1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra bohemistiky

Historické názvy ulic a nám ěstí v Opav ě

Historical names of streets and places in Opava

Bakalá řská práce

Autor: Magdaléna Bartková Studijní program: B7310 – Filologie Studijní obor: Česká filologie se zam ěř ením na editorskou práci ve sd ělovacích prost ředcích

Vedoucí práce: PhDr. Ond řej Bláha, Ph.D.

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma „Historické názvy ulic a nám ěstí v Opav ě“ vypracovala samostatn ě a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Olomouci dne 27. dubna 2009 ………………………. Podpis

3 Pod ěkování

Děkuji tímto vedoucímu své práce PhDr. Ond řeji Bláhovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky p ři zpracování tématu. Dík pat ří také Mgr. Pet ře Kaniové, pracovnici Národního památkového ústavu, za její ochotu a čas, který mi v ěnovala.

4 OBSAH

1. ÚVOD ...... 8

2. STRU ČNÝ EXKURZ DO D ĚJIN M ĚSTA OPAVY ...... 9

2.1 STRU ČNÝ NÁSTIN HISTORIE M ĚSTA ...... 9

2.2 KULTURNÍ VÝVOJ , ŽIVOT VE M ĚST Ě...... 11

3. ULICE HISTORICKÉHO JÁDRA M ĚSTA OPAVY ...... 14

3.1 MASARYKOVA T ŘÍDA ...... 14

3.2 U POŠTY ...... 15

3.3 MASA ŘSKÁ , DRŮBEŽÍ TRH ...... 15

3.4 OSTROŽNÁ , HRADECKÁ , POPSKÁ ...... 16

3.5 HRN ČÍŘSKÁ , RŮŽOVÁ , LAZEBNICKÁ , JANSKÁ ...... 17

3.6 BEETHOVENOVA , SADY SVOBODY ...... 17

3.7 HORNÍ NÁM ĚSTÍ , MEZI TRHY , DOLNÍ NÁM ĚSTÍ , RATIBO ŘSKÁ , NÁM ĚSTÍ

OSVOBODITEL Ů ...... 18

3.8 SNĚMOVNÍ , KOMENSKÉHO ...... 20

3.9 RYBÍ TRH , MATI ČNÍ , ALMUŽNICKÁ ...... 21

3.10 PEKA ŘSKÁ , MNIŠSKÁ , SOLNÁ , NA VALECH , PODKOVNÍ , U FORTNY ,

KOLÁ ŘSKÁ ...... 21

3.11 U JAKTA ŘSKÉ BRÁNY , KRNOVSKÁ , NÁM ĚSTÍ REPUBLIKY ...... 22

4. ANALÝZA ULI ČNÍCH NÁZV Ů Z HLEDISKA MOTIVACÍ POJMENOVÁNÍ ...... 24

4.1 VÝVOJ ULI ČNÍ SÍT Ě HISTORICKÉHO JÁDRA M ĚSTA OPAVY ...... 24

4.2 TABULKA Č. 1 – P ŘEHLED VÝVOJE ULI ČNÍCH NÁZV Ů V HISTORICKÝCH

ETAPÁCH …...... 25

4.2.1 KOMENTÁ Ř K TABULCE Č. 1 – VÝVOJ ULIČNÍHO POJMENOVÁNÍ

V OPAV Ě…...... 27

4.3 TABULKA Č. 2 – ROZLIŠENÍ NÁZV Ů URBANONYM PODLE MOTIVACÍ

POJMENOVÁNÍ V DOB Ě VZNIKU P ŮVODNÍHO NÁZVU ...... 29

4.3.1 KOMENTÁ Ř K TABULCE Č. 2 – P ŮVODNÍ NÁZVY OPAVSKÝCH

URBANONYM ...... 31

4.3.1.1 MOTIVACE PODLE ČINNOSTI PROVOZOVANÉ V ULICI ...... 31

4.3.1.2 MOTIVACE PODLE VÝZNAMNÉ BUDOVY , OBJEKTU , STAVBY ,

PODLE POLOHY , UMÍST ĚNÍ V PROSTORU ...... 32

5 4.3.1.3 MOTIVACE PODLE TVARU , VZHLEDU , VELIKOSTI A CELKOVÉHO

CHARAKTERU ULICE ...... 32

4.3.1.4 MOTIVACE PODLE SM ĚRU ...... 33

4.3.1.5 MOTIVACE PODLE OBYVATEL ULICE , PODLE VLASTNÍKA

MAJETKU ...... 33

4.3.1.6 MOTIVACE PODLE VÝZNAMNÉ OSOBY ...... 33

4.3.1.7 NĚMECKÉ NÁZVY ...... 33

4.3.1.8 SHRNUTÍ ...... 35

4.4 TABULKA Č. 3 – ROZLIŠENÍ NÁZV Ů URBANONYM PODLE MOTIVACÍ

POJMENOVÁNÍ B ĚHEM 19. STOLETÍ ...... 36

4.4.1 KOMENTÁ Ř K TABULCE Č. 3 – NÁZVY OPAVSKÝCH URBANONYM

B ĚHEM 19. STOLETÍ ...... 37

4.4.1.1 MOTIVACE PODLE ČINNOSTI PROVOZOVANÉ V ULICI ...... 38

4.4.1.2 MOTIVACE PODLE VÝZNAMNÉ BUDOVY , OBJEKTU , STAVBY ,

PODLE POLOHY , UMÍST ĚNÍ V PROSTORU ...... 38

4.4.1.3 MOTIVACE PODLE TVARU , VZHLEDU , VELIKOSTI A

CELKOVÉHO CHARAKTERU ULICE ...... 39

4.4.1.4 MOTIVACE PODLE OBYVATEL ULICE , PODLE VLASTNÍKA

MAJETKU ...... 39

4.4.1.5 MOTIVACE PODLE SM ĚRU ...... 39

4.4.1.6 MOTIVACE PODLE VÝZNAMNÉ OSOBY ...... 39

4.4.1.7 SHRNUTÍ ...... 40

4.5 TABULKA Č. 4 – ROZLIŠENÍ NÁZV Ů URBANONYM PODLE MOTIVACÍ

POJMENOVÁNÍ B ĚHEM 20. STOLETÍ ...... 41

4.5.1 KOMENTÁ Ř K TABULCE Č. 4 – NÁZVY OPAVSKÝCH URBANONYM

B ĚHEM 20. STOLETÍ ...... 44

4.5.1.1 ZAČÁTEK STOLETÍ A OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY ...... 45

4.5.1.2 OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE ...... 45

4.5.1.3 POVÁLE ČNÁ LÉTA ...... 46

4.5.1.4 OBDOBÍ VLÁDY KOMUNISTICKÉ STRANY ...... 46

4.5.1.5 SOU ČASNOST ...... 46

4.5.1.6 SHRNUTÍ ...... 47

5. ZÁV ĚR ………...... 49

6 6. ANOTACE ……...... 51

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 53

8. PRAMENY …...... 55

7 1. ÚVOD

Ve své bakalá řské práci se budu zabývat názvy ulic a nám ěstí historického jádra města Opavy. Jedná se o urbanonyma tvo řící nejstarší jádro m ěsta, tedy nám ěstí a ulice, které se významn ě podílely na utvá ření opavské uli ční sít ě v centru m ěsta. Ve své práci vycházím z konceptu st ředov ěkého opevn ění Opavy. M ěsto bylo po celém svém obvodu obehnáno mohutnými hradbami a vstup do n ěj zajiš ťovaly t ři hlavní brány, kterými do m ěsta vstupovaly d ůležité obchodní stezky. Podél t ěchto obchodních cest se zformovaly nejstarší opavské komunikace. Názvy opavských ulic a nám ěstí jsou úzce spjaty s historií m ěsta. Historický vývoj ovliv ňoval nejen vznik samotných ulic a nám ěstí, provázel jej také vznik a vývoj jejich názv ů. Primární roli v procesu vzniku nového uli čního názvu hraje motivace pojmenování, která je ovliv ňována rozli čnými faktory. „ Názvy ulic vyjad řují rozmanitost živností a řemesel, provozovaných na území m ěsta, p ůvodní topografické zvláštnosti nebo charakteristické znaky n ěkterých m ěstských lokalit, reagují na spole čensko-politickou situaci doby, zaznamenávají jména významných osobností, podílejících se na historii m ěsta i regionu .“ 1 Do uli čních názv ů se tedy promítá celý spole čenský život m ěsta, zárove ň i jeho minulost. Jména nesou i sv ědectví o zaniklých prvcích m ěstské reality, po kterých nám zbylo pouze ozna čení. Pokusím se p řiblížit motivace pojmenování, které ovliv ňovaly výb ěr jednotlivých uli čních názv ů v daných historických etapách. Cílem této práce bude zjistit, jak se prom ěň ovaly motivy pojmenování opavského uli čního názvosloví v čase, tedy od nejstaršího pojmenování až po název sou časný. Bakalá řská práce je rozd ělena do čty ř základních částí. První kapitola pojednává stru čně o d ějinách m ěsta, které hrály, jak již bylo uvedeno, d ůležitou roli p ři utvá ření názv ů ulic, nám ěstí a ostatních prvk ů opavské m ěstské reality. V druhé kapitole představím jednotlivé ulice a nám ěstí z hlediska historického a spole čenského. T řetí oddíl tvo ří vlastní jádro práce. Názvy ulic a nám ěstí budou rozd ěleny do čty ř historických etap, které jsou považovány za st ěžejní v procesu vzniku a vývoje opavského uli čního názvosloví. Každá uvedená etapa se bude zabývat rozborem uli čních názv ů z hlediska p ředstavených motivací pojmenování. Záv ěre čná část práce shrnuje vysledované tendence ve vývoji opavských uli čních názv ů.

1 BRABCOVÁ, Liana. Pozdrav z Opavy : V historii pohlednice . 1994. s. 97. 8 2. STRU ČNÝ EXKURZ DO D ĚJIN M ĚSTA OPAVY

2.1 STRU ČNÝ NÁSTIN HISTORIE M ĚSTA

Po čátky osídlení Opavy a jejího okolí sahají až do prav ěku. „ Většinou se jednalo o místa nacházející se dnes v okrajových částech m ěstského celku.“ 2 Patrn ě v 9. století se na území budoucího m ěsta objevili první Slované, náležející z řejm ě ke kmeni Holasic ů, kte ří si nedaleko soutoku řek Opavy a Moravice vybudovali své hradišt ě. Asi ve 12. století vznikla na tomto území kupecká osada. První písemná zmínka o osad ě, ležící na k řižovatce obchodních cest a pojmenované podle stejnojmenné řeky, pochází z roku 1195. Tehdy se zde údajn ě zastavil olomoucký d ědi čný kníže Vladimír, který zde nechal sepsat listinu, jež je zárove ň první písemnou zprávou o existenci Opavy. Od roku 1224 se o Opav ě poprvé hovo ří jako o m ěst ě. Český král P řemysl Otakar I. ud ělil toho roku Opav ě privilegium mílového práva. M ěstu náleželo také právo hradební. St ředov ěká Opava byla obehnána hradbami se soustavou t ří bran a n ěkolika menších forten. „Samostatné Opavské knížectví vzniklo v roce 1318. Bylo sv ěř eno levobo čné linii panovnické dynastie P řemyslovc ů, kte ří zde vládli až do poloviny 15. století.“ 3 Na konci 14. století nechal kníže P řemek I. Opavský vybudovat na severovýchodním okraji města hrad, jenž se stal sou částí m ěstského opev ňovacího systému. V dob ě husitských válek se m ěsto i opavský kníže P řemek postavili na stranu protihusitskou. M ěstu se vyhnuly p římé bojové události, bylo však v roce 1431 zpustošeno ni čivým požárem. V šedesátých letech 15. století získal pro svého syna Opavské knížectví český král Ji ří z Pod ěbrad, od roku 1485 se pak stalo majetkem nemanželského syna Matyáše Korvína Jana. Po nástupu Habsburk ů na český tr ůn v roce 1526 se Opavské knížectví pod řídilo p římo českým král ům. V průběhu 16. století bylo m ěsto poznamenáno řadou náboženských konflikt ů, Opava byla siln ě zasažena reformací a v ětšina tehdejších obyvatel náležela k protestant ům. Ti vedli ostré spory zejména s olomouckými biskupy.

