JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH

Ekonomická fakulta Katedra obchodu a cestovního ruchu

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání Specializace: Cestovní ruch

PROST ŘEDÍ CESTOVNÍHO RUCHU

PACOVSKO

Vedoucí bakalá řské práce: Autor: RNDr. Josef Navrátil, Ph.D. Jana Šímová

2007

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma „Prost ředí cestovního ruchu – Pacovsko“ vypracovala samostatn ě na základ ě vlastních poznatk ů, za odborného vedení RNDr. Josefa Navrátila, Ph.D. Všechny použité knižní publikace, periodika a jiné podkladové materiály jsou uvedeny v seznamu použitých zdroj ů.

V Tábo ře dne………………………. ………………………….

Pod ěkování

Děkuji RNDr. Josefu Navrátilovi, Ph.D. za odbornou pomoc a vedení bakalá řské práce. Dále bych cht ěla pod ěkovat městu Pacov, místnímu informa čnímu st ředisku a muzeu a dalším za ochotu a poskytnutí cenných informací a materiál ů.

Obsah

1. Úvod...... 3 2. Cíle a hypotézy ...... 4 2.1 Cíle práce...... 4 2.2 Hypotézy...... 4 3. Data a metody...... 5 3.1 Metodika tvorby práce...... 5 3.2 Metodika situa ční analýzy ...... 5 3.3 Metodika dotazníkového šet ření...... 6 3.3.1 Charakteristika dotazníku ...... 6 3.3.2 Charakteristika respondent ů ...... 7 4. Literární p řehled ...... 10 4.1 Literatura o obecné problematice ...... 10 4.2 Literatura o sledovaném území...... 10 4.3 Vymezení pojm ů...... 11 5. Situa ční analýza ...... 13 5.1 Analýza rekrea čního prostoru...... 13 5.2 Selektivní faktory...... 14 5.3 Lokaliza ční podmínky ...... 14 5.3.1 Přírodní podmínky a atraktivity...... 14 5.3.2 Spole čenské podmínky a atraktivity...... 15 5.3.2.1 Kulturn ěhistorické památky...... 15 5.3.2.2 Kulturní za řízení, kulturní a spole čenské akce ...... 16 5.3.2.3 Sportovní a zábavní za řízení a akce...... 18 5.3.3 Realiza ční podmínky ...... 19 5.3.3.1 Dopravna a dostupnost místa...... 19 5.3.3.2 Ubytovací a stravovací za řízení...... 19 5.3.3.2.1 Speciální za řízení...... 20 6. Sou časný stav využití území...... 21 6.1 Typ návšt ěvníka...... 21 6.2 Spokojenost a nespokojenost návšt ěvník ů...... 26 6.3 Rekrea ční aktivity návšt ěvník ů...... 28

1

6.4 Konflikty p ři využívání rekrea čního prostoru aktivitami cestovního ruchu...... 29 6.5 Navšt ěvovaná místa ...... 31 7. Přehled problémových okruh ů...... 33 8. Záv ěr ...... 35 9. Summary...... 36

Seznam literatury ...... 37 Seznam tabulek...... 39 Seznam graf ů ...... 39 Seznam p říloh ...... 39

2

1. Úvod

Cestovní ruch je dnes jedno z nejdynami čtěji se rozvíjejících ekonomických odv ětví. Ve sv ětě je považovaný za odv ětví budoucnosti a stává se významn ějším a nepostradateln ějším faktorem regionálního rozvoje v řad ě českých region ů i v celé ekonomice. Bakalá řská práce se zabývá prost ředím cestovního ruchu. V ěnuje se posouzení možností a sou časného stavu využití regionu „Pacovsko“ aktivitami cestovního ruchu. Tato práce odpovídá na otázky odkud návšt ěvníci pochází, jaké aktivity v dané oblasti provozují. Práce posuzuje strukturu rekrea čních aktivit, vliv sociálního statutu na provozované aktivity, zjiš ťuje a posuzuje konflikty, které vznikají p ři využívání rekrea čního prostoru aktivitami cestovního ruchu. Oblast Pacovska je jedním z krásných, avšak turisticky mén ě navšt ěvovaných míst naší republiky. Region „Pacovsko“ se nachází v kraji Vyso čina. Tento kraj má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno především estetickou hodnotou kulturní krajiny, množstvím jedine čných p řírodních lokalit a kulturních a historických památek. Pro neexistenci t ěžkého pr ůmyslu pat ří Vyso čina k ekologicky nejzachovalejším oblastem České republiky. P řesto není tolik navšt ěvovaná, jak by se očekávalo.

3

2. Cíle a hypotézy 2.1 Cíle práce Hlavním cílem bakalá řské práce je posouzení možností a sou časného stavu využití regionu „Pacovsko“ aktivitami cestovního ruchu.

Díl čí cíle jsou: − posouzení typu návšt ěvníka − posouzení struktury rekrea čních aktivit návšt ěvník ů − posouzení vlivu sociálního statutu na provozované aktivity − odhalení struktury navšt ěvovaných míst regionu − zjišt ění a posouzení konflikt ů p ři využívání rekrea čního prostoru aktivitami cestovního ruchu − zjišt ění a posouzení vnímání konflikt ů podle sociálního statutu

2.2 Hypotézy Nejvíce návšt ěvník ů pochází z Prahy a st ředních Čech. Hlavním faktorem p řílivu turist ů do regionu je životní prost ředí. Nej čast ější délka pobytu je víkend. Návšt ěvníci se do tohoto regionu vrací opakovan ě. Nejfrekventovan ějším dopravním prost ředkem je automobil. Nej čast ější je rodinná návšt ěva. Lokalitu doporu čují nej čast ěji p řátelé. Návšt ěvníci se ubytovávají v hotelu nebo v penzionu. Nej čast ějším d ůvodem návšt ěvy je dovolená. Mezi návšt ěvníky dominují návšt ěvníci orientovaní na rekrea ční aktivity jako je cykloturistika a p ěší turistika. Velmi nízká je participace na ekoturistických aktivitách. V aktivitách návšt ěvník ů existuje nízký po čet dominantních aktivit. Není rozdíl v provozovaných aktivitách mezi muži a ženami. Nej čast ěji navšt ěvovaným místem je hrad Kámen.

4

3. Data a metody 3.1 Metodika tvorby práce Metodický postup zpracování bakalá řské práce je možné rozd ělit do n ěkolika fází. V první fázi byly získávány údaje pot řebné pro zpracování bakalá řské práce a studována odborná literatura a existující podklady o daném území. Za tímto ú čelem byla navštívena knihovna Jiho české univerzity v Tábo ře, M ěstská knihovna v Tábo ře, Městská knihovna v Pacov ě, M ěstské muzeum Antonína Sovy v Pacov ě, odbor regionálního rozvoje M ěstského ú řadu v Pacov ě a Informa ční centrum v Pacov ě, odkud byly shromážd ěny pot řebné a zajímavé informace z knih, dokument ů i jiných materiál ů, které pojednávají o dané oblasti. V další fázi byly získávány údaje o poptávce, konkrétn ě od návšt ěvník ů pomocí dotazníkového šet ření p římo v terénu. Následn ě byly získané informace ut říd ěny a zpracovány. V poslední fázi byly poznatky syntetizovány do p řehledu problémových okruh ů sou časného využití prostoru aktivitami cestovního ruchu. Údaje získané dotazníkovým šet řením byly zpracovány pomocí po číta čového programu Microsoft Office Excel, konkrétn ě pomocí kontigen čních tabulek a Chí 2 testu. Pro lepší p řehlednost byla data ut říd ěna do graf ů a tabulek.

V pr ůzkumu byly využity tyto techniky šet ření: − osobní návšt ěva a standardizovaný rozhovor − šet ření pomocí dotazník ů – písemné dotazování

3.2 Metodika situa ční analýzy Situa ční analýza byla zpracována podle Hraly [5], jenž člení teritoriální systém cestovního ruchu na následující subsystémy: − selektivní faktory – činitele, které stimulují vznik cestovního ruchu ve funkci poptávky − lokaliza ční p ředpoklady – vytvá řejí možnosti pro jeho lokalizaci ve vztahu nabídky oblasti − realiza ční podmínky – umož ňují faktickou realizaci cestovního ruchu

5

3.3 Metodika dotazníkového šet ření Cílem dotazníkového šet ření byl sb ěr primárních dat o motivech a preferencích návšt ěvníka (= poptávky) dané oblasti a na základ ě zjišt ěných údaj ů vytvo ření možných potenciálních návrh ů, které by mohly vést ke zvýšení návšt ěvnosti oblasti. Dotazníkové šet ření probíhalo od července do zá ří roku 2006. Dotazování bylo realizováno v Informa čním st ředisku v Pacov ě, v Muzeu Antonína Sovy, v hotelu a restauraci Pepino, v Turistické ubytovn ě. Získány byly údaje od 106 respondent ů. Výb ěr respondent ů byl p říležitostný. [16]

