Nováková T. 2018: Zemědělské osídlování pohraničí: Horská pastvinářská družstva ve východních Krkonoších 1945 –1949. Opera Corcontica 55: 5–63.

Zemědělské osídlování pohraničí: Horská pastvinářská družstva ve východních Krkonoších 1945 –1949

Agricultural Settlement of the Borderland: Mountain Pastoral Cooperatives in the Eastern Krkonoše Mts 1945 –1949

Tamara Nováková

Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova, Magdalény Rettigové 4, 116 39 Praha 1, CZ, [email protected]

Abstrakt Historie horských pastvinářských družstev není zatím dostatečně zpracována a reflektována v celé šíři problematiky ani na republikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text je zaměřen na genezi horských pastvinářských družstev na celorepubli- kové úrovni včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň na konkrétních příkladech šesti družstev ve východ- ních Krkonoších a Podkrkonoší, resp. politickém okrese Trutnov. Komparace teoretických záměrů minister- stva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských past- vinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti, a za druhé představuje roli horských pastvi- nářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky kon- fiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými úředníky ministerstva zemědělství, které implikovalo problémy s místní samosprávou. Text ukazuje, že regionální studii je nutné vystavět na celo- republikové situaci a naopak, že pro hlubší pochopení celospolečenských změn je nutné znát jejich aplikace v konkrétních místech.

Klíčová slova: vysídlování, migrace, kulturní krajina, zaniklé obce, zalesnění, pastviny

Abstract The history of mountain pastoral cooperatives has not yet been sufficiently elaborated and reflected in the whole range of issues, not even at the national level, let alone at the level of each border political district or otherwise defined region. The presented text will focus on the genesis of mountain pasture cooperatives at the national level, includ- ing the fundamental theoretical background, and will describe in particular the implementation of six cooperatives in the Krkonoše Mts and Krkonoše Mts foothills, in particular the Trutnov political district. Comparison of the theoreti- cal plans of the Ministry of Agriculture with concrete implementation in the complicated reality of the various ways of re-locating post-war sites in the Trutnov district brings a new perspective firstly on the evaluation of the success of the mountain pastoral cooperatives or on the limits and possibilities of their success. Secondly, it presents pastoral coop- eratives as a key player in the transformation of the cultural landscape of some localities affected by them. At the same time, the study describes the exclusive possibility for grassland promoters to intervene in traditional land use due to land confiscations of German property and the resulting central management of high officials of the Ministry of Agriculture, which implied problems with local authorities. The text shows that a regional study is necessary to build on a nation- wide situation, and vice versa, that it is necessary to know their application in specific places for a deeper understanding of societal changes.

Key words: displacement, migration, cultural landscape, defunct villages, afforestation, pasture 6 opera Corcontica 55 / 2018

Úvod vzniku HPD byla osídlovací agenda v gesci několika úřadů a institucí, situace byla už tehdy velmi nepře- Horská pastvinářská družstva (HPD) vznikala od hledná a v průběhu času se navíc proměňovala. konce roku 1945, jejich koncept reagoval na situaci Za druhé situace v pohraničí, tak jak bylo chápáno vysídlovaného pohraničí, které nebylo možné ani pro potřeby osídlování (Čapka et al. 2005), zejména plánované stoprocentně znovuosídlit. HPD měla být v horských polohách, kde docházelo k největší mig- na jedné straně nástrojem plánované restrukturali- raci v českých dějinách (Arburg 2003, Arburg & Sta- zace zemědělské výroby, umožněné velkými migrač- něk 2010), byla extrémně chaotická. Místní samo- ními změnami. Extenzivně využívané a málo výnosné správa, často personálně podhodnocená a ne vždy plochy měly být zatravněny a z původních polí a luk znalá místní situace, byla přetížená komplikovanou se měly stát horské pastviny. Zároveň se mělo těži- „vysídlovací“ a „osídlovací“ agendou, která zejména ště zemědělské produkce přesunout do oblasti živo- z počátku nebyla úplně právně ukotvená a tak není čišné výroby. Na straně druhé měla HPD zaangažovat a nemůže být ve zpětném hodnocení administrativně do zemědělského osídlování další skupiny obyvatel, kompletní. Tímto částečným pramenným vakuem byly aniž by se musely do pohraničí fakticky stěhovat. Teo- postiženy zejména malé horské a podhorské obce, kde reticky mělo stačit vyslyšet výzvu ministerstva země- před válkou žilo téměř sto procent německy mluví- dělství, založit družstvo a na dálku spravovat past- cích obyvatel. Za třetí, což je možná nejvýznamnější viny v pohraničí, podílet se tak na velkém díle nové důvod, zemědělské fondy uložené v Národním archivu konstrukce pohraničí a zabránit zemědělské degra- v Praze nejsou ještě kompletně zpracované, což platí daci v této době neosídlitelných území. Takhle si to i pro fond Ministerstva zemědělství II – 7. odbor druž- alespoň představovali na ministerstvu zemědělství, stevní, pod jehož gesci z velké části agenda HPD spa- odkud plány na zřizování HPD vycházely.1 dala. Tento fond je naštěstí od nedávné doby, díky Téma HPD je v soudobé odborné literatuře zatím otevřenějšímu přístupu archivářů k badatelům, čás- zpracováno jen okrajově, tzn. v některých monogra- tečně přístupný, což naneštěstí neplatí o 9. odboru fiích týkajících se pohraničí v letech 1945–49 je past- MZ, který měl v gesci konfiskaci a osídlování půdy, vinářské problematice věnováno několik odstavců, kde agenda HPD vzniká, neboť tento fond na rozdíl například v textech Čapky et al. (2005), Topinky od fondu 7. odboru tvoří fakticky nejen archivně neu- (2005), Kovaříka (2006) a Wiedemanna (2016). Nej- spořádané a povodní poničené množství dokumentů. detailněji se vzniku HPD věnuje odborná studie Bur- Na úrovni okresního archivu jsou zmínky o HPD geta (1990), která v sobě ale nese interpretační rámec méně než torzovité, protože HPD byla řízena cent- adorace socialistického združstevňování. V regio- rálně a nepodléhala místní ani okresní samosprávě. nální literatuře jsou stručně načrtnuty jižní Čechy, Po plošném centrálním zrušení se agenda HPD stě- detailně se problematice i s nadregionálním přesahem hovala do Prahy do správy svého faktického zřizova- věnuje Záloha (1977), okrajově Pešek (1986) a něko- tele, ministerstva zemědělství.3 lik kvalifikačních prací obhájených na pedagogické Cílem předkládaného textu je představit historic- a filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kou roli horských pastvinářských družstev v regionu např. bakalářská diplomová práce Honsové (2010).2 východních Krkonoš, resp. politického okresu Trut- Podrobněji se bude autorka výše zmíněným výstu- nov v rámci celonárodní osídlovací politiky. Autorka pům věnovat v závěru této studie. V oblasti Krko- se bude na základě dostupných pramenů zamýšlet nad noš není téma HPD na odborné úrovni zpracováno tím, proč v principu a za jakých okolností, v jakých ide- vůbec, autorka publikovala několik populárněvěd- ových rámcích vznikla horská pastvinářská družstva. ných textů (Nováková 2017a, 2017b, 2017c, 2017d, Na základě pramenů komparuje teoretické záměry 2018) v časopise Krkonoše a Jizerské hory vydáva- ministerstva zemědělství, vedoucí k založení družstev, ném Správou KRNAP. s konkrétní realizací v komplikované realitě různými Hlavním důvodem nedostatečné úrovně odborné způsoby dosídlovaných poválečných lokalit. Popíše, zpracovanosti je s velkou pravděpodobností roztříš- co všechno měla HPD řešit, v jaké situaci v konkrétní těnost archivních pramenů, respektive jejich obtížná lokalitě na území bývalého politického okresu Trut- dostupnost. Ta má tři hlavní důvody. Za prvé už v době nov HPD vznikala a s jakými problémy se potýkala. Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 7

Následně se zamyslí nad teoretickým zdůvodněním ve Spolkové republice Německo a písemnými či úst- plošného rušení družstev po únoru 1948 a převodu ními sděleními pamětníků. Pro některé lokality má jejich půdního fondu do nově vznikajících Českoslo- autorka k dispozici plánky z pera původních obyva- venských státních statků. Autorka se pokusí popsat, tel, vztahující se ke stavu v roce 1945 (Horní Lyse- jak ovlivnila existence družstev současný krajinný stav činy a Sklenářovice). V případě obcí Horní a Dolní dotčených lokalit. Albeřice, Horní a Dolní Lysečiny a Suchý Důl má Text vychází z detailního primárního archivního autorka ve svém archivu plánky zachycující stav výzkumu, shromážděné prameny byly pečlivě podro- osídlení s akcentem na rok 1945, které komparují beny kritické analýze a konfrontovány s terénním šet- výše zmíněné katastrální mapy, sčítací operáty z let řením, orální historií a dílčí regionální sekundární 1921 –1951, matriční knihy, transportní seznamy publikační činností. Text vzniká jako pilotní studie vysídlovaných německých obyvatel, seznamy nevysíd- k disertační práci, kterou bude autorka obhajovat lených původních obyvatel, konfiskační výměry, pří- v roce 2019. dělové listiny, sdělení pamětníků a současný stav obcí na základě terénního šetření. Pro obce Dolní a Horní Albeřice a Dolní Lysečiny viz (Nováková 2010a), pro zbylé dvě obce zatím nepublikováno. Nedílnou sou- Materiál a metodika částí pramenné základny, zejména pro kontext pro- blematiky HPD na celorepublikové úrovni, vychází V textu studie autorka zásadně používá české (eventu- autorka samozřejmě i ze sekundární literatury. Vzhle- álně německé, neměly-li v této době úřední český ekvi- dem k jednomu z cílů studie, kterým je proměna kul- 4 valent ) názvy obcí a osad před jejich slučováním a pře- turní krajiny obcí zásadním způsobem dotčených jmenováním, tj. názvy, které byly platné na počátku působností HPD (tj. obcí, jejichž celá nebo podstatná roku 1946, kdy HPD vznikají. V následujících letech výměra byla součástí HPD), nebo těch, které stejným docházelo na základě dekretu prezidenta republiky způsobem dotčeny být měly (Suchý Důl a Rýchory), č. 121/1945 Sb. ze dne 27. října 1945, o územní orga- se nebylo možné obejít bez terénního výzkumu, nizaci správy, vykonávané národními výbory, k slučo- tedy terénní znalosti současné tváře obcí – krajin- vání obcí a ke vzniku nových názvů, které byly potvr- ného rázu, počtu domů a stavu a způsobu osídlení, 5 zovány ve vyhláškách ministerstva vnitra. tzn., zda je obec osídlena rekreačně či trvale. Terénní Komplikovaný je i pojem osídlování, který v prin- výzkum je doplněn konzultacemi s katastrálním úřa- cipu svého významu odkazuje na původní, tedy první dem pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště organizované osídlování regionu, které v případě Trutnov. východních Krkonoš, tj. horských poloh okresu Trut- V textu, tabulkách a mapě autorka operuje s pojmy nov, proběhlo v první vlně na přelomu 13. a 14. sto- zaniklá obec a částečně zaniklá obec. Toto rozlišení letí – tzv. vnitřní slezská kolonizace – a v druhé vlně odpovídá potřebám detailní regionální sondy, která v druhé polovině 16. století – tzv. dřevařská alpská si mj. klade za cíl zmapovat i následky působení HPD kolonizace (Lokvenc 1978). Autorka bude v této a osídlovací politiky v letech 1945–49 v kulturní kra- studii používat termín znovuosídlování, s ohledem jině. Oba pojmy se vztahují k přímým následkům osíd- na plynulost a stylistiku textu i eventuálně nové osíd- lovací politiky v letech 1945–49, zejména k působení lování či pouze osídlování, ale vždy ve významu zno- HPD. Složitější je osud obce Sklenářovice, ten bude vuosídlování. pojednán v příslušné kapitole. Obce takto označené Pramenným východiskem jsou primární archivní byly v roce 1945, resp. 1939 fungujícími sídelními prameny úřední provenience včetně katastrálních celky a na základě komparace výsledků sčítání lidu map: jedná se zejména o indikační skici stabilního z let 1921–39 v nich nedocházelo k populačnímu katastru, popř. císařské otisky téhož, mapy evidence poklesu ani ke specifickému zániku sídel nad rámec nemovitostí a současný katastr nemovitostí. Pra- běžného zániku (přírodní katastrofa, dočasně neo- menná základna je dílčím způsobem doplněna o tzv. sídlený dům aj.) a obecného poklesu populace ve sle- Heimatliteratur, literaturu napsanou a vydanou vysíd- dovaném regionu po první světové válce.6 Pojem lenými německy mluvícími obyvateli po roce 1945 zaniklá obec vychází ze situace, kdy se charakter 8 opera Corcontica 55 / 2018 kulturní krajiny zásadně změnil, tj. zmizelo osíd- zemědělské půdy, stavěl dokonce družstevnictví nad lení. Pro definici částečně zaniklé obce můžeme (jed- soukromé vlastnictví půdy (Čapka et al. 2005). Dekrety notlivě nebo kombinovaně) vyjít z několika kritérií: prezidenta republiky, které se týkaly změn ve vlastnic- Tyto obce či osady již v současné době neexistují jako tví půdy, které v létě a na podzim roku 1945 vstoupily samostatné samosprávné jednotky ani jako formální v platnost, vycházely nakonec primárně z konceptu místní části obcí, ke kterým jejich území administra- individuálního vlastnictví půdy. Plánované navá- tivně patří. To znamená, že dnes existují již jen jako zání na prvorepublikovou pozemkovou reformu pak katastrální území. Zároveň tyto obce vykazují v sou- zásadně ovlivnilo rozhodnutí o plošné konfiskaci půdy časné7 době pouze částečný počet domů ve srovnání „Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů“, neboť poli- s rokem 19308 a také jejich současný počet obyvatel, tická reprezentace včetně prezidenta Edvarda Beneše stálých či přechodných, využívajících pobyt v obci se shodla, že v první řadě se bude řešit pozemková k rekreaci, představuje pouze část stavu obyvatel- reforma pouze ve vztahu k takto konfiskované půdě 9 stva v roce 1930 případně 1939, podle dostupných (Čapka et al. 2005) a teprve následně se bude refor- údajů. Dalším kritériem je také případná zásadní pro- movat cokoliv dalšího. Poválečnou osídlovací poli- měna kulturní krajiny v důsledku osidlovacího pro- tiku významně ovlivnil i fakt, že nejpropracovanější cesu, zejména byla-li území těchto obcí z větší části zemědělskou strategii měla KSČ, tato strana díky zalesněna. politické, ale i odborné přípravě přebírá iniciativu a její návrhy tak tvoří základní linku nejen Košického vládního programu, ale zemědělské osídlovací poli- ticky vůbec (Arburg 2003, 2009; Čapka et al. 2005). Výsledky – obecná část V čele ministerstva zemědělství stanul 4. dubna 1945 člen KSČ, politik Julius Ďuriš. Jeho pravou Koncepce horských pastvinářských rukou, náměstkem a zároveň přednostou 9. odboru družstev ministerstva zemědělství pro konfiskaci a osídlo- vání se stal zkušený komunistický politik, zeměděl- „Československá republika, osvobozená v květnových ský odborník, propagátor socializace a združstevňo- dnech roku 1945, je znovubudována po stránce naci- vání ing. Jiří Koťátko, který se během válečného exilu onální jako národní stát Čechů a Slováků a po stránce v Moskvě na pokračování zemědělských reforem peč- hospodářsko-sociální jako stát lidové demokracie“.10 livě připravil a nebyl jediný, KSČ disponovala nejpro- Rámec osídlovací zemědělské politiky se začal pracovanějším plánem pozemkové reformy (Čapka rýsovat už v průběhu druhé světové války v česko- et al. 2005; Arburg 2009, Novák 2011). Koťátko byl slovenském londýnském i moskevském exilu. Dis- jedním z klíčových mužů, slovy von Arburga kon- kutoval se samozřejmě v souvislosti s plánovaným struktérů nového pohraničí spolu se stranickými vysídlením československých obyvatel německé soudruhy Josefem Smrkovským, šéfem Národního národnosti (Arburg 2003). Reflektována byla i před- pozemkového fondu, Miroslavem Kreysou, který sta- válečná pozemková reforma a velká hospodářská nul v čele Osídlovacího úřadu, a Bedřichem Steine- krize třicátých let. Napříč exilovým politickým spek- rem, vedoucím Osídlovací komise ÚV KSČ (Arburg trem panovala shoda, že je třeba pokračovat v prvo- 2009, 2010). Tito pánové a několik jejich dalších republikové zemědělské reformě a přehodnotit dosa- komunistických kolegů se chopili možnosti radikál- vadní zemědělskou politiku. Jinými slovy, že je třeba ních změn – experimentální tvorby nových struktur využít možnosti, kterou nabízí plánované konfis- v pohraničí procházejícím zásadní proměnou obyva- kace půdy zejména vysídlovaných obyvatel německé telstva (Arburg 2009, 2010), což lze charakterizovat národnosti. Zároveň byla nastíněna částečná sociali- Kreysovým citátem „Pohraničí je velká rezerva, tvárná zace – združstevnění zemědělské výroby (Čapka et al. hmota připravená k modelování“ (Arburg 2010) a kon- 2005). Konkrétní koncepce se už samozřejmě lišily krétněji doplnit citátem Koťátka: „Jestliže jsme v oné v závislosti na politické orientaci jednotlivých aktérů. výjimečné situaci, že můžeme hornaté pohraničí pova- Jeden z konceptů zemědělského dekretu, tj. pová- žovat za „tabula rasa“, za prostor po odsunu Němců lečného zákona o konfiskaci a následné redistribuci liduprázdný, za oblast méně důležitou co do zemědělské Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 9 výroby – jestliže můžeme pracovati na zcela novém osíd- zemědělské výroby jest nerentabilní a kde objektivní lení těchto krajů, ovlivněném pouze potřebou obrany podmínky vyžadují nutné přeorientování zemědělské hranic státu a účelného plánování našeho hospodář- výroby (horské kraje a pod.), zůstává zabraná půda ství – pak můžeme vykonati dílo, užitečné pro přítom- ve správě Národního pozemkového fondu až do roz- nost i pro dalekou budoucnost.“11 Koťátko byl nejen hodnutí o přeorientování zemědělské výroby v dotčeném hlavním autorem koncepce zemědělského osídlo- kraji.“ Z toho vyplývá, že nejpozději v červnu 1945 vání a pastvinářství a tudíž propagátorem HPD, ale si ministerstvo zemědělství zajistilo možnost využít i praktickým realizátorem svých vizí, je podepsán pod konfiskací a plánovaného osídlování k dílčí přeměně mnoha konkrétními prováděcími nařízeními v oblasti zemědělské výroby tam, kde se z dobového pohledu osídlování, združstevňování zemědělské výroby, ale zdála nerentabilní. Vedoucí činitelé 9. osídlovacího i zalesňování.12 Koťátko tak přímo i nepřímo ovliv- a 7. družstevního odboru ministerstva zemědělství nil mj. i kulturní krajinu východních Krkonoš, resp. tak měli unikátní možnost v teoretické rovině cent- okresu Trutnov.13 rálně plánovat, tj. jak řekl Kreysa modelovat, změny Zemědělské osídlování půdy bylo právně rámováno v zemědělské výrobě16 v podmínkách omezené demo- třemi zásadními dekrety prezidenta republiky, které kracie třetí republiky (Arburg 2003). Ministerstvo vznikly během dvou měsíců po skončení druhé svě- zemědělství, do jehož kompetence zemědělské osídlo- tové války. Tudíž řešily situaci ex post, protože osíd- vání spadalo, počítalo s osídlením ve formě dvou tře- lování naplno propuklo bezprostředně po skončení tin původního zemědělského obyvatelstva (to platilo války. V první řadě bylo nutné zákonným způsobem pro osídlování obecně, tedy nejen pro jeho zeměděl- pro stát zajistit majetek tzv. státně nespolehlivých skou část), tj. nepředpokládalo se osídlování formou obyvatel, zejména obyvatel německé (a maďarské) osídlenec za vysídleného, tj. že by byla osídlena každá národnosti a kolaborantů (dekret prezidenta repub- zemědělská usedlost, tak jak byla využívaná doposud, liky o neplatnosti některých majetkově-právních jed- bez ohledu na její výměru a rentabilitu. „Jde o zcela nání z doby nesvobody a o národní správě majetko- nové dílo, jež má býti v pohraničí vytvořeno! Je důležité, vých hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů aby řešení osidlovacího problému nebylo nesprávně vtěs- a některých organizací a ústavů č. 5/1945 Sb. ze dne náváno do rámce starých a nevyhovujících podmínek 19. května 1945), mj. aby na podzim byla sklizena výrobních17 – aby drahocenná masa národních jedinců úroda. Následně bylo nutné půdu konfiskovat (dekret z vnitrozemí nebyla mechanicky přesazována k opuště- prezidenta republiky o konfiskaci a urychleném roz- ným pohyblivým pásům, pluhům a pracovním stolům dělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož v pohraničí bez zdravého zásahu do celé hospodářské i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa struktury těchto oblastí – aby odsunovaná německá č. 12/1945 Sb. ze dne 21. června 1945), tj. bez náhrady menšina nebyla neuváženě nahrazována stejně počet- převést zemědělský majetek vlastníků, v tomto pří- nou částí českého populačního celku. Nelze totiž spus- padě pouze německé (a maďarské) národnosti, na stát. tit ze zřetele okolnost, že v daném případě je možno Posledním krokem bylo půdu osídlit (dekret prezi- novou průmyslově-zemědělskou organizací pohraničí denta republiky o osídlení zemědělské půdy Němců, do značné míry změniti hospodářskou tvářnost osidlo- Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými vaných oblastí a že teprve od těchto nově vytvořených a jinými slovanskými zemědělci č. 28/1945 Sb. ze dne výrobních podmínek odvisí hustota nutného zalidnění. 20. července 1945), tj. přidělit ji, resp. v budoucnu (…) Je nutno hledati a nalézti pro pohraničí takovou prodat novým majitelům.14 S těmito dekrety souvisí výrobní strukturu zemědělství a takovou její hospodář- i vládní nařízení č. 70 ze dne 3. září 1945, kterým se při skou jednotku, jež by vykázala maximální efekt v pro- ministerstvu zemědělství zřídil Národní pozemkový dukci a současně absorbovala minimální počet pracov- fond, který se stává majitelem a následným redistri- ních sil – jež vesměs musí dodati české vnitrozemí. Při butorem veškeré zkonfiskované půdy podle dekretu tvoření výrobních podmínek a provádění přísunu osíd- č. 12/1945 Sb. (Čapka et al. 2005).15 V posledním zmí- lenců je ovšem nutno respektovati také souvislost s cel- něném, tzv. osídlovacím dekretu č. 28/1945 Sb., byla kem našeho hospodářského života a v neposlední řadě v § 6 zakotvena klíčová možnost pro zásah do tradič- také s potřebou účinné ochrany hranic našeho státu. ního zemědělství: „V krajích, kde dosavadní způsob (…) Ekonomickým a sociálním důsledkem uplatnění 10 opera Corcontica 55 / 2018 této zásady zemědělské osidlovací politiky je likvidace těchto oblastí. Již dávno před válkou bylo konstatováno, malých a nerentabilních, trpasličích hospodářství – že by se tyto kraje daleko lépe hodily k přeorientování spotřebním v ohledu výrobním, plýtvajícím pracovní zemědělské výroby, k přeměně orné půdy na pastviny, sílu a svázaných ve své funkci pomocného hospodář- k vybudování velké pohraniční rezervace našeho chovu ství a vedlejšího zaměstnání se sektorem průmyslu, skotu. Podobné oblasti byly zjištěny a odborně prozkou- živností, řemesel a obchodu.“18 mány také v předhůřích pohraničních pásem: Císař- První a zásadní zemědělská osídlovací vlna pro- ském lese, Tepelských vrchách, v Doupovských vrchách, běhla na jaře a v létě roku 1945. Do pohraničí při- v Lužické vrchovině a také v některých částech Českomo- cházejí tzv. národní správci, kteří mají za úkol zajis- ravské vysočiny.“22 Tyto kraje měl podle ing. Koťátka tit zemědělský majetek tzv. státně nespolehlivých na mysli § 6 tzv. osídlovacího dekretu č. 28/1945 Sb. osob německé národnosti, resp. zejména sklidit A tak byla na podzim 1945 definována výměra ve výši úrodu. V říjnu téhož roku bylo dosazování národních 250 000 ha půdy určená k proměně na pastviny, tedy správců ukončeno. Od počátku října 1945 přicházejí méně než polovina v této době neosídlené půdy v cel- novoosídlenci (Čapka et al. 2005).19 Často se osoba kové výši 400–500 000 ha. (Původně byla v rámci národního správce překrývá s osobou nového osíd- celé republiky určena výše 1 500 000 ha k znovuosíd- lence, někdy ale dochází ke střídání (zejména v pří- lení.) Těch 250 000 ha plánovaných pro HPD se v teo- padě větších majetků), v dalších případech byla půda rii a částečně i v praxi stáhlo na 150 000 ha. Mělo jít před příchodem nových osídlenců ještě v péči původ- o půdu určenou k přeorientování na základě posou- ních vlastníků (Nováková 2010a, 2010b). Plánovaná zení, že se jedná o horší kvalitu půdy a náročný terén. kvóta dvoutřetinového znovuosídlení byla v zásadě Přičemž zbylých nepřidělených 100 000 ha mělo slou- naplněna, hlavní zemědělské oblasti, kde se inten- žit jako půdní rezerva pro reemigranty. Faktický dosa- zivně hospodařilo, byly plně osídleny. Přechodová vadní nezájem osídlenců o tyto podhorské a horské pásma mezi intenzivním a extenzivním hospodaře- oblasti, dle stavu osídlení na konci roku 1945, situ- ním byla ke konci roku 1945 osídlena částečně „Zdar aci potvrdil. Poválečná republika si nemohla dovo- díla zemědělského osídlování byl tudíž zajištěn, neboť lit přijít o sklizeň z těchto lokalit a zároveň plánovači rozhodující části německé půdy (…) byly v českých na ministerstvu zemědělství chtěli využít této půdy rukou, přesun hlavní masy osídlenců z vnitrozemí byl do budoucna z jejich pohledu perspektivněji.23 proveden.“ 20 Zbyla zhruba třetina neosídlené půdy. Shrneme-li z pohledu ministerstva zemědělství: Zbývaly usedlosti s velkou výměrou nad 20 hektarů, Nebylo plánované nahrazovat německé obyvatele které nebyly dle dekretů prezidenta republiky a dal- určené k vysídlení novými osídlenci ve formě kus ších prováděcích nařízení určeny k individuálnímu za kus.24 Za druhé tu byla zřejmá snaha přeorien- osídlování, a trpasličí hospodářství okolo 2 hektarů tovat zemědělskou výrobu, tj. využít nabízené mož- v již osídlené půdě.21 Základní osídlovací jednotkou nosti k modelování nové tváře pohraničí, za třetí nejen totiž bylo 10–13 hektarů zemědělské půdy pro jed- komunisté plánovali výraznější združstevňování25 noho osídlence – tj. výměra, kterou podle dobových a za čtvrté zůstávala i po skončení hlavní vlny zeměděl- parametrů zvládla obhospodařit jedna rodina bez ského osídlování stále třetina půdy určená k osídlení pomoci námezdní síly (Čapka et al. 2005). Krizová neosídlená – jednalo se zejména o horskou a podhor- ale byla situace v celkově neosídlených oblastech: skou půdu s extenzivním využíváním půdy a nabízela „Jsou to kraje bezprostředně na státní hranici, horské se otázka, jak zajistit úrodu a potenciál těchto lokalit.26 oblasti pod Šumavou, Českým lesem, Krušnými horami, „Tyto kraje měl na mysli osídlovací dekret, když v para- Jeseníky a z menší části i pod Krkonošemi a Orlickými grafu 6 mluvil o nerentabilně dosavadního typu země- horami. Jsou to chudé kraje, lesnaté a hornaté, s měl- dělství v horských krajích pohraničí, vyjímal tuto půdu kou vrstvou ornice a svažitým terénem. Na jejich země- z individuálního osidlovací akce a ponechal ji ve správě dělské půdě byla provozována obilnářsko-bramborář- NPF až do rozhodnutí o velkorysém a plánovitém pře- ská výroba – ovšem naprosto extenzivně, s nepatrným orientování zemědělské výroby v dotčených krajích. použitím hnojiv, bez možnosti využití větších hospodář- Při hrubém rozvrhu půdy v generálním plánu osídlení ských strojů, s výtěžkem, který ani zdaleka nekryl spo- v měsíci červenci 1945 byla výměra půdy, určené k pře- třebu rostlinných i živočišných výrobků u obyvatelstva orientování zemědělské výroby, odhadována přibližně Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 11 na čtvrt milionu hektarů. A to je ona druhá část půdy, se klonila spíše k zalesnění, svou roli mohla hrát stře- jež v zimě 1945–46 zůstala neosídlena! (…) Do těchto dověká tradice neosídlených pomezních hvozdů, tedy krajů se totiž nehrnuli národní správci, o půdu těchto jakési přirozené hranice. Význam mohla mít i poli- okresů neucházeli se rolníci z vnitrozemí v podzimním tická zkušenost s odtržením pohraničí v říjnu 1938 období přesunu! Pouze největší statky a dvory v těchto a jeho přičleněním k jinému státu. Ministerstvo ná- okresech byly zajištěny národními správci, avšak vcelku rodní obrany přicházelo s argumenty, že pohraniční zůstala celá tato bezprostředně pohraniční oblast vně sídla bezprostředně na státní hranici, resp. jejich oby- osídlovacího řízení – a zůstala tudíž ve své hospodářské vatelé měli vždy silnou vazbu na přeshraniční oby- i národnostní struktuře zatím nezměněna.“27 vatelstvo, resp. sousední státy, a tak se plánovalo ru- Nicméně do nové situace v pohraničí, které v dů- šení těchto sídel, ale dle dostupných informací opět sledku migračních změn prodělávalo velkou změnu až v roce 1947 (Kovařík 2006). Pro zalesnění hovořilo v národnostním složení, bylo možné zasahovat nejen i hledisko vodohospodářské, konkrétně zajištění pra- z hlediska způsobu využívání půdy. K dění se vyjadřo- menných oblastí v horských polohách. Podstatná a zo- valy i jiné resorty a byly zohledňovány i jiné než pouze hledňovaná byla i míra potřebných státních investic zemědělské argumenty. Na přelomu léta a podzimu do toho či onoho způsobu využití. Nicméně i pastvi- roku 1945 započala meziresortní polemika o neosíd- nářství propagující úředníci ministerstva zeměděl- lené a předpokládaně i znovu neosídlitelné půdě ze- ství ve svých argumentech zdůrazňují, že pastviny jména v horských oblastech bezprostředně při státní bezprostředně u státní hranice budou znamenat od- hranici. I když otázkou zůstává, co byla příčina a co lidněné a přehledné území naplňující i bezpečnostní následek. Z archivních pramenů MZ II – 7. odboru vy- požadavky jiných resortů, a že zalesňování do určité plývá, že k individuálnímu osídlování byla z počátku, míry není v rozporu s jejich plány.31 alespoň teoreticky, určená veškerá zemědělská půda. Ve stejné době, kdy se bilancuje dosavadní stav V momentě, kdy tento cíl nebyl podle plánu naplněn, osídlení, tedy na přelomu léta a podzimu 1945, a řeší začali strůjci nové politiky v pohraničí řešit, jak s ne- se otázka bezpečnosti, zalesňování či zřízení pastvin osídlenou půdou naložit. Na druhou stranu Koťátko bezprostředně u státní hranice, se začíná uvažovat tvrdí, že se od počátku počítalo s půdou na přeorien- o družstevní správě individuálně neosídlených loka- tování, tudíž nikoliv k přímému individuálnímu osíd- lit, což intenzivně prosazovalo ministerstva zeměděl- lování, nicméně tvrdí to zpětně.28 Ale vyjdeme-li z tezí ství, zejména vedoucí kádry 7. a 9. odboru. Konkrét- Adriana von Arburga (2009), lze předpokládat, že nej- nější pastvinářské kontury dostává družstevní vize později do jara 1945 byly Koťátkem a dalšími komu- 2.–3. října 1945, kdy ministerstvo zemědělství zor- nisty plánované změny ve struktuře osídlení a využití ganizovalo celostátní anketu zájmových korporací zemědělské půdy. Diskuse o využití zkonfiskované ne- a odborníků, ze které vzešly již konkrétněji formulo- osídlené půdy se odehrávala zejména z pohledu dvou vané představy: 1) zemědělská výroba v horských neo- stanovisek: Zalesnit, či zatravnit, tj. vytvořit pastviny? sídlených krajích bude přeorientována, 2) vzniknou Akcentovaná byla samozřejmě i bezpečnostní politika pastviny a 3) spravovat je budou družstva z vnitrozem- státu,29 která předpokládala národní očistu pohra- ských okresů. Mezi hlavní argumenty v anketě pat- ničí, tj. pohraničí osídlené pouze slovanským živlem řilo: zohlednění státní potřeby řídce osídlené hranice, (Kovařík 2006, Dvořák 2013)30 a vylidněná území zatravnění lokalit bezprostředně u státní hranice, nut- bezprostředně u státní hranice. Hranice české části nost přeorientování výroby, utužení zdraví dobytka, Československa měla však v různých úsecích jiné bez- navýšení živočišné produkce a zvýšení jakosti masa, pečnostní priority, jiná byla situace na hranici s Ra- vytvoření plemenné základny, zvýšení produkce mléka, kouskem a západní okupační zónou Německa, jiná úspora pracovních sil a píce v důsledku družstevní byla na hranici s východní zónou Německa a s Pol- správy, ze zbytkové půdy měla vzniknout přirozená skem. Přesnější kontury bezpečnostní politiky se za- rezerva půdy pro eventuální další osídlence.32 V návaz- čaly rýsovat až od počátku roku 1947, (Kovařík 2006), nosti na celostátní anketu se pastvinářská vize defini- nicméně na konci roku 1945 ležela tato otázka už tivně prosadila jako dominantní řešení neosídlených pochopitelně na stole. Bezpečnostní hlediska v této zemědělských ploch a začala se konkretizovat. Nic- době, jak vyplývá z dokumentů MZ II – 7. odboru, méně idea zalesňování byla ve shodě s ministerstvem 12 opera Corcontica 55 / 2018

