Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Skandinávská studia

Sabina Adlerová

Postava Martina Becka ve filmových adaptacích vybraných d ěl spisovatelské dvojice Maj Sjöwall a Per Wahlöö od 60. do 90. let

Bakalá řská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Eliška Straková 2016

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou diplomovou práci vypracovala samostatn ě s využitím uvedených pramen ů a literatury.

……………………………………….. Sabina Adlerová

Pod ěkování

Děkuji všem, kte ří mi s prací pomáhali za cenné rady a p řipomínky, trp ělivost a čas, který mi v ěnovali.

Obsah

1 Úvod ...... 5 2 Historie detektivní literatury ...... 7 2.1. Definice pojmu detektivka ...... 7 2.2. Počátky detektivní literatury ve Skandinávii ...... 8 3 Šedesátá a sedmdesátá léta ve švédské literatuře ...... 10 3.1. Maj Sjöwall a Per Wahlöö ...... 10 3.1.1. Život Maj Sjöwall a Pera Wahlöö ...... 12 3.1.2. Projekt Roman om ett brott ...... 13 4 Další významní autoři severské detektivky ...... 15 4.1. Henning Mankell a série s Kurtem Wallanderem ...... 15 4.2. Stieg Larsson a Milénium ...... 16 5 Vybrané kapitoly vývoje filmu ve Švédsku ...... 18 5.1. Počátky filmu ...... 18 5.2. Nová vlna švédského filmu ...... 19 5.3. Švédská kinematografie od 70. let do 90. let ...... 20 6 Analýza vybraných filmových adaptací ...... 21 6.1. Roseanna ...... 21 6.2. The Laughing Policeman ...... 24 6.3. Mannen på taket ...... 26 6.4. Polismördaren ...... 28 6.5. Shrnutí a srovnání filmů ...... 31 7 Závěr ...... 34 8 Seznam použité literatury ...... 35 9 Internetové prameny ...... 36 10 Sammanfattning ...... 37

1 Úvod Severská detektivní literatura se v České republice v posledních letech stala velice populární a tato její popularita trvá dodnes. D ůvodem, pro č čtená ři vyhledávají práv ě severskou detektivku, je to, že nev ěnuje pozornost jen samotnému p řípadu a vy řešení vražd nebo jiných protizákonných praktik r ůzných zlo čin ů. V příb ěhu se často auto ři v ěnují osobnímu životu hlavního hrdiny a všech r ůzných problém ů, které s ním souvisí. Dále je také d ěj ovlivn ěn r ůznými sociálními problémy b ěžného života lidí, nap říklad poukazuje na politickou situaci, práci policie nebo vývoj státu. Díky těmto prvk ům jsou severské detektivní p říb ěhy jedine čné a bližší pro čtená ře, kte ří se s daným p říb ěhem dokáží lépe sžít.

Práv ě p říchod sv ětoznámé trilogie Milénium od švédského spisovatele Stiega Larssona rozpoutal velký zájem o severskou detektivku i zde v České republice. Popularita severských detektivních p říb ěhů za čala vzr ůstat a s tím se za čala objevovat i další jména spisovatel ů, kte ří vydávali svá díla jak p řed p říchodem Stiega Larssona, tak ta, která vyšla až po tomto velkém úsp ěchu. Mezi tyto spisovatele pat ří nap říklad Jo Nesbø, Henning Mankell, Lars Kepler, Jussi Adler-Olsen a další. Díla od výše zmín ěných autor ů, i dalších, kte ří se v ěnovali severské detektivní tématice sloužila jako předloha pro filmová zpracování, která jsou také velice oblíbená.

Tato bakalá řská práce se v praktické části bude v ěnovat práv ě filmovým zpracováním vybraných d ěl švédské spisovatelské dvojice Maj Sjöwall a Per Wahlöö. Tito auto ři p ůsobili v 60. a 70. letech 20. století. Prost řednictvím svých knih reagovali na tehdejší problémy ve Švédsku. Cílem práce je ve filmových adaptacích nato čených v časovém rozmezí 40 let zanalyzovat rozdíly mezi zam ěř ením pozornosti na dějovou linii a na hlavní postavu. Dále také budu sledovat samotný vývoj hlavní postavy, a to detektiva Martina Becka z knih spisovatel ů Maj Sjöwall a Pera Wahlöö.

V první kapitole se bude práce v ěnovat stru čné historii skandinávské detektivní literatury. Druhá kapitola se zam ěř í na situaci v literatu ře v období 60. a 70. let 20. století. V podkapitole se práce zabývá spisovatelskou dvojicí Maj Sjöwall a Per Wahlöö, jejich samostatným p ůsobením a následn ě i jejich spole čnou tvorbou. Ve t řetí podkapitole popíšu projekt této autorské dvojice s názvem Roman om ett brott. Čtvrtá kapitola bude pat řit dalším klí čovým p ředstavitel ům skandinávské detektivky, jejich představení a odkazy na tvorbu autor ů Maj Sjöwall a Pera Wahlöö v jejich vlastní

5 tvorb ě. Pátá kapitola popíše situaci ve švédské kinematografii od 60. do 90. let 20. století, v období, ve kterém byly natá čeny filmové adaptace spisovatel ů Sjöwall a Wahlöö. V šesté kapitole p řijde již samotná analýza d ěl. V podkapitolách budou analyzovány jednotlivé filmy. V každé podkapitole nastíním d ěj filmu, pokusím se v něm najít odkazy na typické prvky tvorby švédské spisovatelské dovijice Maj Sjöwall a Pera Wahlöö. Dále bude podkapitola vždy zahrnovat již výše zmín ěnou analýzu rozdíl ů v zam ěř ení filmových adaptací na dějovou linii a hlavní postavu Martina Becka z detektivních román ů Maj Sjöwall a Pera Wahlöö. V záv ěru podkapitoly popíšu vývoj hlavní postavy detektiva Martina Becka a to, jak je v konkrétní filmové adaptaci vyobrazen. Filmy, které budu analyzovat jsou následující: Roseanna (1965, č. 1975), Den skrattande polisman (1973, Sm ějící se policajt), Mannen på taket (1976, Muž na st řeše) a Polismördaren (1974, Vrah policist ů, č. 1983).

2 Historie detektivní literatury V první podkapitole se budu v ěnovat skandinávské detektivní literatu ře od po čátk ů, p řes tradi ční velikono ční detektivky v Norsku, až po období, kdy p řicházejí na scénu klí čoví auto ři pro tuto práci Maj Sjöwall a Per Wahlöö pocházející ze Švédska.

2.1. Definice pojmu detektivka

Detektivka - „jeden z klí čových žánr ů populární epiky, lí čící proces objas ňování ztajemn ěného zlo činu.“ 1

Žánr detektivka vychází z kriminální literatury. Cílem detektivky je ur čit kdo je vrah a k tomuto vyšet řování je zahrnut i čtená ř. V detektivce je několik hypotéz, které se v pr ůběhu p říb ěhu r ůzn ě m ění nebo úpln ě zamítají. Úst řední je postava detektiva, která může mít mnoho podob. M ůže být výst řední, nenápadný nebo se objevuje dvojice detektiv ů. Detektiv má často vynikající schopnost všímat si detail ů anebo dokonalou psychologickou schopnost analyzovat člov ěka. 2 „Zejména americká drsná škola (McBain) a evropské romány policejních tým ů (Sjöwall-Wahlöö) zd ůraz ňují rutinní stránku detektivní práce, její oby čejnost a trp ělivé sp ění k dopadení pachatele.“ 3

„Po 2. sv ětové válce část detektivní produkce klade d ůraz na lí čení každodenní práce policejního týmu; nejen zlo činec, ale i detektiv tu ztrácejí n ěkdejší romantickou výlu čnost.“ 4

1 MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánr ů, s. 106 2 Tamtéž, s. 106 3 Tamtéž, s. 107 4 Tamtéž, s. 109

2.2. Po čátky detektivní literatury ve Skandinávii

S nástupem detektivní literatury na skandinávskou scénu se pojí dánský autor Steen Steensen Blicher se svým detektivním románem Præsten i Vejlby vydaným roku 1829. Zatímco se ve Velké Británii detektivní žánr t ěšil velké popularit ě ve 20. letech 20. století, ve Skandinávii byl ve stejném období tento žánr teprve v raném vývoji. 5 Podle Messenta lze vystopovat moderní formu detektivní literatury až k příb ěhům Edgara Allana Poea, jako nap říklad The Murders in the Rue Morgue (1841). 6

Od roku 1923 existuje v Norsku pojem „Påskekrim“ 7, kdy p řed velikono čními prázdninami vycházely nové detektivní p říb ěhy. Vznik této tradice bývá mimojiné také připisován severskému klimatu a jeho dlouhým temným zimním nocím. Jedním z prvních kriminálních román ů stojícím za vznikem „Påskekrim“ je Bergenstoget plyndret i natt! , který napsali norští auto ři Nordahl Grieg a Nils Lie. 8 Toto lehké velikono ční čtení vycházelo v nejrůzn ějších podobách, nejen knižn ě nebo v časopisech, ale také se tyto detektivní p říb ěhy objevovaly na krabicích od mléka. 9

Tuto netradi ční metodu využila práv ě spole čnost TINE vyráb ějící mlé čné výrobky. Nechává natisknout krátké detektivky na krabice od mléka již od roku 1997. Autory t ěchto detektivek jsou r ůzní známí norští spisovatelé. 10

5 Hawisher, Gail E. and Cynthia L. Selfe. Global Literacies and the World Wide Web, s. 121 6 Messent, Peter. The Crime Fiction Handbook, s. 11 7 „velikono ční detektivka“ 8 Global Literacies and the World Wide Web, s. 121 9 Skandinávská literatura [online]. 2015, , 31 [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.knihazlin.cz/docs/soubory/edi%C4%8Dn%C3%AD_pl%C3%A1ny/skandinavsky_dvojstr any.pdf 10 Norges mest leste påskekrim tilbake [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.tine.no/presserom/nyhetsarkiv/norges-mest-leste-p%C3%A5skekrim-tilbake

Tato tradice čtení detektivek o Velikonocích v Norsku stále trvá. Vznik souvisí práv ě se zmi ňovanou detektivkou, kdy její auto ři nechali otisknout v ěrohodný článek v novinách o vlakové loupeži, který m ěl propagovat práv ě vydanou knihu, nicmén ě do redakce volali i n ěkte ří lidé a m ěli starosti o své známé, zda se náhodou nenacházeli zrovna ve vlaku, který byl údajn ě vyloupen. 11

Mezi další úsp ěšné autory detektivek se řadí také Maria Lang, jejíž vzorem byla britská „královna detektivek“ Agatha Christie. Forshaw uvádí, že Lang prost řednictvím knih ukazovala podobn ě nereálný pohled na svoji zemi, ve které zlo čin není hluboce destabilizující silou. 12 Lang byla první švédskou autorkou detektivek, která dosáhla velkého úsp ěchu u čtená řů , její romány se objevovaly ve švédském seznamu bestseller ů až do 70. let 20. století. Podle Kerstin Bergman za tímto úsp ěchem stálo to, že ve svých románech kombinovala zlo čin s romantikou. Byla také celkov ě první autorkou švédské detektivky, v jejíž dílech hrála d ůležitou roli láska a sexualita. 13

V dob ě, kdy p ůsobila i Maria Lang zažil velký komer ční úsp ěch také švédský spisovatel Stieg Trenter. 14

Detektivní literární žánr se tedy od velikono čních detektivek vydávaných v nejr ůzn ějších podobách do čkává úsp ěchu a je postupem času rozvíjen a sklízí velký úsp ěch. Nejv ětší zvrat pro tento žánr ve Švédsku ovšem p řichází v 60. letech 20. století s p říchodem švédské spisovatelské dvojice Maj Sjöwall a Per Wahlöö.

