Univerzita Karlova V Praze Fakulta Tělesné Výchovy a Sportu

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Vývoj výkonnosti v trojskoku

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Krátký

Vypracoval: Tomáš Veselý

Praha, srpen 2011

Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl všechny pouţité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předloţena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne Tomáš Veselý

Evidenční list

Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uţivatel svým podpisem stvrzuje, ţe tuto bakalářskou práci pouţil ke studiu a prohlašuje, ţe ji uvede mezi pouţitými prameny.

Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

______

Rád bych zde poděkoval všem, kteří mi pomohli při zpracování bakalářské práce. Především děkuji Mgr. Petru Krátkému za jeho vstřícnost, cenné rady, připomínky a odborné vedení při tvorbě této práce. Rád bych poděkoval svým rodičům, Mgr. Pavlu Veselému a JUDr. Věře Ţďárské Veselé za jejich celoţivotní podporu. Dále pak Michaele Kubátové a PharmDr. Petru Gregušovi za ochotu podělit se o své znalosti.

Abstrakt

Název: Vývoj výkonnosti v trojskoku

Cíle: Hlavním cílem této práce je sledování a analýza vývoje výkonnosti v trojskoku muţů, tedy vývoje světového rekordu v trojskoku, vývoje výkonnosti trojskokanů na vrcholných soutěţích typu LOH, MS, ME a sledování vývojových tendencí v letech 2000 – 2010 u 10, 30 a 50 nejlepších trojskokanů světa. Vedlejším cílem je sledování vlivu různých činitelů, které výkon ovlivňují.

Metody: V práci byla pouţita metoda analýzy a metoda komparace. Analýza vývoje výkonnosti v trojskoku muţů vycházela ze sledování vývoje světového rekordu v letech 1911 – 2011. Komparace výkonnosti pak z výkonů medailistů na novodobých LOH konaných v letech 1896 – 2008, MS v letech 1983 – 2009 a ME v letech 1934 – 2010. Metoda analýzy a komparace byla také pouţita při sledování vývoje výkonnosti nejlepších 50 trojskokanů světa v kaţdém roce v letech 2000 – 2010. Ve sledovaných obdobích byla také hodnocena změna výkonů v závislosti na okolních činitelích.

Výsledky: Bylo zjištěno, ţe výkonnost trojskokanů je ovlivněna mnoha faktory. Vývoj světového rekordu a vývoj výkonnosti na vrcholných soutěţích se měnil v závislosti na změnách tréninkových metod a techniky, finančním zázemí ve sportu, nadmořské výšce, ve které se závod konal, počasí, síle a směru větru, dopingu a jeho regulaci. Kvůli těmto faktorům se těţko predikuje budoucí vývoj výkonnosti.

Klíčová slova: trojskok, vývoj, výkon, vrcholové soutěţe

Abstract

Title: Performance development of the triple jump

Objectives: The aim of this work is observation and analysis of the performance in the triple jump. The work discusses the development in the world records in the triple jump, the development of triple jumpers on the top-level competitions such as OG, WC, EC, and the observation of the developmental trends in the years between 2000 – 2010 of the top ten, thirty and fifty triple jumpers in the world. The secondary aim is to investigate different factors, that influence the triple jumper´s performance.

Methods: In this thesis was used a method of analysis and a method of comparison. The analysis of the development in the triple jump's performance proceed from the observation of the development in the world records in the years 1911 – 2011. The comparison of the performance proceed from the performance of medallists in the contemporary OG between the years 1896 – 2008, then in the WC between the years 1983 – 2009 and in the EC organised between 1934 – 2010. The method of analysis and the method of comparison was applied for the top fifty triple jumpers in the world in each year between 2000 – 2010 as well. In these aforementioned periods we assessed the change in the performance depending on different factors.

Results: In conclusion, it was found out that triple jumper´s performance is influenced by many different factors. The development of the world record and the development of the performance on the top-level competitions was changing with changes of the training methods, financial situation in the sport, altitude, in which the competitions were organised, weather conditions, the wind power and it´s direction, and regulation of doping. It is difficult to predict future performance development because of these different factors.

Keywords: triple jump, development, performance, top-level competition

OBSAH

1. ÚVOD ...... 9 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA ...... 10 2.1 Charakteristika trojskoku ...... 10 2.2 Historie trojskoku ...... 12 2.3 Faktory ovlivňující výkon v trojskoku ...... 14 2.3.1 Faktory somatické ...... 15 2.3.2 Faktory kondiční ...... 16 2.3.2.1 Rychlostní schopnosti ...... 17 2.3.2.2 Silové schopnosti ...... 17 2.3.2.2 Vytrvalostní schopnosti ...... 18 2.3.2.4 Koordinační schopnosti ...... 19 2.3.2.5 Pohyblivost ...... 19 2.3.3 Faktory psychiky ...... 20 2.3.4 Faktory techniky ...... 21 2.3.5 Faktory taktiky ...... 22 2.3.6 Faktory exogenní ...... 22 2.3.6.1 Vliv nadmořské výšky a počasí ...... 22 2.3.6.2 Vliv finančního a materiální zázemí ...... 24 2.3.6.3 Doping a jeho regulace ...... 24 3. CÍL A ÚKOLY PRÁCE ...... 26 3.1 Cíl práce ...... 26 3.2 Úkoly práce ...... 26 4. METODIKA PRÁCE ...... 27 5. DESKRIPTIVNĚ-ANALYTICKÁ ČÁST ...... 29 5.1 Vývoj SR ...... 29 5.2 Vývoj výkonnosti v trojskoku – medailisté z LOH ...... 30 5.3 Vývoj výkonnosti v trojskoku – medailisté z MS ...... 31 5.4 Vývoj výkonnosti v trojskoku – medailisté z ME ...... 34 5.5 Vývoj výkonnosti v trojskoku – skupiny TOP (2000 – 2010) ...... 35 6. DISKUSE ...... 37 7. ZÁVĚR ...... 39

SLOVNÍK POUŢITÝCH ZKRATEK A TERMÍNŮ ...... 40 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...... 42 PŘÍLOHY ...... 45

Seznam tabulek

Tabulka 1 Výška a váha medailistů v trojskoku na MS (1983 – 2009) ...... 16 Tabulka 2 Výkony medailistů z MS (1983 – 2009) ...... 24 Tabulka 3 Soubor sledovaných skupin …………… ...... 28 Tabulka 4 Náběhová rychlost finalistů MS 1997 Athény ...... 33 Tabulka 5 Náběhová rychlost finalistů MS 2009 Berlín ...... 33 Tabulka 6 Výkonnost nejlepších trojskokanů světa – TOP 10, 30, 50 ...... 35 Tabulka 7 Vývoj světového rekordu v trojskoku muţů……...... 45 Tabulka 8 Medailisté z LOH v letech 1896-2008 ...... 46 Tabulka 9 Medailisté z MS v letech 1983 – 2009 ...... 46 Tabulka 10 Medailisté z ME v letech 1934 – 2010 ...... 47 Tabulka 11 Muţi 2000 – trojskok (TOP 50) ...... 48 Tabulka 12 Muţi 2001 – trojskok (TOP 50) ...... 49 Tabulka 13 Muţi 2002 – trojskok (TOP 50) ...... 50 Tabulka 14 Muţi 2003 – trojskok (TOP 50) ...... 51 Tabulka 15 Muţi 2004 – trojskok (TOP 50) ...... 52 Tabulka 16 Muţi 2005 – trojskok (TOP 50) ...... 53 Tabulka 17 Muţi 2006 – trojskok (TOP 50) ...... 54 Tabulka 18 Muţi 2007 – trojskok (TOP 50) ...... 55 Tabulka 19 Muţi 2008 – trojskok (TOP 50) ...... 56 Tabulka 20 Muţi 2009 – trojskok (TOP 50) ...... 57 Tabulka 21 Muţi 2010 – trojskok (TOP 50) ...... 58

Seznam grafů

Graf 1 Faktory sportovního výkonu (Dovalil 2009) ...... 14 Graf 2 Vývoj SR v trojskoku muţů (1911 – 2011) ...... 30 Graf 3 Medailisté z LOH – trojskok – muţi (1896 – 2008) ...... 31 Graf 4 Medailisté z MS – trojskok – muţi (1983 – 2009) ...... 32 Graf 5 Medailisté z ME – trojskok – muţi (1934 – 2010) ...... 34

1. ÚVOD

Atletika je sportovním odvětvím, které vyuţívá přirozených pohybů člověka (běhy, skoky, hody) a přispívá k rozvoji fyzických i psychických schopností. Atletice tak odedávna patří výsostné postavení ve společnosti a právem je známá pod pojmem „královna sportu“. Do disciplín, které atletika zahrnuje, je řazen i trojskok. Je velmi zajímavé sledovat vývoj výkonnosti v trojskoku od samotných počátků vzniku této disciplíny, aţ do současnosti. V závislosti na přístupu k profesionálnímu sportu, vývoji techniky, změnám v konceptu kondiční a specializované přípravy, historických milníků a mnohých dalších činitelů, můţeme zaznamenat progresivní i regresivní vývoj výkonnosti. V této práci bych rád popsal historii trojskoku, zmínil se o faktorech ovlivňujících a tvořících jeho výkon a poté se zaměřil na sledování vývoje světového rekordu, vývoje výkonnosti na vrcholných soutěţích typu LOH, MS, ME a mezi nejlepšími 50 trojskokany světa v letech 2000 – 2010.

2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2.1 Charakteristika trojskoku

Trojskok je disciplína rychlostně silového charakteru. Rozhodujícími vlastnostmi pro dosaţení vysoké výkonnosti a profesionální úrovně jsou běţecká rychlost a odrazová síla. Vzhledem k vysokým nárokům, které tato disciplína klade na svalový a kloubní aparát, vyţaduje speciální trojskokanská příprava dobrou úroveň předcházející všestranné přípravy (Beran 1976). Provedení trojskoku je určeno atletickými pravidly. Trojskok se skládá z rozběhu a ze tří na sebe navazujících skoků, jejichţ pořadí je určeno pevným sledem odráţejících se nohou (Kněnický a kol. 1965). Po prvém skoku musí atlet doskočit na stejnou nohu, kterou se odrazil z břevna, doskok po druhém skoku musí být proveden druhou nohou. Doskok po třetím skoku se provádí do písku, podobně jako u skoku dalekého (Příhoda 1963). Sled odrazových nohou v trojskoku je tedy levá-levá-pravá nebo pravá-pravá-levá. Pro lepší rozlišení jednotlivých skoků se prvnímu říká poskok, druhému krok a třetímu skok (Bullard, Knuth 1977).

Sportovní ţivot skokana trvá přibliţně 12 – 15 let. Po dobu těchto let dochází vlivem tréninku, závodů a i samotnou změnou růstu závodníka ke sloţitým morfologickým a fyziologickým procesům přestavby organismu (Priščák In Velebil a kol. 2002). Názory na rozmezí optimálního věku pro počátek všestranné přípravy trojskokana se liší jen velmi málo, přičemţ názory na zahájení specializované skokanské přípravy a věk, při kterém jedinci dosahují nejlepších výkonů, se jiţ liší více. Dle Berana (1976) můţeme začít s všestrannou přípravou jiţ mezi 11. a 12. rokem ţivota. Pro ideální rozvoj pohybových schopností doporučuje především hry (kopaná, pasák, honičky) a gymnastiku. Ve 13 – 14 letech připojujeme k výše zmíněným hrám a gymnastickým prvkům také nácvik správných atletických pohybových návyků a to s důrazem na běhy a skoky. Trénink by měl obsahovat nácvik správného provedení odrazů a rozvíjet rychlostní schopnosti. V 15 a 16 letech se jiţ dostáváme kromě rozvoje rychlosti a obratnosti také k rozvoji speciálních odrazových schopností a posilování s lehčí činkou. Optimální věk pro dosaţení maximálních výkonů se v závislosti na počátku specializace pohybuje v rozmezí 23 – 30 let. Specializace by měla trvat 8 – 10 let. 10

Pouze mírně odlišný názor mají Bullard a Knuth (1977), kteří se ve své knize ztotoţňují s názorem dvojnásobného bronzového medailisty z LOH v trojskoku (Melbourne 1956 a Řím 1960) Vitolda Kreyera. Ten povaţuje za ideální věk pro počátek všestranné přípravy jiţ 10. – 12. rok ţivota, přičemţ mezi 15. a 18. rokem by se uţ měl jedinec zabývat specializovanou odrazovou přípravou, respektive přípravou trojskokanskou. Dle jeho mínění stačí 2 – 3 roky specializovaného tréninku k získání potřebné rychlosti a odrazové síly, která je nezbytná pro výkony světové úrovně.

Priščák (In Velebil a kol. 2002) dělí proces dlouhodobé výchovy a přípravy skokana na 4 víceleté etapy.

1. Etapa sportovní před-přípravy (10 – 14 let věku jedince) V tomto období je sportovní příprava, respektive před-příprava, soustředěna na všestranný rozvoj organismu a na rozvoj pohybových schopností. Pohybovými schopnostmi rozumíme obratnost, rychlost, pohyblivost a všeobecnou vytrvalost. Tyto schopnosti rozvíjíme především rychlostně-odrazovými hrami a zařazujeme také nácvik atletických disciplín (sprint, skok daleký, skok vysoký a překáţky). Důraz je kladen na uvolněné a správné provedení pohybu.

2. Etapa základní sportovní přípravy (15 – 16 let věku jedince) V této etapě zvyšujeme objemy především ve sprinterské a odrazové přípravě. V odrazové přípravě se jiţ soustředíme na osvojení trojskoku formou napodobivých cvičení a poté i nacvičujeme techniku trojskoku ze zkráceného rozběhu. Zařazujeme také posilování se zátěţí a to především na posilovacích strojích, s vestou s pískem nebo s lehkou činkou.

3. Etapa speciální sportovní přípravy (17 – 19 let věku jedince) Tato etapa je charakteristická kladením důrazu na speciální odrazový trénink a to formou různých skokanských cvičení, rozloţených a komplexních trojskoků. Je třeba také dbát na prevenci kloubních a svalových zranění, zvýšení psychické odolnosti a rozšíření taktických znalostí. Nesmíme však zapomenout na rozvoj všestranně všeobecné přípravy.

4. Etapa vrcholové sportovní přípravy (20 – více let věku jedince) Trénink v této etapě je zaměřen na vybrané vrcholové soutěţe typu ME, MS, LOH. Obsahově se jedná o velmi těţký a náročný trénink, který má za úkol absolutní rozvoj silových schopností a vytvoření vlastního stylu provedení trojskoku.

2.2 Historie trojskoku

Trojskok je sportovní disciplína, ve které závodili jiţ Keltové a starověcí Řekové. Důkazem o provozování této disciplíny nám jsou speciálně upravené dráhy, které se dochovaly jako součást gymnasií ve větších městech, například ve starověkém Řecku (Lagus 1920). Kromě upravených drah v řeckých gymnasiích se dochovaly i písemné zmínky o prvních skokanech. Tím byl například Phylos, který zdolal vzdálenost 16,66 m (Bullard a Knuth 1977). Je však nutné podotknout, ţe místo klasických třech odrazů se odrazil 4 krát a jednalo se tedy spíše o čtyřskok. Moderní podoba trojskoku sahá aţ do pozdního 18. století, a to do Skotska. Do konce 19. století byly pouţívány mnohé techniky, ale ty nejdelší vzdálenosti byly prováděny technikou poskok-poskok-skok, tedy tak, ţe všechny odrazy byly prováděny ze stejné nohy. Například vítězná vzdálenost na Skotských hrách St. Ronan´s Games 1829 byla 13,82 m. Roku 1888 Ir Daniel Shanahan dolétl na značku 15,25 m a to technickým provedením všech tří odrazů ze stejné nohy, tedy výše zmíněný poskok- poskok-skok. Podle dokumentu statistika R.L.Quercetaniho byl první drţitel rekordu, který pouţil nynější metodu poskok-krok-skok, Edwin Bloss z USA, který v Chicagu 16.září 1893 zdolal 14,78 m (Bullard a Knuth 1977). Současnou technikou se pak jako další významný skokan v roce 1911 zapsal do historie výkonem 15,52 m D.F.Ahearne (Priščák InVelebil a kol. 2002). Po těchto výkonech dle Kněnického a kol. (1965) do roku 1930 značně ustrnul vývoj výkonnosti i techniky trojskoku. Další vzestup přinesla aţ „japonská škola“, která od třicátých let získala světovou nadvládu. Ta trvala aţ do začátku druhé světové války. Podle Priščáka (In Velebil a kol. 2002) byl jejich trojskokanský trénink striktně zaměřen na intenzivní odrazovou a sprinterskou přípravu, která jim umoţnila dosahovat vysokých výkonů i při niţší tělesné výšce. Miko Oda, jehoţ tělesná výška byla 167 cm, vytvořil v roce 1931 nový světový rekord výkonem 15,58 m a Chuhei Nambu hodnotu světového rekordu posunul na 15,72 m. Na LOH v Berlíně roku 1936 byla poprvé v historii trojskoku zdolána hranice 16 metrů a to opět japonským skokanem, tentokrát Naoto Tajimou. Japonští skokani

