Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Teorie interaktivních médií
Vojtěch Drbola
Darknet: mýtus a realita kybernetického prostoru Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D.
Brno 2016
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
V Brně, dne 9. 12. 2016
......
Vojtěch Drbola
Poděkování
Chtěl bych poděkovat především PhDr. Martinu Flašarovi Ph.D. za vedení práce, cenné rady a podporu během jejího psaní.
Obsah
1 Úvod ...... 4 2 Evil media ...... 6 3 Darknet vs. Deep web ...... 8 4 Darknet ...... 9 4.1 Mýty o Darknetu ...... 10 4.2 Kybernetické tržiště na Darknetu ...... 11 4.3 Filozofie Silkroad a Strašlivý pirát Roberts ...... 15 5 Tor ...... 24 6 Kryptoměny ...... 27 6.1 Bitcoin ...... 27 6.1.1 Nákup Bitcoinu ...... 28 6.1.2 Bitcoin a anonymita ...... 29 6.1.3 Cena Bitcoinu a jeho množství ...... 30 6.2 Litecoin ...... 32 6.3 Monero...... 32 7 Rozcestníky ...... 34 8 Temná místa Darknetu ...... 36 9 Praktická část ...... 39 9.1 Dotazník pro neuživatele Darknetu ...... 39 9.2 Dotazník pro uživatele Darknetu...... 51 9.3 Srovnání odpovědí...... 63 9.3.1 Společné otázky: ...... 63 9.4 Shrnutí: ...... 67 10 Závěr ...... 69 11 Resumé ...... 71 12 Summary ...... 71 13 Seznam použitých pramenů a literatury ...... 72
1 Úvod
Tématem bakalářské práce je skrytý virtuální prostor Darknet, který je hned z počátku práce zařazen do konceptu Evil media. Definuje pojem Darknet a poukazuje na rozdíly mezi Darknetem, Deepwebem a Surfacewebem. Rozebírá internetový prohlížeč Tor fungující na systému onion routingu a ukazuje rozdíly oproti běžnému prohlížeči. Práce dále rozebírá kryptoměny Bitcoin, Litecoin a Monero, které jsou dnes nedílnou součástí internetových plateb a jsou běžně využívané na Darknetu k provádění transakcí. Dále pak ukazuje způsoby, jak se na Darknetu orientovat a úspěšně najít požadovaný obsah.
Cílem práce je co nejvíce popsat Darknet a způsoby, jakými se dá připojit k tomuto virtuálnímu prostoru. Dále pak poukázat na mýty, které jsou o Darknetu šířeny, a srovnat je s reálným obsahem. Prezentuje nejnavštěvovanější stránky na Darknetu, kterými jsou virtuální tržiště, převážně určená k ilegální činnosti, a popisuje je. Práce dále rozebírá nejznámější tržiště Silkroad od jeho vzniku až po stáhnutí z provozu. Poukazuje na striktní filozofii, kterou je zajímavé nejen tohle tržiště, ale také osoba Strašlivého piráta Robertse, který je považován za zakladatele Silkroad. Uvádí kauzu týkající se Strašlivého piráta Robertse spolu s otázkami týkajícími se legislativy této kauzy. Klade důraz na uvědomění si možností monitoringu veškerých kroků jakéhokoliv uživatele při připojování k internetu a na spojitosti mezi žádanou online anonymitou a možným monitoringem.
Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části předkládá kvalitativní dotazníky ohledně internetové bezpečnosti, anonymity aj. uživatelům i neuživatelům Darknetu. Závěrem práce vyhodnocuje odpovědi od obou druhů respondentů, srovnává a interpretuje odpovědi u společných otázek.
Na podobné téma byla napsána bakalářská práce s názvem Darknet: fikce či realita skrytých služeb Tor a systému Bitcoin1 od Roberta Volejníka. V této práci byla hlavním tématem anonymita uživatelů Darknetu a popis nutných programů k jejímu docílení, dále pak podrobně rozebraná kryptoměna Bitcoin. Bakalářská práce Darknet: Mýtus či realita kybernetického prostoru se naopak zabývá především Darknetem a mýty, které jsou o tomto virtuálním prostoru zveřejňovány. Poukazuje na realitu, že Darknet je využíván i legálními
1 VOLEJNÍK, Robert (2016). Darknet: fikce či realita skrytých služeb Tor a systému Bitcoin. Brno, 2016. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 4 způsoby a tyto způsoby prezentuje. Dále se liší v praktické části, ve které analyzuje a interpretuje odpovědi z kvalitativních dotazníků od uživatelů a neuživatelů Datknetu.
Téma práce jsem si vybral především z důvodu dlouhodobého zájmu o Darknet a mýty, které ohledně tohoto virtuálního prostoru kolují. Veškeré informace, které tato bakalářská práce obsahuje, slouží pouze k výzkumným a studijním účelům.
5
2 Evil media
Pojem Evil media vznikl současně s rozvíjejícími se novými médii, která jsou primárně založena na digitálním kódování dat. Vznik nových médií sahá již do počátku 19. století, ovšem začal se razantně rozšiřovat právě s příchodem digitálního kódu a internetu, k nimž se váže prudké šíření digitálních technologií.
Matthew Fuller a Andrew Goffey, autoři knihy Evil media píší: „Evil media studies is not a discipline, nor is it the description of a category of particularly unpleasant media objects. It is a manner of working with a set of informal practices and bodies of knowledge, characterized as stratagems, which pervade contemporary networked media and which straddle the distinction between the work of theory and of practice.“2
Digitální technologie jsou nyní nezbytnou součástí našich životů. Evil media jsou taková, která porušují hranici mezi teorií a praxí způsobem, jež není společností akceptován. V mnohých případech společnost o existenci zlých médií nemá ani tušení, jelikož se netváří, jako média zlá nebo se maskují za zastaralý model. Zlá média mohou být také spojována se stářím daného média. Příkladem toho je internet. Se spuštěním v devadesátých letech 20. století se internet stává hlavním proudem inovací, a to nejen karierním. Lidé v té době vlastně ještě pořádně nevěděli, co je to internet, jaké možnosti může skrývat. V počátku mohl být internet potencionálně více zlým médiem, než je tomu dnes. Rozšířily se technologie blokující dětem pornografické stránky, programy dostatečně chránící běžného uživatele proti útokům hackerů, první virtuální tržiště na Darknetu byly zabaveny FBI atd.
Darknet je nedílnou součástí internetu, který původně, jako internet samotný, nebyl stvořen k porušování zákonů, ale k vládním a akademickým účelům. I přesto, že Darknet můžeme datovat souběžně s internetem, je pro veřejnost mnohem novější. Mluvit se o něm začalo až díky kauze tržiště Silkroad, virtuálnímu obchodu s drogami a dalším zbožím. Do provozu bylo tržiště uvedeno v roce 2011. Tato část internetu je známa především pro vykonávání ilegální činnosti, ovšem Darknet obsahuje mnohem širší spektrum možností, ať už se jedná o využití vládou, institucemi a médii, Darknet spadá do konceptu zlých médií velmi podobně jako internet samotný, jelikož je jeho součástí. Ovšem boj proti sociálně neakceptovatelné činnosti je na Darknetu mnohem více náročný (v mnoha případech nemožný)
2 FULLER, Matthew – GOFFEY, Andrew. Towards an Evil Media Studies [online]. New Jersey: Hampton Press, 2007, s. 141 [cit. 19. 10. 2016]. Dostupné z:
6 právě díky funkcím, které Darknet nabízí, jako je například anonymita. Tím, by se dalo říci, že Darknet by mohl být označován spíše zlým médiem než samotný internet, ale to, že podporuje anonymitu svých uživatelů, je pouze jeho vlastností, která je pro zlo využívána přesto, že za tímto účelem nebyla vytvořena.3
Zda vzniknou nové technologie potlačující možnosti Darknetu k páchání zla, je čistě spekulativní otázka budoucnosti. Darknet je nyní jediným absolutně svobodným médiem a při omezení jeho možností se před nás opět dostane otázka: Do jaké míry jsme vlastně ještě svobodní?
3 CONAN, Greg. Technophobia is Nothink New. The odyssey [online]. 2015 [cit. 9. 10. 2016]. Dostupné z:
3 Darknet vs. Deep web
Abychom pochopili přesnou definici pojmu Darknet a jaké veškeré kategorie do něj spadají, je si třeba definovat základní pojmy, na které se rozděluje internet. Ten můžeme rozdělit do tří základních pojmů: Surface web, Deep web, Dark web (Darknet).
Surface web: Jedná se o povrchovou část internetu, viditelnou pro všechny uživatele World Wide Webu. Je snadno dostupná pomocí všech standardních internetových prohlížečů a je přesným opakem Darknetu. Do Surface webu zařadíme stránky jako například Bing, Google, Youtube, Wikipedia a nespočet dalších. Surface web tvoří zhruba 4 % celkového objemu internetu.
Deep web: Obsah Deep webu z celého množství internetu tvoří asi 96 %. Jeho obsah není přístupný pro každého a ne na všechen jeho obsah se dá vyhledat obsah. V jistých případech potřebujete dostat odkaz či mít přístupové údaje pro přihlášení. Jedná se například o internetové peněženky, uživatelské databáze, e-maily, akademické databáze. Jako konkrétní příklady bychom uvedli Facebook, ebay, is.muni.cz, Torrenty.
Darknet: Samotný Darknet je podmnožinou Deep webu. Pro získání přístupu na Darknet musí mít uživatel odkaz na konkrétní skrytou stránku, kterou chce navštívit. Odkaz obdrží od konkrétní osoby, najde na internetu nebo si jej vyhledá na rozcestníku. Další věcí nutnou pro připojení k darknetovým stránkám je speciální internetový prohlížeč Tor (viz další kapitola) nebo méně používaný I2P. Účast na Darknetu je naprosto anonymní pro jakéhokoliv uživatele, ať zde vykonává jakoukoliv pozici při dodržení základních bezpečnostních pravidel. Obsah Darknetu tvoří například ilegální obchody, soukromé konverzace, policejní záznamy, vládní informace, avšak nejen věci nezákonné, ale také politické či mediální diskuze, anonymní e- maily, fóra.4
4 EGAN, Matt. What is the Dark Web? How to access the Dark Web. What's the difference between the Dark Web and the Deep Web? Pc Advisor [online]. 2016 [cit. 19. 10. 2016]. Dostupné z:
4 Darknet
Počátky Darknetu se nedají přesně datovat, ovšem do počátků předchůdce internetu, Apranetu. Apranet byl spuštěn roku 1969 a byl financován agenturou DARPA, která také stojí za vznikem onion prohlížeče TOR. Apranet byl odpojen roku 1990, kdy na jeho místo nastoupila služba World Wide Web. Původní, ne pro každého viditelné stránky objevující se na Apranetu, sloužily především k akademickým účelům a s Darknetem, jak ho známe dnes, se můžeme setkávat od volného šíření prohlížeče Tor, tedy od počátku 21. století. 5
Termín Darknet byl použit roku 2002 inženýry Microsoftu ve článku The Darknet and Future of Content Distribution. O dva roky později byl definován jako: „kolekci sítí a ostatních technologií, jež lidem umožňují nelegálně sdílet digitální soubory chráněné copyrightem prakticky beze strachu z odhalení.“6
Od té doby se pojem rozšířil a dostal se také do podvědomí mainstreamových médií. Darknet měl původně sloužit jako prostor pro anonymní konverzace a úschovna dat, ke které by měla přístup pouze pověřená osoba. Uvedená data měla být právě na Darknetu chráněna proti útokům hackerů. Ovšem i Darknet si našel své temné stránky. Je třeba zmínit, že Darknet není pouze spojen s ilegální činností, ovšem i ta je na Darknetu velmi rozšířená.
Datknet je překrývaná síť neboli onion routing network, na kterou lze získat přístup pomocí speciálních konfigurací nebo pomocí nejvíce využívaného speciálního softwaru, jímž je například Tor. Je to velmi malá část internetu, která není indexována pomocí běžných vyhledavačů, ale používá vyhledavače vlastní.
Jak se Darknet stával populární, objevily se o něm zmínky také v některých filmech. Kromě dokumentu, který Darknet přesně popisuje a zabývá se kauzou Silkroad7, ke kterému se dostaneme dále v texu, byl Datknet zmíněn například ve filmu Who am I: Kein System ist sicher8, kde ho skupina hackerů využívá ke komunikaci a propagandě svých anarchistických
5 TAMBORLANI, Alessandro. Hitorie a vývoj internetu. [online]. [cit. 2. 11. 2016]. Dostupné z:
činů s očekáváním uznání ostatních hackerů. Dalším filmem je snímek Nerve9, který měl premiéru roku 2016. Uživatelé se připojí pomocí Darknetu k aplikaci Nerve, na které plní za finanční odměnu úkoly. Je také využitý skupinou hackerů ke shození a nabourání zmíněné aplikace. Kromě filmů vznikla také online hra, Darknetgame10, vytvořená pro virtuální realitu, ve které hráč vypouští viry, kombinuje a narušuje určité uzly. Při této činnosti se snaží být nevystopovatelný.
4.1 Mýty o Darknetu Mnoho lidí si pod pojmem Darknet vybaví jako první ilegální činnost11. Je si třeba uvědomit, že užívání Darknetu není činností ilegální. Ilegální může být pouze činnost, kterou zde uživatel vykonává. Darknet nejsou pouze stránky s možností najmutí vraha, dětská pornografie nebo tržiště se zbraněmi a drogami, ale také stovky serverů, které pravidelně využívá pro svou činnost velké procento žurnalistů12. Ti zde mohou ověřovat informace, anonymně komunikovat s dalšími uživateli či aktéry, kteří by odmítali osobní setkání a jiné typy nechráněného rozhovoru. Mohou zde také vydat a propagovat své práce a články bez zásahu vlády a cenzury. Pro mnoho uživatelů Darknetu, kteří zde například hledají zmíněné necenzurované informace, ke kterým by se nemohli dostat jinou cestou, připojení neznamená činnost ilegální. Darknet navíc běžně využívá vláda, především pak v armádních složkách13. Jedná se opět především o vzdálenou anonymní komunikaci a úložiště citlivých informací. Tyto informace jsou na Darknetu velmi dobře chráněny před útokem hackerů a administrativní povolení může získat pouze vybraná osoba, která obdrží odkazy a klíče ke správě. Třetím, zřejmě nejrozšířenějším legálním způsobem využívání Darknetu, je Whistleblowing14. Jedná se o činnost, kdy bývalý nebo současný zaměstnanec nějaké instituce upozorní instituci nebo správní orgán k šetření nelegitimní či nelegální činnosti instituce. Při využití Darknetu se osoba opět stává anonymní, neohrožuje tak svoji pracovní pozici či společenský status. Darknet nebyl
9 Nerve: Hra o život [Nerve] [film]. Režie Henry JOOST. USA, 2016. 10 McNeill. Darknetgame. [online hra]. 2016 [cit. 12. 11. 2016]. Dostupné z:
4.2 Kybernetické tržiště na Darknetu Nejrozšířenější stránky týkající se ilegální činnosti na Darknetu15 jsou kybernetické tržiště. Existují jich desítky a zavřením jednoho vzniknou nové. Za nákupy provedené na těchto tržištích se platí formou Bitcoinu16 či jinou kryptoměnou17, kterou tržiště akceptuje. Nejvýznamnějším a nejznámějším marketem v historii Darknetu byla první forma Silkroad, která byla zavřena roku 2014. Více o ní bude pojednáno v této kapitole. Dnes je nejnavštěvovanějším funkčním marketem Alphabay, kde činil obsah nabízených věcí k prodeji (15. 11. 2016, 8:00 SELČ) 252533 nabízených produktů ke koupi z různých kategorií. Tržiště Aplhabay18 bylo spuštěno 26. prosince roku 2014 a velmi rychle se dostalo do podvědomí uživatelů Darknetu. Akceptuje platby kryptoměnou Bitcoin a Monero a zaručuje uživatelům vlastní shaker, který by měl zamést stopy po zde proběhlých transakcích. Market dále zaručuje, že veškeré interní informace o proběhlé transakci jsou administrátory ničeny ihned po úspěšném dokončení transakce. Aplhabay se může pyšnit nejvyšším množstvím nabízených produktů a prodejců.
