Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Skandinávská studia Sabina Adlerová Postava Martina Becka ve filmových adaptacích vybraných d ěl spisovatelské dvojice Maj Sjöwall a Per Wahlöö od 60. do 90. let Bakalá řská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Eliška Straková 2016 Prohlašuji, že jsem bakalá řskou diplomovou práci vypracovala samostatn ě s využitím uvedených pramen ů a literatury. ……………………………………….. Sabina Adlerová Pod ěkování Děkuji všem, kte ří mi s prací pomáhali za cenné rady a p řipomínky, trp ělivost a čas, který mi v ěnovali. Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................... 5 2 Historie detektivní literatury ........................................................................................ 7 2.1. Definice pojmu detektivka ............................................................................................ 7 2.2. Počátky detektivní literatury ve Skandinávii ................................................................. 8 3 Šedesátá a sedmdesátá léta ve švédské literatuře ...................................................... 10 3.1. Maj Sjöwall a Per Wahlöö ........................................................................................... 10 3.1.1. Život Maj Sjöwall a Pera Wahlöö ........................................................................ 12 3.1.2. Projekt Roman om ett brott ................................................................................ 13 4 Další významní autoři severské detektivky ................................................................. 15 4.1. Henning Mankell a série s Kurtem Wallanderem ....................................................... 15 4.2. Stieg Larsson a Milénium ............................................................................................ 16 5 Vybrané kapitoly vývoje filmu ve Švédsku .................................................................. 18 5.1. Počátky filmu ............................................................................................................... 18 5.2. Nová vlna švédského filmu ......................................................................................... 19 5.3. Švédská kinematografie od 70. let do 90. let .............................................................. 20 6 Analýza vybraných filmových adaptací ....................................................................... 21 6.1. Roseanna ..................................................................................................................... 21 6.2. The Laughing Policeman ............................................................................................. 24 6.3. Mannen på taket ......................................................................................................... 26 6.4. Polismördaren ............................................................................................................. 28 6.5. Shrnutí a srovnání filmů .............................................................................................. 31 7 Závěr ......................................................................................................................... 34 8 Seznam použité literatury .......................................................................................... 35 9 Internetové prameny ................................................................................................. 36 10 Sammanfattning ........................................................................................................ 37 1 Úvod Severská detektivní literatura se v České republice v posledních letech stala velice populární a tato její popularita trvá dodnes. D ůvodem, pro č čtená ři vyhledávají práv ě severskou detektivku, je to, že nev ěnuje pozornost jen samotnému p řípadu a vy řešení vražd nebo jiných protizákonných praktik r ůzných zlo čin ů. V příb ěhu se často auto ři v ěnují osobnímu životu hlavního hrdiny a všech r ůzných problém ů, které s ním souvisí. Dále je také d ěj ovlivn ěn r ůznými sociálními problémy b ěžného života lidí, nap říklad poukazuje na politickou situaci, práci policie nebo vývoj státu. Díky těmto prvk ům jsou severské detektivní p říb ěhy jedine čné a bližší pro čtená ře, kte ří se s daným p říb ěhem dokáží lépe sžít. Práv ě p říchod sv ětoznámé trilogie Milénium od švédského spisovatele Stiega Larssona rozpoutal velký zájem o severskou detektivku i zde v České republice. Popularita severských detektivních p říb ěhů za čala vzr ůstat a s tím se za čala objevovat i další jména spisovatel ů, kte ří vydávali svá díla jak p řed p říchodem Stiega Larssona, tak ta, která vyšla až po tomto velkém úsp ěchu. Mezi tyto spisovatele pat ří nap říklad Jo