Studie Protipovodňových Opatření Na Území Jihomoravského Kraje

Pöyry Environment a.s. květen 2007

STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT

Objednatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 602 00 Brno

3A06105 Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT...... 2 4.1 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY SVRATKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ...... 2 4.1.1 Svratka od areálu koupaliště v obci Nedvědice po obec Černvír ...... 4 4.1.2 Svratka v úseku Černvír, Doubravník, Borač...... 7 4.1.3 Svratka v úseku Borač, Štěpánovice, Předklášteří, Tišnov...... 10 4.1.4 Svratka v úseku Tišnov, Březina, Heroltice, Veverská Bítýška...... 14 4.1.5 Svratka v úseku pod VD Brno...... 18 4.1.5.1 Stávající stav toku, objektů na toku a orientační návrh protipovodňových opatření ... 19 4.1.5.2 Popis dílčích úseků řeky Svratky z hlediska kapacity stávajícího koryta a z hlediska návrhu protipovodňových opatření (dle původních výsledků výpočtů hladin) ...... 21 4.1.6 Závěr...... 48 4.1.7 Záplavová území podél řeky Svratky ...... 49 4.2 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY SVITAVY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ...... 59 4.2.1 Svitava v úseku Letovice – Svitávka...... 61 4.2.2 Svitava v úseku Svitávka – Skalice nad Svitavou...... 64 4.2.3 Svitava v úseku Skalice nad Svitavou – Lhota Rapotina ...... 65 4.2.4 Svitava v úseku Lhota Rapotina – Doubravice nad Svitavou ...... 66 4.2.5 Svitava v úseku Doubravice nad Svitavou …. Rájec – Jestřebí...... 67 4.2.6 Svitava v úseku Rájec – Jestřebí …. Spešov a Ráječko ...... 69 4.2.7 Svitava v úseku Spešov a Ráječko – Blansko...... 70 4.2.8 Svitava v úseku Blansko – Adamov...... 73 4.2.9 Svitava v úseku Adamov - Bílovice nad Svitavou ...... 74 4.2.10 Svitava v úseku Bílovice nad Svitavou – Obřany...... 75 4.2.11 Svitava v úseku od mostu v Obřanech po silniční most v Maloměřicích...... 77 4.2.12 Svitava v úseku od silničního mostu v Maloměřicích po pevný jez Husovice...... 78 4.2.13 Svitava v úseku od jezu Husovice po silniční most v Zábrdovicích ...... 79 4.2.14 Svitava v úseku od mostu v Zábrdovicích po silniční most na ulici Křenové ...... 80 4.2.15 Svitava v úseku od mostu na ulici Křenové po silniční most na ulici Kaštanové ...... 81 4.2.16 Svitava v úseku od mostu na ulici Kaštanové až po soutok se Svratkou...... 82 4.2.17 Svitava v úseku od ústí Svratky po Brněnec, tj. po hranici JM kraje...... 85 4.2.18 Závěr...... 88 4.3 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY DYJE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ...... 90 4.3.1 Dyje v úseku od Vranovské po Znojemskou přehradu...... 90 4.3.2 Dyje v úseku mezi nádrží Znojmo a VDNM...... 91 4.3.3 Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) ...... 94 4.3.4 Oblast Dyje mezi VDNM a ústím do Moravy ...... 94 4.4 STANOVENÍ PRIORIT...... 99 TABELÁRNÍ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY ...... 104

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT

4.1 Popis odtokových poměrů a protipovodňových opatření řeky Svratky v Jihomoravském kraji

Řeka Svratka odvádí téměř všechny vody západní části Moravy. Pramení na jihozápadním úbočí Žákovy hory z výtoku tzv. „Černého bahna“ ve výšce cca 780 m n. m. Od pramene až pod Brno protéká úzkými údolími (místy šířky jen několik desítek metrů.) pod Brnem přebírá svůj největší přítok – řeku Svitavu. Řeka Svitava pramení severozápadně od města Svitavy ve výšce cca 443 m n.m. Zpočátku protéká nepříliš širokým údolím asi do 200 m s průmyslovými obcemi a městy, jež se pod Blanskem mění v mimořádně úzké soutěsky s četnými meandry. V Brně a zejména pod Brnem protéká řeka Svratka širokou úrodnou nížinou s šířkou údolí až 4 km. Pod Litavou (Cézavou) u Židlochovic přechází Svratka do údolí dyjsko-svrateckého. Protéká po svém levém břehu vínorodými svahy a po svém pravém břehu se rozlévá při povodních do lužních lesů a polních pozemků. U Pouzdřan se vlévá do upravené výustní tratě střední zdrže Novomlýnské nádrže. Povodí Svratky se Svitavou má zhruba obdélníkový tvar, orientovaný svojí úhlopříčkou ve směru severojižním. Délka toku od pramene k ústí je cca 174 km. Od ústí k soutoku se Svitavou je vzdálenost cca 17 km. Vývin povodí, tj. nárůst velikosti povodí s délkou toku je velmi charakteristický – po soutok se Svitavou se skládá ze dvou podobných a symetrických povodí Svitavy – 1160 km2 a vlastní Svratky 1734, 70 km2. Svratka celkem po Novomlýnskou nádrž má rozlohu povodí cca 4.128,5 km2. Charakteristika povodí - poměr velikosti povodí k délce toku (α = F/d2) vychází pro Svitavu v hodnotě α = 0,135, pro Svratku po Svitavu je α = 0,093, pro Svratku po VDNM je α = 0,136. Podle těchto hodnot jde o povodí protáhlé s hodnotami pod α = 0,240. Z hlediska sklonových poměrů je celkový podélný sklon řeky Svratky udáván v hodnotě cca 0,00352 a celkový podélný sklon řeky Svitavy v hodnotě cca 0,00263. Geologické poměry povodí řeky Svitavy a Svratky jsou velmi pestré a zahrnují v sobě jak nejstarší, tak i nejmladší geologické útvary. Z hlediska odtoku povrchových vod je povodí vlastní Svratky tvořeno nepropustnými horninami, Českým masivem. Povrchové vody snadno odtékají nerušeně a způsobují dosti značné povodně. Horní a střední část povodí Svitavy jsou tvořeny mohutnými propustnými vrstvami ze snadno větratelných rozpadavých hornin. Ty jsou příčinou mírnění kulminačních průtoků. Dolní tok řeky Svratky protéká mocnými vrstvami čtvrtohorními, jež překrývají na pravém břehu starší miocenní slíny, jíly a písky a částečně i ždánické pískovce na levém břehu. Z hlediska klimatických a srážkových poměrů tvoří povodí Svratky klimaticky jednotné území. Srážkové poměry této oblasti jsou celkem jednoduché, srážkové gradienty jsou velmi mírné. Podle Bratránka patří horní povodí Svratky a Svitavy do oblasti relativně suché s nedostatkem až 20 %, střední a dolní část povodí s nedostatkem 0 až 10 %. Podle rozdělení ročních srážek ne jednotlivé měsíce lze konstatovat, že letní měsíce květen až srpen jsou v průměru relativně suché, září se blíží normálu a ostatní měsíce jsou relativně mokré (nejvíce pak únor).

Z hlediska režimu velkých vod a podle záznamů vodočetných stanic (Veverská Bítýška,

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Bílovice nad Svitavou a Židlochovice) převládají na Svratce i na Svitavě, jako na všech ostatních západomoravských tocích, převážně zimní velké vody. Příčinou velkých vod bývá obvykle jarní tání sněhu doprovázené dešťovými srážkami – viz v březnu roku 2006. Tyto povodně bývají obyčejně současně s chodem ledů. Letní povodně způsobují přívalové deště, které přicházejí po předchozích, třebas i nemnoho vydatných deštích. Výjimečně bývají způsobeny dlouhodobými srážkami, jako například v červenci v roce 1997. Je třeba zde konstatovat, že poměrně malé retenční objemy přehradních nádrží Brno a Vír, často zvětšené o nenaplněný užitkový objem, tlumí sice kulminační průtoky povodňových vln s vysokou periodicitou (Q1, Q2, atd.), nemůže však citlivěji ovlivnit kulminační průtoky při velkých povodňových vlnách – při vyšších N – letých průtocích. Výjimkou byla situace v červenci 1997 na řece Svratce pod přehradní nádrží Vír, která byla ještě polovypuštěna po rekonstrukci přehradní hráze a jejích výpustných zařízení, takže zachytila poměrně velkou část povodňové vlny, kterou podstatně transformovala a pod VD Vír byly průtoky v korytě Svratky téměř neškodné. Obce v okresu Brno venkov a vlastní Brno tak byly tímto opatřením prakticky ochráněny před extrémními záplavami, které by nastaly při zaplněném užitkovém objemu v přehradní nádrži Vír. Křivka opakování velkých vod je deformována funkcí nádrží nádrží Brněnskou a též Vírskou, avšak tato deformace se týká pouze nižších kulminačních průtoků, zatímco kulminační průtoky Q10 až Q100 zůstávají při stávajících manipulacích prakticky nezměněné. Podle Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z roku 1976 nebylo počítáno s nádrží u Štěpánovic, ale pouze u Borovnice nad Vírskou přehradou. Žádné podstatnější úpravy koryt vodních toků nad soutokem se Svitavou také nejsou v plánu ani ve výhledu. Přehrada Borovnice měla plánovanou výšku 46,2 m s celkovým objemem nádrže 31,6 mil.m3, zásobním objemem 30 mil.m3 a stálým objemem 1,6 mil.m3 bez ovladatelného objemu. Lokalita nádrže Borovnice leží vysoko v povodí Svratky a nemá prakticky význam na deformaci PV100. Dle původní výhledové studie řek Moravy a Dyje v oblasti jižní Moravy z roku 1960 bylo počítáno s výraznějším vlivem ochranného prostoru nádrže u Štěpánovic, ale i zde vycházely vlivy celkem nepatrné na dolní tok Svratky, resp. Dyje a Moravy. Postupová rychlost povodňových vln na toku Svratky např. mezi Pisárkami a Židlochovicemi se pohybuje podle Čermáka v hodnotách 0,9 až 5,4 m/s, podle ČHMU a PM od 0,50 do 2,80 m/s. Hospodářsko-politický rozmach zemského hlavního města Brna si v 19. století vyžádal úpravu koryta řeky Svratky a Svitavy a asi ve čtyřicátých letech 19. století byla tato úprava protažena až po Vojkovice s dokončením v roce 1853. Na tuto úpravu bylo navázáno v letech 1922 – 1926 přes Židlochovice s ukončením asi u bývalého cukrovaru (nad dnešní lávkou pro pěší). Trasa této úpravy byla vedena hydraulicky velice nevhodně v dlouhých a táhlých přímkách bez snahy o začlenění do okolní krajiny. Tyto úpravy (zahloubení koryta) měly i v oblasti Rajhradu neblahý vliv na založení objektů Rajhradského kláštera. Po roce 1926 se nepokračovalo se soustavnou úpravou řeky Svratky. provedeny byly jen místní úpravy v obcích Nosislav, Velké Němčice a Uherčice. V letech 1952 až 1956 byl v Rajhradě rekonstruován starý pevný betonový jez s boční propustí na pohyblivý – klapkový. Nový jez má větší kapacitu než původní. Pod Židlochovicemi nebyla provedena soustavná úprava Svratky, jen místní úpravy. Především však byly způsobovány problémy v Židlochovicích nad dodnes neupraveným úsekem koryta Svratky nad Nosislaví, kde ostré meandry se svislými břehy jsou obydleny vzácnými ptáky – břehulemi říčními a divokými kachnami, takže orgány ochrany přírody už v minulosti nedovolily vybudování průkopů koryta a jeho zprůtočnění. Byly podél toku jen budovány na pravém břehu tzv. lesácké hrázky a na levém břehu selské hrázky, které jsou doposud nízké, úzké a nestabilní. V minulosti byly mnohdy přelévány odlehčenými povodňovými průtoky, především na pravém břehu. V dnešní době se počítá s odlehčováním vyšších jak dvacetiletých průtoků již v úseku mezi Vojkovicemi a Židlochovicemi do pravobřežního inundačního území ve směru k obci Hrušovany u Brna, kde je město Židlochovice chráněno i ze strany inundovaných vod s celkovým

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

3 3 průtokem až Q=120 m /s (přibližně při celkovém průtoku ve Svratce v hodnotě Q100 = 400 m /s. Koryto řeky Svratky v Nosislavi, Velkých Němčicích a v Uherčicích místy nedosahuje ani hodnoty průtoku Q20.

Řeka Svratka byla na území JMK podrobněji studována ve větším rozsahu od šedesátých let minulého století asi třikrát: - Vodohospodářská studie řeky Svratky (v úseku od pramene až po Jihlavu) – Krajské vodohospodářské rozvojové investiční středisko v Brně v roce 1961 - Odtokové poměry řeky Svratky v úseku Rajhrad – Vranovice (VDNM) v roce 1978 - pro Povodí Moravy, s.p. - Stanovení zátopových území řeky Svratky v úseku VDNM – VD Vír - Herálec v roce 1999 pro povodí Moravy, s.p.

Řeka Svratka na území Jihomoravského kraje byla v této předkládané studii sledována informativně v úseku od obce Nedvědice až po zaústění do přehradní nádrže vodního díla Nové Mlýny na soutoku s řekou Dyjí.

4.1.1 Svratka od areálu koupaliště v obci Nedvědice po obec Černvír

Pro profil řeky Svratky nad Nedvědičkou - (hydrolog. číslo povodí 4-15-01-059) udává ČHMU dopisem ze dne 16.9.1999 základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400 : 2 -1 -2 3 3 A = 625,56 km , srážka = 711 mm, qa = 7,166 l.s km , Qa = 4,483 m /s, Qpd 99% = 0,43m /s 3 M - denní průtoky Qm (m /s) - nad Nedvědičkou 30 90 180 270 330 355 364 dnů III. třída 10,8 5,5 3,2 2,1 1,18 0,67 0,25 m3/s

3 N - leté průtoky QN (m /s) - nad Nedvědičkou 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 39,5 53 71,5 86,5 102 123 140 m3/s

Popsané N-leté a M-denní průtoky jsou ovlivněné výstavbou VD Vír a údaje byly vypracovány pro období 1931 - 1997

Do katastru obce Nedvědice přitéká řeka Svratka od obce Dolní Čepí. Nad Nedvědicemi je údolní niva poměrně široká, avšak široký průtočný profil s polními pozemky je zúžen zchátralým areálem bývalého koupaliště, který je situován na levém břehu Svratky na zvýšeném terénu. Průtočný profil inundace se v místě koupaliště zužuje prakticky až do profilu koryta řeky, neboť pláže koupaliště jsou zvýšené v násypu nad původní terén. Koryto Svratky se tedy přimyká ke strmému pravobřežnímu zalesněnému svahu říčního údolí. Těsně pod oploceným areálem koupaliště prochází značkovaná turistická cesta, která přechází na pravý břeh přes lávku pro pěší na řece Svratce v km 96,800 z ocelové příhradové konstrukce. Podpěry lávky jsou až za břehovými hranami, takže neovlivňují příliš průtočný profil koryta v případě zachycení plovoucích větví. V inundačním území pod koupalištěm

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 nad Nedvědicemi Svratka protéká korytem situovaným napříč údolí, odvrací se od pravobřežního svahu údolí, kde je zaústěn Kovářovský potok směrem po toku se přibližuje k místní silnici od obce Dolní Čepí. Neohrázované koryto se pod ostrým meandrem přimyká k silničnímu tělesu na levém břehu, kde je třeba více zpevnit břehovou hranu a přilehlý svah koryta pro zabránění podemílání silničního tělesa. Ve směru toku se údolní niva zužuje a koryto Svratky je nasměrováno do kapacitního novějšího železobetonového silničního mostu o jednom poli v km 95,690. Krátce pod silničním mostem je situován na Svratce další – původní ocelový silniční most s příhradovou konstrukcí v km 95,588, který je dnes neprůjezdný a slouží pouze jako lávka pro pěší a pro převádění některých inženýrských sítí. Krátce pod ocelovým mostem prochází koryto ve stísněných poměrech mezi přilehlou zástavbou na obou březích, kde je v ostrém meandru situován pevný boční jez. Mezi jezem a železobetonovým silničním mostem v Nedvědicích, kde není přístup ke korytu, jsou svahy koryta hustě porostlé křovinami a stromy všech velikostí a zužují průtočný profil vlastního koryta. V takových úsecích by bylo vhodné provést smýcení křovin a probírku stromů. Při vyšších průtocích zřejmě povodňové průtoky obtékají pevný jez zleva a přelévají se přes snížený levý břeh a místní komunikaci do prostoru místního fotbalového hřiště a k místní zástavbě nad silničním mostem. Předběžně se navrhuje vytvořit na levém břehu odlehčovací koryto po odbourání stávajících opuštěných přízemních objektů. Pevný boční jez v Nedvědicích v km 95,485 sloužil ke vzdouvání vody do náhonu pro potřeby místního podniku (původně MEZ Nedvědice). Kdysi byl opatřen pohyblivou válcovou hradicí konstrukcí, která je již snesena. Šikmá betonová přelivná plocha má délku přelivu 37,5 m a návodní hranu na kótě cca 320, 00 m n.m. Při pravobřežní zdi vedle hlavního přelivu je pilířem oddělena štěrková propust šířky cca 1,5 m hrazená stavidlovou dřevěnou tabulí s ručním ovládáním. Na pravém břehu je v nábřežní zdi vtok do otevřeného náhonu hrazeného dvěma stavidly šířky cca 1,5 m s motorickým ovládáním. Vzhledem k tomu, že jez je vyhrazen, natéká do náhonu méně vody a náhon dnes není využit. V průmyslovém areálu je náhon zatrubněn - potrubí DN 800 v počtu 3ks a prakticky zaslepen, neboť pod areálem je již výtok tvořen jen jedním potrubím profilu DN600, který je zahrazen pro zabránění nátoku inundovaných vod z řeky Svratky ze spodní strany. Do nadjezí je při pravobřežním pilíři zaústěn potok Nedvědička. Pod jezem je nutno stávající koryto zahloubit odstraněním štěrkových nánosů v rozšířeném toku. Pod průmyslovým areálem se tok Svratky přimyká k levobřežnímu zalesněnému svahu rozšířeného údolí a pravobřežní luční pozemky mezi řekou a odpadem od náhonu tvoří inundační území. Na pravém břehu odpadu od náhonu je vybudována jakási ochranná hrázka, která pak končí u hospodářského mostku v blízkosti zástavby několika bytových domů. Koryto odpadu je zaústěno zpět do Svratky cca 200 m pod tímto mostkem. Bytovou zástavbu těsně pod průmyslovým areálem je nutno ochránit rekonstrukcí stávající části ochranné hrázky v délce cca 500 m a další částí nové hráze pod hospodářským mostkem až po zaústění do Svratky v délce cca 200 m. Krátce pod obcí Nedvědice a pod vyústěním odpadu od náhonu je na toku Svratky v km 93,927 umístěn pevný vzdouvací práh - jez. Nad jezem je koryto Svratky neohrázované s břehovými hranami porostlými vzrostlými stromy a keři. Na obou stranách je inundační území se zemědělsky obhospodařovanými pozemky v údolí ohraničeném na levém břehu zalesněným svahem a na pravém břehu železničním náspem. Pevný srubokamenný jez se zděnými kamenobetonovými nábřežními zídkami byl vybudován v r. 1928 a rekonstruován v r. 1953 a sloužil ke vzdouvání vody do levobřežního náhonu přivádějící říční vodu na místní pilu. Šikmá přelivná plocha má délku cca 22,5 m s korunou na kótě 315,30 m n.m. V nábřežní zdi je vtok do náhonu hrazen třemi ručně ovládanými stavítky, která jsou v dnešní době neovladatelná, vtok je uzavřený a náhon je mimo provoz. Náhon na zemědělských pozemcích v inundačním území není ohrázován, takže při povodních převádí malou část povodňových průtoků.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Níže po toku pak koryto Svratky protéká mezi lučními pozemky a je neohrázované. Podél pravého břehu prochází zpevněná cesta k areálu ČOV Nedvědice, který je situován u železniční trati, která zde kříží Svratku v místě ocelového příhradového mostu. Železniční šikmý most z ocelové příhradové konstrukce nad obcí Černvír přemosťuje koryto Svratky jedním polem. Rovněž na pravém břehu jsou pravděpodobně polní pozemky nad železniční tratí při povodních zaplavovány a inundované vody mohou odtékat i mostkem šířky cca 4 m pod železničním náspem, který šikmo kříží údolí řeky Svratky. Areál ČOV není doposud chráněn před velkou vodou, ikdyž je na mírně zvýšeném terénu. Pod železniční tratí pak Svratka natéká do prostoru lučních pozemků nad obcí Černvír. Inundované vody nad tratí mohou protékat částečně i stávajícím inundačním mostem situovaným pod ČOV. Areál ČOV umístěný v inundačním území je nutno kolem oplocení ohrázovat, případně v trase plotů zřídit ochranné zídky. Především je nutno dbát na osazení uzávěrů na stávajících kanalizačních a jiných výustech a odpadech v obci a rovněž na výtoku z ČOV, které jsou zaústěny do koryta Svratky. Vnitřní a odpadní vody pak je nutno při povodních přečerpávat mobilními čerpadly. Cca 1 km pod obcí Nedvědice leží na toku řeky Svratky obec Černvír. Místní zástavba je sice většinou situována na vyvýšených místech na pravém břehu Svratky a nad silnicí, avšak určitá část zástavby pod silnicí a pravděpodobně i samotná silnice je ve sníženém místě v obci zaplavována při zvýšených průtocích. Železobetonový silniční most o jednom poli na silnici do Skorotic se jeví jako kapacitní, avšak historický most těsně pod ním je podepřen dělícím pilířem z kamenného zdiva, které vykazuje poruchy a může dojít k jeho destrukci, především při ledochodech. Upravený svah koryta pod mostem na levém břehu nebyl při pochůzce dostatečně opevněn, takže při zvýšených průtocích může docházet k podemílání břehu. Zástavbu a silnici ve sníženém místě krátce nad silničním mostem bude nutno ochránit odsazenou zemní hrází, která by byla v horním konci zavázána do zvýšeného terénu pod silnicí a ve spodním konci do místního kopce, na kterém stojí historický kostel. Rovněž těsně nad silničním mostem je třeba chránit přilehlou zástavbu na pravém břehu Svratky ochrannou hrází zavázanou do zvýšeného terénu pod kopcem a do silničního náspu u pravobřežního pilíře mostu. V km 93,373 nad silničním mostem je na levém břehu vyústěn do Svratky odpad od náhonu, jehož koryto je vedeno mostkem pod železniční tratí. Nad tímto mostkem je v železničním náspu další - inundační most, kterým se vracejí inundované vody z řeky v úseku nad železničním mostem v km 93,732. V Černvíru jsou veškeré průtoky vody ve Svratce soustředěny do dvou přemostění, tj. do železobetonového silničního mostu s jedním polem v km 93,300 a posléze do historického dřevěného zastřešeného mostu pro pěší s jednou dělící podpěrou v km 93,278. Průtočný profil krátce nad a rovněž pod silničním mostem je nutno pročistit od přestárlých stromů na obou březích toku a více opevnit pro zabránění podemílání nábřežních pilířů. Dělící pilíř historického mostu je třeba rekonstruovat vyspárováním a proinjektováním kamenného zdiva. Na návodní straně pilíře se musí osadit pevná konstrukce ledolamu. Levobřežní svah pod historickým mostem je nutno opevnit kamennou dlažbou opřenou o zapuštěnou záhozovou patku. Těsně pod dřevěnou lávkou a silničním mostem, je na levém břehu v km 92,230 zaústěn přítok - Skorotický potok. V korytě řeky Svratky je nutno v lokalitě u silničního mostu osadit uzávěry na stávajících kanalizačních a jiných výustech a odpadech. Vnitřní vody pak je nutno při povodních přečerpávat mobilními čerpadly.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.1.2 Svratka v úseku Černvír, Doubravník, Borač

V úseku pod obcí Černvír, tj. nad obcí Doubravník je koryto Svratky neupravené a mělké s ostrými meandry. Je tedy zřejmé, že na obou březích jsou polní pozemky zaplavovány v říčním údolí mezi železniční tratí na levém břehu a silničním náspem na pravém břehu. Nad obcí Doubravník vzdouvá vodu do pravobřežního náhonu pro bývalý mlýn, nyní pro soukromou malou vodní elektrárnu v Doubravníku, pevný - betonový jez v km 91,270. Délka přelivné hrany je cca 22,2 m a kóta přelivné hrany 309,23 m n.m. Nábřežní zdi jsou kamenobetonové. Na pravobřežní zeď navazuje vtokový objekt do náhonu v devastovaném stavu, se třemi hradícími stavítky, které jsou v současnosti neovladatelné. Při povodních je jez z obou stran obtékán, což je patrné v terénu na erodovaných březích, kde inundované vody natékají z nadjezí zpět do vlastního koryta v podjezí. Břehové hrany jsou na obou březích porostlé vzrostlými stromy. Široký prostor mezi náhonem a vlastním korytem Svratky s lučními pozemky a hřištěm je zřejmě při povodních zaplavován, stejně jako území mezi náhonem a silnicí do Černvíru. Pod areálem hřišť se postupně říční údolí zužuje a koryto Svratky se rozděluje do dvou rovnocenných ramen, mezi nimiž se vytvořil ostrov. Do pravé větve koryta je zaústěn odpad od náhonu v km 90,500. V místě spojení obou ramen je do Svratky zprava zaústěn přítok – Rakovec (km 90,492). V km 90,180 je vybudován přes Svratku v obci Doubravník silniční železobetonový most o třech polích, nad nímž se říční údolí zužuje. Asi 400 m pod silničním mostem kříží řeku Svratku železniční trať v km 89,829 s ocelovým příhradovým mostem o jednom poli. Oba mosty jsou v dobrém stavu a neměly by způsobovat problémy při povodních. Koryto Svratky v popisovaném úseku pod silničním a železničním mostem je v přirozeném stavu a ve dně se nacházejí již splaveniny ze štěrků většího zrna a rovněž kameny o průměru cca 30 cm a více. Oba břehy jsou většinou v patě kynety opevněné záhozem z lomového kamene a v horní části jsou porostlé křovinami a vzrostlými stromy, které jsou stabilizačním prvkem. Terén na pravém břehu s lučními pozemky mezi řekou a železniční tratí je při vyšších průtocích zaplavován. Ve spodní části zúženého údolí býval pod Doubravníkem na řece Svratce v km 88,565 šikmý kamenný jez, který vzdouval vodu do levobřežního náhonu. V současné době je jez devastován a nacházejí se zde pouze zbytky kamenů vytvářející šikmý kamenný práh, který částečně usměrňuje proud vody od přilehlé silniční komunikace, avšak na průchod velkých vod nemá prakticky vliv. Náhon sice zůstal zachován, ale voda jím protéká pouze při vyšších stavech. Na odtokové poměry nemá žádný vliv. Řeka Svratka protéká pod bývalým jezem úzkým údolím se zalesněnými svahy mezi železniční tratí na pravém břehu a silniční komunikací na levém břehu. Níže po toku na začátku ostrého meandru je v km 88,053 do Svratky zaústěn na levém břehu přítok - Křeptovský potok. Dále po toku je situován na Svratce v km 87,673 - v lokalitě Prudká nad obcí Borač pevný srubokamenný jez, který převádí všechny vody v údolí řeky Svratky. Jez se šikmou přelivnou plochou délky 34 m má horní hranu přelivu na kótě 293,57 m n.m. Podjezí je opevněno kamenným záhozem. Šikmý jez vzdouvá vodu do náhonu do papíren na levém břehu a je v relativně dobrém stavu. Vtok do náhonu z kamenného zdiva je hrazen dvěma stavidlovými uzávěry na ruční pohon. Rovněž náhon s obdélníkovým průtočným profilem zaříznutým v levobřežním svahu je opevněn pod hladinou kamennými zdmi. V rozšířeném údolí se na pravém břehu rozprostírá tábor, ke kterému je přes Svratku v km 87,605 vybudován cca 80 m pod zmíněným pevným jezem příjezdový most o čtyř polích, který je betonový s ocelovými nosníky. Most je dlouhý a dostatečně kapacitní. Pod i nad cestním mostem je koryto poměrně široké a uprostřed se vytváří postupně z naplavenin ostrůvek, který může způsobit

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 rozdělování proudu na dvě větve a jejich zařezávání do stávajících břehů. V lokalitě Prudká se úzké údolí pod cestním mostem poněkud zužuje a ve spodní části je přes koryto Svratky v km 87,423 postaven historický dřevěný most pro pěší se zastřešením. Most je na pravém břehu obtékán. Zřejmě nejužší otevřený průtočný profil na toku Svratky v této lokalitě a pravděpodobně vůbec na celém středním toku je v ostrém meandru se skalními výběžky nad papírnami, kde je rovněž vybudována protipovodňová betonová zídka nad okolním terénem. Na levém břehu se zde nachází zpevněná asfaltovaná příjezdná cesta k papírnám a nad ní je ve svahu situován zmíněný náhon v kamenných zdech. Do papíren na levém břehu je přístup zajištěn přes řeku v km 86,780 po šikmém ocelovém příhradovém mostě. Přes papírny protéká náhon, jehož odpad je vyústěn do Svratky na levém břehu v km 86,725. Jalový odpad z náhonu je vyústěn do řeky v km 86,897 a v km 87,183. Koryto Svratky nad obcí Borač protéká úzkým údolím a je na levém břehu ohraničené strmým svahem zalesněných kopců a na pravém břehu mezi řekou a rovněž příkrým zalesněným svahem probíhá zpevněná asfaltovaná cesta k výrobnímu podniku (k papírnám) a železniční trať do Doubravníku a Nedvědic. V rozšířených profilech se v korytě vytvářejí ostrůvky, které jsou porostlé křovinami a stromy a rozdělují občas tok na dvě větve. Krátce nad obcí Borač byly kdysi vybudovány vzdouvací prahy, které zajišťovaly vzdouvání říčních vod do mlýnských náhonů situovaných na obou březích Svratky v rozšířené části údolí. Lokalita původního vzdouvacího objektu - kamenného jezu nad obcí Borač - Podolí je na řece Svratce v km 85,335. Tento jez je tak zdevastován a rozebrán, že je těžké v terénu nalézt jeho původní profil. Kamenný jez měl přelivnou hranu délky cca 88 m. Od tohoto jezu byly vzdouvány rovněž říční vody do levobřežního náhonu, který po devastaci jezu prakticky ztratil svoji funkci. Do náhonu natékají pouze vody z řeky při vyšších stavech a dále protékají v korytě náhonu, případně levobřežní inundací za železničním násypem přes obec Podolí. Vody se pak vracejí do Svratky výše zmíněnými mostky pod železniční tratí pod Boračí. Funkční je prakticky jen pravobřežní náhon, který přivádí říční vody do soukromé malé vodní elektrárně v obci Borač. Na tomto náhonu, který odbočoval u původního kamenného jezu nad Boračí, je situován v devastované levobřežní hrázce, vytvořené z kamenů a zeminy, prorostlé keři a stromy, odlehčovací pevný jízek, který odlehčuje větší průtoky z náhonu zpět do přilehlého koryta Svratky. Odlehčovací jízek je kamenný s betonovou šikmou deskou na přelivné ploše a v místech zavázání do dělící hrázky jsou na obou koncích přelivné plochy postavené kamenobetonové zídky. Horní hrana přelivu je cca 19,5 m dlouhá s kótou 278,77 m n.m. Jezová konstrukce celkově sice není v dobrém stavu, ale jez plní svoji funkci. Podjezí je opevněno záhozem z lomového kamene. Koryto náhonu je na vtoku opatřeno ocelovou úzkou lávkou s hrubými česlemi na návodní straně. Náhon na MVE není uzpůsoben k převádění povodňových průtoků. Těsně nad obcí Borač je řeka Svratka v km 85,137 přemostěna šikmým ocelovým železničním mostem z příhradové konstrukce o jednom poli. Most je kapacitní a koryto Svratky pod ním mezi zahradami je ohrázováno a opevněno ve spodní části profilu kamennou dlažbou. Koryto řeky Svratky nad železničním mostem je poměrně široké a stabilizované. Ve dně toku se nacházejí roztroušené kameny a balvany, pravděpodobně zbytky původního rozebraného jezu, které vytvářejí příčné prahy a přepážky a slouží jako úkryt pro rybí obsádku. Oba břehy jsou porostlé keři a vzrostlými stromy. Na pravém břehu těsně pod železničním mostem je do Svratky v km 85,150 vyústěn odpad od jalové propusti umístěné na zmíněném pravobřežním náhonu.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Pod železničním mostem je poměrně široké koryto Svratky ohrázované hrázkami zpevněnými kamennou dlažbou na návodní straně. V obci je na místní komunikaci těsně pod železniční stanicí koryto Svratky překlenuto ocelovým mostem o jednom poli. Pod mostem je koryto bez ochranných hrází a na obou březích se ke korytu přimyká zástavba. Na pravém břehu je to budova Obecního úřadu, která je podsklepena. Obdobně rodinné domy na levém břehu jsou v blízkosti koryta podsklepeny a při zvýšených stavech natéká voda až do sklepů, neboť dno toku je zaříznuto do propustných hrubých štěrkových lavic. Zástavba na obou březích je tedy ohrožována jak povrchovými vodami z řeky, tak i vodami podzemními. V úseku pod cestním mostem je rovněž koryto Svratky poměrně široké a ve dně jsou zřejmé štěrkové lavice, především při konvexních březích. Koryto je tedy silně zanesené splaveninami a vyšší vody se přelévají na obou březích k zástavbě. Obcí Borač protéká z pravobřežního bočního údolí rovněž Boračský potok, který je zaústěn krátce pod obcí do řeky Svratky. Do potoka je zaústěn odpad od soukromé MVE vybudované na pravobřežním náhonu. Boračský potok prochází krátce nad obcí v těsné blízkosti silniční komunikace a některých místech ji podemílá. V zástavbě obce se jeví koryto jako kapacitní, avšak je třeba je neustále udržovat. Proti zaplavování okolní zástavby na pravém břehu je sice možné vybudovat ochranné hráze nebo zdi, ale proti podzemní vodě ve štěrkovém podloží se prakticky v tomto území nedá dělat nic, neboť podzemní vody přitékají rovněž ze strany pravobřežních svahů a od stávajícího náhonu a dalšího pravobřežního přítoku. Voda ze sklepních prostor by neměla být při zvýšených průtocích čerpána, pokud nejsou podlahy sklepů a základy na vzniklé přetlaky od zvýšených podzemních vod v blízkosti říčního koryta patřičně nadimenzovány. V obci Borač lze zlepšit odtokové poměry a protipovodňová opatření pouze zahloubením dna širokého a relativně plýtkého koryta, tj. odtěžením štěrkových nánosů v úseku od železničního, resp. cestního mostu až dál pod obec Borač v délce cca 1500 m, případně i více – nutno ověřit hydrotechnickými výpočty. Pro ochranu zástavby na pravém břehu v úseku těsně pod cestním mostem se prozatím uvažuje vybudování ochranné zemní hráze podél stávající břehové hrany koryta. Především je nutno dbát na osazení uzávěrů na stávajících kanalizačních a jiných výustech a odpadech, které jsou zaústěny do koryta Svratky. Vnitřní vody pak je nutno při povodních přečerpávat mobilními čerpadly. Koryto a svahy Boračského potoka je nutno v některých místech podél silnice nad obcí opevnit a v zástavbě pročistit a případně opravit stávající opěrné zdi. Domovní odpady do toku je nutno ve výustech opatřit uzávěry. Pod obcí Borač - Podolí je koryto Svratky mělké bez ochranných hrází a v břehových hranách je lemováno vzrostlými stromy. Vyšší jak dvouleté průtoky vybřežují do okolních polních a lučních pozemků. Levý břeh Svratky je ohraničen železničním náspem, kde se nachází dva mostky, kudy odtékají do koryta (v km 84,390) srážkové vody z levobřežních svahů a inundované říční vody nad železničním mostem. Rovněž je zde vyústěno (v km 84,515) koryto bývalého levobřežního náhonu od bývalého pevného jezu nad Boračí. Na pravém břehu pod bezproblémovým cestním ocelovým mostem v km 84,883 o jednom poli, který spojuje zástavbu obce Borač na obou březích Svratky, se průtočný profil s inundačním územím rozšiřuje a protéká tudy odpad od náhonu (od malé vodní elektrárny) a rovněž Boračský potok, který je vyústěn do Svratky níže po toku pod obcí Borač v říčním km 84,126.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.1.3 Svratka v úseku Borač, Štěpánovice, Předklášteří, Tišnov

Pod obcí Borač je údolní niva Svratky široká cca 400 až 500 m. Řeka Svratka se zde proplétá po lučních pozemcích ve směru k obci Štěpánovice mezi železničním náspem na levém břehu a silničním náspem na pravém břehu. Z osady Nové Štěpánovice na pravém břehu Svratky přitéká tzv. Kalský potok, který je zaústěn do koryta Svratky v km 81,754 - cca 150 m nad balvanitým jezem. Břehové hrany toku jsou průběžně porostlé keři a vzrostlými stromy. Vlastní koryto Svratky je poměrně stabilizované a vhodně doplněné „bludnými“ balvany v průtočném profilu pro umožnění úkrytů pro ryby. Tento charakter toku se ve směru po toku projevuje až k obci Štěpánovice. Obec Štěpánovice leží na upravené řece Svratce cca 2,5 km nad obcí Předkláštěří a cca 4,5 km nad městem Tišnov. I v tomto úseku je tok na levém břehu lemován železničním náspem a na pravém břehu zástavbou situovanou podél hlavní silniční komunikace do obce Borač, Doubravník a Nedvědice. Krátce nad horním koncem obce pod zvedající se silniční komunikací je na toku vybudován vzdouvací objekt (balvanitý jez – skluz, který se jeví jako nestabilní. Objekt vzdouvá vody do mělkého pravobřežního náhonu se vtokem tvořeným dvěma rourami DN 600 hrazenými stavidlovým uzávěrem za česlovou stěnou. Náhon nyní slouží jen pro odvádění splaškových a odpadních vod z obce. Jez zařízení na něm jsou zřejmě ve správě Obecního úřadu Štěpánovice. Odpad z náhonu je vyústěn až pod Štěpánovicemi. Náhon dle výše uváděných skutečností nelze využít k převádění částí povodňových průtoků. Konkávní pravý břeh řeky Svratky je stabilizován v místě jezu betonovou opěrnou zdí. Na nábřežní zídku navazuje pravobřežní ochranná hráz procházející mezi řekou a zahrádkami za přilehlou řadovou zástavbou rodinných domků v délce cca 400 m až k místu, kde je nejstarší (původní) zástavba rodinných domků situována až při břehové hraně koryta zpevněné kamennými opěrnými zídkami a zdmi. Povodňové průtoky zasahují až do dvorků obydlí. Průtočný profil mezi tratí a hlavní silnicí je přepažen příčnou komunikací s železobetonovým mostem o třech polích, který způsobuje při ledochodech problémy a vzdouvání vod nad mostem. Pod mostem je levý břeh opatřen hrázkou z kamenné rovnaniny prosypané zeminou pro ochranu místního hřiště, pravý břeh je v trase oplocení přilehlých zahrad za rodinnými domy opatřen kamennými zídkami (tarasy), které by měly chránit zástavbu před vyššími průtoky. Krátce pod cestním mostem jsou ve dně pozůstatky původního kamenného vzdouvacího prahu, který rovněž mírně vzdouvá i vyšší vody. Pro ochranu zástavby obce Štěpánovice podél řeky Svratky je nutno především zvýšit a stabilizovat pravý břeh s místní zpevněnou cestou v místě stávajícího kamenného jezu a krátce nad ním pomocí zemní hrázky s cestním přejezdem. Hráz bude zavázána do zvýšeného terénu pod hlavní silnicí tak, aby při povodňových průtocích nebyl jez obtékán zprava a vody nenatékaly za hráz do stávajícího náhonu a do zástavby níže po toku. V úseku pod balvanitým skluzem je sice dnes ochranná hráz na pravém břehu Svratky, ale pravděpodobně bude nutno ji ještě zvýšit v délce cca 400 m - ověří se výpočtem hladin. Podél řady starších rodinných domků je třeba kamenné opěrné zídky v břehové hraně koryta Svratky stabilizovat proti podemletí. Protipovodňovou ochranu lze na soukromých objektech zajistit v úseku těsně nad silničním mostem obtížně, neboť základy pod zdmi musí být propustné pro zajištění odtoku srážkových a svahových vod podtékajících přilehlá obydlí ze strany od silnice. Pro zabránění hromadění ledových ker nad pilíři cestního mostu je třeba osadit šikmé a pevné ledolamy s opancéřovanou ostrou hranou. Výrazné zlepšení odtokových poměrů a především převádění ledových ker níže po toku podél zástavby obce Štěpánovice lze dosáhnout jedině výstavbou nového cestního mostu v obci o jednom poli.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Doporučujeme odstranit z koryta krátce pod cestním mostem zbytky kamenného vzdouvacího prahu a dno pročistit od nánosů štěrkových splavenin v úseku cca 500 m. V úseku pod příčnou silnicí lze zvýšit protipovodňovou ochranu pomocí ochranných hrázek nebo zídek budovaných v trase stávajících oplocení a kamenných tarasů. Variantně se uvažuje rovněž s rozšířením koryta Svratky v úseku pod cestním mostem a vytvořením bermy šířky cca 6 až 10 m a následně pak ochranných hrází v délce cca 600 m. Ochranná hrázka by byla zavázána pod koncem zástavby obce do silničního tělesa na silnici do obce Předklášteří. Znamenalo by to zábor částí soukromých zahrad podél břehové hrany a odstranění stávajících stromů. Je nutno rovněž důsledně zajistit osazení hradících prvků na stávajících trubních odpadech a příkopech zaústěných do řeky Svratky pod břehovou hranou koryta. Odtok vnitřních vod do Svratky pak je nutno zajistit pomocí přečerpávání při zvýšených stavech. Ochrannou hrázku na levém břehu řeky pro ochranu polních pozemků podél železniční trati je vhodné odstranit z důvodů zvýšení průtočné kapacity toku mezi tratí a silnicí a tedy pro zajištění snížení hladin povodňových průtoků pod obcí a v obci Štěpánovice. Rovněž pod obcí Štěpánovice ve směru k obci Předklášteří koryto Svratky meandruje po lučních a polních pozemcích mezi železniční tratí na levém břehu a silniční komunikací na pravém břehu. Inundované vody vyšších průtoků dosahují až k zemním náspům na obou liniových stavbách. Krátce nad obcí Předklášteří je průtočný profil řeky Svratky s inundačním územím na obou březích ohraničen železničními náspy na obou březích. Povodňové průtoky protékají jednak korytem řeky Svratky, jejíž levý břeh navazuje přímo na svah železničního náspu na trati Tišnov - Nedvědice a jednak úzkým inundačním územím na pravém břehu, které je omezeno železničním náspem na trati Tišnov - Havlíčkův Brod. Na pravém břehu v km 78,862 je v horním konci zástavby obce zaústěn do řeky Svratky větší přítok - říčka Bobrůvka (Loučka). Nad Bobrůvkou se železniční trať na pravém břehu oddaluje od řeky Svratky. Na levém břehu zaúsťuje do Svratky níže po toku v km 78,800 potok Besének. Pod Besénkem se průtočný profil mezi železničními náspy zmenšuje až ke stávajícímu širokému pevnému jezu v obci Předklášteří. Pevný srubokamenný jez v Předklášteří má v podjezí vysoké svislé kamenobetonové opěrné zdi, které navazují na podpěrné nábřežní pilíře železničního mostu o jednom poli. Jez se šikmou betonovou přelivnou plochou délky cca 44 m a kótou přelivu 252,18 m n.m. byl vybudován v r. 1918 a sloužil ke vzdouvání vody do městského náhonu v Tišnově na levém břehu za tratí ČD. Přelivná plocha jezu je zpevněna betonovou deskou. Podjezí je opevněno záhozem z lomového kamene. Při levém břehu je hrazený vtok do náhonu, který je v současné době využíván k nátoku vzduté vody do nové soukromé příjezové malé vodní elektrárny, která je umístěna prakticky v patě železničního náspu. Odpad od savky turbíny je vyústěn pod vysokou nábřežní zdí do řeky Svratky v podjezí. Mezi pevným přelivem a náhonem je štěrková propust šířky 1,50 m a je hrazená tabulovým uzávěrem. Pevný jez v Předklášteří je kapacitní a v dobrém stavu. Náhon nelze využít k převádění vyšších průtoků jak je hltnost turbíny.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Hydrologické údaje dle ČHMU z 11/1999: Pro profil Svratka - nad Loučkou N 1 2 5 10 20 50 100 roky Q 47,5 63 86 104 122,5 148 169 m3.s-1

Pro profil Svratka - pod Loučkou N 1 2 5 10 20 50 100 roky Q 53 74,5 106 132 160 200 232 m3.s-1

Obec Předkláštěří leží na upravené řece Svratce cca 2 km nad městem Tišnov. Nad obcí Předkláštěří protéká řeka Svratka mezi železniční tratí na levém břehu a silniční komunikací napravém břehu. V horním konci zástavby obce je do Svratky zaústěn zprava přítok Bobrůvka (Loučka), který je na obou březích ohrázován a hráze jsou zavázány až do železničního tělesa na pravém břehu Svratky. Pod jezem s příjezovou malou vodní elektrárnou umístěnou na levém břehu koryto Svratky kříží hlavní trať v místě ocelového železničního mostu s příhradovou konstrukcí o jednom poli. Profilem železničního mostu a rovněž profilem pevného jezu v Předklášteří protéká ve zúženém profilu mezi železničními tělesy na obou březích veškerá voda v řece Svratce. Je vhodné zde osadit vodočetnou lať pro sledování povodňových stavů. Pod mostem pak je na pravém břehu situován oplocený areál papíren a na levém břehu je rozliv vod omezen železniční tratí do Tišnova. Níže po toku je údolí Svratky přepaženo příčnou vedlejší silniční komunikací s mostem. Silniční most je vysoký z ocelové příhradové konstrukce typu BB a je podepřen dvěma dělícími betonovými pilíři. Pod ním pak je opět lemováno koryto na levém břehu železničním náspem a na pravém břehu je mezi řekou a silnicí situována zástavba rodinných domků se zahradami. Tyto pozemky a zástavba jsou zřejmě stoletými průtoky zaplavovány. V horním konci obce Předkláštěří je třeba upravit, srovnat, případně i zvýšit pravobřežní ochrannou hráz podél přilehlé zástavby ve výustní trati Bobrůvky (Loučky) v délce cca 250 m až po železniční trať, kde je hráz v místě přejezdu na místní cestě poněkud snížena. Protipovodňovou ochranu areálu papíren na pravém břehu Svratky nad příčnou komunikací je třeba zajistit úpravou podezdívek v trase betonového oplocení. V úseku pod ocelovým příhradovým mostem (pod papírnami) je nutno koryto pročistit jednak od nánosů splavenin a jednak od hustých přestárlých porostů křovin a stromů na obou březích. Navrhujeme zde rovněž rozšíření koryta Svratky na pravém břehu v úseku od papíren až po pevný jez v Tišnově snížením pravého břehu do úrovně cca 0,6 m nad běžnými hladinami, tj. vytvoření bermy v šířce 6 až 10 m a v délce cca 1200 m. Přilehlá zástavba obce Předklášteří by byla chráněna ochrannou hrází vybudovanou ze zeminy odtěžované z břehové části pro vytvoření bermy. Ve stísněných místech, těsně pod cestním mostem, by bylo možné hráze nahradit ochrannými zídkami v trase oplocení zahrad. Ochranná hráz v délce cca 1000 m by se zavázala pod obcí do silničního tělesa v místě, kde se koryto přibližuje k silnici na Tišnov a Brno. Zkapacitnění koryta v obci Předkláštěří by pomohla i rekonstrukce pevného jezu v Tišnově na pohyblivý jez, např. vakový. V úseku nad zmíněným pevným jezem v Tišnově je průtočný profil koryta Svratky a případně průtočný profil přilehlého inundačního území v údolí řeky Svratky omezován na levém břehu železničním náspem a na pravém břehu silničním náspem hlavní silnice.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Jedná se o kamenný šikmý jez ve správě Povodí Moravy, s.p., provoz Brno. Na obou březích jsou kamenobetonové nábřežní zdi, které jsou zavázané do zvýšeného terénu. Dříve jez vzdouval vodu do náhonu na pravém břehu řeky v lokalitě Červený mlýn. V současné době je náhon zrušen a jez plní funkci stabilizačního a spádového stupně, jehož vzdutí je využito rovněž k výrobě elektrické energie v příbřežní malé vodní elektrárně. Objekt elektrárny je umístěn při pravé nábřežní zdi jezu tak, že vtok na MVE využívá původní konstrukci vtokového objektu do původního náhonu s hradícími stavidlovými uzávěry a odpad od savky turbíny je vyveden hned pod jez otevřeným úzkým korytem. Stav pevného jezu je dobrý. Do podjezí jsou vyústěny dva poměrně velké kanalizační odpady, které pravděpodobně podcházejí i železniční trať a nejsou v korytě hrazeny proti zpětnému vzdutí. Koryto nad jezem je na obou březích neohrázované a pravděpodobně jez je při větších průtocích obtékán z obou stran. Na pravém břehu vedle jezu jsou oplocené soukromé zahrádky a nad nimi za příjezdovou cestou areál s průmyslovými objekty. V trase dále proti toku je omezen průtočný profil v pravobřežní inundaci zvýšeným náspem hlavní silnice na Štěpánovice a Doubravník. Na levém břehu řeky Svratky v nadjezí je těsně za příbřežní místní komunikací oplocený areál stavební firmy SUBTERA, areál hřišť a areál pily se skládkami kmenů stromů a rovněž několik rodinných domků. Inundované vody obtékající jez na levém břehu se zřejmě přelévají přes uvedené prostory mezi řekou a náspem železniční tratě a pravděpodobně mohou natékat i sníženým podjezdem tratě do okraje zástavby města Tišnova na levém břehu za železniční tratí. Vzhledem k tomu, že koryto řeky Svratky v úseku nad stávajícím pevným jezem v Tišnově je relativně mělké a málo kapacitní, navrhujeme v úseku nad pevným jezem zkapacitnění koryta rozšířením, tj. snížením pravobřežní břehové části cca v šířce 10 m a tedy vytvořením pravobřežní bermy, obdobně jako se navrhuje v úseku výše proti toku v lokalitě obce Předkláštěří. Samotné rozšíření koryta řeky Svratky pomocí pravobřežní bermy je zahrnuto do lokality Předkláštěří. Snížení hladin povodňových průtoků může být dosaženo rovněž rekonstrukcí pevného jezu na pohyblivý, což by nejlépe umožňoval vakový jez s automatickým ovládáním. Pokud by se nepodařilo ani potom dostatečně snížit hladiny povodňových průtoků v nadjezí Svratky, bude nutno proti obtékání jezu při extrémních povodních a nátoku inundovaných vod z nadjezí do okolní zástavby na obou březích vybudovat ochranné hrázky nebo zídky. Na pravém břehu je vhodné uvažovat o ochranné hrázce nebo zídce v délce cca 400 m, která by chránila pravobřežní zástavbu (průmyslový areál) mezi řekou Svratkou a silnicí. Na levém břehu podél místní příjezdové asfaltované cesty do průmyslových areálů v úseku pod i nad pevným jezem se uvažují z důvodů stísněných poměrů ochranné zídky v délce cca 700 m v trase stávajícího oplocení podél těchto areálů. Vjezdy a vstupy do přilehlých areálů hřišť a místních firem by byly hrazeny při povodních mobilním hrazením. Z hlediska protipovodňové ochrany je v dnešní době problematický úsek v okolí stávajícího pevného jezu. V podjezí je nutno na všech nehrazených kanalizačních výustech osadit uzávěry pro zabránění zpětného vzdutí říčních vod do odpadů a současně zajistit při povodních možnost přečerpávání odpadních vod do koryta Svratky. Níže po toku pod stávajícím pevným jezem je přes koryto Svratky vybudován silniční železobetonový most o třech polích, který je poměrně široký, avšak není zřejmé, zda podhled mostní konstrukce splňuje požadavek normy ČSN o převýšení podhledu mostovky o 0,5 m nad hladinou stoletého průtoku - ověří se výpočtem. Koryto Svratky je v Tišnově upravené a stabilizované, podél břehů nejsou vybudovány ochranné hráze, neboť je tok poměrně kapacitní. Asi 250 m pod zmíněným silničním mostem je přes koryto Svratky veden příhradový most s potrubím plynovodu. Mostní konstrukce nijak nezasahuje do průtočného profilu širokého a hlubokého koryta řeky.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Asi 200 m pod příhradovým potrubním mostem je koryto Svratky překlenuto silničním železobetonovým mostem o třech polích, dostatečně kapacitním. Pod silničním mostem probíhá na levém břehu místní polní cesta, která je lemována při okraji polních pozemků hromadami vyvezené hlíny, které zde tvoří jakousi hráz v délce cca 300 m. Tato hrázka zabraňuje odlehčování povodňových průtoků do levobřežního inundačního území s polními pozemky. Na pravém břehu je podél místní zástavby vybudována hrázka a cca 400 m pod silničním mostem je do Svratky zaústěn pravobřežní přítok – Závistka v místě původního vyústění odpadu od náhonu, který procházel pod silničními komunikacemi od pevného jezu v lokalitě U Červeného mlýna. Koryto Svratky pod městem Tišnov je prakticky stabilizováno v přirozeném stavu a nejsou v zde zjevné velké nátrže a poruchy břehů. Koryto je relativně mělké a pravděpodobně velké vody vybřežují do sníženého levobřežního terénu s polními pozemky. V úseku pod silničním mostem na hlavní silnici do Brna by bylo vhodné odstranit na levém břehu hromady zeminy - nelegalizovanou hrázku pro dosažení většího snížení hladin povodňových průtoků při nátoku říčních vod do inundačního území s polními pozemky. Doporučujeme vytvořit za břehovou hranou a polní cestou na polních pozemcích zatravněný pás (louky) v šířce alespoň 20 m (tedy změnu hospodaření na části zemědělských pozemcích v tomto pásu) pro zabránění splachů orniční zeminy do řeky Svratky v úsecích, kde se budou inundované vody vracet zpět do koryta Svratky, případně i v celé délce. Podél výustní části toku Závistka je nutno případně chránit okolní zástavbu zvýšením obou břehů pomocí ochranných hrází a zdí.