2 JIRÁSEK, Zden ěk, VOJTAL, Petr, MEDKOVÁ, Marta. Kniha o Opav ě : U p říležitosti milénia 2001 . 2000. s. 10. 3 JIRÁSEK, Zden ěk, VOJTAL, Petr, MEDKOVÁ, Marta. Kniha o Opav ě : U p říležitosti milénia 2001 . 2000. s. 12. 9 Důsledkem t ěchto spor ů bylo ukon čení tzv. bezprost řednosti Opavského knížectví, které bylo v roce 1613 ud ěleno Karlu z Lichtenštejna. Za t řicetileté války bylo m ěsto n ěkolikrát obléháno a obsazováno vojsky cizích armád. 4 Do m ěsta byl uveden řád jezuit ů, kte ří zde založili kolej s latinským gymnáziem. Po rozd ělení Slezska mezi Prusko a Rakousko v roce 1742, za slezských válek, se Opava stala na čty řicet let ú ředním centrem rakouského Slezska, sídlil zde i Královský ú řad. V 19. století se prom ěnil vzhled m ěsta, bylo zbouráno m ěstské opevn ění a ve m ěst ě se postavilo mnoho významných administrativních, školských či vojenských budov. 5 Význam Opavy zna čně vzrostl rokem 1820, konal se zde kongres Svaté aliance. „ Rakouský císa ř František I., ruský car Alexander I. a pruský král Fridrich Vilém III. spolu se zástupci Anglie a Francie jednali o zákroku proti revoluci v Neapolsku.“6 Město tak po dva m ěsíce hostilo nejvýznamn ější politické osobnosti tehdejší Evropy. Politická a národnostní situace se v Opav ě vyhrotila na konci první sv ětové války. N ěmecká v ětšina v Opav ě nebyla ochotna respektovat nov ě vzniklý československý stát a na krátkou dobu se tak Opava stala hlavním m ěstem Sudetenlandu. Po uzav ření Mnichovské dohody v roce 1938 se m ěsto stalo sou částí Německé říše a centrem jednoho ze t ří vládních obvod ů Sudetské župy. Na konci války, v dubnu roku 1945, byla Opava v rámci Ostravské operace osvobozena. M ěsto však bylo velmi siln ě poni čeno, zni čeno bylo tém ěř celé historické jádro m ěsta, poškozeny byly ¾ budov. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, m ěsto postupn ě zm ěnilo sv ůj vzhled, ale i národnostní ráz. V povále čných letech došlo k postupné obnov ě m ěsta, které se územn ě rozší řilo o dosud samostatné obce v jeho okolí. Po roce 1989 se Opava stala, z hlediska po čtu obyvatel, nejmenším statutárním m ěstem v České republice. V roce 1990 zahájila v Opav ě svoji činnost vysokoškolská fakulta brn ěnské Masarykovy univerzity, následující rok pak vznikla samostatná Slezská univerzita se sídlem v Opav ě. Význam Opavy byl dále umocn ěn v roce 1996 založením ostravsko-opavského biskupství, jehož konkatedrálou se stal kostel Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1998 došlo na Ostré Hůrce v Háji ve Slezsku k vyhlášení euroregionu Silesia.

4 V roce 1626 se m ěsto dobrovoln ě vzdalo Dán ům, roku 1642 obsadili Opavu Švédové. 5 Roku 1805 byla postavena nová budova m ěstského divadla, roku 1814 gymnaziální muzeum. 6 MÜLLER, Karel, et al. Opava . 2006. s. 202. 10 2.2 KULTURNÍ VÝVOJ , ŽIVOT VE M ĚST Ě

Patrn ě v druhé polovin ě 13. století byla Opava již opevn ěným městem. M ěsto bylo po celém svém obvodu obehnáno kamennými hradbami, které vyst řídaly p ůvodní hlin ěné valy s palisádovou hradbou sestavenou ze d řeva. „ Opava byla symbolicky přístupna t řemi hlavními branami, kterými do m ěsta vstupovaly nejd ůležit ější zemské cesty.“7 Z jihu bylo m ěsto p řístupno Hradeckou bránou, ze západu Jakta řskou bránou, na severu byla umíst ěna brána Ratibo řská. Jižní, Polská cesta, spojovala Opavu s moravskými oblastmi, západní, Hlub čická cesta, sm ěř ovala p řes Krnov do Vratislavi a severní cesta sm ěř ovala p řes Ratibo ř až do polského Krakova. Sou částí opevn ění byly také podružn ější, menší brány zvané fortny 8. D ůležitý článek opevn ění tvo řil i zem ěpanský hrad, umíst ěný ve východní části fortifikace. Základními body utvá řejícího se m ěsta se stala nám ěstí tržního charakteru, kolem kterých se soust ředilo i prvotní osídlení historického jádra. Centrální tržní prostor zaujímalo Horní nám ěstí, které bylo spojeno krátkou ulicí nazvanou Mezi trhy s Dolním nám ěstím. Dalšími dv ěma opavskými tržišti se staly Dobyt čí trh 9 a Smolný trh 10 . Nejvýstavn ější domy, které m ěly zárove ň právo vinného šeku, se soust ředily kolem Horního a Dolního nám ěstí, v ulici Mezi Trhy a v ulicích v těsné blízkosti nám ěstí, v ulici Hrn čířské, Ostrožné a Rudolfov ě ulici 11 . Tyto domy p ředstavovaly nejstarší patricijskou vrstvu m ěšťanských usedlostí vzniklých již p ři založení m ěsta. St řední vrstvy obyvatelstva žily ve skromn ějších domech, které však byly postaveny také na významných ulicích m ěsta – Peka řské, Kolá řské, Hrn čířské a Dobytčím trhu. Mén ě zámožné vrstvy řemeslník ů byly usazeny v okrajových částech m ěsta, v Židovské ulici 12 , Solné ulici, Smolném trhu, v ulici Na blát ě13 či na Janské ulici. Ve st ředov ěké Opav ě p ůsobila také židovská komunita, která se zdržovala v prostoru severního okraje historického jádra m ěsta v takzvané Židovské ulici. V roce 1522 byli židé z města vypov ězeni, teprve b ěhem 18. století jim bylo dovoleno vrátit se zp ět. B ěhem 19. století byla postavena na západním okraji městského jádra v po řadí již

7 MÜLLER, Karel, et al. Opava . 2006. s. 222. 8 Známá je Mlýnská fortna v severní části hradeb. 9 V sou časnosti Masarykova ulice. 10 V sou časnosti Rybí trh. 11 V sou časnosti ulice U Jakta řské brány. 12 V sou časnosti ulice Na Valech. 13 V sou časnosti ulice U Pošty. 11 druhá židovská synagoga, která však byla v roce 1938 nacistickými vojsky vypálena a posléze zbo řena. Ve m ěst ě byla provozována nejr ůzn ější řemesla, řemeslníci vyznávající stejné řemeslo se sdružovali do cech ů a vytvá řeli v rámci m ěsta čtvrt ě, charakteristické pro jednotlivá povolání. Kolem roku 1600 ve m ěst ě p ůsobilo na dvacet cech ů. Sv ědectví o těchto spolcích dodnes podávají n ěkteré názvy ulic v centru m ěsta jako Peka řská, Kolá řská, Masa řská, Hrn čířská či Lazebnická. Tém ěř od svých po čátk ů byla Opava sídlem mnoha církevních řád ů a místem významných sakrálních staveb. Ve m ěst ě p ůsobil již v dobách p řed ud ělením m ěstských práv řád n ěmeckých rytí řů . Řád m ěl své sídlo na takzvaném t řetím opavském rynku, Rybím trhu, který sousedil s Horním nám ěstím. Zde n ěme čtí rytí ři vybudovali monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie, svou řádovou komendu a kapli sv. Alžb ěty. Postupem času se ve m ěst ě usadily další církevní řády. V jižní části m ěstského jádra, na Dobyt čím trhu, se usadili minorité. Jejich klášter s kostelem sv. Ducha sousedil s klášterním areálem a kostelem klarisek. Na sever od Horního nám ěstí, v prostoru Solné, Mnišské a Peka řské ulice, postavili sv ůj klášter p ři kostelu sv. Václava dominikáni. Další významné mnišské řády, johanité a františkáni, m ěly svá původní sídla vn ě m ěstských hradeb. B ěhem 17. století p řišli do Opavy jezuité, kte ří vybudovali svou řádovou kolej s kostelem sv. Ji ří ve východním prostoru Dolního nám ěstí. V 19. století bylo postupn ě zlikvidováno m ěstské opevn ění v četn ě t ří bran, pozd ěji byl zbo řen i opavský hrad a p řibližn ě na jeho míst ě poté postaveno zemské muzeum. „ Uvolnil se tím plynulý pr ůběh všech t ří hlavních komunikací spojujících město s blízkým i vzdáleným okolím.“14 Na míst ě zbo řených hradeb byl vysázen souvislý pás park ů, které dnes tvoří m ěstské sady. Zárove ň se za čala pln ě rozvíjet i zástavba na opavských p ředm ěstích, které od st ředov ěku vznikaly p řed m ěstskými bránami. Po t řicetileté válce se národnostní složení obyvatel m ěsta zm ěnilo ve prosp ěch německého obyvatelstva, n ěmčina se postupn ě stávala ú ředním jazykem a pronikala do všech oblastí hospodá řského, správního a kulturního života opavských obyvatel. Pon ěmčování pokra čovalo i za tereziánského a josefínského období. „ Germanizace byla

14 JIRÁSEK, Zden ěk, VOJTAL, Petr, MEDKOVÁ, Marta. Kniha o Opav ě : U p říležitosti milénia 2001 . 2000. s. 41. 12 především d ůsledkem spole čenských p řem ěn a centraliza čního úsilí Vídn ě.“15 V Opav ě se tak postupn ě za čaly vyost řovat n ěmecko-české spory. „ Německá v ětšina ovládala radnici, disponovala vlastním tiskem, vytvo řila množství r ůznorodých spolk ů“.16 Česká menšina založila v roce 1877 Matici opavskou, ve m ěstě vycházel také Opavský besedník a v roce 1883 bylo v Opav ě založeno české gymnázium. N ěmecké obyvatelstvo ztratilo v Opav ě p řevahu až po druhé sv ětové válce. „ Němci byli odsunuti a Opava byla postupn ě dosídlována osobami české národnosti. Šlo p řitom jak o bývalé Opavany, tak o p řist ěhovalce z nejr ůzn ějších částí Čech a Moravy.“17

15 PLA ČEK, Vilém, et al. Z dějin m ěsta Opavy : Metodický list k 750. výro čí první zmínky o m ěst ě. 1974. s. 16. 16 JIRÁSEK, Zden ěk, VOJTAL, Petr, MEDKOVÁ, Marta. Kniha o Opav ě : U p říležitosti milénia 2001 . 2000. s. 15. 17 JIRÁSEK, Zden ěk, VOJTAL, Petr, MEDKOVÁ, Marta. Kniha o Opav ě : U p říležitosti milénia 2001 . 2000. s. 17. 13 3. ULICE HISTORICKÉHO JÁDRA M ĚSTA OPAVY

3.1 MASARYKOVA T ŘÍDA

Masarykova t řída pat ří mezi nejstarší části m ěsta, už v dob ě p řed vznikem Opavy se zde pravd ěpodobn ě nacházela obchodní osada. Spolu s Horním a Dolním nám ěstím vytvá řel tehdejší Dobyt čí trh trojici nejv ětších opavských tržiš ť. Tržišt ě se tady nacházelo od nejstarších dob až do roku 1820, kdy bylo p řeloženo do prostoru Jakta řské brány. V horní části dnešní Masarykovy t řídy stála brána, kterou se do Opavy vjížd ělo tzv. hradeckou cestou. Byla to stará Hradecká brána, která byla z řejm ě v dob ě, kdy klesla d ůležitost zdejšího tržišt ě uzav řena, zazd ěna a pozd ěji nazývána Zav řenou bránou. Její pojmenování a funkci pak p řevzala Hvozdnická brána, která se nacházela taktéž v jižní části opevn ěného m ěsta. V horní části ulice se dodnes rozprostírá farní kostel sv. Ducha s bývalým komplexem řádových klášter ů minorit ů a klarisek. Ve st ředov ěku byly v kostele sv. Ducha ukládány poz ůstatky opavských P řemyslovc ů a slezských šlechtic ů. V minoritském klášteru byly v minulosti na čas uloženy opavské zemské desky a archiv, byla zde taktéž umíst ěna rozsáhlá gymnaziální knihovna. V ulici bylo b ěhem 18. století vybudováno mnoho honosných šlechtických sídel a palác ů. Souvislá řada šlechtických dom ů se nacházela v první polovin ě dnešní Masarykovy t řídy. K nejznám ějším panským domům pat řil nap ř. Sobk ův nebo Blücherův palác, ve kterém byl ubytován v dob ě konání opavského kongresu ruský car Alexandr I. Ulice byla dlouhou dobu právem považována za nejvýstavn ější část m ěsta. Tato protáhlá a široká ulice, která kdysi sahala až k můstku p řes p říkop k bývalému opavskému zámku, je dodnes p řerušována n ěkolika dalšími ulicemi. V horní části je to ulice U Pošty, v samotném st ředu ji protíná ulice Hrn čířská, v její dolní části jsou to zleva ulice Holubí a Masa řská, zprava ulice Úzká. V této části zde dříve bývala ješt ě Špitálská uli čka, ta však byla v roce 1954 zastav ěna. Od nejstarších dob byla ulice nazývána Ko ňským, Skotským či Dobyt čím trhem. Pravd ěpodobn ě nejstarším názvem pro ulici byl Ko ňský trh. Paraleln ě s ním se pak používaly názvy Dobyt čí trh a Skotský trh. V roce 1752 byla ulice poprvé ozna čena výstižným názvem Panská, nacházela se v ní totiž celá řada panských čili šlechtických

14 sídel. Stále se však používalo i ozna čení Dobyt čí trh. D ůsledn ě se název Herrengasse, Panská ulice, za čal dodržovat až roku 1820. Po první sv ětové válce, v roce 1918, byla Panská ulice p řejmenována po vzoru prvního československého prezidenta na Masarykovu, v roce 1938 se však název zm ěnil op ět na Herrengasse. V letech 1945- 1948 se ulice op ět jmenovala Masarykova. „Po únoru 1948 (krom ě let 1968-1973) byla nazývána t řídou Vít ězného února až do prosince 1989.“18

3.2 U POŠTY

Ulice se p ůvodně nazývala Na blát ě a m ěla od nepam ěti jen český název, který charakterizoval její vzhled. Byla to mokrá a blátivá ulice, kterou protékala strouha, jež tehdy nahrazovala dnešní kanalizaci. Spojnice ulic Ostrožné a Masarykovy byla posléze přejmenována na Svatodušní podle kostela sv. Ducha, blízko kterého se nacházela. V roce 1945 se ulice nazývala U sv. Ducha, významová rovina p ředešlého názvu byla tedy zachována. Roku 1948 ulice zm ěnila sv ůj název naposled. Název U pošty byl ulici dán podle budovy, která se nachází z části v jejích prostorách.