12 poprvé představují techniku provedení skoku s výrazným nápřahem odrazové nohy pro úderný odraz s předpětím. Japonci byli překonáni aţ roku 1951. Nový světový rekord vytvořil Brazilec A. F. da Silva výkonem 16,01 m a v průběhu necelých 4 let ho zlepšil aţ na hodnotu 16,56 m (Kněnický a kol. 1965). Objem a intenzita tréninkových dávek dosahují maxima v pojetí „sovětské-ruské školy“ (Priščák In Velebil a kol. 2002). Důraz je kladen především na sílu a to nejen odrazovou, ale i obecnou a speciální. Technika je zaměřena na vyrovnání délek jednotlivých skoků. Představitelem této „sovětské-ruské školy“ byl například Oleg Fyodosseyev, který vylepšil světový rekord na hodnotu 16,70 m. Po „sovětské-ruské škole“ vznikla nová technika provedení trojskoku, jejímţ zosobněním je postava polského reprezentanta Josefa Schmidta. Pozornost je z maximálních objemů a vysoké intenzity přesunuta na zvýšení náběhové rychlosti a udrţení horizontální rychlosti v průběhu všech skoků. Ta je podpořena důsledným provedením odrazu s předpětím. Josef Schmidt s touto technikou vytvořil nový světový rekord s hodnotou 17,03 m. Toto technické pojetí trojskoku bylo vyuţíváno dalšími drţiteli světových rekordů, jako byli Viktor Saneyev (17,44 m), Joao de Oliveira (17,89 m) a samozřejmě současný drţitel světového rekordu Jonathan Edwards, který dne 7.8.1995 v Göteborgu dolétl na značku 18,29 m. Československý a český trojskok muţů byl s výjimkou Martina Řeháka, který přivezl z ME v Bernu (1956) bronzovou medaili, po většinu času ve stínu světových výkonů. Aţ v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století jsme se díky výkonům Václava Fišera (16,62 m z roku 1972), Jiřího Vyčichla (16,87 m z roku 1976) a 17 metrovým výkonům Vlastimila Mařince (17,21 m z roku 1983), Jána Čada (17,34 m z roku 1984) a Milana Mikuláše (17,53 m z roku 1988) dočasně zařadili mezi špičku světových trojskokanů. Výkon Milana Mikuláše (17,53 m) má zároveň hodnotu českého rekordu a nebyl dosud českými trojskokany překonán. Trojskok byl dříve více povaţován za sport muţů, a proto má ţenský trojskok podstatně kratší historii. Dle Kněnického a kol. (1965) byly hlavním důvodem nezařazení této disciplíny do soutěţe ţen značné otřesy vnitřních orgánů při amortizaci dokroku, po prvním skoku a skoku druhém. Častější zařazování trojskoku do atletických soutěţí ţen nastalo aţ po roce 1985 (Priščák In Velebil a kol. 2002). Technika ţenského trojskoku kopíruje techniku muţskou. Současná výkonnost světových trojskokanek se pohybuje lehce za 15 m hranicí. Světový rekord s hodnotou 15,50 m je v drţení I.

Kravetsové od roku 1995. Naší nejlepší trojskokankou byla Šárka Kašpárková, která od roku 1992 do roku 1997 deset krát zlepšila český rekord na stávající hodnotu 15,20 m (Jirka 2004). Tímto výkonem si zároveň zajistila bronzovou medaili z LOH v Atlantě (1996).

2.3 Faktory ovlivňující výkon v trojskoku

Současné pojetí trojskokanské přípravy, všech jejích sloţek (kondiční, technické, taktické a psychologické) je dále značně ovlivněno dalšími faktory, kterými jsou například počasí, nadmořská výška, vítr, materiální a finanční zázemí, společensko- ekonomická situace, vývoj nových materiálů, tréninkových prostředků a další.

Graf 1 Faktory sportovního výkonu (Dovalil 2009)

2.3.1 Faktory somatické

Podle Dovalila (2009) jsou somatické faktory relativně stálé a ve značné míře geneticky podmíněné činitele, které hrají v řadě sportů významnou roli. Týkají se podpůrného systému, tj. kostry, svalstva, šlach a z velké části vytvářejí biomechanické podmínky konkrétních sportovních činností. Podílejí se i na vyuţití energetického potenciálu pro výkon a také diferencují předpoklady pro různé typy sportovních výkonů. K hlavním somatickým faktorům řadíme: - výšku a hmotnost těla - délkové rozměry a poměry jednotlivých částí těla - sloţení těla (aktivní tělesná hmota, tuk, zastoupení svalových vláken) - tělesný typ

V praxi se somatické charakteristiky běţně vyjadřují pomocí tělesné výšky a hmotnosti těla. Souvislost mezi sportovním výkonem v trojskoku a výškou a váhou trojskokanů je často vyzdvihována. Podle Priščáka (In Velebil a kol. 2002) jsou pro trojskok nejlépe vyhovující skokani vyšších postav (nad 180 cm), somatotypu s vyváţenou ektomorfní a mezomorfní komponentou. Obecně lze říci, ţe v trojskoku se nevyskytují vyloţeně vyhraněné typy, ale skokani s vyšších postav, a to ať uţ muskulaturního nebo šlachovitého typu s dlouhými dolními končetinami a niţší tělesnou vahou, mají pro vysokou výkonnost lepší předpoklady. Bullard a Knuth (1977) uvádějí, ţe vrcholovým trojskokanem má největší šanci stát se sportovec s výškou 185 cm aţ 195 cm a váhou mezi 75 kg aţ 80 kg. Pokud se podíváme do nedávné historie československého trojskoku, dohledáme výše zmiňované somatotypy a to například v zastoupení Jiřího Vyčichla se 184 cm a 75 kg, Václava Fišera se 186 cm a 80 kg nebo Milana Mikuláše se 193 cm a 84 kg (Vacula a kol. 1975). Tabulka 1 uvádí medailisty z mistrovství světa (1983 – 2009) s jejich tělesnou výškou a váhou. Z této tabulky (dostupné z www.spots-teference.com) vyplývá, ţe vítězové mistrovství světa byli v průměru 185,25 cm vysocí a váţili 78,83 kg, druzí v pořadí měli průměrnou výšku 184,50 cm a váţili 76,58 kg a třetí v pořadí byli průměrné výšky 184,83 cm a jejich váha činila v průměru 78,42 kg.

Tabulka 1 Výška a váha medailistů v trojskoku na MS (1983 – 2009)

zlato stříbro bronz rok výška [cm] váha [kg] výška [cm] váha [kg] výška [cm] váha [kg] 1983 191 87 190 77 185 80 1987 185 76 185 78 182 72 1991 178 77 180 74 185 78 1993 185 78 180 74 182 73 1995 182 73 175 72 183 76 1997 181 83 182 73 174 76 1999 184 80 185 80 182 73 2001 182 73 192 73 191 91 2003 192 73 180 71 191 82 2005 188 83 180 71 190 77 2007 183 74 202 102 188 83 2009 192 89 183 74 185 80 průměr 185,25 78,83 184,50 76,58 184,83 78,42

Výška medailistů z mistrovství světa se tedy pohybuje kolem 185 cm (přesněji 184,86 cm) a váha kolem 78 kg (přesněji 77,94 kg), coţ odpovídá názorům z výše zmiňovaných citací. Je ale třeba upozornit na fakt, ţe v tabulce jsou údaje zkresleny například nezvyklými proporcemi některých jedinců (Jadel Gregório měří 202 cm a váţí 102 kg) nebo opakovanému zastoupení některých výkonnostně silných jedinců (Jonathan Edwards, Christian Olsson a další).

2.3.2 Faktory kondiční

Za kondiční faktory sportovního výkonu se povaţují pohybové schopnosti (Dovalil a kol. 2009). Pohybové schopnosti jsou nejčastěji definovány jako relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti a v pohybové činnosti se také projevují (Choutka a Dovalil 1991). V komplexu předpokladů člověka k pohybové činnosti lze podle Periče a Dovalila (2010) rozlišit: - rychlostní schopnosti - silové schopnosti - vytrvalostní schopnosti - koordinační schopnosti - pohyblivost

Poznatky o pohybových schopnostech se zakládají na znalostech anatomie, fyziologie, biochemie, biomechaniky aj.

2.3.2.1 Rychlostní schopnosti

Rychlost můţeme definovat, jako motorickou schopnost provést pohyb či komplex pohybů v co nejkratším časovém úseku (Hájek 2001). Rychlostní schopnosti jsou tedy schopnosti prováděné maximálním volním úsilím (maximální intenzitou) bez přerušení do 10 – 15 sekund zatíţení (Dovalil a kol. 2009). Jde o pohyby v zásadě bez odporu nebo s malým odporem (kromě gravitace nebo prostředí). Všeobecně se takto vymezené pohybové činnosti povaţují za projev kondičních (hybridních) předpokladů.

Rozlišujeme 4 základní druhy rychlostních schopností: - rychlost reakční – je spojená s počátkem pohybu - rychlost acyklická – tj. co nejvyšší rychlost jednotlivých pohybů - rychlost cyklickou – je daná vysokou frekvencí opakujících se stejných pohybů - rychlost komplexní – je dána kombinací cyklických a acyklických pohybů včetně reakce, nejčastěji se vyskytuje jako rychlost lokomoce - přemisťování v prostoru

Rychlostní schopnosti, zvláště pak náběhová rychlost, hrají v trojskoku velmi významnou roli. Podle Berana (1976) činí u začátečníků ztráta rychlosti při prvním odrazu přibliţně 4 m/s a u vyspělých skokanů, kteří vyvinou náběhovou rychlost přesahující 10 m/s, přibliţně 2 – 3 m/s. Prvním odrazem lze opětovně získat přibliţně 2 m/s. Úbytek rozběhové rychlosti po doskočení do písku je u začínajících trojskokanů 5 – 6 m/s, zatímco u vyspělých trojskokanů činí ztráta kolem 3 m/s.

2.3.2.2 Silové schopnosti

Silové schopnosti jsou Peričem a Dovalilem (2010) definovány jako schopnost překonávat či udrţovat vnější odpor svalovou kontrakcí (kontrakcí je míněn stah svalu). Dovalil (2009) rozlišuje několik druhů silových schopností: - síla absolutní (maximální), jako schopnost spojená s nejvyšším moţným odporem

- síla rychlá a výbušná (explozivní), jako schopnost spojená s překonáváním nemaximálního odporu vysokou aţ maximální rychlostí - síla vytrvalostní, jako schopnost překonávat nemaximální odpor opakováním pohybu v daných podmínkách nebo dlouhodobě odpor udrţovat

Silové schopnosti spolu souvisejí poměrně sloţitě. Určité korelace svědčí i o moţném společném základu (inervace svalů, aktivace vláken apod.), avšak vzájemná závislost mezi nimi není vţdy vysoká. Byly pozorovány a potvrzeny individuální rozdíly - ne vţdy ten, kdo má vysokou úroveň absolutní síly, je schopen také dosáhnout vysoké rychlosti pohybu s nemaximálním odporem, pracovat déle s malým odporem atd. Rozhodujícími vlastnostmi pro dosaţení vysoké výkonnosti v trojskoku jsou běţecká rychlost a odrazová síla (Beran 1976). Pokud má trojskokan dosáhnout dobrého výkonu, je nezbytné vyuţít správně načasované odrazové síly ve všech skocích a udrţet tak co nejvyšší horizontální rychlost. Při špatně provedeném odrazu můţe trojskokan ztratit 4 m/s z náběhové rychlosti. Rozvoji explozivní síly a speciální odrazové síly se tak v trojskokanském tréninku věnuje značná pozornost.

2.3.2.3 Vytrvalostní schopnosti

Za vytrvalost je všeobecně povaţována schopnost člověka k dlouhotrvající tělesné činnosti: soubor předpokladů provádět cvičení s určitou niţší neţ maximální intenzitou co nejdéle, nebo po stanovenou dobu co nejvyšší moţnou intenzitou (Perič, Dovalil 2010). Vytrvalostní schopnosti se podle Dovalila (2009) dají dělit: - dlouhodobá vytrvalost je schopnost vykonávat pohybovou činnost déle neţ 10 minut - střednědobá vytrvalost je schopnost vykonávat pohybovou činnost po dobu 8 – 10 minut - krátkodobá vytrvalost je schopnost vykonávat činnost co moţná nejvyšší intenzitou po dobu 2 – 3 minut - rychlostní vytrvalost je schopnost vykonávat pohybovou činnost absolutně nejvyšší intenzitou a co moţná nejdéle – do 20 aţ 30 s

Zaměření tréninku vytrvalosti je u trojskokana stejné jako u sprinterů na krátké vzdálenosti. Přestoţe trojskokanovi stačí maximální zrychlení na 20 m, zaujímá rozvoj sprinterské vytrvalosti v tréninku předních trojskokanů důleţité místo. Je zde totiţ zřejmá závislost uvolněnosti a psychické rezervy při sprintu maximálním úsilím na úrovni sprinterské vytrvalosti (Vacula a kol. 1975). Někteří trenéři (u nás například Milan Kovář a Dalibor Kupka, oba z TJ Dukla Praha) pouţívají metodu násobených odrazů, tzv. více skoků (50 aţ 300 odrazů) pro zlepšení ekonomizace pohybu v průběhu odrazů a odstranění chyb v provedení.

2.3.2.4 Koordinační schopnosti

Podle Periče a Dovalila (2010) jsou koordinační schopnosti často zaměňovány s pojmem obratnost. Je třeba koordinaci chápat jako vnitřní řízení pohybu – souhrn CNS a nervosvalového aparátu, jehoţ vnějším projevem je obratnost. Všeobecně přijímaná taxonomie koordinačních schopností podle Dovalila (2009) neexistuje. Setkáváme se totiţ s rozlišováním 5 – 15 jednotlivých schopností. Při jistém zjednodušení lze najít schodu v nazírání na základní koordinační schopnosti, kam následně můţeme zařadit například diferenciační a orientační schopnost, dále pak schopnost rovnováhy, reakce, rytmu a přizpůsobování a také schopnost spojovací, čímţ máme na mysli spojování jednotlivých pohybů a jejich částí. Vysoká úroveň koordinace pohybu a obratnosti jsou předpokladem ke zvládnutí dokonalé techniky trojskoku (Příhoda 1963). Musíme si však uvědomit, ţe úroveň koordinačních schopností a techniky závisí na docilitě neboli učenlivosti sportovce (Perič, Dovalil 2010). Tato schopnost se projevuje kvalitou a rychlostí učení novým pohybovým dovednostem.

2.3.2.5 Pohyblivost

Pod termínem pohyblivost (nebo kloubní pohyblivost) chápeme ve sportu předpoklady pro rozsah pohybu v jednotlivých kloubech – tj. schopnost vykonávat pohyby ve velkém kloubním rozsahu (Perič, Dovalil 2010). Někdy se také označuje termínem ohebnost.

Podle Dovalila (2009) určuje kloubní rozsah primárně druh a tvar kloubu, pruţnost tkání a sekundárně pak reflexní aktivita svalů příslušného kloubu, psychický stav, teplota okolí, rozcvičení sportovce a případně i fyzický stav (únava). Ohebnost trojskokana má být podle Vaculy a kol. (1975) rozvíjena do té míry, aby byl umoţněn sprint v plném rozsahu pohybu. Všeobecně rozšířenou teorií se také stává negativní názor na nadměrnou pohyblivost aţ hypermobilitu trojskokanů, která můţe vést k celé řadě zranění či negativnímu ovlivnění techniky.

2.3.3 Faktory psychiky

Přestoţe struktura výkonu vychází ze sportovní specializace (s odpovídajícími faktory kondičními, technickými a taktickými), mají u všech typů výkonů velký význam faktory psychické. Vyplývá to z mimořádné náročnosti soutěţních situací na psychiku člověka (Hošek In Dovalil 2009). Proto je nutné věnovat psychické přípravě dostatečnost pozornost a psychiku trojskokana formovat. Podle Vaculy a kol. (1975) musí rozvíjení speciálních trojskokanských volních vlastností směřovat k tomu, aby se skokan s radostí z pohybu podroboval velmi intenzivnímu tréninku. Kombinace náročné rychlostní a silové přípravy trojskokana totiţ klade značné nároky na psychiku skokana. Je důleţité, navyknout si na systematický trénink a odnaučit trojskokana podléhat impulsivním extrémům v náročné přípravě. V soutěţi musí trojskokan umět redukovat nepříznivý vliv nezdařených skoků na následující výkon, tedy nepropadnout beznaději v případě nepříznivého vývoje v průběhu soutěţe. Velmi důleţitou součástí psychologické přípravy je podle Dovalila (2009) ovlivnění a regulace tzv. předstartovních a startovních stavů. Předstartovní stavy jsou ovlivňované především emocemi, ale velkou roli zde hraje také motivace. Mezi hlavní typy předstartovních stavů patří: - stav nadměrné aktivace (startovní horečka) - nepřiměřeně nízká aktivace (apatie) - stav optimálně zvýšené aktivace (bojová pohotovost)

U prvních dvou výše zmíněných stavů jde o nesprávné naladění sportovce před výkonem. V případě nadměrné aktivace dochází k zvýšené dráţdivosti, která se projevuje diskoordinací funkcí (například svalový třes, křečovité pohyby apod.) a v případě apatie dochází k útlumu v mozkové kůře, která se projevuje celkovou

20 ochablostí a malátností. Ideálním stavem rozumíme stav optimální aktivace, kdy sportovec cítí pozitivní vnitřní napětí, vyznačující se vysokou pohotovostí k reakci. Na vrcholových soutěţích jiţ díky minimálním rozdílům ve výkonech trojskokanů mnohdy nerozhoduje úroveň kondiční přípravy či vytříbenost techniky, ale psychická příprava sportovce.