11 Påskekrim: Norway's Weirdest Easter Thing [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://thegirlbehindthereddoor.com/2014/04/easter-even-weirder-in-norway.html 12 Forshaw, Barry. Nordic Noir: The Pocket Essential Guide to Scandinavian Crime Fiction, Film & TV, s. 11-12 13 Bergman, Kerstin. Swedish Crime Fiction: The making of Nordic Noir, lokace 162 14 Tamtéž, lokace 162

3 Šedesátá a sedmdesátá léta ve švédské literatu ře Charakteristické ozna čení pro toto období je „krize vypráv ění“. Tento termín ozna čuje „dobovou ztrátu víry v tradi ční beletrii jako spolehlivý nástroj k zobrazení skute čnosti.“ V první polovin ě 60. let se krize projevovala tak, že místo tradi čního psychologického modernismu, se ti experimentáln ěji založení auto ři zam ěř ili na techniky nového románu, a ti realisti čtěji založení auto ři se v ěnovali k literární reportáži. K experimentáln ějším autor ům, kte ří ve svých dílech řešili metaliterární otázky, pat ří nap říklad Per Olov Enquist nebo Per Gunnar Evander. U těch realisti čtějších autor ů byla primární zobrazující funkce literatury a psali tedy p řevážn ě reportážní knihy. Mezi tyto autory, kte ří se v ěnovali psaním reportážních knih pat ří nap říklad Sara Lidman a Jan Myrdal. Práv ě dokumentarismus se objevoval ve švédské literatu ře až do poloviny 70. let a prvky dokumentarismu lze najít i v dílech detektivní literatury Maj Sjöwall a Pera Wahlöö. 15

V 70. letech se do švédské literatury vrátilo tradi ční realistické vypráv ění. V té dob ě p ůsobili také auto ři, kte ří se t ěmito tendencemi nenechali ovlivnit, nýbrž se pouze inspirovali a zanechali si sv ůj styl. Mezi takové spisovatele pat ří nap říklad Lars Gustafsson. Anebo se od t ěchto trend ů odlišili, k takovým spisovatel ům pat ří nap říklad Göran Tunström. 16

3.1. Maj Sjöwall a Per Wahlöö

Maj Sjöwall a Per Wahlöö byli noviná ři a spisovatelé. Publikovali své knihy každý samostatn ě, ovšem nejznám ější je jejich spole čná tvorba.

Per Wahlöö se ješt ě p ředtím samostatn ě zam ěř oval na kriminalitu i v novina řin ě. Vydával r ůzná díla zabývající se práv ě kriminalitou a politikou a často byla tato témata provázána. Spole čně s Maj Sjöwall vydali sv ětoznámou sérii 10 knih v pr ůběhu 10 let od 60. do 70. let, konkrétn ě od roku 1965 do roku 1975, která se nazývá Roman om ett brott s hlavním hrdinou detektivem Martinem Beckem. Série za číná knihou Roseanna a záv ěre čnou knihou je Terroristerna. Zde se už nezam ěř uje pozornost pouze na zápletku d ěje, ale Sjöwall a Wahlöö prost řednictvím svých knih kritizují spole čnost a politicky se angažují.

15 HUMPÁL, Martin, Helena KADE ČKOVÁ a Viola PARENTE-ČAPKOVÁ. Moderní skandinávské literatury 1870-2000 , s. 279-280 16 Tamtéž, s. 280

Je to tzv. sociáln ě-demokratická detektivka. 17 Sjöwall a Wahlöö skrz svou tvorbu kritizovali tzv. „folkhemmet“ 18 Auto ři svým desetiletým projektem nastavují zrcadlo sociálním problém ům 60. let ve Švédsku. Mnoho severských autor ů prost řednictvím svých knih reagovalo na

„implementaci, rozvíjení a fungování konceptu sociálního státu folkhemmet v jejich zemích a jeho dopad na a/nebo vztah k rasismu, problémy související s přist ěhovalectvím, zlo čin a terorismus, domácí násilí, zneužívání drog a alkoholu, obchodování s lidmi, místní a mezinárodní činnosti gang ů a alarmující nár ůst neonacismu, pravd ěpodobn ě pohán ěný imigra ční politikou jednotlivých „folkhemmet stát ů“ datovaný p ředevším z minulého století a vztah dnešní imigrace k prudkému nár ůstu trestné činnosti.“ 19

Cizinci m ěli o Švédsku ideální p ředstavy, čehož si Sjöwall a Wahlöö byli dob ře vědomi a poukazovali na nedostatky a upozor ňovali na problémy spojené s imigrací. Této problematice se ve své tvorb ě v ěnoval také švédský spisovatel detektivek Henning Mankell. 20

V dílech Sjöwall a Wahlöö také mimojiné d ůležitou roli osobní život nejen hlavního hrdiny Martina Becka, ale i jeho koleg ů z vyšet řovacího týmu, se kterými spolupracuje. Tato autorská dvojice je ozna čována za pr ůkopníky severské detektivky. Sjöwall a Wahlöö p řinesli nejen nezapomenutelnou sérii detektivních román ů, ale také nové ozna čení pro severskou detektivní literaturu a tím je „nordic noir“. 21

17 Skandinávská literatura [online]. 2015, , 31 [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.knihazlin.cz/docs/soubory/edi%C4%8Dn%C3%AD_pl%C3%A1ny/skandinavsky_dvojstr any.pdf 18 švédský model sociálního státu vznikající v povále čném období 19 „[…] implementation, development, and functioning of the Folkhemmet (welfare state) concept in their countries and its impact on and/or relationship to racism and immigration-related issues; crime and terrorism; domestic violence; drug and alcohol abuse; human trafficking; local and international gang activity; and the alarming rise of neo–Nazism, apparently fueled by the individual welfare states’ immigration policies dating chiefly from the previous century and the relation of present-day immigration to sharp increases in criminal activity.“ BRUNSDALE, Mitzi. Encyclopedia of Nordic crime fiction: works and authors of Denmark, Finland, Iceland, Norway and Sweden since 1967 , s. 12-13, vlastní p řeklad 20 Nordic Noir: The Pocket Essential Guide to Scandinavian Crime Fiction, Film & TV, s. 13-14

21 Encyclopedia of Nordic crime fiction: works and authors of Denmark, Finland, Iceland, Norway and Sweden since 1967, s. 12-13

Mimo kritiky sociálního vývoje ve Švédsku jsou podle Stoweho jejich knihy zt ělesn ěním kritiky konven ční detektivky. Nepodn ěcují čtená ře k n ějaké nové akci, ale upravují již známý literární model policejního románu. 22 „Dávají svým čtená řů m, jinými slovy, konkrétní p říklady zneužívání a problém ů, kterých si jsou již v ědomi.“ 23

3.1.1. Život Maj Sjöwall a Pera Wahlöö

Maj Sjöwall se narodila 25. zá ří 1935 ve Stockholmu. Je to švédská prozai čka, scénáristka a p řekladatelka. Nejv ětší úsp ěch m ěla ve spolupráci s partnerem Perem Wahlöö a jejich spole čnou sérií Roman om ett brott. Za knihu Den skrattande polisen (1968) obdrželi v roce 1971 americkou literární cenu Edgar za nejlepší román. 24

Per Wahlöö se narodil 5. srpna 1926 v Kungsbacka kommun nedaleko od Göteborgu. Po škole pracoval jako kriminální reportér od roku 1946. Vydal se na cesty kolem sv ěta, nicmén ě po návratu do Švédska za čal op ět pracovat jako noviná ř. Debutoval s dílem Himmelsgeten (1959), které má být prvním dílem série s názvem Diktatur . V knize popisuje vlivného a mocného muže, který převzal malý sportovní klub a vytvo řil z n ěj velkou spole čnost. Wahlöö spole čně se svojí partnerkou vystupují proti veškerým zna čně vlivným lidem. Dalším dílem v této sérii je Lastbilen (1962), kde se d ěj odehrává v malém špan ělském pob řežním m ěst ě. Za záhadných okolností zmizel norský pár a vyšet řování je vedeno jako boj proti diktatu ře generála Franca. Série pokra čuje knihou Uppdraget (1963), která popisuje švédskou ú čast v pokusu o p řevrat v latinskoamerické diktatu ře. Kniha byla zpracována také jako televizní seriál. Záv ěre čné dílo s názvem Generalerna (1965) popisuje zemi, kde se zformovala ideální spole čnost, ale nakonec nevydržela. Řeší, pro č nem ůže taková spole čnost v ůbec existovat. 25

Jeho další dv ě knihy, které jsou jakýmsi krokem p řed sérií detektivních román ů s Martinem Beckem, jsou romány s inspektorem Jensenem. Knihy jsou op ět sociáln ě kritické a obsahují prvky science fiction. Jejich názvy jsou Mord på 31:a våningen (1964) a Stålsprånget (1968). 26

22 Stowe, William W. “Critical Investigations: Convention and Ideology in Detective Fiction”. Texas Studies in Literature and Language . 31.4. 2001. Web. JSTOR 24 Jun 2016, s. 576 23 „They give their readers, in other words, concrete examples of abuses and problems of which they are already aware.“ Tamtéž, s. 577. vlastní p řeklad 24 Författare i vår tid, s. 294-296 25 Tamtéž, s. 294-296

26 Tamtéž, s. 294-296 Věnoval se rovn ěž psaní scéná řů a to konkrétn ě ve spolupráci s režisérem Arne Mattssonem. Spolupracovali na t řech filmech s Perem Wahlöö, u t řetího filmu se k nim připojila i Maj Sjöwall. Tato spolupráce trvala v letech 1965-1967. Jejich první film má název Morianerna (1965), je to filmová adaptace detektivního románu spisovatele Jana Ekströma. Dalším filmem, který vznikl ve spolupráci Mattsona a Wahlöö je Nattmara (1965). Jejich spole čné záv ěre čné dílo, se jmenuje Mördaren – en helt vanlig person (1967). Na vzniku posledního filmu se spole čně s nimi podílela také Maj Sjöwall. Ke spolupráci s Mattssonem je svedl práv ě spole čný zájem o americký filmový žánr a také nepochopení od kritik ů. Není to jediné spojení s kulturou z USA. Sjöwall a Wahlöö překládali díla amerického spisovatele detektivní literatury Eda McBaina. A také se jeho tvorbou nechali inspirovat. 27