19
Obr. č. 1: Alphabay tržiště – logo (PrintScreen)
15 Darknet. Wikisofia [online]. [cit. 12. 10. 2016]. Dostupné z: < https://wikisofia.cz/wiki/Darknet>. 16 Bitcoin. Bitcoinwiki [online]. [cit. 1. 10. 2016]. Dostupné z:
20
Obr. č. 2: Alphabay tržiště - vzhled stránek (PrintScreen)
Jako další významná tržiště by za zmínku určitě stály stránky jako Dream Market, Valhalla, Outlaw Market a Hansa Market. Stránky se mezi sebou liší především vzhledem, rychlostí podpory administrátorů, akceptováním rozdílných kryptoměn, tématy diskuzí na fórech a individuálními produkty, jako je u Alphabay například privátní shaker.
21
Obr. č. 3: Loga populárních tržišť
Registrace a přihlášení na těchto tržištích je opravdu jednoduchou záležitostí. Dala by se přirovnat k založení nového e-mailu, popřípadě účtu k online hře. Jediným rozdílem je zde, že převážná většina těchto stránek je kompletně v anglickém jazyce bez podpory překladu.
Komunikace na tržištích, ať už mezi uživateli, mezi prodejcem a kupujícím nebo s administrátory, probíhá také v anglickém jazyce. Komunikace probíhá převážně pomocí soukromých zpráv mezi dvěma či více uživateli, popřípadě na fórech spadajících přímo pod konkrétní obchod, kde se čeká vyjádření většího množství uživatelů. Například řešení jaký
20 Tamtéž. 21 Loga populárních tržišť. Zdroj: Vlastní. 12 prodejce má podle zkušeností nejkvalitnější kokain. Probíhají zde také zcela legální diskuze týkající se politiky, filozofie Darknetu, Silkroad a mnoho dalších.
22
Obr. č. 4: Private messages na Aplhabay tržišti (PrintScreen)
„Fóra na silkroad byly nejlepší komunitou, jakou jsem kdy poznal. Probíhaly tam hromady politických a filozofických diskuzí. Jistě, děli se tam i nelegální věci, ale šlo o komunitu lidí s podobným smýšlením.„23 Prodejce X
Jestli si uživatel objednává produkt, který musí dorazit poštovní zásilkou, musí také vlastnit PGP24 (pretty good privacy) program, který zakóduje adresu, kam má produkt dorazit. Jedním z nejznámějších PGP programů je Kleopatra, do které uživatel vloží kód, který nechá enkryptovat, následně dostane e-mailovou adresu prodejce. Tuto adresu zvolí jako jedinou, která dokáže enkryptovat jeho zprávu a zakóduje svoji adresu pro příjem produktu, kterou v zakódované formě pošle prodejci převážně soukromou zprávou na tržišti. Ten si ji poté ve svém PGP programu, do kterého se přihlásí pod svými údaji, může jako jediný zvolený uživatel, právě díky e-mailu, rozšifrovat a na adresu produkt odeslat. Zpráva již v kódované formě projde přes tržiště dalšími kódováními, a tak je její rozbalení pro uživatele, jehož e-mail nebyl uveden, téměř nemožné. Roli opět hraje vzájemná důvěra mezi uživateli.
22 Alphabay tržiště [online]. [cit. 19. 10. 2016]. Dostupné z:
25
Obr. č. 5: Vzhled PGP kódu
Každý prodejce na tržištích dostává za své prodeje hodnocení, které si mohou přečíst ostatní uživatelé. Tímto způsobem se eliminují podvody a prodej nekvalitního produktu. Prodejce si tak může získat pravidelné zákazníky a prestiž, anebo mu naopak může být účet zrušen. Druhou funkcí, kterou tržiště nabízejí pro eliminaci zmíněných podvodů, jsou tzv. Escrow platby. Zákazník zaplatí za zboží, které je následně odesláno, ovšem peníze jsou prodejci připsány až po doručení objednávky. Jestli produkt tedy vůbec nebude dodán, peníze se vrátí kupujícímu. V průběhu obchodu jsou peníze v úschově daného tržiště, které má důvěru svých návštěvníků. Aby se obyčejný uživatel nebo kupující mohl stát prodejcem a nabízet své produkty, musí složit serveru individuální zálohu. Tato záloha je uživateli navrácena při rozhodnutí skončit s prodejem. Výši této zálohy má každé tržiště individuální, například na serveru Alphabay se jedná o částku 150 dolarů.
Mnoho tržišť před připojením na své stránky radí uživateli, jaké kroky provést, než se připojí. Tyto kroky obecně platí při jakémkoliv užívání prohlížeče Tor. Uživatel by neměl mít zapnutý zároveň prohlížeč Tor a jiný prohlížeč. Uživatel by neměl rozšiřovat okno prohlížeče Tor na maximální velikost své obrazovky. Uživatel by měl společně s prohlížečem Tor používat VPN26, tedy soukromou virtuální síť, která velmi snižuje riziko odhalení uživatelů při
25 PGP Tutorial for Newbs (GPG4WIN). Deepdotweb [online]. [cit. 7. 10. 2016]. 2013. Dostupné z:
4.3 Filozofie Silkroad a Strašlivý pirát Roberts Historicky nejznámějším a nejrozšířenějším tržištěm, který se na Darknetu objevil a proslavil, byl Silkroad27. Stránky Silkroad byly spuštěny roku 2011. První prodejci si museli svůj účet koupit v aukcích, poté byl zaveden fixní poplatek pro všechny stejný jako například u Alphabay.
„O Silkorad jsem se dozvěděl díky článku Adryana Chena na Gawker. Myslím, že tento článek o silkroad informoval, ale svým způsobem je také stvořil. To proto, že tolik lidí ke stránkám přitáhl. Uživatelská základna silkroad obrovským způsobem vzrostla, no a od té doby jsem měl pocit, že mi uteklo důležité téma a chtěl jsem, aby bylo další téma hedvábné stezky moje. A taky mě tak fascinovala ta komunita, která v Silkroad vznikala. Ebay nemá takové druh uživatelské komunity, tady šlo o opravdové hnutí lidí. Pouhé její sledování bylo tak neskutečně fascinující.“28 Andy Greenberg, novinář časopisu Wired.
Silkroad se během prvních pár měsíců dostal do povědomí velkého množství uživatelů Darknetu, ale také policii a Americkému protidrogovému úřadu.
„Víte, měli na zádech opravdu veliký terč a do určité míry dokonce policii a zákonodárce provokovali tím, že to prováděli takhle otevřeně. A vlastně je to součástí toho, čím tenhle trh doopravdy je. Nejde tu ani tak o prodej drog, jako o jistý druh vyjádření politického názoru. Říkají: tohle by nemělo být zakázané, budeme si dělat, co chceme, a máme k tomu taky technologii.“29 Nicolas Christin, odborný asistent výzkumu, Univerzita Carnegie Mellon.
Tržiště Silkroad se nestalo atraktivním pouze díky množství nabízených produktů, ale také fóru a dalším komunikačním prostředkům, jež zprostředkovávalo. Tržiště mělo striktně danou filozofii obchodu a názorů na vládu, liberální filozofii a korporátní Ameriku. Na serveru Silkroad nebylo nikdy povoleno prodávat cokoliv, co by se týkalo dětské pornografie či nájemné vraždy.
27 Silkroad (Marketplace). Wikipedie [online]. [cit. 11. 11. 2016]. Dostupné z:
Důležitým dnem pro Silkroad byl 5. únor roku 2012, kdy se na fóru tohoto tržiště objevilo téma The Name Game Continued založené jedním z administrátorů, ve kterém stálo:
„I need an identity separate from the site and enterprise of which i am only a part.
I need a name.
Drumm roll, please…My new name is -
DREAD PIRATE ROBERTS“30 Strašlivý pirát Roberts
31
Obr. č. 6: Profil Strašlivého piráta Robertse
Jméno Dread Pirate Roberts (Strašlivý pirát Roberts) nebylo vybráno administrátorem náhodně. Původně se jedná o vymyšlené jméno z pohádky Princezna nevěsta od Williama Goldberga, kde se toto jméno předávalo z hrdiny na hrdinu a bylo symbolem. Strašlivý Pirát Roberts 32se postavil do čela Silkroad a předpokládalo se, že je jejím majitelem a tvůrcem.
„Strašlivý pirát Roberts byl pro mě nejzajímavější postavou celého tohoto světa. Na fórech Silkroad neustále zveřejňoval manifesty, láskyplné dopisy svým uživatelům a liberální filozofická pojednání. Dokonce existoval i knižní klub strašlivého piráta Robertse, kde hostoval v diskuzích na téma rakouské ekonomiky a filozofie volného trhu. Nikdo nevěděl, o koho jde. Nikdy s tiskem nemluvil. Oslovil jsem ho prostřednictvím jednoho z fór silkroad v polovině roku
30 Tamtéž. 31 Chasing The Dread Pirate Roberts. npr [online]. 2014 [cit. 10. 10. 2016]. Dostupné z:
2012, aby si se mnou popovídal. Myslím, že důvod, ze kterého se rozhodnul se mnou mluvit, se jmenoval Atlantis. To byly stránky s mnohem agresivnějším marketingem než silkroad. Zveřejnili video, na kterém byl Atlantis prezentován jako lepší drogový trh hlubokého webu. Takže jsem pak strašlivému pirátu Robertsovi řekl, Víš, já ten šlánek prostě napíšu, buď budu psát o Atlantis, nebo o tobě. A myslím, že proto, že byl chytrý businessman, si uvědomil, že je čas promluvit. Měl politický názor, který chtěl sdělit světu, což jsem věděl, z toho co zveřejňoval ve fórech. A na to jsem tak trochu hrál, a řekl jsem: může to být způsob, jak sdělit světu, co Silkroad představuje. A to ho lákalo. Po osmi měsících nakonec Souhlasil s rozhovorem. Samozřejmě mi o sobě nic neřekl, nevěděl jsem, kde žije, jak je starý, prostě nic co by ho mohlo i vzdáleně identifikovat.“33 Andy Greenberg, novinář časopisu Wired.
Rozhovor Andyho Greenberga se Strašlivým pirátem Robertsem:
Andy Greenberg: Co tě inspirovalo k vytvoření Silkroad?
Strašlivý pirát Roberts: Já Silkroad nestvořil, to můj předchůdce. Myslím, že původní myšlenkou bylo propojit Bitcoin a Tor a tím vytvořit anonymní trh. Všechno bylo připravené, já jen složil části dohromady. S radostí dávám na vědomí, že nejsem první administrátor Silkroad.
Andy Greenberg: Co bys neprodával?
Strašlivý pirát Roberts: Nedovolujeme prodávat cokoliv, co by mohlo ublížit nevinným lidem, například všechno co je kradené nebo zakázané. Padělané peníze nebo kupóny, kterými se lidé dají oklamat. Také nájemní vrazi a dětská pornografie jsou zakázány. Žádná substance na Silkroad tyhle nařízení neporušuje.
Andy Greenberg: Co dalšího Silkroad čeká?
Strašlivý pirát Roberts: V jádru je Silkroad způsob, jak obejít regulace ze strany státu. Stát se snaží ovládat skoro všechny aspekty našich životů. Nejen užívání drog. A kdekoliv se to děje, neexistuje možnost žít život podle toho, jak chceme mi.34
33 Do hloubky webu [Deep web] [film]. Režie Alex WINTER. USA, 2015. 34 Tamtéž. 17
„Neměl bych to říkat, ale ten strašlivý pirát Roberts mi byl hodně sympatický. Dle mého názoru to byl hodně zajímavý chlap s dost srozumitelnou filozofií. Představoval jsem si ho jako moudrého muže, ve středních letech.“35 Andy Greenberg, novinář časopisu Wired.
„Jedním z hlavních důvodů proč strašlivý pirát stránky vytvořil a nechal trh, ať funguje sám, a zariskoval, bylo snížení násilí při nakupování drog. Protože tak to prostě bylo. A bylo tomu tak kvůli válce proti drogám. Násilí se neobjevuje jen kvůli tomu, že lidé prodávají a nakupují drogy, násilí je dílem policejních oddělení a federálních agentů. A to nemluvím o násilí, které je pácháno na lidech za oceánem. My jsme původcem té nejhorší šikany, co se drog týče. A faktem je, že nyní 50% země řeklo protidrogovému úřadu: My nechceme, abyste v té válce pokračovali. Tihle lidé potřebují démonizovat drogy. Válka proti drogám je založená na strachu, nejistotě a pochybách.“36 Prodejce X
Strašlivý pirát Roberts se díky svým liberálním a pacifistickým názorům stal hrdinou pro většinu uživatelů fór Silkroad. Ve svých prohlášeních tvrdil, že Silkroad není jen vzpoura proti autoritě, ale jde především o to, postavit se za svá práva a odmítat se podvolit. Tvrdil, že Silkroad je dobrým médiem pro šíření této zprávy a myšlenek. Názory a myšlenky Strašlivého piráta Robertse se v některých vyjádřeních hodně podobají hnutí Šifropunk fungujícímu především v devadesátých letech, které se zabývalo především anonymitou a svobodou jedince.37
„Vláda vede jasnou politiku přístupu ke všemu psanému textu, což znamená, že ať řeknete cokoliv, máte něco uložené na harddisk, nebo něco pošlete online, chce k tomu mít přístup. Kdo co posílal a pro koho.“38 Eric Hughes, Zakladatel hnutí šifropunk, 1996
„Nemůžeme věřit vládě, že bude implementovat pravidla, která říká, že bude implementovat. A tak musíme vytvořit skryté nástroje, tajné kryptografické kódy, tak aby vláda nemohla všechny špehovat a používat to k udržení moci. Ať se vláda snaží sebevíc, pokud budou kódy dobré, nebude se moci do naší komunikace dostat přímo.