3.3 MASA ŘSKÁ , DRŮBEŽÍ TRH

Masa řská ulice, která se k Masarykov ě t říd ě p řipojuje v jejím dolním konci, je pojmenovaná podle tradice obchodu s masem, který zde provozoval opavský cech masa řů . Trh s masem p ůvodn ě stával na Dolním nám ěstí, v pr ůběhu 14. století se ale pravd ěpodobn ě p řesunul do prostor Masa řské ulice, na místo jejího spojení s Dolním nám ěstím. Opavský historik Josef Gebauer s kolegou Pavlem Šrámkem uvád ějí v knize Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy 19 32 masa řských lávek, jež byly v r. 1661 zbudovány v prostoru Masa řské ulice. Během 19. století však za čaly masa řské lávky chátrat a v roce 1885 byly strženy. Byl tak vytvo řen pr ůchod z Masa řské ulice p římo na Dolní nám ěstí a vznikl zde prostor nazývaný Dr ůbeží trh. Drobní chovatelé prý tady nabízeli k prodeji dr ůbež. Zajímavostí je, že v prostorách Masa řské ulice, která si sv ůj p ůvodní název ponechala až do dneška, byla umíst ěna první opavská v ěznice.

18 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 86. 19 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 92. 15 3.4 OSTROŽNÁ , HRADECKÁ , POPSKÁ

Ostrožná ulice, která byla v celé své délce zprovozn ěna patrn ě v po čátcích 14. století, tvo ří jednu z nejstarších opavských ulic. V horní části ulice, v místech jejího dotyku s městským opevn ěním, stávala tzv. Hvozdnická brána. Byla to čtvrtá m ěstská brána, jež byla nasm ěrována k Oticím a k říčce Hvozdnici, po které dostala své jméno. Ulice sm ěř uje p římo na hlavní opavské nám ěstí a zejména tento fakt z ní u činil jednu z nejd ůležit ějších ulic m ěsta. D ůsledkem stoupajícího významu Ostrožné ulice vzrostl taktéž význam Hvozdnické brány, která p řevzala funkci a posléze i pojmenování původní Hradecké brány, jež se nacházela na Dobyt čím trhu. Ostrožná ulice byla významná i spole čensky. „Od st ředov ěku bývala místem rušných kvelb ů, řemeslnických dílen a hospod.“20 Tato pom ěrn ě krátká ulice byla sídlem mnoha obchod ů, ú řadoven, sekretariát ů či řemeslnických dílen. Na rohu Ostrožné a nyn ější Beethovenovy ulice byl v 17. století postaven barokní klášter řádu františkán ů. Po svém zrušení se klášter stal místem, kde byla v roce 1807 otev řena první opavská nemocnice. V dom ě v Ostrožné ulici žil a pracoval významný slezský buditel a jazykov ědec Antonín Vašek, narodil se zde i jeho syn Petr Bezru č. V místech, kde d ům stával je dnes umíst ěn památník Petra Bezru če a je zde instalována jedna z expozic Slezského zemského muzea, která pojednává o život ě a díle významného slezského básníka. Ostrožnou ulici spojuje s Masarykovou t řídou ulice U Pošty, z levé strany do ní ústí ulice Popská. V dolní části se Ostrožná setkává s ulicí Hrn čířskou, pokra čuje pak přímo na Horní nám ěstí. N ěmecký název ulice byl Sperrgasse, tedy Uzavírací, Zav řená ulice. Poukazoval na umíst ění Hradecké brány na jejím horním konci. P ůvod českého názvu Ostrožná není jasný. Do m ěsta vstupovala Hradeckou bránou dnešní ulice Hradecká. Ta spojovala Opavu s Hradcem nad Moravicí odkud vedla d ůležitá obchodní cesta z Moravy do Polska. P řed Hradeckou bránou bylo pracovišt ě hrn čířů , kte ří zde byli p řesunuti kv ůli nebezpe čné práci s ohn ěm. P ředm ěstí, které se p řed bránou postupn ě zformovalo během t řináctého a čtrnáctého století, p řirozen ě dostalo název hradecké.

20 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 128. 16 3.5 HRN ČÍŘSKÁ , RŮŽOVÁ , LAZEBNICKÁ , JANSKÁ

Hrn čířská ulice, d říve pom ěrn ě krátká a úzká uli čka, je pojmenována podle st ředov ěkého cechu hrn čířů , kte ří zde p ůsobili. Vlastní hrn čířská výroba se zde však patrně neprovozovala v celém svém rozsahu. Pálení keramiky, v té dob ě pom ěrn ě nebezpe čná záležitost, se pravd ěpodobn ě odehrávalo p řed m ěstskými hradbami a v ulici tak docházelo spíše jen k prodeji a další distribuci hrn čířských výrobk ů. V ulici žily p řevážn ě st řední vrstvy obyvatelstva, stálo zde také n ěkolik právováre čných dom ů čili dom ů s právem va řit a čepovat pivo. Na ulici, která protíná Masarykovu t řídu a ústí spole čně s Ostrožnou ulicí p římo na Horní nám ěstí, panoval čilý obchodní a řemeslnický ruch, své místo tu m ěly obchody nejr ůzn ějšího druhu, stál tady také druhý nejv ětší obchodní d ům v Opav ě. Hrn čířskou ulici spojuje s Masa řskou ulicí Lazebnická uli čka zvaná též láze ňská. V této ulici fungovaly již od st ředov ěku lázn ě. Ve dvacátých letech minulého století zde byly otev řeny m ěstské lázn ě s plaveckým bazénem, které sloužily ve řejnosti až do postavení nyn ějších m ěstských lázní na Zámeckém okruhu. Naproti Lazebnické ulice se rozprostírá ulice R ůžová, která Hrn čířskou spojuje s ulicí U Pošty. Druhá část Hrn čířské ulice, za k řižovatkou Hrn čířské s Masarykovou t řídou, se nazývala Janská. Janská ulice kon čila u m ěstských hradeb. V této části m ěsta, t ěsn ě p řed hradbami, se usídlil řád maltézských rytí řů – johanité, kte ří zde v pr ůběhu patnáctého století vystav ěli kostel sv. Jana a svou řádovou komendu. Hrn čířská ulice byla v roce 1948 p řejmenována po vzoru československého komunistického prezidenta na Gottwaldovu a byla znovu rozší řena, tentokrát o ulici Nádražní, dnes Janskou, která tak tvo řila její t řetí část. V roce 1990 dostala ulice zp ět sv ůj p ůvodní název Hrn čířská. Dnes je rozší řena o bývalý prostor ulice Janské. Janskou ulici, která vede podél nádraží až k městské části Opava Kylešovice, dnes tvo ří prostor bývalé ulice Nádražní.

3.6 BEETHOVENOVA , SADY SVOBODY

Beethovenova ulice se rozkládá nad horním koncem Ostrožné ulice a je spojena se jménem známého hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena, který ur čitou dobu pobýval v nedalekém Hradci nad Moravicí. V ulici je umíst ěna pam ětní deska, která prohlašuje, že práv ě v Beethovenov ě ulici údajn ě chvíli bydlel známý hudební skladatel

17 u svého p řítele, léka ře Antonína Weisera, což se ale nikdy p římo neprokázalo. Jisté však je, že Beethoven Opavu navštívil v roce 1918, kdy v kostele sv. Ducha zazn ěla jedna z jeho skladeb, Mše c-moll.21 Ulice se d říve jmenovala Špitální a Klášterní, Beethovenovou je nazývána od roku 1948. Za k řižovatkou s ulicí Ostrožnou p řechází Beethovenova ulice plynule v sady Svobody, které pat ří k nejmladším park ům v místech p ůvodních m ěstských hradeb. Původn ě se prostor dnešních sad ů nazýval Poštovní ulicí, sady nesly také jméno habsburského panovníka císa ře Josefa II. Po vzniku Československé republiky a odstran ění t řísetleté habsburské nadvlády dostaly pak dnešní výstižný název Sady svobody.

3.7 HORNÍ NÁM ĚSTÍ , MEZI TRHY , DOLNÍ NÁM ĚSTÍ , RATIBO ŘSKÁ ,

NÁM ĚSTÍ OSVOBODITEL Ů

Historické jádro Opavy tvo řila dv ě d ůležitá centra m ěsta, Horní a Dolní nám ěstí, které spojuje krátká ulice Mezi Trhy. Horní nám ěstí bylo již od svého založení považováno za úst řední opavské fórum, výstižný p řívlastek horní dostalo kv ůli své poloze. Ob ě nám ěstí vznikla p řibližn ě ve stejné dob ě, v první polovin ě 13. století. Od samého po čátku plnila nám ěstí odlišné funkce. Horní nám ěstí sloužilo jako reprezentativní m ěstský prostor, bylo to st ředisko spole čenského a hospodá řského života m ěsta, konaly se zde ve řejné slavnosti či d ůležitá shromážd ění. Dolní nám ěstí bylo naopak využíváno jako tržišt ě. Ob ě nám ěstí i se svou spojnicí tvo řily prostor, kde se k řižovaly hlavní obchodní cesty procházející m ěstem. „Cesta z vnitrozemí vstupovala do Opavy Hradeckou branou a šla Ostrožnou ulicí do jihovýchodní části Horního rynku. Tam se k ní p řipojovala Krnovská cesta. Spojen ě pak procházely ulicí Mezi trhy, Dolním rynkem a vystupovaly z města Ratibo řskou bránou.“22 V prostoru vymezeném Horním a Dolním nám ěstím se nacházela naprostá většina plnoprávných dom ů, tedy dom ů s právem vý čepu vína a piva. Jejich obyvatelé tvo řili nejstarší patricijskou vrstvu opavského m ěšťanstva. Na této ploše postupn ě vyrostla výstavná m ěšťanská sídla a luxusní paláce nejzámožn ějších obyvatel m ěsta, přičemž Horní nám ěstí bylo považováno za nejlepší dobrou adresu ve m ěst ě. Na

21 MÜLLER, Karel, et al. Opava . 2006. s. 427. 22 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 11. 18 Horním nám ěstí stojí dodnes významná budova m ěstské v ěže, Opavany nazývaná hláska. Byla d ůležitým obchodním centrem m ěsta. Pod hláskou stály obchodní komory, jež pat řily nejbohatším opavským obchodník ům. V hlásce zasedal soud a m ěstská rada, po p řestav ění budovy se v jejím prvním pat ře hrálo na čas divadlo. Proti hlásce stojí budova Slezského divadla 23 , za ní se rozprostírá kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stojí na Rybím trhu, t řetím opavském rynku sousedícím s Horním nám ěstím. Nám ěstí, které bylo od po čátk ů zváno Horním, v roce 1938 poprvé zm ěnilo sv ůj název. Za nacistické okupace se stalo Hitlerovým nám ěstím. Každé další nové přejmenování nám ěstí bylo spojeno se stávající politickou situací. V roce 1945 bylo pojmenováno podle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, po roce 1948 se jmenovalo nám ěstí 1. máje. Sv ůj p ůvodní název Horní dostalo nám ěstí zp ět v roce 1990. Horní nám ěstí spojuje s Dolním rynkem krátká ulice p řízna čně nazvaná Mezi Trhy. Tady m ěli svá obydlí zámožní obyvatelé m ěsta, n ěkte ří z nich se podíleli na městské správ ě jako purkmist ři či m ěští radní. Sídlily zde také rodiny s obchodnickou a lékárenskou tradicí. Ulice byla skute čným centrem m ěsta, stála zde vyhlášená opavská lékárna U mou řenína, mnoho obchodních a řemeslných dílen. Po druhé sv ětové válce byla ulice tém ěř srovnána se zemí, neponi čené z ůstaly jen dva domy, dnes však op ět náleží k rušné části m ěstského jádra. Dolní nám ěstí vzniklo patrn ě o n ěco pozd ěji než Horní nám ěstí a vytvo řilo důležitý tržní prostor m ěsta, kde docházelo k prodeji nejr ůzn ějších komodit. 24 I tento prostor sloužil k obydlí bohatým m ěšťanům a šlecht ě, stály zde taktéž plnoprávné opavské domy. Východní části nám ěstí dominuje kostel sv. Vojt ěcha, uprost řed nám ěstí se nachází morový sloup postavený p ůvodn ě v 17. století. Jeho dnešní podoba pochází z 19. století. Nám ěstí ústilo ve své severovýchodní části do prostoru Ratibo řské brány na Senný trh, dnešní nám ěstí Osvoboditel ů. Odtud pokra čovala známá obchodní cesta po Ratibo řské ulici až do významných m ěstských center dnešního Polska. P řed Ratibo řskou bránou se vytvo řilo stejnojmenné p ředm ěstí, jemuž dominovala práv ě Ratibo řská ulice sm ěř ující na polskou Ratibo ř, po které dostala své jméno. Na Ratibo řské ulici se nachází významný sakrální objekt, takzvaná Švédská kaple, která

23 Postavena v roce 1805. 24 MÜLLER, Karel, et al. Opava . 2006. s. 29. 19 nese sv ůj název od dob t řicetileté války, kdy se zde konaly bohoslužby protestantských švédských vojsk usazených tehdy v Opav ě. Od dob rozd ělení Slezska v r. 1742 za čínala za Švédskou kaplí pruská část Slezska. Dolní nám ěstí zm ěnilo v roce 1945 na krátkou dobu své pojmenování, v dob ě po osvobození neslo název nám ěstí maršála Stalina. V éře komunistického režimu se stalo nám ěstím Velkého října. Od roku 1990 se op ět nazývá Dolním nám ěstím.

