SWOT Analýza…………………………………………………………………… 12 2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBCE S ROZŠÍ ŘENOU PŮSOBNOSTÍ

KAPLICE

- 1 - RUR ORP KAPLICE

OBSAH 1. Horninové prost ředí a geologie………………………………………………………. 8 1.1. Stru čný popis geologické stavby………………………………………………… 8 1.2. Těžba nerostných surovin………………………………………………………...9 1.3. Stav využití zásob a životnost zásob…………………………………………….. 9 1.4. Chrán ěná ložisková území……………………………………………………….. 10 1.5. Poddolovaná území a stará d ůlní díla……………………………………………. 10 1.6. Sesuvná území…………………………………………………………………… 10 1.7. Vlivy t ěžební činnosti na životní prost ředí………………………………………. 11 1.8. Hlavní problémy…………………………………………………………………. 11 1.9. SWOT analýza…………………………………………………………………… 12 2. Voda a vodní režim…………………………………………………………………... 13 2.1. Město Kaplice……………………………………………………………………. 13 2.1.1. Osada Blansko u Kaplice ………………………………………………… 13 2.1.2. Osada Hradišt ě…………………………………………………………… 13 2.1.3. Osada Dobechov u Kaplice………………………………………………. 13 2.1.4. Osada Mostky u Kaplice…………………………………………………. 14 2.1.5. Osada Kv ětonov………………………………………………………….. 14 2.1.6. Osada Hubenov…………………………………………………………... 14 2.1.7. Osada Ž ďár u Kaplice……………………………………………………. 15 2.1.8. Osada Po řešínec………………………………………………………….. 15 2.1.9. Osada Po řešín…………………………………………………………….. 15 2.2. Obec Benešov nad Černou………………………………………………………. 15 2.2.1. Osada Černé Údolí……………………………………………………….. 16 2.2.2. Osada D ěkanské Skaliny…………………………………………………. 16 2.2.3. Osada Dluhošt ě…………………………………………………………... 16 2.2.4. Osada Hartunkov…………………………………………………………. 17 2.2.5. Osada Klení………………………………………………………………. 17 2.2.6. Osada Ku ří………………………………………………………………... 17 2.2.7. Osada Li čov………………………………………………………………. 17 2.2.8. Osada Valté řov…………………………………………………………… 17 2.3. Obec Bujanov……………………………………………………………………. 18 2.3.1. Osada Horní Zdíky……………………………………………………….. 18 2.3.2. Osada Dolní Zdíky……………………………………………………….. 18

- 2 - RUR ORP KAPLICE

2.3.3. Osada Suchdol……………………………………………………………. 18 2.3.4. Osada Skoronice………………………………………………………….. 19 2.3.5. Osada Ježkov……………………………………………………………... 19 2.3.6. Osada P řibyslav…………………………………………………………... 19 2.3.7. Osada Nažidla……………………………………………………………..19 2.4. Městys Besednice………………………………………………………………... 19 2.4.1. Osada Bída………………………………………………………………... 20 2.4.2. Osada Mal če……………………………………………………………… 20 2.5. Obec Dolní Dvo řišt ě…………………………………………………………….. 20 2.5.1. Osada Budákov…………………………………………………………... 20 2.5.2. Osada Jenín……………………………………………………………….. 20 2.5.3. Osada Rybník…………………………………………………………….. 21 2.5.4. Osada Rychnov nad Malší……………………………………………….. 21 2.5.5. Osada Tichá………………………………………………………………. 21 2.5.6. Osada Trojany……………………………………………………………. 21 2.5.7. Osada U Svatého Kamene……………………………………………….. 21 2.5.8. Osada Všem ěř ice…………………………………………………………. 22 2.6. Obec Horní Dvo řišt ě…………………………………………………………….. 22 2.6.1. Osada Český Heršlák…………………………………………………...... 22 2.7. Obec Malonty……………………………………………………………………. 22 2.7.1. Osada B ělá……………………………………………………………….. 23 2.7.2. Osada Bukovsko………………………………………………………….. 23 2.7.3. Osada Desky……………………………………………………………… 23 2.7.4. Osada Jarom ěř ……………………………………………………………. 23 2.7.5. Osada Mezi říčí……………………………………………………………. 23 2.7.6. Osada Rad čice……………………………………………………………. 24 2.8. Obec Net řebice…………………………………………………………………... 24 2.8.1. Osada Dlouhá…………………………………………………………….. 24 2.8.2. Osada H řeben…………………………………………………………….. 24 2.8.3. Osada Výhe ň……………………………………………………………... 24 2.9. Obec Omlenice…………………………………………………………………... 25 2.9.1. Osada Blažkov……………………………………………………………. 25 2.9.2. Osada Horšíc………………………………………………………………25 2.9.3. Osada Omleni čka………………………………………………………… 25 2.9.4. Osada Stradov…………………………………………………………… 25

- 3 - RUR ORP KAPLICE

2.9.5. Osada Výn ězda…………………………………………………………… 25 2.10. Obec Pohorská Ves…………………………………………………………….. 26 2.10.1. Osada Leopoldov………………………………………………………….26 2.10.2. Osada Lužnice……………………………………………………………. 26 2.10.3. Osada Poho ří na Šumav ě………………………………………………… 26 2.11. Obec Rožmitál na Šumav ě……………………………………………………... 26 2.11.1. Osada Čeřín………………………………………………………………. 27 2.11.2. Osada Hn ěvanov………………………………………………………….. 27 2.11.3. Osada Jistebník…………………………………………………………… 27 2.11.4. Osada Michnice…………………………………………………………... 27 2.11.5. Osada Mo čerady………………………………………………………….. 27 2.12. Obec Sob ěnov…………………………………………………………………... 27 2.12.1. Osada P říse čno…………………………………………………………… 28 2.12.2. Osada Smrhov……………………………………………………………. 28 2.13. Obec St řítež…………………………………………………………………….. 28 2.13.1. Osada Kaplice-nádraží……………………………………………………. 28 2.13.2. Osada Rave ň……………………………………………………………… 28 2.13.3. Osada Rejty………………………………………………………………. 28 2.13.4. Osada Velký Chuchelec………………………………………………….. 29 2.14. Město Velešín………………………………………………………………….. 29 2.14.1. Osada Velešín-nádraží……………………………………………………. 29 2.14.2. Osada Bor………………………………………………………………… 29 2.14.3. Osada Chode č……………………………………………………………. 29 2.14.4. Osada Sk řidla…………………………………………………………….. 29 2.15. Obec Zvíkov……………………………………………………………………. 30 2.16. SWOT analýza………………………………………………………………….. 32 3. Hygiena životního prost ředí………………………………………………………….. 34 3.1. Ovzduší…………………………………………………………………………... 34 3.1.1. Emise……………………………………………………………………... 35 3.2. Odpadové hospodá řství………………………………………………………….. 43 3.3. SWOT analýza…………………………………………………………………… 47 4. Příroda a krajina……………………………………………………………………… 49 4.1. Ochrana p řírody a krajiny……………………………………………………….. 49 4.1.1. Zvlášt ě chrán ěná území…………………………………………………... 49 4.1.2. SWOT analýza…………………………………………………………… 54

- 4 - RUR ORP KAPLICE

4.2. Územní systém ekologické stability…………………………………………….. 55 4.2.1. Koeficient ekologické stability…………………………………………… 55 4.2.2. Klasifikace území na základ ě hodnocení KES…………………………… 55 4.2.3. SWOT analýza ÚSES…………………………………………………….. 57 5. Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa……………………... 58 5.1. Zem ědělský p ůdní fond………………………………………………………….. 58 5.1.1. Ochrana zem ědělského p ůdního fondu…………………………………... 67 5.1.2. SWOT analýza……………………………………………………………. 70 5.2. Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa……………………………………………. 71 5.2.1. Úvod……………………………………………………………………… 71 5.2.1.1. Definice pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa………………….. 71 5.2.1.2. Kategorizace les ů…………………………………………………... 71 5.2.1.3. Ochrana PUPFL……………………………………………………. 73 5.2.1.3.1. Základní povinnosti……………………………...... 73 5.2.1.3.2. Zpracování návrh ů dokumentací……………………….. 74 5.2.1.3.3. Odn ětí PUPFL a omezení jejich využívání…………….. 74 5.2.2. Zhodnocení p řírodních pom ěrů…………………………………………... 75 5.2.2.1. Orografické a hydrologické pom ěry………………………………. 75 5.2.2.1.1. Geomorfologie oblasti………………………………….. 75 5.2.2.1.2. Hydrografie oblasti……………………………………... 76 5.2.2.2. Geologické pom ěry………………………………………………... 76 5.2.2.3. Pedologické pom ěry……………………………………………….. 77 5.2.2.3.1. Půdy na extrémních stanovištích ………………………. 77 5.2.2.3.2. Půdy na exponovaných stanovištích……………………. 77 5.2.2.3.3. Půdy na kyselých stanovištích………………………….. 78 5.2.2.3.4. Půdy na živných stanovištích…………………………... 78 5.2.2.3.5. Půdy na stan, ovlivn ěných vodou stékající po svazích…. 78 5.2.2.3.6. Půdy st řídav ě vlhké…………………………………….. 78 5.2.2.3.7. Půdy lužní………………………………………………. 78 5.2.2.3.8. Půdy na podmá čených stanovištích ……………………. 79 5.2.2.3.9. Půdy na rašelinách……………………………………… 79 5.2.2.4. Klimatické pom ěry ………………………………………………... 79 5.2.2.4.1. Klimatické oblasti a jednotky ………………………….. 79 5.2.2.4.2. Teplota vzduchu………………………………………... 81 5.2.2.4.3. Vodní srážky……………………………………………. 82

- 5 - RUR ORP KAPLICE

5.2.3. Zvlášt ě chrán ěná území na PUPFL………………………………………. 82 5.2.3.1. Národní p řírodní rezervace………………………………………… 82 5.2.3.1.1. NPR Žofínský prales …………………………………... 82 5.2.3.2. P řírodní rezervace…………………………………………………. 84 5.2.3.2.1. PR Vysoký kámen ……………………………………... 84 5.2.3.2.2. PR Ševcova hora………………………………………... 85 5.2.3.2.3. PR Rapotická b řezina…………………………………... 85 5.2.3.3. P řírodní památky ………………………………………………….. 86 5.2.3.3.1. PP Poho řské rašeliništ ě ………………………………… 86 5.2.3.3.2. PP U t ří m ůstk ů………………………………………… 87 5.2.3.3.3. PP Myslivna…………………………………………….. 88 5.2.3.3.4. PP Stod ůlecký vrch……………………………………... 89 5.2.3.3.5. PP Ulrichov…………………………………………….. 90 5.2.3.3.6. PP Úval Dolní P říbraní…………………………………. 91 5.2.3.3.7. PP Besednické vltavíny………………………………… 92 5.2.3.4. P řírodní parky ……………………………………………………... 93 5.2.3.4.1. Přírodní park Sob ěnovská vrchovina …………………... 93 5.2.3.4.2. Přírodní park Poluška…………………………………... 93 5.2.3.4.3. Přírodní park Novohradské hory……………………….. 94 5.2.4. Zhodnocení stavu lesa……………………………………………………. 95 5.2.4.1. Lesnatost…………………………………………………………… 95 5.2.4.2. Druhová struktura………………………………………………….. 96 5.2.4.3. V ěková struktura………………………………………………….. 96 5.2.4.4. Lesní typy a vegeta ční stupn ě……………………………………… 97 5.2.4.5. Zásoby d řeva a t ěžba………………………………………………. 98 5.2.4.6. Obnova lesních porost ů a zales ňování…………………………….. 99 5.2.4.7. Zdravotní stav les ů………………………………………………… 99 5.2.5. Hospodá řské cíle…………………………………………………………. 100 5.2.6. Předpokládané st řety v území…………………………………………….. 101 5.2.7. SWOT analýza……………………………………………………………. 102 6. Ve řejná dopravní a technická infrastruktura…………………………………………. 106 6.1. Dopravní infrastruktura………………………………………………………….. 106 6.1.1. Silni ční doprava…………………………………………………………... 108 6.1.2. Železni ční doprava……………………………………………………….. 118 6.1.3. Letecká doprava…………………………………………………………... 119

- 6 - RUR ORP KAPLICE

6.1.4. SWOT analýza……………………………………………………………. 121 6.2. Technická infrastruktura…………………………………………………………. 122 6.2.1. Informa ční a telekomunika ční technologie………………………………. 123 6.2.2. SWOT analýza……………………………………………………………. 125 7. Sociodemografické podmínky………………………………………………………... 126 7.1. Úvod……………………………………………………………………………... 126 7.2. Základní prostorové znaky řešení území………………………………………… 126 7.3. Sídelní hierarchie SO ORP Kaplice……………………………………………... 129 7.4. Popula ční vývoj SO ORP Kaplice……………………………………………….. 133 7.5. Věkové složení SO ORP Kaplice……………………………………………….. 135 7.6. Ostatní vn ější vlivy popula čního vývoje SO ORP Kaplice……………………… 138 7.7. Záv ěr…………………………………………………………………………….. 140 7.8. SWOT analýza…………………………………………………………………… 141 8. Bydlení……………………………………………………………………………….. 144 8.1. Bytová výstavba…………………………………………………………………. 144 8.2. SWOT analýza…………………………………………………………………… 145 9. Rekreace a cestovní ruch……………………………………………………………... 146 9.1. Sportovní a rekrea ční infrastruktura……………………………………………... 146 9.1.1. Zimní lyža řská st řediska………………………………………………….. 146 9.1.2. Vodácká turistika…………………………………………………………. 146 9.1.3. Pěší turistika……………………………………………………………… 147 9.1.4. Cykloturistika…………………………………………………………….. 147 9.2. SWOT analýza…………………………………………………………………… 150 10. Hospodá řské podmínky………………………………………………………………. 151 10.1. Ekonomický rozvoj…………………………………………………………….. 151 10.2. Zam ěstnanost a nezam ěstnanost………………………………………………... 153 10.3. Mzdy……………………………………………………………………………. 160 10.4. ORP v rámci da ňové výt ěžnosti obcí v Jiho českém kraji……………………… 161 10.5. Uzav řenost a otev řenost ORP Kaplice…………………………………………. 162 10.6. Plochy k podnikání…………………………………………………………….. 164 10.7. Po čet podnikatelských subjekt ů v obcích v ORP Kaplice……………………… 165 10.8. SWOT analýza………………………………………………………………… 173

- 7 - RUR ORP KAPLICE

1. HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ A GEOLOGIE

Nerostné suroviny a jejich ložiska p ředstavují p řírodní bohatství Kaplicka, jehož zásoby však nejsou nevy čerpatelné. Proto je d ůležité hospodárné využívání t ěchto ložisek zejména s ohledem na životní prost ředí a na trvale udržitelný rozvoj. V rámci ORP Kaplice neexistuje dokument, který by se problematikou t ěžby nerostných surovin v území ORP zabýval a usm ěrňoval ji.

1.1.Stru čný popis geologické stavby

Geologická stavba území ORP Kaplice je pom ěrn ě pestrá, vystupují zde horniny n ěkolika stratigrafických i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozd ělit na p ředplatformní krystalické a platformní pokryv. Jednotky p ředplatformní jsou budovány především horninami moldanubika. Moldanubikum má zna čný rozsah a zaujímá většinu území ORP a p řilehlou část Rakouska. Novohradské hory jsou budovány p řevážn ě masivem hlubinných granitoid ů centrálního moldanubického plutonu. V plošn ě rozsáhlém Novohradském podh ůř í se nachází tém ěř celá kaplická jednotka zastoupená dvojslídnými svorovými rulami, v nichž jsou hojné drobné křemenné a pegmatitové čočky s nerosty andalusitem, safírem a záhn ědou. Sob ěnovská vrchovina je budována granitoidy moldanubického plutonu. Významným územím z hlediska geologického je oblast Besednicka s výskytem vltavín ů (P řírodní památka Besednické vltavíny I). Horninové podloží je tvo řeno st ředn ě zrnitou až drobnozrnnou muskovit-biotitickou žulou mrákotínského typu (moldanubický pluton).V nejníže položené části území p ři silnici Besednice – Trhové Sviny je skalní podloží p řekryto až n ěkolikametrovou vrstvou terciérních pís čitojílovitých a pís čitých sediment ů (neogén, vrábe čské vrstvy). Vltavíny se na lokalit ě nacházejí až ve 4 m mocných vrstvách šedozeleného až modrav ě zeleného jílu, který krom ě jemného jílovitého podílu (kaolinit, montmorillonit) obsahuje i ostrohranné úlomky k řemene, muskovitu, živce aj. Dalším významným územím jsou Poho řská rašeliništ ě, které leží v přirozené terénní depresi. Horninovým podložím je st ředn ě zrnitá porfyrická biotitická žula weinberského typu (moldanubický pluton), pokrytá v celém území deluviálními sedimenty (pleistocén), na většin ě plochy pak ješt ě p řekrytá ložiskem rašeliny o mocnosti až 2,7 m a podél potok ů fluviálními hlinitými písky (holocén).

- 8 - RUR ORP KAPLICE

Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentárních oblastí – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potok ů) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se p ředevším na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách št ěrk ů a písk ů a hojn ě v okolí menších vodote čí a rybník ů).

1.2.Těžba nerostných surovin v regionu

Území ORP Kaplice není oblastí bohatou na suroviny, zejména zde nejsou žádné zdroje energetických surovin. Nejv ětší surovinové bohatství tvo ří ložisko stavebního kamene. Z ostatních surovin je nejvýznamn ější rašelina, jejíž t ěžby byla již v minulosti ukon čena.

V sou časné dob ě se na území ORP Kaplice nachází jedno využívané výhradní ložisko stavebního kamene. Ložisko stavebního kamene Kaplice je t ěženo od po čátku 50tých let. Těženou surovinou je kvalitní stavební kámen – granodiorit – jako surovina pro výrobu drceného kameniva. V sou časné dob ě je ložisko rozt ěženo ve dvou t ěžebních řezech. T ěžební báze leží v úrovni cca 553 m n.m. Celková rozt ěžená plocha v sou časné dob ě činí 10,33 ha a plánuje se rozší ření o 3,402 ha a tak celková plocha bude činit 13,732 ha. Pr ůměrná ro ční t ěžba činí cca 150 000 tun (57 700 m3) ro čně. Celková zásoba činí 1 662 455 m 3 a z toho vyplývá životnost ložiska cca 27 let. V nejbližším okolí v rámci ORP se nenacházejí žádná další ložiska stavebního kamene. Nejbližší jsou v území ORP Trhové Sviny (Trhové Sviny – Rejta atd.) a v území ORP Český Krumlov (Plešovice – Holubov atd.). Celorepublikový význam m ěla těžba vltavín ů. V sou časné dob ě je chrán ěné ložiskové území (dále též CHLÚ) Besednice o rozloze 3,85 ha s povrchovou t ěžbou vltavínonosné horniny. V sou časnosti nejsou na území ORP Kaplice žádné rudy ani palivoenergetické suroviny těženy.

1.3.Stav využití zásob a životnost zásob

Ložisko stavebního kamene Kaplice, jehož pr ůměrná ro ční t ěžba činí cca 150 000 tun (57 700 m3) ro čně. Celková zásoba činí 1 662 455 m 3 a z toho vyplývá životnost ložiska cca 27 let.

- 9 - RUR ORP KAPLICE

1.4.Chrán ěná ložisková území

Chrán ěné ložiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a za řízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska mohly znemožnit, nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Stanovení CHLÚ není v žádném p řípad ě rozhodnutím o využívání ložiska. To znamená, že p ředm ětem řízení o stanovení CHLÚ není posuzování využitelnosti ložiska ani zp ůsob jeho otvírky a t ěžby. Stanovením CHLÚ rovn ěž nedochází k narušení ochrany p řírody a krajiny, vodních zdroj ů, zásahu do krajiny či do zájm ů chrán ěných zvláštními p ředpisy.

Na území ORP Kaplice jsou stanovena celkem 2 chrán ěná ložisková území o celkové ploše 41,33 ha. Podíl rozlohy všech CHLÚ na celkové rozloze území ORP Kaplice, která je 48 400 ha, činí 0,085%. P řehled CHLÚ je uveden v tabulce:

Tab. č. 1: Přehled nejv ětších CHLÚ v ORP Kaplice (2007) Číslo CHLÚ Název CHLÚ Surovina Plocha (ha) 06020001 Kaplice Stavební kámen 37,48 23390000 Besednice Vltavínosná hornina 3,85

1.5.Poddolovaná území a stará d ůlní díla

Na území ORP Kaplice se vyskytuje řada poddolovaných území. Jejich seznam ukazuje následující tabulka: Tab. č. 2 Klí č Název poddolovaného území Stá ří Plocha (m 2) 1858 Rožmitál na Šumav ě do 19 stol. - 1907 Omlenice do 16. stol. - 1951 Žďár u Kaplice před r. 1945 - 1956 Kaplice 2 před r. 1945 77 473 1957 St řít ěž u Kaplice 2 neznámé 125 041 1960 Zdíky před r. 1945 - 1963 St řít ěž u Kaplice 1 do 19. stol. - 1975 Velešín do 19. stol. - 1977 Kaplice 1 do 19. stol. - 1984 Žďár u Kaplice 1 před r. 1945 - 1985 Po řešín - 9947 1989 Blansko u Kaplice do 19. stol. - 2106 Benešov nad Černou do 19. stol. -

1.6.Sesuvná území

V rámci ORP Kaplice se nevyskytuje žádné sesuvné území.

- 10 - RUR ORP KAPLICE

1.7.Vlivy t ěžební činnosti na životní prost ředí

Při využívání ložisek nerostných surovin dochází ke st řet ům s řadou zákonem chrán ěných zájm ů. Mezi nejvýznamn ější zákonem chrán ěné zájmy pat ří ochrana zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) a lesních pozemk ů, ochrana p řírody a krajiny (CHKO, NP, NPR, NPP, PP, PR) a územních systém ů ekologické stability (ÚSES) a také ochrana zdroj ů vod a p řírodních lé čivých vod. T ěžbou nerostných surovin dochází nejen k negativním zásah ům do reliéfu krajiny, ale i k ot řes ům zem ě a k nár ůstu hlu čnosti a prašnosti. Tato problematika je p řevážn ě řešena v plánu otvírky, p řípravy a dobývání (POPD) úpravou technologických postup ů. P ři rekultivaci t ěchto území je vhodné využít členitého reliéfu, obnažených skal a nebo vzniklých vodních ploch a podporou p řirozeného vývoje spole čenstev lze vytvo řit území, které má p ředpoklady pro dosažení vyšší druhové diverzity než okolní krajina. Toto území se m ůže stát základním prvkem ochrany ÚSES a nebo jej lze využít k rekrea čním ú čel ům. P ři povrchové t ěžb ě je p ři jejím dokon čení navraceno území ke svému původnímu ú čelu (ZPF, LPF) či je provedena hydrická rekultivace (zatopení vodou) p řípadn ě je možno dané území využít jinak (skládky odpad ů apod.)

1.8.Hlavní problémy

K hlavním problém ům, které souvisí s těžbou a úpravou nerostných surovin v ORP Kaplice pat ří:

• povrchová t ěžba stavebního kamene - p ředstavuje lokální zát ěže, nevratné zábory půdního (lesního) fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušení režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlu čnost a prašnost a zatížení místní komunika ční sít ě. • ilegální t ěžba vltavín ů a problematický postup využívání t ěžených výhradních ložisek Besednice.

Hlavními nástroji lokální surovinové politiky na úrovni ORP by m ěly být územní plány (ÚP) a plány odpadového hospodá řství.

základní zásady (regulativy) uspo řádání území a limity jeho využití:

• prvky ochrany ložisek nerostných surovin (CHLÚ, DP)

- 11 - RUR ORP KAPLICE

• územní limity platné v návrhovém období (POPD v četn ě plán ů rekultivace a sanace, rozhodnutí o využití území k těžb ě nevýhradních ložisek v četn ě navržené sanace, plochy dot čené t ěžbou nerostných surovin) a jejich základní charakteristiku

1.9.SWOT analýza

Slabá stránka Nízké množství v ětšiny potenciáln ě využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu. Silná stránka Relativn ě dostate čné zásoby stavebního kamene– zajiš ťující suroviny na několik desetiletí dop ředu. Žádná sesuvná území. Hrozba Nedostate čné množství surovin p ři hromadné realizaci n ěkolika velkých zám ěrů v jednom období (R 3, železnice). St řety zájm ů t ěžby s ochranou p řírody – zejména p ři povrchové t ěžb ě. Příležitost Rekultivace starých ložisek. Další využití nových ložisek nerostných surovin.

- 12 - RUR ORP KAPLICE

2. VODA A VODNÍ REŽIM

2.1.M ěsto Kaplice Územím M ěsta Kaplice protéká řeka Malše, která má schválené zátopové území. Dále městem Kaplice protéká potok Stradovský, Novodomský, Rožnovský. Stradovský, Novodomský a Rožnovský potok mají stanoveno zátopové území ze dne 8.1.2001 pod čj. ŽP 0026/01H č. P ři schvalování nového rozvoje M ěsta Kaplice je t řeba dodržovat stanovená zátopová území a nedoporu čovat výstavbu v těchto území. Celé území m ěsta Kaplice je pokryto vodovodní sítí a kanaliza ční sítí, která je zakon čena čistírnou odpadních vod. Ostatní domy, které jsou mimo intravilán m ěsta Kaplice mají žumpy nebo čistírny odpadních vod. Záplavová území jsou zapracována do povod ňových plán ů M ěsta Kaplice. M ěsto se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov 2.1.1. Osada Blansko u Kaplice Osadou neprotéká žádný potok. Osada je pokryta vodovodní sítí z vrt ů, které se nachází v Hradištské ho ře. Zdrojem vody jsou t ři studny a dva vrty.Rozvodná sí ť osad má cca délku 2,169 km. Odkanalizování není v osad ě Blansko u Kaplice žádné. Rodinné domy mají žumpy. V rámci nové výstavby rodinných dom ů je p řipravována základní technická vybavenost firmou TMT s.r.o.,K. Weise, České Bud ějovice. Jako posílení vodovodního řadu bude proveden v příštím roce vodovodní řad z Města Kaplice. Rozvoj obce Blansko u Kaplice je možný až po vybudování kanalizačního řadu sm ěrem na Kaplici. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.1.2. Osada Hradišt ě Osadou Hradišt ě u Kaplice neprotéká žádný potok. Nacházejí se zde jenom pot ůč ky z prameniš ť a rybníka. Splaškové vody jsou p řed čiš ťovány v septicích r ůzných typ ů a žump. Recipientem je zakrytá bezejmenná vodote č. Deš ťové vody jsou svád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Vodovodní řad v míst ě není, obyvatelé jsou zásobovány ze studen na vlastním pozemku. Rozší ření osady Hradišt ě je možno po vybudování vodovodu a kanalizace. Individuální stavby dle charakteru je možno realizovat. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.1.3. Osada Dobechov u Kaplice Osadou protéká Dobechovský potok. Nemá stanoveno žádné záplavové území. Osada je napájena starým vodovodním řadem, který za číná u dvou studní jihovýchodním sm ěrem od osady. Celý vodovod je gravita ční a je ukon čen u bytovky. V sou časné dob ě je v majetku města Kaplice a bude se rekonstruovat. V osad ě není vybudována kanalizace. Splaškové vody

- 13 - RUR ORP KAPLICE jsou p řed čiš ťovány v septicích r ůzného typu. Osada Dobechov má zpracovaný ÚpnSÚ z 05/1997 s návrhem nové splaškové kanalizace a malou ČOV typu zemní filtr pro cca 30 EO. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.1.4. Osada Mostky u Kaplice V osad ě je vybudován vodovod, který je napojen na rozvodnou sí ť m ěsta Kaplice. Na vodovod je napojena polovina obyvatel osady, ostatní nemovitosti jsou zásobovány z vlastních studní. Zdrojem požární vody je rybník. Osada Mostky u Kaplice nemá vybudován systém ve řejné kanalizace. Splaškové vody jsou likvidovány v septicích r ůzných typ ů. Jatka vybudované v míst ě mají vlastní ČOV. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.1.5. Osada Kv ětonov V míst ě není vybudována žádná kanalizace ani vodovodní řad. U osady je vybudována Kv ětonovská nádrž na Kamenickém potoce. Obyvatelé jsou zásobování vodou z vlastních studní. Čišt ění odpadních vod je provád ěno systémem žump na vyvážení a r ůznými druhy septik ů. V osad ě se nep ředpokládá žádné budování vodovodního řadu ani kanalizace, protože se jedná o rekrea ční oblast.. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.1.6. Osada Hubenov Osada je zásobována vodovodem, který vede z vodovodu v Rávni z VDJ Osovský dv ůr. Panelárna Hubenov má vlastní vodovod užitkové vody. Jeho zdrojem je vlastní vrt a vodovod. ÚpnSÚ „Kaplice a sídla“, zahrnuje osadu Hubenov do svého řešení, s předpokládanou výstavbou pr ůmyslových a podnikatelských závod ů. Dále se v osad ě provádí výstavba rodinných dom ů. Z tohoto hlediska se navrhuje, aby zásobování vodou bylo p řepojeno na pitnou vodu zVDJ Net řebice a to stávajícím řadem DN 200 mm pro Kaplici-nádraží. V osad ě je nutno rozší řit vodovodní sí ť. Jako zdroj požárního zabezpe čení je v osad ě rybník, který je třeba obnovit. Místní část osady je odkanalizována, na kterou je napojeno 50% obyvatel. Tato si ť je nevyhovující, proto se p řipravuje nové vybudování kanaliza ční sít ě a její napojení na M ěsto Kaplice. Splaškové vody jsou p řed čiš ťovány v septicích r ůzných typ ů a kvalit s vyúst ěním přepad ů do povrchových vod. Recipientem je Ž ďárský potok, který nemá stanoveno žádné záplavové území. Firma Prefa s.r.o., a firma Arma Bau Hubenov mají spole čnou ČOV s filtrem, vy čišt ěné odpadní vody jsou vypoušt ěny do vod povrchových. V případ ě, že bude vybudováno posílení vodovodu a vybudována kanalizace, je možno v osad ě rozši řovat stavební činnost, jak rodinných dom ů tak pr ůmyslových závod ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

- 14 - RUR ORP KAPLICE

2.1.7. Osada Ž ďár u Kaplice V míst ě je vybudován ve řejný vodovod. V místech nové zástavby bude vybudován nový vodovodní řad (vlastníky), který bude p ředán M ěstu Kaplice. Osada je napojena na hlavní vodovodní řad LTH DN 250 mm Po řešín Kaplice. Osada Ž ďár u Kaplice nemá vybudovanou kanaliza ční sí ť. Splaškové vody jsou p řed čiš ťovány v septicích r ůzného typu s vyúst ěním do vod povrchových. Recipientem je Ždárský potok, který nemá stanoveno žádné záplavové území.Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů do vod povrchových. Osada Ž ďár má zpracovaný ÚpnSÚ „Kaplice a sídla“ z 05/1997 s návrhem nové splaškové kanalizace. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov 2.1.8. Osada Po řešínec Místní část osady má vybudovaný ve řejný vodovod. Na vodovod je napojeno dv ě třetiny trvale bydlících obyvatela čtvrtina rekreant ů osady. Osada je napojena na zásobní řad LTH DN 250 mm skupinového vodovodu Kaplice-Český Krumlov. Zdrojem požární vody je rybník, z kterého vede bezejmenná vodote č. Osada Po řešínec nemá vybudovanou kanaliza ční sí ť. Splaškové vody jsou před čiš ťovány v septicích r ůzných typ ů a kvality. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem příkop ů a propustk ů do vod povrchových. Osada Po řešínec má zpracovaný ÚPnSÚ s návrhem nové splaškové kanalizace a malou čistírnou odpadních vod + zemní filtr. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.1.9. Osada Po řešín V míst ě je vybudovaný vodovod, na který jsou napojeny dv ě t řetiny obyvatel a desetina rekreant ů osady. Vodovod je napojen na skupinový vodovod Kaplice-Český Krumlov. A to přívodním řadem z LTH DN 80 mm. V roce 2008 se provádí rekonstrukce vodovodu v dolní části osady. Zdrojem požární vody v osad ě je rybník na návsi. V osad ě je vybudována kanalizace jednotná, zakon čená čistírnou odpadních vod. M ěsto Kaplice v osad ě Po řešín v sou časné dob ě provádí výstavbu nového kanaliza čního řadu, který bude též zaúst ěn na čistírnu odpadních vod. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů a propustk ů do vod povrchových. Recipientem je místní bezejmenný potok. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

2.2. Obec Benešov nad Černou Obec má vybudovaný vodovod a kanalizaci, zakon čenou čistírnou odpadních vod. Zdrojem vody je prameništ ě na svahu Ku řského vrchu. Prameništ ě se skládá ze čty ř pramenních jímek, vodovodu a jímáku. Dále Benešov nad Černou používá vrt v niv ě řeky Černá. Celková délka rozvodné sít ě je cca 5,37 km. V sou časné dob ě se bude budovat

- 15 - RUR ORP KAPLICE základní technická vybavenost, kanalizace vodovod a deš ťová kanalizace. Zem ědělský podnik, dnes Bentex má vybudovaný vlastní vodovod se t řemi studnami na svahu „Zaje čího vrchu“ a vodojemem. Všechny zdroje vody mají vyhlášená ochranná pásma. Kanalizace v Obci Benešov nad Černou je jednotná v celkové délce 4,014 km. Recipientem je řeka Černá, která je význa čným tokem. Obec Benešov nad Černou má vypracovaný územní plán + osady. Systém stávající vodovodní a kanaliza ční sít ě je vyhovující v četn ě čistírny odpadních vod. Území leží v třetím v ochranném pásmu vodního díla Římov. Zdrojem požární vody je koupališt ě. 2.2.1. Osada Černé Údolí Osada má částe čně vybudovaný vodovod, který zásobuje rodinné domy kolem cesty a dále má vodovod pro bývalou vojenskou rotu. Ostatní obyvatelé osady jsou zásobovány z vlastních studní. V osad ě není žádný zdroj požární vody. V osad ě Černé Údolí není vybudován systém ve řejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Bývalá vojenská rota má vlastní kanalizaci s likvidací odpadních vod v septiku. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Recipientem je řeka Černá a bezejmenný potok, který pramení na Suchém vrchu a za osadou vtéká do řeky Černá. Osada leží v ochranném pásmu vodního díla Římov a má zpracovaný územní plán Obce Benešov nad Černou. 2.2.2. Osada D ěkanské Skaliny Osada má vybudován ve řejný vodovod ve správ ě obce. Zdrojem vodovodu jsou jímací čty ři studny v četn ě vodojemu. Vodovod je gravita ční cca délky 1,17 km. V osad ě je koupališt ě zdrojem požární vody. Na rekonstrukci vodovodu je zpracován projekt. Osada nemá vybudovanou ve řejnou kanalizaci. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada má zpracován územní plán. Recipientem je místní bezejmenná vodote č, která je pravostranným p řítokem řeky Černá. Sou částí osady je osada Daleké Popelice. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.2.3. Osada Dluhošt ě Osada nemá vybudovaný ve řejný vodovod. Nová zástavba bude zajiš ťována vodou z vlastních studní. V osad ě není vybudován kanaliza ční řad. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Recipientem je Dluhoš ťský potok. Osada má zpracovaný územní plán. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov

- 16 - RUR ORP KAPLICE

2.2.4. Osada Hartunkov Osada má vybudován částe čný vodovod. Na vodovod je napojeno 47% nemovitostí, zbývajících 53% nemovitostí má své vlastní studny. Zdrojem vodovodu je prameništ ě se dv ěma studnami. Vodovod je gravita ční o délce 0,52 km. V osad ě je rybník využitelný jako zdroj požární vody. Kanalizace není v osad ě vybudována. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Recipientem je Rychnovský potok, který je p řítokem Hartunkovského rybníka. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov 2.2.5. Osada Klení Osada nemá vybudovaný vodovod, zásobení vodou je z vlastních studní. V osad ě je v provozu malý vodovod, který zásobuje objekt bývalých státních statk ů a jídelnu letního tábora. V územním plánu navrhovaná zástavba nových rodinných dom ů a chat bude řešena z vlastních studní. V osad ě není vybudována kanaliza ční soustava. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Recipientem je místní bezejmenná vodote č, která tvo ří levostranný p řítok Klenského potoka. 2.2.6. Osada Ku ří Osada nemá vybudovaný vodovod. Jednotlivé nemovitosti trvale a do časn ě bydlících obyvatel mají vlastní studny. Pivovar (škola) má studnu a cca 300 m vodovodní řad. V osad ě je zdrojem požární vody malý rybní ček. Kanaliza ční sí ť v osad ě není vybudována. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. Recipientem je Ku řský potok, který je přítokem řeky Černá. 2.2.7. Li čov Osada má vybudovaný ve řejný vodovod délky 1,76 km. Zem ědělský areál v míst ě je zásobován ze dvou studní. V osad ě není žádný rybník jako zdroj požární vody. P ři výstavb ě nových rodinných dom ů je podmínka rekonstrukce vodovodního řadu. Osada nemá vybudovanou kanaliza ční sí ť. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Recipientem je bezejmenná vodote č, která je levostranným p řítokem řeky Černá. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodního díla Římov. 2.2.8. Valté řov Osada nemá vybudovaný žádný vodovod. Jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány z vlastních studní. V osad ě není žádný zdroj požární vody. Kanaliza ční soustava též není

- 17 - RUR ORP KAPLICE v osad ě vybudována. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Recipientem je Klenský potok.

2.3. Obec Bujanov Obec Bujanov má vybudovanou vodovodní sí ť. Na vodovod jsou napojeny všechny nemovitosti v obci. Sou částí vodovodního řadu je vodojem. V obci se nachází požární nádrž. V obci je vybudována jednotná kanaliza ční sí ť a jsou na ní napojeny veškeré nemovitosti. Kanaliza ční sí ť je ukon čena čistírnou odpadních vod. Zem ědělský areál má vlastní oddílný kanaliza ční systém s před čišt ěním splaškových vod v septiku a s do čišt ěním ve dvou stabiliza čních nádrží. Deš ťové vody jsou odvád ěny do bezejmenné vodote če. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.3.1. Osada Horní Zdíky Obec má vybudovanou vodovodní sí ť jejíž sou částí je v ěžovitý vodojem. Na vodovodní sí ť jsou napojeny veškeré nemovitosti. V osad ě je požární nádrž. Kanalizace v osad ě není vybudována. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. Firma JWM je též napojena na vodovodní řad a má vybudovanou vlastní čistírnu, kterou bude rekonstruovat. 2.3.2. Osada Dolní Zdíky Osada má vybudovanou vodovodní sí ť, do které je p řivedena voda z Horních Zdík ů. V osad ě je požární nádrž. Kanalizace v osad ě není vybudována. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.3.3. Osada Suchdol V osad ě je místní vodovod, který spravuje pan Valach, místní zem ědělec. Na tento vodovodní řad je napojeno část obyvatel osady. Ostatní obyvatelé nemovitostí používají vodu z vlastních zdroj ů. Kanalizace v osad ě není vybudována. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. Kanalizační řad není v osad ě vybudován. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. Recipientem je bezejmenný potok, který je levostranným p řítokem řeky Malše.

- 18 - RUR ORP KAPLICE

2.3.4. Osada Skoronice Osada má vybudovanou vodovodní sí ť, na kterou jsou p řepojeny veškeré nemovitosti. Zdrojem vody je studna a vrt, která je čerpána do v ěžového vodojemu a gravita čně vedena ke spot řebiteli. V sou časné dob ě byla část vodovodního řadu rekonstruována. V osad ě není požární zdroj, na okraji osady sm ěrem na Ježkov je rybník.Osada má vybudovanou jednotnou kanalizaci zakon čenou št ěrbinovou čistírnou odpadních vod. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov, v CHKO a v CHOPAV Novohradské hory. 2.3.5. Osada Ježkov Osada nemá též vybudovaný vodovod ani kanalizaci. Všechny domy a statky v osad ě mají svoje zásobování ze studní. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.3.6. Osada Přibyslav Osada má vybudován ve řejný vodovod, na vodovod jsou napojeny veškeré nemovitosti. Zdrojem vody je kopaná studna. Do spot řebišt ě je voda dopravována AT stanicí. Na vodovodní řad je napojena i firma Alex. V osad ě je požární nádrž. Kanalizace není v osad ě vybudována. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a zaúst ěny do stabiliza ční nádrže pro bývalou my čku, umíst ěnou pod osadou, s odtokem do Hn ěvanovského potoka. Některé domy mají žumpy na vyvážení. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.3.7. Osada Nažidla Obyvatelstvo je zásobováno z ve řejného vodovodu. Zdrojem je kopaná studna. Do spot řebišt ě je voda dopravována AT stanicí. Kanalizace není v míst ě vybudována. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

2.4. M ěstys Besednice V obci je vybudována vodovodní sí ť. Jeden zdroj je prameništ ě „pod Velkým Kamenem“, které tvo ří 6 studen. Další zdroj je prameništ ě Keblany. V roce 2007 bylo provedeno prodloužení vodovodního řadu. Obec má vybudovanou jednotnou kanaliza ční sí ť zakon čenou čistírnou odpadních vod, která pot řebuje rekonstrukci. Jednotná kanalizace má délku cca 3,7 km. Deš ťové vody jsou odleh čovány ve dvou komorách. Voda z ČOV natéká do další do čiš ťovací nádrže. Na kanaliza ční stoku je napojeno 70% nemovitostí, ostatní splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích.

- 19 - RUR ORP KAPLICE

2.4.1. Osada Bída Obec je zásobena vodou z obecního vodovodu. Zdrojem vody je studna, ze které je voda přes AT stanici čerpána do spot řebišt ě. Zásobovacím řadem je napojena osada Smrhov. V osad ě není vybudována kanaliza ční sí ť. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.4.2. Osada Mal če Osada má vybudovanou vodovodní sí ť. Zdrojem vody jsou studny severovýchodn ě od Mal če, odtud je voda vedena gravita čně do spot řebišt ě. V osad ě Mal če je vybudována deš ťová kanalizace a zaúst ěna do návesního rybníka na místní bezejmenné vodoteči. Splaškové vody jsou z cca 50% p řed čiš ťovány v septicích, zbylá část splaškových vod je vypoušt ěna do kanalizace p římo. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. Novostavba – rekrea ční st ředisko má vlastní studny a vlastní čistírnu odpadních vod.

2.5. Obec Dolní Dvo řišt ě Obec má vybudovanou vodárenskou sí ť. Areál firmy Zenav s.r.o., má vlastní vodovod z Trojan. Zdrojem požární vody je požární nádrž. Obec má vybudovanou jednotnou kanalizaci, ukon čenou čistírnou odpadních vod, která byla zmodernizována. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh, propustk ů a částe čně jednotnou kanalizací. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. Recipientem je řeka Malše a jedna bezejmenná vodote č. Řeka Malše má stanoveno záplavové území.

2.5.1.Osada Budákov Osada nemá vybudovanou vodovodní sí ť, v míst ě je jenom vodovod, který je ve správ ě pana Hraná če a slouží k zásobování zem ědělské firmy v četn ě dvou dom ů. Ostatní nemovitosti jsou zásobovány z vlastních zdroj ů. Osada nemá vybudovanou kanaliza ční sí ť. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. Osadou protéká bezejmenná vodote č.

2.5.2. Osada Jenín Osada nemá vybudovaný ve řejný vodovodní řad. Obyvatelé jsou zásobovány vodou z vlastních studní. Osad nemá vybudovanou kanaliza ční sí ť. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny

- 20 - RUR ORP KAPLICE systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. Osadou protéká Jenínský potok, který nemá stanoveno záplavové území. 2.5.3. Osada Rybník Osada má částe čně vybudován ve řejný vodovod, cca ze 60%. Ostatní obyvatelé jsou zásobováni z vlastních zdroj ů. Provozovatelem je firma Zemav Rybník. V osad ě je vybudována částe čná jednotná splašková kanalizace, která je odvád ěna na čistírnu odpadních vod v majetku firmy Zemav. Splaškové vody z ostatní zástavby jsou odvád ěny p řes septiky do místní vodote če. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Zdrojem požární vody je Satler ův rybník. Osadou protéká bezejmenná vodote č a Rybnický potok. 2.5.4. Osada Rychnov nad Malší Osada má vybudovaný ve řejný vodovodní řad včetn ě vodojemu, zdrojem vody je studna s jímacími zá řezy. Je stanoveno ochranné pásmo vodních zdroj ů. Zdrojem požární vody je rybník. Obec má vybudovanou jednotnou kanalizaci, ukon čenou čistírnou odpadních vod. Kanalizace má cca délku 2 km. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh, propustk ů a částe čně jednotnou kanalizací. Recipientem je řeka Malše, která má stanoveno záplavové území. Obec se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.5.5. Osada Tichá V osad ě je vybudována vodovodní sí ť, vodojem, zdrojem jsou t ři studny a dva vrty. Do spot řebišt ě je voda dopravována dv ěma výtla čnými řady. Osada nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odváděny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. V blízkosti osady protéká potok Tichá, který nemá stanovené záplavové území. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.5.6. Osada Trojany Osada je zásobována z vodovodu firmy Zemav. Na vodovod je p řes akumulaci napojen zem ědělský areál. Dále je osada zásobena ze skupinového vodovodu Dolní Dvo řišt ě z vodojemu. Zdrojem vody je jímací zá řez a dv ě studny. Zdrojem požární vody je rybník. Osada nemá žádnou splaškovou kanalizaci. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osadou protéká bezejmenná vodote č. Obec se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.5.7. Osada U Svatého Kamene V osad ě je vybudována částe čná vodovodní sí ť, ostatní jsou zásobeny z vlastních zdroj ů. Bývalá rota má vlastní studnu a čistírnu odpadních vod. Zdrojem vody jsou dv ě studny, které mají vyhlášené ochranné pásmo. Kanalizace je vybudována oddílná, zakon čená

- 21 - RUR ORP KAPLICE

čistírnou odpadních vod na bývalé rot ě. Deš ťové voda jsou odvád ěny deš ťovou kanalizací přes výus ť do regulované svodnice a následn ě do potoka Tichá. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.5.8. Osada Všem ěř ice Osada nemá vybudovaný vodovodní řad ani kanaliza ční sí ť. Osadníci jsou zásobováni z vlastních zdroj ů. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Obec se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. Osadou protéká Všem ěř ický potok, který nemá stanoveno záplavové území.

2.6. Obec Horní Dvo řišt ě Obec má vybudovaný vodovodní řad, obyvatelstvo je p řipojeno z 80%, ostatní z vlastních zdroj ů. Zdrojem vody je prameništ ě, vody je čerpána do vodojemu a gravita čně dopravena do spot řebišt ě a zem ědělských objekt ů. Z vodojemu je zásobním řadem napojena místní část Českého Heršláku. Obec má vybudovanou jednotnou splaškovou kanalizaci, která je ukon čena čistírnou odpadních vod. Zbylá část splaškových vod je p řed čiš ťována v septicích s následným odtokem do povrchových vod. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Obcí protékají v ětv ě Mlýneckého potoka. 2.6.1. Osada Český Heršlák Zásobování vody je ze dvou vodovod ů. P řipojení je z z 60%, ostatní mají vodu ze svých zdroj ů. V sou časné dob ě došlo k propojení vodovodního řadu obce s vodovodním řadem ČD. Osad má vybudovanou jednotnou kanalizaci, délky 1 300 km, ukon čenou čistírnou odpadních vod. Zbylá část splaškových vod je p řed čiš ťována v septicích s následným odtokem do povrchových vod. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů.

