NATURA 2000 – Lesy Evropské Unie a Ochrana Pfiírody

NATURA 2000 – lesy Evropské OBSAH Bruno Julien: Natura 2000 – lesy Evropské unie a ochrana pfiírody 161 Petr Záruba: Slaniska âR a jejich unie a ochrana pfiírody halofilní entomofauna 163 Jan Plesník, Marcela Plesníková: Kolik Ïije v âR druhÛ? 168 Petr Záruba: Ostruháãci (Theclinae) 176 Lubomír Tich˘, Jifií Sádlo: Revitalizace vápencov˘ch lomÛ 178 Jaroslav Urban: O zpÛsobu Ïivota Lesy a otázky jejich ochrany Ïlabatky kalichové a Ïlabatky jiÏní 183 Rada Evropy – Stfiedisko Naturopa – Lesní hospodáfiství, jeden z hlavních zpÛsobÛ vyuÏívání pÛdy informace 185 v Evropû, má rozhodující vliv na kvalitu Ïivotního prostfiedí, nejen IUCN, WWF, Informace 187 vzhledem k dobfie znám˘m funkcím vyrovnávání podnebí, zadrÏová- Diskuse 191 ní vody a zabraÀování erozi, ale téÏ vzhledem k jeho podílu na ochra- Recenze 192 nû pfiírody a na biodiverzitû. Mûfiítka, v nichÏ se v souãasnosti rozvíjí lesní hospodáfiství v EU, musejí velmi podstatnû zahrnovat i dimenzi Ïivotního prostfiedí. Do SUMMARY strategického plánování musejí vplynout opatfiení na ochranu a péãi pro nûkolik málo zb˘vajících pralesÛ. Vyhlá‰ky Komise o lesnické strategii Spoleãenství i vyhlá‰ky o strategii biologické rozmanitosti Petr Záruba: Salt Marshes in the Czech Republic and Halophilic Insect Fauna 167 zdÛrazÀují úlohu evropsk˘ch lesÛ a v˘znam trvale udrÏitelného Jan Plesník, Marcela Plesníková: obhospodafiování. How many Species are there Lesní plocha a produkce dfieva v EU se zvy‰ují. Nezanedbatelná in the Czech Republic? 171 ãást tohoto nárÛstu pramení ze zalesÀování rolí a pastvin. Souãasn˘ Petr Záruba: Satyr-Butterflies (Theclinae) 177 Lubomír Tich˘, Jifií Sádlo: The Revitalization trend vyjímání zemûdûlsk˘ch ploch z obhospodafiování a jejich zales- of Limestone Quarries 182 Àování zfiejmû potrvá. Rozhodujícím zpÛsobem mu bude napomáhat finanãní podpora z rozpoãtu Spoleãenství. OCHRANA roãník 56 Smlouva Evropského spoleãenství nepfiedpokládá Ïádnou spoleã- P¤ÍRODY 6 ISSN 1210-258X nou lesnickou politiku. VyÏaduje v‰ak vysokou úroveÀ ochrany Ïivot- ního prostfiedí. VyÏaduje zaãlenûní hledisek Ïivotního prostfiedí do âasopis státní ochrany pfiírody urãování a zavádûní jin˘ch politick˘ch zámûrÛ. Cílem je prosazování Journal of the state nature conservancy trvale udrÏitelného rozvoje. Taková hlediska péãe o Ïivotní prostfiedí zamûfiují zákonodárství EU na biodiverzitu a na ochranu pfiírody. Je‰- tû nad tento rámec podepsalo Spoleãenství rezoluce na zachování bio- Vydává: logické rozmanitosti. Tyto byly pfiijaty i na celoevropsk˘ch minister- Agentura ochrany pfiírody sk˘ch konferencích k ochranû lesÛ v Evropû. Obsahují také závazky a krajiny âR v nakladatelství ENVIRONS zachovávat biodiverzitu v lesích v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti. Vedoucí redaktor: RNDr. Bohumil Kuãera Je jasné, Ïe vliv lesního hospodáfiství na biodiverzitu byl vÏdy men- Redakãní rada: RNDr. Václav Cílek, ‰í neÏ vliv agrárního sektoru. Toto je následek evropské generaãní RNDr. Jan âefiovsk˘ CSc., RNDr. Jifií Flousek, dohody, která vedla k tomu, Ïe velké ãásti lesa mohou platit za polo- Dr. Tomá‰ Kuãera, RNDr. Vojen LoÏek, DrSc., pfiirozené. Pfiesto je v EU jen málo skuteãnû nenaru‰en˘ch pfiiroze- ing. Igor Míchal CSc., ing. Franti‰ek Urban n˘ch lesÛ. Vût‰ina lesÛ zasluhujících ochrany byla buì vysázena Grafická úprava: Zdenûk Vejrostek nebo je po dlouhou dobu obhospodafiována. Plochy pralesÛ jsou ome- Adresa redakce: Kali‰nická 4, 130 23 Praha 3 zeny na malé zbytky v kulturní krajinû nebo na tûÏko pfiístupná mís- tel.: 830 692 52, 830 691 11, fax: (02) 697 00 12 ta ve velkoplo‰nû obhospodafiovan˘ch lesích. Tiskne LD, s.r.o. – TISKÁRNA PRAGER, Hlavními zákony Evropské unie na ochranu lesÛ s vysokou pfiírod- Radlická 2, 150 00 PRAHA 5-Smíchov ní hodnotou jsou smûrnice o stanovi‰tích a o ptácích. Klíãov˘m pfied- Pfiedplatné vyfiizuje celostátnû: PNS – mûtem v tûchto smûrnicích je zfiízení sítû chránûn˘ch areálÛ Natura P¤EDPLATNÉ TISKU s.r.o. ABOCENTRUM, 2000. Tato vznikla na základû vûdeck˘ch dobrozdání, která se proje- Moravské nám. 12D, 659 51 Brno, tel.: vila v seznamech o v˘znamu tûchto ploch v evropském rámci a odpo- 05/4123 3232, fax 05/4161 6160, e-mail: vídajícím zpÛsobem byla navrÏena ãlensk˘mi státy. [email protected] 59 typÛ lesních stanovi‰È, zasluhujících ochrany v evropském Pfiíjem reklamací, tel.: 0800 – 171 181 mûfiítku, je uvedeno na seznamu v Pfiíloze I smûrnice o stanovi‰tích. Objednávky do zahraniãí vyfiizuje Pfiedplatné Ta vyÏaduje vyhlá‰ení tûchto areálÛ za území zvlá‰tního ochranáfi- tisku, s. r. o., oddûlení v˘vozu tisku, HvoÏ- ského v˘znamu. Stanovi‰tní typy zahrnují v‰echny lesní typy pfiiro- ìanská 5–7, 148 31 Praha 4-Roztyly, tel.: zenû se vyskytující v EU. Tím, Ïe ãlenské státy navrhly území pro 00420 2 67903240, 00420 2 67903242, fax: Natura 2000, zavázaly se tyto zachovat v dobrém ochranáfiském sta- 00420 2 7934607. vu druhy flóry a fauny zanesené v seznamech tûchto smûrnic i jejich 1. strana obálky: Ostruháãek trnkov˘ pfiirozen˘ Ïivotní prostor. (Strymon spini) Mnoh˘mi stanovi‰ti Natura 2000 budou nevyuÏívaná pfiírodní chrá- Foto Josef Hlásek

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 161 nûná území. Mnohá jiná v‰ak budou leÏet v oblas- ochranu lesÛ a ãiniteli odpovûdn˘mi za ochranu tech, v nichÏ v˘znamné lidské ãinnosti stále je‰tû pfiírody, dokonce i partnerské vztahy s nevládními existují a pfiípadnû dokonce pfiispûly ke vzniku urãi- organizacemi a soukrom˘mi vlastníky pÛdy. t˘ch stanovi‰È s vysokou ochranáfiskou hodnotou. V˘sledkem je roz‰ifiující se základna zku‰eností Proto ustanovení Natura 2000 pro lesní plochy a praxe, jak spojovat ochranu a trvale udrÏitelné nesmûfiuje k tomu, aby bránilo hospodáfisk˘m ãin- vyuÏívání lesních stanovi‰È sítû Natura 2000. nostem v tûchto lesích. DÛraz v‰ak musí b˘t kladen ● V rámci nového fiízení územního rozvoje v rámci na to, aby hospodáfiské ãinnosti takového druhu Agendy 2000 bude docházet k prÛbûÏné podpofie byly kompatibilní s poÏadavky ochrany stanovi‰È od Spoleãenství pro hospodáfiské, ekologické a druhÛ, pro nûÏ byla tato stanovi‰tû vybrána. Toho a sociální úkoly lesního hospodáfiství, v jejímÏ se nejlépe dosáhne fiízen˘m reÏimem zafiizování rámci bude podpofien jeden nebo více z tûchto cílÛ: lesÛ. Úspûch bude zpravidla záviset na úplném – ochrana lesních zdrojÛ, zapojení a na podpofie majitelÛ a uÏivatelÛ lesa. Sta- – zvût‰ování lesních ploch. novi‰tû Natura 2000 by nakonec mûla pfiedstavovat v˘bûr stanovi‰tních typÛ a druhÛ celoevropského Z celkové rozlohy lesÛ v ãlensk˘ch státech bude v˘znamu, pokr˘vající odhadovanou plochu rovnající jen pomûrnû malá ãást zahrnovat chránûné plochy. se 15 % území Evropské unie. Toto je nástroj, kter˘ má dovolit finanãní a ukázko- Lesní hospodáfiství mÛÏe mít na Natura 2000 vé zámûry. Toto téÏ odpovídá nutnému, je‰tû silnûj- i nepfiím˘ vliv. Proto musí b˘t nové vysazování ‰ímu neÏ dosud, zaãlenûní hledisek biodiverzity do a vyuÏívání lesních porostÛ provádûno takov˘m lesnické praxe. zpÛsobem, aby nepÛsobilo negativnû na plochy systému Natura 2000 nebo ani na jiné ekologicky Lesnická strategie dÛleÏité plochy v ãlensk˘ch státech. Pokud se bude Evropského spoleãenství uvaÏovat o nov˘ch zalesÀovacích zámûrech, je uÏi- se usnesla na principu „národních lesnick˘ch pro- teãné uznat, Ïe smûrnice o únosnosti pro Ïivotní gramÛ“. Toto je následek mezistátní jednací platfor- prostfiedí pfiedstavují nástroj praktické integrace, my o lesích i diskusního procesu IFF v rámci Úmluvy poÏadující pfiednostní zpracování nového projektu o trvale udrÏitelném rozvoji. S tûmito plány mohou b˘t v˘sadby lesa, respektujícího Ïivotního prostfiedí. zpracovány smûrnice pro lesní hospodáfiství, které integrují zájmy biodiverzity a ochrany pfiírody do Nástroje na podporu lesního hospodáfi- kaÏdodenní hospodáfiské praxe. V souladu se smûr- nicí o rozvoji venkovského prostoru se ãlenské státy ství, pfiíznivého Ïivotnímu prostfiedí: vyz˘vají, aby vypracovaly národní lesnické plány, ● Fond LIFE-pfiíroda, kter˘ má relativnû omezen˘ které budou splÀovat jejich mezinárodní závazky rozpoãet, je strategick˘m nástrojem pro ukázkové v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí, zejména v zavá- projekty pro stanovi‰tû Natura 2000. Od roku 1992 dûní trvalé udrÏitelnosti do obhospodafiování lesÛ. bylo zahájeno více neÏ 180 projektÛ, které se t˘ka- Bruno Julien ly lesÛ a lesních stanovi‰È a druhÛ a pokr˘valy roz- Evropská komise, vedoucí oddûlení manité ãinnosti. Mnohé z tûchto projektÛ zaloÏily „Ochrana pfiírody, ochrana pobfieÏí, turismus“, partnerské vztahy mezi ãiniteli odpovûdn˘mi za DG XI. D. 2 EU

AGENTURA OCHRANY P¤ÍRODY A KRAJINY âR vydala následující publikace:

Gregorová, B.: ¤ez dfievin ve mûstû a krajinû; cena 70,– Kã Chán, V. (ed.): Pfiíroda 16 – Komentovan˘ ãerven˘ seznam kvûteny jiÏní ãásti âech – dotisk cena: 70,– Kã Kirschnerová, L., Kuãera, T. (eds.): Pfiíroda 17 – Studies at permanent vegetation plots in protected areas – cena: 70,– Kã Procházka, F. (ed.): Pfiíroda 18 – âern˘ a ãerven˘ seznam cévnat˘ch rostlin âeské republiky (stav v roce 2000)

Publikace lze objednat nebo zakoupit na adrese: AOPK âR Studijní a informaãní stﬁedisko Kali‰nická 4–6,130 23 Praha 3 Tel.: 02/8306 9276

OPRAVA: Pﬁi tisku ãísla 5/2001 na stranû 152 vypadl na konci ãlánku „Antilopa orongo doplácí na luxusní módu“ konec poslední vûty a jméno autora. Je jím Jan Plesník, kterému se tímto tiskárna omlouvá.

162 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 Slaniska v âR a jejich halofilní entomofauna

Petr Záruba

ntomocenóza slanisek patfií na území âeské dem ke znaãné izolovanosti jednotliv˘ch lokalit Erepubliky mezi kriticky ohroÏené. ¤ada spe- a úzké ekologické valenci – prakticky nulová. MoÏ- cifick˘ch druhÛ halofilní entomofauny je na nost obsadit náhradní lokalitu v pfiípadû zásahu do na‰em území na pokraji vymfiení a nûkteré místa v˘skytu halofilních druhÛ také není pfiíli‰ z nich se vyskytují jiÏ jen na jediné jihomoravské reálná, neboÈ poslední zbytky slanisek jsou vesmûs lokalitû. Halofilní druhy hmyzu jsou vázány na obklopeny natolik zmûnûn˘mi spoleãenstvy, Ïe ekosystémy, jejichÏ podkladem jsou pÛdy halofilní druhy nemají moÏnost v tûchto spoleãen- s vysok˘m obsahem rozpustn˘ch solí, zpravidla stvech pfieÏívat. tam, kde v periodách v˘par pfievaÏuje nad sráÏ- Mezi dÛleÏité faktory, limitující existenci halo- kami a dochází k hromadûní solí v povrchov˘ch filní vegetace a na ní troficky vázan˘ch druhÛ vrstvách pÛdy. Herbivorní sloÏka entomofauny hmyzu, patfií specifick˘ vodní reÏim, koncentrace je vázána na rostlinná spoleãenstva svazÛ Scir- solí v pÛdû, povrchové naru‰ování a obnaÏování pion maritimi, Cypero-Spergularion salinae, The- pÛdy. Pfii zmûnû vodního reÏimu (napfi. sníÏení ro-Suaedion, Thero-Salicornion atrictae, Scorzo- hladiny pÛdní vody) dochází k omezení vzlínání nero-Juncion gerardii a Puccinellion limosae. solí a sniÏování jejich koncentrace. Nastává suk- Kostra druhového spektra herbivorní halofilní cesní zarÛstání voln˘ch ploch, následné potlaãe- entomofauny je troficky vázána na halofilní rost- ní halofytÛ a tím je zniãena trofická základna liny, zejména na hvûzdniãku panonskou (Tripoli- herbivorního hmyzu, vázaného na halofilní vege- um pannonicum), jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago taci. maritima), lebedu rozprostfienou ‰irokolistou Ekosystém slan˘ch pÛd se na na‰em území (Atriplex prostrata, subsp. latifolia) a ‰tírovník vyskytuje velmi vzácnû a pouze ve fragmentech tenkolist˘ (Lotus tenuis). v západních a stfiedních âechách a na jiÏní Schopnost ‰ífiení halofilního hmyzu je – vzhle- Moravû.

Hvûzdniãka panonská (Tripolium pannonicum) je Ïivnou ·tírovník tenkolist˘ (Lotus tenuis) rostlinou nûkolika halofilních druhÛ hmyzu, jako (Slanisko Dobré Pole, 1999) napﬁíklad chobotníãka slanomilného, pouzdrovníãka Foto P. Záruba slanistého a obaleãíka slanomilného (NPR Slanisko u Nesytu, 1999) Foto P. Záruba

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 163 Z mot˘lÛ (Lepidoptera) patfií mezi halifilní druhy chobotníãek slanomiln˘ (Bucculatrix maritima [STAINTON]), pouzdrovníãek slanist˘ (Coleophora halophilella [ZIMMERMANN]), obaleãík slanomiln˘ (Phalonidia affinata [DOUGLAS]), obaleãík jitrocelov˘ (Gynnidomorpha vectisana [HUMP. et WEST.]), makadlovka jitrocelová (Euscrobipalpa samadensis [PFAFF.]), a makadlovka slanomilná (Euscrobipal- pa salinella [ZELLER.]). Z broukÛ (Coleoptera) patfií mezi halofilní druhy stfievlíci (Dyschirius strumosum [ERICHSON], Dys- chirius chalceus [ERICHSON], Dyschirius salinus [PUTZEYS] a Acupalpus elegans [DEJEAN]). V˘skyt slanisek na na‰em území je soustfiedûn do tfií oblastí. V âechách jsou to oblasti chebská a mostecko-velvarská, na Moravû je to oblast Dolnomoravského úvalu.

Jitrocel pﬁímoﬁsk˘ (Plantago maritima), na kter˘ jsou vázány druhy jako plo‰tiãka slanomilná, obaleãík jitrocelov˘ a makadlovka jitrocelová (NPR Slanisko u Nesytu, 2000) Foto P. Záruba

Mezi typické zástupce halofilní entomofauny na na‰em území patfií napfiíklad plo‰tice Conos- tethus salinus [SAHLBERG] a plo‰tiãka slanomil- ná (Henestaris halophilus [BURMEISTER]) z fiádu plo‰tic (Heteroptera), ostruhovník Javesella salina [HAUPT] a kfiís slanomiln˘ (Macrosteles sordidipennis [STAL]) z fiádu kfiísÛ (Auchenorrhyncha).

V období, kdy pﬁevládá v˘parn˘ typ vodního reÏimu, dochází k hromadûní solí na povrchu (NPR Slanisko u Nesytu, 1998) Foto P. Záruba

Zkoumané lokality slanisek:

Oblasti: 01 – chebská, 02 – Mostecko-velvarská, 03 – Dolnomoravsk˘ úval X – lokality chránûné, Y – lokality nechránûné

1 – NPR Soos, 2 – PP Ko‰tice, 3 – PP Pod ‰ibenicí, 4 – PP Netﬁeb- ská slaniska, 5 – NPR Slanisko u Nesytu, 6 – PR Plácky, 7 – PR Slanisko Dobré Pole, 8 – PR Slanisko Novosedly

A – Sabûnice, B – Polerady, C – Sedlec u Obrnic, D – Vitãice, E – Nové Tﬁebãice, F – Kmetinûves, G – âernuc, H – âejã, CH – Hlohovec, I – V˘topa, J – Sedlec u Mikulova

164 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 V chebské oblasti je halofilní entomofauna zastoupena v NPR Soos u Franti‰kov˘ch Lázní, cel- kovû je v‰ak tato oblast z hlediska v˘skytu halofil- ní entomofauny jen málo v˘znamná. V oblasti mostecko-velvarské se nachází nûkolik slanisek, vesmûs se v‰ak jedná pouze o fragmenty z hlediska halofilní entomofauny málo v˘znamné. Dfiíve známá a v oblasti patrnû nejcen- nûj‰í lokalita u Bylan v minulosti zanikla v dÛsled- ku v˘stavby prÛmyslového areálu. V souãasnosti patfií mezi v˘znamnûj‰í lokality u Ko‰tic (PP Ko‰tice), Srpiny, Sabûnic, Sedlece u Obrnic, Vitãic a Nov˘ch Tfiebãic. V okolí Velvar bylo v minulosti více slanisek, pfieváÏná vût‰ina z nich v‰ak zanikla. Poslední v˘znamnûj‰í lokality se nacházejí u Velvar (PP Pod ‰ibenicí), ÚÏic a Netfieby (PP NPR Slanisko u Nesytu, západní ãást rezervace (2000) Netfiebská slaniska), Kmûtinûvsi a âernuce. Foto P. Záruba Z entomologického hlediska se nejcennûj‰í slaniska nacházejí v oblasti Dolnomoravského úva- lu. I v této oblasti se v minulosti nacházela fiada stfievlíci (Dyschirius strumosum, Dyschirius salinus zasolen˘ch míst, ale v dÛsledku lidské ãinnosti a Acupalpus elegans), chobotníãek slanomiln˘ (vysu‰ení nûkter˘ch rybníkÛ, zemûdûlská ãinnost) (Bucculatrix maritima), pouzdrovníãek slanist˘ pfieváÏná ãást slanisek zanikla (napfiíklad lokality (Coleophora halophilella), obaleãík slanomiln˘ u Starovic, Velk˘ch Bílovic, ·akvic, Brumovic, (Phalonidia affinata), obaleãík jitrocelov˘ (Gynnido- Jaroslavic, Rakvic, Milotic a Hevlína) a v souãasné morpha vectisana), makadlovka jitrocelová (Euscro- dobû se zde vyskytují jen jejich poslední zbytky. bipalpa samadensis) a makadlovka slanomilná Nejcennûj‰í lokality jsou chránûny (NPR Slanisko (Euscrobipalpa samadensis) a makadlovka slano- u Nesytu, PR Slanisko Novosedly, PR Slanisko milná (Euscrobipalpa salinella). Dobré Pole a PP Plácky). Pfiírodní rezervace Plácky Halofilní entomofauna v chránûn˘ch Rozloha rezervace je 3,2 ha (vyhlá‰eno v roce územích 1950). Z halofilních rostlin zde roste hvûzdniãka Národní pfiírodní rezervace Soos panonská (Tripolium pannonicum), kamy‰ník pfiímofi- Rozloha tohoto chránûného území, vyhlá‰eného sk˘ (Bolboschoenus maritimus), sítina Gerardova v roce 1964, je 221 ha; rozloha slaniska s halofilní (Juncus gerardii), jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago mariti- vegetací je v‰ak men‰í, neboÈ zaujímá jen ãást ma) a dal‰í druhy. Z hlediska halofilní entomofauny rezervace. Nejlépe vyvinutá halofilní vegetace se je lokalita – vzhledem ke znaãnému po‰kození ãin- nachází v okolí Císafiského pramene a roste zde ností v minulosti – málo v˘znamná; v minulosti zde napfiíklad pampeli‰ka besarabská (Taraxacum bes- byl zji‰tûn ostruhovník (Javesella salina), ale patrnû sarabicum), kamy‰ník pfiímofisk˘ (Bolboschoenus zde jiÏ vyhynul (LAUTENER m. s.), stejnû jako pou- maritimus), merlík ãerven˘ (Chenopodium rubrum), zdrovníãek slanist˘ (Coleophora halophilella) a maka- lebeda ‰irokolistá (Atriplex prostrata) a dal‰í druhy. dlovka jitrocelová (Euscrobipalpa samadensis). Z halofilních druhÛ hmyzu zde byl zji‰tûn obaleãík jitrocelov˘ (Gynnidomorpha vectisana), jehoÏ nález Pfiírodní rezervace Slanisko Dobré Pole v západních âechách je velmi v˘znamn˘, navíc byl Rozloha rezervace, vyhlá‰ené v roce 1993, tvofií prokázán v˘voj na bafiiãce bahenní (Triglochin palu- témûfi 4 ha. Lokalita je tvofiena rybníãkem a plo- stris) [Skyva, ms.]. Dosud byl jako jediná Ïivná rost- chami v jeho okolí, vãetnû místního fotbalového lina uvádûn jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago maritima).

Národní pfiírodní rezervace Slanisko u Nesytu Rozloha v roce 1961 vyhlá‰ené rezervace ãiní témûfi 17 ha, nachází se v tûsné blízkosti rybníka Nesyt a jedná se o nejcennûj‰í slanisko v âeské republice. Z halofilních rostlin zde rostou hvûzd- niãka panonská (Tripolium pannonicum), pampeli‰- ka besarbaská (Taraxacum bessarabicum), kamy‰- ník pfiímofisk˘ (Bolboschoenus maritimus), jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago maritima) a fiada dal‰ích dru- hÛ. Halofilní entomofauna je zde druhovû relativnû bohatá – vyskytuje se zde plo‰tiãka slanomilná (Henestaris halophilus), plo‰tice Conostethus sali- NPR Slanisko u Nesytu, v˘chodní ãást rezervace (1999) nus, kfiís slanomiln˘ (Macrosteles sordidipennis), Foto P. Záruba

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 165 hfii‰tû na jihozápadním okraji obce Dobré Pole. Z halofilních rostlin zde roste pampeli‰ka besarab- ská (Taraxacum bessarabicum), hvûzdniãka panon- ská (Tripolium pannonicum), jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago maritima), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), ‰tírovník tenkolist˘ (Lotus tenuis) a jetel jahodnat˘ (Trifolium fragiferum). Halofilní entomofauna je zastoupena plo‰tiãkou slanomilnou (Henestaris halophilus), stfievlíkem Dyschirius chalceus a obaleãíkem jitrocelov˘m (Gynnidomorpha vectisana).

Pfiírodní rezervace Slanisko Novosedly Rozloha této rezervace je 2 ha. Území je tvofieno mal˘m rybníãkem a b˘val˘m husím pastviskem na severov˘chodním okraji obce Novosedly a ochrana byla vyhlá‰ena roku 1993. Roste zde pampeli‰ka besarabská (Taraxacum bessarabicum), kamy‰ník pfiímofisk˘ (Bolboschoenus maritimus), ‰tírovník tenkolist˘ (Lotus tenuis), jetel jahodnat˘ (Trifolium fragiferum). Halofilní hmyz zastupují stfievlíci (Dys- chirius salinus, Dyschirius strumosum a Acupalpus elegans).

Pfiírodní památka Ko‰tice Rozloha chránûného území, vyhlá‰eného v roce 1989, je necelé 2 ha. Jde o zamokfienou louku v terénní depresi mezi Ïelezniãní tratí a silnicí Ko‰- tice–Kfiesín a jedná se o jeden z posledních zbytkÛ subhalofilních stanovi‰È v dolním Poodfií. Z halofil- Ledenec pfiímofisk˘ (Tetragonolebus maritimus), ohroÏen˘ ních rostlin se zde vyskytuje kamy‰ník pfiímofisk˘ druh zasolen˘ch a minerálnû siln˘ch pÛd Foto J. Rybka (Bolboschoenus maritimus), jetel jahodnat˘ (Trifoli- um fragiferum), ostfiice oddálená (Carex distans) a bahniãka jednoplevá (Eleocharis uniglumis). Z hlediska v˘skytu halofilního hmyzu se lokalita Halofilní entomofauna mimo jeví jako nev˘znamná. chránûná území Srpina Pfiírodní památka Pod ‰ibenicí Jedná se o fragment slaniska u potoka Srpina Rozloha tohoto chránûného území je 3 ha. u Polerad. Z halofilních druhÛ rostlin se zde Ochrana byla vyhlá‰ena v roce 1987. Území se vyskytují jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago maritima), nachází na levém bfiehu Vranského potoka jetel jahodnat˘ (Trifolium fragiferum) a pampeli‰- u silnice Velvary–Miletice a zahrnuje rákosové ka besarabská (Taraxacum bessarabicum). Z hle- porosty a zbytky halofilních spoleãenstev, ohro- diska halofilní entomofauny je lokalita nev˘- Ïen˘ch sukcesí. Jedná se o druhovû chud˘ zby- znamná. tek dfiíve hojnûji zastoupen˘ch slanisek v okolí Velvar. Roste zde komonice zubatá (Melilotus Sabûnice dentatus) a kamy‰ník pfiímofisk˘ (Bolboschoe- Fragment slaniska v obci. Roste zde pampeli‰ka nus maritimus). âást lokality zarÛstá rákosov˘m besarabská (Taraxacum bessarabicum) a jitrocel porostem, okraje území jsou zruderalizované pfiímofisk˘ (Plantago maritima). Z halofilního hmy- a z entomologického hlediska je lokalita nev˘- zu je uvádûn stfievlík Dyschirius strumosum. znamná. Sedlec u Obrnic Pfiírodní památka Netfiebská slaniska Fragment slaniska s jitrocelem pfiímofisk˘m Rozloha roku 1986 vyhlá‰eného území je 1 ha (Plantago maritima) v obci. Z entomologického hle- a jedná se o pruhovou terénní depresi podél diska (s ohledem na halofilní entomofaunu) je Ïelezniãní trati mezi ÚÏicemi a Netfiebou. Roste lokalita nev˘znamná. zde bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), kamy‰- ník pfiímofisk˘ (Bolboschoenus maritimus), komo- Vitãice nice zubatá (Melilotus dentatus) a lebeda roz- Fragment slaniska, pastvina. Roste zde pampe- prostfiená (Atriplex prostrata). Z halofilních li‰ka besarabská (Taraxacum bessarabicum), z hle- druhÛ hmyzu je uvádûn nález stfievlíka Dyschiri- diska v˘skytu halofilní entomofauny je lokalita us chalceus. nev˘znamná.