3.8 SNĚMOVNÍ , KOMENSKÉHO

Sn ěmovní ulice, d říve Zámecká, vybíhala z jihovýchodní části Dolního nám ěstí a kon čila u opavského zámeckého parku. Opavský zámek, který dal ulici jméno, byl původn ě hrad, který nechal postavit kníže P řemek z levobo čné linie opavských Přemyslovc ů. V roce 1625 byli do Opavy povoláni jezuité, kte ří se usídlili práv ě v místech dnešní Sn ěmovní ulice. Jezuité zde vybudovali kolej, ve které bylo v roce 1630 z řízeno latinské gymnázium. V první polovin ě 18. století byla kolej p řestav ěna a stala se být velkolepým barokním komplexem ve m ěst ě. V padesátých létech 19. století byla v té dob ě již bývalá jezuitská kolej sídlem zemského výboru a zemského sn ěmu. Zámecká ulice dostala podle toho název Sn ěmovní, který jí z ůstal až do dnešní doby. Komenského ulice, která navazuje na k řižovatku ulic Sn ěmovní a Praskovy, se nazývala Zámecká, Sn ěmovní a pozd ěji Liechtensteinova. Zámek, který zde stál, pat řil od roku 1613 knížecímu rodu Lichtenštejn ů, kte ří však sídlili v nedalekém Hradci nad Moravicí. Dnešní ulice Komenského vznikla po demolici opavského zámku koncem 19. století. 25 Zde p ůsobilo i první české gymnázium, které sem bylo p řemíst ěno z p ůvodního sídla ve Sn ěmovní ulici. Naproti gymnázia stojí budova Slezského muzea, nejstaršího muzea na našem území, jež zahájilo svou činnost v roce 1814 v budov ě bývalé koleje jezuit ů ve Sn ěmovní ulici. Jméno Jana Amose Komenského ulice poprvé obdržela v roce 1918, za čátkem války nesla op ět název Lichtensteinova, od roku 1946 se nazývá Komenského ulicí.

25 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 50. 20 3.9 RYBÍ TRH , MATI ČNÍ , ALMUŽNICKÁ

Rybí trh, nejmenší opavský rynek v centru m ěsta, sousedí s Horním nám ěstím. Zformoval se za kostelem Nanebevzetí Panny Marie a v jeho západní části stála komenda řádu n ěmeckých rytí řů , kte ří v Opav ě p ůsobili od roku 1204 až do svého zrušení v roce 1939. Uprost řed Rybího trhu stála budova, ve které sídlila pravd ěpodobn ě nejstarší opavská vyšší škola, p řipomínaná už v 70. letech 14. století.26 Významnou budovou dodnes stojící na Rybím trhu je Mati ční d ům, ve kterém od roku 1880 sídlila Matice opavská, význa čný vlastenecký spolek založený Vincencem Praskem, Janem Zacpalem a dalšími českými vlastenci. Matice opavská vydávala, ší řila a tiskla české knihy, vydávala i časopis V ěstník Matice opavské a její zásluhou bylo v roce 1883 založeno v Opav ě první české gymnázium ve Slezsku. Rybí trh se p ůvodn ě jmenoval Pechring. Byla zde totiž prodávána sm ůla pro pot řebu opavských pivovarečných dom ů. V pozd ějších dobách se na Rybím trhu prodávaly o Vánocích ryby. Okolo roku 1612 se objevuje i název „Am Pfarrhof“ (Na farním dvo ře).27 Ten jist ě souvisel s řádem n ěmeckých rytí řů , jejich řádovou komendou a farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který dodnes tvo ří urbanistickou dominantu m ěsta Opavy. Z Rybího trhu vybíhají ulice Almužnická a Mati ční. Mati ční ulice byla založena v polovin ě 19. století a s ulicí Ostrožnou ji spojuje Popská ulice. Mati ční pokra čuje jižním sm ěrem k Beethovenov ě ulici a ústí do Dvo řákových sad ů postavených p řibližn ě na míst ě bývalého m ěstského opevn ění.

3.10 PEKA ŘSKÁ , MNIŠSKÁ , SOLNÁ , NA VALECH , PODKOVNÍ , U FORTNY ,

KOLÁ ŘSKÁ

Peka řská ulice dostala své jméno podle st ředov ěkého cech ů peka řů , který zde provozoval své řemeslo. Ulice spojovala Horní nám ěstí s ulicí Solnou a sm ěř ovala k severní části m ěstských hradeb. Na Peka řské ulici byl koncem 13. století postaven dominikánský klášter s kostelem sv. Václava, založený pravd ěpodobn ě vévodou Mikulášem, synem P řemysla Otakara II. P řítomnost zdejších dominikánských mnich ů připomíná název krátké p řilehlé uli čky Mnišská. Ta spojuje Peka řskou s Dolním

26 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 111. 27 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 110. 21 nám ěstím. Po čátkem 20. století byla Peka řská ulice p řejmenována na Bismarckovu. Název však vzbudil u Opavan ů velké antipatie a hned po vzniku Československé republiky byl odstran ěn. V roce 1945 nesla ulice krátký čas název t řída Rudé armády. Ve čty řicátých letech se Peka řská spojila s ulicí Plštskou a dostala nové pojmenování Švermova, podle československého komunistického politika Jana Švermy. V roce 1990 se ulici navrátilo p ůvodní ozna čení Peka řská. Brzy po založení Opavy vznikly v severní části města dv ě na sebe navazující ulice Solná a Na Valech. Tém ěř p řesn ě kopírovaly m ěstské hradby a spojovaly Dolní nám ěstí s Jakta řskou bránou. M ěstem vedla již od 13. století d ůležitá solná cesta, po které se vyvážela s ůl z polské V ěli čky p řes Krakov, Ratibo ř a Opavu dále na Moravu. Cech sola řů byl logicky jedním z nejstarších cechovních řád ů ve m ěst ě. Obchod se solí se soust ředil do míst Solné ulice, kde stály solné boudy. Ulice ústící na Dolní nám ěstí byla krátce nazývána U solnice, i když není jisté, zda práv ě tady solnice opravdu stála. Přímým pokra čováním Solné ulice je ulice Na Valech, d říve Židovská, v níž od za čátk ů sídlila židovská komunita. Židé bydleli v t ěchto místech až do roku 1522, kdy byli na žádost ostatních m ěšťan ů z Opavy vypov ězeni. V pr ůběhu 18. století se do města vrátili a usadili se v místech Židovské ulice. V ulici žily mén ě zámožné vrstvy obyvatel, své dílny tady m ělo množství řemeslník ů nejr ůzn ějších obor ů. Od svého založení byla ulice zvána Židovskou. Říkalo se jí také Vodní snad podle ve řejné studny, jež byla významným zdrojem pitné vody v ulici.28 Pojmenování Židovská se udrželo až do 19. století, kdy ulice dostala nynější název Na Valech. Ulice je na jedné stran ě přerušovaná ulicí Podkovní, jež dostala název podle svého tvaru. Na druhé stran ě je přerušena krátkou uli čkou U Fortny, na jejímž konci stávala práv ě Mlýnská fortna 29 . Ulici Na Valech spojuje s Horním nám ěstím Kolá řská ulice.

3.11 U JAKTA ŘSKÉ BRÁNY , KRNOVSKÁ , NÁM ĚSTÍ REPUBLIKY

Západní stranu Opavy uzavírala Jakta řská brána, kterou do m ěsta vstupovala Hlub čická cesta. P řed bránou se vytvo řilo jakta řské p ředm ěstí, jemuž dominuje ulice Krnovská, pojmenovaná podle směru vedoucího na m ěsto Krnov. Až do roku 1931 se

28 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 16. 29 Za fortnou, menší bránou s nižší v ěží, stál mlýn. Brán ě se říkalo Mlýnská fortna a mlýnu U fortny. 22 ulice jmenovala Jakta řská 30 , poté už sv ůj název Krnovská nezm ěnila. Ulice, která stojí na míst ě bývalé brány a ústí do severozápadní části Horního nám ěstí dostala p řízna čný název U Jakta řské brány. V 19. století se ulici říkalo Rudolfova, nesla také název Karla Marxe. U Jakta řské brány vzniklo tržišt ě, kterému se až do roku 1877 říkalo Heumarkt, Senný trh. Po likvidaci m ěstského opevn ění se na tomto míst ě za čalo formovat nám ěstí, jež neslo název nám ěstí Františka Josefa. „Po skon čení první sv ětové války a pádu rakouské monarchie dostalo nám ěstí nový název – nám ěstí Republiky.“31 Název tohoto nám ěstí se pak p řizp ůsoboval každé následující politické zm ěně. V období druhé sv ětové války to bylo nám ěstí Goeringovo, od roku 1945 Nám ěstí Republiky či Stalinovo nám ěstí, za socialismu potom Nám ěstí Obránc ů míru. V roce 1990 se nám ěstí navrátil osv ědčený název nám ěstí Republiky.

30 Jakta ř, p ůvodn ě samostatná obec, dnes tvo ří západní m ěstskou část Opavy.

31 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 160. 23 4. ANALÝZA ULI ČNÍCH NÁZV Ů Z HLEDISKA MOTIVACÍ

POJMENOVÁNÍ

4.1 VÝVOJ ULI ČNÍ SÍT Ě HISTORICKÉHO JÁDRA M ĚSTA OPAVY

Město Opava bylo založeno po čátkem 13. století a od této doby se logicky za číná vyvíjet i opavská uli ční sí ť. U nejstaršího vývoje se p ředpokládá existence takzvaných branských ulic, tedy t ěch, které vedou od Horního nám ěstí k branám v hradbách. Pat ří zde Horní nám ěstí, ulice Mezi Trhy, Dolní nám ěstí, Masarykova t řída, Hrn čířská, Janská a Ostrožná ulice 32 . Krátce po založení m ěsta vznikly také takzvané hradební ulice, které tém ěř p řesn ě kopírovaly m ěstské hradby, jimiž byla st ředov ěká Opava obehnána. Jsou to ulice Na Valech, Solná, U Fortny a sady Svobody. Hradební ulice spojovaly s Horním nám ěstím krátké, ale významné ulice Peka řská a Kolá řská. Mezi nejstarší opavské prostory pat ří také Rybí trh obývaný řádem n ěmeckých rytířů ješt ě p řed založením m ěsta. Ulice Hradecká, Krnovská a Ratibo řská tvo ří trojlístek silnic, kterými do Opavy vstupovaly nejd ůležit ější zemské cesty, řadíme je proto rovn ěž mezi nejstarší ulice m ěsta, které však vznikly vn ě hradeb. Během čtrnáctého a patnáctého století se vytvo řily kratší ulice, které spojovaly hlavní opavské prostory mezi sebou anebo vytvá řely komunikaci ve vnitroblocích. Jsou to ulice Almužnická, Popská, U Pošty, R ůžová, Lazebnická, Holubí, Masa řská, Úzká, Mnišská či Zámecká 33 . Po likvidaci opevn ění a zbourání m ěstských hradeb se za čaly formovat prostory dnešního nám ěstí Republiky a nám ěstí Osvoboditel ů, které se původn ě vytvo řily v místech branských systém ů Jakta řské a Ratibo řské brány. B ěhem 19. století došlo v Opav ě k řad ě stavebních změn. V dob ě obnovení správní samostatnosti rakouského Slezska, kdy se Opava stala jeho hlavním m ěstem, nastal mohutný stavební rozvoj m ěsta, prom ěnila a dotvo řila se p ředevším uli ční sí ť v historickém centru. 34 Vznikla ulice Mati ční a v druhé polovin ě 19. století ulice U Jakta řské brány, Dr ůbeží trh, Podkovní, Beethovenova, Sn ěmovní či Komenského.