3.3.1 Charakteristika dotazníku Dotazník (P říloha 1) byl ur čen turist ům a návšt ěvník ům m ěsta Pacova a jeho blízkého okolí. V úvodu dotazníkového formulá ře byl respondent ům vysv ětlen d ůvod zadání dotazníku. Návšt ěvník ům oblasti bylo položeno celkem 14 otázek a další 4 otázky ur čené pro statistické hodnocení. Otázky byly kombinací otev řených a uzav řených otázek. Ke zjišt ění motivací k návšt ěvě bylo použito t ěchto prvk ů: TV, rozhlas, tisk, internet, cestovní kancelá ř, turistické informa ční centrum, propaga ční materiály, doporu čení od p řátel a známých, jiné. S touto otázkou souvisí d ůvody rozhodující při výb ěru tohoto regionu. Respondenti m ěli na výb ěr z těchto prvk ů: životní prost ředí, dobré podmínky pro rekreaci, sportovní a kulturní akce, pracovní nebo soukromé d ůvody, příroda, památky, jiné. Ke zjišt ění konkrétních aktivit provozovaných turisty v dané oblasti bylo použito měř ení pomocí p ětistup ňové škály (1 = v ěnuji se výhradn ě; 2 = v ěnuji se p ředevším; 3 = v ěnuji se často; 4 = v ěnuji se z řídka; 5 = nev ěnuji se). P ředloženy byly tyto prvky: opalování, koupání; ryba ření, windsurfing, jízda na lo ďkách, p ěší turistika; jízda na kolech; pozorování pták ů s odborným pr ůvodcem, myslivecký lov, návšt ěvy historických zajímavostí; návšt ěvy muzeí; ú čast na kulturních a spole čenských akcích, houba ření a sb ěr lesních plod ů, sport (tenis, fotbal…). Ke zjišt ění problém ů, které mohou kazit turist ům požitky z dovolené, bylo použito také m ěř ení pomocí p ětistup ňové škály (1 = je zásadní problém, 2 =je mírný, 3 = nedokážu rozhodnout, 4 = spíše není, 5 = není problém). P ředloženy byly tyto prvky: kvalita vody, nedostate čná intimita prost ředí, hluk z cesty, nedostatek míst k parkování, nedostatek ve řejných míst ke koupání, nedostatek p řírodních zákoutí, vandalismus, p řepln ění lidmi, výskyt komár ů, pocit bezpe čí (p řed krádežemi), cena služeb a kvalita služeb.

6

Pokud se respondent ům v dané oblasti n ěco líbilo nebo naopak nelíbilo , m ěli možnost odpov ědi na volnou otázku: „Kdybyste m ěl(a) ozna čit jednu v ěc, která se Vám zde líbí (nelíbí), která by to byla?“ Další otev řená otázka byla ur čena pro zjišt ění jiných oblíbených okolních navšt ěvovaných míst : „Jaká další místa v okolí jste v rámci této dovolené navštívili nebo plánujete navštívit?“.

3.3.2 Charakteristika respondent ů Soubor respondent ů byl charakterizován základními demografickými údaji – pohlaví, v ěk, nejvyšší dosažené vzd ělání a zam ěstnání respondent ů. Struktura dotázaných je znázorn ěna pomocí graf ů.

Pohlaví respondent ů Celkem bylo osloveno 71 žen a 35 muž ů.

Graf 1 – Pohlaví respondent ů

33%

žena muž

67%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření.

Věk respondent ů Z věkové struktury oslovených respondent ů je patrné, že nejvíce návšt ěvník ů m ěsta Pacova a jeho okolí je ve v ěku 18-30 let, konkrétn ě 36 dotazovaných. A nejmén ě návšt ěvník ů je ve v ěku 61-70 let, 4 respondenti.

7

Graf 2 – Věk respondent ů

4% 14% 34% 18-30 31-40 41-50 51-60 61-70 28%

20%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Vzd ělání respondent ů V dotazníkovém šet ření bylo osloveno nejvíce respondent ů s dosaženým st ředoškolským vzd ěláním, 68 respondent ů. Vysokoškolské vzd ělání má 22 návšt ěvník ů Pacova a okolí. Nejmén ě dotazovaných, konkrétn ě 4, má základní vzd ělání.

Graf 3 – Vzd ělání respondent ů

4% 21% 11%

základní vyu čen st řední vysokoškolské

64%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

8

Zam ěstnání respondent ů Z dotázaných 106 respondent ů je 16 student ů, 73 zam ěstnanc ů, 12 živnostník ů a 2 zam ěstnavatelé, 6 d ůchodc ů a 2 respondenti jsou na mate řské dovolené.

Graf 4 – Zam ěstnání respondent ů

2% 5% 2% 14% 11% student zam ěstnanec živnostník zam ěstnavatel důchodce jiné

66%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

9

4. Literární p řehled 4.1 Literatura o obecné problematice K vymezení problému cestovního ruchu byly použity publikace „Jak rozvíjet místní cestovní ruch“ od M. Foreta a V. Foretové [2] ; „Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Aplikovaný marketing služeb“ od S. Hornera a J. Swarbrooka [4]; „Cestovní ruch (Vybrané kapitoly)“ od V. Malé [8]; „Technika služeb cestovního ruchu“ od J. Oriešky [9]. V pr ůběhu vývoje cestovního ruchu jako spole čensko ekonomického jevu, se m ění i p řístup k jeho definování a vymezení. Auto ři ve svých definicích zd ůraz ňují r ůzné stránky tohoto složitého jevu, mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které v ědní disciplíny je cestovní ruch zkoumán a definován. [8] Obecn ě se cestovní ruch definuje jako krátkodobý p řesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za ú čelem pro n ě p říjemných činností. [4] Cestovní ruch lze chápat jako soubor činností zam ěř ených na uspokojování pot řeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydlišt ě, zpravidla ve volném čase, za ú čelem zotavení, láze ňského lé čení a pracovních cest. Zna čnou část t ěchto pot řeb lze uspokojit i mimo rámec cestovního ruchu, ale práv ě ú čast na cestovním ruchu představuje vyšší stupe ň jejich uspokojení. [ 9] Cestovním ruchem lze ozna čit činnost osoby, cestující na p řechodnou dobu do místa trvalého bydlišt ě, p řičemž hlavní ú čel její cesty je jiný než vykonávat výd ěle čnou činnost v navštíveném míst ě. M ůže se však jednat o služební, obchodní či jinak pracovn ě motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního pom ěru u zam ěstnavatele v míst ě bydlišt ě nebo v míst ě sídla firmy. Pro toto pojetí cestovního ruchu je podstatné, že se jedná o zm ěnu místa, do časnost pobytu i o nevýd ěle čnost činnosti v navštíveném míst ě. [2]

4.2 Literatura o sledovaném území Pro zmapování vymezené oblasti byla použita publikace „Kraj Vyso čina – pr ůvodce na cesty“ od Marka Podhorského [11] a „Pr ůvodce po České republice – kraj Vyso čina“ [13]. Tyto knihy vypovídají o p řírodních a kulturních atraktivitách oblasti. Jsou dopln ěny množstvím fotografií a map. O samotném m ěst ě Pacov a o jeho okolí vypovídají publikace „Minulost m ěsta Pacova a okolí“ od J. Vondrá čka [15], „Pacov od historie k sou časnosti“ [6] a „Velká

10

encyklopedie m ěst a obcí ČR“ od J. Augustina [1]. Dále se o historii oblasti dozvídáme z publikace „Hrady, zámky a tvrze Království českého“ od A. Sedlá čka [14]. O místních památkách a zajímavostech hovo ří kniha A. Profouse „Místní jména v Čechách“ [12]. Krom ě literatury byly p řínosné i internetové stránky. Konkrétn ě www.mestopacov.cz [17], www.straziste.cz [18], www.volny.cz/jeskynechynov/ [19], www.mapy.atlas.cz [20], www.vysocina.tourism.cz [21], www.czechtourism.cz [22], www.obce.cz [23].

4.3 Vymezení pojm ů K vymezení pojm ů byli použity publikace „Cestovní ruch – výkladový slovník“ od M. Páskové a J. Zelenky [10]; „Technika služeb cestovního ruchu“ od J. Oriešky [9]; „Zem ěpis cestovního ruchu“ od M. Hole čka, P. Mariota a M. St řídy [3]. Cestovní ruch – soubor činností zam ěř ených na uspokojování pot řeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za ú čelem zotavení, poznání, spole čenského kontaktu, kulturního a sportovního vyžití, láze ňského lé čení a pracovních cest. [9] Teritoriální model cestovního ruchu – odhaluje základní princip strukturálních vazeb v krajin ě, umož ňuje komplexní pohled na systém vztah ů mezi cestovním ruchem a krajinou, a je metodickým východiskem pro regionalizaci cestovního ruchu. Vzniká pokud dojde ke spojení lokaliza čních a selektivních podmínek pomocí realiza čních podmínek. [3] Turista – osoba, která v domácím, resp. zahrani čním cestovním ruchu spl ňuje kritéria návšt ěvníka. Ú čast turisty na cestovním ruchu je spojena minimáln ě s jedním přenocováním. [10] Návšt ěvník – jakákoliv osoba, která cestuje do jiného místa než je místo jejího obvyklého pobytu na dobu nep řevyšující 12 po sob ě jdoucích m ěsíc ů, p řičemž ú čel návšt ěvy je jiný, než výkon z činnosti odm ěň ované z navštíveného místa. Cestující, který přijel na jiné místo než je místo jeho bydlišt ě. [10] Výletník – do časný návšt ěvník, který se v navštíveném míst ě nebo zemi zdrží pouze jeden den, tedy bez p řenocování. [10] Kemp – vymezená plocha s hygienickým za řízením pro p řechodné ubytování ve vlastním za řízení host ů (stan, obytný p řív ěs, karavan), p řípadn ě i ve zpravidla

