E U E
Obsah: II.A. Textová část II.B. Grafická část II. A.Textová část : U u u u u u u u u u u u u u u u u u Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
II.B. Grafická část
2 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
A Obec St ěbo řice má platný územní plán z ledna 1998, který byl schválen v zá ří 1998, v roce 2000 byla schválena zm ěna územního plánu č. 1, v roku 2004 zm ěna č. 2. Dalšími podklady pro zpracování nového územního plánu byly: - Územn ě analytické podklady správního území obce s rozší řenou p ůsobností, Statutárního města Opava, zpracované v prosinci 2008. - Územn ě analytické podklady Moravskoslezského kraje, zpracované Krajský ú řadem MSK, projednané v zastupitelstvu MSK 22. 4. 2009. - Územní plán St ěbo řice, pr ůzkumy a rozbory, zpracované v prosinci 2009. - Zadání územního plánu St ěbo řice, schválené v Zastupitelstvu obce St ěbo řice v březnu 2009. Po řizovatelem Územního plánu St ěbo řice je Statutárního m ěsta Opava, odbor hlavního architekta a územního plánu.
Návrh Územního plánu St ěbo řic respektuje zákon č. 183/2006 Sb. v platném zn ění, vyhlášku č. 500/2006 Sb. o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti v platném zn ění, vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném zn ění a další legislativu platnou v období zpracovávání tohoto územního plánu. A E A Hlavní cíle a úkoly stanovené zadáním byly v návrhu územního plánu spln ěny. Z ostatních požadavk ů zadání nebylo spln ěn požadavek uveden v části C) Požadavky na rozvoj území: - úprava ochranného pásma Arboreta Nový Dv ůr. Požadavek nebyl spln ěn protože nebyl dohledán právn ě závazný mapový podklad. Ochranné pásmo nebylo vyzna čeno ani v ÚAP ORP Opava. Pr ůzkumem bylo zjišt ěno, že v roce 1966 vydal Odbor školství a kultury Okresního národního výboru Opav ě Rozhodnutí o vymezení hranic a stanovení podmínek činnosti v ochranném pásmu kulturní památky arboretum Nový Dv ůr. Ochranné pásmo kulturní památky arboretum Nový Dv ůr schválila Školská a kulturní komise ONV v Opav ě na svém zasedání dne 7. prosince 1966 podle § 2 odst. a 3 § 5 zák. č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách ve spojení s vyhl. č. 118/59 Sb. o památkových ochranných pásmech a § 21 odst. 6 vl. Na řízení č. 71/60 o rozší ření pravomoci NV v novém uspo řádání. K textu nebyla přiloženo grafické vymezení, navíc Arboretum nebylo v té dob ě ani pozd ěji kulturní památkou.
V Zadání územního plánu obce St ěbo řice, v části Energetika – zásobování elektrickou energii, v bodu 3, bylo požadováno: - prov ěř it možnost umíst ění ploch technické vybavenosti pro za řízení využívající alternativních zdroj ů energie (malé vodní elektrárny, v ětrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny). Pr ůzkumem v obci nebyly nalezené vhodné lokality pro vybudování výroben elekt řiny využívajících obnovitelné zdroje energie, tj. malé vodní elektrárny, v ětrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny.
3 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Z ÚAP ORP Opava, z výkresu limit ů nebyla převzata základnová stanice poskytovatele údaj ů T-Mobile Czech Republic a.s., zakreslena v k.ú. Stěbo řice. Pr ůzkumem bylo zjišt ěno, že v míst ě zakreslení se základnová stanice nenachází. U operátora T-Mobile Czech Republic a.s. bylo ov ěř eno, že základnová stanice v obci St ěbo řice není vybudována.
E U A U A E S cíli a úkoly územního plánování, tj. s vytvo řením podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území, je návrh územního plánu v souladu. V územním plánu byla stanovena základní koncepce rozvoje území obce, vymezeny zastavitelné plochy a pro každou plochu s rozdílným využitím definovány podmínky jejího využití.
E R A E U E E A R A E E U A U E A U E A A U R A E R A E 1) Územní plán St ěbo řice je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, která byla schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009. V PUR stanovené republikové priority územního plánování pro zajišt ění udržitelného rozvoje území jsou v územním plánu St ěbo řice respektovány. V rámci ORP Opava, do kterého územn ě St ěbo řice spadají, nebyl v PUR ČR stanoven koridor republikového významu, nebyly konkretizovány úkoly územního plánování z hlediska republikových, mezinárodních, nadregionálních a p řeshrani čních souvislostí, či konkrétní územní požadavky s ohledem na udržitelný rozvoj území. Obec s rozší řenou p ůsobností Opava, do které St ěbo řicr spadají, není sou částí rozvojových ani specifických oblasti vymezených v PÚR ČR.
2) Zásady územního rozvoje pro Moravskoslezský kraj nejsou dosud schváleny (ZUR). Koncepce ÚSES zapracována do územního plánu již respektuje zásady navržené v ZÚR a v územním plánu byl krom ě lokálního systému ÚSES navržen i do správního území obce spadající úsek regionálního ÚSES. V Územním plánu velkého územního celku okresu Opava regionální systém ÚSES nebyl navržen.
3) Soulad s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem, částmi, které nepozbyly platnost dle § 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb.: Územní plán St ěbo řice je v souladu s Územním plánem velkého územního celku okresu Opava, schváleného usnesením schváleného usnesením Zastupitelstva Moravskoslezské- ho kraje dne 6. 2. 2003. Ze závazné části ÚP VÚC okresu Opava vyplývají pro území obce St ěbo řice požadavky na vymezení ploch a koridor ů :
a) Stavba V 9 - suchá nádrž St ěbo řice na potoce Velká v obci St ěbo řice byla v územním plánu v souladu s ÚP VÚC navržena
b) Stavba V 35 - úprava a revitalizace vodního toku Velká v obci St ěbo řice byla v územním plánu v souladu s ÚP VÚC navržena c) Stavba V 11 - rozší ření skupinového vodovodu Dolní Životice - Litultovice pro zásobování sídla částí St ěbo řic - Jamnice a Nový Dv ůr. Stavba je již zrealizována a v územním plánu vyzna čena jako stav.
4 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
V souladu s požadavky zadání byl v Územním plánu Stěbo řic navržen regionální systém ÚSES v souladu s jeho vymezením v ZÚR a Územn ě analytických podkladech ORP Opava. V Územním plánu velkého územního celku okresu Opava regionální systém ÚSES nebyl navržen.
4) Koordinace s koncep ční dokumentací a podklady Moravskoslezského kraje: Územní plán není v rozporu s koncep ční dokumentací a podklady Moravskoslezského kraje, kterými jsou: - Program snižování emisí a imisí zne čiš ťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (DHV, kv ěten 2003); - Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Koneko, s.r.o., Ostrava, kv ěten 2004); - Koncep ční dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003); - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje ( říjen 2003); - Plán odpadového hospodá řství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., zá ří 2003); - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., prosinec 2003 ); - Koncepce strategie ochrany p řírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004); - Povodňový plán Moravskoslezského kraje; - Státní politika životního prost ředí České republiky; - Surovinová politika Moravskoslezského kraje;
5) Širší vztahy Vymezení ploch v územním plánu vyplynulo z přehodnocení ploch platného územního plánu a po projednání na výrobním výboru v obci 2. 2. 2010, dále z požadavk ů zadání územního plánu, z provedeného pr ůzkumu území, ÚAP a z platného ÚP VÚC. Navržená řešení nemají vliv na širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury v území a na vymezený územní systém ekologické stability. Plochy nejsou situovány v ptačí oblasti nebo evropsky významných lokalitách.
E E A E E A R A A R A V územním plánu byly respektovány zásady rozvoje trvalého bydlení, návrh potřebné ve řejné infrastruktury, plochy pro výrobní aktivity, ve řejnou vybavenost, rekreaci.
A E E A A E
k odst.1 Zastav ěné území bylo vymezeno podle § 58 zákona č.183/2006 Sb. k datu 30. 11. 2009 a je zobrazeno v grafické části územního plánu (výkresy I./B.1., I./B.2., II./B.1 a-e, II./B.3.). Průběh hranice byl odsouhlasen se zástupci obce na jednání dne 2. 2. 2010.
Zástavba St ěbo řic a Jamnice je kompaktní, obdobn ě jako B řezové v části st ěbo řické Březové. V části novodvorské B řezové má rozvoln ěný charakter a usedlosti jsou roztroušené na p ůdorysu Y, podél t ří komunikací. Samostatn ě mimo sídlo St ěbo řice se nachází část u bývalého pivovaru. Místní část Nový Dv ůr tvo ří několik zastav ěných a na sebe nenavazujících území. Důvodem je historické založení vesnice Nový Dv ůr vedle panského dvora jižn ě od říčky Velká
5 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
a vlastní panský dv ůr založený severn ě od Velké za sil. III/4609. V sou časnosti se v tomto území nachází zámek, arboretum, skupina rodinných dom ů a areály zem ědělské výroby.
Krom ě t ěchto zastav ěných území se v krajin ě nachází hustá sí ť objekt ů opevn ění vybudovaných ve druhé polovin ě 30. let 20. století (nap ř. tvrz Šibenice s bojovými sruby), dále paintballové h řišt ě a sportovní st řelnice p řístupné ze silnice sm ěrem na Jezdkovice. V krajin ě je roztroušeno i n ěkolik málo objekt ů individuální rekreace.
A E E R E E RA A R E E
k odst. 4 - 5 :
V územním plánu jsou stanovené priority rozvoje území tak, aby respektovaly podmínky udržitelného rozvoje území a aby nutnost uspokojování pot řeb sou časné generace neohrožovaly podmínky života budoucích generací, aby vztah podmínek pro p říznivé p řírodní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost byl vyvážený z hlediska čty ř základních pilí řů udržitelného rozvoje (ekonomický, enviromentální, sociální a o pilí ř tvo řený výzkumem, vývojem a vzd ěláváním) a jejich strategických cíl ů. Strategickými cíli v rámci sociálního pilí ře je podpora rozvoje lidských zdroj ů s cílem dosahovat maximální sociální soudržnosti, nezbytnost trvale snižovat nezam ěstnanost na míru odpovídající ekonomicko sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit a udržení stabilního stavu po čtu obyvatel, dlouhodob ě jej zvyšovat a zlepšovat jeho věkovou strukturu. Strategickými cíli enviromentálního pilí ře je ochrana p řírody a životního prost ředí, zajišt ění co nejlepší kvality všech složek životního prost ředí, postupného zvyšování a vytvá ření podmínek pro postupnou regeneraci krajiny, minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé p řírody při snaze zárove ň v nejvyšší ekonomicky a sociáln ě p řijatelné mí ře uchovat přírodní bohatství - neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost. Strategickými cíli ekonomického pilí ře v rámci posilování konkurenceschopnosti ekonomiky je udržení stability ekonomiky, zajišt ění její odolnost v ůč i vn ějším i vnit řním negativním vliv ům, vytvá ření podmínek pro hospodá řský r ůst, který při minimálních dopadech na životní prost ředí zajistí optimální zam ěstnanost, financování ve řejných služeb (zejména v oblasti sociální) a postupné snižování ve řejného i "vnit řního dluhu". Strategickým cílem čtvrtého pilí ře v oblasti výzkumu a vývoje a vzd ělávání je dosažení vysoké úrovn ě vzd ělanosti ve spole čnosti, zajišt ění konkurenceschopnosti české spole čnosti, rozvíjení etických hodnot rozvojem vzd ělávání všech v ěkových skupin obyvatel s širokým využitím kulturních a vzd ělávacích za řízení ob čanské vybavenosti.
Při rozvoji sídla v souvislosti se zabezpe čováním pot řeb udržitelným zp ůsobem nutno respektovat p řírodní hodnoty, biologickou rozmanitosti, krajinný ráz a využívat : - přednostn ě obnovitelné zdroje; - dopl ňkov ě - neobnovitelné zdroje p ři snaze o úplnou recyklaci surovin získaných z p řírodního prost ředí a materiál ů získaných p řepracováním t ěchto surovin.
Plochy, koridory a ve řejn ě prosp ěšná opat ření vyplývající ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (resp. do doby jejich schválení zásady vyplývající z ÚP VÚC okresu Opava) a Politiky územního rozvoje ČR musí být p ři rozvoji pln ě respektovány.
6 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
k odst. 10.1. :
St ěbo řice leží v nejnižší poloze mírn ě zvln ěné terénní kotliny, která je sou částí vyššího horopisného celku - Nízkého Jeseníku. Vlastní sídlo je situováno ve východní části správního území, další sídelní celky p ředstavují sídla (osady) Jamnice, Nový Dv ůr a Březová. Podíl p řírodní, harmonické a estetické krajiny na celkové rozloze v rámci katastrálních území St ěbo řice a Nový Dv ůr dosahuje dle vyhodnocení v ÚAP Moravskoslezského kraje 61 – 85,5 % z území, v k. ú. Jamnice je tento podíl 38 – 60 %. Krajinu dotvá ří aleje ovocných strom ů, které lemují cesty a silnice a plní zárove ň funkci interak čních prvk ů. V řešeném území se nachází zvlášt ě chrán ěné území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny— přírodní památka Heraltický potok, tvo řena p řirozeným meandrujícím tokem s cenným mok řadním biotopem a vyskytují se zde chrán ěné druhy pták ů, hmyzožravc ů, hlodavc ů. Významným místem výskytu druhov ě rozmanité flóry je Arboretum Nový Dv ůr, dendrologicky nejcenn ější parkový objekt ve Slezsku, s rozlohou 22 ha a 6000 druhy rostlin na volném prostranství i ve skleníkovém prost ředí. Jeho ochranné pásmo zasahující i území Jezdkovic by m ělo zabezpe čovat dostate čnou ochranu.
V tabulce níže jsou uvedeny VKP, které jsou evidovány Magistrátem m ěsta Opavy, odborem životního prost ředí.
