Vážení a Milí Čtenáři, Vydává: Společnost Hudební Rozhledy, Člen AHUV, Za ﬁ Nanční Podpory MK ČR, Nadace ČHF, Nadace B

HUDEBNÍ ROZHLEDY ÚVODNÍK 6/2004 Měsíčník pro hudební kulturu Vážení a milí čtenáři, Vydává: Společnost Hudební rozhledy, člen AHUV, za ﬁ nanční podpory MK ČR, Nadace ČHF, Nadace B. Martinů, Nadace Leoše Janáčka, Nadace OSA ervnové číslo Hudebních rozhledů jsme pro vás při- neseného jako vždy v obdivuhodně plynulé češtině. Nako- Šéfredaktorka: Hana Jarolímková pravili již v nové grafické úpravě, jejímž autorem je nec jména Josefa Škvoreckého, Ivana Klímy, Karla Steiger- Tajemnice redakce: Marcela Šlechtová č Jiří Filip ze Studia Domino, který pro nás doposud walda, Arnošta Lustiga, Michala Viewegha, sira Charlese Redakční rada: Jiří Hlaváč, Lubomír navrhoval pouze výtvarné řešení obálek. Doufáme, že se vám Mackerrase či Miloslava kardinála Vlka ad., jsou bezesporu Brabec, Ivan Štraus, Stanislav Tesař jejich nová podoba, kterou budeme průběžně vylepšovat ješ- zárukou kvality, kterou svým přednesem umocnili i např. Externí spolupráce: Jitka Slavíková tě dalšími, byť zatím víceméně jen kosmetickými úpravami, Věra Galatíková, Vlasta Chramostová, Jan Kačer či Rado- Výtvarné řešení: Jiří Filip bude líbit a přispěje tak nejen k vaší větší spokojenosti, ale van Lukavský… Vstup do Evropské unie jsme tedy oslavili Adresa redakce: i k postupnému rozšiřování řad našich příznivců. vskutku náležitě, uvidíme, zda se do jejích řad i tak dobře Radlická 99, 150 00 Praha 5 Právě v den, kdy se většině z vás dostane toto číslo do a plynule včleníme a kultura se v tomto státě opět vrátí na tel. (šéfredaktor): 251 554 088 rukou, skončí Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, místo, které jí po právu náleží. Málokterou oblastí našeho tel. (redakce): 251 550 208, na jehož závěrečném koncertě letos nebyla poprvé po mno- života se totiž můžeme u svých sousedů tolik chlubit… 251 552 425 ha letech uvedena Beethovenova „Devátá“, ale program, Podle úrovně našich nejmladších muzikantů se ale zdá, tel. (sekretariát): 251 554 089 sestavený kompletně z děl Antonína Dvořáka včetně jeho že pokud se podpora kultury státem a bohatými firmami, fax: 251 554 088 e-mail: [email protected] nejslavnější „Novosvětské“ symfonie. Alespoň čtvrtá věta které se možná i u nás časem změní v její nadšené mecená- http://hudebnirozhledy.scena.cz Beethovenova veledíla na verše Schillerovy Ódy na radost še, mohli bychom si tuto prioritu udržet i v dalších letech. však zazněla v závěru Evropského večera, pořádaného v Ná- Jak v březnových klavírních soutěžích v Plzni, Karlových Nevyžádané rukopisy se nevracejí. rodním divadle 1. května. Její interpretace se tu zhostila čtve- Varech a Brně, tak ve slavné houslové „Kociance“ v Ústí nad Distribuci a předplatné v České řice sólistů z Belgie (sopranistka Helene Bernardy), Finska Orlicí se opět letos vyrojila spousta více než slibných talen- republice provádí v zastoupení (mezzosopranistka Laura Nykänen a basista Sami Lutti- tů. Vždyť nemluvě o absolutním vítězi, šestnáctiletém Petru vydavatele ﬁ rma SEND Předplatné, nen) a Slovenska (tenorista Ludovít Ludha), doprovázená Matějákovi z Prahy, ani v jedné ze čtyř soutěžních kategorií P.O.Box 141, 140 21 Praha 4, Orchestrem a sborem opery Národního divadla, posíleným nechyběli na třech vítězných místech Češi a první a čtvrtou tel.: 267 211 301–303, o členy Pražského komorního sboru, které řídil tempera- dokonce obsadili jako vítězové kompletně! fax: 267 211 305, SMS: 605 202 115, mentní Zdeněk Mácal. Večer, který byl pojat ve velkém stylu, V čísle, které jsme pro vás připravili, jsme však vedle cito- e-mail: [email protected], www.send.cz Distribuce a předplatné v jehož duchu se nesly i oslavy vstupu naší republiky do Ev- vaných příspěvků nezapomněli ani na osobnost měsíce, kte- ve Slovenské republice: ropské unie v ostatních částech Prahy včetně Staroměstského rou je tentokrát žák Josefa Bohuslava Foerstera a mj. např. Magnet-Press Slovakia, s. r. o., náměstí, tak možná i poněkud zastínil projekty, věnované iniciátor vzniku sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost, Teslova 12, P. O. Box 169, v těchto dnech slavnému výročí Antonína Dvořáka. Vedle člen literární skupiny Devětsil, Osvobozeného divadla a di- 830 00 Bratislava 3, baletních čísel, mezi nimiž nechyběla ani 5. věta Janáčkovy vadla Dada, či zakladatel slavného „Déčka“ Emil František tel./fax: 004212/44 45 45 59, Sinfonietty v nezapomenutelné choreografii Jiřího Kyliána, Burian, od jehož narození uplyne 11. června přesně sto let. 44 45 06 97 – předplatné se tu za doprovodu Orchestru opery Národního divadla, ří- Zajímavou studii jsme získali od doc. Josefa Beka, který se 004212/44 45 46 28 – administrativa 004212/44 45 06 93 – inzerce zeného Oliverem Dohnányim, totiž představila např. mez- aktivitami tohoto všestranného umělce zabývá již několik e-mail: [email protected] zosopranistka Agnes Baltsa, tenorista Giuseppe Giacomini, let, a tudíž v ní rovněž poodhalil některá dosud bílá místa, jemuž ne zcela objektivní italští fanoušci při každém vstupu jimiž byl Burianův život a odkaz provázen. Objednávky do zahraničí vyřizuje na scénu téměř freneticky aplaudovali, či stále půvabná Ga- Slavná výročí tím ale ještě zdaleka nekončí, a tak se redakce a MEDIASERVIS, s. r. o., briela Beňačková, z jejíhož provedení Rusalčiny árie Měsíč- i v příštím čísle můžete, milí čtenáři, vedle souhrnného po- administrace vývozu tisku, ku na nebi hlubokém šel jako vždy až mráz po zádech. Jí- jednání o koncertech Pražského jara a nejdůležitějších ak- Sazečská 12, 225 62 Praha 10, tel.: 271 199 255, fax: 271 199 902. mavou árií z Cileovy Arlesanky – Lamento di Federico se tu tivitách, konaných mimo festival po celé republice, těšit na však představil i na českých jevištích v poslední době poměr- zajímavé studie a příspěvky, které budou opět z pera našich Časopis Hudební rozhledy pro ně vzácně vídaný Štefan Margita, který společně s Taťjanou předních odborníků. O které konkrétně půjde si ale zatím potřeby zrakově postižených zajišťuje Medveckou celý pořad zároveň stmeloval průvodním slovem necháme pro sebe… prostřednic tvím internetového serveru: a jehož vám v tomto čísle představujeme v obsáhlém profi- Krásný začátek léta, provázeného již pravidelně řa- www.braillnet.cz Sjednocená organizace lovém rozhovoru na stranách Gramorevue. Nejsem si jista, dou stále oblíbenějších hudebních festivalů v plenéru vám nevidomých a slabozrakých ČR, tel.: 266 038 714 zda tzv. Pozdravů českých osobností, které v podání členů přeje činohry Národního divadla prostřídávaly hudební a balet- Tisk: Dvořák & syn, Dobříš ní vstupy, nebylo přespříliš, ale řada z nich včetně příspěv- Sazba: Studio DOMINO, Beroun ku přítomného Václava Havla, který přednesla jeho žena Cena: 30 Kč Dagmar, se setkala díky svému vtipu či poučenosti s velmi Odevzdáno do sazby: 8. 5. 2004 spontánním přijetím, stejně jako oficiální projev bývalého Evidenční číslo MK ČR E1244 Hana Jarolímková, ISSN 0018-6996 velvyslance Evropské komise v ČR, Ramira Cibriana, před- šéfredaktorka Na titulní straně Štefan Margita Foto Jakub Ludvík 1

Hr0406.indd 1 26.5.2004, 11:23:19 Z OBSAHU

rancouzský dirigent Sylvain Cambre- Festivaly, koncerty Fling si pro své vystoupení s Českou Pocta Antonínu Dvořákovi 2004 ...... 3 filharmonií ve dnech 15. a 16. dubna vybral nejen díla autorů své rodné země, Třikrát s Českou filharmonií ...... 4 Paula Dukase a Oliviera Messiaena, ale Klusákova Osa času v FOK...... 6 rovněž skladatele země hostující, Zdeňka Jakub Hrůša s Rozhlasovými symfoniky ...... 6 Fibicha. Nelehký úkol, který však nako- PKO s Gerdem Albrechtem ...... 9 nec patřil k nejlepším výkonům našeho prvního orchestru za celou letošní sezo- Pocta Leoši Janáčkovi ...... 11 nu...... strana 4 Ars instrumentalis Pragensis ...... 12 Půvabný podvečer s Ivanem Klánským ...... 13 Zázrak v Tanvaldě aneb obrození nové elegantní budově ZUŠ Jarosla- Tanvaldského hudebního jara ...... 13 Vva Kociana, která byla otevřena díky Velikonoční festival v Brně ...... 15 sedmdesátimilionové dotaci ministerstva školství v lednu loňského roku, se letos Kocianova houslová soutěž, jejíž počátky Stránky o mladých sahají do roku 1959, konala již podruhé. Amadeus 2004 ...... 17 I tentokrát zde proběhlo mezi největšími „Kociánka“ po čtyřicáté šesté ...... 18 nadějemi houslistů z celé řady zemí (letos konkrétně z více než šesti desítek ze třinácti států tří kontinentů) nelehké klání, Festival v Chrudimi ...... 19 z něhož však naši účastníci vyšli opět více než se ctí...... strana 18 Horizont o čtyřiceti letech se vrátila do Prahy Pneprávem opomíjená opera Antonína E. F. Burian: „Moje dílo Češi příliš neznají“ . . . . 22 Dvořáka Dimitrij. Hudebního nastudování ve Státní opeře Praha se ujal František Preis- Divadlo ler, režisérem byl Michael Tarant a v titul- ních rolích alternují Peter Svensson a Leo Dimitrij se vrací do Prahy ...... 24 Marian Vodička (Dimitrij), Jiřina Marková Ještě jednou k Naganu ...... 25 a Lenka Šmídová (Marfa), Tatiana Teslia Proč se vlastně hádají o hubičku? ...... 26 a Anna Todorova (Marina) a Martin Bárta Zahrajeme to pěkně pospolu a Richard Haan (Šujskij)...... strana 24 aneb Kouzelná flétna v Ostravě ...... 27

úspěšným rolím Štefana Margity, hostu- Zprávy z domova ...... 29 Kjícího v řadě nejvýznamnějších operních domů Evropy i Ameriky, patří i postava Živné- Ze zahraničí ho z Janáčkovy opery Osud, která se hrála nejen v pražském Národním divadle, ale i v mad- Dvořákův Dimitrij koncertně ve Vídni ...... 32 ridském Teatro Real. V nejbližší budoucnosti se Fascinující Norma Edity Gruberové ...... 33 k ní však přidají i dramaticky vypjaté role dvou Pucciniho Děvče ze zlatého Západu v Curychu . . . 34 Wagnerových oper: Logeho z Rýnského zlata a Erika z Bludného Holanďana. . . . .strana 42 Salcburk tleskal Komorní filharmonii Pardubice . . 34

CO SI PŘEČTETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE Zprávy ze zahraničí ...... 36

Z Pražského jara – Mimo lesk festivalu: Recitál Daniela Veise Studie, komentáře a Talentinum Zlín - Dvořákova Vanda v ND – Kouzelná flétna Vztah k lidové písni – paradox v Liberci – Humperdinckova Perníková chaloupka v Brně Smetanova tvůrčího myšlení...... 40 – Janáček, modernismus, avantgarda

Zkrácenou verzi č. 7 najdete od 28. června na adrese Gramorevue http://hudebnirozhledy.scena.cz Se Štefanem Margitou o všem, co patří k opeře a zpěvu ...... 42

Hr0406.indd 2 26.5.2004, 11:23:21 FESTIVALY, KONCERTY

PRAHA, RUDOLFINUM Pocta Antonínu Dvořákovi 2004

U příležitosti stého výročí úmrtí Antonína Dvořáka se v Praze uskutečnil rozsáhlý projekt s názvem štitu. Kromě dvaceti notových autografů a sedmi Pocta Antonínu Dvořákovi 2004, o kterém jsme vás již poměrně podrobně informovali v úvodníku dopisů návštěvníkům mimo jiné nabídla i výtvar- našeho minulého čísla. O tom, jak se jeho realizace nakonec vydařila, svědčí následující řádky z pera ná díla s duchovní tematikou ze skladatelovy po- Jiřího Petrdlíka. zůstalosti. Souběžně pak byla v Muzeu Antonína měti dirigujícího Vladimíra Válka, který těleso Dvořáka instalována ještě expozice „Jak se svět Jiří Petrdlík vedl s jistotou a uměřeným gestem vyzdvihoval loučil s Antonínem Dvořákem“. jednotlivé instrumentační detaily. Též tempový Závěrem je dlužno dodat, že i mimo vlast- ěkolikadenní akce začala v pátek 30. rozvrh všech skladeb byl příkladný a publikum ní projekt dvořákovské pocty proběhlo v Praze dubna pietním aktem a vzpomínkovou právem odměnilo interprety vřelým potleskem. (a nejen v ní) mnoho dalších zajímavých akcí. N mší na Vyšehradě. Nejprve se konalo již Kromě koncertů zahrnovala Pocta Antonínu Za všechny jmenujme premiéry oper Dimitrij tradiční shromáždění na vyšehradském hřbitově Dvořákovi i dvě mimořádné výstavy. V sobotu 29. dubna ve Státní opeře Praha a Vanda v Ná- u skladatelova hrobu. Jménem pořadatelů všech- 1. května byla slavnostně zahájena dvoudenní vý- rodním divadle 9. května. Česká filharmonie ny přítomné uvítala ředitelka Muzea Antonína stava autografu Novosvětské symfonie ve dvora- v rámci abonentních koncertů zařadila Requi- Dvořáka Jarmila Tauerová, následoval proslov ně Rudolfina. Vernisáž byla spojena se slavnost- em, op. 89, které 29. a 30. dubna dirigoval Pe- dirigenta Jiřího Bělohlávka a promluva kardiná- la Miloslava Vlka. Na úvod i závěr pietního aktu předneslo Foersterovo komorní pěvecké sdru- žení za řízení Lukáše Vasilka dvě části z cyklu Moravské dvojzpěvy, op. 32 „Šípek“ a „Holub na ja-

voře“ v úpravě pro ženský sbor a cappella. Potom Zdeněk Chrapek Foto se přítomní hosté přesunuli do baziliky sv. Petra a Pavla, kde kardinál Vlk celebroval vzpomínko- vou mši, při níž vyzdvihl význam Dvořákovy tvorby pro naši současnost. V rámci obřadu zazněl Hymnus k Nejsvětější trojici „Tu trinitatis unitas“ a části Mše D dur, op. 86 – Kyrie, Gloria a Agnus Dei v podání Kűhnova smíšeného sboru pod vedením Jana Rozehnala. Církevní obřad zará- movaly málo slýchané skladatelovy varhanní opu- sy – Preludium D dur a fughetta, Preludium G dur, Fuga g moll, Preludium a moll, B dur, D dur a Fuga D dur v interpretaci Josefa Laciána. Vyvrcholením dvořákovské pocty byla neděle 2. května, na kterou pořadatelé naplánovali cyklus pěti koncertů, každý reprezentující jednu oblast skladatelova rozsáhlého kompozičního odkazu. Posluchači tak měli možnost vyslechnout Dvořáka slovanského, národního, duchovního, V rámci projektu Pocta Antonínu Dvořákovi 2004, pořádaného společností BVA International, vystoupil světového a intimního. rovněž violoncellista Jiří Bárta, který hrál na koncertě Dvořák světový 2. 5. v Rudolfinu skladatelův violon- První z těchto koncertů, tedy „Dvořák slo- cellový koncert h moll op. 104. Pod taktovkou Jiřího Bělohlávka jej doprovodila Česká filharmonie. vanský“, začal již v 11 hodin ve Španělském sá- le Pražského hradu a přenášela jej Česká televi- ním shromážděním ve Dvořákově síni při příle- tr Altrichter, současně byl na Hudební fakultě ze. Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod žitosti vstupu České republiky do Evropské unie. pražské AMU zakončen symfonický cyklus „Ti taktovkou svého šéfdirigenta Vladimíra Válka V rámci tohoto setkání zazněla v podání Sukova nejlepší“ Dvořákovou Čtvrtou symfonií v interpre- zahrál nejprve efektní Slavnostní pochod, op. 54, komorního orchestru za řízení Josefa Suka Se- taci Plzeňské filharmonie za řízení Václava Bla- Slovanskou rapsodii, op. 45 č. 3 As dur a výběr os- renáda E dur a Humoreska. Následující den byla hunka. 1. května radnice Městské části Praha 7 mi částí z obou řad Slovanských tanců, op. 46 a 72. v prostorách Jídelen Obecního domu otevřena uspořádala koncert v kostele sv. Antonína. Na Ačkoli se jedná o běžné repertoárové skladby, je- výstava s názvem „Z duchovní tvorby Antonína programu bylo Te Deum a výběr z oratoria Svatá jich interpretace byla prosta jakékoli rutiny a lze Dvořáka“, která byla přístupná až do 3. června, Ludmila v podání Vysokoškolského umělecké- ji označit za vzorovou. Návštěvníci koncertu tak takže si ji mohli prohlédnout i návštěvníci Praž- ho souboru a Teplické filharmonie. Tečku za mohli vnímat kompoziční dokonalost jednotli- ského jara. Na vernisáži postupně promluvili ře- nabitým dvořákovským víkendem učinil Český vých čísel a nepropadli dojmu, že poslouchají ditel Obecního domu František Laudát, ředitelka národní symfonický orchestr v pondělí 3. květ- pouze souvislou řadu často uváděných koncert- Muzea Antonína Dvořáka Jarmila Tauerová a kar- na provedením Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z No- ních přídavků. Jistě k tomu přispěl i přístup zpa- dinál Miloslav Vlk, který nad expozicí převzal zá- vého světa“ v Rudolfinu.

Hr0406.indd 3 26.5.2004, 11:23:24 FESTIVALY, KONCERTY

PRAHA, RUDOLFINUM Třikrát s Českou filharmonií

Za dirigentským pultem Paavo Järvi Koncert pro orchestr Bély Bartóka vše napra- vil. Dobrá koncentrace, výrazová určitost a jedno- Boris Kobrle dičně orientovanému a konzervativnímu recen- značnost, virtuosní výkony jednotlivců i celých zentovi se pak po celou dobu provedení vtírají tři skupin, dobře pointované figury odpovídající ned úvodní skladba abonentního veče- otázky: Proč se taková hudba píše? Když se píše, hravému i dravému folklorismu, od nostalgie, ra cyklu CD České filharmonie 8. 4. ve proč se hraje? A když se hraje, proč se poslouchá? žalu a vtíravé triviality až k zářivě slavnostním H Dvořákově síni přinesla až neuvěřitel- Nicméně publikum se dalo přesvědčit a odmě- barvám ve fortissimu žesťů – kantabilně a lahod- ně vyhrocený střet dvou koncepcí. Ve Freskách nilo sólistku zaslouženými ovacemi. ně. Klobouk dolů! Piera della Francesca Bohuslava Martinů trval dirigent Paavo Järvi houževnatě na přesnos- ti, precisnosti a exaktnosti směřující k demon- Paavo Järvi, slavný syn slavného otce strativní virtuositě, zatímco hráči tendovali

k líbezné a snivé neurčitosti v uvolněném po- Horník Petr Foto hybu. Výsledek byl strašlivý. Šeď namísto barvy, úsečná průbojnost nahradila mystiku a poezii, zkrátka nevydařená vojenská přehlídka. Ba dokonce i očistné hymnické tóny jímavého zá- věru zapůsobily jako zvnějšku připojené klišé v laciném kýči. Estonský skladatel Erkki-Sven Tüür, jak sám říká, usiluje o spojení tonální a modální hudby s metodou seriální a postseriální, a tak vystavět v kontrastu dramatický, strukturálně cítěný celek. Jeho Koncert pro housle a orchestr napsaný v roce 1998 s myšlenkou na Gidona Kremera, přednesla Gabriela Demeterová s příkladným zaujetím, svítivým tónem, s technickou a výra- zovou bravurou. Přesto se nelze ubránit dojmu, že skladba, namíchaná z různých zvukových pá- sem, jako by vycházela z computeru. Spíše tra- Se Sylvainem Cambrelingem

Foto Zdeněk Chrapek Foto Ivan Žáček eská filharmonie uvítala 15. a 16. 4. u svého pultu francouzského mistra Č taktovky, dnes velmi vyhledávaného Sylvaina Cambrelinga. Od prvého gesta bylo očividné, že před orchestrem stojí silná a okouz- lující osobnost. U nás poměrně méně hraná sym- fonická báseň Paula Dukase La Péri zapůsobila svou homogenní formou, s velkou taneční kreací – originální podtitul zní poeme dansé – zarámo- vanou tajemně sugestivním interludiem a postlu- diem. U Francouze až překvapuje tak hustě ob- sazený tónový prostor, básnický obsah je tu však ztvárněn suverénními kompozičními prostředky. Nádherně vyzněl závěr díla, prostoupený maje- Noblesní gesto Sylvaina Cambrelinga státem smrti a marností touhy po nesmrtelnos-

Hr0406.indd 4 26.5.2004, 11:23:25 FESTIVALY, KONCERTY

ti – Péri tančí před Alexandrem Velikým, aby jej rigentský výkon. Je pozoruhodné, jak přesně né a inspirující. Umně propracovaná partitura okouzlila a získala zpět svůj květ nesmrtelnosti. vystihující gestický výraz dokáže Cambreling Fibichovy Třetí symfonie obsahuje spoustu ži- Dal bych osobně přednost Péri i před již trochu nalézt pro jednotlivé hudební charakteristiky. vé imitační práce, líčící ušlechtilými tahy pes- obehraným Učněm čarodějem. Jeho pohybový repertoár je nesmírně mnoho- trého štětce okruhy přírodních nálad a reflexí Koprodukčně vyladěný program pokračoval tvárný, dirigování je v jeho podání skutečnou – oduševnělá hudba, naplňující koncept němec- klíčovým dílem Oliviera Messiaena z roku 1933, baletní kreací. ké staroromantické symfonické formy, tak ně- čtyřmi symfonickými meditacemi na texty ka- Po přestávce přišel pozorný dárek ve fran- kde z oblasti mendelssohnovsko-spohrovského tolické liturgie, L’Ascension. Strukturní myšlení couzském balení Symfonie č. 3 e moll op. 53 Zdeň- biedermeieru. Hlavní allegrové téma je trochu Messiaenovo je poměrně velmi specifické, od- ka Fibicha – a řekl bych, že takto u nás Fibicha titěrné, ale kresebně pestré, vířivé – je to hud- lehlé hlavním evropským trendům nové hud- většinou neslýcháme. Ne vždy se Filharmonie ba, která zaujme na prvý poslech. Scherzo by- by. Jeho partitura je prostoupena silným nábo- dá strhnout k tak vynikajícímu výkonu. Cam- lo krásně vypointováno, víc se pro tento trochu ženským prožitkem, meditací na téma Kristova breling je v gestu velice pilný, kreslí melodické naivní kus muziky udělat už asi nedá. Cambre- nanebevstoupení, a představuje velké nároky linie v kritickém detailu i celkových konturách. ling vzorně dbal o blokový kontrast, pečlivou na hráče všech sekcí zcela nezvyklou délkou Jeho gesto je až nezvykle významuplné, stihne agogiku a potenciál této bohatě prokvetlé parti- svých melodických oblouků. Byť nelze říci, že pochytat většinu důležitých nástupů, je před- tury využil beze zbytku. Česká filharmonie se by zejména žestě všem nárokům dostály, byl sazeno o onen ideální reakční interval, přitom pod ním zaskvěla v jednom z nejlepších výko- to přesto pozoruhodný zážitek a suverénní di- není ani trochu zatěžkané, ale elegantní, přes- nů sezony. A pod taktovkou Jukky-Pekky Sarasteho

Julius Hůlek neztratil ani na chvíli, navíc skvěle intonoval. rigenta dílo rozehrála do všech detailů i větších, To vše i mnohé další ústilo do jediné a rozho- navzájem kontrastních a proměnlivých, barevně, evšední zážitky dramaturgické i in- dující výslednice – osobitě jedinečného ucho- dynamicky i výrazem propracovaných ploch. Při terpretační (plurálu užívám záměrně, pení a podání. zdůraznění osobitého dirigentova podílu na pro- N neboť se sešli tři „hvězdní“ tvůrci 20. Pták Ohnivák, pohádka-balet o dvou obrazech měnách i celkové gradaci nesmíme opomenout, století a tři naprosto jedinečná díla) připravil Igora Stravinského, po té znamenala přirozený vr- že tak vyzněla hudební plocha, orchestrem pře- návštěvníkům Rudolfina 8. abonentní koncert chol zdařilého večera. Spolupráce orchestru i di- dem dokonale zažitá a připravená. cyklů AB České filharmonie (22. a 23. 4.) pod taktovkou finského dirigenta Jukky-Pekky Sa- rasteho (1956). Večer otevřely Les Offrandes oubliées (Zapome- nuté dary oběti) jednoho z výjimečných tvůrců Horník Petr Foto nedávno minulého století, „hudebního filozofa“ Oliviera Messiaena. Třívětou, nepříliš rozměrnou kompozici mladičký autor složil v roce 1930. Je v ní jistě leccos budoucího napovězeno, avšak není ani v žádném příkrém rozporu s vyznívají- cím novoromantismem. Co je však rozhodující, je okamžitě patrná závažnost výpovědi. Podmín- kou ale musí být dokonalá interpretace. To hned zkraje splnil dirigent Saraste. Orchestr vedl jis- tými, neafektovanými gesty, nicméně s patrným výrazovým procítěním. O tom, že dovede skvěle spolupracovat i se sólisty, pak názorně předvedl v následujícím Koncertu č. 1 pro violoncello a orchestr (H 196) Bohuslava Martinů. Jde o skvělé dílo, které v kva- litní interpretaci musí nadchnout. Martinů je napsal rok po Messiaenově „básni“, tedy roku 1931. Sólový part tu vede průběžný, abych tak řekl „paralelní dialog“ s orchestrem a - v souladu se skladatelovou stylovou orientací třicátých let - je plný barokních a klasicistních reminis- cencí, navíc charakteristických pro určený ná- stroj. Hra violoncellisty Daniela Veise (1954) vytvářela dokonalou (nikterak ovšem lacinou) iluzi, jako by byl koncert psán zrovna pro ně- Daniel Veis se 22. a 23. 4. představil s Českou filharmonií, řízenou Jukkou-Pekkou Sarastem v Martinů ho. V hutném předivu se zvukově-dynamicky Prvním violoncellovém koncertu Bohuslava Martinů.

Hr0406.indd 5 26.5.2004, 11:23:27 FESTIVALY, KONCERTY

PRAHA, OBECNÍ DŮM bující se až na samé hranici expresivity, nikde neruší – kupodivu, inspirují hudebníky ke hře Klusákova Osa času v FOK kultivované a noblesní. Plně rozvinutá artikulace jednotlivých hlasů přispěla k dokonalé čitelnosti Boris Kobrle nie. Několik drobných kazů a intonačních ne- v polyfonních úsecích. U Mahlera náladové pro- přesností nemohlo narušit celek vybudovaný na měny, od dramatických vrcholů přes pohádko- ení nic lepšího, než když se dobří od- suverénní znalosti a hlubokém pochopení všech vé výjevy k nebesky čistým zastavením, jinde až borníci spojí nad dobrým dílem – zpra- vnitřních souvislostí interpretovaných děl. Skvě- k apartně vychutnanému pitoresknímu detailu či N vidla z toho vzejde dobrý a požehnaný lý tempový a dynamický plán umožnil hráčům k hořké sebeironii z dotírající triviality, skvostné výsledek. Od skvělé dramaturgie Lukáše Ma- znamenitě vyvážit orchestrální zvuk a budovat melodie i nános motivického haraburdí, tu se or- touška, jež se výběrem skladeb pro abonentní velkolepé gradace. Tím se samo provedení stalo chestr i dirigent stali součástí živoucího umělec- koncert cyklu C Pražských symfoniků 15. 4. formotvorným prvkem, komposici jako by pro- kého díla přímo na pódiu, v zázračném okamži- (Smetanova síň) takřka dotkla ideálu, a to roz- svítilo využívajíc bohaté agogické škály s nejrůz- ku znovuzrození, kdy z mrtvé litery opět vyvěrá měrem i charakterem děl v časovém, výrazovém nějšími náznaky drobných změn v melodickém duch a poskytuje dar společného osvobozující- i zvukovém ohledu, přes vynikající a zasvěcenou pohybu, a tak celý tah byl ústrojný, ladný a lo- ho prožitku sjednoceného citu i dechu. Jen více studii Miloše Haaseho v tištěném programu až gický. Dirigentova dravá, výbušná gesta, pohy- takových večerů! k výsostnému provedení v péči Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pod taktovkou Pe- tra Altrichtera. Jubilant Jan Klusák s Petrem Altrichterem Skladbu nazvanou Axis temporum (Osa času) napsal Jan Klusák v sedmdesátém roce svého ži- Horník Petr Foto vota k uctění 70. výročí založení Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Dílo sleduje způsob pohybu Země vůči Slunci. Zákonitost hudební formy se v tomto případě odvozuje od znějícího universa patrného v pohybech nebeských těles a melodie gregoriánského Alleluia, odpovídá tedy nekonečnosti pohybu a jedinečnosti a koneč- nosti lidského osudu. Velký orchestr je složen ze dvou dvanáctihlasých instrumentálních sborů obsazených smyčcovými a dřevěnými decho- vými nástroji a žesťová skupina se připojuje na způsob antifony. Rovnoměrný, nepravidelně čle- něný legatový pohyb probíhá jako přibližování a vzdalování ve vnitřním dynamickém oblouku. Pečlivé nastudování a precisní provedení zaujalo znamenitě vyváženými hlasy, se zvláště působi- vými vstupy žesťů, nádherné basové polohy de- chových nástrojů pianissimo v závěru vyzněly přímo mysticky; skladba vyvanula v kosmický otazník: Čím, člověče, naplňuješ svůj čas? Tento Klusákův objektivizující průhled osou času obklopily dvě erupce, Beethovenova Předehra k opeře Fidelio op. 72b a Mahlerova První symfo-

PRAHA, RUDOLFINUM Jakub Hrůša s Rozhlasovými symfoniky

Miloš Pokora árovou dramaturgií, zamýšlenou jako pocta čes- zentovat právě na onom tak rozporně přijíma- ké symfonické tvorbě, připomínal spíše nějakou ném Dvořákově koncertu a který dvaadvacetiletý imořádný koncert Symfonického or- reprezentativní festivalovou akci než běžný ab- dirigent se odváží, navíc zpaměti, zakončit svůj chestru Českého rozhlasu 28. 4. ve solventský koncert HAMU. Ostatně posuďte sa- absolventský koncert hodinu trvající Sukovou M Dvořákově síni vůbec nenasvědčoval mi, kdy můžeme slyšet v podání mladého diri- symfonií Asrael? tomu, že jeho hlavní protagonisté, teprve dvaa- genta onu Jeremiášovu mocně emotivní a při vší Jsem přesvědčen, že i ti, kdo Jakuba Hrůšu dvacetiletý dirigent Jakub Hrůša a sedmadvace- své lapidárnosti jednoznačně výmluvnou fantazii (mj. odchovance J. Bělohlávka, R. Elišky a L. Svá- tiletý klavírista Martin Kasík, jsou ještě studenti. na staročeské chorály Tenť Pán velí se nebáti, ko- rovského) dobře znají, a sledují, jak jim před oči- Jak svou atmosférou, tak svou náročnou reperto- lik mladých klavíristů si troufne své umění pre- ma doslova koncert od koncertu interpretačně

Hr0406.indd 6 26.5.2004, 11:23:28 FESTIVALY, KONCERTY

Talentovaný Jakub Hrůša před Rozhlasovými symfoniky momentů, které vyzněly naprosto přesvědčivě. Tak třeba v 1. větě hned v jejích vstupních fázích, kde se osudové téma vynořuje z hlubin pianissi- mových basů, prolínaných nepravidelnými úde-

Foto Zdeněk Chrapek Foto ry tympánů, v něžně ztišené partii cell, prováze- ných vzdechy fléten a klarinetů nebo v celé oné závěrečné zvukové vřavě (Più pesante maestoso) s jeho posedle opakovanými osudovými triola- mi velkého bubnu. Vstupní fázi kontrastní 2. vě- ty se Hrůšovi podařilo s 1. větou po pohybové stránce pozoruhodně spojit v organický celek. Ve zdánlivě „prázdně“ uplývajícím toku prodlev a vzdechů jsme dobře pociťovali blížící se mar- ciální vzruch, jen dřeva jako by zněla v pianissimu občas trochu syrově. V interpretačně velmi choulostivém scherzu, jehož rytmicky sršatý, až groteskně démonický pohyb je v krajních dílech zprostředkováván relativně subtilní instrumen- tací, se Hrůšovi podařilo znamenitě rozezpívat a vypointovat střední díl a v kompozičně ještě choulostivějším Adagiu, s jeho odsazovanými „ostrůvky meditace a něhy, se dirigentovi dařilo optimálně rozkrýt jeho závěrečné vyústění. Mi- strovsky znělo finále. Od hobojového sóla, k ně- i repertoárově (viz dirigentovu angažovanost na k Brahmsovi (razantní fortissimové zdvihy v teč- muž se citlivě přidávaly flétny, klarinety a anglic- poli soudobé hudby) roste, byli tentokrát hod- kovaném rytmu s dovětkem staccatových triol), ký roh, mělo správný spád, jednotlivé oddíly do ně překvapeni. Nejen tím, s jakou samozřejmostí nebo partie nadlehčeného figuračního reje, kde sebe logicky zapadaly, gradace i retardace měly tento zjevem drobný dirigentský mladík nároč- dával sólista Dvořákovu koncertu dosud nepo- omračující sílu, přičemž přímo ideálně se diri- ný repertoár zvládl, nýbrž i tím, jaký respekt si znaný chopinovsky okouzlený rozměr. Šlo o vý- gent koncentroval na závěrečný obraz smíru (vio- u profesionálního špičkového tělesa získal. Jere- razný interpretační vklad, obohacující legendár- loncella!). Zcela výjimečný absolventský koncert miášovu symfonickou fantazii modeloval stříd- ní prezentace téhož díla v podání prof. Maxiána a pro pedagogy další velká výzva. mým, ale srozumitelným gestem a v úvodních nebo Richtera. fázích, vycházejících ze svatováclavského chorá- Konstatovat na základě Hrůšova provedení lu, přímo v ideálně velebně plynoucím proudu se Sukovy smuteční symfonie Asrael v druhé půli sugestivním ztišením před přechodovou gradací. programu, že nám v osobnosti tohoto mladého Také v odbojných partiích, vyúsťujících do nád- absolventa HAMU vyrostla výrazná dirigentská herně přímočaře působící „rozmluvy“ orchest- osobnost, v níž se mimořádný talent snoubí se Horník Petr Foto rálního a varhanního pléna (to cítil správně spíš stejně mimořádnou ctižádostí a pílí, by bylo urči- monumentálně než útočně), demonstroval svou tě málo, protože v onom případě bylo ono spoje- citovou zralost. ní talentu a píle zúročeno podstatně ve vyšší rovi- Dvořákův klavírní koncert dostal do vínku ně- ně. Bylo totiž dobře znát, jak se spolu s detailním co jiného než fenomén výbušného romantické- průnikem do krajně rozlehlé a nástrojově mocně ho pianissima. Ve své klasické střídmosti a niter- exponované pozdně romantické partitury mla- nosti se chová nenápadně, na druhé straně však dému dirigentovi podařilo nalézt k Sukově způ- prochází jakýmsi ustavičným lyrickým chvěním. sobu vyjadřování přímo bytostný emocionální Vzpomeňme třeba oněch jímavých homofonních vztah - sám na sobě jsem pozoroval, že jsem při smyčcových pláství v něžném pianissimu (Poco sledování, jak dirigent tuto hudbu prožívá, ony tranquillo), uvádějících zvonivé figurace sólové- „nebeské“ délky díla téměř nevnímal a těšil se na ho klavíru nebo oné kratičké, lesním rohem uvá- další pokračování. Po technické stránce si nebylo děné, vstupní melodie Andante sostenuto, z níž možno nevšimnout Hrůšova nyní už skutečně jako by nám kynul sám Bůh. Řekl bych, že Mar- brilantního gesta – tvárného i autoritativního, ale tin Kasík, dnes ještě student pátého ročníku HA- přitom sympaticky nepatetického, a hlavně sro- MU ve třídě prof. Ivana Klánského, přistoupil ve zumitelného (byť se někdy až příliš vehementně spolupráci s koncentrovaně hrajícím orchestrem zařízlo do ticha, to když se snažilo o nějaký ob- k takovým a mnoha podobným místům dokon- zvlášť složitý nástup zahajující tempový zvrat). ce s jakousi kouzelnou interpretační nadsázkou, Z celkového pohledu zaimponovalo, že Asrael čímž nám celé dílo ještě zdůvěrněl. Stejně kouzel- zapůsobil v Hrůšově pojetí nikoli jako sled ob- ně ovšem vycházely oběma partnerům i ty par- razů, nýbrž nepřetržitá evoluce, ovšem i z detail- A neméně talentovaný Martin Kasík, který si pro tie, které se ve svém rytmickém pnutí přibližují ního pohledu bychom mohli vypozorovat řadu své vystoupení vybral Dvořákův klavírní koncert.

Hr0406.indd 7 26.5.2004, 11:23:29 FESTIVALY, KONCERTY

PRAHA, ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA áta mnoha soutěží, jistého technicky i výrazově, se mu dostalo výborného interpreta. Pro Skladbu PKF a polská moderna pro orchestr č. 2 Zygmunta Krauzeho (z roku 1970) zvolil dirigent jiné rozsazení orchestru, aby pod- Vladimír Říha val mladý polský dirigent Przemyslaw Fiugaj- trhl statičnost skladby. Podle autorových pokynů ski, původně hráč na cembalo a proto snad své rozdělil PKF do sedmi skupin a lze říci, že sklad- Cyklu národů záslužně uváděném Praž- dirigentské lásky rozdělil na starou hudbu i na ba -- asi nejblíže západní Nové hudbě ze všech skou komorní filharmonií přišla 14. tu nejsoučasnější. uváděných -- tak dostala přijatelnou podobu, V dubna řada na Polsko a tak hojně zastou- Škoda, že z díla Henryka Mikolaje Góreckého, která „nevadila“ ani nepoučenému posluchači. pené publikum (pak, že je u nás moderní hudba snad nejhranějšího skladatele našich severních Koncert zakončila světová premiéra skladby nepopulární!) vyslechlo díla čtyř skladatelů zastu- sousedů, vybral starší věc Tři skladby ve starém současného předsedy Svazu polských skladate- pujících polskou poválečnou skladatelskou školu, slohu pro smyčce (z roku 1963), které svým neo- lů Jerzyho Kornowicze. Přítomný 44letý autor ve která patří od konce 50. let k nejhranějším. A že to klasicistickým stylem připomínají Prokofjeva či své Zorze (Červánky) vytvořil spontánní, formál- nejsou jenom díla Bairda, Lutosławského či Killa- Stravinského, ale pro současný autorův styl ne- ně však sevřené dílo, které bylo tečkou za pozo- ra publiku dosvědčil program, kde ze známějších jsou typické. Známý Klarinetový koncert Krzysz- ruhodným večerem. Pražská komorní filharmo- jmen figurovali pouze Górecki a Penderecki. tofa Pendereckého z roku 1984 je u nás znám do- nie zase přesvědčila, že lze i s moderní hudbou V sále České národní banky totiž dále zazně- statečně, třeba z nedávného provedení Sharon seznamovat přístupnější formou a že orchestr ji la díla Krauzeho a Kornowicze, jako host dirigo- Kamové. V podání našeho Karla Dohnala, laure- dostatečně ovládá.

