Katedra psychologie FSS

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN Ě FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie

Diplomová práce (obor psychologie) MANIPULATIVNÍ TECHNIKY SCIENTOLOGICKÉ CÍRKVE

Vypracoval: Ji ří Steinbauer

Vedoucí práce: doc. PhDr. Zbyn ěk Vybíral, Ph.D.

Brno 2007

Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatn ě, a že jsem všechny v ědom ě použité informa ční zdroje uvedl v seznamu literatury.

2

Děkuji doc. PhDr. Zby ňkovi Vybíralovi, Ph.D. za odborné vedení práce.

3 Obsah

1 Úvod...... 5 2 Sekty ...... 7 2.1 Definice sekty ...... 7 2.2 Znaky sekty...... 10 3 Scientologie, respektive Dianetika ...... 17 3.1 Základní principy Scientologie...... 18 3.1.1 Oficiální p ředstavení Scientologické církve podle oficiálního webu:...... 18 3.1.2 Popis princip ů Scientologie dle nezávislých zdroj ů ...... 18 3.1.3 Auditing ...... 19 3.2 Charakteristika Scientologie...... 21 3.2.1 Oficiální popis scientologického náboženství ...... 21 3.2.2 Charakteristika Scienotlogické církve dle nezávislých odborník ů ...... 22 3.2.3 Most ke svobod ě ...... 24 4 Manipulace-manipulativní techniky ...... 25 4.1 Kritéria zhoubných kult ů ...... 26 5 Výzkumná část...... 30 5.1 Výzkumný soubor...... 30 5.2 Metoda sb ěru dat...... 31 5.3 Zpracování a analýza dat ...... 32 5.3.1 Tématická analýza ...... 32 5.3.2 Kategoriální systém ...... 32 5.4 Analýza a interpretace ...... 33 5.4.1 Kategorie manipulativního chování z tématické analýzy...... 33 5.4.2 Podrobné analýzy rozhovor ů ...... 42 6 Diskuze výsledk ů...... 78 7 Záv ěr ...... 82 Seznam literatury ...... 83 Seznam p říloh ...... 86

4 1 Úvod

Neupisovat se žádné filozofické škole, žádnou vyslovitelnou pravdu nepovažovat za výlu čnou a jedinou, být pánem svých myšlenek; Učit se ú činn ě ze všeho minulého, naslouchat sou časník ům, být otev řen všem možnostem. Karl Jaspers

Po státním p řevratu roku 1989, kdy došlo k celkové demokratizaci a zejména po roce 1991, kdy vstoupil v platnost zákon č.308 sbírky zákon ů o svobod ě náboženské víry a postavení církví a náboženských spole čností, došlo k nár ůstu po čtu všech náboženských skupin. Vedle církví tradi čních sem p řišly nebo byly založeny náboženské skupiny nové – tzv. Nová náboženská hnutí. Všechny tyto skupiny zaznamenaly prudký rozvoj, který odpovídá podmínkám soudobé spole čnosti, kdy vedle sebe pluralitn ě p ůsobí zavedené tradi ční církve a nov ě se formující náboženské skupiny. Otev řela se ale také možnost nezaujat ě náboženské trendy v České republice zkoumat a porovnávat je s náboženskými fenomény v jiných spole čnostech.(Lužný, 1997, s.11) Výzkum p ůsobení náboženských hnutí vnímá Lužný jako „naléhavou výzvu“ už vzhledem k „bou řlivým polemikám“ jak mezi ve řejností tak v akademické obci. Scientologická církev mezi nová náboženská hnutí bezpochyby pat ří a o její kontroverzi se zmi ňuje řada autor ů (Vágnerová (1999), R ůži čka (2001), Porterfield (1997), Giddens (2001), Hassan (1994) a další.

O manipulaci jsem se za čal zajímat v prvním ro čníku studia. Byla nám tehdy představena kniha Manipulativní nátlak, aneb pro č tak snadno uposlechneme druhé od amerického marketingového experta Douglase Rushkoffa (2001). Zaujalo mne, jakým zp ůsobem reflektuje manipulace, kterým jsme vystavováni každý den a jak je schopen o nich pojednávat. Sv ět sekt m ě zajímal již dlouho p ředtím. Přesto jsem m ěl o nich spoustu informací zkreslených. Paradoxem je, že informace, které jsem získával p řevážn ě z populárních zdroj ů, vytvá řely o sektách p řív ětiv ější obraz reality, než je skute čnost taková, jak ji vnímám dnes. To reflektuje Steven Hassan (1994), který tvrdí, že nebezpe čnost

5 manipulace - sektá řské zejména - máme tendenci podce ňovat, protože pýcha homo sapiens nep řipouští možnost, že by člov ěk rozumný mohl být takto zneužit. Původn ě jsem plánoval napsat práci o manipulativních technikách sekt obecn ě. Práce, která by se snažila popsat sekty p ůsobící v České republice obecn ě, by však byla p říliš obecná a nedovolovala by prozkoumat problematiku do hloubky.

Proto jsem si ve spolupráci s vedoucím mé diplomové práce vybral jednu skupinu, kterou jsem se kvalitativn ě pokusil zanalyzovat - Scientologickou církev. Ta m ě fascinovala svým systémem, který je mezi skupinami považovanými za sekty naprosto unikátní. Je u ní kombinován rozsáhlý „pseudov ědecký“ systém, zahrnující mimo jiné i lé čivé přístupy nazývané auditing, obsahov ě nejblíže psychoterapii. Autorem systému je zakladatel sekty – církve Lafaytte Ron Hubbard, jenž zárove ň vytvo řil a popsal spirituální ideologii a církevní život. Tím v sob ě spojuje dva základní proudy podle Hassanovy typologie sekt(1994)– náboženský a psychoterapeuticko-výchovný. Navíc tato církev dokázala p řitáhnout řadu tak zvaných celebrit, což může motivovat širokou škálu lidí. Cílem práce je zjistit, jaké Scientologická církev používá manipulativní techniky a jakým zp ůsobem je aplikuje. To se pokusím provést analýzou dat, která nasbírám rozhovory se členy Scientologické církve. Identifikovat manipulativní techniky podle kritérií, která postuloval Lifton (1987).

6 2 Sekty

Nutkavé hledání jistoty není výrazem opravdové víry, ale má ko řen v pot řeb ě p řemoci nesnesitelnou pochybnost. Erich Fromm

Jak vyplývá z dat Českého statistického ú řadu (1991,2001), obliba skupin rozvíjejících spiritualitu roste, p řestože v absolutních číslech se Česká republika stává stále více ateistickým národem, než jakým byla kdykoli v historii. Mezi nov ě vznikajícími náboženskými hnutími jsou ve velké mí ře zastoupeny i skupiny, jejichž motivy a vzorce chování nejsou spole čností akceptovány. N ěkteré jsou dokonce hodnoceny jako manipulativní a psychickému a fyzickému zdraví člov ěka nebezpe čné - sekty. Samotný fakt, že existuje již 12 let Spole čnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí a jejich poradna, sv ědčí o legitimnosti vědeckého zájmu o sektá řskou problematiku.

Jak uvádí Zden ěk Vojtíšek (1998), kvalitní náboženská spole čnost své následovníky vede dál k rozší ření obzor ů, k p řijímání podn ětů z vn ějšku, k promýšlení souvislostí, sebereflexi, k dosp ělé a odpov ědné ví ře. Sekta má naopak zájem na tom, aby její členové zůstali „d ětmi“, a to jak ve smyslu duševní, tak duchovní zralosti, nebo ť d ětská mentalita je pro ni z hlediska ovládání nejvýhodn ější.

2.1 Definice sekty

„Sekta je produkt mocenského prost ředí, ve kterém vzniká - chápe se jako jediný nositel jediné pravdy a odtud čerpá p řesv ědčení o své jedine čnosti a výlu čnosti. Její další vývoj (pokud k n ěmu dojde) sm ěř uje k ustavení podobné mocenské kontroly, proti které svým vznikem protestovala.“ (Lužný, 1997, s.122)

Samotné slovo sekta nepochází, jak je n ěkdy chybn ě zmi ňováno, z latinského secare (odd ělovat) nýbrž z taktéž latinského sequi – následovat (Merriam-Webster's Collegiate® Dictionary, Eleventh Edition, 2003). „Stejn ě jako v jiných oblastech sociáln ě v ědního výzkumu p řináší užívání pojm ů sekta a církev řadu problém ů. Ty plynou z prostého faktu, že sociální v ědy používají k popisu

7 lidského chování jazyka, kterého lidé užívají v komunikaci, tedy jazyka, který nese významy dané kulturní tradicí. Proto je zapot řebí vždy chápat užívané pojmy v kontextu konkrétní rozpravy. V našem p řípad ě to znamená odlišovat snahu o nehodnotící vymezení pojm ů sekta a církve, jak je tomu v religionistice a sociologii náboženství (které používají tyto pojmy k ozna čení typ ů náboženských organizací), od teologického pojetí (které chápe církev jako viditelné T ělo Kristovo a sekty jako odpadlíky od církve). Ještě další rovinu pak tvo ří používání výrazu sekta jako nástroje ke kritice p ůsobení n ěkterých skupin (kdy ur čujícím znakem sekty je údajná nebezpe čná uzav řenost ur čité skupiny).“ (Lužný, 1997, s.119) Z porovnání r ůzných pramen ů však plyne, že ohledn ě definice sekty mají auto ři v zásad ě podobné názory, které se liší v detailech. V anglosaské literatu ře je slovo sekta zam ěň ováno slovem Cult (Štampach, 1998). Vzhledem k tomu, že anglosaská literatura byla klí čovým zdrojem práce, budu používat i tento pojem v české transkripci (kult). V sociologii existují názorové proudy, které vymezují sektu a kult podle r ůzných kritérií. Pro pot řeby psychologické práce považuji za ideální vymezit sektu jako typologickou dichotomii proti církvi, kterou z religionistiky p řinesl do sociálních v ěd Max Weber. „Zmín ěné kategorie Weber rozpracoval jako ideální typy, tedy jako abstraktní teoretické konstrukty, které vznikly vyhrocením jediného nebo n ěkolika typických znak ů. Ideální typ spojuje ur čité vztahy a procesy do vnit řně nerozporné konstrukce, která není totožná s konkrétní historickou skute čností. Jeho význam spo čívá v tom, že umož ňuje empiricky specifickou souvislost mezi jevy typologicky znázornit a lépe pochopit. Tím, že ideální typ není ur čen k hodnocení a že si nenárokuje empirickou platnost, stává se metodologickým nástrojem snahy o nehodnotící uchopení sociální reality a úsilí o odd ělení v ědy od víry.“ (Lužný, 1997) Kay M. Porterfield (1997) ve své knize O sektách píše:

„Sekty, a ť už na své členy p ůsobí kladn ě či zhoubn ě, musí mít t ři základní vlastnosti: žijícího, charismatického v ůdce, který je p řesv ědčen o své nadlidské moudrosti, autoritá řskou mocenskou strukturu, nem ěnné zákony“. Porterfield (1997)

Podobným zp ůsobem definuje kult i Gale Encyclopedia of Psychology (2001): „Vysoce organizovaná skupina vedená dynamickým v ůdcem, který uplat ňuje silnou kontrolu. Kult je strukturovaná skupina, v ětšinou tvo řena členy, kte ří jsou bezpodmíne čně loajální k dynamickému v ůdci. V ůdce kultu v ětšinou rozhoduje o všem – pokud ne ve všech aspektech života, často trvá na tom, aby jeho následovníci p řetrhali všechny vazby se sv ětem

8 mimo kult. Takové skupiny o sob ě často uvažují jako o náboženství, ale existují i kulty jiných typ ů.“

Nepovažuji spolu s ostatními českými citovanými autory za klíčové, jestli v ůdce žije, či je nahrazen ideologií. Mnohem v ětší prostor pro aplikaci pojmu vytvo řil Odillo Štampach:

„Sektá řství se n ěkdy charakterizuje jako náboženský totalitarismus. N ěkdy se dopl ňují další znaky, které s autoritá řstvím úzce souvisejí, nap ř. fundamentalismus vzhledem k naukám či text ům, uzav řenost v ůč i okolí a selekce informací. Má-li tato charakteristika vystihnout všechny p řípady, není vhodné po čet znak ů p říliš rozši řovat (a tím zužovat rozsah pojmu).“ Štampach (1998)

Pro pot řeby této práce nejvíce vyhovovaly definice Zde ňka Vojtíška (1998). Jeho rozvitá teorie kritérií sektá řských rys ů skupin je zřejm ě nejkomplexn ější dostupnou deskripcí. Základním kritériem sektá řství je podle Vojtíška kvalita. „Kvalitou zde není mín ěna míra pravdivosti toho, co tyto skupiny hlásají a čemu jejich následovníci v ěř í. Otázka pravdivosti je natolik úzce spjata s osobní vírou či nevírou toho, kdo by se o takové hodnocení pokoušel, že je tém ěř vylou čené stanovit v tomto sm ěru objektivní kritéria.“ (Vojtíšek, 1998, s.19) Nemám zde na mysli ani kvalitu víry ve smyslu její opravdovosti, up římnosti či stupn ě nasazení v její prosp ěch. Tyto vlastnosti jist ě velmi mnoho sv ědčí o kvalitách p říslušníka té či oné náboženské skupiny, naprosto nic ovšem nevypovídají o skupin ě samé. Pokouším-li se zacházet s pojmem kvality, činím to pouze ve smyslu otázky, jak se ta která náboženská skupina chová k svým jednotlivým p říslušníkům. „Pokud jsou tito p říslušníci oklamáváni, manipulováni, citov ě vydíráni, vedeni k nekritické poslušnosti a k závislosti, která v extrémních p řípadech m ůže znamenat až ohrožení jejich zdraví či života, považuje se za spole čensky nutné ozna čit takové náboženské skupiny za málo kvalitní a varovat p řed nimi.“(Vojtíšek, 1998, s.19)

Ty skupiny, které jsou kv ůli svému jednání v ůč i jednotlivc ům vid ěny jako škodlivé, nebezpe čné či zneužívající své p říslušníky, bývají ozna čovány slovem „sekty“. Typickým příkladem sektářských skupin, kde není t řeba se rozpakovat s názvem sekta jsou podle Vojtíška (1998) Scientologická církev, Církev sjednocení, Rodina, Imanuelité, následovníci Bhagwana Rajneeshe a Náboženská spole čnost Sv ědkové Jehovovi. Jako sektu Scientologickou církev ozna čuje také zcela automaticky Giddens (2001, s.522).

9

2.2 Znaky sekty

Na sektách bývá často na první pohled vid ět, že v nich nevládne atmosféra svobodného myšlení. Její členové komunikují a vystupují jenom v rámci úzkých mantinel ů jim vymezených. Pokusy tyto mantinely p řekro čit bývají vnímány jako útok. Jejich chování je však deklarováno jako svobodné a d ůležité je, že členové sami se tak mnohdy cítí. To typicky rezonuje s touhami a pot řebami mládeže. Pro období mládí je přízna čná touha po svobod ě a autonomii. Úsp ěchu u mládeže m ůže sekta snáze dosáhnout i díky tomu, že mládež v tomto období často svou novou svobodu a novou referen ční skupinu teprve vymezuje poté, co se zbavila dosavadních.

Příčinou absence svobodného myšlení a jednání je zpravidla dominantní a silná autorita. Ta je p ředstavována V ůdcem, zakladatelem, mesiášem a podobn ě. Jeho názory, příkazy a rozhodnutí mají nezpochybnitelnou váhu. Dokonce i v oblastech, které se v ěrouky dané skupiny v ůbec netýkají. „Při posuzování pravdivosti nové informace se člen sekty daleko spíše ptá, odkud tato informace p řichází (zda se jedná o zdroj, který sekta schvaluje), než co tato informace obsahuje.“(Vojtíšek, 1998, s.20) Zvykem bývá „lustrace“ médií a knih, se kterými m ůže p řijít člen sekty do styku. Takové zdroje, které neschválili ti, kte ří stojí alespo ň o málo výše v hierarchii, jsou zakazovány, nebo minimáln ě nedoporu čovány. Takovýto systém vede k tuhému centralismu, který obvykle vylu čuje jakékoli spontánní aktivity. Takovéto praktiky bývají ovšem vnímány nikoli jako omezování, nýbrž jako přebírání b řemene rozhodování a odpov ědnosti za negativní rozhodnutí. Odpov ědnost a rozhodování nese V ůdce a po b ěžném členovi pak za to žádá pouze poslušnost, která je z náboženských d ůvod ů nezpochybnitelná. U čení sekty, propojené se silnou autoritou, je jednoduché, propracované a zdánliv ě logické. Duchovn ě tápajícího člov ěka naplní a uspokojí v mnoha ohledech. Krom ě vy řešení existenciálních otázek mu dá smysluplnou náplň prožívání času ve služb ě organizaci. Výjimkou není ani sugerování základních prvk ů víry v hypnotických či extatických stavech, které jsou pochopiteln ě t ěžko napadnutelné zvn ějšku, protože na stran ě člena skupiny stojí vždy argument osobního prožitku a podobn ě. „Silná autorita na druhou stranu umožní členu sekty zažívat pocit moci a d ůležitosti . Bývá pro n ěho lákavé p říslušet k organizaci, která d říve či pozd ěji bude vládnout nad tímto

10 sv ětem a která si už nyní činí nárok na vlastnictví klí če k řešení všech jeho problém ů. I když tento člen zatím trpí od lidí vn ě organizace nepochopením, je mu jasné, že jejich nev ědomost je pouze do časná a že jeho organizaci i jemu samotnému jist ě nakonec dají za pravdu.“ (Vojtíšek, 1998, s.21) Z těchto d ůvod ů nebývá pot řeba bezvýhradnou poslušnost p římo vynucovat. Tím, že se implicitn ě p ředpokládá, se stává motiva čním prvkem k získání uznání a p řijetí skupiny – typický klí čový faktor pro člov ěka psychosociáln ě frustrovaného. Toto bývá pro členy nejvyšší odm ěnou, proto tito lidé dodržují poslušnost rádi a oddan ě. Takový nenápadný a nevnímaný tlak je daleko ú činn ější než p římé vynucování kázn ě a navíc druhou alternativou je pouze odchod ze skupiny. To však často nebývá tém ěř možné. V této souvislosti je možno hovo řit o silné závislosti. Základním kamenem takovéto závislosti jsou emoce .

„Pro tento druh skupin se člov ěk z řídka rozhoduje na základ ě rozumové úvahy, ale daleko spíše v nad ěji na uspokojení (t řeba nep řiznaných) citových a sociálních pot řeb. Již p ři jeho získání pro skupiny hrály city pravd ěpodobn ě rozhodující úlohu - byl obklopen lidmi, kte ří ho oce ňovali, dávali mu najevo svou lásku, p řesv ědčili ho o bezproblémovosti vztah ů mezi sebou a vzbudili v n ěm touhu mezi n ě pat řit. Pokud toto tzv. bombardování láskou probíhalo v dostate čné intenzit ě, nakonec rád p řijal za své vše, co mu spln ění této touhy umožnilo. Opustit po tomto procesu skupinu by pak znamenalo ztrátu této možná nejd ůležit ější oblasti jeho citového života.“ (Vojtíšek, 1998, s.21)

Prvek bombardování láskou je velmi p řitažlivý zejména pro mladé, kte ří ve svém ve svém citovém zázemí – nap říklad rodin ě – citov ě strádali a zažívali tak citovou frustraci. Při náboru do sekty bývají často využívány marketingové techniky psychické manipulace. Příkladn ě je to vytvo ření atmosféry „neopakovatelné“ šance, kterou se rozhodn ě vyplatí využít. V euforii „výhodného“ obchodu a ve spole čnosti milých, p řátelských lidí člov ěk rychle ztrácí soudnost. Dále následuje plné pokrytí volného času náro čnými aktivitami, aby nový člen nem ěl p říležitost si svou novou situaci z odstupu promyslet. Velký tlak také vyvíjí skupina pokro čilých člen ů, jejichž vzorce chování si mohou adepti na členství v sekt ě osvojovat a identifikovat se s nimi. Celá procedura pak je završena slavnostním p řijetím – ceremoniálem – do skupiny. Toto své rozhodnutí vnímá nový člen jako naprosto svobodné a skupina samotná jej v tom pochopiteln ě utvrzuje. Atraktivní je jist ě i samotný prvek ritualizace t ěchto úkon ů. Jak jsem psal výše, dnešní tak zvan ě civilizovaný sv ět od mystiky a rituál ů spíše upouští. Prvky tajemna a mystiky jsou ale od pradávna lákavé pro všechny.

11

Logicky množství nových aktivit za čne nárokovat i čas doposud vyhrazený pro jiné činnosti – r ůzné koní čky, sporty, či p řátele. To je implicitn ě kalkulovaný obsah a d ůležitý moment života v sekt ě. P řetrháním vazeb s vn ějšími aktivitami mimo sektu p řichází člen o sociální zázemí, do kterého by se mohl potenciáln ě vrátit. To je d ůležitý moment p řechodu do plného nasazení, ze kterého se slevuje jen velmi obtížn ě. Každá zm ěna pracovního tempa je totiž hodnocena zp ětnou vazbou ve form ě chování ostatních člen ů a vedení. Touha člena po zahrnování láskou, obdivem a úctou, kterého se mu dostávalo na za čátku, ho vede do vyšších výkon ů a dalších povinností. Tento mechanismus p řipomíná podmíne čnou lásku

Často sice nadrámcové aktivity nejsou povinné, ale člen ům je nazna čeno, že neú čast by byla ochuzením nejen pro n ěj, ale zejména pro nové vztahy s novými p řáteli. Tímto se aktivity, které se zpo čátku zdály jako inspirující a zábavné, stávají spíše povinností a službou kv ůli dalším nov ě p říchozím. Mezi výkonem člena, jeho duchovním r ůstem a zasv ěcením existuje p římý kauzální vztah. Postupem času se díky tomu p řem ění duchovní nápl ň v tenzi spojenou s pocitem viny. Člov ěk se cítí osobn ě zodpov ědný za všechny nezdary osobní i skupinové. Hledá odpušt ění (sekty), pro které je ochoten mnoho ud ělat.

„Dynamika skupiny často nedovoluje jakýkoli problém si ani p řiznat (zvláš ť destruktivní to m ůže být ve skupinách hlásajících pozitivní myšlení). Pokud se problém stane zřejmým, „ordinuje se“ pouze více četby posvátných text ů, více poslechu motiva čních kazet, více modliteb či meditace, v ětší objem práce pro sektu, v ětší oddanost apod. Nejv ětším zatížením vinou a totální životní prohrou by bylo sektu opustit. K tomu ovšem nalézají sílu jen lidé mimo řádn ě silní nebo mimo řádn ě zoufalí.“(Vojtíšek, 1998, s. 22)

Jedinou motivací člena sekty ovšem nejsou jen pozitivní city. Systematicky je v něm budován pocit strachu.

„Sekty cílev ědom ě a trp ěliv ě budují ve svých členech p ředstavu nebezpe čného nep řítele (m ůže jím být nap ř. vláda, psychiat ři, komunismus, „systém“ tohoto sv ěta apod.), který sektu neustále pronásleduje a p řed nímž je nutno mít strach . Pocit strachu a ohrožení bývá vyvoláván i pravdivými, ale nez řídka jednostrann ě interpretovanými informacemi o katastrofách, sv ětové ekologii, ekonomice či jiných globálních problémech. Podobn ě se

12 hovo ří i o otázkách, které trápí (p řinejmenším) západní civilizaci - rozpadu tradi čního chápání rodiny a autority, o kriminalit ě, rasismu a dalších.“(Vojtíšek, 1998, s.23)

Tyto obavy pomáhají kreslit černobílý obraz, v n ěmž se vše dobré nachází ve „sv ětě“ sekty a vše zlé, zkažené, povrchní, podléhající zkáze či finální globální katastrof ě ve sv ětě mimo tuto skupinu. Podobn ě to funguje i časov ě. P řed p říchodem do sekty bylo vše špatné, nebo aspo ň nedosta čující - nesprávné. Po p říchodu se rázem vše zm ěnilo ve skv ělé. D ůraz je kladen na p řekra čování hranice my versus oni a opušt ění skupiny je vnímáno jako vydání do nep řátelského sv ěta. Toto je také podle Liftona (1984) „existen ční provizorium“ - jedno z osmi totalitních kritérií, která uvádím v kapitole 3.

S černobílým vid ěním sv ěta souvisí i pro sekty charakteristická výlu čnost. V členech je budován pocit výjime čnosti a nad řazenosti , která je postavena bu ďto na zvláštním a jedine čném poznání, které se jim dostalo anebo na poslání, k němuž byli vyvoleni. Zajímavý je také prvek periodizace d ějin, který n ěkteré sekty využívají. Ocitáme se v poslední nebo jinak vrcholné fázi d ějin, kdy práv ě členové sekty mají tu výlu čnost být u toho coby zasv ěcení a oproti ostatním nev ědomým získávají výsadní postavení. Opustit pak takové spole čenství znamená zradit všechno lepší v sob ě samém.

„Odchod ze sekty není lehký i kv ůli množství investovaného času, prost ředk ů či ob ětí, které taková organizace od svých člen ů vyžaduje. Tím, že kontroluje prakticky celý život svých následovník ů, p řivádí je taková skupina do množství situací, kdy se pro ni angažují. Míra tohoto angažování je pochopiteln ě v r ůzných skupinách r ůzná, výjimkou však nejsou roky plného pracovního nasazení, ob ěť vlastního majetku, či dokonce ochota položit sv ůj život. Čím více člov ěk investuje, tím bolestn ější je pro n ěho p řiznání, že skupina takových ob ětí nebyla hodna, a tím nepravd ěpodobnější je i jeho rozchod se skupinou. Nejt ěžší je ale tento rozchod, pokud se sekt ě poda ří svého člena izolovat. Je častou zkušeností rodi čů , manžel ů či p řátel, že jejich nejbližší se jim po setkání se sektou stále více a více ztráceli. Příčinou mohlo být odmítnutí t ěchto „starých svazk ů“ ze strany sekty a oso čení t ěch, kdo doposud stáli nejblíže. Jinou p říčinou m ůže být onen rozd ělený černobílý sv ět, jehož hranici není možné za ob ětí sekty p řekro čit, nebo t řeba „jen“ jiné pojmosloví a jiný zp ůsob myšlení, které postaví mezi bývalé blízké lidi komunika ční ze ď. Pokud se taková izolace poda ří a následovník nemá jiné blízké lidi než ty „své“ v sekt ě, je pro n ěho odchod tém ěř nemožný.“(Vojtíšek, 1998, s.24)

13

Toto všechno tvo ří ze sekty uzav řené spole čenství. Málokdy se n ěkdo ve řejn ě angažuje - nap říklad v politice, ob čanských sdružení, nebo sportovních klubech. Naprosto výjime čně se angažují v dlouhodobé a konkrétní sociální práci. Uzav řené je spole čenství i vůč i kritice. Názory kritik ů z vn ějšku nemají pro členy sekty žádnou hodnotu. Chování sekty k člen ům či potenciálním člen ům a k t ěm, kdo o členství neuvažují či ho t řeba již zrušili, bývá diametráln ě odlišné. Sekta nechápe sebe samu jako ve řejnou službu, otev řenou každému bez ohledu na jeho motivy a postoje. Daleko více jí jde o vytržení člov ěka z jeho dosavadního působišt ě a bezohledné p řesazení do vlastního, kontrolovaného sociálního prost ředí.

