Vzor Závěrečné Práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI NA ROSICKU Travel to services in Rosice region

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Michal BERAN

Brno, Únor 2015

Jméno a příjmení autora: Michal Beran Název bakalářské práce: Spádovost za službami na Rosicku Název práce v angličtině: Travel to services in Rosice region Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2015

Anotace Předmětem této práce je vymezení spádovosti za službami v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Rosice. Tento správní obvod zahrnuje celkem 24 obcí. Práce se krátce zabývá historií i popisem daného správního obvodu. V rámci analýzy je vymezen komplexní obslužný region. Cílem práce je nejen anketární šetření současné situace, ale i srovnání zjištěných skutečností se šetřením provedeným v 80. letech minulého století.

Annotation

This thesis investigates travel to services in education, healthcare, retail and services in administrative district within the widespread authority of Rosice. This administrative district includes 24 areas. The thesis also addresses history and general description of his region. A complex service region is defined to suit the analysis. The aim of this thesis is not only to investigate the survey of the contemporary situation, but also the comparison of the finding recorded in the 1980s.

Klíčová slova

Rosice, region, školství, služby, zdravotnictví, anketární šetření, spádovost za službami

Keywords

Rosice, region, education, services, healthcare, survey’s investigations, travel to services Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Spádovost za službami na Rosicku vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 12. února 2015

vlastnoruční podpis autora Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji starostům obcí v regionu Rosicko, kteří mi ochotně pomohli s vypracováním dotazníkového šetření.

OBSAH ÚVOD ...... 6 1 VYMEZENÍ POJMU REGION A OBSLUŽNÁ STŘEDISKA...... 8

1.1 REGION ...... 8 1.2 TYPY REGIONU ...... 8 1.3 HIERARCHIE REGIONU...... 10 1.4 METODY VYMEZENÍ OBSLUŽNÝCH STŘEDISEK ...... 10 1.4.1 Vymezení obslužných středisek pomocí statistických údajů ...... 10 1.4.2 Vymezení obslužných středisek pomocí dynamických údajů ...... 11 1.5 SFÉRY VLIVU V REGIONECH ...... 11 1.5.1 Vymezení sfér vlivu pomocí interakčních modelů ...... 11 1.5.2 Vymezení sfér vlivu pomocí anketárních šetření ...... 12 1.6 TVORBA DOTAZNÍKU ...... 14 2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 15

2.1 VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 15 2.2 HISTORIE ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 16 2.3 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 16 2.4 GEOGRAFICKÉ A ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 17 2.5 VYBAVENOST ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 18

3 VLASTNÍ ANKETÁRNÍ ŠETŘENÍ ...... 20

3.1 VYMEZENÍ PARCIÁLNÍCH OBSLUŽNÝCH REGIONŮ ...... 20 3.1.1 Zdravotnictví ...... 20 3.1.1.1 Nadlokální region zdravotnictví ...... 20 3.1.1.2 Mikroregionální region zdravotnictví ...... 22 3.1.2 Školství ...... 23 3.1.2.1 Nadlokální region školství ...... 23 3.1.2.2 Mikroregionální region školství ...... 24 3.1.3 Maloobchod a služby ...... 27 3.1.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb ...... 28 3.1.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 29 3.2 VYMEZENÍ KOMPLEXNÍHO OBSLUŽNÉHO REGIONU ...... 30 3.2.1 Nadlokální komplexní obslužný region ...... 31 3.2.2 Mikroregionální komplexní obslužný region ...... 32 3.3 KOMPARACE S HISTORICKÝMI ÚDAJI ...... 33 3.4 DOSTUPNOST INTERNETOVÉHO PŘIPOJENÍ ...... 35

ZÁVĚR ...... 36 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 38 SEZNAM TABULEK ...... 39 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 39 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 39 SEZNAM PŘÍLOH...... 40

ÚVOD Už od nejstarších dějin lidské společnosti se člověk snaží žít co možná pohodlně, mít na dosah vše, co jeho život usnadní. Lidé budou vždy na takových místech, která jim budou nabízet možnosti kulturního a společenského vyžití, šanci si pohodlně nakoupit, starší generace a rodiny s dětmi pak potřebují i základní lékařskou péči, děti školu… Tato práce, stejně jako skupina bakalářských a diplomových prací na obdobné téma, je součástí dlouhodobého výzkumu, kterým RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc., monitoruje spádovost v oblasti služeb (tzv. spádovost za službami) od 80. let minulého století do současnosti ve všech regionech České republiky. Jejím cílem je analyzovat procesy obslužné spádovosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Rosice. Do tohoto obvodu spadá celkem 24 obcí. Práce se bude také zabývat vymezením parciálních obslužných regionů i komplexního obslužného regionu SO ORP (správní obvod obce s rozšířenou působností) Rosice v oblasti zdravotnictví, školství maloobchodu a služeb. Východiskem pro analýzu údajů bylo dotazníkové šetření provedené mezi starosty jednotlivých obcí nebo jimi pověřenými pracovníky. První část práce bude pojata převážně teoreticky a zaměří se na definici a vymezení základních pojmů. Bude se zabývat typy regionů, hierarchií regionů, metodami vymezení obslužných středisek a sfér vlivu. Toto pojmosloví bude následně využito pro samotnou bakalářskou práci. Základní charakteristika zkoumaného území, její vymezení, historie, socioekonomická charakteristika, geografické a administrativní členění i vybavenost regionu bude obsahem druhé části práce. Toto zmapování daného území je nezbytným východiskem pro třetí část práce, kterou je vymezení parciálních obslužných regionů a komplexního obslužného regionu. Toto vymezení vycházelo z šetření provedeného ve všech 24 obcích, a to prostřednictvím jednotného dotazníku, který byl předložen pomocí emailu, telefonicky i osobně starostům obcí, případně dalším pověřeným zaměstnancům obecních úřadů. Poslední částí této kapitoly je vymezení komplexního obslužného regionu obce s rozšířenou působností Rosice. Tato komplexnost spočívá v úplné soběstačnosti rozsahu služeb pro obyvatelstvo tohoto regionu v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. V závěru práce bude provedena komparace mého anketárního šetření s historickými údaji z 80. let 20. století, s přihlédnutím ke změnám administrativního rozdělení správních obvodů mezi rokem 1987 a 2015. Práce má tři základní cíle:  Vymezení parciálních obslužných regionů zdravotnictví, školství, služeb a maloobchodu v SO ORP Rosice. Na základě analýzy informací dotazníkového šetření (dojíždění do zdravotnických zařízení, škol a za službami) budou vymezena nadlokální a mikroregionální střediska s určením sféry jejich vlivu.

 Druhým cílem je stanovení komplexního obslužného regionu správního obvodu obce s rozšířenou působností Rosice.  Třetím cílem je srovnání výsledků zjištěných v jednotlivých oblastech v této práci s údaji z 80. let 20. století.

1 Vymezení pojmu region a obslužná střediska

První kapitola vymezuje v teoretické rovině základní pojmy, které budou následně použity v mé práci a jsou nezbytné pro správný vhled do dané problematiky. Zaměřím se na pojem region a jeho typy, hierarchie regionů v současnosti a minulosti, metody vymezení obslužných středisek a sféry vlivu v regionech. V závěru kapitoly se budu zabývat teorií tvorby dotazníku vhodného pro tento typ šetření.

1.1 Region

Pojem region je možno pojmout z mnoha hledisek. Pro širokou veřejnost je to však především území, které vzniklo přirozeně a má společné zájmy či tradice, nebo bylo stanoveno lidskou společností jako administrativní celek. Často se pak tyto regiony překrývají a propojují.

Z geografického pohledu má slovo region původ v latinském slově „regio“ (Skokan, 1999, s. 234)1, to je „území vymezené na základě společných znaků, rysů či kritérií“ (Skokan, 1999, s. 24)2. Regionalizace je pak postupný vývoj, při kterém se regiony vymezují.

Existují i ekonomické definice regionu, které se zaměřují na území z hlediska ekonomiky, trhu práce či hrubého domácího produktu, dále definice společenské, dělící regiony podle kulturní vyspělosti a společenských zvyklostí.

V České republice je mezinárodní název region z hlediska územně - správního členění přeložen jako kraj.

Zákon 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje v platném znění, dle § 2 tohoto zákona se regionem rozumí: „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona“(Sbírka zákonů ČR, 2000, § 2)3.

Pojem region je tedy nejlépe chápat jako část území státu, tedy územní celek.

Dalším důležitým termínem je pak středisko (nebo též centrum či jádro) regionu. Jde o speciální typ obce, která splňuje daná kritéria, a stává se tak jedním ze základních stavebních kamenů regionalizace. Tato střediska na sebe vážou ostatní obce a tímto způsobem utvářejí jednotlivé funkční regiony (Řehoř, 2007)4.

1.2 Typy regionu

Je mnoho hledisek, dle kterých lze regiony dělit. Ať už se jedná o dělení na administrativní jednotky dle rozlohy a počtu obyvatel označovaných NUTS 1 – 5, vycházející z předpisů a norem EU, nebo na regiony dle hustoty zalidnění a počtu obyvatel dělících se na strukturálně

postižené regiony, hospodářsky slabé regiony, venkovské a ostatní regiony. (Sbírka zákonů ČR, 2000, § 4) 3.