Název VKP Popis
Jamnický les Les, jehož v ětší část obsahuje nep ůvodní jehli čnany - smrk, mod řín opadavý, borovice lesní. SZ výb ěžek Lesa je soub ěžný se silnicí Zadky - Jamnice. Jamnický les Část na této map ě momentáln ě vykácena, viz VKP č. 9, HB 1-1 Potok u Jamnic SZ od "Jamnic v údolí pramenící potok, u lomu S od Jamnic vytéká z lesa a jeho meliora ční p říkop se vlévá do Heraltického potoka; b řehový porost - vrba, olše. Poblíž soutoku p ěkná lípa se sv. obrázkem u ní Les u Hliníku Malý lesík (remíz) u silnice, na svahu - protierozní funkce Hliník u Jamnic Remíz, uvnit ř plocha s ruderální vegetací, zne čištěno divokými skládkami - nutno odstranit a osadit vhodnými listnatými d řevinami - poté prohlásit za les Jablo ňová alej u Jablo ňová alej u jamnické silnice s krajinotvorným významem Jamnic Kříž u Jamnic Dřev ěný poškozený k říž poblíž hliníku u Jamnic Údolí u Zadk ů Údolí s drobnou vodote čí s kvalitními b řehovými porosty tzv. ALNO-ULMION. Vysazeno i n ěkolik skupin smrku ztepilého - nevhodné a hynou. Ke řové patro bohaté: bez černý, vrbina Kalinovec Lesní porost S a SZ od St ěbo řic. Doprovodný porost vodote če ústící do potoka Velká. Tvo řen smrkovým porostem, v ekotonu listná če - na JZ a SV svazích Niva u potoka Niva kolem vodote če ústícího do potoku Velká jako levotoký p řítok s polop řirozeným obd ělávaným lu čním porostem U sosny Lesní porost S od St ěbo řic, podél vodote če lu čního typu s p řevahou listná čů - dub, javor, jasan, vrba, topol Pastvina Doprovodné liniové spole čenstvo k místní vodote či, význam jako ekostabilizující prvek v okolních agrocenózách
7 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Rybníky Rybníky jsou napájeny potokem Velká. SP - vrba, jasan, olše, dub, b říza, BP - ve St ěbo řicích silenka, netýkavka, lopouch, svízel, hluchavkovité Háj v Háj na svahu, p řevážn ě tvo řen smrkovým porostem, ekoton listná če Niva potoka Velká Niva potoka s doprovodným porostem na obou b řezích. Lu ční porost polop řirozený na pravém b řehu až p řirozené louky pod St ěbo řicemi U skály Lesní porost Z od St ěbo řic. Je tvo řen hlavn ě smrkem, ekoton listnatého charakteru. Ke řové i bylinné patro Lípy s k řížkem Tři lípy s k řížkem v travnaté ploše intravilánu obce Ostr ůvek zelen ě v Ostr ůvek u památníku osvobození 6. 5. 1945 s lípami, břízami a smrky. Nutno centru St ěbo řic dokon čit terénní úpravy Velká viz HB 2-3 VKP č. 2 Přítok Velké Levostranný regulovaný p řítok říčky Velká Velká - dopr. Vegetace podél toku Velká Jamnickýporosty les viz HB lrl č. VKP 9 Potok u Jamnic viz HB 1-1 č. VKP 11 Nádrž v Jamnici Protipožární nádrž u ZD se zne čišt ěnou vodou. P řed nádrží u silnice 5 lip a památník osvobození RA na bludném balvanu Ovocná alej Alej jabloní i t řešní kolem silnice. Krajinotvorný prvek viz HB 1-1 č. VKP 14 JamnicHruš ňová alej u Alej ovocných strom ů s kraj inotvorným významem Březové Les nad Výb ěžek lesa s periodickou vodote čí, porost zv. CARPINION p řevážn ě s St ěbo řicemi jasanem. Kvalitní podrost -bez černý, chmel, bylinné patro s česnekem medv ědím Přítok Velké Přirozený vodní tok na prameništi s olší lepkavou, níže kvalitní porost sv. ALNO- ULMION Hruš ňová alej u Alej hrušní podél silnice s krajinotvorným významem Jamnic Meliora ční kanál u Krátký remíz u meliora čního kanálu - bez černý Jamnice Mez u Jamnic Mez u cesty na kraji obce s nepravidelným porostem jasan ů a vrb navazuje na ni ovocný sad. Pokra čuje meliora čním příkopem - bez porostu - nutno vysadit č Kaple v B řezové Kaplilistná čkae se 2 lípami srd čitými s obvodem cca 150 cm Park v B řezové Malý oplocený par čík s altánkem a lípami srd čitými st ředního v ěku hlavn ě po jeho obvodu Topoly v B řezové 2 řady topol ů u silnice i u ZD. Nep říliš kvalitní dřeviny, ovšem významu krajinotvorného i prot ieroz ního Třeš ňová alej u Alej ovocných strom ů u silnice - krajinotvorný význam Březové Mez u silnice Porost r ůže šípkové a řídce vysazených ovocných dopln ěných mladšími nad Jamnicí javory Kříž u Jamnice Vysoký d řev ěný k říž u odbo čky polní cesty do B řezové U k říže, jírovec, ma ďal a trnovník akát Potok u Jamnic viz VKP č. 11 HB 1-1 Jamnický les viz VKP č. 23 HB 2-1 Kříž mezi Jamnicí Mramorový k říž z r. 1952 bez vegeta čního doprovodu a B řezovou Jezdkovický les Větší lesní porost, hlavn ě borovice lesní. P ůvodní listnaté d řeviny sv. CARPINION místy hlavn ě na okrajích. Uvnit ř porostu PP Jezdkovický les
8 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Velká Větší VT protékající Jezdkovickým lesem. Nad arbore tem napájí rybník (VKP č. 3), meandruje, BP vesm ěs sv. ALNO-ULMION Rybník u Arboreta Rekrea ční rybník, po vybagrování v roce 1995 bylo Dahno uloženo na louky u arboreta na LB Velké -zna čné znehodnocení lokality. Pozn. : odvezení výkopku a jeho využití nap ř. jako hnojivo Les Šerhovec menší lesík se smíšeným porostem, S výb ěžek u Nového Dvora - sv. CARPINION Potok u Arboreta Malý potok vlévající se v Novém Dvo ře do Velké. BP - přerušovaný s olší lepkavou a vrbami, kvalitní BP až p řed soutokem s Velkou Remízek u Menší remíz s p řevahou b řízy b ělokoré Šerhovce Alej u k řižovatky Alej kvalitních dub ů letních v louce. Obvod kmen ů 200 cm Hruš ňová alej u Alej hrušní kolem silnice s karjinotvorným významem statku Alej nad Alej r ůzných druh ů ovocných strom ů kolem silnice, místy p řerušená Arboretem Topoly u B řezové viz VKP 19 HB 2-2
Kalinovec Les okolo LB Velká, porost s p řevahou topolu černého a mladými smrky ztepilými Rybní čky Horní část údolí s velkými jasany, níže sv. SALICION a ALNO-ULMION. Lokalita znehodnocena velkým stohem. Les Šibovec Smíšený porost p ův. sv. CARPINION, sv. ALNO-ULMION. Pramení z de drobná vodote č upravená pod silnicí jako meliora ční kanál Švestky u Jednostranná alej slivoní podél polní cesty nad údolím Velké, krajinotvorný Mo čidlového lesa význam Alej Stromo řadí u silnice na jižním okraji lesa Remízek na Malý remíz na louce s n ěkolika TRP Mo čidlech Kříž u Arboreta Mramorovaný k říž se 2 lípami srd čitými - jsou o řezá vány kv ůli elektrickému Mo čidlový les Porostvedení. na svahu, p ův. sv. ALNO-ULMION, výše CARPINION, nyní nevhodné smrky ztepilé Kanál nad Malý vodní tok pramenící v lese Šibovec, BP olše lepkavá, nad soutokem s Šibovcem Velkou také sv. SALICION triandrae Meliora ční kanál Meliora ční kanál s BP mladých olší lepkavých, nad soutokem vody nad Šibovcem Aleje vedle statku Stromo řadí velkých topol ů - hybridních vedle Arboreta i kvalitní druhy letní u Arboreta Lesíky proti Porost d řevin na konci obce, část i mimo LPF s protierozní funkcí na svahu nad Mo čidlovému lesu Velkou. Sv. CARPINION, nevhodné TRA - trnovník akát Arboretum Bývalý zámecký park, nyní za řízení SZM v Opav ě se sbírkami rostlin. Pe čliv ě Porostudržováno lesního charakteru podél V strany silnice -tvo řena akát em, vtroušen dub, smrk, třeše ň, jasan, podrost bez černý. Pás d řevin na Z stran ě silnice–převaha buk ů Kamenný k říž u silnice, zachovalý, vege t. doprovod -2 v ětší zeravy Strouha vytékající s požární nádrže, porost sv. LEMNION MINORIS, vysazeny lekníny Mezernatý b řehový porost d řevin - olší, šípek, černý bez, jíva, t řeš ně, švestky, Mel.duby. strouha - v horní části tém ěř bez porostu, níže - rozrazil poto ční, zblochan, karbivec. Navazuje b řehový porost d řevin - třešn ě, alej topol ů černých a vlašských, jasan, akát, osika, lípy, b řízy; dole souvislé porosty olší V Babolzách Smíšený r ůznov ěký porost - duby, borovice, smrky, dále mod říny, osik y, jilmy, lípy, t řeše ň. Hrubý podrost - maliník, ostružiník, černý bez. Smrky napadeny k ůrovcem, osychají Heraltický potok Přírodní památka Heralitcký potok
9 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Jamnický les viz HB 1-1 č. VKP 9
Velkou ekologickou hodnotu z uvedených VKP má 6 krajinných segment ů. Jedná se o lokality: Rybník v lese na potoce Velká menší rybník s částe čně vyvinutým litorálem a navazujícími lou čkami Kalinovec listnatý les v polích u St ěbo řic komplex smíšených a listnatých les ů v niv ě potoka a na přilehlém svahu Levý b řeh Velké u Nového Dvora zachovalá lipnicovitá doubrava na jižním svahu Malý rybník mezi St ěbo řicemi a Zlatníky rybník s p řirozeným litorálem, výskyt obojživelník ů a bezobratlých Velký rybník u St ěbo řic velmi hodnotný rybník s přirozeným litorálem, významná zoologická lokalita Lesní komplex Háj u St ěbo řic zachovalé lipové a lipnicové doubravy
Vymezení pojmu - významný krajinný prvek a základní povinnosti p ři ochran ě VKP dle zákona č. 114/1992 Sb. : Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvá ří její typický vzhled nebo p řispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany p řírody jako významný krajinný prvek, zejména mok řady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt ě nerost ů a zkamen ělin, um ělé i přirozené skalní útvary.
k odst. 10.2 :
Území bylo osídleno již ve druhé polovin ě 9. století, sv ědčí o tom nálezy v několika lokalitách : v prostoru archeologické kulturní památky v lokalit ě Háj ve St ěbo řicích, v lokalit ě východn ě od arboreta a v území severn ě od St ěbo řic (lokality ÚAN I). Územím s archeologickými nálezy II. kategorie (UAN II) patří území navazující na UAN I a 2 další lokality - centrum Jamnice a centrum St ěbo řic. První zmínka o vsi St ěbo řice je z roku 1220. V polovin ě 19. století m ěla obec St ěbo řice 79 dom ů a 555 obyvatel, na p řelomu století St ěbo řice a p řilehlé obce m ěly celkem 1358 obyvatel. Následkem rychlého stavebního rozvoje obce, který nastal v 50. letech, došlo k postupné p řem ěně charakteru obce od venkovského k m ěstskému. Z p ůvodní zástavby typické lánové vsi se dochovala řada objekt ů ve st ředu obce (jednopodlažní objekty na obdélníkovém p ůdoryse se šikmou st řechou, řazené štítem k silnici a s hospodá řským zázemím). Nová zástavba nacházející se ve východní a jižní části území je tvo řena rodinnými domy m ěstského typu. Centrálním prostorem obce je území navazující na kostel a zámek, které jsou dominantami obce a uplat ňují se i v obrazu sídla v krajin ě. Nový Dv ůr Ves byla založena po roce 1650, pozd ěji náležela k Hlavnici a od roku 1839 je samostatným statkem. V polovin ě 19. století m ěla obec 16 dom ů a 71 obyvatel. Jedná se o malé sídlo s ulicovým typem zástavby. Objekty jsou z velké části tradi čního charakteru. Významným prvkem je arboretum s bohatou dendrologickou sbírkou našich i cizokrajných dřevin. V severozápadní části územního sídla je vodní nádrž, využívaná i pro rekreaci. Březová První zmínka o obci je z roku 1617, kdy náležela ke Štemplovci. Obec zanikla a v letech 1751-59 byla znovu postavena. V polovin ě 19. století m ěla obec 9 dom ů a 58 obyvatel. Dnes je sou částí Nového Dvora. Dochovaná zástavba je ulicového typu, bez centra, v sídle se nachází výletišt ě, jeden soukromý obchod se smíšeným zbožím a dv ě kaple.
10 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Jamnice První zmínka o obci Jamnice je s roku 1250. V polovin ě 19. století m ěla obec 41 dom ů a 227 obyvatel. Zastav ěné území sídla Jamnice je kompaktní celek s výrazným centrálním prostorem, kde je soust řed ěna ob čanská vybavenost, kaple, rybník. Zástavba je situována podél silnice III/46012 a podél místní komunikace. Ve st ředu sídla je dochována část objekt ů tradi ční zástavby, avšak mnohé objekty mají provedeny nevhodné stavební úpravy. V zástavb ě St ěbo řic se nachází stavby, které byly prohlášeny kulturními památkami a jsou evidovány v Úst ředním seznamu kulturních památek (ÚSKP). Jedná se o níže uvedené objekty (č. rejst ř. ÚSKP) : St ěbo řice 24766 / 8 - 1484 areál zámku čp.23 se svými částmi a pozemky , s pozemky parc.109,111 8-1484/1 budova zámku čp. 23, ve st ředu obce, parc. č. 109 st., k.ú. St ěbo řice Dvoupatrová budova s mansardovou st řechou, p ůvodn ě barokní venkovské sídlo p řestav ěno v 1. polovin ě 19. století. 8-1484/2 zámecký park, parc. č. 111, k. ú. St ěbo řice Anglický park o rozloze 1,1 ha je umíst ěn na severní stran ě za budovou zámku. Leží v nadmo řské výšce 295 m. 8-1484/3 ohradní ze ď s branou, parc. č. 111, k. ú. St ěbo řice Zídka z kamenného, resp. kombinovaného zdiva, výška 150-180 cm, sou část areálu zámku z 19. století. 19073 / 8 – 1483 farní kostel Narození Panny Marie s farou, s pozemkem parc. č. 45 st. a částí pozemku parc. č. 49 8-1483/1 farní kostel Narození P.Marie, ul. Malá strana, st řed obce, s parc. č. 45 st Barokní jednolodní stavba s gotickým jádrem, v roce 1771 nov ě zaklenuta a p řestav ěna v roce 1857. 8-1483/2 fara čp. 27, ul. Malá strana, s pozemkem parc. č. 49 st., k. ú. St ěbo řice Jednopatrová budova obdélného p ůdorysu s mansardovou st řechou, z roku 1780, opravována v roce 1806. 21893 / 8 - 2567 špýchar u čp. 25, Malá strana, na parc. č. 34 st., k. ú. St ěbo řice Typická hospodá řská budova opavského statku z 2. poloviny 19. století. 32103 / 8 - 1482 slovanský mohylník zalesn ěná terénní vlna východn ě od centra obce, sev řená mezi potokem „Velká“ a místním rybníkem, v poloze "Háj", s pozemkem parc. č. 855 ( část), k. ú. St ěbo řice Archeologická lokalita, d ůležitý slovanský mohylník v opavském Slezsku z 9. století. St ěbo řice, m. č. Jamnice 33680 / 8 - 1392 kaple sv. Anny , na návsi,na pozemku parc. č. 62, k. ú. Jamnice Drobná stavba z konce 18. století, vytvá řející dominantu v obci.
St ěbo řice, m. č. Nový Dv ůr V obci St ěbo řice m. č. Nový dv ůr se vyskytují dvě drobné sakrální stavby, které byly v roce 2008 navrženy Národním památkovým ústavem k zapsání za nemovitou kulturní památku. Jedná se o tyto objekty, jejichž hodnoty by m ěly být ochra ňovány p řed poškozením a nenávratným zni čením: • Kaple Panny Marie , s pozemkem parc. č. 262, k.ú. Nový Dv ůr u Opavy • Kaple , s pozemkem parc. č. 246, k. ú. Nový Dv ůr u Opavy
11 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
A UR A E E E E A A E E A A U E E E
U
k odst. 18 :
Návrh urbanistické koncepce vychází z historického založení obce, platného územního plánu a jeho zm ěn, požadavk ů ze zadání a z vlastního vyhodnocení stavu v území po provedení pr ůzkum ů a rozbor ů. V území nutno respektovat urbanistické a architektonické hodnoty, kterými jsou: o historický p ůdorys obce s dominantami – zámkem a kostelem Narození Pany Marie o historický park o kulturní památky o drobná sakrální architektura o systém opevn ění vybudovaný p řed 2. sv ětovou válkou o historické krajinné struktury o území s archeologickými nálezy o dochované stavby p ůvodní architektury
Urbanistická kompozice obce je p řízniv ě ovlivn ěna zvln ěným terénem s několika rybníky a vodními nádržemi, krajinnou zelení, lesy a alejemi podél místních komunikací.
k odst. 23 :
Struktura zem ědělského p ůdního fondu v St ěbo řicích vým ěra ha podíl na vým ěř e podíl na vým ěř e v řeš.území % zemědělských pozemk ů % Obec St ěbo řice 1776 100 - zem ědělské pozemky 1407 79 100 orná p ůda 1318 74 94 TTP 56 3 4
Z pedologického hlediska se jedná o hn ědozemní oblast. P řevažují p ůdy hn ědé p ůdy oglejené. Jsou to p ůdy jílovitohlinité, st ředn ě hluboké až hluboké, st ředn ě št ěrkovité. Řešené území je za řazeno do zem ědělské p řírodní oblasti nížinné. Terén je mírn ě zvln ěný, členitý s dobrou mechaniza ční p řístupností. Oblast je velmi vhodná pro zem ědělskou výrobu. Jedná se o oblast s velmi kvalitními p ůdami. P řevažuje t řída ochrany I a II. Řešené území je za řazeno do zem ědělské výrobní oblasti Ř2 – řepa řská, pr ůměrná .
Organizace zem ědělské výroby VOD St ěbo řice - družstvo hospoda ří na části zem ědělských pozemk ů v řešeném území. Celkem obhospoda řuje 1792 ha zem ědělských pozemk ů, z toho v řešeném území je to 900 ha. Zam ěř ení v rostlinné výrob ě je na p ěstování krmných obilovin, sladovnického je čmene, pšenice, kuku řice, cukrové řepy, máku a řepky. V živo čišné výrob ě je chov prasat a skotu.
Farma St ěbo řice - kapacita dvou stájí je 250 ks prasnic a 800 ks výkrm prasat. Mimo stájí jsou v areálu farmy sklady, opravárenské dílny, poskliz ňová linka na obilí, objekt pro kovovýrobu a administrativní budova.
12 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
kategorie zví řat skute čný pr ůměrná po čet standar- emisní emisní počet ks váha kg dizovaných ks konstanta číslo výkrm prasat 800 70 800 0,0033 2,64 prasnice 250 200 250 0,006 1,5 Pro farmu bylo vydáno územní rozhodnutí pro ochranné pásmo chovu živo čišné výroby - ÚR č.132/2005, výst. 3276/2005/CHa 12.12.2005. Ochranné pásmo nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany. Ochranné pásmo je navrženo ke zrušení. Pro rozvoj, p řípadn ě pro p řemístění živo čišné výroby do v ětší vzdálenosti od zóny bydlení je navržena plocha V – Z1 - jižn ě od zastav ěného území. Samostatný objekt ve St ěbo řicích – sklad obilovin. Rybníky ve St ěbo řicích – družstvo vlastní dva chovné rybníky p ři východním okraji katastrálního území St ěbo řice Farma Jamnice – kravín pro 174 ks dojnic. kategorie zví řat skute čný pr ůměrná po čet standar- emisní emisní počet ks váha kg dizovaných ks konstanta číslo krávy bez TPM 174 500 174 0,005 0,87 korekce = 10 % na odvoz hnoje mimo areál EK n = 0,783 rOP = 0,783 0,57 x 124,98 = 108,71 = 109 m. Po prov ěř ení výpo čtem zjišt ěno, že chranné pásmo nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany. Areál je navržen ke zm ěně funk čního využití pro drobnou výrobu a výrobní služby – plocha VD – Z4 . V tomto p řípad ě ochranné pásmo zaniká.
Stáj pro chov prasat Nový Dv ůr – Březová – objekt stáje je ve špatném stavu, nevyužívaný. Objekt je navržen ke zm ěně funk čního využití pro drobnou výrobu a výrobní služby – plocha VD – Z3. Ochranné pásmo nenavrhujeme.