2.3.4 Faktory techniky

Dovalil (2009) popisuje techniku jako účelný způsob řešení pohybového úkolu, který je v souladu s moţnostmi jedince, s biomechanickými zákonitostmi pohybu a uskutečňuje se na základě neurofyziologických mechanismů řízení pohybu. Vyuţívají se přitom další předpoklady sportovce, především kondiční, somatické i psychické. Mimořádnou roli zde hrají schopnosti koordinační. Podle Vaculy a kol. (1975) vychází technická příprava trojskokana především z nácviku sprintu a z odrazové průpravy ve formě různých odrazových cvičení. Beran (1976) dodává, ţe pro správné pochopení techniky trojskoku je nutné se seznámit se základními technickými poţadavky této disciplíny. - Dosáhnout vysoké horizontální rychlosti. U vrcholových trojskokanů převyšuje rozběhová rychlost 10 m/s. - Jednotlivými odrazy zabránit sníţení této rychlosti. Úhel dokročení a síla odrazu jsou klíčové jak pro délku skoku, tak pro jeho výšku. - Uzpůsobit doskoky tak, aby brzdivé sloţky byly co nejmenší. Dobře nasazený švih a úhel dokročení zajistí minimální ztrátu rychlosti v průběhu celého provedení trojskoku. - Vyrovnávacími pohyby v letu udrţovat rovnováhu pro doskok. Pohyby paţí a dolních končetin napomáhají udrţení stability v letové i odrazové fázi. - V konečném doskoku dosáhnout co největšího terénního zisku

Pro nácvik techniky jsou vyuţívány různé formy odrazových cvičení. Řadíme sem převedším násobené odrazy, tzv. více skoky, nácvik základní formy trojskoku, odrazy do dálky z odrazové i neodrazové nohy, nácvik rovnováhy, nácvik udrţení horizontální rychlosti a trojskok z polovičního a celého rozběhu. Podle Berana (1976) obzvláště v trojskoku platí pravidlo, ţe skokan je schopen zvládnout techniku tak, jak to odpovídá úrovni jeho fyzické a psychické přípravy.

2.3.5 Faktory taktiky

Podle Dovalila (2009) se taktikou chápe způsob řešení širších a dílčích úkolů, realizovaných v souladu s pravidly daného sportu. Spočívá ve výběru optimálního řešení strategických a taktických úkolů. Vacula a kol. (1975) se domnívá, ţe základním úkolem taktické přípravy trojskokana je nácvik přesného rozběhu, který se musí neustále upevňovat v souladu s technickou přípravou. Další podstatnou částí taktické přípravy je návyk na soutěţní podmínky. Je takticky správné v prvních skocích dosáhnout nejlepšího výkonu a to nejen z důvodů psychického tlaku působícího na soupeře, ale i z důvodů moţné únavy či zranění v dalších pokusech.

2.3.6 Faktory exogenní

Kromě výše zmíněných faktorů ovlivňujících sportovní výkon, které se dají sportovním tréninkem formovat a ovlivňovat, bychom měli brát v potaz také vliv exogenních činitelů. Mezi významnější exogenní činitele můţeme zařadit faktory prostředí, faktory materiální, sociálně ekonomické a vliv dopingu a jeho regulace.

2.3.6.1 Vliv nadmořské výšky a počasí

Studium vlivu vysokých poloh na sportovní výkony a trénink v takových výškách, bylo započato v souvislosti přípravou na LOH 1968 v Mexico City, které se rozkládá 2 200 m nad mořem. Se stoupající nadmořskou výškou totiţ klesá barometrický tlak, podle Dovalila (2009) asi o 12% na 1 000 m. Tato skutečnost je lidově nazývána „řidším vzduchem“, díky němuţ je moţné dosahovat lepších výsledků, hlavně v kratších sprinterských disciplínách a disciplínách, které sprint zahrnují (skok daleký, trojskok apod.). Výkony v nadmořské výšce nad 1000 m jsou kvůli niţšímu barometrickému tlaku nestandardně označeny písmenem „A“ z anglického „altitude“. Na LOH 1968 bylo jen v trojskoku vytvořeno celkem pět světových rekordů (Priščák In Velebil a kol. 2002). První předvedl jiţ v kvalifikaci Ital Giuseppe Gentile výkonem 17,10 m. Ve finále navíc Ital vlastní rekord vylepšil v první sérii na 17,22 m. Viktor Saneyev ve třetí sérii překonal rekord o 1 cm. Další světový rekord vytvořil brazilec Nelson Prudencio, který skočil v páté sérii do vzdálenosti 17,27 m. V poslední

22 sérii, tedy šesté, však Viktor Saneyev brazilcův rekord z prvního místa světových tabulek vymazal, kdyţ skočil 17,39 m. Naopak velmi špatné výkony, respektive pomalé časy předvedli běţci na 5 000 m a 10 000 m. V této nadmořské výšce je sice řidší vzduch, ale také niţší parciální tlak kyslíku, coţ znamená menší obsah kyslíku ve vzduchu. To je pro dálkové běţce vysoce limitující faktor.

Počasí je dalším faktorem, který výkon trojskokanů značně ovlivňuje. Je velký rozdíl ve výkonnosti za teplého počasí, kdy jsou svaly optimálně prokrveny a protaţeny a ve výkonnosti za deštivého počasí s nízkými teplotami. Důkazem nám můţe být tabulka 2 a v ní výkony z MS v Helsinkách (2005), které provázelo velmi deštivé a chladné počasí. Z této tabulky (dostupné z www.iaaf.org) vyplývá, ţe výkony medailistů z MS v Helsinkách, byly pod průměrem výkonů medailistů ze všech MS. Největší rozdíl ve výkonnosti byl zaznamenán u vítěze, u něhoţ byl výkon o 21 cm horší oproti průměru, a jednalo se o druhý nejhorší výsledek vítěze ze všech konaných MS.

Tabulka 2 Výkony medailistů z MS (1983 – 2009)

rok zlato stříbro bronz 1983 17,42 17,18 17,18 1987 17,92 17,67 17,43 1991 17,78 17,75 17,62 1993 17,86 17,65 17,44 1995 18,29 17,62 17,59 1997 17,85 17,69 17,64 1999 17,59 17,49 17,48 2001 17,92 17,47 17,44 2003 17,72 17,28 17,26 2005 17,57 17,42 17,40 2007 17,74 17,59 17,33 2009 17,73 17,55 17,36 průměr 17,78 17,53 17,43

Kromě okolní teploty a slunečného či deštivého počasí značně ovlivňují výkon také povětrnostní podmínky. V pravidlech atletiky (dostupných z www.atletika.cz) je

23 uvedena hodnota 2 m/s ve směru provedení trojskoku, jako hraniční hodnota regulérnosti výkonu. Jakmile je naměřen vítr vyšší hodnoty, jedná se o neregulerní výkon, který je na mezinárodních soutěţích označen s dovětkem „w“ z anglického wind assisted - nedovolená podpora větru. Tento výkon sice platí v soutěţi, ale není brán, jako splněné nominační kritérium na vrcholovou soutěţ typu LOH, MS, ME a ani nemůţe být novým rekordem (ať uţ světovým, národním či jiným). Vítr výrazně ovlivňuje výkon. Například stávající drţitel SR Jonathan Edwards skočil neuvěřitelných 18,43 m a to právě s nedovolenou podporou větru 2,4 m/s. Naopak vítr, jehoţ směr se často mění, můţe negativně ovlivnit náběh trojskokana, kvůli rozdílné délce kroků (právě při měnících se povětrnostních podmínkách).

2.3.6.2 Vliv finančního a materiálního zázemí

Pokud se ohlédneme do historie, pak zjistíme, ţe zázemí sportovce má nepopiratelný vliv na jeho výkonnost. V minulosti byl sport vnímán jako aktivní forma odpočinku a zábava, kterou si člověk mohl dopřát aţ po práci. Atleti trénovali pouze v ročních obdobích, které sportování venku umoţňovaly a v zimě se věnovali gymnastice a hrám. Nyní můţe být atletika prostředkem obţivy a seberealizace. S přibývající popularizací sportu v průběhu let se finanční a materiální zázemí sportovců výrazně měnilo. Vznikaly haly, které umoţňovaly atletům trénovat svoji disciplínu i v zimě. Díky finančním podporám od státu, později od soukromých sponzorů a investorů, bylo sportovcům umoţněno trénovat dvoufázově a úroveň výkonnosti stoupala. Díky finančnímu zájmu okolí se začaly vyvíjet nové materiály. Ze škvárových oválů se staly tartanové. Byla zřízena střediska pro talentovanou mládeţ a reprezentanty, coţ jim umoţnilo plně se věnovat tréninku. Tréninkové metody a prostředky se stále vyvíjely a zlepšovaly. Vyvíjely se i laboratoře.

2.3.6.3 Doping a jeho regulace

Kromě dodrţování správně vyváţené stravy sportovce, pitného reţimu a ţivotosprávy existují prostředky, kterými sportovci zlepšují svůj výkon. Tyto prostředky jsou buď legální (povolená potravinová suplementace apod.) nebo zakázané (doping). Dovalil (2009) popisuje doping jako nepřípustné zvyšování sportovní výkonnosti pomocí nefyziologických substancí nebo prostřednictvím fyziologických substancí, jeţ

24 jsou dávkovány nefyziologicky nebo nepřiměřeným způsobem. Mezi tyto látky patří především stimulancia (amfetamin, kokain, efedrin, aj.), narkotická analgetika (heroin, morfin a jiné opiáty), anabolické látky (nandrolon, stanozol, aj.), diuretika a peptidové hormony. Do dopingu řadíme také dopingové metody, které zahrnují krevní doping, farmakologickou, chemickou a fyzikální manipulaci se vzorky. Doping má ve sportu velmi dlouhou historii a v atletice se stal obrovským problémem především v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Na LOH v Mnichově v roce 1972 byla podle Nekoly (2000) provedena anonymní anketa, která měla zjistit rozšířenost podpůrných prostředků. Celých 85% sportovců se přiznalo k uţívání různých dopingových prostředků, coţ byl jeden z prvních impulzů k jasnému vymezení dopingu i s jeho následnou kontrolou. Na dalších LOH v Montrealu v roce 1976 tak byli sportovci testováni a to především na uţívání anabolických steroidů. Zásadní zlom podle Hnízdila a kol. (2000) nastal aţ na LOH v Soulu v roce 1988. Pod tlakem světové veřejnosti, způsobeného především reakcí na dopingový skandál kanadského sprintera Bena Johnsona, vyhlásil MOV Mezinárodní chartu boje proti dopingu. Podle Nekoly (2000) nezůstaly pozadu ani vládní instituce, kdyţ byl v listopadu roku 1989 Radou Evropy přijat dokument Evropská antidopingová úmluva. V roce 1999 navíc vznikla Mezinárodní antidopingová agentura (WADA), která boj proti dopingu koordinuje. Ve srovnání se sedmdesátými a osmdesátými léty 20. století, dochází v poslední dekádě k pozitivním dopingovým nálezům u vrcholových atletů spíše sporadicky. Je však třeba upozornit na to, ţe sport, potaţmo atletika, se stala relativně velkým průmyslovým odvětvím. Specializované laboratoře tak mohou vyvíjet nové preparáty, které ještě na seznamu zakázaných látek nejsou a prozatím nemusí být současnými dopingovými testy ani odhaleny.

3. CÍL A ÚKOLY PRÁCE

3.1 Cíl práce

Cílem bakalářské práce bylo sledování a analýza vývoje výkonnosti v trojskoku muţů, vývoje světového rekordu v trojskoku, vývoje výkonnosti trojskokanů na vrcholných soutěţích typu LOH, MS, ME a sledování vývojových tendencí v letech 2000 – 2010 u 10, 30 a 50 nejlepších trojskokanů světa. Vedlejším cílem bylo sledování vlivu různých činitelů, které výkon ovlivňují.

3.2 Úkoly práce

Úkoly práce vyplývají z definovaných cílů práce. Struktura plnění úkolů byla následující: - seznámit se s literaturou týkající dané problematiky - provést rešerši odborné literatury - sumarizovat dostupná data týkající se dané problematiky - provést analýzu vývoje světového rekordu v trojskoku muţů - provést analýzu vývoje výkonnosti v trojskoku muţů na vrcholových soutěţích (LOH, MS, ME) - sledovat vývoj výkonů potřebných k umístění na medailových pozicích na vrcholových soutěţích (LOH, MS, ME) - sledovat vliv exogenních činitelů na výkon (počasí, nadmořská výška, doping, aj.) - sledovat vývoj výkonnosti 10, 30 a 50 nejlepších závodníků světa v jednotlivých letech od roku 2000 do roku 2010

4. METODIKA PRÁCE

V práci byla pouţita metoda analýzy a metoda komparace. Analýza vývoje výkonnosti v trojskoku muţů vycházela ze sledování vývoje světového rekordu v letech 1911 – 2011. Komparace výkonnosti pak z výkonů medailistů na novodobých LOH konaných v letech 1896 – 2008, MS v letech 1983 – 2009 a ME v letech 1934 – 2010. Předmětem sledování byl i vliv různých činitelů, které mohly vývoj výkonnosti na vrcholných soutěţích ovlivnit. Metoda analýzy a komparace byla také pouţita při sledování vývoje výkonnosti nejlepších 50 trojskokanů světa a to v kaţdém roce v letech 2000 – 2010. Tuto skupinu jsme nazvali TOP 50. Tabulka 3 udává sledované časové rozmezí jednotlivých skupin, počet sledování (záznamů) v dané skupině a počet sledovaných výkonů.

Tabulka 3 Soubor sledovaných skupin

SR LOH MS ME TOP 50 celkový součet časové 1911 - 2011 1896 - 2008 1983 - 2009 1934 - 2010 2000 - 2010 - rozmezí počet 27 26 12 20 10 95 sledování počet sledovaných 27 78 36 60 500 701 výkonů

Z důvodů přesnější analýzy vývoje výkonnosti jsme skupinu TOP 50 dále rozdělili na nejlepší trojskokany a na skupiny TOP 10 a TOP 30, kam řadíme nejlepších deset a nejlepších třicet trojskokanů v daném roce. Ve sledovaných obdobích také hodnotíme změnu výkonů v závislosti na okolních činitelích. Soubor jednotlivých sledovaných trojskokanů, kteří vytvořili SR nebo získali medaili na LOH, MS, ME a soubor trojskokanů ze skupiny TOP 10, TOP 30 a TOP 50, je uveden v Příloze v tabulkách 7 – 21. Tabulka SR uvádí výkon, jméno trojskokana, jeho národnost a místo a datum vytvoření SR. Data do této tabulky byla čerpána z Přiščáka (In Velebil a kol. 2002). Tabulky zahrnující medailisty z vrcholných soutěţí uvádí rok konání dané soutěţe, jméno a národnost trojskokanů, jejich umístění a hodnotu výkonu. Data do tabulky medailistů z LOH byla čerpána z Internetu ze stránek Olympic Sports (sport-

27 reference.com – olympics – summer, 1896 – 2008), do tabulky MS ze stránek IAAF (International Association of Athletics Federation – IAAF.org – Competitions – Competition archive – IAAF World Championschips in Athletics , 1983 – 2009) a data do tabulky ME ze stránek EAA (European Athletics Association – european- athletics.org – Statistics – Event Result Database – European Championschips, 1934 – 2010). Tabulka TOP 50 vţdy uvádí pořadí, výkon a jméno trojskokana, dále pak stát, ze kterého pochází, datum narození a místo a datum výkonu. Tato databáze trojskokanů byla získána na Intenetu na stránkách IAAF (International Association of Athletics Federation – IAAF.org – Statictics – Top list, 2000 – 2010). Data ze všech výše zmíněných tabulek byla zpracována tabulkovým editorem Microsoft® Office Excel. V témţe editoru byly vytvořeny grafy, které sledují hodnoty v tabulkách, respektive jejich vývojové tendence. V práci bylo vyuţíváno hlavně základní statistické charakteristiky – aritmetického průměru.

5. DESKRIPTIVNĚ-ANALYTICKÁ ČÁST

V této kapitole byl sledován vývoj světového rekordu v trojskoku, vývoj výkonnosti medailistů na vrcholných soutěţích typu LOH, MS, ME, dále pak vývojové tendence v poslední dekádě u TOP 10, TOP 30 a TOP 50 nejlepších trojskokanů světa. Dále se zaobírala činiteli, které mohou výkon ovlivnit.

5.1 Vývoj SR

Vývoj světového rekordu byl sledován od roku 1911 do roku 2011. Z grafu 2 vyplývá, ţe se hodnota SR rekordu od roku 1911 zvýšila o 2,77 m a prošla jak mnoha vývojovými progresemi, tak i vývojovými stagnacemi a regresemi.