Per Wahlöö bojoval s rakovinou slinivky b řišní. B ěhem práce na posledním díle série Roman om ett brott už byla jeho nemoc v pokro čilém stádiu a publikování této knihy se již nedožil. Zem řel 22. června 1975 ve v ěku 48 let. 28

3.1.2. Projekt Roman om ett brott

Žánr detektivky je považován podle autor ů Sjöwall a Wahlöö jako prost ředek k sociální analýze a zlo čin je p říznak nemoci spole čnosti. Tato myšlenka udává trend v tomto žánru, a to nejen v literárním, ale i ve filmovém zpracování. Zlo činec je v dílech vnímán jako ob ěť spole čnosti a systému sociálního státu. V d ěji knihy nejde tolik o to dopadnout zlo čince, jako o objasn ění motivu, pro č v ůbec zlo čin spáchal. Komunistické myšlenky autor ů Sjöwall a Wahlöö nijak nenarušují jejich tvrzení o realismu, jak podle kritik ů, tak podle autor ů samotných a ani vnímání jejich román ů jako dokumentárních. 29

Veškeré prvky v dílech tíhnou k realismu, a ť už jde o místa, reálné ulice nebo města, ale rovn ěž samotné vraždy. Knihy jsou psány žurnalistickým jazykem v krátkých větách obsahujících často p říčinná slovesa. Na n ěkolika stránkách se objevují reporty či přepisy telefonních rozhovor ů, což čtená ři dává pocit reálnosti. 30

Hlavní postavou celého detektivního projektu je Martin Beck, ovšem není jedinou nejd ůležit ější hlavní postavou. Jeho koleg ům z policejního vyšet řovacího týmu je také v ěnován zna čný prostor a čtená ř se o nich dozví spoustu informací.

28 Fantomen på mas [online]. [cit. 2016-06-25]. Dostupné z:

http://www.expressen.se/kvallsposten/kultur/fantomen-pa-mas/ 27 Tapper, Michael. Swedish Cops, from Sjöwall & Wahlöö to Stieg Larsson, s. 68-70 29 Tamtéž, s. 81-84 30 Tamtéž, s. 81-84 Od prvního do posledního desátého dílu se v projektu vše kompletn ě m ění, a ť už jde o názory nebo soukromé vztahy. Stejn ě tak se m ění v pr ůběhu t ěch deseti let samotné Švédsko a také auto ři. 31

Martin Beck není žádným hrdinou a detektivním géniem, naopak je to oby čejný policista z nižší spole čenské t řídy. Trpí n ěkolika nemocemi a tyto nemoci nejsou jen nahodilé. Z velké části jsou zp ůsobeny psychosomaticky. 32 „Kritizuje svoji práci, zp ůsob, jakým funguje policie a jejich morálku. Velmi kritický je v ůč i spole čnosti a má velké problémy ve vztahu se svojí ženou Ingou.“ 33

Čtená ři jsou tedy p ředkládány v knihách sociální problémy spole čnosti, ale dozvídá se o nich pon ěkud zábavn ější formou tohoto inovovaného žánru detektivky, který je dopln ěn práv ě o kritiku sociálního vývoje ve Švédsku a politickou angažovanost. Ovšem nechybí ani nemén ě zajímavé objas ňování a vyšet řování zlo činu. 34

Švédsko se od 60. a 70. let prom ěnilo z jednorodého státu na otev řený a přijímající cizí vlivy, což také souvisí se vstupem Švédska do Evropské Unie v roce 1995. 35

Celá tato série se do čkala n ěkolika filmových zpracování. A ť už celý seriál s Martinem Beckem anebo samostatné filmové adaptace, jimž se bude tato práce věnovat.

31 Wahlberg, Kerstin, Hammarbäck-Lundin, Tia. Författare i vår tid. Natur & Kultur, s. 294 32 Tamtéž, s. 294 33 „Han är kritisk mot sitt arbete, mot polisens sätt att fungera, mot dess moral. Han är kritisk mit sammhället i stort och han har stora problem i sitt äktenskap med hustru Inga.“ Tamtéž, s. 294. vlastní překlad 34 Krok [online]. 2013, 10 (3), 18 [cit. 2016-06-22]. ISSN 1214-648X. Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/krok/krok2013-3.pdf 35 Tamtéž

4 Další významní auto ři severské detektivky Autorská dvojice Sjöwall a Wahlöö, která p řišla s novým sm ěrem detektivní literatury a to „nordic noir“ v podstat ě inspirovala další švédské autory detektivek. Po jejich úsp ěšné sérii s policejním detektivem Martinem Beckem přichází na řadu detektiv Kurt Wallander od spisovatele Henninga Mankella. Dále nelze opomenout Stiega Larssona s jeho trilogií Milénium, která zp ůsobila, že se o severskou detektivku za čali lidé zajímat v České republice. Což neznamená, že by severští auto ři z p ředchozích let v České republice nebyli známí, ale s Larssonovou trilogií p řišel doslova boom severských detektivek a dote ď se t ěší velkému zájmu českých čtená řů . Tito auto ři mají spole čné to, že všichni používali svoje díla k tomu, aby mohli ur čitým zp ůsobem kritizovat nebo komentovat d ění ve spole čnosti. Spousta t ěchto detektivek byla na základ ě literární p ředlohy zfilmována a to nejen v severských zemích, ale n ěkolik detektivek zfilmovaly také USA.

4.1. Henning Mankell a série s Kurtem Wallanderem

Henning Mankell p ůsobil v 90. letech a jeho série detektivních p říb ěhů s ustaraným detektivem ve st ředních letech Kurtem Wallanderem je sv ětoznámá. Příb ěhy jsou zasazeny do m ěsta Ystad ve Švédsku.

Mankell je stejn ě jako Sjöwall a Wahlöö krajn ě levicov ě orientovaný. Ve svých románech kritizuje spole čnost a sociální stát a také upozor ňuje na rozpadající se demokratický stát vedený zákony. Pozornost v ěnuje jak politickým, tak spole čenským problém ům. Tématem v jeho knihách jsou nap říklad rasismus, korupce nebo bohatství a chudoba poukázána na p říkladu vztahu Švédska a Afriky. 36

Upozor ňuje, že „jednotlivé p řípady mohou být vy řešeny, ale jejich kriminální ko řeny zůstávají nedot čeny.“ 37

Mankellova hlavní postava detektiva Kurta Wallandera je více a hloub ěji popsána, jeho povaha a všechny problémy, které ho provází v jednotlivých knihách. Je rozvedený a se svojí dcerou ani s otcem nemá dobrý vztah, nicmén ě potkává se s nimi.

36 Hartlová, Dagmar. Slovník severských spisovatel ů, s. 315 37 „[...] although individual cases can be solved, their criminal roots will remain intact.“ Swedish Cops, from Sjöwall & Wahlöö to Stieg Larsson , s. 162, vlastní p řeklad

Wallander je samotá ř, psychicky není zcela zdravý a ve v ětšin ě p řípad ů je posedlý prací a vyšet řováním. Čtená ř se o jeho samotném život ě dozví spoustu v ěcí v četn ě jeho zálib. Není to žádný hrdinský bezchybný a ve všech sm ěrech dokonalý detektiv, ale oby čejný člov ěk, který d ělá chyby a bojuje se svými problémy. 38

Podle Tappera „narozdíl od Sjöwall a Wahlöövy politické analýzy policejní organizace jako nástroje fašismu, Mankell vidí policii jako ochránce mas a humanitární základny ve stále více nelidské společnosti.“ 39

Podle Mankellovy série detektivních p říb ěhů s Kurtem Wallanderem bylo nato čeno n ěkolik film ů a televizních seriál ů. Dílo Henninga Mankella poslouží jako inspirace pro mnoho spisovatel ů zam ěř ujících se na detektivní žánr.

4.2. Stieg Larsson a Milénium

Stieg Larsson byl pravd ěpodobn ě nejvýznamn ějším autorem detektivního literárního žánru poslední doby. Dosáhl velkého mezinárodního úsp ěchu se svojí trilogií Milénium. 40

Autorská dvojice Sjöwall a Wahlöö položili základ úsp ěšné detektivky a Stiegu Larssonovi se poda řilo s tímto základem úsp ěšn ě prorazit do celého sv ěta. Stejn ě jako předchozí auto ři, i Larsson poukazoval na nedostatky švédského státu za jeho ideálním vyobrazení. V jeho tvorb ě se objevuje sexuální zneužívání, korupce a zneužívání lidských práv. Zatímco Sjöwall a Wahlöö ukazují na zlo čin, kterého se dopouští stát vůč i spole čnocti, Larsson se zam ěř uje spíše na zlo čin jednotlivce. 41

Mezi hlavní postavy v trilogii pat ří investigativní noviná ř Mikael Blomkvist, který má docela dost nep řátel, nebo ť jeho redakce Millennium se zabývá odhalováním zlo čin ů vlivných lidí. A druhou hlavní postavou je technicky velmi zdatná a po pomst ě toužící Lisbeth Salander, která má problémy se za člen ěním do spole čnosti a byla zneužívána.

38 Swedish Cops, from Sjöwall & Wahlöö to Stieg Larsson, s. 165 39 „Contrary to Sjöwall a Wahlöö political analysis of the police organization as an instrument of fascism, Mankell sees the police as a protector of the masses and a humanitarian outpost in an increasingly inhuman society.“ Tamtéž, s. 167, vlastní p řeklad 40 Nicmén ě toho úsp ěchu se již nedožil. Zem řel koncem roku 2004 a jeho první kniha m ěla být vydána pouze n ěkolik m ěsíc ů poté. 41 Nordic Noir: The Pocket Essential Guide to Scandinavian Crime Fiction, Film & TV, s. 9 16

Stieg Larsson bojoval aktivn ě proti pravicovému extremismu a rasismu. Jako noviná ř o této problematice často psal, což vedlo k tomu, že obdržel nejednu výhr ůžku, nicmén ě to ho neodrazovalo a naopak ho to nutilo na tento problém více poukazovat. Založil nadaci Expo, která sledovala práv ě takové chování ve spole čnosti proti kterému bojoval. Následn ě byl i vydavatelem časopisu Expo. Tato skute čnost se promítá i v jeho trilogii, kde Mikael Blomkvist je šéfredaktorem časopisu Millennium, který vydává články, kv ůli kterým se mu dostává n ěkolika hrozeb. 29

Larssonova trilogie Millennium byla zpracována do filmové podoby skandinávskými filma ři a její první díl byl zpracován pod pozm ěněným názvem „The Girl with the Dragon Tattoo“ americkými filma ři.