32 Vznikla pozd ěji než výše uvedené, asi ve 14. st. 33 Zanikla s demolicí zámku 1891 – 1892. Dnes ulice Sn ěmovní a Komenského 34 BRABCOVÁ, Liana. Pozdrav z Opavy : V historii pohlednice . 1994. s 97. 24 4.2 TABULKA Č. 1 - P ŘEHLED VÝVOJE ULI ČNÍCH NÁZV Ů

V HISTORICKÝCH ETAPÁCH původní název název v 19. století název ve 20. století sou časný název Almužnická Almužnická Almužnická Almužnická Špitální Klášterní Beethovenova Beethovenova Dolní nám ěstí Dolní nám ěstí nám. maršála Dolní nám ěstí Stalina Dolní nám ěstí nám. Velkého října Dolní nám ěstí Dr ůbeží trh Dr ůbeží trh Dr ůbeží trh Dr ůbeží trh Holubí Holubí Holubí Holubí Horní nám ěstí Horní nám ěstí Hitlerovo nám. Horní nám ěstí nám. Dr. E. Beneše nám. Benešovo nám. 1. máje Horní nám ěstí Hradecká Hradecká Hradecká Hradecká Hrn čířská Hrn čířská Gottwaldova Hrn čířská Hrn čířská Janská Janská Gottwaldova Janská Janská Kolářská Kolá řská Kolá řská Kolá řská Zámecká Sn ěmovní Jana Amose Komenského Liechtensteinova Komenského Lichtensteinova Komenského Jakta řská Jakta řská Krnovská Krnovská Lazebnická Lazebnická Lazebnická Lazebnická

25 původní název název v 19. století název ve 20. století sou časný název Ko ňský trh Panská Masarykova Masarykova t ř. Dobyt čí trh Panská Skotský trh Masarykova Vít ězného února Masarykova Vít ězného února Masarykova t ř. Masa řská Masa řská Masa řská Masa řská Smolný trh/ Školská Školská Mati ční Mati ční Mezi Trhy Mezi Trhy Mezi Trhy Mezi Trhy Mnišská Mnišská Mnišská Mnišská Židovská Na valech Na Valech Na Valech Ratibo řská Senný trh nám ěstí nám ěstí. brána/Senný trh Osvoboditel ů Osvoboditel ů Senný trh nám. Františka Nám ěstí republiky nám. Republiky Josefa nám ěstí Goeringovo Nám ěstí Republiky Stalinovo nám ěstí Nám ěstí Obránc ů míru nám ěstí Republiky Sperrgasse Sperrgasse/Ostrožná Ostrožná Ostrožná Peka řská Peka řská Bismarckova Peka řská Peka řská třída Rudé armády Peka řská Švermova Peka řská Podkovní Podkovní Podkovní Podkovní

26 původní název název v 19. století název ve 20. století sou časný název Popská Popská U m ěstské Popská nemocnice Popská Ratibo řská/Kate řinská Ratibo řská Lidových milicí Ratibo řská Ratibo řská Růžová Růžová Růžová Růžová Smolný trh Smolný trh/Rybí trh Rybí trh Rybí trh Poštovní Klášterní Sady svobody sady Svobody sady císa ře Josefa Dolní Sn ěmovní Sn ěmovní Sn ěmovní nám ěstí/Zámecká Solná Solná U solnice Solná Solná U Fortny U Fortny U Fortny U Fortny Jakta řská Rudolfova Karla Marxe U Jakta řské brána/Rudolfova U jakta řské brány brány Jakta řské brány U jakta řské brány Na blát ě Svatodušní U sv. Ducha U Pošty U pošty Zámecké Úzká Lelkova Úzká nám ěstí/Úzká Úzká

4.2.1 KOMENTÁ Ř K TAB . Č. 1 - VÝVOJ ULI ČNÍHO POJMENOVÁNÍ V OPAV Ě

Tabulka p ředstavuje čty ři etapy, které považujeme za st ěžejní v procesu vzniku a vývoje opavské urbanonymie. První období mapuje p ůvodní, nejstarší název urbanonyma v dob ě jeho vzniku. Druhé období vypovídá o motivech pojmenování v 19. století, kdy se za čaly objevovat první řízené zásahy do názvosloví opavských urbanonym. T řetí období se vyzna čuje zm ěnami, které se projevily v opavské

27 urbanonymii b ěhem bou řlivého 20. století. Čtvrté, poslední období zachycuje sou časný stav, který je typický zejména zrušením ideologických názv ů a navrácením se k původnímu pojmenování. Tabulka uvádí urbanonyma podle abecedního po řádku, který ur čuje sou časný název daného objektu. Názvy ulic jsou uvád ěny dle pravopisných norem dané doby. Každé uvedené etap ě se budeme v ěnovat v následujících kapitolách podrobn ě. Název urbanonyma v daném období uvádíme v tabulce spole čně s motivy pojmenování, které rozebereme a zhodnotíme právě na p říkladech p ředstavených ulic a nám ěstí. Jejich názvy se budeme zabývat v uvedených etapách s cílem zjistit, jak se prom ěň ovaly motivy pojmenování opavského uli čního názvosloví v čase. Teoretickou oporou p ři ur čování druh ů motivací nám byly publikace Úvod do obecné onomastiky 35 , Úvod do toponomastiky 36 a Tvo ření pomístních jmen na Morav ě a ve Slezsku 37 . V tabulce uvádíme české názvy, a to i p řesto, že p ůvodní názvosloví opavských ulic bylo n ěmecké. České názvy jsou, až na výjimky, n ěmeckými ekvivalenty, motivace pojmenování z ůstává tudíž stejná. N ěmecké názvy uvedeme v tabulce pouze v případ ě, kdy se p ůvodní n ěmecké pojmenování odlišuje od českého. 38 Názvy uvedené v tabulkách jsou čerpány z díla Liany Brabcové Pozdrav z Opavy 39 . P řehled vývoje názv ů nám ěstí a ulic m ěsta Opavy zde publikoval opavský historik Josef Gebauer. Předkládáme názvy 35 opavských urbanonym, které dodnes tvo ří historické centrum m ěsta Opavy. V tabulce jsou uvedeny názvy nejstarších ulic a nám ěstí spolu s názvy urbanonym, které vznikaly v historickém jádru m ěsta b ěhem st ředov ěku až do druhé poloviny 19. století, kdy byla dokon čena výstavba uli ční sít ě ve staré části m ěsta. Do tabulky nezahrnujeme dnes již neexistující ulice m ěstského jádra. 40 V následujících kapitolách se budeme zabývat n ěkterými objekty m ěstské reality, jakými jsou nap ř. ulice, nám ěstí či m ěstské sady. Ty bývají v textu ozna čeny v ětšinou jako ulice. 41 Pokud mluvíme o opavské urbanonymii, myslíme tím pouze uli ční systém historického jádra města, který je tématem této práce.

35 ŠRÁMEK, Rudolf. Úvod do obecné onomastiky. 1999. 191 s. 36 ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky : (nauky o vlastních jménech zem ěpisných) . 1966. 231 s. 37 PLESKALOVÁ, Jana. Tvo ření pomistních jmen na Morav ě a ve Slezsku . 1992. 151 s. 38 V kapitole zabývající se p ůvodními názvy uvedeme v komentá ři k tabulce i p ůvodní n ěmecká pojmenování. 39 BRABCOVÁ, Liana. Pozdrav z Opavy : V historii pohlednice . 1994. 119 s. 40 Pivovarská, Radni ční, Špitálská. Byly to mén ě významné ulice ve vnitroblocích m ěsta. 41 Rozum ěj ulice v širším smyslu (ve řejné opavské prostory). 28 4.3 TABULKA Č. 2 - ROZLIŠENÍ NÁZV Ů URBANONYM PODLE MOTIVACÍ

POJMENOVÁNÍ V DOB Ě VZNIKU P ŮVODNÍHO NÁZVU původní název motivace pojmenování poznámka Almužnická podle činnosti zde provozované chodilo se tudy pro almužnu Špitální podle významné budovy Dolní nám ěstí podle polohy, umíst ění v prostoru Dr ůbeží trh podle tržního p ředm ětu Holubí podle činnosti zde provozované nevyjasn ěno podle živo čich ů Horní nám ěstí podle polohy, umíst ění v prostoru Hradecká podle sm ěru Hrn čířská podle řemesla Janská podle významné budovy podle kostela sv. Jan ů Kolá řská podle řemesla Zámecká podle významné budovy podle knížecího zámku Jakta řská podle sm ěru Lazebnická podle řemesla Ko ňský trh podle tržního p ředm ětu názvy se b ěhem st ředov ěku Dobyt čí trh prolínaly mezi sebou Skotský trh Masa řská podle řemesla Smolný trh/Školská podle tržního p ředm ětu/podle před samotným významné budovy vymezením byla ulice sou částí Smolného trhu Mezi Trhy podle polohy Mnišská podle skladby obyvatel ulice Židovská podle skladby obyvatel ulice

29 původní název motivace pojmenování poznámka Ratibo řská podle významného objektu/podle původn ě prostor za brána/Senný trh tržního p ředm ětu Ratibo řskou bránou Senný trh podle tržního p ředm ětu Sperrgasse podle činnosti zde provozované nevyjasn ěno, český název Ostrožná ulice není ekvivalentem n ěm. názvu Speerrgasse = Zav řená ulice Peka řská podle řemesla Podkovní podle tvaru Popská podle vlastníka majetku vlastníkem byl řád německých rytí řů Ratibo řská/Kate řinská podle sm ěru vedla na polskou Ratiboř, zárove ň procházela územím obce Kate řinky Růžová podle vzhledu, charakteru ulice Smolný trh podle tržního p ředm ětu německý název Pechring se překládá jako Smolný trh Poštovní podle významné budovy Dolní podle polohy, umíst ění původn ě sou část Dolního nám ěstí/Zámecká v prostoru/podle významné nám ěstí budovy Solná podle tržního p ředm ětu stály zde solné boudy U Fortny podle významného objektu Jakta řská podle významného objektu/podle původn ě zde stála brána/Rudolfova významné osoby Jakta řská brána Na blát ě podle vzhledu, celkového od založení až do 18. charakteru století m ěla jen český název

30 původní název motivace pojmenování poznámka Zámecké podle významné budovy/podle před svým vymezením byla nám ěstí/Úzká vzhledu, tvaru ulice sou částí Zámeckého nám ěstí

4.3.1 KOMENTÁ Ř K TABULCE Č. 2 – P ŮVODNÍ NÁZVY OPAVSKÝCH URBANONYM

V tabulce jsou vedle sebe uvedeny názvy nejstarších urbanonym vzniklých p ři samotném založení m ěsta spolu s mladšími urbanonymy, z nichž n ěkteré se vymezily až během 19. století. P ůvodn ě tvo řila n ěkterá mladší urbanonyma sou část většího, významn ějšího celku. V t ěchto p řípadech je v tabulce uveden dvojí název s vysv ětlením v poznámce. Jedná se o tyto ulice a nám ěstí: U Jakta řské brány, Úzká, Sn ěmovní, Mati ční a nám ěstí Osvoboditel ů.42 P ři analýze ulic a nám ěstí podle jednotlivých motivací budeme vycházet z původního pojmenování urbanonyma jako samostatného celku, tedy z názv ů, které urbanonyma obdržela až p ři svém vymezení z původních komplex ů. Nejstarší názvy ulic a nám ěstí historického jádra m ěsta Opavy bychom z hlediska motivací pojmenování mohli rozd ělit do n ěkolika významných skupin. Podle činnosti provozované v ulici, podle řemesla a tržního p ředm ětu, podle významné budovy, objektu či stavby, podle polohy a umíst ění v prostoru, podle tvaru, vzhledu a celkového charakteru ulice, podle skladby obyvatel či vlastníka majetku, podle sm ěru, v mladších p řípadech také podle významných osob.

4.3.1.1 MOTIVACE PODLE ČINNOSTI PROVOZOVANÉ V ULICI

Tato skupina pat ří mezi nejpo četn ější, řadíme zde pojmenování podle řemesla, které se v ulici provozovalo, pojmenování podle tržního p ředm ětu a ostatní činnosti odehrávající se v ulici. Takto vznikly následující názvy urbanonym: Hrn čířská, Kolá řská, Lazebnická, Masa řská, Peka řská, Solná, Dr ůbeží trh, Ko ňský trh, Senný trh, Smolný trh, ulice Almužnická, Sperrgasse a Holubí. Do skupiny pojmenované podle činnosti, jež zde byla provozována jsme za řadili i ulici Holubí. U jmen ulic, které nesou ve svém názvu jména živo čich ů však

42 Uvedeny jsou sou časné názvy. 31 nelze p řesn ě ur čit p ůvodní motivaci pojmenování. Nem ůžeme vylou čit, že prostory ulice byly využívány n ějaký čas k chovu holub ů a s tím spojených činností, nemusely však účelu, který motivoval pojmenování ulice sloužit dlouho, mohly být pozd ěji využívány i jinak. 43

4.3.1.2 MOTIVACE PODLE VÝZNAMNÉ BUDOVY , OBJEKTU , STAVBY , PODLE POLOHY ,

UMÍST ĚNÍ V PROSTORU

Pojmenování podle významné budovy, objektu či stavby pat řilo ve st ředov ěku k nejpoužívan ějším. Udávalo kde, u čeho, poblíž čeho se ulice nachází a kam (k jakému důležitému objektu) vede. Názvy urbanonym se orientovaly podle staveb, které byly ve své dob ě považovány za d ůležité či významné. Řadíme zde kostely, kláštery, správní budovy m ěsta, školy, sídla nejvýše postavených obyvatel m ěsta či prvky m ěstské fortifikace. Podle tohoto motivu vznikly názvy ulic Špitální, Janská, Zámecká, Poštovní, Školská a U Fortny. Motivace pojmenování podle umíst ění urbanonyma v prostoru m ěsta se v historickém jádru Opavy vyskytuje ve t řech p řípadech. Řadíme sem Horní nám ěstí, Dolní nám ěstí a jejich spojnici Mezi Trhy. Zmín ěná dvojice nám ěstí vytvá řela nejd ůležit ější m ěstské prostory. Procházely tudy nejstarší zemské cesty a byly zde umíst ěny správní budovy a obchodní komory. Pojmenování t ěchto urbanonym podle polohy bylo tedy nejjednodušším a logickým po činem p ři tvorb ě názv ů horní a dolní. Tyto protikladné p řívlastky obdržela nám ěstí prakticky okamžit ě po svém vzniku. 44

4.3.1.3 MOTIVACE PODLE TVARU , VZHLEDU , VELIKOSTI A CELKOVÉHO

CHARAKTERU ULICE

Skupinu ulic pojmenovaných podle tvaru a celkového vzhledu reprezentují ulice Růžová, Na blát ě, Podkovní a Úzká. Jde o malé, mén ě významné ulice. Název ulice Růžové není zcela objasn ěn. Vysv ětlení ale nabízí Vladimír Šmilauer v Úvodu do toponomastiky. Ve st ředov ěku byly p řívlastky r ůžová či zlatá ironicky ozna čovány ulice

43 PLESKALOVÁ, Jana. Tvo ření pomístních jmen na Morav ě a ve Slezsku . 1992. s. 82. 44 Nám ěstí se zformovala p řibližn ě ve stejné dob ě, a proto mohlo být užito protikladného pojmenování, které vymezovalo jednozna čně polohu obou nám ěstí. 32 obzvlášt ě ne čisté. 45 Vysv ětlení bychom mohli p řijmout bezvýhradn ě, jelikož R ůžová ulice v nejstarších dobách k řižovala práv ě podmá čenou ulici Na blát ě a nacházela se zde dokonce sladovna, která jist ě nep řispívala k její čistot ě. D ůležitý je také fakt, že R ůžová ulice procházela vnit řní obytnou zástavbou st ředov ěkých dom ů a plnila funkci tamní komunikace. Takovéto ulice pat řily k nejšpinav ějším ve m ěst ě.46

4.3.1.4 MOTIVACE PODLE SM ĚRU

Podle sm ěru na okolní obce a m ěsta byly již od st ředov ěku ozna čeny t ři d ůležité ulice, jimiž do Opavy vstupovaly nejvýznamn ější zemské cesty. Hradecká, Jakta řská a Ratibo řská, zvaná též Kate řinská 47 .

