Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
JADERNÁ ELEKTRÁRNA DUKOVANY A JEJÍ VLIV NA OKOLNÍ OBCE Nuclear power station Dukovany and its impact on the surrounding communities
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Autor: Mgr. Petr Tonev Zdeněk ŠILHAN
Brno, duben 2011
Jméno a příjmení autora: Zdeněk Šilhan Název diplomové práce: Jaderná elektrárna Dukovany a její vliv na okolní obce Název práce v angličtině: Nuclear power station Dukovany and its impact on the surrounding communities Katedra: Regionální rozvoj a správa Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr Tonev Rok obhajoby: 2011
Anotace
Předmětem bakalářské práce „Jaderná elektrárna Dukovany a její vliv na okolní obce“ je zatím ne zcela probádaná oblast působení JE Dukovany na svoje okolí z některých ekonomických hledisek. Budu se zabývat především obcemi z pásma 5 km od JEDU, kterých je šest. Podrobně rozeberu hlavně dotace od provozovatele JEDU těmto 6 obcím a dále zjistím, na co obce tyto dotace pouţily. Podobným způsobem, avšak v menší míře, zhodnotím i vliv na mikroregiony z okolí elektrárny. Další část práce analyzuje návrhy zákonů týkajících se kompenzací obcím v okolí JEDU. Dále zjistím vliv elektrárny na zaměstnanost a podnikatelské prostředí v regionu. V návaznosti na výše zmíněné zváţím výhody a nevýhody přítomnosti JEDU v regionu.
Annotation
The object of this baccalaureate thesis is „The nuclear power station Dukovany and its impact on the surrounding communities“. This topic is a rather little investigated field of this kind, especially as far as some economic facets are concerned. In this paper, I shall chiefly analyse six settlements belonging to an area to 5 km broad by the concerned power station. Within this area extend, I shall particularly examine the NPS Dukovany‘s subsidies directed to these six towns. I also shall study their ways of utilizing these subsidies. In a similar manner, I shall shortly sum up the influence on the microregions which surround the power station. In a next part of this paper I shall analyse law proposals, concerning compensations to the neighbouring settlements. Beside this, I shall uncover the power station’s influence on the local employment rate and business milieu. Subsequently, I shall consider advantages and disadvantages of the power station’s presence in the region.
Klíčová slova
Jaderná elektrárna Dukovany, dary, sponzoring, rozvojové aktivity, mikroregion, zaměstnanost.
Keywords
The nuclear power station Dukovany, subsidies, sponsorship, developmental activities, microregion, employment.
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Jaderná elektrárna Dukovany a její vliv na okolní obce vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Petru Tonevovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH
Úvod ...... 7 1. Jaderná elektrárna Dukovany, její historie a poloha v regionu Hrotovicko ...... 9 1.2. Představení regionu, v němţ leţí elektrárna ...... 9 1.3. Historie a výstavba Jaderné elektrárny Dukovany ...... 11 1.3.1. Obce, které musely ustoupit výstavbě ...... 13 2. Podpora okolí Jaderné elektrárny Dukovany – obecné vymezení a Nadace ČEZ ...... 15 2.1. Směřování podpory ...... 15 2.2. Formy poskytování podpory ...... 15 2.3. Počátky a vývoj podpory okolních obcí ...... 16 2.4. Nadace ČEZ ...... 18 3. Obce do 5 km od Jaderné elektrárny Dukovany ...... 19 3.1. Rámcové smlouvy pro léta 2008 - 2010 ...... 19 3.1.1. Darovací smlouva vyplývající ze smlouvy rámcové ...... 19 3.1.2. Darovací daň ...... 20 3.1.3. Jednání o poskytnutých prostředcích ...... 20 3.2. Dary pro rok 2011 ...... 21 3.3. Vliv darů na rozvojové aktivity obcí ...... 21 3.3.1. Dukovany ...... 22 3.3.2. Rouchovany ...... 23 3.3.3. Slavětice ...... 23 3.3.4. Mohelno ...... 24 3.3.5. Horní Dubňany ...... 25 3.3.6. Rešice ...... 26 3.3.7. Příjmy obcí ze zóny 5 km za poskytování reklamy ...... 27 3.3.8. Dílčí závěr za obce ze zóny 5 km, vliv na rozpočty ...... 27 3.4. Ostatní prostředky plynoucí do obcí, na jejichţ území leţí elektrárna ...... 27 3.4.1. Dukovany, Rouchovany, příjem daně z nemovitostí ...... 27 3.4.2 Poplatek za úloţiště jaderného odpadu ...... 29 3.4.3. Prodej pozemků v souvislosti s rozšířením Jaderné elektrárny Dukovany ...... 29 4. Podpora mikroregionů ...... 30 4.1 Sdruţování obcí ...... 30 4.1.1. Zájmová sdruţení právnických osob ...... 31 4.1.2. Svazek obcí ...... 31 4.2. Podpora rozvojových aktivit jednotlivých mikroregionů ...... 31 4.2.1. Hrotovicko ...... 31 4.2.2. Horácko ...... 33 4.2.3. Ostatní mikroregiony ...... 33 4.2.4. Energoregion 2020 ...... 35 5. Návrhy zákonů na zakotvení příspěvků obcím z okolí elektrárny ...... 37 5.1. Změna Atomového zákona ...... 37 5.2. Změna RUD ...... 38 5.3. Vlastní návrh zakotvení kompenzací obcím ze zóny havarijního plánování ...... 40 6. Nemateriální působení elektrárny na své okolí ...... 41 6.1. Zaměstnanost ...... 41 6.1.1. Dojíţďka za prací ...... 42 6.1.2. Nabídka volných pracovních míst ...... 45 6.2. Hlavní dodavatelské firmy ...... 45 6.2.1. Škoda Jaderné strojírenství ...... 45 6.2.2. I & C Energo ...... 46
6.2.3. Škoda Power ...... 46 6.2.4. ČEZ Energoservis ...... 47 6.3. Občanská bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany ...... 47 Závěr ...... 48 Seznam pouţitých zdrojů ...... 50 Seznam obrázků ...... 53 Seznam tabulek ...... 54 Seznam grafů ...... 54 Seznam pouţitých zkratek ...... 54 Seznam příloh ...... 55
Úvod
V okolí jaderné elektrárny Dukovany, na plošinách mezi hlubokými a malebnými údolími řek Jihlavy, Oslavy a Rokytné, jsem strávil mnoho času při rekreaci na chalupě ve Slavěticích. Tento převáţně zemědělský region s relativně vysokou nezaměstnaností mě postupem času zaujal tím, s jakou dynamikou se obce rozvíjí, rychlostí výstavby a oprav infrastruktury a sluţbami, které obce občanům poskytují. Také turistické zázemí a cyklostezky se zde rozvíjí velkou rychlostí. To vše má mj. na svědomí i podpora ČEZu, která v tomto regionu provozuje Jadernou elektrárnu Dukovany. O vztahu Jaderné elektrárny Dukovany a obcí popřípadě subjektů sousedících s elektrárnou nebylo napsáno téměř nic. Z tohoto důvodu vidím zhodnocení zmíněného vztahu jako výzvu a přínos.
Elektrárna potřebuje kladné veřejné mínění ke svému současnému a hlavně budoucímu působení v regionu. Pro obce je ale přítomnost elektrárny spojena s mnoha negativy. Ceny pozemků a nemovitostí jsou niţší, oblast je méně turisticky atraktivní a obyvatelé musejí snášet jisté, i kdyţ malé, riziko případné havárie. Tento nesoulad se snaţí elektrárna řešit tím, ţe okolní obce a ostatní subjekty finančně podporuje. V mé práci se pokouším upozornit na to, ţe tato podpora subjektům existuje a je pro ně důleţitá. Okolí se díky ní rozvíjí. Obcím je tedy jisté negativní působení elektrárny kompenzováno. Jsou ale nespokojeny se systémem poskytování těchto kompenzací, kdy o finanční prostředky musí ČEZ ţádat. Nemají tedy podporu jistou. Jiţ delší dobu existuje diskuze o tom, zda by neměla být podpora od ČEZu zákonně zakotvena. V práci zvaţuji to, jestli je zakotvení podpory potřeba. Mimo to často probíhají diskuze o prodluţování ţivotnosti JE Dukovany, popř. jejího rozšíření o další blok. Důleţitost toho, aby elektrárna v regionu dále působila naznačuji v pasáţi o zaměstnanosti, kdy upozorňuji na to, ţe elektrárna dává práci velkému mnoţství lidí z blízkého okolí elektrárny. Díky diskuzím o zákonném zakotvení finančních prostředků pro obce a o prodluţování ţivotnosti JE nemůţe být o aktuálnosti práce pochyb.
V práci je mým cílem zanalyzovat a zhodnotit význam přítomnosti jaderné elektrárny v regionu pro zde přítomné subjekty především z ekonomického a rozvojového hlediska. Na cestě k tomuto cíli nejprve vymezuji region, v kterém elektrárna leţí. Dále se krátce věnuji výstavbě elektrárny a s tím souvisejícímu zániku 3 obcí. Analyzuji také přímou podporu (dary a sponzoring) subjektů, které se nacházejí v okolí jaderné elektrárny. Hlavní pozornost je kladena na obce a mikroregiony. Prostředky plynou do okolí elektrárny v nemalé míře. Pokusím se zjistit, kolik a jakým způsobem vybrané subjekty dostávají, na co prostředky pouţívají a jak velký z toho mají prospěch. Věnuji se také návrhům zákonů, které řeší, jak by se dal způsob přerozdělení přímé podpory zakotvit. Pokusím se také navrhnout vlastní obecný návrh vylepšení a zakotvení finančních kompenzací. V menší míře uvádím i daňový dopad na obce, na jejichţ katastru elektrárna leţí. V práci jsem povaţoval za důleţité zmínit i nemateriální působení přítomnosti elektrárny na okolí. Jedná se hlavně o pozitivní působení na zaměstnanost. Především jsem se pokusím zjistit, kolik lidí elektrárna zaměstnává a z jakých obcí zaměstnanci do elektrárny dojíţdí.
V práci jsem mohl vycházet z teoretických základů a obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti pouze velice omezeně z toho důvodu, ţe vztah jaderné elektrárny s okolními obcemi prozatím nikdo nezkoumal. Literatury k problému je tedy málo. V mnoha tématech v práci obsaţených jsem se opíral o příslušnou legislativu, data Českého statistického úřadu a v některých oblastech také o příslušnou literaturu. Těţištěm informací byly poznatky a data získaná na obecních úřadech okolních obcí, od zástupců mikroregionů,
7 pracovníků Jaderné elektrárny Dukovany a okresního úřadu práce v Třebíči. Jako zdroj jsem pouţíval i internetové stránky obcí, mikroregionů, ČEZu a dodavatelských firem. Při zpracování práce jsem vyuţil metody analýzy a syntézy získaných dat. U jistých témat (lokace JE, výstavba JE aj.) jsem pouţil i metodu deskriptivní a historickou. Snaţil jsem se zhodnotit reálný stav věcí. Na vhodných místech doplňuji práci vlastními postřehy, komentáři a doporučeními.
8 1. Jaderná elektrárna Dukovany, její historie a poloha v regionu Hrotovicko
1.2. Představení regionu, v němž leží elektrárna
Jaderná elektrárna Dukovany se nachází na katastrálním území obcí Rouchovany a Dukovany, na východním okraji regionu Hrotovicko. Leţí na planině mezi údolími řek Jihlavy a Rokytné.
Obrázek č.1: Mapka okolí Jaderné elektrárny Dukovany
Zdroj: mapy.cz
Region Hrotovicko v němţ elektrárna leţí lze vymezit podle přírodních podmínek. Hrotovice leţí nad potokem zvaným Rouchovanka. Dvě údolí toků Rokytné a Jihlavy vymezují jiţní a severní hranici regionu. Východní vymezení hranice je přímá přímka z Velkého kopce 392 m.n.m. na severovýchod k vrcholu Havran 390 m.n.m. a na jihozápad k soutoku Rouchovanky a Rokytné. Západní hranice probíhá přibliţně od Stříbrné hory 531 m.n.m, odtud na jih po poledníku k toku Rokytná a na sever k vrcholu Na skalném 556 m.n.m. a odtud na severovýchod k vrcholu Kozí hlava 492 m a v témţe směru k řece Jihlavě.1
1 KVĚT Radan. Hrotovice a Hrotovicko s Jadernou elektrárnou Dukovany. Brno : Geotest, 2002. 29 s, str. 3 9 Obrázek č.2: Přibliţné vymezení regionu Hrotovicko podle přírodních podmínek
Zdroj: mapy.cz , vlastní zpracování
Do správního obvodu města Hrotovice spadají následující obce: Bačice, Biskupice-Pulkov, Dalešice, Dukovany, Hrotovice, Krhov, Litovany, Odunec, Přešovice, Račice, Radkovice u Hrotovic, Rouchovany, Slavětice, Stropešín, Třebenice, Valeč, Zárubice.2 Správní obvod je tedy stejný jako vymezení regionu podle přírodních podmínek. Dříve neexistovalo přes hluboká údolí řek Jihlavy a Rokytné mnoho mostů, proto je obzvláště důleţité, ţe správní obvod respektuje toky řek, které vytváří jakousi historickou a přirozenou hranici mezi Náměštskem na severu a Jevišovickem na jihu.
Nejstaršími doklady o přítomnosti člověka na Hrotovicku jsou jednoduché kamenné nástroje z okolí Dukovan. Patřily asi lidem z období středního paleolitu (před 250 000 – 40 000 lety). Nejsnazší přístup do Hrotovicka byl od východu, z center osídlení v níţinách. Proto jsou za nejstarší obec na Hrotovicku povaţovány Rouchovany. Většina osad na Hrotovicku vzniklo v průběhu 11. a 12. století, první zmínky o nich pocházejí většinou aţ z 13. a 14. století. Po Rouchovanech pravděpodobně vznikly Dukovany, Slavětice, Hrotovice a Valeč.3
Hrotovicko bylo zemědělskou oblastí mimo hlavní komunikační osy. V 19. století se tak této oblasti vyhnula nová průmyslová produkce. Aţ ve 20. století postihly Hrotovicko větší změny. Do Hrotovic byla elektřina zavedena v roce 1928, zemědělství prošlo modernizací a počátkem 20. století byly také dokončeny okresní silnice a nastoupily autobusy. Snaha o zbudování ţelezničního spojení nebyla na Hrotovicku úspěšná.4 Projektovány byly spoje od východu na západ a od severu na jih. První trať měla vést z Oslavan jiţně od Mohelna na Hrotovice, do Myslibořic a do Jaroměřic. Druhá trať měla vést ze Studence na Hartvíkovice,
2 Vyhláška č. 388/2002 Sb. Ministerstva vnitra ze dne 15. srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. §12 3 KVĚT Radan. Hrotovice a Hrotovicko s Jadernou elektrárnou Dukovany. Brno : Geotest, 2002. 29 s, str. 13-17 4 KVĚT Radan. Hrotovice a Hrotovicko s Jadernou elektrárnou Dukovany. Brno : Geotest, 2002. 29 s, str. 19 10 Dalešice, Slavětice, Rouchovany, Tavíkovice, Běhařovice, Mikulovice a směrem ke Znojmu.5 Zůstalo však jen u plánů a projektů. Průmyslová revoluce se tak Hrotovicku vyhnula. Průmysl byl zastoupen od 19. století pouze drobnou výrobou v podobě lihovarů, pivovarů, mlýnů, pil a cihelen, vše jenom s místním významem. Jaderná elektrárna Dukovany je jediným velkým a nejvýznamnějším průmyslovým objektem Hrotovicka.6
Také struktura ekonomicky aktivních obyvatel potvrzuje celkové zaměření místního hospodářství spíše na zemědělství. Na Hrotovicku je velmi vysoká zaměstnanost v priméru – 17,2 % ekonomicky aktivních, coţ je přibliţně čtyřnásobek průměru ČR. Zaměstnanost v průmyslu (41,2 %) je mírně vyšší neţ průměr ČR. Zaměstnanost ve sluţbách se u většiny obcí pohybuje mezi 30 a 40 %, coţ jsou hodnoty oproti průměru v ČR velmi nízké.7
V regionu je nejdůleţitější město Hrotovice, které plní v regionu funkci obce s pověřeným obecním úřadem. Městský úřad v Hrotovicích tak vykonává působnost například i stavebního, ţivnostenského úřadu či matriky.8
1.3. Historie a výstavba Jaderné elektrárny Dukovany
V dubnu 1970 byla podepsána dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při výstavbě zdejší jaderné elektrárny. V této době také začaly práce na vodním díle na řece Jihlavě.9 V údolí řeky Jihlavy bylo odstraněno přibliţně 600 hektarů lesního porostu aţ na úroveň hladiny dnešních dvou vodních nádrţí (Dalešická přehrada s přečerpávací elektrárnou a Vodní nádrţ Mohelno).10 První přípravné práce na přehradě začaly u slavětického mlýna uţ roku 1963.11 Nádrţe jsou nutné k zajištění potřebných zásob vody pro jadernou elektrárnu. Dalešická přehrada slouţí ovšem také k rekreačním účelům, chovu ryb, tlumení povodní a nadlepšování průtoku v řece v suchém období.12
V červnu 1970 se uskutečnilo jednání zástupců ČSSR a SSSR o projektování jaderné elektrárny. V srpnu následovalo další jednání o zásadách přípravy stavby. Tehdy bylo také schváleno stanoviště u Dukovan. Závěry z veškerých jednání včetně rozhodnutí o dodání technologie, paliva a projektu stavby byly zakotveny usnesením vlády ze srpna 1970. V první polovině roku 1971 byl jiţ prováděn geologický průzkum. Od dubna 1974 probíhaly na staveništi nezbytné přípravné práce. Jiţ v září 1974 ale proběhla změna poţadavků na jadernou bezpečnost. Hlavní zlom však nastal roku 1975. Bylo rozhodnuto, ţe oproti původním dvěma blokům budou uvedeny do provozu 4 bloky VVER 440 stále však ještě se staršími reaktory V 230. Projekt tedy byl přepracován ze 2 bloků na 4 bloky. V roce 1977 pak usnesení vlády ukládá zařadit do návrhu plánu 4 reaktory VVER 440 novějšího typu V213 kaţdý o výkonu 440 MW. V tomto okamţiku dostala stavba dukovanské elektrárny skutečně
5 DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská : Znojemský kraj, Hrotovský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. str. 26 6 KVĚT Radan. Hrotovice a Hrotovicko s Jadernou elektrárnou Dukovany. Brno : Geotest, 2002. 29 s, str. 19 - 20 7 GALVASOVÁ, Iva, et al. Strategie rozvoje mikroregionu Hrotovicko [online]. : [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW:
V souvislosti s výstavbou JEDU probíhala také výstavba ubytovacích kapacit. Nejvíce se stavělo v osmdesátých letech v Třebíči, a to celá sídliště Hájek a Nová Borovina, která měla slouţit jako domov pro zaměstnance JEDU. Výstavba těchto dvou sídlišť se výrazně promítla do počtu obyvatel města, kdy byl v osmdesátých letech zaznamenán jejich raketový nárůst.