Zkoumané území SO ORP Rosice je venkovský region. Venkovské regiony zaujímají největší část ČR a žije v nich polovina obyvatel. SO ORP Rosice je venkovský region, který má v těsné blízkosti město Brno a prochází jím dálnice D1. Tyto skutečnosti, dle mého názoru, významně ovlivňují dojížďku za službami v oblasti zdravotnictví a obchodu v ORP Rosice.

Pro tuto práci je podstatné a rozhodující geografické členění regionů podle stejnorodosti či rozdílnosti aktivit a jevů odehrávajících se na území regionu (Matoušková, 2000, s. 66-67)5. Toto hledisko rozlišuje dva základní typy regionů:

 Homogenní region se vyznačuje stejnorodostí podle určitých, předem zvolených kritérií, jako třeba geografické znaky nebo převažující způsob ekonomického využití území. Jedná se například o klimatické, zemědělské a průmyslové nebo vesnické a městské regiony.

 Heterogenní neboli funkční region se vyznačuje vzájemným propojením základních prostorových jednotek, které se odlišují velikostí a úrovní občanské a technické infrastruktury, jedná se o tzv. nodální, jinak řečeno spádové či uzlové regiony, například region spádovosti nemocnic, dojížďky do zaměstnání či spádovosti za službami. Nodální regiony jsou vnitřně heterogenní, což znamená, že jsou založeny na propojení, vazbách a interakcích mezi jádrem regionu a jeho zázemím. U regionalizačních kritérií sledujeme intenzitu regionalizační vazby, např. počet obyvatel vyjíždějících z obce za prací do centra regionu (Toušek, 2008, s. 379)6. Jádro je většinou městského charakteru a okolo něj se soustřeďuje nodální region.

Tento typ dělení lze v obdobné podobě najít např. i v typologii regionů podle Všeobecné Diderotovy encyklopedie, která definuje pojem region jako: „část zemského povrchu s určitými typickými znaky“(Diderot, 1996, s. 373)7. Z tohoto hlediska se také rozlišují dva typy:

 Fyzickogeografický, vymezený na základě fyzickogeografických znaků (reliéfu, klimatu, půd, vodstva apod.), vyznačuje se vysokou mírou homogenity.  Sociálněgeografický (nodální), vymezený na základě relativně uzavřených prostorových vztahů, zejména dojížďky; vyznačuje se určujícím vztahem středisko - zázemí…(Diderot, 1996)7. Nodální typ regionů má celou řadu podtypů – regiony klimatické, administrativní, pracovní apod.

Z těchto hledisek zařazujeme zkoumané území SO ORP Rosice mezi nodální region, ať už hovoříme o dělení podle Matouškové, nebo Diderotovy všeobecné encyklopedie.

Funkčním regionem (taktéž funkční městský region nebo zkráceně jen region) pak máme

na mysli množinu obcí, které jsou přiřazeny k jedinému centru regionu včetně tohoto centra (Řehoř, 2007)4.

Území sfér vlivu, které bude v této práci vymezováno, může být podle těchto definicí zařazeno mezi regiony heterogenní, nodální a funkční.

1.3 Hierarchie regionů

Tématem hierarchie regionů se ve svých publikacích nejvíce zabývá Hampl. Posuzuje změny v systému osídlení v současné ČR a zabývá se typologií regionů dle velikosti. Jako základní prvek dělení si stanovil dojížďku za prací a do škol.

Rozdělení regionů podle velikosti a hierarchie je (Hampl, 2005, s. 144)8:

 Makroregion (stát), jehož centrem je Praha.  Mezoregion (kraj), jedním z jeho kritérií vymezení je dojížďka do vyšších typů škol.  Mikroregion 2 (na základě obecní iniciativy) - mohou to být 2, 3 obce či jiný počet, dobrovolný svazek obcí.  Mikroregion 1 – kritériem jeho vymezení je převládající směr vyjížďky za prací z obcí do středisek.  Subregiony a, b – vymezeny na základě velikosti zázemí a celkové velikosti regionu.

SO ORP Rosice je z tohoto hlediska mikroregionem 1, každý mikroregion je nodální, mikroregiony tvoří 90 -95 % území ČR.

1.4 Metody vymezení obslužných středisek

Metody určení obslužných středisek a jejich hierarchické úrovně jsou dle Maryáše (1989, s. 61)9, který vychází z Dickinsona (1964) a Smailese (1968), dvojího druhu:

 Vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, tedy pomocí statistických charakteristik.

 Vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly, tedy pomocí dynamických charakteristik.

1.4.1 Vymezení obslužných středisek pomocí statistických údajů

Ze statistických údajů vychází metody, jež vymezují obslužná střediska na základě druhů funkcí sídla, přebytku významu a také pomocí komplexnějších údajů.

Metoda druhů funkcí sídla spočívá ve sledování koncentrace druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech nebo ve výskytu specializovaných druhů zařízení (Maryáš, 1989, s. 62)9. Ovšem použití této metody je vhodné pouze, pokud nejsou dostupná žádná další data, neboť

odráží jen potenciální možnost sídla být střediskem a již se nedozvíme, zdali sídlo skutečně jako středisko funguje (Maryáš, 1989, s. 64)9.

Při určování obslužných středisek na základě přebytku významu využíváme tři základní ukazatele: počet obslužných zařízení, kapacity obslužných zařízení a využití obslužných zařízení. Poté sledujeme, zda sídlo dosáhlo vyšších ukazatelů, než by podle průměrných ukazatelů na jednoho obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel mělo dosahovat. Problém této metody spočívá hlavně ve stanovení správného průměru (Maryáš, 1989, s. 66)9.

1.4.2 Vymezení obslužných středisek pomocí dynamických údajů

Postupy založené na dynamických charakteristikách, hlavně na údajích o spádovosti obyvatel za službami a maloobchodem, se používají nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale především pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek. Tyto údaje se získávají pomocí anketárních šetření, neboť tyto údaje nejsou běžně statisticky zjišťovány (Maryáš, 1989, s. 68)9.

Nejvhodnější je dle Maryáše anketární šetření přímo v domácnostech, a to pomocí pohovoru, rozesláním dotazníku poštou nebo například přes soustavu základních škol. Tento druh šetření je ovšem pracný, na velkých územích i těžko proveditelný, a proto Maryáš jako náhradní řešení uvádí šetření prováděné na Národních městských výborech (dnešní úřady obcí a zastupitelstva obcí). Ač tyto výsledky nemusí být vždy plně reprezentativní, má se za to, že lépe odrážejí realitu než při použití statistických charakteristik (Maryáš, 1989, s. 68)9.

1.5 Vymezení sfér vlivu

Vzhledem k tomu, že je dojížďka za službami, vedle dojížďky za prací, velmi důležitým regiotvorným procesem, je potřebné se problematikou vymezení sfér vlivu obslužných středisek zabývat. Jsou zde využívány metody založené na interakčních modelech a metody založené na využití údajů z anketárních šetření.

1.5.1 Vymezení sfér vlivu pomocí interakčních modelů

U tohoto přístupu k řešení problému sfér vlivu převažují dvě nejpoužívanější metody, které jsou založeny jednak na gravitačních modelech, jednak na modelech intervenujících příležitostí.

Gravitační modely vychází z Newtonova zákona gravitace a byly prvním používaným druhem interakčních modelů. Interakce mezi dvěma středisky je zde vyjádřena jako přímá úměra velikosti středisek a počtu obyvatel a jako nepřímá úměra se vzdáleností mezi nimi. Tento model je nepřesný proto, že neuvažuje o překrývání spádových oblastí. Je tedy velmi nepřesný například u aglomerací. Model se postupně zjednodušoval zobecňováním proměnných. Gravitační modely lze dělit ještě na gravitační modely bez omezení, kdy máme

vyjádřeny všechny proměnné, a na gravitační modely s omezením, kdy některá z proměnných není dána a musíme ji nahrazovat zástupnou proměnnou.

Modely intervenujících příležitostí se od gravitačních modelů liší v tom, že nesledují rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale pojmy intervenujících (možných) příležitostí. Počet cest do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu intervenujících ostatních příležitostí (Maryáš, 1989, s. 75)9.

1.5.2 Vymezení sfér vlivu pomocí anketárních šetření

Zjišťujeme-li spádovost pomocí anketárního šetření, využíváme v podstatě dvou přístupů:

 Anketou ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska.

 Anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti.

Z výsledků již realizovaných výzkumů prováděných pomocí anketárního šetření je zjevné, že v podstatě v každé hierarchické úrovni existuje zóna intenzivní dojížďky, zóna slabší dojížďky a přechodná zóna (Maryáš, 1989, s. 76)9.

Pro potřeby mé bakalářské práce jsem využíval metodu anketárních šetření provedenou přes pověřené zástupce obecních úřadů, která je Maryášem (1987, s. 33)10 popsána takto:

Směry vykazovaného spádu byly kategorizovány podle intenzity spádu do tří kategorií:

 Převážný spád – 10 bodů,

 částečný spád – 5 bodů,

 výjimečný spád – 1 bod.

U jednotlivých obcí byla každému cíli i, který byl vykazován pro daný obslužný proces j, přiřazena hodnota vij, která udává relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu.