Farma Nový Dv ůr – jedná se o dv ě samostatné stáje pro 400 ks telat a 120 ks výkrm skotu. kategorie zví řat skute čný pr ůměrná po čet standar- emisní emisní počet ks váha kg dizovaných ks konstanta číslo Telata 400 150 120 0,005 0,6 korekce = - 10 % na odvoz hnoje mimo farmu EK n = 0,54 rOP = 0,54 0,57 x 124,98 = 87,63 = 88 m. Po prov ěř ení výpo čtem zjišt ěno, že ochranné pásmo nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany. Pro stávající kapacitu chovu se nenavrhuje.
kategorie zví řat skute čný pr ůměrná po čet standar- emisní emisní počet ks váha kg dizovaných ks konstanta číslo Výkrm skotu 120 400 96 0,005 0,48 korekce = - 10 % na odvoz hnoje mimo farmu EK n = 0,432 rOP = 0,432 0,57 x 124,98 = 77,45 = 77 m. Po prov ěř ení výpo čtem zjišt ěno, že ochranné pásmo nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany. Pro stávající kapacitu chovu se nenavrhuje. V návaznosti na tuto farmu jsou navrženy dv ě plochy pro rozvoj výroby – VD –Z1 a VD – Z2. .
13 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Masarykova st řední škola zem ědělská a vyšší odborná škola Opava – Školní statek Opava, - hospoda ří na části zem ědělských pozemk ů v řešeném území. V rostlinné výrob ě je zam ěř ení na p ěstování sladovnického je čmene, pšenice, cukrové řepy, máku a řepky. Ve St ěbo řicích má Školní statek farmu navazující na areál farmy VOD St ěbo řice. V dob ě zpracování pr ůzkum ů a rozbor ů jsou objekty farmy prázdné, bez využití. Celý areál včetn ě budovy zámku je navržen ke zm ěně funk čního využití na ob čanskou vybavenost – plochy O – Z1 a O – Z2. Pro farmu bylo vydáno územní rozhodnutí pro ochranné pásmo chovu živo čišné výroby - ÚR č.131/2005, výst. 3275/2005/CHa 12.12.2005. Navrhujeme zrušení ochranného pásma.
Soukrom ě hospoda řící zem ědělci Ve St ěbo řicích hospoda ří t ři soukromí zem ědělci. Jedná se jen o menší obhospoda řované vým ěry zem ědělských pozemk ů a malé chovy hospodá řských zví řat. František Sk řont (St ěbo řice č.47) – 24 ha zem ědělských pozemk ů. Ve stáji u rodinného domu má chov 10 ks skotu. Ochranné pásmo nenavrhujeme. Ji ří Kremser (St ěbo řice č.87) – 15 ha zem ědělských pozemk ů, ve stáji u rodinného domu má 30 ks skotu. Chov je nevhodn ě umíst ěn v husté obytné zástavb ě. Petr Czech (St ěbo řice č.127) – 50 ha zem ědělských pozemk ů – jen rostlinná výroba.
V sou časné dob ě není k dispozici žádný závazný p ředpis pro výpo čet ochranných pásem pro za řízení živo čišné výroby. Jako nejvhodn ější vodítko pro návrh ochranných pásem jsme použili „Metodický návod pro posuzování chov ů zví řat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“ (zpracoval ing.M.Klepal - Brno). Výpo čty jsou orienta ční a budou sloužit jen pro pot řeby územního plánu.
En = emisní číslo K = korekce v % EK n = emisní číslo korigované rOP = polom ěr ochranného pásma
LESNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ Lesnatost : katastrální území vým ěra ha vým ěra lesních podíl na vým ěř e pozemk ů ha řeš.území % Obec St ěbo řice 1776 216 12 Lesy v řešeném území jsou za řazeny do lesní oblasti č. 29 – Nízký Jeseník Lesy jsou zastoupeny menšími lesními celky, drobnými lesíky v polích a b řehovými porosty podél vodních tok ů. Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou za řazeny do kategorie č. 10 - les ů hospodá řských. Věková a druhová skladba – jedná se o r ůznov ěké porosty od 1 do 90 let. P řevažujícím porostním typem je smrk. P řím ěs tvo ří buk, jedle, jasan, klen, lípa, topol, dub, habr, vrba, olše, b řízy a je řabiny. Lesy ve vlastnictví Obce St ěbo řice – celkem 90 ha. Lesní hospodá řský plán pro lesy ve vlastnictví Obce St ěbo řice má platnost od 1.1.2004 do 31.12.2013 Lesy České republiky s.p. Hradec Králové - Lesní správa Opava – má právo hospoda řit na části lesních pozemk ů v řešeném území. Lesní hospodá řský plán (LHP) pro lesní hospodá řský celek Opava má platnost od 1.1.2009 do 31.12.2018.
14 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Část lesních pozemk ů je v soukromém vlastnictví – vše menší vým ěry. Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospoda ření na lesních pozemcích s platností od 1.1.2004 do 31.12.2013
k odst. 37 :
Sociodemografické podmínky Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zam ěstnanost (hospodá řské podmínky území) a bydlení vytvá řejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou sou část civiliza čních hodnot území. Za nejvýznamn ější faktor ovliv ňující vývoj po čtu obyvatel je obvykle považována nabídka pracovních p říležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktor ů je to p ředevším vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prost ředí v četn ě životního prost ředí, vlastní či širší rekrea ční zázemí. Tyto p řírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, která ovliv ňuje úrove ň cen bydlení, zájem o bytovou výstavbu - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalit ě. Zhodnocení rozvojových faktor ů řešeného území (jeho rozvojového potenciálu) je jedním z výchozích podklad ů pro prognózu budoucího vývoje (územn ě plánovací koncepci rozvoje) během o čekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10-15 let). Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje po čtu obyvatel (v četn ě bilance bydlení) v řešeném území ve st ředn ědobém výhledu. Prognóza vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území. Slouží p ředevším jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh, posouzení pot řeby a přim ěř enosti nových ploch pro bydlení.
U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji p ředevším: - Poloha na okraji m ěsta Opavy s částe čně rozvinutými rekrea čními funkcemi. - Omezujícím faktorem je zna čná úrove ň nezam ěstnanosti v širší oblasti - Konkrétní podmínky jednotlivých sídel Pro dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel (od r. 1869 – prvního moderního s čítání) je charakteristický neobvyklý pokles po čtu obyvatel už do II. sv ětové války (v důsledku t ěžkých životních podmínek a migrace obyvatel z tohoto území ). K mírnému r ůstu došlo po r. 1950, tento r ůst p řecházející do stagnace pokra čoval až do r. 2001. V posledním období probíhá růstu po čtu obyvatel prakticky ve všech částech obce.
Tab. Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel v řešeném území s k u t e č n o s t prognóza rok 186 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010* 2020- 9 2025 Jamnice 283 311 296 248 274 261 225 239 251 270 290 Nový Dv ůr 259 264 256 200 229 218 218 227 211 237 270 St ěbo řice 606 783 773 742 697 774 838 844 848 872 910 114 celkem 8 1358 1325 1190 1200 1253 1281 1310 1310 1379 1470 *podle sdelění obce
Na za čátku roku 2009 bylo v řešeném území 1370 obyvatel (podle ČSÚ), podle sd ělení obecního ú řadu 1379 obyvatel (na za čátku roku 2010). Celkov ě je vývoj po čtu obyvatel po r. 2001 p říznivý , zejména ve srovnání s vývojem ve městech Moravskoslezského kraje (v četně blízké Opavy). Rozhodujícím faktorem, p řízniv ě ovliv ňujícím vývoj je migrace, její p řevažující kladné saldo v některých letech. V jednotlivých letech výrazn ě kolísá, zejména v závislosti na dokon čované bytové výstavbě.
15 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Tab. č. Vývoj po čtu obyvatel po r.2000 přist ěhov vyst ěhov přirozená zm ěna rok stav 1.1. narození zem řelí migrace aní aní měna celkem 2001 1 313 17 11 17 22 6 -5 1 2002 1 314 8 10 16 13 -2 3 1 2003 1 315 11 20 48 24 -9 24 15 2004 1 330 15 7 23 25 8 -2 6 2005 1 336 11 6 26 20 5 6 11 2006 1 347 13 10 27 17 3 10 13 2007 1 360 18 13 27 24 5 3 8 2008 1 368 15 11 13 15 4 -2 2 2009 1 370 zdroj: ČSÚ
Po čet trvale bydlících obyvatel obce b ěhem období p ředpokládané platnosti územního plánu m ůže vykazovat mírný r ůst. Rostoucí význam má hledání kvalitního bydlení v atraktivním obytném, rekrea čním a životním prost ředí, v přím ěstských oblastech. Tab. V ěková struktura obyvatel (ČSÚ, s čítání r. 2001 ) celkem věková skupina věková skupina nezjišt ěno pr ůměrný územní jednotka 0-14 podíl 0-14 nad 60 podíl 60+ věk ČR 10230060 1654862 16,2% 1883783 18,4% 3483 39 okr. Opava 181405 31001 17,1% 32240 17,8% 26 38 St ěbo řice 1310 261 19,9% 233 17,8% 0 37 Jamnice 251 43 17,1% 40 15,9% 0 36 Nový Dv ůr 211 45 21,3% 41 19,4% 0 37 St ěbo řice 848 173 20,4% 152 17,9% 0 37
Věková struktura obyvatel řešeného území byla v minulosti pom ěrn ě p říznivá. Podíl předproduktivní v ěkové skupiny (0–14 let) byl 19,9 % (r. 2001), nad pr ůměrem ČR, p ři srovnatelném pr ůměru okresu 17,1%. Podíl obyvatel v poproduktivním v ěku byl ve stejném období 17,8 %, pr ůměr okresu byl stejný, p řízniv ější než u ČR. V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírn ě poroste, podíl d ětí bude stagnovat či mírn ě r ůst. To se promítne p ředevším do stagnace kapacitních nároků na školství. Naopak porostou nároky na sociáln ě zdravotní pé či, komunitní plánování m ěsta vyvolané „stárnutím“ populace.
Během období platnosti územního plánu je možno o čekávat mírný r ůst počtu obyvatel v obci na cca 1470 obyvatel do r. 2025. V úvahu je nutno vzít jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní polohu a zna čný zájem o bydlení), tak p ředevším širší podmínky regionu (nezam ěstnanost i rekrea ční atraktivitu). Předpokládaný vývoj po čtu obyvatel je podmín ěn zejména udržením (zvyšováním) atraktivity bydlení v obci (nabídkou ploch pro bydlení, zlepšením obytného prost ředí, využitím územních a rekrea čních p ředpoklad ů rozvoje obce), zlepšením podmínek hospodá řského rozvoje, zejména širšího regionu.
Bydlení V řešeném území je na za čátku roku 2010 asi 450 trvale obydlených byt ů, v r. 2001 (podle výsledk ů s čítání) zde bylo 428 trvale obydlených byt ů, z toho 373 v rodinných domech. Po čet trvale neobydlených byt ů byl 53 v r. 2001, v r. 1991 - 36. Individuální rekrea ční objekty nebyly v r. 2001 s čítány, v r. 1991 byly vykazováno 4 objekty. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobn ě jako v jiných obcích) p ředevším v ětšina trvale neobydlených byt ů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty p řitom nejsou vyjmuty z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení je
16 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
odhadován na 50 jednotek druhého bydlení (v ětšinou tzv. neobydlených byt ů, bez zapo čtení zahradních chat a řady menších obyvatelných objekt ů – formáln ě nap ř. staveb v zahradách pro uskladn ění výp ěstk ů – hospodá řských budov). Tab. Bytový fond (ČSÚ, s čítání r. 2001 ) Okres byty .m ěsto – obec celkem trvale obydlené neobydlené …část m ěsta, obce celkem v rodinných v bytových celkem % podíl užívané k domech domech neobydl. rekreaci ČR 4366293 3827678 1632131 2160730 538615 12,3% 175225 okr. Opava 69337 63297 39448 23467 6040 8,7% 943 St ěbo řice 481 428 373 53 53 11,0% 4 Jamnice 79 73 73 0 6 7,6% 0 Nový Dv ůr 80 68 67 0 12 15,0% 3 St ěbo řice 322 287 233 53 35 10,9% 1
Tab. Dokon čené byty (podle evidence ČSÚ) rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 St ěbo řice 1 0 4 1 5 4 1 2 2 Bytový fond vykazuje podpr ůměrnou v ěkovou strukturu a v ětšinou i odpovídající stupe ň údržby. Rozsah nové bytové výstavby po r. 1991 byl pom ěrn ě zna čný a po čet trvale obydlených byt ů i rozsah druhého bydlení vzrostl. Po r. 2001 je v obci dokon čováno cca 2-5 nových byt ů ro čně. Intenzita nové bytové výstavby je však pod pr ůměrem ČR. V obci existuje zna čný zájem o novou bytovou výstavbu i z širšího regionu- města Opavy. Pro řešené území je možno b ěhem návrhového období uvažovat: 1) S odpadem asi 15-20 byt ů (ve všech formách, p ředevším p řem ěnou části rodinných dom ů na druhé bydlení či jiné využití). Demolice budou tvo řit pouze malou část odpadu byt ů, tj. je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,4 % ro čně z celkového výchozího po čtu byt ů (je uvažováno s životností byt ů – hrubých staveb – překra čující 200 let, p řičemž tato hrubá stavba tvo ří mén ě než 50 % celé hodnoty stavby a sou časn ě zna čná část instalací a vybavení domku se m ění v mnohem čast ější period ě, asi po 20–40 letech). 2) S pot řebou asi 2-3 byt ů ro čně pro zlepšení úrovn ě bydlení. P ředevším pokrytí nárok ů vznikajících v d ůsledku poklesu pr ůměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat nejv ětší část z celkové „pot řeby“ nových byt ů. Tato p ředevším demograficky odvozená pot řeba nebude pln ě uspokojována, limitujícím prvkem je především koup ěschopná poptávka. Dá se o čekávat i mírný r ůst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ale ur čení jeho p řirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociáln ě zdravotní za řízení a je do jisté míry i p řirozenou reakcí na snižování pr ůměrné velikosti cenzových domácností (rychlý r ůst podílu jedno členných domácností d ůchodc ů a samostatn ě žijících osob). Kone čný po čet pot řebných nových byt ů je nutno redukovat s ohledem na odhad koup ěschopné poptávky. 3) Pot řebou byt ů vyplývající ze zm ěny po čtu trvale bydlících obyvatel – tj. cca 25 byt ů.
V řešeném území je reálné získání celkem asi 60-70 nových byt ů do roku 2025. Asi u 1/5 je možné jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (nástavby, p řístavby, zm ěny využití budov, výstavba v zahradách, prolukách v zástavb ě apod.). Sou časn ě však pro p řim ěř ené fungování trhu s pozemky se doporu čuje výrazná p řevaha nabídky pozemk ů nad o čekávanou poptávkou. Část pozemk ů z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných d ůvod ů – nebudou nabídnuty
17 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
k prodeji (tj. k zástavb ě) nebo v pot řebném časovém p ředstihu nebudou infrastrukturn ě připraveny (nákladnost technického vybavení, nových obslužných komunikací, problematika časové koordinace)
Tab. Bilance vývoje po čtu obyvatel a byt ů v řešeném území Obec-část obce obyvatel obydlených byt ů čistý rok - období r.2010 r.2025 přír ůstek byt ů do část obce r.2010 r.2025 celkem v RD celkem v RD r.2025 Jamnice 270 290 80 80 90 90 10 Nový Dv ůr 240 270 70 70 85 80 15 ě ř St bo ice 870 910 300 250 325 285 25 ě ř St bo ice 1380 1470 450 400 500 450 50 č Obec- ást obce Pot řeba byt ů-na nových druhé bydlení rok - období plochách neobydlené byty + celkem objekty individuální odpad byt ů celkem v BD nové byty rekreace část obce do r.2025 r.2010 r.2025 Jamnice 2-5 10 0 10-15 5 5-7 Nový Dv ůr 2-5 15 0 15-20 10 15 ě ř St bo ice 5-10 25 0 35 35 40 ě ř St bo ice 10-15 50 0 65 50 60
Mírný nár ůst druhého bydlení o cca 10 byt ů se realizuje zejména formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů.
k odst. 37 :
Vymezení ploch s rozdílným zp ůsoben využití je zpracováno v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., s ohledem na specifické podmínky a charakter území jsou dále podrobn ěji člen ěny. V grafické části je respektován datový model „Sjednocení v oblasti digitálního zpracování ÚPD“ s tím, že tyto odchylky byly provedeny i v podrobn ější člen ění ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Další podrobn ější člen ění ploch bylo vymezeno následn ě :
PLOCHY PRO REKREACI SE DÁLE ČLENÍ:
- Plochy rodinné individuální rekreace - chatové lokality (kód RI) V plochách p řevažuje rekreace na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci, chat soust řed ěných do chatových osad. Plochy zahrnují i pozemky dalších staveb a za řízení, které souvisejí a jsou slu čitelné s rodinnou rekreací jako ve řejná prostranství, nezbytné ob čanské vybavení, otev řená hřišt ě a související dopravní a technická infrastruktura, které nesnižují kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a jsou slu čitelné s rekrea čními aktivitami. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy rekreace : pot řeba v ětší diferenciace podmínek než umož ňuje vyhláška č. 501/2006 Sb. a pot řeba omezení další expanze chatových osad do krajiny
- Plochy individuální rekreace - zahrádkové osady (kód RZ) V plochách p řevažuje rekreace na pozemcích zahrádek, často soust řeďovaných do zahrádkových osad s zahrádká řskými chatkami. Plochy zahrnují i pozemky dalších staveb a za řízení, které
18 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
souvisejí a jsou slu čitelné s individuální rekreací jako ve řejná prostranství, nezbytné ob čanské vybavení, otev řená h řišt ě a související dopravní a technická infrastruktura, které nesnižují kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a jsou slu čitelné s rekrea čními aktivitami. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy rekreace : pot řeba v ětší diferenciace podmínek než člení vyhláška č. 501/2006 Sb. a omezení další expanze zahrádkových osad do krajiny
- Plochy rekreace specifických forem (kód RX) V plochách p řevažuje rekreace u vody ve vazb ě na p řírodní koupališt ě. Plochy zahrnují i pozemky dalších staveb a za řízení, které souvisejí a jsou slu čitelné s rekreací u vody jako ve řejná prostranství, nezbytné ob čanské vybavení a vybavení ploch pro koupání - tj. odpovídající rozlohu travnatých ploch pro odpo činek, otev řená hřišt ě, sociální vybavení s vy řešenou likvidací splaškových vod, u v ětších ploch šatny, první pomoc, byt správce a související parkovišt ě, dopravní a technická infrastruktura,tj. využití které nesnižuje kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a je slu čitelné s rekrea čními aktivitami. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy rekreace : pot řeba v ětší diferenciace podmínek než člení vyhláška č. 501/2006 Sb. a omezení další expanze do krajiny
PLOCHY PRO VE ŘEJNOU INFRASTRUKTURU SE DÁLE ČLENÍ :
- Plochy ve řejné vybavenosti (kód OV) Plochy ur čené pro ob čanskou vybavenost, která je nezbytná pro zajišt ění a ochranu základního standardu a kvality života obyvatel a jejíž existence v území je v zájmu státní správy a samosprávy. Zahrnuje nap ř. plochy pro vzd ělávání a výchovu, sociální služby, pé či o rodinu, zdravotní služby, kulturu, ve řejnou správu, ochranu obyvatelstva aj. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy ve řejné infrastruktury: pot řeba diferenciace podmínek pro plochy ob čanské vybavenosti komer ční a nekomer ční než člení vyhláška č. 501/2006 Sb.