4.3.1.5 MOTIVACE PODLE OBYVATEL ULICE , PODLE VLASTNÍKA MAJETKU

Podle obyvatel ulice dostaly pojmenování Židovská a Mnišská ulice. Podle vlastníka majetku je ozna čena ulice Popská. Budovy stojící na této ulici pat řily dlouhou dobu řádu n ěmeckých rytí řů . Kn ěžský majetek byl d říve ozna čován také jako popský majetek, podle této skute čnosti získala Popská ulice sv ůj název.

4.3.1.6 MOTIVACE PODLE VÝZNAMNÉ OSOBY

V nejstarších dobách nevznikala urbanonyma pojmenovaná podle významných osobností. Tato tendence se v opavském uli čním názvosloví projevuje poprvé v devatenáctém století. Z té doby pochází název Rudolfova ulice.

4.3.1.7 NĚMECKÉ NÁZVY

Původní názvy opavských ulic a nám ěstí byly n ěmecké. Jedinou výjimku tvo řila ulice Na blát ě, která m ěla až do 18. století jen český název. Gebauer a Šrámek v knize Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy uvád ějí ukázku n ěmeckého rukopisu z 18. století, v němž

45 ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky : (nauky o vlastních jménech zem ěpisných). 1966. s. 175. 46 Za informaci d ěkuji Mgr. Pet ře Kaniové. 47 Ulice procházela územím Kate řinek, p ůvodn ě samostatné obce. Kate řinky jsou dnes p řipojeny k Opav ě a tvo ří jedno z opavských p ředm ěstí. 33 je tato ulice zvána „in Naplatie“, tedy zkomolen ě Na blát ě.48 České názvy ostatních ulic byly v ětšinou totožné s názvy n ěmeckými. Pro úplnost uvádíme níže p ůvodní názvy ulic a nám ěstí s jejich n ěmeckým ekvivalentem.

Almužnická (Pfründnergasse), Špitální (Spitalgasse), Dolní nám ěstí (Niederring), Dr ůbeží trh (Geflügelmarkt), Holubí (Taubengasse), Horní nám ěstí (Oberring), Hradecká (Grätzergasse), Hrn čířská (Töpfergasse), Janská (Johannigasse/Johannesgasse), Kolá řská (Wagnergasse), Zámecká (Schlossgasse), Jakta řská (Jaktargasse), Lazebnická (Badergasse), Ko ňský trh (Viehmarkt), Masa řská (Fleischergasse), Smolný trh/Školská (Pechring/Schulgasse), Mezi Trhy (Zwischen Märkten), Mnišská (Mönchgasse), Židovská (Judengasse), Ratibo řská brána/Senný trh (Ratiborer Thor/Heumarkt), Senný trh (Heumarkt), Ostrožná (Sperrgasse), Peka řská (Bäckengasse), Podkovní (Hufeisengasse), Popská (Poppengasse), Ratibo řská/Kate řinská (Ratiborerstrasse/Kathareinerstrasse), Růžová (Rosengasse), Smolný trh (Pechring 49 ), Poštovní (Postgasse), Dolní nám ěstí/Zámecká (Niederring/Schlossgasse), Solná (Salzgasse), U Fortny (Pfortengasse), Jakta řská brána/Rudolfova (Jaktar Thor/Rudolfgasse), Zámecké nám ěstí/Úzká (Schlossplatz/Spitzgasse).

Sperrgasse se do češtiny překládá jako Uzav řená ulice. Tento český ekvivalent se ale nikdy nepoužíval. V češtin ě je ulice známá jako Ostrožná a bývá n ěkdy řazena mezi urbanonyma pojmenovaná podle řemesla. S nejv ětší pravd ěpodobností zde ale cech ostružník ů nep ůsobil a p ůvod českého názvu tedy není zcela objasn ěn. 50 Jisté je, že v jižní části ulice stála Hradecká brána, která byla st řežena m ěstskou stráží. Je tedy možné, že český název Ostrožná vznikl podle verba strážit, být ostražitý.

48 GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis. 1990. s. 90. 49 P řekládá se jako Smolný trh, ne Smolné nám ěstí. 50 Za informaci d ěkuji Mgr. Pet ře Kaniové. 34 4.3.1.8 SHRNUTÍ

Nejstarší názvy ulic a nám ěstí vznikaly p řirozen ě, m ěly p řevážn ě charakter praktický a identifika ční, ulice se pojmenovávaly podle svých skute čných, typických znak ů. Nešlo o plánovité, promyšlené pojmenování, kterým se vyzna čuje dnešní doba. Důležitou roli hrála také velikost m ěsta. Menší hrazené m ěsto, jakým byla Opava ve st ředov ěku, se zajisté snáze pojmenovávalo podle okolní reality, než m ěsto v ětšího typu. Nejpoužívan ějším motivem prvního pojmenování opavských urbanonym se stalo pojmenování podle činnosti provozované v ulici. Velké oblib ě se t ěšily p ředevším názvy podle řemeslnických cech ů a podle tržních prostor. Ulice, ke kterým se vztahoval nějaký d ěj a činnost na základ ě provozování řemesla či konání trh ů pat řily k nejrušn ějším a nejvyhledávan ějším ve m ěst ě. Často se používala pojmenování podle jiné význa čné stavby, která udávala umíst ění ulice. Významných budov ve st ředov ěké Opav ě bylo n ěkolik a každý obyvatel je s nejv ětší pravd ěpodobností znal, umož ňovaly lehkou orientaci ve m ěst ě, a proto se zmín ěný motiv stal oblíbeným. Urbanonyma pojmenovaná podle polohy se v Opav ě používala v menším množství. Mén ě častým, avšak také d ůležitým faktorem pro pojmenování opavské uli ční sít ě se stalo pojmenování celkového charakteru ulice, kterou ur čoval její vzhled, tvar či velikost. Malé skupiny tvo řila urbanonyma pojmenovaná podle sm ěru, podle skladby obyvatel, kte ří ulici osídlovali, podle vlastníka majetku a podle významné osobnosti.

35 4.4 TABULKA Č. 3 – ROZLIŠENÍ NÁZV Ů URBANONYM PODLE MOTIVACÍ

POJMENOVÁNÍ B ĚHEM 19. STOLETÍ

název v 19. století motivace pojmenování poznámka Almužnická Klášterní podle významné budovy Dolní nám ěstí Dr ůbeží trh Holubí Horní nám ěstí Hradecká Hrn čířská Janská Kolá řská Sn ěmovní podle významné budovy scházel se zde zemský Liechtensteinova podle knížecího rodu sn ěm; podle posledních majitel ů zámku Jakta řská Lazebnická Panská podle obyvatel ulice své paláce zde m ěla šlechta Masa řská Školská Mezi Trhy Mnišská Na valech podle významného objektu připomínka bývalého městského opevn ění Senný trh nám ěstí Františka Josefa podle člena panovnického rodu Sperrgasse/Ostrožná podle činnosti v ulici užívaly se oba názvy Peka řská Podkovní

36 název v 19. století motivace pojmenování poznámka Popská Ratibo řská Růžová Smolný trh/Rybí trh podle tržního p ředm ětu užívaly se oba názvy Klášterní podle významné budovy sady císa ře Josefa podle člena panovnického rodu Sn ěmovní podle významné budovy scházel se zde zemský sn ěm Solná U Fortny Rudolfova Svatodušní podle významné stavby podle kostela sv. Ducha Úzká

4.4.1 KOMENTÁ Ř K TABULCE Č. 3 – NÁZVY OPAVSKÝCH URBANONYM B ĚHEM 19.

STOLETÍ

Tabulka reflektuje zm ěny názv ů, které prob ěhly v opavské urbanonymii b ěhem 19. století. Jsou zde uvedeny všechny názvy, ale pouze u názv ů, u nichž prob ěhla zm ěna je uvedena motivace pojmenování, p řípadn ě dopl ňující poznámka. Názvy se prom ěň ovaly p ředevším v druhé polovin ě 19. století, do té doby platil název p ůvodní, uvedený v předchozí tabulce. V takovém p řípad ě p ůvodní název není v tabulce znovu uveden. B ěhem 19. století se dotvo řila uli ční sí ť v centru m ěsta a v roce 1877 se uskute čnilo první p řejmenování celého opavského uli čního systému. 51 V tomto roce došlo k vyd ělení n ěkterých urbanonym, které d řív nesly název podle významn ějšího celku, jehož byly sou částí. Tato urbanonyma dostala sv ůj samostatný název. Názvy používané v 19. století d ělíme podle motivací do t ěchto skupin. Podle činnosti provozované v ulici, podle řemesla a tržního p ředm ětu, podle významné budovy, objektu či stavby, podle polohy a umíst ění urbanonyma v prostoru, podle

51 BRABCOVÁ, Liana. Pozdrav z Opavy : V historii pohlednice . 1994. s. 97. 37 tvaru, vzhledu a celkového charakteru ulice, podle skladby obyvatel, podle jejich sociálního postavení ve m ěst ě, podle vlastníka majetku, podle sm ěru, podle významné osobnosti.

4.4.1.1 MOTIVACE PODLE ČINNOSTI PROVOZOVANÉ V ULICI

Skupina, do které řadíme pojmenování podle řemesla, tržního p ředm ětu a ostatní činnosti odehrávající se v ulici, z ůstala tém ěř stejná. Pat ří zde ulice Hrn čířská, Kolá řská, Lazebnická, Masa řská, Peka řská, Solná, Smolný trh, Dr ůbeží trh, Senný trh, Almužnická, Holubí a Sperrgasse. V 19. století stále platí souvislost názv ů urbanonyma s činností v ulici. To dokazují i názvy Dr ůbeží trh či Senný trh, které vznikly v této dob ě.

4.4.1.2 MOTIVACE PODLE VÝZNAMNÉ BUDOVY , OBJEKTU , STAVBY , PODLE POLOHY ,

UMÍST ĚNÍ V PROSTORU

Pojmenování urbanonym podle významné budovy či objektu se v 19. století stalo nejpoužívan ějším motivem p ři tvorb ě nových uli čních názv ů. Nov ě vznikly názvy ulic Na Valech, Svatodušní, Klášterní, Sn ěmovní. 52 Názvy motivované významnou stavbou nesly ješt ě ulice takto pojmenované p ůvodn ě: Janská, U Fortny a Školská 53 . Opava prošla b ěhem 19. století řadou zm ěn, byly zbourány m ěstské hradby, vznikly nové m ěstské prostory, bylo postaveno mnoho nových budov, prom ěnilo se významn ě okolí m ěsta i m ěsto samotné. Za významné budovy podle kterých se řídila nová pojmenování byly nadále považovány sakrální stavby, správní domy, m ěstské školy a prvky opavského opevn ění, v dob ě druhé poloviny 19. století chátrající nebo již zcela zaniklé. Skupina názv ů motivovaná podle polohy a umíst ění urbanonyma v prostoru zůstala nem ěnná. Op ět zde řadíme Horní nám ěstí, Mezi Trhy a Dolní nám ěstí. B ěhem st ředov ěku význam Horního nám ěstí zna čně vzrostl a p řívlastek horní vyjad řoval také

52 Název Klášterní byl použit dvakrát, stejn ě tak název Sn ěmovní. 53 Název Školská ulice obdržela až v roce 1876. 38 socioekonomický status obyvatel nám ěstí. 54 Jak jsme již d říve uvedli, Horní nám ěstí bylo skute čně považováno za nejprestižn ější místo v Opav ě.

4.4.1.3 MOTIVACE PODLE TVARU , VZHLEDU , VELIKOST A CELKOVÉHO CHARAKTERU

ULICE

Názvy podle tvaru, vzhledu, velikosti a celkového charakteru ulice nesly b ěhem 19. století ulice Podkovní, R ůžová a Úzká.