Obr. 1. Koncept propagandistického filmového scénáře propagující HPD a kritizující předválečné způsoby hospodaření, autorem konceptu je úředník 7. odboru ministerstva zemědělství Otakar Horák, 31. 1. 1947. Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 256. inv. č. 161. Fig. 1. Draft of a propaganda film script promoting the HPDs (Mountain Grazing Cooperatives) and criticizing pre-war farming methods; the author of the draft is the civil servant from the Seventh Department of the Ministry of Agriculture Ota- kar Horák, 31/1/1947. Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 13 zemědělství částečně naplněna také, zejména v mís- fondu)36 protlačit koncepci socializace zemědělství, tech, o která neměla zájem ani HPD, popřípadě tam, resp. družstevních pastvin (Obr. 1). Na druhou stranu kde se nacházela významná prameniště, nebo byl terén sám Koťátko v jedné ze svých rekapitulací zeměděl- i z hlediska pastvinářského příliš strmý.33 ské osídlovací politiky zdůrazňuje, že pastvinářství Bezpečnostním hlediskem a tudíž požadovaným je řešením, které dává smysl pouze v některých regi- odlidněním pohraničí se ve svých koncepcích zabý- onech: „Nebylo možno ovšem likvidovati ornou půdu val i Koťátko, resp. považoval pastvinářskou ideu tam, kde hospodaření vykazuje tržní přebytky a skýtá za způsob využití zemědělské půdy v pohraničí, který možnost zvýšení výroby výnosů mechanizací, zlučebně- s touto politikou koresponduje: „Široký pás pohranič- ním a rajonováním výroby. V krajích tohoto typu bylo ních pastvin, řídce osídlený v létě a téměř liduprázdný nutno osaditi všechny střední a velké usedlosti a bylo v zimě, bez větších zranitelných středisek průmyslu, možno ušetřiti pracovní síly pouze spojením trpasličích zemědělské výroby i komunikací, je nejlepší clonou usedlostí v soběstačné celky. Bylo však nutno z hlediska obrany státní hranice, za níž teprve směre do vnitra plánovitého osídlování stlačit na minimum potřeby pře- země stoupá hustota zalidnění a koncentrace průmy- sídlovaných rodin a nároky na přetížený pracovní trh slových rajonů i dopravních uzlů. Údolní statky past- ve vnitrozemí – sice důsledným odlidněním výrobně vinářských družstev jsou pak vhodnými zásobovacími extenzivního horského pohraničního pásma. (…) Bylo základnami pohraniční obranné clony, prvního ledu tedy nutno počítati, že téměř veškeré německé země- obrany naší státní hranice.“34 dělské obyvatelstvo zmizí, a současně s nutností pou- Nicméně meziresortní diskuse na téma neosídle- žít pro osídlení co nejmenšího počtu českých zemědělců ného pohraničí pokračovala i v posledních měsících z vnitrozemí.“37 roku 1945. Hlavní rovina argumentace ministerstva zemědělství se nesla v duchu, že zalesnění, popřípadě Centrální zřízení horských scelování trpasličích pozemků, tj. pozemků pod 2 hek- pastvinářských družstev tary, pro individuální osídlování je příliš nákladné. Přednosta 7. odboru Josef Jonáš tvrdil, že pastvinářství Horská pastvinářská družstva byla jednoznačně orga- ušetří republice pracovní síly, zajistí ostatními resorty nizovaná z centra a tudíž shora, konkrétně úředníky vyžadované liduprázdné území bezprostředně u státní 9. a 7. odboru ministerstva zemědělství, kteří pastvi- hranice, zajistí lepší výnosy, navýší živočišnou pro- nářství prosazovali. Tím se pastvinářská družstva odli- dukci, zavede plemenný chov na horské půdě, přilepší šují od většiny ostatních zemědělských družstev, která drobným zemědělcům z vnitrozemí (ozdravění druž- vznikala zdola. Obecně lze celou agendu osídlování stevního chovu na pastvě, přebytky steliv a krmiv pro pohraničí pracovně nazvat neorganizovaně přeorgani- vnitrozemské družstevníky), podpoří drobné země- zovanou. Zásadní a nebývale obrovské migrační změny, dělce a družstevnictví.35 Nicméně na pozadí těchto nedostatek kompetentních pracovních sil, protichůdné diskusí stále vyvstává otázka, nakolik byla koncepce zájmy aktérů přímo v pohraničí, mnohdy i na úřed- horských pastvinářských družstev řešením programo- ních místech v centrech vedly často k chaosu. Ten byl vým (modelové zkoušení nových struktur, (Arburg navíc umocňován nejasným a měnícím se legislativ- 2009) a nakolik byla řešením z nouze, resp. reakcí ním rámcem na jedné straně a na straně druhé vzni- na nezájem osídlenců o horské, méně úrodné půdy, kem stále nových specializovaných institucí, překrý- popřípadě nakolik se jednalo o politickou snahu ing. vajících se ve své agendě. Efektivnímu realizování Koťátka a dalších pastvinářských ideologů (v kon- osídlování včetně naplňování družstevních pastvi- cepci a prosazování HPD byli vedle Koťátka, před- nářských cílů zcela jistě nepřispěly často nevyjasněné nosty 9. odboru Ministerstva zemědělství, zaanga- kompetence úřadů v centrech a zejména v pohraničí, žovaní i další, např. ve stejném odboru působící ing. změny v těchto kompetencích a v neposlední řadě Otakar Jaroš, přednosta 7. odboru Josef Jonáš, jeho nejasnost dělicí čáry mezi zemědělským a nezemě- podřízený Otakar Horák, kterého později vystřídal dělským majetkem. Nezemědělské osídlování bylo komunista Fadrhonc, mimo ministerstvo zeměděl- v gesci nově zřízeného Osidlovacího úřadu – Fondu ství např. Miloslav Štrupl z Jednotného svazu čes- národní obnovy, v jehož čele stál již zmiňovaný Miro- kých zemědělců a Barták z Národního pozemkového slav Kreysa. Každá konfiskovaná majetková podstata 14 opera Corcontica 55 / 2018 se kvalifikovala dekretem, na základě něhož byla kon- do budoucna pouze vytýčení hranic přídělu a pod- fiskována. Často docházelo v průběhu osídlování k pře- klady pro vytvoření pachtovních smluv v kooperaci kvalifikování nebo rozdělování majetkové podstaty se Zemským národním výborem.46 V archivních pra- na část zemědělskou (půda – tzv. zemědělský dekret č. menech dostupných ve fondu MZ II – 7. odbor se ani 12/1945 Sb.) a nezemědělskou (budovy – dekret pre- u jednoho sledovaného družstva nedochovala sebe- zidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku menší zmínka o existenci pachtovní smlouvy. Jiné to a Fondech národní obnovy č. 108/1945 Sb., ze dne pravděpodobně nebylo ani u jiných regionů. Vzhledem 25. října 1945).38 Osídlenci, i ti družstevní, dostávali k tomu, že v mnohých případech (viz níže) docházelo často neúplné, protichůdné, v horším případě žádné k předávacím protokolům živého a mrtvého inventáře informace. Velký problém způsoboval i fakt, že díky až v roce 1948 a že se neustále měnila výměra jednot- centrálnímu řízení HPD byly z hlavní komunikace livých HPD, opět viz níže, není tento fakt nijak pře- vyloučeny místní okresní samosprávy.39 Samosprávy kvapující. Významnou roli správce majetku je nadále byly ale zároveň v rámci dvouletého hospodářského Národní pozemkový fond, největší majitel zemědělské plánu přímo odpovědné za řádné využívání půdy půdy v pohraničí, v gesci má podklady pro pachtovní v celém svém obvodu, tedy obvodu obce – základní smlouvy a předání majetku družstvům.47 Z archivních zemědělské jednotky tohoto plánu (Burget 1990b). materiálů MZ II – 7. odboru vyplývá, že role osídlo- Iniciátorem a do 2. listopadu 1946 hlavním organi- vacích komisí ministerstva zemědělství a Jednotného zátorem HPD byl 9. odbor ministerstva zemědělství svazu českých zemědělců je postupně upozadněna. pod vedením ing. Koťátka,40 od počátku měl z logiky Od počátku roku 1948 se zapojuje nově vzniklé Ústředí náplně odboru významné slovo i 7. odbor družstevní pastvinářských družstev, aby se odlehčilo odborům 41 pod vedením Jonáše. V terénu, ve vnitrozemských, ministerstva zemědělství, a dále i Ústřední rada druž- ale i v pohraničních okresech se na zřizování a orga- stev, která má HPD zastupovat navenek.48 nizaci HPD podílely nově vzniklé osídlovací komise Klíčová schůze ministerských úředníků a regionál- ministerstva zemědělství působící i v Trutnově, úřa- ních organizátorů zemědělského osídlování probíhá dovny Národního pozemkového fondu působící 10. listopadu 1945,49 z této schůze vzejde popisně v rámci sledovaného regionu nejprve v Nové Pace organizační publikace Horské pastviny,50 která shr- a následně od druhé půli roku 1946 i v Trutnově nuje zásadní referáty pastvinářských ideologů Koťátka, 42 a pobočky Jednotného svazu českých zemědělců. Jaroše z 9. odboru, Horáka ze 7. odboru a dalších, jež Za zmínku stojí, že do agendy HPD nebyl nakonec na schůzi zazněly. Všechny se týkají detailní teore- v zásadní roli zapojen Svaz zemědělských družstev, tické koncepce pastvin a obhajoby výhod pro národní který se k tomu jako zastřešující organizace cítil být hospodářství: zakládání a fungování údolních statků, povolaný i kompetentní. Ač na základě zmiňované karanténních stanic, pastvin včetně přístřešků pro ankety z října 1945 měl hrát hlavní roli spolu s Jed- dobytek, významu živočišné výroby a chovu plemen- notným svazem českých zemědělců. Jeho rolí urče- ného dobytka. Praktická řešení a reálné možnosti jejich nou ministerstvem zemědělství byla nakonec pouze naplnění v pohraničí však nenabízí.51 Ing. Koťátko 43 tvorba revizních zpráv HPD. Úvěry poskytované považuje HPD za natolik prioritní v rámci dvouletého ministerstvem zemědělství HPD šly také svou vlastní plánu, že se snaží podporu pro tuto koncepci získá- cestou a nikoliv, jako v případě ostatních zeměděl- vat z nejvyšších míst.52 ských družstev, přes Peněžní ústředí zemědělských 44 družstev pro Čechy, ale přes Živnostenskou banku, Organizace horských pastvinářských z čehož lze také usuzovat, že HPD měla v rámci druž- družstev stevnictví specifickou, centrálně řízenou pozici. V lis- topadu 1946, tedy v době, kdy už byla realizace HPD Ještě před koncem roku 1945 začalo ministerstvo v plném proudu, přebírá řídící roli 7. odbor minis- zemědělství ve spolupráci s Jednotným svazem čes- terstva zemědělství. Centralizace agendy jde až tak kých zemědělců určovat půdu pro HPD a defino- daleko, že správce jednotlivých HPD jmenuje přímo vat další parametry pro vznik a fungování družstev. ministerstvo zemědělství, resp. 7. odbor, což má být Už tehdy docházelo ke kolizi mezi pastvinářským dle Koťátka pouze dočasné řešení.45 9. odboru zůstává a zalesňovacím záměrem, soupisy půd narážely Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 15 na nedostatek kompetentních pracovních sil a nedo- pakliže byly více vzdáleny od údolu, měli sezonně či statek podkladových materiálů, které byly v někte- celoročně bydlet honáci. Původní orná půda s nízkým rých případech zničeny.53 Vyměřovací a plánovací výnosem měla být zatravněna. Celá plocha měla být práce pro pastvinářství vhodných neosídlených sek- scelena, neměly v ní být žádné cizí enklávy, tj. v rámci torů měly skončit v listopadu 1945, aby bylo dost času pozemků družstva se neměli nacházet jiní zemědělští na zřízení družstev a ta už mohla na jaře zasít a vyhá- osídlenci, popř. jiní majitelé (obec, církev). Na pastvi- nět dobytek na pastvu.54 V praxi se přípravná fáze pro- nách, které tvořily většinu výměry družstev, tak nemělo táhla až do léta roku 1946.55 ideálně trvale žít žádné obyvatelstvo. Tím se mělo Hlavní partnerem na úrovni okresů měly být nejen dojít k realizaci přeměny zemědělské výroby, ale z počátku osídlovací komise ministerstva zemědělství i požadovaného odlidnění pohraničí. Družstvo mělo a úřadovny Národního pozemkového fondu. Na jednu hospodařit s živým a mrtvým inventářem, který zůstal stranu byla organizace HPD předimenzovaná, resp. nezaopatřen na pozemcích družstva, tj. s hospodář- do agendy bylo zapojeno mnoho institucí, i když vět- ským zvířectvem konfiskovaným původním němec- šina měla přímou vazbu na ministerstvo zemědělství, kým obyvatelům. Po stabilizaci družstva v pohraničí na druhou stranu se na vedlejší koleji ocitla místní měl být na pastvu vyháněn i vnitrozemský, tzv. člen- samospráva, tedy okresní a místní národní výbory, ský dobytek. Tím mělo podle plánovačů ministerstva popřípadě okresní či místní správní komise, stejně zemědělství dojít k ozdravění chovu. Drobní vnitro- tak okresní a místní rolnické komise, které byly přímo zemští zemědělci měli jako bonus za vykonanou práci zapojeny do procesu individuálního osídlování. V této a vložené investice v podobě členských příspěvků zís- situaci vznikaly problémy během reálného působení kat přebytky píce a steliva. Idea využití vnitrozem- družstev v pohraničí, neboť družstva se odpovídala ského potenciálu, bez fyzického přemístění druž- přímo ministerstvu, tedy centru, a nikoliv jako indi- stevníků do pohraničí a tudíž ušetření pracovní síly, viduální osídlenci místu, resp. okresu.56 narážela na to, že družstvo pečovalo o družstevní Detailní ideová, tedy teoretická základna pastvi- majetek na dálku. Na správu si družstva najímalo nářských družstev byla jasně formulovaná v listo- síly přímo v pohraničí – pracovní síla se neušetřila, padu 1945 několika vysokými úředníky ministerstva družstevníci zůstávali mimo praktický život družstva zemědělství, zejména z 9. a 7. odboru. HPD měla být a došlo k porušení pravidel. Návaznost údolu na past- organizovaná následovně:57 viny, scelenost pozemků a napojení na infrastrukturu 1) Ve vnitrozemí: Družstva měla být zakládána ve často zůstala v rovině pouhého přání. vnitrozemských okresech, členskou základnu měli tvo- V Čechách vznikala HPD na principu okresů, řit drobní a malí zemědělci z příslušného okresu, kteří družstvo tvořili zemědělci z jednoho v méně přípa- měli platit členské příspěvky. Družstvo mělo spravo- dech z více vnitrozemských okresů, eventuálně měst. vat pastviny v pohraničních okresech a podílet se tak, Na Moravě na principu oblastí, tedy více okresů aniž by se družstevníci museli stěhovat do pohraničí, v rámci oblasti zřídilo jedno společné oblastní druž- na znovuosídlování. Ve stanovách HPD je zdůrazněno, stvo. Celkový půdní rozpočet pro HPD tvořil nako- že minimálně část zaměstnanců se musí rekrutovat nec, jak již bylo řečeno, 150 000 hektarů.59 V prin- z členské základny, což ale nemělo generovat stěho- cipu bylo pro každé HPD plánováno 1 500 hektarů. vání a vzdání se majetku ve vnitrozemí.58 V praxi měla jednotlivá HPD výměru půdy od 120 2) V pohraničí: Na orné půdě v podhůří s dob- do 5 000 hektarů,60 průměrně kolem 500 až 1 500 hek- rým infrastrukturním zázemím a ideálně s napoje- tarů.61 Zemědělská půda zůstávala nadále v majetku ním na železnici měl vzniknout údolní statek (údol), státu, pro nějž ji spravoval Národní pozemkový fond, pohraniční sídlo družstva s kanceláří pro správce. družstvům měla být propachtována na 15 let, první Tam měl být centrálně ustájen dobytek, mělo se pěs- rok zdarma. Budovy mělo mít družstvo v nájmu. tovat krmivo, skladovat zásoby a měla bydlet většina Mrtvý a živý inventář si měla družstva koupit na úvěr, zaměstnanců. Nedaleko měla vzniknout karanténní bytové zařízení a zásoby si mělo družstvo odkoupit stanice. Pokud možno hned v návaznosti na údol hned za hotové. Družstvům měl být vymezen nižší se měly rozkládat pastviny s centrálním letním záze- kontingent než ostatním zemědělským subjektům mím pro pasený dobytek a honáky. Na pastvinách, z důvodů rozlehlosti pozemků a složité logistiky.62 16 opera Corcontica 55 / 2018

Vedení družstva sídlilo ve vnitrozemském okrese, neosídlení trvalými obyvateli, v některých případech o pozemky družstva se v pohraničí starali stálí zaměst- nebylo umožněno ani rekreační osídlení a sídla zanikla. nanci, což bylo v rozporu s teoretickými ustanove- Ve stejné době, tj. na přelomu let 1945/46, se začalo ními, kdy v družstvu měli pracovat jeho členové.63 plánovat zalesňování, které mělo více důvodů (viz Klíčovou roli hrál správce družstva a několik stálých výše). V pramenných oblastech, původně určených zaměstnanců. Početně nejvýraznější skupinu tvo- HPD, ho měl provést Zemský národní výbor, státní 70 řili sezonní dělníci. Z počátku, tedy v roce 1946, by správa pro hrazení bystřin nebo Státní lesy a statky. se družstva neobešla bez pomoci z řad nevysídlených (ii) Neexistoval status zemědělského specialisty, Němců, mládežnických studentských brigád ročníků který byl definován pro průmysl a lesnictví, díky kte- 1927/28, vojáků, policistů, skautů. Později, v letech rému se alespoň teoreticky zohledňoval aktuální stav zaměstnanců v tom kterém závodě a podle toho bylo 1947–48, pak bez pomoci slovenských osídlenců ze alespoň v ideálním případě řízeno vysídlování (Jano- Slovenska, na základě reemigrační politiky přiděle- vec 2013). Na druhou stranu problém nedostatku kva- ných Slováků z Maďarska, Rumunska, na základě lifikovaných pracovních sil či pracovních sil vůbec mezistátní smlouvy dosazených bulharských dělníků, nebyl typický pouze pro HPD. Naopak, ta měla někdy v rámci vnitřních odsunů na práci nuceně nasazených v rámci politického nahlížení na HPD jakožto na nové slovenských Maďarů z jižního Slovenska, retribuč- struktury v pohraničí přednost před vnitrozemím. 64 ních a jiných vězňů aj. Resp. v rámci tzv. očisty pohraničí – tzv. vnitřním Nejčastěji v odborné literatuře citovanou (Čapka odsunem měli být do vnitrozemí rozptýleni všichni et al. 2005, Kovařík 2006, Wiedemann 2016) směr- Němci určení k odsunu, a přesto někdy dostaly před- nici pro přípravné výbory HPD vydalo ministerstvo nost požadavky pohraničí (Dvořák 2013), jak to bylo zemědělství až 2. ledna 1946. Následně proběhlo v případě konkrétních HPD na Trutnovsku, viz níže. několik porad různých státních zemědělských orga- Zároveň československý stát deklarativně nepod- nizací za účasti zemědělců z vnitrozemských okresů, miňoval vysídlení německého obyvatelstva alespoň na které bylo s HPD cíleno,65 jednalo se s 97 HPD.66 započatým zemědělským znovuosídlováním. In- Krátce po směrnici byla svolána schůze na 12. ledna terně existovala snaha včasně informovat o pláno- 1946, kterou inicioval přednosta 9. odboru ing. Koťát- vaném vysídlovaní,71 ale to se v praxi mnohdy ne- ko, kde se konkrétně řešil výběr pastvin. Na základě podařilo a mělo to v některých případech i fatální podkladů z pohraničí byly definovány lokality neosíd- následky zániku sídel. lené a zároveň vhodné pro změnu. Z nich si měly vni- trozemské okresy vybrat, následně obhlédnout terén, Rušení horských pastvinářských družstev vyslat strážní oddíly k zabezpečení rozsáhlého svě- Ve výsledku družstva v roce 1948, tedy v době, řeného majetku, připravit situaci na reálné převze- kdy se jejich existence chýlila ke konci, spravovala tí na jaře, až bude půda bez sněhu, ohlídat stávají- na území dnešní České republiky 120 000 hektarů cí hospodáře – v tuto chvíli již vysídlované obyvatele zemědělské půdy,72 plán z konce roku 1945, tedy 67 německého původu. Z konce roku 1945 a počátku 10 % půdy určené k osídlení (1 500 000 ha) druž- roku následujícího pocházejí pracovní verze pastev- stvy byl de facto naplněn. Část výměry z původního ního řádu, směrnice pro přejímání dobytka, stanovy plánu byla s největší pravděpodobností zalesněna, 68 a provozní řád HPD. ať už primárně z bezpečnostních důvodů, popřípadě Ve vývoji HPD mají zásadní význam dva momenty, s ohledem na vodohospodářství či z důvodů nezájmu které nebyly a priori komplexně definované a for- družstev. Souvislý pás pastvin těsně při hranici vznikl mulované, přesto se jako červená nit táhnou jejich zejména na Šumavě (okresy Český Krumlov, Pracha- působením: tice, Kaplice, Sušice a Klatovy), v Krušných horách (i) Plochy určené za pastviny byly vyjmuty z indi- (Nejdek, Kraslice, Jáchymov, Chomutov), na severní viduálního osídlení, tato definice se objevuje zkraje Moravě v Jeseníkách,73 a jak vyplývá z této studie, čás- roku 1946.69 Tj. byla-li v rámci výměry půdy pro HPD tečně i ve východních Krkonoších v okrese Trutnov, určena celá obec, vznikla v obci tzv. osídlovací uzá- kde se ovšem nenacházela všechna družstva bezpro- věra, což znamenalo minimálně její odlidnění, resp. středně u státní hranice. Tj. podíváme-li se na sídelní Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 17

území optikou politických okresů a nikoliv bezpro- důvodů, které vedly ke zrušení HPD, je třeba uvést středního pohraničí, tak na základě srovnání růz- i vznik nové instituce, a to Československých státních ných seznamů HPD, které ale nemusejí být kom- statků, národního podniku, které vznikají k 1. lednu pletní, nachází se okres Trutnov se svými šesti HPD 1949 a hned z nařízení ministerstva zemědělství na druhém místě v absolutním počtu HPD na poli- přebírají do vínku všechny pozemky s živým a mrt- tický okres. Nicméně okres Český Krumlov vykazuje vým inventářem a zásobami patřící HPD.78 Nádav- počet devíti HPD, ale čtyři z toho mají pravděpodobně kem se prvotním fondem Československých státních své kořeny již v předválečném Československu. Další statků stává neosídlená půda a půda vrácená či opuš- okres se šesti HPD je okres Prachatice, ale i zde jedno těná osídlenci, která byla toho času stále nebo znova HPD asi mělo dávnější minulost, popřípadě měla druž- majetkem národního pozemkového fondu.79 Státní stva trochu jiná zaměření.74 statky přebírají s majetkem i zaměstnance HPD.80 Formálně byl plán splněn. Přesto došlo tři roky Mnohá družstva, i některá v okrese Trutnov, měla po zahájení činnosti HPD k jejich plošnému rušení. vážné hospodářské a jiné problémy i v roce 1948, Proč došlo doopravdy ke zrušení HPD, lze těžko určit. jiná zase naopak prosperovala po celou dobu své exi- Zákon č. 187/1948 Sb. ze dne 3. srpna o Ústřední radě stence dobře až velmi dobře. Všechna HPD se konkrét- družstev, který vytvořil právní rámec pro rušení nejen ními návrhy a předsevzetími připravovala na pětiletý pastvinářských družstev, vznikl několik měsíců po hospodářský plán.81 25. únoru 1948. Klíčový byl paragraf 11: „Na návrh nebo po slyšení Ústřední rady družstev může věcně příslušné ministerstvo (v tomto případě ministerstvo zemědělství, pozn. aut.) zrušiti družstvo, porušuje-li Výsledky – speciální část hrubě povinnosti uložené mu zákonem nebo stanovami, nebo vyžaduje-li toho veřejný zájem. Z téhož důvodu Politický okres Trutnov 1945 –1949, stav může až do rozhodnutí ministerstva zastaviti Ústřední znovuosídlení rada družstev činnost družstva.“ Praxe rušení HPD byla taková, že se ke dvěma termínům (k 1. lednu či Politický okres Trutnov nepatřil ani k těm okresům, k 1. dubnu 1949) zrušila všechna existující HPD, bez které byly osídleny rychle a podle tehdejších kritérií ohledu na jejich konkrétní bilanci a hospodářskou per- úplně, ale ani k těm, kde byla situace krizová (Slezák 82 spektivu.75 V čase rušení HPD nemělo ani jedno druž- 1978). Horský hraniční okres Trutnov leží v seve- stvo nacházející se v trutnovském okrese sepsanou rovýchodních Čechách, na severu a severovýchodě pachtovní smlouvu, a i kdyby mělo, pozemky a budovy je definován státní hranicí, na západě sousedí s poli- patřily stále Národnímu pozemkovému fondu, tedy tickým okresem Vrchlabí, na jihu s politickými okresy státu. Živý a mrtvý inventář družstvo splácelo, zásoby Dvůr Králové nad Labem a Náchod, na západě s poli- mělo zaplatit, ale vzhledem k tomu, že k oficiální pře- tickým okresem Broumov. Do 30. září 1938 a opě- dávce docházelo mezi pozemkovým fondem a HPD tovně pak od 5. května 1945 až do zavedení kraj- často až v roce 1948,76 těžko říci, zda nakonec k odkou- ského zřízení 1. ledna 1949 ho tvořily čtyři soudní pení došlo. Plošný důvod ke zrušení byl formulován okresy: 1) Úpice, jako jediný soudní okres zůstala následovně: „MZ prozkoumalo s Ústředím pastvi- po 30. září 1938 součástí tzv. druhé československé nářských družstev v Praze hospodářskou a finanční republiky a po 16. březnu 1939 Protektorátu Čechy situaci jednotlivých družstev a způsob jejich hospo- a Morava, to znamená, že se v tomto případě nejed- daření a po obdržení návrhu Ústřední rady družstev nalo o prostor určený k osídlování (Arburg & Sta- na zrušení HPD (název konkrétního družstva, pozn. něk 2010). 2) rovinatý Trutnov, 3) podhorský hor- aut.) dospělo k názoru, že nejsou dány předpoklady nický Žacléř a nakonec 4) horský a podhorský Maršov pro další zdárný zdravý vývoj jmenovaného družstva, s téměř výhradně německým obyvatelstvem. Poli- a že nejsou také dány podmínky pro další jeho finanční tický okres Trutnov patří k nejhornatějším okresům zajišťování na základě státem zaručeného úvěru. republiky, kromě východních Krkonoš (Maršovsko) MZ rozhodlo proto, že je ve veřejném zájmu, aby toto do něj zasahují Vraní hory (Žacléřsko) a Jestřebí hory družstvo bylo zrušeno.“77 Podstatné pro zhodnocení (Úpicko).83 Ač byl v rámci definice pohraničí pro 18 opera Corcontica 55 / 2018 poválečné potřeby osídlování za pohraničí považo- přesnější představu o počtu a národnostním složení ván celý politický okres Trutnov (Čapka et al. 2005), obyvatel v sídelním území. (Tab. 1–5) za sídelní území (Arburg & Staněk 2010), tedy Půdu původně obdělávali převážně drobní a střední za oblast, které se týkala výměna obyvatelstva a tudíž rolníci a v horských částech okresu, kterého se následně i změna v držbě a způsobu využívání zemědělské půdy, dotkla družstevní správa, i početná skupina kovozemě- byly v principu považovány pouze tři soudní okresy, dělců, tedy těch, kteří se kromě polního hospodaření které se po 30. září 1938 ocitly v Německé říši v nově a chovu dobytka nechávali sezonně nebo celoročně vzniklém správním útvaru Říšská župa Sudety, tedy zaměstnávat v průmyslových provozech, zejména soudní okresy Trutnov, Maršov a Žacléř. Úpicko bylo v úpském údolí (Nováková 2010a). de facto chápáno z hlediska osídlování jako vnitro- V okrese se v roce 1945 nacházelo šestnáct86 vel- zemí. I odtud se rekrutovali někteří noví osídlenci kých usedlostí s výměrou nad 100 hektarů, země- zbytku politického okresu, resp. sídelního území.84 dělským velkostatkem byl však pouze velkosta- K třem soudním okresům, které tvořily v Říšské župě tek Vlčice.87 Více než tři sta usedlostí s výměrou Sudety Landkreis – venkovský okres Trutnov – při- 20–100 ha nebylo určeno k individuálnímu osídlo- bylo po vzniku župy 39 obcí ze sousedních okresů. vání. Sídelnímu území v počtu přes dvanáct set used- Na základě sčítání lidu z roku 1930 a 193985 lze získat lostí dominovala malá hospodářství do 5 ha, typická

Tab. 1. Počet a národnostní složení obyvatel okresu Trutnov a sídelního území okresu Trutnov 1921 –1950. * Dílčí data o národnosti k okresu Trutnov i k sídelnímu území jsou k dispozici, ale jsou zde nadbytečná. ** V roce 1939 tvořilo Land- kreis Trautenau – venkovský okres Trutnov – 61 samosprávných obcí původně patřících k okresu Trutnov, resp. všechny tři soudní okresy Maršov, Trutnov a Žacléř a nově navíc 39 samosprávných obcí přidružených z jiných okresů. *** V roce 1947 měl politický okres stejný rozsah jako v roce 1930. ° V roce 1949 doznal okres Trutnov dalších změn, ubylo 5 obcí, které se staly součástí okresu Dvůr Králové nad Labem (Německá Brusnice včetně přidružené Hajnice, Kyje, Nesytá včetně osady Komárov, Horní a Dolní Žďár). Byly zrušeny soudní okresy. Tento stav platil až do zřízení tzv. velkého okresu Trut- nov v roce 1960. °° Tím, že byly v roce 1949 zrušeny soudní okresy, lze velmi složitě sledovat vývoj sídelního území. Zdroj pro tabulky 1–5: Statistický lexikon v zemi České, 1921; Statistický lexikon obcí v zemi České, 1934; Die Gemeinden des Reichsgaues; Pohyb obyvatelstva v republice Československé v roce 1945, 1949; Soupisy obyvatelstva v Československu v letech 1946–47, 1951; Soupisy obyvatelstva z let 1945 –1950, [online]. [cit. 22. 11. 2018], https://www.czso.cz/csu/ czso/casova_rada_demografie_1949_1930, Historická data v gis [online]. [cit. 22. 11. 2018], http://historickygis-cuni. opendata.arcgis.com/datasets/462a414ace3a4df1bf25ca42b8d3cd00_5, J. Kmoníček, Návrat domů, 1982, s. 143, 161, a Popis okresu Trutnov. Tab. 1. The number and national composition of the inhabitants of the Trutnov district and the settlement territory of Trut- nov district 1921 –1950. * Partial data on the nationality of the Trutnov district and the settlement area are available, but are redundant. ** In 1939, the Landkreis Trautenau formed 61 municipalities originally belonging to the Trutnov district, respectively all three with Maršov, Trutnov and Žacléř and, in addition, 39 self-governing municipalities associated with other districts. *** In 1947, the political district was the same as in 1930. ° In 1949, there were further changes to the Trut- nov district, leaving 5 municipalities that became part of the district. Dvůr Králové n / L (Německá Brusnice including the associated village Hajnice), Kyje, Nesytá (including the settlement of Komárov), Horní and Dolní Žďár). Districts were abolished. This situation was in effect until the so-called large district of Trutnov in 1960. °° By virtue of the abolition of the judicial districts in 1949, the development of the settlement territory can be very difficult to observe.