- Plochy ve řejných poh řebiš ť a souvisejících služeb (kód OH) Plochy jsou vymezeny pouze pro ve řejná poh řebišt ě, do plochy lze zahrnout i pozemky dalších staveb a za řízení, souvisejí a slu čitelných s pietním místem jako ve řejná prostranství, nezbytné ob čanské vybavení - smute ční sín ě, krematoria, dále parkovišt ě, související dopravní a technickou infrastruktura, které nesnižují kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a nenarušují d ůstojnost prostoru. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy ve řejné infrastruktury: plocha byla vymezena z důvodu specifi čnosti ve řejných poh řebiš ť a nutnosti stanovení odlišných podmínek vyplývajících i ze zákona o poh řebnictví. - Plochy komer čních za řízení (kód OK) Plochy ur čené pro ob čanskou vybavenost neza řazenou v plochách OV, OH, OS (s výjimkou výrobních služeb, které vzhledem k rušivým vliv ům je možno umís ťovat pouze v plochách výroby, resp. výroby drobné). Zahrnuje nap ř. plochy pro obchodní prodej, ubytování, stravování, služby, vědu, výzkum,láze ňství a související dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky ve řejných prostranství. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy ve řejné infrastruktury: pot řeba diferenciace podmínek pro plochy ob čanské vybavenosti komer ční a nekomer ční než člení vyhláška č. 501/2006 Sb. vzhledem k rozdílnému charakteru využití území a stanovení rozdílných podmínek pro využití území. Pro pot řebu územního plánu byly proto vymezeny plochy ve řejné vybavenosti a plochy komer ční vybavenosti. - Plochy t ělovýchovy a sportu (kód OS) V plochách p řevažují pozemky pro aktivní nebo pasivní sportovní činnosti, odpo činek a regeneraci. Do ploch lze zahrnout související ve řejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy ve řejné infrastruktury: pot řeba vymezení vzhledem k velkým areálovým sportovištím a stanovení odlišných podmínek pro využití.
19 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Plochy a koridory technické infrastruktury se v rámci ve řejné infrastruktury dále člení : - Plochy pro vodní hospodá řství (kód TV) Plochy koridor ů pro vedení liniových vodohospodá řských staveb (vodovod ů a kanalizací) a za řízení s nimi souvisejících. Sou částí koridor ů mohou být i související stavby dopravní, zabezpe čující jejich obsluhu. Odůvodn ění dalšího člen ění plochy ve řejné infrastruktury: samostatné vymezení ploch koridorů pro vodní hospodá řství se provádí v případ ě, že plocha slouží jednozna čně pro stavby vodního hospodá řství, které v ploše koridoru p řevažují a je nezbytné pro n ě stanovit zvláštní podmínky.
- Plochy pro energetiku (kód TE) Plochy koridor ů pro vedení liniových staveb energetiky (rozvody plynu, tepla, elektrorozvody) a za řízení s nimi souvisejících. Sou částí koridor ů mohou být i související stavby dopravní, zabezpe čující jejich obsluhu. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy ve řejné infrastruktury: samostatné vymezení ploch koridor ů pro energetiku se provádí v případ ě, že plocha slouží jednozna čně pro stavby energetiky, které v ploše koridoru p řevažují a je nezbytné pro n ě stanovit zvláštní podmínky.
PLOCHY SMÍŠENÉHO VYUŽITÍ SE DÁLE ČLENÍ :
- Koridory smíšené bez rozlišení (kód SK) Plochy koridor ů, které není ú čelné dále samostatn ě členit, protože v rámci pozemku koridoru zahrnují spole čné vedení dopravní a liniových vedení technické infrastruktury, v četn ě souvisejících za řízení, kterých umíst ění ve spole čném koridoru je z hlediska funkce možné a negativn ě se neovliv ňuje. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy ve řejné infrastruktury: Jednozna čným důvodem pro vymezení plochy koridor ů dopravní a technické infrastruktury je účelnost takto vymezených ploch, koordinace sítí a omezení nutnosti po řizování zm ěn územního plán ů, v případ ě drobných odchylek při projektování v projektových dokumentacích pot řebných pro rozhodnutí o umíst ění stavby nebo povolení stavby.
- Plochy smíšené vesnické (kód SV) Plochy pro smíšené využití vesnického charakteru byly vymezeny pro pot řebu územního plánu v území s většími usedlostmi a statky jako plochy pro bydlení s vyšším podílem hospodá řské složky (zem ědělská a řemeslná výroba). Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy smíšené vesnické: vzhledem k rozdílnému charakteru využití území a stanovení rozdílných podmínek pro využití území. pot řeba diferenciace podmínek pro plochy smíšené než člení vyhláška č. 501/2006 Sb. vzhledem k rozdílnému charakteru využití území a stanovení rozdílných podmínek pro využití území.
PLOCHY VÝROBY A SKLAD Ů SE DÁLE ČLENÍ : - Plochy drobné výroby a výrobních služeb (kód VD) Plochy ur čené pro malovýrobu, řemeslnou výrobu, drobnou pr ůmyslovou výrobu, či výrobní služby s rušivými účinky na okolí, které z toho d ůvodu nelze umístit v plochách bydlení, ob čanské vybavenosti. Od ůvodn ění dalšího člen ění plochy výroby a sklad ů: drobná výroba a výrobní služby měř ítkem a strukturou staveb, dopadem do území mají odlišný výrobní charakter než v ětší výrobní plochy, proto se vymezují samostatn ě mimo plochu výroby a skladování. Výrobní služby není vhodné za čle ňovat do ploch výroby ani ob čanského vybavení, vyžadují stanovení vhodn ějších podmínek.
20 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
PRO ZELE Ň SÍDELNÍ SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ : - Plochy park ů a historické zelen ě (Kód ZP) Plochy zelen ě - parky historické, m ěstské, láze ňské, ostatní ve řejn ě přístupné pozemky a fragmenty zelen ě sloužící k rekreaci a odpo činku. Od ůvodn ění vy člen ění ploch sídelní zelen ě: Podrobn ější člen ění ploch sídlení zelen ě umožní vhodn ěji chránit vymezené plochy a stanovení jednozna čnějších podmínek pro využití území.
- Plochy zelen ě ostatní a specifické (kód ZX) Ostatní sídelní zele ň – plochy vegeta čního porostu: zele ň doprovodná podél vodote čí, liniových tras technické a dopravní infrastruktury; zele ň ochranná p ři obvodu ploch jiného funk čního využití; plochy soukromé zelen ě: nezastavitelné zahrady Od ůvodn ění vy člen ění ploch sídelní zelen ě: Podrobn ější člen ění ploch sídlení zelen ě umožní vhodn ěji chránit vymezené plochy a stanovení jednozna čnějších podmínek pro využití území.
PRO ZELE Ň V KRAJIN Ě SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ : - Plochy krajinné zelen ě (kód KZ) Plochy zelen ě na nelesních pozemcích mimo zastav ěné území a zastavitelné plochy, doprovodná a rozptýlená krajinná zele ň mimo plochy p řírodní. Od ůvodn ění vy člen ění ploch krajinné zelen ě: Vzhledem k tomu, že základní člen ění nezastav ěného území dle vyhl. č. 501/2007 Sb. pouze na plochy p řírodní, zem ědělské a lesní není pro ú čely stanovení podmínek ochrany krajiny dostate čné, bylo nezastav ěné území dále roz člen ěno na plochy sídelní zelen ě a krajinné zelen ě. Smyslem vymezení je ochrana nelesní zelen ě, která je významnou sou částí krajiny a není vždy chrán ěná platnými zákony.
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ : - Plochy smíšené specifické a ostatní (kód NX) Plochy smíšené specifické a ostatní s vymezují mimo zastav ěné území a zastavitelné plochy, mimo pozemky lesní, zem ědělské, vodních ploch a vodních koryt pro území pro zvýšenou ochranu krajinného rázu, archeologických lokalit apod. Od ůvodn ění vy člen ění ploch smíšených specifických a ostatních: Vzhledem k tomu, že základní člen ění nezastav ěného území dle vyhl. č. 501/2007 Sb. pouze na plochy p řírodní, zem ědělské, lesní a smíšené nezastav ěného území není pro ú čely stanovení podmínek ochrany krajiny dostate čné, bylo nezastav ěné území dále roz člen ěno na plochy smíšené specifické a ostatní, jehož smyslem je ochrana specifického krajinného rázu, resp. archeologických lokalit, apod.
k odst. 35
V platném územním plánu obce St ěbo řice nebyly navržené žádné plochy p řestavby, v upraveném Územním plánu St ěbo řice se z toho d ůvodu také nevymezovaly.
k odst. 36
Ve výkresech I./B.1. Výkres základního člen ění, M 1 : 5 000 I./B.2. Hlavní výkres, urbanistická koncepce, M 1 : 5 000
21 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
je stanoven návrh koncepce, který je nezbytné respektovat p ři řízení podle zákona č. 183/2006 Sb. v platném zn ění (stavební zákon). Vymezení ploch a jejich využití lze zm ěnit pouze zm ěnou územního plánu. Vyzna čení ploch v grafické části územního lánu: V grafické části jsou plochy zastavitelné odlišeny od ostatních jev ů tlustým červeným lemem, plocha je v barv ě dle využití (viz legenda) a navíc pro vyšší odlišení je překryta bílou mřížkou, takže se jeví jako plocha o tón sv ětlejší než plochy se stejným využitím, které jsou stávající, zastav ěné, stabilizované. Číselné ozna čení plochy zastavitelné je červeným písmem a za číná písm. “ Z“ za kódem plochy znamenajícím její p řevažující využití (nap ř. BI-Z25, tj. plochy bydlení, navržená – zastavitelná pro bydlení individuální). Plochy zastav ěné, stabilizované mají číselné ozna čení černým písmem a za kódem plochy za čínající písm. “ S“ (např. BI-S21). Plochy vymezených územních rezerv (chrán ěných pro budoucí využití a nezastavitelných) jsou ve výkresech odlišeny červeným te čkovaným lemem a fialovým tenkým šrafováním. Číselné ozna čení ploch územních rezerv za číná písm. “ R“ za kódem plochy znamenajícím její p řevažující využití (nap ř. BI-R5). Plochy návrhové v krajin ě nestavebního charakteru jsou lemovány tenkým červeným lemem a vyzna čeny p říslušnou barvou dle návrhu p řevažujícího využití, která je p řekryta bílou mřížkou a kódem (písmem) v červené barv ě. Písemné ozna čení ploch v krajin ě za číná písm. “ O“ umíst ěným za kódem plochy (nap ř. ZX-O). Plochy se ne číslují. Plochy v krajin ě, jejichž ú čel se nem ění jsou ozna čeny kódem (písmem) černé barvy. Plochy návrhové v krajin ě stavebního charakteru jsou vyzna čeny stejn ě jako plochy nestavebního charakteru v krajin ě, liší se od nich tak, že číselné ozna čení stavebních- zastavitelných ploch za číná písm. “ Z“ umíst ěným za kódem plochy (nap ř. W-Z5).
Plochy navržené k ov ěř ení územní studií jsou graficky odlišeny černým tlustým te čkovaným lemem a velkým kódem v černé barv ě, za čínající písmeny US (nap ř. US-1)
k odst. 37
V tabulce je specifikován seznam všech zastavitelných ploch v četn ě charakteristiky a rozlohy. Podrobn ější informace o zastavitelných plochách a podmínky jejich využití jsou uvedené v kapitole I./A.6.
A E E E E RA RU UR E E R E U
U U k odst. 43-45
Návrh řešení vychází ze základních nad řazených rozvojových dokument ů – Politika územního rozvoje ČR- 2006(2008), Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013 a dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Navrhované prvky jsou definovány pro nejd ůležit ější tahy a prvky jednotlivých druh ů doprav. Návrhem bude zajišt ěna vyvážená dopravní obsluha území obce i kraje, která je jednou z podmínek pro posílení sociálního a hospodá řského pilí ře udržitelného rozvoje. Obec je na nad řazenou komunika ční sí ť napojena sítí silnic III.t řídy, které tvo ří základní komunika ční skelet řešeného území.
22 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
k odst. 49 - 51
Cílem navrhovaných úprav komunika ční sít ě a dostavby chodník ů je zajišt ění dopravní obsluhy zastav ěných i zastavitelných ploch a zvýšení bezpe čnosti dopravy. V p ředchozím ÚP definované zám ěry lokálních úprav komunikací a návrhy na dobudování chodníků jsou kryty vymezenými plochami koridor ů a stávajících prostranství. Sou částí úprav je v rámci revitalizace centra obce i otev ření prostranství jižn ě objektu zámku veřejné doprav ě, s pr ůjezdem místní komunikace p řes toto prostranství a s jejím napojením na komunikace na severní i jižní stran ě areálu zámku. Díl čí zm ěna trasy p řeložky sil.III/46012 oproti p ředchozímu ÚP sleduje v ětší odstup navrhované úpravy od archeologického nalezišt ě. Rozsah vymezených ve řejn ě prosp ěšných staveb byl projednán se starostou obce.
k odst. 55
Návrh sít ě cyklistických tras zohled ňuje dopravní i rekrea ční funkci. Sou časný stav s vedením po stávajících ve řejných a ú čelových komunikacích je s ohledem na malou intenzitu automobilové dopravy vyhovující i pro výhled. V území není navrhováno budování samostatných cyklistických stezek.
k odst. 58 - 65
Odstavce definují pojem koridor, co se pod tímto pojmem chápe a jak s koridorem v podrobn ější dokumentaci a p ři rozhodování nakládat. Sou časn ě jsou definovány podmínky, za jakých lze využít plochy územních rezerv, které se v koridorech nacházejí. Za samoz řejmost lze považovat akceptaci stávajících a navržených ochranných pásem dopravních staveb. Pro další rozhodování v území není podstatné zda-li se m ění ozna čení silnice. Závazné pro rozhodování z ůstává poloha liniového jevu v území a člen ění na stav, územní rezerva, pop ř. návrh koridoru.