Tabulka č.1: Vývoj počtu obyvatel Třebíče Počet Migrační Rok obyvatel saldo 1971 21 389 390 1972 21 846 467 1973 22 482 463 1974 23 119 424 1975 23 736 743 1976 24 765 336 1977 25 377 577 1978 26 251 500 1979 27 027 366 1980 27 652 268 1981 30 362 877 1982 31 463 1 803 1983 33 480 1 347 1984 35 079 705 1985 36 008 393 1986 36 676 524 1987 37 487 384 1988 38 084 461 1989 38 844 84 Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR
Jaderná elektrárna kaţdý rok dodává do sítě kolem 13 TWh elektrické energie, coţ představuje asi 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České republice.14 Průběţně probíhá modernizace veškerého zařízení elektrárny, coţ má za následek postupné zvyšování výkonu. V současné době probíhá projekt „Bezpečně 16 terrawatthodin EDU“, který má za cíl, aby do roku 2013 elektrárna Dukovany vyráběla ročně 16 terawatthodin elektrické energie. Reaktory by tak postupně dosáhly výkonu aţ 500 MW.15 Při stavbě jaderné elektrárny byl kladen hlavní důraz na bezpečnost. Veškeré vybavení je vyrobeno podle přísných mezinárodních norem a podléhá neustálé kontrole.16 Jaderné palivo je pro jadernou elektrárnu Dukovany dodáváno ruským dodavatelem, jmenovitě firmou O.A. Techsnabexport.17
13 SPILKA, Petr; SUCHARDA, Jan. Jaderná elektrárna Dukovany včera, dnes a zítra.: Skupina ČEZ, 2010. 96 s. Dostupné z WWW:
Obrázek č.3: Historická mapka zaniklých obcí
Zdroj: mapy.cz
Stavbě JEDU kvůli bezpečnostní zóně i kvůli prostoru na samotnou stavbu ustoupily tři obce: Skryje, Lipňany a Heřmanice.18 Smrákalo se i nad obcí Slavětice, která by kvůli bezpečnostní zóně musela ustoupit v případě rozšíření elektrárny o další bloky. Několik let v ní existoval stop stav na výstavbu nových domů. Jednalo se ale pouze o jakousi pojistku, nakonec se do roku 1989 k rozšiřování elektrárny nepřistoupilo, ani se o něm reálně neuvaţovalo. Nevznikl ţádný reálný plán rozšíření.19 Obyvatelé obcí Skryje, Lipňany a Heřmanice se odstěhovávali postupně. Kronika obce Skryje končí zápisem za rok 1975. Poslední obyvatelé odešli roku 1977.20 Hlavní vlna vystěhování proběhla podle skryjských rodáků ţijících nyní v Hrotovicích roku 1975. Podle rouchovanských webových stránek roku 1976.21 Intenzivní informační schůze probíhaly jiţ od roku 1971. Původně měla být za kaţdý dům vyplacena paušální částka, která měla pomoci ke zřízení nového obydlí. Tato moţnost ale brzy padla, protoţe velikost a stáří kaţdého domu se lišily. Padl i návrh na vybudování zcela nové vesničky, která by byla satelitem např. Hrotovic. Konečným řešením bylo, ţe pro obyvatele Skryjí, Heřmanic a Lipňan byly poskytnuty peníze do Okresního národního výboru v Třebíči. Nemovitosti byly posléze odhadnuty odhadcem a na základě tohoto odhadu byla z těchto peněz kaţdému vyplacena určitá částka. Mezi občany se spekulovalo, ţe Okresní národní výbor část peněz nerozdělil. Částka, kterou občané obdrţeli, nebyla natolik vysoká, aby pokryla náklady na postavení nového domu. Proto se ti, kteří neměli ţádné další vlastní úspory, přestěhovali do bytů do podnájmu nebo někam k příbuzným. Obyvatelé, kteří nějaké další úspory měli, si postavili nové domy. Výstavba v této době byla výhodná, protoţe bylo moţné získat levnější stavební materiál, který přebýval na stavbě jaderné elektrárny. Obyvatelstvo z vystěhovaných
18 KVĚT, Radan. Hrotovice a Hrotovicko s Jadernou elektrárnou Dukovany. Brno : Geotest, 2002. 29 s, str. 20 19 Obecní úřad Slavětice 20 SPILKA, Petr; SUCHARDA, Jan. Jaderná elektrárna Dukovany včera, dnes a zítra.: Skupina ČEZ, 2010. 96 s. Dostupné z WWW:
Jak se zaniklé obce postupně vylidňovaly shrnuje tabulka č.2. Celkově se vysídlení týkalo přibliţně 480 obyvatel. Obce definitivně zanikly roku 1980. V době výstavby slouţily jako zázemí části dělníků. Katastrální území Skryjí a Lipňan byla připojena k Dukovanům, katastrální území Heřmanic k Rouchovanům.23 Zaniklé obce připomínají dnes jiţ jen kapličky, Skryje ještě navíc památník obětem první světové války.
Lipňany jsou od roku 1869 součástí Skryjí jako osada.24 V tabulce jsou Skryje v letech 1961 a 1970 počítány bez osady Lipňany, v letech 1971 – 1980 je počet obyvatel včetně Lipňan.
Tabulka č.2: Vývoj počtu obyvatel zaniklých obcí 1961 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 Skryje 307 286 377 370 372 359 362 337 220 158 121 111 Heřmanice 139 98 98 102 105 98 89 82 51 35 14 12 Lipňany 103 96 Zdroj: 1961 a 1970 Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970, 1971 – 1980 Databáze demografických údajů za obce ČR
Na údajích z tabulky je patrné, ţe hlavní vlna vystěhování proběhla roku 1976.
22 Skryjští rodáci, nyní obyvatelé Hrotovic 23 Obecní úřad Dukovany 24 Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 - 1970. Praha : SEVT Praha, 1978. 633 s. 14 2. Podpora okolí Jaderné elektrárny Dukovany – obecné vymezení a Nadace ČEZ
2.1. Směřování podpory
V první řadě je třeba obecně vymezit, kam podpora putuje. ČEZ podporuje komunitní ţivot tam, kde působí. V případě JE Dukovany podporuje obce a další subjekty (mikroregiony, občanská sdruţení, nemocnice aj.) v Zóně havarijního plánování (dále jen „ZHP“), která je rozdělena na kruţnice se středem v elektrárně o poloměrech 5, 10 a 20 km. Existují však i výjimky jako podpora v Třebíči, Brně či Hodoníně, která souvisí s tím, ţe tato centra jsou pro ţivot obyvatel ZHP nějak důleţitá (zdravotnictví, sociální sluţby, školství, kultura, sport).25 ZHP je zóna, kterou na návrh drţitele povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení stanovil Státní úřad pro jadernou bezpečnost.26 Plánek ZHP se nachází v příloze.
Pro potřeby práce si vystačíme s rozdělením na zónu 5 km a zónu 20 km, které se ukáţe jako uţitečné v dalším textu. V ZHP se nachází 138 obcí (v rámci těchto obcí 18 osad, které se připojily k větším sousedním obcím) s 96 354 obyvateli. Zónu 5 km obývá 4 213 obyvatel v 6 obcích, v zóně 5 – 20 km ţije 92 141 obyvatel v 132 obcích.27
2.2. Formy poskytování podpory
Peníze (případně materiál) plynou do okolí elektrárny buďto přímo z ČEZu nebo z Nadace ČEZ, která je ČEZem a jeho mateřskými firmami financována.
Co se týče formy poskytování prostředků, existuje několik způsobů. Velice starým a dnes jiţ nepouţívaným způsobem bylo, ţe sám ČEZ obci něco postavil a pak to i provozoval. Toto byl však snad jen případ jedné čističky odpadních vod (dále jen „ČOV“) na začátku 90. let, který se ukázal jako neefektivní.28
Dalším způsobem je poskytnutí daru. Dary byly a jsou poskytovány buďto přímo od ČEZu nebo prostřednictvím Nadace ČEZ. Protoţe však dary nemohou být spojovány s podmínkami reklamního charakteru, snaţí se je ČEZ omezit. V současné době je tato forma poskytování prostředků realizována pouze u obcí v zóně 5 km. Je třeba podotknout, ţe obce z této zóny nejsou vyloučeny z níţe uvedených způsobů podpory.29
Další způsob poskytování prostředků do okolí elektrárny je tzv. reklamní plnění. To spočívá v tom, ţe ČEZ plně financuje nebo částečně podpoří nějaké akce či projekty, které obec, mikroregion, nezisková organizace, občanské sdruţení a jiné subjekty uskutečňují nebo se chystají uskutečnit. ČEZ se stává generálním partnerem akce nebo projektu a zřizovatel (obec, mikroregion aj.) má povinnost ČEZ na akci nebo v projektu zviditelnit.30
25 Informace z elektrárny od pracovníků ČEZu 26 Zákon č. 18/1997 Sb., Atomový zákon §3 odst. 2 písm. f) , a Nařízení vlády č. 11/1999 Sb. o zóně havarijního plánování §1 odst.1 27 Výpis z vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování JE Dukovany [online]. X : X, prosinec 2009 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW:
2.3. Počátky a vývoj podpory okolních obcí
Podpora okolí JEDU od ČEZu není samozřejmostí. Rodila se postupně a její počátky sahají do začátku 90. let. V nových společenských poměrech musela jaderná energetika bojovat o své místo na Slunci. V ţivé paměti byla ještě jaderná havárie v Černobylu a ve společnosti vládla protijaderná nálada. Do roku 1990 neexistovala v oblasti jaderné energetiky ţádná osvěta. Vše co se týkalo JEDU bylo přísně tajné. Nové vedení elektrárny po roce 1989 vědělo, ţe situaci je třeba změnit, a začalo vůči veřejnosti uplatňovat politiku vstřícnosti a otevřenosti. Jiţ v roce 1990 vzniklo první provizorní informační centrum, v roce 1994 začal vycházet pravidelný Zpravodaj – informační časopis určený občanům ze zóny 20 km. Roku 1994 bylo otevřeno v nové administrativní budově moderní informační centrum.32
V roce 1990 vyvstala důleţitá otázka, kam s vyhořelým palivem. Sovětský svaz totiţ vypověděl Československu smlouvu na odebírání pouţitého paliva a bylo nutné vyřešit jeho dlouhodobé skladování. V areálu elektrárny se tak začal projektovat mezisklad pouţitého paliva. Značná část občanů i starostů v okolí ale byla proti jeho výstavbě. Jeden z argumentů starostů byl, ţe v jejich blízkosti existuje moderní zařízení a má se stavět další a přitom v obci nejsou ani pořádné chodníky, kanalizace a další důleţité inţenýrské sítě. Elektrárna dostala v roce 1993 od vedení ČEZ v první fázi částku 100 000 000 Kč, která byla rozdělena mezi okolní obce na vodovody, kanalizaci a infrastrukturu. Tato a další částky byly obcím postupně poskytovány a za období 1991 – 1997 celkově poskytnutá suma dosáhla 404 516 264 Kč. Souběţně probíhala také informační kampaň s pracovními cestami starostů na exkurze do zahraničí. Mezisklad byl dokončen na konci roku 1995.33
Pracovníkům elektrárny a ČEZu se podařilo obcím vysvětlit, ţe přítomnost elektrárny a meziskladu pouţitého paliva na ně nebude mít negativní dopad. Pomocí darů a informační kampaně si elektrárna získala občany na svoji stranu. Podle výzkumu provedeného agenturou STEM v roce 2009, jehoţ se zúčastnilo 607 obyvatel v okolí JEDU vyplývá, ţe mezi lidmi bydlícími v blízkosti elektrárny34 má jaderná energetika velkou podporu. Na otázku „Jste Vy osobně pro další rozvoj jaderné energetiky v naší republice?“ odpovědělo kladně 76 % dotázaných. U lidí bydlících v bezprostřední blízkosti elektrárny35 odpovědělo kladně dokonce 91 % dotázaných, přičemţ za celou ČR v jiném průzkumu na stejnou otázku odpovědělo kladně jen 61 % lidí.36 Osvědčený systém darů a dobrá vzájemná komunikace pokračovaly i po dokončení meziskladu a vyvinula se aţ do dnešní podoby.
Další prostředky se odvíjely od zamýšlených akcí v JEDU, především rozšiřování skladu vyhořelého paliva. Jiţ v polovině 90. let představenstvo společnosti ČEZ dohodnulo další dary, tentokrát pouze pro obce, na jejichţ katastrech se sklad pouţitého paliva stavěl (Rouchovany a Dukovany). První část (15 milionů) byla uvolněna roku 2000 po nabytí právní moci územního rozhodnutí pro rozšíření meziskladu a další část po roce 2003 po získání
31 všeobecná informace poskládaná z rozhovorů s pracovníky obecních úřadů a elektrárny. 32 SPILKA, Petr; SUCHARDA, Jan. Jaderná elektrárna Dukovany včera, dnes a zítra.: Skupina ČEZ, 2010. 96 s. Dostupné z WWW:
Další změna výše darů nastala po organizační změně v ČEZu roku 2006 s vytvořením divize Výroba. Byla nastavena pravidelná podpora pro lokalitu kaţdé elektrárny provozované ČEZem, přičemţ pro zónu 20 km JEDU by se mělo jednat o částku ve výši 50 000 000 Kč ročně.38 Další zvýšení darů a kompenzací negativních vlivů mohlo souviset se záměrem výstavby větrných elektráren u JEDU kolem roku 2008. Podle původního plánu mělo vyrůst v okolí JEDU aţ 39 větrníků.39 Obce ze zóny 5 km Rešice a Horní Dubňany slyšely na příslib peněz. Za jeden větrník (2MW) na jejich katastrálním území měly od provozovatele dostávat i víc neţ 260 000 Kč ročně. Na jejich území mělo vyrůst 10 větrníků (v kaţdé obci po 5 větrnících), které by obcím vynášely nezanedbatelné částky. Naproti tomu Rouchovany a Dukovany s výstavbou větrníků na jejich území nesouhlasily a poţadovaly, aby nejbliţší větrník stál alespoň 1,5 km od jejich obce. Obávaly se narušení krajinného rázu, hlučnosti a kusů ledu odlamujících se z vrtulí elektrárny. Výstavba nakonec ztroskotala na nesouhlasném stanovisku kraje.40
V níţe uvedené tabulce uvádím částky, které ČEZ v souvislosti s působením jaderné elektrárny Dukovany poskytl v minulých letech obcím ze zóny 20 km. Tabulka pochází z broţury JEDU, která byla vydána k výročí vzniku elektrárny. Bliţší interpretace tabulky a rozpis částek nejsou určeny ke zveřejnění. Lze proto jen spekulovat, co stojí za velikostí uvolněných částek představenstvem a později valnou hromadou ČEZu a následným přerozdělením mezi subjekty v okolí JE.
Tabulka č.3: Přehled částek, které společnost ČEZ věnovala obcím v regionu JEDU Rok Částka v Kč 1991 - 1997 404 516 264 1998 15 882 200 1999 14 111 600 2000 24 731 800 2001 23 943 000 2002 1 534 000 2003 3 898 000 2004 25 795 000 2005 18 821 000 2006 53 320 000 2007 50 215 000 2008 35 215 000 2009 35 695 000 Celkem 712 712 864 Zdroj: Jaderná elektrárna Dukovany včera dnes a zítra
37 SPILKA, Petr. Finanční dary obcím v okolí EDU. Zpravodaj. 25.3.2004, č.1, s. 2. a doplňující informace od pracovníků elektrárny 38 informace od pracovníků elektrárny 39 Obecní úřad Slavětice 40 ČT 24. Obce u Dukovan chtějí větrné elektrárny, kraj nesouhlasí. ČT 24, regionální [online]. 3.3.2010,[cit. 2011-04-24]. Dostupný z WWW:
Co se týče podpory okolí JEDU, je velice důleţitou institucí Nadace ČEZ. Na tomto místě si ji stručně představíme.
Nadace byla vytvořena, aby se poskytování prostředků do okolí zjednodušilo, zviditelnilo a zprůhlednilo. Nadace ČEZ, dříve Nadace duhová energie, byla zaloţena roku 2002 podle zákona o nadacích a nadačních fondech. Byla vytvořena za účelem viditelnějšího poskytování prostředků do oblastí, kde ČEZ působí, a je financována dary od společnosti ČEZ a některými jejími dceřinými společnostmi. Nadace tak působí pouze jako prostředník mezi ČEZem a příjemci darů.41
V rámci Nadace ČEZ byly vytvořeny celostátní projekty oranţové hřiště, oranţová učebna, oranţové schody, oranţové kolo a regionální projekt podpora regionů. Oranţové hřiště se zaměřuje na výstavbu nových a rekonstrukci starších hřišť v obcích. Oranţová učebna se zabývá modernizací vybavení ve školách v učebnách fyziky, chemie a učebnách se zaměřením na technické obory. Oranţové schody pomáhají odstranit stavební bariéry ve školách pro zdravotně postiţené ţáky. Oranţové kolo je charitativní projekt, kdy nadace věnuje peníze nějaké neziskové organizaci.42 Kromě celostátních projektů existuje také projekt podpora regionů, který spočívá v podpoře projektů v oblasti kultury, vzdělávání, sportu, ţivotního prostředí, infrastruktury, zdravotnictví a dalších. Jedná se o projekty, jeţ vedou ke zlepšení kvality ţivota obyvatel v daném regionu.43
Granty na jednotlivé projekty jsou zpravidla vyhlašovány jednou ročně. Ţadatel zašle vyplněnou ţádost a v případě celostátních projektů správní rada nadace rozhodne, komu bude příspěvek určen.44 Správní rada se skládá z vrcholných pracovníků ČEZu a z osob z politického ţivota.45 U některých projektů se můţe zapojit také samotná veřejnost a můţe hlasovat o tom, komu má být příspěvek poskytnut.46 V rámci některých regionálních projektů rozhodují o poskytnutí prostředků v oblasti kolem JEDU přímo zástupci elektrárny. Ročně se jedná přibliţně o 4 – 5 milionů Kč, které jsou poskytnuty Energoregionu 2020, Diecézní charitě v Třebíči popřípadě církvím.47
Nadace ČEZ kaţdým rokem vydává výroční zprávu, kde informuje o své činnosti a o tom, kolik komu darovala. Shrnutí těchto zpráv se nachází v příloze.
Po obecném nastínění působení přítomnosti jaderné elektrárny na své okolí a představení Nadace ČEZ bych se chtěl věnovat konkrétním formám poskytování finančních prostředků podrobněji. Důraz bude kladen na konkrétní subjekty, které jsou podporovány a na konkrétní přínos pro tyto subjekty.
41 Nadace ČEZ [online]. c2010 [cit. 2011-01-31]. O nadaci. Dostupné z WWW:
Obce jsou z hlediska obdarovávání pomyslně rozděleny na dvě části, a to na obce v zóně 5-20 km a na obce v zóně 5 km od jaderné elektrárny. Toto rozdělení kopíruje vnitřní a vnější ZHP.48
3.1. Rámcové smlouvy pro léta 2008 - 2010
Dary pro obce v zóně 5 km byly v letech 2008 – 2010 vyřešeny rámcovými smlouvami. Aţ do tohoto období se jednalo o jednorázové finanční příspěvky v jednotlivých letech bez opory v rámcové smlouvě. Nejdříve byly prostředky poskytovány přímo ČEZem, přičemţ po vzniku Nadace duhová energie (později Nadace ČEZ) přešlo poskytování darů částečně i na ni. V prosince roku 2007 byly rámcové smlouvy uzavřeny mezi ČEZem a jednotlivými obcemi,49 přičemţ tento akt proběhl na základě obchodního zákoníku.50
Rámcové smlouvy jsou u všech obcí obsahově stejné. Na příkladu rámcové smlouvy z Horních Dubňan si jejich obsah rozebereme blíţe. V preambuli smlouvy se píše, ţe ČEZ chce být dobrým sousedem, k čemuţ patří vzájemná informovanost o činnosti ČEZu i o činnosti obce a o záměrech obou těchto smluvních stran. K dobrému sousedství patří podle smlouvy i vzájemná pomoc při řešení některých problémů. Obě smluvní strany mají zájem na dlouhodobém rozvoji obce, na zkvalitňování ţivota obyvatel, zlepšování občanské vybavenosti a na udrţování vzájemných dobrých vztahů mezi obcí a JEDU. Na základě této preambule se smluvní strany dohodly, ţe ČEZ zamýšlí uzavřít samostatné darovací smlouvy v letech 2008, 2009 a 2010. Dále se dohodly na poskytování reklamy. Tato reklama je poskytována formou informační cedule u vjezdu do obce. Smlouva dále upravuje i výši darů a reklamního plnění. Obec se v této rámcové smlouvě zavazuje, ţe bude se společností ČEZ spolupracovat při vedení osvěty týkající se provozu JEDU, bezpečnosti a vlivu provozu na ţivotní prostředí. Pokud by obce podporovaly akce zaměřené proti JEDU jednalo by se o porušení této smlouvy. Smlouva můţe být ukončena písemnou dohodou smluvních stran nebo výpovědí jedné smluvní strany v případě, ţe druhá smluvní strana nebude plnit své povinnosti vyplývající z této smlouvy.