4.1.4 Svratka v úseku Tišnov, Březina, Heroltice, Veverská Bítýška

Pod Tišnovem protéká řeka Svratka v rozšířené údolní nivě mezi lučními a polními pozemky ve směru k obci Březina a blíží se k pevnému jezu Březina. Nad jezem v Březině je koryto Svratky neohrázované a upravené pouze částečně v tom smyslu, že je zřejmě zpevněná pouze pata svahů v kynetě záhozem z lomového kamene a to především v blízkosti jezu a u mostních objektů. Břehové hrany jsou na obou březích zpevněné a porostlé křovinami a vzrostlými stromy. Koryto je prakticky stabilizováno v přirozeném stavu a nejsou v trase k Tišnovu zjevné velké nátrže a poruchy břehů. Koryto je relativně mělké a pravděpodobně velké vody vybřežují na oba břehy ve sníženém terénu, kde jsou pozemky zemědělsky obhospodařované. Pevný betonový jez je situován v obci Březina v říčním km 74,520. Jez má hrazený vtok do náhonu na pravém břehu. Jez byl vrácen původnímu majiteli a vzdouvá vodu do náhonu na malou vodní elektrárnu, která je umístěna cca 50 m pod silničním mostem křižícím koryto náhonu v obci. Přelivná hrana jezu má délku cca 43,7 m a je na kótě cca 243,30 m n.m. Šikmá plocha přelivu má šířku cca 5,1 m a rozdíl výšek mezi hranou přelivu a dnem v podjezí je cca 1,6 m. Na obou březích je jezová konstrukce opatřena kamenobetonovými svislými nábřežními zdmi zavázanými do okolního terénu. Na pravém břehu je zeď navázána na vtok do náhonu, který je obdélníkového tvaru v šířce 6 m a je hrazen dvěma stavidlovými uzávěry s ručním pohonem. U stavidel je přes koryto náhonu vedena železobetonová přístupová lávka pro pěší. Na návodní straně jezového tělesa je štětová stěna. V podjezí je dno koryta Svratky opevněno záhozem z lomového kamene. Tento zához je však nevhodně soustředěn doprostřed koryta a při nižších průtocích se zde zachytávají plovoucí předměty a usazují splaveniny. Postupně zde vzniká ostrůvek, který zarůstá trávou a křovinami. Toto může časem rozdělit koryto na dvě části a při vyšších průtocích bude docházet k podemílání břehů na obou stranách. Jezová konstrukce a opevnění kolem jezu je v dobrém stavu. Pravděpodobně však při vyšších průtocích dochází k obtékání jezu na levém břehu ve sníženém terénu. Zde může dojít

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 k porušení přilehlých svahů koryta v podjezí a dále v nadjezí zpětnou erozí. S korytem náhonu nelze počítat při převádění povodňových průtoků. V obci Březina je širší údolí přehrazeno silničním náspem státní silnice z Hradčan a veškeré průtoky musí protéct mostním profilem silničního železobetonového třípolového mostu v km 74,350. Most je dostatečně kapacitní. Zástavba obce na pravém břehu Svratky by neměla být ohrožována povodňovými průtoky, pokud bude včas uzavřen vtok do náhonu. Úroveň hladiny průtoku Q100 bude ověřena hydrotechnickými výpočty. Případné zvýšení stupně protipovodňové ochrany přilehlé zástavby na pravém břehu je možné řešit pomocí ochranné hrázky probíhající podél pravého břehu Svratky v nadjezí až k jezu a ke vtokovému objektu a pod vtokem do náhonu pomocí ochranné zídky trasované po pravém břehu stávajícího náhonu. Asi 650 m pod silničním mostem je do Svratky zaústěn levobřežní přítok – Lubě. Pod a nad přítokem Lubě (km 73,580) jsou přilehlé pozemky na obou březích Svratky zemědělsky obhospodařované a při větších vodách jsou více, či méně zaplavovány (převážně na levém břehu). Níže po toku je zaústěn do Svratky Heroltický potok, který přitéká ze svahů od obce Heroltice na pravém břehu řeky Svratky. Pod Heroltickým potokem se údolí řeky Svratky směrem po toku silně zužuje a protéká úzkým údolím se zalesněnými strmými svahy. V tomto zúžení nad i pod potokem jsou břehové části Svratky zastavěny hustou zástavbou soukromých chat a chatek na obou březích. Těsně pod Heroltickým potokem, který se zaúsťuje do Svratky na pravém břehu nad v km 72,750, se v údolí na lučním pozemku rozprostírá dětský tábor s chatkami. Při vyšších průtocích je zřejmě tábor zaplavován. Oplocený pozemek bude zužovat průtočný profil v inundačním území. V úzkém údolí naproti Herolticím je opět konvexní levý břeh s lučními pozemky zastavěn rekreačními soukromými chatami a pravý břeh neupraveného koryta se v konkávě přimyká ke strmému zalesněnému svahu. Nad Pejškovským potokem se údolí na pravém břehu opět mírně rozevírá a záplavové území je zastavěno dřevěnými chatkami junáckého tábora na oploceném areálu. Oplocený pozemek bude zužovat průtočný profil v inundačním území. Nad táborem je pravobřežní louka využívána pro převádění inundovaných vod. Na začátku ostrého meandru pod přítokem Pejškovského potoka z pravého břehu (km 71,120), se koryto Svratky rozděluje ve dvě rovnocenná ramena, mezi nimiž se nachází mělký ostrov s bujnou vegetací z křovin a stromů nízkých i vzrostlých. Dále po toku v ostrém meandru pod Herolticemi se opět na obou březích koryta rozprostírají soukromé pozemky s různě roztroušenými chatami v záplavovém území, obdobně jako níže po toku. Níže po toku, tj. v úseku nad zaústěním pravobřežního přítoku - potoka z Holasic v km 69,900, se údolí řeky Svratky mírně rozšiřuje a na pravém břehu se rozprostírají luční pozemky bez zástavby chat. Louky v šířce cca 80 m jsou zřejmě častěji zaplavovány až ke zvýšené souběžné cestě v patě zalesněného svahu a slouží jako průtočná inundace k převádění vyšších průtoků. V úseku pod zaústěním potoka z Holasic v inundačním údolí je situována řada chat na pravém břehu řeky Svratky v úseku nad jezem Rico, které jsou ohrožovány zvýšenými průtoky ze Svratky a snížený terén před chatkami je zaplavován i nižšími povodňovými průtoky. Dále koryto Svratky proti toku v nadjezí je poměrně široké (cca 20 až 25 m), levý břeh je tvořen strmým svahem s lesními pozemky a na pravém břehu pokračuje nepravidelně rozptýlená zástavba chat se zatravněnými pozemky, živými ploty a dřevěnými plůtky. Kolonie chat je pravděpodobně při velkých průtocích zaplavována a za povodní mohou být do koryta splavovány plovoucí předměty obdobně jako níže po toku. V místě velkého šikmého pevného jezu Rico se koryto Svratky rozděluje do dvou koryt v úseku délky cca 1 km. Levobřežní větev je hlavní tok řeky Svratky v poměrně hlubokém zářezu a pravobřežní větev je vlastně náhon probíhající souběžně ve vzdálenosti cca 30 až 70 m ve zvýšeném terénu. Náhon probíhá rovněž podél nezpevněné lesní cesty při patě okolních zalesněných strmých svahů. Hlavní koryto Svratky je ve směru po toku již neupravené a směrové

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 poměry jsou prakticky udávané charakterem úzkého hluboce zaříznutého údolí se zalesněnými svahy. Náhon odbočuje od hlavního koryta v místě velkého šikmého pevného jezu v úseku nad Veverskou Bitýškou. Jezová konstrukce je vlastně tvořena kamenným a balvanitým skluzem šířky cca 10 až 15 m. V podjezí je dno Svratky opevněno rovněž záhozem z lomového kamene. Přelivná hrana délky cca 90 m není ideálně rovná a je v levé třetině prolitá a částečně srovnaná betonem v šikmé ploše. Jez je ve správě soukromé osoby - vlastníka MVE na náhonu níže po toku (Ing. Carda). Jez původně zajišťoval pro podnik Hartmann - Rico užitkovou vodu a zřejmě i energetické využití prostřednictvím zmiňovaného náhonu. Vtok do náhonu na pravém břehu s nátokovou betonovou nábřežní zdí je opatřen funkčními stavidlovými uzávěry v počtu 5 ks (cca v šířkách po 2 m). Za stavidly je přes náhon veden železobetonový mostek pro přístup k jezu a k areálu chat. Obě koryta, koryto Svratky na levé straně a náhon na pravé straně, jsou v břehových hranách rovněž porostlá vzrostlými stromy. Poměrně úzký a rovinatý prostor mezi oběma toky je využit jako chatová oblast se zahrádkami, loukami a živými ploty. Chaty přízemní i patrové jsou většinou dřevěné, často i zděné s různými přístřešky, kůlnami a garážemi a se skládkami palivového dřeva. Příčné i podélné plůtky dřevěné a živé ploty z křovin a vlastní dřevěné chatky a přístřešky jsou pravděpodobně nebezpečnou překážkou, která nejen že zmenšuje průtočnou kapacitu inundačního území, ale při extrémních povodních se mohou tyto překážky odplavit a nahromadit u mostních a jezových objektů, případně zaklínit mezi vzrostlé stromy a způsobit vzdutí hladin a zaplavení širšího okolního území v této lokalitě a rovněž výše proti toku. Průlom takových náhodně vzniklých překážek a příčných hrází může rovněž způsobit povodňovou vlnu, která ohrozí i tok a jeho okolí níže po toku. Náhon od jezu podél lesní cesty je v dnešní době využíván k přívodu vody z řeky Svratky na novější malou vodní elektrárnu umístěnou cca 150 m nad zaústěním odpadu od náhonu nad Veverskou Bitýškou. Náhon byl původně veden až do prostoru areálu podniku Rico, ale v současné době je již v úseku od MVE zasypán. Z náhonu je pouze veden trubní přivaděč od vtokového objektu s česlemi a hrazeným vtokem v blízkosti objektu MVE, tj. v místě zaslepení původního náhonu. Vtok do MVE je rovněž hrazen stavidlovým uzávěrem. Odpad od savek turbín je zaústěn přímo do odlehčovacího koryta náhonu, které je vedeno mezi náhonem a vlastní řekou od odlehčovacího bočního jezu umístěného na levém břehu náhonu cca 100 m nad MVE. Odlehčovací jez na náhonu je kamenobetonový s přelivnou šikmou plochou opatřenou v jeho koruně dřevěnými nástavky zahrazenými do ocelových I profilů. Podjezí je opevněno záhozem z lomového kamene. Přes náhon prochází pod odlehčovacím jezem úzká a lehká ocelová lávka s hrubými česlemi z ocelových tyčí. Při povodních se nepředpokládá využití koryta náhonu k převádění části celkového průtoku, ikdyž by to bylo reálné, avšak nebezpečné z hlediska ohrožení chatové zástavby a dále případného porušení břehové hrany a terénu mezi oběma toky na pravém břehu řeky Svratky erozí při vracení vybřežených vod z náhonu do koryta Svratky. Obě ramena Svratky (hlavní koryto na levé straně a náhon na pravé straně říčního údolí) se opět spojují krátce nad Veverskou Bítýškou. Je třeba zde poznamenat, že při povodňových průtocích jsou zaplavovány stávající rekreační chatky podél obou toků, s čímž pravděpodobně majitelé počítají. Koryto řeky Svratky je nad Veverskou Bítýškou v prostoru chatové zástavby a za novějšími rodinnými domy na levém břehu špatně přístupné a na pravém břehu podél areálu firmy Hartmann - Rico prakticky nepřístupné. Břehy a příbřežní části bez ochranných hrází jsou hustě porostlé křovinami a vzrostlými stromy. Záplava zasahuje až k místní silnici a k rodinným domům na levém břehu Svratky. Ochranu místní levobřežní komunikace a zástavby na levém břehu je nutno vyřešit zřejmě ochrannou zídkou trasovanou při levobřežní břehové hraně toku až k silničnímu mostu, pokud se dostatečně nezkapacitní vlastní koryto řeky Svratky níže po toku prohrábkou, resp. pokud toto nebude dovoleno aktivitami různých organizací na ochranu přírody.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Těsně nad třípolovým betonovým klenutým silničním mostem ve Veverské Bítýšce je zaústěn do řeky Svratky na pravém břehu přítok - Bílý potok (původní název byl Bítýška). Nad zaústěním je koryto Bílého potoka zanesené štěrkovými nánosy a je třeba je rovněž pročistit a zkapacitnit. Pro informaci zde uvádíme předchozí hydrologické údaje pro řeku Svratku nad a pod Bílým potokem: Pro profil řeky Svratky nad Bílým potokem - (hydrolog. číslo povodí 4-15-01-131) udává ČHMU dopisem ze dne 16.9.1999 základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400 : 2 -1 -2 3 A = 1366,39 km , srážka = 660 mm, qa = 5,626 l.s km , Qa = 7,687 m /s, Qpd 99% = 0,67

Údaje byly vypracovány pro období 1931 - 1980. 3 M - denní průtoky Qm (m /s) - nad Bílým potokem (Bítýškou) 30 90 180 270 330 355 364 dnů III. třída 17,1 8,4 4,7 3,1 1,8 1 0,4 m3/s

3 N - leté průtoky QN (m /s) - nad Bílým potokem (Bitýškou) 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 62 85 121 150 181 225 260 m3/s

Zástavba obce Veverská Bítýška pod klenutým silničním mostem se třemi poli je před velkými průtoky chráněna na levém břehu ochrannou zemní hrází, jejíž koruna je úzká a neprůjezdná. Při vzdušné patě hráze probíhá místní asfaltovaná komunikace jako přístupová cesta k rodinným domům. Příčný profil koryta Svratky v tomto úseku má tvar dvojitého lichoběžníka se širokými průjezdnými bermami na obou březích (cca 10 m na pravém břehu a 10 až 25 m na levém břehu), které jsou porostlé vzrostlými stromy při hraně kynety a místy i na bermách. Na pravém břehu je zástavba pod silničním mostem chráněna ochrannou betonovou zdí v délce cca 250 m podél částečně zpevněné komunikace před rodinnými domy, která níže po toku přechází v zemní hráz, probíhající až k pevnému jezu pod obcí a rovněž níže pod jezem až k dalšímu silničnímu mostu. Asi 120 m pod horním silničním mostem v obci se nachází vodoměrný profil se zděnou konstrukcí limnigrafické stanice na pravém břehu u betonové zdi. Koryto řeky Svratky pod zmíněným silničním mostem je upravené a poměrně široké. Asi 1000 m níže po toku je na Svratce vybudován pevný srubokamenný jez z r. 1939 s betonovou přelivnou plochou a betonovými nábřežními zdmi. Jez plní stabilizační funkci podélného profilu toku a dříve vzdouval vodu do pravobřežního náhonu na původní mlýn. Vtok do náhonu je dnes zaslepen. Pevná přelivná hrana jezu délky cca 41,3 m je na kótě 228,94 m n.m. (Bpv.). Levobřežní zeď jezu je zavázána do zvýšeného terénu, který v rozšířeném korytě Svratky tvoří ostrov hustě porostlý křovinami a stromy. Tento ostrov rozděluje koryto na pravou větev s pevným jezem a levou větev - odlehčovací rameno, na kterém je výše proti toku pevný stupeň s přelivnou plochou vydlážděnou z lomového kamene ve dřevěných rámech. Práh s přelivnou hranou do oblouku na kótě 229,22 m n.m. tvoří vlastně kamenný skluz a odlehčuje povodňové průtoky, které by více zatěžovaly jezovou konstrukci na hlavním pravobřežním rameni Svratky. Těsně nad zátopou Brněnské přehrady a krátce pod zástavbou Veverské Bítýšky je Svratka přemostěna novějším železobetonovým mostem o třech polích, který je dostatečně kapacitní a hladinu stoleté vody vzdouvá minimálně. Veškeré průtoky jsou soustředěny do tohoto mostního profilu. Nad silničním mostem se opět údolí řeky Svratky proti toku rozšiřuje, avšak upravené koryto Svratky je přes Veverskou Bítýšku ohrázované pravděpodobně s korunou hrází na obou březích nad hladinou stoleté vody (ověří se výpočtem).

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

V rámci protipovodňových opatření na řece Svratce v této lokalitě se uvažuje o rekonstrukci stávajícího pevného jezu a širokého říčního koryta v jezovém profilu, neboť široké říční koryto se silně zanáší splaveninami a tvoří tak lapač splavenin. Rozšířené koryto Svratky v úseku mezi pevným jezem pod obcí a klenutým silničním mostem v obci je třeba rovněž pročistit a tedy zahloubit dno řeky odtěžením štěrkových nánosů, především ve střední části průtočného profilu – v kynetě v delším úseku až dále nad klenutý silniční most. Především je nutno dbát v obci na osazení uzávěrů na stávajících kanalizačních a jiných výustech a odpadech, které jsou zaústěny do koryta Bílého potoka a také do řeky Svratky nad i pod silničním mostem. Vnitřní vody pak je nutno při povodních přečerpávat mobilními čerpadly. Níže po toku, tj. pod novějším silničním mostem pod Veverskou Bítýškou se již dostává trasa řeky Svratky do vzdutí přehradní nádrže – VD Brno. Přehradní nádrž VD Brno má celkový objem Vc = 22 mil.m3 a max. hladina stálého nadržení zasahuje až k dalšímu vzdouvacímu pevnému jezu ve Veverské Bítýšce.

4.1.5 Svratka v úseku pod VD Brno

Řeka Svratka, resp. předmětný úsek nad původním zaústěním do řeky Dyje, se nově začíná ústím toku do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny (VDNM) - jako tzv. výustní trať a úsek končí přehradní zdí vodního díla - VD Brno (dříve zv. Přehrada Kníničky). Svratka (do r. 1918 nazývaná Švarcava) i s hlavním přítokem Svitavou protéká brněnskou aglomerací, což mělo výrazný historický vliv (bývalé zemské hlavní město) na průběh úpravy koryt. Zatímco v průběhu minulých století probíhaly nesystematické regulační práce ve městě, v roce 1850 byla provedena soustavná úprava koryta řeky Svratky pod Brnem až po obec Vojkovice. Níže ležící úsek včetně Židlochovic až po místní cukrovar byl dobudován do roku 1924. Další drobné místní úpravy pod Židlochovicemi nemají soustavný vodohospodářský charakter, ani patřičné inženýrské parametry (koruna selských a lesáckých hrází má místy šířku jen 50 cm). V roce 1977 byla v rámci VDNM - střední zdrže vybudována výustní trať řeky Svratky až po jez v Uherčicích (dle projektu je jez Uherčice v km 6,920 při uvažování staničení 0,000 v místě zaústění do nádrže NM). Současně s touto úpravou byla provedena i další doprovodná vodohospodářská řešení - zrušení Pouzdřanského jezu a mlýnu s MVE a odlehčení říčky Šatavy. Nato navázala soustavná studie úpravy Svratky (HDP 1978, resp. 1984), řešící neupravený úsek mezi Uherčicemi (jezem Uherčice) a Židlochovicemi. Podle této studie byla pak vybudována 1. etapa úpravy Svratky přes Uherčice pod Velké Němčice (po mosty tranzitního plynovodu). Další 2. etapa přes Velké Němčice byla vyprojektována, rozestavěna, ale nedokončena. Rovněž i pro 3. etapu úprav řeky Svratky, tj. úsek Nosislav - Židlochovice, byla vypracována přípravná dokumentace. Pro soustavnou úpravu Svratky v úseku Brno - VDNM zbývá tedy dořešit úpravu koryta v ostrých meandrech pod Velkými Němčicemi v délce cca 1,1 km a mezi Nosislaví a Židlochovicemi v délce cca 2,1 km. Po zrušení cukrovaru v Židlochovicích byla již provedena určitá úprava koryta a pravého břehu řeky Svratky i v rámci budování nového silničního mostu a následně ochranných hrází a ochranných zdí jak podél vlastního toku, tak i kolem města ze strany inundačního území mezi Židlochovicemi a Hrušovany u Brna, které tak bylo konečně respektováno a legalizováno. Co nejdříve však bude nutno rekonstruovat i upravený úsek řeky Svratky od jezu Rajhrad až po Přízřenice, neboť zde je koryto hluboké s profilem jednoduchého lichoběžníka a pro správce toku nepřístupné. Je třeba stabilizovat staré oházování toku a případně vytvořit níže pod vysokými břehovými hranami průjezdné bermy s novými odsazenými stabilními a průjezdnými hrázemi, čímž by se koryto řeky Svratky ještě více zkapacitnilo. Rekonstrukce hrází a koryta Svratky pod jezem

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Přízřenice by kladně ovlivnila i odtokové poměry a protipovodňová opatření v úseku výše proti toku, tj. ve spodním úseku městské trati. V městské části města Brna bylo vytvořeno lichoběžníkové koryto opevněné, v km 45,570 až 47,200 pak jako obdélníkové s masívními opěrnými zdmi. Celá tato část je pak ukončena betonovou tížní hrází Brněnské přehrady. Stupeň protipovodňové ochrany zástavby podél toku řeky Svratky, okolních polních a lesních pozemků za břehovými hranami a ochrannými hrázemi, závisí jak na kapacitě stávajícího koryta řeky Svratky, na stavu ochranných hrází, tak i na stavu a tvaru mostních objektů, vzdouvacích jezů a stupňů.

Orientační hydrologické údaje pro úsek pod přehradní nádrží VD Brno: Původní údaje z roku 1999:

Pro profil řeky Svratky pod přehradou VD Brno - (hydrolog. číslo povodí 4-15-01-147) udává ČHMU dopisem ze dne 16.9.1999 základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400 : A = 1586,23 km2 , srážka = 646 mm, qa = 4,752 l.s-1km-2, Qa = 7,537 m3/s, Qpd 99% = 0,97 m3/s (se započtením odběru pro vodárny)

3 M - denní průtoky Qm (m /s) - pod přehradou VD Brno 30 90 180 270 330 355 364 dnů III. třída 17,7 8,35 4,4 2,9 1,8 1,2 0,8 m3/s

3 N - leté průtoky QN (m /s) - pod přehradou VD Brno 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 55,5 79,5 117 148 182 230 270 m3/s

Popsané QN-leté a Qm-denní průtoky jsou ovlivněné výstavbou VD v povodí a byly vypracovány pro období 1931 - 1997.

4.1.5.1 Stávající stav toku, objektů na toku a orientační návrh protipovodňových opatření

Převážná část koryta řeky Svratky v Brně a pod Brnem je upravená a mezi vzdouvacími objekty, spádovými stupni a pevnými prahy ve dně je stabilizována. Celkové hydrotechnické zhodnocení toku a objektů na něm bylo již několikrát v průběhu minulých let realizováno v předchozích dílčích studiích a projektových pracích. V rámci předchozích studií byly stanoveny pomocí výpočtů průchodů povodňových vln od horních úseků směrem dolů po toku jednak záplavové čáry v říčním údolí řeky Svratky a jednak i kapacity vlastního koryta řeky v dílčích úsecích a v jednotlivých sledovaných profilech. Z původních výpočtů a popisů koryta Svratky a objektů na toku vyplývá, že v nejvíce zastavěné části města Brna (na Starém Brně, v Pisárkách a v Bystrci) je koryto řeky Svratky poměrně kapacitní a okolní zástavba je chráněna většinou na stoletý a vyšší průtok. Menší ochrana je pak

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 v korytě se širším a plytším profilem v ostatních městských částech s menší a starší zástavbou. V celém Brně pak kapacita koryta řeky Svratky kolísá mezi pětiletou až tisíciletou vodou s průtoky v širokém rozmezí hodnot Q = 80 až 500 m3/s. Kapacita koryta Svratky je stručně popsána pro jednotlivé dílčí úseky v této zprávě při popisu odtokových poměrů a při popisu návrhu předběžných protipovodňových opatření pro dílčí úseky. Popis kapacity koryta řeky Svratky však vychází dle předchozích informativních studií pouze z hrubého zaměření koryta a jeho břehů, tj. z příčných a údolních profilů v poměrně velkých vzdálenostech od sebe (cca 200 až 500 m). Úseky břehů mezi těmito profily jsou naznačeny prakticky jen spojnicemi výškových údajů v zaměřených řezech a nevystihují tedy skutečný stav terénu mezi profily. Pro bližší poznání skutečného stávajícího stavu - stupně protipovodňové ochrany území podél Svratky jak v Brně, tak i v dalších úsecích po toku a proti toku, by bylo vhodnější zaměřit břehové hrany - břehy a rovněž odsazené ochranné hráze a pro orientaci i souběžné silniční komunikace a chodníky podél toku podrobněji po kratších vzdálenostech (cca po 50 až 100 m). Vynesený podélný profil toku v měřítku 1 : 5 000/100 by tomu odpovídal. Z podrobnějšího podélného profilu (alespoň v břehových hranách a v korunách ochranných hrází) by se stanovila kapacita koryta přesněji a rovněž by se zjistila lépe místa vybřežování povodňových průtoků a případně i místa vracení inundovaných vod zpět do koryta při současném stavu. Návrh protipovodňových opatření by byl rovněž přesnější a jasnější, což se očekává z již rozpracovaného GENERELU toků v městě Brně. Velkým problémem však zůstává nemožnost uzavírání mnoha kanalizačních a odvodňovacích výustí na obou březích koryta řeky Svratky v této i jiné městské části a rovněž v jiných úsecích toku a prakticky na všech větších i menších tocích ve městech a obcích Jihomoravského kraje. Zpětným vzdutím může dojít k zaplavení sklepních a snížených prostor přilehlých i vzdálených domů i při nižších N - letých vodách. Proto bude nutno upravit a zrekonstruovat mnoho stávajících výustí a opatřit je novými protipovodňovými uzávěry (dodatečně vybudovat hradící konstrukce nebo alespoň zpětné klapky v místě výustí) a rovněž bude třeba v mnoha případech osadit u výustí pevné a mobilní odvodňovací čerpací stanice, především u odpadů a u výpustných zařízení větších průtočných profilů. Nutno zde rovněž poznamenat, že město Brno a okolní zástavba podél toku při břehových hranách je sice chráněna proti povrchové vodě z řeky Svratky poměrně na vysoký stupeň protipovodňové ochrany, avšak není zde asi všude pamatováno na působení vztlaku zvýšené hladiny podzemní vody na základy staveb a podlahy podzemních prostor přilehlých starých budov, neboť se při dlouhotrvajících zvýšených stavech vody v korytě řeky předpokládá i zvýšení hladiny podzemní vody ve štěrkovitých vrstvách říčních náplavů v blízkosti řeky Svratky. Vliv na okolní zástavbu v tomto smyslu se však případným ohrázováním koryta a zvýšením stupně protipovodňové ochrany zástavby ve městě proti povrchové vodě z řeky Svratky může ještě zhoršit. Z těchto důvodů bude nutno nejprve zpracovat studii ovlivnění hladiny podzemní vody zvýšenými hladinami v řece Svratce a následně vyzvat správce budov a zařízení přilehlých k toku Svratky, aby nechaly posoudit podzemní stavby proti vlivu působení vztlaku zvýšených hladin podzemní vody. Popis stávajícího stavu toku, odtokových poměrů a předběžný návrh protipovodňových opatření na řece Svratce a v jejím přilehlém okolí na území Brna je vzhledem k získaným podkladům a s ohledem na jen orientační rekognoskaci terénu provedené v rámci této studie a pro tento elaborát zpracovávaný pro Úřad JMK velice orientační. Pro přesnější návrh ochrany zástavby města Brna před extrémními vodami by bylo nutno projít, prostudovat a především zaměřit břehové hrany po menších vzdálenostech a rovněž by bylo vhodné variantně spočítat průběh hladin stoletého a tisíciletého průtoku soustředěného pouze do ohrázovaného koryta řeky Svratky, tj. bez uvažování vybřežování vod do okolního terénu se zástavbou, kde se se zaplavováním hustě zastavěného území do budoucna nepočítá.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Pro návrh opatření je třeba stanovit požadavek na stupeň ochrany proti povodním.

Doporučujeme zvolit ochranu zástavby vlastního města cca na stoletou až pětisetletou vodu (Q100 až Q500) a ochranu příměstské zástavby a zástavby obcí pod Brnem na stoletou vodu (Q100) s převýšením ochranných hrází nad hladinou Q100 v hodnotě cca 50 cm. Na stoletou vodu by byly provedeny postupně úpravy v úseku od přehradní hráze VD Brno po silniční most v Pisárkách. Na vyšší vodu by bylo vhodné chránit zástavbu města Brna v úseku od silničního mostu v Pisárkách (km 49,610) až po železniční most v Komárově (km 44,102), případně až po dálniční těleso dálnice Praha – Olomouc. Od železničního mostu v komárově, resp. od dálničního tělesa v Dolních Heršpicích ve směru po toku se uvažuje ochrana zástavby na stoletý průtok. Zvýšenou ochranu (nad

Q100) je třeba ověřit a případně realizovat i v prostoru ČOV Brno na levém břehu v Modřicích pod silničními mosty na silnici Modřice – Chrlice a to ze všech stran, tj. i ze strany polních pozemků, kam může případně natékat voda při extrémních povodních jak z řeky Svratky, tak i z řeky Svitavy. Protipovodňová opatření v zástavbě města Brna je vhodné realizovat postupně od Brněnské přehrady ve směru po toku avšak tak, aby nedošlo v mezidobí k natékání inundovaných vod ze spodních nechráněných úseků zpětným vzdutím do území již zahrázovaných proti větší vodě. V této zprávě je stručně popsán stávající stav protipovodňové ochrany zástavby města Brna na obou březích řeky Svratky a rovněž návrh zvýšení protipovodňové ochrany před extrémními povodňovými průtoky. Pokud je v určitých úsecích toku známá nebo navržená ochrana pozemků mimo koryto, je nutno však ještě mít na zřeteli i stav ještě horší a vědět, kam bude natékat voda ještě o vyšším průtoku a kde se bude vracet zpět do vlastního koryta. Současně s budováním ochranných hrází a protipovodňových zdí a zídek je nutno rovněž v hrázích a zdech vybudovat hrazené propusti pro odvádění srážkových či prosáklých vod z intravilánu do řeky Svratky při běžných stavech a při povodních je nutno zajistit trvalými nebo mobilními čerpadly odvádění – přečerpávání vnitřních vod ze zahrázovaných území do recipientu.

4.1.5.2 Popis dílčích úseků řeky Svratky z hlediska kapacity stávajícího koryta a z hlediska návrhu protipovodňových opatření (dle původních výsledků výpočtů hladin)

Nutno však podotknout, že vyšší kapacita horních úseků koryta řeky Svratky je dána mnohdy nižší kapacitou koryta níže po toku, neboť zde povodňové průtoky vybřežují do inundačních území - rozšiřuje se tak průtočný profil a snižují se hladiny daných průtoků. V případě ohrázování koryt ve snaze zajištění protipovodňové ochrany jednotlivých městských částí se soustředí veškeré průtoky do samotného koryta řeky a tím se zvýší hladina jak v samotném dílčím úseku, tak i v úsecích výše proti toku. Při ohrázování koryt je pak nutno znovu přepočítat nárůst hladin určitých průtoků daných povodňových vln (N - letých průtoků) v celé trati přes město Brno od Modřic, resp. už od Rajhradu až po Brněnskou přehradu. Podrobnější návrh protipovodňových opatření je pak nutno zvážit řadou výpočtů v několika variantách a podvariantách při detailnější znalosti výšek břehových hran a terénu v trasách navrhovaných ochranných hrází a zdí.

1) Brněnská přehrada - lávka pro pěší z Bystrce do Kníniček (km 56,187 - 55,250) Betonová gravitační přehradní hráz v km 56,187 výšky přes 22 m je opatřena bezpečnostním přelivem o třech polích šířek po 7 m. Jednotlivá pole jsou hrazena ocelovými tabulovými uzávěry, které se vyhrazují dolů i nahoru. Kóta horní hrany zahrazených tabulí je 229,08 m n.m. (Bpv.) a kóta pevné hrany přelivu je 225,88 m n.m. Pod přehradní hrází je v její patě umístěna na levém břehu

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 vodní elektrárna, která s jednou Kaplanovou vertikální turbínou zpracovává ve špičkách průtok cca 18 až 20 m3/s s průměrným spádem cca 18 m. Instalovaný výkon je v hydroelektrárně cca 3,1 MW a ten je dodáván do veřejné sítě VN o napětí 22 kV. Vtok na turbínu je hrazen hydraulicky ovládaným tabulovým rychlouzávěrem a ocelový přivaděč o půměru 2,5 m je hrazen před turbínou kulovým hydraulicky ovládaným uzávěrem. Spodní výpust hrazená při výtoku hydraulicky ovládaným segmentovým uzávěrem, s přivaděčem o průměru 2 m, má při spádu 18 m hltnost cca Q = 48,5 m3/s. Výtok od spodní výpusti je umístěn se samostatným vývarem při pravém břehu koryta Svratky těsně pod přehradní hrází. Pod přehradní hrází je v lichoběžníkovém korytě cca 100 m od vývaru umístěna vodoměrná stanice s limnigrafickou stanicí na levém břehu. Rozšířené údolí Svratky pod Brněnskou přehradou se v profilu vlastní přehradní hráze zužuje do úzkého profilu se strmými skalnatými svahy na obou březích. V prostoru nad fotbalovým hřištěm s několika dřevěnými chatkami je řeka přemostěna ocelovou lávkou z plnostěnných nosníků nad hladinou stoleté vody. Lávka spojuje městskou část Bystrc s městskou částí Kníničky. Polní pozemky i na levém břehu nad lávkou jsou zřejmě extrémními průtoky zaplavovány a inundované vody zasahují až ke stávajícím přízemním teskoblokům – původně hydrotechnickým laboratořím VUT Brno. Kapacita koryta přímo pod Brněnskou přehradou je poměrně slušná, okolní terén je vysoký a záplava přímo neohrožuje vzdálenější zástavbu. Podhled lávky je v normové výšce nad stoletou vodou. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 330 až 380 m /s ( Q200 - Q500 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 340 až 460 m /s ( Q200 - Q1000 ) Prozatím není třeba uvažovat s vyšším stupněm protipovodňové ochrany.

2) Lávka pro pěší z Bystrce do Kníniček - silniční mosty do Bystrce (km 55,250-54,570) Na pravém břehu se sníženým terénem se údolí krátce nad lávkou a především pod lávkou rozevírá a je využito k zemědělskému obhospodařování a ke sportovním účelům – je zde areál s fotbalovým hřištěm. Na levém břehu krátce pod zmíněnou lávkou probíhá koryto řeky Svratky v souběhu s místní silnicí a níže po toku se od silnice oddaluje a probíhá podél místních zahrádek za řadovou zástavbou rodinných domů až k další lávce pro pěší zajišťující přístup od tramvajových zastávek do místní zástavby a k zoologické zahradě v městské části Bystrc. Terén za levobřežní hranou se zahrádkami za řadou rodinných domů je poněkud snížen a pravděpodobně se nachází pod hladinu stoletého průtoku (ověří se podrobnějšími výpočty v dalších studiích a projektech). Nad železobetonovou lávkou pro pěší o třech polích je široké koryto Svratky upraveno do profilu jednoduchého lichoběžníka, pod lávkou je koryto tvaru s dvojitým lichoběžníkovým profilem a s bermami na obou březích. V Bystrci je řeka přemostěna novým šikmým železobetonovým silničním mostem o třech polích. Pod silničním mostem je vedena kanalizační shybka, která nezasahuje do průtočného profilu.

Kapacita koryta v popisovaném úseku je poměrně velká, okolní terén je dost vysoký nad Q100. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 270 až 350 m /s (Q100 - Q300) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 320 až 400 m /s (Q200 - Q500)

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Podhled lávky k ZOO a podhledy silničních mostů jsou v normové výšce nad stoletou vodou. Bylo by vhodné doměřením upřesnit výšky břehových hran na levém břehu řeky v úseku nad lávkou pro pěší (lávka k ZOO), a to přímo v trase oplocení zahrádek za rodinnými domy a rovněž v místech těsně u zástavby rodinných domků. Jeví se tento břeh nižší a záplava extrémních průtoků může dosáhnout až k zástavbě. Místní sníženiny v břehové hraně je vhodné zvýšit přísypem zemní hrázky nebo ochrannými zídkami. Předběžně se uvažuje s vybudováním ochranné betonové zídky s drátěným plotem v trase dnešního oplocení podél břehové hrany na levém břehu v délce cca 250 m s výškou cca 1 m, a na pravém břehu srovnání a zvýšení terénu cca o 0,5 m v délce cca 150 m nad lávkou do ZOO.

3) Silniční mosty do Bystrce - jez Komín (km 54,570 - 52,700) V horní části tohoto úseku je opět kapacita koryta poměrně velká, břehové hrany jsou nad hladinou stoletého průtoku. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 350 až 450 m /s ( Q200 - Q500 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 300 až 450 m /s ( Q200 - Q500 ) V úseku mezi energomostem a visutou lávkou pro pěší na levém břehu bude zřejmě nutno srovnat a zvýšit mírně břehovou hranu, případně terén podél stávající silnice v délce cca 200 m z důvodů zvýšení ochrany nové zástavby se supermarketem OBI za silnicí do Kníniček. V úseku mezi silničními mosty a visutou lávkou pro pěší a dále po toku se jeví vzdálenější terén od řeky Svratky na levém břehu po rekonstrukci silniční komunikace a zvýšeného samostatného tramvajového pruhu dostatečně vysoko nad hladinou stoletého průtoku. Avšak je třeba v některých dílčích úsecích ověřit výšku břehu a případně ji zvýšit pro zabránění nátoku vody z řeky Svratky do sníženého prostoru za komunikací, kde se nachází u bývalého zahradnictví nový areál se supermarketem OBI. V prostoru pod visutou lávkou pro pěší se zaústěním potoka Vrbovec se nachází na pravém sníženém břehu Svratky přilehlá zástavba s restaurací, několika rodinnými domky a chatami. Po podrobnějším zaměření lokality se upřesní stupeň protipovodňové ochrany této zástavby a případně se navrhne jejich ochrana pomocí zemní hrázky, případně ochranných zdí v trase jejich oplocení. Po jejich ohrázování však by bylo nutné zajistit při povodních přečerpávání srážkových vod ze zahrázovaného prostoru. Pod lávkou situovanou v km 54,020 je koryto řeky kříženo novou shybkou větve vodovodního přivaděče Vírského oblastního vodovodu (VOV), která nijak nezasahuje do průtočného profilu řeky. Nad shybkou je zaústěn pravobřežní přítok - potok Vrbovec ze strmého údolí pod Bystrcí. Nad jezem Komín je koryto řeky Svratky ohraničené na pravém břehu prudkým zalesněným svahem zúženého údolí a na levém břehu silniční komunikací, která je dostatečně vysoko nad hladinou povodňových průtoků. Mezi touto komunikací a korytem řeky je místy užší a místy širší prostor - berma, která je využívána jako louka nebo předzahrádky u několika rodinných domů. Koryto je upravené do lichoběžníkového profilu s proměnlivou šířkou bermy na levém břehu. Šířka kynety ve dně činí cca 25 až 35 m. Paty svahů v kynetě jsou obdobně jako ve spodní části popisovaného úseku od limnigrafu na Starém Brně opevněné záhozovou patkou z lomového kamene a svahy nad patkou záhozem a pohozem z makadamu až nad hladinu běžných průtoků a nad hladinu stálého nadržení. V Komíně se nachází betonový jez s ocelovou klapkou, dělenou na dvě části. Přelivná šířka pevného prahu betonového jezu, tj. délka klapek, je 46 m. Jez v km 52,700 slouží k zahrazení zúženého údolí řeky Svratky pro vytvoření vyrovnávací nádrže pod špičkovou vodní elektrárnou při hrázi Brněnské přehrady v Bystrci - Kníničkách. Na levém břehu je přisazen objekt malé vodní elektrárny Komín, která zpracovává vyrovnané průtoky. Vtok do krátkého náhonu na MVE je vytvořen

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 v betonové nábřežní zdi s nornou stěnou a vlastní vtok na turbíny je hrazen stavidlovými uzávěry. Odpad od jalové propusti a od turbín ohraničený svislými kamenobetonovými zdmi v délce cca 70 m je vyústěn krátce pod jezem nad železobetonovou visutou lávkou pro pěší a pro převádění povodňových průtoků je bezpředmětný. Samotný jez je při povodních bezproblémový. Ve spodní části popisovaného úseku pod Bystrcí jsou obě břehové hrany poněkud sníženy až nad jezem Komín, avšak pravobřežní svah dále od koryta stoupá do kopců. Levobřežní terén směrem k souběžné silniční komunikaci Komín - Bystrc a k zástavbě je rovněž na vyšší terase. 3 - Pravý břeh v nižších břehových hranách má kapacitu Q = 120 až 150 m /s (Q5 - Q10) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 150 až 250 m /s ( Q10 - Q50 ) Rovněž v tomto úseku není třeba provádět velké úpravy proti velkým vodám. Stav lokality je třeba upřesnit v podrobnější studii zaměřením úrovně vozovky souběžné silnice z Komína do Bystrce pro ověření stupně protipovodňové ochrany zástavby za silnicí.

4) Jez Komín - silniční most Jundrov (km 52,700 - 51,900) V km 52,700 je na toku Svratky situován jez Komín (š = 45 m) s dodatečně nasazenou klapkou (h = 1m), s levobřežní MVE (Qt = 2 x 8 m3/s); toto vodní dílo tvoří vyrovnávací nádrž pro horní špičkovou vodní elektrárnu pod hrází Brněnské přehrady. V tomto úseku je koryto Svratky ve vzdutí dalšího jezu (Kamenný Mlýn) poněkud širší, avšak břehové hrany jsou relativně nižší. Prověšená konstrukce visuté lávky pro pěší v km 52,640 - cca 60 m pod jezovým objektem pravděpodobně zasahuje pod hladinu maximálních průtoků - ověří se výpočty. Pod jezem Komín je koryto Svratky široké ve dně cca 25 až 30 m v úseku až k Jundrovu. Jsou zde zaplavovány přilehlé soukromé zahrádky s chatkami na obou březích a polní pozemky na levém břehu již při deseti až dvacetiletém průtoku. Zástavba rodinných domů a bytová zástavba je posazena výše v pravobřežním svahu a záplava sem dosahuje jen k okrajovým domům. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 200 až 400 m /s ( Q20 - Q500 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 200 až 320 m /s ( Q20 - Q200 ) Protipovodňová opatření je vhodné realizovat jen u větších staveb a ty si musí zajistit v inundačním území každý sám přímo kolem své nemovitosti. Souvislá výstavba ochranných hrází a zdí se zde podél toku nepředpokládá. Na pravém břehu těsně nad silničním mostem do Jundrova bude pravděpodobně nutno ochránit přilehlou zástavbu za zahradami ve sníženém terénu pomocí ochranných zdí v délce cca 350 m, které se zaváží v horním konci do zvýšeného terénu a ve spodním konci do silničního náspu při pravobřežním mostním pilíři. Komínské louky na levém břehu by bylo vhodné zachovat pro odlehčování povodňových průtoků s tím, že by se zde mohl obnovit průleh, který by odvodňoval případně revitalizovaný terén s parkovými úpravami a se sportovními a rekreačními plochami. Silniční železobetonový most o třech polích v km 51,900 je kapacitní a v dobrém stavu.

5) Silniční most Jundrov - jez Kamenný Mlýn (km 51,900 - 50,210) Směrem k Pisárkám se údolí řeky Svratky rozšiřuje a rovněž samotné koryto mezi přilehlými soukromými zahrádkami je širší, ve dně cca 25 až 35 m. Na obou březích je však břehová hrana snížena a při povodních se tyto pozemky zaplavují. Záplavová čára v inundačním území na levém břehu pravděpodobně zasahuje při stoleté vodě až ke zvýšenému náspu vzdalující se okružní Žabovřeské ulice, tedy až k Žabovřeskům. Do tohoto údolí voda vybřežuje pod zmíněným železobetonovým mostem v Jundrově na Veslařské ulici. V tomto úseku jsou především v horní části břehové hrany koryta Svratky na nižší úrovni a dochází zde k zaplavování zahrádek na pravém břehu řeky, kde terén od řeky k rodinným domkům

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 podél Veslařské ulice pozvolna stoupá. Na levém břehu se vyšší vody rozlévají do levobřežní široké inundace se skleníky, s polními pozemky a se soukromými zahrádkami a chatkami. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 100 až 270 m /s ( Q2 - Q100 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 115 - 200 až 450 m /s ( Q5 - Q20 - Q1000 ) 3 Průměrný terén je na obou březích v úrovni hladiny Q = 150 m /s, tj. cca Q10 . Je třeba zde realizovat jen nejnutnější protipovodňová opatření u větší zástavby (lokálně). Dosah inundovaných vod pod mostem Jundrov na pravém břehu v zahradách ve směru k řadové zástavbě rodinných domů podél ulice Veslařské je třeba ověřit zaměřením okrajů zástavby. Variantně lze zvýšit ochranu zástavby na pravém břehu podél ulice Veslařské vybudováním mírně odsazené ochranné hráze souběžně s místní veřejnou cestou v prostoru stávajících soukromých zahrádek s hrázovými propustky a čerpáním srážkových vod za povodní do řeky Svratky, což by si vyžadovalo zábory soukromých pozemků. Odsunutá ochranná hráz by mohla být zhotovena v souběhu s korytem řeky Svratky z místních zemin, odtěžených při pravobřežní hraně koryta vybudováním průjezdné bermy šířky až 10 m, čímž by se rovněž koryto zkapacitnilo a zpřístupnilo správci toku. Předpokládá se zachování stávajících zdravých vzrostlých stromů v břehové hraně. Ohrázování toku a vyloučení inundace na levém břehu by mělo dopad na zvýšení hladiny extrémních průtoků výše proti toku. Prozatím se předpokládá zatápění tohoto území s tím, že je nutno zamezit splavování plovoucích předmětů do koryta řeky Svratky pro zabránění ucpávání jezových a mostních profilů níže po toku. Výhledově se dle zpracovávaného doplnění územního plánu města Brna uvažuje na území Žabovřeských luk na levém břehu Svratky o zrušení soukromých zahrádek a revitalizaci tohoto území.