Úřední moc je odvozená forma násilí, ale u kryptografie musí člověk uznat, že žádné množství násilí ještě nevyřešilo matematickou rovnici. Neznamená to, že Vás nemůžou mučit, nebo že nemůžou napíchnout Váš dům. Znamená to, že když najdou zašifrovanou zprávu, je
35 Tamtéž. 36 Tamtéž. 37 Dread Pirate Roberts. Deepdotweb [online]. [cit. 29. 9. 2016]. Dostupné z:
Policie za Strašlivého piráta Robertse považovala 29letého Rosse Ulbrichta, kterého zatkla v knihovně, když byl zrovna připojen na administrátorském účtu k Silkroad. Tohle nebyl jediný důkaz, který by Rosse se Strašlivým pirátem Robertsem spojoval. Policie při domovní prohlídce našla také balík s falešnými doklady s Rossovou fotkou, ale falešnými údaji. 40
„Stránky byly zabaveny a staženy. Ross nebyl propuštěn na kauci, protože hrozilo spojení mezi ním a zinscenování několika nájemných vražd. Podle názoru dalších administrátorů v anonymitě, kteří s DPR pracovali v rámci Silkroad, je tohle obvinění směšné a tvrdí, že to spíše zinscenovalo několik agentů z vnitřní bezpečnosti. Také se začalo spekulovat, o tom, že účet DPR užívalo více lidí. Ross odmítl, že by byl DPR. Jeho soud byl určený na 10. 11. 2014.“41
42
Obr. č. 7: Zablokované stránky Silkroad (PrintScreen)
39 Tamtéž. 40 Tamtéž. 41 Tamtéž. 42 Silkroad. [online]. [cit. 1. 11. 2016]. Dostupné z:
„Mně to přijde docela jako podvod. Vláda ho obvinila téměř neformálním způsobem z vraždy, takže když ho nakonec obviní z těch nenásilných činů, bude pořád působit jako násilný kriminálník. A myslím, že to byla dost efektivní taktika pošpinění portrétu Rosse Ulbrichta.“43 Andy Greenberg, novinář časopisu Wired
S případem Silkroad a zatčením Rosse Ulbrichta vzniká nová otázka, jak vlastně funguje čtvrtý dodatek v digitálním věku, a také vznik nového precedentu, kterým měl být případ Rosse Ulbrichta.
„Průměrný občan si může říct, proč by mě to mělo zajímat, já si po internetu drogy nekupuju, nikdo koho znám. Ale nejde jen o to, žijeme v demokracii a informovaný občan chápe, že má právo na soukromí a že ho čtvrtý dodatek chrání proti neoprávněnému prohledávání a zabavování. Informace musí být zašifrované, a to je pravda v případě velkých společností i jednotlivců. Takže ti co tvrdí, že by informace neměli být zašifrované, by sice ulehčili práci bezpečnostním složkám při boji, ale zároveň by dali zbraně do rukou kybernetickým zločincům.“44
Na internetu se objevila zpráva, že Silkroad má být opět znovu otevřen. 6. listopadu roku 2013 se stránky objevily a nesly identickou filozofii jako původní Silkroad, ovšem pod názvem Silkroad 2.0. Tyto stránky spravoval administrátor, který opět nese pseudonym Strašlivý pirát Roberts. 45
V této době se začaly objevovat statistiky, že Silkroad úspěšně plnila svou misi, snížení násilí. 46
„Na začátku tisíciletí jsem pracoval u Baltimorské policie a dva z mých strážníků zemřeli v ulicích rukou drogových dealerů. A pak tu byla zavražděná sedmičlenná rodina Dawsonových na Prestonské třídě. Zabili matku, otce a pět dětí. A tak jak léta na začátku milénia postupovala, začal jsem o tom přemýšlet z hlediska násilí, a pomalu jsem si uvědomil, že naše politika prohibice drog je z hlediska veřejné bezpečnosti kontraproduktivní. To, k čemu jsem chtěl vždy přispívat, což je bezpečnost v našich sousedstvích, jsem vlastně zhoršoval. A našel jsem velké množství policistů, soudců, trestních žalobců a agentů protidrogového úřadu a FBI, kteří se mnou souhlasí. Kdyby se v Baltimoru drogy přesunuly z ulic online, panebože,
43 Do hloubky webu [Deep web] [film]. Režie Alex WINTER. USA, 2015. 44 Tamtéž. 45 Silkroad 2.0. Silkroaddrugs [online]. [cit. 12. 11. 2016]. Dostupné z:
Ale my ty trhy zavíráme. Nebo se spíš pokoušíme zavírat, protože se jich nikdy nezbavíme. Válku proti drogám vedeme už čtyři desítky let. A co se od té doby změnilo? Na začátku tu byly jen kartely a organizovaný zločin. Dnes má tento průmysl obrat 322 miliard dolarů. Novým hráčem je také korporátní Amerika, soukromé věznice, nápravné americké korporace. Přibližně před rokem dali 675 miliónů dolarů svým akcionářům v dividendách. Společnosti na testování drog se staly součástí multimilionového průmyslu. A na kom testují? Na těch, kteří jsou ve věznicích nebo pod kontrolou našich programů trestní justice. Takže vydělávají velké množství peněz. A co represivní složky? I ty vydělávají tuny peněz. Vládní program 10.33, v rámci kterého získáváme obrněná vozidla, samopaly a veškeré přebytečné vojenské vybavení, je tu kvůli válce s drogami.
Naše federální vláda na tyto trhy proniká, a zavírá je, ale nové se otevírají dál. Tenhle business vydělává příliš a další místa se budou dál otevírat, a takhle to půjde dokola.“47 Neill Franklin, ředitel, Bezpečnostní složky proti prohibici.
Stránky Silkroad 2.0 si našly velmi brzo opět velké množství uživatelů, nedočkaly se ovšem dlouhého trvání. Z provozu byly staženy 6. listopadu roku 2016 Federálním úřadem pro vyšetřování spolu se zatčením několika osob, které byly spojovány s provozem. Stránky byly následně opět obnoveny, a to v lednu roku 2015 pod názvem Silkroad Reloaded, ty jsou dostupné dodnes.
„Kryptograf Bruce Schneier mi jednou řekl. Víš, v téhle hře na kočku a na myš sice myš nakonec vyhraje, ale všechny kočky se přitom nažerou. Myslím, že to vidím podobně. Tahle hra bude pokračovat pořád.“48 Andy Greenberg, novinář časopisu Wired.
„15. března 2015 bylo vzneseno trestní oznámení proti dvěma bývalým agentům z Boltimoru. Mimo jiné i proto, že ze Silkroad převedli více než milión dolarů v Bitcoinech na své soukromé účty.
47 Tamtéž. 48 Tamtéž. 21
Vláda Ulbrichově obhajobě nedovolila adresovat tohle kriminální vyšetřování během soudu.
29. května 2015 byl Ross Ulbrich odsouzen na doživotí.“49
„Vypadá to, že Ross Silkroad vytvořil a že jej spravoval online. Vlastně to beru tak, že to vláda prokázala. Ale Ross Ulbrich je fascinující postavou. Nebyl pouhým kybernetickým zločincem. Nebyl to jen drogový lord a vůdce zločinné organizace, jak ho vykreslují ta obvinění. Byl to také idealista, a myslím, že budu až do konce života rozpolcený, kvůli přednostem Silkroad a Rose Ulbrichta, jako člověka. Asi nikdy nebudu schopen dojít k nějakému závěru.“ 50 Andy Greenberg, novinář časopisu Wired.
„Jednoho dne bychom mohli být zářivým paprskem naděje pro utlačovaný lid. Vždyť již tolik utlačovaných ubožáků zde nalezlo útočiště. Stane se to přes noc? Ne. Stane se to za jeden lidský život? To nevím. Stojí za to, bojovat do posledního dechu? Rozhodně. Jak byste mohli udělat cokoliv jiného, když víte, co je možné.“51 Dread Pirate Roberts.
Na podporu Rosse Ulbrichta založila jeho rodina stránky freeross.org, kde se návštěvník může dočíst značné množství informací o průběhu případu i novinkách. Stránky také obsahují část DONATE, kde rodina vybírá příspěvky jakékoliv výše na právní služby pro další pokračování případu.52
49 Tamtéž. 50 Tamtéž. 51 Tamtéž. 52 Free Ross. Freeross [online]. [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z:
53
Obr. č. 8: Logo programu FreeRoss
53 Free Ross to Host „The Trial I saw“ Artwork Fundraiser. Bitcoin News [online]. [cit. 17. 10. 2016]. Dostupné z:
5 Tor
54
Obr. č. 9: Nové okno v prohlížeči Tor (PrintScreen)
Tor (neboli celý název zkratky The onion router) 55byl vynalezen v devadesátých letech v USA s cílem chráněné komunikace. Původně byl software vytvořen pro americké námořnictvo Paulem Syversonem, Michaelem G. Reedem a Davidem Goldschlagem. Od roku 1997 byl dále rozvíjen agenturou DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) a od roku 2006 byla založena výzkumná vzdělávací nezisková organizace The Tor Project, která zpřístupnila software Tor široké veřejnosti, která existovala závisle na sponzoringu a dobrovolných příspěvcích uživatelů. Z této rané fáze plynula většina sponzorských darů právě ze Spojených států amerických.
Jak již bylo zmíněno, Tor funguje na principu onion routingu56. Jedná se o systém přeposílání informací a komunikací přes onion routery, které jsou tvořeny dobrovolníky po celém světě. Veškerá přeposlaná data jsou šifrována a router, který data obdrží, zná pouze adresu, kam je má dále přeposlat, ale nezná žádné informace o tom, odkud byla data přijata. Současně nejsou nikdy viditelné internetové adresy odesílatele ani příjemce. Při vyhledávání stop o tom, kdo si s kým přeposílá data, je vidět pouze poslední využitý router, anonymita mezi
54 Nové okno v prohlížeči Tor (PrintScreen). Zdroj: Vlastní. 55 Tor project. Tor Project [online]. [cit. 29. 10. 2016]. Dostupné z:
57
Obr. č. 10: Jak funguje onion routing
K onion routing systému vznikají další alternativy nových prohlížečů jako například Psiphon, I2P nebo pro připojení z tabletu či mobilu androidem podporovaný prohlížeč Orbot. Většina těchto alternativ funguje na velmi podobném či stejném systému jako Tor, ovšem Tor stále zůstává nejvyužívanější alternativou pro přístup k Darknetu z důvodů spokojenosti uživatelů a pro dostatečné dotace, které vývojáři dostávají. Díky nim mohou prohlížeč pravidelně spravovat, aktualizovat a upgradovat.
Co se týká budoucnosti prohlížeče Tor58, autoři na svých oficiálních stránkách zmiňují především důraz na stávající uživatele, aby Tor dále šířili. Absolutní anonymita na internetu zůstává stále obrovskou výzvou nejen pro programátory. To, zda se někdy uživatel internetu
57 Tamtéž. 58 Wikipedie. Tor (anonymity network) [online]. [cit. 29. 10. 2016]. Dostupné z:
„Probíhající trendy v právu, politice a technologie ohrožují anonymitu jako nikdy předtím, což podkopává naši schopnost mluvit a číst online svobodně. Tyto trendy také ohrožují národní bezpečnost a kritické infrastruktury tím, že komunikace mezi jednotlivci, organizacemi, korporacemi a vládou je náchylnější k analýze. Každý nový uživatel a relé poskytuje dodatečnou rozmanitost, posílení schopnosti Toru dát kontrolu nad bezpečností a soukromím zpět do svých rukou.“59
59 TOR PROJECT, About Tor. Tor Project [online]. [cit. 29. 10. 2016]. Dostupné z:
6 Kryptoměny
Jedná se o nehmotnou měnu existující pouze v elektronické podobě. Kryptoměny60 jsou naprosto decentralizované, a tak je nelze ovlivnit či kontrolovat vládou ani jinou institucí. I přesto jsou kryptoměny naprosto transparentní a fungují na principu peer to peer, tedy na přímém spojení uživatelů. Uživatelé sami pomáhají těžbou zpracovávat transakce pomocí počítačů a speciálních softwarů k řešení kryptografických matematických úloh. Za tuto těžbu uživatel dostane odměnu ve formě kryptoměny, která se tímto způsobem dostává do oběhu. Kurz kryptoměny se odvíjí od poptávky uživatelů. Kryptoměny jsou zcela nezávislé na bankách a nepodléhají inflaci. Na rozdíl od bank si systém za provedení transakce neúčtuje žádný nebo velmi malý poplatek. Díky nemožnosti zrušení odeslané platby nemůže dojít k chargebacku jakoukoliv institucí. Dosud stále nejrozšířenější a nejpopulárnější kryptoměnou je Bitcoin61.
„Na každou kryptoměnu se lze koukat jako na klasickou nově založenou firmu, chcete- li startup. Každá kryptoměna totiž musí získat zájem uživatelů, kteří do ní vloží peníze a důvěru, musí si tak vytvořit značku, musí být něčím zajímavá a nejlépe se odlišovat od ostatních, minimálně od původního Bitcoinu.“62
6.1 Bitcoin
63
Obr. č. 11: Logo Bitcoin
60 ONE COIN PROSPERITY TEAM. Co je to kryptoměna?. Youtube [online]. 2016 [cit. 9. 10. 2016]. Dostupné z:
Bitcoin64 je jednou z nejstarších kryptoměn, avšak s jistotou nejrozšířenější, a to také díky tomu, že je nedílnou součástí Darknetu. Bitcoin byl vytvořen a uveden roku 2009 jejím tvůrcem Satoshi Nakamoto. Z open source kódu Bitcoinu dodnes vychází většina ostatních kryptoměn. Je naprosto decentralizovaný, transparentní a využívá přímého spojení uživatelů. Při svém vzniku byl Bitcoin ideální investicí a způsobem, jak si mohl uživatel těžením vydělat obrovské množství peněz. Čím více je však uživatelů Bitcoinů, transakcí a Bitcoinů v oběhu, tím se jeho těžení stává náročnějším. Jelikož Bitcoin a jeho hodnota není ovlivňována žádnou institucí, cena Bitcoinu závisí jen na nabídce a poptávce uživatelů. V dnešní době existuje mnoho obchodů a institucí veřejného sektoru, které přijímají za své služby/produkty platbu pomocí Bitcoinů.
Před začátkem obchodování s Bitcoinem je potřeba, aby si uživatel vytvořil svou virtuální peněženku. Těchto virtuálních peněženek existuje v dnešní době obrovské množství a je čistě na rozhodnutí uživatele, kterou si zvolí. Mezi nejoblíbenější patří například Bitcoin Core, Armory nebo Blockchain. Server Blockchain je známý nejen díky své,v dnešní době snad nejvyužívanější Bitcoin peněžence, ale také pro jednoduché sledování veškerých probíhajících transakcí po celém světě.
6.1.1 Nákup Bitcoinu Nejsnadnějším způsobem, jak pořídit na vygenerovanou peněženku požadované Bitcoiny jsou takzvané směnárny. Jsou to firmy nebo živnostníci, kteří nabízejí odkup a prodej Bitcoinů s vlastním kurzem, který je ovšem velmi podobný aktuálnímu kurzu Bitcoinu. Krom virtuální podoby jsou naprosto stejné jako klasické směnárny pracující s hmotnými měnami. Nevýhodou u tohoto typu nákupu Bitcoinů je zavedení do evidence, výhodou může být velmi rychlý nákup, nebo odkup Bitcoinů.