166 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 Nové Tfiebãice kategorií, ale pfiesto je tento ekosystém – a zvlá‰tû Fragment slaniska v obci. Roste zde pampeli‰ka halofilní entomofauna – kriticky ohroÏen. Pouhé besarabská (Taraxacum bessarabicum), entomolo- vyhlá‰ení ochrany bez patfiiãného managementu gicky nev˘znamné. nestaãí a mÛÏe vést k zániku halofilní vegetace i entomofauny. Pfiíkladem mÛÏe b˘t b˘valá PR Kmetinûves Zápovûì u âejãe, kde pfies vyhlá‰enou ochranu Fragment slaniska v obci. Z hlediska v˘skytu do‰lo k zániku motivu ochrany a pfiírodní rezerva- halofilní entomofauny je tato lokalita nev˘znamná. ce byla zru‰ena. OhroÏení cenné halofilní entomofauny na území âernuc âeské republiky úzce souvisí s celkov˘m ohroÏením Stejnû jako pfiedchozí lokalita je z hlediska tohoto typu biotopu. Jako nejzávaÏnûj‰í faktor ohro- v˘skytu halofilní entomofauny tento fragment sla- Ïení se jeví zmûny vodního reÏimu v krajinû a s tím niska, nacházející se v obci, nev˘znamn˘. související ruderalizace lokality, samovolná sukcese a zemûdûlská ãinnost (vût‰ina slanisek zanikla âejã v dÛsledku odvodnûní a pfievodu na ornou pÛdu). B˘valá pfiírodní rezervace Zápovûì, která byla U nechránûn˘ch fragmentÛ slanisek hrozí zmûna z dÛvodu zániku motivu ochrany zru‰ena. V sou- kultury pozemkÛ (pfievod na zemûdûlsky vyuÏívanou ãasné dobû je lokalita z hlediska halofilní entomo- plochu nebo na stavební pozemek). V minulosti se fauny nev˘znamná. negativnû projevoval také vliv agrochemikálií, neboÈ slaniska vesmûs nemají ochranná pásma a ãasto Sedlec u Mikulova pfiímo navazují na zemûdûlskou pÛdu. Jedná se o fotbalové hfii‰tû v obci a jeho okolí. Úãinná ochrana halofilní entomofauny je moÏná Lokalita se nachází nedaleko NPR Slanisko u Nesy- pouze za pfiedpokladu, Ïe bude zachován perspek- tu. Roste zde pampeli‰ka besarabská (Taraxacum tivní a Ïivotaschopn˘ biotop. Je bezpodmíneãnû bessarabicum), z hlediska halofilní entomofauny je nutné zajistit stabilitu vodního reÏimu stávajících lokalita málo v˘znamná. lokalit a to nejen na lokalitû vlastní, ale i v dosta- teãném prostoru okolo slaniska. V pfiípadû trvalé- Hlohovec ho sníÏení hladiny spodní vody se jako moÏnost Jedná se o fragment slaniska u Hlohoveckého zaji‰tûní vhodného vodního reÏimu lokality jeví rybníka. Roste zde pampeli‰ka besarabská (Taraxa- vybudování systému obvodového zavlaÏování. cum bessarabicum) a jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago Dále je nutné – zejména u chránûn˘ch lokalit – maritima), z halofilních druhÛ hmyzu zde byl zji‰tûn zfiídit dostateãné ochranné pásmo, které by elimi- obaleãík jitrocelov˘ (Gynnidomorpha vectisana). novalo dopady negativních aktivit v okolí. Tato podmínka není ve vût‰inû pfiípadÛ naplnûna. V˘topa Tam, kde je existence slaniska podmínûna ãin- Fragment slaniska u tohoto rybníka. Roste zde ností ãlovûka, musí b˘t územní ochrana provázena pampeli‰ka besarabská (Taraxacum bessarabi- patfiiãn˘m zpÛsobem hospodafiení. Fragmenty sla- cum), z hlediska halofilní entomofauny je lokalita nisek se zachovaly pfiedev‰ím na urãit˘m zpÛso- nev˘znamná. bem po‰kozovan˘ch plochách (pastva, se‰lap), coÏ souvisí s nároky halofilních rostlin. Zapojováním Témûfi v‰echna v˘znamná slaniska na území vegetace dochází k jejich potlaãování, proto je tfie- âeské republiky jsou sice pod legislativní ochra- ba v rámci managementu plochy vhodn˘m zpÛso- nou a jedná se o zvlá‰tû chránûná území rÛzn˘ch bem pfiimûfienû naru‰ovat.

SUMMARY

Salt Marshes in the Czech Republic narrow ecological valence of halophilic fauna. The most important threats are and Halophilic Insect Fauna insect species, their ability to spread is changes of water regime in the landscape very limited. and changes of agricultural practices, Salt marshes and their insect fauna In the country, salt marshes occur in resulting in ruderalisation and plant are critically endangered in the Czech three regions. However, the Soos National succession at the sites. Efficient protecti- Republic. Many specific halophilic insect Nature Reserve in the Cheb region and on of halophilic insect fauna is conditio- species are near to becoming extinct. several sites in the Most-Velvary region ned by the preservation of salt marsh The herbivorous species are restricted to are not of high importance for halophilic habitats. It is essential to ensure the sta- the Scirpion maritimi, Cypero-Spergulari- insects. The most valuable sites are situa- bility of water regime at the sites and in on salinae, Thero-Suaedion, Thero-Sali- ted in the south-Moravian region, inclu- their surroundings and to establish suffi- cornion atrictae, Scorzonero-Juncion ding especially the Slanisko u Nesytu cient buffer zones around the protected gerardii and Puccinellion limosae plant National Nature Reserve. areas that would reduce negative impact alliances, the most important nutritive Almost all important salt marshes in of human activities. At present, this con- plants being Tripolium pannonicum, the country are protected by law, but the- dition is not met in most cases. Relevant Plantago maritima, Atriplex prostrata, re is often a lack of proper management. management (including grazing) is nee- subsp. latifolia and Lotus tenuis. Due to Status of these habitats is reflected ded in some sites to preserve the salt mutual isolation of the sites and to the directly by the status of halophilic insect marsh habitats.

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 167 Kolik Ïije v âeské republice druhÛ?

Jan Plesník, Marcela Plesníková

Termín biologická rozmanitost neboli biodi- diverzitu (UNEP l. c.). I kdyÏ zachycuje pouze urãi- verzita zdÛrazÀuje rozmanitost a rÛznorodost tou ãást biologické rozmanitosti, v souhrnn˘ch organismÛ a jejich prostfiedí. MÛÏeme ji chápat materiálech fiady mezinárodních organizací, zamû- jako rozmanitost Ïiv˘ch organismÛ, pfiírodních fien˘ch na ochranu, fiízenou péãi a udrÏitelné vyu- zdrojÛ a ekosystémÛ, jejichÏ jsou souãástí (UNEP Ïívání biologick˘ch zdrojÛ, b˘vá ãasto uvádûna 1995). Jinak fieãeno, v˘raz biologická rozmanitost jako ukazatel celkové biologické rozmanitosti kon- zahrnuje ekosystémy, druhy, geny a jejich relativ- krétní oblasti nebo celého státu. PouÏití nov˘ch ní ãetnost. Dal‰í v‰eobecnû uznávaná definice systematick˘ch metod a v˘sledky fiady ekologic- hovofií o tom, Ïe pod tímto pojmem rozumíme nejen k˘ch studií naznaãují, Ïe i v pfiípadû nejlépe pro- poãet, ale i rÛznorodost druhÛ a ekosystémÛ zkouman˘ch skupin nemusíme mít o jejich druho- a genetickou rozmanitost, kterou obsahují vé bohatosti ani zdaleka uspokojivou pfiedstavu. (WRI/IUCN/UNEP 1992). V textu Úmluvy o biolo- Relativnû nejúplnûj‰í údaje máme v tomto smûru gické rozmanitosti, pfiedloÏené Konferenci OSN k dispozici u vy‰‰ích obratlovcÛ a cévnat˘ch rost- o Ïivotním prostfiedí a rozvoji (UNCED), konané lin. Naopak nejvût‰í problémy pÛsobí snaha kvali- v ãervnu 1992 v brazilském Rio de Janeiru, je sice fikovanû odhadnout poãet druhÛ u taxonÛ, tradiã- uvedena první v˘‰e zmiÀované definice, ale ve nû fiazen˘ch do fií‰e Protista, a bezobratl˘ch v˘kladové pfiíruãce k úmluvû (GLOWKA et al. 1994) (REAKA-KUDLA et al. 1997). Odhaduje se, Ïe dnes je biodiverzita popsána jako rozmanitost Ïivota ve je popsáno 2–20 % druhÛ, které ve skuteãnosti v‰ech jeho formách, úrovních a kombinacích. Pfii- na‰i planetu osídlují. Podle nûkter˘ch údajÛ ob˘vá tom nejde o pouh˘ souãet v‰ech genÛ, druhÛ Zemi více neÏ 200 milionÛ druhÛ (REAKA-KUDLA a ekosystémÛ, ale spí‰e o variabilitu uvnitfi a mezi et al. l. c., ROSENZWEIG 1997). nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí povaÏová- ProtoÏe diskuse pojetí druhu pfiekraãuje rámec na za vlastnost Ïivota. tohoto pfiíspûvku, pfiipomeÀme, Ïe v biologii stûÏí Pod pojmem biodiverzita si ‰iroká vefiejnost ãasto najdeme koncept, kter˘ by zÛstával neustále tak pfiedstaví pfiedev‰ím druhy, Ïijící volnû v pfiírodû. kontroverzní. Po krátkém období v 50. a 60. letech Biodiverzita pfiitom zahrnuje nejen miliony mikro- 20. století, kdy se zdálo, Ïe bylo dosaÏeno urãité sho- organismÛ, rostlin a ÏivoãichÛ, ale i geny, které dy, zaãala znova rozsáhlá diskuse o tom, co vlastnû obsahují, a sloÏité ekosystémy, které vytváfiejí. Navíc se vztahuje nejen na zdroje pfiírodní, ale i pfie- tvofiené ãlovûkem, tedy na odrÛdy kulturních rostlin, plemena domácích zvífiat i kulturní krajinu.

Biologická rozmanitost b˘vá nejãastûji dûlena do ãtyﬁ hierarchick˘ch kategorií (McNEELY et al. 1990, viz tab. 1): 1. ekologická diverzita; 2. genetická diverzita; 3. diverzita organismÛ; 4. kulturní diverzita.

Z v˘‰e uvedeného je zfiejmé, Ïe v souãasnosti existují tfii moÏné názory, co vlastnû je biolo- gická rozmanitost (GASTON 1996): 1. biodiverzita jako pojetí – jde o rozmanitost Ïivo- ta, coÏ samo o sobû pfiedstavuje spí‰e abstrakt- ní pojem; 2. biodiverzita jako mûfiiteln˘ subjekt; 3. biodiverzita jako sociální a politick˘ pojem.

Druhovou bohatost neboli poãet druhÛ v urãi- Je‰tûrka zední (Podarcis muralis) byla na území âR tém území a v urãitém ãase oznaãujeme jako alfa objevena teprve v roce 1998 Foto archiv autorÛ

168 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 Tab. 1 – SloÏení a úrovnû biologické rozmanitosti

A. EKOLOGICKÁ DIVERZITA ● biomy ● bioregiony ● KRAJINY ● EKOSYSTÉMY ● BIOTOPY (STANOVI·Tù) ● niky ● populace

B. GENETICKÁ DIVERZITA ● populace ● jedinci ● chromozomy ● GENY ● nukleotidy

C. DIVERZITA ORGANISMÒ ● ﬁí‰e ● kmeny ● ãeledi ● rody ● DRUHY ● Poddruhy ● POPULACE ● Jedinci

D. KULTURNÍ DIVERZITA ● Lidské vztahy na v‰ech úrovních

Pozn.: Velk˘mi písmeny jsou oznaãeny Obdobn˘ obrázek jiÏ v âeské republice neuvidíme: Èuh˘k men‰í (Lanius minor) z hlediska péãe o pfiírodní dûdictví v˘znam- z na‰eho území jako hnízdní druh vymizel na konci 80. let 20. století né prvky biologické rozmanitosti Foto L. Hlásek druh je. V˘sledkem je skuteãnost, Ïe dnes existuje Pojetí biologického druhu jako skupin pfiírodních populací, pfiinejmen‰ím 22 rÛzn˘ch, i kdyÏ do urãité míry se které se mezi sebou skuteãnû nebo potenciálnû kfiíÏí a které jsou reprodukãnû izolovány od populací jin˘ch druhÛ, má ome- pfiekr˘vajících pojetí (CLARIDGE et al. 1997). zenou platnost. T˘ká se totiÏ pouze dvourodiãovsk˘ch pohlavnû se rozmnoÏujících organismÛ. Proto biologové pfii‰li s dal‰ím Celou situaci ztûÏuje fakt, Ïe v˘raz druh se pojetím – evoluãním druhem. Jeho nespornou v˘hodou zÛstá- v biologii pouÏívá pro tfii znaãnû odli‰né sub- vá skuteãnost, Ïe mÛÏe stejnû hodnotit jak pohlavnû se roz- jekty ãi jevy (MAYR 1997): mnoÏující, tak jednorodiãovské organismy, které se trvale roz- mnoÏují nepohlavnû, partenogeneticky, hermafroditicky ãi 1. druh jako pojetí; samospra‰nû. Pod pojmem partenogeneze oznaãujeme v˘voj 2. druh jako kategorie; vajíãka bez oplození, kter˘ se u nûkter˘ch ÏivoãichÛ vyskytuje 3. druh jako taxon, tedy systematická jednotka pfiirozenû, zatímco hermafroditismus pfiedstavuje jev, kdy jsou na jednom jedinci pfiítomny jak samiãí, tak samãí pohlavní (skupina konkrétních organismÛ, pokládaná za orgány. Koncepce evoluãního druhu totiÏ zahrnuje jak Ïijící formální klasifikaãní jednotku na základû urãi- (recentní), tak vyhynulé (fosilní) organismy a zastfie‰uje obû t˘ch spoleãn˘ch vlastností, kter˘mi se odli‰ují pfiedcházející pojetí. Evoluãní pfiístup oznaãuje jako druh sku- od ostatních jednotek). pinu organismÛ, která si udrÏuje v ãase i prostoru svou identi- tu a která má svÛj vlastní nezávisl˘ evoluãní v˘voj. Proto nûk- tefií autofii docházejí k závûru, Ïe evoluãní druh, kter˘ nûkdy ¤ada obtíÏí pfiitom pramení z toho, Ïe nûktefií oznaãují i jako fylogenetick˘ druh, je jedin˘m prvotním poje- autofii mezi tûmito rÛzn˘mi pfiedmûty ãi jevy neroz- tím, které mÛÏeme uplatnit pro rÛzné jednotky, o nichÏ vûfiíme, li‰ují. Ïe jsou druhy (CLARIDGE et al. l. c.). S biologickou definicí druhu pracují nejãastûji evoluãní biolo- gové, protoÏe je zaloÏena spí‰e na stanovitelné genetické pfií- Se vznikem taxonomie, vûdy, klasifikující organismy, souvisí buznosti neÏ na urãit˘ch, mnohdy subjektivních fyzick˘ch pojetí morfologického druhu: druh je skupina jedincÛ, která je vlastnostech. V praxi b˘vá biologické pojetí druhu hÛfie pouÏi- svou nûkterou vlastností morfologicky, anatomicky, fyziologicky telné: musíme totiÏ pfiesnû vûdût, zda jsou urãití jedinci schop- nebo biochemicky odli‰ná od jin˘ch skupin. Tuto definici pou- ni se mezi sebou kfiíÏit. Nicménû pokud chceme uznávat biolo- Ïívají nejãastûji taxonomové, specializující se na urãování gické pojetí druhu, mûly by anatomické nebo fyziologické neznám˘ch jedincÛ a na klasifikaci druhÛ. Biologové proto stá- charakteristiky a charakteristiky chování slouÏit jen jako le popisují druhy podle vzhledu a fiadí je do rÛzn˘ch typÛ, ozna- záchytn˘ bod pro urãení reprodukãnû izolovan˘ch populací ãovan˘ch jako morfospecies do doby, dokud je taxonomové a samy by nemûly urãovat, zda zkoumaná populace tvofií druh vûdecky nepopí‰í. Metoda základního tfiídûní nasbíraného (GOULD & KEETON 1996). materiálu podle vnûj‰ích morfologick˘ch znakÛ do morfospecies ProtoÏe ani jedno z v˘‰e uveden˘ch pojetí spolu s nûkter˘mi nespecialisty pfiedstavuje jednu z novûj‰ích metod stanovení dal‰ími jako je ekologick˘ nebo soudrÏn˘ druh není ani zcela alespoÀ rámcového poãtu druhÛ bezobratl˘ch z pfiedem vyme- chybné, ani zcela správné (WINSTON 1999), mÛÏeme shrnout, zeného území, zejména u druhovû bohat˘ch hmyzích spoleãen- Ïe pro kaÏd˘ druh je charakteristick˘ jeho jedineãn˘ pÛvod stev, kupfi. v tropick˘ch pralesích (OLIVER & BEATTIE 1996, a historie, soubor v˘luãn˘ch spoleãn˘ch vlastností (vãetnû ãesk˘ pfiehled PLESNÍK & PLESNÍKOVÁ 1998). genetick˘ch charakteristik a chování). Unikátní ekologická nika

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 169 (soubor nárokÛ a tolerancí vÛãi vnûj‰ímu prostfiedí) a pfiekryvy, které je oddûlují od ostatních druhÛ; rodiãovská generace plodí za obvykl˘ch okolností potomstvo patfiící ke stejnému druhu (·TYS 1998). Mnohé druhy jsou z pohledu specialistÛ „agre- gace“, vzniklé slouãením podjednotek (mikrospecies) do jednoho ‰ir‰ího druhu. To se t˘ká zejména skupin taxonÛ, které v souãasnosti procházejí intenzivním v˘vojem a u nichÏ se je‰tû nestaãily vytvofiit úãinné bariéry proti kfiíÏení. Pfiedev‰ím organismy, u nichÏ nedochází k pohlavnímu roz- mnoÏování, tak vytváfiejí ãasto jakousi spleÈ více ãi ménû si podobn˘ch a více ãi ménû si pfiíbuzn˘ch genealogick˘ch linií (FLEGR 1995).

Vhodn˘ pfiíklad pfiedstavují napfi. rody rÛÏe (Rosa spp.) nebo V âeské republice se v souãasnosti vyskytuje na 30 000 vrba (Salix spp.). OstruÏiník kfiovinn˘ (Robus fruticosus agg.) druhÛ hub: pouze 3500 z nich patfií mezi „velké“ tak mÛÏe b˘t jedním druhem nebo se mÛÏe rozpadat na 200 makroskopické druhy: právû stopkov˘trusné houby druhÛ, pÛvodnû „mikrospecies“, novû rozli‰en˘ch specialistou (Basidiomycetes) se tû‰í zájmu houbafiÛ Foto J. Plesník na rod Rubus, nedávno zesnul˘m dr. Josefem Holubem (P. KOVÁ¤ in litt.). JestliÏe zapoãítáme „mikrospecies“, potom kupfi. poãet cévnat˘ch rostlin v b˘valém západním Nûmecku vzroste z 2700 na 3300 (ELLENBERG 2000). V jejím rámci byly shromáÏdûny publikované Jak se rozumn˘m zpÛsobem vyhnout uveden˘m i nepublikované údaje, poskytnuté odborníky na jed- komplikacím? ProtoÏe druhová bohatost urãitého notlivé taxony nebo skupiny druhÛ z ústavÛ AV âR, území závisí do znaãné míry na místních zvyklos- univerzit a Národního muzea v Praze, o poãtu druhÛ, tech v pojetí druhu, mûl by vzniknout alespoÀ rám- ob˘vajících celou âeskou republiku (viz tab. 2). cov˘ souhlas, jak vlastnû druhy, vyskytující se na Do tabulky nejsou zámûrnû zahrnuty viry, bakterie a Ïivoãi‰- území urãitého státu, hodnotit a kvantifikovat. ní prvoci. Definice druhu u virÛ byla pfiijata teprve v roce 1991 Státy, které se staly smluvními stranami Úmluvy a v bakteriologii v‰eobecnû uznávaná definice druhu stále chybí o biologické rozmanitosti, pfiedkládají v urãit˘ch (CLARIDGE et al. l. c.), pfiestoÏe existuje nûkolik rozdíln˘ch poje- tí (COLWELL et al. 1994). Navíc dlouhou dobu vyÏadoval popis intervalech národní zprávy. První z nich byly zamû- druhÛ, aby bakterie byly v ãisté kultufie, coÏ u nûkter˘ch neby- fieny na popis stavu biologick˘ch zdrojÛ a na napl- lo proveditelné. Podle urãit˘ch názorÛ dokonce není moÏné Àování úmluvy danou signatáfiskou zemí. V âeské u prokaryontních organismÛ hovofiit o druzích a fiada novû republice se pfiíprava zmiÀovaného dokumentu sta- popsan˘ch taxonÛ je vûdû ve skuteãnosti známa, pochopitelnû la souãástí projektu Národní strategie a akãní plán pod jin˘m jménem (CLARIDGE et al. l. c.). Odhady poãtu druhÛ bakterií se proto z jednotliv˘ch státÛ znaãnû li‰í a mohou celko- ochrany biodiverzity, financovaného prostfiednictvím vou druhovou bohatost v˘znamnû zkreslovat. Velmi málo zná- Svûtové banky z Programu na ochranu Ïivotního mou skupinou zÛstávají z pohledu druhové bohatosti i prvoci. prostfiedí Zemû, známého i pod názvem Svûtov˘ fond Ïivotního prostfiedí (Global Environment Facility, Je‰tû neÏ pfiistoupíme k podrobnûj‰ímu komen- GEF). Z povûfiení Ministerstva Ïivotního prostfiedí jej táfii jednotliv˘ch taxonÛ nebo skupin, povaÏujeme koordinuje Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR. za nutné zmínit, Ïe údaje, obsaÏené v tab. 2, odrá- V roce 2000 byla pfiipravena do tisku první zpráva Ïejí jak stupeÀ zájmu taxonomÛ, tak metodickou za âR (PLESNÍK & ROUDNÁ 2000). obtíÏnost a pomûr mezi popsan˘mi a vûdû dosud neznám˘mi druhy. PfiestoÏe Evropa vãetnû její stfiední ãásti patfií z hlediska stupnû poznání bioty (Ïivé sloÏky ekosystémÛ) k nejlépe prozkouman˘m Tab. 2 – Druhová bohatost základních taxonÛ oblastem Zemû, na‰e znalosti o druhové bohatosti a skupin v âeské republice âeské republiky nejsou úplné a u ménû znám˘ch taxon/skupina poãet druhÛ a skrytû Ïijících taxonÛ, jejichÏ v˘zkum vyÏaduje nároãnûj‰í pfiístroje a pouÏití soudob˘ch biosyste- sinice a fiasy 6 100 matick˘ch metod, jsou znaãnû roztfií‰tûné. V kaÏ- houby 30 000 dém pfiípadû jde o data, která budou zcela zákoni- mechorosty 848 tû muset b˘t po urãité dobû revidována a která li‰ejníky 1 400 pfiedstavují u jednotliv˘ch skupin a taxonÛ rÛznû vy‰‰í rostliny 2 520 pfiesné pfiiblíÏení skuteãnosti. Kromû zmûn v areá- hmyz 24 800–43 000 ostatní mnohobunûãní bezobratlí 5 800–8 000 lu roz‰ífiení, zaznamenan˘ch u fiady druhÛ, jsou ryby a mihulovci 65 i z âeské republiky hlá‰eny pro vûdu nové druhy. obojÏivelníci 21 Taxonomické postavení nûkter˘ch poddruhÛ bylo plazi 11 pfiehodnoceno, takÏe jsou nyní povaÏovány za ptáci – pravidelnû hnízdící 186 samostatné druhy. zaznamenaní na území âR 390 savci 86 Vhodn˘ pfiíklad druhovû málo poãetn˘ch taxonÛ, dlouho povaÏovan˘ch za dobfie prozkoumané, pfiedstavují obojÏivelníci celkem 71 917–92 521 (Amphibia) a plazi (Reptilia). Navíc se jedná o obratlovce, jejichÏ v˘zkum má v âR slu‰nou tradici a s rÛznou intenzitou se mu Pramen: PLESNÍK & ROUDNÁ (2000) vûnují amatér‰tí a profesionální zoologové.

170 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 Teprve v roce 1990 byl v západní ãásti âR zji‰tûn v˘skyt páté- ELLENBERG H. (2000): Biological diversity on species level – ho druhu ãolkÛ rodu Triturus, ãolka hranatého (Triturus helveti- and its threat as a criterion and indication for a monitoring of cus) – ZAVADIL & KOLMAN (1990). âolek podunajsk˘ (Triturus sustainable development in forestry. A contribution to the dis- dobrogicus) je uznáván jako samostatn˘ druh teprve od r. 1983 cussion of the “Helsinki process”. In LARSSON T. B., ESTEBAN po pfiehodnocení ãtyfi poddruhÛ ãolka velkého (Triturus cristatus) J. A. (eds.): Cost-effective indicators to assess biological diversi- na druhy. V âR byl objeven v mokfiadních ekosystémech dolní- ty in the framework of the Convention on Biological Diversity – ho toku fiek Moravy a Dyje v roce 1993. RovnûÏ na jiÏní Moravû CBD. Swedish Scientific Council on Biodiversity and Swedish byl o ãtyfii roky pozdûji nalezen ãolek drav˘ (Triturus carnifex), Environmental Protection Agency Stockholm and Ministry of dfiíve rovnûÏ povaÏovan˘ za poddruh ãolka velkého. Urãování Environment, Government of Catalonia Barcelona: 97–104. – obou druhÛ zÛstává problematické a neobejde se bez komplex- FLEGR J. (1995): Mechanismy mikroevoluce. Karolinum Praha, ního zhodnocení morfologick˘ch a morfognostick˘ch znakÛ 132 pp. – GASTON K. J. ed. (1996): Biodiversity. A biology of a provedení urãit˘ch laboratorních biosystematick˘ch rozborÛ. numbers and diference. Blackwell Science Oxford London, 432 Je‰tûrka zední (Podarcis muralis) byla na území âR doloÏena pp. – GLOWKA L. et al. (1994): A guide to the Convention on teprve v záfií 1998, a to hned na ãtyfiech lokalitách na severo- Biological Diversity. IUCN Gland and Cambridge, U. K., 161 pp. v˘chodní Moravû (ZAVADIL 1998). – GOULD J. L., KEETON W. T. (1996): Biological science, 6th edition. W. W. Norton & Company New York London, 1205 pp. Podívejme se teì ponûkud podrobnûji na jednot- + lxxxii. – KREJâOVÁ P. (2000): Kolik u nás Ïije druhÛ Ïivoãi- livé skupiny, uvedené v tab. 2. U hmyzu (Insecta) chÛ a co ovlivnilo jejich poãet. Veronica 14 (1): 18–20. – MAYR E. (1997): This is biology: the science of the living world. The udává první ãíslo poãet vûdecky popsan˘ch druhÛ, Belknap Press of Harvard University Press Cambridge, Mass., druhé, podstatnû vy‰‰í je odhadem celkového London 323 pp. + xix. – McNELLY J. A., MILLER K. R., REID W. poãtu druhÛ hmyzu, o nichÏ pfiedpokládáme, Ïe se V., MITTERMEIER R. A., WERNER T. B. (1990): Conserving the na území âR ve skuteãnosti vyskytují. V podstatû world’s biological diversity. IUCN Gland, Seitzerland, World Resources Institute, Conservation International, WWF-US and totéÏ platí i pro ostatní mnohobunûãné bezobratlé. The World Bank Washington, D. C., 193 pp. – OLIVER, I., KREJâOVÁ (2000) uvádí, Ïe se na území âR vysky- BEATTIE A. J. (1996): Invertebrate morphospecies as surroga- tuje bez vzdu‰nicovcÛ (Tracheata) celkem 5471 tes for species: A case study. Conserv. Biol. 10: 99–109. – PLES- druhÛ mnohobunûãn˘ch bezobratl˘ch ÏivoãichÛ. NÍK J., PLESNÍKOVÁ M. (1998): DokáÏe souãasná vûda stano- V kolonce druhy ptákÛ, zaznamenané na území vit v urãité oblasti poãet dosud popsan˘ch druhÛ bezobratl˘ch? Ochrana pfiírody 53: 50–52. – PLESNÍK J., ROUDNÁ M. eds. âR, je uveden poãet druhÛ tûchto obratlovcÛ, (2000): Status of biological resources and implementation of the zji‰tûn˘ch na území âeské republiky od r. 1800. Convention on Biological Diversity in the Czech Republic. First report. Ministry of the Environment of the Czech Republic Pra- U vy‰‰ích rostlin musíme pln˘ch 710 druhÛ (28 %) hodnotit gue, 71 pp. – REAKA–KUDLA M. L., WILSON D. E., WILSON E. jako nepÛvodní. NejohroÏenûj‰ími organismy zÛstávají podle O. eds. (1997): Biodiversity II. Understanding and protecting nejnovûj‰ích ãerven˘ch seznamÛ ohroÏen˘ch druhÛ v âR oboj- our biological resources. Joseph Henry Press Washington, D. Ïivelníci (52 %). Pokud nepoãítáme sinice a fiasy, pak zdaleka C., 551 pp. – ROSENZWEIG M. L. (1997): Species diversity in nejvíce vyhuben˘ch a vymfiel˘ch druhÛ najdeme mezi li‰ejníky space and time, 2nd edition. Cambridge University Press Cam- (15 %). bridge, U. K., 436 pp. – ·TYS P. (1998): Obecné zákonitosti bio- logické evoluce. In ROZSYPAL S. (ed.): Pfiehled biologie, 2. vydá- Na základû v˘‰e uveden˘ch údajÛ odhadujeme, ní. Scientia Praha: 331–350. – UNEP (1995): Global biodiversity Ïe se na území âR vyskytuje 72 000–92 500 dru- assessment. Cambridge University Press Cambridge. U. K., 1140 pp. – WINSTON J. E. (1999): Describing species. Practical hÛ, pfiiãemÏ do tohoto poãtu nejsou zapoãteny viry, taxonomic procedure for biologists. Columbia University Press bakterie a jednobunûãní Ïivoãichové. New York, 518 pp. – WRI/IUCN/UNEP (1992): Global biodiversity strategy. Guidelines for action to save, study, and use Eart- h’s biotic wealth sustainably and equitably. World Resources LITERATURA Institute Washington D. C., IUCN – The World Conservation CLARIDGE M. F., DAWAH H. A., WILSON M. R. eds (1997): Union Gland, Switzerland and United Nations Environment Species. The units of biodiversity. Chapman & Hall London, Programme Nairobi, 244 pp. – ZAVADIL V. (1998): Problémy 439 pp. – COLWELL R. R., CLAYTON R. A., ORTIZ-CONDE B. v ochranû objÏivelníkÛ a plazÛ v âeské republice. In OTÁHAL I., A., JACOBS D., RUSSEK-COHEN E. (1994): The microbial spe- PLESNÍK J. (eds.): Záchranné programy ÏivoãichÛ v âeské cies concept and biodiversity. In HAWKSWORTH D., ALLSOPP republice. ZO âSOP Nov˘ Jiãín – Stanice pro ochranu ÏivoãichÛ D., COLWELL R. R. (eds.): Biodiversity of microorganisms and Barto‰ovice n. M.: 60–63. – ZAVADIL V., KOLMAN P. (1990): its relevance. CAB International Wallingford, U. K.: 3–15. – âolek hranat˘ nov˘m druhem na‰í fauny. Îiva 38: 224–227.