11

jednopodlažních ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy) nebo v jejich samostatn ě pronajímatelných částech. [10] Penzion – za řízení nabízející ubytování obvykle více než na jednu noc a poskytující stravování zejména svým host ům. Zpravidla je penzion malokapacitní ubytovací za řízení (od n ěkolika l ůžek do n ěkolika desítek l ůžek) s klidným a útulným rodinným prost ředím, s omezen ějším rozsahem a nižší úrovní spole čenských a dopl ňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s odpovídající t řídou hotelu. [10] Hotel – ubytovací za řízení s nejmén ě 10 pokoji pro hosty a s recepcí, které zajiš ťuje mimo kompletní stravovací služby i široký sortiment dalších služeb pro hosty. [10] Ubytování v soukromí – forma ubytování, která nevyhovuje definici hromadného za řízení cestovního ruchu a nabízí omezený po čet pokoj ů v soukromých domech za úplatu (pronájem) nebo zdarma. [10] Ubytovací za řízení – objekty, prostory nebo plochy, kde je ve řejnosti poskytováno ubytování. Je sou částí základní infrastruktury CR, bývá spojeno se stravovacími službami v plném nebo omezeném rozsahu a p řípadn ě i s poskytováním dalších služeb. [10] Stravovací za řízení – objekty, prostory nebo plochy, kde je ve řejnosti poskytováno stravování. Stravovací za řízení je sou částí základní infrastruktury CR, bývá samostatné nebo je sou částí ubytovacího za řízení. [10]

12

5. Situa ční analýza 5.1 Analýza rekrea čního prostoru Kraj Vyso čina se rozkládá v centrální oblasti Českomoravské vrchoviny. Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, nap ř. Doubravy, Sázavy, Želivky, Nežárky, Moravské Dyje, Jihlavy, Oslavy nebo Svratky. Kraj Vyso čina je tvo řen p ěti okresy; jsou to: okres Pelh řimov, Havlí čkův Brod, Ž ďár nad Sázavou, Jihlava a T řebí č. Rozlohou 6925 km 2 je kraj Vyso čina územím s nadpr ůměrnou velikostí, pouze čty ři kraje mají v ětší plošnou velikost. Výhodou pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Vyso čina je velmi kvalitní životní prost ředí a neporušená p říroda (ekologicky jedna z nejzachovalejších oblastí České republiky). Město Pacov se nachází 80 km jihovýchodn ě od Prahy v mírn ě kopcovité krajin ě protkané sítí potok ů a říček. Leží na rozhraní Českomoravské vyso činy a jižních Čech, mezi Táborem a Pelh řimovem. O Pacovsku se často hovo ří jako o zapomenutém kraji. Tento kraj není charakteristický ani pro Českomoravskou Vyso činu, ani pro jižní Čechy. Leží na rozhraní obou t ěchto krajin, svými zalesn ěným svahy má blízko k Vyso čin ě, rybníky pak inklinuje k jižním Čechám. Krásná p říroda a historické památky nabízejí ideální podmínky pro p ěší turistiku, cykloturistiku, ryba ření, houba ření i nerušené poznávání vzácn ě zachovalé p řírody. Pacov je místem p řesného st ředoevropského času, městem prochází 15. stupe ň východní délky, který je zárove ň nultým poledníkem pásma st ředoevropského času. Pacov se řadí mezi obce mikroregionu Stražišt ě. Nejstarší známá historie m ěsta zasahuje do p řelomu 13. a 14. století. K nejstarším hmotným doklad ům pat ří románsko-gotický náhrobek Hrona z Pacova z přelomu 13. a 14. století. V 15. a 16. století se Pacov rozvinul v měste čko a získal r ůzná privilegia, nap ř. právo užívat znak a pe čeť. R. 1597 byl Pacov povýšen na m ěsto. V 18. století byl Pacov majetkem řádu bosých karmelitán ů. Roku 1888 dostává Pacov rychlejší spojení se sv ětem otev řením českomoravské transversální dráhy. Ve 2. polovin ě 19. a na za čátku 20 století se ve m ěst ě za čal rozvíjet pr ůmysl, zejména strojírenství a nábytká řství. Za čátek 20. století znamená pro Pacov významné mezinárodní prvenství v po čátcích historie motocyklového sportu. 8. července 1904 jsou zde položeny základy Mezinárodní motocyklové federace a v roce 1906 se na Pacovském okruhu jedou první mezinárodní Motocyklové závody

13

na území Rakouska-Uherska. Tuto historii p řipomíná pam ětní deska na budov ě zámku, expozice jednostopých vozidel na nedalekém hrad ě Kámen. Počátkem povále čných let došlo k obnov ě a oživení podnik ů a živností i kulturního a spole čenského života. Po roce 1948 jsou postupn ě všechny podniky znárodn ěny a na čas ustala i spolková činnost. V 60. a 70. letech jsou postupn ě rozší řeny podniky s tradi ční výrobou a jsou budovány podniky nové.

5.2 Selektivní faktory Selektivní p ředpoklady mají primární význam p ředevším v rozvoji cestovního ruchu. Jejich prost řednictvím se mohou využít p ředpoklady pro cestovní ruch v dané oblasti. Představují spole čenské reality a d ělí se na objektivní faktory (mírové uspo řádání sv ěta, vnitropolitická stabilita a charakter politického systému, životní úrove ň populace, životní prost ředí) a subjektivní faktory (reklama, propagace, módnost, trend).[5] V sou časnosti v Pacov ě žije 5276 obyvatel. Katastrální vým ěra činí 3584 ha. Pacov se skládá z šesti částí, a to ze samotného m ěsta Pacova a vesnic Bed řichov, Velká Rovná, Zho ř u Pacova, Jet řichovec a Rou čkovice. [23]

5.3 Lokaliza ční podmínky Lokaliza ční podmínky cestovního ruchu mají ve vztahu k jeho rozvoji druhotný význam. Rozhodující postavení však zaujímají p ři konkrétní lokalizaci (umíst ění) jeho realizace, bez ohledu na to, zda jsou p řírodního či spole čenského charakteru. Rozhodují o funk čním využití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska p řírodních možností a charakteru a kvality spole čenských podmínek či atraktivit. [5]

5.3.1 Přírodní podmínky a atraktivity Chýnovská jeskyn ě Chýnovská jeskyn ě se nachází cca. 13 kilometr ů západn ě od Pacova, sm ěrem na Tábor. Je to první ve řejn ě p řístupná jeskyn ě v Čechách, která byla objevena v roce 1863. Dodnes jsou zachována p ůvodní kamenná schodišt ě. Chýnovská jeskyn ě byla postupn ě vytvá řena rozši řováním puklin korozí, p řičemž na charakteru chodeb se zárove ň podílela proudící a výmolná činnost vod. Celková délka jeskynního systému, který není ješt ě zcela prozkoumán, je více než 1400 metr ů, z toho je 260 metr ů zp řístupněno ve řejnosti. V prostorách mimo návšt ěvní okruh probíhá speleologický a speleopotáp ěč ský pr ůzkum.

14

Stražišt ě Nejvyšší vrchol Pacovské pahorkatiny Stražišt ě (744 m) leží 7 kilometr ů severn ě od Pacova. V roce 1878 zde byla postavena d řev ěná rozhledna, ze které byl výhled na celé okolí. Dnes je na vrcholu televizní a rozhlasový vysílač. Pod vrcholkem je studánka s pitnou lé čivou vodou. Na poutním míst ě byla v 18. století postavena barokní kaple. Dodnes se zde poslední ned ěli v červnu konají Stražiš ťské poutě.

Sovova stezka Dvanáctikilometrová nau čná stezka vede z Pacova do Lukavce, p řes obec Brat řice a vrch Stražišt ě. Stezka kopíruje cestu, kterou slavný básník Antonín Sova chodíval z Lukavce do Pacova do školy.

Sudk ův d ůl – vodní tvrz Sudk ův d ůl p řipomíná husitské revolu ční hnutí. V Sudkov ě dole je zachovalá dvoupatrová tvrz z 15. století, která leží v Josafatském údolí. Toto údolí leží na vápencovém podklad ě a zvlášt ě na ja ře je rájem pro botaniky.

5.3.2 Spole čenské podmínky a atraktivity

5.3.2.1 Kulturn ěhistorické památky Zámek Původn ě hrad založený ve 13. století, v 16. století p řestav ěn na zámek. Za bosých karmelitán ů se šlechtické sídlo po roce 1781 postupn ě m ění v klášter s kostelem sv. Václava. Roku 1787 byl klášter zrušen a budova znovu využívána jako zámek. V 60. letech 19. století sloužila část zámku jako škola a byt pro u čitele. Tady se 26. 2. 1864 narodil básník Antonín Sova. V roce 1945 p řešel zámek pod státní správu. Od roku 1947 do roku 1992 byl objekt sídlem vojenské posádky. V roce 1997 byl p řeveden do majetku města. Po nedávné rekonstrukci sídlí v severním k řídle m ěstský ú řad.

Barokní klášterní kostel sv. Václava Hodnotná stavba z roku 1719. Interiér kostela je využíván v letním období jako výstavní sí ň.

Kostel sv. Archand ěla Michaela Po čátky kostela sv. Michaela spadají do 13. století. Dnešní podobu mu vtiskla zejména p řestavba v druhé polovin ě 15. století, nachází se zde nejstarší náhrobek v Čechách.

15

Kostel sv. Barbory a h řbitov Mezi ran ě barokní památky pat ří h řbitovní kostel sv. Barbory z let 1680-82. Náhrobky ve zdi kostela vznikly v letech 1818-26. Mezi nimi se nachází také empírový náhrobek V Hamerníka z roku 1840. Objekt je obklopen h řbitovem s řadou um ělecky hodnotných náhrobk ů z 19. a 20. století.

Židovský h řbitov Při severovýchodním okraji města se nachází židovský h řbitov, jehož po čátky sahají do roku 1680. Nejstarší čitelné náhrobky pochází z konce 18. století.

Kaple sv. Anny Barokní kaple sv. Anny z let 1701-03 byla p řestavována v polovin ě 18. století.