PRAHA, RUDOLFINUM Český komorní orchestr a Ondřej Kukal

Ivan Žáček bu méně závažnou, psanou pro radost, potěše- jak bylo pro autora typické, velkým zjevem mi- ní z tance, krátce malou hudbu velkých mistrů. nulosti a jeho lidským, mravním konfliktem eský komorní orchestr věnoval, věren Snad s výjimkou úvodního díla Luboše Fišera, – v obecnější poloze pak konfliktem mezi vě- svému názvu, večer Cyklu komorních nazvaného Concerto per Galileo Galilei, jež je deckou pravdou a ustrnulým dogmatem, za Č orchestrů výhradně českým autorům. 6. důslednou, seriózně založenou, do posledního nímž stojí moc. Je obdivuhodné, jak si tvůrce dubna jsme v jeho podání vyslechli spíše hud- detailu promyšlenou kompozicí, inspirovanou, dokázal při značné kvantitě své produkce – Fi- šer je mj. autorem hudby k 300 filmům – ucho- vat svěžest původního nápadu i přesvědčivost koncepce. Koncertu vládne pronikavá kontem- place i striktní organizace času. A právě tyto rysy dokázal Ondřej Kukal vyhmátnout a s tvár-

Foto Zdeněk Chrapek Foto ně spolupracujícím orchestrem i přesvědčivě po- dat. Rozhodně lze v Kukalovi spatřovat nadějně vyzrávající dirigentskou osobnost, jež dokáže zužitkovat své hráčské i kompoziční zkušenosti a od dirigentského pultu strhnout orchestr k za- pálenému výkonu. Partita pro smyčcový orchestr H 212 Bohuslava Martinů působila v daném kontextu jako lehce, s neodolatelným humorem a šarmem nahozená studie, v níž si tvůrce ověřuje nosnost určitých postupů. Snad to bylo i tím, že sevřenost projevu a hráčská koncentrace po úvodní skladbě trochu povolila, ale Partita zapůsobila spíše povrchním dojmem, poněkud mechanicky importovanými neobarokními postupy, jež byly v té době již v tvorbě Martinů na ústupu. Ještě před přestávkou se uvedli jako sólisté houslistka Jana Vlachová, která se svým manže- lem, violoncellistou Mikaelem Ericssonem, provedla Koncertantní symfonii F dur Antonína Stami- ce (1750--1809), druhého syna mannheimského experimentárora Jana Václava Stamice. Půvabné, Jana Vlachová se svým životním i uměleckým partnerem Mikaelem Ericssonem provedli 6. 4. ve Dvořá- oddechové dílko, které Ericsson objevil v archivu kově síni Koncertantní symfonii F dur Antonína Stamice a skladbu Cantabile Zdeňka Lukáše Britské knihovny, zapadlo dobře do hravého sty-

Hr0406.indd 8 26.5.2004, 11:23:30 FESTIVALY, KONCERTY

lu večera. Manželské duo pak ještě připomenulo domácky usedlý opus 54, Valčíky Antonína Dvo- lo obdivuhodně obrodit a je stále tu, připra- tvorbu mistra, který smyčcům opravdu rozumí řáka a Idyla, jíž vládne dvořákovská výrazová veno obstát i v zostřující se konkurenci stále a rád pro ně píše: Zdeňka Lukáše a jeho Cantabile paleta, byť je pod ní podepsán mladý Janáček, kvalitnějších komorních orchestrů. Jeho sytý, s efektem bordunového pizzicata. mohly tedy jen dokumentovat opět, po letech šťavnatý zvuk, s poněkud již umírněným vi- Po přestávce šla křivka výkonu orchestru jisté stagnace, vzrůstající kvality Českého ko- bratem, může být dobrou alternativou k pro- opět nahoru; vzniku hlubších dojmů však po- morního orchestru, tělesa s velkou talichov- dukcím autenticistů, vedených odlišným zvu- někud bránil charakter kompozic. Roztomilý, skou a vlachovskou tradicí, které se dokáza- kovým ideálem.

PRAHA, RUDOLFINUM Pražský komorní orchestr s Gerdem Albrechtem

sobnosti bloků, jindy naopak únavnou periodici- tou. Albrecht přesto provedl tyto barevně pestré žánrové obrázky s patřičným nadhledem i s dáv- kou stylového porozumění.

Foto Zdeněk Chrapek Foto Již Weberův Koncert pro klarinet č. 2 op. 74 je však znamenitou kompozicí, nástrojově vděč- nou, dokumentující velkou afinitu autora právě k tomuto nástroji, jehož specifice dobře rozuměl. Navíc kompozicí stylově zajímavě rozkročenou, jak u Webera bývá obvyklé, mezi klasicismem a romantismem, jenž zde důrazně zaklepe na dveře hlavně ve volné Romanci. Sólistka večera, Ludmila Peterková, byť stižena indispozicí, se statečně poprala se svými dechovými potížemi a předvedla velmi dobrý a sympatický výkon, jejž zdobilo zaujetí i nasazení. Dirigentova osobnost mohla promluvit své závažné slovo po přestávce, v dílech, které dodnes působí svou definitivností a neodvolatel- ností. Jakousi vyšší nutností, která prostupu- je každý takt i ohromuje dokonalostí celkové stavby a která zní jen z děl největších z velkých, Beethovena a Brahmse. V nikterak špatném pro- vedení Egmonta a Variací na Haydnovo téma jsme však mohli tuto nutnost jen tušit či dobírat se jí vnitřní představou – dostalo se nám o ní spíše jen korektní informace. Značně chladné prove- dení nemohlo ničím oslnit. Strhující apoteóza vy- sněného triumfu v závěru Egmonta, místo, které v kreacích velkých mistrů taktovky dokáže snad zdvihnout i lazara na smrt nemocného z lože, tu Novopečená maminka Ludmila Peterková – tentokrát s Pražským komorním orchestrem a Gerdem Al- odeznělo, oddirigováno suchým, strojovým ges- brechtem - opět na pódiu tem, pohybově nepůvabným, jež není vzrušeno a neumí vzrušit. Na Albrechta je opravdu lépe se Ivan Žáček né souhrové pohodě, demonstrovat své kvality nedívat, se zavřenýma očima můžete spíše pro- na mistrovských, minulostí prověřených dílech niknout k vnitřní kráse hudby. Ani mistrovské ajímavá možnost konfrontace se nabízela velikánů. Neplatí to snad o úvodní skladbě, Ja- Variace, možná jedny z nejdokonalejších, jež by- hned o týden později, 13. 4., kdy ve Dvo- náčkově Suitě pro malý orchestr op. 3, podobně ne- ly napsány, ničím nestrhly: k chybějící rytmické Z řákově síni vystoupil s Gerdem Albrech- zralém díle jako předchozí Idyla. Obě dokumen- jiskře se nyní přidaly i nepřesnosti v souhře, byť tem na svém 5. abonentním koncertu Pražský tují, jak dlouho se Janáček, ostatně podobně jako ojediněle. Střední díl nemohu ovšem hodnotit, komorní orchestr. Samozřejmě s vědomím jeho tehdejší velký vzor Antonín Dvořák, hledal a nepomohly mi ani zavřené oči, neboť se ve toho, že jde o trochu jinou ligu: proti jednoba- a nenacházel. Jsou charakterizována, podobně vzdálenosti 50 cm od mých recenzentských uší revné zvukové paletě smyčců zde stál plný mo- jako třeba Dvořákovy rané smyčcové kvartety, dusil člověk, a to až neobvykle nahlas a neoby- zartovský orchestr. Odlišná skladba večera také amorfností, nepřehledností formy, rozvleklostí, čejně dlouho – po celou 4., 5., 6. a 8. variaci. Na umožňovala tělesu, hrajícímu s chutí a v očivid- nevýrazností myšlenek, špatným odhadem pů- tohoto lazara byl i velmistr krátký…

Hr0406.indd 9 26.5.2004, 11:23:31 FESTIVALY, KONCERTY

PRAHA, CHRÁM SV. MIKULÁŠE dovaly tři mariánské skladby – Salve Regina Jana Zacha, Regina Coeli Bohuslava Matěje Černohorské- Zahájení projektu ho a stejnojmenná Karla Jana Loose. Závěr patřil Mozartovi a sestával z dvojice jeho nešporních W. A. Mozart a čeští mistři skladeb KV 321 a 339. Publikum naslouchalo, tak jako kdysi, zády Julius Hůlek tovými současníky chce tento – de facto – festi- ke kůru, odkud zněla hudební produkce. Bere- val právem upozornit na široce rozprostraněný me-li v úvahu značnou výšku a rozlohu chrámo- hrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Pra- a zejména v naší hudební historii závažný žánr vé lodi, těžko uplatnit strohé nároky na interpre- ze je už po staletí významným centrem duchovní hudby. Chvályhodná je rovněž pro- taci, prostě to patří k záležitostem daným. Dojem C duchovní hudby, mj. proslul pořádáním klamovaná snaha o „původní provedení“, jímž z orchestru a sboru Collegium Strahoviense (ří- velkolepé zádušní mše za Mozarta. Z této tradice se zřejmě myslí stylová autenticita. Zúčastnění dil Vladimír Roubal) je příznivý, korektní byly vychází i hlavní idea projektu společnosti Psal- interpreti se provozování duchovní hudby na výkony trompetistů Františka Svejkovského terium nazvaného „W. A. Mozart a čeští mistři kůru ostatně soustavně věnují. a Jana Vernera, taktéž sopranistky Jany Kouc- – Známá i neznámá duchovní díla českých skla- Festival „odstartoval“ sobotním podvečerním ké, violoncello v koncertantním Černohorském datelů a salzburského génia“. Projekt má podo- koncertem nešporní (nevím, proč užito zvláštní- mírně distonovalo. bu pětidílného cyklu koncertů, vždy každý měsíc ho tvaru „nešporální“) hudby (24. 4.). Program Další průběh mozartovského festivalu slibu- (kromě července a srpna) od dubna do října. zahájila známá trompetová Sonata vespertina in C je bohatější dramaturgii, k chvályhodným poči- Vedle bezpochyby záslužné konfrontace děl Pavla Josefa Vejvanovského, autora 17. století, nepo- nům jistě patří zařazení děl méně známých či W. A. Mozarta s českými autory, vesměs Mozar- chybně pro svůj slavnostně intrádový ráz. Násle- vůbec neznámých.

PRAHA, STAVOVSKÉ DIVADLO Velikonoční koncert ve Stavovském divadle Jiří Petrdlík Poněkud překvapivě zařadila dramaturgie úroveň vystoupení, jež publikum ocenilo vřelým před Janovy pašije pásmo velikonočních říkadel potleskem. a Velký pátek 9. dubna, 280 let od prv- doplněných Janáčkovým cyklem Královničky. Pro- Závěrečná připomínka patří programovému ního uvedení, zazněly ve Stavovském tagonistou první části večera byla Dětská ope- letáku. Zvykli jsme si od Národního divadla na N divadle Janovy pašije BWV 245 Johanna ra Praha v režii Jiřiny Markové – Krystlíkové. pečlivě vybavené brožury, a i když se jednalo Sebastiana Bacha. Pod vedením svého umělecké- Hudebního nastudování se ujal sbormistr Mi- o jednorázovou akci, mohla být tiskovina rozho vedoucího Marka Štryncla skladbu provedla lan Malý, který se zasloužil o vysokou hudební sáhlejší. Musica Florea. Ačkoli je považována za jeden z našich nejlepších orchestrů specializujících PRAHA, KINO EVROPA se na tzv. starou hudbu, interpretace se neobe- šla bez komplikací. Ty se projevily intonačními výkyvy zejména u dechových nástrojů a občas- Jarní koncert „dechovkářů“ nou nevyvážeností zvuku tělesa jak ve vztahu Zdeněk Šesták zdá být trvalým zdrojem obohacujícím invenci k vokální složce, tak i mezi nástrojovými sekce- autorů. V tomto smyslu zdařile zkomponoval Pa- mi. Podobné můžeme konstatovat i o sólistech. e čtvrtek 15. dubna tohoto roku uspořá- vel Staněk svou fantasii Jaro v Beskydech nebo za- Rozsáhlá partie Evangelisty byla svěřena Jaro- dala Společnost dechové hudby při Aso- se z jiného estetického pohledu i Mojmír Bártek slavu Březinovi, který podal standardní výkon. V ciaci hudebních umělců a vědců v sále ki- v harmonicky nekonvenčním Frýdlantském bole- Roman Vocel v úloze Ježíše byl většinou pod tó- na Evropa v Praze – Dejvicích svůj tradiční jarní ru, vtipně spojujícím rytmický exotismus s mo- nem, stejně jako korejský basista Ki Hyun Park, koncert. Představilo se tu celkem jedenáct autorů ravským intonačním materiálem. V tomto smyslu jenž ovšem zaujal příjemnou barvou hlasu. Kvar- z Čech a Moravy, jejichž díla uváděl muž v tomto bylo záslužné připomenutí Slezského tance Rudol- teto mužských sólistů doplnil Tomáš Černý, je- oboru nanejvýš respektovaný, skladatel Evžen Zá- fa Kubína z operety Děvčátko z kolonie. hož tenor zněl místy poněkud operně. Altistka mečník. Stojí za pozornost, že za dobu čtrnáctileté Nesporně zajímavým pokusem vymanit tento Jana Sýkorová se snažila o citově prožitý před- existence zmíněné společnosti se na přehlídkách žánr z omezující ba svazující tradice a přiblížit jej nes, avšak nejlepší dojem zanechala sopranistka tohoto druhu premiérovalo více nežli 400 skla- oblasti vážné hudby byla kompozice Passacaglia Ludmila Vernerová. Její lehký pěvecký projev deb. Je to číslo jistě úctyhodné, které svědčí o tom, in D Jiřího Baiera. I když důslednost této polyfon- ukázal, že má z interpretů největší zkušenosti že tento hudební žánr má stále co říci i dnes. ní formy byla pojata spíše uvolněně a ne nějak s barokní duchovní hudbou. Kvalitní výkon po- Tak tomu bylo i na recenzovaném koncertě, striktně barokně důsledně, byla to skladba rozdal Pražský komorní sbor (sbormistr Lubomír kde se promítaly nejrůznější tendence a směřo- hodně zajímavá, ukazující, že kontrapunktické Mátl), jehož vstupy, především chorály, zajistily vání tohoto žánru. Pryč už jsou dávno doby, kdy uchopení materiálu má i zde své místo. Tendence kompaktnost cyklu. tu vládla, ba převládala tzv. lidovka, hovící spíše k vazbě na vážnou hudbu mají tu pochopitelně I přes uvedené nedostatky je třeba vyzdvih- omezenějšímu vkusu „širokých mas“. A zřejmě své místo, i když nemusí jít vždy o modernost ty- nout úsilí Marka Štryncla a jím vedeného soubo- překonaná resp. opuštěná se dnes jeví i cesta vněj- pu Karla Husy a jiných často zvukově nekompro- ru o systematické pěstování historicky poučené škově napucované „estrádnosti“. Naopak folklor- misních autorů. Podobné tendence ukázal vtipně interpretace barokní hudby. nímu zázemí a jeho nové netradiční rozvíjení se ve své Grotesce pro fagot Evžen Zámečník, počína-

Hr0406.indd 10 26.5.2004, 11:23:31 FESTIVALY, KONCERTY

jící si netradičně už jen instrumentačním vyba- Několik připomínek v obecné rovině: ho (?) kina v naprosté tmě, připomínající spíše vením doprovodu. Skladba je nástrojově vděčně 1) pokud jde o orchestraci, mám občas do- „krematorium“. To pochopitelně nepřidává na posazená, sólista tu ukáže na repetovaných tó- jem, že stále převažuje typ vhodný v prvé řadě intenzitě vnímání této hudby, jejíž poslání je nech i um svého „jazyka“. Že v tomto vojenském pro účinkování v terénu nikoliv v sále. Komor- přinášet radost. dechovém ansámblu jsou další výteční sólisté, nější zvukovost je využívána minimálně a přece 3) Je nutné, aby sólisté museli za každou ce- prokázali následující sólové skladby např. Otaka- i zde bylo v tomto směru dosti příležitostí. Jak nu hrát na mikrofon? Dochází tím pádem k nera Pihrta Bacchanale pro trubku, Jaroslava Kohou- jen byl v naznačeném smyslu půvabný pouhý příjemnému zkreslení zvuku. Je to ovšem i otáz- ta Selanka pro soprán saxofon a Bohuslava Sedláč- dvojhlas ve Staňkově folklórní fantasii nebo vtip- ka ohleduplné instrumentace doprovodu. ka Balada pro baryton s krásnou lyricky pojatou né vyústění Zámečníkovy skladby pro fagot! Mys- Koncert, na němž účinkovala Posádková kantilénou. Spíše v tradičnějším nicméně hudeb- lím, že obohacování zvukového obrazu dechové hudba Praha AČR, byl jako obvykle velice dob- ně přesvědčivém duchu byly komponovány po- hudby by se mělo vydat směrem k „symfonismu“ ře připraven šéfdirigentem pplk. Miloslavem chod Františka Maňase Petrov, Jaroslava Zemana i touto cestou, pochopitelně při zachování speci- Bulínem a kpt. Kamilem Mezihorákem. Příle- Koncertní valčík a Vladimíra Studničky polka Ráno fiky žánru. Skladatelé (a asi většinou i aranžéři) žitost k uplatnění svých sólistických schopnos- bývá moudřejší. Zajímavým pokusem o lyrickou jsou stále v zajetí představy, aby „to znělo“, proto tí dostali Ivana Šaková a Robert Šicho (zpěv) skladbu byla Prostá píseň B. Hajduška, kompono- se nadmíru dubluje apod. a instrumentalisté Jan Janda (sopránsaxofon), vaná na báseň Jana Čarka „Kdyby tu nic nebylo“, 2) „Jarní koncert“, jak zněl název této pře- kpt. Petr Hrstka (trubka), por. Václav Fürbach kterou známe spíše z dětských sborů. hlídky, se už po několik let koná v sále bývalé- (fagot) a por. Jiří Kareš (baryton).

PRAHA, RUDOLFINUM skvostům 1. poloviny 20. století. Pro tenoristu však zároveň představuje i jeden z nejnáročněj- Pocta Leoši Janáčkovi ších úkolů, jaké můžeme v kantátovém reperto- áru pro tento hlas nalézt. Leo Marian Vodička Hana Jarolímková náčkově Houslové sonátě František Novotný, by se ale se všemi úskalími svého partu vypořádal mu určitě nebyla nikterak na škodu. Novotný má -- především po stránce výrazové -- velice přesvěd- eský spolek pro komorní hudbu uspořá- krásný tón i skvělou techniku, a tak společně ve čivě: ne nadarmo patří Zápisník ke stálým součás- dal 14. 4. ve Dvořákově síni již svůj celko- vynikající souhře s Vladimirem Hollym předvedl tem jeho repertoáru. Přičteme-li k tomu i výborné Č vě dvoutisící stoosmaosmdesátý koncert, Janáčka nejen se všemi atributy jeho kompozič- výkony ostatních interpretů, Evy Garajové (kte- kterým tentokrát uctil nezaměnitelně originální ních delikates, ale i s jeho nezaměnitelnou vášni- rá se ve vínovo-černých šatech objevila na scéně tvorbu Leoše Janáčka. Punc nevšednosti však měla vostí, vygradovanou díky skladbě programu pře- podle Janáčkových pokynů v partituře pouze na tento večer i programová nabídka koncertu, kte- devším v závěrečném Zápisníku zmizelého. Tento své tři vstupy ke konci první poloviny díla), hla- rou dramaturg Spolku, dr. Ludvík Kašpárek, ne- kantátový cyklus dvaadvaceti čísel pro tenor, alt, sově krásně sladěných pěvkyň Zuzany Hanzlové koncipoval, jak bývá obvyklé, pouze pro jedno tři ženské hlasy a klavír na text Ozefa Kaldy, kde a Markéty a Terezy Mátlových (zpívajících v pro- komorní seskupení, ale vzhledem k výběru skla- se Janáček již vypořádal nejen s hudebním veris- storu varhanní empory) i skvěle doprovázejícího deb dokonce pro tři různé sestavy. V dílech z po- mem, impresionismem a prvky expresionismu, Michala Rezka, nezbývá než konstatovat, že se sledních čtrnácti let Janáčkova života, Smyčcovém ale i s hudebním vyjádřením síly erotické vášně, jednalo o velmi pozoruhodný večer, jehož vý- kvartetu č. 2 „Listy důvěrné“, Sonátě pro housle a kla- překonávající vžitou morálku, předsudky i exis- razné emotivní zaměření umocnilo i velmi spo- vír a Zápisníku zmizelého se tak představilo Kubí- tující vztahy, patří ke skutečným kompozičním ré osvětlení Dvořákovy síně… novo kvarteto, houslista František Nový s klaví- ristou Vladimirem Hollym a sólisté Leo Marian Vodička (tenor) s Evou Garajovou (mezzosop- rán), klavírista Michal Rezek a trojice pěvkyň Zu- zana Hanzlová a Markéta s Terezou Mátlovými.

Skvělý nápad, který nejenže Janáčka představil ve Zdeněk Chrapek Foto třech různých oblastech jeho tvorby, ale zároveň udělal z koncertu atraktivní událost, při níž si při- šli na své jak milovníci skladeb kvartetních nebo sonátových, tak příznivci hudby vokální. Kubínovo kvarteto (Luděk Cap, Jan Nie- derle, Pavel Vítek a Jiří Zedníček), které koncert zahajovalo, se dílem Leoše Janáčka zabývá již od svého vzniku na ostravské konzervatoři. Jejich podání skladatelova Druhého smyčcového kvartetu je tudíž v detailech i celkovém formál- ním uchopení již dokonale zvládnuté a interpre- tačně zcela usazené a vyzrálé. Na můj vkus je však výrazově poněkud příliš uměřené. Myslím, že os- třejší dramatická vyhrocení, jaká předvedl např. v chudším nástrojovém obsazení v následující Ja- U klavíru Michal Rezek a Leo Marian Vodička jako Janíček

Hr0406.indd 11 26.5.2004, 11:23:32 FESTIVALY, KONCERTY

PRAHA, RUDOLFINUM (Žabí stehýnka po ďábelsku), Gigot de chevreuil (Srnčí kýta) nebo Neige flambée aux liquers (Sníh Ars instrumentalis Pragensis flambovaný na likéru) atd. Sklenička tyto vábné pokrmy vychutnával podle svého gusta nanejvýš Zdeněk Šesták že umělecká zodpovědnost přístupu k dílům expresionistickým sobě vlastním hudebním tva- snese to nejpřísnější hledisko. Tak tomu bylo roslovím a jazykem, plným harmonicky extrava- záplavě koncertů komorní hudby, jež u triových skladeb Jana Čarta, Josefa Myslivečka gantních až naturalisticky neučesaných nicméně v poslední době zažívá naše hlavní měs- i Jiřího Antonína Bendy. Jde vesměs o díla život- působivých postupů. Před posluchači se tu jako- V to, se občas setkáte s něčím opravdu vý- ná, navzájem dost kontrastující, naplněná svěží by exponovala opulentní všehochuť královské jimečným. Takovým byl koncert ansámblu Ars melodickou invencí. I když jde většinou o adap- kuchyně, hudba vtipná, místy až rozpustile po- instrumentalis Pragensis, vedeného hobojistou tace pro obsazení ansámblu, kdy původní instru- jednaná. Posluchačí dílo, připomínající občas až České filharmonie Ivanem Séquardtem. Soubor, mentář je jiný, vůbec nic to neubíralo na koneč- svéhlavou metodu takového Ivese, přivítali velmi tvořený dvěma hoboji, fagotem a kontrabasem ném výsledku. vřele; pochopili záměr až surrealistický zmocnit spolu s cembalem, měl ve svém prvopočátku Dalo by se říci, že skladby z historické hud- se barokní svity na pozadí forem Entrée, Gigue, jako předznamenání své činnosti sonátové dílo by snad neúmyslně představily tvůrce vyrostlé Air, Menuet, Allemande, Courante atd. Sklenič- Jana Dismase Zelenky. Také tento koncert, ko- na našem teritoriu, kteří hledali své uplatnění ka není typ autora, který by se snadno poddá- naný v Sukově síni Rudolfina dne 27. 4. v rám- v cizině. Nicméně dílo Zelenkovo i v této konse- val posluchačovu vnímání. Je tu však něco, co si ci abonentního cyklu „Filharmonikové a jejich kvenci působilo jako neskutečný artefakt ve své zřejmě vyžaduje dost času v osvojování si jeho hosté komorně“, měl jako dominantu v duchu podstatě až neuvěřitelně nadčasový. Nadčasový hudebních často jakoby proti vší logice jdoucích této koncepce Triovou sonátu č. 3 B dur ZWV 181 i z hlediska evropských slohových souvislostí. neologismů. tohoto českého barokního skladatele. Zelenka nejen tímto svým souborem sonát ale Ars instrumentalis Pragensis je soubor vý- S úžasem jsme se znovu zaposlouchávali do celým svým kompozičním odkazem tu doslova jimečných kvalit. Není vůbec divu, že dosahuje mistrovského podání této ojedinělé kompozice. trčí jako balvan, kterému ani dnes ještě plně dost takových skvělých úspěchů právě v cizině. Hra Umělci, do jednoho vybavení nezbytnou virtuo- dobře nerozumíme. Proto díky za tak krásné při- manželů Liběny a Ivana Séquardtových (hoboj, zitou, se chopili tohoto arcidíla s nebývalým za- pomenutí díla tohoto tvůrce. anglický roh), Luboše Hucka (fagot) a cemba- ujetím. Ve své době muselo svojí důslednou po- A do vzdálené ciziny alespoň v titulu své kom- listy Josefa Kšici, jinak dómského varhaníka, je lyfonisační strukturou působit jako zjevení ne-li pozice se vydal i nedávno zemřelý skladatel Karel excelentní. Tentokrát strhával na sebe svými je- výplod chorého mozku. Skladatel slovanského Sklenička (1933--2002). Musique de table, dopra- dinečnými virtuózními výkony v Zelenkovi i ten rodu tu předestřel vizi souzvukové imaginace zda- covaná vynalézavě pro Ars instrumentalis Iva- často zapomínaný v pozadí kontinua, kontraba- leka předbíhající současný více či méně konvenční nem Séquardtem, je osmivětá svita s kulinářsky sista Pavel Nejtek. Soubor je vlastně vzorným úzus. Stojíme dnes v údivu nad myšlenkovou su- honosnými názvy jídel, jež byla podávána u krá- příkladem spolupráce členů České filharmonie verenitou a jejím technologickým ztvárněním. lovské tabule. Koho by nechaly netečnými takové a Symfonického orchestru hlavního města Prahy I ostatní skladby bohatého programu ne- exotické tituly jako např. Consommé royal (Krá- FOK. Co si lze přát lepšího pro hudební Prahu nechali návštěvníky koncertu na pochybách, lovská polévka), Cuisses de grennouilles á la diable nežli takovou symbiózu?

PRAHA, LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC Mladota Ensemble – soubor, který má co nabídnout

Julius Hůlek Rossiniho, efektně zpěvným, nikoli však plytkým a klavír Franze Schuberta. Dílo nese posthum- třívětým celkem s pomalou větou uprostřed (To- ní opus 163, vzniklo tři měsíce před autorovou imořádný koncert v Sále Martinů máš Strašil, Tomáš Vybíral). Oba interpreti si smrtí a je výrazem neobyčejné myšlenkové sí- Lichtenštejnského paláce (14. 4.) pa- skladbu zjevně vychutnávali, exceletní byl zejmé- ly a hloubky i kompozičního mistrovství. Tak M třil nevšednímu seskupení s názvem na kontrabas (ve violoncellu se sem-tam ozval je také pojal a podal Mladota Ensemble, navíc Mladota Ensemble. Členové souboru původ- tónový kaz a menší intonační deficit). Grand s inovací úpravy partu druhého violoncella ně spolupracovali s houslistou Josefem Sukem sestetto Es dur Michaila Ivanoviče Glinky zazně- pro kontrabas, jejímž autorem je Tomáš Vybí- při CD nahrávkách Dvořákova komorního díla. lo už v plné sestavě houslí (Martin Kos, Dana ral, jinak výrazná osobnost souboru. Rozsáh- Účinkovali rovněž na koncertech konaných na Klimánková-Truplová), violy (Karel Untermül- lá plocha plná překvapivých míst, technických Červeném Hrádku u Sedlčan, každoročním dě- ler), violoncella, kontrabasu a klavíru (Štěpán obtíží (jak v jednotlivých partech, tak v kolek- jišti Festivalu Josefa Suka, a sídle šlechtické rodi- Kos). V souladu s vypointovaným raně-roman- tivní souhře) vyzněla – sledována s napětím ny Mladotů, s jejímž souhlasem starobylé jméno tickým stylem salonního zabarvení soubor zaujal – technicky zdařile a výrazově naprosto pře- včlenili do svého názvu. Z původně příležitostné ušlechtilým zvukem, výbornou souhrou rytmic- svědčivě. Jako bychom četli poutavou prózu spolupráce vzniklo – doufejme - stálé komorní kou i intonační. Vybral si dobře – ani zde nešlo nebo sledovali napínavý film. Věkem svých seskupení, jež patří do svazku Sukova komor- o záležitost epigonskou, nýbrž o výraz autorova členů a krátkou dobou svého působení (prv- ního orchestru. pochopení a zažití západoevropské hudby. ně takto údajně koncertovali v září 2003) má Popisovaný koncert byl zahájen příležitost- Koncert po přestávce vrcholil olbřímím opravdu mladý Mladota Ensemble vskutku co ným Duetem pro violoncello a kontrabas Gioachina Kvintetem pro dvoje housle, violu, dvě violoncella nabídnout.

Hr0406.indd 12 26.5.2004, 11:23:33 FESTIVALY, KONCERTY

PRAHA, MUZEUM BEDŘICHA SMETANY Půvabný podvečer s Ivanem Klánským aneb Smetana v rukou poety

Hana Jarolímková skladby mají svoji hlubokou filosofii a naprosto nepřekonatelnou poezii. V tomto duchu však ne- alší vystoupení v rámci nedávno zaháje- vyzněly pouze tři rozkošné skladbičky Pokladu ného cyklu Smetanův klavír, který bu- melodií (Preludium, Capriccio a Finale) či čtveřice de vzhledem ke 180. výročí narození skladeb z Bagatel a Impromptů - Nevinnost, Idyla, D Zdeněk Chrapek Foto a 120. výročí úmrtí tohoto velikána české hudby Touha a Radost, ale rovněž Tři poetické polky op. 8 pořádán až do října letošního roku v celkem de- (Es dur, g moll, As dur), nebo výběr z Českých tan- seti českých městech spojených s jeho životem ců II (Hulán, Obkročák, Sousedská a Skočná), které a v závěru vyvrcholí koncertem ve švédském obvykle slýcháváme v podobě, v níž jsou na úkor Göteborgu, patřilo našemu přednímu klavíristo- půvabu a detailní drobnokresby jednotlivých hla- vi, prof. Ivanu Klánskému. V útulném prostře- sů zvýrazňovány především jejich prvky taneční. dí Muzea Bedřicha Smetany, odkud je nádherný Ve srovnání s pojetím Ivana Klánského se tak sy- výhled na úchvatné panorama Pražského hradu, rově obnaží zcela neoddiskutovatelný fakt, jak je jsme se tak 13. dubna stali svědky zcela mimo- takové podání chudé a Smetanově naturelu vzdá- řádného uměleckého zážitku, který nám leckdy lené. Ivan Klánský je navíc skutečný Mistr zvuku, nepřinesou ani koncerty v akusticky nejlépe vy- nonšalance a půvabu, které nezapřelo ani rozevlá- bavených sálech, kde se obvykle interpreti prezen- tě romantické a vysoce virtuosní pojetí závěreč- tují na těch nejkvalitnějších Steinwayích. Klánský né koncertní etudy Na břehu mořském. Opravdu nám totiž Smetanu, jehož dílo má rovněž kom- krásný podvečer v duchu někdejších salónů váž- pletně nahrané na CD, představil ve zcela jiném né hudby, kdy jste s umělcem v úzkém kontaktu světle, než na jaké jsme převážně zvyklí: a sice ja- a vychutnáváte každý tón či i ten nejjemnější výra- ko jemného, místy až snového romantika, jehož zový posun, kterými svou interpretaci obdaří. Ivan Klánský ponořen do hudby Bedřicha Smetany

TANVALD, KINO JAS v tento den se ukázalo, že Tanvalďané do kulturní Zázrak v Tanvaldě aneb obrození Evropy patří. Koncert, kde účinkoval Ensemble Martinů s Věrou Galatíkovou a Rudolfem Kví- Tanvaldského hudebního jara zem, byl jeden z nejkrásnějších, jež v Tanvaldě zazněly. Kombinace hudby B. Martinů, S. Bodo- Libuše Vedralová Celý večer byl zahájen v 18. 00 hodin vernisáží rové a Z. Lukáše s nádherným slovem J. Skácela, dětských kreseb žáků Základní umělecké školy J. Hory, M. Bureše a Fr. Halase a s podmanivý- eště před rokem jsme my, organizátoři Tan- v Tanvaldě. Vernisáž moderoval ředitel ZUŠ Jiří mi hlasy V. Galatíkové a R. Kvíze zanechala v po- valdského hudebního jara, uvažovali o tom, Lejsek a zpestřilo ji flétnové kvarteto žáků této sluchačích přes svoji náročnost hluboký dojem. J zda tento festival zrušit, nebo ho nechat dál školy. V 18. 30 hod. byla otevřena druhá výsta- Mlčky jsme pozorovali průběh celé akce a nevěřili zkomírat. Po koncertě, kde vystoupil violoncel- va, a to akademického malíře Radoslava Valeše. jsme svým očím. Počet posluchačů se vyšplhal na lista Jan Páleníček, jsme si mu postěžovali na ne- Obrazy plné světla, veselých příjemných barev desetinásobek, celý večer měl nebývale slavnostní utěšený stav našeho festivalu a kupodivu naše a originálních nápadů diváky příjemně naladily. atmosféru a dával příslib, že se na něj bude dlou- nářky dopadly na úrodnou půdu. Jan Páleníček V 19. 00 hodin bylo starostou města Petrem Polá- ho vzpomínat. První, co nás po skončení celé akce nám vyprávěl, jak se mu podařilo vzkřísit kon- kem a dramaturgem festivalu Janem Páleníčkem napadlo, byly úvahy o zázraku a kouzelnických certní život mj. v Poličce. Znělo to neuvěřitelně, slavnostně zahájeno nejen Tanvaldské hudební schopnostech Jana Páleníčka. Nicméně se nám ale zaujalo nás to. Popravdě řečeno jsme vůbec jaro, ale byl to start i pro celé „České kulturní podařilo zůstat nohama pevně na zemi a uvědo- nedoufali, že by se to v Tanvaldě, kde chodilo slavnosti“, cyklus festivalů konaných pod zášti- mili jsme si, že za tímto úspěchem stojí v nemalé v posledním roce na koncerty patnáct až dvacet tou Ministerstva kultury České republiky, jehož míře, vedle organizačních schopností a velkého lidí, mohlo podařit. Naskytne-li se příležitost, nese od letošního roku stalo Tanvaldské hudební pracovního nasazení dramaturga Jana Páleníčka, smí se promarnit, a tak jsme Jana Páleníčka požá- jaro součástí. Mezi další festivaly tohoto cyklu pa- také hlavní partneři Českých kulturních slavnos- dali o spolupráci. Nejdůležitějším krokem bylo tří Martinů Fest, Bystřické zámecké slavnosti, Fes- tí „Zentiva“, „Česká spořitelna“, „Škoda Energo“ získat pro celý projekt starostu města Petra Polá- tival komorní hudby Český Krumlov, Královský a „Lonka“, hlavní partner Tanvaldského hudební- ka a jeho prostřednictvím partnery festivalu. Náš hudební festival Zlatá Koruna, Pražské komorní ho jara „SEBA T“ a mnoho dalších včetně osvíce- projekt pana starostu velmi zaujal a dnes už mu slavnosti, Heroldův Rakovník a Trutnovský pod- ného pana starosty Tanvaldu Petra Poláka. můžeme za jeho iniciativu poděkovat. V sobotu zim. Zařazením do „Českých kulturních slavnos- Náš sen o obrození Tanvaldského hudebního 1. května se totiž uskutečnil zahajovací koncert tí“ postoupil Tanvald na pomyslném kulturním jara, u jehož zrodu stál dr. Vladimír Šolín a jehož 48. ročníku Tanvaldského hudebního jara již žebříčku o několik příček výš právě v den vstu- byl dlouholetým dramaturgem, se konečně za- v nové podobě. pu České republiky do Evropské unie. A právě číná plnit…