Rozdíl mezi kvalitní a nekvalitní skupinou (sektou) spo čívá v tom, že kvalitní náboženská skupina – tedy skupina podporující prosociální chování člen ů - své členy podn ěcuje k duchovnímu r ůstu, k rozši řování obzor ů k sebereflexi a odpov ědné ví ře. Sekta oproti tomu má zájem, aby k žádnému r ůstu nedocházelo. Aby člen z ůstal „dít ětem“ co do duševní i duchovní zralosti, protože takoví členové jsou z hlediska ovládání optimální. Proto jsou lidé se svými neupevn ěnými názory a existenciálními otázkami ideálními kandidáty.

Dále je t řeba zd ůraznit, že sektářské rysy nese každá náboženská spole čnost v první fázi svého zakládání. Musí ji inspirovat a živit silná a do ur čité míry fundamentalistická myšlenka – jinak by nová skupina nem ěla smysl. K takové fázi pat ří také misijní činnost, která díky nekritickému nadšení stoupenc ů skupiny m ůže obsahovat i manipulativní techniky. Rozdíl mezi kvalitní a nekvalitní skupinou tedy není na první pohled vid ět. To se m ění v pozd ější fázi, kdy dané spole čenství není už nové a lze říci, zda se vyvíjí zdrav ě, či ne. Jedním z nejd ůležit ějších faktor ů je otázka V ůdce a jeho autority, zda je ochoten snášet kritiku, zda se považuje za nahraditelného a zejména, jakým zp ůsobem je - m ůže být - nahrazen. V sektách je typické, že V ůdce bývá dosazen „shora“ a ť už Bohem či osvícením a zrovna tak nižší členové v hierarchii jsou dosazováni výše postavenými na základ ě zásluh.

„Často uvád ěným argumentem v neprosp ěch sekt bývá závislost jejich člen ů na v ůdci či jeho organizaci. Jak ješt ě uvidíme v dalších odstavcích, tato závislost m ůže doznat obrovských rozm ěrů a m ůže zp ůsobit i újmu na zdraví či ztrátu života. Ve v ětšin ě p řípad ů ovšem není závislost tak dramatická, by ť je n ěkdy po právu řazena vedle závislosti drogové. Je snad možno argumentovat i tak, že závislost na sekt ě je v ur čitém smyslu horší než závislost na droze, nebo ť v p řípad ě drog si závislý v ětšinou uv ědomuje vážnost situace a dává

14 za pravdu okolní spole čnosti, která s jeho aplikací drog nesouhlasí. Závislý na sekt ě si naproti tomu žádnou pot řebu pomoci nep řipouští a nesouhlas okolí si vykládá pouze jako potvrzení správnosti své cesty.“ (Vojtíšek, 1998, s.28)

Tento názor sdílí i Hassan (1994). Nejv ětší nebezpe čnost bezpochyby vykazují sekty siln ě závislé na V ůdci a ty, které jsou siln ě izolované – a ť už sociáln ě nebo doslova na odlehlých místech v uzav řených komunitách.. Tedy vyzna čující se faktory nejvíce diskutabilními a nejmén ě zm ěř itelnými a popsatelnými. V extrému mohou tyto faktory vést až k hromadným vraždám nebo sebevraždám. To jsou sice kritéria m ěř itelná dob ře, ale z podstaty v ěci pouze zp ětn ě. Z této skute čnosti také vyplývá, že všechny skupiny s charakteristikami závislosti a izolace mohou být potenciálními ohnisky t ěchto čin ů. Pokud by bylo kritériem kvality pouze št ěstí člena, je t řeba říci, že lidé v sektách bývají v po čáte čních fázích š ťastni. Objevují smysl života a osobní duchovní rozměr, p řipadají si d ůležití a seberealizovaní. Takový stav se dá p řirovnat zamilovanosti.

Proto existují názory, které obhajují prosp ěšnost sekt v případ ě sociálních ztroskotanc ů, či jako alternativu drogovým a jiným závislostem. Pro p ředstavu o mylnosti takových obhajob posta čí vyjád ření vedoucího programu DropIn Mgr. Martina Titmana, který po zkušenostech se substitucí drog protidrogovým scientologickým programem Narkonon jednozna čně řekl, že svým klient ům by doporu čil z ůstat na heroinu. Pokud tedy samoz řejm ě je člov ěk v situaci, kdy musí takovou volbu v ůbec provád ět.

Stav první euforie však netrvá věč ně a je jen otázkou času, kdy se první „zamilovanost“ zm ění v „povinné št ěstí“ člena sekty, který si nedostatek št ěstí nesmí ani p řipustit, nebo dokonce sektu opustit. Často je členství v sekt ě důvodem opušt ění studia , či zam ěstnání a rezignací na další odborný r ůst. To má vliv samoz řejm ě i p ři p řípadném opušt ění skupiny, protože člen sekty opouští skupinu v ětšinou dezorientovaný a s nízkým sebehodnocením . V takovém stavu je jen t ěžko schopen navazovat vztahy, natož získat dobré zam ěstnání. Odchod ze sekty je podle Vojtíška (1998) považován za jeden z nejvíce traumatizujících zážitk ů a často se neobejde bez vn ější intervence.

Nelze také opomenout, že mnoho lidí práv ě o izolaci stojí. Vyhovuje jim únik z nedostate čného rodinného prost ředí, nebo naopak p říliš milujícího a omezujícího, od kterého si slibují svobodu a samostatnost. Špatné také je, že díky možnosti rodi čů odpovídat za – a tedy diktovat – náboženské vyznání svých d ětí, d ěti samotné možnost volby nemají a

15 prod ělají tak v ětšinou beze své v ůle všechny náboženské experimenty svých rodi čů , což se pochopiteln ě projeví nejen v adolescenci, ale často to má dopad na celý zbytek jejich života.

„Také především z hlediska izolace jsou sekty považovány za nebezpe čné pro děti , které v jejich prost ředí vyr ůstají. Mohou být více než v jiných rodinách vystaveny d ůsledk ům nábožensky motivovaného experimentování rodi čů , nap ř. tak, jako je tomu v Rodin ě, hlásající „sexuální revoluci“. Ta se netýká jen dosp ělých, ale i d ětí, a byla proto již n ěkolikrát důvodem policejního vyšet řování t ěchto komunit v různých zemích.“(Vojtíšek, 1998, s.29)

Důležitým faktem je, že i v rámci zavedených širších nesektá řských náboženských spole čností se mohou vyskytnout spole čenství se sektářskou charakteristikou. Záleží pak na spole čnosti samé, zda se zvládne s takovými jevy vypo řádat. Taková spole čenství jsou ovšem pro lidi stejn ě nebezpe čná jako samotné sekty.

16 3 Scientologie, respektive Dianetika

„Následující seznam obsahuje ochranné známky Scientologického náboženství ve vlastnictví Religious Technology Center, Los Angeles, California, USA, které jsou použity s jeho svolením.

SCIENTOLOGIE, DIANETIKA, L. RON HUBBARD, HUBBARD, OCA (Oxfordský test schopností), symbol SCIENTOLOGIE, symbol DIANETIKY a symbol OCA.

Scientolog je zna čka kolektivního členství ozna čující členy sdružených církví a misí Scientologie. © 1999 - 2000 Pražská mise Scientologické církve. Všechna práva vyhrazena.“ (.scientologie.cz -a)

Co je Scientologie, Scientologická církev respektive Dianetika není vždy zřejmé. Jisté je, že v Čechách Scientologická církev není registrovanou církví ani náboženskou spole čností. Hlavní p ředstavitel Scientologie v Praze Ji ří Vorá ček mi dal vizitku ob čanského sdružení „DIANETICKÉ CENTRUM PRAHA“, což je jediná právní forma „mise Scientologické církve“ v České Republice. V práci ovšem z ůstávám u ozna čení Scientologická církev, protože je zažité a protože existují zem ě, kde Scientologická církev má formální statut církve (nap říklad Kanada).

Scientologická církev p ůsobící zejména prost řednictvím dianetických center má relativn ě bohatou a komplikovanou historii od jejího založení v roce 1953. Jon Atack (1990) – bývalý člen Scientologické církve – v knize A piece of Blue Sky píše, že Scientologická církev je jedním z nejstarších, nejv ětších a nejmocn ějších sou časných kult ů. V roce 1990 disponovala více než 200 dianetickými centry – misijními centry na sv ětě. Dále upozor ňuje, že neexistuje vlastn ě žádný realit ě odpovídající záznam historie, a čkoli byl v sedmdesátých letech n ěkolikrát ve „zm ěti knih popisujících nové náboženské sm ěry“ uveden. „To je sotva překvapující, protože opravdová historie je st řídav ě ohavn ě šokující, legra ční a zlov ěstná. Přesné informace o Scientologii jsou vzácné, protože kult je sou časn ě tajemn ě uzav řený a zárove ň klade velký d ůraz na uml čování kritik ů“.(Atack, 1990)

17 Z toho plyne, že v ěrohodnost údaj ů a fakt ů, které zde budu uvád ět je zna čně podmín ěna věrohodností zdroj ů, které lze ov ěř it pouze shromaž ďováním identických tvrzení a ve výsledku posoudit, která strana zní p řesv ědčiv ěji. Je jisté, že jak renegátští spisovatelé, tak příslušníci Scientologické církve vášniv ě obhajují svá stanoviska. To ovšem není p ředm ětem zkoumání mé práce. Níže uvedu srovnání oficiální historie Scientologie s její nezávislou verzí a oficiální prezentací cíl ů Scientologie a budu se dále v ěnovat analýze dat získaných z rozhovor ů se členy Scientologické církve v České Republice.

3.1 Základní principy Scientologie

3.1.1 Oficiální p ředstavení Scientologické církve podle oficiálního webu:

Co je Scientologie? „Scientologie, což znamená „v ědění jak v ědět“, je náboženství založené na dílech L. Ron Hubbarda (1911 – 1986).

Scientologie p řistupuje k člov ěku jako k duchovní bytosti a poskytuje lidem nástroje, které mohou použít pro zvládnutí nebo zlepšení r ůzných situací a problém ů, se kterými se setkávají ve svém život ě.

Scientologové v ěř í, že „reaktivní mysl“ (ta část mysli, která zcela funguje na bázi podn ět – reakce, nikoli pod kontrolou v ůle jedince), má moc dávat p říkazy lidskému v ědomí, cíl ům, myšlenkám, t ělu a čin ům.

Scientologové pomocí duchovního poradenství zvaného „auditing“ snižují a nakonec odstra ňují sílu reaktivní mysli. Reaktivní mysl člov ěku nep řináší žádný prosp ěch a je zdrojem iracionality, strachu a no čních m ůr. Její odstran ění p řináší stav Clear, umož ňuje vyniknout člov ěku samotnému a je významným krokem p ři objevování skute čné podstaty člov ěka a kone čného dosažení plného duchovního v ědomí a svobody.“(scientologie.cz-b)

3.1.2 Popis princip ů Scientologie dle nezávislých zdroj ů

„Jádrem scientologie je víra v duchovní bytosti mimozemského p ůvodu (thetany), které sestoupily do hmoty a p ři pr ůchodu mnoha minulými životy na sebe nabalily velké množství problém ů, a zapomn ěly tak na sv ůj božský p ůvod. Thetanem je každý člov ěk. Má tak neomezené schopnosti, inteligenci, zdraví apod. Pot řebuje si je pouze uv ědomit a vhodnými metodami (p ředevším auditingy) se všech negativních nános ů zbavit. Tak se stane

18 clearem (angl. clear = čistý) a nastupuje dráhu „operujícího thetana“, tzn. život, v n ěmž postupn ě všechno zvládá a v n ěmž neexistuje nic, co by ohrozilo jeho „p řežití“.“ Vojtíšek (1998)

3.1.3 Auditing

Auditing je jedna z nejvýznamn ějších a ve řejností nejkritizovan ějších praktik Scientologické církve. Jeho princip spo čívá v takzvaném čišt ění duše-mysli. Vychází z Hubbardovy teorie, že duše-mysl všechno vymýšlí a p ředává pak mozku aby to vykonal. Skládá se ze dvou částí, reaktivní a analytické. V reaktivní mysli se ukládají všechny negativní vzpomínky, a ť už z našeho sou časného či minulých život ů, které nás zat ěžují a ovliv ňují. Analytická mysl vše zpracovává a analyzuje – cílem auditing ů je v první fázi rozší řit analytickou mysl na úkor reaktivní a dosáhnout tzv. stavu „clear“ – tedy plného vědomí. V psychologii bychom mohli nalézt pravd ěpodobné ekvivalenty této teorie ve vědomí a nev ědomí, kdy v ědomí je analytická mysl a nev ědomí mysl reaktivní. Oproti hlubinné psychologii Scientologie deklaruje, že pomocí auditingu je možné reaktivní mysl úpln ě zrušit a člov ěk ve stavu clear pak všechno už jenom „analyzuje“. V tomto stavu m ůže také již navázat kontakt s duchovní bytostí Thetanem, který je mimozemskou bytostí upoutanou za dramatických okolností k lidské schránce.

„Auditing je terapeutické sezení auditora (jímž je scientolog) a auditovaného. Auditovaný má v rukou detektor lži (v scientologii zvaný E-metr) a zpravidla v lehkém hypnotickém stavu v sob ě „objevuje“ negativní zážitek. Ten pak auditorovi po 2 - 3 hodiny mnohokrát opakuje, vžívá se do n ěho, prožívá ho a vmýšlí se do stále nových detail ů, o jejichž pravdivosti pak nepochybuje. Auditor zážitek detailn ě zapisuje a archivuje. Pokud se jedná o skute čně traumatizující zážitek, m ůže se auditovaný na konci auditingu ocitnout v nesnadném psychickém stavu a konec auditingu pak m ůže prožívat s euforickou úlevou. Tou je podle scientolog ů podán d ůkaz o tom, že zážitek je „odauditován“. Auditovaný je p řipraven „jít dál“ a pustit se p ři p říštím auditingu do dalšího problému. Na auditingy je časem vyp ěstován návyk - p ředevším vyhledáváním stále nových problém ů a pseudoproblém ů (pokud na „problémy“ už nesta čí tento život, hledá se v údajných minulých životech) a strachem ze zhoršení psychického stavu, jenž by údajn ě nastal p ři p řerušení auditing ů tím, že by se všechny problémy auditovanému vrátily. Obrovské dluhy, psychická nepohoda, obavy ze zve řejn ění osobních údaj ů jsou pak dalšími d ůvody, které ob ěti spolehliv ě zabrání vymanit

19 se snadno ze scientologického koloto če. Auditovaní se také dostávají do sociální izolace, protože rozebíráním negativních zážitk ů si zpravidla „uv ědomili“, jak negativní vliv na n ě mělo jejich dosavadní nejbližší okolí, nacházejí ovšem nové p řátele mezi scientology.“ Vojtíšek(1998)

Ji ří R ůži čka (2001) provedl psychologický rozbor auditingu, jehož části jsou velmi přesné, avšak vzhledem k nedostatku zdroj ů – které nebylo možné z důvodu chyb ějících citací dohledat – jsou n ěkdy zavád ějící, protože analyzuje fakta, která Scientologové v ůbec netvrdí. Nemohu souhlasit s tím, že p ůsobení auditingu dosahuje pouze prenatálního vývoje a že pracuje s vnímáním d ětí po čínaje tímto stádiem a také, že Scientologie podn ěcuje nenávist k rodi čů m - zejména k matce. Auditing totiž „ne čistí“ lidskou psychiku, nýbrž mysl a p řístup k duši, respektive duchovní bytosti (Operating Thetan) – viz Rozhovor č.1 a Vosper (1973)- která je nesmrtelná. Mysl je zahlcena negativními zážitky z minulosti, čímž zamezuje komunikaci s duší, respektive Operujícím Thetanem. Kv ůli tomu je vnímání dít ěte bezp ředm ětné. Také teorie o nenávisti k rodi čů m je nedoložena. V žádné literatu ře, kterou jsem nastudoval, jsem nic podobného nenašel. Vztah s rodi či Scientologická církev řeší na stejné rovin ě jako vztah s kýmkoliv jiným. Je v jejím zájmu, aby m ěli členové Scientologické církve dobrý vztah s co nejv ětším po čtem lidí – se známými a zejména s příbuznými, protože u toho, kdo má k někomu dobrý vztah, je mnohem menší šance, že ho bude napadat. Navíc jsou lidé v důvěrném okruhu člen ů sekty potenciálními členy. Tém ěř ve všech rozhovorech od respondent ů explicitn ě zazn ělo, že jim Scientologie pomohla „zlepšit vztah s rodi či“.

Problém auditingu je už apriori v p řístupu k účastníkovi. Auditor k němu p řistupuje jako k člov ěku ne čistému či defektnímu. Takový aberant- dle R ůži čky ve stavu „preclear“ (viz p říloha 2 - The Bridge To Total Freedom ) s auditorovou pomocí hledá traumatické engramy, které poté spole čně „vy čistí“ (R ůži čka, 2001). Jedním z cíl ů je vedle „postupu na most ě“ (viz p říloha 2) také „zlepšení“ emo čního lad ění podle Hubbardem definované škály čty ř emo čních stav ů: 0 – smrt 1 – apatie 2 – nep řátelství, agrese, podezíravost 3 – nuda 4 – bezstarostnost a veselost

20 Člov ěk je pochopiteln ě motivován dostat se do stavu bezstarostnosti a veselosti – za pozornost stojí i číselné gradování, které je typické i pro kurzy a auditingy, kde v ětšina kurz ů a auditing ů „na Most ě“ má své číslo, které slouží k hierarchickému zakotvení. (viz p říloha 2).

„Člov ěk se musí vzdát svých nep říjemných, bolestivých emocí, a to nezávisle na jeho životní situaci. Vždy ť p řece vyšší úrove ň života, vstup mezí vyvolené, o čišt ěné jedince je podmín ěna radostnou a veselou náladou. Tak když nap ř. m ě nebo blízkého člov ěka potká něco neblahého, nemohu být smutný ani se nemohu vztekat nad tím, že m ě n ěkdo podvedl. Jinak se navracím k preklír ům, z čehož vyplývá, že chci-li být „in", pot řebuji svého auditora. Dianetika tak vnucuje lidem podobu jejich prožívání i chování, a to zp ůsobem, který je naprosto reduktivní, odtržený od skute čných životních situací lidí. Veselý a radostný člov ěk nemá problémy a také je nevytvá ří. Ned ělá potíže svým auditor ům, nem ůže je kritizovat, brát za slovo, polemizovat a kriticky myslet.“ (R ůži čka, 2001, s. 36)

3.2 Charakteristika Scientologie

3.2.1 Oficiální popis scientologického náboženství

„Dianetika a Scientologie poskytují lidstvu prost ředky k získání komplexního pochopení lidské mysli a ducha a dosažení tradi čních náboženských cíl ů - duchovního osvícení a spásy. Na rozdíl od ostatních náboženství je však cesta k duchovní spáse, která je obsažená v scientologických náboženských spisech, cílem, kterého lze dosáhnout b ěhem tohoto života. Tato duchovní cesta je výsledkem téměř 50 let rozsáhlého výzkumu, který provedl zakladatel scientologického náboženství L. Ron Hubbard.

Pan Hubbard za čal své studium člov ěka za svého mládí, když cestoval po Asii, kde se pono řil do moudrosti náboženství Dálného východu. Pokra čoval studiem zvyk ů, tradic a vyznání 21 kultur, spolu se studiem inženýrství a jaderné fyziky v rámci svého formálního školního studia a také svým osobním výzkumem. Byla to ve skute čnosti jedine čná kombinace západní v ědecké metodiky a jejího použití na záhady mysli a ducha, která p řinesla jeho objevy, které vyústily v Dianetiku a Scientologii.

Pan Hubbard financoval sám sebe a své po čáte ční výzkumy jako populární autor v celé palet ě žánr ů. V roce 1950 napsal a vydal své st ěžejní dílo Dianetika: Moderní v ěda o duševním zdraví, jehož se od té doby prodalo p řes 20 milion ů výtisk ů a které stále objevuje

21 na mezinárodních seznamech bestseller ů. Pan Hubbard dále pokra čoval ve výzkumu podstaty člov ěka, který vedl k vývoji Scientologie.

První scientologické církve byly založeny v roce 1954, aby bylo možné uspokojit duchovní pot řeby rostoucí náboženské komunity, která se řídila díly pana Hubbarda o Scientologii. Pan Hubbard sloužil coby výkonný ředitel církve až do svého odchodu z funkce v roce 1966. Poté se v ěnoval hlavn ě dokon čování svých výzkum ů a materiál ů scientologického náboženství a vyšších úrovní duchovního v ědomí. Pan Hubbard zem řel v roce 1986 a zanechal sv ůj zna čný majetek scientologickému náboženství.

V dnešní dob ě je Scientologie ší řena prost řednictvím mezinárodní struktury tohoto náboženství, která sestává z 3700 církví, misí a scientologických skupin ve 156 zemích sv ěta. Náboženství rovn ěž sponzoruje a podporuje mnoho organizací pracujících na sociáln ě prosp ěšných programech, které se zabývají problémy užívání drog, zvyšování kriminality, nedostatku vzd ělávání a úpadku morálních hodnot.

Miliony scientolog ů a ostatních, kte ří t ěží z objev ů L. Ron Hubbarda, na n ěj pohlíží s velkou úctou a obdivem.

První scientologická církev byla založena v Los Angeles v roce 1954. Dnes na celém sv ětě existuje více než 6000 scientologických církví, misí a skupin ve 159 zemích.“(scientologie.cz-c)

3.2.2 Charakteristika Scienotlogické církve dle nezávislých odborník ů

Ačkoliv Scientologická církev vystupuje n ěkdy jako náboženství a n ěkdy nabízí své produkty jako nejmodern ější v ědecké objevy, zdá se, že ve skute čnosti je p ředevším prosperující firmou.

Tento podnik vymyslel a zorganizoval spisovatel sci-fi a brakové literatury Lafayette Ronald Hubbard. Muž, jemuž se sice nepoda řilo získat žádné ucelené vzd ělání, ale jehož fantazie a schopnost fabulovat byly bezesporu obdivuhodné. Hubbard využil za války četby několika d ěl z oboru psychologie a psychiatrie (jeho spisy obsahují nap ř. pod jinými pojmy některé teorie a poznatky Sigmunda Freuda) a v roce 1950 publikoval svou nejznám ější knihu Dianetika - moderní v ěda o duševním zdraví, která se podle Lužného (1997) snaží odhalit ko řeny psychosomatických nemocí a napomoci odstran ění zdroj ů odchylek od racionálního

22 myšlení. Od vydání této knihy si Hubbard sliboval revoluci v p řístupu k otázkám lidské duše. Podobn ě definuje Scientologickou církev Lužný (1997, s.88): „Hnutí je p ředm ětem ostré kritiky ze strany antikultovních hnutí. Je mu přičítán manipulativní charakter a silná ekonomická moc. Výsledkem této situace je nap ř. zákaz zam ěstnávání p říslušník ů Scientologické církve ve státní správ ě v N ěmecku. Tento krok je naopak kritizován jako porušování svobody vyznání a lidských práv.“

„Odborná ve řejnost však Hubbardovy teorie odmítla a zp ůsobila tak Hubbardovu fanatickou nenávist zejména v ůč i psycholog ům a psychiatr ům. Tato nenávist se projevuje krom ě jiného i vytvo řením Ob čanské komise za lidská práva (CCHR - Citizens Commision on Human Rights, která nedávno za čala p ůsobit i u nás), která se snaží získávat a dokumentovat sv ědectví o zlo činech psychologie a psychiatrie a vyvolávat ve ve řejnosti strach z psychiatrických metod.“ Vojtíšek (1998) Na podzim roku 2006 probíhala plakátová a letáková kampa ň na ulicích – jsou k vid ění plakáty „Zneužil vás psychiatr?“ a nabídka odborné pomoci.

„Odmítnutí odborník ů však Hubbardovi nezabránilo v zakládání tzv. Dianetických center, p ůsobících „psychoterapeuticky“ na základ ě jeho teorií. I když se zpo čátku jednalo o naprosto sv ětskou záležitost, v roce 1955 se Hubbardovi následovníci stali Scientologickou církví. D ůvodem byla pravd ěpodobn ě neutuchající odborná kritika, problémy s výrobou a aplikací Hubbardových „lé čiv“ a snaha dosáhnout da ňových výhod. P řerod v „církev“ se udál doslova p řes noc obléknutím vedoucích Dianetických center do talár ů, z řízením „kaplí“ a vydáním n ěkolika Hubbardových instrukcí, jak provád ět scientologické „k řty“, svatby či poh řby. Za symbol scientologie byl také p řijat k říž, který má vytvá řet dojem „církve“. Ve skute čnosti má však tento k říž p ůvod v esoterické a satanistické etap ě1 Hubbardova života.“(Vojtíšek, 1998)

L.Ron Hubbard v tuto chvíli drží sv ětový rekord ve vydaných knihách, kterých je 1084 a také jako nejp řekládan ější autor. Jeho díla byla p řeložena do 71 jazyků.

1 Hubbard se stal roku 1946 členem lóže O.T.O. v kalifornské Pasaden ě - Ordo Templi Orientis – Řád východního chrámu, který byl mimo jiné inspirací pro založení Černého řádu SS a jeho osm konc ů oficiáln ě symbolizuje osm „dynamik života“ podle scientologie. Toto dokládá mimo jiné i Jon Atack (1990) v rámci svého výzkumu ko řen ů Hubbardovy filozofie v knize Hubbard and the Occult.

23 3.2.3 Most ke svobod ě

Cesta po Most ě ke svobod ě je st ěžejní činností všech člen ů církve a proto si zasluhuje být více popsaná. Jedná se o propracovaný a komplexn ě provázaný systém. Je složena z velkého množství kurz ů a pr ůprav, které musí každý, kdo chce postupovat „dál“, splnit. Postupuje po takzvaném gradientu. Kurzy jsou prost ředkem a „kroky“, ze kterých se „cesta po Most ě“ skládá, ale každý člen má sv ůj individuální práh pro p řekonání stávajícího stavu a posun k dalšímu. To znamená, že nastudování kurzu nevede automaticky k postupu. „Student“ kurzu je podrobován testování, zda správně porozum ěl obsahu a zejména zda nemá „nepochopená slova“. Tak se stává, že adept na posun do dalšího stupn ě „nastuduje“ sv ůj kurz i n ěkolikrát po sob ě. Hlavní sou částí jsou mediáln ě známé „auditingy“, které byly rozvedeny výše. Po čet kurz ů se pohybuje v řádu n ěkolika set – viz. p říloha č. 2.

24 4 Manipulace-manipulativní techniky

„Za manipulativní ozna číme každé chování, kdy subjekt pomocí r ůzných metod usiluje získat u druhého člov ěka to, o čem právem či myln ě p ředpokládá, že by mu objekt v ědom ě nebo dobrovoln ě neposkytl.“ Jeroným Klimeš, 2002

Herbert Marcus (1967) nad časov ě napsal, že člov ěk této doby poci ťuje stále více, že síly, které ur čují moderní život, jej stále více zachvacují a omezují - pod záminkou, že zajiš ťují obecné a individuální dobro, politické systémy upev ňují své panství tím, že za pomoci propagandy manipulují lidi. Tisk, film, rozhlas a televize v příslibu rozsáhlého zvýšení informovanosti zbavují člov ěka intelektuální samostatnosti. S příslibem stále vzr ůstající životní úrovn ě vytvá ří reklama um ělé pot řeby, které neslouží člov ěku, nýbrž výrobc ům.