Městské muzeum Antonína Sovy Pacovské muzeum pat ří k význa čným kulturním institucím m ěsta už od po čátku 20. století. Založil ho v roce 1908 profesor Ferdinanda Pakosta. Instituce sbírá a uchovává památky dokumentující minulost a p řítomnost m ěsta a okolí. Sou časné stálé expozice nabízejí: život a dílo Antonína Sovy, historickou expozici, jejíž sou částí jsou i dokumenty, které se vztahují k prvním mezinárodním motocyklovým závod ům na Pacovském okruhu v r. 1906 a malí řskou sí ň Jana Autengrubera a Jana Vojny.

Hrad Kámen První zmínky o hradu se objevují okolo roku 1300 ve spojení s rozsáhlou stavbou na obrovském žulovém balvanu. Podle tohoto pozoruhodného skaliska je také pojmenována obec. Hrad byl p ůvodn ě gotický, pozd ěji stavebn ě rozší řen a ran ě barokn ě přestav ěn. Nyn ější podoba v romantickém stylu anglické gotiky je z 1. poloviny 19. století. U hradu se nachází také romantický park s rozsáhlým alpiniem. Expozice jednostopých motorových vozidel pochází ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Dále pak archeologická expozice a interiérová expozice bydlení 19. a po čátku 20. století.

5.3.2.2 Kulturní za řízení, kulturní a spole čenské akce Mezi nejvýznamn ější cíle cestovního ruchu pat ří krom ě p řírodn ě zajímavých území také m ěsta soust řeďující větší množství kulturních památek i jednotlivé kulturn ěhistorické lokality. V oblasti se koná n ěkolik významných kulturních a spole čenských akcí, v ětšina z nich má pouze oblastní význam.

16

Mezi nejvýznamn ější kulturní události pat ří závody motocyklových veterán ů na historickém Pacovském okruhu ( červen) a Mistrovství sv ěta, Evropy a ČR v motocrossu (od dubna do října). Mezi další tradi ční kulturní akce pat ří „Pacovská pou ť“ (poslední víkend v zá ří), Kozimberské posvícení (srpen), festival Pacovský poledník ( červenec), Cimrman ův Pacov a Adventní odpoledne (prosinec). Ve m ěst ě a p řilehlých obcích jsou pom ěrn ě časté plesy, divadelní p ředstavení, d ětské karnevaly a zábavy pro mládež.

Významné obce v okolí Brat řice – leží asi 7 km na sever od Pacova. V obci se nachází turistická ubytovna. Okolní lesy, které jsou protkány sítí cest se zpevněným povrchem, jsou ideální pro cykloturistiku, b ěh… Březina – ve vsi B řezina stávala od 2. poloviny 16. století renesan ční tvrz, která byla kolem roku 1765 p řestav ěna na zámek. U osady B řezina byl založen rybník, který obklopují rašeliniště. Jedná se o místo s výskytem vzácných rostlin i živo čich ů, chrán ěné od roku 1990. Lukavec – leží 12 km severn ě od Pacova. Dominantou Lukavce je zámek, který pochází z 16. století. K zámku náleží anglický park s klasicistním pavilonem zvaným Hříbek z konce 18. století, kde prožila část života rodina básníka Antonína Sovy. Asi 2 km jihovýchodn ě od Lukavce se nachází p řírodní rezervace Údolí potoka u Dolské myslivny – rašelinné louky s výskytem vzácných druh ů rostlin. Obrata ň – z této obce vede úzkokolejná dráha do Jind řichova Hradce. Nachází se zde penzion. Těchobuz – obec se nachází 9 km západn ě od Pacova v lesní krajin ě s velkým po čtem rybník ů. Obec je známá pobytem vynikajícího matematika, filozofa a teologa za čátku 19. století, Bernarda Bolzana. Jeho život a dílo je dokumentováno v nedávno otev řené Galerii Bernarda Bolzana v Těchobuzi. V obci bývaly až do 19. století sklá řské hut ě, po čátek sklá řské tradice rodiny Kavalírových. K historickým památkám pat ří původn ě románsko-gotický kostel sv. Marka ze 14. století; barokní zámek z 18. století, v kterém se v sou časnosti nachází Ústav sociální pé če pro mentáln ě postižené; Bolzanova studánka. V roce 2007 zde byla slavnostn ě otev řena nau čná stezka „Mozaika krajiny“, která se váže k historii Bernarda Bolzana.

17

Významné osobnosti oblasti Jan Toušek (p řelom 14. a 15.stol. – 1458) – sekretá ř a notá ř Zikmunda Lucemburského Václav Pacovský (asi 1434 – 1513) – profesor matematiky a astronomie na pražské univerzit ě Bernard Bolzano (1781 – 1848) – filozof, matematik Josef Hamerník (1810 – 1887) – léka ř Bohuslav Čermák (1846-1899) – knihovník a spisovatel Jan Vojna (1861 – 1894) – malí ř Antonín Sova (1864 – 1928) – básník Ferdinand Pakosta (1864 – 1914) – historik, zakladatel muzea Václav Pla ček – Trnavský (1868 – 1925) – léka ř a spisovatel Jan Autengruber (1887 – 1920) – malí ř Saša Machov (1903 – 1951) – choreograf Národního divadla

5.3.2.3 Sportovní a zábavní za řízení a akce Cyklotrasy a cyklostezky Město Pacov a jeho širší okolí nabízí ideální podmínky pro cykloturistiku. V oblasti Pacova a mikroregionu Stražišt ě je cca. 100 km zna čených tras. Povrch tras je v ětšinou asfaltový a trasy jsou vedeny po komunikacích 3. t řídy a po místních komunikacích. Nejvýznamn ější trasy regionu jsou trasy číslo 161 a 321. Dále pak trasy číslo 1217, 1218, 1219 (P říloha 12).

Pěší turistika V Pacov ě a jeho okolí se nachází n ěkolik turisticky zna čených cest. Zelená turistická trasa: Lukavec – Pacov (Sovova stezka), Lukavec – Velký Blaník, Lukavec – Mladá Vožice; modrá trasa: Lukavec – Pelh řimov; červená trasa: Kámen – Pacov.

Rekreace vázaná na vodu Pokud jde o koupání, Pacovsko nemá zrovna ideální podmínky pro trávení dovolené u vody. Nedaleko obce se nachází 2 koupališ ťě a několik rybník ů: − rybník Dolák – 3 km východn ě od Pacova − Černý rybník – 6 km severn ě od Pacova − rybník Valcha – 5 km jižn ě od Pacova za obcí Cetoraz

18

− koupališt ě v Jet řichovci – 4 km severozápadn ě od Pacova − koupališt ě v Morav či – 10 km jižn ě od Pacova

Další sportovní aktivity Krom ě již zmín ěných sportovních a rekrea čních aktivit se v oblasti nachází tenisové kurty (Pacov, Brat řice), bowling (Pacov), fitness Studio Atlas (Pacov), sauna (Pacov, Lukavec), motokrosový areál Pacovský propad, sportovní areál a fotbalové h řišt ě (Lukavec, Pacov), atletický stadion (Pacov), možnost rybolovu (na rybníce Valcha).

5.3.3 Realiza ční podmínky Realiza ční podmínky mají dominující postavení pro kone čnou fázi uskute čň ování různých forem cestovního ruchu: umož ňují oblastí (st ředisek) cestovního ruchu dosáhnout (pomocí dopravy) a využít je (prost řednictvím ubytovacích, stravovacích a jiných za řízení). [5]

5.3.3.1 Dopravna a dostupnost místa Doprava pat ří mezi základní podmínky realizace; zajiš ťuje styk mezi výchozím místem ú častníka a navšt ěvovanou oblastí (místem) a rozhoduje o využívání prostoru cestovním ruchem, v ůč i kterému vystupuje jako základní služba. [5]

Železni ční doprava Železni ční stanice na trati č. 224 Tábor a Horní Cerekev je vzdálena 2 km od centra města Pacova a dostupná autobusem MHD. Zvláštním typem dopravy v této oblasti je úzkokolejná dráha z Obratan ě do Jind řichova Hradce. Tra ť je dlouhá 44, 06 km, spojuje Jind řich ův Hradec, Kamenici nad Lipou, Černovice a Obrata ň.

Silni ční doprava Silni ční sí ť v dané oblasti je pom ěrn ě uspokojující. Prochází zde dv ě hlavní silnice, č. 19, která vede z Tábora do Jihlavy, č. 129, která protíná obec Pacov.

5.3.3.2 Ubytovací a stravovací za řízení Ubytovací za řízení Spo čívají v poskytování p řechodného ubytování. V obci Pacov a okolí je dobrá koncentrace ubytovacích kapacit. Ú častník cestovního ruchu si m ůže vybrat z kemp ů, 2 penzion ů, 2 hotel ů, turistických ubytoven, chatové osady. Nej čast ěji je zastoupeno ubytování v soukromí.