Tij – bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j

PCij - počet cílů v tomto typu

PTj – součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j

Součet hodnot vij byl pro každý obslužný proces j roven 100 %. Dále byl každému obslužnému procesu přiřazen koeficient kj podle frekvence využívání. Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven:

Hlavním problémem bylo, dle Maryáše (1987, s. 34)10, ohodnocení obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím také jakési vyjádření důležitosti daného procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Předpokladem bylo, že nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti a tím pádem u nejfrekventovanějších procesů.

Po analýze hlavních cílů bylo možné pro tehdejší ČSSR rozlišit čtyři podskupiny základních obslužných procesů a přiřadit jim rozdílné koeficienty. Tyto koeficienty byly stanoveny na základě poměrů hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, kde byl nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů.

Poměry byly následující: speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi

= 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0

Koeficienty byly tedy stanoveny následovně:

Koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží

Koeficient 2 – nákupy léků

Koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží

Koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby

Ke střediskům byly obce přiřazeny na základě převažujícího spádu, pokud celkový relativní význam druhého nejvýznamnějšího střediska nepřesahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu nejvýznamnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k žádnému středisku, byly označeny za oscilační.

1.6 Tvorba dotazníku

Dotazník byl sestaven z uzavřených otázek s možností výběru ze tří odpovědí. Otázky byly částečně převzaté z dřívějších anketárních šetření tak, aby byl výsledek šetření objektivně porovnatelný se skupinou bakalářských a diplomových prací na obdobné téma a jako celek měl vypovídající hodnotu pro zjištění spádovosti za službami v celé ČR. Dotazník byl rozdělen do tří parciálních oblastí spádovosti:

 zdravotnictví

 školství

 služby a maloobchod

V oblasti zdravotnictví byly zodpovídány dotazy týkající se spádovosti za službami: dětský lékař, praktický lékař, zubní lékař, nemocnice, gynekolog, odborný lékař/poliklinika, pohotovost (lékařská), pohotovost (zubní) (viz. příloha č. 1).

V oblasti školství byly zodpovídány dotazy týkající se spádovosti za službami: mateřská škola, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ, SOŠ, odborné učiliště, gymnázium, vyšší odborná škola/vysoká škola (viz. příloha č. 1).

V oblasti maloobchodu a služeb byly zodpovídány dotazy týkající se spádovosti za službami: běžné denní nákupy (potraviny, drogerie), textil a obuv, běžné služby (kadeřnictví, kosmetika), pobočka banky a bankomaty, lékárna, průmyslové zboží (pračky, ledničky a jiné elektro), knihy a mediální nosiče, nábytek, speciální služby (opravna elektroniky, fotograf), výběrové zboží (šperky, auto - moto), kino, zábavní zařízení (akvapark, bowling, taneční klub), knihovna, restaurace (bary, vinárny), kulturní zařízení (divadla, muzea, výstavy), sportovní zařízení (plavecký bazén, tenisové kurty) (viz. příloha č. 1).

Některé otázky byly považovány za doplňující a pro výpočty parciálních obslužných regionů nebyly použity. Poslední součástí dotazníku byla otázka na dostupnost internetového připojení v obcích.

Nejprve jsem starosty obcí ze SO ORP Rosice oslovil prostřednictvím elektronické pošty. V průvodním dopise jsem vysvětlil důvod tohoto anketárního šetření včetně vzoru správného provedení a požádal o vyplnění. Návratnost byla velmi malá, obdržel jsem pouze čtyři dotazníky, to je 17 %. Po dvou týdnech jsem svoji žádost bezúspěšně zopakoval. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl pro dotazování formou osobních interview a telefonních pohovorů. Po telefonu byl vyplněn jeden dotazník, zbylých 19 obecních úřadů jsem navštívil osobně. Touto cestou jsem dosáhl 100% návratnosti. Dotazník, který byl totožný pro všech 24 obcí SO ORP Rosice, je součástí této práce jako příloha č. 1.

2. Základní charakteristika zkoumaného území

2.1 Vymezení zkoumaného území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Rosice se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Brno – venkov, asi 15 km západně od Brna. Povrch tohoto území tvoří převážně vysočiny – Bobravská vrchovina, Boskovická brázda, Českomoravská vrchovina. Nadmořská výška území je okolo 320 m. n. m. Tento správní obvod sousedí v Jihomoravském kraji s ORP Tišnov, Kuřim, Brno, Šlapanice a Ivančice a v kraji Vysočina s ORP Velké Meziříčí a Náměšť nad Oslavou.

ORP Rosice je tvořeno 24 obcemi. Statut města mají v tomto správním obvodu Rosice a Zbýšov, městysem jsou Ostrovačice a obcemi Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Kratochvilka, Lesní Hluboké, Litostrov, Lukovany, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Rudka, Říčany, Říčky, Stanoviště, Tetčice, Újezd u Rosic, Veverské Knínice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zálesná Zhoř a Zbraslav.

Obr. 1: SO ORP Rosice

Zdroj: Administrativní mapa SO ORP Rosice. [online]. Český statistický úřad, 2011-01-1, [cit. 2015-02-10] Zdroj č. 13.

2.2 Geografické a administrativní členění zkoumaného území

Co se týká administrativního členění celé ČR, je řazeno od největšího:  Stát – orgány státní správy sídlí v Praze,  NUTS – jsou územní celky vytvořené pro statistický úřad EU – Eurostat,  kraje – regiony,  Okresy,  obce s rozšířenou působností (III. typu),  obce s pověřeným obecním úřadem (II. typu),  obce (I. typu). Správní obvod obce s rozšířenou působností Rosice, zkoumané území, patří do Jihomoravského kraje, okres Brno – venkov, je zároveň i obcí s pověřeným obecním úřadem.

2.3 Historie zkoumaného území

Historie tohoto území je velmi stará, některé archeologické nálezy pochází i z mladší doby kamenné. První písemné zmínky o jednotlivých obcích se ve většině případů objevují v průběhu 13. a 14. století. Zpočátku šlo o území spíše ryze zemědělské, později hornické. Nyní je převážně zázemím pro město Brno.

V této části práce je dobré připomenout skutečnost, že na území dnešního SO ORP Rosice se v minulosti těžilo černé uhlí, a to v rosicko – oslavanském revíru. Na ploše více než 22 km2 se v letech od 1760 do 1992 vytěžilo necelých 65 milionů tun uhlí. Některé těžní věže byly na konci 20. století vyhlášeny památkově chráněnými objekty. V oblasti se v dřívějších dobách těžilo i stříbro a železná ruda. Pokud se na území těží nerostné bohatství, pak to zajištuje pracovní příležitosti pro obyvatele, tím i větší atraktivitu místa pro bydlení. S těžbou souvisí i rozvoj dopravy, především silniční a železniční. Zdálo by se tedy, že po roce 1992 se lidé z této lokality začnou stěhovat za prací do nedalekého Brna, ale žádný větší odliv obyvatelstva nenastal. To bylo způsobeno především tím, že Brno je po dálnici D1 pro větší část SO ORP Rosice velmi dobře dostupné.

Uvnitř SO ORP Rosice nacházíme i mikroregion KAHAN – dobrovolné sdružení obcí s hornickou historií. Centrem tohoto mikroregionu je obec Zastávka a patří sem Ostrovačice, Zbýšov, Babice u Rosic, Kratochvilka, Lukovany, Příbram na Moravě, Říčany, Tetčice, Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zálesná Zhoř a Zbraslav.

První dochovaná zmínka o městu Rosice, centru zkoumaného správního obvodu, pochází z 13. století a stejně jako všechna města založená ve středověku je situováno do údolí řeky, zde je to říčka Bobrava. Dominantou města je zámek na kopci nad soutokem řeky Bobravy s Říčanským potokem. Byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16. a 17. století. Rosice jsou výchozím místem turistické oblasti s rozsáhlými lesy jako Obora, nedaleký Bučín či Křiby. Na území Rosicka se nachází cyklotrasy a také turistické trasy vhodné k výletům do přírody. (zdroj: http://www.mistopisy.cz/rosice_5901.html) 16

2.4 Socioekonomická charakteristika zkoumaného území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Rosice v dnešní podobě vznikl 1. 1. 2003, stejně jako všechna ostatní ORP, na základě zákona č. 314/2002 Sb. O obcích a prováděcí vyhlášky MV č. 388/2002Sb., která stanovuje sídla a správní obvody jednotlivých obecních úřadů.