42 Stieg Larsson [online]. [cit. 2016-06-25]. Dostupné z: http://www.stieg- larsson.cz/stieg-larsson.html

5 Vybrané kapitoly vývoje filmu ve Švédsku V první podkapitole se zam ěř ím na vývoj švédské kinematografie od po čátku až do 60. let, kdy p řichází d ůležitá filmová reforma a s ní související nová vlna švédského filmu. Druhá podkapitola stru čně popíše novou vlnu a reformu, v tomto období se objevuje režisér Bo Widerberg, který je režisérem jedné z adaptací, která bude v této práci rozebírána. Jde o film Mannen på taket. Poslední podkapitola p řiblíží vývoj filmu od 70. do 90. let. V tomto období vznikaly filmové adaptace, jejichž analýza je cílem práce.

5.1. Po čátky filmu

Produk ční spole čnost AB Svenska Biografteatern vznikla již v roce 1907 a pojí se s po čátky vývoje švédského filmu, který m ěl už od tak raného období d ůležité postavení ve sv ětě. Pod touto spole čností p ůsobili mezi prvními dva režisé ři, kte ří následn ě ovlivnili vývoj filmové tvorby v Evrop ě a dokonce i v USA. T ěmi zmi ňovanými režiséry byli Mauritz Stiller a Victor Sjöström. 30 Švédskému filmu se velice da řilo ve 20. letech, nicmén ě toto š ťastné období netrvalo dlouho. Spousta úsp ěšných režisér ů a herc ů odešla hledat št ěstí do Hollywoodu a švédský film zaznamenal úpadek. Nicmén ě další šance pro švédskou kinematografii p řišla ve 40. letech, kdy se zmenšil po čet dovážených film ů z USA a švédští um ělci m ěli prostor pro to, aby mohli rozvíjet švédskou kinematografii na lepší úrovni. Mezi režiséry, kte ří znovu povznesli úrove ň švédského filmu jsou nap říklad Alf Sjöberg, Arne Mattsson nebo Gustaf Molander. V jejich filmech se za číná objevovat drsná švédská realita, řešení d ůležitých otázek života, a ť už jde o zrod nebo smrt člov ěka a vše co s tím souvisí anebo samotný smysl života. Inspiraci pro svá díla hledají často v severské literatu ře. 43

V 50. letech p řichází na scénu sv ětoznámý a úspěšný režisér Ingmar Bergman. V jeho filmech se často odráží vliv existencionalismu. Také často filozofuje nad smyslem života a v ůbec celkov ě o život ě a smrti, dále se v jeho tvorb ě lze setkat s náboženstvím a mysticismem nebo sexuálními výst řednostmi. 44

43 Thompsonová, Kirstin, Bordwell, David. Dějiny filmu, s. 392-394 44 Merhaut, Václav, Tradice a sou časnost švédského filmu, s. 5-11

5.2. Nová vlna švédského filmu

Doba od 60. let je ve znamení tvorby realistických film ů poukazujících na problémy b ěžného života a na kritiku spole čnosti. Jednou z nejd ůležit ějších postav tohoto období je režisér Bo Widerberg, který v roce 1962 zformuloval manifest tzv. nové švédské vlny. V manifestu byl kritizován Ingmar Bergman se svojí tvorbou, ve které se nezabýval sociálními problémy a také bylo poukazováno na jeho vlivné a významné postavení ve filmu. 45

Ovšem návrat k realistické a kritické tvorb ě, která byla dominantní v prvním povále čném období ve Švédsku není jedinou významnou událostí, která se v 60. letech stala. Velký zlom nastal v roce 1963, a to konkrétně 1. července, kdy byla uskute čněna vládní reforma švédské kinematografie. 46

„Až do roku 1963 byl film ve Švédsku p řevážn ě záležitosí soukromých podnikatel ů. Stát se zabýval jen financemi a kontrolou: na vstupenky do kin byla uvalena zvláštní da ň, da ň ze zábavy. Mimoto od roku 1911 byla zákonem stanovena švédská filmová cenzura – Státní ú řad pro kina (Statens biografbyrå).“ 32 47 Takhle popisuje stav p řed reformou bývalý ředitel Švédského filmového institutu Harry Schein. Zmín ěná da ň ze zábavy p ředstavovala 39 % z každé vstupenky. V dobách, kdy švédský film tém ěř nem ěl ve své zemi konkurenci, bylo vše v po řádku. Nicmén ě pozd ěji se za čalo dovážet více film ů ze zahrani čí a tomuto faktu nijak neprosp ělo televizní vysílání, které za čalo p řibližn ě v polovin ě 50. let. Výroba film ů kriticky klesala a náklady na vznik nových film ů naopak byly vyšší, proto bylo nezbytné vytvo řit nová opat ření, tedy reformu. 48

Da ň ze zábavy byla zrušena a od kin, které promítají více film ů dostává 10% část ze vstupenek nov ě z řízený Švédský filmový institut. Filmová tvorba byla finan čně podporována i vládou a nov ě vytvo řená díla byla po zhodnocení komisí odm ěň ována ur čitou finan ční částkou. První díla byla ocen ěna už v roce 1964. Mimo to za čaly být také ud ělovány filmové ceny s názvem Zlatý skarabus 49 (Guldbagge). Švédský filmový institut rozši řoval svoji p ůsobnost a pozd ěji se za čal v ěnovat i vzd ělávání. Roku 1964 byla také založena filmová škola p ůsobící práv ě pod Švédským filmovým institutem. 50

45 Tradice a sou časnost švédského filmu, s. 47-74 46 Tamtéž, s. 47-74 47 Neue Zürcher Zeitung, 25. 3. 1977, s. 4 cit. dle Merhauta, s. 47 48 Tradice a sou časnost švédského filmu, s. 47-74

49 Od roku 1964 se pravideln ě ud ělují tyto ceny každý rok v n ěkolika kategoriích. 50 Tamtéž Krom ě Bo Widerberga pat řili k významným režisér ům této doby také Jan Troell, Vilgot Sjöman nebo Jörn Donner. A čkoliv tito noví a mladí um ělci kritizovali Bergmana, byli jím také ur čitým zp ůsobem ovlivn ěni. Po své po čáte ční tvorb ě své názory mírn ě upravili a každý šel poté svojí vlastní cestou. Každopádn ě tímto se op ět upevnilo místo švédské kinematografie ve sv ětě. 51

5.3. Švédská kinematografie od 70. let do 90. let

Pozd ěji v 70. letech tato starší generace režisér ů neprodukuje tolik film ů a ostatní nevyužívají p říliš možností, které se jim nabízí. Mají k dispozici kvalitní herce, techniku, náklady na filmy nejsou vysoké, ale p řesto se režisé ři tolik neprosazují. 52

V 80. letech p řichází k filmu a p ředevším za kameru ženy. Dalo by se to nazvat novým proudem švédského filmu. V d řív ějších letech se samoz řejm ě ženy ve filmu objevovaly, ale až v 80. letech p řišel na scénu v ětší po čet žen, které režírovaly. Jednou z prvních takových žen byla Mai Zetterling, která se p ředtím v ěnovala herectví, zpo čátku divadelnímu a následn ě p ůsobila i ve filmech a to nejen skandinávských. 53

Během 90. let dochází p ředevším k návratu tématu druhé sv ětové války. Dále se tvorba zam ěř uje na rozdílnost r ůzných kultur a na konflikty mezi muži a ženami. V těchto letech se také objevují poslední díla Ingmara Bergmana a Bo Widerberga. 54

Dalo by se tedy říct, že švédský film má ve sv ětě d ůležité postavení již od svých raných po čátk ů a a čkoliv tvorba nebyla zrovna po četná, byla kvalitní a sv ětov ě známá. Samoz řejm ě, že švédská kinematografie zaznamenala n ěkolik temn ějších období, ale to nikdy netrvalo p říliš dlouho a následn ě op ět p řišla úsp ěšná díla.

51 Tradicea sou časnost švédského filmu ., s. 47-74 52 Tamtéž, s. 79-80 53 Tamtéž 54 Tamtéž

6 Analýza vybraných filmových adaptací Po části, která se v ěnuje historii a vývoji detektivního žánru, literatury a filmu se práce zam ěř í na samotnou analýzu film ů. Teoretická část m ěla popsat vývoj detektivního žánru a objasnit situaci jak v literatu ře, tak v kinematografii v letech, kdy působili auto ři Sjöwall a Wahlöö, jejichž díla sloužila jako p ředloha pro tyto filmové adaptace, jimž se práce bude v ěnovat.

Práce v této části zodpoví na následující otázky. Zda i ve filmech je v ěnován prostor hlavní postav ě Martina Becka, jeho osobnímu životu a problém ům nebo zda se děj film ů soust ředí pouze na zápletku. Dalším cílem zkoumání je to, jak se postava Martina Becka ve filmech vyvíjela a zda se v ůbec n ějakým zp ůsobem došlo k vývoji této postavy.

Mojí hypotézou tedy je, že ve vybraných filmových adaptacích bude nezanedbatelná část filmu zam ěř ena na osobní život hlavní postavy Martina Becka a nikoliv pouze na d ějovou linii. P ředpokládám, že v t ěchto scénách bude ukázáno, jak se s r ůznými životními problémy policejní detektiv vyrovnává. Vybrané filmové adaptace jsou režírovány r ůznými režiséry a v r ůzných letech, tudíž by tam měly být i patrné rozdíly v pojetí p říb ěhu a soust řed ění se na hlavní postavu a d ějovou linii.

Vybranými filmovými adaptacemi tedy jsou: Roseanna (1967), The Laughing Policeman (1973), Mannen på taket (1976) a Polismördaren (1994). Každý film bude v příslušné podkapitole krátce p ředstaven, dále bude následovat analýza zahrnující zam ěř ení na d ějovou linii a hlavní postavu.

6.1. Roseanna

První filmovou verzí ze série Roman om ett brott je Roseanna z roku 1967 nato čená podle stejnojmenné knižní p ředlohy, která je také první z celé série kriminálních román ů. Film vznikl ve Švédsku. Scéná ř napsal a zrežíroval Hans Abramson. Za kamerou stál slavný kameraman Sven Nykvist, který spolupracoval s Ingmarem Bergmanem. Do role hlavní postavy Martina Becka byl obsazen Keve Hjelm, jeho kolegu Gunnara Ahlberga hrál Tor Isedal, Roseanna byla ztvárn ěna here čkou Gio Petré, její kamarádku hrála Diane Varsi, Sonja Hansson hrála policistku Kerstin Tidelius a Hans Ernback byl obsazen do role expresního kurýra Folkeho Bengtssona.