„Manipulací rozumíme myšlenkový systém, který vede k rozpadu lidské identity (víra, chování, zp ůsob myšlení, cít ění) a nahrazuje ji identitou novou. Ve v ětšin ě p řípad ů by původní lidské já ost ře protestovalo , kdyby p ředem v ědělo, o č jde.“ (Hassan,1994, s.28) Základní podstatou manipulace je, že manipulovaný si její p ůsobení neuv ědomuje. Není bez zajímavosti, že si auto ři fundovaných v ědeckých prací o manipulaci často berou za p říklad kultu či manipulativní skupiny práv ě Scientologickou církev (Hassan, 1994; Vágnerová, 1999; Lužný, 1997). Vágnerová nap říklad ve své knize výslovn ě uvádí Scientologickou církev jako skupinu, která „ve zna čné mí ře manipuluje rozumovou složku, nabízí nap ř. možnost najít skryté rezervy psychických schopností apod. P ři prvním kontaktu se projevuje velmi nenápadn ě, nabízí nap ř. vyšet ření inteligence a rady, jak ji využívat. Nebývá odpudiv ě vtíravá jako nap ř. Sv ědkové Jehovovi, a o to je nebezpe čnější.“ (Vágnerová, 1999). Neznám zdroje, ze kterých Vágnerová čerpala, musím však s tvrzením o testování inteligence nesouhlasit, protože Oxfordský test osobnosti/schopností, který jediný Scientologická církev nabízí, se vyšet ření inteligence netýká – viz Rozhovor č.1 v p říloze. P řínos, kterým nepochybn ě reference o Scientologické církvi v odborné psychologické literatu ře je, by mohl být ješt ě v ětší, kdyby Vágnerová popsala práci církve komplexn ěji a popsala techniky

25 náborových skupin 2- „dce řinných firem“, jak o nich referuje Hassan (1994), které zdánliv ě nemají se Scientologií nic spole čného.

4.1 Kritéria zhoubných kult ů

Podle Stevena Hassana (1994) m ůžeme mluvit o zhoubném kultu či sekt ě v případ ě, že identifikujeme 8 kriterií psychické manipulace, která postuloval Robert J. Lifton (1987) ve svých esejích The Future of Immortality and Other Essays for a Nuclear Age :

a) Kontrola prost ředí b) Mystická manipulace – plánovaná spontánnost c) Požadavek čistoty d) Kult vyznání e) Posvátná v ěda f) Frázovitý jazyk g) Nauka je víc než člov ěk h) Existen ční provizorium

a) Kontrola prost ředí Kontrolou prost ředí je myšlena kontrola komunikace v prost ředí, což v podstat ě znamená kontrolování toho, s kým se jedinec stýká a s kým komunikuje. Ve zvlášt ě invazivních p řípadech je čin ěn nátlak i na kontrolu vnit řní – na kontrolu toho, co si jedinec myslí. N ěkdy je též nazývána „boží pohled“. Pro tento proces výhradních práv na definici reality je hrozbou individualita a autonomie. Kontrola prost ředí je realizována vývojem ve skupin ě, kdy jsou řízeny vztahy a setkávání uvnit ř skupiny, izolací od ostatních lidí, psychickým nátlakem, geografickou polohou - typicky různými školeními na vzdálených místech s obtížnou dosažitelností dopravních prost ředk ů – n ěkdy i fyzickým násilím. Nej čast ější podobou je sled program ů, seminá řů a skupinových mítink ů, které se odehrávají ve stále v ětší izolaci a vyžadují větší nasazení, což vylu čuje odchod jak z fyzických, tak psychických d ůvod ů.

2 V případ ě Scientologie to je dou čovací centrum BASIC, jazyková škola LITE, Ob čanská komise pro lidská práva-zabývá se vyšet řováním zlo čin ů psychologie a psychiatrie, WISE – sv ětový institut scientologických podnik ů, ABLE – asociace za lepší život a vzd ělání, Narconon – protidrogový program, Criminon – program pro odstran ění zlo činné recidivy a její prevenci.

26 V případ ě Scientologie jsou kurzy od auditorské úrovn ě „Class VI“ a od auditované úrovn ě „OT VI“ – Operating Thetan - po řádány mimo domovské organizace (horská centra „Saint Hill“ a lod ě - Freewind apod.) – viz. p říloha č. 2. Krom ě toho mají členové povinnost ur čitý čas týdn ě strávit v dianetickém centru studiem či sledováním přednášek Hubbarda.

b) Mystická manipulace – plánovaná spontánnost Mystickou manipulací Lifton chápe systematický proces řízený shora – charismatickým v ůdcem či prost ě vyššími strukturami v hierarchii skupiny. V sou časnosti je ustálena šablona, kdy se ur čitá osoba považuje a i svými stoupenci je považována za spasitele nebo za zdroj spásy. Ta pak diktuje jedinou pravou cestu ke spáse a má v rukou velmi ú činnou manipulativní metodu, kterou nez řídka bývá i násilí. Často se takový v ůdce stává „božšt ější než b ůh“, což m ůže vést k vyst řízliv ění člen ů kultu v případ ě kompromitace jeho osoby.

c) Požadavek čistoty Požadavek čistoty se vztahuje na čistotu názor ů, chování, ale i psychickou/duševní (brainwashing) a fyzickou čistotu. Absolutní purifikace 3, neboli o čiš ťování, je proces, který nikdy nekon čí. Často je sou částí rituálu a zdrojem obvi ňování a hanby. V sektách, stejn ě jako i v jiných náboženských spole čnostech či politických organizacích m ůže zd ůraz ňování čistoty vést k posedlosti.

d) Kult vyznání Kult vyznání bývá často realizován prost řednictvím zvláštní zpov ědi. Hnutí založená na ideologii využívají vzniklého pocitu viny k ovliv ňování člen ů.

Ve Scientologické církvi existuje jeden z úvodních kurz ů zvaný „Purifikace“. Často bývá církev také obvi ňována ze zneužívání informací získaných p ři auditinzích, jak se můžeme do číst nap říklad v knize Roberta Kaufmana (1995) Inside Scientology či Cyrila Vospera (1973) Mind Benders . Auditingy jsou podle slov Ji řího Vorá čka, ředitele Scientologické církve u nás, formou zpov ědi (viz Rozhovor č.1)

3 Purification rundown (Purif) – dvoutýdenní o čiš ťovací procedura, b ěhem které se chodí dvakrát denn ě do sauny a popíjí bylinné odvary a vitamínové nápoje. Jeho ú čel spo čívá v „dislokaci drogových poz ůstatk ů a jiných toxin ů v tukových tkáních. Jeho cena se pohybuje okolo 1500,-US“

27 e) Posvátná v ěda Posvátná v ěda znamená vysv ětlování okolního sv ěta „v ědeckým“ výkladem, na který má daná skupina zpravidla monopol.V dnešní dob ě takový výklad dob ře rezonuje s touhou lidí mít vše vědecky podloženo a jasn ě vysv ětleno. Zárove ň také ale napl ňuje touhu po spirituálním ukojení.

Scientologická církev čerpá mnoho svých princip ů z „v ědního“ oboru Dianetika, který založil a zkoumal jediný v ědec L.R.Hubbard. Dianetika je deklarována jako soubor poznatk ů z rozsáhlých výzkum ů, které její zakladatel u činil. Diskreditaci Dianetiky jako v ědního oboru u činili již sami Scientologové, kte ří uznali kompletní uzav ření oboru po dokon čení všech výzkum ů. To jest, že není možné cokoli dalšího v tomto oboru zjistit, protože Hubbard již vše vyzkoumal.

Věda stojí na výzkumu , tj. procesu získávání fakt ů, formulování hypotéz a posléze teorií vysv ětlující fakta. P řirozenou a nezbytnou sou částí výzkumu je pr ůběžná oponentura a zavrhování hypotéz a teorií, jež byly vyvráceny (nap ř. i nalezením jediného faktu, který teorii odporuje – d ůkaz sporem) (Britannica). Také Popper (1972) tvrdí, že práv ě možnost dokázat, že v ědecké tvrzení není mylné odlišuje v ědu od nev ědeckých disciplín. Vědecký výzkum je p řitom motivován snahou o pravdivé poznání jev ů. Eysenck a Keane (1990) definují v ědu jako 1) objektivní 2) objektivní skrze pe člivá pozorování a experimenty 3) v ědění , které se m ůže být formulováno do obecn ě platných zákonitostí.. Deklarovaná fakta dianetiky nebyla podložena nikdy žádnými výzkumy a Scientologové nep řipouští, že by mohla být vyvrácena. Toto samo o sobě je dostate čný důvod kvalifikovat dianetiku jako nev ědeckou, zavád ějící disciplínu. f) Frázovitý jazyk Frázovitý jazyk zde p ředstavuje zejména doslovný zjednodušující výklad skute čností, deifikace (co to je) slov a obrat ů. Slovník je zjednodušený, stereotypní a frázovitý. To je výhodné p ři řešení problém ů, protože je možné problém zredukovat na ur čitý soubor nau čených model ů a zásad, u kterých lze vždy najít ur čitou souvislost s problémem. To ovšem také vede k upev ňování neomylnosti - viz bod e).

28 Frázovitý jazyk je ukazatelem zjednodušeného - frázovitého myšlení. „Destruktivní kulty používají pokleslého jazyka, jehož pojmový obsah byl oklešt ěn a zfalšován. Pon ěvadž slova poskytují látku pro myšlení, kontrolovat je znamená kontrolovat i uvažování..“(Hassan, 1994, s.95)

Používání frázovitého jazyka, nau čených slovních spojení a obrat ů se ukázalo i v rozhovorech s mými respondenty, jak to popisuji v empirické části g) Nauka je víc než člov ěk Nauka skupiny p ředpokládá svou neomylnost a správnost. Pokud se stane, že se člen skupiny rozchází ve svých názorech s naukou, je vyžadována korekce jeho názor ů aby byly uvedeny do souladu s oficiální naukou. Ta se ovšem m ůže také zm ěnit.

Cyril Vosper (1973) byl členem Scientologické církve 14 let. Za tu dobu p ůsobil jako starší ú ředník v „Saint Hill“ (výcvikové centrum) v hrabství Sussex. Poté, co z ní odešel, byl prohlášen za „Nep řítele“ a do všech misií a dianetických center na světě byla rozeslána „deklarace nep řítele“, kde mimo jiné stálo, že není vhodným objektem k auditování a zlepšování a nikdo a ť se o to nepokouší - viz p říloha 1. Pozoruhodné je, že tento objev byl u čin ěn až po 14 letech Vosperovy aktivní ú časti v církvi - respektive po jeho odchodu z církve. h) Existen ční provizorium Existen ční provizorium je metaforou zahrnující všechny snahy manipulace zájemc ů nebo i člen ů do situace, kdy „venku“ – mimo skupinu – není bezpe čno a tudíž je t řeba přimknout se ke skupin ě, která jediná nabízí bezpe čnou variantu žití nebo spásu, na kterou se členové skupiny p řipravují.

29 5 Výzkumná část

Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké Scientologická církev používá manipulativní techniky. Scientologická církev je totiž častým objektem obvin ění 4, že své členy manipuluje, poškozuje a vyko řis ťuje. To jsou samoz řejm ě obtížn ě prokazatelné skute čnosti. Zvlášt ě v podmínkách výzkumu pro diplomovou bakalá řskou práci. Proto jsem se rozhodl, že ud ělám kvalitativní sondu do problematiky manipulace. Protože Scientologická církev je z nejasných d ůvod ů p řesv ědčena, že všichni psychologové a psychiat ři se snaží lidi zneužít a poškodit a vede proti nim kampa ň5, stál jsem před etickou otázkou, jakým zp ůsobem navázat kontakt. Inspiroval jsem se p řípadem „Roy Wallis a scientologie“ (Giddens,2001), kde bylo prohlášeno jeho navšt ěvování scientologických kurz ů za ú čelem sb ěru dat pro napsání kritické studie za eticky akceptovatelné. P ři setkání jsem se p ředstavil pravdiv ě jako student Sociální politiky a Sociální práce z Fakulty sociálních studií v Brn ě. Řekl jsem, že píšu o krizové intervenci a že jsem se do četl na internetu, že pomáhají lidem netradi ční formou. Požádal jsem respondenty, aby mi popsali jak se do církve dostali, co jim to dává a v čem se v rámci církve angažují.

5.1 Výzkumný soubor

Protože mi šlo o manipulativní techniky, jejichž dopad se projevuje na členech církve, pot řeboval jsem jako výzkumný vzorek aktuální členy. Scientologická církev je uzav řená skupina, která má v Čechách pom ěrn ě malou členskou základnu. A čkoli jsou scientologové otev ření a jejich cílem je ší řit jejich p řesv ědčení, cítí se nespravedliv ě pronásledovaní ze strany médií a dá se p ředpokládat že při kontaktu s lidmi, kte ří od nich budou chtít informace, budou ned ůvěř iví a podezíraví. Proto jsem oslovil a první rozhovor provedl s Ji řím Vorá čkem, který se prezentuje jako zástupce Scientologické církve v Čechách. Použil jsem pak techniku Snowball (Ferjen čík, 2000), která je podle Ferjen číka 6 vhodná na zkoumání

4 Jon Atack (1990), Steven Hassan (1994), Robert Kaufman (1995), Douglas Rushkoff (2001), Ji ří R ůži čka (2001), Odillo Štampach (1998), Marie Vágnerová (1999), Zden ěk Vojtíšek (1998), Cyril Vosper (1973) a další 5 Ob čanská komise za lidská práva ( www.cchr.cz )– vede nap říklad letákovou a plakátovou kampa ň „zneužil vás psychiatr?“ 6 „ Podstata lavinových výb ěrů je jednoduchá: P ředstavte si sn ěhovou kouli, kterou spustíte z kopce. Pokud je sníh dostate čně vlhký, p ůvodn ě malá koule na sebe lavinov ě nabaluje stále víc sn ěhové hmoty, až „doroste„ do pot řebné velikosti. Podobn ě je to i s tvo řením vzork ů v populacích, které jsou badatelovi pom ěrn ě t ěžko

30 skupin, které jsou pro ve řejnost uzav řené. Požádal jsem pana Vorá čka, aby mi doporu čil členy církve, kte ří by byli ochotni se mnou provést interview. Tím jsem zajistil autenticitu zkoumaného vzorku – tedy ov ěř ené členy církve. Prvním respondentem byl pan Vorá ček, st ředoškolské vzd ělání v ěk 35 let. Scientologem je od roku 1992 Podle svých slov po úvodním ukázkovém auditingu a jednom kurzu za čal „pomáhat“ v dianetickém centru. Jeho postavení na „Most ě ke svobod ě“ tedy pravd ěpodobn ě není v ůbec žádné – p řesto je nejvlivn ějším scientologem v Čechách. Druhým respondentem byla žena ve v ěku 32 let se st ředoškolským vzd ěláním. Scientoložkou je od roku 1995. Na „Most ě ke svobod ě“ je na stupni 0. Ten je v celkové hierarchii „Mostu ke svobod ě“ na šestém stupni-viz p říloha č.2. Třetím respondentem je žena ve v ěku 29 let se st ředoškolským vzd ěláním. První kurzy absolvovala ve dvaceti letech, ale scientologii praktikuje poslední t ři roky. Na „Most ě ke svobod ě“ je na prvním stupni, který nemá ješt ě pojmenování, jeho náplní je „coauditing“-viz příloha č.2. Čtvrtým respondentem je muž ve v ěku 24 let. Má st ředoškolské vzd ělání. Na „Most ě ke svobod ě“ je na druhém stupni, který nemá pojmenování, jeho náplní je kurz „objektivní procesy“- viz p říloha č.2. Pátým respondentem je muž ve v ěku 39 let, má st ředoškolské vzd ělání. Na „Most ě ke svobod ě“ je stupni 0. V kurzech výcviku na auditora je na prvním stupni M1, který absolvuje dohromady s druhou respondentkou.

5.2 Metoda sb ěru dat

Data jsem sbíral formou narativního rozhovoru, který jsem si se souhlasem respondentů nahrával. Ten je vhodný pro tento typ výzkumu, protože „vychází se z předpokladu, že existují subjektivní významové struktury, které se vyjeví p ři volném vypráv ění o ur čitých událostech a naopak neprojeví p ři cíleném dotazování.“(Hendl, 1999, s.115) V této situaci je vhodný narativní rozhovor i kv ůli tomu, že jsem se nemohl respondent ů p římo ptát na manipulativní techniky. Jak uvádí Mayring: „Výchozím bodem pro používání narativního rozhovoru je skepse vzhledem k možnosti získat p řístup ke zkušenosti jedince prost řednictvím schématu otázka-odpov ěď . P ři narativním rozhovoru není subjekt konfrontován se standardizovanými otázkami, nýbrž je povzbuzován ke zcela volnému vypráv ění (Mayring, 1990, s. 50). dostupné (nap ř. ur čité sekty, kriminální živly, narkomani). Protože se badatel uprost řed t ěchto populací obvykle nem ůže voln ě pohybovat a vybírat zkoumané osoby v celé ší ři t ěchto populací, snaží se navázat kontakt alespo ň s n ěkterými z nich. Ty potom požádá, aby mu pomohli zprost ředkovat setkání s dalšími členy dané populace a po získání jejich spolupráce požádá tyto lidi o další nominace - až do získání dostate čného po čtu zkoumaných osob ve vzorku.“(Ferjen čík, 2000, s.58)

31 Cílem výzkumu bylo sice zkoumat manipulativní techniky, ale z výše uvedených důvod ů jsem se na n ě nemohl ptát p římo.

5.3 Zpracování a analýza dat

5.3.1 Tématická analýza

Analýzu jsem začal doslovnou transkripcí jednotlivých rozhovor ů. Ke zpracování dat jsem použil metodu tématické analýzy, která je částí zakotvené teorie podle Strausse a Corbinové (1999). Ta je výhodná, protože „neza čínáme teorií, kterou bychom následn ě ov ěř ovali. Spíše za čínáme zkoumanou oblastí a necháváme, a ť se vyno ří to, co je v této oblasti významné.“ (Strauss, Corbinová, 1999) Analyzoval jsem texty rozhovor ů a vyhledával pasáže nazna čující manipulaci. Mezi jednotlivými pasážemi jsem hledal podobnost a spole čné znaky. Z těchto skupin jev ů se stejnou tématikou mi vyplynuly subkategorie. Ty jsem pak dále slou čil do základních kategorií. Takto vygenerované kategorie jsem v rámci triangulace porovnal s analýzou rozhovor ů, kterou jsem provedl metodou kategoriálního systému.

5.3.2 Kategoriální systém

Kategoriální systém je podrobn ějším analytickým aparátem analýzy dat orientované na případy, jehož autory jsou Miles a Huberman (1994) (dle Hendl, 1999). „Analýza orientovaná na p řípad uvažuje p řípad jako celistvou entitu a hledá konfigurace, asociace, p říčiny a následky uvnit ř p řípadu, p řípadn ě provádí komparaci mezi n ěkolika málo p řípady. Je orientovaná na proces.“ (Hendl, 1999, s.165) Při výb ěru vhodného systému kategorií jsem podrobil kritickému zkoumání více teoretických kritérií posuzování manipulativních technik od více autor ů7. Pro systematický komplexní systém kategorií jsem si nakonec vybral kritéria psychické manipulace J.Liftona, která postuloval pro posouzení totalitní spole čnosti ve svých esejích The Future of Immortality and Other Essays for a Nuclear Age (1984). Tato kritéria doporu čuje ve své knize Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kult ů Hassan (1994) jako pomocný materiál k posouzení bezpe čnosti náboženských skupin. Skupina, u které je možné identifikovat následujících osm znak ů, spl ňuje definice zhoubných kult ů, respektive sekt.

7 Hassan (1994), Lifton (1987), Porterfield (1997), Rushkoff (1999), R ůži čka (2001), Vágnerová (1999), Vojtíšek (1998)

32 a) Kontrola prost ředí b) Mystická manipulace – plánovaná spontánnost c) Požadavek čistoty d) Kult vyznání e) Posvátná v ěda f) Frázovitý jazyk g) Nauka je víc než člov ěk h) Existen ční provizorium (Lifton, 1984) Více o t ěchto kritériích viz kapitola 4.

Písmena po řadí jednotlivých kriterií jsem použil zárove ň jako kódovací znaky, když jsem vstoupil do interpretativního vztahu s přepisem, kdy jsem p řiřazoval ur čitým míst ům v textu, která napl ňovala n ěkterá z osmi Liftonových kritérií, kódy od A do H. V některých případech jsem je doplnil i p ředb ěžnými interpretacemi či návodnými poznámkami ke kategorizaci. Protože se vzhledem ke zkoumanému tématu a situaci nebylo možné ptát p římo, jsou všechny výsledky analýzy mojí interpretací získaných dat.

5.4 Analýza a interpretace

5.4.1 Kategorie manipulativního chování z tématické analýzy

Na základ ě analýzy rozhovor ů jsem vytvo řil sadu kategorií, které odpovídají projev ům nazna čujícím manipulativní chování, jak je popisuje Hassan (1994), Büchnerová (1999), Vojtíšek (1998). Každá z těchto kategorií je charakterizována a ilustrována p říklady níže. Následují tématické analýzy jednotlivých rozhovor ů, kde jsou blíže vysv ětlené kategorie. Tématické analýzy jsou triangulované kategoriálním systémem.

33 Tabulka manipulativních kategorií

Kategorie Subkategorie

Frázovitý jazyk - Schematický (vlastní) jazyk Schematické chování Rozd ělování na dobré versus špatné Jiná realita- v ědomí p řesahu nad běžným-pozemským životem .

Vědecké objevy Auditování Posvátná v ěda-Sofistikované studium, Zlepšovací kurzy terapie a aktivity Pomoc lidem Úsp ěšnost - Respektovanost Self-esteem Vlastní odpov ědnost za chyby-nedostatky

5.4.1.1 Schematické chování

Schematickým chováním mám na mysli automatické myšlenkové pochody- zautomatizované a zjednodušené výklady chování a pojmenovávání. Nap říklad o životním stylu mluví jako o „zp ůsobu organizování“.

„Takže já se nau čím, že n ěco takového existuje a vlastn ě mi to dá jenom pojmenování, protože já to za sebe vím, já to tak cítím, každou tu náklonnost mám k n ěkomu jinému, jinou komunikaci m ůžu mít s n ěkým jiným. Takže pak už to jenom p řevádím do praxe, vždycky se něco nau čím, pak to p řevádím do praxe a mám to takové vysv ětlené a hladší. A pak říkám: „Aha, tak to je ono, p řesn ě tak jsem se to u čila.““

„Tam je to doslova tak, že řeknu t řeba: hele ďte vaše komunikace je takováhle, máme na to řešení. M ůžete absolvovat náš komunika ční kurz. A já řeknu: fajn. A pak ho za čnu absolvovat. Nebo Vaše zodpov ědnost je takováhle, máme tenhle kurz. A to je p řesn ě o tom, co se nau číte a pak to p řesn ě používáte v praxi a máte řešení na to, co se kolem Vás d ěje.“

V rámci schematického chování jsem vy členil dv ě subkategorie Frázovitý/Schematický (vlastní) jazyk a Černobílé vnímání sv ěta.

34 Frázovitý jazyk

Subkategorie Frázovitého /Schematického jazyka často tvo řeného scientologickými novotvary či novými významy pokrývá zevšeobec ňující pojmenování n ěkterých situací a jev ů. Frázovitý jazyk se objevuje b ěhem všech rozhovor ů a je de facto nedíln ě integrován do jazyka respondent ů.

Špinavé cykly - „A je mi velmi nep říjemné, když se setkám s člov ěkem, který je špatný a je to z něj cítit. … Tyhle špinavé cykly dám pry č a pracuji s klienty, kte ří jsou poctiví, kte ří to potvrzení dají a nemají s tím potíž.“

Hrouda zlata - „A já dnes s ní ( matkou ), bráškou, tátou umím komunikovat takovým zp ůsobem, abychom byli po řád v dobré nálad ě. To je taková hrouda zlata, kterou já jsem se nau čila.“

„Vy jste pro m ě hrouda zlata. Mám pro vás ur čitou náklonnost jako k cizímu člov ěku, samoz řejm ě a jinak proto vám sd ěluju to, co vám sd ěluju.“

Zisk - „Krom ě toho, že n ěkdo získá n ějaké peníze, tak je to i to, že má n ějaké poznání. Takže když já studuji kurz, tak si t řeba uv ědomím. Ježišmarijá tohle jsem d ělala. Takže te ď mám poznání t řeba, že jsem nep řebírala zodpov ědnost za to, že chodím pozd ě, uvedu p říklad. Musím si to napsat, sama si to pro sebe potvrdit. To je d ůležitá v ěc. T řeba na konci každého kurzu se píše zisk. Že člov ěk si z toho kurzu odnese n ějaké poznání n ějaké pot ěšení a potvrdí si to, dá si to na papír. Tam je d ůležité, že Vám to pak ješt ě jeden člov ěk p řečte, potvrdí Vám, že ten zisk je opravdu dobrý v po řádku a založí se to do složky. Nic víc se s tím neděje, možná se to ješt ě vyv ěsí, aby i ostatní mohli mít takovéto zisky.“

Masa - „Další kurz se jmenuje Základní studijní p říru čka, kde se u číme studijní technologii. To znamená, že pokud ve v ětě n ěč emu nerozumíte, nerozumíte jednomu slovu, tak, nerozumíte celé v ětě. A to že člov ěk má nepochopené slovo nebo má nedostatek masy – to je nap říklad, když n ěkdo studuje o traktoru, tak si jen z knížky nem ůže p ředstavit jak vypadá motor, kolo, cokoli, co se týká traktoru, ale musí ho osobn ě vid ět. Musí si ho osahat, pokud jej nemá říká se tomu nedostatek masy. Tak toto jsou dva ze t ří projev ů, které se vyskytují, když studujete. Tak toto se my také u číme. Takže když čtu knížku a najednou zjistím: „Aha, tak tomuto

35 nerozumím.“ Protože, když se stane, že tomu slovu nerozumíte, tak nerozumíte tomu textu dál. My se u číme tomu, jak člov ěk pln ě porozumí tomu textu a potom je schopen jej použít. Tak, abychom neprocházeli jako ostatní na st ředních, základních, vysokých školách, kdy vlastn ě máte polovinu unavené t řídy, oni vlastn ě nev ědí, zívají. A to je jeden z projev ů nepochopeného slova.“

Rozd ělování na dobré versus špatné

„Když jsem v roce 1994 - to byl Nahoru dol ů životem. Ten mi rozlišil jaké jsou skupiny lidí. Že jsou skupiny, které podporují dobro, jiné zlo, hromadný skupiny. Te ď já jsem na tom přemýšlela, tam se uvádí p říklady, d ělají se tam praktická cvi čení jako: napište skupinu nebo člov ěka, který podporoval zlo. Nebo uve ďte p říklad člov ěka, který svádí své problémy na ostatní. Tam jsem rozlišila jací jsou dob ří a ti špatní lidé.“

„Cítila jste se n ěkdy stigmatizovaná, když jste říkala, že se hlásíte k Scientologii? T řeba koukali nebo n ěco? Setkala, že se lidé zarazí na základ ě t ěch informací, které jsou v médiích, t ěch špatných. To lidi hodn ě vidi, to si lidi hodn ě pamatují. Ha, co to je!? Zarazí se, necht ějí s Vámi mluvit.“

5.4.1.2 Jiná realita

Scientologové v ěř í, že jejich skute čné já je mimozemská humanoidní duše zvaná Thetan, ke které si musí najít cestu po „Most ě ke svobod ě“(p říloha č.2 The Bridge to total freedom). Kv ůli takovému zasv ěcení musí potom rozlišovat a volit strategie, jakým zp ůsobem mají komunikovat s lidmi mimo církev, s mén ě zasv ěcenými členy a s ostatními uvnit ř církve.

