Studie Protipovodňových Opatření Na Území Jihomoravského Kraje
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Pöyry Environment a.s. květen 2007 STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT Objednatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 602 00 Brno 3A06105 Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT......................................................................................... 2 4.1 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY SVRATKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ................................................................................................................... 2 4.1.1 Svratka od areálu koupaliště v obci Nedvědice po obec Černvír ...................................... 4 4.1.2 Svratka v úseku Černvír, Doubravník, Borač.................................................................... 7 4.1.3 Svratka v úseku Borač, Štěpánovice, Předklášteří, Tišnov.............................................. 10 4.1.4 Svratka v úseku Tišnov, Březina, Heroltice, Veverská Bítýška........................................ 14 4.1.5 Svratka v úseku pod VD Brno.......................................................................................... 18 4.1.5.1 Stávající stav toku, objektů na toku a orientační návrh protipovodňových opatření ... 19 4.1.5.2 Popis dílčích úseků řeky Svratky z hlediska kapacity stávajícího koryta a z hlediska návrhu protipovodňových opatření (dle původních výsledků výpočtů hladin) .......................... 21 4.1.6 Závěr................................................................................................................................ 48 4.1.7 Záplavová území podél řeky Svratky ............................................................................... 49 4.2 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY SVITAVY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ................................................................................................................. 59 4.2.1 Svitava v úseku Letovice – Svitávka................................................................................. 61 4.2.2 Svitava v úseku Svitávka – Skalice nad Svitavou............................................................. 64 4.2.3 Svitava v úseku Skalice nad Svitavou – Lhota Rapotina ................................................. 65 4.2.4 Svitava v úseku Lhota Rapotina – Doubravice nad Svitavou .......................................... 66 4.2.5 Svitava v úseku Doubravice nad Svitavou …. Rájec – Jestřebí....................................... 67 4.2.6 Svitava v úseku Rájec – Jestřebí …. Spešov a Ráječko .................................................. 69 4.2.7 Svitava v úseku Spešov a Ráječko – Blansko................................................................... 70 4.2.8 Svitava v úseku Blansko – Adamov.................................................................................. 73 4.2.9 Svitava v úseku Adamov - Bílovice nad Svitavou ............................................................ 74 4.2.10 Svitava v úseku Bílovice nad Svitavou – Obřany............................................................. 75 4.2.11 Svitava v úseku od mostu v Obřanech po silniční most v Maloměřicích......................... 77 4.2.12 Svitava v úseku od silničního mostu v Maloměřicích po pevný jez Husovice.................. 78 4.2.13 Svitava v úseku od jezu Husovice po silniční most v Zábrdovicích ................................. 79 4.2.14 Svitava v úseku od mostu v Zábrdovicích po silniční most na ulici Křenové .................. 80 4.2.15 Svitava v úseku od mostu na ulici Křenové po silniční most na ulici Kaštanové ............ 81 4.2.16 Svitava v úseku od mostu na ulici Kaštanové až po soutok se Svratkou.......................... 82 4.2.17 Svitava v úseku od ústí Svratky po Brněnec, tj. po hranici JM kraje............................... 85 4.2.18 Závěr................................................................................................................................ 88 4.3 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY DYJE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ................................................................................................................. 90 4.3.1 Dyje v úseku od Vranovské po Znojemskou přehradu..................................................... 90 4.3.2 Dyje v úseku mezi nádrží Znojmo a VDNM..................................................................... 91 4.3.3 Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) ..................................................................................... 94 4.3.4 Oblast Dyje mezi VDNM a ústím do Moravy .................................................................. 