Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM MIKROREGIONU Travel to services in selected microregion
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Bc. Aleš DOKOUPIL
Brno, červen 2008 Jméno a příjmení autora: Aleš Dokoupil Název diplomové práce: Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu Název práce v angličtině: Travel to services in selected microregion Katedra: regionálního rozvoje a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2008
Anotace Tato práce analyzuje procesy obslužné spádovosti v mikroregionu Zábřeh. Zkoumané území zahrnuje správní obvod obce s rozšířenou působností Zábřeh a vybrané sousedící obce, celkem je zkoumána obslužná spádovost 56 obcí. Hodnocenými obslužnými procesy jsou dojížďka do škol, do zdravotnických zařízení a dojížďka za maloobchodem a službami. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření jsou vymezeny parciální mikroregiony a jejich obslužná střediska na nadlokální a mikroregionální úrovni. Následně je popsán komplexní obslužný mikroregion zájmového území.
Annotation The work analyses processes of the service transport network in the microregion of Zábřeh. The territory under review includes administration district of the municipality with extended powers of Zábřeh and selected neighbouring municipalities; service transport network of a total of 56 municipalities are examined. The evaluated service processes include commuting to schools, health facilities, retailing and services. Based on evaluation of the questionnaire investigation, partial microregions and their service centres at a supralocal and microregional level are specified. The comprehensive service microregion of the territory in question is subsequently described.
Klíčová slova region, mikroregion, spádovost, Zábřežsko, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby
Keywords region, microregion, travel, Zábřežsko, public health, educational system, retail, services
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko správní fakulty MU. V Brně dne 29. června 2008 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
Obsah Obsah ...... 5 Úvod ...... 6 1 Teoretická východiska ...... 8 1.1 Region ...... 8 1.2 Sociogeografická regionalizace ...... 9 2 Metodická východiska ...... 15 2.1 Metody určení obslužných středisek ...... 15 2.1.1 Určení středisek na základě statistických charakteristik ...... 16 2.1.2 Určení středisek na základě dynamických charakteristik ...... 17 2.2 Vymezení sfér vlivu středisek ...... 18 2.2.1 Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů ...... 18 2.2.2 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření ...... 20 3 Výzkumy na území Česka ...... 21 3.1 Geografická organizace společnosti ...... 21 3.2 Střediska maloobchodu a služeb ...... 25 4 Vymezení zkoumaného území ...... 32 5 Parciální obslužné mikroregiony zkoumaného území ...... 35 5.1 Mikroregion maloobchodu a služeb ...... 35 5.2 Zdravotnický mikroregion ...... 43 5.3 Školský mikroregion ...... 50 6 Komplexní obslužný mikroregion ...... 57 Závěr ...... 63 Seznam tabulek ...... 65 Seznam obrázků ...... 65 Seznam zkratek ...... 65 Seznam příloh ...... 66 Seznam použité literatury a dalších pramenů ...... 66 Příloha č. 1 – Vzor dotazníku pro starosty obcí ...... 68 Příloha č. 2 – Seznam oslovených obcí ...... 70
Úvod Každá sídelní struktura je charakteristická a rozdílná po kvalitativní i kvantitativní stránce. Jednotlivá sídla neexistují jako prostorově izolované jednotky, ale jsou propojená mezisídelními vztahy, vznikajícími propojením ekonomických a společenských funkcí, funkčními vztahy. Jedním z takových vztahů je i uspokojování nároků obyvatelstva v oblasti občanské vybavenosti (obchody, zdravotnická zařízení, školy, divadla, knihovny atd.), přičemž průvodním jevem společenského rozvoje je zvyšování nároků obyvatelstva, což vede k jejich hierarchicky diferencovanějšímu využívání. Na území České republiky se z historických důvodů nachází poměrně hustá síť 6428 obcí, přičemž nejvíce obcí je malých (do 500 obyvatel) a na jednu obec v průměru připadá pouze 1650 obyvatel. Je tedy přirozené, že důležitou úlohu v uspokojování potřeb obyvatelstva sehrává dojížďka. Důvodem je soustředění občanské vybavenosti do omezeného počtu středisek, a to především z ekonomických důvodů. V této práci je zkoumána dojížďka za nákupy zboží a služeb, dojížďka do škol a zdravotnických zařízení. Zkoumané obslužné procesy můžeme označit jako jedny z nejdůležitějších regionálně diferencovaných socioekonomických procesů. Zájmové území předkládané práce, kde je analyzována výše zmíněná dojížďka, zahrnuje správní obvod obce s rozšířenou působností Zábřeh a vybrané okolní obce. Správní obvod obce Zábřeh se nachází v okrese Šumperk a zahrnuje celkem 28 obcí. Zájmové území zasahuje také do okresů Olomouc, Ústí nad Orlicí a Svitavy, kde byla zkoumána dojížďka v dalších 28 obcích. Ve výsledných 56 obcích bylo provedeno dotazníkové šetření přes starosty obcí, částečně rozesláním elektronickou formou, částečně písemně. Vedlejším cílem práce je porovnání úspěšnosti obeslání starostů dotazníky v elektronické a písemné podobě. Prvním cílem předkládané práce je stanovení středisek dojížďky za nákupy zboží a služeb, dojížďky do škol a dojížďky do zdravotnických zařízení, včetně vymezení sfér jejich vlivu. Střediska a sféry jejich vlivu budou stanovena na nadlokální a mikroregionální úrovni.
6 Druhým cíle je, na základě analýzy jednotlivých dojížděk, určení komplexních středisek obsluhy a jejich sfér vlivu. Tato střediska bude opět vymezena na nadlokální i mikroregionální úrovni. Následně bude vymezen komplexní mikroregion. Třetím cílem je srovnání s provedenou regionalizací Maryáše 1 a související ověření Hamplova 2 poznatku o souhlasnosti správních obvodů obcí s rozšířenou působností se systémem mikroregionů 1. stupně.
1 MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva . Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno – Praha 1987. 2 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 7 1 Teoretická východiska
1.1 Region
„Samotné definování regionu je považováno za jeden z nejsložitějších problémů prostorové ekonomiky. Snadnější je definovat specificky vymezený region než region jako obecnou kategorii. I přesto, že pojem regionu má své místo v různých disciplínách, v historii, ekonomii, statistice, sociologii, etnografii, politologii, urbanistice, nejvýraznější zájem o něj se soustředil v geografii. Geografie vychází z teze, že povrch země je možné rozdělit na území s osobitým charakterem. Region lze chápat jako geograficky ohraničené území, které se od ostatních odlišuje souborem přírodních daností, strukturou obyvatelstva, strukturou ekonomiky apod. Jestliže však vystupují sociální kritéria v prioritním postavení, můžeme pod regionem chápat územní jednotku, ve které se odehrávají právě základní životní funkce obyvatelstva: práce, bydlení, vzdělávání, zájmová aktivita, zdravotní a sociální zabezpečení, aj.“ 3. Právě tento pohled na regiony je i základem předkládané práce. Spádovost za službami, jako jedna ze základních životních funkcí obyvatelstva, totiž významným způsobem ovlivňuje formování regionů. V tomto smyslu Hampl 4 ve své práci hovoří o tzv. geografické organizaci společnosti, přičemž používá pojem „sociogeografický region“. Uvádí, že sociogeografické regiony jsou relativně autonomní – objektivně existující – komplexy sociálněgeografických prvků a jejich vztahů, tj. organické územní celky. Klíčový význam má právě zdůraznění vztahů mezi příslušnými prvky i dílčími funkčními systémy (bydliště, pracoviště, služby atd.), neboť právě vztahy, resp. odpovídající procesy mají rozhodující integrační úlohu. Na základě vymezení rozsahu takto specificky definovaných regionů a určení stupně jejich samostatnosti, je podle Hampla následně možné základním způsobem charakterizovat význam samotných středisek osídlení.
3 ŽÍTEK, V. Regionální ekonomie a politika . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 170 s. ISBN 80 210 3478 5, s.62. 4 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR . 1. vyd. Praha: Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 8 1.2 Sociogeografická regionalizace
Hampl 5 v práci, věnující se geografické organizaci společnosti, zdůrazňuje potřebu zařazení současných procesů formování sociogeografických regionů do kontextu dlouhodobého vývoje sociogeografické organizace. Jako obecné východisko používá teorii stádií , resp. její různé modifikace, jedná se zejména o její geografickou interpretaci. Formuluje obecné charakteristiky této organizace a příslušných tendencí podle tří základních stádií. Za nejobecnější rozdíly u těchto stádií označuje rozdíly v úrovni a kvalitativní formě vývojové dynamiky společnosti a její geografické organizace. „Jestliže obvyklé označení stádií pre industriální , industriální a post industriální je odvozeno více méně jen z významových posunů podle ekonomických sektorů, pak pro integrální vývojové rozlišení je vhodnější označení statická dynamická organická společnost (systém), přičemž v případě dynamického (industriálního) stádia je nutné zdůrazňovat extenzivní charakter této dynamiky (zjednodušeně pak spojitost kvalitativního a kvantitativního růstu), kdežto v případě organického (post industriálního stádia) intenzivní charakter dynamiky, tj. dominanci kvalitativních forem růstu“ 6. Rozdíly v geografické organizaci společnosti dále Hampl rozvádí na příkladu vývoje funkce jádrových jednotek, jakožto klíčových prvků územní polarizace, forem a intenzity interakcí – prostorových pohybů a následně i charakteru integrace regionálních celků. V prvém případě se jedná především o povahu urbanizace, jakožto procesu formování střediskové hierarchie, která je páteří nové – modernizační – formy územní dělby práce. Důležitá byla, jak uvádí, úloha měst i v období pre industriálním, avšak podíl městského obyvatelstva i městské ekonomiky byl velmi nízký. Nepodstatná a kolísavá byla i vývojová dynamika měst. Teprve s nástupem industriální fáze dochází k výjimečné růstové dynamice a k masovému rozvoji měst, k formování hierarchických soustav středisek. S nástupem post industriální éry je sice klasická forma růstu měst utlumena, dochází však ke kvalitativní proměně rozvoje zvláště největších center, tj. k růstu významu a střediskové působnosti velkých měst díky koncentraci řídících funkcí. V období časového „průniku“ industriální a post industriální fáze je navíc charakteristický měřítkový posun koncentračního procesu – vytváření a rozšiřování
5 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 6 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X, s. 20. 9 metropolitních areálů, a tedy nadnodální formy středisek, resp. jader. Souběžně s rozvojem měst docházelo ke zvyšování prostorové mobility obyvatelstva, materiálů a informací. Tento růst, jak Hampl potvrzuje, dále pokračuje, ale zatímco v industriální etapě dominoval koncentrační proces, a tudíž relativně jednostranná orientace pohybů (např. mezi jádrem a zázemím), zásadně se zvyšuje význam informačních kontaktů atd. Koncentrace jevů se tudíž proměňuje na koncentraci vztahů, migraci obyvatelstva, ztrácející funkci koncentračního mechanizmu a nabývající funkci mechanizmu propojovacího, resp. integračního. S rozvojem všech těchto procesů docházelo a dochází i ke změnám úrovně a podmíněnosti integrace sociogeografických regionů. Jestliže v pre industriálním období měly hlavní vliv vnější přírodní podmínky, pak v období industriálním se zásadním způsobem zvýšil význam vnitřních vazeb spojených s územní dělbou práce. Vytvořila se tak i nová – nodální forma regionů , resp. celá jejich hierarchická soustava. „Nodální regiony lze charakterizovat jako určitý komplex jednotek v prostoru, které jsou vzájemně propojené především prostřednictvím sídelního centra. Vazby mezi sídly vznikají na bázi poskytování určitých služeb, pracovních příležitostí, administrativních funkcí, soustředěných v centrálním městě“ 7. V kontextu vývoje systému osídlení Česka Hampl rozlišuje následující obecné tendence v hierarchizaci regionálních středisek : 1. Rozšiřování souboru měst, při současném (řádově významnějším) zvyšování jejich velikostní diferenciace. 2. Zužování souboru „pravých“ regionálních středisek, při jejich pronikavém významovém rozrůzňování. 3. Formování hierarchie omezeného počtu nadnodálních center (metropolitních areálů), které vede k vytváření dvojí (řádově odlišné) hierarchie center. 4. Prohlubování hierarchické diferenciace na nejnižších úrovních prostřednictvím vyklidňování malých sídel vedoucím ke zvyšování četnosti nejslabších jednotek. Ve své práci Hampl konstatuje, že tato hierarchická soustava nodálních regionů zůstává zachována i v post industriálním období, přičemž pokračuje proces zvětšování rozsahu
7 ŽÍTEK, V. Regionální ekonomie a politika . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 170 s. ISBN 80 210 3478 5, s.63. 10 regionů určitého kvalitativního řádu a posun „silné“ integrity z mikroregionů na řádově vyšší celky v souvislosti s metropolizačním procesem. Pokud se jedná o hodnocení vývoje koncentrace a hierarchizace v rámci českého prostoru a navazujícího rozlišení obecných a specifických tendencí, Hampl 8 provádí mezinárodní srovnání, pro které vybírá čtyři státy s dlouhodobě relativně stabilním administrativním členěním (Francie, Španělsko, Japonsko, Korejská republika). Hlavní pozornost věnuje celkovému vývoji územní koncentrace obyvatelstva s cílem potvrzení všeobecné orientace procesu a jeho průběhu. Při výběru zemí zohledňuje odlišnou vývojovou zralost jednotlivých zemí a odpovídající časové diferenciace v nástupu a průběhu koncentračního procesu. Závěrem konstatuje, že průběh celého procesu byl v podstatě u všech zkoumaných zemí v souladu s vývojem v českém prostoru. Soubor hodnocení vývojových procesů týkající se českého prostoru tak považuje za dostatečně obecný a český prostor označuje za reprezentativní modelové území pro studium dlouhodobých sociogeografických procesů v industriálním období. Přes toto konstatování Hampl 9 ovšem upozorňuje na významná specifika a deformace těchto procesů na českém území v pozdních industrializačních fázích. Jedná se zejména o deformace v přímém důsledku tzv. „socialistického plánování“ (např. schválená středisková soustava sídel) nebo zprostředkované důsledky celkové povahy strategie prosazované socialistickým režimem (tj. utlumení regionálních a lokálních aktivit, substituce ekonomických hodnocení politickým rozhodováním). Vzhledem ke změnám v reálných poměrech dělí Hampl poválečné období na čtyři etapy (fáze vývoje). První fázi spojuje s krátkým obdobím těsně po 2. světové válce, orientačně do roku 1950 , tj. do prvního poválečného sčítání. V tomto období došlo v důsledku odsunu obyvatelstva německé národnosti ke značnému úbytku populace žijící na území Česka, přičemž dosídlování pohraničí nemohlo být vzhledem k potenciálu české populace dostatečné. Charakteristická byla výrazně selektivní orientace tohoto dosídlování, která způsobila další prohloubení jak geografické nerovnoměrnosti osídlení, tak i střediskové hierarchie.