„To jsem si taky říkala, … že se budu snažit s Vámi mluvit na Vaší realit ě. Protože použít neskute čné množství termín ů, o kterých nebudete v ědět, to nerozumíte, to by nebylo fér.“

Já jsem se do četl od n ějakého zlého jazyka n ěkde na internetu, že pokud chce n ěkdo rozum ět scientolog ům, tak pot řebuje 700 stránkový slovník.

36 „No vidíte to. Já si myslím že ne. Protože my využíváme jak náklonnosti k tomu člov ěku, tak reality, na které se ten člov ěk pohybuje, komunikuje a zp ůsobu komunikace.“ … „Takže to odlišujete?

Odlišujeme, protože já tady s vámi nem ůžu te ď mluvit jako člov ěk, který je hodn ě znalý a nem ůžu tady s vámi za čít mluvit z patra. Já musím jít k Vám a pomalu ty informace, které vám předám, tak nám potom navážou na v ětší realitu a potom m ůžeme stoupat po gradientu výš, abych byla schopna vám to p ředat víc.“

5.4.1.3 Posvátná v ěda - Sofistikované studium (p řístup), terapie a aktivity

Celé u čení Scientologické církve je založeno na Dianetice, kterou považují sami Scientologové za „v ědu o duševním zdraví“. Proto se skládá nápl ň činnosti uvnit ř Scientologické církve zejména ze studia u čebních materiál ů, absolvování „terapie“ a kurz ů terapie zvaných auditing a propaga čních aktivit. Identifikoval jsem tak t ři subkategorie, které se dají rozpoznat.

Vědecké objevy

Do této subkategorie jsem uvád ěl p říklady Hubbardových „v ědeckých objev ů“, které jsou výsledky „jeho výzkum ů“ a základem dianetiky, která slouží jako teoretická platforma scientologie. Vybíral jsem takové p říklady, kdy popisy konkrétního objevu nedávaly logický smysl („Pak existuji konzultantské firmy v oblasti – firem. Kdy vlastn ě používají ur čité administrativní v ěci kolem řízení firmy, motivování lidí, výb ěru personálu a podobn ě. Protože vlastn ě krom ě tohohle existují ješt ě sm ěrnice od Hubbarda, které on psal, když etabloval církev.“) nebo byly zjednodušující a univerzalistické („Když rozumíte tomu, jak fungujou ty emoce, tak ho m ůžete postupn ě dostat nahoru, ale ne jakoby jedním rázem. To je třeba ta praktická část. Z čeho se skládá porozum ění.“)

Auditování

Nejvýznamn ější podíl na náplni členství má auditování . Jeho základní podstatou je propracovávání se k čisté mysli a následné kultivaci vztahu s Operujícím Thetanem, který je

37 podstatou mysli. Sou částí je také poskytování auditingu – kvalifikace auditora – kdy se u čí auditovaný poskytovat resp. dodávat auditing. Této praktice se v ěnuji více ve vlastní kapitole 5.3 Auditing.

„No a tak jsme auditovali a za čali jsem intenzivn ě o víkendech a m ěli jsme strašný zisky. Že jsme si uv ědomili hodn ě v ěcí. Já nevím, že se mi zm ěnilo strašn ě moc v ěcí v život ě. T řebaže jsem m ěla nutkání hodn ě hodn ě mluvit, t řeba když jsem dostala dárek nebo n ěco, co jsem měla hrozn ě ráda. tak jsem to musela každému říkat. No a pak jsem m ěla jeden auditing a zjistila jsem, že to není v ůbec p řirozený a že to je vlastn ě kv ůli n ěč emu a to byl pro m ě strašný zlom v život ě.

A kv ůli čemu jste to d ělala?

No ono se o tom nemá mluvit, to co člov ěk audituje. Ono se nemá jakoby to co člov ěk prožije v tom auditingu, to co tu událost, kterou prochází o tom se nemá mluvit.

To je mezi ním a auditorem...

Přesn ě, tam je n ějaký auditorskej kodex, že jo. Ani ten auditor to nesmí porušit, není to dobrý, že jo, aby to člov ěk n ěkomu náhodou nehodnotil, n ějakým zp ůsobem....takže tak.“

Zlepšovací kurzy

Zlepšovací kurzy pokrývají svou náplní tém ěř všechny situace v život ě a poskytují tak rady a řešení, se kterými se člov ěk v život ě setká. Jsou to nap říklad: Komunika ční kurz, Nahoru dol ů životem, Hubbard ův dianetický seminá ř, O minulých životech, Purif, Dobrovolný duchovní, Integrita a čestnost, Vzestupy a pády, Jak se u čit a studovat, Jak být dobrý rodi č, Jak zlepšit život, Základní studijní p říru čka, Stav člov ěka, O sebepoznání.

„To je vlastn ě jenom název Dobrovolní duchovní kv ůli tomu, že je z části duchovní, že dokáže pomoct lidem, promluvit si s nimi, najít ten problém, a ť už je to práci atd. A ten DD se skládá z 19 oblastí. Jak jste vid ěl na recepci ty brožurky, o d ětech, o manželství, o problémech v práci .... tak tam je 19 oblastí, ten DD si nastuduje všech t ěch 19 oblastí a ud ělá praktická

38 cvi čení, jde venku a d ělá n ěco jako praktického, aby si to vyzkoušel a m ěl v tom jistotu. A pak jde a m ůže d ělat tu práci DD a dokáže lidem pomoct.

A vy umíte co všechno?

Je to t ěch 19 oblastí. Tam je výhoda v tom, že člov ěk má takový rozhled, že když t řeba p řijde můj kamarád je nemocnej, nebo má problémy s n ěč ím, tak vím, v čem mu m ůžu pomoct. To je výhoda. T ěch oblastí je 19 a m ě nejvíce zajímalo t řeba manažerské kurzy, jak funguje organizace, jak by se to m ělo zorganizovat, jak dosáhnout to, aby firma prosperovala, takže třeba i tohle jsem já studoval.

Takže by jste mohl d ělat taky takového poradce ve firmách?

Ano .

Chystáte se na to?

Já už jsem částe čně, cht ěl si to zkusit. Pomoct jedné firm ě, která d ělá takové poradenství ve firmách, ale te ď, jak tady d ělám 40 hodin týdn ě, tak to nechci p řehán ět, protože bych nem ěl žádné volno, ale chystám se, Ale b ěhem toho m ěsíce nebo dvou ... se možná do toho pustím, třeba na pár hodin týdn ě. Chci si to vyzkoušet.“ … „Když je t řeba n ějaká hádka, tak to dokážu ovládat, a nepodn ěcovat to. Nebo, když se n ěco nestíhá, a každý je ve stresu - t řeba ve škole, tak ur čit ě zvládat lépe ty v ěci mnohem rychleji a mnohem lépe. To je ur čit ě to co mi to dalo.“

Pomoc lidem

Lé čba-jak jsem pochopil z rozhovor ů, tak lé čení r ůzných fyzických neduh ů je možno dv ěma zp ůsoby. Lé čebnými postupy - Asisty , které jsou realizovány jako „dotyková terapie“. Ukazuje se, že asisty jsou aplikovány zejména lidem mimo církev v okamžicích jejich pot řeby – scientologové se typicky angažují p ři hromadných nešt ěstích jako pád WTC v New Yorku či povodn ě v Praze – a scientologové samotní se lé čí spíše v rámci auditing ů.

39 „... můžu pomoct ostatním. že když lidi mají n ějaký problém, tak jim m ůžu dát asist, který funguje b ěhem p ůl hodiny, když se člov ěk dá do dobrýho stavu. M ůžu pomoct babi čce, která má Parkinsovu chorobu. Na kterou asisty úpln ě krásn ě fungujou.“ … „Já jsem m ěla vlastn ě v Irsku nehodu, protože jsem spadla pod auto na kole. Jako nebylo to nijak vážný. Ale jako m ěla jsem bolesti v nohou, že když t řeba zastavilo auto prudce, tak se mi okamžit ě n ěco seplo a bylo mi na zvracení, protože já jsem m ěla ty nohy, že jsem se jich nemohla ani dotknout v podstat ě, že to strašn ě bolelo po řád.“

Dou čovací centrum BASIC „No my vlastn ě jako studijní centrum vy řizujeme d ětem, které mají problémy se psaním a se čtením, s tím že spadáme pod aplikovanou scholastiku. Což je vlastn ě organizace, která je nenáboženská, nezisková, mezinárodní a spadají pod ní všechny organizace,školy, centra, které využívají studijní technologii od pana Hubbarda. A ta funguje od roku 72 a vlastn ě ji založili ameri čtí profeso ři, kte ří požádali pana H. o autorská práva na tu studijní technologii na základn ě výsledk ů. A my jsme tady. A kolegyn ě to myslím, p řinesla z Dánska, kde ji n ěkdo oslovil, aby to mohla tady otev řít. A tady to co d ěláme, tady funguje od roku 74. Jsou po celým Dánsku ty pobo čky a my jich máme te ďko 7 v ČR a pak ješt ě n ějaké na Slovensku.“

Mediální aktivitou, kterou se snaží scientologové prospívat spole čnosti je Ob čanská komise pro lidská práva. Sdružuje lidi, které poškodili či zneužili psychologové a psychiat ři. Scientologové také organizují kampa ň Řekni drogám ne , kdy se snaží informovat ve řejnost o nebezpe čí drog a nabízí jako alternativu scientologii. Probíhá letákov ě a propaga čním cyklob ěhem po republice, školením policie, u čitel ů na školách i mládeže.

5.4.1.4 Self-esteem

Častým pozorovaným a zmi ňovaným jevem byla zm ěna Self-esteem (sebehodnocení). Naprosto všichni si pochvalovali zlepšení r ůzných aspekt ů života díky Scientologii. V rámci self-esteem jsem vy členil dv ě subkategorie:

40 Úsp ěšnost – Respektovanost Respondenti deklarovali jak zvýšení osobní pohody, tak nár ůst vlastních schopností, které mohou využívat ke zvýšení efektivity práce i k pomáhání druhým lidem „Takže to bylo super -Purif. A člov ěk jakoby víc dokáže rychleji reagovat. Hlavn ě m ůj p řítel ho d ělal te ď Purif, on d ělá scientologii krátce, a ten teda cítil obrovské zm ěny, že dokáže rychleji reagovat, rychleji si v ěci uv ědomovat, v práci to cítí a hlavn ě lidi kolem n ěj.“ --- „Takže jsem ráda, že jsem to našla, to co jsem cht ěla. A pak, že m ůžu pomoct ostatním. že když lidi mají n ějaký problém, tak jim m ůžu dát asist, který funguje b ěhem p ůl hodiny, když se člov ěk dá do dobrýho stavu. M ůžu pomoct babi čce, která má Parkinsovu chorobu. Na kterou asisty úpln ě krásn ě fungujou.“ ---

Když je t řeba n ějaká hádka, tak to dokážu ovládat, a nepodn ěcovat to. Nebo, když se n ěco nestíhá, a každý je ve stresu - t řeba ve škole, tak ur čit ě zvládat lépe ty v ěci mnohem rychleji a mnohem lépe. To je ur čit ě to co mi to dalo.“

Vlastní odpov ědnost za chyby-nedostatky

V případech, ve kterých scientologické techniky selhaly navzdory výcviku, který se týkal daného problému respondenta a m ěl mu problém vy řešit, respondenti brali odpov ědnost za selhání na sebe a efektivitu výcviku nezpochyb ňovali.

„To znamená, že vy jste se rozešla s p řítelem, když už jste byli oba scientologové?

Ano .

To je zajímavé, že Vám nepomohly ty techniky na to aby ...

Ne já jsem nep řevzala zodpov ědnost za to, abych to vy řešila touto cestou. Jedna v ěc je, že jsme v tom dva a já t řeba po ur čité dob ě jsem cht ěla p řevzít zodpov ědnost a řekla jsem fajn... Já vím co v tom je. Jsou to naše proh řešky, které jsme zp ůsobili, n ějaké zanedbání. To se d ělá tak, že se to vypíše, vykomunikujeme to mezi sebou, řekneme si stalo se to a to. Já jsem k tomu

41 byla ochotna, ale on ne. A člov ěk, který není ochoten a je kritický, tak není ochoten se podívat na svoje proh řešky a p řevzít za n ě zodpov ědnost, že tak byly a nechá je být.“

5.4.2 Podrobné analýzy rozhovor ů

U jednotlivých rozhovor ů jsem uvedl p říklady, které v konkrétním p řípad ě napl ňují definované kategorie, které jsem vygeneroval tématickou analýzou rozhovor ů. Také jsem připojil kategorizaci podle Liftonových kritérií.

5.4.2.1 Rozhovor č. 1 Prvním respondentem byl, jak jsem již výše uvedl, Ji ří Vorá ček, jehož jméno uve řej ňuji proto, že ho často cituji jako zdroj informací o reprezentaci Scientologické církve. Je jeden z nejvýše postavených Scientolog ů u nás co se organiza ční struktury tý če a často vystupuje jako její zástupce v Čechách 8. Ve scientologii, navzdory tomu, že je v české misi Scientologické církve mezi nejstaršími členy – od roku 1992, absolvoval pouze základní kurzy. Rozhovor s Ji řím Vorá čkem m ěl n ěkterá specifika oproti ostatním v tom, že pan Vorá ček jako „ ředitel“ Scientologické církve u nás pokládal za sv ůj úkol prezentovat podstatu Scientologické církve, respektive Dianetiky, což je jeho obvyklá pozice - jak jsem uvedl výše, takže jsem ho v této roli nechal. Během výkladu základních princip ů scientologie se vyhýbal scientologickému názvosloví a snažil se používat pro mne známé výrazy jako nap říklad „reinkarnace“, „filozofie“, „zpov ěď “, „nejvyšší duchovní bytost“, „karma“, „exteriorizace“. Někdy si proti řečil: „Ta duchovní bytost se nep řevt ěluje z logického d ůvodu do zví řat, nebo do kamene – i když to není vylou čené – samoz řejm ě.“ A v několika odpov ědích mě v ědom ě zavád ěl. Nap říklad když jsem se ho ptal, jak si vysv ětluje neúsp ěch a zánik dianetického centra v Českých Bud ějovicích, řekl mi, že o tom v ůbec nic neví. Nebo v záv ěru rozhovoru jsem se ho ptal, kolik člen ů mají jako církev: „My máme 4 stovky kv ůli registraci jako církev ale tak n ějak plus mínus kolem tisícovky je lidí, co se tomu v ěnují.“ V Čechách Scientologická církev není v ůbec registrována jako církev a ani jako náboženská spole čnost. V tomto rozhovoru bylo obtížné nalézt data odkazující ke kategorii „Self-esteem“. Vysv ětluji to neosobní povahou hovoru, který byl spíše mediální prezentací. I p řes snahu vystupovat co

8 Za pozornost stojí, že v dob ě, kdy dopisuji tuto práci, jsem se dozv ěděl, že se nedávno Ji ří Vorá ček obrátil na jednu prestižní pražskou advokátní kancelá ř s žádostí, aby zastupovala a „pomohla zlepšit mediální obraz“ Scientologické církve u nás.

42 nejciviln ěji jsem interpretoval prvky kategorie Schematické chování. V subkategorii Frázovitý jazyk jsem identifikoval pojmy „skryté nep řátelství“, „stavy člov ěka“ „chronická úrove ň“, „v radosti“, „v konzervatizmu“, „v žalu“. Skryté nep řátelství také odpovídá snahám striktn ě rozlišovat, co je „dobré“ a „špatné“.

Schematické chování

-subkategorie Frázovitý jazyk

Frázovitost zde spat řuji v ne českém zacházení s jazykem. Každé ze zvýrazn ěných slov sice n ěco znamená, ale v tomto kontextu nedává smysl. Toto je úryvek popisu techniky práce s „ emo ční škálou“: „Prakticky se to dá použít vlastn ě v čemkoli, protože, když vidíte – te ď se nebavím o – člov ěk má n ějakou chronickou úrove ň a pak, třeba když n ěco dostanete, tak jste v radosti , ale nejste v radosti neustálé, člov ěk je tak pr ůměrn ě v konzervatizmu . Ale jsou lidé, kte ří jsou práv ě na tom skrytém nep řátelství – je to t řeba o nich v ědět, aby se člov ěk nenechal obalamutit. Anebo lidí, kte ří jsou v „žalu“ , je t řeba o nich v ědět, že jsou v žalu, protože – víte ono to samotné p řináší porozum ění – to je to, o čem je celá Scientologie- že ty informace p řinesou porozum ění pro toho člov ěka,“

-subkategorie Rozd ělování na dobré versus špatné

„Tomu odpovídá – tomu my říkáme skryté nep řátelství – to je n ěkdo, kdo n ěco jiného říká a n ěco jiného si myslí. To je ta nejhorší varianta, když to nedovedou lidi rozpoznat, to je samoz řejm ě logické, že když vám řekne: „jo já to ud ělám“ a je v takovéhle pozici, tak je jasné, že to neud ělá – naopak, ud ělá to nejhorší. Ne říkám, že tyhle lidi jsou ti, co utla čují, ale on (Hubbard) tam ozna čuje 12 charakteristických vlastností, které má utla čovatelská osoba – osoba, která p ředává negativní zprávy- ješt ě je zhoršuje. Nebo že vlastn ě v ůbec nereaguje na zlepšování žádným zp ůsobem… …Hitler, Stalin…to jsou ti nejznám ější,ale ve skute čnosti je t ěchhle lidí kolem 2,5 procenta v populaci.“

Jiná realita

Pan Vorá ček mi popisoval princip odpoutání duše respektive duchovní bytosti od t ěla a pozemského života. Z jiných rozhovor ů a materiál ů vím, že díky auditing ům mají údajn ě scientologové možnost po odpoutání možnosti, které p řesahují lidskou p ředstavivost, v jiných realitách, do kterých se díky auditing ům postupn ě dostanou: „Ono vlastn ě vám takové ty základní v ěci p řijdou takové – co mají co d ělat s náboženstvím – protože se m ě už na to jiní lidé ptali, ale mají co d ělat hodn ě z toho d ůvodu, že nem ůžete stav ět n ějakou duchovní spásu na, řekn ěme,

43 když ten člov ěk žije v tomhle sv ětě a potýká se problémy – finance, rodina, práce. Má plnou hlavu problém ů a musí se nejd řív nau čit řešit ty základní v ěci, než pak m ůže stoupat do n ějakých jakoby vyšších úrovní..“

Posvátná v ěda

-subkategorie Vědecké objevy

Nejvíce prostoru v rozhovoru zabralo popisování technik a „v ědeckých objev ů“ – „výsledk ů výzkum ů pana Hubbarda“. N ěkteré „v ědecké objevy“ jako nap říklad asisty jsem už za řadil do kategorií jejich praktického využití.

Žádný z objev ů nikdy Hubbard nedoložil konkrétními daty z jeho „výzkum ů“, která by umož ňovala zp ětné zkoumání. Kritickou ve řejností je Hubbard podez říván, že o n ěco takového nem ěl nikdy zájem. Na pojem „exteriorizovaný stav“ jsem narazil zatím pouze v oblasti magie. V magii znamená exteriorizovat odpoutání duše od t ěla. „Ta duchovní bytost když existuje mimo svoje t ělo v takovém exteriorizovaném stavu , což t řeba buddhisti dosahují v ur čité nirván ě, tak má 52 vjem ů. Tady je vid ět rozdíl v tom t ěle vlastn ě vy nem ůžete mít tolik vjem ů jako když ta duše existuje.“

Považuji za zjednodušující a zavád ějící vydávat definice o tom „jak fungují emoce“ nebo „z čeho se skládá porozum ění“. Univerzáln ě fungující techniky p ůsobí z vědeckého hlediska nev ěrohodn ě. „...to je to, o čem je celá Scientologie- že ty informace p řinesou porozum ění pro toho člov ěka , protože když je někdo v žalu, tak víte, že na n ěj nem ůžete být hrubý anebo že ho nem ůžete najednou rozveselit, protože ten člov ěk je v tu chvíli v žalu a když mu chcete pomoci, tak je pomalu možno ho z toho dostat skrz ty emoce nahoru. Ale někdy má člov ěk pocit: „ on je v žalu, tak mu musím pomoci“ a te ď s ním n ěco d ělá a tomu člov ěku to jakoby spíš ubližuje. Když rozumíte tomu, jak fungujou ty emoce, tak ho můžete postupn ě dostat nahoru, ale ne jakoby jedním rázem. To je t řeba ta praktická část. Z čeho se skládá porozum ění .“ KRA (komunikace, realita, afinita) trojúhelník nebo také ARC (anglicky affinity, reality, communication) je technika, která p řichází s univerzálním řešením na konkrétní problémy. Jako p říklad „v ědeckého objevu“ jsem ho vybral proto, že mimo jiné slouží k navazování kontakt ů s lidmi v „jiné realit ě“ – tedy jiné, než ve které se nachází scientologové – a převád ění lidí do „scientologické reality“. „Jeden z t ěch základních princip ů v Scientologii je KRA trojúhelník . Ten se skládá z komunikace - to je to co běžn ě znáte v komunikaci. Realita – to je to, na čem se lidi shodnou a afinita je náklonnost. Ten trojúhelník je dost d ůležitý, protože člov ěka u čí, jak v novém prost ředí, s novou osobou, m ůže zlepšit to porozum ění, nebo jak p ředat ur čité v ěci. Ur čití lidé mají takovou tendenci, že t řeba – to je ta realita – mluví o

44 věcech, které t ěm druhým lidem nejsou reálné – a podobn ě. Je to jeden ze základních princip ů Scientologie. Pom ěrn ě ne jakoby rozší řený, ale d ůležitý pro to další – pro ty další v ěci.“

Ptal jsem se na p ůvod známého Oxfordského testu, který je nej čast ější metodou kontaktu s ve řejností: „Ten jste d ělali n ějak ve spolupráci s Oxfordem?

Ne, ne, ne. To je vlastn ě – dost často se nás na to lidé ptají. To máte název kv ůli tomu, že to bylo d ělané ale ne oficiáln ě, že by to – to není psychologický test – v první řad ě. Ten test byl ud ělaný ze za čátku. Pan Hubbard pot řeboval testovat lidi na za čátku p řed tím auditingem a po auditingu aby vid ěl ty zm ěny, takže to dělal vlastn ě s n ějakou psycholožkou tehdy z Oxfordu na tom kooperovala, aby sestavili pro jeho pot řebu a proto se to nazvalo Oxfordský test a který se pozd ěji za čal používat i pro r ůzné testy – prost ě mají širokou oblibu, takže se to za čalo používat i p řed tím auditingem – p řed tím vstupem samotným. Člov ěk zjistí, jak na tom je.“ Chris Owen (1997) píše o experimentu, který uspo řádal Sir John Foster v roce 1971. Foster požádal tým psycholog ů složený z klinických psycholog ů a univerzitních u čitel ů psychologie, aby absolvovali Oxfordský test a provedli jeho analýzu. Na otázku, kdo vymyslel tento test, pracovníci dianetického centra tvrdili, že studenti z Oxfordu nebo auto ři Oxfordského slovníku ale nebyli si jisti, kte ří z nich. Fosterovi se poda řilo najít Hubbard ův článek v novinách, kde popisuje, že na Oxfordském testu spolupracoval s psychology – autory test ů California Mental Health Analysis; California Test of Mental Maturity for Adults; California Test of Personality; Johnson Temperament Analysis; Minnesota Multiphasic Personality Inventory. Jejich jména však neuvádí. Po analýze test ů Foster zjistil, že Oxfordský test osobnosti je kompilátem zmín ěných p ěti test ů.

Na základ ě scientologických metod postavených na Hubbardových objevech funguje mnoho „dce řiných firem“ scientologie. V ětšinou ale členové církve popírají spojení mezi nimi a těmito organizacemi. Tyto organizace se prezentují jako nezávislé komer ční subjekty. V praxi používají metody, které jsou využívány i v auditingu a platí za n ě Scientologické církvi autorské poplatky za „využití technologie.“ „Existuje tady jazyková škola Lite, ta využívá metodu vyu čování pro anglický jazyk. Tam v ůbec ty lidi s tím nep řicházejí do kontaktu, protože ti u čitelé vlastn ě jenom používají tu metodu na studenty . Pak existuji konzultantské firmy v oblasti – firem. Kdy vlastn ě používají ur čité administrativní v ěci kolem řízení firmy, motivování lidí, výb ěru personálu a podobn ě. Protože vlastn ě krom ě tohohle existují ješt ě sm ěrnice od Hubbarda, které on psal, když etabloval církev. Protože my máme hodn ě organizací a ta struktura je hodn ě rozsáhlá, takže vydával ur čité pokyny, které jsou hodn ě praktické. Oni používají tuhle část a to že pomáhají t ěm firmám etablovat.“

45 -subkategorie Auditování

Jak jsem pochopil, auditing není jen formou čišt ění mysli, ale také platformou, na které mohou fungovat n ěkteré kurzy jako nap říklad ve t řetí citaci návod na výb ěr životního partnera.

„No, když na sob ě d ěláte a práv ě čistíte tu mysl a dáváte pry č ty selhání a ty r ůzné v ěci co tam nemají být , které vás ovlivňují, tak se ten život stane mnohem mnohem jednodušší . A najednou si ho skute čně za čnete užívat. Což je vlastn ě ten cíl. Lidé t řeba ani n ěkdy nev ědí, jak moc trpí.. “

Zajímavé je, že ostatní respondenti nem ěli o spirituálním p řesahu scientologie jako církve moc p ředstavu. Všichni to brali jako ryze praktické disciplíny. „A jsou n ějaké metody, které nejdou odd ělit od té církve?

Tak jsou, to je to základní – to je ten auditing, který my poskytujem. Že se jedná o tu náboženskou činnost a ta se nedá odd ělit. Ta se nepraktikuje samostatn ě.“

-subkategorie Zlepšovací kurzy

Z v ědeckého hlediska p ůsobí ned ůvěryhodn ě kurz, který odhaluje podstatu manželství a poskytuje návod, jak získat partnerku a udržet vztah a manželství. „Když vy čtete ty v ěci, máte ty v ěci , tak zjistíte o čem to je. Rozumíte v tom klasickém p řípad ě. Ty manželství- často se to tam vyskytuje, to znamená, vy když si ud ěláte kurz o manželství, tak pochopíte o čem to je ., jak to má vypadat v tom ideálním vztahu. Nau číte se hlavn ě, jak to udržet . Protože problém, pro č to nefunguje je, že lidi nev ědí- nikdo je to nenau čí. Vás ve škole nau čí číst psát a po čítat, když to trochu zjednoduším ale jak si najít holku, jak si –když v tom t řeba n ěkdo není úpln ě dobrý, jak to p řežít v úvozovkách, jak se dostat do toho stavu, jak si vybrat správného partnera. Sama o sob ě je tahleta v ěc tak komplikovaná, protože na tom fakt hodn ě záleží, jak to dopadne, tak to vás nikdo nenau čí. Nechci říkat, že my tohle u číme, ale vlastn ě je to v t ěch principech obsažené. Člov ěk když za čne používat tyhle principy, tak spoustu t ěch v ěcí vy řeší . Takže to je vlastn ě taková filozofická škola .“

-subkategorie Pomoc lidem

V rámci pomoci p ři r ůzných nešt ěstích a nemocech deklarují scientologové možnost komunikovat na úrovni duchovních bytostí, které mohou stále komunikovat nezávisle na t ěle:

46 „Tady je t řeba (v p říru čce)– když je n ěkdo v bezv ědomí, tak jak to funguje . Zase vidíte všechno, že to není nic co by bylo..-to je t řeba, když je n ěkdo na l ůžku na t ěch p řístrojích dýchá v bezv ědomí. My jsme tady zatím nem ěli takové p řípady, ale v Americe opravdu s tím byly trošku takové zázraky, že n ěkdo byl dlouhodob ě na l ůžku

Vám se da řilo s tím člov ěkem navázat komunikaci?