Graf 2 Vývoj SR v trojskoku muţů (1911 – 2011)

Poprvé byl strmější růst výkonnosti zaznamenán v předválečném období před 2. světovou válkou. Od roku 1936 však hodnota SR zůstala neměnná aţ do roku 1950 a to nejspíše právě důsledkem 2. světové války. Toto období by mohlo být vnímáno jako jedna ze dvou větších stagnací vývoje SR. Naopak v dekádě mezi roky 1950 – 1960 byl

SR zlepšen o 1,03 m, coţ je bezesporu v dlouhodobém měřítku jeden z nejrychlejších růstů výkonnosti, který je na grafu zaznamenaný. Strmější růst je zaznamenám pouze v roce 1968, respektive ve dnech 16.10. a 17.10. 1968, kdy byla hodnota SR 5 krát vylepšena a zvýšila se o 36 cm. Je nutné upozornit na fakt, ţe se jednalo o výkony vytvořené ve vysoké nadmořské výšce, která přesahovala 2200 m (viz 2.3.6.1 Vliv nadmořské výšky a počasí). Nejlepší jednorázové zlepšení předvedl v roce 1975 J.C. de Oliveira, který hodnotu SR zlepšil o 45 cm - ze 17,44 m na 17,89 m. Hodnotu SR naposledy dvakrát vylepšil Jonathan Edwards dne 7.8.1995 a to nejdříve výkonem 18,16 m a poté 18,29 m. Od roku 1995 nebyl tento rekord doposud překonán a dá se hovořit o další stagnaci ve výkonnosti SR. Je však nutné zdůraznit, ţe morfologická stavba lidského těla neumoţňuje stálé lineární zvyšování výkonů.

5.2 Vývoj výkonnosti v trojskoku – medailisté z LOH

Novodobé letní olympijské hry se konaly od roku 1896 do roku 2008 jiţ 26 krát. Jedná se tedy o relativně rozsáhlý zdroj výkonnostních dat.

Graf 3 Medailisté z LOH – trojskok – muţi (1896 – 2008)

Na tomto grafu jsou zřetelně viditelné dva větší výkonnostní propady. V obou případech se jedná o olympijské hry v poválečném období (LOH v Antverpách v roce 1920 a LOH v Londýně v roce 1948). Kvůli tomuto výkonnostnímu propadu mohly zaznamenat následující olympijské hry (LOH 1924 v Paříţi a LOH 1952 v Helsinkách) naopak významný progres. Největší souvislý výkonnostní růst se projevuje v období mezi roky 1948 – 1968. V tomto období se výkon vítěze zlepšil o 1,99 m, výkon druhého o 1,91 m a výkon třetího dokonce o 2,20 m. Opět je nutné upozornit na fakt, ţe na LOH v Mexico City v roce 1968 bylo v trojskoku vytvořeno 5 světových rekordů a to především díky pozitivnímu vlivu vyšší nadmořské výšky na výkon. Z grafu 3 je patrné, ţe tento relativně strmý růst následně prochází stagnací výkonnosti, aţ do LOH v Soulu v roce 1988, kde jsou výkony všech tří medailistů lepší, neţ výkon vítěze v Mexico City (17,39 m). Nejlepší výkon v historii LOH předvedl M. Conley v Barceloně v roce 1992, kdyţ jako první účastník těchto her pokořil hranici 18 m výkonem 18,17 m. Druhým a do této chvíle zatím posledním trojskokanem, který tuto hranici zdolal je K. Harrison, který skočil 18,09 m a to hned na dalších LOH v Atlantě v roce 1996. Tyto LOH lze navíc povaţovat za výkonnostně nejúspěšnější. Průměrná hodnota výkonu medailistů totiţ činila 17,80 m. Z posledních tří LOH je patrná stagnace výkonu medailistů. Dále zde pozorujeme nejniţší výkonnostní rozdíl mezi zlatým a bronzovým medailistou v celé historii LOH a to pouhých 8 cm.

5.3 Vývoj výkonnosti v trojskoku – medailisté z MS

První mistrovství světa se konalo v roce 1983 v Helsinkách. Historie MS tedy není, v porovnání s LOH nebo ME, nijak dlouhá. Dvouletý cyklus konání této vrcholné soutěţe nám ale umoţňuje sledovat vývoj výkonnosti v posledních dekádách mnohem konkrétněji a vzhledem k jeho krátké historii zde není patrná tak velká výkonnostní oscilace. Z grafu 4 vyplývá, ţe výkony potřebné k získání bronzové a stříbrné medaile mají podobnou výkonnostní křivku, zatím co výkony potřebné k získání zlaté medaile se shodují s touto křivkou jen velmi zřídka. Například rozdíl mezi bronzovým a stříbrným medailistou z MS v roce 2003 v Paříţi byl pouhé 2 cm, zatímco rozdíl mezi zlatým a stříbrným medailistou z téhoţ MS činil 44 cm. Rozdíl mezi bronzovým a stříbrným medailistou z MS v roce 2001 v Edmontonu byl 3 cm, zatímco rozdíl mezi zlatým a stříbrným medailistou z téhoţ MS činil 45 cm. Největší rozdíl můţeme vidět na MS v roce 1995 v Göteborgu, kde byl rozdíl mezi bronzovým a stříbrným

31 medailistou pouze 3 cm, zatímco rozdíl mezi zlatým a stříbrným medailistou z téhoţ MS činil dokonce 67 cm. Relativně krátká doba trvání této vrcholové soutěţe nám umoţňuje vyuţít ukazatel průměrného výkonu jednotlivých medailistů počítaného ze všech MS, protoţe výsledky nejsou zkresleny nízkou výkonností trojskokanů především z první poloviny 20. století (jako například u LOH a ME). Bronzoví medailisté v průměru skočili 17,43 m, stříbrní medailisté pak 17,53 m a zlatí medailisté 17,78 m. Tyto markantní rozdíly ve výkonech medailistů způsobují především talentovaní a silní jedinci, kteří se na předních pozicích drţí delší dobu a zkreslují tak svými vysokými výkony celkovou křivku výkonnosti. V tomto případě se jedná především o Christiana Olssona a Jonathana Edwardse. Dalším činitelem, který kromě silných jedinců ovlivňuje výkonnostní křivky MS, je úroveň náběhové rychlosti trojskokanů.

Graf 4 Medailisté z MS – trojskok – muţi (1983 – 2009)

Tabulka 4 (str. 33) byla zhotovena podle Ogandzhanova, Tchesnokova (2005) a zobrazuje horizontální náběhovou rychlost finalistů MS v Athénách v posledních 5 metrech před odrazovým břevnem.

Tabulka 4 Náběhová rychlost finalistů MS 1997 Athény

pořadí jméno výkon horizontální rychlost 6 - 1 m [m/s] 1 Y. Quesada 17,85 10,3 2 J. Edwards 17,69 10,7 3 E. Urrutia 17,64 10,6 4 D. Kapustin 17,59 10,4 5 B. Wellman 17,22 10,5 6 J. Romain 17,17 10,5 7 Ch. Meletoglou 17,12 10,2 8 A. Owusu 17,11 10,5 průměr - 17,42 10,46

Z tabulky je zřejmé, ţe všichni finalisté dosáhli vyšší horizontální rychlosti, neţ je 10 m/s a všichni finalisté přeskočili hranici 17 m. Srovnáním Tabulky 4 a Tabulky 5 (náběhová rychlost finalistů z MS 2009 podle DEUTSCHER LEICHTATLHLETIK- VERBAND) bylo zjištěno, ţe úroveň náběhové rychlosti přímo ovlivňuje výkonnost trojskokanů.

Tabulka 5 Náběhová rychlost finalistů MS 2009 Berlín

horizontální rychlost [m/s] pořadí jméno výkon 11 - 6 m 6 - 1 m poskok krok skok 1 P. Idowu 17,73 10,47 10,52 9,72 8,48 7,01 2 N. Evora 17,55 10,10 10,13 9,19 8,25 6,50 3 A. Copello 17,36 9,99 10,01 9,49 8,27 6,93 4 L. Sands 17,32 10,25 10,14 9,53 8,52 7,26 5 A. Girat 17,26 9,86 9,88 9,14 8,15 7,06 6 Y. Li 17,23 9,89 9,99 9,18 8,15 6,94 7 I. Spasovkhodskiy 16,91 10,06 10,09 9,35 8,24 7,11 8 J. Gregorio 16,89 10,42 10,36 9,42 8,28 7,11 - průměr 17,28 10,13 10,14 9,38 8,29 6,99

Z tabulky 4 vyplývá, ţe finalisté z MS 1997 jsou v 5 posledních metrech před odrazovým břevnem rychlejší, neţ finalisté z MS 2009 a i výkonnost finalistů z roku 1997 je vyšší. Průměrná náběhová rychlost na MS 1997 byla totiţ 10,46 m/s, coţ odpovídá průměrnému výkonu (v soutěţi finalistů) s hodnotou 17,42 m, zatímco finalisté z MS 2009 měli průměrnou náběhovou rychlost 10,14 m/s (v tabulce 5 zvýrazněno tučně) a tomu odpovídal průměrný výkon s hodnotou 17,28 m.

Jonathan Edwards dosáhl podle Portnoya (1997) při vytvoření světového rekordu s hodnotou 18,29 m dokonce rozběhové rychlosti 11,9 m/s v posledních 5 metrech před odrazovým břevnem.

5.4 Vývoj výkonnosti v trojskoku – medailisté z ME

Mistrovství Evropy je pořádáno ve čtyřletém cyklu. Výjimkou byla pouze 2. světová válka, kde došlo k osmileté prodlevě a období let 1966 – 1974, kdy se vystřídal dvouletý a tříletý cyklus konání.

Graf 5 Medailisté z ME – trojskok – muţi (1934 – 2010)

Z grafu 5 vyplývá, ţe největší souvislý výkonnostní růst probíhal v letech 1950 – 1969. Rozdíl ve výkonu vítěze z ME v roce 1950 v Bruselu a ME v roce 1969 v Athénách činí 1,95 m (výkon vítěze z Athén byl však vytvořen s nedovolenou podporou větru), výkony stříbrných medailistů z těchto mistrovství se liší o 1,89 m a výkony bronzových medailistů dokonce o 2,15 m. Po tomto růstovém trendu přichází jistá výkonnostní regrese a to především na následujících čtyřech ME (1971 v Helsinkách, 1974 v Římě, 1978 v Praze a 1982 Athénách). Po této regresi přichází opět výkonnostní růst medailistů, který graduje aţ na nejlepší výkon v historii ME. Ten je

34 vytvořen na ME v Budapešti v roce 1998 a má hodnotu 17,99 m (Jonathan Edwards). Průměrný výkon medailistů z tohoto ME činí 17,57 m a je v pořadí aţ druhým průměrným výkonem medailistů v celé historii. Nejlepší průměrný výkon medailistů má ME konané v Barceloně roku 2010 s hodnotou 17,59 m. Stále tedy můţeme pozorovat relativní růst výkonnosti medailistů.

5.5 Vývoj výkonnosti v trojskoku – skupiny TOP

Byla zachycena a analyzována výkonnost 50 nejlepších trojskokanů světa v kaţdém roce v období let 2000 – 2010. Tabulka 6 vychází ze souboru dat z tabulek 11 – 21 v Příloze a sleduje výkon potřebný k umístění na prvním místě, dále pak mezi 10 nejlepšími trojskokany (TOP 10), 30 nejlepšími trojskokany (TOP 30) a 50 nejlepšími trojskokany světa (TOP 50) v jednotlivých letech. Tabulka dále sleduje průměrný výkon v těchto skupinách.

Tabulka 6 Výkonnost nejlepších trojskokanů světa – TOP 10, 30, 50

sledovaní trojskokani statistická charakteristika rok nejlepší TOP 10 TOP 30 TOP 50 2000 17,71 17,26 16,95 16,76 2001 17,92 17,22 16,88 16,66 2002 17,86 17,34 16,86 16,66 2003 17,77 17,24 16,88 16,67 2004 17,79 17,41 17,04 16,81 výkon potřebný k umístění v dané 2005 skupině trojskokanů [m] 17,81 17,30 17,00 16,75 2006 17,71 17,38 17,03 16,71 2007 17,90 17,35 17,01 16,81 2008 17,67 17,43 17,07 16,85 2009 17,73 17,32 17,06 16,80 2010 17,98 17,22 16,93 16,76 2000 17,71 17,43 17,19 17,05 2001 17,92 17,41 17,15 16,99 2002 17,86 17,55 17,23 17,05 2003 17,77 17,50 17,17 17,01 2004 17,79 17,61 17,32 17,15 průměrný výkon [m] 2005 17,81 17,52 17,25 17,09 2006 17,71 17,54 17,29 17,13 2007 17,90 17,53 17,28 17,13 2008 17,67 17,52 17,31 17,18 2009 17,73 17,54 17,28 17,14 2010 17,98 17,48 17,20 17,06

Z tabulky vyplývá, ţe nejlepší výkon ve skupině nejlepších trojskokanů je z roku 2010 a má hodnotu 17,98 m. Tento výkon předvedl francouzský skokan Teddy Tamgho ve věku 20 let. Naopak nejniţší výkon, který byl nutný k umístění ve skupině nejlepších trojskokanů, má hodnotu 17,67 m a je z roku 2008 (Nelson Evora). Skupina nejlepších trojskokanů obsahuje kaţdý rok pouze jeden výkon a proto je průměrný výkon v jednotlivých letech shodný s výkonem potřebným k umístění v této skupině. Výkon, který byl nutný pro umístění ve skupině TOP 10, se pohyboval v rozmezí 17,22 m (rok 2001 a 2010) aţ 17,43 m (rok 2008) a činil tak 21 cm. Průměrný výkon v této skupině se pohyboval v rozmezí 20 cm, konkrétně 17,41 m (rok 2001) aţ 17,61 m (rok 2004). Nejméně se průměrné výkony trojskokanů lišily v letech 2005 – 2009 a to o pouhé 2 cm (rok 2005 – 17,52 m, rok 2006 – 17,54 m, rok 2007 – 17,53 m, rok 2008 – 17,52 m a rok 2009 – 17,54 m). Rozmezí výkonu potřebného k umístění ve skupině TOP 30 se pohybovalo mezi hodnotami 16,86 m (rok 2002) a 17,07 m (rok 2008). Rozmezí tedy činilo 21 cm a bylo tak shodné s rozmezím výkonu potřebným k umístění ve skupině TOP 10. Průměrný výkon se v této skupině pohyboval mezi hodnotami 17,15 m (rok 2001) a 17,32 m (rok 2004). Nejméně se průměrné výkony trojskokanů v této skupině lišily v letech 2006 – 2009 a to o 3 cm (rok 2006 – 17,29 m , rok 2007 – 17,28 m, rok 2008 – 17,31 m a rok 2009 – 17,28 m). Rozmezí výkonu potřebného k umístění ve skupině TOP 50, tedy všech sledovaných trojskokanů, se pohybovalo mezi hodnotami 16,66 m (rok 2001 a 2002) a 16, 85 m (rok 2008). Rozmezí tak činilo 19 cm. Průměrný výkon se v této skupině pohyboval mezi 16,99 m (rok 2001) a 17,18 m (rok 2008). Nejméně se průměrné výkony trojskokanů v této skupině lišily v letech 2006 – 2007, kdy hodnota průměrného výkonu byla stejná (17,13 m).