8 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 9 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 11 V dalším období, tj. v letech 1950 1970 , dochází k přesunům obyvatelstva do socializmem preferovaných oblastí těžkého průmyslu. Jednalo se především o obě největší uhelné pánve, zejména o oblast Ostravska. Navzdory omezování rozvoje největších a nejvyspělejších center (především Prahy) se úroveň územní koncentrace díky oblastem těžkého průmyslu, třebaže zpomaleně, dále zvyšovala i na regionální úrovni. V úrovni sídelní byla vysoká dynamika koncentračních procesů v podstatě zachována v důsledku růstu silně podporovaných menších a středních měst v periferních územích. V 60. letech byla zaváděna tzv. „středisková soustava“, která se postupně stala hlavním strategickým nástrojem územního a regionálního plánování. Její důsledky se projevily zejména v preferenci menších a středních měst, později zejména měst okresních, a dále ve všeobecně nivelizačních přístupech k územnímu rozvoji. Zcela byl proto potlačen metropolizační a suburbanizační proces. Souběžně se zvyšoval důraz na růst obyvatelstva, resp. pracovních zdrojů, v rámci přetrvávajících extenzivních koncepcí ekonomického rozvoje. Tehdejší podstatu plánování podle Hampla 10 zjednodušeně vystihuje posloupnost: přírůstek obyvatelstva určuje objem bytové výstavby a následně i růst pracovních příležitostí. Období vymezené statisticky cenzy v letech 1970 1991 je poslední socialistickou fází sociogeografických procesů. Je charakteristická všeobecnou stagnací koncentračních procesů, s jedinou významnou výjimkou, kterou (jak již bylo naznačeno v předchozím odstavci) zvláště v 70.letech představoval přednostní rozvoj okresních měst. Na jedné straně docházelo k relativně intenzivní mikrokoncentraci v rámci okresů a na straně druhé k nivelizaci v regionální (nadokresní) úrovni. Klíčovým faktorem pro růst měst byla administrativní funkce. Zvýšeně to platilo pro okresní města a zejména pro malá (a často nevhodně vybraná) okresní města, která v důsledku nivelizace v rozmisťování investic do úrovně okresů mohla značně ovlivňovat vlastní růst na úkor konkurentů. V souvislosti s preferencí menších měst na jedné straně a s celkovým zhoršováním demografické situace na straně druhé byl populační vývoj v zázemí velkých měst nepříznivý a často zde docházelo k úbytku obyvatelstva. Jestliže v předchozích obdobích lze hovořit o utlumení metropolizačních a suburbanizačních procesů, v tomto období již dochází ke kontrametropolizaci.
10 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 12 Za hlavní deformující vlivy tří „socialistických fází“ Hampl 11 označuje relativní vývojovou stagnaci geografické organizace, nikoliv její samotnou přeměnu. Docházelo k neefektivnímu protažení (přetažení) extenzivních forem vývoje a k prohlubování navazujících ekologických a vnitrospolečenských problémů (faktická likvidace územní samosprávy). Progresivní formy vývoje byly utlumeny nebo nebyly nastartovány (prohlubování, resp. rozvíjení funkční/kvalitativní hierarchizace center a s tím související vztahové organizace). Charakteristické bylo vztahové – dojížďkové a částečně i migrační – uzavírání okresů, tj. poměrně malých a často neorganických územních celků a omezení selektivních koncentračních procesů jen do rámců těchto jednotek při současném preferování nivelizace v nadokresní úrovni. Prodlužování extenzivních forem vývoje bylo spojeno s nevhodným ovlivňováním distribuce obyvatelstva i ekonomiky, s preferencí těžkého průmyslu a industrializace periferních prostorů. Kvalitativně nejvyspělejší centra a regiony byly do určité míry nejen růstově tlumeny, ale byly i postiženy nedostatečnou údržbou bytového a nebytového fondu, technické a sociální infrastruktury apod. Čtvrtá fáze vývoje hierarchie sídelního a regionálního systému Česka se odvíjí od změny společenských podmínek v roce 1989, Hampl ji vymezuje do let 1991 2001 , tj. do období mezi dvěma posledními sčítáními obyvatelstva. Toto období je charakteristické nástupem a posilováním rozvojových forem post industriálního typu. Je reakcí nejen na socialistické přetažení extenzivní (industriální) fáze, ale především na zpoždění geografické organizace českého prostoru za vyspělou Evropou. Prosazují se také „nápravné“ vývojové tendence vedoucí k odstranění disproporcí mezi dosavadním „socialistickým“ a žádoucím rozmístěním kapitálu a pracovních zdrojů. Za nejpodstatnější rys charakteru a orientace územní diferenciace po roce 1989 Hampl považuje zásadní zvýšení jeho selektivnosti a dynamiky. Změna poměrů po roce 1989, jak uvádí, neznamenala jen „otevření společnosti“ a odpovídající vývojovou dynamizaci, ale i kvalitativní proměnu faktorů podmiňujících rozvoj. Nástup post industriálních forem vývoje v kombinaci s uplatňováním tržní konkurence nejen prohloubil, ale v řadě ohledů i „obrátil“ hodnotu rozvojového potenciálu zejména u hlavních center a koncentračních prostorů. Byly nastartovány tendence pozitivní i negativní selekce, a tedy procesy výměny vůdčích jednotek. V podmínkách České republiky to znamenalo na jedné straně mimořádný růst Prahy a příznivý vývoj dalších velkých středisek s diverzifikovanou ekonomikou a rozvinutou sférou služeb a kvartérních aktivit, na straně
11 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 13 druhé velmi silný útlum rozvoje koncentrací těžkého průmyslu (zvláště pak pánevních oblastí).
14 2 Metodická východiska 12
Tato kapitola je zpracována na základě Maryášovy práce „K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu“, která přehledným způsobem shrnuje základní metodické přístupy, používané při výběru středisek a vymezování sfér jejich vlivu. „Na základě teoretických koncepcí o pokročilé etapě rozvoje urbanizace lze říci, že dochází nebo v nejbližší době bude docházet k postupnému nahrazování extenzivní formy koncentrace obyvatelstva intenzivní formou, tj. procesem koncentrace vztahů (kontaktů) obyvatelstva. Při aplikaci těchto teoretických koncepcí na obslužnou sféru vyvstává nutnost přejít v současné etapě vývoje při hodnocení role a úrovně vybavenosti určitého střediska od prostého kvantitativního hodnocení (např. podle koncentrace určitých aktivit), ke kvantitativně kvalitativnímu hodnocení, kdy hodnotíme i důležitost střediska v obslužném systému (v obchodě např. „poptávku“ obyvatelstva po daném středisku) a teprve následně můžeme ohodnotit koncentraci aktivit, a to i z hlediska její dostatečnosti, resp. nedostatečnosti. Pro hodnocení úrovně obslužné vybavenosti určitého střediska nebo skupiny středisek je nezbytné hierarchizovat soubor obslužných středisek, abychom určitým způsobem ohodnotili regionální působnost střediska. Vzhledem k tomu, že dané středisko obsluhuje vedle vlastního obyvatelstva rovněž obyvatelstvo ve svém zázemí, jejichž počet se může významně lišit i mezi středisky stejné hierarchické úrovně, je vhodné vyhodnotit úroveň vybavenosti střediska i vzhledem k těmto obyvatelům“ 13 .
2.1 Metody určení obslužných středisek
Ve své práci, věnující se metodám výběru středisek a vymezení sfér jejich vlivu, Maryáš doporučuje využití metodických přístupů Dickinsona a Smailese, jejichž výsledkem jsou: • statistické charakteristiky – jedná se o vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, využívají dat běžně zjišťovaných statickými úřady nebo různými resortními soupisy
12 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV . 1. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 77. ISSN 0375 6122. 13 MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV . 1. vyd. Brno : Československá akademie věd, Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85 103. ISSN 0587 1247, s.85. 15 • dynamické charakteristiky – střediska se vymezují na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly, je využíváno dat z anketárních šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel
2.1.1 Určení středisek na základě statistických charakteristik
Práce, vymezující střediskovost sídel na základě ukazatelů o maloobchodě případně celé obslužné sféry většinou metodicky vychází z Christallerovy teorie centrálních míst a vymezují střediskovost sídla podle druhů funkcí sídla, podle přebytku významnosti sídla, případně podle komplexnějších ukazatelů. Při vymezování střediskovosti sídla podle druhů funkcí sídla je střediskovost určována podle koncentrace druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, nebo podle výskytu specializovaných druhů zařízení. Tuto metodu však podle Maryáše můžeme považovat za málo výstižnou, neboť bere v úvahu pouze potencionální možnost sídla být střediskem. Nezjistíme, zda sídlo skutečně funguje jako středisko i pro své zázemí, protože obslužná vybavenost sídla odpovídá především jeho populační velikosti a teprve v druhé řadě velikosti obsluhovaného zázemí. Tato metoda je spíše orientační a může být opodstatněná v případech, kdy nejsou dostupná jiná data, která by lépe charakterizovala střediskovost sídla, nebo pokud je doplněna ještě dalšími charakteristikami. Metodický přístup, využívající přebytku významnosti sídla, je založen na kvantifikaci tzv. přebytku významu sídla, tj. zjišťujeme, zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumání území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat. Určení střediskovosti tímto způsobem se opírá především o ukazatele: • počtu obslužných zařízení – podle procentního zastoupení vybraných typů obchodů v sídle na úhrnu těchto obchodů ve zkoumaném území určujeme maloobchodní funkci sídla, od této hodnoty odečteme procentní zastoupení počtu obyvatel sídla na celkovém počtu obyvatel zkoumaného území. Sídla s kladnou hodnotou indexu považujeme za střediska. • kapacity obslužných zařízení – metoda využívá především data o zaměstnanosti v obslužné sféře, resp. v maloobchodě. Je založena na porovnání podílu zaměstnaných v těchto odvětvích v sídle s průměrným podílem zaměstnaných v obslužné sféře nebo maloobchodě na zkoumaném území, resp. v celé zemi.