U U
Zásobování pitnou vodou
k odstavci 70, 71
Dle Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací na území MS kraje (PRVKUK) je uvažováno s napojením všech sídel obce St ěbo řice na skupinový vodovod Litultovice. Tento zám ěr byl již zrealizován, celý vodovod je provozovaný firmou Lenart s.r.o. Voda odebíraná v jímacím území Mladecko je upravována v úpravn ě vody v Litultovicích-Luhách rekonstruované v r.1994 na kapacitu 30 l/s, odkud je dopravována do vodojemu v Litultovicích, odsud je čerpána do vodojemu Hlavnice, odkud je gravita čně zásobován vodojem Jezdkovice, sloužící pro zásobování Jezdkovic, St ěbo řic, Nového Dvora, B řezové a Jamnic. Trasy vodovodní sít ě byly p řevzaty z územn ě-analytických podklad ů, pro které je poskytl provozovatel skupinového vodovodu a dopln ěny o stávající na vodovodní sí ť p řipojené
23 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
vodovodní řady v severovýchodní části St ěbo řic, d říve používané pro lokální vodovod u školy, dle informací provozovatele. Na ve řejný vodovod jsou napojeny tém ěř všechny nemovitosti v obci v četn ě zem ědělských areál ů. V PRVKUK je uvažováno s pr ůměrnou denní pot řebou pitné vody pro St ěbo řice, Jamnici a Nový Dv ůr v č.B řezové v množství 147 m 3/d (1225 osob * 120 l/os.den) = 1,7 l/s. Kapacita vodního zdroje Mladecko p řevyšuje pot řeby zásobovaných obcí, n ěkteré vrty nejsou využívány. Vodní zdroj v četn ě úpravny vody má dostate čnou rezervu pro rozvoj všech napojených obcí – Litultovic, Mladecka, Dolních Životic, Hlavnic, Jezdkovic i St ěbo řic i rezervu pro napojení dalších sídel.
k odst. 72 Lokální vodní zdroje v jednotlivých sídlech obce sloužící v minulosti pro zásobování zem ědělských areál ů mají po napojení t ěchto areál ů na ve řejný vodovod druho řadý význam, slouží jako zdroj provozní vody pro pot řeby výroby a chovu dobytka. Nejsou ve řejnými vodovody. Jejich poloha ani trasy vodovodních řad ů nebyly provozovateli poskytnuty p ři zpracování územn ě analytických podklad ů a nejsou v nich tedy zakresleny. V tomto územním plánu byly proto p řevzaty pouze jejich informativní polohy a trasy dle starého územního plánu. Lokální vodní zdroje v Novém Dvo ře nejsou využívány a nebyly do územního plánu zakresleny. Věžový vodojem v zem ědělském areálu ve St ěbo řicích je napojen i na ve řejný vodovod pitné vody, slouží ale pouze pro zem ědělský podnik a není sou částí ve řejného vodovodu.
k odst. 73 Vodní zdroj – vrt hluboký 24m a čerpací stanice nad ním umíst ěná v severovýchodní části St ěbo řic v oplocené parcele, sloužící p řed vybudováním skupinového vodovodu v obci pro zásobování školy, bytových a p řilehlých rodinných dom ů, byl odstaven z provozu a slouží jako rezerva v zásobování. P ůvodní vodovodní řady na n ěj napojené byly p řepojeny na ve řejný vodovod a byly zakresleny v územním plánu dle informací provozovatele firmy Lenart s.r.o. P řípadné rekonstrukce řad ů nejsou p ředm ětem řešení územního plánu. Nevyhovující napojení p řípojky školy lze řešit p řepojením na navržený vod. řad v koridoru TV-Z14.
k odst. 74 Trasy uvnit ř ploch navržených k zastav ění a dimenze profil ů nejsou územním plánem specifikovány, budou up řesn ěny podrobnou dokumentací s ohledem na budoucí komunikace, ostatní sít ě a konkrétní navrženou zástavbu uvnit ř ploch. Musí být v maximální mí ře zokruhovány. Navržené vodovody budou nadimenzovány s ohledem na hygienické zabezpe čení pitné vody pro obyvatelstvo, sou časn ě umožní odb ěr vody pro p řípadné hašení požáru. Z důvodu požárního zabezpe čení není možno dimenzi potrubí zvyšovat, protože musí být p řednostn ě zabezpe čena hygienická nezávadnost vody v potrubí.
k odst. 75, 81 Návrh suché nádrže v této lokalit ě je v souladu s územním plánem VÚC Opava i s návrhem Zásad územního rozvoje MS kraje. Pro její návrh nebyla zpracována podrobná dokumentace, která je nezbytná pro up řesn ění návrhu hráze, doprovodných objekt ů a také nezbytných vodních staveb ve vodním toku Velká. Jsou stanoveny maximální koridory W-Z7, W-Z8, W-Z9 k jejich umíst ění.
24 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Odvád ění a čišt ění odpadních vod
k odstavci 75, 81
Dle PRVKUK k návrhovému r.2015 je navrženo řešit zneškod ňování odpadních vod ve všech sídlech obce St ěbo řice u zdroje, tj. u jednotlivých nemovitostí. Platnost tohoto územního plánu se p ředpokládá delší a proto byl proveden návrh čišt ění odpadních vod v obecních ČOV v těch sídlech, kde je dostate čně vodný vodní tok sloužící jako recipient (potok Velká) a kde jsou tedy p ředpoklady pro centrální čišt ění v budoucnu. Velká protéká St ěbo řicemi a Novým Dvorem. Lokalita navržené ČOV St ěbo řice je v souladu se starým územním plánem, je navržena bez biologického rybníku za ní. Od plochy pro rybník bylo upušt ěno z důvodu nedostate čného odstupu od stávající zástavby, která by byla negativn ě zasažena pásmem ochrany prost ředí kolem tohoto rybníku, které se p ředpokládá v rozsahu 50m kolem čistírenských za řízení, ke kterým pat ří i do čiš ťovací rybník. Ve St ěbo řicích je navrženo ponechat systém jednotné kanalizace, protože stávající soustavná kanalizace je vybudována tém ěř v celé obci.
k odst. 76, 77, 75, 76, 77 Čišt ění splaškových odpadních vod z bytové a ob čanské zástavby v jižní části Nového Dvora je navrženo v obecní ČOV o kapacit ě cca 100 EO, kde se tento systém jeví jako výhodný a ekonomicky p řijatelný s ohledem na souvislou zástavbu. Je zde navržena oddílná splašková kanalizace, část zástavby u silnice III.t řídy nelze napojit gravita čně a odpadní vody je navrženo p řečerpávat, čerpací stanici lze řešit jako podzemní šachtu. Zneškod ňování odpadních vod ze severní části Nového Dvora nad státní silnicí s velkými výrobními areály je navrženo řešit v lokálních ČOV u jednotlivých areál ů.
k odst. 78 V sídlech B řezová s cca 80 obyvateli a Jamnice s cca 210 obyvateli jsou recipienty odvod ňovací p říkopy s předpokládanou nedostate čnou vodností, nevhodné pro bodové vypoušt ění odpadních vod. Centrální čišt ění se zde jeví do budoucna jako nevhodné a nebylo proto v územním plánu navrženo.
k odst. 85 Návrh pásma ochrany prost ředí kolem navržených ČOV vychází z TNV 756011 Ochrana prost ředí kolem kanaliza čních za řízení. Je to návrh maximálního pásma, jehož rozsah je t řeba prov ěř it podrobnou dokumentací a stanovit rozhodnutím stavebního ú řadu.
k odst. 87 V lokalitách navržených k zastavění je navržena p řevážn ě oddílná kanalizace s ohledem na sou časné p ředpisy. P ři řešení je nutno vycházet ze sou časn ě platných právních p ředpis ů, nyní z vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve zn ění vyhl. č.269/2009, dle které je zneškod ňování srážkových vod ze zastav ěného území nutno řešit: 1. p řednostn ě jejich vsakováním 2. není-li možné vsakování, jejich zadržování a regulované odvád ění oddílnou kanalizací do vod povrchových 3.není-li možné odd ělené odvád ění, pak jejich regulované vypoušt ění do jednotné kanalizace Napojení deš ťových vod z návrhových a rezervních ploch do kanalizace je nutno řešit p řes reten ční za řízení snižující odtok na p řijatelnou mez (kapacitu kanalizace).
25 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Trasy a objekty uvnit ř ploch navržených k zastav ění a dimenze profil ů budou specifikovány podrobnou dokumentací.
k odstavci 88, 89
Návrh suché nádrže v této lokalit ě je v souladu s územním plánem VÚC Opava i s návrhem Zásad územního rozvoje MS kraje. Pro její návrh nebyla zpracována podrobná dokumentace, která je nezbytná pro up řesn ění návrhu hráze, doprovodných objekt ů a také nezbytných vodních staveb ve vodním toku Velká. Jsou stanoveny maximální koridory W-07, W-08, W-09 k jejich umíst ění.
k odstavci 89, 90
Návrh revitalizace vodního toku Velká v celé délce toku je v souladu s územním plánem VÚC Opava i s návrhem Zásad územního rozvoje MS kraje. Podrobné řešení prvk ů této revitalizace není známo, nebyla zpracována podrobná dokumentace. Návrh na zvýšení kapacity sm ěrovou a výškovou stabilizací vodního toku Velká v říčním km 5,5 až 7,5 je v souladu s požadavky Zadání územního plánu, vycházejícího z Plánu oblasti povodí Odry, kde je tento zám ěr v rámci protipovod ňových opat ření navržen do 1. plánovacího období. Navržené koridory jsou maximální možné, jednotlivé stavby a opat ření je nutno navrhnout podrobnou dokumentací. Základní podmínkou pro revitalizaci vodního toku Velká je zajišt ění ú činného čišt ění odpadních vod v celém jejím povodí, i z tohoto d ůvodu byly navrženy plochy pro ČOV St ěbo řice a ČOV Nový Dv ůr v jeho povodí.
Vyhodnocení návrhu nového UP se schváleným UP a jeho zm ěnami: V návrhu UP nejsou zapracovány tyto zám ěry starého UP:
1. Návrh vodovodu – byl již realizován, jsou zakresleny trasy stávající dle podkladu UAP 2. Návrh ČOV s jednotnou kanalizací – zám ěr nebyl akceptován, je navrženo čišt ění u zdroje, tj. jednotlivých nemovitostí. Bodové vypoušt ění odpadních vod z ČOV do málo vodného recipientu – odvod ňovacího p říkopu není v souladu s platnými p ředpisy, zp ůsobuje výrazné zhoršení jakosti vod v tomto recipientu. S ohledem na velikost sídla - cca 210 obyvatel se nep ředpokládá centrální čišt ění ani po r.2015.
3. Návrh vodovodu – byl již realizován, jsou zakresleny trasy stávající dle podkladu UAP 4. Návrh ČOV s jednotnou kanalizací – zám ěr nebyl akceptován, je navrženo čišt ění u zdroje, tj. jednotlivých nemovitostí. S ohledem na velikost sídla - cca 80 obyvatel se nep ředpokládá centrální čišt ění ani po r.2015. Bodové vypoušt ění odpadních vod z ČOV do málo vodného recipientu – odvod ňovacího p říkopu není v souladu s platnými p ředpisy
R 5. Návrh vodovodu – byl již realizován, jsou zakresleny trasy stávající dle podkladu UAP 6. Návrh jednotné kanalizace v severní části Nového Dvora s odleh čením do odvod ňovacího p říkopu není z hlediska ochrany životního prost ředí vhodné. Také řešení spole čné ČOV pro výrobní areály a cca 130 obyvatel v sídle je nereálný. Bylo navrženo čišt ění odpadních vod v severní části Nového Dvora u zdroje v rámci jednotlivých areál ů s vypoušt ěním vod z lokálních ČOV do jednotné kanalizace. V jižní části je navržena ekonomicky p řijatelná splašková kanalizace napojená na obecní ČOV pro cca 100 EO
26 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
s ohledem na požadavek řešit revitalizaci vodního toku Velká, kterou bez efektivního čišt ění odpadních vod nelze řešit. 7. Návrh jezu na vodním toku Velká a vodního náhonu do rybníka u Arboreta – zám ěr nebyl akceptován. V dob ě povod ňových pr ůtok ů by jez mohl zp ůsobovat zatáp ění p řilehlého území a výrazn ě zhoršit odtokové pom ěry v tomto území.
8. Návrh vodovodu – byl již realizován, jsou zakresleny trasy stávající dle podkladu UAP 9. Návrh biologického do čiš ťovacího rybníku za navrženou ČOV St ěbo řice – zám ěr nebyl převzat. Do čiš ťovací rybník je čistírenské za řízení, pro které je t řeba stanovit pásmo ochrany prost ředí, to ale ve St ěbo řicích zasahuje stávající obytnou zástavbu, která by měla čistící za řízení tak řka pod okny. Je proto nutno řešit čišt ění odpadních vod v navržené ploše v takové ČOV, která nezhorší životní prost ředí obyvatel v okolí a tomu je pot řeba p řizp ůsobit návrh technologie v této ČOV.
Ostatní návrhy starého UP byly p řevzaty s drobnými úpravami vycházejícími ze zm ěn v návrzích zastavitelných ploch a ze stávajícího stavu vodovodu.
Zásobování elektrickou energií
k odst. 93
Návrh koncepce zásobování elektrickou energii je v souladu s Územním plánem velkého územního celku okresu Opava, Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje a Zadáním územního plánu obce St ěbo řice. Do nového ÚP nebyly z původního ÚP p řevzaty návrhy p řeložek venkovního distribu čního vedení 22 kV č. 259 (21) v k.ú. Nový Dv ůr a místní části B řezová z důvodu, že vedení prochází již stabilizovanou zastav ěnou části obce a nové plochy pro zástavbu jsou navržené mimo trasu tohoto vedení a jeho ochranného pásma. Navržené distribu ční transforma ční stanice 22/0,4 kV a vedení distribu ční soustavy 22 kV v novém ÚP byly částe čně upravené proti p ůvodnímu ÚP, na základ ě nové urbanistické koncepce a koncepce uspo řádání krajiny. Elektrické stanice a vedení distribu ční soustavy 22 kV provozuje ČEZ Distribuce, a.s.
k odst. 94.1 a 94.2
Jižní části území obce St ěbo řice, k.ú. sídel St ěbo řice a Nový Dv ůr prochází napájecí venkovní vedení distribu ční soustavy 22 kV č.21, napájené z transforma ční stanice 110/22 kV Opava-Jakta ř. Z venkovního distribu čního vedení 22 kV č. 21 jsou p řípojkami venkovním vedením 22 kV napojené distribu ční transforma ční stanice 22/04 části obce St ěbo řice, k.ú sídel St ěbo řice a Nový Dv ůr. Severní části území obce St ěbo řice, k.ú. sídel Jamnice a Nový Dv ůr v četn ě místní části B řezová, prochází venkovní vedení distribu ční soustavy 22 kV č. 259, napájené z transforma ční stanice 110/22 kV Opava-Jakta ř. Z venkovního distribu čního vedení 22 kV č. 259 jsou p řípojkami venkovním vedením 22 kV napojené distribu ční transforma ční stanice 22/04 k.ú. sídel Jamnice, Nový Dv ůr, místní část B řezová a jedna transforma ční stanice 22/0,4 kV k.ú. Nový Dv ůr, ozna čená OP 1486. Na k.ú. sídla Nový Dv ůr jsou venkovní distribu ční vedení č. 21 a č. 259 vzájemn ě propojené p řes úsekový spína č.
27 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
k odst. 94.3 a 94.4 Zásobování jednotlivých odb ěratel ů obce St ěbo řice je provedeno z distribu ční soustavy NN napájené z distribu čních transforma čních stanic 22/0,4 kV: a) k.ú. St ěbo řice OP 1483 St ěbo řice - škola OP 1484 St ěbo řice – ZD OP 1699 St ěbo řice – obec horní b) k.ú. Nový Dv ůr OP 1498 Nový Dv ůr - obec OP 1486 Nový Dv ůr - ZD OP 1695 Nový Dv ůr – obec dolní c) k.ú. Nový Dv ůr, místní část B řezová OP 1487 Nový Dv ůr - Březová d) k.ú. Jamnice OP 1489 Jamnice - Obec OP 1490 Jamnice - ZD
k odst. 95 Pro uvoln ění ploch k zástavb ě jižn ě od hlavní komunikace v k.ú. Nový Dv ůr, místní část B řezová, je navržena p řeložka odbo čky venkovního vedení 22 kV č. 259 pro obec Sádek. Trasa p řeloženého venkovního vedení 22 kV je vedena severn ě nad zastav ěným územím místní části B řezová. V rámci p řeložky venkovního vedení 22 kV bude p řeložená také stávající distribu ční transforma ční stanice OP 1487 - Březová. Pro trasu p řeloženého venkovního vedení č. 259, venkovního vedení p řípojky 22 kV trafostanice OP 1487 a plochy pro nové umíst ění trafostanice OP 1487 je navržen koridor TE-Z3.
k odst. 96 K posílení stávající distribu ční sít ě NN a zásobování elektrickou energii nové zástavby v obci St ěbo řice jsou navržené nové distribu ční transforma ční stanice 22/0,4 kV a vedení distribu ční soustavy 22 kV. Návrh nových distribu čních transforma čních stanic 22/0,4 kV byl proveden na základ ě p ředpokládaného zvýšení elektrického p říkonu v jednotlivých lokalitách obce, v návaznosti na urbanistickou koncepci. a) k.ú. St ěbo řice Pro posílení stávající distribu ční sít ě NN a zásobování nové zástavby v severní části k.ú. jsou navržené dv ě distribu ční transforma ční stanice 22/0,4 kV ozna čené T-N1 a T-N2. Trafostanice T-N1 a T-N2 jsou napojené venkovním vedením 22 kV ze stávajícího distribu čního vedení 22 kV, odbo čky z vedení č. 21 pro obec Zlatníky a St ěbo řice. Pro trasu venkovního vedení p řípojky 22 kV trafostanice T-N1 a T-N2 a plochy pro umíst ění trafostanice T-N1 a T-N2 je navržen koridor TE-Z4. Pro posílení stávající distribu ční sít ě NN a zásobování nové zástavby v západní části k.ú. je navržena nová DTS 22/0,4 kV, ozna čená T-N3. Pro trasu venkovního vedení p řípojky 22 kV trafostanice T-N3 a plochy pro umíst ění trafostanice T-N3 je navržen koridor TE-Z6. Pro posílení stávající distribu ční sít ě NN a zásobování nové zástavby v jižní části k.ú. je navržena nová DTS 22/0,4 kV, ozna čená T-N4. Pro trasu venkovního vedení p řípojky 22 kV trafostanice T-N4 a plochy pro umíst ění trafostanice T-N4 je navržen koridor TE-Z6. Pro posílení stávající distribu ční sít ě NN a zásobování nové zástavby ve východní části k.ú. je navržena nová DTS 22/0,4 kV, ozna čená T-N5. Pro trasu venkovního vedení p řípojky 22 kV trafostanice T-N5 a plochy pro umíst ění trafostanice T-N5 je navržen koridor TE-Z5.
