Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav slavistiky
Magisterská diplomová práce
2020 Mgr. Pavla Zdařilová
Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav slavistiky Polský jazyk a literatura
Mgr. Pavla Zdařilová
2. světová válka a Varšavské povstání v tvorbě Marie Peszek
Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Małgorzata Balcerzak
Brno, 2020
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala
samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
Brno, 31. červenec 2020 ......
Mgr. Pavla Zdařilová
Zde na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí své práce Mgr. Małgorzatě Balcerzak za její neskonalou trpělivost a cenné rady, dále pak své rodině a přátelům, kteří mě celou dobu podporovali a věřili, že má práce má smysl.
Obsah
Obsah ...... 5 Úvod ...... 6 1. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v polské kultuře...... 8 1.1. Diskuze o 2. světové válce a Varšavském povstání ...... 8 1.2. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v umělecké literatuře ...... 15 1.3. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v divadelní a dramatické tvorbě ...... 18 1.4. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání ve filmové tvorbě ...... 20 1.5. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v hudební tvorbě ...... 25 2. Obraz 2. světové války a Varšavského povstání v dnešním Polsku ...... 27 3. Tvorba Marie Peszek ...... 31 3.1. Hudební alba Marie Peszek ...... 34 4. Obraz 2. světové války a Varšavského povstání v hudební tvorbě Marie Peszek ...... 41 Závěr ...... 50 Résumé ...... 52 Seznam použité literatury ...... 55 Primární literatura ...... 55 Sekundární literatura ...... 58
5
Úvod
Události z 2. světové války a Varšavského povstání jsou v Polsku, zejména v hlavním městě, stále živou zkušeností. Tato práce z části pojednává také o tom, jak se tyto zkušenosti a paměti promítají do polské kultury. Nejde jen o odborné historiografické publikace, ale také o vzpomínkové knihy, paměti, filmovou, divadelní a hudební tvorbu nejen současných tvůrců a interpretů. Samozřejmě, vzhledem k množství umělců a času, který uplynul od těchto událostí, bude zde uvedena pouze reprezentativní část těchto děl, která jsou pro polskou kulturu nejvíce zásadní a přispívají tak k formování kolektivní paměti o těchto událostech. Do tohoto kontextu tvůrců potom bude zasazena tvorba současné polské interpretky Marie Peszek.
Součástí této práce bude také menší dílčí kapitola, jež se bude zabývat sociologickým pohledem na události 2. světové války a Varšavského povstání. Půjde o proniknutí do stavu dnešního povědomí o těchto událostech v současné polské společnosti. A také o stav kolektivní paměti národa a přiblížení, jak v těchto extrémních situacích funguje a předává se dál, popřípadě jaké jsou rozdíly, pokud jde o hlavní město a zbytek země.
V této magisterské diplomové práci bych především chtěla zmapovat a popsat hudební tvorbu polské současné umělkyně Marie Peszek. Peszek je v Polsku známá svým provokujícím, přímo rebelantským postojem k společensky zavedeným tradicím a hodnotám. Její tvorba je veřejností přijímána rozporně, ale faktem zůstává, že většina jejích alb má status platinové desky.
Na následujících řádcích půjde o definování stěžejních témat v její tvorbě, následně o analýzu pro nás hlavního tématu 2. světové války a Varšavského povstání. Dále také o popis tohoto tématu v jejích dílech. Poté, jakými obrazy, vizemi a prostředky je toto téma zobrazováno, proč je zvoleno a co to znamená, zda jde o pouhou provokaci ze strany autorky, nebo jestli jde o hlubší a promyšlenější cíl. Co chce autorka použitím těchto témat vlastně sdělit. S tím souvisí i rozbor konkrétních textů písní Marie Peszek a dále také kontextů, do kterých autorka odkazy na tyto historické události zasazuje a jak přes ně nabývají dalších významů. Co z toho vyplývá a jaký obraz dějin a zároveň současného Polska tak autorka ve svých písních vytváří.
Tato magisterská diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. V první z nich, Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v polské kultuře, půjde o popis způsobu,
6 jakým se těchto historických událostech vede odborná diskuze (nejedná se popis událostí samotných, je předpokládána čtenářova znalost v tomto ohledu), dále jak jsou tyto zkušenosti popsány a reflektovány v umělecké literatuře (zde půjde o vybrané zástupce z okruhu poezie i prózy), následovat budou díla filmová i divadelní (opět pouze reprezentativní vzorek). A nakonec této první části čtenář nalezne hudební interprety a jejich vztahující se k tomuto tématu svou tvorbou. Druhá kapitola, Obraz 2. světové války a Varšavského povstání v dnešním Polsku, bude následně věnována sociologickému pohledu na toto téma. Zde budou statistiky veřejného mínění s dotazy na válečné zkušenosti a potřebu povstání i výsledky, jak současní Poláci tyto události reflektují. Následující část práce, Tvorba Marie Peszek, bude mít za úkol popsat a definovat hudební tvorbu autorky, analyzovat její stěžejní témata a také přiblížit charakteristiku jednotlivých alb i s jejich veřejným přijetím. Poslední kapitola, Obraz 2. světové války a Varšavského povstání v hudební tvorbě Marie Peszek, bude věnována již rozboru konkrétních písňových textů autorky, budou zde vyhledány konkrétní obrazy, dějinné odkazy na historické události, jejich rozklíčování a následné zasazení do nových kontextů, podle toho, jak s nimi autorka pracuje a jaký nový obraz současnosti tím tvoří.
Tato práce by měla být přínosná a užitečná pro čtenáře, který se zajímá o současnou polskou hudební scénu, nebo také o samotnou postavu Marie Peszek a její hudební tvorbu, ale také pro toho, kdo je zainteresován tím, jaký může být dnešní odlišný pohled (nevlastenecký, dalo by se říct) na události z 2. světové války a Varšavského povstání.
Hudební tvorba Marie Peszek je cenná z toho úhlu pohledu, že je na polské kulturní scéně jedním z mála solitérů, kteří svou tvorbou narušují a boří kulturní a společenské tradice. Peszek nastavuje zrcadlo konzervativní polské společnosti a tím se vyhraňuje vůči většině. Její tvorba rozkládá zavedený a zakořeněný žebříček hodnot v polské společnosti (Bóg, honor, ojczyzna; její pohled v tomto směru je spíše antivlastenecký a antimesjanistický), jenž jí připadne nesmyslný a neadekvátní. Není to však z její strany destrukce v anarchistickém slova smyslu. Naopak v jejích textech lze nalézt hodnoty nové (jinak poskládané a uspořádané), jenž nabízí jako alternativu k hodnotám zastaralým a dnes již nefunkčním.
7
1. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v polské kultuře
Cílem této kapitoly není pouze převyprávět nebo jinak opsat další díla, která se primárně věnují tématu 2. světové války na polském území a Varšavskému povstání. Zde nejde o jednotlivé události, nebo vybrané kapitoly z polských dějin. V následujících řádcích půjde především o to, jak je v různých dílech (která se dotýkají této dějinné etapy) skutečnost popsána, či jinak umělecky zachycena, k jaké zde dochází reflexi, stylizaci, či interpretaci.
1.1. Diskuze o 2. světové válce a Varšavském povstání
V následující části práce, v prvním oddíle této kapitoly, nepůjde o popis samotného Varšavského povstání, spíše o úvod do historické a odborné diskuze na toto téma. Jde zde hlavně o zachycení emocí, jazyka a stylu, který autoři používají a způsob jakým povstání popisují.
Jedním z dobře známých polských historiků je Andrzej Paczkowski, který ve své knize Půl století dějin Polska podává komplexní obraz historických událostí, tento autor se ve své práci zabývá především moderní historií Polska. Avšak z jeho stylu v této publikaci je zřejmé, že předpokládá čtenářovy základní znalosti na toto téma, které se jen snaží svým detailním vyprávěním prohloubit a dále rozvinout. Už od první strany je v jeho rétorice přítomný jistý nádech sentimentu a lítosti nad dějinami vlastní země.
„Nepočetné a rozptýlené jednotky Pohraniční stráže se nedokázaly postavit půlmilionové mase Rudé armády a chránit vojska, která ustupovala k jihu. Nad polským státem visela hrozba nejen úplné vojenské porážky, ale i ztráty právní a ústavní kontinuity. Takřka celé území ovládali nepřátelé, kteří uzavřeli vzájemné spojenectví, a ústavní orgány zbavil svéprávnosti nedávný spojenec Polska.“1
Při popisování těchto dějinných momentů se tak nelze z jeho strany vyhnout jak popisu činnosti Německé Říše a SSSR na jimi ovládaném polském území, ale také nemůže opomenout (s jistou výčitkou) nerozhodnost a neschopnost jakéhokoli aktivního jednání ze strany tehdejších velmocí Anglie a Francie. Autor dedukuje, že na základě toho, že tyto
1Jedná se o Rumunsko. PACZKOWSKI, Andrzej. Půl století dějin Polska 1939-1989. Překlad Petruška Šustrová. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000. s. 12. 8 státy nezahájily vojenské akce proti Německu, oba totalitární státy tak usoudily, že si svobodně mohou vytvářet vlastní podmínky na prostoru území, které si mezi sebou rozdělily.2
V textu knihy pak autor nazývá toto rozdělení čtvrtým dělením Polska.3 Lze zde najít i popis rozdílu v záborech: unifikace (rusifakce, sovětizace) na okupovaném území (v SSSR Poláci rovná se třídní nepřítel), všude vládla propaganda a teror. Paczkowski udává konkrétní čísla, počty, statistiky a dotýká se také tématu vysídlování (popisuje konkrétní praktiky). Dále jde o germanizaci, vyvlastňování, vysídlování, vnímání Poláků jako by byli pouze otrocká vrstva obyvatel bez jakýchkoli práv, také teror v Generálním gouvernementu (dále pouze GG; postupné budování sítěkoncentračních táborů), vše přibližuje opět na uvedených číslech, počtech, statistikách. V GG byly ponechány funkční některé instituce (některé přešly do ilegality), v německém záboru byla intensivně řešena židovská otázka. Paczkowski porovnává dokonce i motivy spolupráce (ideologie, strach, existenční podmínky) ze strany polských obyvatel, ale zároveň zdůrazňuje, že většina národa stejně oběma okupantům kladla odpor (sabotáže, černý trh, atd.).
„Přes to všechno polská společnost, myslím, prokázala značnou odolnost vůči hrozbám Éry pecí, jak tuto dobu nazval Jan Strzelecki. (…) organizované hnutí odporu by nebylo možné bez rozsáhlého zázemí tvořeného lidmi, kteří neměli nic společného s konspirací, ale byli připraveni přistoupit na její hesla a ochotni poskytnout „těm z podzemí“ spontánní pomoc. Většina těch, kdo nepodlehli, zůstala prostě věrna odvěkým hodnotám, které velí přinést potřebným pomoc, a zůstala loajální svému prostředí, bližší i vzdálenější vlasti. A polskému státu.“4
Následující podkapitoly první části knihy věnuje autor Podzemnímu státu, počátkům konspiračních činností a jejich poměrně zmatené a chaotické organizaci, dále pak ustanovení vládních orgánů v cizině, formování armádních složek v cizině i na domácím území (např. AK), atd.5
Co se týče Varšavského povstání, tomu autor věnuje samostatnou kapitolu, kde je povstání popsáno jako důsledek a pokračování akce Bouře (Burza). Paczkowski zde uvádí, s velmi emocionálně zabarveným slovníkem, jaká byla tehdejší protiofenzíva německé armády: „Německé jednotky neudeřily ani s takovou rozhodností (…), jako spíš s neslýchanou
2 Tamtéž. s. 15. 3 Tamtéž. s. 16. 4 Tamtéž. s. 30-31. 5 Tamtéž. s. 31-72. 9 krutostí. (…) Život se proměnil v noční můru, dokonce se už přestala očekávat pomoc.“6 Detailně den po dni uvádí postupnou prohru povstalců, oproti německé převaze a bez pomoci, která byla na počátku povstání s nadějí očekávána, i s jejími tragickými následky, což bylo vysídlení zbylých obyvatel z města a jeho osud, kterým bylo srovnání Varšavy se zemí. „Heroismus povstalců a důstojnost civilních obyvatel budily obdiv Poláků i cizinců, ale pocit hrdosti měl přijít až později, když se boj „nepodmaněného města“ stal jedním z nejnosnějších symbolů odporu proti všem nepřátelům a všem protivenstvím.“7 V této publikaci dále čtenář může nalézt až příliš detailní popisy jednotlivých politických akcí, jednání a smluv, které vedou až k jisté nepřehlednosti vyprávění ze strany autora, zvláště pokud jde potom ještě i o používání zkratek všech zúčastněných orgánů. Z uvedených citací, je zřejmé, že autor jako Polák a historik má k danému tématu bližší vztah, s do očí bijící frekvencí používá slova jako „teror“ a dále slova, nebo sousloví jako „apokalyptický“, nebo „země drcená okupanty“.
Andrzej Paczkowski je také spoluautorem publikace Historia Polski (2. Svazek, od 1914), kde se jeho příspěvek týká opět období vyhraněného 2. světovou válkou a konce PRL. Publikace je proložena grafickými přílohami a dokumentací náležícím k vybranému období (nalézají se zde i vysvětlivky zásadních pojmů na záložkách – učebnicový charakter knihy). Na rozdíl od předchozí knihy zde se již Paczkowski tolik nezabývá světovým kontextem hry velmocí, ty jsou zde spíš zmíněny okrajově, ani nejde do hloubky ohledně všech vzniklých polských organizací a jejich vzájemných vztahů, jejich popis je více obecný. I přes tento zobecňující a zjednodušující způsob narace, který byl zvolen podle charakteru publikace, si autor zachoval určitý styl, který dokládá například popis života v ghettech:
„Warunki bytowe w tych ściśle strzeżonych miejscach były straszliwe, zwłaszcza w obozach, w których pracowano nieomal wyłącznie przy wyniszczających robotach drogowych czy melioracyjnych. Przydziały żywności ograniczały się do racji głodowych, brakowało opieki medycznej, strażnicy byli panami życia. A raczej śmierci, gdyż aby rozstrzelać kogokolwiek, nie była potrzebna żadna procedura.“8
Jako další příklad odborné historiografické publikace lze uvést knihu s názvem Historia Polski 1914-1997 autora Wojciecha Roszkowského. Kapitolu, která popisuje roky 1943-1945 nazývá Gwałt na Polsce, v této kapitole se autor mimojiné zabývá také
6 Tamtéž. s. 76. 7 Tamtéž. s. 77. 8 SAMSONOWICZ, Henryk, Andrzej WYCZAŃSKI, Janusz TAZBIR, Jacek STASZEWSKI, Tomasz KIZWALTER, Tomasz NAŁĘCZ, Andrzej PACZKOWSKI a Andrzej CHWALBA. Historia Polski: 2. Tom. Warszawa: PWN, 2007. s. 127. 10 neúspěšným Varšavským povstáním. Autor uvádí, že prvním cílem povstání bylo opanování klíčových bodů ve městě a jejich udržení do příchodu Rudé armády, tento plán se však podle autora podařilo pouze částečně. Nedostatečné vyzbrojení povstalců, nedostatečná koncentrace v plánování a organizaci, tak znemožnily dobití mnoha pozic ve městě.9 Po popisu prvotních a nadšených úspěchů povstalců, které pramenily z momentu překvapení, se zabývá také i neodvratnými důsledky a odvetnými akcemi nepřátel, které vedly k téměř totálnímu srovnání města se zemí. „Warszawa została spustoszona już w czasie walk, a po kapitulacji specjalne oddziały niemieckie przystąpiły na rozkaz Hitlera do akcji burzenia miasta. Spalono i wysadzono w powietrze 80 % budynków.“10
Pokud jde o samotné Varšavské povstání je vnímáno jako událost, která byla logickým a nevyhnutelným důsledkem pětileté okupace. Na toto téma bylo vedeno nespočet diskuzí a sporů. Jedním z nich, který proběhl ještě před samotným začátkem povstání, nebyl na téma, jestli ano, nebo ne, ale především kdy k povstání dojde.11 Varšavské povstání začalo 1. srpna 1944 a trvalo celkem 63 dní, až do kapitulace povstalců.
„Początkowo, w pierwszych dniach walki, duch ludności cywilnej był wielki. Gorący patriotyzm warszawiaków objawił się masowym uczestnictwem w budowie barykad, umocnień, a także w angażowaniu się w inną pomoc powstańcom. Solidarność społeczna była wielka: dzielono się żywnością, lekarstwami i wspomagano się wzajemnie. Młodzi chłopcy z biało-czerwonymi opaskami byli przedmiotem dumy całego wyzwolonego miasta, które zostało obwieszone narodowymi flagami.“12
Varšavské povstání lze nahlížet a interpretovat z několika historických perspektiv. Jako první z nich lze uvést perspektivu varšavskou (perspektywa warszawska), která je pohledem tehdejších obyvatel města. Těm šlo tehdy o zachování města a jeho suverénnosti, aby Rudá armáda přišla již do svobodného města, s vlastním velením administrativou apod. Druhá perspektiva se nazývá obecně polská (perspektywa ogólnopolska), ta je postavena na vnímání povstalecké Varšavy jako volném, svobodném území, které mělo být zárodkem pro pozdější svobodný polský stát. Přistoupí-li se na tuto perspektivu, je možné vnímat svobodnou Varšavu jako synonymum pro svobodné Polsko (i v tehdejších extrémních
9 ROSZKOWSKI, Wojciech. Historia Polski 1914-1997. 6. wyd. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 1998. s. 136. 10 Tamtéž. s. 138. 11 UKIELSKI, Paweł. Spór o Powstanie Warszawskie. Komentarze Historyczne. 2009, (8-9), s. 116-125. 12 MARSZALEC, Janusz. Powstanie Warszawskie: wojna, polityka, życie społeczne i mit. Polski wiek XX: II Wojna światowa. Warszawa, 2010, s. 359. 11 podmínkách se podařilo vydat dva svazky ústavy). Následující perspektivou je perspektiva obecná, nebo také evropská (perspektywa ogólna, europejska). Zde lze najít názor, který bere toto povstání jen jako čelný příklad všech ostatních států střední Evropy, že na konci války nešlo jen o boj mezi dvěma stranami (dobrem a zlem), ale že vlastně šlo o strany tři a povstalcům šlo mimo jiné i o to, nedostat se pod další, tehdy hrozící sovětskou, okupaci. Živá diskuze se také vedla tehdy na politické scéně v emigraci, kdy vláda na emigraci v Londýně chtěla odpovědné osoby (kritik povstání gen. Władysław Anders:
„Jestem na kolanach przed walczącą Warszawą, ale sam fakt powstania w Warszawie uważam za zbrodnię. Dziś oczywiście nie jest jeszcze czas na wyjaśnienie tej sprawy, ale generál Komorowski i szereg innych osob stanie na pewno przed sądem za tak straszliwe, lekkomyślne i niepotrzebne ofiary. Kilkaset tysięcy zabitych, doszczętnie zniszczona Warszawa, straszliwe cierpienia całej ludności, zniszczonych dorobek kultury kilku wieków i wreszcie całkowite zniszczenie ośrodka oporu narodowego, co dziś szalenie ułatwia zadanie sowietyzacji Polaków.“13).