16 • využití obslužných zařízení – základem jsou data o realizovaném maloobchodním obratu. V bývalé ČSSR byla metoda použita především v aplikovaném výzkumu v pracích Výzkumného ústavu obchodu Praha, kde je termín „přebytek významu sídla“ nahrazován termínem „kladný nákupní spád“. Při hodnocení středisek na základě přebytku významu sídla můžeme ze nejméně vhodná považovat data o počtu obslužných zařízení. Samotný počet zařízení nám nic neříká o kapacitě nebo využití, které jsou velmi variabilní jak mezi jednotlivými sortimentními druhy zařízení, tak i mezi zařízeními stejného sortimentu. Použití dat o počtu zaměstnaných nám dovoluje určitým způsobem charakterizovat sídla a tato data se často používají pro charakteristiku celé obslužné sféry. Pro maloobchod již není jejich použití tak vhodné, protože rozdíly ve využití zařízení o stejné kapacitě mohou být v konkrétních případech velké. Za nejvhodnější můžeme považovat údaje o realizovaném maloobchodním obratu.
Do skupiny prací, jejichž základem jsou komplexnější ukazatele, můžeme zařadit práce, které hodnotí střediska maloobchodu buď na základě kombinace výše uvedených metodických přístupů, nebo pomocí komplexnějších matematických indexů. Rozdíl oproti metodickým přístupům založeným na kvantifikaci tzv. přebytku významu je především v tom, že uvedené indexy se snaží určitým způsobem zhodnotit i počet obyvatel střediska, tedy hodnota indexu sídel se stejným přebytkem významu, např. kladným nákupním saldem, roste s počtem obyvatel sídla.
Za nejvhodnější metodický postup výběru středisek na základě statistických charakteristik Maryáš považuje aplikaci komplexních ukazatelů (pokud není založen jen na údajích o počtu zařízení).
2.1.2 Určení středisek na základě dynamických charakteristik
Metodické postupy založené na dynamických charakteristikách, hlavně na údajích o spádovosti obyvatel za občanským vybavením, se používají nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale především pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu středisko – zázemí. Údaje o pohybu obyvatelstva za nákupy nejsou běžně statisticky zjišťovány, ale získávají se pomocí anketárních šetření. Z metodického hlediska za nejvhodnější považuje Maryáš
17 anketární šetření prováděná přímo v domácnostech, a to buď formou rozesílání dotazníků poštou, nebo přes soustavu základních škol, kdy odpovídají rodiče dětí. Pro zpracování rozsáhlejšího území je to však sotva technicky proveditelné, proto je vhodné použít náhradního šetření prováděného např. přes starosty obecních úřadů. I když výsledky nemusí být vždy plně reprezentativní, odrážejí realitu mnohem více než při použití statických charakteristik.
2.2 Vymezení sfér vlivu středisek
Důležitým problémem geografie maloobchodu a služeb, konstatuje Maryáš, je vymezení sfér vlivu obslužných středisek, neboť dojížďka za občanským vybavením je vedle dojížďky do zaměstnání jedním z důležitých regionotvorných procesů. Při vymezování zázemí středisek maloobchodu, resp. celé obslužné sféry, jsou používány především metodické přístupy založené jednak na využití interakčních modelů, jednak na využití údajů z anketárních šetření.
2.2.1 Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů
Pro vymezení sfér vlivu středisek maloobchodu, resp. obslužné sféry, jsou za nejpoužívanější považovány gravitační modely a modely intervenujících příležitostí. Skupina gravitačních modelů vychází z Newtonova gravitačního zákona a byla nejdříve používaným druhem interakčních modelů. Použití gravitačních modelů bylo zpočátku omezeno jen na demografické výzkumy, teprve od 30. let tohoto století byly používány i pro vymezení spádových území nákupních, resp. obslužných středisek. Maryáš odkazuje na původní vyjádření gravitačního zákona (Carrothers, 1956): interakce mezi dvěma středisky (zónami) koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s velikostí obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi. Pozdější vývoj modelu vedl ke zevšeobecnění proměnných, když byla místo počtu obyvatel sídla zavedena tzv. „produkční proměnná“ , což je v podstatě úroveň poptávky v sídle a tzv. „proměnná atraktivity“, což je úroveň nabídky v jiném sídle. Rovněž vzdálenost je nahrazována tzv. „generalizovanou dopravní funkcí“. V závislosti na tom, zda některá z proměnných není dána a musíme ji nahrazovat zástupnou proměnnou, můžeme dále gravitační modely dělit na: 18 • gravitační modely bez omezení nejznámějším modelem tohoto typu je tzv. „Reillyho zákon maloobchodní gravitace“. Reilly jej formuloval na základě anketárního šetření, provedeného v Texasu ve 20. letech, takto: dvě města v normálních podmínkách, která jsou středisky maloobchodu, přitahují nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle počtu obyvatel těchto měst a nepřímo úměrně síle vzdálenosti každého z těchto měst k okolním sídlům. Reilly však zdůrazňuje, že tento model nezahrnuje všechny vlivy, které působí na rozdělení výdajů obyvatel menšího sídla mezi okolní střediska. Jedná se například o: dopravní spojení, kvalitu komunikační sítě, hustotu obyvatel, obchodní a společenskou atraktivitu střediskových sídel, geografické podmínky, sociální a příjmovou diferenciaci spotřebitelů aj..Základem je výpočet tzv. bodů rovnováhy mezi středisky, pro tyto body platí, že pravděpodobnost cestování za nákupy do jednoho střediska je rovna pravděpodobnosti cestování za nákupy do konkurenčního střediska. Tímto způsobem je tedy možné vymezovat spádové oblasti jednotlivých středisek Maryáš však upozorňuje, že někteří autoři (např.Berry 1967, Reif 1973) poukazují na možné zkreslení skutečnosti tím, že považují sféry vlivu středisek za uzavřené a navzájem se vylučující. Výzkumy totiž prokázaly existenci přechodných území odkud obyvatelé dojíždějí za nákupy víceméně pravidelně do dvou nebo více středisek. • gravitační modely s omezením jak bylo výše uvedeno, nemáme li k dispozici údaje za produkční proměnnou nebo proměnnou atraktivity, lze je nahradit zástupnými proměnnými. Při tomto se zavádí určitá omezení. Mohou nastat tři případy gravitačních modelů s omezením: o produkčně omezený případ o atrakčně omezený případ o produkčně – atrakčně omezený případ V geografii maloobchodu a služeb se používá především produkčně omezený případ, kdy se nahrazuje proměnná atraktivity zástupnou proměnnou (např. počtem druhů zařízení, počtem zaměstnaných v maloobchodě, prodejní plochou nebo maloobchodním obratem ve středisku). Nejznámějším modelem tohoto typu je však Huffův model (1963), který definuje podíl cest za nákupy z určitého sídla do všech středisek zkoumané oblasti. Tento podíl lze považovat za pravděpodobnost, že určité středisko bude vybráno jako cíl nákupů obyvateli sídla. Huffův model a jemu koncepčně podobné (indexní, potenciální modely) jsou pro problematiku v této oblasti velkým přínosem, nejen v pravděpodobnostním pojetí, ale především v tom, že
19 umožňují rozdělit spádová území mezi více než dvě střediska. Tyto modely jsou v současnosti nejpoužívanějším typem interakčních modelů. Modely intervenujících příležitostí se liší od gravitačních modelů v tom smyslu, že neměří rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale pojmy intervenujících, možných, příležitostí. Původní formulace modelu je následující: počet cest do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu intervenujících příležitostí. V tomto modelu se předpokládá, že vyjíždějící vezme v úvahu postupně každou příležitost, které dosáhne, pokud má určitou pravděpodobnost, že jeho potřeby budou uspokojeny. Použití interakčních modelů pro vymezení spádových území má určitá omezení v tom, že tyto modely: • požadují rovnovážný stav zkoumaného jevu • považují prostorový systém za uzavřený, neuvažujeme cesty za nákupy mimo zkoumané území • jsou založeny na bydlišti obyvatelstva, tedy neuvažují spádovost za nákupy, která je založena na pracovišti • jsou omezeny výběrem ukazatelů, kterými určujeme střediskovost sídla i dopravní funkci • předpokládají pokles výdajů se vzdáleností, resp. počtem intervenujících příležitostí.
2.2.2 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření
Při zjišťování spádovosti za nákupy anketárním šetřením se v podstatě požívají dva způsoby: • anketou ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska • anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti Většina výzkumů založených na anketárních šetřeních uvádí, že v podstatě v každé hierarchické úrovni existuje zóna intenzívní dojížďky, zóna slabší dojížďky a přechodná zóna. Při anketárním šetření v obslužných zařízeních střediska je však problematické stanovení kritérií, kterými určujeme jednak rozsah spádového území, jednak intenzitu vztahu středisko – zázemí, proto za vhodnější Maryáš považuje anketární šetření prováděné ve všech sídlech oblasti.
20 3 Výzkumy na území Česka
Předchozí kapitoly byly věnovány víceméně teoretickému úvodu k dané problematice, nástinu vývoje hierarchie sídelního a regionálního systému Česka, respektive metodickým východiskům, umožňujícím výběr středisek a vymezení sfér jejich vlivu. V této kapitole budou podrobněji rozvedeny stěžejní výzkumné práce, věnující se dané problematice. Práce Martina Hampla 14 „Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext“ byla zmíněna již v teoretickém úvodu v souvislosti s pojmem „sociografický region“ a formování regionů v kontextu dlouhodobého vývoje sociogeografické organizace. V této kapitole bude zejména popsáno Hamplovo rozlišení jednotlivých typů regionů, ke kterému dospěl na základě vlastního výzkumu. V závěru předkládané práce bude provedeno srovnání komplexního obslužného mikroregionu Zábřežska s Hamplovou regionalizací, resp. jeho zařazení do Hamplem stanoveného systému regionů. Z pohledu dojížďky za občanským vybavením (tj. obslužných středisek), která je jedním z důležitých regionotvorných procesů, se věnuje určování středisek a vymezování jejich zázemí práce Jaroslava Maryáše 15 „Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu“. Vzhledem k předkládané práci je relevantní zejména jeho metoda výběru středisek na základě regionální působnosti a vymezení sfér jejich vlivu, která bude v práci využita.
3.1 Geografická organizace společnosti 16
Hampl zkoumá dva hlavní typy sociogeografických jednotek – regiony a metropolitni areály, přičemž se zabývá jejich vymezením na území Česka, ale také vztahy určujícími integritu těchto celků. Vzhledem k tématu předkládané práce je dále věnován prostor Hamplovu výzkumu regionů.