Nesbø, Henning Mankell, Lars Kepler, Jussi Adler-Olsen a další. Díla od výše zmín ěných autor ů, i dalších, kte ří se v ěnovali severské detektivní tématice sloužila jako předloha pro filmová zpracování, která jsou také velice oblíbená. Tato bakalá řská práce se v praktické části bude v ěnovat práv ě filmovým zpracováním vybraných d ěl švédské spisovatelské dvojice Maj Sjöwall a Per Wahlöö. Tito auto ři p ůsobili v 60. a 70. letech 20. století. Prost řednictvím svých knih reagovali na tehdejší problémy ve Švédsku. Cílem práce je ve filmových adaptacích nato čených v časovém rozmezí 40 let zanalyzovat rozdíly mezi zam ěř ením pozornosti na dějovou linii a na hlavní postavu. Dále také budu sledovat samotný vývoj hlavní postavy, a to detektiva Martina Becka z knih spisovatel ů Maj Sjöwall a Pera Wahlöö. V první kapitole se bude práce v ěnovat stru čné historii skandinávské detektivní literatury. Druhá kapitola se zam ěř í na situaci v literatu ře v období 60. a 70. let 20. století. V podkapitole se práce zabývá spisovatelskou dvojicí Maj Sjöwall a Per Wahlöö, jejich samostatným p ůsobením a následn ě i jejich spole čnou tvorbou. Ve t řetí podkapitole popíšu projekt této autorské dvojice s názvem Roman om ett brott. Čtvrtá kapitola bude pat řit dalším klí čovým p ředstavitel ům skandinávské detektivky, jejich představení a odkazy na tvorbu autor ů Maj Sjöwall a Pera Wahlöö v jejich vlastní 5 tvorb ě. Pátá kapitola popíše situaci ve švédské kinematografii od 60. do 90. let 20. století, v období, ve kterém byly natá čeny filmové adaptace spisovatel ů Sjöwall a Wahlöö. V šesté kapitole p řijde již samotná analýza d ěl. V podkapitolách budou analyzovány jednotlivé filmy. V každé podkapitole nastíním d ěj filmu, pokusím se v něm najít odkazy na typické prvky tvorby švédské spisovatelské dovijice Maj Sjöwall a Pera Wahlöö. Dále bude podkapitola vždy zahrnovat již výše zmín ěnou analýzu rozdíl ů v zam ěř ení filmových adaptací na dějovou linii a hlavní postavu Martina Becka z detektivních román ů Maj Sjöwall a Pera Wahlöö. V záv ěru podkapitoly popíšu vývoj hlavní postavy detektiva Martina Becka a to, jak je v konkrétní filmové adaptaci vyobrazen. Filmy, které budu analyzovat jsou následující: Roseanna (1965, č. 1975), Den skrattande polisman (1973, Sm ějící se policajt), Mannen på taket (1976, Muž na st řeše) a Polismördaren (1974, Vrah policist ů, č. 1983). 6 2 Historie detektivní literatury V první podkapitole se budu v ěnovat skandinávské detektivní literatu ře od po čátk ů, p řes tradi ční velikono ční detektivky v Norsku, až po období, kdy p řicházejí na scénu klí čoví auto ři pro tuto práci Maj Sjöwall a Per Wahlöö pocházející ze Švédska. 2.1. Definice pojmu detektivka Detektivka - „jeden z klí čových žánr ů populární epiky, lí čící proces objas ňování ztajemn ěného zlo činu.“ 1 Žánr detektivka vychází z kriminální literatury. Cílem detektivky je ur čit kdo je vrah a k tomuto vyšet řování je zahrnut i čtená ř. V detektivce je několik hypotéz, které se v pr ůběhu p říb ěhu r ůzn ě m ění nebo úpln ě zamítají. Úst řední je postava detektiva, která může mít mnoho podob. M ůže být výst řední, nenápadný nebo se objevuje dvojice detektiv ů. Detektiv má často vynikající schopnost všímat si detail ů anebo dokonalou psychologickou schopnost analyzovat člov ěka. 2 „Zejména americká drsná škola (McBain) a evropské romány policejních tým ů (Sjöwall-Wahlöö) zd ůraz ňují rutinní stránku detektivní práce, její oby čejnost a trp ělivé sp ění k dopadení pachatele.“ 3 „Po 2. sv ětové válce část detektivní produkce klade d ůraz na lí čení každodenní práce policejního týmu; nejen zlo činec, ale i detektiv tu ztrácejí n ěkdejší romantickou výlu čnost.“ 4 1 MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánr ů, s. 106 2 Tamtéž, s. 106 3 Tamtéž, s. 107 4 Tamtéž, s. 109 7 2.2. Po čátky detektivní literatury ve Skandinávii S nástupem detektivní literatury na skandinávskou scénu se pojí dánský autor Steen Steensen Blicher se svým detektivním románem Præsten i Vejlby vydaným roku 1829. Zatímco se ve Velké Británii detektivní žánr t ěšil velké popularit ě ve 20. letech 20. století, ve Skandinávii byl ve stejném období tento žánr teprve v raném vývoji. 5 Podle Messenta lze vystopovat moderní formu detektivní literatury až k příb ěhům Edgara Allana Poea, jako nap říklad The Murders in the Rue Morgue (1841). 6 Od roku 1923 existuje v Norsku pojem „Påskekrim“ 7, kdy p řed velikono čními prázdninami vycházely nové detektivní p říb ěhy. Vznik této tradice bývá mimojiné také připisován severskému klimatu a jeho dlouhým temným zimním nocím. Jedním z prvních kriminálních román ů stojícím za vznikem „Påskekrim“ je Bergenstoget plyndret i natt! , který napsali norští auto ři Nordahl Grieg a Nils Lie.