2.7. Obec Malonty Obec je zásobena z ve řejného vodovodu, zdrojem vody je prameništ ě, odb ěrným místem je též odb ěr vody z Pohorského potoka. Odbo čkou z hlavního řadu je napojena část Mezi říčí. Obec má vybudovanou jednotnou kanalizaci, ukon čenou čistírnou odpadních vod. 90% deš ťové vody je odvád ěno kanalizací, další jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Obec se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

- 22 - RUR ORP KAPLICE

2.7.1. Osada Bělá Osada je zásobována z ve řejného vodovodu, zdrojem vody jsou studny. B ěhem roku 2008-2009 bude provedena rekonstrukce vodovodu a prodloužení pro novou zástavbu. Osada nemá kanalizaci. Splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Recipientem je potok Kamenice, místní bezejmenná vodote č a zdrojem vody pro požár je rybník. Obec se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a CHOPAV Novohradské hory. 2.7.2. Osada Bukovsko Osada má vybudovaný vodovodní řad, zdrojem vody je studna, která je gravita čně svedena ke spot řebiteli. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. 2.7.3. Osada Desky V osad ě není vybudován ve řejný vodovod, zásobování vodou je provád ěno z vlastních zdroj ů. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. 2.7.4. Osada Jarom ěř V osad ě je vybudován vodovod, zdrojem vody je prameništ ě a studny. Letní tábor je napojen p řes AT stanici a vodojem. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Letní tábor má vlastní čistírnu odpadních vod. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. Recipientem je potok Kamenice. 2.7.5. Osada Mezi říčí Osada má vybudovaný ve řejný vodovod, vodojem v ěžní, zdrojem vody je prameništ ě. V osad ě je vybudována částe čně deš ťová kanalizace, která je zaúst ěna do místní vodote če, ostatní splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny z 80% kanalizací, ostatní deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory.

- 23 - RUR ORP KAPLICE

2.7.6. Rad čice V osad ě je vybudován vodovod, který je v soukromých rukách osadník ů. Zdrojen vody jsou t ři studny. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. Zdrojem vody pro požár je rybník.

2.8. Net řebice Obec má vybudován ve řejný vodovod na který je napojeno 80% obyvatel, zbytek je zásobován z vlastních zdroj ů. Net řebice jsou napojeny na skupinový vodovod Bukovec- Net řebice. Zdrojem vody pro požár je rybník. Obec má vybudovanou jednotnou ve řejnou kanalizaci, ukon čenou čistírnou odpadních vod. K do čišt ění slouží stabiliza ční nádrže.Recipientem je bezejmenná vodote č. Deš ťové vody jsou odvád ěny jednotnou kanalizací. Obec se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.8.1. Osada Dlouhá V osad ě není vybudován ve řejný vodovod, obyvatelé mají vodu z vlastních zdrojů. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v druhém ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.8.2. Osada H řeben V osad ě není vybudován ve řejný vodovod, obyvatelé mají vodu z vlastních zdrojů. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v druhém ochranném pásmu vodní nádrže Římov. Recipientem je místní vodote č. 2.8.3. Osada Výhe ň V osad ě není vybudován ve řejný vodovod, obyvatelé mají vodu z vlastních zdrojů. Kanalizace je částe čně vybudovaná jako jednotná a to v západní části obce. Kanalizace je zaúst ěna do zatrubn ěného odpadu z rybníka. Splaškové vody jsou p řed čiš ťovány v septicích různého typu s přepadem do kanalizace, asi 60% obyvatel. Ostatní splaškové vody, asi 40% jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny z 60% kanalizací, ostatní asi 40% jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v druhém a t řetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

- 24 - RUR ORP KAPLICE

2.9. Obec Omlenice Obec má vybudovaný ve řejný vodovod, vodojem, část obyvatel jako zdroj vody má vlastní studnu. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odváděny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.9.1. Osada Blažkov Obec má vybudovaný ve řejný vodovod, zásobování vodou je z vodovodu v Omlenicích. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. V osad ě se nachází bezejmenná vodote č. 2.9.2. Osada Horšov Osada je zásobena vodovodem, který je v majetku firmy Zemav. Agroslužby Kaplice mají vlastní vodovod. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. Agroslužby Kaplice a firma Zemav mají vlastní zneškod ňování splaškových vod. 2.9.3. Osada Omleni čka V osad ě je vybudován ve řejný vodovod. Osada má vybudovanou jednotnou kanalizaci ukon čenou čistírnou odpadních vod. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.9.4. Osada Stradov Osada je zásobena z vodovodu z Omleni ček. V míst ě je vybudována jednotná kanalizace, na kterou je p řipojeno cca 50% obyvatel. Ostatní obyvatelé p řed čiš ťují splaškové vody v septicích r ůzného typu s přepadem do potoka. Recipientem je Stradovský potok. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.9.5. Osada Výn ězda Osada je zásobena ve řejným vodovodem z prameništ ě. Samoty Michni čky a Krakovice jsou zásobeny z vlastních studní. Samota Vracov má vodovod, který je ve správ ě Pozemkového fondu. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

- 25 - RUR ORP KAPLICE

2.10. Obec Pohorská Ves Obec má vybudován ve řejný vodovod, vodojem, zdrojem vody jsou vrty. Obec má vybudovanou kanaliza ční sí ť, zakon čenou čistírnou odpadních vod. Deš ťové vody jsou odvád ěny p řes odleh čovák jednotnou kanalizací. Recipientem je Pohorský potok. Rekrea ční st ředisko na Žofín ě má vlastní vodovodní řad a studnu, vybudovanou v roce 1930. Obec se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. 2.10.1. Osada Leopoldov Osada nemá vybudovaný ve řejný vodovod ani kanaliza ční stoku. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov a v CHOPAV Novohradské hory. Recipientem je Poho řský potok. 2.10.2. Osada Lužnice V osad ě je vybudován obecní vodovod z kterého je zásobena místní část obyvatel. Ostatní jsou zásobení z vlastních zdroj ů. Kanalizace není v osad ě vybudována. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov, v CHKO a v CHOPAV Novohradské hory. V osad ě se nachází bezejmenná vodote č. 2.10.3. Osada Poho ří na Šumav ě V osad ě je vybudován vodovodní řad, z kterého je zásobena polovina obyvatel. Jedná se novou vesnici, která je postavena na zaniklé. Kanalizace není v osad ě vybudována. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov, v CHOPAV Novohradské hory. Recipientem je Pohorský potok. Záplavové území Poho řského potoka je stanoveno mezi zaúst ěním do řeky Černé a pramennou oblastí u Poho ří na Šumav ě. Jedná se o úsek Poho řského potoka ozna čený stani čením 0,000 až 22,900 ř. km. V celém rozsahu řešeného území byla stanovena aktivní zóna záplavového území a byla stanovena metodou dle záplavového území dvacetileté vody. Rozsah záplavového území byl stanoven dne 12.12.2006, čj. KVJCK 32603/2006 OZZL/2/Zah.

2.11. Obec Rožmitál na Šumav ě Obec má z části vybudovaný ve řejný vodovod, cca 90%, ostatní jsou zásobeni z vlastních studní. Zdrojem vody je Mo čeradský potok a prameništ ě T řeš ňovice. Kanalizace je vybudována jednotná, ukon čena čistírnou odpadních vod, na kterou je napojeno 90% obyvatel. Zbylá část splaškových vod je p řed čiš ťována v septicích s následným odtokem do

- 26 - RUR ORP KAPLICE povrchových vod. Deš ťové vody jsou odvád ěny jednotnou kanalizací, ostatní jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. 2.11.1. Osada Čeřín Osada je částe čně zásobena vodou z vodovodu, který je v majetku zemědělské firmy R- YARD. Zbytek obyvatel je zásoben z vlastních zdroj ů. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. 2.11.2. Osada Hn ěvanov V osad ě je vybudován vodovod, který je v majetku Šumavské zem ědělské spole čnosti. Na vodovod jsou napojena místní část osady. Ostatní obyvatelé jsou zásobeni z vlastních zdroj ů. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. 2.11.3. Osada Jistebník Místní část je zásobena z vodovodního řadu, ostatní jsou zásobeni z vlastních zdroj ů. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. 2.11.4. Osada Michnice Osada má vybudovaný vodovod, vlastníkem jsou obyvatelé osady Michnice. Jedná se o původní vodovod státních statk ů. Zem ědělská farma má vlastní studnu a vrt. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. 2.11.5. Osada Mo čerady Osada je zásobena z vodovodu, který je ve vlastnictví firmy Agrospol Rožmitál. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů.

2.12. Obec Sob ěnov Obec má vybudovaný ve řejný vodovod. V obci je vybudována jednotná kanalizace, která je zaúst ěna do místní vodote če, na které je vybudován biologický do čiš ťovací rybník. Cca 60% deš ťových vod je odvedeno jednotnou kanalizací, ostatní jsou odvád ěny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Obec se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

- 27 - RUR ORP KAPLICE

2.12.1. Osada P říse čno V osad ě není vybudován ve řejný vodovod, obyvatelé mají vodu z vlastních zdrojů. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.12.2. Osada Smrhov Místní část je zásobena z ve řejného vodovodu. Osada má vybudovanou část deš ťové kanalizace. Splaškové vody jsou p řed čiš ťovány v septicích s přepadem do deš ťové kanalizace. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

2.13. Obec St řítež Obec nemá vybudovaný ve řejný vodovod, v osad ě je jenom starý vodovod, který nemá majitele. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.13.1. Osada Kaplice-nádraží Osada má vybudovaný ve řejný vodovod, který je napojen na vodovodní řad Bukovec- Net řebice. Osada má vybudovanou jednotnou kanaliza ční sí ť, ukon čenou čistírnou odpadních vod. Osadou protéká bezejmenná vodote č. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.13.2. Osada Rave ň V míst ě je vybudován ve řejný vodovod, na který je napojeno všechno obyvatelstvo. Zdrojem vody je studna na Osovském dvo ře. Osada má vybudovaný kanaliza ční sb ěra č, který je zaúst ěn do volné výust ě, tj. do biologických rybník ů. Splaškové vody jsou p řed čiš ťovány v septicích a p řepady jsou zabudovány do kanaliza čního sb ěra če. Ostatní mají žumpy na vyvážení. Deš ťové vody jsou odvád ěny kanaliza čním sb ěra čem, ostatní jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.13.3. Osada Rejty Osada má vybudovaný ve řejný vodovod, zdroj vody je studna, která se nachází na soukromém pozemku. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Recipientem je otev řený meliora ční p říkop. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

- 28 - RUR ORP KAPLICE

2.13.4. Osada Velký Chuchelec Osada nemá vybudovaný ve řejný vodovod. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

2.14. M ěsto Velešín Město má vybudovaný ve řejný vodovod, který je napojen z vodovodního řadu Bukovec-Nětřebice. Kanalizace je vybudována p řevážn ě jednotná, částe čně oddílná, ukon čená čistírnou odpadních vod. Deš ťové vody jsou odleh čovány p řed ČOV ve t řech odleh čovacích komorách. Město se nachází ve druhém ochranném pásmu vodní nádrže Římov, které bylo nov ě vyhlášeno dne 7.7.2007 čj.KUJCK 30750/2006/49 OZZL Ža, Zam, Hav.

2.14.1. Osada Velešín-nádraží V osad ě se nachází ve řejný vodovod zásobený ze skupinového vodovodu Kaplice- Český Krumlov. Kanalizace je v míst ě vybudována jako jednotná se zaúst ěním do Markvartického potoka. 80% deš ťových vod je odvedeno jednotnou kanalizací, ostatní jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. 2.14.2. Osada Bor Osada nemá vybudovaný ve řejný vodovod, zásobení vodou má obyvatelstvo jen z vlastních studní. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.14.3 Osada Chode č Osada nemá vybudovaný ve řejný vodovod, zásobení vodou má obyvatelstvo jen z vlastních studní. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem příkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v druhém ochranném pásmu vodní nádrže Římov. 2.14.4. Osada Sk řidla Z části je vybudován ve řejný vodovodní řad. Kanalizace není v míst ě vybudována, splaškové vody jsou zachycovány v různých septicích a shromaž ďovány v žumpách. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází ve druhém a třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

- 29 - RUR ORP KAPLICE

2.15. Obec Zvíkov Obec má vybudovaný ve řejný vodovodní řad, zdrojem vody je vrtaná studna. Obec má na části obce vybudovanou deš ťovou kanalizaci, která je zaúst ěna do místní vodote če. Splaškové vody jsou p řed čiš ťovány v septicích a p řepady jsou zabudovány do deš ťové kanalizace. Ostatní mají žumpy na vyvážení. Deš ťové vody jsou odvád ěny kanalizací deš ťovou, ostatní jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. Osada se nachází v třetím ochranném pásmu vodní nádrže Římov.

Tab. č. 3:

Název obce po čet obyv. p řipojených na vodovod - kanalizaci v % Rozpoutí 50% - Po řešín 70% 80% Po řešínec 70% - Žďár 60% - Kv ětonov - - Hradišt ě - - Blansko 80% - Dobechov 90% - Mostky 70% - Hubenov 80% 50% Kaplice 95% 95% Valté řov - - Li čov 80% - Ku ří - - Hartunkov 50% - Klení - - Dluhošt ě - - Děkanské Skaliny 100% - Černé Údolí 30% - Benešov nad Černou 100% 100% Nažidla 100% - Přibyslav 100% 60% Skoronice 100% 100% Suchdol 60% - Zdíky 100% - Bujanov 100% 100% Bída 100% - Mal če 60% 50% Besednice 90% 70% Budákov - - Jenín - - Rybník 60% 50% Rychnov nad Malší 100% 90% Tichá 90% - Trojany 80% - U Svatého Kamene 70% 60%

- 30 - RUR ORP KAPLICE

Všem ěř ice - - Dolní Dvo řišt ě 85% 70% Český Heršlák 80% 80% Horní Dvo řišt ě 82% 100% Bělá 90% - Bukovsko 90% - Desky - - Jarom ěř 60% - Mezi říčí 80% 50% Rad čice 100% - Malonty 100% 100% Dlouhá - - Hřeben - - Výhe ň - 65% Net řebice 85% 95% Blažkov 90% - Horšov 60% - Omleni čka 90% 70% Stradov 80% 50% Výn ězda 70% - Omlenice 90% - Leopoldov - - Lužnice 80% - Pohorská Ves 100% 95% Čeřín 80% - Hn ěvanov 75% - Jistebník 80% - Michnice 90% - Mo čerady 80% - Rožmitál na Šumav ě 95% 90% Příse čno - - Smrhov 80% 80% Sob ěnov 80% 60% Kaplice-nádraží 100% 80% Rave ň 100% 70% Rejty 100% - St řítež - - Velešín-nádraží 90% 100% Bor - - Chode č - 100% Sk řidla 50% - Velešín 100% 100% Zvíkov 80% 50%

- 31 - RUR ORP KAPLICE

2.16. SWOT analýza

Silné stránky Na území ORP Kaplice je dost významných vodních zdroj ů, které mají velkou rezervu v zásobování obyvatel. Nejv ětší podíl na tomto má oblast v okolí Pohorské Vsi a v okolí Poho ří na Šumav ě, kde se nachází mok řadla a rybníky tém ěř s čistou vodu. V této oblasti není žádné zem ědělství, jenom pastevectví. Zde pramení potoky, které mají velký vliv na vodní dílo Římov. Kvalita podzemní vody má vysokou kvalitu. Výstavba chat a rodinných dom ů je zde minimáln ě, všechny nové stavby musí být zajišt ěny tak, aby nedocházelo k ovlivn ění podzemních vod. P říznivý stav je i v dalších lokalitách ORP Kaplice. Hlavn ě se jedná o oblast na Benešovsku, oblast u Malont a v okolí Kaplice. V sou časné dob ě byla provedena zm ěna hospoda ření, to znamená, že ustává výrobní cyklus obilí a nastupuje v daných lokalitách pastevectví a rozši řování luk. Každá obec, kde dochází k povodním má zpracovaný povod ňový plán a všechny stavby, které se nachází v blízkosti tok ů jsou za člen ěni do povod ňových plán ů.

Slabé stránky Kanalizaci v obcích a osadách na území ORP Kaplice nemá 48 objekt ů. 100% napojení má osm subjekt ů. Ostatních 22 subjekt ů je napojeno mezi 60 –80%. Stávající systém je t řeba posílit tak, aby byla zajišt ěna kvalita podzemní a povrchové vody pro vodní dílo Římov. V místech s vysokou zástavbou je t řeba budovat oddílnou kanalizaci a v ěnovat se nadále vsakování deš ťových vod, ne odvodem do řek a pot ůč ků. V místech výskytu nep říznivé bilance vodního režimu je t řeba budovat vodovodní řady.Urychlen ě likvidovat lokální zne čišt ění zdroj ů podzemních vod (zát ěže v bývalých továrnách). Je t řeba podchytit všechny zne čiš ťovatele podzemních vod, jak podnikatele tak domácnosti a urychlen ě zjednat nápravu.

Výhled na udržení kvality podzemních a povrchových vod Podpo řit modernizaci a rekonstrukci stávajících kanaliza čních stok, za řadit do obnovy výstavby vodovodních, kanaliza čních stok a čistíren odpadních vod i pro obyvatele pod EO 500. Tyto jsou nejv ětším zdrojem zne čišt ění podzemních a povrchových vod. V oblasti povodní zajiš ťovat projekty protipovodňové ochrany. P řispívat k prevenci v důsledku zem ědělské a pr ůmyslové činnosti. Je t řeba posílit reten ční schopnosti krajiny výstavbou nových rybník ů, obnovou starých rybník ů a zajistit kvalitní funkci prameniš ť.

- 32 - RUR ORP KAPLICE

Hrozby zne čišt ění povrchových a podzemních vod Nepovolovat výstavbu v zátopových a ochranných území a dále v území ohrožených povodní. Stávající objekty v těchto území je t řeba ošet řit dle zákona tak, aby p ři povodních nedocházelo k nežádoucím únik ům závadných látek do vod. Totéž je t řeba uplatňovat u pr ůmyslových závod ů. V důsledku nedostatku pen ěz zhroucení kanaliza čních řad ů a čistíren odpadních vod. Sou časnou hrozbou je nedostate čná pé če o meliora ční stavby.

- 33 - RUR ORP KAPLICE

3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ

3.1.Ovzduší

Ochranu ovzduší řeší zákon č. 86/2002 Sb. o ochran ě ovzduší a o zm ěně dalších zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, kterým se stanoví práva a povinnosti osob a p ůsobnost správních ú řad ů p ři ochran ě vn ějšího ovzduší a podmínky pro snižování množství vypoušt ěných zne čis ťujících látek p ůsobících nep říznivým ú činkem na život a zdraví lidí a zví řat a na životní prost ředí. Nezbytným východiskem pro p řijímání opat ření zam ěř ených na zlepšování kvality ovzduší a životního prost ředí obecn ě je odpovídající informa ční zajišt ění p říslušných rozhodovacích proces ů. V oblasti ochrany čistoty ovzduší se pravidelné, celoúzemní hodnocení stavu kvality ovzduší, zajiš ťovaného na základ ě systematického m ěř ení a následného vyhodnocování imisních dat a dat chemického složení srážek a zjiš ťování emisních údaj ů, stalo sou částí standardních služeb poskytovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. Zne čišt ění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evrop ě a po celém sv ětě. D ůsledky zne čiš ťování jsou velmi široké. Jsou prokázány p římé negativní účinky látek zne čiš ťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zví řat, rostlin, p ůdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek zne čiš ťujících ovzduší má p římé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel m ůže být zasaženo také nep římo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prost ředí (p ůda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řet ězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto ú činky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystému, v četn ě jejich schopnosti samoregulace. Tyto ú činky se mohou projevovat okamžit ě, ale sou časn ě také s ur čitým časovým zpožd ěním (nap ř. degradace lesních ekosystém ů). Zne čišt ění venkovního ovzduší je nej čast ěji vyvoláno sm ěsí zne čiš ťujících látek emitovaných z celé řady zdroj ů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdroj ů nap ř. lokálních topeniš ť). Ke zne čišt ění ovzduší na místní úrovni p řispívají rovn ěž zne čiš ťující látky p řenášené ze st ředních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometr ů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím emisních a imisních charakteristik. Tzn., ú činky látek zne čiš ťujících ovzduší emitovaných v ur čité oblasti se mohou negativn ě projevovat v oblastech více či mén ě vzdálených (desítky až stovky kilometr ů). Řadu problém ů tedy nelze řešit izolovan ě v rámci sledovaného území (kraj. ORP, obec), ale nutná je spolupráce na v ětších územních celních (kraje, ČR, mezinárodn ě – - 34 - RUR ORP KAPLICE přeshrani ční vlivy). Opat ření provedené na území v působnosti pov ěř eného stavebního ú řadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvlášt ě v případ ě velkých a zvlášt ě velkých emisních zdroj ů). Výb ěr parametr ů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za ú čelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní parametry HP1a : Plocha území, na které došlo v daném roce k překro čení imisních limit ů a cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví lidí. HP1b : Plocha území, na které došlo v daném roce k překro čení imisních limit ů pro ochranu ekosystém ů a vegetace. HP2 : Pln ění doporu čených krajských emisních strop ů.

3.1.1.Emise Kvalita ovzduší je nejvíce ovliv ňována velkými (p ředevším v ukazatelích SO 2 a NO x) a malými zdroji zne čiš ťování (p ředevším v ukazatelích tuhé zne čiš ťující látky – TZL, SO 2, CO a t ěkavé organické látky – VOC) a ve velkých sídelních aglomeracích pak výrazn ě neustále rostoucím provozem mobilních zdroj ů zne čiš ťování (p ředevším v ukazatelích NO x, CO, troposférického ozonu a VOC). V souladu s legislativou platnou od roku 2002 jsou zdroje zne čiš ťování ovzduší rozd ěleny pro pot řeby emisní bilance do jednotlivých kategorií. Podle tohoto rozd ělení jsou v rámci Informa čního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ zavedeny databáze Registru emisí a zdroj ů zne čiš ťování ovzduší (REZZO), které slouží k archivaci a prezentaci údaj ů o stacionárních a mobilních zdrojích zne čiš ťování ovzduší. Zvlášt ě velké, velké a st řední zdroje zne čiš ťování ovzduší jsou sledovány jako bodové zdroje jednotliv ě, malé zdroje plošn ě na úrovni obcí, mobilní zdroje liniov ě (silni ční doprava na úsecích zahrnutých do s čítání dopravy) a plošn ě na úrovni okres ů (ostatní mobilní zdroje).

I.Zvlášt ě velké a velké zdroje zne čiš ťování - REZZO 1 II.St řední zdroje zne čiš ťování - REZZO 2 III.Malé zdroje zne čiš ťování - REZZO 3 IV.Mobilní zdroje zne čiš ťování - REZZO 4

Cílem této části je poskytnutí p řehledu o zdrojích zne čiš ťování ovzduší a emisí v řešeném území ORP Kaplice

- 35 - RUR ORP KAPLICE

Mezi nejvýznamn ější zdroje zne čiš ťování ovzduší na zájmovém území pat ří tyto čty ři velké zdroje: REZZO 1 BRAWE, spol. s r. o. – provozovna Kaplice Jihostroj a. s. – závod Velešín Správa dom ů m ěsta Kaplice – m ěstská výtopna Kaplice SLR – CZECHIA s. r. o., Zdíky - Bujanov Mezi hlavní zdroje zne čiš ťování ovzduší na zájmovém území pat ří následující st řední zdroje : REZZO 2 KAMENOLOMY ČR s.r.o., Kaplice Družstvo VYKRS, provozovna Kaplice – nádraží BENTEX - elektro s.r.o., provozovna Benešov nad Černou BENTEX - automotive s.r.o, provozovna Benešov nad Černou Engel strojírenská s.r.o., provozovna Kaplice GMA Stanztechnik Kaplice s.r.o., Kaplice JOUZA s.r.o., provozovna Kaplice Prefa Hubenov s.r.o., provozovna Kaplice REPAROSERVIS s.r.o. SGA Schody s.r.o., provozovna Kaplice Teplárenská a realitní spole čnost Dobříš, s.r.o., provozovna Dolní Dvo řišt ě ZEMAV RYBNÍK s.r.o., provozovna Dolní Dvo řišt ě Základní škola Benešov nad Černou

REZZO 3 Nejv ětším sou časným problémem jsou totiž emise prachových částic a ty pocházejí především z lokálních topeniš ť a automobil ů. Lokální topeništ ě ke zne čišt ění ovzduší významn ě p řispívají i v oblastech, kde se na zne čišt ění významn ě podílí rovn ěž pr ůmysl. Problém prachového zne čišt ění se netýká zdaleka pouze pr ůmyslových oblastí a velkých měst, ale i malých obcí. Práv ě v nich se nej čast ěji dosud spaluje nekvalitní uhlí nebo dokonce odpadky. Navíc jsou v provozu kotle staré n ěkdy i n ěkolik desítek let, které jsou často ve špatném technickém stavu. Krom ě prachu jsou spalováním nevhodných paliv v zastaralých kotlích do ovzduší uvol ňovány také další nebezpe čné karcinogenní látky, které bývají na jemné prachové částice navázány. Zejména v dob ě inverzí nep řispívá k dobrému rozptylu škodlivin nap ř. kotlinový charakter Kaplické brázdy. Obecn ě špatné rozptylové podmínky se v tomto území vyskytují po 35,4 % času v roce. Za t ěchto obecn ě nep říznivých rozptylových

- 36 - RUR ORP KAPLICE stav ů pak naprosto p řevládá zne čiš ťování p řízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (p ředevším doprava a lokální vytáp ění). Tab. č. 4: Po čet byt ů dle zp ůsobu vytáp ění Obec DT PL EL UH DR TO PB Benešov nad Černou 0 0 65 262 90 0 15 Besednice 0 0 53 179 65 0 2 Bujanov 0 0 36 107 46 0 1 Dolní Dvo řišt ě 52 30 58 164 117 1 15 Horní Dvo řišt ě 0 0 21 99 72 0 0 Kaplice 1225 382 327 480 127 1 7 Malonty 34 1 55 185 76 0 6 Net řebice 0 82 17 46 24 0 3 Omlenice 0 0 12 84 35 0 1 Pohorská Ves 0 0 12 38 57 0 0 Rožmitál na Šumav ě 0 0 29 83 25 0 2 Sob ěnov 0 0 11 82 12 0 1 St řítež 0 18 10 64 19 0 1 Velešín 787 420 60 144 54 0 0 Zvíkov 0 0 1 13 3 0 0 Vysv ětlivky:DT=dálkové vytáp ění, PL=plyn, EL=elektrická energie, UH=uhlí a koks, DR=d řevo, TO=topné oleje, ZP=zemní plyn

Tab. č. 5: Spot řeba paliv l rom v t (tis m3) / rok Obec HUTR CUTR KOKS DREV LTO PB ZP Benešov nad Černou 781 16 7 412 0 13 0 Besednice 585 12 5 291 0 3 0 Bujanov 306 6 3 186 0 1 0 Dolní Dvo řišt ě 485 10 4 526 1 12 52 Horní Dvo řišt ě 261 5 2 288 0 0 0 Kaplice 1404 29 12 551 1 7 552 Malonty 577 12 5 368 0 7 1 Net řebice 152 3 1 122 0 4 125 Omlenice 269 6 2 163 0 1 0 Pohorská Ves 103 2 1 228 0 0 0 Rožmitál na Šumav ě 215 4 2 122 0 3 0 Sob ěnov 270 6 2 57 0 1 0 St řítež 194 4 2 77 0 1 29 Velešín 452 9 4 244 0 0 651 Zvíkov 40 1 0 13 0 0 0 Vysv ětlivky: HUTR=hn ědé uhlí t říd ěné, CUTR= černé uhlí t říd ěné, DREV=d řevo, LTO=lehký topný olej, PB=propan-butan, ZP=zemní plyn

Tab. č. 6: Emise v t/rok

Obec TE SO2 NOx CO VOC Benešov nad Černou 7,8 13,1 3,6 36,6 7,5 Besednice 5,7 9,8 2,7 27,4 5,6 Bujanov 3,2 5,2 1,5 14,4 3

- 37 - RUR ORP KAPLICE

Dolní Dvo řišt ě 6,2 8,4 3,2 23 4,9 Horní Dvo řišt ě 3,4 4,5 1,7 12,4 2,6 Kaplice 13 23,3 6,8 65,8 13,4 Malonty 6,1 9,7 2,9 27,1 5,6 Net řebice 1,7 2,6 1 7,2 1,5 Omlenice 2,8 4,5 1,3 12,6 2,6 Pohorská Ves 1,9 1,9 1 5 1,1 Rožmitál na Šumav ě 2,2 3,6 1 10,1 2,1 Sob ěnov 2,2 4,4 1 12,6 2,5 St řítež 1,8 3,2 0,9 9,1 1,8 Velešín 4,5 7,6 3,1 21,4 4,4 Zvíkov 0,4 0,7 0,2 1,9 0,4

Tab. č. 7: Celkové emise hlavních zne čiš ťujících látek ORP Kaplice

Kategorie zdroj ů TZL SO 2 NOx CO VOC NH 3 t / rok % t / rok % t / rok % t / rok % t / rok % t / rok % Velké zdroje 2,4 3 63,1 36 19,4 33 13,6 4 9,5 13 10,7 24 St řední zdroje 23,1 26 11,8 7 7,9 13 15,1 5 5,3 7 34,3 76 Malé zdroje* 63 71 102,6 57 31,9 54 286,4 91 59,2 80 CELKEM stac.zdroje 88,5 100 177,5 99 59,2 100 315,1 100 74 100 45 100 *nezahrnuty emise VOC a NH 3 individuáln ě nesledovaných zdroj ů použití rozpoušt ědel a chov ů hosp. zví řat.

Emise hlavních zne čiš ťujících látek (REZZO 1 až 4**) na území Jiho českého kraje a srovnání výše emisí s doporu čeným emisním stropem pro rok 2010 podle p řílohy č. 2 na řízení vlády č. 351/2002 Sb. (NV 417/2003 Sb.).Tabulka uvádí údaje celkov ě za Jiho český kraj, jelikož na úrovni ORP se emisní strop v souladu se zákonem o ochran ě ovzduší nesleduje. Tab. č. 8: TZL SO 2 NO x CO VOC* NH 3* Emise REZZO 1 - 4 5.0 10.2 13.2 27.7 12.3 7.6 Emisní strop - 9,7 10,7 - 14,2 5,6 Pln ění emisního stropu - nepln ěn nepln ěn - pln ěn nepln ěn

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou vymezeny v souladu se zákonem o ovzduší jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překro čení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více zne čiš ťujících látek. Člen ění České republiky na aglomerace a zóny je obsahem V ěstníku Ministerstva životního prost ředí č. 11/2005. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních ú řad ů.

- 38 - RUR ORP KAPLICE

Překro čení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zón/aglomerací a obce s rozší řenou p ůsobností Jiho české zóny (bez p řízemního ozonu), % plochy územního celku, 2006 a 2007 Tab. č. 9:

SO 2 PM 10 NO 2 Benzen As Cd BaP r r r r ě ě ení LV ení ení TV TV ení m

r r r r r r r r r r m č č

ů -3 -3 -3 ě ě ě ě ě ě ů -3 -3 -3 -3 -3 m m m m m m ů ů ů ů ů ů ekro Zóna ekro ř ř ní pr ní pr ní pr ní pr ní pr ní pr č č č č č č > > 5 ng.m > 1 ng.m > 5 µg.m > 5 > > 6 ng.m 125 µg.m 125 > 40 > µg.m 40 > 50 > µg.m 50 > µg.m 40 ro ro ro ro ro ro Souhrn p Souhrn Souhrn p Souhrn 4. max 24h pr 4. 24h max 36. max 24h pr 36. 24h max

Kaplice 2006 ------1 1 Kaplice 2007 ------1 1

Jiho česká zóna 2006 - - 1 - - 1 - - 2 2 Jiho česká zóna 2007 ------1,8 1,8

Na 1% území kraje (zóny) došlo k překro čení hodnot 24h imisního limitu pro PM 10.

Ro ční imisní limit pro PM 10 nebyl p řekro čen. Nebyly p řekro čeny hodnoty 24h imisního limitu proSO 2, ro čního imisního limitu pro NO 2, ani imisní limit pro benzen. Na 2% území kraje (zóny) došlo k překro čení cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjád řené jako benzo(a)pyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl

24h imisní limit pro PM 10 p řekro čen na 28,5% plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překro čen na 9,2% plochy ČR. Na 100% území kraje (zóny) došlo k p řekro čení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon.

Hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren byla na zájmovém území (Stavební ú řad – M ěstský ú řad Kaplice) p řekro čena na 1,2% území. Příčinou vnosu benzo(a)pyrenu do ovzduší, stejn ě jako ostatních polyaromatických uhlovodík ů, jejichž je benzo(a)pyren hlavním p ředstavitelem, je nedokonalé spalování fosilních paliv jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích. Ze stacionárních zdrojích jsou to především domácí topeništ ě (spalování uhlí). Z mobilních zdroj ů jsou to zejména vzn ětové motory spalující naftu. U benzo(a)pyrenu, stejn ě jako u n ěkterých dalších polyaromatických uhlovodík ů, jsou prokázány karcinogenní ú činky na lidský organismus. Nár ůsty koncentrací během zimních období poukazují na vliv lokálních topeniš ť.

Tab. č. 10: Překro čení cílového imisního limitu O 3 pro ochranu zdraví v rámci Jiho české zóny a obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice , % plochy územního celku , 2006 a 2007

- 39 - RUR ORP KAPLICE

O3 max. denní 8h klouzavý Zóna pr ůměr > 120 µg.m -3 Kaplice rok 2006 100 Kaplice rok 2007 100

Jiho česká zóna 2006 100 Jiho česká zóna 2007 98,3

Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním kraj ům (aglomeracím): 0 indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Jiho český kraj pat ří k nejmén ě zatíženým kraj ům v ČR. Na území kraje dochází pouze k výjime čnému p řekra čování imisních limit ů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystém ů a vegetace co se tý če v ětšiny sledovaných látek zne čiš ťujících ovzduší s výjimkou p řízemního ozonu. Zvýšené imisní koncentrace p řízemního ozonu nejsou výjime čné, k překra čování imisních limit ů dochází na v ětšin ě území České republiky. Z hlediska navrženého cílového stavu indikátor ů, tj. nulové p řekro čení imisních limit ů pro ochranu lidského zdraví a ekosystém ů a vegetace (p řekra čování imisních limit ů pro p řízemní ozon) a nepln ění doporu čených krajských emisních strop ů (SO 2, NO x a NH 3) je však situace hodnocena celkov ě spíše neutráln ě.

Tab. č. 11: Porovnání situace v rámci ORP (Kaplice a na ní navazující ORP) Hodnocení území na základ ě navržených indikátor ů ORP I(HP1a) I(HP1a) v četn ě ozonu I(HP1b) a I(HP2) Výsledné

Kaplice 1 -1 N/A 0 České Bud ějovice 0 -1 N/A -1 Český Krumlov 1 -1 N/A 0 Trhové Sviny 1 -1 N/A 0 N/A=nehodnoceno v rámci dané ORP

- 40 - RUR ORP KAPLICE

Mapa. č. 1

- 41 - RUR ORP KAPLICE

Mapa. č. 2

- 42 - RUR ORP KAPLICE

3.2.Odpadové hospodá řství

Odpadové hospodá řství řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen zákon o odpadech), který p ředevším stanoví pravidla pro p ředcházení vzniku odpad ů a dále pravidla pro nakládání s již vyprodukovanými odpady. Na tomto míst ě je t řeba konstatovat, že skute čný obsah zákona je věnován nakládání s odpady, tedy regulaci činností, které se vztahují k již existujícím odpad ům. Poslední zm ěny právní úpravy však p řinesly pom ěrn ě výrazný posun. Zákon o odpadech výrazn ěji než d říve usiluje o v ětší prevenci vzniku odpad ů, a to zejména nebezpe čných, zakotvením podrobných požadavk ů na výrobky, které p ředstavují potenciální zdroj odpad ů (elektroza řízení). Vzhledem k cíl ům právní úpravy odpadového hospodá řství, kterými jsou zajišt ění ochrany životního prost ředí, ochrany zdraví člov ěka a dosažení trvale udržitelného rozvoje, a povaze činností, které reguluje, je logické, že zákon ukládá osobám p ředevším povinnosti, stanovuje omezení a zákazy. Jedním z indikátor ů, který charakterizuje stav odpadového hospodá řství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Oproti ostatním ,,nekomunálním“ odpad ům je míra separace a následného využití t ěchto odpad ů nízká a liší se v rámci jednotlivých území. Produkci odpad ů v rámci jednotlivých obcí ukazuje následující tabulka:

Produkce komunálního odpadu a míra separace v rámci jednotlivých obcí ORP Kaplice v roce 2006 a 2007

Tab. č. 12: 2006 Množství Po čet SO ORP Kaplice (t) obyvatel Kg/ob. Rok Benešov nad Černou 125,79 1 255 100,23 Besednice 84,54 867 97,51 Bujanov 56,47 567 99,59 Dolní Dvo řišt ě 158,50 1 229 128,97 Horní Dvo řišt ě 57,23 523 109,43 Kaplice 1250,87 6 837 182,96 Malonty 130,98 1 223 107,10 Net řebice 44,13 482 91,56 Omlenice 44,18 484 91,28 Pohorská Ves 43,61 308 141,59 Rožmitál na Šumav ě 42,67 429 99,46 Sob ěnov 42,44 337 125,93 St řít ěž 34,94 409 85,43 Velešín 536,13 4 039 132,74 Zvíkov 5,02 53 94,72 Celkem 2657,50 19 012 139,78

- 43 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 13: 2007 Množství Po čet SO ORP Kaplice (t) obyvatel Kg/ob. Rok Benešov nad Černou 123,826 1 190 104,06 Besednice 81,80 870 94,02 Bujanov 52,158 553 94,32 Dolní Dvo řišt ě 155,889 1 257 124,02 Horní Dvo řišt ě 53,918 524 102,90 Kaplice 1203,162 6 774 177,61 Malonty 127,72 1 211 105,47 Net řebice 41,412 475 87,18 Omlenice 44,439 484 91,82 Pohorská Ves 44,925 307 146,34 Rožmitál na Šumav ě 41,282 397 103,98 Sob ěnov 41,025 338 121,38 St řít ěž 35,34 335 105,49 Velešín 615,500 3 968 155,12 Zvíkov 5,416 55 98,47 Celkem 2667,812 18 738 142,37 * Produkce komunálního odpadu za rok 2006 a 2007 je uvedena pouze z domácností. Výsledek zpracovaných dat ukazuje, že dochází k mírnému zvyšování produkce komunálního odpadu v domácnostech.

Celková pr ůměrná produkce odpad ů (z domácností a organizací) ORP Kaplice je 271 kg na osobu za rok. (Zdroj: ISOH) ORP Kaplice se řadí mezi obce s nejnižší mírou produkce odpad ů. Cílem Národního plánu odpadového hospodá řství ČR je průměrná produkce 340 kg na obyvatele za rok. Co se tý če míry separace odpad ů na území ORP Kaplice je pr ůměrná hodnota 18 %, což je nad celkovým pr ůměrem Jiho českého kraje (12,7%) a pr ůměrem ČR (dle POH ČR 10%). Tab. č. 14: SEPARACE PAPÍR PLAST SKLO NÁPOJOVÝ KOVY ZBYTKOVÝ ODPAD NÁZEV OBCE t t t KARTON t t t Besednice 1,220 4,110 3,6 0 28,323 79,560 Kaplice 163,754 42,212 73,686 0 278,376 2095,917 Velešín 74,695 25,146 37,204 1,311 1,919 595,637 Net řebice 2,098 0,955 2,616 0 0 71,909 Bujanov 3,085 2,135 3,931 0 0 91,183 Benešov nad Černou 8,852 4,946 4,457 0 1 123,900 Honrí Dvo řišt ě 0 1,887 1,749 0 0 94,233 St řítež 4,366 1,514 1,589 0 0 60,660 Malonty 6,409 6,825 3,531 0 4,51 127,229 Omlenice 0,320 1,117 2,632 0 0 76,034 Pohorská Ves 0,834 0,376 0,534 0 0 41,700 Sob ěnov 2,098 0,802 1,749 0 0 70,804 Rožmitál na Šumav ě 0 2,126 3,773 0 0 72,422 Dolní Dvo řišt ě 0 3,369 5,098 0 0 230,000 Zvíkov 0 0,072 0 0 0 0 - 44 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 15: Celková produkce a nakládání s odpadem na území ORP Kaplice v roce 2005, 2006, 2007

ORP - Kaplice 2007 2006 2005 Komunální odpady 6636,168 5725,984 4624,659 Stavební a demoli ční odpady 5156,580 6878,339 4797,116 Pr ůmyslové odpady 8195,140 6481,863 6416,783 Odpady ze zem ědělství a lesnictví 49,270 31,512 103,102

Celková produkce - ostatní odpad 21462,033 20357,708 16243,64 Celková produkce - nebezpe čný odpad 1463,467 1539,165 1634,297 Celková produkce 22925,500 21896,873 17877,930

Celkem odstran ěno 7687,570 9172,968 8325,008 Celkem využito 300,235 1128,000 391,500 Celkem skládkováno 7631,266 7733,898 7129,379

Dá se říci, ze sou časný stav nakládání s odpady se vyzna čuje fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupn ě se rozvíjejícími zp ůsoby využití odpadu .

V sou časné dob ě je v zájmovém území jedna ,, Řízená skládka pevných odpad ů Bukovsko“. Nachází se v k. ú. Bukovsko, obec Malonty v údolní depresi cca S-J sm ěrem západn ě od Bukovska. Řízená skládka pevných odpad ů Bukovsko je za řízení k odstra ňování odpad ů uložením na skládce, vybavené tak, aby nedocházelo k nadm ěrnému p ůsobení škodlivých vliv ů na všechny složky životního prost ředí. Složišt ě skládky je rozd ěleno do t ří sekcí Sekce,,A“ projektovaná kapacita 104 000m 3 Plocha sekce ,,A“ – 21800m 2 Sekce ,,B“, projektovaná kapacita 27 000m 3 Plocha sekce ,,B“ –5380 m 2 Sekce ,,C“, projektovaná kapacita 64 500m 3 Plocha sekce ,,C“ – 8 530m 2

Skládka Bukovsko je provozována jako skládka skupiny S- OO. Od 8/2006 je však provozována p řevážn ě jako skládka podskupiny S- OO3. V případě pot řeby mohou být na základ ě rozhodnutí provozovatele vybudovány na t ělese skládky i sektory podskupiny S- OO1 a S- OO2.

- 45 - RUR ORP KAPLICE

Sou částí za řízení je také kompostárna odpad ů. Jde o za řízení, které slouží k prav ě biologického odpadu p řed odstran ěním cestou aerobního kompostování, výsledným produktem je odpad sloužící jako materiál na technické zabezpe čení skládky, p řekrývání odpadu a rekultivace. Jedná se o nepropustnou plochu zpevn ěnou asfaltovým betonem – 2 405 m 2. Maximální objem t ělesa kompostárny je 5 000 m 3, ro ční kapacita je 20 000 m 3. Kompostovací proces na kompostárn ě je udržován v optimální teplot ě a vlhkosti, je tudíž zabrán ěno vzniku anaerobního rozkladu, čímž nedochází k tvorb ě CH 4 a zápachu. Rekultivace tělesa skládky bude bezprost ředn ě navazovat na ukon čení ukládání odpad ů do jednotlivých sekcí. Celková rekultivace skládky bude provedena nejdéle do 3 let po ukon čení skládkování v za řízení. Po ukon čení provozu skládky bude zabezpe čena její asanace, rekultivace a následná pé če a zamezení negativního vlivu skládky na ŽP. Tyto činnosti zajistí provozovatel z vlastních prost ředk ů a prost ředk ů finan ční rezervy nejmén ě po dobu 30 let.

Tab. č. 16: Přehledné uložení množství odpadu na řízenou skládku pevných odpad ů Bukovsko v letech 2005, 2006, 2007

Druh odpadu v tunách ROK 2005 ROK 2006 ROK 2007 Odpady TZS 1146,630 1366,275 2534,900 Odpady komunální 4921,153 4820,300 4651,966 Odpady ostatní 2021,554 2717,282 2863,244 Odpady nebezpe čné 0 87,020 115,610 Kompost nevyhovující jakosti z kompostárny TS 83,812 54,596 42,225 Celkové množství uloženého odpadu na skládku 8.173,149 9.045,473 10207,945

Plán odpadového hospodá řství p ůvodce ,,M ěsta Kaplice“ Plán odpadového hospodá řství p ůvodce M ěsta Kaplice je základním koncep čním dokumentem pro usm ěrňování činnosti v oblasti odpadového hospodá řství. Tento dokument je zpracován v časovém horizontu k roku 2010. Na zájmovém území je zaveden systém t říd ění odpad ů. Ob čané mohou sami odkládat jednotlivé využitelné složky odpad ů do separa čních nádob, sb ěrného dvora a výkupen druhotných surovin.

Staré ekologické zát ěže I p řes celkové nenarušené životní prost ředí se nachází v regionu lokalita s významnou starou ekologickou zát ěží! V rámci schváleného Programu rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje pat ří mezi nejvýznamnější starou ekologickou zát ěž v lokalit ě Velešín - Jihostroj a.s. , kde probíhá sanace.

- 46 - RUR ORP KAPLICE

3.3.SWOT analýza

Silné stránky -vysoký podíl obyvatel s obecným souhlasem k separovanému sb ěru a recyklaci, v obci jsou zavedeny systémy separovaného sb ěru pro základní druhy odpad ů -malé zatížení pr ůmyslovou produkcí a souvisejícími nebezpe čnými odpady -neexistence významných skládek odpad ů -menší po čet pr ůmyslových zdroj ů zne čiš ťování ovzduší -nízké procento v zatížení území ekologickými zát ěžemi -nedochází prakticky k překra čování imisních limit ů látek zne čiš ťujících ovzduší (s výjimkou p řízemního ozonu)

Slabé stránky -struktura osídlení a krajinný reliéf neumož ňuje napojení všech obcí na plyn -nedostatek praktických informací -provozování lokálních topeniš ť (malé zdroje zne čiš ťování ovzduší) -malé zapojení ekologické výchovy do vzd ělání na všech stupních -míra separace a následného využití komunálního odpadu je stále nízká

Příležitosti -minimalizovat negativní vlivy na zdraví lidí a životní prost ředí p ři nakládání s odpady -rozší ření sít ě plynovod ů do dosud nenapojených obcí -využití podpory na separovaný sb ěr obalových materiál ů – EKOKOM -zvýšení míry separace komunálního odpadu a zajišt ění recyklace stavebních a demoli čních odpad ů -stoupající tendence podílu investic do ochrany ovzduší -vysoká priorita životnímu prost ředí (ochrana ovzduší) v rozvojových dokumentech kraje -regulace automobilové dopravy, kladným p řínosem je plánovaná výstavba rychlostní komunikace R3 -využívání vhodných typ ů obnovitelných zdroj ů energie -využívání nejlepších dostupných technologií v pr ůmyslu, zem ědělství a p ři vytáp ění domácností

- 47 - RUR ORP KAPLICE

Hrozby -zhoršení kvality ovzduší jako d ůsledku spalování levn ějších druh ů paliv použitých z důvodu nár ůstu cen tzv. čistých energií (elekt řina, plyn) -stoupající tendence podílu investic do nakládání s odpady -zvyšování kvalitativních požadavk ů na materiály vyrobené z odpad ů -omezení skládkování komunálního odpadu (po roce 2010) -nové požadavky sm ěrnic EU -nízká úrove ň prosazování odpadového práva (odpadová kriminalita) -růst emisí ze stacionárních zdroj ů ve spojitosti s ekonomickým r ůstem -růst emisí a imisních koncentrací látek zne čiš ťujících ovzduší z dopravy

- 48 - RUR ORP KAPLICE

4. P ŘÍRODA A KRAJINA

4.1. Ochrana p řírody a krajiny

Obec s rozší řenou p ůsobností Kaplice zaujímá rozlohu 484,8 km 2. Správní území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice (dále jen ORP Kaplice) tvo ří tyto obce: Benešov nad Černou, Besednice, Bujanov, Dolní Dvo řišt ě, Horní Dvo řišt ě, Kaplice, Malonty, Net řebice, Omlenice, Pohorská Ves, Rožmitál na Šumav ě, Sob ěnov, St řítež, Vele čin, Zvíkov.

Příroda i krajina jsou v sou časnosti p ředm ětem ochrany podle řady právních p ředpis ů na úrovni národní, EU i mezinárodní (mnohostranné i bilaterální environmentální smlouvy), které lze rozd ělit do následujících okruh ů: Ochranu p řírody a krajiny in situ řeší zákon č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen zákon) a další zákonné a podzákonné p ředpisy a mezinárodní smlouvy, regulace obchodu s ohroženými druhy živo čich ů a rostlin (zákon č. 100/2004 Sb., o ochran ě druh ů voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve zn ění pozd ějších předpis ů). Ochranou p řírody a krajiny se podle zákona rozumí vymezená pé če státu, fyzických a právnických osob o voln ě žijící živo čichy, plan ě rostoucí rostliny a jejich spole čenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy, geologické celky, ekologické systémy, krajinné celky a pé če o vzhled a p řístupnost krajiny. Ochrana p řírody a krajiny se zajiš ťuje zejména ochranou a vytvá řením územního systému ekologické stability, obecnou ochranou druh ů plan ě rostoucích rostlin a voln ě žijících živo čich ů a ochranou krajinného rázu.