3.1.1. Darovací smlouva vyplývající ze smlouvy rámcové
Kaţdoroční darovací smlouva vyplývající z rámcové smlouvy je sestavena standardně podle Občanského zákoníku.51 Forma darovací smlouvy je pro tento účel ideální, protoţe se obvykle pouţívá při větším daru. Také tehdy, kdyţ se k daru váţí nějaké podmínky, které je třeba písemně zakotvit. Důleţitým znakem darovací smlouvy je bezplatnost. Je tedy důleţité, aby dárce za dar neobdrţel ani nepoţadoval nějaké majetkové protiplnění, potom by se nejednalo o darovací smlouvu. V darovací smlouvě mohou být však ustanoveny bliţší podmínky, např. na co by měl být dar pouţit.52
Dárcem je ČEZ, příjemcem obec. Předmětem smlouvy je poskytnutí daru o určité výši. Ve smlouvě je také upraven účel daru, a to podpora projektů zaměřených výhradně na rozvoj infrastruktury obce a projektů regionálního rozvoje. Nejčastěji obce dary pouţívají na opravu
48 všeobecná informace poskládaná z rozhovorů s pracovníky obecních úřadů a elektrárny. 49 Informace na obecním úřadě Slavětice 50 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, §269 odstavec 2 51 Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, § 628 - § 630 52 BERNÁŠEK, Michal. Darovací smlouva - stručný průvodce. Juristic.cz [online]. 3.9.2001, [cit. 2011-01-31]. Dostupný z WWW:
Dárce se ve smlouvě zavazuje poukázat na účet příjemce částku dohodnutou ve smlouvě. Např. v případě Slavětic se jedná o 1 710 000 Kč ročně. Peníze přicházejí na bankovní účet obce, přičemţ datum dodání si strany mezi sebou dohodly mimosmluvně. V případě Slavětic byly dary na běţný účet přijaty 25. 3. 2008, 24. 2. 2009 a 23. 4.2010. Dárce dále ve smlouvě vymezuje kontaktní osobu, kterou bývá z pravidla starosta.54
Obec se zavazuje, ţe umoţní dárci nahlédnout do účetnictví popř. dalších podkladů, aby si dárce mohl ověřit věrohodnost účelu, způsob a výši vyuţití daru. Příjemce musí předloţit do 60 dnů po vyčerpání daru, nejpozději do 15. ledna následujícího roku po jeho poskytnutí vyúčtování poskytnutých prostředků. Dále se zavazuje zaslat dárci závěrečnou zprávu o realizovaném projektu. Pokud příjemce nedoloţí, na co dar pouţil, nebo nevyčerpá jeho plnou výši, musí dar nebo jeho část vrátit. Pokud je projekt draţší neţ výše poskytnutého příspěvku, zajistí obec dofinancování z jiných zdrojů.55
V praxi vše funguje tak, ţe obec přijme dar na bankovní účet, zaplatí z něho určité práce a nechá si od dodavatelů prací vystavit fakturu, jejíţ kopii nebo shrnutí posílá ČEZu k ověření toho, na co byl dar pouţit. Obec má většinou pro upotřebení darovaných peněz uţ dopředu stanovený plán a vzhledem k blízkým vztahům starostů a pracovníků ČEZu v JEDU má elektrárna jiţ předem povědomí o tom, na co budou peníze pouţity.56
Případné spory se boudou strany primárně snaţit urovnat smírnou cestou, soudní aţ v krajním případě.57
3.1.2. Darovací daň
Důleţité je podotknout, ţe dary od ČEZu nepodléhají darovací dani.58 Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku územním samosprávným celkem, jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcí, veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením, má-li právnická osoba sídlo v tuzemsku.59
Obce nemusí podávat ani daňové přiznání. Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se totiţ nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, jste-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeni.60
3.1.3. Jednání o poskytnutých prostředcích
Jednání o rámcových smlouvách a i obecně o darech obcím v zóně 5 km probíhají tím způsobem, ţe ČEZ potaţmo elektrárna sdělí, jakou částku je obcím v zóně 5 km ochotná
53 Darovací smlouva mezi ČEZem a obcí Slavětice pro rok 2008 a informace na úřadě obce. Stejně darovací smlouvy vypadají i v ostatních obcích, liší se pouze darovanou částkou. 54 Darovací smlouva mezi ČEZem a obcí Slavětice pro rok 2008 a informace na úřadě obce. 55 Darovací smlouva mezi ČEZem a obcí Slavětice pro rok 2008 a informace na úřadě obce. 56 Informace na obecních úřadech Slavětic a Horních Dubňan 57 Darovací smlouva mezi ČEZem a obcí Slavětice pro rok 2008 58 Administrativní pracovnice na obecním úřadě ve Slavěticích 59 Zákon č. 357/1992 Sb. O dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, §20 odst. 1b 60 Zákon č. 357/1992 Sb. O dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, § 21 odstavec 5 20 poskytnout (2008 – 2011 15 milionů na rok) a těchto 6 obcí se posléze mezi sebou domluví, jak si peníze rozdělí. Jak uţ jsem naznačil výše, neexistuje ţádný exaktní klíč. Podle některých starostů bývá zohledněn počet obyvatel, výměra obce, blízkost obce od JEDU, vliv jaderné elektrárny na obec z hlediska např. dopravní zátěţe, zda JEDU leţí na katastrálním území obce, přítomnost elektrické rozvodny atd. Ţádná exaktní tabulka jak dotace rozdělit však neexistuje. Jednání jsou sloţitá a záleţí také na tom, kdo má větší argumentační sílu. Výsledek všech jednání pro léta 2008 – 2010 jsem shrnul do tabulky. V částkách není započítán příjem z reklamy. Pro zajímavost jsem spočítal, kolik přibliţně připadá na jednoho obyvatele.61
Tabulka č.4: Výše darů vyplívající z rámcové smlouvy 2008 – 2010, částka na rok Obec Částka v Kč Na 1. obyv. Slavětice 1 710 000 6 951 Dukovany 4 655 000 5 669 Rouchovany 3 800 000 3 270 Mohelno 1 995 000 1 439 Rešice 1 235 000 3 337 H. Dubňany 855 000 2 766 Zdroj: Obecní úřady všech obcí v zóně 5 km, vlastní výpočet
3.2. Dary pro rok 2011
Ze strany obcí byly v roce 2010 snahy, aby byla uzavřena další rámcová smlouva. Obce by tak mohly s penězi počítat i výhledově a zahrnout je do svých rozpočtů s předstihem. Bez rámcové smlouvy ţijí v nejistotě z dalšího roku někdy aţ do konce podzimu a dar např. v Mohelně není do rozpočtu ani zahrnut, protoţe jeho výše není jistá. Jednání s elektrárnou o nové rámcové smlouvě na podzim roku 2010 však zkrachovala. Zástupci elektrárny odkládali jednání z důvodů voleb. Nebyli si jisti, s kým jednat. Povolební vyjednávání v obcích poté také nějaký čas zabrala a tak se stalo, ţe se nová rámcová smlouva nestihla vyjednat. Jednorázově JEDU přislíbila 15 milionů pro obce v zóně 5 km pouze pro rok 2011. Obce se posléze mezi sebou stejně jako v případě rámcové smlouvy dohodly, jak si 15 milionu rozdělí. Mohelno poţadovalo pro kaţdou obec rovný díl, na coţ ostatní nepřistoupily. Slavětice poţadovaly větší díl kvůli tomu, ţe je nejvíce ze všech obcí postiţena dopravou související s JEDU. Výsledek sloţitého vyjednávání byl následující.
Tabulka č.5: Výše darů pro rok 2011 Obec Částka v Kč Na 1 obyv. Slavětice 2 000 000 8130 Dukovany 4 000 000 4872 Rouchovany 3 000 000 2581 Mohelno 2 000 000 1443 Rešice 2 000 000 5405 H.Dubňany 2 000 000 6742 Zdroj: Obecní úřady jednotlivých obcí, vlastní výpočet
3.3. Vliv darů na rozvojové aktivity obcí
Nyní bych se podrobněji zaměřil na to, jak jednotlivé obce dar vyuţily. Naznačím také to, na jaké rozvojové akce byly příspěvky pouţity.
61 Obecní úřady všech obcí v zóně 5 km 21 3.3.1. Dukovany
V obci bydlí 821 obyvatel, nachází se v nadmořské výšce 357 m.n.m. První písemná zmínka o obci Dukovany pochází z roku 1279. Jednou z dominant obce je zámek, který byl v roce 1790 přestavěn na pozdně barokní s klasicistními prvky. Obec byla roku 1999 oceněna udělením Zelené stuhy za péči o ţivotní prostředí, v roce 2000 titulem Vesnice roku v rámci Jihlavského kraje.62 V Dukovanech sídlí pohostinství, dva ubytovací areály, dopravní sluţby, benzínová čerpací stanice, autoservis, auto – elektro, stavebniny a sběrný dvůr.63
Obec ţije čilým ţivotem. Působí v ní klub důchodců, jezdecký klub, svaz chovatelů, ZOTS64 a mnohé další organizace. Obec Dukovany vzkvétá také díky darům od ČEZu. V minulosti bylo realizováno mnoho investičních projektů, přičemţ největší důraz byl kladen na výstavbu nových obecních bytových domů, dále na kanalizaci a ostatní inţenýrské sítě v obci. Důleţitá byla i rekonstrukce místního zámku. Její nájemce započal s opravami avšak došly mu peníze. Zbytek oprav tak financovala obec. Je plánováno větší vyuţití zámku a jeho zahrady pro turisty a různé obecní slavnosti. Plánuje se také zboření betonové zdi, která obkličuje zámeckou zahradu a nepřirozeně ji tak odděluje od obce. Byly provedeny také opravy chodníků a parkovišť u hřbitova a na dalších místech. V neposlední řadě se investovalo do školní budovy a zřízena byla kabelová televize. Do budoucna se také plánuje oprava a rozšíření hasičské zbrojnice a vybudování nové sportovní haly.65
Některé projekty spolufinancuje a spolufinancoval ČEZ respektive Nadace ČEZ. Za období 1997 – 2000 si Dukovany přišly na 10 421 177 Kč. Tuto částku pouţili na rozvoj obce. V roce 2003 šlo 500 000 Kč na výstavbu nového bytového domu. Roku 2004 byla realizována výstavba domu s pečovatelskou sluţbou. Příspěvek činil 6 000 000 Kč. V roce 2005 se obec rozhodla vlastními prostředky dokončit rekonstrukci místního zámku a nečekat tak na splnění slibu pronajímatele, kterému peníze došly. Obec chtěla stihnout oslavit 730. výročí obce u zrekonstruovaného zámku. Obec na rekonstrukci vyuţila 400 000 Kč z příspěvku Nadace ČEZ. Vysadila také lesopark na který šlo z příspěvku Nadace ČEZ 300 000 Kč. Rekonstrukce hlavní budovy zámku stála celkem 25 220 000 Kč. Obec zaplatila 7 000 000 Kč, zbytek hradil nájemce zámku. V témţe období proběhlo rozšíření internetové sítě s podporou Nadace ČEZ ve výši 200 000 Kč. Roku 2006 obec budovala inţenýrské sítě v obci a uskutečnila výstavbu dalšího nájemního bytového domu. Nadace ČEZ na tyto akce přispěla 300 000 Kč a ČEZ 7 000 000 Kč. V roce 2007 pokračovalo budování inţenýrských sítí tentokrát v oblasti nově vzniklého obytného okrsku „Holandsko“. Za tímto účelem bylo vyuţito 5 500 000 Kč od ČEZu. Dary (4 655 000 Kč na rok) získané v rámci rámcové smlouvy v letech 2008 – 2010 plynuly na inţenýrské sítě tj. plyn, elektro, vodovod, splašková a dešťová kanalizace. Inţenýrské sítě v obytném okrsku Holandsko a část kanalizace v obci přišly celkem na 22 657 000 Kč. Dar za rok 2011 ve výši 4 000 000 Kč, který k 15.4. 2011 ještě nedorazil je plánován na I. etapu výstavby sportovní haly, která má leţet vedle fotbalového hřiště. Jedná se konkrétně o tribunu, šatny a zázemí na fotbalovém hřišti.66 Veškeré dary a jejich shrnutí se nachází v příloze.
62 Dukovany. In Dobrovolné sdružení regionu Hrotovicko. Třebíč : Akcent, 2010. 63 Dukovany [online]. [cit. 2011-01-31]. Podnikání a sluţby. Dostupné z WWW:
Obec Rouchovany tvoří Rouchovany a Šemíkovice s počtem obyvatel 1162. První písemná zmínka o Rouchovanech pochází z roku 1218. Za dob 1. republiky zaţívají Rouchovany rozkvět. Postavila se měšťanská škola, sokolovna, zemská hospodářská škola a mlékárna. Po 2. světové válce obec postavila koupaliště, vodovod, sportovní stadion, nové nákupní středisko, zdravotní středisko. Po roce 1989 byla dobudována kompletní infrastruktura, ČOV, sportovní hala, travnatý fotbalový stadion, nové byty, dům pro seniory aj.67 Rouchovany si na Hrotovicku udrţují statut 2. největší obce přibliţující se městskému charakteru.68
V obci se v letech 1999 – 2000 za podpory ČEZu opravovala a zateplovala místní základní škola. V roce 2006 bylo vybudováno víceúčelové hřiště za částku 3 700 000 Kč, příspěvek ČEZu na tuto akci byl 2 000 000 Kč. Za další dary v letech 2008 – 2010 byla opravována kanalizace a křiţovatka v obci. Konkrétně v roce 2010 byl dar od ČEZu ve výši 3 800 000 Kč pouţit na opravu místní komunikace za 470 940 Kč. Byly vyměněny okna na základní škole za částku 424 790 Kč. Opravovala se garáţ Sboru dobrovolných hasičů za 1 124 851 Kč. Ve zdravotním středisku byl postaven výtah za 1 258 042 Kč. Obec Rouchovany také z části tohoto daru přispěla Římskokatolické farnosti Rouchovany na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na co obec pouţije prostředky pro rok 2011 ještě neví. Výčet darů není úplný. Starostu Rouchovan nezajímá, na co byly prostředky pouţity v minulosti, ale jejich získání do budoucna. Proto na přehlednou archivaci v této obci není kladen takový důraz. Vyhledat kolik obec od ČEZu respektive Nadace ČEZ za jednotlivé roky získala a na co prostředky pouţila je pro úřad příliš obtíţné i vzhledem k tomu, ţe Rouchovany jsou větší obcí a podpořených akcí tak bylo více. Nutno podotknout, ţe starostova strategie, soustředit se na budoucí příjmy neţ na příjmy minulé, nese své ovoce. Podle jeho slov vyţaduje vyjednání peněz od ČEZu pro obce v zóně 5 km značné úsilí. Podrobnosti však odmítl sdělit.69 Shrnutí darů do tabulky se nachází v příloze.
3.3.3. Slavětice
Ve Slavěticích bydlí 246 obyvatel na celkové rozloze 949 hektarů. Leţí v nadmořské výšce 384 m.m.m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Nachází se v ní pohostinství i prodejna potravin. Obcí protéká potok Olešná, který zásobuje vodou tři rybníky.70 Severovýchodně od obce se nalézá rozvodna elektřiny z JE Dukovany provozovaná firmou ČEPS. V uzemním plánu obce se do budoucna se počítá s rozšířením této rozvodny v souvislosti s výstavbou 5. bloku JE Dukovany. V novém uzemním plánu se dále nachází i obchvat jiţně od obce. V centru obce bylo v plánu vybudovat koupaliště a hřiště. Obec však měla problémy s výkupem pozemků na tento záměr a tak bylo od koupaliště upuštěno a pro hřiště se našel jiný prostor. V obci se podařilo postavit kanalizaci a opravit její střed. Do budoucna se plánuje opravit starší stavení na dům s pečovatelskou sluţbou. V poslední době obec profitovala ze změny RUD, kdy se začala započítávat do vypočtu podílu na dani i rozloha. Slavěticím totiţ patří území aţ k přehradě, kde dřív stál místo dnešní hráze Dalešické přehrady slavětický mlýn.71
Jiţ v roce 1991 v první vlně darů získaly Slavětice 3 000 000 Kč, které pouţily na vodovod a rekonstrukci budovy obecního úřadu. Podpora v letech následujících se v archivech obce
67 Rouchovany. In Dobrovolné sdružení regionu Hrotovicko. Třebíč : Akcent, 2010. 68 KVĚT, Radan. Hrotovice a Hrotovicko s Jadernou elektrárnou Dukovany. Brno : Geotest, 2002. 29 s str. 27 69 Obecní úřad Rouchovany 70 Slavětice. In Dobrovolné sdružení regionu Hrotovicko. Třebíč : Akcent, 2010 71 Obecní úřad obce Slavětice 23 nenachází nebo je velice nejasná. Další zmínka o darech od ČEZu se nalézá v obecní kronice a to za rok 1995. Jedná se o částku 660 865 Kč. Kronika ale uţ neuvádí, na co byla pouţita. V dalších dokumentech z roku 1995 se píše o částce 10 000 Kč, která byla pouţita na činnost Sboru dobrovolných hasičů, dále o 6 000 Kč na pořádání tradiční poutě a o 9 000 Kč na činnost MŠ v obci. V roce 1996 se začala budovat ČOV a s ní související nová kanalizace. Práce na tomto projektu pokračovaly aţ do roku 1999 včetně. ČEZ na tuto akci přispěl celkovou sumou 5 130 000 Kč. Roku 1996 se opravovaly i chodníky, na něţ příspěvek činil 200 000 Kč. Dalších 29 000 Kč šlo ze strany ČEZu opět na menší akce typu poţární ochrana, vybavení MŠ a kulturní akce. V letech 1997 – 1999 byly dary z ČEZu v celkové výši 42 500 Kč vyuţity na menší akce (nákup knih a časopisů pro místní knihovnu, nákup faxu, vybavení mateřské školy, poţární ochrana a příspěvek na pořádání pouti). V roce 1999 byla podpořena částkou 350 000 Kč jedna větší akce - úprava chodníků v obci. Roku 2000 ČEZ obec obdaroval částkou 1 200 000 Kč, která byla vyuţita na chodníky a úpravu kanalizace. V letech 2001 a 2002 došlo k výpadku darů. V roce 2003 se opravovala hasičská zbrojnice, na coţ obec pouţila dar ve výši 300 000 Kč. Roku 2004 šlo 1 000 000 Kč na rekonstrukci společenského sálu a elektrárna také zajistila distribuci 290 balení jodidových tablet pro případ havárie. I v dalším roce se pokračovalo v úpravě společenského sálu (nájezd), konkrétně šlo od ČEZu na další úpravu 200 000 Kč. Dalších 150 000 Kč obdrţel Sbor dobrovolných hasičů na starší poţární auto a obec dále získala 100 000 Kč, které pouţila na vybavení posilovny. V tomto roce byl přislíben další příspěvek 500 000 Kč na projekty regionálního rozvoje, který byl poskytnut aţ v roce 2007. Roku 2006 obdrţela obec od ČEZu 269 000 Kč. Z toho 119 000 Kč pouţila na opravu místní komunikace a 150 000 Kč na veřejně přístupný internet v místní knihovně. Následující rok byl na dotace velice pestrý. 1 500 000 Kč šlo na opravu středu obce, 100 000 Kč na víceúčelový traktor a 60 000 Kč byl příjem z reklamy pod uvítací tabulí u vjezdů do obce. Obecní rozpočet byl vylepšen o 600 000 Kč také díky firmě ČEPS, která na katastru obce provozuje elektrickou rozvodnu. Prostředky plynoucí z rámcové smlouvy v letech 2008 - 2010 činily celkem 5 130 000 Kč a byly vyuţity na dokončení rekonstrukce středu obce, na ukazatele rychlosti vozidel, opravu kanalizace, opravu posilovny, rekonstrukci knihovny a na dopravní značení v obci. Byla také prodlouţena smlouva o poskytování reklamy při vjezdech do obce. Za léta 2008 – 2010 se jednalo o částku 180 000 Kč na rok. Dar 2 000 000 Kč na rok 2011 bude pouţit na odkoupení staršího stavení, které bude po rekonstrukci slouţit jak dům s pečovatelskou sluţbou.72 Shrnutí veškerých darů do přehledné tabulky se nachází v příloze.