SUMMARY

How Many Species are there in the the status of their biological resources. species, mosses 848 species, lichnes 1,400 Czech Republic? In 2000, the Czech Republic prepared species, higher plants 2,520 species, insects its first report: on behalf of the Ministry 24,000–43,000 species, other multicellular Although there is probably no other of the Environment of the Czech Repub- invertebrates 5,800–8,000, fishes & lampre- concept in biology that has remained so lic, the project was coordinated by the ys 65 species, amphibians 21 species, repti- consistently controversial as the species Agency for Nature Conservation and les 11 species, birds 390 species found on concept, species are normally the units of Landscape Protection of the Czech the territory of the present Czech Republic biological diversity and conservation. Republic. since 1800 (of them, 186 recently regularly States, which have become a Party to Based on the most recent data, the speci- breeding species) and mammals 86 species. the Convention on Biological Diversity es richness in the main taxa or groups was In a total, 72,000–92,500 species, excluding (CBD), should prepare their first Natio- determined as follows: cyanobacteria and viruses, bacteria and multicellular animals, nal Reports, among others describing algae 6,180 species, fungi approx. 30,000 occur in the Czech Republic now.

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 171 Ochrana pﬁírody a turismu v Portugalsku

Hlavní organizací zodpovûdnou za národní aktivity kaci zvlá‰tních ochrann˘ch zón podle zákona v rámci ochrany pfiírody v Portugalsku je Institut pro ã. 226/1997 ze 27. 8., kter˘ dle mezinárodního práva apli- ochranu pfiírody, zfiízen˘ v r. 1975. kuje smûrnici 92/43/ECC. Bûhem druhé poloviny roku Jedním z hlavních nástrojÛ pro udrÏování a zvy‰ování 1996 probíhala rozsáhlá vefiejná diskuse a celá tato první hodnoty národního dûdictví na národní a mezinárodní fáze procesu vyústila v roce 1997 publikováním seznamu úrovni je ochrana cenn˘ch oblastí pro jejich ekologickou 31 lokalit. V souãasnosti se pfiipravuje druhá fáze. hodnotu, vûdeck˘, kulturní a sociální v˘znam v zájmu jejich zachování pro dal‰í generace. Národní program pro pfiírodní turismus – stra- V souãasnosti jsou tyto specifické oblasti ochrany pfií- tegie pro turistické aktivity v portugalsk˘ch rody v Portugalsku souãástí tzv. národní sítû chránû- n˘ch oblastí a národního seznamu lokalit. Koncepce chránûn˘ch územích chránûn˘ch území v Portugalsku vznikla s existencí Rostoucí poptávka po chránûn˘ch územích jako cílech zákona ã. 9/1970, kter˘ pfienesl pfiedstavy idejí národ- turistick˘ch aktivit a také fakt, Ïe turistick˘ sektor se ních parkÛ a rezervací do právnického jazyka. Jeho stává pfiednostním partnerem pro fiízenou péãi o tato praktické uplatnûní vefiejnost zaznamenala v r. 1971, území, vyústily v bfieznu roku 1998 v podepsání proto- kdy bylo vyhlá‰eno první chránûné území v Portugalsku, kolu o spolupráci mezi Ministerstvem pro turismus národní park Peneda-Gerïs. Po roce 1976, s novou legis- a Ministerstvem Ïivotního prostfiedí. Po podepsání toho- lativou definující chránûná území, bylo zapoãato zavádû- to dokumentu následoval tzv. národní program pro pfií- ní národní sítû chránûn˘ch území, která byla je‰tû pfie- rodní turismus, kter˘ byl sestaven v ãervenci roku 1998 pracována v roce 1993. na základû rezoluce Rady ministrÛ. Podle stanov tohoto programu je pfiírodní turismus defi- nován jako: „Soubor vybavení, aktivit a doplÀkov˘ch slu- Ïeb pro vstfiícnost Ïivotního prostfiedí, které umoÏÀují, aby si lidé uÏívali a obdivovali pfiírodní, krajinné a kulturní dûdictví, a pfiitom si neustále uvûdomovali nabídku inte- grovaného a diverzifikovaného turistického produktu.“

Strategie vychází z tûchto skuteãností: 1. pﬁíroda chránûn˘ch území je velice citlivá, 2. ve vût‰inû chránûn˘ch území pokraãuje vymírání místního aktivního obyvatelstva, 3. je nevyhnutelné, Ïe chránûná území jsou terãem turis- tické poptávky, turistick˘ch a sportovních aktivit, 4. je nezbytné klasifikovat a stanovit pravidla náv‰tûvnosti v chránûn˘ch územích, stejnû tak jako propagovat formy zamûstnání pro náv‰tûvníky, aby tak do‰lo k minimali- zaci degradaãních vlivÛ a ‰kod z tûchto aktivit.

Národní program pro pfiírodní turismus je proto fie‰en NP Peneda-Gerïs, charakteristická morfologie Ïuly na svazích a hfiebenu pohofií Foto B. Kuãera v propojení a udrÏitelnosti následujících sloÏek: ochrany pfiírody, místního rozvoje, vymezení turistické nabídky, diverzifikace turistick˘ch aktivit. V souãasnosti jiÏ existuje alternativa turistického typu To vyústilo v: ubytování, tzv. pfiírodní domy. Tento typ ubytování vzni- – pfiedefinování statutu chránûn˘ch území národního kl z potfieby umoÏnit adaptaci urãit˘ch budov, jejichÏ v˘znamu (národní park, pfiírodní rezervace, pfiírodní charakteristiky jsou nepfiizpÛsobitelné poÏadavkÛm park a pfiírodní památka), zákona a typÛm jiÏ existujících turistick˘ch ubytování. – ustavení regionálních a lokálních chránûn˘ch území, Pfiírodní domy umoÏnily obnovení tradiãního zpÛsobu – moÏnost existence chránûn˘ch území, jejichÏ ochrana ubytování a tím také ochranu tohoto fenoménu právû a péãe o nû mÛÏe b˘t zaji‰Èována soukrom˘mi subjek- jeho vyuÏíváním. ty (tzv. lokality biologického zájmu). Jindfii‰ka StaÀková

V souãasnosti je 7,34 % kontinentálního území Portu- Pozn.: V˘raz „vstfiícnost Ïivotního prostfiedí“ je takto formulován galska rozdûleno celkem do 38 chránûn˘ch území, které k vyjádfiení vybavenosti, aktivit a sluÏeb, které slouÏí k naplnû- jsou ãlenûny do: 1 národního parku (0,79 % kontinen- ní volného ãasu turistÛ a náv‰tûvníkÛ. Ti se takto uãí a zároveÀ tálního území), 11 pfiírodních parkÛ (5,78 %), 8 pfiírod- mají poÏitek z pfiírodních a kulturních hodnot chránûn˘ch oblas- ních rezervací (0,71 %), 3 chránûn˘ch krajin (0,03 %), 3 tí. Proces „vstfiícnost Ïivotního prostfiedí“ zahrnuje zábavu, objasnûní pojmu Ïivotní prostfiedí, jeho ochranu a pfiírodní spor- lokálních chránûn˘ch krajin, 10 klasifikovan˘ch lokalit tovní aktivity. a 5 pfiírodních památek. Informace byly ãerpány na konferenci „Sustainable Tourism Vytvofiení národního seznamu lokalit (první fáze) se and NATURA 2000“ (Lisabon, prosinec 1999), pofiádané Evrop- uskuteãnilo v letech 1993–1996 a je nezbytné pro klasifi- skou komisí.

172 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 v nemorálních a boreonemorálních – na sportovi‰tích je obnovován Tundra se snadno biomech. Mezi nezbytn˘mi nástroji vegetaãní kryt a jsou zde vysazová- pfiizpÛsobuje byly ‰iroce diskutovány: inventariza- ny stromy, ce, klasifikace stanovi‰È, péãe o stano- – jsou zpracovávány projekty na zmûnám klimatu vi‰tû a jejich obnova, s hlavním zamû- obnovu mokfiadÛ a stanovi‰È, fiením na travinné ekosystémy a lesy. – byl pfiijat projekt vysazování stro- Anal˘za kysliãníku uhliãitého Druh˘ kurs byl pofiádán v dubnu mÛ (má b˘t vysazeno 100 000 stro- v chudé krajinû dokazuje, Ïe se ark- 2001 v Anglii. Námûtem bylo zaãle- mÛ). tická tundra mÛÏe snadno pfiizpÛso- nûní péãe o staré stromy a hodnoce- bit teplej‰ímu klimatu. Na podkladû ní bohatství volnû Ïijících druhÛ do Hospodafiení se zdroji: namûfien˘ch údajÛ ze ãtyfi desetiletí lesnictví a péãe o lesnaté krajiny. – uzavfiená sportovi‰tû jsou budo- vypoãetli biologové, kolik CO2 spo- Kontakt: Leif Andersson, ProNatura, vána s energeticky úsporn˘m tfiebovaly rostliny v alja‰ské tundfie HalnagÇrden, 545 93, Töreboda, reÏimem, s dÛrazem na denní v období od roku 1960 do roku ·védsko (fax: 46(0)5061 4301 svûtlo a vytápûní pfiírodním ply- 1998. Informace o kursu 2: www.pro-natu- nem. Normálnû je tundra „Ïumpou ra.net/naconex

CO2“. Pohlcuje CO2, ponûvadÏ Network 21, 12/2000 V˘chova vefiejnosti: mikroorganismy pracují ve vlhké, bo – byl zpracován program ekologické studené pÛdû velmi pomalu. V obdo- v˘chovy, bí let 1960 aÏ 1998 se zv˘‰ila prÛ- – byly vypracovány ukázkové projek- mûrná letní teplota na Alja‰ce o 2 °C. ty pro dopravu a energii, Mírnûj‰í poãasí uãinilo z tundry v 80. – bylo zfiízeno ekologické centrum. letech zdroj CO2, zatím co se v tep- Olympijské hry – lej‰ích pÛdách biologické odbourá- Zapojení podnikatelÛ: vání dostalo do pohybu. Vegetace se ekologická opatfiení – byl vytvofien partnersk˘ vztah mezi pozvolna pfiizpÛsobovala nov˘m sku- iniciativou „Zelené hotely“ (Green teãnostem. Roz‰ifiovaly se kefie, které Salt Lake City, USA, 2002 hotel) a dal‰ími ubytovateli a zaji‰- potfiebují více CO2 neÏ mechy nebo Salt Lake City, kde budou v pfií‰- tûna spolupráce mezi vládními trávy. Tak je tundra od roku 1992 tím roce zimní olympijské hry, bylo orgány a sportovními a ekologick˘- dále Ïumpou CO2. Ekosystémy se prvním hostitelsk˘m mûstem olym- mi organizacemi pfii v˘bûru místa mohou snadnûji pfiizpÛsobovat dlou- pijsk˘ch her, které muselo splnit konání jednotliv˘ch soutûÏí olym- hodob˘m zmûnám klimatu neÏ tomu ekologická kritéria Mezinárodního pijsk˘ch her. bylo dfiíve. olympijského v˘boru. Organizaãní (Nature, sv. 406, s. 978) v˘bor vypracoval dvanáctibodov˘ Hospodafiení s odpady jsk program péãe o Ïivotní prostfiedí, Cílem hospodafiení s odpady je kter˘ se stal základem pro následují- „neprodukovat Ïádn˘ odpad“. cí aktivity. Atény, ¤ecko, 2004 Projekt NACONEX Ekologické hodnocení Atény jsou postaveny pfied úkol a monitorování: fie‰it nûkteré váÏné ekologické pro- NACONEX znamená Nature CON- – pro v‰echna potenciální sportovi‰- blémy. Sem patfií zejména ãistota servation Experience Exchange. Je to tû byly vypracovány ekologické ovzdu‰í, jakost vody, ochrana pfií- spoleãn˘ projekt provádûn˘ organiza- studie, rodních a kulturních památek, cemi ochrany pfiírody ãtyfi rÛzn˘ch – kaÏdoroãnû je zpracovávána zprá- doprava a hospodafiení s odpady. Pfii zemí. Dostává peníze z fondu Leonar- va o stavu Ïivotního prostfiedí. projednávání kandidatury se organi- do da Vinci EU a také pfiíspûvky od zátofii zavázali v‰echny tyto otázky dal‰ích partnersk˘ch organizací, vût- Systém fiízení péãe fie‰it. ‰inou zapojením jejich pracovníkÛ. o Ïivotní prostfiedí: Po schválení kandidatury se orga- Partnefii jsou: ProNatura (·védsko – – byl vytvofien poradní v˘bor pro nizaãní v˘bor olympijsk˘ch her ve i koordinátor), NEPCon (Dánsko), otázky Ïivotního prostfiedí s pra- shodû se sv˘m ekologick˘m progra- AVENIR (Francie) a Corporation of covními skupinami, které se zab˘- mem zaãal angaÏovat na fie‰ení London (UK). vají specifick˘mi ekologick˘mi následujících problémÛ: Hlavním cílem projektu je umoÏnit problémy; v˘bor je konzultaãním mnohostrannou spolupráci a v˘mû- orgánem organizaãního v˘boru – atmosférické zneãi‰tûní (kvalita nu zku‰eností mezi ochranáfii zab˘- olympijsk˘ch her, ovzdu‰í), vajícími se praktickou péãí. Je zvlá‰- – ekologick˘ program se soustfieìu- – doprava, tû zamûfien na ty, ktefií pracují jako je na tfii oblasti: administrativu, – jakost vody a ochrana proti zneãi‰- pfiíslu‰ní povûfiení pracovníci na ekologické posouzení jednotliv˘ch tûní, úrovni okresu a obce a mají v náplni sportovi‰È a jejich fie‰ení, ekologic- – ochrana cenn˘ch pfiírodních a kul- práce praktickou péãi o chránûná ké iniciativy, turních památek, území. – v‰echna mûsta, kde se uskuteãní – projekty k úspofie energie a vyuÏití K dosaÏení cílÛ projektu jsou zpra- olympijské soutûÏe mají vlastní alternativních zdrojÛ (napfi. solár- covány dvû uãebnice a slovníãek ekologické plány, ních). ochranáfiské terminologie ve ãtyfiech – jednotlivé pracovní skupiny radí (pro zaãátek) partnersk˘ch jazycích. v konstrukãních otázkách, ekolo- Atény patfií mezi velkomûsta, která K projektu byla také zaloÏena inter- gick˘ch rozhodnutích a pfii v˘stav- mají velké ekologické problémy. Pro- netová stránka, která umoÏÀuje dis- bû zafiízení. to mají organizátofii olympijsk˘ch her kusi k problematice. v roce 2004 pfiíleÏitost podnítit sv˘mi První kurs se konal v ãervnu 2000 Ochrana Ïivotního prostfiedí ekologick˘mi aktivitami zmûnu toho- ve ·védsku a zúãastnilo se ho 21 a jeho zlep‰ení: to stavu a iniciovat i v tomto mûstû úãastníkÛ ze 13 státÛ, od ¤ecka po – Velk˘ a Mal˘ Cottonwood kaÀon a zemi cestu trvale udrÏitelného roz- Litvu. Námûtem kursu byly prostfiedky nebudou souãástí olympijsk˘ch voje. k ochranû biologické rozmanitosti soutûÏí, Tomá‰ DoleÏal

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 173 v˘zkum biodiverzity rostlin v Canbefie Existují viry, které Zahrada Georgese v Austrálii. Aãkoliv má mnoho vûdec- u zvífiat vyvolávají Dellasela k˘ch organizací databáze záznamÛ se jmény rostlin a bibliografick˘ch zdrojÛ, otylost? Na ostrovû Batz, kter˘ je nedaleko doposud zde nebyl Ïádn˘ souborn˘ vol- pobfieÏí Bretanû, zaloÏil PafiíÏan Geor- nû pfiístupn˘ svûtov˘ systém. Milionov˘ Ameriãtí vûdci povaÏují za pravdû- ges Dellasel koloniální zahradu, kdyÏ projekt (v dolarech), spoleãnû financo- podobné, Ïe existují viry, které u zví- usoudil, Ïe je moÏné ve zdej‰ím mírném van˘ Národní vûdeckou nadací, Geolo- fiat vyvolávají otylost. Nikhil Dhuran- klimatu pûstovat exotické rostliny. Na gick˘m prÛzkumem Spojen˘ch státÛ, dhal v Bombaji zjistil jiÏ v roce 1988 ostrov pfiijel v roce 1897. V té dobû na Headley Trustem a Reuterovou nadací, u kufiat virové onemocnûní: na tûle se ostrovû nebyly stromy. Vysázel vûtrola- pfiedstavuje dÛleÏit˘ krok k tomu, aby jim ukládalo více tuku neÏ u kufiat, my, které mûly chránit vegetaci pfied po celém svûtû byly volnû k pouÏití která takto neonemocnûla. Virus siln˘mi vûtry a boufiemi – stovky dubÛ informace o rostlinn˘ch zdrojích. IPNI nazvan˘ SMAM-1 zpÛsobil, Ïe zvífiata a borovic ãern˘ch z Rakouska a cypfii- (International Plant Names Index) mûla v tûle ménû cholesterolu neÏ ‰Û. Odklidil mnoÏství písku a kamene, bude vyuÏíván botaniky, ochránci pfií- obvykle mívají. aby byl pfiipraven potfiebn˘ terén pro rody, ekology a ethnobotaniky, aby Dhurandhal pokraãoval pozdûji zahradu. Pak zde vysazoval a aklimati- zkontrolovali a srovnávali jména a bib- s Richardem Atkinsonem na univer- zoval stromy. V roce 1928 zde byla jiÏ liografické detaily rostlin, se kter˘mi sitû v Severní Dakotû v tûchto proslulá zahrada, o níÏ napsal fieditel pracují. Dal‰í spojení v databázi nave- v˘zkumech u virÛ DNA tzv. adenovi- botanické zahrady v Rennes po své dou uÏivatele na jiné elektronické zdro- rÛ. Jak u kufiat tak i u krys a opic náv‰tûvû slova velkého uznání. Poté co je informací t˘kající se stromÛ, kfiovin, se ukázalo, Ïe virus Ad-36, jehoÏ ji Dellasel v 30. letech minulého století bylin. Potfieba úplného svûtového pfiíznaky nebyly do té doby známy, prodal postupnû pustla a ‰kody pÛso- seznamu rostlin je tu jiÏ velmi dlouho. má tytéÏ úãinky jako SMAM-1. bené obãasn˘mi boufiemi jiÏ nikdo V roce 1881, pouze pár mûsícÛ pfied Pokusy s bunûãn˘mi kulturami nenapravoval. V roce 1986 se skupina svou smrtí, Charles Darwin zfiídil ukázaly, Ïe prekursory tukov˘ch dobrovolníkÛ rozhodla zahradu obno- odkaz 250 liber ‰terlingÛ po pût let, aby bunûk napaden˘ch virem Ad-36 vit. Obnovená zahrada, kde roste pfies Královská botanická zahrada v Kew poÏadují tuk „hormonálními signá- 1500 druhÛ z celého svûta, láká kaÏdo- mohla zamûstnat nûkoho, kdo by tento ly“ zvenãí a tím se stávají v˘znam- roãnû tisíce turistÛ. V roce 1998 zahra- seznam zhotovil. Koneãné dílo, nazva- n˘mi lipocyty. da obdrÏela diplom Europa Nostra. né Index Kevensis, obsahovalo asi Protein Wnt-10b pÛsobí jako Europa Nostra 400 000 jmen. Av‰ak v prÛbûhu dal- „pfiepínaã tuku“: Je-li zapojen, zbrz- ku ‰ích let byla publikována nová jména, dí se dva transkripãní faktory, které v rozsahu asi 6000 roãnû, popsaná zpÛsobí, Ïe prekursory tukov˘ch jako nové druhy. Dodatky k seznamu bunûk se pfiemûní ve zralé tukové za minulé století vyústily v databázi buÀky. Je-li vypnut, prekursory s více neÏ 1 milionem jmen. KdyÏ ztukovatí. I v prekursorech svalo- WWW – mezinárodní k tomu pfiibudou jména, která dodají v˘ch bunûk mÛÏe zpÛsobit odpojení seznam názvÛ ameriãtí a austral‰tí botanici, bude zde Wnt-108, Ïe se pfiemûní v tukové bezkonkurenãní seznam pokud jde buÀky. rostlin o velikost a pokrytí. IPNI je moÏné JelikoÏ jsou adenoviry pfiená‰eny nalézt na adrese: http://www.ipni.org. velmi snadno kapénkovou infekcí, Badatelé Královské botanické Kontakt: Press Office, tel. 044 (0) jsou obranné mechanismy proti zahrady v Kew ve Spojeném království 20 8332 5619, fax 044 (0) 20 8332 virÛm Ad-36 zfiejmû jiÏ velmi roz‰ífie- oznámili zahájení budování meziná- 5610 ny. O tom svûdãí i to, Ïe u pokusÛ rodního seznamu jmen rostlin. Je to Network 21, ã. 12/2000 s opicemi bylo moÏno prokázat viry v˘sledek spolupráce odborníkÛ bota- bo asi jen do 60 dní. nikÛ a programátorÛ z Kew a jejich (Science, ã. 289, s. 350) partnerÛ z dal‰ích dvou ‰piãkov˘ch (New Scientist, 5. 8. 2000, s. 26) botanick˘ch pracovi‰È: Harvard Uni- jsk versity Herbaria, USA a Centra pro Ryboje‰tûfii Zahrada Georgese Dellasela (ichtyosaufii) mûli obrovské oãní bulvy

Ze souãasn˘ch obratlovcÛ má nej- vût‰í oãní bulvu o prÛmûru 15 cm vel- ryba. Av‰ak obrov‰tí dinosaufii mají i zde rekord: Paleontologové z Kanady a Spojen˘ch státÛ mûfiením zjistili, Ïe TEMNODONTOSAURUS, ichtyosau- rus (ryboje‰tûr) dlouh˘ devût metrÛ, mûl oãní bulvy o prÛmûru 25 cm. Vût- ‰í ryboje‰tûfii podle názoru vûdcÛ mûli pravdûpodobnû oãní bulvy o prÛmûru aÏ 30 cm. Vzhledem k délce trupu byli nejlépe vybaveni je‰tûfii druhu OPT- HALMOSAURUS. Ti zfiejmû potfiebova- li tak velké oãi, aby mohli vidût svou kofiist (ryby a sépie) je‰tû v hloubce do 500 metrÛ. Îe se tito ryboje‰tûfii pono- fiovali tak hluboko, o tom svûdãí rov-