4.1.1.Zvlášt ě chrán ěná území

Velmi významné v ochran ě p řírody je vytvá ření sít ě zvlášt ě chrán ěných území a pé če o ně. P ři jejich vyhlášení se zárove ň stanoví podmínky jejich ochrany. Zvlášt ě chrán ěná území jsou p řírodov ědecky či esteticky velmi významná nebo jedine čná území v národním či mezinárodním m ěř ítku.

Mezi velkoplošná zvlášt ě chrán ěná území se řadí národní parky a chrán ěné krajinné oblasti. Na území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice se nenachází žádné velkoplošné zvlášt ě chrán ěné území.

Mezi maloplošná zvlášt ě chrán ěná území pat ří: Národní p řírodní rezervace, národní p řírodní památky, - 49 - RUR ORP KAPLICE přírodní rezervace, přírodní památky. Ve správním území ORP Kaplice se nachází 12 maloplošných zvlášt ě chrán ěných území:

1. Národní p řírodní rezervace Žofínský prales - komplex pralesovitých porost ů kv ětnatých bu čin a podmá čených smr čin s charakteristickým souborem rostlinných druh ů a významnou avifaunou a entomofaunou. Vým ěra: 102,23 ha, k.ú. Pivonice u Pohorské Vsi, obec Pohorská Ves. Vyhlášení: 1993, jádro: 1838.

2. P řírodní rezervace Rapotická b řezina – cenný komplex prameništní a rašeliništní vegetace s převahou listnatých d řevin. Vým ěra: 14,72 ha, k.ú. Rapotice u Malont, obec Malonty. Vyhlášení: 2002.

3. P řírodní rezervace Ševcova hora – zbytky smíšeného su ťového lesa s převahou buku. Vým ěra: 8,33 ha, k.ú. Sob ěnov, obec Sob ěnov. Vyhlášení: 1995

4. P řírodní rezervace Vysoký kámen – zbytky smíšeného su ťového lesa s převahou buku. Vým ěra: 3,21 ha + ochranné pásmo 22,92 ha, k.ú. Klení, obec Benešov nad Černou. Vyhlášení: 1995.

5. P řírodní památka Besednické vltavíny – mozaika lesa, luk a pastvin kryjící vrstvy vltavínonosných sediment ů v niv ě a na svazích údolí Besednického potoka. Vým ěra 28 ha, k.ú. Besednice, obec Besednice. Vyhlášení 1995. V sou časné dob ě je v ětší část p řírodní památky zdevastována legální t ěžbou vltavín ů.

6. Přírodní památka Myslivna – relativn ě p řirozené porosty kv ětnatých bu čin s přechody k horským acidofilním smrkovým bu činám a su ťovým klenovým bu činám. Vým ěra: 13,82 ha, k.ú. Dolní P říbraní, obec Pohorská Ves a k.ú. Poho ří na Šumav ě, obec Pohorská Ves. Vyhlášení: 1992.

7. P řírodní památka Poho řské rašeliništ ě – komplex p řirozených porost ů podmá čených a rašelinných smr čin, vrchovištního rašeliništ ě a rašelinných luk s charakteristickou rašeliništní vegetací. Vým ěra: 39,02 ha, k.ú. Poho ří na Šumav ě, obec Pohorská Ves. Vyhlášení: 1973.

- 50 - RUR ORP KAPLICE

8. P řírodní památka Prameništ ě Poho řského potoka – komplex vysokobylinných spole čenstev na lu čních prameništích a v nivách potok ů, mezofilních horských luk a pastvin s po četnou populací kýchavice bílé. Vým ěra: 72,00 ha, k.ú. Pohoří na Šumav ě, obec Pohorská Ves. Vyhlášení: 1992.

9. P řírodní památka Stod ůlecký vrch – rozsáhlý komplex porost ů rašelinného boru a nelesních rašelinných a podmá čených smr čin a významnou tyrfofilní entomofaunou. Vým ěra: 50,08 ha, k.ú. Poho ří na Šumav ě, obec Pohorská Ves. Vyhlášení. 1992.

10. P řírodní památka Ulrichov – pralesovitý porost kv ětnatých bu čin s rozpadlým stromovým patrem. Vým ěra: 9,24 ha, k.ú. Dolní P říbraní, obec Pohorská Ves. Vyhlášení: 1992.

11. P řírodní památka U t ří m ůstk ů – soubor rašelinných a podmá čených smr čin na náhorní polorovin ě Novohradských ho s populací kýchavice bílé. Vým ěra: 8,57 ha, k.ú. Poho ří na Šumav ě, obec Pohorská Ves. Vyhlášení: 1990.

12. P řírodní památka Úval Dolní P říbraní – vegeta ční komplex zahrnující prameništní smrkové olšiny a lu ční mok řadní a rašeliništní spole čenstva v niv ě řeky Malše. Vým ěra: 24,66 ha, k.ú. Dolní P říbraní, obec Pohorská Ves a k.ú. Mikulov, obec Malonty. Vyhlášení: 1992.

K ochran ě krajinného rázu s významnými soust řed ěnými estetickými a p řírodními hodnotami m ůže orgán ochrany p řírody z řídit p řírodní park a stanovit omezení využití území, které by znamenalo zni čení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

Na území ORP Kaplice se nachází 4 p řírodní parky zřízené na ochranu krajinného rázu daného území:

Přírodní park Novohradské hory, přírodní park Sob ěnovská vrchovina, přírodní park Poluška, přírodní park Vyšebrodsko.

(Vymezení p řírodních park ů a mapové podklady jsou k dispozici na odboru životního prost ředí M ěÚ Kaplice).

- 51 - RUR ORP KAPLICE

Mimo řádn ě významné stromy, jejich skupiny a stromo řadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany p řírody za památné stromy . Je-li t řeba památné stromy zabezpe čit p řed škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro n ě orgán ochrany p řírody ochranné pásmo. Ve správním území ORP Kaplice se nachází 32 vyhlášených památných strom ů a dalších 10-15 strom ů je připravených na vyhlášení. (Seznam památných strom ů a mapové podklady jsou k dispozici na odboru ŽP M ěÚ).

Významné krajinné prvky jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvá ří její typický vzhled a p řispívají k udržení její stability. Krom ě významných krajinných prvk ů ze zákona (lesy, vodní toky, rašeliništ ě, rybníky, jezera a údolní nivy) jsou významnými krajinnými prvky části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany p řírody jako významný krajinný prvek.

Ve správním území ORP Kaplice jsou zaregistrovány tyto významné krajinné prvky :

Snos (mez) se vzrostlou zelení v k.ú. Benešov nad Černou „Červená alej“ v Benešov ě nad Černou v k.ú. Benešov nad Černou Poutní místo u Benešova nad Černou v k.ú. Benešov nad Černou Alej oboustrann ě lemující silnici vedoucí z obce Benešov nad Černou do osady Klení v k.ú. Benešov nad Černou a v k.ú. Klení Rožmitál na Šumav ě – Návesní park v k.ú. Rožmitál na Šumav ě Městský park – Kaplice v k.ú. Kaplice Alej 4 vzrostlých listnatých strom ů v k.ú. Net řebice

(Vymezení registrovaných významných krajinných prvků a mapové podklady jsou k dispozici na odboru životního prost ředí M ěÚ Kaplice).

Správní území ORP Kaplice zasáhlo vytvoření soustavy NATURA 2000 jako celistvé soustavy území se stanoveným stupn ěm ochrany, která umož ňuje zachovat p řírodní stanovišt ě a stanovišt ě druh ů v jejich p řirozeném areálu rozší ření ve stavu p říznivém z hlediska ochrany. Na území České republiky je soustava NATURA 2000 (v souladu s požadavky EU) tvo řena evropsky významnými lokalitami a pta čími oblastmi, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chrán ěny jako zvlášt ě chrán ěné území. Ve správním území PRP Kaplice byla vymezena Na řízením vlády č. 602/2004 Sb., Pta čí oblast Novohradské hory na ploše 7522,11 ha. Předm ětem ochrany v Pta čí oblasti

- 52 - RUR ORP KAPLICE

Novohradské hory jsou populace je řábka lesního a datlíka t říprstého a jejich biotopy. Pta čí oblast Novohradské hory se rozkládá ve správním území obce Pohorská Ves, Malonty a Benešov nad Černou.

(Vymezení Pta čí oblasti Novohradské hory a mapové podklady jsou k dispozici na odboru životního prost ředí M ěÚ Kaplice).

Ve správním území ORP Kaplice se nacházejí 2 evropsky významné lokality:

1. CZ 0310163 – Žofínský prales-Pivonické skály o rozloze 417,123 ha v k.ú. Pivonice u Pohorské Vsi. P ředm ětem ochrany jsou acidofilní smr činy, bu činy asociace Luzulo- Fagetum a Asperulo-Fagetum a dvouhrotec zelený. 2. CZ0314022 – Horní Malše – předm ětem ochrany je perlorodka říční.

Národní seznam bude dopln ěn o 3 evropsky významné lokality (probíhá řízení): CZ0310057 - Poho ří na Šumav ě CZ0310009 – Velký Hodonický rybník CZ0310035 – Vltava Rožmberk-Větřní

(Vymezení evropsky významných lokalit a mapové podklady jsou k dispozici na odboru životního prost ředí M ěÚ Kaplice).

- 53 - RUR ORP KAPLICE

4.1.2.SWOT analýza – ochrana p řírody a krajiny

Silné stránky - Vysoký podíl území se zachovalým p řírodním prost ředím, na jehož formování se podílí přírod ě blízké lesní a lu ční ekosystémy, rašeliništ ě, rybníky a prameništ ě. - Dochované historické hodnoty území a rozmanitá harmonická horská a podhorská krajina. - Zachovalý krajinný ráz s rozsáhlými porosty les ů, su ťovitými a skalními útvary a ka ňonovitými údolími řek. - Malý podíl urbanizované krajiny. - Území nezatížená negativními jevy turistického ruchu. - Území ponechaná p řirozenému vývoji. Slabé stránky - Poškození krajinného rázu výstavbou základnových stanic mobilních operátor ů. - Vysoký podíl meliorovaných ploch a nedostate čná reten ční schopnost krajiny. - Nízké zastoupení neproduk čních ploch (meze, remízy) v zem ědělsky užívané krajin ě. Příležitosti - Vyhlášení Chrán ěné krajinné oblasti Novohradské hory a s tím spojené stanovení ochranných podmínek a plánu pé če. - Vyhlášení dalších maloplošných zvlášt ě chrán ěných území. - Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpe čení trvalého souladu všech p řírodních, civiliza čních a kulturních hodnot území. - Výsadba alejí a soliterních strom ů, obnova remíz ů. - Revitalizace vodních tok ů. - Vyhlašování nových registrovaných významných krajinných prvk ů a památných strom ů. - Environmentální vzd ělávání, výchova a osv ěta p ředevším mladé generace. - Rekultivace vyt ěženého území (vltavíny Besednice). Hrozby - Urbanizace volné krajiny (mimo zastav ěná území obcí). - Fragmentace krajiny p ředevším liniovými dopravními cestami. - Degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. - Povolení pr ůzkumného území pro vyhledávání ložiska vltavín ů v k.ú. Besednice. - Úbytek nelesní zelen ě (d řevin rostoucích mimo les). - St řety s výstavbou v krajin ě – d ělení zachovalých souvislých ploch na menší části. - Kolize mezi zám ěry na výstavbu fotovoltaických elektráren, v ětrných elektráren a estetikou Krajiny.

- 54 - RUR ORP KAPLICE

4.2.Územní systém ekologické stability

Posouzení aktuálního stavu krajiny a její celoplošné hodnocení ve správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice nebylo možné z časových d ůvod ů provést formou terénního pr ůzkumu a srovnáním s předchozím mapováním, p ři n ěmž by byl klasifikován stav každého plošného (biocentrum) a liniového (biokoridor) prvku systému ekologické stability řešeného území. Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemn ě propojený soubor p řirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují p řírodní rovnováhu.

4.2.1.Koeficient ekologické stability krajiny

Ekologická stabilita krajiny za číná být chápána z jedné strany jako limitující faktor vývoje spole čnosti, z druhé strany jako významný p řírodní zdroj. Bez zabezpe čení ur čité míry ekologické stability krajiny si nelze p ředstavit trvale udržitelné žití. P ředstavuje schopnost krajiny samovolnými vnit řními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vn ějších faktor ů bez trvalého narušení p řírodních mechanism ů.

Hodnota ekologické stability konkrétního území je vyjád řena koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je pom ěrové číslo a stanovuje pom ěr ploch stabilních a nestabilních krajinotvorných prvk ů ve zkoumaném území.

plocha ekologicky stabilních ploch KES = ------plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy jsou lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zele ň, p řírodní plochy.

Ekologicky nestabilní plochy jsou zastav ěné plochy, orná p ůda.

4.2.2. Klasifikace území na základ ě hodnocení KES

Krajinný typ A – krajina zcela p řem ěněná člov ěkem KES do 0,3: území nestabilní – nadpr ůměrn ě využívaná území s jasným porušením p řírodních struktur. KES 0,4 - 0,8: území málo stabilní – intenzivn ě využívaná kulturní krajina s výrazným uplatn ěním agroindustriálních prvk ů. - 55 - RUR ORP KAPLICE

Krajinný typ B – krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírn ě stabilní –běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativn ě p řírodních prvk ů.

Krajinný typ C – krajina relativn ě p řírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách p ři převaze relativn ě p řírodních prvk ů. KES nad 6,2: území relativn ě p řírodní

Koeficient ekologické stability v obcích, které patří do správního území OPR Kaplice: (Pr ůměrná hodnota KES ve v ětšin ě katastrálních území v ČR je p řibližn ě 1,2 ). Benešov nad Černou - 2,45 Besednice – 1,83 Bujanov – 1,38 Dolní Dvo řišt ě – 2,71 Horní Dvo řišt ě – 5,61 Kaplice – 1,00 Malonty – 2,27 Net řebice – 0,93 Omlenice – 1,30 Pohorská Ves – 24,10 Rožmitál na Šumav ě – 5,71 Sob ěnov – 2,76 St řítež – 1,62 Velešín – 0,87

Na základ ě srovnání p řírodního a aktuálního stavu ekosystém ů v krajin ě vymezujeme kostru ekologické stability krajiny. Kostra ekologické stability krajiny sestává z ekologicky významných segment ů krajiny a tvo ří zdroj genofondu pro územní systém ekologické stability. Trvale udržitelný rozvoj spole čnosti vyžaduje, aby sou časným i budoucím generacím byla zachována možnost uspokojovat jejich základní životní pot řeby a p řitom nebyla snižována rozmanitost p řírody a byly zachovány p řirozené funkce ekosystém ů. V rámci ORP Kaplice se pohybuje koeficient ekologické stability na úrovni 3,89 , což je výrazn ě nad stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9 . V rámci 17 ORP Jiho českého kraje

- 56 - RUR ORP KAPLICE má ORP Kaplice koeficient ekologické stability druhý nejvyšší. Celkov ě lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP Kaplice za udržitelný.

4.2.3.SWOT analýza - ÚSES

Silné stránky - Malý podíl urbanizované krajiny – vysoké hodnoty KES u jednotlivých obcí, které pat ří do správního území ORP Kaplice. Slabé stránky - Vysoký podíl nefunk čních prvk ů ÚSES, jejich pomalá realizace. - Nízké zastoupení neproduk čních ploch (meze, remízy) v zem ědělsky využívané krajin ě. - Vysoký podíl meliorovaných ploch a nedostate čná reten ční schopnost krajiny. Příležitosti - Postupná realizace nefunk čních (navržených) částí ÚSES a zlepšování funk čnosti celého systému. Hrozby - Nedostatek pozemk ů ve vlastnictví obcí pro sm ěnu za pozemky nezbytné pro ÚSES a pro další krajinotvorná opat ření.

- 57 - RUR ORP KAPLICE

5. ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUMKCÍ LESA

5.1. Zem ědělský p ůdní fond

Zem ědělský p ůdní fond je základním p řírodním bohatstvím naší zem ě, nenahraditelným výrobním prost ředkem umož ňujícím zem ědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prost ředí. Zem ědělský p ůdní fond tvo ří pozemky zem ědělsky obhospoda řované, to je orná p ůda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny ( dále jen“zem ědělská půda“) a p ůda, která byla a má být nadále zem ědělsky obhospoda řována, ale do časn ě obd ělávána není (dále jen „p ůda do časn ě neobd ělávaná“). Do zem ědělského p ůdního fondu náleží též rybníky s chovem ryb nebo vodní dr ůbeže a zem ědělské p ůda pot řebná k zajiš ťování zem ědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se za řízením d ůležitým pro závlahy, závlahové vodní nádrže, odvod ňovací p říkopy, hráze sloužící k ochran ě p řed zamok řením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. Zem ědělství se výrazn ě podílí na tvorb ě, charakteru a údržb ě krajiny ve správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice. Má vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich ekonomický rozvoj. V sou časné dob ě dochází k úbytku p řevážn ě kvalitní zem ědělské p ůdy vlivem zábor ů zejména pro výstavbu pr ůmyslový zón a rozši řující se bytové zástavby rodinného typu. Významn ějším vlivem na ekonomický r ůst a zam ěstnanost má sou časný trend extenzivního zp ůsobu hospoda ření na zem ědělské p ůdě. Na v ětší části správního území je orná p ůda využívána jako louka a pastvina, kde je chován skot masného plemene p řevážn ě ekologickým zp ůsobem. Úbytek orné p ůdy, kde se p ěstovali d říve základní plodiny – obiloviny, brambory, řepka, kuku řice na siláž, luskoviny apod. a zm ěna systému hospoda ření zp ůsobuje menší možnost zam ěstnanosti na venkov ě. Tento trend je patrný zejména v oblasti od m ěsta Kaplice sm ěrem ke státní hranici s Rakouskem ve správním obvodu obcí Benešov nad Černou, Pohorská Ves, Malonty, Dolní Dvo řišt ě, Horní Dvo řišt ě, Bujanov a Rožmitál na Šumav ě.

Seznam obecních ú řad ů a katastrálních území ve správním obvodu obce s rozší řenou působností Kaplice uvádí následující p řehled (Graf č. 1-30):

Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností tvo ří 15 obcí a 63 katastrálních území.

Obecní ú řad Benešov nad Černou 602396 - Velký Jind řichov 602442 - Valté řov 683655 - Li čov 602434 - Ku ří 602426 - Klení

- 58 - RUR ORP KAPLICE

602400 - Hart ůnkov 683647 - Dluhošt ě 683621 - D ěkanské Skaliny 602388 - Benešov nad Černou

Benešov nad Černou třídy ochrany ZP Benešov nad Černou

orná p ůda I.t řída 34,8 ř 45,76% zahrada 39,12 II. t ída 52,87% III.t řída ovocné sady IV.t řída 4,38 trvalé travní 8,61 13,09 porosty V.t řída

1,22% 0,15%

Obecní ú řad Besednice 603228 - Mal če 603210 - Besednice

Besednice třídy ochrany ZP Besednice

28,37% orná p ůda ř 15,62 I.t ída zahrada 41,92 II.t řída 17,32 ovocné sady III.t řída 0,06% ř trvalé travní IV.t ída 3,83% 16,39 porosty 8,75 V.t řída

67,74%

Obecní ú řad Bujanov 615714 - Zdíky 615706 - Suchdol u Bujanova

Bujanov třídy ochrany ZP Bujanov

9,52 I.t řída 35,04% 9,26 orná p ůda II.t řída zahrada III.t řída ovocné sady 21,74 56,99 trvalé travní porosty IV.t řída 63,58% 2,49 0,06% V.t řída

1,32%

- 59 - RUR ORP KAPLICE

Obecní ú řad Dolní Dvo řišt ě 744247 - Všem ěř ice 744221 - Tichá 744271 - Št ědrkov 744204 - Mlado ňov 629006 - Horní Kališt ě 628999 - Rybník u Dolního Dvo řišt ě 629014 - Trojany u Dolního Dvo řišt ě 744212 - Rychnov nad Malší 744255 - Cetviny 744263 - Mikulov 628981 - Jenín 628972 - Dolní Dvo řišt ě

Dolní Dvo řišt ě třídy ochrany ZP Dolní Dvo řišt ě

orná p ůda 36,17% zahrada 28,66 30,18 i.t řída ovocné sady II.t řída ř trvalé travní III.t ída porosty IV.t řída 9,91 7,37 0,19% V.t řída 23,88 63,64% 0,00%

Obecní ú řad Horní Dvo řišt ě 642908 - Horní Dvo řišt ě 642894 - Český Heršlák

Horní Dvo řišt ě třídy ochrany ZP Horní Dvo řišt ě

1,41% 15,49% 0,00% orná p ůda 27,7 26,03 I.t řída zahrada II.t řída III.t řída ovocné sady ř 4,88 IV.t ída trvalé travní porosty V.t řída 83,10% 41,39

Městský ú řad Kaplice 739979 - Ž ďár u Kaplice 725943 - Po řešín 663166 - Mostky 663158 - Hradišt ě u Kaplice 663140 - Blansko u Kaplice 663069 - Kaplice

- 60 - RUR ORP KAPLICE

Kaplice třídy ochrany ZP Kaplice

29,37% orná p ůda 22,81 i.t řída zahrada 39,01 II.t řída ř 0,08% ovocné sady III.t ída 2,45% 9,31 IV.t řída trvalé travní porosty 68,10% V.t řída 22,39 6,48

Obecní ú řad Malonty 683639 - Li čov - Desky 691160 - Rapotice u Malont 691143 - Rad čice u Malont 691127 - Malonty 691101 - Bukovsko 691097 - B ělá u Malont 691135 - Mezi říčí u Malont 691151 - Hodonice u Malont 691119 - Jarom ěř u Malont

Malonty třídy ochrany ZP Malonty

orná p ůda

zahrada 21,09 I.t řída 46,89% 39,32 ř ovocné sady 3,37 II.t ída 52,14% III.t řída trvalé travní ř porosty IV.t ída 23,97 ř 0,16% 12,25 V.t ída 0,81%

Obecní ú řad Net řebice 704024 - Dlouhá 704041 - Net řebice

- 61 - RUR ORP KAPLICE

Net řebice třídy ochrany ZP Net řebice

orná p ůda 0,35% 18,48% 2,35% zahrada 17,72 18,92 I.t řída

ovocné sady II.t řída 78,82% III.t řída trvalé travní 19,32 porosty 22,9 IV.t řída

21,14 V.t řída

Obecní ú řad Omlenice 711241 - Zahrádka u Omlenic 711217 - Omlenice 711233 - Stradov u Kaplice

Omlenice třídy ochrany ZP Omlenice

orná p ůda

zahrada 24,15 I.t řída 47,05% 46,22 II.t řída 50,83% ovocné sady III.t řída IV.t řída trvalé travní 20,87 porosty 8,76 V.t řída

0,93%

1,19%

Obecní ú řad Pohorská Ves 724807 - Poho ří na Šumav ě 724785 - Pivonice u Pohorské Vsi 724777 - Lužnice u Pohorské Vsi 724769 - Dolní P řibrání

Pohorská Ves třídy ochrany ZP Pohorská Ves 0,12% 0,00% 8,90% orná p ůda 25,81 I.t řída zahrada 39,4 II.t řída ovocné sady III.t řída 90,98% trvalé travní IV.t řída porosty 21,99 V.t řída 1,33 11,47

- 62 - RUR ORP KAPLICE

Obecní ú řad Rožmitál na Šumav ě 742821 - Zahrádka 742813 - Koryta u Hn ěvanova 742759 - Čeřín 742767 - Hn ěvanov 742805 - Rožmitál na Šumav ě

Rožmitál na Šumav ě třídy ochrany ZP Rožmitál na Šumav ě

orná p ůda 19,18% 0,48% 0,41% I.t řída zahrada 28,57 40,22 II.t řída ovocné sady III.t řída

4,96 IV.t řída 79,93% trvalé travní porosty 13,69 12,56 V.t řída

Obecní ú řad Sob ěnov 751677 - Sob ěnov

Sob ěnov třídy ochrany ZP Sob ěnov

orná p ůda

18,14 26,19 I.t řída 41,77% zahrada II.t řída

56,02% ovocné sady III.t řída IV.t řída 16,57 trvalé travní 39,1 V.t řída 0,00% porosty 2,21%

Obecní ú řad St řítež 739961 - St řítež u Kaplice

St řítež třídy ochrany ZP St řítež

orná p ůda ř zahrada I.t ída 32,41 29,52 II.t řída 49,83% 47,97% ovocné sady III.t řída

trvalé travní IV.t řída porosty 27,57 10,5 V.t řída

2,20%

0,00%

- 63 - RUR ORP KAPLICE

Obecní ú řad Velešín 777854 - Velešín 777820 - Prost řední Svince - Holkov 777838 - Chode č 777846 - Mojné – Sk řidla

Velešín třídy ochrany ZP Velešín

orná p ůda 12,58 13,29 I.t řída 25,23% zahrada 17,72 II.t řída 0,27% III.t řída 5,34% ovocné sady 28,17 69,16% IV.t řída trvalé travní 28,24 V.t řída porosty

Obecní ú řad Zvíkov 704067 - Chode č – Zvíkov

Zvíkov třídy ochrany ZP Zvíkov

orná p ůda 23,91% 16,13 9,98 zahrada I.t řída 0,00% 13,63 II.t řída 1,78% ovocné sady III.t řída 74,31% trvalé travní 38,31 IV.t řída porosty 21,95 V.t řída

Orná p ůda vedená v evidenci katastrálního ú řadu zaujímá ve správním území ORP Kaplice 9 282 ha tj. 45,83 % z vým ěry zem ědělské p ůdy a trvalé travní porosty zaujímají 10 682 ha tj. 52,74 % z vým ěry zem ědělské p ůdy (evidence katastrální ú řad 2008). V Jiho českém kraji zaujímá orná p ůda 318 tis. ha ( 64,5 %) a trvalé travní prosty 160 tis. ha (32,5 %) z vým ěry zem ědělské p ůdy (zdroj ČSÚ). Z porovnání uvedených údaj ů je patrné, že výrobní podmínky ve správním území ORP Kaplice jsou vhodn ější pro chov skotu než pro polní výrobu.

- 64 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 17 : Uvádí vým ěry zem ědělské p ůdy v jednotlivých obcích a za celé správní území ORP v ha a % ------Obec název orná zahrada ovocné trvalé travní zem ědělská p ůda p ůda sady porosty celkem Benešov nad Č. 1076,31 28,63 3,62 1243,69 2352,25 (45,76) (1,22) (0,15) (52,87) (100,-) Besednice 456,06 25,78 0,43 190,98 673,25 (67,74) (3,83) (0,06) (28,37) (100,-) Bujanov 565,17 11,74 0,51 311,41 888,83 (63,58) (1,32) (0,06) (35,04) (100,-) Dolní Dvo řišt ě 1621,11 8,33 - 2852,38 4481,82 (36,17) (0,19) - (63,64) (100,-) Horní Dvo řišt ě 102,07 9,31 - 547,41 658,79 (15,49) (1,41) - (83,10) (100,-) Kaplice 1447,71 52,19 1,78 624,44 2126,12 (68,10) (2,45) (0,08) (29,37) (100,-) Malonty 1375,71 21,41 4,21 1237,31 2638,64 (52,14) (0,81) (0,16) (46,89) (100,-) Net řebice 581,19 17,31 2,61 136,27 737,38 (78,82) (2,35) (0,35) (18,48) (100,-) Omlenice 466,95 10,96 8,59 432,09 918,59 (50,83) (1,19) (0,93) (47,05) (100,-) Pohorská Ves 107,79 1,40 - 1101,46 1210,65 (8,90) (0,12) - (90,98) (100,-) Rožmitál na Š. 323,49 8,04 6,97 1347,85 1686,35 (19,18) (0,48) (0,41) (79,93) (100,-) Sob ěnov 251,81 9,94 - 187,79 449,54 (56,02) (2,21) - (41,77) (100,-) St řítež 214,86 9,86 - 223,18 447,90 (47,97) (2,20) - (49,83) (100,-) Velešín 535,15 41,28 2,08 195,25 773,76 (69,16) (5,34) (0,27) (25,23) (100,-) Zvíkov 156,81 3,76 - 50,44 211,01 (74,31) (1,78) - (23,91) (100,-) ORP Kaplice 9 282,19 259,94 30,79 10 681,96 20 254,88 celkem (45,83) (1,28) (0,15) (52,74) (100,-) Zdroj: Katastr nemovitostí

Evidenci využití zem ědělské p ůdy podle uživatelských vztah ů (LPIS, dále jen evidence půdy) vede Ministerstvo zem ědělství podle zákona č. 252/1997 Sb., o zem ědělství v platném zn ění. Tato evidence slouží k ov ěř ování správnosti údaj ů uvedených v žádostech o dotace, jestliže se dotace poskytuje, p řípadn ě podmínka jejího poskytnutí se vztahuje na zem ědělskou půdu a dále slouží ke kontrolám pln ění podmínek poskytnutí dotace. Podle ustanovení § 3b odst. 1 zákona o zem ědělství je do evidence p ůdy za řazen každý uživatel zem ědělské p ůdy,

- 65 - RUR ORP KAPLICE pokud má zájem o za řazení do evidence p ůdy a ohlásí tuto skute čnost. V evidenci p ůdy (LPIS) jsou evidovány druhy p ůdy podle ust. § 3i zákona o zem ědělství. Tato evidence je vedena Ministerstvem zem ědělství od roku 2003 v digitální form ě v člen ění na p ůdní bloky a díly p ůdních blok ů na podklad ě ortofotomap. Povinnost evidence zem ědělské p ůdy pro všechny žadatele o dotace je legislativn ě obsažena v novele zákona o zem ědělství č. 128/2003 Sb. Půda neregistrovaná v půdních blocích je zem ědělská p ůda užívaná pro vlastní produkci, nebo užívaná bez nárokování na dotace do zem ědělství, dále to m ůže být p ůda do časn ě neobd ělávaná. Evidence druh ů zem ědělské p ůdy podle katastru nemovitostí nemusí být shodná s evidencí zem ědělské p ůdy podle uživatelských vztah ů (LPIS).

Tab. č. 18: Vým ěra zem ědělské p ůdy evidované v evidenci p ůdy podle uživatelských vztah ů ve správním obvodu ORP Kaplice. ------období orná travní ovocný jiná zalesn ěno celkem evidence půda porost sad kultura ORP Kaplice rok 2007 (ha) 3 456,40 13 624,95 0,82 10,32 22,54 17 115,03 rok 2008 (ha) 3 465,19 13 934,29 0,82 10,04 24,50 17 434,84 rok 2008 (ha) zahrada dle katastru 9 282,19 10 681,96 30,79 259,94 - 20 254,88 Zdroj: MZe ČR

Z uvedené tabulky č. 18 je patrný zna čný rozdíl ve vým ěř e evidované orné p ůdy a travních porost ů dle katastru a skute čném užívání podle uživatelských vztah ů (LPIS). V rámci evidence p ůdy LPIS bylo ve správním území ORP obhospoda řováno 17 434,84 ha zem ědělské p ůdy , z toho 3 465,19 ha orné p ůdy tj. 19,87 % a 13 934,29 ha travních porost ů tj.79,92 %. Evidence p ůdy podle uživatelských vztah ů dává pravdiv ější obraz využití zem ědělské p ůdy než údaje z katastru nemovitostí. Od roku 2003 dochází ke zna čnému úbytku obhospoda řování orné p ůdy a tato p ůda je zatravn ěna a využívána jako pastviny a louky. Tato zm ěna je podporována i dota ční politikou MZe a Evropskou unií. Ke zm ěně využívání zem ědělské p ůdy p řisp ělo i vyhlášení Natury 2000. Po výrobní stránce je správní území za řazeno do výrobních typ ů: 1) výrobní typ bramborá řský (B2) – správní území obce Velešín 2) výrobní typ bramborá řský se subtypem ovesným – správní území obcí Kaplice – k.ú. (Kaplice, Sob ěnov), Benešov nad Černou – k.ú. (Benešov nad Černou,Li čov, Klení), Malonty – k.ú. (Bukovsko, Jarom ěř ), Besednice, 3) výrobní typ bramborá řsko- ovesný – správní území obcí Net řebice, Horní Dvo řišt ě, Rožmitál na Šumav ě – k.ú.( Čeřín, Zahrádka), Dolní Dvo řišt ě – k.ú.(Rychnov nad Malší, Rybník u D. Dvo řišt ě), Bujanov, Omlenice, - 66 - RUR ORP KAPLICE

4) výrobní typ bramborá řsko-ovesný se subtypem horského hospodá řství na hlubší p ůdě správní území obcí Rožmitál na Šumav ě – k.ú. (Rožmitál na Šumav ě, Hn ěvanov), Dolní Dvo řišt ě – k.ú. (Dolní Dvo řišt ě, Tichá, Cetviny) 5) výrobní typ horské hospodá řství – správní území obcí Benešov nad Černou – k.ú. (Hart ůnkov), Malonty – k.ú.( B ělá, Malonty, Mezi říčí), Pohorská Ves

V rostlinné výrob ě na obd ělávané orné p ůdě p řevažuje p ěstování obilovin, olejnin ( řepky, máku ) a krmných plodin (jetel a kuku řice na siláž). V sou časné dob ě jsou brambory v zájmovém území p ěstované na minimální vým ěř e. V živo čišné výrob ě je p ředevším chován skot bez tržní produkce a v menším množství prasata a dr ůbež. Chov prasat a skotu s mlé čnou produkcí je umíst ěn v části správního území s vyšší p ůdní úrodností a intenzivn ější rostlinnou výrobou.

5.1.1.Ochrana zem ědělského p ůdního fondu Jedním z urbaniza čních proces ů, který v sou časné dob ě nejintenzivn ěji m ění sociáln ě prostorové uspo řádání spole čnosti a sídelní strukturu je suburbanizace. Nová výstavba vytvá ří tlak na p řírodní prost ředí, vede ke zm ěnám ve využití krajiny, snižuje množství ploch k zem ědělskému využití, ovliv ňuje biodiverzitu a zp ůsobuje zm ěny v půdních, vodních a klimatických mikrosystémech. Ochrana zem ědělské p ůdy je definována ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen zákon) a dále ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., O územním plánování a stavebním řádu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Zábor p ůd pro stavební ú čely je v ětšinou nevratným procesem, který podstatn ě omezuje nebo úpln ě odstra ňuje pln ění funkcí p ůdy. Hlavní zásadou ochrany zem ědělského p ůdního fondu podle ustanovení § 4, zákona č. 334/1992 Sb. je, že pro nezem ědělské ú čely je nutno používat p ředevším nezem ědělskou p ůdu, zejména nezastav ěné nedostate čně využité pozemky v sou časn ě zastav ěném území obce…Musí – li však v nezbytných p řípadech dojít k odn ětí zem ědělského p ůdního fondu je t řeba odnímat jen nejnutn ější plochu, toto odn ětí zd ůvodnit, p řitom dodržovat zásadu co nejmén ě narušovat organizaci zem ědělského p ůdního fondu ( dále jen ZPF), hydrologické a odtokové pom ěry v území a sí ť zem ědělských účelových komunikací. P ři umis ťování sm ěrových a liniových staveb co nejmén ě zt ěžovat obhospoda řování ZPF a po ukon čení stavby nebo jiné nezem ědělské činnosti neprodlen ě provést takovou terénní úpravu aby dot čená p ůda mohla být rekultivována a byla zp ůsobilá k pln ění funkcí v krajin ě.

- 67 - RUR ORP KAPLICE

Metodickým pokynem MŽP ze dne 12.6.1996 k odnímání p ůdy ze ZPF podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů je zem ědělské p ůda podle kvality vyjád řené bonitovanými p ůdními ekologickými jednotkami (dále jen BPEJ) za řazena do p ěti t říd ochrany. BPEJ je vyjád řena p ětimístnou číselnou kombinací kdy - první číslice vyjad řuje klimatický region - další dvoj číslí vyjad řuje hlavní p ůdní jednotku (HPJ) - další dvoj číslí vyjad řuje kombinaci skeletovitosti, expozice, sklonitosti a hloubky p ůdy Do I. t řídy ochrany zem ědělské p ůdy jsou za řazeny bonitn ě nejcenn ější p ůdy v jednotlivých klimatických regionech, p řevážn ě v plochách rovinných nebo jen mírn ě sklonitých, které je možno odejmout ze zem ědělského p ůdního fondu pouze výjime čně, a to převážn ě na zám ěry související s obnovou ekologické stability krajiny, p řípadn ě pro liniové stavby zásadního významu. Do II.t řídy ochrany jsou situovány zem ědělské p ůdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region ů nadpr ůměrnou produk ční schopnost. Ve vztahu k ochran ě zem ědělského p ůdního fondu jde o p ůdy vysoce chrán ěné, jen podmíne čně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíne čně zastavitelné. Do III. t řídy ochrany jsou slou čeny p ůdy v jednotlivých klimatických regionech s pr ůměrnou produk ční schopností a st ředním stupn ěm ochrany. Do IV. t řídy ochrany jsou sdruženy p ůdy s převážn ě podpr ůměrnou produk ční schopností v rámci p říslušných klimatických region ů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu Do V. t řídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované p ůdn ě ekonomické jednotky, které p ředstavují zejména p ůdy s velmi nízkou produk ční schopností v četn ě m ělkých, velmi svažitých, hydromorfních, št ěrkovitých až kamenitých a erozn ě nejvíce ohrožených. V ětšinou jde o zem ědělské p ůdy pro zem ědělské ú čely postradatelné. V rámci ORP Kaplice je za řazeno do I. t řídy ochrany zem ědělského p ůdního fondu 6660,89 ha (tj. 33,16 %) zem ědělské p ůdy. Do II. t řídy ochrany je za řazeno 1794,84 ha (tj. 8,93 %). Nejvyšší zastoupení p ůd s I. t řídou ochrany ve vým ěř e katastru obcí se nachází u obce Bujanov, Besednice, Malonty a Kaplice. Vysoký podíl II. t řídy ochrany se nachází u obce Zvíkov, Pohorská Ves, Velešín a Sob ěnov. Z hlediska dalšího rozvoje správního území je problematická skute čnost, že zem ědělské p ůdy s vysokou t řídou ochrany se nachází v okolí obcí s obecním ú řadem, kde existuje nejv ětší tlak na vyjmutí p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu.

- 68 - RUR ORP KAPLICE

Tabulka č.19: Vým ěra zem ědělské p ůdy podle t říd ochrany v ha a %

------Název obce I. t řída II. t řída III. t řída IV. třída V. t řída Vým ěra celkem Benešov nad Č. 817,85 102,84 307,75 202,43 919,36 2350,24 (34,80) (4,38) (13,09) (8,61) (39,12) ( 100,- ) Besednice 295,01 61,58 115,32 121,89 109,97 703,77 (41,92) (8,75) (16,39) (17,32) (15.62) ( 100,- ) Bujanov 447,01 19,53 170,51 72,65 74,65 784,34 (56,99) (2,49) (21,74) (9,26) (9,52) ( 100,- ) Dolní Dvo řišt ě 1349,97 329,87 1068,43 443,22 1282,24 4473,73 (30,18) (7,37) (23,88) (9,91) (28,66) ( 100,- ) Horní Dvo řišt ě 144,17 - 229,26 27,06 153,48 553,97 (26,03) - (41,39) (4,88) (27,70) ( 100,- ) Kaplice 833,98 138,47 478,61 199,04 487,58 2137,68 (39,01) (6,48) (22,39) (9,31) (22,81) ( 100,- ) Malonty 1043,02 325,06 635,97 89,48 559,43 2652,96 (39,32) (12,25) (23,97) (3,37) (21,09) ( 100,- ) Net řebice 142,73 172,81 159,54 145,79 133,64 754,53 (18,92) (22,90) (21,14) (19,32) (17,72) ( 100,- ) Omlenice 424,98 - 80,54 191,84 222,06 919,42 (46,22) - (8,76) (20,87) (24,15) ( 100,- ) Pohorská Ves 311,42 265,26 138,40 16,10 475,26 1206,44 (25,81) (21,99) (11,47) (1,33) (39,40) ( 100,- ) Rožmitál na Š. 471,59 81,94 207,42 225,96 664,01 1650,92 (28,57) (4,96) (12,56) (13,69) (40,22) ( 100,-) Sob ěnov 124,64 78,87 186,11 - 86,36 475,99 (26,19) (16,57) (39,10) - (18,14) ( 100,- ) St řítež 130,77 - 46,49 122,13 143,61 443,00 (29,52) - (10,50) (27,57) (32,41) (100,- ) Velešín 102,35 136,48 217,49 216,96 96,88 770,15 (13,29) (17,72) (28,24) (28,17) (12,58) ( 100,- ) Zvíkov 21,39 82,12 47,04 29,23 34,56 214,34 (9,98) (38,31) (21,95) (13,63) (16,13) ( 100,- ) ORP Kaplice celkem 6 660,90 1 794,84 4 088,89 2 103,76 5 443,09 20 091,48 (33,16) (8,93) (20,35) (10,47) (27,09) ( 100,- )

Předpokládané st řety v území Zám ěry uvedené ve zpracovaných a nov ě rozpracovaných územních plánech jednotlivých obcí ve správním území ORP Kaplice p ředpokládají, že se pro investi ční zám ěry využije cca 9 až 10 % zem ědělských p ůd s třídou ochrany I. a II.

- 69 - RUR ORP KAPLICE

5.1.2.SWOT analýza

------s i l n é s t r á n k y s l a b é s t r á n k y Zm ěna systému hospoda ření v zem ědělství Horší p ůdní a klimatické podmínky pro ve prosp ěch rozší ření chovu skotu. zem ědělství. Zatrav ňování erozn ě ohrožených orných p ůd. Velké p ůdní bloky nevhodn ě obd ělávané Rozší ření systému ekologického zem ědělství. Rozší ření ekonomicky atraktivních ale Snižování dávek pr ůmyslových hnojiv a nevhodných zem ědělských plodin pesticid ů po roce 1989. ( řepka, kuku řice, obiloviny). Zastavení rekultivací a meliorací DNP po Úbytek zem ědělské p ůdy dle evidence roce 1990 jako náhrady za zábory p ůdy. katastru nemovitostí. Nastavená dota ční politika podporující Úbytek pracovních míst v zem ědělství. podhorské a horské oblasti, ekologické Silný tlak investor ů na p ůdu s nejvyšší hospoda ření a chrán ěná území. t řídou ochrany .

------p ř í l e ž i t o s t i h r o z b y Revitalizace krajiny – zvyšování schopnosti Vodní eroze na orné p ůdě. lepšího zadržování vody v území, vhodná Rozši řující se vytrvalé plevele a šk ůdci. druhová výsadba d řevin, protierozní opat ření. Vysoké škody zv ěř í na zem ědělských Rozší ření chrán ěných území. plodinách (obiloviny, kuku řice). Využívání moderní techniky v zem ědělství. Úbytek nejkvalitn ější zem ědělské p ůdy.

- 70 - RUR ORP KAPLICE

5.2. Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

5.2.1. Úvod

Les (lesem se rozumí lesní porosty s jejich prost ředím a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa) je naším národním bohatstvím, tvo řícím nenahraditelnou složku životního prost ředí. Pro jeho zachování budoucím generacím, pé či o les a jeho obnovu, pro pln ění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospoda ření v něm, je pot řebné dodržovat stanovené obecné zásady a p ředpoklady.

5.2.1.1. Definice pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa

Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (dále jen lesní zákon), jsou pozemky ur čenými k pln ění funkcí lesa (dále jen PUPFL) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstran ěny za ú čelem obnovy, lesní pr ůseky a nezpevn ěné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty do časn ě odstran ěny na základ ě rozhodnutí orgánu státní správy les ů, zpevn ěné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí d řevinné vegetace, s výjimkou pozemk ů zastav ěných a jejich p říjezdových komunikací, a lesní pastviny a polí čka pro zv ěř , pokud nejsou sou částí zem ědělského p ůdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodá řství.

5.2.1.2. Kategorizace les ů

Lesy se člení podle p řevažujících funkcí do t ří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního ur čení a lesy hospodá řské. Do kategorie les ů ochranných se za řazují lesy na mimo řádn ě nep říznivých stanovištích (sut ě, kamenné mo ře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliništ ě, odvaly a výsypky apod.), vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných h řebenech a lesy v kle čovém lesním vegeta čním stupni. U lesů ochranných dominují mimoproduk ční funkce s vylou čením intenzivních zásah ů. Zásahy jsou omezeny na ,,jemnou formu“ p ěstebních zásah ů. Produkce d řevní hmoty je podružná. O za řazení les ů do kategorie les ů ochranných rozhoduje orgán státní správy les ů (dále jen OSSL) na návrh vlastníka nebo z vlastního podn ětu. Lesy zvláštního ur čení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdroj ů I. stupn ě, v ochranných pásmech zdroj ů p řírodních lé čivých a stolních minerálních vod a na území národních park ů a národních p řírodních rezervací. Do kategorie les ů zvláštního ur čení lze dále za řadit lesy, u kterých ve řejný zájem

- 71 - RUR ORP KAPLICE

na zlepšení a ochran ě životního prost ředí nebo jiný oprávn ění zájem na pln ění mimoproduk čních funkcí lesa je nad řazen funkcím produk čním. Jde o lesy v prvních zónách krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a p řírodních památkách, lesy láze ňské, přím ěstské a další lesy se zvýšenou rekrea ční funkcí, lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, lesy se zvýšenou funkcí p ůdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy pot řebné pro zachování biologické r ůznorodosti, lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích a lesy v nichž jiný d ůležitý ve řejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospoda ření. Lesy zvláštního ur čení jsou významné svou mimoproduk ční funkcí, vyžadující upravený zp ůsob hospoda ření s ohledem na subkategorii, ale též celkov ě na životní prost ředí; dochází zde ke zd ůrazn ění vztah ů lesa k celospole čenským zájm ům a jejich obhospoda řování musí být zam ěř eno k uchování mimoproduk čních funkcí lesa, i když není vylou čena produkce d řevní hmoty. O za řazení les ů do kategorie les ů zvláštního ur čení rozhoduje OSSL na návrh vlastníka nebo z vlastního podn ětu. Lesy hospodá řské jsou lesy, které nejsou za řazeny v kategorii les ů ochranných nebo les ů zvláštního ur čení. Mají funkci produk ční a p ři hospoda ření je dodržován princip trvale obnovitelného zdroje d řevní hmoty. Podíl jednotlivých kategorií a subkategorií les ů v rámci území obce z rozší řenou působností Kaplice (dále jen ORP Kaplice) udává následujíc tabulka č. 20.

Tabulka č. 20 : Podíl les ů v jednotlivých kategoriích a subkategoriích

plocha v ha na území ORP Kód kategorie Subkategorie Kaplice ské ské ř lesy lesy lesy, které nejsou za řazeny v kategorii les ů ochranných nebo les ů

10 hospodá zvláštního ur čení 21 612,05 21a lesy na mimo řádn ě nep říznivých stanovištích 170,59 vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže 21b položené lesy a lesy na exponovaných h řebenech 0

21c lesy ochranné lesy v kle čovém lesním vegeta čním stupni 0 31a lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdroj ů I.stupn ě 178,67 lesy v ochranném pásmu zdroj ů p řírodních lé čivých a stolních 31b minerálních vod 0 ení ení č ů ř

31c ur lesy na území národních park a národních p írodních rezervací 102,96 lesy v 1.zónách CHKO, lesy v p řírodních rezervacích a 32a lesy zvláštního přírodních památkách 133,58

- 72 - RUR ORP KAPLICE

32b láze ňské lesy 0 32c přím ěstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekrea ční 0 32d lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 0 lesy se zvýšenou funkcí p ůdoochrannou, vodoochrannou, 32e klimatickou nebo krajinotvornou 119,24 32f lesy pro zachování biologocké r ůznorodosti 1 063,40 32g lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 67,80 lesy v nichž jiný d ůležitý ve řejný zájem vyžaduje odlišný zp ůsob 32h hospoda ření 0

Nejv ětší plochu les ů v rámci území ORP Kaplice zaujímají lesy za řazené do kategorie les ů hospodá řských. Z les ů ochranných zaujímá nejv ětší podíl subkategorie lesy na mimo řádn ě nep říznivých stanovištích. Z ostatních kategorií je nejvíce zastoupena kategorie les ů zvláštního ur čení, subkategorie lesy pro zachování biologické r ůznorodosti, tvo ří z celkové plochy les ů 4,53 %. Významnou subkategorií les ů zvláštního ur čení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je pot řeba vzhledem k pot řebám spole čnosti zajistit odlišný zp ůsob hospoda ření než v lesích hospodá řských. Další významnou subkategorií jsou lesy na území národních park ů a národních p řírodních rezervací, v tomto p řípad ě se jedná o národní přírodní rezervaci Žofínský prales.