Dle údajů Českého statistického úřadu (Malý lexikon obcí České republiky 2014)11 se ORP Rosice řadí mezi menší regiony v Jihomoravském kraji s celkovou rozlohou 174 km2 je na 16. místě z 21, z hlediska počtu obyvatel na 14. z 21 a žije zde 25 092 obyvatel, z toho více než 16 000 obyvatel ve věku 15 – 64 let. Z 24 obcí tohoto správního obvodu se ve 12 nachází základní škola, v 9 pošta a v 7 zdravotnické zařízení. Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2011 byla 10,8 %. Podle statistiky z roku 201312 byl v tomto správním obvodu průměrný věk mužů 39,7 let a průměrný věk žen 42,5 let. Podíl obyvatel ve věku 65 let a více činil 17,8 %. Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomické činnosti ve správním obvodu ORP Rosice byl v tomto roce:  Zemědělství, lesnictví a rybářství 4,2 %  Průmysl celkem 17,1 %  Stavebnictví 13,1 %  Obchod, ubytování, stravování a pohostinství 23,7 %

Zajímavý je i vývoj počtu obyvatel v SO ORP Rosice. Po roce 1989 a následně do roku 1992, kdy byly definitivně uzavřeny doly na černé uhlí, se počet obyvatel v jednotlivých obcích snižoval. Ve 21. století však nastal trend budování „satelitních městeček“ u velkých měst. Zdá se, že vzhledem k tomu, že výše zmiňované obce jsou velmi dobře dostupné nejen z Rosic, ale i z krajského města Brna, se odliv obyvatel ze zkoumaných obcí nejen zastavil, ale ve většině případů i vzrostl a probíhá zde výstavba nových domů a bytů. Obce tedy plní podobnou funkci – pohodlné bydlení bez škodlivých vlivů velkoměsta a krátká dojezdová vzdálenost do zaměstnání, za odbornými lékařskými službami a na střední i vysoké školy. K nové výstavbě dochází především v obcích, kde se nachází základní občanská vybavenost, tedy MŠ a ZŠ, případně základní služby lékaře (praktický a dětský) a samozřejmě obchod s potravinami.

Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel Obec Počet Počet Počet Počet obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 1980 1991 2011 2014 Rosice 4978 4985 5740 5856 Zbýšov 4484 4257 3728 3841 Zastávka 2400 2228 2465 2547 Říčany 1715 1658 1925 2011 Zbraslav 1238 1197 1284 1257 Tetčice 915 928 1042 1098 Veverské Knínice 847 827 912 939 Babice u Rosic 559 474 659 715 Zakřany 795 767 737 710 Ostrovačice 581 568 635 691 Vysoké Popovice 711 609 682 686 Domašov 587 551 647 606 Příbram na Moravě 758 609 559 603 Lukovany 701 527 557 587 Přibyslavice 437 422 463 469 Kratochvilka 506 436 445 461 Rudka 381 353 374 362 Stanoviště 345 329 363 362 Říčky 220 246 334 327 Javůrek 314 232 256 285 Újezd u Rosic 317 257 269 274 Lesní Hluboké 198 186 202 219 Litostrov 166 120 113 122 Zálesná Zhoř 86 63 76 64

Vytvořil autor na základě údajů: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2015-02- 10]. s. 89.

2.5 Vybavenost zkoumaného území Tab. 2: Základní údaje SO ORP Rosice Obec Počet Rozloha Základní Pošta Zdravotnické obyvatel (ha) škola zařízení Babice u Rosic 715 569,02 ha - - - Domašov 606 593,39 ha ZŠ - 1. st. ano ano Javůrek 285 1029,32 ha - - - Kratochvilka 461 150,46 ha - - - Lesní Hluboké 219 497,76 ha - - - Litostrov 122 755,70 ha - - - Lukovany 587 907,08 ha - - - Ostrovačice 691 782,52 ha ZŠ -1. a 2. st. ano ano Příbram na Moravě 603 1191,73 ha ZŠ - 1. st. - - Přibyslavice 469 851,60 ha - - - Rosice 5856 1273,99 ha ZŠ -1. a 2. st. ano ano Rudka 362 413,68 ha - - - Říčany 2011 1090,94 ha ZŠ - 1. st. ano ano Říčky 327 259,13 ha - - - Stanoviště 362 399,61 ha - - - Tetčice 1098 1512,64 ha ZŠ - 1. st. ano - Újezd u Rosic 274 1089,27 ha - - - Veverské Knínice 939 1016,38 ha ZŠ - 1. st. - - Vysoké Popovice 686 390,01 ha ZŠ - 1. st. ano - Zakřany 710 515,14 ha ZŠ - 1. st. - - Zastávka 2547 119,54 ha ZŠ -1. a 2. st. ano ano Zálesná Zhoř 64 534,90 ha - - - Zbraslav 1257 896,87 ha ZŠ -1. a 2. st. ano ano Zbýšov 3841 601,14 ha ZŠ -1. a 2. st. ano ano Vytvořil autor na základě údajů http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/320199-14-r_2014 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz Vybrané základní údaje podle obcí - Jihomoravský kraj, czso.cz

V SO ORP Rosice se nachází 17 MŠ, z nichž některé jsou samostatné a některé jsou odloučenými pracovišti MŠ v sousedních větších obcích, je zde 13 ordinací praktického lékaře pro dospělé a 5 ordinací pro děti a dorost.

Z hlediska dopravní obslužnosti má zásadní význam dálnice D1, nájezd u Kývalky je od Rosic vzdálen necelých 6 km. Další významnou dopravní tepnou je silnice první třídy č. 23, která Rosicemi prochází. SO ORP Rosice je obsluhován Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje, vlaky i autobusy. Na Rosicku se buduje i rozsáhlá síť cyklotras.

3 Vlastní anketární šetření Dotazníkové šetření bylo realizováno za pomoci vedoucího práce RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. anketou ve všech 24 obcích zkoumané oblasti, přes soustavu obecních úřadů.

3.1 Vymezení parciálních obslužných regionů SO ORP Rosice

Práce si klade za cíl vymezení parciálních obslužných regionů v SO ORP Rosice na nadlokální a mikroregionální úrovni. Tyto regiony byly vymezeny na základě určení středisek sfér vlivu. Zkoumání probíhalo v následujících oblastech:

 Zdravotnictví,  školství,  maloobchod a služby. Z těchto údajů byl poté určen komplexní obslužný region. Jako podklad pro tento výzkum posloužily dotazníky vyplněné představiteli obcí.

3.1.1 Zdravotnictví V oblasti zdravotnictví byla zjišťována dojížďka do zdravotnických zařízení na nadlokální a mikroregionální úrovni. Jako proces nadlokální byla hodnocena návštěva dětského lékaře, praktického lékaře pro dospělé, gynekologa a stomatologa. Jako proces mikroregionální byla určena návštěva odborných lékařů (polikliniky) či nemocnic.

V rámci mikroregionální úrovně byly do dotazníku také zahrnuty otázky na lékařskou a zubní pohotovost, které budou okomentovány v rámci kapitoly 3.1.1.2.

3.1.1.1 Nadlokální region zdravotnictví

Jako podmínka pro označení střediska nadlokální úrovně byla určena přítomnost alespoň tří ze čtyř zdravotnických zařízení (dětský lékař, praktický lékař pro dospělé, gynekolog a stomatolog) nadlokální úrovně.

Dle výsledků dotazníkového šetření a informací z Registru zdravotnických zařízení byla za nadlokální střediska označeny obce Rosice, Říčany, Zastávka a Zbýšov. Funkci nadlokálního střediska poté zastává také obec Velká Bíteš, která se nachází mimo sledované území. Za středisko nadlokálního významu byla i přes uvedené podmínky označena také obec Zbraslav, která svým vybavením (praktický lékař pro dospělé a stomatolog) tuto funkci zajišťuje pro obce v bezprostředním okolí.

Pro určení sfér vlivu těchto obslužných středisek byly použity údaje z anketárního šetření. Na jejich základě byly pro každou obec vypočítány hodnoty relativních významů cílů dojížďky. Po určení těchto hodnot byly jednotlivé obce přiřazeny střediskům sfér vlivu pomocí následujících pravidel: 20

 Pokud byl označen pouze jeden cíl dojížďky, byla k němu obec automaticky přiřazena.

 Pokud bylo uvedeno více cílů dojížďky, byla obec přiřazena dle převažujícího spádu, pokud celkový význam druhého nejvýznamnějšího střediska nedosahoval 60 % významu nejvýznamnějšího střediska.

 Obce nevykazující převážnou spádovost do žádného střediska byly označeny jako oscilační.

Střediskem, které plní nadlokální obslužnou funkci pro nejvíce okolních, je obec Říčany. Nadlokální zdravotnické služby jsou poskytovány celkem sedmi obcím (Domašov, Javůrek, Ostrovačice, Rudka, Říčany, Říčky, Veverské Knínice). Následuje obec Zastávka, která poskytuje služby čtyřem okolním obcím (Babice u Rosic, Příbram na Moravě, Vysoké Popovice, Zastávka). Střediskem pro tři obce jsou potom obce Rosice (Litostrov, Rosice, Tetčice), Zbraslav (Újezd u Rosic, Stanoviště, Zbraslav) a Zbýšov (Lukovany, Zakřany, Zbýšov). Pro dvě obce je centrem Velká Bíteš (Lesní Hluboké, Přibyslavice). Za oscilační byla označena obec Kratochvilka se srovnatelným spádem do Rosic a Zastávky a obec Zálesná Zhoř, jejíž obyvatelé oscilují mezi Velkou Bíteší a Zbraslaví.

Obr. č. 2: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich spádovost

Vytvořil autor.

3.1.1.2 Mikroregionální region zdravotnictví

Pro označení obce za mikroregionální zdravotnické středisko je obec označena, pokud je střediskem nadlokálním a také se zde nachází odborný lékař (nemocnice či poliklinika).

Na základě výsledků dotazníkového šetření a informací z Registru zdravotnických zařízení byly za mikroregionální střediska označeny obce Rosice a Zastávka. Za mikroregionální střediska mimo sledované území byly označeny obce Brno, Ivančice a Velká Bíteš.