174 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 nûÏ po‰kození koster, která jsou typic- ponûvadÏ plody mûní pfiípravou pyré litního samce nepodafií se slepicím vÏdy ká pro zvífiata a lidi, ktefií se rychle nejen svou konzistenci, ale i chuÈ. dát se oplodnit pouze od takového vynofiují a ponofiují (kesonová nemoc). (New Scientist, 19. 8. 2000, s. 6) samce, ponûvadÏ kopulaci si mohou (Nature, 402, s. 747) jsk vynutit i druhofiadí samci. Av‰ak slepi- jsk ce mají i po koitu nûkolik moÏností vol- by: mohou volit mezi spermaty lep‰ích a hor‰ích samcÛ. Po kopulaci s druhofiad˘m kohoutem ze své kloaky prostû Existuje Ïivot vypudí velkou ãást jeho spermat. Jak mÛÏe jeden v mezihvûzdném Zoologové dosud povaÏovali samice za zdrÏenlivé a oddané. Chování sam- Ïivoãich ovládnout prostoru? cÛ bylo naproti tomu povaÏováno za neobratné a neomalené. chování jiného Po rÛzn˘ch úvahách, zda by na U ãetn˘ch zvífiat pouÏívají samci Ïivoãicha planetách jin˘ch hvûzd mohl existo- rÛzn˘ch trikÛ, aby zajistili sv˘m sper- vat Ïivot pfiichází nyní David J. Ste- matÛm co nejvût‰í nadûje na úspûch. Vûdci z oxfordské university zjistili, venson z kalifornského technologic- Bûhem kopulace a po ní existuje celá Ïe napadne-li napfi. prvok Toxoplasma kého ústavu (California Institute of fiada „vhodn˘ch zpÛsobÛ“ chování. gondií krysy (napadá i lidi), ztratí kry- Technology) s originální, i kdyÏ obtíÏ- Tak napfiíklad australsk˘ pavouk Lat- sy strach pfied koãkami. To je pro kry- nû provûfiitelnou tezí: Lze si pfiedsta- rodectus hasselti nabízí jiÏ bûhem koi- sy osudné. Teprve pozdûji to prospívá vit, Ïe v mezihvûzdném prostoru exis- tu samiãce svou zadní ãást k seÏrání. parazitÛm: Koãka je jeho koneãn˘m tuje Ïivot, a to na planetách, které pfii Tím prodlouÏí kopulaci a i pfiestávku hostitelem, v jejích stfievech se vytvá- vytváfiení planetární soustavy byly po ní. To sníÏí pravdûpodobnost, Ïe se fiejí zmínûní prvoci, ktefií poté, co byli pÛsobením gravitace vymr‰tûny dale- se samiãkou spáfií jin˘ sok. vylouãeni ve v˘kalech, mohou pfietrvat ko od jejich hvûzdy. RovnûÏ doba kopulace hraje rozho- desetiletí v zemi, neÏ je nûjak˘ pták Takovéto mezihvûzdné planety by dující úlohu. U ãetn˘ch druhÛ jsou anebo savec (tfieba právû krysa) seÏere. si mohly uchovat ovzdu‰í a na svém samice plodné jen v krátkém ãaso- V nich se potom vyvíjejí, ale své hosti- povrchu by mohly b˘t i tak teplé, Ïe vém úseku. V ostatních pfiípadech tele neusmrtí. Bylo by to pro nû totiÏ by voda zÛstala v kapalné fázi. pro samce platí, Ïe musí b˘t rychlí kontraproduktivní, protoÏe koãky O energii potfiebnou k Ïivotu by a samici oplodnit jako první. To vede zdechliny neÏerou. musely peãovat pfii nedostatku slu- aÏ k tomu, Ïe samice jsou oplodnûny Krysy napadené Toxoplasmou se neãního svûtla sopky anebo blesky. ihned po narození – v extrémním pfií- neli‰í od neinfikovan˘ch zvífiat, aÏ na (Nature, ã. 400, s. 32) padû dokonce uÏ v lÛnû matefiském. to, Ïe se neleknou koãek ani jejich jsk Av‰ak i ten, kter˘ pfiijde jako posled- zápachu. ní, má u ãetn˘ch zvífiat ‰anci na otcov- Tato manipulace chování jednoho ství. U nûkter˘ch druhÛ ptákÛ a hmy- Ïivoãicha jin˘m není jediná svého zu ukládají samiãky spermata druhu. Motolice (Discrocoelium lance- MoÏnosti samic v zásobnících – spermatékách a oplod- olatum) vede mravence, které napad- Àují jimi svá vajíãka po del‰í dobu. la, k tomu, aby se chytili stébla, kde pfii volbû spermat Mravenãí královny aÏ do vûku cca mohou b˘t snadno seÏráni pasoucími rÛzn˘ch samcÛ 20 let mûly asi jenom jeden koitus se zvífiaty, napfiíklad kravami. a mohou se po cel˘ svÛj Ïivot zásobo- Obdobnû pÛsobí i pijavice. ZpÛso- Jde-li o oplodnûní vajeãné buÀky, vat spermaty. V tûchto spermatékách bují, Ïe ryby, které jsou jimi napade- uvolní se miliony spermií, které mezi jsou umístûna spermata jednotliv˘ch ny, skáãí do vzduchu a tak se samy sebou soupefií. Zvítûzit mÛÏe pouze samcÛ ve vrstvách. Spermata nabízejí ptákÛm. jedna. Velkou roli pfiitom hraje kro- z poslední kopulace jsou zcela naho- Zvlá‰È zákefinû pÛsobí prvoci, ktefií mû Ïivotnosti téÏ rychlost, pohybli- fie a pouÏívají se nejdfiíve. vyvolávají tropickou nemoc laishma- vost a poãet spermií. Ty ãasto pochá- Aby si samci zajistili, Ïe po nich je niosu: blokují trávicí ústrojí much. zejí od dvou ãi více samcÛ. nebude nikdo následovat, hlídají Jsou stále hladové a napadají více Tradiãní názor, Ïe vût‰ina zvífiecích samiãku po kopulaci aÏ do konce pfii- lidí neÏ by ãinily normálnû. samiãek je monogamická, byl vyvrá- pravenosti k poãetí. Jiní uzavírají Ïen- Science, ã. 289, s. 525 jsk cen jiÏ v ‰edesát˘ch letech. Samice ské genitálie sekreãní kapkou. Tu je mají dobré dÛvody, aby nechaly nutno vypláchnout, jak to dûlají Ïralo- oplodnit mal˘ poãet sv˘ch vajíãek ci. Vodní váÏky mají zafiízení k odstra- rÛzn˘mi samci. Mohou tak rozhodu- nûní spermat aktivního samce. Samci jícím zpÛsobem zv˘‰it genetickou mouchy Drosophila vytváfiejí ejakulát, ·impanzi v Madridu variabilitu a kvalitu sv˘ch potomkÛ. kter˘ vyluãuje cizí spermie chemicky. K tomu je‰tû pfiistupuje to, Ïe To, Ïe toxiny ve své spermatické teku- mají rádi pyré u ãetn˘ch druhÛ zvífiat jsou kopulace tinû znaãnû zkracují Ïivot samiãek vynucovány vût‰inou vût‰ích samcÛ. much – zdrÏenlivé samiãky Ïijí déle – ·impanzí samiãka jménem Linda Vy‰etfiování DNA ukázala, Ïe napfiíã ne‰kodí ‰ancím na reprodukci samcÛ. uãinila v roce 1992 v zoologické zahra- celou fií‰í zvífiat pfiedstavuje monoga- Testy otcovství naznaãují, Ïe konku- dû v Madridu z nouze ctnost. Její b˘va- mie v˘jimku. rence spermií hraje velkou úlohu l˘ majitel jí vytrhal v‰echny zuby. Vûdci na universitû v Sheffieldu zji- i u zdánlivû monogamick˘ch savcÛ Zaãala proto pfiipravovat z jablek pyré stili, Ïe slepice mají úÏasné moÏnosti, vãetnû ãlovûka. Anglick˘ biolog Robert tím, Ïe je tfiela o ostré stûny své klece aby zvolily mezi rÛzn˘mi spermaty. Baker vysvûtluje ve své knize „Válka a lízala vzniklou rozbfiedlou hmotu. Ke kopulaci zvolí pfiedev‰ím samce, spermií“ lidské sexuální chování kon- Ostatní opice v ohradû brzy napo- kterého povaÏují za obzvlá‰tû atrak- kurencí spermií – od Ïenského organis- dobovaly Lindino umûní a roz‰ífiily je tivního (pfiístup k lep‰ímu krmivu, mu aÏ k masturbaci. To, Ïe samci ona- na karotku a pomeranãe. lépe je chrání pfied dravci a sexuálním nují pfied setkáním s milou, je chování Samuel Fernández-Carriba, kter˘ obtûÏováním jin˘mi kohouty). Navíc získané selekcí, které zaji‰Èuje, Ïe sper- fiadu let pozoroval toto chování, je plodí více potomkÛ, coÏ je vlastnost, mie ejakulované pfii koitu jsou ãerstvé. toho názoru, Ïe lze hovofiit o „pfiípra- která se povaÏuje za dûdiãnou. (Nature, ã. 405, s. 787 vû jídla“ ve smyslu lidského vafiení, Pfies v‰echno úsilí zvolit vysoce kva- jsk

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 175 Ostruháãci (Theclinae)

Ostruháãci jsou skupinou tzv. denních mot˘lÛ. Patfií do ãeledi modrásko- vit˘ch (Lycaenidae), podãeledi ostruháãci (Theclinae). Charakteristick˘m znakem tûchto mot˘lÛ jsou krátké v˘bûÏky (ostruhy) na zadních kfiídlech. Na území âeské republiky se vyskytuje osm druhÛ a pfiedstavují skupinu mot˘- lÛ, jejichÏ existence je ohroÏena (snad jen s v˘jimkou druhu Callophrys rubi). Ostruháãek bfiezov˘ (Thecla betulae [LINNÉ, 1758]) je eurosibifisk˘ fau- nistick˘ prvek, vázan˘ na lesostepní biotopy a biotopy svûtl˘ch listnat˘ch Ostruháãek dubov˘ lesÛ. Vyskytuje se v Evropû mimo její severní a jiÏní ãást. (Neozephyrus quercus) Dospûlec má rozpûtí kfiídel 32 aÏ 36 mm. Základní zbarvení kfiídel je tma- Foto J. Hlásek vû hnûdé, samice má na pfiedních kfiídlech protáhlou oranÏovou skvrnu. Malé oranÏové skvrnky jsou i u ostruh na zadních kfiídlech. Na na‰em území se vyskytuje lokálnû a pomûrnû vzácnû, na mnoh˘ch místech témûfi vymizel. Imaga létají od ãervence do fiíjna, housenky se vyví- její v kvûtnu a ãervnu na bfiízách, topolech, lískách a trnkách. Tento ostruháãek patfií na na‰em území mezi ohroÏenûj‰í druhy. DÛvody jeho ústupu nejsou zcela jasné, ale velmi pravdûpodobnû souvisí s globál- ním zneãi‰tûním prostfiedí a svÛj podíl na jeho mizení mají i zmûny druho- vého sloÏení lesních porostÛ. Ostruháãek dubov˘ (Neozephyrus quercus [LINNÉ, 1758]) je druh s mediteránním roz‰ífiením a vyskytuje se po celé Evropû, jen s v˘jimkou severní ãásti. Vázán je na listnaté lesy, pfiedev‰ím doubravy. Dospûlec má rozpûtí kfiídel 24 aÏ 29 mm. Základní zbarvení kfiídel je tma- vû hnûdé aÏ naãernalé, na pfiedních kfiídlech jsou u samcÛ skvrny s v˘raz- n˘m modrofialov˘m leskem, u samic je tento lesk ménû v˘razn˘. Rub kfiídel je ‰edav˘ aÏ ‰edohnûd˘ s nûkolika oranÏov˘mi skvrnkami a v˘raznou bílou linkou. Vyskytuje se rovnomûrnû po celém na‰em území a je nehojn˘. Imaga létají od ãervna do srpna a zdrÏují se hlavnû v korunách stromÛ, housenky se vyvíjejí od dubna do ãervna na dubech. Mezi ohroÏující faktory patfií zmûny druhového sloÏení lesních porostÛ, kdy jsou dubové porosty pfievádûny na monokultury, které poÏadavkÛm Ostruháãek ostruÏiníkov˘ druhu nevyhovují. (Callophrys rubi) Foto J. Hlásek Ostruháãek ‰vestkov˘ (Satyrium pruni [LINNÉ, 1758]) je druh s eurosibifisk˘m roz‰ífiením a v Evropû chybí jen ve Skandinávii, na jihu Pyrenej- ského poloostrova a severu britsk˘ch ostrovÛ. Vázán je pfiedev‰ím na leso- stepní biotopy s porosty trnek. Dospûlec má rozpûtí kfiídel 29 aÏ 36 mm. Základní zbarvení kfiídel je hnû- K biotopÛm, které osídlují ostruháãci S. davé, na rubu zadních kfiídel je podél okraje oranÏov˘ pruh a fiada ãern˘ch naté remízky v harmonické krajinû. CHK skvrnek. Na na‰em území se místy vyskytuje pomûrnû hojnû a je celkem rovno- mûrnû roz‰ífien˘ po celém na‰em území. Imaga létají od kvûtna do srpna, housenky se vyvíjejí od dubna do ãervna na trnkách a ‰vestkách. Ostruháãek jilmov˘ (Satyrium w-album [KNOCH, 1782]) je druh s eurosibifisk˘m roz‰ífiením a vyskytuje se od západní Evropy po Japonské ostro- vy. Vázán je na biotopy lesních okrajÛ a svûtlin, dÛleÏit˘m faktorem je v˘skyt jilmÛ, které jsou hlavní Ïivnou rostlinou zelenavû zbarven˘ch hou- senek [pfiedev‰ím jilm habrolist˘ (Ulmus minor) a j. horsk˘ (U. glabra)]. Dospûlec má rozpûtí kfiídel 27 aÏ 32 mm. Základní zbarvení kfiídel je tma- vû hnûdé, na zadním okraji kfiídel druhého páru (zadní kfiídla) b˘vá Ïlutavá skvrnka. Na rubu kfiídel je na svûtle hnûdém podkladu bílá linka, která má v místech kfiídelní ostruhy tvar písmene W (odtud latinské druhové jméno). Na okraji rubu zadních kfiídel je fiada oranÏov˘ch skvrnek. Na na‰em území se vyskytuje lokálnû a vzácnû. Imaga létají od ãervna do srpna, housenky se vyvíjejí v kvûtnu a ãervnu na jilmech, ale vzácnû i na dubu, lípû aj. Tento ostruháãek patfií mezi nejohroÏenûj‰í ostruháãky na na‰em území. Byl zafiazen do âervené knihy ohroÏen˘ch ÏivoãichÛ. Patrnû hlavní pfiíãinou ohroÏení je vymírání jilmÛ v dÛsledku houbového onemocnûní – grafiozy (Ceratocystis ulmi). Na sníÏení populaãní hustoty se v minulosti podílela i chemizace v zemûdûlství a zmûny druhového sloÏení lesních porostÛ. Ostruháãek trnkov˘ (Satyrium spini [DEN. et SCHIFF., 1775]) je druh s eurosibifisk˘m roz‰ífiením a vyskytuje se prakticky v celé Evropû, chybí ve Skandinávii a na britsk˘ch ostrovech. Vázán je na lesostepní biotopy. Dospûlec má rozpûtí kfiídel 28 aÏ 32 mm. Základní zbarvení kfiídel je hnû- dé, na zadních kfiídlech poblíÏ ostruh jsou oranÏové skvrnky. Na rubu kfií-

176 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 del je na svûtle hnûdém podkladu bílá linka, oranÏové skvrnky a také vût‰í skvrnka modré barvy. Na na‰em území se vyskytuje celkem rovnomûrnû po cel˘ch âechách a na stfiední a jiÏní Moravû. Imaga létají v ãervnu a v ãervenci, housenky se vyvíjejí v kvûtnu a ãervnu na fie‰etlácích, hlozích a trnkách. Ostruháãek ãesvinov˘ (Satyrium ilicis [ESPER, 1779]) je druh s medite- ránním roz‰ífiením a vyskytuje se v celé Evropû s v˘jimkou Skandinávie a britsk˘ch ostrovÛ. Vázán je na lesostepní biotopy s porosty kfiovinat˘ch dubÛ. Dospûlec má rozpûtí kfiídel 31 aÏ 36 mm. Základní zbarvení kfiídel je hnû- dé. Na rubu kfiídel je na hnûdém podkladu klikatá bílá linka a ãerveno- oranÏové skvrnky. Na na‰em území se vyskytuje pfiedev‰ím ve stfiedních âechách a na jiho- v˘chodní Moravû. Imaga létají v ãervnu a ãervenci, housenky se vyvíjejí v dubnu a kvûtnu na jiÏ zmínûn˘ch kfiovinat˘ch dubech. Ostruháãek kapinicov˘ (Satyrium acaciae [FABRICIUS, 1787]) je druh s orientálním roz‰ífiením a vyskytuje se ve stfiední a jiÏní Evropû. Vázán je na v˘hfievné, kfiovinaté biotopy. Dospûlec má rozpûtí kfiídel 27 aÏ 32 mm. Základní zbarvení kfiídel je hnû- Ostruháãek bfiezov˘ (Thecla dé s oranÏovou skvrnkou na zadním okraji kfiídel druhého páru, na rubu betulae) Foto J. Hlásek zadních kfiídel je bílá linka a skupina oranÏov˘ch skvrn. Na na‰em území se vyskytuje pfiedev‰ím ve stfiedních a severozápadních âechách a na stfiední a jiÏní Moravû. Imaga létají od kvûtna do ãervence, housenky se vyvíjejí od dubna do ãervna na trnkách. Ostruháãek ostruÏiníkov˘ (Callophrys rubi ]LINNÉ, 1758]) je druh s eurosibifisk˘m roz‰ífiením a vyskytuje se v celé Evropû s v˘jimkou severu britsk˘ch ostrovÛ. Vázán je na lesostepní biotopy. Dospûlec má rozpûtí kfiídel 24 aÏ 30 mm. Základní zbarvení kfiídel je svût- le hnûdé, rub kfiídel je jasnû zelen˘. Vyskytuje se po celém na‰em území a je pomûrnû hojn˘. Imaga létají od dubna do ãervna a v pfiízniv˘ch létech mÛÏe mít i druhou generaci. Hou- senky se vyvíjejí od ãervna do dubna pfií‰tího roku. Mezi Ïivné rostliny pat- fií ostruÏiníky, maliníky, ‰Èovíky aj. Tento ostruháãek patfií zatím mezi na‰e nejhojnûj‰í ostruháãky. Mezi faktory ohroÏení ostruháãkÛ (a fiady dal‰ích organismÛ) patfií jiÏ zmínûné vymírání jilmÛ, zmûny druhového sloÏení lesních porostÛ a v nepo- slední fiadû také likvidace kfiovinat˘ch enkláv v krajinû. MoÏnosti ochrany spoãívají hlavnû v celkové ochranû vyváÏené krajiny. Ochrana ostruháãka jilmového je – vzhledem k úbytku Ïivné rostliny – pro- blematická. Petr Záruba

Ostruháãek dubov˘ (Neozephyrus quercus), housenka Foto J. Hlásek

S. spini, S. acaciae a C. rubi patﬁí kﬁovi- SUMMARY a, 1999 Foto Petr Záruba

Satyr-Butterflies (Theclinae) ted in the Red Data Book of threatened animals. The main causes of its threat is the dying The species Thecla betulae (LINNÉ, 1758) is of elms as result of a fungal diseae (Ceratocys- bound on forest-steppe biotopes and on bioto- tis ulmi), and changes of species structure in pes of light broadleaved forests. On the territory forests. of the Czech Republic it occurs locally and rare- The species Satyrium spini (DEN. et ly, in many places it has vanished, and does SCHIFF., 1775) is bound on forest-steppe bio- belong among the most threatened species. The topes. In the Czech Republic it is distributed reasons of its retreat are not absolutely clear, equally all over Bohemia and in Central and but very probably they are relating to the glo- South Moravia. bally polluted environment and to changes of The species Satyrium illicis (ESPER, 1779) is species structure in forests. bound on forest-steppe biotopes with growths of The species Neozephyrus quercus (LINNÉ, shrubby species. In the Czech Republic it 1758) is bound on oak woods. It is equally occurs primarily in Central Bohemia and in distributed over the whole territory of the Czech South-eastern Moravia. Republic, but is not common. Among threate- The species Satyrium acaciae (FABRICIUS, ning factors, there are changes in species struc- 1787) is bound on warm, bushy biotopes. On tures in forests, when oak woods are turned into the territory of the Czech Republic it occurs monocultures not suitable for the species’ requ- mainly in Central and North-western Bohemia irements. and in Central and Southern Moravia. The species Satyrium pruni (LINNÉ, 1758) is The species Callophrys rubi (LINNÉ, 1758) is bound in the first place on forest-steppe bioto- bound on forest-steppe biotopes and it still does pes with growths of Blackthorn (Prunus spino- belong among more common species. sa). On the territory of the Czech Republic it is The factors of threat for Satyr-butterlies are locally common, distributed rather equally over the dying out of elms, changes of species the whole territory. structure in forests and also the destruction of The species Satyrium w-album (KNOCH, bushy islands in the landscape. The possibili- 1782) is bound on forest borders and clearings ties for protection mainly offer a total conse- with the occurrence of elms (Ulmus sp.). On the rvation of an outbalanced landscape. The pro- territory of the Czech Republic it occurs locally tection of the Satyrium w-Album is a and rarely, and does belong among the most problematic matter in view of the decrease in threatened species of its family. It has been lis- the nutritive plant.

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 177 Revitalizace vápencov˘ch lomÛ

Lubomír Tich˘ a Jiﬁí Sádlo

Úvod zovat do krajináfisky, ekonomicky, k˘mi trávníky s váleãkou prapofii- TûÏba zdrojÛ energie a surovin, ekologicky a esteticky optimálního tou, kostfiavami a hofieãkem brvit˘m z níÏ odvozujeme velkou ãást své eko- stavu. Zamûfiíme se na jedin˘ pomûr- a na nû navazují kfioviny s dfiínem nomické vyspûlosti, bûhem 20. století nû vyhranûn˘ typ umûle vznikl˘ch obecn˘m a pestré lemy se stfiemda- v mnoha oblastech Evropy silnû zmû- tûÏebních biotopÛ, a to na vápencové vou, omanem vrbolist˘m a rozrazi- nila pÛvodní ráz krajiny. V na‰í lomy, jaké známe pfiedev‰ím z Pálavy, lem oÏankov˘m. Lomové stûny s ãet- republice jde kromû dÛlní tûÏby uhlí âeského a Moravského krasu, ale n˘mi druhy skalních kapradin pfiedev‰ím o tûÏbu pískÛ, lomového i z fiady men‰ích vápencov˘ch území a mechÛ uÏ sotva poznáme od pfiiro- kamene a vápencÛ. Horninová tûÏba na Su‰icku, âeskokrumlovsku, zené skály. Zdej‰í vegetace je uÏ se tak stala pfiedmûtem vyhroceného stfiední Moravû ãi na úpatí Krkono‰ z nejvût‰í ãásti shodná s vegetací stfietu mezi pfiístupy, které samy sebe a JeseníkÛ. okolních habrov˘ch doubrav zpravidla naz˘vají „ekologick˘“ a v druhovém bohatství a velikosti a „technokratick˘“. Problematika se populací vzácn˘ch svûtlomiln˘ch v‰ak zpravidla zuÏuje na to, zda hor- Pfiíroda vápencov˘ch lomÛ a skalních druhÛ ji dokonce pfied- ninovou tûÏbu v urãitém území pfii- se pfiedstavuje stihuje – lom se znovu stal plnohod- pustit ãi zakázat, a takové spory V âeském krasu je asi desítka notnou souãástí krajiny, aãkoli b˘vají o to ãastûj‰í, prud‰í a mediálnû lomÛ aktivních a ke stovce opu‰tû- o jeho revitalizaci se nestaral nikdo; pfiitaÏlivûj‰í, oã ménû plodné. Otázky n˘ch lomÛ, v nichÏ tûÏba skonãila v‰e zde bylo ponecháno pfiírodním b˘vají stavûny tak, Ïe svádûjí k jedno- zhruba mezi dvacát˘mi a sedmdesá- procesÛm. znaãn˘m pozicím a od poãátku proti t˘mi léty 20. století. Aktivní lom Z mnoha pfiíkladÛ opu‰tûn˘ch sobû ideologicky vyhraÀují pfiírodo- pÛsobí jako ãerstvá trÏná rána v kra- lomÛ je na první pohled jasné, Ïe vûdnû a technicky orientované tábo- jinû sv˘m hlukem, pra‰ností, rozvo- i takto zcela umûle vytvofiené pro- ry. jem rumi‰tní vegetace, pravoúhlou stfiedí má ‰anci stát se po ãase bota- UÏ z toho dÛvodu v tomto ãlánku geometrií stupÀovit˘ch etáÏí a stûn nicky i zoologicky zajímavou lokali- upou‰tíme od hledání odpovûdi na a vr‰ícími se odvaly, tedy deponiemi tou. V dal‰ích opu‰tûn˘ch lomech otázky, kde a zda vÛbec je tûÏba suro- zbytkového hlinitého a kamenitého âeského krasu (Tomá‰kovy lomy, vin v souãasném rozsahu pfiípustná materiálu z tûÏby. Alkazar a Kavãí okna u Srbska) se a krátkodobû ãi dlouhodobû prospû‰- Av‰ak zcela jin˘ obraz poskytne z ohroÏen˘ch druhÛ vyskytují ve ná. Jistû také není pfiíli‰ reálné náv‰tûva nûkterého ze star˘ch, déle velk˘ch populacích napfi. lomiká- v dohlédnutelné dobû poãítat s radi- opu‰tûn˘ch lomÛ. Pfiedstavme si, Ïe men trsnat˘, lomikámen latnat˘, kálním odklonem od souãasného pfií- stojíme na okraji hlubokého jámo- hvozdík siv˘, bûlozáfika liliovitá stupu nakládání se surovinami. Ptá- vého lomu Velká kazatelna v systé- a devaterníãek ‰ed˘. V lomu pfiímo me se tedy radûji po problému ménû mu lomÛ Malé Ameriky na lesní plo- v areálu cementárny v Radotínû ros- populárním a pfiitom konkrétnûj‰ím, ‰inû Re‰na nad Karl‰tejnem. Pestrá tou pfies nûkdej‰í intenzivní pracho- praktiãtûj‰ím a fie‰iteln˘m spoluprací mozaika vegetace pfied námi ukazu- vou zátûÏ napfi. pûchava vápnomil- pfiírodovûdnû i technicky orientova- je neopakovatelnou harmonii pfiíro- ná, hlad˘‰ ‰irolist˘ a plamének n˘ch pracovníkÛ. Jde o to, jak pro- dy a krajiny: stinné dno lomu a hli- pfiím˘. story lomÛ a povrchov˘ch dolÛ vznik- nité odvaly kryje vlhk˘ humózní les Jin˘m územím botanicky v˘znam- lé po skonãení tûÏby navrátit zpût do s bohatstvím hájov˘ch bylin, mûlké n˘ch lomÛ je oblast panonské kvûte- krajiny – jak˘m zpÛsobem je revitali- pÛdy nad stûnami jsou porostlé níz- ny na Moravû. Nádhernou ukázkou

Hády u Brna – zvlá‰tností fiady vápencov˘ch lomÛ je hojn˘ v˘skyt vrbky rozmar˘nolisté (Epilobium dodonaei), jejímÏ pfiirozen˘m biotopem jsou ‰tûrkové fiíãní náplavy karpat- sk˘ch fiek – v pfiirozené krajinû se tedy jedná o velmi vzácn˘ druh. Nûkteré vápencové lomy se v‰ak pro nûj staly vhodn˘m sekundárním stanovi‰tûm, pfiiãemÏ zde dosahuje místy znaãné pokryvnosti

178 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 moÏností pfiirozené sukcese lesostep- V fiadû ãesk˘ch i moravsk˘ch lomÛ a ohroÏená pfiirozená stanovi‰tû ních druhÛ je rozsáhl˘ lom na se objevuje, a to ãasto ve velmi poãet- vápencov˘ch skal a svahÛ, na nûÏ je Hádech u Brna, kde se v místech n˘ch populacích, fiada ohroÏen˘ch vázána fiada vzácn˘ch rostlin a Ïivoãi- star‰ích odtûÏen˘ch etáÏí spontánnû druhÛ rostlin. Je to napfi. ãern˘‰ hfie- chÛ. Nesporn˘ biologick˘ a ochranáfi- zakládá nov˘ vegetaãní kryt s pfieva- benit˘, ãistec roãní, dejvorec stro‰kov˘, sk˘ v˘znam mají téÏ pískovny, v nichÏ hou teplomiln˘ch druhÛ. Dominan- hofiinka v˘chodní, huseník ou‰kat˘, se na Ïivinami chud˘ch mokfiadech tami se tu místy stávají oman meão- huseník stfielovit˘, hvûzdnice chlumní, koncentrují mizející vlhkomilné druhy list˘, len tenkolist˘, hvûzdnice chrupavník vût‰í, konopice úzkolistá, (napfi. rosnatka okrouhlolistá, plavuÀ- chlumní, devaterník vejãit˘ a dal‰í kru‰tík bahenní, len tenkolist˘, lomi- ka zaplavovaná a bublinatky), ale druhy hojné v okolních lesostepních kámen tfiíprst˘, lomikámen vÏdyÏiv˘, i Ïulové a pískovcové lomy i dal‰í porostech (TICH¯ et ·TEFKA 2000). oman meãolist˘, oman srstnat˘, pely- sekundárnû vzniklá stanovi‰tû obnaÏe- Jin˘m v˘znamn˘m místem je oblast nûk pontick˘, prstnatec pleÈov˘, pry- ného skalního podkladu. V˘znam Pavlovsk˘ch vrchÛ – napfiíklad opu‰- ‰ec mnohobarv˘, strdivka brvitá, tafiice lomÛ posiluje i to, Ïe se mohou stát tûn˘ lom severnû od Klentnice, na horská, vítod nahofikl˘, zbûhoveãek náhradním biotopem nûkter˘ch mizejí- Svatém kopeãku nebo na Turoldu Ïlutokvût˘, zemûÏluã spanilá, zlatovlá- cích druhÛ rostlin i ÏivoãichÛ a poslou- u Mikulova, kde stepní a lesostepní sek obecn˘, zvonek sibifisk˘. PfiestoÏe Ïit pfii jejich záchranû. Na takové vyu- vegetace pfiimykající k horní hranû tento v˘ãet ani zdaleka není úpln˘, jas- Ïití vápencov˘ch lomÛ upozorÀovali jiÏ tûchto lomÛ jim v˘znamnû napomo- nû svûdãí o nesporném v˘znamu opu‰- v minulosti nûktefií autofii (LOÎEK hla pfiirozenû se vãlenit do okolní kra- tûn˘ch vápencov˘ch lomÛ z pohledu 1981, CÍLEK 1999), ale v praxi se jiny. Postupující pomalou sukcesi ochrany Ïivé pfiírody. tomuto problému doposud vûnovala pûchavové skalní stepi lze pozorovat Lomová tûÏba tedy za jist˘ch podmí- jen pomûrnû malá pozornost. také ve starém lomu na âebínce mezi nek mÛÏe zv˘‰it pestrost pfiírodního Mnohé vápencové lomy lze tedy revi- Ti‰novem a Kufiimí. Zajímavá sukces- prostfiedí a obohatit jej o biotopy, které talizovat pomûrnû jemn˘mi zásahy, ba ní stádia s fiadou mírn˘ch termofytÛ v pÛvodním terénu neexistovaly nebo nûkdy jiÏ tím, Ïe v nich pouze necháme mÛÏeme nalézt i na Drahanské byly vzácné. Z tohoto pohledu jsou probûhnout spontánní sukcesi. Proti- vrchovinû v okolí Ole‰nice, kde se v˘znamné právû vápencové, a ãediãové kladem k tomuto pfiístupu je tradiãní vyskytují drobné lomy v nadmofi- lomy, jejichÏ skalní podklad vznikl˘ pfiístup nákladn˘ch rekultivací, jejichÏ sk˘ch v˘‰kách 500–550 m. odtûÏením horniny simuluje v˘jimeãná cílem je, aby extrémní biotopy lomu