5.2.1.3. Ochrana PUPFL

5.2.1.3.1. Základní povinnosti

Ochrana PUPFL je stanovena lesním zákonem. Veškeré PUPFL musí být ú čeln ě obhospoda řovány. Jejich využití k jiným ú čel ům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout OSSL na základ ě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve ve řejném zájmu. P ři využití PUPFL k jiným ú čel ům musí být zejména p řednostn ě použity pozemky mén ě významné z hlediska pln ění funkcí lesa a zajišt ěno, aby použití pozemk ů co nejmén ě narušovalo hospoda ření v lese a pln ění jeho funkcí. Je dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porost ů. Nesmí být narušována sí ť lesních cest, meliorací a hrazení byst řin v lesích a jiná za řízení sloužící lesnímu hospodá řství; v případ ě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajišt ěno odpovídající náhradní řešení. Pozemní komunikace a pr ůseky v lese musí být z řizována tak, aby jejich z řízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména v ětrem a vodní erozí. Právnické a fyzické osoby provád ějící stavební, t ěžební a pr ůmyslovou činnost jsou povinny provád ět práce tak, aby na

- 73 - RUR ORP KAPLICE pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším škodám; k odstran ění p řípadných škod činit bezprost ředn ě pot řebná opat ření. P ři své činnosti ukládat odklizované hmoty ve vyt ěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodá řsky od ůvodn ěné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu ur čených a používat vhodných technických prost ředk ů, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit ú činná opat ření k zabrán ění úniku látek poškozujících les a p řírodní prost ředí. Dále pr ůběžn ě vytvá řet p ředpoklady pro následnou rekultivaci uvoln ěných ploch; po ukon čení záboru pozemku pro jiné ú čely neprodlen ě provést rekultivaci dot čených pozemk ů tak, aby mohly být vráceny pln ění funkcí lesa. V lesním zákon ě se místo termínu zábor pro stavby nebo jiné ú čely používá termínu odn ětí pozemk ů pln ění funkcí les ů, které m ůže být trvalé nebo do časné a omezení což je stav, kdy na dot čených pozemcích nemohou být pln ěny n ěkteré funkce lesa v obvyklém rozsahu. V lesích ochranných a lesích zvláštního ur čení nesmí nové stavby narušit pln ění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za LO a LZU (ust. §15 lesního zákona).

5.2.1.3.2. Zpracování návrh ů dokumentací

Projektanti nebo po řizovatelé územn ě plánovací dokumentace, návrh ů na stanovení dobývacích prostor ů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa. Jsou povinni navrhnout a zd ůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prost ředí a ostatních celospole čenských zájm ů nejvhodn ější; p řitom jsou povinni provést vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, zp ůsob následné rekultivace a uspo řádání území po dokon čení stavby.

5.2.1.3.3. Odn ětí PUPFL a omezení jejich využívání

Odn ětí pozemk ů pln ění funkcí lesa (dále jen odn ětí) je uvoln ění t ěchto pozemk ů pro jiné využití. Omezení využívání pozemk ů pro pln ění funkcí lesa (dále jen omezení) je stav, kdy na dot čených pozemcích nemohou být pln ěny n ěkteré funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odn ětí nebo omezení m ůže být trvalé nebo do časné. Trvalým se rozumí trvalá zm ěna využití pozemk ů, do časným se pozemek uvol ňuje pro jiné ú čely na uvedenou dobu. Odn ětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na PUPFL musí být v souladu se schválenou územn ě plánovací dokumentací. V lesích ochranných a v lesích zvláštního ur čení nesmí nové stavby narušit pln ění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního ur čení. Bez odn ětí lze na PUPFL umístit signály, stabiliza ční kameny a jiné zna čky pro geodetické ú čely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých p řípadech nejde o plochu v ětší než 30 m 2, dále p řečerpávací stanice, vrty a

- 74 - RUR ORP KAPLICE studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, za řízení a stanice sloužící monitorování životního prost ředí a v ětrní jámy, pokud v jednotlivých p řípadech nejde o plochu v ětší než 55 m 2.

5.2.2. Zhodnocení p řírodních pom ěrů

5.2.2.1. Orografické a hydrologické pom ěry

5.2.2.1.1. Geomorfologie oblasti

Základní p řírodní charakteristiky v četn ě zhodnocení ekologických funkcí a st řet ů zájm ů jsou obecn ě vyhodnoceny v rámci lesnické biogeografické rajonizace p řírodních lesních oblastí (dále PLO) jako trvalých p řírodních rámc ů nezávislých na správním rozd ělení. PLO jsou oblasti s p říbuznými p řírodními podmínkami vývojov ě spolu souvisejícími, charakter každé oblasti je dán geomorfologií, makroklimatickými podmínkami, vegeta čními pom ěry (zastoupení v ůdčích d řevin) a specifickými vlastnostmi: V rámci správního území ORP Kaplice se nachází následující PLO: PLO 12 – P ředho ří Šumavy a Novohradských hor PLO 14 – Novohradské hory Výše uvedené PLO se na území ORP Kaplice člení do čty ř významných orografických celk ů: a) Krumlovská vrchovina b) Kaplická brázda c) Sob ěnovská vrchovina d) Novohradské hory a) Krumlovská vrchovina tvo ří západní část území ORP Kaplice s nejvýše vystupující náhorní plošinou Polušky (919 m.n.m.), Kraví horou (910 m.n.m.), dále Chud ějovským vrchem (843 m.n.m) a v jižní části Žib řidovským vrchem (870 m.n.m.) a Na rozhlednu (854 m.n.m.). Velmi členitá p ři západním okraji prudce spadá do ka ňonu Vltavy, východní část s mírnými svahy ohrani čuje tzv. Kaplický zlom. b) Kaplická brázda je t řetihorním (neogením) plošinatým až mírn ě zvln ěným útvarem nejvýznamn ěji se projevujícím od St říteže jižním sm ěrem mezi Omlenicemi a Nažidly, Bujanovem, Hn ěvanovem a Trojany sm ěrem ke státní hranici s Rakouskem. Celé území leží přibližn ě ve výškovém rozp ětí 560 m.n.m až 720 m.n.m. V této části území ORP Kaplice jsou lesy tvo řeny menšími komplexy p ůvodních selských les ů, se siln ě zm ěněnými druhovými skladbami a degradacemi p ůd. V terénních pokleslinách se místy projevuje nadbytek vody až k trvalému zamok ření.

- 75 - RUR ORP KAPLICE

c) Sob ěnovská vrchovina je p ředh ůř ím Novohradských hor a rozprostírá se severozápadn ě od Novohradských hor až ke Kaplickému zlomu. Západní hranici tvo ří řeka Malše, která tvo ří četné meandry, v ětšinou je hluboce za říznuta do terénu s příkrými ka ňonovitými svahy. Nejvíce členité území je na severovýchod ě a jihovýchod ě Novohradské vrchoviny. Severovýchodní část území zaujímá masiv Slepi čích hor s nejvyššími vrcholky Kohout (865 m.n.m.), Vysoký kámen (860 m.n.m.) a nižší Besednickou horou (753 m.n.m.). Siln ě členité je území Hradiš ťské hory (779 m.n.n.m.) s výškovým rozdílem 259 m proti hladin ě řeky Malše. d) Novohradské hory tvo ří jihovýchodní část území ORP Kaplice. Horní tok Poho řského potoka v okolí obce Poho ří na Šumav ě vytvá ří nevelkou Poho řskou kotlinu. Mezi nejvyšší vrcholy v této oblasti pat ří Kamenec (1072 m.n.m.), který je nejvyšším místem na území ORP Kaplice, a Myslivna (1040 m.n.m.).

5.2.2.1.2. Hydrografie oblasti a) Krumlovská vrchovina je p řes svou pom ěrnou členitost chudá na prameništ ě a drobné vodote če. V západní části území ORP Kaplice protéká Čeřínský potok, který spolu s Rožmitálským potokem ústí do Vltavy pod Čeřínem. V severní části území ORP Kaplice jsou nejvýzna čnějšími potoky Mal čický a Net řebický, které odtékají severním sm ěrem. Hydrograficky pat ří Krumlovská vrchovina k povodí Malše a Vltavy. b) Kaplická brázda pat ří k povodí Malše a část Net řebicka pat ří k povodí Vltavy. c) Sob ěnovská vrchovina je odvod ňována řekou Malší, jejímiž nejvýznamn ějšími pravostrannými p řítoky jsou říčka Černá, Tichá, Kamenice a Dobechovský potok. Z hydrologického hlediska se ve v ětší mí ře uplat ňují atmosférické srážky, proto v suchém období tyto vodote če trpí nedostatkem vody. V ětší nadbytek vody obsahují terénní sníženiny severn ě od Malont. d) Novohradské hory jsou prameništ ěm Poho řského potoka, který je (délka 23 km) nejv ětším levostranným p řítokem říčky Černé. Poho řský potok byl v minulosti jako jeden z nejmenších vodních tok ů u nás upraven pro voroplavbu. I dnes jsou místy ješt ě patrné poz ůstatky této pozoruhodné stavby. Jihovýchodní částí Novohradských hor protéká řeka Lužnice. Její prameništ ě leží tak řka na dohled za státní hranicí, severn ě od vrchu Eichelberg (1054 m.n.m.).

5.2.2.2. Geologické pom ěry a) Moldanubikum tvo ří svorové ruly a svory budující horskou skupinu Polušky západn ě od Kaplice a kopce odtud k jihozápadu. Svorové pásmo se v ší řce asi 10 km táhne z údolí

- 76 - RUR ORP KAPLICE

řeky Vltavy od Rožmberka k severu p řes Polušku do okolí Velešína a dále pokra čuje severovýchodním sm ěrem. Cordieritické a migmatické ruly budují území na východ od Zdík ů sm ěrem na Li čov, Dluhošt ě a Benešov nad Černou, dále jižním sm ěrem na Malonty, B ělou a Pohorskou Ves. b) Magmatity tvo ří dvojslídný granit st ředn ě až drobn ě zrnitý a dvojslídný granit až granodiorit, který je místy porfyrický (Eisgarnského typu). Ty budují území východn ě od Po řešína až ke Ž ďáru p řes řeku Malši, a dále v úzkém pruhu východním sm ěrem p řes Mostky na Benešov nad Černou a kone čně v pruhu od Bukovska p řes Horní P říbraní do Cetvin. Biotický granodiorit Freistadského typu, který je i z části porfyrický, buduje území na ose Horní Dvo řišt ě, Rybník, Rychnov nad Malší, Všem ěř ice a východním sm ěrem na Tichou. c) Tercier tvo ří neogení sedimenty št ěrkovito-jílovito-pís čitých akumulací budující pom ěrn ě souvislý pruh od St říteže, p řes Kaplici-nádraží jižním sm ěrem na Omlenici, Nažidla, Bujanov, Hn ěvanov a Trojany ke státní hranici. d) Kvarter tvo ří čtvrtohorní sedimenty pleistocénního stá ří a holocenní sedimenty, které jsou především zastoupeny svahovými hlínami na plochých bázích svah ů a aluviálními naplaveninami podél potok ů a řek.

5.2.2.3. Pedologické pom ěry

5.2.2.3.1. P ůdy na extrémních stanovištích a) Syrozem (litozem s hloubkou p ůdy do 10 cm, regozem s hloubkou nad 10 cm) je iniciální půda s vysokým obsahem skeletu, se slab ě vyvinutým humusovým horizontem. Vyskytuje se ojedin ěle na chudých kamenitých a balvanitých sutích p ři řece Lužnici. Úrodnost p ůdy je velmi nízká. b) Ranker je p ůda s vysokým obsahem skeletu (více jak 50 %), s dobře vyvinutým humusovým horizontem. Humusem bohatá jemnozem z části vypl ňuje prostory mezi kameny a balvany. Vyskytuje se na obdobných stanovištích jako syrozem, ale je to p ůda většinou p řízniv ě vlhká s vyšším stupn ěm úrodnosti.

5.2.2.3.2. P ůdy na exponovaných stanovištích

Půdy na exponovaných stanovištích pat ří často k subtyp ům na p řechodu mezi rankerem a kambizemí nebo kryptopodzolem. Je to p ředevším ranker kambický (ranker hn ědozemí), kambizem rankerová (nevyvinutá hn ědá p ůda) a kryptopodzol rankerový (nevyvinutá rezivá půda). Časté jsou i skeletové formy kambizem ě a kryptopodzolu. Rendziny a kambizem ě rendzinové jsou vázány na oblasti s výskytem krystalického vápence. - 77 - RUR ORP KAPLICE

5.2.2.3.3. P ůdy na kyselých stanovištích

Půdy na kyselých stanovištích jsou normální p ůdy na horninách, které jsou pon ěkud slab ěji zásobeny živinami. P ředstavují oligotrofní varianty p ůdních typ ů. Jsou st ředn ě úrodné. Kambizem oligotrofní (hn ědá lesní p ůda) je nejb ěžn ější na kyselých p ůdotvorných substrátech, kambizem mezotrofní na neutrálních p ůdotvorných substrátech. Na siln ě kyselých substrátech vznikají kambizem ě dystrické. Ty se mohou vytvo řit i degradací z kambizemí oligotrofních. Mohou p řecházet do podzol ů.

5.2.2.3.4. P ůdy na živných stanovištích

Půdy na živných stanovištích jsou normální p ůdy na horninách, které jsou relativn ě dob ře zásobeny živinami. Jsou zna čně úrodné.

5.2.2.3.5. P ůdy na stanovištích ovlivn ěných vodou stékající po svazích

Půdy na stanovištích ovlivn ěných vodou, stékající po svazích, jsou časté p ředevším v širokých svahových úžlabinách s prameny a pot ůč ky. Co do vlhkosti tvo ří pestrou mozaiku od p ůd slab ě ovlivn ěných stékající vodou až po p ůdy zamok řené. P ůda je dob ře zásobená živinami i vodou a je zna čně úrodná.

5.2.2.3.6. P ůdy st řídav ě vlhké

Půdy st řídav ě vlhké jsou časté na plochých bázích svah ů a plošinách, v ětšinou na svahových hlínách se zhoršenou propustností pro vodu. Srážková voda v období deš ťů a jarního tání sn ěhu zp ůsobuje p řechodné zamok ření porostní p ůdy. V období sucha mohou v níže položených částech území ORP Kaplice mírn ě vysychat a tvrdnout. a) Pseudoglej je typickým reprezentantem t ěchto p ůd. Úrodnost p ůdy je nep říznivým vlhkostním režimem snížena, p ůda bývá uléhavá. Časté jsou i p řechodné subtypy mezi pseudoglejem a kambizemí. Je to zejména kambický pseudoglej (hn ědý pseudoglej). b) Luvizem se vytvo řila p řevážn ě na kyselých sprašových hlínách na níže položených rovinatých terénech.

5.2.2.3.7. P ůdy lužní

Půdy lužní jsou vázány na údolní nivy v ětších potok ů a řek, které tvo ří v dob ě záplav aluviální akumulaci materiálu. Fluvizem (naplavená p ůda) je bohatá na humus a živiny. Časté jsou p ůdy s trvale zvýšenou hladinou podzemní vody, které tvo ří p řechod ke glej ům. Je to fluvizem glejová (naplavené p ůdy glejové). Úrodnost p ůdy je zamok řením výrazn ě snížena.

- 78 - RUR ORP KAPLICE

5.2.2.3.8. P ůdy na podmá čených stanovištích

Půdy na podmá čených stanovištích jsou trvale zamok řeny spodní vodou. Glej je bohatý humusem i živinami. Na rozdíl od naplavené p ůdy s proudící okysli čenou vodou je podzemní voda u gleje jen mírn ě pohyblivá. Vyskytuje se v plochých terénních depresích, plochých úžlabinách a na bázích svah ů. Glej bývá často na povrchu zrašelin ěný a tím vzniká glej rašelinový. N ěkdy je povrch p ůdy zbahn ěný, potom se jedná o glej zbahn ěný. Časté jsou přechody ke kambizemi. Ty pat ří gleji kambickému (hn ědý glej). Vyskytují se i p řechody k podzol ům, podzolové gleje.

5.2.2.3.9. P ůdy na rašelinách

Organozem (rašelinná p ůda) se vyskytuje jak ve form ě organozem ě fabrické (rašelinné půdy vrchovištní) na bochníkovit ě vyklenutých dosud živých vrchovištích, tak ve formě organozem ě mezické (rašelinné p ůdy p řechodné) s rašelinou zpravidla už dob ře rozloženou a zna čně úrodnou. M ělké rašeliny pat ří k subtypu organozem ě glejové (rašelinné p ůdy glejové).

5.2.2.4. Klimatické pom ěry

5.2.2.4.1. Klimatické oblasti a jednotky

Území ORP Kaplice spadá pod dv ě jednotky mírn ě teplé klimatické oblasti (MT3 a MT4) a jednu jednotku chladné klimatické oblasti (CH 7). MT – mírn ě teplá klimatická oblast, 120 až 160 dn ů s teplotou alespo ň 10 oC (HVO), 20 až 50 letních dn ů (LetD), 110 až 160 mrazových dn ů (MD), 30 až 50 ledových dn ů (LD), pr ůměrná denní teplota v měsících lednu, dubnu, červenci a říjnu mezi -4oC až 18 oC (t I-X), 100 až 130 dn ů se srážkami alespo ň 1 mm (s>1 mm), 350 mm až 500 mm srážek ve vegeta čním období (s VO), 200 mm až 300 mm srážek v zimním období (s VZ), 50 až 100 dn ů se sn ěhovou pokrývkou (sp ), 40 až 60 jasných dn ů (o<0,2) a 120 až 160 zatažených dn ů (o>0,8). Jednotka MT3 mírn ě teplá a mírn ě vlhká zaujímá p řevážnou část území ORP Kaplice. Pr ůměrné ro ční teploty se pohybují okolo 6,5 oC, pr ůměrné ro ční srážky okolo 700 mm. Jednotka MT4 mírn ě teplá, mírn ě vlhká a s mírnou zimou zaujímá nepatrnou severní část Sob ěnovské vrchoviny. Pr ůměrné ro ční teploty se pohybují okolo 7 oC, pr ůměrné ro ční srážky do 650 mm. CH – chladná klimatická oblast, HVO-80 až 140 dn ů, LetD-0 až 30 dn ů, MD-140 až 180 dn ů, LD-50 až 70 dn ů, t I-X-mezi -7oC až 18 oC, s>1 mm mezi 90 až 160 mm, s VO-mezi 350 mm až 700 mm, s VZ-mezi 200 mm až 500 mm, sp -mezi 100 mm až 140 mm, o<0,2-30 až 50 dn ů a o>0,8 130 až 160 dn ů. - 79 - RUR ORP KAPLICE

Jednotka CH7 je horská, mírn ě chladná a zaujímá nejvyšší polohy Krumlovské vrchoviny, Sob ěnovské vrchoviny a Novohradských hor. Pr ůměrné ro ční teploty se pohybují pod 6 oC, v oblasti Poho ří na Šumav ě okolo 5 oC. Pr ůměrné ro ční srážky jsou vyšší než 700 mm, v Novohradských horách nad 800 mm.

Tab č. 21 : Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971).

Mapa č. 3

- 80 - RUR ORP KAPLICE

Tab č. 22 .: T řídy klimatické regionalizace ČR dle Moravce & Votýpky (Moravec - Votýpka, 1998)

Mapa č. 4

5.2.2.4.2. Teplota vzduchu

Na území jednotek MT3 a MT4 se pohybují pr ůměrné ro ční teploty vzduchu mezi hodnotami od 6,1 oC do 7,5 oC (Rychnov nad Malší 6,1 oC, Sob ěnov 6,5 oC, Bujanov 6,8 oC, Kaplice 7,0 oC, Velešín 7,5 oC). Na území jednotky CH7 se pohybují pr ůměrné ro ční teploty

- 81 - RUR ORP KAPLICE vzduchu mezi hodnotami od 5,0 oC do 6,0 oC (Poho ří na Šumav ě 5,0 oC, Pohorská Ves 5,5 oC, Malonty 5,9 oC). Po čátek mraz ů v pr ůměru nastává okolo 26. listopadu a kon čí okolo 3. b řezna. Souvislá mrazová perioda trvá v pr ůměru 98 dní. Ostatní dny v roce z ůstávají teploty vzduchu nad bodem mrazu. Pr ůměrné datum posledního mrazového dne je 11. kv ětna. Vegeta ční doba za číná v pr ůměru od 11. dubna, pouze za Velešínem a v nejnižších polohách podél Malše již od 1. dubna, a kon čí 26. října, na vrcholech Polušky, Sob ěnovské vrchoviny a Novohradských hor 21. října. Vliv oceánského klimatu se projevuje zpožd ěným nástupem letních teplot. Tepelné inverze jsou omezeny na hlubší úžlabiny podél potoků a terénní sníženiny se špatným odtokem vzduchu.

5.2.2.4.3. Vodní srážky

Nejmén ě vodních srážek spadne v severní části území ORP Kaplice v oblasti Velešínska, okolo 650 mm. Nejv ětší úhrn vodních srážek má jihovýchodní část území ORP Kaplice, v oblasti Poho ří na Šumav ě, kde je sou časn ě nejv ětší nadmo řská výška. Příznivý vliv oceánského klimatu se na území ORP Kaplice projevuje hlavn ě ve vysokých hodnotách vodních srážek b ěhem letního období roku. Na srážky je nejbohatším měsícem červenec, nejchudšími m ěsíci jsou leden a únor. Vegeta ční m ěsíce mají okolo 70 % ro čního pr ůměru vodních srážek. Po čet dní se srážkami 1 mm a v ětší je pr ůměrn ě v roce nap ř. v Sob ěnov ě 89 dní a v Bělé 111 dní. Po čet dn ů se sn ěhovými srážkami je pr ůměrn ě v roce v Sob ěnov ě 38 dn ů a v Bělé 47 dn ů.

5.2.3. Zvlášt ě chrán ěná území na PUPFL

Území ORP Kaplice je typické v ětším podílem ploch s vyšším stupn ěm ekologické stability ve srovnání s jinými oblastmi České republiky. Plošn ě nejrozsáhlejší ekosystémy les ů, které mají vysokou ekologickou stabilitu, jsou Novohradské hory, Sob ěnovská vrchovina a Poluška. Jedná se o rozsáhlé p řevážn ě lesnaté oblasti s významným podílem les ů přirozených a p řírod ě blízkých. Není zde žádný pr ůmysl ani jiné významné zdroje zne čišt ění.

5.2.3.1. Národní p řírodní rezervace

5.2.3.1.1. Národní p řírodní rezervace Žofínský prales

Chrán ěné území Žofínský prales je za řazené do nejvyšší kategorie ochrany-národní přírodní rezervace. Leží ve st řední části Novohradských hor v k.ú. Pivonice u Pohorské Vsi, obec Pohorská Ves. - 82 - RUR ORP KAPLICE

Žofínský prales spolu s nedaleko ležícím pralesem Hojná Voda (nachází se na území ORP Trhové Sviny) jsou nejstaršími rezervacemi st řední Evropy. Ochrana obou prales ů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrab ětem Ji řím Františkem Augustem Buquoyem, jeho na řízením ze dne 28.8.1838. P ůvodní ochrana Žofínského pralesa se vztahovala jen na severní část dnešní rezervace o vým ěř e zhruba 40 ha. Vým ěra chrán ěného území se však měnila podle toho, jak byly k němu zahrnovány obvodové p řirozené a pozd ěji i kulturní přilehlé lesní porosty, takže dnes je vým ěra celé rezervace 102 ha. Chrán ěné území leží na mírných severních svazích St říbrného vrchu v nadmo řské výšce 735-25 m. Povrch rezervace je člen ěn roklinami n ěkolika drobných pot ůč ků, které sbírají vodu v četných plošných prameništích. Geologickým podložím na ploše celé rezervace je granodiorit weinsberského typu, sou část t ělesa centrálního moldanubského plutonu. Prales je vynikající ukázkou horských kv ětnatých bu čin a jedlobu čin hercynské oblasti. Na v ětší části plochy je doložen nep řetržitý p řirozený vývoj pralesa od p řelomu 18. a 19. století až do dnešní doby bez lesnických zásah ů. Ve stromovém patru p řevažuje buk (81 %), přimíšen je smrk (14 %) a jedle (4 %), vzácn ě je vtroušen javor klen a jilm drsný. Nejstaršími dřevinami jsou mohutné dožívající jedle a smrky, 300-400 let staré a 40-50 m vysoké, které většinou zna čně p řečnívají nad úrove ň p řevládajícího bukového porostu. Na v ětšin ě plochy pralesa je dnes zajišt ěna nová nástupní generace p řevážn ě bukového zmlazení ve v ěku 10-40 let. V bylinném podrostu se vyskytuje v ětšina charakteristických druh ů květnatých bu čin, zejména ky čelnice devítilistá, ky čelnice cibulkonosná, bažanka vytrvalá, bukovinec kapra ďovitý, žindava evropská, kostival hlíznatý aj. regionáln ě charakteristickým druhem podrostu je řeřišnice trojlistá, jeden z druh ů alpského p ůvodu v kv ěten ě jižních Čech. Vlh čí stanovišt ě podél potok ů a v okolí prameniš ť jsou porostlé podmá čenými smr činami, v nichž roste nap ř. d řípatka horská, bika lesní a t řtina chloupkatá. Na jednom v ětším ložisku svahové prameništní rašeliny uprost řed pralesa je vytvo řen porost zakrslé rašelinné smr činy, což je v komplexu svahového smíšeného lesa zna čně pozoruhodné. Četná svahová prameništ ě krytá rašelinným anmoorem por ůstají mok řadní bylinnou vegetací s výskytem krabilice chlupaté, mokrýše st řídavolistého, rozrazilu horského a ost řice řídkoklasé; fytogeograficky významný je výskyt lipnice oddálené. Žofínský prales je rovněž významným biotopem pro pta čí faunu vázanou na p řirozené smíšené horské lesy. Pta čí spole čenstvo je velmi charakteristické a jeho složení zcela odpovídá avifaun ě jiných pralesních a p řirozených smíšených porost ů (Boubínský prales, Záto ňská hora, Stožec aj.). V letech 1989 - 90 zde bylo zjišt ěno celkem 44 druh ů pták ů, z toho 35 - 40 pravideln ě hnízdících. K nejvýznamn ějším pat ří čáp černý, datlík tříprstý, holub doup ňák, lejsek malý, kulíšek nejmenší a datel černý. V roce 1997 byl proveden rovn ěž podrobný výzkum epigeických brouk ů (žijících na povrchu a ve svrchních

- 83 - RUR ORP KAPLICE vrstvách p ůdy, tlejícím spadaném d řevu a na p řízemní vegetaci a plodnicích pozemních hub). Celkem bylo zjišt ěno 163 druh ů brouk ů, z nichž zna čná část indikuje svou p řítomností reliktnost a ralativní nedot čenost p řírodního prost ředí pralesa. Z nejvýznamn ějších druh ů je to nap ř. st řevlík Pterostichus pumilio, tesa řík Saphanus piceus, drab číci Proteinus ovalis a Atrecus pilicornis, rohá ček Ceruchus chrysomelinus, aj. Žofínský prales je od roku 1991 oplocen proti nežádoucímu vlivu jelení zv ěř e. Toto oplocení bylo zna čně poškozeno padajícími stromy p ři orkánu Kiril v únoru roku 2007. Z d ůvodu zajištění nerušeného vývoje pralesního ekosystému je prales nep řístupný pro ve řejnost. Výjime čně je povolován vstup pouze pro odborné pracovníky provád ějící v ědecký výzkum a pro návšt ěvy odborník ů v lesnických a p řírodov ědných oborech.

5.2.3.2. P řírodní rezervace

5.2.3.2.1. P řírodní rezervace Vysoký kámen

Plocha p řírodní rezervace Vysoký kámen je 3,21 ha, plocha ochranného pásma je 22,92 ha. Rezervace se rozprostírá v nadmo řské výšce 810-865 m. Byla vyhlášena v roce 1995. Chrán ěné území je tvo řeno smíšeným lesem na su ťovém východním svahu vrchu Vysoký kámen (865 m), 1,2 km jihozápadn ě od obce Klení. D ůvodem ochrany jsou p řirozené porosty kv ětnatých bu čin s charakteristickým druhovým složením na su ťovém svahu, reprezentativní ukázky periglaciální modelace terénu, hnízdišt ě výra velkého. Horninové podloží tvo ří st ředn ě zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton). Ve vrcholové části se nacházejí četné skalní útvary (mrazové sruby, izolované skály – tory, skalní hradby, soliflukcí rozvle čená kamenná su ť) dokládající periglaciální modelaci terénu. V rezervaci je zachován p řirozený porost kapradinového typu fytocenologicky nevyhran ěných kv ětnatých bu čin ve věku 120–140 let, které potenciáln ě odpovídají bu činám s ky čelnicí devítilistou, místy se blíží kost řavovým bu činám. Ve stromovém patru p řevládá celkov ě buk lesní, hojn ě je p řimíšen smrk ztepilý a vtroušena je jedle b ělokorá. V ke řovém podrostu se sporadicky objevuje bukové zmlazení a bez červený. V bylinném patru p řevažují druhy typické pro submontánní a montánní su ťové lesy, zejména bažanka vytrvalá, pižmovka mošusová, kapra ď rozložená, z druh ů charakteristických pro bu činy a jiné typy mezofilních les ů se dále vyskytují bukovník kapra ďovitý, pšení čko rozkladité, vraní oko čty řlisté, samorostlík klasnatý, pta činec hajní, v ěsenka nachová, svízel vonný. Na zastín ěných st ěnách vrcholových skalních útvar ů je vyvinuto spole čenstvo svazu Hypno-Polypodion vulgaris s hojným osladi čem obecným. V širokém ochranném pásmu se nacházejí polop řirozené až kulturní porosty s celkovou p řevahou smrku, p řím ěsí buku, borovice lesní a mod řínu opadavého a vtroušenou jedlí a b řízou b ělokorou na stanovištích p ůvodních kv ětnatých bu čin. - 84 - RUR ORP KAPLICE

Vzhledem k vysokému zápoji stromového patra je bylinný podrost aktuáln ě velmi ochuzený, ale lokáln ě v n ěm lze v ětšinu druh ů charakteristických pro bu činy nalézt. Žije zde horský druh plže – závornatka k řížatá. Z území PR je uvád ěno p řes 160 druh ů motýl ů. Významným bioindikátorem je nap říklad h řbetozubec tmavoúhlý, charakteristický pro bu činy, podobnou bionomii má pí ďalka Fagivorina arenaria. Pí ďalka černobílá je vázaná na horské jedliny. Z můr jsou zde nejzajímav ější Cerastis leucographa (lokální druh v řesoviš ť a lesních okraj ů) a Brachionycha nubeculosa (druh vlhkých lesních údolí). Rezervace je tradi čním hnízdišt ěm výra velkého.

5.2.3.2.2. P řírodní rezervace Ševcova hora

Plocha p řírodní rezervace Ševcova hora je 8,33 ha. Rezervace se rozprostírá v nadmo řské výšce 675-776 m. Byla vyhlášena v roce 1995. Chrán ěné území je tvo řeno smíšeným lesem na strmém jihozápadním svahu Ševcovské hory, 0,8 km severovýchodn ě od osady Pusté Skaliny, 2 km východn ě od obce Sob ěnov. D ůvodem ochrany je reprezentativní zbytek staré acidofilní bu činy na balvanité suti s druhov ě chudým podrostem. Horninovým podkladem je st ředn ě zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton), která na jihozápadním strmém svahu Ševcovské hory (780 m) vytvá ří solifluk čně rozvle čenou hrub ě balvanitou su ť. Hlavní sou částí rezervace je starý listnatý porost na balvanité suti (0,90 ha, v ěk 190 – 210 let), který má charakter acidofilní bikové bu činy, jejíž stromové patro tvo ří jen buk lesní a v ke řovém podrostu se nachází pouze bukové zmlazení. Ve velmi sporadicky vyvinutém bylinném patru p řevažují acidofilní druhy bika b ělavá a metli čka k řivolaká, roztroušen ě se vyskytují š ťavel kyselý, lipnice hajní, bor ůvka černá, jest řábník zední a kapradiny bukovník kapra ďovitý a kapra ď rozložená. Z druh ů charakteristických pro bohatší typy bu čin se vzácn ě objevují v ěsenka nachová, svízel vonný, pitulník horský. P řilehlé mladší smíšené porosty, v jejichž stromovém patru aktuáln ě převažuje smrk ztepilý a p řimíšeny jsou buk lesní, borovice lesní, b říza b ělokorá a mod řín opadavý, pat ří fytocenologicky rovn ěž k acidofilním bu činám a jejich bylinné patro je díky většímu korunovému zápoji ješt ě chudší. Význa čnějšími živo čišnými druhy jsou drab čík Micropeplus mariettii, hlodník Corticarina similata a nosatec Barypeithes pellucidus. Ve stromových houbách se vyvíjí nápadná bedlobytka Cerotelion striatum.

5.2.3.2.3. P řírodní rezervace Rapotická b řezina

Plocha p řírodní rezervace Rapotická b řezina je 14,72 ha. Rezervace se rozprostírá v nadmo řské výšce 720-760 m. Byla vyhlášena v roce 2002. Chrán ěné území je komplexem prameništní vegetace (fenomény b říza a olše). Mok řadní a rašelinn ě lesní i nelesní

- 85 - RUR ORP KAPLICE spole čenstva tvo ří význa čný ekologický stabilizující prvek krajiny a centrum biotické diverzity. Chrán ěné území zaujímá sb ěrnou pramennou oblast bezejmenného levostranného přítoku Poho řského potoka. Pod ěl hlavního pramenného pot ůč ku se nachází úzký pruh přípoto ční podhorské olšiny. V ětšinu území zaujímají p řirozené porosty rašelinných b řezin břízy pý řité. Menší rozvoln ěné porosty tvo ří rašelinné vrby. V malých fragmentech v západní části území se nacházejí cenná rašelinná lu ční spole čenstva.

5.2.3.3. P řírodní památky

5.2.3.3.1. P řírodní památka Poho řské rašeliništ ě

Plocha p řírodní památky Poho řské rašeliništ ě je 39,02ha. Památka se rozprostírá v nadmo řské výšce 893-912 m. Byla vyhlášena v roce 1973. Chrán ěné území je tvo řeno rašeliništ ěm, podmá čenými smr činami a loukami 1 - 1,7 km severozápadn ě od bývalé obce Poho ří na Šumav ě, 7 km jihojihovýchodn ě od obce Pohorská Ves. D ůvodem ochrany je komplex p řirozených porost ů podmá čených a rašelinných smr čin, vrchovištního rašeliništ ě a rašelinných luk s charakteristickou rašeliništní vegetací a kv ětenou a specifickou faunou bezobratlých živo čich ů. Lu ční plochy v chrán ěném území byly v minulosti extenzivn ě využívané jako jednose čné louky a pastviny a byly lokáln ě odvodn ěné soustavou m ělkých příkop ů (ty jsou v sou časné dob ě již p řerostlé a mimo provoz, ale jejich st ěny poskytují dobrou p říležitost k nahlédnutí do struktury rašelinného profilu). Dlouhodobé nevyužívání ve zdejších extrémních podmínkách zatím podstatn ě neovlivnilo složení lu čních porost ů. Chrán ěné území leží v p řirozené terénní depresi protékané levostrannými p řítoky Poho řského potoka. Horninovým podložím je st ředn ě zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton). Na v ětšin ě plochy území je podloží p řekryto ložiskem rašeliny o mocnosti až 2,7 m. Ve vegeta čním krytu p řevažuje komplex podmá čených rohozcových smr čin a zakrslých rašelinných smr čin, tvo řící mozaiku s kulturními smrkovými porosty na nepodmá čených stanovištích. Stromové patro p řirozených smr čin tvo ří výhradn ě smrk ztepilý, v rašelinných smr činách na hlubší rašelin ě tvo řící porosty zakrn ělého vzr ůstu o nízkém zápoji (30 - 60 %). V nezapojeném bylinném patru dominuje t řtina chloupkatá a roztroušen ě se objevují kapra ď rozložená, bor ůvka černá, sedmikvítek evropský, d řípatka horská, star ček hercynský, v rašelinných smr činách ješt ě ost řice zobánkatá a suchopýr pochvatý. V mechovém patru rašelinných smr čin dominují rašeliníky, zejména rašeliník k řivolistý a r. ostrolistý, r. statný, v podmá čených smr činách rašeliník Girgensohn ův, ploník obecný a rohozec trojlalo čný. Ve východní části území se nachází menší vrchovištní rašeliništ ě s mozaikou rašeliništních kle čových porost ů a suchopýrorašeliníkových a ost řicovorašeliníkových spole čenstev. Ke řové patro je tvo řeno hybridogenní rašelinnou kle čí . - 86 - RUR ORP KAPLICE

V bylinném patru se vyskytují kyhanka sivolistá, ost řice chudokv ětá, suchopýr pochvatý, černýš lu ční, klikva bahenní, vlochyn ě bahenní. Mechové patro tvo ří rašeliníky s p řevahou rašeliníku k řivolistého, r. prost ředního a r. červeného a ploník tuhý. Do chrán ěného území pat ří i menší plochy horských luk a pastvin se spole čenstvy svaz ů Caricion fuscae, Violion caninae a Polygono-Tristion, v nichž rostou star ček poto ční, pleška stopkatá, ost řice ježatá, smilka tuhá, svízel horský, prha arnika, hadí ko řen v ětší. Z fauny je zajímavý výskyt dvou význa čných druh ů st řevlí čků (Pterostichus illigeri a P. pumilio), jejichž výskyt je u nás omezen na Šumavu a Novohradské hory. Byl tu nalezen i vzácný mok řadní motýl - m ůra horská. V ětšina uvedených nález ů je starší než 25 let a vyžaduje ov ěř ení. Z nov ější doby je nález pom ěrn ě teplomilného dvouk řídlého hmyzu - bzu čivky Pollenia tenuiforceps. K dominantním pta čím druh ům pat ří typické druhy smr čin, p ředevším králí ček obecný, sýkora uhelní ček, červenka obecná, a dále b ěžné lesní druhy p ěnkava obecná, p ěnice černohlavá a st řízlík obecný.

5.2.3.3.2. P řírodní památka U t ří m ůstk ů

Plocha p řírodní památky U t ří m ůstk ů je 8,57 ha. Památka se rozprostírá v nadmo řské výšce 895-912 m. Byla vyhlášena v roce 1990. Chrán ěné území je tvo řeno rašelinným lesem na severovýchodním úpatí Ji řické hory (942 m), 2 km severozápadn ě od zaniklé obce Poho ří na Šumavě, 6 km jihojihovýchodn ě od obce Pohorská Ves. D ůvodem ochrany je soubor rašelinných a podmá čených smr čin na náhorní plošin ě centrální části Novohradských hor s charakteristickou druhovou skladbou a výskytem kýchavice bílé pravé. Ta je jedním z nejpozoruhodn ějších a také nejvzácn ějších druh ů rostlin v jiho české oblasti. Je sou časn ě jedním ze skupiny druh ů, které svým výskytem prokazují historické ovlivn ění našeho území kv ětenou Alp. Jde o jedno z nejbohatších naleziš ť tohoto druhu v Novohradských horách. Horninové podloží tvo ří st ředn ě zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton), která je prakticky v celém rozsahu chrán ěného území p řekryta až 1,5 m mocným ložiskem rašeliny (holocén). Lokalita leží na velmi mírn ě sklon ěném až plochém terénu s četnými podsvahovými prameništi na jižním okraji, které sytí vodou celé rašelinné ložisko. Vegeta ční kryt území tvo ří koncentricky uspo řádaný soubor podmá čených rohovcových smr čin a v nich uzav řených menších ploch zakrslých, místy siln ě rozvoln ěných rašelinných smr čin. V okrajových částech jsou na podmá čeném stanovišti do chrán ěného území zahrnuty i smrkové porosty kulturního charakteru. Celkov ě ve stromovém patru zcela převládá smrk ztepilý, s nepatrnou p řím ěsí b řízy karpatské, borovice lesní a je řábu pta čího. V bylinném podrostu se vyskytují t řtina chloupkatá, bika lesní, plavu ň pu čivá, violka bahenní, dřípatka horská, podb ělice alpská, v rašelinných smr činách suchopýr pochvatý, klikva

- 87 - RUR ORP KAPLICE bahenní, vlochyn ě bahenní, černýš lu ční, ost řice zobánkatá, o. chudokv ětá, velmi vzácn ě i kyhanka sivolistá a malá populace kýchavice bílé pravé. V mechovém patru podmá čených smr čin p řevládá rašeliník Girgensohn ův a hojn ě se vyskytují játrovky rohozec trojlalo čný, kryjnice Meylanova, k. Neesova a k řepenka prost řední, bohat ě vyvinuté mechové patro rašelinných smr čin tvo ří zejména rašeliník k řivolistý, r. prost řední, r. člunkolistý, r. statný a r. ostrolistý. Při entomologickém pr ůzkumu zde byla zjišt ěna mimo jiné vzácn ější tiplice Tipula limbata (charakteristická pro jedlobukové porosty) a bedlobytky Bolitophila occlusa a Mycetophila bohemica, známé v České republice jen z malého po čtu lokalit.

5.2.3.3.3. P řírodní památka Myslivna

Plocha p řírodní památky Myslivna je 13,82 ha. Památka se rozprostírá v nadmo řské výšce 942-1020 m. Byla vyhlášena v roce 1992. Chráněné území je tvo řeno smíšeným lesem (stá ří 130-160 let) na severozápadním svahu hory Myslivna (1040 m), 3,5 km severoseverozápadn ě od bývalé obce Poho ří na Šumav ě, 5 km jihovýchodn ě od obce Pohorská Ves. D ůvodem ochrany jsou relativn ě p řirozené porosty kv ětnatých bu čin s přechody k horským acidofilním smrkovým bu činám a su ťovým klenovým bu činám s charakteristickým floristickým složením a druhov ě po četnou avifaunou na podloží st ředn ě zrnité porfyrické biotitické žuly weinsberského typu (moldanubický pluton), která tvo ří na většin ě plochy rozvle čenou balvanitou su ť. V území se nachází n ěkolik plošných svahových prameniš ť. Ve vegetaci plošn ě zcela p řevládají kv ětnaté bu činy s ky čelnicí devítilistou v regionální variant ě s řeřišnicí trojlistou, na extrémn ě balvanitém terénu přecházející k netypicky vytvo řeným vysokobylinným horským klenovým bu činám. V porostech p řevažuje buk lesní s p řím ěsí smrku ztepilého, lokáln ě s hojným výskytem javoru klenu a se vzácn ě vtroušenou jedlí b ělokorou, jilmem horským a javorem mlé čem. Ke řové patro je tvo řeno hojným zmlazením buku. V podrostu se mimo jiné vyskytují ky čelnice devítilistá, k. cibulkonosná, řeřišnice trojlistá, svízel vonný, kostival hlíznatý, pitulník horský, violka lesní, samorostlík klasnatý, bažanka vytrvalá, vraní oko čty řlisté, ost řice lesní, žindava evropská, bukovník kapra ďovitý, bukovinec osladi čovitý, v ěsenka nachová, pta činec hajní, star ček hercynský, kapra ď rozložená. V mechovém patru rostou játrovky kryjnice Meylanova a nitkovec vlasovitý. Na mén ě svažitém terénu na h řbetu Myslivny jsou vyvinuty acidofilní smrkové bu činy, v jejichž bylinném patru rostou t řtina chloupkatá, plavu ň pu čivá, d řípatka horská, podb ělice alpská, koko řík p řeslenatý, bika b ělavá. Na drobných lesních prameništích jsou vyvinuta sciofilní spole čenstva svazu Cardaminion amarae, v nichž rostou mokrýš st řídavolistý, řeřišnice ho řká, ř. k řivolaká, krabilice chlupatá, rozrazil horský, ost řice řídkoklasá, čarovník alpský, hojná je zde játrovka pob řežnice. Pro lokalitu je typický horský

- 88 - RUR ORP KAPLICE tesa řík Pidonia lurida. Významným nálezem dvouk řídlého hmyzu je tipli čka Trichocera dahlae, zjišt ěná zde jako nová pro Čechy (sou časn ě se zjišt ěním jejího výskytu v NPR Čertova st ěna-Lu č). Krom ě b ěžných lesních druh ů pták ů se širokou ekologickou valencí zde hnízdí n ěkolik druhů evropského listnatého lesa, p ředevším holub doup ňák, lejsek malý, budní ček lesní a sýkora babka. V hnízdní dob ě byl zjišt ěn také šoupálek krátkoprstý v neobvyklé nadmo řské výšce tém ěř 1000 m. Ve starší literatu ře je udáván též hnízdní výskyt některých vzácn ějších druh ů sov - kulíšek nejmenší, výr velký aj.

5.2.3.3.4. P řírodní památka Stod ůlecký vrch

Plocha p řírodní památky Stod ůlecký vrch je 50,08 ha. Památka se rozprostírá v nadmo řské výšce 924-973 m. Byla vyhlášena v roce 1992. Chrán ěné území je tvo řeno lesním rašeliništ ěm ležícím v ohybu státní hranice s Rakouskem, 1,5 km jižn ě od zaniklé obce Poho ří na Šumav ě, 9 km jihojihovýchodn ě od obce Pohorská Ves. Nachází se na mírném severním svahu česko-rakouského pohrani čního h řebene, který tvo ří sou časn ě rozvodí mezi povodím Vltavy a Dunaje. D ůvodem ochrany je rozsáhlý komplex porost ů rašelinného boru, kontaktních rašelinných a podmá čených smr čin a nelesních rašeliništních spole čenstev s výskytem ohrožených rostlinných druh ů a tyrfobiontní entomofaunou. P řírodov ědecký význam lokality není pouze ve výskytu reliktních, chladnomilných druh ů rostlin a celých rostlinných spole čenstev. Vzhledem k poloze lokality na fytogeograficky d ůležité migra ční cest ě m ůže mít i vlastní rašelinný profil zna čný význam pro posuzování vegetace v této oblasti v dávných obdobích holocénu. Rašeliništ ě se nachází v mírn ě k severu uklon ěné svahové depresi v pramenné oblasti Poho řského potoka. Geologickým podkladem je st ředn ě zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton). Více než polovinu území pokrývá rašelinné ložisko s mocností až 3 m (holocén). Plochy mimo rašeliništ ě byly v minulosti využívány jako louky a pastviny. Jádrem chrán ěného území je rozsáhlý porost rašelinného boru, jehož stromové patro tvo ří nízký turfózní ekotyp borovice lesní s malou p řím ěsí b řízy karpatské. Ve východní části rašeliništ ě a lokáln ě i uprost řed rašelinného boru se nacházejí malé enklávy vrchovištních kle čových porost ů, tvo řené hybridogenní rašelinnou kle čí. Na siln ě zvodn ělých plochách s rozvoln ěným stromovým patrem je vyvinuto b ěžné suchopýro rašeliníkové spole čenstvo. Na rašeliništi rostou suchopýr pochvatý, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, vlochyn ě bahenní, ost řice chudokv ětá, černýš lu ční a dosud zde p řežívá i n ěkolik polykormon ů rojovníku bahenního - nejvýše položená lokalita v České republice. V mechovém patru roste celá řada rašeliník ů, z nichž významn ější jsou rašeliník k řivolistý, r. prost řední, r. červený, r. ostrolistý, r. bodlavý, z dalších mechorost ů zejména klamonožka bahenní a ploník tuhý. Na siln ě zvodn ělý okraj rašeliništ ě

- 89 - RUR ORP KAPLICE navazují kontaktní rašelinné smr činy s řídkými porosty zakrslého smrku ztepilého, dále pak navazují úzké lemy podmá čených rohozcových smr čin, v jejichž podrostu se vyskytují dřípatka horská a kamzi čník rakouský, v mechovém patru je hojný rohozec trojlalo čný. V okrajových částech území jsou zachovány fragmenty vlhkých smilkových porost ů s výskytem sítiny kostrbaté, smilky tuhé, prhy arniky, svízele horského. Na otev řených prameništích roztroušen ě rostou blatouch bahenní horský a prysky řník om ějolistý. Zbytek území na sušších stanovištích pokrývají smrkové kultury, z části vysázené na bývalých loukách a pastvinách. Z této lokality je uvád ěn výskyt řady motýl ů typických pro vyšší polohy, mimo jiné zavíje če Opsibotys fuscalis, n ěkterých pí ďalek a denních motýl ů (nap ř. hn ědásek jitrocelový). Avifauna je nep říliš pestrá, složená p ředevším z b ěžných lesních druh ů se širokou ekologickou valencí. V rozvoln ěném rašelinném boru v centrálních partiích rezervace jsou charakteristickými druhy červenka obecná, p ěnkava obecná a budní ček v ětší. V chrán ěném území žije také je řábek lesní a krahujec obecný.