3.3.4. Mohelno
Mohelno je městysem, kterým se stalo roku 2007. Má 1386 obyvatel a rozloha činí 1750 hektarů.73 Městys patří do mikroregionu Náměšťsko.74 Jako jediné z obcí ze zóny 5 km se nalézá „za vodou“, za řekou Jihlavou. Od Jaderné elektrárny obec odděluje hluboké údolí a les. Dalo by se tedy říci, ţe Mohelno je od elektrárny tímto údolím odříznuto. Oba břehy Jihlavy byly dlouho oddělené, protoţe díky velmi hlubokému (místy aţ přes 100 metrů) údolí řeky Jihlavy bylo mostů přes řeku málo.75 Aţ do roku 1905 byl jediným mostem mezi okresy Náměšťským a Hrotovským most u Stropešína. Teprve roku 1905 byl postaven most mezi Mohelnem a Dukovanami. Obyvatelé ale byli natolik navyklí na svoji stranu břehu, ţe most
72 Archiv obecního úřadu Slavětice 73 Mohelno [online]. [cit. 2011-01-31]. Mohelno. Dostupné z WWW: http://mesta.obce.cz/mohelno/index.asp a zpravodaj Mohelna 74 Mikroregion Náměšťsko [online]. c2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW:
První písemné zmínka o obci pochází z roku 1234.77 V Mohelnu se nachází několik ubytovacích zařízení, penzionů a pohostinství, které profitují také díky blízkosti význačné národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a dalším přírodním zajímavostem (blízko se nachází i přírodní park Střední Pojihlaví). V Mohelně se dále nalézá zemědělský podnik, lihovar a pálenice, opravna aut, řeznictví, malířství a natěračství.78 V obci dále působí rybářský, myslivecký a včelařský spolek. Mezi největší akce v obci z poslední doby patří výstavba rybníku Kočičák, která začala roku 2007 a hotovo bylo roku 2009. Dalším důleţitým počinem byla oprava silnice II. třídy, která vede skrz obec. Ta začala roku 2008 a skončila 2010.79
Situace ohledně dohledání podrobné historie dotací od ČEZu resp. Nadace ČEZ a na co tyto dotace byly pouţity je podobně sloţitá jako v Rouchovanech. Mohelno patří v zóně 5 km k větším obcím a akcí bylo mnoho. Výčet darů a podpor tak není úplný. Obecně se dá říci, ţe dotace byly pouţívány na opravy silnic, vodovodů, plynu, kanalizace a na opravy MŠ a ZŠ. V roce 2006 přispěl ČEZ 100 000 Kč na 12 informačních tabulí v Mohelenské stepi. V tomtéţ roce pomohl ČEZ částkou ve výši 100 000 Kč financovat stavební práce v obci. V roce 2007 se postavilo víceúčelové hřiště za částku 1 247 645 Kč, Nadace ČEZ přispěla 1 000 000 Kč . Dále se uskutečnil projekt oranţová učebna, kdy na místní ZŠ byla jedna z učeben vybavena interaktivní tabulí a dalšími pomůckami. Nadace ČEZ přispěla částkou 500 000 Kč. Ve stejném roce si Mohelno přišlo na 80 000 Kč z reklamy pod uvítací tabulí u vjezdů do obce. V letech 2008 – 2010 čerpala obec kaţdým rokem dar 1 995 000 Kč vyplývající z rámcové smlouvy. Částku obec pouţila především na výše zmíněnou opravu silnice v obci a na opravu kanalizace, která se prováděla zároveň. V roce 2011 obec obdrţí částku 2 000 000 Kč, kterou plánuje upotřebit na opravy hasičské zbrojnice a víceúčelového kulturního domu.80 Tabulkový přehled darů se opět nachází v příloze.
3.3.5. Horní Dubňany
V Horních Dubňanech bydlí 309 obyvatel na rozloze 674 hektarů, patří tak k menším obcím v zóně 5 km. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1350.81 Horní Dubňany patří do mikroregionu Moravskokrumlovsko.82 Spolu s Rešicemi patří do Jihomoravského kraje. V obci se nachází školka, kulturní dům a hospoda.83 Jako v ostatních obcích se investiční akce týkaly především infrastruktury a inţenýrských sítí. Postavila se ČOV, opravily silnice, kanalizace a zavedl se plyn.84 V obci si místní administrativní pracovnice pečlivě vede seznam darů od ČEZu resp. Nadace ČEZ a také na co byly pouţity.
76 DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská : Znojemský kraj, Hrotovský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. str. 25 77 Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005 I. díl [online]. Praha : Daranus, 2006 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z WWW:
V letech 1994 – 1995 získala obec 1 855 451 Kč na tzv. rozvoj sociální, zdravotnické a ekologické oblasti v obci. S odstupem času není lehké rozklíčovat, co přesně se za tuto částku pořídilo. V roce 1994 šlo od ČEZu 800 000 Kč na vodovod, kanalizaci a čističku. V roce následujícím šly drobné částky na činnost MŠ (9 000 Kč), na opravu soch u kostela (70 000 Kč) a na kopírovací stroj (12 188 Kč). Roku 1996 byl dokončen vodovod s přispěním ČEZu ve výši 1 000 000 Kč. Dále byly nakoupeny knihy a časopisy pro místní knihovnu za 4 000 Kč. 10 000 Kč činil příspěvek na vybavení mateřské školy a stejná částka byla poskytnuta na zakoupení faxu. V letech 1997 a 1998 šlo 2 500 000 Kč na rekonstrukci kanalizace a místní komunikace. V roce 1998 ČEZ přispěl částkou 17 000 Kč na knihovnu, vybavení MŠ a na místní pouť. Roku 1999 byla dokončena ČOV s příspěvkem 400 000 Kč. Dále šlo 11 000 Kč na vybavení školky, knihovny a na podporu dětského tábora. V letech 1999 – 2001 podpořil ČEZ částkou 1 550 000 Kč výstavbu místních komunikací. Za léta 2002 a 2003 nebyla v Horních Dubňanech podpořena ţádná akce. Následujícího roku šel do obce příspěvek 1 000 000 Kč na opravu místního kulturního domu a část byla vyuţita i na místní komunikace. V roce 2006 ČEZ obdaroval obec částkou 560 000 Kč. Jedna část byla pouţita na zavedení internetu v obci a na rozvod kabelové televize. Druhá část daru poslouţila na rozvoj infrastruktury. Roku 2006 byla nakoupena za 101 600 Kč malá mechanizace a doplňky k počítačům. V letech 2007 – 2010 ČEZ podpořil obec částkou 3 265 000 Kč. Ta ji pouţila na dlouhodobý projekt oprav silnice a budování kanalizace. Za dar na rok 2011 ve výši 2 000 000 Kč chce obec opravit kulturní dům.85 Tabulkový přehled darů se nachází v příloze.
3.3.6. Rešice
V Rešicích bydlí 370 obyvatel a nachází se v nadmořské výšce 314 m.n.m. První písemná zmínka o Rešicích pochází z roku 1358. Součástí obce je osada Kordula.86 Rešice spolu s Horními Dubňany leţí v Jihomoravském kraji v okresu Znojmo a jsou členy mikroregionu Moravskokrumlovsko.87
V obci Rešice se mi nedostalo podrobnějšího výčtu investičních akcí podpořených ČEZem. Toho času si pan starosta nebyl jist, zda mi můţe všechny dokumenty předloţit a ukázat. Podle obecného shrnutí se ale jednalo o obdobné projekty jako v ostatních obcích. Investiční akce se tak týkaly opravy silnice, která dohromady stála 5 500 000 Kč a opravy místního koloniálu, která přišla na 500 000 Kč. Opravovaly se také chodníky a vypracoval se projekt na základě něhoţ má být v budoucnu vybudována ČOV. U místního kostela proběhla revitalizace soch za 500 000 Kč a zateploval se kulturní dům. Kolik ČEZ věnoval na tyto akce se mi podařilo zjistit pouze útrţkovitě. V letech 2000 a 2001 obdrţela obec celkem 1 300 000 Kč. Za léta 2004 a 2005 získaly Rešice celkem 1 500 000 Kč. V roce 2008 vešla v platnost rámcová smlouva na základě níţ obec dostala kaţdý rok 1 235 000 Kč. Pro rok 2011 mají Rešice přislíbeno 2 000 000 Kč. Do budoucna se má pokračovat v rozvoji obce a v opravách kulturního domu.88 Tabulkové shrnutí viz. příloha.
85 Seznam administrativní pracovnice na obecním úřadě v Horních Dubňanach 86 Rešice [online].[cit. 2011-01-31]. Rešice. Dostupné z WWW:
Obce ze zóny 5 km mají příjmy i z poskytování reklamy. Reklama má formu propagační cedule u vjezdů do obce a příjem z ní není tak významný jako dary.89 Pro představu uvádím částky, které obce za reklamu inkasují. Jedná se o rok 2010, u Dukovan 2009, u Mohelna 2007.
Tabulka č.6: Příjmy obcí ze zóny 5 km za reklamu Slavětice H. Dubňany Rešice Dukovany Rouchovany Mohelno 90 000 45 000 65 000 245 000 200 000 80 000 Zdroj: Obecní úřady a rozpočty jednotlivých obcí
3.3.8. Dílčí závěr za obce ze zóny 5 km, vliv na rozpočty
Vesměs se všechny obce shodují, ţe podpora od ČEZu a Nadace ČEZ je pro ně velice důleţitá. Náročné investiční akce by probíhaly i bez jejich podpory za pomoci jiných dotací ale ne v tak velké míře a ne tak rychle. Přítomnost elektrárny je důleţitá nejenom z hlediska finanční podpory. V areálu JEDU se nachází zdravotní středisko, kam mohou dojíţdět i běţní občané z okolních obcí. Elektrárna je v regionu také významným zaměstnavatele, čemuţ se budu věnovat v jiné části práce. Obec si dále můţe díky větším příjmům dovolit poskytovat svým občanům jisté nadstandardní sluţby jako je např. levná kabelová televize nebo internet. Pro představu důleţitosti darů od ČEZu, jsem sestavil tabulku, která uvádí podíl darů na celkových příjmech rozpočtů obcí. Zvolil jsem modelový rok 2010, u Dukovan a Rouchovan 2008 aby tabulka nebyla zkreslená příjmy z prodeje pozemků a zvýšením daně z nemovitosti.90
Tabulka č.7: Podíl darů na celkových příjmech rozpočtů obcí Z toho dary Podíl darů na Obec Celkové příjmy od ČEZu příjmech v % Slavětice 6 000 000 1 710 000 28,50 Dukovany 26 757 897 4 655 000 17,39 Rouchovany 29 827 421 3 800 000 12,74 H. Dubňany 4 078 600 855 000 20,96 Mohelno 20 348 871 1 995 000 9,61 Rešice 5 409 800 1 235 000 22,83 Zdroj: Závěrečné účty a rozpočty jednotlivých obcí
3.4. Ostatní prostředky plynoucí do obcí, na jejichž území leží elektrárna
3.4.1. Dukovany, Rouchovany, příjem daně z nemovitostí
Dukovany společně s Rouchovanami profitují z toho, ţe na jejich katastrálním území leţí elektrárna. Jejich příjmy se významně navýšily díky tomu, ţe plně vyuţily moţnosti zvýšit daň z nemovitostí, coţ jim umoţnily novely zákona o dani z nemovitostí.91
Daň z nemovitostí se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb. Poplatníkem daně z pozemku je jeho vlastník. Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru.92
89 všeobecná informace poskládaná z rozhovorů s pracovníky obecních úřadů 90 všeobecná informace poskládaná z rozhovorů s pracovníky obecních úřadů 91 Obecní úřad obce Dukovany 27
Změna zákona platná od 1.1. 2009 říká, ţe obec můţe obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5, kterým se daň násobí.93 Dukovany a Rouchovany této novely plně vyuţily a zavedly nejvyšší moţný koeficient. Příjem obcí se tak díky tomu, ţe na jejich katastrálním území leţí elektrárna, která je významným poplatníkem daně z nemovitostí, několikanásobně zvýšil.94
Příjmy obce Dukovany z daně z nemovitostí se navýšily přibliţně 5krát z 2 351 000 Kč v roce 2008 na 11 100 000 Kč v roce 2009. V obci Rouchovany proběhlo zvýšení za stejná léta z 2 210 000 Kč na 8 462 000 Kč (novela se projevila poprvé za zdaňovací období 2009).95
V následujícím roce 2010 profitovaly Dukovany a Rouchovany z další změny v zákonu o dani z nemovitostí. Základní sazba daně se u rodinných domů, bytů a pozemků zvýšila na dvojnásobek z jedné na dvě koruny za metr čtvereční.96 Obce většinou toto zvýšení mohly kompenzovat sníţením místního koeficientu avšak Dukovany a Rouchovany tak neučinily. Příjmy Dukovan z daně z nemovitostí se opět zvýšily z 11 100 000 Kč v roce 2009 na 20 000 000 Kč v roce 2010. V obci Rouchovany se výtěţek daně z nemovitosti zvýšil z 8 462 000 Kč v roce 2009 na 16 126 000 Kč v roce 2010.97 ČEZu se zvýšila daň z nemovitostí, kterou musejí zaplatit z 3,2 mil. před rokem 2009 na 32 mil. od roku 2010 včetně.98 Jednotlivé obce nemají přesně spočteno o kolik větší daň jim ČEZ platí.
Občanům je od obce v průběhu roku navráceno 4/5 (v roce 2009) resp. 9/10 ( v roce 2010 a dalších letech) daně z nemovitostí. V Rouchovanech je daň vracena formou daru, v Dukovanech ve formě příspěvku na údrţbu staveb. Pro občany je to ale i tak spojeno s nepříjemnostmi, protoţe mezi platbou daně a navrácením její části existuje několikaměsíční časová mezera.99 Při změně místního koeficientu bylo také třeba podávat daňové přiznání.100 Obec Rouchovany kromě navrácení části daně vyšla občanům vstříc ještě v tom, ţe osvobodila občany od daně z orné půdy.101 Obec Dukovany to stejné učinila pro rok 2009 a v období vyplňování daňového přiznání byly občanům k dispozici bezplatní poradci.102
Jako nevýhodu zvýšených příjmů z daně z nemovitostí vidím to, ţe ostatní obce ze zóny 5 km, které nečerpají tuto zvýšenou daň si mohou při vyjednávání o darech nárokovat vyšší podíl na dotacích od ČEZu a argumentovat právě tím, ţe Dukovany a Rouchovany mají vyšší příjmy z této daně.
92 Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí, § 1 - § 3 93 Informační leták ministerstva financí : Změny v dani z nemovitostí od 1.1.2009 [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z WWW:
Obec Rouchovany profituje také z toho, ţe na jejím katastrálním území leţí mezisklad vyhořelého paliva. Díky atomovému zákonu 103 obci přísluší za tuto skutečnost roční příspěvek ve výši 3 000 000 Kč z jaderného účtu.104 V letech minulých byl příspěvek niţší - 2003 a 2004 činil 1 000 000 Kč 105 a v období 2005 – 2009 1 500 000 Kč.106
3.4.3. Prodej pozemků v souvislosti s rozšířením Jaderné elektrárny Dukovany
Další nezanedbatelnou poloţkou v rozpočtech obcí Dukovany a Rouchovany na rok 2010 se staly výdělky z prodeje pozemků ČEZu. ČEZ začal skupovat pozemky jak na západ tak na východ od elektrárny za účelem případného rozšíření JEDU o 5. blok. Pozemky byly vykoupeny za velmi lukrativní cenu přibliţně 123 korun za m2, coţ je více neţ desetinásobek současných odhadních cen v oblasti. Podle bývalého starosty obce Dukovany Miloše Kudery obec získala 1 230 000 Kč za hektar, celkem tedy 8 600 000 Kč.107 Rouchovany prodaly 12 hektarů za téměř 15 000 000 Kč.108
103 Zákon č. 18/1997 Sb. Atomový zákon, §27 odst. 5 104 Nařízení vlády č. 416/2002 Sb. §4 odst. 1 105 Nařízení vlády č. 46/2005 Sb. 106 Nařízení vlády č. 341/2009 Sb. 107 DANĚK, Radovan. Jaderná elektrárna Dukovany expanduje. ČT 24 [online]. 15. 2. 2010, [cit. 2011-01-31]. Dostupný z WWW:
Dary a sponzoringem nejsou podporovány pouze obce, nýbrţ i mikroregiony. Jak si můţeme prohlédnout na obrázku, ČEZ má smlouvy o reklamním plnění s 12 mikroregiony a většími městy. ČEZ finančně přispívá na kulturní a společenské akce v obcích mikroregionu (v rámci programu „oranţový kalendář“) nebo podpoří projekt, který mikroregion posléze sám zrealizuje např. naučná stezka, cyklostezka aj. (v rámci programu „po oranţové“). V obou případech má mikroregion za úkol ČEZ na akci nebo v projektu zviditelnit.109
Obrázek č.4: Plánek mikroregionů a měst, které jsou ČEZem podporovány
Zdroj: Interní materiál ČEZu
4.1 Sdružování obcí
Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat. Například ke správě svého majetku zakládat či zřizovat různé formy organizací. Mohou mimo jiné spolupracovat s dalšími právnickými osobami v zájmových sdruţeních právnických osob nebo se podílet na činnosti svazku obcí.110
Mikroregionem můţe být nazýváno dobrovolné sdruţení obcí s různou právní subjektivitou. V práci pojem mikroregion pouţívám ve smyslu formalizované spolupráce několika obcí – uskupení, které má statut právnické osoby.111 Pokud mluvíme o mikroregionu, můţe se jednat
109 Informace od pracovníků elektrárny 110 HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 99 s. str 73 111 PÁPOL, Tomáš, et al. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. Hradec Králové : Civitas per populi, 2006. 81 s. , str. 25 30 o zájmové sdruţení obcí 112 nebo také o svazek obcí. Proto těmto dvěma uskupením věnuji větší pozornost.
4.1.1. Zájmová sdružení právnických osob
Zájmová sdruţení právnických osob vznikají k ochraně a prosazování zájmů těchto osob, ale také k ulehčení spolupráce nimi.113 V našem případě jde o obce. Obce se sdruţí, aby mohly spolupracovat např. při budování cyklostezek nebo naučných turistických stezek, které vedou přes území více obcí.
Zájmové sdruţení právnických osob vzniká podle občanského zákoníku. K zaloţení sdruţení se vyţaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli. Ke smlouvě musí být přiloţeny stanovy. Ty určí název, sídlo a předmět činnosti sdruţení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdruţení, vymezení jejich působnosti, způsob zrušení sdruţení a naloţení s jeho likvidačním zůstatkem.114 Podle stanov se pak řídí i jednání sdruţení. Zájmové sdruţení právnických osob není vázáno rozpočtovými pravidly územních samosprávních celků.115
4.1.2. Svazek obcí
Členy svazku mohou být jen obce, které svazky zakládají k prosazování svých společných zájmů. Svazek obcí je právnickou osobou a zakládá se smlouvou, jejíţ přílohou jsou stanovy. Ve stanovách je upraven předmět činnosti svazku, orgány svazku obcí, majetek který členové vkládají do svazku a jiné záleţitosti. Svazek je vázán rozpočtovými pravidly územních samosprávných celků při hospodaření, coţ je nevýhoda oproti zájmovému sdruţení právnických osob.116 Svazek obcí je upraven v zákoně o obcích.117
4.2. Podpora rozvojových aktivit jednotlivých mikroregionů
Podobně jako u obcí ze zóny 5 km bych chtěl představit vybrané mikroregiony a nastínit vliv ČEZu na jejich rozvojové aktivity.
4.2.1. Hrotovicko
Mikroregion Hrotovicko byl zaloţen roku 2000 jako zájmové sdruţení právnických osob s názvem Dobrovolné sdruţení regionu Hrotovicka. Sídlo mikroregionu je v Hrotovicích. Mikroregion se skládá ze 17 obcí,118 kde ţije 7400 obyvatel na ploše 18 408 hektarů.119 Mikroregion kopíruje region Hrotovicko, který byl vymezen výše. Platí pro něj tedy i stejné charakteristiky.
