 Vymezení období suburbanizace

Období, kdy dochází k suburbanizaci, bylo stanoveno na základě dat z ČSÚ dostupných za období 1991–2008 po- mocí migračního salda. Jak ukazují obr. 6 a 7, je město Olomouc v letech 1991–2008 počtem obyvatel ztrátové, a naopak celý region (FUA Olomouc+) velmi přírůstkový. Město Olomouc mělo v roce 1991 celkem 105 990 Obr. 5: Předběžné vymezení území s vysokým potenciálem pro probíhající obyvatel, zatímco v roce 2008 celkem suburbanizaci 100 373 obyvatel. Celý region FUA Olomouc+ měl v roce 1991 celkem 163 432 obyvatel a v roce 2008 celkem 166 886 obyvatel. Jako klíčové lze stanovit období mezi lety 1994 a 1996, kdy začíná mít město Olomouc záporné migrační saldo a na- víc podíl vystěhovalých z Olomouce do okolních obcí přesahoval hodnoty vyšší než 40 %. Hodnoty podílu se pro jednotlivé obce FUA Olomouc+ pohy- bují v rozmezí od minimálních hodnot 30 % (Střeň, Olbramice, Slatinky, Štar- nov, Velký Újezd) po maximální hodnoty kolem 80 % (Bukovany, Skrbeň, Ústín, Tovéř, Hněvotín, Hlušovice). Tyto obce mohou být tedy označeny Obr. 6: Vystěhovalí z města Olomouce v letech 1996–2008 jako suburbia Olomouce. Jak ukazuje trend vývoje na obr. 6, má migrační saldo od roku 1991 stá- le klesající tendenci a od roku 1996 do roku 2008 má stále zápornou hod- notu (v rozmezí -150 až -550) s výjim- kou roku 2007, kdy se saldo dostalo do kladných hodnot (+78). Kumulo- vané saldo migrace za období 1996– 2008 činí -3746. Toto období bylo tedy autory stanoveno jako takové, ve kterém docházelo k vystěhování obyvatel a ve kterém byl velmi pravděpodobný proces suburbanizace. Obr. 7: Vývoj počtu obyvatel ve FUA a ve městě Olomouci

URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XIV – ČÍSLO 5/2011 13 3.4 Výběr kritérií a stanovení • intenzita dojížďky do Olomouce – Dále však mají výraznou intenzitu mig- intenzity suburbanizace počet dojíždějících do Olomouce race i obce, ve kterých naopak není in- do zaměstnání a do škol na 1 000 tenzita bytové výstavby příliš výrazná Jak již bylo řečeno, řada geografi ckých obyvatel středního stavu za období (např. Skrbeň, Dub nad Moravou nebo prací se doposud omezovala na hod- 1996–2008. Charváty). To může být například způ- nocení suburbanizace pouze z pohledu sobeno tím, že se část obyvatel stěhu- jednotlivých ukazatelů či kritérií. Jako Vybraná kritéria byla dále podrobena je do starších domů a jejich přesun tak vhodnější se však jeví využít možnos- dalšímu multikriteriálnímu hodnocení, není do statistik nových domů zachy- ti multikriteriálního hodnocení za vy- pomocí kterého byly stanoveny jejich cen. Dalším důvodem může být i to, že užití více kritérií současně. váhy. Jako nejvýznamnější kritérium značná část obyvatel, kteří si postaví Pro určení intenzity suburbanizace byla byla stanovena hrubá míra migračního v suburbiích nový dům, si trvalé byd- nejprve defi nována předběžná kritéria, salda s hodnotou 0,4, dále následova- liště z důvodu snadnější dostupnosti jejichž výběr byl zvolen na základě stu- la intenzita nárůstu zastavěné plochy úřadů v místě práce (město Olomouc) dia odborné literatury uvádějící tato kri- (0,3), intenzita bytové výstavby (0,2) mění později nebo nemění vůbec. I tito téria jako nejvýznamnější při studiu ur- a intenzita dojížďky do Olomouce obyvatelé jsou ze statistického pohledu banizačních procesů. Na základě studia (0,1). Těmito vahami byly v sestave- prakticky nepostihnutelní. více než 100 odborných článků a dal- ném počítačovém modelu pronásobe- Obr. 8 ukazuje výsledky vypočtené ších publikací byla sestavena tabulka ny všechny čtyři reklasifi kované dílčí za pomoci multikriteriálního hodnoce- obsahující 30 nejčastěji zmiňovaných intenzity pro každou obec, které byly ní v modelu Suburban Analyst. Na zá- kritérií, která je možné zachytit pomocí následně sečteny. Tímto způsobem kladě výsledků z modelu „Suburban statistických dat. Specifi čtější výběr kri- byla pro každou obec vypočtena in- Analyst“ je možné vymezit celkem 21 térií, která dále vstupovala do modelu, tenzita suburbanizace. obcí, u kterých je intenzita suburbani- byl učiněn na základě multikriteriální zace vlivem všech obcí vyšší než prů- rozhodovací analýzy, konkrétně pomocí 3.5 Suburbanizace Olomouce měrná hodnota tohoto ukazatele (2,13) metody geometrického průměru řádků, a 25 obcí, jejichž intenzita suburbani- metody Fullerova trojúhelníku a Saa- Pomocí obr. 1 je možné pochopit zá- zace je vyšší než medián (1,9). U těch- tyho metody párového hodnocení [Sa- kladní prostorové aspekty suburbani- to obcí je možné výslednou intenzitu, aty, 1983] v prostředí programu MCA7 zace v olomouckém regionu. Zobraze- která nabývá maximálních hodnot 7,3 (Multicriteria Analysis). Kritéria s vý- na je intenzita bytové výstavby v letech hodnotit jako významnou. Nejvyšších slednou hodnotou nižší než 0,1 byla vy- 1996–2008, na základě které lze usu- hodnot dosahuje v Hlušovicích (7,3), řazena. Po tomto vyřazení zbyla pouze zovat o procesu suburbanizace. Mezi Bystrovanech (7,2), Dolanech (4,7), čtyři kritéria, která zvolená metoda vy- obce s nejvýraznější suburbanizací pa- Bukovanech (4,4), Tovéři (4,2), Sa- hodnotila jako nejvýznamnější, a se kte- tří Hlušovice, Dolany, Tovéř, Samotiš- motiškách (4,2), Velkém Týnci (4,2) rými bylo v modelu dále pracováno: ky, Bystrovany, Bukovany, Střeň, Kře- a Mrsklesech (4,1), tedy v obcích, kte- • hrubá míra migračního salda – prů- lov-Břuchotín, Přáslavice, Velký Újezd ré jsou na první pohled charakteristické měrná hodnota salda migrace na 1 000 a Slatinky. Zajímavé je porovnat tyto intenzivní výstavbou rodinných dom- obyvatel středního stavu za období výsledky s mapou vyjadřující intenzitu ků. Jako další v pořadí jsou obce Křelov 1996–2008, migrace, na základě které můžeme do- -Břuchotín, Hněvotín, Slatinky, Velký • intenzita nárůstu zastavěné plochy – jít ve značné míře ke stejným výsled- Újezd, Bohuňovice a Majetín. Ze zís- průměrná hodnota nárůstu zastavěné kům. Na první pohled je zde zřejmá kaných výsledků vybočuje v obou způ- plochy na celkovou rozlohu obce, výrazná korelace mezi intenzitou byto- sobech stanovení intenzity suburbani- • intenzita bytové výstavby – průměr- vé výstavby a intenzitou migrace, která zace nejvýrazněji obec Hlušovice, která ná hodnota nárůstu počtu dokonče- je nejvýraznější v Hlušovicích, Dola- je nejtypičtějším příkladem satelitního ných bytů na 1 000 obyvatel střed- nech, Tovéři, Bukovanech, Bystrova- městečka, které mezi lety 1996 a 2009 ního stavu za období 1996–2008, nech a Slatinkách. více než zdvojnásobilo počet obyvatel.