5.2.3.3.5. P řírodní památka Ulrichov

Plocha p řírodní památky Ulrichov je 9,42 ha. Památka se rozprostírá v nadmo řské výšce 875-940 m. Byla vyhlášena v roce 1992. Chrán ěné území je tvo řeno smíšeným lesem na severních svazích Jeleního vrchu (940 m), 2,5 km jižn ě od osady Leopoldov, 5,5 km jižn ě od obce Pohorská Ves. D ůvodem ochrany je pralesovitý porost kv ětnatých bu čin s p řechody k acidofilním smrkovým bu činám, s rozpadlým stromovým patrem a mladšími porosty ve stadiu optima, s významnou avifaunou a entomofaunou. Celý porost, tradovaný jako Leopoldovský nebo Ulrichovský prales, je již mnoho desítek let ponecháván bez jakýchkoli zásah ů svému p řirozenému vývoji. Horninovým podkladem je st ředn ě zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldabubický pluton). Ve vrcholové části se nachází několik drobných mrazových srub ů s rozvle čenou balvanitou sutí pod nimi. V území se nachází n ěkolik menších svahových prameniš ť. Plochu chrán ěného území pokrývá n ěkolika etážový p řirozený porost charakteru kv ětnaté bu činy s ky čelnicí devítilistou s p řechody k acidofilním smrkovým bu činám na plochém h řbetu. Ve všech etážích stromového patra zcela převažuje buk lesní, v mladších etážích jsou navíc p řimíšeny smrk ztepilý, jasan ztepilý, javor klen, j. mlé č a b říza karpatská. Bylinný podrost má v d ůsledku silného zastín ění nižšími patry stromového porostu velmi nízkou pokryvnost. Rostou v n ěm pitulník horský, pta činec hajní, lipnice hajní, bukovník kapra ďovitý, bukovinec osladi čovitý, kapra ď rozložená, kakost smrdutý, svízel vonný, v ěsenka nachová, samorostlík klasnatý, ost řice lesní, čarovník prost řední, bažanka vytrvalá. V porostech odpovídajících smrkovým bu činám p řevažují t řtina chloupkatá, bika lesní, pstro ček dvoulistý, š ťavel kyselý. Na menších plošných sciofilních

- 90 - RUR ORP KAPLICE prameništích roztroušen ě rostou ost řice řídkoklasá, mokrýš st řídavolistý a vrbina hajní. Žije zde chrobák Geotrupes stercorarius, který v Čechách v minulých desetiletích z mnoha naleziš ť vymizel, a také n ěkteré mén ě b ěžné druhy drab čík ů, nap říklad Tachinus subterraneus. Byly zde nalezeny dva druhy bedlobytek (Cordyla flaviceps a C. semiflava) nové pro Čechy. Krom ě řady b ěžných lesních druh ů pták ů zde hnízdí také holub doup ňák, čáp černý, kos horský, žluna šedá a datel černý.

5.2.3.3.6. P řírodní památka Úval Dolní P říbraní

Plocha p řírodní památky Úval Dolní P říbraní je 24,66 ha. Památka se rozprostírá v nadmo řské výšce 748-810 m. Byla vyhlášena v roce 1992. Chrán ěné území je tvo řeno lesem a mokrými loukami v úvalu nad pravým b řehem Malše p ři státní hranici s Rakouskem, 0,7 km jihozápadn ě od zaniklé obce Dolní P říbraní, 5 km jihozápadn ě od obce Pohorská Ves. Důvodem ochrany je vegeta ční komplex zahrnující prameništní smrkové olšiny a podmá čené smr činy v pramenném úvalu a lu ční mok řadní a rašeliništní spole čenstva v niv ě Malše s výskytem ohrožených a fytogeograficky významných rostlinných druh ů. Část dnešních lesních porost ů vznikla z náletu na bývalých loukách a pastvinách, které p řestaly být zejména po 2. sv ětové válce obhospoda řovány. Rovn ěž louky v niv ě Malše byly d říve pravideln ě koseny a nezarostly dosud d řevinnými nálety jen z d ůvodu silného zamok ření a extrémních mezo- a mikroklimatických podmínek. Vzhledem k obtížné dostupnosti se dnes i tyto louky do časn ě ponechávají svému p řirozenému vývoji. Chrán ěné území leží v m ělkém pramenném úvalu s četnými svahovými prameništi. Horninovým podkladem je st ředn ě zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton). Jádrem chrán ěného území je komplex prameništních smrkových olšin a p řípoto čních podhorských olšin vyvinutých v mozaice s úzkými lemy podmá čených rohozcových smr čin kolem prameniš ť a drobných pot ůč ků. Ve stromovém patru p řevažuje místn ě bu ď olše šedá, o. lepkavá nebo smrk ztepilý. Ke řový podrost je tvo řen zmlazenými hlavními d řevinami stromového patra, p řimíšeny jsou je řáb pta čí, bez červený a vrba ušatá. V bylinném patru rostou blatouch bahenní horský, kapra ď osténkatá, škarda bahenní, krabilice chlupatá, p řesli čka lesní, mokrýš st řídavolistý, star ček poto ční. V podrostu rohozcových smr čin roste d řípatka horská, v mechovém patru převažují rašeliník Girgensohn ův a játrovka rohozec trojlalo čný. Na části plochy p řevažují kulturní jehli čnaté porosty s p řevahou smrku. V niv ě Malše je vyvinuta mozaika lu čních ost řicových porost ů, ost řicovorašeliníkových oligotrofních spole čenstev a vysokobylinných porost ů trvale podmá čených stanoviš ť. Z významn ějších druh ů zde rostou pleška stopkatá, ost řice zobánkatá, o. obecná, o. šedavá, o. prosová, suchopýr úzkolistý, záb ělník bahenní, violka bahenní, kozlík dvoudomý, kuklík poto ční, pchá č r ůznolistý, hadí ko řen v ětší, vzácn ě

- 91 - RUR ORP KAPLICE prysky řník om ějolistý. Zajímavý je výskyt populace perlorodky říční v ochranném pásmu toku Malše na jihu této p řírodní památky. Faunu dvouk řídlých charakterizuje nap říklad výskyt tyrfofilní pest řenky Sericomyia silentis, lupice Campsicnemus loripes a vrtule Acidia cognata, vytvá řející nápadné podkop ěnky na listech dev ětsilu. Z brouk ů se zde vyskytuje nehojný dřevokaz Xyloterus signatus.

5.2.3.3.7. P řírodní památka Besednické vltavíny

Plocha p řírodní památky Besednické vltavíny je 28,00 ha. Památka se rozprostírá v nadmo řské výšce 543-592 m. Byla vyhlášena v roce 1995. Chrán ěné území je sou částí dosud vícemén ě tradi čně využívané krajiny s mozaikou lesa, luk, pastvin a drobných hospodá řských usedlostí. Nachází se v horní části údolí Besednického potoka a zahrnuje též svahy nad jeho východním b řehem, ležící p ři východním okraji obce Besednice. V minulosti byla na okraji dnešního chrán ěného území v provozu malá cihelna a v ložisku využívané cihlá řské hlíny bylo objeveno bohaté nalezišt ě vltavín ů. Vltavíny se na lokalit ě nacházejí v niv ě a na svazích údolí Besednického potoka ve vrstvách šedozeleného až modrav ě zeleného jílu až 4 m mocných, který krom ě jemného jílovitého podílu (kaolinit, montmorillonit) obsahuje i ostrohranné úlomky k řemene, muskovitu, živce aj. Nalezišt ě u Besednic je považováno za jednu z lokalit ležících v p ůvodním pádovém poli vltavín ů, s jejich minimálním následným transportem spolu s dalšími sedimenty. Zdejší vltavíny mají hlubokou a výraznou skulpturu s modrav ě bílým matným povlakem na povrchu. K pádu jiho českých vltavín ů došlo ve svrchním miocénu (torton - sarmat) asi p řed 14,8 milión ů let. Teorie vysv ětlující vznik vltavín ů p ředpokládá dopad asteroidu nebo komety pod šikmým úhlem v oblasti kráteru Ries v Bavorsku mezi Norimberkem, Mnichovem a Stutgartem, který je stejného stá ří jako vltavíny a z toho lze usuzovat, že Ries je mate čným kráterem vltavín ů. Těleso, které vytvo řilo kráter Ries p řilétlo pod zmín ěným úhlem ze severu až severozápadu. V první fázi se zabo řilo do svrchních vrstev zemské k ůry tvo řené p řevážn ě sedimenty. V další fázi se t ěleso zastavilo o pevné horniny, kde explodovalo. Sérií nejr ůzn ějších následných proces ů nakonec došlo k vyvržení vltavínonosné taveniny obrovskou rychlostí do atmosféry ve form ě jakýchsi jazyk ů které se za letu postupn ě rozpadaly, čemuž by nasv ědčovaly r ůzné deformace vltavín ů, které ve vzduchu postupn ě tuhly. Vegeta ční kryt je tvo řen mozaikou kulturních a polop řirozených luk a pastvin a lemových spole čenstev na svazích, vysokobylinných porost ů podmá čených ploch a poto čních rákosin v niv ě potoka, drobných lesík ů s p řevahou smrku ztepilého a borovice lesní s p řím ěsí b řízy b ělokoré a topolu osiky a intenzivn ě využívaných trávník ů a malých polí ček v bezprost ředním okolí n ěkolika rozptýlených zem ědělských usedlostí. Kulturní lesní porosty s p řevahou smrku a borovice

- 92 - RUR ORP KAPLICE pokrývají asi jednu t řetinu chrán ěného území. Na náspu silnice je vyvinut druhotný semixerotermní travinný porost s dominantní vále čkou prapo řitou. V p řirozen ějších travinobylinných porostech rostou mimo jiné nap ř. jetel prost řední, zvonek okrouhlolistý, z. rozkladitý, z. broskvo ňolistý, t řezalka te čkovaná, pampeliška srstnatá, hvozdík kropenatý, svízel bílý, divizna černá, v niv ě potoka star ček poto ční, blatouch bahenní, ost řice měchý řkatá, orobinec širokolistý.

5.2.3.4. P řírodní parky

5.2.3.4.1. P řírodní park Sob ěnovská vrchovina

Přírodní park Sob ěnovská vrchovina byl z řízen okresním ú řadem ke Dni Zem ě 1995. Jak napovídá jeho název, významnou dominantou jeho území je Sob ěnovská vrchovina (lidov ě zvaná Slepi čí hory) s vrcholy Kohout 870 m n.m., Vysoký kámen (též Slepice) 865 m n.m. a Besednická hora 753 m n.m. Hranice parku prochází obcemi a osadami Blansko u Kaplice, Hradišt ě, Li čov, Dluhošt ě, Kamenice, Klení, Hamr, Besednice a Sob ěnov. P řírodní a estetická hodnota území je dána p ředevším rozsáhlými lesy se zbytky p řirozených porost ů, su ťovými a skalními útvary, ka ňonem řeky Černé s vodními díly (p řehradami, elektrárnami a za řízeními pro voroplavbu) z mezivále čného období nebo ješt ě staršími a pestrostí biotop ů les ů, kv ětnatých luk a p řechodných stanoviš ť. Na území p řírodního parku lze umís ťovat a povolovat nové stavby, t ěžit nerosty, provád ět pozemkové úpravy, m ěnit kultury pozemk ů, zales ňovat pozemky o rozloze nad 0,5 hektaru, upravovat vodní toky a nádrže, provád ět skládku odpad ů a zahrabovišt ě, po řádat motoristické sout ěže, hromadné sportovní, turistické, rekrea ční a spole čenské akce v krajin ě mimo zastav ěné části obcí a aplikovat letecky chemické prost ředky jen s p ředchozím souhlasem orgánu ochrany p řírody.

5.2.3.4.2. P řírodní park Poluška

Přírodní park Poluška byl z řízen okresním ú řadem k 1.10.1999. Je nejmenším ze všech čty ř p řírodních park ů Českokrumlovska, což je dáno jeho polohou - je "stísn ěn" mezi prvním a druhým nejv ětším m ěstem okresu, Českým Krumlovem a Kaplicí, a jejich urbanizovaným okolím. Krajinotvornou dominantou tohoto p řírodního parku je vrchovina Polušky s nejvyššími vrcholy Poluškou 919 m n.m. a Kraví horou 909 m n.m. Hranice p řírodního parku prochází obcemi a osadami P řídolí, Záho řánky, Silni ční Domky, Zahrádka, Omleni čka, Lannovy Domky, Rejty, Střítež, Dolní Plán ě, Věžovatá Plán ě a Sedlice. P řírodní a estetická hodnota území je dána rozsáhlým lesním ekosystémem, který je regionálním biocentrem územního systému ekologické stability krajiny a kterým probíhá nadregionální biokoridor

- 93 - RUR ORP KAPLICE

K170, spojující biocentrum Poluška mj. s nadregionálním biocentrem Žofín, a dále činností člov ěka jen málo pozm ěněnou okolní krajinou se zbytky kv ětnatých luk, četnými mezemi a remízky, prameništi n ěkolika p řítok ů Malše a Vltavy, s typickými spole čenstvy a biotopy a rovn ěž s dochovanou tradi ční architekturou obytných a hospodá řských stavení vísek a samot šumavského p ředh ůř í. Na území p řírodního parku Poluška lze povolovat a umís ťovat nové stavby a m ěnit kultury pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa nebo v zem ědělském p ůdním fondu, jen pokud je to v souladu se schválenou územn ě plánovací dokumentací sídla, na pozemcích mimo zastav ěná území obcí lze hospoda řit pouze zp ůsobem nevyžadujícím intenzívní technologie; jen s p ředchozím souhlasem orgánu ochrany p řírody lze t ěžit nerosty, tábo řit mimo zastav ěná území obcí, po řádat sout ěže motorových vozidel, sportovní, turistické, spole čenské či jiné hromadné akce v krajin ě mimo zastav ěné území obcí, zneškod ňovat odpady a skladovat chemické látky a p řípravky, vjížd ět a setrvávat s motorovými vozidly mimo silnice, místní a ú čelové komunikace, po řádat vyhlídkové nebo sportovní lety motorovými vzdušnými dopravními prost ředky nebo létajícími za řízeními, chovat či p ěstovat geneticky modifikované organismy, provád ět leteckou aplikaci chemických prost ředk ů.

5.2.3.4.3. P řírodní park Novohradské hory

Přírodní park Novohradské hory byl z řízen okresním ú řadem k 1. listopadu 1999. Je nejv ětší ze všech čty ř p řírodních park ů Českokrumlovska, zaujímá celou českokrumlovskou část plánované Chrán ěné krajinné oblasti Novohradské hory, jejíž z řízení je zdejšími ochránci přírody navrhováno úst ředním orgán ům státní správy již od roku 1970. Krajinotvornou dominantou tohoto p řírodního parku jsou Novohradské hory s nejvyššími vrcholy Kamenec 1072 m n.m., Myslivna 1040 m n.m. a t řemi blízkými vrcholy (již na území ORP Trhové Sviny) Vysoká 1034 m n.m., Kraví hora 952 m n.m. a Kuní hora 924 m n.m. Západní hranice přírodního parku prochází obcemi a osadami (z nichž některé již zanikly) Cetviny, Janova Ves, B ělá, Malonty, Mezi říčí, Velíška a Benešov nad Černou, p řičemž jeho severní hranici tvo ří silnice č. 154 z Kaplice do Benešova n/ Č. a dále do Rychnova u Nových Hrad ů, z této silnice hranice parku odbo čuje na jihovýchod a po hranici okresu Český Krumlov pokra čuje až ke státní hranici s Rakouskem, s níž se hranice parku shoduje op ět až k osad ě Cetviny. Přírodní a estetická hodnota území je dána reliéfem krajiny, v n ěmž se st řídají vrchovištní partie s lesními i nelesními rašeliništi a prameništi (v parku pramení Poho řský potok a protékají jím řeky Lužnice a Černá pramenící v rakouské části Novohradských hor - Freiwaldu), lesnatá údolí vodních tok ů a nádrží (Kapelunk, Hu ťský rybník a Zlatá Ktiš) a dále bohatstvím biotop ů a stanoviš ť, zbytky p řirozených les ů (Žofín), systémem nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridor ů a s p řírodními prvky harmonicky slad ěnou dochovanou

- 94 - RUR ORP KAPLICE tradi ční architekturou zdejších sídel, jakož i technických d ěl na vodních tocích (jimiž jsou tzv. klausy a úpravy tok ů pro voroplavbu), zejména na Poho řském potoce. Na území p řírodního parku Novohradské hory platí táž omezení jako v p řírodním parku Poluška.

5.2.4. Zhodnocení stavu lesa

5.2.4.1. Lesnatost

Lesní pozemky pokrývají v sou časné dob ě vým ěru 23 449,1 ha, což p ředstavuje 48,4 % z celkového území ORP Kaplice. Zejména zales ňováním zem ědělské p ůdy, resp. zemědělsky nevyužívaných p ůd, se každoro čně, i p řes uskute čněná trvalá odn ětí PUPFL, vým ěra les ů na území ORP Kaplice soustavn ě zvyšuje. Celková lesnatost území ORP Kaplice je 48,4 %, což je nadpr ůměrná lesnatost v porovnání s celou republikou (lesnatost 33,7 %). Je to ovlivn ěno především lesnatou částí poho ří Novohradské hory, Sob ěnovskou vrchovinou a Krumlovskou vrchovinou, v nemalé mí ře také zalesn ěnými zem ědělskými plochami v p říhrani čí po odsunu Němc ů po 2. sv ětové válce. Lesnatost jednotlivých ORP v rámci Jihočeského kraje se zna čně liší. Nejvyšší lesnatost je na území ORP Vimperk (59,7 %), zp ůsobená Šumavou, a území ORP Kaplice (48,4 %) zaujímá druhé místo.

Tab. č. 23 : P řehled lesnatosti v jednotlivých ORP Jiho českého kraje Název ORP Vým ěra ORP v ha Výměra lesa v ha Lesnatost v % Český Krumlov 113 036 53 912,6 47,7 České Bud ějovice 92 382 26 930,7 29,2 Blatná 27 878 6 883,7 24,7 Da čice 47 194 15 092,1 32,0 Jind řich ův Hradec 93 326 35 168,1 37,7 Kaplice 48 472 23 449,1 48,4 Milevsko 38 509 11 704,6 30,4 Prachatice 83 967 39 820,0 47,4 Písek 74 170 25 390,4 34,2 Sob ěslav 32 387 8 251,3 25,5 Strakonice 57 406 12 213,4 21,3 Třebo ň 53 847 24 892,5 46,2 Trhové Sviny 45 206 18 608,7 41,2 Týn nad Vltavou 26 242 7 229,6 27,5 Tábor 100 210 30 623,2 30,6 Vimperk 53 537 31 986,0 59,7 Vod ňany 17 919 4 132,0 23,1

Zdroj ČSÚ, dopo čet EKOTOXA s.r.o.

- 95 - RUR ORP KAPLICE

5.2.4.2. Druhová struktura

Na území ORP Kaplice p řevažují jehli čnaté lesy (89,19 %), jejich podíl p řevyšuje podíl za celou republiku (76,3%), podíl listnatých les ů (10,81%) je naopak nižší než je podíl v celé ČR (22,3%). Z jehli čnatých d řevin je nejvíce zastoupený smrk ztepilý a borovice lesní, z listnatých d řevin je nejvíce zastoupený buk lesní.

Tabulka č. .: P řehled plošného zastoupení druh ů d řevin na území ORP Kaplice Dřevina Zastoupení v % Dřevina Zastoupení v % Smrk ztepilý 68,82 Lípy 0,17 Jedle 0,90 Jilm habrolistý 0,01 Douglaska tisolistá 0,06 Břízy 3,53 Borovice lesní 18,26 Je řáb pta čí 0,01 Mod řín opadavý 1,15 Třeše ň pta čí 0,01 Duby 0,31 Olše 2,22 Buk lesní 3,89 Topoly 0,01 Javory 0,46 Vrby 0,02 Jasan ztepilý 0,17

5.2.4.3. V ěková struktura

Věkovým stupn ěm se rozumí soubor jednotek zjiš ťujících stav lesa spadajících do téhož desetiletého v ěkového intervalu. U holin je uvád ěn v ěkový stupe ň 0. První v ěkový stupe ň zahrnuje lesní porosty od stá ří 1 roku do 10 let. Pro sumarizaci dat lesních hospodá řských plán ů se používá nejvýše 17 v ěkových stup ňů . Nejstarší v ěkový stupe ň zahrnuje všechny lesní porosty staré 161 let a více. Věkovou t řídou se rozumí soubor porost ů spadajících do téhož dvacetiletého v ěkového intervalu. První v ěková t řída zahrnuje lesní porosty od stá ří 1 roku do 20 let atd.

Tab. č. 24 : P řehled plošného zastoupení v ěkových stup ňů na ORP Kaplice Věkový stupe ň Zastoupení v % Věkový stupe ň Zastoupení v % 0 0,80 9 5,32 1 6,72 10 7,93 2 13,42 11 7,27 3 7,26 12 4,95 4 8,87 13 3,55 5 7,88 14 1,79 6 10,66 15 0,78 7 6,57 16 0,44 8 5,37 17 0,40

- 96 - RUR ORP KAPLICE

5.2.4.4. Lesní typy a vegeta ční stupn ě

Růstové podmínky na území ORP Kaplice jsou definovány v rámci jednotného typologického systému Ústavu pro hospodá řskou úpravu les ů, Brandýs nad Labem. Základní jednotkou diferenciace r ůstových podmínek je lesní typ (LT). LT je definován (Zlatník A. 1956) jako soubor p řirozených a zm ěněných biocenter a jejich vývojových stádií v četn ě prost ředí, tj. geobiocenóz vývojov ě k sob ě pat řících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozp ětím pro r ůst d řevin. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typ ů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické p říbuznosti, vyjád řené hospodá řsky významnými vlastnostmi stanovišt ě. LT a SLT jsou vymezovány podle vertikálního člen ění (vztah klimatu a biocenóz)-lesní vegeta ční stupn ě a horizontálního člen ění (p ůdní vlastnosti)-edafické kategorie. Vegeta ční stup ňovitost je podmín ěna zm ěnou druhové skladby p řírodních fytocenóz, v četn ě edifikátor ů vlivem mezo- a makroklimatu ve vertikálním sm ěru v daném území. Lesním vegeta čním stupn ěm (LVS) je pak plošn ě p řevažující klimaxová geobiocenóza (Plíva K. 1971). Hlavními nositeli stup ňovitosti jsou tyto d řeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kle č. Ustálení d řevin ve vegeta čních stupních je výsledkem kompeti čních vztah ů mezi dřevinami v postglaciálním vývoji v existujících p řírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produk čním optim ům jednotlivých d řevin. D řevinnou skladbou charakterizované lesní vegeta ční stupn ě jsou základními jednotkami pro nep římé vyjád ření výškového klimatu (vertikální stup ňovitost). Pro ozna čení stupn ě je rozhodující skladba soubor ů živné řady, kde krom ě výrazn ější diferenciace bohatých fytocenóz je i p řím ější závislost na výškovém klimatu.

Tab. č. 25 : Základní charakteristika LVS Lesní Nadmo řská Pr ůměrná Ro ční Vegeta ční Langr ův vegeta ční výška teplota srážky doba dny nad deš ťový faktor stupe ň m.n.m. oC mm 10 oC 1-dubový > 300 > 8,0 < 600 > 165 70-semiaridní 2-bukodubový 200-400 7,5-8,0 600-650 160-165 80-semihumidní 3-dubobukový 250-500 6,5-7,5 650-700 150-160 100-humidní 4-bukový 300-600 6,5-7,5 690-800 140-150 110-humidní 5-jedlobukový 450-700 5,5-6,5 800-980 130-140 140-perhumidní 6-smrkobukový 650-900 4,5-5,5 900-1050 115-130 195-perhumidní 7-bukosmrkový 900-1500 4,0-4,5 1050-1200 100-115 265-perhumidní 8-smrkový 1050-1350 2,5-4,0 1200-1500 60-100 433-perhumidní 9-kle čový <1350 <2,5 <1500 <60 600-perhumidní

- 97 - RUR ORP KAPLICE

5.2.4.5 . Zásoby d řeva a t ěžba

Zásoby d říví v lesních porostech trvale rostou. V roce 1930 bylo na území dnešní ČR evidováno 307 mil. m 3, v roce 1980 to bylo 536 mil. m 3 a v roce 2006 činila zásoba d říví 668 mil. m 3. Od roku 2005 má ČR údaje z Národní inventarizace les ů (NIL). Podle t ěchto údaj ů je v ČR 907 mil. m 3. Výrazný rozdíl od d řív ějších údaj ů pochází z rozdílných metodik, (nap říklad v NIL jsou zahrnuty zásoby d řeva rostoucího mimo les, zásoby podružného porostu). Vývoji produk čních schopností les ů odpovídá i t ěžba d říví. Pr ůměrná výše t ěžby od roku 2000 do 2006 činí 15,31 mil. m 3, což v přepo čtu na obyvatele i na hektar lesní p ůdy překra čuje evropský pr ůměr. Za stejné období je celkový pr ůměrný p řírůst (CPP) 17,06 mil. m3. Výše t ěžby dosahuje za posledních 7 let v pr ůměru 89,53 % CPP, který je ukazatelem trvale udržitelné výše t ěžby. Od roku 1994 na území ORP Kaplice p ředstavuje t ěžba nahodilá 19,20 % celkové t ěžby, těžba mýtní 52,90 % a t ěžba výchovná 27,90 %. Nejvyšší podíl nahodilých t ěžeb byl v roce 1994, 1995, 2002, 2003, 2007 a 2008. Jednalo se zejména o likvidaci v ětrných polom ů převážn ě v části Novohradských hor.

Tab. č. 26 : Vývoj t ěžby d řeva a p řír ůstu v ČR 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Těžba d říví (mil. m 3) 14,4 14,4 14,5 15,1 15,6 15,5 17,7 Celkový pr ůměrný p řír ůst (mil. m 3) 16,8 16,8 16,8 17,0 17,2 17,3 17,5

Využití d řevní suroviny a její zhodnocení zdejšími zpracovatelskými kapacitami a rovn ěž spot řeba a recyklace d řev ěných výrobk ů jsou však mimo řádn ě nízké. Více než polovina vyt ěženého d říví se vyváží v surovém stavu nebo v polotovarech. Úrove ň výroby a zejména spot řeby d řeva řské produkce o vyšším stupni finalizace je nízká a nesnese srovnání s jinými hospodá řsky vysp ělými evropskými zem ěmi. Rozvoj moderních kapacit dřevozpracujícího a papírenského pr ůmyslu je zatím p řevážn ě, za silné ú časti zahrani čního kapitálu, orientován p ředevším na d řeva řské a papírenské polotovary s vysokým podílem suroviny a nízkým zastoupením hodnoty p řidávané zpracováním. Ekonomické výsledky hospoda ření v lesích mají dlouhodob ě klesající trend. Toto je d ůsledkem postupného zvyšování výrobních náklad ů a nestability cen surového d řeva. V důsledku p ředpokládaného vývoje výnos ů a náklad ů lesního hospodá řství v ČR lze o čekávat další snížení rentability hospoda ření v lesích.

- 98 - RUR ORP KAPLICE

5.2.4.6. Obnova lesních porost ů a zales ňování

Obnova lesa je řešena diferencovan ě podle stanovištních a porostních pom ěrů s přihlédnutím ke stavu lesa (zabu řen ění, řediny, zmlazení) s přednostním využitím p řirozené obnovy hlavních hospodá řských a meliora čních d řevin, v zabu řen ělých částech v kombinaci s mechanickou p řípravou p ůdy. S přechodem na podrostní hospodá řství a zmenšováním holose čí výrazným zp ůsobem stoupá podíl p řirozené obnovy lesa. Zales ňováním rozumíme jednak zakládání lesních porost ů na nelesní p ůdě a jednak um ělou obnovu lesa sadbou nebo síjí. Vylepšování kultur je pot řebné k odstran ění mezer po odum řelých sazenicích v um ěle založených kulturách. Mezernaté nárosty, vzniklé p řirozenou obnovou, se dopl ňují um ělou sadbou. Podsadbou, p řípadn ě podsíjí, se zales ňuje pod pro řed ěným mate řským porostem. Cílem zalesn ění je založit lesní porosty vhodné druhové skladby a dobré kvality. Ta je mimo jiné dána genetickými vlastnostmi d řevin, použitých k zales ňování. Z dosažitelné cílové druhové skladby hospodářského souboru je nutno odvodit podle konkrétních podmínek obnovní cíl. Výchovou je pak usm ěrňována druhová skladba porostu tak, aby bylo v dosp ělosti porostu dosaženo doporu čené cílové druhové skladby. P ři zakládání lesních porost ů na nelesní p ůdě se osv ědčily introdukované d řeviny, p ředevším douglaska a jedle obrovská, dále pak mod řín.

5.2.4.7. Zdravotní stav les ů

Zdravotní stav les ů na území ORP Kaplice stále není uspokojivý. Lesy jsou nep řízniv ě ovliv ňovány jak abiotickými tak biotickými činiteli, mezi kterými existuje p římá provázanost. Náchylnost porost ů ke škodám a kalamitám se zvyšuje se zastoupením nep ůvodních druh ů dřevin a zejména v monokulturách. V závislosti na lokálních podmínkách ho ovliv ňují především následující faktory: - extrémní meteorologické jevy jako d ůsledek globální klimatické zm ěny (námrazy, mokrý sníh a ledovka, bo řivé v ětry) - následky odstra ňování kalamitních t ěžeb, kdy dochází k poškozování okolních porostů - staré i sou časné imisní (zejména v příhrani čí, max. však do pásma C) a ekologické zát ěže - nedostate čné využívání p řírodních proces ů p ři obhospoda řování les ů (nevhodné používání holose čí, vysoký podíl um ělé obnovy les ů, nedostate čné využívání přípravných d řevin p ři obnov ě na kalamitních holinách , nevhodná druhová a prostorová skladba); - bioti čtí škodliví činitelé (z hmyzu je nejvážn ějším šk ůdcem Lýkožrout smrkový) a jejich aktivizace, škody spárkatou zv ěř í p ředstavují vzhledem k jejím mnohdy - 99 - RUR ORP KAPLICE

zvýšeným normovaným stav ům významné nebezpe čí pro zakládané porosty a mladé porosty Problémem je též pokles biodiverzity n ěkterých skupin druh ů, zejména p ůdních organizm ů, hmyzu a hub.

5.2.5. Hospodá řské cíle

- Koncep ční p řem ěna monokulturního velkoplošného hospoda ření na hospoda ření diferencované maloplošné, s důrazem na podrostní p řírod ě blízké formy, - přednostní uplat ňování p řirozené obnovy u všech geneticky vhodných d řevin s cílem maximálního využití p řirozené potence, s využitím vyššího obmýtí a maximálního prodloužení obnovní doby v porostech, kde se p ěstují cenné sortimenty, - dlouhodobá koncep ční p říprava stanovištn ě, druhov ě, v ěkov ě i geneticky vhodných porost ů k přirozené obnov ě, - koncep ční p řevod druhov ě a geneticky nevhodných porost ů (necílových smrkových monokultur) na porosty v ěkov ě, druhov ě a prostorov ě diferencované s využitím všech zp ůsob ů a forem obnovy s případným urychlením obnovy p ři využití nižšího obmýtí a kratší obnovní doby, - maximální úsilí o rozpracování kompaktních homogenních porost ů s důrazem na maloplošné (kotlíky, náseky) a podrostní formy (první fáze clonných se čí), - při zajiš ťování stanoveného podílu meliora čních a zpev ňujících d řevin p ři obnov ě porostu přednostn ě využívat schopnosti jejich p řirozené obnovy, tam, kde to není možné, - zvyšovat druhovou diverzitu lesních d řevin a p řiblížit se k přirozené skladb ě les ů přim ěř eným uplat ňováním produk čně vhodných druh ů s využitím co nejširšího spektra jak přimíšených, tak i meliora čních a zpev ňujících d řevin, - při obnov ě rozsáhlých kalamitních ploch využít všech dostupných možností zmírn ění nep říznivých podmínek prost ředí s využitím a uplat ňováním liniových stabiliza čních prvk ů, p řípravných a výpl ňových d řevin, - zásadní zm ěna modelu výchovy z podúrov ňového na úrov ňový s cílem postupné podpory a uvoln ění vybraných jedinc ů cílových d řevin tvo řících kostru porostu, výchovou zásadn ě podporovat meliora ční, zpev ňující a další vtroušené d řeviny, - zásadní diferenciace výchovných zásah ů dle d řevin (smrkové, borové, listnaté), p ůvodu porostu (z p řirozené obnovy, um ěle založené) a jeho vývojového stadia s cílem minimalizovat výchovné zásahy v podúrovni a se z řetelem na žádoucí vertikální prostorovou diferenciaci porost ů, výchovné zásahy provád ět v souladu se všemi zásadami ochrany lesa,

- 100 - RUR ORP KAPLICE

- trvale zvyšovat produkci lesa zejména uplat ňováním produk čně vhodných druh ů, úpravou druhové skladby a intenzivní ,,pé čí o porostní zásobu“ v předmýtním a mýtním v ěku.

5.2.6. P ředpokládané st řety v území

Předpokladem, aby nedošlo ke st řet ům týkající se záboru (odn ětí) PUPFLu je vybrat takovou variantu řešení, kde bude zábor co nejmenší nebo žádný. U silnic, železnic a jiných staveb se však v ětšinou jedná o zábor trvalý, jen u nadzemních vedení VVN dochází k menších zábor ům a spíše k omezení hospoda ření na lesních pozemcích pod VVN. Plánované silnice a železnice se v ětšin ě p řípad ů trvalému záboru lesních pozemk ů nevyhnou, je t řeba však vybrat z navržených variant takovou, která bude zábor minimalizovat hlavn ě u LZU a LO. Jak již bylo výše uvedeno je území ORP Kaplice s nadpr ůměrnou lesnatostí, to však neznamená, že by se k podmínce minimalizace záboru lesních pozemk ů nem ělo p řihlížet.

U zám ěrů týkající se silnic, železnic, energetických staveb nebo plynovod ů je zd ůvodnitelný ve řejný zájem (rychlostní komunikace R-3).

- 101 - RUR ORP KAPLICE

5.2.7. SWOT analýza

Slabé stránky

- Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, v ětrná sn ěhová, sn ěhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné náro čnosti odstran ění jejich následk ů na velké ploše, - vlivem členitosti terénu v příhrani ční části Novohradských hor ztížená p řístupnost p ři provád ění činností v lesním hospodá řství a s tím související lesní doprava, - zvýšené vstupní ekonomické náklady (v ětší dopravní vzdálenosti, ztížená p řístupnost některých lokalit, déle ležící vrstva sn ěhové pokrývky v jarním období, časn ější nástup zimy), - ekonomický potenciál les ů roste pomaleji než souhrn spole čenských a ekologických požadavk ů na les kladených, - kladné externality a služby poskytované lesy nejsou dostate čně využívány a zohled ňovány v ekonomických procesech, - v lesním hospodá řství není vybudován jednotný ekonomický informa ční systém, který by umož ňoval podrobné ekonomické analýzy, - strukturální nedostatky u soukromých les ů (rozdrobenost, velikost majetk ů a nez řetelné vlastnické hranice) nepodporují ekonomickou efektivitu hospoda ření v lesích, - potenciál d řeva jako obnovitelného zdroje energie není dostate čně využíván, - s ohledem na p ředpokládané klimatické zm ěny je vysoký podíl porostních zásob smrkového d říví v budoucnosti ekonomicky riskantní, - není v ěnována dostate čná pozornost ekonomickým souvislostem p řírod ě bližšího hospoda ření, - dostate čně nefunguje poskytování kompenzací vlastník ům les ů za omezení hospoda ření z důvod ů ochrany p řírody, - administrativn ě složitý systém poskytování podpor z EU brání jejich vyššímu využívání, - nedostate čné využívání p řírodních proces ů p ři obhospoda řování les ů, - není vytvo řen srovnatelný prostor a legislativní p ředpoklady pro p řírod ě bližší hospoda ření, - ve v ětšin ě les ů je druhová skladba d řevin odlišná od skladby p řirozené i doporu čené, - není dostate čná úrove ň využívání tuzemského zpracování a zhodnocení d řeva a využívání výrobk ů ze d řeva, - při obhospoda řování les ů nejsou dostate čně zohled ňována rizika vyplývající z předpokládaných klimatických zm ěn a snížené ekologické stability les ů,

- 102 - RUR ORP KAPLICE

- obecným problémem je slabé postavení LH v rámci ve řejné správy, - sociální situace zam ěstnanc ů v lesním hospodá řství je neuspokojivá, ve výd ělkovém i spole čenském žeb říčku jsou na jedné z nejnižších p říček, - nejsou vytvo řeny dostate čné p ředpoklady pro využití p řínosu les ů pro zapojení místních lesnických a d řevozpracujících subjekt ů a pro rozvoj infrastruktury a služeb venkovské ekonomiky a region ů, - ve řejnost není o skute čném stavu les ů a pot řebách LH dostate čně a v ěcn ě informována, - polyfunk čnost les ů je ze strany ve řejnosti nedostate čně vnímána, - existující st řety mezi samosprávou a státní správou les ů, - vztah vlastník ů k jejich lesním majetk ům byl po dobu čty řiceti let násiln ě p řerušen.

Silné stránky

- Území s rozsáhlými lesními ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou, - lesy jsou trvalým zdrojem obnovitelného p řírodního bohatství, - nadpr ůměrný výskyt LO, které zajiš ťují p ředevším ochranu extremních stanoviš ť, p řevažuje funkce ochranná proti v ětrné a vodní erozi, proti sesuv ům p ůdy, zadržování vody, zpev ňování b řeh ů vodních tok ů, - lesní hospodá řství, spolu s navazujícími sektory zpracovávajícími d řevo, jsou významnou sou částí národního hospodá řství, nebo ť jejich podíl na HDP státu se pohybuje mezi 5 - 7 % (lesní hospodá řství cca 0,7 % HDP navazující sektory 5 – 6 % HDP jde o kvalifikované odhady – není statisticky odd ělen ě vykazováno), - rozloha les ů se v novodobé historii neustále zvyšuje, - zásoba d řeva v lesních porostech stoupá a porostní zásoby jsou tvo řeny p řevážn ě dob ře prodejným smrkovým d řívím, - lesní hospodá řství vykazuje r ůst produktivity práce, - lesy p ředstavují základní potenciál biologické rozmanitosti v ČR a obsahují nejzachovalejší sou části naší p řírody, - obhospoda řování les ů je uskute čň ováno diferencovan ě na podklad ě lesnické typologie,

- lesy vzhledem ke své schopnosti poutat CO 2 v biomase a lesní p ůdě jsou faktorem zmír ňujícím dopady klimatické zm ěny, - lesy jsou zdrojem ekologicky čisté, obnovitelné suroviny, - lesy v závislosti na jejich stavu pozitivn ě ovliv ňují hospoda ření s vodou v krajin ě, chrání půdu p řed erozí a plní další mimoproduk ční funkce, - lesy poskytují zam ěstnání obyvatel ům venkova a tím p řispívají k rozvoji venkova,

- 103 - RUR ORP KAPLICE

- lesy poskytují zboží a služby, které jsou p řínosné pro ob čany, jejich zdraví, kvalitu jejich života, což zahrnuje p ředevším trávení volného času, rekreaci a provozování sportovních aktivit, - lesy jsou voln ě p řístupné ve řejnosti bez rozdílu vlastnictví, - ve řejnost se o stav les ů zajímá a má k nim citov ě zabarvené vazby.

Příležitosti

- V období 2007 – 2013 je po čítáno s finan ční podporou les ů z EAFRD v ose 1, s cílem posílení konkurenceschopnosti lesního hospodá řství pro rozvoj venkova, a rovn ěž s národními podporami ze zdroj ů státního rozpo čtu i ze zdroj ů jednotlivých kraj ů, - v období 2007 – 2013 je po čítáno s finan ční podporou les ů z EAFRD v ose 2, s cílem posílení ekologických aspekt ů lesního hospodá řství pro rozvoj venkova, a rovn ěž s národními podporami ze zdroj ů státního rozpo čtu i ze zdroj ů jednotlivých kraj ů, - v období 2007 – 2013 je po čítáno s finan ční podporou les ů z OPŽP priorita 6 - zlepšování stavu p řírody a krajiny, - vysoká lesnatost dává možnost využívání p řirozené obnovy druhov ě vhodných d řevin, které se lépe vyrovnávají s klimatickými zm ěnami, - zvýšení využití d řeva a výrobk ů ze d řeva a jejich recyklace jako obnovitelné, ekologické suroviny s cílem p řisp ět také mimo jiné k omezování klimatických zm ěn, - na vhodných lokalitách využití potenciálu d říví (lesní biomasy) pro energetické ú čely (řešení energetických pot řeb obyvatelstva, náhrada fosilních paliv), - využívání p řírod ě blízkých forem hospoda ření, - využití rekrea čního potenciálu les ů, - posílení polyfunk čního poslání les ů, zejména ve vlastnictví státu, - vytvá ření dodate čných finan čních prost ředk ů u lesních podnik ů z tržn ě dosud nerealizovaných výrobk ů a služeb, - na základ ě principu p ředb ěžné opatrnosti zlepšovat druhovou a prostorovou strukturu les ů, - zlepšení informovanosti a pohledu spole čnosti na lesy a lesní hospodá řství, - zvýšení p řínosu les ů pro rozvoj venkova.

Hrozby

- Při vysoké lesnatosti vzniká závislost na lese, ekonomická a sociální, která se projevuje zejména p ři vzniku kalamit (prudké snižování výkupních cen zpracované d řevní hmoty, skokové zvyšování poptávky po pracovní síle, nedostatek místních pracovních sil) a s tím související poškozování dopravní sítě p ři odvozu zpracované kalamitní d řevní hmoty,

- 104 - RUR ORP KAPLICE

- nadpr ůměrný výskyt LO – p ři zásazích do t ěchto les ů (zábory lesní p ůdy, otev ření porostní st ěny) hrozí destabilizace lesa i krajiny, - atraktivní území pro turistický rozvoj a s tím spojené zvyšující se zat ěžování území (automobilismus, cyklostezky, stavby za ú čelem rekreace, vyprodukovaný odpad, zábory lesní p ůdy), - očekávaná klimatická zm ěna a její dopady na LH, - st řet zájm ů mezi r ůznými politikami dotýkajícími se lesního hospodá řství, - nadm ěrné odebírání biomasy z les ů pro energetické ú čely, - přetrvávající p ůsobení imisí, zejména pak dlouhodobé poškození p ůd, - přetrvávající neúm ěrn ě vysoké stavy spárkaté zv ěř e v některých honitbách, - poškozování lesního prost ředí návšt ěvníky lesa, - odliv obyvatel z venkova v d ůsledku nedostatku pracovních p říležitostí, - pronájem státních les ů, - snížená ekologická stabilita les ů ohrožuje vyrovnanost a trvalost produkce d říví.

- 105 - RUR ORP KAPLICE

6. VE ŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

6.1. Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou p ůsobností Kaplice byla využita řada analytických a koncep čních materiál ů, mezi nimi zejména: Sociáln ě – ekonomický profil Jiho českého kraje (2005), Program rozvoje Jiho českého kraje 2007 – 2013 (2007), Ak ční plány rozvoje kraje a Ro čenka dopravy 2006 a mnohé jiné materiály. Dále byly zapracovány n ěkteré úkoly a priority v rozvoji dopravní a technické infrastruktury České republiky a Jiho českého kraje (s ohledem práv ě na správní území obce s rozší řenou působností Kaplice), vymezené v návrhu Politiky územního rozvoje České republiky 2008 , dále rovn ěž v Územním plánu velkého územního celku Českokrumlovsko a v územních plánech jednotlivých obcí a m ěst na správním území. Pro hodnocení úrovn ě a vývoje technické infrastruktury byla využita řada analytických a koncep čních materiál ů, mezi nimi zejména Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jiho českém kraji 2007 a další materiály.

Problémy, konflikty a st řety v rámci technické infrastruktury na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice lze spat řovat v několika rovinách. Obecn ě lze konstatovat, že nová výstavba, rekonstrukce a modernizace sítí technické a dopravní infrastruktury naráží v ur čitých oblastech na limity v podob ě sm ěrnic pro udržitelný rozvoj jednotlivých částí správního území, p řičemž toto vede často ke sporným situacím vzhledem ke snaze nejen za zachování, ale i postupného prohloubení kvality p řírodního prost ředí. Na druhou stranu jsou tyto činnosti často nezbytné vzhledem k nutnosti zvyšování kvality životní úrovn ě obyvatel jednotlivých částí správního území i tohoto území jako celku a vzhledem k nutnosti udržení tempa zvyšování sociáln ě-ekonomických ukazatel ů na správním území. Tyto činnosti jsou rovn ěž nezbytné vzhledem k pot řeb ě zachování návaznosti regionálních sítí na stávající stav a postupný rozvoj a vylepšování sítí na republikové a mezistátní úrovni.

Co se tý če silni ční sít ě na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice, pak její hustota (5,3 km na 100km 2) pat ří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším, je ješt ě nižší než hustota silni ční sít ě kraje (6,7 km na 100 km 2). O relativn ě nízké intenzit ě vypovídá skute čnost, že 88% z celkové délky silni ční sít ě tvo ří silnice II. a III. t říd, samotné silnice III. třídy p ředstavují tém ěř 63% z celkové délky silni ční sít ě. A čkoliv poloha kraje, potažmo správního území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice na jeho jižním okraji, je relativně výhodná co se tý če geografického umíst ění, v sou časnosti a výhledu do blízké budoucnosti se tu jedná spíše jen o potenciální výhodu. V ětšina intenzity dopravy, a ť již silni ční, tak železni ční, je situována v SJ sm ěru. V poslední dob ě lze sledovat postupné, by ť mírné - 106 - RUR ORP KAPLICE zvyšování intenzit silni čního provozu ve VZ sm ěru (nap ř. zvýšení intenzity p řepravy na Lipensko, rovn ěž tak posílení dopravy ve sm ěru Český Krumlov – Nové Hrady).

Správním územím obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice prochází evropsky významná SJ dopravní trasa, jejímž základem je mezinárodní silnice I. t řídy č. I/3 (mezinárodní ozna čení E55 – viz obrázek č. 1). Tato silnice již v sou časné dob ě kapacitn ě nevyhovuje intenzit ě a skladb ě silni čního provozu, což se mj. obráží ve zvyšující se mí ře ohrožení bezpe čnosti a plynulosti silni čního provozu, nající za následek zvýšený po čet dopravních komplikací, zejména dopravních nehod. Proto také byl úsek silnice E55 procházející správním územím hodnocen v rámci systému EuroRAP zabývajícím se rizikovostí jednotlivých dopravních tepen v rámci celé Evropy, jako jeden z úsek ů s nejvyšším mírou rizika dopravní nehody a celkov ě hodnocen jako nejrizikovější úsek na cest ě z Českých Bud ějovic sm ěr Dolní Dvo řišt ě (viz mapa č. 5 – ozna čeno černou barvou).