Druhým způsobem jsou hotovostní Bitcoin bankomaty, které se velmi rychle rozrůstají po celém světě. Bitcoiny zde můžete nakoupit, či prodat velmi jednoduše. Výhodou je, že si můžete přímo v tomto bankomatu založit vlastní novou peněženku65, od které obdržíte unikátní klíč, vaše účast na nákupu či prodeji bitcoinů je anonymní. Nevýhodou je většinou vyšší kurz a pro Českou republiku malé množství bankomatů.
64 Bitcoin. Bitcoinwiki [online]. [cit. 1. 10. 2016]. Dostupné z:
Třetí způsob, jak získat virtuální měnu Bitcoin, je pomocí těžení. Tento způsob přinese uživateli s klasickým hardwarem ovšem velmi malé množství Bitcoinů, je to časově nejnáročnější způsob. Výhodou je zde opět anonymita a také žádné náklady na nabité Bitcoiny (kromě elektřiny).
Posledním způsobem nákupu Bitcoinů je přímo nákup peněženky. Uživatel X, který má na své peněžence nějaké množství Bitcoinů, nabídne prodej své peněženky i s jejím obsahem. Uživatel Y, který chce Bitcoiny koupit, se pomocí serverů, kde transakce probíhají, spojí s uživatelem X a obchod uzavřou. Uživatelé se mohou potkat osobně a předat si přístupové údaje k dané peněžence nebo si údaje a peníze zaslat. Druhý zmíněný způsob není tolik užívaný, především kvůli obavám z podvodů, které jsou běžné. Tento způsob je celkem bezpečný v otázce anonymity uživatele. Jediný, kdo bude znát kód nové peněženky uživatele X, je právě uživatel Y; riziko odhalení anonymity je velmi malé. Uživatel X si navíc může vybrat, od koho si peněženku koupí, jelikož prodejci získávají od nakupujících hodnocení, čímž se eliminuje riziko podvodů při zaslání údajů a financí virtuální podobou.
6.1.2 Bitcoin a anonymita Jelikož je Bitcoin měnou transparentní a jeho transakce jsou volně k nahlédnutí, šíří se zde otázka ohledně anonymity. V poslední době vzniklo spoustu programů, které kombinují transakce, rozdělují je na menší a následně spojují, ovšem nedostávají od uživatelů Bitcoinu očekávanou zpětnou vazbu. Při vzniku prvních takových programů docházelo k prvním krádežím Bitcoinů a podvodům. Důvěra uživatelů značně klesla a převážně těchto služeb nevyužívají. Například Bitcoin Shaker si za své služby naúčtuje 2 % z celkové převedené částky a nezaručuje absolutní nedohledatelnost transakcí. Uživatelé Bitcoinu na Darknetu mají svoji cestu anonymity značně usnadněnou. Většina z nich tyhle programy a stránky odmítá z důvodů převodu velkého množství peněz, znalosti podvodů a především, že při využití kvalitního tržiště dochází ke kombinacím transakcí automaticky. Například nejnavštěvovanější tržiště Darknetu v roce 2016 má automatický shaker pro veškeré transakce. Kupující zaplatí za produkt určitou částku, tu obdrží prodejce. Než se tak ale stane, jsou peníze drženy tržištěm do doby, než kupující obdrží svoji objednávku. Do té doby jsou Bitcoiny mnohokrát rozděleny a spojovány v náhodných částkách a transakcích. Dá se tedy maximálně vyhledat, a to i po mnoho hodinách práce a ne zaručeně, kdo poslal na tržiště peníze. Je již nevystopovatelné, za co je utratil, kdo je obdržel, jelikož si prodávající nevybírá svůj účet po každé provedené transakci, ale hromadně z důvodu bezpečnosti. Jediným možným způsobem by bylo získání administrátorských práv 29 policií, jak se tomu stalo u případu Silkroad. Alphabay zaručuje pravidelné mazání veškerých stop po úspěšně uzavřených transakcích.
6.1.3 Cena Bitcoinu a jeho množství Bitcoin je zajímavý také pro svůj razantní růst kurzu. Roku 2009, kdy se objevil na trhu, byla jeho cena v podstatě nulová. Během dvou let se cena jednoho Bitcoinu zvedla na 1 americký dolar. V dubnu 2013 se cena Bitcoinu vyšplhala na 266 amerických dolarů. K 21. 11. 2016 uživatel za nákup jednoho Bitcoinu zaplatí 738 amerických dolarů. Existuje mnoho serverů zabývajících se spekulacemi o následném růstu či propadu Bitcoinu k obchodování. Celkové množství Bitcoinů k vytěžení by mělo být necelých 21 000 000, ovšem většina z celkového poolu by měla být vytěžena podle spekulací zhruba o deset let dříve66.
67
Obr. č. 12: Vývoj kurzu Bitcoin k americkému dolaru
66 Bitcoin. Wikipedie [online]. [cit. 1. 10. 2016]. Dostupné z:
68
Obr. č. 13: Růst počtu Bitcoinů do roku 2033
"Proč jsem se zapojit do Bitcoin? Protože se stane standardem pro celý svět. A když ne, bude Bitcoin alespoň druhotné platidlo. Informace má hodnotu pouze založenou na tom, kdo ji chce koupit. A Bitcoin je informace. Hodnota informací je informace sama o sobě."69 John MaAfee, bývalý programátor Nasa a tvůrce prvního antiviru
„Myslím, že investoři, kteří mají ve svém portfoliu zlato a jiné drahé kovy, se nyní začali dívat na bitcoin trochu jinak. Má totiž lepší vlastnosti, než samotné zlato a nyní jsme svědky toho, že čím dál více lidem začíná investice do bitcoinu připadat jako dobrý nápad.“70 Tyler Winklevoss
„Historicky se ukazuje, že při jakékoliv krizi roste zájem o bitcoin a další kryptoměny, zejména proto, že je limitováno jejich konečné množství."71 Cameron Winklevoss.
68 Bitcoin. [online]. [cit. 29. 9. 2016]. Dostupné z:
6.2 Litecoin
72
Obr. č. 14: Logo Litecoin
Druhé místo v množství uživatelů nejen na Darknetu zaujímá Litcoin73 (LTC). Jedná se stejně jako u Bitcoinu o internetovou, digitální, decentralizovanou P2P měnu. Za tvůrce Litecoinu je považován Charles Lee, který měnu vypustil do světa v říjnu roku 2011. Výhodou Litecoinu je rychlejíší potvrzení transakcí a provedení požadované platby. Aktuální cena Litecoinu (ke dni 7. 11. 2016) činila 95 Kč, avšak jeho cena se neustále mění. Litecoinu bude celkově vytěženo plánovaných 84 miliónů, tedy zhruba čtyřikrát více než Bitcoinu. Litecoin obsahuje také veškerou podporu pro uživatele v českém jazyce.
6.3 Monero
74
Obr. č. 15: Logo Monero
72 Litecoin. netbux [online]. [cit. 3. 10. 2016]. Dostupné z:
Jako třetí kryproměnu práce uvádí méně známé Monero75 (XMR). Uvádí ji především z důvodu, že právě Monero je druhou použitelnou měnou na největším aktuálně spuštěném tržišti Darknetu, kterým je Alphabay. Jeho popularita nabývá na důvěryhodnosti uživatelů. Zda se Monero dostane díky Darknetu na přední pozice kryptoměn, zůstává otázkou. Monero se ukázalo poprvé na trhu až po dubnu 2014, jedná se o velmi mladou kryptoměnu. Rozdílem Monera oproti zmíněným kryptoměnám je především využívání protokolu CryptoNote. Ten oproti obyčejným kryptografickým protokolům, jež využívá Bitecoin i Litecoin, zaručuje kvalitnější blockchain mlžení transakcí. Kurz této měny se ke dni 7. 11. 2016 pohyboval na 112 Kč.
75 Monero. getomonero [online]. [cit. 1. 10. 2016]. Dostupné z:
7 Rozcestníky
Jelikož k vyhledávání stránek na Darknetu nelze využít Googlu a většinu odkazů lze získat pouze od jiného uživatele, vznikly tzv. rozcestníky. Jedná se o stránky, které lze ve většině případů najít volně na internetu, obsahují právě zmíněné odkazy na onion linky. Stránky slouží pouze k informativnímu účelu a na některých se při vyhledávání může uživatel dočíst také hodnocení dané skryté stránky. Mezi nejznámější volně dostupné rozcestníky patří TheHiddenWiki a DeepDotWeb.
TheHiddenWiki76 je jedním z nejstarších a nejužívanějších rozcestníků s onion odkazy pro připojení na Darknet. Design stránky je vytvořený velmi jednoduše a uživatel zde opravdu nalezne pouze napsané odkazy bez recenzí na stránky různých tržišť, blogy, fóra, politické stránky, hackerské stránky a stránky s erotikou. Na stránce TheHiddenWiki je v dnešní době již většina odkazů nefunkčních z důvodu slabé aktualizace. I tak se stránka dá pro začínající uživatele účinně využít.
77
Obr. č. 16: Vzhled rozcestníku TheHiddenWiki (PrintScreen)
76 The Hidden Wiki [online]. [cit. 1. 12. 2016]. Dostupné z:
Druhý velmi užívaný rozcestník DeepDotWeb78 s sebou nese mnohem více informací a odkazů. Jedná se o stránku, která na první dojem vypadá mnohem profesionálněji. Uživatel zde nalezne odkazy pouze na Darknetové tržiště, ovšem s potřebnými recenzemi, hodnocením uživatelů, onion odkazem na danou stránku, návodem na připojení a registraci, fóry a články týkající se celosvětové kriminality uživatelů Darknetu. Orientace je na této stránce opravdu velmi jednoduchá a skrze pravidelné aktualizace administrátorů a recenze uživatelů se jedná o jeden z aktuálně nejkvalitnějších rozcestníků.
79
Obr. č. 17: Vzhled rozcestníku DeepDotWeb (PrintScreen)
Onion odkazy nejsou typy stránek, které by si uživatel jednoduše zapamatoval (jako Google nebo Facebook), a proto i pravidelní uživatelé, kteří se připojují na Darknet, využívají rozcestníků, aby si onion odkazy nemuseli ukládat do svého počítače a aby neohrozili vzniklým souborem svoji anonymitu.
78 Deep Dot Web [online]. [cit. 29. 11. 2016]. Dostupné z: < https://www.deepdotweb.com/>. 79 Deep Dot Web [online]. [cit. 29. 11. 2016]. Dostupné z: < https://www.deepdotweb.com/>. 35
8 Temná místa Darknetu
Jak již bylo zmíněno, na Darknetu se dá v dnešní době nalézt opravdu cokoliv. V této kapitole bych chtěl uvést jedny z temných míst80, které Darknet během své historie zažil. Odkazy na některé takové stránky se dají vyhledat celkem jednoduše pomocí rozcestníků, jiné jsou hůře k nalezení. Mezi nejodpudivější část Darknetu je film/video Daisys Destruction81, které je podle mnoha recenzí považováno za nejodpornější video na světě. Jedná se o sestřih videí spadajících do kategorie Hurt2theCore, ve kterých se propojuje pornografie s násilím. Téměř dvouhodinové zneužívání, znásilňovaní a masakrování jedenáctileté dívky zakončené vraždou poslalo autora Petera Scullyho na sedmnáct let do australského vězení.
Dalším případem mohou být stránky a galerie, které se nezabývají pouze dětskou pornografií, ale také případy týrání dětí a jejich vraždami. Veškeré informace, návody a dokumentace jsou na těchto stránkách volně dostupné pro uživatele bez nutnosti registrace.
Samotná tržiště mohou být také jedním z nejhorších případů Darknetu. Některá z nich (jako zmíněný Silkroad) nesou přísná pravidla a odmítají prodej a šíření dětské pornografie a jakýchkoliv věcí, jež by mohly ublížit dalším nevinným lidem. Ovšem naleznou se i tržiště, které tato pravidla nemají zavedená a jejich sortiment je velmi pestrý. Na takovýchto tržištích není problém sehnat věci jako komponenty pro výrobu bomb, ilegálně vyrobené zbraně, falešné peníze, EMP (elektromagnetický impuls, který vyřadí z provozu veškerou elektroniku v okolí), nebo dokonce Uranium.
Jako poslední případ této kapitoly práce uvádí stránky nájemných vražd a s nimi konkrétně spojené stránky C´thulhu82, které fungují již od roku 2010. V oblasti nájemných vražd jsou nejznámější a nejnavštěvovanější. Na těchto stránkách nalezneme informace o organizaci, která nájemné vraždy provádí, kompletní ceník služeb a kontakt na organizaci s pokyny, jak následná spolupráce probíhá.
„Solutions to Common Problems! We are an organized criminal group, former soldiers and mercenaries from the FFL, highly-skilled, with military experience of more than five years.
80 DEBURKE321. 5 Incredibly Disturbing Things On The Deep Web. youtube [video]. 2015, 6:43 [cit. 13. 11. 2016]. Dostupné z:
We can perform hits all around the world.“ 83 Popis nájemné skupiny C´thulhu přímo z oficiálních stránek.
„If you're asking yourself "Why someone would need to hire a killer online?", we'll tell you: simply because it is anonymous. You can always find examples of contractors who collaborated with cops (when they were facing 20 years of prison), and you (the buyer) could end up in the prison because of that. On the other hand, you can also find examples where police found who had the interest to put out a contract, and they can come to you and you can give your testimony (which would put the hitman in jail). So, it is of mutual interest to make everything anonymous. This website is hosted on a series of anonymous servers, with access to the Internet through the Tor network. You can access this site anonymously only through the Tor network, and we upload files to the server through the Tor network. You can make payments with an anonymous digital currency, either Bitcoins. It means we don't know you and you don't know us. We can't send you to prison, and you can't send us to prison. Of course you must take a risk when you pay in advance, but there is no interest. With risk comes reward. You take a risk, and someone can always cheat you. As we said, many criminals have the balls to do things to other people, but when they face 20 years of prison they begin to talk with the police. Risks about prison and money are always present. If you are not ready to take a risk, don't contact this kind of organizations. And know, we are only one, real contractor there. Any other will try cheat you. ⟵ Contract Killer © 2011.“84
83 Tamtéž. 84 C´THULHU. About us. [online]. 2011 [cit. 16. 11. 2016]. Dostupné z:
85
Obr. č. 18: Ceník služeb nabízený organizací nájemných vrahu C´thulhu (PrintScreen)
85 Tamtéž. 38
9 Praktická část
Praktická část práce se zabývá vyhodnocením kvalitativního dotazníku, který byl zadán k vyplnění deseti uživatelům Darknetu a deseti neuživatelům Darknetu. Část dotazníků je naprosto identická, a to z důvodu možnosti srovnání odpovědí od uživatelů a neuživatelů Darknetu. Několik otázek je s ohledem, zda je respondent uživatelem, či neuživatelem upraveno. Dotazník je zaměřen na otázky týkající se bezpečnosti uživatele v rámci internetu, online anonymitu a Darknetu.
9.1 Dotazník pro neuživatele Darknetu Jako neuživatelé Darknetu, kteří na dotazník odpovídali, byli náhodně vybraní obyvatelé České republiky s předem neznámým věkem a znalostmi o této kybernetické části. Dotazník se skládal ze třinácti otevřených otázek, jedné polouzavřené otázky (věková kategorie respondenta), tří uzavřených otázek a několika podotázek rozvíjejících odpověď.