112 ŠAŠEK, Jiří. Strategie rozvoje mikroregionů. In REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno : Graspo, 1999. s. 25 - 32. 113 HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 99 s. str 76 114 Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, §20g a §20h 115 HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 99 s. str 76 116 Tamtéţ str. 76 117 viz. zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, §46 - §54 118 Bačice, Biskupice – Pulkov, Dalešice, Dukovany, Hrotovice, Krhov, Litovany, Odunec, Přešovice, Račice, Radkovice u Hrotovic, Rouchovany, Slavětice, Stropešín, Třebenice, Valeč, Zárubice. 119 GALVASOVÁ, Iva, et al. Strategie rozvoje mikroregionu Hrotovicko [online]. Brno : GaREP, říjen 2008 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW:
Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu Hrotovicko (na severozápadě chybí obec Zárubice)
Mikroregion Hrotovicko si nechal zpracovat strategii rozvoje, jejíţ součástí je i tzv. SWOT analýza, která je analýzou silných a slabých stránek řešené oblasti. Dále hodnotí i příleţitosti a hrozby pro řešenou oblast.120
Mezi silné stránky mikroregionu patří atraktivita jiţní části území (údolí Rokytné a Rouchovanky) pro cestovní ruch a rekreaci. V tom vidím i příleţitost pro mikroregion. Turistický potenciál malebných údolí i kdyţ není nikterak velký, zůstává nevyuţit. Mezi další silné stránky mikroregionu patří dobrá vybavenost obcí vodovodem a plynem, zvyšování vzdělanosti od roku 1991 a blízkost relativně velkých měst. Mezi slabé stránky mikroregionu patří nedostatečná nabídka sluţeb a slabá infrastruktura pro další rozvoj cestovního ruchu, vysoká zaměstnanost v zemědělství, poměrně vysoká míra nezaměstnanosti a absence silnice I. třídy. Příleţitosti pro region jsou především v rozvoji a pokračování spolupráce se společností ČEZ a dalšími místními podnikateli. Příleţitostí je i rozvoj mezinárodní spolupráce s Rakouskem. Hrozba pro region spočívá především v poklesu podnikatelských aktivit kvůli zhoršujícímu se stavu silnic a odlivu obyvatel v souvislosti s nedostatkem pracovních příleţitostí.121
V rámci akce „oranţový kalendář“ v roce 2010 proběhly za podpory ČEZu následujicí akce: den dětí v Třebenici, setkání seniorů v Biskupici – Pulkov, tradiční puť v Dalešicích, oslavy 700. výročí zaloţení obce v Radkovicích u Hrotovic, koncert Petry Janů v Hrotovicích a 5. ročník „letních Vánoc“ ve Valči.122 Kromě akcí v rámci oranţového roku byla podpořena naučná stezka v okolí Hrotovic (informační tabule a odpočívadla), vytvoření informačního
120 PERLÍN, Radim; BIČÍK, Ivan. Strategický plán mikroregionu. Praha : PřF UK v Praze, 2006. 76 s., str. 30 121 GALVASOVÁ, Iva, et al. Strategie rozvoje mikroregionu Hrotovicko [online]. Brno : GaREP, říjen 2008 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW:
4.2.2. Horácko
Mikroregion vznikl roku 1999 v Budišově. V 32 obcích 124 mikroregionu ţije celkem 9 494 obyvatel. Mikroregion se rozprostírá od levého břehu Dalešické přehrady na severoseverozápad aţ k Budišovu a patří tak k největším v okolí JEDU. V oblasti je rozvinuté především zemědělství. Průmysl je zastoupen méně, jedná se vesměs o menší soukromé provozovny.125 V okolí JEDU patří tento mikroregion k významnějším. Leţí totiţ na levém břehu Dalešické přehrady, kde se nachází Wilsonova skála a jediné dvě pláţe na přehradě – hartvíkovická i s kempem a koněšínská. Tato strana přehrady je tedy turisticky atraktivnější neţ druhá strana.
ČEZ je pro mikroregion hlavním regionálním partnerem. Horácko získává prostředky v rámci reklamního plnění na konkrétní akce nebo projekty. Peníze pouţívá převáţně k rozvoji cestovního ruchu – lodní doprava, značení cyklotras, propagační materiály, kulturní, sportovní a společenské akce. Konkrétní výši prostředků mikroregion nemůţe sdělit, protoţe by tím porušil smlouvu s ČEZ.126
Mikroregion klade důraz především na rozvíjení cestovního ruchu u Dalešické přehrady, v němţ je velká příleţitost mikroregionu. Od roku 2007 je jím provozována lodní doprava. Generálním partnerem je ČEZ, jehoţ příspěvky v rámci reklamního plnění plně kryjí financování této hlavní turistické atrakce. Od léta 2010 provozuje mikroregion za podpory ČEZu také pravidelný cyklobus z Brna, který se však ještě nestihl zapsat do povědomí brněnských cyklistů. Je třeba vyzdvihnout, ţe mikroregion si počíná velmi aktivně, má nejrozsáhlejší webové stránky a zřídil také speciální webové stránky pouze o Dalešické přehradě.127
4.2.3. Ostatní mikroregiony
Mezi nejaktivnější a nejvýznamnější mikroregiony patří Hrotovicko a Horácko a proto jim bylo věnováno více prostoru. Hrotovicku jsem se věnoval, protoţe na jeho území leţí elektrárna a Horácku díky své poloze na atraktivním břehu Dalešické přehrady. O ostatních mikroregionech se zmíním pouze krátce.
Další mikroregiony mají velice podobné charakteristické vlastnosti. Jsou to převáţně zemědělské oblasti, kde se chovají skot a vepři, pěstují se obiloviny, kukuřice a většinou také vinná réva. Větší průmyslové objekty se nacházejí na Ivančicku, kde má průmysl tradici. V Oslavanech se jedná o strojírenství a v Ivančicích o textilní průmysl. Největší turistická atrakce, Slovanská epopej, se nachází v Moravském Krumlově. Potenciál mikroregionů na jihozápadě je ve vinařství a navazujících sluţbách. Ve všech mikroregionech je moţno dále rozvíjet cykloturistiku a s tím spojenou infrastrukturu a sluţby.128
123 Obecní úřad Slavětice 124 členské obce: Budišov, Čikov, Číměř, Dalešice, Hodov, Hroznatín, Kamenná, Kojatín, Koněšín, Kozlany, Kramolín, Nárameč, Okarec, Oslavička, Pozďatín, Přeckov, Pyšel, Rohy, Rudíkov, Slavičky, Smrk, Stropešín, Studenec, Studnice, Tasov, Třebenice, Třesov, Trnava, Valdíkov, Vladislav, Vlčatín, Zahrádka. 125 Horácko - ekologický mikroregion [online]. c2010 [cit. 2011-04-25]. X. Dostupné z WWW:
Mezi „méně významné“ mikroregiony v okolí JEDU patří Miroslavsko, mající 8 členů,129 jeţ je v současné době podporováno výhradně v rámci programu „oranţový kalendář“.130
Ivančicko zahrnuje osm obcí.131 Od roku 2006 dostával tento mikroregion v rámci sponzoringu 500 000 Kč kaţdý rok. Prostředky byly vyuţívány na investiční a neinvestiční akce mikroregionu, část je potom rozdělena přímo členským obcím. V roce 2010 byla částka sníţena na 450 000 Kč, letos pak příspěvek činí zatím pouze 315 000 Kč s příslibem moţného navýšení ke konci roku. V obcích jsou prostředky vyuţívány na akce typu dětské dny, hody, sportovní akce, apod. Zbývající finance jsou určeny pro větší projekty mikroregionu - obnova zeleně členských obcí, nákup mobiliáře pro obce, pořízení projektové dokumentace pro cyklostezku Oslavany- Ivančice apod.132
Mikroregion Moravskokrumlovsko vznikl v roce 2004, dnes má 20 obcí133 a čerpá peníze z programů "oranţový kalendář" a "po oranţové". V roce 2006 získal v rámci reklamního plnění částku 700 000 Kč na 24 ks informačních tabulí v obcích a na 15 ks turistických směrovek. V roce 2008 činil příspěvek 450 000 Kč. Částka byla pouţita na výrobu informačních tabulí v Moravském Krumlově, u zříceniny Templštýna a jiných významných místech. V roce 2009 ČEZ mikroregion podpořil částkou 500 000 Kč a roku 2010 750 000 Kč, které byly mimo jiné pouţity na akci „lavička a koš do kaţdé obce“. Na letošek má mikroregion přislíbeno 700 000 Kč.134
Mikroregion Chvojnice vznikl roku 1999 a tvoří ho 12 obcí.135 Jedná se o svazek obcí, který úzce spolupracuje se sousedním Náměšťskem. Roku 2007 podpořil ČEZ vybudování 11 odpočívadel na různých místech mikroregionu.136
Mikroregion Rokytná vznikl v roce 1999, patří do něj 21 obcí137 a hlavní dominantou a turistickým lákadlem je zámek v Jaroměřici nad Rokytnou. Roku 2007 vzniklo za podpory ČEZu na různých místech mikroregionu celkem 21 odpočívadel pro turisty a cykloturisty. Roku 2008 byly v obcích s přispěním ČEZu instalovány informační tabule a plakátovací plochy. V letech 2009 a 2010 ČEZ podpořil akce v rámci „oranţového kalendáře“.138
Mikroregion Kahan vznikl v roce 2000 jako svazek obcí. Region je výjimečný v tom, ţe má bohatou hornickou historii. Mezi nejvýznamnější pozůstatky hornictví patří těţní věz dolu
129 Damnice, Dolenice, Hostěradice, Jiřice u Miroslavi, Miroslvaské Knínice, Našiměřice, Suchohrdly u Miroslavi a Miroslav 130 Obecní úřad Miroslav 131 Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ivančice, Ketkovice, Mělčany, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves, Nová Bránice, Oslavany 132 Obecní úřad Ivančice 133 Čermákovice, Dobelice, Dobřínsko, Dolní Dubňany, Dţbánice, Horní Dubňany, Jamolice, Jezeřany – Maršovice, Kadov, Kubšice, Moravský Krumlov, Petrovice, Rešice, Rybníky, Skalice, Trstěnice, Tulešice, Vedrovice, Vémyslice 134 Informace od pracovníka mikroregionu Moravskokrumlovsko 135 Březník, Hluboké, Jasenice, Jinošov, Kralice nad Oslavou, Krokočín, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Pucov, Rapotice, Sudice a Újezd u Rosic 136 Rapotice [online]. [cit. 2011-04-25]. Mikroregion Chvojnice. Dostupné z WWW:
Jevišovicko patří k menším mikroregionům. Náleţí do něj pouze 7 obcí141 a za podpory ČEZu vybudoval na významných místech informační tabule.142
Svazek obcí sever Znojemska vznikl roku 2000 a tvoří jej 11 obcí.143 Roku 2008 bylo za podpory ČEZu pořízeno 12 nových informačních tabulí a v roce 2009 šly prostředky Sboru dobrovolných hasičů. Loni se pořídily z peněz ČEZu rychlostní ukazatele do obcí.144
Mikroregion Moravia je svazek 7 obcí 145 v okrese Znojmo zaloţený v roce 2001.146 Nejsou o něm dostupné ţádné informace.
Sdruţení obcí mikroregionu Náměšťsko vzniklo roku 2000 v Náměšti nad Oslavou. Sdruţuje 15 obcí147 s 9 855 obyvateli. Na území regionu se nachází nebo do něj zasahuje národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, a přírodní park Střední Pojihlaví. Turisticky je tak celkem atraktivní. V mikroregionu byly roku 2010 podpořeny společenské akce v rámci „oranţového kalendáře“.148
4.2.4. Energoregion 2020
Energoregion 2020 vznikl v roce 1992 a první jednání proběhlo v červenci téhoţ roku v Náměšti nad Oslavou.149 Energoregion 2020 je sdruţení právnických osob a jeho sídlem je Náměšť nad Oslavou. Toto sdruţení vzniklo jako partner provozovatele jaderného zařízení. Sdruţení chce sledovat a ovlivňovat postupy těch, kdo řeší vztahy mezi provozovatelem jaderného zařízení a lidmi, kteří ţijí v jeho okolí. Nejde jen o provoz tohoto zařízení ale i o problémy související s dalším vyuţitím vyhořelého paliva a jeho uloţením a dále obecně o problémy s dalšími provozy a činnostmi, které ovlivňují ţivotní prostředí.150
Předmětem sdruţení je zastupovat a hájit zájmy obyvatel ze zóny 20 km. Sdruţení projednává a hledá řešení společně se společností provozující JE Dukovany v oblasti věcí tykajících se ţivota v regionu. Sdruţení je připraveno spolupracovat s dalšími obdobnými sdruţeními, právnickými a fyzickými osobami. Členové orgánů sdruţení jsou zástupci jednotlivých obcí a
139 Babice u Rosic, Kratochvilka, Lukovany, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Rosice, Říčany, Tetčice, Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zbýšov. 140 Mikroregion Kahan [online]. c2008 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: http://www.mikroregionkahan.cz/ a informace od pracovníka mikroregionu Kahan 141 Střelice. Rozkoš, Černín, Vevčice, Boskovštejn, Hluboké Mašůvky, Jiřice u Moravských Budějovic. 142 Oficiální stránky města Jevišovice [online]. c2011 [cit. 2011-04-25]. DSO Jevišovicka. Dostupné z WWW:
Energoregion obdrţel roku 2003 1 250 000 Kč na vybavení MŠ a ZŠ členských obcí a 1 000 000 Kč na opravy místních rozhlasů. V roce 2004 Nadace ČEZ podpořila částkou 3 000 000 Kč opravy fasád škol ve 14 členských obcích, dále přispěla 2 500 000 Kč na opravu dětských hřišť ve 25 obcích a 2 000 000 Kč si mezi sebe rozdělilo 80 obcí na výbavu Sborů dobrovolných hasičů. Roku 2005 Energoregion obdrţel částku 5 500 000 Kč, kterou rozdělil mezi obce na opravu hřišť. O dva roky později Nadace ČEZ přispěla Energoregionu sumou 5 800 000 Kč na malou úklidovou mechanizaci. V následujícím období Energoregion od Nadace ČEZ obdrţel prostředky na projekt „oranţových učeben“, který sám navrhl. V letech 2008 – 2010 plynulo na tento účel 7 500 000 Kč z toho 1 500 000 Kč v roce 2008 a 2 500 000 Kč v roce 2009. Za tuto částku bylo multimediální tabulí a ostatní elektronikou vybaveno 53 učeben v různých obcích Energoregionu. Ve stejném období si obce mezi sebe rozdělily 2 500 000 Kč na malou zahradní techniku. V roce 2011 bylo přislíbeno opět 2 500 000 Kč na stejný účel.152 Tabulkový přehled obdrţených částek se nachází v příloze. Vzhledem k tomu, ţe obcí je 128, by na kaţdou obec vycházelo necelých 20 000 Kč. Energoregion se proto rozhodl vylosovat obce, které dostanou příspěvek letos, které příští rok popř. další léta. Předpokládal, ţe stejnou částku na stejný účel obdrţí i v dalších letech. Vylosovaným obcím připadla částka podle její velikosti.153
Tabulka č.8: Rozdělení částek mezi vylosované obce Energoregionu 2020 Počet obyv. Částka v Kč do 500 52 000 501 - 1 000 62 000 1 001 - 5 000 72 000 nad 5001 82 000 Zdroj: http://www.energoregion.cz/view.php?nazevclanku=rada-energoregionu-rozdelila-dotaci-od-nadace-cez- mezi-sve-obce&cisloclanku=2011030003
Je třeba zdůraznit, ţe Energoregion není určen jen pro příjem finančních příspěvků od ČEZu. Toto sdruţení je i důleţitou platformou pro spolupráci mezi ČEZem, obcemi ze zóny 5 km a obcemi ze zóny 5 – 20 km.154 Zasedání Energoregionu se účastní i četní hosté. Kromě některých nečlenských obcí a zástupců ČEZu se můţe jednat i o senátory a poslance pocházející z okolí elektrárny. Energoregion je platformou pro širší diskuzi o zákonech týkajících se okolí elektrárny, o spolupráci mezi ČEZem a obcemi a také o záměrech samotné elektrárny.155
151 Stanovy sdruţení Energoregion 2020.[online].[cit. 2011-04-25]. Dostupný z WWW:
V současné době je jisté znevýhodnění obcí kvůli přítomností jaderné elektrárny kompenzováno přímo od zřizovatele tedy ČEZu. Dalo by se říci, ţe je pouze jeho dobrá vůle, ţe region podporuje. Klíč rozdělování prostředků je neveřejný a netransparentní. Obce neví, kolik a v jak dlouhém časovém horizontu mohou očekávat. Nemohou s prostředky počítat při dlouhodobějších projektech a právě toto by chtěly změnit. V minulosti v Senátu a Poslanecké sněmovně vzniklo několik návrhů změny atomového zákona a zákona o rozpočtovém určení daní, které by zakotvily finanční kompenzace obcím v okolí jaderné elektrárny.
5.1. Změna Atomového zákona
Změna zákona o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (tzv. atomový zákon) byla navrhována jak v Senátu tak v Poslanecké sněmovně. Senátní návrh navrhli senátoři Jitka Seitlová a Pavel Janata v roce 2005. Novela kromě jiného měla ambici zákonně zakotvit příspěvky pro obce v okolí jaderných zařízení a úloţišť jaderného odpadu. Navrhovala, aby obcím, na jejichţ území je úloţiště radioaktivních odpadů nebo zasahuje ZHP jaderného zařízení, náleţel roční příspěvek z jaderného účtu. Příspěvek měl jít ze Správy úloţišť radioaktivních odpadů, tedy z jaderného účtu. Výše finanční kompenzace měla být 20 haléřů za m2 území obce, na jejímţ území je úloţiště radioaktivních odpadů a 10 haléřů za m2 území obce, na jejímţ území je stanovena ZHP. Pro ZHP v okolí JEDU, která má podle hrubého výpočtu rozlohu 1 256 637 061 m2 by tak připadla částka 125 663 706 Kč. Pro obec Rouchovany na jejímţ území leţí úloţiště jaderného odpadu by se jednalo o částky necelých 5 000 000 Kč. 156
Návrh zákona z dílny poslanců Františka Bublana, Vítězslava Jandáka a spol. vznikl roku 2009 a je podobný senátnímu návrhu z roku 2005. Liší se pouze v některých částkách, které měly být obcím vypláceny. Obcím, na jejichţ území je úloţiště radioaktivních odpadů mělo být stejně jako v předešlém návrhu vypláceno 20 haléřů za m2 svého území.157 Částky pro obce, na jejímţ území je stanovena ZHP uvádím v následující tabulce.
Tabulka č.9: Výše příspěvku pro jednotlivé zóny havarijního plánování, a na m2 Výše příspěvku ZHP Částka za m2 v Kč 5 km 0,2 15 700 000 10 km 0,1 23 560 000 20 km 0,05 47 127 000 Zdroj:Pposlanecký návrh zákona, který mění atomový zákon – sněmovní tisk č. 831
Podle výpočtu v návrhu zákona by šlo do okolí Dukovan cca 86 385 000 Kč Tento druhý návrh tedy klade menší nároky na jaderný účet.158
156senátní návrh zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) - senátní tisk č. 262. Dostupné z http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?cislo_tisku=262&fo=4 157 poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) – sněmovní tisk č. 831 dostupný z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=831&ct1=0 158 Tamtéţ 37
Nedostatky těchto návrhů vidím v tom, ţe zohledňují pouze velikost území. Zvýhodněny by tak byly obce, které mají velkou katastrální výměru oproti obcím, jejichţ katastrální území končí hned za hranicemi obce. Jako názorný příklad si můţeme vzít obec Slavětice a Zastávku u Brna.
Tabulka č. 10: Srovnání obcí Slavětice a Zastávka u Brna - návrhy změny atomového zákona Částka Částka Obec Počet obyv. Výměra v m² návrh 2005 návrh 2009 Slavětice 234 9 492 800 949 280 1 898 560 Zastávka u Brna 2 314 1 195 600 119 560 59 780 Zdroj: Územně identifikační registr ČR, návrhy zákonů, vlastní výpočet
Dalším nedostatkem je to, ţe peníze pro obce by šly z jaderného účtu. Prostředky na jaderném účtu jsou přitom určeny ke krytí nákladů na uloţení radioaktivních odpadů, které původci odpadu vznikly nebo vzniknou, a s tím spojených činností Správy úloţišť jaderných odpadů.159 Jaderný účet tak vlastně vytváří finanční rezervu na budoucí likvidaci jaderného zařízení.160 Bylo by proto nezodpovědné brát tomuto důleţitému účtu prostředky a dát je obcím, které by je investovaly např. do infrastruktury a peníze by pak chyběly na likvidování budoucí zátěţe. Jediné pozitivum těchto návrhů je z pohledu obcí, které by mohly s finančními prostředky napevno počítat i v delším časovém výhledu.
