Tvrze, Hrady a Zámky V Bývalém Okrese Uherské Hradiště Z Hlediska Přístupu Pro Handicapované Občany

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Uherské Hradiště z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „ AZ “).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že se na moji bakalářskou práci plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

......

Podpis

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce akademickému malíři panu Vladimíru Netoličkovi za jeho vždy ochotné a cenné rady, které mi poskytoval po celou dobu zpracování bakalářské práce.

VYS OKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Uherské Hradiště

z hlediska přístupu pro handicapované občany

Bakalářská práce

Autor: Jolana Hönigová

Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2017

Abstrakt

HÖNIGOVÁ, Jolana: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Uherské Hradiště z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2017. 101 stran

Zmapování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Uherské Hradiště na základě osobní návštěvy, vlastní fotografické dokumentace i slovního popisu a následné vlastní posouzení jejich přístupnosti pro handicapované občany.

Klíčová slova

Bezbariérovost. Hrad. Postižení. Uherské Hradiště. Tvrz. Zámek.

Abstract

HÖNIGOVÁ , Jolana: Fortresses, castles and stately homes in the former district of Uherské Hradiště in terms of access for disabled citizens. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor akad. mal. Vladimír Netolička. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2017. 101 pages.

Mapping of fortresses, castles and stately homes in the former district of Uhe rské Hradiště based on personal visits, own photographic documentation and verbal description and subsequent own assessment of their accessibility to disabled citizens.

Keywords

Wheelchair accessibility. Castle. Disabilities. Uherské Hradiště. Fortress. St ately home.

7 Předmluva

Při výběru tématu bakalářské práce jsem nemohla zvolit jiné zadání, než vypsané akad. mal. Vladimírem Netoličkou, jenž v sobě propojuje mé rodiště a získanou odbornou způsobilost.

V Uherském Hradišti jsem se narodila a strávila zde většinu svého života. Toto místo je neodmyslitelně spjato se dvěma významnými historickými památkami, hradem Buchlov a v jeho blízkosti se nacházejícím zámkem Buchlovice, které byly místem mých častých návštěv v rámci školních a rodinných výletů. Tyto dvě dominanty zastiňují jiné okolní památky, které jsou dle mého názoru ke škodě veřejností opomíjeny.

Další silnou motivací pro výběr daného tématu je skutečnost, že mou původní profesí je obor rehabilitační pracovník, z tohoto důvodu jsem poznala práci s ha ndicapovanými spoluobčany a měla tak možnost blíže porozumět jejich každodenním problémům a potřebám.

Neméně významným důvodem výběru byla skutečnost, že v době mého dětství rodina nevlastnila automobil, hustota dopravních spojení byla omezená a přístup k informacím nebyl na nynější vyspělé úrovni, proto pro mne mnohé památky zůstaly neobjeveny a teprve d íky této bakalářské práci jsem dostala jedinečnou příležitost se s nimi blíže obeznámit.

Děkuji za vstřícnost správci zámku Ořechov, který mi umožnil individuální prohlídku.

Poděkování patří také zaměstnanci odborného pracoviště v Kroměříži p. Vrlovi, který mi doporučil odbornou literaturu.

Dík patří rodině, která se mnou trpělivě absolvovala celý terénní výzkum a byla mi oporou po dobu mého studia.

A nakonec musím poděkovat anonymním obyvatelům jednotlivých míst, díky jejichž pomoci jsem se mohla lépe ori entovat.

Obsah

Abstrakt ...... 7

Předmluva ...... 8

Seznam obrázků ...... 12

Seznam tabulek ...... 14

Seznam grafů ...... 14

Seznam map ...... 15

Seznam zkratek ...... 15

Úvod ...... 16

TEORETICKÁ ČÁST ...... 18

1 Sociální cestovní ruch ...... 18

1.1 Cílové skupiny sociálního CR ...... 21

2 Zdravotně handicapovaní ...... 21

2.1 Kategorizace zdravotního postižení ...... 24

2.1.1 Osoba s postižením tělesným ...... 24

2.1.2 Osoba s postižením mentálním ...... 25

2.1.3 Osoba s postižením duševním ...... 26

2.1.4 Osoba s postižením smyslovým ...... 26

2.1.5 Osoba s kombinovaným postižením ...... 29

3 Specifikace průkazů osob se zdravotním postižením ...... 29

3.1 Průkaz s označením TP ...... 30

3.2 Průkaz s označením ZTP ...... 31

3.3 Průkaz s označením ZTP/P ...... 32

3.4 Oprávněné osoby a další výhody jejich držitelů ...... 33

4 Vybrané statistiky osob se zdravotním postižením ...... 35

5 Bezbariérovost ...... 38

6 Charakteristika bývalého okresu Uherské Hradiště ...... 40

PRAKTICKÁ ČÁST ...... 43

7 Vlastní výzkum ...... 43

7.1 Metodika výzkumu ...... 43

7.2 Hodn otící kritérium ...... 44

8 Tvrze, hrady a zámky ...... 44

8.1 Pojem tvrze, hrady a zámky ...... 44

8.2 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Uherské Hradiště ...... 46