Sféry vlivu těchto mikroregionálních středisek byly vyhodnocovány stejným způsobem jako u středisek nadlokálního významu.

Mikroregionálním střediskem s největší spádovostí je v tomto správním obvodu obec Zastávka, kterou jako převažující cíl návštěvy uvedlo celkem osm obcí (Babice u Rosic, Příbram na Moravě, Stanoviště, Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka a Zbraslav). Následuje obec Rosice, kam převážně dojíždí obyvatelé tří obcí (Litostrov, Rosice a Tetčice). Do Brna poté dojíždějí obyvatelé Javůrku a do Velké Bíteše obyvatelé Přibyslavic. Celkem šest obcí se poté dá označit jako oscilační mezi Brnem a Rosicemi (Domašov, Ostrovačice, Rudka, Říčany, Říčky a Veverské Knínice) – tento velký počet oscilačních obcí vytváří zejména dálnice D1 a tím pádem i jednoduchá dostupnost brněnských nemocnic. Za oscilační mezi Zastávkou a Ivančicemi potom byly označeny celkem tři obce (Kratochvilka, Lukovany, Zbýšov). Obce Lesní Hluboké a Zálesná Zhoř jsou oscilačními obcemi mezi středisky Brno a Velká Bíteš.

Lékařská pohotovost je zajišťována nemocnicemi v Ivančicích a Brně. Spádovost u tohoto typu služby se řídí vzdáleností a časem nutným k cestování. Stomatologická pohotovost je pouze v Brně.

Obr. č. 3: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich spádovost

Vytvořil autor.

3.1.2 Školství

Na základě anketárního šetření byla zjišťována spádovost do škol na nadlokální a mikroregionální úrovni. Za nadlokální obslužné středisko byly považovány ty obce, ve kterých se nacházela alespoň jedna plně organizovaná škola (1. - 9. ročník). Základní školy mající pouze první stupeň byly považovány za středisko lokálního významu. Za středisko mikroregionálního významu byla považována obec, na jejímž území se nachází střední odborná škola, gymnázium nebo odborné učiliště.

3.1.2.1 Nadlokální region školství

Podmínkou pro označení obce za středisko nadlokálního významu byla přítomnost plně organizované školy. Tuto podmínku splňuje v SO ORP Rosice pět obcí. Tyto obce jsou Ostrovačice, Rosice, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov. Mimo zkoumané území je to obec Velká Bíteš.

Za pomoci dotazníků anketárního šetření byly vypočteny sféry vlivu jednotlivých středisek stejným postupem jako v kapitole zdravotnictví (3.1.1.1).

Obec Ostrovačice zastává funkci nadlokálního střediska celkem pro sedm obcí (Domašov, Javůrek, Ostrovačice, Rudka, Říčany, Říčky, Veverské Knínice). Další v pořadí je obec Zastávka, kam převážně dojíždí obyvatelé čtyř obcí (Babice u Rosic, Příbram na Moravě, Vysoké Popovice, Zastávka). Obec Rosice je nadlokálním střediskem pro tři obce (Kratochvilka, Rosice, Tetčice) stejně jako Zbraslav (Stanoviště, Újezd u Rosic, Zbraslav) a Zbýšov (Lukovany, Zakřany, Zbýšov). Velká Bíteš je spádovou pro dvě obce (Lesní Hluboké, Přibyslavice). Oscilačními obcemi jsou Zálesná Zhoř (Velká Bíteš, Zbraslav) a Litostrov (Rosice, Zastávka).

Obr. č. 4: Nadlokální střediska školství a jejich spádovost

Vytvořil autor.

3.1.2.2 Mikroregionální region školství

Na mikroregionální úrovni byla zkoumána spádovost do gymnázií, středních odborných skol a odborných učilišť. Mezi střediska mikroregionálního významu byla zařazena ta, která mají alespoň jednu střední školu. Tuto podmínku splňuje v SO ORP Rosice pouze obec Zastávka, kde se nachází Gymnázium T. G. Masaryka.

Za pomoci dotazníků anketárního šetření byly vypočteny sféry vlivu jednotlivých středisek stejným postupem jako v kapitole zdravotnictví (3.1.1.1).

Mikroregionálním střediskem je na zkoumaném území pouze obec Zastávka. Centra sfér vlivu mimo samotný SO ORP Rosice jsou potom Brno, Ivančice a Velká Bíteš. Sféra vlivu Brna je v tomto správním obvodu pochopitelně nejvýraznější a zahrnuje celkem 16 obcí (Babice u Rosic, Javůrek, Litostrov, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Rosice, Říčany, Říčky, Tetčice, Újezd u Rosic, Veverské Knínice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka a Zbraslav). Velká Bíteš je nadregionálním střediskem pro tři obce (Lesní Hluboké, Přibyslavice, Stanoviště). Oscilační mezi Brnem a Velkou Bíteší jsou obce Domašov a Rudka. Mezi Brnem a Ivančicemi poté osciluje spádovost obcí Lukovany a Zbýšov. Kratochvilka je oscilační mezi středisky v Brně a Zastávce.

Obr. č. 5: Mikroregionální střediska školství a jejich spádovost

Vytvořil autor.

Při vymezování sfér vlivu v oblasti mikroregionálního školství bylo zjištěno, že výsledek téměř žádným způsobem neovlivnila přítomnost jediné střední školy v tomto správním obvodě (Gymnázium T. G. Masaryka v Zastávce). Rozhodl jsem se tedy, že vyčlením otázku dojížďky na gymnázia samostatně, a odstraním tak zkreslení v neprospěch tohoto gymnázia (v dotazníkovém šetření byl dotaz na dojížďku do gymnázií pouze jednou ze tří otázek v rámci mikroregionálního školství a díky naprosté převaze nabídky Brna byl vliv gymnázia v Zastávce potlačen). Výsledkem jsou tedy dva údaje, které zde uvádím pro doplnění. Jeden označující dojížďku do gymnázií a druhý vykreslující dojížďku do středních odborných škol a učilišť.

Jedinou obcí s gymnáziem na sledovaném území je Zastávka, a je tak spádovou pro celkem 12 obcí (Babice u Rosic, Domašov, Kratochvilka, Litostrov, Příbram na Moravě, Rudka, Stanoviště, Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Zálesná Zhoř, Zastávka a Zbraslav). Mimo zkoumané území je to potom Brno, které je spádové pro obec Rosice. Sedm obcí (Javůrek, Lesní Hluboké, Ostrovačice, Říčany, Říčky, Tetčice a Veverské Knínice) lze označit jako oscilační mezi gymnázii v Brně a Zastávkou. Tři obce (Lukovany, Zakřany a Zbýšov) jsou oscilační mezi Brnem a Ivančicemi. Obyvatelé obce Přibyslavice jsou oscilační mezi Brnem a Velkým Meziříčím.

Obr. č. 6: Mikroregionální střediska gymnázií a jejich spádovost

Vytvořil autor.

Mikroregionální střediska sfér vlivu pro střední odborné školy a učiliště jsou mimo samotný SO ORP Rosice, a to Brno, Ivančice a Velká Bíteš. Sféry vlivu pro toto vymezení jsou téměř identické s výše vymezenými sférami vlivu pro střední školy. Jediným rozdílem je obec Kratochvilka, která je u tohoto vyčlenění oscilační obcí mezi centry v Brně a Ivančicích.

Obr. č. 7: Mikroregionální střediska SOŠ a SOU a jejich spádovost

Vytvořil autor.

3.1.3 Maloobchod a služby

Procesy dojížďky za maloobchodem a službami byly v této práci zkoumány na nadlokální a mikroregionální úrovni. Dle koeficientů uvedených v tabulce č.3 byly za nadlokální označeny tyto procesy: nákupy textilu a obuvi, dojížďka za běžnými službami a dojížďka do lékáren. Mikroregionální obslužné procesy jsou potom: nákupy nábytku, nákupy CD a knih, nákupy průmyslového zboží, výběrového a speciálního zboží a speciální služby. Za zmínku stojí i úroveň lokální, ke které byl přiřazen proces dojížďky za běžnými denními nákupy potravin a drogerie.

Pro označení obce za středisko nadlokální úrovně bylo nutné, aby obec zastávala obslužnou funkci pro alespoň dva ze tří nadlokálních procesů. Jako mikroregionální středisko byly označeny ty obce, ve kterých občané mohou využívat alespoň tři z výše zmíněných pěti mikroregionálních funkcí.

Na lokální úrovni byl hodnocen proces běžných denních nákupů. Obce, jejichž občané musí za běžnými nákupy cestovat mimo své obce, jsou: Litostrov (Rosice) a Zálesná Zhoř (Velká Bíteš).

Podle četnosti uvedených hlavních cílů v jednotlivých procesech byl určen koeficient významnosti každého procesu. Pro určení sfér vlivu na nadlokální i mikroregionální úrovni je 27

tento koeficient nezbytný. Vychází z předpokladu, že nejvyšší počet cílových obcí se nachází u nejfrekventovanějších procesů. Koeficient byl stanoven jako poměr počtu hlavních cílů u jednotlivých procesů a počtu hlavních cílů u nejméně frekventovaného procesu (nákupy nábytku).