6. DISKUSE

V této práci byl sledován vývoj světového rekordu a vývoj výkonnosti na všech LOH, MS, ME, coţ umoţnilo analyzovat vývoj výkonnostních tendencí od samého počátku novodobých závodů. Zároveň byly tyto tendence podrobně sledovány i v letech 2000 – 2010 a to analýzou výkonnosti nejlepších 10, 30 a 50 trojskokanů světa. Bylo tedy shromáţděno a analyzováno relativně velké mnoţství dat a informací. Můţeme nyní ze získaných dat jasně říci, ţe křivky výkonnosti jsou přesným odrazem vývoje výkonnosti? Máme nyní jasnou představu o tom, kam tyto vývojové tendence směřují? Lze podle minulých výkonů jasně predikovat budoucí výkony? Ačkoli máme k dispozici výše zmíněný soubor dat, je nutné vzít v potaz různé činitele, které výkon ovlivňují (viz podkapitola 2.3). Výkon je primárně ovlivněn tréninkem a dispozicemi trojskokana. Pro trénink, který má zajistit světovou úroveň trojskokana, je nutné mít adekvátní finanční, materiální a personální zajištění. Je zde ovšem celá řada dalších důleţitých determinantů, které v této práci byly zmíněny, a které výkon bezprostředně ovlivňují. Pokud pomineme následky světových válek, které výkonnostní křivky v minulosti velmi výrazně ovlivnily, pozorujeme v deskriptivně – analytické části (kapitola 5) výkonnostní progrese i regrese způsobené méně nápadnými činiteli, které ovšem také způsobují značné výkonnostní výkyvy. Můţeme do sledování vývoje výkonnosti a jeho následné analýzy zahrnout například výkony vytvořené ve vysoké nadmořské výšce? Je nutné tyto výkony rozřazovat do oddělených skupin a přiřazovat jim rozdílnou vypovídající hodnotu (například LOH v Mexico City v roce 1968)? Pokud ano, proč tedy nejsou zohledněny závody, které probíhají v niţších polohách za nepříznivého a chladného počasí (například MS v Helsinkách v roce 2005)? Dalším činitelem, který můţe výkon trojskokanů ovlivnit jak pozitivně, tak negativně, je vítr. Zohledňován je však pouze vítr nad 2 m/s, který trojskokanovi pomáhá. Ten je pak označen, jako výkon s nedovolenou podporou větru. Pokud je vítr 2 m/s s kladnou hodnotou (do zad) brán jako hranice regulérnosti, proč tedy není zohledněn vítr, který trojskokanovi ve výkonu brání, tedy vítr se zápornou hodnotou (protivítr)? V současné době nejsou vytvořeny ţádné tabulky či koeficienty, které by zohledňovaly všechny determinanty, které výkon ovlivňují. Otázkou však zůstává, zda

37 by koeficient, který by výkon přepočítal podle aktuálního počasí, nadmořské výšky, rychlosti a směru větru a dalších determinantů, měl být vytvořen. Jaké determinanty a v jakém zastoupení by měl koeficient zahrnovat, aby mohl být opravdu spolehlivý? Uvítali by tento krok sami sportovci? Uvítali by tento krok diváci? Diváci i sportovci mají bezesporu zájem o výkony na hranici lidských moţností. Někteří sportovci tuto hranici uměle posunují nelegálními prostředky – dopingem. Jedná se tedy o další determinant, který mohl vývoj výkonnosti ovlivnit a v budoucnu také ovlivnit můţe. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byl doping nedílnou součástí vrcholového sportu a mnoha státy byl řízen a podporován. Současná situace je díky mezinárodním úmluvám a dopingovým kontrolám mnohem lepší. Můţeme si být ale jistí „čistotou“ všech výkonů, které jsou v analýze výkonnosti zahrnuty? Byly opravdu podány bez pouţití dopingu a mají tak všechna data správnou vypovídající hodnotu? Existují specializované laboratoře, které vyvíjejí nové preparáty? Dokáţou je stávající či budoucí dopingové testy odhalit? Pokud se navíc budeme bavit o predikci budoucího vývoje výkonnosti, je nutné zohlednit nejen dosavadní vývoj výkonnosti a činitele, které jej ovlivnily a mohly ovlivnit, ale také budoucí společensko-ekonomickou situaci ve světě. Je známo, ţe velikost členské sportovní základny přímo souvisí s úrovní výkonů. Čím širší základnu máme, tím větší je pravděpodobnost vyšších výkonů. Jedním z důvodů, proč se v dobách minulých sportovalo, byla i moţnost, ţe se sportovec díky svým výkonům podívá do zemí, kam by se obvykle nemohl dostat, ať uţ z politických, finančních či jiných důvodů. To jiţ v současné době neplatí. Je tedy moţné, ţe se členská základna v budoucnu můţe zmenšovat, a ţe vývoj výkonnosti bude stagnovat či dokonce klesat? K zabránění úbytku sportovců je nutná jejich motivace. Tou můţe být například finanční ohodnocení a zajištění. To je ovšem přímo závislé na aktuální finanční situaci nadnárodních organizací, státní podpoře do sportu, finančnímu zájmu soukromých investorů a sponzorů. Finanční podpora od těchto subjektů je ovšem dále ovlivněna zájmem diváků a nasyceností trhů jednotlivých zemí. Opět je zde celá řada činitelů, které vývoj výkonnosti ovlivňují. Mají tedy nashromáţděná data správnou vypovídající hodnotu nebo jsou všemi výše zmíněným činiteli natolik zkreslena, ţe provedené analýzy a komparace jednotlivých sledovaných skupin nelze nijak pouţít?

7. ZÁVĚR

Nashromáţděná data, která byla v této práci analyzována a porovnávána, nejspíše nejsou přesným odrazem vývoje výkonnosti v trojskoku a nelze podle nich predikovat vývoj budoucích výkonů. Bylo totiţ zjištěno, ţe výkonnost trojskokanů je ovlivněna mnoha různými faktory. Vývoj světového rekordu vypovídá o posouvání hranice nejlepších výkonů historie, ale tyto výkony jsou výsadou talentovaných a silných jedinců a jen vzdáleně mohou připomínat opravdové a aktuální výkonnostní tendence. Analýza vývoje výkonnosti medailistů na vrcholových soutěţích byla pravděpodobně zkreslena různými činiteli, které ovlivňovaly jednotlivé závody a závodníky. Komparace a analýza výkonnosti sledovaných TOP skupin v letech 2000 – 2010 je podstatně lépe vypovídajícím souborem dat, který ovšem nelze pro predikci budoucích výkonů pouţít, kvůli relativně krátké době sledování. Lidské tělo je samozřejmě limitováno jeho morfologickou stavbou a výkony sportovců se dají zlepšovat pouze do určité míry, ale vývoj výkonnosti v trojskoku byl a bude ovlivněn především zdokonalováním tréninkových metod, změnami v pojetí sportovní přípravy a všech jejích sloţek (kondiční, technické, taktické, psychické), vývojem nových materiálů a látek (ať uţ povolených či zakázaných) a mírou jejich regulace, ale i silnými a slabšími generacemi či jedinci, společensko-ekonomickou situací a dalšími vnějšími podmínkami.

SLOVNÍK POUŽITÝCH ZKRATEK A TERMÍNŮ

a kol. - a kolektiv aj. - a jiní apod. - a podobně atd. - a tak dále cm - centimetr CNS - centrální nervová soustava IAAF - Mezinárodní asociace atletických federací (International Association of Athletics Federation) kg - kilogram LOH - letní olympijské hry m - metr m/s - metr za sekundu ME - mistrovství Evropy MOV - Mezinárodní olympijský výbor MS - mistrovství světa SR - světový rekord str. - strana WADA- Světová anti-dopingová agentura (World Anti-Doping Agency)

Zkratky zemí

ARG - Argentina ITA - Itálie AUS - Austrálie JAM - Jamajka AUT - Rakousko JPN - Japonsko AZE - Ázerbájdţán KAZ - Kazachstán BAH - Bahamy KOR - Jiţní Korea BEL - Belgie KSA - Saudská Arábie BER - Bermudy LAT - Lotyšsko BLR - Bělorusko MAR - Maroko BRA - Brazílie MDA - Moldavsko BUL - Bulharsko NED - Nizozemí BUR - Burkina Faso NGR - Nigérie CAN - Kanada NOR - Norsko CMR - Kamerun POL - Polsko CUB - Kuba POR - Portugalsko DEN - Dánsko QAT - Katar DMN - Dominikánská republika ROM - Rumunsko ECU - Ekvádor RSA - Jihoafrická republika ESP - Španělsko RUS - Rusko EST - Estonsko SEN - Senegal FIN - Finsko SLO - Slovinsko FRA - Francie SUI - Švýcarsko GBR - Velká Británie SVK - Slovensko GDR - Německá demokratická SWE - Švédsko republika THA - Thajsko GER - Německo TCH - Československo GHA - Ghana TUR - Turecko GRE - Řecko UAE - Spojené arabské emiráty GRN - Grenada UKR - Ukrajina HAI - Haiti URS - Sovětský svaz HUN - Maďarsko USA - Spojené státy americké CHN - Čína UZB - Uzbekistán IND - Indie VEN - Venezuela IRL - Irsko YUG - Jugoslávie ISL - Island ISR - Izrael

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BERAN, P. a kolektiv. Atletika do kapsy – skoky. 1vyd. Praha: Olympia, 1976. ISBN 27-053-76.

BULLARD E., KNUTH L. Triple jump encyclopedia, 1th ed. Pasadena: The Athletic press, 1977. ISBN: 0-87095-057-6.

DEUTSCHER LEICHTATLHLETIK-VERBAND. Final Report - Triple Jump. Biomechanics Report Word Championschips 2009 Berlin. [online]. [cit. 2011-07-23]. Dostupné z: http://www.iaaf.org/mm/Document/Development/Research/05/64/48/20100415080616_ httppostedfile_6-BiomechanicsReportWCBerlin2009_TripleJump_19913.pdf.

DOVALIL, J. a kolektiv. Výkon a trénink ve sportu. 3.vyd. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-130-1.

European Athletics Association [online]. 2000 [cit. 2011-07-10]. European Championschips 1934 - 2010. Dostupné z WWW: .

HÁJEK, J. Antropomotorika. Praha: Univerzita Karlova, 2001. ISBN 80-7290-063-3.

HNÍZDIL, J. a kolektiv. Doping aneb zákulisí vrcholového sportu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-776-1.

CHOUTKA M., DOVALIL J. Sportovní trénink. 2 vyd. Praha: Olympia, 1991. ISBN 80-7033-099-6.

International Association of Athletics Federation [online]. 1996 - 2009 [cit. 2011-08- 01]. TOP list 2000 - 2010. Dostupné z WWW: .

International Association of Athletics Federation [online]. 1996 - 2009 [cit. 2011-07- 16]. IAAF World Championschips in Athletics 1983 - 2009. Dostupné z WWW: .

JIRKA, J. a kolektiv. Kdo byl kdo v české atletice. 2.vyd. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-864-4.

KNĚNICKÝ, K. a kolektiv. Technika lehkoatletických disciplín. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. ISBN 43-08-02.

LAGUS, F. Lehká atletika. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ,, Sfinx“, 1920.

NEKOLA, J. Doping a sport. 1 vyd. Praha: Olympia, 2000. ISBN 80-7033-1372.

OGANDZHANOV A.L., TCHESNOKOV N.N. Efficiency of start in track and field athletics jumps. [online]. [cit. 2011-07-23]. Dostupné z: http://lib.sportedu.ru/press/tpfk/2005N3/p9-13.htm.

PERIČ T., DOVALIL J. Sportovní trénink. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2118-7.

PORTNOY, G. Differences in some triple jump rhythm parametres. Modern Athlete & Coach, 1997, roč.35, č.1, str. 11-12.

PŘÍHODA, Z., Atletika do kapsy 15. Trojskok. 1.vydání. Praha : Sportovní a turistické nakladatelství, 1963. 1-38 str.

Sports Reference [online]. 2000 - 2011 [cit. 2011-07-16]. Novodobé LOH 1896 - 2008. Dostupné z WWW: .

Sports Reference [online]. 2000 - 2011 [cit. 2011-07-13]. Tělesná hmotnost a výška. Dostupné z WWW: < http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/>.

VACULA, J. a kolektiv. Trénink lehkoatletických disciplín. 2.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1975.

VELEBIL, V. a kolektiv. Atletické skoky. 1.vyd. Praha: Olympia, 2002. ISBN 80-7033- 769-9.

PŘÍLOHY

Tabulka 7 Vývoj světového rekordu v trojskoku muţů

výkon [m] jméno stát místo datum výkonu 15,52 Daniel Ahearn USA New York 30.5.1911 15,52 Anthony Winter AUS Paris 17.7.1924 15,58 Mikio Oda JPN Tokyo 27.10.1931 15,72 Chuhei Nambu JPN Los Angeles 4.8.1932 15,78 Jack Metcalfe AUS Sydney 14.12.1935 16,00 Naoto Tajima JPN Berlin 6.8.1936 16,00 Adhemar Ferreira da Silva BRA São Paulo 3.12.1950 16,01 Adhemar Ferreira da Silva BRA Rio de Janeiro 30.9.1951 16,12 Adhemar Ferreira da Silva BRA Helsinki 23.7.1952 16,22 Adhemar Ferreira da Silva BRA Helsinki 23.7.1952 16,23 Leonid Shcherbakov URS Moskva 19.7.1953 16,56 Adhemar Ferreira da Silva BRA Mexico City 16.3.1955 16,59 Oleg Ryakhovskiy URS Moskva 28.7.1958 16,70 Oleg Fyodoseyev URS Nalchik 3.5.1959 17,03 Józef Schmidt POL Olsztyn 5.8.1960 17,10 Giuseppe Gentile ITA Mexico City 16.10.1968 17,22 Giuseppe Gentile ITA Mexico City 17.10.1968 17,23 Viktor Saneyev URS Mexico City 17.10.1968 17,27 Nelson Prudencio BRA Mexico City 17.10.1968 17,39 Viktor Saneyev URS Mexico City 17.10.1968 17,40 Pedro Pérez CUB Cali 5.8.1971 17,44 Viktor Saneyev URS Suchumi 17.10.1972 17,89 Joao Carlos de Oliveira BRA Mexico City 15.10.1975 17,97 Willie Banks USA Indianapolis 16.6.1985 17,98 Jonathan Edwards GBR Salamanca 18.7.1985 18,16 Jonathan Edwards GBR Göteborg 7.8.1995 18,29 Jonathan Edwards GBR Göteborg 7.8.1995

Tabulka 8 Medailisté z LOH v letech 1896-2008

výkon výkon výkon rok zlato stát stříbro stát bronz stát [m] [m] [m] 1896 J. Connolly USA 13,71 A. Tuffèri FRA 12,70 I. Persakis GRE 12,51 1900 M. Prinstein USA 14,44 J. Connolly USA 13,97 L. Sheldon USA 13,64 1904 M. Prinstein USA 14,32 F. Engelhardt USA 13,89 R. Stangland USA 13,36 1908 T. Ahearne GBR 14,91 G. MacDonald CAN 14,75 E. Larsen NOR 14,39 1912 T. Lindblom SWE 14,75 G. Aberg SWE 14,51 E. Almlöf SWE 14,16 1920 V. Tuulos FIN 14,50 F. Janson SWE 14,48 E. Almlöf SWE 14,26 1924 N. Winter AUS 15,52 L. Brunetto ARG 15,42 V. Tuulos FIN 15,36 1928 M. Oda JPN 15,21 L. Casey USA 15,17 V. Tuulos FIN 15,10 1932 Ch. Nambu JPN 15,71 E. Svensson SWE 15,32 K. Oshima JPN 15,12 1936 N. Tajima JPN 16,00 M. Harada JPN 15,66 J. Metcalfe AUS 15,50 1948 A. Ahman SWE 15,40 G. Avery AUS 15,36 R. Sarialp TUR 15,02 1952 A. F. da Silva BRA 16,22 L. Shcherbakov URS 15,97 A. Devonish VEN 15,52 1956 A. F. da Silva BRA 16,34 V. Einarsson IRL 16,26 V. Kreyer URS 16,01 1960 J. Schmidt POL 16,81 V. Goryayev URS 16,62 V. Kreyer URS 16,42 1964 J. Schmidt POL 16,85 O. Fedoseyev URS 16,65 V. Kravchenko URS 16,57 1968 V. Saneyev URS 17,39 N. Prudencio BRA 17,27 G. Gentile ITA 17,22 1972 V. Saneyev URS 17,35 J. Drehmel GDR 17,31 N. Prudêncio BRA 17,05 1976 V. Saneyev URS 17,29 J. Butts USA 17,18 J. C. de Oliveira BRA 16,90 1980 J. Uudmäe URS 17,35 V. Saneyev URS 17,24 J. C. de Oliveira BRA 17,22 1984 A. Joyner USA 17,26 M. Conley USA 17,18 K. Connor GBR 16,87 1988 K. Markov BUL 17,62 I. Lapshin URS 17,52 A. Kovalenko URS 17,42 1992 M. Conley USA 18,17 Ch. Simpkins USA 17,60 F. Rutherford BAH 17,36 1996 K. Harrison USA 18,09 J. Edwards GBR 17,88 Y. Quesada CUB 17,44 2000 J. Edwards GBR 17,71 Y. García CUB 17,47 D. Kapustin RUS 17,46 2004 Ch. Olsson SWE 17,79 M. Oprea ROM 17,55 D. Burkenya RUS 17,48 2008 N. Évora POR 17,67 P. Idowu GBR 17,62 L. Sands BAH 17,59

Tabulka 9 Medailisté z MS v letech 1983 – 2009

výkon výkon výkon rok zlato stát stříbro stát bronz stát [m] [m] [m] 1983 Z. Hoffmann POL 17,42 W. Banks USA 17,18 A. Agbebaku NGR 17,18 1987 K. Markov BUL 17,92 M. Conley USA 17,67 O. Sakirkin URS 17,43 1991 K. Harrison USA 17,78 L. Voloshin URS 17,75 M. Conley USA 17,62 1993 M. Conley USA 17,86 L. Voloshin RUS 17,65 J. Edwards GBR 17,44 1995 J. Edwards GBR 18,29 B. Wellman BER 17,62 J. Romain DMN 17,59 1997 Y. Quesada CUB 17,85 J. Edwards GBR 17,69 E. Urrutia CUB 17,64 1999 Ch. M. Friedek GER 17,59 R. Dimitrov BUL 17,49 J. Edwards GBR 17,48 2001 J. Edwards GBR 17,92 Ch. Olsson SWE 17,47 I. Spassovkhodskiy RUS 17,44 2003 Ch. Olsson SWE 17,72 Y. Betanzos CUB 17,28 L. Sands BAH 17,26 2005 W. Davis USA 17,57 Y. Betanzos CUB 17,42 M. Oprea ROM 17,40 2007 N. Évora POR 17,74 J. Gregório BRA 17,59 W. Davis USA 17,33 2009 P. Idowu GBR 17,73 N. Évora POR 17,55 A. Copello CUB 17,36