Intenzita Hrubá míra Intenzita Intenzita nárůstu Názvy kritérií migračního bytové dojížďky zastavěné salda výstavby do centra plochy Metoda Fullerova trojúhelníku 0,484 0,172 0,016 0,328 Metoda geometrického průměru řádků 0,343 0,243 0,140 0,275 Saatyho metoda párového srovnání 0,343 0,243 0,140 0,273 Průměrná hodnota 0,390 0,219 0,098 0,292 Zaokrouhlení 0,4 0,2 0,1 0,3 Tab. 1: Stanovení vah pomocí multikriteriálního hodnocení

14 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XIV – ČÍSLO 5/2011 navržen těchto ploch dostatek (např. Hněvotín a Bystročice na západě nebo Majetín a Charváty na jihu).

Na základě trendu vývoje suburbanizace v jednotlivých obcích lze usu- zovat pokračování tohoto procesu. S ohledem na relativní naplněnost ně- kterých obcí (zastavění ploch vyme- zených územními plány) lze očekávat další rozvoj v obcích, jejichž územní plán bude nabízet dostatek volných ploch pro bydlení. Příkladem mohou být Tršice (část Hostkovice), kde mo- mentálně dochází k výstavbě více než 40 rodinných domů. Výsledky modelu byly dále ověře- ny a potvrzeny terénním průzkumem (léto 2010), který spočíval v zaměře- ní nejvýznamnějších lokalit rezidenč- ní suburbanizace pomocí přístroje GPS. V rámci tohoto průzkumu byla sestavena podrobná fotodokumentace (ukázka na obr. 10) objektů komerční a rezidenční suburbanizace ve všech sledovaných obcích.

Obr. 8: Vizualizace výsledků modelu 4. Závěr

Suburbanizace je proces, který vý- Na obr. 9 je na leteckých snímcích ná- né plochy (i plochy určené pro bydle- znamně ovlivňuje „život“ města. Pro zorně zobrazen vývoj rodinné zástavby ní) již zastavěné. Nové územní plány jeho správný rozvoj je nutné tento pro- v obci v letech 2001–2009. prozatím vytvořeny nejsou nebo již ces správně pochopit a analyzovat. další výrazný rozvoj nenavrhují (např. Jako jeden z možných přístupů ke stu- Výsledky modelu je možné hodno- Hlušovice, Bukovany, Bystrovany). diu této problematiky je autory článku tit také v návaznosti na schválenou Na tuto relativní naplněnost reaguje popisován postup analýzy agregova- územně plánovací dokumentaci. V ob- oblast v posledních letech zvýšenou ných statistických dat, částečně zau- cích, kde je intenzita suburbanizace intenzitou výstavby také v jiných úze- tomatizovaný v prostředí GIS (mo- nadprůměrná, jsou všechny zastavitel- mích, kde obce mají v územním plánu del „Suburban Analyst“). Po časovém

Obr. 9: Výstavba rodinných domků v Hlušovicích vlivem Obr. 10: Ukázka fotodokumentace terénního šetření suburbanizace v letech 2001–2009

URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XIV – ČÍSLO 5/2011 15 a prostorovém vymezení, které proběh- přinést užitečný přístup k pochopení OUŘEDNÍČEK, M. Suburbanizace Prahy. So- lo nad daty ČSÚ, došli autoři v rámci důsledků současného územního plá- ciologický časopis 39, 2003, č. 2, str. 235–253. ISSN 0038-0288. výzkumu k následujícím závěrům. nování a mobility obyvatel a může tak OUŘEDNÍČEK, M. a kol. Suburbanizace.cz. V letech 1991–2008 je město Olo- napomoci k jeho přesnějšímu směřo- Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2008. mouc počtem obyvatel ztrátové a na- vání s ohledem na udržitelný rozvoj KARÁSEK, M. Vývoj obyvatelstva vybraných opak celý region velmi přírůstkový, území. Je však pouze jedním z mož- metropolitních areálů v transformačním obdo- což ukazuje na nastartovaný proces ných přístupů jak popisovat, hodnotit bí. Suburbanizace.cz. Praha: Univerzita Karlova suburbanizace. Na počátku suburbani- a analyzovat suburbanizační procesy. v Praze, 2010. zace se nejvíce rozvíjel sever až seve- PTÁČEK, P. – SZCZYRBA, Z. Olomouc – pro- rovýchod města (zejména Hlušovice, Poděkování fi l města s identifi kací problémů spojených se suburbanizací. In: GREMLICA, T. Krize měst Bystrovany, Bukovany). Po relativní Tento příspěvek vznikl v rámci pro- z neregulovaného růstu. Praha: Ústav pro eko- naplněnosti této oblasti se suburba- jektu PrF _2010_14 „Výzkum pohybu politiku, 2004. nizace začíná přesouvat jižním a zá- osob na styku urbánního a suburbánní- PTÁČEK, P. – SZCZYRBA, Z. – FŇUKAL, M. padním směrem od města Olomouce ho prostoru olomouckého regionu“ pod- Proměny prostorové struktury města Olomouce (např. Hněvotín, Bystročice, Charváty, porovaného Vnitřní grantovou agentu- s důrazem na rezidenční funkce. Urbanismus a územní rozvoj, 10, 2007 (2), pp. 14–21. Majetín), tedy především do obcí, kte- rou Univerzity Palackého v Olomouci. STUCHLÍKOVÁ, M. Hradecko-pardubická aglo- ré ve svém územním plánu poskytují merace – socioekonomické podmínky. In: Subur- dostatek volných ploch pro zastavění. banizace. Sborník ze semináře AUÚP, Beroun pří- Porovnání výsledků intenzity migra- Použité zdroje: loha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, 12, ce a intenzity bytové výstavby ukazu- 2009 (4). SÝKORA, L. Suburbanizace a její společenské je na těsnou korelaci mezi použitými BERG, L. van den – DREWET, R. – KLAA- důsledky. Sociologický časopis, 39, 2003 (2), SEN, L. H. – ROSSI, A. – VIJVERBERG, C. H. daty (saldo migrace, bytová výstavba). Praha. Tato kritéria autoři považují za vhod- T. A Study of Growth and Decline. Urban Euro- pe, 1982, 1. SÝKORA, Luděk. Klasifi kace změn v prosto- ný, avšak ne jediný zdroj informací, rové struktuře postkomunistických měst. Acta DOSTÁL, Ondřej. Suburbanizace na příkladu Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae ze kterých lze hodnotit proces subur- města Ostrava. Brno, 2008. 76 s. Diplomová Universitatis Prešoviensis – Folia Geographica banizace. Jako vhodné se ukazuje vyu- práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodo- XXXV (4), 2001. s. 194–205. žití multikriteriálního hodnocení, které vědecká fakulta, Geografi cký ústav. umožňuje kombinovat více dat do vý- MAIER, K. – DRDA, F. – MULÍČEK, O. – SÝ- počtu jediného hodnotícího indikátoru. KORA, L. Dopravní dostupnost funkčních měst- ských regionů a urbanizovaných zón v České re- RNDr. Jaroslav Burian Prezentovaný přístup stanovení inten- publice. Urbanismus a územní rozvoj, 2007, 3. RNDr. Jakub Miřijovský zity suburbanizace pomocí matematic- OUŘEDNÍČEK, M. Teorie vývojových stádií Bc. Markéta Macková kých metod v prostředí ArcGIS může měst a diferenciální urbanizace. In: Geografi e Přírodovědecká fakulta – Sborník České geografi cké společnosti, 105, 2000, č. 4, s. 361–369. Univerzita Palackého v Olomouci

ENGLISH ABSTRACT

The Suburbanization of Olomouc: Assessment through Statistical Data Analysis, by Jaroslav Burian, Jakub Miřijovský and Markéta Macková

This article describes one of the possible approaches to the study of suburbanization of the town of Olomouc, commenting on its manifestations and attempting a defi nition. In the description of the suburbanization process in the theoretical part, some basic approaches to its analysis are mentioned. Particular attention is devoted to statistical data used for the study. Based on the principle of functional urban areas, the spatial and temporal delimitation of the suburbanization of the region is defi ned fi rst. Then the authors describe a partially automatic procedure that uses the mathematical methods of multicriteria assessment within the ArcGIS environment for the identifi cation of the rate of suburbanization in various settle- ments of the region. Finally there is a description of the state of suburbanization in selected municipalities in the region.

16 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XIV – ČÍSLO 5/2011