28 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
a) k.ú. Jamnice Pro posílení stávající distribu ční sít ě NN a zásobování nové zástavby ve východní části k.ú. je navržená distribu ční transforma ční stanice 22/0,4 kV ozna čená T-N6. Trafostanice T-N6 je napojená venkovním vedením 22 kV ze stávajícího distribu čního vedení 22 kV č. 259. Pro trasu venkovního vedení p řípojky 22 kV trafostanice T-N6 a plochy pro umíst ění trafostanice T-N6 je navržen koridor TE-Z1, SK-Z1 a TE-Z2.
Vyhodnocení návrhu nového UP se schváleným UP a jeho zm ěnami: Do nového ÚP nebyly z původního ÚP p řevzaty návrhy p řeložek venkovního distribu čního vedení 22 kV č. 259 (21) v k.ú. Nový Dv ůr a místní části B řezová z důvodu, že vedení prochází již stabilizovanou zastav ěnou části obce a nové plochy pro zástavbu jsou navržené mimo trasu tohoto vedení a jeho ochranného pásma.
Navržené distribu ční transforma ční stanice 22/0,4 kV a vedení distribu ční sít ě 22 kV v novém ÚP byly částe čně upravené proti p ůvodnímu ÚP, na základ ě nové urbanistické koncepce a koncepce uspo řádání krajiny.
Elektronické komunikace
k odst. 97 Návrh koncepce rozvoje ve řejných komunika čních sítí je v souladu s Územním plánem velkého územního celku okresu Opava a Zadáním územního plánu obce St ěbo řice. Provoz a výstavbu ve řejných sítí elektronických komunikací zajiš ťují operáto ři komunika čních sítí. Rozvoj a zvyšování kapacity ve řejných sítí elektronických komunikací je zajiš ťován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní p řístup k internetu a výstavbou mobilních radiokomunika čních systému nových generací. k odst. 98.1 Obci prochází podzemní komunika ční vedení p řenosové a p řístupové ve řejné komunika ční sít ě operátora Telefónica O2 Czech Republic,a.s. k odst. 98.2 Obci prochází podzemní optické vedení p řenosové ve řejné komunika ční sít ě Ostrava – Ústí nad Labem, operátora České Radiokomunikace a.s k odst. 98.3 V obci je vybudováno elektronické komunika ční za řízení - vzdálená ú častnická jednotka RSU, operátora Telefónica O2 Czech Republic,a.s. Vzdálená ú častnická jednotka RSU St ěbo řice je napojená na řídící úst řednu HOST v Opav ě. Propojení je provedeno komunika čním vedením p řístupové ve řejné komunika ční sít ě. Kapacita vzdálené ú častnické jednotky RSU St ěbo řice a komunika čního vedení p řístupové ve řejné komunika ční sít ě je dostate čná pro zajišt ění požadovaných služeb elektronických komunikací v obci. k odst. 98.4 V obci je vybudována p řístupová komunika ční sí ť, která je provedená komunika čním vedením napojeným z vedlejší ú častnické jednotky RSU St ěbo řice, operátora Telefónica O2 Czech Republic,a.s. Kapacita p řístupové komunikační sít ě operátora Telefónica O2 Czech Republic,a.s. je dostate čná pro zajišt ění požadovaných komunika čních služeb v obci.
29 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
k odst. 98.5 Obci prochází trasy radiových sm ěrových spoj ů operátora České Radiokomunikace a.s.: • RKS Prad ěd – RKS Hoš ťálkovice (dvě trasy) • RKS Prad ěd – BSC Opava, Zeyerova • BTS Sádek – BSC Opava, Zeyerova • BTS Jakartovice – BTS Slavkov Obci prochází trasa radiového sm ěrového spoje ve správ ě Ministerstva obrany České Republiky. Pro zajišt ění provozu radiových sm ěrových spoj ů je nutné zajistit p římou viditelnost mezi koncovými body a respektovat je p ři návrzích nové výstavby, zejména výškových staveb. U radiového sm ěrového spoje RKS Prad ěd – RKS Hoš ťálkovice prochází paprsek radiové sm ěrové trasy nad řešeným územím obce St ěbo řice ve výšce více jak 300 m a radioreléového spoje RKS Prad ěd – BSC Opava, Zeyerova prochází paprsek radiové trasy ve výšce více jak 150 m. Vzhledem ke zna čné výšce procházejících paprsk ů radiové sm ěrové trasy nad obci St ěbo řice je jejich ochrana zajišt ěna a není nutné je p ři řešení výstavby v obci posuzovat.
k odst. 98.6 Na území obce St ěbo řice jsou provozovány sít ě ve řejných elektronických komunikací (podzemní a nadzemní komunika ční vedení, rádiové za řízení, rádiové sm ěrové spoje), které provozují r ůzní operáto ři elektronických komunikací. Obec je pokrytá radiovým signálem ve řejné mobilní komunika ční sít ě operátor ů Telefónica O2 Czech Republic, a.s, T-Mobile Czech Republic, a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Řešené území je pokryto televizním a rozhlasovým signálem z televizních a rozhlasových vysíla čů operátora České Radiokomunikace a.s, a vysíla čů jiných operátor ů elektronických komunikací.
Zásobování plynem
k odstavci 99
Obec St ěbo řice a místní části Nový Dv ůr, B řezová a Jamnice jsou zásobovány zemním plynem vysokotlakým plynovodem DN150 a DN100 Opava – Litultovice – St ěbo řice. k bodu 100 Na pozemku parc. č. 927 na jižním okraji St ěbo řic je umíst ěna vysokotlaká regula ční stanice plynu výkonu 1200 Nm 3/hod se st ředotlakým výstupem do místní rozvodné sít ě. Výkon regula ční stanice s rezervou pokrývá pot řebu plynu domácnosti i ostatních odb ěratel ů. k bodu 101 Zemní plyn z regula ční stanice k odb ěratel ům je p řivád ěn st ředotlakou rozvodnou sítí, která je sou částí ve řejné technické infrastruktury. Plynovodní řady jsou vedeny v trasách místních komunikací, nebo k nim p řidružených pásech. Se St ěbo řic vede páte řní plynovod podél silnice III-4609 St ěbo řice – Hlavnice. Z Nového Dvoru vede páte řní plynovod p řes B řezovou do místní části Jamnice. Jednotlivá odb ěrová místa jsou na plynovod napojena p řípojkami ukon čenými hlavními uzáv ěry, regulátory tlaku a plynom ěry. k bodu 102 Zastavitelné plochy navržené pro funkci bydlení, smíšenou obytnou a výroby a sklad ů budou plynofikovány ze stávajícího plynárenského za řízení, které bude podle pot řeby dopln ěno novými plynovody.
30 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Navržené plynovody jsou vedeny v trasách místních a ú čelových komunikací. k bodu 103 Pro umíst ění plynovodních řad ů jsou navrženy koridory technické infrastruktury, p řevážn ě smíšeného využití, ve kterých budou vedle plynovodu uložena i ostatní vedení technického vybavení.
Zásobování teplem
k odstavci 104
Z Politiky územního rozvoje ČR i z Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje vyplývá obecný požadavek na zvyšování podílu obnovitelných zdroj ů na celkové spot řeb ě tepelné energie. Spln ění požadavku p ředpokládá všestrannou podporu využití obnovitelných zdroj ů ve form ě : • biomasy – odpadní a palivové d řevo, obilní a řepková sláma, rychlerostoucí d řeviny a energetické plodiny, komunální odpad a spalitelný odpad z pr ůmyslové výroby • slune ční energie - individuální využití p ředevším pro oh řev vody • geotermální energie – individuální využití prost řednictvím tepelných čerpadel.
k odst. 105 - 112
Odstavce definují koridor technické infrastruktury a možnosti jeho využití. Obecn ě v území platí, že koridor vymezuje plochu, ve které v rámci podrobné dokumentace bude up řesn ěna a stanovena trasa vedení, pop ř. umíst ění za řízení. Za samoz řejmost považovat akceptaci ochranných a bezpe čnostních pásem jak na stávajících tak i u navržených vedení technické infrastruktury. Uvád ěné dimenze všech územním plánem uvád ěných stok a potrubí, názvy vedení a jejich dimenze jsou pouze informativního charakteru. Uvád ěné profily liniových vedení je nutné ov ěř it a stanovit v rámci zpracování podrobné dokumentace. Pro další rozhodování v území jsou tyto informace nezávazné. Pro rozhodování v území není podstatné, zdali se změnilo ozna čení vedení. Závazné pro rozhodování z ůstává poloha liniového jevu v území a člen ění na stav, územní rezerva, pop ř. návrh koridoru. Pokud je navržena územní rezerva pro koridor, sou časné využití dot čeného území se nem ění. Zm ěny ve využití území nesmí znemožnit realizaci zám ěru, pro který se územní rezerva vymezuje, a jejíž velikost a ú čel bude dále ov ěř ován.
k odst. 113 - 120
Navrhuje se podrobn ější člen ění ob čanského vybavení a podmínky pro jejich realizaci, vymezení dalších ploch je zd ůvodn ěno v kapitole II./A.3.
k odst. 121 - 125
Stanovují se podmínky pro využívání ve řejných prostranství.
31 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
A E E U AR E A R U RA R ER A E RA A E
RE REA E ER
U U
k odst. 126 - 135
V odstavcích se uvádí vymezení základních částí zelen ě významné pro uspo řádání krajiny a ochranu krajinného rázu. Uvádí se p řípustné z nep řípustné činnosti sm ěř ující k ochran ě nezastav ěného území. V odst. 9. se uvádí deklarace činností a krok ů, ke kterým se hlásí obec (za podmínky, že bude takto vydáno), že je bude v území podporovat. Jsou to významné činnosti a kroky podporující ustanovení p ředchozích odstavc ů a úzce s nimi souvisí (sledují stejný cíl). Územní plán nem ůže p římo na řídit zp ůsob obhospoda řování zem ědělské p ůdy a údržbu lesních porost ů (tyto ovliv ňují jiné nástroje: pozemkové úpravy a lesní hospodářské plány, aj.).
U
k odst. 136 - 140
Stanovují se základní možnosti rekrea čního využití krajiny.
U
k odst. 141 - 143
Územní systém ekologické stability krajiny (dále v textu ÚSES) definuje zákon č. 114/1992, o ochran ě p řírody a krajiny, jako vzájemn ě propojený soubor p řirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují p řírodní rovnováhu. Je to tedy sí ť skladebných částí, které jsou v krajin ě na základ ě prostorových a funk čních kritérií ú čeln ě rozmíst ěny. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES je biogeografická pestrost krajiny co do rozmíst ění rámc ů trvalých ekologických podmínek a jejich p řirozené, na člov ěku nezávislé vazby. Stávající ÚSES je tvo řen ekologicky významnými segmenty krajiny jako částmi kostry ekologické stability. Jednotlivé skladebné části ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interak ční prvky. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základní funkcí soustavy nadregionálních biocenter (NRBC) je reprezentovat typické soubory ekosystém ů jednotlivých biogeografických region ů (bioregion ů). Soustava reprezentativních nadregionálních biocenter je tedy utvo řena tak, aby se v každém bioregionu nacházelo alespo ň jedno reprezentativní nadregionální biocentrum o minimální rozloze 1000 ha. Hlavní funkcí nadregionálních biokoridor ů (NRBK) je propojení soustavy reprezentativních nadregionálních biocenter (na unikátní nadregionální biocentra nadregionální biokoridory navazovat nemusí) a zajišt ění migrace organism ů po nadregionáln ě významných migra čních trasách. Krom ě p římé návaznosti na nadregionální biocentra mohou nadregionální biokoridory navazovat i na jiné nadregionální biokoridory. Nadregionální biokoridory sestávají z os a ochranných zón. Osa nadregionálního biokoridoru je p řitom chápána jako biokoridor s ší řkovými parametry regionálního biokoridoru a ochranná zóna jako oboustrann ě p řiléhající území k ose NRBK o ší ři až 2 km na každou stranu od osy, v n ěmž je uplat ňován zvýšený
32 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
zájem p říslušného orgánu ochrany p řírody pro podporu koridorového efektu. Ten je nejvhodn ěji realizován nahušt ěním sít ě lokálních prvk ů (biocenter a biokoridor ů) stejného charakteru jako osa NRBK. Na nadregionální biokoridory jsou vložena regionální biocentra. Jejich maximální vzdálenost m ůže být 5-8 km.
Regionální prvky navazují na nadregionální, jsou složeny z regionálních biocenter a biokoridor ů. Na regionálním biokorodoru musí být mezi regionálními biocentry vložena lokální biocentra tak aby maximální vzdálenost mezi nimi nep řesáhla 700 m.
Navrhované řešení regionálních prvk ů ÚSES bylo p řevzato z Územního plánu VÚC okresu Opava a ZUR Moravskoslezského kraje, v detailu dislokace a vložených LBC up řesn ěno na základ ě katastrálních map. Řešeným územím procházejí dva regionální biokoridory - RK 512 a RK 614. Oba mají charakter lesní (mezofilní háje).
Vymezená nadregionální a regionální biocentra (NRBC a RBC) – do území nezasahují
V odstavcích 11 – 13 jsou stanoveny podmínky ochrany ploch pro vymezené i nov ě založené prvky ÚSES a limity jejich využití.
Vymezená lokální biocentra (LBC) – číslováno od severu
stávající číslo charakter sou časný stav STG cílový stav funk čnost voda, rákosiny, mok řady, lesolu ční 3BC4 voda, rákosiny, mok řady, 1 funk ční nivní louky, vrbiny, PP nivní 3BC5 nivní louky, vrbiny Heraltický potok lesní na 3BC4-5 potok, nivní louky, 2 funk ční potok, nivní louky, smr činy RBK 512 3B3 dubohab řiny pole, prameništ ě, 3B3 poto ční jasanové olšiny 3 lesní nefunk ční zregulovaný tok 3B4 podmá čené doubravy lesní na 3BC4-5 potok, nivní louky, 4 funk ční potok, nivní louky, smr činy RBK 512 3BC3 dubohab řiny lesní na 3BC4-5 potok, nivní louky, 5 funk ční potok, smíšený les RBK 512 3C4 dubohab řiny jaseniny, smíšený les 3BC4 poto ční jasanové olšiny 6 lesní funk ční OVL 31 Kalinovec 3B3 lipové dubohab řiny lesní na smíšený les, pole, potok 3BC4 poto ční jasanové olšiny 7 nefunk ční RBK 614 OVL 32 Velká u N. Dvora 3BC3 lipové dubohab řiny lesní na část funk ční 8 smíšený les, pole 3BC3 lipové dubohab řiny RBK 614 část nefunk č. lesní na část funk ční 9 smíšený les, pole, louky 3B3 lipové dubohab řiny RBK 614 část nefunk č. lesní na 10 nefunk ční pole 3B3 lipové dubohab řiny RBK 614 lesní na 11 nefunk ční pole 3B3 lipové dubohab řiny RBK 614 potoky, b řehové porosty, poto ční jasanové olšiny 12 lesní nefunk ční 3BC4 louky, pole podmá čené doubravy vodní a část funk ční St ěbo řický rybník, smr čina 3BC5 rybník s litorálem 13 lesní část nefunk č. smíšený les, OVL 34 Háj 3BC3 lipové dubohab řiny
33 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Vymezené úseky regionálních biokoridor ů RK 512 a RK 614
stávající číslo charakter sou časný stav STG cílový stav funk čnost 512/1 lesní funk ční smíšené lesy a paseky 3B3 lipové dubohab řiny 512/2 lesní funk ční smíšené lesy a paseky 3B3 lipové dubohab řiny 614/1 lesní nefunk ční pole 3B3 lipové dubohab řiny 614/2 lesní nefunk ční pole 3B3 lipové dubohab řiny 614/3 lesní část funk ční smíšený les 3B3 část pole 3B4 lipové dubohab řiny nefunk ční 614/4 lesní nefunk ční pole 3B3 lipové dubohab řiny
Vymezené lokální biokoridory (LBK) - číslováno od severu
stávající číslo charakter sou časný stav STG cílový stav funk čnost meandrující potok, niva, 3BC4 jasanové olšiny, vrbové 1 lesolu ční nefunk ční louky, b řehové porosty 3BC5 olšiny, podmá čené louky meandrující potok, niva, 3BC4 jasanové olšiny, vrbové 2 lesolu ční funk ční louky, b řehové porosty 3BC5 olšiny, podmá čené louky částe čně meandrující potok, niva, 3BC4 jasanové olšiny, vrbové 3 lesolu ční funk ční louky, b řehové porosty 3BC5 olšiny, podmá čené louky 4 lesolu ční nefunk ční pole 3B3 lipové dubohab řiny, louky meandrující potok, niva, 3BC4 jasanové olšiny, vrbové 5 lesolu ční funk ční louky, b řehové porosty 3BC5 olšiny, podmá čené louky meandrující potok, niva, 3BC4 jasanové olšiny, vrbové 6 lesolu ční funk ční louky, b řehové porosty 3BC5 olšiny, podmá čené louky část funk ční 7 lesní část smíšený les, pole 3B3 dubohab řiny nefunk ční 8 lesolu ční nefunk ční zregulovaný potok, pole 3BC4 jasanové olšiny potok s břehovými porosty, jasanové a vrbové olšiny 9 lesolu ční nefunk ční 3BC4 louky nivní louky a mok řady meandrující potok, pole 10 lesní nefunk ční 3BC4 jasanové a vrbové olšiny břehové porosty část funk ční meandrující potok, pole 11 lesní část 3BC4 jasanové a vrbové olšiny břehové porosty nefunk ční část funk ční smíšené lesy, smr čina 3BC4 jasanové a vrbové olšiny 12 lesní část zregulovaný tok, pole 3B3 lipové dubohab řiny nefunk ční zregulovaný potok, pole 13 lesní nefunk ční 3BC4 jasanové a vrbové olšiny břehové porosty zregulovaný potok, pole 14 lesní nefunk ční 3BC4 jasanové a vrbové olšiny břehové porosty
Stávající funk ční a částe čně funk ční prvky ÚSES jsou zakresleny zelen ě, nefunk ční a navrhované prvky (pot řebné dopln ění) jsou zakresleny červen ě. Vymezení ÚSES navazuje na okolní katastry a vychází z biogeografických dispozic a podrobného mapování kostry ekologické stability.