Tabulka 10 Medailisté z ME v letech 1934 – 2010

výkon výkon výkon rok zlato stát stříbro stát bronz stát [m] [m] [m] 1934 W. Peters NED 14,89 E. Svensson SWE 14,83 O. Rajasaari FIN 14,74 1938 O. Rajasaari FIN 15,32 J. Norén FIN 14,95 K. Kotratschek GER 14,73 1946 V. Rautio FIN 15,17 B. Johnsson SWE 15,15 A. Ahman SWE 14,96 1950 L. Shcherbakov URS 15,39 V. Rautio FIN 14,96 R. Sarialp TUR 14,53 1954 L. Shcherbakov URS 15,90 R. Norman SWE 15,17 M. Rehák TCH 15,10 1958 J. Schmidt POL 16,43 O. Ryakhovskiy URS 16,02 V. Einarsson ISL 16,00 1962 J. Schmidt POL 16,55 V. Goryayev URS 16,39 O. Fyedoseyev URS 16,24 1966 G. Stoikovski BUL 16,67 H.J. Rückborn GDR 16,66 H. Kalocsai HUN 16,59 1969 V. Saneyev URS 17,34 Z. Cziffra HUN 16,85 K. Neumann GDR 16,68 1971 J. Drehmel GDR 17,16 V. Saneyev URS 17,10 C. Corbu ROM 16,87 1974 V. Saneyev URS 17,23 C. Corbu ROM 16,68 A. Sontag POL 16,61 1978 M. Srejovic YUG 16,94 V. Saneyev URS 16,93 A. Piskulin URS 16,87 1982 K. Connor GBR 17,29 V. Grishchenkov URS 17,15 B. Bakosi HUN 17,04 1986 K. Markov BUL 17,66 M. Bruzhiks URS 17,33 O. Protsenko URS 17,28 1990 L. Volochin URS 17,74 K. Markov BUL 17,43 I. Lapchin URS 17,34 1994 D. Kapustin RUS 17,62 S. Hélan FRA 17,55 M. Bruziks LAT 17,20 1998 J. Edwards GBR 17,99 D. Kapustin RUS 17,45 R. Dimitrov BUL 17,26 2002 Ch. Olsson SWE 17,53 Ch. M. Friedek GER 17,33 J. Edwards GBR 17,32 2006 Ch. Olsson SWE 17,67 N. Douglas GBR 17,21 M. Oprea ROM 17,18 2010 P. Idowu GBR 17,81 M. Oprea ROM 17,51 T. Tamgho FRA 17,45

Tabulka 11 Muţi 2000 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,71 Jonathan Edwards GBR 10.5.1966 Sydney 25.9.2000 2 17,60 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Milano 7.6.2000 3 17,47 Yoel García CUB 25.11.1973 Sydney 25.9.2000 4 17,46 Denis Kapustin RUS 5.10.1970 Sydney 25.9.2000 5 17,45 Paolo Camossi ITA 6.1.1974 Milano 7.6.2000 6 17,41 Charles M. Friedek GER 26.8.1971 Wesel 12.6.2000 7 17,37 Yoelbi Quesada CUB 4.8.1973 Sydney 25.9.2000 8 17,30 Rostislav Dimitrov BUL 29.12.1974 Stockholm 1.8.2000 9 17,30 Onochie Achike GBR 31.1.1975 Sydney 23.9.2000 10 17,26 Michael Calvo CUB 26.12.1977 La Habana 17.6.2000 11 17,22 Kenta Bell USA 16.3.1977 Natchitoches 28.4.2000 12 17,20 Stamátios Lénis GRE 11.10.1978 Istanbul 24.6.2000 13 17,18 Konstadínos Zalaggítis GRE 13.12.1980 Kastoriá 5.8.2000 14 17,12 René L. Hernández CUB 18.5.1977 La Habana 18.2.2000 15 17,12 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Sydney 23.9.2000 16 17,12 Andrew Murphy AUS 18.12.1969 Sydney 23.9.2000 17 17,08 Aliecer Urrutia CUB 22.9.1974 La Habana 18.2.2000 18 17,07 Walter Davis USA 2.7.1979 Baton Rouge 19.5.2000 19 17,06 Zsolt Czingler HUN 28.4.1971 Budapest 30.7.2000 20 17,05 Robert Howard USA 26.11.1975 Sydney 25.9.2000 21 17,03 Oleg Sakirkin KAZ 23.1.1966 Bangkok 18.5.2000 22 17,02 Takanori Sugibayashi JPN 14.3.1976 Sapporo 16.7.2000 23 17,01 Sergey Izmaylov UKR 1.5.1975 Kyiv 6.9.2000 24 17,00 Colomba Fofana FRA 11.4.1977 Castres 27.7.2000 25 16,98 LeVar Anderson USA 26.3.1977 Natchitoches 28.4.2000 26 16,98 Rogel Nachum ISR 21.5.1967 Hanía 14.6.2000 27 16,97 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Uppsala 20.8.2000 28 16,96 Melvin Lister USA 29.8.1977 Durham 2.6.2000 29 16,96 LaMark Carter USA 23.8.1970 Sacramento 23.7.2000 30 16,95 Julian Golley GBR 12.9.1971 Zagreb 3.7.2000 31 16,95 Johan Meriluoto FIN 22.3.1974 Turku 2.8.2000 32 16,93 Sergey Kochkin RUS 1.7.1970 Zagreb 3.7.2000 33 16,93 Jérôme Romain FRA 12.6.1971 Montauban 15.8.2000 34 16,91 Ivaylo Rusenov BUL 9.9.1979 Sofia 3.6.2000 35 16,91 Jianfeng Lao CHN 24.5.1975 Jinzhou 7.6.2000 36 16,90 Sergey Arzamasov KAZ 9.4.1971 Almaty 27.5.2000 37 16,89 Gennadiy Markov RUS 15.6.1967 Tula 24.7.2000 38 16,89 Junjie Gu CHN 6.5.1985 Guangzhou 25.8.2000 39 16,86 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Moskva 12.7.2000 40 16,82 Igor Gavrilenko RUS 10.4.1976 Tula 24.7.2000 41 16,80 Gregory Yeldell USA 14.10.1980 Iowa City 21.5.2000 42 16,80 Vladimir Kravchenko UKR 22.12.1969 Kyiv 16.6.2000 43 16,80 Alexander Martínez CUB 23.8.1977 La Habana 24.6.2000 44 16,80 Leonard Cobb USA 20.1.1975 Sacramento 23.7.2000 45 16,79 Yevgeniy Timofeyev RUS 22.2.1974 Tula 4.6.2000 46 16,79 Ketill Hanstveit NOR 2.11.1973 Zürich 11.8.2000 47 16,78 Rodrigo G. Mendes BRA 21.6.1968 São Paulo 6.5.2000 48 16,78 Ionut Punga ROM 14.10.1979 Bucuresti 6.8.2000 49 16,77 Galin Georgiev BUL 27.3.1970 Sofia 24.6.2000 50 16,76 Nikolay Raev BUL 29.1.1971 Sofia 10.6.2000

Tabulka 12 Muţi 2001 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,92 Jonathan Edwards GBR 10.5.1966 Edmonton 6.8.2001 2 17,49 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Réthymno 1.7.2001 3 17,44 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Edmonton 6.8.2001 4 17,40 Yoel García CUB 25.11.1973 Edmonton 6.8.2001 5 17,34 Paolo Camossi ITA 6.1.1974 Bressanone 17.6.2001 6 17,33 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Haniá 4.6.2001 7 17,30 Michael Calvo CUB 26.12.1977 La Habana 27.5.2001 8 17,24 Brian Wellman BER 8.9.1967 Guatemala 21.7.2001 9 17.22 Walter Davis USA 2.6.1979 Edmonton 4.8.2001 10 17,22 Kenta Bell USA 16.3.1977 Beijing 31.8.2001 11 17,21 Onochie Achike GBR 31.1.1975 London 22.7.2001 12 17,19 Hrístos Melétoglou GRE 2.1.1972 Bremen 24.6.2001 13 17,17 LaMark Carter USA 23.8.1970 Eugene 24.6.2001 14 17,15 Arnis Filet FRA 17.12.1977 Ottawa 23.7.2001 15 17,13 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 São Paulo 18.3.2001 16 17,11 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Beijing 31.8.2001 17 17,10 Karl Taillepierre FRA 13.8.1976 Arles 9.6.2001 18 17,07 Andrew Murphy AUS 18.12.1969 Newcastle, AUS 3.2.2001 19 17,06 Alexander Martínez CUB 23.8.1977 Bern 24.8.2001 20 17,05 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Tunis 11.9.2001 21 17,04 Ji Wu CHN 14.8.1978 Guangzhou 23.11.2001 22 17,02 Konstadínos Zalaggítis GRE 13.12.1980 Kateríni 23.6.2001 23 17,00 Aleksandr Glavatskiy BLR 2.5.1970 Haniá 4.6.2001 24 16,95 Ivaylo Rusenov BUL 9.9.1979 Sofia 27.5.2001 25 16,91 Viktor Gushchinskiy RUS 12.8.1978 Tula 12.7.2001 26 16,90 Charles M. Friedek GER 26.8.1971 Nürnberg 17.6.2001 27 16,90 Thomas Moede GER 26.7.1977 Stuttgart 1.7.2001 28 16,90 Rostislav Dimitrov BUL 26.12.1974 Edmonton 4.8.2001 29 16,89 Andrey Kurennoy RUS 12.5.1972 Milano 6.6.2001 30 16,88 Johan Meriluoto FIN 22.3.1974 Lahti 26.8.2001 31 16,87 Ionut Punga ROM 14.10.1979 Amsterdam 12.7.2001 32 16,84 Yoandri Betanzos CUB 15.2.1982 La Habana 16.2.2001 33 16,84 Vasiliy Sokov UZB 7.4.1968 Moskva 28.7.2001 34 16,83 Vitaliy Moskalenko RUS 30.6.1974 Moskva 28.7.2001 35 16,81 Mohamed Hamimid FRA 16.11.1973 Saint-Etienne 1.7.2001 36 16,80 Denis Saurambayev KAZ 20.7.1977 Bishkek 17.6.2001 37 16,80 Jérôme Romain FRA 12.6.1971 La Roche-sur-Yon 22.8.2001 38 16,79 Vyacheslav Taranov RUS 20.3.1975 Moskva 28.7.2001 39 16,74 Jacek Kazimierowski POL 2.7.1974 Lublin 10.6.2001 40 16,73 Mouled Al-Ahmadi KSA 12.9.1969 Riyadh 20.5.2001 41 16,73 Volodymyr Kravchenko UKR 22.12.1969 Kyiv 3.7.2001 42 16,72 Avi Tayari ISR 25.10.1973 Tel Aviv 23.7.2001 43 16,71 Robert Howard USA 26.11.1975 Glasgow 1.7.2001 44 16,70 Sergey Arzamasov KAZ 9.4.1971 Almaty 23.6.2001 45 16,70 Andrew Owusu GHA 8.7.1972 Madrid 7.7.2001 46 16,69 Freddy Nieves ECU 14.5.1971 Ambato 15.9.2001 47 16,68 Julio López ESP 8.3.1972 Madrid 26.5.2001 48 16,68 Jianfeng Lao CHN 24.5.1975 Guangzhou 23.11.2001 49 16,67 Masashi Watanabe JPN 10.12.1980 Yokohama 20.5.2001 50 16,66 Messias J. Baptista BRA 24.5.1968 São Caetano do Sul 22.4.2001

Tabulka 13 Muţi 2002 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,86 Jonathan Edwards GBR 10.5.1966 Manchester 28.7.2002 2 17,68 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Manchester 28.7.2002 3 17,64 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Karlstad 25.7.2002 4 17,63 Kenta Bell USA 16.3.1977 Walnut 21.4.2002 5 17,59 Walter Davis USA 2.7.1979 Palo Alto 23.6.2002 6 17,50 Leevan Sands BAH 16.8.1981 Odessa 18.5.2002 7 17,43 Konstadínos Zalaggítis GRE 13.12.1980 Haniá 30.6.2002 8 17,42 Yoelbi Quesada CUB 4.8.1973 Rivas 11.6.2002 9 17,39 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Lisboa 26.5.2002 10 17,34 Timothy Rusan USA 25.6.1977 Lausanne 2.7.2002 11 17,33 Charles M. Friedek GER 26.8.1971 München 8.8.2002 12 17,32 Alexander Martínez CUB 23.8.1977 Paris Saint-Denis 5.7.2002 13 17,29 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 La Habana 23.2.2002 14 17,29 Aliecer Urrutia CUB 22.9.1974 La Habana 23.2.2002 15 17,19 Samuel Okantey GHA 3.11.1974 Annapolis 16.6.2002 16 17,17 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Annecy 23.6.2002 17 17,13 Rostislav Dimitrov BUL 26.12.1974 Sofia 26.5.2002 18 17,11 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Athína 10.6.2002 19 17,11 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 Lausanne 2.7.2002 20 17,09 Aleksandr Glavatskiy BLR 2.5.1970 Stockholm 16.7.2002 21 17,08 Mykola Savolaynen UKR 25.3.1980 Donetsk 21.8.2002 22 17,06 Vladimir Letnicov MDA 7.10.1981 Beograd 23.6.2002 23 17,04 Julien Kapek FRA 12.1.1979 Annecy 23.6.2002 24 17,02 LeVar Anderson USA 26.3.1977 Walnut 21.4.2002 25 16,94 Aleksey Musikhin RUS 8.11.1975 Cheboksary 13.7.2002 26 16,92 Salem M. Al-Ahmadi KSA 12.9.1969 Bangkok 21.5.2002 27 16,87 LeJuan Simon USA 7.2.1981 Odessa 18.5.2002 28 16,87 Hrístos Melétoglou GRE 2.1.1972 Tríkala 15.6.2002 29 16,87 Jérôme Romain FRA 12.6.1971 Noisy-le-Grand 27.6.2002 30 16,86 Michael Velter BEL 20.3.1980 Banská Bystrica 23.6.2002 31 16,84 Stamátios Lénis GRE 11.10.1978 Haniá 30.6.2002 32 16,84 Dimítrios Tsiámis GRE 12.1.1982 Vólos 20.7.2002 33 16,84 Andrew Murphy AUS 18.12.1969 Canberra 16.3.2002 34 16,84 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 La Habana 13.4.2002 35 16,84 Andrew Owusu GHA 8.7.1972 Manchester 28.7.2002 36 16,83 Karl Taillepierre FRA 13.8.1976 Monaco 19.7.2002 37 16,82 Boštjan Šimunic SLO 28.12.1974 Ljubljana 1.6.2002 38 16,82 Ionut Punga ROM 14.10.1979 Bucuresti 27.7.2002 39 16,80 Takanori Sugibayashi JPN 14.3.1976 Sapporo 21.7.2002 40 16,77 Jacek Kazimierowski POL 2.7.1974 Szczecin 21.7.2002 41 16,74 Olivier Sanou BUR 2.7.1975 Nairobi 23.4.2002 42 16,73 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Bila Tserkva 17.5.2002 43 16,73 Junjie Gu CHN 5.5.1985 Bangkok 31.5.2002 44 16,73 Maksim Molokov RUS 24.5.1977 Cheboksary 13.7.2002 45 16,71 Onochie Achike GBR 31.1.1975 London 23.8.2002 46 16,70 Von Ware USA 30.6.1975 Long Beach 16.2.2002 47 16,68 Antônio da Costa BRA 8.2.1973 Rio de Janeiro 21.4.2002 48 16,68 Aarik Wilson USA 25.10.1982 Baton Rouge 31.5.2002 49 16,67 Andrey Kurennoy RUS 12.5.1972 Moskva 18.5.2002 50 16,66 Nattapon Namkunha THA 15.9.1971 Bangkok 21.5.2002