Přivést ho. Přivést ho zpátky v podstat ě. Dokto ři už ho cht ěli odpojit z přístroj ů a nechat ho být a poda řilo se toho člov ěka p řivést zpátky . Z našeho hlediska to není nic nenormálního . Pro ty doktory je to neuv ěř itelné – to je práv ě ten rozdíl, že my bereme člov ěk, že je duchovní bytost v těle a že když člov ěk zem ře tak z toho t ěla odchází a tyhle incidenty-práv ě bezv ědomí a podobn ě je ta situace,kdy je ta bytost jednou nohou pry č už. A te ď se ho snaží dokto ři t ěma šokama do srdce p řivést zpátky nebo když je na p řístrojích dlouhodob ě- Oni podporují to t ělo a tam je pot řeba oslovit tu bytost. To co se d ělá p ři t ěch bezv ědomích, že se komunikuje s tou bytostí aby ta bytost se vrátila zpátky do t ěla . To je celé.“

Příklad problému se zatížením nev ědomí resp. duše, který se řeší kombinací asist ů9 a následn ě auditingu: Poté, co n ěkoho srazilo auto a upadl do bezv ědomí, n ěkdo z přihlížejících vyjád řil obavu, že nebude chodit: „On tam má n ějakou tu sugesci , která byla v dob ě, kdy on byl v bezv ědomí, řečená a jemu to tam funguje jako blok, tou naší technikou se ten člov ěk vrátí , prožije-obnoví z toho nev ědomí všechny ty…to co se tam stalo – v četn ě té operace a t ěchhlet ěch v ěcí – uvolní ten náboj a zase se všechno vrátí do toho normálu, jak to má být.“

Při šoku používají scientologové „orienta ční asist“: „Další formou on vlastn ě práv ě tam p řichází ta duchovní bytost, že z toho rozrušení dává člov ěk tu pozornost ven-extrovertuje se z toho jak je introvertovaný do sebe. Tak extrovertuje tu pozornost na ta r ůzná místa a najednou je z toho venku a to rozrušení se zmenší a on znovu p řebere kontrolu – když se to dá říci takhle. Takže tady je to vid ět, že ta pozornost – on p řestane být fixovaný až dosáhne do stavu kdy najednou je zase pln ě sám sebou.“

Napln ění kritérií podle Liftona:

a) Kontrola prost ředí – Vzhledem k tomu, že rozhovor probíhal p římo v dianetickém centru a respondent v centru pracuje na plný úvazek, byly odkazy nazna čující důležitost p ůsobení konkrétních prostor relativn ě vyšší – vyskytly se více než dvakrát čast ěji než u ostatních. „V ětšinou to funguje, že ho p řivedou sem a ten člov ěk to nastuduje tady, protože tam jsou zase n ějaké další v ěci,jakože máme – jsou to tedy kurzy individuální, takže to není v nějaké

9 Asist je scientologický lé čebný zákrok, který m ůže být bu ď dotykový, komunika ční, nebo na úrovni duchovní bytosti respektive s její spoluprací.

47 skupin ě. My máme svého takzvaného supervizora, to znamená n ěkoho, kdo na to dohlíží to není ten kdo to vysv ětluje u nás, ale ten kdo dohlíží a pomáhá t ěm lidem aby to mohli v klidu nastudovat a tak to funguje“

b) Mystická manipulace – plánovaná spontánnost – Navzdory tomu, že toto kritérium dosahovalo vyšších četností, v tomto p řípad ě to p řisuzuji spíše než spontánnímu projevu, d ůsledku snahy p řesv ědčit m ě, jak vlastn ě „všichni na to přijdou sami a všechno pochopí“

c) Požadavek čistoty – Nenazna čuje toto téma ani jednou. Je to pochopitelné, protože jsem byl b ěhem rozhovoru p řesv ědčován, že nejsou žádná omezení p ři pochybeních a že je jedno, jak se chováte. To koreluje s Vojtíškovou teorií (1998), kterou uvádím v kapitole 4, která tvrdí, že se členové sekty uchylují p ři prezentaci skupiny lidem mimo ní i ke lžím ve snaze vytvo řit co nejlepší ve řejné mín ění o skupin ě. d) Kult vyznání – Zde je nastín ěn jako realizace zpov ědi – více informací p řináší další rozhovory. „Je to vyložen ě individuální v ěc. Nejvíc se to dá p řipodobnit ke zpov ědi – jako takové form ě. Je to vlastn ě individuální setkání, kdy jakoby ten duchovní – u nás má pojmenování auditor – s tím druhým člov ěkem, s tím daným prochází tyhlety události.“

e) Posvátná v ěda – Tou je prodchnut celý rozhovor, protože „posvátná“ v ěda je deklarovaným podkladem činnosti celé Scientologické církve. „Pan Hubbard pot řeboval testovat lidi na za čátku p řed tím auditingem a po auditingu aby vid ěl ty zm ěny, takže to d ělal vlastn ě s nějakou psycholožkou - tehdy z Oxfordu na tom kooperovala., aby sestavili pro jeho pot řebu a proto se to nazvalo Oxfordský test a který se pozd ěji za čal používat i pro r ůzné testy – prost ě mají širokou oblibu, takže se to za čalo používat i p řed tím auditingem – p řed tím vstupem samotným. Člov ěk zjistí, jak na tom je.“

f) Frázovitý jazyk – Zde se objevuje zejména v používání scientologických pojm ů a ne českých obrat ů. Drtivá v ětšina studijních materiál ů se p řekládá z angli čtiny, ale bez ohledu na užívání podobných obrat ů v češtin ě. „P řekladatelskou jednotku“, která to má v rámci církve na starosti také tvo ří dobrovolníci často bez p ředchozích zkušeností s překlady. „..jste v radosti, v konzervatizmu, lidé, kte ří jsou práv ě na tom skrytém nep řátelství , „v žalu“

48 g) Nauka je víc než člov ěk – Respondent nazna čuje tento jev v okamžicích, kdy se nechá strhnout p ři vysv ětlování dokonalosti dianetických technik. „...lidé t řeba n ěkdy ani nev ědí, jak moc trpí.“

h) Existen ční provizorium – Identifikoval jsem ho v situaci, kdy respondent popisoval principy „zlepšování“- rozum ěj zlepšování všeho pomocí dianetických technik. Pochopil jsem, že není možné, aby n ěkdo nereagoval na „zlepšování“/pokud ano, tak zpochyb ňuje v ědu a ohrožuje integritu skupiny. Stává se tak „skrytým nep řítelem“, proti kterému se musí církev vymezit.(viz P říloha 1 – Declaration of Enemy) „Tomu odpovídá – tomu my říkáme skryté nepřátelství – to je n ěkdo, kdo n ěco jiného říká a něco jiného si myslí. To je ta nejhorší varianta, když to nedovedou lidi rozpoznat, to je samoz řejm ě logické, že když vám řekne: „jo já to ud ělám“ a je v takovéhle pozici, tak je jasné, že to neud ělá – naopak, ud ělá to nejhorší. Ne říkám, že tyhle lidi jsou ti, co utla čují, ale on ( Hubbard ) tam ozna čuje 12 charakteristických vlastností, které má utlačovatelská osoba – osoba, která p ředává negativní zprávy- ješt ě je zhoršuje. Nebo že vlastn ě v ůbec nereaguje na zlepšování žádným zp ůsobem.“

5.4.2.2 Rozhovor č. 2 Druhý respondent je žena. První kurz absolvovala v roce 1995 poté, co se rozešla s přítelem, za kterým p řijela do Prahy. „ Mě p řitáhla láska a pak už jsem tady z ůstala. “ Ke Scientologii ji p řivedl její p řítel. „Já jsem se k tomu dostala p řes mého p řítele, který mi o tom něco málo řekl a řekl mi: tady si vypl ň test.“ Od té doby postupuje úsp ěšn ě po „gradientu“ na „most ě ke svobod ě“-viz p říloha č2 The Bridge To Total Freedom . Krom ě toho dobrovoln ě pracuje v dianetickém centru jako p řepisovatelka. Angažuje se výrazn ě v Ob čanské komisi za lidská práva, která vyhledává lidi, které zneužil psycholog či psychiatr – více viz kapitola 5. Je st ředoškola čka. Pracuje na plný úvazek v realitní kancelá ři, je otev řená a stále pozitivní. Je zřejmé, že je scientoložkou z přesv ědčení. Má sv ůj život nalinkovaný kurzy, které absolvuje. „Takže pak už to jenom p řevádím do praxe, vždycky se n ěco nau čím, pak to p řevádím do praxe a mám to takové vysv ětlené a hladší. A pak říkám: „Aha, tak to je ono, p řesn ě tak jsem se to u čila.“ Bere je velice vážn ě a často cituje r ůzné pou čky a myšlenky. „Tyhle špinavé cykly dám pry č a pracuji s klienty, kte ří jsou poctiví, kte ří to potvrzení dají a nemají s tím potíž.“ ...“To je taková hrouda zlata, kterou já jsem se nau čila.“ …. „Vy jste pro m ě hrouda zlata. Mám pro vás ur čitou náklonnost jako k cizímu člov ěku, samoz řejm ě a jinak proto vám sd ěluju to, co vám sd ěluju. Do ur čitý míry ta náklonnost je veliká. Hodn ě dob ře Vás vnímám v tuto chvíli, proto Vám to i říkám.“Věř í, že vše, co se jí nepoda řilo vy řešit auditingem a kurzy, zp ůsobuje chybný p řístup. „Pokud se mi n ěco takového stane nap ř. z neznalosti, tak když zjistím, že jsem n ěco provedla, co jsem neznala, tak za to p řevezmu zodpov ědnost a napravím to.“ Studuje další postupy, jakým zp ůsobem se chovat v různých situacích a co si o nich myslet. „Když jsem v roce 1994 - to byl Nahoru dol ů životem. Ten mi rozlišil jaké jsou skupiny lidí. Že jsou skupiny, které podporují dobro, jiné zlo, hromadný skupiny. Te ď já jsem na tom p řemýšlela, tam se uvádí p říklady, d ělají se tam praktická cvi čení jako: napište

49 skupinu nebo člov ěka, který podporoval zlo. Nebo uve ďte p říklad člov ěka, který svádí své problémy na ostatní. Tam jsem rozlišila jací jsou dob ří a ti špatní lidé.“

Schematické chování

-subkategorie Frázovitý jazyk

Mimo úplné novotvary jsem zaznamenal zp ůsob zacházení se slovy a tvorbou mluveného projevu, který se mi zdá podobný tvarosloví z angli čtiny. Důvodem by mohlo být překládání všech materiál ů z angli čtiny takzvanou „p řekladatelskou jednotkou“- týmem scientolog ů, který se skládá z dobrovolník ů, kte ří nejsou profesionálními p řekladateli. „Multi Level Marketing. Tenhle zp ůsob organizace , organizování, tak ten já jsem m ěla. Pak jsem ho opustila, protože to pro mě už nebylo ono.“ … „Je to tak, že já se k ní (církvi) dobrovoln ě hlásím. Že já cítím, používám tu technologii, v rámci scientologie a dianetiky studuji a používám technologii v praxi a tím se hlásím, že jsem členem.“ … „Já jsem už na za čátku, když mi xxx volala, kolegyn ě Jirky Vorá čka, že se mnou budete chtít ud ělat rozhovor, tak už jsem k vám m ěla velkou náklonnost v tu chvíli. To z toho d ůvodu, že je málo lidí, kte ří by se s takovým zájmem jako vy psali práce a cht ěli psát o scientologii. Vy jste pro m ě hrouda zlata .“ … „Já se nau čím, že n ěco takového existuje a vlastn ě mi to dá jenom pojmenování. Takže pak už to jenom p řevádím do praxe , vždycky se n ěco nau čím , pak to p řevádím do praxe a mám to takové vysv ětlené a hladší . A pak říkám: „Aha, tak to je ono, p řesn ě tak jsem se to u čila.“ Když jsem zjistila, že tohle funguje, tak jsem se u čila dál.“ … „A stanovíte si n ějakou spole čnou zakázku na čem chcete pracovat t řeba nebo n ěco takového?

Tam je to doslova tak, že řeknu t řeba: hele ďte vaše komunikace je takováhle , máme na to řešení. M ůžete absolvovat náš komunika ční kurz. A já řeknu: fajn. A pak ho za čnu absolvovat. Nebo Vaše zodpov ědnost je takováhle , máme tenhle kurz. A to je p řesn ě o tom, co se nau číte a pak to p řesn ě používáte v praxi a máte řešení na to, co se kolem Vás d ěje .“

-subkategorie Rozd ělování na dobré versus špatné

Scientologové striktn ě rozlišují lidi na dobré nebo špatné-tzv. „skryté nep řátele“ nebo „nep řátele 10 “.

10 Cyril Vosper (1973 byl poté, co odešel ze Scientologické církve, vyhlášen za „Nep řítele“, se kterým se nemají členové církve setkávat, ani se ho pokoušet „zlepšovat“.

50 Nahoru dol ů životem. Ten mi rozlišil jaké jsou skupiny lidí. Že jsou skupiny, které podporují dobro, jiné zlo, hromadný skupiny. Te ď já jsem na tom p řemýšlela, tam se uvádí p říklady, d ělají se tam praktická cvi čení jako: napište skupinu nebo člov ěka, který podporoval zlo. Nebo uve ďte p říklad člov ěka, který svádí své problémy na ostatní. Tam jsem rozlišila jací jsou dob ří a ti špatní lidé.

Jiná realita

Scientologové v ěř í, že všichni ostatní se pohybují v jiné realit ě „v nesvobod ě“, ze které jim mohou pomoci auditingy. Na komunikaci s lidmi v „jiné realit ě“ používají techniku KRA/ARC trojúhelníku. „To jsem si taky říkala, že se Vás zeptám a že se budu snažit s Vámi mluvit na Vaší realit ě. Protože použít neskute čné množství termín ů, o kterých nebudete v ědět, to nerozumíte, to by nebylo fér.

Já jsem se do četl od n ějakého zlého jazyka n ěkde na internetu, že pokud chce n ěkdo rozum ět scientolog ům, tak pot řebuje 700 stránkový slovník.

No vidíte to. Já si myslím že ne. Protože my využíváme jak náklonnosti k tomu člov ěku, tak reality , na které se ten člov ěk pohybuje, komunikuje a zp ůsobu komunikace.“ … „Já tady s vámi nem ůžu te ď mluvit jako člov ěk, který je hodn ě znalý a nem ůžu tady s vámi za čít mluvit z patra, já musím jít k Vám a pomalu ty informace, které vám p ředám, tak nám potom navážou na v ětší realitu a potom můžeme stoupat po gradientu výš, abych byla schopna vám to p ředat víc.“

„když jste scientolog a stáváte se lepší, tak se pro ty lidi stávala mí ň reálnou . Pro n ě to není normální, že by se někdo v téhle spole čnosti takhle zlepšoval .“

Posvátná v ěda

-subkategorie Vědecké objevy

Technika KRA/ARC trojúhelníku je univerzální komunika ční scientologický nástroj. Tuto dovednost získávají scientologové v auditovacím stupni 0, kdy jsou schopni „komunikovat s kýmkoli na jakékoli téma“. „Tak se mi aniž bych za čala n ějaký obchod, tak jsem s nimi m ěla velké ARC... te ď jsem uvedla ARC, pro nás je to b ěžné. To je trojúhelník afinita, realita, komunikace. Takže já už tu terminologii mám takovou, že už s nimi mám výborné ARC. Takže mám s nimi vysokou afinitu, takže mi bez problém ů řeknou o svojí práci, mám

51 s nimi realitu, protože probíráme to, že cht ějí prodat byt a komunikaci, protože to probíráme a m ůžu s nimi o tom komunikovat.“

-subkategorie Auditování

„Já mám taky dodáno docela dost auditingu. Existují ur čité stupn ě, nejd říve jsou názvy a pak jsou čísla, stupe ň 0, 1, 2, 3 a 4. A já mám stupe ň 0 jehož výsledkem je komunikovat s kýmkoli na jakékoli téma. To je dokonalé.“ … „Musíme se to nau čit. Nau čit se zacházet s e-metrem, jak p ředat povel , jak se zeptat. všechny v ěci, které s tím souvisí. Vy mi t řeba položíte otázku, já jí rozumím a odpovím vám na ni. Ale t řeba v tom sezení t řeba já jsem dokázala krásn ě plakat. A te ďka ten auditor musí být schopen tomu plakajícímu předat povel , zeptat se ho, nechat vypráv ět a tak je prost ě pot řeba to um ět.“ … „Vím, že mám n ějaké p řekážky, vím, že jsem v n ěč em neskute čně nervózní. Poda řilo se mi to z velké části odbourat. Nebo když jsem se dostala do takové situace, že jsem m ěla chronický zán ět mo čového m ěchý ře, tak jsem šla do sezení a už ho nemám.

Byla jste taky u doktora?

Byla. To jsem šla, nechala jsem si napsat antibiotika, neužívám prášky proti bolesti. Pak jsem šla za auditorem, řekla, co se mi stalo, on sestavil program, který jsme prošli, aby m ě to už nebolelo.

A to jste je potom p řestala brát, když jste sestavili ten program?

Já jsem respektovala lé čbu. Tak jak to léka ř p ředepíše, tak to doberu.“

-subkategorie Zlepšovací kurzy

„Já se nau čím, že n ěco takového existuje a vlastn ě mi to dá jenom pojmenování. Takže pak už to jenom převádím do praxe , vždycky se n ěco nau čím , pak to p řevádím do praxe a mám to takové vysv ětlené a hladší . A pak říkám: „Aha, tak to je ono, p řesn ě tak jsem se to u čila.“ Když jsem zjistila, že tohle funguje, tak jsem se učila dál.“

„Dalším kurzem bylo Komunikací k úsp ěchu . To je ten základní kurz, kde vlastn ě pomocí tréninku se u číte přenést myšlenku jinému člov ěku tak, aby ji porozum ěl a byl schopen odpov ědět zpátky. Po tomhle komunika čním kurzu jsem byla taková hodn ě veselá a byla jsem jako když pln ě vnímáte. Nem ěla jsem takový zast řený pohled , vnímání , ale pln ě jsem vnímala . N ěkdy se mi stalo, že jsem šla po ulici a minula jsem někoho ze známých. A te ď jdu a vnímám ho, pozdravím ho. A hodn ě mi to pomohlo v té komunikaci s klienty. Krom ě tohoto kurzu Komunikací k úsp ěchu, já jsem ho nazvala základním, protože tímto každý za číná, tak je ješt ě vyšší. Ta cvi čení, která se tam provádí jsou jakoby ve vyšším stupínku, vyšším gradientu. Tam už nemáte

52 potíž se koukat člov ěku p římo do o čí bez problém ů, neuhnout, vzít si tu pozornost po řádn ě. To je bezvadné a to je hlavn ě d ůležité, když d ěláte auditora nebo když provádíte auditing. Pln ě vnímáte, že dostáváte n ějakou otázku či odpov ěď . Další kurz se jmenuje Základní studijní p říru čka , kde se u číme studijní technologii . To znamená, že pokud ve větě n ěč emu nerozumíte, nerozumíte jednomu slovu, tak, nerozumíte celé v ětě. A to že člov ěk má nepochopené slovo nebo má nedostatek masy . Takže když čtu knížku a najednou zjistím: „Aha, tak tomuto nerozumím.“ Protože, když se stane, že tomu slovu nerozumíte, tak nerozumíte tomu textu dál. My se u číme tomu, jak člov ěk pln ě porozumí tomu textu a potom je schopen jej použít.“ … „Tak nap říklad, když n ěkdo z mých kamarád ů se mnou nechce mluvit tak já se s ním nem ůžu za čít bavit o tom jak je to perfektní, protože on to nep řijme. Tam se d ělají tyhle kroky. Pomoc, kontrola, komunikace, zájem. Protože když vím, že m ě to pomohlo, tak jim to zásadn ě taky pom ůže. Protože oni jsou s masa a kostí stejn ě jako já. Každý člov ěk má jiné reakce, každý člov ěk je jiný.“

„Jmenovalo se to Stav člov ěka .... Bylo to hodn ě o zodpov ědnosti. Pak Cesta k nekone čnu , ta mi pomohla hodn ě s tím časem. Tam se hodn ě probírá auditing, hodn ě se probírá jaké jsou techniky v auditingu, to technické, jsou tam prost ě výborná data , aby vám to pomohlo. A pak jsem absolvovala kurz, který se jmenuje Londýnský kongres diseminace a pomoci . Londýnský proto, protože to bylo v Londýn ě a kongres proto, protože to bylo na několik etap, p řednášek. Diseminace znamená rozši řování Scientologie a Dianetiky . Když diseminujete, tak rozši řujete. Diseminujete knihy, rozši řujete data , v tomhle smyslu. A co se týká toho Londýnského kongresu diseminace a pomoci, tak tam jsem se nau čila, že člov ěk vlastn ě strašn ě rád pomáhá.“

-subkategorie Pomoc lidem

„my jsme v podstat ě duchovní, protože když se posadím s n ěkým, kdo má problém , tak ho vyslechnu a pom ůžu mu dát řešení a ť už je to komunikace, a ť už je to pomoc se zran ěním, problém v manželství, po hádce. Existuje asist, který se dává po hádce. Nebo je nemocný a najednou se roz čílil a pot řebuje s tím pomoct, tak to všecko... my jsme duchovní, kte ří lidem naslouchají. Lidé k nám chodí a mají v nás d ůvěru.“

„Když m ěla moje kamarádka rýmu, tak jsem jí dodala ur čitý proces , který ji zbavil té rýmy . Nebo když mého kamaráda bolelo koleno, tak jsem mu pomohla tak, aby ho to koleno p řestalo bolet.“ Tyto „procesy“ se nazývají asisty. Já jsem osobn ě oba dva absolvoval, ale nezaznamenal jsem jejich lé čebný účinek.

53 Self esteem

-subkategorie Úsp ěšnost – Respektovanost

„Víte, každý člov ěk jsme n ějaký, n ěkoho n ěco m ůže nastartovat, naštvat ho. Moje maminka to umí, umíme to každý a já osobn ě, když jedu dom ů, tak m ě to nenaštve. A já dnes s ní, bráškou, tátou umím komunikovat takovým zp ůsobem, abychom byli po řád v dobré nálad ě. To je taková hrouda zlata, kterou já jsem se nau čila. Já jsem si tím taky musela projít, protože když jste scientolog a stáváte se lepší, tak se pro ty lidi stávala mí ň reálnou . Pro n ě to není normální, že by se n ěkdo v téhle spole čnosti takhle zlepšoval . Pro n ě je normální, že n ěkdo nadává... A musela jsem se to nau čit zvládat, abych byla pro n ě víc reálnou.“ … „Já jsem se z toho cítila dob ře, že jsem výborná a oni: ty jsi se hodn ě zm ěnila . M ě to p řipomínalo špatný, jako že jsem se zm ěnila ke špatnému. Já jsem se to nau čila používat tak, že jsem si stála na tom, že jsem se opravdu zlepšila k dobrému a když jsem si tohle uv ědomila, tak tahle v ěta typu: ty jsi se hodn ě zm ěnila, zmizela. Ona mi ji p řestala úpln ě říkat. Úpln ě p řestala. Já jsem to zvládla, já jsem to zjistila v čem to je, že jsem se opravdu zlepšila a že je to pro moje dobro a ona to p řestala říkat.“ … Jak vnímáte to, že se o Vás na internetu říká, že je Scientologie hodn ě o pen ězích, že je z vás tahají?

„Tahají.“ A m ůžu Vám říct, že čím víc pen ěz já do sebe investuji, tak to tahaj, co jsem te ď řekla, bylo v uvozovkách. To, co já získám a to, co já dostanu v tom auditingu se nevyrovná t ěm pen ězům, které já tam dám. Protože jestliže já absolvuji n ěco, co mi odbourá takovýhle veliký problém a já pak jsem schopná t řeba 10x rychleji ud ělat kšefty... skute čně je to v tomto Já jsem t řeba te ď p řijela z jednoho pobytu na lodi Freewinds a tam se dodávají kurzy ur čitého typu. Já jsem tam dala ur čitý obnos pen ěz, letenka stála skoro 30.000,- K č, ten pobyt nebyl také nejlevn ější, ale já jsem se vrátila a d ělám v ěci za polovi ční čas. Já jsem si tam p řála ur čitá p řání a aniž bych v tom ur čitým zp ůsobem n ěco dělala, tak to ke mn ě p řichází samo. Mě se vy řeší ty v ěci samy.“

-subkategorie Vlastní odpov ědnost za chyby-nedostatky

Scientologové v ěř í, že jejich techniky a kurzy vy řeší vše. Pokud ne, je to vinou malého nasazení p řípadn ě procesními chybami. „To znamená, že vy jste se rozešla s p řítelem, když už jste byli oba scientologové? Ano. To je zajímavé, že Vám nepomohly ty techniky na to aby ... Ne já jsem nep řevzala zodpov ědnost za to, abych to vy řešila touto cestou. Jedna v ěc je, že jsme v tom dva a já třeba po ur čité dob ě jsem cht ěla p řevzít zodpov ědnost a řekla jsem fajn... Já vím co v tom je. Jsou to naše proh řešky, které jsme zp ůsobili, n ějaké zanedbání. To se d ělá tak, že se to vypíše, vykomunikujeme to mezi sebou, řekneme si stalo se to a to. Já jsem k tomu byla ochotna, ale on ne. A

54 člov ěk, který není ochoten a je kritický, tak není ochoten se podívat na svoje proh řešky a p řevzít za n ě zodpov ědnost, že tak byly a nechá je být.“

Ve scientologickém jazyce jsou jako špinavé cykly ozna čeny zejména negativní vlivy osob, které nejsou scientologii naklon ěny a necht ějí praktikovat scientologii. S takovými lidmi se scientologové nestýkají, aby na n ě nemohli p ůsobit. Zajímavé je, jak je to sou časn ě spojeno s dodržováním zákon ů. D ůvodem by mohla být možnost ukázat činnost zbavování se „špinavých cykl ů“ a „skrytých nep řátel“ v objektivn ě pozitivní sv ětle.

„Tyhle špinavé cykly dám pry č a pracuji s klienty, kte ří jsou poctiví, kte ří to potvrzení dají a nemají s tím potíž.“

Zajímavé je, že a čkoli Scientologická církev má svém portfoliu rituálů „k řest“, prakticky ho nepoužívá. Na scientologických webových stránkách je tisková zpráva o tom, jak prob ěhl první a jediný k řest v Čechách, na který p řijel duchovní z Německa. To vysv ětluje následující ukázka: „Mimo jiné tam byla otázka: Jste scientolog? A já jsem vždycky vypl ňovala ne. A pak mi kamarád říká: „Jestliže to d ěláš, jestliže se to u číš a používáš to do praxe, tak jsi scientolog.“ A v tu chvíli jsem si uv ědomila, že ji skute čně d ělám a jsem scientolog. A převzala jsem za to zodpov ědnost , takže jsem řekla: ano jsem scientolog a skute čně to d ělám.“ … V rozhovorech n ěkolikrát zazn ělo, že si v rámci auditování respondenti uv ědomili n ějaké nové selhání a nedostatek, o kterém p řed tím v ůbec nev ěděli. Nabízí se vysv ětlení, že jim byly tyto selhání vsugerovány a o to jednodušeji a efektn ěji pak mohly být „lé čeny“.