19

Ubytovací za řízení: Hotel a pizzerie „Pepino“ v Pacov ě Hotel a restaurace „Na Panské“ v Pacov ě Ubytovací za řízení Klubu českých turist ů „Vyso čina“ v Pacov ě Turistická ubytovna v Brat řicích Turistická ubytovna T ěchobuz Turistická ubytovna, Kemp Hut ě u Černého rybníka Motel, Penzion Svoboda v Obrata ňi

Stravovací za řízení Stravovací za řízení jsou rozmíst ěna dosti nerovnom ěrn ě. V přilehlých obcích kvalitní stravovací za řízení často chybí. N ěkteré obce nabízejí stravování v místních hostincích, které mají mimo sezónu omezenou otvírací dobu. V oblasti nechybí ani stravování ve form ě rychlého ob čerstvení. Stravovací za řízení: Restaurace „Pizza Pepino“ v Pacov ě Restaurace „Pizzerie Na Nám ěstí“ v Pacov ě Restaurace „Staro česká Beseda“ v Pacov ě Restaurace „U Kalivod ů“ v Pacov ě Restaurace „Na Maštálkách“ v Pacov ě Jídelna „Na R ůžku“ v Pacov ě

5.3.3.2.1 Speciální za řízení Mezi speciální za řízení pat ří informa ční centra, cestovní kancelá ře…

Informa ční centrum V oblasti se nachází dv ě turistická informa ční centra. TIC v Pacov ě poskytuje informace o ubytování a stravování, turistických možnostech v okolí, prodává mapy a pohlednice, knihy a dárkové p ředm ěty, jsou zde dostupné propaga ční materiály, kopírování a ve řejn ě p řístupný internet. Infocentrum v Těchobuzi poskytuje informace o turistických možnostech v okolí, nabízí propaga ční materiály, mapy, pohlednice a vstupenky do Galerie Bernarda Bolzana v Těchobuzi.

20

6. Sou časný stav využití území 6.1 Typ návšt ěvníka Hypotéza 1: Nejvíce dotázaných pochází z Prahy a středních Čech Na základ ě dotazníkového šet ření bylo zjišt ěno, že v ětšina návšt ěvník ů pochází z Jiho českého kraje, nikoliv z Prahy a st ředních Čech. Z Jiho českého kraje p řijelo do Pacova a jeho okolí 27 návšt ěvník ů, z Prahy 25. Rozdíl je nepatrný. Dalšími výrazn ě zastoupenými kraji jsou Vyso čina a St ředo český kraj. Ze St ředo českého kraje pochází 13 návšt ěvník ů.

Graf 5 – P ůvod respondent ů

kraj Zlínský

Olomoucký

Královehradecký

Liberecký

Plze ňský

Karlovarský

Ústecký

Pardubický

Moravskoslezský

Jihomoravský

St ředo český

Vyso čina

Praha

Jiho český

0 5 10 15 20 25 30

po čet návšt ěvník ů

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

21

Hypotéza 2: Hlavním faktorem p řílivu turist ů do regionu je životní prost ředí Turisty do regionu láká p ředevším p říroda a pracovní nebo soukromé d ůvody. Příroda byla rozhodujícím prvkem p ři výb ěru tohoto regionu pro 46 respondent ů, pracovní a soukromé d ůvody pro 41 respondent ů. Z důvodu životního prost ředí zavítalo do oblasti 21 návšt ěvník ů. P říroda a prost ředí jsou nejd ůležit ějším faktorem motivace k návšt ěvě.

Graf 6 – Faktor p řílivu turist ů

8% 12% životní prost ředí 4% 18% 8% dobré podmínky pro rekreaci sport./kulturní akce prac./soukr.důvody příroda památky 24% 26% jiné

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Hypotéza 3: Nejčast ější délka pobytu je víkend V této otev řené otázce nejvíce respondent ů odpov ědělo, že zde stráví 1 den. 17 dotázaných v mikroregionu stráví 2 dny (většinou se jedná o víkend). Na týden p řijelo do oblasti 34 návšt ěvník ů, na 2 týdny 6, na 3 a 4 týdny po 1 návšt ěvníkovi. Déle jak m ěsíc zde z ůstanou 3 respondenti.

Graf 7 – Po čet strávených dní

1% 1% 6% 3% 1 den 41% 2 dny (víkend) 3-7 dní (týden) 2 týdny

32% 3 týdny 4 týdny déle jak m ěsíc 16%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

22

Hypotéza 4: Návšt ěvníci se do tohoto regionu vrací opakovan ě Na základ ě dotazníkového šet ření bylo zjišt ěno, že 48 respondent ů navšt ěvuje Pacov pravideln ě, 38 je zde po n ěkolikáté a 20 poprvé.

Graf 8 –Opakovanost návšt ěv mikroregionu

19%

45% poprvé po n ěkolikáté pravideln ě

36%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Hypotéza 5: Nejfrekventovan ějším dopravním prost ředkem je automobil Na uzav řenou otázku z možností odpov ědí automobil, kolo, p ěšky a ve řejná doprava nejvíce dotázaných odpov ědělo, že k přeprav ě do oblasti využili vlastní automobil. 17 dotázaných využilo ve řejnou dopravu, což v dané oblasti p ředstavuje autobusové nebo vlakové spojení. 7 dotázaných se do mikroregionu dopravilo na kole, lokalita nabízí dobré podmínky pro cykloturistiku. Možnost dopravy p ěšky nevyužil žádný respondent. Graf 9 – Dopravní prost ředek

16%

7% auto kolo ve řejná doprava

77%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

23

Hypotéza 6: Nej čast ější je rodinná návšt ěva Na tuto otázku mohli respondenti vybírat odpov ědi z možností: sám/a, s přáteli nebo s rodinou. 56 dotázaných zde bylo s rodinou, 28 s přáteli a 22 sami.

Graf 10 – S kým respondenti cestují

21%

sám/a s p řáteli s rodinou 53%

26%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Hypotéza 7: Lokalitu doporu čují nej čast ěji p řátelé Výb ěr možností odpov ědí na tuto otázku byl následující: v TV, v rozhlasu, v tisku, na internetu, v cestovní kancelá ři, v turistickém informa čním centru, v propaga čních materiálech, od p řátel a známých nebo jinde. Nejvíce oslovených respondent ů se o dané lokalit ě dozv ědělo od p řátel a známých, konkrétn ě 73 oslovených. Nejmén ě v turistickém informa čním centru, 2 návšt ěvníci.

Graf 11 – Informace o lokalit ě

2% 18% 8% 3% na internetu v infocentru v propag.materiálech od p řátel jinde

69%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

24

Hypotéza 8: Návšt ěvníci se ubytovávají v hotelu nebo v penzionu V této uzav řené otázce m ěli respondenti na výb ěr z odpov ědí hotel, penzion, ubytování v soukromí, kemp chata/stan. Skoro jedna polovina dotázaných využívá ubytování v soukromí, 17 v chatách a stanech, 10 v hotelu a 4 v penzionu. 25 respondent ů v míst ě nep řespává.

Graf 12 – Ubytování

9% 24% 4%

hotel penzion soukromí chata/stan

16% nep řespává 47%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Hypotéza 9: Nej čast ějším d ůvodem návšt ěvy je dovolená V této uzav řené otázce m ěl respondent na výb ěr z odpov ědí jen projíždím, služební nebo osobní záležitosti, kulturní a sportovní akce, výlet, dovolená, jiný. Nejvíce návšt ěvník ů zavítalo do oblasti z důvodu výletu, skoro stejný po čet z důvodu dovolené, služebních nebo osobních záležitostí. Graf 13 – D ůvod návšt ěvy

11% 8% projíždím 21% 23% služební/osobní záležitosti kulturní/sportovní akce výlet dovolená 8% jiný 29%

ř Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ení

25

6.2 Spokojenost a nespokojenost návšt ěvník ů Spokojenost návšt ěvník ů V této otev řené otázce mohli návšt ěvníci jmenovat jednu v ěc, která se jim v oblasti líbí. Odpov ědi byly rozt říd ěny do jednotlivých kategorií (p říroda, památky, prost ředí, dopravní infrastruktura, koupání, materiáln ě technická základna). 45 respondent ů odpov ědělo, že je zde nejvíce zaujala p řírodní zákoutí. 30 respondent ům se líbili památky. Dotazovaní byli spokojeni s materiáln ě technickou základnou (službami) a s prost ředím.

ň ě ů Graf 14 – Kladné faktory ovliv ující pobyt návšt vník

2% 15% 1% příroda 43% 11% památky prost ředí doprav.infrastruktura koupání mat. tech.základna 28%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Nespokojenost návšt ěvník ů V této otev řené otázce si respondenti nejvíce st ěžovali na nedostatek čisté vody a na špatné podmínky ke koupání. Skoro stejnému množství respondent ů vadí dopravní infrastruktura ve m ěst ě, nedostatek míst k parkování a hluk z cesty. 11 dotazovaným kazí dojem z dovolené n ěkteré služby a stav n ěkterých neudržovaných památek. 6 respondent ů bylo nespokojeno s nedostate čným kulturním a spole čenským životem.

26

Graf 15 – Negativní faktory ovliv ňující pobyt návšt ěvník ů

3% 6% 4% 9% příroda 10% 5% památky prost ředí doprav.infrastruktura koupání mat.tech.základna 32% 31% kultura neuvedeno

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Faktory ovliv ňující pr ůběh dovolené U této otázky byly p ředloženy tyto problémy, které mohou kazit návšt ěvník ům prožitky z dovolené: kvalita vody, nedostate čná intimita prost ředí, hluk z cesty, nedostatek míst k parkování, nedostatek míst ke koupání, nedostatek p řírodních zákoutí, vandalismus, přepln ění lidmi, výskyt komár ů, pocit bezpe čí, cena služeb, kvalita služeb. Zásadním problémem v oblasti se jeví nedostatek míst ke koupání, vandalismus a kvalita vody. Mírným nedostatkem je pro návšt ěvníky nedostatek míst k parkování, hmyz. Dotazovaní naopak nevidí problém v nedostatku p řírody a v intimit ě prost ředí.