Tabulka 14 Muţi 2003 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,77 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Haniá 9.6.2003 2 17,63 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Bucuresti 7.6.2003 3 17,61 Jonathan Edwards GBR 10.5.1966 Gateshead 13.7.2003 4 17,59 Kenta Bell USA 16.3.1977 Palo Alto 22.6.2003 5 17,57 Dmitrij Valukevic BLR 31.5.1981 Bydgoszcz 19.7.2003 6 17,55 Walter Davis USA 2.7.1979 Palo Alto 22.6.2003 7 17,40 Leevan Sands BAH 16.8.1981 London 8.8.2003 8 17,31 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 Paris Saint-Denis 23.8.2003 9 17,28 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 Paris Saint-Denis 25.8.2003 10 17,24 Timothy Rusan USA 25.6.1977 Torino 6.6.2003 11 17,17 Allen Simms USA 26.7.1982 Los Angeles 26.4.2003 12 17,17 Vitaliy Moskalenko RUS 30.6.1974 Tula 9.8.2003 13 17,16 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Firenze 22.6.2003 14 17,12 Julien Kapek FRA 12.1.1979 Sacramento 14.6.2003 15 17,11 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 Torino 6.6.2003 16 17,06 Alexander Martínez CUB 23.8.1977 Tallinn 30.7.2003 17 17,03 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Kharkov 17.5.2003 18 17,03 Mykola Savolaynen UKR 25.3.1980 Kyiv 29.7.2003 19 17,02 Ivaylo Rusenov BUL 9.9.1979 Velenje 22.6.2003 20 16,99 Jérôme Romain FRA 12.6.1971 El Paso 12.4.2003 21 16,97 Yoelbi Quesada CUB 4.8.1973 Paris Saint-Denis 23.8.2003 22 16,96 Takanori Sugibayashi JPN 14.3.1976 Yokohama 7.6.2003 23 16,96 Karl Taillepierre FRA 13.8.1976 Strasbourg 26.6.2003 24 16,95 Momchil Karailiev BUL 21.5.1982 Sofiya 14.6.2003 25 16,95 Sébastien Pincemail FRA 21.2.1979 Heusden-Zolder 2.8.2003 26 16,95 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Tula 9.8.2003 27 16,92 Hrístos Melétoglou GRE 2.1.1972 Tríkala 14.6.2003 28 16,92 Junjie Gu CHN 5.5.1985 Changsha 24.10.2003 29 16,91 Olivier Sanou BUR 2.7.1975 Castres 6.8.2003 30 16,88 Andrew Owusu GHA 8.7.1972 Paris Saint-Denis 23.8.2003 31 16,87 Viktor Gushchinskiy RUS 12.8.1978 Tula 9.8.2003 32 16,84 Kazuyoshi Ishikawa JPN 6.11.1982 Fukuroi 29.10.2003 33 16,82 Sergey Bochkov AZE 20.8.1979 Moskva 23.5.2003 34 16,82 Arius Filet FRA 17.12.1977 Torino 6.6.2003 35 16,82 Evgeniy Plotnir RUS 26.6.1977 Daegu 30.8.2003 36 16,81 Andrew Murphy AUS 18.12.1969 Leverkusen 3.8.2003 37 16,80 Randy Lewis GRN 15.11.1978 Des Moines 26.4.2003 38 16,80 Aleksandr Sergeev RUS 29.7.1983 Tula 7.6.2003 39 16,79 Sergiy Izmaylov UKR 1.5.1975 Kyiv 27.5.2003 40 16,78 Rudolf Helpling GER 23.2.1981 Ulm 29.6.2003 41 16,78 Shujing Zhu CHN 24.5.1985 Changsha 24.10.2003 42 16,76 Denis Kapustin RUS 5.10.1970 Tula 7.6.2003 43 16,74 Péter Tölgyesi HUN 9.6.1981 Lappeenranta 22.6.2003 44 16,71 Johan Meriluoto FIN 22.3.1974 Lahti 2.7.2003 45 16,71 Aleksandr Glavatskiy BLR 2.5.1970 Paris Saint-Denis 23.8.2003 46 16,71 Daniel Donovici ROM 5.3.1980 Daegu 30.8.2003 47 16,70 Aleksandr Aseledchenko RUS 18.10.1973 Tula 7.6.2003 48 16,69 Aarik Wilson USA 25.10.1982 Gainesville 29.3.2003 49 16,67 Berk Tuna TUR 7.5.1976 Ankara 1.6.2003 50 16,67 Ji Wu CHN 14.8.1978 Manila 22.9.2003

Tabulka 15 Muţi 2004 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,79 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Athína 22.8.2004 2 17,78 Melvin Lister USA 29.8.1977 Sacramento 17.7.2004 3 17,72 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 São Paulo 6.6.2004 4 17,68 Danil Burkenya RUS 20.7.1978 Tula 31.7.2004 5 17,63 Walter Davis USA 2.7.1979 Sacramento 17.7.2004 6 17,58 Kenta Bell USA 16.3.1977 Sacramento 17.7.2004 7 17,55 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Athína 22.8.2004 8 17,53 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 Athína 20.8.2004 9 17,47 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 London 30.7.2004 10 17,41 Leevan Sands BAH 16.8.1981 London 30.7.2004 11 17,40 Charles M. Friedek GER 26.8.1971 Wesel 31.5.2004 12 17,37 Timothy Rusan USA 25.6.1977 Sacramento 17.7.2004 13 17,34 Randy Lewis GRN 15.11.1978 St George's 29.5.2004 14 17,32 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Kyiv 13.6.2004 15 17,23 Junjie Gu CHN 5.5.1985 Hefei 26.9.2004 16 17,22 Viktor Gushchinskiy RUS 12.8.1978 Tula 31.7.2004 17 17,17 Osniel Tosca CUB 30.6.1984 La Habana 25.6.2004 18 17,16 Momchil Karailiev BUL 21.5.1982 Sofiya 8.7.2004 19 17,16 Karl Taillepierre FRA 13.8.1976 Sotteville 17.7.2004 20 17,15 Ibrahim M. Aboubaker QAT 10.12.1982 Doha 20.4.2004 21 17,13 Yoelbi Quesada CUB 4.8.1973 Huelva 6.8.2004 22 17,13 Hrístos Melétoglou GRE 2.1.1972 Athína 22.8.2004 23 17,12 Vitaliy Moskalenko RUS 30.6.1974 Tula 31.7.2004 24 17,12 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 Huelva 6.8.2004 25 17,11 Aleksandr Sergeev RUS 29.7.1983 Cheboksary 18.7.2004 26 17,09 Yanxi Li CHN 26.6.1983 Shijiazhuang 21.5.2004 27 17,09 Alexander Martínez CUB 23.8.1977 Zürich 6.8.2004 28 17,05 Mykola Savolaynen UKR 25.3.1980 Plovdiv 20.6.2004 29 17,04 Julien Kapek FRA 12.1.1979 Los Angeles 20.3.2004 30 17,04 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Tula 31.7.2004 31 17,02 Aleksey Musikhin RUS 8.11.1975 Moskva 20.7.2004 32 16,99 Andreas Pohle GER 6.4.1981 Braunschweig 11.7.2004 33 16,98 Kazuyoshi Ishikawa JPN 6.11.1982 Yamaguchi 10.10.2004 34 16,96 Godfrey K. Mokoena RSA 6.3.1985 Bloemfontein 3.4.2004 35 16,96 Aarik Wilson USA 25.10.1982 Provo 25.6.2004 36 16,95 Nathan Douglas GBR 4.12.1982 Manchester 11.7.2004 37 16,94 Robert Howard USA 26.11.1975 Sacramento 17.7.2004 38 16,94 Lawrence Willis USA 12.7.1981 Sacramento 17.7.2004 39 16,91 Andrew Murphy AUS 18.12.1969 Osaka 8.5.2004 40 16,90 Alexis Copello CUB 12.8.1985 La Habana 13.3.2004 41 16,90 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Firenze 11.7.2004 42 16,89 Thomas Moede GER 26.7.1977 Ohrdruf 29.5.2004 43 16,88 Yoel García CUB 25.11.1973 Alcalá de Henares 4.7.2004 44 16,86 Von Ware USA 30.6.1975 Sacrament 15.7.2004 45 16,83 Shujing Zhu CHN 24.5.1985 Guilin 22.4.2004 46 16,82 Yevhen Semenenko UKR 17.7.1984 Schwechat 30.5.2004 47 16,82 Maksim Molokov RUS 24.5.1977 Cheboksary 18.7.2004 48 16,81 Sébastien Pincemail FRA 21.2.1979 Doha 14.5.2004 49 16,81 Daniel Donovici ROM 5.3.1980 Haniá 28.6.2004 50 16,81 Salvatore Morello ITA 5.9.1974 Firenze 11.7.2004

Tabulka 16 Muţi 2005 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,81 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Lausanne 5.7.2005 2 17,73 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 São Paulo 19.6.2005 3 17,64 Nathan Douglas GBR 4.12.1982 Manchester 10.7.2005 4 17,57 Walter Davis USA 2.7.1979 Helsinki 11.8.2005 5 17,51 Alexander Martínez CUB 23.8.1977 Bern 23.7.2005 6 17,46 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 Monaco 9.9.2005 7 17,45 Karl Taillepierre FRA 13.8.1976 Angers 16.7.2005 8 17,39 Charles M. Friedek GER 26.8.1971 Bad Schwalbacher 10.6.2005 9 17,32 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Moskva 30.6.2005 10 17,30 Leevan Sands BAH 16.8.1981 Helsinki 6.8.2005 11 17,29 Konstadínos Zalaggítis GRE 13.12.1980 Haniá 6.6.2005 12 17,25 Godfrey K. Mokoena RSA 6.3.1985 Durban 16.4.2005 13 17,21 Colomba Fofana FRA 11.4.1977 Lagos 29.5.2005 14 17,19 Momchil Karailiev BUL 21.5.1982 Sofiya 7.6.2005 15 17,19 Dmitrij Valukevic SVK 31.5.1981 Sheffield 21.8.2005 16 17,15 Yanxi Li CHN 26.6.1983 Eugene 4.6.2005 17 17,15 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Lausanne 5.7.2005 18 17,14 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 Alcalá de Henares 18.6.2005 19 17,11 Aleksandr Sergeev RUS 29.7.1983 Erfurt 17.7.2005 20 17,11 Kenta Bell USA 16.3.1977 Helsinki 11.8.2005 21 17,10 Viktor Gushchinskiy RUS 12.8.1978 Tula 13.7.2005 22 17,10 Danil Burkenya RUS 20.7.1978 Monaco 9.9.2005 23 17,08 Osniel Tosca CUB 30.6.1984 La Habana 18.2.2005 24 17,06 Julien Kapek FRA 12.1.1979 Angers 16.7.2005 25 17,03 Yoelbi Quesada CUB 4.8.1973 La Habana 27.1.2005 26 17,03 Allen Simms USA 26.7.1982 Sacramento 11.6.2005 27 17,03 Onochie Achike GBR 31.1.1975 Athína 14.6.2005 28 17,03 Aleksandr Petrenko RUS 8.2.1983 Erfurt 17.7.2005 29 17,00 Rodrigo Mendes BRA 21.6.1978 São Paulo 19.6.2005 30 17,00 Tarik Bouguetaïb MAR 30.4.1981 Almería 29.6.2005 31 17,00 Evgeniy Plotnir RUS 26.6.1977 Moskva 16.7.2005 32 16,96 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Athína 14.6.2005 33 16,95 Alexis Copello CUB 12.8.1985 La Habana 4.3.2005 34 16,94 Aarik Wilson USA 25.10.1982 Sacramento 11.6.2005 35 16,92 Dennis Fernández CUB 23.1.1986 Santiago de Cuba 24.5.2005 36 16,92 Kazuyoshi Ishikawa JPN 6.11.1982 Tokyo 4.6.2005 37 16,91 Sébastien Pincemail FRA 21.2.1979 Haniá 6.6.2005 38 16,90 Christopher Hercules USA 14.5.1979 Carson 22.5.2005 39 16,89 Nelson Évora POR 20.4.1984 Erfurt 17.7.2005 40 16,88 Randy Lewis GRN 15.11.1978 Haniá 6.6.2005 41 16,86 Mujie Lin CHN 25.9.1985 Zhongshan 23.4.2005 42 16,86 Paolo Camossi ITA 6.1.1974 Bressanone 26.6.2005 43 16,83 Vitaliy Moskalenko RUS 30.6.1974 Tula 15.6.2005 44 16,82 Emanuele Sardano ITA 16.2.1979 Torino 3.6.2005 45 16,80 Younés Moudrik MAR 1.10.1977 Marrakech 21.5.2005 46 16,79 Deokhyeon Kim KOR 8.12.1985 Macau 4.11.2005 47 16,78 Mykola Savolaynen UKR 25.3.1980 Leiria 19.6.2005 48 16,78 Shujing Zhu CHN 24.5.1985 Shijiazhuang 21.6.2005 49 16,76 Anders Møller DEN 5.9.1977 Århus 24.7.2005 50 16,75 Jefferson Sabino BRA 4.11.1982 São Paulo 19.6.2005

Tabulka 17 Muţi 2006 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,71 Walter Davis USA 2.7.1979 Indianapolis 25.6.2006 2 17,67 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Göteborg 12.8.2006 3 17,63 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 La Habana 4.2.2006 4 17,56 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Padova 1.9.2006 5 17,55 Dimítrios Tsiámis GRE 12.1.1982 Thessaloniki 18.6.2006 6 17,54 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 Lausanne 11.7.2006 7 17,50 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Manchester 16.7.2006 8 17,42 Nathan Douglas GBR 4.12.1982 Genève 11.6.2006 9 17,42 Danil Burkenya RUS 20.7.1978 Tula 15.6.2006 10 17,38 Alexis Copello CUB 12.8.1985 La Habana 5.5.2006 11 17,38 Julien Kapek FRA 12.1.1979 Tomblaine 21.7.2006 12 17,32 Aarik Wilson USA 25.10.1982 Haniá 17.7.2006 13 17,31 Randy Lewis GRN 15.11.1978 Banská Bystrica 27.8.2006 14 17,30 Konstadínos Zalaggítis GRE 13.12.1980 Tríkala 10.6.2006 15 17,29 Kenta Bell USA 16.3.1977 Genève 11.6.2006 16 17,24 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Torino 8.7.2006 17 17,23 Nelson Évora POR 20.4.1984 Göteborg 10.8.2006 18 17,22 Jefferson Sabino BRA 4.11.1982 Belém 21.5.2006 19 17,21 Evgeniy Plotnir RUS 26.6.1977 Moskva 24.7.2006 20 17,13 Alexander Martínez SUI 23.8.1977 Göteborg 10.8.2006 21 17,12 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Tula 15.6.2006 22 17,12 Yanxi Li CHN 26.6.1983 Shijiazhuang 7.8.2006 23 17,09 Aleksandr Petrenko RUS 8.2.1983 Tula 16.7.2006 24 17,07 Aleksandr Sergeev RUS 29.7.1983 Tula 16.7.2006 25 17,07 Deokhyeon Kim KOR 8.12.1985 Kimchun 1.10.2006 26 17,06 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Kalamáta 3.6.2006 27 17,06 Tarik Bouguetaïb MAR 30.4.1981 Casablanca 1.7.2006 28 17,06 Dmitrij Valukevic SVK 31.5.1981 Dubnica n. Vahom 29.8.2006 29 17,03 Colomba Fofana FRA 11.4.1977 Castres 1.8.2006 30 17,03 Shujing Zhu CHN 24.5.1985 Shijiazhuang 7.8.2006 31 17,03 Yevhen Semenenko UKR 17.7.1984 Göteborg 10.8.2006 32 17,02 Allen Simms USA 26.7.1982 Los Angeles 25.3.2006 33 17,02 Yoelbi Quesada CUB 4.8.1973 La Habana 3.6.2006 34 17,02 Mykola Savolaynen UKR 25.3.1980 Kyiv 22.7.2006 35 17,01 Osniel Tosca CUB 30.6.1984 Santo Domingo 7.7.2006 36 17,00 Michael Velter BEL 20.3.1980 Vilvoorde 14.5.2006 37 16,98 Roman Valiyev KAZ 27.3.1984 Doha 12.12.2006 38 16,97 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 La Habana 16.2.2006 39 16,97 Andreas Pohle GER 6.4.1981 Ulm 16.7.2006 40 16,95 Godfrey K. Mokoena RSA 6.3.1985 Melbourne 25.3.2006 41 16,90 Bo Wu CHN 17.6.1984 Shijiazhuang 7.8.2006 42 16,86 Fabrizio Schembri ITA 27.1.1981 Busto Arsizio 23.9.2006 43 16,85 Viktor Gushchinskiy RUS 12.8.1978 Tula 16.7.2006 44 16,81 Daniel Donovici ROM 5.3.1980 Bucuresti 25.7.2006 45 16,79 Alwyn Jones AUS 28.2.1985 Canberra 26.1.2006 46 16,75 Rafeeq Curry USA 19.8.1983 Birmingham 20.8.2006 47 16,74 Onochie Achike GBR 31.1.1975 London 28.7.2006 48 16,72 Aliaksandr Varabei BLR 28.12.1981 Minsk 21.5.2006 49 16,72 Karl Taillepierre FRA 13.8.1976 Bron 4.7.2006 50 16,71 Aleksey Musikhin RUS 8.11.1975 Moskva 24.7.2006