Odpovědi neuživatelů Darknetu neměly předem daná žádná kritéria týkající se délky odpovědí a časového limitu na vyplnění dotazníku. Odpovědi na uzavřené a polouzavřené otázky jsou v dotazníku prezentovány grafickým znázorněním. Otevřené otázky jsou prezentovány v původním znění. Dotazník byl respondentům předložen v českém jazyce.
1. Do jaké věkové kategorie byste se zařadili?
86
86 Graf znázorňující věkové kategorie dotazovaných neuživatelů Darknetu. Zdroj: Vlastní 39
Interpretace: Neuživatelé Darknetu odpovídající na tento dotazník spadají spíše do nižších věkových kategorií, většina do kategorie 18-25 let.
2. Myslíte si, že dostatečně dbáte na svou bezpečnost při připojování k internetu?
2x Ano.
2x Ne.
Jo.
Snad ano.
Myslím, že ano.
Myslím, že by to mohlo být lepší.
Spíše ne.
Spíše ji nějak neřeším, a tedy o ni nedbám vůbec.
Interpretace: Názory respondentů z řad neuživatelů Darknetu na internetovou bezpečnost jsou neutrální. Přibližně polovina si myslí, že o svoji internetovou bezpečnost nějakým způsobem dbá, ovšem podobná část je opačného nebo neutrálního názoru.
3. Máte dostatečně zabezpečené internetové bankovnictví (jestliže využíváte), hesla a informace, jejichž ztráta by mohla ublížit Vaší osobě popřípadě zapříčinit ztrátu finančních prostředku?
3x Ano.
2x Ne.
Snad ano.
Doufám, že ano.
Asi jo.
Nepoužívám.
Předpokládám, že ano.
Interpretace: V otázce zabezpečení internetového bankovnictví jsou názory dotazovaných neuživatelů Darknetu rozdílný. Někteří věří v dostatečné zabezpečení, jiní mají neutrální názor, další zabezpečení nevěří, nebo internetové bankovnictví nevyužívají. 40
4. Mažete si pravidelně historii a soubory cookies?
4x Ne.
3x Ano.
Někdy jo.
Historii ano.
Ano, přes CCleaner.
Interpretace: Šest z deseti dotazovaných si pravidelně nebo alespoň občas maže historii. Soubory cookies si maže polovina respondentů.
5. Platíte přes internet platební kartou?
87
Interpretace: Šest z deseti respondentů platí přes internet platební kartou, nejedná se ovšem o převážnou část.
5.1 Vyplňte POUZE, pokud jste u otázky 5 odpověděli kladně. Myslíte si, že platby platební kartou přes internet jsou dostatečně zabezpečené?
Ano.
Ne.
Neřekl bych.
87 Graf znázorňující platby kartou dotazovaných neuživatelů Darknetu. Zdroj: Vlastní 41
Doufám, že ano.
Doufám, že ano. Nevěřím tomu úplně, takže když mám čas, tak si to po akci zase zakážu.
No, snad ano, nepřemýšlel jsem nad tím, že by nemusela být.
Interpretace: Respondenti platící přes internet platební kartou mají neutrální názor na zabezpečení tohoto typu plateb. Třetina doufá, že je zabezpečení dostatečné.
5.2 Vyplňte POUZE, pokud jste u otázky 5 odpovědi záporně. Jsou důvodem obavy z nedostatečného zabezpečení?
Mám z toho strach.
Ano.
Nemám potřebu, když si něco objednám, zaplatím to na poště.
Nevyužiji to.
Interpretace: Polovina respondentů neplatí přes internet platební kartou, nevyužívá tuto službu z důvodu obav z nedostatečného zabezpečení, tedy ze strachu ze zneužití finančních prostředků.
6. Myslíte si, že by Vaše kroky na internetu mohly být monitorovány?
2x Ano.
2x Ne.
Klidně by mohly být.
Asi jo.
Jistě jsou.
Ano, mohly by být, nebo již jsou.
Neměly by být, ale beztak jsou.
Nenapadlo mě o tom přemýšlet, ale zřejmě by mohly být.
Interpretace: Názor na to, zda jsou uživatelské kroky při připojení k internetu monitorovány, směřuje většinově k obavám, že by mohly klidně být monitorovány, nebo již monitorovány jsou.
42
7. Využíváte nějaký software k Vaší internetové anonymitě? Jaký?
3x Ne.
Zatím ne.
Nové anonymní okno.
Avg.
Ano, Avast.
Tor.
Občas Tor.
Žádný, o kterém bych věděl, snad automaticky antivirus a firewall.
Interpretace: Tři respondenti využívají k zabezpečení své internetové anonymity software Tor nebo anonymní okno. Další dva spoléhají na avg antivirus, který sice zabezpečuje uživatele proti virům, ale nemá nic společného s internetovou anonymitou. Druhá polovina žádný software nevyužívá.
8. Znáte nějaké kryptoměny využívané pro placení na internetu? Jaké?
3x Bitcoin.
2x Ne.
Ano, Bitcoin.
Litecoin, Bitcoin.
Ano, Steam.
Netuším … nevím, co to je.
Nevím ani co je kryptoměna.
Interpretace: Polovina respondentů zná internetovou kryptoměnu Bitcoin, jeden respondent dokonce zmínil i méně známý Litecoin. Druhá polovina žádnou kryptoměnu nezná nebo neví, co je to kryptoměna. Kladná odpověď na otázku a zmíněná měna Steam ovšem není kryptoměna, ale služba, která akceptuje platby Bitcoinem.
43
9. Znáte Bitcoin?
88
Interpretace: Šest z deseti respondentů zná internetovou kryptoměnu Bitcoin; tedy větší polovina respondentů. I když se jedná o většinu uživatelů, je přesto Bitcoin málo propagované a zveřejňované téma pro běžné uživatele internetu. Z tohoto důvodu ho zná větší polovina respondentů.
9.1 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 9 odpověděli kladně. Víte, že kurz Bitcoinu za posledních 10 let vzrostl více, jak 10krát a jeho těžením se dá vydělávat?
2x Ne.
O Bitcoinu jsem jen slyšel párkrát a myslím, že i četl jeden článek, ale tohle mně nic neříká, pořádně ani nevím, co přesně to je, krom toho, že se s ním dá platit přes internet.
Vím, že teď ho těží hodně lidí, takže je těžké si tím vydělat.
Ano, ale nevěřím tomu.
Ano vím, cena šla velice nahoru poté, co se začaly Bitcoin využívat kartely (mafií) jako platby, které nejsou sledované pro praní peněz.
Interpretace: Dva z šesti respondentů ví o razantním růstu kurzu Bitcoinu za posledních deset let. Tři o tomto faktu slyšeli, jeden respondent tomuto faktu dokonce nevěří.
88 Graf znázorňující znalost Bitcoinu dotazovaných neuživatelů Darknetu. Zdroj: Vlastní 44
10. Znáte internetový prohlížeč Tor a jeho výhody oproti běžnému prohlížeči?
4x Ano.
2x Ne.
Něco mi to říká, ale nikdy jsem ho nevyzkoušel.
Znám, ale nevím o tom, že by měl nějaké výhody. Používám Google Chrome a jsem spokojený.
To mně nic neříká.
Vyhledává více než klasický prohlížeč, který může být cenzurován vládou.
Interpretace: Pět ze šesti respondentů, kteří odpověděli, že znají internetový prohlížeč Tor, ví, jaké výhody má Tor oproti běžnému prohlížeči.
11. Slyšeli jste někdy o Darknetu? Pokud ne, přejděte k otázce 12.
89
Interpretace: Šest z deseti respondentů alespoň slyšelo o skrytém kybernetické prostoru internetu, Darknetu.
11.1 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11 odpověděli kladně. Co se Vám jako první vybaví, když se řekne Darknet?
2x Černý trh.
Nelegální obchody.
Ilegální činnost.
89 Graf znázorňující znalost Darknetu od dotazovaných neuživatelů Darknetu. Zdroj: Vlastní 45
Černý internetový trh.
Deep web.
Interpretace: První pojmy, které respondenty znající Darknet napadnou, se týkají především ilegálních obchodů. Důvodem vybavení těchto pojmů u respondentů z řad neuživatelů mohou být téměř jediné zveřejňované články pro neuživatele, které o Darknetu vznikají, což jsou kriminální a odstrašující případy.
11.2 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11 odpověděli kladně. Slyšeli/četli jste někdy o nějakém kriminálním případu týkajícím se Darknetu? O jakém?
2x Ne.
2x Silkroad.
Neslyšela.
Obchod s drogami.
Interpretace: Polovina respondentů znající Darknet četla nebo alespoň o jednom případu týkající se ilegálního obchodu.
11.3 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11 odpověděli kladně. Znáte nějakého uživatele Darknetu?
3x Ne.
Neznám nikoho.
Ano.
Vím, že jeden kamarád se tímto tématem zabývá a mluvil o něm. Zda je opravdu uživatel, to netuším.
Interpretace: Dva ze šesti respondentů, kteří znají Darknet, znají alespoň jednoho uživatele Darknetu. Z celkového počtu respondentů dva z deseti znají alespoň jednoho uživatele Darknetu.
11.3a Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11.3 odpověděli kladně. Jaký máte pocit z jeho aktivit na Darknetu?
Neutrální.
Neřeším to vůbec. 46
Interpretace: Žádný z respondentů, kteří znají uživatele Darknetu, nemají z jeho aktivit negativní pocit.
11.3b Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11.3 odpověděli kladně. Víte za jakým účelem Darknet využívá?
Ne.
Obchodování.
Interpretace: Jeden ze dvou respondentů znající uživatele Darknetu dokonce zná účel, za jakým jeho známý Darknet využívá, jedná se o obchodování.
11.3c Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11.3 odpověděli záporně. Kdybyste znali uživatele Darknetu, jaký byste měli pocit z jeho aktivit na Darknetu?
Špatný.
Žádný.
Nevím.
Vzhledem k tomu, že o tom moc nevím, tak bych to asi nějak neřešila.
Interpretace: Polovina respondentů, kteří znají Darknet, ale neznají osobně žádného uživatele, by v případě, že by uživatele Darknetu znali, měli z jeho aktivit neutrální nebo špatný pocit. Druhá polovina by jeho aktivity neřešila. Důvodem mohou být kriminální články a odstrašující případy, které respondent mohl o Darknetu číst.
11.4 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11 odpověděli kladně. Navštívili jste sami někdy Darknet?
2x Ne.
Ano, ale jen párkrát.
Ano.
Nikdy.
Ani mě to nenapadlo
Interpretace: Třetina respondentů znající Darknet alespoň jednou sama Darknet navštívila. Z celkového počtu respondentů jsou to dva z deseti respondentů.
47
11.4a Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11.4 odpověděli kladně. Plánujete Darknet i nadále navštěvovat?
Ne.
Chci tam toho více zkusit.
Interpretace: Jeden ze dvou respondentů, kteří již Darknet navštívili, mají zájem tento kybernetický prostor dále prozkoumat.
11.4b Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 11d odpověděli záporně. Proč?
Neláká mě to.
To je moje věc.
Neměl jsem potřebu.
Nepotřebuji to.
Interpretace: Všichni respondenti, kteří znají Darknet, ale nikdy ho nenavštívili, nemají zájem Darknet navštívit, případně nechtějí zveřejnit důvod návštěvy. Důvodem by mohl být strach z ilegální činnosti či obavy ze spojení s touto činností, o které se mohli dočíst v článcích spojujících Darknet převážně s kriminalitou.
12. Věděli jste, že na Darknetu krom tržišť a případů prezentovaných médii nalezneme také anonymní e-maily, fóra, vládní informace, necenzurovaná média, politické propagandy a absolutní svobodu slova?
2x Ne.
Něco podobného jsem myslím četl v nějakém článku, ale nějak jsem to jen přešel a nezajímal se o to dále.
Nezajímá mě to.
Nikdy jsme to nevyužil, tak jen tuším.
Ano.
Ano, vím a to je dobře. Svoboda není na Darknetu omezována.
Myslel jsem si, že to nějak podobně funguje a není to jen tržiště s nelegálním materiálem.
Vůbec jsem o tom nevěděla. Moc nevím, jak na to reagovat. Jsem z toho celkem překvapená.
48
Vládní informace, necenzurovaná média, politické propagandy a absolutní svoboda slova. Mám dojem, že něco v podobném smyslu hlásí i parlamentní listy. To mi úplně stačí.
Interpretace: Méně než polovina respondentů věděla, že na Darknetu nejsou jen ilegální tržiště, ale také mediální a politické informace a další věci nesouvisející pouze s obchodem s drogami. Důvodem neznalosti mohla být opět situace, že většina článků a informací, které jsou o Darknetu prezentovány, řeší převážně činnost kriminální.
13. Nelákaly Vás někdy alespoň stránky týkající se anonymního e-mailu, anonymní chaty nebo necenzurované vládní a mediální informace?
3x Ne.
2x Ano.
Nelákaly.
Vůbec.
Tohle už zní aspoň zajímavěji než jen obchod s drogami, ale asi si vystačím s tím, co využívám.
Anonymní e-mail zní fajn, ale nechci se k Darknetu připojovat. Mám z něj špatný pocit.
Ani moc ne.
Interpretace: Čtyřem respondentům z deseti by přišly zajímavé a lákavé anonymní chaty, e- maily a další informace. Pouze dva z nich by opravdu lákaly.
14. Věděli jste, že v dnešní době jsou jedny z nejnavštěvovanějších stránek Darknetu tržiště, kde si kupující může objednat téměř cokoliv?
2x Ne.
Ano.
No, něco takového jsem si myslel.
Lidi chtějí různé věci.
Ano, třeba bývalí Silkroad.
Že jim gratuluji.
Obchod bez cenzury?
Nevěděli, dobře, že to víme teď. 49
Ano, myslím si, že to je dobře, když kdokoliv může koupit cokoliv (zbraně, drogy) atd.
Interpretace: Více jak polovina respondentů ví o faktu, že nejnavštěvovanější stránky Darknetu jsou tržiště, nebo to alespoň tušili. Zmíněné bylo dokonce nejznámější, dnes již uzavřené tržiště, Silkroad.
15. Jaký máte názor na fakt, že původní myšlenka Darknetu měla být absolutní anonymita uživatelů, svoboda slova a větší bezpečnost zákazníka při nákupu drog, jelikož kupující se přímo nedostává do osobního kontaktu s dealerem či prostředníkem; eliminuje se tedy možnost pokusu o loupež či ublížení na zdraví při osobním styku. Navíc myšlenka prodeje drog online měla odstranit válku s drogami z ulic.
Proč ne.
Proč by ne.
Nevím.
No, moc morální to není.
Nevím, drogy neberu.
Promyšlený.
Myslím, že by to byl dobrý zájem.
Myslím, že tahle myšlenka je naprosto v pořádku.
Nápad dobrý, ale provedení očividně pokulhává. Věřím, že autor měl dobrou ideu a nemyslel to zle, bohužel se to jako většina věcí vymklo z rukou, je to zneužito.
Neberu drogy, nepotřebuju s nimi obchodovat. Není to úplně správný, ale lepší než aby se to prodávalo veřejně na ulicích.