Kritickou dopravní situaci by m ěla pomoci vy řešit výstavba dálnice D3 a především navazující rychlostní silnice R3, jejichž výstavba se však neustále oddaluje. V souvislosti se stávající i plánovanou modernizací silni ční sít ě Jiho českého kraje a potažmo na správním územím obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice, jsou kladeny zna čné nároky na p řípravu a vypracování p říslušné územn ě plánovací dokumentace. P ředevším jde o zajišt ění jak stávajících, tak zejména budoucích dopravních koridor ů a souvisejících dopravních ploch k zajišt ění multimodálního dopravního koridoru M1, jež vyžaduje i koordinaci s přípravou modernizace a zkapacitn ění (zdvoukolejn ění) železni ční dopravní cesty. Dalšími jsou koridory a dopravní plochy dálnice D3 a rychlostní silnice R3, jež je t řeba rovn ěž stabilizovat, případn ě zajistit odpovídající podmínky pro využití exponovaných ploch v p říslušné územn ě plánovací dokumentaci tak, aby byly co možná nejvíce minimalizovány negativní dopady na životní prost ředí a byly zajišt ěny podmínky pro trvale udržitelný rozvoj území, zejména vzhledem ke stále ješt ě p řevažujícímu rekrea čnímu a obytnému potenciálu tohoto území.

Co se tý če železni ční sít ě na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice, pak tato sí ť je v sou časnosti reprezentována pouze jedinou tratí vedoucí op ět SJ sm ěre. Tato tra ť, i vzhledem k nedávno prob ěhlým úpravám jejího koridoru, se jeví být dlouhodobě stabilizovaná. I po prob ěhlých úpravách ale technické parametry trat ě nespl ňují podmínky požadované evropskými sm ěrnicemi pro TEMIK, kdy je požadováno 22,5 tuny na nápravu, zatížení dosahuje v sou časné dob ě 19,5 tuny na nápravu. Neodpovídá zde ani prostorová pr ůchodnost pro použití vlakových souprav s nakláp ěcími sk řín ěmi, kdy stávající maximální cestovní rychlost je stále na úrovni cca 60 – 80 km/h. Základním ukazatele pro hodnocení celkové úrovn ě silni ční dopravy jsou hustota a s tím související dostupnost, v neposlední řad ě

- 107 - RUR ORP KAPLICE též rychlost a bezpe čnost p řepravy, jak osob, tak i nákladu. Hustota železni ční sít ě na správním území je výrazn ě nejen pod celorepublikovým pr ůměrem, ale i pod pr ůměrem připadajícím na Jiho český kraj, což úzce souvisí p řírodními, hlavn ě geografickými, podmínkami a s příhrani ční polohou tohoto území. Dostupnost železni ční dopravy na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice je v sou časné dob ě zhruba na úrovni 52% z celkového po čtu jeho obyvatel (oproti 75% z celkového po čtu obyvatel Jiho českého kraje). Je to dáno p ředevším p řítomností jediné trat ě na správním území, což je dáno mj. i tím, že do konce 80-tých let minulého století byla drtivá v ětšina dopravy sm ěř ující v rámci ČR jižním sm ěrem zakon čena ve vnitrozemí, spojení dále sm ěrem do jižním Evropy bylo minimální (dáno p ředevším geopolitickým vývojem). Po roce 1990 se i příhrani čí otev řelo sv ětu, s čímž ale ruku v ruce nešel odpovídající rozvoj dopravní technické infrastruktury. Situaci p ři vedení p řeshrani čních dopravních koridor ů navíc komplikují i nutná jednání se sousední (zde rakouskou) stranou, která nejsou vždy jednoduchá, je p řitom pot řeba najít spole čné řešení a dosp ět tím pádem k oboustrann ě p říznivému kompromisu. Každopádn ě, do roku 2011 je nezbytné, spole čně s rakouskou stranou, zpracovat p říslušnou územn ě plánovací dokumentaci pro vedení tranzitního železni čního koridoru M1 (TEMIK). P ři ideálním postupu prací na optimalizaci, resp. modernizaci trati České Bud ějovice – Horní Dvo řišt ě – Linz (Linec) lze uvedení trati do plného provozu o čekávat do konce roku 2016.

Pro zvýšení obslužnosti správního území železni ční dopravou bude pot řeba p ředevším snížit docházkové vzdálenosti, lze uvažovat i o zvýšení po čtu železni čních stanic a zastávek, především je však t řeba vy řešit odpovídající časové navázání železni čních spoj ů s odpovídajícími linkami autobusové dopravy. Vybudování integrovaných dopravních systém ů a informa čních systém ů ve řejné dopravy by p řisp ělo ke zvýšení intenzity p řepravy cestující ve řejnosti (v četn ě rekrea ční p řepravy, jak tuzemské, tak i p řeshrani ční) a tím k omezení individuální automobilové dopravy se všemi jejími negativními dopady na zdraví obyvatelstva i na životní prost ředí. Zatím relativn ě nep říznivý vývoj situace v kvalit ě a úrovni dopravní infrastruktury se podle všech p ředpoklad ů bude postupn ě zlepšovat z titulu plánované modernizace a optimalizace p ředevším hlavních a tím pádem nejd ůležit ějších, dopravních tras. D ůležitou roli v tomto procesu budou hrát finan ční prost ředky jak státu, tak především zna čné finan ční prost ředky z příslušných dota čních titul ů a fond ů Evropské unie.

6.1.1. Silni ční doprava

Multimodální koridory, dálnice, rychlostní silnice a silnice I. t řídy: Správní území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice protíná SJ dopravní osa mezinárodního významu,

- 108 - RUR ORP KAPLICE v souladu s mezinárodními smlouvami zde byl vymezen tzv. transevropský multimodální koridor (TEMIK) ozna čený M1, který tvo ří jednak stávající silnice I. t řídy č. I/3 s mezinárodním ozna čením E 55, jednak krátká část budoucí trasy dálnice D 3 a budoucí trasa navazující rychlostní silnice R 3 v úseku Dolní T řebonín – obchvat Velešín – obchvat Kaplice nádraží – obchvat Kaplice – Dolní Dvo řišt ě a dále do Rakouska sm ěrem na Linz (Linec).

Na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice spadá do páte řní dopravní sít ě 1 stávající silnice I. t řídy (I/3 E55) a 2 plánované (dálnice D 3 a rychlostní silnice R 3), o stávající délce 27,3 km a plánované délce celkem 54,9 km, viz tabulka č. 27.

Tab. č.27 : Charakteristika hlavní – páte řní dopravní sít ě na správním území

Druhsilnice Dopravníuzly Převažujícísměr Délkanaspr.úz.

DolníTřebonín–směr D3 SEVER–JIH 1,6km Č.Budějovice

Rakousko–Dolní Dvořiště–obchvat R3 Kaplice,Kaplice SEVER–JIH 26,0km nádraží,Velešín aDolníTřebonín

Rakousko–Dolní Dvořiště–Kaplice– I/3(E55) Kaplicenádraží– SEVER–JIH 27,3km směrČ.Budějovice

Kompletní dobudování dálnice D 3 a na ní navazující rychlostní silnice R 3, předpokládané v sou časné dob ě mezi lety 2017 – 2021, je st ěžejní pro zajišt ění řádného, rychlého a kapacitn ě vyhovujícího dopravního spojení v SJ sm ěru v rámci celé Evropy.

Silnice II. t řídy: Na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice spadá do silni ční sít ě celkem 5 silnic II. t řídy, o souhrnné délce 58,1 km, viz tabulka č. 28.

- 109 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 28: Charakteristika silni ční sít ě se silnicemi II. t řídy na správním území

Druhsilnice Dopravníuzly Převažujícísměr Délkanaspr.úz.

Kaplice,Benešovnad II/154 VÝCHOD–ZÁPAD 16,2km Černou

DolníTřebonín, II/155 Římov VÝCHOD–ZÁPAD 1,2km

Kaplicenádraží II/157 VÝCHOD–ZÁPAD 15,3km Besednice

Kaplice,Malonty, JIHOVÝCHOD– II/158 17,3km PohorskáVes SEVEROZÁPAD

DolníDvořištěVyšší SV–JZ(3/5)SEVER– II/163 Brod JIH(2/5) 8,1km

Sí ť silnic II. t řídy dopl ňuje hlavní páte řní dopravní sí ť. Všechny silnice II. t řídy se odv ětvují od stávající silnice I. t řídy č. I/3, p řevážn ě ve sm ěru VZ. Silni ční doprava je jimi přivád ěna, resp. odvád ěna západním sm ěrem od silnice č. I/3 jednak na Českokrumlovsko: č. II/155 (p řes Dolní T řebonín) a č. II/157 (vede p římo do Českého Krumlova), jednak na Lipensko: č. II/163 (p řes Vyšší Brod). Na opa čnou stranu, tj. východním sm ěrem od silnice č. I/3 je silni ční doprava p řivád ěna, resp. odvád ěna jednak na Trhovosvinensko: č. II/155 (p řes Římov) a č. II/157 (p řes Besednici), jednak na Novohradsko: č. II/154 (p řes Benešov nad Černou) a č. II/158 (vede silni ční dopravu p řes Malonty, ukon čena v Pohorské Vsi).

Silnice III. t řídy : Na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice spadá do silni ční sít ě celkem 45 silnic III. t řídy o celkové délce 143,2 km, viz tabulka č. 29.

Tab. č. 29 : Charakteristika silni ční sít ě se silnicemi III. t řídy na správním území

Druhsilnice Dopravníuzly Převažujícísměr Délkanaspr.úz.

OdbočkadoChodče SEVEROVÝCHOD– III/00355 0,5km JIHOZÁPAD

Kaplice,Horšov, SEVEROVÝCHOD– III/00357 Bujanov JIHOZÁPAD 6,7km

- 110 - RUR ORP KAPLICE

Odbočkadoosady III/00358 VÝCHOD–ZÁPAD 0,8km Zdíky

Odbočkado III/00359 VÝCHOD–ZÁPAD 7,0km Rožmitálun.Š.

Odbočkana SEVEROZÁPAD– III/00360 Hněvanov JIHOVÝCHOD 1,3km

PrůjezdpřesBujanov SEVEROZÁPAD– III/00361 0,8km JIHOVÝCHOD

Kželezničnístanici SEVEROVÝCHOD– III/00362 Omlenice JIHOZÁPAD 0,6km

DolníDvořištěprůtah S–J(3/4)V III/00363 +kamionka –Z(1/4) 3,3km

ZBesednicesměr SEVEROZÁPAD– III/14623 1,5km Ločenice JIHOVÝCHOD

BesedniceSoběnov III/14625 SEVER–JIH 3,1km

OdbočkanaDěk., SZ–JV(3/5)SV III/1543 VelkéSkaliny –JZ(2/5) 2,5km

OdbočkazII/154na SEVEROVÝCHOD– III/1544 1,6km Dluhoště JIHOZÁPAD

BenešovnadČernou, III/1545 SEVER–JIH 4,5km Klení

Benešovn.Č.,Č. SEVEROZÁPAD– III/1549 Údolí,Poh.Ves JIHOVÝCHOD 8,0km

Benešovn.Č.,Kuří, III/15410 SEVER–JIH 6,8km Lužnice,Poh.Ves

Odbočkana III/15412 VÝCHOD–ZÁPAD 1,6km Hartunkov

OdbočkanaValtéřov III/15413 SEVER–JIH 0,5km

ZČernéhoÚdolísměr SEVEROVÝCHOD– III/15416 2,5km DobráVoda JIHOZÁPAD

ZČernéhoÚdolísměr III/15417 SEVER–JIH 2,3km H.Stropnice

- 111 - RUR ORP KAPLICE

Odbočkananádraží SEVEROZÁPAD– III/15533 Holkov JIHOVÝCHOD 0,8km

PřesSkřidlasměr SEVEROZÁPAD– III/15536 1,5km Mojné JIHOVÝCHOD

ZVelešínasměr V–Z(1/2) III/1567 Římov SZ–JV(1/2) 1,6km

PrůjezdpřesVelešín SEVER–JIH(1/2)SZ III/15610 –JV(1/2) 1,8km

Kaplice,Omlenička III/1572 VÝCHOD–ZÁPAD 7,5km směrPřídolí

PrůjezdpřesStřítež SZ–JV(3/5)SV III/1575 2,3km –JZ(2/5)

Omlenička,Omlenice III/1576 SEVER–JIH 1,4km

PrůjezdpřesStradov III/1577 VÝCHOD–ZÁPAD 0,9km

OdVelešínana III/15710 nádražíVelešín VÝCHOD–ZÁPAD 2,2km

Odbočkananádraží III/15713 Velešín VÝCHOD–ZÁPAD 0,1km

OdbočkakDolníPláni SEVEROVÝCHOD– III/15714 0,2km JIHOZÁPAD

Rozpoutí,Výheňsměr III/15715 SEVER–JIH 5,7km nádržŘímov

Kaplice,Žďár,Pořešín III/15716 SEVER–JIH 3,6km

PřesMalčisměrSv. III/15717 SEVER–JIH 1,9km JannadMalší

PrůjezdpřesMostkya SZ–JV(3/5)SV III/1581 2,7km Dobechov –JZ(2/5)

Dol.Dv.,Rychnovn. SEVEROVÝCHOD– III/1583 M.,Malonty JIHOZÁPAD 9,1km

Rychnovn.Malší,Sv. SEVEROZÁPAD– III/1584 9,0km Kámen,Tichá JIHOVÝCHOD

- 112 - RUR ORP KAPLICE

Malonty,Bělá,směr III/1585 SEVER–JIH 9,2km Tichá

OdbočkanaJanovu III/1586 Ves VÝCHOD–ZÁPAD 0,4km

OdbočkanaDolní III/1587 VÝCHOD–ZÁPAD 2,0km Příbrání

Malonty,Meziříčí, SZ–JV(3/5)SV III/1589 Desky –JZ(2/5) 6,0km

OdbočkanaRadčice III/15810 SEVER–JIH 1,3km

Poh.Ves,Leopldv, SEVEROZÁPAD– III/15811 10,7km Poh.n.Š. JIHOVÝCHOD

HorníDvořiště,Dolní III/16011 VÝCHOD–ZÁPAD 2,0km Drkolná

HorníDvořiště,Český JV–SZ(3/5)SEVER– III/16318 Heršlák JIH(2/5) 4,9km

Rybník,Trojany III/16319 SEVER–JIH 1,8km

Sí ť silnic III. t řídy dopl ňuje jak hlavní páte řní dopravní sí ť, tak sí ť silnic II. t řídy a umož ňují lokální dopravní obslužnost p řevážn ě místních cíl ů, tj. vesnic, obcí a osad. Vzhledem k tomu jsou situovány do mnoha sm ěrů, dle pot řeby obslužnosti (viz tabulka č. 3).

Místní a ú čelové komunikace : Na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice se nachází 2 m ěsta (Kaplice a Velešín) a celkem 12 obcí (v abecedním řazení – Benešov nad Černou, Besednice, Bujanov, Dolní Dvo řišt ě, Horní Dvo řišt ě, Malonty, Net řebice, Omlenice, Pohorská Ves, Rožmitál na Šumav ě, Sob ěnov a St řítež), na jejichž správních územích dotvá řejí sí ť komunikací jak místní komunikace (ve vlastnictví měst a obcí), tak ve řejn ě p řístupné ú čelové komunikace (vlastnictví fyzických a právnických osob).

Tab. č. 30 : Charakteristika místních a ú čelových komunikací na správním území

Názevobce DélkaMK %dobré DélkaUK %sjízdné Pasport

MěstoKaplice 28,136km 89% 8,257km 57% A

- 113 - RUR ORP KAPLICE

MěstoVelešín 13,608km 100% 0km A

Benešovnad 19km 60% 5km 20% A Černou

Besednice 5km 75% 0km A

Bujanov 9,155km 99% 6,140km 59% A

DolníDvořiště 8km 100% 2,5km 90% A

HorníDvořiště 29,3km 80% 14,5km 10% A

Malonty 18km 90% 7,5km 20% A

Netřebice 19km 100% 0km A

Omlenice 8,037km 98% 4,810km 45% A

PohorskáVes 1,4km 70,7% 3,7km 75,7% A

Rožmitálna 20km 80% 0km A Šumavě

Soběnov 13km 100% 0km N

Střítež 1,11km 88% 1,9km 95% A

Legenda: „MK“ = místní komunikace, „UK“ = ú čelové komunikace ve vlastnictví obce „% dobré“ = MK v dobrém stavu, „% sjízdné“ = UK sjízdné osobním vozidlem

Stavební stav místních a ú čelových komunikací na správním území je zna čně variabilní, obecn ě lze uvést, že místní komunikace jsou vesm ěs m ěsty a obcemi udržovány v dobrém stravu, stav ú čelových komunikací je poplatný intenzit ě a druhu tam ější dopravy.

Cyklotrasy, cyklostezky : Jiho český kraj jako celek, stejn ě tak správní území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice je protkáno sítí cyklotras a cyklostezek. Cyklotrasy vedou

- 114 - RUR ORP KAPLICE cyklisty nej čast ěji po zpevn ěných komunikacích – silnicích a místních komunikacích, cyklostezky pro zm ěnu po komunikacích často nezpevn ěných (ú čelové komunikace, nej čast ěji polní a lesní cesty), nez řídka cyklotrasy vedou i volným terénem (louky apod.)

Cyklotrasy a cyklostezky tvo ří zázemí pro stále se rozr ůstající a posilující cyklistickou dopravu, která se v naprosté v ětšin ě odehrává v režimu rekreace a oddychu. Cyklotrasy a cyklostezky plní v podstat ě 2 nejd ůležit ější funkce, kdy jednak odvád ějí cyklisty, jakožto nejzraniteln ější ú častníky provozu, mimo frekventované silni ční tahy (v místech, kde cyklotrasa není p římo sou částí silnice), jednak umož ňují cyklist ům dostat se i do míst, kam žádná stávající pozemní komunikace ani nevede, kochat se p řitom krásami zdejší p řírody a ud ělat zárove ň n ěco prosp ěšného pro svoje zdraví, prost ě aktivn ě strávit volný čas.

Tab. č. 31 : Základní údaje o cyklotrasách a cyklostezkách na správním území (SÚ)

Ident.číslo DélkavSÚ Inv.číslo DélkavSÚ Inv.číslo DélkavSÚ

1012 9,8km 1190 7,1km 1198 19,2km

1018 27,5km 1191 12,7km 1199 0,4km

1128 4,7km 1192 11,9km 12 15,5km

1187 24,1km 1193 32,2km 1200 18,8km

1188 16,2km 1194 8,3km 1205 0,3km

1189 18,4km 1197 6,8km 34 54,3km

Legenda: „Ident. číslo“ = oficiální číselné ozna čení, pod kterým jsou k nalezení v mapách

Do rozvoje cyklistické dopravy, hlavn ě do rozši řování sít ě cyklotras a cyklostezek, včetn ě zkvalit ňování doprovodné infrastruktury (mapové a popisné zastávky, odpo čívky s posezeními a kolostavy apod.), jsou v poslední dob ě investovány nemalé finan ční prost ředky, jak ze státního a krajského sektoru, tak z fond ů Evropské unie. Rozvoj cyklistické dopravy p řináší sou časn ě, jako sekundární efekt, i všestranný rozvoj oblastí, kde jsou nové cyklotrasy a cyklostezky budovány, zejména rozvoj soukromého podnikání – navyšování

- 115 - RUR ORP KAPLICE ob čerstvovacích a ubytovacích kapacity, vznik nových půjčoven kol a cykloservis ů apod. Ovšem ne na všech místech správního území je stávající sí ť cyklotras a cyklostezek ve ve řejností požadované skladb ě, n ěkde je t řeba do řešit jejich kompletní vymíst ění mimo silnice, jsou však i místa a úseky, kde zcela chyb ějí (nap ř. mezi Kaplicí a Kaplicí nádražím).

Hrani ční p řechody: V rámci projektu Evropská územní spolupráce – p řeshrani ční část se dochází k rozvoji spolupráce mj. i na česko – rakouské hranici. Intenzivní p řeshrani ční spolupráce a dobré partnerské vztahy mezi Jiho českým krajem, potažmo správním územím obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice, a Horním Rakouskem má zásadní význam pro celkový rozvoj regionu, rozvíjení obchodu, nár ůst turistického ruchu apod. Na správním území se nachází 1 silni ční hrani ční p řechod Dolní Dvo řišt ě – Wullowitz a 1 železni ční p řechod Horní Dvo řišt ě – Summerau. Dále se zde rovn ěž nachází hrani ční p řechody pro p ěší, jezdce na zví řatech a cyklisty v lokalitách Český Heršlák – Deutsch Hörschlag a Cetviny – Hammern, oba zprovozn ěné v roce 2007 za výrazné podpory fond ů Evropské unie, dále pak p řechody Cetviny – Mairsprindt a Poho ří na Šumav ě – Stadlberg.

Úrove ň cestovního ruchu má rok od roku nar ůstající tendenci, zvyšuje se pohyb zboží i osob, jeho intenzita p řes hrani ční p řechody je však zna čně diferencovaná. Základní informaci o souhrnné intenzit ě pohybu vozidel p řes hrani ční p řechod Dolní Dvo řišt ě – Wullowitz si lze ud ělat nap ř. z mapy č. 6, kde lze vy číst, že intenzita provozu dosahovala v roce 2006 ke 4.000 vozidel denn ě v sou čtu obou sm ěrů. Volnému pohybu zboží i osob výrazn ě napomohl i vstup ČR do tzv. „schengenského prostoru“, s čímž souviselo odbourání kontrol na hrani čních přechodem a tím defacto k úplnému otev ření hranic, uskute čněnému k 1.1.2008. S volným pohybem zboží a osob však nejsou spojeny jen pozitivní aspekty, nýbrž i n ěkteré negativní dopady, nap ř. pašování drog a nelegální pohyb migrant ů p řes tzv. „zelenou“ hranici. Celkov ě lze konstatovat, že sí ť pozemních komunikací na správním území sice zajiš ťuje celkem dobrou dostupnost sídel i výrobních podnik ů, její kvalita a kapacita ale mnohde již nyní neodpovídá stále rostoucím nárok ům jak osobní, tak zejm. nákladní dopravy.

- 116 - RUR ORP KAPLICE

Mapa č. 5

Mapa č. 6 Hodnocení intenzit provozu (v tisících vozidel/den) na pozemních komunikací za rok 2006 (silnice E55 na správním území cca 8000 v/d)

OBRÁZEK č. 1: Hodnocení pozemních komunikací systémem EuroRAP (2003-2005) (silnice E55 na správním území v černé barv ě = vysoké riziko nehody)

- 117 - RUR ORP KAPLICE

6.1.2 .Železniční dopravy

Tranzitní koridory: V souladu s mezinárodními smlouvami (AGC, AGTC) byl v rámci multimodálního koridoru M1 vymezen jako součást modernizace IV. tranzitního železni čního koridoru jeho úsek Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Bud ějovice – Horní Dvo řišt ě/Summerau – Linz (Linec), na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice by m ěl procházet v SJ sm ěru, soub ěžn ě s navrhovanou trasou rychlostní komunikace R3, západn ě od ní podél paty Chuchelecké vrchoviny. Jeho cílem je zabezpe čit napln ění projektu EU č. 22, zam ěř eného na zlepšení kvality železni ční dopravní infrastruktury.

V rámci IV. tranzitního železni čního koridoru jde o koridor C-E 551a na trase Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Bud ějovice – Horní Dvo řišt ě/Summerau – Linz (Linec), jedná se o trat ě č. 221 Praha – Benešov, č. 220 Benešov – České Bud ějovice a č. 196 České Bud ějovice – Horní Dvo řišt ě. Jako náhrada za jednokolejnou tra ť č. 196 byl vymezen koridor C-E 551b na trase České Bud ějovice – Horní Dvo řišt ě/Summerau – Linz (Linec), jako sou část spole čné p řípravy železni čního koridoru pro dvoukolejnou železni ční tra ť na základ ě dohody mezi ČR a Rakouskem. Tím budou vytvo řeny hlavní p ředpoklady p ředevším pro zvýšení rychlosti a p řepravní kapacity železni čního koridoru za řazeného do celoevropské železni ční sít ě s názvem TEN-T.

Nákladní a osobní doprava: Železni ční nákladní a osobní dopravy je základní sou částí dopravního systému kraje, který významn ě ovliv ňuje rozvoj území. Správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice prochází jediná tra ť a to tra ť č. 196 České Bud ějovice – Horní Dvo řišt ě/Summerau s celostátním i s přeshrani čním významem, v rámci správního území o celkové délce 36 km, na trati se nachází celkem 10 zastávek (Holkov, Velešín – městys, Velešín, Výhe ň, Kaplice, Omlenice, Bujanov, Pšenice, Rybník a Horní Dvo řišt ě), z toho jsou 4 na znamení (Velešín – m ěstys, Výhe ň, Bujanov a Pšenice), p řičemž z 10 zastávek se jen na 4 prodávají jízdenky (Velešín, Kaplice, Rybník a Horní Dvo řišt ě), ostatní slouží jen pro nástup a výstup cestujících, jízdenky se prodávají ve vlaku.

Hustota železni ční sít ě na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice je 3,1 km na 100 km 2, což je výrazn ě nejen pod celostátním pr ůměrem, ale i pod pr ůměrem kraje (9,1 km na 100 km 2). To znamená podstatn ě mén ě rozvinutou dopravní infrastrukturu v této oblasti. Ve st ředn ědobém horizontu se její hustota nem ění, ale alespo ň neklesá, s výhledem na její zvýšení v budoucnosti (viz text výše). St ěžejním úkolem železni ční dopravy je p řeprava zboží a osob. Intenzita nákladní železni ční dopravy dlouhodob ě klesá, zatímco v roce 2000 činila p řeprava nákladu po železnici v rámci kraje 157,5 tisíc tun, v roce 2002 to již bylo jen 114,1 tisíc tuna a v roce 2006 činila pouze 50,1 tisíc tun, p řičemž intenzita p řepravy má stále - 118 - RUR ORP KAPLICE klesající tendenci, i když se pokles již pomalu zastavuje (odhad pro rok 2008 byl vy číslen na 48,4 tisíc tun). Obdobná tendence se ale projevuje v rámci celé České republiky, v návaznosti na zm ěnu struktury p řepravovaného zboží podle forem p řepravy. Zatímco v rámci Jiho českého kraje, potažmo i správního území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice, klesla přeprava zboží nákladní p řepravou (bez tranzitu) v období let 2000 – 2006 o 17%, z toho přeprava silni ční nákladní dopravou o 16%, kdežto p řeprava železni ční nákladní dopravou o 34%. V tomto období zárove ň vzrostl objem p řepravovaného zboží v rámci celé ČR o cca 5% v důsledku r ůstu intenzity silni ční nákladní dopravy, zatímco p řeprava nákladu po železnici klesla o cca 6% a p řeprava prost řednictvím vodní dopravy dokonce o 50%. Za zastavením poklesu množství zboží p řepravovaného po železnici lze jako jeden z rozhodujících faktor ů spat řovat razantní zvýšení cen pohonných hmot. V protikladu k nákladní doprav ě dochází u osobní železni ční dopravy k jejímu mírnému nár ůstu (op ět vzhledem k zvýšení cen pohonných hmot a zdražování ostatních druh ů osobní p řepravy), ke zvyšování po čtu přepravených cestujících. Z dostupných údaj ů ministerstva dopravy vyplývá, že v rámci Jiho českého kraje, potažmo i správního území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice, postupn ě vzr ůstal po čet p řepravovaných cestujících ze zhruba 5,079 v roce 2003 na zhruba 5,611 tisíc v roce 2006 a r ůst pokra čuje (odhad pro rok 2008 byl vy číslen na zhruba 5,837 tisíc osob). Za tímto faktem lze spat řovat do ur čitém míry postupnou, by ť pomalou, obnovu vozového parku a tím pádem i zvyšování pohodlí cestujících, rovn ěž zde dochází k rozvoji doprovodných služeb a tím pádem k zatraktiv ňování p řepravy osob po železnici (p ř. za řazování voz ů pro přepravu bicykl ů do vozových souprav).

6.1.3.Letecká doprava

Letišt ě s mezinárodním a vnitrostátním provozem: Správní území obce s rozší řenou působností Kaplice protíná letecká osa pouze lokálního významu (vzhledem k absenci odpovídajícího typu letišt ě), s přesahem do Rakouska, kdy nejbližší letišt ě s mezinárodním a vnitrostátním provozem se nachází v Linci. Práv ě proto je za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení letecké dostupnosti kraje považována absence letišt ě, které by zajiš ťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. V sou časné dob ě se na takový typ letišt ě postupn ě transformuje bývalé vojenské letišt ě v Plané u Českých Bud ějovic. Proto byla v rámci Programu rozvoje Jiho českého kraje na období let 2007 – 2013 stanovena priorita práv ě modernizaci a restrukturalizaci letišt ě v Plané u Českých Bud ějovic, které se v sou časné dob ě nachází ve vlastnictví Jiho českého kraje a jeho transformaci již nic nebrání. Po jeho dobudování a uvedení do provozu jist ě tento fakt p řisp ěje k většímu využití p ředevším

- 119 - RUR ORP KAPLICE rekrea čního potenciálu kraje a potažmo správního území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice zajišt ěním lepší dostupnosti (p ředevším pro zahrani ční návšt ěvníky).

Ve řejná letišt ě s lokálním provozem: Na správním území obce s rozší řenou působností Kaplice se ve Velešín ě nachází ve řejné letišt ě s lokálním provozem. Toto letišt ě slouží v sou časnosti p ředevším pro sportovní létání, k let ům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvi čným, vyhlídkovým a propaga čním let ům, k leteckému snímkování, k zem ědělským ú čel ům apod. Jeho sou časný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vy čkávacích a odstavných ploch sou časn ě s jejich nezpevn ěným povrchem) omezuje možnosti širšího využití tohoto letišt ě. Obdobné letišt ě by m ělo vzniknout severn ě od obce Malonty (je sou částí tam ějšího územního plánu), v sou časné dob ě vzniká vzletová dráha pro malá letadla typu „ultralight“ jižn ě od Omlenice.

Na poliklinice v Kaplici se nachází stálý heliport pro start a p řistání vrtulníku letecké záchranné služby, pro p říležitostný start a p řistání vrtulníku se ve volné krajin ě využívají místa k tomuto ú čelu vhodná – volné plochy (pole a louky), ideáln ě jsou pro tento ú čel prostranství se zpevn ěnými povrchy (pozemní komunikace s asfaltovými vozovkami).

Řešení známých problém ů ve stávající dopravní infrastruktu ře, zajišt ění napojení na celostátní a evropskou dopravní sí ť, ale i zlepšení dopravní dostupnosti a zkvalitn ění vybavenosti jsou zcela nezbytnými p ředpoklady pro zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti kraje, potažmo správního území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice.

Sou časn ě s nezbytnou modernizací a rozvojem všech druh ů dopravní infrastruktury se ale zcela zákonit ě objevují negativní dopady na životní prost ředí. Na správním území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice se nachází rozsáhlá území s různými stupni ochrany (Novohradské hory, Poluška, lokality za řazené do soustavy NATURA 2000), což klade a hlavn ě do budoucna bude klást zvýšené nároky na vymezení pot řebných dopravních koridor ů a ploch ruku v ruce s úsilím o minimalizaci negativních vliv ů na životní prost ředí, s ohledem na zachování civiliza čních, kulturních a spole čností vnímaných hodnot území jako celku s ohledem na vytvá ření podmínek jeho udržitelného rozvoje do dalších let.

- 120 - RUR ORP KAPLICE

6.1.4. SWOT analýza

SILNÉSTRÁNKYÚZEMÍ SLABÉSTRÁNKYÚZEMÍ

Možnost zajišt ění finan čních prost ředk ů Nedostatek finan čních prost ředk ů na rozvoj z fond ů Evropské unie dopravní infrastruktury

Zvyšující se p říd ěl finan čních prost ředk ů ze Zvýšená intenzita silni ční dopravy všeobecn ě státních a krajských zdroj ů → dopady na zdraví a p řírodu

Nové technologie zefektiv ňující opravy Zvýšená intenzita silni ční dopravy všeobecn ě a údržby vozovek komunikací → vysoká nehodovost

Snadn ější orientace pomocí mobilních Zvýšená intenzita t ěžké nákladní dopravy → naviga čních systém ů (GSM, GPS) zni čené vozovky silnic

Snadná dopravní dostupnost území vzhledem Absence dálnice D3 a silnice R3 kv ůli ke své poloze pr ůtah ům v realizaci

Přetvá ření letišt ě České Bud ějovice pro Absence odleh čovací komunikace II/154 mezinárodní provoz (tzv. obchvat) kolem Kaplice

Dlouhodobá koncep ční, projektová a Absence chodníku a cyklotrasy Kaplice majetková p říprava dopravních staveb nádraží – Kaplice

Zachování naturelu krajiny a stylu života Nar ůstající t ěžká nákladní dopravy ve sm ěru obyvatel správního území V-Z v rámci správního území

Malá hustota železni ční sít ě na správním území Kaplice (1 tra ť)

Prakticky neexistující doprava typu „RO – LA“ (p řeprava NA po železnici)

Nekonkurenceschopnost železni ční dopravy (rychlost, cena, kvalita)

Nedo řešené návaznosti spoj ů vlakové a autobusové dopravy

Málo letiš ť s lokálním významem a stálých heliport ů

Chyb ějící letišt ě s významem p řesahujícím oblast Jiho českého kraje

Absence funk čních inteligentních dopravních systém ů

- 121 - RUR ORP KAPLICE

6.2.Technická infrastruktura

Vysoká úrove ň technické infrastruktury je d ůležitým faktorem pro další rozvoj nejen České republiky, ale i Jiho českého kraje, potažmo správního území obce s rozší řenou působností Kaplice. V oblasti technické infrastruktury je st ěžejním zájmem dosažení takového stavu, kdy bude zabezpe čeno odpovídající napojení obyvatelstva a p říslušných sektor ů pr ůmyslu, hospodá řství a zem ědělství na všechny pot řebné inženýrské sít ě. Toto napojení však musí respektovat územní omezení, požadavky a limity, které klade na rostoucí ekonomiku koncepce trvale udržitelného rozvoje, zejména vzhledem k požadavku na zachování jak co nejvyšší kvality života, tak co nejnižší poškozování životního prost ředí.

Systémy provozních soubor ů, vedení, objekt ů, za řízení, p říslušenství a ploch technické infrastruktury nezbytn ě vyžadují řádnou a d ůslednou, n ěkolikastup ňovou koordinaci v území, a to práv ě s ohledem na celkovou ochranu tohoto území, jeho rázovitosti a jedine čnosti, pro následné využití i budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje Jiho českého kraje na léta 2007 – 2013 se technickou infrastrukturou z části zabývá prioritní osa č. 3 (Dostupnost a infrastruktura) se strategickým cílem „zlepšení stávajícího stavu a budování dopravní i technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a obslužnosti“.

Na jeho základ ě je možné charakterizovat na správním území zvýšené nároky p ředevším v souvislosti se snaho o zlepšení technického stavu vodohospodá řské infrastruktury, se zabezpe čením energetických pot řeb správního území, se zvyšováním využití obnovitelných zdroj ů energie a se zabezpe čováním veškerých komunika čních pot řeb. V poslední dob ě vystupuje do pop ředí nutnost vybudování komplexu protipovodňových opat ření sm ěř ujících k ochran ě života a zdraví obyvatel a ve řejného i soukromého majetku.

Rozvoj technické infrastruktury je podmín ěn i komplexním řešením energetických sítí na území kraje a jednotlivých energetických zdroj ů za ú čelem dlouhodobého zajišt ění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát p řenášené energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé p ředevším na cíleném řešení konkrétních slabých míst na správním území. Ačkoliv nap říklad prob ěhnuvší plynofikace obcí, i p řes svoji frekventovanost v zavád ění, nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodn ějším řešením, vzhledem k neúm ěrn ě rostoucí cen ě topného media (plynu).

Pro hodnocení úrovn ě a vývoje technické infrastruktury na správním území byla využita řada analytických a koncep čních materiál ů, mezi nimi zejména: Program rozvoje Jiho českého kraje 2007 – 2013, Ak ční plány rozvoje kraje, Statistické ro čenky Jiho českého kraje, Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jiho českém kraji 2007 a mnohé jiné materiály. Dále byly

- 122 - RUR ORP KAPLICE zapracovány n ěkteré úkoly a priority v rozvoji dopravní a technické infrastruktury České republiky a Jiho českého kraje (s ohledem práv ě na správní území), vymezené v návrhu Politiky územního rozvoje České republiky 2008 , dále v Územním plánu velkého územního celku Českokrumlovsko a v územních plánech jednotlivých obcí a m ěst na správním území.

6.2.1.Informa ční a telekomunika ční technologie

Z provedeného šet ření Českého statistického ú řadu vyplývá, že jak v celé České republice, tak i v rámci Jiho českého kraje, potažmo i na správním území obce s rozší řenou působností Kaplice, dochází neustále k rozši řování nových informa čních a telekomunika čních technologií. Dochází nejen ke zvyšování četnosti, ale i ke zvýšení rozsahu využívání t ěchto technologií, u n ěkterých stávajících informa čních a telekomunika čních technologií však sou časn ě dochází k jejich postupnému útlumu v důsledku jejich zastarávání a v důsledku opadávání zájmu lidí o jejich širší využívání.

Užívání osobních po číta čů jednotlivci sice vzrostlo z 30,8 % v roce 2003 na 45,5 % v roce 2006 a v roce 2007 se t ěsn ě p řehouplo p řes 50 %, ale i tak se v tomto ukazateli řadí Jiho český kraj, potažmo i na správním území obce s rozšířenou p ůsobností Kaplice, až na 10. místo mezi jednotlivými kraji ČR a je tedy stále ješt ě pod celorepublikovým pr ůměrem.

Využívání internetu obyvatelstvem vzrostlo ve stejném období o 18,7 % na 37,1 % v roce 2006 a na 45,2 % v roce 2007. Vzhledem k neustále nar ůstajícímu využívání mobilních technologií si jednotliví mobilní operáto ři kladou v rámci správního území stále vyšší nároky a požadavky na zajišt ění podmínek pro rozši řování pokrytí mobilním signálem.

Konkrétn ě lze uvést, že neustále klesá využívání pevných telefonních linek pro hlasové služby (volání) z důvodu masivního rozší ření mobilních telefon ů, které stále pokra čuje. Po čet

- 123 - RUR ORP KAPLICE provozovaných pevných telefonních linek se ale pomalu stabilizuje, nebo ť u mnoha z nich dochází ke zm ěně na technologii ADSL kv ůli jejich využití coby p řipojení k síti Internet sou časn ě se zachováním hlasových služeb (volání) p řes tuto linku. Hromadné rušení pevných telefonních linek z let minulých již odezn ělo, jejich sou časné uživatelé je i nadále využívají, ať již pro p řipojení k síti Internet technologií ADSL (v četn ě telefonování p řes Internet pomocí programu Skype apod. – p řevážn ě mladší obyvatelé) nebo jen pro využívání hlasových služeb (volání – starší obyvatelé, volání a faxování – např. ú řady ve řejné správy).

Na n ěkterých místech v rámci správního území stále ješt ě z ůstaly zachovány telefonní budky, zejména ve m ěstech (Kaplice, Velešín), n ěkde i na vesnicích (nap ř. Kaplice nádraží, Po řešín). Sortiment poskytovaných služeb, jež m ůže telefonní p řístroj v budce poskytnout, se rozší řil nap ř. o posílání krátkých textových zpráv (SMS) prost řednictvím klávesnice telefonu.

Pro p řipojení k síti Internet se v převážné v ětšin ě p řípad ů užívá spojení vzduchem technologií WiFi. Tuto službu poskytují ve správním území v naprosté v ětšin ě p řípad ů menší (lokální) poskytovatelé, pov ětšinou fyzické podnikající osoby. Ve m ěstech je pokrytí signálem WiFi v ětšinou výborné, lze si vybrat z několika poskytovatel ů p řipojení. Na venkov ě je situace r ůzná, dá se však říci, že pokrytí území je vcelku uspokojivé, tém ěř v každé vesnici poskytuje WiFi spojení alespo ň jeden poskytovatel. Tento poskytovatel pak připojuje k síti internet všechny místní zájemce, v četn ě nap ř. obecního ú řadu apod. Existují však i výjimky, kdy n ěkterá místa nejsou pokryta signálem WiFi v ůbec. Situace se však i na těchto místech postupn ě zlepšuje, obecn ě se dá říci, že obydlené části správního území obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice jsou pokryty Wifi signálem tém ěř zcela kompletn ě.

V místech, kde chybí pokrytí území signálem WiFi, je jediným zp ůsobem p řipojení k síti Internet (pokud pomineme pevnou linku) využití mobilního telefonu coby spojovacího prost ředku. To na stran ě jedné stran ě zajistí p řipojení tém ěř všude, i mimo obydlené části správního území (vyjma lokalit s absencí signálu mobilního telefonu – nap ř. části obce Rožmitál na Šumav ě), na stran ě druhé je toto mobilní spojení pomalé a drahé, rovněž jeho kapacita (pr ůchodnost) je ve srovnání se sít ěmi WiFi n ěkolikanásobn ě nižší.

Spojení se sítí Internet prost řednictvím vytá čeného (dial-up) p řipojení je již minulostí, spojení prost řednictvím kabelovým rozvod ů je v správním území v sou časnosti zastoupeno jen miziv ě, spojení prost řednictvím satelitního p řenosu není využíváno v ůbec.

Nejb ěžn ější rychlosti p řipojení k Internetu se pohybují mezi 512 kB/s – 1 MB/s, u spojení p řes ADSL až 2 MB/s, u spojení prost řednictvím mobilního telefonu 64 kB/s.

- 124 - RUR ORP KAPLICE

6.2.2. SWOT analýza

SILNÉSTRÁNKYÚZEMÍ SLABÉSTRÁNKYÚZEMÍ

Pom ěrn ě kvalitní dostupnost internetu, a ť Nedostatek finan čních prost ředk ů na rozvoj už pevnou linkou nebo WiFi technické infrastruktury

Zkvalit ňování p řipojení – zvyšování Území není zcela pokryto signálem rychlosti a kapacity spojení mobilního telefonu (krizové řízení)

Rychlý rozvoj WiFi sítí ve m ěstech i na Nízká rychlost a kapacita, vysoká cena venkov ě, více poskytovatel ů mobilního spojení pro internet

- 125 - RUR ORP KAPLICE

7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

7.1. Úvod

V rozboru udržitelného rozvoje území budou používány pro hodnocení sociodemografických podmínek následující prostorové úrovn ě: • Jiho český kraj jako nejvyšší srovnávací jednotka pro správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Kaplice (SO ORP Kaplice), • Česká republika pro celorepublikové srovnání, • SO ORP Jiho českého kraje pro obecné srovnání.

Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatel ů v čase bude v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orienta ční časové období, ve kterém m ěly být jednotlivé indikátory srovnávány a sledovány: • nej čast ěji se jedná o vývoj demografických jev ů v období let 1997 – 2007 (desetiletá perioda je pom ěrn ě reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trend ů), • další velmi d ůležité je období let 1991 – 2001 (výsledky s čítání lidi jsou považovány za velmi d ůvěryhodné a statisticky obsáhlé), • v některých srovnávacích analýzách budou použita i starší data.

Krom ě dat ze s čítání lidu budou významnými zdroji informací data samotné evidence obyvatel SO ORP Kaplice a dále i data z pr ůběžné eviden ční statistiky obyvatelstva Českého statistického ú řadu.

7.2.Základní prostorové znaky řešení území

SO ORP Kaplice se rozkládá v okresu Český Krumlov ( Českokrumlovsko), který se nachází v Jiho českém kraji. Území Jiho českého kraje je po provedené reform ě státní správy od 1.1.2000 tvo řeno 7 okresy - České Bud ějovice, Český Krumlov, Jind řich ův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor (mapa č. 7). Okres Český Krumlov je sou časn ě také nejjižn ějším okresem České republiky. Sídlo okresu je v Českém Krumlov ě. S rozlohou 1 615,03 km² se okres řadí na 6. místo v republice a na 3. místo v kraji. Samotný SO ORP Kaplice se rozkládá na rozloze o 485 km².

- 126 - RUR ORP KAPLICE

Mapa č. 7: Okresy Jiho českého kraje

Okres tvo ří celkem 45 obcí, z toho 6 m ěst , 3 m ěstyse a 1 vojenský újezd (Boletice). Původní obec Rožmberk nad Vltavou byla na město povýšena až v lednu 2007, stejn ě jako obce Besednice, Frymburk a Křemže na městyse. Celkem je v Jiho českém kraji v sou časné dob ě 623 samosprávných obcí (45 z nich má statut m ěsta) s tém ěř 2 tis. osadami. Českokrumlovsko sousedí s jiho českými okresy Prachatice a České Bud ějovice. Jižní hranice je státní hranicí s Rakouskem (Horní Rakousy a Dolní Rakousy). SO ORP Kaplice leží v nejjižn ější části Jiho českého kraje p ři státní hranici s Rakouskem. Jeho jihovýchodní část pokrývají Novohradské hory. Protéká jím řeka Malše s p řehradní nádrží Římov, na západ ě obvod částe čně ohrani čuje řeka Vltava. Od zrušení okresních ú řad ů k 31. prosinci 2002 se okres člení na 2 obvody obce s rozší řenou p ůsobností (Český Krumlov a Kaplice). Tyto obvody se dále člení na správní obvody pov ěř ených obcí - Český Krumlov, Horní Planá, Vyšší Brod v ORP Český Krumlov a Kaplice v ORP Kaplice. Rozlohou nejv ětší správní obvod p řipadá na Český Krumlov (graf. č.31 ).

- 127 - RUR ORP KAPLICE

Graf č. 31 : – Po řadí správního obvodu podle rozlohy a po čtu obyvatel k 31.12.2006

Zdroj: Český statistický ú řad

Sociodemografický výzkum je z pohledu prostorového vymezení zam ěř en na okres Český Krumlov a správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností a na pohled Jiho českého kraje jako nejvyšší srovnávací jednotky. K základním geografických charakteristikám je vhodné doplnit ješt ě n ěkolik údaj ů. Po čtem obyvatel 60 708 se okres Český Krumlov jak v rámci republiky, tak v rámci kraje řadí mezi podpr ůměrn ě lidnaté (v kraji je 2. nejmén ě lidnatý). Dlouhá léta m ěl okres nejnižší hustotu zalidn ění v celé republice, v posledních letech se pr ůměrná lidnatost však díky vysokému p řirozenému p řír ůstku zvýšila na dnešních 37,58 obyv./1 km². Českokrumlovsko je však stále 2. nej řid čeji zalidn ěným okresem po SO Prachatice. Vylidn ěnost p říhrani čních oblastí se projevuje v nízké hustot ě osídlení i samotného SO ORP Kaplice, která má hustotu zalidn ění cca 39 obyvatel/ km². Celkov ě i Jiho český kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidn ění z celé České republiky. Koncem roku 2004 v kraji žilo více než 625,7 tis. obyvatel, pr ůměrná hustota obyvatelstva je 62,2 obyvatel na 1 km 2 (graf. č. 32). Z jeho 7 okres ů má nejv ětší hustotu obyvatelstva SO České Bud ějovice, kde žije zhruba čtvrtina obyvatel kraje.

- 128 - RUR ORP KAPLICE

Graf č. 32: Hustota obyvatelstva k 31.12.2006

Zdroj: Český statistický ú řad

7.3. Sídelní hierarchie SO ORP Kaplice

Rozbory sídelní hierarchie se p řevážn ě v ěnují strukturalizaci na základ ě typologie obcí. Za základní prostorovou jednotku budeme považovat obec, která m ůže ale nemusí mít další dopln ění o typ statusu. T ěmi jsou m ěstys, m ěsto, statutární m ěsto, hlavní m ěsto nebo vojenský újezd. Pokud se pokusíme hodnotit prostorovou hierarchii, tak je v mnoha p řípadech vhodn ější využít v sídlení problematice velikostní kritérium. V České republice ke konci roku 2007 je celkem 1 hlavní m ěsto, 594 m ěst, 23 statutárních m ěst, 123 m ěstys ů, 5 vojenských újezd ů a cca 6300 obcí. Z dnešních 623 obcí Jiho českého kraje je celkem 11 m ěstys ů, jedno statutární m ěsto a jeden vojenský újezd, 51 měst. Ve sledovaném území SO ORP Kaplice (mapa č. 7) je 15 obcí, které se rozkládají na ploše 485 km². Z toho SO ORP Kaplice má dv ě m ěsta (Kaplice, Velešín) a 1 m ěstys (Besednice). Nejv ětším m ěstem je Kaplice kde žije 6 774 obyvatel (k 31.12.2007) a katastr se rozkládá na ploše 4 087 ha. Druhým nejv ětším m ěstem SO ORP Kaplice je Velešín se 4 045 obyvateli (k 31.12.2007) a plochou katastru 1 323 ha.