„To je takové skute čné plné bytí scientologa. To je to skute čné nastudování a uvád ění do praxe. Ješt ě používáme jednu dokonalou v ěc. Říkal vám pan Vorá ček o tom, co je to zisk ? Krom ě toho, že n ěkdo získá n ějaké peníze, tak je to i to, že má n ějaké poznání . Takže když já studuji kurz, tak si třeba uv ědomím. Ježišmarijá tohle jsem d ělala. Takže te ď mám poznání t řeba, že jsem nep řebírala zodpov ědnost za to, že chodím pozd ě, uvedu p říklad. A já jsem ješt ě p řed tím, než jsem odešla z domova, tak jsem si támhle uva řila čaj, ud ělala tohle i když jsem v ěděla, že už musím jít. A ten čaj jsem nepot řebovala. Takže si to uv ědomím a napíšu. Musím si to napsat, sama si to pro sebe potvrdit. To je d ůležitá v ěc. T řeba na konci každého kurzu se píše zisk . Že člov ěk si z toho kurzu odnese n ějaké poznání n ějaké pot ěšení a potvrdí si to, dá si to na papír. Tam je d ůležité, že Vám to pak ješt ě jeden člov ěk p řečte, potvrdí Vám, že ten zisk je opravdu dobrý v po řádku a založí se to do složky. Nic víc se s tím neděje, možná se to ješt ě vyv ěsí, aby i ostatní mohli mít takovéto zisky.“

55 Napln ění kritérií podle Liftona:

a) Kontrola prost ředí – Respondentka popisovala sv ůj pobyt na lodi Freewinds, kde, jak jsem zjistil z plánu The Bridge To Total Freedom (p říloha 2), se poskytuje kurz „OT Debug Service“ „Já jsem t řeba te ď p řijela z jednoho pobytu na lodi Freewinds a tam se dodávají kurzy ur čitého typu. Tam doslova L. Ron Hubbard m ěl p řednášky...“ b) Mystická manipulace – plánovaná spontánnost – Navzdory tomu, že respondentka přiznala, že se lé čila v rámci zdravotnického systému a užívala léky, p řipisuje vylé čení auditingu. „Nebo když jsem se dostala do takové situace, že jsem m ěla chronický zán ět mo čového měchý ře, tak jsem šla do sezení a už ho nemám.“

c) Požadavek čistoty – popisu auditingu se v ěnuji v kapitole 5. Celý systém čišt ění – purifikace - za číná programem Purif, který má odstranit z těla ne čistoty a závislosti. Více viz p říloha 2 The Bridge To Total Freedom . „Jedna v ěc je, že se člov ěk u čí a používá ty v ěci a druhá, že jde do sezení – auditingu a zbavuje se nep říjemných v ěcí, které ho ovliv ňují.“

d) Kult vyznání – V rámci auditingu musí respondentka podrobn ě projít svým dosavadním životem – musí se „vyznat“ ze všeho negativního, p řípadn ě je jí vysv ětleno, že se negativních v ěcí dopustila. „...že jsem n ěco provedla, co jsem neznala, tak za to p řevezmu zodpov ědnost a napravím to.“

e) Posvátná v ěda – Dianetika p řichází s řešením na vše. „A to je p řesn ě o tom, co se nau číte a pak to p řesn ě používáte v praxi a máte řešení na to, co se kolem Vás d ěje.“

f) Frázovitý jazyk – Ve scientologii je teorie více realit, ve kterých se člov ěk pohybuje. Myšleno tak, že „reálná realita“ je ta, do které se člov ěk dostane vstupem do Scientologické církve. Ostatní lidé žijí v jiné realit ě. „Protože my využíváme jak náklonnosti k tomu člov ěku, tak reality, na které se ten člov ěk pohybuje, komunikuje a zp ůsobu komunikace.“

56 g) Nauka je víc než člov ěk – I když se respondentka původn ě k církvi nehlásila, bylo jí to vysv ětleno a ona to p řijala. Také jí bylo vysv ětleno, k čemu jsou další kurzy a pro č je pot řebuje. „A p řevzala jsem za to zodpov ědnost, takže jsem řekla: ano jsem scientolog a skute čně to dělám. Takže já když se dneska n ěco u čím, tak se to u čím proto, abych to mohla použít a vymýšlím p říklady, kdy já to použiju.“

h) Existen ční provizorium – Je z řejmé, že existuje více realit. Musela se „vrátit“ do té, kde se pohybují oby čejní lidé, abych jí rozum ěl. „...že se budu snažit s Vámi mluvit na Vaší realit ě.“

5.4.2.3 Rozhovor č. 3 Třetí respondentka na první pohled p ůsobí spíše hostiln ě, mluví tiše i když dosti otev řen ě, jak jsem si již u scientolog ů zvykl. Se scientologií p řišla do styku v rámci hledání životní cesty v pozdní adolescenci: „ No já už znám scientologii vlastn ě hrozn ě dlouho. Vlastn ě od dvaceti. Je mi 28. Nebo 27? Ne bude mi 29. Já si to vždycky pletu. Tak asi ve dvaceti jsem d ělala první kurzy - to bylo komunika ční kurz a pak nahoru dolu životem.“ Po tomto prvním kontaktu odjela samostatn ě do zahrani čí cestovat a hledat sv ůj smysl života: „V té dob ě jsem to ješt ě ned ělala. To jsem m ěla ty kurzy, ani jsem neauditovala nic. To bylo takový to, že člov ěk hledá, co by vlastn ě cht ěla d ělat. Mezi tím jsem vyzkoušela buddhismus, že jo byla jsem v Indii a to člov ěka všechno osloví. A když jsem se vrátila z toho cestování tak a ješt ě jsem mezi tím jsem zkoušela hodn ě práci. Protože jsem po řád nemohla najít smysl prací. No já nevím, že celý dopoledne budu d ělat tabulku a to je vlastn ě smysl mý práce. A necht ělo se mi jít na vysokou školu a studovat n ěco, t řeba já nevím....spoustu p ředm ětů, který jsou zbyte čný, že jo. Takže jsem zkoušela r ůzné práce a vždycky jsem n ěkam nastoupila vydržela 3 m ěsíce a zjistila ok, takže to nebude asi ono.....“ Scientologem se stala až po návratu ze zahrani čí, kdy byla op ět kontaktována: „No a pak m ě n ěkdo oslovil..... jo a já jsem měla vlastn ě v Irsku nehodu, protože jsem spadla pod auto na kole. Jako nebylo to nijak vážný. Ale jako m ěla jsem bolesti v nohou, že když t řeba zastavilo auto prudce, tak se mi okamžit ě n ěco seplo a bylo mi na zvracení a ta bolest se spustila a trvalo to t řeba hodinu. No a v podstat ě jsem potkala n ěkoho z t ěch lidí a bavila jsem se s nimi, ze scientologie, o tom a ti mi řekli, že existují asisty - což je vlastn ě - znáte asisty? Jo, což je vlastn ě, co vám pom ůže, aby se člov ěk zbavil té bolesti a že existuje n ěkolik druh ů. Tak jsem říkala, že jestli to

57 pom ůže, tak ur čit ě.... protože v té dob ě jsem spadla ze schod ů v té dob ě a bolelo to ješt ě víc. No a m ůžu říct, že m ě d ělali ty asisty asi 2 hodiny na ty nohy a mám to vy řešený - a od té doby mám vy řešený, tu v ěc- protože já jsem m ěla ty nohy, že jsem se jich nemohla ani dotknout v podstat ě, že to strašn ě bolelo po řád. No a vlastn ě ty asisty jsou, že se člov ěk dotýká toho t ěla a jde postupn ě k tomu místu aby člov ěk mohl brát, to že tam má to zran ění, jakoby v ědom ě, ok, tak tady mám n ějaký zran ění a pot řebuji s tím n ěco d ělat...a já jsem prost ě cítila, že tam za číná proudit krev, úpln ě najednou krásný teplo a to v ěděla jsem ,že to nejhorší je pry č - jako to, že tam kde se Vám usazují ty v ěci a tak, no a když se mi tohle povedlo, tak.... no pro mě to bylo hodn ě zásadní, protože m ě to vyložen ě fakt v život ě hodn ě škodilo.“ Po letech hledání a vyzkoušení r ůzných náboženství a zkušeností, ji p řesv ědčila scientologie svým důkazem v praxi. Je zam ěstnancem dou čovacího centra BASIC, které pat ří jednomu vysoce postavenému scientologovi a které je založené na „Hubbardov ě technologii“. Tuto firmu prezentuje jako neziskovou organizaci. Dá se p ředpokládat, že ji tak skute čně vnímá, a čkoli BASIC neziskovou organizací není. Jak vyplývá z rozhovoru, jsou pro ni finance významným aspektem brzdícím její „postup po Most ě“.

Schematické chování

-subkategorie Frázovitý jazyk

Prvky frázovitého jazyka v rámci schematického chování se nejvíce objevují, když je v rozhovoru řeč o r ůzných zlepšovacích kurzech či v ědeckých objevech. Je to pochopitelné, protože p ři tvorb ě nových kurz ů pot řeboval Hubbard nové názvosloví. „… v scientologii jsou kurzy, který Vám m ůžou zvýšit kondice v život ě. T řeba, když má člov ěk firmu, tak může plánovat dop ředu peníze , jsou tam n ějaký kondice ,které si nastudujete. No a vy jste t řeba v n ějaký kondici a třeba vám jdou statistiky dol ů. Tak jste v nebezpe čí a vy máte p řesn ě kroky, které máte d ělat, aby jste se dostal z toho nebezpe čí do n ějaké jiné kondice, do jiného stavu. Což je úpln ě úžasný.“ … „Takže mám ur čit ě v podstat ě tohle - komuniká č, integritu, vzestupy a pády, pak mám purif.“

-subkategorie Rozd ělování na dobré versus špatné

Na rozd ělování dobré versus špatné jsem narazil p ři popisování zdroj ů nemocí – koreluje to s výkladem pana Vorá čka o „nositelích špatných zpráv“.: „No nemoc, nevím, jestli Vám D. říkal, pro č je člov ěk nemocnej.

58 .. Ale tam je pot řeba najít n ěkoho, kdo na n ěj p ůsobí špatn ě. Tak je pot řeba zvládnout ten vztah. Um ět se tomu postavit. Že to člov ěk nenechá na sebe p ůsobit . Um ět s ním komunikovat úpln ě jednoduše. Já nevím, jestli znáte ten pojem, když se s n ěkým bavíte o dobrých v ěcech .“

Scientologie deklaruje zaru čené postupy na zvládnutí problém ů v sociální interakci. Na základ ě Hubbardových výzkum ů p ředpokládá ve spole čnosti 2,5% “nositel ů špatných zpráv“, se kterými není možno udržovat kontakt, protože jejich zám ěrem je poškozování ostatních. Zajímavé je, že tyto „skryté nep řátele“ neodhalí člov ěk bez auditingu čist ě na základ ě svých pocit ů. „Anebo se úpln ě odd ělit. když se to s ním nedá zvládnout . Když to nejde. Protože vy máte právo tu komunikaci přijímat nebo ji nep řijímat. A dát toho člov ěka úpln ě od sebe pry č. Protože já jsem m ěla ve svém okolí takového člov ěka, aniž bych si to uv ědomovala . A vlastn ě to vylezlo až v poslední dob ě. A bylo to docela bolestný. Najednou se člov ěk cítí úpln ě divn ě. A najednou, když to bylo několikrát s jedním člov ěkem, tak jsem si řekla, tak to asi není dob ře. Tak jsem si řekla, aha tak to je pot řeba zvládnout .“

Jiná realita

Ptal jsem se respondentky jakou má motivaci chodit na kurzy a co jí to dává: „…vím, že mě čeká skv ělá budoucnost . To co vidím na lidech kolem sebe, kte ří se chovají eticky, že p řestanou dělat n ějaký blbosti. Já jsem t řeba vyhodila všechny vypálené céde čka. Když jsem si nastudovala n ějaký kurz. Tam se hodn ě mluví co je to vlastn ě etika. A zodpov ědnost a tak. A já jsem si říkala, ty zkraty v nejv ětší mí ře. Tím člov ěk bere ur čitou zodpov ědnost.“

Zde je vid ět, jak scientologové automaticky uvažují v rozsahu více život ů. O postupném zdolávání úkol ů a zasv ěcování píše Barbara Büchnerová (1999) v kapitole Test ti poví, jak poznáš autoritá řskou sektu : „ Říkají ti, že zatím nem ůžeš všechno chápat, že musíš nejprve dosáhnout „vyššího stupn ě poznání“? Osobám mimo skupinu a nová čkům poskytuje autoritá řská skupina často zám ěrn ě mylné informace – říká se tomu „nebeské šálení“. Mnohé organizace udržují své skute čné u čení v tajnosti, takže se noví členové teprve p ři zasv ěcení dozvídají, do čeho se vlastn ě pustili – a to už bývá zpravidla pozd ě.“(Büchnerová, 1999, s.28)

„Tak ono je to jasný, že když m ě n ěkdo ze za čátku řekl, co je to most nebo tak, tak jsem si říkala, že ježiš marja, to se nedá za tento život v ůbec stihnout . Protože to p řipadá strašn ě dlouhý. Ale za n ějakou dobu jsem byla na nějakých p řednáškách od lidí, kte ří tím už prošli, tak to bylo všechno strašn ě p řirozený a v podstat ě to jsou v ěci,

59 které na sebe krásn ě navazují. Takže tím člov ěk m ůže projít. Takže ono to vypadá, že je to strašn ě složité, ale potom, když jsem v tom, tak vám to p řijde o to jednoduchý. Jsou to základní principy a mě to p řijde vždycky jednodušší a jednodušší.“

Posvátná v ěda

-subkategorie V ědecké objevy

Jeden z Hubbardových „v ědeckých objev ů“ je odhalení principu u čení, které využil jako pomocnou metodu p ři všech kurzech a navíc na základ ě této „aplikované scholastiky“ založil „nezávislé“ studijní centrum BASIC, o kterém píši v subkategorii Pomoc lidem.

„Tak jako s Emetrem se d ělá i p řezkoušení, když se jestli má člov ěk nepochopený slovo, když studuje n ěco. Ale auditing to ješt ě ne. Na to se d ělají n ějaký kurzy a tak.

No m ě t řeba ukazoval David ty bomby, nechal m ě držet ty bomby v ruce. Jo no to jo, to ukazuje ty reakce na všechno možný. To nesnáším p ři studiu, že když mám n ějaký nepochopení a musím se vracet a najít to."

To d ěláte sama, p řitom?

Ne tam je n ěkdo, kdo se vás vlastn ě ptá. A dává vám otázky, a ta ru čička ukazuje reakci. A on Vám hledá, jestli tam máte v tom studiu n ějaký nepochopený slovo , který jste p řešel . To Vám potom zp ůsobuje v tom studiu problémy . Když p řejdete n ějaký nepochopený slovo. No a když ho tam máte, tak to má n ějakou reakci a on Vás nechá Vás vrátit v tom studiu na za čátek té kapitoly a nechá vás najít to nepochopené slovo. Z toho vždycky šílím, to je n ěco co mi vadí. Ale to je tím, že člov ěk p řechází ty slova.“

-subkategorie Auditování

Zde je vid ět v ukázkách rozhovoru prolínání auditing ů a „zlepšovacích kurz ů“. Auditování se postupn ě stává platformou, p ři které probíhají všechny kurzy. „Takže si myslíte, že by jste mohla říct, že to pro Vás znamenalo zásadní životní obrat, ten vstup, seznámení ze Scientologii?

Jakoby ne ten vstup, ale spíš - no já ji už d ělám 2 nebo 3 roky. Ale ten vstup spíš ne, protože člov ěk jakoby hledá a zkouší si to. A ze za čátku u všeho pochybuju, jestli je to správný . Ale když jsem zažila n ějaký zásadní v ěci v auditingu, tak jsem si řekla, jo to je to, co bych cht ěla d ělat . O tom nemám jedinou pochybu.“ …

60 První auditingy probíhají ve dvojici – coauditing, kdy se scientologové ve dvojici audituje navzájem. Tento intenzivní kurz je jedním z nejlevnějších, protože není pot řeba celou dobu platit auditora, který ho zajiš ťuje. „No tak tendle ten coauditing je super, člov ěk se zbaví hodn ě v ěcí, které na Vás z minulosti p ůsobí, ale není pod nějakým odborným dohledem. Vy m ůžete auditovat tak, že máte auditora, který je na to vyškolený a d ěláte i už kroky na most ě a nebo d ěláte ten coauditing, ale není to žádný ur čitý krok na most ě. Takže vy m ůžete být blízko clearu, a t řeba o tom nevíte . Ale je tam ty specifický kroky, kterýma musíte projít k tomu clearu , takže t řeba zbavit se t ěch drog , pak ty objektivní procesy , aby člov ěk více vnímal objekty kolem sebe a pak myslím, že je drogovej randál ...to je vlastn ě auditing, který se taky týká t ěch drog. A to je vlastn ě, že p ři Purifu se člov ěk zbavuje t ěch drog z t ěla, ale potom vy máte s tím spojené ješt ě n ějaké události, takže už tam se člov ěk vlastn ě dívá na ty události, které jsou s tím spojené.“ … „No a tak jsme auditovali a za čali jsem intenzivn ě o víkendech a m ěli jsme strašný zisky . Že jsme si uv ědomili hodn ě v ěcí . Já nevím - že se mi zm ěnilo strašn ě moc v ěcí v život ě. T řebaže jsem m ěla nutkání hodn ě mluvit, třeba když jsem dostala dárek nebo n ěco, co jsem m ěla hrozn ě ráda. tak jsem to musela každému říkat. No a pak jsem m ěla jeden auditing a zjistila jsem, že to není v ůbec p řirozený a že to je vlastn ě kv ůli n ěč emu a to byl pro mě strašný zlom v život ě.“ … „Ale ten auditing vám doporu čuji. To je fakt výborný, takový fakt dobrodružství. Že se člov ěk dostane úpln ě do minulosti a je schopnej to vnímat ty v ěci . Fakt jako dobrodružství. Jako musím říct, že to byly jedny z nejkrásn ějších dn ů, když auditujete celý víkend - sobota, ned ěle. Auditujete t řeba 3 hodiny intenzivn ě a te ďko se n ěč eho fakt zbavíte a jdete ven a t řeba se n ěč eho najíte a je vám najednou strašn ě dob ře.“

„…ale když už vy auditujete, tak vy nasloucháte a on Vám ten člov ěk říká svoje špatný věci z jeho života, který na n ěj n ějak p ůsobily a vy najednou zjistíte, co všechno m ůže na člov ěka p ůsobit. A to bylo pro m ě strašný zjišt ění, že člov ěk m ůže n ěco říct a s tím druhým to m ůže ud ělat n ěco strašného...... tak ur čit ě se to dá zvládnout za jeden život, já teda bych to cht ěla.“

-subkategorie Zlepšovací kurzy

Purification Rundown zkrácen ě „Purif“ je základní kurz, který má sloužit k očišt ění těla od drog a látek bránících o čist ě duše. Je také základem protidrogového odvykacího programu Narkonon. Je to procedura hodn ě kritizovaná ze strany odborné ve řejnosti viz. kapitola 3.2. Podstatou purifu je t řítýdenní procedura, b ěhem které ú častníci chodí dvakrát denn ě do sauny, konzumují velké dávky vitamín ů a čtou scientologické studijní materiály. „Jaké to bylo ten Purif?

61 Purif byl fajn. Protože já jsem jako, když jsem byla mladší vyzkoušela n ějaké drogy, protože jsem žila v Londýn ě, tam je to b ěžná v ěc - takže takový ty party, takže a taky jsem chodila s p řítelem, který jakoby kou řil trávu a tyhle v ěci. No a m ě to p řišlo v té dob ě, že to d ělaj všichni. A nep řišlo mi to ani špatný už když jsem auditovala, i když jsem nekou řila a nepila, tak mi po řád nep řišlo, že by na tom bylo n ěco špatný, ale na tom Purifu jsem si to uv ědomila . Tam člov ěku se ty v ěci jako ob čas vrátí a tak a vyložen ě člov ěk cítí úlevu . Takže to bylo super -Purif. A člov ěk jakoby víc dokáže rychleji reagovat . Hlavn ě m ůj p řítel ho d ělal te ď Purif, on d ělá scientologii krátce, a ten teda cítil obrovské zm ěny, že dokáže rychleji reagovat, rychleji si v ěci uv ědomovat, v práci to cítí a hlavn ě lidi kolem n ěj.“

-subkategorie Pomoc lidem

Zajímavé je, že BASIC vnímá respondentka jako neziskovou organizaci, protože jejich služby jsou považovány za finan čně nákladné. „No my vlastn ě jako studijní centrum (BASIC) vy řizujeme d ětem, které mají problémy se psaním a se čtením, s tím že spadáme pod aplikovanou scholastiku. Což je vlastn ě organizace, která je nenáboženská, nezisková, mezinárodní a spadají pod ní všechny organizace,školy, centra, které využívají studijní technologii od pana Hubbarda. A ta funguje od roku 72 a vlastn ě ji založili ameri čtí profeso ři, kte ří požádali pana H. o autorská práva na tu studijní technologii na základn ě výsledk ů. Tohle je vyložen ě nezisková organizace. Tam opravdu d ělají ti lidi maximum, sice mají plat jako normální, ale je tam ta práce hlavn ě srdcem. Jestli chcete, tak bych Vám mohla poslat co o tom napsali studenti nebo rodi če. Máme te ď t řeba p řes 80 student ů, kterým se individuáln ě v ěnujeme.“

Scientologové odsuzují psychologii a psychiatrii a Ob čanská komise za lidská práva má za cíl dokumentovat a vyšet řovat zlo činy psychologie a psychiatrie. Vojtíšek (1998) to připisuje Hubbardov ě zatrpklosti po odmítnutí jeho metod v psychologických a psychiatrických kruzích. Zajímavé také je, že podkladem známého scientologického Oxfordského testu osobnosti jsou práv ě psychologické testy a s jejich autory Hubbard tvorbu svého test údajn ě konzultoval. „Ob čanská komise za lidská práva. Jo to jsem samoz řejm ě ( členem), to je jasný. Znám ty p řípady, kdy byl člov ěk zneužitý n ějakým zp ůsobem na psychiatrii. Protože jsem s takovými lidmi i sed ěla. Znám toho člov ěka, který to tady vede. Vid ěla jsem n ějaké DVD o tom. Ten člov ěk, který to tu vede tady v ČR. za Ob čanskou komisi za lidská práva. Tady je pot řeba, aby se lidi dozv ěděli, že se n ěco takovýho d ěje. Já jsem se teda nikdy na psychiatrii nebyla podívat, ani potom n ějak netoužím.“

62 Self-esteem

-subkategorie Úsp ěšnost – Respektovanost

„Nejvíc mi dalo, že se člov ěk cítí mnohem líp a pak nebo, člov ěk vidí mnohem víc ,co se d ěje ve sv ětě. To mi nedávalo po řád smysl, protože jsem si říkala, že to takhle p řece nem ůžu takhle fungovat, ta politika todle všechno to. Člov ěk vidí víc tu pravdu . Já jsem po řád n ěco hledala a jsem ráda, že jsem to našla . Že jsem to vydržela všechny ty roky, probírat t ěma pracema a po řád nestíhala to je ono. Takže jsem ráda, že jsem to našla, to co jsem cht ěla. A pak, že m ůžu pomoct ostatním. že když lidi mají n ějaký problém, tak jim m ůžu dát asist, který funguje b ěhem p ůl hodiny, když se člov ěk dá do dobrýho stavu. Můžu pomoct babi čce, která má Parkinsovu chorobu. Na kterou asisty úpln ě krásn ě fungujou.“ … „Jaký jste dosáhla hodnosti v tom auditingu? Na tom most ě, Myslíte? Tak tam je purif a pak jsou objektivní procesy . A já mám zatím ten purif. A te ď bych měla za čínat v kv ětnu objektivní procesy.

Já nevím v jaký to je fázi.

Úpln ě na za čátku. Protože tam máte čáru a pak máte to pod tím mostem. A já jsem práv ě d ělala to co je pod tím mostem. Což je jako ten coauditing. Což je vlastn ě ješt ě pod mostem a to jsme d ělali asi 200 hodin.Což je jako hodn ě. A to se odrazí na člov ěku . Jako hlavn ě cítím, jako na tom mým, jak jsem auditovala, jak se člov ěk m ění, bere na sebe v ětší zodpov ědnost.“ … Respondentka v předchozím rozhovoru popisovala, jak musela zm ěnit taktiku vystupování s rodi či a „vstoupit do jejich reality“. Je vid ět, že touha po respektu a úct ě ze strany rodiny je stále natolik silná, že stojí respondent ům za „snížení se na jejich realitu“. „Takže na to nereagovali nejlíp. Hlavn ě ta ťka, teda. No a postupem doby v podstat ě se to za čalo úpln ě m ěnit, když vid ěli, že se m ěním já, jakoby po řád, že to, a te ďko jsou úpln ě v pohod ě. Už jsem vlastn ě auditovala i s mam čou. Myslím si, že nemají jediný, pro č bych to nem ěla d ělat.

-subkategorie Vlastní odpov ědnost za chyby-nedostatky

Modelov ě podle publikací o poznávání vlivu a nebezpe čnosti sekt (Hassan, 1994) zde respondentka bere na sebe a bývalého p řítele odpov ědnost za rozpad vztahu, který se neslučoval se scientologickými zásadami.

„Musela jsem se vzdát svého p řítele, který hulil trávu a kterej jakoby prost ě... ve dvojici to nešlo. Ale my už jsme si hodn ě dlouho nerozum ěli. To bylo to nejmenší . Takže to bylo správn ě.

63 … „Je to normální kurz pod mostem , ale je to o pravidlech etických a takových v ěcech. Myslím si, že kdyby si to člov ěk nastudoval každý rok ,tak mu to neuškodí. Když člov ěk audituje, tak si zvedá úrove ň etiky. Takže pak kouká na n ějaký v ěci, které nevidí ,že by byly špatný, tak za rok t řeba vidí, že tohleto byla blbost, že jsem to někdy ud ělala. Najednou si to člov ěk uv ědomí, t řeba v ur čitým v ěku to v ůbec ne řeší a pak to vidí až..... to je dobrý kurz.“

„Když p řejdete n ějaký nepochopený slovo. No a když ho tam máte, tak to má n ějakou reakci a on Vás nechá Vás vrátit v tom studiu na za čátek té kapitoly a nechá vás najít to nepochopené slovo. Z toho vždycky šílím, to je n ěco co mi vadí. Ale to je tím, že člov ěk p řechází ty slova .“

Napln ění kritérií podle Liftona:

a) Kontrola prost ředí – Mluvili jsme o kurzech „dodávaných“ – rozum ěj po řádaných na lodích. „Protože jsem vid ěla ty lidi jak se vrátili tak vypadali strašn ě krásn ě, úpln ě nabitý...jako musí to být fakt úžasný.“

b) Mystická manipulace – plánovaná spontánnost – Respondentce v rozhovoru č2 bylo vysv ětleno, že musí hodn ě komunikovat s lidmi – m ěla problém s komunikací. Respondentka č. 3 komunikovala normáln ě a tak jí byl vysv ětlen opak. Bylo t řeba, aby řešila problémy v komunikaci, tak jí byly navozeny.