Hr0406.indd 13 26.5.2004, 11:23:33 FESTIVALY, KONCERTY

ÚSTÍ NAD LABEM, MĚSTSKÉ DIVADLO ku je třeba ocenit zvláště provedení náročných skladeb Psalmus č. 8 (Petr Eben) a Angelus Domi- Pojedenácté v Ústí nad Labem ni (Cassia Just). Jedenáctý ročník MFSZ v Ústí nad Labem se Petr Zeman je Kurt Dlouhy. Těleso vysoké muzikální úrov- do historie zapíše nejvíce velmi kvalitním zastou- ně předvedlo repertoár s velmi širokým záběrem pením zahraničních sborů. Za jedenáct let koná- probouzející se přírodou a prvními závany od baroka po dvacáté století a pro zpestření ne- ní festivalu se na pódiu Městského divadla vystří- jarních větrů vrcholily v Ústí nad Labem váhalo zařadit i lehčí skladby s využitím exotic- dalo 38 sborů ze třinácti zemí Evropy, ovšem S horečné přípravy Mezinárodního festi- kých hudebních nástrojů, mezi nimiž nechyběla tento suchý výčet není jediným výsledkem, který valu sborového zpěvu (MFSZ), jehož jedenáctý ani tzv. dešťová hůl. Diváci, nadšení provedením každoroční setkávání sborů a sbormistrů přiná- ročník proběhl ve dnech 27. a 28. března. Festi- Dvořákovy písně „Vyběhla bříza běličká“ v českém ší. Kromě navazování nových kontaktů a vzájem- val vyhlašuje každoročně Město Ústí nad Labem jazyce, si potleskem vynutili přídavek. ných pozvání k návštěvě se totiž daří v Ústí nad a pořádá jej prostřednictvím Kulturního střediska Závěr večera a celého letošního festivalu patřil Labem vychovávat náročného posluchače, který Albis za spoluúčasti Univerzity Jana Evangelis- Ústeckému dětskému sboru se sbormistry An- dokáže ocenit špičkový výkon v žánru sborové- ty Purkyně (UJEP) a Městského divadla, v jehož nou a Vlastimilem Kobrlovými a Petrem Zema- ho zpívání. Přejme proto MFSZ mnoho dalších prostorách se nesoutěžní přehlídka tuzemských nem. V konkurenci dospělých zpěváků obstály let trvání, kvalitní zastoupení sborů a co nejvíce i zahraničních sborů koná. Festivalový výbor zve děti výborně a smeknutím pomyslného klobou- nadšených příznivců. k účasti na MFSZ nejrůznější sborová tělesa z domova a z ciziny a umožňuje tak velmi zajímavou a potřebnou konfrontaci se sbory místními a na- vázání nových partnerských kontaktů. Nadace B. Martinů ve spolupráci s HAMU vypisuje První festivalový večer zahájil svým vystoupe- ním Dívčí komorní sbor Pedagogické fakulty UJEP vedený Janou Teleckou a Vladimírem Ku- želkou. Jejich pestrý repertoár velmi citlivě vy- 9. ročník soutěže bíral ze sborových kompozic domácích i světo- Nadace Bohuslava Martinů vých a zahrnoval úpravy písní lidových i náročné skladby současných skladatelů. Předneseny byly obor klavírní trio a smyčcové kvarteto s citem a odpovídajícím výrazem, který ústecké publikum, znalé kvalit tohoto tělesa, zaujal. Soutěž bude jednokolová, mohou se jí zúčastnit soubory z České a Slovenské republiky a kandidáti zahraniční, studující Laťka byla nastavena vysoko, a tak sbormis- v ČR. Uskuteční se ve dnech 3. 12. - 4. 12. 2004 (rozlosování 2.12. odpoledne) na Hudební fakultě AMU v Praze. tři Smíšeného pěveckého sboru „Geológ“ ze Spišské Nové Vsi (Slovenská republika) Marta Ceny: Klavírní trio: 1. cena: 15.000,- Kč, 2. cena: 12.000,- Kč , 3. cena: 9.000,- Kč Nováková a Igor Grega neměli lehkou úlohu. Smyčcové kvarteto: 1. cena: 20.000,- Kč, 2. cena: 16.000,- Kč, 3. cena: 12.000,- Kč Provedli náročné a zajímavé skladby výhradně „a Zvláštní cena za nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů ve výši 6 000,- Kč cappella“ bez jakéhokoliv nástrojového oživení v oboru klavírní trio a 8 000,- v oboru smyčcové kvarteto. a právě to možná způsobilo, že jejich vystoupení Součástí ocenění a současně podmínkou pro udělení ceny je vystoupení na recitálu vítězů dne 7. 12. 2004 vyznělo poněkud šedě. v sále Bohuslava Martinů. Laureáti převezmou ceny osobně. Ozdobou a vrcholem večera se stal Vita Opakovaná účast nositelů 1. cen z předchozích ročníků soutěže tohoto oboru není přípustná. Dresdner Motettenchor ze SRN. Jeho sbormis- Repertoár a podmínky soutěže: tr Matthias Jung vede pevnou rukou drážďan- Klavírní trio: 1) W. A. Mozart: Trio B dur (KV. 254), G dur (KV. 496), B dur (KV. 502), E dur (KV. 542), ské konzervatoristy, jejichž hudebně teoretické C dur (KV. 548), G dur (KV. 564); L. van Beethoven: Tria op. 1, č. 1 –3 (jedno z trií). zázemí proznívalo doslova každou notou v citli- 2) B. Martinů: Trio č. 1 (Cinq pieces breves) H. 193; Bergerettes H. 275; vě přednesených skladbách náročného reperto- Trio č. 2 d moll H. 327; Trio č. 3 C dur H. 332. áru, složeného téměř výhradně z děl skladatelů 3) M. Ravel, A. Roussel, D. Šostakovič, V. Novák: Trio d moll op.27 dvacátého století. Ústecké publikum jejich výkon Smyčcové kvarteto: 1) W. A. Mozart: 6 kvartet věnovaných J. Haydnovi: G dur (KV. 387), d moll (KV. 421), právem odměnilo potleskem vstoje. Es dur (KV. 428), B dur (KV. 458), A dur (KV. 464), C dur (KV. 465), čtyři „cellové“ kvartety: D dur (KV. 499), D dur (KV. 575), B dur (KV. 589), F dur (KV. 590). Ve druhém festivalovém večeru se představily 2) B. Martinů: kvartety č. 2 – 7 (H. 150, 183, 256, 268, 312, 314) vyrovnanými výkony dva sbory domácí a jeden 3) C. Debussy, M. Ravel, A. Roussel. S. Prokofjev, D. Šostakovič, B. Bartók, zahraniční. V pořadí první vystoupil Smíšený A. Honegger, B. Britten, I. Stravinskij: Concertino. sbor Pedagogické fakulty UJEP „Chorea Acade- Soutěže se mohou účastnit soubory, které v den zahájení soutěže nepřesáhly součet 90 let (tria), resp. 120 let mica“ vedený Josefem Říhou a Jiřím Holubcem. (kvarteta). Skladby budou hrány celé, porota si vyhrazuje právo na případné přerušení soutěžního výkonu. Cel- Na dílech pouhých tří skladatelů předvedl výraz- kové trvání programu nesmí přesáhnout 70 minut. Soutěž je přístupná veřejnosti, její výsledky budou vyhlášeny po skončení soutěže. Ubytování mimopražským účastníkům zajistí a hradí na přání pořadatel. Přihlášku a ústři- né hlasové a interpretační kvality a publikum zau- žek složenky nebo doklad o bankovním převodu potvrzující úhradu správního poplatku ve výši 600,- Kč (tria) resp. jal hlavně světovou premiérou skladby Josefa Říhy 800,- Kč (kvarteta) na účet Nadace Bohuslava Martinů : ČSOB 3756671/0300 zašlete nejpozději do 30. 10. 2004 Missa brevis, jejíž některé části sbor již v minulosti na adresu: Lucie Kábelová, Cihelná 2, 118 00 Praha 1. zpíval, jako celek však zazněla poprvé. Informace , přihlášky: Lucie Kábelová, tel. 723732928, email: [email protected] Jeviště Městského divadla poté ovládl rakous- Vaší účast potvrdíme dopisem v polovině listopadu 2004. ký sbor Musica Capricciosa, jehož sbormistrem

Hr0406.indd 14 26.5.2004, 11:23:34 FESTIVALY, KONCERTY

BRNO, KATEDRÁLA SV. PETRA A PAVLA, STADION Velikonoční festival v Brně Foto Petr Francán Petr Foto Věra Lejsková publikum při poslechu skladeb od 18. století po současnost. Během koncertu byly na poza- ni 13. ročník Velikonočního festivalu du- dí promítány náboženské symboly a pravoslav- chovní hudby v Brně, konaný ve dnech né chrámy. Byl to večer jiný než obvykle, jakoby A 4. – 18. dubna, se nevymykal z tradice z něj vanula nostalgie potomků těch, co kdysi – na jeho zahájení bylo uvedeno Stabat Mater. opustili svou vlast. Škoda, že letos se o festivalové Něčím však se přece lišil: na prvních dvou kon- koncerty nezajímala Čs. televize, přišla o mnoho certech festivalu zaznělo toto dílo dokonce tři- pozoruhodností. krát, přirozeně vždy od jiného autora, a tak mě- li posluchači možnost slyšet tři zásadně odlišná Alena Borková zpracování tohoto věčného námětu. Před téměř třemi stoletími vzniklé Stabat Ma- interpretačně vytříbeným večerům letoš- ter G. B. Pergolesiho nemělo tragický podtext, vy- ního ročníku patřilo bezesporu provede- znělo spíše mile, konejšivě, Inflamatus dokon- K ní významného oratoria Josepha Haydna ce s jakýmsi nádechem veselosti. Dostalo se mu Sedm posledních slov Vykupitele na kříži (6. 4.). i skvělých pěveckých interpretů: polská sopra- Náročnou sborovou složku zde obstaral Český nistka Agnieszka Bochenek-Osiecka, naše al- filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fia- tistka Andrea Kalivodová (prožívající svůj part la), jehož krásný a kultivovaný zvuk je pověstný. celým tělem, člověk by si ji představoval spíše Vynikajícího partnera měl v Rakousko-maďar- v roli Carmen!), i vynikající ženská část České- ské Haydnově filharmonii, která od roku 1987 ho filharmonického sboru Brno. studuje a soustavně natáčí dílo vídeňského klasi- Zcela jiný svět se nám na tomtéž koncertu ote- ka. Podařilo se jí - jako jednomu z mála orches- vřel ve Stabat Mater Karola Szymanovského, kde se trů - vylehčit zvukový objem a jeho tvary tak, že autor jeví spíše jako rebelant, patřičně se bouřící byly srozumitelné i v nevýhodných akustických proti zlu. Neobyčejně sugestivně zapůsobila čtvr- podmínkách katedrály sv. Petra a Pavla a zároveň tá část zpívaná a cappella, dramatické vyvrcho- ustoupit sólům. O tento sympatický fakt se přiči- lení v páté části mohlo skladbu ukončit, než ta nil rakouský dirigent Christian Schulz, jenž vy- Americký kontratenorista Derek Lee Ragin se se v části poslední doslova rozplynula v éteru… kazuje vysoký stupeň citlivosti právě pro klasicis- představil ve Vivaldiho Stabat Mater a v Pergole- K oběma sólistkám se zde přidal slovenský ba- mus. Hojně se jím zabývá i jako umělecký ředitel siho Salve Regina. rytonista Gustáv Beláček i celý Český filharmo- orchestru „Mozart Collegium Wien“. Oratorium nický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala), Symfo- znělo kultivovaně a současně žilo strhujícím vý- do dálek minulosti. Vtipně a opět s vysokým in- nický orchestr Českého rozhlasu, který se na razem. Kvarteto pěveckých sólistů tento dojem terpretačním niveau vyšly také Krčkovy úpravy celém večeru podílel, dirigoval Petr Vronský. umocnilo. Hlasy sopránu (Eva Havlíčková), altu starobylého folklóru. Zkušení instrumentalisté Třetí Stabat Mater uvedené následujícího dne (Pavla Zbořilová), tenoru (Marek Olbrzymek) spolupracovali se subtilnějším sopránem Anny bylo od Antonia Vivaldiho, a i když zde nás tři sto- a basu (Aleš Procházka) byly barevně i silově vy- Hlavenkové a tenorem temnějšího zabarvení Ji- letí zcela určitě dělí, bylo jeho zpracování úplně rovnané, sladěné na bázi kvalitní pěvecké techni- řího Březíka. jiné, než u Pergolesiho, spíše zkratkovité. Dojem ky bez pokleslých operních manýr - třpytivý so- Prudký kontrast pak znamenal závěr festivalu byl zde umocněn skvělým výkonem amerického prán, barevně lahodný alt a tenor, temně jímavý s Cherubiniho kompozicí Regina coeli a oslavným kontratenoristy Dereka Lee Ragina, který domi- a mimořádně nosný bas. Te Deum Hectora Berlioze (18. 4.). Večer probě- noval i v Salve Regina G. B. Pergolesiho, navíc Výrazově odlehčeněji, pestřeji a s patinou sta- hl ve znamení pathosu, v případě Berlioze nad- byl svým bezprostředním vystupováním neoby- robylosti se představil soubor Musica bohemica měrně nadnesenému. Velkolepé, k vrcholnému čejně sympatický i lidsky. Úvod tohoto spíše ko- všestranného Jaroslava Krčka (16. 4.). Skladatel, romantismu směřující pojetí bylo ve své době morního večera, z nějž vanula určitá něha a jas, dirigent a umělecký vedoucí tělesa statečně pře- progresivním projektem - tak o ně usiloval i di- patřil Domeniku Scarlattimu a jeho Salve Regina, konal nepřítomnost klíčového instrumentalisty rigent Milan Kaňák - pro dnešního posluchače kde se velmi sympaticky (ostatně jako vždy) Josefa Krčka a pěveckého sólisty Karla Jakubů a v zesilující akustice chrámu znělo až drtivě. uvedla Eva Dřízgová-Jirušová. Partnerem só- - basová sóla rychle přetransponoval do své po- Otevřelo však okénko do velikášské mentality listů byl Janáčkův komorní orchestr s umělec- lohy a zvládl jejich pěveckou realizaci současně romantických proudů. Nádherně barevným te- kým vedoucím Zdeňkem Dejmkem. s dirigováním. Toto vystoupení osvěžilo závaž- norovým sólem obohatil pomalou část Aleš Bris- Zcela jiný svět se před námi otevřel 14. 4. nou atmosféru festivalu osobitým pojetím histo- cein, sólista Státní opery Praha. Dirigent perfekt- na koncertu sboru Donských kozáků (jediný rické hudby. Kromě Bacha a Händela se objevila ně zvládl mohutný interpretační aparát (Český koncert, který se nekonal v katedrále sv. Petra jména málo známých autorů 18. století (Oley, filharmonický sbor Brno, Státní filharmonie a Pavla, ale v sále Stadionu – velmi mnoho bylo Artophaeus). Avšak také soudobé skladby Jaro- Brno a Kantiléna). V komornější skladbě Che- těch, na něž se lístky nedostaly!) – svět pokor- slava a Josefa Krčka dýchaly koloritem českého rubiniho uplatnili své kvality Hana Šrubařová, ných, tajuplných, slovanských Velikonoc. Fan- středověku. Obklopeny charakteristickým závo- Jana Ehrenbergová, Petr Julíček a Tomáš Ba- tastická ppp a dlouhodobé fermaty fascinovaly jem melancholie posunovaly výrazový význam dura.

Hr0406.indd 15 26.5.2004, 11:23:35 Pátek, 11. 6. 2004 Pocta Hanuši Schwaigrovi - vernisáž obrazů zámek, 17.00 hod. Slavnostní zahájení Pondělí, 14. 6. 2004 (koncert věnovaný 200. výročí narození Františka Sušila) Společenský dům Sušil Pěvecký sbor Tregler, sbormistr - Marta Pořízková 19.00 hod. Pěvecký sbor Křížkovský, sbormistr – Karel Holeš Chrámový sbor Kroměříž, sbormistr – Jiří Kučera

Úterý 15. 6. 2004 Jiří Hlaváč – klarinet zámek, 19.00 hod. Irena Černá – klavír

Čtvrtek 17. 6. 2004 Janáčkovo kvarteto zámek, 19.00 hod Sobota 19. 6. 2004 Karel Plíhal zámek – nádvoří, 20.00 hod. (folkový večer) Neděle 20. 6. 2004 Byli při tom zámek 17.00 hod. (setkání s těmi, kteří se podíleli na založení BZS) Africké imaginace aneb 10 let jihoafrické svobody Středa 23. 6. 2004 (africká hudba, foto, video, ukázky lidové tvorby) zámek 19.00 hod. Liza Joubert - klavír, Olga Černá - mezzosoprán Ozvěny Pražského jara Pátek 25. 6. 2004 Smetanovo trio zámek, 19.00 hod Olga Černá - mezzosoprán (koncert věnovaný 90. výročí narození Josefa Páleníčka) Pocta Antonínu Dvořákovi

Neděle 27. 6. 2004 Filharmonie B. Martinů Zlín Kostel sv.Jiljí, 18.00 hod. Bratislavský akademický sbor sólista: Jan Páleníček – violoncello dirigent: Ondřej Kukal

Hr0406.indd 16 26.5.2004, 11:23:36 STRÁNKY O MLADÝCH

BRNO, BESEDNÍ DŮM na vklad vlastní umělecké osobnosti. Zejména u „starších“ ročníků, 9--11 letých, od nichž jsme Amadeus 2004 slyšeli suverénně zahrané skladby, které studují obvykle posluchači nižších ročníků konzervato- Věra Lejsková ře, si člověk musel až násilně uvědomovat, že to jsou dosud děti a nikoliv profesionálové. ejúspěšnější dětská soutěž AMADEUS Mezinárodní porota, jíž předsedal Doc. Jiří vstoupila do dalšího desetiletí! Je až Skovajsa, proto také nešetřila oceněními, mno- N s podivem, jak se myšlenka, vzniklá na hé ceny dělila a udělila i řadu čestných uznání. brněnských ZUŠ Veveří a Fr. Jílka a inspirovaná Nejvíce se radovali dva účastníci: Jan Vojtek ze koncertním vystoupením jedenáctiletého W. A. ZUŠ Fr. Jílka v Brně, který získal nejen 1. cenu Mozarta v Brně, ujala, a to nejen u nás, ale i v za- v kategorii do osmi let, ale i mimořádnou cenu hraničí. Vždyť letos tvořili zahraniční účastníci poroty za nejlepší výkon v 1.--3. kategorii, a byl celou třetinu přihlášených a nechyběli ani v té i vyhodnocen jako nejlepší brněnský účastník, nejmladší kategorii do šesti let! Nejvíce jich přije- za což jej čeká cesta do Řecka. Další pak byla Ka- lo z Litvy (7), Ruska (5), Rakouska (3), další byli teřina Ondrušíková ze ZUŠ B. Martinů z Haví- mi bylo líto všech paní učitelek, které musely z Polska, Slovenska, Bulharska a Ukrajiny. U nás řova, která získala 1. cenu v 6. kategorii, cenu za odpolední soutěž opustit z důvodu vlastní výu- se zapojilo do soutěže 17 měst, z Čech, Moravy nejlepší provedení skladby W. A. Mozarta, cenu ky. Možná by pro brněnské ZUŠ měla být účast a Slezska, těch ZUŠ ovšem bylo víc, -- jen z Brna nejlepšího českého účastníka soutěže, a stala se klavírních oddělení na sledování soutěže povin- čtyři – a to i soukromých; nejvíce žáků vyslala i absolutní vítězkou Amadea 2004, za což se mů- ná, a to jak pedagogů, tak i žáků – v rámci výuky! ZUŠ Klobouky u Brna a Praha Lounských, obě že těšit na vystoupení se Státní filharmonií Brno – rozhodně by to oběma dalo mnoho. po sedmi. Po tři dny, 25.--27. 3., se tito pianisté se- v příští koncertní sezoně. Oceněny byly i vyuču- A ještě jedna věc mě napadá: možná by stálo tkávali v koncertním sále Besedního domu v Br- jící, které připravily nejvíce nejúspěšnějších žá- za úvahu nezůstávat v repertoáru jen u klasiků, ně, kde také soutěž vyvrcholila závěrečným kon- ků – když si tak člověk přečetl pozorně bulletin ale dát možnost vybrat si – samozřejmě kromě certem, snímaným brněnským rozhlasem. soutěže, tak zjistil, že na ZUŠ už máme stopro- skladby W. A. Mozarta – i eventuálně skladbu Kdo celou soutěž sledoval, byl svědkem pocti- centní feminizaci! 20. století? Pro děti by to bylo určité zpestření vě připravených a s velkou zodpovědností před- Atmosféra této soutěže je nejen neopakova- repertoáru – to ovšem nechávám na pořadate- vedených výkonů, u mnohých už ukazujících telná, ale soutěž sama je i velmi poučná, proto lích. A nyní už hlavní ceny:

I. kategorie: 1. cena – Phan Hoang ANH, ZUŠ Fr. Jílka Brno, ped. Jana Nováková 1. cena – Johana Juríková, ZUŠ B. Smetany Karviná, ped. Anna Schwarzová Foto archív Foto 2. cena – Štěpánka Vojtášová, ZUŠ Jar. Kvapila Brno, ped. Jelena Kapitula 2. cena – Anastasia Stoljarenko, ZUŠ Lounských Praha, ped. Fatima Alekbarová 3. cena – Kateřina Potocká, SZUŠ Havlíčkův Brod, ped. Blanka Skálová 3. cena – Marie Šumníková, ZUŠ Žerotín Olomouc, ped. PhDr. H. Švajdová II. kategorie: 1. cena – Nora Novotná, ZUŠ Lounských Praha, ped. Fatima Alekbarová 2. cena – Julius Kigas, Kaunas, Litva, ped. Lilia Vasnevskaja 2. cena – Martyna Kučinskaite, Kaunas, Litva, ped. Aura Kučinskiene 3. cena – Elizaveta Nazarouk, Kaliningrad, Rusko, ped. Natalia Ravdina III. kategorie: 1. cena – Jan Vojtek, ZUŠ Fr. Jílka, Brno, ped. Jana Nováková 2. cena – Tereza Marečková, ZUŠ Veveří Brno, ped. Ludmila Fialová 3. cena – Júlia Novosedlíková, ZUŠ E. Suchoňa, Bratislava, ped. Alena Klattová 3. cena – Doroteja Pantič, Graz Rakousko, ped. Ludmila Satz IV. kategorie: 1. cena – Silvia Vaterl, Graz Rakousko, ped. Ludmila Satz 2. cena – neudělena 3. cena – Alžběta Pilerová, ZUŠ Veveří Brno, ped. Ludmila Fialová 3. cena – Daniyil Kerechanin, Sevastopol Ukrajina, ped. Olga Gorlakova V. kategorie: 1. cena – neudělena 2. cena – Petra Bílková, ZUŠ Šaldova Aš, ped. Jaroslava Reková 2. cena – Yaroslav Kerechanin, Sevastopol Ukrajina, ped. Olga Gorlakova 2. cena – Lucie Pokorná, SZUŠ Havlíčkův Brod, ped. Blanka Skálová 3. cena – Olga Punko, ZUŠ B. Martinů Havířov, ped. Oldřiška Štěpánková VI. kategorie: 1. cena – Kateřina Ondrušíková, ZUŠ B. Martinů, ped. Oldřiška Štěpánková 2. cena – Tereza Stachová, ZUŠ B. Martinů, ped. Oldřiška Štěpánková 2. cena – Petr Donev, ZUŠ Lounských Praha, ped. Martina Maixnerová Po Kateřině Onrušíkové nejúspěšnější účastník soutěže, Jan Vojtek 3. cena – Márton Kiss, Graz Rakousko, ped. Ludmila Satz

Hr0406.indd 17 26.5.2004, 11:23:38 STRÁNKY O MLADÝCH

ÚSTÍ NAD ORLICÍ, ZUŠ JAROSLAVA KOCIANA Střípník „Kociánka“ po čtyřicáté šesté Ivan Štraus Tváří v tvář takovým zážitkům napadá člově- Jaroslava Someše ka jen otázka: bude mít toto rodinné stříbro za ěhem 46. ročníků se vynořilo několik uči- pár let ještě komu hrát? Ministerstvo školství si- a jaře se u nás koná už tradičně velké ce- telských osobností, které se na průběhu ce na Kociánku přispívá, ale o událost v oblasti Nnobraní. Všem udílecím večerům, ať pro- B soutěže pro špičkově talentované děti na- vzdělání zcela mimo- bíhají v Kongresovém centru, v Lucerně, v Dej- učily vychovávat také dorost český. Jaroslav Fol- řádnou se zajímá jen vickém nebo Národním divadle, se říká slav- týn, Jiří Fišer, Pavel Kudelásek. Zdena Tomková, okrajově. Najde se nostní. Po pravdě řečeno, slavnostnosti v nich letošní jubilant Bohumil Kotmel st., Miroslav No- větší množství kul- začíná být čím dál míň. Čestnou výjimkou zů- vák a mnozí další, ti všichni si mohli ověřit, co tivovaných spon- stávají snad už jen večery Thálie. Mnozí kriti- funguje a co je naopak nevýhodné. V konečné zorů, kteří nejen kusové jim vytýkají přílišnou oficiálnost, ale fázi rozhoduje vždycky talent, protože ti nejlep- přispějí materiálně, zaplať Pánbůh za ni! Mezi udílením cen a po- ší hrají za sebe, byť učiteli instruováni. Ale kdyby ale přijdou se také kleslou estrádou by snad měl být nějaký rozdíl. neměl talent, nemohl by Milan Al Ashab vyšívat potěšit promě- Ve většině případů se však stírá a člověk nabý- Wieniawského Scherzo tarantellu v tempu, kdy vá pocitu, že oceňovaní vůbec nejsou hlavními se i leckterému porotci tmí před očima. Bez ta- osobami večera. Dominantou se stávají vtipní lentu by Gergana Haralampieva nedokázala svou moderátoři. Ceny se rozdávají jaksi mimocho- kantilénou brát posluchačům dech. Jen vysoká dem, udílení se téměř ztrácí v přívalu žertování míra talentu dovolila Petru Matějákovi zvládnout a rozpačití laureáti přitom figurují jako trap- jak Ernstovu Poslední růži tak Wieniawského né terče moderátorských šprýmů. Sál plný ofi- D dur Polonézu způsobem, který mu zajistil ti- ciálních hostů se většinou moc nebaví. Je znát, tul absolutního vítěze. že publikum se sem nepřišlo zasmát. A pokud Několik posledních ročníků KHS se také opa- touží po zábavě někdo při přímém televizním kuje úkaz „Police nad Metují“, kde tamní mladý archív Foto přenosu doma u obrazovky, snad by mu stači- učitel Michal nejen že přivedl své dva syny na stu- Petr Matěják, absolutní vítěz soutěže lo přepnout na sousední kanál, kde jistě běží pínky vítězů již několikrát, ale blaží nás i dalšími nějaké „klukoviny“. zázraky jako Aničkou Skálovou, jíž titul laureá- nou svých peněz v duchovní hodnoty mimořád- ta unikl doslova o fous, (protože je nedělitelný) né ryzosti? Ocení někdo vůli Davida Mirzojeva, oba, kdy programy divadelních představe- a – ve spolupráci s J. Foltýnem – připravuje dal- který šel do tvrdé konkurence navzdory zlome- ní téměř nabývaly na objemu množstvím ší Poličáky na vysoké úrovni. Maximální píle je nému prstu na pravé ruce a obstál? Jak často je titulů,D uváděných u každého jména, je šťastně dnes už? samozřejmostí, to rozhodující je učite- stůl v Čechách bohatě prostřen!... Upozorňujme za námi. Se sáhodlouhostmi typu „Zasloužilý lovo vzdělání a druh a míra talentu těch Zlatých okolí, že „Kociánka“ píše vznešené a cenné strán- umělec X. Y., laureát Státní ceny, nositel Řádu dětí. V letošním roce byly i ty nejoslnivější tech- ky českých kulturních dějin! A přitáhněme po- práce a Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, nické výkony oduševnělé, s krásným a bohatě litiky na tuto Superstarshow na nejvyšší možné čestný člen Národního divadla“ se už nesetkává- variabilním zvukem jak u našich, tak u cizinců. úrovni! Podvodů v zábavním průmyslu je dost me. Dokonce jsme pochopili, že ani akademické (Jaký význam má slovo cizinec teď, po vstupu – na Kocianově houslové soutěži však pro ně ne- hodnosti nemusíme prezentovat na každém kro- nových zemí do EU?) ní ani mrť prostoru. Víme to všichni? ku. Proto je udivující, že Petr Zuska jako nový šéf Baletu Národního divadla v Praze veřejné uvádění titulu „První sólista (sólistka) baletu ND“ zavedl. Nejde o titul samotný. První tro- archív Foto jice oceněných si jej rozhodně zaslouží a jde o vyjádření jejich současné pozice v souboru. Problémem je právě zveřejňování. Jedná se o titul doživotní? Vrchol tvůrčích let je u baletního umělce nelítostně krátký. Bude takový sólista pořád „prvním“ i jako Vychovatel v Labutím jezeře nebo Král Florestan ve Spící krasavici? Nebo s poklesem výkonnosti používání tohoto titulu ztratí? To mu nutně způsobí větší bolest, než byla radost, když mu byl udělen. Už proto by postavení sólistické „jedničky“ asi mělo zů- stat výhradně záležitostí uměleckých smluv.

posledních letech se u nás rozmáhá tro- Leoš Drda z nejmladší kategorie do 10 let si odnesl čestné uznání. Jeho idol, Pavel Šporcl, získal na ús- Vchu podivný trend v operní scénografii. tecké soutěži titul laureáta v roce 1984.

Hr0406.indd 18 26.5.2004, 11:23:39 STRÁNKY O MLADÝCH

Laureát KHS 2004: Petr Matěják (nar. 1988), Praha IV. kategorie: 1. cena – Petr Matěják, Hudební škola hl. města Prahy, ČR I. kategorie: 2. cena – Anna Skálová, ZUŠ Police nad Metují, ČR Dekorace jsou většinou pusté a šedé, nezají- 1. místo – Bergama Haralampieva, ZUŠ Odry, ČR 3. cena – Markéta Říhová, Konzervatoř Praha, ČR mavé a působící tak univerzálně, že se v nich 2. místo – Julie Svěcená, Hudební škola hl. města Prahy, ČR 3. cena – Jakub Junek, Konzervatoř Praha, ČR dá buď odehrát všechno, nebo nic. V zahraničí 3. místo – Peter Mojzeš, Hudební škola hl. města Prahy, ČR 3. cena – David Mirzoev, Hudební gymnázium 3. cena – J. Nerudy Praha, ČR se s podobným odtažitým stylem sice můžeme II. kategorie: setkat také, je to však jen jeden z mnoha směrů 1. místo – Matouš Michal, ZUŠ Police nad Metují, ČR Cena „Editio Bärenreiter Praha“ pro Laureáta KHS 2004: a rozhodně ne ten nejčastější. Možnost výprav- 2. místo – Tanja Sons, Slovinsko Petr Matěják, Praha né podívané, s níž přitom v mnoha případech 3. místo – Šimon Michal, ZUŠ Police nad Metují, ČR Cena „Editio Bärenreiter Praha“ pro pedagoga, jehož žák 3. místo – Markéta Klodová, ZUŠ Havířov, ČR se stal Laureátem KHS 2004: Prof. Jiří Fišer skladatelé i libretisté přímo počítali, je však na- 3. místo – Elena Viktoria Putterman, USA Cena Nadačního fondu mistra Jaroslava Kociana pro šimi jevištními výtvarníky označována za ne- nejlepšího interpreta skladby Jaroslava Kociana: Elena moderní, zastaralou, překonanou atd. Je proto III. kategorie: Victoria Putterman (nar. 1992), USA, 3. cena II. kat. velmi zajímavé, že titíž scénografové, jakmile 1. místo – Satana Christian, Německo Cena EMCY za vynikající interpretační výkon: Petr se ocitnou na poli muzikálu, výpravností přímo 2. místo – Niklas Liepe, Německo Matěják, Praha 3. místo – Marie Korpasová, ZUŠ Ostrava – Hrabůvky, Diplom za vynikající klavírní doprovod: Daniela Foltýnová, překypují a náhle dobře vědí, že správná show 3. místo – Ostrava, ČR Hana Forsterová, Martina Hájková, Arnošt Střížek k hudebnímu divadlu patří. A tak i v českých muzikálech vjíždějí na scénu koráby, hroutí se CHRUDIM, CHRUDIMSKÁ BESEDA chrámy, shůry se snášejí barikády atd. Z tohoto hlediska by ale asi neměl být rozdíl třeba Festival v Chrudimi mezi Samsonem a Dalilou a Jesus Christ Su- perstar nebo mezi Modrovousovým hradem Jiří Kopecký znamné útvary, zatímco v klavíru zněla pouhá fi- a Draculou. Chce-li dnes, zejména u mladého gurace. Smetanova dua Z domoviny nepostrádala publika, opera konkurovat muzikálu, nemůže hrudimský festival má za sebou jen něko- roztančený tah. Iva Kramperová je přirozeně se- předem rezignovat na to, co k ní vlastně odjak- lik málo ročníků, přesto tkví pevně v jas- bevědomou a pohotovou houslistkou, prsty kla- živa patří – tedy, že i operní divadlo souvisí se C ném odkazu, který určuje i lákavou dra- víristy předváděly virtuózní hru, ovšem příliš sla- slovem „dívati se“ a že sluchové zážitky v něm maturgii. Setkávání mladých lidí v Chrudimi bylo bý úhoz nedonesl vždy všechny tóny až k uchu. má podtrhovat zrak. V poslední době to pocho- na počátku „náhražkou“ za finančně náročnější Nicméně pokud se stane práce se zvukovými nu- pil např. Milan Ferenčík při Carmen ve Státní pražské „Dny Hudební mládeže“. Letos se „Dny“ ancemi východiskem tohoto tria, může se dostat opeře Praha a jeho scénografie spolu s kostýmy opět uskutečnily („náhodou“ ve stejném termínu, až ke kouzelnému světu impresionismu. Josefa Jelínka je (přes rozporuplné přijetí in- 23.--25. 4.), athénský festiválek podpořily chru- Večerní představení v divadle Karla Pippi- scenace u kritiky) jistě jednou z příčin divác- dimské kulturně-vzdělávací instituce a z rozháda- cha měli „na svědomí“ opět umělci z Pardubic. kého úspěchu. né Hudební mládeže zbyly organizátorovi myš- Orchestr posluchačů konzervatoře řídil v první lenky Františka Kovaříčka, jenž se zřejmě v hu- polovině „otcovský“ Otakar Tvrdý. Choreogra- vedení Smolkova Nagana na scéně Stavov- debním nebi nestačí divit, co že se to s „jeho“ HM fie tří částí z baletu Oskara Nedbala Z pohádky do ského divadla zaznamenalo zřejmě nej- ČR děje. Tomáš Židek chytře využil sil regionu, pohádky se ujala Lenka Demlová, její žáci ze ZUŠ Uvětší mediální kampaň v dosavadních dějinách dramaturgicky vyšel z roku české hudby (jeden Pardubice v Havlíčkově ulici sice neodtančili své české opery. Nechci tu řešit otázku, nakolik jde z pátečních koncertů např. nabízel skladby Josefa „špičky“ čistě, ale zato s chutí. Po přestávce se tak- o „výsostně umělecký artefakt“, jak tvrdí vedení Bohuslava Foerstra, Miloslava Kabeláče, Klementa tovka ocitla v široce rozmáchlé ruce Vladimíra Národního divadla, a nakolik spíš o nákladnou Slavického!), víkendový pobyt zpestřil veselostmi Kulíka, rychlejší tempa i ocelovější zvuk orchest- recesistickou show. Zaujalo mě jedno z mnoha – výletem (do vesničky Kočí, kde UNESCO chrání ru se dobře hodili k jednoaktovce V studni Viléma interview, které poskytl režisér inscenace Ond- kostel sv. Bartoloměje), plesem, společným zpívá- Blodka. Známky neprofesionality se pochopitel- řej Havelka. Hovořil o vzniku díla, jehož auto- ním. Z událostí, které jsem v sobotu zažil, vybírám ně projevily ve sboru, ale bohužel také v tradiční ři prý při hledání námětu „cítili, že opeře vždy ty, které si opravdu zasloužily pozornost. a místy trapné režii Emílie Zámečníkové. Kvar- nejvíce slušela témata vznosná, patetická, hr- Dopoledne vystoupilo v sále Chrudimské teto sólistů předvedlo vyrovnané kreace. Velké dinská. A tak přemýšleli, kdo jsou nejslavnější besedy trio studentů Pardubické konzervatoře, herectví od Lidunky nikdo neočekává, Lenka hrdinové dnešních dnů. Logicky tedy dospěli a přestože jejich společná práce je teprve v počát- Prokopová se navíc statečně poprala s chrapti- k tomu, že jsou to naši vítězní hokejisté z Na- cích, posouzení jejich výkonů už snese „neshoví- vými hlasivkami a dokázala slibně objemný so- gana.“ Takže Rienzi, Ivan Susanin, Dalibor vavě objektivní“ měřítka. Elegii Josefa Suka zahráli prán rozsvítit. S komediálním talentem umí Aleš a Dominik Hašek. Ale je to opravdu tak? Pod příliš hlídaně (každý víc za sebe než spolu), ale Nehněvajsa pracovat, jeho nosný tenor by si jistě pojmem hrdinství si snad pořád ještě předsta- nad Dumkami by snad zajásal i Antonín Dvořák; zasloužil další rozvíjení. Převtělení Jarmily Ko- vujeme překročení hranice pudu sebezáchovy jednoduchá koncepce šesti kusů „pomalu-rych- sinové do staré Veruny bylo dokonalé, skutečný a nasazení života pro záchranu nějakého jedin- le“ nesvedla publikum k nudě, dumky byly zá- věk prozrazoval jen čerstvý a měkký alt. Bas Lu- ce nebo národa, statečný čin v boji, sebeobětová- dumčivé i svěží při přesné a vyvážené souhře. káše Hynka-Krämmera, sólisty pražské Státní ní se za nějakou vznešenou ideu. Ale – fanoušci „Tvář“ tria charakterizují ony neuvěřitelně přesné opery, nepotřebuje zvláštní komentáře, je velký prominou – sportovní utkání je i při obrovském nástupy a kultivovaný, jemný zvuk, do kterého a ve výslovnosti zřetelný. zatížení jak těla, tak ducha, stále jen hra. A hra své spoluhráče nutí klavírista Vlastimil Jurčík. Pro hudební život východních Čech má Par- a hrdinství nejsou navzájem kompatibilní. Z ví- Tento rys má však i svá úskalí. V Pohádce pro vi- dubická konzervatoř nepopiratelný význam, a je tězů her se stávají mediální hvězdy, zatímco oloncello a klavír Leoše Janáčka interpretoval Jan správné, že chrudimský festival je jedním z těch zpráva o občasných opravdových hrdinských Žalud sčasovky jako dramatické, motivicky vý- kteří to potvrzují. činech novinami a televizí sotva proletí.