Byl zde však i druhý opačný proud, který povstání vnímal přes optiku polské historie, identity a tradice, do této skupiny patří např. Jerzy Giedroyc, Juliusz Mieroszewski.14
Následná komunistická propaganda, již po konci války, se snažila celé povstání interpretovat jako akci samozvaných banditů a kolaborantů, která byla namířena proti Polákům, patriotům. Chtěli tak zničit a očernit i poslední zbytky AK, autorem této interpretace dějin byl především sekretář PZPR Władysław Gomulka, v opozici k němu byl Józef Mackiewicz a Stefan Kisielewski. Avšak zároveň s oficiální propagandou žil v kolektivní paměti národa mýtus o povstání a o hrdinství obyvatel Varšavy.15
Jedna z nejdůležitějších věcí, která se týká Varšavského povstání je vnímání jeho odkazu, dědictví, tak jak o něm píše např. Janusz Marszalec ve své knize Co dało nam Powstanie Warszawskie? V této podkapitole jsou vyjmenovány všechny důsledky povstání až do dnešní doby. Jako první uvádí ztrátu elit, mladé inteligence, což je jeden z důvodů, který přispěl k následné rychlé stalinizaci Polska (jeden z argumentů proti povstání gen. Anderse). Dále se jednalo o ztrátu polské kultury a vědy. To jsou podle autora však jen témata do diskuze, při výčtu reálných důsledků začíná u těch celoevropských: zdržení sovětů
13 ŁUBIEŃSKI, Tomasz. Ani tryumf, ani zgon. Warszawa: Wydawnictwo Nowy Świat, 2004. s. 79. 14 UKIELSKI, Paweł. Spór o Powstanie Warszawskie. Komentarze Historyczne. 2009, (8-9), s. 116-125. 15 Tamtéž. s. 116-125. 12 a následné rozložení politických sil ve východní a západní Evropě, Varšavské povstání jako katalyzátor a začátek Studené války. Dále popisuje povstání jako legendu, která se zrodila a pomohla tak morálně přečkat období stalinismu a celé PRL. A na konec také reflexe povstání jako varování před zbytečným proléváním krve, z tohoto úhlu pohledu jsou podle autora dědictvím povstání i stávky v 80. letech a vznik Solidarity. „Mimo sporów o sens, o bilans zysków i strat, powstanie stało się legendą już w czasie jego trwania. Póżniejsze ostre słowa i wyliczanie poległych nie zmieniło tego ani na jotę.“16 Tento pohled, o dnes již nepopiratelné legendárnosti povstání, potvrzují i slova Jana Ołdakowského, ředitele Muzea Varšavského povstání, který v odpovědi na otázku, zda při prohlídce muzea lze nabít dojmu, že Poláci pouze glorifikují svou porážku, odpovídá příkladem z dějin antického Řecka:
„Rok temu pokazywano w kinach film "300" o garstce heroicznych Spartan, którzy do końca opierali się wielkiej armii króla Kserksesa. Nikt natomiast nie pamięta, że w tym samym roku co bitwa pod Termopilami grecka flota odniosła wielkie zwycięstwo nad Persami pod Salaminą. Na ten temat nie ma ani tylu książek i filmów, ani nawet komiksów.“17
K těmto výše uvedeným názorům na Varšavské povstání jako legendu o odvaze polského národa, lze jako kontrast dodat ještě stanovisko Piotra Zychowicze, které je v naprosté opozici k výše uvedené národní legendě. Zychowicz ve své knize s názvem Obłęd’44, která zároveň nese podtitul Czyli jak Polacy zrobili prezent Stalinowi, wywołując Powstanie Warszawskie, přináší radikálně odlišnou teorii o povstání, než tu která je obecně přijímána a oficiálně prezentována ve školách, médiích a institucích. Jeho interpretace událostí z druhé poloviny roku 1944 ve Varšavě jde ještě za hranici vlastenecké povinnosti, přes sebevražedné bláznovství až k organizované zradě národa.
„Powstanie Warszawskie, którego skutkiem była zagłada polskiej elity i najważniejszego polskiego dorobka kulturalno-politycznego, leżało tylko i wyłącznie w interesie Związku Sowieckiego. Powstanie, z którego jesteśmy dzisiaj tak dumni, było nie tylko bezsensowną rzezią najlepszych Polaków, ale i otworzyło Józefowi Stalinowi drogę
16 MARSZALEC, Janusz. Powstanie Warszawskie: wojna, polityka, życie społeczne i mit. Polski wiek XX: II Wojna światowa. Warszawa, 2010, s. 370. 17 Film 300: Bitva u Thermopyl měl premiéru v roce 2007 (rež. Zack Snyder). GODLEWSKI, Andrzej. Powstanie Warszawskie to nowy mit o Termopilach [online]. In: . 29.7.2008 [cit. 2020-02-26]. Dostupné z: https://polskatimes.pl/powstanie-warszawskie-to-nowy-mit-o-termopilach/ar/27880. 13 do sowietyzacji i łatwego ujarzmienia Polski. Po wyrżnięciu Armii Krajowej łapskami Hitlera niemiał już kto przeciwstawić się nowemu okupantovi.“18
Autor dále dodává, že tragická nesmyslnost povstání ho vede k zásadní otázce, která se již nyní pomalu dostává i na akademickou půdu: na kolik bylo rozhodnutí o povstání v hlavním městě rozhodnutím suverénním?19 Kniha Zychwicze dodnes budí rozpory a kontroverze na téma povstání, ve své teorii však, aspoň co se týče širší veřejné a odborné diskuze, zůstává autor osamoceným zastáncem.
Naprosto protikladný pohled zvenčí pak nabízí britský historik Norman Davies, který se ve svém celoživotním bádání zaměřuje na polskou historii 20. století. Jeho názor na povstání je postaven na jistém obdivu k rozhodnutí okupovaných Varšavanů a i přes konečný tragický výsledek ho vnímá jako úspěch, už jen kvůli tomu, jak dlouho se povstalci dokázali několikanásobné, lépe vybavené i lépe vojensky vycvičené přesile bránit:
„To był niesamowity sukces wojskowy, kiedy 30 tys. amatorów walczyło codziennie z zawodowym wojskiem mającym samoloty i artylerię. Armia Krajowa nie miała też pomocy Zachodu, na którą liczyła, mimo tego trzymali się do końca. Każdy wie, że nie tylko Powstanie Warszawskie, ale i cała historia Armii Krajowej skończyła się tragedią. Oni walczyli z Niemcami wojskowo, ale potem wpadli w pułapkę sojuszników. I znowu mało kto oczekiwał takiego zakończenia.“20
Všechny uvedené publikace jsou pouze příklady historických děl, které byly napsány a které se dotýkají zvoleného tématu. Je zřejmé, že vzhledem k části zvoleného slovníku byly tyto texty psány s jistým emocionálním zabarvením, částečně nejspíš proto, že autoři sami jsou Poláci částečně také, aby byl povzbuzen patriotismus u potenciálních čtenářů. Pokud je některý z autorů opačného mínění, než je oficiálně prezentovaná heroická interpretace povstání, jedná se o ojedinělé výjimky. Je třeba také zdůraznit, že se jedná pouze o hrstku, určitý výběr, či výseč materiálů a publikací, které byly k veřejné diskuzi na toto téma publikovány.
18 ZYCHOWICZ, Piotr. OBŁĘD '44: Czyli jak Polacy zrobili prezent Stalinowi, wywołując Powstanie Warszawskie. Poznań: Dom Wydawniczy Rebis, 2013. s. 7. 19 Tamtéž. s. 7. 20 AKN/ LS/. Prof. Norman Davies: Armia Krajowa zdała egzamin wojskowy. Dzieje.pl [online]. 13.02.2012 [cit. 2020-03-05]. Dostupné z: https://dzieje.pl/aktualnosci/prof-norman-davies-armia-krajowa-zdala-egzamin- wojskowy. 14
1.2. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v umělecké literatuře
Nedílnou součástí reflexe k událostem z 2. světové války a Varšavského povstání patří i jeho obraz vytvořený spisovateli, kteří nejsou historikové a odborníci, ale kteří byli součástí této éry. Jedná se tak o díla, jež vznikla přímo v té době a následně byla publikována až po skončení války, a potom také o díla, která byla napsána na základě vzpomínek účastníků války a povstání. Nejčastěji se tak jedná o paměti zapsané formou deníků, ale lze najít i díla čistě beletristická s tímto tématem.
Mezi díla vzniknuvší přímo za války nutno zařadit především poezii dvou nejznámějších básníků, kteří zahynuli za Varšavského povstání, byli to: Tadeusz Stefan Gajcy a Kamil Krzysztof Baczyński. Lze k nim přiřadit například i básníky: Leona Zdisława Stroińského, Andrzeja Trzebińského, Wacława Bojarského, nebo Witolda Zalewského a další autory z generace tzv. Kolumbů. Většina ze zmíněných autorů byla součástí AK, v jejich tvorbě je přítomný pojící element stejné generační zkušenosti (válka, neutuchající přítomnost smrti). Básník Tadeusz Gajcy studoval polonistiku na podzemní univerzitě ve Varšavě a mimo jiné byl v době války i autorem a poté také redaktorem literárního měsíčníku Umění a národ (Sztuka i naród) vydávaného v konspiraci, kde také debutoval v roce 1942.21 Jeho verše z válečného období jsou protkány všudypřítomným negativizmem a vidinou konečné a absolutní beznaděje pro svou generaci.
„Nawiązując do katastrofizmu, głównie Drugiej Awangardy, prezentował jednak jego swoistą wizję – szczególnie nasyconą negatywizmem, spiętrzającą i zagęszczającą obraz apokaliptycznej makabry, a także wprowadzającą elementy groteski. (...) W tomie "Grom powszedni" przewodnim motywem wierszy stała się myśl o mistycznym sensie ofiary w imię miłości do ludzi i ojczyzny, a kluczowymi kwestiami oswajanie śmierci i wybór pomiędzy nienawiścią i miłością, dokonany ostatecznie na korzyść miłości.“22
Druhý čelný představitel válečné poezie, která vznikala přímo v ohnisku Varšavského povstání je Kamil Baczyński. Tento básník byl svázán s konspiračním měsíčníkem, který nesl název Cesta (Droga), většina jeho tvorby však vyšla až po válce. V jeho verších lze nalézt propojení katastrofismu, občanské odpovědnosti a povinností zároveň s linií poezie milostné
21 ŠTĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů. Praha: Nakladatelství Libri, 2000. s. 153. 22 Svazek Grom Powszedni vyšel v roce 1944. SZLESZYŃSKI, Bartołomiej. Tadeusz Gajcy. In: Culture.pl [online]. 2003 [cit. 2020-02-29]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/tworca/tadeusz-gajcy. 15 a vojenské. Jeho básně však nejsou pouhým popisem válečných událostí a zkušeností, snaží se v nich vyjasnit záležitosti svého pokolení po mravní i filozofické stránce.23 Toto zdánlivě nesourodé spojení lze nalézt například v básni Pożegnanie żałosnego strzelca:
Do widzenia… noc gwiazdami zaorana, w piersiach naszych eksploduje pusty wieczór, zbyt jest ciężko úzy przetapiać w męską szorstkość, zbyt jest ciężko gorzkiej prawdy w ustach nie czuć. Niebo w błocie zatopione pije ziemię i zwichrzone, granatowe szarpie drzewa, to zbyt trudno nigdy szczęścia swego nie mieć i o szczęściu bohaterstwa swego śpiewać. Tak daleko, droga ciężka i nabrzmiała, od łez twardych poorana w długie bruzdy, tak sięidzie, łoskotami szyjąc próżnie, po kamieniach mgłą opitych, bielą tłustych. Śmierć bohaterska Zbyt daleko są okopy krwią rozpękłe, myśl na drutach krwawi usta nieszczęśliwe i bezradnie ciemne noce nawołują. Zbyt jest trudno wrócić do was młodym, żywym, zbyt jest trudno… łatwo zostać bohaterem… Jakie szczęście, że nie można tego dożyć, kiedy pomnik ci wystawią, bohaterze, i morderca na nagrobkach kwiaty złoży.“24
Co se týče prozaických děl, která vznikla přímo za války, přesněji za povstání, nebo potom následně jako publikace vzpomínkového nebo památníkového charakteru, jejich autoři většinou přežili a v dílech tak hodnotí události již s určitým odstupem a reflexí. Jako příklady lze uvést autory: Kazimierz Brandys (Miasto niepokonane, 1946), Jan Dobraczyński (W rozwalonym domu, 1946), Stanisław Podlewski (Przemarsz przez piekło, 1949), Roman
23 ŠTĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů. Praha: Nakladatelství Libri, 2000. s. 69-70. 24 BACZYŃSKI, Krzysztof Kamil. Utwory Wybrane. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1964. s. 54. 16
Bratny (Kolumbowie. Rocznik 20, 1957), Aleksander Kamiński (Zośka i parasol, 1957), Bronisław Troński (Tędy przeszła śmierćzapiski z Powstania Warszawskiego, 1957), Aleksander Ścibor-Rylski (Pierścionek z końskiego włosia, text knihy byl odeslán k vytištění už v roce 1965, avšak kniha byla vydána až v roce 1991), Leopold Buczkowski (Powstanie na Żoliborzu, z počátku vycházely fragmenty textu ve čtvrtletníku Regiony v roce 1992, později, v roce 2004 byla větší část textu včleněna do publikace Dzienniki z Powstania Warszawskiego), Tomasz Łubieński (Ani triumf, ani zgon, 1969), Jarosław Marek Rymkiewicz (Kinderszenen, 2008), Henryk Jerzy Chmielewski (Tytus, Romek i A’tomek w Powstaniu Warszawskim, 2012), Zbigniew Czajkowski-Dębczyński (Dziennik powstańca, 1969), Melchior Wańkowicz (Ziele na kraterze, 1957), Anna Świrszczyńska (Budowałam barykadę, 1974) a další. Z nejnovější vydané literatury, která se vybraného tématu týká potom například: Anna Herbich (Dziewczyny z Powstania, 2014), Janina Koszeghy (Między życiem a śmiercią. Pamiętnik z Powstania Warszawskiego, 2014), Emil Marat, Michał Wójcik (Made in Poland, 2014), Barbara Wachowicz (Bohaterki powstańczej Warszawy, 2014) a další. Jedním z největších kritiků povstání je nobelista Czesław Miłosz, který ve své knize Rodná Evropa (Rodzinna Europa, 1959) nazývá povstání lehkomyslností, hloupým, nepromyšleným gestem, k tomu pak dodává: „Kdybych věděl jak, byl bych možná tu zem vyhodil do vzduchu, aby matky už neoplakávaly na barikádách zabité sedmnáctileté syny a dcery, (…).“25 V této knize vzpomínkových esejů je zmíněn i osud Varšavy, ten autor popisuje s jistým smutkem a lítostí nad ztrátou jedinečné atmosféry města:
„Návštěvníci, kteří přijeli do Varšavy po druhé světové válce, netuší, že v témž prostoru stálo kdysi docela jiné město. (…). Stará Varšava duchovně zmizela v roce 1939, teprve poté zmizela fyzicky, byla nacisty zbořena na konci války a později bez půvabu vystavena (spíše obnovena). Uchovala si něco ze své stálé atmosféry – například lidový výsměch všem majestátům a autoritám – ale ztratila svou někdejší bezstarostnost a zvýraznila jinou svou vadu či ctnost, brutalitu.“26
Další známé dílo, v němž autor jako účastník vzpomíná a popisuje povstání města je Památník z Varšavského povstání (Pamiętnik z Powstania Warszawskiego, 1970) spisovatele, představitele tzv. lingvistické poezie, Mirona Białoszewského. Białoszewski nepatřil k povstalcům, ale stejně jako většina obyvatel města jim jen pomáhal. Jedná se tak o vzpomínky mladého, dospívajícího chlapce, který byl vytržen ze života, kde jeho jediným
25 MIŁOSZ, Czesław. Rodná Evropa. Olomouc: Votobia, 1997. s. 239. 26 Tamtéž. s. 190. 17 středobodem a zájmem do té doby byla literatura (tento motiv psaní na co se tehdy dalo a ztráty textů, se prolíná celou knihou). Právě dvacetiletá prodleva mezi povstáním a vydáním knihy je důvodem, proč je autor schopen nejen popisu událostí, ale i reflexe svého myšlení mezi tehdy a teď:
„Tohle všechno je vlastně jako přelud. Je to strašně otřepaný obrat, ale jen ten se hodí k tomu, co jsme tenkrát cítili. Člověk nemusel být básník, aby si to takhle představoval. A co když píšu málo o dojmech. A obyčejně. Jakoby nic. Nebo že do sebe skoro nevnikám, že zůstávám jen jako na povrchu. Ale to jen proto, že jinak to nejde. Tak jsem taky tenkrát sám sebe cítil. A vůbec je to jediný způsob, koneckonců ne uměle vykombinovaný, ale právě ten jediný přirozený, jak tohleto všechno předat. Dvacet let jsem o tom nemohl psát. I když jsem tolik chtěl. A tak jsem vykládal. O povstání. Tolika lidem. Tolika různým lidem. Tolikrát. A pořád jsem myslel na to, že musím to povstání popsat, nějak popsat. Ale nevěděl jsem, že právě to moje dvacetileté mluvení – a mluvím o tom přes dvacet let, protože je to největší, už uzavřený zážitek mého života – že právě tohleto mluvení, tenhle způsob se jako jediný hodí k tomu, jak popsat povstání.“27
Z autorova vyprávění je zřejmé, že se sám potýkal s traumatem, jež v sobě dlouho zpracovával, to lze předpokládat i u ostatních přeživších. Jeho vyprávění je plné citoslovců, částečně chaotické, jakoby chtěl zachytit válečný zmatek a zároveň, do jakéhosi pomyslného kontrastu, je proložené úryvky mariánských písní a modliteb, které měli lidem v krytech přinášet pocit stability a klidu.
Z výše uvedených úryvků a příkladů děl vyplývá, jak hluboké bylo prožití, respektive spoluprožití, něčeho tak extrémního jako je povstání v okupovaném městě. Autoři se snažili přiblížit čtenáři každý svým specifickým a jazykem a tento prožitek dalším generacím skrz svou tvorbu předat, ať už jako vzpomínku na dny již prožité, nebo memento pro následující generace.
1.3. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v divadelní a dramatické tvorbě
Neoddělitelnou součástí kultury a národního dědictví v ní obsažené je i dramatické a divadelní umění. Varšavské povstání je velmi silným specifickým momentem v historii Polska, i přes všechna další povstání, která mají většinou také svá muzea uchovávající jejich
27 BIAŁOSZEWSKI, Miron. Památník z Varšavského povstání. 2. Praha: Odeon, 1987. s. 48-49. 18 památku, také Varšavské povstání má své muzeum (založeno bylo roku 1983, a pro veřejnost otevřeno až v roce 2004). Toto muzeum má však jeden specifický aspekt, každý rok (přesněji od roku 2006) zve na svou půdu divadelní tvůrce, aby zinscenovali představení, jehož stěžejním tématem budou právě události z povstání. „Muzeum Powstania Warszawskiego jest instytucją-hegemonem pamięci Powstania Warszawskiego – tworzy jego mit.“28 Od roku 2006 do 2018 se povedlo pozvat k divadelním projektům Muzea Varšavského povstání tyto tvůrce: Monika Grochowska i Marcin Liber (Gwiazdy spadają w sierpniu, 2006), Jan Klata (Triumf Woli, 2007), PawełPassini (Hamlet ’44, 2008), Marcin Liber (Zawiadamiamy Was, że żyjemy. Dubbing ’44, 2009), Paweł Łysak (Opowiem Wam bajkę, 2010), Michał Zadara (Awantura warszawska. Waszyngton – Moskwa – Londyn, 2011), Radosław Rychcik (Powstanie, 2012), Krzysztof Garbaczewski (Kamienne niebo zamiast gwiazd, 2013), Krystyna Janda (Pamiętnik z Powstania Warszawskiego, 2014), Agata Duda-Gracz (Ciekawa pora roku, 2015), Agnieszka Glińska (Gdzie ty idziesz, dziewczynko, 2016), Iwan Wyrypajew (Dziennik czeczeński Poliny Żerebcowej, 2017). Veřejně není známo, kdo a podle čeho konkrétní umělce ke spolupráci s Muzeem vybírá a zve.29 Výjimečnost všech těchto inscenací je stavěna hned na několika skutečnostech. Jednou z nich je samotné zadání od Muzea, následně také skutečnost, že představené se konají pouze pět dní v roce, od 1.8. do 5.8., jsou tak dalším způsobem symbolicky svázána s povstáním a jeho začátkem. A na konec také samotná nepřenositelnost těchto inscenací do jiných divadelních prostorů, o což již byly pokusy na začátku divadelní sezóny v září, ale jednotlivá představení jsou vystavěna speciálně pro sál v Muzeu, kde je svým zázemím vytvářena zvláštní atmosféra.30 Autorka článku Beata Kustra pak dále popisuje tvůrčí proces inscenizátorů při tvoření divadelních produkcí:
„Powstańczy teatr powstania znajduje się «w pół drogi pomiędzy pamięcią i amnezją». Reżyserzy oraz dramaturgy balansują natomiast na granicy między historią świadomie zreinterpretowaną przez Muzeum Powstania Warszawskiego a obszarem wypartej pamięci powstania. Pokazują, że nie jesteśmy w stanie poznać danego historycznego zdarzenia przez pryzmat subiektywnej opowieści wytworzonej pokoleniowo bądź kulturowo. Nasza wiedza o powstaniu warszawskim – (…) – zawsze będzie niepełna. (…) Reżyserzy pokazują, że
28 KUSTRA, Beata. Mit i kulturowa pamięć Powstania Warszawskiego. In: Teatr [online]. 9/2018 [cit. 2020-03- 11]. Dostupné z: http://www.teatr-pismo.pl/przestrzenie- teatru/2149/mit_i_kulturowa_pamiec_powstania_warszawskiego/. 29 Tamtéž. 30 Tamtéž. 19 powstanie warszawskie to nie tylko decyzja i heroiczna walka powstańców-mężczyzn – można powiedzieć, że biorą udział w próbie aktualizacji historii Powstania warszawskiego.“31
Výše uvedená citace navazuje do dalšího aspektu specifičnosti těchto inscenací. Tyto produkce pracují s mýtem, který je záměrně a systematicky vytvářen Muzeem, ale nejen jím, a dále ho právě tyto projekty určitým způsobem prezentují a interpretují. Nejde však už o samotné události ze srpna roku 1944, ale o jejich návaznosti a důsledky v dnešním vnímaní společnosti a jejich odkaz současnosti.
