MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Zastoupení moderních knihovních služeb současnosti v

Jihomoravském kraji

Bakalářská práce

Autor práce: Michal Kiesel, DiS. Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. Brno 2009 Bibliografický záznam

KIESEL, Michal. Zastoupení moderních knihovních služeb současnosti v Jihomoravském kraji . Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2009. 87 s. Vedoucí práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr..

Anotace

Bakalářská práce se zabývá problematikou moderních informačních knihovnických služeb současnosti. Nejprve stanovuje, jaký význam hrají služby a moderní informační služby ve strategických knihovnických dokumentech a legislativě. Následně poskytuje výčet devíti moderních informačních služeb současnosti. Praktický výzkum probíhající v rámci této práce mapuje na území Jihomoravského kraje zastoupení těchto služeb v konkrétních knihovnách. Závěrečná část práce popisuje možný obecný rámec pro zavedení svobodného a open source softwaru v knihovnách a poskytuje základní přehled konkrétního programového vybavení dle doporučení odborných institucí a literatury.

Annotation

Bachelor's thesis deals with modern librarian services. First, it specifies the significance of provided services and advanced information services in strategic librarian documents and legislation. Consequently, it provides a list of nine modern information services. Practical research ongoing in a framework of this work maps, on the territory of the Southern Moravia region, representation of these services in specific libraries. The final part of the work describes the potential common framework for the establishment of free and

2 open source software in libraries and provides a basic overview of specific software according to recommendations of the professional institutions and literature.

Klíčová slova knihovnictví - knihovny - knihovní služby - Wi-Fi - software - elektronické informační zdroje - link server SFX - DDS - EDD - elektronické dodávání dokumentů - elektronická média - digitální knihovny - Web 2.0 - Knihovna Jiřího Mahena v Brně - svobodný software - open source software - GNU

Keywords librarianship - libraries - library services - Wi-Fi - software - electronic information resources - SFX link server - DDS - document delivery service - electronic media - digital libraries - Web 2.0 - The Jiří Mahen Library - - GNU

3

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

V BRNĚ DNE 15. ČERVNA 2009 MICHAL KIESEL, DIS.

4

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce Ing. Zdeňku Kadlecovi, Dr. za podnětné připomínky a vedení. Dále bych rád poděkoval všem svým kolegům a přátelům, kteří mi poskytli prostor a přispěli metodickou pomocí či radou.

5 Obsah

1. ÚVOD ...... 9

2. SLUŽBY KNIHOVEN VE STRATEGICKÝCH KNIHOVNICKÝCH DOKUMENTECH A LEGISLATIVĚ...... 11 2.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH SLUŽEB KNIHOVEN DLE KNIHOVNÍHO ZÁKONA ...... 11 2.2 SMĚRNICE IFLA/UNESCO PRO ROZVOJ - SLUŽBY VEŘEJNÝCH KNIHOVEN...... 13 2.3 MANIFEST IFLA/UNESCO O VEŘEJNÝCH KNIHOVNÁCH...... 15 2.4 GLASGOWSKÁ DEKLARACE O KNIHOVNÁCH, INFORMAČNÍCH SLUŽBÁCH A INTELEKTUÁLNÍ SVOBODĚ ...... 16 2.5 DOPORUČENÍ Č. R(99) 14 VÝBORU MINISTRŮ ČLENSKÝM STÁTŮM OHLEDNĚ VŠEOBECNÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB TÝKAJÍCÍCH SE NOVÝCH KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB...... 17 2.6 METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA KULTURY K VYMEZENÍ STANDARDU VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH KNIHOVNAMI ZŘIZOVANÝMI A/NEBO PROVOZOVANÝMI OBCEMI A KRAJI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ...... 18

3. VYMEZENÍ MODERNÍCH KNIHOVNICKÝCH INFORMAČNÍCH SLUŽEB ..... 19 3.1 PŘÍSTUP K INTERNETU PROSTŘEDNICTVÍM BEZDRÁTOVÉ SÍTĚ WI-FI...... 20 3.2 MOŽNOST VYUŽITÍ SOFTWAROVÝCH APLIKACÍ V POČÍTAČÍCH KNIHOVEN...... 21 3.3 PŘÍSTUP K ELEKTRONICKÝM INFORMAČNÍM ZDROJŮM ...... 22 3.4 VZDÁLENÝ PŘÍSTUP K ELEKTRONICKÝM INFORMAČNÍM ZDROJŮM...... 23 3.5 VYUŽITÍ KONTEXTOVÉHO LINK SERVERU SFX...... 24 3.6 UKLÁDÁNÍ DAT NA ELEKTRONICKÉ NOSIČE...... 25 3.7 SLUŽBA ELEKTRONICKÉHO DODÁVÁNÍ DOKUMENTŮ...... 26 3.8 SLUŽBY DIGITÁLNÍ KNIHOVNY ...... 27 3.9 PŘÍTOMNOST PRVKŮ WEBU 2.0 V INTERNETOVÝCH PREZENTACÍCH KNIHOVEN...... 28

4. VÝZKUM VYBRANÝCH SLUŽEB V KNIHOVNÁCH JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ...... 29 4.1 CÍLE VÝZKUMU ...... 29 4.2 VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY...... 30 4.3 VÝZKUMNÉ VZORKY ...... 32 4.4 METODOLOGIE ...... 33

4.5 VÝSLEDKY VÝZKUMUU ...... 34 4.5.1 Přístup k internetu pomocí bezdrátového připojení Wi-Fi...... 34 4.5.2 Kancelářský software ve veřejných počítačích ...... 36 4.5.3 Přístup k elektronickým informačním zdrojům, vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům, link server SFX ...... 38 4.5.4 Možnost ukládání dat na elektronické nosiče ...... 40 4.5.5 Elektronické dodávání dokumentů ...... 42 4.5.6 Digitální knihovna...... 44 4.5.7 Web 2.0...... 46 4.6 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ...... 48

7 5. POPIS ZPŮSOBU ZAVEDENÍ KONKRÉTNÍ SLUŽBY V KNIHOVNĚ JIŘÍHO MAHENA V BRNĚ...... 52

5.1 VÝBĚR SLUŽBY ...... 52 5.2 PROJEKT SVOBODNÉHO SOFTWARU GNU...... 55 5.3 OPEN SOURCE SOFTWARE ...... 58 5.4 FREEWARE ...... 61 5.5 CREATIVE COMMONS ...... 62 5.6 KLÍČOVÉ OTÁZKY PŘI NASAZOVÁNÍ SVOBODNÉHO A OPEN SOURCE SOFTWARU ...... 63 5.7 PŘÍKLADY DOPORUČENÉHO SVOBODNÉHO SOFTWARU PRO KNIHOVNY ...... 64 5.8 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO SVOBODNÉHO A OPEN SOURCE SOFTWARU ... 66 5.8.1 Textové editory ...... 66 5.8.2 DTP software...... 66 5.8.3 Rastrová grafika...... 67 5.8.4 Vektorová grafika...... 67 5.8.5 3D grafika ...... 68 5.8.6 Kancelářský software ...... 68 5.8.7 Bezpečnost počítače ...... 68 5.8.8 Komprimační nástroje...... 69 5.8.9 Multimediální přehrávače...... 69 5.8.10 Editory multimediálních souborů...... 69 5.8.11 Software pro komunikaci...... 70

6. ZÁVĚR...... 71

PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMUU ...... 73

KNIHOVNY S REGIONÁLNÍ FUNKCÍ...... 73 KNIHOVNY BEZ REGIONÁLNÍ FUNKCE...... 74 PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM LICENCÍ SVOBODNÉHO A OPEN SOURCE SOFTWARU...... 78

Licence svobodného softwaru kompatibilní s projektem GNU ...... 78 Licence svobodného softwaru nekompatibilní s projektem GNU ...... 79 Licence vyhovující normám open source ...... 80

PŘÍLOHA Č. 3: SEZNAM ZKRATEK...... 82

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 84

8 1. Úvod

Rozsah základních knihovnických služeb je v současné době do značné míry ustálený. Větší i menší veřejné knihovny nabízí svým zákazníkům a uživatelům běžné penzum výpůjčních, referenčních a reprografických služeb, meziknihovní výpůjční služby, základní přístup k internetu, vzdělávací akce pro širokou veřejnost i zájmové skupiny a mnohé další.

Vývoj nových technologií dynamizuje obor informační vědy a nabízí řadu nových možnosti, které nejen zpříjemňují dosavadní způsob přístupu k informacím, ale nabízí rovněž nové možnosti, které se ještě donedávna zdály být vzdálenou budoucností.

Nové technologie, působící díky elektronickým sítím na obrovské množství uživatelů, přestávají být vnímány pro náš obor jako hrozba, naopak se stávají něčím, co jej popularizuje a dělá prospěšným a nepostradatelným.

Bakalářská práce „Zastoupení moderních knihovních služeb současnosti v Jihomoravském kraji“ si klade za cíl zmapovat současný stav poskytování moderních knihovnických informačních služeb v úzkém regionu Jihomoravského kraje a nabídnout popis způsobu zavedení služby v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, případně v dalších knihovnách .

Stejně tak, jako existují rozdíly ve financování knihoven, existují zákonitě i rozdíly v poskytovaných moderních knihovnických službách. Ekonomická síla zřizovatele knihovny, sponzoring, využití prostředků ze strukturálních fondů i jiných dotačních možností, či již existující infrastruktura knihovny - to jsou jen některé z faktorů, které ovlivňují nabízené služby.

Na nepřítomnost určité služby v nabídce knihovny není v této práci nahlíženo jako na závadu. Autor si je vědom, že existuje obrovské množství faktorů, které ovlivňují rozhodování vedoucích pracovníků knihoven, které není možno pro účel této práce zaznamenat. Prostředí neziskového sektoru a způsob financování knihoven vytváří v tomto smyslu značně nehomogenní prostředí. To, co je v jedné organizaci samozřejmostí, může být v jiné nedosažitelné.

Zavádění služeb ovlivňují i sami uživatelé. Knihovny reagují na poptávku svých zákazníků i prostředí. Okolí knihoven se liší možnostmi vzdělání a zaměstnání, stářím populace či mírou sociálních vazeb. Jako příklad lze uvést zavedení národních konsorciálních bází dat, které nebylo vždy řádně využito v poměru s mírou vynaložených prostředků na jejich pořízení.

Využívání nových možností klade také nároky na vzdělání pracovníků v knihovnictví i samotné uživatele moderních služeb. Na vedoucí pracovníky knihoven je kladen požadavek sledovat technologický vývoj oboru či popularizaci nových myšlenek nejen mezi zřizovateli knihoven, ale také mezi samotnými zaměstnanci, zákazníky a uživateli.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně je druhou největší městkou knihovnou v České republice. Může se chlubit bohatou historií i úspěchy v současnosti. Tato příspěvková organizace má mnoho vazeb na domácí i zahraniční partnery v oboru Knihovnictví a informační vědy a silným partnerem je jistě i zřizovatel statutární město Brno.

9 I ona se však potýká s mnoha problémy od podfinancování některých částí rozpočtu, nedostatkem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, až po omezené prostorové možnosti historické budovy Schrattenbachova paláce, sídla ústřední knihovny.

Svou bakalářskou práci věnuji právě problematice moderních informačních služeb. V oboru knihovnictví, stejně tak jako v oborech ostatních, hrají klíčovou roli legislativní a strategické dokumenty, které udávají směr vývoje částem celku. Jsou jimi zákony, vyhlášky, či vládní nařízení na národní úrovni a směrnice, nařízení a doporučení na úrovni Evropské unie. Neméně důležitými dokumenty jsou kodexy, koncepce, strategie či doporučení, vydávané mezinárodními a národními nevládními sdruženími. Mezi ně patří zejména International Federation of Library Associations (IFLA) či UNESCO na mezinárodní úrovni a Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) na úrovni národní. Na základě těchto dokumentů určím v první části své bakalářské práce, jaké postavení ve společnosti moderní informační služby v současnosti mají.

Vymezení moderních informačních knihovnických služeb bude druhým úkolem bakalářské práce. Služby budou specifikovány na základě legislativních, respektive strategických dokumentů nebo na základě určitého specifika, které společně tyto služby pojímají.

Znát míru zastoupení moderních informačních služeb v regionu je důležité. Knihovna Jiřího Mahena v Brně, stejně tak jako dalších 7 veřejných knihoven našeho kraje, je smluvním partnerem Moravské zemské knihovny v oblasti poskytování regionálních služeb menším knihovnám. Zázemí a možnosti této knihovny jsou vyšší než možnosti ostatních knihoven v regionu. Z obou faktů přímo vyplývají závazky, které by měly Knihovnu Jiřího Mahena postavit do role klíčového partnera hodného následování.

Samotný fenomén menších regionálních celků nabývá v posledních letech na politickém významu. Dříve ryze centralizovaná moc se v určitých oblastech přesouvá k nižším správním celkům. Podmínka subsidiarity je zakotvena i v primárním právu Evropské unie. Celkově vyvinutý sebevědomý region není atraktivní jen pro své obyvatele, ale také pro partnery místní a přeshraniční spolupráce a ve svém důsledku se může takový region, respektive společenství regionů, stát subjektem ovlivňujícím celkové dění ve společnosti. Z těchto důvodů bude další část této práce věnována výzkumu moderních informační knihovnických služeb v našem regionu.

Samotnému popisu zavedení konkrétní služby bude věnována závěrečná část práce. Výběr proběhne na základě dosažených výsledků Knihovny Jiřího Mahena v Brně v rámci výzkumu moderních knihovnických informačních služeb. Informace získané v poslední části práce budou zpracovány nejen pro Knihovnu Jiřího Mahena v Brně, ale i k univerzální potřebě ostatních knihoven.

10 2. Služby knihoven ve strategických knihovnických dokumentech a legislativě

V této části své práce se budu zabývat definicí základních knihovnických služeb obsažených v legislativních, strategických a doporučujících dokumentech. Pokusím se tak specifikovat základní množinu služeb, které by knihovny měly registrovat, sledovat jejich případný vývoj a dle svých možností zařazovat do nabídky služeb vlastních. Mezi dokumenty mého zájmu patří Knihovní zákon, Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj, Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách, Glasgowská deklarace o knihovnách, informačních službách a intelektuální svobodě, Doporučení č. R(99) 14 Rady Evropy a Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.

2.1 Vymezení základních služeb knihoven dle Knihovního zákona

Jedním ze základních dokumentů vymezujících veřejné knihovnické a informační služby je Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb1 ve znění pozdějších předpisů, tzv. knihovní zákon.

Tento zákon v § 4, odstavci 1, popisuje čtyři základní knihovní služby, které tvoří minimum poskytovaných služeb, a které musí knihovna až na výjimky poskytovat čtenářům a návštěvníkům bezplatně. Jsou jimi „Výpůjční služby“, „Služby poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší“, „Zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů“ s důrazem na informace ze státní správy a místní samosprávy a „Umožnění přístupu k informacím prostřednictvím internetu“. Výpůjční služby z vlastních fondů jsou přitom v tomto zákoně postaveny na roveň k výpůjčkám v rámci meziknihovní výpůjční služby, která je tímto vymezena jako jedna ze základních služeb knihovny.

Zmíněnými výjimkami v těchto službách, které má možnost knihovna zpoplatnit, jsou výpůjční služby rozmnoženin audiálních a audiovizuálních záznamů, reprografické služby v rámci meziknihovní výpůjční služby a poskytování mezinárodní meziknihovní výpůjční služby.

Službami knihovním zákonem přímo doporučenými jsou:

umožnění přístupu k placeným informacím na internetu - zde se jedná zejména o placený přístup k elektronickým informačním zdrojům; vykonávání kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti - besedy, přednášky nebo školení poskytované knihovnami široké veřejnosti a zájmovým skupinám; vydávání tematických publikací - nabídka vydávaných publikací knihovnami může být velmi rozmanitá;

1 Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s. 2683-2688.

11 poskytování reprografických služeb - zejména tiskové kopie z dokumentů fondu, tiskové výstupy z EIZ nebo internetu a kopie na elektronická média; poskytování písemných informací a rešerší - poskytování bibliografických, referenčních a faktografických adresných informací na hmotný nosič.

Doporučené služby mohou být knihovnami zpoplatněny, do výše skutečně vynaložených nákladů. Ke všem předešlým knihovním službám přitom musí být zajištěn všem rovný přístup.

12 2.2 Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj - Služby veřejných knihoven

Obsáhlým dokumentem zabývajícím se službami knihoven je směrnice IFLA a Guidelines for Development připravená pracovní skupinou, vedenou Philipem Gillem, zastupující Sekci pro veřejné knihovny (Public Libraries Section) Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí IFLA. Tento dokument vznikl v roce 2002.

Tato směrnice vytyčuje základní služby veřejné knihovny následovně:

půjčování knih a jiných materiálů, poskytování knih a jiných materiálů prezenčně v knihovně, informační služby s využitím tištěných a elektronických médií, poradenské služby čtenářům včetně rezervací, informační služby místní veřejnosti, výchova uživatelů včetně podpory programů boje proti negramotnosti, organizování programů a akcí.

Jak směrnice sama uvádí, není tento seznam vyčerpávající. Každá knihovna má povinnost poskytovat své služby na základě svých možností a požadavků jejích uživatelů.

Služby každé knihovny mají vycházet ze střednědobé až dlouhodobé analýzy potřeb místní společnosti a nesmí podléhat žádné formě ideologického, politického ani komerčního nátlaku.

Veřejné knihovny musí být schopny přizpůsobit a rozvíjet služby podle společenských změn, jako například změny ve struktuře rodiny, zaměstnanosti společnosti, demografických změn v populaci, kulturní rozmanitosti společnosti a způsobů komunikace.

Služby nesmí být poskytovány pouze v prostorách knihovních institucí, ale musí být aktivně šířeny uživatelům pomocí moderních informačních a komunikačních technologií. Tištěné slovo ovšem nesmí být v nabízených dokumentech opomíjeno.