8.3 Historie a popis jednotlivých památek v bývalém okrese Uherské Hradiště ... 47

8.3.1 Histor ie a popis jednotlivých tvrzí ...... 47

Tvrz Částkov ...... 47

Tvrz Hluk ...... 47

Tvrz Horní Němčí ...... 49

Tvrz Jarošov ...... 50

Tvrz Mistřice ...... 50

Tvrz Ordějov ...... 50

Tvrz Osvětimany ...... 51

Tvrz Sušice ...... 53

Tvrz Šarovy ...... 53

Tvrz Uherský Brod ...... 54

Tvrz Velehrad ...... 55

Tvrz Volenov ...... 57

8.3.2 Historie a popis jednotlivých hradů ...... 57

Hrad Bánov ...... 57

Hrad Buchlov ...... 60

Hrad Kunovice ...... 63

Hrad Strání ...... 64

Hrad Uherský Brod ...... 65

Hrad Zuvačov ...... 66

8.3.3 Historie a popis jednotlivých zámků ...... 68

Zámek Bílovice ...... 68

Zámek Březolupy ...... 70

Zámek Buchlovice ...... 72

Zámek Nezden ice ...... 75

Zámek Nový Světlov ...... 76

Zámek Ořechov ...... 78

Zámek Smraďavka ...... 81

Zámek Uherský Brod ...... 83

Zámek Uherský Ostroh ...... 86

8.3.4 Velehrad perla mezi památkami ...... 89

9 Posouzení přístupnosti tvrzí, hradů a zámků ...... 94

10 Rozmístění hradů a zámků a tvrzí ...... 95

11 Shrnutí ...... 97

Závěr ...... 98

Seznam použité literatury ...... 99

Se znam použitých internetových zdrojů ...... 99

Seznam obrázků

U všech obrázků, kde jsem neuvedla zdroj, se jedná o mou osobou pořízené fotografie.

Obrázek č. 1 Logo Světového dne cestovního ruchu ...... 19 Obrázek č. 2 Ukázka bezbariérového přístupu prezentovaného na celosvětovém kongresu v Bangkoku ...... 20 Obrázek č. 3 Braillovo písmo ...... 27 Obrázek č. 4 Prstová abeceda ...... 28 Obrázek č. 5 Pohled z 1. patra na nádvoří ...... 48 Obrázek č. 6 Schodiště vedoucí na ochoz tvrze ...... 49 Obrázek č. 7 Hlavní vstup k tvrzi ...... 49 Obrázek č. 8 Parkování podélné ...... 52 Obrázek č. 9 Přístup k tvrzi ...... 52 Obrázek č. 10 Bezbariérový vstup ze silnice ...... 52 Obrázek č. 11 Boční pohled ...... 53 Obrázek č. 12 Dvorní trakt tvrze ...... 55 Obrázek č. 13 Příjezdová cesta do dvora ...... 55 Obrázek č. 14 Příjezd parkoviště ...... 56 Obrázek č. 15 Terénní stopy tvrze ...... 56 Obrázek č. 16 Pohled z příjezdové cesty ...... 58 Obrázek č. 17 Schodišťový přístup k památce ...... 58 Obrázek č. 18 Boční řetězové zabezpečení proti pádu………………………………… 59 Obrázek č. 19 Informační tabule……………...………………………………………..59 Obrázek č. 20 Parkování pod nádvořím ...... 61 Obrázek č. 21 Vstup do prvního hradního nádvoří ...... 61 Obrázek č. 22 Vstup na bezb ariérové toalety ...... 62 Obrázek č. 23 Bezbariérové toalety nově vybudované ...... 62 Obrázek č. 24 Vstup do druhého nádvoří ...... 63 Obrázek č. 25 Terénní pozůstatky hradu ...... 64 Obrázek č. 26 Pohled ze strany za hřbitovem ...... 65 Obrázek č. 27 Kámen v místech bývalého hradu ...... 66 Obrázek č. 28 Příjezdová cesta k zaniklému hradu ...... 66 Obrázek č. 29 Terénní pozůstatky hradu Zuvačov ...... 67