Příb ěh je od po čátku vypráv ěn objektivn ě. Ve zhruba první polovin ě filmu se příb ěh v ěnuje spíše zavražd ěné žen ě a v druhá polovina se zam ěř uje na muže, který je nejpravd ěpodobn ěji jejím vrahem. Divákovi nejsou ukázány žádné informace navíc, všechny d ůkazy divák sleduje sou časn ě s vyšet řovateli. Ve filmu je použita výhradn ě instrumentální hudba.

Film za číná tím, že si n ějaká osoba prohlíží fotografie mrtvé ženy a komentuje je. Zabrány jsou pouze fotografie, které osoba drží v ruce a jednu po druhé si prohlíží. Hned v následujícím st řihu se diváci dozví, že scéna se odehrává v místnosti, kde se koná tisková konference P ředstaveni jsou vyšet řovatelé Martin Beck a Gunnar Ahlberg. Nicmén ě nedokážou odpov ědět na žádný dotaz noviná řů , nebo ť ani neznají identitu mrtvé ženy. Žena byla nalezena v Göta Kanal u Borenshultu. Byla u ní nalezena zran ění v oblasti genitálií. Mezitím se diváci dozvídají, že Martin Beck spole čně se svojí ženou a také Ahlbergem jsou na dovolené. Je to vlastn ě jedna ze dvou scén, kde se Beckova žena objeví. Takže o tomto filmu se rozhodn ě nedá prohlásit, že by se z ur čité části soust ředil na Beck ův osobní život. Ve druhé scén ě je Martin Beck se ženou v posteli v hotelovém pokoji a následn ě jsou vyrušeni zaklepáním Ahlberga, který p řináší informaci, že kone čně znají identitu mrtvé ženy.

V t ěchto scénách p ůsobí Beckovo manželství velice š ťastn ě. Nicmén ě podle těchto dvou krátkých scén nelze bez n ějakých p ředchozích informací zcela jednozna čně ur čit, že jde opravdu o jeho ženu. V tomto se román s filmovou adaptací od sebe liší, nebo ť v knize spolu tolik harmonický vztah nem ěli a ve filmu se divák ani nedozví, že Martin Beck má se svojí ženou dokonce i dv ě d ěti. Z tohoto již lze vyvodit, že tato filmová adaptace se bude věnovat tém ěř výhradn ě kriminální zápletce.

Mrtvou ženu se poda řilo identifikovat detektivovi Kafkovi z Portorika a jmenuje se Roseanna McGraw a pochází z Ameriky. Beck se tedy snaží o telefonní spojení s tímto detektivem pro zjišt ění více informací. Rozhovor probíhá v po řádku, Beck zjistí, že identitu ob ěti potvrdili její p řítelkyn ě Mary Jane Peterson a bývalý p řítel Edgar Castillo. Kafka také informuje o tom, že se skute čně m ěla vydat na výlet do Švédska. Pozd ěji za čne tento dálkový hovor vypadávat a oba muži si špatn ě rozumí, což zp ůsobí úsm ěvné nedorozum ění ohledn ě pachatele vraždy.

K: „I understand she was murdered, did you get the guy?“ B: „Notyet.“ K: „I can't hear you.“ 22

B: „In a short time, I hope, not yet.“ K:„You shot him?“ B: „I did what? No, no, not shot…“ K:„Yeah, I heard you, you shot the bastard. Tha ťs great. I'll give that to the papers here.“

Poté se potvrzuje, že Roseanna skute čně m ěla v plánu výlet p řes švédská jezera. A následují scény, ve kterých divák sleduje r ůzné d ůkazy. Několikrát jsou poušt ěny záznamy z kamer turist ů na lodi, na které se v té dob ě nacházela i Roseanna. Zde přichází vyšet řovatelé na další stopu. A to konkrétn ě muže, který je na n ěkolika kamerových záznamech zachycen spole čně s Roseannou.

V následujících scénách p řichází n ěkolik výslech ů osob, které mají s Roseannou či samotným p řípadem n ěco spole čného. Kafka v Portoriku vyslýchá Edgara a Mary Jane. Zde se objevují flashbacky. B ěhem vypráv ění tedy divák vidí p říb ěh o Roseann ě práv ě prost řednictvím flashbacků. Mary Jane p řiznává, že se hádaly kv ůli muž ům, nicmén ě je zde nazna čen lesbický vztah mezi ob ěma ženami.

Beck spole čně s dalším policistou Kollbergem z letních videí zjistí totožnost muže, který byl na lodi spole čně s Roseannou. Po navštívení jeho bytu zjistí, že tento muž Folke Bengtsson trpí jistou sexuální poruchou. Pro jeho dopadení na n ěj musí nalí čit past a k tomu využijí sympatickou policistku Sonju Hansson. Bengtsson se po dlouhé dob ě, kdy postává pod okny jejího bytu nakonec objeví přede dve řmi, Sonja ho pustí dovnit ř, ale než je dopaden, poda ří se mu Sonju zranit.

Nicmén ě motiv Bengtssona sedí na spoustu muž ů a vyvstávají pochybnosti, zda dopadli opravdu toho správného muže, který skute čně zavraždil Roseannu McGraw. Tuto otázku na konci p říb ěhu pokládá Gunnar Ahlberg.

Příb ěh se odehrává v docela dlouhém časovém období. Roseanna je nalezena mrtvá krátce po midsommaru, což je ve Švédsku svátek oslavující návrat slunovratu, a pachatel je dopaden až n ěkdy v zim ě. Druhá část filmu se zabývá p ředevším r ůznými výslechy. Ty probíhají v ětšinou v tmavých místnostech, výjimkou je vyšet řování detektivem Kafkou v Portoriku. Divák neví nic o život ě vyšet řovatel ů. Ve filmu jsou typické dlouhé záb ěry na vyšet řované osoby.

Moje hypotéza se v tomto filmu tedy v žádném p řípad ě nepotvrzuje a d ěj je založen čist ě pouze na vyšet řování p řípadu. Postava Martina Becka zde nep ůsobí ustaran ě ani osamocen ě nebo nemocn ě. Naopak se zdá být š ťastný a spokojený.

6.2. The Laughing Policeman

Dalším filmem, který bude v této práci rozebrán byl nato čen v USA a jmenuje se The Laughing Policeman. P ředlohou tomuto filmu má být úsp ěšný román Den skrattande polisen vydaný roku 1968. Nicmén ě film se výrazn ě od knižní p ředlohy liší a dokonce jsou v n ěm i zm ěněna jména postav. Prost ředí d ěje je také zm ěněno, bylo přesunuto do San Francisca. Což je pravd ěpodobn ě proto, že byl film nato čen v USA. Film byl zrežírován roku 1973 režisérem Stuartem Rosenbergem. Scéná ř pro film napsal Thomas Rickman a kameramanem je David Walsh. Martina Becka zde představuje postava Jakea Martina (Walter Matthau), Kollberg je afroamerický policista James Larrimore (Louis Gossett), Åke Stenströma p ředstavuje Dave Evans (Anthony Costello) a jeho p řítelkyn ě Åsa Torell je Kay Butler (Cathy Lee Crosby), Gunvald Larsson je p ředstaven jako hloupý a popudlivý Leo Larsen (Bruce Dern).

Film za číná scénou, kdy muž jde na autobusové nádraží do čekárny a hledá muže, kterého sleduje. Ten je v telefonní budce a někomu volá, stihne pouze oznámit: „Jo, je to v suchu... pov ěsil se na m ě,“ a po chvilce dodá „poslyš, možná bysme měli...“ a následn ě hovor vypadne. Divák není s touto situací nijak obeznámen, netuší, kdo ti muži jsou a pro č je jeden z nich tím druhým sledován. Jediné, co divák ze scény pochopí je to, že sledující muž ví, že o n ěm ten druhý ví. Poté spolu nastoupí do autobusu. Na další zastávce p řistoupí mezi jinými cestujícími osoba, jejíž d ůležitost v příb ěhu je nazna čena tím, že je divákovi skrytý její vzhled.

Nicmén ě záb ěr na její hn ědou brašnu, když osoba prochází autobusem a na kožené rukavice s výrazným zipem, které si osoba zapíná poté, co si sedne na sedadlo se uloží divákovi do podv ědomí, aniž by o tom v ěděl a v záv ěru filmu se mu podobnými záb ěry práv ě tento obrázek op ět p řipomene.

Divák jako jediný vidí, že osoba mezitím skládá dohromady samopal. Oba muži z autobusové čekárny, to pozd ěji zjistí také. V tento moment divák dostane informaci, že muž volající z telefonní budky osobu zná, protože po zjišt ění o zbrani se rychle zvedne a zak řičí: „Po čkej, ješt ě ne!“. Z čehož vyplývá, že muž ví, že doty čná osoba

24 vlastní zbra ň. Nicmén ě tento výk řik je ignorován a osoba zast řelí všechny cestující včetn ě řidi če a prchá pry č.

Po p říjezdu policie se divákovi odkryje jeden kousek z úvodní scény. P ři ohledávání osob z autobusu policisté zjistí, že mezi zast řelenými, konkrétn ě ten, který sledoval telefonujícího muže je jejich kolega Dave Evans. Je to p řesn ěji blízký spolupracovník Jakea Martina. Jeden muž po st řelb ě p řežil a byl odvezen do nemocnice. Jediný cestující, který u sebe nem ěl žádné doklady byl práv ě sledovaný muž. Disponoval pouze velkým množstvím bankovek. P ři bližším ohledání pozd ěji policisté najdou jisté poznávací znamení. Tím je tetování orlice, které zárove ň zakrývá vpichy od injek ční st říka čky. Vpichy se najdou i mezi prsty na nohách. Není pochyb, že doty čný muž byl závislý na drogách. Policisté b ěhem pátrání využívají veškeré informace a informátory, ale na nic nep řichází.

V této filmové adaptaci se již objevují scény částe čně odhalující i osobní život Jakea, respektive Martina Becka. Zde již vychází najevo, že jeho rodinný život není ideální. Jake se doma objevuje spíše sporadicky. S manželkou v ětšinou prohodí pouze pár v ět ze zdvo řilosti. Spí na gau či v jiném pokoji, když už dorazí dom ů. D ěti se mu odcizily. To je ukázáno ve t řech scénách s jeho synem. V první p řijde po vyšet řování v autobuse dom ů, syn se zvedne a beze slova odchází a od dcery se dozvídá pouze, že má psát písemku z francouzštiny a následn ě odchází také. V další scén ě Jake uvidí syna, jak si kupuje lístek a vchází na striptýzové p ředstavení. Roz čílí ho to a jde za ním, nicmén ě se mezi dve řmi zastaví, oto čí a odchází dom ů. Ve t řetí scén ě ve čer slyší, jak syn p řijíždí dom ů na motorce a hned po p říchodu dom ů zaleze do svého pokoje. Jake chce jít za ním, ale op ět ho p řepadnou pochybnosti. Chvíli p řemýšlí na chodb ě, zda za ním jít, ale nakonec to vzdá. Pravd ěpodobn ě si uv ědomuje, že není zrovna ten pravý, který by m ěl kázat o morálce.