„Musela jsem se vzdát svého přítele, který hulil trávu a kterej jakoby prost ě... ve dvojici to nešlo. Ale my už jsme si hodn ě dlouho nerozum ěli.“

c) Požadavek čistoty – Z rozhovoru vyplynulo, že p řítel se necht ěl stát scientologem. Konzumace marihuany není správná, ale nabízí se úvaha, že to nebyl skute čný d ůvod k rozchodu vzhledem k tomu, že předtím, než se stala respondentka scientoložkou, přítel ův zlozvyk p řekážkou ve vztahu nebyl.

„T řeba, že jsem m ěla nutkání hodn ě hodn ě mluvit, t řeba když jsem dostala dárek nebo n ěco, co jsem m ěla hrozn ě ráda. tak jsem to musela každému říkat. No a pak jsem m ěla jeden auditing a zjistila jsem ,že to není v ůbec p řirozený a že to je vlastn ě kv ůli n ěč emu a to byl pro mě strašný zlom v život ě.“

64 „Musela jsem se vzdát svého p řítele, který hulil trávu a kterej jakoby prost ě... ve dvojici to nešlo. Ale my už jsme si hodn ě dlouho nerozum ěli.“

d) Kult vyznání – Během d ůvěrného rozhovoru p ři auditingu sbírají audito ři informace o negativním chování auditovaných v rámci „odstra ňovaní negativních vzpomínek“. Vzhledem k tomu, že jsou si často členové církve auditory navzájem, upev ňuje se integrita spole čenství založená na informacích intimního charakteru, p řes které jsou členové potenciáln ě ovladatelní. „...když už vy auditujete, tak vy nasloucháte a on Vám ten člov ěk říká svoje špatný v ěci z jeho života, který na n ěj n ějak p ůsobily a vy najednou zjistíte, co všechno m ůže na člov ěka působit.“

e) Posvátná v ěda – Respondentka popisuje, jak dostala první „asisty“ – rozum ěj lé čitelské doteky - v dob ě, kdy se lé čila po nehod ě p ři které ji srazilo auto. Zanedbává zcela časový odstup, po kterém zran ění p řestávají bolet zpravidla sama. Samoz řejm ě, že bolest je v ěc individuální, ale tato epizoda byla podaná pom ěrn ě zmaten ě a zjednodušen ě.

„...že jsem se jich nemohla ani dotknout v podstatě, že to strašn ě bolelo po řád. No a m ůžu říct, že m ě d ělali ty asisty asi 2 hodiny na ty nohy a mám to vy řešený - a od té doby to mám vy řešený, tu v ěc- protože já jsem m ěla ty nohy...“

f) Frázovitý jazyk – „No tak tendle ten coauditing je super, člov ěk se zbaví hodn ě v ěcí, které na Vás z minulosti p ůsobí, ale není pod n ějakým odborným dohledem. Vy m ůžete auditovat tak, že máte auditora, který je na to vyškolený a d ěláte i už kroky na most ě anebo děláte ten coauditing, ale není to žádný ur čitý krok na most ě. Takže vy m ůžete být blízko clearu, a t řeba o tom nevíte. Ale je tam ty specifický kroky, kterýma musíte projít k tomu clearu, takže t řeba zbavit se t ěch drog, pak ty objektivní procesy, aby člov ěk více vnímal objekty kolem sebe a pak myslím, že je drogovej randál...to je vlastn ě auditing, který se taky týká t ěch drog. A to je vlastn ě, že p ři Purifu se člov ěk zbavuje t ěch drog z t ěla, ale potom vy máte s tím spojené ješt ě n ějaké události, takže u tam se člov ěk vlastn ě dívá na ty události, které jsou s tím spojené.“

65 Coauditing je výhodný, protože v rámci dvojice m ůžete projít vzájemnými auditingy nižšího stupn ě, které jsou v případ ě coauditingu z řejm ě zdarma a dostat se tak na vyšší postavení v rámci církve. Dostat se však do stavu clear není možné bez auditing ů placených.

g) Nauka je víc než člov ěk – Respondentka mluví o auditorském kodexu. P řitom ovšem popisuje pravidlo o zákazu kritického hodnocení. Není možné hodnotit dianetické postupy. Pokládám to za projev nev ědomí – naprogramování –dle Hassana(1994) zřejm ě není ješt ě dokonalé. „Ani ten auditor to nesmí porušit, není to dobrý, že jo, aby to člov ěk n ěkomu náhodou nehodnotil, n ějakým zp ůsobem....“

h) Existen ční provizorium – Respondentka našla bezpe čné místo, kde jí ukázali pravdu. „To mi nedávalo po řád smysl, protože jsem si říkala, že to takhle p řece nem ůžu takhle fungovat, ta politika todle všechno to. Člov ěk vidí víc tu pravdu. Já jsem po řád n ěco hledala a jsem ráda, že jsem to našla.“

5.4.2.4 Rozhovor č. 4 Respondent č. 4. je v Scientologické církvi od roku 2001. Vstoupil do ní p ůl roku po té, co p řišel studovat vysokou školu ze Slovenska. „Já jsem se dostal v říjnu do Prahy a v březnu jsem se dostal do centra. Takže zhruba po p ůl roce. Takže jak říkám, já jsem d ělal první semestr, ten byl ješt ě fajn, to bylo na základech st řední školy a ten druhý semestr, tam mi to už nešlo , tak jsem se rozhodl, že se spíš dám na to a nebudu trápit další 4 roky.“ Byl přijat i když nem ěl finan ční prost ředky – dostal možnost si kurzy odpracovávat. „Já jsem se dostal k tomu jednoduše, tím, že jsem dostal v metru leták na test. M ě vždycky zajímaly testy, já jsem byl takový testovací člov ěk. Vím, že jsem si ud ělal test, vyhodnotila mi ho n ějaká paní a chvilku jsem tady pomáhal a za odm ěnu jsem dostal komunika ční seminá ř. Bylo to zajímavý, nebylo to extra, super, ale cht ěl jsem v ědět víc. Krátce na to, pak tady m ěli problémy s PC, tak jsem souhlasil, že jim tady budu pomáhat s PC. Tak od té doby pomáhám s tímto. A pak, když jsem d ělal druhý kurz o reaktivní mysli, tak ten byl hodn ě dobrý a cht ěl jsem v ědět víc a víc.“ Také on nalezl ve scientologii snadné odpov ědi na existenciální otázky: „Já jsem byl takový už p ředtím, t řeba na st řední, takže, ne že bych o tom v ůbec nic nev ěděl. Že mě zajímaly v ěci o Buddhismu, a když jsem p řišel sem, tak mi to dávalo odpov ědi, že jsem

66 nemusel sed ět n ěkde deset let a meditovat, ale dostával jsem p římo odpov ědi, že to bylo rychlejší“. V sou časné dob ě pracuje jako správce sít ě v dianetickém centru v Praze: „Už jste naplno tady v centru aktivní?

V podstat ě jo

Je to i Vaše zam ěstnání?

Jako hodn ě tady pomáhám. V poslední dob ě jako jo. T ěch 40 hodin tady pomáhám. Nejsem tady jako zam ěstnanec, dostávám n ějakou vým ěnu na živnost ňák a k tomu n ějaké brigády. Spíš m ě to tíhne k tomu být tady a být sou části toho týmu. Který n ěco buduje.

Takže se živíte tím, že d ěláte n ějaké brigády mimo a pak ješt ě 40 hodin jste tady.

Jsem spíš tady. Te ďko tak p ůl roku už jsem nem ěl žádnou brigádu.

Uživí Vás to?

Jako jo. Ne říkám, že bych nem ěl z toho víc jak programátor, ale jo.“ Podle svých slov se zajímá spíše o „praktické metody“ a kurzy než o auditování. Je vst řícný a otev řený. Je patrná jeho snaha pomoci mi orientovat se ve struktu ře „Mostu ke svobod ě“. Spontánn ě mi vysv ětlil smysl zvláštního scientologického slovníku. „No ono, na jednu stranu je to zajímavé, to tak postupn ě objevovat. A tak po p ůl roce po roce mi to už ani nep řišlo, že ty slova n ěkteré jsou scientologickou terminologií, ale když se člov ěk zamyslí nad tím, jak by to pojmenoval jinak, tak proto v češtin ě ani v angli čtin ě nejsou ekvivalenty. T řeba auditor by mohl se p řeložit nasloucha č, ale to nevyjad řuje to co to je. Já jsem s tím nem ěl problém. Člov ěk si zvykne na pár v ěcí. Na tom Most ě svobody, je to jasn ě nazna čený a když se v tom člov ěk zorientuje, tak je to jasné.“ Ocenil jsem jeho up římnost, když p řiznal, že pro n ěj nebylo jednoduché se zpo čátku ve scientologické terminologii zorientovat. Dostal jsem také od n ěj komplexní mapu všech kurz ů které scientologové poskytují – plán The Bridge To Total Freedom (p říloha 2).

67 Schematické chování

-subkategorie Frázovitý jazyk

„A na konci jsme m ěli takové setkání - s ředitelem pro celou Prahu a pak s ředitelem pro Prahu 1 s panem Gosmanem, nebo jak se jmenoval, kte ří byli taky moc vd ěč ní, vlastn ě dostali od t ěch hasi čů hodn ě dobrých zpráv anebo jak to pomohlo, takže pak jsme dostali n ějaký d ěkovný dopis pro scientologickou církev od Prahy.“

Tvrzení o „dianetickém auditingu“ je nesmyslné, protože auditing v zásad ě tvo ří cestu na „Most ě ke svobod ě“, což je náplní činnosti člen ů církve. Nazývání zam ěř ení více na kurzy než na auditing pojmem „dianetický auditing“ je tak protimluv. U více respondent ů jsem si všiml proti řečení – zejména v oblastech, které bu ď sami dostate čně neznali nebo z řejmě nem ěli dovoleno o nich mluvit. „Co se týká auditingu. Já jsem od za čátku d ělal spíš takový dianetický auditing . To znamená, ne po tom Most ě k absolutní svobod ě. A spíš m ě to táhlo k tomu studiu. Já jsem spíš cht ěl v ědět, jak to funguje, o manželství, jak pomoct rodi čů m atak. Takže od za čátku m ě to táhlo spíš k tomu studiu.“

Zaujalo mne, jak respondent p řiznal, že mu d ělalo problémy se zorientovat uvnit ř scientologické církve a zvyknout si na jejich zvláštní slovník: „No ono, na jednu stranu je to zajímavé, to tak postupn ě objevovat . A tak po p ůl roce po roce mi to už ani nep řišlo, že ty slova n ěkteré jsou scientologickou terminologií , ale když se člov ěk zamyslí nad tím, jak by to pojmenoval jinak, tak proto v češtin ě ani v angli čtin ě nejsou ekvivalenty. Třeba auditor by mohl se p řeložit nasloucha č, ale to nevyjad řuje to co to je. Já jsem s tím nem ěl problém. Člov ěk si zvykne na pár v ěcí. Na tom Most ě svobody, je to jasn ě nazna čený a když se v tom člov ěk zorientuje, tak je to jasné.“

Posvátná v ěda

-subkategorie Vědecké objevy

„No nebo vlastn ě ten Hubbard ův dianetický seminá ř, nevím, jestli jste četl dianetiku . Ono je to vlastn ě o lidské mysli. A ten seminá ř je vlastn ě praktická stránka, když člov ěk audituje s n ěkým jiným, že vidí, že to skute čně tomu druhému člov ěku pom ůže, že se zbaví n ějakého problému. Že t řeba n ěkdo má strach z aut a najednou si to vy řeší a pak strach z t ěch aut nemá . Je to takové, že člov ěku to dá jiný náhled, že když člov ěk vidí,že to tak funguje, tak člov ěk se dívá jinak i na ostatní v ěci , že vidí jinak i na jiné v ěci. Ne říkám, že nem ůžu být naštvaný atak. Ale, že m ůžu být p říčinou. Že d říve, kdyby m ě n ěkdo naštval, tak mu jednu praštím a konec.

68 Ale dneska vím, že bych to neud ělal, protože vím, že bych to spíš dokázal zvládnout - jako zjistit p říčinu, pro č se tak chová. Že to zm ěnilo úhel pohledu ne jenom na m ě, ale i na ostatní lidi. A to byl asi tak ten zlomový bod.“

-subkategorie Zlepšovací kurzy

„A pak p řicházejí ty stupn ě, o kterých Vám říkali, t řeba jeden je na vzpomínání , aby si člov ěk dokázal vzpomenout na v ěci z mládí nebo čemkoliv , pak jsou ty stupn ě na zvládání problém ů, které má v život ě, aby se jich zbavil . T řeba komunikaci. Já jsem dostával části t ěchto stup ňů . Člov ěk m ůže dostávat, nechci říct ,že je to ukázka, ale když p ůjdu na ten kurz, tak už to nemusím d ělat. To je jako dobrý. T řeba ohledn ě t ěch problém ů jsem dostával já. To je práv ě to, že se člov ěk skute čně podívá na ty problémy. Mě se t řeba líbí na scientologii, že se člov ěk kouká na zdroj na t ěch problém ů, na čehokoliv zdroj. … Jiný zdroj, je když máte problém s partnerkou, jiný zdroj, když má potíže s u čitelkou nebo když se nem ůže u čit, nebo problémy s p řítelkyní.....“ … Tento respondent mi p řišel jako exaktn ě zam ěř ený – pracoval v centru jako správce sít ě a m ěl jsem dojem, že mi ob čas odpovídá spíše podle toho, co se od n ěj o čekává než podle svého názoru. V tomto p řípad ě p řikládám slovu „by“ v poslední v ětě význam v tom smyslu. „Už jste byl na E-metru?

Byl jsem, jak jsem říkal ,že jsem dostal část t ěch kurzů, tak jsem byl.

Jaké to bylo? Jaký to byl pocit?

Bylo to zajímavý. V ědět, co skute čně d ělat, najít ten problém. Ur čit ě by to bylo zajímavé .“

-subkategorie Pomoc lidem

Zde jsem vnímal snahu respondenta vykreslit mi scientologii jako exaktní spole čnost – když mi zd ůraz ňoval, že Dobrovolný duchovní je „jenom název“. To by korelovalo s Vojtíškovým výkladem (1998), kde píše že se dianetická centra stala doslova p řes noc církví aby nemusela obhajovat odborné ve řejnosti své terapeutické techniky a získala da ňové výhody. „To je vlastn ě jenom název Dobrovolní duchovní kv ůli tomu, že je z části duchovní, že dokáže pomoct lidem, promluvit si s nimi, najít ten problém, a ť už je to práci atd. A ten DD se skládá z 19 oblastí. Jak jste vid ěl na recepci ty brožurky, o d ětech, o manželství, o problémech v práci .... tak tam je 19 oblastí, ten DD si nastuduje

69 všech t ěch 19 oblastí a ud ělá praktická cvi čení, jde venku a d ělá n ěco jako praktického, aby si to vyzkoušel a měl v tom jistotu. A pak jde a m ůže d ělat tu práci DD a dokáže lidem pomoct.“

„Ti požárníci m ěli vyhrazenou jednu místnost a dostávali ty asisty na záda, protože byli hodn ě vy čerpaní. Vždycky se jim dávali tihle ti asisty po řád dokole čka, když se vrátili z n ějakého zásahu. Jim se to hodn ě líbilo. Fakt se jim to líbilo. T řeba, když jeden necht ěl, tak ho dotáhli, za ruce - za nohy, a ť to dostane, že mu že mu to fakt pom ůže . Ti hasi či byli hrozn ě super. S t ěmi hasi či to bylo hrozn ě fajn. To se mi fakt líbilo.“

„Takže organizujeme jednou ro čně tzv. Cykloběh za ČR bez drog. Cyklob ěh znamená, že se jede na kole mezi městy a skrz m ěsta se b ěží a ten je vždycky organizovaný dva týdny a kon čí se 26. června, což je Mezinárodní den boje proti drogám. Je to vždycky skrz celou republiku cca 14 000 km. 120 km denn ě a mezi tím jsou sch ůzky se starosty. Mezi tím je tam lektor, kte ří tam dodávají p řednášky pro d ěti, když si o to požádají , je to léto, takže to je t řeba i venku, takže to je takhle hezky.“ Taky organizujeme seminá ře, že se p řizve odborník ze Švédska , dob ře spolupracujeme s člov ěkem, který se jmenuje xxx. Který dodá p řednášku pro u čitele nebo pro Policii, jak říkat t ěm d ětem o t ěch drogách atak. Protože oni si ty školy pozvou tu Policii, jenomže oni ti policajti, nev ědí co jim mají říkat. A to nezáleží na tom, jestli je to scientolog, nebo ne. Princip je, dostat to t ěm d ětem do pov ědomí, aby v ěděli tu informaci Ten lektor, kterého máme, m ěl zkušenosti s drogama. Jemu pomohl t řeba program Narkonon, jestli jste o tom slyšel. On má sv ůj vlastní Narkonon ve Švédsku, který už dokonce financuje švédská vláda. On se hodn ě angažuje, on dodává p řednášky t řeba Brazílii.“

Self-esteem

-subkategorie Úsp ěšnost – Respektovanost

„Co mi to nejvíc dalo? To je zajímavá otázka. Tak t řeba dv ě v ěci. Komunikace. Protože já jsem m ěl vždycky problém s n ěkým mluvit. To už v ůbec nemluvím o tom mluvit p řed obecenstvem atak. Tak to si myslím, že už mám více mén ě vy řešené. Tak to byl jeden problém. A druhá v ěc, ten obecný náhled na život. Já nedokážu kontrolovat ud ělat n ěco špatnýho . Já t řeba hrozn ě rád pomáhám lidem. Když je t řeba n ějaká hádka, tak to dokážu ovládat a nepodn ěcovat to. Nebo, když se n ěco nestíhá, a každý je ve stresu - t řeba ve škole, tak ur čit ě zvládat lépe ty v ěci mnohem rychleji a mnohem lépe . To je ur čit ě to co mi to dalo.“ … „Jako hodn ě tady pomáhám. V poslední dob ě jako jo. T ěch 40 hodin tady pomáhám. Nejsem tady jako zam ěstnanec, dostávám n ějakou vým ěnu na živnost ňák a k tomu n ějaké brigády. Spíš m ě to tíhne k tomu být tady a být sou části toho týmu. Který n ěco buduje .“ … „ostatní programy mají t řeba jen 5% nebo 10% úsp ěšnost. To m ě hodn ě zaujalo . Protože ty studie co byly v tom Švédsku, Švýcarsku, nebo ve Špan ělsku byly takové nejv ětší studie, že ty skute čně prokázaly minimální úsp ěšnost

70 70-85%, že se lidí k t ěm drogám nikdy nevrátili. Ale tady to není, tady máme ty preventivní programy. Ty brožurky atak.“ Data z těchto výzkum ů nejsou nikde k ov ěř ení – 85% úsp ěšnost je nepravd ěpodobná. … „Já jsem se dostal v říjnu do Prahy a v b řeznu jsem se dostal do centra. Takže zhruba po p ůl roce. Takže jak říkám, já jsem d ělal první semestr, ten byl ješt ě fajn, to bylo na základech st řední školy a ten druhý semestr, tam mi to už nešlo , tak jsem se rozhodl, že se spíš dám na to a nebudu trápit další 4 roky.

Tohle vás uspokojuje?

Jo ur čit ě. Nelituji, že jsem z toho odešel. Myslím si, že za t ěch 5 let jsem se dozv ěděl daleko více toho praktickýho mnohem víc, než na vysoké škole. „ … „Čeho jsem se musel vzdát.... já nevím, čeho jsem se musel vzdát. Já jsem m ěl t řeba kamaráda, který byl se mnou tady napoprvé, a mu se to nelíbilo tady. Nep řirostlo mu to k srdci.... Ale do dneška jsme nejlepší kamarádi.“

Napln ění kritérií podle Liftona:

a) Kontrola prost ředí – Respondent uvád ěl na pravou míru negativní články o scientologii, které dal jeho otci psycholog, se kterým se byl o svém synovi poradit. Obdržel „správné data“ v dianetickém centru „...to jsem s tátou pak vysv ětlil. Zjistil jsem ty správné data, odkud to bylo co to bylo a vysv ětlilo se to.“

b) Mystická manipulace – plánovaná spontánnost – Je mi vysv ětlováno, jak se člov ěk stane „duchovním“ (nemá spojitost s „dobrovolným duchovním“), který m ůže „ud ělat tu bohoslužbu“ či „ud ělat ten ob řad“. Není jasné, jak se m ůže člov ěk stát „duchovním“. P ředpokládám, že to musí být dostate čně vysoce postavený člen církve. „Já p řesn ě nevím, co musí mít. Ale vím, že musí být auditor ur čité t řídy. Aby skute čně byl.“

c) Požadavek čistoty – V tomto rozhovoru explicitn ě neidentifikováno.

d) Kult vyznání – V auditingu respondent probíral – tím pádem také přiznával – svoje selhání a nedostatky.

71 „T řeba ohledn ě t ěch problém ů jsem dostával ( auditing) já. To je práv ě to, že se člov ěk skute čně podívá na ty problémy“

e) Posvátná v ěda – „Mě se t řeba líbí na scientologii, že se člov ěk kouká na zdroj na t ěch problém ů, na čehokoliv zdroj ,“

f) Frázovitý jazyk – Oce ňuji p řiznání, že mu d ělaly problémy zvláštní názvy r ůzných normálních činností či v ěcí. Možná však pouze v rámci rozhovoru zapomn ěl na opatrnost, kterou mu velí scientologická doktrína. „A tak po p ůl roce po roce mi to už ani nep řišlo, že ty slova n ěkteré jsou scientologickou terminologií, ale když se člov ěk zamyslí nad tím, jak by to pojmenoval jinak, tak proto v češtin ě ani v angli čtin ě nejsou ekvivalenty. T řeba auditor by mohl se p řeložit nasloucha č, ale to nevyjad řuje to co to je. Já jsem s tím nem ěl problém. Člov ěk si zvykne na pár v ěcí.“

g) Nauka je víc než člov ěk - V tomto rozhovoru explicitn ě neidentifikováno. h) Existen ční provizorium – Na otázku, jestli se musel respondent n ěč eho vzdát, byla jeho první reakce „Já jsem m ěl t řeba kamaráda, který byl se mnou tady napoprvé, a mu se to nelíbilo tady.“ Sice se rychle opravil a řekl, že kamarádi jsou stále, ale vzhledem k tomu, že to vzpomenul jako první a rychlou odpov ěď na takovou otázku, tak p ředpokládám, že ho musel zanechat v té „p ůvodní realit ě“ „tam venku“ –mimo skupinu.

5.4.2.5 Rozhovor č. 5 Pátý respondent je Scientologem od roku 1993. Pat ří mezi nejdéle praktikující scientology v Čechách a je zárove ň jediným scientologem 11 , který byl rekrutován dnes již neexistujícím Dianetickým centrem v Českých Bud ějovicích. Nabídka scientologie p řišla v dob ě jeho existenciální krize. „ … p ředtím, m ě bylo 25, když jsem se stal scientologem a už v tom v ěku jsem tak trochu rezignoval na sv ůj život, že bych mohl n ěco zm ěnit. A tady to mi vrátilo tu ochotu n ěco zm ěnit. A já si říkám, že vždycky se dá n ěco s tím ud ělat. I když jsem sám, tak se m ůžu s n ěkým spojit, s n ěkým m ůžeme zp ůsobit n ěco velkýho, aby jsme to zm ěnili. Jsem víc ochotný m ěnit v ěci. Nechci se s n ěkterými v ěcmi smí řit. Když vidím, že se d ěje n ějaká

11 V Čechách za čaly p ůsobit najednou 2 centra. V Českých Bud ějovicích a Praze. Dianetické centrum v Českých Bud ějovicích po krátké dob ě zkrachovalo a jeho ředitelka Milena Bildová byla na čas vylou čena z církve.

72 křivda, tak jsem ochotný n ěco ud ělat, alespo ň n ěco. D řív jsem nebyl ochotný d ělat nic. Chci něco zm ěnit. To je ono.

To je super, to je skv ělý. Takže v ěř íte, že jste se zm ěnil.

Já nevím, jestli jsem se zm ěnil já. Spíš jsem se zbavil t ěch selhání p ředešlých. Protože když se člov ěk narodí, tak n ěco chce. Ale slyší od jiných lidí - slyší, né to nem ůžeš, to nedokážeš, to je nesmysl, a to si možná v sob ě ukládá a když k n ěč emu dojde, tak si řekne, to nezvládnu. Ale když se tady t ěch selhání člov ěk v auditingu tady t ěch selhání zbavuje postupn ě, tak má znova chu ť n ěco d ělat.“

Jeho motivem kontaktu se scientologií bylo podle jeho slov dokázat jim nesmyslnost scientologie: „To bylo náhoda. Já jsem byl na nádraží a tam byly výst řižky z Mladýho sv ěta a tam bylo na titulku: "Nechcete být závislí na drogách, bu ďte závislí na dianetice." Jsem si říkal, co to je? To je ur čit ě n ějaká sekta. To musím prozkoumat. Já jim dokážu. Jsem si říkal, ud ělám n ějaký článek a hrozn ě to set řu.“ „Asi za 14 dní jsem šel po hlavní t říd ě v Bud ějovicích a potkal jsem takovýho pána, který mi dával letá ček a byla to pozvánka na Oxfordský test osobnosti. Já jsem si říkal. Co to je? Ale ten člov ěk na m ě p ůsobil velmi dob ře. Já jsem jel na kole a on byl takový bezprostřední a On mě cht ěl oslovit a m ě bylo jasné, že chce oslovit m ě. Tak jsem zastavil na tom kole a on mi říkal, že m ě zve na ten test. Tak jsem vzal letá ček a zmuchlal jsem ho do ledvinky a jel jsem dál. Pak jsem p řijel dom ů a vyndaval jsem v ěci z ledvinky a říkal jsem si, tady nám n ějaký lístek, ťuklo m ě to, co to je a tak jsem se do toho podíval a bylo tam napsáno Dianetika, tak jsem si říkal, jo to je ta Dianetika, to jsem četl, to bude ur čit ě n ějaká sekta, že to musím prozkoumat.“ Je velice komunikativní a snažil se mi p řiblížit sv ět scientologie jako prost ředí pro „normální“ lidi, kte ří mají i své jiné zájmy a pot řeby. Prezentoval se jako svobodomyslný a svobodu milující člov ěk. Kladl d ůraz ve svém vypráv ění na vyzdvihnutí prakti čnosti scientologických kurz ů a na možnost profilovat sv ůj zájem, ale b ěhem rozhovoru vyšlo najevo, že prochází stejnými schématy na „Most ě ke svobod ě“. Nejv ětší p řinos vnímá v přesahu, obzorech a schopnostech, které mu scientologie otev řela: … „p ředtím jsem m ěl starost jen sám o sebe, trošku mi pomáhali taky rodi če, ale p ředtím asi jsem vid ěl jen sám sebe. A te ď když mluvíte o té pomoci, tak já rád pomáhám lidem.“

73 „Člov ěk, který se p řed t řema rokama vyboural na kole a jeho manželka byla z toho neš ťastná a on byl na p ůl t ěla ochrnutý. A když jsem ho poznal, až po té boura čce, tak d ělal jenom takhle a říkal špatný, špatný a nic jiného ned ělal. A jeho žena ho každý ráno u čila znovu hodiny. Každej den znova. Ale už né, já jsem mu dával asisty. A já jsem ji to nau čil, jak se to d ělá. A on byl hrozn ě překvapný, že už nemá v ruce k řeč, že už nemá v noze k řeč. A te ď se to vyvíjí dál. Oni pokra čují a uvidíme, jak se to vyvine dál. On m ěl p ředtím spadlou lopatku a rameno a už se to srovnalo.“ Scientologii vnímá jako nový smysl života.