Hr0406.indd 19 26.5.2004, 11:23:39 ZADÁNO PRO

Ale ani zrod těchto Braniborů neprobíhal snadno. Od první chvíle, kdy jsme pocítili, že vzniku inscenace, chceme-li ji mít, musíme intenzivně pomoci, 46. Smetanova Litomyšl vyskytovaly se nějaké potíže. Domluvili jsme se s ve- dením Janáčkovy opery ND Brno na koprodukci, ale záhy tam byli řízením pověřeni jiní lidé, s nimiž jsme ve znamení Braniborů nesdíleli stejný názor na inscenační princip (poloscé- nická verze nám naprosto nevyhovovala). Přišlo nové vedení, s ním jsme byli domluveni rychle, Branibo- načná pozornost je letos věnována mnohým jubilantům české hudby a asi každý postřehl, že středem ři se budou několikrát hrát v budoucí operní sezo- zájmu jsou Antonín Dvořák a Leoš Janáček. Pořadatelé Mezinárodního operního festivalu Smeta- ně i v Brně. Je dobře, že tak inscenace neskončí jen Z nova Litomyšl, jehož 46. ročník se ve skladatelově rodišti uskuteční 17. –27. června, připomínají, u dvou provedení v Litomyšli. Režisérem měl původ- že kulatá jubilea se týkají i zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, od jehož narození uply- ně být Juraj Jakubisko, ale ten musel vloni na podzim nulo 2. března 180 let a 12. května jsme si připomněli 120 let od jeho úmrtí. neplánovaně převzít režii filmu s Frankem Nerem I o tom a také o přípravách blížícího se festivalu jsem si povídala s ředitelem Smetanovy Litomyšle Ja- a Branibory tedy v Litomyšli odříci. Nakonec nám vy- nem Piknou a dramaturgem přehlídky Vojtěchem Stříteským. šel vstříc ředitel Opery SND Marián Chudovský a ne- snadného úkolu zrežírovat tuto Smetanovu operu se Pánové, není vám trochu líto, že Bedřich Smeta- jevilo masivní zájem tolik novinářů, rozhlasových ujal. Viděli jsme v Bratislavě např. jeho Pannu Orleán- na stojí poněkud ve stínu větších oslav a připomínek i televizních stanic. skou a jsme si jisti, že je to ta správná volba. Podobně Dvořáka resp. Janáčka? Pak nám skutečně může přijít trochu líto, když spokojeni jsme i s osobou dirigenta. S mladým, ale již Jan Pikna: Tak trochu jsme již na tento stav ty „vážnější projekty“ je velký problém mediálně erudovaným Jaroslavem Kyzlinkem máme výborné zvyklí, to není jen situace tohoto konkrétního roku. prodat. Ale doba je poněkud povrchní, takže nás zkušenosti. Ale to nejen my, samozřejmě. Je na nás, abychom s tím něco pozitivního dělali. to zase až tak moc nepřekvapilo. Je již jisté obsazení pro litomyšlská představení Snažíme se o to dlouhodobě a já věřím, že to ná- Kterému projektu vy sami přikládáte největší a kdy se konají? vštěvníci festivalu (a nejen ti) pocítili a pociťují. Roz- důležitost? V. S.: V dubnu došlo ještě k některým korekcím, hodně nejsme nijak ublížení, naopak: sami v našem J. P.: Určitě uvedení Smetanovy operní prvo- ale myslím, že můžeme prozradit alespoň to, že Jí- festivalu uvádíme Janáčka a dílu Antonína Dvořáka tiny, Braniborům v Čechách. Na Smetanově Lito- rou bude slovenský tenorista Alojz Harant, Tausend- věnujeme skutečně mimořádný prostor. myšli se hráli naposled v roce 1961 a třiačtyřicet markem Vladimír Chmelo, Wolframem Jan Hladík, Vojtěch Stříteský: To ani jinak není možné. let je nemravně dlouhá doba. Jistě to souvisí i s tím, Oldřichem Ladislav Mlejnek a kmeta bude zpívat Uvádět jen Smetanu a beze všech souvislostí, pou- že ta opera nikdy neměla na růžích ustláno a naši Richard Novák. kazů na vazby a vlivy na jiné skladatele, to by bylo festivaloví předchůdci neměli mnoho příležitostí ji J. P.: Představeními Braniborů v Čechách letos samoúčelné. Již dlouho se snažíme v dramaturgii k nám přivézt. Jsme upřímně rádi, že se po vlastní Smetanova Litomyšl začíná. právě o „vidění a slyšení v souvislostech“, k tomu produkci Dalibora v roce 2000 znovu aktivně po- 1. premiéra se koná ve čtvrtek 17. června od 21.00 nám dává festival velkou příležitost a prostor. A mu- dílíme na vzniku smetanovské inscenace, která by hodin, 2. premiéra o den později, 18. června, rovněž sím dodat, že nám směrem ke Smetanovu odkazu nejspíš bez našeho vkladu, příspěvku (a také dota- se začátkem v devět hodin večer. Páteční představení letos udělalo radost i nemálo zajímavých projektů ce z projektu „Česká hudba 2004“) vůbec nevznik- je již nyní prakticky vyprodáno, vstupenky v cenové našich kolegů, pořadatelů hudebních přehlídek, la. Řada zástupců operních domů v naší zemi říká: relaci od 180,-- do 380,-- korun jsou k dispozici na v Plzni, v Praze, i jinde. my si nemůžeme Smetanu dovolit hrát, nechodili čtvrtek. Chtěli bychom do Litomyšle srdečně pozvat Co konkrétního jste na „téma Smetana“ připra- by nám diváci, byl by to ekonomický propadák. nejen odbornou veřejnost, která si představení jistě vili v letošním festivalu vy v Litomyšli? Zajímavé, my máme v desetitisícové Litomyšli na ujít nenechá, ale zejména všechny milovníky české J. P.: Předně je třeba říci, že oslavy se netýkají Smetanu vždycky vyprodáno! Myslím, že pokud opery. Je samozřejmě těžké dopředu slíbit výjimečný jen a pouze festivalu. V podstatě po celý tento rok se budou Smetanovy opery inscenovat tak kvalit- výsledek, ale jsme si jisti, že určitou výjimečností je pořádáme či se alespoň podílíme na zajímavých ně a pozoruhodně, jako např. Čertova stěna v praž- již samo toto ojedinělé nastudování a že všichni br- projektech, souvisejících se Smetanovým jubile- ském Národním divadle Davidem Pountneyem, lidé něnští i hostující umělci udělají pro zdar věci maxi- em. Velkou akci na zámku jsme připravili přímo na ně budou chodit vždycky. mum. Génius loci zámku, samotné Litomyšle i těsná na jubilejní den 2. března, nyní je festival, na němž V. S.: S Branibory je to pro nás dlouhá historie. blízkost rodné světnice Bedřicha Smetany mohou je Bedřich Smetana zastoupen skutečně reprezen- Když jsme jako nový štáb přebírali v roce 1992 fes- být mocným inspiračním zdrojem interpretům; ná- tativně. Při něm se uskuteční nejen velká meziná- tival, dali jsme si, nyní už vím, že dosti ambiciózní vštěvníky však tyto vlivy a atmosféra okouzlují v ji- rodní muzikologická konference „Bedřich Smetana plán, uvést do konce milénia kompletní Smetanovu ném směru již dlouhá léta taktéž. v proměnách času 1824–1884–2004“, ale v Domě operní tvorbu. Nicméně se nám to, včetně koncert- Pro úplnost dodejme, že vstupenky na 46. Sme- U Rytířů také výstava „Prodaná nevěsta známá i ne- ního provedení fragmentu Violy, podařilo. Ovšem tanovu Litomyšl je možné zakoupit osobně v kance- známá“. Na poště bude používáno jubilejní příle- až na jedinou výjimku: a tím byl právě Smetanův láři SL v zámeckém pivovaru (otevřeno od pondělí žitostné razítko, k právě vycházejícím poštovním operní debut. Inscenace Braniborů v té době nikde do pátku 9.00–16.00), nebo si je objednat poštou známkám vydáváme Pamětní listy. V září bude 31. nebyla, od záměru zařadit do programu Léblovo na adrese Smetanova Litomyšl, o. p. s., Jiráskova Mladá Smetanova Litomyšl, v říjnu chystáme do zá- představení v ND Praha jsme po jeho návštěvě rych- 133, 570 01 Litomyšl. meckého pivovaru výstavu vizuálních variací Marie le ustoupili. Pak jsme navrhovali vlastní produkci, Pořadatelé jsou připraveni i na telefonické a fa- Šmídové Karell na téma Má vlast. ale buď to shořelo na financích, nebo jiných okol- xové objednávky na čísle 461 616 070, e-mailové V. S.: Zajímavé je, že například o akci 2. března, nostech. Byl jsem i svědkem argumentace, že tento žádosti jsou vyřizovány na adrese tickets@smeta- kdy starosta Litomyšle v roli pivovarského sládka titul není při tehdejší příležitosti našeho vstupu do novalitomysl.cz. Smetany narazil pro několik set návštěvníků sudy NATO tou nejšťastnější volbou. No, je to za námi, Též je možné využít internetový on-line rezervač- s pivem a tančil po nádvoří s děvečkou, která mu jen doufáme, že když jsme nyní čerstvě v EU, nevy- ní systém na adrese www.smetanovalitomysl.cz přiběhla oznámit narození malého Bedříška, pro- volá to zase nějaké podivné konsekvence. Připravila Hana Jarolímková

Hr0406.indd 20 26.5.2004, 11:23:40 ZADÁNO PRO Marimba Junior Club - MJC

ýchova a podpora hudebních talentů hrajících na perkusní nástroje se poma- V lu v naší republice začíná rozvíjet a to na všech typech hudebních škol. S vlastním projektem na využití zájmu mla- Kabát Václav Foto dých lidí přišel bývalý hudebník, nyní úspěšný podnikatel pan Václav Kabát a to v roce 2002. Již v následujícím školním roce v září 2003 při ZUŠ Sedlčany za podpory všech rodičů a města Sedl- čany vznikl soubor pod názvem MARIMBA JU- NIOR CLUB. Město Sedlčany zapůjčuje prostory kulturního domu jedenkrát v měsíci pro zkouš- ky (MJC má svoji vlastní zkušebnu-bicí studio). K dispozici jsou vedle základních hudebních ná- strojů melodické bicí nástroje značky YAMAHA – zvonkohra, marimba, xylofon, vibrafon. Zakladatel a sponzor pan Kabát chce naplnit svoji vizi a to ukázat vděčným posluchačům, že na bicí nástroje se dají hrát krásné líbivé skladby, které potěší posluchače všech generací. Členové souboru jsou do práce zaníceni, a tak pod vedením pana Kabáta rozvíjejí svoji muzikální stránku mladí hráči ve věku od 8 do 12 let Václav Kabát ml., Jan Kabát, Anna Severo- při rozsvěcení vánočního stromu, nebo série vá- stupuje do celostátního kola, které se konalo dne vá, Eva Zdeňková, Jiří Zdeněk, Denis Medvedev nočních koncertů v Sedlčanech apod. 24. 4. ve Vysokém Mýtě a neuvěřitelné se stalo a Ondra Piroutek. MJC se letos v březnu zúčastnil krajské sou- skutkem – MARIMBA JUNIOR CLUB obsadil Tito mladí lidé mají za sebou již 10 koncertů těže ZUŠ v Brandýse nad Labem (04. 03. 2004) v celostátní soutěži první místo, když druhé ne- – uveďme např. Staroměstské náměstí v Praze a obsadil pozoruhodné první místo s tím, že po- bylo uděleno. S takovým náskokem se mladí perkusionisté představili poprvé u nás. Ukazu- je se, že když se muzicírování dělá s láskou, do- káží se mladí žáci nadchnout. A to měl právě pan Kabát na mysli, když zakládal CLUB, aby spojil

Foto Václav Kabát Václav Foto příchuť pohody a společenství lidí jež spojuje společný zájem. Právě marimba, jako rytmický nástroj, přináší mimořádné potěšení ze společ- ného muzicírování. Projekt MJC je určen pro všechny, kterým není lhostejné jak vyrůstají naše děti a jsou ochotni přispět pro rozvoj jejich osobnosti již v útlém mládí. Pan Kabát (nar. 27. 1. 1961) prožil své dětství ve středočeské vesnici, ale již v 15 letech odešel na pražskou konzervatoř, kde studoval obor fagot a později i bicí nástroje. Je spoluzakladate- lem hudební skupiny ŽENTOUR, kde působil jako bubeník. Po dokončení studií působil ve Fil- movém symfonickém orchestru, dále hrál na bi- cí v orchestru V. Hybše a v dalších významných tělesech. Později hudební pole opustil a začal se věnovat podnikání v papírenském průmys- lu. Právě díky jeho finančnímu zázemí mohl podpořit nákup perkusních nástrojů pro MJC od firmy CMI Melodia a. s. – YAMAHA z Hrad- ce Králové.

Hr0406.indd 21 26.5.2004, 11:23:41 HORIZONT Emil František Burian: „Moje dílo Češi příliš neznají“

Josef Bek si už před válkou všimli, že Burianova divadel- hu Jazz z roku 1928 se přeptávali hlavně mladí ní poetika vycházela z obecných strukturálních lidé, několika interpretům jsem obstaral na jejich ěmito slovy uvedl E. F. Burian v lednu principů hudby, a že právě tím dosahovaly je- přání u nich nedostupný notový materiál. Ze za- 1959 patrně poslední besedu s návštěv- ho inscenace u obecenstva tak silný emocionál- hraničních umělců musím zmínit alespoň Her- T níky svého divadla D 34 Na Poříčí (dnešní ní účinek. berta Herberse, který v roce 2000 oslavil první Divadlo Archa). Burian si dovedl vytvořit vlastní Po 45 letech, která uplynula od posledního desetiletí svého amsterodamského souboru Ebo- obecenstvo a pěstovat vědomí vzájemné pospoli- Burianova besedování s obecenstvem (zemřel té- ny Band jubilejním cédéčkem. Do exkluzivního tosti. Pamatuji, jak na mě – venkovského studen- hož roku 9. srpna) je třeba přiznat, že všímavější výběru skladeb zařadil též Burianův cyklus ba- ta – někdy v polovině padesátých let silně zapů- k jeho odkazu jsou divadelní umělci než hudeb- rových šansonů Cocktaily (1926) od Vítězslava sobilo, když Burian před představením procházel níci (přesněji hudební manažeři a byznysmeni). Nezvala pro zpěv a jazzový orchestr. Myslím, že hledištěm a jako správný hostitel vítal příchozí. Od té doby, co tito lidé ovládli hudební trh, kle- je to první Burianova skladba, která byla natoče- Ve foyer a na schodišti byly k vidění výstavy vy- sl zájem o Burianovu hudbu téměř na nulu. Na- na v zahraničí. Nepochybuji, že i naši interpreti braných výtvarníků a uměleckých fotogra- by s chutí věnovali své síly Burianovu dílu. fů, na komorních koncertech vystupovalo Museli by však najít někoho, kdo je organi- Československé kvarteto, případně jiní in- začně a finančně podpoří. terpreti s novinkami známých i začínajících archív Foto Burian byl posedlý prací a proto, třebaže autorů. Největším zážitkem byly ovšem hry nejvíce času věnoval divadlu, mohl po sobě samotné v Burianově režii, ať to byla Vojna, zanechat i rozsáhlou hudební pozůstalost. geniální montáž z textů k písním a tancům Bohužel mnoho skladeb je neúplných. Bu- podle Erbenovy sbírky, Opera z pouti na rian příliš nedbal o uchování svých opusů, text lidové hry „O Františce, dceři krále an- o některých víme jen ze sekundárních zdro- glického a Honzíčkovi, synu kupce benát- jů (nejčastěji z novinových kritik a článků ského“ nebo činoherní představení s Buria- nebo z hlášení Ochrannému svazu autorské- novou scénickou hudbou (Dykův Krysař, mu), mnohé skladby jsou poztrácené me- Benešové Věra Lukášová, Puškinův Evžen zi interprety a některé z nich v záchvatech Oněgin nebo Dostojevského Bílé noci). sebekritičnosti nebo ideové zmatenosti na Odcházel jsem domů po Hlávkově mostě počátku 50. let zničil. Přesto je k dispozici toulavým krokem jako omámený, nescho- spousta materiálu, který čeká na své odkrytí pen rychlého návratu do všední noci. Malý a zhodnocení. Burianovo skladatelské dílo muž s výrazným obličejem a uhrančivýma si zaslouží samostatnou monografii, která očima byl na divadle velkým mágem, který by zevrubně pojednala jednotlivé vývojové dovedl dát jednoduchými prostředky, leč etapy a zvážila mj. význam Burianovy tvorby s obrovskou imaginací a sugestivitou kaž- jak v českém, tak v širším evropském kon- dému představení naléhavou působivost. textu. Změřit význam nějakého celoživotní- Burianovo poetické divadlo, to byl pojem, ho díla znamená určit jak klady tak i nezda- který byl znám nejen v Praze, ale všude, ry, kterým se žádný tvůrčí člověk nevyhne. kde se dělalo avantgardní divadlo. V tomto (vlastně jubilejním) článku však ne- Když si Burian postěžoval, že se o jeho chci vyhledávat Burianovy umělecké prohry, díle málo ví, neměl na mysli divadelně režijní proti tomu učinili významné gesto Jiří Nekva- nýbrž upozornit naopak alespoň na tři vybrané tvorbu, nýbrž řadu dalších aktivit: v oblasti lite- sil a Daniel Dvořák, když uvedli ve Státní opeře okruhy z jeho hudebního díla, které mu podle rární a literárně dramatické, v badatelské činnos- Praha roku 1999 Burianovu lyrickou jazzovou mého názoru zajišťují pevné místo v dějinách ti (orientované zejména na hudební teorii, este- operu Bubu z Montparnassu (1926-29). Byla moderní hudby 20. století. Vybírám jazz, voice- tiku, etnografii a teatrologii) a ze všeho nejvíce to pamětihodná, byť hodně opožděná světová band a neofolklorismus. ve skladatelské tvorbě zaměřené na koncertní premiéra. Cestu k Burianovi si našli také diva- Pro dobový jazz (přesněji jazzové tance) se publikum. Na to, že také uspěl jako divadelní delní umělci v Ostravě, kteří před nedávnem nadchnul ještě jako student konzervatoře v roce a filmový herec, jazzový zpěvák, instrumentalista uvedli Vojnu, v Praze dávno zapomenutou hru 1925. Přišel s ním do styku v prostředí Devětsi- a hudební klaun, ani nepomyslel. Skladatelskou se zpěvy a tanci podle François Villona Paříž lu, kde se přátelil zejména s Nezvalem, Teigem tvorbu kladl na první místo, neboť dobře cítil, že hraje prim (1938) a v současné době připravují a Honzlem. Ve škole byli jeho největšími kama- ze všech rodově zděděných predispozic byl nejví- Operu z pouti (1955). Se spontánním zájmem rády Iša Krejčí a Jaroslav Ježek. Tak jako Burian, ce obdarován hudebním talentem. Však také se o Buriana jsem se setkal ke svému překvapení i oni dychtili po něčem úplně jiném, než jim na- to zřetelně projevovalo v jeho veškeré umělecké zhruba už před deseti lety v zahraničí. Na jeho bízela konzervatoř. Fascinoval je music-hall, jazz, tvorbě. Nejen hudební, ale i divadelní kritikové skladatelskou tvorbu, na voiceband a také na kni- pařížská Šestka, Satie, Stravinskij. Mladého Buri-

Hr0406.indd 22 26.5.2004, 11:23:42 HORIZONT

ana inspiroval také o deset let starší Ervín Schul- pretace, ale byl jako pokaždé příliš laxní, hoff, světoběžník, který se vrátil koncem roku jestliže se jednalo o uchování vlast- 1923 do rodné Prahy, když už měl za sebou pi- ních skladeb, a tak žádná voice- onýrskou kariéru hudebního dadaisty i hezkou bandová „notace“ nevznikla. řádku jazzových skladeb. Také Burian manifes- Kromě toho Burian přikládal toval jazzem přihlášení k programu dada, který důležité místo – inspirován se záhy přetransponoval do podoby poetismu, jazzem – improvizaci a ta- Kresba Adolf Hoffmeister, 1927 Kresba Adolf Hoffmeister, jednoho z jedinečných květů české meziváleč- ké proto nepospíchal s ně- né avantgardy. Burian byl u jeho zrodu a společ- jakou fixací interpretační- ně s Ježkem, Martinů a dokonce i Schulhoffem ho způsobu. Přesto si lze (např. baletem Náměsíčná na Nezvalovo libreto) učinit věrohodnou před- spoluvytvářel hudební odnož poetismu. Přímo stavu o tom, jak voiceband kvintesencí poetismu jsou zmíněné Cocktaily. vypadal. Ve zvukovém ar- To žonglérství na hranici kýče a vysoké artistní chivu pražského rozhlasu stylizace je neskutečné a okouzlující! Téhož rodu kálních těles), později je Burian dynamizoval di- je nahrávka Křtu sv. Vladimíra, kterou pořídila jsou jeho písně z filmů a divadelních her Chlupa- vadelními prostředky, scénou, světlem, filmovou dlouholetá Burianova asistentka Lola Skrbková. tý kaktus, Kdybych se byl nenarodil, Má panna projekcí, ba i tancem. Rozšiřoval také podle po- Velmi přesně také popsala způsob provedení Má- je v Panama sama a mnoho dalších. V druhé po- třeby instrumentální ansámbl. Nakonec si trouf- je a obstarala rovněž zvukový záznam (viz Lola lovině dvacátých let zkomponoval kromě známé nul na voiceband v podobě celovečerních diva- Skrbková: E. F. Burianova voicebandová kompo- Americké suity pro dva klavíry (1926) řadu zřej- delních představení. Obrovský ohlas měl před zice Máchova „Máje“, Brno 1976, 174 s.). Existuje mě i ve světovém měřítku unikátních kompozic, válkou v této úpravě např. Máchův Máj. Raritou rovněž několik drobných rozhlasových a gramo- které však po roce 1948 se vší pravděpodobnos- byla voicebandová rytířská komedie v úpravě pro fonových ukázek, natočených před válkou v roz- tí sám zničil. Známe jen názvy a obsazení jako rozhlas Ženichové podle stejnojmenné hry Sime- hlase pod Burianovým vedením. Třebaže věrná např. Concertino pro drums a klavír, Dva kon- ona Karla Macháčka (1930). reprodukce voicebandových děl není možná, certní tance pro pikolu, piston, saxofon a bicí, Voiceband vzbudil mezinárodní pozornost volné rekonstrukci některých skladeb s využi- Sextuor pro tři saxofony, piston, trubku a trom- na festivalu Mezinárodní společnosti pro sou- tím vlastní fantazie nestojí podle mého názoru bon, Synkopické etudy pro klavír. Veliký ohlas dobou hudbu v italské Sieně v roce 1928. Té- nic v cestě. Byl by to ostatně obdobný postup, mělo jazzové Requiem na latinský text pro sop- měř všichni přítomní kritikové z nejrůznějších jakého užíval i Burian v nakládání s básnickými rán, tenor, voiceband, saxofon, bicí, dva klavíry zemí psali o Burianovi do svých novin a časopi- předlohami. a harmonium. Bylo provedeno v pražské Umě- sů s nadšením. Vyzdvihovali vysokou originalitu Významnou kapitolou ve vývoji moderní čes- lecké besedě 19. října 1927. Ani z tohoto díla se a mocný estetický účinek, Italové našli dokonce ké hudby je Burianův neofolklorismus. Na roz- však nedochovala jediná nota. souvislost se středověkými hudebními formami díl od většiny skladatelů se však Burian zajímal O mnoho lépe na tom nejsme ani s předsta- jakými byly moteto a caccia, společenské pěvec- primárně o divadlo a jeho pololidové, poněkud vou o voicebandu. První představení se usku- ké hry, při nichž každý hlas zpíval při úplné hu- drsnější až dryáčnické formy. První takovou tečnilo 22. dubna 1927 v divadle Dada v ma- dební nezávislosti jiný text. Angličané a nejen hrou, která ho upoutala, byl původem středově- lostranské Umělecké besedě. Soubor účinkují- oni oceňovali tvůrčí zužitkování jazzových pod- ký Mastičkář (1925). Jiným příkladem je I. lidová cích byl složen ze dvou žen a čtyř mužů včetně nětů, další kritikové, zejména Němci nacházeli suita, do které zahrnul Hru o sv. Dorotě, Saličku Buriana. Ten nejen dirigoval, ale spolu s ostatní- paralely se Schönbergem a Janáčkem, zmíněny a Žebravého Bakuse (1938). V následující II. lido- mi též recitoval a obsluhoval baterii bicích. Na byly také Hábovy mikrointervaly. Všeobecně vé suitě (1939) uvedl Vojáky sv. Řehoře, Komedii světě byl nový umělecký panovalo překvapení nad širokým výrazovým o Františce a Honzíčkovi a Jak se kdy v Čechách útvar, jakýsi hybrid hud- rozpětím možností voicebandu: od dadaistické tancovalo. Po válce v tomto trendu pokračoval. by a exaltované sborové grotesky až po spiritualitu, jak výslovně napsal Patřila sem též kramářská píseň, obrozenecká recitace, místy přecháze- jeden z kritiků. zlidovělá píseň a hudební folklór městské peri- jící ve zpěv nebo nearti- O voiceband je zájem i dnes, a není divu. Ře- ferie. Burian tím byl zajedno s programem poe- kulovaný hlasový projev šil totiž otázku, kterou si kladli v průběhu 20. tismu, který si liboval v kalendářové literatuře, (šepot, syčení, brumlá- století hudební a divadelní umělci v různých ze- červené knihovně, rodokapsech a v jiných po- Kresba Adolf Hoffmeister, 1927 Kresba Adolf Hoffmeister, ní, hvízdání, glissanda, mích několikrát, v šedesátých letech to byli např. kleslých formách. Klasickou lidovou písní se výjeková falseta atd.) Re- tvůrci fónické poezie (ve Francii Henri Chopin, ovšem Burian rovněž inspiroval, nejdůsledněji citátoři užívali také me- u nás třebíčský Ladislav Novák). Šlo jim přede- ve Vojně (1935), jednotlivě v některých písňo- gafony, hráli na hřeben, vším o poetizace recitovaného verše hudebními vých cyklech apod. na dětské bubínky a po- prostředky, o vymanění poezie z optického vní- Burianova traktace folklóru nemá nic společ- dobné hudební rekvizity. mání a bezbarvého předčítání, o zvýraznění fo- ného s návratem k tzv. lidovosti, ke zjednodušo- Nejvýznamnějším tekto- neticko-zvukové kvality slova, o vytváření nové vání hudebního jazyka pod záminkou vyšší ko- nickým prvkem voice- umělecké zkušenosti, pro kterou je napsaný text munikativnosti. Naopak zcela zapadá do mezi- bandové produkce byl pouhým východiskem, předlohou. Burian v tom- válečného avantgardního proudu, který Burian rytmus. První představe- to směru anticipoval vývoj, ale nebylo mu to nic spoluvytvářel. ní na jevišti byla statická platné, protože jeho voiceband byl pro svět ne- Myslím, že Burianovo dílo stojí po stu letech (účinkující se pouze seřa- dostupný. Burian sice uvažoval o zavedení něja- od jeho narození (11. 6. 1904) stále za hlubší po- dili na scéně po vzoru vo- kých značek, které by kodifikovaly způsob inter- znání – k našemu prospěchu.

Hr0406.indd 23 26.5.2004, 11:24:06 DIVADLO

PRAHA, STÁTNÍ OPERA PRAHA nebo náladový úvod ke 4. dějství před Xeniinou árií. Je pravda, že v řadě míst orchestr překrýval Dimitrij se vrací do Prahy hlasy pěvců, ale tentokrát to není jeho problém. Tlumit jeho sílu by nebylo na místě – došlo by Leo Marian Vodička jako Dimitrij k setření zvukové barevnosti. Dvořákův Dimitrij vyžaduje hlasy, jakými v současnosti nedisponuje nejen SOP, ale naše opera vůbec. Povážlivý stav

Foto Karel Kouba Foto české pěvecké školy se opět projevil. Jen menší část sólistů obstála v nárocích, jež Dvořák klade. Patří sem v prvé řadě stále svěží Ri- chard Novák (patriarcha Jov), oba představitelé Šujského, Richard Haan a Martin Bárta, i Jitka Burgetová jako Xenie (alternující Lívia Ághová se k velkému výkonu rozezpívala až ve 2. polo- vině večera). Příjemným překvapením byla Jiři- na Marková-Krystlíková, obsazená mimo svůj obor do mezzosopránové role Marty (alternují- cí Lenka Šmídová se v této roli zvukově i před- stavitelsky téměř „ztrácela“). Úloha Mariny patří k nejvypjatějším ženským partům v české oper- ní literatuře. Její ideální představitelku na našich scénách nenajdeme – přes veškerou nespornou Jaroslav Someš a už 29. 4. měl premiéru Dimitrij, dalo se pře- snahu jí není ani Tatiana Teslia. Totéž lze říci dem téměř s jistotou odhadnout, že se to musí i o titulní postavě a obou jejích interpretech, Leo e to paradox – ve výčtu nejvýznamnějších na výsledku podepsat. Takový termín by byl totiž Marianu Vodičkovi a Peteru Svenssonovi. Ani oper Antonína Dvořáka nechybí Dimitrij té- „šibeniční“ i v případě běžného repertoárového jeden z nich se s nástrahami role nevypořádal Jměř nikdy, na našich scénách však chybí titulu. A Dvořákova opera byla téměř pro všech- zcela bez problémů. Vodička ovšem zužitkoval téměř permanentně. Např. Praha ho naposle- ny zúčastněné absolutním krokem do neznáma. své předchozí zkušenosti s Dimitrijem z let 1989 dy viděla v roce 1966 a od té doby ho slyšela Při časovém tlaku krátké zkušební doby muse- (Praha, koncertně) a 1990 (Brno) a propracoval v ojedinělém koncertním provedení před 15 lela navíc sehrát roli také každodenní vytíženost své podání i po výrazové stránce (s důrazem na ty. Snad vůči žádnému z klíčových titulů české orchestru a sboru SOP. Škoda, že při plánování lyrické pasáže). Svensson se – vcelku pochopi- operní tvorby 19. století nemáme v současnosti sezony zvítězily programové záměry (dvořákov- telně – musel prozatím soustředit na pouhé od- takový dluh, pokud jde o uvádění, jako právě ské výročí, Pražské jaro) nad reálným odhadem zpívání role. Na okraj připomínek: v minulých vůči Dimitrijovi. sil. Je totiž zjevné, že nastudování mohlo – přes inscenacích bývaly i epizody Bučinského a Ně- Za hlavní důvod tohoto opomíjení je zřejmě řadu už dosažených pozitivních rysů – dojít dál borského obsazeny sólisty, nikoliv členy sboru, možno považovat mimořádné nároky, které kla- a vyústit ve tvar plně reprezentativní jak pro SOP, výstupu v hrobce to nesporně prospívalo. de dílo na sólisty, sbor i orchestr, na nezbytnou tak pro operu samu. Pro charakterizaci Tarantova režijního nastu- výpravnost i režijní řešení. Rozhodnutí Státní Za daného stavu věcí je hlavní devízou insce- dování se jako nejvýstižnější nabízí slovo „akč- opery Praha zařadit v rámci projektu Česká nace účast Františka Preislera. Pod jeho vedením ní“. Není samozřejmě myšleno pejorativně, tj. ve hudba 2004 k letošnímu dvořákovskému jubi- se orchestr SOP o premiéře představil ve formě, smyslu bezduchých akčních filmů. Naopak, tady leu do repertoáru právě Dimitrije je proto možno v jaké jsme ho už dlouho neslyšeli. Pravda, k do- jde o velmi promyšlené naplnění děje stálou je- hodnotit jako čin odvážný i záslužný. A je třeba konalosti ještě leccos chybí, ale je to rozhodně vištní akcí – od samého počátku až do samého hned v úvodu recenze konstatovat, že provedení krok vpřed. Že nejde o náhodu, dosvědčil or- konce. Už během předehry jsou na scéně ve zkrat- znovu potvrdilo, že jde o dílo skutečně zralé, vy- chestr kompaktností svého výkonu i při druhé ce rozehrány historické události, které vlastnímu nikající dvořákovskou melodičností a působivé premiéře 6. 5., řízené Richardem Heinem. Preis- příběhu opery předcházely, totiž situace po smrti jak lyrickou intimitou, tak vzrušeným dramatis- ler si zaslouží uznání i za materiálovou přípra- cara Borise Godunova a nastolení jeho nezletilé- mem. Zároveň se však prokázalo, že výjimečné vu inscenace. S citem pro divadelní účinnost se ho synka Fjodora na trůn. (Pravda, předehra nic postavení v naší operní tvorbě Dimitrij zaujímá rozhodl pro kombinaci obou základních podob takového nepopisuje a je spíš impresí rozporupl- nejen svými hudebními kvalitami, ale také obtíž- díla – velmi zjednodušeně řečeno, vychází z tzv. ného nitra hlavního hrdiny.) Podobnou neustálou ností svého provádění. Kovařovicovy revize, ale vrací do ní Xeniino za- dějovostí je ze strany režie vedena celá opera; do- Nastudování bylo svěřeno vhodně zvolené- vraždění. Preislerovo hudební nastudování pak konce v samotném závěru, v okamžiku, kdy už mu tvůrčímu týmu – v jeho čele stál František vyniká velkým smyslem pro odstiňování jednotli- pomalu padá opona a nad mrtvým Dimitrijem Preisler, v současnosti jeden z našich nejlepších vých scén, zejména pro zvraty mezi výjevy lyrický- zní smírné „Hospodin pomiluj“, zahlédneme, jak operních dirigentů, a Michael Tarant, který už mi a dramatickými. Jistou rezervu lze vycítit snad stačí Šujskij zabít také svého politického protiv- několikrát prokázal, že patří k hrstce činoher- jen v okamžicích monumentálních, ale zde je to níka Basmanova. Jen na několika místech se ona ních režisérů, jež má cit i pro operu. Co nebylo patrně dáno pěveckými limity jak sólistů, tak sbo- akčnost jeví až nadbytečná, např. v opakovaném zvoleno vhodně, byl časový prostor, který byl in- ru. Hudebně i interpretačně nejkrásnější jsou sa- zjevování vidin – navíc jak Xenie při árii Dimitrije, scenátorům poskytnut, tzn. zkušební doba. Jest- mostatné orchestrální plochy, např. ouvertura (až tak zejména přízrak chůvy s mrtvým malým Di- liže 11. 3. uvedla SOP nové nastudování Carmen by se chtělo slyšet ji bez scénického rozehrávání) mitrijem v náručí při vyprávění Šujského působí

Hr0406.indd 24 26.5.2004, 11:24:31 DIVADLO

značně ilustrativně. Opravdu sporné je však jen stále stojí, většinou až v pozadí, carský trůn jako čas od času investigativně obracet k domácímu použití reálných zvuků v hudebním díle, svistu symbol toho, oč je sváděn zápas hlavních hrdinů. repertoáru. A rovněž příslib, že v budoucnu ně- větru, vyzvánění zvonů atp. (zvoníci jsou navíc Kostýmy Dany Hávové vědomě rezignovaly na jaké další uvedení Dimitrije naváže na dosavadní zjevně „vypůjčeni“ z Grigorovičovy choreografie obvyklou godunovskou dekorativnost, ve střihu inscenační tradice, k nimž se nyní čestně přiřadi- Ivana Hrozného). i dekoru působí jaksi barbarštěji. Omylem jsou lo Preislerovo nastudování, a nastolí toto Dvořá- Dynamický tok inscenace podporuje scéno- ovšem polonazí Poláci na carském dvoře – podo- kovo dílo na repertoár natrvalo. Jde o titul, který grafie Milana Čecha a Tomáše Moravce. Pra- bají se mnohem víc Záporožcům z Tarase Bulby je toho hoden. cuje sice s neměnným prostorem, připomína- nebo z Rěpinových obrazů. jícím částečně zdevastovaný interiér pravoslav- Dimitrij v SOP tedy ještě neznamená plnou Antonín Dvořák: Dimitrij. Dirigent František Preisler, re- žie Michael Tarant, scéna Milan Čech a Tomáš Moravec, ného chrámu. Zároveň však celý děj umisťuje restituci tohoto titulu na našich scénách. Půso- kostýmy Dana Hávová, choreografie Igor Vejsada, sbor- na šikmou točnu, která je velmi často v pohybu bí spíš jako velmi seriózní připomínka. A jako mistr Adolf Melichar. Státní opera Praha, 1. premiéra a umožňuje hrát i ve dvou úrovních. Na scéně příslib, že se druhá pražská operní scéna bude 29. 4., 2. premiéra 6. 5. 2004.

PRAHA, STAVOVSKÉ DIVADLO slavnostními ceremoniály. Důležitým inspirač- ním zdrojem byla i sama operní forma, Hlinkův Ještě jednou k Naganu zpěv v šatně před zápasem je vtipnou varian- tou buffo basových árií komických oper, z or- Josef Herman dernistického úzu taková díla chápeme jen jako chestru zní zvukomalebné pasáže dle modelu okrajová. Přitom už struktura libreta sestavené- romantické opery, ve sborových pasážích zase řipadá mi tentokrát nepatřičné vracet ho z asociativně řazených výkřiků, skandování, Smolka využil oratorní techniku. Kromě toho se všeobecnou recenzí k premiéře ope- krátkých zvolání, jednoduchých vět a citací, brá- do partitury zakomponoval i nehudební zvuky, P ry Martina Smolky a Jaroslava Duška Na- ní požadované hudební hegemonii, ale právě ona zejména (nevím, do jaké míry k tomu přispěli gano. Napsalo se totiž o ní těsně po premiéře, umožnila přirozeně ztvárnit hokejové prostředí. inscenátoři) různé skandování, výkřiky, bubno- ale i dávno před ní víc než všechno, mediální Nagano se také obrací k širšímu než úzce operní- vání a troubení fanoušků. Touto cestou vytvořil koláč okousali zpravodajové političtí, sportov- mu publiku, které zaujme více právě téma a jeho centrální druhou třetinu opery jako dramatickou ní i ze společenských rubrik, i když v té záplavě významové přesahy nežli vlastní hudba. zvukovou koláž, která zdánlivě jen doplňuje vi- informací poněkud zaniklo, co si o věci myslí Takovému vnímání Smolkova hudba vyhově- děné, ale zavřete-li oči, je ryze akustický drama- operní kritikové. Shodli se na výtečné režii On- la takřka dokonale. Nechal se v kompozici vést tický účinek ještě inenzívnější. Kromě toho má dřeje Havelky, na krásné i funkční scéně Bořka zvukovým prostorem hokejového zápasu i při- tato pasáž i pevnou tektonickou stavbu od po- Šípka, na tom, že pevnou osou opery bylo hravé družených prostředí, třeba domácností rodičů rady hokejistů v šatně až po stylizovaný chorál libreto, že operu dobře nastudoval Jan Chalu- Hniličkových, atmosférou televizních reportáží, naganských vítězů. pecký a spolehlivou práci odvedli všichni sólis- té, většinou i sbory a s oprávněnými výhradami též orchestr. Nemyslím, že bych k tomu v této Z inscenace opery Nagano chvíli měl co dodat. Rád bych se však vrátil k sa- motné hudbě Martina Smolky už proto, že o ní se přece jen tolik nepsalo a navíc se i trochu pochybovalo. Ortmann František Foto Zvláště na první poslech se totiž Smolkova hudba jaksi rozpouští v libretu, neboť mu slouží do „roztrhání partitury“ a potvrzuje tak lidovou moudrost pro dobrotu na žebrotu. Přes veške- rou službu musí skladatel ze své hudby učinit úběžník operního díla, hudba v něm prostě mu- sí dominovat, neboť především kvůli ní diváci – posluchači přijdou či nepřijdou. A právě to už Smolkova partitura tak zcela nesplňuje. Vede některé scény, ne ovšem všechny, přirozeně do- minuje v hudebních číslech (sólových zpěvech či sborech), ale není silou, která integruje celek, ten drží pohromadě spíše vlastní téma hokeje a jeho podoba v libretu. Teze o dominantním postavení hudby v ope- ře jistě neplatí absolutně. Připomeňme barokní pasticcia na jedné či postmoderní kompozice zá- měrně směšující žánry a styly na druhé straně, jenže podle více než stoletého romanticko mo-

Hr0406.indd 25 26.5.2004, 11:24:32 DIVADLO

Většinu partitury Smolka sestavil z pestré vlastně árií. Smolka je silný tam, kde gesticky ní řešení scén a postav, a právě to nakonec ope- směsice drobných hudebních motivků a útva- i ryze hudebně vychází ze zvukové předlohy re- ře Nagano chybí, jakkoli Smolka její kompozici rů, místy připomínající i minimalistickou tech- álného prostředí, kde zhudebňuje latinské tex- výsostně promyslel i propracoval. Jistá pauperi- niku, které vtipně korespondují s jevištním dě- ty či nechá postavu zpívat jen na vokál, ale ne- zace a demystifikace operního tvaru je dokonce ním, ale nespojují se do hudebně i významově našel analogické hudební gesto pro samostatně možná dobrou cestou, po níž by do opery zas ucelené kompozice. Zvukově dominují rytmické zhudebněné souvislé texty. Například melodie jednou přišli běžní diváci, už jen tím je Smolko- nástroje, chřestidla, bubínky a jiné, smyčce jsou Jágrova zpěvu s ledovou plochou je v kontextu va opera inspirativním činem. Po Naganu totiž prvkem zklidňujícím a žestě vnějškově dramatic- ostatního nepřirozeně umělá a nevystihuje vý- těžko tvrdit, že do opery nejsoučasnější témata kým. Smolka využívá i nástrojovou zvukomalbu, znam zpívaného textu. nepatří. třeba ironicky bučící pozouny. Orchestrální part Právě to spolu s poněkud jednoduchou kom- je pro daný účel pozoruhodný, vokální party jsou poziční poetikou brání Smolkově hudbě dostát Martin Smolka: Nagano, opera o třech třetinách a pro- však rovnocenné jen tam, kde jsou také odvoze- výše očekávaným parametrům opery, to ostatní dloužení na libreto Jaroslava Duška a Martina Smolky. Dirigent Jan Chalupecký, režie Ondřej Havelka, scé- né například z rytmického skandování (Hosa- se pak účelově a správně ztrácí v libretu i v inscena a kostýmy Bořek Šípek, choreografie Martin Vraný, na, máme Hašana), problémy nastávají v melo- naci. Úspěšná operní kompozice však musí vy- sbormistr Pavel Vaněk. Premiéra ve Stavovském divadle dické stavbě zvláště sólových zpěvů, formálně volat potřebu znovu a znovu slyšet ryze hudeb- 8. dubna 2004.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, DK METROPOL vyniká Martinka ve fortelném podání Dagmar Volfové, která svůj obor ovládá herecky přiroze- Proč se vlastně hádají o hubičku? ně a v poslední době odstranila i některé hlaso- vé problémy. Vendulku ztvárnila Kateřina Há- Josef Herman Beň si s postavou Tomše nevěděl tak úplně ra- jovská stylově, její hlas však v nejvyšších parti- dy hlavně herecky, zato zpíval dobrou češtinou, ích nabírá na námaze a ostrosti. Trochu to platí Českých Budějovicích chtěli Smetano- až na kvantitu hlásek, a jeho měkký baryton po- i o Evě Štruplové, i když jí role Barče vyhovu- vu prostonárodní operu Hubička přiblí- stavě svědčí. Podobné lze říci o Peteru Poldau- je. Komický Strážník je chuťovkou pro Václava V žit současným mladým divákům, reži- fovi v roli Palouckého. Pečlivá dikce však ozdo- Janečka, obsazení Matouše nejistě intonujícím sér Jan Štych hovořil o nezbytnosti inscenaci bila prakticky všechny postavy. Z těch ženských Františkem Brantalíkem, navíc zřejmě mimo opery rozhýbat a vymanit ze zavedených klišé. Jenže to nevzal za nejsprávnější konec hned ze Michal Vojta (Lukáš) a Miroslava Veselá dvou důvodů. Jednak se dostatečně neoprostil (Vendulka) od konvenčních řešení, ponechal mnohé ob- vyklé postoje i akce a herecké neobratnosti. Hasal Petr Foto Poprvé v Budějovicích použil oproštěnou scé- nu před prostě nasvíceným horizontem, jenže postupně její stylovou čistotu neudržel. Hlav- ně se však Štych pokusil vyložit některé scény jinak a ne úplně logicky. Například Lukášovo hořekování umístnil před hospodu, mimo jiné v souvislosti s tím budějovičtí škrtli druhou část sboru pašířů, jenže co potom s postavou Matouše? Vendulka zase po zásnubách rovnou odejde k Lukášovi, což sice odpovídá dnešním volnějším mravům, jenže proč se potom hádat o hubičku? Milan Kaňák vyložil partituru svébytně spíše v rychlejších energických tempech, kterými zdů- raznil jednolitost hudebního proudu této opery. Orchestr hraje vcelku přesně, hráčských chyb bylo málo, hodně nešťastný však byl úlet piko- ly hned na začátku předehry. A pak provedení značně poškodily temporytmické nesrovnalos- ti zejména ve sboru pašířů, ale také v sólových partech, nejčastěji Lukáše a Matouše, výjimečně i Palouckého. Doufejme, že v případě tenoristy Daniela Klána šlo o premiérovou nervozitu, Lukáše jinak zvládl pěvecky bezpečně a jeho pozoruhodný hlasový fond by ho při dobrém školení mohl dovést hodně vysoko. Alexandr

Hr0406.indd 26 26.5.2004, 11:24:33 DIVADLO

obor, však premiéru hodně poškodilo, což se DK Metropol neodpovídá požadavkům současné se v českobudějovické opeře o něco pokoušejí, nejvíc projevilo v tercetu s Vendulkou a Martin- opery a když si zdejší hokejisté zasloužili nový a to je cenné. kou. Inu v Českých Budějovicích chybí peníze, stadion, přestože do extraligy nepostoupili, proč bez nichž se lepších výsledků prostě nedosáhne by zdejší divadelníci a hlavně jejich diváci neměli Jihočeské divadlo České Budějovice – Bedřich Smetana: Hubička. Prostonárodní opera o dvou dějstvích. Dirigent nejen v sólech, ale hlavně ve sboru, který zůstal dostat nové divadlo? Milan Kaňák, režie Jan Štych, scéna Vladimír Soukenka, nejproblémovější součástí premiéry. A také bez Pěkné plány, horší výsledky, a chyby, které kostýmy Kateřina Kerndlová, sbormistr Martin Peschík. vybudování lepšího hracího prostoru, akustika výsledek bohužel poškodily značně. Ale stále Premiéra v DK Metropol 16. 4. 2004.