Pokud lze pominout specifičnost dramatických děl, která vznikla po zadání Muzea Varšavského povstání, bylo by možné na toto téma vyjmenovat další, snad dokonce, stovky divadelních produkcí, které vznikly od konce 2. světové války. Dala by se sem například zařadit Akropolis divadelního mága Jerzego Grotwského, ze současnějších třeba i Trylogia Jana Klaty, nebo (A)pollonia Krzysztofa Warlikowského. Ne všechna díla vznikla přímo na základě událostí, nebo jinak sdílených událostí z války nebo povstání, jde o to, že inscenátoři pracují se stále živým mýtem-traumatem, jež Varšavské povstání bezpochyby je.
1.4. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání ve filmové tvorbě
Polskou filmovou tvorbu, která se tematicky dotýká vybrané historické etapy, by bylo možné rozdělit hned podle několika různých kritérií: na filmy hrané a dokumentární, chronologicky, nebo podle tvůrců (například silná výrazná linie v tvorbě Andrzeje Wajdy). V následující kapitole bude zvoleno kritérium první. Nezbytné je také na počátku připomenout, že filmy vzniknuvší v období PRL-u na toto téma, jsou značně zabarvené tehdejší komunistickou propagandou a je tedy nutné se na ně takto s určitým odstupem i dívat.
Dokumentární filmy, jejichž tvůrci si dali za úkol podat obraz o bojích povstalců, pochází jak z dob PRL-u, tak i po ukončení komunistické éry. Jak již bylo zmíněno, do roku 1989 podléhala filmová (v podstatě jakákoliv umělecká) tvorba potřebám propagandy, a to i co se týče filmů dokumentárních. To, jaké bylo oficiální stanovisko tehdejší vlády k Varšavskému povstání a vůbec k AK, již bylo popsáno výše. Jako první takový film lze brát 63 dni z roku 1969 (rež. R. Wionczek), ale ten je právě zatížen stereotypy propagandy, potom následující až z roku 1983 film s názvem Sceny z Powstania Warszawskiego (rež.
31 Tamtéž. 20
T. Makarczyński), tento film vznikl na základě sebrání fotografií reportéra S. „Krisa“ Brauna, jedná se tak o jakousi fotokoláž doplněnou o komentáře a hudbu.
Následující dokumentární filmová díla vznikla až po roce 1989. První byl Powstanie Warszawskie 1944 z roku 1994 (rež. K. Lang) zde lze nalézt materiály z filmových kronik i výpovědi přeživších účastníků povstání. V tomtéž roce byly také zveřejněny dva dokumentární cykly Kalendarium Powstania Warszawskiego (rež. A. Trzos-Rastawiecki) a Powstanie Warszawskie dzień po dniu (rež. Z. Wawer, T. Kondracki). Následující výročí v roce 2004 přineslo dokument Powstanie Warszawskie… 60 lat później (rež. A. Sapija), který se snaží i o širší mezinárodní kontext, ten je divákům přiblížen skrz komentáře historiků, například N. Davise. V roce 2004 vznikl také film Za każdy kamień Twój... (rež. Z. a A. Kunertových), zde se tvůrci snažili přiblížit realitu povstání na osudech známých osobností. Po třech letech v roce 2007 byl zveřejněn dokument Eksplozja ciszy (rež. K. Rimpler), ten ukazuje osudy povstaleckých vojáků, kteří byli hluchoněmí. Poté v roce 2012 byl uveden film Zejść na ziemię (rež. M. Nekanda-Trepka), který těží z materiálů uložených v národním archivu ve Washingtonu. Další výročí v roce 2014 přineslo dva dokumenty Zdobyć miasto (rež. E. Ewart) a Honor miasta. Powstanie Warszawskie (rež. E. Starky). Jako samostatnou, ale poté i neoddělitelnou část později vzniklých dokumentů lze brát tehdejší filmové kroniky, které jsou svébytným dokumentárním materiálem té doby.32 Autor další publikace Albert Kiciński pak ve svém díle k tématu dokumentárních filmů o tomto období dodává: „Unikatowe materiály filmowe, które zostały nakręcone przez operatorów Biura Informacji i Propagandy Komendy Głównej AK, są dzisiaj wstrząsającym obrazem tamtych dni. Do czasów współczesnych udało się ocalić niewielką częśćz realizowanych przez nich materiałów, które wraz upadkiem Powstania zostały ukryte.“33 Tak se zachovaly filmy Warszawa walczy a Powstańcze kamery. Specifickým projektem je potom film Powstanie Warszawskie (rež. J. Komasa), který je na hranici dokumentu a hraného filmu, válečného dramatu non-fiction. Tento specifický film těží z autentických materiálů, které autoři digitálně zrekonstruovali.
32 „Obecnie w polskich archiwach znajduje się około 6600 metrów taśm kronik powstańczych.“ MICZKA, Tadeusz. Powstanie Warszawskie - temat "arcypolski" w epizodach filmowych. Postscriptum [online]. 2005, 2(50), 18 - 45 [cit. 2020-03-28]. Dostupné z: http://bazhum.muzhp.pl/media//files/Postscriptum/Postscriptum-r2005-t-n2(50)/Postscriptum-r2005-t-n2(50)- s18-45/Postscriptum-r2005-t-n2(50)-s18-45.pdf. s. 22. 33 KICIŃSKI, Albert. Powstanie Warszawskie w polskim filmie fabularnym i dokumentalnym. In: Https://filmlwow.eu/ [online]. 2014 [cit. 2020-03-27]. Dostupné z: https://filmlwow.eu/aktualnosci/informacje-bie-ce/1159-powstanie-warszawskie-w-polskim-filmie-fabularnym- i-dokumentalnym. 21
Avšak většinovou část filmové produkce týkající se tohoto téma tvoří filmy hrané, tzv. fabulární, fikční, některé z nich již lze řadit do zlatého fondu polské kinematografie.34 Jako první film, který k tomuto proudu lze zařadit jsou Zakazane piosenki (rež. L. Buczkowski) z roku 1946, kde je povstání věnována jedna výrazná část (film má několik verzí).35 Poté film Robinson warszawski (známý také pod názvem Miasto nieujarzmione, rež. J. Zarzycki) z roku 1950, kde původně scénář psali Czesław Miłosz a Jerzy Andrzejewski.36 Následujícím, dnes už legendárním, filmem je Kanał (rež. A. Wajda) z roku 1957, který vznikl na vlně tehdejší politické oblevy. Jak píše ve svém článku Kanał Jerzy Eisler, jedná se pravdivý příběh J. S. Stawińského, který se snažil se svými 73 vojáky dostat z Mokotova do centra města. Eisler poté také dodává, že film neukazuje celou pravdu o povstání, ale pouze o jeho posledních nejtragičtějších dnech.37 Film se distancuje od politického kontextu, snaží se pouze ukázat osudy mladých povstalců.38
O rok později, v roce 1958, byl uveden film Eroica (rež. A. Munk), s podtitulem Symfonia bohaterska w dwóch częściach, toto dílo vzniklo na základě prózy J. S. Stawińského. „Munk do polskich strategii bohaterskiego umierania odnosił się ze sceptycyzmem, a nawet pesymizmem i traktował odwagę Polaków jako urojenie i apoteozowanie śmierci bzdurnej.“39 Munk ve svém filmu (samotnému povstání je věnována jen první část) ukazuje i absurdní a komické obrazy, například opileckou cestu hlavního hrdiny do štábu Maďarů, která je tak v kontrastu s akcí povstalců a opilec tak jen čistě náhodou uniká smrti, nebo když si smáčí nohy a vystraší ho německý tank, po kterém hodí prázdnou láhev a následně se mu němečtí vojáci vysmějí, což lze brát jako travestii, či parodii na celé povstání.
34 KUŹMA, Darek. Najważniejsze filmy o Powstaniu Warszawskim. In: Onet [online]. 2.8. 2018 [cit. 2020-03- 29]. Dostupné z: https://kultura.onet.pl/film/wywiady-i-artykuly/100-lat-polsko-najwazniejsze-filmy-o- powstaniu- warszawskim/psn2qgq?utm_source=is.muni.cz_viasg_kultura&utm_medium=referal&utm_campaign=leo_auto matic&srcc=ucs&utm_v=2. 35 MICZKA, Tadeusz. Powstanie Warszawskie - temat "arcypolski" w epizodach filmowych. Postscriptum [online]. 2005, 2(50), 18 - 45 [cit. 2020-03-28]. Dostupné z: http://bazhum.muzhp.pl/media//files/Postscriptum/Postscriptum-r2005-t-n2(50)/Postscriptum-r2005-t-n2(50)- s18-45/Postscriptum-r2005-t-n2(50)-s18-45.pdf. s. 23-24. 36 Tamtéž. s. 25-26. 37 EISLER, Jerzy. Kanał. Pamięć.pl [online]., 78-80 [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: http://www.polska1918- 89.pl/pdf/kanal-film,1579.pdf. s. 80. V tomto článku lze najít i rozsáhlejší reflexi filmu i s jeho tehdejší recepcí. 38 MICZKA, Tadeusz. Powstanie Warszawskie – temat "arcypolski" w epizodach filmowych. Cit. d., s. 27-28. 39 Tamtéž. s. 28-29. 22
Dalším filmem je potom Kamienne niebo z roku 1959 (rež. E. a Cz. Petelští), ten vznikl na motivy románu J. Krzysztonia. K tomuto filmu napsal Tadeusz Miczka ve své práci následující:
„Pisarz łączył elementy historyczne i filozoficzne z metaforyczno-symbolicznymi oraz sytuował zagadnienia wojennej mitologii i prawdy w perspektywie powojennej rzeczywistości, a Petelscy byli twórcami dbającymi o poprawność polityczną i zrealizowali film, który dzięki warstwie tematycznej był głęboko osadzony w repertuarze polskiej szkoły filmowej, ale pod względem estetycznym i ideologicznym daleko wykraczał poza jej poetykii koncepcje myślowe.“40
V tomto díle nejsou výjimečně hlavními hrdiny válčící povstalci, ale obyčejní lidé, průměrní obyvatelé Varšavy, kteří jsou zasypáni ve sklepě a snaží se vyprostit a přežít. Dále by bylo možné sem zařadit i filmy jako Powrót z roku 1960 (rež. J. Passendorfer), nebo také Ręce do góry!, který je z roku 1967, ale premiéra byla až v roce 1985 (rež. J. Skolimowski), oba filmy se však tématem povstání zabývají jen okrajově a spíše popisují jeho důsledky a dopady na konkrétní mezilidské vztahy.41 V roce 1979 vznikl film Godzina „W“ (rež. J. Morgenstern), toto zpracování bylo adaptací literárního díla J. S. Stawińského. Bylo by možné zde zařadit i následující filmy: Droga daleka przednami… (1980, rež. W. Ślesicki), Dzień Wisły (1980, rež. T. Kijański) a Urodziny młodego warszawiaka (1980, rež. E. a Cz. Petelští).42 Další film potom vznikl k čtyřicátému výročí povstání: Cienie (1983, rež. K. Lang) dílo těžilo z fotografického materiálu S. „Krisa“ Brauna.43 Přímo v roce 1984 pak byl uveden film Dzień czwarty (rež. L. Niedbalska), jenž je polodokumentárním dílem o životě básníka K. K. Baczyńského.44 Částečně do tématu povstání navazuje i film Pierścionek z orłem w koronie z roku 1992 (rež. A. Wajda) ten však po počátečním úvodu (konečné boje a kapitulace povstalců) dále jen mapuje poválečné osudy hrdinů. Dalším dílem polské kinematografie, kde lze nalézt odkazy na Varšavské povstání, avšak pouze jako podkres k příběhu hlavního hrdiny (celou válku schovávající se ve Varšavě hudebník W. Szpilman), je film Pianista, který byl uveden v roce 2001 (rež. R. Polański).45 Po delší době, až v roce 2013 potom vznikl film Baczyński (rež. K. Piwowarski).46 Tento film
40 Tamtéž. s. 31. 41 Tamtéž. s. 32. 42 Tamtéž. s. 37. 43 Tamtéž. s. 38. 44 KICIŃSKI, Albert. Powstanie Warszawskie w polskim filmie fabularnym i dokumentalnym. Cit. d. 45 MICZKA, Tadeusz. Powstanie Warszawskie – temat "arcypolski" w epizodach filmowych. Cit. d., . s. 40. 46 KICIŃSKI, Albert. Powstanie Warszawskie w polskim filmie fabularnym i dokumentalnym. Cit. d. 23 ukazuje povstání na osudu básníka K. K. Baczyńského, je částečně hraný s prostřihy recitací jeho básní současnou mladou generací a výpověďmi přeživších spolubojovníků z jeho skupiny. V témže roce byly natočeny další dva filmy: Sierpniove niebo. 63 dni chwały (rež. I. Dobrowolski) a Był sobie dzieciak (také pod názvem Taniec śmierci. Sceny z Powstania Warszawskiego, rež. L. Wosiewicz).47 V roce 2014 k 70. výročí povstání potom vznikl film Miasto 44 (rež. J. Komasa).48 Tento film, jak píše ve svém příspěvku Zuzanna Lewandowska, je:
„obrazem przeżyć młodych ludzi, którzy wkraczając w dorosłe życie, musieli stawić czoła śmierci na powstańczych barykadach. (…) Miasto 44 z pewnością przyniosło diametralnie różny niż poprzednie realizacje obraz powstania – nie tylko dzięki zastosowaniu nowoczesnych środków technicznych, ale przedewszystkim poprzez specyficzną strukturę formalną i niecodzienną estetyczną wizję ukazywanych wydarzeń.“49
Komasův film se snaží realisticky zachytit postupnou devastaci města a masakr všech jeho obyvatel na pozadí celkem banálního milostného příběhu.
Na téma Varšavského povstání vznikly také televizní seriály. Prvním z nich byl pětidílný seriál s názvem Kolumbowie, který vznikl v roce 1970 (rež. J. Morgenstern) na základě stejnojmenného románu R. Bratného.50 V dalších seriálech pak lze mluvit pouze o jednotlivých epizodách, které se povstání věnovaly, nebo do něj nějakým způsobem navazovaly. Zde lze tedy vyjmenovat například seriál Dom, Polskie drogi, nebo Czterej pancerni i pies.51
Všechna výše vyjmenovaná díla jsou pouze jakýmsi výsekem z polské kinematografie toho nejdůležitějšího a nejznámějšího, co bylo na téma Varšavského povstání natočeno. Filmových děl týkajících se těchto událostí samozřejmě může existovat daleko víc (jsem si vědoma, že už teď v mém výčtu nejsou zahrnuty například mezinárodní koprodukce). Varšavské povstání je dodnes téma budící vášnivé emoce, je neustále znovu interpretováno
47 Tamtéž. 48 Tamtéž. 49 LEWANDOWSKA, Zuzanna. Ponowoczesna wizja Powstania Warszawskiego w filmie Jana Komasy „Miasto 44“. Images, Poznań, 2015, 2015, 17(26), s. 95 Dostupné z: https://pressto.amu.edu.pl/index.php/i/article/view/5146/5239. s. 95. Zde je také možné nalézt komplexní a hlubší analýzu Komasova filmu ukotvenu v historicko-kulturním kontextu. 50 MICZKA, Tadeusz. Powstanie Warszawskie – temat "arcypolski" w epizodach filmowych. Cit. d. s. 33-34. 51 KICIŃSKI, Albert. Powstanie Warszawskie w polskim filmie fabularnym i dokumentalnym. In: Https://filmlwow.eu/ [online]. 2014 [cit. 2020-03-27]. Dostupné z: https://filmlwow.eu/aktualnosci/informacje-bie-ce/1159-powstanie-warszawskie-w-polskim-filmie- fabularnym-i-dokumentalnym. 24 a stejně tak je neutuchající snaha ho znovu a znovu zmapovat z nejrůznějších úhlů. Takto vlivy na způsob práce filmových tvůrců popisuje i v jedné části své dizertační práce Maciej Białous:
„Jednocześnie, tematy niejednoznaczne, dyskusyjne, wzbudzające kontrowersje, często stanowiły inspirację dla twórców, chcących zmierzyć się z trudnym, wielowymiarowym problemem. Tym bardziej, że wydarzenia z historii najnowszej często były również elementem ich casnej pamięci indywidualnej, bądź pokoleniowej – najwidoczniejsze było to w dziełach twórców tak zwanej szkoły polskiej – w związku z czym ich dzieła nabierały zarazem charakteru wypowiedzi osobistych, prowadzonych z określonych pozycji światopoglądowych i społecznych.“52
Přes jakékoliv možnosti a množství zobrazení a výpovědí (ať už budící rozpaky a kontroverze, nebo pozitivní přijetí) je na pozadí všech promítajících se příběhů ten hlavní, příběh zničeného města, zvlášť pokud se jedná o město hlavní. V takovém případě je velmi těžké balancovat na hraně objektivnosti a nesklouznout k patetickým vzorcům, kýčovitosti, nebo dokonce k zobrazení, které by se dalo využít politicky, či bylo jinak angažované. Opět je třeba připomenout, že se jedná pouze o filmy dotýkající se samotného Varšavského povstání, nejsou zde uvedeny (vzhledem k vyčerpávajícímu množství) filmy všeobecně se dotýkající nebo zabývající se tématem 2. světové války.
1.5. Zobrazení 2. světové války a Varšavského povstání v hudební tvorbě
Pokud jde o hudební tvorbu týkající se Varšavského povstání, novějších (myšleno po roce 2000) vyšlo několik alb, která byla věnována čistě tomuto tématu, ale vznikla i řada dalších, „samostatných“ písní různých umělců k různým příležitostem, které k těmto událostem ve svých textech nějakým způsobem odkazují.
Jednou ze současných hudebních skupin, které povstání věnovali jedno celé album je seskupení s názvem Lao Che (zal. 1999). Své album hudebníci nazvali přímo Powstanie Warszawskie (2005). Sami hudebníci potom své album popisují následovně: „Postaraliśmy się aby scenariusz przedstawiał się dokładnie tak jak faktyczne zdarzenia owych dni.