94 4.4 STANOVENÍ PRIORIT................................................................................................................ 99 TABELÁRNÍ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY ....................................................................................... 104 Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 1 Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT 4.1 Popis odtokových poměrů a protipovodňových opatření řeky Svratky v Jihomoravském kraji Řeka Svratka odvádí téměř všechny vody západní části Moravy. Pramení na jihozápadním úbočí Žákovy hory z výtoku tzv. „Černého bahna“ ve výšce cca 780 m n. m. Od pramene až pod Brno protéká úzkými údolími (místy šířky jen několik desítek metrů.) pod Brnem přebírá svůj největší přítok – řeku Svitavu. Řeka Svitava pramení severozápadně od města Svitavy ve výšce cca 443 m n.m. Zpočátku protéká nepříliš širokým údolím asi do 200 m s průmyslovými obcemi a městy, jež se pod Blanskem mění v mimořádně úzké soutěsky s četnými meandry. V Brně a zejména pod Brnem protéká řeka Svratka širokou úrodnou nížinou s šířkou údolí až 4 km. Pod Litavou (Cézavou) u Židlochovic přechází Svratka do údolí dyjsko-svrateckého. Protéká po svém levém břehu vínorodými svahy a po svém pravém břehu se rozlévá při povodních do lužních lesů a polních pozemků. U Pouzdřan se vlévá do upravené výustní tratě střední zdrže Novomlýnské nádrže. Povodí Svratky se Svitavou má zhruba obdélníkový tvar, orientovaný svojí úhlopříčkou ve směru severojižním. Délka toku od pramene k ústí je cca 174 km. Od ústí k soutoku se Svitavou je vzdálenost cca 17 km. Vývin povodí, tj. nárůst velikosti povodí s délkou toku je velmi charakteristický – po soutok se Svitavou se skládá ze dvou podobných a symetrických povodí Svitavy – 1160 km2 a vlastní Svratky 1734, 70 km2. Svratka celkem po Novomlýnskou nádrž má rozlohu povodí cca 4.128,5 km2. Charakteristika povodí - poměr velikosti povodí k délce toku (α = F/d2) vychází pro Svitavu v hodnotě α = 0,135, pro Svratku po Svitavu je α = 0,093, pro Svratku po VDNM je α = 0,136. Podle těchto hodnot jde o povodí protáhlé s hodnotami pod α = 0,240. Z hlediska sklonových poměrů je celkový podélný sklon řeky Svratky udáván v hodnotě cca 0,00352 a celkový podélný sklon řeky Svitavy v hodnotě cca 0,00263. Geologické poměry povodí řeky Svitavy a Svratky jsou velmi pestré a zahrnují v sobě jak nejstarší, tak i nejmladší geologické útvary. Z hlediska odtoku povrchových vod je povodí vlastní Svratky tvořeno nepropustnými horninami, Českým masivem. Povrchové vody snadno odtékají nerušeně a způsobují dosti značné povodně. Horní a střední část povodí Svitavy jsou tvořeny mohutnými propustnými vrstvami ze snadno větratelných rozpadavých hornin. Ty jsou příčinou mírnění kulminačních průtoků. Dolní tok řeky Svratky protéká mocnými vrstvami čtvrtohorními, jež překrývají na pravém břehu starší miocenní slíny, jíly a písky a částečně i ždánické pískovce na levém břehu. Z hlediska klimatických a srážkových poměrů tvoří povodí Svratky klimaticky jednotné území. Srážkové poměry této oblasti jsou celkem jednoduché, srážkové gradienty jsou velmi mírné. Podle Bratránka patří horní povodí Svratky a Svitavy do oblasti relativně suché s nedostatkem až 20 %, střední a dolní část povodí s nedostatkem 0 až 10 %. Podle rozdělení ročních srážek ne jednotlivé měsíce lze konstatovat, že letní měsíce květen až srpen jsou v průměru relativně suché, září se blíží normálu a ostatní měsíce jsou relativně mokré (nejvíce pak únor). Z hlediska režimu velkých vod a podle záznamů vodočetných stanic (Veverská Bítýška, Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 2 Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 Bílovice nad Svitavou a Židlochovice) převládají na Svratce i na Svitavě, jako na všech ostatních západomoravských tocích, převážně zimní velké vody. Příčinou velkých vod bývá obvykle jarní tání sněhu doprovázené dešťovými srážkami – viz v březnu roku 2006. Tyto povodně bývají obyčejně současně s chodem ledů. Letní povodně způsobují přívalové deště, které přicházejí po předchozích, třebas i nemnoho vydatných deštích. Výjimečně bývají způsobeny dlouhodobými srážkami, jako například v červenci v roce 1997. Je třeba zde konstatovat, že poměrně malé retenční objemy přehradních nádrží Brno a Vír, často zvětšené o nenaplněný užitkový objem, tlumí sice kulminační průtoky povodňových vln s vysokou periodicitou (Q1, Q2, atd.), nemůže však citlivěji ovlivnit kulminační průtoky při velkých povodňových vlnách – při vyšších N – letých průtocích. Výjimkou byla situace v červenci 1997 na řece Svratce pod přehradní nádrží Vír, která byla ještě polovypuštěna po rekonstrukci přehradní hráze a jejích výpustných zařízení, takže zachytila poměrně velkou část povodňové vlny, kterou podstatně transformovala a pod VD Vír byly průtoky v korytě