Sídelní území / Německá národnost / Česká národnost / Jiná + cizozemci / Rok / Year Celkem / Total Municipal area German nationality Czech nationality Others + foreigners 1921 76 754 61 490 x * x x 1930 80 439 63 709 56 233 23 185 1 021 63 709 55 712 7 090 907 1939 73 376 ** 59 534 x x x 1945 x x x 23 474 x 1946 x x x 39 987 x 1947 54 776 *** 41 439 x x x 1948 56 287 42 827 x x x 1949 58 546 ° x °° x x x 1950 60 205 x 4 922 49 983 4 601 Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 19

Tab. 2. Počet a národnostní složení obyvatel v soudních okresech na základě sčítání lidu v roce 1930. * V tomto případě zejména ruská a židovská. Tab. 2. Number and nationality of the population in judicial districts based on the 1930 census. * In this case, especially Russian and Jewish, so. is short of Judicial District.

so. Žacléř so. Úpice so. Trutnov so. Maršov Celkem okres Trutnov / (10 obcí) (12 obcí) (32 obcí) (19 obcí) Total Trutnov district Výměra v ha / Area in ha 5 569 6 051 26 856 13 156 51 632 Výměra v % / Area in % 10,8 11,7 52 25,5 100 Česká národnost / Czech nationality 1 122 16 095 5 642 326 23 185 Německá národnost / German nationality 8 723 521 38 103 8 886 56 233 Jiná národnost * / Other nationality 5 42 107 23 177 Cizí státní příslušníci / Foreign citizen 151 72 526 95 844 Celkem / Total 10 001 16 730 44 378 9 330 80 439 Celkem v % vůči celku /Total in % of the whole 12,44 % 20,8 % 55,16 % 11,6 % 100 % Počet obyvatel české národnosti 1945 / Number of inhabitants of Czech nationality 874 16 143 5 784 673 23 474 in 1945 Počet obyvatel 1947 / Number 6 213 13 272 29 417 5 874 54 776 of inhabitants in 1947 Obyvatelé roce 1947 v procentech vůči roku 1930 / Inhabitants in 1947 62,2 % 79,4 % 66,2 % 62,3 % 68,00 % as a percentage of those in 1930 pro horské zemědělství. Pro účely osídlování je bylo Tab. 3. Národnostní složení obyvatel v okrese Trutnov na zá- nutné buď scelit, a/nebo z nich vyčlenit zahrady a pře- kladě sčítání lidu v roce 1950. * Údaje k dřívějším letům (1945 –1949) nejsou s tímto rozlišením k dispozici. ** Sou- kvalifikovat je mimo sektor zemědělského osídlování hrnné číslo vychází ze Soupisu obyvatelstva SUS, dílčí čís- podle dekretu č. 108/1945 Sb., jak se stalo například la k jednotlivým národnostem z Popisu okresu Trutnov tak- v Horních Albeřicích, kde byly původní zemědělské též SUS. Proč čísla nesedí, není známo. Popis okresu usedlosti, ale bez půdní výměry nakonec přidělovány Trutnov uvádí jako součet číslo 59 802, což ale stejně součtu jednotlivých národností neodpovídá. k rekreačním účelům (Nováková 2010b). Z hlediska Tab. 3. National population composition in the Trutnov osídlování byla ideální výměra 5–20 hektarů, tako- district on the basis of the 1950 census. * Details of previ- vých bylo v okrese zhruba stejně jako výměr trpas- ous flights (1945 –1949) are not available for this resolu- ličích.88 (Tab. 6) tion. ** The aggregate number is based on the SUS Popu- lation Survey, subdivisions to individual nationalities from V jižní půlce politického okresu, nejen na Úpicku, the Trutnov district also from the SUS survey. Why the převládal půdní typ obilnářsko-bramborový (Pří- numbers do not fit is unknown. The Trutnov district sum of loha 1) a v severní hornaté polovině typ horský s exten- 59 802 for the nationalities does not match. zivním hospodářstvím, což je půda s malými výnosy Národnostní složení obyvatel v roce 1950 na velké ploše. Tradičně se na Trutnovsku pěstoval v okrese Trutnov na základě sčítání lidu / Počet / v % / zejména len, oves, žito a jetel. Jednou z nejvýše polo- Ethnic composition of the population in 1950 Number In % žených zemědělských obcí byly Horní Albeřice, Horní in Trutnov district based on the census* Česká národnost / Czech nationality 49 983 83 % Lysečiny a Suchý Důl (Nováková 2010a). Před vál- kou se v této lokalitě mělo nacházet pouze 1 hospo- Německá / German 4 922 8,3 % Slovenská / Slovak 3 801 6,3 % dářství s výměrou půdy nad 20 ha.89 Maďarská / Hungarian 55 0,09 % V nejvyšších polohách okresu, na úpatí či na hře- Polská / Polish 205 0,34 % benech Krkonoš, se jednalo o oblast pastvinářskou Ruská / Russian 156 0,26 % s chovem skotu90 částečně navázaného na specifický Ostatní / Others 384 0,64 % typ krkonošského horského budního hospodářství, ale Rozdíl mezi součtem národností a celkovým počtem obyvatel ** / Difference between 699 0,99 % tato území se nakonec nestala součástí půdní výměry the total of nationalities and the total number HPD, ale součástí rekreační oblasti Krkonoš.91 Domi- of inhabitants nujícím skotem byl typ červenostrakaté krávy, která Celkem / Total 60 205 100 % 20 opera Corcontica 55 / 2018

Tab. 4. Přírůstek obyvatel od 1. 5. 1945 do 22. 5. 1947 v okre- Tab. 5. Počty Němců k 1. 7. 1947 v okrese Trutnov. se Trutnov. * Zejména z okresů Náchod, Nová Paka, Jaro- Tab. 5. Numbers of Germans as of 1 July 1947 in the Trut- měř, Dobruška a Dvůr Králové nad Labem. nov district. Tab. 4. Increase in population from 1 May 1945 to 22 May 1947 in the Trutnov district. * In particular from the dis- Skupiny / Groups Počet / Number tricts Náchod, Nová Paka, Jaroměř, Dobruška and Dvur Německých obyvatel 1930 / German Kralove nad Labem. 56 233 inhabitants 1930 AFA + specialisté / AFA + specialists 4 784 Původ / Origin Počet / Number Ostatní (určeni k vysídlení) / 1 736 Z pohraničních obcí / Others (approved for resettlement) 1 333 From border municipalities Celkem / Total 6 520 Z vnitrozemí * / From the interior 23 015 Ze Slovenska / From Slovakia 2 950 Z ciziny / From abroad 1 333 ovce minimálně, pro horské louky byly ovce považo- Celkem / Total 28 631 vány až do 90. let. 20. století pro svou stoprocentní spásavost za škodlivé, i když pastvinářská družstva byla zkřížená z původní červinky s býky siemen- s jejich chovem experimentovala i na úpatí Krkonoš, ského typu přivezenými v 19. století z Alp. Počet doj- například v obci Dolní Lysečiny (Nováková 2010a, ných krav na 1 000 ks byl největší v celé republice, ale Obr. 2)92. Rostlinná výroba se zaměřovala na produkci odchov telat byl na velmi nízké úrovni (Flousek et al. krmiv pro chov skotu, na pěstování obilovin byla vyčle- 2007). Vedle skotu se nejvíce chovaly kozy a prasata, něna menší plocha, což mělo vliv na nižší stavy prasat

Tab. 6. Vybrané zemědělské údaje k okresu Trutnov 1937 –1949 ve vztahu k HPD. * Počty usedlostí přepočítány na sídel- ní území Trutnov. ** Odborný odhad autorky. Zdroj: 15 vítězných let; Statistický lexikon obcí, 1934; Popis okresu Trutnov; Die Gemeinden des Reichsgaues; SOkA T, NPF T; NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, 309, 320–321, 323, 360, 375–376, inv. č. 179. Tab. 6. Selected agricultural data for the district of Trutnov 1937 –1949 in relation to HPD. * The number of estates is re- calculated in the residential area of Trutnov. ** Expert estimation of the author.

Z toho výměra HPD v % / Okres Trutnov / sídelní území Trutnov* / Trutnov district / Trutnov Municipal Area ha Of which under the HPD as % Celková rozloha 1946 / Total area 1946 51 632 8 % Zemědělská půda 1946 / Agricultural lands 1946 26 352 18 % Celková rozloha sídelního území 1946 / Total area of the Municipal Area 1946 45 572 9 % Zemědělská půda sídelního území 1946** / Agricultural lands in the Municipal Area 1946 21 200 19 % Z toho pro osídlence / Land for settlers 13 000 30 % Z toho nepřiděleno / Unallocated lands 1 450 Z toho HPD / Land in HPD 4 100 Pozemky, které přebírají ČSSS v roce 1949 (půdní výměra HPD, půda vrácená osídlenci, NPF) / 4 868 Lands taken over by ČSSS in 1949 (area of land in HPD, land returned to settlers, NPF) Orná půda 1937 / Arable lands 1937 19 495 Orná půda 1946 / Arable lands 1946 17 660 Orná půda 1949 / Arable lands 1949 12 822 Pastviny 1937 / Pastures 1937 1 504 Pastviny 1946 / Pastures 1946 1 483 Pastviny 1949 / Pastures 1949 4 963 Počet usedlostí do 5 ha / Number of farms of less than 5 ha 2 656 Počet usedlostí 5–20 ha / Number of farms of 5–20 ha 1 225 Počet usedlostí 20–100 ha / Number of farms of 20–100 ha 330 Počet usedlostí nad 100 ha / Number of farms of more than 100 ha 16 Počet skotu 1945 / Number of cattle 1945 21 662 Počet skotu 1949 / Number of cattle 1949 13 594 Počet prasat 1945 / Number of pigs 1945 1 647 Počet prasat 1949 / Number of pigs 1949 5 870 Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 21

Obr. 2. Stádo ovcí v Dolních Lysečinách, původní stádo HPD Mladá Boleslav se sídlem v Maršově IV, které spolu s celým HPD Mladá Boleslav převzaly k 1. 1. 1949 Československé státní statky. Foto Adolf Pecina (poč. 50. let 20. století). Fig. 2. Flock of sheep at Dolní Lysečiny, originally belonging to HPD Mladá Boleslav based in Maršov IV, which was taken over, together with the whole HPD Mladá Boleslav, by the Czechoslovak State Farms on 1/1/1949.

(Flousek et al. 2007). Tažnou sílu k orání polí zajišťo- do průmyslových částí okresu. Situaci zásadním způ- val převážně skot,93 koně byli využíváni jako tažná síla sobem nezvrátilo ani plánované dosídlování pohra- zejména pro tahání povozů a vlastnili je jen ti nejbo- ničí (Topinka 2005). Migrací se snížil počet obyvatel hatší, například mlynáři (Nováková 2012).97 I v trut- zejména v horských obcích, které se přeměňují na novském okrese se osídlování překrývalo s vysídlová- rekreační střediska nebo pastvinářské oblasti. Úby- ním. Výjimku tvořily obce, které se nepodařilo osídlit tek obyvatelstva vyvrcholil koncem 50. let (Kadeřáb- trvalými obyvateli, popřípadě osídlování nastalo až po ková & Pargač 1985). Původně smíšený zemědělsko- vysídlení Němců, typicky v horské a podhorské části -průmyslový region se mění na průmyslový, dochází obce, kde se nakonec realizovala HPD – např. Horní ke sblížení zemědělského a průmyslového obyvatel-

Albeřice, Dolní Albeřice,Horní Lysečiny, Dolní Lyse- stva (Kadeřábková & Pargač 1985). činy (Nováková 2010a),95 Sklenářovice,96 Bečkov,97 ve vnitrozemské části okresu např. Dolní Žďár atd., Realizace horských pastvinářských nebo obce, které byly zalesněny – např. Suchý Důl či Rýchory, popřípadě ty, co se staly jádrem rekreační družstev na území politického okresu oblasti Krkonoš – Velká a Malá Úpa. Trutnov Na Trutnovsku začal český živel převažovat až na Horské pastvinářské družstvo pro politický počátku roku 1946. V roce 1947, tedy po skončení okres Trutnov se sídlem ve Vlčicích hlavní etapy vysídlování, žilo na Trutnovsku 68 % oby- vatel, měřeno vůči stavu, které zachytilo sčítání lidu HPD pro okres Trutnov, s údolním statkem v obcích z roku 1930 (Tab. 1). Od počátku 50. let dochází k opě- Vlčice a Pilníkov a s pastvinami ve Vlčicích (základní tovnému vylidňování vesnic a koncentraci obyvatelstva souhrnné údaje o tomto a všech dalších HPD jsou 22 opera Corcontica 55 / 2018 uvedeny v Tab.7, 8, 9 a Přílohách 1, 2) a v celém roz- Zřízení pastvin nebylo v tomto případě a priori řeše- sahu katastru osady Silberštejn98, index má zcela výji- ním z nouze. Důvodem vzniku HPD právě v tomto mečnou pozici v rámci sledovaného sídelního území. mikroregionu byla existence jediného zemědělského HPD nevzniká proto, že by se oblast Vlčic a Pilníkova velkostatku na území sledovaného okresu a zároveň nepodařilo znovuosídlit individuálně. Koneckonců existujícího plemenného chovu hovězího dobytka se oblast nenacházela bezprostředně u státní hra- s plemennou knihou vedenou už původními němec- nice (Příloha 1), mimo dosah lokální infrastruktury, kými obyvateli.99 Velkou výměru velkostatku nešlo, ani na horské půdě, kde se extenzivně hospodařilo. jak již bylo vysvětleno, přidělit individuálním fyzickým

Tab. 7. Základní údaje k jednotlivým HPD v okrese Trutnov s ohledem na změny v sídelní politice a kulturní krajině 1946 –1949. Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, 309, 320–321, 323, 360, 375–376, inv. č. 179; Statistický lexikon obcí, 1934; ústní sdělení úřednice Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, územního pracoviště Trutnov. Tab. 7. Basic data on individual HPDs in the Trutnov district with regard to changes in settlement policy and cultural land- scape for the period 1946 –1949.

Počet obyvatel Dílčí údaje Počet domů k roku 1930 Horské Údolní Částečně k obci (celá Výměra Počet domů s čp. a če. 2018 Zaniklá Trvalé Rekreační (německé/ pastvinářské statek – část Pastviny - část Pastviny - celá zaniklá obec / výměra v HPD) / kú (ha) / k roku 1930 / / Number of Výměra / Vznik / Zrušení / obec / osídlení / osídlení / české) / družstvo (HPD) / obce / Valley obce / Pastures – part obec / Pastures – Partly defunct Partial data Area of Number houses with Area Founded Cancelled Defunct Permanent Recreational Number of Mountain Grazing farm – part of municipality whole municipality munici- for the munici- cadastre of houses postal and regis- municipality settlement settlement inhabitants in Cooperative of municipality pality pality (whole area (ha) in 1930 tration numbers 1930 (German/ in HPD) in 2018 Czech) • Silberštejn/ HPD Trutnov • Vlčice Silberštejn/ Silberštejn/ Vlčice Hrádeček (Vlčice) 600 ha 2/1946 1. 4. 1949 žádná žádná Vlčice 57/0 219 13 43 ve Vlčicích • Pilníkov Hrádeček (Vlčice) Hrádeček (Vlčice) • Pilníkov • Bečkov Bečkov 211/10 344 54 42 HPD Chrudim • Bečkov • osada • Zlatá Olešnice ve Zlaté Zlatá Olešnice Bernartice • osada Rybníček 600 ha 3/1946 1. 1. 1949 žádná • Bečkov Rybníček • Bernartice osada Rybníček Olešnici (Bečkov) 114/0 x 29 x (Bečkov) (Bečkov) • Svoboda nad Úpou • Horní do 31.12. 1946 • Maršov I, II, III Původně DA, • Dolní Lysečiny Staré Město HPD Mladá Horní Staré • Dolní Lysečiny HA, DL, HL a SD, • Horní Lysečiny • Svoboda Boleslav Město, • Horní Lysečiny nakonec žádná, 900 ha 5/1946 1. 4. 1949 žádná Suchý Důl • Horní Albeřice Suchý Důl 87/0 179 25 12 nad Úpou v Maršově IV od 1. 1. 1947 • Horní Albeřice SD nezrealizováno - • Horní Lysečiny • Maršov I, II, Maršov IV • Dolní Albeřice zalesněn • Suchý Důl III a IV • Suchý Důl • Prostřední • Staré Buky Staré Buky + Jirský • Slavětín • Oblanov Dvůr (Staré Buky) • Bezděkov (Staré Buky) HPD Semily Dolní • Oblanov (Staré Buky) • Slavětín • osada Paseka • Chvaleč ve Starých Staré Buky • Chvaleč 800 ha 5/1946 1. 1. 1949 žádná Slavětín • Paseka Slavětín 305/3 293 71 40 (Radvanice) • Petříkovice Bukách (Staré Buky) • Radvanice • Studénka • osada Studénka • Radvanice • Petříkovice (Radvanice) • Lhota • Markoušovice • Bezděkov (nezrealizováno) • Střítež HPD Kolín • Horní Žďár Dolní • Dolní Žďár Dolní Dolní Střítež • Dolní Žďár 500 ha 8/1946 1. 1. 1949 žádná 347/1 514 91 30 ve Stříteži • Brusnice Žďár • Horní Žďár Žďár Žďár • Brusnice • Sklenářovice, • Mladé Buky osada Sejfy • osada Dolní Sejfy • Sklenářovice • osada Dolní Sejfy Rýchory Sklenářovice 190/1 551 40 1 (Mladé Buky) (Mladé Buky) (Mladé Buky) HPD Mnichovo • osada Klinge/ • Mladé Buky • Bystřice osada Dolní Sejfy Klinge/Bystřice Hradiště Bystřice Kalná Voda 55/1 x 15 x • Kalná Voda Babí 700 ha 8/1946 1. 1. 1949 (Mladé Buky) (Mladé Buky) (Mladé Buky) v Mladých (Mladé Buky) (Mladé Buky) Bukách • Vernířovice • Vernířovice Vernířovice (Prkenný Důl) Babí 61/0 166 14 4 • Rýchory, (Prkenný Důl) (Prkenný Důl) nezrealizováno Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 23

osobám – osídlencům, aniž by došlo k pracnému roz- klimatu (Příloha 1) a pod stejnou okresní samosprá- parcelování. Nelze ani opominout možnost, kterou vou. Výhoda venkovní pastvy členského dobytka zde restrukturalizovaný velkostatek nabízel konstruk- dávala větší smysl a nebyla s ní spojená obtížná pře- térům nového pohraničí. Vzhledem k záměru past- prava. Třetí výhodou byla i lepší pozice pro komuni- vinářské politiky, tedy oživení a navýšení živočišné kaci s místní samosprávou, neboť členem družstva produkce, byl ideálním místem. Z toho vyplývalo byl i místopředseda Okresní správní komise Trut- zcela odlišné zázemí údolního statku. Jinými slovy nov Jindřich Rozkovec.100 ve Vlčicích již existoval a nebylo třeba jej vytvářet. Zástupci budoucího HPD Vlčice začínají jed- Druhou výhodou byla blízkost sídla družstva, které nat o pastvinách již v lednu 1946, tedy ihned, jak se nacházelo ve stejném politickém okrese. Družstev- to bylo administrativně možné. Po počátečních Tab. 7. Základní údaje k jednotlivým HPD v okrese Trutnov s ohledem na změny v sídelní politice a kulturní krajině níci tak mohli fakticky dohlížet na fungování. Záro- tahanicích Trutnovští uspějí, definitivně získají 1946 –1949. Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, 309, 320–321, 323, 360, 375–376, inv. č. 179; Statistický lexikon obcí, 1934; ústní sdělení úřednice Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, územního pracoviště Trutnov. veň zacházeli s obdobnou kvalitou půdy v obdobném relativně rovinatou a úrodnou oblast (výrobní typ Tab. 7. Basic data on individual HPDs in the Trutnov district with regard to changes in settlement policy and cultural land- scape for the period 1946 –1949. Tab. 7. Pokračování. / Continuation. Počet obyvatel Dílčí údaje Počet domů k roku 1930 Horské Údolní Částečně k obci (celá Výměra Počet domů s čp. a če. 2018 Zaniklá Trvalé Rekreační (německé/ pastvinářské statek – část Pastviny - část Pastviny - celá zaniklá obec / výměra v HPD) / kú (ha) / k roku 1930 / / Number of Výměra / Vznik / Zrušení / obec / osídlení / osídlení / české) / družstvo (HPD) / obce / Valley obce / Pastures – part obec / Pastures – Partly defunct Partial data Area of Number houses with Area Founded Cancelled Defunct Permanent Recreational Number of Mountain Grazing farm – part of municipality whole municipality munici- for the munici- cadastre of houses postal and regis- municipality settlement settlement inhabitants in Cooperative of municipality pality pality (whole area (ha) in 1930 tration numbers 1930 (German/ in HPD) in 2018 Czech) • Silberštejn/ HPD Trutnov • Vlčice Silberštejn/ Silberštejn/ Vlčice Hrádeček (Vlčice) 600 ha 2/1946 1. 4. 1949 žádná žádná Vlčice 57/0 219 13 43 ve Vlčicích • Pilníkov Hrádeček (Vlčice) Hrádeček (Vlčice) • Pilníkov • Bečkov Bečkov 211/10 344 54 42 HPD Chrudim • Bečkov • osada • Zlatá Olešnice ve Zlaté Zlatá Olešnice Bernartice • osada Rybníček 600 ha 3/1946 1. 1. 1949 žádná • Bečkov Rybníček • Bernartice osada Rybníček Olešnici (Bečkov) 114/0 x 29 x (Bečkov) (Bečkov) • Svoboda nad Úpou • Horní do 31.12. 1946 • Maršov I, II, III Původně DA, • Dolní Lysečiny Staré Město HPD Mladá Horní Staré • Dolní Lysečiny HA, DL, HL a SD, • Horní Lysečiny • Svoboda Boleslav Město, • Horní Lysečiny nakonec žádná, 900 ha 5/1946 1. 4. 1949 žádná Suchý Důl • Horní Albeřice Suchý Důl 87/0 179 25 12 nad Úpou v Maršově IV od 1. 1. 1947 • Horní Albeřice SD nezrealizováno - • Horní Lysečiny • Maršov I, II, Maršov IV • Dolní Albeřice zalesněn • Suchý Důl III a IV • Suchý Důl • Prostřední • Staré Buky Staré Buky + Jirský • Slavětín • Oblanov Dvůr (Staré Buky) • Bezděkov (Staré Buky) HPD Semily Dolní • Oblanov (Staré Buky) • Slavětín • osada Paseka • Chvaleč ve Starých Staré Buky • Chvaleč 800 ha 5/1946 1. 1. 1949 žádná Slavětín • Paseka Slavětín 305/3 293 71 40 (Radvanice) • Petříkovice Bukách (Staré Buky) • Radvanice • Studénka • osada Studénka • Radvanice • Petříkovice (Radvanice) • Lhota • Markoušovice • Bezděkov (nezrealizováno) • Střítež HPD Kolín • Horní Žďár Dolní • Dolní Žďár Dolní Dolní Střítež • Dolní Žďár 500 ha 8/1946 1. 1. 1949 žádná 347/1 514 91 30 ve Stříteži • Brusnice Žďár • Horní Žďár Žďár Žďár • Brusnice • Sklenářovice, • Mladé Buky osada Sejfy • osada Dolní Sejfy • Sklenářovice • osada Dolní Sejfy Rýchory Sklenářovice 190/1 551 40 1 (Mladé Buky) (Mladé Buky) (Mladé Buky) HPD Mnichovo • osada Klinge/ • Mladé Buky • Bystřice osada Dolní Sejfy Klinge/Bystřice Hradiště Bystřice Kalná Voda 55/1 x 15 x • Kalná Voda Babí 700 ha 8/1946 1. 1. 1949 (Mladé Buky) (Mladé Buky) (Mladé Buky) v Mladých (Mladé Buky) (Mladé Buky) Bukách • Vernířovice • Vernířovice Vernířovice (Prkenný Důl) Babí 61/0 166 14 4 • Rýchory, (Prkenný Důl) (Prkenný Důl) nezrealizováno 24 opera Corcontica 55 / 2018 bramborářsko-žitný)101 v centrální části okresu s infra- jako u všech ostatních HPD nacházejících se v okrese strukturním napojením na okresní město. Trutnov nebyl žádný z členů zaměstnancem druž- Výměra družstva se v průběhu času mění, pohy- stva, tj. i HPD Vlčice si najímalo zaměstnance. Díky buje se okolo 600 hektarů.102 Základem družstva je tomu, že základem údolního statku byl vlčický vel- kompletní výměra a živý a mrtvý inventář bývalého kostatek, družstvo od počátku disponovalo zázemím, vlčického velkostatku včetně vlčického zámku (kte- o kterém se ostatním družstvům v politickém okrese 103 rého se HPD nakonec z důvodu nevyužívání a zátěže Trutnov mohlo jen zdát. Už v roce 1946, tedy v prv- vzdává ve prospěch vlastníka, tj. Národního pozemko- ním, nejkrizovějším roce, má HPD kapacitu ustá- vého fondu) doplněné o bývalé pastevní chovné druž- jení na údolním statku 159 kusů dobytka rozdělenou do tří míst: Rudolfova stáj, Jánský Dvůr a stáj v Hor- stvo v Pilníkově. Strážní oddíl, konkrétně vedoucího ních Vlčicích. Zároveň měli Trutnovští buď štěstí, Jana Libru a Jana Machatu, vysílá družstvo na údolní nebo si uměli najít schopného správce, popřípadě statek a pastviny již v únoru 1946. Valná hromada ho správně motivovali. Jiří Zaňka (původní národní družstva se ale sešla až 12. května 1946 ve Rtyni správce velkostatku, předseda Místní rolnické komise v Podkrkonoší v soudním okrese Úpice. Předsedou Vlčice a Místní správní komise Vlčice) v roli správce družstva se stává Josef Vít ze Rtyně v Podkrkonoší. nastupuje již 15. dubna 1946 a končí ke konci roku Z výčtu členů představenstva, dozorčí a správní rady 1947, kdy je vyslán na stáž do Švýcarska. Od dubna vyplývá, že jen menší část členů pocházela z Úpicka, prvního roku působení HPD začíná družstvo reálně tedy z oblasti mimo sídelní území, naopak většina hospodařit na svěřených pozemcích.104 Již v sezoně pocházela nejen ze sídelního území, ale přímo z obcí 1946 je družstvo schopno přijímat členský dobytek dotčených HPD, z Trutnova, Vlčic a Pilníkova. Stejně na pastvu105 a prokazatelně ho přijímá i v roce 1947.106

Tab. 8. Vybrané údaje k národnostnímu složení zaměstnanců v jednotlivých HPD v okrese Trutnov 1946 –1949. Zdroje pro tabulky 8–9: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, 309, 320–321, 323, 360, 375–376, inv. č. 179; tamtéž, kart. 255, inv. č. 158; SOkA T, NPF; tamtéž OK MZ, ústní sdělení Oldřicha Martince. Tab. 8. Selected data on the national composition of employees in individual HPDs in the Trutnov district for the period 1946 –1949.

Slováci ze Slováci reem. z Slováci reem. z Horské pastvinářské Brigády 1927/ SNB/skauti/ Maďaři ze Slovenska Období / Vojáci / Češi / Slovenska / Maďarska / Slovaks Rumunska / Slovaks Bulhaři / Němci / Ostatní / družstvo (HPD) / Mountain 1928 / Brigade vězni / SNB/ / Hungarians from Period Soldiers Czechs Slovaks from reemigrated from reemigrated from Bulgarians Germans Others Grazing Cooperative 1927/1928 Scouts/Prisoners Slovakia Slovakia Hungary Romania 11/1946 42 12 Romové 6 HPD pro okres 5/1947 3 18 21 33 1 Trutnov ve Vlčicích 1/1948 12 14 5 15 5 6 Rumuni 3, Luž. Srb. 1 1946 ano x Romové HPD pro okres Chrudim 5/1947 13 34 13 ve Zlaté Olešnici 2/1948 8 6 11 17 1946 ? ? x Romové HPD pro okres Mladá Boleslav 5/1947 5 32 10 10 v Maršově IV 3/1948 9 28 8 17 1946 ano / yes ano / yes skauti x HPD pro okres Semily ve Starých 5/1947 16 23 15 7 Bukách 9/1948 19 14 1 1 1 8 1946 ano /yes ano / yes x HPD pro okres 5/1947 2 3 26 7 Rumuni 3 Kolín ve Stříteži 3/1948 5 7 10 Volyňští Češi 11/1946 ano /yes ano / yes SNB x HPD pro okres Mnichovo Hradiště 5/1947 32 11 v Mladých Bukách 2/1948 10 6 16 8 Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 25

V sezoně 1946 má 89 až 113 sezonních zaměstnanců. a pastviny sucho nepocítily. V srpnu shořely tři sto- Což rozhodně neodpovídá představě ministerstva doly s částí úrody a steliva, nicméně schopný správce zemědělství o ušetřených pracovních silách. Ide- nahradil shořelé stelivo pazdeřím (zbytky zpracova- ální představa ministerstva totiž počítala pro HPD ného lnu z textilní továrny J. A. Kluge, t. č. v národní s jednou deputátnickou rodinou na 50 ha.107 Nejsou správě).111 V roce 1947 získalo vlčické HPD stejně zprávy o výpomocích vojáků ani často kontrapro- jako ostatní horská družstva v okrese na výpomoc duktivních brigádníků ročníku 1927/28, se kterými bulharské pracovní síly (Tab. 8). Problémy s jejich měla co do činění ostatní HPD.108 V roce 1947, což byl zaměstnáváním vyplývaly za prvé ze slibů, které Bul- druhý krizový rok pro pastvináře obecně, akumulo- haři dostali od československé vlády a které jim druž- vané dluhy z počátku hospodaření a sucho (to se týkalo stvo reálně nemohlo splnit, za druhé z neochoty někte- celé republiky), se HPD Vlčice stává nejlepším druž- rých bulharských dělníků zapojit se do práce, tj. najít stvem v republice.109 Vlčický zámek, který je ve správě motivaci k dočasnému zaměstnání.112 Ke konci roku HPD a který poskytuje dostatečně velké ubytovací 1947 je na nátlak ministerstva zemědělství HPD a školicí prostory, byl navrhován jako školicí cent- Vlčice nuceno propustit třetinu zaměstnanců a zba- rum, kde by se vzorové Vlčice mohly s ostatními podě- vit se zkušeného pracovníka, Němce ze smíšeného lit o své zkušenosti.110 Nicméně ke sdílení zkušeností manželství, Emila Fiedlera s rodinou. Což s největší buď nedošlo, nebo se uskutečnilo jinde než ve Vlči- pravděpodobností souvisí se započatým tzv. vnitřním cích. Díky již existujícímu a funkčnímu údolu zdědě- odsunem, tedy rozptylem německých obyvatel do vni- nému po vlčickém velkostatku a relativně zarondova- trozemí z důvodu národní očisty pohraničí (Dvořák ným pozemkům může družstvo investovat do výstavby 2013). Tento cíl byl ale v silném rozporu s nedostat- letních stájí a oplocení. Sucho, které postihlo repub- kem pracovních, zejména kvalifikovaných sil v pohra- liku na jaře a v létě roku 1947, se vlčického družstva, ničí. I přes mnoho úspěchů, které HPD vykazovalo, Tab. 8. Vybrané údaje k národnostnímu složení zaměstnanců v jednotlivých HPD v okrese Trutnov 1946 –1949. Zdroje stejně jako i ostatních v regionu, dotklo jen částečně. mělo málo zásob na zimu a bylo nuceno se zbavovat pro tabulky 8–9: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, 309, 320–321, 323, 360, 375–376, inv. č. 179; tamtéž, kart. 255, inv. Zasáhlo úrodu řepky, sena, řepy a brambor; obiloviny dobytka.113 (Tab. 9) č. 158; SOkA T, NPF; tamtéž OK MZ, ústní sdělení Oldřicha Martince. Tab. 8. Selected data on the national composition of employees in individual HPDs in the Trutnov district for the period 1946 –1949. Tab. 8. Pokračování. / Continuation.

Slováci ze Slováci reem. z Slováci reem. z Horské pastvinářské Brigády 1927/ SNB/skauti/ Maďaři ze Slovenska Období / Vojáci / Češi / Slovenska / Maďarska / Slovaks Rumunska / Slovaks Bulhaři / Němci / Ostatní / družstvo (HPD) / Mountain 1928 / Brigade vězni / SNB/ / Hungarians from Period Soldiers Czechs Slovaks from reemigrated from reemigrated from Bulgarians Germans Others Grazing Cooperative 1927/1928 Scouts/Prisoners Slovakia Slovakia Hungary Romania 11/1946 42 12 Romové 6 HPD pro okres 5/1947 3 18 21 33 1 Trutnov ve Vlčicích 1/1948 12 14 5 15 5 6 Rumuni 3, Luž. Srb. 1 1946 ano x Romové HPD pro okres Chrudim 5/1947 13 34 13 ve Zlaté Olešnici 2/1948 8 6 11 17 1946 ? ? x Romové HPD pro okres Mladá Boleslav 5/1947 5 32 10 10 v Maršově IV 3/1948 9 28 8 17 1946 ano / yes ano / yes skauti x HPD pro okres Semily ve Starých 5/1947 16 23 15 7 Bukách 9/1948 19 14 1 1 1 8 1946 ano /yes ano / yes x HPD pro okres 5/1947 2 3 26 7 Rumuni 3 Kolín ve Stříteži 3/1948 5 7 10 Volyňští Češi 11/1946 ano /yes ano / yes SNB x HPD pro okres Mnichovo Hradiště 5/1947 32 11 v Mladých Bukách 2/1948 10 6 16 8 26 opera Corcontica 55 / 2018

HPD bylo zrušeno nejpozději ze všech působících 1946 vzniká přípravný výbor, záhy se objevuje navr- v okrese Trutnov, tedy až k 1. dubnu 1949, kdy nově žený objekt, části obcí Zlatá Olešnice a Bernartice založené státní statky už zahájily svou činnost.114 a celá obec Bečkov (Obr. 3) s osadou Rybníček. (Tab. 7) Vzhledem k tomu, že argumentem ke zrušení byla ofi- S návrhem byl přípravný výbor spokojen a tak se navr- ciálně špatná bilance HPD obecně, poúnorové mini- žený objekt beze změn stává objektem přiděleným. sterstvo zemědělství zrušilo toto relativně prosperu- Oficiálně vzniká HPD nejdřív ze všech HPD v okrese, jící HPD co nejpozději. V případě tohoto družstva je a to ustavující valnou hromadou dne 23. února 1946. vliv na kulturní krajinu a osídlení minimální, což sou- Předsedou se stává Josef Pešek, rolník z Radimi (okres visí jednak s tím, že družstvo nevzniklo jako řešení Chrudim). Strážní oddíl je na pastviny vyslán po absence individuálního osídlení, ale i s jeho řádným 15. březnu a po čtrnácti dnech odvolán z důvodu nepo- hospodařením a v neposlední řadě i s jeho umístěním třebnosti. Od začátku dubna lze předpokládat činnost v centrální části okresu. (Tab. 7) družstva na území všech přidělených obcí. Na rozdíl od všech ostatních HPD v okrese měli Chrudimští ide- Horské pastvinářské družstvo pro politický álně arondovaný pastevní objekt, výměry v obcích Ber- okres Chrudim se sídlem ve Zlaté Olešnici nartice a Zlatá Olešnice přímo navazovaly na katastr Na rozdíl od většiny sledovaných HPD v politickém obce Bečkov s osadou Rybníček, cizí enklávy na území okrese Trutnov vzniká HPD pro okres Chrudim admi- družstva byly buď na jeho okraji, nebo byly směněny. nistrativně hladce, tj. jaké pastviny si vybere, nebo mu Nicméně přes hladký a úředně a komunikačně výji- jsou nabídnuty, ty bez průtahů dostane.115 22. ledna mečně bezproblémový začátek patřilo HPD pro okres

Tab. 9. Vybrané údaje k počtu hospodářských zvířat a polním plodinám v jednotlivých HPD v okrese Trutnov 1946 –1949. Tab. 9. Selected data on the number of livestock and field crops in individual HPDs in the Trutnov district for the period 1946 –1949.