Předpokládá se vytvoření odsazené ochranné hráze s korunou nad úrovní hladiny průtoku cca Q20 s tím, že krátce pod mostem Jundrov by se vyšší jak dvacetileté průtoky odlehčovaly přes sníženou a opevněnou část koruny hráze do revitalizovaného území za hrází (do bočního poldru s parkovými úpravami a plochami pro sportovní vyžití) a ve spodním konci poldru by se tyto odlehčené průtoky opět vracely zpět do koryta řeky Svratky přes sníženou a opevněnou část koruny hráze v prostoru krátce nad stávajícím novým přemostěním toku u ulice Veslařské. V tomto území by měla být prakticky zachována stávající úroveň terénu s nepatrnými úpravami pro jeho zvlnění jak před hrází, tak i za hrází. Terén by neměl být zvyšován přebytky zeminy z výkopů na staveništi jiných staveb jak v průtočném profilu před hrází, tak i v inundačním území za levobřežní odsazenou hrází. Akumulační prostor by měl být pokud možno zachován. Doporučujeme vytvořit zvýšený protihlukový ochranný zemní val podél frekventované Žabovřeské ulice, např. z výkopů při budování případných rybníčků a mokřadních útvarů v území Žabovřeských luk jak před hrází, tak i za hrází. Na pravém břehu v trase krátce nad jezem Kamenný Mlýn je nutno podrobněji zaměřit břehy podél toku a niveletu vozovky opravené komunikace na Veslařské ulici ve sníženém úseku. Poněkud nešikovný je zúžený příčný profil koryta Svratky nad jezem Kamenný Mlýn, kde se nachází blízká zástavba sportovních hal a veslařských oddílů na sníženém pravém břehu podél Veslařské ulice, který je v určitém úseku povodňovými průtoky zaplavován. V průběhu několika posledních let se uvažuje o rozšíření stávající okružní silnice Velkého městského okruhu na ulici Žabovřeské na levém břehu řeky Svratky. Variantně je možné uskutečnit toto rozšíření odsunutím koryta řeky Svratky více do prostoru pravého břehu s místními loděnicemi. Tímto opatřením by se rovněž zmírnil stávající meandr nad jezem Kamenný Mlýn. Úpravy si vyžádají odstranění přestárlých stromů v pravobřežní hraně stávajícího koryta, odstranění přízemních objektů přisazených k dnešnímu toku, odkop pravobřežní části koryta, opevnění svahu pod vodní hladinou kamenným pohozem a vytvoření ochranné zídky, případně i hrázky podél nové břehové hrany. Levý břeh by byl tvořen novou svislou železobetonovou zdí založenou na pilotových podpěrách nebo na podzemních železobetonových stěnách.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

6) Jez kamenný Mlýn - silniční most v Pisárkách (km 50,210 - 49,610) Kombinovaný jez Kamenný Mlýn v km 50,210 s pevnou dlouhou přelivnou hranou na pravé straně (délky 36 m na kótě 205,69 m n.m.) a s vyhraditelnou štěrkovou propustí (s pevnou hranou na kótě 203,19 m n.m. a šířkou 12 m ) je v dobrém stavu a při povodních nezpůsobuje velké problémy. Pouze převádění ledů je na tomto jezu pravděpodobně obtížnější. Svým vzdutím zajišťoval jez po mnohá desetiletí odběr vody pro vodárnu v Pisárkách, pro levobřežní náhon kolem areálu Riviera v souběhu s Bauerovou ulicí a pro závlahy na zemědělských pozemcích v Jundrově, na levém břehu řeky Svratky v nadjezí i dále v podjezí. Boční propust jezu Kamenný Mlýn je hrazena Stoneyovým stavidlem: - odběry BVaK - 700 l/s, BOREK - 112,5 l/s - HSN se udržuje na kótě 205,69 m n.m. (Bpv) - při dostoupení hladiny 206,20 m (H = 0,5 m, Q = 28 m3/s) se spouští stavidlo, hadina se udržuje v rozmezí 205,69 až 205,20 (přes tabuli nesmí přepadat více než 1,8 m pro nebezpečí pulzací), při vyhrazené tabuli je průtok Q = 92 m3/s, při 206,20 Q = 138 3 3 m /s, Q100 = 281 m /s dosáhne kóty 207,12 m n.m. Popisovaný úsek řeky Svratky je opět více kapacitní, pravobřežní komunikace na Veslařské ulici je dostatečně vysoko nad stoletým průtokem a rovněž levobřežní území se zbytky vodárenských nádrží pro úpravnu vody v Pisárkách je zvýšeno nad hladinu Q100 . 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 200 až 450 m /s ( Q20 - Q1000 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 250 až 400 m /s ( Q100 - Q500 ) Nižší kapacita koryta je dle podélného profilu jen zdánlivá v místě cesty pro pěší na snížené terase pod zahrádkami u rodinných domů na pravém břehu nad silničním mostem v Pisárkách. V tomto úseku není třeba zvažovat větší protipovodňové úpravy. Snad jen těsně nad mostem na pravém břehu a rovněž na levém břehu u vodárenských nádrží je vhodné ochranu před záplavami řešit formou protipovodňové ochranné zdi v trase oplocení tak, aby extrémní vody nenatékaly do snížených míst se zástavbou a do vodárenských nádrží. Předběžně se odhadují ochranné zdi na obou březích cca v délce po 100 až 150 m výšky cca 1,5 m. V úseku cca 200 m nad silničním mostem je nutno více opevnit a stabilizovat stávající strmý pravobřežní svah hlubokého koryta Svratky pomocí těžkého kamenného záhozu při patě svahu a těžké kamenné dlažby nad běžnou hladinou.

7) Silniční most v Pisárkách - bývalý jez Riviera (km 49,610 - 48,170) Mezi silničním mostem v Pisárkách a jezem Riviera jsou na pravém břehu zaústěny dva přítoky, v km 48,450 potok Čertík a v km 49,310 je to Kohoutovický potok. Tyto přítoky s velkým podélným sklonem přinášejí doposud do koryta Svratky splaveniny, které se usazují ve dně Svratky, vytvářejí štěrkové lavice hned pod zaústěním, avšak nezpůsobují velké zmenšení průtočného profilu. Podél vodáren je levobřežní část koryta srovnaná a upravená pomocí svislých kamenobetonových opěrných zdí a to až po kombinovaný široký jez Kamenný Mlýn mezi Veslařskou a Žabovřeskou (původně Kamenomlýnskou) ulicí nad silničním mostem v Pisárkách. V úseku od jezu Kamenný Mlýn až po Staré Brno není prakticky větší problém s převáděním povodňových průtoků, neboť se zde nenacházejí mostní konstrukce s dělícími pilíři, silniční most na Pražské radiále před vjezdem do Pisáreckých tunelů je dlouhý a vysoký, jez Riviera je kapacitní a koryto Svratky poměrně hluboké. Koryto kolem rekreačního areálu Riviera až po areál Brněnských vodáren v Pisárkách má především na pravém břehu neupravený charakter s šířkou ve dně 18 až 20 m a hloubkou cca 4 m. Koryto Svratky za areálem Výstaviště (BVV) a areálem Favoritu Brno, v souběhu s Bauerovou ulicí, má částečně přirozený charakter, lichoběžníkový tvar, na levém břehu srovnaný a na pravém Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 26

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 břehu zasahující do zalesněného prudkého svahu pod Červeným kopcem. Částečně je koryto upravené v úseku od bývalého vakového jezu pod Rivierou v km 48,170 (nyní zrekonstruovaného na balvanitý skluz). Koryto má profil dvojitého lichoběžníka o šířce ve dně cca 25 m s oboustrannou 3 bermou o šířce 5 m. Celková hloubka koryta je cca 4,5 m a kapacita cca Q50 = 240 m /s. Velkým problémem zůstává neuzavíratelnost mnoha kanalizačních a odvodňovacích výustí na obou březích koryta řeky Svratky v této i jiné městské části a rovněž v jiných úsecích toku. Zpětným vzdutím může dojít k zaplavení sklepních a snížených prostor přilehlých i vzdálených domů i při nižších N-letých vodách. Proto bude nutno opravit a zrekonstruovat mnoho stávajících protipovodňových uzávěrů a dodatečně vybudovat hradící konstrukce nebo alespoň zpětné klapky a rovněž pevné a mobilní odvodňovací čerpací stanice, především u výpustných zařízení větších profilů. Obecně lze říci, že městská zástavba v úseku od silničního mostu v Pisárkách až po železniční most u ulice Uhelné je většinou chráněna na stoletý a místy i na vyšší průtok. V případě ochrany zástavby areálu výstaviště a zástavby níže po toku podél nábřeží řeky Svratky na Starém Brně na vyšší stupeň protipovodňové ochrany (nad Q100) je třeba řešit od vodárny v Pisárkách až po ulici Uhelnou zvýšením stávajících nábřežních zdí, resp. nahrazením stávajících trubkových zábradlí v břehových hranách pomocí ochranných protipovodňových zídek s mobilními uzávěry. Je třeba si však uvědomit, že většina stávajících silničních mostů v tomto zmíněném úseku zasahuje podhledem mostovek pod hladinu stoleté vody. V horní části úseku - krátce pod silničním mostem je kapacita koryta na obou březích dostačující. Břehové hrany podél parku, s pavilonem Anthropos na pravém břehu a s areálem brněnských vodáren na levém břehu většinou převyšují úroveň hladiny stoleté vody. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 280 až 450 m /s ( Q100 - Q1000 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 220 až 400 m /s ( Q50 - Q500 ) Ochrana pavilonu Anthropos na vyšší jak stoletý průtok by si vyžadovala vybudování ochranné zídky kolem stavby, případně zvýšení pravobřežní břehové hrany řeky Svratky a levobřežní hrany Kohoutovického potoka pomocí ochranné hrázky nebo zídky s uzavíratelnými propustky. Po ohrázování tohoto území pak je nutno zajistit při zvýšených stavech nad úrovní stávajícího terénu svádění povrchové vody za hrázemi do sběrné jímky a vodu z ní přečerpávat za hráze. Ochrana levého břehu na vyšší jak stoletý průtok v úseku podél vodáren a dále po toku pro ochranu areálu výstaviště BVV by představovala nadvýšení stávajících opěrných zdí v trase u vodárny se zavázáním do zvýšeného násypu nájezdové rampy silniční komunikace do Pisáreckých tunelů. Níže po toku by protipovodňová opatření na vyšší stupeň ochrany představovala zvýšení ochranného valu - hráze podél rekreačního areálu Riviera. Proti vybřežování vyšších vod do areálu výstaviště (BVV) a dále do přilehlé zástavby města ve směru k hotelovému komplexu Voroněž by bylo nutno vybudovat na levém břehu bývalého náhonu, tj. podél chodníku na Bauerově ulici ochrannou hrázku nebo zídku s mobilně uzavíranými vjezdy a vstupy do areálu Riviera a do přilehlých soukromých pozemků. Tento ochranný prvek by se navázal na zvýšené a sjezdové rampy z Pisáreckých tunelů v horní části a na zvýšený terén sportovního areálu pod jezem Riviera v dolní části. V tomto úseku je rovněž nutno vyřešit uzavírání výustí z bývalého náhonu a rovněž výustí povrchových srážkových vod a také odpadních vod na levém břehu a jejich přečerpávání do řeky Svratky v době povodní.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

8) Jez Riviera - silniční most Vídeňská (km 48,170 - 46,585) Pravý břeh je tvořen až po areál bývalého kláštera Alžbětinek (prostor nad limnigrafem naproti ulici Poříčí) strmým zalesněným svahem pod Červeným kopcem, kde se nenachází žádná zástavba. Dále po toku je pravý břeh až po silniční most na Vídeňské ulici přibližně v úrovni hladiny stoleté vody a místy i nad touto úrovní. Levý břeh je dále pod jezem Riviera poněkud zvýšen až nad úroveň asi pětisetleté vody

(za areálem Favoritu). Ve směru k ulici Poříčí pak kapacita klesá na úroveň hladiny cca Q100 - nutno podrobněji zaměřit břehovou hranu mezi profily. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 250 až 450 m /s ( Q100 - Q1000 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 220 až 400 m /s ( Q50 - Q500 ) Na pravém břehu nad limnigrafem je tvořeno oplocení areálu kláštera vysokou cihelnou zdí, jejíž rekonstrukcí (např. i přísypem na povodní straně) lze dosáhnout zvýšení ochrany přilehlých objektů nad Q100. Dále po toku až po silniční most na ulici Vídeňské lze při břehové hraně vybudovat protipovodňovou ochrannou zídku s mobilně hrazeným vstupem na betonovou lávku pro pěší a ke korytu řeky. Výška ochranných zdí (zídek) bude zvolena dle požadovaného stupně protipovodňové ochrany. Předběžně se odhaduje výška cca 1,2 m nad stávající břehové hrany, tj. cca na hladinu celkového průtoku Q200 až Q500. Na levém břehu je vhodné vybudovat v celé délce od oploceného areálu Favorit podél stávajícího širokého chodníku při břehové hraně až po silniční most na ulici Vídeňské protipovodňovou ochrannou zídku rovněž výšky cca 1,2 m nad břehovou hranou, tj. cca 1,2 m nad hladinou Q100 s mobilně uzavíranými vstupy do koryta Svratky. Ochranné zídky na obou březích ve zmíněném úseku je možno vybudovat v místě stávajícího trubkového zábradlí v břehové hraně, případně je možno trasu upravit podél zpevněného chodníku pro pěší podle stavu inženýrských sítí a dle přesného zaměření okolního terénu podél řeky Svratky. Lávka i silniční most zasahují podhledem a částí konstrukce pod hladinu stoletého průtoku. Výhledově by bylo vhodné nahradit tyto mosty novými s horní nosnou konstrukcí. V tomto úseku a rovněž níže po toku se nacházejí starší i novější silniční železobetonové mosty, naštěstí bez dělících pilířů. Mosty však mají většinou nízký podhled mostovek, které zasahují pravděpodobně pod hladinu extrémních povodňových průtoků. Vzhledem k tomu, že popisovaný úsek toku Svratky v Brně se již nachází pod přehradní hrází, bylo by možné uvažovat o ponechání stávajících nízkých mostů s tlakovým režimem při extrémních povodních, neboť se zde nepředpokládá zvýšené ucpávání mostních konstrukcí plovoucími předměty, které by měly být zachyceny již nad přehradní hrází, případně nad jezem Kamenný Mlýn nebo těmito silničními mosty z úseku pod přehradou. Nízké betonové a kamenné vzdouvací prahy ve dně koryta Svratky mají především funkci pro zajištění vodního zrcadla v zastavěné části města. Pro převádění velkých vod jsou tyto prahy nezajímavé a nepodstatné.

9) Silniční most Vídeňská - silniční most Rennéská (km 46,585 - 45,975) Koryto řeky Svratky v úseku Brna nad Přízřenicemi až k železničním mostům na ulici Uhelné bylo upraveno již v roce 1853. Nad těmito mosty v hustě zastavěném území Starého Brna až po Rybářskou ulici (prostor nad stávající limnigrafickou stanicí) bylo rovněž koryto Svratky regulováno a opatřeno šikmými betonovými zdmi s povrchovou úpravou z lomového kamene postupně při generálních opravách v letech 1925 až 1936. Šířka ve dně je cca 25 - 28 m a hloubka koryta dosahuje hodnot 5 až 6 m, takže kapacita koryta může i přesahovat hodnotu stoletého průtoku.

V tomto popisovaném úseku se srovnané břehy pohybují přibližně kolem úrovně hladiny Q100. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 230 až 300 m /s ( Q50 - Q100 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 250 m /s ( Q50 - Q100 )

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Pravý břeh je o něco vyšší jak levý a lze zde v úseku mezi oběma mosty vytvořit při břehové hraně podél zpevněné cesty pro pěší ochrannou zídku s výškou cca 1,2 m nad hladinou Q100 , tj. cca 0,6 až 1,2 m nad stávajícím terénem, tj. v délce cca 550 m. Obdobně na levém břehu lze zvýšit protipovodňovou ochranu betonovou zídkou přímo v břehové hraně (místo zábradlí), neboť stávající silnice podél Svratky nedovoluje odsunutí zídky od koryta. Výška zídky na levém břehu v délce cca 600 m by měla být vždy vyšší jak na pravém břehu z důvodů vyšší ochrany více zastavěné levobřežní části Starého Brna. Silniční most na Rennéské zasahuje podhledem a částí konstrukce pod hladinu stoletého průtoku a výhledově je nutno počítat s novým mostem s horní nosnou konstrukcí.

10) Silniční most Rennéská - mosty ČD u ulice Uhelná (45,975 - 45,550) V tomto úseku jsou oba břehy srovnané přibližně v úrovni hladiny stoletého průtoku. Lze však konstatovat, že levobřežní terén s komunikací podél toku mezi mosty je na nižší úrovni než na pravém břehu. Pod mostem na Nových Sadech se rozšířený pravobřežní terén s parkovou úpravou mírně od koryta zvedá (oplocení přilehlé firmy je plnostěnné) a rovněž pod dalším silničním mostem na ulici Heršpické až po železniční most jsou montované kanceláře podél toku na zvýšeném terénu. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 280 m /s ( Q100 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 220 - 280 m /s ( Q50 - Q100 )

Ochrana před povodněmi je zřejmě vyšší než na Q100. V tomto úseku lze ochranu ještě zvýšit ochrannou zídkou při břehové hraně podél zpevněného chodníku pro pěší. Rovněž na levém břehu je možno zřídit ochrannou zídku v zeleném pruhu mezi zpevněnou cestou pro pěší a silniční komunikací. Na obou březích se tedy předpokládají opět ochranné zídky výšky cca 1,2 m nad terénem břehů v trasách stávajícího zábradlí a chodníků pro pěší v celkových délkách po 380 m.

Poznámka: V úseku řeky Svratky od pevného prahu Riviera až po železniční mosty u ulice Uhelné by bylo vhodné znovu podrobněji zaměřit oba břehy (v trasách zpevněných cest pro pěší na pravém břehu, chodníku a silniční komunikace na levém břehu) pro zjištění skutečné kapacity koryta a výšky břehů, neboť občasné příčné profily, pravděpodobně staršího data, nejsou věrohodné se stávajícím stavem po různých opravách a úpravách souběžných komunikací.

Silniční mosty v tomto úseku zasahují podhledem a částí konstrukce pod hladinu stoletého průtoku. Vyšší vody jsou tedy mostní konstrukcí vzdouvány, avšak vzhledem k tomu, že se nepředpokládá velký chod plovoucích předmětů v úseku pod přehradou, nejeví se nutné provádět složité a nákladné rekonstrukce mostů. Toto je třeba ještě zvážit případně i z jiných pohledů. Vjezdy na silniční mosty by byly rovněž při extrémních povodních mezi zídkami zahrazeny mobilním hrazením nebo zapytlováním.

11) Mosty ČD u ulice Uhelné - mosty ČD v Komárově (km 45,550 - 44,866) Železniční ocelové mosty pod Komárovem v km 44,866 a 44,958 jsou poměrně vysoké a neměly by bránit odtoku i extrémních povodňových vod. Zachytávání plavenin na dělících pilířích by nemělo rovněž zde dělat problémy, neboť ty se zachytí již výše proti toku na starém klenutém historickém zděném železničním mostě se čtyřmi pilíři v průtočném profilu koryta u ulice Uhelné v km 45,550. Pokud bude realizováno odsunutí železničního uzlu a nádraží Brno budou stávající železniční mosty nahrazeny novými a kapacitnějšími. Při výstavbě nových mostů by bylo možné odsunout mírně trasu koryta řeky Svratky více do pravobřežní části území, takže zakládání a výstavba mostů by byla

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 snazší. Od Přízřenic až po Komárov se pohybuje kapacita koryta v hodnotách cca 240 m3/s, což je asi 50-ti letá voda. Pravobřežní terén se soukromými zahrádkami pod železničním mostem je chráněn hrázkou v úrovni hladiny deseti až padesátileté vody. V pravobřežním inundačním území se zahrádkami je vybudována nová několika patrová budova, která tedy není chráněna na Q100 . Dále od řeky jsou tyto pozemky ohraničeny železničními náspy vleček a drážních tratí ČD. Levobřežní zastavěné území je chráněno mezi drážními mosty zemní hrází a dále po toku zvýšeným náspem bývalého tzv. Rosického železničního nádraží. Těsně pod železničním mostem u ulice Uhelné je ochranná hráz poněkud snížena u železniční vlečky a je zde nebezpečí nátoku i nízkých povodňových průtoků do zastavěné části města podél ulice Opuštěná a Zvonařka s autobusovým nádražím. Po levém břehu prochází zpevněná cyklistická stezka ve směru do Komárova. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 170 až 200 m /s ( Q10 - Q50 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 220 - 290 m /s ( Q50 - Q100 ) Pravděpodobně z důvodů místní několikapatrové budovy u kolonie zahrádek bude nutno na pravém břehu v tomto úseku zvýšit ochrannou hráz nad úroveň hladiny stoleté vody a odsunout stávající příjezdovou cestu a oplocení zahrádek od paty hráze. Variantně lze využít drážního tělesa za zahrádkami jako ochrannou hráz a nechat zahrádky zaplavovat. Návodní strana drážního tělesa by se upravila, osadily by se v místech propustků a mostků protipovodňové uzávěry pro zabránění natékání vybřežených vod do prostoru za tělesem násypu. Na levém břehu těsně pod železničním mostem je nutno každopádně uzavřít mezeru v hrázi u přilehlé vlečky pomocí protipovodňové zdi s mobilním uzávěrem (brankou pro pěší). Koruna hráze dále po toku je asi v úrovni stoleté vody a zde by bylo třeba zvýšit stupeň protipovodňové ochrany pravděpodobně pomocí ochranné betonové zídky v návodní hraně koruny hráze (v místě trubkového zábradlí). Výšky zídek se předpokládají cca 1,2 m a délky cca 450 m (s podzemní těsnící stěnou hloubky cca 4 – 6 m pro utěsnění stávající relativně propustné hráze). Nízké betonové a kamenné vzdouvací prahy ve dně koryta Svratky měly především funkci na zajištění odběrů užitkové vody pro přilehlé podniky, např. v km 44,700 to byl odběr pro původní prádelny v Komárově (Prakom). Pro převádění velkých vod jsou tyto prahy bezvýznamné. V případě realizace souboru staveb ŽUB by se však technický návrh protipovodňových opatření řešil dle již zpracovaných studií s uvažováním zkulturnění tohoto neblaze vyhlížejícího zapleveleného území mírně odlehlého od hlavní zástavby města Brna.

12) Spodní most ČD v Komárově - další most ČD v Komárově (km 44,866 - 44,102) Stávající terén (břehové hrany) na obou březích řeky Svratky v tomto úseku se pohybují na úrovních mezi hladinou dvaceti a stoleté vody. Pouze na levém břehu těsně pod zmíněným železničním mostem je v krátkém úseku terén vyšší. Silniční most v Komárově s horní nosnou obloukovou konstrukcí je nový a kapacitní. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 180 až 240 m /s ( Q20 - Q50 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 170 - 300 m /s ( Q20 - Q100 ) Doporučujeme zvýšit kapacitu koryta řeky Svratky v tomto úseku nad železničním mostem v km 44,102 nad stoletý průtok s normovým převýšením cca 0,5 až 1 m, tj. na ochranu zástavby města Brna před průtokem Q200 až Q500. Na pravém břehu v úseku od železničního mostu po silniční most na ulici Kšírové je možno vybudovat protipovodňové ochranné zdi a zídky v trase stávajících oplocení soukromých pozemků.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

V úseku mezi silničním a železničním mostem pod ulicí Kšírovou je vhodnější ochránit zástavbu pomocí betonové zídky v břehové hraně z důvodů stávajících vzrostlých stromů v zeleném pásu mezi řekou a silniční komunikací. Výška zdí zde vychází cca 2 m v délce cca 750 m. Na levém břehu je vhodné v úseku od železničního mostu po Ponávku řešit ochranu zástavby pomocí betonových zídek (zdí) v trase stávajících oplocení místních firem. Ohrázování říčky Ponávky ve směru proti toku proti vzdutým vodám z řeky Svratky je ve stísněných podmínkách (v zástavbě) velice složité a zřejmě by bylo snazší řešit tuto ochranu pomocí hradícího zařízení ve výustním profilu s možností přečerpávání vod z Ponávky do řeky Svratky (nutno podrobněji prozkoumat variantní řešení). V dalším úseku ve směru po toku Svratky je možné vybudovat na levém břehu ochrannou zídku mezi břehovou hranou se vzrostlými stromy a zpevněným chodníkem pro pěší až po silniční most na ulici Kšírové. Pod silničním mostem je možná ochrana rovněž opěrnými zdmi v trase stávajících zdí a plotů ohraničujících soukromé pozemky. Mezi ulicí Kšírovou a železničním mostem na levém břehu se uvažuje s novou protipovodňovou zdí s mobilním hrazením v místech vstupů a vjezdů v trase stávající zdi u fotbalového hřiště až po násep ČD. Výška zdí je cca 2 m v celkové délce na levém břehu cca 700 m.

13) Most ČD v Komárově - silniční most na ulici Sokolova (km 44,102 - 43,310) Pod železničním mostem v Komárově, resp. v Horních Heršpicích a dále po toku je zástavba řidší a okolní terén poněkud nižší. V tomto úseku je kapacita vlastního koryta řeky Svratky daleko nižší, než v horních úsecích. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 80 až 150 m /s ( Q2 - Q10 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 150 - 180 m /s ( Q10 - Q20 ) Doporučujeme zvýšit kapacitu koryta řeky Svratky v tomto úseku pod železničním mostem v km 44,102 na stoletý průtok, tj. ochranné hráze nebo zdi s normovým převýšením koruny min. 50 cm nad návrhovým průtokem. Na pravém břehu pod zmíněným mostem je vhodné zvýšit ochranu zástavby proti povodním pomocí ochranných zídek v trase oplocení pozemků při břehové hraně. Pod zástavbou se nacházejí zemědělské pozemky, které by sloužily ke zprůtočnění profilu a ochranná hráz (zeď) by se variantně vybudovala až v blízkosti zástavby podél ulice Kšírové (odsazená hráz). Pravděpodobnější však bude varianta s ochrannou hrází podél koryta Svratky odsazenou jen mírně od koryta (pokud možno s širší bermou 15 až 20 m z důvodů předpokládaného rozšíření zástavby na dnešních polních pozemcích mezi řekou a Kšírovou ulicí. Výška hrází (zdí) vychází nad terénem cca 2 m s normovým převýšením cca 0,5 m nad hladinou Q100. Délka ochranného prvku je cca 900 m. Na levém břehu podél zpevněné cyklistické stezky probíhá v uvedeném úseku většinou plnostěnné oplocení a místy oplocení drátěné, které ohraničuje zemědělské pozemky s občasnou zástavbou výrobních objektů a skleníků. Území za ploty je sice většími vodami zatápěné, avšak průtočný profil v inundaci je málo účinný. Záplavová čára zasahuje až k frekventované ulici Hněvkovského. Proto doporučujeme nahrazení stávajícího oplocení ochrannými hrázemi podél cyklistické stezky v kombinaci s betonovými protipovodňovými zdmi výšky cca 1,5 m nad terénem a území za ploty chránit pro umožnění další zástavby. Ochranné zdi nebo hráze doporučujeme více odsadit od stávajícího koryta pro jeho zkapacitnění. Délka ochranných hrází je v této části cca 800 m. Silniční most zasahuje podhledem a částí konstrukce pod hladinu stoletého průtoku. Vzhledem k tomu, že je poměrně nový, nepočítá se v blízkém výhledu s jeho rekonstrukcí a zvýšením mostovky.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

14) Silniční most na ul. Sokolova-dálniční most v Dol. Heršpicích (km 43,310-42,450) V tomto úseku je rovněž kapacita koryta řeky Svratky snížena. Terén na obou březích je cca na úrovni hladiny desetileté až dvacetileté vody. Na obou březích se nacházejí zaplavované pozemky většinou zemědělsky obhospodařované. U dálničního náspu je vybudován u ulice Kšírové na pravém břehu areál firmy DOKA, který je umístěn ve zvýšeném terénu, takže má pravděpodobně již dostatečný stupeň protipovodňové ochrany. Rovněž stávající rodinné domky podél ulice Kšírové a ulice Sokolové jsou na zvýšeném terénu a záplava sahá až do zahrad za rodinnými domy. Na levém břehu se rozprostírá zahradnictví se skleníky, s prodejním areálem BAUMAX a s jinými novými výrobními firmami podél ulice Kaštanové. V současné době by byly tyto pozemky a objekty vyšší jak desetiletou až dvacetiletou vodou zaplavovány. 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 130 až 220 m /s ( Q5 - Q20 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 160 - 250 m /s ( Q10 - Q50 ) Pravobřežní území s polními pozemky není nutno prozatím chránit na vyšší stupeň. Polní pozemky mohou být prozatím využívány jako inundační území. Přeměřením stávající silniční komunikace mezi Komárovem a Dolními Heršpicemi (ulice Kšírova a Havránkova) se ověří nutnost vybudování ochranné hrázky podél této komunikace pro ochranu území nad ní v Horních Heršpicích. Předběžně se odhaduje potřeba ochranné hrázky výšky cca 1 m a délky cca 800 m. Stávající zástavbu v prostoru nad ulicí Sokolovou a pod ulicí Kšírovou bude třeba zřejmě ochránit pomocí ochranné hrázky za soukromými zahrádkami u rodinných domků ze strany od řeky. Toto území s polními pozemky zatím není nutno chránit, avšak v případě rozšíření předpokládané zástavby si vyžádá tato varianta vybudování odsazené ochranné hráze ve vzdálenosti cca 15 až 20 m od koryta Svratky na pravém břehu řeky. U firmy DOKA, cca 150 m od dálnice se nachází vyústění odlehčovací dešťové stoky (cca DN 1500), na které bude nutno osadit proti zpětnému vzdutí zpětnou klapku (uzávěr) a na stoce pak přečerpávací stanici (ověřit výšky poklopů na stoce). Rovněž je nutno ověřit výškové parametry kontrolních šachet na staré odlehčovací stoce tlamového profilu výšky cca 170 cm - na P.B., km 43,075. Pod silničním mostem na ulici Sokolové je stará výust tlamového profilu na P.B. se stejnými problémy. Na levém břehu řeky Svratky probíhá v tomto úseku zpevněná cyklistická stezka, podél níž jsou oploceny soukromé pozemky. Oplocení je tvořeno většinou plným plechovým nebo drátěným plotem. Území za plotem je sice zaplavováno vyššími průtoky, avšak průtočnost se předpokládá zanedbatelná z důvodů mnoha překážek a ucpání plotů plaveninami. Doporučujeme tedy v souběhu s tímto chatrným oplocením vybudovat nové odsazené ochranné protipovodňové hráze v kombinaci s protipovodňovými zdmi a zídkami s mobilně uzavíranými vjezdy a vstupy, za nimiž je možno rozšířit výhledově zástavbu. Ochranné zdi by měly být odsazeny alespoň 10 m od trasy stávajících oplocení. Výška zdí vychází na levém břehu cca 2 m v délce cca 900 m. Ochranná hráz na stoletou vodu s normovým převýšením by se prakticky zavázala do zvýšeného dálničního náspu na obou březích.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

15) Dálniční most - cestní most k areálu IKEA a TESCO (km 42,450 - 42,125) Dálniční most na trase Praha - Brno - Ostrava je vysoký a nezpůsobuje prakticky žádné zúžení průtočného profilu koryta řeky Svratky (km 42,515). Na pravém břehu pod dálničním mostem přes řeku Svratku je okolní terén v Dolních Heršpicích rovněž snížen a oplocené pozemky s průmyslovými podniky jsou při vyšších průtocích zaplavovány. Přístupový zrekonstruovaný hospodářský most do obchodního areálu na levém břehu Svratky v km 42,125 je dostatečně kapacitní. V Dolních Heršpicích pod dálničním mostem je v tomto úseku pravobřežní terén s výrobním areálem a skladovacími plochami na úrovni asi hladiny dvacetileté vody. Levobřežní území se zvýšenými břehy podél prodejních hal IKEA a TESCO je zřejmě na úrovní hladiny asi padesátileté až stoleté vody (nutno podrobněji zaměřit). 3 - Pravý břeh má kapacitu cca Q = 200 až 270 m /s ( Q20 - Q100 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 180 - 300 m /s ( Q20 - Q100 ) V úseku pod dálnicí na Olomouc je na pravém břehu nutno chránit průmyslový areál v Dolních Heršpicích betonovou protipovodňovou zdí v trase stávajícího plechového oplocení až po cestní most do areálu Shopping Parku v délce cca 400 m. Výška zídek je cca 1,1 m nad stávajícím zvýšeným terénem (s normovým převýšením koruny nad hladinou Q100). Na levém břehu v úseku od dálničního tělesa je nutno podél oplocení areálu obchodních domů TESCO a IKEA zvýšit ochrannou hrázku, případně v trase stávajícího oplocení těchto zařízení vybudovat betonovou ochrannou zídku výšky cca 1,1 m nad stávajícím terénem, s korunou nad hladinou stoleté vody v úseku až ke zvýšenému terénu u benzinové čerpací stanice ARAL. Zemědělské pozemky níže po toku není nutno chránit hrází podél toku, inundační území zde zasahuje až k silničnímu tělesu na dálnici do Bratislavy.

16) Cestní most (IKEA a TESCO) - jez Přízřenice (km 42,125 - 40,840) Břehové hrany, resp. hrázky na obou březích Svratky ve sledovaném úseku nejsou v jednotné niveletě a kapacita koryta se pohybuje většinou v rozmezí průtoků deseti až padesátileté vody. Cestní most téměř zasahuje podhledem a částí konstrukce pod hladinu stoletého průtoku. Na pravém břehu se nacházejí zemědělské pozemky s občasnou zástavbou budov a skleníků bývalého zemědělského družstva. Na levém břehu bývalo v úseku od dálničního tělesa po jez Přízřenice mezi řekou Svratkou a dálnicí na Bratislavu rovněž inundační území. Po výstavbě čerpací stanice PHM a obchodního areálu se levobřežní inundace dále zúžila. Na levém břehu řeky Svratky pod cestním mostem se předpokládá rozšíření zástavby ve směru po toku a rovněž vybudování nájezdových ramp na most přes dálnici pro napojení komunikace ze Shopping Parku zpět do Brna, čímž se inundace Svratky na levém břehu prakticky zrušila. Nová zástavba supermarketů a odpočívadla s čerpací stanicí pohonných hmot nevhodně zúžila průtočný profil inundace a zhoršila odtokové poměry řeky Svratky. Vyšší průtoky Svratky vybřežují ve zbývajícím území mezi Svratkou a Svitavou a inundované vody se mohou v současnosti odlehčovat pod dálničním mostem na toku Svitavy do koryta řeky Svitavy přes její sníženou pravobřežní hráz, kterou může proud vody erodovat v blízkosti nábřežního pilíře mostu. Vybřežená voda však může dále protékat mezi oběma ohrázovanými toky až k závlahovému kanálu (odběr z řeky Svratky nad jezem Přízřenice v km 40,880 a přes něj, kde může způsobit jeho zanesení. Případně inundovaná voda z tohoto území může natékat prostřednictvím shybky pod Svitavou až za levobřežní hráz řeky Svitavy do okolních zemědělských pozemků před Chrlicemi. Povodňové průtoky z tohoto území na levém břehu tedy obtékají jez zleva a vrací se do koryta v podjezí.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Podrobnějším přeměřením břehových hran je třeba ověřit stupeň protipovodňové ochrany obou stávajících břehů. 3 - Pravý břeh má kapacitu údajně v rozmezí cca Q = 120 až 220 m /s ( Q5 - Q50 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 120 - 280 m /s ( Q5 - Q100 ) Pod zmíněným mostem je třeba zvýšit a rekonstruovat pravobřežní hráz Svratky po vyústění Leskavy a rovněž podél toku Leskavy až do zvýšeného terénu tak, aby i povodňové průtoky na Leskavě ne natékaly za ochranné hráze k místní zástavbě nad silnicí i pod silnicí (ulicí Havránkovou). Rovněž dále pod Leskavou je nutno místní zástavbu bytovek, rodinných domů a areálu zemědělského družstva ochránit zvýšenou zemní hrází. Ta by se prodloužila až pod areál skleníků u Havránkovy ulice. Pod areálem skleníků jsou zemědělské pozemky, které není nutno chránit na Q100 a z těchto důvodů by se ochranná hráz oddálila od koryta až k zahradám u rodinných domků v Přízřenicích. Hráz by dále probíhala souběžně s tokem Svratky podél přístupové cesty za zahradami domků až k náhonu a pak podél toku náhonu až k objektu bývalé MVE v Přízřenicích. Pravděpodobně i ochrannou hráz na levém břehu náhonu od jezu k bývalé elektrárně je nutno zvýšit. Tím by se zamezil nátok vod do zastavěné části v Přízřenicích a dále do Modřic ze strany nadjezí. Terén kolem zahrad a náhonu v Přízřenicích je nutno podrobněji zaměřit pro návrh protipovodňových opatření. Stávající znalosti i po orientačním zaměření pro tento elaborát je nedostačující. V předběžné kalkulaci se odhaduje předběžná výška ochranných hrází cca 1,6 až 2 m nad stávajícím terénem v délce cca 2500 m. Na levém břehu Svratky je tedy třeba ověřit v úseku pod cestním mostem v Dolních Heršpicích výšky zvýšeného terénu podél areálu Shopping Parku a podél benzínové čerpací stanice. Zde je možná ochrana zástavby zídkou v trase stávajícího oplocení kolem obchodních hal v délce cca 700 m s výškou zídek do 1 m, případně ponechat zaplavování přístupových a parkovacích ploch kolem hal obchodního centra. Pod stanicí PHM je prozatím dále využíván zbytek inundačního území na levém břehu Svratky po dálniční těleso na Bratislavu. Od křížení dálničního tělesa se Svitavou je nutno na pravém břehu Svitavy stávající hráz zvýšit pro zabránění nátoku inundovaných vod ze Svratky do koryta Svitavy. Tím se zabrání případné erozi břehu Svitavy pod dálničním mostem. Hráz Svitavy v délce cca 500 m s výškou cca 1,5 m nad terénem by se navázala variantně až nad odběrným objektem pro závlahy do zvýšené levobřežní hráze Svratky tak, aby inundované vody ze Svratky se vrátily zpět do nadjezí jezu v Přízřenicích a nepřetékaly závlahový kanál mezi oběma toky. Případné přelití závlahového kanálu by mohlo způsobit ucpání shybky pod korytem Svitavy. Kdysi v samostatné studii zpracované v AQUATISU bylo navrhováno v určité variantě odlehčování inundovaných vod ze Svratky do koryta Svitavy již nad závlahovým kanálem. Snížená hráz, resp. břehová hrana na pravém břehu Svitavy by musela být patřičně zpevněna tak, aby zde nedošlo k erozi břehů při přetékání vody z inundace do koryta Svitavy. Rovněž protilehlý levobřežní svah koryta Svitavy by bylo nutno důkladně opevnit. Pohyblivý jez Přízřenice:

3 HSN se udržuje na kótě 192,86, resp. 192,95 (přepad Qzůst. = 1,75 m /s) až do kóty 193,16 m n.m. (Bpv), při které přepadá Q = 13,60 m3/s. Při zvýšení průtoků v řece se vyhrazují postupně stavidla jednotlivých polí, až při průtoku Q = 59 m3/s je jez zcela vyhrazen, hladina dosahuje úrovně 193,16 m n.m. Při hladině 194,30 m n.m. přepadá Q = 200 m3/s a dosahuje koruny ochranné hráze. Jez zajišťuje možnost odběrů pro závlahy a pro MVE Modřice.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

17) Jez Přízřenice - hospodářský most Přízřenice (km 40,840 - 40,445)

Hydrologiocké údaje: Pro profil řeky Svratky nad Svitavou - (hydrolog. číslo povodí 4-15-01-159) udává ČHMU dopisem ze dne 16.9.1999 základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400 : A = 1728,88 km2 , srážka = 638 mm, qa = 4,645 l.s-1km-2 , Qa = 8,03 m3/s, Qpd 99% = 1 m3/s

M - denní průtoky Qm (m3/s) - nad Svitavou (Údaje byly vypracovány pro období 1931 – 1980) 30 90 180 270 330 355 364 dnů III. třída 18,9 8,94 4,66 3 1,9 1,3 0,83 m3/s

3 N - leté průtoky QN (m /s) - nad Svitavou (Údaje byly vypracovány pro období 1931 – 1997) 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 60,5 86 125 158 194 244 285 m3/s

Pro profil řeky Svratky pod Svitavou - (hydrolog. číslo povodí 4-15-03-001) udává ČHMU dopisem ze dne 16.9.1999 základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400 : A = 2875,80 km2 , srážka = 641 mm, qa = 4,646 l.s-1km-2 , Qa = 13,36 m3/s, Qpd 99% = 2,45

M - denní průtoky Qm (m3/s) - pod Svitavou (Údaje byly vypracovány pro období 1931 – 1980) 30 90 180 270 330 355 364 dnů III. třída 29,2 14,8 8,7 5,8 4 2,94 2,1 m3/s Údaje byly vypracovány pro období 1931 - 1980.

3 N - leté průtoky QN (m /s) - pod Svitavou (Údaje byly vypracovány pro období 1931 – 1997) 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 102 138 189 230 274 324 382 m3/s

Popsané QN-leté a Qm-denní průtoky jsou ovlivněné výstavbou VD v povodí obou řek.

V samostatné kapitole této studie jsou uvedeny v tabelární formě nejnovější hydrologické údaje i pro řeku Svratku a je možné pak posoudit změnu statistických hodnot alespoň N – letých průtoků v průběhu několika let. Z orientačního zaměření toku Svratky a mapových podkladů není zřejmé, zda může dojít k průtoku inundovaných vod přes zástavbu v Přízřenicích do obce Modřice níže po toku, případně i tokem Mlýnského náhonu, který byl dříve ramenem řeky Svratky. Je to však pravděpodobné. Vtok do náhonu v km 40,868 na pravém břehu hned nad zavázáním pravobřežní nábřežní zdi jezu Přízřenice do okolního terénu je nehrazený, takže vzdutá velká voda se dostane až k objektu bývalé malé vodní elektrárny na okraji zástavby v Přízřenicích. Zda se odtud přelije voda do terénu není zřejmé. Okolní terén v této lokalitě, hrázky a zvýšené místní komunikace by bylo nutné podrobněji

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 zaměřit a prostudovat i ve větší vzdálenosti od řeky a náhonu. Hranicí záplavové čáry bude pravděpodobně na pravém břehu nad jezem Přízřenice silniční komunikace v násypu na trase Komárov - Modřice. Z pochůzky je zřejmé, že příjezdová komunikace v úseku mezi náhonem a řekou Svratkou k hospodářskému mostu pod soutokem je v násypu a přes ní se pravděpodobně vody nepřelijí do prostoru za pravobřežní hrází Svratky. Je však nutno doměřit hrázky náhonu a jeho okolí na pravém břehu nad a pod hospodářským mostem přes koryto náhonu v Přízřenicích a dále v Modřicích. Pod pohyblivým jezem je pravobřežní terén a stávající hráz přibližně v úrovni hladiny stoletého průtoku - nutno zde ověřit podrobnějším přeměřením. Na levém břehu Svratky pod soutokem a na levém břehu Svitavy nad soutokem je stávající břehová hrana zřejmě pod úrovní Q100 - je nutno podrobněji zaměřit břehovou hranu, resp. stávající hrázku až po hospodářský most v Přízřenicích. 3 - Pravý břeh má kapacitu údajně v rozmezí cca Q = 220 až 300 m /s ( Q50 - Q100 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 200 - 300 m /s ( Q50 - Q100 ) V úseku řeky Svratky na pravém břehu pod jezem Přízřenice je třeba srovnat a případně zvýšit a rozšířit stávající ochrannou hráz až po hospodářský most nad hladinu průtoku Q100 s normovým převýšením, pokud bude násep cesty mezi náhonem v trase pod jezem a řekou na nižší úrovni. Předpokládaná výška hrází bude cca 1,2 m nad stávající hrází. Vzhledem k tomu, že v levobřežní břehové hraně řeky Svitavy probíhá trasa vedení Vn, je nutno v úseku od hospodářského mostu přes Svratku až po dálniční přejezd u koryta Svitavy vybudovat odsazenou ochrannou hráz nad úrovní hladiny Q100 s normovým převýšením (v trase stávající polní cesty) pro ochranu areálu hypermarketů níže po toku nad čistírnou odpadních vod v Modřicích - Hypernovy, Olympie a Drůbežářských závodů. Výška hráze podél Svitavy je cca 1,2 m nad terénem v délce cca 700 m.

18) Hospodářský most Přízřenice - silniční mosty Modřice (km 40,445 - 39,440) Koryto řeky Svratky je v tomto úseku poměrně kapacitní, avšak na pravém břehu je kdysi vybudovaná hráz úzká a místy prolehlá s úrovní koruny hráze mírně pod i nad hladinou Q100. Hluboké koryto, resp. jeho svahy na pravém břehu jsou pro provozovatele nedostupné. Vyšší N – leté průtoky

(asi nad Q20 až Q50) se pravděpodobně odlehčují pod hospodářským mostem v Přízřenicích do pravobřežních polních pozemků k mlýnskému náhonu a zřejmě i za náhon a vzdouvají se v Modřicích za pravobřežní hrází Svratky nad silniční komunikací z Modřic do Chrlic, neboť koryto odpadu náhonu nestačí tyto inundované vody odvádět pod silnici do koryta Svratky níže po toku. Záplavová čára pak může dosahovat v Modřicích nad silnicí až do polních pozemků pod ulicí Modřickou a k nové zástavbě situované na pravém břehu náhonu. Levý břeh je v tomto úseku již zvýšen při budování kmenové stoky (Královky) a po opravě koryta Svratky v roce 1988, kdy se zde vytvořila levobřežní berma. Břehová hrana byla tehdy převýšena nad uváděný stoletý průtok cca 30 až 50 cm. 3 - Pravý břeh má kapacitu údajně v rozmezí cca Q = 280 až 380 m /s ( Q20 - Q100 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 300 - 400 m /s ( Q50 - Q100 ) Při rekonstrukci pravobřežní hráze v tomto úseku by bylo vhodné zde vytvořit průjezdnou bermu a hráz odsadit dle možností od koryta s ohledem na starou kanalizační stoku s nadzemními částmi kontrolních šachet probíhající v souběhu s hrází. Koruna by měla být rozšířena a převýšena nad Q100 s normovým převýšením. Nutno ověřit vliv zpětného vzdutí Svratky v korytě náhonu a v korytě Moravanského potoka v trase mezi zástavbou rodinných domků v Modřicích.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Levý břeh je v tomto sledovaném úseku prakticky upraven a převýšen nad stávající Q100. V propočtu se však předpokládá rovněž případné zvýšení i stávajícího levého břehu mezi hospodářským mostem Přízřenice a silničními mosty v Modřicích řádově cca o 0,5 m pro zvýšení stupně protipovodňové ochrany hypermarketů na levém břehu Svratky.

Variantně lze zvážit možnost ponechání odlehčování vyšších průtoků (např. nad Q50 až Q20) z řeky Svratky pod hospodářským mostem v Přízřenicích za pravobřežní hráz do polních pozemků a přilehlých zahrádek nad silnicí Modřice - Chrlice. Předpokládalo by to však doměření některých objektů a stávajících odsazených hrázek a zvýšeného terénu dále od koryta ve směru k silnici Přízřenice – Modřice a vybudování ochranných hrází podél pravého břehu odpadu z náhonu v úseku od silničního mostu přes odpad náhonu až po zvýšený terén v Modřicích pro ochranu zástavby v Modřicích. Odlehčené vody z pravobřežní inundace – průtočného poldru by se vracely do řeky Svratky jednak stávajícím odpadem z náhonu vyúsťujícím naproti areálu ČOV Modřice a jednak přes sníženou a dostatečně opevněnou ochrannou hráz na pravém břehu řeky Svratky krátce nad silnicí do Chrlic. Tuto variantu je nutno podrobněji prozkoumat a propočítat po zaměření stávajícího terénu za pravobřežní hrází Svratky ve směru až za pravobřežní hranu mlýnského náhonu a po zaměření pravobřežní hráze Svratky v úseku mezi Přízřenicemi a Modřicemi.

Poznámka :

Variantně lze uvažovat v koncepci protipovodňových opatření na území města Brna a především v úseku pod Brnem o ponechání využití některých nezastavěných území pod Brnem s polními pozemky za levobřežní hrází řeky Svitavy pro akumulaci a transformaci povodňových průtoků. Jedná se například o levobřežní území v úseku od areálu zahradnictví pod dálničním tělesem na Olomouc a mezi dálnicí na Bratislavu a obcemi Holásky a Chrlice jako průtočné inundace pro odlehčení povodňových průtoků ze Svitavy, resp. i ze Svratky přes koryto Svitavy. V tomto případě by si vyžadovala tato varianta dobudování protipovodňových opatření a hrází ve zmíněném území pro ochranu přilehlých obcí – je třeba hlouběji prostudovat a propočítat po rekognoskaci terénu a po zaměření lokality a důležitých objektů na tocích a v inundaci (cest, silnic, mostků a melioračních kanálů, apod.). Inundované vody by mohly být přepouštěny dále po toku jednak stávajícím malým mostkem na toku Ivanovického potoka a jednak novým inundačním mostem pod dálničním tělesem do dalšího širokého inundačního území za levobřežní hrází Svratky pod ČOV Modřice. Bylo by tedy možno využít i rozsáhlých polních pozemků za levobřežní hrází Svratky v úseku mezi ČOV Modřice a obcí Rebešovice, resp. až Rajhradice za předpokladu úplného ohrázování areálu ČOV a dalších přilehlých objektů – viz úsek níže. Inundované vody by se vracely do koryta Svratky přes její sníženou levobřežní hráz pod Rebešovicemi v prostoru pod zaústěním říčky Bobravy, tj. nad příčnou zemní hrází, která probíhá od Ivanovického potoka se stavidlovým uzávěrem až po levobřežní hráz řeky Svratky v profilu cca 1100 m nad jezem Rajhrad v Rajhradicích.