14 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 15 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 16 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 21 Regiony obecně definuje jako komplexní celky v jejichž rámci je rozvíjena nejpodstatnější forma územní dělby práce, resp. funkcí spojená primárně s polaritou jádra a zázemí i s hierarchickým uspořádáním soustav polarit tohoto druhu. Při hodnocení vztahů (region integrujících procesů) považuje za rozhodující hierarchický aspekt, neboť integrita regionů je podmíněna právě nerovnocenností jejich částí a odpovídajícím formováním vztahů podřízenosti a nadřízenosti. Hampl ve své práci převážně vychází ze dvou hlavních regionálních procesů – dojížďky za prací a dojížďky do škol. Tyto procesy považuje za dostatečně reprezentativní jak pro vymezování sociogeografických regionů, tak i pro jejich hierarchické rozlišování. Přestože jako hlavní podklady při výzkumu sociogeografické regionalizace Česka Hampl využívá těchto dvou hlavních, výše zmíněných regionálních procesů – dojížďky za prací a dojížďky do škol, ve své práci používá i další doplňující kritéria, resp. zásady, ze kterých vychází : 1. Nejdříve byly vymezeny základní funkční regiony na základě převládajícího směru pracovní vyjížďky z jednotlivých obcí („nestředisek“) do vybraných středisek. Při jejich vymezování tedy Hampl nesledoval školskou dojížďku. Intenzita pracovní dojížďky totiž výrazně převyšuje intenzitu ostatních forem prostorové mobility obyvatelstva a její relativní uzavřenost v rámci (pracovních) mikroregionů může být, jak potvrzuje, základním kritériem pro stanovení měřítkově nejnižších funkcí, tj. vztahově uzavřených sociogeografických jednotek. 2. Při seskupování základních funkčních regionů do vyšších celků přijímá princip zachování nejsilnějších vazeb – princip převládajícího spádu při přiřazování nižších jednotek k vyšším centrům. Jeho prvotním kritériem při tomto seskupování je nejsilnější směr celkové vyjížďky, tj. zde již dojížďky pracovní i školské, a to z nižších (podřízených) středisek do center silnějších. Nikoliv tedy k centrům relativně rovnocenným, protože to by vedlo pouze ke specifikaci dvojjaderných regionů. Hodnocení podle celkové vyjížďky zvyšuje komplexní reprezentativnost hierarchizačního kritéria a zároveň zachovává vyšší významové ocenění pracovní dojížďky vzhledem k jejímu až trojnásobnému převýšení rozsahu dojížďky studentů. Výsledkem tohoto postupu bylo stanovení vícestupňové hierarchie středisek a jejich regionů, takže dále Hampl (především podle velikostních hledisek) rozlišil dílčí hierarchické úrovně.
22 3. Dalšími použitými zásadami byly požadavek územní celistvosti vymezovaných regionů (vyloučení enkláv) a požadavek dostatečné (minimální) velikosti jednak celého regionu, jednak samotného zázemí střediska. Tím Hampl zohlednil relativní autonomii regionu a zároveň stanovil, že střediskem může být pouze město, které si vytváří zázemí. Použitím kombinace těchto dvou zásad také došlo k doplnění jednoúrovňového kritéria převládajícího spádu pro vymezování regionů – příslušná podřízenost může být zprostředkovaná ve smyslu hierarchizace vztahů. S využitím těchto zásad a doplňujících pomocných hodnocení pro řešení sporných případů Hampl rozlišuje následující typy regionů na čtyřech hierarchických úrovních: • mikroregiony 1. stupně o subregionální typ A o subregionální typ B • mikroregiony 2. stupně • mezoregiony 1. stupně • mezoregiony 2. stupně • makroregion Mikroregiony 1. stupně byly vymezeny primárně jako regiony pracovní dojížďky a v některých případech sekundárně upraveny podle pravděpodobného obslužného spádu obcí a dojížďky do škol. Při jejich finálním výběru Hampl použil velikostní kritéria jimiž byly minimální požadovaná velikost celého regionu 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Tyto hodnoty odpovídají přibližně modální velikosti pracovních obvodů. V rámci mikroregionů 1. stupně rozlišuje dva přechodné typy středisek. Subregionální typ A má pracovní obvod požadovaných 15 tisíc obyvatel, ale v zázemí žije pouze 2 500 4 999 obyvatel. Pracovní obvod subregionálního typu B má sice jen 10 000 14 999 obyvatel, ale v zázemí žije přes 5 tisíc obyvatel. V podstatě se jednalo o dva polohové typy – větší města v relativně exponované poloze nebo malá města v relativně periferní poloze. Mikroregiony 2. stupně – zde Hampl orientačně stanovil počet obyvatelstva maximálního regionu (nejširší působnosti střediska) na alespoň 40 tisíc. Jednoznačně byla pak vybrána střediska, která si podřizovala jiný mikroregion 1. stupně. S ohledem na významný diferencující vliv polohy na úroveň regionální autonomie středisek Hampl při konečném výběru mikroregionálních středisek učinil několik výjimek – například vyloučil střediska
23 s dostatečně velkými regiony, ale se silnými dojížďkovými vztahy k významnějším centrům nebo velká města v metropolitních areálech. Mezoregiony 1. stupně Hampl je vymezuje s odkazem na velikostní diferenciaci středisek v Česku, kdy poukazuje na zřetelnou diskontinuitu mezi 11. a 12. střediskem. Mezoregiony 2. stupně zde Hampl poukazuje na regionalizace z roku 1991, kde byl konstatován zvýšený mezoregionální význam Brna a Ostravy a tyto města byla hodnocena jako mezoregionální střediska 2. stupně, přičemž Brnu bylo podřízeno Olomoucko a Zlínsko. Z regionalizace k roku 2001 však vyplývá zřetelně vyšší podřízenost Olomouce i Zlína Praze než Brnu, což podle Hampla opravňuje tuto úroveň vyloučit jako samostatný hierarchický stupeň. Tuto úroveň tedy Hampl neuvažuje, resp. do ní žádná střediska nezařazuje. Makroregion za makroregion považuje Hampl celou Českou republiku, z toho vyplývá i příslušnost Prahy, jako jednoznačně jediného makroregionálního centra, vzhledem k její kvantitativní i kvalitativní výjimečnosti. Se záměrem sjednotit toto několikastupňové významové hodnocení středisek, které jen omezeně postihuje integrální regionální význam středisek, Hampl konstruuje syntetický (agregátní) ukazatel regionálního významu středisek, tzv. „komplexní regionální význam“ (KRV). Jeho konstrukce zohledňuje působnost středisek na různých hierarchických úrovních a zároveň diferencovanou sounáležitost, resp. intenzitu vazeb střediska a jeho hierarchicky rozlišených zázemí. Všeobecně platí, že intenzita vazeb středisek a zázemí se snižuje v závislosti na zvyšování velikosti (hierarchické úrovně) regionů, resp. příslušných zázemí. Pravidlem je, že k výraznému poklesu této intenzity dochází od úrovně mikroregionů 2. stupně. Důvodem je relativní uzavřenost nejfrekventovanějších regionálních procesů již v rámci mikroregionů 1. stupně. Zjednodušeným způsobem tuto skutečnost ilustrují Hamplem sestavené váhy pro přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům, resp. „nestřediskům“: • 40 % je přiřazeno podle místa trvalého bydliště • 30 % je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregionů 1. stupně • 15 % je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregionů 2. stupně • 10 % je přiřazeno k příslušným střediskům mezoregionů • 5 % je přiřazeno k makroregionálnímu centru, tj. k Praze
24 Komplexní regionální význam střediska je následně vyjádřen součtem uvedených počtů, tj. jedná se v podstatě o počet komplexně vázaného obyvatelstva k tomuto středisku. Část Hamplovy práce je věnována také praktickým důsledkům studia geografické organizace. Jsou zde především srovnávány výsledky sociogeografické regionalizace k roku 2001 se současnou soustavou správních jednotek. Autor podrobněji porovnává velikostní diferenciaci, resp. variabilitu přirozených (sociogeografických) a normativních (administrativních) územních celků. Z našeho pohledu je důležité jeho konstatování, že soustava obvodů obcí III. stupně do značné míry odpovídá systému mikroregionů 1. stupně (jak byly vymezeny v Hamplově regionalizaci), tj. silně integrovaným elementárním nodálním regionům, byť doplněným o několik desítek významnějších subregionálních středisek.
3.2 Střediska maloobchodu a služeb17
Maryášův výzkum byl zpracován jako výzkumná zpráva Geografického ústavu ČSAV v Brně v rozmezí ledna až prosince roku 1988. Maryáš se podrobněji zaměřuje na střediska maloobchodu a komunálních služeb a vymezení sfér jejich vlivu. Vychází z toho, že problematice regionálních procesů byla věnována poměrně velká pozornost (zejména migraci obyvatelstva a dojížďce do zaměstnání), zatímco problematika dojížďky za službami byla vzhledem k nedostatku empirických údajů dosud řešena jen na dílčích územích, případně nepřímo za použití interakčních modelů. Cílem Maryášova výzkumu bylo: 1. Vymezení středisek maloobchodu a komunálních služeb nadmístní úrovně a provedení jejich kategorizace 2. Vymezení sféry vlivu nadmístních středisek maloobchodu a komunálních služeb a provedení jejich geografického hodnocení 3. Na základě získaných údajů přispět k poznání hierarchie obslužné sféry v ČSSR Zmíněný nedostatek dat v oblasti dojížďky za službami vedl k nutnosti provést anketární šetření o spádovosti obyvatelstva za občanským vybavením . Šetření bylo provedeno na území 17 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 25 ČSR k 30.11.1979 a na území SSR k 30.11.1978. Data byla získávána přes tehdejší soustavu MNV a MěNV dotazováním na hlavní i vedlejší cíle obyvatel sídla při nákupech potravin, běžného textilu a obuvi, průmyslového zboží (elektrospotřebiče), knih, nábytku, speciálního výběrového zboží a dále při návštěvách běžných a speciálních služeb (osobní služby, čistírna, opravna obuvi, opravna hodin, fotograf a jiné). Dále Maryáš využil údaje o počtu pracovníků ze sčítání občanské vybavenosti v roce 1981 a údaje o počtu obyvatel ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1980. Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, věnujícím se metodám výběru středisek a vymezení sfér jejich vlivu, Maryáš za nejvhodnější metody pro výběr obslužných středisek považuje metody využívající dynamické ukazatele, případně kombinace metod založených na statistických a dynamických ukazatelích. Ve své práci údaje získané z anketárního šetření, tj. dynamické charakteristiky (které mohou být zatíženy určitou subjektivitou), koriguje pomocí charakteristik o úrovni vybavenosti obce (obslužným střediskem může být pouze sídlo, dosahující určité minimální vybavenosti). Prakticky tedy střediska vybírá jednak na základě obslužné regionální působnosti obce, využívající údajů z anketárního šetření, jednak na základě úrovně vybavenosti obce, kde byl základním ukazatelem počet pracovníků v zařízeních maloobchodu a nevýrobních služeb. Vychází z teze, že ukazatel úrovně vybavenosti odráží potenciální možnost obce být střediskem a obslužná regionální působnost obce je konkrétním naplněním tohoto předpokladu. V první řadě Maryáš na základě rozboru odborné literatura a analýzy dat z anketárního šetření určil úroveň, od které se již uplatňuje regionální působnost obcí jakožto středisek základní obslužné úrovně . Jako základní obslužnou úroveň Maryáš definuje úroveň, na které jsou uzavřeny nejpodstatnější a nejvíce frekventované obslužné procesy projevující se na vyšší než lokální hierarchické úrovni. Takovými procesy podle Maryáše jsou dojížďka za nákupy různého průmyslového zboží a dojížďka za komunálními službami. Při vlastní analýze dat z anketárního šetření Maryáš hodnotil „vzdušnou“ vzdálenost cest do hlavních cílů a vzdálenost cest do veškerých uváděných cílů (viz. tabulka 1) za následujícími nákupy a službami, a to na území celé tehdejší ČSSR: nákupy potravin, nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (např. holič, kadeřník, sběrna, čistírny, oprava obuvi a jiné), nákupy léků, nákupy běžného průmyslového zboží (např. elektro, pračky, ledničky a jiné), speciální služby (např. fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.), nákupy knih, nákupy nábytku,
26 nákupy speciálního výběrového zboží (např. klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží a jiné), návštěvy divadel. Cílem této analýzy bylo určení obslužných procesů nadlokální úrovně .