52 BIAŁOUS, Maciej. Społeczna konstrukcja filmów historycznych. Pamięć zbiorowa i polityka pamięci w kinematografii polskiej lat 1920–2010. Białystok, 2015. Disertační práce. Uniwersytet w Białymstoku, Wydział Historyczno-Socjologiczny. Vedoucí práce Dr hab. prof. UwB Edmund Dmitrów. s.172. Zde lze také nelézt výčet všech filmů vzniklých na téma Varšavského povstání. 25
Chcielibyśmy, aby słuchacze poczuli choć namiastkę tamtych emocji.”53 Dalším albem, které je věnováno výhradně Varšavskému povstání je Gajcy! (2009). Tato deska je výjimečná tím, že texty písní nejsou od současných autorů, ale jedná se o zhudebněné básně poety Tedeusze Gajcyho, který za povstání padl. Toto album bylo vydáno Muzeem Varšavského povstání jako jedna z jeho kulturně-osvětových akcí.54 Jako následující sem lze zařadit album Wawa2010.pl (2010), jenž je projektem umělkyně Karoliny Ciché a jejích kolegů. Jedná se o písně o Varšavě od povstání do současnosti, toto album bylo také vydáno Muzeem Varšavského povstání.55 Další album nese název Kto ty jesteś? Czyli adresaci (2011), které má své specifikum v tom, že je později vydané (albem, ale dostupné je i DVD) a vzniklo na základě stejnojmenné muzikálové inscenace (2008), partnerem projektu jeopět Muzem Varšavského povstání.56 Album, které se jmenuje Morowe panny (2012) je také autorským projektem, zde spolupracoval Dariusz Malejonek se současnými mladými interpretkami, jejich cílem bylo vyjádřit osudy žen za povstání v kontrastu, nebo spojení s dněšním pohledem žen. Album vzniklo na základě koncertu k výročí povstání a také bylo vydáno Muzeem Varšavského povstání.57
Jak již bylo zmíněno vznikla i spousta jednotlivých písní, které ve svých textech odkazují k povstání. Za všechny je možno vyjmenovat aspoň 63 hiphopové skupiny Kwadratura Koła, Mały Powstaniec skupiny Horytnica, nebo také Głośniej od bomb polského rapera Pjusa, a spousta dalších. Jak už samotné názvy písní ukazují, jejich náležitost, či odkazy k historickým událostem týkající se hlavního města jsou zřejmé.
Na zakončení této kapitoly je třeba dodat, výčet uvedených děl, která se zabývají tématikou Varšavského povstání je pouze výběrem děl nejznámějších a nejdůležitější, co se týče polské kultury a v ní formovaného pohledu na povstání. Nejedná se o encyklopedický výčet děl, zde se jedná pouze o díla zásadní, která vznikla a tak utvořila konkrétní obraz Varšavského povstání v kultuře.
53 Lao Che [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné z: https://laoche.art.pl/dyskografia/powstanie-warszawskie- 2005/. 54 70 lat temu w Powstaniu Warszawskim zginął Tadeusz Gajcy. In: Dzieje.pl [online]. Warszawa, 18.08.2014 [cit. 2020-04-19]. Dostupné z: https://dzieje.pl/kultura-i-sztuka/70-lat-temu-w-powstaniu-warszawskim-zginal- tadeusz-gajcy. 55 Tato hudebnice již spolupracovala i na albu Gajcy! LAGIERSKA, Anna. Karolina Cicha. In: Culture.pl [online]. 2014 [cit. 2020-04-20]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/tworca/karolina-cicha.
56 "Kto Ty Jesteś?, czyli Adresaci." In: Muzeum Powstania Warszawskiego [online]. 10.11.2011 [cit. 2020-04- 21]. Dostupné z: https://www.1944.pl/artykul/kto-ty-jestes-czyli-adresaci-.,3565.html. 57 Koncert "Morowe Panny." In: Muzeum Powstania Warszawskiego [online]. 14.07.2011 [cit. 2020-04-21]. Dostupné z: https://www.1944.pl/artykul/koncert-morowe-panny-.,3465.html. 26
2. Obraz 2. světové války a Varšavského povstání v dnešním Polsku
V této menší mezikapitole bych chtěla doplnit a ucelit obraz Varšavského povstání (k historickým pohledům) a přidat ještě i pohled sociologický. Jde především o popis kolektivní paměti národa a předávání si konkrétních vzpomínek a obrazů v rámci této paměti. K tomu mohou posloužit následující informace ze statistik, které doplňují obraz 2. světové války a Varšavského povstání v současnosti.
Jak již bylo popsáno v předchozí kapitole, 2. světová válka a Varšavské povstání patří mezi události, které jsou v polském národě silně emocionálně zabarveny a patří téměř neoddělitelně k stále živému mýtu, legendě, boji za nezávislost a svobodu. Pokud jde o vnější projevy tohoto patriotismu jako základní pilíře informací mohou posloužit data z GUS (Glówny Urząd Statystyczny). Instituce GUS byla založena už roku 1918 a funguje dodnes (je tak nejstarším polským úřadem), pouze s přestávkou během 2. světové války (kdy byly kompetence funkce instituce včleněny do jiné v Generálním gouvernementu). Avšak i během této několikaleté přestávky aktivita bývalých pracovníků úřadu zcela neutichla, děla se spíše neoficiálně.58
Co se týče obecných statistik, které dávají základní informace a údaje o životě Poláků během války je nejpřehlednější publikací zřejmě 100 lat Polski w liczbach (1918-2018). Publikace je výroční knihou GUS-u k výročí nezávislého Polska a také své existence. Jsou zde uvedeny informace například porovnávající životní podmínky obyvatel v GG a ve zbylých okupovaných územích. Avšak pokud jde o samotné Varšavské povstání je zde jen velmi spoře, dvěma statistikami.59 Jako další zdroj informací k válečné době na území Polska lze použít publikaci 1939-1945 Pro Memoria.60
Publikací, kterou je možné požít k těmto účelům je kniha Między codziennością a wielką historią. Druga wojna światowa w pamięci zbiorowej społeczeństwa polskiego. Tato kniha vyšla v roce 2010 a je tak průřezem kolektivní paměti polského národa (bádání se
58 ŁAZOWSKA, Bożena. Z Dziejów Statystyki. Wiadomości Statystyczne [online]. Warszawa, 2017, 2017, 62.(4.), 68-85 [cit. 2020-07-08]. Dostupné z: WiadomościStatystyczne [online]. 62. Warszawa, 2017 [cit. 2020-07-08]. ISSN 2543-8476. Dostupné z: https://stat.gov.pl/files/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5982/7/27/1/ws_04_2017__08_bozena_lazo wska__polskie_badania_statystyczne_w_okresie_ii_wojny_swiatowej.pdf. 59 AMBROCH, Magdalena, Grażyna CZERMAK, Elżbieta LISIAK a Grażyna SIDŁOWSKA. 100 lat Polski w liczbach 1918-2018. Warszawa: Zakład Wydawnictw Statystycznych, 2018. s. 33-46. 60 DMOCHOWSKA, Halina a kolektiv. 1939-1945 Pro Memoria. In: Stat.gov.pl [online]. 2015 [cit. 2020-07- 18]. Dostupné z: https://stat.gov.pl/files/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5501/19/1/1/promemoria.pdf. 27
účastnila nejstarší generace, která povstání a válku ještě zažila, tak i nejmladší, jejíž rodiče, či prarodiče se narodili po válce).61 Zde se lze dozvědět jak důležitou roli například při zájmu o válku a povstání hraje přímá zkušenost rodinného příslušníka (32 % tázaných).62 Dále se lze dozvědět, jakými různými způsoby současní Poláci válečná léta vnímají:
„Generalnie doświadczenie wojny jawi się współczesnym Polkom i Polakom jako wielka trauma – „straszneczasy” czy „lata nieszczęścia i cierpienia”. Asocjacje, najczęściej silnie emocjonalnie związane z II wojną światową, można podzielić na pięć obszarów tematycznych: 1) życie codzienne w warunkach niepewności, niedostatku, biedy, terroru, zagrożenia zdrowia i życia; 2) ludobójstwo, męczeństwo, eksterminacja, holokaust; 4) walka z wrogiem, zwłaszcza ruch oporu (w tym Powstanie Warszawskie), działanie państwa podziemnego; 4) ogólna refleksja o charakterze historycznym – bilans strat państwa i społeczeństwa polskiego; 5) skojarzenia związane z wybuchem wojny, najazdem hitlerowskim i wojną obronną 1939 r.“63
Dále autor dodává, že odpovědi na konkrétní zkušenosti s válkou se liší podle podmínek bydlení a také především regionálně; nebo také, které historické postavy jsou vnímány s hrdostí a které naopak se studem.64 Tato práce se snaží spíše zmapovat, jak současní Poláci vnímají válečné zkušenosti předků v kontextu aktuální kolektivní paměti a také to, jak tato kolektivní paměť funguje v rámci rodin, či větších společenských skupin, současně s vlivem všech novodobých médií.
Jiný text, který se věnuje čistě reflexi Varšavského povstání, vznikl v roce 2009, nese název Powstanie Warszawskie w pamięci zbiorowej pod institutem CBOS (Centrum Badania Opinii Społecznej). Autoři bádání ještě rozdělují výsledky svého výzkumu podle následujícího klíče: respondenti ve Varšavě a respondenti v Polsku. „Ponad jedna trzecia populacji ogólnopolskiej (35%) oraz niemal dwie piąte warszawskiej (38%) sądzi, że wydarzenie to ma wartość jedynie dla ludzi starszego pokolenia. Mniej więcej jedna dziesiąta zarówno ogółu Polaków (8%), jak i warszawiaków (10%) wskazuje na lokalną wartość Powstania
61 SIŃCZUCH, Marcin. Pamięć społeczna. Druga wojna światowa w świadomości społeczeństwa polskiego. Przegląd Historyczno-Wojskowy [online]. 2011, 12(2), 195-201 [cit. 2020-07-18]. Dostupné z: http://bazhum.muzhp.pl/media//files/Przeglad_Historyczno_Wojskowy/Przeglad_Historyczno_Wojskowy- r2011-t12_(63)-n2_(235)/Przeglad_Historyczno_Wojskowy-r2011-t12_(63)-n2_(235)-s195- 201/Przeglad_Historyczno_Wojskowy-r2011-t12_(63)-n2_(235)-s195- 201.pdf?fbclid=IwAR2v7MH8ItKSZbrYHEoupHaCfKyBapvGoFe2U-BbTUj9fZ_KbL3L24Y_PKM. 62 Tamtéž. s. 197. 63 Tamtéž. s. 198. 64 Tamtéž. s. 199.
28
Warszawskiego.“65 Text je průběžně doplněn o různé druhy grafů, diagramů a přehledných tabulek tak, aby čtenář ihned viděl a rozpoznal poměry odpovědí, tyto vizuální pomůcky v textu jsou tak i podporou pro lepší zapamatování si statistických údajů. Dále důležitým údajem vyplývajícím z textu je, že se nezměnil status povstání v tom smyslu, že ho stále stejná část populace (přes 80 % bez ohledu na místo bydliště) považuje za důležitou událost v dějinách, v tomto bodě se tak kolektivní paměť nezměnila.66 Dále se autoři zabývají také tím, z kterých pramenů, či institucí pochází u dotazovaných nejčastěji povědomí o Varšavském povstání (škola, filmy, internet, Muzeum PowstaniaWarszawskiego apod.).67 co se potom týče samotného hodnocení povstání, zda bylo potřebné, či ne, je výsledek bádání následující: „Zdaniem większości badanych w próbie ogólnopolskiej (68 %) Powstanie Warszawskie było potrzebne. Takie deklaracje przeważają również wśród mieszkańców Warszawy, choć wskazywane są za uważalnie rzadziej niż w skali kraju (48 %).“68 Tyto informace jsou pak následně doplněny o zajímavé výsledky v tom smyslu, že o kolik v obou případech srovnatelné skupiny dotázaných projevily přesvědčení, že Varšavské povstání nebylo potřebné, o tolik právě Varšavané (což je trochu překvapující) skoro dvakrát častěji, než zbytek Poláků nemají žádný názor na toto téma (35 % vůči 18 %).69 Autoři pak dále analyzují výsledky a podíl různých sociologických skupin na odpovědích, vliv například dosaženého vzdělání, politického postoje či věku apod. Součástí této studie byla také otevřená otázka, proč si dotazovaní myslí, že povstání bylo nezbytné: „Wśród argumentów tych, którzy sądzą, że Powstanie było niezbędne, najczęściej pojawiała się potrzeba walki z okupantem, próba wyzwolenia Warszawy. Niemniej o tym, że Powstanie istotnie przyczyniło się do odzyskania wolności, niepodległości kraju, mówiło już zdecydowanie mniej osób.“70 Dále se zde uvádí, že menší skupiny dotazovaných odpovídaly na potřebu povstání spíše v kontextu manifestace jistých základů Polska, základů spíše ve smyslu hodnot, které ho utváří: vlastenectví, hrdinství a obětování se pro vlast.71
Ti respondenti, kteří se vyjádřili proti nezbytnosti povstání, nejčastěji jako argumenty používali: příliš mnoho obětí na lidských životech (především co se týče mládeže
65 BOGUSZEWSKI, Rafał a Michał FELIKSIAK. Powstanie Warszawskie w pamięci zbiorowej. In: Cbos.pl [online]. 2009 [cit. 2020-07-21]. Dostupné z: https://www.cbos.pl/SPISKOM.POL/2009/K_109_09.PDF?fbclid=IwAR1MZlyhxPJ4-zR6RdNP_r9pmstJaT- 7IgRoQAojwKfuVvDgzzi9Dx0X7X4. 66 Tamtéž. 67 Tamtéž. 68 Tamtéž. 69 Tamtéž. 70 Tamtéž. 71 Tamtéž.
29 a inteligence), materiální škody – zničení města, špatná příprava a strategické chyby.72 Dále byly vzneseny dotazy jako například: jaké mělo povstání vliv na další historický vývoj Polska; jaké jsou rodinné zkušenosti spojené s povstáním; jestli a jaký je způsob uctívání výročí povstání atd.73
Z výše uvedených statistických údajů vyplývá, že Varšavské povstání stále velká část nejen obyvatel Varšavy považuje za důležitou událost v dějinách a lpí na její nebytnosti. V Polsku je tak toto povstání stále svázáno především ideologicky s posvátnou trojicí (Bóg, honor, ojczyzna), za kterou je třeba stále bojovat. Největším a nejfrekventovanějším argumentem proti zůstává počet obětí povstání.
72 Tamtéž. 73 Tamtéž.
30
3. Tvorba Marie Peszek
Současná polská umělkyně, celým jménem, Maria Teresa Peszek pochází z umělecké rodiny, herci jsou její otec Jan Peszek i její bratr Błażej Peszek.74 Maria Peszek se narodila 9. září 1973 ve Vratislavi. Svou kariéru odstartovala v roce 1993 jako divadelní a filmová herečka. Hrála například Iwonu v Gombrowiczově hře Iwona, księżniczka Burgunda (1997, rež. E. Bułhak), nebo Sofoklovu Antygonu (1998, rež. Z. Brzoza) a jiné, je také možné ji najít v Teatru Telewizji.75 Po té v roce 2005 debutovala i jako zpěvačka a autorka textů deskou Miasto mania. Dnes patří Maria Peszek k čelním představitelům polské alternativní hudební scény. Její texty se vyznačují charakteristickou otevřeností vůči národním a společenským tabu, jde o společensko-kritické komentáře, kterými chce autorka posluchače vykolejit, vyprovokovat. Do dnešního dne má Peszek na svém hudebním kontě čtyři desky: Miasto mania (2005), Maria Awaria (2008), Jezus Maria Peszek (2012) a Karabin (2016).76 Maria Peszek ve své hudební tvorbě, zvláště pokud jde o dvě pozdější alba, nebojí prosazovat své od většiny společnosti naprosto odlišné názory.
Jak již bylo výše zmíněno, v roce 2005 ukončila Peszek svou hereckou kariéru a začala se věnovat dráze hudební (ne však zcela, občas se objeví v některém z hudebních klipů kolegů, nebo v některých výjimečných projektech, ty si ovšem už vybírá).77 Její původní kariéra se však neustále proplétá s tou novou, řeč je nepopiratelném performativním aspektu hudební tvorby Marie Peszek. „Każde multimedialne przedsięwzięcie Marii Peszek (…) jest niezwykle spójne pod zwględem muzyki, słowa i obrazu; staje się swoistym semantyczno- stylistycznym związkiem czterech elementów: muzyczno-dźwiękowego, słowo-tekstowego, ikoniczno-okładkowego oraz ikoniczno-scenicznego.“78 Nejzřetelněji tento aspekt lze vnímat právě u dvou prvních alb, kdy první je spojeno výhradně a nerozlučně s prostředím konkrétního města, kde se odehrává a druhé, kdy je předmětem sama autorka se svým tělem, které vnímá konkrétně přes své pohlaví. Samozřejmě performativní prvky si umělkyně drží v celé své tvorbě a jsou stěžejním bodem v její specifické práci při prezentaci svých děl.
74 Jan Peszek. In: Culture.pl [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/tworca/jan-peszek. 75 Maria Peszek. In: Encyklopediateatru.pl [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: http://www.encyklopediateatru.pl/osoby/9731/maria-peszek. 76 Maria Peszek. In: Culture.pl [online]. 2014 [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/tworca/maria- peszek. 77 Jako příklad lze uvést film Nina. SZUBRYCH, Jacek. Maria Peszek: Dlaczego na Instagramie męski sutek jest w porządku, a kobiecy nie? In: Wyborcza.pl [online]. 19.10.2019 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://wyborcza.pl/7,75410,25323220,maria-peszek-dlaczego-na-instagramie-meski-sutek-jest-w.html. 78 KUŁAKOWSKA, Katarzyna. Miasto Płci: Dyskurs miłosny Marii Peszek. Warszawa: Wydawnictwo Uniwersytetu Warszawskiego, 2013. s. 10. 31
Následujícím charakteristickým rysem hudební tvorby Peszek je lámání kulturních a společenských tabu. To se v jejích dílech projevuje především přes její lyrický subjekt (s nímž je autorka v podstatě ztotožněna). Její lyrický subjekt však není stále stejný, konstantní (s posunem jejích témat se proměňuje také on). V tvorbě Peszek lze také pozorovat neustálou touhu po svém vlastním já, hledání své identity, které se děje různými způsoby. Proto její lyrický subjekt, který je stejný pouze v tom, že vychází z autorky samotné, se v každém následujícím albu proměňuje, jde o jeho vývoj, posun od materiálního, fyzického až po oblast duševní, psychickou.
„Każdy etap twórczości artystki jest bowiem dla niej jednocześnie pewnego rodzaju odrębnym projektem tożsamościowym. I choć delikatna, zjawiskowa Mania z Miasta, podmiot liryczny debiutanckiego album Miasto mania, tak różni się od swej następczyni, hultajskiej Marii Awarii, to każda z nich na swój sposób prowokuje i przekracza granice tego, co dozwolone. Zarówno wędrująca ulicami miasta Mania, jak i zafacynowana cielesnością Maria Awaria szukają okazji do wniknięcia w szczeliny społecznej rzeczywistości i dokonania w nich twórczych przemieszczeń.“79
Uvedená citace z knihy Miasto Płci autorky Katarzyny Kułakowské jen prezentuje jeden z příkladů toho, jak se lyrický subjekt Peszek změnil mezi dvěma alby.
Další z ústředních motivů proplétající se celou tvorbou umělkyně lze popsat jako neustálé hledání identity. Zřetelněji se projevuje až v pozdějších pracích, avšak jeho počátky lze najít už v autorčině debutu. Kułakowská k tomu dodává: „Przeprawiając się przez labirynt ulic do centrum, Mania miała zamiar odnowić i potwierdzić swój porządek świata, odnaleźć drogę, która prowadzi także do jej casnej tożsamości.“80 V následujících hudebních projektech už Peszek toto téma dále rozvádí do ryze materiální sféry, s tím je poté spojená její prezentace své sexuality, tělesnosti a ženství. Tyto projevy své identity vnímá naprosto přirozeně, dalo by se říct až v čistě přírodním smyslu, beze studu a jiných společenských ohraničení. Vždyť i stud z vlastního těla, ať sám před sebou nebo před ostatními, který člověk vnímá, je v podstatě také je kulturní a společenská, uměle vytvořená bariéra. „Szczególną uwagę poświęca zanurzonej w społecznej pruderii kobiecej cielesności, która wciąż jest tematem niesłychanie tajemniczym i wstydliwym.“81 Dále míní K. Kułakowska, autorka knihy
79 Tamtéž. s. 10. 80 Tamtéž. s. 60. 81 Tamtéž. s. 84.
32
Miasto Płci. A právě takové se Peszek svou tvorbou snaží zbořit.82 Tuto tezi o vnímání tělesnosti, konkrétně ženství, dále ve svém příspěvku rozvíjí Izolda Kiec, která tvrdí, že Peszek lyrický subjekt je v podstatě asexuální, protože z něj autorka odstraňuje znaky ženství, které jsou důsledkem patriarchální tradice společnosti a jejích stereotypů, nechává tak pouze znaky biologické.83
Následujícím stěžejním rysem tvorby Marie Peszek by bylo možné nazvat konceptem absolutní svobody. V určitém smyslu se touha po svobodě objevuje už v prvním albu, kdy je zjevná tendence lyrického subjektu k neomezenému pohybu po městě a vytváření si vlastních cest. Zde je to opět ještě v rovině materiálního světa, ale v pozdějších pracích se tento motiv rozvíjí dále do duševní a psychické sféry lyrického subjektu a zachází až k jakémusi anarchismu, kdy vlastně neuznává společenská pravidla, tabu, a vůbec instituce a zřízení, ve kterém žije. S tím je dále spojeno a rozvíjí se autorčino pojetí nenáležení k žádné společenské vrstvě, ani národu (ne však ve smyslu občanství a jeho povinností).