Specifický přístup ke službám má být nabízen dětem, mladým lidem a dospělým.

Další část směrnice IFLA se zabývá moderními technologiemi a pokrokem. Z těchto doporučení můžeme odvozovat přístup knihoven k moderním knihovnickým službám.

Knihovny musí být účastny, sami vytvářet a udržovat elektronické sítě na místní i mezinárodní úrovni. Knihovny mají obrannou funkci proti zaostávání společnosti za technickým pokrokem a mají být branou k informacím v digitálním věku.

Knihovny musí mít alespoň jedno technické zařízení připojené k internetu s tiskárnou, na které mají přístup všichni občané bez rozdílu ekonomického postavení.

Knihovna má nabídnout svým uživatelům vzdálený přístup ke svým elektronickým fondům a službám, nejlépe kdykoli z domova, školy nebo pracoviště.

Knihovny jsou prostředníkem a elektronickou cestou k digitální informaci.

13 Knihovník je navigátorem, který je odpovědný za to, aby zákazník dostal spolehlivou informaci. K hlavním kritériím budování fondu patří zajišťování netištěných materiálů a přístupu k fondům jiných knihoven či elektronických databází.

Knihovny musí umožňovat přístup k nezbytnému elektronickému, počítačovému a audiovizuálními zařízení. Patří sem osobní počítače s přístupem k internetu, veřejně přístupné katalogy, čtečky mikrozáznamů, přehrávače, projektory a zařízení pro zrakově a tělesně postižené.

14 2.3 Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách

Mezi dokumenty obecného charakteru patří i Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách. V této rovině nabádá knihovny k poskytování služeb bez rozdílu všem, nezávisle na věku, rasovém původu, pohlaví, víře, národnosti, jazyku či sociálním postavení. Uživatelům, kteří nejsou z důvodu jakéhokoli omezeni schopni využívat tradičních služeb, musí veřejná knihovna nabídnout služby speciální.

Stejně jako ve směrnici o službách veřejných knihoven je zde zahrnut zákaz ideologického, politického, náboženského a komerčního ovlivňování poskytovaných informací.

Kromě obecných doporučení obsahuje tento dokument k našemu účelu důležitý odkaz na moderní technologie. Podle manifestu totiž fondy musí obsahovat a služby musí využívat tradiční materiály i všechny odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií. Základním požadavkem není ovšem kvantita nabízených fondů, ale jejich kvalita a souvislost s místními potřebami.

Za samozřejmost považuje manifest poskytování služeb mimo budovu knihovny občanům, kteří do ní nemohou z jakýchkoli důvodů docházet.

15 2.4 Glasgowská deklarace o knihovnách, informačních službách a intelektuální svobodě

V roce 2002 byla u příležitosti 75. výročí založení mezinárodní organizace IFLA podepsána Glasgowská deklarace o knihovnách, informačních službách a intelektuální svobodě. Deklaraci připravil výbor pro svobodný přístup k informacím a svobodu projevu. V tomto dokumentu můžeme opět číst důležité odkazy vyplývajících z tématu moderních služeb veřejných knihoven.

Knihovny a informační pracoviště podle ní musí zpřístupňovat informace, ideje a tvůrčí díla na jakémkoli médiu a bez ohledu na hranice. Přístup ke službám musí být neomezený a bez jakékoli formy cenzury. V této souvislosti musí být ctěny hodnoty demokracie a všeobecná občanská práva. Intelektuální svoboda nemá být pouze chráněna, ale i šířena.

Z hlediska ochrany osobních údajů nabádá Glasgowská úmluva veřejné knihovny a informační pracoviště k ochraně práva na soukromí a diskrétnost ke každému uživateli, ať se jedná o informace vyhledávané či obdržené a zdroje použité, vypůjčené, získané nebo zprostředkované.

16 2.5 Doporučení č. R(99) 14 Výboru ministrů členským státům ohledně všeobecných veřejných služeb týkajících se nových komunikačních a informačních služeb

V roce 1999 vešlo v platnost doporučení výboru ministrů č. 14 Rady Evropy, tedy vrcholného orgánu této mezivládní organizace, skládající se z ministrů zahraničí členských zemí. Tento dokument upozorňuje na nárůst nových komunikačních a informačních služeb a stanovuje vládám jednotlivých států základní kroky jak postupovat při jejich uplatňování na národní úrovni.

Rada Evropy totiž zastává názor, že nové komunikační a informační služby nabídnou každému nové možnosti pro přístup k informacím, vzdělávání a kultuře a usnadní účast každého na veřejném životě, komunikaci mezi jednotlivci i veřejnou mocí, stejně tak jako poskytování veřejných služeb.

Členským státům vyplývá z tohoto doporučení povinnost:

podporovat vytváření a udržování veřejného přístupu ke komunikačním a informačním službám; podporovat vytváření informačních sítí připojených na sítě mezinárodní a šířit je na místa s nižší komunikační infrastrukturou; podporovat zřizování přístupu ke komunikačním a informačním službám uživatelům požadujícím podporu.

Služby jmenované výše nemají nahrazovat tradiční písemné a osobní komunikační metody a služby.

Členským státům vyplývají závazky podporovat kulturní instituce jako veřejné knihovny v poskytování služeb dosažitelných prostřednictvím nových komunikací a informačních služeb.

Státy také mají podporovat vzdělávání uživatelů moderních služeb, stejně tak jako povědomí o nich.

17 2.6 Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky

Následující dokument, navazující na zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, se pohybuje v oblasti pouze doporučující, pokud tedy nejsou jeho ustanovení totožná se jmenovaným zákonem.

I když není metodický pokyn pro veřejné knihovny závazný a nevyplývají jim nové konkrétní povinnosti obsažené již v zákoně, umožňuje knihovnám, jejím provozovatelům i státní správě a místní samosprávě srovnání a kontrolu poskytování VKIS.

Pokyn stanovuje pět kategorií služeb a jejich měřitelných kritérií. K účelu naší oblasti zkoumání zde nalezneme na prvním místě údaj o počtu veřejně přístupných stanic připojených k internetu.

Tabulka č.1: Počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu Počet obyvatel obce Doporučené množství počítačových stanic 1 - 500 1 - 2

501 - 1 000 2

1 001 - 3 000 2 - 3

3 001 - 5 000 3 - 5

5 001 - 10 000 5 - 7

10 001 - 20 000 7 - 10

20 001 - 40 000 10 - 15

Více než 40 001 15 a více

Následujícím požadavkem je poskytnutí informací o knihovně pomocí internetové prezentace zpracované dle pravidel přístupného webu tak, aby ji mohli využívat lidé se sluchovým a zrakovým postižením, stejně tak jako lidé se sníženou hybností rukou nebo poruchami soustředění.

Lokální dostupnost služeb je dalším kritériem pokynu Ministerstva kultury ČR. Docházková vzdálenost ke službám knihovny by neměla přesahovat 15 minut pěší chůze nebo jízdy dopravním prostředkem. Pokud je tento čas vyšší, doporučuje se zřízení pobočky, pojízdné knihovny nebo nahradit dostupnost služeb jiným způsobem. Zde vidíme prostor k využití moderních technologií, například DDS (elektronického dodávání dokumentů) nebo využívání služeb digitální knihovny.

18 3. Vymezení moderních knihovnických informačních služeb

V této kapitole stanovím výčet moderních knihovnických informačních služeb současnosti. Držet se budu jen těch, které již pronikly do českého prostředí, jsou obecně dostupné a objevují se v nabídce dalších subjektů. Toto vymezení si neklade za cíl stanovit nejmodernější trendy dnešní doby, pouze vytyčit určitou hranici mezi klasickými knihovními službami a službami, které přinesla moderní doba.

V nalezených legislativních, strategických a doporučujících dokumentech je o moderních službách knihoven pojednáno toliko v rovině obecné. Nalézt vytyčení konkrétních služeb, ke kterým by knihovny měly přistupovat a aktivně si je ve svých provozech osvojovat, je obtížné. Z tohoto důvodu vzniká pro účel výzkumu výčet můj vlastní.

Moderní knihovnické informační služby dle této práce lze specifikovat časovým hlediskem. Jejich přítomnost v knihovnách České republiky započíná nejdříve na počátku 90. let minulého století nebo později. Tyto služby také přicházejí se zásadní přidanou hodnotu ke službám klasickým.

19 3.1 Přístup k internetu prostřednictvím bezdrátové sítě Wi-Fi

V roce 1997 přidělil mezinárodní standardizační institut IEEE (The Institute of Electrical and Electronics Engineers) standard specifikující bezdrátové sítě pracující v bezlicenčním pásmu ISM pod číslem 802.11. Toto bylo prvním krokem k vytvoření dnes světové bezdrátové sítě Wi-Fi.

Tímto získala síť WiFi první veřejné radiové pásmo, kterým se mohl uskutečňovat přenos dat rychlostí až 2 Mb/s. O dva roky později získala síť dvě nové frekvence, ve kterých se mohl uskutečňovat přenos až 11 Mb/s a 54 Mb/s. Dle revizního označení původních dokumentů standardizační společnosti IEEE jsou označovány nové specifikace výrazem 802.11a a 802.11b. Podle standardů se tedy síť může šířit na rádiových frekvencích 2,6 GHz, 2,4 GHz a 5 GHz.

K provozování sítě je zapotřebí čtyř fyzických komponentů. Prvním z nich je „přístupový bod“, který představuje přemostění mezi kabelovou a bezdrátovou sítí. „Bezdrátové médium“ představuje jakousi bezdrátovou „kabeláž“ mezi příjemcem a šiřitelem signálu. Konkrétně se jedná o radiové vlnění probíhající na stanovených frekvencích. Data se šíří mezi třetí komponentou, tedy „stanicemi“. Ty mohou mít různou podobu od stolního počítače, notebooku, ale i PDA nebo mobilního telefonu. Poslední částí je „distribuční systém“. Ten je využíván v rozsáhlejších sítích pro komunikaci mezi více přístupovými body. Přístupové body si mezi sebou pomocí distribuční sítě předávají informace o pozici pohyblivých stanic.

V současné době je bezdrátové připojení Wi-Fi zcela běžným prostředkem k přístupu na internet, využívaným ve vnitřním i venkovním prostředí. Dle Občanského sdružení Internet pro všechny, které se snaží zpřístupnit internet co nejširšímu okruhu uživatelů a monitoruje situaci a druhy připojení v České a Slovenské republice, je Wi-Fi připojení v ČR přístupné v 8220 obcích2 skrze 999 poskytovatelů. Občanské sdružení také monitoruje více než půl milionu obyvatel České republiky, kteří přistupují k internetu právě přes tuto bezdrátovou síť.

2 Výraz obec je zde chápán i jako jedna městská část.

20 3.2 Možnost využití softwarových aplikací v počítačích knihoven

Veřejné knihovny mají řadu možností, jak softwarově vybavit své počítačové pracovní stanice. Základní volbou je využití veřejných licencí, tedy licencí jako GPL, Opensource, či Freeware nebo využití komerčních programů. První z nich jsou upřednostňovány díky nízkým nebo nulovým pořizovacím nákladům, druhé například pro možnost budoucí podpory.

V základní nabídce programového vybavení knihoven by měly být textové editory a editory vektorové a bitmapové grafiky.

Pokud knihovna disponuje možností skenování dokumentů, předností je kvalitní OCR software pro rozpoznání naskenovaných textů. Alespoň pro základní práci s archivy by měl být přítomen komprimační/dekomprimační nástroj, který umí pracovat se základními typy archivních souborů jako ZIP, RAR, 7Z i dalšími.

Z důvodu nekompatibility různých verzí textových dokumentů komerčního produktu Microsoft Word se doporučuje jako alternativní textový editor OpenOffice.

Kladně je uživateli hodnocen alternativní webový prohlížeč. Zmíněna by měla být i aktualizace rozhraní Java, potřebná ke spouštění Java apletů ve webových prohlížečích i dalších přídavných pluginů, která zabezpečí, že se v prohlížeči zobrazí všechny informace z internetové prezentace.

Zapomenuto by nemělo být ani na handicapované spoluobčany, kterým nepostačuje běžná zobrazovací a audiální technika. Možnosti nabízí programy pro manipulaci s textem, čtení textu pomocí hlasového robota, ale i programy pro hlasové ovládání počítače.

21 3.3 Přístup k elektronickým informačním zdrojům

Poskytnutím přístupu k elektronickým informačním zdrojům nabízí veřejné knihovny svým zákazníkům i uživatelům silný informační nástroj. Přístup k obrovskému počtu dokumentů, aktualizace záznamů, rychlá práce s daty či různorodost nabízených druhů dokumentů jsou jen několika výhodami tohoto moderního informačního prostředku.

Nevýhodou jsou vysoké požadavky na odbornost vyhledávání a práci s databázemi.

Knihovny mají v tomto smyslu aktivně vstupovat do licenčních a konsorciálních vazeb, vyhledávat možnosti spolufinancování a využívat podpory z různých stran, zejména Ministerstva kultury České republiky, strukturálních fondů Evropské unie a ostatní dotační programy.

Nabídku licencovaných zdrojů je vhodné doplnit i o zdroje, které jsou k dispozici zdarma.

Licence jsou obecně regulované smluvním právem dvou a více stran, upravené ve valné většině na dobu určitou, které povolují knihovnám využívání elektronických informačních zdrojů konkrétním způsobem. Podmínky využívání databází jsou pevně stanoveny a mají úzkou návaznost na autorské právo.

Frekvence konsorciálních vztahů značně stoupla po roce 2000, kdy Ministerstvo kultury České republiky vyhlásilo dotační program „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“. Období realizace projektu probíhalo v letech 2000 - 2003. Pojem konsorcium není v právním prostředí České republiky jasně definován, nicméně se jedná o možnost využití daných smluvních vztahů pro více subjektů za příznivějších podmínek.

22 3.4 Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům

Vzdáleným přístupem k elektronickým informačním zdrojům rozumíme přístup z vlastního počítače či jiného elektronického zařízení, umístěného mimo budovu knihovny. Předpokladem je autorizace (identifikace), která umožní přístup oprávněné osoby ke vzdáleným elektronickým databázím.

Vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům může být realizován speciálním softwarem, který v České republice distribuuje například firma H+H Software GmbH. Jedná se o produkt Hidden Access Navigator (HAN), který je schopen správy jednotlivých autorizovaných přístupů uživatelů do bází dat. Modernějším produktem stejné firmy je NetMan, který je již schopen sloučené správy více produktů, bez ohledu na jejich fyzické umístění.

Další možností je produkt firmy OCLC v České republice zastoupené firmou MULTIDATA Praha s.r.o. Tento produkt s názvem EZproxy je kompatibilní se známými komponenty SFX, MetaLib či Primo a podporuje všechny známé webové prohlížeče na platformách Windows, i Mac OS X, takže konečný uživatel nemusí instalovat do svého zařízení jiný speciální software. Tento systém kupříkladu 8. března tohoto roku plně nahradil Onelog, starší systém pro vzdálený přístup k EIZ Univerzity Karlovy v Praze.

Dalšími možnostmi, jak vzdáleně zpřístupnit elektronické informační zdroje, je využití proxy serveru nebo virtuální privátní sítě (VPN). VPN umožňuje připojení velkého množství fyzicky vzdálených počítačů tak, aby se chovaly jako v privátní místní síti. Skrze tuto síť je následně možné připojit se k elektronickým informačním zdrojům, které přijímají připojení pouze z určitých IP adres. Proxy server podobně jako VPN vystupuje vůči serverům poskytovatelů databází jako klient s jedinečnou IP adresou, za kterou se skrývají ostatní autorizovaní uživatelé a působí tak jako prostředník mezi požadavky uživatele a databáze.

V současné době je vzdálený přístup realizován například v Národní knihovně České republiky a Národní lékařské knihovně, které využívají systém HAN. Produkt EZProxy lze nalézt u Státní technické knihovny a na počátku roku 2009 tuto službu v tomto systému započala nabízet i nám blízká Moravská zemská knihovna.

Pomocí proxy serveru nebo VPN se lze z domova připojit k elektronickým informačním zdrojům Knihovny akademie věd České republiky nebo Masarykovy univerzity v Brně.

23 3.5 Využití kontextového link serveru SFX

Kontextový link server SFX zpřístupňuje propojení mezi mnoha různými vzdálenými informačními fondy. Z jednoho knihovního katalogu tak lze ověřit dostupnost dokumentu v elektronických informačních zdrojích, v jiných knihovnách, ve službách DDS a zároveň v různých zákoutích internetu. Pokud je to možné, pokusí se kontextový server primárně nalézt plný text požadovaného dokument. SFX je přitom schopen autorizovaného vyhledávání zdrojů.

Instituce poskytující kontextový link server mohou seznam prohledávaných zdrojů sami upravovat, a díky tomu lze dosáhnout kvalitního zmapování místního prostředí okolí organizace, ale i silných vzdálených databank plných textů či digitálních knihoven. Výjimku netvoří ani knižní obchody.

Mezi známé prostředky, které link server dokáže vytěžit, patří Library of Congress Catalog, British Library Document Delivery, Amazon bookstore, ERIC Full Text, Oxford Scholarship Online, JSTOR, ProQuest Information and Learning, databáze Ex Libris či Google Scholar.

První link server distribuovaný známou skupinou Ex Libris Group byl na trh uveden v roce 2000. Distributorem produktu je pro Českou a Slovenskou republiku firma MULTIDATA Praha, s.r.o.

Jednodušší verze hlavního nástroje se nazývá SFX eXpress a lze ji pořídit za poloviční cenu. Bezplatné řešení pro knihovny je nabízeno produktem ScholarSFX.