OSTRAVA, DIVADLO ANTONÍNA DVOŘÁKA K problémům večera přispěla Mariola Plazak ne právě nejčistšími a nejznělejšími koloratura- Zahrajeme to pěkně pospolu mi partu Královny noci a značně distonující trojice dam (Zdena Vaníčková-Matoušková, Ali- Josef Herman rému je dobře ve Stodolní a rozhodně nemůže na Farná a Gabriela Lojková). Výtečnou Pami- pochopit, proč bojovat o chlebu a vodě pro něja- nou byla Eva Dřízgová-Jirušová, Peter Svetlík stravská inscenace Mozartovy Kouzelné kou čest a slávu, tím méně pro poznání. V těch- zazpíval part Tamina solidně. Síla inscenace je flétny svedla na jedna prkna Dvořáko- to pasážích jsem nemohl nevzpomenout na ne- však především v kolektivně pojatém a o jasný O va divadla operní zpěváky, činoherce dávnou inscenaci Kouzelné flétny v pražském názor opřeném inscenačním tvaru. Svým způ- i tanečníky, to jest podílejí se na ní všechny čtyři Dejvickém divadle, která, byť jinak a trochu ji- sobem má blízko ke zdejšímu dřívějšímu nastu- soubory Národního divadla moravskoslezského nými prostředky, také nahlížela možné vzneše- dování Xerxa právě mnohými zcizujícími prvky, (včetně operety). Není to nic nového ve zdejších né prvky opery se zřejmým despektem – prostě které zdůrazňují, že jde jen a jen o hravé divadlo, režiích Luďka Golata, ovšem tentokrát má ono očima člověka dnešní pragmatické doby. Stej- kde mohou hercům pomáhat černě kostýmova- prolnutí zvláštní smysl – tak trochu připomíná ně jako vůči postavě Papagena postupují Peter né dívky a kde je do poetického tvaru zapojena Schikanederovu vídeňskou lidovou podívanou, Svetlík a František Strnad i vůči postavě prin- přiznaná jevištní technika. Opět nechyběli ani pro kterou Mozart svoji geniální partituru napsal. ce Tamina, který také nepostrádá rysy pragma- Golatovi blízcí lidé a děti zdejších operních stu- Nejde ovšem o nápodobu tehdejšího divadla, in- tického pozemského jednání, ostatně Pamina dií, ti všichni jsou už samozřejmou součástí si- scenace respektuje i pozdější filozofické výklady nosí přes ramenu beatnickou kytaru! Nejde tu ločar jeho ostravských režií. Diváci byli ten večer opery, ovšem bez abstraktního akademismu, kte- však o přímočarou aktualizaci, jen o jisté atribu- zjevně spokojeni. rý takové tendence často provází. ty, které stvrzují ono současné čtení mnohokrát Nejblíže by k němu na první pohled mohla obehraného kusu. Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna, opera o dvou mít ze soudobých materiálů vystavěná jevištní Běžná repríza dva měsíce po premiéře byla dějstvích na text Emanuela Schikanedera. Dirigent Jan Šrubař, režie Luděk Golat, scéna Jaroslav Malina, kostý- konstrukce, jakou bychom z dílny scénografa Ja- na dobré úrovni, i když orchestr se nevyvaroval my Helena Anýžová, choreografie Igor Vejsada, sbormis- roslava Maliny asi nečekali – umožňuje mimo chyb a obsazení nebylo úplně vyrovnané – je tře- tr Jurij Galatenko. Premiéry 20. a 21. 12. 2003 v Divadle jiné vodit po jevišti několik marionet v životní ve- ba také vzít v úvahu, že řádily virózy a chřipky. Antonína Dvořáka, psáno z reprízy 13. 2. 2004. likosti, které také posilují lehce filozofující pod- tón inscenace. Hlavní gesto inscenace je ovšem hravé a téma i příběh opery a také její obvyklou Peter Svetlík (Tamino) inscenační tradici, lehce perzifluje. K věcnému a Eva Dřízgová-Jirušová (Pamina)

dialogu přispěl i překlad prózy Pavla Eisnera, Josef Hradil Foto zpívá se německy. Takřka všechny zpívající postavy mají své mluvící dvojníky, takže se není co divit, že ně- kteří jsou přítomni pouze hlasem ze záznamu. Kdyby tu měli být všichni živě, asi by to notně zkomplikovalo hraní dalšího titulu ve vedlejší budově. Nicméně právě ony reprodukované vstupy inscenaci nejvíc škodí, neboť dále a už příliš posouvají inscenaci do neosobní technické roviny. Naopak živí dvojníci jí dodávají potřeb- nou člověčinu, nejvíc prostoru k tomu ovšem mají představitelé Papagena, zvláště když se v roli sejdou dva báječní komedianti Alexander Po- dolchov a David Viktora. Do rozehraných ga- gů patří prozrazování zákulisního mechanismu inscenace, ale také tak trochu klaunské výstupy – třeba balancování po hraně zábradlí kolem or- chestřiště. Papageno v jejich podání není žádná pohádková bytost, spíše ostravský chachar, kte-

Hr0406.indd 27 26.5.2004, 11:24:33 DIVADLO

OSTRAVA, DIVADLO ANTONÍNA DVOŘÁKA třeba říci, že mladí čeští, a dále převážně ruští a polští pěvci rozhodně zásadně zvýšili zdejší Poněkud přeslazená pohádka sólistickou laťku. Vzhledem k mezinárodnímu obsazení je vcelku logické, že se hraje v ruském aneb Sněguročka v Ostravě originálu, ovšem vlastní inscenaci to spíše škodí, zvláště když se zjevně obrací k tzv. rodinnému Rimského-Korsakova Sněguročka. U nás takřka publiku, a tedy také k dětem. Navíc tu není ti- nehraná, v Ostravě však známá z roku 1980 tulkovací překladové zařízení. z úpravy a interpretace Ivana Paříka. Tentokrát O to názorněji pojal jevištní podobu opery

Foto Josef Hradil Foto ji stylově pečlivě nastudoval dirigent Václav ruský režisér Alexander Zykov. Nelze se ubránit Návrat, ovšem premiéra nevyzněla zcela pre- srovnání se známým filmovým Mrazíkem, ovšem cizně v orchestru ani ve sboru, a také dochá- v jaksi obřadné a nikoli komické poloze. Posta- zelo k drobnějším temporytmickým nesrovna- vy jsou bohatě výtvarně kostýmované a masko- lostem. Oporou inscenace je vyrovnané kvalitní vané a herci je pohybově a gesticky vedou v du- obsazení prakticky všech četných rolí, které vr- chu typických ruských úklon, rozmáchlých gest cholí interpretací titulní postavy Mariannou Pil- a lidových tanečních kroků. Podívaná až příliš lárovou. Dala Sněguročce zářivý soprán, znělý opulentní, zvláště když režisér patrové jeviště ve všech polohách a v široké dynamice převáž- pestrobarevně nasvítil a nechal kroužit světel- ně jemných lyrických pasáží s občasným drama- né odlesky i hledištěm. Má to přídech pouťové tickým vyhrocením. Pillárová intonuje absolut- atrakce, jakkoli ve zřejmé snaze o „echt“ ruské ně čistě, technickým kulatým tónem a dokáže atributy národní pohádky, jenže přitom trochu sklenout široké kantilény Korsakovovy hudby. zaniká symbolický smysl příběhu o touze Sně- Vůbec premiéře vládly zejména ženské hlasy. guročky po vášnivé lidské lásce, v jejímž žáru Postavě Vesny dala Erika Šporerová rozšafnou pohádková bytost roztaje a naplní tak věčný ko- moudrost sporými gesty a zejména krásnou al- loběh přírody. tovou barvou svého nosného hlasu, Tatiana Tes- Sněguročka jistě dobře zapadne do ostravské lia zazpívala roli vesnické krasavice Kupavy se- operní nabídky, inscenace však mohla mít vyšší Zleva Marianna Pilárová (Sněguročka) a Tatiana bejistě, efektně a s vášní, kterou tato postava ja- ambice a mohla se stát zásadnějším činem, než Teslia (Kupava) ko protipól něžné Sněguročky vyžaduje. Z mužů jakým se stala. Josef Herman je třeba vyzvednout statného Andrije Škurhana Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov: Sněguročka, opera coby do Sněguročky zamilovaného kupce Mizgi- o čtyřech dějstvích s prologem podle pohádky A. N. Os- ostravské opeře jako jediní nezapomí- ru, pěvecky suverénního Bogdana Kurowskiho trovského. Dirigent Václav Návrat, režie Alexander Zykov, scéna Alexander Babraj, kostýmy Helena Anýžová, chore- nají na klasické ruské autory. Už třetím v pěkně zazpívané basové roli Mráze a Petera ografie Tamara Černá a Igor Vejsada, sbormistr Jurij Gala- V titulem (po Mozartovi a Salierim, 1998 Svetlíka coby Cara Berenděje. Ostravská ope- tenko, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, premi- a Knížeti Igorovi, 2002) je pohádka Nikolaje A. ra za poslední rok doznala značných změn a je éra v Divadle Antonína Dvořáka 27. 3. 2004.

PRAHA, STÁTNÍ OPERA PRAHA – BRNO, MĚSTSKÉ DIVADLO to hromadný konkurs totiž stále stoupá a týdny Roman Janál, Karel Petr). Jako obvykle k nejzají- před uzavřením přihlášek bývá kvóta těch, které mavějším patřili slovenští pěvci a pak čerství ab- lze v průběhu jednoho dne vyslechnout, dale- solventi a studenti pražské konzervatoře. Rok od ko překročena. Kromě toho pořadatelé popr- roku stoupá počet těch, kteří mohou od hodiny vé zkusili oddělit dva těžko spojitelné žánry, nastoupit angažmá. a sice operu s operetou od muzikálu. Operní Muzikálová Burza, kterou uváděl Jiří Horký, a operetní Burza se proto konala ve Státní ope- zatím svoji tvář hledá. Tradiční předzpívání bylo ře Praha 29. 3., muzikálová v Městském diva- doplněno krátkou mluvenou pasáží a pohybo- dle v Brně 1. 4. vou kreací, kterou s adepty pohotově nastudovali Operně operetní Burze poskytla výborně fun- manželé Kloubkovi. Čtyřicítka vystupujících se gující a přátelské zázemí Státní opera, vše běželo také nesetkala s tak početným auditoriem jako ve jako na drátku dle vyzkoušeného vzoru. Mode- Státní opeře Praha, neboť se akce ještě nezavedla Josef Herman rátorka Radmila Hrdinová přivítala šedesátku a vyhledávání nových talentů probíhá v muziká- adeptů, deset ze Slovenska a tři ze vzdálenější lové branži přece jen jinak než v opeře a operetě. urza mladých zpěváků, každoroční jarní ciziny (jednu sopranistku až z Japonska), par- Je co promýšlet do budoucna. Včetně stále stou- a nejstarší akce Jednoty hudebního diva- ter Státní opery zaplnili zástupci takřka všech pajícího rozpočtu, který je v příkrém protikladu B dla (trvá nějakých dvacet let!), na níž se tuzemských operních domů a mnozí dirigenti, ke snížené podpoře grantu Ministerstva kultury potenciálním „zaměstnavatelům“ (ředitelům di- režiséři, publicisté a pedagogové. Mladí pěvci (akci podpořila též Nadace život umělce). Přesto vadel, šéfům souborů, majitelům agentur) a dal- stejně jako vloni pilně konzultovali své výkony se pořadatelé ve spolupráci s Agenturou Havlák ším odborníkům představují mladí pěvci, se le- s pěticí renomovaných specialistů (Anna Baro- pokusí tak jako vloni uspořádat pro několik nej- tos poprvé rozdělila do dvou částí. Zájem o ten- vá, Antonie Denygrová, Magdalena Hajóssyová, lepších krátké koncertní turné.

Hr0406.indd 28 26.5.2004, 11:24:34 ZPRÁVY Z DOMOVA

Orchestral de Paris (John Nelson), Bam- Úmrtí berger Symphoniker (Jonathan Nott),

VOJTĚCH LINDAUR, flétnista, dlou- Berliner Symphoniker (Lior Shaba- archív Foto holetý člen operního orchestru Di- dal) a Moskevští filharmonici (Jurij vadla J. K. Tyla v Plzni, zemřel (26. Simonov). Z našich orchestrů Česká 4.) ve věku 72 let. Začínal u různých filharmonie, Pražská komorní filhar- posádkových hudeb. V divadelním monie a SOČR. Mezi sólisty se objeví orchestru působil od počátku 50. kupř. Hana Kotková, Vadim Gluzman let, kde byl dlouhá léta vedoucím (housle), Jana Brožková (hoboj), Paul flétnové skupiny a řadu let byl také Watkin, David Geringas (cello), Ian členem Dechového kvinteta DJKT. Fountain, Dang Thai Son, Adam Skou- Za půlstoletí umělecké činnosti na- mal (piano) či barytonista Peter Mattei. studoval 673 operních, operetních, Přijede i španělský kytarista Paco Peňa baletních a koncertních titulů. V 60. se souborem flamenka a čínská opera a 70. letech působil také v Plzeňském Xiamen. (vla) rozhlasovém orchestru a byl členem Plzeňského lidového souboru. Hrával VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EV- rovněž na kůrech a vyučoval. ROPSKÉ UNIE slavilo v pátek 30. 4. v Praze mnoho hudebních akcí. Již o den dříve začal festival United Is- Hudba v Praze lands of Prague, kdy na 10 pražských ostrovech vystoupily kapely a sólisté FESTIVAL PRAŽSKÝ PODZIM zahájil z mnoha zemí - na každém ostrově byl od 1. dubna předprodej lístků na letoš- zastoupen jiný žánr (jazz, rock, world ní 14. ročník festivalu, který se koná music, folk, blues atd). Největšími hvěz- od 12. září do 1. října. V roce projektu dami byly finští Leningrad Cowboys, Česká hudba 2004 se stane Poctou or- skotští The Levellers, americký saxofo- chestrů české hudbě a tak každý z účin- nista Courtney Pine a Španělka Merce- Ivan Ženatý vystoupil 26. 4. ve Dvořákově síni s Pražskou komorní filharmonií, v je- kujících zahraničních orchestrů uvede des Peón, festival zakončilo 2. 5. vystou- jímž čele tento večer stanul Michel Swierczewski. Sólového partu se ujal v Bernsteinově i koncert složený pouze z děl českých pení francouzské romské kapely Gypsy Serenádě pro housle, smyčce, harfu a bicí nástojre podle Platónova Symposia. Program skladatelů. Kings v T-Mobile Aréně. doplnila díla Zoltána Kodályho (Tance z Galanty) a Ludwiga van Beethovena (Sym- Na festivalu vystoupí Monte Carlo V pátek 30. 4. vystoupili na Staro- fonie č. 7 A dur, op. 92). Symphony Orchestra (dir. Marek Jan- městském náměstí na koncertě Vítej- kowski), Frankfurt Radio Symphony me v Evropě zástupci naší pop music chov. Ten připravil hornista Rudolf VE SVÉM VLASTNÍM CYKLU BERG Orchestra (Hugh Wolff), BBC Philhar- a v Mánesu uvítali vstup čeští a němečtí Mazač a vedle 7 houslistů a mnichov- 2004 představil komorní orchestr monic (Gianandrea Noseda), Ensemble jazzmeni v programu Most Praha-Mni- ského big bandu First Herd byl největ- Berg 19. 4. v Sále Martinů skladby Mo- ším lákadlem Mazačův big band Ken- zarta, Kalabise, Prokofjeva, Schulhoffa tonmania hrající skladby z repertoáru a v premiéře i Marka Ivanoviče. Řídil slavné americké kapely Stana Kentona. Peter Vrábel a večer nazvaný „Kau- Program přenášel Český rozhlas a byl za“ E. Schulhoff zakončil přednáškou Za Jaromírem Nohejlem 3. 5. zopakován i v Mnichově se stejný- o Schulhoffovi prof. Jaromír Havlík. 24. 9. 1925–22. 3. 2004 Ve věku nedožitých 79 let zesnul mi muzikanty. Spoluúčinkoval Penguin Quartet -- emeritní šéfdirigent Moravské filharmonie Jaromír Nohejl. Na Vyšehradě pod širým nebem 30. 4. v Schulhoffově Koncertu pro smyčco- V orchestru byl angažován 41 let, z toho více než 30 let byl hlavním diri- od 22 hod. koncertovala Teplická filhar- vé kvarteto a dechový soubor. (vla) gentem a uměleckým ředitelem orchestru. Pod jeho vedením dosáhla Mo- monie. V parku v Národním památní- ravská filharmonie stabilního postavení v síti orchestrů v republice jako ku Vyšehrad ji řídil Charles Olivier CYKLUS TI NEJLEPŠÍ pokračoval těleso, které je schopno významně ovlivnit hudební kulturu nejen v rámci Munroe a ve skladbách a áriích Puc- 30. 4. koncertem, na kterém v Sále regionu Hané, ale také za jeho hranicemi, a přispět k dobré pověsti českých ciniho, Mozarta, Rossiniho, Dvořáka, Martinů v Lichtenštejnském paláci interpretů i v zahraničí. Saint-Saënse a Bizeta zpívali Valentin účinkovala Plzeňská filharmonie říze- Se jménem Jaromíra Nohejla jsou v Olomouci spojeny mnohé festivaly Prolat, Lenka Šmídová a Eliška Toper- ná Václavem Blahunkem se sólistkou a uvádění monumentálních kompozic v koncertní síni i v chrámovém pro- czerová, moderoval Petr Lesák. (vla) Andreou Kalivodovou (zpěv), která po- středí. Měl však i vztah k hudbě dvacátého století. Především díky němu sluchačům nabídla skladby L. Sluky, R. mohla v Olomouci znít již od sklonku padesátých let díla předních klasi- ČESKÝ NÁRODNÍ SYMFONICKÝ OR- Wagnera a A. Dvořáka. ků 20. století – D. Šostakoviče, S. Prokofjeva, I. Stravinského, A. Schönber- CHESTR uvedl na koncertě v Rudolfinu ga, P. Hindemitha, B. Bartóka, G. Gershwina, B. Brittena, K. Pendereckého, 21. 4. program z děl amerických, španěl- FOERSTROVO KOMORNÍ PĚVECKÉ A. Pärta, zatímco jinde na Moravě to zdaleka nebylo tak časté. Avšak v paměti ských a argentinských skladatelů. Řízen SDRUŽENÍ uvedlo (3. 4.) v Sále Mar- především zůstane jako dirigent neutuchající energie a pracovitosti, který Američanem Paulem Freemanem zahrál tinů Sukových Deset zpěvů a Otvírání neslevoval ze svých uměleckých nároků a dovedl si přitom získat respekt skladby amerických minimalistů Johna studánek od B. Martinů. Sbormistrem orchestru jasnou koncepcí a širokým rozsahem hudební paměti. Prestiž di- Adamse (Harmonielehre č. 1) a Philipa byl Lukáš Vasilek. Spoluúčinkovali V. rigenta i filharmonie dokumentují snad nejlépe zvukové snímky z uvede- Glasse (Koncert pro housle a orchestr se Kříž a O. Brousek. ných let, zejména nahrávky z každoročních přehlídek koncertního umění sólistkou Angličankou Chloe Haviship), v Praze, pro něž orchestr nastudoval přes 300 nových skladeb. Škoda, že dále známý Kytarový koncert Aranjuez ČESKÉ TRIO mělo v Sukově síni Ru- mnohé z četných rozhlasových nahrávek se již dnes nearchivují a další zů- J. Rodriga (sólo Řekyně Elefteria Kotzia) dolfina koncert (19. 4.) v cyklu Profe- stávají pouze na dlouhohrajících deskách. Alena Burešová a baletní hudbu Argentince Alberta Gi- soři pražské konzervatoře (Sluka, Men- nastery. (vla) delssohn-Bartholdy, Čajkovskij).

Hr0406.indd 29 26.5.2004, 11:24:35 ZPRÁVY Z DOMOVA

jehož žáky (a tím jubilantovy spolužá- Hudba v Čechách ky) náleželi mj. Václav Trojan a Miro- MMINISTERSTVOINISTERSTVO KULTURYKULTURY CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ Kruhů přátel slav Kampelsheimer. Josef Klazar poté oznamuje, že k 28. říjnu budou uděleny: hudby v ČR se uskutečnilo (30. 4.--1. absolvoval studia skladby na pražské 5.) v Kladně. Program byl věnován od- konzervatoři u E. Hlobila a J. Zd. Bar- CCENYENY MINISTERSTVAMINISTERSTVA KULTURYKULTURY ZZAA PPŘÍNOSŘÍNOS kazu Antonína Dvořáka (Pražská ko- toše. V programu zaznělo pět premiér V OBLASTIOBLASTI DIVADLA,DIVADLA, HHUDBY,UDBY, VVÝTVARNÉHOÝTVARNÉHO morní filharmonie, T. a P. Švarcovy, – čtyři klavírní skladby a jedna varhan- komorní sbor Gaudium, A. Poláčková, ní, dále mj. flétnové concertino Piccola UUMĚNÍMĚNÍ A ARCHITEKTURYARCHITEKTURY PPRORO RROKOK 22004004 J. Pěchočová). festa musicale, duchovní zpěv Svatý kní- Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby a výtvarného že Čechů, koncert pro klavír a komorní umění a architektury se uděluje k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůr- SEVEROČESKÁ FILHARMONIE TEP- orchestr a dvě části ze mše Pro patria. čích nebo interpretačních počinů nebo za dlouhodobé umělecké zásluhy v ob- LICE zařadila abonentní koncert (1. 4.) Z početných účinkujících vynikli pěvci lasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury. do projektu Česká hudba 2004. Místo O. Stanislava Jirků a Vojtěch Vančura, flét- Návrhy na udělení ceny mohou podávat fyzické nebo právnické osoby na níže Trhlíka dirigoval T. Koutník. Letní Fes- nista Jaroslav Bayer, trombonista Petr uvedenou adresu Ministerstva kultury, a to nejpozději do 30. června 2004. tival L. v. Beethovena se odehraje v no- Permský, klavíristka Viktoria Kraf a var- Informace o náležitostech podání návrhu najdete na internetové adrese Mi- vém termínu (27. 5.--24. 6.). V červnu vy- hanice Karolína Tučková. Pěvecký sbor nisterstva kultury www.mkcr.cz, případně na odboru umění a knihoven mi- stoupí orchestr v Ostravě a poté se bude Bojan řídil Vojtěch Vančura, komorní nisterstva kultury, tel. 257 085 218. v Praze podílet (19. 6.) na koncertě lau- orchestr Far musica dirigoval Zdeněk reátů soutěže Concertino Praga. V srpnu Klauda. Město zároveň vydalo CD s na- čeká filharmonii cesta do Španělska. hrávkou Klazarovy mše pro sóla, sbor SYLVIA GEORGIJEVA měla (21. 4.) (15. 4.) v hotelu Crowne Plaza Prague a varhany Missa pro patria. cembalový recitál v Chodovské tvrzi v 6. programu svého koncertního cyklu FILHARMONIE HRADEC KRÁLOVÉ (J. A. Benda -- výběr ze sonát). slavné operní melodie (Mozart, Leon- uvedla na Květnou neděli (4. 4.) kon- SUKOVY SEDLČANY nabídly ve cavallo, Puccini, Čajkovskij, Verdi, Dvo- cert ze staré české tvorby, který dirigo- 40. ročníku koncerty, divadlo, výstavy STAMICOVO KVARTETO hrálo (28. 4.) řák, Bizet, Wagner, Bellini, Händel aj.) val M. Štryncl. Účinkovala Musica flo- i turistický pochod. Hudební přehlíd- v Sále Martinů s belgickým klarine- rea a Schola Gregoriana Pragensis, M. ku zahájila (29. 3.) Straussova opere- tistou Ronaldem van Spaendonckem LATINSKOAMERICKOU FIESTU, Cukrová a R. Janál (Zelenka). * Štryncl ta Netopýr v nastudování Jihočeské- (Weber, Brahms, Lysight). první a největší latinskoamerickou řídil rovněž koncert královéhradecké ho divadla České Budějovice. Dalšími slavnost v ČR, připravilo do Národní- filharmonie, na němž (8. 4.) zazněla protagonisty festivalu mimo jiné byli PRAŽSKÁ KONZEVATOŘ uvedla v kos- ho domu na Smíchově (27. 4.) sdružení Bernsteinova Symfonie č. 1 Jeremiáš violista Lubomír Malý s klavíristkou tele U Salvátora Dvořákovu Stabat mater Paralax a Latinskoamerická společnost. a Mozartovo Requiem. Spoluúčinko- Věrou Hájkovou, městská hudební (5. 5.), a to v podání konzervatorního or- Akce byla přehlídkou kultury, hudby, val Český chlapecký sbor Boni pueri. škola z partnerského francouzského chestru a se dvěma sbory -- Choeur No- tance i jídla a pití. Vystoupily soubory * Setkáním dvou světů bylo společné města Taverny a s několika předsta- vantiqua de Sion a Ensemble Vocal de St. Son del Sur, Pragason, Tradicion, Mari- vystoupení tohoto orchestru a romské veními hry Zvonokosy také sedlčan- Maurice. Dirigovala M. Němcová. nera del Peru a argentinský mistr tanga folkrockové skupiny Gipsy Hery Band. ští ochotníci. Pořádající Kulturní dům Julius Horacius Martínez. Aranžmá pořídil Petr Pololáník, který Josefa Suka připravil rovněž přehlídku SDRUŽENÍ PRO SOUDOBOU HUD- koncert řídil (Bizet, Sarasate, Ravel, pěveckých souborů Sedlčanská vo- BU ARBOS uspořádalo (5. 4.) v býva- KAPROVO KVARTETO, vítěz soutě- romské písně). * Lukáš Vondráček byl nička. Na nedalekém zámku Červený lém kostele sv. Vavřince koncert sou- že o cenu Beethovenova Hradce z ro- sólistou Dvořákova klavírního koncer- Hrádek vystoupil (28. 5.) Mladota En- boru MoEns (Graham, Marek, M. Sla- ku 2003, zahrálo (22. 4.) v Klementi- tu (29. 4.). Bohumil Kulínský v tomto semble a o den později Sukův komor- vický). Zazněly také tři české premiéry nu v rámci cyklu Stamicovo kvarteto programu uvedl rovněž Sukova Asraela. ní orchestr. Zakončení festivalu tradič- (Nejtek, Bartoň, Pudlák). a hosté (Mozart, Kapr, Grieg). Před koncertem besedoval s posluchači ně patří (30. 5.) skladatelovu vnukovi, Lukáš Hurník. houslistovi Josefu Sukovi, který zahrál KOMORNÍ ORCHESTR BERG uvedl na JANOVY PAŠIJE J. S. Bacha a Janáčko- za varhanního doprovodu Aleše Bárty koncertě katedry skladby AMU (26. 4.) vy Královničky uvedla na Velký pátek JIHOČESKÁ KOMORNÍ FILHARMO- v Křečovicích. v Sále Martinů díla Bořivoje Suchého, (9. 4.) ve Stavovském divadle Musica NIE uspořádala (20. 4.) slavnostní Tomáše Pálky, Josefa Třeštíka a Jany florea se sólisty, Dětskou operou Praha koncert věnovaný stému výročí úmrtí DVOŘÁKOVA HUDEBNÍ NELAHO- Vöröšové. a Pražským komorním sborem. A. Dvořáka. Veronika Böhmová před- ZEVES, jedenáctý ročník regionální- nesla pod taktovkou Jakuba Hrůši Dvo- ho festivalu, obsahuje ve skladatelo- SKLADATELSKÉ SDRUŽENÍ KON- ROLNIČKOVÉ SVÁTKY PÍSNÍ, pře- řákův Klavírní koncert. * V katedrále vě rodišti, ve Zlonicích a v Praze dvě VERGENCE připravilo do kostela sv. hlídka dětských pěveckých sborů, se sv. Mikuláše již předtím (9. 4.) uvedla desítky koncertů. Společnost pro čes- Vavřince koncert, při němž (14. 4.) uskutečnily (29. 3.–1. 4.) v Národním Dvořákovu Stabat mater. Dirigoval Ja- kou hudbu, která festival pořádá, voli- zněla hudba V. Kučery, R. Pallase, domě na Smíchově a v sále Studia Rol- kub Zicha, spoluúčinkoval Vysokoškol- la vzhledem k omezeným finančním P. Paprčky, M. Reutera, W. Widlaka nička. Zúčastnilo se na 1200 mladých ský umělecký soubor UK v Praze. * Při prostředkům cestu velké dramatur- a G. Crumba. zpěváčků převážně z pražských dět- prémiovém koncertě jarního abonent- gické pestrosti. Představí se například ských a školních sborů. Vedle před- ního cyklu zazněla (30. 4.) v Českých Komorní orchestr Dvořákova kraje, CYKLUS MLADÝCH v Klementinu stavení vlastního repertoáru se všich- Budějovicích ve Sportovní hale Beetho- Pražské klavírní duo, Martinů Collegi- nabídl (8. 4.) vystoupení Stamico- ni spojili i v jeden velký sbor při zpěvu venova 9. symfonie. um Praha, Karlovarský symfonický or- va kvarteta a klavíristy Ivo Kahánka společných písní, které vybírá pro kaž- chestr, sbor Gaudium, dětský pěvecký (Dvořák, Martinů, P. Vranický). dý ročník sbormistr dětského pěvecké- K 75. NAROZENINÁM JOSEFA KLA- sbor z Británie, sbor Oratorio Choral ho sboru Rolnička Praha a umělecký ve- ZARA, skladatele a pedagoga, uspořá- Society a orchestr z města Santa Moni- ČESKÁ KOMORNÍ FILHARMONIE doucí Rolničkových Svátků písní Karel dalo město Brandýs n. L. – Stará Bole- ca z USA, Fenix Ensemble nebo mladá s hobojistou Zdeňkem Adamem a so- Virgler. Autor letošních společných slav 22. 4. v kapli brandýského zámku česká mezzosopranistka Radka Volfo- pranistkou Gabrielou Kopperovou hrá- písní, jazzový skladatel Emil Hradec- slavnostní koncert. Jubilant je synem vá. Šanci dostanou i mladí skladatelé la pod taktovkou Stanislava Vavřínka ký, osobně vedl nácvik. regenschoriho J. Čeňka Klazara, mezi Marek a Michael Keprtovi, kteří uve-

Hr0406.indd 30 26.5.2004, 11:24:36 ZPRÁVY Z DOMOVA

dou své jednoaktové opery. V regionu vyrovnávání se s realitou zla a vzepření tvarných, divadelních, diskusních, 6, který 20. 4. zakončil festival koncer- se k dvořákovským programům připo- se jeho požadavkům. Smutného dílo vzdělávacích a společenských akcí tem v Janáčkově divadle. (vla) jují svým kruhem přátel hudby i Kralu- využívá sólový tenor a mezzosoprán, mezi bavorským Marktredwitz, Karlo- py nad Vltavou. recitaci, smíšený sbor, klarinet, kytaru, vými Vary, Ústím nad Labem a saský- CYKLUS KONCERTŮ JAZZ NA HRA- violoncello a klavír. Libreto napsala Iva mi Drážďany zahrnuje i světovou pre- DĚ pokračoval 14. 4. druhým koncer- Volánková, použity jsou i texty latinské miéru hudební stínohry Plav! Gastone, tem. Správa Pražského hradu uvedla Divadlo liturgie a básně Friedricha Nietzscheho. plav! skladatele Franka Böhmeho a spi- v Nové galerii na Hradě trio Emila Vik- Devětadvacetiletý skladatel má za sebou sovatelky Irene Pietsch inspirovaných lického, jako host s ním hrál švýcarský MARTIN OTAVA byl autorem scénáře, již několik premiér vesměs duchovně předloňskými povodněmi. trumpetista Franco Ambrosetti. (vla) režie a scény (25. 4.) při nastudování orientovaných děl. veb Janáčkova Zápisníku zmizelého poslu- ANTONÍN DVOŘÁK -- KORESPON- TŘI MUZIKÁLY ČESKÉHO PŮVODU chači hudební fakulty AMU z kateder DENCE A DOKUMENTY, křest již obohatí letos muzikálovou sezonu. zpěvu a tance. Hudba na Moravě 9. a 10. dílu tohoto souboru se konal První z nich s názvem Balada pro ban- a ve Slezsku 22. 4. v Muzeu Antonína Dvořáka. ditu uvedlo již Divadlo na Fidlovačce. KOMORNÍ OPERA Mysterium fidei Obě knihy vydalo Editio Bärenreiter Známé dílo z filmu i z verze Divadla na mladého skladatele Pavla Smutného, HUDBA NA RADNICI v rámci šumper- a dokončilo tak projekt, který začal provázku (autoři Milan Uhde a Miloš brněnského studenta hudební vědy ského koncertního cyklu Klasika Viva Supraphon již v roce 1987. Všechny Štědroň) upravil Karel Růžička, v režii a historie, měla premiéru (27. 3.) na obsáhla (20. 4.) vystoupení cembalist- knihy připravil kolektiv vedený dr. Mi- Petera Gábora v hlavních rolích účin- scéně pražského Stavovského divadla. ky Moniky Knoblochové a flétnistky lanem Kunou, který tak soubor zakon- kují Marek Holý, Michaela Badinko- Zazněla v rámci projektu Bušení do že- Lenky Kozderkové-Šimkové (Bach, Te- čil ještě přede dnem stého výročí skla- vá a Ladislav Županič. Na léto chystá lezné opony. Smutný zpřítomnil na je- lemann, Couperin). datelova úmrtí. (vla) na nádvoří Nosticova paláce uvedení višti hrdinský osud rakouského rolní- dalšího známého filmového muziká- ka, věřícího katolíka Franze Jägerstätte- AGON ORCHESTRA vedený Petrem lu Noc na Karlštejně Hudební divadlo ra (1907--1943), popraveného nacisty. Různé Kofroněm spolu se členy legendární Karlín. V úpravě Zdeňka Podskalského Po anšlusu Rakouska Hitlerem, veden undergroundové kapely Plastic Peop- ml. a v režii Petra Novotného se objeví odvahou a věrností vlastnímu svědo- XIII. FESTIVAL UPROSTŘED EVRO- le of Universe nastudovali a uvedli veli- v hlavních rolích Petr Štěpánek, Kateři- mí a křesťanskému ideálu, se Jägerstät- PY V BAVORSKO-ČESKO-SASKÉM konoční Pašije. Zkomponovali je Milan na Brožová a Rudolf Brzobohatý. V lis- ter vyslovil v referendu proti „návratu POHRANIČÍ bude letos probíhat od Hlavsa a Vratislav Brabenec pro jediné topadu pak Divadlo Broadway chystá Rakouska do německé říše“. O pět let 13. června do 1. srpna. V jeho rámci uvedení v roce 1978 na chalupě Václava premiéru nového muzikálu Michala později, s plným vědomím následků vystoupí Kremerata Baltica lotyšského Havla na Hrádečku v době zákazu kape- Davida Tři mušketýři. Spolu s Davi- a podpořen manželkou, odmítl nastou- houslového virtuosa Gidona Kremera, ly. Nově dílo zaranžoval Michal Nejtek dem se na něm podílejí Lou Fanánek pit vojenskou službu se zbraní ve wehr- britská klezmerská skupina Oi Va Voi, a z koncertu 24. 4. v pražské Arše bude Hagen a Libor Vaculík, který ho má i re- machtu. Byl popraven. Podtitul opery přední americký loutnista Hopkinson pořízeno CD i DVD. (vla) žírovat. Účinkují mj. Pavol Habera, Josef Mše života Franze Jägerstättera symbo- Smith, španělská tanečnice flamenka Vojtek, Lešek Semelka, Monika Absolo- lizuje podle autora fakt, že se tak jeho Nina Corti s doprovodem, barokní JIŘÍ PINKAS obdržel in memoriam me- nová a Helenka Vondráčková. (vla) život stal skutečnou bohoslužbou. Ope- Ensemble Tourbillon pražského krále daili Artis bohemiae amicis. Dlouholeté- ra podle něj pojednává na pozadí kon- violy da gamba Petra Wagnera a desít- ho šéfdirigenta ostravské opery tak oce- TRADITIONAL JAZZ STUDIO Pavla krétní historické události o vztahu me- ky dalších evropských i zámořských nil ministr kultury Pavel Dostál. Smetáčka hostovalo v březnu v ital- zi mužem a ženou a o jejich společném umělců. Osm desítek hudebních, vý- ském Janově na Mezinárodním jazzo- PRAŽSKÉ KINO PONREPO uspořá- vém festivalu. Letošní Evropské měs- dalo k sedmdesátinám Jana Klusáka to kultury na něm hostilo mj. i Brada vyhlašuje přehlídku filmů, k nimž zkomponoval Mehldaua, Mingus Big Band či Miriam hudbu. Na její závěr byl 21. 4. uveden Makebu. „Smetáčkovci“ slaví letos 45 konkurz na místo i český film Erotikon z roku 1929. Ně- let činnosti a chystají další průřezo- mý film režiséra Gustava Machatého vé album Babí léto u firmy Františka hráč na 1. lesní roh doprovodil Klusák hudbou v 90. le- Rychtaříka, kde zazní ještě nevydané Požadované skladby a orchestrální party: tech, v Ponrepu byla uvedena komor- skladby z historie kapely. Pavel Smetá- ní verze doprovodu pro 5 muzikantů ček připravuje k vydání knihu Umí(r)- 1. kolo: Sólové skladby: W. A. MOZART: Koncert č. 2 Es dur, K 417 (1.věta); z FISYO, řídil Štěpán Koníček. (vla) něný tradicionalista, sestavenou z jeho R. STRAUSS: Koncert č. 1 Es dur, op. 11 (1. věta) článků a rozhovorů či jiných příležitost- Orchestrální party: M. RAVEL: Pavana, L. van BEETHOVEN: Symfonie č. 7 A dur, op. 92 JAZZ AGHARTA FESTIVAL uvedl bě- ných textů. (vla) 2. kolo: hem dubna v Lucerna Music Baru Koncert nebo přednesová skladba dle vlastního výběru (kromě skladeb z 1. kola ) amerického bubeníka Dave Weckla AGENTURA FOIBOS působící ve Straš- Orchestrální party: J. HAYDN: Symfonie č. 45 fis moll „Na odchodnou“, Hob I:45; W. s kapelou (12. 4.), kytaristu Johna Sco- nicích ve známé Trmalově vile oslavila A. MOZART: Symfonie č. 40 g moll, K 550, Symfonie č. 29 A dur, K 201; J. V. H. VOŘÍ- fielda (jeho band Überjam hrál 20. 4.) 1. 4. pět let v rekonstruované vile a 14 ŠEK: Symfonie D dur; L. van BEETHOVEN: Symfonie č. 2, 3, 6; A. DVOŘÁK: Koncert pro violoncello h moll, Symfonie č. 9 e moll; M. RAVEL: Klavírní koncert G dur; 1 anonym- a jeho kolegu kytaristu Dave Fiuczyn- let existence. Foibos organizuje divadel- ní part z listu skiho (kapela Screaming Headless Tor- ní představení (kupř. přehlídku České sos 28. 4.). Kubánský zpěvák Ibrahim divadlo) i koncerty. Do areálu vily a za- Party s označenými místy budou k dispozici v archivu Pražské komorní filharmonie. Ferrer, známý z filmu Buena Vista So- hrady ji přišli zahrát amatérští hudeb- Přihlášky s životopisem zasílejte nejpozději do 31. 8. 2004 na adresu cial Club, vystoupil v T-Mobile Aréně níci ze strašnických hudebních škol. Pražská komorní filharmonie, Krocínova 1, 110 00 Praha 1 22. 4., romská dechovka Bobana Mar- Marek Veselý, ředitel agentury, však (tel. 224232488, fax 224235118, e-mail: [email protected]) koviče zase v žižkovském Akropolisu oznámil, že k výročí dostali od obecní- Konkurz se uskuteční 10. září 2004 v 10.00 hodin v sále Pražské komorní filhar- 26. 4. V brněnské přehlídce Jazzfest ho zastupitelstva nemilý dárek – ukon- monie, Krocínova 1, Praha 1. Uchazeči budou písemně pozváni. Klavírní doprovod je zajištěn, každý uchazeč však může mít vlastního korepetitora. ve dnech 16.-- 20. 4. účinkoval i slavný čení pronájmu ve vile, kterou vlastními americký černošský vokální sextet Take silami zrekonstruovali. (vla)

Hr0406.indd 31 26.5.2004, 11:24:37 ZE ZAHRANIČÍ

VÍDEŇ, KONZERTHAUS

Dvořákův Dimitrij koncertně ve Vídni archív Foto

Vlasta Reittererová a jejich výskyt byl zároveň umožňován i filtrován nepsaným požadavkem na hlavu říše: rozhodují- ok české hudby 2004 se stal i u sousedů cí nebyl sám původ, ale povahové rysy. Podobně impulsem k dramaturgickému oboha- jako se po Rusku pohybovalo závratné množství R cení repertoáru. Doufejme, že podobné samozvanců, udržovala se také víra, že zavraždění obohacování neustrne jen v rámci „jednoletého“ příslušníci vládnoucích rodů žijí a čekají na plánu, ale že zájem potrvá i při nyní právě usku- svou příležitost. Osoby i zápletka opery se tečněném (a v případě Čech a Rakouska obno- v Poljakovově s lehkou nadsázkou proslovené veném) pobývání pod „jednou střechou“, a že se přednášce publiku přiblížily a zdůvěrnily, i když také oboustranně rozvine; vždyť i naše znalosti slibované osvětlení rusofilství 19. století zůstalo o rakouské hudební scéně jsou velmi omezené poněkud v pozadí. a v lepším případě končí kdesi u druhé vídeňské „Jednat jako car“ znamenalo umět hrdě pro- školy. Dalo se tedy předpokládat, že se nějaká sadit svou vůli za každých okolností, naopak Zleva Lžidimitrij, car v letech 1605–1606 a kníže česká opera objeví i v cyklu „Opera koncertně“, znaky „falešného“ původu byly zdánlivě banální: Vasilij Šujskij, car v letech 1606–1610 jenž už má ve Vídni svou tradici. Neudivuje, že už byl-li potenciální panovník schopen vyskočit byla zvolena opera Antonína Dvořáka, kterému sám na koně (resp. odmítl-li při tom pomoc), k jinému opernímu typu, jsou zde ale také mís- byla Vídeň nakloněna odedávna, a neudivuje ani, prozradil tím svou nekvalifikovanost. Důležité ta spíše oratorní a tam, kde má přijít dramatic- že byl k tomuto účelu zvolen jeho sbory a velký- nebylo, zda byl cara „legitimní“, ale zda byl „pra- ká akce, je obtížné povznést se nad banálnost. mi áriemi nabitý Dimitrij. vý“ svým vystupováním. Tento důležitý moment Řešení je nesnadné i na jevišti, v koncertantním Koncert 23. 4. ve Velkém sále vídeňského libretistka Dimitrije Marie Červinková-Riegrová provedení vynikne rozlomenost slohu opery ješ- Konzerthausu předcházela přednáška slavisty Fj- použila v okamžiku, kdy se Dimitrij postaví Šuj- tě výrazněji. odora Poljakova v Schubertově sále, která uvedla skému. Tehdy jedná podle lidu jako „pravý car“. Provedení volilo kritickou edici Dvořákovy do historické situace, v níž se děj opery odehrává. Je to však téměř jediný okamžik, kdy se libreti- opery a přestože byla v programu poznámka, Přednáška obsahovala nejen historická fakta a in- stické zpracování přidrží reálií, které budují zá- že nemohly být v synopsi a libretu zohledně- formace o religiózním, národnostním i sociálním pletku. Jinak je v libretu politický konflikt po- ny škrty, jež mohou vzniknout během zkou- pozadí konfliktu, ale také jakýsi úvod do psycho- tlačen na minimum a z Dimitrijova příběhu se šek, k žádným škrtům nedošlo a byla provede- logie a mentality ruského národa, a shrnutí his- tak vlastně stal příběh žárlivosti dvou žen. Zde na kompletní třiapůlhodinová verze. Provedení torie osobností Ivana Hrozného, Borise Godu- také spočívá kardinální problém opery samé: prokázalo sílu, ale také slabá místa Dvořákova nova, Lžidimitrije a Šujského jako námětu v li- jejím typovým vzorem byla grand opéra, psy- díla (jako ostatně i o týden později uvedená pre- teratuře, dramatické tvorbě i hudbě. Na ruském chologie postav a odůvodnění jejich činů však miéra Státní opery Praha). Ta se objevují zejména trůnu se to svého času samozvanci jen hemžilo je málo logické, nádherné milostné scény tíhnou v momentech akcelerujících dramatických situ- ací, které hudba, brzděná strukturou často tri- viálního verše, nemůže naplnit. Objevuje se to v rozporu tragického obsahu textu s charakte-

Foto archív Foto rem hudby už v samotném úvodu (žalobné písni na smrt carovu), dále např. ve sboru spiklenců v druhém jednání a následném líčení Šujského, i smutečním pochodu po vraždě Xenie. Slabiny dramatické výstavby libreta, jako je například matně vystavěný vpád Něborského a Bučin- ského do hrobky, nemohl Dvořák napravit. Na druhé straně je v libretu řada krásných a smys- luplných veršů, kdy je v jedné replice mnoho vy- sloveno („Trůn otců tvých! Ty bloude zpozdilý! Či věříš, korunu že nosili?“) inspirujících míst, soustředěných především do árií Xenie, Dimit- rije a do jejich dueta. Titulní roli ovšem nadělil skladatel nadmíru obtížný part, s nímž i takový tenorista jako je Janez Lotric zápolil na hranici svých možnos- tí. Přijal roli na záskok za Jevgenije Šapovalova a jeho odvahu je nutno ocenit, že s ní však nebyl ztotožněn ani výrazově ani technicky, bylo až příliš patrné. V prvním dějství mohl zpívat Družina bojarů Ivana IV. celou dobu plným hlasem, výsledek však byl si-

Hr0406.indd 32 26.5.2004, 11:24:37 ZE ZAHRANIČÍ

lácký, scházely jakékoli dynamické odstíny, jež Mikuláš (Basmanov), Dalibor Jenis (Šujskij), rozporné polohy Dvořákovy partitury unifiko- mu ostatně ani dirigent neumožnil. V druhém Manfred Hemm (Patriarcha), Aleš Jenis (Ně- vanými tempy a dynamikou nepomohla, spíše dějství musí Dimitrij rozvinout také lyrickou ro- borský), Dimitrij Solovjov (Bučinský). Výborný naopak. Zmínit zaslouží programová brožura vinu své role a zde choulostivá místa vyzněla nebyl Slovenský filharmonický sbor (sbormistr se studií o ruských dějinách a o vzniku Dvo- přesvědčivě, výšky měl zachránit falset, ale i ten Marián Vach). Rozhlasový symfonický orches- řákovy opery, obsahem opery a jejím českým selhal. Nejlepší výkon podala Krassimira Stoya- tr Vídeň řídil Richard Hickox. Jeho vedení or- a německým libretem, ovšem s vadou na kráse: nova jako Xenie. Ona a Dagmar Pecková jako chestru mohlo být mnohem nuancovanější. Di- chybělo uvedení zdroje informací, k nimž pat- Marfa nezpívaly pouze pěvecké party, ale doda- rigent zřejmě podcenil důsledek, který vzniká ří studie Milana Pospíšila ke kritické edici a au- ly projevu také herecký výkon. Ostatní sólisté přenesením instrumentace, psané pro potope- torka německého překladu libreta Magdalena byli spolehliví: Elena Prokina (Marina), Peter né orchestřiště, na pódium a jeho snaha zastřít Havlová.

BADEN-BADEN, FESTSPIELHAUS Fascinující Norma Edity Gruberové

Jitka Slavíková Opětovný triumf Edity Gruberové roslulá slovenská sopranistka Edita Gru- berová dlouho váhala, jestli výčet svých slavných hrdinek (Lucia di Lammermoor, P Andrea Kremper Foto Amina v Náměsíčné, Anna Bolena, Elvíra v Pu- ritánech, Zerbinetta v Ariadně na Naxu, Gilda ad.) završí Belliniho Normou. Nakonec výzvu přijala a v dubnu 2003 ji poprvé zpívala v To- kiu; prohlásila však, že Norma je pro její hlaso- vý obor hranicí, kterou již nepřekročí. Evropě se poprvé v této roli představila v koncertním uvedení opery ve Festspielhausu v německém městě Baden-Baden. Slavný Festspielhaus, který se každoročně pyšní programem nabitým nej- zvučnějšími jmény světových interpretů, se tak 24. 4. stal svědkem nevšedního večera: konec- konců, to, že lze očekávat mimořádnou událost, dokazovala i skutečnost, že obě koncertní Nor- my (24. 4. a 1. 5.) byly dlouho dopředu bezna- dějně vyprodány. V jednom interview pěvkyně řekla, že u svých předchůdkyň v roli Normy obdivovala u Mont- serrat Caballé nenapodobitelná piana, u Marie Callas impozantní vroucnost a u Joan Suther- land brilantní hlas. Ona sama je však ztělesněním všech těchto rovin: její pianissima jsou napros- to neuvěřitelná, nehledaná vroucnost se snoubí s obrovským dramatickým nasazením, o brilant- ní vokální technice ani nemluvě: ostatně bez ní by nikdy nemohla zpívat všechny ty vražedné ko- loratury s takovou lehkostí, že se zdálo, že Nor- ma je vlastně velmi snadným pěveckým úkolem… mimořádný hlasový rozsah i schopnost nehle- Hrála Staatsphilharmonie Rheinland-Pfalz Už sama přetěžká cavatina a cabaletta Casta Diva daného vroucího prožitku (stačí vzpomenout – spolehlivě, nicméně bez výraznějšího zaujetí, v 1. aktu byla zkondenzovaným dokladem všech na z hloubi duše tryskající „Proteggimi, o Dio“ průměrný výkon podaly sbory Vokalenensemble zmíněných atributů jejího hlasu. či „Perduta io son“v árii Sgomba à la sacra selva Rastatt a Stuttgartští sólisté, dirigoval Friedrich Nutno ovšem říci, že paní Gruberová nebyla v 1. aktu), ale především v tom, že oba hlasy se Haider. To nic nemění na faktu, že to byl neza- jediná, která brala všem přítomným v sále dech. ve všech duetech pojily k sobě tak dokonale, ja- pomenutelný večer. A všechny ctitele umění pa- Měla vynikající partnerku v roli Adalgisy, mladou ko by šlo o jednu jedinou pěvkyni. Spolu s vene- ní Edity Gruberové určitě potěší, že její Normu litevskou mezzosopranistku Elinu Garanču. Ta zuelským tenoristou Aquilesem Machado v roli budou moci poznat – tentokrát v jevištní podo- jedinečnost spočívala nejen v tom, že Elina Ga- Polliona vytvořili dokonalou trojici představitelů bě - ve Vídeňské státní opeře v únoru 2005 (pre- ranča má stejně znamenitou vokální techniku, hlavních rolí Belliniho Normy. miéra 5. 2.).

Hr0406.indd 33 26.5.2004, 11:24:38 ZE ZAHRANIČÍ

CURYCH, OPERNHAUS Pucciniho Děvče ze zlatého Západu v Curychu

Jitka Slavíková

nevšedním nápadem, jak inscenovat Pu- archív Foto cciniho „westernovou“ operu Děvče ze zla- S tého Západu, přišel osvědčený tým David Pountney (režie) a Stefanos Lazaridis (scéna). Divákům sugerují myšlenku, že jsou v kině na filmu němé éry: od promítání úvodních titulků až po závěrečné včetně onoho nezbytného The End. Filmové projekce se skvělým způsobem vy- užívá i ve 3. aktu, kdy zlatokopové na koních pro- následují Ramerreze alias Dicka Johnsona v kali- fornské prérii. Napínavou „filmovou“ podívanou podtrhují vysoce akční režie i scéna, vertikálně Z inscenace Pucciniho Děvčete ze zlatého Západu rozdělená na „přízemí“ a „první patro“ se sou- běžně probíhajícím dějem, do něhož se zapojí a francouzská sopranistka Sylvie Valayre (Min- k tragedii spějícím finále. Že závěrečný happy end i možná trochu nadbytečné, nicméně působivé nie) jsou naprosto ideálním triem. Nejenže se je skutečnou očisťující katarzí a nikoliv banálním zborcení stěny domu Minnie v 2. aktu při bouři skvěle vyrovnávají s Pucciniho předepsaným rozuzlením, je opět zásluhou pěvců a režiséra. či vysoké žebříky v závěrečném aktu, po nichž „drsným“ způsobem pěveckého provedení „ru- V Curychu měli nicméně šťastnou ruku i na neohroženě šplhají zlatokopové – zda jsou to vido“, ale dovádějí ho až za hranici technických pěvce té přehršle všech dalších rolí zlatokopů, sboristé či akrobaté, se mi nepodařilo zjistit, ale i dynamických možností – například celá scéna mohou se pyšnit skvělým kompaktně znějícím podávají úctyhodný výkon. Minnie a Johnsona ve 2. aktu je vygradována až sborem a v neposlední řadě dokonale hrajícím Děvče ze zlatého Západu patří k operám se na dřeň obnaženého dramatu a stejně tak s mra- orchestrem: už od prvních taktů předehry by- zcela mimořádnými nároky na pěvce po vokál- zícím pocitem sleduje divák i celý závěr, kdy má lo evidentní, že dirigent Patrick Fournillier má ní i herecké stránce a najít vhodné představitele být Johnson oběšen: krátký oddech je mu popřán úžasný smysl pro naturalistické barvy i dynamic- Minnie, Dicka Johnsona a šerifa Jacka Rance se při Ponsem báječně podaném ariosu Ranceho „Or kou dramatičnost Pucciniho hudby a že si může podaří asi jen málokdy. Curyšská opera uspěla na piangi tu, o Minnie“ či Curou nenapodobitelně za- dovolit rozvinout zvukově značně silnou opu- výtečnou: argentinský tenorista José Cura (John- zpívaném Johnsonovu ariosu „Ch´ ella mi creda lentní paletu orchestrálních barev – méně zdatné son), španělský barytonista Juan Pons (Rance) libero e lontano“, aby byl vzápětí opět pohlcen pěvce by však zcela jistě překryl.

SALCBURK, GROSSES FESTSPIELHAUS Salcburk tleskal Komorní filharmonii Pardubice

řivést na náročné salcburské pódium mo- cích, 16. dubna, do posledního místa vyprodaný ním cyklu Welt der Musik účinkovali v sousedství zartovský program vypadá na první po- Grosses Festspielhaus s dvěma tisíci čtyřmi sty proslulých těles jako jsou Vídeňští symfonikové, P hled jako čiré šílenství, ale Komorní fil- posluchači nejen intenzivně tleskal brilantnímu Orchestr Beethovenhalle Bonn či Mozarteum Or- harmonie Pardubice se svým šéfdirigentem Le- výkonu orchestru, ale dokonce se ozývalo i du- chester Salzburg. Krátce před nimi ve stejném do- ošem Svárovským takový „hazard“ podstoupila pání. Přitom úspěch pardubických filharmoniků mě hráli také Berlínští filharmonikové se Sirem a zvítězila! Bezprostředně po velikonočních svát- je o to cennější, že v tomto salcburském koncert- Simonem Rattlem a Varšavská filharmonie pod taktovkou Antoni Wita. Program otevřela Symfo- Komorní filharmonie Pardubice se svým šéfdirigentem Leošem Svárovským nie D dur „Pražská“, po které následoval Hobojový koncert K. 314 s brilantním Janem Adamusem. Ve Foto archív Foto druhé části následovala předehra k Donu Giovan- nimu a Symfonie g moll K. 550. Ušlechtilý, lahodný a technicky vytříbený zvuk orchestru pod Svárov- ského přesným a elegantním gestem vzbudil natolik vřelý ohlas mezinárodního publika, že kro- mě přídavku sólisty došlo i na virtuosně podanou předehru k Figarově svatbě. Skvělé vystoupení se tak stalo pro pardubickou filharmonii výbornou evropskou reklamou a dokumentovalo, že prvo- třídní profesionální orchestry v České republice působí i mimo hlavní město Prahu. lkp

Hr0406.indd 34 26.5.2004, 11:24:39 ZE ZAHRANIČÍ

MOSKVA, KONZERVATOŘ Kühnův dětský sbor slavil v Moskvě úspěch

ühnův dětský sbor se během dubna poprvé představil v Moskvě, kde se mu Kdostalo mimořádně vřelého přijetí. Na archív Foto pozvání Vladimira Fedosejeva, ředitele a šéf- dirigenta Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského, se zúčastnil dvou koncer- tů uspořádaných k uctění památky Antonína Dvořáka. Ve Velkém sále Moskevské konzerva- toře (6. 4.), kde Fedosejev uvedl výběr z Dvo- řákových Slovanských tanců, se dětský kolektiv prezentoval interpretací českých národních písní a to na návrh Vladimira Fedosejeva vždy jednou před každým tancem.. „Byl to velmi hezký nápad a podle atmosféry, kterou jsme vycí- tili, myslím, že se to podařilo,“ prohlásil po kon- certě umělecký vedoucí sboru Jiří Chvála. „Fe- dosejev tak chtěl zdůraznit, z čeho Dvořák čer- pal a navodil atmosféru české zpěvnosti,“ dodal. Při dalším koncertě (7. 4.) vystoupil Kühnův dětský sbor s ruským sborem Akademie sbo- rového umění ve Dvořákově oratoriu Stabat Mater. „Atmosféra ve Velkém sále Moskevské konzervatoře byla něco jedinečného. Je vidět, jak ruské obecenstvo hudbu cítí. Každý muzikant o tom moc slyšel a vím, že se tady usku- tečnila řada světových premiér pozoruhodných skladeb. Přijít do takového prostředí je ohromně Kühnův dětský sbor před Carskou puškou na nádvoří Kremlu inspirativní a velmi to na člověka zapůsobí,“ ře- kl dále Chvála o svých dojmech z hostování v ruské metropoli. Vyjádřil zároveň politová- NORIMBERK, KATOLISCHES HAUS – MUSIKHOCHSCHULE ní, že čeští umělci nejsou v Moskvě častými hosty. „Myslím, že je to škoda. K nám jezdí řa- Norimberský proces po česku da ruských kumštýřů a sólistů. V Praze je také spousta báječných ruských zpěváků. Je třeba roz- Jiří Hlaváč fagotista Martin Petrák. Jak se to promítlo do šiřovat kontakty. Ruská kultura je velice zajíma- umístění škol? vá a svébytná a spolupráce na tomto poli je velmi e dnech 14.–16. dubna se v Norimberku Praha 1, 2, 5, 6 užitečná,“ řekl. Kühnův dětský sbor navázal uskutečnila Mezinárodní hudební sou- Lyon 2, 7, 8, 11 spolupráci s šéfdirigentem Velkého symfonic- V těž ROTARI. Ve čtveřici soutěžních obo- Norimberk 4, 9, 10, 12 kého orchestru P. I. Čajkovského na rakous- rů (flétna, hoboj, klarinet, fagot) se představilo Vše vypadá jako filmový příběh s patřičně kém operním festivalu Bregenzer Festspiele 12 vybraných posluchačů z vysokých hudebních romantickým závěrem. Jenže ne vše bylo při- 2003. Ve scénickém provedení Janáčkovy škol v Lyonu, Praze a Norimberku. V sázce tedy barveno tak růžově. Když vytkl francouzský opery Příhody Lišky Bystroušky pod taktov- nebyla jen laureátská ocenění, ale i celková umís- porotce jako jedinou výtku českému klarine- kou Vladimira Fedosejeva vystoupilo v roli tění mladých interpretů a pořadí škol. tistovi, že jeho zvuk je málo francouzský, snažil malých liščat 16 členů Kühnova dětského Do poroty jsem usedl s dalšími pedagogy jsem se osvětlit, že i český zvuk má své přednosti sboru. Naposledy Kühnův dětský sbor vy- zmíněných institucí a s šéfem uměleckého vysí- a v tvorbě Dvořáka, Smetany, Martinů, či Janáčka stoupil v Rusku zhruba před 15 lety, když se lání Bayerische Rundfunk v Mnichově. Výsledky je dokonce nezastupitelný, nicméně když pýcha v Moskvě představilo Národní divadlo. Malá byly pro HAMU vskutku grandiózní, i když jsem nepolevila, řekl jsem mu, že pro mne není Lyon skupina dětí se tehdy účastnila inscenace ve je na základě úrovně katedry dechových nástrojů charakteristický klarinetovým soundem, nýbrž Velkém divadle. Chvála uvedl, že s nynějším vlastně očekával. smogem. Nicméně úroveň soutěže mne natolik účinkováním sboru je velmi spokojen a že by I. cenu získal klarinetista Lukáš Daňhel potěšila, že mne hloupost v románském balení se velmi rádi do ruské metropole znovu vrá- ze třídy prof. Jiřího Hlaváče a prof. Vlastimila nemohla nahlodat. Při večerní procházce Norim- tili. „Zdá se také, že ruská strana byla s naším Mareše, II. cenu, spolu s kandidátem z Francie, berkem jsem vzpomenul Hanse Sachse, Albrech- vystoupením velice spokojená a pan dirigent Fe- flétnistka Hana Knauerová ze třídy prof. Jiří- ra Dürera i Spencera Tracyho ve slavném filmu dosejev naznačil, že by s námi rád spolupracoval ho Válka. Třetí cena udělena nebyla, na pátém Norimberský proces. Ten hudební byl o 59 let i v budoucnosti,“ sdělil. red pořadí byl hobojista Vilém Veverka a šestý byl později jednoznačně v české režii.

Hr0406.indd 35 26.5.2004, 11:24:40 ZPRÁVY ZE ZAHRANIČÍ

hudbě J. S. Bacha, a to v koncertech že obě instituce si zaslouží 100% na- nalists“ – neboli stoupenců tonální hud- houslistky Viktorie Mullové, klavíristy sazení svého ředitele a on není ocho- by. Tempest Fantasy pro klarinet, hous- 4 Vladimira Feltsmana a na vystoupení ten své síly dělit, ani není ochoten svůj le, cello a klavír byla premiérována 2. 5. Za Jiřím Tancibudkem belgického souboru Collegium Voca- kontrakt s Clevelandem zrušit. Potvrdil 2003 v Pierpont Morgan Library v New 5. 3. 1921–1. 5. 200 le z Ghentu s dirigentem Philippem nicméně, že v sezoně 2007--08 bude ve Yorku. Na cenu byli dále navrženi Peter 1. května, právě Herrweghem (Matoušovy pašije). Na Vídni dirigovat Wagnerův Prsten. Další Lieberson za svůj Klavírní koncert č. 3 v den stoletého výročí úmrtí An- 16 koncertech dále vystoupilo 16 sborů nabídka z Rakouska přišla ze Salcbur- a Steve Reich za skladbu Cello Counter- tonína Dvořáka, odešel náhle (kromě operních sborů z Bolšovo a Ma- ku, jehož ředitel Peter Ruzicka oznámil, point pro sólové violoncello, magneto- v 83. roce svého života velký čes- riinského divadla dále menší ansámbly že končí v létě 2006. I v tomto případě fonový pás a video. ký muzikant: hobojista prof. Jiří z Archangelska, Permu, Bulharska, Srb- Welser-Möst odmítl s tím, že Cleveland Tancibudek. ska, Slovinska, Gruzie ad.). neopustí: „Neříkám, že bych neměl zá- BERLÍNSKÁ A VÍDEŇSKÁ FILHAR- Po válce člen České filharmonie jem, ale nabídky přišly ve špatném ča- MONIE, dva špičkové světové orchest- i Talichova Českého komorní- se“, řekl. ry, které soutěží o prvenství, mají svou ho orchestru, odešel po Únoru Divadlo rivalitu ukončit společným koncer- z vlasti, aby svůj další život pro- tem. Sir Simon Rattle, šéf Berlínských žil v daleké Austrálii – jako slavný BOXÉRSKÁ LEGENDA MUHAMMAD Různé filharmoniků, který má k Vídeňské fil- světový sólista i profesor na uni- ALI je hlavním hrdinou dvacetiminu- harmonii úzký vztah, řekl, že oba or- versitě v Adelaide. Po Listopadu tové opery s názvem: Muhammad Ali: PULITZEROVU CENU 2004 za oblast chestry společně zahrají skladby Ral- se pravidelně vracel do své staré Outside the Ring. Opera vznikla jako hudby získal Paul Moravec za skladbu pha Vaughana Williamse (Fantazie na vlasti, i když se plně sžil se svou součást programu Kentucky Opera, ur- Tempest Fantasy. Cena (10. 000 dola- téma Thomase Tallise) a Gustava Ma- vlastí novou, svým srdcem i hu- čeného studentům hudby. Ti také – ze rů) je určena „významným americkým hlera (Šestá symfonie). Soupeření obou debním cítěním však vždy zůstal 13 různých amerických hudebních škol skladbám, které byly provedeny poprvé orchestrů se datuje od června 1984, kdy pravým českým muzikantem. – jsou autory opery a podíleli se i na cel- v USA v daném roce.“ Letos byla cena šéf berlínského orchestru Herbert von Hobojisté celého světa mu vdě- kové realizaci uvedení. Opera zazněla ve vyhlášena 5. 4. na Columbijské univer- Karajan zrušil koncert s Berlíňany v Sal- čí za nejvýznamnější hobojový světové premiéře 21. 4. zitě v New Yorku. Paul Moravec se na- cburku a pozval místo nich Vídeňské koncert 20. století – koncert Bo- rodil v Buffalo v roce 1957 a vystudoval filharmoniky. Karajan se tehdy dostal huslava Martinů, který si od Mar- TŘI RŮZNÉ VERZE OPERY MADA- Harvardskou a Columbijskou univerzi- do prudkého sporu s berlínským or- tinů vyžádal, který mu Martinů MA BUTTERFLY uvedla o víkendu tu. Získal již řadu cen a je považován za chestrem, protože chtěl jmenovat 1. dedikoval a jehož se stal i prv- 22.--24. 4. newyorská DiCapo Opera. vůdčí osobnost skupiny převážně ame- klarinetistkou Sabine Meyer, proti če- ním interpretem. Byl též jedním První verze premiérovaná v La Scale rických skladatelů, nazývané „New To- muž orchestr ostře protestoval. „Oba z posledních žijících pamětníků 17. 2. 1904 zaznamenala tehdy tako- B. Martinů a čestným členem vý neúspěch, že Puccini operu přepra- Společnosti Martinů. coval (premiéra 2. verze 28. 5. 1904 Zemřel náhle v letadle, ještě nad v Brescii). Třetí verze zazněla 28. 12. 4 1906 v Paříži. Panelovou diskusi k uve- –15. 3. 200 Austrálií, když se opět vracel do Za Evou Prchlíkovou-Likovou 15. 3. 2004 v Southfieldu dení všech těchto verzí v DiCapo Opera 21. 12. 1919 staré Evropy – na svatbu své u Detroitu ve státě Michigan, USA, zemřela vedla slavná sopranistka Licia Albane- vnučky… Jindřich Feld česká sopranistka Eva Prchlíková rodem ze Dvora Králové se, k níž se připojili sopranistky Cathe- (*21. 12. 1919). Po debutech v baletu v Praze a v operetě rine Malfitano, Diana Soviero a Elaine (Coppélia) (Giudit- studovala zpěv u Nektar de Flondor a Richarda Kubly a v Brně vstoupila Malbin, dirigent Constantine Kitsopou- ta) 10. 4. 1943 do opery jako . S jejím talentem počítal Václav Talich pro los a režisér Robert Lombardo. Mařenka Festivaly pražské Národní divadlo, ale poválečné okolnosti rozhodly jinak. V Brně ještě stihla desítku rolí, v Praze a Varšavě několik koncertů i gramofonových MOSKEVSKÝ VELIKONOČNÍ FESTI- desek a ve Smetanově síni koncert na rozloučenou 8. 1. 1947. Se zkráce- VAL (9.--15. 4.) se letos konal potřetí. Po Osobnosti ným příjmením Likova pak nadchla 6. 2. 1947 publikum v USA, v Detroitu. loňském fiasku festivalu, který se konal Kritika přirovnávala její půvab, hlas i vyzařování k mladé Jarmile Novot- pod širým nebem, byl letošní situován FRANZ WELSER-MÖST odmítl na- né. Během jediného měsíce třikrát za sebou vyprodala Carnegie Hall a po do divadel, chrámů a koncertních síní. bídku na hudebního ředitele Vídeňské deset sezon zůstala v angažmá v New York City Opera. Zpívala první obor Loňské vytrvale deštivé a chladné jaro státní opery. 43letý rakouský dirigent se – a . se podepsalo zejména na inscenaci Bo- stal ve Vídni hvězdou v září 2003, kdy Markétku, Violettu, Gildu, Micaelu, Manon, Musettu, Liù, Neddu Jenůfu Své renomé rozšířila do Kanady a Mexika i do obřích auditorií Lewisonova rise Godunova na Kremelském náměstí. za náhle onemocnělého Christiana Thi- stadionu a Hollywood Bowl. Poté působila jako stálý host oper v Chicagu, Valerij Gergiev a orchestr Mariinského elemanna převzal řízení dvou předsta- Filadelfii, Bostonu, Pittsburgu, New Orleans, San Antoniu, San Francisku, divadla uvedl pět koncertů v Moskvě vení Tristana a Isoldy ve Vídeňské stát- Los Angeles a Cincinnati a věnovala se koncertnímu zpěvu zejména jako a čtyři v regionech, s programem se- ní opeře. Už tehdy prý začal intendant host Newyorské filharmonie a orchestru NBC. Jen výjimečně využila nabí- staveným ze všech 7 symfonií Sergeje opery Ioan Holender uvažovat o Wel- dek z Evropy pro vystoupení ve Vídni, Benátkách, Paříži a Barceloně. Do Prokofjeva a dále uvedl houslové kon- serovi-Möstovi jako o nástupci Seiji dějin opery se neopakovatelně zapsala v Montrealu, kde se od roku 1954 certy Jeana Sibelia a Igora Stravinského Ozawy, jehož kontrakt vyprší v sezoně podílela na průkopnické sérii televizních inscenací Komediantů, Manon (s řeckým sólistou Leonidasem Kava- 2006--07. Poté, kdy se svým Cleveland- Lescaut, Traviaty a Bohémy, dochovaných jako vůbec první komerční oper- kosem), Druhý klavírní koncert Serge- ským orchestrem vystoupil Welser- ní videa. Pro naprostou pěveckou jistotu, kolegialitu a hereckou tvárnost je Rachmaninova (sólo Lang Lang, Čí- -Möst s obrovským úspěchem v Mu- ji oceňovali renomovaní partneři, nejčastěji George London, Jon Vickers, na) a Stravinského Koncert pro klavír sikvereinu, stal se definitivně prvním Richard Tucker a Jan Peerce a z kolegyň především Beverly Sillsová. Po uza- a dechové nástroje s klavíristou Alexan- kandidátem na budoucího uměleckého vření operní dráhy se od roku 1967 až do svých 76 let obětavě věnovala drem Toradzem. Celý soubor Mariin- ředitele opery. Welser-Möst ale Holen- pedagogické práci na Michiganské universitě a při mistrovských kursech ského divadla provedl Čajkovského derovy „námluvy“ odmítl. Do sezony v New Yorku a Filadelfii. Její hlas zůstal zachován v USA ve výběru českých zřídka hranou operu Čarodějku. Fes- 2011--12 je hudebním ředitelem Cleve- árií a národních písní. Jan Králík tival věnoval zvláštní pozornost také landského orchestru; veřejně prohlásil,

Hr0406.indd 36 26.5.2004, 11:24:40 ZPRÁVY ZE ZAHRANIČÍ

orchestry mají diametrálně rozdílný postoupila klavírní tria z Itálie, Švýcar- pozdně renesanční hudbou a dobou SIMONA ŠATUROVÁ V PROSLULÉM zvuk“, řekl Rattle, „chceme zjistit, kde ska a ArteMiss trio z České republiky. Rudolfa II a ve svém novém díle vyu- TEATRO COLÓN. V Teatro Colón jsou společné prvky a odkud pramení Mezinárodní sedmičlenná porota (tři žívá kromě jiného i některé intonace v Buenos Aires vystupovala (6.--18. 4.) rozdíly“. Shodou okolností ve stejnou z Itálie, po jednom zástupci ze Španěl- z díla italského tvůrce, který pobýval sopranistka Simona Šaturová v roli Pa- dobu končí i jiné soupeření, a to me- ska, Slovinska, Ruska a Velké Britanie), na dvoře Rudolfa II., Carla Zanottiho. miny v inscenaci Kouzelné flétny, kte- zi Rattlem a Danielem Barenboimem, udělila pouze jedinou cenu -- speciální Dílo uvedl 9. 5. anglický soubor Fine rá byla první premiérou sezony 2004/ šéfdirigentem Berlínské Staatskapelle. cenu poroty pro nejlepší komorní sou- Arts Brass Quintet na festivalu ve War- 2005. Jako režisér této pohádkově Barenboim, který byl také kandidátem bor „Premio specialle della Giuria sezi- wicku, který byl letos věnován přede- pojaté inscenace se představil Micha- na místo šéfa Berlínské filharmonie one Musica da Camera“. S cenou je spo- vším české hudbě. Tvorba Sylvie Bodo- el Hampe. Přes obtížnou ekonomic- (orchestr si nicméně zvolil Rattlea), jeno nejen udělení diplomu, pamětní rové zde byla reprezentována celkem kou situaci byla všechna představení vystoupil jako sólista v Brahmsově 1. plakety a finančního ohodnocení, ale pěti díly. Kromě zmíněné premiéry zde v akusticky skvělém divadle vyprodá- klavírním koncertě spolu s Berlínskou předeším koncerty v sezoně 2005/6 zazněly skladby La speranza, písňový na. Simona Šaturová dostala pozvání filharmonií pod taktovkou Simona Rat- v rámci festivalů komorní hudby ze- cyklus Ama me, klavírní trio Megiddo i na další sezonu. tlea na tradičním Evropském koncer- jména v jižní Evropě (Itálie, Slovinsko, a jedna z nejúspěšnějších skladeb Syl- tě 1. 5. 2004, který se letos uskutečnil Španělsko). vie Bodorové - smyčcový kvartet s ba- SEVERÁČEK, liberecký dětský sbor, se v Athénách. Program zahrnul rovněž rytonovým sólem Terezín Ghetto Re- 22. 4. 2004 vrátil z koncertního turné Brahmsův Klavírní kvartet v orchest- PENGUIN QUARTET ve finále soutěže quiem. Ten byl ještě před festivalem 5. po Bulharsku a Řecku a zúčastnil se rální verzi Arnolda Schönberga. CAG 2004. V březnu 2004 se Penguin 5. uveden v Londýně v podání bary- světové soutěže na ostrově Rhodos. Quartet zúčastnil soutěže „2004 Con- tonisty Nigela Cliffea a Kvarteta Mar- Sofijský koncert, který organizovala DŮM PETRA ILJIČE ČAJKOVSKÉ- cert Artists Guild International Compe- tinů a ve stejném složení zazněl poté Česká ambasáda v Sofii a pan velvy- HO V KLINU U MOSKVY byl 23. 4. tition“ v New Yorku. Ve dnech 17.--25. i ve Warwicku. Ve slavné londýnské slanec Dokládal a jehož se zúčastnil poškozen ohněm, nicméně oheň zni- 3. ji pořádala renomovaná umělecká Wigmore Hall byl dále 11. 5. před- i bulharský ministr kultury a další čil zejména dřevěnou fasádu, zatímco agentura Concert Artists Guild, která staven autorčin Smyčcový kvartet č. 1 významné osobnosti, byl snímán pří- interiér, včetně Čajkovského klavíru, tímto způsobem vyhledává nové talenty „Dignitas homini“ na koncertu Škam- mým přenosem do celostátního roz- byl uchován. V domě je dnes sklada- pro svou činnost. Cenami soutěže jsou pova kvarteta, který nesl název Dvořák hlasu a televize. V soutěži na ostrově telovo muzeum. exkluzivní smlouvy s touto agenturou, Centenary Celebration. Rhodos získal Severáček ve dvou ka- které pak vítězům po dobu dvou let za- ČLENOVÉ KRÁLOVSKÉ LIVER- ručují četné koncerty po USA (na se- POOLSKÉ FILHARMONIE vyslovili znamu sálů, kde jsou tyto koncerty po- Ãßâ×äÁëä××áåâÛáêßì nedůvěru svému americkému šéfdiri- řádány, je i slavná Carnegie Hall v New ¸ÅËÆÅ2Å»ÍÆHÂ gentovi Gerardu Schwarzovi, a to pro Yorku). Soutěž je otevřena mladým só- nepopulární dramaturgii. Požadují, listům i libovolným komorním soubo- ÂÆÉ¼ÊÇÆÅ»¼Åº¼¸»ÆÂÌÄ¼ÅËÐ aby jeho kontrakt (do roku 2006) byl rům z celého světa. Odborná porota vy- êí¥°Ø¨§ ¿®°©¨£¿®°©© okamžitě vypovězen. Výkonný ředitel bírala celkem z 300 obdržených nahrá- ºÛìZê×ÚÛéZêéì×ðÛááèß£ orchestru Michael Elliott prohlásil, že vek, do druhého kola dostalo pozvání êßÙáeÛÚßÙÛÁåèÛéæåäÚÛäÙÛ vedení požadavek orchestru pečlivě 80 kandidátů. Ti všichni pak přijeli do ×ÚåáëãÛäê·¤ºìåZá×àÛ zváží. Schwarz (56), který je také di- New Yorku a vystoupili v rámci semifi- ìfäåì×äâßéêßääãÚåáëãÛä£ rigentem Seattleského symfonického nále mezi 17. a 19. 3. v Merkin Concert êãìðê×ÞëànÙnãéÛáßìåêë orchestru, byl jmenován do čela Liver- Hall. Mezi těmito semifinalisty byl také ×ÚnâëcÛéáeÞåãßéêè×¤»Úßêåß poolské filharmonie v roce 2001, kdy Penguin Quartet, který 19. 3. přednesl ìfêßäëðäßÙÞæÛÚáâZÚ×ànìÛÛà£ měl orchestr dluhy 2, 5 milionů liber. v rámci svého vystoupení části děl A. äåéêßìØÛÙ æåæèìe¤ ÉåëéêÛdëàn ðZæßéï Od té doby se sice finanční situace sta- Dvořáka a B. Bartóka. Tentýž den večer bilizovala, nicméně členové orchestru bylo vyhlášeno dvanáct finalistů, mezi ìã×êèßáZÙÞ¢ èðäe åéåØän ÚåáëãÛäêï¢ si stěžují, že Schwarz vybírá málo zná- nimiž Penguin Quartet nechyběl. Finále ìïéìfÚcÛän¢ âßéêßäï¢ìïæåìnÚ×ànÙnåºìåZáå£ mé skladby, což má za následek odliv se konalo 24. 3. opět v Merkin Concert ìÙÞéêZêänÙÞ ëãfâÛÙáÙÞéêßæÛäÚßnÙÞ¢åØåë obecenstva. Hall a na rozdíl od semifinále bylo veřej- cÛéêäÙÞÚåáêåèZêÛÙÞ×Ú×ânÙÞåÙÛäfänÙÞ¢ÚZâÛéãâåëìïéäÛàèðäfànãß né. Penguin Quartet zde přednesl Test ä×áâ×Ú×êÛâéêìnãß×éãâåëìïåæèåìåðåìZänºìåZáåìÙÞàÛìßêänÙÞÚfâ¤ Run kanadského skladatele Johna Esta- º×ânÚåáëãÛäêïéÛìðê×ÞëànáÛéáâ×Ú×êÛâåìëæéåØÛänä×·ãÛèßÙáe Česká hudba cia, Meditaci Josefa Suka a Finale z Dvo- äZèåÚänáåäðÛèì×êåßÞëÚØïìÄÛíÏåèáë¢ä×áåäðÛèì×êåßìÆè×ðÛ v zahraničí řákova Amerického kvartetu. I když ßì%Ûéáe×á×ÚÛãßßæèåìfÚï¢éâåìÛéäåéê×ëãfän¤ÌÛâáØâåáêìånáåä£ Penguin Quartet neobdržel žádnou ÙÛèêänæèåÝè×ãï×Úßì×ÚÛâänÙÛÚëâÛ¤ KLAVÍRNÍ TRIO ARTEMISS (Adéla z cen, jeho hodnocení u poroty bylo ÂßéêßääeÚåáëãÛäêïìcÛéáeãà×ðïÙÛæèåìZðÛànèÛÝÛéêï×áåãÛäêZÛ Štajnochrová -- housle, Alžběta Vlč- vesměs pozitivní. První cenu si odnesl éæåðäZãá×ãßáåØé×Þëìäfãcßäf××äÝâßcêßäf¤ÆìåÚäfÙßðåà×ðïcäe ková -- violoncello a Jana Vychodilo- německo-rakouský soubor fléten QNG êÛîêïàéåëìïØ×ìÛäïcÛéáãßæÛáâ×Úï¤ÅØfáäßÞïàéåëÚåæâäfäïàãÛä£ vá – klavír) získalo významné ocenění (Quartet New Generation) a smlouvu äãßèÛàéênáï×èÛàéênáïéáâ×ÚÛØ¢ÚÛéZêéì×ðÛáðæÛéêëàÛåØè×ðåìZ na 11. ročníku mezinárodní hudební s agenturou CAG též získala americká ænâåÞ×éìØfèÛãÜ×áéßãßâßnäÛàÚâÛßêfànÙÞÚåáëãÛäê¤»ÚßÙÛæåéáï£ mezzosopranistka Krista River a korej- soutěže pro komorni hudbu „Premio êëàÛØ×Ú×êÛâãðÙÛâeÞåéìfê×ãëðßáåâåÝßÙáã×êÛèßZâäÛð×éêëæßêÛâäe Carlo E. Soliva“. Soutěž se odehráva- ský pianista Soyeon Lee. æè×ãÛääeÞåÚäåêï¤ la pět dní 23.--28. 3. 2004 v městeč- ku Casale Monferrato (mezi Milanem PREMIÉRA SKLADEB SYLVIE BO- ÆëØâßá×ÙÛìïâïð×Ăä×äcänÞåæßéæfänÃßäßéêÛèéêì×áëâêëèï%È a Torinem). Soutěž byla tříkolová, ze DOROVÉ V BRITÁNII. Žesťový kvintet ìèZãÙßæèåàÛáêë%ÛéáZÞëÚØ×¨¦¦ª¤¹Ûä×àÛÚäåÞåéì×ðáëàÛ«¦¦Ác¤ 17 přihlášených souborů jich postou- Vertumnus -- Pět obrazů z rudolfinské ¼»ÀËÀÆ¹ É¼ÅÉ¼ÀË¼ÉÇÉ¸¿¸£êçæã¥êé¥æ¥ pilo do 2. kola sedm a do finále jen tři. Prahy napsala Sylvie Bodorová na ob- ÐZá×ðäßÙáeÙÛäêèëã¢Æè×éáZ§¯¢¨¬§¨ÂåÚfäßÙÛë¸Ûèåëä× Soutěžily všechny komorní kombinace jednávku festivalu ve Warwicku a Le- êÛâ¤°©§§¬¨¯¦©¢¬¦©§¯¨¬«¢Ü×î°©§§¬¨¯« od duí až po tria s klavírem. Do finále amingtonu. Inspirovala se tentokrát ðÙÛäêèëã¶ÛØæè×Þ×¤Ùåã¢ííí¤äåêï£áäßÞï¤Ùð