Tabulka 1: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami ČSSR ČSR SSR Hlavní Veškeré Hlavní Veškeré Hlavní Veškeré cíle cíle cíle cíle cíle cíle
Nákupy potravin 0 12 0 11 0 14
Nákupy běžného textilu 11 20 10 18 13 23 a obuvi
Běžné služby 12 16 10 14 14 19
Nákupy léků 12 18 11 16 13 20
Nákupy běžného 13 21 11 20 15 24 průmyslového zboží
Speciální služby 16 22 15 20 18 26
Nákupy knih 16 23 15 21 18 27
Nákupy nábytku 16 24 15 23 17 26
Nákupy speciálního 20 38 20 34 21 45 výběrového zboží
Návštěvy divadel 37 50 34 48 44 56
Pramen: MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. Při vyhodnocení vzdálenosti cest do hlavních cílů (tj. cílů, které jsou vykazujícími obcemi označeny jako převážný cíl) došel ke zjištění, že 90 % cest je do vzdálenosti 11 km u nákupů běžného textilu a obuvi a do 20 km u nákupů speciálního výběrového zboží. U nákupů potravin je podle Maryáše analogická hodnota 0 km, tedy tyto nákupy se uskutečňují převážně v místě bydliště a nejsou dále uvažovány jako obslužný proces nadlokální úrovně. Z hlediska vzdálenosti cest do veškerých uváděných cílů (tj. vedle převážného cíle jsou zahrnuty i cíle uváděné jako částečné nebo výjimečné) jsou cesty za nákupy speciálního výběrového zboží uzavřeny na podstatně větší vzdálenost než ostatní cesty – vzdálenost, do níž se vyskytuje 90 % cest je 38 km, zatímco u ostatních obslužných procesů nadmístní
27 úrovně se pohybuje od 16 km do 24 km. Z těchto poznatků Maryáš vyvozuje, že v obou republikách jsou cesty za nákupy speciálního výběrového zboží relativně uzavřeny na vyšší hierarchické úrovni, než je nadlokální obslužná úroveň Na základě předchozích zjištění Maryáš stanovil jako základní obslužné procesy nadlokální úrovně vyhodnocované ve své práci následující procesy: dojížďku za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, knih, nábytku, léků a dojížďku za běžnými a speciálními službami. V ČSR Maryášovi dovolily rozdíly ve vzdálenosti cest do hlavních cílů nákupů a služeb vydělit u obslužných procesů nadlokální úrovně tři subúrovně : 1. nákupy běžného textilu a obuvi, léků, běžného průmyslového zboží a běžné služby 2. nákupy knih, nábytku a speciální služby 3. nákupy speciálního výběrového zboží (pokud je možné je považovat za obslužný proces nadlokální úrovně) V další části práce se Maryáš věnuje stanovení hierarchické úrovně, na které se již obec může projevovat jako obslužné středisko, tj. úrovně, na které obsluhuje obce ve svém zázemí. Na základě analýzy hlavních cílů dojížďky v obslužných procesech, udávaných různými skupinami obcí, určil jako citlivé ukazatele pro určení středisek obsluhy nadlokálního významu dojížďku za speciálními službami a za nákupy knih, které tak považuje za typické nadlokální obslužné procesy. Následně Maryáš stanovuje kritéria pro určení střediska nadlokálního významu . Za postačující považuje, aby obec byla uvedena jako jednoznačný, tj.hlavní, cíl dojížďky alespoň pro jednu obec nebo jedno nestřediskové sídlo trvalého významu v obslužných procesech dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, léků, knih, běžných a speciálních služeb. Toto kritérium však Maryáš považuje za značně volné a odpovídající především koncepci střediska v periferní poloze. V zázemí velkých měst proto Maryáš tuto podmínku zpřísňuje – obec považuje za obslužné středisko, pokud je jednoznačným cílem minimálně pro tři obce nebo sídla trvalého významu.
28 Jako „velká“ definuje města s více než padesáti tisíci obyvateli, vzdálenost nejbližšího zázemí vymezuje jako vzdušnou vzdálenost 16 km od středu města. Do této vzdálenosti je totiž uskutečňováno 90 % cest do hlavních cílů u typických nadlokálních obslužných procesů (viz. tabulka č. 5). Na základě takto vymezených kritérií Maryáš vybral na území ČSSR celkem 419 nadmístních obslužných středisek, z toho 299 v ČSR a 120 na území SSR. Zpřísňující podmínka pro obce v zázemí velkých měst v této práci nebude použita, neboť takto vymezené „velké“ město se ve zkoumaném území nenachází. Po výběru středisek Maryáš ve své práci vymezuje sféry jejich vlivu na základě vyhodnocení odpovědí z anketárního šetření. Vykazované směry spádu kategorizoval podle intenzity spádu do tří typů – převážnému spádu dojížďky přidělil 10 bodů, částečnému spádu 5 bodů a výjimečnému spádu 1 bod. Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij . Tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu:
T = ij Vij *100 PCij *PTj
Kde: Tij bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném spádu j
PC ij počet cílů v tomto typu
PT j součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.
V každé obci se součet hodnot vij rovnal 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient kj podle významu resp. frekvence využívání.
Celkový relativní význam cv i cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy stanovuje Maryáš stanovuje následovně:
∑ vij *k j cv = j *100 i v *k ∑∑i j ij j
Platí, že v každé obci je součet hodnot cv i roven opět 100 %.
29 Jak Maryáš uvádí, problémem při vymezování sfér vlivu obslužných středisek bylo ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Maryáš vychází především z počtu uváděných cílů v tehdejším Československu, při předpokladu, že nejvíce „cílových obcí“ je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších, resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů. Na základě analýzy hlavních cílů (tj. cílů uváděných jako cíle převážných nákupů) Maryáš pro tehdejší Československo rozlišil čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Pro další hodnocení těmto podskupinám přiřadil rozdílný koeficient. Tento koeficient Maryáš stanovil na základě poměrů počtů hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech, a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, která vykazovala nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Poměry byly následující speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0. Koeficienty byly potom stanoveny následujícím způsobem: koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží 18 , koeficient 2 – nákupy léků, koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží, koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby. K vybraným střediskům byly ostatní obce Maryášem přiřazovány na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Zbývající
18 Dojížďku za nákupy speciálního výběrového zboží Maryáš nepovažuje za proces uzavřený na nadmístní úrovni. Do hodnocení ji však i přesto zařadil (s nejnižším koeficientem), především z důvodu další analýzy podřízenosti některých slabších obslužných středisek. 30 obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska.
31 4 Vymezení zkoumaného území
Území, které je předmětem této práce je v základním vymezení dáno správním obvodem obce Zábřeh (dále ORP Zábřeh). Obec Zábřeh je obcí s rozšířenou působností. Správní obvod obce Zábřeh se nachází v Olomouckém kraji, okrese Šumperk, a zahrnuje celkem 28 obcí.
Obrázek 1: Olomoucký kraj – obce s rozšířenou působností
Pramen: ČSÚ
32 Zkoumané území bylo z důvodu zachycení případných přesahů dojížďky mezi sousedními správními obvody obcí s rozšířenou působností rozšířeno o dalších 28 obcí, přiléhajících ke správnímu obvodu ORP Zábřeh. Vymezené území tak zasahuje do okresů Šumperk, Olomouc, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Celkem byla analyzována dojížďka 56 obcí. Správní obvod ORP Zábřeh , který se celé nachází v okrese Šumperk, zahrnuje následující obce: Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hančina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole.
Obrázek 2: Správní obvod ORP Zábřeh
Pramen: ČSÚ Mimo správní obvod ORP Zábřeh byly dále v okrese Šumperk zkoumány obce Bludov, Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Chromeč, Jakubovice, Klopina, Krchleby, Libina, Maletín, Mohelnice, Olšany, Písařov, Police, Staré Město, Sudkov, Třeština. Z okresu Ústí nad Orlicí byly zahrnuty obce Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Horní Heřmanice, Krasíkov, Strážná,
33 Tatenice, Výprachtice. V okresu Svitavy byly zkoumány obce Koruna a Třebařov. Přiléhající obcí k ORP Zábřeh z okresu Olomouc, zahrnutou do výzkumu, byla obec Nová Hradečná.
34 5 Parciální obslužné mikroregiony zkoumaného území
Vzhledem k vymezenému cíli práce je ve vymezeném území analyzována dojížďka do zdravotnických zařízení, do škol a dojížďka za službami a maloobchodem. V rámci jednotlivých obslužných procesů byla stanoveny obslužná střediska a vymezeny sféry jejich vlivu. Následně byly v základním zkoumaném území, tj. správním obvodu ORP Zábřeh (při zohlednění případných přesahů dojížďky), stanoveny parciální obslužné mikroregiony : • mikroregion maloobchodu a služeb • zdravotnický mikroregion • školský mikroregion Na základě určení sfér vlivu jednotlivých parciálních mikroregionů je následně v další části práce vymezen tzv. „komplexní obslužný mikroregion“ . Při analýze byla využita metodika vycházející z Maryášovy práce 19 . Souhrnem je možné říci, že za nejvhodnější metodu stanovení středisek a sfér jejich vlivu, která nejlépe odráží realitu, Maryáš považuje anketární šetření, prováděné v domácnostech ve všech sídlech zkoumané oblasti. Ve většině případů však není z technických důvodů možné zajistit šetření ani u minimálního reprezentativního vzorku obyvatelstva, tj. 2% obyvatelstva zkoumané oblasti. Jako vhodné proto doporučuje použít (zvláště při výzkumu rozsáhlejších území) náhradní anketární šetření prováděné přes starosty obcí, učitele škol, případně ve vybraném vzorku domácností, doplněné o hodnocení středisek pomocí statistických charakteristik. Data pro prováděný výzkum byly získána dotazníkovým šetřením přes starosty dotčených obcí (vzor dotazníku viz. příloha č.1). V případě získávání empirických dat o vybavenosti jednotlivých obcí byly využity data z internetových stránek Českého statistického úřadu.
5.1 Mikroregion maloobchodu a služeb
Na základě Maryášovy práce 20 byly při vymezování mikroregionu maloobchodu a služeb zkoumány tyto obslužné procesy : denní nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí potřeby),
19 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 20 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 35 nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřník, čistírna, oprava obuvi atd.), nákupy léků (tj. návštěva lékárny), nákupy běžného průmyslového zboží (elektro, kola, sportovní potřeby atd.), speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.), nákupy knih (zahrnuje i nákupy hudebních a filmových nosičů, tj. CD, DVD atd.), nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, motoristické zboží atd.). Jako první krok byla provedena analýza dat získaných z dotazníkového šetření s cílem určit „váhu“ jednotlivých obslužných procesů pro další šetření. Pomocí rozboru dotazníků byly zkoumány cíle dojížďky za jednotlivými obslužnými procesy. Zjištěné cíle byly rozděleny do dvou skupin, skupiny hlavních cílů dojížďky (převážně navštěvované obce) a skupiny veškerých uváděných cílů dojížďky za výše uvedenými obslužnými procesy. Na rozdíl od Maryáše 21 , který na základě analýzy hlavních cílů rozlišil na území tehdejší ČSSR čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně, v této práci byly rozlišeny pouze dvě podskupiny. Pokles počtu podskupin je možné odůvodnit probíhající koncentrací maloobchodu a služeb, zejména v podobě vznikajících nákupních center při okrajích větších středisek. Jednotlivým podskupinám byly následně přiřazeny rozdílné koeficienty (viz. tabulka 2).
21 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 36 Tabulka 2: Maloobchod a služby – počet cílů dojížďky Obslužný proces Hlavní cíle Veškeré cíle Koeficient Denní nákupy 39 55 x
Běžné služby 15 30 2
Návštěva lékárny nákupy léků 13 18 2
Nákupy běžného textilu a obuvi 10 18 1 Nákupy běžného průmyslového 9 15 1 zboží Nákupy knih 7 13 1
Nákupy nábytku 7 12 1
Speciální služby 7 12 1 Nákupy speciálního výběrového 5 14 x zboží Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Koeficienty byly stanoveny podle poměru počtu hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami (resp. nákupy nábytku a nákupy knih), kde je nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Poměry jsou následující: speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy běžného průmyslového zboží : nákupy běžného textilu a obuvi : návštěva lékárny : běžné služby = 1 : 1 : 1 : 1,3 : 1,43 : 1,9 : 2,1. Nebyla tedy uvažována dojížďka za nákupy potravin, neboť z analýzy dotazníků a počtu cílů (tabulka 2) je možné považovat za ověřenou uzavřenost této dojížďky na místní úrovni. Z tohoto důvodu není tento obslužný proces ani uvažován v dalším postupu. Při stanovování koeficientů také nebyl brán do úvahy počet cílů v dojížďce za nákupy speciálního výběrového zboží, kde (jak konstatuje ve své práci Maryáš 22 ) již jde o proces uzavřený na vyšší než nadlokální úrovni. Do následného hodnocení však tato dojížďka na základě Maryášova doporučení byla zahrnuta, a to s nejnižším koeficientem 1. Důvodem byla především případná další analýza podřízenosti některých slabších obslužných středisek.