Graf 16 – Faktory ovliv ňující zážitky na dovolené

100% 90% 80% není v ůbec žádný 70% spíše není 60% 50% nedokážu rozhodnout 40% 30% je mírný 20% je zásadní 10% 0%

z í b t y č eb e edí hluk s ř mí írody lidmi už ta vody ř i/hm sl li h ní á ř íc ě t bezpe a ita služ va n ci k ac ke koupání cen ov t vandalismusřepl kom po kval rk ís p intimita prost m pa nedostatek p ek ek tat tat dos dos ne ne

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

27

6.3 Rekrea ční aktivity návšt ěvník ů Hypotéza 10: Mezi návšt ěvníky dominují návšt ěvníci orientovaní na rekrea ční aktivity jako je cykloturistika a p ěší turistika Nejvíce se respondenti v ěnují návšt ěvě historických zajímavostí, 73 návšt ěvník ů, a houba ření, 59 návšt ěvník ů. Dalšími hodn ě zastoupenými aktivitami jsou koupání, cykloturistika, p ěší turistika, ú čast na kulturních a spole čenských akcích. Jízd ě na kole se v ěnuje 52 respondent ů a p ěší turistice 50.

Graf 17 – Aktivity v lokalit ě

100% 90% Zdroj:80% Vlastní dotazníkové šet ření 70% nev ěnuji se 60% zřídka 50% často 40% především 30% výhradn ě 20% 10% 0%

í y ů a rt ení k ka k st e ání ř ď i kolo o ení po v pán lo ist akce ř s sliv muz kou ryba tur historie uba ání ptá o opalo my h rov o oz p

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Hypotéza 11: Velmi nízká je participace na ekoturistických aktivitách K nejmén ě návšt ěvníky provozovaným aktivitám pat ří myslivost, pozorování pták ů a rybolov (Graf 17). Podíl návšt ěvník ů na ekoturistických aktivitách je nízký.

Hypotéza 12: V aktivitách návšt ěvník ů existuje nízký po čet dominantních aktivit Díky dotazníkovému šet ření a následn ě vyhodnocování pomocí programu Microsoft Office Excel bylo zjišt ěno, že p řevažují návšt ěvníci, kte ří se aktivitám v ěnují často, z řídka, nebo nev ěnují. Záleží na typu provozované aktivity. (Graf 17)

28

6.4 Konflikty p ři využívání rekrea čního prostoru aktivitami cestovního ruchu Hypotéza 13:Není rozdíl v provozovaných aktivitách mezi muži a ženami

Rozdíly v jednotlivých aktivitách z hlediska pohlaví Pomocí Chi 2 testu byl u jednotlivých aktivit zjiš ťován rozdíl v odpov ědích muž ů a žen. Výsledky Chi 2 testu jsou znázorn ěny v Tabulce 1. Hladiny významnosti (p) na úrovních 0,001 a 0,01, pro které lze p ředpokládat, že se odpov ědi z hlediska pohlaví liší, vyšly pouze u ryba ření, návšt ěvy kulturních a spole čenských akcí a věnování se sportu.

Tabulka 1 – Rozdíly v provozování aktivit mezi muži a ženami Aktivity Chi–square p opalování 0,014 0,906 koupání 0,253 0,615 rybolov 13,595 0,004 jízda na lo ďkách 0,541 0,462 pěší turistika 5,572 0,321 jízda na kole 3,363 0,499 pozorování pták ů 0,001 0,970 myslivost x x historické památky 4,048 0,400 muzea 1,450 0,228 akce 13,567 0,009 houba ření 2,458 0,652 sport 7,056 0,008 Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Kulturní a spole čenské akce Z celkového po čtu oslovených návšt ěvník ů se b ěhem své dovolené ú častní na kulturních a spole čenských akcí 80 respondent ů (Graf 18). Rozdíl v odpov ědích muž ů a žen je z řejmý. Z grafu je patrné, že ženy se na kulturních a spole čenských akcí ú častní více než muži. Z celkového po čtu žen se ú časti na kulturních a spole čenských akcí v ěnuje 53. Podíl muž ů na této aktivit ě je výrazn ě nižší, 27 respondent ů. Ze zbývajících oslovených návšt ěvník ů se aktivit ě nev ěnuje 18 žen a 8 muž ů.

29

Graf 18 – Rozdíl z hlediska pohlaví v aktivit ě ú časti na kulturních a spole čenských akcích

25

20 20 18 18

15

et žena

č 11 10

po 9 muž 10 8 6 5 5 1

0 věnuji se věnuji se věnuji se věnuji se nev ěnuji se výhradn ě především často zřídka kategorie

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Rybolov Z celkového po čtu oslovených návšt ěvník ů se b ěhem své dovolené ryba ření věnovalo pouze 19 lidí (Graf 19 ). Proto rozdíl v odpov ědích muž ů a žen není tak z řejmý. 97 respondent ů, z toho 65 muž ů a 22 žen, se rybaření nev ěnuje.

Graf 19 –Rozdíl z hlediska pohlaví v aktivit ě v ěnování se rybolovu

70 65 60 50 40 et žena č

po 30 22 muž 20 10 4 6 1 2 3 3 0 věnuji se věnuji se věnuji se nev ěnuji se výhradn ě často zřídka kategorie

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

Sport Z celkového po čtu oslovených se sportu v ěnuje 40 lidí, z toho 21 žen a 19 muž ů (Graf 20). 64 respondent ů, z toho 50 žen a 11 muž ů, se aktivit ě nev ěnuje.

30

Graf 20 – Rozdíl z hlediska pohlaví v aktivit ě v ěnování se sportu

60 50 50

40

et žena

č 30

po muž Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření 20 13 14 8 9 10 6 2 2 0 věnuji se věnuji se často věnuji se z řídka nev ěnuji se především kategorie

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

6.5 Navšt ěvovaná místa Hypotéza 14: Nej čast ěji navšt ěvovaným místem je hrad Kámen U otázky jaká další místa v okolí jste navštívili nejvíce odpov ědí pat řilo do kategorie historické památky (Graf 21). Konkrétní odpov ědi byly hrad Kámen, zříceniny hrad ů Choustník a Šelmberk (Graf 22). Z grafu je patrné, že nejvíce respondent ů (44) navštívilo nebo plánuje navštívit hrad Kámen. Z říceniny hrad ů Choustník a Šelmberk navštívilo po jednom návšt ěvníkovi.

Graf 21 – Navšt ěvovaná místa v okolí

14% 18% přírodní oblasti histor.památky obce, města 25% žádná (neuvedeno) 43%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

31

Graf 22 – Navšt ěvované historické památky

2% 2%

Kámen Choustník Šelmberk

96%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření

32

7. Přehled problémových okruh ů Na vodu vázané rekrea ční aktivity Na základ ě výsledk ů z dotazníkového šet ření by v budoucnosti bylo vhodné vybudovat v Pacov ě ve řejné koupališt ě nebo bazén a snažit se o zlepšení kvality vody v okolních rybnících. Vybudování koupališt ě by mohlo zase o kousek posunout rozvoj cestovního ruchu, hlavn ě pro skupinu rodin s dětmi, které by zde rádi trávili svojí dovolenou, ale z důvodu špatného koupání v obci i okolí, volí rad ěji jinou lokalitu.

Podpora klidových a památkových zón Jedná se p ředevším o opravu starých dom ů v okolí nám ěstí a v historickém centru.

Podpora agroturistických možností Agroturistika je nyní moderní záležitostí. Proto by bylo vhodné k přilákání turist ů do této oblasti využít možností, které agroturistika nabízí. Nap ř. možnost ubytování na venkov ě, farmách s chovem ovcí, koní, na farmách s ekologickou produkcí…. Nabídnout možnost vyjížd ěk na koni, pro zájemce možné týdenní či víkendové kurzy jízdy na koni apod.

Řešení nedostatku dostupného a p řitom kvalitního ubytování Většina turist ů preferuje levn ější variantu ubytování v soukromí p řed dražším ubytování v hotelu. Proto by zde bylo vhodné ud ělat n ěkolik stálých ubytování v soukromí, zejména v období letních m ěsíc ů, kdy je p říliv turist ů do této oblasti nejv ětší. Jednak by došlo k zvýšení nabídky a atraktivnosti ubytování a zárove ň by to zvýšilo p říjem domácností. Atraktivitu nabídky by zárove ň zvýšila možnost ubytování na venkov ě a na farmách.

Podpora p říležitostných spole čenských akcí a jejich pravidelnost V den výro čí úmrtí básníka Antonína Sovy by se mohl konat „Den Antonína Sovy“, kdy by se vzpomn ělo na tohoto básníka v místním Sovov ě parku, byl by zárove ň den otev řených dve ří muzea Antonína Sovy a pavilónu H říbek v Lukavci, byla by možnost jít Sovovu stezku…

Zlepšení propagace regionu, využití propagace regionu pomocí médií (TV, rozhlas, internet, tisk), využití mezinárodních veletrh ů CR Jedná se o zlepšení informovanosti ve řejnosti o možnostech d ění v Pacov ě, o kulturních akcích… Odkazy na Pacov na r ůzných internetových stránkách, nejen

33

na stránkách m ěsta. Zahrnutí Pacovska do nabídek cestovních kancelá ří a propagace na mezinárodních veletrzích, nap ř. „Holiday World“, „Go“ a „Region tour“. Lepší propagace a informovanost by m ěla p řilákat více turist ů, zvýšit zájem o toto místo, zvýšit po čet dní, které zde turisti tráví a v neposlední řad ě p řinést pen ěžní prost ředky, které by se dali použít pro další rozvoj cestovního ruchu v této oblasti.

