Brahma-saàhitä çré-jéva-gosvämi-kåta-dig-darçané-öékä-sahitä

[Based on Haridas Shastri’s edition, 1981]

éçvaraù paramaù kåñëaù saccidänanda-vigrahaù | anädir ädir govindaù sarva-käraëa-käraëam ||1||

çré-çré-rädhä-kåñëäbhyäà namaù | sanätana-samo yasya jyäyän çrémän sanätanaù | çré-vallabho’nujaù so’sau çré-rüpo jéva-sad-gatiù || çré-kåñëa-rüpa-mahimä mama citte mahéyatäm | yasya prasädäd vyäkartum icchämi brahma-saàhitäm || duryojanäpi yuktärthä suvicäräd åñi-småtiù | vicäre tu mamätra syäd åñéëäà sa åñir gatiù || yadyapy adhyäya-çata-yuk saàhitä sä tathäpy asau | adhyäyaù sütra-rüpatvät tasyäù sarväìgatäà gataù || çrémad-bhägavatädyeñu dåñöaù yan måñöa-buddhibhiù | tad evätra parämåñöaà tato håñöaà mano mama || yad yac chré-kåñëa-sandarbhe vistäräd vinirüpitam | atra tat punar ämåçya vyäkhyätuà spåçyate mayä || atha çrémad-bhägavate yad uktaà ete cäàça-kaläù puàsaù kåñëas tu bhagavän svayam [BhP 1.3.28] iti tad eva prathamam âha éçvara iti | atra kåñëa ity eva viçeñya tan- nämaiva | kåñëävatärotsavety ädau çré-çukädi-mahäjana-prasiddhyä | kåñëäya väsudeväya devaké-nandanäya ity ädau sämopaniñadi ca | prathama-pratétatvena tan- näma-vargävirbhäva-kåtä gargeëa prathamam uddiñöatvena tathä yaà mantram adhikåtya so’yam ärambhaù taträgrataù paricitatvena müla-rüpatvät | tad uktaà padma-puräëe prabhäsa-khaëòe närada-kuçadhvaja-saàväde çré-bhagavad-uktau – nämnäà mukhyatamaà näma kåñëäkhyaà me parantapa iti | ataeva brahmäëòa-puräëe çré-kåñëäñöottara-çata-näma-stotre – sahasra-nämnäà puëyänäà trir-ävåttyä tu yat phalam | ekävåttyä tu kåñëasya nämaikaà tat prayacchati || ity atra çré-kåñëasyety evoktaà yat tv agre govinda-nämnä stoñyate tat khalu kåñëatve’pi tasya gavendratva-vaiçiñöya-darçanärtham eva | tad evaà rüòhitvena prädhänyät tasya içvara ity ädéni viçeñaëäni | atha guëa-dväräpi tad dåçyate | yathäha gargaù –

äsan varëäs trayo hy asya gåhëato 'nuyugaà tanüù | çuklo raktas tathä péta idänéà kåñëatäà gataù || bahüni santi nämäni rüpäëi ca sutasya te | guëa-karmänurüpäëi tänya ahaà veda no janäù || [BhP 10.8.13-14]

anayor arthaù | asya kåñëatvena dåçyamänasya prati-yugaà tanür nänävatärän gåhëataù prakäçyataù çuklädayas trayo äsan prakäçam aväpuù | sa ca sa ca çuklädir avatära idänéà säkñäd asyävatära-samaye kåñëäìgataù etasminn eväntarbhütaù | ataeva kåñëe kartåtvät sarvotkarñakatvät kåñëa iti mukhyaà näma | tasmäd asyaiva täni rüpäëéty äha bahünéti | tad evaà guëa-dvärä tan-nämni prädhyänya-sücakasya kåñëasya tan-nämnaù prädhänye labdhe –

kåñir bhü-väcakaù çabdo ëaç ca nirvåtiväcakaù | tayor aikyaà paraà brahma kåñëa ity abhidhéyate ||

iti -våttitve tasya tädåçatvaà labhyate | na cedaà padyam anya-param | tad- upäsanä--gautaméya-tantre añöädaçäkñara-vyäkhyäyäà tad etat tulyaà padyaà dåçyate –

kåñi-çabdaç ca sattärtho ëaç cänanda-svarüpakaù | sukha-rüpo bhaved ätmä bhävänanda-mayatvataù || iti |

tasmäd ayam arthaù – bhavanty asmät sarve’rthä iti bhüù dhätv-artha ucyate bhäva- çadavat sa cätra karñter evärthas tasyaiva präptatvät | gautaméye bhü-çabdasya sattä- väcakatve’pi tad-dhätv-artha-sattaivocyate | ghaöatvaà sattä-väcakam ity ukte ghaöa- sattaiva gamyate na tu paöa-sattä na vä sämänya-satteti |

atha nivåttir änandas tayor aikyaà sämänädhikaraëyena vyaktaà yat paraà brahma sarvato’pi sarvasyäpi båàhaëaà vastu tat båhattamaà kåñëa ity abhidhéyate kintu kåñer äkarña-mäträrthatvena ëa-çabdasya ca pratipädyenänandena saha sämänädhikaraëyäsambhaväd dhetu-mator abhedopacäraù käryaù | tac cäkarña- präcuryärtham äyur ghåtam itivat | brahma-çabdasya tat-tad-arthatvaà ca båhattväd båàhaëatväc ca tad brahma paramaà vidur [ViP 1.12.57] iti viñëu-puräëät |

evam evoktaà båhad-gautaméye –

kåñi-çabdaç ca sattärtho ëaç cänanda-svarüpakaù | sattä-svänandayor yogät cit paraà brahma cocyate || iti |

advaya-vädibhir api sattänandayor aikyaà tathä mantavyam | çäbdikair bhinnäbhidheyatvena pratéteù | sattä-çabdena cätra sarveñäà satäà pravåtti-hetur yat paramaà sa tad evocyate | sad eva saumyedam agra äséd [Chä 6.2.1] iti çruteù | abhinnäbhidheyatve’pi våkñas tarur ityvad viçeñaëa-viçeñyatväyogäd ekasya vaiyarthyäc ca | gautaméyaà padyaà caiva vyäkhyeyam | pürvärdhe sarväkarñaëa- çakti-viçiñöa änandaù kåñëa ity arthaù | uttarärdhe yasmäd evaà sarväkarñaka-sukha- rüpo’sau tasmäd ätmä jévaç ca tatra sukha-rüpo bhavet | tatra hetu-bhävaù premä tanmayänandatväd iti |

tad evaà svarüpa-guëäbhyäà parama-båhattamaù sarväkarñaka änandaù kåñëa-çabda- väcya iti jïeyam | sa ca çabdaù çré-devakénandana eva rüòhaù | asyaiva sarvänandakatvaà väsudevopaniñadi dåñöam – devaké-nandano nikhilam änandayat iti | ähuç ca näma-kaumudé-käräù – kåñëa-çabdasya tamäla-çyämala-tviñi çré-yaçodä- stanandhaye para-brahmaëi rüòhiù iti | tataç cäsau çabdo nänyatra saìkramaëéyaù | yathäha bhaööaù –

labdhätmikä saté rüòhir bhaved yogäpahäriëé | kalpanéyä tu labhante nätmänaà yoga-bädhataù ||

iti para-brahmatvaà ca çrémad-bhägavate güòhaà paraà brahma manuñya-liìgam [BhP 7.15.58] iti, yan-mitraà paramänandaà pürëaà brahma sanätanam iti [BhP 10.14.32] | çré-viñëu-puräëe – yaträvatérëaà kåñëäkhyaà paraà brahma naräkåti [ViP 4.11.2] iti | çré-gétäsu ca brahmaëo hi pratiñöhäham [Gétä 14.27] iti | çré-gopäla- täpanéñu ca yo’sau paraà brahma gopälaù iti |

atha mülam anusarämaù | yasmäd eva tädåk kåñëa-çabda-väcyas tasmäd éçvaraù sarva- vaçäyitä | tad idam upalakñitaà båhad-gautaméye kåñëa-çabdasyaivärthäntareëa |

athavä karñayet sarvaà jagat sthävara-jaìgamam | käla-rüpeëa bhagavän tenäyaà kåñëa ucyate || iti |

kalayati niyamayati sarvam iti käla-çabdärthaù | tathä ca tåtéye tam uddiçoddhavasya pürëa eva nirëayaù |

svayaà tv asämyätiçayas tryadhéçaù sväräjya-lakñmy-äpta-samasta-kämaù | balià haradbhiç cira-loka-pälaiù kiréöa-koöy-eòita-päda-péöhaù || [BhP 3.2.21] iti |

çré-gétäsu viñöabhyäham idaà kåtsnam ekäàçena sthito jagat [Gétä 10.42] iti | çré- gopäla-täpanyäm—eko vaçé sarvagaù kåñëa éòyaù [GTU 1.19] iti | yasmäd eva tädåg- éçvaraù, tasmät paramaù | sarvotkåñöä mä lakñmé-rüpäù çaktayo yasmin | tad uktaà çré- bhägavate --reme ramäbhir nija-käma-samplutaù [BhP 10.59.43] iti | näyaà çriyo’ìga u nitänta-rateù prasädaù [BhP 10.47.60] ityädi | taträtiçuçubhe täbhir bhagavän devaké-sutaù [BhP 10.33.6] iti | täbhir vidhüta-çokäbhir bhagavän acyuto våtaù | vyarocatädhikam [BhP 10.32.20] iti ca | atraivägre vakñyate – çriyaù käntäù käntaù parama-puruñaù [BrahmaS 5.56] iti | täpanyäà ca –kåñëo vai paramaà daivatam [GTU 1.3] iti | yasmäd eva tädåk paramas tasmäd ädiç ca | tad uktaà çré-daçame –

çrutväjitaà jaräsandhaà nåpater dhyäyato hariù | ähopäyaà tam evädya uddhavo yam uväca ha || [BhP 10.72.15] iti |

öékä ca svämi-pädänäm – ädyo hariù çré-kåñëa ity eñä | ekädaçe tu tasya çreñöhatvam ädyatvaà ca yugapad äha | puruñam åñabham ädyaà kåñëa-saàjïaà nato’smi iti |

na caitad äditvaà tad-avatäräpekñaà kintu anädi na vidyate ädir yasya tädåçaù | täpanyäà ca -- eko vaçé sarvagaù kåñëa éòyaù ity uktväha nityo nityänäm iti ca yasmäd eva tädåçatayä ädis tasmät sarva-käraëa-käraëam | tathä ca daçame taà prati devaké- väkyam – yasyäàçäàçäàça-bhägena viçvotpatti-layodayäù | bhavanti kila viçvätmaàs taà tvädyähaà gatià gatä || [BhP 10.85.31] iti |

öékä ca – yasyäàçaù puruñas tasyäàço mäyä tasyä aàçä guëäs teñäà bhägena paramäëu-mätra-leçena viçvotpatty-ädayo bhavanti | taà tvä tväà gatià çaraëaà gatäsmi ity eñä | tathä ca brahma-stutau – näräyaëo’ìga nara-bhü-jaläyanät [BhP 10.14.3] iti | naräj jätäni tattväni näräëéti vidur budhäù | tasya täny ayanaà pürvaà tena näräyaëaù småtaù || ity anena lakñito yo näräyaëaù sa taväìgaà tvaà punar aìgéty arthaù | çré-gétäsu viñöabhyäham idaà kåtsnam ekäàçena sthito jagat iti | tad evaà kåñëa-çabdasya yaugikärtho’pi sädhitaù | ye ca tac-chabdena kåñiëäbhyäà paramänanda-mätraà väcayanti te’pi éçvarädi- viçeñaëais tatra sväbhäviké çaktià manyeran | tasmin na dvitéyatvena sarva- käraëatvena ca vastv-antara-çaktià manyeran | tasmin na dvitéyatvena sarva- käraëatvena ca vastv-antara-çakty-äropäyogät | tathä ca çrutiù – änando brahma iti | ko hy evänyät kaù präëyäd yad eña äkäça änando na syät | änandäd dhémäni bhütäni jäyante | [TaittU 2.7.1] na tasya käryaà karaëaà ca vidyate na tat-samaç cäbhyadhikaç ca dåçyate | paräsya çaktir vividhaiva çrüyate sväbhäviké jïäna-bala-kriyä ca || [ÇvetU 6.8] iti | nanu sva-mate yoga-våttau ca sarväkarñakaà parama-båhattamänandaù kåñëa ity abhidhänät avigraha eva sa ity avagamyate änandasya vigrahänavagamät | satyam | kintv ayaà paramo’pürvaù pürva-siddhänanda-vigrahaù iti | sac-cid-änanda-lakñaëo yo vigrahas tad-rüpa evety arthaù | tathä ca çré-daçame brahmaëaù stave tvayy eva nitya-sukha-bodha-tanäv iti | täpané-hayaçérñayor api – sac-cid-änanada-rüpäya kåñëäyäkliñöa-käriëe iti | brahmäëòe ca çré-kåñëäñöottara-çata-näma-stotre nanda-vraja- janänandé sac-cid-änanda-vigrahaù iti | etad uktaà bhavati | sattvaà khalv avyabhicäritvam ucyate tad-rüpatvaà ca tasya çré- daçame brahmädi-väkye – satye pratiñöhitaù kåñëaù satyam atra pratiñöhitam | satyät satyaà ca govindas tasmät satyo hi nämataù || [Mbh 5.68.12] iti |

çré-devaké-väkye ca -- nañöe loke dvi-parärdhävasäne mahä-bhüteñv ädi-bhütaà gateñu | vyakte 'vyaktaà käla-vegena yäte bhavän ekaù çiñyate 'çeña-saàjïaù || [BhP 10.3.25] martyo måtyu-vyäla-bhétaù paläyan lokän sarvän nirbhayaà nädyagacchat | tat-pädäbjaà präpya yadåcchayädya svasthaù çete måtyur asmäd apaiti || [BhP 10.3.24] ity ädi | eko’si prathamam [BhP 10.14.18] ity ädi çré-brahmaëo väkye tad amitaà brahmädvayaà çiñyate iti | çré-gétäsu brahmaëo hi pratiñöhäham iti | yasmät kñaram atéto’ham akñaräd api cottamaù | ato’smi loke vede ca prathitaù puruñottamaù || iti | täpanyäm – janma-jaräbhyäà bhinnaù sthänur ayam acchedyo’yaà yo’sau saurye tiñöhati | yo’sau goñu tiñöhati, yo’sau gäù pälayati, yo’sau gopeñu tiñöhati govindän måtyur bibheti || [GTU 2.23] ity ädi ca | tatra pürvatra saurya iti | sauré yamunä, tad adüra-deçe våndävane ity arthaù | atha cid-rüpatvaà sva-prakäçatvena para-prakäçatvam | tac coktaà çré-daçame brahmaëä ekas tvam ätmä ity ädau svayaà jyotér iti | täpanyäà – yo brahmäëaà vidadhäti pürvaà yo vidyästasmai gopäyati sma kåñëaù | taà ha daivamätmabuddhiprakäçaà mumukñurvai çaraëamanuvrajeta || [GTU 1.26] iti | na cakñuñä paçyati rüpam asya yam evaiña våëute tena labhyas tasyaiña ätmä våëute tanuà sväm || ity çruty-antaravat |

yathänanda-svarüpatvaà sarväàçena nirupädhi-parama-premäspadatvam | tac ca çré- daçame brahma-stavänte – brahman parodbhave kåñëe [BhP 10.14.49] ity-ädi- praçnottarayor vyaktam | tathä cänubhütam änakadundubhinä --

vidito 'si bhavän säkñät puruñaù prakåteù paraù kevalänubhavänanda- svarüpaù sarva-buddhi-dåk || [BhP 10.3.13] iti |

änandaà brahmaëo rüpaà iti çruty-antaravat |

tad evaà tasya sac-cid-änanda-vigraha-rüpatve siddhe, vigraha evätmä tathätmaiva vigraha iti siddham | tato jévavad dehitvaà tasya nety api siddhäntitam | yathoktaà çré-çukena –

kåñëam enam avehi tvam ätmänam akhilätmanäm | jagad-dhitäya so’py atra dehéväbhäti mäyayä || [BhP 10.14.55] iti |

tathäpi tasya dehival-lélä-kåpä-paravaçatayaivety arthaù | mäyä dambhe kåpäyäà ca iti viçva-prakäçaù | tad evam asya tathä tathä-lakñaëa-çré-kåñëa-rüptave siddhe cobhaya- léläbhiniviñöatvena kvacid våñëéndratvaà kvacid govindatvaà ca dåçyate | tathäha dvädaçe çré-sütaù --

çré-kåñëa-kåñëa-sakha-våñëy-åñabhävani-dhrug- räjanya-vaàça-dahanänapavargya-vérya | govinda gopa-vanitä-vraja-bhåtya-géta- tértha-çravaù çravaëa-maìgala pähi bhåtyän || [BhP 12.11.25] iti |

tad evam api sväbhéñöa-rüpa-lélä-parikara-viçiñöatayä govindatvam eva svärädhyatvena yojayati govinda iti | yathä atraivägre stoñyate cintämaëi-prakara-sadmasu kalpa-våkña iti | abhiñekänte govinda iti cäbhyadhät [BhP 10.27.23] ity uktvä tat prakaraëärambhe çré-çuka-prärthanä préyän na indro gaväm [BhP 10.26.25] iti gaväà sarväçrayatväd gavendratvenaiva sarvendratva-siddheù | na cedaà nyünaà mantavyam | tathä hi go- süktam –

gobhyo yajïäù pravartante gobhyo deväù samutthitäù | gobhir vedäù samudgérëäù ñaò-aìga-padaka-kramäù || iti |

astu tävat parama-golokävatérëänäà täsäà gaväm indratvam iti täpanéñu ca brahmaëä tadéyam eva svenärädhanaà prakäçitam -- govindaà sac-cid-änanda-vigrahaà våndävana-sura-bhüruha-taläsénaà satataà samarud-gaëo’haà toñayämi | [GTU 1.37] iti |

tathaiva daçame -- tad bhüri bhägyam iha janma kim apy aöavyäm [BhP 10.14.34] ity ädi, çré-nanda-nandanatvenaiva ca taà labdhuà prärthanä | nauméòya te’bhra-vapuñe taòid-ambaräya ity ädi paçupäìgajäya [BhP 10.14.1] iti |

tad evaà govinda-çabdasya nänä-päramaiçvarya-mayy anyärthatäpi tena näbhimatä | tathä coktaà – éçvaratve parameçvaratvänuväda-pürvaka-tätparyävasänatayä gautaméya-tantre çrémad-daçäkñara-manträrtha-kathane –

gopéti prakåtià vidyäj janas tattva-samühakaù | anayor äçrayo vyäptyä käraëatvena ceçvaraù | sändränandaà paraà jyotir vallabhatvena kathyate || athavä gopé prakåtir janas tad-aàça-maëòalam | anayor vallabhaù proktaù svämé kåñëäkhya éçvaraù || kärya-käraëayor éçaù çrutibhis tena géyate || aneka-janma-siddhänäà gopénäà patir eva vä | nanda-nandana ity uktas trailokyänanda-vardhanaù || iti.

prakåtim iti mäyäkhyäà jagat-käraëa-çaktim ity arthaù tattva-samühako mahad-ädi- rüpaù | anayor äçrayaù sändränandaà paraà jyotir éçvarao -çabdena kathyate | éçvaratve hetur vyäptyä käraëatvena ceti | prakåtir iti svarüpa-bhütä mäyätétä vaikuëöhädau prakäçamänä mahä-lakñmy-äkhyä çaktir ity arthaù | aàça-maëòalaà saìkarñaëädi-rüpam | aneka-janma-siddhänäm ity atra | bahüni me vyatétäni janmäni tava cärjuna [Gétä 4.5] iti çré-bhagavad-gétä-vacanäm anädi-janma-paramparäyäm eva tätparyam |

tad evam aträpi nanda-nandanatvam eväbhimataà çré-gargeëa ca yathoktam | präg ayaà väsudevasya kvacij jätas tavätmajaù [BhP 10.8.14] iti | ätmajatvaà hi tasya çré- vasudevasyäpi manasy ävirbhütatvam eväbhimatam | äviveçäàça-bhägena mana änakadundubheù [BhP 10.2.16] iti | çré-devakyäm api dadhära sarvätmakam ätma- bhütaà käñöhä yathänanda-karaà manastaù [BhP 10.2.18] ity ädeù | çré- vrajeçvarayo’pi tathäséd eva phalena phala-käraëam anuméyate | çré-bhagavat- prädurbhävasya pürvävyavahita-kälaà vyäpya tathä tathä sarvatra darçanät | kintv ätmani tasyävirbhäve saty apy ätmajatväya pitå-bhäva-maya-çuddha-mahä-premaiva prayojakam | brahmaëaù sakäçäd varäha-devasyävirbhäve’pi parasparaà tathä bhäva- darçanäbhävät | tathä nåsiàha-devaù stambhayor api | na ca vaktavyam udara-praveçe sati putratvaà syät | parékñid-rakñaëärthaà tan-mätur udara-praviñöe ca tayos tädåça- vyavahäräbhävät | tasmät vätsalyäbhidha-premaiva putratve käraëam | tädåça-çuddha- premä tu çré-vrajeçvarayor eva çré-vasudeva-devakyos tu paramaiçvarya-jïänaà pratibandhakaà iti sädhüktaà präg ayaà vasudevasya iti |

atha çré-çukadevena tathaiva nirëétaà näyaà sukhäpo bhagavän dehinäà gopikä- sutaù [BhP 10.9.21] iti | ägama-vidbhir api sakala-loka-maìgalo nanda-gopa-tanayo devatä iti | ataù çrémad-daçäkñara-viniyoge’pi tan-maya eva dåçyate iti | atha viçeñaù çré-vaiñëava-toñaëyäà nandas tv ätmaja utpannaù [BhP 10.5.1] ity ädau drañöavyaù |

sahasra-patra-kamalaà gokuläkhyaà mahat padam | tat-karëikäraà tad-dhäma tad-anantäàça-sambhavam ||2|| atha tasya tad-rüpatä-sädhakaà nityaà dhäma pratipädayati sahasra-patraà kamalam ity ädinä | sahasräëi paträëi yatra tat kamalam | bhümiç cintämaëi-gaëamayéti vakñyamäëänusäreëa cintämaëi-mayaà padmaà tad-rüpaà mahat sarvotkåñöaà padaà sthänam | mahataù çré-kåñëasya mahä-bhagavato vä padaà mahä-vaikuëöhädi- rüpaà ity arthaù | rüòhir yogam apaharatéti nyäyena tasyaiva pratéteù | etad abhipretyoktaà çré-daçame bhagavän gokuleçvaraù iti çélärthe tv atra varac-pratyayaù | ataeva tad-anukülatvenottara-grantho’pi vyäkhyeyaù | tad eva cämnätaà gokulaà vana-vaikuëöham iti | tasya çré-kåñëasya dhäma çré-nanda-yaçodädibhiù saha väsa- yogyaà mahäntaù-puraà taiù sahaväsitätvagre samuddekñyate | tasya svarüpam äha tad iti | anantasya çré-baladevasyäàçena jyotir-vibhäga-viçeñeëa sambhavaù sadävirbhävo yasya tat tathä tantreëaitad api bodhyate | ananto’àço yasya tasya çré- baladevasyäpi sambhavo niväso yatra tad iti |

karëikäraà mahad yantraà ñaö-koëaà vajra-kélakam | ñaò-aìga-ñaö-padé-sthänaà prakåtyä puruñeëa ca || premänanda-mahänanda-rasenävasthitaà hi yat | jyoté-rüpeëa manunä käma-béjena saìgatam ||3|| sarva-gaëa-sevitasya çrémad-añöadaçäkñara-mantra-räjasya bahu-péöhasya mukhya- péöham idam ity äha karëikäram iti dvayena | mahad-yantram iti | yat prakåtir eva sarvatra mantratvena püjärthaà likhyate ity arthaù | yantram eva darçayati ñaö-koëä abhyantare yasya tat | vajra-kélakaà karëikäre béja-rüpa-héra-kakolaka-çobhitam || yantre ca-käropalakñitä | caturthy-antä catur-akñaré kéla-rüpä jïeyä | ñaö-koëatve prayojanam äha ñaò-aìgäni yasyäù sä ñaö-padé çrémad-añöädaçäkñaré tasyäù sthänam | prakåtir mantrasya svarüpaà svayam eva çré-kåñëaù, käraëa-rüpatvät | tac coktam åñy- ädi-smaraëe – kåñëaù prakåtir iti | puruñaç ca sa eva tad-adhiñöhätå-devatä-rüpaù | täbhyäm avasthitam adhiñöhitam | sa hi mantre caturdhä pratéyate | mantrasya käraëa-rüpatvena, adhiñöhätå-devatä-rüpatvena, varëa-samudäya-rüpatvena, ärädhya-rüpatvena ca | tatra käraëa-rüpatvena adhiñöhätå- devatä-rüpatvenätrocyate | ärädhya-rüpatvena präg uktaù | éçvaraù paramaù kåñëa iti | varëa-rüpatvenägre uddhariñyate kämaù kåñëäya iti | yathoktaà häyaçérña-païcarätre – väcyatvaà väcakatvaà devatä-mantrayor iha | abhedenocyate brahma tattva-vidbhir vicärataù || iti | gopäla-täpané-çrutiñu – väyur yathaiko bhuvanaà praviñöo janye janye païca-rüpo babhüva | kåñëas tathaiko’pi jagad-dhitärthaà çabdenäsau païca-pado vibhäti || iti | kvacid durgäyä adhiñöhätåtvaà çakti-çaktimator abheda-vivakñayä yathä ca båhad- gautaméye – rädhä durgä çivä durgä lakñmé durgä prakértitä | gopäla-viñëu-püjäyäm ädy-antä na tu madhyamä || ataevoktaà gautaméya-kalpe -- yaù kåñëaù saiva durgä syäd yä durgä kåñëa eva saù | anayor antarädarçé saàsärän no vimucyate || ity ädi | ataù svayam eva çré-kåñëas tatra svarüpa-çakti-rüpeëa durgä nämeti | tasmän neyaà mäyäàça-bhütä durgätigamyate | niruktiç cätra kåcchreëa durgärädhanädi bahu- prayäsena gamyate jïäyate iti | tathä ca närada-païcarätre çruti-vidyä-saàväde – jänäty ekä parä-käntaà saiva durgä tad-ätmikä | yä parä paramä çaktir mahä-viñëu-svarüpiëé || yasyä vijïäna-mätreëa paräëäà paramätmanaù | muhürtäd eva devasya präptir bhavati nänyathä || ekeyaà prema-sarvasva-svabhävä çré-kuleçvaré | anayä sulabho jïeya ädi devo’khileçvaraù || bhaktir bhajana-sampattir bhajate prakåtiù priyam | jïäyate’tyanta duùkhena seyaà prakåtir ätmanaù || durgeti géyate sadbhir akhaëòa-rasa-vallabhä | asyä ävarikä çaktir mahä-mäyäkhileçvaré | yayä mugdhaà jagat sarvaà sarva-dehäbhimänataù || iti ca | tathä ca sammohana-tantre jayäà prati çré-durgä-vacanaà – yan nämnä nämné durgähaà guëair guëavaté hy aham | yad-vaibhavä mahä-lakñmé rädhä nityäparä dvayä || iti | kià ca prema-rüpä ye änanda-mahänanda-rasäs tat paripäka-bhedäs tad-ätmakena tathä jyoté-rüpeëa sva-prakäçakena manunä mantra-rüpeëa käma-béjena saìgatam iti müläntargatatve’pi käma-béjasya påthag-uktiù kutracana svätantryäpekñayä ||3||

tat-kiïjalkaà tad-aàçänäà tat-paträëi çriyäm api ||4|| tad evaà tad-dhämoktvä tad-ävaraëäny äha tad ity ardhena | tasya karëikä-rüpa- dhämnaù kiïjalkäù çikharävali-valita-präcéra-paìktya ity arthaù | tac ca tad-aàçänäà tasminn aàçodäyo vidyate yeñäà parama-prema-bhäjäà sajätéyänäà dhämety arthaù | gokuläkhyam ity uktir eva | teñäà sajätéyatvaà coktaà çré-bädaräyaëinä – evaà kakudminaà hatvä stüyamänaù dvijätibhiù | viveça goñöhaà sa-balo gopénäà nayanotsavaù || [BhP 10.36.15] iti | kaàsa-vadhänte çré-vraja-räjaà prati svayaà bhagavatä – jïätén vo drañöum eñyämo vidhäya suhådäà sukham [BhP 10.45.23] iti | ataeva kamalasya paträëi çriyäà tat- preyasénäà gopé-rüpäëäà çré-rädhädénäm upavana-rüpäëi dhämänéty arthaù | gopé- rüpatvaà cäsäà mantrasya tan-nämnäliìgitatvät rädhäditvaà ca – devé kåñëamayé proktä rädhikä para-devatä | sarva-lakñmé-mayé sarva-käntiù sammohiné parä || iti båhad-gautaméyät | väräëasyäà viçäläkñé vimalä puruñottame | rukmiëé dväravatyäà tu rädhä våndävane vane || iti -puräëät | rädhayä mädhavo devo mädhavenaiva rädhikä | vibhräjante janeñv ä iti åk-pariçiñöa- çrutau ca | atra viçeña-jijïäsäyäà kåñëärcana-dépikä drañöavyä | tatra paträëäm ucchrita- präntänäà vartmäëy agrima-sandhiñu tu goñöhäni jïeyäni | akhaëòa-kamalasya gokulatvät tathaiva gokula-samäveçäc ca goñöhaà tathaiva yat tu sthänäntare vacanam asti – sahasräraà padmaà dala-tatiñu devébhir abhitaù paréto go-saìghair api nikhila-kiïjalka-militaiù | varäöe yasyästi svayam akhila-çaktyä prakaöita- prabhävaù satyaù çré-parama-puruñas taà kila bhaje || iti padma-béja-koñe ity arthaù | tatra go-saìkhyair iti tu päöhaù samaïjasaù | go-saìkhyäç ca gopäù iti | gope gopäla- gosaìkhya-godhug-äbhéra-vallabhä ity amaraù | akhila-çaktyä prakaöitaù prabhävaù yena saù parama-puruñaù çré-kåñëa ity arthaù ||4||

catur-asraà tat-paritaù çvetadvépäkhyam adbhutam | catur-asraà catur-mürteç catur-dhäma catuñ-kåtam || caturbhiù puruñärthaiç ca caturbhir hetubhir våtam | çülair daçabhir änaddham ürdhvädho dig-vidikñv api || añöabhir nidhibhir juñöam añöabhiù siddhibhis tathä manu-rüpaiç ca daçabhir dik-pälaiù parito våtam || çyämair gauraiç ca raktaiç ca çuklaiç ca pärñadarñabhaiù çobhitaà çaktibhis täbhir adbhutäbhiù samantataù ||5|| atha gokulävaraëäny äha caturasram iti caturbhiù | tasya gokulasya bahiù sarvataç caturasraà catuñkoëätmakaà sthänaà çvetadvépäkhyam | tad etad upalakñaëaà golokäkhyaà cety arthaù | yadyapi gokule çvetadvépatvam asty eva tad-aväntara- bhümimayatvät | tathäpi viçeña-nämnoktatvät tenaiva tat pratéyate iti tathoktam | kintu caturasre’py antar-maëòalaà çré-våndävanäkhyaà jïeyam | tathä ca sväyambhuvägame – dhyäyet tatra-viçuddhätmä idaà sarvaà krameëa ca ity ädikam uktvä tan-madhye våndävanaà kusumitaà nänä-våkña-vihaìgamaà saàsmaret ity uktam | tathä ca båhad-vämane çruténäà prärthanä pürvakäëi padyäni

änanda-mätram iti yad vadanti hi purävidaù | tad-rüpe darçayäsmäkaà yadi deyo varo hi naù || çrutvaitad darçayämäsa svaà lokaà prakåteù param | kevalänubhavänanda-mätram akñaram avyayam || yatra våndävanaà näma vanaà käma-dughair drumaiù | manorama-nikuïjäòhyaà sarvartu-sukha-saàyutam || ity ädi tac ca caturasram |

catur-mürteç catur-vyühasya väsudevädi-catuñöayasya | catuñkåtaà caturdhä vibhaktam catur-dhäma | kintu deva-lélatvät tad-upari-vyoma-yäna-sthä eva jïeyä hetubhiù | tat-puruñärtha-sädhanaiù | manu-rüpaiù sva-sva-manträtmakaiù | dik- pälaiù indrädibhiù | çyämädayaù catväro vedäù tair ity arthaù | kåñëaà ca tatra chandobhiù stüyamänaà suvismitäù iti daçamät | çaktibhiù vimalädibhiù | tad evaà goloka-nämä ayaà lokaù çré-bhägavate sädhitaù |

nandas tv aténdriyaà dåñövä loka-päla-mahodayam | kåñëe ca sannatià teñäà jïätibhyo vismito 'bravét || te cautsukya-dhiyo räjan matvä gopäs tam éçvaram | api naù svagatià sükñmäm upädhäsyad adhéçvaram || iti svänäà sa bhagavän vijïäyäkhila-dåk svayam | saìkalpa-siddhaye teñäà kåpayaitad acintayat || jano vai loka etasminn avidyä-käma-karmabhiù | uccävacäsu gatiñu na veda sväà gatià bhraman || iti saïcintya bhagavän mahä-käruëiko hariù | darçayämäsa lokaà svaà gopänäà tamasaù param || satyaà jïänam anantaà yat brahma jyotiù sanätanam | yad dhi paçyanti munayo guëäpäye samähitäù || te tu brahma-hradaà nétä magnäù kåñëena coddhåtäù | dadåçur brahmaëo lokaà yaträkrüro 'dhyagät purä || nandädayas tu taà dåñövä paramänanda-nirvåtäù | kåñëaà ca tatra cchandobhiù stüyamänaà suvismitäù || [BhP 10.28.10-17] iti |

aténdriyam adåñöa-pürvam | sva-gatià sva-dhäma | sükñmäà durjïeyäm | upädhäsyan upadhäsyati | asmän präpayiñyatéty arthaù | iti saìkalpitavanta iti çeñaù | jano’sau vraja-väsé mama svajanaù | sälokya-särñöi- [BhP 3.29.12] ity ädi padye janä itivad ubhayaträpy anya-janatvam aprastutatam iti | vraja-janasya tu tadéya-svajanatamatvaà tena svayam eva vibhävitam –

tasmän mac-charaëaà goñöhaà man-näthaà mat-parigraham | gopäye svätma-yogena so’yaà me vrata ähitaù || [BhP 10.25.18] ity anena |

sa etasmin präpaïcike loke avidyäbhir yä uccävacä deva-tiryag-ädi-rüpä gatayas täsu sväà gatià bhraman tan-miçratayäbhivyakteù tan-nirviçeñatayä jänan, täm eva sväà gatià bhaved ity arthaù madéya-laukika-léläveçena jïänäàça-tirodhänäd iti bhävaù |

iti nandädayo gopäù kåñëa-räma-kathäà mudä | kurvanto ramamäëäç ca nävindan bhava-vedanäm || [BhP 10.11.28]

iti çré-daçamokter avidyä-käma-karmaëäà taträsämarthyät | gopénäà sväà lokaà golokam iti | arthät tän praty eva sandarçayämäsa | tamasaù prakåteù param svarüpa- çaktyäbhivyaktatvät | ataeva saccidänanda-rüpa eväsau loka ity äha satyam iti |

atha çré-våndävane tädåça-darçanaà katama-deça-sthitänäà teñäm ity ata äha te tv iti | brahma-hradaà akrüra-térthaà kåñëena nétä punaç ca tenaiva magnäù majjitäù punaç ca tasmät tenaivoddhåtäù | uddhåtya punaù sva-sthäna-präpitäù santo, brahmaëaù parama-båhattamasya tasyaiva lokaà golokäkhyaà dadåçuù | mürdhabhiù satya-lokas tu brahma-lokaù sanätanaà [BhP 2.5.38] iti dvitéye | vaikuëöhäntarasyäpi tat tayäkhyäteù |

ko’sau brahma-hradaù ? taträha yatreti | purety etat-prasaìgäd bhävi-käla ity arthaù | purä puräëe nikaöe prabandhätéta-bhäviñu iti koña-käräù | seyaà ca paripäöé tat térthaà mahimänaà lakñyam eva vidhätum iti bhävaù | tatra sväà gatim iti tadéyatä- nirdeço gopänäà svaà lokam iti ñañöhé-sva-çabdayor nirdeçaù | kåñëam iti säkñän- nirdeçaç ca vaikuëöhäntaraà vyavacchidya çré-golokam eva sthäpitavän iti | tathä ca harivaàçe çakra-vacanam – svargäd ürdhvaà brahma-loko brahmarñi-gaëa-sevitaù | tatra soma-gatiç caiva jyotiñäà ca mahätmanäm || tasyopari gaväà lokaù sädhyäs taà pälayanti hi | sa hi sarva-gataù kåñëa mahäkäça-gato mahän || upary upari taträpi gatis tava tapomayé | yäà na vidmo vayaà sarve påcchanto’pi pitämaham | gatiù çama-damäòhyänäà svargaù sukåta-karmaëäm || brähmye tapasi yuktänäà brahma-lokaù parä gatiù | gaväm eva tu yo loko duräroho hi sä gatiù || sa tu lokas tvayä kåñëa sédamänaù kåtätmanä | dhåto dhåtimatä véra nighantopdadravän gaväm || [HV 2.19.29-35] iti | taträpäta-pratétärthäntare svargäd ürdhvaà brahmaëo loka ity ayuktaà syät loka- trayam atikramyokteù | tatra soma-gatiç caivety api na sambhavati candrasyänyeñäm api jyotiñäà dhruva-lokädhastäd eva gateù | tatra sädhyäs taà pälayantéty api nopapadyate | deva-yoni-rüpäëäà teñäà svarga-lokasyäpi pälanam asambhavyam | kim uta tad-upari golokasya | tathä tasya lokasya surabhi-lokatve sati sarva-gata ity anupapannaà syät | çré-bhagavad-vigraha-lokayor acintya-çaktitvena vibhutvaà ghaöate na punar asyeti | ataeva sarvätétatvät taträpi tava gatir ity api çabdo vismaye prayuktaù | yäà na vidmo vayaà sarve ity-ädikaà coktam |

tasmät präkåta-golokäd anya eväsau goloka iti siddham | tathä ca mokña-dharme näräyaëéyopäkhyäne çré-bhagavad-väkyaà –

evaà bahu-vidhai rüpaiç caräméha vasundharäm | brahma-lokaà ca kaunteya golokaà ca sanätanam || [Mbh 12.330.68] iti |

tasmäd ayam arthaù svarga-çabdena --

bhür-lokaù kalpitaù padbhyäà bhuvar-loko 'sya näbhitaù | hådä svar-loka urasä mahar-loko mahätmanaù || [BhP 2.5.42]

iti dvitéyänusäreëa svar-lokam ärabhya satya-loka-paryantaà loka-païcakam ucyate | tasmäd ürdhvam upari brahma-loko brahmätmako loko brahma-lokaù sac-cid-änanda- rüpatvät | brahmaëo bhagavato loka iti vä | mürdhabhiù satya-lokas tu brahma-lokaù sanätanaù [BhP 2.5.38] iti dvitéyät | tathä ca öékä –brahma-loko vaikuëöhäkhyaù | sanätano nityaù | na tu såjyaù prapaïcäntarvarté | ity eñä | çrutiç ca eña brahma-lokaù | eña ätma-lokaù | iti | sa ca brahmarñi-gaëa-sevitaù | brahmäëi mürtimanto vedäù | åñayaç ca çré-näradädayaù | gaëäç ca çré-garuòa-viñvaksenädayaù | taiù sevitaù | evaà nityäçritän uktvä tad- gamanädhikäriëa äha | tatra brahma-loke umayä saha vartata iti somaù çré-çivas tasya gatiù | sva-dharma-niñöhaù çata-janmabhiù pumän viriïcatäm eti tataù paraà hi mäm | avyäkåtaà bhägavato 'tha vaiñëavaà padaà yathähaà vibudhäù kalätyaye || [BhP 4.24.29] iti caturthe çré-rudra-gétam | someti supäà sulug ity ädinä ñañöhyä luk chändasaù | tata uttaraträpi gatir ity asyänvayaù | jyotir brahma tad-aikätmya-bhävänäà muktänäm ity arthaù | nanu tädåçäm api sarveñäà kintu mahätmanäà mahäçayänäà mokñänädaratayä bhajatäà çré-sanakädi-tulyänäm ity arthaù | muktänäm api siddhänäà näräyaëa-paräyaëaù sudurlabhaù praçäntätmä koöiñv api mahä-mune || [BhP 6.14.5] iti ñañöhät | yoginäm api sarveñäà madgatenäntarätmanä | çraddhävän bhajate yo mäà sa me yuktatamo mataù || [Gétä 6.47] iti gétäbhyaç ca | teñv eva mahattva-paryavasanät | tasya ca brahma-lokasyopari sarvordhva-pradeçe gaväà lokaù çré-goloka ity arthaù | taà ca golokaà sädhyäù präpaïcika-devänäà prasädhanéyä müla-rüpä nitya-tadéya-deva-gaëäù pälayanti dik-pälatayä vartante te ha näkaà mahimänaù sacantaù yatra pürve sädhyäù santi deväù [Rk 10.90.16] iti çruteù |

tatra pürve ye ca sädhyä viçve deväù sanätanäù | te ha näkaà mahimänaù sacantaù çubha-darçanäù || iti mahä-vaikuëöha-varëane pädmottara-khaëòäc ca |

yad vä tad bhüri-bhägyam iha janma kim apy aöavyäà yad gokule’pi [BhP 10.14.34] iti çré-brahma-stavänusäreëa tad-vidha-parama-bhaktänäm api sädhyäs tädåça-siddhi- präptaye präsädhanéyäù çré-gopé-prabhåtayas taà pälayanti |

tad evaà sarvopari-gatatve’pi | hi prasiddhau | sa çré-golokaù sarva-gataù çré-näräyaëa iva präpaïcikäpräpaïcika-vastu-vyäpakaù | kaiçcit krama-mukti-vyavasthayä tathä präpyamäno’py asau dvitéya-skandha-varëita-kamaläsana-dåñöa-vaikuëöhavat çré-vraja- väsinbhir aträpi yasmäd dåñöa iti bhävaù |

ataeva mahän bhagavad-rüpa eva | mahäntaà vibhum ätmänam [KaöhU 2.22] iti çruteù | tatra hetuù | mahäkäçaù parama-vyomäkhyaù brahma-viçeñaëa-läbhäd äkäças tal-liìgäd [Vs 1.1.22] iti nyäya-prasiddheç ca | tad-gata-brahmäkärodayäntaram eva vaikuëöha-präpteù yathäjämilasya | tad evam upary upari sarvopary api viräjamäne tatra çré-goloke’pi tava gatiù | çré-govinda-rüpeëa kréòä vartata ity arthaù |

ataeva sä ca gatiù sädhäraëé na bhavati kintu tapomayé | tapo’tränavacchinnaiçvaryaà sahasra-näma-bhäñye’pi paramaà yo mahat tapaù ity atra tatra vyäkhyätam | sa tapo’tapyata iti parameçvara-viñayaka-çruteù | aiçvaryaà präkäçayad iti taträrthaù | ataeva brahmädi-durvitarkyatvam apy äha yäm iti | adhunä tasya çré-goloka ity äkhyä béjam abhivyaïjayati gatir iti | brähmye brahma-loka-präpake tapasi viñëu-viñayaka- manaù-praëidhäne yuktänäà yata-cittänäà tat-prema-bhaktänäm ity arthaù | yasya jïäna-mayaà tapaù iti çruteù | brahma-loko vaikuëöha-lokaù | parä prakåtyatétä | gaväà vraja-väsi-mäträëäà mocayan vraja-gaväà dina-täpam [BhP 10.35.25] ity- uktänusäreëa atraiva nighnatopadravän gaväm ity uktyä ca goloka-väsi-mäträëäà svatas tad-bhäva-bhävitänäà ca sädhana-vaçäd ity arthaù | atas tad-bhävasya durlabhatväd durärohä | tad evaà golokaà varëayitvä tasya gokulena sahäbhedam äha sa tv iti | sa eva tu sa loko dhåto rakñitaù çré-govardhanoddharaëeneti | evam eva mokña- dharma-çré-näräyaëéyopäkhyäne çré-bhagavad-väkyam – evaà bahu-vidhai rüpaiç caräméha vasundharäm | brahma-lokaà ca kaunteya golokaà ca sanätanam || [Mbh 12.330.68] iti | tathä ca måtyu-saïjaya-tantre -- ekadä säntarékñäc ca vaikuëöhaà svecchayä bhuvi | gokulatvena saàsthäpya gopémaya-mahotsavä | bhakti-rüpäà satäà bhaktim utpäditavaté bhåçam || iti | evaà närada-païcarätre vijayäkhyäne – tat sarvopari goloke çré-govindaù sadä svayam | viharet paramänandé gopé-gokula-näyakaù || iti | tathä åkñu cäyam eva pradiñöaù – täà väà västüny uçmasi gamadhyai yatra gävo bhüri-çåìgä ayäsaù | aträha tad urugäyasya våñëaù paramaà padam avabhäti bhüri || iti | vyäkhyätaà ca – täà täni väà yuvayoù kåñëa-rämayor västüni lélä-sthänäni gamadhyai präptuà uçmasi kämayämahe | täni kià viçiñöäni ? yatra yeñu bhüri-çåìgä mahä-çåìgyo gävo bahu-çubha-lakñaëä iti vä | ayäsaù çubhäù | ayaù çubhävaho vidhir ity amaraù | deväsa itivat jasantaà padam | atra bhümau tal-loke vede ca prasiddhaà çré-golokäkhyaà urugäyasya svayaà bhagavato tac-caraëäravindasya paramaà prapaïcätétaà padaà sthänaà bhüri bahudhä avabhätéty äha veda iti | yajuùsu – mädhyandinéyä stüyate dhämäny uçmasi ity ädau | viñëoù paramaà padam avabhätéti bhüréti cätra prakäräntaraà paöhanti çeñaà samänam ||5||

evaà jyotir-mayo devaù sad-änandaà parät paraù | ätmärämasya tasyästi prakåtyä na samägamaù ||6|| atha müla-vyäkhyäm anusarämaù | viräö-tad-antaryäminor abheda-vivakñayä puruña- süktädäv eka-puruñatvaà yathä nirüpitaà, tathä goloka-tad-adhiñöhätror apy äha evam iti | devo golokas tad-adhiñöhätå-çré-govinda-rüpaù | sadänandam iti tat- svarüpam ity arthaù | napuàsakatvaà vijïänam änandaà brahma iti çruteù | ätmärämasya anya-nirapekñasya prakåtyä mäyayä na samägamaù | yathoktaà dvitéye – na yatra mäyä kim utäpare harer anuvratä yatra suräsurärcitäù [BhP 2.9.10] ||6||

mäyayäramamäëasya na viyogas tayä saha | ätmanä ramayä reme tyakta-kälaà sisåkñayä | niyatiù sä ramä devi tat-priyä tad-vaçaà tadä ||7|| atha prapaïcätmanas tad-aàçasya puruñasya tu na tädåçatvam ity äha mäyayeti | präkåta-pralaye’pi tasmiàs tasyälayät yasyäàçäàçäàça-bhägenety ädeù | nanu tarhi jévavat-tal-liptatvena aniéçvaratvaà syät ? taträha ätmaneti | sa tu ätmanä antarvåtyä tu ramayä svarüpa-çaktyaiva reme ratià präpnoti | bahir eva mäyayä sevya ity arthaù | eña prapanna-varado ramayätma-çaktyä yad yat kariñyati gåhéta-guëävatäraù || [BhP 3.9.23] iti tåtéye brahma-stavät | atra –mäyäà vyudasya cic-chaktyä kaivalye sthita ätmani [BhP 1.7.23] iti prathame çrémad-arjuna-vacanät | tarhi tat-preraëaà vinä kathaà såñöis taträha | sisåkñayä srañöum icchayä tyaktaù såñöy-arthaà prahitaù kälaù yasmät ramaëät tädåçaà yathä syät tathä reme | prathamänta-päöhas tu sugamaù | tat prabhäva-rüpeëa tenaiva sä sidhyatéti bhävaù | prabhävaà pauruñaà prähuù kälam eke yato bhayam [BhP 3.26.16] käla-våttyä tu mäyäyäà guëa-mayyäm adhokñajaù | puruñeëätma-bhütena véryam ädhatta véryavän || [BhP 3.5.26] iti ca tåtéyät | nanu ramaiva sä kä taträha niyatir ity ardhena | niyamyate svayaà bhagavatyeva nityatä bhavatéti niyatiù svarüpa-bhütä tac-chaktiù | devé dyotamänä sva-prakäça-rüpä ity arthaù | tad-uktaà dvädaçe – anapäyiné bhagavaté çréù çäkñäd ätmano hareù [BhP 12.11.20] iti | öékä ca -- anapäyiné hareù çaktiù | tatra hetuù säkñäd ätmana iti svarüpasya cid-rüpatvät tasyäs tad-abhedäd ity arthaù | ity eñä | atra säkñät-çabdena vilajjamänayä yasya sthätum ékñä-pathe’muyä ity ¨dy-uktyä mäyä neti dhvanitam | tatränapäyitvaà yathä viñëu-puräëe nityaiva sä jagan-mätä viñëoù çrér anapäyiné yathä sarva-gato viñëus tathaiveyaà dvijottamaù || [ViP 1.8.17] iti | evaà yathä jagat-svämé deva-devo janärdanaù | avatäraà karoty eñä tathä çrés tat-sahäyiné || [ViP 1.9.142] iti ca | devatve deva-dehä sä mänuñatve ca mänuñé | harer dehänå-rüpäà vai karoty eñätmanas tanum || [ViP 1.9.145] iti ca | hayaçérña-païcarätre – na viñëunä vinä devé na hariù padmajäà vinä iti || 7 ||

tal-liìgaà bhagavän çambhur jyoti-rüpaù sanätanaù | yä yoniù säparä çaktiù kämo béjaà mahad dhareù ||8|| nanu kuträpi çiva-çaktyoù käraëatä çrüyate, tatra viräò-varëanavat kalpanayeti tad- aìga-viçeñatvenäha – tal-liìgam iti | yasyäyutäyutäàçäàçe viçva-çaktir iyaà sthitä iti viñëu-puräëänusäreëa prapaïcätmanas tasyamahä-bhagavad-aàçasya sväàça-jyotir- äcchannatväd aprakaöa-rüpasya puruñasya liìgaà liìga-sthänéyaù yaù prapaïcotpädako’àçaù sa eva çambhuù | anyas tu tad-ävirbhäva-viçeñatväd eva çambhur ucyate ity arthaù | vakñyate ca kñéraà yathä dadhi-vikära-viçeña-yogäd saïjäyate na tu tataù påthag asti hetor ity ädi | tathä tasya véryävadhäna-sthäna-rüpäyä mäyäyä apy aprakaöa-rüpäyä yä yonir yoni- sthänéyo’àçaù saiväparä pradhänäkhyä çaktir iti pürvavat | tatra ca hares tasya puruñäkhya-hary-aàçasya kämo bhavati såñöy-arthaà tad-didiåkñä jäyate ity arthaù | tataç ca mahad iti sa-jéva-mahat-tattva-rüpaà tu mäyäyäm iti tåtéyäc ca || 8 ||

liìga-yony-ätmikä jätä imä mäheçvaré-prajäù ||9||

vastutas tu pürväbhipräyatvam evety äha liìgety ardhena | mäheçvaréù mäheçvaryaù || 9 ||

çaktimän puruñaù so 'yaà liìga-rüpé maheçvaraù | tasminnävirabhülliìge mahä-viñëur jagat-patiù ||10||

çaktimän ity ardhena tad evänüdya tasmin pürvoktäprakaöa-rüpasya prakaöa- rüpatayäpunar abhivyaktir ity äha tasminn ity ardhena | tasmäl liìga-rüpé prapaïcotpädakas tad-aàço’pi çaktimän puruñocyate | maheçvaro’py ucyate tataç ca tasmin bhüta-sükñma-paryantatäà präpte liìge svayaà tad-aàçé mahä-viñëur ävirabhüt prakaöa-rüpeëävirbhavati | yato jagatäà sarveñäà parävareñäà jévänäà sa eva patir iti || 10 ||

sahasra-çérñä puruñaù sahasräkñaù sahasra-pät | sahasra-bähur viçvätmä sahasräàçaù sahasra-süù ||11|| tad evaà rüpaà vivåëoti sahasra-çérñeti | sahasram aàçä avatärä yasya sa sahasräàçaù | sahasraà süte såjati yaù sa sahasra-süù | sahasra-çabda-sarvaträsaìkhyatä-paraù | dvitéye ca tasyaiva rüpam idam uktam -- ädyo’vatäraù puruñaù parasya [BhP 2.6.42] iti | asya öékäyäà – yasya sahasra-çérñety ukto lélä-vigrahaù parasya bhümnaù ädyo’vatäraù iti ||11||

näräyaëaù sa bhagavän äpas tasmät sanätanät | äviräsét käraëärëo nidhiù saìkarñaëätmakaù | yoga-nidräà gatas tasmin sahasräàçaù svayaà mahän ||12|| ayam eva käraëärëavaçäyéty äha näräyaëa iti särdhena | täù äpa eva käraëärëo-nidhir äviräsét sa tu näräyaëaù saìkarñaëätmakaù iti | pürvaà golokävaraëatayä yaç caturvyüha-madhye saìkarñaëaù sammataù tasyaiväàço’yam ity arthaù | tad uktaà –

äpo närä iti proktä äpo vai nara-sünavaù | tasya tä ayanaà pürvaà tena näräyaëaù småtaù ||12||

tad-roma-bila jäleñu béjaà saìkarñaëasya ca | haimäny aëòäni jätäni mahä-bhütävåtäni tu ||13|| tasmäd eva brahmäëòänäm utpattim äha tad rometi | tad iti tasyety arthaù tasya saìkarñaëätmakasya yad béjaà yoni-çaktävadhyas taà tad eva pürvaà bhüta-sükñma- paryantatäà präptaà sat paçcät tasya loma-bila-jäleñu vivareñu antarbhütaà ca sat haimäni aëòäni jätäni täni cäpaïcé-kåtäàçaiù mahäbhütair jätänéty arthaù | tad uktaà daçame brahmaëä – kvedåg-vidhävigaëitäëòa-paräëu-caryä- vätädhva-roma-vivarasya ca te mahitvam || [BhP 10.14.11] iti | tåtéye ca – vikäraiù sahito yuktair viçeñädibhir ävåtaù | äëòakoço bahir ayaà païcäçat-koöi-viståtaù || daçottarädhikair yatra praviñöaù paramäëuvat | lakñyate 'ntar-gatäç cänye koöiço hy aëòa-räçayaù || [BhP 3.11.39-40] iti ||13||

praty-aëòam evam ekäàçäd ekäàçäd viçati svayam | sahasra-mürdhä viçvätmä mahä-viñëuù sanätanaù ||14|| tataç ca teñu brahmäëòeñu påthak påthak svarüpaiù svarüpäntaraiù sa eva praviveçety äha pratyaëòam iti | ekäàçäd ekäàçäd ekenaikenäàçenety arthaù || 14 ||

vämäìgäd asåjad viñëuà dakñiëäìgät prajäpatim | jyotir-liìga-mayaà çambhuà kürca-deçäd aväsåjat ||15|| punaù kià cakära taträha – vämäìgäd iti | viñëv-ädaya ime sarveñäm eva brahmäëòänäà pälakädayaù prati brahmäëòäntaù sthitänäà viñëv-ädénäà sväàçänäà prayoktäraù | yathä prati-brahmäëòe tathä adhi brahmäëòa-maëòalam abhyupagantavyam iti bhävaù | yeñu prajäpatir ayaà hiraëyagarbha-rüpa eva na tu vakñyamäëa-caturmukha-rüpa eva, so’yaà tat-tad-ävaraëa-gata-tat-tad-devänäà srañöeti | viñëu-çambhü api tat-tat-pälana-saàhära-kartärau jïeyau | kürca-deçät bhruvor madhyät | eñäà jalävaraëa eva sthänäni jïeyäni || 15 ||

ahaìkärätmakaà viçvaà tasmäd etad vyajäyata ||16|| tatra çambhoù käryäntaram apy äha ahaìkärätmakam ity ardhena | etad viçvaà tasmäd evähaìkärätmakaà vyajäyata babhüva | viçvasyähaìkärätmakatä tasmäj jätety arthaù sarvähaìkärädhiñöhätåtvät tasya || 16 ||

atha tais tri-vidhair veçair léläm udvahataù kila | yoga-nidrä bhagavaté tasya çrér iva saìgatä ||17|| brahmäëòa-praviñöasya tu tat-tad-rüpasya léläm äha atha tair ity ädi | tais tat sadåçais trividhaiù prati-brahmäëòa-gata-viñëv-ädibhir veçai rüpair léläà brahmäëòäntargata- pälanädi-rüpäm udvahato brahmäëòäntargata-puruñasyeti täm udvahati | tasminn ity arthaù | yoga-nidrä – pürvokta-mahä-yoga-nidräàça-bhütä bhagavaté svarüpänanda- samädhimayatväd antarbhüta-sarvaiçvaryä saìgatä çrér iveti | tatra yathä çrér apy aàçena saìgatä tathä säpéty arthaù ||17||

sisåkñäyäà tato näbhes tasya padmaà viniryayau | tan-nälaà hema-nalinaà brahmaëo lokam adbhutam ||18|| tataç ca sisåkñäyäm iti | nälaà näla-yuktaà tad-dhema-nalinaà brahmaëo janma- çayanayoù sthänatvät loka ity arthaù ||18||

tattväni pürva-rüòhäni käraëäni parasparam | samaväyäprayogäc ca vibhinnäni påthak påthak || cic-chaktyä sajjamäno 'tha bhagavän ädi-püruñaù | yojayan mäyayä devo yoga-nidräm akalpayat ||19|| tathä asaìkhya-jévätmakasya samañöi-jévasya prabodhaà vaktuà punaù käraëärëonidhi-çäyinas tåtéya-skandhoktänusäriëéà såñöi-prakriyäà vivåtyäha – tattvänéti trayeëa | tatra dvayam äha – mäyayä sva-çaktyä parasparaà tattväni yojayann iti yojanänantaram eva niréhatayä yoga-nidräm eva svékåtavän ity arthaù || 19 ||

yojayitvä tu täny eva praviveça svayaà guhäm | guhäà praviñöe tasmiàs tu jévätmä pratibudhyate ||20|| atha tåtéyam äha yojayitveti | yojayitvä tad yojanä-yoga-nidrayor antaräle ity arthaù | guhäù viräò-vigraham | pratibudhyate pralaya-sväpäj jägarti || 20 ||

sa nityo nitya-sambandhaù prakåtiç ca paraiva sä ||21|| jévasya sväbhäviké sthitim äha sa nity ity ardheneti | nityo’nädy-ananta-käla-bhävé nitya-sambandho bhagavatä saha samaväyo yasya saù | süryeëa tad-raçmi-jälasyeveti bhävaù | yat-taöasthaà tu cid-rüpaà sva-saàvedyäd vinirgatam | raïjitaà guëa-rägeëa sa jéva iti kathyate || iti närada-païcaräträt | mamaiväàço jéva-loke jéva-bhütaù sanätanaù || iti çré-gétopaniñadbhyaç ca | ataeva prakåtiù säkñi-rüpeëa svarüpa-sthita eva | sva-pratibimba-rüpeëa pramätå- rüpeëa prakåtim iva präptaç cety arthaù | prakåtià viddhi me paräm jéva-bhütäm iti çré-gétäsv eva | dvä suparëä sayujä sakhäyä iti çrutiç ca nitya-svarüpaà darçayati || 21 ||

evaà sarvätma-sambandhaà näbhyäà padmaà harer abhüt | tatra brahmäbhavad bhüyaç catur-vedi catur-mukhaù ||22|| atha tasya samañöi-jévästhänaà guhä-praviñöät puruñäd udbhütam ity äha evam iti | tataù samañöi-dehäbhimäninas tasya hiraëya-garbha-brahmaëas tasmät bhoga- vigrahotpattim äha tatreti || 22 ||

sa jäto bhagavac-chaktyä tat-kälaà kila coditaù | sisåkñäyäà matià cakre pürva-saàskära-saàskåtaù | dadarça kevalaà dhväntaà nänyat kim api sarvataù ||23|| atha tasya caturmukhasya ceñöäm äha sa jäta ity särdhena | spañöam || 23 ||

uväca puratas tasmai tasya divya sarasvaté | kämaù kåñëäya govinda he gopé-jana ity api | vallabhäya priyä vahner mantram te däsyati priyam ||24|| atha tasmin pürvopäsanä-bhägya-labdhäà bhagavat-kåpäm ähoväceti särdhena | spañöam || 24 ||

tapas tvaà tapa etena tava siddhir bhaviñyati ||25|| etad eva sparçeñu yat ñoòaçam ekaviàçam iti tåtéya-skandhänusäreëa yojayati tapa tvaà ity ardhena | spañöam || 25 ||

atha tepe sa suciraà préëan govindam avyayam | çvetadvépa-patià kåñëaà goloka-sthaà parät param || prakåtyä guëa-rüpiëyä rüpiëyä paryupäsitam | sahasra-dala-sampanne koöi-kiïjalka-båàhite || bhümiç cintämaëis tatra karëikäre mahäsane | samäsénaà cid-änandaà jyoti-rüpaà sanätanam || çabda-brahma-mayaà veëuà vädayantaà mukhämbuje | viläsiné-gaëa-våtaà svaiù svair aàçair abhiñöutam ||26|| sa tu tena mantreëa sva-kämanä-viçeñänusärät såñöikåt-çakti-viçiñöatayä vakñyamäëas tavänusärät gokuläkhya-péöha-gatatayä çré-govindam upäsitavän ity äha -- atha tepe ity ädi caturbhiù | guëa-rüpiëyä sattva-rajas-tamo-guëa-mayyä rüpiëyä mürtimatyä paryupäsitaà paritas tad gokuläd bahiù-sthitayopäsitam dhyänädinä arcitam | mäyä parety abhimukhe ca vilajjamänä [BhP 2.7.47] iti | balim udvahanty ajayä nimiñä iti ca çré-bhägavatät | aàçais tad-ävaraëa-sthaiù parikaraiù || 26 ||

atha veëu-ninädasya trayé-mürti-mayé gatiù | sphuranté praviveçäçu mukhäbjäni svayambhuvaù || gäyatréà gäyatas tasmäd adhigatya sarojajaù | saàskåtaç cädi-gunuëä dvijatäm agamat tataù ||27|| tad evaà dékñätaù parastäd eva tasya dhruvasyeva dvijatva-saàskäras tad-ärädhität tan-manträdhideväj jätaù ity äha atha veëv iti dvayena | trayé-mürtir gäyatré veda- mätåtvät | dvitéya padye tasya eva vyaktibhävitväc ca | tan-mayé gatiù paripäöé | mukhäbjäni praviveçety añöa-karëaiù praviveçety arthaù | ädi-guruëä çré-kåñëena ||27||

trayyä prabuddho 'tha vidhir véjïäta-tattva-sägaraù | tuñöäva veda-säreëa stotreëänena keçavam ||28||

tataç ca trayém api tasmät präpya tam eva tuñöävety äha trayyeti | keçän aàçüna vayati vistärayatéti keçavas tam |

aàçavo ye prakäçante mam te keça-saàjïitäù | sarvajïäù keçavaà tasmän mäm ähur muni-sattamäù ||

iti sahasra-näma-bhäñyotthäpita-keçava-niruktau bhärata-vacanät || 28 ||

cintämaëi-prakara-sadmasu kalpa-våkña- lakñävåteñu surabhir abhipälayantam | lakñmé-sahasra-çata-sambhrama-sevyamänaà govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||29||

stutim äha cintämaëéty ädibhiù | tatra goloke’smin mantra-bhedena tad-eka-deçeñu båhad-dhyäna-mayädiñv ekasyäpi mantrasya räsa-mayädiñu ca péöheñu satsv api madhyasthatvena mukhyatayä prathamaà golokäkhya-péöha-niväsa-yogya-lélayä stauti cintämëéty ekena |

abhi sarvato-bhävena vana-nayana-cäraëa-go-sthänänayana-sambhälana-prakäreëa pälayantaà sa-snehaà rakñantam | kadäcid rahasi tu vailakñaëyam ity äha lakñméti lakñmyo’tra gopa-sundarya eveti vyäkhyätam eva ||29||

veëuà kvaëantam aravinda-daläyatäkñam- barhävataàsam asitämbuda-sundaräìgam | kandarpa-koöi-kamanéya-viçeña-çobhaà govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||30|| tad evaà cintämaëi-prakara-sadma-mayéà kathä-gänaà näöyaà gamanam apéti vakñyamäëänusäreëa golokhäkhya-vilakñaëa-péöha-gatäà léläm uktvä eka-sthäna- sthitikäà kathä-gänädi-rahitäà båhad-dhyänädi-dåñöäà dvitéya-péöha-gatäà léläm äha veëum iti dvayena | veëum iti tatra spañöam ||30||

älola-candraka-lasad-vanamälya-vaàçé- ratnäìgadaà praëaya-keli-kalä-viläsam | çyämaà tri-bhaìga-lalitaà niyata-prakäçaà govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||31||

älolety ädi | praëaya-pürvako yaù keli-parihäsas tatra yä vaidagdhé saiva viläso yasya taà, drava-keli-paréhäsä ity amaraù ||31||

aìgäni yasya sakalendriya-våtti-manti paçyanti pänti kalayanti ciraà jaganti | änanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||32||

tad evaà lélä-dvayam uktvä paramäcintya-çaktyä vaibhava-viçeñän äha aìgänéti caturbhiù | tatra çré-vigrahasya aìgäni hasto’pi drañöuà çaknoti, cakñur api pälayituà pärayati, tathä anyad anyad apy aìgam anyad anyat kalayituà prabhavatéti | evam evoktaà – sarvataù päëi-pädaà tat sarvato’kñi-çiro-mukham ity ädi | jagantéti | lélä- parikareñu tat-tad-aìgaà yathä-svam eva vyavaharatéti bhävaù | tatra ca tasya vigrahasya vailakñaëyam eva hetur ity äha änandeti ||32||

advaitam acyutam anädim ananta-rüpam ädyaà puräëa-puruñaà nava-yauvanaà ca | vedeñu durlabham adurlabham ätma-bhaktau govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||33|| vailakñaëyam eva puñëäti advaitam iti tribhiù | advaitaà påthivyâ mayam advaito räjetvad atulyam ity arthaù | vismäpanaà svasya ca tåtéya-sthasyoddhava-väkyät | acyutaà na cyavante hi yad bhaktäù mahatyäà pralayäpadi | ato’cyuto’khile loke sa ekaù sarvago’vyayaù || iti käçé-käëòa-vacanät | kaàso batädyäkåtam ety anugrahaà drakñye’ìghri-padmaà prahito’munä hareù | kåtävatärasya duratyayaà tamaù pürve’taran yan nakha-maëòala-tviñä || yad-arcitaà brahma-bhavädibhiù suraiù çriyä ca ity ädi daçama-sthäkrüra-väkyän | yä vai çriyärcitam ajädibhir äpta-kämair yogeçvarair api yad ätmani räsa-goñöhyäm | kåñëasya tad bhagavataç caraëäravindaà nyastaà staneñu vijahuù parirabhya täpam || [BhP 10.47.62] iti çrémad-uddhava- väkyam | darçayämäsa lokaà svaà gopänäà tamasaù param [BhP 10.28.14] ity uktvä, nandädayas tu taà dåñövä paramänanda-nirvåtäù | kåñëaà ca tatra cchandobhiù stüyamänaà suvismitäù || [BhP 10.28.17] iti çré-çuka-väkyäc ca | anädim ity ädi-trayaà yathaikädaça-säìkhya-kathane, kälo mäyä-maye jévaù [BhP 11.24.27] ity ädau mahä-pralaye sarvävaçiñöatvena brahmopadiçya tadäpi tasya drañöåtvaà svayaà bhagavän svasminn äha -- eña säìkhya-vidhiù proktaù saàçaya-granthi-bhedanaù | pratilomänulomäbhyäà parävara-dåçä mayä || [BhP 11.24.29] iti |

puräëa puruñaù -- ekas tvam ätmä puruñaù puräëaù [BhP 10.14.20] iti brahma-väkyät güòhaù puräëa-puruño vana-citra-mälyaù [BhP 7.15.58] iti mäthura-väkyäc ca | tathäpi nava-yauvanaà -- puräpi navaù puräëa iti nirukteù | gopyas tapaù kim acaran yad amuñya rüpam [BhP 10.44.14] ity ädau | anusaväbhinavaà iti daçamät | yasyänanaà makara-kuëòalädi nityotsavam [BhP 9.24.65] iti navamät | satyaà çaucam ity ädau saubhaga-känty-ädén paöhitvä, ete cänye ca bhagavan nityä yatra mahä-guëäù | prärthyä mahattvam icchadbhir na viyanti sma karhicit || [BhP 1.16.3] iti prathamät | båhad-dhyänädau tathä çravaëät -- gopa-veçam abhräbhaà taruëaà kalpa- drumäçritam [GTU 1.8] iti täpané-çrutau | tad-dhyäne taruëa-çabdasya nava-yauvana eva çobhä vidhänatvena tätparyät |

vedeñu durlabhaà -- bhejur mukunda-padavéà çrutibhir vimågyäm [BhP 10.47.61] iti | adyäpi yat-pada-rajaù çruti-mågyam eva [BhP 10.14.34] iti ca çré-daçamät | adurlabham ätma-bhaktau -- bhaktyäham ekayä grähyaù [BhP 11.14.11] ity ekädaçät | pureha bhüman [BhP 10.14.5] ity ädi çré-daçamäc ca | yad vä, nanu tasyätulyatve kim iti svärthaù | kathaà vätulyatvaà nija-bhaktebhyaù ätmano dehasyäpi pradänät | kià vävaçiñyata ity äha acyutam iti | nija-bhaktebhya ätma-pradänädinäpi na vidyate cyutir yasya sadaiva eka-rasam ity arthaù | tarhi kià näräyaëaà stauñi tasyaiväcyutatväd anädeç ca nety äha anädim iti na vidyate ädir yasya yasmäd vä sarveñäà parama-käraëaà svayaà tu sva-prakäçaà käraëa-çünyam ity arthaù | nanv ekena kathaà sarveñäà paripälanaà ghaöate ity ata äha ananteti | anantaà rüpaà yasya | athavä prapaïca-gatatvena nästy anto yasya | athavä anantasya rüpaà svarüpaà yasya | yasmäd eväàçenänantädénäm utpattiù | nanu näräyaëäd evänantädi präkäöya-prasiddhir ity äha ädyaà yasya viläsa-rüpo näräyaëas tam | nanu jïätaà tasyaiva puruñäkhyänaà, nety äha puräëeti yasya viläsa- vapuù puruñäkhyas taà nanv äyätaà tasya våddhatvam ity äha nava-yauvanam iti kaiçoram ity arthaù | ca-kärät ya eva purätanaù | sa eva kiçora-vayä ity anirvacanatvaà nityatvaà ca | nanu vedeñu näräyaëa eva géyate ity äha | vedeñv iti vedais tattvaà jïäyate cet teñu sulabham ity arthaù | bhaktià vinä na jïäyate ity äha adurlabham iti || 33 ||

panthäs tu koöi-çata-vatsara-sampragamyo väyor athäpi manaso muni-puìgavänäm | so 'py asti yat-prapada-sémny avicintya-tattve govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||34||

panthäs tv iti prapada-sémni caraëäravindayor agre |

citraà bataid ekena vapuñä yugapat påthak | gåheñu dvy-añöa-sähasraà striya eka udävahat || [BhP 10.69.2]

eko vaçé sarvagaù kåñëa éòya eko’pi san bahudhä yo’vabhäti | [GTU 1.19] iti gopäla-täpanyäm |

tatra siddhäntam äha avicintya-tattve iti | ätmeçvaro’tarkya-sahasra-çaktiù iti tåtéyät |

acintyäù khalu ye bhävä na täàs tarkena yojayet | prakåtibhyaù paraà yac ca tad acintyasya lakñaëam || [Mbh 6.6.11] iti skändäd bhäratäc ca |

çrutes tu çabda-mülatvät [Vs 2.1.27] iti brahma-süträt | acintyo hi maëi-mantra- mahauñadhénäà prabhävaù iti bhäñya-yukteç ceti bhävaù || 34 ||

eko 'py asau racayituà jagad-aëòa-koöià yac-chaktir asti jagad-aëòa-cayä yad-antaù | aëòäntara-stha-paramäëu-cayäntara-stham- govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||35|| acintya-çaktim äha – eko’py asäv iti | tävat sarve vatsa-päläù paçyato’jasya tat-kñaëät | vyadåçyanta ghana-çyämäù péta-kauçeya-väsasaù || [BhP 10.13.46] ity ärabhya taiù vatsa-pälädibhir evänanta-brahmäëòa-sämagré-yuta-tat-tadhi- puruñäëäà tenävirbhävanät | jagad-aëòa-cayä iti na cäntar na bahir yasya [BhP 10.9.13] ity ädeù | aëor aëéyän mahato mahéyän [ÇvetU 3.20] ity ädi çruteù | yo’sau sarveñu bhüteñu äviçya bhütäni vidadhäti sa vo hi svâmé bhavati [GTU 2.22] | yo’sau sarva-bhütätmä gopälaù [GTU 2.94] | eko devaù sarva-bhüteñu güòhaù [GTU 2.96] ity ädi täpanébhyaù ||35||

yad-bhäva-bhävita-dhiyo manujäs tathaiva sampräpya rüpa-mahimäsana-yäna-bhüñäù | süktair yam eva nigama-prathitaiù stuvanti govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||36|| atha tasya sädhaka-cayeñv api bhakteñu vadänyatvaà vadann ity eñu kaimutyam äha yad-bhäveti | yathä samäna-guëa-çéla-vayo-viläsa-veçaiç cety ägama-rétyä nitya-tat- saìginäà tat sämyaà çrüyate tathaiva sambhävyety arthaù – vaireëa yaà nåpatayaù çiçupäla-pauëòra- çälvädayo gati-viläsa-vilokanädyaiù | dhyäyanta äkåta-dhiyaù çayanäsanädau tat-sämyam äpur anurakta-dhiyäà punaù kim || [BhP 11.5.48] ity ekädaçät || 36 ||

änanda-cinmaya-rasa-pratibhävitäbhis täbhir ya eva nija-rüpatayä kaläbhiù | goloka eva nivasaty akhilätma-bhüto govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||37|| tat-preyasénäà tu kià vaktavyam, yataù parama-çréëäà täsäà sähityenaiva tasya tal- loke väsa ity äha änandeti | akhilänäà goloka-väsinäà anyeñäm api priya-vargänäà ätma-bhütaù parama-preñöhatayätmavad avyabhicäry api täbhir eva saha nivasatéti täsäm atiçayitvaà darçitam | atra hetuù – kaläbhiù hlädiné-çakti-våtti-rüpäbhiù | aträpi vaiçiñöyam äha – änanda-cinmayo yo rasaù, parama-prema-maya ujvvala-nämä, tena prati bhävitäbhiù | pürvaà tävat täsäà tan-nämnä rasena so’yaà bhävito väsito jätaù | tataç ca tena yäù pratibhävitä jätäù, täbhiù saha ity arthaù | pratiçabdäl labhyate | yathä praty-upakåtaù sa ity ukteù | tasya präg-upakäritvam äyäti tadvat taträpi nija-rüpatayä sva-däratvenaiva na tu prakaöa-lélävat para-däratva-vyavahäreëety arthaù | parama- lakñméëäà täsäà tat-para-däratväsambhaväd asya sva-däratva-maya-rasasya kautukävaguëöhitatayä saumutkaëöhä poñaëärthaà prakaöa-léläyäà mäyayaiva tädåçatvaà vyaïjitam iti bhävaù | ya eva ity eva-käreëa yat präpaïcika-prakaöa-léläyäà täsu para-däratä-vyavahäreëa nivasati so’yaà ya eva tad-aprakaöa-léläyäà täsu para- däratä vyavahäreëa nivasati so’yaà ya eva tad-aprakaöa-léläspade goloke nija-rüpatä- vyavahäreëa nivasatéti vyajyate | tathä ca vyäkhyätaà gautaméya-tantre tad-aprakaöa- nitya-lélä-çélana-daçärëa-vyäkhyäne – aneka-janma-siddhänäm ity ädau darçitam eva | goloka evety eva-käreëa seyaà lélä tu kväpi nänyatra vidyate iti prakäçyate || 37 ||

premäïjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaù sadaiva hådayeñu vilokayanti | yaà çyämasundaram acintya-guëa-svarüpaà govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||38|| yadyapi goloka eva nivasati tathäpi premäïjaneti | acintya-guëa-svarüpam api premäkhyaà yad aïjana-cchuritavad uccaiù prakäçamänaà bhakti-rüpa-vilocanaà tenety arthaù | tena pratibimbavad düräd apy uditaà hådaye manasy api paçyantéty arthaù | bhaktir atra samädhiù | tad uktaà çré-gétäsu – ye bhajanti tu mäà bhaktyä mayi te teñu cäpy aham [Gétä 9.29] iti ||38||

rämädi-mürtiñu kalä-niyamena tiñöhan nänävatäram akarod bhuvaneñu kintu | kåñëaù svayaà samabhavat paramaù pumän yo govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||39|| sa eva kadäcit prapaïce nijäàçena svayam avataratéty äha rämädénti yaù kåñëäkhyaù paramaù pumän kalä-niyamena tatra tatra niyatänäm eva çakténäà prakäçena rämädi- mürtiñu tiñöhan tat-tan-mürtéù prakäçayan nänävatäram akarot | ya eva svayaà samabhavad avatatära | taà lélä-viçeñeëa govindaà santam ahaà bhajäméty arthaù | tad uktaà çré-daçame devaiù -- matsyäçva-kacchapa-nåsiàha-varäha-haàsa- räjanya-vipra-vibudheñu kåtävatäraù | tvaà päsi nas tri-bhuvanaà ca yathädhuneça bhäraà bhuvo hara yadüttama vandanaà te || [BhP 10.2.40] iti || 39 ||

yasya prabhä prabhavato jagad-aëòa-koöi- koöiñv açeña-vasudhädi vibhüti-bhinnam | tad brahma niñkalam anantam açeña-bhütaà govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||40|| tad evaà tasya sarvävatäritvena pürëatvam uktvä svarüpeëäpy äha yasyeti | dvayor eka-rüpatve’pi viçiñöatayävirbhävät çré-govindasya dharmi-rüpatvam aviçiñöatayävirbhävät brahmaëo dharma-rüpatvaà tataù pürvasya maëòala- snänéyatvam iti bhävaù | tatra viñëu-puräëam api sampravadate çubhäçrayaù sa- cittasya sarvagasya tathätmanaù [ViP 6.7.76] iti | vyäkhyätaà ca çrédhara-svämibhiù – sarvagasyätmanaù ppara-brahmaëo apy äçrayaù pratiñöhä | tad uktaà bhagavatä brahmaëo hi pratiñöhäham [Gétä 14.27] iti | ataevaikädaçe sva-vibhüti-gaëanäyäà tad api svayaà gaëitam -- påthivé väyur äkäça äpo jyotir ahaà mahän | vikäraù puruño 'vyaktaà rajaù sattvaà tamaù param || [BhP 11.16.37] iti |

öékä cätra – paraà brahma ca ity eñä | çré-matsya-devenäpy añöame tathoktam – madéyaà mahimänaà ca paraà brahmeti çabditam [BhP 8.24.38] | ataeva çré- yämunäcärya-caraëair api – yad-aëòäntara-gocaraà ca yad daçottaräëy ävaraëäni yäni ca | guëäù pradhänaà puruñaù paraà padaà parätparaà brahma ca te vibhütayaù || [Stotra-ratnam 14] iti | ataeväha dhruvaç caturthe – yä nirvåtis tanu-bhåtäà tava päda-padma- dhyänäd bhavaj-jana-kathä-çravaëena vä syät | sä brahmaëi sva-mahimany api nätha mä bhüt kià tv antakäsi-lulität patatäà vimänät || [BhP 4.9.10] ataevätmärämäëäm api tad guëenäkarñaù çrüyate |

ätmärämäç ca munayo nirgranthä apy urukrame | kurvanty ahaitukéà bhaktim itthambhüto guëo hariù || [BhP 1.7.11] iti | atra viçeña-jijïäsä cet çré-bhägavata-sandarbho dåçyatäm ity alam ativistareëa || 40 ||

mäyä hi yasya jagad-aëòa-çatäni süte traiguëya-tad-viñaya-veda-vitäyamänä | sattvävalambi-para-sattvaà viçuddha-sattvam- govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||41|| tad evaà tasya svarüpa-gata-mähätmyaà darçayitvä jagad-gata-mähätmyaà darçayati dväbhyäm | tatra bahiraìga-çakti-mäyäcintya-kärya-gatam äha mäyä héti | mäyayä hi tasya sparço nästéty äha sattveti | sattvasya rajas-tamo-miçrasyäçrayi yat paraà tad amiçraà çuddhaà sattvaà tasmäd api viçuddhaà cic-chakti-våtti-rüpaà sattvaà yasya tam | tathoktaà çré-viñëu-puräëe – sattvädayo na santéçe yatra ca präkåtä guëäù | sa çuddhaù sarva-çuddhebhyaù pumän ädyaù prasédatu || hlädiné sandhiné saàvit tvayy ekä guëa-saàçraye | hläda-täpa-karé miçrä tvayi no guëa-varjite || [ViP 1.9.44-45] iti | viçeñataù çré-bhägavata-sandarbhe tad idam api vivåtam asti || 41 ||

änanda-cinmaya-rasätmatayä manaùsu yaù präëinäà pratiphalan smaratäm upetya | léläyitena bhuvanäni jayaty ajasram- govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||42|| atha tan-maya-mohanatvam äha änandeti | änanda-cin-mayasya ujjvaläkhyaù prema- rasaù | tad-ätmatayä tad-äliìgitatayä präëinäà manaùsu pratiphalan-sarva-mohana- sväàça-cchurita-paramäëu-pratibimbatayäkiïcid udayann api smaratäm upetyety ädi yojyam | yad uktaà räsa-païcädhyäyyäà – säkñän manmatha-manmathaù [BhP 10.32.2] iti, cakñuñaç cakñuù [KenaU 1.2] itivat | tad evaà tat-käraëatve’pi smaräveçasya duñöatvaà jagad-äveçavat ||42||

goloka-nämni nija-dhämni tale ca tasya devi maheça-hari-dhämasu teñu teñu | te te prabhäva-nicayä vihitäç ca yena govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||43|| tad idaà prapaïca-gataà mähätmyam uktvä nija-dhäma-gata-mähätmyam äha goloketi | devé-maheçety-ädi-gaëanaà vyutkrameëa jïeyam | devy-ädénäà yathottara- mürdhärdha-prabhavatvät tal-lokänäm ürdhvordhva-bhävitvam iti | golokasya sarvordhva-gämitvaà vyäpakatvaà ca vyavasthäpitam asti | bhuvi prakäçamänasya våndävanasya tu tenäbhedaù pürvatra darçitaù | sa tu lokas tvayä kåñëa sédamänaù kåtätmanä | dhåto dhåtimatä véra nighantopdadravän gaväm || [HV 62.33] iti | ity anenäbhedenaiva hi goloka eva nivasatéty eva-käraù saàghaöate | yato bhuvi prakäçamäne’smin våndävane’pi tasya nitya-vihäritvaà çrüyate | yathä ädi-värähe – våndävanaà dvädaçamaà våndayä parirakñitam | hariëädhiñöhitaà tac ca brahma-rudrädi-sevitam || tatra ca viçeñataù – kåñëa-kréòä-setu-bandhaà mahäpätaka-näçanam | valabhéà tatra kréòärthaà kåtvä devo gadädharaù || gopakaiù sahitas tatra kñaëam ekaà dine dine | tatraiva ramaëärthaà hi nitya-kälaà sa gacchati || iti | ataeva gautaméye çré-närada uväca -- kim idaà dvädaçäbhikhyaà våndäraëyaà viçämpate | çrotum icchämi bhagavan yadi yogo’smi me vada ||

çré-kåñëa uväca -- idaà våndävanaà ramyaà mama dhämaiva kevalam | atra ye paçavaù pakñi-våkñä kéöä narämaräù | ye vasanti mamädhiñëye måtä yänti mamälayam || atra yä gopa-kanyäç ca nivasanti mamälaye | yoginyas tä mayä nityaà mama sevä-paräyaëäù || païca-yojanam evästi vanaà me deha-rüpakam | kälindéyaà suñumnäkhyä paramämåta-vähiné || atra deväç ca bhütäni vartante sükñma-rüpataù | sarva-deva-mayaç cähaà na tyajämi vanaà kvacit || ävirbhävas tirobhävo bhaven me 'tra yuge yuge | tejo-mayam idaà ramyam adåçyaà carma-cakñuñä || iti etad-rüpam eväçritya värähädau te nitya-kadambädayo varëitäù | tasmäd adåçyamänasyaiva våndävanasya asmad-adåçya tädåça-prakäça-viçeña eva goloka iti labdham | yadä cäsmad-dåçyamäne prakäçe sa-parikaraù çré-kåñëa ävirbhavati tadaiva tasyävatära ucyate | tadaiva ca rasa-viçeña-poñäya saàyoga-virahaù, punaù saàyogädimaya-vicitra-lélä-päradäryädi-vyavahäraç ca gamyate | yadä tu yathätra yathä vänyatra tantra-yämala-saàhitä-païcaräträdiñu tathä dig-darçanena viçeñä jïeyäù | tathä ca daçame jayati jananiväso devaké janma-vädaù [BhP 10.90.48] ity ädi | tathä ca pädme nirväëa-khaëòe çré-bhagavad-vyäsa-väkye – paçya tvaà darçayiñyämi svarüpaà veda-gopitam | tato’paçyam ahaà bhüpa bälaà kälämbuda-prabham || gopa-kanyävåtaà gopaà hasantaà gopa-bälakaiù || iti |

anena atra yä gopa-kanyäç ceti pürvoktena ca anälabdha-stré-dharma-vayaskatädi- bodhakena kanyä-padena täsäm anyädåçatvaà niräkriyate | tathä ca gautaméye caturthädhyäye – atha våndävanaà dhyäyet ity ärabhya tad-dhyänaà –

svargäd iva paribhrañöa kanyakä-çata-maëòitam | gopa-vatsa-gaëäkérëaà våkña-ñaëòaiç ca maëòitam || gopa-kanyä-sahasrais tu padma-paträyatekñaëaiù | arcitaà bhäva-kusumais trailokyaika-guruà param || ity ädi |

tad-darçanädikäré ca darçitas tatraiva sad-äcära-prasaìge –

ahar-niçaà japen mantraà mantré niyata-mänasaù | sa paçyati na sandeho gopa-veça-dharaà harim || iti |

ataeva täpanyäà brahma-väkyam – tad u hoväca brahmaëo’säv anavarataà me dhyätaù stutaù | parärdhänte so’budhyata | gopaveço me puruñaù purastäd ävirbabhüva || iti tasmât kñéroda-çäyy ädy-avatäratayä tasya yat kathanaà tat tu tad- aàçänäà tatra praveçäpekñayä alam ativistareëa çré-kåñëa-sandarbhe darçita-careëa || 43 ||

såñöi-sthiti-pralaya-sädhana-çaktir ekä chäyeva yasya bhuvanäni bibharti durgä | icchänurüpam api yasya ca ceñöate sä govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||44||

atha prastutam anusarämaù | pürvaà devé-maheça-hari-dhämnäm uparicara- dhämatvaà tasya caritaà, samprati tu tat-tad-äçrayatväd eva yogyam iti darçayati såñöéti païcabhiù | yathoktaà çrutibhiù | tvam akaraëaù svaräò akhila-käraka-çakti- dharas tava balim udvahanti samadantyajayä nimiñä iti || 44 ||

kñéraà yathä dadhi vikära-viçeña-yogät saïjäyate na hi tataù påthag asti hetoù | yaù çambhutäm api tathä samupaiti käryäd govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||45||

atha krama-präptaà maheçaà nirüpayati kñéram iti | kärya-käraëa-bhäva-mäträàçe dåñöänto’yaà därñöäntika-käraëasya nirvikäratvät cintämaëy-ädivat acintya-çaktyaiva tad-ädi-käryatayäpi sthitatvät | çrutiç ca eko näräyaëa evägra äsét, na brahmä na ca çaìkaraù, sa munir bhütvä samacintayat | tata evaite vyajäyanta viçvo hiraëyagarbho’gnir varuëa-rudrendräù iti tathä sa brahmaëä såjati rudreëa näçayati | so’nutpatti-laya eva hariù | käraëa-rüpaù paraù paramänandaù | iti |

çambhor api käryatvaà guëa-saàvalanät | yathoktaà çré-daçame –

harir hi nirguëaù säkñät puruñaù prakåteù paraù sa sarva-dåg upadrañöä taà bhajan nirguëo bhavet || [BhP 10.88.5] iti |

etad evoktaà – vikära-viçeña-yogäd iti | kutracid abhedoktir yä dåçyate täm api samädadhäti tato hetoù påthaktvaà nästéti | yathoktam åg-veda-çirasi – atha nityo deva eko näräyaëaù | brahmä näräyaëaù | çivaç ca näräyaëaù | çakraç ca näräyaëaù | dvädaçädityäç ca näräyaëaù | väsavo näräyaëaù | açviné näräyaëaù | sarve åñayo näräyaëaù | kälaç ca näräyaëaù | diçaç ca näräyaëaù | adhaç ca näräyaëaù | ürdhvaç ca näräyaëaù | antar bahiç ca näräyaëaù | näräyaëa evedaà sarvaà jätaà jagatyäà jagad ity ädi | dvitéye brahmaëä tv evam uktaà – såjämi tan-niyukto 'haà haro harati tad-vaçaù | viçvaà puruña-rüpeëa paripäti tri-çakti-dhåk || [BhP 2.6.33] iti ||45||

dépärcir eva hi daçäntaram abhyupetya dépäyate vivåta-hetu-samäna-dharmä | yas tädåg eva hi ca viñëutayä vibhäti govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||46|| atha krama-präptaà hari-svarüpam ekaà nirüpayan guëävatära-maheça-prasaìgäd guëävatäraà viñëuà nirüpayati dépärcir iti | tädåktve hetuù | vivåta-heta-samäna- dharmeti | yadyaî çré-govindäàçäàçaù käraëärëava-çäyé tasya garbhodaka-çäyé, tasya cävatäro’yaà viñëur iti labhyate tathäpi mahä-dépät krama-paramparayätisükñma- nirmala-dépasyoditasya | jyoti-rüpatväàçe yathä tena saha sämyam | tathä govindena viñëur gamyate | çambhos tu tamo’dhiñöhänatvät kajjvala-maya-sükñma-dépa-çikhä- sthänéyasya na tathä sämyam iti bodhanäya tad ittham ucyate | mahä-viñëor api kalä- viçeñatvena darçayiñyamäëatvät ||46||

yaù käraëärëava-jale bhajati sma yoga- nidräm ananta-jagad-aëòa-sa-roma-küpaù | ädhära-çaktim avalambya paräà sva-mürtià govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||47||

atha käraëärëava-çäyinaà nirüpayati | ananta-jagad-aëòaiù saha roma-küpä yasya saù | saha-çabdasya pürva-nipätäbhävaù, ärñaù | ädhära-çakti-mayéà paräà sva-mürtià, çeñäkhyäm ||47||

yasyaika-niçvasita-kälam athävalambya jévanti loma-vilajä jagad-aëòa-näthäù | viñëur mahän sa iha yasya kalä-viçeño govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||48||

tatra sarva-brahmäëòa-pälako yas tavävatäratayä mahä-brahmädi-sahacaratvena tad- atibhinnatvena ca mahä-viñëur darçitaù | atra ca tam apy evaà tat-salakñaëatayä varëayati | tat-taj-jagad-aëòa-näthä viñëv-ädayaù jévanti tat-tad-adhikäritayä jagati prakaöaà tiñöhanti ||48||

bhäsvän yathäçma-çakaleñu nijeñu tejaù svéyam kiyat prakaöayaty api tadvad atra | brahmä ya eña jagad-aëòa-vidhäna-kartä govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||49|| tad evaà devy-ädénäà tad-äçrayakatvaà darçayitvä prasaìga-saìgatyä brahmaëaç ca darçayan atéva-bhinnatayä jévatvam eva spañöayati bhäsvän iti | bhäsvän süryo, yathä nijeñu nitya-svéyatvena vikhyäteñu açma-sakaleñu sürya-käntäkhyeñu svéyaà kiïcit tejaù prakaöayati | api-çabdät tena tad-upädhikäàçena dähädi-käryaà svayam eva karoti | tathä ya eva jéva-viçeña-kiïcit-tejaù prakaöayati | tena tad-upädhikäàçena svayam eva brahmä san jagad-aëòe brahmäëòe vidhäna-kartä vyañöi-såñöi-kartä bhavatéty arthaù | yad vä mahä-brahmaiväyaà varëyate | tad-upalakñito mahä-çivaç ca jïeyaù | tataç ca jagad-aëòänäà vidhäna-kartåtvaà ca yuktam eva | yadyapi durgäkhyä mäyä käraëärëava-çäyina eva karmakaré | yadyapi ca brahma-viñëv-ädyä garbhodaka- çäyina evävatäräs tathäpi tasya sarväçrayatayä te’pi tad-äçritatayä gaëitäù | evam uttaraträpi ||49||

yat-päda-pallava-yugaà vinidhäya kumbha- dvandve praëäma-samaye sa gaëädhiräjaù | vighnän vihantum alam asya jagat-trayasya govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||50|| atha sarve sarva-vighna-niväraëärthaà prathamaà gaëapatià stuvantéti tasyaiva stuti- yogyatety äçaìkayä pratyäcañöe yat-pädeti | kaimutyena tad evaà dåòhékåtaà çré- -devena -- yat-päda-niùsåta-sarit-pravarodakena térthena mürdhny adhikåtena çivaù çivo 'bhüt [BhP 3.28.22] iti || 50 ||

agnir mahi gaganam ambu marud diçaç ca kälas tathätma-manaséti jagat-trayäëi | yasmäd bhavanti vibhavanti viçanti yaà ca govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||51|| tac ca yuktam ity äha agnir mahéti | sarvaà spañöam ||51||

yac-cakñur eña savitä sakala-grahäëäà räjä samasta-sura-mürtir açeña-tejäù | yasyäjïayä bhramati sambhåta-käla-cakro govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||52|| kecit sa-vitäraà sarveçvaraà vadanti yathäha yac-cakñur iti ya eva cakñù prakäçako yasya saù |

yad äditya-gataà tejo jagad bhäsayate’khilam | yac candramasi yac cägnau tat tejo viddhi mämakam || iti gétäbhyaù |

bhéñäsmäd vätaù pavate bhéñodeti süryaù || ity ädi çruteù | viräò-rüpasyaiva savitå- cakñuñöväc ca || 52 ||

dharmo 'tha päpa-nicayaù çrutayas tapäàsi brahmädi-kéöa-patagävadhayaç ca jéväù | yad-datta-mätra-vibhava-prakaöa-prabhävä govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||53|| kià bahunä, dharma iti | ahaà sarvasya prabhavo mattaù sarvaà pravartate [Gétä 10.8] iti çré-gétäbhyaù || 53 ||

yas tv indragopam athavendram aho sva-karma- bandhänurüpa-phala-bhäjanam ätanoti | karmäëi nirdahati kintu ca bhakti-bhäjäà govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||54|| ataeva sarveçvaras tu parjanyavad drañöavyaù iti nyäyena karmänurüpa-phala- dätåtvena sämye’pi bhakte tu pakñapäta-viçeñaà karotéty äha yas tv indreti | samo’haà sarva-bhüteñu na me dveño’sti na priyaù | ye bhajanti tu mäà bhaktyä mayi te teñu cäpy aham || [Gétä 9.29] iti | ananyäç cintayanto mäà ye janäù paryupäsate | teñäà nityäbhiyuktänäà yoga-kñemaà vahämy aham || [Gétä 9.22] iti ca çré-gétäbhyaù || 54 ||

yaà krodha-käma-sahaja-praëayädi-bhéti- vätsalya-moha-guru-gaurava-sevya-bhävaiù | saïcintya tasya sadåçéà tanum äpur ete govindam ädi-puruñaà tam ahaà bhajämi ||55|| ya eva ca vairbhyo’py anya-durlabha-phalaà dadäti kim uta sva-viñayaka-kämädinä niñkäma-çreñöhebhyaù | tataù ko vänyo bhajanéya iti bhajäméty anta-prakaraëam upasaàharati yaà krodheti | sahaja-praëayaà sakhyam | vätsalya-piträdy-ucita- bhävaù | mohaù sarva-vismaraëa-maya-bhävaù | para-brahmatayäsphürtiù | guru- gauravaà svasmin pitåtvädi-bhävanämayam | sevyo’yaà memeti bhävanä däsyam ity arthaù | tasya sadåçéà krodhäveçino’präkåta-mäträàçena, tu tat tad bhävanä yogya- rüpa-guëäàça-läbha-täratamyena tulyam ity arthaù | adåñöänyatamaà loke çélaudärya- guëaiù samam iti çré-väsudeva-väkyasya | jagad-vyäpära-varjam [Vs. 4.4.17] iti brahma-sütrasya, prayojyamäne mayi täà çuddhäà bhägavatéà tanum iti çré-närada- väkyasya ca dåñöyä sarvathä tat-sadåçatve virodhät | vaireëa yaà nåpatayaù ity ädau anurakta-dhiyäm punaù kim ity anurakta-dhéñu suñöhv iti | anena goloka-stha- prapaïcävatérëayor ekatvam eva darçitam | tad uktaà – nandädayas tu taà dåñövä ity ädi || 55 ||

çriyaù käntäù käntaù parama-puruñaù kalpa-taravo drumä bhümiç cintämaëi-gaëa-mayi toyam amåtam | kathä gänaà näöyaà gamanam api vaàçé priya-sakhi cid-änandaà jyotiù param api tad äsvädyam api ca ||

sa yatra kñéräbdhiù sravati surabhébhyaç ca su-mahän nimeñärdhäkhyo vä vrajati na hi yaträpi samayaù | bhaje çvetadvépaà tam aham iha golokam iti yaà vidantas te santaù kñiti-virala-cäräù katipaye ||56||

tad evaà nijeñöa-devaà bhajanéyatvena stutvä tena viçiñöaà tal lokaà tathä stauti çriyaù käntä iti yugmakena | çriyaù çré-vraja-sundaré rüpäs täsäm eva mantre dhyäne ca sarvatra prasiddheù | täsäm anantänäm apy eka eva käntaù iti parama- näräyaëädibhyo’pi tasya tat-tal-lokebhyo’pi tadéya-lokasya cäsya mähätmyaà darçitam | kalpa-taravo drumäù iti teñäà sarveñäm eva sarva-pradatvät tvät tathaiva prathitam |

bhümir ity ädikaà ca tadvad bhümir api sarva-spåhäà dadäti kim uta kaustubhädi | toyam apy amåtam iva svädu kim utämåtam ity ädi | vaàçé priya-sakhéva sarvataù çré- kåñëasya sukha-sthiti-çrävakatvena jïeyam | cid-änanda-lakñaëaà vastv eva jyotiç candra-süryädi-rüpam | samänodita-candrärkam iti våndävana-viçeñaëaà gautaméya- tantra-dvaye | tac ca nitya-pürëa-candratvät tathä tad eva param api tat tat prakäçyam apéty arthaù |

tathä tad eva teñäm äsvädyaà bhogyam api ca cic-chaktimayatväd iti bhävaù | darçayämäsa lokaà svaà gopänäà tamasaù param [BhP 10.28.14] iti çré-daçamät | hayaçérña-païcarätre ca vaikuëöhastha-tattva-nirüpaëe --

dravya-tattvaà çåëu brahman pravakñyämi samäsataù | sarva-bhoga-pradä yatra pädapäù kalpa-pädapäù || gandha-rüpaà svädu-rüpaà dravyaà puñpädikaà ca yat | heyäàçänäm abhäväc ca rasa-rüpaà bhavec ca tat || tvag-béjaà caiva heyäàçaà kaöhinäàçaà ca yad bhavet | sarvaà tad bhautikaà viddhi nahi bhütamayaà hi tat | rasavad bhautikaà dravyam atra syäd rasa-rüpakam || iti |

surabhébhyaç ca saratéti tvadéya-vaàçé-dhvany-ädy-äveçäd iti bhävaù | vrajati nahéti tad-äveçena te tad-väsinaù kälam api na jänantéti bhävaù | käla-doñäs tatra na santéti vä | na ca kälaù vikramaù [BhP 2.9.10] iti dvitéyät | ataeva çvetaà çuddhaà dvépaà anyäsaìga-rahitam | yathä -- sarasi padmaà tiñöhati tathä-bhümyäà hi tiñöhati [GTU 2.27] iti täpanébhyaù | kñitéti | tad uktaà yaà na vidmo vayaà sarve påcchanto’pi pitämaham [HV 62.29] iti || 56 ||

athoväca mahä-viñëur bhagavantaà prajäpatim | brahman mahattva-vijïäne prajä-sarge ca cen matiù | païca-çlokém imäà vidyäà vatsa dattäà nibodha me ||57|| tad evaà tasya stutim uktvä çré-bhagavat-prasäda-läbham äha atheti | sarvaà spañöam || 57 ||

prabuddhe jïäna-bhaktibhyäm ätmany änanda-cin-mayé | udety anuttamä bhaktir bhagavat-prema-lakñaëä ||58|| tatra prasäda-rüpäà païca-çlokém äha prabuddha iti | jïäna-vijïäna-sampanno bhaja mäà bhakti-bhävitaù || [BhP 11.19.5] ity ekädaçät || 58 ||

pramäëais tat-sad-äcärais tad-abhyäsair nirantaram | bodhayan ätmanätmänaà bhaktim apy uttamäà labhet ||59|| prema-lakñaëa-bhakteù sädhana-jïäna-rüpayoù bhaktyoù präpty-upäyam äha pramäëair iti | pramäëair bhagavac-chästrais tat-sadäcärais tadéyä ye santas teñäm äcärair anusöänais tad-abhyäsais teñäm eva paunaùpuëyena bähulyena ätmanä ätmänaà bodhayati svayam eva svaà bhagavad-äçritaù çuddha-jéva-rüpam anubhavati, tato’py uttamäà çuddhäà bhaktià labhata iti | tathä ca çruti-stave – sva-kåta-pureñv améñv abahir-antara-saàvaraëaà tava puruñaà vadanty akhila-çakti-dhåto 'àça-kåtam | iti nå-gatià vivicya kavayo nigamävapanaà bhavata upäsate 'ìghrim abhavaà bhuvi viçvasitäù || [BhP 10.87.20] iti || 59 ||

yasyäù çreyas-karaà nästi yayä nirvåtim äpnuyät | yä sädhayati mäm eva bhaktià täm eva sädhayet ||60||

dharmän anyän parityajya mäm ekaà bhaja viçvasan | yädåçé yädåçé çraddhä siddhir bhavati tädåçé || kurvan nirantaraà karma loko 'yam anuvartate | tenaiva karmaëä dhyäyan mäà paräà bhaktim icchati ||61|| punaù çuddhäm eva sädhana-bhaktià draòhayann akämair api täm eva kuryäd ity äha – dharmän anyän iti | tad uktaà – akämaù sarva-kämo vä mokña-käma udära-dhéù | tévreëa bhakti-yogena yajeta puruñaà param || [BhP 2.3.10] iti || 61 ||

ahaà hi viçvasya caräcarasya béjaà pradhänaà prakåtiù pumäàç ca | mayähitaà teja idaà bibharñi vidhe vidhehi tvam atho jaganti ||62|| tasmät tava sisåkñäpi phaliñyatéti sa-yuktikam äha – ahaà héti | pradhänaà çreñöhaà béjaà, pürëa-bhagavad-rüpaà prakåtir avyaktaà, pumän tad-drañöä, kià bahunä tavam api mayä ähitaà arpitaà teja idaà bibharñi, tasmät tena mat-tejasä jaganti sarväëi sthävara-jaìgamäni he vidhe hi kurv iti ||62|| iti çré-brahma-saàhitäyäà müla-süträkhyasya païcamädhyäyasya çréla-çrépäda-çré- jéva-gosvämi-kåtä dig-darçané nämné öékä samäptä ||