Interpretace: Většina respondentů souhlasila, že pacifistický nápad internetových tržišť pro obchod s drogami za účelem dostat drogy z ulic je správný.
16. Slyšeli jste o kauze Silkroad a o Strašlivém pirátu Robertsovi? (Dread Pirate Roberts) Jestliže ano, napište co.
6x Ne.
To fakt netuším, o co jde.
Myslím, že zakládal Darknet. 50
Ano, obchod s drogami. Krádeže Bitcoinů.
Ano, slyšel jsem o obchodu s drogami na Silkroad. A mrzí mě, že skončil. Dokazuje to, že společnost chce lidi omezovat.
Interpretace: Žádný z respondentů nemá přesné informace o Strašlivém pirátu Robertsovi, pouze dvěma se vybaví alespoň částečná spojitost s obchodem nebo Silkroad. Jednomu respodentovi dokonce zkreslená fakta o založení Darknetu.
17, Budete mít po vyplnění tohoto dotazníku o Darknet a jeho dění větší zájem?
3x Možná.
2x Ano.
2x Ne.
Moc tomu nedávám.
Asi ano.
Až zjistím, co to je.
Interpretace: Většina respondentů se po vyplnění tohoto dotazníku chce o Darknetu více dozvědět. Za důvod bychom mohli pokládat, že se někteří respondenti díky otázkám v tomto dotazníku dozvěděli o Darknetu nové informace nebo jim byly alespoň naznačeny. Informace, které se jen stěží mohli dočíst v novinách či internetu, bez konkrétního vyhledávání.
9.2 Dotazník pro uživatele Darknetu. Jelikož neexistuje žádná veřejně známá komunita uživatelů Darknetu na území České republiky a u žádného uživatele si nelze jeho původ ověřit, byli uživatelé kontaktováni přes fóra a soukromé zprávy na tržišti Alphabay. U odpovídajících uživatelů si nemůžeme ověřit, jaká je země jejich původu, a proto komunikace probíhala v anglickém jazyce, otázky i odpovědi byly následně přeloženy. Mohlo se jednat o obyvatele České republiky, ale také nemuselo. Dotazování probíhalo na zmíněném fóru se založením tématu s prosbou o vyplnění anonymního dotazníku z důvodu studijních účelů a oslovením významnějších prodejců soukromou zprávou se stejnou žádostí.
Bylo až překvapující, jak ochotní tito uživatelé byli, s vyplněním dotazníku za účelem pomoci jinému uživateli neměli téměř žádný problém. Na téma ve fóru odpověděli tři uživatelé 51 a z dvanácti rozeslaných soukromých zpráv na tržišti se mi dostalo sedm kladných odpovědí. Uživatelům byl poté zaslán dotazník, na který všichni obratem odpovídali. Skrze internetovou anonymitu nebylo možné uživatelům zaslat dotazník v souboru nebo jiné formě než v obyčejném textu, a proto se dotazník skládal pouze z otázek otevřených. Každý mohl ke každé otázce napsat jakékoliv vyjádření bez omezení. Dotazník obsahoval devatenáct otázek a několik podotázek. Odpovědi uživatelů Darknetu neměly předem daná žádná kritéria týkající se délky odpovědí, časové vyplnění dotazníku bylo neomezené. Otázky byly vytvořeny tak, aby sesbíraly co nejvíce informací o Darknetu, ale nezasahovaly do osobního profilu odpovídajícího, čímž by mohlo dojít k nedůvěře a odrazení od odpovídání skrze anonymitu.
1. Do jaké věkové kategorie byste se zařadili?
90
Interpretace: Čtyři pětiny respondentů z řad uživatelů Darknetu spadají do kategorií ve věkovém rozmezí 18-35 let. Jeden z respondentů se z důvodu své anonymity odmítl do věkové kategorie zařadit.
2. Myslíte si, že dostatečně dbáte na svou bezpečnost při připojování k internetu?
4x Ano.
Ano, využívám opravdu důkladné zabezpečovací prostředky.
Využívám velmi kvalitní zabezpečovací konfiguraci.
90 Graf znázorňující věkové kategorie dotazovaných uživatelů Darknetu. Zdroj: Vlastní 52
Již ne, nyní je spoustu samostatných bezpečnostních zabezpečení, ale když jsem začínal svoji kariéru, tak jsem používal.
Myslím si, že pro svoji ochranu dělám to nejlepší, ale ve skutečnosti zde neexistuje šance, jak být na 101 % anonymní v rámci internetu, dle mého názoru.
Ano, nekompromisně.
Samozřejmě využívám jakýkoliv nový software, který vznikne pro lepší anonymitu.
Interpretace: Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu si myslí, že dostatečně dbají o svoji internetovou anonymitu. Důvodem mohou být právě obavy z odhalení činnosti.
3. Mažete si pravidelně historii a soubory cookies?
5x Ano.
Ano, pravidelně.
Maže se mi automaticky.
Jistě.
Ano, každé 3 hodiny.
Ano, mám na to program, co mi tohle a další stopy maže pravidelně po hodině bez restartu počítače.
Interpretace: Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu pravidelně dbají na smazání svých stop na internetu v podobě historie a souborů cookies. Předpokládáme, že se tak děje z důvodu eliminování možnosti vystopování jejich kroků na internetu.
4. Platíte přes internet platební kartou?
3x Ano.
2x Ne.
Já osobně ne, ale mám kamarády, kteří mi objednají věci, já jim dám peníze osobně.
Někdy velmi malé částky.
Výjimečně.
Ne, ani s tím neplánuji někdy v budoucnu začínat. Nevěřím ani bankám.
53
Ne, nevěřím tomu, vím, že dnes se dá hacknout naprosto vše.
Interpretace: Polovina dotazovaných uživatelů Darknetu odmítá platit přes internet platební kartou.
4.1 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 4 odpověděli kladně. Myslíte si, že platby platební kartou přes internet jsou dostatečně zabezpečené?
Ne.
Je to bezpečné, jen idioti si nehlídají svůj CC kód.
Platím pouze na známých a ověřených stránkách a jsem pojištěný proti ztrátě peněz z karty a samozřejmě platím jen na surfacenetu.
Věřím tomu, že jde platit bezpečně, záleží kde.
Ano.
Interpretace: Většina respondentů z uživatelů Darknetu platící platební kartou přes internet důvěřuje zabezpečení těchto transakcí.
4.2 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 4 odpověděli záporně. Jsou důvodem obavy z nedostatečného zabezpečení?
Ne.
Myslím si, že tento systém plateb je nezabezpečený, vždyť nepotřebujete ani heslo nebo software, stačí Vám hmotně držet jakoukoliv kartu. Ale pořád mi to přijde lepší než Paypal a podobné.
Využívám bitcoin.
Nebudu riskovat, jak jsem psal, mám na to kamarády.
Věřím, že je to bezpečné, ale vystopovatelné.
Interpretace: Dva z pěti respondentů, kteří neplatí přes internet platební kartou, nedůvěřují tomuto typu plateb. Další respondent tento způsob odmítá z důvodu možnosti vystopování jeho kroků a lokace.
54
5. Myslíte si, že by Vaše kroky na internetu mohly být monitorovány? Názor
4x Ano.
2x Ne.
Ano, každopádně.
Ano, jsou, ale ne se zabezpečením, které využívám .
Nemyslím si, že veškeré kroky. Když využíváte maximální zabezpečení, měl byste být celkem v pořádku. Jestli tedy neplatíte kartou.
Neexistuje cesta být naprosto anonymní.
Interpretace: Více jak polovina respondentů věří, že jejich kroky na internetu mohou být bez dostatečného zabezpečení monitorovány. Užívání Darknetu a znalosti informací týkajících se monitoringu mohly vést k pochybnostem o bezpečném surfování.
6. Využíváte nějaký software k Vaší internetové anonymitě? 5x Ano.
Ano, ale podle toho, co zrovna na internetu dělám.
Ano, spoustu.
Využívám mnoho takových programů pro bezpečnost.
Ano, VPN, program, který jsem sám vytvořil (socks), a mnoho dalších.
Ano, některé vlastní pro absolutní bezpečnost, jinak klasicky Tor, VPN.
Interpretace: Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu využívají ke své internetové anonymitě software.
7. Znáte nějaké kryptoměny využívané pro placení na internetu?
6x Ano.
Opravdu na tohle potřebuješ odpověď?
Bitcoin.
Ano, znám jich opravdu hodně, i když ne všechny využívám.
Ano, jako prodejce musím znát.
55
Interpretace: Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu znají alespoň nějaké z kryptoměn, jelikož tyto měny jsou pro Darknet naprosto běžné.
8. Znáte Bitcoin?
7x Ano.
Samozřejmě.
Znám ho velmi dobře.
Neznám moc lidí, co by ho neznali.
Interpretace: 100 % respondentů z řad uživatelů Darknetu zná Bitcoin, nejvyužívanější kryptoměnu nejen Darknetu.
8.1 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 8 odpověděli kladně. Víte, že kurz Bitcoinu za posledních 10 let vzrostl více, jak 10krát a jeho těžením se dá vydělávat?
7x Ano.
Ano, sám jsem na tom vydělal.
Ano, vím o tom, ale v této době jsem se o něj ještě nezajímal.
Ano, vydělal jsem opravdu veliké peníze, když Bitcoin měl 1000 USD limit nějaký rok zpátky.
Interpretace: Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu vědí o razantním růstu kurzu Bitcoinu za posledních 10 let. Někteří na tomto jevu dokonce sami vydělali.
9. Využíváte k připojení na Darknet prohlížeč Tor nebo podobnou alternativu?
5x Ano, Tor.
2x Ano.
2x Tor.
Ano, cesta jak se dostat na Darknet.
Interpretace: Sedm z deseti respondentů přímo zmínilo, že k připojení na Darknet využívají konkrétně internetový prohlížeč Tor. Zbylí tři uvedli, že využívají Tor nebo podobnou alternativu.
56
10. Využíváte také další software (PGP kódy, VPN a další) pro zvýšení Vaší bezpečnosti?
4x Ano.
2x Ano, VPN.
Jak jsem psal, využívám mnoho takových programů a hackované wifi.
Ano, snad všechny dostupné.
Ano, PGP, GPG, nějaké také na můj telefon.
PGP, ale to využívají všichni prodejci automaticky kvůli adresám. Občas také VPN.
Interpretace: Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu využívají další software k udržení své internetové anonymity. Tři z nich zmínili využívání VPN (virtuální privátní síť).
11. Co se Vám jako první vybaví, když se řekne Darknet?
Necenzurovaná část internetu.
Silkroad.
Svobodna slova.
Skryté tržiště.
Budoucnost.
Ilegální obchod, ilegální věci, svobodná propaganda.
Budoucnost.
Anonymita.
Peníze.
FBI.
Interpretace: První pojmy, které se vybaví respondentům při zmínce o Darknetu, jsou opravdu rozdílné. Zmíněna je svoboda slova, anonymita, federální policie, budoucnost. Pouze tři respondenti zmínili tržiště.
12. Slyšeli/četli jste někdy o nějakém případu kriminality týkající se Darknetu?
3x Ano.
Ano, využívají zastaralé technologie. 57
Hodně případů jsem četl.
Ano, většinou o Silkroad.
Deepdotweb.com je plný případů.
Ano, pravidelně si je čtu, abych se dozvěděl novinky.
Ano, o Silkroad.
Případ Silkroad mě přivedl na Darknet.
Interpretace: Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu někdy slyšeli o případech; případně je pravidelně sledují; týkajících se kriminality na Darknetu.
13. Znáte nějaké další uživatele Darknetu?
6x Ano.
Ne osobně, ale znám.
Spousty, ale nikdy jsem se s nimi nepotkal osobně.
Ano, ale ne osobně.
Ano, pravidelně jsem s nimi v kontaktu.
Interpretace: Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu znají další uživatele. Z toho tři rozvedli odpověď, že s nimi nejsou osobně v kontaktu.
13.1a Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 13 odpověděli kladně. Jaký máte pocit z jeho aktivit na Darknetu?
Vše dobré.
Lidé s podobnými názory.
Nic špatné, i když jsem je neviděl, bavíme se i o politice a osobním životě.
Myslím si, že je zde hranice mezi právem a morálkou. Je obrovský rozdíl mezi prodáváním Netflix účtů a dětskou pornografií. Také je samozřejmě rozdíl mezi prodáváním čistého LSD někomu, kdo to zvládá, a nějakého ředěného hnusu, který může akorát ublížit.
Odsuzuji pedofily, těžké drogy a střelné zbraně, jinak v pohodě.
V pořádku.
58
Je to hra na kočku a na myš.
Nezajímá mě to.
Ať si každý dělá, co chce, svoboda je potřeba.
Někteří jsou amatéři.
Interpretace: Většina respondentů má pozitivní názor na aktivity známého uživatele Darknetu.
13.1b Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 13 odpověděli záporně. Kdyby ano, jaký byste měli pocit z jeho aktivit na Darknetu?
Interpretace: Na dotazník neodpovídal uživatel Darknetu, který by neznal jiného uživatele.
13.2 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 13 odpověděli kladně. Víte za jakým účelem Darknet využívá?
5x Ano.
Ano, ale nemysli si, že to můžu zveřejnit.
Vydělat těžké peníze.
Obchod.
Peníze.
Vydělat peníze touto cestou.
Interpretace: Všichni respondenti znají aktivity svého známého uživatele Darknetu. Čtyři z deseti dokonce zmínili, že jejich známý využívá Darknetu za účelem obchodu nebo vyděláním peněz, tedy nejrozšířenější činnosti na Darknetu.
14. Plánujete Darknet i nadále navštěvovat?
8x Ano.
Ano, samozřejmě.
Mám v plánu Darknet příští rok opustit, do té doby vydělat obrovský balík a odjet někam na slunný ostrov po zbytek života.
59
Interpretace: Devět z deseti respondentů odpovědělo, že má v plánu Darknet i nadále využívat. Pouze jeden uvedl, že by Darknet během roku opustil. Dle ostatních odpovědí od zmíněného uživatele můžeme odvodit, že nemyslel své vyjádření ironicky nebo s nadsázkou.
15. Věděli jste, že na Darknetu krom tržišť a případů prezentovaných v médiích nalezneme také anonymní e-maily, fóra, vládní informace, necenzurovaná média, politické propagandy a absolutní svobodu slova?
7x Ano.
Ano, hlavně tohle je pravý Darknet.
Ano, věděl jsem o nich. Je to jeden z mnoha idealistických myšlenek internetové svobody.
Ano, navštěvuji pravidelně především fóra a díky nim se dostanu i k odkazům na další zmíněné stránky.
Interpretace: Deset z deseti dotazovaných uživatelů Darknetu ví, že Darknet nejsou pouze ilegální tržiště a obchod s drogami, jsou informováni i o dalších částech, které Darknet nabízí.
15.1 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 15 odpověděli kladně. Navštívil jste někdy zmíněné mediální, politické stránky?
3x Ano.
2x Ne.
Bez komentáře.
Ano, především právě tyto stránky.
Ano, pravidelně.
Je potřeba znát pravdu bez mediální cenzury, takže ano.
Nepotřebuji to, nezajímají mě tyto informace.