- 129 - RUR ORP KAPLICE

Mapa č. 7: Mapa SO ORP Kaplice

V SO ORP Kaplice je tedy evidováno 15 obcí, 75 částí obcí, 105 ulic, 5 105 adres. Ze sledovaných údaj ů vyplývá (graf č. 3), že 7 sídel SO ORP Kaplice jsou obce do 500 obyvatel (Net řebice, Omlenice, Pohorská Ves, Rožmitál na Šumav ě, Sob ěnov, St řítež, Zvíkov) a 7 sídel jsou obce do 5000 obyvatel (Velešín, Malonty, Dolní Dvo řišt ě, Horní Dvo řišt ě, Bujanov, Besednice, Benešov nad Černou) a 1 sídlo je nad 5000 obyvatel (Kaplice). Adresy v správní oblasti mají PS Č v rozsahu 382 32 až 382 93. V správní oblasti je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) p řihlášeno 20 160 obyvatel, z toho je 8 505 muž ů nad 15 let, 1 613 chlapc ů do 15 let, 8 567 žen nad 15 let, 1 475 dívek do 15 let (data k 31.12.2007).

- 130 - RUR ORP KAPLICE

Graf č. 33: Rozd ělení obcí podle po čtu obyvatel

Rozd ělení obcí podle po čtu obyvatel

Po čet obcí do 500 obyvatel 7 7 Po čet obcí nad 5000 obyvatel Po čet obcí od 500 do 1 5000 obyvatel

Struktura osídlení, která vznikala b ěhem dlouhodobého historického vývoje, je zna čně rozt říšt ěná. Po roce 1990 došlo v Českokrumlovském okresu k výrazné dezintegraci obcí, jedné z nejv ětších v České republice. Tím vzniklo velké množství malých a ekonomicky pom ěrn ě slabých obcí. Dalším problémem je pokra čující vylid ňování venkovské části osídlení. Na druhé stran ě je již patrná tendence st ěhování obyvatel velkých m ěst do p řím ěstských obcí, v nichž mají lepší životní podmínky i podmínky pro rozvoj podnikatelské činnosti.

Základních sídelních jednotek (ZSJ) je v jiho českém kraji 2 566 a jejich po čet stejn ě jako částí obcí se dramaticky nem ění. Zhruba 5 % z nich je však bez trvale bydlícího obyvatele a dalších 11 % ZSJ má jednoho až 5 obyvatel. SO ORP Kaplice má ZSJ 101.

Z hlediska struktury osídlení p řipadá v kraji 63,9 % na obyvatele m ěst a 36,1 % je soust řed ěno do venkovských obcí. Ve SO ORP Kaplice žije 58% obyvatel ve m ěstech (Kaplice, Velešín) a 42% ve venkovských obcích. Je však t řeba podotknout, že rozd ělení na m ěstské a venkovské obyvatelstvo vychází zcela z administrativního rozd ělení a do m ěst je zapo čítáno i obyvatelstvo, které bydlí mimo vlastní m ěsto, ale z hlediska správního k m ěstu přísluší. Stejn ě tak je na druhé stran ě za venkovské obyvatelstvo ozna čena i ta část, která žije v samostatných obcích zejména v blízkosti velkých měst a jejíž sociální chování se svým charakterem spíše blíží m ěstskému zp ůsobu. Další data k sídelní hierarchii SO Jiho českého kraje a SO ORP Kaplice v tabulce č. 32.

- 131 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 32: Vybraná data k sídelní hierarchii správních obvod ů Jiho českého kraje (r. 2006)

č správní Hustota Po et obcí Po čet Po čet Podíl Po čet č ě Pr ům. obvody Po čet Po čet Rozloha Po čet obyv. s po tem obyvatel obcí se obyvatel m stského částí obyv. věk Jiho českého obcí ZSJ v ha obyvatel na 200 statutem ve obcí 1000 obyv. kraje 1 km2 do 199 - města městech v % a více (URBANIZACE) 999

Blatná 26 66 82 27 878 13 655 49,0 14 9 3 2 7 966 58,3 41,2 České Bud ějovice 79 184 282 92 382 150 481 162,9 14 46 19 5 109 723 72,9 40,3 Český Krumlov 31 138 197 113 036 41 341 36,6 4 16 11 4 19 081 46,2 38,6 Da čice 23 95 107 47 194 20 039 42,5 8 12 3 2 10 556 52,7 39,6 Jind řich ův Hradec 58 148 199 93 326 47 360 50,7 28 23 7 7 33 360 70,4 39,9 Kaplice 15 76 101 48 472 19 660 39,2 1 9 5 2 11 315 57,6 37,6 Milevsko 26 103 116 38 509 18 933 49,2 10 11 5 1 9 172 48,4 41,6 Písek 49 157 195 74 170 51 349 69,2 20 24 5 4 37 778 73,6 40,8 Prachatice 44 162 203 83 967 33 771 40,2 19 18 7 4 20 154 59,7 38,7 Sob ěslav 31 60 79 32 387 22 089 68,2 10 19 2 2 13 929 63,1 41,0 Strakonice 69 153 189 57 406 45 011 78,4 34 31 4 2 26 440 58,7 40,4 Tábor 79 289 349 100 210 80 233 80,1 45 24 10 6 57 068 71,1 40,7 Trhové Sviny 16 90 112 45 206 17 797 39,4 1 11 4 3 11 168 62,8 39,5 Třebo ň 25 46 87 53 847 25 238 46,9 9 11 5 4 17 598 69,7 40,7 Týn nad Vltavou 14 59 77 26 242 14 045 53,5 7 5 2 1 8 484 60,4 38,2 Vimperk 21 109 153 53 537 17 638 32,9 7 9 5 1 7 887 44,7 39,8 Vod ňany 17 44 53 17 919 11 366 63,4 8 7 2 2 8 331 73,3 39,7 Zdroj: Český statistický ú řad

Z tabulky dále vyplývá, že SO ORP Kaplice z hlediska urbanizace je na hodnot ě 57,6%. Urbanizace je vlastn ě proces koncentrace obyvatelstva do m ěst a s tím související zm ěny kultury v nejširším slova smyslu. Míra urbanizace lze číseln ě vyjád řit jako podíl obyvatelstva žijícího ve m ěstech oproti celkovému po čtu. Nejnižšího stupn ě urbanizace podle velikostního p řístupu dnes dosahují SO Vimperk, Milevsko, Kaplice, Český Krumlov, Da čice. Naproti tomu nejdále je proces urbanizace u SO České Bud ějovice, Jind řich ův Hradec, T řebo ň, Tábor. Ze sídelní hierarchie vyplývá, že SO ORP Kaplice pat ří spíše ke správním obvod ům s nižší urbanizací. Tato oblast je považována za venkovský prostor, kde je obyvatelstvo rozt říšt ěno z hlediska osídlení. Správní obvod má zna čnou popula ční váhu sídel do 500 obyvatel. Za povšimnutí stojí i to, že SO ORP Kaplice pat ří z hlediska v ěkového pr ůměru k nejmladším.

- 132 - RUR ORP KAPLICE

7.4. Popula ční vývoj SO ORP Kaplice

Více než staletá řada s čítání lidu na území našeho státu nám dává možnost při přepo čtech na sou časná území sledovat dlouhodobé zm ěny popula ční velikosti i jednotlivých kraj ů, okres ů a správních obvod ů. Většina kraj ů, okres ů v četn ě celé české populace dosáhla svého maxima okolo roku 1940. U Jiho českého kraje a i SO ORP Kaplice tomu bylo jinak. SO ORP Kaplice dosáhl svého popula čního maxima v roce 1910 (tabulka č. 33). V dalších desítkách let byl popula ční vývoj ovlivn ěn pr ůběhy sv ětových válek, kdy došlo k rapidnímu úbytku obyvatelstva. Od po čátku 90. let minulého století došlo v demografickém vývoji k výraznému obratu v d ůsledku probíhajících spole čenských a ekonomických zm ěn. V 70. a 80. letech bylo demografické chování ovlivn ěno sociálními podporami v mnoha oblastech a práv ě existencí sociálních jistot nebyl dán u mladých lidí v dostate čné mí ře prostor pro pocit odpov ědnosti a vlastní rozhodování. Charakteristická byla v tomto období vysoká úrove ň s ňate čnosti p ři nízkém pr ůměrném v ěku snoubenc ů. P ři zachování modelu demografického chování mladé generace by bývalo došlo, za p ředpokladu reprodukce silných ro čník ů mladých lidí ze 70. let, k sekundární demografické vln ě, projevující se zvýšeným po čtem narozených d ětí v pr ůběhu 90. let. Dnešní trend je mírn ě optimistický z hlediska popula čního vývoje, ale žádné extrémní zm ěny popula ční velikosti nelze p ředpokládat.

Tab. č. 33: Popula ční vývoj SO ORP Kaplice (rok 1910 – 2007) po čet obyvatel Obec 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2007 SO ORP Kaplice 29 650 28 141 26 182 12 762 14 086 14 515 16 170 17 885 18 885 18 738 Benešov nad Černou 4 579 4 209 3 631 1 764 1 767 1 441 1 246 1 150 1 237 1 190 Besednice 1 110 1 069 898 761 818 776 814 770 802 870 Bujanov 854 797 810 401 574 643 590 510 577 553 Dolní Dvo řišt ě 5 082 4 812 4 607 1 244 1 150 1 110 1 165 1 210 1 281 1 257 Horní Dvo řišt ě 1 113 1 187 1 400 796 630 572 612 499 505 524 Kaplice 4 167 4 017 3 860 2 952 3 615 4 395 5 402 7 111 7 125 6 774 Malonty 3 363 3 105 2 594 874 1 064 1 073 1 027 1 008 1 089 1 211 Net řebice 887 862 856 654 630 473 477 431 440 475 Omlenice 1 105 1 061 985 455 505 452 377 349 413 484 Pohorská Ves 2 578 2 412 2 202 431 286 306 294 308 323 307 Rožmitál na Šumav ě 2 076 1 892 1 758 393 498 447 425 363 385 397 Sob ěnov 795 740 662 421 431 405 331 273 302 338 St řítež 315 305 296 146 165 234 375 328 332 335 Velešín 1 452 1 495 1 443 1 357 1 842 2 103 2 956 3 509 4 027 3 968 Zvíkov 174 178 180 113 111 85 79 66 47 55 Zdroj: Evidence obyvatel obcí, Český statistický ú řad

- 133 - RUR ORP KAPLICE

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posledních více než 100 letech nebyl vývoj po čtu obyvatel rovnom ěrný. V sou časné územní struktu ře žilo ve SO ORP Kaplice nejvíce obyvatel v roce 1910 (29 650 obyvatel). Významným mezníkem ve vývoji po čtu obyvatel bylo období 1921 až 1950, kdy po čet obyvatel poklesl o 15 379 obyvatel a to p ředevším vlivem řady faktor ů (1. sv ětová válka, hospodá řská krize na po čátku t řicátých let, odsun N ěmc ů po druhé sv ětové válce s velkým dopadem na okresy Český Krumlov, SO ORP Kaplice, nižší porodnost, vysoká kojenecká úmrtnost atd.). Od roku 1950 se po čet obyvatel SO ORP Kaplice plynule zvyšoval. Významný přír ůstek po čtu obyvatel v oblasti byl v letech 1950 – 1961 p ředevším vlivem doosídlování pohrani čních území SO ORP Kaplice. Od po čátku 70. let se po čet obyvatel SO ORP Kaplice neustále zvyšoval, a to jak p řirozenou m ěnou, tak st ěhováním. Vývoj p řirozené m ěny obyvatelstva je v posledních letech velmi p říznivý, nebo ť po čet narozených nadále p řevažuje nad po čtem zem řelých. Jsme jeden z mála správních obvod ů kde se tak d ěje. V Jiho českém kraji jen SO ORP Kaplice, Český Krumlov a Prachatice mají p řirozenou m ěnu v kladných hodnotách. Celorepublikový trend ve vývoji p řirozené m ěny je spíše nep říznivý. Od po čátku roku 2003 je popula ční vývoj Česka, tudíž i SO ORP Kaplice ovliv ňován především migra čním chováním obyvatel. Proto i sledování tohoto procesu je velmi významné. Ve struktu ře st ěhování p ředstavuje stále v ětší podíl zahrani ční st ěhování, kdy je od roku 2001 sledováno také st ěhování cizinc ů s dlouhodobým pobytem. SO ORP Kaplice má vyšší migra ční trend, pohybuje se v hodnot ě okolo 3 promile. P řist ěhovalí z ciziny do SO ORP Kaplice pocházejí p ředevším ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, dále z dalších evropských zemí ješt ě z N ěmecka a Rakouska. Dlouhodob ě nejvyrovnan ější tendence a sou časn ě i k nejvyšším migra čním zisk ům dochází na území SO ORP České Bud ějovice. V letech 1991 – 2003 p ředstavoval pr ůměrný celkový ro ční p řír ůstek na 1 000 obyvatel st ředního stavu 0,4 osoby, když přirozenou m ěnou byl zaznamenán úbytek o 0,7 osoby a st ěhováním naopak p řír ůstek 1,2 osoby. Pouze 5 SO ORP dosahuje kladného p řirozeného přír ůstku. Ve čty řech z nich je kladný p řír ůstek provázen nejnižším pr ůměrným v ěkem obyvatel (nižším než 38 let). Nejlepší demografický vývoj zaznamenává v SO Kaplice (p řír ůstek +3,0), SO Český Krumlov (+2,0), Týn nad Vltavou (+1,2) a Prachatice (+1,1), opa čný stav je v SO Blatná (-3,6 osob). Velkou část st ěhování p ředstavuje také st ěhování v rámci správního obvodu, a ť už mezi jednotlivými obcemi nebo v obci samotné. Tém ěř t ři čtvrtiny obyvatel, kte ří zm ění trvalý pobyt se st ěhovaly mezi obcemi správního obvodu. Dalším možným pohledem na problematiku st ěhování je tendence st ěhování z m ěst do jejich bezprost ředního okolí.

- 134 - RUR ORP KAPLICE

V SO ORP Kaplice se tato tendence projevuje p ředevším v okolí m ěsta Kaplice a Velešína, kde se každoro čně vyst ěhovává do okolních obcí n ěkolik desítek osob. Z toho vyplývá i poznatek, že p řír ůstek obyvatelstva st ěhováním SO ORP Kaplice, tedy z hlediska p řist ěhovaných a odhlášených osob podle trvalého pobytu, je odlišný podle sídla. V Kaplici a ve Velešín ě zaznamenávají výrazný úbytek obyvatelstva st ěhováním. Zde je výrazn ě v ětší po čet odhlášených osob oproti p řihlášeným. Naopak v menších obcích (Benešov nad Černou, Sob ěnov, Omlenice) je tento stav kladný - po čet p řihlášených obyvatel převažuje nad odhlášenými (tabulka č. 34). Tento jev zejména vyplývá z tendence st ěhování z měst do okolních osad.

Tab. č. 34 : Základní demografické údaje

Demografické údaje - rok 2007 Obec přihlášeno odhlášeno narozeno úmrtí obyvatel celkem SO ORP Kaplice 410 580 244 157 18 738 Benešov nad Černou 40 29 10 11 1 190 Besednice 8 18 14 5 870 Bujanov 11 29 6 6 553 Dolní Dvo řišt ě 20 51 23 10 1 257 Horní Dvo řišt ě 11 10 5 1 524 Kaplice 123 208 85 63 6 774 Malonty 39 45 15 11 1 211 Net řebice 5 10 8 5 475 Omlenice 13 9 6 4 484 Pohorská Ves 8 29 10 3 307 Rožmitál na Šumav ě 22 21 6 0 397 Sob ěnov 12 0 3 1 338 St řítež 11 14 7 3 335 Velešín 83 105 44 33 3 968 Zvíkov 4 2 2 1 55 Zdroj: evidence obyvatel obcí

Vývoj obyvatelstva ve SO ORP Kaplice se v dalších letech nebude výrazn ě m ěnit. Na základ ě zm ěn migra čního chování posledních let lze uvažovat o mírném růstu po čtu obyvatel správního obvodu.

7.5. V ěkové složení SO ORP Kaplice

Složení obyvatelstva podle pohlaví a v ěku pat ří mezi nejvýznamn ější z pohledu vliv ů na popula ční vývoj. V ěková skladba obyvatelstva není jen vyjád řením rozdíl ů v po četním zastoupení r ůzných v ěkových skupin, ale poskytuje nám řadu odpov ědí na otázky spojené s popula ční velikostí, popula čním vývojem a charakterem popula čního chování. V ěková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává možnost k využití p ři jakékoliv demografické analýze. - 135 - RUR ORP KAPLICE

Věková struktura muž ů byla odlišná od v ěkové struktury žen. Je to dáno také tím, že muž ů se rodí více než žen, ale umírají v pr ůměru o 6 let d říve než ženy. V roce 2004 byl, podle Českého statistického ú řadu (graf. č. 34 a tabulka č. 35), pr ůměrný v ěk muž ů (38,2 let) tém ěř o 3 roky nižší než pr ůměrný v ěk žen (40,9 let). Muži m ěli po četní i podílovou převahu v nejmladší v ěkové skupin ě (0 – 14 let) o 0,7 procentního bodu. Naproti tomu ženy měly v roce 2004 po četní i podílovou p řevahu v nejvyšší v ěkové skupin ě (60 a více let). V d ůsledku zlepšujících se úmrtnostních pom ěrů u muž ů st ředního věku lze sledovat ve vyšších v ěkových skupinách r ůst indexu maskulinity (po čet muž ů na 100 žen), i když v populaci celkem se tento index v pr ůběhu 90. let p říliš nem ěnil. Ve v ěku 65 a více tak v roce 1991 p řipadalo na 100 žen 61 muž ů, v roce 2004 došlo ke zvýšení na tém ěř 67 muž ů na 100 žen. Celkov ě je ve SO ORP Kaplice pom ěr žen a muž ů vyrovnaný - 49,7 % m ůžu a 50,3% žen. Podílové zastoupení muž ů v populaci se od roku 1970 trvale zvyšovalo a podílové zastoupení žen se snižovalo. Za posledních 30 let se po čet muž ů zvýšil více než po čet žen. Proti republikovému pr ůměru má obyvatelstvo SO ORP Kaplice mladou v ěkovou strukturu (pr ůměrný v ěk je 37,2 roku), nižší úmrtnost a vyšší porodnost. SO ORP Kaplice pat ří z hlediska v ěkového pr ůměru k nejmladším a má nejnižší index stá ří (60,7 %) ze všech SO Jiho českého kraje.

Tab. č. 36 : V ěkové složení SO ORP Kaplice

Obyvatestvo SO ORP Kaplice podle v ěku k 31.12.2003 Celkem muži ženy Celkem obyvatel 19 105 9 490 9 615 0 -14 let 3 243 1 691 1 552 15 -65 let 13 894 6 997 6 897 65 + let 1 968 802 1 166 index stá ří v % 60,7 47,4 75,1 pr ůměrní v ěk v % 37,2 36,8 38,4 Zdroj: Český statistický ú řad

- 136 - RUR ORP KAPLICE

Graf č. 34: V ěková struktura SO ORP Kaplice a Jiho českého kraje

Zdroj: Český statistický ú řad

Věkové složení obyvatel okresu Český Krumlov se v dlouhodobém vývoji za posledních 40 let velmi zm ěnilo ve smyslu stárnutí populace. Na stárnutí populace m ěla vliv p ředevším nižší porodnost v osmdesátých, ale zejména pak v devadesátých letech. V populaci Jiho českého kraje po četn ě i podílov ě pokleslo zastoupení v ěkové skupiny 0 – 14 let, což siln ě poznamená demografický vývoj v p říštích letech. Věkové složení obyvatelstva se m ění i s velikostí obce. V nejmenších (do 200 obyvatel) a nejv ětších obcích SO ORP Kaplice žije v pr ůměru nejstarší obyvatelstvo. Naproti tomu nejnižší v ěk byl v malých a st ředních obcích. Závěrem k vyhodnocení zm ěn v ěkového složení obyvatel SO ORP Kaplice je nutno dodat, že od demografické struktury Jiho českého kraje se výrazn ěji odlišuje pohrani ční okres Český Krumlov (SO ORP Kaplice, SO ORP Český Krumlov) s pest řejším národnostním složením. Je zde mladší v ěková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti, relativn ě nízká úmrtnost. Z pohledu zabezpe čení vlastních budoucí generací je pokles po čtu d ětí stejn ě nebezpe čný jako dramatický nár ůst starých ob čan ů, kte ří budou velmi pravd ěpodobn ě p ři posuzování st řední délky života okolo 78 let a hranici odchodu do d ůchodu 65 let okolo roku 2020 užívat svého d ůchodu v pr ůměru 12 až 15 let.

- 137 - RUR ORP KAPLICE

7.6. Ostatní vn ější vlivy popula čního vývoje SO ORP Kaplice

Demografický vývoj, ze statistiky Českého statistického ú řadu, v SO ORP Kaplice odpovídá celorepublikovým tendencím. Na po čátku 90. let se po čet uzav řených sňatk ů pohyboval ješt ě nad hranicí 200, pozd ěji vedlo spole čenské a ekonomické klima k poklesu zájmu o zakládání rodin a k výraznému snížení po čtu uzav řených s ňatk ů. Pokles s ňate čnosti se stal jednou z výrazných charakteristik popula čního vývoje po roce 1989. V roce 2004 došlo k ur čitému zvýšení zájmu o manželství a bylo uzav řeno o 20% s ňatk ů více než v roce předchozím. Pokles zájmu o manželství se týká p ředevším svobodných osob, které uzavírají první s ňatek. Po čet s ňatk ů vyššího po řadí uzavíraných rozvedenými či ovdov ělými osobami zůstává na p řibližn ě stejné úrovni, ale práv ě vzhledem k poklesu po čtu svobodných snoubenc ů se zvyšuje podíl rozvedených a ovdov ělých ženich ů a nev ěst. Mladí svobodní lidé odkládají sňatek do pozd ějšího v ěku. Rozvodovost , v SO ORP Kaplice, si udržela i v 90. letech vzestupnou tendenci. Rozvod stále z ůstává uznávaným řešením manželských neshod a ani po ur čitém zp řísn ění legislativy rozvodovost neklesá. Výrazný nár ůst po čtu rozvod ů lze sledovat zejména od roku 1994. Po p řechodném snížení v letech 1998 a 1999 v souvislosti s přijetím nového zákona docházelo op ět ke zvyšování až na úrove ň poloviny 90. let. P ři poklesu po čtu s ňatk ů se tak zvyšuje rozvodový index (po čet rozvod ů na 100 s ňatk ů), kterým lze v rámci sociodemografických rozbor ů sledovat po čty s ňatk ů a rozvod ů. Zatímco na po čátku 90. let připadalo na 100 s ňatk ů okolo 40 rozvod ů, v roce 2003 to bylo 69 rozvod ů. Rozvodovost nabývá zásadního rozm ěru a stává se velmi negativním sociálním a ekonomickým jevem ve spole čnosti. Vývojové tendence ve s ňate čnosti a rozvodovosti v 90. letech se odrazily i ve struktu ře obyvatelstva podle stavu, jak vyplývá z údaj ů Českého statistického ú řadu. V roce 2001 byli v obyvatelstvu starším 15 let více zastoupeni svobodní muži i ženy než v roce 1991, rovn ěž podíl rozvedených osob se zvýšil. Zatímco v roce 1991 bylo ve v ěkové kategorii 15 – 19 let již 8 % žen vdaných, v roce 2001 byl tento podíl desetkrát menší. Výrazn ě nižší podíl vdaných žen byl i ve v ěku 20 – 24 let (22,4 % proti 64,2 % v roce 1991) či 25 – 29 let (pokles o 22,3 procentního bodu na 62,2 %). U indexu potratovosti , který vyjad řuje po čty potrat ů p řipadající na každých sto živ ě narozených d ětí, se všechny SO Jiho českého kraje nacházejí mezi hodnotou od 30 – 50%. Nejsou to sice malá čísla, ale za alarmující sociální znak je m ůžeme pokládat v moment ě překro čení hranice 70%. Hodnoty pod 50% nejsou zásadním problémem sociálního

- 138 - RUR ORP KAPLICE a ekonomického rozvoje region ů. SO ORP Kaplice u indexu potratovosti vykazuje pr ůměrnou váhu 38%.

Hodnotit náboženské vyznání na úrovni SO Jiho českého kraje, je pro českou spole čnost spíš záležitostí statistického významu. Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot podíl ů v ěř ících na celkovém obyvatelstvu na sv ětě a to p řes 31%. Obyvatelstva bez vyznání je tedy už tém ěř 70%. Stejné hodnoty vykazuje i SO ORP Kaplice, kde 70% bez vyznání a zbytek je rozm ěln ěn v církvi římsko-katolické, evangelistické, čsl. husitské a ostatní. Česká republika je státem národnostn ě homogenním . Je to typ, ve kterém ani jedna z menšin nedosahuje 10% podíl ů na celkovém obyvatelstvu nebo p řípadn ě alespo ň dv ě menšiny s vahou nad 5%. A sou časn ě v ětšinová národnost neklesá svoji relativní váhou na po čtu obyvatel pod 90%. Protože se zahrani ční migrace na území našeho státu za čínají výrazn ěji projevovat až od roku 2003, nebylo zastoupení jiných národností za posledních více než 50 let nijak významné. SO ORP Kaplice se se zahrani ční migrací potýká velmi mnoho. Naše p říhrani ční lokalita, výstavba továren se zahrani ční (Rakouskou či N ěmeckou) ú častí, nabídka práce, možnost ubytování, jsou velmi lákavou nabídkou pro zahrani ční pracující. Obce profitují z levn ější pracovní síly, dochází k ekonomické efektivnosti práce. Na druhé stran ě se objevuje zna čná nespokojenost místních obyvatel v ůč i cizinc ům (zvýšení kriminality, diskriminace, neuplatn ění na trhu práce atd.). Nej čast ější podíl cizinc ů je ze zemí Ukrajiny (0,4% z celkového po čtu obyv. SO ORP Kaplice), Slovenska (0,4%), Polska (0,3%), Vietnamu (0,3%), Moldavska (0,2%), Ruské federace (0,1%) či Srbska a Černé Hory (0,1%). Údaje jsou zna čně zkreslené, nelze p řesn ě vy číslit, kolik na území SO ORP Kaplice žije cizinc ů. I celorepublikové odhady vypovídají o tom, že na území ČR žije více jak 300 000 cizinc ů nelegáln ě. Nicmén ě vzhledem ke zm ěnám vah celkového p řír ůstku ve prosp ěch migra čních vliv ů nelze dnes jasn ě p ředvídat zm ěny i v národnostním složení obyvatel Česka. Protože žijeme ve vzd ělanostní spole čnosti, je váha vzd ělanostní struktury obyvatel nejen pozorn ě sledovanou veli činou, ale také významným ukazatelem vysp ělosti a všestranné rozvinutosti region ů. Ze srovnání výsledk ů s čítání obyvatel v roce 1991 a 2001 vyplývá, že z obyvatelstva staršího 15 let m ělo v roce 1991 33,9 % pouze základní vzd ělání. V roce 2001 se tento podíl snížil na 23,5 % ve prosp ěch osob vyu čených a se st ředním vzd ěláním bez maturity (zvýšení o 7,6 procentního bodu na 38,7 %) i osob se st ředním vzd ěláním s maturitou a absolvent ů vyšších škol (nár ůst o 5,2 procentního bodu na 28,4 % = pr ůměr ČR). Podíl osob s vysokoškolským vzd ěláním se zvýšil pouze o 1,5 procentního bodu a v roce

- 139 - RUR ORP KAPLICE

2004 p ředstavovali absolventi vysokých škol 6,8 % obyvatel starších 15 let. Vyšší je p řitom nár ůst podílu osob s vyšším než základním vzd ěláním u žen, což je vedle v ětšího zájmu nastupujících generací žen o studium ovlivn ěno i vymíráním generací z po čátku 20. století, kdy bylo další vzd ělání u žen mén ě časté. Trvalý r ůst po čtu mladých absolventů jak st ředních škol bez maturity, tak s maturitou a absolvent ů vysokých škol se projevil ve vyšší vzd ělanosti nejmladších absolvent ů škol v porovnání s osobami vyššího v ěku. Nap říklad ve v ěkové skupin ě 20 – 24 let tvo řily ke dni sčítání v roce 2001 osoby s nejvyšším ukon čeným vzd ěláním základním jen 7,3 %, s učilišt ěm či školou bez maturity 36,4 %, se školou či u čilišt ěm s maturitou 51,3 %. Naproti tomu ve věkové kategorii 65 let a více byl podíl osob jen se základním vzd ěláním 44,9 %, se vzd ěláním bez maturity 34,3 % a s maturitou 14,7 %. Z územního pohledu se projevují velké rozdíly ve vzd ělanosti obyvatel mezi správními obvody obcí s rozší řenou p ůsobností. V roce 2001 byl nejvyšší podíl osob jen se základním vzd ěláním ve správním obvodu Da čice (29,6 %), Trhové Sviny (29,4 %), Český Krumlov (27,5 %) a Kaplice (26,5 %). Nejnižší pak ve správním obvodu České Bud ějovice (19,6 %), Písek a Tábor (shodn ě 21,9 %). St řední vzd ělání bez maturity (v četn ě u čiliš ť) pat řilo k nejrozší řen ějším ve všech správních obvodech. Nejvyšší podíl osob se vzd ěláním st ředním s maturitou a s vysokoškolským byl ve správních obvodech České Bud ějovice, Písek a Tábor.

7.7. Záv ěr

Okruh problém ů k řešení v územn ě plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 „o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti“. Územn ě analytické podklady mají obsahovat p ředevším podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), které zahrnují zjišt ění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjišt ění a vyhodnocení zám ěrů na provedení zm ěn v území. Sou částí RURÚ je vyhodnocení udržitelného rozvoje územ s uvedením jeho silných a slabých stránek, p říležitostí a hrozeb. Z něj je v této práci rozbor a výstup ve form ě SWOT analýzy (tabulka č. 5) zam ěř en na sociodemografické podmínky.

- 140 - RUR ORP KAPLICE

7.8. SWOT analýza

Silné stránky

Za silné stránky SO ORP Kaplice m ůžeme považovat následující skute čnosti: - významný popula ční vývoj. Za posledních 10 let se nejlépe celkov ě popula čně vyvíjí SO ORP Kaplice, Týn nad Vltavou, Český Krumlov a Trhové Sviny. V hodnotách stá ří, migrace, vitality jsou v kladných hodnotách. - nejvyšší kladný p řirozený p řír ůstek . Pouze 5 SO ORP Jiho českého kraje dosahuje kladného p řirozeného p řír ůstku. Nejlepší demografický vývoj zaznamenává SO Kaplice (p řír ůstek +3,0). - nejmladší v ěkový pr ůměr. Kaplice pat ří z hlediska v ěkového pr ůměru k nejmladším a má nejnižší index stá ří (60,7 %) ze všech SO ORP Jiho českého kraje. - výhodná geopolitická poloha. SO ORP Kaplice je sou částí dnes již politicky i ekonomicky otev řeného prostoru st řední Evropy s délkou spole čné hranice se sousedním státem Rakouskem. Výhodou je spole čné členství stát ů v EU. - migrace cizinc ů. SO ORP Kaplice má vyšší migra ční trend, pohybuje se v hodnotě okolo 3 promile. P řist ěhovalí z ciziny do SO ORP Kaplice pocházejí především ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Moldavské republiky a dalších evropských i mimoevropských stát ů. P říhrani ční lokalita, výstavba továren se zahrani ční (Rakouskou či N ěmeckou) účastí, nabídka práce, možnost ubytování, jsou velmi lákavou nabídkou pro zahrani ční pracující. Obce profitují z levn ější pracovní síly, dochází k ekonomické efektivnosti práce. Na druhé stran ě se objevuje zna čná nespokojenost místních obyvatel v ůč i cizinc ům (zvýšení kriminality, diskriminace, neuplatn ění na trhu práce místních obyvatel atd.).

Slabé stránky

Za slabé stránky SO ORP Kaplice m ůžeme považovat následující skute čnosti: - rozt říšt ěná sídelní struktura . Velký po čet nejmenších obcí a osad s po čtem obyvatel menším než 200 a sou časn ě jejich velká popula ční váha. Tyto popula čně velmi malé obce, osady nemají dostate čný celkový potenciál nejen k růstu, ale ani ke stabilizaci sou časného stavu ve všech oblastech rozvoje obce. - nízká hustota obyvatel . Dlouhá léta m ělo Českokrumlovsko nejnižší hustotu zalidn ění v celé republice, v posledních letech se pr ůměrná lidnatost však díky vysokému p řirozenému p řír ůstku zvýšila na dnešních 37,58 obyv./1 km².

- 141 - RUR ORP KAPLICE

Českokrumlovsko je však stále 2. nej řid čeji zalidn ěným okresem po SO Prachatice. SO ORP Kaplice má hustotu zalidn ění cca 39 obyv./1 km². - nižší zastoupení vysokoškolsky vzd ělaných ob čan ů. Dosažené vysokoškolského stupn ě vzd ělání zvyšuje uplatn ění ob čan ů na trhu práce a snižuje četnost asociálních projev ů, zejména pak kriminálních delikt ů. SO ORP Kaplice má mén ě kvalifikované pracovní síly, zvl. ve speciálních oborech cestovní ruch a obchod.

Příležitosti

Za p říležitosti SO ORP Kaplice m ůžeme považovat následující skute čnosti: - pozvolna rostoucí po čet obyvatel SO ORP Kaplice od roku 1950. Významný přír ůstek po čtu obyvatel v oblasti byl v letech 1950 – 1961 p ředevším vlivem doosídlování pohrani čních území SO ORP Kaplice. Od po čátku 70.let se po čet obyvatel neustále zvyšoval, a to jak p řirozenou m ěnou, tak st ěhováním. - nízký stupe ň urbanizace. Dlouhodob ě popula čně nejziskov ějšími SO ORP Jiho českého kraje jsou Kaplice, Týn nad Vltavou a Bos ňany. Ty leží v pásmu do 45 km od centra Českých Bud ějovic. To je z velké části d ůsledkem proces ů suburbanizace a desurbanizace. - otev ření schengenského prostoru (migrace). - efektivn ější využití kvalifika čního potenciálu SO ORP Kaplice.

Ohrožení

Za ohrožení SO ORP Kaplice m ůžeme považovat následující skute čnosti: - rozt říšt ěná sídlení struktura a nízká hustota obyvatelstva SO ORP Kaplice (p řináší to obtížn ější situaci p ři zlepšení technické vybavenosti území, dopravní obslužnosti, soustavy školských a zdravotních za řízení apod.). - snižování po čtu narozených d ětí. Vývoj p řirozené m ěny obyvatelstva je v posledních letech velmi p říznivý, nebo ť počet narozených nadále p řevažuje nad po čtem zem řelých v SO ORP Kaplice. Opa čný stav by byl velkým ohrožením pro SO. - stárnutí obyvatelstva SO ORP Kaplice a rostoucí podíl osob ve v ěku 65 a více let. V sou časné dob ě SO ORP Kaplice má velmi nízký v ěkový pr ůměr k nejmladším a má nejnižší index stá ří ze všech SO ORP Jiho českého kraje. Zvýšení po čtu senior ů by byl závažným sociálním a ekonomickým problémem.

- 142 - RUR ORP KAPLICE

SWOT analýza sociodemografických podmínek SO ORP Kaplice

SILNÉSTRÁNKY SLABÉSTRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ

rozt říšt ěná sídelní kladný popula ční pozvolna rostoucí rozt říšt ěnost SO struktura a nízká vývoj po čet obyvatelstva hustota obyvatel kladný p řirozený nízká hustota nižší stupe ň snížení po čtu přír ůstek obyvatel urbanizace narozených d ětí

nižší zastoupení otev ření mladý v ěkový vysokoškolsky schengenského stárnutí obyvatelstva pr ůměr vzd ělaných ob čan ů prostoru

efektivní využití výhodná geopolitická kvalifika čního poloha potenciálu migrace

- 143 - RUR ORP KAPLICE 8. BYDLENÍ

V posledních 5 letech byla tém ěř polovina bytového fondu ve vlastnictví m ěsta Kaplice převedena do osobního vlastnictví ob čan ům v rámci privatizace byt ů. V té dob ě také došlo k realizaci výstavby nových byt ů se státní dotací, domu chrán ěného bydlení (pro pot řeby osob, které mají zvláštní pot řeby v oblasti bydlení z důvod ů zdravotních či z důvodu pokro čilého v ěku), byt ů pro p říjmov ě vymezené osoby a bezbarierových byt ů pro t ělesn ě postižené. V lo ňském roce byl zahájen provoz ubytovny, která je ur čena pro ubytování ob čan ů města Kaplice, u kterých je vázána výpov ěď z nájmu bytu na p řid ělení náhradního ubytování eventuáln ě p říst řeší soudním rozhodnutím. Dále je ur čena pro obyvatele, kte ří se do časn ě ocitli bez domova a v neposlední řad ě ob čan ům, kterým je nutné neprodlen ě zajistit umíst ění z hlediska sociálního.

Tab. č. 37: Po čet byt ů ve vlastnictví m ěsta Kaplice a p řilehlých obcích k 31.5.2008

Po čet byt ů ve vlastnictví Město, obec obce k 31.5.2008 Benešov nad Černou 93 Besednice 34 Bujanov 13 Dolní Dvo řišt ě 55 Horní Dvo řišt ě 15 Kaplice 336 Malonty 77 Net řebice 2 Omlenice 4 Pohorská Ves 5 Rožmitál na Šumav ě 50 Sob ěnov 1 St řít ěž 8 Velešín 160 Zvíkov 0

8.1.Bytová výstavba

V sou časné dob ě probíhá velká výstavba byt ů a dom ů v Malontech a výstavba atraktivních byt ů v moderním bytovém komplexu Na Skalce v Kaplici. Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem se postupn ě dále zlepšuje a zvyšuje se rovn ěž kvalita bydlení. Zlepšování bytové situace je dáno vlivem rostoucí nové výstavby jak rodinných dom ů, tak byt ů do osobního vlastnictví.

- 144 - RUR ORP KAPLICE

Důvod ů tohoto pozitivního vývoje je více, nejvýrazn ějším je však rozvoj hypote čního úv ěrování v četn ě p říznivých úrokových sazeb, které zvýšily dostupnost vlastnického bydlení. V opa čném p řípad ě omezenou možnost získat samostatné bydlení mají domácnosti s nižšími p říjmy. Podstatou problému je p ředevším malá finan ční dostupnost bydlení, zhoršená v některých, zvlášt ě atraktivních lokalitách i faktickým nedostatkem byt ů. V souvislosti s procesem objektivizace cen v oblasti bydlení se zvyšuje zát ěž domácností výdaji na nájemné, služby apod. Problém se týká p ředevším nízkop říjmových domácností .

8.2. SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Bytová výstavba p ředevším v okolních Nízká úrove ň bytové výstavby obcích, dochází k rozvoji výstavby byt ů do osobního vlastnictví roste technická vybavenost bytového fondu zvyšuje se kvalita bydlení

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení obytné atraktivity obce, St ěhování obyvatel do okolních obcí zvyšování pracovních možností z d ůvodu nedostatku stavebních parcel v d ůsledku v ětší bytové výstavby

- 145 - RUR ORP KAPLICE

9. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Kaplice se m ůže pyšnit n ěkterými památkovými objekty jako jsou nap říklad Farní kostel sv. Petra a Pavla, Filiální kostel sv. Floriána, Kaple sv. Josefa a Svaté Barbory a další. Za zmínku také stojí kostel Sv, Jiljí v Dolním Dvo řišti, který je skvostem jiho české pozdní gotiky. Další historickou památkou jsou zbytky kon ěsp řežné dráhy ve Velešín ě a Muzeum kon ěsp řežky v Bujanov ě. Sou časná Kaplice a okolí se staly p říjemným domovem pro své obyvatele i p řitažlivým místem pro české a zahrani ční návšt ěvníky, kte ří mají možnost ubytování nejen nap ř. v Hotelu Zlatý K říž, Hotel Záme ček, Penzion Na Horské, Penzion Bar – restaurant, ale také ubytování v soukromí. V sou časné dob ě probíhá rekonstrukce bývalého pivovaru na turisticko spole čenské centrum, čímž dojde ke zvýšení kapacity ubytovacích míst.

9.1. Sportovní a rekrea ční infrastruktura

Z pohledu rozvoje m ěsta jsou nejd ůležit ější částí cestovního ruchu sportovní a rekrea ční atraktivity, které mají potenciál být hlavním d ůvodem návšt ěvy regionu. Pat ří mezi n ě nap ř. tenisové kurty, sportovní hala, fotbalový stadion, koupališt ě a další.

9.1.1. Zimní lyža řská st řediska

Lyžování na Šumav ě - Skiareál Lipno

Skiareál Lipno, který je znám pod d řív ějším jménem Kramolín je nové moderní lyža řské st ředisko, p ředevším zam ěř ené na rodiny s dětmi a za čínající až pokro čilé lyža ře. V sou časné dob ě pat ří k 10. nejkvalitn ějším lyža řským areál ům v České republice. Z dlouhodobého hlediska pat ří zárove ň mezi nejlepší lyža řská st řediska pro rodiny s dětmi. Zdejší svahy výborn ě vyhovují pot řebám za čínajících lyža řů – d ětí i dosp ělých. Další možností lyža řského vyžití je krátký Lyža řský vlek a dobrý b ěžecký terén ve Věžovaté Pláni na Českokrumlovsku.

9.1.2.Vodácká turistika

Velmi rozvinutá je sportovní plavba na Vltav ě mezi Vyšším Brodem a Českými Bud ějovicemi.

- 146 - RUR ORP KAPLICE

9.1.3.P ěší turistika

Asi 5 km od Kaplice, severn ě po řece Malši, se na skalním ostrohu nalézá z řícenina hradu Po řešín. K tomuto kdysi mohutnému hradu vedou od Kaplice dv ě cesty. M ůžete zvolit pohodln ější p řes Ž ďár, Po řešínec a Po řešín, kde naleznete p ři návsi odbo čku na zelen ě zna čenou turistickou trasu (možné s koly i autem tém ěř k hradu) nebo dobrodružnou stezku místy až strmými b řehy podél řeky Malše, od rozcestníku na autobusovém nádraží, příp. od městského parku v Kaplici k n ěmu vede modrá turistická zna čka. Jižn ě podél řeky Malše cca 7 km od Kaplice naleznete bývalý strážní hrádek Louzek., Zříceniny Louzku dosáhnete po modré zna čce (od autobusového nádraží v Kaplici p řes Záme ček Schrötter, podél pravého b řehu řeky Malše) nebo autem po E55 a p ěšky od obce Zdíky po žluté zna čce. Východn ě od Kaplice v oblasti Slepi čích hor leží z řícenina hradu Sokol čí, doloženého ve 14. stol. Nevelký hrad se skrývá na skalnaté ostrožn ě vysoko nad říčkou Černou. Pod z říceninou Sokol čí se nachází lezecká skála (žulová st ěna pro spárové a st ěnové lezení, 20 m vysoká, 70 m široká).

9.1.4.Cykloturistika

Kaplice a okolí je ideálním místem pro cykloturistiku. Po n ěkterých trasách je možnost shlédnout n ěkolik historických a kulturních památek jako je např. trasa:

Kaplice - Malonty - B ělá - Janova Ves - Cetviny - Svatý Kámen - Rychnov nad Malší - Ješkov - záme ček Schrötter - Kaplice (45 km)

Zajímavosti na trase: záme ček Schroetter (3,5 km) bývalá továrna na nit ě, po válce zbo řena, z ůstala pouze stavba p řipomínající malý záme ček.

Rychnov nad Malší (7 km) - v obci je možno spat řit kostel sv. Ond řeje vybudovaný po č. 16. stol. na p ůvodních zdech (první zmínka o kostelu z roku 1363).

Svatý Kámen (12,5 km) - poutní kostel a klášter Panny Marie Sn ěžné založený roku 1653. V sou časnosti je nov ě zrekonstruován. - 147 - RUR ORP KAPLICE

osada Tichá (15,5 km) - v osad ě se nacházejí poz ůstatky tvrze ze 14. století.

Cetviny (19,5 km) - první písemná zmínka o obci pochází z roku 1325, v roce 1952 obec zanikla. Zachoval se pouze kostel Panny Marie, v sou časnosti zrekonstruován.