Zlaté hory – rekultivace, která dÛslednû potlaãila Mokrá u Brna – ãerstvû navezená deponie pfiekrytá jakoukoliv heterogenitu krajiny. Na místech dfiívûj‰ích C horizontem z pÛvodních skr˘vek zeminy. Zamezení depresí s tÛnûmi, vyjet˘mi kolejemi od tûÏk˘ch náklad- pfiímého vlivu vápencového podloÏí na vegetaci, odbloko- ních vozidel ãi valÛ hlu‰iny, které poskytovaly mnoÏství vání sukcese a rychlé ‰ífiení synantropních druhÛ nik pro volnû Ïijící rostliny a Ïivoãichy, tu byla „vyrobe- znamenají postupnou unifikaci porostÛ, ve kter˘ch na“ uniformní krajina bez ‰ance na obnovu pÛvodní v brzké dobû pfievládne nûkolik expanzivních druhÛ trav druhové pestrosti a konkurenãnû siln˘ch bylin. Proveden˘ protierozní v˘sev jetele luãního navíc zpÛsobí rychlou eutrofizaci stanovi‰- tû, které proto ani v budoucnu nebude pro biodiverzitu krajiny Ïádn˘m pfiínosem Mûlké deprese zatopené periodick˘mi tÛnûmi postupnû osídlují nûkteré mokfiadní rostliny, mezi nimiÏ se nezfiídka vyskytují vzácné a ohroÏené druhy. TÛnû ve âerná voda – mramorové lomy se od vápencov˘ch vápencov˘ch lomech mohou b˘t také místy v˘skytu znatelnû odli‰ují rozlohou i zpÛsobem tûÏby. Sv˘m paroÏnatek (Chara sp.), jako je tomu v lomu Mokrá charakterem se nejvíce blíÏí lomÛm z pfielomu 19. a 20. u Brna. Tento lom je zajímav˘ téÏ v˘skytem silné popula- století, které jsou dnes ãasto vyhlá‰eny jako chránûná ce kriticky ohroÏeného chrupavníku vût‰ího (Polycnemum území. Postupné zaváÏení, patrné také na tomto obrázku, majus), kter˘ je zde roz‰ifiován na obnaÏené etáÏe lomu znamená zbyteãnou destrukci sekundárního biotopu, na kolech tûÏk˘ch nákladních automobilÛ kter˘ mohl slouÏit jako v˘znamné lokální biocentrum

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 179 zmizely ve prospûch obnovy zemûdûl- typick˘ch pro vápencová a zejména probíhá více neÏ 50–100 let, tomu ského nebo lesního pÛdního fondu. krasová území. Právû tato pfiirozená tak skuteãnû je. Lze v‰ak obdobn˘ Místo pestré mozaiky biotopÛ s velkou stanovi‰tû jsou ve stfiední Evropû pfiirozen˘ v˘voj pfiedpokládat diverzitou druhÛ pak zpravidla nachá- jedním z botanicky nejzajímavûj‰ích i v souãasn˘ch velkolomech, jejichÏ zíme jednotvárné kultury. Z hlediska a druhovû velmi bohat˘ch biotopÛ. rozloha jiÏ pfiesahuje desítky hek- udrÏení biologické pestrosti pfiírody Jde totiÏ o lokality primárního bezle- tarÛ? jsou takto technokraticky projektova- sí, tedy o místa, jejichÏ extrémní né rekultivace v fiadû pfiípadÛ pfiímo pÛdní a klimatické podmínky bûhem Rozdíly ve velikosti lomÛ „medvûdí sluÏbou“ minimalizující celého postglaciálního období bloko- Relativnû maloplo‰ná a ostrÛvkovi- budoucí v˘znam lokality. Proto bude valy nástup lesa. Pro zdej‰í mûlké tá tûÏba v lomech probíhající do do budoucna prospû‰né, ale i nezbytné pÛdy je pfiíznaãné, Ïe vápencov˘ zaãátku 20. století nekladla prakticky fie‰it projekty rekultivací a revitalizací podklad usnadÀuje rozklad organic- Ïádné nároky na jejich umûlou rekul- devastovan˘ch území mnohem kom- ké hmoty, Ïiviny jsou vázány tivaci – po nûkolika desítkách let se plexnûji pfii konstruktivním pfiístupu v humusu a zásaditá reakce zabra- opu‰tûn˘ lom obvykle stal zcela pfiiro- tûÏebních spoleãností, odborn˘ch pra- Àuje vyplavování toxického Ïeleza, zenou souãástí krajiny. Maloplo‰ná covníkÛ a orgánÛ ochrany pfiírody. manganu a hliníku z pÛdních kom- tûÏba totiÏ zásadním zpÛsobem nena- plexÛ. V neposlední fiadû k v˘znamu ru‰ila pÛvodní a ãasto botanicky Ekologické aspekty tûchto lokalit pfiispívá i fakt, Ïe hodnotná rostlinná spoleãenstva, vápencov˘ch lomÛ v oblasti âeského masivu jsou která se nacházela v bezprostfiedním vápence dosti vzácn˘m typem geolo- okolí lomu. Opu‰tûn˘ lom pak nabídl VytûÏen˘ vápencov˘ lom je do gického podloÏí, a tak i rostliny na mnoh˘m druhÛm ideální, konku- znaãné míry stanovi‰tní obdobou nû vázané jsou mnohem vzácnûj‰í renãnû neobsazen˘ Ïivotní prostor otevfien˘ch strm˘ch svahÛ se skalní- neÏ ostatní druhy tolerující jiné slo- a jeho malá rozloha nebyla pfiekáÏ- mi terasami, stûnami a sutûmi, Ïení pÛd. Tyto zvlá‰tnosti místních kou ani pomalu migrujícím druhÛm. abiotick˘ch podmínek i historie V okolí souãasn˘ch velkolomÛ se lokality vytváfiejí optimální podmín- pfiirozená rostlinná spoleãenstva ky pro vysokou pestrost Ïivé pfiírody. vyskytují obvykle jen velmi lokálnû. Díky tomu jen zde pfieÏily rostliny Lesní porosty pfiimykající se k lomu neschopné rÛst ani v lesích, ani na jsou zhusta ovlivnûny v˘sadbou bûÏn˘ch antropogenních biotopech nevhodn˘ch dfievin, coÏ má za násle- kulturní krajiny. Jsou to ãetné dru- dek také postupnou degradaci sklad- hy pokládané za relikty – pozÛstatky by bylin v podrostu. Velkolom je uÏ z vegetace doby ledové (napfi. pûcha- natolik rozsáhl˘m územím, Ïe poma- va vápnomilná, lomikámen vÏdyÏiv˘, leji migrující druhy, pfiicházející navíc l. trsnat˘), ale i teplomilné druhy jen z poãetnû slab˘ch populací pfieÏí- patrnû pfiíslu‰né pozdûj‰ím obdobím vajících na nûkolika izolovan˘ch mís- (kostfiava valiská, chrpa chlumní, tech v okolí, nemají témûfi ‰anci ãesnek Ïlut˘, vãelník rakousk˘, v prÛbûhu nejbliÏ‰ích nûkolika desí- huseník ou‰kat˘, skalník celokrajn˘ tek let úspû‰nû osídlit vytûÏen˘ pro- Stránská skála v Brnû je jedním a dal‰í). stor. z pfiíkladÛ botanicky i zoologicky Podobné ekologické pomûry jako Opaãn˘ efekt se uplatÀuje u rude- skuteãnû cenn˘ch území. Mozaika na jmenovan˘ch pfiirozen˘ch lokali- rálních druhÛ – rozsáhlá naru‰ená pÛvodních pastvinn˘ch lad, dávno tách se spontánnû ustavují i ve a tím sukcesnû otevfiená plocha fun- opu‰tûn˘ch lomÛ a skalnat˘ch svahÛ vápencov˘ch lomech. Zdálo by se guje jako obrovsk˘ lapaã anemo- pfiedstavuje unikátní komplex tedy, Ïe vytûÏené vápencové lomy chorních (vûtrem ‰ífien˘ch) rostlin, stanovi‰È, kter˘ by zde bez minulé jsou ideálním potenciálním stano- k nimÏ v dne‰ní dobû patfií ãasto tûÏby vápence nikdy nevznikl. Na vi‰tûm pro druhovû pestrou vegetaci také rÛzné expanznû se ‰ífiící, druhou stranu je tfieba fiíci, Ïe kdyby s fiadou vzácn˘ch rostlinn˘ch dru- namnoze nepÛvodní druhy (celík zde byla tûÏba obnovena dnes, hÛ. A v fiadû pfiípadÛ drobn˘ch kanadsk˘, podbûl lékafisk˘, topol z pÛvodního bohatství by zde pfiede- lomÛ, ve kter˘ch pfiirozená sukcese v‰ím díky stávajícímu hornímu kanadsk˘, trnovník akát, tfitina kfio- zákonu nezbylo vÛbec nic – loÏisko by bylo zcela vytûÏeno a pfiípadné zbytky populací na hranách lomu by padly za obûÈ následné rekultivaci

Druhové sloÏení vegetace opu‰tûného lomu je v˘sledkem pfiedev‰ím vlivu flóry okolní krajiny, proto napfiíklad lomy v okolí Vápenné v Rychlebsk˘ch horách jsou charakteristické minimálním zastoupením ohroÏen˘ch Teplomilná vegetace se do vápencov˘ch lomÛ ‰ífií zejména druhÛ rostlin. Pfiesto právû tyto lomy opu‰tûné více neÏ z jejich tûsného sousedství. Typick˘m pfiíkladem mÛÏe 50 let jsou dnes unikátní ukázkou harmonického b˘t tfieba lom na Svatém kopeãku u Mikulova nebo Hády souznûní vápencov˘ch skal a vegetace, jehoÏ kouzlu by u Brna (na obrázku) jistû podlehl nejeden reÏisér dobrodruÏného filmu

180 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 RÛÏenin lom je ukázkou vhodné rekultivace vápencového lomu. PÛvodní vegetace a vhodná modelace terénu zde byla zachována v pÛvodní podobû. Rekultivace byla zamûfiena pfiedev‰ím na zlep‰ení stávajícího stavu dosaÏeného spontánní sukcesí – likvidace invazních druhÛ, v˘sevy pÛvodních stepních druhÛ sbíran˘ch v nejbliÏ‰ím okolí a záchrana ohroÏen˘ch rostlin, jejichÏ ústup mûla tûÏba vápence na svûdomí, byla upfiednostnûna pfied zavezením lomu s následnou v˘sadbou melioraãních dfievin V‰echny snímky L. Tich˘

vi‰tní, ovsík vyv˘‰en˘, turanka ními pion˘rsk˘mi rostlinami. âasto miln˘ch druhÛ nebo sukcese pokraãu- kanadská, vrba jíva atd.). TûÏba se zde uplatÀuje vrbka rozmar˘no- je pfies husté kfioviny aÏ ke vzniku les- a naru‰ování povrchu neprobíhá listá, strdivka sedmihradská, boryt ního porostu, kter˘ se pak rÛznou v celém prostoru naráz, a tak mají barvífisk˘, konopice úzkolistá a roz- rychlostí dosycuje hájov˘mi druhy. tyto druhy dostatek pfiíleÏitostí chodník bíl˘. Rostlinná spoleãenstva Vzácné, ale botanicky atraktivní jsou a ãasu se v rámci lomu stûhovat po v‰ak b˘vají z dÛvodÛ zcela extrém- v lomech mokfiadní biotopy. Kromû ãerstvû opu‰tûn˘ch biotopech a vytr- ních Ïivotních podmínek velmi chu- bûÏn˘ch druhÛ (napfi. orobinec ‰iro- vávat aÏ do ukonãení tûÏby. Násled- dá, protoÏe obstojí jen druhy sná‰e- list˘) zde byly nalezeny nûkteré druhy ná krátkodobá rekultivace, pokud jící neustál˘ pohyb sutû, nedostatek vázané zpravidla na slatiny, napfi. vÛbec probûhne, nemÛÏe existenci jemnozemû, malou retenãní schop- paroÏnatky, kru‰tík bahenní, ostfiice tûchto druhÛ zcela potlaãit, a tak nost sypkého materiálu a jsou odol- oddálená ãi skfiípinec dvoublizn˘ koneãn˘m dÛsledkem pak mÛÏe b˘t né vÛãi teplotám pfiesahujícím v létû a mohou se objevit také nûkteré sub- druhovû chudé, botanicky nev˘- na jiÏních svazích pfii povrchu pÛdy halofilní druhy (zemûÏluã spanilá, znamné území, které je navíc zdro- ãasto i 60 °C. kamy‰ník pfiímofisk˘ ãi zblochanec jem a semennou bankou neÏádou- Optimálním biotopem suchomil- oddálen˘). cích rostlin. To v‰e opût ukazuje n˘ch a teplomiln˘ch druhÛ jsou opu‰- nezbytnost komplexní nenásilné tûné plochy etáÏí a kamenité ãi skal- revitalizace vápencov˘ch lomÛ, která naté svahy s mûlkou pÛdou, vznikající MoÏnosti umûlé obnovy mÛÏe b˘t ekonomicky nenároãná, je na uklonûn˘ch lomov˘ch stûnách, vegetaãního krytu v‰ak nutné, aby byla dlouhodobá ãásteãnû zazemnûn˘ch osypech a na Na základû dlouhodobûj‰ích zku‰e- a v nejlep‰ím pfiípadû realizovaná jiÏ odvalech s pfievahou kamenÛ. Jejich ností se ukazuje, Ïe nejvhodnûj‰í v prÛbûhu tûÏby horniny. podmínky jsou extrémní právû nato- a ekonomicky nejefektivnûj‰í metodou lik, Ïe omezují kompetici bûÏn˘ch rekultivace vápencov˘ch lomÛ je pone- expanzivních druhÛ, ale mnoha vzác- chat je v pÛvodní podobû jen s drobn˘- Tvary reliéfu a spontánní n˘m druhÛm jiÏ dobfie svûdãí. Podob- mi technick˘mi úpravami. Krajináfiské sukcese vegetace n˘m stanovi‰tûm jsou obnaÏené plo- domodelování lomu nesmí znamenat V lomech nacházíme pestrou pale- chy skalního podkladu, vzniklé po zahlazení jeho reliéfu – je tfieba zacho- tu vzájemnû extrémnû kontrastních odhrnutí skr˘vky, tedy pÛdy v nadloÏí vat a nûkdy dokonce i novû vytváfiet stanovi‰È. Na mnoha lokalitách jde tûÏené horniny. Na lokalitách stepní extrémní stanovi‰tû skalních stûn, plo- o komplex biotopÛ, kter˘ se v pÛvod- vegetace si tyto plo‰iny zachovávají ‰in a sutí. Jakékoliv naváÏky zeminy, ním reliéfu okolní krajiny vÛbec pÛdní i klimatické podmínky blízké pokud nejsou speciálnû upraveny, nevyskytoval (napfi. jámové lomy pÛvodnímu stanovi‰ti, navíc jsou vel- mohou zpÛsobit rychlou a nevratnou v pÛvodní ploché polní krajinû). Pro mi dobfie zásobeny diasporami pfií- degradaci celého prostoru ‰ífiením budoucí vegetaãní kryt jednotliv˘ch slu‰n˘ch druhÛ a nehrozí jejich rychlá kompetiãnû siln˘ch invazních druhÛ. stanovi‰È je rozhodující zejména ruderalizace. PÛvodní stepní vegetace Samovolná sukcese v opu‰tûném míra stability skal a sutí, schopnost se pak na tûchto stanovi‰tích velmi lomu sice probíhá velmi pomalu, povrchu zachytit a udrÏet vodu rychle obnovuje a rozvolnûním kompe- av‰ak její rychlost je zpravidla nepfií- a mnoÏství dopadajícího sluneãního tiãních podmínek se dokonce ãasto mo úmûrná v˘sledné ekologické hod- záfiení. oproti v˘chozímu stavu posilují popu- notû pfiítomn˘ch rostlinn˘ch spole- Ekologicky nejextrémnûj‰í jsou lace vzácn˘ch druhÛ stepních bylin. ãenstev. Abychom vylouãili negativní skalní stûny, jejichÏ naru‰en˘ Odli‰nou skladbu a dynamiku mají vlivy z okolí, je nezbytné sukcesi povrch je po desítky let nestabilní, v‰udypfiítomné hlinité terasy, svahy dlouhodobû mírnû regulovat fiadou a proto nevhodn˘ pro uchycení vege- a odvaly. Velké mnoÏství Ïivin a vût‰í drobn˘ch biotechnick˘ch zásahÛ taãního krytu. Dlouhodobû zcela bez dostupnost vody pÛsobí rozvoj rude- podobnû, jako je tomu ostatnû tfieba vy‰‰ích rostlin zÛstávají také nûkte- rálních druhÛ (pcháã rolní, podbûl u polopfiirozen˘ch stepních lokalit. ré sutû: jednak osypy pod stûnami lékafisk˘, svlaãec rolní, hadinec obec- U plo‰nû rozsáhl˘ch a sukcesnû s neustál˘m pfiemísÈováním sypkého n˘, ‰karda smrdutá), které velmi brzy dosud nevyvinut˘ch lomÛ je tfieba materiálu, jednak rozsáhlej‰í aku- vystfiídají vytrvalé nitrofilní druhy poãítat s umûl˘m ostrÛvkovit˘m zalo- mulace velk˘ch kamenÛ, kde je (celík kanadsk˘, ovsík vyv˘‰en˘, tfitina Ïením vegetaãního krytu a prÛbûÏnou zazemÀování blokováno propadává- kfiovi‰tní, ostruÏiník jeÏiník). Posléze regulací náletov˘ch dfievin probíhající ním vznikajícího humusu mezi zde vzniká buì polostepní palouk jiÏ bûhem tûÏby vápence. kameny. Sutû s drobnûj‰ími kameny s ovsíkem, váleãkou prapofiitou, kost- Pokud má biotop vápencového se sklonem pod 40–45° jiÏ vykazují fiavou Ïlábkovitou, soliterními kefii lomu v budoucnu slouÏit také jako vy‰‰í stabilitu a jsou osidlovány prv- a pomûrnû chudou skladbou sucho- refugium svûtlomiln˘ch druhÛ bylin

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 181 a trav, je tfieba postupovat velmi uváÏ- (LOÎEK 1981). Lomy mohou slouÏit Jin˘m pfiíkladem mÛÏe b˘t revita- livû pfii v˘bûru vysazovan˘ch dfievin. rovnûÏ jako pokusné plochy pro sle- lizace v˘chodního svahu âebínky Nevhodné jsou zejména nepÛvodní dování migrace druhÛ, jsou lokalita- (SEKANINA et al. 1999), kde se druhy a jehliãnany. PfiestoÏe jsou mi v˘znamn˘ch horninov˘ch profilÛ nacházejí zarÛstající fragmenty napfiíklad borovice lesní a borovice charakterizujících geologickou stav- pÛvodních dubohabfiin a teplomil- ãerná rostlinami ekologicky velmi dob- bu území a mohou se stát i v˘znam- n˘ch doubrav s v˘skytem fiady ohro- fie adaptovan˘mi na prostfiedí skal- nou náhradní lokalitou pro chránûné Ïen˘ch druhÛ rostlin. K obnovû ních hran, svojí pfiítomností znaãnû a ohroÏené druhy rostlin. To v‰e lze pÛvodního druhového bohatství potlaãují pfiítomnost jin˘ch druhÛ ve star‰ích lomech vyuÏít pro zfiizová- bylinného podrostu byly odstranûny rostlin a jejich lokální v˘sadby mají ní nauãn˘ch stezek demonstrujících v˘sadby borovic a pÛvodnû v˘mlad- sklon nekontrolovatelnû expandovat jinde nepfiístupné vzácné pfiírodní kové pafieziny jsou postupnû pro- do prostoru celého lomu. Ekologicky fenomény. Budoucí vyuÏití lomÛ v‰ak svûtlovány a zbavovány pfiímûsi nejpfiijatelnûj‰í je ustavení sukcesnû závisí na vstfiícné spolupráci orgánÛ nevhodn˘ch dfievin. Dosud ojedinû- stabilizované mozaiky skupin stromÛ, ochrany pfiírody a tûÏebních spoleã- l˘m zde aplikovan˘m zásahem jsou kfiovin a bezlesí. V pfiípadû, Ïe se lom ností, tedy subjektÛ se zcela odli‰n˘- v˘hraby lesní hrabanky, která je nenachází v pfiímém kontaktu s roz- mi zájmy. pokusnû v tenké vrstvû pouÏívána sáhl˘mi pfiirozen˘mi stepními porosty Teprve v posledních desetiletích se jako humusov˘ základ a zdroj dia- nebo je jeho rozloha pfiíli‰ velká, mûlo u nás i v okolních státech objevují spor na skalním podloÏí odtûÏen˘ch by b˘t nezbytnou souãástí revitalizaã- projekty revitalizací, které se kom- etáÏí. ního projektu také zaloÏení druhovû plexnûji zab˘vají dlouhodob˘m spoje- Doufejme, Ïe v budoucnu bude pestrého, bylinného vegetaãního krytu ním novû vznikající krajiny s Ïivou obdobn˘ch projektÛ pfiib˘vat, a to lokalizovaného rozpt˘lenû na mal˘ch pfiírodou a snaÏí se vyuÏívat a usmûr- nejen na vrub jediné akciové spoleã- plochách po celé plo‰e lomu. Lze pou- Àovat zapoãaté procesy obnovy vege- nosti – ukazuje se totiÏ v praxi, Ïe Ïít jednak pfiímé v˘sadby, jednak roz- taãního krytu. V na‰ich podmínkách realizace podobn˘ch projektÛ je moÏ- hazování pÛdního materiálu ze skr˘v- v˘znam revitalizací tohoto druhu asi ná a velmi úspû‰ná. Doufejme také, ky na místech se stepní vegetací. nejlépe pochopila spoleãnost âesko- Ïe se ãasem fie‰ení rekultivací a revi- Skladba pouÏit˘ch druhÛ by v‰ak moravsk˘ cement, která v souãasné talizací tûÏbou naru‰en˘ch území mûla podléhat pfiísnému v˘bûru a rea- dobû na Moravû realizuje jiÏ tfii pro- stane jedním z pilífiÛ celkového image lizace zámûru by mûla b˘t pod trval˘m jekty zamûfiené na revitalizaci vege- tûÏebních spoleãností nejen u nás, dohledem profesionálních botanikÛ. taãního krytu v lomech a jejich bez- ale i v celé Evropû. K tomu je v‰ak prostfiedním okolí. tfieba oboustranné vstfiícnosti, trpûli- DÛvodÛ pro to je hned nûkolik: Nejstar‰ím projektem tohoto dru- vosti a tolerance. 1. Je tfieba velmi dÛslednû zacho- hu s velmi zajímav˘mi v˘sledky je vávat pÛvodnost a genetickou ãistotu revitalizace RÛÏenina lomu na vysévan˘ch ãi vysazovan˘ch rostlin. Hádech u Brna (WAGNEROVÁ et al. Proto je nutné pouÏívat osivo nebo 1998), kdy byl ‰etrn˘mi úpravami pfiená‰et rostliny jen z bezprostfiední- vymodelován povrch lomu, roz‰ífiena LITERATURA ho okolí lokality. stávající jezírka a odstranûn trnovník CÍLEK V. (1999): Revitalizace lomÛ – 2. V˘bûr bylin by mûl odpovídat akát a ostatní náletové dfieviny Principy a návrhy metodiky. Ochrana pfií- charakteru stanovi‰tû a b˘t co moÏná z ‰irokého okolí. Následovaly v˘sevy rody, 54, 3, 73–76. Praha. – LOÎEK V. nejpestfiej‰í. celkem asi 80 rÛzn˘ch druhÛ bylin (1980): K osudu opu‰tûn˘ch lomÛ v chrá- 3. Ve v˘sevech by nemûly b˘t pou- a trav sbíran˘ch v okolních stepních nûn˘ch územích. Památky a pfiíroda 6, Ïity rostliny, které mohou v budouc- porostech a v˘sadby pÛvodních dru- 359–365. – SEKANINA et al. (1999): nu pfievládnout natolik, Ïe vytlaãí vût- hÛ dfievin. Souãástí projektu bylo Rekultivace západního svahu âebínky. ‰inu ménû odoln˘ch druhÛ. napfiíklad také úspû‰né umûlé napû- Ms. – TICH¯ L. et ·TEFKA L. (Eds. (2000): Hády u Brna. Îivá a neÏivá pfiíroda, histo- stování a posílení pfieÏívající popula- rie, souãasnost a snad také budoucnost Závûr ce zvlá‰tû chránûného, kriticky ohro- jednoho z nejzajímavûj‰ích míst brnûnské- V˘znam opu‰tûn˘ch vápencov˘ch Ïeného hadince ãerveného. Obdobn˘ ho okolí. Rezekvítek. Brno. – WAGNERO- lomÛ jako pfiirozeného refugia vzác- typ rekultivace probíhá také v lomu VÁ E. (1998): Projekt rekultivace ãásti DP n˘ch druhÛ byl popsán jiÏ pfied lety na Svatém kopeãku u Mikulova. Malomûfiice „RÛÏenin lom“. Ms.

SUMMARY

The Revitalization of Limestone to a certain extent, a habitat parallel of open ly arranged) can cause an irreversible degrada- Quarries steep slopes with rocky terraces, walls, screes tion of the entire space and enable spreading of typical for karst areas. For those reasons, invasive species. Any afforestation must be Open mining of minerals and coal causes such habitats are in central Europe among considered very carefully. Allochtonous species serious problems in a landscape. Some specific sites of highest botanical interest, biotopes and conifers are particularly unsuitable. If the features for reclamation after the exploitation very rich in species. They are sites primarily quarry is located in a direct contact with natu- represent the limestones – thanks to their sub- without forests, their extreme situation had ral steppes, or if the quarry’s area is a great strate. Active quarries look like scarves in the not allowed any forest invasion during the one, a part of the revitalization project should countryside, but quarries derelict for decades, post-glacial period. Ideal conditions offer the establish a diverse, rich in species vegetation provided they have not been opened in a com- small-scale minings. In the surroundings of cover scattered in small plots over the whole pletely unsuitable site, look after some time super quarries, however, natural plant com- area of the quarry. This can be done either by often quite naturally. Many cases of derelict munities mostly occur only locally and the clo- direct planting or by using soil stripped from quarries prove that such a completely artifici- se forest growths often have an unsuitable overburden in sites with a steppe vegetation. ally created environment has a chance to beco- woody plants structure which results also in a These activities require a permanent co-opera- me future sites of botanical as well as zoologi- degradation of the herb canopy. The most tion with a botanist. It is necessary to preserve cal interest. The quarrying namely is in the appropriate reclamation method of limestone very consequently the genetic purity of the position to enhance, under certain conditions, quarries is to let them in their unchanged sowed plants (only seeds from an immediate environmental diversity by biotopes which had form, maybe with some small technological surroundings of the place should be used), the been absent or rare in the natural situation. improvements only. A reclamation of the quar- choice of herbs must correspond with the con- Many limestone quarries can therefore be revi- ry’s bottom should not make a flat ground, on ditions of the habitat and be varied, during the talized through rather fine impacts, sometimes the contrary to preserve bumps, and even to sowing there should be deleted such plant spe- it even is possible to let the natural succession create extreme habitats of rock walls, rockeri- cies which could in the future prevail and sup- to function. An exploited limestone quarry is, es, screes. Any made-up ground (if not special- ress less resistant species.