Z této touhy po absolutní svobodě dále plyne autorčin zřejmý antipatriotismus a antivlastenectví. Autorka ústy svého lyrického subjektu kritizuje Polsko, ne ve smyslu aktuálního zřízení, ale jeho zakořeněných mýtů a tradic. Její tvorba je, zároveň apolitická nepřísluší žádnému politickému směru, či proudu, a také silně ateistická.84
Tvorba Marie Peszek nenese pouze obsahová specifika, její díla jsou zvláštní i po jejich formální stránce. Jde o určitou práci s jazykem, jenž tak vytváří nové významové vrstvy. „Największe zadowolenie czerpie jednak z tworzenia nowych słów, użyźniania języka przyzwyczajonego do powtórzeń i estetycznych stereotypów. Doznaje niebotycznej rozkoszy z wymyślania słowotwórczych neologizmów. Niczym prestidigitatorka znaczeń wyczarowuje świeże wyrażenia, osobliwe miłosne zaklęcia.“85 Autorka si ve svých textech hraje se slovy, jejich významy v nových kontextech, i jejich skladbou, často také používá ustálená slovní
82 Další a hlubší rozvinutí tezí a témat, která Katarzyna Kułakowska nachází v tvorbě Marie Peszek lze najít zde: KUŁAKOWSKA, Katarzyna. Retoryka chodzenia w poezji śpiewanej Marii Peszek. Humanistyka XXI wieku: badania doktorantów Wydziału Polonistyki UW, č. 1, 2011, s. 163-177. 83 KIEC, Izolda. Marii Peszek maskarady kobiecosci. In: Fundacja-ikp.pl [online]. 2013 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: http://fundacja-ikp.pl/wp-content/uploads/2016/11/Marii-Peszek-maskarady- kobieco%C5%9Bci.pdf. 84 SZUBRYCH, Jacek. Maria Peszek: Dlaczego na Instagramie męski sutek jest w porządku, a kobiecy nie? In: Wyborcza.pl [online]. 19.10.2019 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://wyborcza.pl/7,75410,25323220,maria-peszek-dlaczego-na-instagramie-meski-sutek-jest-w.html. 85 KUŁAKOWSKA, Katarzyna. Miasto Płci: Dyskurs miłosny Marii Peszek. Warszawa: Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego, 2013. s. 82. 33 spojení z anglického jazyka, které jsou potom jakýmsi jazykovým leitmotivem konkrétní písně (například píseň Superglue, nebo Polska A B C i D).
3.1. Hudební alba Marie Peszek
Jak již bylo zmíněno, hudebním debutem Peszek byla deska Miasto mania z roku 2005. Deska vznikla zároveň s divadelně-performativním projektem, který nesl stejný název (premiéra 14.10.2005), tento projekt, realizovaný ve Fabryce Trzciny, byl tak jakýmsi speciálním uvedením nové desky.86 Autorka zde svůj lyrický subjekt nazývá Mania (polská zdrobnělina od jména Maria) a vidí ho jako novodobou městskou verzi Alenky v říši divů, stejně tak je její Mania fascinovaná a plná obdivu k velkoměstu.87 Zajímavá je svým složení také celá skupina tvůrců desky, která se okolo Peszek vytvořila:
„Teksty powstały we współpracy i w wyniku wieloletniej przyjaźni z Piotrem Lachmannem. Podobno autorka zastanawia się nawet nad wydaniem książki z mailami, które zostały wymienione przy okazji powstawania projektu "Miasto Mania" (…). Muzyka jest wspólnym dziełem panów Waglewskich – Emade wyprodukował piosenki, które podobały mu się najbardziej, FISZ zgodził się (po raz pierwszy) powiedzieć kilka nie swoich rymowanych słów, a Wojciech komponował i czuwał nad całością. I mimo tak dużego pierwiastka męskiego zawartego w treści, album jest bardzo kobiecy.“88
Tito umělci však byli Peszek známí dávno před tím, z jiných projektů, takže jejich spolupráce potom byla jasnější. Desku vydalo studio Kayax. Hodnocení alba v recenzích je pak z většiny pozitivní, autoři vyzdvihují především hlas interpretky, se kterým pracuje jako se svébytným nástrojem.89 Dále hudební složku Waglewských, která je lehká, stylová, sounáležía zapadá do kompozice zvuků města, ale je zároveň originální.90 Co se týče textů písní, autoři recenzí reagují na jejich jednoduchost a repetetivnost pozitivně, pro některé
86 Miasto mania. In: Culture.pl [online]. 2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/dzielo/miasto- mania. 87 "miasto mania" w Fabryce Trzciny. In: Wyborcza.pl [online]. 11.7.200 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://warszawa.wyborcza.pl/warszawa/1,34861,2815411.html. V českém kontextu lze takové silné pouto k jednomu místu najít třeba v písních Jaromíra Nohavici: Ostravo, nebo Ostrava černá. 88 SMOLAREK, Daria. MARIA PESZEK - "Miasto Mania." In: Cgm.pl [online]. 22.11.2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20070826181812/http://www.cgm.pl/recenzje/wyswietl.php?O_RECENZJA=20512 63&PHPSESSID=f01483feff2c9626e6f1b8a9713cdb55. 89 Miasto mania – Maria Peszek. In: Muzyka.interia.pl [online]. 2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://muzyka.interia.pl/plyta-miasto-mania,dId,4239. 90 Maria Peszek – Miasto Mania. In: Wywrota.pl [online]. 2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://www.wywrota.pl/album-muzyczny/13107-maria-peszek-miasto-mania.html. 34 je to například i projev větší upřímnosti (hodnocení 8/10).91 Lze však v hodnocení této debutové desky najít i opačný názor: „Ale ta płyta jest dramatycznie zła.“92 Autor tohoto pohledu na desku kritizuje hlavně její textovou část, texty podle něj postrádají smysl a jsou příliš jednoduché, primitivní a Peszek je pro něj jen další z mnoha neukojených grafomanek.93 Hudební debut Marie Peszek nepochybně vzbudil vlnu reakcí, sama autorka si připisuje ve své tvorbě nový směr „wulgaryzm magiczny“, její silný vztah k městu však není ojedinělý, Varšavě projevila svou lásku už spousta hudebníků (ne pouze z historických důvodů).94
Druhým hudebním projektem Peszek je album Maria Awaria, které vyšlo v roce 2008. Hudební složku tentokrát zkomponoval Andrzej Smolik, texty písní tentokrát psala sama Peszek. Stejně jako předcházející album nebylo jen obyčejnou hudební deskou, ale mělo své specifikum v performativitě koncertů v konkrétním místě – Varšavě s ní spojené, také následující Maria Awaria přinesla něco speciálně a výlučně svého. Kromě opět provokujících textů, Peszek tentokrát přichází s doprovodnou, ale zároveň svébytnou publikací Maria Awaria – Bezwstydnik.
„Jakże inaczej brzmią teksty z drugiej płyty artystki wtedy, kiedy czyta je mój wewnętrzny narrator, bez świetnej muzyki Smolika oraz tego wspaniałego instrumentu, jakim jest głos Peszek. Poezję śpiewaną często interpretuje się inaczej niż oryginalny wiersz. Nie ubogaca się tym wiersza, niedaj Boże, po prostu przedstawia się go Innem zmysłowi, percepcja wzroku jest w końcu dość daleką od percepcji słuchu. Teraz, kiedy widzę wszystkie teksty zapisane równiutko w tomie utworów, wciąż nasuwają mi się nowe i nowe sposoby ich interpretacji.“95
Pouze čtený text tak podle autorky článku dostává nové významové vrstvy, není to jen o sexualitě a intimitě, ale hlavně o potřebě blízkosti, déle podle autorky už do knihy nezapadají texty psané do Elle, jsou příliš intimně agresivní.96 Jiná recenze od autorky Aleksandry Żmuda hodnotí album jako slabé, nejen jeho textovou část (láska je prý zde
91 CHORĘBAŁA, Adrian. Maria Peszek Miasto Mania. In: Ultramaryna.pl [online]. 2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: http://www.ultramaryna.pl/recenzje.php?karta=3&id=259. 92 EMI. Maria Peszek Miasto Mania. In: Porcys.com [online]. 17.03.2006 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: http://www.porcys.com/review/maria-peszek-miasto-mania/. 93 Tamtéž. 94 SANKOWSKI, Robert. Mam tak samo jak ty. Nowe piosenki o Warszawie. In: Wyborcza.pl [online]. 03.04.2013 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://wyborcza.pl/1,75410,13668084,Mam_tak_samo_jak_ty__Nowe_piosenki_o_Warszawie.html. 95 MIŁOŚNICZKA. Mania bezwstydnie, Mania minimalnie. In: Biblionetka.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://www.biblionetka.pl/art.aspx?id=613755. 96 Tamtéž.
35 definována přes milování se, a ne milování), ale i hudební provedení.97 Následující recenzent popisuje hudební složku jako lehký jazz, občas s příměsí jiných nástrojů a jednotlivé písně jsou pro něj monotónní, po hudební stránce tak album hodnotí jako nudné, její texty pak popisuje jen jako emocionální exhibicionismus a dokládá, že svou vulgárností nepasují do zvoleného hudebního stylu.98 Další recenze jsou již převážně pozitivní. Recenzent Kamil Downarowicz považuje desku za dobrou, pokud Peszek něco vytýká, je to přílišná snaha šokovat vulgarizmy, ale podle něj už osvěta na tomto poli v Polsku proběhla a slova jako „wzwód“ (česky stopoření) nemohou být nijak šokující.99 Autor recenze z muzyczna.pl naopak celou desku hodnotí kladně, její hudební složku i texty, ke kterým dodává, že jde vidět, jak se autorka sama slovy baví a přitom neztrácí distanc jak vůči sobě, tak okolnímu světu.100 Přijetí desky Maria Awaria bylo velmi rozporné, ať co se týkalo hudební, čí textové stránky díla, každopádně Maria Peszek jako vždy chtěla vyprovokovat a přitáhnout pozornost, což se jí nepochybně opět povedlo.
Třetí album v pořadí nese název Jezus Maria Peszek, které vyšlo v roce 2013. Toto album je zase krokem dál, už byla uvedena Mania z města, potom došlo na její intimní zpověď, s jejím vnímám sebe a své sexuality. Teď nám Peszek ústy svého lyrického subjektu nabízí další pohled do svého světa, respektive své další pohledy na svět. „Krwistym językiem rozprawia się ze świętą trójcą rządzącą polskim życiem: ojczyzną, Bogiem i społeczną rolą kobiety.“101 Autor tohoto fragmentu dále ve svém textu uvádí, že první dvě alba Peszek ho nijak neoslovily, ale zde lze vidět její literární posun a vývoj, dále lze vidět také, že texty jsou promyšlené, chce přes ně odhodit své společenské, tradiční role. Na sám konec k hodnocení desky dodává: „Muzyka dokonale odnajduje się z tekstami, pomaga im. A teksty są najlepsze w dotychczasowej karierze Peszek. Kropka.“102 Do předchozího recenzenta navazuje i následující Jacek Jarocki:
97 ŻMUDA, Aleksandra. Płyta: Maria Awaria. In: Aktivist.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20080919025800/http://www.aktivist.pl/muzyka/go/diskId,777,maria-awaria- muzyka.html. 98 JAROCKI, Jacek. Maria Peszek – Maria Awaria. In: Muzycznyhoryzont.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://www.muzycznyhoryzont.pl/maria-peszek-maria-awaria/. 99 DOWNAROWICZ, Kamil. Maria Peszek – Maria Awaria: gdzie tu szok? In: Tuba.pl [online]. 07.10.2008 [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://tuba.pl/tubapl/1,128517,5778795,Maria_Peszek___Maria_Awaria__gdzie_tu_szok_.html. 100 BRAUM, Michał. Maria Peszek – Maria Awaria [recenzjapłyty]. In: Muzyczna.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20081005212845/http://www.muzyczna.pl/recenzje-plyt/maria-peszek- maria-awaria-recenzja-plyty. 101 ŚWIĄDER, Jacek. Maria Peszek, "Jezus Maria Paszek." In: Culture.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/dzielo/maria-peszek-jezus-maria-peszek. 102 Tamtéž.
36
„Mówiąc najogólniej, oprócz opowieści o wewnętrznych, depresyjnych przeżyciach podmiotu lirycznego, które świetnie komponują się z posępnym podkladem muzycznym, Jezus Maria Peszek to manifest skierowany przeciwko wartościom, tradycyjnie wyznawanym w naszym kraju: religii, patriotyzmowi, macierzyństwu. Rzecz jasna, Peszek umie przewidzieć reakcję na swoje ostentacyjnie wygłaszane poglądy.“103
Autor textu potom ještě dál rozvíjí analýzu textové složky alba a dochází k názoru, že nedává smysl, texty jsou rozporné a jde o čirou provokaci ze strany autorky, která ví, jak ji vyvolat (jako příklad dává do kontrastu písně Pan nie jest moim pasterzem a Szara flaga a dále tak analyzuje i píseň Sorry Polsko).104 Následující recenze je však vyloženě pozitivní, pokud jde nejen o texty Peszek, ale i hudební složku, o kterou se zasloužil především Michał „Fox” Król.
„Jestem też fanem trzeciej płyty, która jest najlepszą, najważniejszą, namocniejszą ze wszystkich. Mimo że stan, który ją zbudował, do najbardziej pożądanych na pewno nie należy. Ale powiedzieć, że jestem fanem to mało – od dwóch tygodni, odkąd ją znam, jestem również w niemałym szoku. Bo rzadko się słyszy tak dobrze zbudowaną muzykę pop (podkreślam) i album wypełniony tak skończonym materiałem. Rzadko się słyszy płyty, na których przełożenie emocji na teksty jest tak bezpośrednie. Rzadko też takie, w których muzyka tak dobrze pomaga słowom i podkreśla ich sens.“105
V následující části svého textu autor postupně v bodech analyzuje části jednotlivých vybraných písní a glosuje je. Z jeho postoje i závěrečného hodnocení (9/10) je tak zřejmé, že i on poznal progres v literárních schopnostech Peszek a náležitě je schopen je ocenit. V pořadí další recenzent alba Jezus Maria Peszek jen opět analyzuje fragmenty textů a tím jen podtrhuje jejich funkci osobních manifestů Peszek, album nazývá sinusoidou emocí, je plné kontrastů, ale zároveň je pro něj jednou z nejlepších desek vydaných v tom roce.106 Jiný recenzent také vyzdvihuje desku a její manifestační specifikum, přičemž dodává, že její předchozí desky jsou v jejím světle bledé, tento autor také dává do kontextu desku s jejími předcházejícími rozhovory Peszek o depresích, což považuje za nepříliš nutné promo, deska
103 JAROCKI, Jacek. Maria Peszek – Jezus Maria Peszek. In: Muzycznyhoryzont.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://www.muzycznyhoryzont.pl/maria-peszek-jezus-maria-peszek/. 104 Tamtéž. 105 CHACIŃSKI, Bartek. Jezus Maria leksykon. In: Polifonia.blog.polityka.pl [online]. 2012 [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://polifonia.blog.polityka.pl/2012/10/03/jezus-maria-leksykon/. 106 MANTIUK, Łukasz. Maria Peszek – Jezus Maria Peszek (2012). In: Allaboutmusic.pl [online]. [cit. 2020-07- 15]. Dostupné z: https://allaboutmusic.pl/jezus-maria-peszek-by-lukasz/. 37 by podle něj obstála sama i tak.107 Jak zdůraznil i autor naposledy uvedené recenze, uvedení desky předcházela řada rozhovorů s Marií Peszek, kde umělkyně popisovala svůj psychický stav a otevřeně mluvila o svých depresích, za což sklidila vlnu kritiky.108 Naopak Joanna Kalicka se Peszek zastává a píše o tom, že z textů samotných jde poznat, že autorce nešlo pouze o marketing a dále ji také brání před náporem a kritikou okolí, co se týče jejích psychických problémů, ze kterých vyšla Peszek sama a tím se pouze prohloubil její ateismus, který potom manifestuje na své desce.109 Jak již bylo zmíněno, album Jezus Maria Peszek má formu manifestu, kromě výše uvedených témat, se zde zásadním způsobem také objevuje téma ateismu. Svůj rebelantský postoj vůči Bohu a polské katolické církvi autorka více objasňuje v rozhovoru s knězem Andrzejem Dragułou: „W moim przypadku decyzja odsunięcia na bok postaci Boga, który miałby mi w czymkolwiek pomagać – wybór, że zostaję sama z sobą i w pełni jestem odpowiedzialna za to, czy jestem szczęśliwa, czy nie – była wyzwalająca, fantastyczna. Ale to nie znaczy, że była to prosta decyzja.“110
Zatím posledním albem Marie Peszek je Karabin, toto album vyšlo v roce 2016. Karabin je plný protestsongů, které volají, touží po míru, ale zároveň jsou k tomuto účelu programově užité opačné prostředky. Nejde o to, že lyrický subjekt zpívá o míru, ale naopak zpívá o válce a nenávisti a z toho právě pramení jeho touha, aby všechno bylo jinak. Tato deska už není natolik spojena s intimní výpovědí autorky, už není jen o ní, je více o světě, ve kterém žije a který by chtěla změnit k lepšímu. Jak uvádí sama autorka v jednom ze svých rozhovorů:
„Na początku chciałam skupić się na nienawiści, ale w efekcie okázalo się, że wyszła płyta o wolności. Ale to nie jest płyta o Polsce czy świecie tu i teraz, A.D. 2016. Dziennikarze mnie pytają, czy piosenka "Krew na ulicach" jest o Paryżu, czy o Ukrainie? Albo o której
107 PERZYNA, Michał. Duszy podpalaczka. In: Esensja.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://esensja.pl/muzyka/recenzje/tekst.html?id=15202. 108 RYDLEWSKA, Hanna. Depresja medialna Marii Peszek. Dlaczego znani i bogaci nie povinni cierpieć, a tym bardziej o cierpieniu mówić. In: Natemat.pl [online]. 2012 [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://natemat.pl/33575,depresja-medialna-marii-peszek-dlaczego-znani-i-bogaci-nie-powinni-cierpiec-a- tym-bardziej-o-cierpieniu-mowic. 109 KALICKA, Joanna. Peszek, czyli o historii pewnej płyty. In: Teologiapolityczna.pl [online]. 2012 [cit. 2020- 07-20]. Dostupné z: https://teologiapolityczna.pl/joanna-kalicka-jezus-maria-peszek-czyli-o-recepcji-pewnej- plyty/. 110 FRANASZEK, Andrzej. JEZUS, MARIA, ANDRZEJ. In: Tygodnikpowszechny.pl [online]. 28.10.2012 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://www.tygodnikpowszechny.pl/jezus-maria-andrzej-17593. 38 wojnie mówię w piosence "Żołnierzyk"? A mi nie chodzi o konkretną wojnę czy konkretne wydarzenia, ale o pewne zjawiska w ogóle.“111
Dále v tomto rozhovoruPeszek mluví o spolupráci na utváření hudební složky desky a jejím zrodu.112 Texty si opět napsala Peszek sama a hudební složku vytvořila, stejně jako u předchozí desky, s Michałem Królem. V recenzích se autoři nejvýrazněji věnují textům písní a jejich analýze, ty pak často hodnotí velmi vysoko, na úkor hudební stránky. „(...) podkłady Foxa, które mimo że przepadają pod ciężkimi tekstami Peszek, to jednak tam są - fajne, taneczne, tworzące ciekawy kontrast do najczęściej bolesnych spostrzeżeń autorki.”113 Podobný názor na hudební aranžmá této desky má i jiný recenzent, Jacek Jarocki, který tvrdí, že hudba v Karabinie prakticky neexistuje, protože zůstala totálně podřízená textům písní.114 Avšak nakonec velmi silně a nevybíravě kritizuje i texty Peszek: „Maria Peszek bazuje na obrzydliwych stereotypach, które nie mają żadnego pokrycia w rzeczywistości.“115 Podle něj je deska pouze slabou manifestací, považuje ji spíše za agitku, která se autorce nepovedla a celá deska je tak pro něj spíše pseudouměleckým pokusem chránit sebe sama.116 Stejně tak zbytek recenzentů má reakce na desku dost rozpačité, všimli si, že hudební složka je oproti textům dost upozaděná a texty samotné jsou z autorčiny strany spíše provokací k vládnoucím elitám a zakořeněným stereotypům, než hlubší analýzou problémů současného Polska.117
Jak již bylo výše zmíněno Maria Peszek dává do svojí tvorby své specifické rysy, prvky i témata, avšak všechny jsou nerozlučně svázané a provázané a tvoří tak ucelený a koherentní soubor děl.