Po smrti Evanse musí Jake spolupracovat s Leem Larsenem. To se Jakeovi p říliš nelíbí a dává mu to zna čně najevo. Jake postupn ě zjiš ťuje, že tato vražda má spojitost s jeho dva roky starým p řípadem, ve kterém hraje klí čovou roli muž jménem Camerero. Byl podez řelý z vraždy své ženy, nicmén ě muž z telefonní budky Gus Niles mu poskytl silné alibi a Camerero nemohl být usv ědčen. P řípad se mu tedy nepovedlo zdárn ě vy řešit. Také už ví, že Dave Evans zem řel proto, že mu o tom p řípadu řekl a on ho cht ěl do řešit. Jeho smrt si tedy dával za vinu. Nicmén ě šéf pro toto nemá pochopení a odmítá spojitost mezi t ěmito p řípady p řijmout. Leo Larsen s ním na tom do řešení také nechce

25 spolupracovat, ale nakonec ho Jake p řesv ědčí. Spole čně zjistí identitu sledovaného muže a také to, že se s Camererem znal. Oba vyšet řovatelé cht ějí Camerera chytit do pasti, což se jim nakonec povede. Camerero ví, že o něm ví a snaží se jim utéct. V záv ěru se p řipomíná úvodní autobusová scéna. Jake a Camerero cestují v autobuse. Leo je následuje v aut ě. Divákovi se zjeví známá hn ědá brašna, kožené rukavice se zipem a op ět skládání samopalu a okamžit ě se mu vybaví, kdo je tedy tím vrahem. Nebýt pohotové reakce Lea Larsena, situace z úvodu filmu by se opakovala.

Ve filmu se neobjevuje žádné utrpení spole čnosti a zlo čin, ale prostituce a drogy jsou ve v ětšin ě scén a od druhé poloviny filmu a hlavn ě v záv ěru také homosexualita. Nap říklad o Camererovi se vyšet řovatelé dozvídají, že je gay. Za číná to postupn ě takovým p ředsudkem spole čnosti, že o sebe velmi pe čuje a to tedy znamená, že je homosexuál. Pozd ěji navštíví homosexuální klub a odchází s mladým mužem, čímž je tato skute čnost potvrzena. A není to jediným p říkladem. Takže tedy za p ředpokladu, že byla zm ěněna jména postav a místo, kde se p říb ěh odehrává, tak se dá také o čekávat, že se filmová verze bude částe čně lišit od knižní p ředlohy autor ů Sjöwall a Wahlöö.

Narace je op ět vysoce komunikativní, divák ví vše, co pot řebuje v ědět a co v ědí postavy ve filmu, nic mu nez ůstává skryto. V n ěkolika málo p řípadech naopak ví více než postavy, jako je tomu nap říklad v p řípad ě skládání samopalu v autobuse. Hudba se ve filmu objevuje p ředevším v podob ě pušt ěného rádia, jinak tém ěř nikoliv. Film rovn ěž vyobrazuje zneužívání moci policist ů, kte ří neváhají pro získání informací použít fyzické násilí anebo výhr ůžky a zastrašování.

V tomto filmu se tedy hypotéza potvrzuje. A čkoliv t ěchto scén se neobjevuje mnoho, osobní život Jakea Martina/Martina Becka je do snímku také zahrnut. Je znát, že jeho manželství není š ťastné. Jeho žena má starost o jeho zdraví a pokaždé mu říká, že by se m ěl najíst a spát. Jinak spolu žádné rozsáhlejší rozhovory nevedou. Jake Martin je neustále v práci posedlý svým starým p řípadem. Zde už hlavní postava částe čně působí dojmem, který je v knihách popisován. Ve filmu je postava p ředstavující Martina Becka cynická a osamocená.

6.3. Mannen på taket

Filmová adaptace Mannen på taket je pravd ěpodobn ě tou nejznám ější. Scéná ř byl napsán Bo Widerbergem a film jím byl zárove ň i zrežírován v roce 1976. P ředlohou tomuto filmu byla kniha Den vedervärdige mannen från Säffle . Kameramani jsou Odd

Geir Sæther a Per Källberg. Film se do čkal n ěkolika ocen ění, mimo jiné i Guldbagge. Kriminálního komisa ře Martina Becka si zahrál Carl-Gustaf Lindstedt, Lennart Kollberg byl ztvárn ěn Svenem Wollterem, Gunvalda Larssona hrál Thomas Hellberg, Einara Rönna p ředstavil Håkan Serner, který byl ocen ěn za tuto roli. V roli Stefana Nymana se p ředstavil Harald Hamrell a Åkeho Erikssona, neboli muže na st řeše, hrál Ingvar Hirdwall.

Celý p říb ěh má jednoduchý d ěj. V úvodní scén ě divák vidí sed ět muže u stolu v pokoji v naprostém tichu pouze za zvuku tikajících hodin. Muž si navléká rukavice, vezme zbra ň, navlékne si bundu a odchází do auta. Venku je tma. Záb ěr pokoje se divákovi objeví znovu v druhé polovin ě filmu. Stejn ě tak auto, ve kterém muž odjel bude ve filmu ješt ě d ůležité.

Další scéna je z nemocni čního pokoje, kde leží muž jménem Nyman. Po chvíli vidí p řes otev řené okno, že ho n ěkdo sleduje. Než stihne zazvonit na sest řičku, je brutáln ě zavražd ěn bajonetem. Po p říjezdu policist ů se divák dozvídá, že doty čný zavražd ěný muž je policejní komisa ř Stig Nyman.

První část filmu je založena p řevážn ě na dialozích a popisování. B ěhem rozhovor ů je divák obeznámen s tím, že Nyman nebyl žádný hodný a spravedlivý policista, ale naopak své moci využíval. Tyto praktiky Nymana zd ůraz ňuje p ředevším Kollberg. Toto je jedna z mnoha kritik policie a chování policist ů v té dob ě, která se ve filmu objevuje. Dále se s takovou kritikou setkáváme od samotné dcery Martina Becka. Scéna za číná tím, že dcera přichází do pokoje za Beckem. Ten se jí ptá, zda hrála „Odrovnejte policajty“ (pravd ěpodobn ě skladbu, nebo ť má pušt ěnou hudbu), aby se vztekal. Poté jí p řipomene, že kdysi byla hrdá na to, že má za otce policistu. Na to dcera odv ětí, že ona zmoud řela a policie se zm ěnila. Další scénou obsahující zna čnou kritiku je z policejní stanice, kam byl Nyman p řeložen. Jsou tam lidé, kte ří vyk řikují, že jsou zadržování neprávem. Jeden muž byl zadržen b ěhem demonstrace. Po 6 hodinách m ěl být op ět pušt ěn na svobodu, nicmén ě ho tam drželi déle a bez jakéhokoliv obvin ění. Zadržení lidé se tam jeden p řes druhého p řek řikují a st ěžují si na p řístup policist ů v ůč i nim a dokonce i na fyzické násilí. Vypadá to, že pouze skupina policist ů kolem Martina Becka nezneužívá svoji moc. Krom ě Nymanovy ženy a policisty, kterého Nyman zau čoval o n ěm nemá nikdo valné mín ění.

Prost řednictvím tohoto zjišt ění vyšet řovatelé dochází k názoru, že brutální vražda byla spáchána ze msty. P řes archivované stížnosti na Nymana, kterých bylo 27 nespo čet a všechny byly smeteny ze stolu se záv ěrem, že Nyman se nedopustil žádné chyby se vyšet řovatelé dostávají ke jménu bývalého policisty Åkeho Erikssona.

Erikssonova žena zem řela v policejní cele a za její smrt mohl práv ě Nyman, který nejednal podle p ředpis ů. Pozd ěji vše pop řel a jako ostatní stížnosti byla i tato ignorována. Eriksson pozd ěji poukazoval u všech na p řekro čení zákona u svých koleg ů v jejich p řípadech. To bylo d ůvodem, pro č byl propušt ěn. Z Erikssona se stal tedy vdovec a pozd ěji mu sociální ú řad cht ěl odebrat dceru. Bylo nahlášeno, že ji nechává v noci samotnou a odchází do práce. Åke Eriksson je tedy vrahem, ale zárov ěň i ob ětí státu, kv ůli kterému p řišel o vše a tato skute čnost ho k vražd ě dohnala.

Erikssonovo auto, které zaparkoval na chodníku, se v pr ůběhu filmu objeví krom ě úvodní scény ješt ě dvakrát. Poukazuje nejen na to, že vrah se nachází stále na míst ě činu, ale také na ned ůvěru ob čan ů v policii, podle kterých policie pouze zastrašuje, vybírá pokuty a zatýká osoby, které se ni čím neprovinily. Policisté kolem auta dvakrát projížd ějí, poprvé padne zmínka o pokut ě a podruhé se jeden policista skute čně rozhodne špatné parkování potrestat. Když vystoupí, za čne Eriksson st řílet a snaží se v rámci pomsty usmrtit všechny policisty, které má na dost řel.

Film p ředpovídá možnost prom ěnění Švédska v policejní stát. Pom ěrn ě často se ve filmu objevuje postava policisty, kterého Nyman zau čoval, Hulta. Ten v Nymanových praktikách nevidí nic špatného a souhlasí s nimi, nicmén ě se k nim sám nep řiznává. Prost řednictvím Hulta je ve filmu sd ěleno, že autoritá řství zcela nevymizelo a m ůže se znovu vrátit v ješt ě horší podob ě.

V této filmové adaptaci je také zachycen ponurý manželský život Martina Becka. Se svojí ženou tém ěř nehovo ří. Nicmén ě op ět se příb ěh v ěnuje spíše kriminální zápletce.

6.4. Polismördaren

Tento film je ze série film ů s hlavní postavou detektivem Martinem Beckem, kterého hraje Gösta Ekman a které vznikly v letech 1993-1994. Jedná se o švédskon ěmecký film a nato čen byl v roce 1993 režisérem Peterem Keglevicem. Na scéná ři spolupracovali Rainer Berg, Beate Langmaack a Maj Sjöwall. P ředlohou pro tuto adaptaci je stejnojmenný román. Mezi další d ůležité postavy pat ří op ět Lennart Kollberg, kterého hrál Kjell Bergqvist. Gunvalda Larssona ztvárnil herec Rolf Lassgård. V roli Kaspera byl obsazen Johan Widerberg a Kiu hrála Anica Dobra. 28

Film za číná scénou na benzínové stanici, kde se mladiství hokejoví hrá či vrací do autobusu a jsou na cest ě po vyhraném zápase. Trenér se v autobuse ptá, zda jsou všichni a odjíždí. Toto vše se odehrává ve ve černích hodinách. Následn ě kamera zabírá jednoho z mladík ů, jak teprve vychází, nicmén ě autobus už odjíždí pry č bez n ěho.