Horské pastvinářské družstvo (HPD) / Období / Koně (počet kusů) / Krávy / Prasata / Slepice / Ovce / Kozy / Plodiny / Mountain Grazing Cooperative Period Horses (number) Cows Pigs Hens Sheep Goats Crops 4/1946 31 282 29 ? 147 ? • pšenice / wheat • žito / rye • ječmen /barley • oves / oats • brambory / potatoes • krmná řepa / fodder beet • řepka / oilseed rape HPD pro okres 12/1946 19 261 57 153 204 4 • polní pícniny / fodder crops Trutnov ve Vlčicích 5/1947 23 247 (+ 81 členských) 52 ? 38 4 3/1948 19 250 77 110 7 ?

12/1946 6 382 45 180 77 • pšenice / wheat • žito / rye • ječmen /barley • oves / oats • brambory / potatoes • krmná řepa / fodder beet HPD pro okres • polní pícniny / fodder crops • len / flax • hořčice / mustard • jetel / clover Chrudim ve Zlaté 5/1947 8 306 ? 65 • kukuřice / maize Olešnici 3/1948 8 110 95 192 0 0

Živý inventář předávka od NPF jaro 1946 1 115 • pšenice / wheat • žito / rye • ječmen /barley • oves / oats 12/1946 31 712 53 50 379 70 • brambory / potatoes • krmná řepa / fodder beet HPD pro okres • polní pícniny / fodder crops • vikev / vetch Mladá Boleslav 5/1947 10 521 (+61 členských) ? 370 45 v Maršově IV 3/1948 25 370 32 ? 250 ? Živý inventář předávka ČSSS 12/1948 250 12/1946 16 279 31 138 150 70 • pšenice / wheat • žito / rye • ječmen /barley • oves / oats • brambory / potatoes HPD pro okres • krmná řepa / fodder beet • polní pícniny / fodder crops • len / flax Semily ve Starých 5/1947 15 230 37 ? 295 (družstevní) 75 • hořčice / mustard • jetel / clover • luštěniny / pulses • (mák) / (poppies) Bukách 3/1948 8 110 95 192 ? ? • (kukuřice) / (maize) 12/1946 7 155 11 10 10 0 • pšenice / wheat • ječmen /barley • žito / rye • oves / oats HPD pro okres 5/1947 6 130 8 ? ? (družstevní) 4 • brambory / potatoes • mák / poppies Kolín ve Stříteži 3/1948 9 99 14 9 ? (družstevní) ? Živý inventář předávka od NPF 8/1946 583 • pšenice / wheat • ječmen /barley • žito / rye • oves / oats 12/1946 20 294 0 0 8 17 • brambory / potatoes • krmná řepa / fodder beet • hořčice / mustard HPD pro okres • polní pícniny / fodder crops Mnichovo Hradiště v Mladých Bukách 5/1947 21 279 10 ? 9 11 3/1948 9 122 14 ? ? ? Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 27

Chrudim v rámci okresu k těm hůře prosperujícím. že okresní, resp. místní národní výbory stály stranou Objektivními důvody, které ovšem trápily všechny pas- organizování a přímého dohledu nad HPD, ale jinak tvináře v okrese vyjma HPD pro okres Trutnov, byla na jejich bedrech ležela velká část osídlovací agendy. absence údolního statku, sucho v sezoně 1947 a nedo- Mnohdy to působí, že byly samosprávy na HPD a pri- statek pracovních sil.116 Na otázku, proč mělo chru- ori naštvané. Revizní zpráva 9. odboru ministerstva dimské HPD tak špatnou bilanci, odpovídají archivní zemědělství z inspekce chrudimského HPD ze 14. října prameny jen částečně. Na počátku aktivního půso- 1946, která se možná konala na základě výše zmíněné bení, tedy na jaře 1946 mělo HPD ještě k dispozici stížnosti, popisuje situaci následovně: Stav dobytka nevysídlené německé obyvatele, ti byli z velké části 320 ks (podle zpětně sepsaného předávacího protokolu vysídleni až v srpnu 1946, v rámci soustavného hro- 14. dubna 1948 HPD převzalo od Národního pozem- madného mezinárodně schváleného vysídlování.117 kového fondu krav 360), zásoby na zimu nedostaču- Předseda Okresního národního výboru v Trutnově si jící, ve stodolách shnilé seno, v lese stoh zničeného 10. října na chrudimské HPD adresně stěžuje přímo jetele, obilí sklizeno z větší části, ale špatně usklad- přednostovi 9. odboru ing. Koťátkovi: Funkcionáři něno, mák nedosklizen, na pastvě pracující Romové HPD se o chod družstva nezajímají, vznikají velké poničili nářadí, na jejich místo nastoupily brigády národohospodářské škody. Objevují se stížnosti bri- mládeže ročníků 1927/28, ty snad situaci zachrání gádníků ročníků 1927/28.118 Obilí nevymláceno, a úrodu sklidí.120 To, že revizní zpráva ministerstva stroje se povalují venku na dešti.119 Při hodnocení této zemědělství vyznívá pro HPD negativně, je možné zprávy je třeba vzít v potaz, že většina HPD se v roce brát jako důkaz toho, že situace byla vážná, neboť v pří- 1946 nacházela v chaosu, který odpovídal složité situ- padě jiných sporů HPD se samosprávou stálo minis- aci sídelního území, a zároveň je třeba si uvědomit, terstvo ve většině případů na straně „svého“ koně.121 Tab. 9. Vybrané údaje k počtu hospodářských zvířat a polním plodinám v jednotlivých HPD v okrese Trutnov 1946 –1949. Tab. 9. Selected data on the number of livestock and field crops in individual HPDs in the Trutnov district for the period 1946 –1949. Tab. 9. Pokračování. / Continuation.

Horské pastvinářské družstvo (HPD) / Období / Koně (počet kusů) / Krávy / Prasata / Slepice / Ovce / Kozy / Plodiny / Mountain Grazing Cooperative Period Horses (number) Cows Pigs Hens Sheep Goats Crops 4/1946 31 282 29 ? 147 ? • pšenice / wheat • žito / rye • ječmen /barley • oves / oats • brambory / potatoes • krmná řepa / fodder beet • řepka / oilseed rape HPD pro okres 12/1946 19 261 57 153 204 4 • polní pícniny / fodder crops Trutnov ve Vlčicích 5/1947 23 247 (+ 81 členských) 52 ? 38 4 3/1948 19 250 77 110 7 ?

12/1946 6 382 45 180 77 • pšenice / wheat • žito / rye • ječmen /barley • oves / oats • brambory / potatoes • krmná řepa / fodder beet HPD pro okres • polní pícniny / fodder crops • len / flax • hořčice / mustard • jetel / clover Chrudim ve Zlaté 5/1947 8 306 ? 65 • kukuřice / maize Olešnici 3/1948 8 110 95 192 0 0

Živý inventář předávka od NPF jaro 1946 1 115 • pšenice / wheat • žito / rye • ječmen /barley • oves / oats 12/1946 31 712 53 50 379 70 • brambory / potatoes • krmná řepa / fodder beet HPD pro okres • polní pícniny / fodder crops • vikev / vetch Mladá Boleslav 5/1947 10 521 (+61 členských) ? 370 45 v Maršově IV 3/1948 25 370 32 ? 250 ? Živý inventář předávka ČSSS 12/1948 250 12/1946 16 279 31 138 150 70 • pšenice / wheat • žito / rye • ječmen /barley • oves / oats • brambory / potatoes HPD pro okres • krmná řepa / fodder beet • polní pícniny / fodder crops • len / flax Semily ve Starých 5/1947 15 230 37 ? 295 (družstevní) 75 • hořčice / mustard • jetel / clover • luštěniny / pulses • (mák) / (poppies) Bukách 3/1948 8 110 95 192 ? ? • (kukuřice) / (maize) 12/1946 7 155 11 10 10 0 • pšenice / wheat • ječmen /barley • žito / rye • oves / oats HPD pro okres 5/1947 6 130 8 ? ? (družstevní) 4 • brambory / potatoes • mák / poppies Kolín ve Stříteži 3/1948 9 99 14 9 ? (družstevní) ? Živý inventář předávka od NPF 8/1946 583 • pšenice / wheat • ječmen /barley • žito / rye • oves / oats 12/1946 20 294 0 0 8 17 • brambory / potatoes • krmná řepa / fodder beet • hořčice / mustard HPD pro okres • polní pícniny / fodder crops Mnichovo Hradiště v Mladých Bukách 5/1947 21 279 10 ? 9 11 3/1948 9 122 14 ? ? ? 28 opera Corcontica 55 / 2018

Obr. 3. Současný stav kulturní krajiny v Bečkově, dnes součást obce Bernartice, 2017. Fig. 3. Current condition of the cultural landscape in Bečkov, now part of the municipality of Bernartice.

Soudě podle zkušeností s brigádami mládeže (Tab. domy v katastru obce Bečkov a osady Rybníček. 8) z jiných HPD se lze domnívat, že ani brigádníci Ve shodě se styčným důstojníkem vyhodnotilo situaci situaci nezachránili. Nikoliv proto, že by byli a pri- tak, že v jádru pastevního objektu, tedy v Rybníčku, ori neschopní, ale často jim chybělo správné a sys- se domy, které družstvo nevyužívá, zboří (autorce není tematické vedení. V listopadu 1946 si nechalo HPD známo, zda se tak v reálu stalo, nicméně dle tabulky 5 schválit odsun brakového dobytka v počtu 220 kusů, je patrný úbytek domů v obou sídelních jednotkách), což je poměrně vysoké číslo. V majetku HPD zůstává aby došlo k naplnění cíle odlidnění a zabezpečení z původních 360, resp. 320 pouze 100 krav (Tab. 9). státní hranice (Kovařík 2006). V obci Bečkov, která Od 1. dubna 1946 do 31. ledna 1947 byl správcem je sice taktéž u státní hranice, se měly domy nabíd- HPD Jaromír Vůle, bývalý adjunkt zemského škol- nout k nezemědělskému osídlování tak, aby nevzni- ního statku v Chrudimi. Stížnosti na správce HPD kaly cizí zemědělské enklávy v oblasti HPD. Na přání přicházejí až po jeho odchodu, resp. po 15. dubnu styčného důstojníka měly být vytyčené domy osídleny 1947, neboť celé jaro 1947 je družstvo bez správce. trvale, nikoliv rekreačně. (Plány s obcí Bečkov a osa- Kritika se nese v podobném duchu jako v roce 1946. dou Rybníček v jednom zápise pochozí komise se dle S velkou pravděpodobností bylo špatné hospodaření autorky vylučují.) Situaci z pohledu HPD kompliko- družstva způsobeno kromě objektivních důvodů, spo- valo devět německých rodin, které měly status spe- lečných všem HPD, malou angažovaností členů druž- cialistů v průmyslu, ty se HPD snažilo přesídlit do té stva a neefektivní prací vedoucích zaměstnanců. Obec části Bečkova, která byla mimo bezprostřední zájem Bečkov s osadou Rybníček měla k roku 1930 ve svém družstva (autorce není známo, zda se tak skutečně katastru 83 domů. Dle zprávy styčného důstojníka bylo stalo).122 v roce 1947 obydleno pouze 27 domů osmdesáti oby- HPD pro okres Chrudim byl přidělen živý a mrtvý vateli (11 Čechů, 63 Němců a 6 Rumunů) (Janovec inventář ze znovu neosídlené a později částečně zales- 2014). Češi a Rumuni byli pravděpodobně zaměst- něné obce Rýchory. Družstvo bylo zrušeno k 1. lednu nanci družstva, Němci patřili k původním nevysíd- 1949.123 Obec Bečkov s osadou Rybníček tvoří dnes leným obyvatelům (Tab. 8). V průběhu existence místní část obce Bernartice, využití je dnes zejména HPD totiž družstvo naznalo, že nepotřebuje všechny rekreační, trvalých obyvatel je do deseti.124 Domů je Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 29 dnes o polovinu méně než v roce 1930. Je pravděpo- (již za chodu družstva) se pokoušeli získat velkosta- dobné, že většina domů zanikla v souvislosti s osídlo- tek Doksy. Ani tato varianta se nerealizuje. Nakonec vací uzávěrou v důsledku přidělení celé obce i s osa- v rámci možností, které mají, nahradili na přelomu dou do výměry HPD, nicméně dle terénního šetření let 1946/47 infrastrukturně nenapojený údol v Hor- je místo opečovávané. Krajina nese mnohé stopy ním Starém Městě údolem v Maršově IV. Ustanovu- minulosti, tj. HPD i státních statků, ale za zničenou, jící valná hromada se sešla v polovině února 1946, odkulturněnou či zalesněnou ji považovat nelze. Vět- předsedou byl zvolen Václav Novotný, Ostrý čp. 1. šina pozemků je tvořena loukami či pastvinami, kde Přípravný výbor začal jednat a 19. února si obhlížel se pase dobytek. Otázkou samozřejmě zůstává, jak pastviny, které ležely ještě pod vrstvou sněhu. V terénu by to s danou lokalitou dopadlo, kdyby do jejích dějin operoval strážní oddíl až do počátku května, kdy druž- nevstoupilo pastvinářské družstvo bezprostředně poté, stvo začalo působit na svěřených pozemcích.126 Louky co byli vysídleni původní obyvatelé. a pole v obcích nad Maršovem IV ale ještě stále pokrý- val sníh. Německé obyvatelstvo v Horních a Dolních Horské pastvinářské družstvo pro okres Albeřicích a Dolních Lysečinách a částečně i v Hor- Mladá Boleslav – „české červinky“ ních Lysečinách a Suchém Dole čekalo na vysídlení se sídlem v Maršově IV ve svých domech (Nováková 2010a),127 tzn., HPD HPD „české červinky“ pro okres Mladá Boleslav mělo získává pozemky do správy včetně větší části původ- trochu jinou výchozí pozici, neboť na Mladoboleslav- ních obyvatel. sku, tj. ve vnitrozemí, kde družstvo vzniklo, již existo- Členský dobytek, tj. české červinky, se pásly na mar- val organizovaný plemenný chov skotu. Jinými slovy, šovských stráních již od podzimu prvního družstev- 128 Mladoboleslavští byli připraveni a o pastevní objekty ního roku 1946, stejně tak i v sezoně 1947 a 1948. se začali ucházet již v říjnu 1945, tedy několik málo dní Z oblasti, kde má HPD pastviny, jsou němečtí oby- po celorepublikové anketě, ze které vzešla představa, vatelé vysídleni v létě a na podzim, z obcí Dolní Albe- že neosídlená území mají být přeorientována a vyu- řice, Dolní Lysečiny a Horní Albeřice je většina oby- žita k ozdravění plemenného chovu, což pro budoucí vatel vysídlena až v posledním transportu z okresu HPD v Mladé Boleslavi dávalo teoreticky opravdu Trutnov, tj. XXV. transportem vypraveným ze sběrného smysl. Ke zřízení HPD byli mladoboleslavští rolníci střediska v Mladých Bukách z vlakové stanice Kalná dokonce vyzvaní přímo Jednotným svazem českých Voda dne 16. listopadu 1946 (Nováková 2010a).129 zemědělců. Ač se ucházejí o pastviny ještě před kon- Horní Albeřice, Dolní Albeřice a Suchý Důl podlé- cem roku 1945, do pohraniční přicházejí až květnu haly od května 1945 až do sloučení obcí s Maršo- 1946. Celé ty měsíce mezitím probíhala složitá jed- vem IV v roce 1950130 jedné společné místní správní nání mezi „červinkáři“ a ministerstvem zemědělství, komisi, které předsedali členové Finanční stráže. Prv- které nabízelo pastviny z pohledu Mladoboleslavských ním předsedou byl respicient finanční stráže Bohu- v přílišné nadmořské výšce a bez adekvátního údolu mil Černý, který v obci působil od roku 1934 (Nová- (v čemž měli vzhledem k praxi pastvinářství určitě ková 2010a). Dle jeho slov převzalo HPD pozemky pravdu).125 Po měsících dopisování získávají past- výše zmíněných obcí 10. května 1945, což odpovídá viny v Maršově I, II, III a IV, obojích Albeřicích, Lyse- informacím o HPD, viz výše. Nicméně v roce 1946 činách a v Suchém Dole, včetně již založené pastviny sklizeň chlebového a krmného obilí, brambor a lnu bývalého pastevního družstva v Maršově III. Malý včetně péče o dobytek a kontingent zajišťovala místní dvacetihektarový údolní statek vzniká nejprve v Hor- správní komise za pomoci německých obyvatel Hor- ním Starém Městě, tím pádem nenavazuje na past- ních a Dolních Albeřic čekajících na vysídlení. Němci viny (Tab. 7). Mladoboleslavští akceptují přidělení zajistili sklizeň i v Suchém Dole, který byl v srpnu již výše zmíněných pastvin, nicméně argumentují nad- liduprázdný.131 Dobytek se nacházel stále v jednot- mořskou výškou (500–800 m n. m.), která není dle livých domech, občas došlo ke sloučení do větších jejich názoru vhodná k venkovnímu odchovu mladé chlévů.132 Předseda místní správní komise uvádí jaloviny. Otázkou je, co v hornatém pohraničí čekali. k 1. červenci 1945 počet krav v Horních Albeřicích Snažili se k pastvinám opětovně zajistit větší údol 201 kusů, což je srovnatelné s počtem krav uvádě- v klimaticky lepších podmínkách. V červenci 1946 ných ve sčítání lidu v květnu 1939, které uvádí kusů 30 opera Corcontica 55 / 2018

196. Pro Dolní Albeřice je to ke stejnému datu v roce na nezemědělský a přidělován jako rekreační domy 1945 kusů 162, ale v roce 1939 jich bylo pouhých 36, bez původní výměry půdy.136 „Spisovatelskou kolo- nicméně dolnoalbeřické „stádo“ bylo pravděpodobně nii“ tvořilo přes 30 domů, což byla polovina domů spojeno s dobytkem z vysídleného Suchého Dolu, v Horních Albeřicích (Nováková 2010b). Spisova- kde se k roku 1939 nacházelo 123 krav (dohromady telé o přídělu domů komunikují výhradně s místní 158 ks).133 Lze tedy předpokládat, že hovězí dobytek správní komisí, tudíž hlavní proud komunikace jde přejímá místní správní komise a následně HPD v rele- úplně mimo HPD. Družstvo nakonec nezískává celé vantním počtu, bez nějakých výjimečných úbytků obce, jak bylo původně domluveno, ale jen jejich části, v poválečných měsících. Na první poválečné sklizni takže v obcích nevznikla tzv. osídlovací uzávěra. Otáz- v Albeřicích a Suchém Dole se tak podílelo 110 albe- kou je, co byla příčina a co následek. Rekreační osíd- řických žen a dětí mezi 15 a 60 lety, které byly nasa- lení převážně Horních Albeřic členy syndikátu a jejich zeny sedm dní v týdnu od srpna do září. V Albeři- známými nebyla ani v rozporu s představou o odlid- cích a Suchém Dole tak první sklizeň nezajišťovalo něné hranici, neboť většina chalupářů trávila v ob- HPD,134 nebylo potřeba vojáků ani brigád mládeže cích jen některé víkendy, a to zejména v letní sezoně. ročníků 1927/28 a tyto tři obce, pravděpodobně díky HPD a syndikát měli složitou komunikační pozici. iniciativě a organizaci Bohumila Černého, který půso- Syndikát komunikoval původně s Fondem národní bil v obci jako velitel oddělení finanční stráže v letech obnovy, který neměl se zemědělským osídlováním 1934–38,135 vkročily do nové osídlovací epochy nejen prakticky nic společného, a s místní správní komisí, z hlediska zemědělství v zajištěném stavu. Jak uka- zatímco HPD bylo navázáno na ministerstvo země- zují zkušenosti z jiných obcí v gesci HPD, první pová- dělství a Národní pozemkový fond a se samosprá- lečná sezona často rozhodla o osudu obce, respektive vou komunikovalo jen sporadicky. Do výraznějšího kulturní krajiny, která ji utvářela. Zásluhu na zacho- sporu se HPD a syndikát dostávají v roce 1948, kdy valém stavu Albeřic (Suchý Důl měl kvůli zalesnění mělo být několik zaměstnanců družstva zapojeno jiný osud) měl i fakt, že drtivá většina obyvatelstva do vykradení devatenácti domů v Horních Albeři- byla vysídlena ze svých domovů až v listopadu 1946, cích. Není ale zřejmé, zda se jednalo o krádeže v re- tj. po sklizni. Pozdní vysídlení mohla být náhoda způ- kreačně obývaných chalupách, nebo o obohacování sobená tím, že jsou obce na samém severním okraji se mobiliářem domů, které mělo v gesci HPD, ale okresu Trutnov, nebo se mohlo jednat o osobní inter- nevyužívalo je.137 Běžnou praxí tehdy bylo, že samo- venci Černého, který ke svěřeným obcím přistupo- správa nabízela osídlencům mobiliář z neosídlených val jako řádný hospodář a netlačil na rychlé vysíd- chalup. (Nováková 2010b)138 Syndikát svým způso- lení jemu svěřených obcí. bem bránil družstvu v neomezeném „využívání“ vy- Klíčovou úlohu v zachování kulturní krajiny „na- sídlené vesnice. Stýkání a potýkání syndikátu s HPD vzdory“ působení HPD a snaze o odlidnění bezpro- lze ukázat i na konkrétním případě sporu, vedeného středního okolí státní hranice (Příloha 1, 2) měl do- přes prostředníka – 9. odbor ministerstva zeměděl- zajista vliv i fakt, že si obce vybral jako rekreační ství, o čtyři domy v Horních Albeřicích a deset domů místo pro své členy Syndikát českých spisovatelů v Dolních Albeřicích v roce 1948, které mělo ve správě (dále jen syndikát). Od léta 1946, pravděpodobně HPD, ale nevyužívalo je. Syndikát v osobě spisovatele v reakci na výzvu, komunikuje syndikát s Fondem A. C. Nora se rozhodl domy získat k rekreaci pro další národní obnovy, který spravuje nezemědělský maje- členy-spisovatele a začal o tom asertivně jednat s mi- tek konfiskovaný podle dekretu č. 108/1945 Sb. V lis- nisterstvem zemědělství. Argumentaci vedl na více topadu téhož roku si Syndikát vybírá Horní a Dolní frontách. Poukazoval na dezolátní stav nevyužíva- Albeřice jako rekreační oblast pro své členy (Nová- ných a vyrabovaných domů. Upozorňoval, že v Hor- ková 2010b), kteří si individuálně dojednávají pří- ních Albeřicích vznikla po dohodě s úřady – Fondem děl domů, nejprve jako národní správci, následně národní obnovy, kompaktní „spisovatelská kolonie“, jako nájemníci a až v letech 1949–51 jako noví ma- kterou by avizovaný záměr HPD pronajímat zmíněné jitelé nemovitostí, původně konfiskovaných jako ze- domy mohl narušit.139 Otázkou zůstává, zda se jed- mědělské i nezemědělské nemovitosti, tj. v mnoha nalo o faktický záměr HPD, nebo pouze o snahu za- případech byl zemědělský majetek překvalifikován chovat status quo, udržet svěřený majetek bez ohledu Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 31 na jeho faktickou potřebu. V dopise ministerstvu v Maršově III). Vzhledem ke komplikované dopravě A. C. Nor píše, že by přítomnost lidí „jiného druhu“ mléka chtělo HPD samo zpracovávat mléko na sýry. mohla chod kolonie narušit, což dokládá vyšetřova- Poslední informace je velice zajímavá, neboť evokuje nými krádežemi v Horních Albeřicích, ze kterých byli představu, že alespoň v teoretické rovině byla snaha obviněni stálí zaměstnanci družstva. Ministerstvo na- navázat na tradiční krkonošskou výrobu sýrů (Nová- konec některé domy uvolnilo pro spisovatelskou re- ková 2012a, Riezner 2017), což odkazuje buď na to, kreaci, ale poúnorové události nastartovaly jiný vývoj že někdo ze zaměstnanců družstva naslouchal praxi a k překnihování nakonec nedošlo.140 Není ani tak pod- starousedlíků, nebo že měl někdo ze zaměstnaných statné, čím A. C. Nor argumentoval, ač je z jeho formu- Němců potřebu prosadit zkušenosti předků. Podle lací cítit jisté elitářství, ani to, že nakonec k formální ing. Koťátka bylo sklizeno 80 % úrody,142 což je v roz- změně majitele nedošlo. Podstatné je, že v Albeřicích poru s protokolem z Okresního národního výboru „pod dohledem“ aktivních rekreantů byla revidována Trutnov z 10. října 1946, který je o šest dní starší než přídělová politika jednotlivým subjektům na základě výše zmíněná Koťátkova zpráva a byl sepsán z inicia- vyvíjející se osídlovací situace. Malou roli nikoliv do- tivy předsedy Místního národního výboru Horní Staré hledu, na to neměli politickou moc, ale pouhé přítom- Město, kterému se údajně nepodařilo spojit se správ- nosti, mohlo hrát zhruba patnáct rodin a několik žen cem HPD. V protokolu se uvádí, že situace v HPD z původních německých obyvatel, kteří v Dolních Al- byla tristní, nebylo sklizeno, jetel hnil na poli, krávy beřicích a Dolních Lysečinách zůstali. Většina z nich musely dojit Němky, které v nejbližších dnech mají být však byla stále evidována na seznamu Němců urče- vysídlené, z čehož lze usoudit, že po jejich vysídlení ných k odsunu, tj. nechránila je legitimace specialisty nebude nikdo, kdo by se o dobytek postaral. Koťátko ani antifašisty, a nejpozději v roce 1948 byla odsunuta má z principu potřebu HPD hájit, místní národní výbor do kraje, tedy rozptýlena do vnitrozemí. Bezprostředně zase kritizovat.143 se to týkalo všech německých obyvatel zaměstnaných Mladoboleslavské HPD mělo velké problémy 141 u HPD. s místní samosprávou, zejména v obci Maršov II, III Velice zajímavé detailní informace poskytuje revizní a IV. Co bylo rozbuškou jejich vleklého sporu, není zpráva ze 17. října 1946 z pera přednosty 9. odboru zcela jasné, nicméně hnacím motorem byl zcela jistě ing. Jiřího Koťátka, která čerpá zejména z informací, fakt, že HPD nespadalo do agendy samosprávy, která které poskytlo HPD, v níž popisuje situaci v mladobo- měla zodpovědnost za řádné obhospodařovávání orné leslavském družstvu v Maršově IV, ovšem mylně ho půdy v obci (Burget 1990b) a situaci zcela jistě kom- řadí do okresu vrchlabského. Se sklizní v Maršově I, plikovala sebejistá arogance správce HPD Václava II, III a IV, možná i v Dolních a Horních Lysečinách, Svárovského, který HPD vedl až do roku 1948.144 pomáhá mládež ročníků 1927/28 nasazená přes úřad Špatné hospodaření HPD a jeho spory se samosprá- práce v Úpici (Tab. 8). Slovenští a romští zaměstnanci vou prosakovaly na podzim 1946 až na úroveň kabi- se podle informací HPD neosvědčili, chybějí zku- netu ministra zemědělství, který se zabýval stížnostmi šení lidé na sklízení obilí v příkrých svazích. Druž- vycházejícími pravděpodobně od předsedů dotčených stvo reálně spravuje o 50 % větší osevní plochu, než samospráv. V nepodepsané a nedatované hospodář- jaká byla sepsána na základě informací od vysídlova- ské situační zprávě o stavu zemědělství na Maršov- ných Němců, což zdržuje sklizeň, komplikovanou sil- skou se píše: „Po odsunu Němců zůstane mnoho ves- nými dešti a nedozrálým obilím. V Albeřicích sklidili nic bez obyvatel. Ku příkladu oboje Albeřice, oboje místo předpokládaných 700 q obilí 1 200 q. O tom, Lysečiny, Suchý Důl a Sklenářovice, což jsou vesměs kdo sklízel, zda místní správní komise, jak tomu obce zemědělské, kam se nenastěhuje žádný Čech, reálně bylo, nebo HPD, které teoreticky mělo, se text aby zde s dobrým úmyslem hospodařil, v těchto ves- nezmiňuje. Dobytek stále zůstává ustájen u původ- nicích se musí člověk narodit, aby si zvykl na těžkou ních majitelů, kteří si v případě, že nebyli vysídleni, práci, kterou zdejší zemědělství vyžaduje. Opracování za péči a krmi nechávají mléko, čímž se družstvu polí bez potahů, hnojení (hnůj nosí na zádech) apod. komplikuje kontingent, tedy povinná dodávka státu. nebude nikdo prováděti, jak to vykonávali Němci zde V malé oplocené pastvině se pase členský dobytek usedlí. Zřízením pastvin nebude těmto obcím pomo- (pravděpodobně na pastvině založené ve 20. letech ženo, neboť i pastviny potřebují pilné práce a dobrého 32 opera Corcontica 55 / 2018

Obr. 4. Poválečný stav kulturní krajiny v Horních Albeřicích, dnes součást obce Horní Maršov. Foto Adolf Pecina (50. léta 20. století). Fig. 4. Post-war condition of the cultural landscape in Horní Albeřice, now part of the municipality of Horní Maršov. hnojení. (…) A co s prázdnými chalupami, které leží některých obcí v řešení. Na situační zprávu reagoval na samých hranicích? Tyto se stanou útočištěm mladých 9. odbor tím, že situace je složitá, komunikace mezi živlů a rejdištěm loupežných tlup. (Autorka se dlou- HPD a samosprávou vázne. Ministerstvo informací hodobě věnuje studiu těchto obcí a nic tomu nena- sice stále tlačí na zalesnění, což se na některých mís- svědčuje, pozn. aut.) Tyto pozemky nebudou již nikdy tech (ve zprávě blíže neurčených) už děje, ale mini- úrodnými a bylo by skutečně jen dobré, aby se proměnily sterstvo zemědělství potřebuje pastviny.146 Opět v lesní kultury a byla tak zachráněna velká část národ- to bylo ministerstvo zemědělství, které svůj pastvi- ního majetku!“145 (K čemuž částečně došlo, viz níže, nářský boj vyhrálo a Horní a Dolní Albeřice a Dolní pozn. aut.) Výňatek ze situační zprávy lze také chápat Lysečiny byly zalesněny jen částečně, zejména mimo jako argumentační podklad k zalesňování obcí, které sídelní část obce. Horní Lysečiny byly zalesněny z velké nejsou osídlené trvalými „státně a národně spolehli- části i přesto, že byly v gesci HPD, Suchý Důl, který vými osobami“ a zároveň se nacházejí bezprostředně se nestal součástí HPD, měl být zalesněn celý, resp. na státní hranici. Tento trend je patrný v poválečné mělo být zalesněno 145 ha147 z celkové výměry obce sídelní politice a nakonec v pozdějších letech gradoval 179 ha, což se z velké části stalo. V současné době je nejen do místy plošného zalesňování, ale i do samotné obydleno 11 domů z původních v roce 1939 v cenzu likvidace sídel (Kovařík 2006). Dále situační zpráva zachycených 22 obydlených (oficiálně měla před vál- kritizuje dvouletý hospodářský plán, který na obce kou obec Suchý důl 27 stavebních parcel).148 Na dru- klade požadavky nekorespondující s existencí HPD, hou stranu bylo tehdy plánované zalesňovat i částečně která se nesoustředí v první řadě na pěstování obi- obydlené obce (Kovařík 2006). lovin a olejnin, ale na živočišnou výrobu, a v nepo- V roce 1947 neutěšená situace v HPD pronikla slední řadě kritizuje nehospodárnou sklizeň travin. do denního tisku. Je dost pravděpodobné, že za zprá- Zprávu tužkou komentoval evidentně někdo z kabi- vami z tisku stála samotná místní samospráva, která netu ministrů, resp. spíše z 9. odboru. Například iniciovala i většinu stížností na družstvo. Prošet- u plánu na zalesňování dopsal, že to už je v případě řování stížností, na kterém se podílel mj. i 7. odbor Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 33

