Zemědělské Osídlování Pohraničí: Horská Pastvinářská Družstva Ve Východních Krkonoších 1945 –1949
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
NOVÁKOVÁ T. 2018: Zemědělské osídlování pohraničí: Horská pastvinářská družstva ve východních Krkonoších 1945 –1949. Opera Corcontica 55: 5–63. Zemědělské osídlování pohraničí: Horská pastvinářská družstva ve východních Krkonoších 1945 –1949 Agricultural Settlement of the Borderland: Mountain Pastoral Cooperatives in the Eastern Krkonoše Mts 1945 –1949 TAMARA NOVÁKOVÁ Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova, Magdalény Rettigové 4, 116 39 Praha 1, CZ, [email protected] Abstrakt Historie horských pastvinářských družstev není zatím dostatečně zpracována a reflektována v celé šíři problematiky ani na republikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text je zaměřen na genezi horských pastvinářských družstev na celorepubli- kové úrovni včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň na konkrétních příkladech šesti družstev ve východ- ních Krkonoších a Podkrkonoší, resp. politickém okrese Trutnov. Komparace teoretických záměrů minister- stva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských past- vinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti, a za druhé představuje roli horských pastvi- nářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky kon- fiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými úředníky ministerstva zemědělství, které implikovalo problémy s místní samosprávou. Text ukazuje, že regionální studii je nutné vystavět na celo- republikové situaci a naopak, že pro hlubší pochopení celospolečenských změn je nutné znát jejich aplikace v konkrétních místech. Klíčová slova: vysídlování, migrace, kulturní krajina, zaniklé obce, zalesnění, pastviny Abstract The history of mountain pastoral cooperatives has not yet been sufficiently elaborated and reflected in the whole range of issues, not even at the national level, let alone at the level of each border political district or otherwise defined region. The presented text will focus on the genesis of mountain pasture cooperatives at the national level, includ- ing the fundamental theoretical background, and will describe in particular the implementation of six cooperatives in the Krkonoše Mts and Krkonoše Mts foothills, in particular the Trutnov political district. Comparison of the theoreti- cal plans of the Ministry of Agriculture with concrete implementation in the complicated reality of the various ways of re-locating post-war sites in the Trutnov district brings a new perspective firstly on the evaluation of the success of the mountain pastoral cooperatives or on the limits and possibilities of their success. Secondly, it presents pastoral coop- eratives as a key player in the transformation of the cultural landscape of some localities affected by them. At the same time, the study describes the exclusive possibility for grassland promoters to intervene in traditional land use due to land confiscations of German property and the resulting central management of high officials of the Ministry of Agriculture, which implied problems with local authorities. The text shows that a regional study is necessary to build on a nation- wide situation, and vice versa, that it is necessary to know their application in specific places for a deeper understanding of societal changes. Key words: displacement, migration, cultural landscape, defunct villages, afforestation, pasture 6 OPERA CORCOntICA 55 / 2018 Úvod vzniku HPD byla osídlovací agenda v gesci několika úřadů a institucí, situace byla už tehdy velmi nepře- Horská pastvinářská družstva (HPD) vznikala od hledná a v průběhu času se navíc proměňovala. konce roku 1945, jejich koncept reagoval na situaci Za druhé situace v pohraničí, tak jak bylo chápáno vysídlovaného pohraničí, které nebylo možné ani pro potřeby osídlování (ČAPKA et al. 2005), zejména plánované stoprocentně znovuosídlit. HPD měla být v horských polohách, kde docházelo k největší mig- na jedné straně nástrojem plánované restrukturali- raci v českých dějinách (ARBURG 2003, ARBURG & STA- zace zemědělské výroby, umožněné velkými migrač- NěK 2010), byla extrémně chaotická. Místní samo- ními změnami. Extenzivně využívané a málo výnosné správa, často personálně podhodnocená a ne vždy plochy měly být zatravněny a z původních polí a luk znalá místní situace, byla přetížená komplikovanou se měly stát horské pastviny. Zároveň se mělo těži- „vysídlovací“ a „osídlovací“ agendou, která zejména ště zemědělské produkce přesunout do oblasti živo- z počátku nebyla úplně právně ukotvená a tak není čišné výroby. Na straně druhé měla HPD zaangažovat a nemůže být