Využití historického potenciálu Pacov je p ůsobišt ě n ěkolika významných osobností, ale ne všechny jsou veřejnosti známy a ne každý o nich ví. Pro v ětší informovanost by sloužily nap ř. besedy a publikace, které by zaznamenávaly jejich život; knihy, které by obsahovaly jejich díla…

Využití zámku jako interaktivního centra poznání a zábavy V severním k řídle zámku sídlí m ěstský ú řad, ale další části zámku jsou nevyužité. Bylo by vhodné alespo ň pro za čátek vypracovat návrhy pro budoucí využití zámku. Zámek má z hlediska historie pro Pacov velkou hodnotu a proto by m ěly být využity všechny prostory této budovy. V části by se nechalo z řídit nap ř. další muzeum se stálou expozicí, která by dokumentovala život v Pacov ě od první zmínky o tomto m ěst ě až po sou časnost, dále by zde mohly být umíst ěny archeologické objevy a nálezy z vykopávek, které v pr ůběhu času probíhali a probíhají na Pacovsku a další výstavy. V sou časném muzeu Antonína Sovy by byla stálá expozice o život ě Antonína Sovy a dalších významných rodák ů Pacovska, nap ř. malí ře Jana Vojny a manžel ů Autengruberových.

34

8. Záv ěr Oblast Pacovska má p říznivé p ředpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, avšak nikdy nebyla a v sou časné dob ě ani není st řediskem cestovního ruchu. Základem je krásná, zachovalá p říroda. Klidné a čisté prost ředí je zde samoz řejmostí a umož ňuje návšt ěvník ům prožít klidnou a spokojenou dovolenou. Díky dotazníkovému šet ření bylo možno analyzovat ú častníka cestovního ruchu v oblasti Pacovska. Nejvíce dotázaných návšt ěvník ů bylo ve v ěkové skupin ě 18 – 30 let s dosaženým st ředoškolským vzd ěláním. Návšt ěvníci p řijeli do lokality vlastním autem a v ětšinou s rodinou. Nejvíce návšt ěvník ů pochází z Jiho českého kraje a tráví zde v ětšinou 1 den. D ůvodem jejich návšt ěvy je výlet, jezdí sem pravideln ě. Jako možnost ubytování využívají p řevážn ě ubytování v soukromí. Zdrojem informací o oblasti bylo pro nejv ětší část respondent ů doporu čení od známých. Rozhodující p ři výb ěru pro n ě byla p říroda, pracovní nebo soukromé záležitosti. Mezi hlavní aktivity, kterým se návšt ěvníci b ěhem svého pobytu v ěnují, pat ří návštěva historických zajímavostí, houba ření a jízda na kole. Z historických památek navšt ěvují nejvíce hrad Kámen. Za nejv ětší problémy v navštíveném míst ě dotázaní považují nedostatek ve řejných míst ke koupání, kvalitu vody a vandalismus. Mírným nedostatkem je pro návšt ěvníky nedostatek míst k parkování a výskyt hmyzu. Naopak za nejmén ě závažné problémy byly ozna čeny nedostatek p řírody a intimita prost ředí. Hlavními cíly do budoucnosti v této lokalit ě by m ělo být vybudování ve řejného koupališt ě nebo bazénu, vylepšení dopravní infrastruktury a propagace. Oblast se nejvíce může pyšnit atraktivní a neporušenou p řírodou a čistým životním prost ředím. V budoucnosti se taková místa stanou vyhledávanými. Lidé p řesycení civiliza čním ruchem budou hledat odpo činek v přírod ě, která jim pom ůže na čerpat nové síly k dalšímu životu v rušných m ěstech.

35

9. Summary The Pacov town and its neighbourhood has positive influence for developing of tourism in the searching locality. However, this locality is without resort of tourism like it has been before. The basic for developing tourism in this locality is the beautiful nature. Clear enviroment and calm neigbourhood are typical for this area and thank to this tourist can spend convenient holiday. This area is the most attractive in summer season. Summer is the best time for tourism, cycling and other sports and for mushrooming and other activities. There tourist can visit historical monuments and museum and use cycling paths in this area. Visitors mostly come from the southern Bohemia by car and with their families. A reason of their visit is usually a trip. They stay here one day on average and they prefer accommmodation in the private. Tourists know about this area thank to their friends and because of the beautiful nature. The most popular monument in this area is the castle Kamen. Huge number of tourists would like to swim in this area. But there is no posibility to swim in this area. This problem takes point sof this beautiful place. Other problem of this area is vandalism and small propragation. One of the priority of council is to build a swimming pool in the town. This could make the Pacov town more attractive.

36

Seznam literatury Odborná a regionální literatura: 1. AUGUSTIN, J.: Velká encyklopedie m ěst a obcí ČR. 1. vyd. Praha: Arbor, a.s., 2001. 992 s. ISBN 80-901534-1-0. 2. FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch . Praha: Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. 3. HOLE ČEK, M., MARIOT, P., ST ŘÍDA, M.: Zem ěpis cestovního ruchu . Praha: Česká geografická spole čnost, 1999. 99 s. ISBN 80-86034-39-9. 4. HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-99. 5. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu . 4. upr. vyd. Praha: Idea Servis, 2002. 173 s. ISBN 80-85970-368. 6. Kol. autor ů: Pacov od historie k sou časnosti . Pacov: MÚ Pacov, 1997. 110 s. ISBN 80-238-0266-6. 7. KU ČA, K.: Města a m ěste čka v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku – IV. díl. Praha: Libri, 2000. 941 s. ISBN 80-85983-16-8. 8. MALÁ, V. Cestovní ruch (Vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7. 9. ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu . Praha, Idea servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9. 10. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch – výkladový slovník . Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 447 s. 11. PODHORSKÝ, M.: Kraj Vyso čina . 1. vyd. Praha: freytag a berndt, 2003. 152 s. ISBN 80-7316-075-7. 12. PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách , díl III.1. vyd. Praha: ČAVU, 1951. 629 s. 13. Pr ůvodce po České republice – kraj Vyso čina . Praha: Kartografie, a.s., 2004. 158 s. ISBN 80-7011-735-4. 14. SEDLÁ ČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze Království českého , díl IV. Praha: Argo, 1995. 376 s. ISBN 80-85794-30-6. 15. VONDRÁ ČEK, J.: Minulost m ěsta Pacova a okolí , díl I. Praha: Spolek rodák ů a p řátel m ěsta Pacova, 1947. 16. FERJEN ČÍK, J.: Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 255 s. ISBN 80-7178-367-6.

37

Internetové stránky: Navšt ěvovány pravideln ě od července 2006 do b řezna 2007.

17. www.mestopacov.cz 18. www.straziste.cz 19. www.volny.cz/jeskynechynov/ 20. www.mapy.atlas.cz 21. www.vysocina.tourism.cz 22. www.czechtourism.cz 23. www.obce.cz

38

Seznam tabulek Tabulka 1 – Rozdíly v provozování aktivit mezi muži a ženami

Seznam graf ů Graf 1 – Pohlaví respondent ů Graf 2 – V ěk respondent ů Graf 3 – Zam ěstnání respondent ů Graf 4 – Vzd ělání respondent ů Graf 5 – P ůvod respondent ů Graf 6 – Faktor p řílivu turist ů Graf 7 – Po čet strávených dní Graf 8 – Opakovanost návšt ěv mikroregionu Graf 9 – Dopravní prost ředek Graf 10 – S kým respondenti cestují Graf 11 – Informace o lokalit ě Graf 12 – Ubytování Graf 13 – D ůvod návšt ěvy Graf 14 – Kladné faktory ovliv ňující pobyt návšt ěvník ů Graf 15 – Negativní faktory ovliv ňující pobyt návšt ěvník ů Graf 16 – Faktory ovliv ňující zážitky na dovolené Graf 17 – Aktivity v lokalit ě Graf 18 – Rozdíl z hlediska pohlaví v aktivit ě v ěnování se sportu Graf 19 – Rozdíl z hlediska pohlaví v aktivit ě ú časti na kultur. a spol. akcí Graf 20 – Rozdíl z hlediska pohlaví v aktivit ě ryba ření Graf 21 – Navšt ěvovaná místa v okolí Graf 22 – Navšt ěvované historické památky

Seznam p říloh Příloha 1 – Dotazník Příloha 2 – Turistické regiony České republiky (mapa) Příloha 3 – Vymezení oblasti Pacovska (mapa) Příloha 4 – Pacovský okruh (mapa) Příloha 5 – Pacov (mapa) Příloha 6 – Historické památky Pacov (fotografie)

39

Příloha 7 – Ubytovací a stravovací za řízení (fotografie) Příloha 8 – Turistické informa ční centrum (fotografie) Příloha 9 – Muzeum Antonína Sovy (fotografie) Příloha 10 – Pacov a okolí (fotografie) Příloha 11 – Okolní vesnice (fotografie) Příloha 12 – Rekreace u vody (fotografie) Příloha 13 – Cyklotrasy a cyklostezky oblasti Příloha 14 – Otevírací doba (tabulky)

40

Příloha 1 – Dotazník Místo: Katedra cestovního ruchu Zem ědělská fakulta JU Datum: Den: Dotazník Čas:

Dobrý den, jsem Jana Šímová a jsem studentkou Zem ědělské fakulty Jiho české univerzity. Ve své bakalá řské práci se v ěnuji problematice prost ředí cestovního ruchu na Pacovsku. Mohu Vás požádat o zodpov ězení n ěkolika otázek? Zabere to jen pár minut a pro mou práci je to zásadní. Vaše odpov ědi jsou striktn ě anonymní. P ředem Vám d ěkuji za váš čas a velmi si cením vaší spolupráce.