24 3.6 Ukládání dat na elektronické nosiče

Ukládání dat z elektronických zařízení knihoven na elektronické nosiče je jednou ze služeb, díky které se široce rozšiřují možnosti manipulace s nabízenými fondy a zdroji informací. Zákazníci tak mají možnost odnést si požadovaná data z licencovaných i nelicencovaných elektronických informačních zdrojů, internetu nebo data z naskenovaných tištěných dokumentů k dalšímu zpracování.

Dalším benefitem je možnost vytvoření vlastních dokumentů v některém z programů nabízených knihovnou či využití reprografických služeb knihovny vlastních přinesených dokumentů.

V současné době existuje velké množství různých formátů a zařízení pro ukládání dat. Mezi ty základní patří diskety, dále kompaktní disky, běžněji označovány jako CD, DVD (Digital Versatile Disc), USB FlashDisky, externí harddisky i různá jiná velkokapacitní paměťová zařízení. V případě bitmapové grafiky jsou často díky digitálním fotoaparátům využívány různé formáty paměťových karet jako Secure Digital, CompactFlash, Memory Stick, Multimedia Card a další.

Nevýhodou těchto služeb je oslabení obranných prostředků knihovní sítě před nežádoucími útoky hackerů i možné zneužití kapacity rychlosti připojení k stahování nelegálních dat.

25 3.7 Služba elektronického dodávání dokumentů

Elektronické dodávání dokumentů umožňuje uživatelům knihovny zapůjčení kopie dokumentu pro vlastní užití pomocí elektronických sítí. Dodání dokumentů probíhá pomocí emailu, faxu, FTP či chráněným přístupem k webovému rozhraní. Starším typem je dodávání dokumentů pomocí pošty či kurýrní služby.

Veřejné knihovny mají možnost za tuto službu vybírat od uživatelů úplatu do výše vynaložených nákladů.

Elektronické dodávání dokumentů je ve zvláštním vztahu vůči ostatním službám odehrávajícím se v prostorách knihoven. Informační tok se totiž přesouvá přímo k samotným zákazníkům mimo budovy knihoven, což zahrnuje specifické právní postavení dle Autorského zákona a s tím spojená úhrada autorských odměn.

Obecně existují čtyři roviny digitálních dokumentů, které jsou obsahem této služby. Jedná se o volně přístupné digitální dokumenty vytvořené přímo pro elektronické prostředí, licencované dokumenty vytvořené pro elektronické prostředí, systematicky digitalizované, původně tištěné dokumenty a tištěné dokumenty digitalizované pouze za účelem jejich elektronického doručení.

Elektronickým dodáváním dokumentů se v České republice zabývá například České vysoké učení technické, Virtuální polytechnická knihovna i Národní knihovna České republiky. Prvním subjektem, který tuto službu zpřístupnil na našem území byla Státní technická knihovna na jaře roku 1997.

Na mezinárodní úrovni poskytují službu elektronického dodávání dokumentů BLDSC – British Library Document Supply Center, německá firma Subito nebo REDD – Regional Electronic Document Delivery.

26 3.8 Služby digitální knihovny

Zpřístupňování digitálních nebo digitalizovaných dokumentů pomocí elektronických sítí je obecně označováno jako digitální knihovna. V případě veřejných knihoven se jedná samozřejmě zejména o digitalizaci tištěných dokumentů. Vytváření vlastních sbírek elektronických dokumentů ovšem také není žádnou výjimkou. Neoddiskutovatelnými výhodami této služby je možnost využití díla kdykoli, bez omezení otvírací dobou knihovny a pro kohokoli, bez omezení počtu fyzických kopií dokumentu ve fondech knihovny.

K realizaci vlastních projektů mají možnost knihovny využití již existujících systémů jako Kramerius, který vznikl v rámci národního projektu VISK 7 nebo některé komerční či open source řešení. Z komerčních uvádím aplikaci DigiTool firmy ExLibris. Jako open source lze využívat systémy Fedora, DSpace, GreenStone a CDSware.

Nejvýznamnějším projektem v České republice je Národní digitální knihovna, která se v současnosti skládá ze tří součástí: Manuscriptoria, Krameria a WebArchivu. Na Evropské úrovní je často zmiňován ambiciózní projekt Evropské digitální knihovny.

Mezi další projekty na národní úrovni patří například známá Společná Česko-Slovenská digitální parlamentní knihovna, se zpřístupněnými stenoprotokoly jednání nebo Digitální knihovna historických fondů Vědecké knihovny v Olomouci s asi 100 digitalizovaných vzácných rukopisů a prvotisků z vlastního fondu.

27 3.9 Přítomnost prvků webu 2.0 v internetových prezentacích knihoven

Služby webu 2.0 umožňují jednotlivým uživatelům využívat zcela nové dimenze komunikace s knihovnou, knihovníky i s ostatními uživateli v prostředí sítě internet. Využití v knihovnách se dle bakalářské práce Bc. Martina Čecha3 nabízí ve formě blogů, sociálních sítí, RSS kanálů, chatu nebo instant messagingu, sdílení obrazových dat, přídavných funkcí OPACů, Wiki aplikací, Social bookmarkingu a taggingu či podcasting.

Většinu těchto služeb lze využívat různými způsoby k dosažení přidané hodnoty služeb knihovního webového prostředí.

Blogy lze využívat jako komunikační kanál mezi uživateli knihovny, například nad tématem přečtených dokumentů. Stejně tak mohou blogovat sami knihovníci a doporučovat novinky ve fondech. Také knihovní webové prezentace mohou obsahovat blogy významných osobností spisovatelské či jinak odborné obce. V neposlední řadě mohou mít vlastní blog samotné svébytné žánrové části knihovních fondů jako sci-fi, fantasy literatura, detektivní román atd. Tímto netradičním způsobem lze lákat čtenáře k určitým částem fondu či konkrétním tématům.

Méně známými jmenovanými aplikacemi webu 2.0 je Social bookmarking, tagging a podcasting. Social bookmarking umožňuje sdílet s ostatními uživateli této služby zajímavé dokumenty odkázáním na jejich internetovou adresu. Čím více uživatelů ocení obsah dokumentu, tím získá vyšší pozici v seznamu referencí a také vyšší možnost, že jej navštíví další uživatel. Uživatelé tak hodnotí jednoduchým a rychlím způsobem informační hodnotu dokumentů, ale také například jejich zajímavost či zábavnost.

Taggování umožňuje uživatelům sociální mapování obsahu dokumentů a přiřazování vlastních klíčových slov. Tímto způsobem lze, v ideálním případě, při vyhledávání zvyšovat relevanci nalezených dokumentů. Předpokladem je ovšem zamezení zneužití nesprávným klíčováním dokumentů. Specifickou formou taggingu je takzvaný Tagový mrak (Tag Cloud). Ten výrazněji označuje častěji používané tagy v sérii dokumentů nebo častěji používané tagy jedním uživatelem, jak je tomu například ve službě Flicker, která Tagový mrak použila jako první. Možnost rychlé a přesné kategorizace dokumentu se tak ještě zvyšuje.

Podcasting umožňuje jednoduché sdílení auditivních a audiovizuálních dokumentů. Ty jsou umísťovány na internetové prezentaci poskytovatelů a do jejich RSS kanálů. Software zvaný podcatcher nebo podcast receiver pak tyto dokumenty jednoduše stahuje do osobního přehrávače uživatele. Tímto způsobem je možné například zpětně si poslechnout oblíbený rádiový pořad, ale také pravidelně sledovat obsah určité oblasti jiným způsobem než před počítačem.

3 ČECH, Martin. LIBRARY 2.0 – možnosti využití technologií Webu 2.0 pro zlepšení služeb knihovny. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2008. 100 s. Vedoucí práce Mgr. Silvie Presová, DiS.

28 4. Výzkum vybraných služeb v knihovnách Jihomoravského kraje

4.1 Cíle výzkumu

V předešlé kapitole jsme si vymezili moderní knihovnické informační služby jako přístup k internetu v prostorách knihovny pomocí bezdrátové sítě WiFi, využití moderního softwaru v osobních počítačích knihoven, přístup k elektronickým informačním zdrojům v prostorách knihoven i mimo ně, využití kontextového link serveru SFX, možnost uložení dat na elektronické nosiče, elektronické dodávání dokumentů, vytváření digitálních knihoven a internetové prezentace knihoven obohacené o prvky webu 2.0.

V následující části bakalářské práce se budu zabývat přítomnosti jmenovaných knihovnických služeb ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje.

Dle Adresáře knihoven a informačních institucí v ČR (databáze ADR), spravovaného Národní knihovnou České republiky, přístupného například skrze projekt Knihovny.cz4, je v Jihomoravském kraji 107 veřejných knihoven. Jedná se o Moravskou zemskou knihovnu, osm městských knihoven s regionální funkcí a síť menších městských a obecních knihoven.

Jednotlivé knihovny se liší svým ekonomickým zázemím, které jim poskytují zřizovatelé, případně donátoři, personálním zajištěním, velikostí fondu i mnoha dalšími proměnnými. Obecně lze říci, že možnosti nabízet moderní informační služby jsou u jednotlivých knihoven odlišné. Zaleží vždy na mnoha faktorech působících zvnějšku i zevnitř knihovny. Stejně tak se liší čtenáři a uživatelé knihoven ve své poptávce po moderních informačních prostředcích a možnostech.

Bylo by tudíž chybou, omezit se dichotomickým vnímání problematiky a posuzovat přítomnost určité služby za ryzí klad a její nepřítomnost za zápor.

Na druhé straně však není možné, aby knihovny nevnímaly tempo dnešní doby a snažily se opomíjet nové technologie a s nimi spojené služby. K některým jmenovaným informačním službám nadto existuje jejich levnější alternativa ve formě například otevřených softwarových licencí nebo licencí pod hlavičkou Creative Commons.

4 http://knihovny.cz/

29 4.2 Výzkumné hypotézy

Hypotéza č. 1

„Většina knihoven Jihomoravského kraje s regionální funkcí poskytuje alespoň většinu moderních knihovnických informačních služeb.“

Míra zastoupení moderních knihovnických informačních služeb znázorňuje ekonomickou a technickou schopnost zavádět tyto služby do praxe. Svoji roli hraje také ochota knihoven učit se novým věcem. Stanovit konkrétní hranici u takto nehomogenního vzorku devíti knihovnických služeb není snadným úkolem. Lze však říci, že zavedení některých služeb do praxe si vyžaduje nižší ekonomické náklady než u služeb jiných. Mezi služby s nižšími náklady na pořízení můžeme jmenovat zavedení kancelářského softwaru, kde lze volit mezi komerčními i nekomerčními produkty; ukládání dat na elektronická média, kde lze využít stávající infrastrukturu technických zařízení, případně ji vhodně doplnit; službu webu 2.0, který umožňuje implementovat do stávajících webových prezentací komponenty nekomerčních internetových aplikací; službu elektronického dodávání dokumentů, alespoň ve formě zprostředkujícího subjektu v rámci meziknihovní výpůjční služby, kdy jsou náklady na straně zadavatele a také Wi-Fi připojení, kde hraje roli zejména prvotní nákup technického zařízení pro vysílání signálu.

Nákup elektronických informačních zdrojů, vzdálený přístup k nim, využití SFX link serveru a službu digitální knihovny považuji za služby nákladnější.

Hypotéza č. 2

„Většina knihoven bez regionální funkce poskytuje alespoň 1/3 z moderních knihovnických informačních služeb.“

Rozdílné postavení knihoven okresních měst a knihoven měst menších a obecních je zohledněno v hypotéze č. 2 snížením hranice poskytovaných služeb na 1/3.

Hypotéza č. 3

„Míra zastoupení moderních informačních knihovnických služeb se liší v závislosti na tom, zda se jedná o knihovny s regionální funkcí nebo bez ní.“

Hypotéza č. 3 specifikuje konkrétně, zda existuje závislost na zavádění služeb a postavením knihoven okresních měst a menších územních celků.

30 Hypotéza č. 4

„Míra poskytovaných moderních informačních služeb v Knihovně Jiřího Mahena v Brně je vyšší, než v jiných knihovnách s regionální funkcí.“

Hypotéza č. 4 určí, zda je v současné době v Knihovně Jiřího Mahena v Brně zastoupeno vyšší množství vymezených služeb, než je tomu v ostatních knihovnách s regionální funkcí.

31 4.3 Výzkumné vzorky

Do výzkumných vzorků jsou zahrnuty veřejné knihovny spadající místně do Jihomoravského kraje. I přes územně malý celek se zde nachází velké množství veřejných knihoven. Jihomoravský kraj disponuje za Středočeským krajem druhou nejhustší infrastrukturou veřejných knihoven na území České republiky s počtem 107 subjektů. Dle údajů projektu „KNIHOVNA.CZ“ Národní knihovny České republiky se celkem na našem území nachází 916 veřejných knihoven. Tento výzkumný vzorek by byl pro účel našeho výzkumu příliš široký.

Do prvního výzkumného vzorku jsou zahrnuty veřejné městské knihovny, které jsou smluvně pověřeny Moravskou zemskou knihovnou, v tomto smyslu krajskou knihovnou, jako knihovny poskytující regionální funkce.

Regionálními funkcemi jsou činnosti:

„(...) v jejichž rámci krajská knihovna a další jí pověřené knihovny poskytují základním knihovnám v kraji především poradenské, vzdělávací a koordinační služby, budují výměnné fondy a zapůjčují výměnné soubory knihovních dokumentů a vykonávají další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb.“5

Knihovny pověřené regionálními funkcemi v Jihomoravském kraji jsou Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově, Městská knihovna Blansko, Městská knihovna Boskovice, Městská knihovna Břeclav, Městská knihovna Hodonín, Městská knihovna Kuřim a Městská knihovna Znojmo.

Jedná se o knihovny okresních měst a dosahují tedy relativní možnosti srovnání s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně. Regionální funkce také předurčuje jejich poslání ukazovat cestu a podporovat knihovny s menšími možnostmi ve svém regionu.

Do druhého výzkumného vzorku jsou zahrnuty ostatní veřejné obecní a městské knihovny v Jihomoravském kraji. Jedná se o 98 knihoven zřizovaných obcemi našeho kraje.

Z výzkumných vzorků je záměrně vyňata Moravské zemská knihovna, jelikož se jedná o administrativně i ekonomicky nesrovnatelný subjekt.

5 Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s. 2683-2688.

32 4.4 Metodologie

Pro účel tohoto výzkumu je neustálený termín “moderní knihovnická informační služba“ pevně stanoven jako množina služeb popsaných v kapitole 3 této práce.

Subjekty budou oslovovány pomocí emailu. U prvního výzkumného vzorku je podmínkou 100% účast na výzkumu. Pokud nebude knihovna komunikovat běžnými komunikačními kanály, proběhne osobní návštěva.

U druhého výzkumného vzorku není požadována plná účast oslovených respondentů. Osloven bude kompletní seznam obecních a městských veřejných knihoven, tedy 98 subjektů.

Email bude kromě motivační části obsahovat devět základních otázek, které přímo reflektují stanovené moderní informační služby.

Otázky:

1. Poskytuje vaše knihovna čtenářům a uživatelům bezdrátový přístup k internetu pomoci sítě Wi-Fi?

2. Mají čtenáři a uživatelé vaší knihovny možnost využívat na veřejných počítačích kancelářský software? Pokud ano, tak který? (Př: Microsoft Office, OpenOffice.org, Programy na úpravu vektorové či bitmapové grafiky atd.)

3. Poskytuje vaše knihovna přístup k elektronickým informačním zdrojům? Pokud ano, tak k jakým? (Př. ASPI, Anopress, ČTK a další.)

4. Poskytuje vaše knihovna vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům?

5. Využívá vaše knihovna kontextový link server SFX?

6. Mají čtenáři a návštěvníci knihovny možnost uložit si data z internetu na datové nosiče? Pokud ano, tak na které z uvedených? (Př. disketa, CD, DVD FlashDisk.)

7. Poskytuje vaše knihovna službu elektronického dodávání dokumentů?

8. Poskytuje vaše knihovna nějakou formou služby digitální knihovny?

9. Obsahují vaše internetové stránky nějaké prvky Webu 2.0? (Př. možnost diskuse nad knihami nebo službami, RSS kanály, blogy, či mohou se nějak uživatelé podílet sami na tvorbě tohoto webu?)

Kompletní výsledky výzkumu budou připojeny jako příloha bakalářské práce č. 1.

33 4.5 Výsledky výzkumu

Výzkum probíhal v období od 17. února do 14. května 2009 v případě prvního výzkumného vzorku a od 15. dubna do 15. května 2009 v případě druhého výzkumného vzorku. Z prvního výzkumného vzorku, tedy z osmi veřejných knihoven s regionální funkcí, se zúčastnily všechny instituce a zodpověděly všechny požadované otázky. Z druhého výzkumného vzorku se z 98 oslovených knihoven podařilo získat dotazníky od 37 subjektů, což představuje 37,8% všech oslovených.

4.5.1 Přístup k internetu pomocí bezdrátového připojení Wi-Fi

Bezdrátové připojení Wi-Fi ve veřejných knihovnách umožňuje jejím uživatelům využívání vlastních technických zařízení v prostorách knihoven. Uživatelé tak mají možnost zejména využít komfortu vlastního uživatelského prostředí, mohou využívat vlastní software, čímž radikálně zvyšují operabilitu a efektivitu své práce, mohou vlastní software aktualizovat a stahovat bez omezení data v rámci poskytované rychlosti.

Z osmi veřejných knihoven s regionální funkcí poskytují Wi-Fi připojení dvě knihovny, což činní 25% z celku. V případě menších knihoven odpovědělo devět knihoven na otázku kladně, což odpovídá 24%. V případě Wi-Fi připojení tedy došlo k podobnému výsledku u větších i menších knihoven regionu.

Pořízení a provoz Wi-Fi sítě v prostotu knihoven není na rozdíl od některých dalších vymezených služeb nákladnou položkou pro rozpočty knihoven. Pro dostatečné využití této služby zákazníky je však nutné, mít dostatečné prostory, které umožňují práci s vlastním elektronickým zařízením, což se mohlo negativně projevit na míře implementace této služby zejména u nejmenších veřejných knihoven v regionu.