Z této scény vyplývá, že mladík pravd ěpodobn ě nebude zrovna tím nejoblíben ějším v hokejovém týmu, když nikdo neupozornil, že v autobuse není. Tato hypotéza je pozd ěji v záv ěru filmu potvrzena samotným trenérem, který mladíka nazve outsiderem, kterému hokej p říliš nejde.

Když se tedy vrací zp ět do bufetu u benzínové stanice, uvidí mezi dve řmi dívku, pro kterou není nic p řekážkou. Aniž by se n ějak seznámili, odejdou do zav řeného zábavního parku nedaleko. Zde jsou divákovi ukázány ješt ě další dv ě dvojice. Oba mladiství probíhají kolem zaparkovaného auta, v n ěmž je muž se ženou, nicmén ě to nechávají být a mladiství o nich v ůbec ani neví. Chlapec s dívkou poté sedí na horské dráze, když p řijíždí červený jeep s další dvojicí, která vystupuje z auta a vchází do jakéhosi skladu. Divákovi je umožn ěn pohled pouze na ženu, muži jsou zabírány pouze boty. Dívka rozhodne, že auto ukradnou a pojedou do Stockholmu. Muž ve skladu mezitím žen ě roztrhne spodní prádlo, uškrtí a ješt ě nakonec zp ůsobí n ějaká zran ění. V této scén ě je d ůležitý záb ěr na roztržený náhrdelník z perel. Mladiství odjíždí autem, muž pravd ěpodobn ě utíká a dvojice z prvního auta se jede podívat na místo, kde se toto vše odehrálo a objeví zavražd ěnou ženu.

Před divákem op ět nejsou skryty žádné informace, veškerý postup vyšet řování se dozvídá okamžit ě sou časn ě s vyšet řovateli. Ale naopak zde ví divák více, než vyšet řovatelé, kte ří následn ě pátrají po červeném jeepu, ve kterém byli vid ěni práv ě mladiství. Policie si tedy myslí, že za vraždou stojí práv ě oni, ale divák ví, že oni pachateli nejsou. P říb ěh se zde zam ěř uje pouze na kriminální zápletku, o soukromém život ě Martina Becka není ani zmínka.

První stopy vedou k muži jménem Gunnar Danielsson, který v minulosti zavraždil ženu stejným zp ůsobem. Ješt ě p ředtím, než se divák tuto informací dozví, mu ji částe čně prozradí kamerový záb ěr na jeho boty. Ty vypadají podobn ě jako ty, které měl vrah na sob ě v zábavním parku. Podez řelým se stává také proto, že zavražd ěnou ženu znal. Gunnar má, dalo by se říct, fobii z žen, ale zavražd ěná Sigbrit byla jediná, se kterou se mohl vídat. Všichni ve m ěst ě si myslí, že vrahem byl op ět on. Nechá si tedy zavolat Martina Becka, který ho p ředtím usv ědčil z vraždy první ženy. 29

V knize je tímto mužem Folke Bengtsson, který se objevil v první knize Roseanna a byl usv ědčen z vraždy americké ženy Roseanny.

Sou časn ě s postupem vyšet řování sledujeme také dobrodružství dvou mladistvých, jejichž jména jsou Kasper a Kia.

Divák zde m ůže vid ět i prvky kritiky státu, jako je tomu nap říklad ve scén ě, kdy Martin Beck jde vyslechnout bývalého muže Sigbrit, který je kapitánem na lodi a holduje alkoholu. „Byl jsem ve 108 zemích. A víte, která je nejhorší? Švédsko. Zde je proti mn ě policie, zdravotní pojiš ťovna, finan ční ú řad a sociální služby. Dokonce i clo. Co se to d ěje? Zni čili jste mi všechno. Moje játra, moji práci – všechno!“

Kasper se zcela nespravedliv ě stane hlavním podez řelým, tzv. vrahem policisty. S Kiou jedou dál v červeném jeepu, ale zastaví je policejní auto. Jsou nuceni vystoupit z auta. Kia bez Kasperova v ědomí z domu, ve kterém chvíli p řebývali, ukradla zbra ň. Kasper se rozhodl utéct, ale policista po n ěm n ěkolikrát vyst řelil, což zp ůsobilo, že Kia dva policisty post řelila a t řetího zabila a sama byla také jedním z t ěch dvou p řeživších policist ů zast řelena. Po Kasperovi za čne pátrat policie, nesprávn ě ho ozna čí za ozbrojeného.

Mezitím Martin Beck vyslýchá muže, který je jedním z vlastník ů červeného jeepu, repsektive jde o firemní auto, v blízkém okolí, jehož krádež byla nahlášena v relativn ě nedalekém časovém období, kdy se vražda stala. Tato scéna se vrací k detailu náhrdelníku z perel. Beck si jednu z místa činu vzal a p ři odchodu od tohoto muže perla vypadne na st ůl. Muž ji chytí a vrací Martinu Beckovi, p řičemž je zachycen jeho pohled na perlu, ze kterého divák zjistí, že mu není úpln ě neznámá.

V záv ěru filmu m ůže divák sledovat zoufalost Kaspera, kterého falešné obvin ění policie dohání tém ěř k sebevražd ě. Což je ale pozd ěji vykompenzováno tím, že pom ůže identifikovat skute čného vraha ze zábavního parku a tím se v podstat ě stává hrdinou. Vrah se snažil vraždu provést tak, aby obvin ění padlo na psychicky nemocného muže Gunnara Danielssona.

Jak již bylo částe čně zmín ěno, moje hypotéza se ani v tomto filmu nepotvrdila a o život ě hlavní postavy a jeho rodiny se divák nedozví v ůbec nic. Kamera se v ěnuje v některých scénách delšímu detailnímu záb ěru na Martina Becka. Ten je v t ěchto scénách zamyšlený, p ůsobí osamocen ě a často jsou takové záb ěry podkresleny hudbou.

6.5. Shrnutí a srovnání film ů

V této kapitole jsem rozebírala čty ři filmové adaptace, jejichž p ředlohou byly romány od dvojice spisovatel ů Maj Sjöwall a Pera Wahlöö. Každý film je nato čen jiným režisérem a hlavní postavu Martina Becka p ředstavuje pokaždé jiný herec. Avšak ur čité prvky by m ěly být ve všech filmech spole čné v souvislosti s knižními p ředlohami a typickými prvky v tvorb ě Maj Sjöwall a Pera Wahlöö. Mezi tyto prvky pat ří zejména zobrazení postavy Martina Becka jako osam ělého, neš ťastn ě ženatého a v pozd ějších příb ězích š ťastn ě rozvedeného muže se sociálním cít ěním, který vždy tvrd ě pracuje na vy řešení p řípadu. V literárních p ředlohách se p říb ěh mimo kriminální zápletku v ěnuje i osobnímu životu Martina Becka, v jehož zobrazení by se výše zmín ěné prvky m ěly objevovat. Poslední, na co jsem ve filmových adaptacích zam ěř ovala svoji pozornost byl odraz kritiky vývoje spole čnosti a státu, policie a její morálky.

První film je tedy Roseanna . Martin Beck v tomto filmu nevykazuje žádné znaky osam ělosti a ani nep ůsobí neš ťastn ě. Naopak je to mladý a naprosto zdravý muž. Nicmén ě záb ěrů, které by se soust ředily na jeho život mimo vyšet řování mnoho není. Ve filmu jsou pouze dv ě scény, ve kterých je Martin Beck se svojí ženou. Délku t ěchto scén nelze po čítat ani v rámci minut. A dokonce stihnou v tak krátké dob ě zcela vyvrátit skute čnost, že podle knižní p ředlohy má být manželství neš ťastné. Co se však ve filmu potvrzuje je to, že Martin Beck tvrd ě pracuje na p řípadu a snaží se ho vy řešit. Celý film je v podstat ě o sledování výslech ů r ůzných osob spojených s p řípadem zavražd ěné ženy, která byla sexuáln ě zneužita.

Ve druhém filmu The Laughing Policeman je mnoho skute čností zm ěněno. Od místa d ění p říb ěhu až po jednotlivá jména p ředstavitel ů. Hlavní postavou je Jake Martin, nicmén ě dále se o ní budu zmi ňovat jako o Martinu Beckovi. Takže tedy Martina Becka lze charakterizovat jako již staršího, mrzutého a cynického policistu. Objevuje se několik scén z domova, které potvrzují, že jeho manželství není š ťastné a mimo práci se cítí osam ěle. Vlastní rodina se mu odcizila, s manželkou vede pouze strohé rozhovory, se synem nepromluví v ůbec a dcera mu pouze odpoví na jednu otázku. Martin Beck se ale doma p říliš často neobjevuje, v ětšinu času tráví vyšet řováním p řípad ů. B ěhem vyšet řování sou časného p říb ěhu se v ěnuje také p řípadu, který je dva roky starý, ale nepoda řilo se mu ho vy řešit a je tedy posedlý tím, aby to napravil. San Francisco, m ěsto, ve kterém se p říb ěh odehrává, je zobrazeno jako m ěsto plné zlo činu, drog a prostitutek. Policie je ukázána v nelichotivém sv ětle. Zastrašuje ob čany a vyhrožuje fyzickým

31 napadením, které v n ěkolika p řípadech také použije. Avšak tento Martin Beck takové chování policie nekritizuje a nijak na n ěj nepoukazuje. Naopak takových metod sám rovn ěž využívá. Scény nezabývající se vyšet řováním se objevují pouze na za čátku filmu, poté je p říb ěh zam ěř en pouze na řešení obou p řípad ů.

Třetím filmem je Mannen på taket . Martin Beck je starší a vážný muž, ale žádné nemoci a psychické problémy se u n ěj nevyskytují. S manželkou mluví za celý film pouze jednou a to jí odpovídá na otázku. Zato s dcerou se jeho vztah o n ěco zlepšil. Syn se ve filmu v ůbec neobjevuje. Ve filmu se Martin Beck doma tém ěř nevyskytuje. V mnoha scénách je kritizována policie a její morálka. První kritika p řichází od Beckovy dcery. Říká, že policie se zm ěnila a ona už není pyšná na to, že je její otec u policie, jak tomu bylo d říve. Policejní postupy hojn ě kritizuje Beck ův kolega Kollberg, zam ěř uje se p ředevším na kritiku zavražd ěného komisa ře Nymana a jeho chování a zneužívání moci, kterou m ěl. Dále se objevuje kritika od samotných ob čan ů, kte ří jsou zadrženi na policejní stanici, kde Nyman p ůsobil. Poukazují na nelidské chování, fyzické napadání a porušování zákon ů ze strany policie. Kritizován je vlastn ě i celý sociální systém, který zp ůsobil, že se z bývalého policisty stal vrah. V první polovin ě filmu jsou dv ě scény z domova Martina Becka, poté je p říb ěh zam ěř en na dopadení pachatele.