182 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 O zpÛsobu Ïivota Ïlabatky kalichové a Ïlabatky jiÏní

Jaroslav Urban

V letech 1994 a 1995 se v dubov˘ch Lesnická odborná vefiejnost byla o tam- fii v doubravách jiÏní Moravy k nejhojnûj- porostech a semenn˘ch sadech na jiÏní ní gradaci Ïlabatek pfiedbûÏnû informová- ‰ím hálkotvorn˘m (cecidogenním) dru- Moravû pfiemnoÏila plodová Ïlabatka kali- na v ãasopise Lesn. práce, 5/1995. Pfie- hÛm. S jejími nápadn˘mi hálkami se tam chová (Andricus quercuscalicis /Burgsd./.) mnoÏení se také stalo vhodnou pfiíleÏitostí mohou bûÏní náv‰tûvníci a milovníci pfiíro- a pupenová Ïlabatka jiÏní (A. hungaricus k podrobnûj‰ímu studiu jejich biologie. dy mnohdy setkat doslova na kaÏdém kro- /Htg./). Hromadn˘ v˘skyt tûchto biologic- Dne 23. fiíjna 1995 byly ze sadu odebrány ku. Pfiedev‰ím pro nû je urãena následují- ky a lesnicky zajímav˘ch zástupcÛ ãeledi hálky obou druhÛ Ïlabatek a umístûny do cí informace o jejich zpÛsobu Ïivota. Ïlabatkovit˘ch (Cynipidae) byl mj. zazna- venkovních fotoeklektorÛ, v jejichÏ jedné V˘voj ãetn˘ch hálkotvorn˘ch Ïlabatek menán v semenném sadu dubu letního stûna byla instalována zahnutá sklenûná (vãetnû Ïlabatky kalichové) byl po dlouhou slavonského (Quercus robur f. slavonica), zkumavka s mal˘m mnoÏstvím vody. Po dobu zahalen mnoha nejasnostmi, prame- zaloÏeném v roce 1985 v porostu 716 D na dobu 4 následujících let (aÏ do kvûtna nícími z jejich rodozmûny (heterogonie), tj. polesí Valtice (LZ Îidlochovice). Souhrou 1999) byla v tûchto chovn˘ch nádobách ze stfiídání jednopohlavních (partenogene- nepfiízniv˘ch okolností k enormnímu udrÏována pfiimûfiená vlhkost. KaÏdoroãnû tick˘ch, agamních) a oboupohlavních napadení roubovancÛ tohoto lesnicky cen- od února do záfií (vãetnû) byl v t˘denních (amfigonick˘ch, bisexuálních) pokolení. ného dubu do‰lo v mimofiádnû such˘ch (podle potfieby i krat‰ích) intervalech kon- Tento v minulosti dlouho neznám˘ jev a tepl˘ch letech, které byly pro dub boha- trolován prÛbûh líhnutí Ïlabatek i jejich b˘vá navíc obvykle spojen se zámûnou t˘mi semenn˘mi roky. Kombinovan˘m hmyzích parazitoidÛ a inkvilinÛ. Rozsáh- hostitelsk˘ch druhÛ rostlin a napadáním úãinkem sucha a hálek byla zniãena témûfi l˘mi chovy a mikroskopick˘mi anal˘zami urãit˘ch (pro dané pokolení typick˘ch) celá úroda ÏaludÛ a váÏnû byl ohroÏen cel- vajeãníkÛ samiãek i anal˘zami hálek rostlinn˘ch orgánÛ (kofienÛ, kÛry, v˘hon- kov˘ zdravotní stav plantáÏe. Obavy lesní- fiezem byly získány nové poznatky o v˘vo- kÛ, pupenÛ, listÛ, kvûtÛ a plodÛ). Dospûl- kÛ, ‰lechtitelÛ a ochranáfiÛ o budoucí pro- ji, plodnosti a hálkách inkriminovan˘ch ci obou stfiídajících se generací se od sebe speritu sadu vyústily v roce 1996 Ïlabatek, které mohou zájemci najít ve znaãnû li‰í a zcela odli‰né jsou i jimi vyvo- v úspû‰n˘ch preventivních a obrann˘ch vûdeckém ãasopise J. For. Science, 2001. lávané hálky. Proto se nemÛÏeme divit, Ïe zásazích proti Ïlabatkám. Îlabatka kalichová a Ïlabatka jiÏní pat- dokud nebyly známy genetické souvislosti mezi jednotliv˘mi generacemi heterogonick˘ch Ïlabatek, byli k sobû náleÏející agamní a bisexuální jedinci popisováni jako samostatné druhy (nebo dokonce rody) Ïlabatek. Tak napfi. druhová identi- ta námi studované agamní generace Ïla- batky kalichové (pÛvodnû popsané jako Cynips calycis Burgsd.) a její bisexuální generace (popsané jako Andricus cerri Bei- jer.) byla experimentálnû prokázána Beije- rinckem teprve koncem 19. století. U ãet- n˘ch jin˘ch druhÛ Ïlabatek, které se rozmnoÏují pouze agamnû (napfi. u Ïlabat- ky jiÏní) nebo pouze bisexuálnû, se tako- véto taxonomické problémy nevyskytly. Dospûlci Ïlabatek jsou celkem velmi málo známí. Jejich jednotné utváfiení tûla a nepatrné morfologické rozdíly mezi jednotliv˘mi druhy mimofiádnû ztûÏují determinaci i specialistÛm. Zato hálky vyvolá- vané hálkotvorn˘mi druhy (pfiíp. generacemi) Ïlabatek jsou natolik charak- Obr. 1 Agamní samiãka Ïlabatky kalichové (vlevo) a Ïlabatky jiÏní (vpravo) teristické, Ïe podle nich mÛÏeme vût‰inu Ïlabatek celkem snadno a spolehlivû urão- vat. Hálky se navíc vyskytují vÏdy na jed- né nebo nûkolika hostitelsk˘ch rostlinách téhoÏ rodu (hlavnû na dubech, javorech a rÛÏích, av‰ak nikdy ne na jehliãnanech), a proto také znalost druhu hostitelsk˘ch rostlin mÛÏe nûkdy na‰i determinaci hálek usnadnit a pojistit.

Îlabatka kalichová (Andricus quercuscalicis) Îlabatka kalichová je heterogonick˘ druh, jehoÏ bisexuální generace se vyvíjí v hálkách na samãích kvûtech dubu ceru a agamní generace v hálkách na ãí‰kách ÏaludÛ dubu letního, zﬁídka dubu zimního a nûkter˘ch jin˘ch druhÛ dubÛ. Agamní generace této Ïlabatky zimuje v hálkách opadl˘ch na podzim na zem. Obr. 2 Hálka Ïlabatky kalichové v pohledu shora (vlevo) a v podélném ﬁezu (vpravo) Malá ãást (na jiÏní Moravû kolem 23 %)

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 183 dospûlcÛ se z hálek líhne jiÏ v dubnu pfií‰- cem jara a zaãátkem léta hálky rychle ros- dû jsou hálky dosti ãasto vyÏírány drobn˘- tího roku. Vût‰i ãást populace Ïlabatky tou a na podzim z dfievin opadávají. mi hlodavci a vyzobávány ptáky. v hálkách 2 aÏ 4 roky diapauzuje a dospûl- Hálky agamní generace Ïlabatky kali- Îlabatka kalichová patfií v jihov˘chodní ci se na volnosti objevují zpravidla jiÏ kon- chové (obr. 2) jsou zhruba kuÏelovité, 8 aÏ Evropû, kde se bûÏnû vyskytuje její pri- cem února a v bfieznu. Po 2. pfiezimování 32 mm ‰iroké a 10 aÏ 23 mm vysoké. Po mární hostitelská dfievina- dub cer, k nej- hálky opou‰tí kolem 26 % dospûlcÛ, po 3. stranách jsou opatfieny 4 aÏ 8 silnû v˘znamnûj‰ím hálkotvorn˘m druhÛm. Pro pfiezimování 42 % dospûlcÛ a po 4. pfiezi- vystoupl˘mi a ãasto pfieru‰ovan˘mi podél- vysok˘ (asi 30 %) obsah tfiíslovin byly její mování kolem 9 % dospûlcÛ. Poprvé v hál- n˘mi k˘ly nebo nepravideln˘mi tup˘mi hálky v minulosti (zhruba aÏ do roku kách pfiezimují dorostlé larvy, podruhé v˘bûÏky. Zpoãátku jsou zelenavé, houbo- 1920) hospodáfisky velmi cenûny a inten- kolem 33 % dospûlcÛ a 67 % larev, potfie- vité a na povrchu lepivé, pozdûji hnûdé, zivnû prÛmyslovû vyuÏívány v koÏeluÏ- tí kolem 80 % dospûlcÛ a 20 % larev dfievnaté a nelepivé. Pomocí asi 5 mm nách, barvírnách, k v˘robû trvanlivého a poãtvrté samí dospûlci. Agamní samiãky dlouhého jazykovitého v˘bûÏku jsou napo- ãerného inkoustu a k terapeutick˘m (obr. 1) jsou 4 aÏ 5 mm dlouhé, nenápad- jeny na vnitfiní stranu ãí‰ky (poblíÏ jejího a jin˘m úãelÛm. Se zavedením chemické nû ‰edé aÏ ãerné s jemn˘mi blanit˘mi dna). Tyto rychle se rozrÛstající „vnûj‰í v˘roby taninu se z hospodáfisky prospû‰- kfiídly, které znaãnû pfiesahují konec boã- hálky“ odãerpávají plodÛm mnoÏství Ïivin ného druhu stal obãasn˘ ‰kÛdce. Nutno nû zplo‰tûlého zadeãku. a postupnû je ze stran (a ãasto i shora dodat, Ïe v âR se Ïlabatka vyskytuje pou- Z v˘‰e uvedeného je zfiejmé, Ïe na jiÏní a zdola) obepínají. V dÛsledku toho ãí‰ky ze v teplej‰ích oblastech (tj. na jiÏní Mora- Moravû dospûlci Ïlabatky kalichové opou- i Ïaludy krní a Ïaludy vût‰inou ztrácejí klí- vû), kde byl v minulosti do lesních poros- ‰tûjí hálky ve dvou odli‰n˘ch termínech, ãivost. tÛ umûle zavádûn dub cer. Tam se také tj. v dubnu (po 1. pfiezimování) nebo jiÏ Pfii vrcholu dozrávajících „vnûj‰ích ãasto pfiemnoÏuje a nejvût‰í ‰kody pÛsobí koncem února a v bfieznu (po 2. aÏ 4. pfie- hálek“ se obvykle vytváfií otvor, jenÏ se v semenn˘ch sadech. zimování). Pozdûj‰ímu termínu opou‰tûní kónicky roz‰ifiuje do prostorné vnitfiní hálek pfiedchází ve 2. polovinû bfiezna dutiny, na jejímÏ dnû je umístûna oválná Îlabatka jiÏní a zaãátkem dubna kuklové stádium. „vnitfiní hálka“ (v˘jimeãnû dvû hálky). (Andrucus hungaricus) Naproti tomu dospûlci, ktefií se na volnos- „Vnitfiní hálky“ jsou svûtle hnûdé, 4,9 mm U celkem málo známé Ïlabatky jiÏní je ti objevují v dfiívûj‰ím termínu, se líhnou dlouhé, 3,9 mm ‰iroké a 3,2 mm vysoké. dosud známa pouze agamní generace. bûhem pfiedcházející vegetaãní sezóny Uvnitfi mají prostornou komÛrku, v níÏ se Také tato Ïlabatka zimuje jako dorostlá a v hálkách zimují. vyvíjí larva, kukla a dospûlec Ïlabatky. larva v hálkách opadl˘ch na zem. Vût‰ina Agamní vosiãky na volnosti nejdfiíve ze Stûny „vnitfiních hálek“ jsou velmi tenké, vosiãek (na jiÏní Moravû kolem 65 %) zaÏívacího ústrojí vyprázdní tekuté exkre- tvofiené vnitfiní v˘Ïivnou (trofickou) vrst- opou‰tí hálky po 2. pfiezimování a znaãná menty, které se v nûm nahromadily za vou a vnûj‰í tvrdou (ochrannou) vrstvou. ãást (kolem 33 %) po 3. pfiezimování a jen celou dobu larvového v˘voje, a potom Dospûlé Ïlabatky opou‰tûjí „vnitfiní hálky“ nepatrná ãást (kolem 2 %) po 1. nebo 4. nalétávají do korun dubu ceru, kde kladou neoplodnûná vajíãka do drobn˘ch základÛ samãích kvûtÛ. Podle vlastních poznatkÛ samiãky vykladou kolem 1126 (maximálnû 1555) vajíãek. Zatím se mÛÏe- me jen domnívat, proã se vzrÛstající dobou diapauzy prÛmûrná plodnost sami- ãek prÛkaznû stoupá od 925 vajíãek (v 1. roce po pfiezimování) do 1297 vajíãek (ve 4. roce po pfiezimování). Úctyhodná plodnost samiãek je zfiejmû spolu s 1 aÏ 4letou diapauzou larev (pfiíp. dospûlcÛ) úãinnou fylogenetickou adaptací k ekologick˘m (a zejména potravním) podmínkám, která Ïlabatce umoÏÀuje jak zdárné pfieÏití nepfiízniv˘ch pfiírodních podmínek, tak i maximální vyuÏití optimálních podmínek k rychlému pfiemnoÏení. Zajímavé je cho- vání samiãek, které v nebezpeãí vût‰inou pfiitáhnou nohy a tykadla k tûlu, a tím docela vûrnû pfiedstírají smrt (akinese). PfiestoÏe pravdûpodobnû nepfiijímají Ïád- Obr. 3 Opu‰tûná hálka Ïlabatky jiÏní (vlevo) a tatáÏ hálka v pfiíãném fiezu nou tuhou potravu (pouze sají vodu), doÏí- (vpravo) vají se pomûrnû dlouhého vûku 16 aÏ 36 dnÛ. Z vajíãek vykladen˘ch agamními samiã- kami se líhnou samãí a samiãí larvy, kte- ováln˘mi otvory o prÛmûru kolem 2 mm ré vyluãují hálkotvorn˘ sekret, jímÏ pod- a dostávají se do dutiny „vnûj‰í hálky“. nûcují mladá nediferencovaná pletiva „Vnûj‰í hálky“ opou‰tí vût‰ina (80 %) jehnûd k tvorbû hálek. Hálky jsou velmi dospûlcÛ pfiirozenû vznikl˘m otvorem na drobné, zhruba kuÏelovité, dlouhé aÏ jejich vrcholu. ProtoÏe dostateãnû veliké 2 mm a ‰iroké kolem 1 mm. JiÏ po krátké otvory (nad 1,5 mm) se vyskytují jen u 2/3 dobû se v nich líhnou dospûlci obojího hálek, men‰í ãást (1/5) dospûlcÛ se nave- pohlaví, ktefií je opou‰tûjí v kvûtnu. Vosiã- nek dostává otvory vykousan˘mi ve zten- ky bisexuální generace jsou oproti vosiã- ãen˘ch bazálních stûnách „vnûj‰ích kám agamní generace mnohem men‰í (jen hálek“. 1,5 mm dlouhé). Samiãky po kopulaci kla- Bûhem v˘voje Ïlabatky v hálkách vÏdy dou vajíãka do mlad˘ch ãí‰ek ÏaludÛ hlav- ãást populace hyne. Podle vlastních pozo- nû dubu letního. Na jedno místo vykladou rování kolem 19 % larev (zfiídka kukel) obvykle jedno (v˘jimeãnû dvû) vajíãka, hyne bez jak˘chkoliv zfiejm˘ch vnûj‰ích av‰ak do téÏe ãí‰ky vykladou zpravidla pfiíãin. Malou ãást (kolem 4 %) larev zahu- nûkolik (aÏ 7) vajíãek. Z vajíãek se bûhem bí chalcidka Ormyrus nitidulus. Pomûrnû nûkolika dnÛ líhnou larvy, které v dûli- mnoho (kolem 9 %) dospûlcÛ se nedokáÏe v˘ch pletivech ãí‰ky indukují tvorbu cha- prokousat tvrd˘mi stûnami „vnitfiních Obr. 4 Opu‰tûné „vnitfiní hálky“ rakteristick˘ch a dobfie znám˘ch hálek, hálek“ a o nûco ménû dospûlcÛ hyne Ïlabatky kalichové (nahofie) lidovû oznaãovan˘ch jako „dubûnky“. Kon- v uzavfien˘ch „vnûj‰ích hálkách“. V pfiíro- a Ïlabatky jiÏní (dole)

184 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 pfiezimování. Vosiãky se na volnosti obje- a kromû báze nepravidelnû hrbolkované. batky. Silné, av‰ak houbovité „vnûj‰í hál- vují jiÏ ve 2. polovinû února, pfiíp. zaãát- Uvnitfi houbovité „vnûj‰í hálky“ je prostor- ky“ nejsou pro vût‰inu dospûlcÛ vût‰í pfie- kem bfiezna, tj. o 1 aÏ 2 t˘dny dfiíve neÏ ná dutina, na jejímÏ dnû je svûtle hnûdá káÏkou, neboÈ v nich uhyne jen kolem u Ïlabatky kalichové. oválná „vnitfiní hálka“. „Vnitfiní hálka“ je 2 % dospûlcÛ. Samiãky Ïlabatky jiÏní jsou velmi vÏdy vût‰í neÏ u Ïlabatky kalichové (obr. Îlabatka jiÏní je jednou z nejhojnûj- podobné agamním samiãkám Ïlabatky 4). Její prÛmûrná délka je 5,4 mm, ‰ífika ‰ích hálkotvorn˘ch Ïlabatek v jihov˘- kalichové, av‰ak zfietelnû vût‰í (prÛmûrnû 4,6 mm a v˘‰ka 4,2 mm. Dospûlci hálky chodní Evropû. Její velmi nápadné hál- 5 mm dlouhé). Vajíãka kladou hlavnû do opou‰tûjí ováln˘mi v˘letov˘mi otvory ky se kaÏdoroãnû hojnû vyskytují také boãních pupenÛ dubu letního, v˘jimeãnû o prÛmûru kolem 2,5 mm. v dubov˘ch lesích jiÏní Moravy. V roce dubu zimního a dubu p˘fiitého. Jejich Podobnû jako u Ïlabatky kalichové ãást 1994 a 1995 se spolu se Ïlabatkou kali- fyziologická plodnost je velmi vysoká- (na jiÏní Moravû kolem 16 %) larev (zfiídka chovou masovû pfiemnoÏila na suchem kolem 1447 (a maximálnû 1870) vajíãek. kukel) Ïlabatky jiÏní v hálkách hyne bez stresovan˘ch l0let˘ch roubovancích Stejnû jako u Ïlabatky kalichové prÛmûr- zfiejm˘ch vnûj‰ích pfiíãin. PfiibliÏnû 9 % dubu letního slavonského v semenném ná plodnost samiãek se vzrÛstající dobou larev zahubí chalcidka Aulogymnus trili- sadu ve Valticích (LZ Îidlochovice) diapauzy vzrÛstá. neatus. Je pozoruhodné, Ïe tato chalcid- a dosti v˘znamnû se podílela na krnivém Z neoplodnûn˘ch vajíãek se líhnou lar- ka v hálkách diapauzuje 1 aÏ 4 roky (tj. rÛstu, prosychání a pomístném hynutí vy, které bûhem jara a první poloviny léta stejnû dlouho jako Ïlabatka) a na volnos- dfievin. Z tohoto dÛvodu je zfiejmé, Ïe vyvolávají rychlou tvorbu hálek. Ty na ti se objevuje ve stejnou dobu jako její dobrá znalost biologie dotyãn˘ch ‰kÛd- podzim dozrávají a z dfievin opadávají. hostitel. Tvrd˘mi stûnami „vnitfiních cÛ je také nezbytn˘m pfiedpokladem Dorostlé hálky (obr. 3) jsou pfiibliÏnû kulo- hálek“ se nedokáÏe prokousat, a proto úãinné prevence vzniku hospodáfisk˘ch vité (o prÛmûru 20 aÏ 43 mm), hnûdé v nich zahyne kolem 10 % dospûlcÛ Ïla- ‰kod.

Rada Evropy – Stﬁedisko Naturopa – informace

Strategie zamûstnanost – Ïivotní prostﬁedí v EU

Amsterodamská úmluva o Evropské unii urãuje trva- poptávku po práci, patrnû jako v˘sledek relativní pra- le udrÏiteln˘ rozvoj a vysokou úroveÀ zamûstnanosti covní intenzity regulovan˘ch odvûtví a odvûtví Ïivotního jako cíle EU. Navíc poÏaduje, aby ochrana Ïivotního pro- prostfiedí. Nové rozdûlení zamûstnanosti ovlivÀuje odvût- stfiedí byla zaãlenûna do jin˘ch politik ES a Ïe vysoká ví a regiony nestejnû. Pokud jde o odvûtví zneãi‰tûní, je úroveÀ zamûstnanosti má b˘t brána jako cíl pfii formu- jasné, Ïe ochrana Ïivotního prostfiedí má potenciál zvy- lování jin˘ch politik. ‰ovat náklady a omezovat zamûstnanost. Na druhé stra- Z pohledu dÛleÏitosti jakou úmluva dává tûmto dvû- nû prÛmysl EU dosáhl v rozvoji mnoha ãist‰ích techno- ma politikám a povinnosti zaãlenit obû do ostatních logií, procesÛ a v˘robkÛ nebo nástrojÛ k zabezpeãování politik vyvstává otázka, zda jsou jedna s druhou sluãi- péãe o Ïivotní prostfiedí, které byly vytvofieny díky envi- telné. ronmentálním regulaãním opatfiením. UsmûrÀování z hlediska Ïivotního prostfiedí tak umoÏní rÛst prvním Vliv politiky Ïivotního prostfiedí prÛkopníkÛm v nûkter˘ch odvûtvích a mÛÏe to b˘t zdro- na zamûstnanost jem konkurenãních v˘hod. Jak Ïivotního prostfiedí tak trhu pracovních sil se t˘ká Z tohoto dÛvodu je dÛleÏité podporovat hodnocení zpÛsob jak˘m vyuÏíváme zdroje a organizujeme na‰í a v˘voj technologie a pfiesouvat objem investic na takové spoleãnost. Problém v Evropû, jak zdÛvodÀuje Evropská ãisté technologie. Tak bude spojen ekonomick˘ rÛst komise v materiálu V˘mûna informací o Ïivotním prostfie- s potfiebami Ïivotního prostfiedí z dlouhodobého pohle- dí a zamûstnanost – budování trvale udrÏitelné Evropy, du. Je to právû tato oblast, která bude vytváfiet vysoce mÛÏe b˘t charakterizován jako nedostateãné vyuÏívání kvalifikovaná pracovní místa. práce s v˘sledkem vysoké nezamûstnanosti a nadmûrné Komise neurãila nástroje politiky Ïivotního prostfie- ovlivÀování Ïivotního prostfiedí s negativními vlivy na dí k posílení zamûstnanosti. Na‰ím hlavním cílem kvalitu vody, pÛdy a vzduchu. tudíÏ bude, aby usmûrÀování z hlediska Ïivotního Zatímco usmûrÀování z hlediska Ïivotního prostfiedí prostfiedí bylo provádûno takov˘m zpÛsobem, aby- mohou mít krátkodobé ekonomické ztráty, protoÏe chom dosáhli na‰ich cílÛ v Ïivotním prostfiedí nejú- usmûrÀují vztah ke zdrojÛm a tudíÏ mají tendenci ome- ãinnûj‰ím zpÛsobem pokud jde o náklady, bez nepfiíz- zovat produktivitu a reálné mzdy s moÏn˘m omezením niv˘ch úãinkÛ na zamûstnanost a abychom vyuÏili potfieby práce a zamûstnanosti. Souãasnû v‰ak v˘daje na jakékoliv existující synergie. Na druhé stranû musí Ïivotní prostfiedí mohou také zv˘‰it potfiebu práce a pod- b˘t zaji‰tûno, aby jiné politiky ES se sv˘mi cíli pofiit rÛst prÛmyslového odvûtví Ïivotního prostfiedí, kte- zamûstnanosti nemûly ‰kodliv˘ vliv na Ïivotní pro- r˘ je jiÏ v˘znamn˘m zdrojem zamûstnanosti. Existující stfiedí. údaje ukazují, Ïe pfiímá a nepfiímá environmentální zamûstnanost se pohybuje mezi 1 a 3 % celkové zamûst- Fiskální opatfiení a „dvojí zisk“ nanosti, coÏ by pfiedstavovalo 1,5 aÏ 4,5 milionu pracov- Aby bylo moÏné fie‰it v˘‰e zmínûn˘ problém malého ních míst. vyuÏívání práce a vyãerpávání národních zdrojÛ, priority Makroekonomické studie sledující vztah mezi zamûst- by mûly b˘t nasmûrovány na úpravy takov˘ch pokfiivení naností a Ïivotním prostfiedím ukazují, Ïe politika Ïivot- upfiesnûním ceny kaÏdého z tûchto dvou faktorÛ. Systém ního prostfiedí mûla zatím slab˘ ãist˘ pfiínosn˘ vliv na daní by mûl b˘t postupnû restrukturalizován, aby ome-

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 185 zoval v˘daje, které nejsou spojené s placením práce (stejnû jako environmentální daÀovou reformu) a na a souãasnû zv˘‰il pouÏití ‰iroce definovan˘ch eko-daní, podporu pracovních míst zamûfien˘ch na Ïivotní pro- aby do ceny zboÏí a sluÏeb byly vãlenûny náklady spoje- stfiedí. né s vlivy na Ïivotní prostfiedí a zdroje. Takové trÏnû pod- Aãkoliv smûrné linie zamûstnanosti nejsou závazné, loÏené nástroje omezují náklady na prevenci zneãi‰tûní vãlenûní environmentálních hledisek do nich je jiÏ a jeho sniÏování. Navíc mohou zv˘‰it zamûstnanost, v˘znamn˘m krokem. Doufejme, Ïe povedou k tlaku na zvlá‰tû kdyÏ je naru‰ena rovnováha v systému nákladÛ ãlenské státy k pfiijímání potfiebn˘ch opatfiení. nebo kdyÏ daÀová reforma odlehãuje zdanûní u nízk˘ch mezd. V r. 1997 Evropská komise pfiedloÏila návrh smûrnice Finanãní nástroje zdanûní energetick˘ch v˘robkÛ jako první krok smûrem Pokud se t˘ká finanãních nástrojÛ, je dÛleÏité k zaãlenûní cílÛ úmluvy do fiskální politiky. Pokou‰í se zabezpeãit, aby fondy ES, tj. strukturální fondy a spo- dosáhnout úpravy relativních cen a souãasnû také leãná zemûdûlská politika, zv˘‰enou mûrou podporo- odstranit zkreslení daní mezi rÛzn˘mi typy paliv. Tento valy integrovanû zamûstnanost a trvale udrÏiteln˘ roz- návrh bohuÏel je‰tû nezískal nezbytnou podporu v‰ech voj. ãlensk˘ch státÛ v Evropské radû. Nicménû nûkolik stá- V plnûní nov˘ch nafiízení t˘kajících se strukturálních tÛ mezitím pfiijalo národní opatfiení, která sledují stejné fondÛ mají problémy Ïivotního prostfiedí v˘znamnûj‰í cíle a také sníÏení daní pro nûkteré environmentální úlohu v pfiesném zhodnocení programu a pfiijetí regio- investice. nálních rozvojov˘ch plánÛ a operativních programÛ. Navíc smûrné linie pro nové programy vybírají sektor Ïivotního prostfiedí jako oblast, která zvy‰uje konkuren- V˘chova a v˘cvik ceschopnost prÛmyslu EU a nabízí dal‰í pfiíleÏitosti Aby byl naplnûn potenciál vytváfiení pracovních sil zamûstnanosti v nev˘hodn˘ch oblastech. spojen˘ch se sledováním cesty trvalé udrÏitelnosti, Aãkoliv cíl programu LIFE stojí na zamûfiení projektÛ musejí zde b˘t pracovní síly s potfiebn˘mi schopnostmi. v oblasti Ïivotního prostfiedí, Evropská komise bude nyní Tyto v‰ak nejsou v souãasnosti v dostateãné mífie k dis- brát v úvahu pfii hodnocení projektÛ také hlediska pozici. Je proto tfieba pfiijmout potfiebná opatfiení t˘kají- zamûstnanosti. cí se trhu práce a vzdûlání, pfiedev‰ím v technologiích 5. akãní program Ïivotního prostfiedí (zpracovan˘ na Ïivotního prostfiedí a péãi o Ïivotní prostfiedí. V nûkter˘ch období 1995–2000), uvádí v˘chovu k Ïivotnímu pro- ãlensk˘ch státech byly zahájeny iniciativy v tûchto smû- stfiedí, ‰kolení a pfiíslu‰n˘ v˘cvik mezi nástroji, které rech a pfiijata opatfiení podporující ekologické sluÏby. mají b˘t prosazovány k dosaÏení trvale udrÏitelného Tato opatfiení, která se ãasto uskuteãÀují na lokální rozvoje. V této oblasti bylo uskuteãnûno mnoÏství akcí, a regionální úrovni, se t˘kají pfiedev‰ím ochrany kultur- zvlá‰tû spoleãnû financovan˘ch pilotních projektÛ ního dûdictví, opatfiení na ochranu Ïivotního prostfiedí a jin˘ch aktivit. a hygieny. Tato opatfiení je tfieba posuzovat v souvislosti s cíli zamûstnanosti. Smûrné linie k nim, stanovené kaÏdoroã- Dal‰í postup nû Evropskou komisí v rámci tzv. „lucemburského pro- Bûhem roku 2000 Evropská komise pfiedstaví své cesu“, upfiesÀují oãekávané v˘sledky ãlensk˘ch státÛ hlavní environmentální priority pro 6. akãní program v politice zamûstnanosti. Od ãlensk˘ch státÛ je poÏado- Ïivotního prostfiedí. Navíc, v souladu s poÏadavkem hel- váno zpracovávat národní akãní plány, které mají ukazo- sinského zasedání Rady Evropy, také pfiedstaví strategii vat, jak jsou plnûny smûrné linie. Komise pak hodnotí trvale udrÏitelného rozvoje v Göteborgu v ãervnu 2001. národní akãní plány a zpracovává kaÏdoroãní spoleãnou V obou dokumentech bude pfiednostnû fie‰en problém, zprávu o zamûstnanosti. jak spoleãnû podporovat opatfiení ve prospûch Ïivotního Hlavním cílem lucemburského procesu je tlaãit na prostfiedí a zamûstnanosti. DÛleÏité je identifikovat ãlenské státy, aby zlep‰ily své úsilí v problémech a podporovat situace dvojího úspûchu. zamûstnanosti. Av‰ak tento proces je zajímav˘ z hle- Margot Wallström diska zamûstnanosti v Ïivotním prostfiedí, protoÏe v r. evropská komisafika pro Ïivotní prostfiedí 2000 stanovené linie mûly v˘sledné odkazy na poten- Evropská komise ciál na zamûstnanost vázanou na Ïivotní prostfiedí Naturopa ã. 92/2000