19) Silniční mosty Modřice - pohyblivý jez Rajhrad (km 39,440 - 34,970) Koryto řeky Svratky je v tomto úseku poměrně kapacitní, avšak na obou březích jsou kdysi vybudované hráze úzké a místy prolehlé. Pravobřežní hráz pod silničními mosty v Modřicích je přibližně v úrovni hladiny padesátileté až stoleté vody a dále krátce nad a pod zaústěním Bobravy i nad úrovní hladiny Q100. Pod silnicí na Chrlice je sice pravobřežní hráz poměrně vysoká, avšak povodňové průtoky se odlehčují z koryta Svratky do pravobřežních polních pozemků prostřednictvím odpadního koryta mlýnského náhonu v prostoru jeho zaústění do Svratky asi 400 m pod silničními mosty. Náhon zde není ohrázován

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 a vody vybřežují do polí jak z koryta Svratky v místě zaústění náhonu, tak i z koryta náhonu výše proti toku – pod silničním mostem, do kterého se vrací inundované vody ze Svratky z předchozího úseku za pravobřežní hrází Svratky pod Přízřenicemi. Odlehčené vody z náhonu a ze Svratky natékají za ochrannou hráz do polních pozemků ve směru k dalšímu pravobřežnímu přítoku – k říčce Bobravě, která je rovněž do určité výšky ohrázována. Inundované vody se za hrázemi akumulují a vzdouvají a po zaplnění tohoto prostoru se přelévají přes pravobřežní hráz zpět do koryta Svratky. Níže pod Bobravou, v prostoru tzv. Popovického lesa nad jezem Rajhrad, se pravobřežní hráz snižuje místy až do úrovně okolního terénu (na úroveň hladiny cca Q10 ) a vytváří se tak řízený nátok vyšších vod z koryta řeky Svratky do pravobřežního inundačního území k obci Rajhrad a zpětně i k obci Popovice u Rajhradu. Hluboké koryto, resp. jeho strmé svahy na pravém břehu řeky Svratky bez bermy, jsou v celém úseku od Modřic až po jez Rajhrad pro provozovatele nedostupné. Levý břeh je pod silničními mosty - v úseku podél oplocení Brněnské čistírny odpadních vod ČOV Modřice již zvýšen a rozšířen v rámci plánovaných soustavných oprav a rekonstrukcí. Při opravě koryta Svratky během II. etapy oprav cca v roce 1988 se zde vytvořila průjezdná levobřežní berma. Břehová hrana je převýšena nad stoletý průtok 30 až 50 cm. Níže po toku, tj. pod kanalizační čistírnou, je koryto a hráz opět jen původní s úzkou korunou a vzrostlou vegetací. Koruna levobřežní hráze v úseku mezi Bobravou a jezem Rajhrad je dle prvních výpočtů převýšena nad hladinou stoleté vody. 3 - Pravý břeh má kapacitu údajně v rozmezí cca Q = 220 až 420 m /s ( Q10 - Q100 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 340 - 500 m /s ( Q50 - Q1000 ) Při rekonstrukci koryta řeky Svratky a pravobřežní hráze v tomto úseku by bylo vhodné zde vytvořit průjezdnou bermu alespoň po Bobravu a stávající hráz odsadit od koryta. Tímto opatřením by se jednak zvýšila kapacita koryta řeky Svratky nad jezem Rajhrad, ale rovněž by se zajistila bezpečná stabilita nové ochranné hráze. Zvýšení a úprava ohrázování se provede i podél pravobřežního přítoku - odpadu od náhonu a Moravanského potoka v Modřicích proti zpětnému vzdutí z řeky Svratky v úseku nad silnicí Modřice - Chrlice. Na pravém břehu náhonu podél zástavby bude nutno řešit ochranu ve stísněných poměrech pomocí ochranných zdí v trase stávajících oplocení. Koruna upravené ochranné hráze podél řeky Svratky by měla být rozšířena a převýšena nad Q100 s normovým převýšením. Variantně lze v úseku nad Bobravou uvažovat s řízeným odlehčováním vyšších průtoků (nad Q20 až Q50) přes sníženou a zpevněnou část ochranné hráze těsně pod zaústěním odpadu od náhonu do pravobřežního inundačního území s polními pozemky, kde by se část povodňových vod akumulovala a po zaplnění prostoru za pravobřežní hrází by se vracely inundované vody do Svratky přes sníženou a opevněnou část hráze těsně nad zaústěním říčky Bobravy. Je však nutno ověřit dosah záplavové čáry a případně zde ohrázovat místní zástavbu. Úpravy ochranných hrází a inundačního území v úseku pod Modřicemi až po Bobravu je však nutno rovněž koordinovat s plánovanou novou spojkou silnice I/52 s dálnicí D2. Výhodnější by bylo umístění spojovací silnice blíže ke korytu říčky Bobravy tak, aby se v silničním náspu nemusely budovat na pravém břehu Svratky inundační mosty v pravobřežním inundačním území. Po výpočtu průběhu hladin i celého stoletého průtoku v korytě Svratky přes jez Rajhrad v úseku od Židlochovic (tj. po ověření celkové skutečné kapacity koryta ve zmíněném úseku pod jezem Rajhrad) je třeba zvážit stupeň ochrany pravobřežního území nad a pod jezem Rajhrad a z toho plynoucí nutnost odlehčování vyšších průtoků do pravobřežního inundačního území. Nutno však podotknout, že odlehčování povodňových průtoků na pravý břeh v této lokalitě je vhodné ponechat, neboť podél obcí Rajhrad, Holasice a Vojkovice, které leží většinou na vyvýšené terase, se vyskytuje původní relativně široké koryto Svratky. Je však třeba zvážit, při jakém průtoku by měla být tato část průtočné inundace využívána k převádění částí povodňových průtoků.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Levý břeh řeky Svratky je v dílčím popisovaném úseku podél ČOV Modřice prakticky upraven a převýšen. Pod areálem ČOV je nutno stávající levobřežní ochrannou hráz a koryto Svratky rekonstruovat a rovněž v úseku nad Bobravou patřičně zvýšit. Bylo by vhodné rovněž v této části koryta vytvořit na levém břehu průjezdnou bermu, odsunout stávající nevhodnou a deformovanou hráz a tedy rozšířit a zkapacitnit průtočný profil až k místu navázání příčné hráze odbočující od Ivanovického potoka pod Rebešovickým kopcem. Variantně lze využít polní pozemky za levobřežní hrází i v úseku pod ČOV – (nad Rebešovicemi) jako boční průtočný poldr po provedení potřebných úprav v inundačním území mezi levobřežní hrází a dálničním tělesem. Sem by se případně mohly odlehčovat přes sníženou a zpevněnou levobřežní hráz krátce pod areálem ČOV Modřice další zvyšující se průtoky z koryta řeky Svratky po naplnění inundačního území - poldru za pravobřežní hrází nad říčkou Bobravou. Vracení inundovaných vod z levobřežního poldru nad Rebešovicemi do řeky Svratky by probíhalo obdobně, jak je naznačeno v předchozí kapitole při odlehčování vod z řeky Svitavy u Přízřenic, tedy v dolním konci údolí přes sníženou a opevněnou část levobřežní hráze v místě nad zavázáním příčné hráze mezi Ivanovickým potokem a Svratkou. V současné době se krátce nad jezem Rajhrad odlehčují vyšší jak asi deseti až dvacetileté vody přes sníženou pravobřežní hráz do pravobřežního inundačního území s lesními a polními pozemky v úseku pod Bobravou. Bylo by vhodné zvážit odlehčování těchto průtoků na pravý břeh již těsně pod Bobravou. Inundované vody by se pravděpodobně lépe transformovaly průtokem přes polní a lesní pozemky ve směru ke starému korytu Svratky, protékajícímu podél zástavby obce Rajhrad.

Poznámka:

Snížení hladin povodňových průtoků v jakékoliv části sledovaných úseků na řece Svratce v Brně a pod Brnem by mohlo být dosaženo částečně zvětšením průtočného profilu koryta, což v zastavěném území je těžce proveditelné až nereálné, nebo zvětšením podélného sklonu koryta řeky Svratky, tj. zrušením vzdouvacích - jezových objektů a spádových stupňů, což by zase zhoršilo stabilitu dna a svahů – břehů koryta, změnilo hydrogeologické poměry v okolí toku, znemožnilo různé odběry užitkové vody z řeky, apod. Na toku řeky Svratky pod Brnem, tj. až pod Přízřenicemi a Modřicemi, by mohla být první alternativa uvažující rozšíření koryta Svratky realizovatelná, avšak došlo by k záboru okolních zemědělských a lesních pozemků. Velice prospěšné by bylo odsunutí stávajících ochranných hrází od vlastní kynety koryta řeky Svratky a vytvoření širších berem v úsecích, kde je to možné (s ohledem na souběh starých a nových kanalizačních stok situovaných na obou březích nad i pod Přízřenicemi). Při této příležitosti by se mohla realizovat i opatření na revitalizaci přímého úzkého toku Svratky a obnovení starých zasypaných a odstavených ramen, apod. Rozšířením a zprůtočněním koryta by se dosáhlo snížení ochranných hrází a tedy zmenšení nebezpečí porušení stability hrází a zvýšil by se rovněž stupeň protipovodňové ochrany okolních pozemků a přilehlé zástavby na obou březích. Obdobná opatření a využívání okolních zemědělských pozemků k akumulaci a transformaci povodňových průtoků v bočních průtočných poldrech a průtočných inundacích platí i pro další část toku řeky Svratky pod jezem Rajhrad – viz níže. Při upřesňování návrhů protipovodňových opatření na toku a podél toku řeky Svratky pod Brnem je však nutno zvažovat a sledovat jednotlivé varianty a podvarianty tak, aby při zlepšování odtokových poměrů v horních částech toku nedošlo ke zhoršení průtokových poměrů ve střední a spodní části toku, např. v Židlochovicích a níže po toku. Vylučováním inundačních území v Brně a těsně pod Brnem by se odtok říčních vod zrychlil a kulminační průtoky by se ještě zvýšily.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

20) Pohyblivý jez Rajhrad - silniční most Vojkovice (km 34,970 - 29,950) Pohyblivý jez Rajhrad - podle MŘ - zajišťuje technologickou vodu pro MVE Rajhrad a MVE Vojkovice Q = 4,8 m3/s, při MQ = 2,94 m3/s. HSN činí 187,26 ∼ 43 m n.m. Při překročení 187,93 se sklápí klapky postupně tak, že při hladině 187,63 m přepadá asi Q = 145 m3/s a při hladině 187,94 pak Q = 196 m3/s. (Ověří se a upřesní se po zpracování výpočtů hladin nerovnoměrným pohybem v korytě pod a nad jezem). Příčný profil těsně nad jezem Rajhrad mezi nábřežními betonovými a kamennými zdmi je široký cca 42 m. Nad jezem na pravém břehu přechází svislá opěrná zeď ke vtoku do Mlýnského náhonu, který přivádí vodu k malé vodní elektrárně, která je umístěna v areálu bývalého mlýna Rajhrad nedaleko od kláštera Rajhrad. Vtok do náhonu je nehrazený. Upravené koryto Svratky z padesátých let 19. století s místními pozdějšími opravami se dále proti toku zužuje a v běžné trati má lichoběžníkový profil se šířkou ve dně cca 20 až 25 m. Návodní svahy jsou poměrně strmé ve sklonu cca 1 : 2 až 1 : 1 a místy jsou podemleté s velkými nátržemi. Opevnění paty svahu bylo provedeno ponornými haťovými válci, uloženými mezi dřevěné piloty. Válce jsou již většinou zborcené a zničené, avšak dřevěné piloty stále ještě lemují patu svahu koryta pod hrázemi. Průtočný profil je většinou porostlý hustým porostem keřů a rovněž stromů. Občas se nachází ve svazích koryta a přímo v korytě spadlé vzrostlé stromy. V současné době se však již provádí postupné mýcení křovin a přestárlých stromů na hrázích. Koryto Svratky je v úseku až po jez v Přízřenicích ohrázováno na obou březích hrázemi výšky 1,5 až 2 m nad okolním terénem. Okolní pozemky za hrázemi jsou většinou polní a na pravém břehu v nadjezí lesní (Popovický les). Právě v tomto prostoru lesních pozemků nad vtokem do náhonu je břeh poněkud snížen (břeh na kótě cca 188,50 - 188,70 m n.m.) a vytváří se zde možnost odlehčování povodňových průtoků do pravobřežní inundace. Koruny hrází jsou úzké 1 až 2,5 m, většinou jsou neprůjezdné a místy mírně prosedlé. Na koruně hrází jsou rovněž vzrostlé stromy. V době soustavných úprav řeky Svratky v předminulém a minulém století byly upraveny odtokové poměry na řece Svratce v Rajhradě tak, že v současné době je přelévána stávající pravobřežní hráz nad klapkovým jezem Rajhrad přibližně při průtocích nad Q10 – Q20. Vyšší průtoky se pak odlehčují do pravobřežního zalesněného území a do polních pozemků ve směru k železniční trati i krátce pod obcí Popovice a rovněž natékají i přes pravobřežní hráz náhonu do prostoru za touto hrází stávajícího Mlýnského náhonu na pravém břehu řeky Svratky - do lokality zvané „Za pilou“ a zasahují částečně okrajovou část zástavby obce Rajhrad, především v lokalitě bývalé továrny na koberce. Odtud odtékají starým - původním korytem řeky Svratky (dříve Švarcavy). Inundované vody pak dále protékají historickým zděným mostem a poměrně kapacitním korytem. Pravděpodobně se vyšší vody i přelévají přes sníženou část silniční komunikace z Rajhradic do Rajhradu a natékají do polních pozemků pod Rajhradským klášterem v území mezi pravobřežní hrází Svratky a obcí Rajhrad, resp. obcí Holasice a dále protékají směrem k Vojkovicím. Ve Vojkovicích se pak inundované vody vrací zpět do koryta řeky Svratky odlehčovacím korytem od Mlýnského náhonu – přes sníženou levobřežní hranu pod odlehčovacím jízkem. Záplavová čára zasahuje k okrajům zástavby výše popsaných obcí a je tedy nutno ji chránit ochrannými hrázemi a zdmi opatřenými hrazenými dešťovými propustmi. Pokud bude snaha využívat tohoto popisovaného inundačního území, bude nutno rovněž podrobněji zaměřit okraje zástavby přilehlých obcí a také areál Rajhradského kláštera, který je při povodních částečně obtékán. V této lokalitě bude nutno doplnit protipovodňové hráze a zdi (zídky) a odvodňovací systém s možností přečerpávání prosáklých a vnitřních vod za ochranné hráze, neboť zástavba v tomto prostoru u kláštera (objekty Taverny a za ní) je pod úrovní vzduté hladiny v Mlýnském náhonu a gravitační odtok do recipientu není možný. Zvýšením povrchových vod v korytech Svratky, náhonu a Švarcavy vyvolá zvýšení hladiny podzemních vod, takže zástavba ve snížených místech bude ohrožována i podzemními vodami, především u staveb s podzemními prostorami. Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 40

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Proti inundovaným vodám pak je třeba ochránit pod Popovským lesem okraj zástavby v obci Rajhrad. Ochranná hráz by měla být v horním konci zavázána do zvýšeného terénu v blízkosti železniční trati Břeclav – Brno a měla by probíhat kolem areálu místní firmy (původně továrny na koberce Moravan) a dále podél pravého břehu původní Švarcavy jak v úseku nad starým klenutým mostem, tak i pod ním tak aby okolní zástavba byla hrází (zdí) chráněna i na stoletý průtok. V návrzích je třeba zvážit případné zvýšení stávajících hrází na levém břehu Mlýnského náhonu pro ochranu areálu kláštera Rajhrad. Vlastní koryto řeky Svratky v popisovaném úseku od jezu Rajhrad až po Vojkovice je poměrně kapacitní s ohledem na odlehčování povodňových průtoků do pravobřežního inundačního území nad jezem Rajhrad, avšak na obou březích jsou kdysi vybudované ochranné hráze úzké, neprůjezdné a místy prolehlé. Pravobřežní hráz pod silničním mostem v Rajhradicích a podél přilehlého kláštera je nad úrovní hladiny při stoleté vodě a dále směrem po toku k Vojkovicím se koruna snižuje cca do úrovně dvacetileté vody. Krátce pod silničním mostem a podél areálu kláštera je na pravém břehu berma, která se dále po toku vytrácí. Hluboké koryto, resp. jeho strmé svahy na pravém břehu ve směru k Vojkovicím jsou v celém úseku pro provozovatele nedostupné. Levobřežní hráz je pod silničním mostem v Rajhradicích přibližně ve stejné úrovni s pravobřežní hrází a dále po toku pod areálem kláštera je převýšena nad pravobřežní hrází. Teprve u Vojkovic se levobřežní hráz opět snižuje až k úrovni desetileté vody a je nižší než hráz pravobřežní (nátok do zahrázované inundace ve směru k říčce Litavě - Cézavě). V celém sledovaném úseku je na levé straně široká průjezdná berma. 3 - Pravý břeh má kapacitu údajně v rozmezí cca Q = 250 až 450 m /s ( Q10 - Q200 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 250 - 440 m /s ( Q10 - Q200 ) Při rekonstrukci koryta a pravobřežní hráze v tomto úseku by bylo vhodné vytvořit průjezdnou bermu v celé délce, tj. i pod areálem kláštera Rajhrad až k Vojkovicím a hráz odsadit od koryta do polních pozemků. Při zachování stávající koncepce převádění povodňových průtoků od jezu Rajhrad jak vlastním korytem řeky Svratky, tak i inundačním územím na pravém břehu, je třeba využít co nejvíce kapacity stávajících koryt pod a nad jezem Rajhrad a odlehčovat co nejnižší průtoky za pravobřežní hráz. Při této variantě je nutno upravit přelivnou část pravobřežní hráze nad jezem Rajhrad, upravit hráze a objekty na Mlýnském náhonu a ochránit přilehlou zástavbu v obcích Rajhrad, Holasice a Vojkovice ochrannou hrázkou nebo ochrannou zdí (zídkou) převýšenou přibližně 0,5 m na stoletou vodu. Po výpočtu průběhu hladin celého stoletého průtoku v korytě Svratky přes jez Rajhrad v úseku od Židlochovic, resp. od odlehčovacího profilu nad čtvrtí Žižkov (tj. po ověření celkové skutečné kapacity koryta ve zmíněném úseku Židlochovice - jez Rajhrad) je třeba zvážit stupeň ochrany pravobřežního území pod jezem Rajhrad až k Vojkovicím a z toho plynoucí nutnost odlehčování vyšších průtoků do pravobřežní inundace nad jezem Rajhrad. Je však nutno ověřit dopad této varianty úpravy odtokových poměrů pod jezem Rajhrad i na úsek nad jezem Rajhrad (viz předchozí kapitola). Úplné vyloučení inundace na pravém břehu Svratky mezi Rajhradem a Vojkovicemi (i nadjezem Rajhrad) nedoporučujeme. Je třeba pamatovat na to, že levobřežní hráz podél řeky Svratky pod jezem Rajhrad, tj. podél obce Rajhradice v tomto úseku musí být vyšší než hráz pravobřežní, aby případné vyšší průtoky se odlehčily do stávající pravobřežní inundace. Poznámka : Variantně je možno uvažovat o využití poměrně velkého území i za levobřežní hrází pod obcí Rajhradice, tj. území mezi levobřežní hrází Svratky a pravobřežní hrází potoka Dunávka, resp. místní silnicí u Opatovic. Využití této poměrně velké levobřežní průtočné inundace (poldru) by znamenalo

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 dobudovat ochranné hráze pro ochranu Rajhradic ze spodní strany a Opatovic z horní a boční strany na levém břehu Dunávky. Toto inundační území by bylo ohraničeno novou ochrannou hrází pod Rajhradicemi, pravobřežní hrází Dunávky, silničním náspem u obce Opatovice, dále pak pravobřežní hrází Dunávky a pravobřežní hrází Litavy ve výustní části u Vojkovic a nad Židlochovicemi.

21) Úsek Svratky silniční most Vojkovice - lávka pro pěší v Židlochovicích (km 29,950 - 27,030) Inundované vody za pravobřežní hrází řeky Svratky zasahují až k hornímu okraji zástavby obce Vojkovice na pravém břehu Vojkovického náhonu a natékají částečně do koryta náhonu jak nad pevným odlehčovacím jezem, tak především do odlehčovacího koryta náhonu pod jezem a následně se vrací oběma rameny do řeky Svratky a rovněž přelivem přes stávající pravobřežní hráz nad vyústěním odlehčovacího koryta náhonu. Vyšší N – leté vody pak zaplavují přilehlou zástavbu na pravém břehu náhonu a na pravém břehu Svratky a protékají pod silničním železobetonovým mostem o třech polích. V dnešní době se zřejmě přelévá i levobřežní ochranná hráz nad silnicí do Židlochovic a zaplavují se polní pozemky ve směru k pravobřežní hrázi říčky Litavy, kde se nad silničním náspem a nad pravobřežní hrází Litavy vzdouvají i zpětně do polních pozemků nad stávající příčnou hrázkou s polní cestou. Pod silničním mostem na silnici II/425 z Vojkovic do Židlochovic je kapacita řeky Svratky nad a pod Židlochovicemi na průtok v hodnotě cca 250 až 280 m3/s, což je dnes asi dvacetiletý průtok. Město Židlochovice je již od řeky Svratky ochráněno a vyšší průtoky se odlehčují přes starou Brněnskou silnici krátce pod Vojkovicemi do pravobřežního inundačního území s polními pozemky 3 a dále protékají mezi Židlochovicemi a obcí Hrušovany u Brna. Při stoletém průtoku (Q100 = 400 m /s) se má odlehčovat průtok z řeky Svratky v hodnotě cca Qi = 120 m3/s. Záplava však zasahuje až do vodárenského jímacího území s jímacími vrty a studnami pod obcí Vojkovice. Město Židlochovice je již plně chráněno i proti inundovaným vodám z řeky Svratky pomocí zemních hrází a ochranných zdí až k silnici směřující z Židlochovic do Unkovic a do Žabčic. V návaznosti na tato opatření v Židlochovicích od řeky Svratky je nutno dále realizovat protipovodňová opatření i dalších přilehlých obcí Hrušovany u Brna, Unkovice a Žabčice jak proti inundovaným vodám z řeky Svratky, tak i proti inundovaným vodám z říčky Šatavy dále za pravobřežní hrází řeky Svratky. Pravobřežní stará silniční komunikace (ulice Brněnská) výškově klesá pod silničním mostem ve Vojkovicích z úrovně cca 186,00 na úroveň cca 183,80 - 183,60 m n.m. Na této úrovni se začnou odlehčovat vyšší povodňové průtoky (asi nad průtokem patnácti až dvacetileté vody) do pravobřežní inundace za čtvrť Žižkov, tj. nad mobilně hrazeným profilem cca v říčním km 29,560. Hlavní komunikace na levém břehu klesá pod silničním mostem ve Vojkovicích směrem k Židlochovicím z úrovně cca 186,60 na úroveň cca 184,40 m n.m. 3 - Pravý břeh má kapacitu údajně v rozmezí cca Q = 250 až 400 m /s ( Q15 - Q100 ) 3 - Levý břeh má kapacitu cca Q = 400 - 450 m /s ( Q100 - Q200 ) Dle dohody zástupců města Židlochovic a Povodí Moravy o převádění povodňových průtoků přes město Židlochovice korytem řeky a pravobřežní inundací jsou již zrealizovány původně plánované úpravy na toku Svratky a v okolí města podle této koncepce. V návaznosti na protipovodňová opatření prováděná od řeky Svratky v Židlochovicích je nutno dále dořešit i protipovodňová opatření dalších dotčených obcí podél inundace jak od řeky Svratky, tak i od říčky Šatavy pomocí ochranných hrází a betonových zdí. Rovněž je nutno dále realizovat úpravu koryta řeky Svratky a ochranných hrází v úseku pod Židlochovicemi ve směru na Nosislav a Velké Němčice. Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 42

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

22) Svratka v úseku lávka pro pěší v Židlochovicích – ocelový most do sadů pod Nosislaví Pod Litavou byly v korytě řeky Svratky pro profil Židlochovice – limnigraf udávány poslední údaje o N – letých vodách dle ČHMU – z 01/1999 3 N - leté průtoky QN (m /s) – Židlochovice 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 117 - 208 250 284 353 400 m3/s

Kapacita stávajícího koryta řeky Svratky v Židlochovicích, v Nosislavi a ve Velkých Němčicích 3 odpovídá přibližně průtokům Q = 250 až 280 m /s, což je přibližně Q15 až Q20. Vyšší průtoky se podsilničním mostem ve Vojkovicích odlehčují do odsazeného pravobřežního inundačního území pod zástavbou obce Vojkovice. Odlehčené povodňové průtoky přes snížený pravý břeh (stávající silniční komunikaci na ulici Brněnské) mezi Vojkovicemi a Židlochovicemi protékají poměrně rozsáhlým inundačním územím s polními pozemky mezi Hrušovany u Brna (říčkou Šatavou) a v dnešní době již zcela chráněnou zástavbou města Židlochovic. Inundované vody z řeky Svratky přitékající od Vojkovic a rovněž inundované vody z říčky Šatavy přitékající od Hrušovan u Brna po polních pozemcích částečně protékají inundačním mostem na silnici z Židlochovic do Hrušovan, částečně se vzdouvají nad touto silnicí a přelévají ji a pak protékají po polních pozemcích mezi Židlochovicemi a Hrušovany u Brna inundačním územím ve směru k železniční vlečce (původní vlečce z Hrušovan do cukrovaru v Židlochovicích). Nad železničním náspem vyvýšeným nad polními pozemky se hladina inundovaných vod vzdouvá a po přelití drážního tělesa inundované vody dále protékají širokým údolím jižním směrem k obcím Unkovice, Žabčice a Přísnotice, kde dosahují téměř až k okraji zástavby všech tří obcí a při stoletém průtoku v řece Svratce zaplavují část zástavby v obcích Unkovice a Žabčice. Pro informaci zde uvádíme, že v původních studiích a přípravných projektových dokumentacích zpracovávaných pro Povodí Moravy s.p. v konci 70–tých let minulého století se ve firmě Pöyry Environment a.s. (původně v Hydroprojektu o.z. Brno) navrhovalo zkapacitnění koryta řeky Svratky v úseku přes Židlochovice rozšířením a zahloubením koryta Svratky až nad nový silniční most v Židlochovicích, kde měl být situován spádový stupeň s pohyblivou hradící konstrukcí. Jez měl vzdouvat běžné vody do přívodního potrubí pro odběr užitkové vody z řeky Svratky do místního 3 cukrovaru v Židlochovicích. Koryto tedy mělo být zkapacitněno až na stoletý průtok Q100 = 400 m /s, takže původně se neuvažovalo s odlehčováním povodňových průtoků pod Vojkovicemi do inundačního území kolem Židlochovic. Snaha zprůtočnit koryto řeky Svratky pod Židlochovicemi však narazila už tehdy na nesouhlas ze strany státních orgánů pro ochranu přírody, neboť v neupraveném úseku koryta řeky Svratky s ostrými meandry krátce nad obcí Nosislav se nacházejí svislé břehy ze sprašových hlín, ve kterých hnízdí vzácní ptáci – Břehule říční a uchylují se zde divoké kachny. Z těchto důvodů se počítalo s odlehčováním povodňových průtoků nad kapacitou koryta v Nosislavi a ve Velkých Němčicích (cca nad hodnotou Q = 250 m3/s) až v tomto prostoru krátce pod Židlochovicemi (pod původními kalovými usazovacími nádržemi místního cukrovaru). Odlehčování mělo probíhat opět přes pravobřežní sníženou hráz do inundačního území s lesními a polními pozemky za stávající tzv. lesáckou hrází ve směru k obcím Žabčice a Přísnotice. Proud inundovaných vod od Šatavy a Svratky je směrován mezi zvýšeným terénem na okraji Unkovic a mezi silničním náspem silnice od Židlochovic do Unkovic a Žabčic více k toku Šatavy a k obci Unkovice, neboť koruna stávající silniční komunikace je mezi Šatavou a obcemi snížena.

Při Q100 pak inundované vody ze Svratky částečně přetékají i přes silnici na levém břehu Šatavy, tj. ve směru k Židlochovicím. Po přelití silnice mezi Židlochovicemi a Žabčicemi se opět inundované vody rozlévají do široké údolní nivy na pravém břehu řeky Svratky a protékají mezi obcemi Žabčice

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 a Přísnotice na pravém břehu Šatavy a stávajícím zvýšeným náspem místní komunikace (původně železniční drážky) na levém břehu Šatavy ve směru k Nosislavi a k Velkým Němčicím. Protipovodňovou ochranu obou sousedních obcí – Unkovic a Žabčic je třeba propojit, a to ochrannou zemní hrází trasovanou prakticky už od ČOV Hrušovany v trase mezi stávající, resp. plánovanou zástavbou obce Unkovice a pravým břehem místní vodoteče zaúsťující do říčky Šatavy na pravém břehu. Ochranná hráz trasovaná po polních pozemcích při obvodu zástavby by se krátce před silnicí do Žabčic zalomila a v odsazené poloze by probíhala v souběhu se silnicí až k inundačnímu mostku, neboť je třeba zachovat nátok vyšších inundovaných vod ke sníženému náspu na silnici do Žabčic, kde se vody přelévají nejvíc přes stávající silnici spojující Žabčice s Židlochovicemi. Odstavením nebo omezením tohoto přelévaného úseku silnice na pravém břehu Šatavy případnou výstavbou plaveckého areálu v Žabčicích těsně pod touto přelévanou částí silnice by došlo k přesměrování proudnice inundovaných vod a k přelévání vyšší vozovky v úseku na levém břehu Šatavy. Tímto opatřením by však došlo ke vzdutí inundovaných vod a snížil by se stupeň protipovodňové ochrany spodní části města Židlochovic. Pro ochranu obce Žabčice v úseku pod silnicí do Žabčic by probíhala ochranná hráz od inundačního mostku po pravém břehu odvodňovacího příkopu až ke zvýšenému terénu u obce Přísnotice. U Přísnotic by překřížila ochranná hráz další místní vodoteč, na které by bylo nutno vybudovat stavidlový uzávěr a počítat případně s přečerpáváním vnitřních vod do inundačního území za ochrannou hrází. Variantně je možné zlepšit odtokové poměry inundovaných vod v inundačním území nad silnicí vybudováním inundačních mostů na silnici Žabčice – Židlochovice, a to v úseku na levém břehu říčky Šatavy, případně snížením stávajícího silničního náspu a koruny vozovky na levém břehu Šatavy v délce minimálně 300 m. Tato varianta by umožnila rozšíření zástavby při okrajových částech obou obcí na pravém břehu říčky Šatavy. Inundované vody ze Svratky a ze Šatavy dnes přitékající od Vojkovic a Židlochovic pak v území za pravobřežní hrází Svratky mezi Nosislaví a Přísnoticemi protékají dále jihovýchodním směrem v trase stávajícího neupraveného koryta říčky Šatavy. Vyšší odlehčené průtoky (při stoleté vodě) se rozlévají v širokém inundačním území do polních a lesních pozemků tak, že záplava se přibližuje k pravobřežní hrázi řeky Svratky do proměnlivé vzdálenosti cca 600 až 300 m na levé straně údolí Šatavy a na pravé straně pak do svažitého terénu s polními pozemky. Dále pak se dostávají odlehčené vody ze Svratky a Šatavydo území mezi Vranovicemi a Uherčicemi. V trase podél toku Šatavy se pak vrací inundované vody do koryta řeky Svratky krátce pod stávajícím jezem Uherčice s pohyblivou hradící konstrukcí (ocelovou klapkou) a s příjezovou malou vodní elektrárnou. Nutno zde konstatovat, že záplava inundovaných vod a rovněž i nahromaděných srážkových vod z přívalových dešťů zasahuje v úseku mezi Nosislaví a Velkými Němčicemi až do poměrně rozlehlých pozemků kolem stávající příjezdové cesty (bývalé železniční vlečky), které jsou osázeny ovocnými stromy (sady). Je faktem, že se záplavami se v tomto inundačním území za pravobřežní hrází Svratky musí počítat, avšak je třeba zdůraznit, že kdysi byly našimi předchůdci vybudovány zde i na mnoha jiných lokalitách odvodňovací příkopy a svodnice, které zajišťovaly okamžité odvádění inundovaných vod po opadnutí povodňových průtoků do odvodňovacích kanálů a dále pak do recipientů, tedy do přirozených koryt říčky Šatavy při pravé straně a do řeky Svratky při levé straně inundačního území. V době intenzivního využívání zemědělské půdy a zcelování soukromých parcel za socialistického hospodaření se tyto odvodňovací systémy přestaly udržovat a pročišťovat a dá se říci, že v mnoha místech a lokalitách téměř zanikly a dnes již neplní svoji odvodňovací funkci. Po vrácení půdy drobnějším vlastníkům a uživatelům nastávají nesmírné potíže a škody na stromových porostech jak v dnešních sadech, tak i v lesních pozemcích, kde nahromaděné inundované a srážkové vody ve snížených a bezodtokových plochách zůstávají dlouho na místě,

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 neodtékají do recipientů a těžko se vsakují do zabahněného povrchu. Stromy pak při dlouhodobém zaplavení odumírají. Inundované vody v tomto úseku řeky Svratky a v inundačním území zbržďují odtok říčních vod a transformují tak špičky povodňových vln a vysoké kulminační průtoky, a zlepšují odtokové poměry, resp. zvyšují stupeň protipovodňové ochrany území na dolním toku. Avšak mnohdy je třeba důsledněji zajistit, resp. obnovit urychlení odtoku zbytků inundovaných vod z terénních depresí a sníženin tak, aby zde záplava nezůstávala delší období, než snesou dotčené stromové porosty v lesích a sadech. Je třeba tedy obnovit původní odvodňovací příkopy, svodnice a kanály včetně mostků a propustků především na lesních pozemcích a následně je třeba dobudovat odvodňovací systém v sadech a případně i na polních pozemcích. Je třeba zajistit neškodný odtok i zbytků inundovaných vod pomocí gravitačních odvodňovacích systémů, případně pomocí odčerpávání vod z proláklin tak, aby se neuškodilo stávajícímu ekosystému a aby se půdy naopak nepřesušovaly. Ve vhodných místech však by bylo vhodné naopak využít nahromaděné vody, vytvořit zde mokřady a akumulační nádrže (rybníčky) pro umožnění zavlažování okolních suchých a nezaplavených pozemků. Koryto řeky Svratky nad obcí Nosislav až po novou kanalizační čistírnu pod Židlochovicemi je rovněž doposud neupravené s ostrými meandry a se strmými až svislými břehy. Na pravém břehu se v tomto úseku nachází pouze tzv. selské, resp. lesácké hrázky špatných parametrů. Na levém břehu nad Nosislaví je okolní terén zvýšen a břehová hrana se zařezává do přilehlého svahu. Výhledově by bylo třeba jak koryto Svratky, tak ochranné hráze upravit (případně odsadit) tak, aby splňovaly požadovanou kapacitu na převádění minimálně průtoků Q = 280 m3/s dle předchozích studií a úvah. Tento doposud neupravený úsek však podstatně zhoršuje odtokové poměry v přilehlém úseku a dále v Židlochovicích a způsobuje neustálé zařezávání koryta do neupravených ostrých konkáv a zemědělských pozemků. Je třeba připomenout, že úroveň podhledu stávajícího nového silničního zavěšeného mostu ve městě (km 28,530) byla určena výpočty dle původní koncepce, která předpokládala zkapacitnění koryta v Židlochovicích a pod nimi. V obci Nosislav je vybudován nový hospodářský most, který zlepšil původní průtočný profil se starým dřevěným mostem na pilotových bárkách. Podél obce Nosislav ve směru k Velkým Němčicím je na pravém břehu vedena ochranná hráz a lichoběžníkový profil koryta je rozšířen na pravém břehu o bermu šířky cca 5 až 10 m, která je většinou nevhodně zemědělsky obhospodařována místními občany. V Nosislavi je levý břeh neohrázován a zahrádky soukromých domů podél toku zasahují až k břehové hraně. Terén v zahrádkách a u rodinných domků je většinou nižší než koruna pravobřežní hráze, takže velkými vodami bude částečně zatápěn. Protipovodňovou ochranu zástavby na levém břehu Svratky lze řešit pouze výstavbou ochranných zídek v trase stávajících oplocených zahrad za rodinnými domy. Ochranná zídka by byla zavázána těsně pod obcí Nosislav do zvýšeného terénu u silniční kumunikace na Břeclav.

23) Svratka v úseku ocelový most do sadů pod Nosislaví – tranzitní plynovody V tomto profilu je přes řeku Svratku v km 22,367 položen ocelový příhradový most s jednou dělící podpěrou, zajišťující přístup do sadů na pravém břehu za stávající poměrně vysokou ochrannou hrází. Níže po toku nad Velkými Němčicemi je v km 21,825 kříženo koryto řeky Svratky zavěšeným potrubím plynovodního řádu DN 300, jehož betonové pilíře jsou nevhodně osazeny na stávajících bermách a nejen že snižují kapacitu koryta, ale způsobují i víření proudící vody, která eroduje slabě opevněné okolí obou pilířů v průtočném profilu. V meandru řeky Svratky v úseku mezi zmíněným trubním mostem plynovodu a silničním mostem ve Velkých Němčicích býval kdysi pevný vzdouvací jez, který vzdouval říční vody do levobřežního náhonu ve Velkých Němčicích, který přiváděl vody do místního mlýna. Mlýn i náhon jsou již dávno odstaveny z provozu a vzdouvací objekt je již téměř neznatelný. V tomto úseku je

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 pravobřežní hráz snížena v délce cca 200 m pro zajištění dalšího odlehčování vyšších povodňových průtoků do pravobřežního inundačního území s lesními pozemky. Předpokládá se, že levobřežní ochranná hráz podél řeky Svratky nad silničním mostem ve Velkých Němčicích je poněkud vyšší než ochranná hráz na pravém břehu řeky. Železobetonový silniční most o třech polích v km 20,567ve Velkých Němčicích je dostatečně kapacitní. Pod silničním mostem zůstalo koryto řeky Svratky s odsazenými ochrannými hrázemi až do prostoru těsně nad tranzitními plynovody (v km 17,582 - 17,710) v původním divokém a neutěšeném stavu s ostrými meandry, strmými svahy a s téměř svislými nátržemi, které zasahují až do zemědělských pozemků. V místě tranzitních plynovodů a v dalších úsecích pod nimi je koryto Svratky upravené. Ochranné odsazené hráze na levém břehu řeky Svratky pro ochranu zástavby obce Velké Němčice jsou poměrně staré, úzké a v několika místech nedostatečně těsné. Po ověření výšky hrází při stanovení hladiny při celkovém stoletém průtoku ve Velkých Němčicích doporučujeme rekonstrukci hrází a při případném jejich zvyšování a rozšiřování pro zajištění průjezdnosti koruny hrází navrhujeme utěsnění návodního svahu hrází těsnícím zemním klínem zapuštěným pod stávající terén v celé délce od silničního mostu na levém břehu odstaveného mlýnského náhonu až po levobřežní přítok – Starovický potok. Rovněž pravobřežní hráz Starovického potoka bude nutno srovnat a protáhnout do zvýšeného terénu pro zabránění nátoku vzdutých vod z řeky Svratky do zástavby obce. Zatrubněný odpad vnitřních a povrchových vod zaústěných do zbytku otevřeného odpadu mlýnského náhonu je v korytě řeky Svratky opatřen zpětnou – žabí klapkou a stavidlovým uzávěrem v manipulační šachtě za břehovou hranou toku. Při zvýšených stavech vody v řece Svratce je nutno stavidlo (šoupátko) v šachtě zahradit a vnitřní vody přečerpávat do trubního odpadu za šachtou a do řeky. Obdobně se předpokládá přečerpávání odpadních vod do řeky Svratky z nové kanalizační čistírny situované na levém břehu řeky pod silnicí na Vranovice a Uherčice.

24) Svratka v úseku tranzitní plynovody – jez Uherčice Dle dříve sledované koncepce - viz Studie odtokových poměrů řeky Svratky v úseku Rajhrad - Vranovice z r. 1978 a 1984, kterou pro Povodí Moravy s.p. zpracoval Hydroprojekt Praha, o.z. Brno (nyní Pöyry Environment a.s.), částečně je ve spodním úseku – od plynovodů až po jez v Uherčicích upraveno a částečně by ještě výhledově mělo být upraveno a zrekonstruováno koryto řeky Svratky v úseku od tranzitních plynovodů po Nosislav a Židlochovice tak, že převede povodňový průtok 3 v hodnotě cca Q = 250 až 280 m /s, což dříve byl průtok asi Q25 a nyní přibližně je asi průtok dvacetiletý - Q20. Ve zmíněném úseku má koryto Svratky lichoběžníkový profil s převýšením levobřežní ochranné hráze o 0,4 m nad pravobřežní a s šířkou dna 21 m, čímž se dosáhla ochrana levobřežního území prakticky na Q100, zatímco ochrana pravobřežního území pak asi na Q20. V těchto parametrech již v 80-tých letech bylo zrekonstruováno koryto řeky Svratky v úseku od jezu pod Uherčicemi po tranzitní plynovody křížící Svratku svými podzemními i nadzemními větvemi pod Velkými Němčicemi cca v km 17,582 - 17,710. Z toho vyplývá, že obec Uherčice je nad i pod silničním mostem na levém břehu chráněno až na průtoky příslušící celkovému stoletému průtoku v údolí řeky Svratky pod Židlochovicemi. Pro úplnou ochranu obce Uherčice je však ještě třeba dořešit protipovodňovou ochranu pravobřežní části zástavby obce v lokalitě Trávníky, která je doposud ohrožována nad i pod silnicí do Vranovic inundovanými vodami z řeky Svratky a z říčky Šatavy, přitékajícími od Židlochovic, Hrušovan u Brna, Unkovic, Žabčic a Přísnotic. Tyto odlehčené vody protékají po polních a lesních pozemcích údolím říčky Šatavy a do koryta řeky Svratky se vracejí přes sníženou pravobřežní hranu Svratky těsně pod Uherčickým jezem. Ochranu lokality Trávníky lze vytvořit pomocí odsazené ochranné zemní hráze, která by byla trasována kolem zástavby, resp. kolem zahrad za rodinnými Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 46

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 domky jak nad silnicí, tak i pod silnicí. Ochranná hráz by byla zavázána nad silnicí pod sportovním areálem do pravobřežní ochranné hráze u řeky Svratky, obepínala by zástavbu ze severní strany až k silnici na Vranovice, prostřednictvím mobilního hrazení by překřížila tuto silnici a rovněž pod silnicí by procházela po okraji záhumenek až k pravobřežní hrázi u Svratky pod silnicí. V každém případě je však nutno zajistit lepší převádění inundovaných vod přes zmíněnou silnici na Vranovice pomocí dalších inundačních mostků. Vyšší inundované průtoky však budou přelévat vozovku silnice, takže na určitou dobu bude nutno přerušit provoz na této komunikaci. Variantně je možné vybudovat nižší ochrannou hráz kolem lokality Trávníky při nasměrování proudnice inundovaných vod dále od chráněné zástavby pomocí ochranné hráze výše proti toku – pod Velkými Němčicemi.

25) Svratka v úseku jez Uherčice – VD Nové Mlýny V současnosti je vzdouvací jez pod Uherčicemi pohyblivý, neboť pevný přeliv uzpůsobený původně na osazení vakové hradící konstrukce je dnes opatřen ocelovou klapkou, která byla na jez namontována v rámci výstavby malé vodní elektrárny. MVE Uherčice je situována na pravém břehu řeky Svratky těsně vedle jezu. V navázání na původní staničení dle TPE je jez na řece Svratce v km 14,040. Dle zaměření skutečného stavu jezového profilu pod Uherčicemi je kóta pevného prahu - přelivu jezu 173,22 m n.m. oproti projektované kótě 172,85 a délka vodorovné části přelivu je 26,60 m. Je třeba si rovněž zde připomenout, že těsně pod jezem v Uherčicích je pravobřežní část koryta s ochrannou hrází řeky Svratky a hrází říčky Šatavy uzpůsobena na vyústění inundovaných vod jak z říčky Šatavy, tak i z řeky Svratky (profil v km 13,950). Inundované vody z řeky Svratky přitékají do profilu pod jezem Uherčice až od Židlochovic a od Nosislavi, resp. od Velkých Němčic. Nejspodnější úsek koryta řeky Svratky, tj. výustní trať do Nových Mlýnů, byla vybudována cca v letech 1977 - 1979. Koryto lichoběžníkového profilu (š. dna 25 m a sklony svahů 1:2,5) částečně bez bermy - po železniční most ČD na trati do Pouzdřan a částečně s bermou (bermami) v úseku od mostu ČD po jez pod Uherčicemi, s ochrannými hrázemi a průjezdnou korunou nad okolním 3 terénem, bylo navrženo na převedení maximálního návrhového průtoku, tehdy Q100 = 470 m /s a to ještě s převýšením koruny hrází na obou březích cca o 50 až 70 cm. Z tohoto hlediska by mělo být tedy koryto ve sledovaném úseku velice kapacitní a mělo by převést dnešní stoletý průtok cca 3 Q100 = 400 m /s (pro profil v Židlochovicích) s velkou bezpečností. Veškerá povrchová voda za bočními a ochrannými hrázemi musí být přečerpávána do ohrázovaného koryta ve vydutí nádrže Nové Mlýny. Stávající poměrně nové cestní, silniční a železniční mosty na toku jsou rovněž kapacitní a neměly by způsobovat problémy při převádění i extrémních povodňových průtoků, neboť v nejbližších horních úsecích se nenachází v korytě řeky Svratky přestárlé a vzrostlé stromy, které by mohly časem padat do koryta způsobovat nábaly na mostních pilířích a ucpávání jejich průtočných profilů. Jedná se o následující mostní profily : - Hospodářský žel.bet. most v km 7,920 o 3 polích v lokalitě Velké fouchy - Hospodářský žel.bet. most o 3 polích s produktovodem v km 10,130 - Silniční žel.bet. most u Pouzdřan o 3 polích v km 11,950 - Železniční ocelový most o 3 polích v km 12,052 V roce 1977 byla v rámci VDNM - střední zdrže vybudována výustní trať řeky Svratky až po jez v Uherčicích (dle projektu je jez Uherčice v km 6,920 při uvažování staničení 0,000 v místě zaústění do nádrže NM). Současně s touto úpravou byla provedena i další doprovodná vodohospodářská řešení - zrušení Pouzdřanského jezu a mlýnu s MVE a odlehčení říčky Šatavy.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.1.6 Závěr

Pro přesné určení kapacity koryta řeky Svratky ve sledovaném úseku přes město Brno, určení míst vytékání vod z koryta do inundací a míst zpětného natékání inundovaných vod do koryta Svratky a rovněž pro seriózní návrh protipovodňových opatření od řeky Svratky na území města Brna by bylo nutné zaměřit podrobněji příčné profily koryta po kratších vzdálenostech a rovněž jak břehové hrany těsně podél koryta, tak i výšky chodníků či vozovek souběžných s tokem v blízkosti koryta a rovněž vzdálenější souběžné komunikace a také vyvýšená místa – terasy dále od toku (čáry v průmětu kolmo na tok). Současně by bylo vhodné zaměřit terén přímo v navrhovaných trasách ochranných hrází a zídek s ohledem na určení skutečných výšek potřebného ochranného prvku nad zemí. Výpočty průběhu hladin by bylo třeba zopakovat v různých dalších variantách a podvariantách s ohledem na vybrání nejoptimálnější varianty a rovněž s ohledem na stav při ještě vyšších povodňových průtocích, kdy bychom měli vědět, kam bude voda ještě vyšší natékat za ochranné hráze a zdi a kde by se měla voda vybřežená zpět vracet do koryta řeky Svratky. Po provedení dílčích výpočtů průběhů hladin v korytě řeky Svratky a v inundačních územích pod Brnem, resp. pod jezem Přízřenice, v několika variantách a podvariantách (zpracoval v rámci samostatné studie již dříve zástupce Povodí Moravy s.p. - Ing. Gimun) bylo konstatováno, že využívání polních pozemků za hrázemi k převádění částí povodňových průtoků má nepodstatný vliv na snížení hladin pod a nad jezem Přízřenice (snížení činí nad jezem při Q100 cca 15 až 20 cm), které se v úzkém korytě Svratky ve směru k Brnu brzy vytrácí. Stávající a případně větší využívání inundačních území za stávajícími ochrannými hrázemi na stávajících polních pozemcích v Brně a pod Brnem však má poměrně velký vliv na zlepšení odtokových poměrů níže po toku a na zvýšení stupně protipovodňové ochrany obcí Rajhrad, Vojkovice, Židlochovice, Nosislav, Velké Němčice a Uherčice podél toku řeky Svratky. V závěru opakujeme konstatování z předchozích kapitol, že snížení hladin povodňových průtoků v jakékoliv části sledovaných úseků na řece Svratce pod Brnem a v Brně by mohlo být dosaženo částečně zvětšením průtočného profilu koryta, což v zastavěném území je těžce proveditelné nebo nereálné, nebo zvětšením podélného sklonu koryta řeky, tj. zrušením vzdouvacích - jezových objektů a spádových stupňů, což by zase zhoršilo stabilitu dna a svahů – břehů koryta, změnilo hydrogeologické poměry v okolí toku, znemožnilo různé odběry užitkové vody z řeky, apod. Zrušením stávajících stupňů, vzdouvacích prahů a jezů by rovněž zmizela zrcadla vzdutých hladin nad těmito objekty při nízkých průtocích, což je z architektonického hlediska a z hlediska požadavku zlepšení životního prostředí nežádoucí. Náhradou za pevné prahy, stupně a jezy by bylo nutno vybudovat nové pohyblivé jezové objekty ve větším počtu, nejlépe s vakovou hradící konstrukcí, které by se automaticky vyhrazovaly při vyšších průtocích, apod. Takové úpravy koryta řeky Svratky a vzdouvacích objektů by však byly podstatně nákladnější.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.1.7 Záplavová území podél řeky Svratky

Orientační přehled a popis záplavových území podél toku řeky Svratky v úseku nad a pod VD Brno a nástin potřeby řešení protipovodňových opatření dle provedených pochůzek.