Schematické chování

-subkategorie Frázovitý jazyk

„Já vlastn ě pomáhám každoro čně na cyklob ěhu proti drogám. Protože to si myslím, že je to hodn ě důležitý. Myslím si, že jediný kone čný řešení by bylo, zp ůsobit, aby lidi drogy nebrali . Pak zmizí i deale ři. Lidi by m ěli vědět, že drogy jsou škodlivý. A to co vlastn ě zp ůsobujeme tím cyklob ěhem, se snažíme d ělat.“

Jiná realita

„Ten most je postavený tak, aby Vás vytáhl k té svobod ě. Svoboda je, když se člov ěk m ůže sám svobodn ě rozhodovat, získá v ětší schopnosti, je samostatn ější. A te ďko jsme na ur čité úrovni nesvobody, jsme svázání n ěč ím…“ … „Cítil jste se n ěkdy tím Thetanem?

To jo. To si člov ěk musí zažít sám. Já jsem se toho lekl úpln ě. Protože já jsem to v ůbec ne čekal. Když to člov ěk ne čeká, tak najednou na to z ůstáváte koukat. A najednou víte, za čne Vám to dávat smysl. To, o čem jste n ěkde četl. Tady je super to, že to všechno člov ěk zažije sám na vlastní k ůži. N ěkde jsem si n ěco p řečetl a řekl jsem si, to by bylo super, kdyby se to stalo. Ale když to zažijete, tak si řeknete PINK ,tak víte, že to je pravda. Že jste našel pravdu, co se tady vlastn ě d ěje.“

74 Posvátná v ěda

-subkategorie Vědecké objevy

„Zjistil jsem, že to funguje. To je n ěco, že člov ěk si ud ělá názor na základ ě n ějakého článku, nebo na základ ě názoru druhého člov ěka; já jsem byl vždycky cht ěl ud ělat vlastní názor. Tak jsem si říkal, to bude, tak zjistím jak to je. A tak jsem tam p řišel a no a stalo se to, že jsem to tak dlouho zkoumal, až jsem zjistil, že to funguje. A řekl jsem si, ty bláho na tom n ěco je. Protože jsem poznal ty lidi, a te ď ur čitý v ěci z toho a dávalo mi to smysl, protože jsem tam vid ěl v ěci, které fungujou a m ůže si to sám vyzkoušet a zjistí si to sám, že to funguje . Takže je to super. No a pak jsem dostal auditing.“

-subkategorie Auditování

„Podle m ě je to spojeno s tím spojený, že auditing zp ůsobuje to, že člov ěk je schopný více vnímat to své okolí a všechno je víc ost řejší a člov ěk má v ětší post řeh a tady ty v ěci . Ale pak, když skon číte v auditingu a napijete se, tak pak vidíte, jak to mizí to hezký, a to ostrý, ty barvy, ten dobrej post řeh a to vnímaní - tak to za čne mizet.“

-subkategorie Pomoc lidem

„Ale mám t řeba lidi, kterým jsem tím hodn ě pomohl a kte ří na tom byli hodn ě špatn ě. Člov ěk, který se před t řema rokama vyboural na kole a jeho manželka byla z toho neš ťastná a on byl na p ůl t ěla ochrnutý. A když jsem ho poznal, až po té boura čce, tak d ělal jenom takhle a říkal špatný, špatný a nic jiného ned ělal. A jeho žena ho každý ráno u čila znovu hodiny. Každej den znova. Ale už né, já jsem mu dával asisty . A já jsem ji to nau čil, jak se to d ělá. A on byl hrozn ě p řekvapný, že už nemá v ruce k řeč, že už nemá v noze k řeč. A te ď se to vyvíjí dál. Oni pokra čují a uvidíme, jak se to vyvine dál. On m ěl předtím spadlou lopatku a rameno a už se to srovnalo.“

Self-esteem

-subkategorie Úsp ěšnost – Respektovanost

„Dřív jsem chodil po sv ětě a zajímal jsem se sám o sebe a t řeba bych cht ěl n ěco d ělat, ale te ďko nejsem líný a jsem ochotný n ěco zp ůsobit . Takže ta ochota n ěco ud ělat, p ředtím, m ě bylo 25, když jsem se stal scientologem a už v tom v ěku jsem tak trochu rezignoval na sv ůj život, že bych mohl n ěco zm ěnit . A tady to mi vrátilo tu ochotu n ěco zm ěnit . A já si říkám, že vždycky se dá n ěco s tím ud ělat. I když jsem sám, tak se m ůžu s někým spojit, s n ěkým m ůžeme zp ůsobit n ěco velkýho, aby jsme to zm ěnili. Jsem víc ochotný m ěnit v ěci . Nechci se s n ěkterými v ěcmi smí řit. Když vidím, že se d ěje n ějaká k řivda, tak jsem ochotný n ěco ud ělat, alespo ň n ěco. Dřív jsem nebyl ochotný d ělat nic . Chci n ěco zm ěnit. To je ono.“ …

75 „Byl jste spokojenej, p ředtím, jako kdyby jste hodnotil život p řed a po?

To se nedá srovnat. Jako p ředtím jsem m ěl starost jen sám o sebe, trošku mi pomáhali taky rodi če, ale p ředtím asi jsem vid ěl jen sám sebe. A te ď když mluvíte o té pomoci, tak já rád pomáhám lidem.“ … Já nevím, jestli jsem se zm ěnil já. Spíš jsem se zbavil t ěch selhání p ředešlých . Protože když se člov ěk narodí, tak n ěco chce. Ale slyší od jiných lidí slyší, né to nem ůžeš, to nedokážeš, to je nesmysl, a to si možná v sob ě ukládá a když k n ěč emu dojde, tak si řekne, to nezvládnu. Ale když se tady t ěch selhání člov ěk v auditingu tady těch selhání zbavuje postupn ě, tak má znova chu ť n ěco d ělat. … „Vzalo Vám to n ěco? To si pište. Ty selhání d řív ější. Já se t řeba hrozn ě divím tomu, že to hodn ě zm ěnilo mý vztahy s rodi čema. My jsme vždycky p ředtím m ěli hodn ě napjaté vztahy . Vždycky jsme spolu mluvili,ale n ěkdy to bývalo napjaté. Já jsem m ěl své názory oni m ěli své názory a né vždycky se to neshodovalo. Ale dneska,když mi volají rodi če, tak ostatní lidi, kte ří jsou u toho, kte ří sledují ten telefon, tak se si myslí, že mluvím s n ějakým dobrým kamarádem. Ale já pak , když zav ěsím a oni se zeptaj se, kdo to byl - a já řeknu, to byla moje máma. Tvoje máma? Oni se tomu hrozn ě diví. A je to od té doby. Je to fajn. Protože vím, že t řeba když m ěl n ěkdo jiný rozhovor s rodi čema, tak to bylo jako - halo, halo, to víš, ze jo, já už musim jít, tak ahoj, ahoj ... nazdar. A oni pak jak vidí ten rozdíl, tak je to něco jiného . Takže bych v ůbec obecn ě řekl, že se zlepšily vztahy. “

-subkategorie Vlastní odpov ědnost za chyby-nedostatky

„Ne já jsem do toho šel, že tím testem ukážu, jak jsem dokonalej. Ono mi to ukáže, jak jsem dobrej a já jim pak řeknu: vy jste sekta. Jenomže ten test vyšel tak, já jsem to necht ěl p řijmout tu myšlenku, ale ono to tak ve skute čnosti bylo, já jsem se tehdy vid ěl lepším než jsem byl, a pak když jsem vid ěl ten test, tak mi to postupn ě došlo, že taky nejsem dokonalý.“

Napln ění kritérií podle Liftona:

a) Kontrola prost ředí – Na lodích jdou „dodávány“ – rozum ěj po řádány zvláštní kurzy vyššího „gradientu“ – rozum ěj stupn ě. „Byl jsem na lodi. Loni na podzim. Je to asi p ůl roku. Super...“

b) Mystická manipulace – plánovaná spontánnost – Respondent popisuje, jak se setkal se scientologií. Šel si ud ělat Oxfordský test osobnosti/schopností, aby „jim“ dokázal, že jsou sekta. „Jenomže ten test vyšel tak, já jsem to necht ěl p řijmout tu myšlenku, ale ono to tak ve skute čnosti bylo, já jsem se tehdy vid ěl lepším než jsem byl, a pak když jsem vid ěl ten test, tak mi to postupn ě došlo, že taky nejsem dokonalý.“

76 c) Požadavek čistoty - V tomto rozhovoru explicitn ě neidentifikováno.

d) Kult vyznání – Respondent mluví o auditingu. Vyznal svá selhání, zanalyzoval je a zbavil se jich. „Spíš jsem se zbavil t ěch selhání p ředešlých...“

e) Posvátná v ěda – Respondent popisuje výhody o čistných program ů. Díky tomu, že absolvoval Purif a celý „Purification rundown“ si všiml, že jsem mu podával v kavárn ě p řes st ůl cukr. „Jak jste mi p ředtím podával ten cukr, tak kdyby jsem byl pod vlivem, tak bych si toho ani nevšiml. Jen bych t řeba koukal....a nev ěděl bych o co jde, nebo bych si toho ani nevšiml.“ f) Frázovitý jazyk –„Myslím si, že jediný kone čný řešení by bylo, zp ůsobit , aby lidi drogy nebrali.“ Je nepochybné, že kdyby n ěco takového bylo možné, tak by to bylo „kone čné řešení“. Jenom ve scientologii a podobných skupinách je možné v ěci takové povahy „zp ůsobit“.

g) Nauka je víc než člov ěk – Respondent popisuje, jak ho p řesv ědčila scientologie o jeho nedostate čnosti . „Jenomže ten test vyšel tak, já jsem to necht ěl p řijmout tu myšlenku, ale ono to tak ve skute čnosti bylo, já jsem se tehdy vid ěl lepším než jsem byl, a pak když jsem vid ěl ten test, tak mi to postupn ě došlo, že taky nejsem dokonalý.

h) Existen ční provizorium – Respondent mi vysv ětluje, jak je nekvalitní život „ostatních“ lidí, kte ří se nejsou schopni dostat ke „svobod ě“ – samoz řejm ě, že po most ě ( The Bridge To Total Freedom ) „A te ďko jsme na ur čité úrovni nesvobody, jsme svázání n ěč ím...“

77 6 Diskuze výsledk ů

Cílem mé práce bylo zjistit, jaké manipulativní techniky používá Scientologická církev. Pro sv ůj výzkum jsem zvolil kvalitativní p řístup, protože umož ňuje jít více do hloubky u málo probádaných témat. Vzhledem k uzav řenosti a struktu ře skupiny jsem pro získání vzorku použil metodu Snowball. Uskute čnil jsem narativní rozhovory s pěti respondenty, kte ří jsou aktuálními členy Scientologické církve. Tyto rozhovory jsem analyzoval pomocí tématické analýzy dle Strausse a Corbinové (1999) a výsledky jsem srovnal s analýzou dle Liftonova systému kategorií (1987). Tématickou analýzou jsem vytvo řil tyto kategorie: schematické chování, jiná realita, posvátná v ěda a self-esteem . Tyto kategorie se částe čně prolínají s kritérii manipulace podle Liftona (1987), kterými jsou: kontrola prost ředí, mystická manipulace, požadavek čistoty, kult vyznání, posvátná v ěda, frázovitý jazyk, nauka je víc než člov ěk, existen ční provizorium. Tam, kde se kritéria z tématické analýzy a Liftonova kritéria obsahov ě shodovala, použil jsem název z Liftonových kritérií. Schematické chování , které p ředstavují automatické myšlenkové pochody- zautomatizované a zjednodušené výklady chování a pojmenovávání, je sice obsahov ě blízké Liftonovu kritériu frázovitého jazyka, ale p řesahuje ho v rovin ě chování. Frázovitý jazyk jsem použil jako subkategorii schematického chování , ke které jsem ješt ě přiřadil subkategorii rozd ělování na dobré versus špatné . U kategorie jiná realita , kterou charakterizují deklarované schopnosti pohybu mezi realitami a sv ěty, do kterých se scientologové dostávají prost řednictvím auditing ů, jsem po zvážení nevytvo řil žádné subkategorie. Jde o téma málo se objevující v rozhovorech a projevy se navzájem prolínaly natolik, že subkategorie by v tomto p řípad ě byly podle mého názor ů spíše matoucí. Pohyb v jiné realit ě pochopiteln ě zvyšuje prestiž členství ve skupin ě jak je popsáno v kapitole 2. To posiluje posuzování skupiny „my versus oni“ jak píši v kapitole 2. Tato kategorie si je sice podobná s Liftonovým kritériem existen ční provizorium, ale obsah a motiva ční prvek je v kategorii jiná realita více pozitivní. Název Liftonovy kategorie posvátná v ěda jsem nakonec p řevzal i do svého systému, v níž jsem ješt ě vy členil čty ři subkategorie: vědecké objevy, auditování, zlepšovací kurzy, pomoc lidem. Na Hubbardových vědeckých objevech je založena celá scientologie a jejich posuzování by si zasloužilo vlastní výzkum. Já jsem proto do kategorie v ědeckých objev ů za členil takové objevy, u kterých je patrný jejich zavád ějící charakter již z rozhovoru.

78 Auditování bylo leitmotivem všech rozhovor ů. Soust ředil jsem se zejména na situace, kdy respondenti popisují své zážitky spojené s čišt ěním mysli. V subkategorii zlepšovací kurzy jsem shromaž ďoval návody a techniky na řešení r ůzných životních situací. Subkategorie pomoc lidem se projevovala zejména v přesv ědčení respondent ů o svých lé čivých schopnostech.

Mimo systémy kategorií se v rozhovorech vyskytli n ěkteré skute čnosti, které dle mého názoru hrají významnou roli, a čkoliv je nelze nazvat jednozna čně manipulativními technikami. Zmi ňují je také Hassan (1994) a Vojtíšek (1998). U více respondent ů se objevuje téma nárokování volného času ze strany skupiny, jak o tom píši v kapitole 2.2, které vede k izolaci člena od svých p ůvodních sociálních vazeb a připoutávání na strukturu skupiny. To vede k větší závislosti a možnosti kontroly ze strany skupiny.Jeden z respondent ů uvádí, že „pomáhá“ 40 hodin týdn ě v dianetickém centru. Sou časn ě si však pochvaluje, že ho t ěší být členem takového týmu a podílet se na spole čné práci, která má velký cíl – to je téma které se objevuje u všech respondent ů. O pocitu „moci a důležitosti“, jako atraktivním prvku v rámci skupiny píši v kapitole 2.2. Souvisí to s existenciální krizí, ve které se nacházeli respondenti v dob ě, kdy vstupovali do církve. Většina z nich explicitn ě uvád ěla, že reagovali na pozvání do dianetického centra v dob ě, kdy prožívali n ějakou obtížnou životní etapu. I proto p ředpokládám, že snadn ěji vnímají dobu před vstupem do skupiny jako své „období temna“, které zm ěnilo navšt ěvování dianetického centra. Tuto dichotomii charakterizuje subkategorie rozd ělování na dobré versus špatné v rámci kategorie schematického myšlení . V rámci rozd ělování na dobré versus špatné také scientologové rozlišují „nep řátele“ a „nositele špatných zpráv“ od ostatních dobrých lidí. Za nep řátele bývají ozna čováni lidé, kte ří dávají najevo nesouhlas se scientologií a nereagující na „zlepšování“ scientologickými kurzy. Pocit výlu čnosti, který je dalším znakem sekt, který popisuji v kapitole 2.2 je budován „zasv ěcováním“ do auditing ů, pomocí kterých se scientologové dostávají do jiných realit a dimenzí. V souvislosti s tím a s uvažováním o „dobrém a „špatném“ jenom v těchto dvou rovinách je pochopitelné u respondent ů zlepšení sebehodnocení a sebeúcty – self-esteem . Cítí se úsp ěšní a rádi dávají najevo respekt, kterého se jim poda řilo dosáhnout. P ři návšt ěvě dianetického centra jsem byl upozorn ěn na d ěkovný dopis od pražských hasi čů za pomoc p ři záplavách v Praze, který visí zarámovaný na čestném míst ě ve studijní místnosti. Sektám je p řisuzována velká sebest řednost a nezájem o okolí – viz kapitola 2. To na první pohled vyvrací Scientologická církev se svými prosociálními aktivitami. Její v podstat ě

79 dce řinými firmami jsou dou čovací centrum BASIC, jazyková škola Lite a pravideln ě každý rok po řádají Cyklob ěh za Českou Republiku bez drog. Získal jsem ovšem p řesv ědčení, že se jedná ve skute čnosti o jakési mimikry, které mají zakrýt skute čné zám ěry této skupiny, které vidím v PR propagaci. Majitel dou čovacího centra BASIC, se kterým jsem m ěl možnost mluvit, pat ří k pěti nejšt ědřejším sponzor ům scientologie v Čechách. A a čkoli se BASIC prezentuje jako nezisková organizace, její vysoké finan ční sazby za služby sv ědčí spíše o opaku. Tyto aktivity nazna čují snahu získat uznání a respekt a navíc možnost provád ět „nábory“, jak o tom píše Hassan (1994). Z rozhovor ů také vyplývá, že ne všem vyhovoval „tajemný systém“ postupného zasv ěcování, jak uvádím výše v kapitole 2 ale postupn ě si – podle jejich slov – zvykli a „dneska už jim to ani nep řijde“. Všiml jsem si, že nikdo z respondent ů vyjma pana Vorá čka nemluvil o duchovním rozm ěru scientologie. To potvrzuje teorii Vojtíška (1998), že scientologie používá náboženský rozm ěr své organizace pouze pro PR a v některých zemích pro da ňové ú čely. Všichni respondenti uvád ěli, že na bohoslužby nechodí a jedna respondentka uvedla, že neví, že bohoslužby jsou. Z jednoho rozhovoru jsem dozv ěděl, že v Čechách duchovní, který má „výcvik“ „dodávat“ bohoslužby v ůbec není a nejbližší je v Něměcku.

Podle mého názoru, by žádný z nalezených jev ů sám o sob ě pravd ěpodobn ě nevedl členy Scientologické církve k chování, které od nich Scientologická církev o čekává – tedy množství práce a vynakládání zna čných finan čních prost ředk ů. Toto výsledné chování podle mého názoru vzniká až kombinací r ůzných jev ů a technik. Z toho usuzuji na propracovaný systém, který s nejv ětší pravd ěpodobností nevznikl náhodn ě. Výsledky tématické analýzy, na základ ě které jsem vytvo řil systém kategorií, i analýzy orientované na p řípady, kdy jsem využil Lifton ův systém kategorií, které uvádí Hassan (1994), ukazují, že Scientologická církev používá široké spektrum technik odkazovaných v odborné literatu ře (Büchnerová, 1999; Hassan, 1994; Vojtíšek, 1998; Rushkoff, 1999; Klimeš, 2002) Nevýhodou zp ůsobu výb ěru vzorku byl fakt, že jsem nev ěděl, s jakým úmyslem mi pan Vorá ček vybral práv ě tyto lidi. O čekával jsem však, že to budou lidé, kte ří se ve Scientologické církvi osv ědčili jako spolehliví členové a tudíž tento vzorek spl ňuje do velké míry na pom ěry kvalitativního výzkumu reprezentativnost ve smyslu externí validity. Také mi bylo ku prosp ěchu, že jednotliví respondenti vedle svého prostého členství v církvi byli aktivní v různých p řidružených aktivitách. A i když se jejich podíly na n ěkterých aktivitách

80 někdy prolínali, p ět respondent ů úhrnem reprezentovalo všechny aktivity 12 , které Scientologická církev na českém území vyvíjí.

Zajímavostí, která by podle mého názoru stála za bližší prozkoumání, je, že všichni členové církve, se kterými jsem byl v kontaktu, byli st ředoškoláci. N ěkte ří dokonce, jak jsem vyrozum ěl, v důsledku kontaktu se Scientologickou církví studia zanechali. Mohlo by se jednat o náhodu, ale já osobn ě si myslím, že lidé, kte ří nejsou formováni vysokoškolským vzd ěláním ke kritickému myšlení, jsou lepšími adepty pro manipulativní skupiny. Lze u nich předpokládat mén ě kritický názor. Vojtíšek (1998) a Hassan (1994) sice tvrdí v zásad ě opak, ale m ůje názor je, že by se mohlo jednat o stereotyp, protože může být zavád ějící, že naprogramovaní jedinci napl ňují úsp ěšné strategie, což sice p ředpokládá vysoce inteligentního p ůvodce t ěchto strategií, nenárokuje to však už tolik ty, kteří se tuto strategii nau čí. Na tomto principu funguje nap říklad telemarketing. Zkoumání inteligence člen ů sekt by ostatn ě mohl být návrh na další výzkum. Zjistit, zda jsou manipulativní techniky v přirozeném prost ředí dnešního sv ěta natolik ú činné, že přinutí inteligentní jedince angažovat se v sekt ě, p řípadn ě jaký má na tento jev vliv vzd ělání. Také vidím perspektivu dalšího výzkumu ve zkoumání a identifikaci zdroj ů, ze kterých Hubbard čerpal a „kopíroval“ p ři sestavování systému fungování Scientologické církve.

12 BASIC, CCHR, Narconon, Cyklob ěh za Českou Republiku bez drog, dianetické centrum,

81 7 Záv ěr

Práce poukazuje na jeden z aspekt ů života ve spole čnosti, na problematiku sektářských skupin – lhostejno zda náboženských či prost ě pragmaticky komer čních. Je zkoumáno, jaké Scientologická církev používá manipulativní techniky. Výsledkem p ředkládané práce je analýza manipulativních technik Scientologické církve. Ze získaných rozhovor ů jsem vytvo řil kategorizaci jev ů, které ve svém vzájemném propojení vedou člov ěka k jednání, které by bez p ůsobení t ěchto praktik pravd ěpodobn ě nevzniklo. Tím napl ňuje teoretický obsah nátlakových metod, jak je uvádějí Hassan (1994), Büchnerová (1999), Lifton (1987). Z rozsáhlých, iterativních rozbor ů dostupné literatury i rozhovor ů provedených s vybranými členy Scientologické církve vyvstaly kategorie schematické chování, jiná realita, posvátná v ěda a self-esteem , jejichž sou částí jsou další subkategorie. Tyto jsem trianguloval kategoriálním systémem podle Milese a Hubermana (Hendl, 1999), kde systém kategorií tvo řila kritéria totalitní manipulace podle Liftona (1987). Nalezení t ěchto skute čností dokládá, že manipulace je skute čně používána jako základní nástroj v rozsáhlém portfoliu manipulativních technik (Büchnerová, 1999; Hassan, 1994; Vojtíšek, 1998; Rushkoff, 1999) Vzhledem ke spole čenské nebezpe čnosti t ěchto praktik proto považuji za d ůležité v zapo čatém výzkumu dále pokra čovat. Dále považuji za vhodné se metodicky zabývat výzkumem dalších aspekt ů a praktik této církve. Přínosná z vědeckého hlediska mi p řipadá zejména analýza teoretických východisek celého systému Scientologické církve zam ěř ená na identifikaci vědních obor ů a konkrétních prací ze kterých vychází. Považuji za d ůležité, aby tak, jako fungují v anglosaských a germánských zemích centra pomoci ob ětem manipulace, na které uve řej ňuje nap říklad Steven Hassan (1994) kontakt ve svých knihách či Douglas Rushkoff na svých webových stránkách 13 , i u nás m ěl být pro oběti manipulace zejména ze strany sekt kladen zvláštní z řetel na poradenství a terapii. Pozornost by se m ěla v ěnovat také zvýšení informovanosti ve řejnosti o sektá řské problematice. To je podle mého názoru nejlepší zp ůsob prevence.

13 http://www.rushkoff.com/

82 Seznam literatury

Atack, J. (1990). A piece of Blue Sky – Scientology Dianetics and L. Ron Hubbard Exposed. Staženo 11.10.2006 z http://www.cs.cmu.edu/~dst/Library/Shelf/atack/order.htm

Atack, J.. Hubbard and the Occult by Jon Atack. Staženo 23.10.2006 z http://home.snafu.de/tilman/j/occult.html

Büchnerová, B. (1999). Co máme v ědět o sektách. Praha. Amulet.

Definice v ědy. Britannica. Staženo 17.12.2006 z www.britannica.com

Eyesenck, M. W.; Keane, M.T (1990) Cognitive Psychology: A Student's Handbook . Hove: Lawrence Erlbaum Associated Ltd.

Ferjen čík, J. (2000). Úvod do psychologického výzkumu. Praha: Portál.

Gale Encyclopedia of Psychology (2001). Bonnie Strickland, Ed. 2nd ed., Detroit: Gale.

Giddens A. (2001). Sociologie. Praha: Argo.

Hassan, S. (1994). Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kult ů. Brno:Nakladatelství Tomáše Jane čka.

Hendl, J. (1999). Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Nakladatelství Karolinum. Univerzita Karlova.

Kaufman, R. (1972 revize1995). Inside Scientology - How I Joined Dianetics/Scientology and Became Superhuman. Staženo 11.10. 2006 z http://www.solitarytrees.net/pubs/isd/index.htm

83 Klimeš, J. (2002). Reakce na ambivalentní objekt – nepublikovaná diserta ční práce FF UK. Praha.

Lifton, J. R. (1987). The Future of Immortality and Other Essays for a Nuclear Age. New York Basic Books.

Lužný, D. (1997). Nová náboženská hnutí. Brno: Masarykova Univerzita

Marcuse, H. (1967). Der eindimensionale Mensch - Studien zur Ideologie der fortgeschrittenen Industriegesellschaft. Neuwied: Luchterhand.

Mayring, P. (1990). Einführung in die qualitative Forschung. München: Psychologie Verlag, Union.

Merriam-Webster's Collegiate® Dictionary, Eleventh Edition, (2003). Springfield: Merriam-Webster.

Owen, Ch. (1997). Critical Essays on Scientology. Staženo 11.10.2006 z http://www.xenu.net/archive/oca/oca.html#6

Popper, K. R. (1979). Objective Knowledge, An Evolutionary Approach, Oxford: Oxford University Press

Porterfield, M. K. (1997). O sektách. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Rushkoff, D.(1999). Manipulativní nátlak, aneb pro č tak snadno uposlechneme druhé. New York: Riverhead Books.

Růži čka, J. (2001). Auditing v Dianetice. Konfrontace, č.1, 35-38.

Scientologie.cz –a. Informace o ochranných známkách. Staženo 26.10.2006 z http://www.scientologie.cz/trademarks.htm

Scientologie.cz –b. Co je Scientologie?. Staženo 26.10.2006 z

84 http://www.scientologie.cz/tisk/index.php?display=page&ID=39&pg=2&version=CZ

Scientologie.cz –c, Popis scientologického náboženství. Staženo 26.10.2006 z http://www.scientologie.cz/tisk/index.php?display=page&ID=7&pg=2&version=CZ

Sčítání lidu v roce 2001 in: Český statistický ú řad Sčítání lidu v roce 1991 in: Český statistický ú řad

Strauss, A; Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Albert.

Štampach, O. (1998). Dingir, č.1. Praha

Vágnerová, M. (1999). Psychopatologie pro pomáhající profese -Variabilita a patologie lidské psychiky. Praha: Portál.

Vojtíšek, Z. (1998). Netradi ční náboženství u nás. Praha: Dingir.

Vosper, C. (1973). The Mind-benders: Scientology. Mayflower: Neville Spearman Ltd.

85 Seznam p říloh

Příloha 1 - Declaration of Enemy Příloha 2 - The Bridge To Total Freedom Rozhovor č. 1 Rozhovor č. 2 Rozhovor č. 3 Rozhovor č. 4 Rozhovor č. 5

86