22 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 37 Podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a jejich koeficienty byly potom stanoveny následovně: koeficient 1 – speciální služby, nákupy nábytku, nákupy knih, nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy běžného textilu a obuvi, nákupy speciálního výběrového zboží (přiřazené) koeficient 2 – návštěva lékárny, běžné služby. Při určování středisek nadlokální obslužné úrovně byl použit princip výběru středisek na základě regionální působnosti obce. Za obslužná střediska na nadlokální úrovni byla při analýze dotazníků považována střediska, uváděná jako hlavní cíl ve třech ze čtyř následujících nadlokálních obslužných procesů: dojížďka za nákupy běžného průmyslového zboží, běžného textilu a obuvi, návštěva lékáren a dojížďka za běžnými službami. Hodnocení dojížďky za běžnými službami a návštěv lékáren bylo zařazeno z důvodu řádově vyššího počtu hlavních cílů. Při zařazení dojížďky za nákupy běžného průmyslového zboží a nákupů běžného textilu se sice nejedná přímo o řádově vyšší počet cílů, bylo však přihlédnuto i k vyššímu počtu cílů vedlejších. Ve zkoumaném zájmovém regionu byly určeny jako nadlokální střediska obce Postřelmov, Štíty a Zábřeh. Mimo území dané spádovým obvodem ORP Zábřeh byly určeny obce Červená Voda, Lanškroun, Mohelnice, Moravská Třebová, Šumperk, Uničov. Následně bylo provedeno vymezení sfér vlivu jednotlivých středisek nadlokální úrovně. Použita byla Maryášova 23 metoda, založená na vyhodnocení směrů spádu dojížďky jednotlivými zkoumanými obcemi, vykazovanými ve výše uvedených obslužných procesech zvažovaných pro nadlokální úroveň, a to při použití přiřazených koeficientů. Metoda byla blíže popsána v oddíle 3.2, výsledek vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek ORP Zábřeh je zachycen na obrázku 3. 23 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 38 Obrázek 3: Maloobchod a služby – střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Středisky mikroregionální úrovně byly označeny obce, které jsou uvedeny oproti nadlokální úrovni navíc alespoň jednou další obcí jako hlavní cíl dojížďky ve všech třech dále uvedených obslužných procesech: dojížďka za speciálními službami, nákupy knih a nákupy nábytku. Obecně přitom platí, že střediska vyšší obslužné úrovně jsou zároveň středisky na všech
39 nižších úrovních obsluhy 24 . Obec tedy byla označena za středisko mikroregionální úrovně pouze v případě, že byla označena za středisko nadlokální úrovně. Jako středisko mikroregionální úrovně byla v ORP Zábřeh určena pouze obec Zábřeh. Mimo území dané spádovým obvodem ORP Zábřeh byly na základě dostupných údajů určeny obce Lanškroun, Mohelnice, Šumperk, Uničov. Poté byly určeny sféry vlivu středisek mikroregionální úrovně. Pokud obec vykazovala spádovost k nadlokálnímu středisku, které bylo určeno i jako středisko mikroregionální, byla mu automaticky přiřazena. Jestliže obec vykazovala spádovost do nadlokálního střediska, které ovšem nebylo určeno jako středisko mikroregionální, byl použit obdobný postup jako při stanovení sfér vlivu nadlokálních středisek – byly porovnávány celkové relativní významy mikroregionálních středisek. Obce, které případně oscilovaly mezi dvěma nadlokálními středisky, určenými i jako střediska mikroregionální, zůstávají oscilační i na mikroregionální úrovni. Výsledek vymezení sféry vlivu města Zábřeh, jako jediného mikroregionálního střediska pro ORP Zábřeh, se v grafické podobě nachází na obrázku 4.
24 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 40 Obrázek 4: Maloobchod a služby – střediska mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
41 Přehled nadlokálních a mikroregionálních středisek se vztahem ke zkoumanému území ORP Zábřeh je souhrnně zachycen v tabulkách 3 a 4 . Tabulka 3: Maloobchod a služby – obce ORP Zábřeh Obec Nadlokální středisko Mikroregionální středisko Bohuslavice Zábřeh Mohelnice Zábřeh Mohelnice Brníčko Zábřeh – Šumperk Zábřeh – Šumperk Drozdov Zábřeh Zábřeh Dubicko Zábřeh Zábřeh Horní Studénky Zábřeh Zábřeh Hoštejn Zábřeh Zábřeh Hrabová Zábřeh Zábřeh Hynčina Zábřeh Zábřeh Jedlí Zábřeh Zábřeh Jestřebí Zábřeh Zábřeh Kamenná Zábřeh – Šumperk Zábřeh – Šumperk Kolšov Zábřeh – Šumperk Zábřeh – Šumperk Kosov Zábřeh Zábřeh Lesnice Zábřeh Zábřeh Leština Zábřeh Zábřeh Lukavice Zábřeh Zábřeh Nemile Zábřeh Zábřeh Postřelmov Postřelmov Šumperk Zábřeh – Šumperk Postřelmůvek Zábřeh – Šumperk Zábřeh – Šumperk Rájec Zábřeh Zábřeh Rohle Zábřeh Zábřeh Rovensko Zábřeh Zábřeh Svébohov Zábřeh Zábřeh Štíty Štíty Zábřeh Šumperk Vyšehoří Zábřeh – Šumperk Zábřeh – Šumperk Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zborov Zábřeh – Šumperk Zábřeh – Šumperk Zvole Zábřeh Zábřeh Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Tabulka 4: Maloobchod a služby – obce jiného správního obvodu zasahující do ORP Zábřeh Obec Nadlokální středisko Mikroregionální středisko Bušín Šumperk Zábřeh Šumperk Zábřeh Krchleby Mohelnice Zábřeh Mohelnice Zábřeh Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
42 5.2 Zdravotnický mikroregion
Při analýze parciálního zdravotnického mikroregionu v zájmovém území ORP Zábřeh byly na základě dat, získaných dotazníkovým šetřením, brány v úvahu obslužné procesy: dojížďka za praktickými lékaři pro dospělé, praktickými lékaři – stomatology, praktickými lékaři pro děti a dorost, praktickými lékaři – gynekology, odbornými lékaři – lékaři specialisty a dojížďka do nemocnic. Při zpracování dat byla opět použita Maryášova 25 metodika, stejně jako při vymezení parciálního regionu maloobchodu a služeb. V úvahu bylo bráno členění zdravotnických zařízení 26 : • na nadlokální úrovni – ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře – stomatologa, ordinace praktického lékaře – gynekologa • na mikroregionální úrovni o 1. stupně – ordinace lékaře specialisty o 2. stupně – nemocnice. Nejdříve byla tedy provedena prvotní analýza dat s cílem určení vah jednotlivých obslužných procesů. Zjištěné cíle dojížďky za jednotlivými obslužnými procesy byly rozděleny na skupinu hlavních cílů dojížďky (převážný cíl dojížďky) a skupinu veškerých uváděných cílů. V rámci dojížďky za výše definovanými obslužnými procesy, analyzovanými v rámci zdravotnického regionu, byly rozlišeny dvě podskupiny uvažovaných obslužných procesů. Těmto podskupinám byly následně přiřazeny koeficienty (viz. tabulka 5).
Tabulka 5: Zdravotnictví – počet cílů dojížďky Obslužný proces Hlavní cíle Veškeré cíle Koeficient Praktický lékař pro dospělé 19 29 3
Praktický lékař – stomatolog 18 25 3
Praktický lékař pro děti a dorost 16 21 2,7
25 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 26 Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR . Brno – Praha: Geografický ústav ČSAV, Federální výbor pro životní prostředí, 1992. 43 Praktický lékař – gynekolog 15 22 2,5
Lékař specialista 6 12 1
Návštěva nemocnice 6 7 1
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Koeficienty byly stanoveny podle poměru počtu hlavních cílů, uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za lékaři – specialisty (resp. dojížďce do nemocnic), kde je nejmenší počet hlavních cílů. Zjištěné poměry jsou následující: dojížďka do nemocnic : dojížďka za lékaři – specialisty : dojížďka za praktickými lékaři – gynekology : dojížďka za praktickými lékaři pro děti a dorost : dojížďka za praktickými lékaři – stomatology : dojížďka za praktickými lékaři pro dospělé = 1 : 1 : 2,5 : 2,67 : 3 : 3,17. Podskupiny základních obslužných procesů a jejich koeficienty byly určeny takto : koeficient 1 – lékař specialista, návštěva nemocnice koeficient 2,5 – praktický lékař gynekolog. koeficient 2,7 – praktický lékař pro děti a dorost koeficient 3 – praktický lékař pro dospělé, praktický lékař stomatolog Jako střediska byla na nadlokální úrovni po analýze vybavenosti uváděných cílů dojížďky označeny obce, ve kterých se nacházejí ordinace alespoň tři ze čtyř lékařů: praktický lékař pro dospělé, praktický lékař – stomatolog, praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař – gynekolog. Ve správním obvodu ORP Zábřeh byly na základě tohoto postupu určeny jako nadlokální střediska obce Dubicko, Postřelmov, Rohle, Štíty, Zábřeh, Zvole. Mimo ORP Zábřeh byly identifikovány jako nadlokální střediska obce Bludov, Brno, Červená Voda, Česká Třebová, Jablonné nad Orlicí, Králíky, Lanškroun, Libina, Mohelnice, Moravská Třebová, Olomouc, Pardubice, Ruda nad Moravou, Staré Město, Svitavy, Šternberk, Šumperk, Troubelice, Uničov, Ústí nad Orlicí, Žamberk.
44 Po určení nadlokálních středisek byly s použitím Maryášovy 27 metodiky vymezeny sféry jejich působnosti – při použití přiřazených koeficientů byly vyhodnoceny vykazované směry spádu pro zkoumané obce. Podrobnější postup by popsán v oddíle 3.2, výsledek je graficky (s uvedenou legendou) zachycen na obrázku 5.
27 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 45 Obrázek 5: Zdravotnictví – střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Středisky mikroregionální úrovně byly označeny obce, které disponují ordinací lékaře specialisty. V tomto případě nebyla brána do úvahy dojížďky do nemocnic, neboť se jedná o proces uzavřený na vyšší úrovni. Stejně jako v případě vymezení mikroregionálních středisek maloobchodu a služeb bylo použito pravidlo, kdy za středisko mikroregionální úrovně byla obec označena pouze v případě, že byla uznána střediskem nadlokální úrovně.
46 Střediskem mikroregionální úrovně v ORP Zábřeh jsou obce Štíty a Zábřeh. Mimo území dané spádovým obvodem ORP Zábřeh jsou na základě jejich vybavenosti mikroregionálními středisky obce Brno, Červená Voda, Česká Třebová, Jablonné nad Orlicí, Lanškroun, Mohelnice, Moravská Třebová, Olomouc, Pardubice, Svitavy, Šternberk, Šumperk, Uničov, Ústí nad Orlicí, Žamberk. Dále byly pro stanovená střediska mikroregionální úrovně vymezeny sféry jejich vlivu. Pokud obec vykazovala spádovost k nadlokálnímu středisku, které bylo určeno i jako středisko mikroregionální, byla mu automaticky přiřazena. Jestliže obec vykazovala spádovost do nadlokálního střediska, které ovšem nebylo určeno jako středisko mikroregionální, byl použit obdobný postup jako při stanovení sfér vlivu nadlokálních středisek – byly porovnávány celkové relativní významy mikroregionálních středisek. Obce, které případně oscilovaly mezi dvěma nadlokálnímu středisky, určenými i jako střediska mikroregionální, zůstávají oscilační i na mikroregionální úrovni. Výsledek vymezení sféry vlivu jediného mikroregionálního střediska pro ORP Zábřeh se nachází na obrázku 6.