Otázka č. 1, výzkumný vzorek č. 1 Poskytuje vaše knihovna bezdrátový přístup k internetu pomoci Wi-Fi sítě?

25%

ANO - 2x

NE - 6x

75%

34 Otázka č. 1, výzkumný vzorek č. 2 Poskytuje vaše knihovna bezdrátový přístup k internetu pomoci Wi-Fi sítě?

24%

ANO - 9x NE - 28x

76%

35 4.5.2 Kancelářský software ve veřejných počítačích

Možnost použití různého softwaru v počítačových stanicích zvyšuje rapidně možnosti jejich využití. Ve středu zájmu stojí zejména textové a tabulkové editory, editory rastrové a vektorové grafiky, programy na OCR rozpoznání textu, ale také například programy na editaci objemných audiovizuálních dat, jež v současné době umožňuje rozličné množství přenosných velkokapacitních paměťových zařízení.

Každý ze jmenovaných druhů programového vybavení má knihovna možnost pořídit jako komerční produkt nebo v rámci bezplatných licencí, zaštítěných organizacemi jako (FSF) nebo Creative Commons.

Každá knihovna prvního výzkumného vzorku má vybavený některý ze svých počítačů pro veřejnost nějakým softwarovým produktem. Ve 100% se jedná o textový nebo tabulkový editor. Žádná knihovna z prvního vzorku totiž neudala jiný produkt než Microsoft Office nebo OpenOffice.org. Zastoupení těchto dvou programů v knihovnách můžeme vidět na následující tabulce.

Otázk a č. 2, výzkumný vorek č. 1 Zastoupení Microsoft Office a OpenOffice.org

13% 0%

Microsoft Office - 7x

Open Office.org samostatně - 0x

Microsoft Office i Open 87% Office.org - 1x

Druhý výzkumný vzorek odpověděl na otázku týkající se přítomnosti softwaru kladně ze 73% a nabídl již ve svých knihovnách rozmanitější software. Zastoupeny byly již nejen textové a tabulkové editory, ale také editory vektorové a rastrové grafiky. Ze 48% se přitom jednalo o software nabízený zdarma a z 52% software nabízený za úplatu.

36 Otázka č. 2, výzkumný vzorek č. 2 Mají čtenáři a uživatelé vaší knihovny možnost využívat na veřejných počítačích kancelářský software?

NE - 10x 27%

ANO - 27x NE - 10x

73%

Otázka č. 3, výzkumný vzorek č. 2 Zastoupení softw aru v menších knihovnách

Zoner Calisto - 1x DWG View er - 1x Bentley View - 1x 3% 3% Microsoft Office - 12x - 1x 3% 3% Microsoft Office - 12x Open Office.org - 7x 37% Gimp - 2x 6% Microsoft Office i Open Office.org - 8x Gimp - 2x

Inkscape - 1x

Zoner Calisto - 1x

DWG Viewer - 1x Microsoft Office i Open Office.org - 8x Open Office.org - 7x Bentley View - 1x 24% 21%

Počet knihoven, vybavených alespoň nějakým softwarovým produktem je poměrně vysoký. Rozmanitost jednotlivých produktů ovšem příliš vysoká není, zvláště s vědomím, že existuje velké množství produktů, které jsou na trhu k dispozici bezúplatně. Jedná se o tzv. svobodný software. Knihovny díky němu mají možnost využívat bezplatných licencí a znásobit možnosti nabízených počítačových stanic. Ve většině případů jsou ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje zastoupeny textové editory. Nekomerční textové editory jsou u prvního výzkumného vzorku zastoupeny až jako druhá varianta ke komerčnímu produktu. Fakt, že většina nabízených produktů je komerčních, naznačuje, že mezi knihovnami neexistuje dostatečné vysoké povědomí o možnostech jiných řešení.

37 4.5.3 Přístup k elektronickým informačním zdrojům, vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům, link server SFX

Elektronické informační zdroje ocení zejména ti, kteří hledají dobře strukturovaná, oborově specifická a zejména pravidelně aktualizovaná data. Pořizovací cena licencí elektronických databází bývá ovšem pro knihovny často velmi vysoká, a proto knihovny musí pečlivě volit z nabídky produktů. Nabídka veřejných knihoven se také velmi liší od knihoven univerzitních či vědeckých, kde bychom hledali zvláště profesionální databáze odborných vědeckých článků. Ve veřejných knihovnách proti tomu hledejme data běžného užití. Příkladem jsou databáze právních informací jako Automatizovaný systém právních informací (ASPI), Ekonomicko-právní informační systém (EPIS®) či LexDATA™ nebo mediální databáze jako Anopress či ČTK, ve kterých mají zákazníci možnost vyhledat například mediální obraz své firmy či svého zájmového sdružení.

Výzkum mezi veřejnými knihovnami Jihomoravského regionu ukázal, že využití elektronických informačních zdrojů není vysoké. V osmi knihovnách s regionální funkcí se nějaká elektronická databáze vyskytuje ve třech případech, což činí 38% celku. Ze zastoupených databází se jedná 3x o databázi právních informací, 2x o mediální databázi, 2x o databázi ČTK, kterou můžeme považovat za mediálně-faktografickou a 1x databázi vědeckou.

Na otázku možnosti vzdáleného přístupu k elektronickým informačním zdrojům odpověděly všechny knihovny prvního výzkumného vzorku záporně, stejně tak jako na využití kontextového serveru SFX.

Otázka č. 3, výzkumný vzorek č. 1 Poskytuje vaše knihovna přístup k elektronickým informačním zdrojům?

38% NE - 5x

ANO - 3x

62%

38 Otázka č. 3, výzkumný vzorek č. 1 Zastoupení jednotlivých EIZ

Elektronická právní knihovna Sklenda - 1x ASPI - 2x ASPI - 2x 13% EIFL Direct - 1x 24% 13% Anopress - 2x

ČTK - 2x

EIFL Direct - 1x ČTK - 2x Anopress - 2x 25% 25% Elektronická právní knihovna Sklenda - 1x

Všech 37 knihoven druhého výzkumného vzorku odpovědělo na dotaz zda poskytují elektronické informační zdroje záporně, čímž knihovny vyvrátily i možnost vzdáleného přístupu k EIZ a využití kontextového link serveru SFX.

Nízké zastoupení elektronických informačních zdrojů v knihovnách může mít více vysvětlení. Jsou jimi zejména stále vysoké pořizovací náklady informačních bází, nízká poptávka po takovýchto službách v regionálních knihovnách i možná nízká informovanost o produktech samotných mezi managementem knihoven. Zde vidím prostor zejména pro Moravskou zemskou knihovnu, potažmo pro knihovny s regionální funkcí, aby se pokusily aktivně propagovat možnosti, které databáze umožňují. Zejména v oblasti právních informací se z mého pohledu jedná o nepostradatelné nástroje, které daleko předčí komponent státní správy Sbírku zákonů i všechny v současnosti dostupné webové aplikace.

39 4.5.4 Možnost ukládání dat na elektronické nosiče

Použití vlastních elektronických nosičů v počítačových stanicích knihoven je otázkou vyváženosti bezpečnosti knihovní sítě na jedné straně a uživatelském komfortu na straně druhé. Hlavními zdroji, ze kterých by měli mít možnost uživatelé knihoven pro vlastní potřebu data čerpat je internet a EIZ. V druhém případě samozřejmě za podmínek smluvně stanovených s producentem konkrétní databáze. Možnost rozpracování práce v programech, kterými jsou knihovní počítače vybaveny a její pozdější dokončení je dalším pozitivem této služby.

Provedený výzkum moderních informačních služeb ukázal, že z prvního výzkumném vzorku umožňuje ukládat data na elektronické nosiče 87% oslovených knihoven, což představuje sedm z osmi subjektů. Nejčastěji je v těchto knihovnách možné ukládat na USB média, která jsou následována disketami. Za těmito dvěma médii se shodně umístily kompaktní disky (CD) a Digital Versatile Disc (DVD) nosiče.

Otázka č. 6, výzkumný vzorek č. 1 Mají čtenáři a návštěvníci knihovny možnost uložit si data z internetu na datové nosiče?

13%

ANO - 7x NE - 1x

87%

Otázka č. 6, výzkumný vzorek č. 1 Zastoupení jednotlivých datových nosičů

26% 32% FDD - 5x CD - 4x DVD - 4x Flash Disk - 6x 21% 21%

40 Knihovny druhého výzkumného vzorku nabízí toto službu z 89%, což představuje 33 z 37 oslovených. V 33% se přitom jedná o USB datová média, v 31% o disketu, z 23% je zastoupeno médium CD a v 13% o DVD.

Otázka č. 6, výzkumný vzorek č. 2 Mají čtenáři a návštěvníci knihovny možnost uložit si data z internetu na datové nosiče?

11%

ANO - 33x

NE - 4x

89%

Otázka č. 6, výzkumný vzorek č. 2 Zastoupení jednotlivých datových nosičů

Flash Disk - 29x 33% FDD - 27x 31%

FDD - 27x

CD - 20x

DVD - 11x

Flash Disk - 29x DVD - 11x CD - 20x 13% 23%

Samotná možnost ukládání dat na elektronické nosiče by měla být v dnešním době standardem. Výsledky výzkumu ukázaly, že valná většina knihoven tuto možnost nějakým způsobem do své nabídky implementovala. Rezervy stále vidím v přístupu k USB nosičům tam, kde to technické vybavení knihoven umožňuje. USB nosiče jsou dnes každému cenově dostupné a nabízí komfort rychlého a flexibilního ukládání dat. Naproti tomu bych nezapomínal i na starší technologie, jako je právě disketa, kterou ocení uživatelé knihoven, kteří v domácnostech disponují starším hardwarovým vybavením.

41 4.5.5 Elektronické dodávání dokumentů

Elektronické dodávání dokumentů umožňuje uživatelům knihovny získat požadovaný dokument elektronickou cestou bez nutnosti navštívit knihovnu. O DDS se hovoří v současnosti zejména v souvislosti s meziknihovní výpůjční službou, kde komunikace probíhá mezi dvěma knihovními subjekty, kdy zprostředkující knihovna následně dodává dokument žadateli. Další možností je vztah mezi koncovým zákazníkem a oslovenou knihovnou poskytující DDS přímo.

Na začátku roku 2009 Divadelní, literární a audiovizuální agentura Dilia, která je jednou z organizací vykonávající kolektivní správu autorských práv v České republice, uzavřela s Národní knihovnou České republiky kolektivní smlouvu, která upravuje otázku autorských práv při elektronickém dodávání dokumentů. Národní knihovna se tak stala zprostředkovatelem smluvních vztahů mezi všemi knihovnami vymezenými knihovním zákonem v § 2, písmene a), společenstvím knihoven ustanovených zejména za účelem vytvoření základny pro technickou realizaci služby elektronického dodávání dokumentů a agenturou Dilia. Literární, dramatická a vědecká díla, na která se vztahuje tento smluvní vztah jsou ta, u kterých v okamžiku užití podle této smlouvy trvají majetková autorská práva. Podle současného sazebníku odměn, který je vystaven na stránkách agentury, činí odměna za jednu stránku předlohy 15 Kč. Maximální cena nesmí přitom překročit u jednoho díla a jedné zakázky 100 Kč. Zda-li se jedná o adekvátní autorskou odměnu ponechávám k posouzení jiné práci.

Z oslovených osmi knihoven prvního výzkumného vzorku poskytuje službu elektronického dodávání dokumentů pouze jedna knihovna, což činí 13% z celku. Jedná se o poskytování elektronické kopie dokumentu v rámci meziknihovní výpůjční služby. Elektronický dokument je dodán uživateli pomocí emailu po 24 až 72 hodinách po přijmutí objednávky.

Z druhého výzkumného vzorku neposkytuje službu elektronické dodávání dokumentů žádná knihovna.

Otázka č. 7, výzkumný vzorek č. 1 Poskytuje vaše knihovna službu elektronického dodávání dokumentů?

13%

ANO - 1x (MK Boskovice v rámci MVS) NE - 7x

87%

Zmíněná současná politika v oblasti autorských práv koliduje do jisté míry s požadavkem svobodného přístupu k informacím. Tento fakt, se jistě projevuje na ochotě knihoven

42 přistupovat ke službě elektronického dodávání dokumentů. Na druhou stranu nedávný krok Národní knihovny České republiky zprůchodnil autorskoprávní aspekty této služby a nabídl metodické řešení její implementace pro jakoukoli knihovnu, která je ochotna jejímu zřízení. Zda-li jsou uživatelé knihoven ochotni akceptovat vyšší cenu za komfort vzdáleného pořízení dokumentů ukáže až čas.

43 4.5.6 Digitální knihovna

Zpřístupnění díla pomocí počítačové sítě tak, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby, je označováno jako sdělování díla a je ukotveno v Autorském zákoně6 v § 18. Zpřístupňování děl podléhajících ochranné lhůtě tohoto zákona je v současné době pro knihovny komplikovaným právním a ekonomickým problémem, a proto se v této oblasti soustředí zejména na velké projekty na národní úrovni nebo na projekty zpřístupňující dokumenty, které již ochrannou lhůtu autorského zákona překročily.

Z výše jmenovaného důvodu je jen velmi omezené množství knihoven, které v současnosti nějakou aktivity digitální knihovny vykonávají. Na vrcholu pomyslné pyramidy digitálních knihoven stojí trojlístek projektů Kramerius, Manuscriptorium a Webarchiv. Zejména na projektu Kramerius je patrná aktivita ostatních subjektů v této oblasti. Jedná se o oddělené sbírky jednotlivých knihoven. V současnosti zde můžeme najít digitalizované části fondů Knihovny Akademie věd ČR7, Krajské knihovny Vysočiny, Národního filmového archivu8, Státní technické knihovny9, Městské knihovny v Praze10, Vědecké knihovny v Olomouci11, Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem či Moravské zemské knihovny Brno12.

Značné úsilí vykonává Vědecká knihovna v Olomouci, která kromě spolupráce na Krameriovi zpřístupnila vlastní Digitální knihovnu historických fondů13 a Digitální knihovnu map14.

Mezi další projekty patří Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna15, Česká elektronická knihovna poezie 19. století16 a Digitalizovaný archiv časopisů17 Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně18 nebo Zlatý fond českého ekonomického myšlení19 Vysoké školy ekonomické v Praze.

Dle výzkumu moderních informačních služeb neposkytuje žádná z knihoven prvního ani druhého výzkumného vzorku služby digitální knihovny.

Služba digitální knihovny je pro menší veřejné knihovny velmi nákladným podnikem. V ceně služby najdeme položky na nákup a provozování technických zařízení pro digitalizaci dokumentů, mzdové prostředky určené pro zaměstnance podílející se na digitalizaci a nemalé prostředky na pořízení a provoz publikačního systému zpracovaných dat. Vysoké nároky jsou kladeny i na technické znalosti zaměstnanců. Autorskoprávní ochrana umožňující zpřístupnění pouze dokumentů, na které se již autorské právo nevztahuje, této službě ubírá na

6 Zákon č. 121 ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2000, s. 1658-1685. 7 http://kramerius.lib.cas.cz 8 http://kramerius.nfa.cz 9 http://kramerius.stk.cz/kramerius 10 http://kramerius.mlp.cz/kramerius 11 http://kramerius.vkol.cz 12 http://kramerius.mzk.cz 13 http://dig.vkol.cz 14 http://mapy.vkol.cz 15 http://www.psp.cz/eknih 16 http://www.ceska-poezie.cz/cek 17 http://archiv.ucl.cas.cz 18 http://www.knihovna.utb.cz/digital 19 http://www.econlib.cz/zlatyfond

44 hodnotě a rapidně omezuje cílové skupiny uživatelů. Z těchto důvodů není výsledek této části výzkumu žádným překvapením.

45 4.5.7 Web 2.0

Webové prezentace knihoven Jihomorasvkého kraje20 mají různou úroveň. Najdeme zde moderní webové stránky i jednoduché základní prezentace. Některé knihovny mají vlastní internetové domény, jiné se prezentují na stránkách obce nebo města kde sídlí.

Prvky Webu 2.0 se u prvního výzkumného vzorku vyskytovaly ve dvou případech, což činí 29% všech oslovených knihoven. V obou případech se jedná o knihovnický blog.

Otázka č. 9, výzkumný vzorek č. 1 Obsahují vaše internetové stránky nějaké prvky Webu 2.0?

29%

ANO - 2x NE - 5x

71%

Z 37 knihoven druhého výzkumného vzorku neodpověděla žádná knihovna na devátou otázku kladně.

Internetové stránky menších knihoven Jihomoravského kraje lze rozdělit do čtyř kategorií. Knihovna může mít vlastní prezentaci, prezentace je součástí internetových stránek obce nebo města kde sídlí, prezentace je realizována „šablonou Webu pro malé knihovny“21, vytvořenou ve spolupráci Knihovny města Hradce Králové, Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové a Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové jako bakalářská práce Milana Komady v roce 2005 – 2006 nebo knihovna nemá internetovou prezentaci vůbec. Rozložení jednotlivých kategoriích ukazuje následující graf.

20 Přímé odkazy na internetové prezentace knihoven Jihomoravského kraje jsou umístěny v příloze č. 1 „Kompletní výsledky výzkumu“ v elektronické verzi bakalářské práce. 21 http://knihovnanedvedice.wz.cz/osablone.html

46 Otázka č. 9, výzkumný vzorek č. 2 Druh internetové prezentace jednotlivých knihoven

Žádná internetová prezentace - 3x Vlastní stránky - 12x 8% 32%

Součást prezentace Součást prezentace obce/města - 15x obce/města - 15x 41% Šablona Webu pro malé knihovny - 7x

Vlastní stránky - 12x

Šablona Webu pro malé knihovny - 7x Žádná internetová 19% prezentace - 3x

Ve zlepšení úrovně internetových stránek knihoven spatřuji velkou výzvu. Výzkum odhalil značné nedostatky v prezentaci knihoven směrem k veřejnosti. Umístění internetových stránek knihovny, jako součást stránek obce či města nevidím jako zásadní problém, pokud tato prezentace umožňuje využití kvalitních prostředků. Šablonu webu pro malé knihovny hodnotím jako výbornou invenci a příležitost, ve které se ovšem značně zrcadlí doba jejího vzniku.