„W swoich artystycznych przedsięwzięciach przekracza granice tego, co dozwolone, łamie wszelkie zakazy i ustalone normy przyzwoitości. Flanerka z Miasta, jak i hultajska Maria Awaria, dzika kochanka, ale też zakochana dzikuska, szuka avantury i draki, miejsc
111 PRZYLIPIAK, Wojciech. Maria Peszek: Chciałam skupić się na nienawiści, ale wyszła płyta o wolności. In: Muzyka.dziennik.pl [online]. 2016 [cit. 2020-07-16]. Dostupné z: https://muzyka.dziennik.pl/news/artykuly/514147,maria-peszek-wywiad-nowa-plyta-karabin-polska-a-b-c-i- d.html. 112 Tamtéž. 113 DOKSA, Tomek. Recenzja Maria Peszek "Karabin": Krew na ulicach. In: Muzyka.interia.pl [online]. 2016 [cit. 2020-07-16]. Dostupné z: https://muzyka.interia.pl/recenzje/news-recenzja-maria-peszek-karabin-krew-na- ulicach,nId,2152155. 114 JAROCKI, Jacek. Maria Peszek – Karabin. In: Muzycznyhoryzont.pl [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné z: http://www.muzycznyhoryzont.pl/maria-peszek-karabin/. 115 Tamtéž. 116 Tamtéž. 117 BRATKOWSKI, Piotr. Wojenne barwy Marii. In: Newsweek.pl [online]. 2016 [cit. 2020-07-16]. Dostupné z: https://www.newsweek.pl/kultura/maria-peszek-karabin-recenzja-piotra-bratkowskiego/r6te23b. 39 spornych albo bezpańskich, okazji do wniknięcia w szczeliny społecznej rzeczywistości i dokonania w nich twórczych przemieszczeń.”118
Na chronologickém popisu alb Peszek jde vidět i vývoj nejen v jejích názorech a pohledech na svět, ale i ve výběru výrazových prostředků. Je nepopiratelné, že autorka chce vždy zaujmout a provokovat polskou konzervativní společnost. Avšak od performativních projektů až k provokaci, od vlastní intimity až po společenská témata, lze vždy pokládat její tvorbu jako vlastní výpověď, manifest svého postoje k okolnímu světu. K celkovému popisu alb ještě nutno dodat, že nejde vždy jen o ty provokující vážné písně, na každé z desek lze najít jednu až dvě písně, které by šlo zhodnotit jako zamilované, nebo veselé (např. Padam, nebo Elektryk) nejen hudebním aranžmá, ale i textem. Celá revolta Peszek, která se tak děje přes ukazování věcí zlých a špatných nejen mezi lidmi, tak dostává nádech naděje. Její pohled na realitu není jen černý.
118 KUŁAKOWSKA, Katarzyna, cit. d. s. 129. 40
4. Obraz 2. světové války a Varšavského povstání v hudební tvorbě Marie Peszek
Jaká jsou témata či motivy v hudební tvorbě Marie Peszek bylo obecně popsáno v předchozí kapitole. Námi vybraný a sledovaný motiv je motiv válečný, konkrétně se jedná o obrazy 2. světové války a Varšavského povstání v jejích písních. Jde zde především o to, zachytit, ve kterých písních je autorka používá a jak s nimi dále pracuje a do jakých kontextů jenásledně zasazuje. Je zřejmé, že vzhledem k množství výše popsaných témata motivů v autorčině tvorbě, je tento výběr velmi úzký a specifický, týká se pouze některých alb a některých písní.
Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách válečné a povstalecké motivy, či narážky se objevují spíše až v pozdější hudební tvorbě Marie Peszek. Avšak již v prvním albu Miasto mania lze pozorovat jisté tendence, do kterých pak právě autorka svou pozdější tvorbou navazuje. Jedná se především o navázání a budování vztahu s „jejím městem“, s Varšavou, jen proto pak můžou být konkrétní historické narážky tak silné. „Ze światła pocite/Moje miasto/Z deszczu wyżęte/Moje miasto/Ze światła pocite/Moje miasto/Z deszczu wyżęte/Moje miasto.“119 Ve svých písních na tomto albu skrz svůj lyrický subjekt promlouvá k městu jako k rovnocennému partnerovi a vyznává se ze svého vztahu k němu: „Pieprzę cię miasto,/twoje krwawe dzieje/bledną gdy dnieje,/pieprzę cię miasto.“120 Již první slova z ústřední písně alba Pieprzę cię miasto zcela jasně dávají najevo, že autorka si je vědoma historie města. Je to zřejmý odkaz na konkrétní událost v dějinách města a to na Varšavské povstání (již bylo zmíněno, kolik za povstání padlo obětí a jak byla drtivá většina města zničena), jehož důsledky tak autorka stále vnímá v dnešní, současné podobě moderního města.
Další motiv, který je pakv následujících albech dále rozvíjen, by bylo možné popsat jako strach o milostný vztah, či milovanou osobu, strach z jeho ztráty. Avšak ztráty způsobené právě válkou, či jiným ozbrojeným konfliktem, jenž v jakékoliv podobě, jak se z později uvedených autorčiných textů dovíme, ona považuje za zbytečný. S tím se potom dále rozvíjí tento strach zobrazovaný přes konkrétní obrazy a vize. Ty se potom v následujících dílech projevují jako obrazy smrti, boje a krve; autorka je vztahuje většinou k obecným projevům války, v některých dílech však jde k určitým událostem a své vize smrti tak vztahuje
119 PESZEK, Maria. Moje miasto – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,moje-miasto,tekst-piosenki. 120 PESZEK, Maria. Pieprzę cię miasto – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,pieprze-cie-miasto,tekst-piosenki. 41 konkrétně ke 2. světové válce a varšavskému povstání, což jsou v polské společnosti zkušenosti stále živé v kolektivní paměti národa, jak dokládají informace ze statistik uvedených v kapitole 3.
V následujícím albu Maria Awaria jsou písně, jak již bylo výše zmíněno, především týkající se tělesnosti, intimity, ženskosti a sexuality, tedy témat velmi vzdálených od boje, smrti a války. Avšak v písni Maria awaria lze vypozorovat narážky na to, že autorka ani zde úplně tyto témata neopustila a jen v tomto náznaku je tak možné odhadnout další směřování její tvorby. „Cała jestem bałaganem i Twoim wojennym stanem/Nie nie nie/Nie jestem spokojna/W mojej głowie wojna.“121 V tomto úryvku písně se autorčin lyrický subjekt do jisté míry ztotožňuje s válkou a jejím nepokojem. Je tak již zde ztělesněním nejen neklidu, ale přímo odporu, odboje a vzpoury, který se následně projevuje právě v ní zvolených tématech války, nenávisti a povstání, proti nimž dále skrz své písně bojuje.
Album Jezus Maria Peszek už svým názvem napovídá, že autorka chce ve své tvorbě nabourávat stereotypy a otevírat polská společenská tabu (a to nejen co se týká v Polsku tak posvátné věci jakou je katolická víra). Již v první písni Ludzie psy autorka ústy svého lyrického subjektu zpívá svým spoluobčanům, čím vším je a čím vším pro ně ve své tvorbě hodlá být. Jedná se tak o výpověď opět na úrovni jakéhosi manifestu, kdy lze vidět, jaký postoj autorka zaujímá k většinové konzervativní společnosti, posluchač tak může už po této písni odhadnout, že také následující písně budou ve stejném stylu provokativní. „Ja niedobro narodowe/ja pod skórą drzazga/samo mięso duszy/ja porno, ja miazga/ja czarny kot/ja wściekły pies/ja chwast i ja blizna/i ja niechcianych słów/jedyna ojczyzna.“122 V textu této písně tak autorka deklaruje, že chce a bude zpívat o věcech, přesněji tématech, která lidé nechtějí slyšet, jsou jim nepříjemná a pro ně společensky nepřijatelná. „Dla was drapię strupy myśli,/dla was w supły wiążę słowa,/dla was śpiewa pieśni z pleśni/śmieciowa królowa/Kundle, odmieńcy, śmieci, wariaci,/obywatele degeneraci/Ej, duszy podpalacze, róbmy dym.“123 Peszek tak hodlá nastavovat zrcadlo polské společnosti.
Jednou z čelných, či stěžejních písní tohoto alba je píseň Sorry Polsko. Jak již z názvu písně samotné vyplývá, Peszek se omlouvá a omlouvá se za svůj specifický přístup k patriotismu. V tomto textu autorka píše, jaké by bylo její chování, kdyby byla válka, a skrz
121 PESZEK, Maria. Maria awaria – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,maria-awaria,tekst-piosenki. 122 PESZEK, Maria. Ludzie psy – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,ludzie-psy,tekst-piosenki. 123 Tamtéž.
42 tuto modelovou situaci tak formuluje to, jaké je její specifické pojetí vlastenectví. „Gdyby była wojna/byłabym spokojna/nareszcie spokojna/wreszcie byłabym/nie musiałabym wybierać/ani myśleć jak tu zyć/tylko być/tylko być/po kanałach z karabinem/nie biegałabym/nie oddałabym ci polsko/ani jednej kropli krwi.“124 Část, kdy zpívá, že by neběhala po kanálech s puškou, je přímým odkazem na Varšavské povstání, kde kanalizační cesty pod městem sloužily jako cesty pro spojky mezi jednotlivými skupinami povstalců a potom také jako únikové cesty při ústupu povstaleckých jednotek. Její lyrický subjekt tak zpívá, že by se nepřipojil na stranu povstalců a nebojoval za Varšavu, ani za Polsko, kterému by v boji nedala ani kapku ze své krve. Její postoje je, že by se pro svou vlast neobětovala. Tímto popírá v Polsku silně stereotypně zakořeněné pojetí vlastenectví. Autorka zde deklaruje, že ona za svou vlast bojovat nehodlá a její pojetí vlastenectví se tak z bojovného stává spíše vlastenectvím obyčejným a každodenním, které je z dlouhodobého hlediska budování vlasti hodnotnějším a přínosnějším. „Płacę abonament/i za bilet płacę/chodzę na wybory/nie jeżdżę na gapę/tylko nie każ mi umierać/tylko nie każ nie każ mi/nie każ walczyć nie każ ginąć/nie chciej polsko mojej krwi.“125 Jasně tak dává najevo, ve kterých občanských povinnostech (například chození k volbám) pro ni tkví opravdové vlastenectví. Pro svou zemi je prospěšnější a přínosnější jako občan, který platí daně a nejezdí na černo než anonymní oběť v boji za svobodu, ze které nakonec nic nemá. „Lepszy żywy obywatel/niż martwy bohater.“126 Tato slova se objevují až na konci písně v hudební složce doplněna o zvukový efekt střelby. Tento prvek v písni evokuje právě boj a píseň se tak dostává do pomyslného rámce, kdy na začátku písně je zmínka o povstalcích se zbraněmi v kanálech, zde na konci (protože všichni vědí, jak Varšavské povstání skončilo) je již jasné, jak jejich boj skončil. Polsko podle autorky nepotřebuje mrtvé hrdiny, ona vybírá živé občany, ty, kteří mohou dále budovat stát a platit daně apod., jedině tak je možné opravdové Polsko zachovat. Boj za vlast je nesmyslný, pokud všichni bojovníci zemřou, žádná vlast už pro nikoho nebude. „Sorry Polsko/wybacz mi/wystarczająco/przerażająco/jest żyć.“127 Tento refrén proplétající se celou písní, je tak omluvou pro celou vlast autorky, pro niž je těžké žít v zemi, které má takovou minulost, jež od ní jako od řadového občana vymáhá oběť, dokonce oběť nejvyšší, její život, což ona odmítá. K tomuto antipatritistickému úhlu pohledu lze jako kontext hudební tvorby dodat skladbu hudební skupiny Lao Che s názvem Stare Miasto: „Stare miasto, stare
124 PESZEK, Maria. Sorry Polsko – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,sorry-polsko,tekst-piosenki. 125 Tamtéž. 126 Tamtéž. 127 Tamtéž.
43 miasto już nie możem ciebie strzec/Szwaba prać by trza po mordzie ale poparzone witki dwie Czy w nocy dobrze śpicie? Czy śmierci się boicie?!“128 Kdy jsou v textu písně zřetelné opačné tendence, touha bránit město, být hrdinou i za cenu vlastní smrti.
Většina ostatních písní na tomto albu se ale dotýká Polska a jeho různých dalších stereotypů jiným způsobem (už jen malou část písní autorka věnovala svému intimnímu životu). Například píseň Szara flaga už není o válce, povstání, či jiném boji, je spíše o kulturním a společenském odkazu a dědictví těchto událostí v současné polské společnosti. „Boli mnie głowa, totalny niż/Męczy mnie Polska, wisi mi krzyż.“129 Autorku unavuje Polsko, jeho tradice, mýty a stereotypy, kterým se snaží vzepřít. Unavuje ji dnešní Polsko a Poláci, jejich myšlení a zakořeněné vzorce chování. Maria Peszek by tak mohla být přirovnána svou tvorbou a postoji k již předchozím kritikům konzervativního Polska. Snad nejznámější z nich Witold Gombrowicz na toto téma napsal: „Wobec Polski Polak nie umie się zachowywać, ona go peszy i manieruje – onieśmiela go w tym stopniu, iż mu nic nie „wychodzi” właściwie i wprowadza go w stan kurczowy – za nad to chce jej pomóc, za nad to pragnie ją wywyższyć.“130 K tomu ještě zapadá do této optiky polské společnosti autor trochu staršího data, který si také všiml polské nátury a celkem přesně ji svými slovy definoval Cyprian Kamil Norwid:
„Gdyby Ojczyzna nasza była tak dzielnem społeczeństwem we wszystkich człowieka obowiązkach, jak znakomitym jest narodem we wszelkich Polaka poczuciach, tędy bylibyśmy na nogach dwóch, osoby cale i poważne – monumentalnie znamienite. Ale tak jak dziś jest, to Polak jest olbrzym, a człowiek w Polaku jest karzeł – i jesteś-my karykatury, i jesteśmy tragicznanicość i śmiech olbrzymi…. Słońce, nad Polakiem wstawa, ale zasłania swe oczy nad człowiekiem.“131
Zatím poslední album Marie Peszek Karabin je, jak již bylo v předchozí kapitole zmíněno, silně antimilitaristické. Již sám název alba (česky puška) je záměrně zvolený tak, aby odběratel měl hned napoprvé v hlavě konotace ohledně boje a války. I samotný přebal alba je v tomto stylizovaný a je zde vyfotografovaný samopal, zbraň používaná výhradně
128 LAO CHE. LaoChe – Stare Miasto. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,lao_che,stare_miasto_.html. 129 PESZEK, Maria. Szara flaga – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,szara-flaga,tekst-piosenki. 130 GOMBROWICZ, Witold. Dziennik, 1953 - 1956. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1986. s. 13-14. 131 NORWID, Cyprian Kamil. Cyprian Kamil Norwid do Michaliny z Dziekońskich Zaleskiej [14 listopada 1862]. In: Zapis.blog [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://zapisz.blog/2018/01/31/cyprian-kamil- norwid-do-michaliny-z-dziekonskich-zaleskiej-14-listopada-1862/. 44 vojskem. První písní na albu je Gwiazda. Zde autorka skrz svůj lyrický subjekt promlouvá o tom, co vše se v Polsku děje hned v první sloce: „Ja tylko mówię/Ja tylko śpiewam/Płoną jedwabni/Ludzie i drzewa/Mój głos to szept/Nie krzyk/Jestem nikt.“132 Zmínka o tom, že planou Jedwábní je přímým odkazem na událost, která se stala během 2. světové války, konkrétně v roce 1941. Je známá jako pogrom v Jedwábném, nebo také masakr v Jedwábném,133 kdy polští obyvatelé města zavraždili a ve stodole upálili 340 svých židovských spoluobčanů. Lyrický subjekt autorky tak je na straně upálených obětí, a ne na straně samozvaných polských vlastenců. „Jaka ze mnie gwiazda/Chyba, że Dawida/Jezus Maria Peszek/Syn i córka żyda.“134 Lyrický subjekt se tak stává mluvčím obětí, jejich zástupcem a symbolem, jejich Davidovou hvězdou. Stejně jako Ježíš, jenž byl vždy na straně slabých a utiskovaných, vedle kterého se sama autorka staví, on jak syn Žida a ona jeho dcera. V této písni se však objevuje ještě jeden motiv, kromě zastání se obětí z řad Židů, či jiných obětí jakýchkoli ozbrojených konfliktů. Jde o motiv, který by bylo možné nazvat „nebezpečí použitých slov“. „Ja tylko mówię/Że się boję/Gdy słyszę słowa/Jak naboje.“135 Přirovnání slov k nábojům, je metaforou, jež Peszek používá k zdůraznění významu slov a potom také především jejich důsledkům, které mají nejen mezi jednotlivými lidmi, ale také v kontextu dějin. Za každou velkou válkou či jiným ozbrojeným konfliktem první stála konkrétní ideologie, čili myšlenka formulována slovy, jež následně lidi v jejich smýšlení a postojích rozdělila. Tento motiv lze najít i v písni Polska A B C i D: „Można szczuć słowem/Można szczuć modlitwą/Można dzielić ludzi/Ciąć krzyżem jak brzytwą.“136 Zde se autorka evidentně bojí další ho rozdělení polské společnosti tentokrát fanatickými náboženskými ideologiemi (konkrétně katolického fanatismu). Avšak zároveň si Peszek uvědomuje, že ona také může používat slova tímto způsobem a také tím má určitou moc. Sama si uvědomuje, že její písně jsou jejími zbraněmi. „Głowa nabita/Myśli jak naboje/Nie patrzę a widzę/Biegnę/chociaż stoję/Głowa mi płonie/i płoną mi dłonie/Słowo może więcej/niż
132 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Gwiazda. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,gwiazda.html. 133 Zmínka Marie Peszek o této události v písni není jedinou zmínkou v polské kultuře. V roce 2000 byla vydána kniha Jana T. Grosse Sousedé: Zničení židovské komunity v Jedwádném (Sąsiedzi: Historia zagłady żydowskiego miasteczka), poté v roce 2012 byl na základě této knihy natočen film Dozvuky (Pokłosie) a v roce 2008 napsal dramatik Tadeusz Słobodzianek o této tragédii divadelní hru Naše třída (Nasza klasa). 134 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Gwiazda. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,gwiazda.html. 135 Tamtéž. 136 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Polska A B C i D. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,polska_a_b_c_i_d.html. 45 pistolet.“137 I ona tak může své myšlenky otevírající polská tabu a nabourávající stereotypy formulovat do písní slovy, o kterých ví, že se nebudou většinové konzervativní společnosti líbit. Vede tak svou provokativní slovní válku.