47 Obrázek 6: Zdravotnictví – střediska mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Přehled nadlokálních a mikroregionálních středisek se vztahem ke zkoumanému území ORP Zábřeh je souhrnně zachycen v tabulkách 6 a 7.
48 Tabulka 6: Zdravotnictví – obce ORP Zábřeh Obec Nadlokální středisko Mikroregionální středisko Bohuslavice Dubicko Šumperk Brníčko Postřelmov Zábřeh Šumperk Drozdov Zábřeh Zábřeh Dubicko Dubicko Šumperk Horní Studénky Štíty Štíty Hoštejn Zábřeh Zábřeh Hrabová Dubicko Zábřeh Hynčina Zábřeh Zábřeh Jedlí Zábřeh – Štíty Zábřeh Štíty Jestřebí Zábřeh Zábřeh Kamenná Rohle Šumperk Kolšov Postřelmov Šumperk Kosov Zábřeh Zábřeh Lesnice Zábřeh Zábřeh Leština Zábřeh Zábřeh Lukavice Zábřeh Zábřeh Nemile Zábřeh Zábřeh Postřelmov Postřelmov Zábřeh Šumperk Postřelmůvek Zábřeh Zábřeh Rájec Zábřeh Zábřeh Rohle Rohle Zábřeh Rovensko Zábřeh Šumperk Zábřeh Šumperk Svébohov Zábřeh Zábřeh Štíty Štíty Štíty Vyšehoří Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zborov Štíty Štíty Zvole Zvole Zábřeh Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Tabulka 7: Zdravotnictví – obce jiného správního obvodu zasahující do ORP Zábřeh Obec Nadlokální středisko Mikroregionální středisko Jakubovice Šumperk – Ruda n. Moravou Zábřeh Šumperk Klopina Mohelnice Rohle Zábřeh Mohelnice Písařov Štíty Štíty Police Mohelnice – Dubicko Mohelnice Sudkov Postřelmov Šumperk Šumperk Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
49 5.3 Školský mikroregion
Školská zařízení jsou obecně členěna na nadlokální úrovni na základní školy s tzv. vyšším stupněm (základní školy s 1. 9.ročníkem), na mikroregionální úrovni na střední školy (střední odborné školy, gymnázia, střední odborná učiliště). Proto byly při analýze parciálního školského mikroregionu na základě dat získaných dotazníkovým šetřením brány v úvahu obslužné procesy: dojížďka do základních škol, dojížďka do středních škol. Nadlokální a mikroregionální střediska byla ve školském mikroregionu určována z uváděných cílů dojíždky na základě vybavenosti jednotlivých obcí. Data získaná z dotazníkového šetření byla srovnávána s údaji publikací „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – dojížďka do zaměstnání a škol“ 28 . Účelem práce však bylo získat aktuální data, proto uvedený zdroj byl brán jen jako konzultační pro případnou korekci zjevných chyb v dotazníkovém šetření. V dalším postupu byla použita Maryášova 29 metodika, stejně jako při vymezení regionu maloobchodu a služeb a zdravotnického regionu. Základní analýzou dat z dotazníkového šetření přes starosty dotčených obcí byly určeny váhy dojížďky do základních a středních škol, přičemž nejdříve byly zjištěné cíle dojížďky za jednotlivými obslužnými procesy rozděleny na skupinu hlavních cílů dojížďky (převážný cíl dojížďky) a skupinu veškerých uváděných cílů. Následně byly rozlišeny dvě podskupiny uvažovaných obslužných procesů. Těmto podskupinám byly poté přiřazeny koeficienty (viz. tabulka 8)
Tabulka 8: Školství – počet cílů dojížďky Obslužný proces Hlavní cíle Veškeré cíle Koeficient Základní školy 19 22 3
Střední školy 7 15 1
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat 28 Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – dojížďka do zaměstnání a škol [online]. Praha: Odbor statistiky vývoje obyvatelstva Českého statistického úřadu, 2003. Dostupný na WWW:
30 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 51 Obrázek 7: Školství – střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
52 Obce v nichž se nachází střední škola (gymnázium, střední odborná škola, případně střední odborné učiliště) byly považovány za střediska mikroregionální úrovně . Opět při použití pravidla, kdy tyto obce musely být zároveň i střediskem na nižší, tj. nadlokální úrovni. Na mikroregionální úrovni je střediskem pro spádový obvod ORP Zábřeh, stejně jako v případě parciálních regionů maloobchodu a služeb a zdravotnictví, opět pouze Zábřeh. Mimo zkoumaný mikroregion jsou, na základě jejich vybavenosti, mikroregionálním střediskem obce Česká Třebová, Jeseník, Králíky, Lanškroun, Mohelnice, Moravská Třebová, Olomouc, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy, Šumperk, Uničov, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto. Pro výše určená střediska mikroregionální úrovně byly v dalším kroku vymezeny sféry jejich vlivu. Pokud obec vykazovala spádovost k nadlokálnímu středisku, které bylo určeno i jako středisko mikroregionální, byla mu automaticky přiřazena. Jestliže obec vykazovala spádovost do nadlokálního střediska, které ovšem nebylo určeno jako středisko mikroregionální, byl analogicky použit postup jako při stanovení sfér vlivu nadlokálních středisek – byly porovnávány celkové relativní významy mikroregionálních středisek. Obce, které případně oscilovaly mezi dvěma nadlokálnímu středisky, určenými i jako střediska mikroregionální, zůstaly oscilační i na mikroregionální úrovni. Na obrázku 8 je graficky zobrazena výsledná sféra vlivu mikroregionálního střediska pro zkoumaný mikroregion, tj. sféra vlivu města Zábřeh.
53 Obrázek 8: Školství – střediska mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Přehled nadlokálních a mikroregionálních středisek se vztahem ke zkoumanému území ORP Zábřeh je podrobně uveden v tabulkách 9 a 10. 54 Tabulka 9: Školství – obce ORP Zábřeh Obec Nadlokální středisko Mikroregionální středisko Bohuslavice Dubicko Zábřeh – Mohelnice Brníčko Zábřeh Zábřeh Drozdov Zábřeh Zábřeh Dubicko Dubicko Zábřeh – Mohelnice Horní Studénky Štíty Zábřeh – Šumperk Hoštejn Zábřeh Zábřeh Hrabová Zábřeh – Dubicko Zábřeh Hynčina Zábřeh Zábřeh Jedlí Zábřeh – Štíty Zábřeh Jestřebí Zábřeh Zábřeh Kamenná Rohle Zábřeh Šumperk Kolšov Sudkov Zábřeh Kosov Zábřeh Zábřeh Lesnice Zábřeh Zábřeh Leština Zábřeh Zábřeh Lukavice Lukavice Zábřeh – Mohelnice Nemile Zábřeh Zábřeh Postřelmov Postřelmov Zábřeh Šumperk Postřelmůvek Zábřeh Zábřeh Rájec Zábřeh Zábřeh Rohle Rohle Zábřeh Šumperk Rovensko Zábřeh Zábřeh Svébohov Zábřeh Zábřeh Štíty Štíty Zábřeh Šumperk Vyšehoří Zábřeh – Bludov Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zborov Štíty Zábřeh Zvole Zábřeh Zábřeh Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
55 Tabulka 10: Školství – obce jiného správního obvodu zasahující do ORP Zábřeh Obec Nadlokální středisko Mikroregionální středisko Bludov Bludov Zábřeh Šumperk Cotkytle Lanškroun – Štíty Lanškroun Horní Heřmanice Výprachtice – Štíty Lanškroun Šumperk Chromeč Bludov Zábřeh Šumperk Klopina Úsov Zábřeh – Mohelnice Krchleby Zábřeh – Mohelnice Zábřeh – Mohelnice Maletín Zábřeh – Mohelnice Zábřeh – Mohelnice Olšany Ruda nad Moravou Zábřeh Šumperk Písařov Štíty Šumperk Police Dubicko Zábřeh – Mohelnice Sudkov Sudkov Zábřeh Šumperk Tatenice Tatenice Lanškroun Zábřeh Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
56 6 Komplexní obslužný mikroregion
V předchozí kapitole bylo cílem určit jednotlivé parciální mikroregiony na základě analýzy dojížďky za nákupy a službami, dojížďky do škol a zdravotnických zařízení (v případě dojížďky do škol a zdravotnických zařízení byla na základě dat z ČSÚ zkoumána vybavenost jednotlivých cílů dojížďky, tj. schopnost stát se centrem dojížďky za těmito obslužnými procesy). Takto provedené vymezení parciálních regionů a sfér vlivu jejich obslužných středisek nám dále umožňuje konstruovat tzv. „komplexní obslužný mikroregion“, což je i předmětem této kapitoly. Komplexní obslužný mikroregion je opět, stejně jako v případě parciálních mikroregionů, stanovován na nadlokální i mikroregionální úrovni. Při zpracování komplexního obslužného mikroregionu byl využit postup Ždánské 31 , která se touto problematikou zabývala ve své diplomové práci orientované na mikroregion Kyjovska . Při stanovování převažujícího spádu dojíždky byl opět využit postup Maryáše 32 . Na nadlokální úrovni byly jako komplexní středisko uznány obce, které již byly určeny jako nadlokální střediska alespoň dvou ze tří parciálních mikroregionů – tj. jako nadlokální středisko v obslužném procesu dojížďky za nákupy a službami, dojížďky do škol nebo zdravotnických zařízení. Ve správním obvodu ORP Zábřeh to byly obce Dubicko, Postřelmov, Rohle, Štíty, Zábřeh. Mimo spádový obvod zkoumaného území jsou to obce Bludov, Červená Voda, Česká Třebová, Králíky, Lanškroun, Libina, Mohelnice, Moravská Třebová, Olomouc, Pardubice, Ruda nad Moravou, Staré Město, Svitavy, Šumperk, Troubelice, Uničov, Ústí nad Orlicí. Při vymezení sfér vlivu nadlokálních středisek byla sledována spádovost k nadlokálním střediskům dříve vymezených parciálních mikroregionů. Jestliže obec vykazovala převažující spád ve všech třech případech ke stejnému nadlokálním středisku, stalo se toto středisko pro danou obec i komplexním nadlokálním střediskem. Pokud se vykazované spády liší, byl použit výše zmíněný postup Ždánské. Nadlokálním střediskům, určeným podle dojížďky do škol, byl přiřazen koeficient 1. Nadlokálním střediskům pro obslužné procesy maloobchodu a služeb a obslužné procesy zdravotnictví byl přidělen koeficient 2. Stejně jako u Ždánské byl 31 ŽĎÁNSKÁ, B. Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko správní fakulta. Katedra regionální ekonomie a správy, 2007. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš 32 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 57 takto zohledněn menší objem dojížďky do škol (zahrnuje pouze určitou věkovou skupinu dojíždějících) oproti dojížďce za maloobchodem a službami a dojížďce do zdravotnických zařízení. V dalším postupu byl znovu použit Maryášův postup výpočtu převažujícího spádu vymezení sfér vlivu komplexních nadlokálních středisek. Grafický výstup viz. obrázek 9, textová část je v přiložené tabulkách 11 a 12.
58 Obrázek 9: Komplexní nadlokální střediska a sféry jejich vlivu
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
59 V případě rozlišování komplexních středisek na mikroregionální úrovni bylo prostupováno stejným způsobem jako u nižší úrovně. Komplexním mikroregionálním střediskem byly uznány obce, které alespoň ve dvou případech jako mikroregionální středisko vystupovaly v jednotlivých parciálních mikroregionech. Takto bylo stanoveno v ORP Zábřeh jako středisko pouze obec Zábřeh. Mimo správní obvod ORP Zábřeh to byly obce Česká Třebová, Lanškroun, Mohelnice, Moravská Třebová, Olomouc, Pardubice, Svitavy, Šumperk, Uničov, Ústí nad Orlicí. Také sféry vlivu rozlišených komplexních mikroregionálních středisek byly vymezeny stejným způsobem jako sféry vlivu středisek nadlokálních. Výsledek přehledným způsobem zachycují obrázek 10 a tabulky 11 a 12.