5.2. Změna RUD
Změnu zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) navrhovali senátoři Vítězslav Jonáš (bývalý starosta Dukovan), Jiří Bis, Tomáš Julínek a Petr Vícha. Návrhy se netýkají pouze obcí z okolí jaderných elektráren, ale i obcí z okolí ostatních elektráren. Návrhy změny tohoto zákona vznikly dva, jsou si však podobné. Jeden návrh měl k daňovým příjmům obcí a krajů ještě navíc přidat část výnosu z daně z elektřiny. Sazba daně z elektřiny činí 28,30 Kč za MWh 161 a z této částky měla podle návrhu část připadnout obcím a krajům. Daňové příjmy kraje by tvořilo 6 Kč za kaţdou MWh vyrobenou ve výrobně elektřiny bez ZHP (nejaderná elektrárna) umístěné na jeho území. U výrobny se ZHP (jaderná elektrárna) měl kraj obdrţet 60 haléřů z kaţdé vyrobené MWh a 5,40 Kč mělo jít obcím jejichţ katastrální území leţí v ZHP s výjimkou obce, na jejímţ území výrobna přímo stojí a nebo obcí, které s takovou obcí sousedí. Celkový výnos si mezi sebe měly obce rozdělit podle následujícího klíče: polovina příjmu poměrně podle počtu obyvatel a polovina poměrně podle velikosti katastrálního území obce. Obec, na jejímţ území výrobna přímo stojí by inkasovala 45 haleřů z kaţdé MWh a obce, které s takovou obcí sousedí by inkasovaly 1,05 Kč z kaţdé MWh a celkový výnos by si rozdělily podle počtu obyvatel a velikosti katastrálního území stejně jako v předchozím případě.162
U druhého návrhu je rozdíl u obcí, jejichţ katastrální území leţí v ZHP ale nejsou obcí, na jejímţ katastru by elektrárna přímo leţela ani obcí která by s takovou obcí sousedila. Rozdíl tkvěl v tom, ţe by obce nedostávaly 5,40 Kč z kaţdé MWh ale 0,0043 Kč za kaţdý km2 ZHP
159 Zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, §27 odst. 2 160 Skupina ČEZ [online]. c2011 [cit. 2011-04-26]. Nakládání s odpady. Dostupné z WWW:
V obou návrzích ve všech bodech platí, ţe k tomu, aby k obcím a krajům šel podíl z daně z elektřiny musela elektrárna v předminulém kalendářním roce vyrobit více neţ 100 GWh elektřiny.164
Návrhy zákona jsou formulovány hodně kostrbatě, proto jsem je pro názornost zpracoval do tabulky. Obec I. je obec, na jejímţ katastru leţí elektrárna. Obce II. jsou obce, které sousedí s obcí I. Obce III jsou obce, které leţí v ZHP ale nejsou obcí I. ani II.
Tabulka č.11: Částky v Kč za MWh, návrh změny RUD Kraj Obec I. Obce II. Obce III. Elektrárna se ZHP 0,6 0,45 1,05* 5,4* Elektrárna bez ZHP 6 0,45 1,05* - Zdroj: Návrh změny zákona o RUD dostupný z http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=53694
* Připomínám, ţe celková částka se rozdělí mezi jednotlivé obce podle následujícího klíče: polovina příjmu poměrně podle počtu obyvatel a polovina poměrně podle velikosti katastrálního území obce.
Druhý návrh změny zákona o RUD se liší pouze tím, ţe u obcí III. se nejedná o 5,4 Kč za MWh ale o 0,0043 Kč za kaţdý km2 ZHP z kaţdé MWh. Dále se liší způsobem rozdělení prostředků mezi obce: podíl procenta dané obce na procentu výnosu z celostátních daní ku součtu procent všech obcí v zóně.
Roku 2009 JEDU vyrobila 13 955 GWh165 elektřiny coţ je 13 955 000 MWh. Při výpočtu příspěvku se vychází z údaje předminulého kalendářního roku. V roce 2011 by kraj Vysočina získal 8 373 000 Kč . Návrh zákona neřeší rozdělení mezi obce I. v případě, ţe je jich více neţ jedna. Pokud by kaţdá obec dostala 45 haléřů z kaţdé MWh, tak by si Dukovany a Rouchovany, na jejichţ území leţí elektrárna, přišly na 6 279 750 Kč. Obce, které sousedí s Dukovanami a Rouchovanami (Slavětice, Hrotovice, Litovany, Přešovice, Tavíkovice, Horní Dubňany, Lhánice, Mohelno, Rešice, Jamolice, Horní Kounice) by si mezi sebe rozdělily 14 652 750 Kč a obce III. v havarijní zóně 75 357 000 Kč. V případě druhého návrhu by si mezi sebe obce III. rozdělily 75 406 391 Kč tedy téměř totoţnou částku.166
Změna RUD se zdá být lepším řešením neţ změna atomového zákona. Peníze jdou z jiného zdroje neţ z jaderného účtu, který je určen na jiné účely a změna RUD zohledňuje při výpočtu příspěvku jak rozlohu obce, tak počet obyvatel.
Ani jeden z návrhů neprošel sítem schvalovacího řízení a tak obce na jistotu kompenzací stále čekají. Jediná výjimka je obec Rouchovany, které ze zákona přísluší částka 3 000 000 Kč za
163 Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní. Dostupné z http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=56755 164 Tamtéţ 165 SPILKA, Petr; SUCHARDA, Jan. Jaderná elektrárna Dukovany včera, dnes a zítra.: Skupina ČEZ, 2010. 96 s. Dostupné z WWW:
5.3. Vlastní návrh zakotvení kompenzací obcím ze zóny havarijního plánování
Po seznámení se s problémem a po přihlédnutí k celkové situaci v regionu si dovoluji navrhnout vlastní obecné řešení. Prostředky na příspěvky obcím bych čerpal z daně z elektřiny, aby netrpěl jaderný účet, který je určen na jiné účely. Obce bych rozdělil do tří pásem 5, 5 – 10 a 10 – 20 km a zohlednil bych jak počet obyvatel tak rozlohu Obě kritéria by měla poloviční váhu. Obce by se musely zavázat k tomu, ţe peníze pouţijí na investiční akce a nerozdají je mezi občany. Kaţdý rok bych také vyčlenil nemalou částku, o kterou by mezi sebou obce a např. i mikroregiony soutěţily. Zpracovaly by projekty, ve kterých by uvedly, na co chtějí peníze pouţít a nezávislá komise by vybrala ten projekt, který by se zdál být pro region nejpřínosnější. Upřednostnil bych záměry, které by přilákaly nové turisty nebo podnikatele a region by díky nim mohl dále vzkvétat. Vítězily by tedy projekty, které by byly nadobecního charakteru a co nejvíce prospěšné pro region jako celek. Díky tomuto bonusovému příspěvku by měla být zvýhodněna aktivní centra, se zájmem o prosperitu celé oblasti.
40 6. Nemateriální působení elektrárny na své okolí
6.1. Zaměstnanost
Elektrárna je v tomto jinak zemědělském regionu významným zaměstnavatelem. Pracuje v ní několik druhů zaměstnanců tudíţ je otázka zaměstnanosti velice sloţitá. V první řadě se jedná o tzv. přímé zaměstnance, kteří provádí kaţdodenní běţnou manipulaci v elektrárně. Pracují na tří směnný provoz, který zajišťuje vlastní výrobu elektřiny. Tito přímí zaměstnanci také zabezpečují zařízení elektrárny před odstávkami. Jejich počet se v současné době pohybuje kolem 720. Mezi další zaměstnance patří takoví, kteří pracují pro elektrárnu ale oficiálně patří pod hlavní centrální správu ČEZu. Někteří z těchto zaměstnanců mohou jisté úkoly plnit i pro Jadernou elektrárnu Temelín. V letech 2003 – 2005 patřili tito zaměstnanci pod Úsek jaderná energetika (dále jen „ÚJE“) a od roku 2005 do současnosti jsou vedeni pod Divizí výroba, pod kterou spadají všechny elektrárny ČEZu. V rámci dukovanské elektrárny náleţí pod Divizi výroba např. oddělení nákupu, personalistiky atd. Těchto zaměstnanců je v současné době přibliţně 440.167 Následující graf ukazuje přehled počtu přímých zaměstnanců od roku 1990. V roce 2003 můţeme vidět rapidní pokles, který souvisí s reorganizací, kdy část zaměstnanců přešla pod výše zmíněný ÚJE a posléze pod Divizi výroba.
Graf č.1: Vývoj počtu zaměstnanců JEDU
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
Počet zaměstnanců Počet 500
0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok
Zdroj: Jaderné elektrárna Dukovany včera dnes a zítra, vlastní zpracování
Mnoho prací v elektrárně zajišťují externí firmy – dodavatelé, kterých je kolem 270. Tento vysoký počet je způsoben ţivnostníky, kteří se kaţdý zvlášť počítají jako jeden dodavatel. Dodavatele můţeme pomyslně rozdělit na dva druhy. První druh jsou dodavatelé, kteří pracují v elektrárně po celý rok a mnoţství jejich zaměstnanců nijak významně nekolísá. Tito dodavatelé provádějí tzv. běţnou údrţbu, mohou provádět také celoroční investiční a modernizační akce. Druhým druhem jsou dodavatelé, kteří zajišťují práce v rámci odstávek. Počet zaměstnanců takových dodavatelů kolísá v závislosti na tom, zda se provádí malá nebo velká odstávka. Malá odstávka probíhá v JEDU třikrát ročně a trvá 20 – 32 dnů, probíhá v ní především dodání nového paliva. Velká odstávka se koná jednou do roka a trvá 66 – 85 dnů. Vyváţí se při ní palivo a probíhají opravy a modernizace bloku. JEDU má 4 bloky, jeden blok má tak kaţdý rok malou generálku (malá odstávka) a jednou za 4 roky velkou generálku (velká odstávka). Harmonogram prací je rozvrţen tak, aby mezi sebou nekolidovaly odstávky v Dukovanech a Temelíně. Rozvrh odstávek nakonec „zipovou“ metodou vychází tak, ţe
167 Informace získané od pracovníků elektrárny 41 v Dukovanech a Temelíně vyplňují celý rok a dodavatelská firma popř. její divize tak po celý rok pracuje na generálkách bloků v českých jaderných elektrárnách. Počet zaměstnanců dodavatelů, kteří provádí práce v době odstávek je velice obtíţné určit. Důvodů pro to je několik. Elektrárna moc nemá důvod zjišťovat kolik přesně zaměstnanců z řad dodavatelů v její elektrárně pracuje. Je to především věc samotných dodavatelů. Počet zaměstnanců dodavatelů kolísá i v průběhu samotné odstávky. Záleţí na tom, jak hladce generálka probíhá a jestli není potřeba výjimečně opravit nějakou neočekávanou závadu. Počet zaměstnanců se liší i mezi velkou a malou odstávkou. U velké odstávky je potřeba stejný počet zaměstnanců jako u malé navýšený o zaměstnance potřebné pro práce na modernizaci generátoru. Modernizace totiţ probíhá jen v rámci velké odstávky. Při samotné modernizace počet lidí na ní pracujících také kolísá. Posledním důvodem kvůli kterému je počet zaměstnanců dodavatelů nejasný je to, ţe dodavatel si můţe najímat subdodavatele, kteří za něho některé práce vykonají. Elektrárna tedy počet zaměstnanců dodavatelů pouze odhaduje na základě počtu vydaných identifikačních karet, které zaměstnance opravňují ke vstupu do elektrárny. Toto číslo je ale velice nepřesné, protoţe je moţné, ţe zaměstnanec, kterému byla vydána karta přijde do elektrárny jednou za rok, nebo je karta vydána někomu, kdo v elektrárně nepracuje (starostové obcí, návštěvy).168
Odhad celkového počtu zaměstnanců v době malé odstávky je 2000 – 2300. Počet zaměstnanců dodavatelů v době malé odstávky je tedy odhadován na 840 – 1140. U velké generálky se můţe počet zaměstnanců dodavatelů ještě o něco navýšit v závislosti na tom, jaké dodatečné práce jsou na generátoru prováděny.169
6.1.1. Dojížďka za prací
Existence a provoz JEDU jsou významné pro zaměstnanost především v okresech Třebíč, méně pak v sousedních okresech Znojmo a Brno – venkov. Jak uţ jsem uváděl na začátku práce, nejvíce ubytovacích kapacit v souvislosti s výstavbou dukovanské elektrárny a následným uvedením do provozu bylo vybudováno v Třebíči. Nemůţe proto být překvapením, ţe nejvíce zaměstnanců do elektrárny dojíţdí právě z Třebíče, jak potvrzují následující tabulky. Údaje pochází z interních materiálů pracovníků elektrárny. Pro přehlednost jsem zvolil zkratky, které znamenají následující: zaměstnanci I. jsou přímí zaměstnanci. Zaměstnanci II. jsou zaměstnanci pracující pro JEDU, oficiálně ale patří pod hlavní centrálu ČEZu, pod Divizi výroba. Zaměstnanci III. jsou zaměstnanci integrovaných dceřiných společností.
Tabulka č.12: Bydliště zaměstnanců podle okresu, rok 2011 Okres Počet zam. I. Počet zam. II. Počet zam. III. Celkem Třebíč 599 329 27 955 Znojmo 73 57 1 131 Brno - venkov 14 11 1 26 Brno - město 12 6 0 18 Ostatní 22 14 1 37 Celkem 720 417 30 1167 Zdroj: Interní materiály ČEZu, stav k 9.5.2011
V tabulce můţeme pozorovat, ţe z okresu Třebíč dojíţdí přes 85% všech zaměstnanců. V následující tabulce jsou zpracována data za vybraná města a obce ze zóny 5 km. Přímo z města Třebíč dojíţdí téměř 57 % zaměstnanců, z obcí ze zóny 5 km 6,6 %.
168 Informace získané od pracovníků elektrárny 169 totéţ 42 Tabulka č.13: Bydliště zaměstnanců, vybraná města a obce ze zóny 5 km, 2011 Počet Počet Počet Obec zam.I. zam. II. zam. III. Celkem Třebíč 431 216 18 665 Moravský Krumlov 38 25 0 63 Hrotovice 18 19 1 38 Jaroměřice nad R. 11 7 0 18 M. Budějovice 5 8 0 13 Znojmo 5 2 0 7 Dukovany 20 7 1 28 Rouchovany 14 4 2 20 Mohelno 6 13 3 22 H. Dubňany 1 0 0 1 Rešice 3 1 0 4 Slavětice 3 0 0 3 Zdroj: Interní materiály ČEZu, stav k 9.5.2011
Podobný průzkum si zaměstnanci elektrárny zpracovali i v roce 2001. Na následujících tabulkách z tohoto období můţeme vidět, ţe trend zůstává podobný. Většina zaměstnanců dojíţdí z Třebíče. U přímých zaměstnanců je zachycen stav ještě před výše zmíněnou reorganizací. Je moţné si ještě navíc prohlédnout odkud dojíţdí zaměstnanci dodavatelů. Jedná se však o zaměstnance, kterým bylo vystaveno povolení vstupu do JEDU. Nezahrnuje tedy ty, kteří pracují na dodávkách pro JEDU v sídlech svých mateřských firem a nevstupují do elektrárny. Na druhou stranu se můţe jednat o pracovníky, kteří mohou být v průběhu roku dodavatelskou firmou převeleni na jinou práci mimo elektrárnu a nebo jim bylo vystaveno povolení ke vstupu jen na nějakou nárazovou opravu a po zbytek roku pracují jinde. Čísla u zaměstnanců dodavatelů je tak třeba brát s jistou rezervou.
Tabulka č.14: Bydliště zaměstnanců podle okresu, rok 2001 Počet přímých Počet zaměstnanců Okres zaměstnanců dod. firem Celkem Třebíč 1309 1682 2991 Znojmo 160 304 464 Brno - venkov 28 104 132 Brno - město 10 160 170 ostatní 13 860 873 Celkem 1520 3110 4630 Zdroj: Interní materiály ČEZu
Tabulka č.15: Bydliště zaměstnanců, vybraná města, rok 2001 Počet přímých Počet zam. Obec zaměstnanců dodavatelských firem Celkem Třebíč 1040 906 1946 Moravský Krumlov 108 113 221 Hrotovice 43 74 117 Náměšť nad Oslavou 22 40 62 Jaroměřice nad R. 16 21 37 Moravské Budějovice 13 16 29 Ivančice 11 42 53 Znojmo 10 4 14 Zdroj: Interní materiály ČEZu
43 Tabulky dokazují, ţe JEDU je velkým průmyslovým zařízením v regionu. Její provoz dále ovlivňuje zaměstnanost dalších firem v regionu - rozvodnu Slavětice, VE Dalešice, firmu zajišťující veřejnou přepravu osob, dopravu paliva, zásobování kantýn aj. Zaměstnanci těchto firem se ve statistikách pochopitelně neobjevují.170
K dispozici jsou také data Českého statistického úřadu ze Sčítání lidí domů a bytů 2001. Pro náš účel jsou však směrodatnější tabulky z interních materiálů elektrárny z let 2011 a 2001. Lidé při sčítání mohli např. nepřesně uvést kam dojíţdějí (sídlo firmy a ne obec, kam skutečně dojíţdí, nebo poplést odvětví, v kterém pracují). U následující tabulky spočívá problém v tom, ţe uvádí pouze obce, z kterých je do Dukovan hlavní směr denní vyjíţďky. Dále můţe statistika ukazovat i zaměstnance, kteří dojíţdí do obce Dukovany za jiným zaměstnavatelem neţ do elektrárny - do místních pohostinství, ubytovacích areálů, na benzínovou čerpací stanici, do autoservisu, nebo dukovanských stavebnin.
Tabulka č.16: Vyjíţďka z obcí, pro které jsou Dukovany hlavním směrem denní vyjíţďky Vyjíţdějící Z toho do Obec zam.celkem Dukovan Hrotovice 397 89 Mohelno 335 84 Přešovice 32 6 Třebíč 4 608 1483 Rouchovany 291 99 Jamolice 131 30 Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/t/86004B08EB/$File/6122a4.pdf a http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/940034148D/$File/6231a04.xls
Druhá tabulka uvádí počet dojíţdějících (i těch, kteří nedojíţdí denně), kteří u sčítání uvedli, ţe dojíţdí za prací do obce Dukovany, do odvětví průmysl. Jedná se o vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíţdějících do obce Dukovany větším neţ 1%. Nepřesnost těchto dat spočívá v tom, ţe ne všichni zaměstnanci, kteří dojíţdí do elektrárny mohli uvést odvětví průmysl. Ochranka, průvodci a lidé zajišťující stravu pravděpodobně mohli uvést jiné odvětví.
Tabulka č.17: Vyjíţďka do obce Dukovany, odvětví průmysl Vyjíţdějící Z toho odvětví Obec do Dukovan průmysl Třebíč 1 643 1 481 Rouchovany 108 69 Hrotovice 101 67 Mohelno 90 61 Náměšť nad Osl. 55 47 Jaroměřice nad R. 44 36 Dalešice 33 17 Moravský Krumlov 185 154 Ivančice 46 41 Brno 34 20 Jamolice 34 24 Za všechny obce 3 017 2 480 Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/t/87003DF9CA/$File/612202b3.pdf
I z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, ţe nejvíce lidí dojíţdí do Dukovan z Třebíče.