Hr0406.indd 37 26.5.2004, 11:24:41 ZPRÁVY ZE ZAHRANIČÍ

rozdílných rovinách. Společně se soubo- Janowskim. Jediným českým interpretem rem Musica Florea provedl korunovační na festivalu je Ivan Moravec, jehož recitál

Foto archív Foto operu Sub olea pacis et palma virtutis Ja- zahrnuje mj. Janáčkovu Sonátu „Z ulice“, na Dismase Zelenky. Ve spolupráci s Čes- V mlhách a Smetanovy polky. Curyšská kým centrem v Madridu a pod záštitou opera uvede též Smetanovu Prodanou ne- velvyslance ČR PhDr. Martina Povejšila věstu a Janáčkovu Káťu Kabanovou. pak sbor uskutečnil slavnostní koncert u příležitosti vstupu ČR do Evropské SYMFONICKÝ ORCHESTR ČESKÉ- unie. Po náročném turné v USA, které HO ROZHLASU vystoupil se svým sbor absolvoval začátkem tohoto roku, šéfdirigentem Vladimírem Válkem 8. 5. čeká do prázdnin „dobré chlapce“ ještě v mnichovském Gasteigu. Na programu prestižní vystoupení na Mezinárodním koncertu, začleněného do abonentní řa- hudebním festivalu Pražské jaro a ná- dy „Wiener Klassik“, byl Čajkovského sledná série koncertů v Německu. houslový koncert D dur, op. 35 a Beetho- venova Symfonie č. 3 Es dur „Eroica“, op. ZÜRCHER FESTSPIELE 2004. „Mis- 55. Sólový part přednesl patnáctiletý Ser- trovská díla z Čech a Moravy – Dvořák, gej Kačatrijan z Arménie, který je histo- Smetana, Janáček“ je motto letošního švý- ricky nejmladším vítězem Mezinárodní carského festivalu Zürcher Festspiele, po- soutěže Jeana Sibelia z roku 2000. Přes řádaného ve spolupráci operního domu svůj nízký věk už vystupoval s několi- a Tonhalle v Curychu ve dnech 25. června ka proslulými tělesy (Concertgebouw až 11. července. Na 13 koncertech zazní Orchester, Tokyo Philharmonic), před- nejen slavné „hity“ české hudby, jako Dvo- stavil se publiku v londýnské Wigmore řákova Novosvětská nebo houslový kon- Hall, newyorském Lincoln Center, paříž- KYTARISTA VLADISLAV BLÁHA se vrátil 31. 3. z koncertního turné po USA a Peru. cert, ale i Janáčkova Sinfonietta, Glagolská ském Théâtre du Châtelet nebo curyšské Na svém již pátém turné po USA vystoupil na 10 koncertech ve velkých městech (Phoe- mše nebo Taras Bulba či houslový kon- Tonhalle. Koncert v Gasteigu byl jeho nix, Dallas, Madison ad.) pěti států USA: Texas, Florida, Illinois, Wisconsin, South Da- cert „Putování dušičky“, Dvořákův klavír- mnichovským debutem. Naopak SOČR kota a Iowa. Poprvé koncertoval i v Peru, kde vystoupil v Limě v rámci 13. mezinárod- ní koncert a symfonická báseň Holoubek vystoupil v této koncertní síni v uplynu- ního kytarového festivalu a vedl zde rovněž mistrovské kursy. Na koncertě ve Phoenixu, a celý Smetanův cyklus Má vlast. Vše v po- lých letech opakovaně. 7. 6. odletí SOČR Arizona provedl Bláha světovou premiéru skladby amerického skladatele Rexe Willise dání špičkových zahraničních interpretů s Vladimírem Válkem na dvoutýdenní ja- „Long Journey Blues“, která mu byla věnována. Vladislav Bláha měl mj. i koncert v kos- – houslisty Thomase Zehetmaira, klavíris- ponské turné. Jeho průběh zaznamená tele městečka Spillville, kde za svého pobytu v USA hrával na varhany Antonín Dvořák. ty Garricka Ohlssona a orchestru Tonhal- dokumentární film České televize. Vzhledem k úspěšnosti koncertů u veřejnosti a kritiky v americkém tisku obdržel Vla- le s Wolfgangem Sawalischem a Markem sla dislav Bláha pozvání na šesté turné po USA na jaře 2006. Poté provedl 4. 4. Bláha na zahajovacím koncertě mezinárodního kytarového festivalu v Rustu v Rakousku světovou premiéru transkripce Mozartova fagotového koncertu pro kytaru a orchestr. Na fotografii Vladislav Bláha u harmonia v muzeu Antonína Dvořáka ve městě Spillville, na kterém rovněž skladatel při pobytu v USA hrával. VVELKÁELKÁ SOUTĚŽSOUTĚŽ tegoriích (komorní sbory, dětské sbo- KLAVÍRISTKA JITKA ČECHOVÁ vy- ry) dva zlaté diplomy a stal se vítězem stoupila v dubnu s mimořádným HHudebníchudebních rrozhledůozhledů obou kategorií. Po vítězství v katalán- úspěchem na dvou koncertech v Ham- ském Cantonigros (červenec 2003) je to burku za doprovodu orchestru Came- Milí čtenáři, opět velmi významný úspěch nejen libe- rata Hamburg a na dvou abonentních i tentokrát jste všichni napsali své odpovědi správně. Muzeum reckého Severáčku, ale celé české sbo- koncertech v Braunsweigu s Mozarto- rové školy, která má stále velké renomé vým Klavírním koncertem C dur K. 467 Antonína Dvořáka získalo do své správy rukopis „Novosvětské“ po celém světě. Při zpáteční cestě zpíval za doprovodu Státního symfonického v roce 1980 a hezkými cédéčky budou zásluhou svých vědomostí sbor na státní konzervatoři v Athénách orchestru Braunsweig. i štěstěny obdarováni tito tři soutěžící: (koncert organizovala česká ambasáda Hana Pšeničková, Praha a paní velvyslankyně Mgr. Jana Buleno- HOUSLISTKA JANA NOVÁKOVÁ by- Martin Gono, Krakovany, Slovenská republika vá). Na všech koncertech a soutěžních la opakovaně pozvána na prestižní vy- vystoupeních prezentoval sbor českou stoupení ve Velké Británii. V březnu vy- 1 Rudolf Mánek, Moravská Třebová sborovou tvorbu od renesance po sou- stoupila již potřetí v proslulé londýnské 2 dobé autory a lidové písně. Wigmore Hall, v dubnu v St. David´s 3 Hall v Cardiffu a začátkem května na Rovněž otázka na červen se bude týkat Antonína Dvořáka, protože PRAŽSKÝ KOMORNÍ ORCHESTR Leamington Festival, který byl letos za- jsme se na scéně Státní opery Praha opět po letech mohli setkat BEZ DIRIGENTA vystoupil 25. a 26. svěcen české hudbě. Jejím partnerem s jeho operou Dimitrij. Ptáme se tedy: 4. v Moskvě na festivalu „Vesna v Ros- u klavíru byl Petr Novák. V Leamingto- siji“. Ve velkém sále Čajkovského kon- nu vystoupili též ve společném progra- Kdy a kde se uskutečnila světová premiéra zervatoře a Gněsinském institutu pro- mu s fagotistou Václavem Vonáškem. I. verze této Dvořákovy opery? vedl s velkým ohlasem díla L. Kože- luha, J. K. Vaňhala, A. Dvořáka a W. BONI PUERI, český chlapecký sbor, se Na vaše odpovědi se budeme těšit do 18. června 2004 na adrese A. Mozarta. Koncerty spolupořádalo vrátil z koncertního turné po Španělsku. Hudební rozhledy, Radlická 99, 150 00 Praha 5 nebo na e-mai- Kulturní centrum Českého velvyslanec- V nabitých sálech Auditorio Nacional lové adrese [email protected]. tví v Moskvě. a Ateneo v Madridu se představil ve dvou

Hr0406.indd 38 26.5.2004, 11:24:42 RECENZE KNIH

Milan Kuna: Exulantem proti své vůli. a nepravdivá (viz str. 282 a i jiná místa Kunova textu). Skladatel se bránil v desítkách dopisů, Život a dílo Karla Boleslava Jiráka. psaných přátelům do Čech; nikdy se ani myš- lenkou či jediným tónem ze svých děl nezpro- Praha 2003, Editio Bärenreiter, 351 stran, notové ukázky, fotografická příloha. nevěřil svému poslání být českým skladatelem, právě tak jako se nikdy necítil být emigrantem, hudbu a celou hudební kulturu, ale málo známé který by netoužil po návratu domů. a doceňované (dalo by se dokonce říci, že je to Kunova kniha, jež je rozčleněna do třinácti podobný případ jako Kuna sám; ostatně, těch v podstatě chronologicky řazených kapitol (čtr- podobností je tady mnohem více a nevím, zda si náctá přináší přehled skladeb) a vybavena jmen- toho autor knihy byl či je vůbec vědom…). ným rejstříkem (to velmi usnadňuje čtenářskou Ale kdo vlastně byl K. B. Jirák? Jestliže ho by- orientaci ve jmény nabitém textu!), patří k cello v době jeho přítomnosti a působnosti doma kem klasickému či standardnímu typu muziko- na české půdě plno a byl skutečným pojmem logických monografií. Náleží tam jednak svou (kdo ze starších hudebníků by třeba neznal je- úrovní, jednak typologicky. Je totiž koncipována ho Nauku o hudebních formách!), po odchodu jako víceméně plynulý výkladový proud, v němž do exilu byl z našeho povědomí vymazáván tak se prolínají údaje životopisné (tj. vztahující se usilovně, že mladší generace hudbymilovné ve- především k životním okolnostem a různým čin- řejnosti snad ani jeho jméno nezná. Kunova kni- nostem v kontextu doby) s rozbory jednotlivých ha slibuje mnohé neznalosti odstranit a – pro- skladeb. Kuna se vlastně v té či oné šíři zmiňuje zraďme hned pointu – činí tak skutečně vydat- postupně o všech kompozicích, které autor opat- ně. I když si nemůžeme dělat iluze, že by jedna řil opusovými čísly 1– 94, což je na jedné straně Ivan Poledňák monografie dokázala zázraky a udělala z Jiráka dobré, ovšem na straně druhé poněkud proble- podstatnou součást našeho kulturního dědictví matické, neboť kniha je tak dost čtenářsky zatí- yslím, že v tomto případě bych měl re- a jeho prostřednictvím i naší současnosti, přece žena (a znepřehledněna) rozbory, jež asi sotva cenzi uvést malou poznámkou k osob- je tato zevrubná monografie základem pozná- bude číst i zapálenější zájemce o Jiráka. A měl-li M nosti autora pojednávané monografie, ní a doufejme, že i nového ocenění zjevu, který bych uvést ještě další kritičtější poznámku, pak PhDr. Milanu Kunovi, DrSc. Zdá se mi totiž, že je v mnohém přesáhl úzké hranice hudby a české snad to, že z rozborů ne vždy vysvítá nějaký os- v naší muzikologii málo tak významně činných hudební kultury. Kunovi se podařilo v široce třejší soud o hodnotě té které Jirákovy kompozi- osobností, jež by byly zároveň tak málo oceňova- založeném, čtenářsky však vděčném výkladu ce, což bylo jistě ovlivněno takřka totální nedo- né. Patrně to způsobila skutečnost, že Kuna sko- předestřít Jirákovu osobnost v plné šíři: jako stupností zvukových nahrávek. Nepochybným ro celý svůj tvůrčí muzikologický život prožil ve zapáleného, dychtivě se vzdělávajícího mla- přínosem jsou ovšem analýzy skladeb, které Ji- vědeckém muzikologickém ústavu a neměl prak- dého hudebníka, studenta práv i muzikologie rák komponoval v USA (od opusu 59) a které ticky kontakty s univerzitními pracovišti a tudíž (obojí studium prakticky ukončil, i když bez di- jsou naší veřejnosti prakticky neznámé. Samo- nemá své žáky. A možná také volba pracovních plomů), pianistu, sbormistra, dirigenta, rozhla- zřejmě, jsou zde i nějaké další drobnější vady na témat, jež za minulého režimu nebyla právě vítá- sového pracovníka, kritika a publicistu, autora kráse, třeba někde není moc jasné, odkud autor na (hudba za nacistické okupace, speciálně pak odborných hudebně teoretických (pedagogic- čerpá značně podrobné údaje z Jirákova mládí problematika Václava Talicha, hudba v Terezíně kých) textů, hlavně však skladatele a nakonec (o přátelích, setkáních, činnostech, čtenářských a vůbec v koncentračních táborech, problema- významného hudebního pedagoga; jako člově- zájmech atp.). To vše ovšem je zcela marginální tika hudby „našich“ německých a židovských ka, který byl vpleten do komplikovaného dění proti tomu, jak solidně a všestranně byl materi- skladatelů), navíc možná i určitá sršatost pova- doby, stal se subjektem i objektem polemik (viz ál – naštěstí dnes archiválně vcelku přístupný hy, jež ho několikrát přivedla do polemických kritické momenty v době okupační, fámy kolem (materiál z USA hlavně díky vdově po Jirákovi) střetů (vznikaly mj. proto, že Kuna publikoval vztahu s Martinů aj. – tohle všechno Kunova kni- – zmapován, vytěžen, zhodnocen. A ještě dodej- i materiály, jež se leckdy leckoho nepříjemně do- ha pomáhá osvětlit); jako člověka, který nasbíral me, že Kunův vypravěčský styl je klidný, věcný, týkaly); do této povahy se ovšem vejde též přímo velikou životní zkušenost a tu dokázal uplatnit nepřeintelektualizovaný, nesentimentální, nepa- buldočí vůle při zdolávání nevděčných dlouho- i mimo domácí půdu v USA, odkud se po cestě tetický, čtivý. dobých úkolů (viz vedení a podstatný pracovní v roce 1947 v důsledku změněných politických Takže suma sumarum: česká muzikologie podíl na vydání epochálních desíti svazků dvo- poměrů u nás vlastně už nemohl a ani nechtěl díky Kunovu pozoruhodnému výkonu splatila řákovské korespondence a dvořákovských do- vrátit (vracející se motiv stesku po domově patří pověstný kus dluhu, který má vůči zpracování kumentů), ale i spousta dalších pozitivních rysů k místům, jež v knize zní nejemocionálněji, ale dějin české hudební kultury dvacátého století. včetně skromnosti, ostychu před konferenčním jsou tady i partie, jež se čtou téměř jako dobro- Získala tím nový průhled do komplikovaného ruchem, odporu k tomu, drát se do popředí. družná literatura – viz Jirákovo tzv. vyakčnění ze nedávného dění, z nějž se vlastně v důsledcích Ani Kunova nejnovější kniha (k jeho celko- skladatelské organizace atp.). Jako červená nit se rodil dnešek; dnešek bohužel poznamenaný tě- vé imponující autorské produkci srovnej slovní- pak celým dílem vine výrok, že se „K. B. Jirák po mi mnohočetnými poraněními národního ducha kové heslo v internetovém Českém hudebním osvobození naší země roku 1945 české národní a národní kultury, z nichž jeden případ byl právě slovníku osob a institucí na internetové adrese kultuře odcizil“, který napsal Jaroslav Smolka v knize popsán. Je jisté, že česká hudební kultura www.musicologica-cz/slovnik/index/php) ne- v knížce Česká hudba našeho století v roce 1961. ztrátou Jiráka přišla o hodně, a sotva to již může jde po vyšlapaných chodníčcích. Je totiž věno- Jiráka, žijícího v Chicagu, se tato slova hluboce zcela napravit – některé procesy jsou prostě irre- vána osobnosti také velice významné pro českou dotkla, doslova ho ranila, neboť byla ahistorická verzibilní, jak učí medicína i dějiny…

Hr0406.indd 39 26.5.2004, 11:24:43 STUDIE, KOMENTÁŘE Vztah k lidové písni paradox Smetanova tvůrčího myšlení

Jaroslav Smolka coval podle Martinovského úprav z Erbenovy písně národní; tomu opět odporoval Smetana pra- sbírky nápěvy Letěla husička, Měla jsem chlapce, vě, že tím způsobem vznikla by směsice písní růz- e všech životopisech Bedřicha Smetany Váša slouhů a Slyšel jsem, viděl jsem koníčky řehtati. ných, jakýsi quodlibet, ale žádné dílo jednotné, se píše o jeho setkáních s českými lido- A ještě jeden humorně působící citát lidového in- umělecké. Hádka byla dosti prudká, až konečně V vými písněmi. Od dětství je slýchal na strumentálního obratu, na které dosavadní Sme- Smetana řekl Riegrovi, tomu že nerozumí, ale on pivovarském dvoře v Litomyšli, v Jindřichově tanovské bádání nepřišlo: v ouvertuře Oldřicha jako hudebník, že o věc se zasadí.“ Hradci, v Německém Brodě ve společnosti čes- a Boženy k dalšímu silvestrovskému představení Zprávy o Smetanově nechuti a nedůvěře k li- kých studentů kolem Karla Havlíčka a v Plzni. hry Matěje Kopeckého ze sklonku roku 1863 se dovým písním máme také z článku Aleše Helle- Tam také napsal své první – ještě hodně ama- střídají krátké „perfektně zahrané“ několikatak- ra, ve kterém vzpomíná na přátelství svého ot- térské - virtuosní zpracování národní písně Sil tové úvody s fanfárovou charakteristikou kníže- ce Ferdinanda Hellera s Bedřichem Smetanou jsem proso na souvrati pro housle a klavír. Tu ta- te Oldřicha, jež však dlouho netrvají: venkovští a na schůzky, spojené s muzicírováním, deba- ké o tři roky později zvolil za téma Charakteris- tami a tancem, při kterých se scházeli spolu se tických variací G dur, studijní skladby pro Josefa svými ženami a Janem Nerudou. Líčí, jak tady Proksche. A vrátil se k ní ještě jednou na sklon- docházelo ke sporům – byť žertovným – o české

ku roku 1862, když s přáteli v úředně ještě ne- archív Foto lidové písně a vůbec o slohové zaměření hudby schválené Umělecké besedě v Praze připravovali pro tehdejší českou společnost. Smetana údajně pro silvestrovskou zábavu představení loutkové nedoceňoval lidové písně a tance včetně oněch, hry Matěje Kopeckého Doktor Faust, hranou ži- ze kterých Heller a Neruda sestavili svůj soubor vými herci. V ouvertuře, komponované k tomuto tanců Česká beseda (Smetana se prý účastnil je- představení, variantu vstupního tématu Umění jí tvorby jen jako tanečník, takovému hudební- fugy Johanna Sebastiana Bacha nakonec tematic- mu cyklu z lidových písní a la quodlibet zřejmě ky proměnil ve veselý popěvek, v prvních taktech nedůvěřoval), říkal jim pargamyšky. Neruda prý shodný se Sil jsem proso jako hudební náznak zase charakterizoval Smetanovy skladby, blízké zvratu hrůzostrašné faustovské nálady k výrazu Lisztovi a Wagnerovi jako šveckou hudbu (byla dobromyslné frašky. A když v létě 1847 uspořádá to narážka na Švédsko, odkud se s ní Smetana koncertní zájezd do západočeských lázní a měst, vrátil). Tady zejména od Nerudy dostal Smetana hraje 7. července v Chebu svou Fantazii na ná- jeden z podstatných podnětů ke kompozici ko- rodní písně koncertantní se zpracováním nápěvů mické opery ze současného českého vesnického Chytili jsme lososa, Kdepak jsi má milá, Chovejte prostředí, pro jakou si objednal libreto u Karla mne má matičko a Kdybys byl Jeníčku. V některých Sabiny a sám ji nazval Prodaná nevěsta. Neruda jeho skladbách jsou zřetelné i instrumentální ná- muzikanti je pokazí nebo nevědí jak dál a něko- prý také Smetanovi radil, aby opera začínala op- zvuky na lidovou melodiku. Víme, jak výrazně likrát se začíná znovu i s úvodem. A právě tahle timistickým sborem, pro který libretista Karel souvisely s lidovými prameny rané české polky, vždy vzorně zahraná úvodová hudba je flosku- Sabina hned vymyslel slova Proč bychom se ne- jak např. Hilmarova Esmeralda čerpá z citátu li- le, kterou měly české venkovské instrumentál- těšili. V této opeře skladatel cituje jen melodie dového tance Rejdovák, respektive lidové písně, ní kapely jaksi formalizovanou, hrávaly ji před a pohybové modely dvou lidových tanců, Furi- na kterou se tancoval. A jak i Smetanovy první různými tanci a písněmi s takty o sudém počtu antu a Skočné. Svobodné tvůrčí navázání na svět polky – byť třeba bezděčně – navazují na me- čítacích dob ve středním tempu. českého hudebního folklóru je tu však patrné lodiku dvoudobých veselých českých lidových I když tyto citáty a návaznosti vstupují do je- co chvíli. Zajímavě se tu např. uplatňuje typ me- písní, třeba rytmická modelace začátku Vzpomín- ho tvorby rozmanitými způsoby a z rozličných lodiky, jehož prototypem je u Smetany melodie ky na Plzeň asi z roku 1843 na pohyb písně Pod důvodů, je jich přece jen tolik, že nás překvapí Sil jsem proso: linie s opakováními tónů na dvě dubem, za dubem. Smetanovi jsou blízké i české Smetanův postoj v debatě s Dr. Ladislavem Rie- slabiky vedle sebe, jak to má např. první Mařen- lidové instrumentální názvuky, dudácká hudba grem při zábavném večeru u starosty Hlaho- čina árie Kdybych se co takového o tobě dozvěděla, např. ve třetí větě klavírních Svatebních scén z ro- lu Dr. Taxise jednoho úterý asi roku 1862, jak Kecalovo Tak vám pravím, pane kmotře, jež má ku 1849 Svatební veselí, v polkovém triu Scherza o něm napsal Josef Srb-Debrnov. „Při rozhovo- působit sebevědomou suverenitou, nebo tentýž Trimfální neboli Slavnostní symfonie E dur z let asi ru pravil Dr. Rieger, že je snadno napsati operu postup v synkopické pozici (tj. opakování dvou 1853--54, v polkové dudácké scéně ze symfonic- vážnou, historickou, ale napsati operu lehčího not přes hranice čítací doby, zatímco pohyb k ji- ké básně Valdštýnův tábor, komponované 1858 slohu ze života lidu (českého), to že se tak snadno ným tónům se děje vždy uvnitř doby) v úvodním ve Švédsku. A když se vrátí ze Švédska do Prahy nikomu nepodaří. Proti tomu se ozval Smetana sborovém Proč bychom se netěšili po vrcholu me- a chystá se na koncertní cestu na západ Evropy, a pravil, že se také o tuto věc zasadí a myslí, že ji lodie na slova … když nám Pán bůh zdraví dá a je- vytvoří na jaře 1862 lisztovsky virtuosní Koncer- se zdarem provede. Rieger tomu odporoval pravě, jich opakování. Intonace veselých dvoudobých tantní fantasii na české národní písně, v níž zpra- že by podkladem takové opery musily být české (2/4, 4/4, 6/8 apod.) písní stylizoval i ve sboru

Hr0406.indd 40 26.5.2004, 11:24:44 STUDIE, KOMENTÁŘE

ní postupy jsou výrazem německého umění. To bylo pro Smetanu nepřijatelné: bylo mu jasné, že Foto archív Foto to by vedlo k primitivismu a zaostalosti. A že nejde o nějaké národní fenomény: Berlioz byl Fran- couz, Liszt Maďar, Chopin Polák atd. a všichni byli protagonisty romantického novátorství. Tak jako oni dokázali moderními prostředky vyjádřit zře- telně také národnost své tvorby, prosadil takový fenomén modernosti hudby svého národa i Sme- tana. Konfrontační důraz na české písně v této Skica k symfonické básni Vltava souvislosti jej dráždil. V pozdním dopisu Krásno- horské už upřesňuje nevhodnost výlučné prefe- vesnických dívek Jak jsi se Mařenko rozmyslela, seň Kočka leze dírou, nýbrž tento text byl melodii rence tohoto druhu, když specifikuje: „Kdo český v polce na konci 1. dějství včetně zpívaného tria podložen až začátkem 20. století, a že to nebyla sloh pouze v písničkách hledati chce … “ aj. Mužský sbor na začátku 2. jednání To pivečko žádná bezděčná shoda s ničím, co uvádí Jan Ra- Už mnohokrát se psalo o hudební deklamaci stylizuje typickou českou pijáckou lidovou píseň cek v brožuře Motiv Vltavy a tu a tam i četní dal- českého slova jako zdroji národnosti Smetanovy s náhlými proměnami pohybu a charakteristic- ší, ale uvědomělé užití nápěvného typu, který hudby. V posledních asi dvanácti letech života kými zastaveními na pozvednutí sklenice. Zkrát- -- jak se Smetana sám vyjádřil -- zvolil, „protože na to kladl značný důraz, ale nějakou absolut- ka Prodaná nevěsta vyrůstá z navázání na české ji mají všechny národy a všem je srozumitelna“. ní platnost to nemá. Na komplikovanou souhru lidové písně; cituje z nich však minimálně, ale De facto tedy správně odhadl, jak obecně oblí- důrazů a délek, jakou uplatňuje deklamace živé rozvíjí je a svobodně fantazijně domýšlí. I oba benou a slavnou skladbu tu tvoří. A s citáty li- české řeči, jej upozornily až články Krásnohor- jmenované tance citáty brzy opouštějí a rozvíje- dových písní pak pracuje v Hubičce, kde vedle ské a Hostinského z let 1871 a 1872. Do té doby jí podněty jejich písňových podkladů velmi svo- sebe dokonce postaví původní lidovou a svou sice častěji deklamoval správně podle toho, jak bodně, ovšem při zachování původních pohy- vlastní v lidovém duchu vytvořenou ukolébavku, měl českou mluvu oposlouchanou, ale mátla jej bových dispozic. v opeře Tajemství a Českých tancích. A tady všude zřejmě i nesprávná stanoviska sporů o deklama- Ve dvou dalších operách, jimiž vyvrcholuje zároveň vrcholí poetická stylizace lidových písní ci české poezie, upřednostňující časomíru. Ně- svou koncepci tragického a slavnostního národ- originální harmonizací, nástrojovou stylistikou kdy také chybně ztotožňoval důraz s délkou. To ního historického či mýtického dramatu, je k ta- i fakturou, domýšlí i originální metrorytmické však na celkový národní charakter jeho hudební- kovým lidově písňovým ohlasům jen minimum postupy v mateníkových písních, jejichž ohlas ho vyjadřování valný vliv nemělo; mnohem důle- příležitostí: Bedřich Smetana tady plně rozvíjí své se objeví i ve sborech z Čertovy stěny aj. Zkrátka: žitější je, že citlivě deklamoval význam zpívaných představy s použitím a osobitým rozvinutím pří- Smetana napájí svou tvorbu ze zdrojů české lido- veršů. Že deklamace slova není to hlavní pro ná- nosů vrcholných představitelů evropského no- vé hudby a domýšlí je do rovin, jež jsou základem rodnost české hudby je zřejmé také z toho, jak voromantismu. Přece však sbor zbrojnošů v Da- naší moderní hudební národnosti. výrazně česky působí jeho instrumentální hud- liboru ani plenérově stylizovaný zpěv ženců ve Přes to všechno však Bedřich Smetana ještě ba, kde se text nedeklamuje. Stadické scéně Libuše nemají k inspiraci lidovou i v posledních letech života kritizuje hledání čes- Dalším důležitým momentem skladatelova písní daleko. A v menších skladbách, kompono- kého slohu v citování a nápodobě lidových pís- vztahu k lidové písni, který dosavadní literatura vaných na přelomu 60. let, vytváří další stylizace ní. 16. 2. 1880 Elišce Krásnohorské v souvislosti dosud nereflektovala, je i proces jeho orientace národních písní, nejvýrazněji ve smíšeném sboru s jejich Čertovou stěnou píše s despektem o tom, v repertoáru českých lidových písní. Do 60. let s klavírem Píseň česká a později i kantátě Česká „kdo český sloh pouze v písničkách hledati chce citoval hlavně veselé popěvky, převažovala Sil píseň. V tvorbě ze 70. let po dokončení Libuše a ne v karakteristickém deklamování českého jsem proso; na znalost, živenou zejména reper- Smetana ještě stupňuje z českých lidových pís- slova“, a vyhrazuje si právo „na základě dané- toárem pivovarské chasy a studentské společ- ní vycházející hudební obraznost a svobodně je ho slova svou melodii českou utvořiti, … pouze nosti, ukazují i písně Chytili jsme lososa, Kdybys dokonce i cituje. Na lidové písně navázal i v další na deklamaci textu ležící hudbu českou provést, byl Jeníčku a Chovejte mne má matičko. Plnou ší- opeře z českého venkovského prostředí Dvě vdo- aniž by se národní písně bázlivě opisovati muse- ři českého lidového písňového repertoáru zřej- vy, za převládající pohybový model tu dokonce ly“. A když se roku 1882 konají oslavy u příleži- mě poznal až poté, co vyšla 1862-64 Erbenova zvolil polku. A obě symfonické básně Mé vlasti, tosti 100. představení Prodané nevěsty, nepřijal je sbírka s nápěvy. Jeho exemplář se zachoval a je jež jsou hudebními obrazy současné české kraji- Smetana rád. V projevu na slavnostním banketu z něj zřejmé, jak důkladně jej studoval, některé ny a jejich obyvatel, mají jednak výrazné polkové po představení o tom řekl: „Prodaná nevěsta je písně si porůznu zatrhával apod. Zřejmě i to je- epizody jako obrazy slavností českého venkov- vlastně jen hračka. Já jsem ji skládal ne ze ctižá- ho vztah k lidové písni prohloubilo a přivedlo ského lidu – svatby a obžínek – a v orchestrální dostivosti, nýbrž ze vzdoru, poněvadž se mi … jej i ke zpracování takových klenotů, jaké cituje podobě výrazně citují lidově kantabilní melodie. vyčítalo, … že bych ani v národním lehčím slohu mj. v Českých tancích a z jakých odvozuje své ja- Ve Vltavě je to hlavní téma rondové formy díla, nic nesvedl“. koby lidové melodie ve Dvou vdovách, Hubičce, představující souvislý a pak i široký proud řeky, Myslím, že tato dvě protikladná stanoviska, Mé vlasti či Čertově stěně. v básni Z českých luhů a hájů v roli lovecké při- působící až jako paradox mezi skladatelovými ver- Smetanův vztah k lidové písni může působit pomínky kvartetu lesních rohů téměř přesná ci- bálními výroky a faktickým stavem tvorby, lze vy- jako paradoxní zejména proto, že se vyvíjel jako tace písně z Erbenovy sbírky Teče voda struhou. světlit především houževnatým přetrváváním ob- dynamický a živý tvůrčí proces ve vědomí a fan- Mimochodem: už několikrát psali někteří autoři rozenského hudebně estetického názoru, že čes- tazii génia. Proto mohl dospět k tak úžasným přede mnou i pak já v knize Smetanova symfo- kou národní hudbu lze budovat jen z navázání na výsledkům, jaké trvale obohatily a směrovaly nická tvorba o tom, že tu skladatel necitoval pí- prosté lidové písně, kdežto komplikované hudeb- jeho tvorbu.

Hr0406.indd 41 26.5.2004, 11:24:45 Se Štefanem Margitou o všem, co patří k opeře a zpěvu

Štefana Margitu u nás v posledních letech příliš mnoho neslýcháme. Je totiž pravidelným hostem řady nejvýznamnějších operních scén Evropy a Ameriky včetně Opéra National de Paris, Opéra Bastille, Théâtre du Châtelet, berlínské Deutsche Oper či londýnské Covent Garden, kde stojí po boku takových hvězd, jakými jsou např. Karita Matilla, Angela Gheorgiu, Katarína Dalaiman, Připravila Hana Jarolímková Anja Silja, Jelena Obrazcovová či Catherine Malfitano. Kariéra Štefana Margity se začala úspěšně rozvíjet hned od prvopočátků jeho umělecké dráhy. Po ehdy nastoupila na post ředitelky Státní několika zdařilých soutěžích, kterých se zúčastnil ještě jako student Konzervatoře v Košicích, se roku opery Praha Eva Randová, která mi na- 1986 stal vítězem Pražského jara a nový šéf opery Národního divadla tehdy nastupující po Zdeňku T bídla roli Nemorina v Donizettiho Nápoji Košlerovi – dirigent František Vajnar, mu zde okamžitě nabídl stálé angažmá. O šest let později se lásky. Já jsem ji sice přijal, ale protože se mi me- stal i sólistou Státní opery Praha, odkud stejně jako z Národního divadla však v roce 1998 odešel. zitím naskytla jedinečná příležitost nastudovat Vyvázat se z trvalého pracovního poměru a ještě u našich dvou nejvýznamnějších scén ale nebývá pro milánskou La Scalu Narrabotha v Salome, zrovna obvyklé, proto mě zajímalo, co k tomu Štefana Margitu vlastně před šesti lety vedlo… chtěl jsem se ze smluveného závazku uvolnit. To se mi však nepodařilo, byť paní ředitelka věděla, jak je pro mě takové hostování důležité a do Scaly Pokud byste měl být konkrétnější, jak tako- ním divadle z obou, tzn. jak z původní z roku jsem tehdy neodjel. Po nějakém čase jsem se však vá zkouška se světově uznávaným dirigentem 1934, tak ze Šostakovičem přepracované verze rozhodl ze Státní opery a posléze i z Národního vypadá? z roku 1963. divadla odejít. Nabídek z ciziny totiž začalo při- Já si pamatuji na svého prvního Lacu v Jenů- bývat a já, protože jsem je rozhodně nechtěl od- fě, kterou jsem dělal ve Florencii se Semjonem A kdybyste měl tato představení srovnat? mítat, bych postupně vůbec nemohl požadavky Byčkovem, protože z toho, co on mě tehdy nau- Myslím, že obě ztvárnění – jak v Národním, těchto stálých scén plnit. čil, žiju v podstatě dodnes. Především je to o na- tak i v Covent Garden, které režijně připravil Ri- prosté profesionalitě: každému zpěvákovi se teh- chard John, byla velmi zdařilá, pouze snad s tím Zvolil jste tudíž raději cestu nejistoty. Máte dy Byčkov věnoval individuálně – a to nejméně rozdílem, že londýnská inscenace se více přiklá- dnes dojem, že byla Vaše volba správná? čtyři až pět dnů po šesti hodinách, kdy mu snad něla ke komické stránce Leskovova příběhu než Určitě. Já totiž tvrdím, že základem úspěš- vysvětlil pomalu každý takt. Podobné to je ale k tragické. Jeho vyznění tak působilo spíše jako ného rozvoje každého operního pěvce je dobrý i s dalšími dirigenty, např. Jiří Kout, když vycítí, výsměch hrůznému systému popisovaného pro- dirigent, který Vás toho naučí ze všech nejvíce. že máte dobrý den a dobře se Vám zpívá, tak by středí carského Ruska. A v posledních letech se mi opravdu podařilo se rozdal. Vzpomeňme jen na nedávnou premi- dostat se až k těm největším „špičkám“. Ono éru Verdiho Requiem v Národním divadle pod Zpívali jste v duchu dnešního trendu v jazyce pracovat se Seiji Ozawou, Antoniem Pappanem, Koutovým vedením. Po prvních taktech jsem originálu, čili v ruštině. Vy sám jste zastáncem Gabrielem Gattim, Jamesem Conlonem, Jeffrey- úplně znejistěl, kdože to vlastně ten večer hra- originálních verzí? em Tatem, Jiřím Koutem, Gerdem Albrechtem, je, tak byl celý orchestr (a samozřejmě i Pražský Určitě, protože pokud se jedná o překlad, Claudiem Abbadem či sirem Johnem Eliotem filharmonický sbor) vynikající… jednotlivé fráze bývají narušeny a není to ono. Gardinerem, to jsou skutečně zážitky na celý ži- Ale je velmi důležité, aby ten či onen zpěvák řeč, vot. Nehledě na to, že pokud Vás ten či onen di- Vy jste se nedávno vrátil z debutu v londýnské v níž zpívá, opravdu výborně uměl. Nejhůře bý- rigent už zná a má s Vámi dobré zkušenosti, ob- Covent Garden, kde jste po boku vynikající švéd- vá špatnou znalostí, bohužel, postižená čeština. sazuje Vás znovu a znovu. Například nedávno, ské sopranistky Kataríny Dalaiman a pod tak- Já už jsem na zahraničních scénách zažil asi pat- když měl sir John Eliot Gardiner uvést s Českou tovkou Antonia Pappana ztvárnil roli Zinovije náct Jenůf a občas jsem měl dojem, že poslou- filharmonií ve Dvořákově síni Mahlerovu Píseň v Šostakovičově Lady Macbeth mcenského újez- chám spíše katalánštinu než češtinu a přitom to o zemi a onemocněl ohlášený americký tenorista du. Jakou podobu této opery jste zvolili? zpěvákům vždycky prošlo. U ostatních jazyků, Robert Gambill, pan dirigent se hned obrátil na Vycházeli jsme, podobně jako před třemi zvláště u francouzštiny, protože Francouzi jsou mě. I když já jsem byl v té době, bohužel, vázán lety tvůrci této inscenace – v čele s dirigentem na to velice „hákliví“, neodpustí nikomu nic – jinde, je samozřejmé, že mě to potěšilo. Františkem Preislerem – v pražském Národ- ani špatný akcent. Například o Angele Gheor-

Hr0406.indd 42 26.5.2004, 11:24:45 GRAMOREVUE

giu, která francouzsky mluví velmi slušně a dě- lala v Paříži Micaelu z Carmen, kritika napsala,

Foto archív Foto že sice zpívala výborně, ale, bohužel, špatná vý- slovnost konečný dojem z představení přeci jenom pokazila…

Na našich operních scénách se oproti zahrani- čí, kde jednotlivá představení uvádějí po tzv. blo- cích, preferuje spíše systém, kdy je až na výjimky nová inscenace průběžně uváděna, dejme tomu, čtyři až pět let. Kterou z těchto možností považu- jete z hlediska umělce za výhodnější? Bezesporu tu blokovou, protože šest až osm představení, s nimiž se obvykle počítá, se většinou odehraje během asi tří týdnů, kdy jsou všichni protagonisté perfektně připraveni a úroveň jednotlivých představení je rovnoměr- ná. Když se ale opera hraje v delších intervalech a tak dlouho, zpěváci i dirigenti se mění a často nastává i vcelku zřetelný posun v režii a to není dobré. Nakonec nikdy nemůže být žádné před- stavení po delší přestávce stejně kvalitní jako na počátku, protože když se dělá nová inscenace, tvrdě zkoušíte šest až sedm týdnů, ale po roce, kdy – jak jsem již uvedl – většinou navíc do inscenace vstupuje i zcela nové obsazení, se udě- lají jedna dvě „aranžovačky“ a najednou to má stačit. Například u Roberta Wilsona, který nás po jevišti posouvá doslova o centimetry, by to tímto způsobem vůbec nešlo!