Přehled stávajících a navrhovaných zvlášt ě chrán ěných území a ochraná řsky významných lokalit (podle VÚC okresu Opava 1997) – PP = p řírodní památka, OVL = ochraná řsky významná lokalita
34 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
číslo v typ název charakter, p ředm ět ochrany map ě přirozen ě meandrující tok, m ělký rybník, rákosiny, - PP Heraltický potok mok řady, vrbiny komplex zachovalých listnatých les ů, biotopy blízké 31 OVL Kalinovec přírodnímu stavu 32 OVL Velká u Nového Dvora zachovalá lipnicová doubrava na jižním svahu 34 OVL Háj zachovalé lipové a lipnicové doubravy 66 OVL Šibovec malý rybní ček, doubrava a olšina v hlinité rokli
U
k odst. 144 - 147
Stanovují se podmínky pro prostupnost krajiny a navrhují řešení, v jejichž d ůsledku se prostupnost krajiny zvýši.
k odst. 148 - 167 Odstavce stanovují základní zásady pro ochranu krajinného rázu.
k odst. 168 – 169
Návrh opat ření zabezpe čujících ochranu zastav ěného území p řed povodn ěmi
U
k odst. 128 Na území obce se nenachází
A A E E R U R E U
k odst. 174 V plochách s rozdílným zp ůsobem využití je stanovena intenzita využití pozemků, tj. koeficient míry využití pozemk ů, který vyjad řuje podíl maximální plochy zastavitelné nadzemními objekty a zpevn ěných ploch, ve vztahu k ploše daného pozemku. Nap ř. koeficient 0,4 znamená, že zastav ět, resp. zpevnit lze 40 % z rozlohy pozemku, 60 % plochy pozemku bude zele ň (100 % znamená číslo 1, tj. celek = 1 stavební pozemek).
U U
k odst. 178 Podmínky využití ploch, uvedené v tabulkách pro p říslušné plochy s rozdílným zp ůsobem využitím platí pro plochy tímto zp ůsobem využití navržené v celém řešené území.
35 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
U U
k odst. 179 V ploše, ve které je navržena územní rezerva, resp. územní rezerva pro koridor se sou časné využití dot čeného území nem ění. Platí požadavek, že změny ve využití těchto ploch nesmí znemožnit realizaci zám ěru, pro který se územní rezerva vymezuje a jejíž velikost a ú čel budou dále ov ěř ovány.
A E E E E R A E E E R A E A E A A E A RA A E E U A R A A A R ER E R A E A A A
U U
k odst. 180 U staveb vyjmenovaných v tabulce platí § 170 zákona číslo 183/2006 Sb., tj. práva k pozemk ům a stavbám lze dle odejmout nebo omezit pro uvedené ve řejn ě prosp ěšné stavby.
k odst. 181 - 182 U ploch v územním plánu vymezených pro realizaci ÚSES lze práva k pozemk ům a stavbám, pot řebná pro jejich uskute čnění odejmout nebo omezit. V tabulce jsou vymezeny části ÚSES, které je nezbytné založit.
U
k odst. 183 Stavby a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu nejsou v Územním plánu St ěbo řice vymezeny. V řešeném území jsou evidovány pevnostní objekty z období p řed 2. sv ětovou válkou ve vlastnictví MO ĆR.
Část správního území St ěbo řice zasahuje do zájmového území Ministerstva obrana (dále MO ČR) pro nadzemní stavby viz. vyzna čení v koordina čním výkresu II. / B.1a, ve kterém lze vydat územní rozhodnutí a stavební povolení pro dále uvedené stavby jen na základ ě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno, pracovišt ě Olomouc. Jedná se o celé k.ú. Jamnice, část k.ú. Nový Dv ůr u Opavy a část k.ú. St ěbo řice.
Na celém správním území obce lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu pro dále uvedené stavby jen na základ ě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno, pracovišt ě Olomouc. Jedná se o: výstavbu, rekonstrukci a opravu dálni ční sít ě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy; výstavbu a rekonstrukci železni čních tratí, v četn ě za řízení; výstavbu a rekonstrukce letiš ť všech druh ů v četn ě za řízení; výstavbu vedení VN a VVN; výstavbu v ětrných elektráren; výstavbu radioelektronických za řízení (radiové, radioloka ční, radionaviga ční, telemetrická) včetn ě anténních systém ů a op ěrných konstrukcí (nap ř. základnové stanice…); výstavbu objekt ů a za řízení vysokých 30 m a více nad terénem; výstavbu vodních nádrží (p řehrady, rybníky).
36 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
k odst. 184 Stavby pro asanaci nebyly v Územním plánu St ěbo řice navrženy.
A E E A E E R A E A E E R A E R ER E U A E U R
k odst. 185 Stavby ob čanské vybavenosti v souladu s platnou legislativou.
k odst. 186 Ve řejná prostranství, pro která lze uplatnit p ředkupní právo nebyla v Územním plánu St ěbo řice vymezena.
A E E A R R E RE ER A A E U U U E E R E R E
k odst. 187 - 188 Plochy a koridory územních rezerv jsou blíže specifikovány v tabulce uvád ěné v tomto odstavci v návrhové části. Z tabulky je z řejmé sou časné a budoucí využití ploch a koridor ů a podmínky sou časného využití. Podmínky prov ěř ení vymezených ploch a koridor ů územních rezerv nebyly stanoveny.
A E E A R R E ER E R E E U E U U R R A E A E R E E U E E E A E E A E A U E E E E A
k odst. 189 -191
V tabulce jsou uvedeny plochy, ve kterých je nutno prov ěř it zm ěny ploch v územní studii a cíl, který je pot řeba p ři prov ěř ení plochy v územní studii naplnit.
A E E A R R E ER E E A RE U A U U R R A A RE U A U
k odst. 192
Po řízení a vydání regula čního plánu nebylo žádáno pro žádnou z ploch navržených v platném územním plánu, proto tyto plochy nejsou v upraveném územním plánu vymezeny.
37 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
A E E AR E E UR A A A E R ER E RA A AR E U R E U E A E E AU R A AR E
k odst. 193
Architektonická část projektové dokumentace zpracovaná autorizovaným architektem se pro plochy zastavitelného území vyžaduje s ohledem na význam daných ploch z hlediska urbanistické koncepce, ochrany krajinného rázu, resp. dalších nep říznivých dopad ů v území sídla.
A E E A E E R R E A E E E A E A
k odst. 194
Územní plán St ěbo řice nevymezuje stavby nezp ůsobilé pro zkrácené stavební řízení.
A A E U E U A U RE U E RA
k odst. 195 - 196
V kapitole je stanoven p řesný po čet stran a výkres ů, které se vydávají opat řením obecné povahy.
E A E E E E E A E E E E A E A U R R U U R E R E E
Přijaté řešení územního plánu vychází z analýzy podmínek území obce z hlediska hospodá řského, soudržnosti obyvatel a životního prost ředí) zpracované v územn ě analytických podkladech pro správní obvod obce s rozší řenou p ůsobnosti, Magistrátu m ěsta Opavy. Návrh územního plánu byl ve stádiu rozpracování variantn ě konzultován se zástupci obce a v souladu se zadáním dopracován již invariantn ě.
Návrh územního plánu byl posouzen z hlediska vliv ů na životní prost ředí dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném zn ění v rozsahu p řílohy č. 1 k zákonu č. 183/2006 Sb. a p ředpokládaných důsledku návrhu řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území.
V záv ěru vyhodnocení bylo konstatováno : Podstatou p ředkládaného návrhu ÚP obce St ěbo řice je akceptování podmínek rozvoje obce v prost ředí řízeném stavebním zákonem a platnými p ředpisy v ochran ě životního prost ředí a zdraví obyvatelstva v návaznosti na požadavky a podmínky uvedené ve významných krajských a celostátních koncepcích. Návrh územního plánu p řináší stanovení podmínek pro realizaci rozvoje obce ve form ě závazné části, jejíž další souvislosti jsou osv ětleny v od ůvodn ění návrhu. Za nejzávažn ější možný vliv návrhu ÚP je považován zejména relativní úbytek zem ědělských pozemk ů vysoké bonity v četn ě nejkvalitn ější p ůdy t řídy ochrany I. Zábor těchto pozemk ů navazuje na stávající zástavbu, aniž by došlo k narušení organizace
38 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
využívání zbylých ploch ZPF nebo odvodn ění jiných pozemk ů. Dopady realizace návrhu ÚP jsou z hlediska ochrany životního prost ředí p řijatelné bez podstatných dopad ů na jednotlivé složky životního prost ředí s výjimkou záboru ZPF, který byl vyhodnocen jako významný, avšak akceptovatelný a úm ěrný ú čelu, pro který je navrhován.
Realizace návrhu ÚP nebude mít žádný negativní vliv na zvlášt ě chrán ěná území, architektonické a archeologické památky, evropsky významné lokality a pta čí oblasti, naopak přináší nové plochy pro ochraná řsky významné lokality. Ovlivn ění rozmanitosti flóry a fauny při realizaci územního plánu jako celku nenastane.
Celkov ě je možno konstatovat, že Návrh ÚP obce St ěbo řice spl ňuje nároky kladené právními p ředpisy i požadavky na pot řebnou úrove ň bydlení a jeho technického zabezpe čení, na rozvoj dopl ňkové rekrea ční funkce a individuálního podnikání v území stejn ě jako požadavky trvale udržitelného rozvoje a s ním související ochrany p řírody a ve řejného zdraví.
Podrobné výsledky tohoto hodnocení jsou dokumentovány v samostatné zpráv ě, která je sou částí návrhu Územního plánu St ěbo řice.
E E A E A R A E E A E A E U E U E E A
Vyhodnocení záboru p ůdy je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ( čj. OOLP/1067/96) k odnímání p ůdy ze ZPF a zákona č. 289/95 Sb., o lesích a o zm ěně a o dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon). - údaje o bonitních p ůdn ě ekologických jednotkách z podklad ů Katastrálního ú řadu pro Moravsko- slezský kraj, katastrálního pracovišt ě v Opav ě - údaje o druzích pozemk ů z podklad ů Katastru nemovitostí na www.nahlizenidokn.cz v listopadu 2009 - bonitní p ůdn ě ekologické jednotky a podklady o odvodn ěných pozemcích z ÚAP ORP Krnov Zem ědělské pozemky navržené k záboru jsou vyhodnoceny podle druh ů zem ědělských pozemk ů s ur čením BPEJ. První číslo p ětimístného kódu BPEJ ozna čuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 5 – MT 2 - mírn ě teplý, mírn ě vlhký. Dvoj číslí (2. a 3. číslo) kódu BPEJ ozna čuje hlavní p ůdní jednotku – HPJ. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se m ění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci:
39 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
14 - Luvizem ě modální, hn ědozem ě luvické v četn ě slab ě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou p řím ěsí, st ředně t ěžké s t ěžkou spodinou, s p říznivými vláhovými pom ěry.
15 - Luvizem ě modální a hn ědozem ě luvické, v četn ě oglejených variet na svahových hlínách s eolickou p řím ěsí, st ředn ě t ěžké až t ěžké, až st ředn ě skeletovité, vláhov ě p říznivé pouze s krátkodobým p řevlh čením.
22 - Půdy arenického subtypu, regozem ě, pararendziny, kambizem ě, pop řípad ě i fluvizem ě na mírn ě t ěžších substrátech typu hlinitý písek nebo pís čitá hlína s vodním režimem pon ěkud přízniv ějším.
26 - Kambizem ě modální eubazické a mezobazické na b řidlicích, p řevážn ě st ředn ě t ěžké, až st ředn ě skeletovité, s p říznivými vláhovými pom ěry.
37 - Kambizem ě litické, kambizem ě modální, kambizem ě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni čí od 30 cm siln ě skeletovité nebo s pevnou horninou, slab ě až st ředn ě skeletovité, v ornici st ředn ě t ěžké leh čí až lehké, p řevážn ě výsušné, závislé na srážkách.
44 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), st ředn ě t ěžké, t ěžší ve spodin ě, bez skeletu nebo s p řím ěsí, se sklonem k do časnému zamok ření.
58 - Fluvizem ě glejové na nivních uloženinách, pop řípad ě s podložím teras, st ředn ě t ěžké nebo st ředn ě t ěžké leh čí, pouze slab ě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ěry po odvodn ění p říznivé. 58 - Fluvizem ě glejové na nivních uloženinách, pop řípad ě s podložím teras, st ředn ě t ěžké nebo st ředn ě t ěžké leh čí, pouze slab ě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ěry po odvodn ění p říznivé.
71 - Gleje fluvické, fluvizem ě glejové, na nivních uloženinách, pop řípad ě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké, avšak výrazn ě vlh čí p ři terasových částech úzkých niv.
Pro posouzení kvality jsou jednotlivé BPEJ za řazeny do t říd ochrany zem ědělských pozemk ů I až V.
Celkový p ředpokládaný zábor p ůdy činí 30,40 ha , z toho je 26,94 ha zem ědělských pozemk ů. u u
40 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
u
Meliorace – celkem se p ředpokládá zábor 3,36 ha odvodn ěných zem ědělských pozemk ů. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2.
Posouzení záboru zem ědělských pozemk ů
Uvnit ř hranic sou časn ě zastav ěného území není dostatek ploch pro územní rozvoj obce. Pro návrhové plochy byly využity lokality navazující na zastav ěné území. Zem ědělské pozemky navržené k záboru jsou p řevážn ě v nejlepší kvalit ě ve t říd ě ochrany I a II, částe čně v pr ůměrné kvalit ě, ve t říd ě ochrany III. P ůdy horší kvality se v řešeném území vyskytují v menším rozsahu.
Zábor p ůdy pro územní systém ekologické stability Pro pot řeby územního systému ekologické stability se p ředpokládá zábor 54,49 ha zem ědělských pozemk ů, ur čených k zalesn ění. Z toho je 22,75 ha odvodn ěno. V grafické p říloze je zakreslen celý pr ůběh ÚSES, v četn ě jeho funk čních částí. Do vyhodnocení záboru jsou zahrnuty jen zem ědělské pozemky ur čené k zalesn ění, p řípadn ě ur čené pro louky se vzrostlou zelení. Do záboru p ůdy pro územní systém ekologické stability nejsou zapo čteny nezem ědělské pozemky.
Dopad navrženého řešení na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa
TRVALÝ ZÁBOR POZEMK Ů UR ČENÝCH K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA:
DS– Z11 – jedná se o rozší ření místní komunikace v katastrálním území Nový Dv ůr. W – 01 – jedná se o plochu ur čenou pro vybudování hráze suchého poldru v katastrálním území St ěbo řice. Hráz je vymezena orienta čně. Zábor je nutné up řesnit, p ři zpracování projektu.
41 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. V případ ě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon). Rozhodnutí o umíst ění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nespl ňují plochy BI – Z7, BI – Z6, BI – Z14, OK – Z1, VD – Z1,DS – Z8, TV – Z1.