Tab. 3: Koeficienty významnosti

Název procesu Četnost hlavních cílů Koeficient

Nákupy nábytku 2 1

Speciální služby 3 1,5

Nákupy knih a CD 3 1,5

Nákupy průmyslového zboží 4 2

Speciální a výběrové zboží 4 2

Nákupy textilu a obuvi 5 2,5

Návštěva lékáren 5 2,5

Běžné služby 9 4,5

Pro jednotlivé obslužné procesy byly tedy koeficienty stanoveny tímto způsobem: nákupy nábytku : speciální služby : nákupy knih a CD : nákupy průmyslového zboží : speciální a výběrové zboží : nákupy textilu a obuvi : návštěva lékáren : běžné služby

= 1 : 1,5 : 1,5 : 2 : 2 : 2,5 : 2,5 : 4,5.

3.1.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb

Následující obslužné procesy byly označené jako nadlokální: nákupy textilu a obuvi, dojížďka za běžnými službami a dojížďka do lékáren. Poskytuje-li obec alespoň dvě z těchto tří obslužných funkcí, lze ji označit jako středisko nadlokálního významu. Středisky nadlokálního významu uvnitř sledovaného území jsou obce Rosice a Zastávka. Vně sledovaného území jsou to poté obce Brno a Velká Bíteš.

Za pomoci dotazníků anketárního šetření pak byly vypočteny sféry vlivu jednotlivých středisek stejným postupem jako v kapitole zdravotnictví (3.1.1.1) s tím rozdílem, že zde byly brány v úvahu koeficienty uvedené v tabulce č. 3.

Pokud mluvíme o oblasti maloobchodu a služeb na nadlokální úrovni, je obec Rosice nejvýznamnějším střediskem, přičemž poskytuje obslužnou funkci pro celkem šest obcí

(Litostrov, Rosice, Rudka, Říčky, Tetčice, Zbraslav). Následuje obec Zastávka, jež je střediskem pro šest obcí (Babice u Rosic, Lukovany, Příbram na Moravě, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka). Velká Bíteš má nadlokální obslužnou funkci pro čtyři obce (Lesní Hluboké, Přibyslavice, Stanoviště, Zálesná Zhoř). Brno je pak nadlokálním centrem pro obec Ostrovačice. Obyvatelé obcí Domašov a Újezd u Rosic oscilují mezi Rosicemi a Velkou Bíteší. Řičany a Veverské Knínice jsou obce, Které oscilují mezi Brnem a Rosicemi. Zbýšov je oscilační obcí s centry v Zastávce a Ivančicích. Kratochvilka vykazuje oscilaci mezi obcemi Rosice a Ivančice. Javůrek je oscilační mezi obcemi Brno a Velká Bíteš.

Obr. č. 8: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich spádovost

Vytvořil autor.

3.1.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb

Za mikroregionální procesy byly označeny: nákupy nábytku, nákupy CD a knih, nákupy průmyslového zboží, nákupy speciálního a výběrového zboží a speciální služby. Pro zařazení obce mezi mikroregionální střediska maloobchodu a služeb bylo nutné, aby obec poskytovala nejméně tři z pěti služeb označených jako mikroregionální. V SO ORP Rosice tuto podmínku splňuje pouze obec Rosice. Mimo sledované území jsou to obce Brno a Velká Bíteš.

Sféry vlivu jednotlivých středisek byly vypočteny na základě stejných postupů jako v kapitole zdravotnictví (3.1.1.1) s tím rozdílem, že zde byly brány v úvahu koeficienty uvedené v tabulce č. 3.

Pro SO ORP Rosice je Brno střediskem, které poskytuje služby mikroregionálního charakteru nejvíce okolním obcím. Je to celkem osm obcí (Javůrek, Kratochvilka, Ostrovačice, Říčany, Říčky, Tetčice, Veverské Knínice a Zálesná Zhoř). Obec Rosice, ač sama oscilační, poskytuje na mikroregionální úrovni služby celkem čtyřem obcím (Babice u Rosic, Litostrov, Příbram na Moravě, Zbýšov). Velká Bíteš je mikroregionálním centrem pro obec Přibyslavice. Celkem sedm obcí (Lukovany, Rosice, Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zbraslav) vykázalo výsledky, které je začleňují k obcím oscilujícím mezi Brnem a Rosicemi. Čtyři obce (Domašov, Lesní Hluboké, Rudka, Stanoviště) jsou oscilační mezi Brnem a Velkou Bíteší.

Obr. č. 9: Mikroregionální střediska obchodu a služeb a jejich spádovost

Vytvořil autor.

3.2 Vymezení komplexního obslužného regionu

V této kapitole bude vymezen komplexní obslužný region pro SO ORP Rosice na nadlokální a mikroregionální úrovni. K tomuto vymezení je nutné stanovit nadlokální a mikroregionální komplexní obslužná střediska a poté určit sféry jejich vlivu.

Vymezení komplexních obslužných středisek vychází z nadlokálních a mikroregionálních středisek vymezených v předchozích kapitolách. Komplexním obslužným střediskem se může stát pouze takové, které bylo označeno jako středisko nadlokálního či mikroregionálního charakteru nejméně u dvou ze tří parciálních obslužných regionů.

Sféry vlivu jednotlivých komplexních obslužných středisek byly vymezeny na základě sfér vlivu určených v kapitolách 3.1.1 zdravotnictví, 3.1.2 školství a 3.1.3 služby a maloobchod. Pomocí celkových relativních významů jednotlivých cílů byly obce přiřazeny střediskům nadlokálního a mikroregionálního významu. U podkapitoly školství počítáme s koeficientem 0,5, neboť se tato dojížďka netýká celého obyvatelstva. Obec byla středisku přiřazena, pokud celkový relativní význam druhého střediska nepřesahoval 60 % významu nejsilnějšího střediska. Jestliže obec nevykazovala dostatečnou spádovost k žádnému středisku, byla označena za oscilační.

3.2.1 Nadlokální komplexní obslužný region

Nadlokálním střediskem komplexního obslužného regionu byly určeny ty obce, které byly nadlokálním obslužným střediskem alespoň ve dvou ze tří parciálních obslužných regionů. Pro zkoumané území jsou to obce Rosice, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov. Jako jedno nadlokální středisko komplexního obslužného regionu jsou uvedeny obce Ostrovačice a Říčany. Tato nadlokální parciální obslužná centra samostatně nesplňují podmínku pro zařazení mezi komplexní obslužná střediska nadlokálního významu. Ovšem jejich historie (do roku 1990 měly obce Říčany, Ostrovačice a Veverské Knínice společný MNV) a geografická blízkost obou obcí vybízí k hodnocení těchto dvou obcí jako jednoho nadlokálního střediska. Mimo zkoumané území jsou nadlokálními středisky obce Brno a Velká Bíteš.

Sféry vlivu jednotlivých nadlokálních středisek byly vymezeny na základě postupu uvedeného v kapitole 3.1.1.1.

Do sféry vlivu centra Ostrovačice-Říčany spadá celkem pět obcí (Domašov, Javůrek, Ostrovačice, Říčany a Veverské Knínice). Ve sféře vlivu střediska v Rosicích se nachází čtyři obce (Kratochvilka, Litostrov, Rosice, Tetčice). Následuje obec Zastávka, jež je spádová pro čtyři obce (Babice u Rosic, Příbram na Moravě, Vysoké Popovice, Zastávka). Obec Velká Bíteš je spádová pro celkem tři obce (Lesní Hluboké, Přibyslavice, Zálesná Zhoř). Do obcí Zbraslav (Újezd u Rosic) a Zbýšov (Zbýšov) je spádová vždy jedna obec. Obce Zakřany a Lukovany jsou oscilační mezi středisky v Zastávce a ve Zbraslavi. Rudka a Říčky jsou oscilační obce mezi centry v Rosicích a Ostrovačicích-Říčanech. Obec Stanoviště je oscilační mezi Velkou Bíteší a Zbraslaví. Obec Zbraslav osciluje mezi centry v Rosicích a ve Zbraslavi.

Obr. č. 10: Nadlokální komplexní obslužná střediska a jejich spádovost

Vytvořil autor.

3.2.2 Mikroregionální komplexní obslužný region

Mikroregionálním komplexním obslužným střediskem, které obsluhuje nejvíce obcí v SO ORP Rosice, je Brno. Je střediskem pro sedm obcí (Javůrek, Kratochvilka, Ostrovačice, Říčany, Říčky, Veverské Knínice a Zálesná Zhoř). Obec Rosice je střediskem pro obec Litostrov. Obec Přibyslavice spadá do sféry vlivu Velké Bíteše. Mezi Brnem a Zastávkou osciluje celkem šest obcí (Stanoviště, Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka a Zbraslav). Jako oscilační mezi Velkou Bíteší a Brnem byly označeny tři obce (Domašov, Lesní Hluboké, Rudka) Obce Rosice a Tetčice jsou oscilační mezi centry v Rosicích a Brně. Obec Lukovany osciluje mezi centry v Brně a Ivančicích. Obce Babice u Rosic a Příbram na Moravě jsou oscilační mezi centry v Rosicích a Zastávce. Pro obec Zbýšov byly poté vypočítány celkové relativní významy, které na první místo zařadily centrum v Rosicích a na

druhé shodně centra v Brně a Ivančicích, přičemž obě centra dosahují 60 % významnosti prvního centra.