Interpretace: Jeden z respondentů odmítl odpovídat. Většina ze zbytku respondentů uvedla, že někdy za své užívání Darknetu navštívili nebo navštěvují stránky týkající se mediální nebo politické oblasti.
60
15.2 Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce 15 odpověděli kladně. Využíváte na Darknetu e- mail, fóra, chaty a další komunikační prostředky?
7x Ano.
Bez komentáře.
Ano, fóra pravidelně.
Krom chatu ano.
Interpretace: Jeden z respondentů odmítl odpovídat. Všichni zbylí dotazovaní uživatelé Darknetu uvedli, že využívají alespoň jednu z anonymních komunikačních možností Darknetu (chat, e-mail, fóra), ty jsou nedílnou součástí Darknetu.
16. Věděli jste, že v dnešní době jsou jedny z nejnavštěvovanějších stránek Darknetu tržiště, kde si kupující může objednat téměř cokoliv?
6x Ano.
Ano, já jsem nejznámější obchodník nebo alespoň jeden z nich.
Jistě, co jiného, samozřejmě existují i další zmíněné stránky, ale obchody samozřejmě budou přitahovat nejvíce uživatelů.
Ano, možná protože lidé nechtějí nikomu otročit.
Ano, myslím si, že při důkladném hledání si může kdokoliv objednat NAPROSTO cokoliv.
Interpretace: 100 % respondentů si je vědomo faktu, že nejnavštěvovanější stránky Darknetu jsou právě ilegální tržiště.
17. Jaký máte názor na fakt, že původní myšlenka Darknetu měla být absolutní anonymita uživatelů, svoboda slova a větší bezpečnost zákazníka při nákupu drog, jelikož kupující se přímo nedostává do osobního kontaktu s dealerem či prostředníkem; eliminuje se tedy možnost pokusu o loupež či ublížení na zdraví při osobním styku. Navíc myšlenka prodeje drog online měla odstranit válku s drogami z ulic.
Je to svobodný svět.
Líbí se mi to.
Tak by to mělo být.
61
Myslím si, že Darknet umožňuje lidem, aby zůstali daleko od ulic při jednání s drogami. Je také čistá pravda, že od založení Silkroad se prodej drog face to face na ulice razantně snížil.
Já jsem proti drogám, zabíjejí lidi. Nikdy je nebudu akceptovat. Zavřel bych každého prodejce drog, kdyby to šlo. Ale kdybychom se bavili o podvodech, nemám z nich nijak těžké pocity. Jak jsem řekl, je to jen hra, protože korporační banky mají více peněz, než by kdy potřebovaly, a my mluvíme stále jen o malé části z nich.
Darknet je pouze to, co nemůžeme dělat legálně. Je to kontrolovaný chaos s vlastními pravidly.
Však o této myšlence Darknet je, i když nesouhlasím s některým jeho obsahem.
Darknet je částečná rebelie a věřím, že mnoho uživatelů má právě pacifistické myšlenky jako já.
Je to myšlenka o bezpečnosti, stejně každý, kdo chce drogy, se k nim nějak dostane, tak proč by nemohl k levnějším, kvalitnějším a přitom z domova. Poctivě si zaplatí.
Myslím si, že tahle myšlenka vznikla až díky Silkroad, že myšlenka a vytvoření Toru bylo pro americkou vládu a jejich bezpečnost. Naštěstí je nyní dostupný všem a naopak vláda je na Darknetu ztracená.
Interpretace: Většinový názor respondentů na pacifickou myšlenku týkající se nákupu drog na Darknetu je pozitivní. Respondenti zmiňují odpovědi typu, že žijeme ve svobodném světě, každý má svá práva a podobné.
18. Slyšeli jste o kauze Silkroad a o Strašlivém pirátu Robertsovi? (Dread Pirate Roberts) Jestli ano, napište co. 3x Ano.
Ano, byl zatčený, bez důkazů, viděl jsem film.
Znám začátek příběhu, byl jsem spojený dealer. FBI mi zabavila při blokaci DPR a Silkroad moje peníze.
Ano, dobrý film.
Ano, ale admini Silkroad to posra*i a hodili na Dread Pirate Robertse.
Ano, něco jsem o tom případu slyšel, že prý zkusil někoho zabít nebo něco podobné.
62
Ano, byl jsem s ním dokonce v kontaktu, obchoduji od začátku prvního Silkroad a tento případ mě znechucuje a motivuje dělat víc. Každý ví, že to na něj bylo nastrčený a ty důkazy? SRA*KA.
Ano, vím o pár prodejcích a vím o Dread pirate Roberts. Vím, že byl zatčen za vraždu, ale nemyslím si, že nerd s pacifistickými názory by někoho zabil.
Interpretace: Všichni respondenti jsou o případu Silkroad a Strašlivém pirátu Robertsovi informováni minimálně povrchově. Někteří znají tento případ dokonce podrobně. V odpovědích se objevil i názor týkající se ovlivňování důkazů při této kauze.
19. Budete mít po vyplnění tohoto dotazníku o Darknet a jeho dění větší zájem?
8x Ne.
Nejde mít větší zájem.
Možná o případy týkající se zatknutí uživatelů Darknetu.
Interpretace: Devět z deseti respondentů uvedlo, že nebudou mít po vyplnění dotazníku o Darknet větší zájem. Důvodem může být jejich absolutní zájem o Darknet, jejich atraktivitu nelze zvýšit.
9.3 Srovnání odpovědí. Třetí část práce srovnává odpovědi a rozdíly mezi uživateli a neuživateli Darknetu, vyhledává zásadní rozdíly v názorech na internetovou bezpečnost a Darknet. Závěrem tyto rozdíly vyhodnocuje a shrnuje.
9.3.1 Společné otázky: Myslíte si, že dostatečně dbáte na svou bezpečnost při připojování k internetu?
Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu v této otázce odpověděli, že dostatečně dbají o svou bezpečnost při práci na internetu. U neuživatelů měla podobný názor zhruba polovina. Právě připojování se na Darknet nutí uživatele podstupovat další bezpečnostní prvky, chtějí-li zůstat anonymní. Odpovědi ukazují předpokládaný větší zájem a důraz dotazovaných uživatelů Darknetu o bezpečnost při připojování k síti.
63
Mažete si pravidelně historii a soubory cookies?
Historii a soubory cookies si maže každý z respondentů z řad uživatelů Darknetu. U neuživatelů se jedná o šest z deseti dotazovaných. Stejně jako u předchozí otázky se jedná o činnost eliminující odhalení uživatele, soukromé informace a kroky na internetu. Uživatelé Darknetu dbají v této otázce o mazání historie a souborů cookies více než dotazovaní neuživatelé.
Platíte přes internet platební kartou?
U uživatelů Darknetu platí přes internet pět z deseti respondentů, u neuživatelů je to šest z deseti. U této otázky se tedy nejedná o výrazně rozdílný názor na internetové platby pomocí platební karty.
Vyplňte, pokud jste u otázky: Platíte přes internet platební kartou? odpověděli ANO. Myslíte si, že platby platební kartou přes internet jsou dostatečně zabezpečené?
U otázky týkající se dostatečného zabezpečení plateb kartou přes internet se názory dotazovaných uživatelů a neuživatelů Darknetu výrazně neliší.
Vyplňte, pokud jste u otázky: Platíte přes internet platební kartou? odpověděli NE. Jsou důvodem obavy z nedostatečného zabezpečení?
Důvod, proč dotazovaní uživatelé či neuživatelé Darknetu nevyužívají platby kartou přes internet, se opět příliš neliší. Respondenti z uživatelů Darknetu navíc uvádějí důvody jako: využívám bitcoin, při platbě kartou bych mohl být lokalizován. Jedná se pro ně opět o kroky eliminující jejich odhalení.
Myslíte si, že by Vaše kroky na internetu mohly být monitorovány? Názor
V otázce, zda by mohly být kroky při užívání internetu monitorovány, směřují odpovědi u poloviny dotazovaných neuživatelů Darknetu k obavám, že by mohly být. Na druhé straně více jak polovina dotazovaných uživatelů Darknetu si přímo myslí, že jejich kroky monitorovány určitě jsou. Důvodem rozdílnosti odpovědí na tuto otázku mohou být jak informace, které nejsou veřejně dostupné, ale právě dotazovaní uživatelé Darknetu by je mohly mít. Mohli si přečíst článek o případu Silkroad a Rossu Ulbrichtovi, který je pro většinu uživatelů Darknetu dobře známý. K jeho zatčení došlo díky vládnímu monitoringu jeho kroků na internetu ne zrovna legitimním způsobem. Dotazovaní neuživatelé o této kauze nemuseli vůbec slyšet a nemuseli mít žádný podmět k obezřetnosti o monitoringu svých kroků při připojování k internetu. 64
Využíváte nějaký software k Vaší internetové anonymitě? Jaký?
Tři z deseti dotazovaných neuživatelů Darknetu používají k zabezpečení své internetové anonymity software Tor nebo nové anonymní okno. Z řad dotazovaných uživatelů Darknetu využívá software k anonymitě každý respondent. Někteří uživatelé zmiňují, že využívají i vlastní software nebo virtuální privátní síť v době, kdy se připojují. Opět dostáváme odpovědi, které jsme mohli u uživatelů Darknetu předpokládat; snaží se co nejvíce dbát na svou anonymitu online.
Znáte nějaké kryptoměny využívané pro placení na internetu? Jaké?
Deset z deseti dotazovaných uživatelů Darknetu zná minimálně jednu kryptoměnu a vědí, o co se jedná. U respondentů z řad neuživatelů má podobné znalosti pouze polovina. Jelikož na Darknetu neprobíhají jiné finanční transakce než pomocí Bitcoinu (nemusí se jednat jen o platby na tržištích), dá se předpokládat, že téměř každý uživatel Darknetu, který není úplný nováček, má o kryptoměnách alespoň základní informace.
Znáte Bitcoin?
Kryptoměnu Bitcoin zná každý z dotazovaných uživatelů Darknetu. U dotazovaných neuživatelů o tomto platidle slyšelo šest z deseti respondentů. Otázka týkající se nejznámější a nejvyužívanější kryptoměny, která je nedílnou součástí Darknetu, ovšem její využití můžeme sledovat nejen tam, ukázala, že opravdu každý dotazovaný uživatel Darknetu, o ní má alespoň základní informace. U některých respondentů jsme se přímo dozvěděli, že díky Bitcoinu vydělali nějaké peníze, jejich informace nemohou být tedy pouze základní.
Odpovězte POUZE, pokud jste v otázce: Znáte Bitcoin? odpověděli ANO. Víte, že kurz Bitcoinu za posledních 10 let vzrostl více, jak 10krát a jeho těžením se dá vydělávat? + Názor
Všichni dotazovaní z řad uživatelů Darknetu ví o razantním růstu Bitcoinu za posledních deset let. U neuživatelů o tomto faktu ví dva ze šesti. Jeden respondent z řad neuživatelů Darknetu tomuto faktu nevěří. Informace nejen o Bitcoinu, ale i o jeho vzniku, růstu ceny a spekulacím do budoucna jsou pro všechny uživatele Darknetu důležité, jelikož se jedná o nejrozšířenější kryptoměnu. Jestli dotazovaní uživatelé Darknetu s Bitcoinem obchodují, přesně nevíme. Jestli ano, jsou pro ně tyto informace nedílnou součástí způsobu jejich výdělku.
65
Věděli jste, že na Darknet krom tržišť a případů prezentovány médii nalezneme také anonymní e-maily, fóra, vládní informace, necenzurovaná média, politické propagandy a absolutní svobodu slova? Názor
Deset z deseti dotazovaných uživatelů Darknetu ví, že Darknet nejsou jen ilegální tržiště. U dotazovaných neuživatelů Darknetu věděla tuhle informaci méně než polovina respondentů. Odpovědi od dotazovaných neuživatelů Darknetu směřují k faktu, že o tomto virtuálním prostoru je zveřejněno velmi málo článků a informací. Ty, které zveřejněny jsou, se většinou týkají kriminality a odstrašujících případů. Uživatel, který Darknet navštěvuje, by podle předpokladů měl vědět o širším spektru tohoto virtuálního prostoru.
Věděli jste, že v dnešní době jsou jedny z nejnavštěvovanějších stránek Darknetu tržiště, kde si kupující může objednat téměř cokoliv? Názor
O faktu, že jedny z nejnavštěvovanějších stránek na Darknetu jsou tržiště, vědělo 100 % dotazovaných z řad uživatelů Darknetu. U neuživatelů o tomto faktu věděla více jak polovina respondentů. Jelikož jsou tržiště nejnavštěvovanější stránky na Darknetu, můžeme předpokládat, že tyto stránky navštěvují také alespoň někteří dotazovaní uživatelé tohoto kybernetického prostoru.
Jaký máte názor na fakt, že původní myšlenka Darknetu měla být absolutní anonymita uživatelů, svoboda slova a větší bezpečnost zákazníka při nákupu drog, jelikož kupující se přímo nedostává do osobního kontaktu s dealerem či prostředníkem; eliminuje se tedy možnost pokusu o loupež či ublížení na zdraví při osobním styku. Navíc myšlenka prodeje drog online měla odstranit válku s drogami z ulic.
U otázky týkající se pacifické myšlenky Darknetu v obchodu s drogami jsou názory respondentů velmi podobné. Obě skupiny mají na tuto myšlenku převážně pozitivní názor. U dotazovaných neuživatelů se dala předpokládat pozitivní reakce, jelikož touto otázkou obdrželi informaci, že Darknet nejsou pouze zbraně a drogy, ale také širší spektrum, a že o drogy se zde nejedná pouze s myšlenkou šíření, ale i o hlubší myšlenku při jejich prodeji. To, že drogy mohou zabít a mají špatné následky jak na psychickou, tak fyzickou stránku jejich uživatele, je známé. Eliminace války s drogami z ulice, především ve Spojených státech, které jsou tímto bojem nejvíce postiženy (úmrtí ze strany dealerů, ale také civilistů a policistů), je respondenty z řad uživatelů i neuživatelů Darknetu hodnocena pozitivně.
66
Slyšeli jste o kauze Silkroad a o Zlém pirátu Robertsovi? (Dread Pirate Roberts) Jestli ano, napište co.
O případu Silkroad a Zlém pirátu Robertsovi neměl přesné informace žádný z dotazovaných neuživatelů Darknetu. Pouze dvěma respondentům se vybavila částečná spojitost. U dotazovaných uživatelů byli o tomto případu alespoň povrchově informováni všichni respondenti. Tato kauza byla zveřejněna v mnoha médiích jako odstrašující případ pro používání Darknetu. Běžný uživatel či neuživatel internetu o ní ovšem nemusel mít žádné přesnější informace. Neznalost respondentů z řad dotazovaných neuživatelů nemusí být překvapením. Pro každého uživatele Darknetu se jedná ovšem o úplně jiný případ. Tato kauza je na Darknetu pravidelně a velmi intenzivně řešena na fórech a samostatných serverech obrovským množstvím uživatelů z celého světa. Dále věřím, že právě dokument, týkající se této kauzy, přivedl svým obsahem mnoho lidí k zájmu o tento kybernetický prostro, popřípadě možná motivoval nové uživatele Darknetu. Zlý pirát Roberts je právě pro mnoho uživatelů Darknetu z jakékoliv části světa jakousi modlou.