Záplavová území podél toku řeky Svratky nad VD Brno – po toku od obce Nedvědice Snížení hladin povodňových průtoků ve vodních tocích lze dosáhnout pročištěním a rozšířením stávajících částí koryt a úzkých a nízkých mostních profilů, případně pak nad stávajícími pevnými jezy jejich rekonstrukcí za pohyblivé. Rovněž využívání stávajících inundačních - záplavových území kolem vodního toku přispívá ke zlepšení odtokových poměrů na toku, povodňové vlny se transformují a snižují se tak kulminační průtoky, jež zvyšují stupeň protipovodňové ochrany v zaplavovaném území i níže po toku. Přilehlou zástavbu je možné ochránit ochrannými hrázemi nebo ochrannými zdmi, pokud možno odsazenými od vlastního koryta tak, aby průtočný profil byl co největší a vody se tak zbržďovaly na zatravněných a zalesněných pozemcích. Podrobnější návrh úpravy odtokových poměrů a návrh protipovodňových opatření na toku řeky Svratky a na obou jeho březích bude upřesněn v dalších studiích a v dalších projektových stupních po zaměření jednotlivých problematických lokalit a po zpracování podrobných hydrotechnických výpočtů.

Záplavové území v úseku Ujčov – Nedvědice Nad silničním mostem v Nedvědicích (km 95,690) je pravobřežní území v lokalitě Za hřbitovem zaplavováno při povodních. Do tohoto prostoru voda natéká z koryta řeky a z levobřežní inundace na polních pozemcích pod areálem koupaliště. Areál koupaliště zužuje levobřežní část inundačního údolí. Nad zaústěním Chlébského potoka se opět inundace na levém břehu rozšiřuje a napojuje do příhradového silničního mostu v km 97,508. Je pravděpodobné, že silniční most v lokalitě Bořinov je po levé straně obtékán při extrémní povodni. Nad silničním mostem je zaplavováno pole na pravém břehu a další silniční betonový most v km 98,500 je velkými vodami obtékán zleva. Vody pod obcí Dolní Čepí zřejmě vybřežují na levý břeh a přelévají se i přes silniční komunikaci do polních pozemků. V obci jsou zaplavovány i přilehlé rodinné domky na levém břehu. Ochrana před povodněmi je možná ohrázováním nebo vybudováním ochranných zídek v trase oplocení podél břehové hrany řeky Svratky. Mezi obcemi Dolní Čepí a Ujčov jsou zemědělské pozemky rovněž zaplavovány na obou březích. Pravobřežní inundace je větší a účinnější a po určitých úpravách (ohrázování pravého břehu Svratky) by bylo možné zde vytvořit suchý poldr s výpustným objektem nad obcí Dolní Čepí.

Záplavové území v úseku Nedvědice - Černvír Na obou neohrázovaných březích se povodňové průtoky vylévají z koryta Svratky do lučních apolních pozemků. Inundované vody v Černvíru na obou březích mají možnost protékat pod železničním náspem pomocí inundačních mostků a mostů. Je třeba upřesnit úroveň hladiny v místě ČOV pod Nedvědicemi a případně ji ohrázovat nad železničním náspem. Zástavbu v Nedvědicích pod průmyslovým areálem je třeba ochránit na stoletou vodu zvýšením pravobřežní hrázky - zídky podél odpadu náhonu. Rovněž kanalizační výustě je nutno opatřit uzávěry proti zpětnému vzdutí z řeky Svratky. Převádění nízkých a především vyšších povodňových průtoků v Nedvědicích by se vyřešilo úpravou koryta řeky Svratky v průkopu na levém břehu v prostoru opuštěných přízemních objektů.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Záplavové území v úseku Černvír - Doubravník: Rovněž v tomto úseku je neupravené meandrovité koryto Svratky omezené v rozšířeném údolí s polními pozemky železničním a silničním náspem. Zástavba v dosahu záplavové čáry stoletého průtoku se při okraji obou obcí ohrázuje odsazenými hrázemi nebo zídkami v trase oplocených pozemků a podél pravobřežního přítoku - potoka Rakovec.

Záplavové území v úseku Borač - Štěpánovice: V tomto úseku jsou nad Kalským potokem (km 81,845) oba břehy střídavě zaplavovány povodňovými průtoky v průtočném profilu mezi železničním náspem na levém břehu a silničním náspem na pravém břehu v šířce inundace cca 200 až 400 m, neboť koryto je zde neohrázované, avšak stabilizované a v dobrém stavu. Takové úseky s lučními a polními pozemky bez zástavby je nutno na toku Svratky zachovat. Ochrání se pouze přilehlá zástavba obce Borač na pravém břehu ochrannými hrázkami a zídkami, především podél pravobřežního přítoku - Boračského potoka.

Záplavové území v úseku Štěpánovice - Předklášteří: Mezi uvedenými obcemi je průtočný profil v inundaci podél obou břehů Svratky omezen železničním náspem na levém břehu a silničním náspem na pravém břehu. Při návrhu protipovodňových opatření je nutno zvážit funkci neukončené pravobřežní hrázky podél toku Svratky nad železničním náspem - nad Bobrůvkou (Loučkou) a pod Štěpánovicemi. V obci Štěpánovice byla již zrealizována protipovodňová ochranná hráz na pravém břehu nad silničním mostem, která se zavazuje do zvýšeného terénu nad obnoveným kamenným jezem v km 81,716. Obdobně by bylo vhodné vytvořit ochrannou hráz a rozšířit koryto Svratky v úseku pod silničním mostem pro ochranu přilehlých rodinných domků.

Záplavové území v úseku Předklášteří - Tišnov: Nad pevným jezem v Tišnově v km 76,835 je zřejmě zaplavováno levobřežní území s areálem místní pily a s rodinnými domy a hřiště. Nutno detailněji prověřit možnost natékání inundovaných vod v nadjezí do sníženého prostoru zástavby za železniční tratí drážními propustky, mosty a mostky a výhledově navrhnout protipovodňová opatření. Snížení hladin povodňových průtoků nad pevným jezem je možné uskutečnit zkapacitněním vlastního koryta Svratky – rozšířením o bermu na pravém břehu a rovněž rekonstrukcí pevného jezu za pohyblivý. Obdobně nad jezem v lokalitě U červeného mlýna je snížený terén na pravém břehu v inundačním území a zasahuje podél silničního náspu až k zástavbě s rodinnými domky v obci Předklášteří. Zamezení zaplavování domků je nutno řešit pomocí odsazených ochranných hrází a zdí. Nutno však ověřit možnost natékání inundovaných vod až za silniční těleso silničními propustky a mostky. Propustky a mostky na obou březích by bylo nutno opatřit šoupátky, stavítky a mobilním hrazením v případě realizace protipovodňových opatření, bránících v rozlivu vody do odlehlých částí zástavby jak v Tišnově, tak v obci Předklášteří.

Záplavové území v úseku Tišnov - Březina: Nad obcí Březina je při vyšších vodách zaplavována lokalita Niva na pravém břehu s polními pozemky. Na levém břehu se směrem k Tišnovu rozprostírají zemědělské pozemky, které tvoří nad silniční komunikací do obce Březina až k silniční komunikaci Tišnov - Hradčany rozlehlou inundaci podél neohrázovaného koryta řeky Svratky. V tomto rozlehlém, pravděpodobně největším inundačním

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

území na toku Svratky mezi Brnem a VD Vír II, by bylo možné po ohrázování levého břehu řeky Svratky a vybudování hráze nad silnicí z Hradčan do Březiny, vytvořit velký suchý poldr s výpustným objektem.

Záplavové území podél toku v úseku od obce Březina po Veverskou Bitýšku: V tomto úseku je říční údolí velice úzké a ve svazích zalesněné, avšak podél neupraveného koryta, resp. mezi hlavním tokem a pravobřežním náhonem je prostor v šířce cca 30 až 70 m zastavěn mnoha soukromými rekreačními chatami a přístřešky, které mohou být při povodních splaveny a samy mohou způsobit škody na toku a jako plovoucí překážky v mostních profilech. Obdobně se to týká i pravobřežního území podél toku nad širokým pevným jezem Hartmann - Rico v km 69,120. Nad pravobřežním přítokem z Holasic (km 69,900) je zaplavováno inundační území s lučními pozemky, kde se nenachází chatová zástavba. Teprve až ve spodní části ostrého meandru jsou opět na obou březích vystavěny v inundačních územích soukromé chaty. Nad pravobřežním přítokem - Pejškovským potokem je v inundačním území postaven a oplocen areál tábora, který je rovněž překážkou v průtočném profilu úzkého údolí. Pod Herolticemi jsou na zaplavovaném pozemku luční porosty. Rovněž nad Herolticemi je podél meandrovitého koryta řeky Svratky na obou březích zástavba chat, z nichž některé jsou v průtočném profilu inundačního údolí. Pod obcí Březina se údolí rozšiřuje především na levém břehu a kolem výustní části potoka Lubě jsou polní pozemky v inundačním území. Tato popisovaná inundační území musí být dále zachována.

Brněnská přehrada: Zátopová čára Brněnské přehrady zasahuje až k železobetonovému silničnímu mostu pod Veverskou Bítýškou a k pevnému jezu v Bítýšce. Koryto řeky Svratky ve Veverské Bítýšce je upravené a ohrázované a předpokládá se, že povodňové průtoky i stoleté se nedostanou za ochranné hráze na obou březích do zástavby a do areálu ČOV. Úroveň hladiny stoletého průtoku je třeba ověřit po zaměření toku a břehů nad silničním mostem – nad přehradou až nad horní konec zástavby obce. Ve snížených místech je však nutno tyto ochranné hráze a ochranné zdi při břehové hraně zvýšit, především v meandru nad klenutým silničním mostem. Pro snížení hladin povodňových průtoků bude třeba stávající poměrně široké koryto řeky Svratky pročistit odtěžením štěrkových nánosů v úseku nad pevným jezem až po silniční most a rovněž ještě nad něj.

Záplavová území podél toku řeky Svratky pod VD Brno – popis ve směru toku: Záplavové území v městské části Brno - Bystrc : Nad betonovou lávkou v Bystrci zřejmě povodňové průtoky zasahují až do zahrádek u rodinných domků, místy až ke stavebním objektům na levém břehu řeky Svratky. Rovněž na pravém břehu je rozšiřující se snížené pravobřežní území s fotbalovým hřištěm, několika chatami a polními pozemky při vyšších vodách zaplavováno. Výpočtem hladin se ověří dosah záplavové čáry na levobřežních polních pozemcích s přilehlou zástavbou pod městskou částí Brno - Kníničky.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Jezero Brněnské přehrady je za dlouhá léta vymezeno po obvodu na obou březích a zátopová a záplavová čára je dána kapacitou bezpečnostního přelivu se třemi hrazenými poli šířky po 7 m.

Záplavové území v městské části Brno - Jundrov a Komín na levém břehu: Poněkud nešikovný je zúžený příčný profil koryta Svratky nad jezem Kamenný Mlýn, kde se nachází blízká zástavba sportovních hal a veslařských oddílů na sníženém pravém břehu v úzkém pruhu podél Veslařské ulice. Směrem k Jundrovu se údolí řeky Svratky rozšiřuje. Na obou březích je však břehová hrana snížena a při povodních se tyto břehy zaplavují. Záplavová čára na pravém břehu v Jundrově zasahuje do zahrádek a pravděpodobně místy i k rodinným domkům podél Veslařské ulice. Záplavová čára v inundačním území na levém břehu zasahuje při stoleté vodě téměř až ke zvýšenému náspu okružní Žabovřeské ulice, tedy až k Žabovřeskům. Snížené široké území mezi Jundrovem a Žabovřesky na levém břehu Svratky (Žabovřeské louky) je dnes využíváno k zemědělským účelům. Nachází se zde kolonie soukromých zahrádek s dřevěnými i zděnými chatkami a areál obhospodařovaných polí se skleníky a přízemními objekty. Do tohoto údolí voda vybřežuje pod železobetonovým mostem v Jundrově na Veslařské ulici. Toto inundační území na levém břehu sice částečně napomáhá svou akumulací k transformaci extrémních povodňových průtoků pod Brněnskou přehradou, avšak zase na druhou stranu jsou zahrádky a dřevěné přístřešky a chatky nebezpečnými překážkami v průtočném profilu inundace. Tyto objekty mohou při splavení do koryta Svratky způsobit na jezových a mostních profilech zátarasy a vzdouvání vod nad těmito profily v úseku proti toku, případně mohou způsobit průlomové vlny při náhlém uvolnění zátarasů. Rovněž nad Jundrovem jsou břehy koryta nižší a vyšší povodňové průtoky způsobují zaplavování okolních zahrádek na obou březích a polních pozemků pod Komínem na levém břehu řeky Svratky (v území Komínské louky). Doporučujeme revitalizaci těchto inundačních území a jejich úpravu pro rekreační a sportovní vyžití, avšak navrhujeme ponechání těchto poměrně rozlehlých ploch k občasnému zaplavování pro plnění funkce transformace povodňových vln a snížení hladin kulminačních průtoků. Nedoporučujeme zvýšení stávajícího terénu v inundačním území přebytky zeminy z jiných lokalit a staveb na plochách, kde se neuvažuje nová zástavba. Je možné vybudovat na levém břehu podél toku odsazenou ochrannou hráz s úrovní koruny nad hladinou Q20 s tím, že vyšší průtoky by se řízeně odlehčovaly za hráz do revitalizovaného prostoru až k okružní ulici Žabovřeské, podél níž by mohl být vytvořen zemní val jako odhlučňovací prvek. Je nutno pamatovat na zpevněné přelivy na horním a na dolním konci ochranné hráze a rovněž na hrazené hrázové propusti a odvodňovací příkopy v terénu za hrází.

Záplavové území mezi Komárovem a dálnicí Praha - Olomouc: Území s nižším terénem a bez ochranných hrází nad dálničním tělesem je při extrémních povodních rovněž zaplavováno přibližně v rozmezí mezi silnicí Kšírovou na trase Komárov - Dolní Heršpice na pravém břehu a silnicí Hněvkovského a Kaštanovou na trase Komárov - Brněnské Ivanovice na levém břehu. Rozsah záplav bude prostudován až po dílčích výpočtech povodňových průtoků pod Přízřenicemi a Komárovem a po podrobnější rekognoskaci okolního terénu a stávajících břehů řeky Svratky v uvedeném úseku. Toto území je podél toku na obou březích většinou využíváno k zemědělským účelům a je zastavěno skleníky a přízemními objekty hal a drobných staveb v areálech sadařství a zelinářství. Výhledově však toto inundační území na levém břehu bude vyloučeno pro rozšiřování zástavby a pravděpodobně oploceno protipovodňovými zídkami a zdmi většinou v trasách stávajícího oplocení podél toku řeky Svratky. Koryto řeky Svratky v úseku přes Komárov a Staré Brno je poměrně kapacitní v hlubokém zářezu a s nábřežními zdmi. Úroveň hladin vyšších N-letých vod bude zjištěna dílčími výpočty a bude tak ověřen stupeň protipovodňové ochrany města Brna ve sledovaném úseku s přilehlou velkou Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 52

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 a hustou zástavbou až po Pisárky a Jundrov. I v tomto úseku přes Staré Brno se předpokládá výhledově s protipovodňovými opatřeními chránícími zástavbu města Brna na víc jak stoletou vodu (pravděpodobně až na tisíciletou vodu). Rovněž v úseku mezi Starým Brnem a Pisárkami je záplavové území nepodstatné a rovněž bude výhledově vyloučeno pomocí ochranných hrázek v úseku mimo zástavbu a podél silniční komunikace pomocí ochranných – parapetních zídek.

Pravobřežní inundace v úseku Horní Heršpice - Přízřenice: Levobřežní hráz pod Přízřenicemi a dále podél areálu ČOV je opravená a zrekonstruovaná a převýšena i nad stoletou vodu. Je třeba ověřit výšky stávající hráze nad a rovněž pod tímto úsekem tak, aby velké vody nenatékaly za levobřežní hráz do chráněného území za opravenou hrází. Zřejmě bude třeba zvýšit břehovou hranu a hráz na levém břehu Svratky i Svitavy nad hospodářským mostem v Přízřenicích tak, aby vody nenatékaly do zastavěného území v areálu hypermarketů (Hypernova a Olympie) v území mezi levobřežní hrází a dálničním tělesem, tj. nad silničním náspem silnice Modřice – Chrlice u ČOV Modřice. Toto levobřežní území za hrází Svratky a Svitavy by nemělo být inundačním územím ani při stoletém průtoku. Dalším inundačním územím pod Brnem je v současné době prostor za pravobřežní nízkou a úzkou hrází nad pohyblivým jezem Přízřenice. Jedná se o zemědělské pozemky využívané jako orná půda. Je zde rovněž zástavba skleníků, areál bývalého zemědělského družstva. Záplavová čára zasahuje k přilehlé městské části Přízřenice, Dolní Heršpice, Horní Heršpice a Komárov. Záplavové území pravděpodobně zasahuje do prostoru mezi řekou Svratkou a zvýšeným náspem silnice mezi Komárovem a Přízřenicemi (k ulici Kšírova, Havránkova a Modřická). Toto území by mělo být nadále využíváno k převádění a k transformaci povodňových průtoků, avšak podél zástavby bude nutno realizovat určitá protipovodňová opatření. Je nutno prostor inundace a niveletu vozovky komunikací podrobněji zaměřit, zmapovat místní mostky a propustky v silničním náspu a tak se ověří a upřesní dosah záplavové čáry. V současné době se provádí v blízkosti silniční komunikace mezi Horními Heršpicemi, Dolními Heršpicemi, Přízřenicemi a Modřicemi nová výstavba rodinných domků, ke kterým pravděpodobně zasahuje hladina extrémních povodňových průtoků odlehčených za pravobřežní hráz. Velký vliv na okolní pozemky má rovněž tok pravobřežního přítoku do řeky Svratky - potok Leskava, který má zřejmě rovněž nízké hrázky podél výustní části a zpětným vzdutím dochází k vybřežování velkých vod ze Svratky a pravděpodobně i povodňových průtoků samotného potoka do okolních pozemků pod silnicí i nad silnicí. I tento přítok je nutno opatřit ochrannými hrázemi, pokud možno alespoň mírně odsazenými pro zajištění průjezdu správce toku až do zvýšeného terénu. Levobřežní území řeky Svratky pod dálničním mostem v Dolních Heršpicích bývalo inundačním územím, avšak v rámci rozšiřování obchodní sítě supermarketů v areálu Schopping Parku zde byl původní terén zvýšen a byly zde postaveny jednotlivé haly a benzínová čerpací stanice. Doposud snížená zůstala jen malá část inundačního území - polní pozemky těsně nad soutokem se Svitavou, tj. prostor mezi Svratkou a zvýšeným náspem dálnice na Bratislavu, která je již nyní prakticky neúčinná. Je však nutno dořešit v prostoru nad jezem Přízřenice v souvislosti s řekou Svitavou bezpečné převádění extrémních průtoků řeky Svratky pod jez zvýšením hráze na levém břehu nebo případným odlehčením do koryta Svitavy opevněným průlehem, apod.

Pravobřežní inundace v úseku Přízřenice - Modřice: Koryto řeky Svratky je v tomto úseku poměrně kapacitní, avšak na pravém břehu je kdysi vybudovaná hráz úzká a místy prolehlá s úrovní koruny hráze mírně pod i nad hladinou Q100. Hluboké koryto, resp. jeho svahy na pravém břehu jsou pro provozovatele nedostupné. Vyšší N – leté průtoky

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 do pravobřežních polních pozemků k mlýnskému náhonu a zřejmě i za náhon a vzdouvají se v Modřicích za pravobřežní hrází Svratky nad silniční komunikací z Modřic do Chrlic, neboť koryto odpadu náhonu nestačí tyto inundované vody odvádět pod silnici do koryta Svratky níže po toku. Záplavová čára pak může dosahovat v Modřicích nad silnicí až do polních pozemků pod ulicí Modřickou a k nové zástavbě situované na pravém břehu náhonu. V rámci dalších plánovaných úprav odtokových poměrů na toku řeky Svratky se předpokládá rekonstrukce koryta a odsunutí a zvýšení pravobřežní ochranné hráze v tomto popisovaném úseku pod Přízřenicemi. Variantně lze zvážit možnost ponechání odlehčování vyšších průtoků (např. nad Q50 až Q20) z řeky Svratky pod hospodářským mostem v Přízřenicích za pravobřežní hráz do polních pozemků a přilehlých zahrádek nad silnicí Modřice – Chrlice a využívání tohoto inundačního území k převádění částí povodňových průtoků odlehčených pod Přízřenicemi, čímž by se opět částečně transformovaly povodňové vlny. Předpokládalo by to však doměření některých objektů a stávajících odsazených hrázek a zvýšeného terénu dále od koryta ve směru k silnici Přízřenice – Modřice a vybudování ochranných hrází podél pravého břehu odpadu z náhonu v úseku od silničního mostu přes odpad náhonu až po zvýšený terén v Modřicích pro ochranu zástavby v Modřicích. Odlehčené vody z pravobřežní inundace – průtočného poldru by se vracely do řeky Svratky jednak stávajícím odpadem z náhonu vyúsťujícím naproti areálu ČOV Modřice a jednak přes sníženou a dostatečně opevněnou ochrannou hráz na pravém břehu řeky Svratky krátce nad silnicí do Chrlic. Tuto variantu je nutno podrobněji prozkoumat a propočítat po zaměření stávajícího terénu za pravobřežní hrází Svratky ve směru až za pravobřežní hranu mlýnského náhonu a po zaměření pravobřežní hráze Svratky v úseku mezi Přízřenicemi a Modřicemi.

Záplavová území v úseku Modřice – Rajhrad: Koryto řeky Svratky je v úseku mezi Rajhradem a Přízřenicemi, tj. nad jezem Rajhrad na obou březích ohrázované, avšak hráze jsou místy prosedlé, úzké a většinou porostlé keři a stromy. Jejich konstrukce a stabilita je diskutabilní. Pravobřežní hráz pod silničními mosty v Modřicích je přibližně v úrovni hladiny padesátileté až stoleté vody a dále krátce nad a pod zaústěním Bobravy i nad úrovní hladiny Q100. Pod silnicí na Chrlice je sice pravobřežní hráz poměrně vysoká, avšak povodňové průtoky se odlehčují z koryta Svratky do pravobřežních polních pozemků prostřednictvím odpadního koryta mlýnského náhonu v prostoru jeho zaústění do Svratky asi 400 m pod silničními mosty. Náhon zde není ohrázován a vody vybřežují do polí jak z koryta Svratky v místě zaústění náhonu, tak i z koryta náhonu výše proti toku – pod silničním mostem, do kterého se vrací inundované vody ze Svratky z předchozího úseku za pravobřežní hrází Svratky pod Přízřenicemi. Odlehčené vody z náhonu a ze Svratky natékají za ochrannou hráz do polních pozemků ve směru k dalšímu pravobřežnímu přítoku – k říčce Bobravě, která je rovněž do určité výšky ohrázována. Inundované vody se za hrázemi akumulují a vzdouvají a po zaplnění tohoto prostoru se přelévají přes pravobřežní hráz zpět do koryta Svratky. V rámci této studie se i nadále uvažuje s využíváním pravobřežního inundačního území v úseku od silnice Modřice – Chrlice po pravobřežní přítok – Bobravu k převádění částí povodňových průtoků odlehčených jak z koryta řeky Svratky, tak i z koryta mlýnského náhonu do tohoto území. Níže pod Bobravou, v prostoru tzv. Popovického lesa nad jezem Rajhrad, se pravobřežní hráz snižuje místy až do úrovně okolního terénu (na úroveň hladiny cca Q10 ) a vytváří se tak řízený nátok vyšších vod z koryta řeky Svratky do pravobřežního inundačního území k obci Rajhrad a zpětně i k obci Popovice u Rajhradu. Toto odlehčování musí být i nadále zachováno, neboť koryto řeky Svratky pod jezem Rajhrad až k Vojkovicím je na tuto koncepci dimenzováno a bezpečně nepřevede vyšší jak desetiletý až dvacetiletý průtok (nutno ověřit hydrotechnickými výpočty).

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Variantně lze využít i polní pozemky za levobřežní hrází řeky Svratky v úseku pod ČOV Modřice – (nad Rebešovicemi) jako boční průtočný poldr po provedení potřebných úprav v inundačním území mezi levobřežní hrází a dálničním tělesem, neboť toto území již dnes má převádět inundované vody z řeky Svitavy, které sem přitékají od Holasic a Chrlic z úseků, kde koryto řeky Svitavy není dostatečně kapacitní a vyšší povodňové průtoky se odlehčují přes levobřežní ochrannou hráz do polních pozemků jak nad dálnicí D1, tak i pod ní. Sem by se případně mohly odlehčovat přes sníženou a zpevněnou levobřežní hráz krátce pod areálem ČOV Modřice další zvyšující se průtoky z koryta řeky Svratky po naplnění inundačního území - poldru za pravobřežní hrází nad říčkou Bobravou. Vracení inundovaných vod z levobřežního poldru nad Rebešovicemi do řeky Svratky by probíhalo obdobně, jak je naznačeno výše, při odlehčování vod z řeky Svitavy u Přízřenic, tedy v dolním konci údolí přes sníženou a opevněnou část levobřežní hráze v místě nad zavázáním příčné hráze mezi Ivanovickým potokem a Svratkou.

Pravobřežní inundace v úseku Vojkovice - Rajhrad: Tak jak bylo uvedeno výše v textu této souhrnné zprávy, popisující koryto Svratky a vodohospodářské objekty na toku pod Brnem, je rovněž v současné době přelévána i stávající pravobřežní hráz nad klapkovým jezem Rajhrad. Stávající pohyblivý jez je kapacitní, avšak je nutno ověřit kapacitu koryta řeky Svratky v podjezí a v níže ležícím úseku mezi Rajhradicemi a Vojkovicemi s ohrázovaným korytem na obou březích. Podle těchto výpočtů a výpočtů přelivu přes jez Rajhrad se ověří i kapacita stávajícího koryta v nadjezí a dále proti toku ve směru k Modřicím a k Přízřenicím. V současné době je pravobřežní hráz řeky Svratky v nadjezí na lesních pozemcích snížena oproti levobřežní hrázi a inundované vody vyšších N - letých průtoků (asi od desetileté vody) natékají i přes pravobřežní hráz náhonu do prostoru za touto hrází stávajícího Mlýnského náhonu na pravém břehu řeky Svratky v Rajhradě - do lokality zvané „Za pilou“. Odtud odtékají starým - původním korytem řeky Svratky (dříve Švarcavy). Inundované vody pak dále protékají historickým zděným mostem a poměrně kapacitním korytem. Pravděpodobně se i přelévají přes sníženou část silniční komunikace do Rajhradu a natékají do polních pozemků pod Rajhradským klášterem mezi pravobřežní hrází Svratky a obcí Rajhrad, resp. obcí Holasice a dále protékají směrem k Vojkovicím. Ve Vojkovicích se pak inundované vody vrací do koryta řeky odlehčovacím korytem od Mlýnského náhonu – přes sníženou levobřežní hranu pod odlehčovacím jízkem. Záplavová čára zasahuje k okrajům zástavby výše popsaných obcí a je tedy nutno ji chránit ochrannými hrázemi a zdmi opatřenými hrazenými dešťovými propustmi. Pokud bude snaha využívat tohoto popisovaného inundačního území, bude nutno rovněž podrobněji zaměřit okraje zástavby přilehlých obcí a také areál Rajhradského kláštera, který je při povodních částečně obtékán. V této lokalitě bude nutno doplnit protipovodňové hráze a zdi (zídky) a odvodňovací systém s možností přečerpávání prosáklých a vnitřních vod za ochranné hráze, neboť zástavba v tomto prostoru u kláštera (objekty Taverny a za ní) je pod úrovní vzduté hladiny v Mlýnském náhonu a gravitační odtok do recipientu není možný. Protipovodňová opatření a rovněž vhodnější rozdělování vod do koryta Svratky pod jezem Rajhrad a do náhonu při nízkých průtocích si vyvolají vybudování vtokového objektu do náhonu se stavidlovými uzávěry těsně nad jezem Rajhrad. Rozsah záplav je nutno upřesnit detailnějšími výpočty, doplňující rekognoskací a doměřením terénu při okraji inundačního území. V případě, že by kapacita koryta mezi Rajhradem a Vojkovicemi byla vyšší než na desetiletou vodu, bylo by možno zvýšit pravobřežní hráz nad jezem Rajhrad a odlehčovat povodňové průtoky později, avšak s tou podmínkou, že levobřežní hráz bude vždy o něco převýšena nad pravobřežní hrází řeky Svratky jak nad jezem, tak pod jezem. V tomto případě je nutno ověřit dosah hladiny maximálního průtoku v korytě Svratky výše proti toku k Modřicím a Přízřenicím.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Levobřežní území mezi Vojkovicemi a Rajhradicemi by mělo být poměrně vysokou hrází chráněno. Je však nutno detailněji prozkoumat a prověřit stávající stav levobřežní hráze a hrázové výpustě a rovněž stav navazujících ochranných hrází a hrázek mezi tokem Svratky a tokem levobřežního přítoku Svratky - říčky Litavy (Cézavy) zaúsťující do řeky Svratky těsně nad Židlochovicemi tak, aby nebyla zástavba na levém břehu zasažena odspodu vzdutými vodami.

Velká pravobřežní inundace od Uherčic až po Židlochovice, resp. Vojkovice: Nad jezovým profilem Uherčice je koryto řeky Svratky upraveno dle předchozích studijních prací a jednostupňových projektů cca na dvacetiletou vodu tak, že korytem řeky při stoleté vodě má přitékat od Uherčic, Velkých Němčic, Nosislavi a od Židlochovic maximální průtok v celkové hodnotě cca Q = 280 m3/s. Vyšší vody se měly dle původně sledované koncepce odlehčovat přes upravenou pravobřežní hráz do pravobřežní inundace v úseku mezi Židlochovicemi a Nosislaví. V současné době je ještě určitá část koryta řeky Svratky pod Židlochovicemi neupravená, průtočný profil má zde malou kapacitu a proto město Židlochovice si nechalo vybudovat protipovodňovou ochranu tak, že z povodňových průtoků protéká vlastním korytem jen část a vyšší vody se odlehčují za pravobřežní hráz do inundačního území již v prostoru mezi Vojkovicemi a Židlochovicemi - nad čtvrtí Žižkov. Inundované vody pak obtékají město Židlochovice, Nosislav a Velké Němčice na lesních a polních pozemcích v pravobřežní části široké říční nivy, protékají rovněž údolím říčky Šatavy a do koryta řeky Svratky se vrací až v místě vyústění Šatavy pod Uherčickým jezem. Široký nátok inundovaných vod přes pravobřežní hranu zpět do koryta Svratky je ohraničen v podjezí ze spodní strany inundační hrází, která se napojuje na pravobřežní hráz řeky Svratky v km 13,650. Ochranná inundační hráz prochází na lesních a polních pozemcích v odsazené trase vpravo od říčky Šatavy v širokém údolí řeky Svratky a říčky Šatavy a podél silniční komunikace Vranovice - Velké Němčice, do které se pak zavazuje ve zvýšeném terénu. Ve směru proti toku zasahuje záplava v pravobřežním území do polních pozemků pod Uherčicemi a do lesních pozemků s bažantnicemi v pásu téměř od pravobřežní hráze Svratky v Uherčicích až k výše zmíněné ochranné inundační hrázi a ke státní silnici do Vranovic. V inundačním území odlehčené vody protékají stávajícími inundačními mostky, propustky a mosty na trase okresní silnice mezi Uherčicemi a Vranovicemi a při vyšších průtocích se vody přelévají přes tuto silnici ve sníženém místě mezi křižovatkou zvanou „U ruky“ a vodotečí říčky Šatavy. Záplavové území výše proti toku na lesních pozemcích a na zemědělských pozemcích s jabloňovými sady a ornou půdou je ohraničené na levé straně inundačního údolí zvýšeným terénem - terasou za pravobřežní hrází řeky Svratky podél obcí Velké Němčice , Nosislav až k Židlochovicím (při stoleté vodě je záplavová čára odsazená cca 300 až 500 m od pravobřežní hráze řeky Svratky). Na pravé straně probíhá čára záplavy v pravobřežním svahu údolí nad říčkou Šatavou na polních a lesních pozemcích ve směru k výše ležícím obcím Přísnotice, Žabčice, Unkovice a Hrušovany u Brna. Dle původní koncepce navrhované pracovníky Aquatisu se mělo toto poměrně velké inundační území zaplavovat průtoky nad dvacetiletou vodou, které se měly odlehčovat přes upravenou a opevněnou část snížené pravobřežní hráze nad Nosislaví v délce přelivu cca 700 m. K úpravě neupraveného koryta Svratky nad Nosislaví doposud nedošlo a zdá se, že z důvodů protestů ochránců přírody dlouho asi nedojde a vyšší průtoky se budou odlehčovat do pravobřežní inundace nejprve nad Židlochovicemi přes stávající silniční násep na staré Brněnské ulici mezi čtvrtí Žižkov a státní silnicí v obci Vojkovice a případně ještě pod Židlochovicemi v prostoru neupraveného koryta (pod ČOV) přes stávající nízké a úzké lesácké (selské) hrázky. Výpočty průběhů hladin se ověří kapacita stávajícího koryta mezi Uherčicemi a Židlochovicemi a následně i průtočnost pravobřežního inundačního území za čtvrtí Žižkov v Židlochovicích a níže po toku až k výustnímu profilu pod jezem Uherčice.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Nutno poznamenat, že na toku řeky Svratky se již neobjeví výše proti toku tak velká plocha inundačního území, kde se rozprostírají většinou lužní lesy (ovšem s umělými bažantnicemi), luční a polní pozemky. Ve spodním úseku u Velkých Němčic jsou zaplavovány i ovocné sady s jabloněmi. Toto velké území má velkou retenční a akumulační schopnost a je nutno je hájit. V uvedeném území zaplavovaném vodou cca jednou za 15 až 20 let se nachází zástavba pouze při okrajích přilehlých obcí Uherčice, Přísnotice, Žabčice, Unkovice a Hrušovany u Brna. Kolem zástavby v Židlochovicích byla již v roce 2006 dokončena výstavba protipovodňových hrází a zdí. Rovněž je nutno po provedení výpočtů hladin inundovaných vod navrhnout protipovodňová opatření u dalších dotčených přilehlých obcí, kde půjde především o vybudování ochranných hrází a zdí na okraji zástavby těchto výše jmenovaných obcí. V Uherčicích jsou inundované vody vzdouvány především násypem silniční komunikace z Uherčic do Vranovic, neboť stávající propustky a mostky jsou nekapacitní pro tak velké průtoky. Inundované velké vody by se přelévaly přes tuto silnici a hladina by zasahovala až do zástavby v lokalitě Trávníky podél silnice za pravobřežní hrází řeky Svratky v Uherčicích. Na ochranu této čtvrti byly již dříve ve společnosti Pöyry Environment a.s. (původně AQUATIS a.s.) zpracovány dílčí studie v rámci připravovaných projektů jednotlivých úprav toku Svratky mezi Uherčicemi a Židlochovicemi (pro stavby č. 1 až 4). Byla realizována pouze první a z části i druhá stavba úpravy - rekonstrukce řeky Svratky v Uherčicích a ve Velkých Němčicích. Mimo koryto nebyla doposud realizována dílčí protipovodňová opatření, výstavba nových a rekonstrukce stávajících ochranných odsazených hrází kolem zástavby nebo v její blízkosti.

Území na levém břehu nad Uherčicemi: Levobřežní zástavba v obci Uherčice je ochráněna upraveným a zrekonstruovaným korytem řeky Svratky v 80-tých letech v rámci první stavby. Maximální průtoky v hodnotě cca dvacetileté vody, které sem budou i při stoleté vodě protékat korytem řeky, by neměly ohrozit rodinné domky v Uherčicích. Vyšší vody se odlehčují do pravobřežní inundace nad Židlochovicemi, případně i pod Židlochovicemi - popsáno výše. V úseku pod a nad Velkými Němčicemi je postavena odsazená ochranná hráz podél neupraveného koryta řeky Svratky a podél bývalého náhonu na levém břehu v obci, avšak tato úzká stará hráz má místy průlehy a zřejmě ještě nedosahuje požadované výšky dle přípravné a realizační dokumentace již zpracované v rámci plánovaných úprav pro druhou stavbu rekonstrukce koryta ve Velkých Němčicích - po Nosislav, neboť druhá stavba dosud nebyla zrealizována. Ve slabých místech ochranných hrází může natékat voda za levobřežní hráz do obce Velké Němčice ještě před průtokem Q20. (Ověří se výpočtem). V obci Nosislav je koryto řeky Svratky upravené, avšak neupravené koryto ve Velkých Němčicích a nerealizovaná koncepce úprav odtokových poměrů a protipovodňových opatření na řece Svratce nad Nosislaví a zčásti ještě v Židlochovicích, neumožňují úplnou ochranu přilehlé zástavby na levém břehu podél toku Svratky, kde je břehová hrana nižší, než je úroveň hladiny maximálního průtoku při stávající a plánované kapacitě koryta na Q20. Povodňové průtoky zřejmě zasahují do zahrádek a k domkům na levém břehu v obci Nosislav, tj. do zastavěné části podél toku. Zástavbu je tedy nutno ochránit v úseku nad místním hospodářským mostem pomocí ochranné hrázky a případně ochranné zídky trasované podél levobřežní břehové hrany, pokud možno v odsazené poloze. V /seku pod hospodářským mostem je možné realizovat protipovodňovou ochranu přilehlé zástavby na levém břehu řeky Svratky pouze pomocí ochranných zídek umístěných v trase stávajících oplocení místních zahrádek. Ochranná zídka by se zavázala na spodním konci zástavby v obci Nosislav do zvýšeného terénu u silniční komunikace – do silničního tělesa.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Výustní trať řeky Svratky: Výustní část koryta řeky Svratky nad střední zdrží vodní nádrže Nové Mlýny je upravená a podél vlastního koryta jsou na obou březích vybudovány dostatečně široké a vysoké ochranné hráze, které mají svoji korunu převýšenou až nad hladinu stávajícího stoletého průtoku (stoletý průtok 3 v Židlochovicích je cca Q100 = 400 m /s). Výustní část koryta je v těchto parametrech upravená až po jez Uherčice v km 14,040 (staničení dle TPE).

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2 Popis odtokových poměrů a protipovodňových opatření řeky Svitavy v Jihomoravském kraji

Oblast povodí řeky Svitavy patří administrativně z větší části do Jihomoravského kraje a zasahuje do okresů Blansko, Brno – venkov a Brno – město. Jen ve své severní části zasahuje do okresu Svitavy, který patří do Pardubického kraje. Tok byl z větší části upravený a to zejména ve městech a obcích proto, aby byl umožněn rozvoj bytové a průmyslové zástavby, případně i využívání přilehlých zemědělských ploch na obou březích. Strojní průmysl se nejvíce projevuje v okolí brněnské aglomerace. Severně od Brna se v údolí Svitavy nachází řada průmyslových závodů těžkého strojírenství, zejména v Adamově a Blansku. Textilní průmysl je soustředěn vedle Brna i v povodí horní Svitavy ve Svitavách, Moravské Chrastové, Svitávce, atd. Řeka Svitava je největším přítokem řeky Svratky. Pramení u obce Javorník severozápadně od Svitav v nadmořské výšce 480 m n.m. (Bpv.) a ústí zleva do řeky Svratky na jižním okraji města Brna v nadmořské výšce 190 m n.m. Celková délka toku se udává 98 km. Povodí řeky Svitavy sousedí na severozápadě s povodím řeky Labe, kde rozvodnice mezi nimi tvoří současně předěl mezi Černým a Severním mořem. Na severovýchodě sousedí s povodím řeky Moravy, na jihu a jihozápadě s povodím řeky Svratky. Nejvyšší bod povodí řeky Svitavy je v okolí obce Benešov (734 m n.m.), nejnižší bod pak je u zaústění Svitavy do řeky Svratky pod Přízřenicemi (190 m n.m.). Řeka Svitava byla především v minulosti energeticky dobře využívána v bývalých mlýnech a později i v malých vodních elektrárnách prostřednictvím jednoduchých vzdouvacích zařízení, většinou pevných bočních jezů a mlýnských náhonů. V dnešní době je ještě několik lokalit, ve kterých by se dal obnovit provoz vodních děl pro čistou výrobu elektrické energie. Celková plocha povodí řeky Svitavy činí 1146,91 km2. Z toho činí plochy povodí dalších přítoků: - povodí Svitavy nad Křetínkou ……… 283,63 km2 - povodí Křetínky ……………………… 127,4 km2 - povodí Semíče ……………………….. 57,03 km2 - povodí Úmoří …………………………. 61,9 km2 - povodí Bělé …………………………… 76,5 km2 - povodí Býkovky ………………………. 68,83 km2 - povodí Punkvy ………………………... 170,38 km2 - povodí Křtinského potoka …………… 70,04 km2 - mezipovodí Svitavy ………………….. 127,4 km2

Řeka Svitava na území Jihomoravského kraje je většinou upravená v obcích a městech a v několika úsecích je rovněž neupravená, což se týká především úseků v úzkých a těžko přístupných údolích, kde je soustředěna jen chatová zástavba pro rekreační účely obyvatel a v zalesněných úsecích, kde břehy jsou stabilizovány vzrostlými stromovými porosty. Na toku je umístěno mnoho různých stavebních objektů, vzdouvacích jezů, spádových stupňů, lávek pro pěší, silničních a železničních mostů. Obecně lze říci, že průtokově nevhodné objekty jsou ty, které mají v průtočném profilu různé podpěrné a dělící konstrukce. Všechny konstrukce úzkých lávek a mostů a hradící konstrukce, především stavidlové způsobují, že v korytě toku Svitavy se při zvýšených průtocích a při povodních nabalují na těchto překážkách v průtočném profilu různé plovoucí předměty (větve stromů, kmeny stromů a různé plovoucí odpady), které spadly

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 do průtočného profilu vlivem stáří nebo byly záměrně do koryta vhozeny obyvateli v příbřežní zástavbě. Velké nabalené náplavy pak podstatně zužují původní průtočný profil a způsobují velké vzdutí nad nevyhovujícími objekty. Vyhovující pro převádění zvýšených a povodňových průtoků s plovoucími předměty a s ledochody jsou do jisté míry i staré mostní profily, které sice mají zúžený příčný profil, ale mostní konstrukce je o jednom poli bez dělících pilířů. Méně vyhovující a nevyhovující objekty na toku z hlediska převádění povodňových průtoků a ledochodů jsou popsány a shrnuty v této studii v samostatné kapitole. Pro informaci i v tomto popisu uvádíme přehled nevyhovujících vzdouvacích objektů, které výrazně vzdouvají hladiny a bylo by vhodné je rekonstruovat na pohyblivé jezy s vhodnějšími pohyblivými hradícími uzávěry: - jez Contex v Letovicích v km 63,133 …………stavidlový jez - jez Synkův v Letovicích v km 62,692 …………původně stavidlový jez, dnes nefunkční - jez Zboněk v lokalitě Zboněk v km 58,334 …...boční pevný jez - jez Skalice nad Svitavou v km 51,557 …….….boční stavidlový jez - jez Doubravice nad Svitavou v km 44,904 …...boční kombinovaný jez - jez Rájec – Jestřebí v km 40,799 ……………..stavidlový jez - jez Ráječko v km 38,445 …………………….…kombinovaný s pevným přelivem - jez Bílovice nad Svitavou v km 16,359 …….…poklopový jez - jez Obřany v km 10,950 …………………….….pevný jez s nástavky - jez Maloměřice v km 8,833 ………………….…pevný jez s nástavky

Na stávajícím toku Svitavy se v současné době nachází měrné profily (limnigrafy a vodočty) dle staničení toku v km 15,554, km 23,967, km 25,184, km 35,901, km 55,206 a km 59,533. Z hlediska možnosti sledování postupu povodňové vlny, kalibrace výpočtů a možnosti včasného varování obyvatel orgány integrovaného záchranného systému, by bylo vhodné doplnit vodoměrné stanice na toku řeky Svitavy tak, aby byly podchyceny i hlavní přítoky v navrhovaných profilech: - v místě jezu nad Adamovem v km 26,411 - u mostku v km 33,374 pod zaústěním Punkvy - v místě jezu Paulinka v Blansku v km 33,527 - u mostu v km 44,768 v Doubravici nad Svitavou

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.1 Svitava v úseku Letovice – Svitávka

Pro profil Svitavy – Letovice (vodočet) jsou uváděny hydrologické údaje z roku 2003 v hodnotách:

N-leté průtoky N 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída

3 QN 14,5 22 34,5 45,5 58,5 78 95 m /s

Průtočný profil řeky Svitavy nad Letovicemi a rovněž v Letovicích je ohraničen v říčním údolí na pravém břehu důležitou železniční tratí Brno – Česká Třebová – Praha a na levém břehu pak frekventovanou silnicí I/43. Zástavba města, bytová a především průmyslová, zabírá celou šířku údolní nivy, takže většinou neupravené koryto řeky Svitavy je málo kapacitní a záplavové území i při nízkých N – letých průtocích sahá prakticky od železniční tratě až k hlavní silnici. Dá se říci, že popisovaná lokalita má na

řece Svitavě dle provedené pochůzky poměrně nízký stupeň protipovodňové ochrany (v rozmezí Q5 až Q20), v některých dílčích částech je však ochrana zástavby zabezpečena až na Q100. Na říčních ramenech, které se klikatí a rozvětvují mezi hlavními dopravními tepnami, bylo kdysi vybudováno několik vzdouvacích objektů s vodními díly pro energetické využití. Nejprve to byly mlýny a pily, posléze pak u těchto objektů byly zřízeny malé vodní elektrárny, které jsou v dnešní době v devastovaném stavu a mnohdy nefunkční. Nutno konstatovat, že v uvedené lokalitě je málo kapacitní nejen vlastní koryto řeky Svitavy, ale především jsou nekapacitní stávající vzdouvací objekty, většinou se stavidlovými hradícími prvky a rovněž některé lávky a mostní objekty. Koryto řeky Svitavy nad městem je neupravené a přirozeně meandrující, je poměrně mělké a do okolních lučních a polních pozemků vybřežují již asi pětileté průtoky. Ty se vzdouvají nad příčnou místní komunikací se silničním mostem v km 63,159 a s ohledem na nízkou kapacitu jezového objektu těsně pod silnicí, který vzdouvá a nahání vodu do přímého náhonu k místní MVE, přetékají přes zmíněnou silnici a pod ní se vrací zpět opět do mělkého koryta. Zmíněný boční vzdouvací objekt (jez Contex - km 63,133) na horním okraji města je úzký a je hrazen stavidlovým objektem ve třech polích s celkovou šířkou cca 4,5 m. Povodňovými průtoky je zaplavován i průmyslový areál na mírně zvýšeném terénu na levém břehu Svitavy. Krátce pod spojeným korytem řeky a korytem odpadu od MVE je těsně pod nádražím další rozdělovací a vzdouvací stavidlový objekt (Synkův jez – km 62,692) který původně naháněl vodu do náhonu na mlýn a MVE na pravém břehu řeky. Tento mlýn a MVE jsou rovněž ve zchátralém stavu, nefunkčí a tedy zhoršují odtokové poměry ve zúženém říčním údolí. Mezi uvedeným jezem a levobřežním přítokem u zmíněného druhého mlýna je levobřežní mírně zvýšený terén s průmyslovým areálem rovněž částečně zaplavován. Pod zmíněným vodním dílem se obě koryta opět spojují a nad nízkým pevným prahem, na němž je rovněž nefunkční stavidlový objekt (Jeřábkův jez – km 62,327), který vzdouval vodu do dalšího levobřežního náhonu. Nápustný objekt vedle stavidlového objektu je rovněž devastován a uzavřen a zřejmě koryto náhonu je na několika místech zaslepené a neprůtočné. Koryto Svitavy přimknuté k místní komunikaci podél železniční trati je pod velkým stavidlovým objektem již upravené a na levém břehu částečně ohrázované.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