Sféry vlivu jednotlivých nadlokálních středisek byly vymezeny na základě postupu uvedeného v kapitole 3.2.

Obr. č. 11: Mikroregionální komplexní obslužná střediska a jejich spádovost

Vytvořil autor. 3.3 Komparace s historickými údaji Třetím cílem mé práce je srovnání mnou zjištěných údajů s údaji z 80. let 20. století. Jedná se o mapu Dojížďka do škol a za službami od J. Maryáše9. Z hlediska administrativního členění došlo ke změnám, které nemají žádné závažné důsledky pro spádovost. Újezd u Rosic se osamostatnil od Zbraslavi v roce 1990. V roce 2011 došlo k vzájemné dohodě o novém uspořádání hranic mezi obcemi Tetčice a Rosice. Obec Kratochvilka se osamostatnila od Neslovic v roce 1990. Do roku 1990 měly obce Říčany, Ostrovačice a Veverské Knínice (nyní samostatné) společný MNV. Ve výzkumu Maryáše z roku 1987 byla jediným mikroregionálním střediskem na zkoumaném území obec Rosice, pod kterou spadaly obce Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Litostrov, Lukovany, Rudka, Zakřany a Zbraslav. Mimo zkoumané území byla mikroregionálním

centrem obec Brno, pod něj spadaly obce Říčany, Tetčice a Veverské Knínice. Blízká obec Ostrovačice byla v 80. letech oscilační mezi centry v Rosicích a v Brně. Druhou obcí, která byla Maryášem určena mikroregionálním centrem mimo zkoumané území, je obec Ivančice, pod kterou spadala pouze obec Kratochvilka, jež byla v té době součástí obce Neslovice. Obec Zbýšov oscilovala mezi Rosicemi a Ivančicemi. Třetím centrem mikroregionálního významu mimo zkoumané území byla obec Velká Bíteš. Pod tuto obec se řadily obce Lesní Hluboké, Přibyslavice, Stanoviště a Újezd u Rosic. Příbram na Moravě a Vysoké Popovice oscilovaly mezi centry Rosice a Náměšť nad Oslavou. Obec Zastávka oscilovala mezi Rosicemi a Brnem. Obec Zálesná Zhoř byla oscilační mezi centry v Rosicích a Velké Bíteši. Spádovost obce Říčky nebyla v tomto průzkumu zpracována. V současné době je obec Rosice stále střediskem mikroregionálního významu. Převážnou spádovost do tohoto centra vykazuje pouze obec Litostrov. Samotná obec Rosice, díky rozvoji automobilové dopravy, přesunula svojí spádovost částečně do Brna a je nyní oscilační. Nově splňuje podmínky pro zařazení mezi mikroregionální centra také obec Zastávka. Mimo zkoumané území jsou stále mikroregionálními centry obce Brno (Javůrek, Kratochvilka, Ostrovačice, Říčany, Říčky, Veverské Knínice a Zálesná Zhoř), Ivančice a Velká Bíteš (Přibyslavice). Přibylo však množství obcí, které nemají spádovost jednoznačně určenou, a jeví se tedy jako oscilační. Mezi Brnem a Zastávkou osciluje celkem šest obcí (Stanoviště, Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka a Zbraslav). Jako oscilační mezi Velkou Bíteší a Brnem byly označeny tři obce (Domašov, Lesní Hluboké, Rudka). Mezi centry v Rosicích a Brně oscilují dvě obce (Rosice a Tetčice). Obec Zbýšov, jak již bylo popsáno výše, osciluje mezi třemi mikroregionálními centry, a to Brnem, Ivančicemi a především Rosicemi. Obec Lukovany osciluje mezi centry v Brně a Ivančicích. Z porovnání je zřejmé, že na současný stav má podstatný vliv především dálnice D1, která zkoumané území protíná. Svou roli hraje také lepší dopravní obslužnost zajišťovaná Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje. Nezanedbatelný vliv má také postupné zvyšování životní úrovně obyvatel ČR, zejména lepší vybavenost dopravními prostředky. Toto všechno, v porovnání s 80. léty 20. stol., způsobilo oslabení vlivu místních center, zejména obce Rosice. To se projevuje také vyšším počtem oscilačních obcí. Obce s dříve jednoznačně určenou spádovostí nyní oscilují mezi svým původním cílem a dobře dostupným krajským městem Brnem.

Obr. č. 12: Dojížďka do škol a za službami v 80. letech 20. st.

Zdroj: MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Brno – Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987.

3.4 Dostupnost internetového připojení V rámci dotazníkového šetření byla zjišťována dostupnost internetového připojení v rámci SO ORP Rosice. V dotazníku byla pokládána otázka, jakým způsobem je v obci zajišťováno připojení k internetu. Na tuto otázku 23 z 24 obcí odpovědělo, že internet v jejich obci je zajišťován dvěma a více komerčními poskytovateli. Pouze v obci Zálesná Zhoř je internetové připojení zajišťováno obecním úřadem s možností připlacení si za vyšší rychlost.

Závěr Ve své práci jsem si určil tři základní cíle. Prvním z nich bylo vymezení parciálních obslužných regionů zdravotnictví, školství, služeb a maloobchodu v SO ORP Rosice na nadlokální a mikroregionální úrovni. Druhým bylo stanovení komplexního obslužného regionu správního obvodu obce s rozšířenou působností Rosice na nadlokální a mikroregionální úrovni. Třetím cílem bylo srovnání výsledků zjištěných v jednotlivých oblastech v této práci s údaji z 80. let 20. století. Cíle této práce se vztahovaly k oblasti SO ORP Rosice, na jejímž území se nachází 24 obcí. Obvod leží v Jihomoravském kraji, v okrese Brno – venkov, asi 15 km západně od Brna. Výzkum byl prováděn na základě anketárního šetření, které bylo uskutečněno ve všech 24 obcích, a to buď formou dotazníku zaslaného e-mailem, telefonickým pohovorem, nebo osobním interview se zástupci obcí. Pro nadlokální parciální obslužný region zdravotnictví byly, na základě výsledků mého výzkumu, označeny obce Rosice, Říčany, Zastávka a Zbýšov jako střediska. Mimo zkoumané území byla jako nadlokální centrum určena obec Velká Bíteš. Říčany jsou centrem pro sedm obcí. Obec Zastávka je centrem pro čtyři obce. Po třech obcích obsluhují Rosice, Velká Bíteš, Zbraslav a Zbýšov. Dvě obce jsou na nadlokální úrovni oscilační. Pro mikroregionální parciální obslužný region zdravotnictví byly jako střediska, která se nacházejí na zkoumaném území, označeny obce Rosice a Zastávka. Mimo zkoumané území jsou to potom obce Brno, Ivančice a Velká Bíteš.Obec Zastávka je centrem pro osm obcí. Rosice jsou střediskem pro tři obce. Po jedné obci ze zkoumaného území patří do sfér vlivu Brna a Velké Bíteše. Devět obcí je na mikroregionální úrovni oscilační. Pro nadlokální parciální obslužný region školství byly na zkoumaném území za střediska označeny obce Ostrovačice, Rosice, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov. Mimo zkoumané území je to pak obec Velká Bíteš. Obec Ostrovačice je spádová pro sedm obcí. Obec Zastávka je střediskem pro čtyři obce. Obec Rosice je střediskem pro tři obce stejně jako Zbraslav a Zbýšov. Velká Bíteš je centrem pro dvě obce. Dvě obce jsou na nadlokální úrovni oscilační. Na mikroregionální úrovni je na zkoumaném území střediskem pouze obec Zastávka. Mimo zkoumané území jsou to obce Brno, Ivančice a Velká Bíteš. Brno je centrem pro 16 obcí. Velká Bíteš je spádová pro tři obce. Pět obcí je na mikroregionální úrovni oscilačních. Pro nadlokální parciální obslužný region maloobchodu a služeb byly na zkoumaném území jako střediska určeny obce Rosice a Zastávka. Mimo zkoumané území jsou to obce Brno a Velká Bíteš. Do sféry vlivu Rosic spadá celkem osm obcí. Zastávka je střediskem pro šest obcí. Velká Bíteš je střediskem pro čtyři obce. Do Brna má převážnou spádovost jedna obec. Pět obcí je na nadlokální úrovni oscilačních. Na mikroregionální úrovni je na zkoumaném území střediskem pouze obec Rosice. Mimo zkoumané území jsou to obce Brno a Velká Bíteš. Do sféry vlivu města Brna spadá celkem osm obcí. Rosice jsou střediskem pro čtyři obce. Do Velké Bíteše má spádovost jedna obec. Celkem jedenáct obcí vykázalo na mikroregionální úrovni výsledky, které ukazují na to, že jsou oscilačními obcemi.