27. umûlecká v˘stava Rady Evropy

Cílem umûleck˘ch v˘stav Rady Evropy je zv˘‰it znalost evrop- dobu. Souãasná 27. v˘stava popisuje hnutí a ideje, které ského umûní a jeho ocenûní jako zvlá‰tního v˘razu evropské utváfiely evropskou historii a také dokreslují vztah mezi spo- kultury a spoleãn˘ch hodnot. leãností a umûním a umûlci. V˘stavy, které byly pofiádány od roku 1955, dokládají vût- KaÏdá v˘stava je zamûfiena tak, aby popsala v co nej‰ir‰ím zábû- ‰inu velk˘ch umûleck˘ch období. Upozornily také na v˘razné ru (a hlavnû pomocí umûleck˘ch dûl) kulturní pfiíspûvek epochy, osobnosti, které nesmazateln˘m zpÛsobem ovlivnily svou sloh prací a vliv vynikajících umûlcÛ a ‰kol. V˘stava „Stfiední Evro- pa kolem roku 1000 n. l.“ vznikla plodnou spoluprací mezi muzei Nûmecka, Polska, âeska, Slovenska a Maìarska. Byla otevfiena v Budape‰ti v srpnu 2000. V˘stava popisuje historii, kulturu a denní Ïivot lidí z regionu, se zamûfiením na rozdílnosti a podob- nosti, kter˘mi se vyznaãuje soubûÏná historie tûchto zemí. Vynikající v˘stava zahrnuje mnoho historick˘ch a umûlec- k˘ch zajímavostí z Prahy a Vídnû, které byly v Budape‰ti vysta- veny poprvé. V˘stava v Budape‰ti skonãila 26. listopadu. V Kra- kovû v Národním muzeu byla k vidûní od 20. prosince do 25. bfiezna 2001. Od 29. kvûtna do 2. záfií bude v Berlínû v Martin- Gropius-Bau, od 7. fiíjna do 27. ledna 2002 v Mannheimu v Reiss muzeu a koneãnû od 3. bfiezna 2002 do 2. ãervna 2002 bude v Jízdárnû PraÏského hradu. V˘stava bude zakonãena vystavením v Bratislavû od 7. ãervence do 29. záfií. Naturopa 93/2000 lk

Nov˘ generální mûrou podílet na konferenci Rio + 10 a v následujícím roce 2003 na odsunutém (z roku 2002 na záfií 2003, místem fieditel IUCN konání zÛstává Durban v Jihoafrické republice) V. svûtovém kongresu o chránûn˘ch územích. Vzhledem k tûmto nároã- V˘konná a milá generální fieditel- n˘m aktivitám se uvaÏuje o tom, Ïe by III. svûtov˘ kongres ka IUCN, paní dr. Maritta R. von ochrany pfiírody mohl b˘t spojen s V. svûtov˘m kongresem Bieberstein Koch-Weser ke konci o chránûn˘ch územích, nebo jeho konání odsunuto aÏ na minulého roku pfiekvapivû odstou- rok 2005. Po fiadu let jiÏ neplatí své pfiíspûvky 68 ãlenÛ Unie. pila za svého místa. Úfiad generální Pokud nezaplatí své dluhy do leto‰ního podzimu, hrozí jim fieditelky nastoupila 1. bfiezna 1999 ztráta ãlenství. V âeské republice je v této situaci Hnutí a je‰tû na II. svûtovém kongresu Brontosaurus. ochrany pfiírody v jordánském -nã- Ammánu zaujala úãastníky svojí v˘bornû zpracovanou „zprávou o stavu unie“. âeská odborná vefiej- Ode‰el Bing Lucas nost mûla pfiíleÏitost poznat paní generální fieditelku v prÛbûhu V roce 1993 se v záfií ve ·pindlerovû Ml˘nû konala mezi- minulého roku hned na dvou akcích, kter˘ch se zúãastni- národní konference na téma „Horské národní parky a bio- la: slavnostní otevfiení Národního parku âeské ·v˘carsko sférické rezervace: monitoring a péãe“. Ze zahraniãních a na mezinárodní konferenci Praga 2000 – Natura megapo- úãastníkÛ na ní byl nepochybnû nejpopulárnûj‰í osobností lis. DÛvodem odstoupení bylo pfiání více se pfiiblíÏit rodinû: tehdej‰í pfiedseda Komise IUCN pro národní parky a chrá- ta Ïije v Nûmecku, jehoÏ je paní von Bieberstein Koch- nûná území P. H. C. Lucas, v‰eobecnû znám˘ pod pfiezdív- Weser obãankou. kou „Bing“: drobn˘, nesmírnû ãil˘, energick˘, nápadit˘, vlíd- IUCN v‰ak dlouho bez „d˘-dÏí“ (D. G. = Director General) n˘ a srdeãn˘ muÏ. ãili „generála“ nezÛstala. V pfiechodném období pÛsobil jako Percy Hylton Craig Lucas se se narodil 9. ãervna 1925 zástupce jeden z vedoucích pracovníkÛ ústfiedního sekreta- ve mûstû Christchurch na Novém Zélandu. Na univerzitû riátu v Glandu ve ·v˘carsku, dr. Simon Stuart. Nov˘ gene- v Canterbury vystudoval specializaci úãetnictví a pak byl rální fieditel byl zvlá‰tním v˘borem Rady IUCN pod pfiedsed- ãinn˘ v novozélandské státní administrativû, kde dosáhl nictvím prof. Manfreda Niekische ze SRN vybrán velmi vrcholn˘ch míst jako fieditel národních parkÛ a rezervací rychle. Stal se jím pan Achim Steiner, dosavadní generální (1969–1974) a generální fieditel pozemkÛ (1981–1986). Od tajemník Svûtové komise pro pfiehrady (WCD = World Com- roku 1971 spolupracoval s IUCN – její Komisí pro národní mission on Dams). parky a chránûná území, kde vystfiídal nûkolik funkcí: nej- Achim Steiner je ve sv˘ch 39 letech dosud nejmlad‰ím vy‰‰í z jeho funkcí bylo pfiedsednictví této komise ve generálním fieditelem nejvût‰í a nejv˘znamnûj‰í svûtové funkãním období 1990–1994. Jako expert pracoval i jistou organizace na ochranu pfiírody. Potfietí se v této zprávû dobu profesionálnû v ústfiedí IUCN v Glandu ve ·v˘carsku v jeho osobû setkáváme s obãanem nûmecké národnosti; (1989), v roce 2000 abdikoval na funkci místopfiedsedy pro narodil se v‰ak v Brazílii, univerzitní vzdûlání získal v Oxfor- Svûtové dûdictví ve v˘‰e uvedené komisi. Zejména du a vût‰inu svého dosavadního pracovního Ïivota strávil na v poslednû jmenovaném pÛsobení vykonal mnoho dÛleÏité jiÏní polokouli: v Latinské Americe a v Africe. Má znaãné práce: speciálními oblastmi jeho geografického zájmu byly politické a diplomatické zku‰enosti ze spolupráce s vlád- Asie a pochopitelnû Austrálie a Oceánie. Tento region také ním, nevládním i soukrom˘m sektorem. na pfielomu sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch let zastupoval -nã- jako ãlen Rady IUCN a v této funkci spoluorganizoval 15. generální shromáÏdûní IUCN ve svém rodném mûstû na Novém Zélandu. Mezi jeho ãetn˘mi vyznamenáními První zasedání nové Rady IUCN a uznáními je i ãestné ãlenství IUCN, které mu bylo udûle- no v roce 1994. Nová Rada IUCN, která byla zvolena na II. svûtovém kon- „Bing“ Lucas byl gresu ochrany pfiírody v Ammánu v fiíjnu loÀského roku, se i tvÛrcem sítû pû‰ích poprvé se‰la ve dnech 2.–7. února 2001 v ústfiedí IUCN turistick˘ch stezek v Glandu ve ·v˘carsku. Kooptovala 3 nové ãleny, jimiÏ jsou na Novém Zélandu. Alia Hatough-Bouran z Jordánska, Johan Holmberg ze Témûfi symbolicky ·védska a Juan Rada z Chile; 2 místa v Radû IUCN tedy (anebo paradoxnû?) zÛstávají je‰tû volná. Rada zfiídila ãtyfii v˘bory: programov˘ na nás proto zapÛso- a plánovací; pro otázky ãlenství; finance a audit; lidské zdro- bila smutná zpráva, je. Bylo rozhodnuto, Ïe Komise pro pfieÏití druhÛ (SSC) bude kterou jsme se dozvû- do budoucna mít své regionální místopfiedsedy: pro Evropu dûli zaãátkem tohoto je‰tû nebyl Ïádn˘ kandidát navrÏen. Ve Svûtové komisi pro roku: v pÛli prosince chránûná území (WCPA) se stal nov˘m regionálním místop- byl ve své vlasti pfii fiedsedou pro Evropu Roger Croft ze Skotska, Spojené krá- rodinném v˘letu po lovství. B˘val˘ pfiedseda komise Adrian Phillips z Anglie, Stezce královny jemuÏ loni skonãilo druhé funkãní období, byl jmenován Charlotty Bing Lucas místopfiedsedou WCPA pro Svûtové dûdictví. Rada téÏ usta- Bing Lucas (vpravo) bûhem jedná- stiÏen tûÏk˘m srdeã- vila pracovní skupinu pro posouzení II. svûtového kongresu ní na generálním shromáÏdûní ním záchvatem, kte- ochrany pfiírody a vypracování návrhu na zlep‰ení prÛbûhu IUCN v Buenos Aires v r. 1994 rému podlehl. kongresu pfií‰tího. V roce 2002 se IUCN bude v˘znamnou Foto B. Kuãera Jan âefiovsk˘

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 187 a krajiny âR a zab˘vá se zejména posuzováním, zda pfií- Washingtonská úmluva – aneb padn˘ dovoz ãi v˘voz exempláfiÛ neohrozí pfieÏití populace „Jak se dûlá CITES v âR“ ve volné pfiírodû. Kontrolním orgánem je âeská inspekce Ïivotního pro- Úmluva o mezinárodním obchodu ohroÏen˘mi druhy vol- stfiedí. Pfii nedodrÏení zákona zabavuje nelegálnû drÏené ãi nû Ïijících ÏivoãichÛ a rostlin (Convention on International dovezené exempláfie a umísÈuje je v tzv. záchrann˘ch cent- Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora – rech. CITES) byla sjednána ve Washingtonu 3. bfiezna 1973 Záchranná centra jsou zafiízení, do kter˘ch jsou zaba- a zaãala platit od 1. ãervence 1975. Tento nástroj ochrany vené exempláfie umísÈovány a je jim tam poskytnuta nále- pfiírody si klade za cíl dostat mezinárodní obchod s Ïivoãi- Ïitá péãe. V souãasné dobû mají tuto funkci nûkteré zoolo- chy a rostlinami pod spoleãnou kontrolu v‰ech ãlensk˘ch gické a botanické zahrady a také nûkteré stanice âeského zemí. âeskoslovensko podepsalo úmluvu 28. února 1992 svazu ochráncÛ pfiírody. Ne vÏdy je funkce záchrann˘ch jako 114. stát a úmluva vstoupila pro nûkdej‰í âSFR v plat- center zabezpeãována tak, jak by mûla, dÛvodem je patrnû nost 28. kvûtna 1992. âeská republika pfievzala závazky chybûjící koncepce a zejména zpÛsob financování. V sou- vypl˘vající z úmluvy od 1. 1. 1993. ãasné dobû pracují v˘konn˘ orgán CITES spoleãnû s vûdec- Novûj‰í údaje opûtovnû potvrzují, Ïe po obchodu se zbra- k˘m a kontrolním orgánem na nové koncepci, která by nûmi a drogami je právû mezinárodní obchod s Ïivou pfiíro- mûla stávající situaci vyfie‰it. Také je pfiipravována novela dou tfietím nejv˘nosnûj‰ím. Úmluva omezuje obchodování zákona CITES i provádûcí vyhlá‰ky, a to v souvislosti s plá- nejen s Ïiv˘mi Ïivoãichy a rostlinami, ale také s ãástmi jejich novan˘m vstupem âR do Evropské unie. Legislativa t˘kají- tûl a v˘robkÛ z nich. Tak je moÏné, Ïe pokud si nûkde cí se CITES, platná ve státech EU, je v mnoha ohledech je‰- v zahraniãí koupíte hodinky s páskem z krokod˘lí kÛÏe, tû pfiísnûj‰í neÏ samotná úmluva. Napfiíklad nûkteré druhy budete pfii v˘vozu na hranicích potfiebovat doklady, bez kte- se do EU vÛbec nesmí pfiiváÏet, nûkteré nesmí b˘t pouÏívá- r˘ch si hodinky s sebou domÛ nepfiivezete. ny a priori ke komerãním úãelÛm apod. Pfiísnûj‰í pfiedpisy Nejãastûj‰ím „zboÏím“ jsou zejména papou‰ci (Psittacifor- jsou v EU platné zejména proto, Ïe pokud jakákoli zásilka mes – napfi. rody Agapornis, Ara, Amazona, Cacatua…), pla- s exempláfii CITES pfiekroãí hranice EU, má v‰echny zi (Reptilia), z nichÏ hlavnû Ïelvy (Testudinata – napfi. rody potfiebné doklady a dokumenty a je proclena, pak je její Geochelone, Testudo…) a hadi (Serpentes – rody Python, pohyb po v‰ech státech EU zcela voln˘. Pokud se âR stane Boa…), dále je‰tûfii (Sauria – rody Varanus, Cyclura…). ãlenskou zemí EU, bude hlavním hraniãním pfiechodem V poslední dobû pfiib˘vá obchodu s drápkat˘mi opicemi leti‰tû v Praze-Ruzyni, kde bude odbavována naprostá vût- (Callithricidae – napfi. rody Callithrix, Cebuella…). Nesmíme ‰ina v‰ech takov˘ch zásilek. Právû proto, Ïe je následn˘ zapomenout také na rostliny – kaktusy (Cactaceae), orchi- obchod v rámci ãlensk˘ch státÛ EU volnûj‰í, je kladen tak deje (Orchideaceae) a sukulenty. vysok˘ dÛraz na platnost a prÛkaznost dokladÛ pfii dovozu Úmluva CITES má v souãasné dobû 152 ãlensk˘ch zemí do EU. a je snahou jejich poãet samozfiejmû zvy‰ovat. âím více zemí Jedním z velk˘ch problémÛ, které fie‰í vûdeck˘ orgán, je na svûtû pfiijme závazky z úmluvy vypl˘vající, tím více bude nezamûnitelné znaãení exempláfiÛ CITES. KaÏd˘ exempláfi, moÏnost mezinárodní obchod s Ïivoãichy a rostlinami kter˘ podléhá tzv. povinné registraci, by mûl b˘t oznaãen rozumn˘m zpÛsobem regulovat a chránit tak pfiirozenû se nezamûniteln˘m zpÛsobem. Nejjednodu‰‰ím zpÛsobem je vyskytující populace ve volné pfiírodû. mikroãip, kter˘ je v EU upfiednostÀován u plazÛ a savcÛ. CITES rozdûluje ohroÏené druhy fauny a flóry do tfií skupin. Ptáci jsou v EU znaãeni uzavfien˘m nesnímateln˘m krouÏ- Ty druhy, které jsou ve volné pfiírodû pfiímo ohroÏeny vyhube- kem. Sporná je identifikace pomocí fotografií, která by ním, jsou zahrnuty v pfiíloze CITES I (napfi. gorila, ‰impanz, mohla b˘t velmi snadn˘m fie‰ením napfiíklad pro chovatele sloni, nosoroÏci). Pfiíloha CITES II je tvofiena druhy, které by plazÛ, av‰ak EU tuto moÏnost nepfiipou‰tí. se, pokud by mezinárodní obchod s nimi nebyl regulován, sta- KaÏd˘ exempláfi podléhající povinné registraci má regist- ly v pfiírodû ohroÏené vyhubením, a nebo jsou velmi podobné raãní list, kter˘ by mûl obsahovat v‰echny potfiebné informa- s druhy z pfiílohy I (kromû druhÛ zahrnut˘ch v pfiíloze I jsou ce o pÛvodu daného jedince. Tyto dokumenty vydává místnû to napfi. opice, kytovci, vydry a koãkovité ‰elmy). Znamená to, pfiíslu‰n˘ okresní úfiad, magistrát nebo správa národního Ïe úmluva CITES pracuje na principu pfiedbûÏné opatrnosti, parku ãi chránûné krajinné oblasti. ProtoÏe v‰ak pfiístup jednotliv˘ch úfiedníkÛ na tûchto úfiadech je velmi rozdíln˘, stej- kdy chrání i ty druhy, které bezprostfiednû na pfieÏití ohroÏeny nû tak jako úroveÀ znalostí i zájmu o problematiku CITES nejsou, ale daly by se s nimi snadno zamûnit. Druhy, které a chovu zájmov˘ch zvífiat, mají registraãní listy vydané tûmi- jsou ohroÏeny na území urãitého státu, kde se pfiirozenû to orgány státní správy nûkdy malou vypovídací hodnotu. vyskytují, a jsou tak chránûny urãitou národní legislativou, Proto nelze registraãní listy povaÏovat za doklad o pÛvodu jsou na základû doporuãení tûchto jednotliv˘ch státÛ zahrnu- exempláfie. Prokazování pÛvodu jedincÛ je zcela zásadní pfii ty v pfiíloze CITES III (napfi. v Indii kobra indická). Ïádostech o v˘voz ãi dovoz, jelikoÏ odchovaní jedinci, ãi rost- S druhy z pfiílohy I je mezinárodní obchod zakázán a je liny vypûstované v kulturách, podléhají dle zákona tzv. zjed- povolován jen v˘jimeãnû, s druhy CITES II je obchod regu- nodu‰enému fiízení, coÏ znamená, Ïe s nimi lze snadnûji lován na základû v˘vozních a dovozních povolení a s druhy obchodovat. CITES III je uskuteãÀován pouze s pfiednostním v˘vozním Velk˘m problémem jsou zvlá‰tû chránûné druhy, které povolením zemû pÛvodu exempláfie. V âeské republice jsou u nás chránûny zákonem ã. 114/1992 Sb. o ochranû upravuje podmínky obchodu s faunou a flórou zákon pfiírody a krajiny. Nûkteré z tûchto druhÛ jsou také chránû- ã. 16/1997 Sb. o podmínkách dovozu a v˘vozu ohroÏen˘ch ny dle CITES, a proto je k vydání dovozního ãi v˘vozního druhÛ volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin povolení nutné i stanovisko vûdeckého orgánu CITES. (zákon CITES) a dále pak provádûcí vyhlá‰ka Ministerstva V souvislosti s novelizací zákona by se mûl systém vede- Ïivotního prostfiedí ã. 82/1997 Sb., která byla novelizována ní agendy CITES v âeské republice zefektivnit. Velk˘m pro- vyhlá‰kou MÎP ã. 264/1998 Sb. blémem je i fakt, Ïe na Ministerstvu Ïivotního prostfiedí V kaÏdé ãlenské zemi je uplatÀování úmluvy zaji‰Èováno zabezpeãují problematiku této mezinárodní úmluvy pouze tfiemi hlavními institucemi – v˘konn˘m, vûdeck˘m a kon- dva pracovníci, jejichÏ hlavní ãást pracovní doby zabere trolním orgánem. Hlavním orgánem, kter˘ zastfie‰uje fun- vydávání dovozních a v˘vozních povolení. Dal‰í ãinnost spo- gování a naplÀování závazkÛ CITES, je sekretariát úmlu- jená s fie‰ením koncepãních otázek vypl˘vajících z plnûní vy, kter˘ sídlí ve ‰v˘carské Îenevû. V˘konn˘m orgánem je závazkÛ úmluvy je tak díky nedostatku personálního zabez- v âeské republice Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, které peãení provádûna ne zcela optimálnû. Nezb˘vá neÏ doufat ve zabezpeãuje vydávání v˘vozních a dovozních povolení zlep‰ení celkového stavu a v to, Ïe se „bl˘ská na lep‰í ãasy“. a hlavní komunikaci a spolupráci se sekretariátem CITES. Jindfii‰ka StaÀková Vûdeck˘ orgán pfiedstavuje Agentura ochrany pfiírody AOPK âR Praha

188 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 ZPRÁVY STÁTNÍ OCHRANA P¤ÍRODY

Program péãe o krajinu – AOPK âR, stﬁedisko PlzeÀ

1. Obnova tÛní v pfiírodním parku V rámci PPK 1999 (dot. titul C1) byla realizována opat- Hal‰trovsk˘ les fiení, pfiíznivû ovlivÀující prostfiedí vhodné pro rozmnoÏo- (k. ú. Podhradí u A‰e, okres Cheb) vání obojÏivelníkÛ – proãi‰tûní a vytvofiení prÛtoãn˘ch Lokalita se nachází v pfiírodním parku Hal‰trovsk˘ tÛnûk a odstranûní náletov˘ch dfievin (toto na vlastní les a je v˘znamn˘m krajinn˘m prvkem. Soustava tfií tÛní náklady Ïadatele). Nejv˘‰e poloÏená zazemnûná tÛÀ (cca – dvû obnovené a jedna novû vytvofiená – leÏí na prame- 550 m2) byla obnovena a nedaleko byla vytvofiena nová ni‰ti bezejmenného pravostranného pfiítoku A‰ského tÛÀ o rozmûrech cca 200 m2. Hloubka obou drobn˘ch potoka. Okolí prameni‰tû a témûfi celá údolní niva toho- vodních ploch se pohybuje okolo 1,5 m, tvar a sklon bfie- to malého vodního toku je obhospodafiována extenzivní hÛ je vhodn˘ pro snadn˘ pfiístup obojÏivelníkÛ. Îadatelem pastvou. Na lokalitû je velmi kvalitní voda, a pfies proká- o dotaci byla pí Zuzana Vlachová, soukrom˘ zemûdûlec zan˘ v˘skyt nûkolika druhÛ obojÏivelníkÛ (ropucha (provozuje na lokalitû extenzivní pastvu). Náklady na obecná, skokan hnûd˘, ãolek horsk˘ a obecn˘) byl zde obnovu a vytvofiení tÛní ãinily v roce 1999 123 000 Kã nedostatek vodních ploch vhodn˘ch pro jejich rozmno- (hrazeny z PPK 100 %). Ïování. V roce 2000 pokraãovaly práce obnovením nejníÏe poloÏené tÛnû, rozmûrovû nejvût‰í (cca 1000 m2) s ‰iro- k˘m litorálním pásmem, nejvût‰í hloubka ve stfiedu tÛnû je 1,5 m. Finanãní pfiíspûvek v rámci PPK 2000 ãinil 80 procent nákladÛ, tj. 148 000 Kã. Tím byla dokonãena ucelená soustava drobn˘ch vod- ních ploch v lokalitû, odstranûním nûkter˘ch náletov˘ch dfievin byla niva proãi‰tûna. Po tomto zásahu je pravdû- podobné posílení populací obojÏivelníkÛ. TÛnû také pod- porují stabilizaãní funkci VPK v krajinû.