PŘEDPOKLÁDANÉ ODN ĚTÍ P ŮDY PODLE FUNK ČNÍHO ČLEN ĚNÍ PLOCH tabulka č.1 u
42 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
43 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
PŘEDPOKLÁDANÉ ODN ĚTÍ P ŮDY ZE ZPF tabulka č.2 u u u
44 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
45 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
ZÁBOR ZEM ĚDĚLSKÝCH POZEMK Ů PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY tab. č.3 u u
46 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Vysv ětlivky: druh pozemku: 2 - orná p ůda 5- zahrada 7 - trvalé travní porosty
Z1 - plochy zastavitelné funk ční člen ění: BI - plochy bydlení individuálního SV - plochy smíšené obytné vesnické OH - plochy ve řejných poh řebiš ť OS - plochy t ělovýchovy a sportu OK - plochy komer čních za řízení RX - plochy rekreace specifických forem DS - plochy silni ční dopravy P - plochy ve řejných prostranství V - plochy výroby a skladování VD - plochy drobné výroby a výrobních služeb TV - plochy pro vodní hospodá řství SK - koridory smíšené bez rozlišení ZX - plochy zelen ě ostatní a specifické ZP - plochy park ů a historických zahrad W - plochy vodní a vodohospodá řské
ÚSES: LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor RK - regionální biokoridor
E A U R A E
V textové části územního plánu jsou používané zkratky ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Kódy se používají i v grafické části. Zkratky, resp. kódy znamenají :
47 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
BYDLENÍ (zkratka, kód B) Plochy bydlení se obvykle samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek pro bydlení v kvalitním prost ředí, umož ňujícím nerušený a bezpe čný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost ve řejných prostranství a ob čanského vybavení. Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových dom ů, pozemky rodinných dom ů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky ve řejných prostranství. Pozemky staveb pro rodinnou rekreaci lze do ploch bydlení zahrnout pouze tehdy, spl ňují-li podmínky podle § 20 odst. 4 a 5. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího ob čanského vybavení s výjimkou pozemk ů pro budovy obchodního prodeje o vým ěř e v ětší než 1 000 m 2. Sou částí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a za řízení, které nesnižují kvalitu prost ředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slu čitelné s bydlením a slouží zejména obyvatel ům v takto vymezené ploše. Plochy bydlení hromadného (zkratka, kód BH) Plochy bydlení, ve kterých převažuje bydlení ve vícebytových a vícepodlažních bytových domech, s v ětší koncentraci obyvatel. Do ploch lze zahrnout pozemky souvisejícího ob čanského vybavení s výjimkou pozemk ů pro stavby nákupních center. Nezastav ěna část pozemk ů je využívaná pro každodenní rekreaci (hřišt ě, zele ň). V rámci ploch lze povolit i další stavby, které nesnižují kvalitu prost ředí a pohodu bydlení, jsou slu čitelné s bydlením a slouží obyvatel ům ve vymezené ploše. Tyto stavby musí být z hlediska využití plochy minoritní. Plochy bydlení individuálního (zkratka, kód BI) Plochy jsou vymezeny pro individuální bydlení venkovské zástavby, s převahou izolovaných rodinných dom ů, dvojdomk ů, ojedin ěle řadové domky, resp. zem ědělské usedlosti, do plochy lze zahrnout pozemky souvisejícího ob čanského vybavení, krom ě plošn ě rozsáhlejších staveb pro prodej jako nap ř. obchodní centra, supermarket. Zástavba je rozvolněná, velikost pozemku dovoluje další využití nezastav ěné části pozemku, aniž by docházelo k snížení kvality prost ředí. V rámci ploch lze povolit i další stavby, které nesnižují kvalitu prost ředí a pohodu bydlení a jsou slu čitelné s bydlením, resp. slouží obyvatel ům v dané ploše. Tyto stavby musí být z hlediska využití plochy minoritní.
REKREACE (zkratka, kód R) Plochy rekreace se obvykle samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek pro rekreaci v kvalitním prost ředí. Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a za řízení, které souvisejí a jsou slu čitelné s rekreací, nap říklad ve řejných prostranství, ob čanského vybavení, ve řejných tábo řiš ť, p řírodních koupališ ť, rekrea čních luk a dalších pozemk ů související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a jsou slu čitelné s rekrea čními aktivitami.
Plochy rodinné individuální rekreace - chatové lokality (zkratka, kód RI) V plochách p řevažuje rekreace na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci, chat soust řed ěných do chatových osad. Plochy zahrnují i pozemky dalších staveb a za řízení, které souvisejí a jsou slu čitelné s rodinnou rekreací jako ve řejná prostranství, nezbytné ob čanské vybavení, otev řená hřišt ě a související dopravní a technická infrastruktura, které nesnižují kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a jsou slu čitelné s rekrea čními aktivitami.
Plochy individuální rekreace - zahrádkové osady (zkratka, kód RZ) V plochách p řevažuje rekreace na pozemcích zahrádek, často soust řeďovaných do zahrádkových osad s zahrádká řskými chatkami. Plochy zahrnují i pozemky dalších staveb a za řízení, které souvisejí a jsou slu čitelné s individuální rekreací jako ve řejná prostranství, nezbytné ob čanské vybavení, otev řená h řišt ě a související dopravní a technická infrastruktura, které nesnižují kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a jsou slu čitelné s rekrea čními aktivitami.
48 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Plochy rekreace specifických forem (zkratka, kód RX) V plochách p řevažuje rekreace u vody ve vazb ě na p řírodní koupališt ě. Plochy zahrnují i pozemky dalších staveb a za řízení, které souvisejí a jsou slu čitelné s rekreací u vody jako ve řejná prostranství, nezbytné ob čanské vybavení a vybavení ploch pro koupání - tj. odpovídající rozlohu travnatých ploch pro odpo činek, otev řená h řišt ě, sociální vybavení s vy řešenou likvidací splaškových vod, u v ětších ploch šatny, první pomoc, byt správce a související parkovišt ě, dopravní a technická infrastruktura,tj. využití které nesnižuje kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a je slu čitelné s rekrea čními aktivitami.
VE ŘEJNÁ INFRASTRUKTURA
Plochy ob čanského vybavení (zkratka, kód O) Plochy ob čanského vybavení se obvykle samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek pro p řim ěř ené umíst ění, dostupnost a využívání staveb ob čanského vybavení a k zajišt ění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich ú čelem. Plochy ob čanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a za řízení ob čanského vybavení pro vzd ělávání a výchovu, sociální služby, pé či o rodinu, zdravotní služby, kulturu, ve řejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a za řízení pro obchodní prodej, t ělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, láze ňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a ve řejných prostranství. Plochy ob čanského vybavení musí být vymezeny v p římé návaznosti na kapacitn ě dosta čující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. Plochy ve řejné vybavenosti (zkratka, kód OV) Plochy ur čené pro ob čanskou vybavenost, která je nezbytná pro zajišt ění a ochranu základního standardu a kvality života obyvatel a jejíž existence v území je v zájmu státní správy a samosprávy. Zahrnuje nap ř. plochy pro vzd ělávání a výchovu, sociální služby, pé či o rodinu, zdravotní služby, kulturu, ve řejnou správu, ochranu obyvatelstva aj.
Plochy ve řejných poh řebiš ť a souvisejících služeb (zkratka, kód OH) Plochy jsou vymezeny pouze pro ve řejná poh řebišt ě, do plochy lze zahrnout i pozemky dalších staveb a za řízení, souvisejí a slu čitelných s pietním místem jako ve řejná prostranství, nezbytné ob čanské vybavení - smute ční sín ě, krematoria, dále parkovišt ě, související dopravní a technickou infrastruktura, které nesnižují kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a nenarušují d ůstojnost prostoru. Plochy komer čních za řízení (zkratka, kód OK) Plochy pro ob čanskou vybavenost pro obchodní prodej, ubytování, stravování. Plochy t ělovýchovy a sportu (zkratka, kód OS) V plochách p řevažují pozemky pro aktivní nebo pasivní sportovní činnosti, odpo činek a regeneraci. Do ploch lze zahrnout související ve řejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu.
Plochy a koridory dopravní infrastruktury (zkratka, kód D)
Plochy dopravní infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v p řípadech, kdy využití pozemk ů dopravních staveb a za řízení, zejména z d ůvodu intenzity dopravy a jejich negativních vliv ů, vylu čuje za člen ění takových pozemk ů do ploch jiného zp ůsobu využití, a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajišt ění dopravní p řístupnosti, nap říklad ploch výroby, ploch ob čanského vybavení pro maloobchodní prodej, ploch t ěžby nerost ů. Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zpravidla pozemky staveb a za řízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letiš ť a jiných druh ů dopravy. Plochy dopravní infrastruktury se zpravidla člení na plochy silni ční dopravy, plochy drážní dopravy, plochy letecké dopravy, plochy vodní dopravy, logistická centra jako plochy kombinované dopravy. Plochy silni ční dopravy zahrnují zpravidla silni ční pozemky dálnic, silnic I., II. a III. t řídy a místních komunikací I. a II. t řídy, výjime čně též místních komunikací III. t řídy, které nejsou zahrnuty do jiných
49 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
ploch, v četn ě pozemk ů, na kterých jsou umíst ěny sou části komunikace, nap říklad náspy, zá řezy, op ěrné zdi, mosty a doprovodné a izola ční zelen ě, a dále pozemky staveb dopravních za řízení a dopravního vybavení, nap říklad autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot. Plochy drážní dopravy zahrnují zpravidla obvod dráhy, v četn ě násp ů, zá řez ů, op ěrných zdí, most ů, kolejiš ť a doprovodné zelen ě, dále pozemky za řízení pro drážní dopravu, nap říklad stanice, zastávky, nástupišt ě a p řístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladiš ť a správních budov. Plochy letecké dopravy zahrnují zpravidla pozemky letiš ť, pozemky obslužných komunikací, garáží, parkoviš ť a odstavných stání. Plochy vodní dopravy zahrnují zpravidla pozemky vodních ploch, ur čené pro vodní cesty, nap říklad kanály a splavn ěné úseky řek, pozemky náb řeží pro vodní dopravu, pozemky p řístav ů, zdymadel, překladiš ť a související pozemky dopravní a technické infrastruktury. Logistická centra jako plochy kombinované dopravy zahrnují zpravidla pozemky za řízení a staveb terminál ů kombinované dopravy a pozemky pro související výrobu a skladování.
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy technické infrastruktury se obvykle samostatn ě vymezují v p řípadech, kdy využití pozemk ů pro tuto infrastrukturu vylu čuje jejich za člen ění do ploch jiného zp ůsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemk ů není možné. V ostatních p řípadech se v plochách jiného zp ůsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozn ě související za řízení technického vybavení, nap říklad vodovod ů, vodojem ů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a za řízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunika čních vedení ve řejné komunika ční sít ě, elektronických komunika čních za řízení ve řejné komunika ční sít ě a produktovody. Sou částí t ěchto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury.
Plochy pro vodní hospodá řství (zkratka, kód TV) Plochy koridor ů pro vedení liniových vodohospodá řských staveb (vodovod ů a kanalizací) a za řízení s nimi souvisejících. Sou částí koridor ů mohou být i související stavby dopravní, zabezpe čující jejich obsluhu.
Plochy pro energetiku (zkratka, kód TE) Plochy koridor ů pro vedení liniových staveb energetiky (rozvody plynu, tepla, elektrorozvody) a za řízení s nimi souvisejících. Sou částí koridor ů mohou být i související stavby dopravní, zabezpečující jejich obsluhu.
Plochy ve řejných prostranství (zkratka, kód P) Plochy ve řejných prostranství se obvykle samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek pro přim ěř ené umíst ění, rozsah a dostupnost pozemk ů ve řejných prostranství a k zajišt ění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a ú čelem. Plochy ve řejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druh ů ve řejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a ob čanského vybavení, slu čitelné s ú čelem ve řejných prostranství.
SMÍŠENÉ VYUŽITÍ Plochy smíšené obytné Plochy smíšené obytné se obvykle samostatn ě vymezují v p řípadech, kdy s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a zp ůsob jejího využití není ú čelné členit území na plochy bydlení a ob čanského vybavení a je nezbytné vylou čit umis ťování staveb a
50 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
za řízení, snižujících kvalitu prost ředí v této ploše, nap říklad pro t ěžbu, hutnictví, chemii, těžké strojírenství, asana ční služby. Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb pro bydlení, p řípadn ě staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky ob čanského vybavení a ve řejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných lze zahrnout pouze pozemky staveb a za řízení, které svým provozováním a technickým za řízením nenarušují užívání staveb a za řízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prost ředí souvisejícího území, nap říklad nerušící výroba a služby, zem ědělství, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zát ěž v území.
Plochy smíšené obytné vesnické Plochy ur čené pro smíšené využití vesnického charakteru, pro bydlení s vyšším podílem hospodá řské složky (zem ědělská a řemeslná výroba). Funkce bydlení je obvykle smíšena s jinými funkcemi Do ploch smíšených obytných lze zahrnout pouze pozemky staveb a za řízení, které svým provozováním a technickým za řízením nenarušují užívání staveb a za řízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prost ředí souvisejícího území, nap říklad nerušící výroba a služby, zem ědělství, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zát ěž v území. Koridory smíšené bez rozlišení (zkratka, kód SK) Plochy koridor ů, které není ú čelné dále samostatn ě členit, protože v rámci pozemku koridoru zahrnují spole čné vedení dopravní a liniových vedení technické infrastruktury, v četn ě souvisejících za řízení, kterých umíst ění ve spole čném koridoru je z hlediska funkce možné a negativn ě se neovliv ňuje.
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (V) Plochy výroby a skladování se obvykle samostatn ě vymezují v p řípadech, kdy využití pozemk ů nap říklad staveb pro výrobu a skladování a zem ědělských staveb z d ůvodu negativních vliv ů za hranicí t ěchto pozemk ů vylu čuje za člen ění pozemk ů s t ěmito vlivy do ploch jiného zp ůsobu využití. Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla : - Plochy ur čené pro zem ědělskou živo čišnou, tak i rostlinnou výrobu, zahradnictví, pro zem ědělské služby, p řidruženou nezem ědělskou výrobu, malorolníky, lesní hospodá řství a zpracování d řevní hmoty v četn ě komer ční vybavenosti související s využitím plochy. - Pozemky staveb a za řízení pro výrobu a skladování, nap říklad pro t ěžbu, hutnictví, t ěžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských staveb a pozemky související ve řejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování se vymezují v p římé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury a musí být z nich p řístupné.
Plochy drobné výroby a výrobních služeb (zkratka, kód VD) Plochy ur čené pro malovýrobu, řemeslnou výrobu, drobnou pr ůmyslovou výrobu, či výrobní služby s rušivými ú činky na okolí, které z toho d ůvodu nelze umístit v plochách bydlení, ob čanské vybavenosti.
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁ ŘSKÉ (W) Plochy vodní a vodohospodá řské se vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu p řed jejich škodlivými ú činky a suchem, regulaci vodního režimu území a pln ění dalších ú čel ů stanovených právními p ředpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany p řírody a krajiny. Plochy vodní a vodohospodá řské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních tok ů a jiné pozemky ur čené pro p řevažující vodohospodá řské využití.
51 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
Plochy vodních tok ů a nádrží (zkratka, kód WT) Plochy vyhrazené pro vodní toky a vodní plochy s doprovodnou zelení. ZELE Ň SÍDELNÍ Plochy sídelní zelen ě (zkratka, kód ZS) Plochy s vysokým podílem zelen ě, vodních ploch a tok ů v zastav ěném území a zastavitelných plochách; p řírodní a um ěle založené zelen ě. Plochy vyhrazené zelen ě, nezahrnuté do ploch ob čanské vybavenosti, historických zahrad, apod.
Plochy park ů a historické zelen ě (zkratka, kód ZP) Plochy zelen ě - parky historické, m ěstské, láze ňské, ostatní ve řejn ě přístupné pozemky a fragmenty zelen ě sloužící k rekreaci a odpo činku.
Plochy zelen ě ostatní a specifické (zkratka, kód ZX) Ostatní sídelní zele ň – plochy vegeta čního porostu: zele ň doprovodná podél vodote čí, liniových tras technické a dopravní infrastruktury; zele ň ochranná p ři obvodu ploch jiného funk čního využití; plochy soukromé zelen ě: nezastavitelné zahrady.
PRO ZELE Ň V KRAJIN Ě SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. : Plochy krajinné zelen ě (zkratka, kód KZ) Plochy zelen ě na nelesních pozemcích mimo zastav ěné území a zastavitelné plochy, doprovodná a rozptýlená krajinná zele ň mimo plochy p řírodní.
PLOCHY LESNÍ (L) Plochy lesní se obvykle samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek využití pozemk ů pro les. Plochy lesní zahrnují zejména pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa, pozemky staveb a za řízení lesního hospodá řství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.
PLOCHY P ŘÍRODNÍ (PP) Plochy p řírodní se obvykle samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Plochy p řírodní zahrnují zpravidla pozemky národního parku, pozemky v 1. a 2. zón ě chrán ěné krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvlášt ě chrán ěných územích, pozemky evropsky významných lokalit v četn ě pozemk ů smluvn ě chrán ěných, pozemky biocenter a výjime čně pozemky související dopravní a technické infrastruktury.
SMÍŠENÉ VYUŽITÍ KRAJINY (N) Plochy smíšené nezastav ěného území se obvykle samostatn ě vymezují v p řípadech, kdy s ohledem na charakter nezastav ěného území nebo jeho ochranu není ú čelné jeho člen ění, nap říklad na plochy vodní a vodohospodá řské, zem ědělské a lesní. Plochy smíšené nezastav ěného území zahrnují zpravidla pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa, pozemky zem ědělského p ůdního fondu, p řípadn ě pozemky vodních ploch a koryt vodních tok ů bez rozlišení převažujícího zp ůsobu využití. Do plochy smíšené nezastav ěného území lze zahrnout i pozemky přirozených a p řírod ě blízkých ekosystém ů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy smíšené specifické a ostatní (zkratka, kód NX) Plochy bez ur čení převažujícího zp ůsobu využití - nap ř. pro ochranu krajinného rázu, památkovou ochranu, ochranu archeologického d ědictví, vodohospodá řskou ochranu, energetické využití krajiny, apod.).
52 Územní plán St ěbo řice Od ůvodn ění, 02/2010
PLOCHY SPECIFICKÉ (X) Plochy specifické se obvykle samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a za řízení pro obranu a bezpe čnost státu, civilní ochranu, věze ňství, sklady nebezpe čných látek; do t ěchto ploch lze zahrnout pozemky souvisejíc! technické a dopravní infrastruktury.
ČOV - čistírna odpadních vod DTS - trafostanice k. ú. - katastrální území LBC - lokální biokoridor LBK - lokální biocentrum RBK - regionální biokoridor MK - místní komunikace ORP - obec s rozší řenou p ůsobností PUPFL - pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa PÚR - politika územního rozvoje RD - rodinný d ům RS - regula ční stanice STG - skupina typ ů geobiocénu STL - st ředotlaký ÚK - účelová komunikace ÚP - územní plán ÚPD - územn ě plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek VN - vysoké nap ětí VTL - vysokotlaký VÚC - velký územní celek VVN - velmi vysoké nap ětí ZPF - zem ědělský p ůdní fond
53