47 4.6 Vyhodnocení výzkumu

Hypotéza č. 1 Většina knihoven Jihomoravského kraje s regionální funkcí poskytuje alespoň většinu moderních knihovnických informačních služeb.

Tabulka č. 2: Počet poskytovaných moderních informačních služeb knihoven 1. výzkumného vzorku Počet poskytovaných Název knihovny moderních informačních sužeb Městská knihovna Blansko 2 Městská knihovna Boskovice 3 Knihovna Jiřího Mahena v Brně 4 Městská knihovna Břeclav 4 Městská knihovna Hodonín 2 Městská knihovna Kuřim 2 Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov 3 Městská knihovna Znojmo 3

Žádná z knihoven Jihomoravského kraje neposkytuje většinu stanovených moderních informačních služeb. Hypotéza není správná.

Stanovené hranice nedosáhla ani jedna knihovna výzkumného vzorku. Nejblíže stanovené hranici se nachází Městská knihovna Boskovice a Knihovna Jiřího Mahena v Brně.

Hypotéza č. 2 Většina knihoven bez regionální funkce poskytuje alespoň 1/3 z moderních knihovnických informačních služeb.

Tabulka č. 3: Počet poskytovaných moderních informačních služeb knihoven 2. výzkumného vzorku Počet poskytovaných Název knihovny moderních informačních sužeb Městská knihovna Velké Bílovice 2 Místní knihovna Kobylí 2 Městská knihovna Oslavany 2 Městská knihovna Modřice 2 Městská knihovna Ždánice 3 Městská knihovna Rajhrad 3 Obecní knihovna Střelice 2 Místní knihovna Velký Karlov 2 Obecní knihovna Zastávka u Brna 2

48 Městská knihovna Bučovice 2 Městská knihovna Klobouky u Brna 1 Městská knihovna Zaječí 2 Městská knihovna Zbýšov 2 Obecní knihovna Radějov 2 Obecní knihovna Drnholec 2 Obecní knihovna Popice 1 Obecní knihovna Nedvědice 2 Městská knihovna Kyjov 2 Městská knihovna Letovice 2 Obecní knihovna Mokrá-Horákov 2 Obecní knihovna Ratíškovice 2 Místní knihovna Lomnice 2 Městská knihovna Rousínov 2 Obecní knihovna Veverská Bítýška 1 Městská knihovna Moravský Krumlov 3 Městská knihovna Strážnice 3 Obecní knihovna Dolní Bojanovice 2 Městská knihovna Mikulov 1 Městská knihovna Veselí nad Moravou 0 Obecní knihovna Bílovice nad Svitavou 2 Obecní knihovna Pozořice 1 Městská knihovna Vracov 1 Místní knihovna Brankovice 1 Obecní knihovna Lysice 2 Místní knihovna Černá hora 2 Místní knihovna Týnec 3 Místní knihovna Moravský písek 1

V druhém výzkumném vzorku 37 knihoven bez regionální funkce poskytuje pouze pět knihoven alespoň 1/3 z moderních informačních služeb. Hypotéza není správná.

Hypotéza č. 3 Míra zastoupení moderních informačních služeb se liší v závislosti na tom, zda se jedná o knihovny s regionální funkcí nebo bez ní.

Jako odpověď na tuto hypotézu budeme hledat sílu asociace mezi dvěma nominálními proměnnými. Mezi typem knihovny (s/bez regionální funkce) a nabídkou určité služby (ano/ne). Koeficient asociace u dvou nominálních znaků může nabývat hodnoty od 0 do 1. Dopředu je třeba konstatovat, že se z druhého výzkumného vzorku neúčastnila celé výzkumná

49 populace, ale 37,8% všech oslovených knihoven, které měly možnost a zájem se na výzkumu podílet. Vliv na číselně vyjádřený výsledek má jistě i relativně nízký výzkumný vzorek, zejména u knihoven s regionální funkcí.

Tabulka č. 4: Míra zastoupení jednotlivých služeb v závislosti na typu knihovny Knihovny s Knihovny bez Koeficient Míra Služba regionální regionální asociace závislosti* funkcí (%) funkce (%) (Cramer´s V) (slovně)

Připojení Wi-Fi 25,0 24,3 0,006 Téměř nulová

Kancelářské software 100,0 73,0 0,249 Slabá

Elektronické informační zdroje (EIZ) 37,5 0,0 0,575 Střední

Vzdálený přístup k EIZ 0,0 0,0 0,000 Žádná

SFX 0,0 0,0 0,000 Žádná

Ukládání dat na elektronická média 87,5 89,2 0,210 Slabá

DDS 12,5 0,0 0,324 Střední

Digitální knihovna 0,0 0,0 0,000 Žádná

Web 2.0 25,0 0,0 0,464 Střední

* Míra závislosti výskytu služby na typu knihovny.

Tabulka č.5: Formální vyjádření míry závislosti Verbální vyjádření míry Číselné vyjádření závislosti míry závislosti Slabá závislost 0 - 0,3 Střední závislost 0,3 - 0,6 Silná závislost 0,6 - 1

Z tabulky vyplývá, že u dotčených výzkumných vzorků existuje alespoň střední závislost mezi tím, zda se jedná o knihovnu s regionální funkcí (tedy ve větším městě) a tím, jaké služby knihovna poskytuje. Konkrétně se jedná o služby: přístup k elektronickým informačním zdrojům, elektronické dodávání dokumentů a přítomnost prvků Webu 2.0 v internetové prezentaci knihovny.

Dá se tedy vyvozovat, ovšem s ohledem na výše uvedené, že knihovny okresní měst mají vyšší možnosti v zavádění těchto tří služeb do praxe oproti knihovnám menších územních celků.

50 Hypotéza č. 4 Míra poskytovaných moderních informačních služeb v Knihovně Jiřího Mahena v Brně je vyšší než v jiných knihovnách s regionální funkcí.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně poskytuje společně s Městskou knihovnou Břeclav nejvíce výše definovaných moderních knihovnických informačních služeb. Jedná se o čtyři služby. Wi-Fi připojení, možnost využití kancelářského softwaru, přístup do elektronických informačních zdrojů a možnost ukládání dat z elektronických zařízení.

O jednu službu méně poskytuje Městská knihovna Boskovice, Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov a Městská knihovna Znojmo. Dvě služby poskytuje Městská knihovna Hodonín, Městská knihovna Kuřim a Městská knihovna Blansko.

Wi-Fi připojení poskytuje Knihovna Jiřího Mahena v Brně jako jedna ze dvou knihoven prvního výzkumného vzorku. KJM je jednou ze tří knihoven s regionální funkcí, které poskytují elektronické informační zdroje. Ukládat data na elektronické nosiče je možné na sedmi z osmi knihoven a ve všech vybraných knihovnách je možné použít nějaký kancelářský software.

51 5. Popis způsobu zavedení konkrétní služby v Knihovně Jiřího Mahena v Brně

5.1 Výběr služby

Knihovna Jiřího Mahena v Brně nabízí, spolu s Městskou knihovnou Břeclav, nejvíce stanovených moderních informačních služeb z osmi knihoven s regionální funkcí v Jihomoravském kraji, nicméně se vyskytly některé knihovny, které poskytují služby jež Knihovna Jiřího Mahena v Brně nenabízí nebo nabízí totožné služby ve vyšším rozsahu. Jedná se o službu elektronického dodávání dokumentů v případě Městské knihovny Boskovice, knihovnické blogy umístěné na internetové prezentaci Městské knihovny Břeclav a v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. Městská knihovna Blansko, stejně jako některé z menších knihoven druhého výzkumného vzorku, umožňuje svým čtenářům a uživatelům využívat ve svých počítačových stanicích software, jímž naše knihovna nedisponuje. Podobně existují v knihovnách prvního i druhého výzkumného vzorku subjekty, které umožňují ukládat svým uživatelům data na rozmanitější druhy elektronických médií.

Z výzkumu nám tedy přímo vyvstává pět možností dalšího rozšíření nabídky služeb. Elektronické dodávání dokumentů, služba digitální knihovny, implementace prvků Webu 2.0, rozšíření nabídky softwaru v počítačových stanicích a zvýšení počtu možností, jak ukládat data na elektronická média.

Elektronické dodávání dokumentů má sice vysoký potenciál, ale současný stav autorskoprávních aspektů jeho zavedení nepřeje. Dosavadním trendem bylo spíše přiznávání mocných práv autorům, než otevřený přístup uživatelů k informacím. Z tohoto důvodu například Vysoká škola ekonomická po uzavření kolektivní smlouvy Národní Knihovny České republiky s Divadelní, literární a audiovizuální agenturou Dilia v únoru roku 2009 přestala službu elektronického dodávání dokumentů umožňovat.

S podobným problémem se potýkají i digitální knihovny, které mají v současnosti možnost zpřístupňovat jen dokumenty, na které se již nevztahuje ochrana dle autorského práva. Tato služba patří také z hlediska implementace a provozu k ekonomicky náročnějším.

V současné době Knihovna Jiřího Mahena v Brně zřídila pracovní skupinu, která připravuje nové internetové stránky. Podle připravovaných plánů by součástí měly být i prvky Webu 2.0. Součástí této pracovní skupiny je i moje osoba, a proto by nebylo správné, popisovat zavedení této služby.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně disponuje všemi dostupnými prostředky, na které lze ukládat data z elektronických médií, kromě USB zařízení. Tyto však svým uživatelům nabízí ze zmíněných nejvyšší možnou kapacitu a oproti vysokokapacitním optickým médiím vyšší operabilitu, jelikož nevyžadují software pro své využití. Možnost zavedení USB disku by měla být v budoucnu v této knihovně řešena.

52 Dle údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu NIPOS, které zpracovává souhrnnou statistiku knihoven dle poskytnutých „Ročních výkazů o knihovně“, disponuje Knihovna Jiřího Mahena v Brně 111 počítači pro veřejnost připojenými k internetu22. KJM tak nabízí uživatelům své knihovny nejvyšší počet k internetu připojených počítačů v České republice. Naše knihovna v tomto ohledu překonala i Městskou knihovnu Praha.

KJM ale zároveň nedisponuje dostatečným množstvím licencí komerčního softwaru. Například Ústřední knihovna KJM disponuje na počítačích pro veřejnost pouze čtyřmi licencemi programu Microsoft Office, všemi přístupnými pouze po předložení čtenářského průkazu. Jiný software zde není pro potřeby uživatelů přístupný. Tento fakt snižuje potenciál, který se zde nabízí.

Vybavit takto vysoké množství přístupných počítačových stanic komerčním softwarem je pro příspěvkovou organizaci finančně náročné. Z předešlých důvodů se budu v závěrečné části své práce věnovat popisu způsobu zlepšení této situace a pokusím se popsat kroky, které by zabezpečili přístup nového softwaru do počítačů knihovny. Důraz bude v této části práce kladen na vybavení provozů svobodným nebo open source softwarem.

Práce také zdůrazní základní etické rozdíly mezi svobodným a open source projektem, které obecně ve společnosti nejsou zcela zřetelné.

Pro úspěšnou implementaci takového softwaru v knihovnách, vidím jako klíčové dva faktory. Prvním z nich je znalost licencí softwaru a druhou je znalost softwaru samotného.

Pro vedení knihoven je velmi důležité znát dopodrobna obsah licencí softwaru instalovaného do knihovních počítačů, jelikož řídící pracovníci mají odpovědnost za dodržování autorského práva ve svých institucích. Poslední kapitola jim proto bude v tomto ohledu průvodcem. Cílem této části je tedy sestavit přehledný a jednoduchý popis licencí, které umožňují implementovat za minimálních nákladů funkční software do Knihovny Jiřího Mahena v Brně, potažmo do jakékoli jiné knihovny, která má zájem rozšířit nabídku svých služeb. Tento text se tak může stát základem pro rozhodovací proces managementu knihovny.

Po části věnované licencím bude následovat výčet doporučeného svobodného softwaru, který by měl plně pokrýt potřeby návštěvníků knihovny. Důraz bude kladen na software, programovaný pro operační systém Microsoft Windows, jimž jsou vybaveny veřejné stanice Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Soupis softwaru bude obsahovat i programové vybavení, které je možné využít pro usnadnění kancelářské práce zaměstnanců knihovny.

Samotná technická instalace programů by již neměla způsobit jakýkoli problém a je součástí běžných pracovních povinností správce sítě.

Konkrétní fáze implementace jsou tedy následující:

• Fáze 1 - Seznámení managementu s historií a etickými hodnotami svobodného software a open source software.

22 Souhrná statistika kultury NIPOS za rok 2007 přístupná zde: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/050039BEDF/$File/0001082208.xls

53 • Fáze 2 - Seznámení managementu se základními rysy licencí svobodného softwaru a open source softwaru. • Fáze 3 - Seznámení managementu s dostupným softwarem a jeho možnostmi a omezeními. • Fáze 4 - Seznámení managementu s plným textem konkrétních licencí u softwaru, který byl shledán jako vyhovující a pro uživatele přínosný. • Fáze 5 - Rozhodovací proces dle „Klíčových otázek při nasazování svobodného a open source softwaru (viz. níže). • Fáze 5 - Rozhodnutí o pořízení konkrétního programového vybavení. • Fáze 6 - Praktická instalace programů na počítačové stanice.

54

5.2 Projekt svobodného softwaru GNU

Projekt GNU (GNU's Not Unix) se začal původně vyvíjet v roce 1984. U jeho zrodu stál Richard Stallman, který jej specifikoval jako nástroj, který umožní bezplatně zpřístupnit programové vybavení vyvíjené původně pro operační systém UNIX na počítače uživatelů, využívající odlišné operační systémy. Největšího rozmachu tato myšlenka dosáhla začátkem 90. let, kdy se do popředí začal dostávat operační systém typu UNIX s jádrem označovaným jako LINUX. Ve stejné době iniciativa GNU začala s vývojem volně šiřitelného překladače programovacího jazyka C, který byl přímo vytvořen jako základní programovací nástroj pro vytvoření operačního systému UNIX. Pro upřesnění doplňuji, že překladače programovacích jazyků slouží jako nástroj programátorů pro vývoj software. Programátorům se tak dostává svobodného prostředku k vývoji dalších aplikací. V následujících letech se objevují překladače programovacích jazyků Pascal a Fortran.

Již od roku 1985 spravuje projekt GNU nadace Free Software Foundation, která se snaží prosadit práva uživatelů na volné použití, studium, kopírování a redistribuování počítačových programů.

GNU software jsou programy vydávané pod záštitou projektu GNU. Jedná se o souhrn aplikací, z nichž většina je vydávána jako (viz. níže). Neplatí to ovšem ve všech případech a některý GNU software není svobodným softwarem. Jedná se buď o případ, kdy se třetí organizace chopily původního svobodného softwaru označeného jako public domain23, částečně ho modifikovaly a vydaly jako komerční produkt. Druhou možností jsou zpoplatněné licence svobodného softwaru, které dopřávají uživatelům nějakou přidanou hodnotu. Touto přidanou hodnotou může být například instalační médium, technická podpora nebo dokumentace. Nadace Free Software Foundation sama označuje komerční produkty s přidanou hodnotou za velmi důležitou součást celého systému. Příkladem takovéhoto produktu jsou například komerční licence operačního programu s jádrem LINUX jako Mandrake, SuSE či Red Hat.

Zmíněný copyleftový program je obrana svobodného sofware právě před zneužitím ze strany firem, které by měly zájem využít úplné ztráty autorských práv. Copyleft tedy znemožňuje jakákoli další omezení v rozšiřování a změnách programu a každá další kopie musí být vždy pro své uživatele svobodným softwarem. Nadace Free Software Foundation tak využívá, na rozdíl od komerčních firem, autorského práva ke svobodnému šíření programů.

Konkrétních copyleftovými licencí projektu GNU je mnoho24. Jmenujme zejména General Public License (GPL), její alternativa Lesser General Public License (LGPL) a Free Documentation License (FDL).

23 Dílo, u kterého se autor vzdal nároku na ochranu dle autorského práva. V České republice tuto možnost Autorský zákon nepřipouští. 24 Aktuální seznam licencí projektu GNU jsou k dispozici zde: http://www.gnu.org/licenses/license- list.html#SoftwareLicenses

55 GNU General Public License (GPL)25

Jedná se o původní licenci Richarda Stallmana, která byla vytvořena obecně pro projekt GNU. Je to také zároveň nejznámější a nejpoužívanější licence svobodného softwaru. V současné době je k dispozici ve verzi 3. Licence GPL zaručuje ze tří zmíněných licencí nejširší práva, tedy práva stejná, jako má autor programu sám nebo jaká byla autorovi přiznána prostřednictvím GPL licence. Uživatel tedy může program šířit, používat a upravovat. Licence také chrání zdrojový kód programu před použitím v proprietárním programu26 tak, že programové modifikace musí být opět šířeny pod touto licencí, a to obvykle bezplatně nebo za cenu distribučních nákladů. Jakýkoli odklon od této licence tedy není možný.

GNU Lesser General Public License v3 (LGPL)27

Licence LGPL je méně striktní v případě soužití svobodného softwaru se softwarem proprietárním. Knihovna svobodného programu, tedy menší součást celého programu umožňující určitou například matematickou operaci, může být využita v programu proprietárním.

LGPL licence samozřejmě také umožňuje volné šíření, upravování a zlepšování zdrojového kódu. Požadavkem je, aby všechny změny, které byly zveřejněny, byly dostupné.

GNU Free Documentation License (FDL)28

Free Documentation License je licence nevyužívaná přímo k ochraně svobodného software, ale textové dokumentace k němu. FDL licencuje uživatelské manuály k programům, knihy, časopisecké články a další. Tato licence například pokrývá všechny texty a většinu obrázků internetové encyklopedie Wikipedia.

BSD Licence

Další ze základních licencí svobodného softwaru je také BSD (Berkeley Software Distribution), od které se vyvíjí řada licencí dalších. BSD licence pochází již ze 70. let minulého století a za jejím vznikem stojí obchodní organizace při University of California v Berkley. Původně licencovala software nad operačním program BSD vyvíjeným touto organizací. Tato licence umožňuje uživatelům nejvíce práv libovolně s programem nakládat. Jedná se konkrétně o šíření licencovaného obsahu, vyžadující pouze uvedení autora, informace o licenci a upozornění na zřeknutí se odpovědnosti za dílo. BSD licence umožňuje komerční využití, včetně využití v proprietárním softwaru, bez nutnosti zveřejnit zdrojový kód. Odvozenými licencemi k BSD je například Modified BSD license či FreeBSD license.

Programů označených jako svobodný software existuje v současné době obrovské množství. Proto vznikl projekt The Free Software Directory, který shromažďuje informace o těchto programech a spravuje jeho adresář. Kromě Free Software Foundation (FSF) za tímto

25 Přístupná ve formátu html zde: http://www.gnu.org/licenses/gpl-3.0-standalone.html 26 Běžný licencovaný software omezující svobodné užití 27 Přístupná ve formátu html zde: http://www.gnu.org/licenses/lgpl-3.0-standalone.html 28 Přístupná ve formátu html zde: http://www.gnu.org/licenses/fdl-1.3-standalone.html

56 projektem stojí také United Nations Education, Scientific and Cultural Organization (UNESCO).29 Projekt shromažďuje zejména programy, které jsou určeny pro operační systémy GNU. Nabídka je opravdu velmi široká. Knihovny mají možnost zde nalézt výukové programy, textové editory, grafické editory, operační systémy, zálohovací programy, souborové managery, komprimační a dekomprimační nástroje, Wiki software, multimediální programy, manažery informací, antivirové programy, internetové prohlížeče a mnohé další.

29 Adresář je přístupný na internetové adrese http://directory.fsf.org

57 5.3 Open Source software

Open source programy umožňují zobrazovat svým uživatelům svůj surový zdrojový kód. Jsou to programy otevřené k modifikacím ostatních uživatelů. Program označený jako open source tedy umožňuje kód prohlížet, používat, přidávat programům nové funkce nebo nové ovládací prvky. Kolem jednoho počítačového programu se tak pohybuje široká otevřená komunita, která společnými silami tento produkt vyvíjí. Základní podmínkou open source programů je tedy přístup ke kódu. Nejedná se o software, jehož užití je primárně zdarma, jak je tomu u svobodného softwaru. Nalezneme mezi ním programy svobodné, částečně svobodné, ale i programy proprietární.

Open source se od původní myšlenky svobodného software a zároveň od Free Software Foundation odděluje v roce 1998.

Iniciativa Open Source nabízí velké množství licencí, které umožňují různé využití programů při dodržení základních pravidel politiky open source. Ta je stanovena v deseti bodech, jejichž zkrácený výčet zde nabízím30.

1. Volná redistribuce - licence nesmí omezovat žádnou skupinu od prodeje nebo rozšiřování programu, jako součásti programového balíku obsahujícího software z různých zdrojů. Licence nesmí vyžadovat licenční nebo jiný poplatek za takovýto prodej.

2. Zdrojový kód - program musí obsahovat přístup ke svému zdrojovému kódu, stejně tak jako jeho zjednodušenou kompilovanou podobu (spustitelný .exe soubor v případě Windovs). Pokud nějaká forma produktu není distribuována se zdrojovým kódem, musí být jasně zřetelné, jak zdrojový kód získat. Kód se internetem musí šířit zdarma, jinými prostředky pouze za poplatek nepřesahující užité náklady na přenos. Není dovoleno jakékoli zamlžování kódu.

3. Odvozené práce - licence musí umožňovat modifikace a odvozené práce. Musí umožňovat také šíření za stejných pravidel jako se šíří původní produkt.

4. Nedotknutelnost autorova zdrojového kódu – licence může omezit distribuci změněného zdrojového kódu pouze tehdy, jestliže je možné, využít „patch soubory31“ za účelem modifikace programu. Licence musí explicitně povolovat distribuci programu vytvořeného z modifikovaného zdrojového kódu. Licence může vyžadovat po odvozených dílech, aby nesla odlišné pojmenování nebo číslo verze od původního díla.

5. Žádná diskriminace proti osobám ani skupinám - licence nesmí diskriminovat jakoukoli osobu ani skupinu.

30 Oficiální text definice programů Iniciativy Open Source je zpřístupněn zde: http://www.opensource.org/docs/osd 31 patch soubor - opravený kód, který mění kód původní

58 6. Žádná diskriminace proti jakémukoli snažení - licence nesmí nikoho omezovat v užití programu na jakémkoli specifickém okruhu snažení. Příkladem může být užití pro komerční účely nebo genetický výzkum.

7. Distribuce licence - práva spojená s programem jsou přenesena na všechny, kterým je program redistribuován, bez potřeby uskutečnění dodatečných licencí těmto skupinám.

8. Licence nesmí být specifická produktu - práva spojená s programem nesmí záviset na tom, zda je program součástí určité konkrétní distribuce. Pokud je tento program vyjmutý z konkrétní distrubuce a používán nebo distribuován v souladu s původní licencí, potom všechny skupiny, kterým je program redistribuován, by měly mít stejná práva, jaká jsou garantována v původní licenci.

9. Licence nesmí omezovat ostatní software - Licence nesmí omezovat žádný další software, který je distribuovaný společně s licencovaný program. Například licence nesmí naléhat, aby všechny ostatní programy na stejném mediu byly open source.

10. Licence musí být technologicky neutrální - žádné opatření licence nemůže být předurčeno jakékoli individuální technologii nebo stylu rozhraní.

Každá licence se musí držet těchto konkrétních pravidel. Mezi open source licence patří nejen licence projektu GNU zmíněné výše, ale také mnoho dalších32. Najdeme mezi nimi například Veřejnou licenci Evropské unie33, která byla vypracována jako podpora interoperabilního poskytování celoevropských služeb eGovernmentu, poskytovaného orgánům veřejné správy, podnikům a občanům.

Svobodný software a programy open source nejsou identickými veličinami, i když by se tak mohlo na první pohled zdát. Základní rozdíl se pohybuje v etické rovině. Pochopení rozdílu mezi svobodným programem a open source programem vychází z pochopení homonymického významu anglického slova „free“ obsaženého ve frázi „free software“ (svobodný software). To v českém překladu má význam „mít něco zdarma“, ale zahrnuje také výraz „svoboda“.

Zatímco Iniciativa Open Source považuje za součást své politiky i možnost ekonomické prosperity a za základní hodnotu považuje vývoj kvalitních aplikací širokou celosvětovou komunitou, Free Software Foundation stále hledá hlavní význam své činnosti v možnosti svobodného využití softwaru.

Způsob vývoje programů metodou open source nabízí knihovnám možnost využití velmi hodnotných softwarových nástrojů. Přestává tak platit pravidlo, že za kvalitním vybavením stojí centralizovaný mnohačetný vývojový tým, vyžadující přítomnost silného ekonomického kapitálu, který zákonitě tlačí cenu výsledného produktu strmě vzhůru.

32 Kompletní seznam licencí je přístupný zde: http://www.opensource.org/licenses 33 European Union Public Licence - EUPL

59

Mezi základní výhody svobodného softwaru a open source softwaru, podle JuDr. Bohumíra Štědroně, Ph.S., LL.M.34, je tedy ekonomická výhodnost a úspora. Za svobodný software není třeba platit licenční poplatky. Výhodou je také zvýšení bezpečnosti při využívání programů s volně šiřitelným zdrojovým kódem. Uživatele open source softwaru mají vlastní kontrolu nad jednotlivými komponenty, tudíž je nižší riziko přítomnosti nežádoucích složek jako odposlechu, malware atp.

Jelikož je většina svobodného programu zdarma, zmiňuje Štědroň i snížení počítačového pirátství ve společnosti. Nespornou výhodou je i použití otevřených formátů (Open Document Format) pracujících ve standardu schváleném jako ISO norma. Tyto formáty, například formát .odt v OpenOffice.org, je možné využívat v rámci různých aplikaci, což zaručuje možné užití stejných formátů i v daleké budoucnosti. Využití ISO formátů také pomáhá podporovat tržní prostředí, jelikož má tendenci destabilizovat formáty monopolních softwarových firem.

34 ŠŤĚDROŇ, Bohumír, Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru / Bohumír Štědroň. 1. vyd.. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3047-9

60 5.4 Freeware

Programy označované jako freeware jsou odlišné od svobodných či open source programů. Freeware je proprietární program, který je zahrnut pod ochranu autorských práv, ale je veřejnosti přístupný bez poplatků. Freeware je možné neomezeně šířit, kopírovat a instalovat, ale autor omezuje určitým způsobem manipulaci s ním. Většinou se jedná o nemožnost jeho modifikace nebo možnost užití pouze pro osobního či nekomerční potřebu. Samozřejmě také není možné programy pod freeware licencí dále prodávat.

Speciálními kategoriemi jsou adware, careware, crudware či cardware. Adware je druh freewarového programu, který obsahuje reklamní banner, díky kterému autor získává finanční prostředky. Bohužel také často obsahuje škodlivý malware.

Freeware označovaný jako careware je program, který nedisponuje vysokou kvalitou, a proto se nepředpokládá jeho registrace. Pojmem crudware je označován nevyužívaný program, který zbytečně zabírá počítači diskové místo. Nejméně obvyklý je pojem cardware. Využívání takového software je možné, po zaslání papírové pohlednice na adresu autora programu.

61 5.5 Creative Commons

Ve výčtu možných licencí, kterých lze využít při šíření softwaru v knihovnách je třeba se zmínit i o iniciativě neziskové organizace Creative Commons. Tato iniciativa nabízí autorům možnost, aby si sami zvolili jaká z autorských práv chtějí vůči uživatelům díla uplatňovat. Po právní stránce se v České republice jedná o uzavření licenční smlouvy podle § 46 až § 55 Autorského zákona. Výhodou Creative Commons je jejich snadná srozumitelnost. K tomuto účelu přispívá i sada piktogramů, které znázorňují jednotlivé typy licencí.

Jedná se o prvky určující rozsah pravomocí při nakládání s dílem a prvky určující podmínky, které je nutno při nakládání s dílem respektovat.

Rozsah pravomocí:

• Právo dílo šířit (Share) - právo dílo kopírovat, distribuovat, sdělovat a užít v souborném díle.

• Právo dílo upravovat (Remix) - právo pozměnit, doplnit či zpracovat s jiným dílem.

Podmínky užití díla:

• Uveďte autora (Attribution) - nutnost uvést autora způsobem, jaký autor stanovil.

• Zachovejte licenci (Share Alike) - nutnost vystavit upravené dílo pod stejnou nebo slučitelnou licenci.

• Neužívejte dílo komerčně (Noncommercial) - zákaz užívání díla komerčním způsobem.

• Nezasahujte do díla - (No Derivatives) - zákaz jakkoli upravovat dílo.

62 5.6 Klíčové otázky při nasazování svobodného a open source softwaru

Bohumír Štědroň35 v publikaci Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru36 stanovuje devět klíčových otázek, které by měly být zváženy managementem při pořízení tohoto softwaru. Jsou jimi:

• Zařazování softwaru do majetku - za počátek užívání se považuje instalace softwaru, pokud licence nestanovuje zkušební dobu. • Aktualizace - na aktualizaci je nahlíženo jako na provozní výdaj. V případě, že aktualizace představuje technické zhodnocení, aktualizace je zařazena do majetku. • Možnost úpravy programů - v případě open source licencí jsou úpravy softwaru umožněny. • Převod a šíření softwaru - podle licence GNU GPL, jsou všechny převody a šíření softwaru volné, tedy nemají dopad na účtování. • Vyřazení - za okamžik odstranění softwaru je považována odinstalace všech instalací programu a likvidace dokumentace, médií a ochranných prvků souvisejících s programem. • Celkové náklady na vlastnictví - je ukazatel všech nákladů, které je třeba vynaložit za dobu využití softwaru. Zahrnují v sobě tři hlavní položky: o celkové náklady na školení a učení - pokud je program využíván zaměstnanci; o celkové náklady na software - softwarové licence, náklady na údržbu, náklady na zachování interoperability mezi ostatními softwarovými komponenty, skryté náklady (náklady na překonání odporu vůči změně, na bezpečnost ad.) atd.; o celkové náklady na pracovníky a podporu - mzdy zaměstnanců IT a zajištění externí podpory. • Datové formáty - zvážení jaké datové formáty budou organizací šířeny. • Podpora - otázka možnosti podpory u svobodného a open source softwaru a zvážení možnosti předčasného ukončení podpory a vývoje. • Proces implementace - otázka úrovně náročnosti na implementaci do stávající organizační struktury .

35 Bohumír Štědroň působí jako advokát, soudní znalec pro výpočetní techniku a autorská práva, externí poradce pro informační technologie na Ministerstvu vnitra ČR a jako externí poradce projektu E-Justice na Ministerstvu spravedlnosti ČR. 36 ŠŤĚDROŇ, Bohumír, Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru / Bohumír Štědroň. 1. vyd.. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3047-9

63 5.7 Příklady doporučeného svobodného softwaru pro knihovny

Dříve než přikročíme k samotnému výčtu softwaru pro knihovny, je třeba nalézt doporučení, jaký software k tomuto účelu vybrat. Poslouží nám tři nalezené zdroje. Prvním z nich je článek „Open Source Software For Libraries37“ publikovaný v odborném časopise, vydávaném publikační divizí ALA TechSource, která je součástí Americké knihovnické asociace (American Library Association - ALA). Časopis má název Library Technology Report. Tento článek vymezuje následující software:

• Firefox - internetový prohlížeč; • - emailový klient ; • OpenOffice.org a NeoOffice38 - textové editory; • Pidgin a Adium39 - instant messangery; • GIMP - grafický editor; • VLC media player - multimediální přehrávač.

Jihočeská vědecká univerzita v Českých Budějovicích zpřístupňuje od roku 2003 na svých internetových stránkách seznam svobodného a open source softwaru, ale také zdarma šiřitelného proprietárního softwaru určeného pro knihovny40. Tvůrcem tohoto seznamu je Ing. Jiří Nechvátal, který jej naposledy prezentoval na semináři „Využití Open Source Software/Free Software v knihovnách“ pořádaném Státní technickou knihovnou v listopadu roku 2008. Svobodný software z tohoto seznamu je následující:

• ClamWin Free Antivirus - antivirový program; • OpenOffice.org, 7-Zip, PDFCreator, - kancelářský software; • GIMP, Inkscape, Sodipodi - grafické editory; • The Rasterbator, Vizitkový Guru - tiskové editory; • VirtualDub, - audiovizuální a audiální editor; • VLC media player - multimediální přehrávač; • OpenVPN - program pro zprostředkování VPN sítě; • Virtual Network Computing - program pro vzdálenou správu počítačů; • WinSCP - FTP a SFTP klient.

Posledním příkladem doporučeného svobodného a open source softwaru, tentokrát obecně pro orgány veřejné zprávy a pro soukromí sektor, můžeme nalézt ve zmíněné publikaci „Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru41“ Bohumíra Štědroně:

• OpenOffice.org - textový editor;

37 BISSON, Casey. Open Source Software For Libraries . Library Technology Reports [online]. 2007, vol. 43, no. 3 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: . 38 Pouze pro Mac OS X 39 Pouze pro Mac OS X 40 NECHVÁTAL, Jiří. Volně šiřitelné programy : výběr pro knihovny [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2003 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: . 41 ŠŤĚDROŇ, Bohumír, Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru / Bohumír Štědroň. 1. vyd.. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3047-9

64 • Mozilla, Thunderbird a Mozilla Lightning - emailový klient a jeho nástavba v podobě plánovacího kalendáře; • Novell Evolution42 - osobní informační manager; • Gimp, Inkscape - grafické editory; • Scribus - DTP software; • muCommander - souborový manager; • Mozila Firefox - internetový prohlížeč; • Miranda - instant messanger; • GNUpg - šifrovací program.

42 Pouze pro operační systémy Unix, MacOS X

65 5.8 Stručná charakteristika vybraného svobodného a open source softwaru

5.8.1 Textové editory

OpenOffice.org Současná verze: OpenOffice.org 3.1 Licence: GNU Lesser General Public License (LGPL) Oficiální internetová stránka: http://www.openoffice.org Alternativa k: Microsoft Office, 602PC Suite, T602

OpenOffice.org je plnohodnotný kancelářský software, který spolupracuje s většinou operačních systémů. Balík programů obsahuje program Writer, pokročilý textový editor podporující grafiku, vkládání obrázků, sloupců, vlastních stylů a podobně. Tabulkový kalkulátor programu OpenOffice.org se jmenuje Calc a lze jej využít na tvorbu jednoduchých tabulek, ale také tabulek s pokročilými matematickými funkcemi. Knihovny jistě využijí i možnost tvorby prezentací v programu Impress, jehož součástí jsou šablony prezentací či grafické a přechodové efekty. Balík nepostrádá i kreslící program Draw a program pro přístup a tvorbu databází Base.

Předností OpenOffice.org je podpora různých formátů, do kterých lze soubory ukládat, a které lze otvírat. To přímo nabádá k využití v knihovnách, ve kterých je třeba myslet na fakt, že uživatelé disponují různým softwarovým vybavením. OpenOffice.org tak razí přímo protikladnou politiku proti kancelářskému balíku Microsoft Office, jehož formáty nejsou kompatibilní ani v rámci vlastních verzí. gedit Současná verze: gedit 2.26.2 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://projects.gnome.org/gedit Alternativa k: WebEdit Pro

Gedit je jednoduchým textovým editorem, který využijí zejména lidé zabývající se tvorbou internetových stránek nebo programováním počítačových aplikací. Tento program je schopen zvýraznit syntaxi v celých 57 programovacích jazycích, čímž značně tuto práci ulehčuje. Dále, kromě jiného, obsahuje tento program klasické pomůcky při práci s textem. Mezi nimi jmenujme vyhledávání a nahrazování (find and replace), formátování textu, zaznamenávání historie práce, automatické ukládání kopií a mnohé další.

5.8.2 DTP software

Scribus Současná verze: Scribus 1.3.3.13 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://www.scribus.net Alternativa k: Adobe InDesign

66 Program pro desktop publishing Scribus může knihovnám prospět při publikování oznámení, brožur, newsletterů, plakátů a dokonce i celých knih. Podporuje běžné textové i grafické formáty. Scribus umožňuje export do formátu pdf, správu barev CMYK a ICC nebo scriptování v jazyce Python.

5.8.3 Rastrová grafika

GIMP (GNU Image Manipulation Program) Současná verze: GIMP 2.6.6 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://www.gimp.org Alternativa k: Adobe Photoshop, Zoner Photo Studio

Gimp je silným grafickým nástrojem, který snese srovnání i s oblíbeným komerčním nástrojem Adobe Photoshop. Nevýhodou je složitější ovládání programu. Jedná se o rastrový grafický editor s prvky vektorové grafiky. Využitelný je zejména při úpravě digitálních fotografií, tvorbě webové grafiky nebo tvorbě vlastních obrazů. Zmíněnými silnými nástroji jsou zejména práce s výběry, vrstvami a barevnými kanály.

Funkce programu Gimp lze ještě libovolně rozšiřovat pomocí různých zásuvných modulů, skriptů a filtrů naprogramovaných v různých programovacích jazycích. Podobně lze do své instalace připojit dokonce i filtry určené pro Adobe Photoshop. Prvotní instalace Gimpu dokonce obsahuje velké množství filtrů, které jsou v jiných grafických programech zpoplatněny. K nevýhodám programu patří nemožnost práce s barevným modelem CMYK.

5.8.4 Vektorová grafika

Inkscape Současná verze: Inkscape 0.46 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://www.inkscape.org Alternativa k: CorelDRAW, Zoner Callisto

Inkscape je programem pro tvorbu 2D nepohyblivé vektorové grafiky, podobně jako Corel Draw, Freehand nebo Xara X. Inkscape se ovšem liší tím, že se mu prozatím nepodařilo plně implementovat otevřený standard SVG (Scalable Vector Graphics). SVG je vektorově orientovaný grafický formát založený na XML. Na druhou stranu již dnes svým uživatelům nabízí značné možnosti. Využívá se například pro tvorbu webové grafiky, technických diagramů, ikon, obrazů, log či map.

Sodipodi Současná verze: Sodipodi 0.34 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://sourceforge.net/projects/sodipodi Alternativa k: CorelDRAW, Zoner Callisto

67 Sodipodi je vektorový grafický editor pro operační systémy Windows a Linux. Tento program implementoval standard SVG. Projekt není v dalším vývoji, ale je možné jej využívat v současném stádiu. Jeho nástupcem je právě Inkscape.

5.8.5 3D grafika

Blender Současná verze: 2.49 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://www.blender.org Alternativa k: CINEMA 4D, 3D Studio Max

Program Blender slouží pro 3D modelování, animaci, tvorbu her, rendering a přehrávání různých grafických formátů jako tga, Iris, SGI Movie, iff a mnoho dalších. Alternativami tohoto programu s proprietární licencí je například 3D Studio Max, Maya, Cinema 4D či Rhinoceros. Blender začala vyvíjet firma NeoGeo (později Not a Number - NaN), jež měla získávat finanční prostředky z doplňkového prodeje nástrojů a publikací k této aplikaci. Po neúspěchu tohoto obchodního modelu se projektu ujímá nezisková společnost a na vývoji Blenderu se podílí programátoři z celého světa, tentokrát pomocí open source.

5.8.6 Kancelářský software

Mozilla Thunderbird Současná verze: Mozilla Thunderbird 2.0.0.21 Licence: MPL, GPL, LGPL Oficiální internetová stránka: http://www.mozilla-europe.org Alternativa k: Microsoft Outlook, The Bat!

Program Mozilla Thunderbird umožňuje přijímat, odesílat a organizovat emailovou poštu. Podporuje přidávání štítků ke zprávám, desktop oznámení o příchozí poště, vyhledávání v poště a ukládaní výsledků tohoto vyhledávání. Obsahuje ochranu proti phishingu nebo spam filter. Program umožňuje implementovat různá rozšíření, jako například plánovací kalendář Mozilla Lightning.

5.8.7 Bezpečnost počítače

ClamWin Free Antivirus Současná verze: ClamWin Free Antivirus 0.95.2 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://www.clamwin.com Alternativa k: AVG Anti-Virus, Norton AntiVirus, avast!

Jedná se o antivirový program pod GPL licencí pro operační systém Windows. Virová databáze tohoto programu je samozřejmě pravidelně aktualizována, jako u komerčních produktů. Je schopen přímé integrace a spolupráce s operačním systémem a programem Microsoft Outlook.

68 5.8.8 Komprimační nástroje

7-Zip Současná verze: 7-Zip 4.65 Licence: GNU Lesser General Public License (LGPL) Oficiální internetová stránka: http://www.7-zip.org Alternativa k: WinRAR, WinZip

7-Zip je komprimační a dekomprimační nástroj s vysokou účinností. Komprimovat a dekomprimovat dokáže 7z, ZIP, GZIP, a TAR, pouze dekomprimovat umí ARJ, CAB, CHM, CPIO, DEB, DMG, HFS, ISO, LZH, LZMA, MSI, NSIS, RAR, RPM, UDF, WIM, XAR a Z. V současné době obsahuje lokalizaci pro 74 jazyků.

5.8.9 Internetové prohlížeče

Mozilla Firefox Současná verze: Mozilla Firefox 3.0.11 Licence: MPL, GPL, LGPL, Mozilla EULA Oficiální internetová stránka: http://www.mozilla-europe.org Alternativa k: Internet Explorer, Opera

Mozilla Firefox je oblíbený internetový prohlížeč. Jádrem tohoto programu je robustnější internetový prohlížeč Mozilla. Krom jiného podporuje přidávání záložek, obsahuje download manager nebo správce hesel.

5.8.9 Multimediální přehrávače

VLC media player Současná verze: VLC media player 0.9.9 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: www..org Alternativa k: Microsoft Windows Media Player

VLC media player přehrává audiální a audiovizuální soubory mnoha formátů. K jeho přednostem patří nízké nároky na operační systém počítače, takže jej mohou využít i knihovny se starším hardwarovým vybavením.

5.8.10 Editory multimediálních souborů

VirtualDub Současná verze: VirtualDub 1.8.8 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://www.virtualdub.org Alternativa k: Adobe Premiere, Pinnacle Studio

69 VirtualDub je editor video souborů pro platformu Windows. Mezi jeho základní funkce patří ořezávání videa, práce s audiostopou či implementace filtrů rozostření, přiostřený, změna kontrastu a podobně. Jeho velkou předností je malá velikost a nižší hardwarová náročnost.

5.8.11 Software pro komunikaci

Pidgin Současná verze: Pidgin 2.5.6 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://www.pidgin.im Alternativa k: ICQ, MSN Instant Messenger

Instant massaging je populárním způsobem komunikace a program Pidgin ji umí zprostředkovat v 16 různých sítích. Jedná se o AIM, ICQ, Google Talk, Jabber/XMPP, MSN Messenger, Yahoo!, Bonjour, Gadu-Gadu, IRC, Novell GroupWise Messenger, QQ, Lotus Sametime, SILC, SIMPLE, MySpaceIM, a Zephyr. Tento program podporuje operační systémy Windows a UNIXové systémy jako LINUX.

Miranda IM Současná verze: Miranda IM 0.7.19 Licence: GNU General Public License (GPL) Oficiální internetová stránka: http://www.miranda-im.org Alternativa k: ICQ, MSN Instant Messenger

Miranda IM je program pro realizaci Instant messaging komunikace. Miranda IM je schopna komunikovat v rámci protokolů sítí ICQ, AIM, IRC, Jabber a MSN a je nenáročná na výkon počítače43. Nevyžaduje instalaci do počítače, a proto je možné ji přenášet na externím zařízení. Atraktivní je zejména díky možnosti instalace řady doplňků. V současné době jich má tato open source komunita na svém kontě přes 350.

43 Při využití vhodných pluginů.

70 6. Závěr

Dnešní doba je charakteristická prudkými změnami. Mění se technologie a rozšiřuje se jejich dostupnost širokým vrstvám obyvatelstva. S nimi se v mnoha částech světa mění míra vzděláni obyvatelstva napříč různými vrstvami komunit. Pod vlivem zmenšujících se vzdáleností se prudce mění i některé hluboce zakořeněné lidské názory a s nimi se mění i celá společnost. Pod vlivem člověka se značně mění dokonce i příroda. Tyto změny se dotýkají všech lidí, komunit, firem, organizací a zákonitě i knihoven.

Požadavek na změny v knihovnách není jistě nový. Od druhé poloviny 20. století na knihovny působí značné změny a knihovnám se úspěšně daří na ně reagovat. Práce v knihovnách se zautomatizovala, do knihoven zavítala nová technika, podařila se retrospektivní konverze bibliografických záznamů starších knihovních dokumentů. Knihovny se také více otevřely a nabízí ve větší míře sociální, kulturní a vzdělávací vyžití. Knihovnám se daří získávat nové funkční prostory svých provozů a dokonce společně s architekty ovlivňují jejich podobu. Knihovny se společně podílejí na zpřístupňování svých dokumentů v rámci projektů souborný katalogů, vyhledávacích rozhraní vytěžujících mnoho nehomogenních zdrojů či popularizačních projektů čtenářství a vzdělávání vůbec.

Tato bakalářská práce se nesnaží dokázat něco jiného. Naopak. S vědomím předešlých skutečností se snaží k tomuto úsilí přispět. Přispět k celkové touze po zatraktivnění prostředí a nabízených služeb formou vlastního zdokonalování a vzdělávání knihoven a knihovníků.

V tomto úsilí by neměly být knihovny samy. Spolupráce státní správy, místní samosprávy, odborných organizací a akademické obce by měla být samozřejmou součástí. Jasné vymezení moderních informačních služeb ve strategických dokumentech by přispělo k většímu ztotožnění se s úkolem. Potřebné je překročení hranice obecných doporučení k praktické pomoci. Nabízená pomoc krajských knihoven a knihoven s regionální funkcí by neměla mít podobu pouhých školení, ale formu cíleného řešení konkrétní problematiky na nejnižších úrovních přímo v provozech jednotlivých knihoven, nezávisle na jejich velikosti a významu.

Knihovny samy musí vyvíjet neustálou aktivitu. Počínaje zkoumáním nových technologií a možností jejich zavádění, přes sledování vzdáleného i blízkého prostředí knihoven, až po výzkum vlastních provozů. Ať už se jedná o výzkum současných a budoucích potřeb zákazníků či výzkum stávajících provozních procesů. Prostor musí být dán různým přístupům a názorům. Knihovny se nesmí příkře řídit normami, ale spíše etikou oboru a společnosti.

Vedení knihoven se nesmí bát motivovat své zaměstnance k vlastí aktivitě a iniciativě. Naopak musí své zaměstnance k této činnosti motivovat. Podporovat rozličné konání zaměstnanců nezávisle na jejich věku, vzdělání a přesvědčení. Zaměstnanci naopak musí o tuto samostatnost usilovat. Ať už se jedná o aktivitu v rámci pracovní náplně nebo o dobrovolné vzdělávání a sebezdokonalování kdekoli jinde.

Knihovny se také nesmí bát neúspěchu. Musí hodnotit úspěšné i neúspěšné akce. Nesmí se bát ani neúspěch prezentovat, ale věcně jej monitorovat a odhalovat jeho příčiny.

Vzdělávat se musí nejen knihovny, ale i sama společnost. Lidé v ní obsažení. Knihovny nesmí jen vzdělání uchovávat, ale ve svých prostorách jej i umožňovat a šířit. Knihovny musí poskytovat zdarma prostory různým komunitám. Aktivitám uměleckým, technickým,

71 sociálním, politickým i dalším. Tímto způsobem je třeba podporovat jakoukoli formu spolupráce či prezentace nových idejí. Jen tak má možnost se vytvořit silná a sebevědomá občanská společnost, která umí rozpoznat své pravé potřeby.

Svobodný software je výsledkem zdravé občanské společnosti, její solidarity a vědomí, že zpřístupnění softwarových prostředků pro práci, vzdělání, komunikaci i zábavu se této společnosti zpětně vyplácí. Projekt Iniciativy Open Source naproti tomu dokazuje fakt, že jsou lidé mezi sebou ochotni komunikovat a pracovat na díle i bez nároku na honorář. Odměnou jim může být pouze vytvoření úspěšného výrobku a uspokojení základních lidských potřeb komunikovat, učit se a zároveň se tímto způsobem i bavit.

72 Příloha č. 1: Kompletní výsledky výzkumu

Knihovny s regionální funkcí

Počet obyvatel Vzdálený přístup k Název knihovny Wi-Fi Kancelářský software EIZ města k 1.1. EIZ 2008 1. Městská knihovna Microsoft Office, 20 920 NE NE NE Blansko OpenOffice.org 2. Městská knihovna 10 928 NE Microsoft Office NE NE Boskovice 3. Knihovna Jiřího ASPI, ČTK, 368 533 ANO Microsoft Office NE Mahena v Brně ANOPRESS 4. Městská knihovna 24 319 ANO Microsoft Office NE NE Břeclav 5. Městská knihovna Anopress, EIFL 25 897 NE Microsoft Office NE Hodonín Direct 6. Městská knihovna 10 285 NE Microsoft Office NE NE Kuřim 7. Knihovna Karla 21 901 NE Microsoft Office NE NE Dvořáčka Vyškov 8. Městská knihovna ASPI, Znojmo 34 735 NE Microsoft Office SKLENDA, NE ČTK

Digitální Název knihovny Link server SFX Ukládání dat DDS Web 2.0 knihovna 1. Městská knihovna NE FDD, CD, DVD, FlashDisk NE NE NE Blansko 2. Městská knihovna NE CD, DVD, FLASHDISK ANO NE NE Boskovice 3. Knihovna Jiřího NE FDD, CD, DVD NE NE NE Mahena v Brně 4. Městská knihovna NE FDD, FlashDisk NE NE BLOG Břeclav 5. Městská knihovna NE NE NE NE NE Hodonín 6. Městská knihovna NE FlasDisk NE NE NE Kuřim 7. Knihovna Karla NE FDD, CD, DVD, FlashDisk NE NE BLOG Dvořáčka Vyškov 8. Městská knihovna NE FDD, FlashDisk NE NE NE Znojmo

73 Knihovny bez regionální funkce

Počet obyvatel města/obce Název Knihovny Wi-Fi Kancelářský software EIZ k 1.1. 2008 1. Městská knihovna Velké 3785 NE Microsoft Office NE Bílovice 2. Místní knihovna 2082 NE Microsoft Office NE Kobylí 3. Městská 4615 NE Microsoft Office NE knihovna Oslavany 4. Městská 4126 NE Microsoft Office NE knihovna Modřice 5. Městská Microsoft Office, 2658 ANO NE knihovna Ždánice OpenOffice.org, 6. Městská Microsoft Office, 2870 ANO NE knihovna Rajhrad OpenOffice.org, 7. Obecní knihovna 2694 NE OpenOffice.org NE Střelice 8. Místní knihovna 440 NE Microsoft Office NE Velký Karlov 9. Obecní knihovna 2659 NE OpenOffice.org NE Zastávka u Brna 10. Městská 6453 NE Microsoft Office, OpenOffice NE knihovna Bučovice 11. Městská knihovna Klobouky 2258 NE NE NE u Brna 12. Městská 1413 ANO NE NE knihovna Zaječí 13. Městská Microsoft Office, 521 ANO NE knihovna Zbýšov OpenOffice.org 14. Obecní 816 NE Microsoft Office NE knihovna Radějov 15. Obecní 1674 NE Microsoft Office NE knihovna Drnholec 16. Obecní 929 NE NE NE knihovna Popice 17. Obecní Microsoft Office, knihovna 1337 NE NE OpenOffice.org Nedvědice 18. Městská Gimp, Inscape, Microsoft 11 830 NE NE knihovna Kyjov Office,Open, Office.org

74 19. Městská Microsoft Office, 6914 NE NE knihovna Letovice OpenOffice.org 20. Obecní knihovna Mokrá- 2687 ANO NE NE Horákov 21. Obecní knihovny 4019 NE Microsoft Office NE Ratíškovice 22. Místní OpenOffice.org 1334 NE NE knihovna Lomnice Gimp 23. Městská 5088 NE OpenOffice,org NE knihovna Rousínov 24. Obecní knihovna Veverská 2888 NE OpenOffice.org NE Bítýška 25. Městská Microsoft Office knihovna Moravský 5993 ANO NE Zoner Callisto Krumlov 26. Městská 5774 ANO Microsoft Office NE knihovna Strážnice 27. Obecní knihovna Dolní 2889 ANO NE NE Bojanovice 28. Městská 7478 NE NE NE knihovna Mikulov 29. Městská knihovna Veselí 11 850 NE NE NE nad Moravou 30. Obecní knihovna Bílovice 3149 NE Microsoft Office NE nad Svitavou 31. Obecní 2105 NE OpenOffice.org NE knihovna Pozořice 32. Městská 4528 NE NE NE knihovna Vracov 33. Místní knihovna 872 NE NE NE Brankovice 34. Obecní Microsoft Office, DWG Viewer, 1914 NE NE knihovna Lysice Bentley View 35. Místní knihovna Černá 1953 NE OpenOffice.org NE hora 36. Místní Microsoft Office, 1057 ANO NE knihovna Týnec OpenOffice.org

75 37. Místní knihovna Moravský 2185 NE NE NE písek

Vzdálený Digitální Název Knihovny přístup k SFX Ukládání dat DDS Web 2.0 knihovna EIZ 1. Městská knihovna NE NE FDD, FlashDisk NE NE NE Velké Bílovice 2. Místní knihovna FDD, CD, DVD, NE NE NE NE NE Kobylí FlashDisk. 3. Městská NE NE CD, FlashDisk NE NE NE knihovna Oslavany 4. Městská knihovna NE NE FDD, FlashDisk NE NE NE Modřice 5. Městská knihovna FDD, CD, NE NE NE NE NE Ždánice FlashDisk 6. Městská knihovna CD, DVD, NE NE NE NE NE Rajhrad FlashDisk 7. Obecní knihovna NE NE FlashDisk NE NE NE Střelice 8. Místní knihovna NE NE FDD, CD, DVD, FlashDisk NE NE NE Velký Karlov 9. Obecní knihovna FDD, CD, DVD, NE NE NE NE NE Zastávka u Brna FlashDisk 10. Městská FDD, CD, NE NE NE NE NE knihovna Bučovice FlashDisk 11. Městská FDD, CD, DVD, knihovna Klobouky u NE NE NE NE NE FlashDisk Brna 12. Městská FDD, CD, DVD, NE NE NE NE NE knihovna Zaječí FlashDisk 13. Městská NE NE NE NE NE NE knihovna Zbýšov 14. Obecní knihovna FDD, CD, NE NE NE NE NE Radějov FlashDisk 15. Obecní knihovna NE NE FlashDisk NE NE NE Drnholec 16. Obecní knihovna FDD, NE NE NE NE NE Popice FlashDisk 17. Obecní knihovna NE NE FDD, FlashDisk NE NE NE Nedvědice 18. Městská FDD, CD, DVD, NE NE NE NE NE knihovna Kyjov FlashDisk.

76 19. Městská NE NE FlashDisk NE NE NE knihovna Letovice 20. Obecní knihovna NE NE FDD, FlashDisk NE NE NE Mokrá-Horákov 21. Obecní knihovny NE NE FDD, CD, Flasch Disk NE NE NE Ratíškovice 22. Místní knihovna NE NE FlashDisk NE NE NE Lomnice 23. Městská NE NE FDD NE NE NE knihovna Rousínov 24. Obecní knihovna NE NE NE NE NE NE Veverská Bítýška 25. Městská FDD, CD, knihovna Moravský NE NE NE NE NE FlashDisk Krumlov 26. Městská NE NE FDD NE NE NE knihovna Strážnice 27. Obecní knihovna FDD, CD, DVD NE NE NE NE NE Dolní Bojanovice FlashDisk. 28. Městská NE NE FDD, CD. FlashDisk NE NE NE knihovna Mikulov 29. Městská knihovna Veselí nad NE NE NE NE NE NE Moravou 30. Obecní knihovna FDD, NE NE NE NE NE Bílovice nad Svitavou FlashDisk 31. Obecní knihovna NE NE NE NE NE NE Pozořice 32. Městská NE NE FD, CD NE NE NE knihovna Vracov 33. Místní knihovna NE NE FDD, CD NE NE NE Brankovice 34. Obecní knihovna FDD, CD, DVD NE NE NE NE NE Lysice FlashDisk 35. Místní knihovna FDD, CD, DVD NE NE NE NE NE Černá hora FlashDisk 36. Místní knihovna FDD, CD, DVD NE NE NE NE NE Týnec FlashDisk 37. Místní knihovna FDD, NE NE NE NE NE Moravský písek FlashDisk

77 Příloha č. 2: Seznam licencí svobodného a open source softwaru

Licence svobodného softwaru kompatibilní s projektem GNU

GNU General Public License (GPL) version 3 GNU General Public License (GPL) version 2 GNU Lesser General Public License (LGPL) version 3 GNU Lesser General Public License (LGPL) version 2.1 . GNU Affero General Public License (AGPL) version 3 GNU All-Permissive License , Version 2.0 2.0 Berkeley Database License Boost Modified BSD license CeCILL version 2 The Clear BSD License Cryptix General License eCos license version 2.0 Educational Community License 2.0 Eiffel Forum License, version 2 EU DataGrid Software License Expat License FreeBSD license Freetype Project License License of the iMatix Standard Function Library Independent JPEG Group License License of imlib2 Intel Open Source License ISC License NCSA/University of Illinois Open Source License License of Netscape Javascript OpenLDAP License, Version 2.7 License of 5 and below Public Domain License of Python 2.0.1, 2.1.1, and newer versions License of Python 1.6a2 and earlier versions License of Ruby SGI Free Software License B, version 2.0 Standard ML of New Jersey Copyright License Unicode, Inc. License Agreement for Data Files and Software License of , Version 6.1 or later W3C Software Notice and License WTFPL, Version 2 X11 License XFree86 1.1 License License of ZLib

78 Zope Public License, versions 2.0 and 2.1

Licence svobodného softwaru nekompatibilní s projektem GNU

Affero General Public License version 1 Academic , all versions through 3.0 Apache License, Version 1.1 Apache License, Version 1.0 Apple Public Source License (APSL), version 2 BitTorrent Open Source License Original BSD license Common Development and Distribution License (CDDL), version 1.0 Common Public Attribution License 1.0 (CPAL) Common Public License Version 1.0 Condor Public License Public License Version 1.0 European Union Public License (EUPL) version 1.1 IBM Public License, Version 1.0 Interbase Public License, Version 1.0 Jabber Open Source License, Version 1.0 LaTeX Project Public License 1.3a LaTeX Project Public License 1.2 Lucent Public License Version 1.02 (Plan 9 license) Microsoft Public License (Ms-PL) Microsoft Reciprocal License (Ms-RL) (MPL) Netizen Open Source License (NOSL), Version 1.0 Netscape Public License (NPL), versions 1.0 and 1.1 Nokia Open Source License Old OpenLDAP License, Version 2.3 Open Software License, all versions through 3.0 OpenSSL license Phorum License, Version 2.0 PHP License, Version 3.01 License of Python 1.6b1 through 2.0 and 2.1 Q Public License (QPL), Version 1.0 RealNetworks Public Source License (RPSL), Version 1.0 Sun Industry Standards Source License 1.0 Sun Public License License of xinetd Yahoo! Public License 1.0 Zend License, Version 2.0 Zope Public License version 1

79 Licence vyhovující normám open source

Academic Free License 3.0 (AFL 3.0) Affero GNU Public License Adaptive Public License Apache License, 2.0 Apple Public Source License Artistic license 2.0 Attribution Assurance Licenses New and Simplified BSD licenses Boost Software License (BSL1.0) Computer Associates Trusted Open Source License 1.1 Common Development and Distribution License Common Public Attribution License 1.0 (CPAL) Common Public License 1.0 CUA Office Public License Version 1.0 EU DataGrid Software License Educational Community License, Version 2.0 Eiffel Forum License V2.0 Entessa Public License European Union Public License (link to every language's version on their site) Fair License Frameworx License GNU General Public License (GPL) GNU General Public License version 3.0 (GPLv3) GNU Library or "Lesser" General Public License (LGPL) GNU Library or "Lesser" General Public License version 3.0 (LGPLv3) Historical Permission Notice and Disclaimer IBM Public License IPA Font License ISC License Lucent Public License Version 1.02 MirOS Licence Microsoft Public License (Ms-PL) Microsoft Reciprocal License (Ms-RL) MIT license Motosoto License Mozilla Public License 1.1 (MPL) Multics License NASA Open Source Agreement 1.3 NTP License Naumen Public License Nethack General Public License Nokia Open Source License Non-Profit Open Software License 3.0 (Non-Profit OSL 3.0) OCLC Research Public License 2.0 Open Font License 1.1 (OFL 1.1) Open Group Test Suite License Open Software License 3.0 (OSL 3.0)

80 PHP License Python license (CNRI Python License) Python Software Foundation License Qt Public License (QPL) RealNetworks Public Source License V1.0 Reciprocal Public License 1.5 (RPL1.5) Ricoh Source Code Public License Simple Public License 2.0 Sun Public License Sybase Open Watcom Public License 1.0 University of Illinois/NCSA Open Source License Vovida Software License v. 1.0 W3C License wxWindows Library License X.Net License Zope Public License zlib/libpng license

81 Příloha č. 3: Seznam zkratek

ADR - Adresář knihoven a informačních institucí v ČR

ALA - American Library Association

ASPI - Automatizovaný systém právních informací

CD - kompaktní disky

EDD - elektronické dodávání dokumentů

EUPL - Veřejná licence Evropské unie

DILIA - Divadelní, literární, audiovizuální agentura

DDS - dokument delivery services

DVD - Digital Versatile Disc

FDL Free Documentation License

FSF - Free Software Foundation

FTP - File Transfer Protocol

GNU - GNU's Not Unix

GPL - General Public License

HAN - Hidden Access Navigator

IEEE - The Institute of Electrical and Electronics Engineers

EIZ - elektronické informační zdroje

EPIS® - Ekonomicko-právní informační systém

ISM - Industrial Scientific and Medical

IFLA - Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí

KJM - Knihovna Jiřího Mahena v Brně

LGPL - Lesser General Public License

Moodle - Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment

82 NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

VKIS - veřejné knihovnické a informační služby

OCR - Optical Character Recognition

PDA - Personal Digital Assistant

RAR - Roshal Archive

SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků

SDRUK - Sdružení knihoven České republiky

SVG - Scalable Vector Graphics

VPN - Virtuální privátní síť

83 Seznam použité literatury

[1] AVERY, Lee. Virtualdub.org : Proof that I had too much free time in college [online]. [2004] [cit. 2009-06-17]. Dostupný z WWW: .

[2] BISSON, Casey. Open Source Software For Libraries . Library Technology Reports [online]. 2007, vol. 43, no. 3 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: .

[3] ClamWin. ClamWin Free Antivirus [online]. 2009 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: .

[4] Creative Commons. Creative Commons [online]. [2009] [cit. 2009-05-26]. Dostupný z WWW: .

[5] Creative Commons Česká republika . Creative Commons Česká republika [online]. 2009 [cit. 2009-06-08]. Dostupný z WWW: .

[6] ČECH, Martin. LIBRARY 2.0 – možnosti využití technologií Webu 2.0 pro zlepšení služeb knihovny. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2008. 100 s. Vedoucí práce Mgr. Silvie Presová, DiS.

[7] Dilia, divadelní, literární, audiovizuální agentura [online]. 2004 [cit. 2009-05- 24]. Dostupný z WWW: .

[8] Doporučení č. R(99) 14 Výboru ministrů členským státům ohledně všeobecných veřejných služeb týkajících se nových komunikačních a informačních služeb : (Přijato Výborem ministrů 9. září 1999 na 678. zasedání ministerských zástupců.) [online]. [cit. 2009-04-04]. Dostupný z WWW: .

[9] DOUGIAMAS, Martin, et al. Internetová prezentace projektu Moodle [online]. [1999] , This page was last modified on 5 May 2009, at 18:27 [cit. 2009-06-01]. Dostupný z WWW: .

[10] DRESSLER, Miroslav Programovací jazyky GNU : volně šiřitelná programátorská prostředí : FORTRAN, jazyk C, Pascal, GRX, DJGPP, RHIDE, RSX, VESA, EMX, MAKE. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1998. 225s. ISBN: 80-7226-070-7.

[11] Free Software Foundation. Free Software Directory [online]. 2000-2009 [cit. 2009-06- 09]. Dostupný z WWW: .

[12] GAGNÉ, Marcel Přejděte na Linux : dejte sbohem modré obrazovce!. Praha : SoftPress, c2004. 376 s. :. ISBN: 80-86497-73-9.

84

[13] GIMP - The GNU Image Manipulation Program [online]. 2001-2009 , [cit. 2009-06- 05]. Dostupný z WWW: .

[14] Glasgowská deklarace o knihovnách, informačních službách a intelektuální svobodě [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2009-04-04]. Dostupný z WWW: < http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/IFLAglas.htm>

[15] HOŠKOVÁ, Kateřina. Tagging. Wiki Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU [online]. 2008 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: < http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Tagging>.

[16] Ikaros, redakce. Představení nové verze SFX - link server SFX verze 3 (Jiří Pavlík). Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 5/2 [cit. 2009-03-24]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik1916. ISSN 1212-5075.

[17] Inkscape. Kreslete svobodně. [online]. 2009 [cit. 2009-06-06]. Dostupný z WWW: .

[18] JELÍNEK, Lukáš. Jádro systému Linux : kompletní průvodce programátora . 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 686 s. ISBN 978-80-251-2084-2.

[19] JENÍČKOVÁ, Michaela. Nástroje pro správu přístupu k EIZ: Současná situace v ČR. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2007. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Silvie Presová, DiS.

[20] KLOUČKOVÁ, Zdenka, MACHALOVÁ, Linda. Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2003 : sborník příspěvků. 1. vyd. Praha : Státní technická knihovna, 2003. 88 s.

[21] Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Výroční zpráva Knihovny Jiřího Mahena v Brně 2007 [online]. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: < http://www.kjm.cz/pdf/VYROCNI_ZPRAVA_2007.pdf>.

[22] Knihovna města Hradce Králové. Šablona webu pro malé knihovny [online]. [2006] , Poslední aktualizace provedena: 11/06/2009 13:49:11 [cit. 2009-05-26]. Dostupný z WWW: .

[23] Lhoták, Martin. Digitalizace v českých zemích. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 12 [cit. 2009-03-06]. Dostupný na World Wide Web: < http://www.ikaros.cz/node/2053>. URN-NBN:cz-ik2053. ISSN 1212-5075.

[24] Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky [online]. Praha : 31. 3. 2005 [cit. 2009-04-04]. Dostupný z WWW: .

85 [25] Moravská zemská knihovna v Brně. Internetová prezentace Moravské zemské knihovny v Brně [online]. [2005] [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: .

[26] Mozill Europe. Mozill Europe [online]. [1999] [cit. 2009-06-14]. Dostupný z WWW: .

[27] Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. NIPOS homepage [online]. 2009 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: .

[28] Národní knihovna České republiky. Portálu KNIHOVNY.CZ [online]. 2008-2009 [cit. 2009-05-26]. Dostupný z WWW: .

[29] Národní knihovna ČR . Informační portál Jednotné informační brány : Charakteristika nástroje SFX a princip fungování [online]. 2001-2009 [cit. 2006-05- 01]. Dostupný z WWW: .

[30] NECHVÁTAL, Jiří. Volně šiřitelné programy : výběr pro knihovny [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2003 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: .

[31] Občanské sdružení internet pro všechny. Internet pro všechny [online]. 2002-2007 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801- 1160.

[32] LAPÁČEK, Jiří. OpenOffice.org : podrobná uživatelská příručka. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2004. 320 s. ISBN: 80-251-0360-9

[33] LEE, James, WARE , Brent. Open Source - vývoj webových aplikací : Linux, Apache, MySQL, Perl a PHP . 1. vyd. Praha : Mobil Media, 2003. 448 s. ISBN 80- 86593-43-6.

[34] PAVLOV, Igor . 7-Zip [online]. 2009 [cit. 2009-06-06]. Dostupný z WWW: .

[35] POKORNÝ, Pavel. Blender : naučte se 3D grafiku . 1. vyd. Praha : BEN - technická literatura, 2006. 247 s. ISBN 80-7300-203-5.

[36] PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha : Portál, 2008. 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7.

[37] SourceForge. Internetová prezentace programu Sodipodi [online]. 1999-2009 [cit. 2008-06-16]. Dostupný z WWW: .

[38] Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Licencování digitálních zdrojů : Jak se vyhnout právním léčkám?. Aktuality SKIP [online]. 2000 [cit. 2009-04-26]. Dostupný z WWW: .

[39] Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Služby veřejných knihoven : Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha : [s.n.], 2002. 127 s. Aktuality SKIP; sv.

86 20. Dostupný z WWW: . ISBN 80- 85851-14-8.

[40] Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Služby veřejných knihoven : Směrnice pracovníků 2002. Praha : [s.n.], 2002. Dostupný z WWW: . Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách 1994, s. 79-81.

[41] ŠŤĚDROŇ, Bohumír, Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru. 1. vyd.. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3047-9

[42] The Pidgin developers. Pidgin [online]. [1999] [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: .

[43] The Scribus Team. Scribus Open Source Desktop Publishing [online]. [2008] [cit. 2009-06-14]. Dostupný z WWW: .

[44] TŮMA, Pavel. Freeware : jak zdarma vybavit počítač softwarem . 1. vyd. Praha : Grada, 2006. 264 s. ISBN 80-247-1332-2.

[45] VITOVSKÝ, Antonín. Moderní slovník softwaru : výkladový anglicko-český a česko- anglický . 1. vyd. Praha : AV Software, 2006. 588 s. ISBN 80-901428-8-5.

[46] VYBÍRAL, Josef. GIMP : praktická uživatelská příručka . 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 223 s. ISBN 978-80-251-1945-7.

[47] ZANDL, Patrick. Bezdrátové sítě WiFi : Praktický průvodce. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. 190 s. ISBN 80-7226-632-2.

[48] Zákon č. 121 ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 36, s. 1658-1685.

[49] Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s. 2683-2688.

[50] ŽEMLIČKA, Martin. Základní výbava počítače : 21 nejlepších freewarových programů. Vyd. 1.. Brno : Computer Press, 2007. 254 s. ISBN: 978-80-251-1806-1

87