2. O‰etfiení památn˘ch stromÛ – Duby nad Pozorkou (k. ú. Kladruby u Stfiíbra, okres Tachov) Památné Duby nad Pozorkou jsou dva jedinci dubu letního. Stáfií je odhadováno na 200–250 let. Strom ã. 1 mûl silnû proschlou korunu s nûkter˘mi zcela odumfiel˘- mi partiemi, ve spodní ãásti regeneruje. Koruna se ve v˘‰ce 2 m rozdûluje na dva hlavní kmeny, z nichÏ lev˘ je naru‰en odlomem kosterních vûtví. Strom ã. 2 má velmi rozloÏitou, silnû proschlou korunu s mohutn˘mi torzy

< Obnova tÛní – stav pﬁed akcí a obnovená tÛÀ ã. 1 (nejv˘‰e Tﬁetí (nejníÏe poloÏená) a nejvût‰í tÛÀ poloÏená Foto Zuzana Vlachová Foto Jitka Weissová :

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 189 jiÏ zcela odumfiel˘ch nebo znaãnû proschl˘ch. Podrost tvo- fií ruderální byliny. V tûsné blízkosti aleje na zaãátku aleje se nacházely staré siláÏní jámy, které byly v minulosti kritick˘m místem, oslabení jedinci rostoucí v blízkosti byli napadeni houbov˘mi chorobami a dfievokazn˘m hmyzem. O‰etfiení památné aleje se v roce 1998–1999 jevilo jako nezbytné, jak z hlediska zachování a regenerace stromÛ, tak i pro zachování bezpeãnosti pfiilehlé komu- nikace. Îadatelem o dotaci z PPK (dot. titul B2) je p. Vladislav Karlík, kter˘ je také majitelem pozemkÛ, na kter˘ch se alej nachází. Odborné posouzení zdravotního stavu aleje provedla firma GAN – ing. Karel Kune‰. Projektovou dokumentaci vyhotovil ing. J. Spûváãek, kter˘ také následnû o‰etfiení aleje provádûl. Vzhledem k znaãnému rozsahu plánovan˘ch zása- hÛ v aleji byly práce rozdûleny do nûkolika etap. I. a III. etapu, které spoãívaly v asanaci odumfiel˘ch Alfrédovská alej (r. 2000) jedincÛ a v odstranûní nevhodn˘ch náletov˘ch dfievin, Foto Radka ·tajerová provedl Ïadatel sám a na vlastní náklady. V rámci II. etapy, která probûhla v roce 1999 a jiÏ byla hraze- na z programu PPK, bylo o‰etfieno 19 stromÛ (zdravot- kosterních vûtví, s velk˘mi odlomy a dutinami. Kmen je ní a bezpeãnostní fiez, konzervace dutin), náklady ãini- mohutn˘ s velkou otevfienou dutinou a centrální duti- ly 99 750 Kã. V roce 2000 bylo z PPK hrazeno o‰etfiení nou, probíhající cel˘m kmenem. 62 stromÛ podél polní cesty (základní zdravotní a bez- Oba stromy tvofií v˘znamnou dominantu v blízkosti peãnostní fiez s nutnou konzervací). Náklady na tuto klá‰tera Kladruby. O‰etfiení stromÛ spoãívalo v provedení IV. etapu ãinily 296 550 Kã. zdravotního a bezpeãnostního fiezu, konzervaãního o‰etfie- Tûmito zásahy byla uzavfiena základní a nejdÛleÏitûj- ní poranûní, odlomÛ a dutin vãetnû jejich zastfie‰ení. ‰í ãást prací. V budoucnosti se poãítá s provedením Îadatelem o poskytnutí dotace v rámci PPK 2000 (dot. náhradních v˘sadeb alejov˘ch stromÛ na místech titul B2) byla obec Kladruby. Náklady na o‰etfiení ãinily pÛvodní vykácené dfieviny nebo do proluky mezi stávají- 57 635 Kã a byly hrazeny 100 %. cí dfieviny, tím bude umoÏnûna dal‰í regenerace památ- né aleje. 3. O‰etfiení památn˘ch stromÛ Alfrédovská alej (k. ú. Kostelec u Stfiíbra, okres Tachov) 4. Realizace prvku ÚSES Památná Alfrédovská alej (vyhlá‰ena v roce 1987) (podél katastrální hranice Radobyãice – Litice, lemuje polní cestu v blízkosti usedlosti Alfrédov a dále okres PlzeÀ-mûsto) pokraãuje podél silnice Kostelec – Ostrov u Stfiíbra v k. Realizace biokoridoru regionálního v˘znamu probûhla ú. Kostelec u Stfiíbra, okres Tachov. podél katastrální hranice Radobyãice – Litice. Území se Alej je v˘znamnou estetickou a krajinnou dominan- nachází je‰tû v okrese PlzeÀ-mûsto, Ïadatelem o poskyt- tou obklopenou pfieváÏnû otevfienou krajinou. nutí finanãních prostfiedkÛ z PPK 2000 (dot. titul A2) Alej tvofiilo 112 stojících jedincÛ – pfieváÏnû lípy, kte- bylo statutární mûsto PlzeÀ, Správa vefiejného statku ré jsou doplnûny jírovci, kleny a duby. Stromy rostou mûsta Plznû. v nepravidelném sponu, jsou rÛzného stáfií od mlad˘ch Novû vznikl˘ biokoridor (délka 1485 m) tvofií alejová jedincÛ aÏ po staré stromy s obvody kmenÛ 400–500 cm. v˘sadba stromÛ s kefiov˘m lemem (celkem vysazeno 98 7 stromÛ mûlo podobu pouhého torza, 25 jedincÛ bylo stromÛ a 2640 kefiÛ) pfiímo podél katastrální hranice. Ta byla tvofiena nev˘raznou zatravnûnou mezí, která klika- tû procházela velk˘m zemûdûlsk˘m pÛdním celkem. Bio- Realizace biokoridoru, k. u. Radobyãice – Lítice koridor tvofií dÛleÏitou spojnici mezi biocentry, v otevfie- Foto Jitka Weissová né, intenzivnû obdûlávané krajinû umoÏní snadnûj‰í migraci zvûfie a souãasnû bude plnit protierozní funkci. Stromy jsou vysázeny do sponu 9 m, kefie 1 m. Vût- ‰inu vysazen˘ch stromÛ tvofií javor klen, na lomov˘ch bodech biokoridoru jsou umístûna lípa, ofie‰ák, dub a jasan ztepil˘. Kefie (‰ípek, trnka, líska, brslen, bez ãern˘) jsou vysázeny do skupin a jednostrannû lemují linii stromÛ. V˘sadbu provádûla firma PROSTROM a vzhledem k teplému podzimu probûhla v polovinû listopadu 2000. Náklady (100 % hrazeno z PPK 2000), ãinily 416 408 Kã. V rámci probíhajících komplexních úprav bude úze- mí, na kterém se biokoridor nachází, vyãlenûno a jako novû vznikl˘ pozemek pfiejde do vlastnictví mûsta Plznû. Bude-li tomuto novû vzniklému zelenému pásu vûnová- na odpovídající následná a rozvojová péãe nebudou pochybnosti o dal‰í budoucnosti biokoridoru. Jitka Weissová, AOPK âR – stfiedisko PlzeÀ

190 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 DISKUSE

Ochrana pfiírody a vefiejnost (podnût k diskusi) Nestor manaÏerského umûní, Dale Carnegie fiíká, Ïe na svûtû hu k ochranû pfiírody. Díky rostoucí informovanosti z rÛzn˘ch je jedin˘ zpÛsob jak pfiimût kaÏdého ke v‰emu. TotiÏ pfiimût ãlo- tabulí a letákÛ se obãan dnes uÏ dozví, proã je to které území vûka, aby si sám pfiál udûlat to, co chceme. Je to sice nejjistûj- chránûno a jaké vzácnosti se tam vyskytují. Pfies v‰echny sna- ‰í, ale také nejobtíÏnûj‰í postup, jak si nûkoho získat, zvlá‰tû, hy mívá takto vynaloÏené v˘chovné úsilí jen málo pozitivních kdyÏ to o ãem ho chceme pfiesvûdãit, jde nûjak˘m zpÛsobem v˘sledkÛ. Proti pravidlÛm ochrany pfiírody nejednají jen bezo- proti jeho zájmÛm. Ve vût‰inû pfiípadÛ jsou pak zájmy bûÏn˘ch hledná individua a vandalové, ale velmi ãasto právû ti teoretic- obãanÛ právû v pfiíkrém protikladu ke snahám orgánÛ ochrany ky pouãení náv‰tûvníci, ktefií mají obecnû k pfiírodû ohledupln˘ pfiírody, a tak se problémy s vefiejností fie‰í cestou zákazÛ a pfií- vztah, ale chtûjí právû ty inzerované pozoruhodnosti pfiírody kazÛ. Takov˘mi postupy si ãeská ochrana pfiírody vydobyla jed- spatfiit na vlastní oãi. V tom okamÏiku vystupuje ochrana pfií- no z pfiedních míst mezi nenávidûn˘mi orgány a organizacemi rody, resp. její stráÏní orgány a pfiístup k tûm zajímavostem tohoto státu. K tomu pfiispívá i to velké nedorozumûní ‰patnû zakáÏí. ProtoÏe ná‰ ãlovûk má tradiãnû málo úcty k autoritám, informované vefiejnosti, Ïe jsou dosti ãasto ochranáfii házeni do na zákazy a pfiíkazy ka‰le a buì si dûlá co chce a ke stráÏcÛm jednoho pytle s ekologick˘mi aktivisty. Oznaãení „ochranáfi“ se se chová arogantnû aÏ agresivnû nebo – ti ménû odvázaní – na stalo zejména mezi turisty a vÛbec pfiírodymilovn˘mi obãany zákazy ka‰lou taky a v pfiírodû se chovají trochu jako lovná zvûfi. synonymem velkého blba. Podobnû se vyjadfiují dokonce V˘sledkem je pak právû ta obecná nenávist ke v‰em „ochraná- i nûkteré známé osobnosti ve sdûlovacích prostfiedcích, tfieba fiÛm“. MoÏná, Ïe by nûkdy bylo lépe nevyjmenovávat ty nejvût‰í ná‰ pfiední horolezec Josef Rakoncaj. Nemusíme s tím souhla- vzácnosti, upozornit na nû jen zcela obecnû a jmenovitû uvést sit, ale nemÛÏeme se tomu divit. JestliÏe ochranáfii zakazují jen to co lze spatfiit i z pfiístupn˘ch míst chránûného území. vstupovat do nejatraktivnûj‰ích ãástí pfiírody a vypisují rÛzná Nûkde se osvûdãilo oznaãit tabulkami tfieba i bûÏnûj‰í, byÈ ne desatera co se kde nesmí, nemohou si tím pochopitelnû získat obecnû známé rostliny ãi jiné pfiírodniny. oblibu. Pfiesvûdãit obãany, Ïe snahy ochrany pfiírody jsou totoÏ- A potom – jsou urãité úseky na‰í pfiírody v pfiísnû chránûn˘ch né s jejich pfiáním, se pak jeví jako zhola nemoÏné. Ale tady prá- územích, kam se nesmí nikde a nikdy. Dostanou se tam jen vû nastupuje to umûní jednání s lidmi. ochranáfii, pfiípadnû, na povolení, pfiírodovûdci provádûjící Dovolte mi napfied pfiíklad z daleké Ameriky. Vím, Ïe u nás v˘zkum. BûÏn˘ obãan nikdy. Pfiesto fiada z nich po takové jsou velmi odli‰né pomûry a mnohé zku‰eností nelze mechanic- náv‰tûvû velmi touÏí. Tfieba jen proto, Ïe tam chodíval jejich ky pfiebírat, ale problém ohromného náporu náv‰tûvníkÛ u svû- dûdeãek a znají ta místa z rodinné tradice. I tady se nabízí fie‰e- tov˘ch pfiírodních rarit je s na‰imi problémy dost podobn˘. ní, které se uÏ leckde ve svûtû (a pr˘ místy i na Slovensku) Napfi. v národním parku „Sekvoja“ na západû USA dostane na‰lo. TotiÏ ãasovû omezené povolení vstupu men‰ímu poãtu náv‰tûvník uÏ pfii vstupu do parku informaãní prospekt, ve kte- zájemcÛ po urãité trase, tfieba po pfiedbûÏné objednávce, buì rém ho po pfiívûtivém uvítání upozorní, Ïe je jedním z kaÏdoroã- s prÛvodcem a se zaplacením nákladÛ s tím spojen˘ch nebo bez ních tfií milionÛ náv‰tûvníkÛ, ktefií chtûjí vidût ty nejvût‰í sekvo- prÛvodce. VÏdy jen malé skupinky – to lze rÛznû modifikovat. jovce a kdyby si v‰ichni mûli sáhnout na ten nejmohutnûj‰í, Objednání takového v˘letu znamená jistou námahu a tak je uhynul by v rozdupaném okolí. Správa národního parku se pro- urãitá pravdûpodobnost, Ïe se tam nepohrnou tfieba hordy ‰kol- to omlouvá a vysvûtluje proã nemÛÏete aÏ ke stromÛm dojet ních dûtí, kter˘m je dost jedno, kde si budou hrát na babu. auty a vybízí náv‰tûvníky, aby zapfiem˘‰leli jak to zafiídit, aby S vybran˘mi skupinkami lze i jinak pracovat, tfieba místo lidé mûli moÏnost co nejtûsnûj‰ího kontaktu se stromy a pfiitom vstupného je poÏádat o nûjakou drobnou sluÏbu – napfi. opravu se stromÛm neublíÏilo. Domnívám se, Ïe nelze vymyslet nûjaké odpoãívadla ãi jinou kutilskou aktivitu. KdyÏ jsem kdysi tako- jiné únosné fie‰ení neÏ jaké je realizováno, Ïe totiÏ ty nejslav- váto v˘bûrová povolení navrhovala, opáãil mi jeden ochranáfi, Ïe nûj‰í exempláfie jsou obehnány plÛtkem, za kter˘ se nevstupu- by to nebylo demokratické, kdyby se do nûjakého území nepou- je. Náv‰tûvník je ale tím vybídnutím vtaÏen mezi potenciální ‰tûli v‰ichni. Buì v‰ichni nebo nikdo! Taková pfiedstava je fie‰itele problému a uÏ na samém poãátku tím získává úplnû ov‰em z úplnû jiného ideologického soudku neÏ je demokracie. jin˘ vztah k ochranû pfiírody neÏ tfieba náv‰tûvník ·umavy, kde Nedûlejme si ale iluze. Vedle obãanÛ, potenciálních spojencÛ se zakazuje jízda na kolech i po nûkter˘ch star˘ch vojensk˘ch ochrany pfiírody existují a budou existovat i sobci a vandalové, asfaltkách. Na dotaz proã? se dozvíte od stráÏce, Ïe se to prostû na které Ïádné sebeobmyslnûj‰í získávací metody neplatí. nesmí a basta. Pfiitom ãasto i takové, na první pohled nesmysl- Jejich postih by mûl b˘t nekompromisní a co nejpfiísnûj‰í. Je né zákazy mají své dobré dÛvody – tfieba jen neúnosnû vysoká ov‰em otázka, zda na to u nás existuje dostateãná právní úpra- zátûÏ náv‰tûvnick˘m ruchem u nûjakého kfiehkého útvaru pfií- va. Dokud ale neoddûlíme taková individua od zvídav˘ch rody. náv‰tûvníkÛ pfiírody, ktefií pfiírodû ‰kodit nechtûjí a vadí jen tím Pro pfiíklady chytrého – a lze snad fiíci i tvÛrãího – pfiístupu Ïe jsou, nezlep‰í se vztah obãanÛ k ochranû pfiírody ani o „fous“. ochrany pfiírody k obãanÛm v‰ak není nutno chodit aÏ do Ame- MoÏná, Ïe máte nápady a fie‰ení lep‰í a konkrétnûj‰í a ochra- riky. Îe se dá i u nás dûlat ochrana pfiírody jinak neÏ jen ces- náfiské zku‰enosti s vefiejností ty nejhor‰í. Rozhodnû je ale tfie- tou zákazÛ se lze pfiesvûdãit napfi. v CHKO Bílé Karpaty. KdyÏ ba o tûchto problémech pfiem˘‰let a zkou‰et je fie‰it. Jinak jsem vidûla jak tam tfieba hrou a rÛzn˘mi zábavn˘mi aktivitami dospûjeme k tomu, Ïe lidé, ktefií by mohli b˘t ochranû pfiírody získávají uÏ dûti nebo jaké postupy a v˘sledky má dr. Jongepi- dobr˘mi spolupracovníky se stanou jejími zavil˘mi nepfiáteli. erová, nevycházela jsem z údivu. Do akce obnova kvûtnat˘ch Denisa BlaÏková luk dokázala tato mladá Ïena získat i místní zemûdûlce – tfieba tím, Ïe ukazuje rÛzn˘m, i zahraniãním exkurzím spolu s jedi- neãn˘mi orchidejov˘mi loukami také jejich hospodáfie. K jejímu vlastnímu pfiekvapení si dokonce uÏ jeden sedlák objednal (pomûrnû drahé) osivo z místních kvûtnat˘ch luk a jeho novou Vznik âeské spoleãnosti louãku teì sousedi obdivují. A kdyÏ místní sportovci poÏádali pro právo Ïivotního prostfiedí CHKO zda by si na luãinatém svahu mohli postavit lyÏafisk˘ vlek uváÏila dr. Jongepierová zcela realisticky, Ïe pfii místním Dne 6. bfiezna 2001 se uskuteãnila ve velké zasedací míst- klimatu mÛÏe b˘t takov˘ vlek v provozu jenom nûkolik víkendÛ nosti Prezidia Akademie vûd âR ustavující valná hromada âes- v roce a sotva tedy zpÛsobí nûjakou ‰kodu. A tak se brzy s mlá- ké spoleãnosti pro právo Ïivotního prostfiedí, se sídlem Národní deÏí dohodla – vlek ano, ale jen pro místní, ne komerãní a zato tfiída 18, Praha 1. Jedná se o sdruÏení osob, které se zab˘vají lyÏafii budou peãovat o celou stráÀ cel˘ rok, tedy také posekají právem Ïivotního prostfiedí a problémy souvisejícími. Za tím a sklidí louku kolem. Funguje to pr˘ bez potíÏí a nûktefií ze úãelem spoleãnost vyvíjí pfiedná‰kovou, v˘chovnou, vzdûlávací, sportovcÛ byli vtaÏeni i do dal‰ích aktivit. Nápaditost je vlastní, osvûtovou, publikaãní a informaãní ãinnost. Spoleãnost byla ale i místní organizaci svazu ochráncÛ pfiírody. V souãasné zaloÏena v ãervenci 2000. Prvním pfiedsedou spoleãnosti byl na dobû pfiipravila a distribuuje pod názvem HorÀáck˘ verbuÀk ustavující valné hromadû zvolen doc. JUDr. Milan Damohorsk˘, krabiãky sáãkovaného ãaje z bylinek bûlokarpatsk˘ch luk. I ten, CSc. Cílem ãinnosti spoleãnosti je rozvoj práva Ïivotního pro- kdo zrovna není pfiíznivcem bylinkov˘ch ãajÛ si tak uvûdomí, Ïe stfiedí âeské republiky v souladu s principem trvale udrÏitelné- zachování pestr˘ch luk mÛÏe mít i tento, zcela praktick˘ ho Ïivota a jeho sbliÏování s právem Evropské unie a právními v˘znam. Îe by bûlokarpat‰tí studovali psychologii reklamy? fiády evropsk˘ch státÛ. Ale vraÈme se je‰tû k bolestem, které tíÏí na‰e obãany ve vzta- Vojtûch Stejskal

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6 191 recenze recenze recenze recenze recenze recenze

ZLAT¯ KÒ≈, eds. Václav Cílek Saudka. Jde o zásluÏn˘ sborník, kde je zadeãek imaga aj. a Pavel Bosák, Knihovna âeské shromáÏdûno mnoho zajímav˘ch ãlánkÛ Pro lep‰í orientaci by bylo vhodné speleologické spoleãnosti, sv. 36, ke konûpruské oblasti i âeskému krasu. uvést u obrázkÛ mûfiítko a upozornûní stran 148, vydala âeská speleolo- Zajímavosti tohoto území, ale nekonãí, na rozhodující morfologick˘ znak mûlo budou se jistû objevovat i dal‰í a tato prá- b˘t dÛslednûji oznaãeno ‰ipkou ãi jin˘m gická spoleãnost, nakladatelství ce by mohla vyprovokovat i jiná zhodnoce- zpÛsobem. Ve shrnutí v˘sledkÛ je zpra- Zlat˘ kÛÀ v roce 2000. ní, napfi. v‰ech lidsk˘ch koster naleze- cován soupis druhÛ zji‰tûn˘ch na Pod- n˘ch na rÛzn˘ch místech âeského krasu, blanicku se struãn˘m komentáfiem. Sborník vydan˘ u pfiíleÏitosti 50. v˘roãí mnohdy pfiekvapiv˘ch, od Konûprusk˘ch V kapitole 2.3. jsou uvedeny pfiíklady objevu Konûprusk˘ch jeskyní je vûnován jeskyní, pfies stfiedovûk aÏ po novovûk. spoleãenstev druhÛ na nûkter˘ch lokali- v‰em, kdo se zaslouÏili o objevy a v˘zkum Sborník lze získat na adrese âeské tách a jejich kvantitativní zastoupení. Konûprusk˘ch jeskyní. V první ãásti prací speleologické spoleãnosti, Kali‰nická 4, Souãástí této kapitoly je na 4 stranách z konûpruské oblasti podává úvodní ãlá- 130 23 Praha 3. studie o vlivu zatmûní slunce na letovou nek V. Cílka z Historie konûpruské oblas- Bohumil Kuãera aktivitu váÏek, coÏ je v˘znamná studie, ti ‰ir‰í v‰eobecn˘ pfiehled. Vedle uvedení protoÏe takov˘ch pozorování je ve svûtû archeologick˘ch nálezÛ z území, je podán HANEL L., VÁÎKY PODBLANICKA, publikováno jen velmi málo. Tato kapito- i pfiehled o doloÏen˘ch písemn˘ch zázna- EDICE P¤ÍRODOU PODBLANICKA. la, kde jsou vlastnû pfiíklady pÛvodních mech od stfiedovûku po v˘voj tûÏby âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody Vla- studií mûla b˘t lépe ãlenûna i v obsahu. v moderní dobû, v˘voj ochrany pfiírody Kapitola 2.4. je vûnována ohroÏení v území a v závûru také v˘ãet povûstí. ‰im a Muzeum okresu Bene‰ov, a ochranû váÏek v âR a situaci na Pod- Cenn˘ je LoÏkÛv Malakostratigrafick˘ pfie- 1999 (2000). 96 str., 49 map, 8 str. blanicku. Velmi uÏiteãné je vysvûtlení hled kvartéru konûpruské oblasti, kter˘ barevn˘ch pfiíloh, perokresby odborn˘ch termínÛ (pojmÛ) a rejstfiíky pfiiná‰í pfiehled v˘sledkÛ jeho v˘zkumÛ (neãíslováno). Cena neuvedena. umoÏní snadnou orientaci. provádûn˘ch bûhem ãtyfi desetiletí, se Velmi zdafiilá je barevná pfiíloha: 6 seznamem druhÛ a celkov˘m vyhodnoce- Dal‰í z publikací, které mají pfiiblíÏit ‰ir- snímkÛ vybran˘ch biotopÛ a 55 fotografií ním. V následující práci I. Horáãek publi- ‰í vefiejnosti pfiírodu Podblanicka. Text 40 druhÛ váÏek, Ïijících na Podblanicku kuje své nálezy mladotfietihorní fauny publikace je doplnûn doplnûn 61 barevnou (u 13 druhÛ jsou zobrazena obû pohlaví). z nûkolika lokalit âeského krasu (z oblas- fotografií a více neÏ 100 perokresbami. Jde o chvályhodn˘ ãin autora a vydavate- ti âerveného lomu vÛbec poprvé) a na Text je rozdûlen do dvou hlavních kapitol le. Jde jistû i o finanãnû nároãn˘ doplnûk jejich základû vyslovuje své názory k v˘vo- (Obecná ãást a Speciální ãást) a 4 kapitol publikace. Barevné fotografie váÏek ji âeského krasu. Miocénní pánev VyÏina doplÀkov˘ch (Seznam citované literatury, v na‰ich publikacích patfiily vÏdy jen jed- a její poznání pro v˘voj této ãásti âeského Vysvûtlení odborn˘ch termínÛ a zkratek, notliv˘m druhÛm, v takovémto rozsahu krasu od M. Lachmanové pfiiná‰í zajímavé Cizojazyãná shrnutí a Rejstfiíky). dosud chybûly a uÏ jen ty by nemûly chy- nové informace k poznání fluviálních sedi- Cílem publikace je shrnout dosavadní bût v Ïádné knihovnû zájemcÛ o pfiírodu, mentÛ ve v˘voji území. Dal‰í ãlánky I. znalosti o roz‰ífiení jednotliv˘ch druhÛ zejména ochráncÛ pfiírody. S˘korové a V. Matou‰ka a V. Cílka se váÏek na Podblanicku a seznámit popu- Pfies maximální snahu se autorovi t˘kají v˘zkumu paleolitické lokality u obce lárnûj‰í formou i laickou vefiejnost s tímto nepodafiilo vyvarovat se nûkter˘ch TmaÀ (vãetnû geologie a geomorfologie této zajímav˘m fiádem hmyzu s nápadn˘mi, nepfiesností, nedÛsledností a nûkdy lokality). Konodonti – dÛleÏitá skupina pomûrnû velk˘mi druhy. Autor uvádí i chyb. O nûkter˘ch uÏ je zmínka v˘‰e. ÏivoãichÛ pro datování, neznámého vzhle- z Podblanicka 47 druhÛ, vãetnû 6 druhÛ Myslím, Ïe síÈ mûla b˘t spí‰e na mapce du a zafiazení, ze kter˘ch se nacházejí v souãasnosti zde nezvûstn˘ch. Jde s vyznaãen˘mi lokalitami, lokality v sedimentech aÏ dva milimetry dlouhé o obecnûj‰í pohled a zobecnûní desetile- v seznamu mûly b˘t dÛslednû uvedeny zoubkovité útvary, jsou dÛleÏité pro stra- t˘ch v˘zkumÛ autora, které zvefiejnil obcí s dal‰ím upfiesnûním a mûly b˘t tigrafii jiÏ od dob svého objevení C. H. v nûkolika pÛvodních pracích. Zájmové oznaãeny i ãtvrtiny základních polí pís- Panderem v r. 1856. Konodontovou bio- území, Podblanicko, je prakticky okresem meny a–d tak, jak jsou nálezy druhÛ stratigrafií v lomu âertovy schody se zab˘- Bene‰ov. zakresleny v pfiehledu druhÛ. Nevhodnû vá L. Slavík. V dal‰ím bloku krátk˘ch V kapitolách 1.1.–1.9. autor vymezuje je uvedena Tab. 12. Dokladové exemplá- zpráv najdeme fiadu zajímavostí – mala- území, struãnû charakterizuje geografic- fie…, která mÛÏe budit myln˘ dojem, kostratigrafii pûnovcÛ z údolí ·varcavy V. ké, klimatické, hydrologické a vegetaãní jakoby autor mûl ve sbírce jen 7 dokla- LoÏka a nûkolik zajímav˘ch Cílkov˘ch pomûry, uvádí soupis 138 lokalit, cha- dov˘ch exempláfiÛ. U nûkter˘ch druhÛ ãlánkÛ s velk˘m rozptylem – o konûprus- rakterizuje váÏky morfologicky, biono- není uveden cel˘ rozsah roz‰ífiení. V˘ãet kém vápenci na Zemské v˘stavû v Praze micky a ekologicky, zmiÀuje se o dosa- lokalit, alespoÀ ãísly s odkazem na 1891, o patinovan˘ch kfiemencov˘ch bal- vadním v˘zkumu a pouÏit˘ch jejich seznam, mûl b˘t uveden u více vanech na tfiech pravûk˘ch lokalitách metodikách. V kapitole 2. je nejrozsáh- druhÛ, nejen vyloÏenû u jednotliv˘ch v âeském krasu, úvahy k estetické úpra- lej‰í ãástí pfiehled druhÛ. U kaÏdého nálezÛ. V pfiehledu zji‰tûn˘ch druhÛ vû a revitalizaci opu‰tûn˘ch lomÛ a názo- druhu je uveden struãn˘ popis, biotop, omylem vypadlo oznaãení Anizoptera, ry k revitalizaci vrchu Tlustec. Dále zde R. stupeÀ bioindikaãní hodnoty, zoogeogra- které je správnû uvedeno ve shrnutí Mikulá‰ pí‰e o bioerozi v jeskyních, tj. fické roz‰ífiení, roz‰ífiení v âR, stupeÀ v˘sledkÛ. o pfiípadech, kdy Ïivoãichové, rostliny ohroÏení a v˘skyt na Podblanicku Celkovû lze publikaci hodnotit kladnû, a mikroorganismy ryjí, vrtají a jinak naru- s vyznaãením v mapû s poli Stfiedoevrop- zejména snaha o pfiiblíÏení váÏek (Odona- ‰ují jeskynû. Jde o vybrané pfiíklady, ne ského síÈového mapování rostlin a Ïivo- ta) laické vefiejnosti je chvályhodná. Pod- o ucelen˘ pfiehled moÏn˘ch pfiípadÛ (napfi. ãichÛ. U vzácnûj‰ích druhÛ jsou uvede- chycení zájmu pak mÛÏe vést ke snaze zde není vÛbec zmínûna koroze jeskynní na konkrétní nalezi‰tû. Struãn˘ popis je o prohloubení znalostí aÏ k váÏné vûdecké v˘zdoby pÛsobená netop˘fiím guanem, jak doplnûn obrázky morfologick˘ch struk- práci. Znaãn˘ v˘znam má kníÏka pro pra- ji popsal napfi. Z. Roth z Domice a nejuni- tur dospûlcÛ a larev, které nûkdy umoÏ- covníky v ochranû pfiírody ihned v souãas- kátnûj‰í pfiípad, kdy sloni v Keni na hofie ní ovûfiit urãení druhu. Obrázky (pero- né dobû. Podobnou popularizaci zajíma- Mt. Elgon sami sv˘mi kly vyr˘pali v tufi- kresby) jsou pfievzaty z rÛzn˘ch v˘ch, ale i ménû znám˘ch ÏivoãichÛ, by se tech rozsáhlou jeskyni). Závûreãná ãást publikací uveden˘ch v Úvodu. Autorovi mûlo pokraãovat. Podobn˘ obsah, sborníku se vûnuje historick˘m prame- se nepodafiilo pfievzít vÏdy nejvhodnûj‰í s podrobnûj‰ím standardním v˘ãtem loka- nÛm a povûstem spojen˘m s oblastí pfiedlohu, ani nepovaÏoval za nutné jed- lit u jednotliv˘ch druhÛ by mohly mít prá- Konûprus, Zlatého konû, âeského krasu. notné zpracování. Nevhodné aÏ chybné ce o váÏkách i z jin˘ch regionÛ. Najdeme zde mj. i pfieti‰tûná pojednání V. jsou napfi. obrázky: Coenagrion pulchel- Publikaci je moÏné objednat na adrese: Krolmuse, F. Palackého, Josefa Mánesa lum zadeãek sameãka, Aeshna cyanea Podblanické ekocentrum âSOP, Plátení- a Jana Axamita. Sborník zdobí (na obálce konec zadeãku imaga, Sympetrum danae kova 264, 258 012 Vla‰im. i uvnitfi) charakteristické kresby Káji hruì a zadeãek z boku, S. sanguineum Jifií Zelen˘

192 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 6