• Kaplice - Omlenice - Bujanov - Rožmitál na Šumav ě - Metlice - Rožmberk - Dolní Dvo řišt ě - Rychnov nad Malší - Kaplice (52 km)

• Kaplice - Benešov nad Černou - Černé Údolí - Dobrá Voda - Horní Stropnice - Rychnov u Nových Hrad ů - Benešov nad Černou - Kaplice (59 km)

• Kaplice - Po řešínec - Besednice - Svatý Jan nad Malší - Římov - Velešín - Dlouhá - Kaplice (38 km)

• Kaplice - Benešov nad Černou - Rychnov u Nových Hrad ů - Žumberk - Trhové Sviny - Besednice - Kaplice (58 km)

Číselný soupis cyklotras v Kaplici a okolí

1018 / Cetviny - Svatý Kámen - Rychnov nad Malší - Všeměř ice - Ježkov - Kaplice - Blansko - P říse čno - Mal če - Svatý Jan nad Malší - Římov - Doudleby - Plav - České Bud ějovice 1187 / Kaplice - Blansko - Sokol čí - Velké Skaliny - Daleké Popelice - Myslivna pod Kohoutem - Kamenice - Benešov nad Černou - Velký Jind řichov - Mlýnský vrch - Dobrý Voda 1188 / Kaplice - Omleni čka - Omlenice - Bujanov - Rožmitál na Šumav ě - Metlice - Rožmberk nad Vltavou - Hrudkov - Vyšší Brod 1189 / Kaplice - Mostky - Dobechov - Desky - Mezi říčí - Malonty - B ělá - Janova Ves - Cetviny 1198 / Kaplice - Ž ďár - Po řešín - Rozpoutí - Výhe ň - Velešín - Římov

- 148 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 38: Možnosti ubytování v rámci ORP Kaplice

Po čet míst Sezónní Po čet Název Adresa Kategorie pro stany a provoz pokoj ů karavany PENZION Benešov nad celoro ční Penzion 11 až 50 1 až 50 PŘEHRADA Černou, 17 provoz PENSION Benešov nad letní 10 a MYSLIVNA POD Penzion 1 až 50 Černou, 38 provoz mén ě KOHOUTEM PENZION Benešov nad letní 10 a Penzion 1 až 50 ŠVARCAVA Černou, 361 provoz mén ě letní i Benešov nad CHATOVÁ OSADA Chatová osada zimní 11 až 50 1 až 50 Černou, Klení provoz Benešov nad Ostatní za řízení celoro ční 10 a HOTEL U PETRA Černou, N ám ěstí jinde 1 až 50 provoz mén ě 133 nespecifikovaná HOTEL ZÁME ČEK celoro ční 10 a Kaplice, 28 Hotel *** 1 až 50 SCHROTTER provoz mén ě HOTEL ZLATÝ Kaplice, celoro ční Hotel *** 11 až 50 1 až 50 KŘÍŽ Nám ěstí 43 provoz PENZION NA Kaplice, Horská celoro ční 10 a Penzion 1 až 50 HORSKÉ 18 provoz mén ě RESTAURACE celoro ční 10 a Kaplice, 17 Penzion 1 až 50 PENZION MEXICO provoz mén ě KÁRTÁKOVÁ Kaplice, celoro ční 10 a Penzion 1 až 50 HELENA Dluhošt ě 24 provoz mén ě PENZION U Kaplice, Linecká celoro ční 10 a Penzion 1 až 50 NÁM ĚSTÍ 216 provoz mén ě Omlenice, celoro ční 10 a VINICKÝ DV ŮR Penzion 1 až 50 Výn ězda 3 provoz mén ě PENSION Pohorská Ves, celoro ční 10 a Penzion 1 až 50 BARON ŮV MOST Leopoldov 8 provoz mén ě Velešín, letní HOTEL PARTY Hotel *** 11 až 50 1 až 50 Strahovská 296 provoz PENSION-BAR- celoro ční 10 a RESTAURANT U Velešín, 18 Penzion 1 až 50 provoz mén ě KO ŇSKÉ DRÁHY Velešín, nám ěstí PENSION U ZLATÉ celoro ční 10 a J.V.Kamarýta Penzion 1 až 50 PODKOVY provoz mén ě 474

- 149 - RUR ORP KAPLICE

9.2. SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Výhodná poloha p ři rakouské hranici, Nedostate čná kapacita a kvalita dobrá dopravní dostupnost, Ubytovacích za řízení cestovního ruchu, nepoškození životní prost ředí m ěsta Malá výt ěžnost prost ředků z cestovního a jeho okolí ruchu Nevyhovující nabídka kulturních akcí

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zkvalit ňování ubytovacích služeb, Nadpr ůměrná úrove ň cen spot ř. zboží a služeb rozvoj vodácké turistiky, Snížená kvalita nabízených služeb cestovního ruchu zpracování koncepce cyklodopravy

- 150 - RUR ORP KAPLICE

10 HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY

10.1. Ekonomický rozvoj

Pro vyhodnocení ekonomického rozvoje ORP Kaplice není tento územn ě samosprávní celek dostate čně velký, abychom se mohli opírat o d ůvěryhodné statistiky. Z tohoto d ůvodu je velká část ukazatel ů ekonomického rozvoje vztažena k Jiho českému kraji a jen část k ORP Kaplice. Hodnocení je provedeno pomocí indikátor ů hrubý domácí produkt (HDP), hrubá p řidaná hodnota (HPH), tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK), čistý disponibilní d ůchod obyvatelstva ( ČDDO) a z pom ěrných ukazatel ů z nich odvozených. Hrubý domácí produkt ČR v běžných cenách dosáhl v roce 2006 178 mld. K č a oproti roku 2002 vzrostl o více než 30%. Vzhledem k tomu, že podíl HDP Jiho českého kraje na HDP za ČR (5,5%) se ve sledovaném období nezm ěnil, je t řeba cílovat takováto tempa jako minimální. V případ ě snížení temp by docházelo ke zhoršení pozice Jiho českého kraje na ekonomiku ČR. Podíl HDP v ČR na 1 obyvatele vzrostl ve sledovaném období o více než 30% na 283 tis. K č. HDP v přepo čtu na jednoho obyvatele jiho českého kraje dosahuje 90% hodnoty ukazatele za ČR a v letech jen mírn ě kolísá okolo tohoto podílu. Srovnání s HDP ukazuje r ůst podílu na obyvatele v kraji; tento vývoj odráží z řejm ě vstup nových zemí do EU (propo čet je proveden za EU 27). Srovnáme-li meziro ční tempa r ůstu HDP v JCK, m ůžeme ve sledovaném období registrovat permanentní p řír ůstek temp; zejména je tento trend výrazný v letech 2004, 2005 a 2006. Vzhledem k očekávání celkového tempa r ůstu HDP v dalších letech je t řeba po čítat s tím, že r ůst temp se projeví i v Jiho českém kraji. Ekonomickou výkonnost Jiho českého kraje vyjad řujeme odv ětvovými podíly hrubé přidané hodnoty. Odv ětví primárního sektoru zem ědělství, lesní hospodá řství a rybolov vykazují podíl 4,8%. I p řes nízký podíl primární sféry v Jiho českém kraji docházelo ve sledovaných letech k pom ěrn ě zna čnému procentuálnímu poklesu. Dobývání nerostných surovin nemá pro ekonomiku kraje zásadní význam, podíl tohoto odv ětví se pohybuje stále okolo 0,5%. Nejvýznamn ějším odv ětvím v kraji je zpracovatelský pr ůmysl, který se podílí na hrubé p řidané hodnot ě kraje tém ěř 27%. Toto odv ětví, v ČR se rozvíjející v rámci pr ůmyslu nejrychleji, osciluje na celkové hodnot ě kraje stále okolo 27%, je však možno sledovat mírný pokles. Tento vývoj neodpovídá trendům v ČR. V této oblasti je Jiho český kraj zam ěř en p ředevším na výrobu dopravních prost ředk ů; zpracování d řeva, výroba d řeva ř.

- 151 - RUR ORP KAPLICE výrobk ů; výroba vlákniny a papíru; výroba základních kov ů a kovod ělných výrobk ů, výroba potravIN a nápoj ů. Důležitým odv ětvím pro ekonomiku kraje je výroba a rozvod elekt řiny , tepla, vody, zaujímají čtvrté místo v ekonomické struktu ře kraje podle odv ětví a dosahuje tém ěř 9%. Nejrychlejší tempa r ůstu lze registrovat v letech 2005 a 2006. Podíl stavebnictví kolísá okolo 7%, p řičemž od roku 2004 lze vysledovat mírné zpomalení tempa rozvoje. Podíl ostatních odv ětví, která m ůžeme zahrnout pod pojmem terciární sféra činí 51%. V rámci terciární sféry zaujímají více než 10% celkové hodnoty za kraj odv ětví: - obchodu, spot řebního zboží - dopravy, skladování, pošty a telekomunikací U obou je však registrováno mírné snížení jejich podílu na celkové struktu ře. Za významnou oblast ekonomiky kraje je považováno odv ětví cestovního ruchu . Zachovalé životní prost ředí s velkým množstvím les ů, vodních ploch a z mnoha kulturním památkami je využíváno turisty jak z ČR tak i ze zahrani čí. Tento kraj pat ří i k nejnavšt ěvovan ějším kraj ům v ČR. Nicmén ě na hrubé p řidané hodnot ě se odv ětví stravování a pohostinství podílí jen necelými dv ěma procenty , což je ur čité zjednodušení v měř ení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu. Problematické je p ředevším celoro ční využití ubytovacích kapacit a úrove ň poskytovaných služeb pro náro čného zákazníka.

Významným ukazatelem charakterizujícím v podstat ě vývoj po řízení investic je „Tvorba hrubého fixního kapitálu “. V roce 2006 činila jeho hodnota více než 37 mld. K č, což je více než v roce 2002, nejvyšší hodnoty 46,7 mld. K č bylo ve sledovaném období dosaženo v roce 2005. Podíl THFK v jiho českém kraji na hodnot ě ukazatele za ČR osciluje okolo 5%. S ohledem na logické kolísání tohoto ukazatele v jednotlivých letech je možné konstatovat, že jeho podíl odpovídá zhruba podílu kraje na hodnot ě HDP za ČR. Čistý disponibilní d ůchod domácnosti Jiho českého kraje v jednotlivých letech stále roste, jeho r ůst odpovídá r ůstu hodnoty tohoto ukazatele v ČR, takže podíl jeho hodnoty na hodnot ě ČR činí v celém období 5,9%. Ukazatel ČDDO v kraji je na úrovni 97% hodnoty za ČR (=100); v pr ůběhu sledovaného období se p řiblížil hodnot ě za ČR. Pro hodnocení úrovn ě ekonomiky má zásadní význam tempo r ůstu produktivity práce. Z hrubé p řidané hodnoty za odv ětví OKE Č, kde takový propo čet má význam (odv ětví A- F) ukazují, že produktivita práce stoupla ve všech odvětvích vyjma odv ětví dobývání nerostných surovin. Toto odv ětví je však co do hodnoty hrubé p řidané hodnoty i co do po čtu pracovník ů nejmenší v kraji a nem ůže pr ůměrem n ějak ovlivnit celkové výsledky. Nejvíce se zvýšila

- 152 - RUR ORP KAPLICE produktivita práce u odv ětví stavebnictví. Mírn ě klesl po čet pracovník ů (to je u pom ěrných ukazatel ů vždy významné, protože snížení hodnoty jmenovatele vždy velmi ovlivní celkový výsledek), došlo i k zna čnému nár ůstu hrubé p řidané hodnoty. Je však t řeba zd ůraznit, že v hodnot ě čitatele hrají významnou roli cenové zm ěny; ceny všech vstup ů krom ě ceny práce výrazn ě stouply; to platí samoz řejm ě pro všechna odv ětví. Odv ětvím s nejvyšším r ůstem produktivity je „Výroba a rozvod elekt řiny“, což souvisí p řevším s lokalizaci elektrárny Temelín. Důležitým faktorem ekonomického rozvoje je stále vzd ělanost. Samotnou vzd ělanostní strukturu obyvatelstva v Jiho českém kraji ve srovnání s pr ůměrem ČR i jednotlivými kraji je možno charakterizovat jako lepší pr ůměr. Podíl vysokoškolsky vzd ělaných ob čan ů je v % hodnocení druhý nejlepší po Praze, podíl st ředoškolák ů s maturitou je jen mírn ě pod pr ůměrem ČR, stejn ě jako podíl st ředoškolák ů bez maturity a podíl osob se základním vzd ěláním. Tempa r ůstu v podílu vysokoškolák ů jsou jedny z nejlepších v rámci všech kraj ů ČR; v Jiho českém kraji studuje na vysokých školách 23,2% z popula čních ro čník ů 19-26 let. Tento podíl odpovídá zhruba hodnot ě, kterých dosahuje v ětšina kraj ů..

10.2.Zam ěstnanost a nezam ěstnanost

Problematika zam ěstnanosti a nezam ěstnanosti pat ří k nejvýznamn ějším v rámci ČR i EU. Tyto indikátory mají navíc výrazný regionální charakter a jejich pr ůměrování má jen omezenou vypovídající schopnost. Problematika zam ěstnanosti v Jiho českém kraji je kvantitativn ě rozpracována i do jednotlivých ORP dle výsledku s čítání v r. 2001. Na první pohled je patrná odlišnost v zastoupení primárního sektoru v ORP. Z celkového po čtu 17 ORP má podíl primárního sektoru menší než 10% jen 6 ORP. Nejvyšších hodnot dosahuje podíl zam ěstnaných v pr ůmyslu, rozdíly mezi ORP jsou nejv ětší mezi ostatními odv ětvími, nejmenší podíl zam ěstnaných v pr ůmyslu je v ORP České Bud ějovice (31,5%), nejvyšší v ORP Kaplice a Blatné, více než 45%. Nejvíce pracovník ů ve stavebnictví (podíl ze všech v ORP) je v ORP Sob ěslav a Týn nad Vltavou (více než 15%), nejmén ě v ORP Da čice (jediný mén ě než 10%). Vysoké rozdíly jsou v kumulovaných odv ětvích školství, zdravotnictví a sociální činnosti (část odv ětví terciární sféry, v ORP Kaplice, Sob ěslav, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou je podíl zam ěstnaných v těchto odv ětvích menší než 10%).

- 153 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 39: Vývoj ukazatel ů míry ekonomické aktivity za jednotlivé ORP v roce 2001

míra míra míra ekonomické aktivity zam ěstnanosti nezam ěstnanosti ORP (v %) (v %) (v %) Blatná 72,88 67,68 7,13 České Bud ějovice 73,75 69,94 5,16 Český Krumlov 75,33 68,18 9,49 Da čice 71,20 65,73 7,67 Jind řich ův Hradec 73,07 68,74 5,93 Kaplice 75,61 70,22 7,14 Milevsko 71,57 66,08 7,66 Písek 73,99 68,64 7,23 Prachatice 72,37 68,11 5,89 Sob ěslav 72,22 67,66 6,31 Strakonice 72,36 67,36 6,90 Tábor 73,62 69,26 5,92 Trhové Sviny 71,84 67,67 5,80 Třebo ň 72,80 68,92 5,34 Týn nad Vltavou 75,34 71,07 5,66 Vimperk 70,50 66,20 6,10 Vod ňany 72,43 67,22 7,19 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Pozn.: Míra ekonomické aktivity = ekonomicky aktivní obyvatelstvo/populace ve v ěku 15 až 64 let * 100 Míra zam ěstnanosti = zam ěstnaní / populace ve v ěku 15 až 64 let * 100 Míra nezam ěstnanosti Nezam ěstnaní / ekonomicky aktivní obyvatelstvo * 100

O nezam ěstnanosti v rámci ORP vypovídají následující tabulky a grafy. Tab. č. 40: ORP Kaplice Dosažitelní uchaze či Mikroregion EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa celkem Kaplice – 1.1.2005 1 100 10 300 10,7% 252 Kaplice – 30.6.2005 928 10 300 9,0% 193 Kaplice – 31.12.2005 1 028 10 300 10,0% 157 Kaplice – 30.6.2006 840 10 300 8,2% 314 Kaplice – 31.12.2006 820 10 300 8,0% 258 Kaplice – 30.6.2007 552 10 300 5,4% 431 Kaplice – 31.12.2007 595 10 300 5,8% 411 Kaplice – 31.5.2008 517 10 300 5,0% 409 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

- 154 - RUR ORP KAPLICE

Graf č. 35

Nezam ěstnanost v ORP Kaplice

1 200

1 000

800

Uchaze či o zam ěstnání 600 Volná pracovní místa

400

200

0 I.05 VII.05 I.06 VII.06 I.07 VII.07 I.08

Tab. č. 41: 1.1.2005

Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Benešov nad Černou 85 680 12,5% 156 Besednice 36 432 8,3% 0 Bujanov 51 302 16,9% 45 Dolní Dvo řišt ě 99 715 13,8% 5 Horní Dvo řišt ě 55 280 19,6% 0 Kaplice 372 3 988 9,3% 26 Malonty 79 567 13,9% 1 Net řebice 16 243 6,6% 4 Omlenice 30 215 14,0% 0 Pohorská Ves 71 146 48,6% 1 Rožmitál na Šumav ě 28 194 14,4% 0 Sob ěnov 11 155 7,1% 0 St řítež 13 183 7,1% 0 Velešín 152 2 177 7,0% 14 Zvíkov 2 23 8,7% 0

- 155 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 42: 30.6.2005

Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Benešov nad Černou 64 680 9,4% 113 Besednice 25 432 5,8% 0 Bujanov 46 302 15,2% 20 Dolní Dvo řišt ě 79 715 11,0% 2 Horní Dvo řišt ě 37 280 13,2% 0 Kaplice 316 3 988 7,9% 42 Malonty 76 567 13,4% 3 Net řebice 15 243 6,2% 0 Omlenice 25 215 11,6% 0 Pohorská Ves 58 146 39,7% 1 Rožmitál na Šumav ě 23 194 11,9% 1 Sob ěnov 6 155 3,9% 0 Střítež 14 183 7,7% 0 Velešín 142 2 177 6,5% 11 Zvíkov 2 23 8,7% 0

Tab. č. 43: 31.12.2005 Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Benešov nad Černou 75 680 11,0% 70 Besednice 37 432 8,6% 0 Bujanov 57 302 18,9% 23 Dolní Dvo řišt ě 94 715 13,1% 0 Horní Dvo řišt ě 34 280 12,1% 0 Kaplice 336 3 988 8,4% 52 Malonty 73 567 12,9% 0 Net řebice 20 243 8,2% 0 Omlenice 28 215 13,0% 0 Pohorská Ves 68 146 46,6% 1 Rožmitál na Šumav ě 28 194 14,4% 0 Sob ěnov 11 155 7,1% 0 St řítež 14 183 7,7% 0 Velešín 149 2 177 6,8% 11 Zvíkov 4 23 17,4% 0

Tab. č. 44: 30.6.2006 Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Benešov nad Černou 63 680 9,3% 58 Besednice 27 432 6,3% 0 Bujanov 48 302 15,9% 91 Dolní Dvo řišt ě 73 715 10,2% 32 Horní Dvo řišt ě 30 280 10,7% 2 Kaplice 268 3 988 6,7% 101 Malonty 66 567 11,6% 2 Net řebice 17 243 7,0% 0 Omlenice 22 215 10,2% 0 Pohorská Ves 57 146 39,0% 0

- 156 - RUR ORP KAPLICE

Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Rožmitál na Šumav ě 13 194 6,7% 0 Sob ěnov 2 155 1,3% 0 St řítež 12 183 6,6% 10 Velešín 138 2 177 6,3% 18 Zvíkov 4 23 17,4% 0

Tab. č. 45: 31.12.2006 Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Benešov nad Černou 55 680 8,1% 60 Besednice 29 432 6,7% 0 Bujanov 48 302 15,9% 27 Dolní Dvo řišt ě 79 715 11,0% 20 Horní Dvo řišt ě 35 280 12,5% 1 Kaplice 266 3 988 6,7% 119 Malonty 68 567 12,0% 0 Net řebice 17 243 7,0% 0 Omlenice 20 215 9,3% 0 Pohorská Ves 51 146 34,9% 0 Rožmitál na Šumav ě 21 194 10,8% 0 Sob ěnov 10 155 6,5% 0 St řítež 8 183 4,4% 13 Velešín 112 2 177 5,1% 18 Zvíkov 1 23 4,3% 0

Tab. č. 46: 30.6.2007 Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Benešov nad Černou 40 680 5,9% 69 Besednice 18 432 4,2% 1 Bujanov 29 302 9,6% 42 Dolní Dvo řišt ě 41 715 5,7% 27 Horní Dvo řišt ě 29 280 10,4% 1 Kaplice 183 3 988 4,6% 239 Malonty 40 567 7,1% 2 Net řebice 13 243 5,3% 5 Omlenice 15 215 7,0% 0 Pohorská Ves 31 146 21,2% 1 Rožmitál na Šumav ě 9 194 4,6% 2 Sob ěnov 5 155 3,2% 2 St řítež 9 183 4,9% 7 Velešín 90 2 177 4,1% 33 Zvíkov 0 23 0,0% 0

- 157 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 47: 31.12.2007 Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Benešov nad Černou 37 680 5,4% 120 Besednice 17 432 3,9% 0 Bujanov 29 302 9,6% 68 Dolní Dvo řišt ě 56 715 7,8% 13 Horní Dvo řišt ě 18 280 6,4% 1 Kaplice 202 3 988 5,1% 173 Malonty 52 567 9,2% 0 Net řebice 13 243 5,3% 2 Omlenice 22 215 10,2% 0 Pohorská Ves 25 146 17,1% 0 Rožmitál na Šumav ě 11 194 5,7% 2 Sob ěnov 8 155 5,2% 0 St řítež 11 183 6,0% 11 Velešín 92 2 177 4,2% 21 Zvíkov 2 23 8,7% 0

Tab. č. 48: 30.6.2008 Dosažitelní uchaze či celkem EAO Míra nezam ěstnanosti Volná místa Obec

Benešov nad Černou 37 680 5,44 126 Besednice 20 432 4,63 0 Bujanov 33 302 10,93 35 Dolní Dvo řišt ě 33 715 4,62 18 Horní Dvo řišt ě 28 280 10,00 1 Kaplice 190 3988 4,76 181 Malonty 34 567 6,00 0 Net řebice 10 243 4,12 4 Omlenice 18 215 8,37 0 Pohorská Ves 26 146 17,81 0 Rožmitál na Šumav ě 4 194 2,06 0 Sob ěnov 7 155 4,52 3 St řítež 8 183 4,37 11 Velešín 105 2177 4,82 30 Zvíkov 1 23 4,35 0

Větší pozornost (a tedy i rozpracovan ější analytické materiály) je v ěnována problematice nezam ěstnanosti. Základní zpracovaná časová řada za období let 1993-2006 dává výsledky, které p ři interpretaci nevystihují složitost celého vývoje i celé problematiky. Jen pro zajímavost uvádíme, že za celou ČR byla v roce 1993 míra nezam ěstnanosti 4,3%, Hlavní m ěsto Praha 3,5 % a v Jiho českém kraji 5,1 %. V posledních letech na p řelomu tisíciletí za čala nezam ěstnanost prudce stoupat a teprve v posledních letech došlo op ět k výraznému poklesu. V Jiho českém kraji činila míra nezam ěstnanosti v roce 2006 5,1%, což je jeden z nejlepších výsledk ů mezi kraji v ČR, ve t řech krajích míra nezam ěstnanosti převažuje 10%.

- 158 - RUR ORP KAPLICE

Podíl nezam ěstnanosti žen je v Jiho českém kraji tém ěř 2x v ětší než míra nezam ěstnaných muž ů. Zajímavé výsledky dává zhodnocení míry nezam ěstnanosti podle vzd ělanostní struktury nezam ěstnaných. Pr ůměrná míra nezam ěstnanosti osob s vysokoškolským vzd ěláním činila v roce 2006 2,4%. Pomineme-li výsledky evidované v Hlavním m ěst ě Praha a ve St ředo českém kraji, pak konstatujeme, že míra nezam ěstnaných vysokoškolák ů je v Jiho českém kraji nejnižší ze všech kraj ů ČR. To je velice dobré východisko pro další rozvoj Jiho českého kraje. Možnosti trhu práce z hlediska uplatnění osob s vysokoškolským vzd ěláním jsou dobré. Stejn ě p řízniv ě lze však hodnotit i relativn ě velice dobré výsledky míry nezam ěstnanosti u osob s ukon čeným st ředoškolským vzd ěláním s maturitou i bez maturity. Míra nezam ěstnanosti osob se základním vzd ěláním nebo bez vzd ělání je řádov ě mnohem vyšší než u p ředchozích vzd ělanostních skupin, p řesto je však lehce pod pr ůměrem ČR.

Pr ůměrná míra nezam ěstnanosti podle ORP v roce 2007 ukazuje, že nejnižší míra nezam ěstnanosti byla v ORP České Bud ějovice, nejvyšší pak v ORP Český Krumlov, Da čice a Vod ňany. V tomto roce v žádném z ORP nep řekro čila míra nezam ěstnanosti 8%, ve všech ORP došlo ke zlepšení tohoto ukazatele. Nejv ětší úbytek míry nezam ěstnanosti, tém ěř 4% byl ve sledovaných letech zaznamenán v ORP Kaplice . I když tempa r ůstu vývoje ekonomiky se nebudou v nejbližších letech vyvíjet tak dynamicky jako dosud, lze předpokládat, že pokles míry nezam ěstnanosti bude ješt ě dále pokra čovat. Nezam ěstnanost, alespo ň od jisté míry je negativním jevem jak ve sfé ře ekonomické tak i ve sfé ře sociální. Je však v tržní ekonomice jevem, který nelze zcela ovlivnit. Krátkodobá nezam ěstnanost není p říliš nebezpe čná. Velký problém však zp ůsobuje nezam ěstnanost dlouhodobá.V pr ůměru kraje činil tento podíl v roce 2007 31,4%, diference mezi jednotlivými ORP však byly zna čné. Nejnižší hodnoty zaujímají ORP Vimperk a České Bud ějovice, pod 20%, nejvyšší pak ORP Blatná, Da čice a Vod ňany, kde se hodnoty blíží 40%. U v ětšiny ORP došlo ke zhoršení stavu oproti roku 2005. Ukazuje se, že z řejm ě řada nezam ěstnaných déle jak 6 m ěsíc ů nachází již t ěžko zam ěstnání a p řechází do obtížn ější skupiny dlouhodob ě nezaměstnaných. Řešit nadále prioritn ě je t řeba krátkodob ě nezam ěstnané do šesti m ěsíc ů. V rámci problematiky nezam ěstnanosti je t řeba zkoumat i po čet pracovních míst, které mohou být pro nezam ěstnané k dispozici, vyjád řený ukazatelem po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo . V roce 2007 tento ukazatel za kraj byl vyjád řen hodnotou 3.1. Nejmenší, mén ě než 2.0, byl po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo v ORP Vimperk, Kaplice a Písek. - 159 - RUR ORP KAPLICE

10.3.Mzdy

Mzdy do jisté míry vyjad řují cenu práce. Mzdy jsou významným ukazatelem ekonomickým, mzda je stále nejsrozumiteln ějším ukazatelem sociálního postavení ob čan ů. Rozbor mzdové situace je prostorov ě orientován na postavení Jiho českého kraje. Z nižších územních celk ů nejsou po roce 2001 validní údaje. Pr ůměrná hrubá m ěsí ční mzda v Jiho českém kraji činila v r. 2006 18.300,- K č. V rámci ČR, kde pr ůměrná hrubá mzda činila 20.847,- K č zaostává Jiho český kraj proti pr ůměru o 2.500,- K č. Při analýze mezd se krom ě pr ůměrné mzdy obvykle používá i medián. Jedná se o st řední hodnotu mezd bez vlivu krajních resp. extremních hodnot. Tato „o čišt ěná“ mzda je obvykle nižší pr ůměrná. V konkrétním p řípad ě činil medián 16.446,- K č. Tento propo čet však ukázal v lepším sv ětle postavení Jiho českého kraje v rámci ČR. Mzdy v nejnižších p říjmových skupinách (první decil) činily v roce 2004 v Jiho českém kraji 10.688,- K č, jsou oproti ostatním kraj ům v ČR vyšší (nižší byly v jedenácti krajích ČR). Na druhou stranu ve vyšších p říjmových skupinách (9.decil) mají menší mzdy než je v ČR obvyklé, to ukazuje na ur čitou homogenitu populace vyjád řenou rozdílem, který je v roce 2004 nejnižší v ČR. V roce 2007 již mzdové rozdíly mírn ě vzrostly, dá se p ředpokládat, že v případ ě ekonomického r ůstu kraje tyto rozdíly dále porostou. V oblasti asymetrie distribuce mezd zaujímá Jiho český kraj prost řední pozici. V tomto pro regiony není problém p říjmová polarizace regionálních spole čenství a dosavadní nar ůst je v dlouhodobém hledíku udržitelný.

Tab. č. 49: Mzdy a její charakteristiky v krajích ČR – podnikatelská sféra Pr ůměr Medián první decil (D1) 9 decil (D9) Rozdíl Asymetrie 2004 2007 2004 2007 2004 2007 2004 2007 2004 2007 2004 2007 PHA 28.703 35.115 22.057 26.414 11.596 14.028 47.861 60.570 36.265 46.541 2,47 2,76 JMK 19.292 23.406 16.282 19.432 9.689 11.698 30.375 37.357 20.686 25.659 2,14 2,32 SCK 20.699 25.432 18.187 21.857 10.321 12.713 31.107 37.996 20.786 25.283 1,64 1,76 LBK 18.827 23.048 16.572 20.311 9.945 11.780 28.321 35.320 18.376 23.540 1,77 1,76 MSK 19.310 22.450 17.275 20.021 10.068 11.429 28.594 34.053 18.526 22.624 1,57 1,63 PLK 19.476 23.262 17.434 20.518 10.884 12.777 28.705 35.011 17.820 22.234 1,72 1,87 KVK 17.986 21.855 15.741 18.533 9.665 11.803 26.679 33.481 17.014 21.678 1,80 2,22 UTK 19.304 22.640 17.143 19.914 10.101 12.081 28.504 33.479 18.403 21.399 1,61 1,73 ZLK 18.707 21.567 16.294 18.926 9.878 11.748 28.639 33.006 18.761 21.258 1,92 1,96 OLK 19.007 22.098 16.263 19.423 9.691 11.904 27.618 32.617 17.927 20.714 1,73 1,75 PRK 17.973 21.462 15.605 18.467 9.695 11.603 27.422 32.042 17.727 20.439 2,00 1,98 JCK 18.586 21.227 16.446 18.760 10.688 11.817 26.836 31.770 16.148 19.952 1,80 1,87 VYS 18.456 21.607 16.134 19.338 10.343 12.032 27.274 31.978 16.931 19.946 1,92 1,73 KHK 18.301 21.397 15.985 18.615 10.021 11.600 26.966 31.360 16.945 19.760 1,84 1,82 Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpo čty vlastní. Pozn.: V tabulce byly použity následující výpo čty Asymetrie = (D9 – Q2) / (Q2 – D1) kde je D9 - 9. decil, Q2 – medián a D1 – 1. decil, tzn. v případ ě rovnom ěrné distribuce mezd by m ěl být tento koeficient = 1, čím je v ětší, tím roste asymetrie v oblasti vyšších mezd.

- 160 - RUR ORP KAPLICE

Rozdíl = (D9 –– D1) kde je D9 - 9. decil a D1 – 1. decil, tzn. 80 % zam ěstnaných v podnikatelském sektoru má mzdu v tomto rozmezí.

10.4. ORP Kaplice v rámci da ňová výt ěžnost obcí v Jiho českém kraji V rámci Jiho českého kraje je pak da ňová výt ěžnost diferencována i mezi územními obvody, danými p ůsobností obcí s rozší řenou p ůsobností (celkem 17 obvod ů ORP). Nejvyšší da ňovou výt ěžnost dosahuje ORP České Bud ějovice (113% pr ůměrné úrovn ě kraje, což je zhruba na úrovni da ňové výt ěžnosti obcí v ČR bez Prahy), dále dosahují nadpr ůměrné úrovn ě obce v ORP Písek. Nejnižší úrove ň je pak v obvodu ORP Vod ňany (89% pr ůměrné úrovn ě kraje). V postavení jednotlivých ORP z hlediska da ňové výt ěžnosti v kraji se tak projevuje existence velkých m ěst (vzhledem k větším koeficient ům p ři sdílení daní pro tato v ětší města).

Tab. č. 50:: Da ňová výt ěžnost obcí v obvodech obcí s rozší řenou p ůsobností v Jiho českém kraji v roce 2006

ORP Obyv. DPFO DOPO* DPH DN DV DV/obyv. Pořadí mil.Kč mil.Kč Mil.Kč mil.Kč mil.Kč tis.Kč/o. ORP Blatná 13585 29,20 22,12 35,64 9,45 96,41 7,10 10 Č.Budějovice 149370 412,54 310,23 499,86 62,91 1285,54 8,61 1 ČeskýKrumlov 40910 89,99 71,77 114,23 21,00 297,00 7,26 8 Dačice 20078 40,19 33,04 53,22 16,44 142,89 7,12 9 Jindř.Hradec 47435 100,05 83,45 135,92 27,45 346,86 7,31 7 Kaplice 19545 44,01 32,30 52,08 10,20 138,59 7,09 11 Milevsko 18987 49,78 31,11 50,74 11,83 143,46 7,56 3 Písek 51157 126,74 91,98 149,34 30,11 398,16 7,78 2 Prachatice 33786 69,15 58,06 93,72 17,46 238,39 7,06 12 Soběslav 22030 42,25 35,63 58,67 13,11 149,65 6,79 15 Strakonice 44800 102,60 78,78 127,88 26,99 336,26 7,51 5 Tábor 80137 180,24 145,36 235,03 42,53 603,16 7,53 4 TrhovéSviny 17688 32,90 28,89 47,14 10,92 119,85 6,78 16 Třeboň 25239 53,54 41,37 66,40 13,47 174,77 6,92 14 TýnnadVltavou 13928 32,01 22,85 37,36 11,56 103,78 7,45 6 Vimperk 17684 38,88 28,98 46,88 8,23 122,97 6,95 13 Vodňany 11154 21,42 18,43 29,44 5,90 75,20 6,74 17 Jihoč.Kraj 627513 1465,48 1134,36 1833,55 339,55 4772,94 7,61 * Zdroj: Bilance p říjm ů a výdaj ů obcí za rok 2006 Poznámky: DP FO – da ňová výt ěžnost z dan ě z příjm ů fyzických osob DP PO – da ňová výt ěžnost z dan ě z příjm ů právnických osob (*bez dan ě placené obcemi) DPH – da ňová výt ěžnost z dan ě z přidané hodnoty DN – da ňová výt ěžnost z dan ě z nemovitostí DV – celková da ňová výt ěžnost DV/ob. – da ňová výt ěžnost na obyvatele ORP

- 161 - RUR ORP KAPLICE

10.5.Uzav řenost a otev řenost ORP Kaplice Uzav řenost a otev řenost ORP je možné sledovat podle vyjíž ďky resp. dojíž ďky za prací nebo do škol. Dojíž ďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných cens ů obyvatelstva. K analýze byla využita data z posledního S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001 (1. 3. 2001) o dojíž ďce a vyjíž ďce za prací do/z ORP v Jiho českém kraji. Po čet vyjížd ějících a dojížd ějících je závislý na po čtu obyvatel v jednotlivých ORP, z čehož plyne, že nejvíce vyjížd ějících a dojížd ějících bude v nejlidnatějších ORP – v případ ě tohoto kraje ORP České Bud ějovice. Lepší vypovídající schopnost má saldo, podle n ěhož jsou záznamy v tabulce se řazeny.

Tab. č. 51: Dojížd ějící a vyjížd ějící do/z ORP v Jiho českém kraji Absolutní čísla Procentuální podíl Název ORP Vyjíždí Dojíždí Uvnit ř Vyjíždí Dojíždí Uvnit ř Saldo mimo ORP do ORP ORP mimo ORP do ORP ORP

České Bud ějovice 3 967 8 640 16 233 13,8% 30,0% 56,3% 4 673

Týn nad Vltavou 860 2 292 1 553 18,3% 48,7% 33,0% 1 432 Vimperk 639 517 1 671 22,6% 18,3% 59,1% -122 Blatná 651 283 1 279 29,4% 12,8% 57,8% -368 Strakonice 1 328 892 4 874 18,7% 12,6% 68,7% -436 Vod ňany 921 441 718 44,3% 21,2% 34,5% -480 Kaplice 1 394 833 2 165 31,7% 19,0% 49,3% -561 Da čice 859 273 1 570 31,8% 10,1% 58,1% -586 Třebo ň 1 274 506 2 360 30,8% 12,2% 57,0% -768 Prachatice 1 451 541 3 082 28,6% 10,7% 60,7% -910 Jind řich ův Hradec 1 606 607 4 370 24,4% 9,2% 66,4% -999 Tábor 2 778 1 753 10 274 18,8% 11,8% 69,4% -1 025 Milevsko 1 364 202 1 562 43,6% 6,5% 49,9% -1 162 Písek 2 222 1 013 3 639 32,3% 14,7% 52,9% -1 209 Český Krumlov 2 299 852 4 522 30,0% 11,1% 58,9% -1 447 Sob ěslav 1 916 414 1 628 48,4% 10,5% 41,1% -1 502 Trhové Sviny 2 508 321 1 092 64,0% 8,2% 27,9% -2 187

- 162 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 52: Vyjíž ďka z ORP v Jiho českém kraji ě č Vyjížd jící na 100 Celkem vyjíždí Po et ě ě zam stnaných Název ORP ř zam stnaných ř Mimo Uvnit v ORP Mimo Uvnit ORP ORP ORP ORP Trhové Sviny 2 508 1 092 8 138 30,8% 13,4% Sob ěslav 1 916 1 628 10 258 18,7% 15,9% Vod ňany 921 718 5 084 18,1% 14,1% Milevsko 1 364 1 562 8 820 15,5% 17,7% Kaplice 1 394 2 165 9 565 14,6% 22,6% Týn nad Vltavou 860 1 553 6 452 13,3% 24,1% Český Krumlov 2 299 4 522 19 736 11,6% 22,9% Třebo ň 1 274 2 360 12 037 10,6% 19,6% Blatná 651 1 279 6 373 10,2% 20,1% Da čice 859 1 570 9 263 9,3% 16,9% Písek 2 222 3 639 24 100 9,2% 15,1% Prachatice 1 451 3 082 16 273 8,9% 18,9% Vimperk 639 1 671 8 196 7,8% 20,4% Tábor 2 778 10 274 38 765 7,2% 26,5% Jind řich ův 1 606 4 370 22 618 7,1% 19,3% Hradec Strakonice 1 328 4 874 21 255 6,2% 22,9% České Bud ějovice 3 967 16 233 73 304 5,4% 22,1%

. Tab. č. 53: Dojíž ďka do ORP v Jiho českém kraji ě č Dojížd jící na 100 Celkem dojíždí Po et ě ě zam stnaných Název ORP ř zam stnaných ř Mimo Uvnit v ORP Mimo Uvnit ORP ORP ORP ORP Týn nad Vltavou 2292 1553 6452 35,5% 24,1% České Bud ějovice 8640 16233 73304 11,8% 22,1% Kaplice 833 2165 9565 8,7% 22,6% Vod ňany 441 718 5084 8,7% 14,1% Vimperk 517 1671 8196 6,3% 20,4% Tábor 1753 10274 38765 4,5% 26,5% Blatná 283 1279 6373 4,4% 20,1% Český Krumlov 852 4522 19736 4,3% 22,9% Třebo ň 506 2360 12037 4,2% 19,6% Písek 1013 3639 24100 4,2% 15,1% Strakonice 892 4874 21255 4,2% 22,9% Sob ěslav 414 1628 10258 4,0% 15,9% Trhové Sviny 321 1092 8138 3,9% 13,4% Prachatice 541 3082 16273 3,3% 18,9% Da čice 273 1570 9263 2,9% 16,9% Jindřich ův 607 4370 22618 2,7% 19,3% Hradec Milevsko 202 1562 8820 2,3% 17,7%

- 163 - RUR ORP KAPLICE

10.6.Plochy k podnikání

Pro rozvoj podnikání musí existovat v každé ORP plochy k tomu ur čené: pr ůmyslové zóny či brownfieldy. Z hlediska udržitelného rozvoje jsou jednozna čně preferovány brownfieldy.

Tab. č. 54: Plochy k podnikání v roce 2006 Zastav ěné a ostatní plochy Brownfield Pr ůmyslové zóny Plocha ORP Rozloha Podíl Rozloha Podíl Rozloha Podíl ORP (v ha) (v ha) (v %) (v ha) (v %) (v ha) (v %) Blatná 27878 2339 8,4 4 ,013 0 ,000 České Bud ějovice 92382 9579 10,4 149 ,161 6 ,006 Český Krumlov 113036 15538 13,7 48 ,042 0 ,000 Da čice 47194 3269 6,9 7 ,014 0 ,000 Jind řich ův Hradec 93326 7405 7,9 55 ,059 6 ,006 Kaplice 48472 4030 8,3 38 ,078 0 ,000 Milevsko 38509 2669 6,9 3 ,008 7 ,018 Písek 74170 5527 7,5 44 ,059 14 ,019 Prachatice 83967 8776 10,5 39 ,046 0 ,000 Sob ěslav 32387 2627 8,1 9 ,029 55 ,170 Strakonice 57406 5340 9,3 16 ,028 6 ,010 Tábor 100210 8311 8,3 73 ,072 0 ,000 Trhové Sviny 45206 2847 6,3 33 ,073 13 ,029 Třebo ň 53847 4094 7,6 15 ,029 27 ,051 Týn nad Vltavou 26242 2561 9,8 9 ,035 0 ,000 Vimperk 53537 5427 10,1 62 ,117 0 ,000 Vod ňany 17919 1536 8,6 5 ,027 0 ,000 Jiho český kraj 59158,1 5404,5 9,1 35,8 ,061 7,9 ,013 Zdroj: Krajský ú řad jiho českého kraje Pozn.: U pr ůmyslových zón není garantována úplnost.

- 164 - RUR ORP KAPLICE

10.7. Po čet podnikatelských subjekt ů v obcích v ORP Kaplice Tab. č. 55: Obec Benešov nad Černou Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 275 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 62 převažující Pr ůmysl 55 činnosti Stavebnictví 29 Doprava a spoje 2 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 69 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 35 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví 4 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 17 podle Státní organizace 2 právní Akciové spole čnosti 1 formy Obchodní spole čnosti 19 Družstevní organizace Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 179 Samostatn ě hospoda řící rolníci 4 Svobodná povolání 8 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 21

Tab. č. 56: Městys Besednice Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 167 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 18 převažu jící Pr ůmysl 18 činnosti Stavebnictví 30 Doprava a spoje 7 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spot řebního 44 zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 25 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví 4 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 19 podle Státní organizace 1 právní Akciové spole čnosti 1 formy Obchodní spole čnosti 1 Družstevní organizace 1 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 135 Samostatn ě hospoda řící rolníci 5 Svobodná povolání 5 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 4 Ostatní právní formy 14

- 165 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 57: Obec Bujanov Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 133 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 33 převažující Pr ůmysl 25 činnosti Stavebnictví 12 Doprava a spoje 8 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 34 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 17 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 1 Školství a zdravotnictví Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 3 podle Státní organizace právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 11 Družstevní organizace Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 81 Samostatn ě hospoda řící rolníci 1 Svobodná povolání 4 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 17 Ostatní právní formy 19

Tab. č. 58: Obec Dolní Dvo řišt ě Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 275 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 46 převažující Pr ůmysl 28 činnosti Stavebnictví 45 Doprava a spoje 11 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 76 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 43 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví 3 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 21 podle Státní organizace 2 právní Akciové společnosti formy Obchodní spole čnosti 29 Družstevní organizace 1 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 188 Samostatn ě hospoda řící rolníci 4 Svobodná povolání 5 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 13 Ostatní právní formy 33

- 166 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 59: Obec Horní Dvo řišt ě Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 103 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 18 převažující Pr ůmysl 18 činnosti Stavebnictví 21 Doprava a spoje 1 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 21 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 16 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví 1 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 5 podle Státní organizace 2 právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 8 Družstevní organizace 3 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 69 Samostatn ě hospoda řící rolníci 4 Svobodná povolání 1 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 3 Ostatní právní formy 13

Tab. č. 60: Město Kaplice Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 1 573 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 68 převažující Pr ůmysl 225 činnosti Stavebnictví 182 Doprava a spoje 38 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 614 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 265 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 8 Školství a zdravotnictví 40 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 133 podle Státní organizace 13 právní Akciové spole čnosti 3 formy Obchodní spole čnosti 109 Družstevní organizace 2 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 1 134 Samostatn ě hospoda řící rolníci 8 Svobodná povolání 64 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 19 Ostatní právní formy 221

- 167 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 61: Obec Malonty Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 229 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 54 převažující Pr ůmysl 28 činnosti Stavebnictví 40 Doprava a spoje 4 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 48 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 29 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví 3 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 21 podle Státní organizace 1 právní Akciové spole čnosti 1 formy Obchodní spole čnosti 11 Družstevní organizace 1 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 152 Samostatn ě hospoda řící rolníci 13 Svobodná povolání 7 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 9 Ostatní právní formy 34

Tab. č. 62: Obec Net řebice Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 107 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 11 převažující Pr ůmysl 25 činnosti Stavebnictví 21 Doprava a spoje 1 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 28 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 11 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 3 Školství a zdravotnictví 2 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 5 podle Státní organizace 1 právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 6 Družstevní organizace 1 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 89 Samostatn ě hospoda řící rolníci 3 Svobodná povolání 1 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby Ostatní právní formy 6

- 168 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 63: Obec Omlenice Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 105 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 29 převažující Pr ůmysl 9 činnosti Stavebnictví 19 Doprava a spoje 1 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 24 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 11 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 3 Školství a zdravotnictví Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 9 podle Státní organizace právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 4 Družstevní organizace Pen ěžní organizace - po čet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby 70 Samostatn ě hospoda řící rolníci 6 Svobodná povolání 1 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 11 Ostatní právní formy 13

Tab. č. 64: Obec Pohorská Ves Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 78 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 34 převažující Pr ůmysl 4 činnosti Stavebnictví 5 Doprava a spoje 2 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 21 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 7 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 3 podle Státní organizace právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 2 Družstevní organizace Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 48 Samostatn ě hospoda řící rolníci 5 Svobodná povolání Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 9 Ostatní právní formy 14

- 169 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 65: Obec Rožmitál na Šumav ě Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 58 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 19 převažující Pr ůmysl 7 činnosti Stavebnictví 7 Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 11 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 4 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví 1 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 7 podle Státní organizace 1 právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 4 Družstevní organizace Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 30 Samostatn ě hospoda řící rolníci 3 Svobodná povolání 3 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 7 Ostatní právní formy 10

Tab. č. 66: Obec Sob ěnov Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 56 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 9 převažující Pr ůmysl 6 činnosti Stavebnictví 11 Doprava a spoje 1 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 17 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 5 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 5 podle Státní organizace právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 1 Družstevní organizace Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 39 Samostatn ě hospoda řící rolníci Svobodná povolání 2 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 7 Ostatní právní formy 7

- 170 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 67: Obec St řítež Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 71 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 8 převažující Pr ůmysl 11 činnosti Stavebnictví 10 Doprava a spoje 6 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 20 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 8 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 1 Školství a zdravotnictví 2 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 5 podle Státní organizace právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 7 Družstevní organizace 2 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 43 Samostatn ě hospoda řící rolníci 2 Svobodná povolání 2 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 4 Ostatní právní formy 11

Tab. č. 68: Město Velešín Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 790 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 31 převažující Pr ůmysl 139 činnosti Stavebnictví 82 Doprava a spoje 22 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 249 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 136 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 3 Školství a zdravotnictví 31 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 97 podle Státní organizace 5 právní Akciové spole čnosti 1 formy Obchodní spole čnosti 47 Družstevní organizace 2 Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 611 Samostatn ě hospoda řící rolníci 9 Svobodná povolání 38 Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 12 Ostatní právní formy 65

- 171 - RUR ORP KAPLICE

Tab. č. 69: Obec Zvíkov Hospodá řská Po čet podnikatelských subjekt ů celkem 21 činnost podle Zem ědělství, lesnictví, rybolov 9 převažující Pr ůmysl 3 činnosti Stavebnictví 2 Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 4 spot řebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 1 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 2 Školství a zdravotnictví Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby podle Státní organizace právní Akciové spole čnosti formy Obchodní spole čnosti 1 Družstevní organizace Pen ěžní organizace - po čet subjekt ů Podnikatelé - fyzické osoby 10 Samostatn ě hospoda řící rolníci 2 Svobodná povolání Zem ědělští podnikatelé - fyzické osoby 6 Ostatní právní formy 2 Data platná ke dni 31.12.2007 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/

- 172 - RUR ORP KAPLICE

10.8. SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

-Vyvážený ekonomický r ůst vyjád řený ORP Kaplice má relativní rezervy v zam ěstnanosti základními ekonomickými ukazateli žen, a má velice nízkou míru zam ěstnanosti u osob -Dynamicky se rozvíjející produktivita práce v nejnižší vzd ělanostní kategorii. -Ekonomickému postavení odpovídající míra investování -Neustále rostoucí čistý disponibilní d ůchod domácnosti -Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z d ůvodu existence všech významných rozvojových faktor ů -Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Nízká míra nezam ěstnanosti v porovnání Nediverzifikovaná struktura zam ěstnanosti se s pr ůměrem ČR. zam ěř ením na zpracovatelský pr ůmysl.

Nejrychlejší rozvoj zam ěstnanosti byl Nedostate čný rozvoj st ředoškolského školství zaznamenán v nejvýznamn ějších odv ětvích s ohledem na pot řeby trhu práce. terciárního sektoru, ve vzd ělávání, zdravotnictví a sociální pé či. Relativn ě stabilní podnikatelská struktura, silné zastoupení podnik ů do 20 zam ěstnanc ů. Vyšší po čet podnik ů ve stavebnictví, maloobchod ě a v zem ědělství.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Rozvoj p řeshrani ční spolupráce s Rakouskem Malý po čet silných hospodá řských tahoun ů rozvoj inovativních forem podnikání. s navazujícími odv ětvími. Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případ ě hospodá řské recese. Nedostatek pracovní síly m ůže vy řešit Nedostatek vymezených ploch výroby a zam ěstnávání cizinc ů a p řípadný rozvoj skladování. zam ěstnanosti žen Pokra čovat nadále v rozvoji zam ěstnanosti v odv ětví s vysokou p řidanou hodnotou . Zem ědělství je d ůležité v celkové ekonomice ORP Kaplice a proto je nutné v ěnovat pozornost rozvoji nových technologií, p řípadn ě i zavád ění nových plodin. Přilákání dalších zahrani čních investor ů s inovativními zám ěry high tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem. Lépe využívat prostoru v oblasti cestovního ruchu.

- 173 - RUR ORP KAPLICE

Autorský kolektiv

Ing. Lukáš Bodnár koordinátor autorského kolektivu

Členové autorského kolektivu Ing. Eva Bímová Příroda a krajina Václav Bláha Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa Pavel Kocourek Voda a vodní režim Jana Slavíková Hygiena životního prost ředí Jana Tomanová Sociodemografické podmínky Mgr. Miroslav Trs Ve řejná dopravní a technická infrastruktura Ing. František Turek Zem ědělský p ůdní fond Lenka Urazilová Bydlení, rekreace a cestovní ruch

- 174 -