Když už jsme u Roberta Wilsona, jaký měl vlastně Janáčkův Osud, který jsme v jeho režii viděli přede dvěma lety v Národním divadle, úspěch v zahraničí? Ve Vídni a ve Florencii, kde jsme ho dělali koncertně, obrovský, ale v Madridu, kam jsme přijeli jako do jediného města s kompletní Wil- sonovou inscenací, se příliš s velkým ohlasem ne- setkal, i když kritiky byly výborné. Nebyla to však vůbec vina režie, ale tentokrát, jak jsme zjistili ze setkání a debat s návštěvníky, zde k našemu vel- kému překvapení nezvítězil Janáček. Představe- Štefan Margita jako ní nebyla ani vyprodána a lidé zůstávali vlažní Kudrjaš v Janáčkově a rozpačití. Byl to jediný Janáček, který si ony Kátě Kabanové, obrovské ovace, na jaké jsme jinak zvyklí, v Mad- Ženeva 1990 ridu nevydobyl.

O dirigentech jsme si již povídali, ale režie tvoří rovněž důležitý moment při vytváření inscenace. Čím by se podle Vás měl dobrý režisér vyznačovat? Především by Vás měl nechat na jevišti tvo- řit a nevyžadovat otrocké papouškování toho, co Vám předvede. Nemusíme jít ani tak daleko, například opět Wilson. On je mistr světla a vý- sledný tvar jeho kreací bývá téměř vždy úžasný, ale práce s ním je velice, velice těžká. Zpěváci jsou pro něho pouze jakési loutky, u nichž je

Hr0406.indd 43 26.5.2004, 11:24:46 nejdůležitější, jak stojí a kde stojí. Proto by měl A co říkáte činoherním režisérům v opeře? A stalo se Vám někdy, že jste se s pojetím reži- být operní režisér vzdělaný i hudebně. Pak Vám Na našich scénách se už představil např. Josef séra ztotožnit nedokázal? více rozumí a pochopí, když už je na Vás těch Bednárik, Zdeněk Troška, Jan Antonín Pitínský, Stalo a jednalo se opět o Jenůfu, kterou dělal zkoušek například moc. Většině režisérů totiž Michael Tarant? v Houstonu jinak vynikající režisér David Alden. vůbec nezaleží na tom, jak se cítíte, jestli už nejste Já jsem s nimi nikdy nepracoval, ale několik Tentokrát si ale vymyslel, že budu Jenůfu honit příliš unaveni a jak večer budete zpívat. Jde jim úžasných inscenací jsem viděl např. od Josefa po jevišti s motorovou pilou – a to jsem oprav- hlavně o úspěch režijní stránky inscenace. To je Bednárika, takže i takoví režiséři mohou být du odmítl… ale velmi nebezpečné (stejně jako zpívání v indis- skvělí. Bohužel, v podstatě všechny pojal ve pozici), protože pokud si na premiéře pokazíte stejném stylu, a to už mi začíná vadit. Měl by za- K Vašim posledním rolím patří Tamborma- renomé, velice těžko jej napravujete a o některé se vymyslet něco nového. jor z Bergova Wozzecka, uváděného v režii Pier- šance můžete i definitivně přijít. Na premiérách ra Rochera v pařížské opeře Bastille. Mohl byste totiž bývá řada vlivných osobností včetně ředi- Které inscenace Vás režijně oslovily nejvíce? toto představení srovnat s Radokovou úspěšnou telů nejrůznějších významných operních scén, Například bezesporu Jenůfa v Antverpách, inscenací v pražském Národním divadle? které pokud zaujmete, mohou za Vámi v bu- připravená Robertem Carlsonem, který se na Myslím, že Radokovo pojetí bylo dramatič- doucnu přijít s nabídkou. Zrovna v době, kdy jevišti nezalekl ani opravdové hlíny a prudké- tější, i když Rocher využil na jevišti rovněž efekt jsem zpíval v Londýně a tak jsem se, bohužel, ho deště. Dosáhl tak mimořádně působivého s vodou, která je tu po celé jeho ploše a zmizí až nemohl uvolnit, se na moji agenturu v Curychu účinku a to i při velmi jednoduché scéně, zalo- ve chvíli, kdy se Wozzeck utopí. obrátili producenti z newyorské MET, abych vzal žené na šestnácti průhledných dveřích rozesta- za Sergeje Larina roli Prince z Rusalky – slyšeli věných kolem jeviště, z nichž během předehry V roli Tambormajora ale vystoupíte pod tak- mě totiž zpívat v Houstonu. Ve stejném období ke 2. dějství sbor pouze sestavil dvě místnos- tovkou Seiji Ozawy rovněž v Japonsku, a sice pak přišla i nabídka z Teatro Colón, takže ně- ti, jednu Kostelničky a druhou Jenůfy. Krásná v rámci festivalu Saito Kinen. Jak myslíte, že zde kdy je to smůla, ale vědí o Vás a projevují zájem byla Pastorkyňa ale rovněž v Châtelet. Scénu Wozzecka přijmou? a to už je dobré. tvořila černá podlaha a bílý sníh a ve 2. dějství Domnívám se, že budou nadšeni stejně jako Samozřejmě, že s podobně necitlivým přístu- jedna postel, a přitom to bylo úžasné. Zvláště z Jenůfy, po které tleskali – podobně jako v ber- pem jako ze stran režisérů se můžete setkat i u di- v závěru, kdy Laca zůstal za spuštěnou dřevě- línské Deutsche Oper – plných čtyřicet minut! rigentů, ale přece jenom zdaleka ne tak často. nou oponou, v níž byly symbolicky umístěny Oni totiž milují tragické příběhy. Já se pamatu- Režie patří mezi opravdu velice náročné profese, dveře… Nezapomenutelnými se ale pro mě rov- ji na jednu téměř neuvěřitelnou příhodu, která kde pokud některé ze složek, které ji tvoří, nero- něž staly inscenace Rusalky, Manon Lescaut či se v Japonsku (kde jsme v době toho strašné- zumíte, vždy se to nějakým způsobem projeví. Hoffmannových povídek v Paříži, režírované ho zemětřesení v Kóbe, dávali Dona Giovanni- Naštěstí trend, který dával přednost režisérovi Robertem Carlsonem nebo inscenace Davida ho a Figarovu svatbu) stala Libuši Márové. Ve- před dirigentem, už pomalu ustupuje… Pountneyho. čer po představení Dona Giovanniho, na něž se Foto Dagmar Hájková Foto

Šťastný Štefan Margita po představení Janáčkovy Jenůfy v Châtelet 2003

Hr0406.indd 44 26.5.2004, 11:24:47 GRAMOREVUE

šla podívat, se k ní přitočila nějaká paní, které se to strašně líbilo. Zvláště pak scéna se hřbito- vem, protože den předtím ji celá rodina v Kóbe archív Foto zahynula…

Vidíte nějaký zásadnější rozdíl mezi operou v zahraničí a operou u nás? Na prvním místě je to především výše finanč- ních dotací, která u operních domů v cizině dosahuje mnohem většího objemu. Ať už se jed- ná o operu v Paříži, Londýně, Berlíně či zámo- ří, všude kulturu obrovskými částkami dotuje stát. Proto mohou na těchto scénách představit nejlepší dirigenty, nejlepší režiséry i nejlepší só- listy. Večer sice zaplatíte velice drahé vstupné, ale dostane se Vám za to vskutku skvělého předsta- vení. Druhým podstatným rozdílem je úroveň profesionality při zkouškách. Mně se ještě nikdy za hranicemi nestalo, aby – když začne zkou- šet režisér, nebyla kompletně postavena scéna a připraveny všechny rekvizity! Přijedete domů Z Donizettiho Nápoje lásky: Štefan Margita jako Nemorino a Angela Gheorgiu v roli Adiny, Basilej 1989 a ještě týden před premiérou nemáte na scéně nic. Proč? Vždyť to je velmi důležité znát hned kuláše Schneidera Trnavského, a často účinkujete představení Wozzecka se Seiji Ozawou, odtud od počátku zkušební prostor v přesně takové rovněž ve skladbách kantátových. letím do São Paola na Stabat Mater s Gerdem Al- podobě, jakou bude mít na jevišti při premiéře! Písňové recitály mám opravdu rád (s mojí brechtem, v Ženevě je s Jiřím Bělohlávkem plá- Někdy se potřebujete např. naučit pohybu po klavírní partnerkou Katarínou Bachmannovou nována Janáčkova opera Z mrtvého domu, ve velmi příkrých šikmách, vyzkoušet si dvě a půl můžeme nabídnout např. Messiaena, Schuberta, španělském Oviedu opět Jenůfa a v Grand Ope- hodiny strávit v nějakém nepohodlném kostý- Wolfa, Čajkovského ad.), a proto mě moc mr- ra Houston v následujícím roce Boris Godunov. mu a tak dále a tak dále… Máte-li tuto možnost zí, že se u nás dávají tak sporadicky. Z kantáto- Režii zde svěřili Francesce Zambello, s níž jsem od počátku, vždy se to nakonec projeví na kva- vých věcí dělám nejčastěji Dvořákovo Requiem či v pařížské Opeře Bastille zažil pod taktovkou litě představení. Stabat mater, ale v mém repertoáru nechybí ani Garry Bertiniho fantastickou Vojnu a mír, vydá- Mahlerova Píseň o zemi, Beethovenova „Devátá“, vanou v těchto dnech v produkci francouzské te- Ve svém repertoáru máte, pane Margito, pře- Kodályho Psalmus Hungaricus, Mozartovo Re- levize Arte na DVD. V příštím roce se pak těším devším lyrické role. Chcete postupně přecházet quiem, Faustovská symfonie Ference Liszta ad. na recitál na Pražském jaru, kde bych měl dělat i k těm dramatičtějším, např. k Wagnerovi? Mahlerovy Liebeslied a v prosinci opětovně na Ano. Měl bych dělat Logeho ve Zlatu Rýna A kde a v čem budete účinkovat v nejbliž- předvánoční koncert, který se bude konat stejně v milánské La Scale – to bylo vždycky přání ší době? jako na konci minulého roku v Národním diva- dr. Ecksteina, kterému jsem slíbil, že první před- Tak nejprve – tedy v červnu – vystoupím spo- dle. Dostal jsem však rovněž další nabídku od stavení mu věnuji – a Erika v Bludném Holan- lečně s Lívií Ághovou a Simonou Šaturovou pod Covent Garden – na Evžena Oněgina. Jinak do ďanovi v Bruselu. Nikdy ovšem nebudu zpívat taktovkou Františka Preislera na koncertě sesta- budoucna je mým velkým snem nastudování Ja- např. Otella nebo Josého, na to se prostě můj hlas veném z operních árií v rámci festivalu Smetano- náčkovy opery Výlety pana Broučka a Glagolské nehodí. Před několika lety jsem dokonce dostal va Litomyšl. V září odlétám do Japonska na zmí- mše, rád bych však svůj repertoár rozšířil také nabídku na Lohengrina, ale to jsem samozřejmě něný Saito Kinen Festival, kde mne čeká sedm např. o Martinů Juliettu. – stejně jako roli Parsifala – okamžitě odmítl. Štefan Margita se tedy v následujících měsících rozhodně nudit nebude. Má před sebou velice významné Vy jste spíše typ tenoru barytonálního. Může- a náročné role na prestižních operních scénách, vystoupení na Pražském jaru i další nové cédéčko. te jej střídat např. s tenorem hrdinným, a podle Zařadí jej např. vedle nahrávek Myslivečkovy opery Bellerofonte se Zoltánem Peskó a Mozartových toho studovat i různé role? árií s Magdalenou Hajóssyovou a Zdeňkem Košlerem vydaných firmou Supraphon, Janáčkova Osudu Ne. Já když zpívám např. dlouho Janáčka s Gerdem Albrechtem, který vyšel u firmy Orfeo či Mozartova Requiem a Mahlerovy Das klagende a pak mám zpívat Dona Ottavia, musím si dát Lied, jenž najdeme pod logem vydavatelství Decca. Mnozí z těch, kteří se na Štefana Margitu a Hanu pauzu a hlas si opět vylehčit. Moje paní profe- Zagorovou rádi dívali v televizi v jejich pořadu Hogo fogo, budou možná zklamáni, protože pořad sorka Miloslava Fiedlerová, ke které chodím na 10. května svým pětadvacátým dílem po čtyřech letech skončil. Nicméně, jak jsem Štefana Margitu pravidelné konzultace dodnes, vždycky říká: „Po- poznala, brzy určitě vymyslí něco nového, protože nápadů a energie má opravdu hodně. Nechybí mu kud máš problémy s koloraturami, musíš s Ja- ani vlastnost, která je důležitá pro realizaci leckdy na první pohled téměř nedosažitelných cílů – a to náčkem přestat a vrhnout se na Mozarta“. je schopnost riskovat. Je totiž nejen vášnivým „karbaníkem“, i když jeho vyvolenou hrou není zrovna klasický mariáš, ale spíše noblesní pasiáns, nýbrž i vášnivým návštěvníkem casin. Proto mu málokdo Opera však není Vaším jediným zájmem. Rád udělá větší radost, než jakou mu připravili pořadatelé recepce po loňské premiéře Lišky Bystroušky zpíváte i písně, u firmy ARCODIVA budete do- v Bregenzi, kteří ji uspořádali v casinu sousedícím s Operou. Vše sice tenkrát prohrál, ale vzhledem konce v příštím roce vydávat CD s písněmi Mi- k tomu, co praví lidové pořekadlo, to zase možná taková smůla nebyla…

Hr0406.indd 45 26.5.2004, 11:24:48 OD FIRMY K FIRMĚ

! Monteverdiho 3. knihu Madri- galů vydal v Benátkách v roce 1592 Ri- cciardo Amandino a prodával ji s ob- rovským úspěchem (do roku 1611 vy- šlo pět dotisků). Při její kompozici byl Monteverdi silně ovlivněn hudebními, literárními, architektonickými a jinými uměleckými skvosty dvora v Mantově. Jde o velice inovativní, místy až revoluč- ní dílo, plné expresivních prvků, které těží z Torquata Tassa. Nyní je poslucha- čům v podání souboru Delitiae Musicae v čele s Markem Longhinim nabízí firma NAXOS (CLASSIC).

! V řadě Best of Classics, vydávané pod logem ARTE NOVA (BMG ARIO- „Ohňostroj klasiky II“ byl název koncertu, na kterém Česká komorní filharmonie pokřtila své poslední stejnojmenné CD, vydané LA) nemůže rovněž chybět nesmrtelné u nakladatelství GZ DIGITAL MEDIA LODĚNICE. Nahrávka obsahuje dalších 22 hitů klasiky, upravených pro Českou komorní dílo Antonia Vivaldiho, Čtvero ročních filharmonii a nahraných v Konzertkirche v Neubrandenburku japonskou firmou Nishimura metodou „one point recording“. Kmot- dob. Nahrál je orchestr Hamburger So- rem CD „Ohňostroj klasiky II“ byl moderátor Vladimír Čech. Na fotografii Martina Kubicy zleva Olga Kokošková -- manažerka or- listen v čele s dirigentem Emilem Klei- chestru, Vladimír Čech -- kmotr, Zdeněk Adam -- umělecký vedoucí České komorní filharmonie, Karel Bělohoubek -- dirigent a Roman nem, na housle hraje Florian Paul. Kabilka -- zástupce vydavatelství GZ DIGITAL MEDIA LODĚNICE.

! Série, věnovaná Schubertovým ! Francouzská pobočka firmy BMG na Lapšanského (klavír), Ludmily Pe- li nejen repertoár italských barokních písním, sleduje skladatelův původní ARIOLA vydává v těchto dnech v řadě terkové (klarinet), Vladimíry Klánské skladatelů (Magnificat B dur Frances- záměr. Všechny jeho písně (celkem Various zajímavou kompilaci operních (lesní roh) a členů Panochova kvarte- ka Duranteho, Stabat Mater Emanuela více než 700) budou rozděleny pod- árií francouzské operní tvorby pod ná- ta. Posluchač má tak nyní možnost ob- d´Astorgy či Confitebor tibi Domine Gi- le básníků, kteří ho inspirovali, nebo zvem Francouzská opera, zapomenutý sáhnout Fibichovo celé komorní dílo, ovanni Battisty Pergolesiho), ale rovněž podle okruhů jeho současníků, členů recitál. Na dvou CD najdeme nahrávky které byť rozsahem není právě velké, jedno ze stěžejních děl J. S. Bacha, Mši literárních kruhů. Schubert zhudebnil známých i méně známých árií z fran- zaujímá svým významem v české hud- h moll, v níž spoluúčinkuje Balthasar poezii celkem 115 autorů od antické- couzských oper jako např. Sapho, Krá- bě 1. poloviny 20. století závažné posta- Neumann Chor. Dalšími tituly v sérii ho Řecka přes středověk, renesanci, lovna ze Sáby, Mireille, Romeo a Julie vení. Fibich tu jako bytostný romantik DHM Splendeurs jsou dvě nahrávky německé autory 18. století, romanti- a Cinq mars! Charlese Gounoda, Cid, vytvořil skutečné skvosty, v nichž se slavného holandského cembalisty, di- ky až po své současníky. Edice, vydá- La Navarraise, Cherubín, Eva a La Vier- plně rozeznívá jeho nezaměnitelný rigenta a znalce staré hudby Gustava vaná firmou NAXOS (CLASSIC) bu- ge Julese Masseneta, Mignon Ambroise skladatelský rukopis. Klavírní kvintet Leonarda: Bachovy Goldbergovy vari- de dokončena v průběhu roku 2005. Thomase, Prorok a Hugenoti Giacoma D dur je navíc poprvé na digitálním ace a Requiem českého rodáka Heinri- Nyní vychází již patnáctý svazek, kte- Meyerbeera, Béatrice a Bénédict Hecto- nosiči prezentován v originální verzi cha Ignaze Bibera vydané společně se rý se věnuje zhudebněným básním ra Berlioze ad. Mezi interprety najdeme s dechovými nástroji. Stabat Mater Agostina Stefaniho, které Schubertových přátel, Antona Ot- zejména současné pěvce jako Plácida pod Leonardovou taktovkou nastudo- tenwalda, Alberta Stadlera, Johanna Dominga, Vesselinu Kasarovou, Bena ! DEUTSCHE HARMONIA MUN- val Barokní orchestr a sbor Nizozemské Mayrhofera ad. Písně Der Knabe in Heppnera, Jerryho Hadleye, Françoise DI (BMG CLASSIC) vydává nové al- Bachovy společnosti. der Weige D 579, Vergissmeinnicht Le Roux a Susan B. Anthony, ale také bum známé německé virtuosky na vio- D 792, Nacht und Träume D 827, Am slavné hlasy minulosti jako Marylin lu da gamba a interpretky staré hudby ! Neméně zajímavým titulem See D 746 a Im Haine D 738 nahrála Horne, či dokonce Enrika Carusa. Hille Perl. Nahrávku, která je světovou z katalogu DEUTSCHE HARMONIA sopranistka Brigitte Gellerová a klaví- premiérou, tvoří suity známého fran- MUNDI (BMG CLASSICS), který byl rista Ulrich Eisenlohr. ! První CD s Fibichovou komorní couzského barokního skladatele Mari- již delší dobu rozebrán a nyní vychází tvorbou, vydané firmou SUPRAPHON na Maraise pro violu a theorbu, na kte- v sérii DHM Splendeurs, jsou i Sym- ! Jako poslední titul v sérii Best v roce 2001 (smyčcové kvartety G dur rou hraje její partner, Lee Santana. phoniae (Duchovní písně) slavné stře- of Classic značky ARTE NOVA (BMG a A dur a Thema con variazioni, Pa- dověké mystické myslitelky, léčitelky ARIOLA) vychází album symfonií Jo- nochovo kvarteto -- SU 3470 -- 2 131) ! Pod logem DEUTSCHE HARMO- a hudební skladatelky, abatyše Hilde- sepha Haydna. Ze 104 symfonií, kte- v těchto dnech vhodně doplňuje druhý NIA MUNDI (BMG CLASSICS) vychá- gardy z Bingenu (1098--1179). Usly- ré tento nesmírně pracovitý a plod- kompaktní disk s logem supraphonské- zejí v nové sérii DHM Splendeurs ně- šíme je v podání Sequentie, jednoho ný autor napsal, byly vybrány jedny ho vydavatelství, na němž jsou nahrá- které starší tituly v nově designovaném z nejslavnějších souborů, zabývajících z nejznámějších: Symfonie č. 94 G dur ny další skladatelova díla této žánrové přebalu za cenu v kategorii MID. Najde- se starou hudbou. „S úderem kotlů“, č. 100 D dur „Vojen- oblasti, Klavírní kvartet e moll op. 11 me zde např. několik nahrávek němec- ská“ a č. 101 D dur „Hodiny“. Nahrál a Klavírní kvintet D dur pro housle, kého interpreta staré hudby Thomase ! A dosud poslední nesmírně úspěš- London Festival Orchestra řízený Ros- violoncello, klarinet, lesní roh a kla- Hengelbrocka a jeho souboru Freibur- nou nahrávkou z katalogu DEUTSCHE sem Poplem. vír op. 42, tentokrát v podání Maria- ger Barockorchester, kteří nastudova- HARMONIA MUNDI (BMG CLAS-

Hr0406.indd 46 26.5.2004, 11:24:48 GRAMOREVUE

SICS), která v těchto dnech vychází v sé- a odevzdal dílo do tisku v původní po- pi – tenor, Raffaele Constantini – bas, ! Quakvarteto natočilo Dětské pís- rii DHM Splendeurs, je mše českého době. Jen na titulní straně napsal věno- Anna Rita Gemmabella – soprán ad.) ně amerického skladatele a jazzového barokního mistra Jana Dismase Zelenky vání slavnému německému dirigentovi a Českého komorního sboru pod ve- pianisty Chicka Corey (PIVOX). Kon- Missa dei Filii. Nahrál ji Frieder Berni- Hansi von Büllowovi, který skladatelův dením zkušeného italského dirigenta certní verze zazněla na koncertě v sále us s orchestrem Barockorchester Tafel- talent velmi obdivoval a jako první se Alessandra de Marcha, kterého zná- B. Němcové v Památníku národního pí- musik a sborem Kammerchor Stuttgart. o popularitu koncertu zasloužil. Kon- me z Vivaldiových oper u Opusu 111 semnictví 21. 4., kde bylo album i po- V sólových partech se uplatnili vynika- cert, vydaný společně s koncertem č. 3 a Naïve. křtěno. (vla) jící interpreti Nancy Argenta (soprán), Es dur op. 75 a Tanějevovou orchestrál- Michaela Chance (alt), Christoph Pré- ní verzí skladby Andante a finále op. 79, ! Flétnistka Lenka Barová zahájila ! Nahrávku kompletní verze Ma- gardien (tenor) a Gordon Jones (bas). vydává firma NAXOS (CLASSIC). Sólis- koncertem v kostele sv. Josefa na Ma- toušových pašijí Johanna Sebastiana Album doplňuje nahrávka další Zelen- tou je Konstantin Šerbakov, kterého do- lé Straně 28. 4. činnost svého orchest- Bacha z roku 1939 v provedení, říze- kovy skladby Litaniae Lauretanae. provází Ruská filharmonie v čele s Dmi- ru, se kterým i nahrála první společné ném holandským dirigentem Wille- trijem Jablonským. CD THE ART OF FLUTE. The Baarova mem Mengelbergem a nahrávku jed- ! Novou nahrávku společnosti AR- Orchestra vede Jan Niederle a na albu né z nejvýznamnějších oper Richar- CODIVA prezentovali 17. 4. na jednom ! Hudba Hradní stráže a Policie (na značce CLARTON) je i flétnový da Wagnera Tristana a Isoldy z roku z exkluzivních koncertů v cyklu Josefa České republiky patří mezi špičkové koncert e moll Franze Bendy, dále dí- 1952 v nastudování vynikajících sólis- Suka na zámku Štiřín Kristina Krkavco- světové dechové orchestry. Nahrávky la Mozarta, Schuberta a úpravy Dvořá- tů (Edgar Evans – tenor, Rhoderick Da- vá a Martin Kasík. Koncert byl výběrem tohoto tělesa se již v minulosti setka- ka. Album pokřtili téhož dne ve vinár- vies – baryton, Dietrich Fischer-Dieskau z obou řad Slovanských tanců a hlav- ly s mimořádným zájmem posluchačů ně Kolowrat a kmotrem byl lidovecký – baryton, Kirsten Flagstad – soprán) ním patronem a kmotrem nahrávky se na celém světě. Novým titulem, který ministr Miroslav Kalousek. Baarová a sboru a orchestru Královské ope- stal Josef Suk. Dalším kmotrem byl pak orchestr pod vedením šéfdirigenta Mi- zahájila v dubnu i turné se svým or- ry v Londýně řízených Wilhelmem zástupce společnosti Myonic ing. Pavel roslava Hanzala připravil pro firmu chestrem po jižních Čechách, odkud Furtwänglerem vydává firma NAXOS Onheiser. Nahrávka představuje podle SUPRAPHON, chce vzdát hold Bedři- pochází. (vla) HISTORICAL (CLASSIC). slov Josefa Suka významné obohacení chu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi, diskografie tvorby Antonína Dvořáka. Bohuslavu Martinů a Leoši Janáčkovi. Interpretační pojetí obou klavíristů, Ve skvělé interpretaci orchestru usly-

shodou okolností posluchačů prof. Iva- šíme v citlivých aranžích následující archív Foto na Klánského na pražské AMU, je vel- atraktivní repertoár: Dvořákovy Slo- mi výbušné a dynamické, ale přitom vanské tance č. 7, 8, 9, 15, Slavnost- nepostrádá ani zvukovou a barevnou ní pochod, Polonézu z opery Rusalka křehkost. a Můj domov, ze Smetanova skladatel- ského odkazu nechybí fanfáry z opery ! Repertoár, který předkládá na Libuše, furiant z Prodané nevěsty, Jiřin- svém novém CD u firmy SUPRA- ková polka, Našim děvám, pochod Ze PHON s díly Antonína Dvořáka (Kla- studentského života a Pochod národní vírní trio č. 4 „Dumky“) a Bedřicha gardy. Z odkazu Bohuslava Martinů Smetany (Klavírní trio g moll) slavný zazní Kouzelná mošna a závěr titulu český soubor Guarneti trio (Ivan Klán- patří jásavé fanfárové větě z Janáčko- ský -- klavír, Čeněk Pavlík -- housle vy Symfonietty. a Marek Jerie -- violoncello) předsta- vuje ozdobu všech českých souborů ! Krzysztof Penderecki (*1933) pa- tohoto obsazení. Bedřich Smetana do tří mezi přední současné polské sklada- své skladby promítl svůj žal nad ztrá- tele. Pramenem jeho invence je neoby- tou dcery Bedřišky, a tak představuje čejně rozvinutá zvukově-barevná před- jeho jediné trio jednu z nejniternějších stavivost. Kromě velkých duchovních a nejsugestivnějších romantických ko- skladeb (Lukášovy pašije, Magnificat, morních skladeb vůbec. Jestliže Sme- Stabat Mater ad.) se proslavil také dí- tana napsal trio na prahu třicítky, po- ly komorními, z nichž některá se před- slední ze čtyř klavírních trií Antonína stavují na nové nahrávce firmy NAXOS Dvořáka „Dumky“ je již dílem zralého (CLASSIC); zde vyšlo už celkem pět ti- padesátníka, jehož šest krátkých, ale tulů s hudbou Pendereckého a všechny Firma LUPULUS pořádala 6. 4. v Domě porcelánu Praha křest nového CD první ho- výsostně spontánních a atraktivních získaly velice kladné hodnocení odbor- bojistky České filharmonie Jany Brožkové, která společně s klavíristou Eduardem Spá- vět si získalo oblibu všech přátel dobré né kritiky (Classic CD, Classic Today, čilem, houslistou Oldřichem Vlčkem a sopranistkou Alžbětou Poláčkovou jeho program komorní hudby. Répertoire aj.). zároveň zpestřila svým vystoupením, na němž zazněla Jarní sonáta L. van Beethovena, Koncert pro housle a hoboj J. S. Bacha a Svatební košile a Písně milostné A. Dvořáka. ! Klavírní koncert č. 1 b moll napsal ! Dvouaktová opera Gioachina Nahrávka, kterou pokřtili Otakar Čapek, předseda představenstva a generální ředitel P. I. Čajkovskij na přání N. Rubinštejna. Rossiniho, La pietra del paragone (Pru- firmy Kolektory Praha a. s., a Lubomír Němejc, předseda představenstva a generální Ten se také stal jeho znamenitým inter- bířský kámen) se odehrává v jedné tos- ředitel firmy Pražské služby a. s., obsahuje díla A. Vivaldiho (Koncert a moll pro hoboj pretem, i když zpočátku dílo spíše odsu- kánské vesničce na počátku 19. století, a smyčcový orchestr), A. Marcella (Koncert d moll pro hoboj a smyčcový orchestr), J. S. zoval. Koncert ohodnotil jako nepěkný kdy bohatý hrabě Asdrubal podrobí Bacha (Koncert d moll pro housle, hoboj a smyčcový orchestr, BWV 1060), W. A. Mo- a málo efektní a přemlouval autora, aby zkoušce tři mladé vdovy, které by se za zarta (Kvartet F dur, K 370) a B. Brittena (Šest metamorfóz, op. 49). Spoluúčinkují Ol- podle jeho návrhů udělal nějaké změny. něj rády provdaly. Opera vychází u fir- dřich Vlček, Virtuosi Quartet a komorní orchestr Virtuosi di Praga. Na fotografii zleva Čajkovskij, který byl obvykle ochotný my NAXOS (CLASSIC) v nastudování ing. Petr Bednář (majitel Domu porcelánu Praha), ing. Karel Rezek (člen představenstva přizpůsobit se radám svého okolí, ten- významných sólistů (Agata Bienkowska a generální ředitel firmy Pražská vodohospodářská společnost a. s., Lubomír Němejc, tokrát však svou koncepci nezměnil – mezzosoprán, Alessandro Codelup- Otakar Čapek, Oldřich Vlček a Jana Brožková. jar

Hr0406.indd 47 26.5.2004, 11:24:49 GZ DIGITAL MEDIA, A. S. Randovou na klavír Stanislav Bo- ce“ dvě významná díla české hudby tu České filharmonie v Dvořákově L1 0559-2 131 gunia. Vydavateli, na jehož místě z poloviny 20. století. Monumen- síni Rudolfina dne 18. dubna 1968. Antonín Dvořák: Cigánské melo- není uvedena žádná zodpovědná tální architektura téměř stominu- Sólisty byli Mariana Řeháková – die op. 55, Tři novořecké básně redakční nebo editorská osobost, tového Českého rekviem Ladislava soprán, Marie Mrázová – alt a Te- op. 50, Čtyři písně op. 82, Bib- nelze nevytknout podivnou titulo- Vycpálka (1882–1969) fascinuje odor Šrubař – baryton. Sbormist- lické písně op. 99, Edita Randová vou prezentaci na obálce i potiště- důslednou propracovaností po- rem Pražského filharmonickěho – mezzosoprán, Stanislav Bogu- né straně samého CD. Pseudosta- lyfonické struktury při současné sboru byl Josef Veselka. Hudební nia – klavír robylým písmem je tam ve velkém hluboké citovosti a upřímnosti vý- režii snímku měl Eduard Herzog, formátu vyvedeno jméno povědi. Je to dílo, které by po právu zvukovou režii František Burda. Jaroslav Smolka Antonína Dvořáka a titul Biblické písně. Ostat- mělo mít své místo vedle největších Skvělý remastering provedl Stani- ydavatelství podniku Gramofo- ní cykly jsou jmenovány na CD jen klenotů duchovních oratorií evrop- slav Sýkora z SR Studia Praha. A je Vnové závody v Loděnicích Digi- malým písmem po straně, na titul- ské hudby. Skladba s výmluvným až neuvěřitelné, jakou technickou tal Media vydává komplet čtyř z nej- ní straně kompletu (tedy na první podtitulem Smrt a spasení vznika- a zvukovou kvalitu tento živý sní- slavnějších písňových cyklů Anto- la za pro českou kulturu mimo- mek má. A zvláště, jakou vysokou nína Dvořáka s mezzosopranistkou řádně nepříznivých let druhé svě- kvalitu mají všechny umělecké vý- Editou Randovou. Podobných výbě- tové války (1940) a pochopitelně kony! Jistě – při studiovém natáčení rů z Mistrovy tvorby vyšlo v minu- ani komunistický režim jí pro její by se patrně jiným postavením mi- lých letech už víc a proto je na místě křesťanské ladění nebyl přízniv. krofonů daly upravit zvukové pro- mít na další tohoto druhu nejvyšší Bylo by tedy na místě, aby svůj tri- porce ve prospěch jednotlivých só- kritické nároky. Pěvkyně zpívá Dvo- umfální návrat na koncertní pódia listů. Takto přetrvává dojem přímé řákovy písně velkým hlasem s výra- prožívala dnes. Je proto velká ško- přítomnosti v koncertním sále, a to zovostí místy až operní. Někde je to da, že současné komerční prostředí je vlastně dobře. Máchova skladba sympatické: písňový repertoár má a celková povrchnost tomu nadále byla natáčena studiově. Hudební být zajisté zpíván temperamentně, brání. Čtyři oddíly oratoria čerpají režii měl opět Eduard Herzog, zvu- interpretace má reagovat na detaily text ze starozákonních knih Kaza- kovou Miloslav Kulhan. Nahrávka textu i zřetelně vykreslovat staveb- tel a Job (první část), v druhé části je z října 1968. Na tomto snímku né obrysy skladeb. V projevu Edi- straně bookletu) nejsou vůbec. To je použit český překlad středověké lze skvěle sledovat nejen pečlivou ty Randové jsme někdy bohužel je matoucí chyba, jaká se může vy- sekvence Ten den hněvu, třetí část práci dirigenta, který se věnoval na hranicích operní manýry. Me- mstít při spotřebitelově volbě, zda si čerpá z Žalmů a čtvrtá z evange- stejně důkladně celkové stavbě zi pěveckým projevem v písních komplet koupí. Vydavatel sice uvá- lií. Na úplný závěr skladatel zařa- i jednotlivým detailům, ale i tóno- a v operním repertoáru by měl být dí osm ctihodných sponzorů, kteří dil českou středověkou píseň Jezu vou kulturu a rytmickou přesnost základní stylový rozdíl, píseň vyža- mu tento projekt zřejmě úplně ne- Kriste, ščedrý kněže. To vše je svěře- duje jako komorní žánr projev dis- bo z větší části zaplatili, ale přesto no třem sólistům – sopránu, altu krétnější. Operní vnějškovost tady by měl mít zájem prodat. Grafické a barytonu, sboru a symfonické- působí nesympaticky. Zpěv Edity vyvedení jen jednoho ze čtyř titulů mu orchestru. Randové se místy pohybuje kolem místo upozornění, že je to nahráv- Variace na téma a smrt Jana hranic mezi těmito přístupy či i za ka více slavných Mistrových cyklů, Rychlíka Otmara Máchy (1922) je nimi. To se však netýká jejího vý- přece milovníky zpěvu a hudby ne- orchestrální dílo menšího rozsahu konu v Biblických písních: ty jsou přiláká víc! necelých třinácti minut. Mácha je vypracovány v tomto ohledu se napsal jako bezprostřední reakci na zvláštní pozorností a vkusem. Ani náhlé úmrtí přítele a spolužáka Ja- tady však není intonace vždycky SUPRAPHON, A. S. na Rychlíka roku 1964. A opět – ja- zcela dokonalá, jsou tu místa, kde SU 3681-2 212 ko České rekviem patří bezesporu je patrný sklon k distonování – byť Karel Ančerl – gold edition vol. k největším klenotům české kultu- jednotlivých sólisticky ve skladbě třeba jen na jednotlivých tónech. Na 21. Vycpálek: České rekviem, Má- ry 40. let, tak je tato skladba vyni- vystupujících nástrojů. Je to opět výsledném snímku ovšem nelze po- cha: Variace na téma a smrt Jana kající představitelkou české hudby jeden z mnoha krásných dokladů znat, je-li v tomto smyslu výsledkem Rychlíka, Česká filharmonie, Ka- první poloviny plodných a podnět- o vysoké umělecké úrovni České fil- zápasu o dokonalý výsledek, či pra- rel Ančerl ných let 60. Zpracování dvou kra- harmonie za éry Karla Ančerla. covalo-li se příliš uspěchaně a bez tičkých Rychlíkových témat je ne- Dvojalbum je doplněno boo- Petr Pokorný šancí na opravování. A možná, že jen originální, ale i velmi sugestiv- kletem, který splňuje všechna ná- tady byla příčina ještě jiná: na ně- oučasné koncertní publikum ní. Skladba je formálně vyvážená ročná kritéria, která lze na booklet kolika místech jsou náznaky hla- Sdává jednoznačně přednost a instrumentačně zajímavě řešená světové firmy klást. Je tu několik sové únavy: možná, že nároky na skladbám, které už zná a mnoho- se spoustou sólových vstupů jed- archivních fotografií Karla Ančerla, opravy ani nebylo lze v potřebné krát je slyšelo. Bohužel i orchestry notlivých dřevěných i žesťových velmi pěkný text o něm z pera Jaro- míře vznést. Tak vznikl komplet, dávají ve svých koncertních progra- dechových nástrojů. Nese v sobě slava Holečka, obšírné poznámky jehož jednotlivé momenty může- mech přednost mnohokrát obehra- i po čtyřiceti letech od vzniku vel- o obou skladbách z pera Jaromíra me obdivovat, ale kde není výkon nému repertoáru. Už jen z tohoto ký citový náboj. Havlíka a kompletní text oratoria, dostatečně vyrovnán. Znamenitě důvodu je záslužné, že Supraphon Vycpálkovo oratorium bylo na- vše ve čtyřech obvyklých jazyko- a s nadhledem doprovází Editu zařadil do ančerlovské „zlaté edi- táčeno jako živý snímek z koncer- vých mutacích.

Hr0406.indd 48 26.5.2004, 11:24:50