Budete mít po vyplnění tohoto dotazníku o Darknet a jeho dění větší zájem?
Většina neuživatelů Darknetu se chce o tomto skrytém kybernetické prostoru po vyplnění dotazníku dozvědět více. Na rozdíl od respondentů z druhé skupiny, kde nikdo neuvedl, že by měl mít po vyplnění větší zájem o Darknet. Pouze jediný respondent uvedl, že se možná začne více zajímat o zveřejňované kauzy a kriminální případy týkající se Darknetu. Dotazník mohl dotazovaným neuživatelům Darknetu přinést také mnoho nových informací, o který nikdy neslyšeli. Tyto informace většině zřejmě přišli atraktivní, jejich zájem o Darknet se zvýšil. U respondentů z řad uživatelů Darknetu můžeme předpokládat, že jejich zájem o tento kybernetický prostor je absolutní, jejich zájem se tedy zvýšit nemohl.
9.4 Shrnutí: U dotazovaných uživatelů Darknetu si po vyplnění dotazníku můžeme všimnout, že dbají na svou internetovou anonymitu a bezpečnost a pravidelné mazání stop cookies a historie, které surfování po internetu zanechává. U neuživatelů tak činí zhruba polovina. Dále všichni dotazovaní uživatelé využívají alespoň nějaký software podporující jejich anonymitu při navštěvování internetu, jsou obeznámení s kryptoměnou Bitcoin a jejím rostoucím kurzem za poslední desetiletí. U neuživatelů Darknetu využívá takový software méně než polovina. Bitcoin zná více jak polovina dotazovaných neuživatelů Darknetu, ale o rostoucím kurzu věděli pouze dva respondenti. U otázky týkající se znalosti (nejnavštěvovanější stránky Darknetu jsou
67 tržiště a Darknet neobsahuje pouze tyto stránky, ale také politické propagandy a mediální servery; případ Silkroad a Zlý pirát Roberts) jsme viděli 100% znalost uživatelů Darknetu. Z neuživatelů o těchto faktech věděla polovina respondentů.
U placení kartou, bezpečnosti těchto plateb a názoru na Darknet, jako snížení prodeje drog z ulic kvůli snížení násilí, se názory dotazovaných uživatelů a neuživatelů výrazně neliší. Polovina dotazovaných neuživatelé si dále myslí, že jejich kroky na internetu by mohly být monitorovány. Polovina uživatelů je přesvědčena, že jejich kroky monitorovány zajisté jsou.
Většina respondentů z řad neuživatelů (na rozdíl od uživatelů) uvedla, že po vyplnění tohoto dotazníku by mohla mít větší zájem o skrytý kybernetický prostor. Předpokládáme, že důvodem je, že respondenti z řad uživatelů Darknetu již o tento kybernetický prostor mají zájem maximální.
Můžeme tedy shrnout, že uživatelé Darknetu více dbají o svoji anonymitu, mažou po sobě pravidelně stopy a ke svému krytí na internetu využívají více softwarů než neuživatelé. Jsou více obezřetní, co se týká monitorování při připojení k internetu, kde nemůžeme říci, zda probíhá. Můžeme pouze odvodit, že kromě obezřetnosti mohou mít právě z Darknetu více informací, které se možného monitoringu týkají. Dále mají také celkem přesné znalosti o kryptoměně Bitcoin, a to nejen o s ním spojeným aktuálním děním, ale také o vývoji a růstu kurzu u této měny.
68
10 Závěr
Pojem Darknet byl zařazen v rámci této práce do konceptu Evil media. Práce porovnává rozdíly mezi pojmy Darknet, Deep web a Surface web. Darknet byl zařazen do období vzniku internetu, kdy stejně jako prohlížeč Tor, sloužil původně k vojenským a vládním účelům. Nejznámější tržiště, Silkroad, je již dnes neaktivní, funguje však jeho nástupce Silkroad Reloaded, společně s mnoho dalšími tržišti, které byla vytvořena jako reakce na uzavření první verze Silkroad, společně se zatčením Rosse Ulbrichta. Ulbrich je považován za zakladatele Silkroad a jeho hlavního administrátora, vystupujícího pod pseudonymem Strašlivý pirát Roberts. Ten byl odsouzen na doživotní trest za podporu obchodu s drogami, zinscenování nájemné vraždy a za mnoho dalších obvinění.
Filozofie Strašlivého piráta Robertse měla především díky online tržištím na Darknetu z ulic vymýtit válku s drogami a zajistit, aby prodej a nákup drog fungovali co nejbezpečnějším způsobem. Tedy přes online tržiště. Nejen mnoho uživatelů Darknetu, ale také policie a další souhlasili s jeho filozofií. Navíc bylo dokázáno, že po spuštění Silkroad se značně snížila míra násilí, páchané při obchodu s drogami v ulicích. Filozofie Strašlivého piráta Robertse, stejně jako podobné názory hnutí Šifropunk, jejichž snaha a práce, byla především internetová anonymita uživatelů, byly do značné míry totožné. Strašlivý pirát Roberts, ve svých vyjádřeních zmiňoval, že jestli jsou naše aktivity online monitorovány státem, a mohou být použity proti nám, nejsme svobodní. S internetovou anonymitou a přístupem na Darknet je spjat internetový prohlížeč Tor, který byl původně navržen a vytvořen pro armádní složky Spojených států amerických, dnes však je volně přístupný jakémukoliv uživateli. Tor zajišťuje svému uživateli za podmínky dodržování pokynů jeho tvůrců anonymitu při prohlížení internetu a přístup na onion stránky, které jsou obsahem Darknetu.
Práce prokázala, že tvrzení, které pokládá Darknet za zdroj ilegální činnosti je mylné, a že Darknet je využíván také vládou, novináři, armádou a dalšími uživateli k legální činnosti. Na druhou stranu jsou v práci také prezentovány příklady nejtemnějších stránek, na které může uživatel Darknetu narazit.
Kryproměny jsou nedílnou součástí Darknetu a slouží ke zprostředkování obchodu na tržištích. Využívají se ovšem také běžně na Surfacewebu k platbám za zboží, nebo služby. Hodnota Bitcoinu za posledních deset let několikrát razantně stoupla a i stala se tak pro mnoho jejich uživatelů výdělečnou investicí. Zda kryptoměny nahradí dnes využívané peníze, a zda je Bitcoin svobodná měna budoucnosti zůstává stále otázkou.
69
Odpovědi kvalitativních dotazníků, jež byly součástí praktické části, přinesly samy o sobě zajímavé poznatky, díky odpovědím, z řad uživatelů a neuživatelů Darknetu. Dotazovaní uživatelé Darknetu se na rozdíl od neuživatelů, snaží co nejvíce dbát na svoji anonymitu. Využívají k jejímu docílení také podpůrné programy a pravidelně si mažou historii a soubory cookies. Všichni dotazovaní uživatelé Darknetu dále znají kryptoměnu Bitcoin a vývoj jejího kurzu, stejně jako výhody užívání internetového prohlížeče Tor. Jsou seznámeni s kauzou Silkroad a Strašlivého piráta Robertse a vědí, že Darknet není využívaný pouze k ilegálnímu obchodu, i když někteří tuto formu obohacení využívají. Dotazovaní uživatelé Darknetu si více uvědomují rizika, související s neanonymním navštěvováním internetu a někteří jsou dokonce přesvědčeni o monitorování našich kroků při navštěvování internetu.
70
11 Resumé
Bakalářská práce se zaměřuje na skrytý virtuální prostor, Darknet. V první části práce řadí pojem Darknet do konceptu Evil média a definuje rozdíly mezi Darknetem, Deep webem, a Supface webem. Práce dále srovnává rozdíly mezi mýty, kolujícími o Darknetu a jeho reálným obsahem. Poukazuje na kauzu tržiště Silkroad a filozofii postavy Strašlivého piráta Robertse. Popisuje některé nově vzniklé a fungující tržiště a srovnává jejich rozdíly. Práce také rozebírá fungování prohlížeče Tor a kryptoměn, které jsou nedílnou součástí Darknetu, a způsoby, jak se na Darknetu orientovat díky rozcestníkům. Práce dále prezentuje konkrétní případy temných míst Datknetu. V závěrečné části se nachází interpretace kvalitativních dotazníků, které byly vyplněny uživateli i neuživateli Darknetu, jejich odpovědi srovnává a vyhodnocuje.
12 Summary
The bachelor thesis is focused on a hidden virtual space, Darknet. The first part ranks the Darknet concept in the concept of Evil media and highlights the differences between Dark- netem, Deepwebem and Supfacewebem. The following part confronts the myths circulating about Darknet and its real content. It points to the case of Silkroad marketplace and philosophy figures Dread pirate Roberts. It describes some of the newly developed and efficient market- place and compares their differences. Furthermore it also discusses a browser to TOR, crypto- currency that is an integral part of Darknet and the ways to navigate through Darknet by guide- posts. In the next part the thesis presents concrete examples of dark places on Darknet. In the final part the thesis interprets qualitative questionnaires that were filled in by Darknet users and non-users, whose answers are compared and analyzed.
71
13 Seznam použitých pramenů a literatury
About Gpg4win. Gpg4win [online]. [cit. 28. 10. 2016]. Dostupné z:
Bitcoin. Bitcoinwiki [online]. [cit. 1. 10. 2016]. Dostupné z:
Bitcoin. Wikipedie [online]. [cit. 1. 10. 2016]. Dostupné z:
Blockchain. [online]. [cit. 10. 10. 2016]. Dostupné z:
BOŘÁNEK, Roman. Bitcoin a ti druzí: přehled zajímavých kryptoměn. root [online]. 2013 [cit. 2. 10. 2016]. Dostupné z:
C´THULHU. About us. [online]. 2011 [cit. 16. 11. 2016]. Dostupné z:
CONAN, Greg. Technophobia is Nothink New. The odyssey [online]. 2015 [cit. 9. 10. 2016]. Dostupné z:
Darknet. Wikisofia [online]. [cit. 12. 10. 2016]. Dostupné z:
DEBURKE321. 5 Incredibly Disturbing Things On The Deep Web. youtube [video]. 2015, 6:43 [cit. 13. 11. 2016]. Dostupné z:
Deep Dot Web [online]. [cit. 29. 11. 2016]. Dostupné z: < https://www.deepdotweb.com/>.
Do hloubky webu [Deep web] [film]. Režie Alex WINTER. USA, 2015.
Dread Pirate Roberts. Deepdotweb [online]. [cit. 29. 9. 2016]. Dostupné z:
DUBE, Ryan. Journey Into The Hidden Web: A Guide For New Researchers. Makeuseof [online]. 2014 [cit. 12. 11. 2016]. Dostupné z:
72
EGAN, Matt. What is the Dark Web? How to access the Dark Web. What's the difference between the Dark Web and the Deep Web? Pc Advisor [online]. 2016 [cit. 19. 10. 2016]. Dostupné z:
Everything you need to know about Tor & Deep Web. whoishostingthis [online]. [cit. 7. 11. 2016]. Dostupné z:
FILLNER, Karel. Bratři Winklevossové: Bitcoin je na tom lépe než zlato. The Cointehelgraph [online]. 2016 [cit. 7. 11. 2016]. Dostupné z:
Free Ross to Host „The Trial I saw“ Artwork Fundraiser. Bitcoin News [online]. [cit. 17. 10. 2016]. Dostupné z:
Free Ross. Freeross [online]. [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z:
FULLER, Matthew – GOFFEY, Andrew. Towards an Evil Media Studies [online]. New Jersey: Hampton Press, 2007, s. 141 [cit. 19. 10. 2016]. Dostupné z:
HARRISON, James. The Dark Web: Guidance for journalists. Talkunafraid [online]. 2015 [cit. 25. 11. 2016]. Dostupné z:
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80- 7367-040-2.
How Tor works. Tor security portal [online]. [cit. 19. 10. 2016]. Dostupné z:
Chasing The Dread Pirate Roberts. npr [online]. 2014 [cit. 10. 10. 2016]. Dostupné z:
JAVŮREK, Karel. Kryptoměna, to není jen Bitcoin. Živě [online]. 2013 [cit. 23. 10. 2016]. Dostupné z:
73
Kryptoměna. Wikipedie [online]. [cit. 10. 10. 2016]. Dostupné z:
Litecoin. [online]. [cit. 14. 10. 2016]. Dostupné z:
LOHMAN von, Fred. Measuring the Digital Millennium Copyright Act Against the Darknet: Implications for the Regulation of Technological Protection Measures. Loyola of Los Angeles Entertainment Law Review. [online]. 2004 [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z:
McNeill. Darknetgame. [online hra]. 2016 [cit. 12. 11. 2016]. Dostupné z:
Monero. getomonero [online]. [cit. 1. 10. 2016]. Dostupné z:
Nerve: Hra o život [Nerve] [film]. Režie Henry JOOST. USA, 2016.
ONE COIN PROSPERITY TEAM. Co je to kryptoměna?. Youtube [online]. 2016 [cit. 9. 10. 2016]. Dostupné z:
ORMSBY, Eillen. What is Daisy's destruction?. Quora[online]. 2016 [cit. 1. 11. 2016]. Dostupné z:
OSINA. Silkroad a Strašlivý pirát Roberts. Osina [online]. 2014 [cit. 9. 11. 2016]. Dostupné z:
PAGANINI, Pierluigi. Article Published on The Hacker New Magazine – September Edition “Security in a serious way”. Security affairs [online]. 2012 [cit. 27. 11. 2016]. Dostupné z:
PGP Tutorial for Newbs (GPG4WIN). Deepdotweb [online]. [cit. 7. 10. 2016]. 2013. Dostupné z:
PS21. Deepnet: is the “dark web” good or evil?. Projects21 [online]. 2015 [cit. 17. 11. 2016]. Dostupné z:
QUENTSON Andrew. John McAfee: Bitcoin „Will Become The Standard for the World“. Cryptocoins News [online]. 2016 [cit. 11. 11. 2016]. Dostupné z:
74
Silkroad (Marketplace). Wikipedie [online]. [cit. 11. 11. 2016]. Dostupné z:
Silkroad 2.0. Silkroaddrugs [online]. [cit. 12. 11. 2016]. Dostupné z:
TAMBORLANI, Alessandro. Hitorie a vývoj internetu. [online]. [cit. 2. 11. 2016]. Dostupné z:
The Hidden Wiki [online]. [cit. 1. 12. 2016]. Dostupné z:
Tor project. Tor Project [online]. [cit. 29. 10. 2016]. Dostupné z:
VOLEJNÍK, Robert (2016). Darknet: fikce či realita skrytých služeb Tor a systému Bitcoin. Brno, 2016. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
What is VPN?. Expressvpn [online]. [cit. 7. 9. 2016]. Dostupné z:
Whistleblowing. Wikipedie [online]. [cit. 4. 10. 2016]. Dostupné z:
Who Am I: No Systém is Safe [Who am I: Kein System is sicher] [film]. Režie Baran bo ODAR. Německo, 2014.
Wikipedie. Tor (anonymity network) [online]. [cit. 29. 10. 2016]. Dostupné z:
75