ve zpětném hodnocení administrativně do zemědělského osídlování další skupiny obyvatel, kompletní. Tímto částečným pramenným vakuem byly aniž by se musely do pohraničí fakticky stěhovat. Teo- postiženy zejména malé horské a podhorské obce, kde reticky mělo stačit vyslyšet výzvu ministerstva země- před válkou žilo téměř sto procent německy mluví- dělství, založit družstvo a na dálku spravovat past- cích obyvatel. Za třetí, což je možná nejvýznamnější viny v pohraničí, podílet se tak na velkém díle nové důvod, zemědělské fondy uložené v Národním archivu konstrukce pohraničí a zabránit zemědělské degra- v Praze nejsou ještě kompletně zpracované, což platí daci v této době neosídlitelných území. Takhle si to i pro fond Ministerstva zemědělství II – 7. odbor druž- alespoň představovali na ministerstvu zemědělství, stevní, pod jehož gesci z velké části agenda HPD spa- odkud plány na zřizování HPD vycházely.1 dala. Tento fond je naštěstí od nedávné doby, díky Téma HPD je v soudobé odborné literatuře zatím otevřenějšímu přístupu archivářů k badatelům, čás- zpracováno jen okrajově, tzn. v některých monogra- tečně přístupný, což naneštěstí neplatí o 9. odboru fiích týkajících se pohraničí v letech 1945–49 je past- MZ, který měl v gesci konfiskaci a osídlování půdy, vinářské problematice věnováno několik odstavců, kde agenda HPD vzniká, neboť tento fond na rozdíl například v textech ČAPKY et al. (2005), TOPINKY od fondu 7. odboru tvoří fakticky nejen archivně neu- (2005), KOVAřÍKA (2006) a WIEDEMAnnA (2016). Nej- spořádané a povodní poničené množství dokumentů. detailněji se vzniku HPD věnuje odborná studie BUR- Na úrovni okresního archivu jsou zmínky o HPD GETA (1990), která v sobě ale nese interpretační rámec méně než torzovité, protože HPD byla řízena cent- adorace socialistického združstevňování. V regio- rálně a nepodléhala místní ani okresní samosprávě. nální literatuře jsou stručně načrtnuty jižní Čechy, Po plošném centrálním zrušení se agenda HPD stě- detailně se problematice i s nadregionálním přesahem hovala do Prahy do správy svého faktického zřizova- věnuje ZÁLOHA (1977), okrajově PEšEK (1986) a něko- tele, ministerstva zemědělství.3 lik kvalifikačních prací obhájených na pedagogické Cílem předkládaného textu je představit historic- a filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kou roli horských pastvinářských družstev v regionu např. bakalářská diplomová práce HONSOVÉ (2010).2 východních Krkonoš, resp. politického okresu Trut- Podrobněji se bude autorka výše zmíněným výstu- nov v rámci celonárodní osídlovací politiky. Autorka pům věnovat v závěru této studie. V oblasti Krko- se bude na základě dostupných pramenů zamýšlet nad noš není téma HPD na odborné úrovni zpracováno tím, proč v principu a za jakých okolností, v jakých ide- vůbec, autorka publikovala několik populárněvěd- ových rámcích vznikla horská pastvinářská družstva. ných textů (NOVÁKOVÁ 2017a, 2017b, 2017c, 2017d, Na základě pramenů komparuje teoretické záměry 2018) v časopise Krkonoše a Jizerské hory vydáva- ministerstva zemědělství, vedoucí k založení družstev, ném Správou KRNAP. s konkrétní realizací v komplikované realitě různými Hlavním důvodem nedostatečné úrovně odborné způsoby dosídlovaných poválečných lokalit. Popíše, zpracovanosti je s velkou pravděpodobností roztříš- co všechno měla HPD řešit, v jaké situaci v konkrétní těnost archivních pramenů, respektive jejich obtížná lokalitě na území bývalého politického okresu Trut- dostupnost. Ta má tři hlavní důvody. Za prvé už v době nov HPD vznikala a s jakými problémy se potýkala. NOVÁKOVÁ: HORSKÁ PASTVINÁŘSKÁ DRUŽSTVA VE VÝCHODNÍCH KRKONOŠÍCH 1945–1949 7 Následně se zamyslí nad teoretickým zdůvodněním ve Spolkové republice Německo a písemnými či úst- plošného rušení družstev po únoru 1948 a převodu ními sděleními pamětníků. Pro některé lokality má jejich půdního fondu do nově vznikajících Českoslo- autorka k dispozici plánky z pera původních obyva- venských státních statků. Autorka se pokusí popsat, tel, vztahující se ke stavu v roce 1945 (Horní Lyse- jak ovlivnila existence družstev současný krajinný stav činy a Sklenářovice). V případě obcí Horní a Dolní dotčených lokalit. Albeřice, Horní a Dolní Lysečiny a Suchý Důl má Text vychází z detailního primárního archivního autorka ve svém archivu plánky zachycující stav výzkumu, shromážděné prameny byly pečlivě podro- osídlení s akcentem na rok 1945, které komparují beny kritické analýze a konfrontovány s terénním šet- výše zmíněné katastrální mapy, sčítací operáty z let řením, orální historií a dílčí regionální sekundární 1921 –1951, matriční knihy, transportní seznamy publikační činností. Text vzniká jako pilotní studie vysídlovaných