V prostoru náměstí města je údolí řeky Svitavy přepaženo příčnou komunikací a koryto je přemostěno nízkým železobetonovým mostem o jednom poli (km 61,562), pod kterým je vyhraditelný práh z dřevěné kulatiny v km 61,560. Historická část města s náměstím nad i pod příčnou silnicí je vyššími N – letými průtoky zaplavována. Centrální část města v údolní nivě tedy nemá ochranu na stoletý průtok od řeky Svitavy. V km 61,246 je zprava zaústěno do řeky Svitavy odlehčovací koryto z Křetínky. Pro zlepšení odtokových poměrů a zajištění protipovodňové ochrany zástavby zřejmě až na stoletý průtok je třeba v prvé řadě zrekonstruovat a zkapacitnit stávající úzké, mnohdy i nefunkční stavidlové uzávěry na vzdouvacích objektech (stavidla nahradit tabulemi nebo klapkami s jedním hrazeným polem … 3 lokality), zrekonstruovat pokud možno i k energetickému využití odstavená vodní díla (MVE) s jalovými propustmi a obtokovými koryty (2 ks), pročistit a zkapacitnit stávající říční ramena a náhony, případně obnovit původní náhony a odvodňovací ramena a příkopy na levém břehu Svitavy. Na horním konci města doporučujeme vybudovat na příčné přelévané silnici inundační most s odpadním korytem zaústěným do řeky Svitavy krátce pod vzdouvacím jezem, případně uzpůsobit a opevnit povodní svah přelévané silnice a břehové hrany koryta Svitavy s ohledem na natékání inundovaných vod z lučních pozemků na pravém břehu zpět do vlastního koryta. V tomto záplavovém území nad silnicí by neměly být situovány žádné skládky kmenů stromů a jiných materiálů a budovány žádné stavební objekty zužující průtočný profil inundace. Koryto Svitavy pod příčnou silnicí a rovněž níže po toku téměř v celé délce přes město Letovice by bylo vhodné zkapacitnit rozšířením. Na levém břehu Svitavy a náhonu je třeba vytvořit ochranné hrázky a zídky pro ochranu místní zástavby zasahující výrazně do údolní nivy těsně nad silničním mostem a především pod silnicí. Koryto v zástavbě města nad další příčnou komunikací s náměstím je třeba na levém břehu ohrázovat pro ochranu průmyslových areálů a rodinných domů. Obdobně je nutno koryto ohrázovat na obou březích pod náměstím (kombinace zemních hrází a železobetonových ochranných zídek v trase stávajících oplocení soukromých pozemků. Výustě je nutno opatřit uzávěry a šachtami s možností přečerpávání vnitřních vod do recipientu. Níže po toku, těsně pod zástavbou města je na hlavní silnici ve směru na Brno vybudován dostatečně vysoký a kapacitní šikmý železobetonový silniční most (km 61,191). Pod silničním mostem je na pravém břehu vybudována ČOV, která by měla být dostatečně chráněna i na Q100. V km 60,892 je další přítok zprava. V úseku Svitavy kolem areálu firmy Tylex je situován na toku stavidlový jez Tylex v km 60,266. V Km 60,077 je Svitava překlenuta silničním mostem na vedlejší silnici do jižní historické části města Letovice a do areálu firmy Tylex. V km 60,004 je tok překlenut silničním mostem na hlavní silnici I/43. V úseku těsně pod spodním okrajem města je nutno podrobněji prověřit odtokové poměry jak řeky Svitavy, tak i řeky Křetínky nad i pod soutokem s ohledem na zajištění protipovodňové ochrany přilehlé zástavby a sportovního areálu. Je třeba posoudit kapacitu stávajících mostků a propustků na státní silnici I/43. Rovněž krátce pod městem Letovice se nachází na obou březích koryta Svitavy průmyslové areály, které si musí zvýšit protipovodňovou ochranu dle vlastní úvahy, především na pravém břehu (areál firmy Tylex). V tomto úseku je třeba pročistit koryto od břehových porostů a přestárlých stromů, které mohou způsobit zúžení průtočného profilu a zatarasení mostních profilů a lávek na trase podél oplocených areálů a rovněž níže po toku. Dále pod městem Letovice opět protéká řeka Svitava mezi silnicí na levém břehu a železniční tratí na pravém břehu a záplava při průtocích nad Q5 dosahuje až k těmto liniovým stavbám a místy i prostřednictvím drážních propustí až za trať. Inundační území s lučními a polními pozemky je plně využito k převádění vyšších povodňových průtoků.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

V lokalitě Zboněk se vody vzdouvají nad bočním pevným jezem Zboněk v km 58,334 s jalovou propustí hrazenou stavidlovým objektem na přímém náhonu, který přivádí vodu na místní pilu. Doporučujeme rekonstrukci tohoto pevného jezu na pohyblivý. V této lokalitě je rovněž třeba zajistit úpravu pravobřežního přítoku do řeky Svitavy – svodnice přitékající z území nad železniční tratí v prostoru železniční stanice a v úseku mezi tratí a řekou. Pod spojením odpadu náhonu a koryta Svitavy pod lokalitou Zboněk se průtočný profil inundačního území zužuje ve směru toku a Svitava kříží silnici I/43 cca 1 km nad obcí Svitávka v km 57,709. Pod šikmým silničním mostem se koryto Svitavy přimyká k levobřežnímu svahu úzkého údolí a k místní cestě podél níž je řadová zástavba rodinných domů na levém břehu řeky Svitavy. Inundované vody protékají mezi řekou a silničním náspem na lučních pozemcích a pod cestním motem v km 56,548 u železničního viaduktu je i pravý břeh řeky Svitavy ohrázován. Pro zkapacitnění koryta a průtočného profilu v úseku alespoň nad pevným jezem Svitávka v km 56,095 by bylo vhodné stávající pravobřežní hráz více odsunout od koryta a vytvořit podél toku průjezdnou bermu až po cestní most v km 56,548. Případně je možné variantně snížit hladiny v nadjezí rekonstrukcí stávajícího jezu Svitávka. Pod jezem Svitávka bude nutno zřejmě ochránit na stoletý průtok zástavbu na levém břehu Svitavy v úseku nad silničním mostem (km 55,799) pomocí ochranné hráze trasované podél pravého břehu náhonu a následně pak hrází mezi náhonem a Svitavou nad zástavbou. Pod silničním mostem je možné ve stísněných poměrech ochránit zástavbu na obou březích pouze pomocí ochranných zídek v trase oplocených soukromých pozemků. Obec Svitávka leží na obou březích rozšířené údolní nivy řeky Svitavy. Dle podkladů od správce toku není zástavba obce až tak ohrožována povodňovými průtoky od řeky Svitavy, ale problematickými jsou její přítoky, potok Sebránek na pravém břehu a potok Semíč na levém břehu. Záplava od stoletého průtoku řeky Svitavy zasahuje do intravilánu obce na levém břehu v okolí přítoku potoka Semíč. Na pravém břehu záplava ze Svitavy zasahuje ve výustní části potoka Sebránek až k půmyslovému areálu. Nad jezem Svitávka k rozlivům na levém břehu nedochází. Nad obcí jsou pak zaplavovány především na pravém břehu louky a polní pozemky ve směru k hlavní silniční komunikaci a nad křížením silnice až k železniční trati a místy i lokality za tratí prostřednictvím propustků a mostků. V další podrobnější studii a v dalších projektových stupních je třeba posoudit kapacitu koryta náhonu a zvážit jeho další využití (dnes není pravděpodobně náhon s energetickými vodními díly na něm využíván) a případně řešit ochranu přilehlé zástavby podél náhonu i s ohledem na levobřežní přítok – potok Semíč. Odtokové poměry na řece Svitavě lze variantně zlepšit i vybudováním suchého poldru nebo malé vodní nádrže s retenčním účinkem v malebném bočním údolí potoka Semíč v chatové oblasti nad zástavbou obce. Reálnost a efektivnost retenční nádrže by bylo třeba posoudit samostatnou podrobnější studií.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.2 Svitava v úseku Svitávka – Skalice nad Svitavou

Pod obcí Svitávka se říční údolí široce rozevírá a povodňové průtoky se odlehčují na oba břehy do okolních polních pozemků. Částečně se vzdouvají v širokém údolí nad zemním valem, který byl vybudován ve druhé světové válce v trase tzv. Hitlerovy dálnice. Rovněž níže po toku nad městem Skalice nad Svitavou je široké údolí přepaženo silničním náspem na silnici I/18 se silničním mostem v km 52,326. Ve zpracovaných studiích a v přípravné projektové dokumentaci se uvažuje o vybudování poměrně velkého suchého poldru nad tímto silničním náspem nad osadou Mladkov se záchytným objemem až 5 mil.m3 a dosahem záplavy až k obci Svitávka. Znamenalo by to úpravu návodní strany silničního náspu a vytvoření vzdouvacích a hradících objektů včetně bezpečnostního přelivu na toku Svitavy a další opatření v zátopovém území. Pod silničním mostem je v km 52,117 překlenuto koryto Svitavy cestním mostem. Asi 150 m nad mostem odbočuje od Svitavy na levém břehu v km 52,237 náhon, který se opět zaúsťuje do Svitavy v km 52,013. Nad obcí Skalice nad Svitavou se široké říční údolí s neupraveným klikatým korytem zužuje a je lemováno na levém břehu silniční komunikací situovanou po vrstevnici nad inundačním územím a na pravém břehu železničním náspem na trati do Letovic a do Svitav. V km 51,569 odbočuje nad jezem Skalice nad Svitavou v km 51,557 další náhon, který přivádí říční vody na místní malou vodní elektrárnu – MVE u místního průmyslového areálu při silnici na levém břehu řeky Svitavy. Přímé rameno je tvořeno korytem náhonu na bývalý mlýn, jenž v dnešní době není s objektem MVE provozován. Odbočující hlavní rameno Svitavy má ve svém korytě jako vzdouvací objekt jen malý, úzký jízek s nízkým klapkovým uzávěrem. Průtočná šířka jízku je snad jen cca 2,5 m – 3 m, takže kapacita je očividně tak malá, že pokud není otevřeno stavidlo jalové propusti na energetickém vodním díle u bývalého mlýna, musí zákonitě vybřežovat v mělkém korytě voda na oba břehy již při nízkých průtocích výše proti toku a polní pozemky na obou březích jsou tedy často zaplavovány. Na levém břehu pak povodňové průtoky zaplavují polní pozemky ve směru k silnici a areál místní firmy u bývalého mlýna a na pravém břehu jsou zaplavovány polní pozemky v lokalitě V hruškách až k železniční trati. Příčná silnice ve zúženém údolí v násypu pak vzdouvá inundované vody a navádí je do mostního profilu přes koryto Svitavy (v km 50,977) a do inundačního mostu na pravém břehu Svitavy těsně vedle železničního přejezdu do Skalice. Průtočný profil koryta Svitavy nad i pod příčnou silnicí se jeví jako málo kapacitní (cca na Q1), takže prakticky každoročně vybřežuje do lučních a polních pozemků až k silnici na levém břehu a k železniční trati na pravém břehu. Při stoleté vodě je pravděpodobně zaplavováno i kolejiště železniční trati v prostoru přejezdu a nádraží níže po toku. Odpad od náhonu je vyústěn do Svitavy v km 50,941. Krátce pod železničním nádražím (železniční stanicí) je do Svitavy zaústěno koryto pravobřežního přítoku (km 50,325) – potoka Úmoří, přitékajícího od obce Jabloňany. Zástavba obce je ohrožována z horní strany nátokem vzdutých inundovaných říčních vod nad silnicí do místní vodoteče procházející pod železniční tratí. Ze spodní strany ohrožuje voda ze Svitavy zástavbu rodinných domků situovaných podél výustní trati potoka Úmoří nad železniční stanicí. S ohledem na poměrně malou kapacitu koryta řeky Svitavy, především nad příčnou silnicí, je nutno i v této lokalitě – v obci Skalice nad Svitavou realizovat protipovodňová opatření. Dle pochůzky se jeví jako nutné ochránit zástavbu areálu kolem bývalého mlýna na levém břehu Svitavy pomocí ochranné zemní hrázky zavázané u objektu MVE na spodním konci a do silničního náspu na druhém konci. Snížení hladin povodňových průtoků v korytě Svitavy a rovněž v inundačním území nad uvedeným profilem je nutno zajistit zkapacitněním – rekonstrukcí stávajícího bočního jízku vzdouvajícího vody do náhonu a rovněž zkapacitněním vlastního koryta řeky Svitavy

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 pod zmíněným jezem. Úzký jezový objekt je třeba nahradit širším vzdouvacím objektem s pohyblivou hradící konstrukcí. Ochrana zástavby Skalice nad Svitavou proti inundovaným vodám z horní strany, které natékají z polních pozemků až za železniční těleso a do zástavby stávajícím mostkem v trati a místní vodotečí, se zajistí mobilním zahrazením mostního profilu v železničním náspu (cca 500m nad příčnou silnicí). Ochranu zástavby podél potoka Úmoří proti inundovaným vodám z řeky Svitavy pod příčnou silnicí je nutno zajistit částečně zkapacitněním – rozšířením stávajícího úzkého koryta Svitavy až asi po most na železniční vlečce pod městem (v délce cca 1000 m) a současně i vybudováním ochranných zídek podél břehových hran potoka.

4.2.3 Svitava v úseku Skalice nad Svitavou – Lhota Rapotina

Pod příčnou silnicí přepažující údolní nivu řeky Svitavy je koryto řeky Svitavy upravené a napřímené, avšak je třeba její kapacitu zvýšit např. rozšířením koryta v úseku až po železniční most na místní železniční vlečce v km 49,912. V tomto úseku nad vlečkou a rovněž pod vlečkou je průtočný profil omezen železniční tratí na pravém břehu a silnicí na levém břehu. Asi 400 m pod železniční vlečkou je tok přemostěn cestním mostem v km 49,570, pod nímž se mělké koryto přibližuje k silnici a v km 49,360 se do Svitavy zaúsťuje vodní tok Bělá.

Pro profil Svitavy – pod Bělou jsou uváděny hydrologické údaje z roku 2003 v hodnotách: N-leté průtoky N 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída

3 QN 29,5 40 55,5 66,5 79,5 96 121 m /s

Krátce pod Bělou je na Svitavě kamenný stupeň v km 49,143, od něhož odbočuje na levém břehu v km 49,147 náhon, který přivádí říční vody na MVE v obci Lhota Rapotina. Nad obcí se hlavní koryto řeky Svitavy kříží s hlavní železniční tratí v místě kapacitního nového železničního mostu v km 48,905 a koryto se podél obce a pod obcí přimyká k patě pravobřežního svahu rozšířeného říčního údolí. Na úrovni obce Lhota Rapotina je koryto překlenuto silničním mostem v km 48,540 na silnici do obce Obora a Jabloňany. Při vyšších průtocích se vody ze Svitavy odlehčují do levobřežního inundačního území s polními pozemky směrem k železniční trati. Už i nad obcí Lhota Rapotina se odlehčují vyšší průtoky z koryta řeky Svitavy v úseku pod kamenným stupněm a inundované vody protékají po lučních a polních pozemcích mezi železniční tratí a zmíněným náhonem ve směru k silniční komunikaci přepažující říční údolí a tuto silnici pak přetékají. Nad silnicí se inundované vody částečně vzdouvají a záplava zasahuje až do přilehlých obydlí v obci. Vzhledem k tomu, že je snaha využívat inundačních území k převádění povodňových průtoků, bude nutné ochránit zástavbu obce odsazenou ochrannou hrází jak nad příčnou silnicí, tak i pod silnicí. Pro zajištění regulace nátoku povodňových vod do náhonu se uvažuje o zřízení omezovacího objektu na náhonu v místě zavázání ochranné hráze do zvýšeného terénu (do silniční komunikace) těsně nad obcí Lhota Rapotína. Pod obcí pak bude nutno prodloužit ochrannou hráz podél náhonu tak daleko, aby nebyla zasažena zástavba obce zpětným vzdutím.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Všechny odpady a výustě zaústěné do koryta náhonu a odpadu od náhonu je třeba opatřit zpětnými klapkami, případně i s šachtami na přečerpávání odpadních vod při povodních.

4.2.4 Svitava v úseku Lhota Rapotina – Doubravice nad Svitavou

I pod obcí Lhota Rapotina je průtočný profil inundačního území rozdělen náspem železniční trati do Blanska a Brna. Asi v polovině dalšího úseku mezi výše popsanou obcí a obcí níže po toku – obcí Doubravice nad Svitavou se říční údolí zužuje a řeka Svitava zde v nejužším místě opět kříží železniční trať v km 46,717. Pod železniční tratí je v km 46,600 vlastní napřímené koryto Svitavy překlenuto hospodářským mostem na místní polní cestě a v km 46,381 se spojuje s odpadem od náhonu. K obci Doubravice nad Svitavou protéká řeka Svitava mezi lučními pozemky a záplavové území je ohraničeno na levém břehu silniční komunikací silnice II/374 a na pravém břehu železničním náspem, za který se místy dostává níže po toku prostřednictvím drážních propustí. V horní části obce Doubravice nad Svitavou je do Svitavy zaústěn v km 44,915 ohrázovaný levobřežní přítok – Nešůrka přitékající ze zástavby v levobřežním svahu říčního údolí. Těsně pod Nešůrkou je na Svitavě v km 44,904 situován boční kombinovaný jez Doubravice nad Svitavou, který vzdouvá říční vody do přímého náhonu na soukromou malou vodní elektrárnu níže po toku pod příčnou silniční komunikací. Boční kombinovaný jez má na návodním horním konci v místě štěrkové propusti pohyblivé uzávěry (4 stavidla v šířkách cca po 2 m). Vedle propusti je šikmá betonová přelivná plocha s korunou v úrovní lávky přes stavidla. Na spodním konci jezového objektu je snížená hrana betonového přelivu. Jez je málo kapacitní a ve špatném stavu, při povodních je obtékán a následně jsou erodovány břehy toku těsně kolem jezu, hrozí pak nebezpečí podemletí a porušení konstrukce jezu. Již v předchozích studiích a přípravných dokumentacích se uvažovalo s rekonstrukcí tohoto vzdouvacího jezu. Ve stejné lokalitě – v průkopu v návaznosti na upravené koryto pod jezem, by se měl vybudovat nový pohyblivý jez (vakový nebo klapkový) s proplachovací štěrkovou propustí hrazenou stavidlovými uzávěry a s objektem pro uzavírání vtoku do náhonu na levém břehu. Na tento objekt zpracoval AGROPROJEKT PSO s.r.o. v Brně investiční záměr, který byl projednán ve variantách na obecním úřadě v Doubravici nad Svitavou v 06/2006. Koryto řeky Svitavy je pod jezem již upravené a těsně nad novým železobetonovým silničním mostem v km 44,768 o jednom dostatečně kapacitním poli je zaústěn pravobřežní přítok – odlehčovací koryto probíhající za železniční tratí jako svod inundovaných a povrchových vod. Rovněž pod silničním mostem je koryto řeky Svitavy upraveno. Na pravém břehu je koryto a celý průtočný profil toku lemován a ohraničen opěrnými zdmi železniční stanice na železniční trati do Brna. Na levém břehu probíhá náhon na MVE, který je na pravém břehu opatřen hrází. Terén na levém břehu náhonu je pravděpodobně nedostatečně převýšen nad hladinou průtoku Q100, takže pro ochranu přilehlé zástavě pod příčnou silnicí je nutno tuto chránit zvýšenou hrázkou až ke stavení bývalého mlýna a objektu MVE, neboť vtok do náhonu není v dnešní době hrazen. Proto doporučujeme v rámci rekonstrukce jezu nad silnicí dořešit i uzavírání tohoto vtoku do náhonu i pro umožnění občasného pročištění koryta náhonu mezi jezem a vtokem do MVE. Podle výpočtů hladin N – letých průtoků v úseku nad jezem a nad silnicí a rovněž níže po toku pod příčnou silnicí bude navrženo ohrázování přilehlé zástavby především na levém břehu řeky a na levém břehu náhonu pro zabránění zaplavování okolní zástavby od řeky Svitavy. Předpokládá se protipovodňová ochrana na stoletý průtok. Ochranu levobřežní zástavby bude nutno zřejmě řešit i pod příčnou silnicí a pod bývalým mlýnem. V tomto území opět záplava zasahuje na lučních a polních pozemcích až k železniční trati Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 66

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 na pravém břehu a rovněž až za trať prostřednictvím drážních mostků a propustků. Levý břeh náhonu se níže po toku přimyká k patě levobřežního svahu říčního údolí, neboť zde slouží opět jako náhon na další vodní dílo v lokalitě Hamr.

4.2.5 Svitava v úseku Doubravice nad Svitavou …. Rájec – Jestřebí

Těsně nad vodním dílem Hamr odbočuje od náhonu přes jalovou propust odlehčovací koryto, které je zaústěno do přilehlého koryta řeky Svitavy v km 43,490, tj. hned nad hospodářským mostem překlenujícím na místní cestě Svitavu v km 43,489. Odpad od náhonu – od Hamru je do Svitavy zaústěn v km 43,312. Krátce pod lokalitou Hamr je do Svitavy zaústěn v km 42,593 levobřežní přítok – Holešínka. Z Holešínky odbočuje ještě nad Svitavou vodoteč – tzv. Hlavnička, která odvodňuje pravděpodobně stávající rovinaté území za vysokou levobřežní hrází v úseku pod Holešínkou, kde pravděpodobně kdysi býval velký rybník. Hlavnička je vyústěna do koryta řeky Svitavy v km 41,789, tj. v místě zavázání levobřežní hráze do silničního tělesa, profilem velikosti 900x1800. Je ke škodě, že toto poměrně rozsáhlé území pod silnicí II/374 při patě levobřežního svahu údolí není doposud využito k převádění alespoň částí vysokých povodňových průtoků. Dle informací zástupců města je to dáno údajně tím, že toto relativně snížené území lze za současného stavu jen těžko odvodnit (dnes se odvodňuje do stávající kanalizační sítě), neboť hladina v korytě Svitavy je vzdouvána níže ležícím jezem Rájec – Jestřebí nad úroveň terénu tohoto území za hrází. Pod Holešínkou se koryto Svitavy proplétá mezi železniční tratí na pravém břehu a zmíněnou vysokou hrází na levém břehu. Tato hráz těsně nad městem Rájec je zavázána do zvýšeného terénu u silnice II/374. Na pravém břehu Svitavy hráz není, takže vyšší průtoky se z koryta odlehčují do rozšiřujícího se inundačního území, kde se rozprostírají zemědělsky obhospodařované pozemky – role a louky (v lokalitě Na koutech). Záplavové území pak zasahuje na pravém břehu až k železniční trati a propustky až za trať. Inundované vody pak níže po toku natékají z polních pozemků nad příčnou silniční komunikací jednak zpět do koryta Svitavy na levé straně a jednak do koryta pravobřežního přítoku – potoka Býkovky na pravé straně údolí. V úseku pod zavázáním levobřežní hráze do silnice II374 probíhá koryto řeky Svitavy podél oplocení zahrad za řadou rodinných domů a je na levém břehu ohrázované. Přisazená ochranná hráz respektuje meandrující tok a prakticky v celé délce je po obou hranách koruny porostlá vzrostlými stromy - alejí s cestou pro pěší a cyklisty. Levobřežní ochranná hráz pak krátce nad příčnou silnicí do Rájce odděluje koryto Svitavy od místního rybníčku za hrází a v tomto místě je na toku Svitavy situován v km 40,799 boční stavidlový jez, který vzdouvá říční vody dále do přímého koryta náhonu, ohraničeného na obou březích opěrnými zdmi ve směru až k hlavní silnici. Pod silnicí pokračuje náhon s betonovými svislými zdmi do průmyslového areálu ČKD Turbotechniks k objektu MVE. V místě městského rybníčku s nátokem ze Svitavy v km 40,869 je na pravém břehu Svitavy v km 40,799 vybudován boční jez (Rájec – Jestřebí) hrazený třemi stavidlovými uzávěry. Koryto pod jezem je více zahloubené, avšak zúžené především v místě silničního mostu na příčné silnici do Jestřebí (v km 40,571). V těsném sousedství je příčná silnice křížena korytem potoka Býkovky, které je rovněž neohrázované a slouží k odvádění inundovaných vod z řeky Svitavy do území pod silnicí. Býkovka je zaústěna do Svitavy cca 120 m pod silničním mostem (v km 40,448). Povodňové průtoky natékají nad i pod silnicí do zastavěného pravobřežního území s rodinnými domy a s průmyslovou zástavbou, kde koryto Svitavy není ohrázované.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Pro profil Svitavy – pod Býkovkou jsou uváděny hydrologické údaje z roku 2003 v hodnotách: N-leté průtoky N 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída

3 QN 35 40 64,5 78 92 112 127,5 m /s

Při návrzích úpravy odtokových poměrů a protipovodňových opatření na toku řeky Svitavy v tomto popisovaném úseku přes Rájec – Jestřebí se dle pochůzky a dle mapového podkladu uvažuje o využití levobřežního ohrázovaného území nad městem Rájec - Jestřebí (po patřičných úpravách) jako boční poldr, alespoň průtočný, který by byl využíván pravděpodobně až při vyšších průtocích – asi nad průtokem Q20. V hrázi pod zaústěním Holešinky by se vybudoval nápustný objekt (zpevněný napouštěcí boční přeliv) a níže po toku, těsně nad navázáním hráze do silničního tělesa, by byl vybudován vypouštěcí objekt, případně zpevněný vypouštěcí boční přeliv s hrazenou spodní výpustí. S tímto technickým řešením pro transformaci povodňových vln a pro snížení kulminačních průtoků v tomto úseku a rovněž níže po toku řeky Svitavy zástupci města nesouhlasí z důvodů problematického odvodnění stávajících pozemků za ochrannou hrází s ohledem na výšky hladin v řece Svitavě vzdutých jezem pro energetické využití v areálu firmy ČKD - Turbotechniks. Předpokládá se rovněž úprava, případně zvýšení stávající levobřežní ochranné hráze i podél zástavby na levém břehu v úseku nad bočním jezem v délce cca 800 m. Podrobnějšími hydrotechnickými výpočty je třeba rovněž ověřit nutnost rekonstrukce stávajícího stavidlového objektu na stávajícím bočním jezu na pravém břehu Svitavy a jeho zkapacitnění. Dle pochůzky se jeví potřeba zvýšení kapacity úzkého koryta Svitavy pod jezem v délce cca 400 m jak v části nad silnicí, tak i pod silnicí. Nad silnicí se musí opevnit i břehová hrana na pravém břehu pro zabránění eroze břehové části při zpětném nátoku inundovaných vod do koryta Svitavy. Ochrana zástavby na pravém břehu potoka Býkovky proti inundovaným vodám ze Svitavy by měla být řešena ochrannou hrází (ochrannou zdí) výšky cca 0,6 až 1 m navrhovanou v pravobřežní břehové hraně potoka až po silnici - v trase stávajících plotů za zahradami řady rodinných domů. Rovněž pod příčnou silniční komunikací je třeba ochránit zástavbu proti stoleté vodě podél obslužné komunikace na pravém břehu potoka Býkovky pomocí ochranných zídek trasovaných mezi krajnicí komunikace a břehovou hranou v délce cca 200 m. Níže pod zástavbou rodinných domů probíhá na pravém břehu Svitavy odsazená ochranná hráz, kterou je třeba zvýšit v délce cca 200 m v přímé trase až k silničnímu tělesu nové silnice. Kolem průmyslového areálu (keramičky) pod silničním mostem v km 40,205 je nutno v trase betonového oplocení vybudovat ochranné zídky výšky cca 1 m v délce cca 150 m, které by navázaly na ochrannou zemní hráz prodlouženou pod zástavbu tak daleko, aby zpětné vzdutí nezasahovalo do zástavby města. Odpad náhonu je zaústěn do řeky Svitavy prakticky v mostním profilu v km 40,203. Rovněž na levém břehu řeky Svitavy nad novou příčnou silnicí se předpokládá dobudování a zvýšení stávajících ochranných hrází a ochranných zdí podél sportovního areálu. Návrh protipovodňových opatření od řeky Svitavy v Rájci – Jestřebí bude pravděpodobně třeba řešit i s ohledem na plánovanou výstavbu obchvatové silniční komunikace, která by měla být údajně trasována od navázání na stávající silnici II/374 nad městem ve směru toku přes stávající levobřežní hráz a vlastní koryto řeky Svitavy a dále pod vykřížením s řekou po polních pozemcích při pravém břehu řeky Svitavy. Pod stávajícím jezem by silnice překřížila opět koryto Svitavy, stávající příčnou silnici a pokračovala by přes průmyslový areál a přes sportovní areál ve směru k obci Ráječko opět po překřížení Svitavy pod keramičkou v pravobřežním inundačním území. Po výstavbě této rychlostní a obchvatové silnice by se opět změnily odtokové poměry řeky Svitavy a inundačních území

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 a bylo by třeba přizpůsobit i návrh protipovodňových opatření v tomto dotčeném území v údolí řeky Svitavy přes Rájec - Jestřebí.

4.2.6 Svitava v úseku Rájec – Jestřebí …. Spešov a Ráječko

Pod městem Rájec – Jestřebí a tedy pod příčnou silnicí přepažující údolní nivu řeky Svitavy protéká řeka Svitava mezi polními pozemky na obou březích. Vzhledem k nízké kapacitě stávajícího upraveného koryta řeky Svitavy vyšší vody vybřežují na oba břehy a záplava zasahuje na levém břehu k patě levobřežního svahu rozšířeného údolí pod silnicí II/374 a na pravém břehu až k silnici Rájec – Spešov a pravděpodobně i za silnici až k železniční trati a prostřednictvím drážních mostků a propustků i za trať. Asi 1 km pod městem Rájec - Jestřebí se nachází v údolí řeky Svitavy na pravém břehu obec Spešov a na levém břehu obec Ráječko. Koryto řeky Svitavy není podél těchto obcí hrázováno a k převádění povodňových průtoků se využívá celá široká údolní niva na obou březích koryta. Obec Ráječko nebyla v roce 1997 ani v roce 2002 zaplavena inundovanými vodami z řeky Svitavy a pravděpodobně není zaplavována ani při stoletém průtoku, neboť se zástavba správně rozprostírá na zvýšeném terénu. Těsně nad obcí Ráječko je do Svitavy zaústěna místní svodnice v km 39,043. Pod obcí Ráječko se nachází na toku Svitavy v km 38,445 kombinovaný vzdouvací jez, který nahání vodu do pravobřežního náhonu, směřujícího za železniční trať do stávajícího využívaného objektu MVE z roku 1908 v obci Dolní Lhota. Pod obcí Ráječko pak jsou zaplavovány zemědělské pozemky mezi řekou a novou silnicí na Blansko v lokalitě Kruhy. Hůře než obec Ráječko na levém břehu Svitavy je na tom obec Spešov na pravém břehu, jejíž zástavba zasahuje do inundačního území a řady rodinných domů kolem příjezdové komunikace byly při povodních 1997 zaplaveny v nejnižším místě do výše až 80 cm. Inundované vody, které se přelijí i přes silniční komunikaci od Rájce, mohou dnes natékat prostřednictvím mostku na železniční trati i za trať a do horní části zástavby obce Spešov. Zvýšení stupně protipovodňové ochrany je možné dosáhnout zkapacitněním - rekonstrukcí stávajícího vzdouvacího jezu, který má v pravobřežní části (na straně náhonu) štěrkovou a proplachovací propust hrazenou stavidlovými uzávěry, avšak v levobřežní části je pevný betonový přeliv, který vzdouvá nízké i povodňové průtoky ve Svitavě a v inundačním území na obou březích. Pro ochranu horní části zástavby v obci Spešov se ve studii navrhuje vybudovat na návodní straně před železničním mostkem mobilní hrazení nebo hrázku se zpevněným přejezdem a s hrázovou propustí hrazenou stavítkem tak, aby inundované vody nenatékaly za železniční trať. Zástavbu Spešova níže po toku pak je možné ochránit zemní hrází výšky cca 1 m trasovanou na pravém břehu příkopu místní svodnice (potoka). Pod příjezdovou komunikací z obce Ráječko (pod ČOV) by byla ochranná hráz výšky cca 1 m probíhající kolem zahrad za zástavbou zavázána buď do drážního tělesa, nebo by byla hráz protažena v lokalitě Trávníčky podél Svitavy níže po toku tak daleko, aby zpětné vzdutí stoleté vody nezasahovalo do zástavby obce

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.7 Svitava v úseku Spešov a Ráječko – Blansko

Odpad od náhonu přitékající od obce Dolní Lhota za tratí ČD na pravém břehu řeky Svitavy opět podchází železniční trať a vrací se zpět do koryta řeky Svitavy v km 37,527. Pod soutokem je břehová kapacita koryta řeky Svitavy udávána v hodnotě cca průtoků Q5 až Q20, takže inundované vody zaplavují okolní pozemky na obou březích až k silnici Blansko – Ráječko na levém břehu a k silnici Blansko – Dolní Lhota na pravém břehu. Po zaplnění inundačního území se pravděpodobně přelévají inundované vody i přes silnici do Dolní Lhoty a záplava zasahuje až k železniční trati, případně i za trať prostřednictvím drážních propustků. V km 37,065 je do Svitavy zaústěn levobřežní přítok přitékající z obce Horní Lhota. Svitava dále protéká neohrázovaným korytem mezi polními pozemky a ve zužujícím se údolí se po toku, tj. ve směru k Blansku, oddaluje od železniční trati a přibližuje k novější silnici na levém břehu řeky. Koryto v Blansku je upravené, v patě svahů opevněné kamenným záhozem a podél břehů porostlé řadami vzrostlých stromů. Většina kanalizačních a jiných odpadů a přítoků není ve výustních objektech hrazená, takže zpětné vzdutí při povodních se projevuje až za stávající silniční komunikace a do zástavby města i výše za břehovými hranami. V horním konci města je přes koryto Svitavy v km 36,285 vybudován nový silniční most o jednom poli, přes který probíhá silniční komunikace do obce Dolní Lhota na pravém břehu. Tato silnice v náspu šikmo přepažuje inundační údolí a nahání vybřežené vody zpět do koryta a do zmíněného silničního mostu. Při vyšších průtocích je pravděpodobně silnice přelévána a inundované vody se dostávají k železniční trati a do místní vodoteče, kterou natékají až za trať v místě mostku v drážním tělese. V mostním profilu silničního mostu je přepažena pravobřežní inundace místní cestou na nízkém náspu, který rovněž vzdouvá inundované vody na pravém břehu. Přelévající se vody pak protékají za nízkou pravobřežní hrází a dostávají se až k jezovému profilu s pohyblivou hradící konstrukcí – Salmův jez v km 35,895 (dvě ocelové klapky). Částečně se zřejmě inundované vody přelévají zpět do koryta Svitavy v úseku nad jezem, částečně obtékají jezový objekt a vrací se do koryta Svitavy pod jezem a částečně protékají korytem místního náhonu až do prostoru sportovního areálu a k bývalému devastovanému mlýnu se zbytky zařízení MVE. V době pochůzky při zpracovávání této studie byl vtok do náhonu uzavřen, náhon byl vypuštěn, neboť se krátce pod jezovým profilem upravovaly nábřežní zdi. Objekt MVE na náhonu probíhajícím souběžně s železniční tratí je zřejmě delší dobu mimo provoz. Na levém břehu Svitavy je vybudována v úseku od zmíněného silničního mostu až po jezový profil Salmova jezu ochranná hráz, která se i s korytem oddaluje od hlavní silnice. Mezi silnicí a korytem se nacházejí areály soukromých firem a benzínová čerpací stanice. Pod jezovým profilem a pod zaústěním potoka Sloupečník na levém břehu Svitavy (km 35,788) je mezi korytem a silnicí místní zahradnictví se skleníky. Níže po toku se opět koryto Svitavy přibližuje k silnici a protéká podél ní. Na pravém břehu se rozprostírá areál hřišť a sportovních zařízení za nízkou hrází porostlou vzrostlými stromy. Příjezd do sportovního areálu Ludvíka Daňka i s novým plaveckým stadionem a plovárnou je zajištěn z hlavní silnice na levém břehu po železobetonovém silničním mostě o jednom poli (km 35,128). Břehová část je rovněž pod mostem zaplavována povodňovými průtoky. Pod areálem sportovišť se stékají Svitava s odpadem od bývalého mlýna s MVE (km 34,756). Krátce pod soutokem je další příčná silnice se silničním mostem o dvou polích přes řeku Svitavu (km 34,650). Silnice zajišťuje příjezd k druhému železničnímu nádraží a do zástavby v pravobřežním svahu údolí Svitavy nad železnicí. Pravý břeh pod silnicí je dostatečně vysoko, avšak levý břeh s místním stavením a parkem je pod mostem snížen. Pod mostním profilem je do Svitavy zaústěn velký zaklenutý profil potoka Pálava (km 34,621). Přes řeku Svitavu je překlenut ocelový most

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 původní železniční vlečky (km 34,366). Nad a pod jehož profilem jsou pak podél levého břehu u hlavní silnice situovány supermarkety, které jsou údajně vystavěny již na zvýšeném terénu a nejsou ohrožovány stoletým průtokem. Zástavba a místní komunikace za stávající hlavní silnicí však jsou stoletou vodou zaplavovány. Obdobně bude zaplavováno autobusové nádraží a okolní zástavba podél ulice Svitavské, areál závodu Adast a ulice Komenského. Těsně pod autobusovým nádražím je opět Svitava přemostěna mostem na silnici, která slouží jako příjezd k dolnímu železničnímu nádraží (km 33,630). Krátce pod mostem je na Svitavě vybudován pohyblivý klapkový jez o dvou polích – km 33,520 (jez Paulinka). Koryto pod jezem lichoběžníkového profilu se jeví jako dostatečně kapacitní. Asi 300 m pod jezovým profilem se nachází na pravém břehu na sníženém terénu areál soukromé firmy s přízemními halami, který je povodňovými průtoky zaplavován a v dnešní době je provizorně ohrázován volně sypanými hromadami hlíny při břehové hraně. Tato však může být při povodních splachována do koryta Svitavy. Pod zmíněným areálem je opět koryto přemostěno mostem železniční vlečky (km 33,028) a silničním mostem (km 33,021). Oba mosty zajišťují příjezd do bočního údolí potoka Palava, podél něhož jsou situovány haly průmyslového areálu ČKD Blansko. Přítok Palava je zaústěna do Svitavy v km 33,011 (km 33,907) pod vysokým silničním mostem na silnici II/374. Město Blansko bylo při extrémních povodních zaplaveno od řeky Svitavy poměrně ve velkém rozsahu na pravém břehu, avšak i na levém - více zastavěném břehu, kde se především rozšiřovala záplava prostřednictvím zpětného vzdutí místní kanalizací a různými odpady, přítoky a odvodňovacími příkopy. Koryto nedosahuje kapacity na stoletý průtok. Přes město Blansko má koryto lichoběžníkového tvaru břehovou kapacitu od Q10 do Q100. Navíc v záplavovém území byly splaveny různé plovoucí předměty, které se zachytávaly na pilířích mostních konstrukcí a jezových objektů, na nadzemních objektech a plotech v inundačním území.

Návrh protipovodňových opatření: V horním konci zástavby města Blansko bude třeba vybudovat na silniční komunikaci do obce Dolní Lhota inundační most (světlosti cca 12 m), umožňující podtékání silnice a odlehčení říčních vod do polních pozemků mezi silnicí a železnicí tak, aby silnice nebyla pokud možno přelévána (efektivnost je třeba ověřit hydrotechnickými výpočty s ohledem na možnost zpětného nátoku inundovaných vod do koryta Svitavy níže po toku a s ohledem na kapacitu silničního mostu na zmíněné silnici v říčním km 36,285). Bude nutno zvážit odstranění nebo snížení náspu na příčné polní cestě probíhající od silničního mostu k trati v délce cca 200 m. Pro zpětný nátok inundovaných vod do koryta nad pohyblivým jezem a rovněž do koryta pod jezem bude třeba snížit a opevnit přelivnou část stávající hrázky a břehové hrany pro zabránění porušení jezu při jeho obtékání (v délce cca 50 m). Současně je třeba podrobněji prostudovat možnost využití koryta původního mlýnského náhonu na PB pro převádění částí povodňových průtoků. V úseku nad jezem bude zřejmě nutné ještě zvýšit levobřežní ochrannou hráz po zmíněný silniční most. V úseku pod jezem se posoudí nutnost zvýšení levobřežní hráze podél Svitavy a obou hrází na levobřežním přítoku. V souvislosti s uvažovaným poldrem Rájec – Jestřebí nad městem Blanskem byla zpracována studie Svitava – Blansko, úprava koryta v úseku mezi jezem Paulinka v km 33,527 a Salmovým jezem v km 35,895. Jedná se o úpravu koryta blízkou přírodě s pročištěním koryta a s vytvořením berem pro zvýšení kapacity koryta Svitavy v určitých dílčích úsecích. Na pravém břehu Svitavy bude nutno vybudovat nad rozšířeným sportovním areálem příčnou ochrannou hráz od železniční trati přes koryto náhonu až ke Svitavě.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Zvýšení stávající hráze a vytvoření bermy na pravém břehu se vzrostlými stromy nebude možné, takže se uvažuje o zřízení ochranných betonových zídek za cestou (výšky cca 1 m v délce cca 350 m nad příjezdovou silnicí do sportovního areálu) a rovněž ochránit pravobřežní zástavbu podél Svitavy od silničního mostu až po zaústění odpadu od mlýnského náhonu pod tenisovými hřišti (pomocí ochranných zdí výšky cca 1,5 m v délce cca 400 m). Na náhonu bude v místě křížení hráze umístěn omezovací stavidlový objekt (asi 3 ks po 1,5 m). Levobřežní hráz je třeba zvýšit od silničního mostu na příjezdu do sportovního areálu až k dalšímu silničnímu mostu na příjezdu k hornímu nádraží (variantně se uvažují ochranné zdi výšky 1,5 m délky 600 m). Na zaklenutém levobřežním přítoku Pálava je nutno zřejmě vybudovat stavidlové uzávěry s možností přečerpávání vnitřních vod do Svitavy při povodňových stavech v řece Svitavě. Pro ochranu přilehlé zástavby níže po toku se vybudují na levém břehu odsazené ochranné hrázky (valy) a ochranné zídky podle potřeby a podle možností ve stísněných profilech. Areál přízemních objektů místní firmy na pravém břehu Svitavy pod jezem Paulinka (km 33,520) je vhodné ochránit zemními hrázemi nebo ochrannými zdmi podél břehové hrany až k železniční vlečce v km 33,028, resp. v km 33,930 (dle původního staničení) - nad silničním mostem v km 33,021, resp. 33,923 a nad zaústěním levobřežního přítoku - říčky Punkvy v km 33,011, resp. v km 33,907. Protipovodňová opatření bude nutno zajistit ve výustní trati i podél Punkvy. Pravděpodobně i kolem areálu nové ČOV u zaústění Punkvy bude nutno zvýšit ochranné hrázky nebo zdi až na stoletý průtok (ověří se podrobnějším výpočtem průběhů hladin). Provoz ČOV musí být uzpůsoben i při hladině Q100 v řece Svitavě tak, že gravitační odpad do řeky bude uzavřen a z manipulační šachty budou odpadní vody přečerpávány do zvýšené hladiny ve Svitavě. Pro ochranu přilehlé i vzdálenější zástavby je rozhodující nutnost opatření všech výustních objektů hradícími uzávěry s možností přečerpávání vnitřních vod do řeky Svitavy.

Pro profil Svitavy – nad Punkvou jsou uváděny hydrologické údaje z roku 2003 v hodnotách: N-leté průtoky N 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída

3 QN 35 43 69 88 105 126 140 m /s

Pro profil Svitavy – pod Punkvou jsou uváděny hydrologické údaje z roku 2003 v hodnotách: N-leté průtoky N 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída

3 QN 36 50 77 97 117 144 163 m /s

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.8 Svitava v úseku Blansko – Adamov

Pod městem Blansko se koryto řeky Svitavy v přirozeném stavu proplétá cca v délce 3 km úzkým údolím se zalesněnými svahy mezi silnicí na levém břehu a železniční tratí na pravém břehu. Níže pod Blanskem je vybudován na toku Svitavy balvanitý skluz Klamovka - v km 33,559. V km 33,374 je překlenut cestním mostem. Olomučanský potok je zaústěn do Svitavy zleva v km 32,986 přes silniční mostek – propust velikosti 3x1,8 m. Koryto Svitavy je přemostěno na silnici II/374 v km 32,767 a v km 32,011. Pod kopcem a lokalitou Nový Hrad podchází řeka železnici v km 31,014 a odklání se od trasy železnice, která přechází do tunelu. Na konci velkého meandru kříží řeka Svitavy silnici v km 29,980 těsně pod pravobřežním přítokem – Šebrovkou v km 29,991. Po několika ostrých meandrech se opět dostává řeka Svitava do souběhu s železniční tratí, kterou pak kříží až v km 27,632 v lokalitě Mlýnek pod Hradem. V km 26,507 je Svitava přemostěna na místní lesní cestě betonovým mostem, pod nímž je ve vzdálenosti cca 100 m v km 26,411 jez Adamov. Z nadjezí odbočuje na levém břehu náhon na MVE s odběrným objektem profilu 1,1x0,5 m v km 26,452. odpad od objektu MVE je vyústěn v km 26,379 profilem DN860. Níže po toku je koryto překlenuto v km 25,359 lávkou pro pěší a v km 25,349 potrubním mostkem. V lokalitě horního konce města Adamova je údolí řeky Svitavy podél železniční trati na pravém břehu úzké a navíc je průtočný profil ještě více zúžen průmyslovou zástavbou strojírny ADAST na levém břehu. Pod areálem průmyslových hal a pod novým železobetonovým silničním mostem o jednom poli (km 25,189) je zaústěn do koryta Svitavy Křtinský potok na levém břehu v km 25,163. V úseku pod silničním mostem jsou na pravém břehu situovány dva nadzemní objekty (jeden historický a architektonicky zdařilý, dnes v devastovaném stavu, druhý novější několika patrový), které byly při povodních 1997 zaplaveny nad terénem do výšky cca 0,6 m. Při pravém břehu probíhá mezi zvýšeným železničním tělesem trati Brno – Svitavy a korytem řeky silniční komunikace a železniční vlečka, která přechází z pravého břehu na levý po vyšším žb. Mostě v km 24,742. Levobřežní terén pod Křtinským potokem s místní komunikací, s parkovištěm a s dalším průmyslovým areálem, je poněkud nižší a při povodních zaplavován. Ve směru po toku se terén se zástavbou již zvyšuje a pravděpodobně není povrchovou vodou z řeky zaplavován. Ohrožovány jsou podzemní části přilehlých objektů prostřednictvím nehrazených kanalizačních odpadů a zvýšenými hladinami podzemní vody při povodních. Problematický je úsek pod průmyslovými halami a pod lávkou pro pěší (km 23,961) v místech, kde se koryto proplétá mezi soukromými zahrádkami. Svahy a paty svahů jsou zde často podemílány a poškozovány, neboť jsou správci toku nepřístupné při situování oplocení zahrádek až k břehovým hranám a dokonce do průtočných profilů. Uživatelé přilehlých zahrádek tyto nátrže a břehové hrany si sami upravují rozmanitým, avšak mnohdy nevhodným způsobem. Níže po toku ve směru k Bílovicím nad Svitavou je koryto Svitavy lemováno silniční komunikací a je několikrát kříženo železniční tratí. V místech podjezdů pod železničními mosty je vozovka souběžné silnice vždy v jednom pruhu snížena kvůli podjezdné výšce pod železničními mosty a při zvýšených stavech je snížený pruh vozovky říčními vodami zaplavován. Protipovodňová ochrana zástavby průmyslových areálů na obou březích koryta Svitavy v horním konci Adamova (nad zaústěním Křtinského potoka) je velice problematická, neboť zástavba a oplocení zasahují až k břehovým hranám koryta, které je navíc poměrně hustě porostlé křovinami a rovněž vzrostlými stromy. Je třeba počítat v mnoha úsecích s tím, že obvodové zdi průmyslových hal přisazené až k břehovým hranám budou samy o sobě zaplavovány a budou tvořit tak zábranu proti zaplavování interiérů hal. Protipovodňovou ochranu další zástavby a celého areálu s přístupovými komunikacemi a manipulačními plochami mohou tvořit pouze další doplňující ochranné zdi a zídky,

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 které bude nutno vybudovat většinou v trasách stávajících oplocení podél břehů Svitavy. V určitých a vhodných místech je však nutno zachovat přístup správci toku do vlastního koryta nebo alespoň k němu prostřednictvím mobilního hrazení na sjezdech do koryta. Předběžně se odhaduje celková délka ochranných betonových zdí a zídek v úseku nad Křtinským potokem cca 1200 m. Dále je třeba zabránit zaplavování především levobřežní části okolního terénu pod Křtinským potokem, kde se nachází rozlehlejší plochy parkovišť, autobusové zastávky, silniční komunikace na příjezdu do města, vjezdy do dalších průmyslových areálů a hal, stánky a různé obchůdky. Ochranu tohoto území pod silničním mostem bude možné zajistit pouze pomocí ochranných zdí a zídek vybudovaných buď na korunách stávajících opěrných a nábřežních zdí, nebo pomocí odsazených betonových nebo kamenobetonových zídek, které budou zavázány do zvýšeného terénu nebo do vyšších nábřežních zdí. Celková délka zdí a zídek výšky cca 1,2 m nad okolním terénem je asi 200 m. Současně je nutno zajistit osazení hradících prvků (zpětných žabích klapek, stavítek a šoupátek na několik stávajících odpadů a odvodňovacích zařízení, včetně čerpacích šachet pro přečerpávání vnitřních vod při povodňových stavech na obou březích. Důležitou roli bude rovněž hrát zvýšená hladina podzemní vody v blízkosti koryta Svitavy a Křtinského potoka. Pravděpodobně bude nutné rovněž osadit v kritických místech čerpací vrty a studny pro snižování hladiny podzemní vody a vztlaku pod vozovkami a různými podlahami podzemních a nadzemních objektů a pod zpevněnými plochami ve snížených místech. Ochranu dvou budov a železniční vlečky na pravém břehu je možné zajistit proti zaplavování pouze pomocí ochranných zídek vybudovaných při krajnicích příjezdných komunikací podél břehových hran řeky Svitavy v délce cca 250 m. Ve spodním konci průmyslového areálu je koryto překlenuto lávkou pro pěší v km 23,961, který slouží místním obyvatelům a turistům jako příchod k železniční stanici Adamov.

4.2.9 Svitava v úseku Adamov - Bílovice nad Svitavou

Rovněž pod městem Adamov většinou řeka Svitava protéká úzkým údolím v souběhu se silniční komunikací na jednom břehu a s železniční tratí na Brno na druhém břehu. V tomto úseku stabilizovaný tok nijak podstatně neohrožuje opevněné břehy a opevněné průtočné profily železničních a silničních mostů. V úzkém údolí se občas nachází v blízkosti toku rekreační chaty, které mohou být při extrémních povodních ohrožovány. Protipovodňovou ochranu si však musí zajistit vlastníci většinou sami tak, aby opatření nezmenšovala průtočný profil v inundačních územích a aby plovoucí předměty nemohly způsobovat ucpávání lávek a mostů na toku. Na toku níže mezi Adamovem a Bílovicemi nad Svitavou je tok křížen ještě dalšími třemi železničními mosty (km 22,060, 20,875, 19,301), třemi silničními mosty (km 22,413, 21,163, 18,497) a čtyřmi lávkami pro pěší (km 20,778, 20,361, 19,996 a 19,239). Na toku je situován v km 20,305 říční stupeň.