Obr. 5. Současný stav kulturní krajiny v Horních Albeřicích, dnes součást obce Horní Maršov, 2009. Fig. 5. Current condition of the cultural landscape in Horní Albeřice, now part of the municipality of Horní Maršov. ministerstva zemědělství, ukázalo, že kritika je jen čás- Ku konci července nebylo ještě posekáno 150 hektarů tečně oprávněná. Jednalo se opět o klasickou situaci: luk. Správcem družstva je pan Svárovský. Již před samospráva a priori proti HPD, ministerstvo a priori začátkem senoseče se proslýchalo, že bude provedena pro HPD.149 V první řadě se celkem pochopitelně řešila změna ve vedení správy pro stálou churavost správce sklizeň a v druhé řadě kontingent. Samospráva např. Svárovského. Dosud se však nestalo. Protože škody způ- bedlivě sledovala, co kde HPD nesklidilo. Správce sobené v Maršově nejsou prvním případem, doporuču- HPD Svárovský to komentoval s tím, že sklizeň někte- jeme orgánům ministerstva zemědělství, aby důkladně rých ploch je nesmyslná. Na to reaguje samospráva, pátraly, kdo tak neodpovědně hospodaří a při všeobec- že jetel nechá posekat na vlastní náklady, což rozčílilo ném evropském nedostatku obilí připravuje naše města předsedu HPD, a tak se domáhá náhrady. Rozplést tyto o chléb. Vyzní-li kontrola revizních orgánů minister- konflikty je prakticky nemožné.150 Nicméně je třeba je stva zemědělství v neprospěch některého správce, pak chápat i v kontextu – obec jako základní zemědělská zde nesmí hrát roli politická legitimace a nezodpovědný jednotka v rámci dvouletého hospodářského plánu, vedoucí musí být odstraněn. A bude-li zjištěno, že pan měla na zodpovědnost řádné využití orné půdy. Pro- Svárovský hospodaří neodborně a nezodpovědně, pak sadit tuto pravomoc proti centrálně řízeným a poli- by měl být vyměněn – i když je příslušníkem strany pana ticky podporovaným HPD muselo být velmi obtížné ministra zemědělství.“151 (Burget 1990b), jak dokládá i citát z dobového článku Stráž severu zaštiťovala Československá sociální 100 žebřiňáků obilí dosud nevymláceno. Proč mlčí mini- demokracie (Gromann 2008), takže nelze pominout sterstvo zemědělství? ze Stráže severu: „Již z několika ani politický rozměr uveřejnění této kritiky. 7. odbor míst bylo hlášeno, že pastvinářská družstva postrádají ministerstva zemědělství okomentoval článek slovy, odborné vedení. V těchto dnech jsme dostali zprávu, že správce Svárovský je od 28. listopadu 1948 přeřa- že také družstvo pastvinářů Mladá Boleslav v Mar- zen do Mladé Boleslavi a správcem družstva se stává šově II a III není odborně vedeno. Toto družstvo dosud ing. Švanda. Objevilo se více novinových článků kri- nevymlátilo cca 100 žebřiňáků obilí, které ve stodolách tizujících družstva, ale málokdy byla kritika takto podléhá úplné zkáze a ze 75 procent je zničeno od myší. adresná.152 Proč tomu v tomto případě bylo jinak? 34 opera Corcontica 55 / 2018

Bylo mladoboleslavské HPD, resp. správce Svárov- Horské pastvinářské družstvo pro politický ský, opravdu tak špatný a arogantní hospodář? Nebo okres Semily se sídlem ve Starých Bukách se v tomto případě jedná o vyřizování účtů mezi soci- HPD pro okres Semily začíná hledat pastviny již zkraje álními demokraty a komunisty, kteří mají v pohraničí roku 1946, tedy hned po výzvách ministerstva země- velmi silné postavení? dělství v lednu 1946. Od počátku je jasná shoda mezi HPD pro okres Mladá Boleslav bylo zrušeno HPD a ministerstvem, že údolní statek vznikne ve Sta- k 1. lednu 1949 a stejně jako u všech ostatních v okrese rých Bukách. Krátce na to vzniká závazná domluva Trutnov přebírají jeho aktiva i pasiva nově vzniklé s ministerstvem, že pastviny HPD budou tvořeny státní statky. Obec Suchý Důl je dnes administrativně celými katastry obcí Slavětín a Bezděkov a osad Paseka přidružená k Dolním Albeřicím, samostatně existuje a Studénka (Tab. 7). Základ údolního statku byl tvo- jen jako katastrální území. Už od konce roku 1946 bylo řen čp. 1 ve Starých Bukách a byl od pastvin vzdálen 20 km. Ve všech obcích či osadách, jejichž celá výměra 9. odborem ministerstva zemědělství plánováno jeho byla předána družstvu, vznikla tzv. osídlovací uzávěra, zalesnění (145 ze 179 ha) společně s katastrem sou- tj. jednotlivé domy a pozemky nebylo možno indivi- sední obce Rýchory (165/532 ha). Zalesňování měl duálně osídlovat. Těžištěm pastvin byla celá obec Sla- v gesci Zemský národní výbor – státní stavební správa větín a Bezděkov (Obr. 6), doplněné o katastry osad hrazení bystřin, odb. XII-7. Zalesňovací práce byly plá- Paseka a Studénka spadající pod samosprávu obce novány na šest až sedm let, započato s nimi bylo dle Radvanice. Z archivních dokumentů vyplývá kolize úředních dokumentů na jaře 1947. Stejný úřad čás- mezi družstvem a osídlenci pouze v případě Starých tečně zalesňoval i Dolní Albeřice (30/319 ha) a Mar- Buků, kde docházelo ke sporům o některé konkrétní šov IV (10/452 ha). Státní statky a lesy částečně zales- domy, o něž stálo HPD, ale které byly již osídleny. nily obce Horní Albeřice (95/378 ha), Horní Lysečiny Postupně se pastviny rozšiřují o části katastrů dal- (105/558 ha), Dolní Lysečiny (45/292 ha), Dolní ších obcí: Významnější výměra patřila obci Petříko- Albeřice (45/319 ha), Maršov I (50/260 ha), Mar- vice, které byly v roce 1946 již z větší části osídleny. šov II (40/355 ha), Maršov III (40/406 ha), Maršov Z obcí Oblanov, Lhota, Chvaleč a Radvanice přiná- leželo družstvu jen několik desítek hektarů nezasta- IV (15/452 ha) a Rýchory (70/532 ha).153 Tato čísla věné zemědělské plochy. Zaměstnaný správce druž- nelze brát jako finální a realizovaná, úřední doku- stva František Devátý začíná působit na údolu (Obr. 7) mentace různé provenience udává různé výměry. ve Starých Bukách 1. dubna 1946 a je na stejné pozici Zejména v Horních Albeřicích jsou navzdory půso- zaměstnán u družstva do konce roku 1948, kdy je HPD bení HPD a později čtyřicetiletému působení stát- zrušeno. Reálná správa celé výměry družstva začíná ních statků patrné původní lány (Obr. 4, 5), tvořené však až po konkrétním vymezení pozemků v květnu vzrostlými remízky a kamennými snosy. Horní a Dolní a po předání živého a mrtvého a inventáře v červenci Albeřice, Horní a Dolní Lysečiny jsou od roku 1950 1946.156 HPD bylo velmi aktivní ve svolávání veřej- součástí v témže roce vzniklého Horního Maršova ných valných hromad, které se konaly v údolním (spolu s Maršovem IV a Temným Dolem a od roku statku, přičemž konání v místě působení nebylo pro 1960 i Maršovem III).154 Největší změnou prošly infra- družstva příliš typické. Semilští dokonce 5. října 1947 strukturně odlehlejší Horní Lysečiny, kde podle terén- zorganizovali zájezd pro členy družstva na družstevní ního šetření, vzpomínek pamětníků a katastrálních pastviny do pohraničí, což je ve sledovaném sídelním území unikátní.157 Tuto v regionu nebývalou aktivitu map155 zaniklo nejvíce domů, kvalifikovaným odha- měl pravděpodobně na svědomí předseda družstva dem 19 z 51 čísel. Zánik všech těchto domů nelze při- Rudolf Brož a další členové představenstva. psat na vrub HPD (některé zanikly před rokem 1945, V září 1946 uvádí družstvo v dotazníku minister- jiné až více než deset let po válce). I zalesnění se této stva zemědělství, že komunikace s individuálními osíd- obce dotklo v nejvyšší míře, dle archivních pramenů lenci a Sborem národní bezpečnosti je dobrá, s místní byla zalesněna pětina katastru, dle terénního šetření samosprávou se zlepšuje, což pravděpodobně zna- je zalesňovací zásah většího rozměru. Zalesněná je mená, že komunikace zejména s místní správní komisí celá severní polovina katastru. ve Slavětíně a Bezděkově byla komplikovaná. Podobná Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 35

Obr. 6. Mladý dobytek na shromaždišti na pastvinách v Bezděkově, patřící HPD Semily se sídlem ve Starých Bukách, 16. 8. 1947. Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 360. inv. č. 179. Fig. 6. Young cattle at the gathering point on the pastures in Bezděkov, belonging to HPD Semily with its base in Staré Buky, 16/8/1947.

Obr. 7. Seno v nouzových kolnách na údolním statku HPD Semily se sídlem ve Starých Bukách, 16. 8. 1947. Zdroj:NA, MZ II – 7. odbor, kart. 360. inv. č. 179. Fig. 7. Hay in emergency barns on the valley farm of HPD Semily with its base in Staré Buky, 16/8/1947. 36 opera Corcontica 55 / 2018 zkušenost je nejasně formulovaná v revizní zprávě obyvatel HPD ustoupilo z důvodů dobrých vztahů Svazu zemědělských družstev z listopadu téhož roku: s okolím.160 Družstvům obecně dělaly problémy vklí- „Chaos v kompetenci, zásahy nižších a vyšších úřadů něné lesní enklávy, které mohly být v principu přidělo- do záležitostí a správy družstva znechucují členy před- vané pouze obcím, nikoliv družstvům. U půdy tomu stavenstva a zaměstnance v jejich výkonu.“158 Druž- bylo přesně naopak.161 Družstva o lesní enklávy stála stvo se považovalo za pána na přidělených pozem- jednak kvůli arondaci pozemků, ale od jejich zisku cích a samosprávě zase mnohdy chyběly informace očekávala i zdroj dřeva pro potřeby HPD a stín pro od nadřízených orgánů. Místní správní komise Sla- pasený dobytek. V říjnu 1948, tedy dva měsíce před větín úřadovala v obci, kde nebyl žádný trvalý osíd- zrušením většiny HPD, byla schválena výjimka a druž- lenec, takže po vysídlení německých obyvatel měla stvům byly přiklepnuty malé lesní celky, konkrétně dostatečnou kapacitu sledovat dění v obci, kterou pro HPD Semily 85 ha lesa, zejména v obcích Pro- spravovala, ale která byla celá vyjmuta z individu- střední Staré Buky, Radvanice, Chvaleč a Slavětín.162 álního osídlování a jejíž katastr byl přidělen HPD. Družstvo mělo bez velkých úprav k dispozici stáje V únoru 1947 si slavětínská samospráva stěžuje Osi- v údolním statku ve Starých Bukách čp. 1 a ve větších dlovacímu úřadu/ Fondu národní obnovy a Okresnímu stájích v usedlostech v Slavětíně a Bezděkově. Další národnímu výboru v Trutnově, že družstvo rabuje typický problém souvisel s německými obyvateli, seno z usedlostí ve Slavětíně a nevhodnou manipu- čekajícími na vysídlení. V tomto případě se to týkalo lací ničí národní majetek, protože si nebylo schopno osad Paseka a Studénka. Původní německé obyva- zajistit dostatek steliva a krmiva. Není jasné, proč telstvo pracující v radvanických dolech mělo status se samospráva neobrátila na ministerstvo zeměděl- průmyslových specialistů (Janovec 2014, Nováková ství, popř. Národní pozemkový fond, které pro tento 2010a). Majetek – živý a mrtvý inventář německých typ konfiskátů byly kompetentní. Popisovaná situace starousedlíků – patřil jako konfiskát formálně druž- velmi pravděpodobně nastala. Nicméně z další argu- stvu, ale reálně ho stále využívali němečtí obyva- mentace vyplývá chaotická komunikace mezi insti- telé, u nichž dobytek stále přebýval, tj. administra- tucionálními aktéry osídlování. Samospráva tvrdila, tivně se situace změnila, fakticky nikoliv. Oni dojili že družstvo nemá na seno nárok, neboť je to úroda, krávy a oni spotřebovávali mléko. Jiné instrukce měli o kterou se zasloužili ještě němečtí obyvatelé a je sou- němečtí obyvatelé od obecní samosprávy v Radvani- částí vojenských rezerv podle předpisu ministerstva cích a jiné od družstva.163 národní obrany. Dále se v dopisu píše, že jednotlivé K větším problémům, se kterými se HPD muselo domy nebyly dosud osídleny z technických důvodů.159 potýkat, patřil obligátní nedostatek kvalifikovaných Z toho lze usoudit, že samospráva ve Slavětíně měla pracovních sil a funkčních moderních zemědělských jen velmi obecnou představu o tom, jakou funkci strojů. V neposlední řadě družstvo trápilo sucho v roce měla družstva plnit a jaké záměry v oblastech bezpro- 1947, které dle údajů semilského družstva zasáhlo středně u státní hranice měla československá vláda. průměrně 35 % úrody v údolu i na pastvinách. Mezi ty Družstvo zvládlo první sezonu s pomocí brigád specifické se dají zařadit úředně řešené krádeže dřeva, mládeže ročníků 1927/28 z železnobrodské sklář- které měli způsobit zaměstnanci družstva. HPD argu- ské školy, vojáků a skautů. Podařilo se sklidit většinu mentovalo, že lesy a dřevo potřebují a stále jim nebyly úrody. Od druhé sezony v roce 1947 pracovala pro přiděleny a že jim Národní pozemkový fond těžbu družstvo obvyklá směs přidělených či nuceně nasaze- v lesích patřících Státním lesům a statkům povolil.164 ných zaměstnanců (Tab. 8). HPD bylo dobře arondo- V roce 1948 byly konečně přijaty na pastvu členské vané, pomineme-li vzdálenost mezi údolem a past- jalovice, ale pastva byla neúspěšná, dobytek špatně vinami, ale samo družstvo ve vzdálenosti, na rozdíl prospíval a nepřibýval dostatečně na váze. Zaměst- do mladoboleslavského, nevidělo zásadnější problém. nanci družstva to dávali za vinu členům, kteří doby- HPD usilovalo kvůli lepšímu propojení pastvin tek špatně připravili na celosezonní pobyt v nároč- ve Slavětíně a Bezděkově o severní část katastru obce nějších klimatických podmínkách, než na které byl Markoušovice. Z počátku to vypadalo nadějně, indi- zvyklý. Ministerstvo zemědělství vydávalo přesné viduální osídlenci byli ochotni změnit působiště, ale instrukce, jak připravit dobytek zvyklý ustájení pak na nátlak obce Markoušovice a jejích dalších na celosezonní horskou venkovní pastvu.165 Postižení Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 37 družstevníci se na oplátku zlobili na zaměstnance usilují o pastviny v okrese Teplice-Šanov, které jim družstva. Další problém, kdy se vina házela z jed- byly zamítnuty, následně se pokoušeli získat pastviny noho na druhého a ve kterém figurovala i soukromá v okrese Ústí nad Labem, protože na severu měl sou- udání, byly nemocné ovce. Velká část stáda vyhy- kromé zájmy budoucí předseda HPD František Kubí- nula. Podle zaměstnanců družstva už nemocné přišly ček. Až ke konci července se do hry dostaly obce Stří- na pastvu.166 tež a Dolní Žďár, kdy osídlovací komise ministerstva Družstvo bylo zrušeno ke dni 31. prosince 1948 zemědělství vyzývá Kolínské na základě nízké osíd- a den nato se stává součástí základního půdního fondu lenosti obce Dolní Žďár (Tab. 7). Ve Stříteži čp. 1 nově vzniklých státních statků.167 se nachází usedlost s výměrou nad 20 hektarů, která Nezájmem osídlenců a následně osídlovací uzávě- je v národní správě a vzhledem ke své velikosti není rou v důsledku působení HPD byly dotčeny zejména určená k individuálnímu osídlování. Tamní správce obce Slavětín a Bezděkov. Ve Slavětíně, který měl Miroslav Slavík, který je zároveň předsedou místní v roce 1946 cca 71 domů, jich sice HPD využívalo správní komise, národním správcem budovy školy pouze pět, ale 11 jich pravděpodobně nechalo zbo- a řídícím učitelem, usiluje o zbavení odpovědnosti řit a zbytek byl částečně poničen nevhodnou mani- za usedlost čp. 1,168 z níž byla rodina původního maji- pulací při získávání sena uloženého na půdách. tele Theodora Brauna vysídlena již v září 1945.169 Dle Obec se rozkládá na náhorní rovině mezi Chvalčí, svých slov nabízel Slavík usedlost HPD. Miroslav Sla- Bezděkovem – dnes součást města Trutnov, místní vík je svého druhu typický osídlenec: mladý, ambici- část Lhota – a Radvanicemi, od kterých je vzdálena ózní, pravděpodobně s nějakým škraloupem z minu- několik kilometrů a pod které dnes administrativně losti,170 zároveň byl dlouho jediným vhodným adeptem spadá. Obec Slavětín dnes existuje již jen jako kata- na funkce ve vznikající samosprávě, protože splňoval strální území. Slavětín je silničně spojen s Radva- základní kritérium – byl české národnosti. Správní nicemi a Chvalčí, silnice v obci končí. Obydleno je funkce mu byly nadřízenými orgány doslova vnuco- 40 domů, převládá rekreační využívání, dva domy vány a on se jim nebránil. Když se v polovině srpna jsou osídleny trvale. Zajímavé je, že jeden z trvale ujímají Kolínští faktické správy definovaných území, žijících obyvatel vlastní či má pronajaté rozsáhlé byl Slavík zbaven národní správy usedlosti v čp. 1, ale pozemky, které v minulosti patřily družstvu, využívá obratem se dobrovolně ujal funkce správce družstva, je jako pastviny pro koně a krávy. Bezděkov by prav- i když avizoval, že od 1. září mu začne školní rok. děpodobně potkal stejný osud, i v něm končí silnice Těžištěm HPD byl údolní statek ve Stříteži čp. 1, a dále pokračuje lesní cesta do Chvalče a Slavětína. postupně k údolu patřily další nemovitosti, navýšené Nicméně díky svému umístění je dnes součástí několika hektary z katastru obce Německá Brusnice obce Lhota, která tvoří místní část města Trutnova. (Brusnice). Pastviny vznikly v celém katastru Dol- O některé domy obec během působení HPD přišla, ního Žďáru rozšířené o část katastru obce Horní Žďár. ale vzhledem k současnému počtu využívaných nemo- Údol a pastviny nebyly propojeny, dělilo je šest kilo- vitostí k rekreaci či k trvalému bydlení došlo díky metrů. Nicméně pastevní objekt v Dolním Žďáru byl infrastrukturnímu propojení s Trutnovem i ke stavbě relativně dobře arondovaný, přestože se řešily vklí- domů nových. něné enklávy, obecní a farní, a také přítomnost indi- viduálních osídlenců. Horské pastvinářské družstvo pro politický Předseda kolínského družstva František Kubíček okres Kolín se sídlem ve Stříteži na tom byl podobně jako Slavík, i on se snažil využít Kolínské družstvo se první rok svého působení potý- situace a kumuloval funkce a osobní zisk, byl před- kalo s mnoha problémy, lze ho chápat jako praktic- sedou Místního národního výboru v Senodražicích kou ukázku osídlovací problematiky druhého pová- na Kolínsku, rodinné vazby ho táhly na sever na Děčín- lečného roku s výrazným rozdílem mezi osídlovací sko a k tomu se snažil během začínající druhé pová- pastvinářskou teorií a praxí. lečné sklizně na dálku ukočírovat svěřené pozemky Není zřejmé proč, ale z archivních dokumentů ve Stříteži a Dolním Žďáru, kde si navíc chtěl ukous- vyplývá, že se Kolínští rozhodli pro zřízení HPD nout nabízeného koláče i soukromě – hledal si vysíd- až na jaře roku 1946. Od dubna do července marně lený dům na rekreaci.171 38 opera Corcontica 55 / 2018

V půli srpna 1946, tedy v době, kdy HPD začíná nachází. Situaci rozsáhle vyšetřovala policie, druž- spravovat svěřené pozemky, dochází k vysídlení stvo se zadlužovalo.174 německých obyvatel z Dolního Žďáru. Obyvatelé Slavík se pokoušel řešit krizovou situaci a sehnat byli vysídleni v červenci a září,172 ale ti, co byli vysíd- pracovní sílu, což bylo v prvním poválečném létě prak- leni v září, mohli být odsunuti do sběrného střediska ticky nemožné, a ještě v srpnu přivezl z Josefova u Jaro- v Mladých Bukách (Janovec 2014, Nováková 2010a) měře pár desítek vojáků (Tab. 8), na jejichž dopravu už v polovině srpna 1946. HPD tak přišlo o nasa- ovšem spotřeboval, jak sám udal, většinu benzinu zené pracanty. Sklizeň na pochodu, správce Slavík, určeného na výmlat v neelektrifikovaném Dolním ani předseda HPD Kubíček netuší, jaký majetek si Žďáru. Vojáci posháněli zaběhnutý dobytek a posta- od ministerstva zemědělství vlastně přebrali, oficiální vili nouzové oplocení. Několik telat skončilo v závodní zaprotokolované předání živého a mrtvého inventáře kuchyni, vojáci přijeli totiž bez potravinových lístků, se odehraje až v roce 1948. (Tato praxe se týkala vět- hlavní měně poválečného Československa, a těstoviny šiny HPD.) V Dolním Žďáru zaniká místní správní pořád dokola jíst nechtěli. Na počátku školního roku komise,173 neboť celá obec je v rukou družstva. Aby přijela početná skupina mládeže, brigádníků ročníku toho nebylo málo, v mezičase, kdy se na jaře 1946 obec 1927/28 z Obchodní akademie v Praze XII a vystří- Dolní Žďár ocitla na seznamech neosídlených obcí dala vojsko. Slavík v témže čase zmizel z družstva určených k přeměně na družstevní pastviny v celém a věnoval se výuce na střítežské obecní škole. Doby- katastrálním rozsahu, a než se Kolínští na dálku začali tek byl znova a znova sháněn po lesích.175 Na podzim v srpnu reálně angažovat, získalo v Dolním Žďáru 1946 byla situace tristní i na polích, 50 ha obilí stále asi 11 osídlenců individuální zemědělské příděly. nebylo sklizeno, otavy i jetel zůstávaly na poli, stejně Metaforicky řečeno, jedna ministerská ruka celou tak brambory, dobytek byl ve špatném stavu v nedo- obec přidělí HPD Kolín, druhá individuálně osíd- statečném ustájení. Hodně mrtvého i živého inventáře luje a pomyslná třetí tomu nasadí korunu: Osídlenci spělo k brzkému odpisu. Družstvo prakticky nemělo z okolních obcí sledující žďárský marasmus – mok- správce, respektive za tři měsíce se jich vystřídalo noucí a hnijící zemědělské vybavení – v srpnu 1946 šest, zásoby krmiv na zimu byly minimální. Hlavní donutili regionální pobočku Národního pozemkového pomocnou sílu tvořili pražští středoškoláci. Těm ale fondu v Trutnově rozdávat drobný zemědělský maje- chybělo zkušené vedení a mnohdy i motivace. Situ- tek individuálním osídlencům. Na návsích v obcích ace nebyla marná jen v terénu, i kolínské představen- Brusnice, Staré Buky, Studenec, Horní Žďár a Kyje stvo družstva se ocitá bez vedení, František Kubíček se za vědomí okresní rolnické komise bubnovalo sdě- se na počátku října odstěhoval do Podmokel u Děčína. lení: Kdo potřebuje zemědělské vybavení, ať se dozá- HPD sice stále oficiálně zastupoval, ale prakticky nedě- sobí na Sovím vrchu v Dolním Žďáru. Rozkrýt přesně lal nic. Situace ve vnitrozemí byla zrcadlovým obra- tuto absurdní situaci se dnes povede stěží. Pravděpo- zem situace v pohraničí a naopak. Aby chaosu nebylo dobně se na základě tristní situace v Dolním Žďáru málo, odvážejí Kolínští několik kusů dobytka do vni- roznesla fáma, že je tam možno brát, zároveň na druž- trozemí. Zda proto, aby uchránili majetek, nebo vyu- stvo naštvaní osídlenci z okolí tlačí na Národní pozem- žili zmatku a navýšili si vnitrozemské stavy, je těžké kový fond, resp. jeho úřadovnu v Trutnově, a stěžo- určit. Na počátku podzimu se tak HPD ocitá v ještě vali si na situaci. Fond požadoval od HPD seznam, větší krizi než v létě.176 Situace se změnila v listopadu co je jejich a co budou využívat. Družstevníci ani prvního družstevního roku, kdy se Kolínským poda- správce ovšem nevěděli, co jim patří a co kde mají. řilo angažovat zkušeného adjunkta zemědělských Národní pozemkový fond tak začal vydávat povo- statků177 Františka Martince. lenky k rozebrání drobného movitého majetku. Při „(…) do 15. 11. 1946 se vystřídalo 6 lidí na vedou- vyšetřování vedoucí úřadovny Národního pozemko- cích místech HPD. Jak vše vyhlíželo a kolik to při- vého fondu v Trutnově Adolf Just tento scénář svalo- spělo k demoralizaci brigád, lze si snadno předsta- val na své podřízené, ti se ze situace obligátně vykru- vit. Za takového stavu přejímal jsem objekt od 15. 11. covali, že oni o ničem nerozhodovali. Družstvo mělo 1946 a definitivně jsem jako vedoucí správce nastou- co dělat, aby se zorientovalo a sepsalo, co vlastně pil 1. 12. 1946 (reálně přijel do Stříteže až 3. prosince od ministerstva převzalo, co z toho zbylo a kde se to 1946, pozn. aut.), mým prvním a nejtěžším úkolem Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 39 bylo zbaviti se nejtěžšího břemene, tj. brigád ročníku I ve vnitrozemí se situace mění, v říjnu 1947 dochází 1927/28 v počtu 55 lidí a nahraditi je novými pra- k první valné hromadě družstva, které potvrdí ve funkci covními silami. Bohužel nebylo sil kvalifikovaných, předsedy družstva Bedřicha Kubíka, který se angažuje takže jsem se musel spokojiti s Bulhary. Nemenší sta- již od počátku roku za stále nepřítomného Františka rostí bylo zachrániti zůstatek dobytka z větší části již Kubíčka. Kubík a další funkcionář Březina na jedné brakového, nejlepší kusy byly mými předchůdci vymě- straně a Martinec na druhé zvrátili osud HPD pro něny, dokonce už mnoho kusů chybělo, a snažiti se jej okres Kolín.183 přes krutou zimu a nedostatečné zásoby krmiv udržeti. „To byl asi dobrej tip na mýho fotříka, to byl pedant, Dobytek byl ustájen na 18 různých místech (zejména zkušenej (pocházel ze zemědělské rodiny, měl za sebou ve stájích a chlévech u zemědělských usedlostí v Dol- již dvě štace jako adjunkt na statku, poslední v kolín- ním Žďáru a částečně také ve Stříteži u čp. 1, pozn. ském okrese pozn. aut.), ten to měl v merku, měl to aut.).“178 Tak popsal situaci o několik měsíců později za svý, on se nechápal jako dočasnej pracující, on tady sedmý a poslední správce HPD ve Stříteži František hospodařil jakoby na svým, bral to tak a měl zázemí v tý Martinec, který se k družstevní práci postavil úplně mámě, všechny tyhle brigády a všechny ty dočasný síly, jinak než jeho předchůdci. Po zániku družstev praco- když se selo, sklízelo, tak jim vařila, závodní kuchyně val na vedoucí pozici i pro nově vzniklé Státní statky.179 byla u nás v kuchyni, máma se starala i o lékárničku, Další problémy, se kterými se Martinec musel vypo- zdravotní péči, osvětu. Vedení evidence, všechna ta zoo- techničina, to všechno dělala matka… Po válce mířila řádat, byl vyčerpaný příděl benzinu na výmlat, ten si na vejšku, na medicínu, ale musela zběhnout, tam byli nakonec opatřil načerno, protože Okresní národní vlčáci, co se připravovali celou válku a biflovali, a tak výbor Trutnov na další žádosti o příděl nereflektoval. se přeskakovaly kapitoly, ona byla ročníkem akorát Potýkal se také s vysokou režií, neboť na základě blo- a nestíhala, pak se vrhla na tu kariéru tady… jako kace ministerstva zemědělství nebylo možno porážet družstevní a tátova výkonná sekretářka.“184 či odsunout více brakového dobytka.180 „Táta tu byl Družstvo disponovalo minimem stálých zaměst- už několikátej správce, byl tu bordel, dostal hodně pra- nanců, a tak ministerstvo zemědělství „dodalo“, vomocí, aby to udržel, ale on je dostat nemusel, on by stejně jako do jiných HPD, skupinu v zemědělství si je našel, on takovej byl. Dojeli navečer 3. 12. 1946, nezkušených Bulharů. Kromě nich pracovalo pro v předvečer svátku svatý Barbory, až na ty Barbory HPD v rámci státní programové reemigrační poli- všude pusto, čtyři obytné místnosti v čp. 1, jenom jedna tiky několik Slováků z Rumunska a pár volyňských vyklizená, bordel a nasráno v koutě… jako po nájezdu, Čechů, nuceně pomáhali nevysídlení Němci. Ti vnášeli ale ve stodole špalek a v něm zatlá sekera a hromada do nové družstevní práce ověřené sedlácké praktiky. dřeva, táta naštípal dřevo a zatopil v německým spo- „Do toho padesátýho sedmýho to šlo, to tady byly ještě ráku a s mámou byli úplně šťastný, že jsou spolu tady, dvě Němky, ty to uměly, ty začaly ráno, byly pořádný, novomanželé, táta byl praktik, máma romantička, srovnanej hnůj, nejdřív si poklidily, pak omyly krávy, 181 takže jim to tady šlo dobře.“ vymyly ocasy a teprve pak šly dojit… to se ale za těch Nejen správcův syn, ale i archivní prameny nazna- deset let změnilo, jiný lidi, bordel, nesrovnanej hnůj, čují rapidní obrat v situaci s příjezdem zkušeného tloukli krávy… po Němcích tu zůstaly krávy, který byly a motivovaného Františka Martince, který se po ná- náchylný na tuberu, hodně dojily, ale umíraly…“185 stupu do funkce správce musel vypořádat s mnoha Františkovi Martincovi muselo dát hodně práce problémy. Bylo třeba vyplatit individuální osídlence udržet s kádrem sezonních zaměstnanců družstvo v Dolním Žďáru, čímž se ovšem navýšila minusová v chodu: „Byly sem posílaný různý skupiny lidí, vůbec to bilance HPD, dát dohromady reálný inventář ma- nebylo na totálu. Němci, co nebyli ještě odsunutý, nebo jetku, udržet torzo původního živého inventáře, najít čekali. Pak tady byli ti študáci – každej si prej zabral schopné pracovní síly. Po celou dobu své existence byl barák, měl tam svou kočku, založili kapelu, bavili se, dobytek HPD rozptýlený v původních usedlostech, ale nemakali, pak přišli Bulhaři, ti si mysleli, že jsou na údolním statku trpěl navíc nedostatkem vody.182 taky na Klondajku, to byl taky příběh, oni spali někde Přesto drželi zkušený správce Martinec a jeho sta- na tom sále v čp. 1, v sobotu se povalovali u kamen, tečná žena situaci pevně v rukou. když něco bylo s nějakou krávou a táta potřeboval, aby 40 opera Corcontica 55 / 2018 mu pomohli, aby šli makat, oni že ne, že maj sobotu, viržínko, normálně u toho kouřil, jednou rukou kouřil že nemakaj, a tak na ně začal bejt tvrdej, takže šli pro a druhou skládal.“188 předsedu MNV, přivedli ho, no a ten jeden udělal chybu, František Martinec sice HPD stabilizoval, ale bez že se mu zableskl v ruce nůž a táta, protože dával nad ohledu na konkrétní dění přišlo po únoru 1948 plošné hlavu 130 kilo tvrdejch, roztrhl židli a všechny vyhnal zrušení HPD a začlenění jejich zaměstnanců, půdního i s tím předsedou a všechny Bulhary a Bulhaři skon- fondu, živého a mrtvého inventáře do nově vznikajících čili, oni nechtěli dělat, přitom kdo trošičku chtěl dělat, státních statků, v případě Stříteže k 1. lednu 1949.189 tak táta byl benevolentní a nechal je i přikrádat, třeba Obec Dolní Žďár dnes existuje pouze jako katas- pytel pšenice, ale museli mít zájem, když se to vyplatilo trální území a tvoří část obce Hajnice, mnoho domů tomu podniku. No s takovejma lidma musel dělat… Ti zaniklo, v obci je patrné poválečné zalesnění. Část Bulhaři byli divoký, na jedné z tancovaček měli Bulhaři pozemků slouží jako soukromé pastviny. Ve Stříteži, mezi sebou problémy a jednoho tady rozpárali, primář mj. i na bývalých pozemcích HPD, hospodaří dnes mu vytáhl všechny střeva a vypral a ten rozpáranej před syn posledního správce Oldřich Martinec. Z býva- nima ujel do Bulharska a oni si ho tam našli. Některý lého údolu a původně individuálně znovu osídlených se tu zkřížili, jeden Bulhar si vzal Rózu, Slovenku pozemků, které později zabraly státní statky, jsou dnes z Rumunska, a odtáhl ji do Bulharska, ale ona chtěla obrovská bramborová pole. začít novej život, to nebyl žádnej med v tom Bulharsku, a tahleta Róza si přes Gottwalda dopisama vyprosila Horské pastvinářské družstvo pro politický návrat z Bulharska, oba i s tím manželem se vrátili okres Mnichovo Hradiště se sídlem a byli tady na statku, byli to sousedi, tak jsme kama- v Mladých Bukách 186 rádili s jejich dětma, jsme byli statecký děti.“ Část Mnichovohradišťští drobní zemědělci organizovaní tohoto příběhu potvrzují archivní prameny, v hlášení v HPD nejprve usilovali o geograficky bližší lokalitu Sboru národní bezpečnosti z 26. května 1947 se obje- v Jizerských horách, ale neúspěšně. Na konci června vuje zpráva, že se ve Stříteži pomlátili dva bulharští se jejich pozornost stočila na severovýchod, k obcím zaměstnanci HPD a jeden skončil s poraněným bři- Mladé Buky, Kalná Voda, Dolní Sejfy, Klinge (Bys- chem v nemocnici.187 třice)190, Sklenářovice, Vernířovice, Babí a Rýchory Kromě Bulharů a Slováků-reemigrantů z Rumun- (Tab. 7). Zemědělští úředníci okresu Trutnov mají ska pracovali i pro HPD volyňští Češi, kteří se na osíd- odlehlé neosídlené lokality konečně udány. Sna- lování Stříteže podíleli i individuálně: „Pak přišli žili se je udat už od počátku roku 1946, jak vyplývá Volyňáci, v čtyřicátým sedmým, a někteří chodili k tátovi z úřední komunikace s několika vznikajícími HPD, stavět stohy, jeden to uměl perfektně, ti uměli česky, které nakonec zakotvily v jiné části trutnovského trochu divně, ale uměli. To byl velkej podraz, největší okresu, popřípadě v jiných částech Čech. O špatně pří- zemědělskej podraz na těch Volyňácích, oni dostali stupné Rýchory s krátkou pastevní sezonou nakonec za cara půdu, celá generace to dávala dohromady, nestáli ani Mnichovohradišťští. Rýchory se dostávají jedna dvě generace, a přišel Stalin a všechno do kol- definitivně mimo pastvinářský obzor a čeká je osud chozů, hladomory, jim sebrali seťový obilí, to jeden rok obce mimo jakýkoliv osídlovací rámec, a tak jsou čás- sežrali a pak hladověli, proto tam šel Hitler tou kraji- tečně zalesněny, živý inventář byl přidělen HPD pro nou, jako když nůž zajíždí do másla, se nedivím, že ty okres Chrudim ve Zlaté Olešnici. Nicméně i na Rýcho- Ukrajinci nechtěli Stalina, no a ty Volyňáci, oni se pak rách došlo k několika individuálním přídělům a obec chytli Svobody, šli přes Duklu za slib, že dostanou sta- zcela nezanikla. tečky, se sem probojovali, ty pak sice dostali, ale jen Úřadovat začalo družstvo až v červenci 1946, na deset let, 1957 jim to tady zase sebrali, (zestátnili vyslalo strážní oddíl, obhlíželo pastviny a ústně mu jejich výměry do fondu Státních statků, pozn. aut.) byl Národním pozemkovým fondem předán živý a to byli jediný lidi, který to v zemědělství uměli. Ti a mrtvý inventář. Do Krkonoš družstvo přišlo defi- starší nechtěli už znova začínat, a tak chodili k tátovi, nitivně až 12. srpna. Den na to byla ze dne na den pan Egert, ten uměl s balíkama jak nikdo, stavěl z nich ze Sklenářovic vysídlena většina ještě stále přítom- budovy, úžasný stohy, aby do toho nepršelo, 20 × 10 m, ného původního obyvatelstva.191 Menší část sklená- to šlo dopravníkama, on to rovnal jako cihly, měl furt řovických obyvatel byla vysídlena již v červenci téhož Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 41 roku,192 ale drtivá část vesnice žila až do 13. srpna předsedal dokonce původní obyvatel Sklenářovic, anti- ve svých domovech. Němečtí obyvatelé zanechali fašista Alois Hofer, ten ale od srpna 1946 bydlel v Mla- obec nezabezpečenou, protože se překotně věnovali dých Bukách, takže o faktickém dohledu nad děním přípravám na nečekaně rychlý nucený odchod.193 v obci lze těžko hovořit. Do neobydlených Sklenářovic Vysídlení přišlo z pohledu HPD ve velmi nevhodnou sice družstvo vysílá hlídače, ale samo uznává, že ško- chvíli, na počátku jejich působení a k tomu uprostřed dám se tím zamezit nepodařilo. Při sklizních pomáhají sklizně, ale jak bylo definováno výše, zemědělské práce vojáci, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a od září neměly prioritu před vysídlováním, pouze se očeká- 1946 studentské brigády ročníku narození 1927/28. valo, že se to dotčené orgány, v tomto případě HPD, Na měsíční říjnový turnus studentů Obchodní aka- dozví včas. Obyvatelé osad Dolní Sejfy (obec Mladé demie v Trutnově vzpomíná Ota Holub (1992). Byl Buky), Klinge (obec Mladé Buky) a Vernířovice (obec jedním z brigádníků a zachycuje působení nezkuše- Prkenný Důl) byli vysídlování v transportech vypra- ných a po romantice toužících studentů. Své vzpo- vených od července do října 1946. Kdy přesně opus- mínky prokládá i citacemi ze situačních zpráv oblast- tili rodné vesnice, není známo.194 ního velitelství Sboru národní bezpečnosti ze srpna Většina problémů družstva se týkala Sklenářovic, a listopadu téhož roku, které dokládají zanedba- nicméně ani celkově se družstvu příliš nedařilo. V prv- nost Sklenářovic, popisují pasoucí se dobytek v obilí ním roce se potýkalo s nedostatkem kvalifikovaných a potulování dobytka v nezajištěných domech. Sám pracovních sil, v druhém roce se suchem a ve třetím Holub vzpomíná, že při příchodu do obce vylezla z jed- a posledním se družstvu stále ještě nedaří, ač některá noho domu obrovská kráva, která se předtím povalo- jiná HPD v okrese Trutnov byla v tomto roce již sta- vala na kanapi. Otázkou zůstává, zda klíče od domů, bilizována. které měli vysídlovaní odevzdat místní správní komisi Družstvu byla zpočátku přidělena celá obec Sklená- (Nováková 2010a), vůbec doputovaly ke správci druž- řovice (Obr. 8, 9), která měla být upravena na pastvinu. stva. Nicméně Holub vzpomíná, že lepší domy byly Tím vznikla zmiňovaná tzv. osídlovací uzávěra – nebylo zapečetěny. v zájmu družstva, aby v jeho už tak nehomogenním Ve stejném čase, v čase první družstevní sklizně celku vznikalo individuální zemědělské osídlování. a působení brigád, došlo k rozkrádání živého i mrt- Nicméně z pramenů vyplývá, že okrajové pozemky vého inventáře, na kterém se mělo přímo podílet i druž- byly nakonec možná individuálně nezemědělsky osíd- stvo, část majetku snad mělo odvézt do Mnichova leny, ale konkrétní údaje chybí, resp. archivní pra- Hradiště. Ani zaměstnanci Národního pozemkového meny hovoří o jednom nezemědělském přídělu podle fondu a osídlovací komise ministerstva zemědělství dekretu č. 108/1945 Sb., který byl v roce 1958 zru- v Trutnově však nebyli schopni zpětně určit, co bylo šen a majetek byl převeden na Místní národní výbor za živý inventář HPD vlastně předáno. Ztráta či krádež v Mladých Bukách, pod které v té době katastr Skle- dobytka se tak mohla pohybovat až kolem 200 kusů nářovic již spadal.195 V létě 1948, tedy až po 25. únoru (Tab. 9). Něco z toho mělo být poraženo pro potřeby 1948, družstvo specifikovalo cca 30 usedlostí (cel- závodní kuchyně, část měla být dovezena do Mni- kem v obci 39 obydlených domů k roku 1945196) pro chova Hradiště a část měla být vyměněna za horší kusy družstevní potřebu, čímž de facto došlo k „uvolnění“ s osídlenci z okolí. Celá agenda vztahující se ke ztrátám deseti domů pro nezemědělské, ideálně rekreační osíd- na živém inventáři ale vykazuje stopy nevraživosti osíd- lení.197 O konkurenční zemědělské osídlování druž- lenců vůči HPD, nepodloženými informacemi a vše- stvo nestálo a rekreační odpovídalo vládním předsta- obecného zmatku při předávání majetku. Na druhou vám o odlidnění pohraničí. Zda došlo k individuálním stranu zničené a vybydlené Sklenářovice nejpozději přídělům nad rámec onoho jednoho výše zmíněného, ve druhém roce působení družstva199 podávají důkaz není v tuto chvíli autorce známo.198 o špatném hospodaření družstva, resp. zmatečné osíd- HPD pro okres Mnichovo Hradiště přebírá Skle- lovací politice, která sledovala více v důsledku proti- nářovice v situaci, kdy letní práce vrcholí, nucená chůdných zájmů. Závodní kuchyně, kde se stravovaly pracovní síla, původní obyvatelé, „zmizela“ a s ní nejen početné skupiny brigádníků, ale i další zaměst- i určitá kontrola nad děním v obci. Až do dubna měly nanci, válčila s poválečným nedostatkem, mnoho bri- Sklenářovice sice formálně místní správní komisi, jíž gádníků přijelo bez potravinových lístků. První dny 42 opera Corcontica 55 / 2018