Tabulka 18 Muţi 2007 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,90 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 Belém 20.5.2007 2 17,74 Nelson Évora POR 20.4.1984 Osaka 27.8.2007 3 17,58 Aarik Wilson USA 25.10.1982 London 3.8.2007 4 17,56 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Paris Saint-Denis 6.7.2007 5 17,52 Osniel Tosca CUB 30.6.1984 Caracas 12.5.2007 6 17,48 Danil Burkenya RUS 20.7.1978 Warszawa 17.6.2007 7 17,43 Randy Lewis GRN 15.11.1978 London 3.8.2007 8 17,37 Tarik Bouguetaïb MAR 30.4.1981 Khémisset 14.7.2007 9 17,35 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Oslo 15.6.2007 10 17,35 Dmitrij Valukevic SVK 31.5.1981 Kaunas 25.7.2007 11 17,35 Walter Davis USA 2.7.1979 Stuttgart 22.9.2007 12 17,32 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Stockholm 7.8.2007 13 17,30 Mykola Savolaynen UKR 25.3.1980 Kyiv 24.5.2007 14 17,29 Aleksandr Petrenko RUS 8.2.1983 München 24.6.2007 15 17,27 Minwei Zhong CHN 9.4.1987 Jinan 15.6.2007 16 17,26 Kenta Bell USA 16.3.1977 Clermont 9.6.2007 17 17,23 Leevan Sands BAH 16.8.1981 London 3.8.2007 18 17,18 Nathan Douglas GBR 4.12.1982 Oslo 15.6.2007 19 17,13 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Kyiv 5.8.2007 20 17,13 Alexander Martínez SUI 23.8.1977 La Chaux-de-Fonds 12.8.2007 21 17,11 Junjie Gu CHN 5.5.1985 Suzhou 10.6.2007 22 17,10 Allen Simms USA 26.7.1982 Carolina 17.3.2007 23 17,10 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 Kortrijk 13.7.2007 24 17,10 Julien Kapek FRA 12.1.1979 Niort 4.8.2007 25 17,10 Anton Andersson SWE 12.3.1981 Eskilstuna 12.8.2007 26 17,07 Yoelbi Quesada CUB 4.8.1973 La Habana 26.5.2007 27 17,04 Renjith Maheshwary IND 30.1.1986 Guwahati 23.6.2007 28 17,03 Bo Wu CHN 17.6.1984 Jinan 15.6.2007 29 17,02 Deokhyeon Kim KOR 8.12.1985 Bangkok 14.8.2007 30 17,01 Shujing Zhu CHN 24.5.1985 Guangzhou 24.7.2007 31 16,99 Dimítrios Tsiámis GRE 12.1.1982 München 24.6.2007 32 16,97 Lawrence Willis USA 12.7.1981 Indianapolis 24.6.2007 33 16,97 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Padova 28.7.2007 34 16,96 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 Baie Mahault 1.5.2007 35 16,96 Pawel Kruhlik POL 25.8.1983 Biala Podlaska 2.6.2007 36 16,95 Viktor Gushchinskiy RUS 12.8.1978 Moskva 12.8.2007 37 16,94 Rafeeq Curry USA 19.8.1983 Ried 28.7.2007 38 16,94 Viktor Kuznyetsov UKR 17.7.1986 Bangkok 14.8.2007 39 16,91 Konstadínos Zalaggítis GRE 13.12.1980 Madrid 21.7.2007 40 16,90 Jefferson Sabino BRA 4.11.1982 São Paulo 13.6.2007 41 16,90 Yevhen Semenenko UKR 17.7.1984 Yalta 14.6.2007 42 16,90 Takanori Sugibayashi JPN 14.3.1976 Osaka 30.6.2007 43 16,89 Yordanis Durañona CUB 16.6.1988 Santiago de Cuba 27.6.2007 44 16,88 Evgeniy Plotnir RUS 26.6.1977 Tula 3.8.2007 45 16,87 Alexis Copello CUB 12.8.1985 La Habana 17.3.2007 46 16,86 Tosin Oke GBR 1.10.1980 London 3.8.2007 47 16,85 Jacek Kazimierowski POL 2.7.1974 München 24.6.2007 48 16,84 Yanxi Li CHN 26.6.1983 Shijiazhuang 5.8.2007 49 16,83 Aleksandr Sergeev RUS 29.7.1983 Zhukovskiy 9.6.2007 50 16,81 Colomba Fofana FRA 11.4.1977 München 24.6.2007

Tabulka 19 Muţi 2008 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,67 Nelson Évora POR 20.4.1984 Beijing 21.8.2008 2 17,62 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Beijing 21.8.2008 3 17,59 Leevan Sands BAH 16.8.1981 Beijing 21.8.2008 4 17,52 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 Beijing 21.8.2008 5 17,50 Alexis Copello CUB 12.8.1985 La Habana 19.7.2008 6 17,49 Randy Lewis GRN 15.11.1978 São Paulo 22.5.2008 7 17,48 Danil Burkenya RUS 20.7.1978 Kazan 20.7.2008 8 17,46 Dmitrij Valukevic SVK 31.5.1981 Zhukovskiy 15.6.2008 9 17,43 Aarik Wilson USA 25.10.1982 Eugene 6.7.2008 10 17,43 Héctor D. Fuentes CUB 19.5.1988 La Habana 19.7.2008 11 17,43 Aleksandr Petrenko RUS 8.2.1983 Kazan 20.7.2008 12 17,38 Momchil Karailiev BUL 21.5.1982 Sofia 30.6.2008 13 17,36 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Kazan 20.7.2008 14 17,34 Colomba Fofana FRA 11.4.1977 Forbach 25.5.2008 15 17,30 Yanxi Li CHN 26.6.1983 Beijing 18.8.2008 16 17,30 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 Lausanne 2.9.2008 17 17,28 Jefferson Sabino BRA 4.11.1982 São Paulo 25.4.2008 18 17,28 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Bucuresti 5.7.2008 19 17,22 Rafeeq Curry USA 19.8.1983 Tallahassee 29.3.2008 20 17,20 Onochie Achike GBR 31.1.1975 Genève 31.5.2008 21 17,19 Teddy Tamgho FRA 15.6.1989 Monaco 29.7.2008 22 17,18 Nathan Douglas GBR 4.12.1982 Birmingham 13.7.2008 23 17,16 Viktor Kuznyetsov UKR 17.7.1986 Yalta 8.6.2008 24 17,12 Osniel Tosca CUB 30.6.1984 Rio de Janeiro 18.5.2008 25 17,12 Walter Davis USA 2.7.1979 Eugene, OR 6.7.2008 26 17,10 Bo Wu CHN 17.6.1984 Luohe 14.9.2008 27 17,07 Ndiss K. Badji SEN 21.9.1983 Addis Ababa 3.5.2008 28 17,07 Jules Lechanga FRA 19.11.1986 Forbach 25.5.2008 29 17,07 Yevgeniy Ektov KAZ 1.9.1986 Nakhon Ratchasima 26.6.2008 30 17,07 Karl Taillepierre FRA 13.8.1976 Strasbourg 2.7.2008 31 17,05 Benjamin Compaoré FRA 5.8.1987 Strasbourg 2.7.2008 32 17,04 Kenta Bell USA 16.3.1977 Rio de Janeiro 18.5.2008 33 17,04 Charles M. Friedek GER 26.8.1971 Wesel 25.6.2008 34 17,04 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Kyiv 3.7.2008 35 17,03 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 Bilbao 21.6.2008 36 17,03 Yevhen Semenenko UKR 17.7.1984 Kyiv 3.7.2008 37 17,01 Fabrizio Schembri ITA 27.1.1981 Annecy 22.6.2008 38 17,00 Dmitriy Kolosov RUS 8.6.1986 Moskva 22.6.2008 39 17,00 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Stockholm 22.7.2008 40 17,00 Mykola Savolaynen UKR 25.3.1980 Beijing 18.8.2008 41 16,99 Evgeniy Plotnir RUS 26.6.1977 Moskva 10.6.2008 42 16,96 Brandon Roulhac USA 13.12.1983 Atlanta 17.5.2008 43 16,96 Julien Kapek FRA 12.1.1979 Strasbourg 2.7.2008 44 16,96 Deokhyeon Kim KOR 8.12.1985 Luzern 16.7.2008 45 16,95 Vladimir Letnicov MDA 7.10.1981 Chisinau 31.5.2008 46 16,93 Roman Valiyev KAZ 27.3.1984 Bangkok 23.6.2008 47 16,92 Hugo Mamba-Schlick CMR 1.2.1982 Addis Ababa 3.5.2008 48 16,91 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Firenze 27.6.2008 49 16,88 Dimítrios Tsiámis GRE 12.1.1982 Haniá 7.6.2008 50 16,85 Yordanis Durañona CUB 16.6.1988 La Habana 1.6.2008

Tabulka 20 Muţi 2009 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,73 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Berlin 18.8.2009 2 17,66 Nelson Évora POR 20.4.1984 Belém 24.5.2009 3 17,65 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 La Habana 25.4.2009 4 17,65 Alexis Copello CUB 12.8.1985 La Habana 30.5.2009 5 17,62 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 La Habana 25.4.2009 6 17,59 Yanxi Li CHN 26.6.1983 Jinan 26.10.2009 7 17,41 Momchil Karailiev BUL 21.5.1982 Sofia 27.6.2009 8 17,41 Shujing Zhu CHN 24.5.1985 Jinan 26.10.2009 9 17,39 Samyr Laine HAI 17.7.1984 Bogotá 24.7.2009 10 17,32 Leevan Sands BAH 16.8.1981 Berlin 18.8.2009 11 17,27 Fabrizio Schembri ITA 27.1.1981 Torino 4.6.2009 12 17,26 Brandon Roulhac USA 13.12.1983 Eugene 25.6.2009 13 17,24 Christian Olsson SWE 25.1.1980 Mölndal 24.7.2009 14 17,22 Igor Spasovkhodskiy RUS 1.8.1979 Cheboksary 26.7.2009 15 17,20 Osniel Tosca CUB 30.6.1984 La Habana 30.5.2009 16 17,20 Daniele Greco ITA 1.3.1989 Kaunas 19.7.2009 17 17,19 Will Claye USA 13.6.1991 Fayetteville 13.6.2009 18 17,17 Randy Lewis GRN 15.11.1978 Montreuil 11.6.2009 19 17,17 Mykola Savolaynen UKR 25.3.1980 Yalta 23.7.2009 20 17,16 Yevhen Semenenko UKR 17.7.1984 Yalta 23.7.2009 21 17,15 Héctor D. Fuentes CUB 19.5.1988 La Habana 13.3.2009 22 17,13 Shuo Cao CHN 8.10.1991 Yulin 17.5.2009 23 17,12 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 Paris Saint-Denis 17.7.2009 24 17,11 Teddy Tamgho FRA 15.6.1989 Angers 24.7.2009 25 17,10 Deokhyeon Kim KOR 8.12.1985 Daegu 5.6.2009 26 17,09 Jefferson Sabino BRA 4.11.1982 Fortaleza 10.5.2009 27 17,09 Dmitrij Valukevic SVK 31.5.1981 Minsk 1.8.2009 28 17,08 Osviel Hernández CUB 31.5.1989 La Habana 13.2.2009 29 17,07 Onochie Achike GBR 31.1.1975 London 24.7.2009 30 17,06 Bo Wu CHN 17.6.1984 Yulin 17.5.2009 31 17,03 Hugo Chila ECU 22.7.1987 Sucre 25.11.2009 32 17,02 Yordanis Durañona CUB 16.6.1988 La Habana 19.6.2009 33 17,01 Nathan Douglas GBR 4.12.1982 Birmingham 12.7.2009 34 17,00 Yevgeniy Ektov KAZ 1.9.1986 Almaty 27.6.2009 35 17,00 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Yalta 23.7.2009 36 16,99 Taras Moiseenko UZB 5.5.1986 Cheboksary 26.7.2009 37 16,98 Benjamin Compaoré FRA 5.8.1987 Strasbourg 3.6.2009 38 16,98 Dimítrios Tsiámis GRE 12.1.1982 Pescara 30.6.2009 39 16,97 Charles M. Friedek GER 26.8.1971 Wesel 1.6.2009 40 16,97 Evgeniy Plotnir RUS 26.6.1977 Cheboksary 26.7.2009 41 16,93 Dmytro Tyden UKR 17.1.1985 Yalta 5.6.2009 42 16,91 Dzmitry Dziatsuk BLR 9.4.1985 Minsk 29.5.2009 43 16,91 Oleksandr Serhyeyev UKR 11.2.1986 Yalta 23.7.2009 44 16,85 Aleksandr Sergeev RUS 29.7.1983 Thonon-les-Bains 23.5.2009 45 16,85 Kenta Bell USA 16.3.1977 Clermont 7.6.2009 46 16,83 Alwyn Jones AUS 28.2.1985 Brisbane 19.3.2009 47 16,83 Junjie Gu CHN 5.5.1985 Jinan 26.10.2009 48 16,80 Roman Valiyev KAZ 27.3.1984 Kunshan 27.5.2009 49 16,80 Vladimir Letnicov MDA 7.10.1981 Beograd 9.7.2009 50 16,80 Aliaksandr Liabedzka BLR 1.1.1987 Kaunas 19.7.2009

Tabulka 21 Muţi 2010 – trojskok (TOP 50)

výkon datum datum jméno stát místo výkonu

[m] narození výkonu pořádí 1 17,98 Teddy Tamgho FRA 15.6.1989 New York City 12.6.2010 2 17,81 Phillips Idowu GBR 30.12.1978 Barcelona 29.7.2010 3 17,55 Alexis Copello CUB 12.8.1985 Zhukovsky 26.6.2010 4 17,51 Marian Oprea ROM 6.6.1982 Barcelona 29.7.2010 5 17,49 Arnie D. Girat CUB 26.8.1984 Paris Saint-Denis 16.7.2010 6 17,41 Christian Olsson SWE 25.1.1980 London 13.8.2010 7 17,29 Randy Lewis GRN 15.11.1978 Gateshead 10.7.2010 8 17,29 Viktor Kuznyetsov UKR 17.7.1986 Barcelona 29.7.2010 9 17,22 Yoandris Betanzos CUB 15.2.1982 Doha 14.5.2010 10 17,22 Tosin Oke NGR 1.10.1980 Nairobi 31.7.2010 11 17,21 Benjamin Compaoré FRA 5.8.1987 Amiens 16.6.2010 12 17,21 Leevan Sands BAH 16.8.1981 Mayagüez 29.7.2010 13 17,18 Dmitrij Valukevic SVK 31.5.1981 Beograd 20.6.2010 14 17,17 Lyukman Adams RUS 24.9.1988 Yerino 12.6.2010 15 17,14 Hugo Mamba-Schlick CMR 1.2.1982 New Delhi 12.10.2010 16 17,12 Osniel Tosca CUB 30.6.1984 La Habana 11.2.2010 17 17,12 Aleksey Fedorov RUS 25.5.1991 Moskva 7.6.2010 18 17,09 Tumelo Thagane RSA 3.7.1984 Durban 21.3.2010 19 17,08 Fabrizio Donato ITA 14.8.1976 Torino 12.6.2010 20 17,07 Renjith Maheshwary IND 30.1.1986 New Delhi 12.10.2010 21 17,04 Dmytro Tyden UKR 17.1.1985 Vinnitsa 15.7.2010 22 17,03 Nathan Douglas GBR 4.12.1982 Birmingham 27.6.2010 23 17,02 Christian Taylor USA 18.6.1990 Eugene 9.6.2010 24 17,02 Kenta Bell USA 16.3.1977 Des Moines 25.6.2010 25 17,01 Samyr Laine HAI 17.7.1984 Mayagüez 29.7.2010 26 16,98 Jadel Gregório BRA 16.9.1980 Rio de Janeiro 23.5.2010 27 16,96 Viktor Yastrebov UKR 13.1.1982 Donetsk 4.7.2010 28 16,96 Fabrizio Schembri ITA 27.1.1981 Barcelona 27.7.2010 29 16,94 Yanxi Li CHN 26.6.1983 Guangzhou 26.11.2010 30 16,93 Roman Valiyev KAZ 27.3.1984 Bangalore 5.6.2010 31 16,93 Hilton da Silva BRA 13.4.1987 São Paulo 19.9.2010 32 16,92 Bo Wu CHN 17.6.1984 Bangalore 5.6.2010 33 16,91 Karl Taillepierre FRA 13.8.1976 Montgeron 16.5.2010 34 16,91 Dzmitry Platnitski BLR 26.8.1988 Brest 22.5.2010 35 16,90 Lawrence Willis USA 12.7.1981 Atlanta 15.5.2010 36 16,88 Yevhen Semenenko UKR 17.7.1984 Donetsk 4.7.2010 37 16,87 Deokhyeon Kim KOR 8.12.1985 Daegu 19.5.2010 38 16,86 Jefferson Sabino BRA 4.11.1982 Buenos Aires 6.5.2010 39 16,86 Igor Sjunin EST 4.12.1990 Viljandi 7.8.2010 40 16,86 Bin Dong CHN 22.11.1988 Guangzhou 5.9.2010 41 16,86 Yevgeniy Ektov KAZ 1.9.1986 Guangzhou 26.11.2010 42 16,85 Shuo Cao CHN 8.10.1991 Suzhou 24.4.2010 43 16,85 Wilbert Walker JAM 7.1.1985 New Delhi 12.10.2010 44 16,84 Jules Lechanga FRA 19.11.1986 Valence 9.7.2010 45 16,82 Colomba Fofana FRA 11.4.1977 Valence 9.7.2010 46 16,80 Mohamed A. Darwish UAE 28.3.1986 Aleppo 20.9.2010 47 16,79 Vladimir Letnicov MDA 7.10.1981 Metz 29.6.2010 48 16,79 Oleksandr Serhyeyev UKR 11.2.1986 Donetsk 4.7.2010 49 16,79 Siarhei Ivanou BLR 28.3.1984 Minsk 7.7.2010 50 16,76 Yochai Halevi ISR 10.5.1982 Tel Aviv 27.2.2010