Pro profil Svitavy – Bílovice nad Svitavou (vodočet) jsou uváděny hydrologické údaje z roku 2002 v hodnotách: N-leté průtoky N 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída

3 QN 40 56 80 100 122 154 179 m /s

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.10 Svitava v úseku Bílovice nad Svitavou – Obřany

Řeka Svitava v Bílovicích nad Svitavou jen velice mírně meandruje v úzkém údolí mezi železniční tratí Brno - Blansko na pravém břehu a silniční komunikací do Blanska na levém břehu. Při horním konci zástavby jsou říční vody vzdouvány šikmým jezem s poklopovými hradícími prvky, které jsou v dnešní době nefunkční (km 16,359). Jez je ve špatném stavu a často se na přelivné hraně zachytávají různé plovoucí předměty, větve a kmeny spadlých stromů, které snižují průtočnost jezového profilu a vzdouvají hladinu i při nižších povodňových průtocích na okolní nízké břehy s lučními pozemky a zahrádkami s rekreačními chatami. Voda pak dosahuje až k silniční komunikaci. Jez vzdouvá vodu do mlýnského náhonu na levém břehu řeky, kde mlýn je sice funkční a vyrábí mouku, avšak MVE je zřejmě nefunkční a odstavena z provozu. Koryto náhonu s břehy nad mlýnem a rovněž pod mlýnem jsou ve špatném až kritickém stavu. Hladiny povodňových průtoků v roce 1997 dosahovaly v úseku pod mlýnem až ke zhlaví nábřežních zdí podél silniční komunikace na levém břehu v blízkosti starých rodinných domků (v úseku krátce nad odbočující silnicí do Řícmanic), které povrchovou vodou nebyly zaplaveny. Na levém břehu v profilu silničního mostu (km 15,584) krátce nad limnigrafem (km 15,554) údajně dosahovala hladina vody až přes silnici k pomníku S.K.Neumana a k přilehlé budově Sokolovny, takže vody byly ještě více vzdouvány podhledem silničního železobetonového mostu. Problematický je v tomto území především pravý snížený břeh za železniční tratí, kam dosahuje voda z koryta Svitavy prostřednictvím drážních mostů, mostků, propustků a rovněž nehrazenými kanalizačními odpady a odvodňovacími příkopy a svody. Říční vody zde natékají z horních úseků až na místní komunikace a k přilehlé zástavbě za tratí. Zaplavována je rovněž komunikace a řady rodinných domů podél ní za železniční tratí ve směru k železniční stanici. Přítok a odtok říčních vod v této lokalitě je prakticky propojen i prostřednictvím dalšího drážního podchodu a mostku níže po toku pod silničním mostem, tj. v blízkosti železniční stanice. Níže po toku pak je zaplavován areál soukromé firmy na pravém břehu Svitavy, pod ním pak zatravněné pozemky, hřiště a soukromé zahrádky s rekreačními chatkami. V rámci samostatné studie je třeba ověřit nutnost rekonstrukce stávajícího pevného jezu na pohyblivý z důvodů zlepšení odtokových poměrů v nadjezí a pro zabránění zaplavování silniční komunikace do Blanska krátce nad Bílovicemi. Ochranu zástavby podél levého břehu odpadu náhonu u napojení silnice od Řícmanic je možné zajistit pomocí ochranné zídky vybudované ve zhlaví stávajících opěrných a nábřežních zdí, které je třeba předem opravit a zpevnit. Ochranu zástavby na pravém břehu řeky Svitavy za železniční tratí v úseku pod pevným jezem je třeba zajistit především tak, aby vody do těchto míst nenatékaly různými odpadními kanály a mostky. Kanalizační a jiné odpady je nutno opatřit zpětnými klapkami a stavítky, s možností přečerpávání vnitřních vod do koryta Svitavy. Mostky pod železničním náspem je třeba opatřit na návodní straně mobilním hrazením jak v úseku nad jezem a silničním mostem, tak i pod silničním mostem (celkem ve čtyřech místech v šířkách 3 až 8 m). Průtočný profil koryta a silničního mostu u pomníku S.K.Neumana je nutno při povodních stále udržovat odstraňováním plovoucích větví a kmenů stromů, případně jiných předmětů (splavených dřevěných chat a dřevěných oplocení, apod.). Areál místní firmy na pravém břehu Svitavy u železniční stanice a zahrádky s rekreačními chatkami na obou březích v úseku pod Bílovicemi budou nadále vyššími průtoky zaplavovány. Je třeba upozornit vlastníky těchto zaplavovaných nemovitostí, aby v záplavovém území volně neskladovali plovoucí předměty (palivové dřevo, trámky, desky, barely a nádrže na vodu, apod.), které mohou při splavení ucpávat průtočné profily koryta a mostů níže po toku. Rovněž oplocení pozemků způsobuje zhoršení odtokových poměrů, vzdouvání inundovaných vod a větší záplavy v okolí toku. Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 75

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Krátce pod Bílovicemi je na levém břehu řeky Svitavy situována ČOV Bílovice. Areál ČOV je nutno ochránit proti zaplavování ochrannými hrázkami a zídkami až na stoletý průtok s bezpečnostním převýšením jejich koruny a technologické zařízení ČOV je třeba zajistit tak, aby při zvýšených průtocích v řece Svitavě bylo možné gravitační odpad do řeky zahradit a přečerpávat odpadní vody z čerpací jímky i do zvýšených hladin v řece Svitavě. Měl by tedy být provoz ČOV i při Q100 zajištěn a nepřerušen. Koryto řeky Svitavy v popisovaném úseku mezi Bílovicemi a městskou částí Brno – Obřany protéká sevřeným klikatým údolím, proto záplavy zde nejsou rozsáhlé. Záplava je omezena obvykle železniční tratí na jednom břehu a patou přilehlého svahu údolí na druhém břehu. Zaplavovány jsou většinou luční a lesní pozemky s chatovou zástavbou. Železniční trať Brno – Blansko, která několikrát kříží tok řeky Svitavy je dostatečně vysoko nad hladinou stoleté vody. Občas se při zvýšených stavech vody v řece nabalují na mostních pilířích spadlé kmeny stromů a větve, které vzdouvají hladiny nad objekty mostů a způsobují větší záplavy. Tyto problémy mohou nastávat na kamenobetonovém obloukovém mostu (v km 11,816) při horním konci zástavby v Obřanech, kde je koryto Svitavy kříženo železniční tratí s klenutým železničním mostem o třech polí v průtočném profilu, vedle nichž jsou na obou stranách toku ještě další dvě pole mostu překlenující ve snížených místech místní cesty (na obou březích po jednom poli). Most byl celý rekonstruován kromě dělících pilířů v 90 – tých letech minulého století. Pod zmíněným mostem je vyššími průtoky zaplavována v horní části Obřan místní komunikace na pravém břehu řeky Svitavy (ulice Mlýnská), která slouží jako příjezd k řadě rodinných domů a vil, situovaných většinou výše nad hladinou v zahradách a v lesních porostech pod strmým svahem říčního údolí. Silniční komunikace by měla být výhledově ochráněna proti zaplavování vodou při stoletém průtoku pravděpodobně ochrannou zídkou trasovanou prakticky přímo v přilehlé břehové hraně toku, která se přibližuje místy až ke krajnici vozovky. Na levém břehu dosahují hladiny až k zahrádkám za řadou rodinných domů. Domy na zvýšeném terénu nejsou hladinou stoleté vody zasaženy. Krátce nad dalším a vysokým železničním viaduktem (km 11,002) je vybudována nová ocelová zaklenutá lávka pro pěší a cyklisty bez dělících pilířů, takže tato nezpůsobuje žádné potíže. Krátce pod vysokým železničním viaduktem je na toku Svitavy situován v Obřanech pevný jez s nástavky (km 10,950). Jez, který vzdouvá vody do pravobřežního náhonu k MVE (v km 10,965), je již ve špatném stavu a doporučujeme jeho rekonstrukci na jez pohyblivý pro zajištění snížení hladin povodňových průtoků v úseku nad jezem. Zlepšení odtokových poměrů by pravděpodobně pomohlo i důkladnější pročištění a zahloubení koryta nad tímto jezem až po železniční obloukový most o více polích. Tímto řešením by se dosáhlo snížení koruny potřebných ochranných zídek podél silniční komunikace v nadjezí. Krátce pod jezem je koryto dostatečně kapacitní až po silniční most na silnici do Obřan a Bílovic.

Pro profil Svitavy – nad Cacovickým jezem jsou uváděny hydrologické údaje z roku 2003 v hodnotách: N-leté průtoky N 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída

3 QN 40 56,5 83 101 123 154 180 m /s

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.11 Svitava v úseku od mostu v Obřanech po silniční most v Maloměřicích

Pod silničním mostem na silnici z Maloměřic do Obřan (km 10,775) se voda z řeky Svitavy při vyšších průtocích rozlévá do polních pozemků a místních zahrádek na obou březích a zřejmě se k rodinným domům dostává při Q100 především na levém břehu koryta. Na pravém břehu širokého a mělkého koryta řeky Svitavy krátce pod silničním mostem jsou rovněž vystavěny nové rodinné domy, které jsou většinou situovány již na zvýšeném terénu, takže by neměly být povodněmi zasahovány. Další pevný a šikmý jez v km 9,620, který nahání vodu do provozovaného náhonu na bývalý mlýn a dnešní MVE v lokalitě Cacovice, je málo kapacitní, resp. koryto nad jezem je mělké a neohrázované a jeho kapacita se udává v hodnotách průtoků Q20 až Q50. Zvýšené vody vybřežují především do pravobřežní části rozšířeného údolí se sportovním areálem a fotbalovým hřištěm, obtékají nízký jez především zprava a přes náhon se dostávají do rozšířeného údolí se zemědělsky využívanými pozemky a s jedním stavením (původně zahradnictví) v inundačním území za nízkou ochrannou hrází v podjezí. Vyšší průtoky se rovněž odlehčují v nadjezí do prostoru zahrádek na levém břehu řeky Svitavy a pravděpodobně se dostávají i za stávající levobřežní ochrannou hráz do místních zahrádek a k zástavbě v podjezí. V prostoru pevného jezu je třeba řádně opevnit přelévané břehové hrany a břehy na obou stranách obtékaného jezu a rovněž levý břeh náhonu tak, aby nedošlo k erozi a k porušení levobřežní ochranné hrázky náhonu a břehů na pravém břehu Svitavy. Pro zvýšení kapacity koryta nad Cacovickým jezem je třeba realizovat rekonstrukci pevného jezu na pohyblivý, např. na vakový nebo klapkový, s tabulovým uzávěrem v pravobřežní části jezu pro zajištění proplachování jezové zdrže a vtoku do náhonu. Ve velké míře by prospělo pravidelné čištění širokého a mělkého zanášeného koryta nad zmíněným jezem v úseku až po silniční most na silnici do Obřan. Pro ochranu zástavby na levém břehu Svitavy těsně pod silničním mostem v Obřanech bude třeba zvýšit stávající hrázku (břeh) v trase oplocených zahrad. Krátce pod zástavbou až k místní lávce (tj. v území pod bývalým hřbitovem) by stálo za to vybudovat na levém břehu Svitavy v odsazené poloze průleh (souběžné odlehčovací koryto) z nadjezí do podjezí až ke stávající lávce pro pěší, na kterém by mohl být situován rybochod typu balvanitého skluzu nebo z kaskády balvanitých stupňů), čímž by se zvýšila průtočná kapacita ve sledovaném úseku a tedy snížily i hladiny povodňových průtoků. V dnešní době je tedy povodňovými průtoky zaplavováno především pravobřežní inundační území pod Cacovickým jezem a v územním plánu se s tímto inundačním územím na tzv. Cacovickém ostrovu počítá. Uvažuje se o revitalizaci tohoto území s parkovými úpravami a pro rekreační využití. V prostoru dolní části ostrova jsou dnes vybudovány tenisová hřiště a při náhonu jsou areály soukromých firem s bývalým mlýnem a s provozovanou MVE (u ulice Cacovické). Částečně jsou zaplavovány přízemní rodinné domky přímo na levém břehu řeky Svitavy pod lávkou pro pěší a nad prefabrikovaným pevným jezem a široké území kolem v Maloměřicích. V úseku pod zmíněným pevným jezem v Cacovicích je koryto řeky Svitavy poměrně úzké a hluboké, především pod lávkou pro pěší, neboť je tvořeno jednoduchým lichoběžníkovým profilem a jeho kapacita dosahuje nad lávkou hodnot cca Q20 na pravém břehu a Q50 na levém břehu. Koryto by se dalo zkapacitnit nejen obtokovým korytem rybochodu na levém břehu nad úzkou lávkou pro pěší, ale je zde možné rozšířit průtočný profil koryta na pravém břehu jak nad lávkou, tak i pod lávkou až po stávající pevný prefabrikovaný jez níže po toku v městské části Maloměřice. Inundované vody by se pak na pravém břehu usměrňovaly pomocí odsazené ochranné hráze situované po okraji zástavby dále od koryta a vracely by se do vlastního koryta až níže pod pevným jezem, tj. v úseku mezi jezem a vyústěním odpadu náhonu na pravém břehu Svitavy.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Níže po toku je však více zaplavováno při extrémních povodních zastavěné území Maloměřic na levém břehu v úseku mezi prefabrikovaným pevným jezem v dolní části Cacovického ostrova a dalším pevným jezem Maloměřice (km 8,833). Záplava v Maloměřicích zasahuje až za hlavní silnici z Maloměřic do Obřan a k zemnímu náspu bývalé vlečky do Maloměřické cementárny, neboť kapacita koryta řeky Svitavy nad jezem Edler se udává v hodnotě průtoků Q5 při břehové hraně u místních zahrádek a dále od koryta v hodnotách cca Q20. Pravděpodobně bude nutno v tomto úseku zvýšit ochranné hrázky, případně vybudovat ochranné zídky (s výškou 1,5 m) v trase stávajících oplocení zahrad a výrobních areálů pro zabránění nátoku inundovaných vod dále do zástavby v Maloměřicích. U jezu Maloměřice je situován na pravém břehu Svitavy vtok do náhonu Edler na příjezovou MVE u ulice Valchařské. Původní koryto náhonu ve směru do Husovic, kde byl náhon využíván k odběrům užitkové vody a k výrobě elektrické energie v bývalých průmyslových podnicích, je krátce za vtokem přehrazen zemní hrázkou a opatřen jen hrazenou trubní propustí o profilu cca DN600.

4.2.12 Svitava v úseku od silničního mostu v Maloměřicích po pevný jez Husovice

Pod Maloměřickým jezem Edler a dále pak pod silničním mostem v Maloměřicích je zaplavováno při stoleté vodě zastavěné území Maloměřic na levém břehu podél ulice Bárovo nábřeží a především pak zastavěné území Husovic na pravém břehu zřejmě až za ulici Vranovskou a v území pod bývalou železniční tratí na Tišnov. V městské části Maloměřice na levém břehu a v městské části Husovice na pravém břehu, tj. pod zmíněným pevným jezem Edler a dále pod silničním a tramvajovým obloukovým mostem na silnici z Husovic do Maloměřic, v přímém úseku s upraveným a zahloubeným korytem, je kapacita koryta lichoběžníkového profilu udávaná přibližně hodnotou průtoku Q50. Z těchto důvodů bude nutno zvýšit břehové hrany pod silničním mostem. Ochranu na levém břehu je možné realizovat při zachování stávajících keřových a stromových porostů podél břehů pomocí odsazených hrázek nebo ochranných zídek trasovaných v zeleném zatravněném pásu prakticky podél krajnice stávající příbřežní komunikace (na ulici Bárovo nábřeží). Ochranu pravobřežní zástavby Husovic lze realizovat pouze pomocí ochranných zídek v trase stávajících oplocení soukromých zahrádek a tenisových kurtů v úseku nad vyústěním náhonu a rovněž tak v trase oplocení podél zahrádek a při oplocení závodu Zetor v úseku pod vyústěním náhonu Edler. V místě zaústění náhonu je třeba osadit stavidlový objekt pro možnost zahrazení výtoku a pro ochranu zástavby podél náhonu před zpětným vzdutím z řeky Svitavy. Předpokládá se však, že vtok do náhonu Edler (v příčné zaslepovací hrázce s trubní propusti) bude vždy za povodní uzavřen dříve, než navrhovaný uzávěr v místě zaústění odpadu náhonu do Svitavy pod jezem. Vnitřní vody z koryta náhonu by bylo nutné při povodních přečerpávat mobilními čerpadly do koryta řeky Svitavy v místě vyústění. Ve spodním konci popisovaného úseku by byly ochranné zídky na obou březích) zavázány až k železobetonovému mostu těsně nad pevným jezem u ulice Gargulákovy.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.13 Svitava v úseku od jezu Husovice po silniční most v Zábrdovicích

Pevný jez Husovice původně vzdouval říční vody do levobřežního náhonu, který sloužil k odběru vody jednak v areálu bývalé Zbrojovky na levém břehu a rovněž tak přiváděl vodu na mlýn v Židenicích v lokalitě Stará Osada. Již několik desetiletí je náhon u jezu zaslepen a prakticky v celé délce v Židenicích zasypán. Dnes je pevný jez využíván jen k energetickému využití spádových poměrů v příjezové malé vodní elektrárně situované na levobřežním jezovém pilíři. Případné zvýšení kapacity jezu je možné zajistit snížením pevné přelivné hrany a rekonstrukcí pevného jezu na pohyblivý, např. klapkový nebo vakový. Koryto řeky Svitavy lichoběžníkového profilu pod jezem Husovice je těžko přístupné, neboť probíhá mezi zástavbou průmyslových areálů, která je situována těsně při břehových hranách. Povodňové stavy na obou březích Svitavy v Husovicích na pravém břehu a v Židenicích na levém břehu až k železniční trati způsobuje především málo kapacitní a neohrázované koryto Svitavy pod Maloměřicemi a stávající pevný jez u ulice Gargulákovy (km 7,820). Vybřežením vod nad jezem přes areál bývalého Zetoru na pravém břehu a přes areál Zbrojovky na levém břehu pak způsobuje zaplavení i vzdálenějších území na obou březích v úseku pod Husovickým jezem, neboť inundované vody se v zastavěném území nemají prakticky kudy vracet do koryta pod zmíněným jezem vlivem souvislé zástavby podél obou břehových hran. Rovněž pod zmíněným pevným jezem je koryto řeky Svitavy upravené, jeho příčný profil lichoběžníkového tvaru není ohrázován a jeho kapacita dosahuje hodnot průtoků Q20 až Q50. Na levém břehu vody při extrémních povodňových průtocích dosahují až k zástavbě situované prakticky při břehové hraně koryta. Tok řeky Svitavy zde tvoří prakticky ohraničení areálu bývalé Zbrojovky. Na pravém břehu v městské části Husovic rovněž zástavba lemuje hranu koryta, hladiny zasahují až do zástavby. V úseku podél okraje městské části Zábrdovice je také pravobřežní hrana podél místní pěšiny a cyklistické stezky pod úrovní hladiny stoletého průtoku. Vyšší N – leté průtoky tak zaplavují i přilehlou zástavbu situovanou na druhé straně souběžné silniční komunikace. Tento stav je prakticky až k silničnímu mostu v Zábrdovicích, kde podhled mostovky mostu s jedním polem zasahuje pod hladinu Q100. Pod pevným jezem Husovice by měly být vybudovány ochranné zídky podél oplocení průmyslových areálů na obou březích až po silniční most v Zábrdovicích pro ochranu rozsáhlé zástavby, s převýšením až nad stoletý průtok. V první řadě je nezbytné ověřit stav všech stávajících výustí a odpadů do řeky Svitavy jak nad oběma jezy, tak i pod Husovickým jezem. Nefunkční výustě by měly být zaslepeny a funkční výustě by měly být opatřeny hradícími prvky a šachtami pro umožnění přečerpávání vnitřních vod do řeky. V případě sanace stávajících hal v areálu Zbrojovky podél levého břehu řeky Svitavy v úseku od Husovického jezu téměř až po silniční most v Zábrdovicích bude vhodné vybudovat levobřežní bermu pro zkapacitnění koryta Svitavy a současně pro zajištění přístupu správce toku k vlastnímu korytu a ponechat podél toku tzv. zelený pás – biokoridor s parkovými úpravami. Ochrannou zemní hráz s případnou cyklostezkou na zpevněné koruně hráze by bylo vhodné více odsunout od koryta Svitavy. Variantně je možné vybudovat pro protipovodňovou ochranu revitalizované zástavby v areálu bývalé Zbrojovky a rovněž tedy pro ochranu zástavby v městské části Židenic nad silničním mostem v Zábrdovicích ochrannou zídku krátce za břehovou hranou. Vzhledem k tomu, že tento úsek Svitavy se již nachází ve vzdutí pevného jezu Radlas, stojí za úvahu vybudovat na levém břehu za ochrannou zídkou nebo hrází ve vhodných místech jakousi lagunu a místní rybníček s doprovodnou zelení pro zkulturnění tohoto zastavěného území s plánovanou novou zástavbou. Rybníček podlouhlého tvaru by byl propojen s korytem řeky Svitavy alespoň hrazenou trubní propustí na vtoku i na výtoku.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.14 Svitava v úseku od mostu v Zábrdovicích po silniční most na ulici Křenové

V úseku krátce pod silničním mostem jsou oba břehy Svitavy dostatečně vysoko, avšak ve směru toku se oba břehy opět snižují a inundované vody z řeky zaplavují přilehlou zástavbu na obou březích, především na levém břehu v městské části Židenice. I při menších N – letých průtocích jsou v korytě Svitavy v celém sledovaném úseku zaplavovány na obou březích stávající výustě z různých odpadů, mnohdy nehrazených, kterými se dostává voda z koryta do podzemních částí okolní zástavby a do sníženého území na obou březích koryta řeky Svitavy. Tyto výustě je nutno opatřit uzávěry (klapkami nebo stavítky) s případnými šachtami pro přečerpávání vnitřních a odpadních vod. Levý břeh krátce pod silničním Zábrdovickým mostem je ještě dostatečně vysoký, avšak ve směru po toku se postupně snižuje a nedosahuje kapacity na převedení průtoku Q50. Pod bývalým areálem textilní fabriky nad ulicí Pastrnkovou je v nadjezí pevného jezu je levý břeh tak nízký, že tudy mohou při vyšších průtocích natékat říční vody dále do rovinatého území Židenic směrem k ulici Kuldové, Šámalové a k železniční trati a prostřednictvím mostů pod drážním tělesem může voda ze Svitavy zatékat až do vzdálenějších a snížených lokalit kolem Karáskova náměstí a k hřištím pod ulicí Gajdošovou. Nutno zde konstatovat, že v celém ohroženém úseku od silničního mostu až po pevný jez u Pastrnkovy ulice je levý břeh v trase stávajícího plechového oplocení nepřístupný a neumožňuje ani správci toku provádět běžnou údržbu břehů a pročišťování koryta Svitavy v nadjezí. Silniční most a energolávky v Zábrdovicích je nutno rekonstruovat pro zvýšení podhledu mostovek, které zasahují pod hladiny povodňových průtoků. Níže po toku, pod areálem bývalé textilní továrny a nad ulicí Pastrnkovou je třeba odsunout na levém břehu v nadjezí pevného jezu stávající plechové oplocení a v jeho trase vybudovat ochranné betonové zídky, nebo při získání většího prostoru i ochranné zemní hráze. Současně je nutno pročistit koryto nad jezem a upravit svahy lichoběžníkového koryta a zajistit průjezdnost podél koryta vytvořením průjezdné bermy pod ochrannými zdmi nebo hrázemi. Pro tento úsek levého břehu od Zábrdovického mostu až po pevný jez Radlas v km 6,424 na ulici Pastrnkové je již zpracován projekt na výstavbu cyklistické stezky, který řeší i protipovodňovou ochranu zástavby městské části Židenic (projekt zpracovaný na Povodí Moravy s.p., v březnu 2001, č.z. H-048). Pravý břeh pod mostem v Zábrdovicích rovněž ve směru po toku mírně klesá, avšak cca 10 m od nábřežních svislých zdí a níže pak od břehové hrany koryta Svitavy probíhá zástavba bytového domu a pod ním zástavba s průmyslovými areály, takže svým způsobem je záplava při extrémních povodních ohraničena zdmi přilehlých nadzemních objektů. Zaplavován může být pravděpodobně nový obchodní areál INTERSPAR a potažmo pak i ulice Tkalcovská a Cejl vodami odlehčenými nad pevným jezem Radlas i prostřednictvím stávajícího náhonu, který odbočuje z nadjezí pevného jezu ve směru na Radlas. Náhon sloužil a doposud slouží pro odběr užitkové vody pro Teplárny Brno a.s. Vtok do náhonu je hrazen stavidlovým objektem. Svitavský náhon se pak spojuje se zaklenutým korytem bývalého toku Ponávky (dnes soustředěného do kmenové stoky C) v prostoru křižovatky ulic Vlhké a Skořepky v blízkosti ulice Křenové. Zlepšení odtokových poměrů v úseku nad jezem Radlas by mělo nastat po pročištění a rozšíření koryta řeky Svitavy nad tímto jezem a po doporučované rekonstrukci jezu Radlas. Ochranu pravobřežního území je možné zajistit v nadjezí a tím i v podjezí pomocí ochranných zídek trasovaných prakticky podél stávajících zdí a oplocení přilehlých průmyslových areálů. Předpokládá se i úprava vtoku do náhonu. V úseku pod pevným jezem Radlas se plynule koryto Svitavy zužuje, avšak jeví se jako dostatečně kapacitní i pro průtok Q100 až k dalšímu silničnímu mostu na ulici Křenové. Průtočný profil je tvořen hlubokým korytem lichoběžníkového tvaru s poměrně strmými svahy na obou březích. Opět

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 i v tomto území je levý břeh a koryto Svitavy nepřístupné, neboť průmyslová zástavba je natlačena až k vlastnímu korytu. Krátce pod jezem Radlas je umístěna přes koryto lávka pro pěší a cyklisty. Lávka s inženýrskými sítěmi má čtyři podpěrné betonové pilíře, na které se při povodních nabalují plovoucí předměty. Po povodňových stavech v jarním období roku 2006 jsou především levobřežní svahy koryta v úseku mezi jezem Radlas a lávkou pro pěší a rovněž i pod ní narušené vlivem strženého a podemletého opevnění z kamenné dlažby. Je třeba opevnění a svahy opravit místy i na pravém břehu. Níže po toku kříží řeku železniční most s ocelovou příhradovou konstrukcí, která pravděpodobně nezasahuje pod hladinu vyšších průtoků. Dále po toku je koryto kříženo šikmým mostem železniční vlečky. Dva dělící pilíře jsou větší šířky a zužují tak průtočný profil, především při zachycení plovoucích kmenů a větví stromů. Níže po toku zasahuje pod hladinu povodňových průtoků trubní most, který může být i stržen plovoucími stromy a ledy. Levobřežní hrana koryta je lemována na zvýšeném terénu na území průmyslové zástavby oplocením z vlnitých plechů. V dnešní době by byly pravděpodobně inundované vody nateklé od Maloměřic a Husovic, případně i od Zábrdovic, do levobřežního území v městské části Židenice vzdouvány za železniční tratí v prostoru kolem bývalého závodu MEZ Brno, neboť zpětný nátoku vod do koryta Svitavy je zhoršen plechovým oplocením a stavbami při levobřežní břehové hraně koryta nad ulicí Křenovou. V celém popsaném úseku řeky Svitavy od Maloměřic až po ulici Křenovou, tvoří prakticky koryto Svitavy hranici mezi městskou částí Husovice, resp. Zábrdovice na pravém břehu a městskou částí Židenice na levém břehu. V tomto úseku je i na levém břehu Svitavy řada různých trubních i otevřených odpadů, odlehčení kanalizačních stok a odvodnění jak okolního terénu, tak i podzemních částí přilehlých staveb a různých odvodňovacích zařízení. Dá se říci, že většina těchto výustí a odpadů velkých, či jen malých, není v korytě řeky Svitavy hrazena nějakým provozním uzávěrem, takže říční vody se na mnoha místech dostávají zpětným vzdutím až do zastavěného území za břehovou hranou a mnohdy i do snížených míst dále od koryta Svitavy. Některé odpady jsou již neprovozované, nefunkční, často se i o některých neví, neboť jsou pod hladinou, jsou i zanesené a ukryté v husté spleti křovin a plevelů. Odpady a výustě je nutno revidovat, opravit a opatřit uzávěry nebo zrušit. Při povodních je nutno odstraňovat průběžně naplavené kmeny a větve na dělící pilíře stávající lávky pro pěší a na pilíře železničních mostů. Břehovou hranu pod lávkou pravděpodobně nebude nutno zvyšovat, neboť kapacita přímého a zahloubeného koryta Svitavy lichoběžníkového tvaru je v tomto úseku až po ulici Křenovou dostatečná. Dodatečně se ještě více zpevní svahy břehů v profilu železniční vlečky, neboť široké dělící pilíře zmenšují průtočný profil. Je nutné rovněž níže po toku zvýšit trubní most produktovodu krátce nad ulicí Křenovou tak, aby konstrukce nezasahovala pod hladinu Q100.

4.2.15 Svitava v úseku od mostu na ulici Křenové po silniční most na ulici Kaštanové

Rovněž v úseku mezi ulicí Křenovou, resp. Olomouckou a dalším železničním mostem u ulice Hladíkovy a dále po toku pod železničním mostem, má koryto řeky Svitavy obdobný charakter. Je poměrně hluboké a úzké lichoběžníkového tvaru se strmými a nepřístupnými svahy, neboť v obou břehových hranách se nacházejí řady vzrostlých stromů. Dá se říci, že koryto Svitavy dále ve směru toku až po ulici Černovickou, tj. mezi městskou částí Černovice na levém břehu a městskou částí Komárov na pravém břehu, je dostatečně kapacitní, neboť převede i průtok Q100. Od ulice Hladíkovy, resp. od ulice Elišky Krásnohorské až po ulici

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Černovickou je koryto řeky Svitavy lemováno železničním náspem, který tak tvoří svým způsobem i ochranu městské části Černovice před extrémními povodněmi. Pravý břeh podél bývalého areálu Brněnských jatek je rovněž poměrně vysoký a po zrušení původní železniční vlečky a po vybudování cyklistické stezky pod ulicí Hladíkovou a silniční komunikace nad ulicí Černovickou podél břehové hrany je koryto řeky Svitavy přístupnější. Na ulici Černovické je řeka Svitava přemostěna železobetonovým mostem a pod ním je opět koryto řeky hluboké a úzké lichoběžníkového tvaru se strmými svahy na obou březích, kde probíhají podél toku místní cesty. Kapacita koryta se udává v hodnotě průtoku Q50. Na levém břehu pod ulicí Černovickou jsou za nízkou hrázkou situovány soukromé zahrádky a pod železniční vlečkou průmyslové areály až k dalšímu železničnímu mostu. Podél levého břehu probíhá vzdušné vedení VN. Na pravém břehu je břeh a nízká hrázka zpevněna asfaltovanou vozovkou až k druhému železničnímu mostu a za cestou jsou doposud zatravněné plochy s polními pozemky. Dle pochůzky se jeví možnost zkapacitnění koryta řeky Svitavy v úseku pod ulicí Černovickou rozšířením koryta a vytvořením průjezdné bermy na pravém břehu, tedy odsunutím stávající hrázky, prakticky v celém popisovaném úseku až po ulici Kaštanovou. Na levém břehu řeky Svitavy v úseku od druhého železničního mostu až po ulici Kaštanovou je možné dále ponechat možnost odlehčování vyšších povodňových průtoků přes levobřežní hrázku do levobřežního inundačního území ve směru k železničnímu náspu v lokalitě Ráječek. Pro zabránění nátoku inundovaných vod do průmyslových areálů v Černovicích za tratí prostřednictvím stávajících drážních propustků a mostků, bude třeba tyto otvory opatřit na návodní straně mobilním hrazením a zařízením na přečerpávání vnitřních vod do inundačního území, resp. do stávajících vodotečí, kde je i Černovický potok. Záplavové území sahá až k silnici Kaštanové v blízkosti toku a dále od toku k dálničnímu náspu na dálnici D1. Na návodní straně Kaštanové ulice a kolem areálu nákupního střediska MAKRO bude třeba zřejmě dobudovat ochrannou hráz nebo zídky pro zabránění jejich zaplavování jak v úseku nad dálnicí, tak i pod dálnicí. Průtočný profil silničního mostku na Černovickém potoku na ulici Kaštanové a rovněž na vedlejší komunikaci níže po toku bude nutno zkapacitnit vybudováním nových mostků pro odvádění jak potočních vod, tak i vod inundovaných z řeky Svitavy. Od ulice Kaštanové bude třeba rovněž upravit, zkapacitnit a ohrázovat koryto Černovického potoka až do prostoru dalšího inundačního území od řeky Svitavy nad Holáseckými jezery.

4.2.16 Svitava v úseku od mostu na ulici Kaštanové až po soutok se Svratkou

Pod ulicí Kaštanovou je koryto řeky Svitavy ohrázované střídavě na různých úrovních, především na levém břehu, kde se dnes nachází rozsáhlejší zástavba průmyslová a místní zahradnictví s intenzívně využívanými zemědělskými pozemky a skleníky. Zástavbu na levém břehu řeky Svitavy bude nutno ochránit až na stoletý průtok zvýšením stávajících částí hráze v úseku od ulice Kaštanové až pod spodní konec oplocení místních areálů pod dálnicí D1. Vzhledem k tomu, že se i nadále počítá s využíváním stávajícího inundačního území na levém břehu řeky Svitavy níže pod dálnicí D1 ve směru k Holáskám a Chrlicím podél dálnice D2 k akumulaci a k převádění částí povodňových průtoků řeky Svitavy, navrhuje se i ochrana zmíněných areálů mezi Svitavou a Černovickým potokem ze spodní strany pomocí příčné ochranné hráze. Pravý břeh řeky Svitavy pod ulicí Kaštanovou dnes není nutné upravovat, neboť záplava na pravém břehu je ohraničena silničními náspy na velké dálniční křižovatce. Pravděpodobně bude nutno ověřit funkčnost stávajících různých výustí a propustí na pravém břehu řeky Svitavy a případně je opatřit uzávěry s možností přečerpávání vnitřních vod do Svitavy tak, aby se říční vody

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 při povodních nedostávaly do nechráněných a snížených území se zástavbou (jedná se hlavně o odlehčovací kanalizace, odpady z původního náhonu a různé další odpady povrchových vod, apod.). V úseku řeky Svitavy od dálnice D1 na pravém břehu a od průmyslových a zemědělských areálů na levém břehu až po dálnici D2 není třeba zvyšovat stávající hráze. Zkapacitnění toku vytvořením průjezdných berem v hlubokém a úzkém korytě na jednom nebo na obou březích až po dálnice nebo i pod dálnicí D2 by bylo žádoucí i pro zpřístupnění vlastního koryta, avšak zřejmě z důvodů stávajících kanalizačních stok na obou březích toku toto opatření nebude možné uskutečnit (ověří se po podrobném zaměření toku a přilehlých objektů a zařízení podél toku). V úseku pod dálnicí D2 je třeba řádně opevnit na pravém břehu břehovou hranu, především těsně pod dálničním mostem, neboť se zde přelévají do Svitavy inundované vody z řeky Svratky, které se odlehčují přes nízký levý břeh a hrázku pod nákupním areálem Shoppink Park a pod benzínovou čerpací stanicí. Pravděpodobně je ještě nutné zvýšit stávající levý břeh koryta řeky Svitavy v úseku od stávajícího závlahového kanálu (krátce pod cestním mostem překlenujícícm dálnici D2) až po hospodářský most v Přízřenicích těsně pod soutokem se Svratkou. Současně je třeba propojit ochrannou hráz podél pravého břehu závlahového kanálu od Svitavy až po dálniční těleso, neboť závlahový kanál je dotován vodou z řeky Svratky přiváděné z odběrného objektu v nadjezí jezu v Přízřenicích pomocí trubní shybky procházející pod korytem Svitavy. Zabrání se tak zaplavování zastavěného území (s areálem Olympie, Hypernova a Drůbežářské závody) mezi dálnicí D2 a řekou Svitavou nad soutokem a řekou Svratkou pod soutokem. Areál Hypermarketů s Drůbežářskými závody jsou v tomto území ohraničeném náspem dálnice D2 a náspem silnice z Modřic do Chrlic nad ČOV Modřice chráněny prakticky na stoletý průtok i z řeky Svratky. Z úzkého a poměrně hlubokého koryta řeky Svitavy se ještě v úseku pod dálnicí D1 a nad křížením dálnice D2 odlehčují vyšší povodňové průtoky do pravobřežního inundačního území s polními pozemky až k dálničnímu tělesu dálnice D2 a nad dálničním mostem se pak vrací zpět do koryta Svitavy. Naopak odlehčované průtoky z řeky Svitavy pod dálnicí D1, resp. pod zastavěným areálem na levém břehu, se dostávají do polních pozemků v levobřežním inundačním území a natékají až k Černovickému potoku lemujícímu okraj zástavby městské části Holásky a dále pak do prostoru Holáseckých jezer. Inudované vody postupně zaplňují při extrémních povodních toto území ohraničené rovněž na východní straně levobřežním svahem širokého údolí pod městskou částí Chrlice a na jižní straně mírně zvýšeným náspem silnice od Modřic mezi dálnicí D2 a Chrlicemi. Inundované vody postupně odtékají korytem Černovického potoka a následně pak korytem Ivanovického potoka přitékajícího z Holásek od Brněnských Ivanovic, do kterého se těsně nad silnicí do Chrlic zaúsťuje zleva také Tuřanský potok přitékající z Chrlic od Tuřan. Nízké inundované průtoky ze Svitavy pak dále protékají korytem Ivanovického potoka, podtékají pod silničním mostkem silnici do Chrlic a dále pak mezi polními pozemky úhlopříčně směrem k dálnici D2, kterou rovněž podtékají prostřednictvím dálničního mostku. Ivanovický potok pak pokračuje rovněž po polních pozemcích v souběhu s řekou Svratkou ve směru k Rebešovicím a k Rajhradicím. V Rajhradicích je Ivanovický potok vyústěn do řeky Svratky krátce pod jezem Rajhrad. Po zaplnění inundačního území nad silnicí do Chrlic se vyšší odlehčené průtoky přelévají přes tuto silnici a postupně zaplňují další inundační území s polními pozemky nad dálnicí D2, neboť dálniční most na toku Ivanovického potoka má omezenou kapacitu. Část inundovaných vod pak odtéká tímto silničním mostkem pod dálnici D2 a vyšší průtoky se pravděpodobně přelévají i přes vozovku dálnice D2 do polních pozemků ve směru k areálu ČOV Modřice a k levobřežní hrázi podél toku řeky Svratky. Pod dálnicí D2 je poměrně rozsáhlé inundační území nad Rebešovicemi, kde je zástavba této obce mimo dosah záplavy. Vzhledem k tomu, že pod kopcem v Rebešovicích je na toku Ivanovického potoka vybudován stavidlový objekt zavázaný na levém břehu do svahu přilehlého Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 83

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 kopce a na pravém břehu do příčné ochranné hráze, která je pak cca 100 m od koryta Ivanovického potoka navázána do levobřežní hráze řeky Svratky v profilu cca 1100 m nad jezem Rajhrad v Rajhradicích, vzdouvají se tak vyšší inundované vody od řeky Svitavy, případně i od řeky Svratky, v tomto rozlehlém území za levobřežní hrází řeky Svratky. Část inundovaných vod se může odpouštět zmíněným stavidlovým objektem na Ivanovickém potoku do koryta níže a následně pak pod jez Rajhrad. Po dosažení hladiny vody v inundačním území (v bočním poldru) do úrovně snížené koruny hráze řeky Svratky se pak vody přelévají přes tuto hráz do koryta řeky Svratky a následně se nad jezem Rajhrad odlehčují při zvýšených průtocích v řece Svratce i přes sníženou pravobřežní hráz do inundačního území s lesními pozemky ve směru k Rajhradu. Toto rozsáhlé inundační území na levém břehu řeky Svitavy v úseku od dálnice D1 pod Komárovem, Holáskami, Chrlicemi, Rebešovicemi a nad Rajhradicemi bude pravděpodobně zaplavováno až při extrémních povodních, které by probíhaly prakticky souběžně na obou tocích, tj. na řece Svitavě a na řece Svratce. Při vysokých povodňových průtocích na Svitavě a při nízkých průtocích na Svratce s ohledem na blízký soutok obou toků pod Přízřenicemi, tj. pod jezem Přízřenice, dochází pravděpodobně ke snížení hladin ve výustní části toku Svitavy, takže odlehčování i extrémních povodňových průtoků nemusí na Svitavě docházet. Je třeba posoudit průběh hladin hydrotechnickými výpočty při různých střetech vod na obou tocích a při různých variantách. Každopádně nedoporučujeme další zástavbu poměrně rozsáhlého a účinného inundačního území na levém břehu řeky Svitavy pod dálnicí D1 a za dálnicí D2 ve směru k Holáskám a k Chrlicím i s ohledem na jedinečnou lokalitu krátce pod Brnem v území téměř lužních lesů a přirozených jezer pod Holáskami. Dá se snad připustit určitý rozsah zástavby v území mezi dálnicí D2 a odsazenou pravobřežní hrází Svitavy pod dálnicí D1 a případně pouze část plánované zástavby na pozemcích města Modřic v těsné blízkosti dálnice D2 hned nad sjezdovými a nájezdovými rampami na dálnici D2, tj. tedy pouze v hluché a neaktivní části průtočného profilu inundačního území. Větší zásah plánované zástavby až na okraj pozemků v katastru Modřic, tj. dále od dálnice D2 a blíže k Holáseckým jezerům, tedy do aktivní části průtočného profilu inundačního území vyvolá větší vzdutí hladin odlehčených povodňových průtoků ze Svitavy a větší zaplavení okrajů zástavby v Holáskách a v Chrlicích. I dnes je třeba v popsaném inundačním území na levém břehu řeky Svitavy a na východní straně od dálnice D2 realizovat některá protipovodňová opatření pro ochranu okrajů zástavby u Brněnských Ivanovic, u Holásek a u Chrlic. Jedná se o ochranné hráze podél Černovického potoka, ochrannou hrázku na obou březích Ivanovického potoka u Holásek a ochrannou hráz v Chrlicích podél levého břehu Tuřanského potoka. Podle velikosti předpokládaných inundovaných vod je nutno ještě dobudovat další inundační mosty na dálnici D2 v území mezi Chrlicemi a Rebešovicemi (pokud možno v nejnižším terénu). Dále pak pod dálnicí D2 je nutno vybudovat ochrannou hráz na pravém břehu Ivanovického potoka, která by odbočila pod lokalitou stavení Dvůr v Lese ve směru k areálu ČOV . Nad Rajhradicemi je třeba obnovit provoz stavidlového objektu na Ivanovickém potoku a rekonstruovat příčnou hráz mezi potokem a Svratkou. Pro převádění inundovaných vod z řeky Svitavy, případně i z řeky Svratky zpět do koryta řeky Svratky, je nutno rekonstruovat, upravit a zpevnit přelivnou část levobřežní hráze Svratky nad zmíněnou příčnou spojovací hrází tak, aby inundované vody v žádném případě nemohly natékat do území se zástavbou v obci Rajhradice (původně s názvem Loučka). Využití těchto stávajících inundačních území krátce pod Brnem i v budoucnosti přispěje k transformaci povodňových vln na řece Svitavě i na řece Svratce pod Brnem, ke snížení kulminačních průtoků na Svratce a ke zvýšení stupně protipovodňové ochrany v obcích podél Svratky níže po toku - v Rajhradě, Vojkovicích, Židlochovicích, Nosislavi, Velkých Němčicích a Uherčicích, a svým způsobem i v obcích mimo vlastní koryto Svratky, tj. v inundačním území pod Vojkovicemi

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 a Židlochovicemi – v Hrušovanech u Brna, v Unkovicích, Žabčicích, Přísnoticích a rovněž tak i v lokalitě Trávníky v Uherčicích. Každá transformace povodňových vln na Svratce prostřednictvím využívaných inundačních území pod Brnem přispěje i k transformaci povodňových vln na soutoku s řekou Dyjí a rovněž na toku řeky Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny.

Pro profil Svitavy – nad ústím do Svratky N-leté průtoky N 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída

3 QN 37 53 79 99 120 151 176 m /s

4.2.17 Svitava v úseku od ústí Svratky po Brněnec, tj. po hranici JM kraje

Řeka Svitava protéká vesměs úzkým údolím, v JM kraji od Brna po Brněnec. Řeku Svitavu i příslušnou oblast ovlivněnou rozlivy řeky Svitavy lze rozdělit do tří zásadních úseků: 1. úsek od ústí do Svratky po Obřany 2. úsek od Obřan po Rájec - Jestřebí 3. úsek od Rajce - Jestřebí po Brněnec

1) Úsek od ústí do řeky Svratky po železniční most nad Obřany Jedná se o úsek dle staničení v km 0,00 – 11,816 Číslo hydrologického pořadí: 4 - 15 – 02 – 1090 A = 1116,51 km2 N – leté vody podle lmg. Bílovice, A = 1146,91 km2

N 1 2 5 10 20 50 100 [letá]

3 Q 37 53 78 99 122 153 179 [m /s]

Předmětný úsek začíná ústím do řeky Svratky v Brně – Přízřenicích a končí u železničního mostu nad Obřany. Prochází městskými částmi Holásky, Brněnské Ivanovice, Černovice, Zábrdovice, Židenice, Maloměřice, Husovice a Obřany, povětšinou táhlými a přímými úseky. Koryto tvoří jednoduchý lichoběžník, hluboce zaříznutý do terénu, místy zanesený. V korytě je 6 vzdouvacích objektů (4 pevné jezy a 2 pohyblivé jezy – Maloměřice a Obřany). Podle „Studie odtokových poměrů toku Svitavy“ (PM 2003 – Ing.Gimun) provede koryto se sklonem hladin cca i = 1 ‰ posuzované 3 Q100 = 181 m /s s tím, že tento průtok při dnešním stavu koryta místy vybřežuje (do výšky většinou asi 0,5 m)

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

K výraznějšímu vybřežování dochází:

– v dolním úseku 500 m na katastru Holásky směrem k Hypernově – u dálniční křižovatky v Horních Heršpicích – v Husovicích pod přemostěním na ulici Provazníkova – na levém břehu nad pohyblivým jezem Maloměřice, jsou zaplavovány zahrádky občanů k přilehlým obytným domům – na obou březích v Cacovicích pod Cacovickým jezem; na tomto území jsou plánována revitalizační opatření, případně výstavba rekreačního areálu Cacovice včetně jeho protipovodňové ochrany – na pravém břehu pod Občanským mostem dochází k místním záplavám – na pravém břehu nad Obřanským jezem je zaplavována místní komunikace - Mlýnské

nábřeží až k železničnímu mostu, a to již vodou asi Q10, přičemž zmíněné nábřeží tvoří jediné komunikační spojení pro místní zástavbu

V rámci protipovodňových opatření se doporučuje: – Pročistit koryto řeky Svitavy přibližně podle „Studie řešení odtokových poměrů – PM Ing.

Gimun“, čímž se prakticky dosáhne průtočnosti výpočtové Q100 až na shora uvedených 7 lokalit, kde se odtokové poměry zlepší. – Uvažované snížení korun - pevných přelivných hran jezů provést v rámci rekonstrukce jezu Obřany. Zde je uvažováno vlastníkem jezu nahradit stávající dřevěné nástavky pohyblivou hradící konstrukcí (klapkou); v rámci protipovodňové ochrany by se snížila pevná přelivná hrana a klapka by se zvýšila; tím by se vyřešila nepříjemná situace na Mlýnském nábřeží.

2) Úsek od železničního mostu v Obřanech po Rájec - Jestřebí Jedná se o úsek dle staničení km 11,816 – 41,687 Hydrologické pořadí a hodnoty N – letých průtoků – dtto jako v úseku A. Prakticky až po Blansko je neupravené přírodní koryto, procházející úzkým hluboko zaříznutým údolím. Celým údolím se vine železnice (trať Brno – Česká Třebová) s četnými tunely a mosty, jež si vyžádaly místní opevnění.

Pro celý tento úsek jsou z hlediska protipovodňových opatření důležité plánované poldry, a to: • Mladkov – Boskovice (průtoky sníží o 1 až 3 m3/s (nevýznamný) 3 3 3 • Rájec – Jestřebí (průtok Q100 = 124 m /s se sníží na 107 m /s, tj. o 17 m /s)

Pro povodňovou ochranu celého Svitavského údolí pod Rájeckým poldrem je výstavba této suché nádrže rozhodující, poněvadž umožní zajistit ochranu nejen po technické stránce (např. Blansko), ale i z celkového ekologického hlediska (zmenšení uprav v jednotlivých lokalitách). Podle výpočtů PM je vliv poldru patrný ještě v městě Brně – Obřanech.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Popis toku v jednotlivých obcích:

Bílovice nad Svitavou S limnigrafickou stanicí, pohyblivým jezem a derivační MVE, t.č. mimo provoz. Tato stanice vykazuje ve svém dlouhodobém měření zanášení koryta dnovými splaveninami a tím i postupným snižováním průtočné kapacity. Průtočná kapacita a z toho vyplývající stupeń protipovodňové ochrany 3 3 se pohybuje mezi Q2 = 56 m /s až Q100 = 179 m /s.

Kritická místa v Bílovicích nad Svitavou: a) pohyblivost uzávěrů jezu je nejistá; levý deskový poklop je s vyvážením, sklápění pravého poklopového uzávěru není jasné. Přepadová kapacita jezu je přitom určující pro průtočnost koryta nad jezem. Objekt je nutné definitivně zprovoznit. b) 3 kritická místa, jimiž vnikají povodňové průtoky do zastavěné části obce na pravém břehu Svitavy - jde o 3 podjezdy pod železnicí, a to:

• u Obecní hospody – vybřežuje asi při 80 m3/s

• u bývalé kovárny – vybřežuje asi při 105 až 110 m3/s

• u nádraží – vybřežuje asi při průtoku 92 m3/s Tyto otvory lze hradit buď mobilními uzávěry, nebo vybudováním ochranných hrází, či zdí na pravém břehu Svitavy, což z hlediska úzkého průtočného profilu je problematické.