60 Obrázek 10: Komplexní mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu
Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
61 Tabulka 11: Komplexní mikroregion – obce ORP Zábřeh Obec Nadlokální středisko Mikroregionální středisko Bohuslavice Dubicko Zábřeh – Mohelnice Brníčko Zábřeh – Postřelmov Zábřeh – Šumperk Drozdov Zábřeh Zábřeh Dubicko Dubicko Zábřeh Horní Studénky Zábřeh – Štíty Zábřeh Hoštejn Zábřeh Zábřeh Hrabová Zábřeh Zábřeh Hynčina Zábřeh Zábřeh Jedlí Zábřeh Zábřeh Jestřebí Zábřeh Zábřeh Kamenná Rohle Zábřeh – Šumperk Kolšov Šumperk – Postřelmov Zábřeh – Šumperk Kosov Zábřeh Zábřeh Lesnice Zábřeh Zábřeh Leština Zábřeh Zábřeh Lukavice Zábřeh Zábřeh Nemile Zábřeh Zábřeh Postřelmov Postřelmov Zábřeh – Šumperk Postřelmůvek Zábřeh Zábřeh Rájec Zábřeh Zábřeh Rohle Zábřeh – Rohle Zábřeh Rovensko Zábřeh Zábřeh Svébohov Zábřeh Zábřeh Štíty Štíty Zábřeh Šumperk Vyšehoří Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zábřeh Zborov Zábřeh – Šumperk Zábřeh – Šumperk Zvole Zábřeh Zábřeh Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat Tabulka 12: Komplexní mikroregion – obce jiného správního obvodu zasahující do ORP Zábřeh Obec Nadlokální středisko Mikroregionální středisko Bušín Šumperk – Ruda n. Moravou Zábřeh – Šumperk Písařov Šumperk – Štíty Šumperk Pramen: vytvořil autor na základě získaných dat
62 Závěr Tato práce se zabývala spádovostí za službami v mikroregionu Zábřežska (okres Šumperk), tj. správním obvodu obce s rozšířenou působností. Z důvodu zkoumání případného přesahu dojížďky bylo zkoumané území rozšířeno, takže ve výsledku zasahovalo také do okresů Olomouc, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Celkem byli dotazníkovým šetřením osloveni starostové 56 dotčených obcí. Srovnáním návratnosti dotazníků je možné konstatovat velice nízkou návratnost v případě elektronické verze oproti verzi písemné. Písemnou formou bylo osloveno 28 obcí ORP Zábřeh, návratnost byla v prvním kole 20 dotazníků, po telefonickém obvolání starostů obcí byly získána data i za zbývající obce. Elektronickou verzí dotazníku bylo osloveno také 28 obcí, návratnost byla pouhých 8 dotazníků, poté bylo přistoupeno k písemnému obeslání, kterým se také podařilo získat potřebná data. Rozborem dat získaných dotazníkovým šetřením, při zohlednění vybavenosti jednotlivých obcí v případě dojížďky do škol a zdravotnických zařízení, byla ve zkoumaném území určena obslužná střediska pro jednotlivé obslužné procesy, a to na nadlokální a mikroregionální úrovni. Na jejich základě byla stanovena komplexní obslužná střediska a následně vymezen komplexní obslužný mikroregion s jediným komplexním střediskem na mikroregionální úrovni, jímž je město Zábřeh.. Výsledný obslužný mikroregion odpovídá správnímu obvodu ORP Zábřeh. Po vymezení komplexního obslužného mikroregionu bylo přistoupeno k provedení srovnání s regionalizací dojížďky do škol a za službami, kterou ve své práci v 80. letech provedl Maryáš33. Maryáš jako mikroregionální středisko stanovil město Zábřeh. Jeho spádový obvod vymezil následovně: Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Rájec, Svébohov, Štíty, Zvole. Obce Postřelmov a Rohle označil jako oscilační. V předkládané práci bylo jako mikroregionální středisko rozlišeno také město Zábřeh. K Zábřehu vykazují spádovost následující obce: Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí,
33 MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva . Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno – Praha 1987. 63 Jestřebí, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Svébohov, Vyšehoří, Zábřeh, Zvole. Oscilačními obcemi mezi Zábřehem a Šumperkem jsou Brníčko, Kamenná, Kolšov, Postřelmov, Štíty, Zborov a Bušín. Změny spádovosti se tedy projevily u obcí Bohuslavice (původně Mohelnice, nyní Zábřeh Mohelnice), Brníčko (původně Zábřeh, nyní Zábřeh Šumperk), Kamenná (původně Zábřeh, nyní Zábřeh Šumperk), Kolšov (původně Zábřeh, nyní Zábřeh Šumperk), Rohle (původně oscilační Zábřeh – Šumperk, nyní Zábřeh) a Štíty (původně Zábřeh, nyní Zábřeh Šumperk). K Zábřehu navíc vykazuje oscilaci obec Bušín (Zábřeh – Šumperk). Výsledek je ovlivněn dojížďkou do zdravotnických zařízení, kterou se Maryáš ve své práci nezabýval, přesto je možné konstatovat souhlasné vymezení mikroregionu Zábřežska. Patrný je silný vliv okresního města Šumperk na severním okraji ORP Zábřeh. Dále bylo provedeno ověření Hamplova 34 poznatku o souhlasnosti správních obvodů obcí s rozšířenou působností se systémem mikroregionů 1. stupně a bylo konstatováno, že vymezený mikroregion Zábřežsko tomuto tvrzení odpovídá.
34 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 64 Seznam tabulek Tabulka 1: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami Tabulka 2: Maloobchod a služby – počet cílů dojížďky Tabulka 3: Maloobchod a služby – obce ORP Zábřeh Tabulka 4: Maloobchod a služby – obce jiného správního obvodu zasahující do ORP Zábřeh Tabulka 5: Zdravotnictví – počet cílů dojížďky Tabulka 6: Zdravotnictví – obce ORP Zábřeh Tabulka 7: Zdravotnictví – obce jiného správního obvodu zasahující do ORP Zábřeh Tabulka 8: Školství – počet cílů dojížďky Tabulka 9: Školství – obce ORP Zábřeh Tabulka 10: Školství – obce jiného správního obvodu zasahující do ORP Zábřeh Tabulka 11: Komplexní mikroregion – obce ORP Zábřeh Tabulka 12: Komplexní mikroregion – obce jiného správního obvodu zasahující do ORP Zábřeh Seznam obrázků Obrázek 1: Olomoucký kraj – obce s rozšířenou působností Obrázek 2: Správní obvod ORP Zábřeh Obrázek 3: Maloobchod a služby – střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu Obrázek 4: Maloobchod a služby – střediska mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu Obrázek 5: Zdravotnictví – střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu Obrázek 6: Zdravotnictví – střediska mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu Obrázek 7: Školství – střediska nadlokální úrovně a sféry jejich vlivu Obrázek 8: Školství – střediska mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu Obrázek 9: Komplexní nadlokální střediska a sféry jejich vlivu Obrázek 10: Komplexní mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu Seznam zkratek ČSSR Československá socialistická republika KRV komplexní regionální význam MěNV městský národní výbor MNV místní národní výbor ORP obec s rozšířenou působností
65 SSR Slovenská socialistická republika Seznam příloh Příloha č. 1: Vzor dotazníku pro starosty obcí Příloha č. 2: Seznam oslovených obcí Seznam použité literatury a dalších pramenů 1. Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR . Brno – Praha: Geografický ústav ČSAV, Federální výbor pro životní prostředí, 1992. 2. HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 3. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR . 1. vyd. Praha: Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 4. MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva . Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno – Praha 1987. 5. MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV . 1. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 77. ISSN 0375 6122. 6. MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu . Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s. 7. MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV . 1. vyd. Brno : Československá akademie věd, Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85 103. ISSN 0587 1247. 8. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 9. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích 10. ŽĎÁNSKÁ, B. Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko správní fakulta. Katedra regionální ekonomie a správy, 2007. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš 11. ŽÍTEK, V. Regionální ekonomie a politika . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 170 s. ISBN 80 210 3478 5.
66 Zdroje on line: 1. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – dojížďka do zaměstnání a škol [online]. Praha: Odbor statistiky vývoje obyvatelstva Českého statistického úřadu, 2003. Dostupný na WWW: < www.czso.cz >. 2. www.risy.cz 3. www.iriscrr.cz 4. www.obce.cz 5. www.portal.gov.cz 6. www.czso.cz
67 Příloha č. 1 – Vzor dotazníku pro starosty obcí Vážený pane starosto, Vážená paní starostko, Jmenuji se Bc. Aleš Dokoupil a v rámci diplomové práce týkající se „spádovosti občanů za službami v regionu Zábřežska“, ve spolupráci s Katedrou regionální ekonomie a správy Ekonomicko správní fakulty Masarykovy univerzity se sídlem v Brně, zpracovávám problematiku dojížďky občanů za službami. Součástí této práce je sběr dat (dotazník), který si Vám dovoluji tímto předložit. Odhadovaný čas zpracování dotazníku je cca. 10 minut, prosím o jeho laskavé vyplnění. V případě jakýchkoliv nejasností mne, prosím, kontaktujte. Jsem si vědom Vaší pracovní zaneprázdněnosti, ještě jednou Vám proto děkuji za Váš čas a ochotu. DOJÍŽKA ZA SLUŽBAMI – obec …………………… Sloupce „převážně“ vyplňujte jen tehdy, jestliže občané Vaší obce uspokojují své potřeby právě v jedné obci. Naopak, jsou li cesty za vybaveností tak rozdílné, že nelze určit jeden převažující směr, vyplňte jen sloupce „částečně“ a „výjimečně“ (do kterých pak můžete napsat dvě nebo více center). Vyplňujte, prosím, hůlkovým písmem. Název navštěvované obce Druh potřeby Převážně Částečně Výjimečně (pravidelně) (méně často) (velmi zřídka) Denní nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí potřeby)
Nákupy běžného textilu a obuvi
Běžné služby (kadeřník, čistírna, oprava obuvi atd.)
Návštěva banky (pobočky)
Návštěva lékárny
Návštěva všeobecného lékaře
Návštěva dětského lékaře
68 Návštěva ženského lékaře
Návštěva zubního lékaře
Návštěva odborného lékaře
Návštěva nemocnice
Návštěva základní školy
Návštěva střední školy
Nákupy běžného průmyslového zboží (elektro, kola, sportovní potřeby atd.) Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD) Nákupy nábytku a bytových doplňků Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.) Nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, motoristické zboží atd.)
Návštěvy kina
Návštěvy diskoték
Návštěvy knihovny
Návštěvy kulturních akcí (divadla, koncerty, atd.)
Návštěvy restaurací a vináren
Kontakt pro případ zpětného ověření údajů Dotazník vyplnil: Kontakt (tel.):
69 Příloha č. 2 – Seznam oslovených obcí Oslovené obce 1. Bludov 31. Lukavice 2. Bohuslavice 32. Maletín 3. Bohutín 33. Mohelnice 4. Brníčko 34. Nemile 5. Bušín 35. Nová Hradečná 6. Cotkytle 36. Olšany 7. Čenkovice 37. Písařov 8. Červená Voda 38. Police 9. Dlouhomilov 39. Postřelmov 10. Drozdov 40. Postřelmůvek 11. Dubicko 41. Rájec 12. Horní Heřmanice 42. Rohle 13. Horní Studénky 43. Rovensko 14. Hoštejn 44. Staré Město 15. Hrabová 45. Strážná 16. Hynčina 46. Sudkov 17. Chromeč 47. Svébohov 18. Jakubovice 48. Štíty 19. Jedlí 49. Tatenice 20. Jestřebí 50. Třebařov 21. Kamenná 51. Třeština 22. Klopina 52. Výprachtice 23. Kolšov 53. Vyšehoří 24. Koruna 54. Zábřeh 25. Kosov 55. Zborov 26. Krasíkov 56. Zvole 27. Krchleby 28. Lesnice 29. Leština 30. Libina
70