Obec, jež byla vymezena jako středisko mikroregionálního významu alespoň u dvou ze tří parciálních obslužných regionů, je také střediskem pro mikroregionální komplexní obslužný region. Podmínku na území SO ORP Rosice splňují obce Rosice a Zastávka. Brno, Ivančice a Velká Bíteš jsou střediskové obce, které se nacházejí mimo zkoumané území. Na základě určení těchto parciálních obslužných regionů byl posléze vymezen komplexní obslužný region na nadlokální a mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni pro zkoumané území podmínku střediska splňují obce Rosice, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov. Mimo zkoumané území jsou to potom obce Brno a Velká Bíteš. Rosice plní nadlokální koplexní obslužnou funkci pro celkem osm obcí. Obec Zastávka tuto funkci zastává pro čtyři obce. Velká Bíteš je centrem pro tři obce. Obce Zbraslav, Zbýšov a Brno jsou střediskem vždy pro jednu obec. Šest obcí je oscilačních. U mikroregionálních komplexních obslužných středisek byly uvnitř zkoumaného území určeny jako střediska obce Rosice a Zastávka. Brno, Ivančice a Velká Bíteš jsou mikroregionální komplexní centra mimo zkoumané území. Brno je střediskem pro sedm obcí. Obec Rosice je komplexním mikroregionálním obslužným střediskem pro jednu obec stejně jako obec Velká Bíteš. Celkem 15 obcí se ukázalo jako oscilační (většinou mezi místními centry a Brnem). Posledním cílem této práce bylo porovnání současných výsledků s výzkumem, který byl prováděn v ČSSR v 80. letech 20. století. Při těchto srovnáních musíme zohlednit hlavně vliv dálnice D1, která toto území protíná, integovaný dopravní systém a zvyšující se životní úroveň obyvatelstva. Toto mělo za příčinu rapidní zlepšení dopravní dostupnosti. Díky těmto skutečnostem se rozšířila sféra vlivu města Brna, které disponuje dostatečným zázemím ve všech zkoumaných oblastech. V oblasti zdravotnictví je ve zkoumaném území zajištěna základní péče praktických lékařů, SO ORP Rosice obsluhují zdravotní střediska v Zastávce a Rosicích. Pokud se jedná o odborné lékaře či nemocnice, jsou tyto služby dostupné v Brně. V oblasti školství je v celém SO ORP Rosice pouze jedna střední škola, a to Gymnázium T.G. Masaryka v Zastávce. V letech 1996 – 2010 bylo v Rosicích střední odborné učiliště a střední odborná škola nábytkářská, obor např. truhlář, čalouník, umělecký truhlář, nábytkářství, uměleckořemeslné zpracování dřeva-práce truhlářské, uměleckořemeslné zpracování dřeva- práce čalounické a dekoratérské. Potřeba středních škol na zkoumaném území je velmi malá, neboť velkým výběrem středních škol disponuje město Brno. Sféra vlivu města Brna je velmi silná i v oblasti maloobchodu a služeb, a to hlavně díky velkému množství nákupních příležitostí i velké variabilitě nabízených služeb. Výsledky uvedené v této práci tedy jasně potvrzují trend oslabování místních center a posilování větších, vzdálenějších center (v tomto případě krajské město Brno) s rozsáhlejší nabídkou služeb. Toto je, dle mého názoru, umožněno hlavně díky zlepšující se dopravní obslužnosti a vyšší životní úrovní obyvatelstva.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

[1] SKOKAN, Ladislav. Úvod do teorie geografie II. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 1999. 234-244 s. ISBN 80-7044-229-8.

[2] SKOKAN, Ladislav. O geografické regionalizaci a „učení o zemích“ a regionech ve školské (ale nejen školské) geografii. In JEŘÁBEK, Milan; PEŠTOVÁ, Jana. Regionalizace České republiky: formování regionů, jejich funkce, význam pro začleňování do evropského prostoru: sborník referátů z mezinárodní konference. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 1999. 24 s. ISBN 8070442573.

[3] Sbírka zákonů ČR, 248. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, 2000. 144 s.

[4] ŘEHOŘ, Jakub. Vymezení funkčních regionů – implementace algoritmu TTWA – Bakalářská práce: Masarykova Univerzita, 2007

[5] MATOUŠKOVÁ, Zdeňka a kol. Regionální a municipální ekonomika. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. 156 s. ISBN 80-245-0052-3.

[6] TOUŠEK, Václav a kol. Ekonomická a sociální geografie. Příbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 379 s. ISBN 978-80-7380-114-4

[7] KOLEKTIV autorů. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Encyklopedie Diderot. Praha: Nakladatelský dům OP, 1996. díl 6. (m/r) 657 s. ISBN 80-85841-17-7.

[8] HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Demo Art, 2005. 147 s. ISBN 80-86746-02-X

[9] MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.] Brno: Geografický ústav ČSAV, 1989.

[10] MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Brno – Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987

[11] Malý lexikon obcí České republiky 2014

[12] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online], [cit. 2015-02-10] Dostupný na: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_za_spravni_obvod_rosice/$File/ 646214.pdf

[13] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online], [cit. 2015-02-10] Dostupný na: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_so_orp_rosice/$File/ORP6214.jpg

SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1: Vývoj počtu obyvatel ...... 17

TABULKA Č. 2: Základní údaje SO ORP Rosice ...... 18

TABULKA Č. 3: Koeficienty významnosti ...... 28

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK Č. 1: SO ORP Rosice ...... 15

OBRÁZEK Č. 2: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich spádovost ...... 21

OBRÁZEK Č. 3: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich spádovost ...... 23

OBRÁZEK Č. 4: Nadlokální střediska školství a jejich spádovost ...... 24

OBRÁZEK Č. 5: Mikroregionální střediska školství a jejich spádovost ...... 25

OBRÁZEK Č. 6: Mikroregionální střediska gymnázií a jejich spádovost ...... 26

OBRÁZEK Č. 7: Mikroregionální střediska SOŠ a SOU a jejich spádovost ...... 27

OBRÁZEK Č. 8: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich spádovost ...... 29

OBRÁZEK Č. 9: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a jejich spádovost ...... 30

OBRÁZEK Č. 10: Nadlokální komplexní obslužná střediska a jejich spádovost ...... 32

OBRÁZEK Č. 11: Mikroregionální komplexní obslužná střediska a jejich spádovost ...... 33

OBRÁZEK Č. 12: Dojížďka do škol a za službami v 80. letech 20. st...... 35

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SO ORP…………………………………… Správní obvod obce s rozšířenou působností ČR ………………………………………… Česká republika ČSSR………………………………………. Československá socialistická republika EU…………………………………………. Evropská Unie MŠ …………………………………………. Mateřská škola ZŠ ………………………………………….. Základní škola SŠ …………………………………………… Střední škola SOŠ ……………… …………………………Střední odborná škola SOU ………………………………………… Střední odborné učiliště MNV ………………………………………...Městský národní výbor MV …………………………………………. Ministerstvo vnitra

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – vzor dotazníku

Příloha A – vzor dotazníku

Pokyny pro vyplnění: Údaje do dotazníku, který naleznete na další straně, vyplňte prosím dle následujících instrukcí: Jestliže obyvatelé za uvedenou službou cestují převážně do jedné obce (bez ohledu na to, zda jde o Vaši obec či ne), vyplňte název této obce do sloupce „převážně“. Dále můžete vyplnit i dva zbývající sloupce pro částečné a výjimečné návštěvy jiných obcí. Pokud občané směřují za danou službou do dvou či více obcí, a žádná z nich nepřevažuje, vyplňte políčko „částečně“ či „výjimečně“. Do jednoho políčka můžete vepsat i více obcí.

VZOR:

Č. 1: Občané vykonávají běžné nákupy potravin převážně ve Vaší obci, ale občas jezdí i do Tetčic či Ostrovačic, výjimečně pak i do Kratochvilky.

Služba Název obce, kam lidé převážně směřují za danou službou Převážně Částečně Výjimečně Běžné denní nákupy Název Vaší obce Tetčice, Ostrovačice Kratochvilka

Č. 2: Běžné nákupy vykonávají občané zhruba se stejnou intenzitou ve Vaší obci i Rosicích, výjimečně potom v Říčanech.

Služba Název obce, kam lidé převážně směřují za danou službou Převážně Částečně Výjimečně Běžné denní nákupy - Název vaší obce, Říčany Rosice

Dotazník pro anketární šetření Název obce, kam občané dojíždí za službou Služba Převážně Částečně Výjimečně Zdravotnictví Dětský lékař Praktický lékař Zubní lékař Nemocnice Gynekolog Odborný lékař/Poliklinika Pohotovost (lékařská) Pohotovost (zubní)

Školství Mateřská škola 1. stupeň základní školy 2. stupeň základní školy SOŠ Odborné učiliště Gymnázium Vyšší odb. škola a vysoká škola Maloobchod a služby Běžné denní nákupy (potraviny, drogerie) Textil a obuv Běžné služby (kadeřnictví, kosmetika) Pobočka banky a bankomaty Lékárna Prům. zboží (pračky, ledničky a jiné elektro) Knihy a mediální nosiče Nábytek Speciální služby (opravna elektroniky, fotograf) Výběrové zboží (šperky, auto-moto) Kino Zábavní zařízení (akvapark, bowling, taneční klub) Knihovna Restaurace (bary, vinárny) Kulturní zařízení (divadla, muzea, výstavy) Sportovní zařízení (plavecký bazén, tenisové kurty)

Dostupnost internetu Zaškrtněte prosím (vložte do kolonky x) jakým způsobem mají občané ve vašem městě/obci přístup k internetu (možno zaškrtnout více možností) Více komerčních Jeden komerční Internet dostupný Internet není poskytovatelů poskytovatel v knihovně/obecním dostupný úřadu