Adamov S pohyblivým jezem a s MVE nad městem. Koryto Svitavy je omezováno jak železničním tělesem s nádražím na pravém břehu, tak silnicí a objekty Adamovských strojíren na obou březích. Na dolním konci města podchází říční koryto pod třípólovým železničním mostem, kde při ledochodu docházelo často k ledovým zátarasům, viz značky na železničním mostě pod městem. Pro ochranu levého břehu pod lávkou v km 23,961 lze vystavět ochrannou hráz, či betonovou zídku.

Blansko Úsek začínající nad městem klapkovým pohyblivým jezem s MVE na Svitavě (Paulinka km 33,527) - tvoří významnou obytnou a průmyslovou aglomerací a administrativní středisko s nízkým stupněm protipovodňové ochrany - asi Q20. a končí nad městem u Salmova jezu v km 35,895. Koryto řeky Svitavy prochází hustě zastavěným prostorem (obytné budovy, sportoviště, supermarkety, benzínová čerpací stanice, atd.) s mosty, lávkami podchodem. Zkapacitnění koryta Svitavy na Q100 je proto naléhavé. Četné studie a projekty ukázaly složitost tohoto řešení. Jako nejvhodnější se ukázala kombinace poldru Rájec - Jestřebí s úpravou koryta na poldrem ovlivněnou Q100.

Ráječko – Dolní Lhota Vyžaduje osazení tří stavidel na železničních propustech.

Spešov a Rájec – Jestřebí Lze opatřit lokáními sekundárními hrázemi, chránící buď celou obec (Spešov), resp. průmyslovou zónu (Rájec – Jestřebí).

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.2.18 Závěr Nejdůležitějším protipovodňovým opatřením na toku řeky Svitavy se jeví navrhovaná výstavba poldru v Rájci – Jestřebí s využitím stávající poměrně vysoké levobřežní hráze pod přítokem – Holešínkou ve spojitosti s plánovanou výstavbou rychlostní komunikace Blansko – Boskovice.

Do bočního poldru by se odlehčovaly vody nad průtokem cca Q20. Z předběžných výpočtů vychází transformace stoleté povodně v případě zahrazené spodní výpusti ze 124 m3/s na 107 m3/s při maximální hladině v poldru na kótě 290,53 m n.m. Pokud by byla spodní výpust při stoleté povodni zcela otevřena, pak by se kulminace transformovala na 119 m3/s při maxuimální hladině v poldru na kótě 289,28 m n.m. Zástupci města však s tímto řešením nesouhlasí. Připouští pouze omezování nátoku říčních vod do koryta řeky Svitavy pod křížením s plánovanou rychlostní silnicí pomocí zúženého silničního mostu na této silnici. Tímto opatřením by se však dříve odlehčovaly říční vody do pravobřežního inundačního území s polními pozemky ve směru k železniční trati a k městské části Jestřebí na pravém břehu řeky Svitavy. V souvislosti s výstavbou poldru Rájec – Jestřebí byla již dříve zpracována studie a přípravná projektová dokumentace na úpravy odtokových poměrů a protipovodňových opatření níže po toku - 3 3 v Blansku, kde by se při stoletém průtoku snížila hodnota Q100 ze 140 m /s na 117 m /s. Při nesouhlasu s poldrem Rájec bude nutno opatření v Blansku přehodnotit, obdobně jako v jiných lokalitách níže po toku až k městské části Brno – Obřany. Doporučujeme současně s návrhy protipovodňových opatření na toku řeky Svitavy přehodnotit možnosti zvýšení retenčních objemů na VD Letovice na Křetínce a na VD Boskovice na Bělé. VD Letovice má z celkového objemu nádrže 11,644 mil.m3 vyhrazen retenční objem pouze 1,068 mil.m3. VD Boskovice má z celkového objemu nádrže 7,343 mil.m3 vyhrazen retenční objem pouze 0,427 mil.m3. Dle pochůzky a dle mapových podkladů se jeví možnost využití poměrně rozsáhlého území nad příčnou silnicí I/18 v údolí řeky Svitavy mezi Svitávkou a Skalicí nad Svitavou (nad osadou Mladkov) pro vybudování poměrně velkého suchého poldru. Je třeba tuto možnost a lokalitu podrobněji prostudovat s ohledem na předpokládaný poměrně velký transformační účinek. Dále by bylo vhodné podrobněji prověřit možnosti výstavby poldrů a případně rybníků s větší retenční schopností na dalších přítocích, tj. v povodí Semíče, Býkovky, Punkvy a Svitavy nad Letovicemi, případně na dalších přítocích, které byly popisovány a studovány v rámci této studie a návrhů protipovodňových opatření ve vytypovaných lokalitách na menších vodních tocích ve správě ZVHS a LČR v povodí řeky Svitavy, tedy většinou na Blanensku nebo v okrese Brno - venkov. Tím by se společně se změnou manipulačních řádů na stávajících vodních nádržích a dalších vodních dílech riziko povodní v povodí řeky Svitavy mohlo ještě více snížit.

Poznámka: Po zkušenostech s různými problémy s povodňovými škodami, resp. s „právními důsledky“ z toho vyplývající doporučujeme celé „Studie“ uvést některé zásadní skutečnosti: 1. Vodohospodářská díla – vodní toky a vodní díla jsou vesměs stará díla, jež byla navrhována a budována podle původních, tehdy platných návrhových parametrů. Jde zejména o hydrologické hodnoty, které v průběhu let podléhaly změnám; zpravidla po povodních se zvyšují, později v průběhu let se eventuálně snižují. 2. Tato díla se navrhovala a budovala podle tehdy platné legislativy, pokud existovala , resp. v té době dle uznávaných technických zásad a zvyklostí.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

3. Zejména za povšimnutí stojí existence a platnost a závaznost technických norem (ČSN, ON, OIV, TNV); první technické normy nabývaly platnost postupně od r.1964. 4. Platný návrh a (projekt) vodohospodářského díla je konglomerát technicko-ekonomického řešení a požadavků a názorů účastníků územního a stavebního (vodoprávního) řízení, resp. rozhodnutí územních a schvalovacích orgánů. 5. Rovněž údržba i správa základních prostředků podléhala různým organizačně-správním změnám (různé instituce a různí vlastníci) i technickým zásadám a předpisům. 6. Obrovský rozsah vodohospodářských objektů (toky upravené i neupravené, ochranné hráze atd.) podléhají ať útokům terestrických živočichů, či již dovoleným, nebo živelným zásahům cizích osob (přejíždění korun ochranných hrází, zákazy odstraňování porostů, čištění koryt, apod.), jež mohou stav těchto objektů zhoršovat i ohrožovat.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.3 Popis odtokových poměrů a protipovodňových opatření řeky Dyje v Jihomoravském kraji

Celou řeku Dyji, a tím i příslušnou oblast povodí vlastní řeky můžeme rozdělit do 4 úseků, a to: – Moravská Dyje – od pramene po státní hranici s Rakouskem, dále Rakouská Dyje – Dyje mezi Vranovskou a Znojemskou přehradou, viz kap. A – Dyje mezi Znojemskou přehradou a vodním dílem Nové Mlýny (dále VDNM) – VDNM na soutoku Dyje, Svratka a Jihlavy – Dyje od VDNM po ústí do Moravy

Pozn.: Průběhy hladin v řece Dyji byly zpracovány v „Řešení odtokových poměrů Dyje - AI Ježek 1996-2000“; výsledky tohoto řešení byly ověřeny v praxi.

4.3.1 Dyje v úseku od Vranovské po Znojemskou přehradu (Km 160,105 až 117,959 - ORP Znojmo)

Poznámka: Kilometráž je upravená od ústí do Moravy, a to podle nového zaměření Povodí Moravy, s.p. (PM) v rámci „Řešení odtokových poměrů Dyje …“, kde jsou zachycené veškeré úpravy toků včetně VDNM.

Číslo hydrologického pořadí: 4 – 14 – 02 – 053 až 063

N-leté vody (QN))

N 1 2 5 10 20 50 100 [let]

Q 74 95 124 147 170 201 225 [m3/s]

Poznámka: Hydrologické hodnoty byly zpracovány ČHMÚ Brno dne 28.8.2006. Průtokové poměry jsou silně ovlivněny činností nádrže Vranov, resp. jejím manipulačním řádem (MŘ).

Tato hraniční oblast zahrnuje v podstatě 2 části:

Obec Vranov nad Dyjí Obec s rozšířenou působností (ORP Znojmo), nalézající se těsně pod přehradou (v říčním km 160,105). V délce asi 4 km je koryto toku upravené. Stávající koryto je v současné době předmětem úprav podniku Povodí Moravy,s.p.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Národní park Podyjí Jde v postatě o neupravený a téměř neudržovaný tok řeky Dyje, veřejnosti nepřístupný. Morfologicky protéká řeka v úzkém až kaňonovitém údolí, tvořícím povětšinou hranici mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Rakouskem. Na našem území se nalézá Národní park Podyjí a v Rakousku pak Nationalpark Thayatal. Průtočnost v této části je silně proměnlivá, výrazně ovlivňovaná spadlými stromy a vývraty vyskytujícími se zejména při povodních. Vzhledem k morfologii území i k zájmům obou Národních parků není zájem o jakoukoliv investiční, či údržbovou činnost ani o protipovodňovou ochranu tohoto území (v předmětném úseku). Absence řádné údržby břehových porostů může však mít i velmi nepříjemné důsledky ve vyrovnávací nádrži Znojmo. Proto byla před přelivem provedena ochranná ocelová konstrukce (velmi hrubé česle) na zachycení plovoucích kmenů a osazení speciálního jeřábu na odstraňování těchto zachycených kmenů. Doporučená opatření na ochranu území: nutná revize břehových porostů za účasti správce toku a nádrže Znojmo s následným čištěním, a to jak na naší, tak i na rakouské straně.

4.3.2 Dyje v úseku mezi nádrží Znojmo a VDNM (Km 117,959 – po 59,351, ORP Znojmo)

Číslo hydrologického pořadí: 4 – 14 – 02 – 063 až 4 – 14 – 03 – 065

N leté vody (QN)

N 1 2 5 10 20 50 100 [let]

Q 75,5 98,5 131 155,5 181,5 216,5 244 [m3/s]

Kulminace při povodni v r. 2002 (8.8. – 21.08.) činila ve Znojmě Q = 379 m3/s, v roce 2006 pak Q = 305 m3/s. I tento úsek je silně ovlivňován MŘ Vranovské přehrady; nádrž Znojmo je pouze vyrovnávací. Celý tok má jen malé přítoky až po Jevišovku na dolním konci tohoto úseku a protéká obcemi, resp. míjí řadu měst a obcí a lze jej rozdělit na několik dílčích úseků:

A. Oblast Znojma Zahrnuje město Znojmo, na levém břehu Šaldorf a Dobšice a na pravém břehu Oblekovice. Po kanalizační čistírnu ČOV Dobšice (ř. km 118,016 až asi po 117,516) je tok na levém břehu plně ohrázován, zatímco na pravém břehu jen místy. Po povodni v roce 2002 byla provedena řada technických opatření (nový vtokový objekt na mlýn u jezu Šaldorf, rekonstrukce přelivu na hrázi vyrovnávací nádrže Znojmo – a provozních opatření (ucpávání kanalizačních výustí i odpadu savky z Šaldorfského mlýnu). Ochrana Znojma dosáhla tím asi Q = 400 m3/s, což odpovídá hodnotě asi

Q1000 – podle MŘ VD Vranov, zatímco přelivný objekt nádrže dosahuje ve smyslu směrnic EU hodnoty Q = 600 m3/s.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Na levém břehu v prostoru ul. Loucká je ohrožena dolní část obytných stavení; doporučuje se provést ochrana vybudováním hráze, včetně zajištění kanalizačního vyústění. Ochranné hráze pod Oblekovickým jezem jsou výškově navázané na dolní úsek v Dobšicích, kde prakticky ochranné hráze končí; ČOV města Znojma v Dobšicích je ochráněná samostatně na vysoký stupeň ochrany, je však nutno zajistit dodatečně možnost přečerpávání odpadních vod z ČOV do řeky Dyje při povodňových stavech. Pod pevnými jezy Šaldorf i Oblekovice, jež mají dlouhé přelivné hrany a tedy i široká (nezpevněná) podjezí, se tvoří štěrkové jesepy (lavice), jež je nutné vždy po povodních odtěžit. Kromě toho v celém úseku dochází při povodních ke splavení a nahromadění dřeva, vyvrácených a zachycených stromů, pařezů nad jezovými a mostními objekty a rovněž nánosů dnových splavenin (při povodni v r. 2006 celkem 25 lokalit). Pro oblast Znojmo je nutné udržovat v provozuschopném stavu nápustný objekt do náhonu k mlýnu u pevného jezu Šaldorf, dále všechny kanalizační výustě (i soukromých provozovatelů) je nutno opatřit zpětnými klapkami, přičemž je třeba rovněž aktualizovat „Povodňový plán města“. Po povodni je nutno odstranit jednak všechny jesepy a nánosy, ale také škody vzniklé povodněmi.

B. Úsek řeky Dyje mezi Dobšicemi a Anenským Dvorem nad Hevlínem v km 111,516 až 81,816 (ORP Znojmo)

3 N-leté průtoky se od profilu Znojmo zvětšují (v limnigrafu Znojmo dosahuje Q100 = 244 m /s 3 a v limnigrafu Travní Dvůr pak je Q100 = 265 m /s. Ocelová lávka v Dobšicích je umístěna v zúženém korytě, kde na pravém břehu se vybudovala nová hrázka, která představuje pravděpodobně ohrožení levobřežní zástavby. Proto se doporučuje rozšířit lávku (přidat 1 pole), v každém případě „opláštit“ pilíře, aby nedocházelo k zachytávání plovoucích předmětů, větví a stromů na kovových podpěrných pilířích. V obci Dyje pod mostem na levém břehu se rozprostírá chatová kolonie, jejíž přiměřená ochrana hrází by byla žádoucí, samozřejmě s vyřešením odvedení vod za hrází. Vlastní koryto je z větší části neupravené – (po lokalitu Křidlůvky), dále je koryto upravené, ale neohrázované. Obce v tomto úseku Tasovice, Krhovice, Strachotice, Valtrovice, Křidlůvky, Hrádek, Dyjákovice, Slup, Olexovičky, Jaroslavice, nejsou dle předchozí studie zpracované pro Povodí Moravy, s.p. ohrožovány stoletou vodou, s částečnou výjimkou Dyjákovic. Na levém břehu nad Dyjákovickým mostem (s průtočnou kapacitou 180 až 190 m3/s) se nalézá slepá (nezavázaná) hráz, která je v levobřežním území jako pozůstatek z dříve plánovaného rýžoviště. Hráz zde tak v této formě nemá vodohospodářský význam, avšak obcí Dyjákovice je požadována oprava této hráze pro ochranu obce a polních pozemků. Voda na obou březích inunduje do polí; na okraji inundačního území leží zmíněná obec Dyjákovice, které by měla být dle této studie ochráněna tzv. sekundární ochrannou hrází, chránící intravilán obce. Sdružení vlastníků levobřežních polností požaduje ochranu i těchto polí. Tuto ochranu nedoporučujeme jak z vodohospodářského hlediska, tak i z ekonomického hlediska. Dolní hrázovaný úsek by byl průtokově přetížen a vyvolával by i řadu komplikací, např. s Rakouskem. Úpravy hrázování podél řeky Dyje a úpravy odtokových poměrů v tomto popisovaném úseku je nutno vždy předem důkladně projednat s rakouskou stranou. V délce asi 1,5 km prochází upravené a neohrazované koryto Dyje rakouským územím. Průtočná kapacita koryta činí podle „Řešení odtokových poměrů Dyje“ asi 240 – 236 m3/s. K místním rozlivům z koryta řeky Dyje občas dochází (při povodni v r. 2006 byly zaznamenány asi ve 12 lokalitách). Neupravený a neopevněný tok vždy tvoří potenciální nebezpečí spadlých stromů do koryta, případně i zatarasení koryta u mostu (např. silniční most u Strachotic). Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 92

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Jak již z povahy neupravených toků vyplývá, v celém tomto úseku je po povodních řada vývratů, nánosů, apod.

Poznámka: Průtočné kapacity ohrázovaných koryt toků jsou ve studii počítány po korunu hráze i když víme, že praktická kapacita je nižší, vzhledem k nerovnosti koruny hráze, jejímu narušení terestrickými živočichy, apod.

Pro tento úsek není kromě uvedených opatření uvažováno se zásadními protipovodňovými opatřeními; nutná je pečlivá probírka pobřežních porostů, jež mohou způsobovat výrazné překážky odtokům při povodních. Případnou ochranu obcí je nutné řešit lokálními opatřeními, např. sekundárními ochrannými hrázemi, např. u obce Dyjákovice.

C. Dyje mezi státní hranicí u Anenského Dvoru nad Hevlínem po vyústní trať VDNM v Drnholci km 151,30 – km 133,50

Koryto Dyje od ústí Pulkavy (Rakousko) je ohrázované. Jeho průtočná kapacita 2 km nad ústím pravostranné Mlýnské strouhy dosahuje hodnot od 245 do 234 m3/s, zatímco pod tímto profilem (limnigraf Travní Dvůr) pak jen asi 209 m3/s. Levostranné přítoky (Černá strouha a Anšovský potok) jsou zaústěné přes výpustný objekt s hradícím uzávěrem. V km 137 je do ohrázované Dyje zaústěný ohrázovaný přítok Jevišovka. V levobřežním území leží obce Hevlín, Hrabětice, Jevišovka,

Drnholec, vesměs nad úrovní běžných rozlivů. Území však protínají tělesa komunikací, u Hevlína - silnice, železnice, u Jevišovky - železnice a hráze Jevišovky. Tato tělesa vytvářejí kazety a v případě přelití nebo protržení levobřežní ochranné hráze Dyje v tomto úseku mohou zátopy pak i ohrožovat zmíněné obce. Silniční těleso komunikace č. 415, spojující Hevlín a Laa a.d.T. tvořilo příčnou stavbu omezující průtok levobřežní inundované vody. Po povodni 2006 byla koruna vozovky snížena, svahy opevněny tak, aby inundovaná voda se mohla takto upraveným průlehem přelévat. V pravobřežním území jsou pak hráze Bock Grabenu, železnice u Nového Přerova s dvěmi inundačními propustky, hráze Mikulovky; rovněž tady vznikají při přelití, či protržení hrází kazety ohrožující Novosedlí. Baštýnský potok je zaústěný do ohrázované Dyje přes výpustný objekt s hradícím uzávěrem. Začátek horní zdrže VDNM se zanáší splaveninami, což zvyšuje hladiny v dolní části Dyje (Novosedly – Drnholec). Rovněž v tomto úseku není uvažováno s žádnými zásadními protipovodňovými opatřeními. Důležitá je soustavná kontrola ochranných hrází, včetně jejich objektů. Výpustné objekty s hradícími uzávěry musí mít schválené manipulační řády s jasně stanovenými povinnostmi manipulací (uzavírání) těchto uzávěrů při povodni. Podobně jako Hevlín, tak i případně Jevišovka, mohou být ohrázované místními sekundárními hrázemi. Jednoznačné řešení „kazetových“ vod není možné, poněvadž každé zatopení kazety (pokud vznikne), tak vznikne přelitím či protržením hrází pokaždé jinde a v jiném rozsahu, jednou na pravém, jindy na levém břehu. Proto doporučujeme silnici č. 415 mezi Hevlínem a Laa a.d.Thaya opatřit inundačními mosty o rozměrech min. jako ve východněji položeném železničním tělese, nebo ponechat nově upravený stav se sníženou niveletou vozovky. Na soutoku tvořeným Jevišovickou a Dyjskou hrází je v současné době ve výstavbě hrázová propust na vypouštění případné kazetové vody; podobně na pravém břehu u Novosedel. Za úvahu by stálo v předmětném úseku Dyje navrhnout opevněné hrázové přelivy, které by umožňovaly přelití do předem určených míst předem stanovené množství vody, s nímž by se počítalo v inundačních otvorech a které by minimalizovalo nebezpečí protržení hrází. Copyright © Pöyry Environment a.s. 4_zprava_JMK.doc strana 93

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

D. Celý úsek od VD Znojmo po VDNM Tok řeky Dyje v tomto úseku je dílem upravený, dílem neupravený, je odtokově stabilizovaný a nevyžaduje žádných zásadních investic. Výchozí je dobrá manipulace na VD Vranov. V žádném případě se nedoporučuje komplexní zvýšení průtočnosti koryta, a tím zvýšení stupně ochrany, poněvadž by to narušilo vodohospodářské odtokové poměry v dolních částech toku. Případná zvýšení protipovodňových ochran jednotlivých obcí je nutné řešit individuálně sekundárními opatřeními. Doporučuje se pouze pročištění horní zdrže VDNM s případným malým zvýšením obou hrází mezi km 69,5 a 77,5 aby byla dosažena více či méně stejná průtočnost koryta v celém úseku. Tyto úvahy by bylo vhodné spojit s případným řešením kazet.

4.3.3 Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) Předmětné vodní dílo je klíčovou stavbou pro odtokové poměry řeky Dyje pod touto nádrží. Z hlediska protipovodňové ochrany je nejdůležitější včasná a správná předpovědní služba a stanovení momentálních průtoků na řece Dyji, Svratce a Jihlavě, na jejímž základě je nutné upravit optimální manipulaci a odtok z nádrže Nové Mlýny s ohledem na vybudovaný odtokový systém řeky Dyje mezi VDNM a ústím do řeky Moravy.

4.3.4 Oblast Dyje mezi VDNM a ústím do Moravy Celá tato část Dyje byla spolu VDNM součástí komplexních úprav vodohospodářských poměrů na jižní Moravě. I tato část byla hydrotechnicky přepočítána v „Řešení odtokových poměrů…“ viz etapa A - podle zaměření skutečného stavu.

Staničení celé části je - km 0,0 až 42,071 (osa hráze VDNM III), ORP Břeclav

Číslo hydrologického pořadí: 4 – 17 – 01 – 011 až 4 – 17 – 01 – 115

N – leté vody (QN) N 1 2 5 10 20 50 100 [let]

Q 174 245 349 436 530 663 770 [m3/s]

Kulminace a průběh povodní N – letých vod Dyje od VDNM po ústí do Moravy jsou výrazně ovlivněny manipulací na VDNM. Průběhy transformovaných PV jsou pak ovlivňovány dalšími vodohospodářskými zařízeními. Pravý břeh Dyje v obci Bulhary je silně podemílán, zejména při povodních, což vyvolává sesuv vysokého břehu se zástavbou a vyžaduje nutně sanaci na toku pod VDNM (přítoky, obtokovými rameny, poldry). 3 Při povodni v r. 2006 dosáhl max. odtok z VDNM údajně QMAX ≈ 650 m /s. Přítok z Kyjovky podle „sdělení“ ČHMÚ činil Q = 3 m3/s (lmg Velké Pavlovice), tedy v celkovém profilu Břeclav velmi 3 *1) přibližně QMAX ≈ 653 m /s . Pravděpodobné dělení průtoků při této povodní do jednotlivých ramen je vyznačeno v přiloženém schématu Dyje. Při této povodni 2006 byla celá soustava poprvé od její výstavby (35 let) ve funkci. Dosud tekly vody jen v říčním korytě soustavy.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Oblast předmětného úseku leží na okrese – ORP Břeclav, včetně dolní (hlavní) hráze VDNM. Jde především o tyto obce a města: – na levém břehu: Nové Mlýny, Přítluky, Břeclav, Lanžhot – na pravém břehu: Bulhary, Nejdek, Lednice, Charvátská Nová Ves, Poštorná. Níže pod Břeclaví tvoří koryto řeky Dyje hranici mezi ČR a Rakouskem.

Vodohospodářská soustava vyprojektovaná a vybudovaná v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vycházela z VDNM a její ochranné funkce, kde podle tehdejších 3 hydrologických vyhodnocení Q100 = 940 m /s v profilu dolní hráze III.se transformuje na Q100´= 780 m3/s. .

A. Dílčí úsek VDNM v km 42,071 po jez Bulhary v km 35,940 Jde o upravené koryto s mírně sníženou hrází na pravém břehu - asi 1 km nad jezem Bulhary. Pravý břeh Dyje v obci Bulhary je silně podemílán, zejména při povodních, což vyvolává sesuv vysokého břehu se zástavbou a vyžaduje nutně sanaci.

B. Jez Bulhary Jez Bulhary tvoří základní rozdělovací objekt na celé soustavě. V původním projektu se uvažovalo s průtoky Q = 780 m3/s.

3 1. Do podjezí směrem na Břeclav se pouští Q100 = 420 - 450 m /s. 2. Při překročení tohoto průtoku Q > 450 m3/s začne přepadat voda přes pravobřežní boční přeliv do pravobřežního (řízeného) inundačního prostoru u Lednice. 3. Vyšší průtoky je eventuálně možné vypustit levobřežními stavidly do levobřežního, tzv. Přítluckého poldru. V úvahu přichází eventuálně zvětšení tohoto poldru směrem na Ladnou s vybudováním ochranné hráze kolem Rakvic, odkud by se potom voda odváděla melioračním příkopem do Ladenské strouhy, zaústěné pod Břeclavský jez.

C. Úsek toku od jezu Bulhary po Odlehčovací rameno Dyje Jde o původní staré upravené koryto. V areálu Staré Břeclavi „Na vodě“ nad pevným břeclavským jezem je nutné hráz zvýšit a upravit podle jednání TBD - z 5.10.2006 (popsané ve zprávě MěÚ OŽP Břeclav – lokalita 3). Na levém břehu nad jezem - v areálu „Vesláku“ je nutné zvýšení hráze a zajištění filtrační stability podloží hráze, zejména v místě starého koryta mlýnského náhonu. V Lednici, včetně areálu lednického parku, je třeba dořešit ve spolupráci s památkáři ochranu zámeckého parku, i staré Dyje se stupněm.

D. Pravobřežní inundační území od jezu Bulhary po Odlehčovací rameno Dyje Převádí vodu od bočního přelivu po zaústění do Odlehčovacího ramene Dyje (ORD) pod pohyblivým jezem Břeclav. Inundační prostor je na západním okraji omezen inundační ochrannou hrází, chránící Charvátskou Novou Ves a Poštornou. Tato hráz po zkušenostech z poslední povodně bude potřebovat částečnou rekonstrukci v Charvátské Nové Vsi, spočívající v jejím dobudování v ulici U jezera a Obránců míru, bod č. (7) ve zprávě MěÚ OŽP Břeclav, a to v jejím zvýšení a zajištění filtrační stability podloží hráze – bod č. (6) této zprávy. K tomu účelu je nutné zdokumentovat topografii lokálních průsaků a vývěrů za hrázemi.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

E. Odlehčovací rameno Dyje v Břeclavi Odvádí část průtoků z horního (společného) koryta Dyje, počínaje od Q = 59 m3/s podle MŘ). Pod pohyblivým jezem zaúsťuje na pravém břehu inundovaná voda od Bulharského jezu. Ochranné hráze ORD vyžadují v řadě míst zvýšení koruny a zajištění filtrační stability podloží hrází. Podle zprávy MěÚ OŽP Břeclav jde o řadu lokalit: a) levobřežní hráz pod rozdvojením koryt na tzv. „Špici“, kde hráz kříží bývalý mlýnský náhon – bod č.(2) ve zprávě MěÚ OŽP Břeclav b) levobřežní hráz pod silničním mostem odstraněním hluchého potrubí – lokalita č.(4) téže zprávy, c) pravobřežní hráz u ulic Dolní Luční, Dyjová a Fučíkova si vyžádá úplnou rekonstrukci stávající hráze(zvýšení hráze, zajištění filtrační stability podloží, bod č. (2) téže zprávy).

F. Říční (městské rameno) Dyje od km 23,878 po km 18,238 Jde o staré upravené koryto obdélníkového profilu se svislými betonovými zdmi s kamenným obkladem, jež odvádí Dyjskou vodu pod odlehčením do Odlehčovacího ramene Dyje - viz D.8.

G. Dyje od zaústění odlehčovacího ramene pod Břeclaví po ústí do Moravy tj. od km 18,238 po km 0,000 (tzv. hraniční úsek). Pod ústím odlehčovacího ramene (km 18,238) po nápustný objekt do poldru (km 17,444) převádí jednotné koryto Dyje celý průtok Dyje (z horního úseku). Nápustné koryto se svým pohyblivým jezem „Pohansko“ odvádí průtoky vyšší Q > 500 m3/s do soutokového poldru, tvořeného ochrannými hrázemi Moravy a Dyje. Proti zpětným vodám z poldru je vybudovaná hráz chránící Lanžhot a Břeclav se dvěma stavidlovými objekty. Na dolním konci poldru je pevný hrázový přeliv (dl. 500 m) 3 s výpustným objektem s tabulovým uzávěrem a čerpací stanicí (Qč =2,6 -3,0 m /s). Hraniční úsek mezi Rakouskem a ČR až do ústí do Moravy by neměl odvádět větší průtok než Q = 500 m3/s. V tomto úseku byla pravobřežní ochranná hráz (Rakouská strana) podle mezistátní dohody převýšena – asi o + 0,8 m. Podle výpočtů v „Řešení odtokových poměrů ….. “ převyšuje 3 koruna naší levobřežní hráze hladinu Qmax= 500 m /s ústící do Moravy po soutoku s Dyjí do hladiny 3 QMor = 1410 m /s asi o 0,7 m a Rakouská pak asi o 1,5 m. Koryto předmětného hraničního úseku tvořeného původním korytem a tzv. hraničními průkopy se mírně prohlubuje podle zaměření PM (1999) pro studii „Řešení odtokových poměrů …..“. Soutokový poldr je plněn ještě ze dvou nápustných otvorů Moravy a Kyjovkou. Střetávání PV Dyje s Moravou, případně s Kyjovkou a využití podru je řešeno v „Řešení odtokových poměrů …“ (viz úsek A).

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

H. Grafická část

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

I. Doporučená opatření pro celou oblast Dyje od VD Vranov po ústí do Moravy Protipovodňová ochrana popisované oblasti je výrazně ovlivněna průtoky řeky Dyje, resp. manipulací na VD Vranov, VD Znojmo a VDNM, i na pohyblivých jezech Bulhary, Poštorná a Pohansko. Celý úsek Dyje od VD Vranov po ústí do Moravy představuje ucelenou a vyváženou vodohospodářskou soustavu, kterou je možné místně doplňovat, či upravovat a vylepšovat, zejména pokud jde o manipulací na vodních dílech s retencí, předpovědní službou v celém povodí. Jakékoli výraznější změny, ovlivňující výrazněji odtokové poměry (výraznější vylučování inundací), by mohlo soustavu narušit. Zejména např. rušení VDNM by mohlo znamenat fatální následky nejen pro odtokové poměry celé oblasti Jižní Moravy. Po asi dvacetiletém provozu, včetně dvou proběhlých povodní (v r. 2002 a 2006), soustava prokázala na jedné straně funkční schopnost a určitou spolehlivost, na straně druhé je nutné provést řadu oprav a doplnění; jde zejména o: 1. Dílčí úpravy v úseku Znojmo - VDNM 2. Povodí Moravy, s.p. plánuje instalaci nových limnigrafů; pro úsek Dyje VDNM až ústí do Moravy, plánuje celkem 5 stanic, a to :

• Speciální ultrazvukový limnigraf německé firmy Quantum Hydrometrie, s údajnou mírou přesnosti ± 1%, umístěný do profilu silničního mostu pod VDNM

• 3 limnigrafy (zatím nebyl vybrán dodavatel), a to - v PF městská trať v Břeclavi - v PF poštorenského mostu na Odlehčovacím rameni Dyje - v PF Dyje pod nátokem do soutokového poldru na jez Pohansko 3. V úseku VDNM po ústí do Moravy - provést řadu oprav a rekonstrukcí specifikovaných viz text výše, podrobněji popsaných v „Protipovodňových opatřeních, současný stav, návrh opatření“, vypracovaný MěÚ OŽP Břeclav. Doporučuje se ponechat Přítlucký poldr ve funkci, dále jej rozšířit viz text výše), podrobné informace u Ing. Vágnera z PM Břeclav. 4. Pro celý úsek VDNM – ústí do Moravy provést posouzení max. průtočných kapacit jednotlivých koryt a vypracovat komplexní manipulační řád soustavy, do nějž by byla zapojena hlásná služba plánovaných limnigrafických stanic, promítnuty i bezpečné kapacity jednotlivých koryt a inundací tak, aby při povodni byla možná dynamická manipulace, hlavně pak využívání Přítluckého poldru, eventuálně rozšířeného poldru.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

4.4 Stanovení priorit

Po extrémních povodních v červenci 1997 a zvýšených průtocích v jarním období 2002 a 2006 na celé Moravě a tedy i na území Jihomoravského kraje byla realizována na mnoha tocích velkých, středních i drobných celá řada různých staveb, které byly soustředěny především na opravu povodněmi poškozených říčních koryt, původních ochranných hrází a objektů na nich, tj. silničních a železničních mostů, mostků a propustků na polních cestách, lávek na místních pěšinách a rovněž na opravu spádových stupňů a vzdouvacích jezů. Opraveny musely být co nejdříve poškozené a podemleté silniční komunikace a železniční tratě procházející v souběhu s říčními koryty nebo křížící říční údolí, mnohé inženýrské sítě a zařízení různých správců. V první řadě však byly soustředěny veškeré síly a finanční prostředky na obnovu dodávky elektrické energie, vody a tepla, na zprovoznění kanalizačních čistíren, telekomunikačního spojení a současně na odstraňování zaplavením poškozeného vnitřního vybavení obytných a rodinných domů a domků, státních a soukromých průmyslových provozoven, zemědělských objektů, na likvidaci uhynulých zvířat a jiných následků živelné katastrofy. Po povodních v 07/1997 byly vyčísleny celkové škody na poškozeném zaplaveném majetku v hodnotě cca 70 mld. Kč, avšak nenahraditelnou ztrátou byly desítky lidských životů a v povědomí zůstaly stresující zážitky u tisíců a desetitisíců povodněmi dotčených lidí podél vodních toků a v zaplaveném území. Po těchto rozsáhlých záplavách způsobených regionálními dešti s vysokými hodnotami dlouhotrvajících a intenzivních srážek v průběhu několika dní (během čtyř až sedmi dní spadlo na rozsáhlém území Moravy a východních Čech od 200 do téměř 600 mm srážek) proběhlo v průběhu posledního desetiletí několik intenzivních srážek a lokálních přívalových dešťů, které rovněž způsobily lokální záplavy zemědělských pozemků, rodinných domů a průmyslových areálů a tedy další škody na majetku a složité období pro postižené obyvatele v blízkosti i malých a drobných vodních toků. Po povodních je snahou správců vodních toků vždy uvést poškozená koryta a poškozené ochranné hráze do původních stavů, případně i zvýšit stávající ochranné hráze nebo i vybudovat nové ochranné hráze podél toků tak, aby již stejnými nebo i většími povodněmi nevznikly další škody na majetku, především v zastavěných územích obcí a měst. Těmito opatřeními se sice chrání zástavba, avšak zmenšuje se zaplavované území jak v intravilánech, tak i mnohdy v extravilánech a zmenšuje se rovněž akumulační a transformační schopnost údolní nivy. Vylučováním záplavových území podél toků dochází v dalších úsecích toku ke zvyšování kulminačních průtoků a ke snižování stupně protipovodňové ochrany objektů a dalších obcí a měst níže na toku, pokud nedojde i tam ke zvýšení stávajících ochranných hrází a zvýšení kapacity koryta, resp. ke zvětšení průtočného profilu toku. Po opravě mnoha desítek kilometrů koryt vodních toků a ochranných hrází podél nich bude tedy nutno se důsledně zamyslet na vznikajícím stavu a v dalších obdobích bude třeba změnit tuto koncepci pro snižování kulminačních průtoků na celém toku. Může se to uskutečňovat tím, že nebudeme zvyšovat soustavně stávající ochranné hráze podél toků, ale využijeme co nejvíce stávající průtočné profily s přisazenými nebo odsazenými ochrannými hrázemi pro převádění průtoků běžných a mírně zvýšených, avšak extrémní průtoky, cca nad hodnotou Q20 budeme nadále odlehčovat „řízeně“ přes opevněné a snížené části ochranných hrází, nebo přes manipulovatelné objekty, za stávající poměrně vysoké, tzv. primární ochranné hráze do dalších částí prapůvodního inundačního území. Je vhodné připouštět rozlivy do větší šířky údolní nivy tak, aby se toto území také využilo k převádění částí povodňových průtoků a k akumulaci částí povodňových vln, tedy k transformaci povodňových vln a ke snížení kulminačních průtoků. V tomto případě však bude nutno částečně uzpůsobit tyto části inundačních území za stávajícími primárními ochrannými hrázemi a především

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 ochránit zástavbu v těchto odlehlejších částech údolní nivy prostřednictvím tzv. sekundárních ochranných hrází, budovaných kolem dotčených obcí a kolem různých rozlehlejších osad a průmyslových areálů. Těmito opatřeními by se měla více využít retenční schopnost údolních niv vodních toků. Odtok povodňových vod by se měl zbrzdit v bočních inundacích za stávajícími hrázemi a tímto opatřením by se měly snížit hladiny vody ve vlastních průtočných profilech vodních toků jak na střední části toků, tak i na dolní části toků. V neposlední řadě je nutné pamatovat i na zachycení vod v krajině na horních tocích a v povodích menších a drobných vodních toků, přitékajících do hlavních recipientů, a to pomocí různých přehrážek, retenčních nádrží, rybníčků a rybníků s větší retencí a rovněž pomocí tzv. suchých nádrží – poldrů bočních nebo průtočných. Dá se již z různých studií a projektů říci, že nejvhodnějším řešením pro zajištění protipovodňové ochrany podél především větších toků je využití kombinace retenčních nádrží, nebo alespoň suchých poldrů na přítocích a na horním toku hlavního recipientu, s lokálními protipovodňovými opatřeními podél zástavby na středním a dolním toku. Tato kombinace se jeví jako optimální například na větších řekách v Jihomoravském kraji (Dyji, Jihlavě, Svratce, Svitavě, Oslavě, Rokytné, Litavě, Kyjovce, apod.). Obdobná opatření i na velkých řekách mimo území Jihomoravského kraje, např. na řece Moravě s využitím rozsáhlých území údolní nivy Mohelnické brázdy, v Litovelském Pomoraví a rovněž v úseku pod Olomoucí, dále na řece Bečvě - s plánovaným poldrem Teplice a s lokálními menšími protipovodňovými opatřeními v obcích a městech pod Teplicemi, budou mít kladný vliv i na odtokové poměry a protipovodňová opatření v lokalitách podél řeky Moravy pod soutokem s Bečvou, tedy na území Zlínského kraje a následně i na dolním toku řeky Moravy, tj. na území Jihomoravského kraje. Účinek těchto protipovodňových opatření se dá očekávat i na soutoku Moravy s Dyjí pod Hodonínem. Z prostudovaných lokalit, vytypovaných jako doposud nedostatečně chráněné proti povodním v Jihomoravském kraji jak na velkých, tak i na malých a drobných vodních tocích, je zřejmé, že v každé popsané lokalitě je nutno řešit určitá specifická opatření pro zlepšení odtokových poměrů na vlastním toku a pro zajištění protipovodňové ochrany přilehlé zástavby v dotyčné obci. Obecně se dá říci, že většina studovaných lokalit je chráněna podél stávajících toků na poměrně vysoký stupeň protipovodňové ochrany Q5 až Q20, neboť v zastavěném území jsou koryta toků upravená a ohrázovaná. V mnoha lokalitách jsou však způsobovány problémy především vlivem zanášení koryt splaveninami a plaveninami, zarůstáním průtočných profilů keřovými i stromovými porosty, a to zejména v místech mezi soukromými oplocenými zahradami a nadzemními stavbami, kde správce toku se těžko dostane ke korytu nebo přístup je pro něho zcela znemožněn, neboť ploty a stavby jsou mnohdy i přímo v břehových hranách. Dalším rozšířeným problémem jsou stávající různé kanalizační a jiné výusti, odpady a příkopy, které v mnoha případech (asi z 95% případů) nejsou opatřeny nějakým uzávěrem pro zabránění nátoku říčních vod do výustních tratí těchto odpadů. Prioritním opatřením prakticky na všech vodních tocích v zastavěném území není jen zvýšení břehů a stávajících ochranných hrází proti vybřežování velkých průtoků, ale především úprava stávajících výustních objektů tak, aby se za hráze nebo do snížených míst, případně do podzemních částí přilehlých budov a jiných objektů nedostávaly zpětně i vody při nízkých průtocích. Na všech výustech je nutno osadit alespoň zpětné (žabí) klapky, případně šoupátka nebo stavítka v manipulačních šachtách, umístěných za břehovou hranou nebo na návodní straně koruny hrází pro umožnění jak uzavírání odpadů, tak i pro umožnění přečerpávání odpadních a jiných vnitřních vod zaústěných do koryta toku. Ve více exponovaných místech je ideálním řešením využít

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105 oba typy uzávěrů na hrázových propustech a kanalizačních odpadech, žabí klapku v korytě a stavítkové uzávěry v přístupných šachtách. V případě častějšího přečerpávání odpadních a vnitřních vod do recipientu doporučujeme vybudovat v hrázových propustech dvojkomorové manipulační šachty. Na druhé místo priorit dáváme nutnost časté údržby a pročištění stávajících upravených koryt, prakticky na všech vodních tocích, tj. odstranění křovin a stromů z průtočných profilů toků, odtěžení nánosů bahna a jiných splavenin a plavenin ze dna toků. Postupně bude vhodné rekonstruovat stávající nízké lávky, mostky a mosty na tocích, jejichž podhledy konstrukcí zasahují pod hladiny povodňových průtoků a způsobují zachytávání plovoucích předmětů a vzdouvání hladin nad mostními profily. Obdobně bude nutno nahradit nekapacitní lávky, mostky a mosty s dělícími pilíři novými konstrukcemi, pokud možno s jedním polem tak, aby se na pilířích nemohly nabalovat větve a kmeny stromů, případně v zimním období ledové kry a ledová tříšť. Jako prioritní považujeme rovněž dokončení, resp. dotažení do konce protipovodňových opatření, která byla v obcích a městech zahájena a dočasně přerušena nebo nedokončena. Jedná se např. o dořešení protipovodňové ochrany města Hodonín ze spodní strany od řeky Moravy (od Staré Moravy) a od Kyjovky. Při této příležitosti doporučujeme realizovat úpravu koryta řeky Kyjovky v městě Lanžhot s protipovodňovými opatřeními a rovněž na pravém břehu podél Mikulčic a Moravské Nové Vsi tak, aby bylo možné zrekonstruovat na toku Kyjovky omezovací objekt pro umožnění odpouštění větších částí povodňových průtoků do vlastního koryta směrem k Lanžhotu v hodnotě 25 až 30 m3/s. Obdobně je třeba dořešit bezpečné odlehčování vyšších N-letých průtoků z řeky Moravy pod Hodonínem na pravém břehu do lesních a polních pozemků v lokalitě Skařiny (přes hráz Nesyt). Zpevněná hráz podél řeky Moravy by měla být nejen v místě tohoto plánovaného přelivu, ale i v jiných úsecích pro možnost revize hrází i při extrémních povodňových stavech, obdobně jak to má zařízené na levém břehu Moravy správce toku na slovenské straně (nehledě na určité převýšení koruny hráze, resp. zpevněné vozovky, nad úroveň hrází na české straně). Je třeba však včas připravit inundační území nejen v tomto úseku mezi Moravou a Kyjovkou, tj. pod Hodonínem, ale i na pravém břehu Moravy nad Hodonínem a rovněž v úseku za pravobřežní hrází Nové Moravy mezi Uherským Ostrohem (rozdělovacím jezem) a Syrovinkou pod jezem Vnorovy. Problematická je rovněž řeka Velička, proto byla již několikrát studována. Je třeba se zajímat o zpracování dalších projektových stupňů v nejvíce ohrožovaných lokalitách.

Z hlediska větších toků se dá říci, že většinou jsou tyto řeky upravené a mnohdy i ohrázované pro ochranu zástavby obcí a měst, kterými protékají. Například poměrně na vysokém stupni je úprava a ochrana před povodněmi na řekách Svratce a Svitavě v Brně a pod Brnem – nad průtokem Q20 (až na několik lokalit – např. Maloměřice, Husovice a Židenice na Svitavě), avšak nad Brnem jsou tyto toky většinou neohrázované a okolní zástavba v obcích a městech je ohrožována již při nižších N – letých průtocích. Na řece Svratce je snad nejvíce ohrožována zástavba v lokalitách Tišnov a Předklášteří, následně pak Nedvědice, Veverská Bítýška, apod. Snad ještě více je ponechána v přirozeném stavu řeka Svitava nad Brnem, a to nejen v úzkých a zalesněných úsecích těsně nad Brnem, kde je zástavba soustředěna většinou ve svazích a dále od koryta (většinou rekreační chaty a chatky), ale i v osídlenějších obcích a městech má koryto Svitavy nízkou kapacitu, jsou zde vybudovány nekapacitní vzdouvací objekty a okolní pozemky jsou zaplavovány již při pětileté až dvouleté vodě s tím, že záplava zasahuje do těsné blízkosti zástavby nebo při větších průtocích až do zástavby. Na Svitavě je třeba urychleně řešit úpravy odtokových poměrů a protipovodňových opatření v lokalitách: Letovice (inundační mosty, vzdouvací objekty, ochranné hráze, propusti, výusti), Svitávka (poldry na přítocích a rekonstrukce stavidlového jezu),

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Skalice nad Svitavou (vzdouvací objekt, úprava koryta, poldr Mladkov), Doubravice nad Svitavou (nový vzdouvací objekt, limnigraf – vodočet), Rájec - Jestřebí (vzdouvací objekt, úprava koryta, poldr – inundační území za stávající levobřežní hrází, hráze, Spešov (ochranné hráze), a především město Blansko (ochranné hráze, zdi, úprava přítoků, apod.), Adamov (ochranné zídky). Obdobně i řeka Jihlava svými záplavami ohrožuje okolní zástavbu především v Pohořelicích, rovněž v několika obcích nad Pohořelicemi a v obci Ivaň nad zaústěním do VD Nové Mlýny. Na řece Dyji je třeba se co nejdříve zabývat ochranou v obci Podhradí nad Dyjí a ve Znojmě, resp. těsně pod Znojmem. Je třeba zvážit využívání inundačních území podél Dyje, případně pak vybudovat sekundární hráze u obcí Oleksovičky, Hrádek, Dyjákovice, Hevlín, Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka, Novosedly, apod. Určitá opatření jsou nutná na Dyji v Břeclavi, především co se týče těsnosti stávajících hrází a v úpravě nivelet korun ochranných hrází. Obdobně je třeba zrevidovat výšky ochranných hrází podél Včelínku pod Břeclaví v obcích Charvátská Nová Ves a Poštorná. Další lokality s problémy jsou popsány v samostatném textu dle připomínek ke studii.

V rámci této kapitoly rovněž doporučujeme co nejvíce zachovávat stávající záplavová území (inundační území) mimo vlastní zástavbu v obcích, a to rovněž za stávajícími inundačními hrázemi, kde by se měly odlehčovat řízeně vyšší povodňové průtoky (cca nad průtokem Q20 až Q50, čímž dojde k transformaci povodňových vln a ke snížení kulminačních průtoků. V dnešním záplavovém území, především v aktivních zónách, nedoporučujeme povolovat rozšiřování zástavy a zužování průtočných profilů inundačních území. Pokud musí dojít k povolení nové zástavby v tomto území, je třeba apelovat na stavebníka, aby zvýšení hladin v záplavovém území novou stavbou kompenzoval toto zhoršení odtokových poměrů jiným způsobem (zvýšením hrází kolem již dříve chráněné zástavby, vybudováním poldrů výše proti toku, apod.). Rovněž zde doporučujeme, dokud to jde, zachovávat podél toků a podél stávajících nebo i podél nově navrhovaných ochranných hrází a zdí průjezdné pruhy pro umožnění údržby jak průtočných profilů koryt, tak i údržbu a kontrolu ochranných prvků podél toků i při povodních.

Na několika drobných tocích je třeba provést jednak pročištění stávajících koryt, ale zlepšení odtokových poměrů a vyřešení protipovodňové ochrany obcí jimiž tyto toky protékají, je možné dosáhnout i pomocí záchytných nádrží (rybníků a suchých poldrů), které by byly většinou situovány na horních částech toků nad obcemi. Jedná se o řadu lokalit a toků, které by těmito opatřeními snížily ohrožování obcí nejen na těchto tocích, ale zlepšily by se i situace na dalších tocích, do kterých jsou tyto toky a svodnice zaústěny.

V neposlední řadě je třeba se zabývat i erozivní činností v lokalitách, kde intenzívní srážky způsobují smyvy orné půdy, vytvářejí erozní rýhy a strže. V dílčích lokalitách je třeba studovat podrobněji úpravy na ohrožovaných pozemcích a v blízkosti zástavby v terénu s větším podélným sklonem, tedy ve svažitých terénech, kde je třeba vytvořit protierozní opatření a upravit svodné příkopy a kanály, které jsou většinou zaústěné do recipientů.

Pro krajinu i pro odtokové poměry jsou velice důležité místní rybníčky, rybníky, záchytné nádrže, průlehy, zemní valy, apod. Je třeba rovněž zadržovat vodu v krajině prostřednictvím těchto umělých nádrží pro případné nalepšování průtoků v korytech vodních toků v době sucha.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

Priority technického řešení úprav odtokových poměrů popsaných toků a realizace protipovodňových opatření na tocích a podél nich je nutno upřesnit po zaměření koryt a okolního terénu, po přepočtu průběhů hladin povodňových průtoků a tedy po zpracování dalších podrobnějších studií, studií proveditelnosti a následujících přípravných projektových dokumentací s ohledem na efektivnost připravovaných investic a na škody způsobované erozivní činností vody a záplavami.

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje 3A06105

TABELÁRNÍ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY