Komparativní Analýza Švýcarské Lidové Strany a Norské Pokrokové Strany
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Evropská studia Komparativní analýza Švýcarské lidové strany a norské Pokrokové strany Bakalářská práce Jiří Novotný Vedoucí práce: doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. UČO: 274417 Obor: Evropská studia - Bezpečnostní a strategická studia Imatrikulační ročník: 2007 Brno, 2010 Prohlašuji, ţe jsem práci vypracoval samostatně, pouze s pouţitím pramenů, které jsou uvedeny v seznamu pouţitých zdrojů a literatury. ………………………… 23. 4. 2010 Jiří Novotný 2 Chtěl bych touto cestou poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, doc. PhDr. Vítu Hlouškovi, Ph.D. za cenné rady a komentáře, které mi poskytl v průběhu konzultací a za jeho čas, který mi věnoval. 3 Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 5 2. Vymezení pojmů .................................................................................................................... 6 3. Vymezení konceptu krajní pravice ......................................................................................... 8 4. Vznik a vývoj stran .............................................................................................................. 10 4.1 Vznik a vývoj norské Pokroková strana ......................................................................... 10 4.2 Vznik a vývoj Švýcarské lidové strany .......................................................................... 12 5. Volební úspěchy a populismus ............................................................................................. 13 5.1 Norská Pokroková strana ............................................................................................... 14 5.2 Švýcarská lidová strana .................................................................................................. 16 5.3 Srovnání ......................................................................................................................... 18 6. Nacionalismus, otázka evropské integrace a postoje k mezinárodním vztahům ................. 19 6.1 Norská Pokroková strana ............................................................................................... 19 6.2 Švýcarská lidová strana .................................................................................................. 20 6.3 Srovnání ......................................................................................................................... 21 7. Ekonomika a šovinistické sociální zabezpečení ................................................................... 22 7.1 Norská Pokroková strana ............................................................................................... 22 7.2 Švýcarská lidová strana .................................................................................................. 23 7.3 Srovnání ......................................................................................................................... 24 8. Důraz na silný stát, zákon a pořádek .................................................................................... 24 8.1 Norská Pokroková strana ............................................................................................... 25 8.2 Švýcarská lidová strana .................................................................................................. 25 8.3 Srovnání ......................................................................................................................... 26 9. Xenofobie, rasismus a postoj k imigrantům ......................................................................... 26 9.1 Norská Pokroková strana ............................................................................................... 26 9.2 Švýcarská lidová strana .................................................................................................. 28 9.3 Srovnání ......................................................................................................................... 29 10. Antisystémový postoj ......................................................................................................... 30 10.1 Norská Strana pokroku ................................................................................................. 30 10.2 Švýcarská lidová strana ................................................................................................ 31 10.3 Srovnání ....................................................................................................................... 32 11. Závěr ................................................................................................................................... 33 12. Pouţité zdroje a literatura ................................................................................................... 36 12.1 Primární zdroje ............................................................................................................. 36 12.2 Sekundární literatura .................................................................................................... 38 4 1. Úvod Krajní pravice je v současné době poměrně často diskutovaným pojmem jak v oblasti odborné politologické veřejnosti, tak také mezi širší veřejností. Fenomén krajní pravice a zájem o něj ve střední Evropě se začal více rozšiřovat aţ v 90. letech, a proto, i kdyţ je jiţ částečně prozkoumán, stále ještě můţeme najít určité mezery v různých oblastech jeho výzkumu. Ve své práci se proto budu zabývat tímto fenoménem na úrovni dvou konkrétních politických stran dvou různých evropských zemí a jejich komparací. Ač by se mohlo zdát, ţe srovnání dvou stran, ze dvou zemí s rozlišnou historickou a politickou tradicí, bude poněkud obtíţné, lze podle názoru autora říct, ţe srovnávané státy, tj. Švýcarsko a Norsko, respektive jejich strany a stranické systémy, toho mají poměrně mnoho společného. Stěţejní částí práce proto bude zařazení Švýcarské lidové strany a norské Strany pokroku do jiţ existujících konceptů pro stanovení příslušnosti ke stranické rodině. Cílem práce je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: „Patří Švýcarská lidová strana a norská Strana pokroku mezi rodinu stran krajně pravicových?“ Hlavní metodou výzkumu proto bude zařazení do konceptů, z jejichţ autorů lze například jmenovat: Muddeho, Betze, Kopečka, Mareše, Fialu, Strmisku a další, přičemţ součástí bude komparace obou politických stran. Jako primární podklady pro analýzu poslouţí programová prohlášení, předvolební programy, manifesty, webové stránky, chování a vystupování členů stran a vystupování stran jako celku. Práce bude také vyuţívat sekundárních zdrojů, které jiţ byly v oblasti výzkumu těchto stran napsány. Důleţitým zdrojem informací budou také novinové články, které zachycovaly či zachycují aktuální dění v jednotlivých stranách. Součástí práce je také popis vzniku a vývoje stran s důkladnějším zaměřením na vývoj od devadesátých let, bez kterého by nebylo moţné představit tyto strany komplexně. 5 2. Vymezení pojmů Důleţitou součástí této práce je vymezení základních pojmů, se kterými práce bude pracovat, aby nemohlo dojít k záměnám významů. Prvním z pojmů, které je pro účely této práce nutné definovat, je pojem stranická rodina, který někteří politologové povaţují za poměrně vágní. Dle Muddeho vděčí pojem stranická rodina častému uţívání právě své vágnosti a ne příliš striktně definovanému rámci. Mudde jmenuje několik základních přístupů v definici stranické rodiny, z nichţ je asi nejznámější klasické Rokkanovo a von Beymeho pojetí. Von Beymeho klasifikace, která rozlišuje devět stranických rodin1 a která je postavena na dvou základních kritériích, tj. na jménu strany a voličské percepci programu a ideologické pozici strany (Beyme 1985: 3), ovšem pro tuto práci není nejvhodnější, protoţe ideově-programová orientace vypovídá mnohem více o tom, čím by strany chtěly být, neţ čím ve skutečnosti jsou. A dále je problematické, ţe toto rozdělení vůbec nevypovídá o tom, jakým způsobem se budou strany chovat, pokud se dostanou k vládní moci. (Kopeček 2006: 21) Pokud ovšem k těmto základním stranickým rodinám připojíme Muddeho koncepci stanovení stranické ideologie, která vyuţívá mimo primárních dokumentů stran také sekundární zdroje, na jejichţ základě pak stranu ke stranické rodině přiřadíme, je podle mého názoru tento koncept pro tuto práci vyuţitelný. Zajímavým příspěvkem, který se pokusím v práci zohlednit, je článek Petra Fialy a Maxmiliána Strmisky, v němţ je poměrně podstatný pro tuto práci čtvrtý bod, ve kterém je rozebrán moţný posun ve stranické ideologii během určité doby - tzn. můţe dojít i k přesunu strany z jedné stranické rodiny do jiné, a proto je nutné rozlišovat stranickou ideologii a příslušnost v jednotlivých historicko-politických horizontech. (Fiala, Strmiska 2001) Z tohoto důvodu je součástí této práce také popis vývoje jednotlivých stran, na němţ se pokusím ukázat případný přechod mezi jednotlivými stranickými rodinami. Dalším z pojmů, které je nutné definovat, je populismus. Dle většiny výkladových slovníků (například Cambridge Advanced Learner's Dictionary)2 lze slovo populismus definovat jako politickou aktivitu za účelem získání co největšího mnoţství voličů na základě rétoriky postavené na kritice současné vládnoucí elity a neřešených sociálních problémů. S určitou formou populismu v politice se můţeme velmi často setkat i v případě běţných stran typu catch-all. V této práci jde ovšem o rozlišení případů, kdy je moţné říct, ţe 1 1. liberální a radikální