Následující píseň na albu nese název Krew na ulicach, ta se ve svém textu nijak nedotýká přímo 2. světové války ani Varšavského povstání, ale přesto v ní lze najít témata s těmito vzdáleně spojené. Jde spíše o obecné pojetí ozbrojených konfliktů mezi lidmi. Jak lze slyšet v refrénu písně: „Krew krew/Krew na ulicach/Czerwono w głowach/myślach i źrenicach/Krew krew/Krew na chodniku/Lepkie od śmierci/ręce fanatyków.“138 Autorka se bojí fanatismu, který právě může vést a také často vede k prolévání krve. Podobnou tendenci lze pozorovat také v písni Elektryk, která je zjevně celá věnována bývalému prezidentovi Polska Lechu Wałęsovi. Avšak tato píseň ve svém refrénu opět pouze touží po míru. „Taki świat mi się śni/świat bez nienawiści/Chodźcie na ulicę/potańczyć i pokrzyczeć/Czasy takie niespokojne/róbmy miłość a nie wojnę/Czasy takie niespokojne/róbmy miłość a nie wojnę.“139 Text Peszek lze vnímat jako ženský protest proti válce. Autorka ukazuje svůj pacifistický postoj na obrazech války a smrti. Tato témata a jejich rozvíjení je možné pozorovat i v následujících písních. Jak již bylo výše zmíněno, v autorčině tvorbě se opakuje a tím i zároveň prohlubuje téma strachu ze ztráty milované osoby, někoho blízkého, ale není to jen strach ze smrti, ale strach z úmrtí ve válce v boji, který se na konec ukáže zbytečným. Snad nejzřetelněji a nejnaléhavěji je toto téma deklarováno v písni Tu i teraz. „Obiecaj mi/że nieumrzesz przede mną/Obiecaj mi/Powiedz że tak/Powiedz że na pewno/Powiedz to mi/Bo nic bez ciebie/Bo wszystko dzięki ci/Obiecaj mi/że nie umrzesz przede mną/Obiecaj mi.“140 Žádná hodnota, za kterou se jde bojovat, nemá pro autorku takovou cenu jako právě blízký člověk a jeho život, který by mohla takto ztratit. „Nic nie jest warteby za to umierać/Bo nic bez ciebie/Bo wszystko dzięki ci/Obiecaj mi/że nie umrzesz przede mną/Obiecaj mi.“141 Tato slova právě lze vztáhnout k obětem 2. světové války a nejpřesněji snad i k obětem Varšavského povstání, kdy jejich oběť podle autorky přišla v niveč tím, že oni ztratili svou největší hodnotu, svůj život. Tato až panická hrůza z války a z boje pramení právě
137 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Ogień. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,ogien.html. 138 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Krew na ulicach. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,krew_na_ulicach.html. 139 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Elektryk. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,elektryk.html. 140 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Tu i teraz. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,tu_i_teraz.html. 141 Tamtéž.
46 z historických událostí, které ovlivnily polské dějiny a následně i kolektivní paměť národa a jeho smýšlení o těchto událostech.142 Polská nepsaná národní tradice jaksi svým občanům velí, že v případě ohrožení zvenčí by se měli postavit za svou vlast. Většina polského národa to má velmi živě v povědomí, stačí se podívat na statistiky a počty obětí z Varšavského povstání a následně na jeho reflexi v dnešním Polsku. Avšak Peszek má zcela opačný postoj. „Za tę dziurę w jego głowie/Kto odpowie kto odpowie/Za tę dziurę w jego głowie/Kto odpowie mi/Mój kochany/Mój żołnierzyk/Poszedł po to/by nie przeżyć/Za tę dziurę w jego głowie/Kto odpowie mi.“143 Refrén písně Żołnierzyk jasně deklaruje autorčin postoj, pokud ztratí milovanou, blízkou osobu v pro ni nesmyslném boji, nebude už mítnikoho, kdo by za tuto smrt zodpovídal. Pokud se Poláci vrhnou do boje za svou vlast, kterou ona neuznává jako adekvátní hodnotu, za kterou by bylo hodno bojovat, je to jen jejich osobní rozhodnutí, za něž si nese odpovědnost každý sám.
Nejkontroverznější píseň na tomto albu (a možná i z celé dosavadní hudební tvorby Marie Peszek) se jmenuje Modern Holocaust. Píseň vypovídá o dnešním Polsku, o stavu společnosti, o mezilidských vztazích. Zmínky o historických událostech, či postavách, zde figurují jako odkazy na stav dnešní společnosti a jsou tak jejich dědictvím. „W moim kraju palą tęczę/Jak kiedyś ludzi w stodole/Hejt nasz polski powszedni/Jak chleb jak obiad na stole/Czego nie zniszczyli Hitler, Stalin/Czego ZOMO Pala nie zajebało/Czego nie dopalił Oświęcimski piec/Polskiej nienawiści zeżre wściekły pies.“144 Zmínka o pálení lidí ve stodole je opět odkazem na pogrom v Jedwábném (jak bylo vysvětleno výše). Tím, že autorka přirovnává „duhy“ (členy LGBT komunity, jejichž vlajka je právě duhová) k upalovaným za války, poukazuje na to, že nenávist v společnosti se vždy proti někomu musí obrátit. Dříve to bylo proti Židům, dnes jsou terčem nenávisti v Polsku tito spoluobčané. Slovo „hejt“ je z anglického to hate, čili nenávidět, nenávist mezi lidmi je tedy podle autorky v Polsku něčím normálním a běžným, stejně jako každodenní jídlo. Další verš je přímým odkazem na 2. světovou válku a dva největší agresory v ní. Avšak v Polsku jsou jména těchto pánů svázána ještě s dalšími konotacemi, než jak tomu je ve zbytku Evropy, pro kterou byli největšími hráči na poli nejkrvavějšího konfliktu v minulém století. Hitler a Stalin jsou vnímání v polském kontextu jako hlavní ničitelé země a její suverénnosti, Polsko si první zabral Hitler a zřídil zde své tábory smrti (germanizace a potom sovětizace) a pak oba
142 Jak již bylo uvedeno v kapitole 3. 143 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Żołnierzyk. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,zolnierzyk.html. 144 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Modern Holocaust. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,modern_holocaust.html. 47 postupně zemi systematicky zotročili. Zmínka o ZOMO145 sice nepatří k sledovanému tématu, ale jedná se o speciální jednotky lidových milicí, které používala vláda v období PRL k „uklidnění“ masových demonstrací. Následuje verš o osvětimské peci, to je opět přímá narážka na konkrétní místo a dějiny s ním spojené. Osvětimské pece byly během 2. světové války používány nacisty ke konečnému zničení všech nepřátel Třetí Říše. Autorka tak vyjmenovává, co vše z dějin její země zničilo lidi a jejich mezilidské vztahy, zbytek rozkladu zvládne, podle ní, mezi lidmi zakořeněná nenávist, která je právě dědictvím těchto dějinných zkušeností. „Bo nie jest tak że zło/To Hitler albo Stalin/Zło jest w każdym z nas/Zło robimy sami/Bo nie jest tak że zło/To Putin czy Bin Laden/Ty też w domu masz/Własny swój karabin.“146 V refrénu písně Peszek píše o tom, co je vlastně zlo a kdo je jeho původcem. Podle autorky to nejsou vládci světových mocností (k Hitlerovi a Stalinovi, nepřidává ještě Putina a bin Ládina), kteří zdánlivě rozehrávají největší válečné konflikty. Zlo je každém člověku, který nechá ho v sobě se probudit. Zlo může mezi lidmi šířit dál každý, každý, kdo má pušku. Autorce jde tak o to, aby nikdo nesváděl zlo na lidi řídící politiku a dějiny, ten, kdo vlastní zbraň může být stejným spouštěčem zla a krveprolití. Poslední sloka písně je v podstatě parafrází první sloky. „W moim kraju nienawiści/Nie nawidzą, wszyscy wszystkich/Czego Hitler Stalin nie zajebali/Sami niszczymy, rozwalamy sami/Polskiej nienawiści płonie wielki piec/Nie ma dokąd uciec, nie ma dokąd biec/I jak brudnej wódki haust polski Modern Holocaust.“147 Zde Peszek nazývá Polsko zemí nenávisti, kde se všichni navzájem nenávidí tak, že to samotné Polsko ničí (opět zde lze sledovat narážku, že se jedná svým způsobem o dědictví z války), je to jako neuhasínající oheň v pecích, stejně jako se nezastavovaly ohně v pecích v táborech smrti, ani tento oheň nenávisti se nezastavuje a neuhasíná, není před ním úniku. Jedná se o moderní polskou verzi holocaustu, která je o to nebezpečnější, že je na první pohled neviditelná.
Maria Peszek je svou tvorbou, jejím stylem, tématy i zvolenou poetikou ojedinělou tvůrkyní, je solitérem na poli společenských protestsongů. Avšak tento svůj společenský status si systematicky vybudovala sama, ví o něm a také ho hrdě ve svých písních prezentuje. Například v písni Ogień: „Słowa/jak pociski/Sama/przeciw wszystkim.“148 To jaká témata si (s plným vědomým) pro svou tvorbu vybírá, pak často vede k nevybíravým až vulgárním
145 Celý název: Zmotoryzowane Odwody Milicji Obywatelskiej. 146 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Modern Holocaust. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,modern_holocaust.html. 147 Tamtéž. 148 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Ogień. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,ogien.html. 48 reakcím na její osobu. Tyto různé komentáře a výhružky však Peszek slouží jako další podněty a materiál k tvorbě, jak lze najít v písni Modern holocaust: „List list list w białej kopercie/Ktoś ktoś grozi mi śmiercią/Śmierdzisz lesbą Ty lewackie ścierwo/Głupia suko, Żydowska kurewno/Dziś dziś Do mnie w internecie/Zniszczę cię zajebię i spuszczę w klozecie/Śmierdzisz lesbą, Ty lewackie ścierwo/Masz coś z głową suko, dojdę cię na pewno.“149 Autorka to však pouze pojímá jako potvrzení svých pohledů a názorů na polskou realitu a stav polské společnosti. Tento úryvek z písně dokládá, jak rozporuplně je dnes vnímána postava Marie Peszek v polské společnosti. Je jiná než většina, ví o tom a chce být jiná. I to je předmětem komentářů na její osobu. „A tę bombę/W twojej głowie/Nosisz z dumą/Jak medale/Co ich nigdy/Nie dostaniesz/Ale też ich/Nie chcesz wcale.“150 Avšak autorce nejde pouze o její osobu, jde jí o celou společnost, ve svých textech bojuje za ty, kteří jsou jiní, odlišní a připomíná právě z historických událostí (jde nejčastěji právě o obrazy z bojů a válek) ty, kteří na svou odlišnost doplatili, a tím chce všechny varovat. Je to jakési memento k tomu, aby již k ničemu takovému v budoucnosti nedocházelo. „Dzieli nas wszystko/Nie łączy nic/Daj mi być sobą, pozwól mi żyć/Inny nie znaczy gorszy lub zły/Nie strzelaj proszę, pozwól mi być.“151 Peszek tak vlastně jen prosí, nejde ji o nic jiného než zachování si odlišnosti a tím i vlastní svébytnosti, suverénnosti, identity.
149 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Modern Holocaust. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,modern_holocaust.html. 150 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Ej Maria. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,ej_maria.html. 151 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Polska A B C i D. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,polska_a_b_c_i_d.html. 49
Závěr
V této magisterské diplomové práci bylo hlavním cílem popsat hudební tvorbu současné polské interpretky Marie Peszek. Při své specifické práci s jazykem Peszek často používá různé narážky a odkazy na události z historie její země. Na těchto stránkách šlo o to, sledovat konkrétně její obrazy a vize 2. světové války a Varšavského povstání, které pak autorka dále zasazuje do současných kontextů. Úkolem této práce bylo vystopovat tyto obrazy, jejich významy a zhodnotit co z toho vyplývá. Konkrétně jakým způsobem je používá a jak tím tvoří obrazy nové, svázané s dnešním Polskem.
Text práce byl rozdělen formálně na čtyři kapitoly. V první byl posánkultuní kontext. Postupně od odborné historiografické literatury, která utváří oficiální a reprezentativní obraz těchto historických událostí, přes jejich interpretaci v umělecké literatuře, v divadelní a filmové tvorbě, až nakonec byl uveden kontext hudební tvorby zabývající se tímto tématem. Následující kapitola byla zaměřena na sociologický pohled zkušeností s válkou a povstáním, zde šlo o to, zjistit, jak k těmto událostem přistupují dnešní Poláci v rámci kolektivní paměti národa. Dále byla popsána Hudební tvorba Marie Peszek, stěžejní témata její tvorby a chronologicky také její alba i jejich veřejným přijetím. Zde se ukázalo, jaká témata si umělkyně vybírá, jsou to témata záměrně provokující a dotýkající se společenských tabu (ateismus, homosexualita apod.). Peszek tak systematicky buduje svůj veřejný obraz jako obraz rebelantky, svobodomyslné, nezkrotné ženy, která bojuje za svobobu a za menšiny v konzervativním a xenofobním Polsku. V poslední kapitole byla samotná analýza hudebních textů autorky týkajících se 2. světové války a Varšavského povstání. Na tomto místě se ukázalo, že Peszek používá spíše obecné obrazy boje, války a krve jako výstrahu a memento do budoucna a pokud si do svých textů přidává odkazy na konkrétní historické události z tohoto období, používá je jako přirovnání k situaci v dnešním Polsku. Nejde jí o to, že by v Polsku zuřila válka, ale že by mohla a následně kritizuje chování a z něcho pramenící stereotypy a také legendy, především týkající se Varšavského povstání, které k těmto stereotypům vedou.
V jejích textech se tyto obrazy projevují spíše jako historické odkazy, dědictví těchto tragických událostí, které nese polská společnost do dnes (například pogrom v Jedvábném). Autorka je tak používá jako výstrahu, vykřičník, zvednutý prst, aby se tyto události už neopakovaly. V jednom svém textu dokonce přirovnává členy LGBT komunity k Židům upalovaným za války, nejde o t, že by se v Polsku takové věci děly, autorka tím poukazuje
50 na stupeň nenávisti a xenofobie v polské společnosti, který by k tomu vést mohl. Pracuje s nimi jako s mementem toho, co mohou s Polskem udělat sami Poláci, nikoli agresor zvenčí. Peszek se tak řadí k již předchozím zásadním kritikům Polska a polskosti jako byli Witold Gombrowicz a Cyprian Kamil Norwid.
Písně Peszek tak nejsou jen povrchní zábavou, ona má ve svém díle odkaz. Bere jej vážně jako své poslání, potřebu promlouvat takto k lidem. Kritizuje polskou společnost a její zakořeněné stereotypy a tradice, nabourává zažité žebříčky hodnot, které jí připadají nesmyslné a autodestruktivní pro tuto společnost (nejvíce právě v bodě boje za vlast). Avšak není pouze anarchistickým narušitelem těchto zavedených hodnotových systémů, Peszek se ve své práci snaží ukazovat alternativu, jinou, lepší a podle ní i smysluplnější cestu. Poslední kontroverzní deska Peszek Karabin nese spoustu společenských protestsongů a jednou z ústředních písní je Ej Maria: „Jeśli masz tak jak ja/Krzycz la la la/Jeśli czujesz tak jak ja/Krzycz la la la/Bach bach/Albo wolność/Albo strach/Bach bach/Wolność/Albo strach.“152
152 PESZEK, Maria. Maria Peszek – Ej Maria. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,ej_maria.html 51
Résumé
Niniejsza praca magisterska nosi tytuł II wojna światowa i Powstanie Warszawskie w twórczości Marii Peszek. Praca ta została podzielona na 4 rozdziały. Pierwsza cześć Przedstawienie II wojny światowej i Powstania Warszawskiego w kulturze polskiej ma na celu przybliżenie czytelnikowi, jak o tych wydarzeniach z tego okresu mówi się w kręgach naukowych, jakie są tendencje w opisywaniu i prezentowaniu tego zagadnienia w polskiej literaturze historiograficznej, w oparciu o wybrane (i reprezentatywne) teksty (mam świadomość tego, że istnieje bogata literatura na ten temat, jednak jej opis lub synteza nie jest przedmiotem tejże pracy, interesuje mnie raczej problem reprezentacji tychże wydarzeń). Należy zaznaczyć, że w tej części pracy nie chodzi o opis i analizę historycznych wydarzeń, wychodzę z założenia, że czytelnik modelowy jest z tymi dziejami już w jakiś sposób obeznany (posiada elementarne wiadomości na ich temat).
W kolejnych częściach tego rozdziału opisane zostały dzieła artystyczne, przedstawiające obraz II wojny światowej i Powstania Warszawskiego. W pierwszej kolejności wymieniono dzieła z kręgu literatury pięknej (okres powojenny i teksty współczesne). Wyróżniono teksty prozatorskie i poetyckie, dotyczące przede wszystkim zagadnienia pamięci uczestników powstania. W dalszej kolejności zostały wymienione (w porządku chronologicznym) wybrane dzieła filmowe, a następnie sztuki teatralne nawiązujące do tych wydarzeń – skupiłam się przede wszystkim na inscenizacjach, które powstały na zlecenie Muzeum Powstania Warszawskiego i pod kuratelą tej instytucji (opis wszystkich przedstawień nawiązujących do tej części polskiej historii zasługuje na osobne studium badawcze). W ostatniej części tej pracy opisana została muzyczna twórczość polskich artystów, co stanowi ważny kontekst względem twórczości Marii Peszek. Warto zaznaczyć, że celem tej części pracy nie jest encyklopedyczna synteza, ale raczej wybór najbardziej reprezentacyjnych tekstów kultury związanych z przedstawieniem obrazu II wojny światowej i Powstania Warszawskiego w polskiej kulturze.
Kolejny (mniejszy) rozdział dotyczy zestawienia wydarzeń zawartych w temacie pracy z kontekstem współczesnym, stąd jego nazwa brzmi II wojna światowa i Powstanie Warszawskie we współczesnej Polsce. Mam tu na uwadze przede wszystkim socjologiczne spojrzenie na to zagadnienie. Tutaj opierałam się głównie na badaniach przeprowadzonych przez Główny Urząd Statystyczny, dotyczących stosunku polskiego społeczeństwa do opisywanych wydarzeń. Z badań wynika, że we współczesnej Polsce nie brakuje refleksji
52 na temat wojny, pojawia się także istotne pytanie – co współcześni myślą o konieczności Powstania. Ważną rolę w ocenie tego wydarzenia odgrywa kwestia rodzinnej historii lub też pochodzenia (bliskość względem Warszawy).
W następnym rozdziale została opisana twórczość Marii Peszek (jej droga artystyczna). Peszek zaczęła swoją karierę już w latach 90., dała się poznać jako aktorka teatralna oraz filmowa (dziś już ta część jej kariery mieści na marginesie, choć nie pozostaje bez wpływu na jej twórczość muzyczną). W roku 2005 oficjalnie ukończyła swoją karierę aktorską, wówczas debiutowała jako wokalistka i autorka tekstów muzycznych (pisanych na własne potrzeby). W jej twórczości muzycznej jest cały czas jednak zakorzeniona performatywność, która pozostaje nierozłączną częścią i charakterystycznym rysem sposobu interpretacji własnych tekstów. W rozdziale opisano i zanalizowano najważniejsze tematy jej utworów muzycznych. Teksty Peszek charakteryzują się wielowarstwowością i bogactwem językowym oraz kontekstowym, dlatego zdecydowałam się na analizę tematów najbardziej reprezentatywnych i fundamentalnych. Tymi tematami są: poszukiwanie tożsamości i związany z nim problem kobiecości, cielesności oraz seksualności, w dalszej kolejności – wolność absolutna, antypatriotyzm, apolityczność i ateizm. W dalszej kolejności zostały opisane i scharakteryzowane albumy – Miasto mania, Maria Awaria, Jezus Maria Peszek i Karabin (włącznie z wyeksponowaniem problemu recepcji tejże twórczości). W tej części chodziło przede wszystkim o analizę utworów Peszek, odkrycie ich warstw znaczeniowych. W dalszej części chodziło o próbę rozszyfrowania poszczególnych aluzji, które dotyczą problemu wojny i Powstania Warszawskiego – rozpoznania tego, jak zostały wmontowane do tekstu piosenki oraz odkrycia ich nowych znaczeń. Kluczowe dla tej pracy były przede wszystkim dwa ostatnie albumy artystki Jezus Maria Peszek oraz Karabin. W albumach tych zawarto przeważnie utwory, które można by określić mianem społecznych protest songów, mającychczęsto formę osobistej wypowiedzi i będących jakąś odmianą manifestu.