Nejprve bych se Vás cht ěla zeptat:

1) Odkud jste p řijel/a? ______

2) Jaký je hlavní d ůvod vaší návšt ěvy? jen projíždím služební nebo osobní záležitosti kulturní nebo sportovní akce výlet dovolená jiný______

3) Kolik dní zde strávíte? - 1 den - z ůstanu asi _____ dn ů

4) Po kolikáté jste navštívili Pacov a okolí? poprvé již po n ěkolikáté jezdím sem pravideln ě

5) Jak jste se sem dostali? autem na kole p ěšky ve řejnou dopravou jinak? ______

6) Jak jste se o této lokalit ě dozv ěděl/a? v TV v rozhlasu v tisku na internetu v cestovní kancelá ři v turistickém informa čním centru v propaga čních materiálech od p řátel a známých jinde______

7) Jste zde sám/a s přáteli s rodinou?

8) Pokud zde p řespáváte, služeb jakého ubytovacího za řízení využíváte? hotel pension ubytování v soukromí kemp-chata/stan

9) Jaká další místa v okolí jste v rámci této dovolené navštívili nebo plánujete navštívit? ______

10) Co pro vás bylo rozhodující p ři výb ěru tohoto regionu? (uve ďte i více) životní prost ředí dobré podmínky pro rekreaci sportovní a kulturní akce,zábava pouze pracovní nebo soukromé d ůvody p říroda památky jiné______

11) Jakým aktivitám se b ěhem této dovolené v ěnujete p ředevším, jakým ob čas a o jaké byste p řípadn ě m ěli zájem, kdyby byla možnost jejich uskute čnění? Položka věnuji se věnuji se věnuji se věnuji se nev ěnuji se výhradn ě především často zřídka a) opalování b) koupání c) ryba ření d) jízdy na lo ďkách e) p ěší turistika f) jízda na kolech g) pozorování pták ů s odborným pr ůvodcem h) myslivecký lov i) návšt ěvy historických zajímavostí v okolí j) návšt ěvy muzeí k) ú čast na kulturních a spole čenských akcích l) houba ření a sb ěr lesních plod ů m) tenis, stolní tenis, volejbal, nohejbal

12) Do jaké míry Vám kazí požitek z dovolené následující skute čnosti? Pro každý potenciální problém, který zmíním, prosím, odpov ězte z následujícího výb ěru. Problém to pro m ě: Položka není spíše nedokážu je je vůbec není rozhodnout mírný zásadní žádný a) kvalita vody b) nedostate čná intimita prost ředí c) hluk z cesty d) nedostatek míst k parkování e) nedostatek ve řejných míst ke koupání f) nedostatek p řírodních zákoutí g) vandalismus h) p řepln ění lidmi i) výskyt komár ů a ostatního bodavého hmyzu j) pocit bezpe čí (p řed krádežemi atp.) k) cena služeb l) kvalita služeb

13) Kdybyste m ěl(a) ozna čit jednu v ěc, která se Vám zde líbí, která by to byla? ______

14) Kdybyste m ěl(a) ozna čit jednu v ěc, která se Vám zde nelíbí, která by to byla? ______

Poslední otázky jsou pouze pro statistické hodnocení. Věk: ______Pohlaví: žena/muž Vzd ělání: základní vyu čen(a) st řední vysokoškolské Zam ěstnání: student zam ěstnanec živnostník zam ěstnavatel d ůchodce jiné

Zdroj: Dotazník J. Šímová

Příloha 2 – Turistické regiony České republiky

1 – TURISTICKÝ REGION PRAHA 2 – TURISTICKÝ REGION OKOLÍ PRAHY 3 – TURISTICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY 4 – TURISTICKÝ REGION ŠUMAVA 5 – TURISTICKÝ REGION PLZE ŇSKO 6 – TURISTICKÝ REGION ZÁPADO ČESKÉ LÁZNÉ 7 – TURISTICKÝ REGION SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 8 – TURISTICKÝ REGION ČESKÝ SEVER 9 – TURISTICKÝ REGION ČESKÝ RÁJ 10 – TURISTICKÝ VÝCHODNÍ ČECHY 11 – TURISTICKÝ REGION VYSO ČINA 12 – TURISTICKÝ REGION JIŽNÍ MORAVA 13 – TURISTICKÝ REGION ST ŘEDNÍ MORAVA 14 – TURISTICKÝ REGION SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 15 – TURISTICKÝ REGION KRKONOŠE

Zdroj: www.czechtourism.cz

Příloha 3 – Vymezení oblasti Pacovska

Zdroj: www.mapy.atlas.cz

Příloha 4 – Pacovský okruh

Tato trasa, která na po čátku 20. století proslavila český motocyklový sport po celém sv ětě byla 62,2 km dlouhá a vedla po trati Pacov – Cetoraz – k řižovatka „U sloupu“ – Obrata ň – Kámen – Leskovice – Čížkov – k řižovatka u Pelh řimova – Červená Řečice – K řelovice – Ho řepník – Samšín – Pacov.

Plán trat ě obou okruh ů Mod ře vyzna čen p ůvodní okruh z roku 1906. Č erven ě tra ť mezinárodní Veterán rallye historických motocykl ů Pacovský okruh 2006. Zdroj: www.mapy.atlas.cz

Příloha 5 – Pacov

Zdroj: www.mapy.atlas.cz

Příloha 6 – Historické památky Pacova

D ěkanský chrám archand ěla Michaela Barokní klášterní kostel sv.Václava

Zámek v Pacov ě

Kaple sv.Barbory Zdroj: www.mestopacov.cz

Zámecký park

Pomník Antonína Sovy

Spálená ulice

Malovcova ulice

Zdroj: www.mestopacov.cz

Příloha 7 – Ubytovací a stravovací za řízení

Hotel a pizzerie Peppino

Pizzerie na Nám ěstí a Hejli's bar

Hotel na Panské

Zdroj: www.mestopacov.cz , vlastní fotoarchiv

Příloha 8 – Turistické informa ční centrum

Zdroj: www.mestopacov.cz

Příloha 9 – M ěstské muzeum Antonína Sovy

Zdroj: Vlastní fotoarchiv

Příloha 10 – Pacov a okolí

Stražišt ě

Stražišt ě a okolí

Stražišt ě vysíla č

Kapli čka na Stražišti

Studánka s pitnou vodou

Zdroj: www.straziste.cz

Těchobuz

Náves v T ěchobuzi Turistické informa ční centrum, ubytovna

Lukavec

Zámek a zámecký park

Pavilon H říbek

Zdroj: www.straziste.cz

Hrad Kámen

Chýnovská jeskyn ě

Zdroj: www.mestopacov.cz, www.volny.cz/jeskynechynov/

Příloha 11 – Okolní vsi

Bed řichov

Cetoraz

Zho ř

Velká Rovná Pošná

Zdroj: www.mestopacov.cz

Příloha 12 – Rekreace u vody

Černý rybník

Rybník Valcha

Tábo řišt ě u Černého rybníka

Zdroj: www. straziste.cz

Příloha 13 – Cyklotrasy a cyklostezky oblasti

– č. 161 – „Za poznáním J. Želivského a A. Sovy“ – Bystrá u Humpolce – Humpolec – Hn ěvkovice – Sedlice – Želiv – K řelovice – Senožaty – Onšov –Košetice – Bu řenice – Vyklantice – Lukavec – Bezd ěkov – Horní Lhota – Na čeradec – č. 321 – přes hrad Kámen na Stražišt ě – Kamenice na Lipou – Dráchov – T ěmice – Lidma ň – Dobrá Voda u Pacova – Kámen – Nízká Lhota – D ůl – Pacov – Zho řec – Zho ř – Velká Černá – Sala čova Lhota – Mezilesí – č. 1181 – Pacov – Chýnovská jeskyn ě – Pacov – Bed řichov – Velká Rovná – Ov čín – Vodice – Malešín – Oblajovice – Lej čkov – Dolní Ho řice – Chýnovská jeskyn ě – č. 1185 – Pacov – Černovice – Pacov – Šimpach – Dvo řišt ě – V ěžná – Vintí řov – Černovice – č. 1186 – Černovice – Brožk ův mlýn – Černovice – St řítež – Nechyba – Obrataň – Cetoraz – Brožk ův mlýn – č. 1217 – Pacov – Vyklantice – Pacov – Velká Chyška – Út ěchovice pod Stražišt ěm – Vyklantice – č. 1218 – Pacov – Želiv – Pacov – Samšín – P řáslavice – Út ěchovice – Miloti čky – Červená Řečice – Želiv – č. 1219 – Pelh řimov – Pacov – Pelh řimov – Vlásenice – Prose č – Obo řišt ě – Nová Cerekev – Morave č – Leskovice – Prose č – Pošná – Pacov

Zdroj: www.straziste.cz

Příloha 14 – Otevírací doba

Otevírací doba turistického informa čního centra v Pacov ě

Pond ělí – Pátek 8:30-16:30 hodin Sobota 8:30-11:30 hodin

Otevírací doba muzea v Pacov ě

Pond ělí, Úterý, Čtvrtek, Pátek 8.00-11.30 12.30-15.00 Středa 8.00-11.30 12.30-17.00 Sobota 10.00-12.00 Ned ěle 14.00-16.00

Otevírací doba infocentra, galerie Bernarda Bolzana v Těchobuzi

Pond ělí – Sobota 9.00-17.00 Neděle 13.00-17.00

Otevírací doba hradu Kámen

Pond ělí zav řeno Duben a říjen So-Ne a svátky 10.00-17.00 Květen, červen, zá ří Út-Ne 10.00-17.00 Červenec – srpen Út-Ne 10.00-18.00 Listopad – b řezen zav řeno

Provozní doba Chýnovské jeskyn ě

Pond ělí zav řeno Duben – červen, zá ří Út-Ne 9.00-15.30 Červenec – srpen Út-Ne 9.00-17.00 Říjen Út-Pa 10.00, 12.00, 14.00 Listopad – b řezen zav řeno

Zdroj: www.straziste.cz, www.mestopacov.cz, www.volny.cz/jeskynechynov/