Obr. 8. Předválečný stav kulturní krajiny ve Sklenářovicích, dnes součást městysu Mladé Buky, 30. léta 20. století, dobová pohlednice. Fig. 8. Pre-war condition of the cultural landscape in Sklenářovice, now part of the municipality of Mladé Buky, in the 1930s, period postcard. se v kuchyni zpracovávalo družstevní kozí maso, podáno mnoho stížností z řad nových osídlenců což bylo v souladu s úředními pokyny, ale strávníci z okolí, dnes je těžké rozklíčovat, nakolik byly stíž- si vydupali změnu jídelníčku. Tak se začala porážet nosti věcné a nakolik se jednalo o nefunkční sousedské telata, přesné počty byly následně předmětem udání vztahy. Jeden z problémů se týkal osady Klinge (Bys- a dohadů. Správce družstva Bedřich Jaroch si nad tím třice), ve které bydleli zaměstnanci družstva. Jeden myl ruce, prý se vše odehrálo před jeho příchodem, z nich od HPD odešel, nicméně v obci zůstal. Druž- tj. před 1. zářím 1946. Angažmá družstevníků, jme- stvo se ho snažilo vypudit s argumentem, že zabírá novitě předsedy Josefa Šámala z Bosně u Mnichova místo pro zaměstnance a svádí je k práci na vyřezá- Hradiště, byla v pozitivních aspektech dle dostupných vání panenek ze dřeva. Dotyčný se bránil protiútokem archivních pramenů minimální. Část úrody zůstala a úředně si stěžoval na situaci ve Sklenářovicích, kde nesklizena, ani sklizené obilí nebylo kompletně vymlá- měl ovšem během svého zaměstnaneckého poměru ceno, na polích stály a mrzly žací stroje.200 HPD čelilo s HPD dohlížet jako vedoucí úseku. Ve Vernířovicích, nejen vyšetřování kvůli krádežím, ale i stížnostem slo- které byly celé přiděleny HPD, zůstávaly nevyužívané venských reemigrantů z Maďarska, kterým českoslo- pozemky a budovy, o něž usilovali osídlenci z Prken- venská vláda slíbila mnohé, včetně deputátnických ného Dolu. V kritickém roce 1946 zůstával dobytek, přídělů. Družstvo nebylo schopné či ochotné slibům osivo, krmivo i stelivo ještě ze zásob původních oby- nadřízených orgánů dostát, respektive pod nátlakem vatel nadále u jednotlivých domů. Družstvo při „zís- slíbilo nápravu, otázkou zůstává, zda k ní doopravdy kávaní“ sena poškodilo hrubou manipulací stodoly došlo. Na druhou stranu nebylo družstvo odpovědné a půdy – poničili vrata, vikýře i střechy. Vítr, déšť a sníh za výši mezd, kterou československá vláda slíbila slo- se tak ve sklenářovických staveních začal prohánět venským reemigrantům z Maďarska, která neodpoví- už první novoosídleneckou zimu, tj. zimu 1946/47. dala tabulkovým platům a naplnění slibu by znamenalo Družstvo se sice v dalších sezonách pomalu sta- jiný přístup k části zaměstnanců.201 Slovenské stíž- bilizuje, ale na sklonku roku 1948 je shora zrušeno, nosti je třeba také chápat v kontextu toho, že v továr- pozemky k počátku roku 1949 přebírají státní statky,202 nách v okolí si dělníci vydělali víc. Na družstvo bylo včetně neosídlených, poničených a vyrabovaných Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 43

Obr. 9. Současný stav kulturní krajiny ve Sklenářovicích, dnes součást městysu Mladé Buky. Archiv Správy KRNAP (2017). Fig. 9. Current condition of the cultural landscape in Sklenářovice, now part of the municipality of Mladé Buky.

Sklenářovic. Dnes jsou Sklenářovice jen katastrální četa ženijní jednotky Československé armády pomocí území a jsou součástí obce Mladé Buky. Lze výše trhavin a vojenské techniky srovnala se zemí na tehdej- popsané události chápat jako hlavní příčinu zániku ším trutnovském okrese celkem 254 objektů. Příběh osídlení? Holub (1992) v již citovaném článku píše, doplňuje Holub, který, jak sám udává (1992) byl čle- že kdyby byl býval přišel chalupářský boom o pár let nem organizačního štábu demolice, svá tvrzení ex post dříve, mohlo to obec zachránit. Autorka se obává, čerpal z deníku, který si měl během demoličních akcí že díky zmiňované a příliš pozdě odvolané osídlo- vést: Do Sklenářovic se ženijní technika nedostala, při- vací uzávěře a komplikovaným záměrům o odlidnění jelo několik náklaďáků s vojáky, do největších objektů pohraničí nikoliv. nastrkali protitankové miny a domy s přilehlým oko- Co se dělo dále? Lehký nástin událostí lze sesta- lím srovnali se zemí. Dodává, že v celém okrese bylo vit zejména na základě článků v časopise Krkonoše, namísto plánovaných 237 objektů nakonec strženo resp. Krkonoše a Jizerské hory od Štursy (1981, 1993, o 17 více. Podle Tichého (2009) a Holuba (1992) to 2012), Holuba (1992), Tichého (2009), Duška (2011, vypadá, že byly Sklenářovice zplanýrované v rámci 2015). Zkraje 50. let mělo dle svědectví Herberta Ber- tzv. akce Demolice v letech 1959/60 (Kovařík 2006). gera z Pece pod Sněžkou dojít k rozebírání kamenných Nicméně nad zdemolováním Sklenářovic ženijní jed- částí domů ve Sklenářovicích (Dušek 2001). Určitě notkou v rámci akce Demolice visí otazníky. Kovařík si mnoho dosídlenců ze sklenářovického „materiálu“ ve své práci (2006) Krkonoše, resp. hranici s Polskem vyspravilo nemovitosti. Svou roli sehrál zcela jistě i tzv. v této souvislosti vůbec nezmiňuje. Autorka si klade infrastrukturní okraj, tedy z pohledu poválečné doby za cíl události prošetřit ve Vojenském historickém nedostačující silniční propojení Sklenářovic s Mladými archivu a dalších archivech. Nicméně, ať už se jednalo Buky a Babím.203 Tichý (2009) popisuje akci demo- o akci Demolice nebo jinou demoliční akci, motiv byl lice v trutnovském okrese v letech 1959/60: Technická stejný: bezpečnost na státní hranici, neobydlená obec 44 opera Corcontica 55 / 2018 mohla z tehdejšího dobového pohledu lákat tzv. pod- vratné živly, mohlo dojít k ohrožení osobní bezpečnosti a v neposlední řadě to odpovídalo požadavkům defi- nitivně odlidněné státní hranice, zejména když obec nebyla osídlena slovanským živlem (Kovařík 2006). Obec byla na konci 50. let prázdná a domy zničené, ať už hrubou manipulací HPD, nebo „jenom“ tím, že byly domy prázdné, nikdo v nich netopil a nevět- ral. Za další kamínek do mozaiky zániku lze počítat i terénní asanaci z roku 1970 (Štursa 1981). Štursa (1981, 1993, 2012) příběh doplňuje, zmiňuje zales- ňovací brigády, které shodně s plány vlády pozměnily v padesátých letech tvář Sklenářovic, Rýchor, Suchého Dolu a Albeřic. Důvody pro zalesnění, soudě podle neúplných informačních zdrojů, byly různé: neosíd- lení, hospodářská reorganizace, bezpečnost u státní hranice a ochrana a zabezpečení pramenných oblastí. Co z toho bylo příčinou a co následkem? Štursa (1981, 1993, 2012) navíc zmiňuje několik lokalit, kde po válce dochází k intenzivnímu chovu Obr. 10. Dobová kritika HPD ve Svobodném Slovu, 30. 7. 1947, které vydávala Československá strana socialistická skotu, který scelené pastviny nemohou přirozeně uži- („národní sociálové“), která byla součástí národní fronty. vit a dochází tak k přílišnému hnojení, selekci „nee- Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320. inv. č. 179. fektivních“ druhů rostlin a zničení vodního režimu. Fig. 10. Period criticism of HPDs in Svobodné Slovo (Free Je to náhoda, že se to týká Sklenářovic, Albeřic, Lyse- Word newspaper) of 30/7/1947, published by the Czecho- slovak Socialist Party (“National Socialists”), which was part čin a Babí, tedy lokalit, které nepřitáhly dostatek osíd- of the National Front. lenců, a tak byly přiděleny HPD už v roce 1946 a kde od roku 1949 až do roku 1989 působily státní statky, úrodu, sekundárně přeorientovat výrobu a nasta- které svým hospodařením dotvořily to, co HPD, resp. vit nový model družstevního zemědělství. Nicméně plánovači na ministerstvu zemědělství započali už nelze opominout druhou část důvodů pro jejich vznik. na podzim roku 1945? Tj. kontext, který Arburg (2003, 2009) nazývá kon- strukce nového pohraničí, tj. situaci, kdy si mnozí komunističtí aktéři, zejména úředníci na vysokých Diskuse postech, kteří byli často velmi dobře odborně, ale i ideologicky připraveni, uvědomovali historickou možnost nově strukturovat československé pohra- Bilance fungování horských ničí. Jiří Koťátko, klíčový aktér na poli osídlování pastvinářských družstev na území a autor koncepce horských pastvinářských druž- politického okresu Trutnov stev, zcela jistě usiloval o „vyšší typ sociálního uspo- Horská pastvinářská družstva vznikala v překotné řádání“, tj. maximální aplikování socializace zeměděl- době, kdy ze sídelního území nuceně odcházela vět- ství v kontextu třetí Československé republiky. Vznik šina původních obyvatel. Částečně vznikala jako HPD je zcela nutné chápat i v kontextu bezpečnostní reakce na nedostatečné individuální znovuosídlo- politiky, tj. požadavků na vylidnění bezprostředního vání, množství tzv. trpasličích či naopak pro indivi- pohraničí a tzv. národní očisty (Kovařík 2006, Dvo- duální osídlování nadměrných výměr půdy, zejména řák 2013) celého sídelního území. v horských a podhorských lokalitách, tedy v oblastech Jednotlivá HPD vznikala za pochodu, byla vysta- s převážně extenzivním způsobem využívání půdy. vena komplikovaným, mnohdy logicky protichůdným HPD měla za cíl v těchto lokalitách primárně zajistit či nedostatečným instrukcím z centrálních úřadů. Přes Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 45

Obr. 11. Ministerstvo zemědělství apeluje na ministerstvo národní obrany, aby s ohledem na bezpečnost v pohraničí instru- ovalo tisk vydávaný politickými stranami Národní fronty ve věci správného informování o HPD, 28. 2. 1947. Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 256. inv. č. 160. Fig. 11. The Ministry of Agriculture appeals to the Ministry of National Defence, with regard to security in the border regions, to instruct the newspapers published by the political parties of the National Front on how to correctly publish information on the HPDs, 28/2/1947. počáteční snahy alespoň částečně strukturovat HPD při realizaci HPD v sídelním území (Obr. 10, 11). Je do lokálních sítí, poboček Národního pozemkového třeba ale zmínit i specifické sebevědomí HPD, které fondu, osídlovacích komisí ministerstva zeměděl- zcela jistě souviselo s jejich socializační rolí – napl- ství a obvodních úřadoven Jednotného svazu českých ňování „vyššího typu sociálního uspořádání“, ale zemědělců, byla HPD nakonec řízena zcela centrálně. i s jejich centrálním řízením a tudíž odpovědností cen- Po celou dobu existence tak byla prakticky mimo pra- tru – ministerstvu zemědělství a Národnímu pozem- vomoc místních samospráv, které ale měly v gesci kovému fondu – a nikoliv jako v případě individuál- individuální osídlence (spolu s okresními a místními ních osídlenců regionu, tj. samosprávě, popřípadě rolnickými komisemi), ale měli i zodpovědnost za vyu- místní či okresní rolnické komisi, které měly na sta- žívání orné půdy v celé obci, a tak jim často nezbý- rosti příděly konfiskátů jednotlivcům. Toto v případě valo nic jiného než si stěžovat, což zcela konkrétně HPD Mladá Boleslav v Maršově IV bylo extrémně vysvítá v případě HPD Mladá Boleslav v Maršově IV, výrazné, družstevní správce dokonce tvrdil, že je HPD Chrudim ve Zlaté Olešnici a HPD Semily ve Sta- družstvo zbaveno povinných odvodů – kontingentu rých Bukách. Tato báze, tedy HPD mimo pravomoc (faktem bylo, že družstva měla kontingent vyměřen místních samospráv, implikovala většinu problémů nižší), čímž musel proti sobě a družstvu popudit nejen 46 opera Corcontica 55 / 2018 samosprávu, ale i osídlence. Konflikty s osídlenci byly družstva nedokázal efektivně využít, otázkou je, nako- typické i pro HPD Kolín ve Stříteži a HPD Mnichovo lik vůbec mohl. Mezi nejschopnější zaměstnance, Hradiště v Mladých Bukách. můžeme-li tak soudit z torzovitých pramenů, patřili Dalším z výrazných problémů, které zcela jistě ovliv- původní obyvatelé, kteří znali terén a klima a konec- nily fungování HPD v okrese Trutnov, bylo roztříštění konců důvěrně znali živý a mrtvý inventář. Ti však živého a mrtvého inventáře – neexistence centrál- byli z velké většiny v průběhu roku 1946 vysídlováni ního ustájení, které se v případě většiny HPD nepo- a HPD se o tom často ani včas nedozvědělo, protože dařilo za celou dobu existence překonat, tj. vytvořit nebylo státní prioritou podmiňovat „národní očistu“ vzorový údolní statek. O údolním statku lze hovořit hospodářskými ohledy. Zkušenost HPD Mladá Bole- pouze v případě HPD Trutnov ve Vlčicích a částečně slav v Maršově IV, resp. sklizeň za pomoci původních HPD Semily ve Starých Bukách, neboť de facto exis- obyvatel v Horních a Dolních Albeřicích v pozdním toval v době převzetí majetku do správy. Zejména létě 1946 na jedné straně a zkušenost zejména HPD HPD Mladá Boleslav v Maršově IV, HPD Mnichovo Kolín ve Stříteži a HPD Mnichovo Hradiště ve Skle- Hradiště v Mladých Bukách a HPD Chrudim ve Zlaté nářovicích s (před) časným vysídlováním ukazují, Olešnici měla prakticky po celou dobu své existence jak důležité bylo, zda se na první družstevní sklizni dobytek umístěn z velké části v původních zeměděl- podíleli původní obyvatelé či ad hoc sehnané vojen- ských usedlostech. Z čehož vyplývalo, že HPD potře- ské či mládežnické síly. I v průběhu následujících let, bovala mnohem více zaměstnanců, než bylo teoreticky tedy po ukončení soustavného hromadného mezi- předpokládáno. Zaměstnanců, zejména kvalifiko- národně schváleného vysídlování, přicházela HPD vaných, se ovšem nedostávalo v celém pohraničí. v důsledku tzv. vnitřního odsunu, rozptylu do vnit- V případě HPD začínal v tomto ohledu potenciální rozemí často o své nejschopnější zaměstnance, jak problém v osobě správce družstva, který byl klíčo- dokládá spor HPD Trutnov ve Vlčicích s minister- vou osobou, ač podle teoretických předpokladů jím stvem zemědělství o ponechání německého zaměst- měl být spíš angažovaný předseda družstva. Kvali- nance Fiedlera a odchod mnoha německých zaměst- fikace, stabilita a morální odpovědnost za svěřený nanců z důvodu vnitřního odsunu do vnitrozemí mj. majetek správce družstva se přímou úměrou projevo- v případě HPD Mladá Boleslav v Maršově IV. Obecně vala v úspěchu družstva. Pozitivně se autorita správce lze říci, že národnostně a motivacemi různorodý kádr projevila v případě HPD pro okres Trutnov ve Vlči- stálých či sezonních zaměstnanců HPD, nemluvě cích a nakonec i v HPD Kolín ve Stříteži, negativně o míře dobrovolnosti, se kterou byli do HPD zapo- zejména v HPD Kolín ve Stříteži v době jeho počátků jeni, popřípadě se zapojili, implikoval mnoho kaž- a ve velké míře i v HPD Mladá Boleslav v Maršově IV dodenních problémů. a HPD Mnichovo Hradiště v Mladých Bukách. Svůj Svým způsobem pikantní jsou problémy souvise- význam měla samozřejmě i pozice předsedy druž- jící s potravinovými lístky, resp. s tím, když se jich stva a dalších vrcholných orgánů, zejména jejich fak- zejména v souvislosti s výpomocemi v sezoně 1946 tická lokální angažovanost, která byla u všech HPD nedostávalo, což je explicitně patrné v případě HPD slabá, v případě HPD Kolín ve Stříteži zpočátku Kolín ve Stříteži a HPD Mnichovo Hradiště v Mla- dokonce silně negativní, naopak pozitivní dopad, dých Bukách, kde jejich nedostatek vedl k porážení reprezentovaný schůzemi valné hromady v pohra- dobytka a tím umenšování stavu živého inventáře. ničí, mělo angažmá družstevníků v případě HPD Principiálně nijak zásadním, přesto pro osídlovací Semily ve Starých Bukách. Na druhou stranu nelze realitu signifikantním problém, vyplývající z proti- roli správce ani předsedy přeceňovat, svou roli hrál chůdnosti instrukcí a špatné komunikace mezi jed- také počet a kvalita zaměstnanců. Vzorové HPD Trut- notlivými aktéry v pohraničí, byla následující situ- nov mělo v prvním roce působení okolo sta zaměst- ace: Někteří nevysídlení Němci, ať už specialisté či nanců, a to i přesto, že jako jediné mělo de facto údolní ti, co stále čekali na vysídlení, žili na území svěře- statek, tj. větší předpoklad pro efektivitu. Družstva ném HPD, přesto pro ně nepracovali, ale žili ve svých se z počátku potýkala s chaotickými a nárazovými původních domovech, kde byl stále ustájen dobytek, výpomocemi vojáků a mládežnickými brigádami, toho času už ale majetek družstva. HPD využilo mož- které mnohdy správce a další zaměstnanecký kádr nosti dojení původními majiteli, ti ale za tuto službu Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 47 požadovali a získali část, popřípadě celý výtěžek. Pří- HPD, ale i z toho, jak byla nastavena politika státu jem z této skupiny dobytka byl tak pro HPD nulový vůči HPD; jediné, co muselo družstvo státu zaplatit a HPD měla velmi omezenou možnost jak to ovliv- v hotovosti, bylo bytové zařízení a zásoby, pozemky nit. Typický byl tento problém zejména pro HPD mělo mít v pachtu na 15 let, první rok zdarma, budovy bezprostředně u státní hranice – HPD Mladá Bole- v nájmu, živý a mrtvý inventář na úvěr, tj. stát předpo- slav v Maršově IV, HPD Chrudim ve Zlaté Olešnici kládal v době zakládání HPD jejich několikaletý pro- a HPD Semily ve Starých Bukách. Další problémy, voz, ve kterém by i v případě komplikací a problémů které komplikovaly realizaci HPD, byl zcela jistě alespoň část dluhu splatila) se nejeví na základě ana- nedostatek stavebního materiálu, nemožnost získat lýzy centrálního vzniku a realizace HPD v okresu Trut- k využívání lesní enklávy, což explicitně řešilo HPD nov nejrelevantnější. Špatné hospodaření i obrov- Semily ve Starých Bukách. Svou roli hrála i arondo- ský dluh zmiňují a výrazně akcentují i Čapka et al. vanost družstevních pozemků a vzdálenost údolního (2005), navíc i horší pracovní morálku zaměstnanců statku od pastvin. Ideálu se blížící scelenost a napo- HPD, srovnání ovšem nijak nedokazují. Všichni zmi- jenost jednotlivých segmentů družstva mělo HPD ňovaní autoři jako by, zcela jistě nezáměrně, vyšli Trutnov ve Vlčicích a HPD Chrudim ve Zlaté Oleš- z argumentací KSČ, které vedly k plošnému rušení nici, naopak tomu bylo zejména z počátku v případě HPD, tj. ze špatného hospodaření HPD bez roz- HPD Mladá Boleslav v Maršově IV, po celou dobu krytí důvodů. V motivacích KSČ po únoru 1948 je v HPD Kolín ve Stříteži, kde navíc řešili problém ale zcela jistě nutné hledat i jiná hlediska než ekono- s vodou, v HPD Semily ve Starých Bukách, kde byl mická, už jenom proto, jak komplikovanou hospo- od sebe vzdálen nejen údol a pastviny, ale i pastviny dářskou bilanci a úspěšnost měly státní statky, které mezi sebou, v HPD Mnichovo Hradiště v Mladých jako poúnorový ještě „vyšší typ sociálního uspořá- Bukách, kde zejména Sklenářovice byly mimo sil- dání“ přejal do správy v první řadě zejména majetky niční propojení s částí pozemků družstva. V případě HPD (Tab. 6). Zcela opačně se k HPD, zejména jejich některých družstev hrálo zcela zásadní roli rozkrá- vzniku, staví Burget (1990), který ovšem ve své stu- dání svěřeného majetku, ať už bylo iniciováno před- dii vychází primárně z dobových novinových článků stavenstvem družstva, nebo ve spolupráci předsta- a tudíž vidí HPD shodně s dobovým úhlem pohledu venstva a správce, popřípadě se krádeže odehrávaly Zemědělských novin spíše nekriticky pozitivně, nic- mezi zaměstnanci. Z regionální sondy, v případě počá- méně celkem relevantně popisuje některé problémy, tečního působení HPD Kolín ve Stříteži a HDP Mni- se kterými se HPD musela potýkat. Silně zdůraz- chovo Hradiště v Mladých Bukách, to vypadá spíše ňuje fakt překotného vysídlování německých obyva- na iniciativu z vnitrozemí. Další problém, který zcela tel a usouvztažňuje ho s problémy HPD, v tomto bodě jistě odkazuje na nezodpovědné hospodaření a níz- je v shodě s autorkou této studie. Na základě citaci kou motivaci k péči o svěřený majetek, který mohl ze Zemědělských novin chválí v roce 1946 i některé vyplývat ze zaměstnaneckého vztahu, nebo z pocitu trutnovské HPD, jmenovitě HPD Mladá Boleslav dočasnosti, bylo v případě HPD Mnichovo Hradi- v Maršově IV, čímž se ve svých hodnoceních odlišuje ště v Mladých Bukách a Semily ve Starých Bukách od výstupů této studie. Burgetova studie v mnohých hrubé vyzískávání zásob steliva a krmiva z jednotli- ohledech připomíná Koťátkovy texty z konce roku vých hospodářských usedlostí. 1946, a to i přesto, že byla publikována s velkým časo- vým odstupem a z pohledu historika a nikoliv aktéra. Limity dosavadní interpretace fungování Na základě této studie lze dospět k závěru, že hlav- horských pastvinářských družstev ním důvodem ke zrušení byla plánovaná úplná soci- Krádeže, špatné hospodaření a nezodpovědný pří- alizace a restrukturalizace zemědělství v souvislosti stup družstevníků, ale bez popisu souvislostí, jsou se zásadními politickými a hospodářskými změnami jako typický problém explicitně zmíněny u Kovaříka po 25. únoru 1948. Hospodářská bilance mohla být (2006) a Topinky (2005). Kromě špatného hospo- pouhou záminkou, koneckonců státní statky nejen daření družstev a dluhu, který ale není kontextován z počátku své existence neměly bilanci o moc lepší (neboť ten nevycházel jen z faktického hospodaření (Kmoníček 1982). 48 opera Corcontica 55 / 2018

Obr. 12. Současný stav kulturní krajiny ve Vernířovicích, dnes součást města Žacléř. Foto Jiří Bašta (2018). Fig. 12. Current condition of the cultural landscape in Vernířovice, now part of the municipality of Žacléř.