4.4.1.4 MOTIVACE PODLE OBYVATEL ULICE , PODLE VLASTNÍKA MAJETKU

Podle obyvatel ulice byla nov ě pojmenovaná ulice Panská. Název vyjad řoval sociální postavení obyvatel této ulice. Pat ří zde ješt ě název ulice Mnišské, která připomínala p řítomnost polských dominikánských mnich ů v této lokalit ě. V dob ě 19. století zde již řád nep ůsobil. Řadíme zde také ulici Popskou, pojmenovanou podle vlastníka majetku.

4.4.1.5 MOTIVACE PODLE SM ĚRU

Zde pat ří Hradecká, Jakta řská a Ratibo řská ulice, jejichž název z ůstal prozatím nezm ěněn.

4.4.1.6 MOTIVACE PODLE VÝZNAMNÉ OSOBY

Koncem 19. století se za čínají objevovat první urbanonyma pojmenovaná podle významné osoby. První taková pojmenování oslavují členy panovnického rodu Habsburk ů, objevuje se i pojmenování motivované šlechtickým rodem Liechtenstein ů, posledních majitel ů opavského zámku. Pat ří zde tato urbanonyma: Rudolfova ulice 55 , nám ěstí Františka Josefa, sady císa ře Josefa a Liechtensteinova ulice. Tendence pojmenovávat ulice, nám ěstí, sady a

54 Slangové výrazy „hor ňák“ – „dol ňák“ používané jak pro nám ěstí, tak pro obyvatele t ěchto prostor vyjad řují jistou sociální diferenciaci. 55 Uvedena je již v tabulce p ůvodních pojmenování, název Rudolfova vznikl v druhé polovin ě 19. století. 39 jiné prvky m ěstské reality podle významných osob se za číná prosazovat v opavské urbanonymii stále více.

4.4.1.7 SHRNUTÍ

Během 19. století dochází poprvé k výrazn ějším zm ěnám v uli čním názvosloví. Ty jsou spojeny zejména s velkým stavebním rozvojem a dostavbou uli ční sít ě starého jádra m ěsta. V ětšina p ůvodních názv ů ulic a nám ěstí z ůstala nezm ěněna, či se teprve vymezila. Beze zm ěny z ůstaly skupiny urbanonym pojmenované podle sm ěru, polohy a umíst ění v prostoru a podle vlastníka majetku. K výrazným zm ěnám nedošlo ani ve skupin ě urbanonym pojmenovaných podle činnosti, která zde probíhala a podle celkového charakteru dané lokality. Jak jsme zde již uvedli, název ulice m ěl stále souvislost s činností v ní. To platí zejména pro urbanonyma pojmenovaná podle řemesel a podle tržního p ředm ětu. Nejpoužívan ějším motivem nového pojmenování ulic a nám ěstí se stalo pojmenování podle významné budovy, objektu, či stavby. Tímto zp ůsobem vzniklo šest nových uli čních názv ů. Poprvé byl v názvu ulice vyjád řen také sociální stav a postavení obyvatel. V druhé polovin ě 19. století se v opavské urbanonymii za čaly objevovat první um ělé zásahy do pojmenování, což d říve nebylo zvykem. Opavská urbanonyma obdržela názvy podle člen ů panovnické dynastie, v jednom p řípad ě podle šlechtického rodu spojeného s městem. Nástup honorifika čních názv ů souvisí s rozvojem spole čenského a politického života spole čnosti. Výrazný nár ůst honorifik v městské utbanonymii je spojen zejména s 20. stoletím.

40 4.5 TABULKA Č. 4 – ROZLIŠENÍ NÁZV Ů URBANONYM PODLE MOTIVACÍ

POJMENOVÁNÍ B ĚHEM 20. STOLETÍ

název ve 20. století motivace pojmenování poznámka Almužnická Beethovenova podle význ. osoby 1948; skladatel Opavu navštívil, když pobýval v Hradci nad Moravicí nám. maršála Stalina podle význ. osoby 1945 Dolní nám ěstí 1946 nám. Velkého října podle politické události po 1948 Dolní nám ěstí 1990 Dr ůbeží trh Holubí Hitlerovo nám ěstí podle význ. osoby 1938 nám. Dr. E. Beneše podle význ. osoby 1945 nám. Benešovo 1946 nám. 1. máje podle polit. ideologie po 1948 Horní nám ěstí 1990 Hradecká Gottwaldova podle význ. osoby 1948; Hrn čířská + Janská + Nádražní ul. Hrn čířská 1990; Hrn čířská + p ův. prostor Janské ul. Gottwaldova podle význ. osoby 1948 Janská 1990, tvo ří prostor bývalé Nádražní ul. Kolá řská Jana Amose podle význ. osoby 1918 Komenského Lichtensteinova podle knížecího rodu 1938 Komenského 1946

41 název ve 20. století motivace pojmenování poznámka Krnovská podle sm ěru 1931; vede na m ěsto Krnov Lazebnická Masarykova podle význ. osoby 1918 Panská 1938 Masarykova 1945 Vít ězného února podle politické události 1948 Masarykova 1968 Vít ězného února 1973 Masarykova t ř. 1989 Masa řská Mati ční podle význ. budovy 1945; podle Mati čního domu Mezi Trhy Mnišská Na Valech nám ěstí Osvoboditel ů podle politické události 1980 Nám ěstí republiky podle politické události 1918 nám ěstí Goeringovo podle význ. osoby 1938 Nám ěstí Republiky 1945 Stalinovo nám ěstí podle význ. osoby 1946 Nám ěstí Obránc ů podle polit.události 1962 míru nám ěstí Republiky 1990 Ostrožná Bismarckova podle význ. osoby 1902 Peka řská 1918 třída Rudé armády podle polit. události 1945 Peka řská 1946 Švermova podle význ. osoby po 1948; Peka řská + Plštská ř Peka ská 1990; Peka řská + Plštská ul. Podkovní

42 název ve 20. století motivace pojmenování poznámka U m ěstské nemocnice podle význ. budovy 1945; bývala zde nemocnice U Rytí řů Popská 1946 Lidových milicí podle polit. ideologie 1972 Ratibo řská 1990 Růžová Rybí trh Sady svobody podle polit. události 1919 Sn ěmovní U solnice podle význ. budovy 1945; není jisté, zda tady stála někdy solnice Solná 1946 U Fortny Karla Marxe podle význ. osoby 1918 U jakta řské brány podle významného před 1929; podle Jakta řské brány, objektu která zde stávala Jakta řské brány 1938 U jakta řské brány 1945 U sv. Ducha podle významné 1945; podle kostela sv. Ducha budovy U pošty podle významné po 1948; sídlí zde budova hlavní budovy pošty Lelkova podle význ. osoby 1945; Cyprián Lelek, slezský buditel Úzká 1946

43 4.5.1 KOMENTÁ Ř K TABULCE Č. 4 – NÁZVY OPAVSKÝCH URBANONYM B ĚHEM 20.

STOLETÍ

Tabulka odráží zm ěny názv ů, kterými prošla opavská urbanonyma b ěhem pohnutého 20. století. Dramatické d ějinné události jako první sv ětová válka, pád rakouské monarchie, vznik ČSR, okupace b ěhem druhé sv ětové války či období vlády jedné strany se projevily, mimo jiné, množstvím zm ěn v opavském uli čním názvosloví. Kv ůli velké nestabilit ě a častému st řídání politické reprezentace, zejména v první polovin ě 20. století, se toto období jeví pon ěkud nep řehledným. Rozhodli jsme se proto rozd ělit jej na kratší oddíly podle významných mezník ů, kterými jsou zejména roky 1918, 1939, 1945, 1948, 1990. Ke každému nov ě vzniklému názvu uvádíme pro v ětší přehlednost i rok provedené zm ěny. 56 Při pojmenování urbanonym v historickém centru m ěsta se využívalo tém ěř výhradn ě motivu honorifika čního. Základní motivy používané v předchozích obdobích jako pojmenování podle řemesla, tržního p ředm ětu, polohy či charakteru ulice byly odsunuty na vedlejší kolej a zcela ustoupily oslavným motiv ům, pojmenováním na po čest významné osoby či významné politické události. Názvosloví se vyvíjelo pod tlakem spole čenských pom ěrů a každý nový politický systém dosadil na místo stávajících názv ů vlastní politické elity. Alespo ň částe čně se využívalo p ři vzniku nových názv ů motivu pojmenování podle významné budovy, objektu či stavby. Do kategorie honorifika čního motivu za řazujeme všechny názvy s funkcí glorifika ční. Spadají sem názvy podle jmen významných osob p ředevším ze sféry politické. Řadíme zde názvy podle p ředstavitel ů panovnických dynastií (nám ěstí Františka Josefa), podle prezident ů „státník ů“ (Masarykova t řída, nám ěstí Dr. E. Beneše), podle význa čných p ředstavitel ů českého národa (Komenského), podle osob se vztahem k městu (Lelkova), podle p ředstavitelů nacistické ideologie (Hitlerovo nám ěstí, nám ěstí Goeringovo) či podle reprezentant ů komunistické režimu (nám ěstí maršála Stalina, Gottwaldova). Pat ří zde i urbanonyma pojmenovaná podle významných politických událostí, ke kterým pat ří názvy motivované vznikem ČSR (nám ěstí Republiky, sady Svobody), téma druhé sv ětové války a oslavy spojenc ů (nám ěstí Osvoboditel ů, t řída Rudé armády) či názvy oslavující komunistický p řevrat a názvy

56 U názvu Ostrožná a Rybí trh p ředpokládáme paralelní užívání n ěmeckého i českého názvu. Od srpna 1945 pak jist ě jen českého. 44 mající kladný vztah ke komunistické ideologii (t řída Vít ězného února, nám ěstí Velkého října, Lidových milicí). Jednotlivá období rozd ělená podle politických mezník ů jsme vymezili následovn ě. První období je ohrani čeno rokem 1918, tedy vznikem samostatné Československé republiky, druhé období je ur čováno léty nacistické okupace, t řetí období popisuje povále čný stav a situaci po osvobození, čtvrté období seznamuje se situací opavského názvosloví po komunistickém únorovém p řevratu a poslední období popisuje sou časný stav urbanonymie v historickém centru m ěsta.

4.5.1.1 ZAČÁTEK STOLETÍ A OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY

Období p řed vznikem ČSR se nevyzna čovalo výraznými zm ěnami v názvech opavských urbanonym. První um ělé zásahy do pojmenování, které p řinesla druhá polovina 19. století, skon čily ve prosp ěch habsburského panovnického rodu. Honorifika ční názvy jako Nám ěstí Františka Josefa či sady císa ře Josefa z ůstávaly prozatím beze zm ěny. Za čátkem století došlo pouze k jediné zm ěně názvu v historickém jádru m ěsta. Peka řská ulice byla roku 1902 p řejmenována na Bismarckovu. Tento zna čně neoblíbený název byl hned po vzniku ČSR odstran ěn. Rokem 1918 došlo k první vým ěně politické honorace v tomto století a do uli čních názv ů se promítly motivy dokumentující dobu první republiky jako Sady svobody, Nám ěstí republiky či Masarykova t řída. Z uli čního názvosloví byli postupn ě odstran ěni členové panovnického rodu. Podle významných osob vznikly ješt ě názvy ulic Jana Amose Komenského a Karla Marxe. Z té se pak stala ulice U jakta řské brány a svým názvem dodnes p řipomíná zaniklý objekt m ěstské fortifikace, který zde d říve stál.

4.5.1.2 OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE

Během okupace byly názvy n ěkterých opavských ve řejných prostor zm ěněny ve prosp ěch p ředstavitel ů nacistické ideologie. Objevily se názvy jako Hitlerovo nám ěstí či nám ěstí Goeringovo. N ěkterá urbanonyma p řejmenovaná v roce 1918 získala zp ět bývalý název jako Lichtensteinova ulice (J. A. Komenského) či Panská (Masarykova) a ztratila tak pojmenování hlásící se k českému národu.

45 4.5.1.3 POVÁLE ČNÁ LÉTA

V letech po osvobození došlo k navrácení p ředvále čných, prvorepublikových názv ů, z uli čního názvosloví byly odstran ěny znaky nacistické ideologie a nahrazeny názvy oslavující konec druhé sv ětové války a naše spojence či jejich v ůdce. Tak vznikly názvy jako t řída Rudé armády, nám ěstí maršála Stalina, Stalinovo nám ěstí. Významné osobnosti první republiky reprezentují názvy nám ěstí Dr. E. Beneše, o rok pozd ěji Benešovo nám ěstí, mezi znovunavrácené názvy p řipomínající období první republiky pat ří nap ř. Masarykova t řída či Nám ěstí Republiky. V povále čném období se také objevuje skupina názv ů pojmenovaných podle významné budovy či objektu. Jsou to ulice Mati ční, U m ěstské nemocnice, U sv. Ducha, U solnice. Lelkova ulice reprezentuje pojmenování podle významné osoby mající vztah k městu. Pro opavská urbanonyma je povále čné období významné ješt ě z jednoho d ůvodu. V srpnu 1945 se na všech ulicích a nám ěstích Opavy objevily nové tabulky, které byly poprvé v dějinách města pouze v českém jazyce. 57

4.5.1.4 OBDOBÍ VLÁDY KOMUNISTICKÉ STRANY

V letech po únorovém komunistickém p řevratu došlo k dalšímu p řejmenování ve řejných opavských prostor. Vznikaly p řevážn ě názvy oslavující politickou situaci, komunistický režim a jeho p ředstavitelé. Jedná se o tyto názvy: nám ěstí Velkého října, nám ěstí 1. máje, t řída Vít ězného února, Gottwaldova ulice, Švermova, nám ěstí Obránc ů míru, Lidových milicí či nám ěstí Osvoboditel ů. V této dob ě vznikly pouze dva nové názvy nemající nic spole čného s komunistickou ideologií. Beethovenova ulice byla pojmenovaná podle významného skladatele, který Opavu navštívil a ulice U Pošty je pojmenovaná podle budovy, která se v jejích prostorách z části nachází.