Poslední rozebíraný film se jmenuje Polismördaren . V této adaptaci je Martin Beck hubený muž s knírem ve st ředních letech. V n ěkolika scénách je ukázána jeho osam ělost, tyto scény se zam ěř ují na Beck ův zamyšlený obli čej. Nap říklad v autobuse se vyprává řidi če, který jezdívá kolem zábavního parku, kde se vražda odehrála. Řidi č je upovídaný a za čne vypráv ět o tom, jak tam chodí se svojí rodinou a d ětmi v lét ě a v té chvíli ho Martin Beck p řestává vnímat. Kritika spole čnosti se odráží v tom, že muž, který spáchal podobnou vraždu v minulosti je okamžit ě ostatními lidmi považován za vraha. Ve filmu se také objevuje zákrok policisty nová čka, který je následn ě kritizován vyšet řovateli. Ten zp ůsobil, že z mladého kluka média vytvo řila ozbrojeného a podez řelého z vraždy, kv ůli vyjád ření policisty. Po tomto obvin ění spáchal mladík málem sebevraždu. Kritiku v ůč i státu ve filmu vyjad řuje kapitán lodi a bývalý muž zavražd ěné. Obvi ňuje stát z toho, že mu zni čil život a játra, protože svoji náklonnost k alkoholu p řipisuje také jako vinu státu. Z osobního života Martina Becka ovšem ve filmu ani zmínka. Tudíž není jasné, zda je již rozvedený nebo stále neštastn ě ženatý a pokud ano, tak jak vychází se svojí manželkou a dětmi. Nicmén ě ur čitou spojitost

Martina Becka s rodinou lze ve filmu vy číst také. Ta je konkrétn ě ve scénách, kdy u zjiš ťování informací v dom ě uvidí rodinnou fotografii, na kterou se na chvíli zadívá a zeptá se na ni. Druhá scéna je ta s řidi čem autobusu, z řejm ě si b ěhem vypráv ění vzpomene na vlastní rodinu.

Nejmén ě prvk ů, na které se ve své praktické části zam ěř uji je ve filmu Roseanna. Narozdíl od ostatních film ů nespl ňuje tém ěř žádný m ůj p ředpoklad, krom ě dvou velice krátkých scén Martina Becka s manželkou. Filmy The Laughing Policeman a Mannen på taket spl ňují p ředpoklad, že se ve filmu objeví scény zam ěř ující se na vztah Becka s manželkou a také s jeho vlastní rodinou. Naopak v posledním filmu se o jeho rodinné situaci m ůžu pouze domnívat. Nicmén ě u dvou film ů spl ňujících tento p ředpoklad je zam ěř ení na osobní život v porovnání na d ějovou linii malé.

Co se tý če vývoje hlavní postavy, tak podle sledovaných filmů lze říci, že postava postupn ě stárne. Ovšem to m ůžu prohlásit pouze v p řípad ě prvních t řech adaptací. Od prvního filmu, kde je Martin Beck mladý a plný energie p řechází k cynickému zachmu řenému policejnímu vyšet řovateli, který nemá p říliš vybíravé zp ůsoby, nedisponuje sociálním cít ěním a také mu ned ělá problém p řekro čit zákon. V posledních dvou filmech je Martin Beck klidný, seriózní muž, který soucítí s ob ětmi nespravedlivého obvin ění. V p řípad ě manželství se z jeho š ťastného manželství stává neš ťastným a v posledním filmu se lze domnívat, že pravd ěpodobn ě dokonce došlo i k rozvodu. Ve všech filmových adaptacích se vyznačuje velkým odhodláním p řípad správn ě vy řešit.

Nejvíce p říklad ů kritiky státu, spole čnosti a morálky policist ů se objevuje ve filmu Polismördaren a Mannen på taket .

7 Záv ěr Cílem analytické části bylo zjistit kolik prostoru ve vybraných filmových adaptacích dostane hlavní postava, v této práci policejní vyšet řovatel Martin Beck, a kolik prostoru bude v ěnováno samotné d ějové linii p říb ěhu. Dále jsem si za cíl zvolila sledovat v t ěchto adaptacích vývoj hlavní postavy. Tyto otázky jsem zvolila, protože spisovatelé Maj Sjöwall a Pera Wahlöö jsou známi tím, že žánr detektivky obohatili o několik nových prvk ů (zam ěř ení se na hlavní postavu a její osobní život, kritika spole čnosti, policie a státu). Cht ěla jsem tedy zjistit, zda se kladl d ůraz na tyto prvky také ve filmových adaptacích nato čených práv ě podle knižních p ředloh t ěchto autor ů. K analýze a porovnání jsem si vybrala čty ři filmové adaptace Roseanna, The Laughing Policeman, Mannen på taket a Polismördaren .

Maj Sjöwall a Per Wahlöö byli inspirací pro mnoho dalších autor ů detektivek zejména v severských zemích. Prvky typické pro jejich tvorbu se za čaly objevovat u autor ů jako nap říklad Henning Mankell, Stieg Larsson nebo Jo Nesbø.

V analytické části jsem dosp ěla k záv ěru, že režisé ři nezasadili do svých filmových adaptací vždy ty typické prvky, které odlišovali tvorbu Maj Sjöwall a Pera Wahlöö od ostatních detektivek. Zejména u první filmové adaptace Roseanna se ze zkoumaných prvk ů neobjevil tém ěř žádný. U amerického filmu The Laughing Policeman se již režisér částe čně soust ředil na to, aby poukázal, že manželství Martina Becka není š ťastné. Nicmén ě scén z osobního života je velmi málo v porovnání se zam ěř ením na vyšet řování. V n ěkolika scénách z domova je dob ře zachycena osam ělost hlavní postavy. Zato kritika policie a jejího zneužívání své moci je zobrazena tém ěř v celém filmu. Filmem, který nejlépe spl ňuje tyto hypotézy je Mannen på taket , kde se objevuje kritika státu, spole čnosti i policie. Osobní život Martina Becka zde sice podrobn ěji ukázán nebyl, nicmén ě divák je srozum ěn s tím, že hlavní postava s manželkou nevychází dob ře. V posledním sledovaném filmu Polismördaren není věnována osobnímu životu Marina Becka žádná scéna, ale režisér zde zachycuje jeho osam ělost ve scénách, kde je zmínka o rodin ě, zejména o š ťastné rodin ě.

Co se tý če vývoje postavy Martina Becka, lze zpozorovat zhoršující se vztah a komunikace s manželkou a v ětší osam ělost. Vývoj by tedy bylo pravd ěpodobn ě lepší zkoumat v seriálu, kde by byl lépe nazna čen.

8 Seznam použité literatury

Bergman, Kerstin. Swedish Crime Fiction: The making of Nordic Noir. Mimesis International, 2013. ISBN-13: 978-8857519838

Forshaw, Barry. Nordic Noir: The Pocket Essential Guide to Scandinavian Crime Fiction, Film & TV. Harpenden: Oldcastle Books, 2013. Print. ISBN: 978- 1842439876.

Hartlová, Dagmar. Slovník severských spisovatel ů. Libri, 2004. ISBN 80-7277-260-0

Hawisher, Gail E. and Cynthia L. Selfe. Global Literacies and the World Wide Web. Routledge, 1999. Print. ISBN: 978-0415189422.

Kade čková, Helena, Humpál, Martin, Parente-Čapková Viola. Moderní skandinávské literatury . Karolinum, 2013. ISBN 9788024623955

Merhaut, Václav, Tradice a sou časnost švédského filmu . Čs. filmový ústav, 1989. ISBN 59-292-86

Messent, Peter. The Crime Fiction Handbook . Wiley-Blackwell, 2012. Print. ISBN: 978-0470657041

Mitzi M. Brunsdale . Encyclopedia of Nordic Crime Fiction Works and Authors of Denmark, Finland, Iceland, Norway and Sweden Since 1967 . Mcfarland & Co Inc Pub, 2016. ISBN-13: 978-0786475360

MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánr ů. Praha: Paseka, 2004. ISBN 80-718-5669-X.

Stowe, William W. “Critical Investigations: Convention and Ideology in Detective Fiction”. Texas Studies in Literature and Language. 31.4. 2001. Web. JSTOR 24 Jan 2016, s576.

Tapper, Michael. Swedish Cops, from Sjöwall & Wahlöö to Stieg Larsson . Intellect Ltd, 2014. ISBN-13: 978-1783201884

Thompsonová, Kirstin, Bordwell, David. Dějiny filmu . Akademie múzických um ění v Praze / Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7331-091-2

Wahlberg, Kerstin, Hammarbäck-Lundin, Tia. Författare i vår tid. Natur & Kultur, 1986. ISBN: 9127592251

9 Internetové prameny

Krok [online]. 2013, 10 (3), 18 [cit. 2016-06-22]. ISSN 1214-648X.

Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/krok/krok2013-3.pdf

Norges mest leste påskekrim tilbake [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.tine.no/presserom/nyhetsarkiv/norges-mest-leste-p%C3%A5skekrim-tilbake

Påskekrim: Norway's Weirdest Easter Thing [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://thegirlbehindthereddoor.com/2014/04/easter-even-weirder-in-norway.html

Skandinávská literatura [online]. 2015, , 31 [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.knihazlin.cz/docs/soubory/edi%C4%8Dn%C3%AD_pl%C3%A1ny/skandin avsky_dvojstrany.pdf

Stieg Larsson [online]. [cit. 2016-06-25]. Dostupné z: http://www.stieg-larsson.cz/stieg-larsson.html

10 Sammanfattning Den här kandidatuppsatsen handlar om filmer som filmades av utvalda Maj Sjöwall och Per Wahlöös böcker. Uppsatsen är fokuserad på denna filmers analys. Uppsatsen är skriven på tjeckiska.

Kandidatuppsatsen är uppdelat i sju kapitel. Det första kapitlet är inledning till uppsatsen. Det andra beskriver deckares definition, ursprung och utveckling i nordiska land. I det tredje kapitlet är beskriven litteraturs utveckling mellan året 1960 och 1970 i Sverige. Kapitlet handlar om Maj Sjöwal och Per Wahlöö, deras liv och ett grundläggande gemensam arbete Roman om ett brott. Det fjärde kapitlet är fokuserad på två svenska författare som påverkades Sjöwall och Wahlöös litterärt verk. Det femte kapitlet beskriver films utveckling mellan året 1960 och 1990. I det sjätte kapitlet finns filmers analys, sammanfattning och jämförelse. Det sista kapitlet innehåller det som hittades i filmers analyserna.

Kandidatuppsatsens målet är att ta reda på om det finns typiska elementen av Sjöwall och Wahlöös litterärt verk i filmer och vilken stor del av filmen fokuserar på huvudpersonen. Typiska elementen är fokus på huvudpersonen och kritik av staten, samhället och polisen. Nästa målet är att följa huvudpersonens utvecklingen genom filmer.