170 Interní materiály ČEZu 44 6.1.2. Nabídka volných pracovních míst
Na okresním Úřadu práce v Třebíči jsem získal analýzu nabízených volných pracovních míst souvisejících s JE Dukovany. Úřad práce sleduje zaměstnavatele, kteří mají sídlo v okrese Třebíč. Zde také zadávají volná pracovní místa. Pokud zaměstnavatel potřebuje pracovníky z jiného okresu, tak nahlášené volné pracovní místo dostane charakteristiku – tzv. šiřitelnost do okresů, kde je místo výkonu práce. To je příklad dodavatelů Škoda JS a Škoda Power, kteří mají sídlo v Plzni. V analýze se nachází hlavní i někteří vedlejší dodavatelé pro JE Dukovany. Podle úřadu práce v Třebíči je vysoká poptávka z let 2006 a 2007 pryč a nyní se očekává, ţe bude opět růst aţ plně odezní důsledky krize.171
Tabulka č.18: Nabízená pracovní místa Úřadem práce v Třebíči související s JEDU Firma 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 ČEZ a.s. 0 0 9 11 0 0 0 ČEZ Energoservis s.r.o. 0 0 3 7 7 9 5 I & C Energo a.s 2 3 4 3 1 0 0 Škoda JS a.s. 0 0 0 1 0 0 0 Envinet a.s 0 10 0 5 3 6 3 G4S Secure Solutions a.s. 0 0 27 10 0 0 0 Sigma Energo s.r.o. 0 0 4 8 0 7 1 TES s.r.o 0 3 2 1 2 1 0 MICo spol. s.r.o. 0 1 23 86 16 4 0 VF a.s. 0 1 0 0 0 5 0 Zdroj: Okresní Úřad práce v Třebíči
Firma Škoda Power nenabízela přes úřad práce v Třebíči ţádná volná místa.
6.2. Hlavní dodavatelské firmy
Díky přítomnost Jaderné elektrárny Dukovany působí v regionu významné firmy, které by za normálních okolností v této zemědělském oblasti nebyly. Mezi největší a nejvýznamnější firmy patří dodavatelé elektrárny, kteří se starají o šest tzv. logických celků, které byly vytvořeny roku 2006 při organizačních změnách v JEDU. Kaţdému logickému celku je určena dodavatelská firma, která má za tento celek odpovědnost. Jedná se o následující firmy: Škoda Jaderné strojírenství, která má na odpovědnost tzv. primér (reaktorovna, kam je moţno vstoupit pouze v době odstávky), Škoda Power, která má na starosti tzv. sekundér, ČEZ Energoservis, který pečuje o venkovní zařízení a stavební práce a poslední je I & C Energo, které má na starosti elektro a MaR (měření a regulace). Tyto firmy jsou největšími a nejvýznamnějšími dodavateli JEDU.172
Kromě těchto hlavních firem působí v JEDU i další dodavatelé mezi které patří Envinet, Sigma Energo, TES, MICo, VF, G4S Secure Solutions a Eurest.173 Těmto společnostem se podrobněji věnovat nebudu.
6.2.1. Škoda Jaderné strojírenství
Firma vznikla privatizací části Škody, která se zabývala od roku 1956 aktivitami v jaderné energetice. Privatizace proběhla roku 1993 a firma se od té doby nazývá Škoda Jaderné
171 Pracovníci Úřadu práce v Třebíči 172 Informace získané od pracovníků elektrárny 173 Informace získané od pracovníků elektrárny a Úřadu práce v Třebíči 45 strojírenství. Roku 2008 uzavřela s ČEZem smlouvu na údrţbu logického celku reaktorovna.174 Pro elektrárnu v Dukovanech pracuje v oblasti opravárenství primárního okruhu a provozní kontroly jiţ od roku 1982. Dodala také kontejnery a další příslušenství pro skladování vyhořelého paliva. Firma se podílela také na výstavbě elektrárny. Provedla projekt primárního okruhu a palivového hospodářství, vyrobila komponenty, které zkompletovala, smontovala a spustila.175
V Dukovanech pracuje ze Škody JS přibliţně 150 zaměstnanců, z toho trvale po celý rok asi 107 zaměstnanců, ostatní v době odstávek . Jedná se především o zaměstnance, kteří bydlí v okolí elektrárny. Další jsou z Plzně a z okolí Temelína. Zakázky od společnosti ČEZ jsou pro společnost důleţité. Divize, respektive jejich části, které zajišťují činnosti na JE Dukovany jsou dvě. Část divize Servis JE a část divize Obnova SKŘ (systém kontroly a řízení) obě tyto části sídlí přímo na JE Dukovany.176
Kromě údrţby firma pracuje také na investiční akci Obnova systémů kontroly a řízení JE Dukovany. Škoda JS při plánovaných odstávkách postupně do roku 2015 nahradí zastaralý systém řízení novým digitálním.177
6.2.2. I & C Energo
Společnost vznikla roku 1993 a sídlo má v Třebíči. Provádí servis na logických celcích elektro a MaR (Měření a regulace). V Dukovanech působí divize Jaderný servis a divize, která má na starosti investiční akce v Dukovanech. Obě mají sídlo přímo v JEDU. Firma se kromě údrţby podílí společně se Škodou JS na investiční akci Obnova systému kontroly a řízení. Přímo v Dukovanech pracuje přibliţně 450 lidí, coţ je třetina všech zaměstnanců ve firmě. Tomu odpovídá i důleţitost dukovanské elektrárny pro firmu. Tito zaměstnanci pracují v Dukovanech po celý rok a pochází z okolí elektrárny.178
6.2.3. Škoda Power
Historie Škody Power se začíná psát roku 1998 kdy vznikla Škoda Energo jako následnická společnost po sloučení firem Škoda Controls, Škoda elektrické stroje, Škoda ETD a Škoda turbíny, které vznikly podobně jako Škoda JS rozsáhlou privatizací původní Škody roku 1993. K nynějšímu názvu se společnost propracovala roku 2004, kdy se uskutečnila změna názvu společnosti. Škoda Energo se přejmenovala na Škoda Power.179
Škoda Power má v JEDU na starosti tzv. sekundér, coţ zahrnuje údrţbu strojovny. Jmenovitě se jedná o údrţbu turbín, generátorů, čerpadel, potrubí, armatur a tlakových nádob. V Dukovanech pracuje 16 zaměstnanců, všichni jsou z okolí elektráren. Část práce Škoda Power deleguje na subdodavatele. Firma má přímo v JEDU své detašované pracoviště. Činnost na JE Dukovany je pro Škodu Power nosným programem.180
174 Škoda JS a.s. [online]. c2009 [cit. 2011-04-29]. Hlavní milníky historie. Dostupné z WWW:
ČEZ Energoservis je dceřinnou společností ČEZu. Společnost vznikla roku 1994 osamostatněním části údrţby JEDU.181 Firma pečuje o venkovní zařízení a stavební práce. U venkovních objektů se jedná především o dieselagregát, čerpací stanice, turbíny, chladící věţe, rozvod cirkulace vody a chlazení.182 Logický celek stavební práce zahrnuje péči o veškeré další objekty. Jde např. o rekonstrukce budov, střech atd.183 Společnost má pro práce v elektrárně zřízenou speciální divizi, která sídlí přímo v JEDU. Celkový počet zaměstnanců je 363.184 Kolik jich pracuje přímo v elektrárně se mi nepodařilo zjistit.
6.3. Občanská bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany
JEDU poskytuje svému okolí v neposlední řadě také nadstandartní informace o své činnosti i kdyţ to nemá za povinnost. Činí tak prostřednictvím Občanské bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany (dále jen „OBK“), která vznikla v roce 1996. OBK funguje na základě dohody mezi ČEZem, Energoregionem 2020 a obcemi ze zóny 5 km.185
Spolupráce funguje tak, ţe obce a sdruţení si delegují sedm důvěryhodných občanů – komisařů. Jedná se zpravidla o starosty, místostarosty nebo zastupitele vybraných obcí. Ti mají na straně ČEZu tým spolupracovníků, kteří jsou specialisty na různá témata – elektro, výroba, havarijní připravenost, ekologie a bezpečnost, jaderná a radiační bezpečnost, měření a regulace, personál. Komisaři jsou dennodenně e-mailem informováni o událostech a změnách v oblasti jejich delegace. Několikrát do roka také probíhají konference s odborníky z JEDU. Komisaři mají také kdykoli moţnost navštívit elektrárnu s tím, ţe mají přístup do míst, kam mohou pouze zaměstnanci JEDU. V neposlední řadě je pod hlavičkou OBK organizováno mnoho exkurzí např. do uranových dolů nebo do jaderných zařízení v zahraničí. Informovanost komisařů, na úrovni vlastních pracovníků elektrárny slouţí ke zdokonalení komunikace s médii a občany. Díky OBK jsou starostové kdykoli připraveni čelit jejich otázkám a kvalitně je zodpovědět.186
Předseda OBK Ing. Bořivoj Ţupa posílá příspěvky do regionálního informačního čtrnáctideníku Zrcadlo, v kterých vţdy shrne nejdůleţitější události, které v JEDU nastaly. Zrcadlo a jeho archiv jsou dostupné i on-line.187 Komisařům OBK je také umoţněno přispívat do Zpravodaje JEDU, který je distribuován občanům bydlících v zóně 20 km. Komisaři přispívají i do dalších periodik.
Hlavním motivem fungování OBK je snaha o další posílení vzájemné důvěry mezi občany a elektrárnou. Obě strany si při vzájemné dobré komunikaci mohou polepšit.
181 ČEZ Energoservis [online]. c2009 [cit. 2011-04-27].Dostupné z WWW:
Mým cílem bylo zanalyzovat a zhodnotit ekonomický význam přítomnosti jaderné elektrárny pro okolní obce a mikroregiony. Myslím, ţe cíl se podařilo splnit i přesto, ţe se v průběhu zpracovávání práce vyskytly problémy. Ty spočívaly především v nedostatku poskytnutých dat a informací na některých obecních úřadech, u představitelů mikroregionů a také přímo v elektrárně. Na některých obecních úřadech byl problém způsoben neochotou případně nekvalitní archivací. U mikroregionů někteří vůbec neodpověděli na dotazníky zaslané mailem. V elektrárně se mi pracovníci ČEZu snaţily vyjít vstříc avšak i oni sami naráţeli na to, ţe některá data nebylo moţné zveřejnit třetí osobě. O tom, proč nejsou určité informace určeny ke zveřejnění lze pouze spekulovat. Je moţné i to, ţe kdyby např. ČEZ zveřejnil klíč, podle kterého prostředky do celého okolí elektrárny rozděluje, tak by to vyvolalo nevoli u obcí, které dostávají méně neţ si představují a to by přirozeně byla většina obcí, protoţe kaţdá chce více neţ má. Je pravděpodobně více neţ obtíţné ukojit zájmy a potřeby více neţ stovky subjektů bez toho, aby se někdo necítil ukřivděn.
Je důleţité zdůraznit, ţe elektrárna leţí v zemědělském regionu a nebýt její přítomnosti, oblast by pravděpodobně byla poměrně chudá. Přítomnost elektrárny je příleţitostí pro region. Pouze z darů a sponzoringu do něj plyne přibliţně 50 000 000 Kč ročně. Za tuto částku jsou jednotlivé obce postupně zvelebovány. Mikroregiony se snaţí z poskytnutých prostředků rozvíjet především turismus, kde je kaţdý milion velmi vidět.
Na závěr je důleţité zmínit i to, ţe do regionu plynou z JEDU i jiné prostředky neţ dary a sponzoring. Jedná se např. o mzdy pracovníkům. Ty budou pravděpodobně vyšší neţ je průměr v okolí elektrárny (průměrné mzdy v JEDU se nezveřejňují). Obyvatelé pracující v elektrárně nebo u dodavatele elektrárny jsou tak bohatší. Část svých peněz utratí přímo v regionu, ten tak profituje z vyšší spotřeby neţ kdyby výrobna energie v regionu neexistovala. Dále elektrárna vynakládá prostředky na údrţbu, kterou vykonávají dodavatelé, a některé dílčí práce také ţivnostníci. Je tak stimulován rozvoj malého podnikání v regionu. Díky JEDU v oblasti mohou působit i některé větší firmy, které mají většinou sídlo v Třebíči. Dodavatelé, kteří sídlo v Třebíči nemají si své pobočky zakládají v blízkosti JE. Díky přítomnosti významného dárce zakázek je region do jisté míry pro firmy přitaţlivý. Podrobnější rozebrání z tohoto více makroekonomického pohledu na problém ale nebyl předmětem mé práce.
V práci se mi podařilo zjistit, ţe obce, které leţí nejblíţe JEDU a kterým jsem věnoval největší pozornost dostávají aţ třetinu všech prostředků poskytovaných formou daru a sponzoringu. Vzhledem k jejich velikosti, kdy počet obyvatel těchto obcí tvoří přibliţně jen 4% ze všech obyvatel v ZHP je tato podpora významná. A to ještě musíme přičíst daň z nemovitostí u obcí Dukovany a Rouchovany a poplatek za úloţiště jdoucí Rouchovanům. V těchto šesti obcích je podpora vidět na opravených komunikacích a pociťují ho i obyvatelé, kteří si např. nemusí dělat starosti se splašky a mají moţnost levného internetu a kabelové televize. U obcí jsou opravy inţenýrských sítí a infrastruktury během na dlouhou trať a změny díky darům od ČEZu se nedějí tak rychle a některé pozitivní změny jako inţenýrské sítě nejsou vidět na první pohled. Mnohem rychlejší a troufám si tvrdit i viditelnější změny se dějí v oblasti turismu o který se starají především mikroregiony. Ty sice nedostávají poměrně tolik prostředků jako obce do 5 km ale např. informační tabule, vyznačení a propagace cyklostezek nebo zřízení cyklobusu nejsou tak finančně náročné a jejich realizace netrvá tak dlouho jako opravy komunikací a inţenýrských sítí. Okolí elektrárny tak nabízí hustou síť cyklostezek s mnoha odpočívadly, moţnost projíţďky na parníku a další turistické atrakce, které bychom
48 za normálních podmínek v chudším zemědělském regionu bez většího turistického potenciálu těţko hledali.
Hlavním negativem, na které jsem během zpracovávání práce přišel je to, ţe obce nemají podporu jistou a musejí o ní vyjednávat a ţádat. Záleţí pouze na libovůli ČEZu, ţe region a obce podporuje. Pokud se na problém dívám z pohledu obcí, tak bych jednoznačně doporučil podporu v okolí elektrárny ošetřit zákonně, aby obce mohly finanční kompenzace zahrnout do svých dlouhodobějších rozpočtových výhledů a rozvojových plánů.
V poslední části práce jsem se věnoval zaměstnanosti. Překvapující pro mě bylo, ţe drtivá většina zaměstnanců dojíţdí do elektrárny z Třebíče a to dokonce z jednotlivých sídlišť. Třebíč a obzvláště sídliště Borovina a Hájek jsou tak na elektrárně závislé a v případě ukončení provozu elektrárny by vzhledem k nedostatku jiných pracovních příleţitostí v okolí jistě velmi stoupla nezaměstnanost. Ve zmíněných sídlištích by to mělo fatální následky.
V současné době, kdy uţ elektrárna v regionu stojí a obyvatelé jsou s ní srozuměni, převaţují z její přítomnosti dle mého názoru pozitiva (dary a spozoring od ČEZu, pozitivní vliv na zaměstnanost, pozitivní stimulace podnikatelského prostředí). Hlavní negativa vidím pouze z období výstavby, kdy muselo téměř 500 lidí opustit své domovy a kdy bylo zalito jedno z nejhezčích údolí v České republice – údolí Jihlavy. To by ale s velkou pravděpodobností bylo postiţenou rozsáhlou chatovou výstavbou a ztratilo by tak svoje hlavní přírodní hodnoty i tak. Další negativa jako jsou niţší ceny nemovitostí nebo riziko havárie jsou kompenzovány a nevidím v nich tak velký problém, aby elektrárna případně musela ukončovat svůj provoz.
49 Seznam použitých zdrojů
Literární zdroje
[1] BALCAR, Vladimír, et al. Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005 I. díl [online]. Praha : Daranus, 2006 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z WWW:
Legislativa
[13] Česko. Vyhláška Ministerstva vnitra ze dne 15. srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2002. [14] Česko. Občanský zákoník ze dne 26. února 1964. In Sbírka zákonů., Česká republika. 1964. [15] Česko. Zákon ze dne 24. ledna 1997 o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. In Sbírka zákonů. Česká republika. 1997. [16] Česko. Zákon České národní rady ze dne 4. května 1992 o dani z nemovitostí. In Sbírka zákonů. Česká republika. 1992. [17] Česko. Zákon ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1991. [18] Česko. Nařízení Vlády ze dne 28. srpna 2002, kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování. 2002. [19] Česko. Nařízení Vlády ze dne 12. ledna 2005, kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci
50 radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování. 2005. [20] Česko. Nařízení Vlády ze dne 16. září 2009, kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, ve znění nařízení vlády č. 46/2005 Sb. 2009. [21] Česko. Zákon ze dne 19. září 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2007. [22] Česko. Zákon České národní rady ze dne 5. května 1992 o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1992
Články v seriálových publikacích
[23] SPILKA, Petr. Finanční dary obcím v okolí EDU. Zpravodaj. 25.3.2004, č.1,str. 2.