Cele mniniejszej pracy dyplomowej jest próba opisania obrazu II wojny światowej i Powstania Warszawskiego, tego, jak jest przedstawiany w polskiej kulturze i jak funkcjonuje w pamięci kolektywnej (w odniesieniu do niepokornej twórczości Marii Peszek). W dalszej części zaś zależało mi na tym, by spróbować określić twórczość Marii Peszek w kontekście współczesnej sceny muzycznej, a następnie opisać i streścić najważniejsze tematy i charakterystyczne elementy tej twórczości oraz wypływający z tego stosunek do współczesnego społeczeństwa polskiego. Zależało mi na tym, aby zastanowić się, w jaki
53 sposób artystka dokonuje reinterpretacji obrazu wojny i walki w swojej twórczości i jak formułuje swoje wyobrażenie na temat współczesnej Polski w tym właśnie kontekście.
54
Seznam použité literatury
Primární literatura
Miastomania PESZEK, Maria. Moje miasto – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,moje-miasto,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Pieprzęcięmiasto – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,pieprze-cie-miasto,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Ćmy – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,cmy,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Mam kota – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,mam-kota,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. SMS – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,sms,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Ballada nie lada – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,ballada-nie-lada,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Czarny worek – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,czarny-worek,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Lali lali – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,lali-lali,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Mgła – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,mgla,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Nie mam czasu na seks – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020- 07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,nie-mam-czasu-na-seks,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Miły mój – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,mily-moj,tekst-piosenki.
55
Maria Awaria PESZEK, Maria. Maria awaria – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,maria-awaria,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Miś – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,mis,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Kobiety pistolety – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,kobiety-pistolety,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Marznę bez ciebie – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07- 28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,marzne-bez-ciebie,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Rosół – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,rosol,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Miłość w systemie dolby surround – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,milosc-w-systemie-dolby- surround,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Reks – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,reks,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Hujawiak – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,hujawiak,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Superglue – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,superglue,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Ciało – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,cialo,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Rozpuda – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,rozpuda,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Hedonia – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,hedonia,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Ładne Iowa to – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,ladne-slowa-to,tekst-piosenki.
56
PESZEK, Maria. Muchomory – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,muchomory,tekst-piosenki.
Jezus Maria Peszek PESZEK, Maria. Ludzie psy – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,ludzie-psy,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Nie ogarniam. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,nie_ogarniam.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek - Wyścigówka. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,wyscigowka.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek - Amy. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,amy.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek - Żwir. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,zwir.html.
PESZEK, Maria. Sorry Polsko – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,sorry-polsko,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Pan nie jest moim pasterzem. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,pan_nie_jest_moim_pasterzem.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek - Pibloktoq. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,pibloktoq.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek - Padam. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,padam.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Nie wiem czy chcę. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07- 28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,nie_wiem_czy_chce.html.
PESZEK, Maria. Szara flaga – tekst piosenki. In: Teksty.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://teksty.org/maria-peszek,szara-flaga,tekst-piosenki.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Zejście Awaryjne. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07- 28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,zejscie_awaryjne.html.
57
Karabin PESZEK, Maria. Maria Peszek – Gwiazda. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,gwiazda.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Krew na ulicach. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07- 25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,krew_na_ulicach.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Elektryk. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,elektryk.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Żołnierzyk. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,zolnierzyk.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Tu i teraz. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,tu_i_teraz.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Jak pistolet. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,jak_pistolet.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Polska A B C i D. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07- 25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,polska_a_b_c_i_d.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Samotny tata. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,samotny_tata.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Ogień. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,ogien.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Modern Holocaust. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07- 25]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,modern_holocaust.html.
PESZEK, Maria. Maria Peszek – Ej Maria. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,maria_peszek,ej_maria.html.
Sekundární literatura
70 lat temu w Powstaniu Warszawskim zginął Tadeusz Gajcy. In: Dzieje.pl [online]. Warszawa, 18.08.2014 [cit. 2020-04-19]. Dostupné z: https://dzieje.pl/kultura-i-sztuka/70-lat- temu-w-powstaniu-warszawskim-zginal-tadeusz-gajcy.
58
AKN/ LS/. Prof. Norman Davies: Armia Krajowa zdała enamin wojskowy. Dzieje.pl [online]. 13.02.2012 [cit. 2020-03-05]. Dostupné z: https://dzieje.pl/aktualnosci/prof-norman-davies- armia-krajowa-zdala-egzamin-wojskowy.
AMBROCH, Magdalena, Grażyna CZERMAK, Elżbieta LISIAK a Grażyna SIDŁOWSKA. 100 lat Polski w liczbach 1918-2018. Warszawa: Zakład Wydawnictw Statystycznych, 2018. ISBN 978-83-7027-680-5.
BACZYŃSKI, Krzysztof Kamil. UtworyWybrane. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1964.
BIAŁOSZEWSKI, Miron. Památník z Varšavského povstání. 2. Praha: Odeon, 1987.
BIAŁOUS, Maciej. Społeczna konstrukcja filmów historycznych. Pamięć zbiorowa i polityka pamięci w kinematografii polskiej lat 1920–2010. Białystok, 2015. Disertační práce. Uniwersytet w Białymstoku, Wydział Historyczno-Socjologiczny. Vedoucí práce Dr hab. prof. UwB Edmund Dmitrów.
BOGUSZEWSKI, Rafał a Michał FELIKSIAK. Powstanie Warszawskie w pamięci zbiorowej. In: Cbos.pl [online]. 2009 [cit. 2020-07-21]. Dostupné z: https://www.cbos.pl/SPISKOM.POL/2009/K_109_09.PDF?fbclid=IwAR1MZlyhxPJ4- zR6RdNP_r9pmstJaT-7IgRoQAojwKfuVvDgzzi9Dx0X7X4.
BRATKOWSKI, Piotr. Wojenne barwy Marii. In: Newsweek.pl [online]. 2016 [cit. 2020-07- 16]. Dostupné z: https://www.newsweek.pl/kultura/maria-peszek-karabin-recenzja-piotra- bratkowskiego/r6te23b.
BRAUM, Michał. Maria Peszek – Maria Awaria [recenzjapłyty]. In: Muzyczna.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20081005212845/http://www.muzyczna.pl/recenzje-plyt/maria- peszek-maria-awaria-recenzja-plyty.
DMOCHOWSKA, Halina a kolektiv. 1939-1945 Pro Memoria. In: Stat.gov.pl [online]. 2015 [cit. 2020-07-18]. Dostupné z: https://stat.gov.pl/files/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5501/19/1/1/promemoria. pdf.
DOKSA, Tomek. Recenzja Maria Peszek "Karabin": Krew na ulicach. In: Muzyka.interia.pl [online]. 2016 [cit. 2020-07-16]. Dostupné
59 z: https://muzyka.interia.pl/recenzje/news-recenzja-maria-peszek-karabin-krew-na- ulicach,nId,2152155.
DOWNAROWICZ, Kamil. Maria Peszek – Maria Awaria: gdzie tu szok? In: Tuba.pl [online]. 07.10.2008 [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://tuba.pl/tubapl/1,128517,5778795,Maria_Peszek___Maria_Awaria__gdzie_tu_szok_.ht ml.
EISLER, Jerzy. Kanał. Pamięć.pl [online]. 78-80 [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: http://www.polska1918-89.pl/pdf/kanal-film,1579.pdf
EMI. Maria Peszek Miasto Mania. In: Porcys.com [online]. 17.03.2006 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: http://www.porcys.com/review/maria-peszek-miasto-mania/.
FRANASZEK, Andrzej. JEZUS, MARIA, ANDRZEJ. In: Tygodnikpowszechny.pl [online]. 28.10.2012 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://www.tygodnikpowszechny.pl/jezus-maria- andrzej-17593.
GODLEWSKI, Andrzej. Powstanie Warszawskie to nowy mit o Termopilach [online]. In: . 29.7.2008 [cit. 2020-02-26]. Dostupné z: https://polskatimes.pl/powstanie-warszawskie-to- nowy-mit-o-termopilach/ar/27880.
GOMBROWICZ, Witold. Dziennik, 1953 - 1956. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1986. ISBN 830802016X.
CHACIŃSKI, Bartek. Jezus Maria leksykon. In: Polifonia.blog.polityka.pl [online]. 2012 [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://polifonia.blog.polityka.pl/2012/10/03/jezus-maria-leksykon/.
CHORĘBAŁA, Adrian. Maria Peszek Miasto Mania. In: Ultramaryna.pl [online]. 2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: http://www.ultramaryna.pl/recenzje.php?karta=3&id=259.
JABŁOŃSKA, Anna. Mania z miasta. In: Encyklopediateatru.pl [online]. 27.01.2006 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: http://encyklopediateatru.pl/artykuly/21323/mania-z-miasta.
Jan Peszek. In: Culture.pl [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/tworca/jan-peszek.
JAROCKI, Jacek. Maria Peszek – Maria Awaria. In: Muzycznyhoryzont.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://www.muzycznyhoryzont.pl/maria-peszek-maria-awaria/.
60
JAROCKI, Jacek. Maria Peszek – Jezus Maria Peszek. In: Muzycznyhoryzont.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://www.muzycznyhoryzont.pl/maria-peszek-jezus-maria- peszek/.
JAROCKI, Jacek. Maria Peszek – Karabin. In: Muzycznyhoryzont.pl [online]. [cit. 2020-07- 16]. Dostupné z: http://www.muzycznyhoryzont.pl/maria-peszek-karabin/.
KALICKA, Joanna. Peszek, czyli o historii pewnej płyty. In: Teologiapolityczna.pl [online]. 2012 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://teologiapolityczna.pl/joanna-kalicka-jezus-maria- peszek-czyli-o-recepcji-pewnej-plyty/.
KAMIŃSKI, Łukasz. Maria Peszek zdradza sekrety piosenek. In: Wyborcza.pl [online]. 2008 [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://wyborcza.pl/1,76842,5810878,Maria_Peszek_zdradza_sekrety_piosenek.html.
KICIŃSKI, Albert. Powstanie Warszawskie w polskim filmie fabularnym i dokumentalnym. In: Https://filmlwow.eu/ [online]. 2014 [cit. 2020-03-27]. Dostupné z: https://filmlwow.eu/aktualnosci/informacje-bie-ce/1159-powstanie-warszawskie-w- polskim-filmie-fabularnym-i-dokumentalnym
KIEC, Izolda. Marii Peszek maskarady kobiecości. In: Fundacja-ikp.pl [online]. 2013 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: http://fundacja-ikp.pl/wp-content/uploads/2016/11/Marii-Peszek- maskarady-kobieco%C5%9Bci.pdf.
Koncert "Morowe Panny." In: Muzeum Powstania Warszawskiego [online]. 14.07.2011 [cit. 2020-04-21]. Dostupné z: https://www.1944.pl/artykul/koncert-morowe-panny-.,3465.html.
"Kto Ty Jesteś?, czyli Adresaci." In: Muzeum Powstania Warszawskiego [online]. 10.11.2011 [cit. 2020-04-21]. Dostupné z: https://www.1944.pl/artykul/kto-ty-jestes-czyli-adresaci- .,3565.html.
KUŁAKOWSKA, Katarzyna. Retoryka chodzenia w poezji śpiewanej Marii Peszek. In: Docplayer.pl [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://docplayer.pl/17389760- Katarzyna-kulakowska-retoryka-chodzenia-w-poezji-piewanej-marii- peszek.html#show_full_text.
KUŁAKOWSKA, Katarzyna. Miasto Płci: Dyskurs miłosny Marii Peszek. Warszawa: Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego, 2013. ISBN 978-83-235-1279-0.
61
KUSTRA, Beata. Mit i kulturowa pamięć Powstania Warszawskiego. In: Teatr [online]. 9/2018 [cit. 2020-03-11]. Dostupné z: http://www.teatr-pismo.pl/przestrzenie- teatru/2149/mit_i_kulturowa_pamiec_powstania_warszawskiego/.
KUŹMA, Darek. Najważniejsze filmy o Powstaniu Warszawskim. In: Onet [online]. 2.8. 2018 [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: https://kultura.onet.pl/film/wywiady-i-artykuly/100-lat- polsko-najwazniejsze-filmy-o-powstaniu- warszawskim/psn2qgq?utm_source=is.muni.cz_viasg_kultura&utm_medium=referal&utm_c ampaign=leo_automatic&srcc=ucs&utm_v=2
LAGIERSKA, Anna. Karolina Cicha. In: Culture.pl [online]. 2014 [cit. 2020-04-20]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/tworca/karolina-cicha.
Lao Che [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné z: https://laoche.art.pl/dyskografia/powstanie- warszawskie-2005/.
LAO CHE. LaoChe – Stare Miasto. In: Tekstowo.pl [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://www.tekstowo.pl/piosenka,lao_che,stare_miasto_.html.
LEWANDOWSKA, Zuzanna. Ponowoczesna wizja Powstania Warszawskiego w filmie Jana Komasy Miasto 44. Pressto.amu.edu.pl [online]. Poznań, 2015, 2015, 17(26), 95-103 [cit. 2020-03-31]. Dostupné z: https://pressto.amu.edu.pl/index.php/i/article/view/5146/5239.
ŁAZOWSKA, Bożena. Z Dziejów Statystyki. Wiadomości Statystyczne [online]. Warszawa, 2017, 2017, 62.(4.), 68-85 [cit. 2020-07-08]. ISSN 2443-8476. Dostupné z: WiadomościStatystyczne [online]. 62. Warszawa, 2017 [cit. 2020-07-08]. ISSN 2543-8476. Dostupné z: https://stat.gov.pl/files/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5982/7/27/1/ws_04_2017 __08_bozena_lazowska__polskie_badania_statystyczne_w_okresie_ii_wojny_swiatowej.pdf.
ŁUBIEŃSKI, Tomasz. Ani tryumf, ani zgon. Warszawa: Wydawnictwo Nowy Świat, 2004. ISBN 8373861009.
MANTIUK, Łukasz. Maria Peszek – Jezus Maria Peszek (2012). In: Allaboutmusic.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://allaboutmusic.pl/jezus- maria-peszek-by-lukasz/.
62
Maria Peszek. In: Encyklopediateatru.pl [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: http://www.encyklopediateatru.pl/osoby/9731/maria-peszek.
Maria Peszek. In: Culture.pl [online]. 2014 [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/tworca/maria-peszek.
Maria Peszek – Miasto Mania. In: Wywrota.pl [online]. 2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://www.wywrota.pl/album-muzyczny/13107-maria-peszek-miasto-mania.html.
MARSZALEC, Janusz. Powstanie Warszawskie: wojna, polityka, życie społeczne i mit. Polskiwiek XX: II Wojnaświatowa. Warszawa, 2010, 337-375.
Miasto mania. In: Culture.pl [online]. 2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/dzielo/miasto-mania.
"miasto mania" w Fabryce Trzciny. In: Wyborcza.pl [online]. 11.7.200 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://warszawa.wyborcza.pl/warszawa/1,34861,2815411.html.
Miasto mania – Maria Peszek. In: Muzyka.interia.pl [online]. 2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://muzyka.interia.pl/plyta-miasto-mania,dId,4239.
MICZKA, Tadeusz. Powstanie Warszawskie - temat "arcypolski" w epizodach filmowych. Postscriptum [online]. 2005, 2(50), 18 - 45 [cit. 2020-03-28]. Dostupné z: http://bazhum.muzhp.pl/media//files/Postscriptum/Postscriptum-r2005-t-n2(50)/Postscriptum- r2005-t-n2(50)-s18-45/Postscriptum-r2005-t-n2(50)-s18-45.pdf .
MIŁOSZ, Czesław. Rodná Evropa. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 8071982792.
MIŁOŚNICZKA. Mania bezwstydnie, Mania minimalnie. In: Biblionetka.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://www.biblionetka.pl/art.aspx?id=613755.
NORWID, Cyprian Kamil. Cyprian Kamil Norwid do Michaliny z Dziekońskich Zaleskiej [14 listopada 1862]. In: Zapis.blog [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné z: https://zapisz.blog/2018/01/31/cyprian-kamil-norwid-do-michaliny-z-dziekonskich- zaleskiej-14-listopada-1862/.
PACZKOWSKI, Andrzej. Půl století dějin Polska 1939-1989. Překlad Petruška Šustrová. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000. 381 s. ISBN 80-200-0737-7.
63
PERZYNA, Michał. Duszy podpalaczka. In: Esensja.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://esensja.pl/muzyka/recenzje/tekst.html?id=15202.
PRZYLIPIAK, Wojciech. Maria Peszek: Chciałam skupić się na nienawiści, ale wyszła płyta o wolności. In: Muzyka.dziennik.pl [online]. 2016 [cit. 2020-07-16]. Dostupné z: https://muzyka.dziennik.pl/news/artykuly/514147,maria-peszek-wywiad-nowa-plyta- karabin-polska-a-b-c-i-d.html.
ROSZKOWSKI, Wojciech. Historia Polski 1914-1997. 6. wyd. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 1998. ISBN 83-01-12684-1.
RYDLEWSKA, Hanna. Depresja medialna Marii Peszek. Dlaczego znani i bogaci nie povinni cierpieć, a tym bardziej o cierpieniu mówić. In: Natemat.pl [online]. 2012 [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://natemat.pl/33575,depresja-medialna-marii-peszek-dlaczego-znani-i- bogaci-nie-powinni-cierpiec-a-tym-bardziej-o-cierpieniu-mowic.
SAMSONOWICZ, Henryk, Andrzej WYCZAŃSKI, Janusz TAZBIR, Jacek STASZEWSKI, Tomasz KIZWALTER, Tomasz NAŁĘCZ, Andrzej PACZKOWSKI a Andrzej CHWALBA. Historia Polski: 2. Tom. Warszawa: PWN, 2007. ISBN 978-83-01-15038-9.
SANKOWSKI, Robert. Mam tak samo jak ty. Nowe piosenki o Warszawie. In: Wyborcza.pl [online]. 03.04.2013 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://wyborcza.pl/1,75410,13668084,Mam_tak_samo_jak_ty__Nowe_piosenki_o_Warszaw ie.html.
SIŃCZUCH, Marcin. Pamięć społeczna. Druga wojna światowa w świadomości społeczeństwa polskiego. Przegląd Historyczno-Wojskowy [online]. 2011, 12(2), 195-201 [cit. 2020-07-18]. Dostupné z: http://bazhum.muzhp.pl/media//files/Przeglad_Historyczno_Wojskowy/Przeglad_Historyczno _Wojskowy-r2011-t12_(63)-n2_(235)/Przeglad_Historyczno_Wojskowy-r2011-t12_(63)- n2_(235)-s195-201/Przeglad_Historyczno_Wojskowy-r2011-t12_(63)-n2_(235)-s195- 201.pdf?fbclid=IwAR2v7MH8ItKSZbrYHEoupHaCfKyBapvGoFe2U- BbTUj9fZ_KbL3L24Y_PKM.
SMOLAREK, Daria. MARIA PESZEK - "Miasto Mania." In: Cgm.pl [online]. 22.11.2005 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z:
64 https://web.archive.org/web/20070826181812/http://www.cgm.pl/recenzje/wyswietl.php?O_ RECENZJA=2051263&PHPSESSID=f01483feff2c9626e6f1b8a9713cdb55.
SZLESZYŃSKI, Bartołomiej. Tadeusz Gajcy. In: Culture.pl [online]. 2003 [cit. 2020-02-29]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/tworca/tadeusz-gajcy.
SZUBRYCH, Jacek. Maria Peszek: Dlaczego na Instagramie męski sutek jest w porządku, a kobiecy nie? In: Wyborcza.pl [online]. 19.10.2019 [cit. 2020-07-14]. Dostupné z: https://wyborcza.pl/7,75410,25323220,maria-peszek-dlaczego-na-instagramie-meski-sutek- jest-w.html.
ŚWIĄDER, Jacek. Maria Peszek, "Jezus Maria Paszek." In: Culture.pl [online]. [cit. 2020-07- 15]. Dostupné z: https://culture.pl/pl/dzielo/maria-peszek-jezus-maria-peszek.
ŠTĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů. Praha: Nakladatelství Libri, 2000. ISBN 8072770055.
UKIELSKI, Paweł. Spór o Powstanie Warszawskie. Komentarze Historyczne. 2009, (8-9), 116-125.
ZYCHOWICZ, Piotr. OBŁĘD '44: Czyli jak Polacy zrobili prezent Stalinowi, wywołując Powstanie Warszawskie. Poznań: Dom Wydawniczy Rebis, 2013. ISBN 9788380626133.
ŻMUDA, Aleksandra. Płyta: Maria Awaria. In: Aktivist.pl [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20080919025800/http://www.aktivist.pl/muzyka/go/diskId,777,m aria-awaria-muzyka.html.
65