Důsledky osídlovací politiky horských snižování stavu skotu o dvě třetiny mezi léty 1946– pastvinářských družstev na krajinu 49 ubývá chlévské mrvy a steliva.205 Důvod zmen- šování stavu dobytka vyplýval z odsunu tzv. brako- Důsledkem přeorientování zemědělské výroby, resp. vého dobytka nevhodného k plemenitbě, likvidace vzniku HPD, zakotveném již v dekretu č. 28/1945 dobytka, který družstvo nebylo schopno uživit, kon- Sb., ale i krizových poválečných let, je změna struk- zumace hovězího masa pro potřeby zaměstnanců, tury chovu dobytka a rostlinné produkce a s tím sou- krádeží, ze změny orientace v rostlinné produkci, visející proměna kulturní krajiny. Před válkou domi- která nahrávala chovu prasat. Začíná se ve velkém noval východním Krkonoším červenostrakatý skot, pěstovat cukrovka, což umožnilo zvednout stavy který byl chován zejména na mléko a sloužil i jako tažná síla. Na úpatí hor se krávy v letní sezoně pásly prasat v celé republice (Burget 1990b), ale zejména 206 na pastvě, v nižších polohách byly naopak často v Krkonoších, včetně HPD. Kozy ze seznamů trvale ustájené. Na polích se pěstovaly pícniny, žito, živého inventáře HPD prakticky zmizely, zpočátku oves, brambory a len, v nižších polohách navíc pše- tvořily hlavní část družstevního jídelníčku, počty sle- nice a ječmen. I ve vyšších polohách někteří bohatší pic a jiného kuru klesly asi o třetinu z téhož důvodu. sedláci experimentovali s pěstováním pšenice, např. Nově se v Krkonoších spolu s působením HPD obje- v Horních Lysečinách, Suchém Dole a ve Sklenářo- vují ovce. Tento trend se ale týká celé republiky (Bur- vicích,204 ale obecně vzato byly horské a podhorské get 1990b). Před válkou byly v Krkonoších pro svou podmínky pro pšenici příliš drsné. HPD ale spíše téměř stoprocentní spásavost neoblíbené a běžně než na zkušenosti předválečných obyvatel reagovala se nechovaly. Brambory se pěstují stále, tradičního na požadavky ministerstva zemědělství a konstruk- lnu ubývá, některá HPD experimentují i s kukuřicí. térů nového pohraničí na přestrukturování výroby, tj. Proměnu kulturní krajiny výrazně ovlivnilo indivi- „vyšší typ sociálního uspořádání“. Nejen v podhůří duální osídlení jednotlivých obcí, resp. jeho absence. a na úpatí hor, ale v celé republice (Burget 1990b) Tam, kde se v důsledku počátečního nezájmu osíd- je výsev a sklizeň žita pomalu nahrazována pěsto- lenců obec neosídlila vůbec a došlo k jejímu přidě- váním pšenice, klesá i produkce ovsa. V důsledku lení HPD v souvislosti s naplňováním specifického Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 49 zájmu konstruktérů nového pohraničí, tj. přeoriento- majetků) byly totiž často vyloučené pro další indi- vání zemědělské výroby ve stylu Koťátkova „vyššího viduální osídlování. Tzv. osídlovací uzávěra způ- typu sociálního uspořádání“, popřípadě s ohledem sobila situaci, kdy HPD spravovala i domy, jejichž na bezpečnostní politiku bylo aplikováno zalesňo- většinu nevyužívala, což v praxi znamenalo, že obec vání, došlo k zásadní proměně, neboť se nenavá- nemohla být individuálně osídlena, ani když se obje- zalo na původní krajinný ráz a kulturní charakter vili zájemci, v důsledku čehož v obci dřív či později obce. Obce přidělené ve svém celku HPD (fakticky zaniká samospráva. Cíleně odlidněné pastviny, a to bez obecních, církevních a jiných institucionálních nejen ty, které byly bezprostředně u státní hranice,

Obr. 13. Poválečný stav kulturní krajiny v Suchém Dole, (pohled z Dolních Albeřic) dnes součást obce Horní Maršov. Foto Adolf Pecina (50. léta 20. století). Fig. 13. Post-war condition of the cultural landscape in Suchý Důl, (view from Dolní Albeřice), now part of the municipa- lity of Horní Maršov.

Obr. 14. Současný stav kulturní krajiny v Suchém Dole (pohled z Dolních Albeřic), dnes součást obce Horní Maršov. Foto Jan Faltejsek (2009). Fig.. 14.. Current condition of the cultural landscape in Suchý Důl (view from Dolní Albeřice), now part of the municipality of Horní Maršov. 50 opera Corcontica 55 / 2018 vedly k zániku obcí, jejichž celé katastry se mnohdy 4 Tj. názvy uvedené v: Statistický lexikon obcí v zemi České, úřední staly součástí družstevních pastvin. Nejvýraz- seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař.: vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statis- nější následky si nesou obce na východním okraji tickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930, Státní Krkonoš – Sklenářovice, Vernířovice (Obr. 12), úřad statistický Praha 1934, s. 368–372. Klinge (Bystřice), Rýchory a Suchý Důl, které leží 5 Jedná se o soubor několika vyhlášek. V případě sledovaného regionu, který nahlížíme v letech 1945–49, vydávaných od druhé na různých stranách úbočí Rýchorské rozsochy. Skle- poloviny roku 1946 do roku 1950. Jednotlivé vyhlášky budou cito- nářovice, Klinge a Vernířovice byly v principu jako vány na příslušných místech. celek přiděleny HPD, zejména Sklenářovice byly 6 Údaje o proměně počtu obyvatelstva v okrese Trutnov viz Popis okresu Trutnov po stránce geografické, historické, obydlení, prů- v důsledku působení HPD zničeny, domy, které HPD myslové a zemědělské výroby, lesnictví, dopravy a spojů, vnitřního nechtělo využívat, byly kvůli scelenosti pastvin vylou- obchodu, zdravotnictví, školství a kultury, Trutnov 1956, s. 11. čeny z osídlování jakéhokoliv druhu a následně, už 7 Popis současného stavu obcí vychází z terénního šetření a kon- zultací na Katastrálním úřadě pro Královéhradecký kraj – kata- za dob Státních statků, byla obec srovnána se zemí. strálním pracovišti v Trutnově. Konkrétně je popsáno na pří- Rýchory a Suchý Důl, které byly nakonec i mimo slušných místech. zájem HPD, byly zalesněny. Je otázkou, zda sekun- 8 Statistický lexikon obcí v zemi České 1934, s. 368–372. V dostup- ných materiálech, které uvádějí statistické údaje k roku 1939, dárním důvodem bylo zohlednění pramenných nejsou údaje k počtu domů, ale k počtu domácností, tudíž jako oblastí v případě Suchého Dolu (Obr. 13, 14) a bez- srovnávací východisko musí být kvůli přesnosti použit census pečnosti státu v případě Rýchor, čímž došlo k jejich z roku 1930, viz Die Gemeinden des Reichsgaues Sudetenland, Ausführliche amtliche Ergebnisse der Volks-, Berufs-, und Bet- částečnému zániku. V případě obcí, kde byl nako- riebszählung von 17. Mai 1939 für jede einzelne Gemeinde, nec příděl HPD revidován a nebylo tak HPD nako- Warnsdorf, 1941; Amtliches Gemeindeverzeichnis für das Deut- nec přiděleno celé katastrální území, popřípadě tam, sche Reich auf Grund der Volkszählung 1939, Berlin, 1941; Sude- kde došlo ať už z iniciativy HPD, popřípadě jiných tendeutsches Ortsnamenverzeichnis, Amtliches Gemeinde- und Ortsnamenverzeichnis der nach dem Münchener Abkommen aktérů k uvolnění tzv. osídlovací uzávěry, mohlo vzni- vom 29. 9. 1938 (Grenzefestlegung vom 20. 11. 1938) zum Deut- kat nezemědělské trvalé či spíše rekreační osídlení schen Reich gekommen Sudetendeutsches Gebiete, München, a změny v kulturní krajině jsou menší, typicky v Hor- 1987. 9 V dostupných materiálech, které uvádějí statistické údaje k roku ních a Dolních Albeřicích (kde zcela jistě spolu zapů- 1939, nejsou údaje k osadám, jen k obcím, tudíž chceme-li plošně sobil i vliv Syndikátu českých spisovatelů), Dolních v případě všech sledovaných sídel srovnávat se stejným výcho- Lysečinách, Bečkově a Rybníčku. Poválečná pro- zím bodem, musíme opět využít dřívějšího censu. Tamtéž. 10 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 5. měna kulturní krajiny, resp. obcí východních Krko- 11 Tamtéž, s. 79. noš zásadním způsobem dotčených existencí HPD, 12 NA, MZ II – 7. odbor, agenda HPD kart. 238–260. tak byla přímo i nepřímo ovlivněna existencí „expe- 13 Příklad za mnoho dalších: Jiří Koťátko je podepsán pod zales- ňováním obcí Suchý Důl, Rýchory, Albeřice, Lysečiny aj. ze dne rimentálních“ horských pastvinářských družstev. 28. 6. 1946, Státní oblastní archiv Zámrsk – Státní okresní archiv Trutnov (SOkA Trutnov), Osídlovací komise Ministerstva Země- dělství (OK MZ), fond obsahuje pouze 1 karton. 14 O vysídlování se mohlo oficiálně hovořit až po Postupimské kon- ferenci v srpnu 1945, do té doby se na úrovni dekretů prezidenta Poznámky republiky a dalších právních norem hovořilo o státně nespoleh- livém obyvatelstvu, nebo na základě kolektivní viny, která byla 1 Jiří Koťátko, Zemědělská osídlovací politika v pohraničí, Praha právně aplikovaná, o osobách německé národnosti. 1946, s. 78–85 srovnej s tentýž, Nové úkoly v zemědělsky osídle- 15 J. Koťátko, Zákony naší nové pozemkové reformy, Praha 1945, ném pohraničí, Praha 1946, s. 27–34 a s tentýž, Výsledky nové s. 5, a J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 24. pozemkové reformy, Praha 1946. s. 16–17 a s Horské pastviny, 16 Dekret prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., srovnej s J. Koťátko, soubor referátů z pracovní schůze ministerstva zemědělství konané Zemědělská osídlovací politika, s. 30 a s NA, MZV VII, kart. 238, dne 10. 11. 1945, Praha 1946, s. 3–32. inv. č. 144, přípis ze dne 25. 10. 1945 od MZ IX všem osídlova- 2 Autoři a autorka vycházejí zejména z pramenů uložených v okres- cím komisím ministerstva zemědělství (OK MZ), MZ pověřilo ních a oblastních archivech, popřípadě z dobových periodik. OK MZ a Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) dle dekretu V případě centrálních archivů vycházejí z pramenů týkajících č. 28/1945 Sb. sepsáním ploch pastvin a propagací HPD, pode- se osídlování obecně. Tj. ani práce celorepublikového charakteru, psán Koťátko. ani regionální sondy nevycházejí z archivních pramenů fondu MZ 17 Tady Koťátko naráží na tradiční extenzivní (nejen) budní horské II – 7. odbor uloženém v Národním archivu v Praze. hospodaření, resp. jeho dozvuky před druhou válkou. Způsob 3 Národní archiv Praha (NA), Ministerstvo zemědělství 7. odbor zemědělského využívání krajiny před rokem 1945 autorka družstevní (MZ II – 7. odbor), kart. 375, inv. č. 179. ve studii nepopisuje, neboť toto téma kvalitně zpracovali jiní, Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 51

např.: Theodor Lokvenc, Krkonošské hřebeny, Hradec Králové (ONV T), kart. 125, inv. č. 1927, vyjímání domů z konfiskace, 1960, a tentýž: Toulky krkonošskou minulostí, Hradec Králové resp. překvalifikování konfiskace pole jiného dekretu dále viz 1978; Jiří Flousek – Olga Hartmannová – Jan Štursa & Jacek SOkA T, ONV T, kart. 599, inv. č. 4510 seznam přídělů země- Potocki, Krkonoše, příroda, historie, život, Praha 2007 aj., dělského majetku z fondu NPF k nezemědělskému využívání v dílčích studiích, např.: Jiří Riezner, Budní hospodářství ve vlas- v roce 1950, tamtéž kart. 98, inv. č. 1688 konfiskační výměry tivědných publikacích, Opera Corcontica 54/2017, s. 103–116. podle dekretu č. 108/1945 Sb. a tamtéž kart. 248 a 250, inv. Autorka se dotkla krkonošského zemědělství ve svých populár- č. 2224 příděly rodinných domků, konfiskovaných podle dekretu něvědných textech vycházejících z vysídleneckých časopisů oby- č. 108/1945 Sb. vatel Horních Albeřic a Horních Lysečin, např. Tamara Nová- 39 Místní ani okresní samosprávy nebyly nikdy zařazeny mezi hlavní ková, Místo krávy psací stroj, Když se údolím rozléhalo partnery centrálního organizování HPD, J. Koťátko, Zeměděl- „Ho – naus – ho“ a kamení vydělávalo na chleba, Krkonoše a Jizer- ská osídlovací politika, s. 27. Srovnej s NA, MZ II – 7. odbor, ské hory, 2/2012, s. 44–46. kart. 228, inv. č. 130, MZ ve zprávě Zemskému národnímu 18 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 6–7. výboru (ZNV) z listopadu 1946. Problémy z toho vyplývající 19 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 44–50, a Horské akcentovalo i MZ, viz NA, MZ II – 7. odbor kart. 255, inv. č. 158, pastviny, s. 3–32. Horská pastevní družstva do 2. roku budování z pera vedoucích 20 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 75. úředníků MZ II – 7. odbor z února 1947 a tamtéž: směrnice 21 Tamtéž, s. 76. z podzimu 1946. 22 Tamtéž, s. 75–76. 40 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 130, dopis MZ pro ZNV 23 Tamtéž, s. 75–78. v Praze ze dne 2. 11. 1946. 24 Tamtéž, s. 47. 41 Tamtéž. 25 O združstevňování se hovoří již v Košickém vládním programu. 42 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 238 a 239, inv. č. 144, úřední kore- 26 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 75–85 spondence 9. odboru z října a listopadu 1945. 27 Tamtéž, s. 76–77. 43 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 239, inv. č. 144, úřední korespon- 28 Tamtéž, s. 75. dence mezi Svazem zemědělských družstev a MZ IX ze dne 13. 29 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 240, inv. č. 145, rekapitulace důvodů 11. 1945. vzniku HPD ze dne 25. února 1949. 44 NA, MZ II sekretariát a kabinet ministrů (MZ-S) kart. 340, inv. 30 Národní očista půdy, očištění pohraničí a účinná obrana našich č. 155, komunikace mezi Peněžním ústředím zemědělských hranic, tyto teze zaznívají v úvodu zásadní Koťátkovy souhrnné družstev pro Čechy a MZ ze dne 14. 7. 1947. práce: J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 5–6. 45 J. Koťátko, Nové úkoly, s. 34. 31 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 158, Horská pastevní 46 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 130, dopis MZ pro ZNV družstva do 2. roku budování z pera vedoucích úředníků MZV v Praze, ze dne 2. 11. 1946 a koncept operativního plánu z roku II z února 1947. 1946. 32 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 158, informace o výsled- 47 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 130, úřední připomínka cích celostátní ankety z října 1945. Srovnej s J. Koťátko, Země- MZ II – 7. odbor ze dne 21. 1. 1949. dělská osídlovací politika, s. 8. 48 Tamtéž, zpráva ze dne 1. 12. 1948. 33 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 158, Horská pastevní 49 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 238, inv. č. 144, zápis z porady MZ družstva do 2. roku budování. a HPD v listopadu 1946. 34 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 79–80. 50 Horské pastviny, s. 3–32. 35 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 158, Horská pastevní 51 Tamtéž. družstva do 2. roku budování. 52 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 130, komunikace mezi 36 Všechny aktéry se nepodařilo identifikovat plným jménem MZ a prezidiem ZNV, ze dne 8. 10. 1946. V dopise je zmíněn a funkcí. Viz Horské pastviny, s. 3–32; Referáty přednesené aktuální počet HPD 80. Tedy o 19 družstev méně než na počátku v kursech, uspořádaných pro úředníky nově přidělené k osídlo- roku 1946. vacím komisím ministerstva zemědělství v březnu a dubnu 1947, 53 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 238, inv. č. 144, zápis z porady MZ Ministerstvo zemědělství – odbor IX Praha 1947 s. 3–21; Antonín a HPD v listopadu 1946. Burget, K počátkům horských pastvinářských družstev, in: 54 Jana Pšeničková (ed.): Zemědělské družstevnictví, kolektivizace Vědecké práce zemědělského muzea, 28, 1989 –1990, s. 283– zemědělství, podmínky vzniku JZD 1946, Praha 2004, s. 199– 292; NA, MZ II – 7. odbor, kart. 241, inv. č. 145, zápis z porady 200, přípis MZ pro JSČZ, týkající se HPD ze dne 25. 10. 1945. o HPD ze dne 22. 11. 1946; interpelace poslanců St. Nováka, 55 Viz situace v HPD pro okres Kolín v Dolním Žďáru a pro okres dr. Novotného, Mikuláše, Slívy, Ulricha, Torna, inž. dr. Kame- Mnichovo Hradiště ve Sklenářovicích, viz níže. níčka a Jos. Ševčíka vládě republiky Československé ve věci poli- 56 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 138, operativní plán – tické perzekuce v úřadě ministerstva zemědělství ze dne 20. 7. vybudování pohraničních pastvin, vládní vyhláška 701 ze dne 1947, [online]. [cit. 8. 11. 2018]. Dostupné z http://www.psp. 8. 2. 1946, tamtéž kart. 255, inv. č. 158, Horská pastevní druž- cz/eknih/1946uns/tisky/t0687_00.htm. stva do 2. roku budování, konkrétní problémy viz níže. 37 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 46. 57 Horské pastviny, s. 3–32. 38 Tento problém v krátkosti zmiňuje J. Koťátko, tamtéž, s. 12, 58 Tamtéž, s. 31. patrný je ale zejména v archivních pramenech, neboť konfis- 59 J. Koťátko, Nové úkoly, s. 19 a Tentýž, Zemědělská osídlovací kační výměry a seznamy se tvořily odděleně podle typu dekretu politika, s. 82. (zemědělský majetek dle dekretu č. 12/1945 Sb. a nezeměděl- 60 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 82 ský dekret č. 108/1945 Sb., stejně tak příděly, např. k obcím 61 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 256, inv. č. 163, seznamy a statistiky Horní a Dolní Albeřice: SOkA T, Okresní národní výbor Trutnov HPD. 52 opera Corcontica 55 / 2018

62 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 75–85. 81 NA, Jednotný svaz Českých zemědělců (JSČZ), kart. 397, inv. 63 Hlavní cíle HPD, viz věstník Osidlování (OÚ/FNO a NPF) ze dne č. 995 a kart. 397, inv. č. 997, nejnutnější požadavky na stavební 10. 7. 1946, s. 89 a J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, úpravy jednotlivých HPD pro pětiletý plán. s. 83–84. 82 Srovnej s J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 37. 64 Konkrétně vyplývá ze seznamu zaměstnanců jednotlivých HPD, 83 Popis okresu Trutnov, s. 3. viz níže, teoreticky je zdůvodněno v NA, MZ II – 7. odbor, kart. 84 SOkA T, OK MZ a tamtéž, Národní pozemkový fond – úřadovna 246–249, inv. č. 149, kde jsou úředně dokumentovány pracovní Trutnov (NPF T), fond obsahuje jeden karton. síly v HPD, a konkrétně ke smlouvě s Bulharskem, viz NA, MZ 85 Sčítání lidu proběhlo 17. května 1939 pouze na území Říšské II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 131, zápis z porady MZ, NPF župy Sudety, statistické výstupy z něj např.: Die Gemeinden des a zástupci HPD 6. 11. 1946. Tato práce nemá za cíl se podrob- Reichsgaues, a Amtliches Gemeindeverzeichnis. něji věnovat najatým, nasazeným či dosazeným pracovním silám 86 Die Gemeinden des Reichsgaues, s. 26–29. Obce, kde se nachá- HPD, neboť toto téma by si zasloužilo samostatnou studii nejen zela výměra půdy nad 100 ha s počtem těchto výměr: Trutnov 3, v souvislosti s HPD. Vlčice 1, Pilníkov 2, Poříčí 1, Žacléř 1, Horní Staré Město 3, 65 J. Pšeničková, Zemědělské družstevnictví, s. 21–22, srovnej s NA, Maršov IV 2, Mladé Buky 1, Staré Buky 2. MZ II – 7. odbor, kart. 138 a139, inv. č. 149. 87 Mezi nejvýznamnější patřil velkostatek Vlčice, Die Gemeinden 66 J. Koťátko, Zemědělská osídlovací politika, s. 82. Počet HPD des Reichsgaues s. 26–29: srovnej s Antonín Just: 15 vítězných i výměra jednotlivých HPD se měnila v čase, archivní dokumenty let na Trutnovsku 1945 –1960, in: Vlastivědný sborník, Trutnov ve fondu NA, MZ II – 7. odbor a práce J. Koťátka zachycují 1960, s. 77. v různých časech různé počty, není účelem této práce vyčíslit 88 Die Gemeinden des Reichsgaues, s. 26–29. HPD v Čechách a na Moravě, nicméně jejich počet se pohybo- 89 Amtliches Gemeindeverzeichnis s. 264. Ve sčítacích operátech val mezi 85–100, některá HPD zanikla, jiná se sloučila, popří- z roku 1939 se autorce nepodařilo dohledat, tj. zjistit konkrétní čp. padě byla překvalifikována na jiný typ zemědělského družstva. 90 V době osvobození na jaře 1945 se v politickém okrese Trutnov nacházelo 21 662 kusů skotu, v roce 1956 už jen polovina; prasat 67 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 238 inv. č. 144, zpráva ze dne 7. ledna v roce 1945 jen 1 640 kusů a v roce 1956 už 6 671, ovce a koně 1946 a NA, MZ II – 7. odbor, kart. 241, inv. č. 145, pokyn MZ v roce 1945 prakticky vůbec nebyly, viz Popis okresu Trutnov s. č. 20 ze dne 31. ledna 1946. 36–37. 68 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 239, inv. č. 144. 91 15 vítězných let na Trutnovsku, s. 81. Budní hospodářství bylo 69 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 138, operativní plán – nejtypičtější pro obce Velká a Malá Úpa a hřebeny Krkonoš. vybudování pohraničních pastvin, vládní vyhláška 701 ze dne 92 Srovnej s NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179, HPD 8. 2. 1946. Mladá Boleslav – Maršov IV, pravidelné výkazy o stavu HPD. 70 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 130, operativní plán vybu- 93 Spannvieh – tažné okované krávy nebo voli, např. viz sčítací dování pohraničních pastvin, který reaguje na vládní vyhlášku operáty pro obec Sklenářovice, NA, fond Sčítání obyvatelstva 701 ze dne 8. 2. 1946 1939. 71 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 246, inv. č. 149, interní zpráva MZ 94 Srovnej se sčítacími operáty pro obce Dolní Albeřice, Horní Albe- ze dne 17. 7. 1946 týkající se odsunu Němců, ten se bude dít dle řice, Sklenářovice a Suchý Důl tamtéž. plánu, bez ohledu na hospodářské škody. 95 Srovnej s NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179. 72 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 158, situační zpráva Nej- 96 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 323, inv. č. 179. vyššího kontrolního úřadu o hospodářském a finančním stavu 97 NA, MZ II – 7. odbor kart. 294, inv. č. 179. HPD ze dne 18. 6. 1948. 98 Na základě vyhlášky ministra vnitra č. 13/1951 Sb., ze dne 73 J. Koťátko, Výsledky nové pozemkové reformy, s. 19. 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950, byla 74 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 256, inv. č. 163, seznamy a statistiky osada Silberštejn přejmenována na Hrádeček, [online]. [cit. 13. HPD a tamtéž, kart. 246, inv. č. 149, pracovní síly v HPD. 11. 2018]. Dostupné z https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw? 75 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 258, inv. č. 167, záznamy o likvidaci cz=13&r=1951. jednotlivých HPD. 99 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 375 a 376, inv. č. 179. 76 Viz níže včetně zdroje, kde jsou pojednávány detailně HPD 100 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 376, inv. č. 179. v okrese Trutnov. 101 Popis okresu Trutnov, s. 24–25. 77 Např. NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320, inv. č. 179, likvidační 102 Tamtéž. výměr ze dne 23. 12. 1948 pro HPD Mladá Boleslav. Obdobné 103 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 375 a 376, inv. č. 179. výměry jsou doloženy i ke všem ostatním sledovaným HPD. 104 Tamtéž, srovnej s Jednota 7. 4. 1947, s. 6–17. 78 15 vítězných let na Trutnovsku, Trutnov 1960, s. 81. Srovnej 105 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 375 a 376, inv. č. 179. s např. NA, MZ II – 7. odbor, kart. 321, inv. č. 179, výpověď 106 Jednota 28. 3. 1947, s. 4. z hospodaření HPD Mladá Boleslav ze dne 27. 12. 1948, popř. 107 Plán MZ z 5. 12. 1946, kde se hovoří o úměrném počtu pracov- tamtéž, kart. 258, inv. č. 167, záznamy o likvidaci jednotlivých ních sil, 1 deputátnická rodin obhospodaří 50 ha (sama s mecha- HPD. nizací) a v sezoně navíc s brigádníky – Bulhary, kteří jsou 79 15 vítězných let na Trutnovsku, s. 92. zasmluvněni na 1 rok. Stálé síly mají tvořit reemigranti, ti mají 80 Ústní sdělení H. S., nar. 1940 v Dolních Albeřicích, Dolní Albeřice dostat deputát 2 ha: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 246, inv. č. 149. 2009, o zaměstnání její rodiny v HPD pro okres Mladá Boleslav 108 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 375 a 376, inv. č. 179. v Maršově IV, archiv autorky; ústní sdělení Oldřicha Martince, 109 NA, MZ – S, kart. 340, inv. č. 155. nar. 1948 ve Stříteži, Střítež 2017, o jeho otci správci HPD pro 110 Tamtéž. okres Kolín ve Stříteži, archiv autorky. 111 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 375 a 376, inv. č. 179. Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 53

112 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 228, inv. č. 131, zápis ze schůze 140 SOkA T, ONV T, kart. 509, inv. č. 3757, rejstříky nemovitých MZ, NPF a zástupců HPD z listopadu 1946. Konkrétní pro- majetkových podstat k roku 1949. blémy v HPD pro okres Trutnov viz NA MZ II – 7. odbor, kart. 141 SOkA T, ONV T kart. 134, inv. č. 974, směrnice ministra vnitra 375 a 376, inv. č. 179. o odsunu Němců do kraje, a tamtéž kart. 135, inv. č. 1962 – 113 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 375 a 376, inv. č. 179. seznamy Němců podle obcí 1947. 114 Tamtéž. 142 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 159, zpráva z terénu, 115 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, inv. č. 179, korespondence který osobně navštívil přednosta 9. odboru MZ ing. J. Koťátko, mezi přípravným výborem HPD a MZ z počátku roku 1946. v říjnu 1946. 116 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, inv. č. 179. 143 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179, srovnej s: 117 SOkA T, Odsun, osoby transportované z okresu Trutnov, pdf tamtéž kart. 255, inv. č 158, MZ II – 7. odbor, Horská pastevní databáze, zpracoval Peter Schulze 2013 (Odsun, pdf databáze). družstva do 2. roku budování. 118 Pomoc mládeže v zemědělství se pro HPD řeší od srpna 1946, 144 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179. organizačně přes ministerstvo sociální péče, týká se mládeže 145 NA, MZ-S, kart. 340, inv. č. 155, hospodářská situační zpráva ročníku narození 1927/28, má se jednat o tříměsíční brigád- 3. 11. 1946. nickou výpomoc od počátku školního roku 1946/47, HPD si 146 Tamtéž. mají žádosti podávat přes pobočky úřadu ochrany práce a okresní 147 SOkA T, OK MZ, přípis ze dne 28. 7. 1946, podepsán před- sdružení JSČZ. NA, MZ II – 7. odbor, kart. 246, inv. č. 149. nosta 9. odboru Koťátko. 119 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, inv. č. 179. 148 Sčítací operáty z roku 1939 pro obec Suchý Důl, NA, Sčítaní 120 Tamtéž. obyvatelstva 1939, srovnej s informacemi z katastru nemovi- 121 Viz spory HPD pro okres Mladá Boleslav, NA, MZ, kart. 320 tostí, [online]. [cit. 13. 7. 2018]. Dostupné z https://nahlize- a 321, inv. č. 179 a MZ-S, kart. 340, inv. č. 155. nidokn.cuzk.cz/. Potvrzeno i zevrubným terénním šetřením 122 MZ II – 7. odbor, kart. 294, inv. č. 179, protokol z pochozí autorky. komise, červenec 1948. 149 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179, srovnej s MZ II – 7. odbor kart. 256, inv. č. 160. 123 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, inv. č. 179. 150 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179. 124 Terénní šetření autorky, ústní sdělení starosty Bernartic o aktu- 151 Stráž severu, 8. 8. 1947, výstřižek bez udání strany, NA, MZ álním osídlení obce, Bernartice, jaro 2017, archiv autorky. II – 7. odbor, kart. 256, inv. č. 160, zprávy z tisku o HPD. 125 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179, obsáhlá kore- 152 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 256, inv. č. 160, zprávy z tisku spondence mezi mladoboleslavským přípravným výborem a MZ o HPD. z přelomu let 1945/46. 153 SOkA T, OK MZ, tamtéž, Místní národní výbor Dolní Albeřice, 126 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179. Horní Albeřice a Suchý Důl, nezprac. 127 SOkA T, Odsun, pdf databáze. 154 Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, 128 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179. o změnách úředních názvů míst v roce 1950, [online]. [cit. 13. 129 Srovnej s SOkA T, Odsun, pdf databáze, a písemným sdělením 11. 2018]. Dostupné z https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw? anonymizovaného narátora, (nar. 1934 v Horních Albeřicích), cz=13&r=1951. 2009. 155 Císařský otisk stabilního katastru a indikační skica z téhož roku 130 Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., ze dne 9. února 1951, 1841, první uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katas- o změnách úředních názvů míst v roce 1950. [online]. [cit. 13. tru (ÚAZK), druhý v Národním archivu v Praze, srovnáno 11. 2018]. Dostupné z https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw? autorkou s mapami evidence nemovitostí ze 60. let 20. století, cz=13&r=1951. uloženy v ÚAZK. Dále srovnáno s exkluzivním neautorizova- 131 SOkA T, ONV T, kart. 92, inv. č. 1564, zpráva o chodu obce ným a nedatovaným plánkem, který zachycuje stav k roku 1945 od Bohumila Černého z konce roku 1946. z pera vysídlených obyvatel, který autorce laskavě poskytl Anton 132 Ústní sdělení H. S. Missberger, nar. 1945 Maršov III, v Horním Maršově, 2010, 133 SOkA T, ONV T, kart. 92, inv. č. 1564, zpráva o chodu obce a srovnáno s terénním šetřením a současným katastrem nemo- od Bohumila Černého z konce roku 1946, srovnej se sčítacími vitostí [online]. [cit. 13. 7. 2018]. Dostupné z https://nahlize- operáty z roku 1939 pro obce Dolní a Horní Albeřice a Suchý nidokn.cuzk.cz/. Dále srovnej s T. Nováková, Místo krávy psací Důl, NA, Sčítání obyvatelstva 1939, sčítací operáty všech tří stroj, (příloha autorská mapa). Porovnání s ostatními obcemi obcí. a vyhodnocení Horních Lysečin jako obce s největší ztrátou/ 134 SOkA T, ONV T, kart. 92, inv. č. 1564, zpráva o chodu obce zánikem domů v rámci obcí, kde působila HPD pro okres Mladá od Bohumila Černého z konce roku 1946. Boleslav, viz tamtéž. 135 NA, fond Zemské finanční ředitelství v Praze (1901) 1918 –1952 156 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 360, inv. č. 179. (1954) (ZFŘ), kart. 1281. Za upozornění na tento pramen 157 Tamtéž, pozvánky na valné hromady. autorka děkuje Janu Juřenovi. 158 Tamtéž. 136 SOkA T, ONV T kart. 248 a 250, inv. č. 2224, příděly rodinných 159 Tamtéž. domků Dolní Lysečiny, Dolní Albeřice a Horní Albeřice podle 160 Tamtéž. dekretu č. 108/1945 Sb., srovnej s ONV T kart. 599, inv. č. 161 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 240, inv. č. 145. 4510, seznam přídělů KNV, tamtéž. 162 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 117, inv. č. 83. 137 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179. 163 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 360, inv. č. 179. 138 SOkA T, ONV T, kart. 92, inv. č. 1564, zpráva o chodu obce 164 Tamtéž. od Bohumila Černého z konce roku 1946. 165 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 239, inv. č. 134, pastevní řád. 139 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 320 a 321, inv. č. 179. 166 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 360, inv. č. 179. 54 opera Corcontica 55 / 2018