Internetové články
[24] BERNÁŠEK, Michal. Darovací smlouva - stručný průvodce. Juristic.cz [online]. 3.9.2001, [cit. 2011-01-31]. Dostupný z WWW:
Webové stránky a sídla
[28] ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2011-04-09]. Databáze demografický údajů za obce ČR. Dostupné z WWW:
51 [33] Rapotice [online]. x [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW:
52 Další internetové dokumenty
[58] Výpis z vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování JE Dukovany [online]. prosinec 2009 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW:
Seznam obrázků
Obrázek č.1: Mapka okolí Jaderné elektrárny Dukovany ...... 9 Obrázek č.2: Přibliţné vymezení regionu Hrotovicko podle přírodních podmínek ...... 10 Obrázek č.3: Historická mapka zaniklých obcí ...... 13 Obrázek č.4: Plánek mikroregionů a měst, které jsou ČEZem podporovány ...... 30 Obrázek č.5: Plánek Dobrovolného sdruţení regionu Hrotovicka ...... 32
53 Seznam tabulek
Tabulka č.1: Vývoj počtu obyvatel Třebíče ...... 12 Tabulka č.2: Vývoj počtu obyvatel zaniklých obcí ...... 14 Tabulka č.3: Přehled částek, které společnost ČEZ věnovala obcím v regionu JEDU ...... 17 Tabulka č.4: Výše darů vyplívající z rámcové smlouvy 2008 – 2010, částka na rok ...... 21 Tabulka č.6: Příjmy obcí ze zóny 5 km za reklamu ...... 27 Tabulka č.7: Podíl darů na celkových příjmech rozpočtů obcí ...... 27 Tabulka č.8: Rozdělení částek mezi vylosované obce Energoregionu 2020 ...... 36 Tabulka č.9: Výše příspěvku pro jednotlivé zóny havarijního plánování, a na m2 ...... 37 Tabulka č. 10: Srovnání obcí Slavětice a Zastávka u Brna - návrhy změny atomového zákona ...... 38 Tabulka č.11: Částky v Kč za MWh, návrh změny RUD ...... 39 Tabulka č.12: Bydliště zaměstnanců podle okresu, rok 2011 ...... 42 Tabulka č.13: Bydliště zaměstnanců, vybraná města a obce ze zóny 5 km, 2011 ...... 43 Tabulka č.14: Bydliště zaměstnanců podle okresu, rok 2001 ...... 43 Tabulka č.15: Bydliště zaměstnanců, vybraná města, rok 2001 ...... 43 Tabulka č.16: Vyjíţďka z obcí, pro které jsou Dukovany hlavním směrem denní vyjíţďky ... 44 Tabulka č.17: Vyjíţďka do obce Dukovany, odvětví průmysl ...... 44 Tabulka č.18: Nabízená pracovní místa Úřadem práce v Třebíči související s JEDU ...... 45
Seznam grafů
Graf č.1: Vývoj počtu zaměstnanců JEDU ...... 41
Seznam použitých zkratek
ČEZ České energetické závody ČEPS Česká přenosová soustava ČOV Čistička odpadních vod ČSSR Československá socialistická republika EDU Elektrárna Dukovany JE Jaderná elektrárna JEDU Jaderná elektrárna Dukovany JETE Jaderná elektrárna Temelín JS Jaderné strojírenství OBK Občanská bezpečnostní komise RUD Rozpočtové určení daní SPMP Sdruţení na pomoc mentálně postiţeným SSSR Svaz sovětských socialistických republik VE Vodní elektrárna ZOTS Základní organizace technických sportů a činností ZHP Zóna havarijního plánování
54 Seznam příloh
Příloha č.1: Shrnutí výročních zpráv Nadace ČEZ Příloha č.2: Výše darů a jejich vyuţití v jednotlivých obcích Příloha č.3: Seznam členských obcí Energoregionu 2020 Příloha č.4: Plánek ZHP, zóny 20 a 10 km Příloha č.5: Přehled částek, které Energoregion 2020 obdrţel a na co byly pouţity
55
Příloha č.1: Shrnutí výročních zpráv Nadace ČEZ
2009 Společnost Obec Účel Částka v Kč AK Olymp Brno Brno ME Juniorek Moskva 240 000 Diecézní charita Třebíč Rekonstrukce kuchyně 48 904 Diecézní charita Třebíč Domov pro matky 100 000 Diecézní charita Třebíč Obnova zařízení azylového domu 180 000 DORADO Třebíč Oranţové kolo - hiporehabilitace 51 096 Energoregion 2020 Vybavení škol 2 500 000 Fakultní nemocnice Brno Brno Hematologický analyzátor 111 000 Hluboké Hřiště 100 000 Kramolín Hřiště 550 000 Lesní Jakubov Hřiště 100 000 Litovany Vodní nádrţ 100 000 Okarec Oprava kaple 119 000 Popůvky Oprava kaple 100 000 Příbram Rekonstrukce ZŠ 200 000 Tavíkovice Rekonstrukce kulturního domu 300 000 Valeč Sportovní vyţití 200 000 Výčapy Kulturní dům 150 000 Ratolest Brno Vybavení pro centrum mládeţe 50 000 Náměšť nad Osl. Oprava kostela 100 000 S.K. Hobit Brno Brno Oranţové kolo 96 498 Kramolín Hasičská technika 50 000 Sportovní klub Kociánka Brno Sportovní aktivity 100 000 Brno - Bohunice Brno Polohovací lůţka 200 000 Střední průmyslová škola elektrotechnická Brno Brno Nákup učebních pomůcek 15 500 Celkem 5 761 998
2008 Společnost Obec Účel Částka v Kč Farnost Olbramovice Farní centrum 100 000 Dolní Dubňany Zastřešení pódia 70 000 TJ Sokol Studenec Oprava sokolovny 100 000 Nám졚ť nad Oslavou Výtvarný ateliér 100 000 Dolní Vilémovice Úpravy ZŠ 160 000 Přešovice Opravy kostela 100 000 Energoregion 2020 Tabule do škol 1 500 000 NF Modrá kotva Brno Léčba pacienta 250 000 ACP Olymp Brno Brno Evropský šampionát druţstev 150 000 Salesiánské středisko mládeţe Brno Auto 100 000 Salesiánské středisko mládeţe Brno Lak do tělocvičny 100 808 Diecézní charita Třebíč Auto 99 192 Diecézní charita Třebíč Auto 190 000 Celkem 3 020 000
2007 Společnost Obec Účel Částka v Kč Diecézní charita Třebíč Podpora pro Domov matek v tísni 100 000 Domov u lesa Tavíkovice Rekreace 100 000 Dorádo o.s. Třebíč Oranţové kolo - hiporehabilitace 99 069 Energoregion 2020 Malá úklidová mechanizace 5 800 000 Hasiči Jih. kraje Brno Nákup obleků 200 000 Gymnázium Třebíč Třebíč Oprava budovy 100 000 Liga za práva vozíčkářů Brno Oranţové kolo 123 404 Genová a magneticko-rezonanční MU Brno Brno diagnostika glioblastomu 150 000 Hrotovice Společenský sál 100 000 Jaroměřice nad R. Rekonstrukce zámku 200 000 Miroslav Hřiště 2 000 000 Mohelno Hřiště 1 000 000 Mohelno Stavební úpravy 100 000 Moravské Budějovice Hřiště 2 000 000 Náměšť nad Osl. Sportovní areál 500 000 Podivín Hřiště 500 000 Moravskoslezský kruh o.s. Brno Kurz 200 000 Bohutice Výměna oken ZŠ 160 000 Jasenice Oprava varhan 80 000 Jevišovice Oranţové hřiště 2 000 000 Lhánice Oprava kříţů 45 000 Němčičky Hřiště 200 000 Rapotice Kulturní centrum 200 000 Rouchovany Poţární nádrţ 300 000 Sedlec Hřiště 1 800 000 Slavětice Zakoupení traktoru 100 000 Trstěnice Hřiště 2 000 000 Zastávka Hřiště 2 000 000 Březník Odvlhčení kostela 75 000 Farnost Dukovany Dukovany Oprava kostela 100 000 Farnost Horní Dubňany Horní Dubňany Oprava kostela 300 000 Náměšť nad Farnost Náměšť Osl. Střecha fary 100 000 Farnost Valeč Valeč Rekonstrukce fary 100 000 Farnost Višňové Višňové Oprava kostela 100 000 S.K. Hobit Brno Brno Oranţové kolo 50 855 Hasiči Lhánice Nákup stejnokrojů 50 000 Sdruţení na pomoc mentálně postiţeným Třebíč Klub radostí 40 000 Solidafrica Brno Den Afriky 100 000 Střed o.s. Třebíč 100 000 TJ Sokol Dukovany Dukovany Výměna oken sokolovny 250 000 Lesonice Oprava střechy sokolovny 100 000 ZŠ Oslavany Oslavany 68 500 ZŠ a MŠ Brno - venkov p.o. Brno Vybavení dílen 100 000 Celkem 23 791 828
2006 Společnost Obec Účel Částka v Kč Brno Podpora vodáckých aktivit 124 570 ACP Olymp Brno Brno Podpora mládeţe 190 000 Oblastní charita Brno Brno Provoz hospice sv. Josefa 236 000 Budišov Hřiště 380 000 Diecézní charita Třebíč Auto 240 000 Energoregion Malá mechanizace 5 600 000 Fotbalový klub Moravský Krumlov Opravy hřiště 85 000 Liga za práva vozíčkářů Brno Oranţové kolo 129 150 MZLU Brno Publikace o projektu Betula 100 000 Rosice IS 55 000 Moravskokrumlovsko Moravský Krumlov Informační centrum 200 000 Dolní Dubňany Rekonstrukce školní jídelny 100 000 Dukovany Podpora nové obytné zástavby 300 000 Hartvíkovice Dětský koutek 80 000 Horní Dubňany Mechanizace 100 000 Hostěradice Stavba MŠ 100 000 Kramolín Víceúčelová plocha 100 000 Litovany Oprava místní komunikace 100 000 Medlice Hřiště 80 000 Mohelno Zastřešení galerie 300 000 Olbramovice Oprava komunikací 150 000 Přešovice Střecha kostela 100 000 Račice Hřiště 100 000 Rouchovany Okna ZŠ 300 000 Slavětice Internet 150 000 Slavětice Chodníky 119 000 Slavičky Rozhlas 100 000 Tavíkovice Hřiště 50 000 Vysoké Popovice Oprava hasičské zbrojnice 80 000 Zárubice Hřiště 50 000 Oblastní charita Třebíč Oranţové kolo 124 335 Orel Oslavany Hřiště 200 000 Paracentrum Fenix Brno Oranţové kolo 126 625 Běhařovice Obnova kostela 100 000 Farnost Dalešice Modernizace fary 80 000 Farnost Hartvíkovice Oprava fasády 100 000 Farnost Hrotovice Zabezpečovací signalizace 76 000 Farnost Kadov u Miroslavi Oprava kostela 130 000 Koněšín Kaple 100 000 Farnost Višňové Fasáda kostela 150 000 Sdruţení pěst. rodin Brno Čistička pro dům na půli cesty 310 409 Eliada Brno Oranţové kolo 124 254 Solidafrica Brno Den dětí 200 000 Sokol Brno Oprava šaten 90 000 Brno Hřiště 2 000 000 Polánka Hřiště 80 000 TJ Jachtklub Brno 220 000 VUT Brno Modernizace učeben 100 000 ZŠ Višňové Projekt 80 000 Ţidovská obec Brno Záchrana hřbitova v Ivančicích 100 000 Celkem 14 290 343
2005
Nadace ČEZ podpořila v roce 2005 v regionu Jaderné elektrárny Dukovany 25 projektů v celkové částce 10 000 000 Kč. Ve výroční zprávě za rok 2005 se podpořené projekty jiţ neobjevují za jednotlivé regiony. Popsány jsou však slovně. Díky částce 5 500 000 Kč byla zbudována či zrekonstruována hřiště v 50 obcích sdruţených v Energoregionu 2020. Nadace také přispěla na obnovu prolézaček v MŠ Rouchovany. Ve Slavěticích byl vybudován nájezd do společenského sálu, vybavena tělocvična a nakoupeno vybavení pro Sbor dobrovolných hasičů. V Hostěradicích přestavěli poţární zbrojnici a v Skalici byla vybavena školní jídelna. V Myslibořicích zřídili přírodní učebnu a do obcí Rouchovany, Dukovany a Horní Dubňany byl zaveden internet. V Kadově byly opraveny místní komunikace a v Dalešicích dokončili vodovod a kanalizaci. V Náměšti se realizoval projekt Poliklinika bez bariér, Hrotovice zaloţily podnikatelský inkubátor. V Rouchovanech a Dukovanech bylo přispěno na opravy kostela a zámku
2004
Zpráva z roku 2004 opět popisuje dary v textu. V tomto období šlo 3 000 000 Kč Energoregionu na fasády škol členských obcí (Bohutice, Hartvíkovice, Hostim, Hrotovice, Miroslav, Náměšť, Olbramovice, Petrovice, Plaveč u Znojma, Prosiměřice, Rybníky, Skalice, Vydrovice, Zbraslav). Ve 25 obcích Energoregionu byla za 2 500 000 Kč opravena malá dětská hřiště a 2 000 000 Kč si mezi sebe rozdělilo 80 členských obcí na výbavu pro sbory dobrovolných hasičů.
2003 Obec Projekt Částka v Kč Rešice Hřiště 300 000 Slavětice Hasičská zbrojnice 300 000 Energoregion Vybavení MŠ a ZŠ 1 250 000 Rouchovany Vodovod 1 000 000 Energoregion Místní rozhlasy 1 000 000 Brno SPMP 25 000 Třebíč SPMP 31 000 Dukovany Podpora výstavby RD 500 000 Celkem 4 406 000
Zdroj shrnutí: Výroční zprávy Nadace ČEZ za léta 2003 – 2009, dostupné z http://www.nadacecez.cz/cs/o-nadaci/vyrocni-zpravy.html , vlastní zpracování.
Příloha č.2: Výše darů a jejich využití v jednotlivých obcích
Dukovany Rok Částka v Kč Účel 1997 900 000 Rozvoj obce 1998 750 000 Rozvoj obce 1999 4 771 177 Rozvoj obce 2000 4 000 000 Rozvoj obce 2003 500 000 Výstavba nového bytového domu 2004 6 000 000 Výstavba domu s peč. sluţbou 2005 400 000 Oprava zámku 300 000 Lesopark 200 000 Zavedení internetu Inţenýrské sítě, výstavba bytového 2006 7 300 000 domu 2007 5 500 000 Inţenýrské sítě 2008 4 655 000 Inţenýrské sítě 2009 4 655 000 Inţenýrské sítě 2010 4 655 000 Inţenýrské sítě 2011 4 000 000 I. etapa výstavby sportovní haly Celkem: 48 586 177 Zdroj: Obecní úřad Dukovany, zpravodaj obce dostupný z http://www.obecdukovany.cz/zpravodaj-obce/ds- 1660/p1=6685
Rouchovany Rok Částka v Kč Účel 2006 2 000 000 Víceúčelové hřiště 2008 3 800 000 Kanalizace a místní křiţovatka 2009 3 800 000 Kanalizace a místní křiţovatka 2010 3 800 000 Oprava místní komunikace Výměna oken Oprava garáţe Sboru dobrovolných hasičů Výtah ve zdravotním středisku Dar místní farnosti 2011 3 000 000 ? Zdroj: Obecní úřad Obce Rouchovany
Slavětice Rok Částka v Kč Účel 1991 3 000 000 Vodovod, rekonstrukce budovy obecního úřadu 1994 478 000 ? 1995 660 865 ? 10 000 Činnost sboru dobrovolných hasičů 6 000 Pořádání tradiční poutě 9 000 Činnost MŠ v obci 1996 200 000 Vybudování chodníků v obci 2 000 000 ČOV a kanalizace 6 000 Pořádání poutě 8 000 Poţární ochrana 5 000 Nákup knih a časopisů pro místní knihovnu v obci 10 000 Vybavení MŠ 1997 4 000 Nákup knih a časopisů pro místní knihovnu v obci 10 000 Vybavení MŠ 10 000 Nákup faxu 1 700 000 ČOV a kanalizace 1998 8 000 Poţární ochrana 2 500 Nákup knih a časopisů pro místní knihovnu v obci 980 000 ČOV - dokončení akce 1999 6 000 Pořádání poutě 2 000 Nákup knih a časopisů pro místní knihovnu v obci 2000 1 200 000 Rozvoj infrastruktury v obci 2003 300 000 Oprava hasičské zbrojnice 2004 1 000 000 Rekonstrukce společenského sálu 290 balení jodidu 2005 200 000 Nájezd do společenského sálu 150 000 Sbor dobrovolných hasičů, starší poţární auto 100 000 Vybavení posilovny Přislíbeno 500 000 na projekty reg. rozvoje, poskytnuto aţ 2007 2006 119 000 Oprava místní komunikace 150 000 Knihovna, veřejně přístupný internet 2007 1 000 000 Rozvoj infrastruktury v obci 100 000 Víceúčelový traktor 500 000 Rekonstrukce místních komunikací a chodníků 60 000 Příjem za reklamu - uvítací tabule 600 000 Dar od ČEPS a.s. 2008 1 710 000 Rekonstrukce středu obce, ukazatel rychlosti vozidel 2009 1 710 000 Oprava obecního dvora Oprava kanalizace Oprava podlahy posilovny Dopravní značení v obci Rekonstrukce knihovny 2010 1 710 000 Rozvoj obce 2011 2 000 000 Nákup staršího stavení - dům s pečovatelskou sluţbou Celkem 21 724 365 Zdroj: Archiv obce Slavětice
Mohelno Rok Částka v Kč Účel 2006 100 000 Naučná stezka 100 000 Stavební práce 2007 1 000 000 Víceúčelové hřiště 500 000 Vybavení učebny ZŠ 80 000 Příjem z reklamy, uvítací tabule 2008 1 995 000 Oprava silnice, kanalizace 2009 1 995 000 Oprava silnice, kanalizace 2010 1 995 000 Oprava silnice, kanalizace 2011 2 000 000 Oprava hasičské zbrojnice a kult. domu Zdroj: Obecní úřad obce Mohelno, zpravodaje dostupné z http://mesta.obce.cz/mohelno/index.asp
Horní Dubňany Rok Částka v Kč Účel 1994 757 920 Rozvoj sociální, zdravotnické a ekologické oblasti v obci 800 000 Vodovod, kanalizace, čistička 1995 697 531 Rozvoj sociální, zdravotnické a ekologické oblasti v obci 9 000 Činnost MŠ 70 000 Oprava soch 12 188 Kopírovací stroj 400 000 Rozvoj sociální, zdravotnické a ekologické oblasti v obci 1996 1 000 000 Dokončení vodovodu 4 000 Nákup knih a časopisů pro knihovnu v obci 10 000 Vybavení MŠ 10 000 Zakoupení faxu 1997 1 800 000 Rekonstrukce kanalizace a místní komunikace 1998 700 000 Dokončení kanalizace 2 000 Nákup knih a časopisů pro knihovnu v obci 5 000 Vybavení MŠ 10 000 Kulturní akce pořádaná obcí 1999 4 000 Vybavení MŠ 2 000 Nákup knih a časopisů pro knihovnu v obci 5 000 Dětský tábor pořádaný obcí 200 000 Úprava komunikací 400 000 Dokončení ČOV 2000 1 200 000 Rozvoj infrastruktury v obci 2001 150 000 Rozvoj infrastruktury v obci 2004 1 000 000 Oprava komunikací Oprava kulturního domu, rekonstrukce stropů, zateplení 2005 60 000 Internet 500 000 Rozvoj infrastruktury v obci 2006 100 000 Nákup malé mechanizace 2007 700 000 Rozvoj infrastruktury v obci 2008 855 000 Rozvoj infrastruktury v obci 2009 855 000 Rozvoj infrastruktury v obci 2010 855 000 Rozvoj infrastruktury v obci 2011 2 000 000 Oprava kulturního domu Celkem 15 173 639 Zdroj: Obecní úřad obce Horní Dubňany
Rešice Rok Částka v Kč Účel 2006 2 000 000 Víceúčelové hřiště 2008 3 800 000 Kanalizace a místní křiţovatka 2009 3 800 000 Kanalizace a místní křiţovatka 2010 3 800 000 Oprava místní komunikace Výměna oken Oprava garáţe Sboru dobrovolných hasičů Výtah ve zdravotním středisku Dar místní farnosti 2011 3 000 000 Zvelebení obce Zdroj: Obecní úřad Horní Dubňany
Příloha č.3: Seznam členských obcí Energoregionu 2020
Babice u Rosic, Bačice, Běhařovice, Biskupice - Pulkov , Blatnice, Bohutice, Boskovštejn, Březník, Čermákovice, Černín, Číměř, Čučice, Dalešice, Dobelice, Dobřínsko, Dolní Dubňany, Dolní Vilémovice, Dţbánice, Hartvíkovice, Hluboké, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrotovice, Ivančice, Jamolice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jezeřany-Maršovice, Jinošov, Jiřice u Mor. Budějovic, Kadov, Ketkovice, Kladeruby nad Oslavou, Kojatín, Koněšín , Kozlany , Kralice nad Oslavou , Kramolín, Kratochvilka, Krhov, Krokočín, Křepice ,Kuroslepy , Kyjovice ,Lesní Jakubov, Lesonice , Lhánice, Lipník u Hrotovic, Litovany, Lukovany, Medlice, Mikulovice u Znojma, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Našiměřice, Němčičky, Neslovice, Nová Ves u Oslavan, Ocmanice, Odunec, Okarec, Olbramovice, Oslavany, Ostašov, Petrovice, Petrůvky, Plaveč u Znojma, Popůvky, Pozďatín , Prosiměřice, Přeskače, Přešovice, Příbram na Moravě, Pucov, Pyšel, Račice, Radkovice u Hrotovic, Rapotice , Rosice, Rozkoš, Rybníky, Sedlec , Senorady, Skalice, Slatina, Slavičky, Smrk, Stanoviště, Střelice, Studenec, Sudice, Tavíkovice, Tetčice, Trstěnice, Třebenice, Třesov, Tulešice, Tvořihráz, Újezd u Tavíkovic, Újezd u Rosic, Valeč, Vedrovice, Vémyslice, Vevčice, Vícenice u Náměště, Višňové u Znojma, Vítonice, Vladislav, Výčapy, Výrovice, Vysoké Popovice, Zahrádka, Zakřany ,Zárubice, Zastávka u Brna ,Zbraslav, Zbýšov u Brna, Ţeletice, Ţerotice.
Zdroj: http://www.energoregion.cz/view.php?nazevclanku=clenske- obce&cisloclanku=2009050004
Příloha č.4: Plánek ZHP, zóny 20 a 10 km
Zdroj: Interní materiál ČEZu
Příloha č.5: Přehled částek, které Energoregion 2020 obdržel a na co byly použity
Rok Částka Účel 2003 1 250 000 Vybavení MŠ a ZŠ. 1 000 000 Opravy rozhlasů 2004 3 000 000 Opravy fasád škol ve 14 obcích 2 500 000 Dětská hřiště ve 25 obcích 2 000 000 Výbava Sborům dobrovolných hasičů 80 obcí 2005 5 500 000 Oprava hřišť 2007 5 800 000 Malá úklidová mechanizace 2008 1 500 000 Výbava učeben škol 2009 2 500 000 Výbava učeben škol 2010 3 500 000 Výbava učeben škol 2 500 000 Malá mechanizace 2011 2 500 000 Malá mechanizace Celkem 33 550 000 Zdroj: Výroční zprávy Nadace ČEZ a pracovnice Energoregionu 2020