4.5.1.5 SOU ČASNOST

Poslední výrazné zm ěny v názvech opavských urbanonym prob ěhly za čátkem devadesátých let. Po politickém p řevratu v roce 1989 za čaly být hromadn ě odstra ňovány názvy p řipomínající dlouhé období vlády jedné strany a jejich

57 MÜLLER, Karel, et al. Opava . 2006. s. 296. 46 reprezentant ů. Takovýmto urbanonym ům byly postupn ě navráceny jejich p ůvodní osv ědčené názvy, v některých p řípadech názvy prvorepublikové. Na uli ční tabulky se tak op ět dostala pojmenování jako Dolní nám ěstí, Horní nám ěstí, Peka řská, Hrn čířská, Janská, Ratibo řská, nám ěstí Republiky či Masarykova t řída. Některým urbanonym ům však byly po p řejmenování nové názvy ponechány (nám ěstí Osvoboditel ů, Beethovenova). Více než t řetina názv ů si uchovala své p ůvodní pojmenování až do dnešní doby a nikdy ho nezm ěnila. Jedná se o tyto ulice: Almužnická, Dr ůbeží trh, Hradecká, Holubí, Kolá řská, Lazebnická, Masa řská, Mezi Trhy, Mnišská, Podkovní, R ůžová, U Fortny. Původní názvy dnes nesou ješt ě ulice Hrn čířská, Peka řská, Ratibořská, Janská, Popská, Horní nám ěstí, Dolní nám ěstí a ulice Úzká, která však pat řila p ůvodn ě do komplexu Zámeckého nám ěstí. Původní pojmenování jsou p ředevším cenným sv ědectvím o rozli čných prvcích tehdejší opavské m ěstské reality a prozrazují mnoho práv ě o ulicích samotných. Z dochovaných nejstarších názv ů tvo ří nejpo četn ější skupinu pojmenování podle řemesla, které se v ulici koncentrovalo. Řemeslnických cech ů bylo v Opav ě pom ěrn ě velké množství a m ěly zde dlouholetou tradici. V sou časnosti již nem ůžeme hledat souvislosti mezi názvem ulice a samotnou činností v ní. Z pom ěrn ě velké skupiny názv ů pojmenovaných podle významné budovy, objektu či stavby se do dnešní doby uchovaly pouze dva názvy ulic: U Fortny a Janská. To souvisí se zm ěnou prvk ů m ěstské reality. Zachovány (i p řes množství p řejmenování) z ůstaly do dnešní doby p ůvodní názvy motivované umíst ěním urbanonyma v prostoru. Zbytek zachovaných p ůvodních názv ů reprezentují názvy podle charakteru ulice, sm ěru, skladby obyvatel a vlastníka majetku.

4.5.1.6 SHRNUTÍ

Dvacáté století je spojováno s hojnými politickými p řevraty a pom ěrn ě zna čnou politickou nestabilitou, která se projevila také v častém p řejmenování nám ěstí a ulic města Opavy. Nové názvy odrážely p ředevším aktuální politickou situaci doby a ztrácely souvislost s charakterem dané lokality. P ři novém pojmenování urbanonym zcela p řevládla honorifika ční tendence, která oslavovala zejména významné reprezentanty toho či onoho politického systému. Časté p řejmenování vedlo jen k potížím s názvy, které ztrácely svou hodnotu. Situace se uklidnila až po čátkem

47 devadesátých let, kdy došlo k politickému uvoln ění a urbanonyma v historickém centru města dostala zp ět své osv ědčené názvy. V sou časnosti se názvy podle stávajících politik ů či podle nových politických událostí v Opav ě neud ělují.

48 5. ZÁV ĚR

Ve své bakalá řské práci jsem se v ěnovala názv ům ulic a nám ěstí v historickém centru m ěsta Opavy a motivacím jejich pojmenování v jednotlivých historických etapách. Jak již bylo řečeno v úvodu, hlavním zám ěrem této práce bylo zjistit, jak se prom ěň ovaly motivy pojmenování opavského uli čního názvosloví v čase, tedy od nejstaršího, p ůvodního pojmenování, až po název sou časný. V každém historickém období byly názvy urbanonym rozd ěleny z hlediska motivací pojmenování do n ěkolika významných skupin a následn ě hodnoceny. Původní názvy ulic a nám ěstí Opavy vznikaly p řirozen ě, sloužily pot řebám tehdejší m ěstské reality a řídily se jejími skute čnými, typickými znaky. Mezi nejpoužívan ější pat řila pojmenování odrážející p římou souvislost urbanonyma s městským životem či pojmenování motivovaná významnými budovami a objekty, které umož ňovaly orientaci ve m ěst ě. Nejstarší názvy odrážely také vzhled, tvar či velikost ulice, její obyvatelé, polohu a směr. Během 19. století došlo v opavském uli čním názvosloví poprvé k výrazn ějším zm ěnám. Dotvo řila se uli ční sí ť v centru m ěsta, v roce 1877 prob ěhlo první přejmenování celého uli čního systému. V názvech opavských ulic a nám ěstí se poprvé objevily jména významných osob. Stávající názvy motivované vlastnostmi ulic tak za čaly ustupovat názv ům honorifika čního charakteru, které zprvu oslavovaly členy panovnické dynastie. Dramatické dvacáté století vneslo do pojmenování ulic a nám ěstí Opavy zna čný chaos. Uli ční tabulky v centru m ěsta zaznamenávaly tak řka každý vzestup a pád jednotlivých politických honorací, které se, zejména v první polovin ě století, st řídaly ve vedení státu jako na b ěžícím pásu. Základní motivy používané v předchozích obdobích zcela zastínil motiv honorifika ční, který odrážel aktuální politickou situaci doby. V devadesátých letech byly v ětšin ě opavských urbanonym navráceny zp ět jejich osv ědčené, p ůvodní názvy či názvy p řed rokem 1938. Situace v historickém centru města Opavy se od té doby nezm ěnila. Jak již bylo uvedeno, opavské uli ční názvosloví prošlo b ěhem svého vývoje řadou zm ěn. Motivace pojmenování urbanonyma podle jeho skutečných rys ů byla postupn ě nahrazována motivací oslavující historickou událost či významnou osobu.

49 Zm ěny uli čních názv ů souvisí nepochybn ě s historickým obdobím a událostmi, které jej ovliv ňovaly. V nejstarších dobách názvy plnily primárn ě funkci orienta ční a diferencia ční. S rozvojem spole čenského a politického života a prvními úsp ěchy české reprezentace na politické scén ě se za čala v opavské urbanonymii prosazovat funkce oslavná. Názvy s honorifika ční funkcí se b ěhem dvacátého století za čaly využívat k prosazení zájm ů jednotlivých politických uskupení, ztratily tak souvislost s charakterem ulice. Časté p řejmenování opavských urbanonym poznamenalo jejich názvy, které postupn ě ztrácely svou hodnotu. V sou časnosti je situace v opavské urbanonymii ustálená. Ustoupilo se od pojmenování s honorifika ční funkcí a názvy ulic a nám ěstí se inspirují op ět znaky, které jsou spojeny s urbanonymem samotným.

50 6. ANOTACE

Autor: Magdaléna Bartková

Katedra bohemistiky

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Název bakalá řské práce: Historické názvy ulic a nám ěstí v Opav ě

Vedoucí bakalá řské práce: PhDr. Ond řej Bláha, Ph.D.

Po čet znak ů: 73 756

Po čet p říloh: 0

Po čet titul ů použité literatury: 16

Klí čová slova: Ulice, Nám ěstí, Historické jádro m ěsta, Historická období, Motivace pojmenování

Bakalá řská práce se zabývá názvy ulic a nám ěstí historického jádra m ěsta Opavy v jednotlivých historických etapách a motivací jejich pojmenování. Popisuje, jak se měnily motivy pojmenování opavského uli čního názvosloví v čase, od nejstaršího, původního pojmenování, až po název sou časný. V každém historickém období jsou názvy urbanonym rozd ěleny z hlediska motivací pojmenování do n ěkolika skupin a následn ě hodnoceny.

51 ANNOTATION

Author: Magdaléna BARTKOVÁ

Department of Czech Studies

Faculty od Philosophy, Palacký University Olomouc

Title od Bachelor Degree Thesis: Historical Names of Streets and Places in Opava

Supervisor of Bachelor Degree Thesis: PhDr. Ond řej Bláha, PhD.

Number of Characters: 73 756

Number of Enclosures: 0

Number of Titles of Literature Sources Employed: 16

Key Words: Streets, Places, Historical City Centre, History Period, Motivation of Name

The Bachelor Degree Thesis deals with names of streets and places of the historical centre of the city of Opava in individual historical periods and their motivation. The Thesis describes how motives of the names of Opava streets changed in the course of time, from the oldest, original name up to the contemporary name. For each period of history, the urbanonyms are classified in several groups by their motivation and evaluated.

52 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BITTNER, František. Urbanizace Opavy. Vlastiv ědné listy . 1975, ro č. 1, č. 2, s. 11-16.

BRABCOVÁ, Liana. Pozdrav z Opavy : V historii pohlednice . Opava : Bobr, 1994. 119 s.

GEBAUER, Josef, ŠRÁMEK, Pavel. Nám ěstí a ulice m ěsta Opavy : Historický místopis . Opava : Ú řad m ěsta, 1990. 189 s.

INDROVÁ , Jana, KOPLÍK , Ji ří. Bibliografie okresu Opava . Olomouc : Státní v ědecká knihovna, 1999. 484 s.

JIRÁSEK, Zden ěk, VOJTAL, Petr, MEDKOVÁ, Marta. Kniha o Opav ě : U p říležitosti milénia 2001 . Opava : Statutární m ěsto Opava, 2000. 160 s.

KREUZINGER, Erasmus. Opavská kronika staré a nové doby aneb Opava a její pozoruhodnosti : P říru čka pro obyvatelstvo a pr ůvodce pro cizince se situa čním plánem města Opavy . P řel. Pla ček, V. Opava : František Maj, 2002. 154 s.

KU ČA, Karel. Města a m ěste čka v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku. 4. díl, Ml-Pan . Praha : Libri, 2000. 941 s.

PLA ČEK, Vilém, et al. Z d ějin m ěsta Opavy : Metodický list k 750. výro čí první zmínky o m ěst ě. Opava : Slezské muzeum, 1974. 43 s.

PLESKALOVÁ, Jana. Tvo ření pomístních jmen na Morav ě a ve Slezsku . Jino čany : H&H, 1992. 151 s.

REMEŠ, Vojt ěch. Stav a vývoj uli čního názvosloví na Krom ěř ížsku . Opava, 2007. 84 s. Slezská univerzita v Opav ě. Vedoucí bakalá řské práce Martin Tichý.

53 ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky : (nauky o vlastních jménech zem ěpisných) . Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1966. 231 s.

ŠRÁMEK, Rudolf. Úvod do obecné onomastiky . Brno : Masarykova univerzita, 1999. 191 s.

VACULÍK, David. Vývoj a sou časný stav p řerovské urbanonymie . Opava, 2005. 131 s. Slezská univerzita v Opav ě. Vedoucí diplomové práce Martin Tichý.

ŽÍDKOVÁ, Kate řina. K jazykové stránce názv ů opavských ulic . Opava, 2002. 69 s. Slezská univerzita v Opav ě. Vedoucí bakalá řské práce Vladimír Pfeffer.

INTERNETOVÉ ZDROJE :

DAVID, Jaroslav. Vývoj uli čního názvosloví m ěsta Havlí čkův Brod (1. část). http://home.tiscali.cz:8080/hb.history/s2_david_ulice.htm . cit. 23. 4. 2009

KNE ŘOVÁ, Markéta. K urbanonymii a její dynamice . http://ucjtk.ff.cuni.cz/publikace/12-07/urban.htm . cit. 23. 4. 2009

54 8. PRAMENY

INDIKA ČNÍ SKICA OPAVY 1836. ZAO, Stabilní katastr, indika ční skica, inv. č. 237, sl. 233, kart. 51.

PLÁN OPEVN ĚNÍ OPAVY P ŘED 1836. MMO, archiv odboru výstavby, plán opevn ění Opavy.

PLÁN OPAVY 1856. MMO, archiv odboru výstavby, plán Opavy po odstran ění hradeb.

KATASTRÁLNÍ MAPA OPAVY 1871. ZAO, Sbírka katastrálních map, inv. č. 642.

SITUATIONSPLAN DER LANDESHAUPTSTADT TROPPAU 1875. MMO, archiv odboru výstavby.

LANDESHAUPTSTADT TROPPAU 1876 (E. LABITZKY). SokA Opava, AMO, Urbanistický plán Opavy E. Labitzkého.

KATASTRÁLNÍ MAPA OPAVY 1899. ZAO, Sbírka katastrálních map, inv. č. 645.

REALBESITZ DER STADT TROPPAU 1938. MMO, archiv odboru výstavby.

LAGEPLAN DER STADT TROPPAU 1939. MMO, archiv odboru výstavby.

VÁLE ČNÉ POŠKOZENÍ OPAVY 1945. MMO, archiv odboru výstavby.

55