167 Tamtéž, likvidační výměr z 23. 12. 1948. 168 NA MZ II – 7. odbor, kart. 309, inv. č. 179. Summary 169 Ústní sdělení Oldřicha Martince. 170 Tamtéž. Introduction Mountain pastoral cooperatives (MPC) 171 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 309, inv. č. 179. originated from the end of 1945, the concept being 172 SOkA T, Odsun, pdf databáze. a response to the displaced border situation. The aim 173 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 309, inv. č. 179. of the presented text is to introduce the historical role 174 Tamtéž. Vyšetřovací protokoly, skládající se z cca 150 tiskových of the MPC in the region of the eastern Krkonoše, stran, umožňují zajímavou sondu do osídlovací reality, ale na detaily není v této studii prostor. respectively the Trutnov political district as part of 175 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 159. a nationwide settlement policy. In the text, based on 176 Tamtéž. available sources, the author will reflect on why and 177 Ústní sdělení Oldřicha Martince. under what circumstances, in what frameworks, the 178 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 159. 179 Ústní sdělení Oldřicha Martince. MPC were formed. The text will describe what the 180 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 159. MPC (s) should address, in what real situation MPC 181 Ústní sdělení Oldřicha Martince. originated and what problems were experienced. 182 Tamtéž. Subsequently, the author reflects on the theoreti- 183 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 255, inv. č. 159. 184 Ústní sdělení Oldřicha Martince. cal reasoning of the MPC's broad interference after 185 Tamtéž. February 1948 and the transfer of their land fund to 186 Ústní sdělení Oldřicha Martince. the newly emerging Czechoslovak state farms. The 187 NA, MZ-S, kart. 340, inv. č. 155. author will attempt to describe how the existence of 188 Ústní sdělení Oldřicha Martince cooperatives has affected the current landscape status 189 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 309, inv. č. 179, likvidační výměr ze dne 23. 12. 1948. of the affected localities. The text is based on detailed 190 Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 ze dne 1. července 1947, primary archival research, the collected sources cor- o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povo- roborated and/or corrected with field research and lených v roce 1946, kde se mimo jiné obec Klinge přejmeno- oral history. vává na Bystřice. 191 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 323, inv. č. 179. Results – general part The framework of a settlement 192 SOkA T, Odsun, pdf databáze. agricultural policy began to emerge during World 193 NA MZ II – 7. odbor, kart. 323, inv. č. 179, zpráva přednosty War II in the exiled Czechoslovakian governments 9. odboru Koťátka z léta 1946. in both London and Moscow. First, it was clearly not 194 SOkA T, Odsun, pdf databáze. 195 SOkA T, ONV T, kart. 88, inv. č. 1560, příděl a zrušení přídělu intended to replace the German population to be dis- Sklenářovice čp. 16. a tamtéž, fond MNV Sklenářovice, nezprac., placed by new settlers as a piece by piece arrangement. protokol ze dne 22. 4. 1947 o převzetí obecní samosprávy obcí Secondly, there was an obvious attempt to reorient Mladé Buky. agricultural production; third, not only the commu- 196 NA, Sčítání obyvatelstva 1939, sčítací operáty pro obec Skle- nists planned for a larger union in agriculture, and nářovice. 197 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 323, inv. č. 179. fourthly, even after the end of the main agricultural 198 Přesnější vhled by autorce umožnil přístup k pozemkovým settlement, still one third of the land meant for settle- knihám, kde jsou zápisy minimálně do roku 1951, přístup je ment was uninhabited – it was mainly mountain and ale zpoplatněn 100 Kč za stránku, což v případě mapování celé submountain land with extensive land use. Of course, vesnice vyjde na několik tisíc korun. 199 SOkA T, fond MNV Sklenářovice, nezprac., protokol ze dne the security policy of the state, which envisaged the 22. 4. 1947 o převzetí obecní samosprávy obcí Mladé Buky. national cleansing of the borderland, ie the border- 200 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 323, inv. č. 179. land inhabited only by the Slavic entity and the dis- 201 NA, MZ II – 7. odbor, kart. 323, inv. č. 179. placed areas immediately adjacent to the state border, 202 Tamtéž. 203 Popis okresu Trutnov, mapa silniční sítě k roku 1956, s. 64. was also accented. The MPC was conclusively organ- 204 Wenzel Hofmann, Die Gemeinde Albendorf, Aus Rübezahlhei- ized from the center and hence from the top, namely mat 11/1954, s. 5. Srovnej s Popis okresu Trutnov, s. 24–26. by officials of IX. and VII. Department of Ministery Dle ústního sdělení Vlastimila Kadeřábka, Sklenářovice 2016, of Agriculture, who promoted pasture. se s pšenicí experimentovalo i ve Sklenářovicích a Suchém The detailed theoretical basis of the MPC was Dole. 205 Popis okresu Trutnov, s. 36–39. clearly formulated in November 1945 by sen- 206 Tamtéž. ior officials of the Ministry of Agriculture. The Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 55

MPC was supposed to be organized as follows: non-inhabitation by permanent residents, while in 1) Inland: Cooperatives should be established some cases, even recreational settlement was not pos- in Inland Districts and membership should con- sible, and thus settlements disappeared. At the turn of sist of small farmers from the relevant district. 1945/1946, afforestation was planned. There was no The cooperative was to manage the pastures in status of an agricultural specialist, which was defined the border regions and to participate without the for industry and forestry, which at least theoretically co-operatives having to resttle the border areas. took into account the current state of the employees. 2) In the border regions: The arable land in the foot- At the same time, the Czechoslovak State did not hills with good infrastructure facilities should cre- declare the expulsion of the German population at ate a valley estate, the border residence of the coop- least at the beginning of the agricultural resettle- erative with an office for the administrator. There, ment. There was an attempt to provide timely infor- cattle should be centrally housed, feed should be mation on planned displacement, but this often grown, stocked, and most of the staff should live. If failed in practice, and in some cases it had fatal con- possible, the pastures should be adjacent to the val- sequences such as the disappearance of settlements. ley. The original arable land with low yield should be In 1948, MPC were being cancelled. The law, which grassed. The whole area should be re-integrated, there created a legal framework for canceling not only should be no foreign enclaves of property. Ideally, no grassland cooperatives, arose several months after population was supposed to live in the pastures. This February 25, 1948. The influence of the new politi- should not only bring the transformation of agricul- cal situation can therefore be assumed. The MPC was tural production but also the required depopulation abolished on one of two dates (1 January or 1 April of the borderlands. The cooperative had to manage 1949), regardless of their specific economic outlook. confiscated farm animals that remained on the coop- The land and property of the MPC were taken over erative land. After stabilization of the cooperative in by the newly-established Czechoslovak state farms, the border, also the cattle of the cooperateive should which were created on 1 January 1949 already accord- be driven to grazing there. For management, the coop- ing to the rules after February 1948. eratives hired forces directly in the borderland. The Results – special part (Specific implementation linking of the valley to the pastures, the consolidation of MPC in the eastern Krkonoše in the Trutnov dis- of land and the connection to the infrastructure often trict) The Trutnov political district did not belong to remained at the level of mere desire. those districts that were settled quickly and accord- In the Bohemia, MPC was established on the prin- ing to the criteria at that time completely, nor to those ciple of districts, while in Moravia on the principle where the situation was critical. Although the entire of regions. The total land budget for the MPC was political district of Trutnov was considered to be bor- finally 150,000 hectares. In principle, 1 500 hec- derline for post-war borderland settlements within tares were planned for each MPC. Agricultural land the border area definition, the area for population was still owned by the state and the MPC was to be exchange and hence with the change in ownership rented for 15 years. The cooperative buildings should and use of agricultural land was in principle con- also be rented. The cooperatives were supposed to cerned only with the three courts in the districts that buy farm animals and agricultural machinery on found themselves in the German Empire after Sep- credit, but housing and supplies for cash. The man- tember 30, 1938, in the newly established administra- agement of the cooperative was located in the inland tive unit of the Imperial County of Sudetenland, the district, with the cooperative land in the border area judicial districts of Trutnov, Maršov and Žacléř. The being maintained by the permanent staff, which article considers follwing MPCs: MPC for the Trut- was in contradiction with the theoretical provisions. nov political district with headquarters in Vlčice, MPC Areas for pasture were excluded from individual set- for the Chrudim political district with headquarters in tlements. That is, when the entire municipality was Zlaté Olešnice, MPC for the district of Mladá Boleslav designated as part of the land area for the MPC, a so- with headquarters in Maršov IV, MPC for the Semily called settlement closure was created in the village, political district with headquartes in Staré Buky, the which meant at least its depopulation, respectively political district of Kolín with headquartes in Střítež, 56 opera Corcontica 55 / 2018

MPC for the district of Mnichovo Hradiště with head- which were eventually outside the MPC's interest, quarters in Mladé Buky. were afforested. Discussion The individual MPC was created on the march, exposed to complicated, often logically con- tradictory or inadequate instructions from central authorities. In spite of initial efforts of at least partially Poděkování structuring MPCs into local networks, the MPCs were Na prvním místě děkuji a tuto studii věnuji své ško- eventually managed completely centrally. Throughout litelce a přítelkyni Doc. PhDr. Aleně Míškové, Ph.D, its existence, it was practically out of the hands of local in memoriam. Děkuji Janu Faltejskovi za grafickou governments. (Limits of the MPC's interpretation) The podobu mapy, 4. oddělení Národního archivu za mož- existing interpretation did not go into detail and was nost detailně nahlédnout do nezpracovaného fondu not considered as important as other major topics. The transformation of the cultural landscape has MZ II – 7. odbor družstevní, Státnímu okresnímu been significantly affected by the individual settle- archivu v Trutnově za dlouholetou pomoc a vstříc- ment of individual municipalities, respectively their nost a paní H. S., která mne před deseti lety, ač nezá- absence. Where afforestation had been applied with měrně, poprvé přivedla k tématu HDP. regard to security policy, and the village was not pop- ulated, there has been a fundamental change since it has not been based on the original landscape and cul- tural characters of the village. In the case of those vil- Archivní prameny lages where the MPC's allocation was finally revised Národní archiv Praha (NA) and the MPC was not finally assigned to the entire • fond Ministerstvo zemědělství VII, cadastral area of the​​ municipality, the changes in the odbor družstevní, nezpracovaný fond cultural landscape are smaller. This applies typically (MZ II – 7. odbor) for the Upper and Lower Albeřice (with the impact obecná agenda týkající se vzniku, organizace of the Syndicate of Czech Writers), Dolní Lysečiny, a rušení HPD s agendou ke všem jednotlivým Bečkov and Rybníček. The municipalities assigned existujícím HPD as a whole to a MPC and designated for pasturelands • fond MZ II sekretariát a kabinet ministrů were often excluded from further individual settle- (MZ-S) s agendou týkající se mj. problémů ment, resulting in settlement closure, which in prac- konkrétních HPD, které se dostaly tice meant that the village could not exist even when až do nejvyšších pater MZ the prospects appeared to support it, as a result of • fond Národní pozemkový fond (NPF) the municipality sooner or later losing its self-gov- s agendou týkající se konfiskovaného ernment. Purposefully depopulated pastures, not zemědělského majetku, který měl původce just those that were immediately near the state bor- ve správě der, led to the demise of municipalities. The most sig- • fond Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) nificant consequences are borne on the eastern out- s agendou mj. se týkající realizace HPD v jeho skirts of the Krkonoše – Sklenářovice, Vernířovice, počátcích Klinge (Bystřice), Rýchory and Suchý Důl, which • fond Sčítání obyvatelstva 1939 se sčítacími lie on the various sides of the slopes of Rýchorská archy k jednotlivým obcím a všem domům rozsocha. Sklenářovice, Klinge and Vernířovice were v obci, ze kterých vyplývají detailní údaje in principle allocated to the MPC as a whole, in par- o obyvatelích a jejich zemědělském majetku ticular Sklenářovice was destroyed as a result of the • fond Státní úřad statistický I – Sčítání MPC, the houses that the MPC did not want to use obyvatelstva ČSR v roce 1930, Praha were excluded from the settlement of any kind and se sčítacími archy k jednotlivým obcím a všem consequently, during the period of the state farms, domům v obci, ze kterých vyplývají detailní razed. Rýchory and Suchý Důl, the municipalities, údaje o obyvatelích Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 57

• fond Stabilní katastr (indikační skici) • ústní sdělení – konzultace s úřednicí s indikačními skicami, mapami stabilního Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastru z let 1826 –1843 (1876) územního pracoviště Trutnov, 26. 3. 2018 • plánek domů a jejich obyvatel v obci Horní Státní oblastní archiv Zámrsk – Státní okresní Lysečiny zachycující stav k roku 1945 z pera archiv Trutnov (SOkA Trutnov) vysídlených obyvatel Horních Lysečin, kopie • fond Okresní národní výbor Trutnov (ONV T) • autorčina pracovní verze plánku domů a jejích s agendou týkající se Okresní správní komise obyvatel v obci Suchý Důl a Horní Lysečiny Trutnov a následně ONV T v letech 1945–89 zachycují stav domů a obyvatel se zřetelem a jemu podřízených obcí na rok 1945 • fond Národní pozemkový fond – úřadovna Trutnov, nezpracovaný fond (NPF T) s veškerou agendou týkající se NPF T • fond Osídlovací komise Ministerstva Publikované prameny zemědělství Trutnov (OK MZ) s veškerou agendou týkající se OK MZ Trutnov 15 vítězných let na Trutnovsku 1960. Trutnov: Okresní vlastivědné muzeum v Trutnově. fond Místní národní výbor Sklenářovice, • 143 str. nezpracovaný fond s veškerou agendou týkající se místní správní komise Sklenářovice v letech Amtliches Gemeindeverzeichnis: für das Deutsche Reich auf Grund der Volkszählung 1939. Berlin 1945–48 1941. 264 str. • fond Místní národní výbor Dolní Albeřice, Horní Albeřice a Suchý Důl, nezpracovaný fond Die Gemeinden des Reichsgaues Sudetenland, Ausführliche amtliche Ergebnisse der Volks-, s veškerou agendou týkající se místní správní Berufs- und Betriebszählung von 17. Mai 1939 komise Dolní Albeřice, Horní Albeřice a Suchý für jede einzelne Gemeinde. Warnsdorf 1941. Důl v letech 1945–48 80 str. • databáze Odsun, osoby transportované z okresu Horské pastviny, soubor referátů z pracovní schůze Trutnov 1945 –1949 – elektronická databáze ministerstva zemědělství konané dne 10. 11. ve formě PDF, pro SOkA Trutnov zpracoval 1945. Praha: Ministerstvo zemědělství 1946. Peter Schulz, 2013. 1 482 str. 32 str. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha Jednota: list krkonošského kraje. Ročníky (ÚAZK) 1945 –1948. • sbírka map – císařských povinných otisků Jíchová, J., Soukup, M., Nemeškal, J., Ouředníček, stabilního katastru (soubor údajů o veškerém M., Pospíšilová, L., Svoboda, P., Špačková, P. půdním fondu v předlitavské části Rakouského a kol. 2014. Geodatabáze historických statis- císařství tvořený pro každé katastrální území) tických a prostorových dat Česka ze Sčítání • sbírka map evidence nemovitostí (MEN), lidu, domů a bytů 1921−2011. Praha: Urbánní 1960 –1980 (zjednodušení evidence a regionální laboratoř, Přírodovědecká fakulta nemovitostí) Univerzity Karlovy [online]. [cit. 22. 11. 2018], http://historickygis-cuni.opendata.arcgis. Archiv autorky com/datasets/462a414ace3a4df1bf25ca42 • ústní sdělení H. S., narozené 1940 v Dolních b8d3cd00_5 Albeřicích, Dolní Albeřice, 2009 Koťátko J. 1946. Nové úkoly v zemědělsky • ústní sdělení Oldřicha Martince, nar. 1947 osídleném pohraničí. Ministerstvo zemědělství ve Stříteži, Střítež 2017 Praha. 38 str. • písemné sdělení anonymizovaného narátora, Koťátko J. 1946. Výsledky nové pozemkové nar. 1932 v Horních Albeřicích, 2010 reformy. Praha 1946. 30 str. • ústní sdělení Vlastimila Kadeřábka, Koťátko J. 1946. Zákony naší nové pozemkové Sklenářovice 2017 reformy. Ministerstvo informací Praha. 64 str. 58 opera Corcontica 55 / 2018

Koťátko J. 1946. Zemědělská osídlovací politika 20. 11. 1938) zum Deutschen Reich gekommen v pohraničí. Orbis Praha. 96 str. Sudetendeutsches Gebiete, München 1987. Osidlování. Věstník Osidlovacího úřadu, Fondu 370 str. národní obnovy a Národního pozemkového Věstník Okresního národního výboru Trutnov, fondu v Praze, ročníky 1946 –1948. ročník 1947. Pohyb obyvatelstva v republice Československé v roce 1945. Státní úřad statistický Praha 1949. Popis okresu Trutnov po stránce geografické, historické, obydlení, průmyslové a zemědělské Literatura výroby, lesnictví, dopravy a spojů, vnitřního obchodu, zdravotnictví, školství a kultury. von Arburg A. 2003: Tak či onak. Nucené Okresní služba SUS Trutnov 1956. 88 str. přesídlení v komplexním pojetí sídlení politiky Pšeničková J. (ed.) 2003. Zemědělské v českých zemích. Soudobé dějiny 3: 253–292. družstevnictví, kolektivizace zemědělství, von Arburg A. 2009: Peripherie oder podmínky pro vznik JZD 1945. SÚA Praha. Pioneerland? Konzeption zur neuen Funktion 290 str. es tschechischen Grenzgebiets 1945 –1951. Pšeničková J. (ed.) 2004. Zemědělské In: Lozoviuk P. (ed.), Grenzgebiet als družstevnictví, kolektivizace zemědělství, Forschungsfeld, Aspekte der etnographischen podmínky pro vznik JZD 1946. SÚA Praha. und kulturhistorischen Erforschung des 374 str. Grenzlandes. Leipziger Universität Leipzig: Referáty přednesené v kursech, uspořádaných pro 85–112. úředníky nově přidělené k osídlovacím komisím ministerstva zemědělství v březnu a dubnu von Arburg A. & Staněk T., (eds) 2010: Vysídlení 1947. Ministerstvo zemědělství – odbor IX Němců a proměny českého pohraničí Praha. 51 str. 1945 –1951: Dokumenty z českých archivů. Soupisy obyvatelstva v Československu v letech Díl I.: Češi a Němci do roku 1945 – Úvod k edici. 1946–47. Státní úřad statistický, Praha 1951. Zdeněk Susa Středokluky. 373 str. 561 str. von Arburg A. 2010: Konstruktéři nového Soupisy obyvatelstva z let 1945 –1950, [online]. pohraničí. Aktéři sídlení politiky a naplňování [cit. 22. 11. 2018], https://www.czso.cz/csu/ jejich vizí. Dějiny a současnost 7: 14–17. czso/casova_rada_demografie_1949_1930. Burget A. 1990: K počátkům horských Statistický lexikon obcí v Čechách: úřední seznam pastvinářských družstev. Vědecké práce míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. zemědělského muzea 28: 283–295. 266 Sb. zák. a nař.: vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě Burget A. 1990b: Zemědělská dvouletka výsledků sčítání lidu z 15. února 1921, Státní a postavení rolnictva v českých zemích. úřad statistický Praha 1923, 596 str. Vědecké práce zemědělského muzea 28: Statistický lexikon obcí v zemi České, úřední 85–111. seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna Čapka F., Slezák L. & Vaculík J. 2005: Nové 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař.: vydán osídlení pohraničí českých zemí po druhé ministerstvem vnitra a Státním úřadem světové válce. Akademické nakladatelství statistickým na základě výsledků sčítání lidu CERM Brno. 357 str. z 1. prosince 1930, Státní úřad statistický Praha 1934, 613 str. Dušek L. 2015: Generál ze zmizelé vesnice – Alois Zieris. Krkonoše a Jizerské hory 12: Sudetendeutsches Ortsnamenverzeichnis, 47–50. Amtliches Gemeinde- und Ortsnamenver- zeichnis der nach dem Münchener Abkommen Dušek L. 2011: Zapomenuti na Richterovkách. vom 29. 9. 1938 (Grenzefestlegung vom Krkonoše a Jizerské hory 4: 48–50. Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 59

Dvořák T. 2013: Vnitřní odsun 1947 –1953. Nováková T. 2010a: Místo krávy psací stroj Závěrečná fáze „očisty pohraničí“ v politických (včetně autorské mapy mapující obydlenost a společenských souvislostech poválečného a zánik domů v Horních a Dolních Albeřicích Československa. Matice Moravská Brno. a Dolních Lysečinách mezi léty 1921 –1970). 469 str. Ms. (rigorózní práce, Pedagogická fakulta, Flousek J., Hartmannová O., Štursa J. Univerzita Karlova Praha). & Potocki J. (eds) 2007: Krkonoše, příroda, Nováková T. 2010b: Syndikát českých spisovatelů historie, život. Baset Praha. 864 str. osídluje Horní Albeřice, Marginalia historica 2: Groman M. 2008: Liberecká Stráž severu a rok 68–108. 1948, Fontes Nissae = Prameny Nisy 19: 42–65. Nováková T. 2012a: Místo krávy psací stroj: Když Hofmann W. 1954: Die Gemeinde Albendorf, se údolím rozléhalo „Ho-naus-ho“ a kamení Aus Rübezahlsheimat 11: 5. vydělávalo na chleba, Krkonoše a Jizerské hory 2: 44–46. Holub O. 1992: Poutníče, zvěstuj ministerstvu… Krkonoše 7: 29. Nováková T. 2012b: Příspěvek k problematice zemědělského osídlování Trutnovska po roce Honsová T. 2010: Osidlování okresu Prachatice po roce 1945. Ms. (bakalářská dipl. práce, 1945 s ohledem na horská pastvinářská Filosofická fakulta, Masarykova Univerzita družstva. Marginalia historica 2: 204–214. Brno). Nováková T. 2017a: Horská pastvinářská družstva, neznámá kapitola nejen krkonošských dějin. Janovec J. 2014: Německé obyvatelstvo na Trutnovsku a jeho vysídlení v letech Krkonoše a Jizerské hory 6: 8–12. 1945 –1948. Ms. (dipl. práce, Filosofická Nováková T. 2017b: Horské pastvinářské družstvo fakulta, Masarykova Univerzita Brno). pro okres Trutnov ve Vlčicích, aneb lidé

Just A. 1960: 15 vítězných let na Trutnovsku odcházejí, krávy zůstávají. Krkonoše a Jizerské 1945 –1960. Trutnovsko: vlastivědný sborník hory 9: 12. Okresního vlastivědného muzea v Trutnově 8. Nováková T. 2017c: Horské pastvinářské družstvo Trutnov, Okresní vlastivědné muzeum. 143 s. české červinky v Maršově IV aneb družstvo, Kadeřábková J. & Pargač J. (eds) 1985: syndikát spisovatelů a Němci utvářejí ráz Problematika současných pohraničních vesnic poválečných Albeřic. Krkonoše a Jizerské hory v severovýchodních Čechách (Broumovsko, 10: 18–19. Trutnovsko). In: Etnické procesy 2: Etnické Nováková T. 2017d: Proč zaniklo osídlení procesy v pohraničí českých zemí po roce 1945. ve Sklenářovicích aneb Horské pastvinářské Ústav etnografie a folkloristiky ČSAV Praha. družstvo Mnichovo Hradiště osídluje. Krkonoše 216 str. a Jizerské hory 7: 10–11.

Kmoníček J. 1982: Návrat domů. Kruh Hradec Nováková T. 2018: Horské pastvinářské družstvo Králové. 173 str. pro okres Kolín ve Stříteži aneb jedna Kovařík D. 2006: Proměny českého pohraničí ministerská ruka neví, co dělá druhá. Krkonoše v letech 1958 –1960, Demoliční akce v českém a Jizerské hory 2: 22–24. pohraničí se zřetelem k vývoji od roku 1945. Pešek J. 1986: Osidlování jihočeského pohraničí Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd Praha. v letech 1945 –1947. Jihočeský sborník 107 str. historický 2: 60–79.

Lokvenc T. 1960: Krkonošské hřebeny. Krajský Riezner J. 2017: Budní hospodářství dům osvěty Hradec Králové. 163 str. ve vlastivědných publikacích. Opera Corcontica Lokvenc T. 1978: Toulky Krkonošskou minulostí. 54: 103–116.

Kruh Hradec Králové. 267 str. Slezák L. 1978: Zemědělské osídlování pohraničí Novák P. 2011: Akademik Jiří Koťátko 1899 –1962. Českých zemí po druhé světové válce. Blok Prameny a studie 46: 33–45. Brno. 189 str. 60 opera Corcontica 55 / 2018

Štursa J. 1981: Proměny krkonošských luk. Tichý A. 2009: Zaniklá tvář Sklenářovic. Krkonoše Krkonoše 2: 16–20. a Jizerské hory, 11: 12–13.

Štursa J. 1993: Úryvky z nedávné historie Wiedemann A. 2016: „Pojď s námi budovat národního parku. Krkonoše 6: 3–5. pohraničí!“: Osídlování a proměna obyvatelstva Štursa J. 2012: Dědictví krkonošských hospodářů. bývalých Sudet 1945 –1952. Prostor Praha. Jak se měnila péče o krkonošské louky. 471 str. Krkonoše a Jizerské hory 8: 22–24. Záloha J. 1978: Vznik a likvidace horských Topinka J. 2005: Zapomenutý kraj, České pastevních družstev na Českokrumlovsku. pohraničí 1948 –1960 a tzv. akce dosídlení. Vědecké práce zemědělského muzea 17: Soudobé dějiny 3–4: 534–585. 183–191. Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 61 -

horský, lehké a mělké půdy / montane, light and shallow soils horský, lehké a mělké půdy / montane, light and shallow soils bramborářsko-žitný / potatoes-rye bramborářsko-žitný / potatoes-rye horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils Půdní výrobní typ / bramborářsko-ovesný / potatoes-oats horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils Soil production type - ano ano ano ano ano ano osada osada x/ano K 1. 1947 stále místní správní komise (mimo oblast HPD v sídelním území 4 obce) / As of 1/1/1947, still with a local administ rative commission (outside the HPD area in the cadastre of 4 municipalities)

ano ano ano ano ano/ano of the settlement unit part of the HPD Podstatná Podstatná část sídelní jednotky součást HPD / Major part

/ Entire ano ano ano ano x/ano Celá sídelní jednotka součást HPD settlement unit part of the HPD

62 56 184 245 349 237 151 195 325 119 533 1724 Obyvatel celkem / Total population

-

ano ano ano ano ano x/ano ano Německých obyvatel < 1 (mimo oblast HPD v sídelním území 2 obce) / German residents <1 (outside the HPD area in the cadastre of 2 municipa lities) -

181/0 239/4 347/1 232/5 62/0 195/0 149/1 55/1 315/10 1590/117 118/0 526/7 Počet Počet obyvatel německé/ čsl. národ nosti 1930 / Population of German / Czechoslovak nationality in 1930

ano ano ano ano ano Sídelní jednotka < 2 km od státní hranice / Settlement unit <2 km from the state border Rýchory/ Krkonoše Rýchory/ Krkonoše podhůří podhůří Rýchory/ Krkonoše Rýchory/ Krkonoše Rýchory/ Krkonoše Lokalizace / Localization Rýchory/ Krkonoše Vraní hory Vraní hory Vraní podhůří Rýchory/ Krkonoše

/ Maršov Maršov Trutnov Trutnov Trutnov Maršov Maršov Soudní okres Judicial District Trutnov Žacléř Žacléř Trutnov Trutnov

Staré Buky Mladé Buky -government unit Samospráva / Self- Mladé Buky Municipalities of the settlement area affected by HPD’s competences with data on number and national composition pop ulation (1930), type self-gover Obce sídelního území dotčené působností HPD s údaji o počtu a národnostním složení obyvatel (1930), typu samosprávy (1947) charakteristice výrobního půdy

Horní Lysečiny Horní Albeřice Dolní Žďár Dolní Staré Buky Dolní Sejfy Dolní Albeřice Dolní Lysečiny Příloha 1. Sídelní jednotka: obec/osada/ přidružená obec / Settlement unit: village/ settlement/ affiliated municipality a údaji o horské či podhorské lokaci. Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, 309, 320–321, 323, 360, 375–376, inv. č. 179; Statistický lexikon obcí, 1934; Věstník ONV Trutnov, č. 179; Statistický lexikon obcí, 1934; Věstník ONV Trutnov, kart. 294, 309, 320–321, 323, 360, 375–376, inv. a údaji o horské či podhorské lokaci. Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, 15. 1. 1947, s. 3. Appendix 1. nment (1947) on the characteristics of production type land and data mountainous or mountain foothill location. Bystřice Bečkov Bernartice Bezděkov Klinge/ Babí 62 opera Corcontica 55 / 2018

Půdní výrobní typ / horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils bramborářsko-žitný / potatoes-rye horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils bramborářsko-žitný / potatoes-rye bramborářsko-žitný / potatoes-rye horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils bramborářsko-ovesný / potatoes-oats horský, lehké a mělké půdy / montane, light and shallow soils horský, lehké a mělké půdy / montane, light and shallow soils horský, lehké a mělké půdy / montane, light and shallow soils horský, lehké a mělké půdy / montane, light and shallow soils horský, lehké a mělké půdy / montane, light and shallow soils bramborářsko-žitný / potatoes-rye horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils bramborářsko-žitný / potatoes-rye Soil production type - ano ano osada K 1. 1947 stále místní správní komise (mimo oblast HPD v sídelním území 4 obce) / As of 1/1/1947, still with a local administ rative commission (outside the HPD area in the cadastre of 4 municipalities)

ano ano ano ano ano ano ano ano ano of the settlement unit part of the HPD Podstatná Podstatná část sídelní jednotky součást HPD / Major part

/ Entire ano Celá sídelní jednotka součást HPD settlement unit part of the HPD

52 86 455 148 815 464 982 423 278 863 912 451 1812 2392 1145 Obyvatel celkem / Total population

-

ano ano Německých obyvatel < 1 (mimo oblast HPD v sídelním území 2 obce) / German residents <1 (outside the HPD area in the cadastre of 2 municipa lities) -

1644/113 439/10 51/1 146/2 451/12 957/19 420/3 274/4 781/7 3076/189 889/23 1092/43 85/1 700/108 449/2 Počet Počet obyvatel německé/ čsl. národ nosti 1930 / Population of German / Czechoslovak nationality in 1930

Sídelní jednotka < 2 km od státní hranice / Settlement unit <2 km from the state border Lokalizace / Localization podhůří mezihoří Jestřebí hory podhůří podhůří Rýchory/ Krkonoše Rýchory/ Krkonoše Rýchory/ Krkonoše Rýchory/ Krkonoše podhůří podhůří mezihoří podhůří podhůří podhůří

/ Soudní okres Judicial District Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Maršov Maršov Maršov Maršov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov

-government unit Samospráva / Self- Radvanice Staré Buky Staré Buky Mladé Buky

Pokračování. Appendix 1. Continuation. Příloha 1. Pokračování. Sídelní jednotka: obec/osada/ přidružená obec / Settlement unit: village/ settlement/ affiliated municipality Pilníkov Petříkovice Paseka Paseka Oblanov Lhota Maršov I Maršov II Maršov III Maršov IV Mladé Buky Německá Brusnice/ Brusnice Chvaleč Jirský Důl Kalná Voda Horní Žďár Nováková: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 63

horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils bramborářsko-žitný / potatoes-rye bramborářsko-žitný / potatoes-rye horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils Půdní výrobní typ / bramborářsko-žitný / potatoes-rye horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils horský, těžší a hlubší půdy / montane, heavier and deeper soils Soil production type bramborářsko-žitný / potatoes-rye - ano ano ano ano ano ano osada ano osada K 1. 1947 stále místní správní komise (mimo oblast HPD v sídelním území 4 obce) / As of 1/1/1947, still with a local administ rative commission (outside the HPD area in the cadastre of 4 municipalities)

ano ano ano ano of the settlement unit part of the HPD Podstatná Podstatná část sídelní jednotky součást HPD / Major part

/ Entire ano ano ano ano ano ano zalesněno Celá sídelní jednotka součást HPD settlement unit part of the HPD

36 90 87 61 57 308 176 191 596 114 221 426 690 1411 Obyvatel celkem / Total population

-

ano ano ano ano ano Německých obyvatel < 1 (mimo oblast HPD v sídelním území 2 obce) / German residents <1 (outside the HPD area in the cadastre of 2 municipa lities) -

36/0 190/1 303/5 174/2 571/25 87/0 864/24 61/0 201/15 114/0 1319/49 56/0 585/13 679/11 Počet Počet obyvatel německé/ čsl. národ nosti 1930 / Population of German / Czechoslovak nationality in 1930

ano ano ano Sídelní jednotka < 2 km od státní hranice / Settlement unit <2 km from the state border Jestřebí hory Rýchory/ Krkonoše Jestřebí hory podhůří Lokalizace / Localization Jestřebí hory Rýchory/ Krkonoše podhůří Rýchory/ Krkonoše Rýchory/ Krkonoše Vraní hory Vraní Rýchory/ Krkonoše podhůří podhůří Jestřebí hory

/ Trutnov Maršov Trutnov Trutnov Soudní okres Judicial District Trutnov Maršov Trutnov Žacléř Žacléř Žacléř Maršov Trutnov Trutnov Trutnov

Radvanice -government unit Samospráva / Self- Prkenný Důl Prkenný Bečkov Vlčice Staré Buky

-

Suchý Důl (nezreali Studénka Sklenářovice Slavětín Střítež Sídelní jednotka: obec/osada/ přidružená obec / Settlement unit: village/ settlement/ affiliated municipality Zlatá Olešnice zováno) Vlčice Vernířovice Rýchory (nerealizováno) Rybníček Svoboda nad Úpou Silberštejn/ Hrádeček Prostřední Prostřední Staré Buky Radvanice 64 opera Corcontica 55 / 2018 Horská pastvinářská družstva v politickém okrese Trutnov Mountain pasture cooperatives in the Trutnov political district

HPD pro okres Chrudim Soudní okres Maršov se sídlem ve Zlaté Olešnici HPD pro okres Mnichovo Hradiště Soudní okres Trutnov se sídlem v Mladých Bukách HPD pro okres Mladá Boleslav se sídlem v Maršově IV Soudní okres Úpice HPD pro okres Kolín se sídlem ve Stříteži Soudní okres Žacléř HPD pro okres Semily se sídlem ve Starých Bukách

údolní statek / Valley farm

pastviny (celá obec) / pastures (whole municipality) pastviny (část obce) / pastures (part of municipality) pastviny (část obce, jen pastviny) / pastures (part of municipality, only pastures) nerealizované pastviny / pastures – only planned zaniklá obec/osada / defunct municipality částečně zaniklá obec/osada / partially defunct municipality

rekreační oblast / recreational area

kombinované osídlení / combined settlement

zalesněno / planted with trees

Příloha 2 k článku NOVÁKOVÁ T. 2018: Mapa zachycující horská pastvinářská družstva v politickém okrese Trutnov. Opera Corcontica 55: 5–63. Zdroj: NA, MZ II – 7. odbor, kart. 294, 309, 320–321, 323, 360, 375–376, inv. č. 179.

Appendix 2 to the article of NOVÁKOVÁ T. 2018: Map showing mountain pasture cooperatives in the Trutnov political district. Opera Corcontica 55: 5–63.