12 Obrázek č. 30 Směrová informační tabule v Komni ...... 67 Obrázek č. 31 Příjezdová cesta k zámku Bílovice ...... 69 Obrázek č. 32 Čelní pohled na zámek v Bílovicích ...... 69 Obrázek č. 33 Příjezdová cesta k zámku ...... 71 Obrázek č. 34 Vstup do zámku ...... 71 Obrázek č. 35 Vstup a pokladna zámku ...... 73 Obrázek č. 36 Pohled z horního schodiště areálu ...... 73 Obrázek č. 37 Zahrada pod zámkem ...... 74 Obrázek č. 38 Vstupní brána do zámku ...... 74 Obrázek č. 39 Boční pohled na zámek ...... 76 Obrázek č. 40 Čelní strana zámku ...... 76 Obrázek č. 41 Příjezdová brána k zámku ...... 77 Obrázek č. 42 Přístup do zámku ...... 78 Obrázek č. 43 Parkoviště pod zámkem ...... 78 Obrázek č. 44 Příjezd k zámku ...... 79 Obrázek č. 45 Salonek zámku ...... 80 Obrázek č. 46 Hlavní vstup do budovy ...... 80 Obrázek č. 47 Příjezdová cesta z pohledu od zámku ...... 81 Obrázek č. 48 Příchod k zámku od parkoviště ...... 82 Obrázek č. 49 Vstup do zámku ...... 83 Obrázek č. 50 Příjezdová komunikace k zámku ...... 85 Obrázek č. 51 Vchod do zámku ...... 85 Obrázek č. 52 Bezbariérový vstup do zámku, nynějšího Muzea J.A. Komenského ...... 86 Obrázek č. 53 Vstup do zámku ...... 87 Obrázek č. 54 Parkoviště před zámkem ...... 88 Obrázek č. 55 Nádvoří zámku Uherský Ostroh ...... 88 Obrázek č. 56 Pohled ze silnice ...... 90 Obrázek č. 57 Nádvoří ...... 91 Obrázek č. 58 Bazilika sv. Konstantina a Metoděje ...... 91 Obrázek č. 59 Vstup do baziliky ...... 92 Obrázek č. 60 Vstup do podzemí ...... 92 Obrázek č. 61 Bezbariérový vstup do podzemí baziliky ...... 93 Obrázek č. 62 Vyhrazené parkoviště pro zdravotně znevýhodněné ...... 93

Seznam tabulek

U všech tabulek, kde jsem neuvedla zdroj, se jedná o mé vlastní zpracování a hodnocení.

Tabulka č. 1 Hodnocení přístupnosti jednotlivých objektů ...... 44 Tabulka č. 2 Hodnocení přístupnosti tvrze Hluk ...... 48 Tabulka č. 3 Hodnocení přístupnosti tvrze Osvětimany ...... 51 Tabulka č. 4 Hodnocení přístupnosti tvrze Uherský Brod ...... 54 Tabulka č. 5 Hodnocení přístupnosti tvrze Velehrad ...... 56 Tabulka č. 6 Hodnocení přístupnosti hradu Bánov ...... 58 Tabulka č. 7 Hodnocení přístupnosti hradu Buchlov ...... 61 Tabulka č. 8 Hodnocení přístupnosti hradu Strání ...... 64 Tabulka č. 9 Hodnocení přístupnosti hradu Uherský Brod ...... 65 Tabulka č. 10 Hodnocení přístupnosti hradu Zuvačov ...... 67 Tabulka č. 11 Hodnocení přístupnosti zámku Bílovice ...... 68 Tabulka č. 12 Hodnocení přístupnosti zámku Březolupy ...... 70 Tabulka č. 13 Hodnocení přístupnosti zámku Buchlovice ...... 72 Tabulka č. 14 Hodnocení přístupnosti zámku Nezde nice ...... 75 Tabulka č. 15 Hodnocení přístupnosti zámku Nový Světlov ...... 77 Tabulka č. 16 Hodnocení přístupnosti zámku Ořechov ...... 79 Tabulka č. 17 Hodnocení přístupnosti zámku Smraďavka ...... 82 Tabulka č. 18 Hodnocení přístupnosti zámku Uherský B rod ...... 84 Tabulka č. 19 Hodnocení přístupnosti zámku Uherský Ostroh ...... 87 Tabulka č. 20 Hodnocení přístupnosti baziliky Velehrad ...... 90

Seznam grafů

Graf č. 1 Počty osob a zdravotně postižených ve sledovaném období roku 2007 a 2013 ...... 35 Graf č. 2 Počet zdravotně postižených s mírou postižení v příslušné věkové skupině ... 36 Graf č. 3 Dělení dle věku a pohlaví ...... 37 Graf č. 4 Výhledová předpověď příštích desetiletí ...... 38

Seznam map

Mapa č. 1 Mapa účastnických zemí ...... 19 Mapa č. 2 Mapa Zlínského kraje s vymezením jednotlivých ORP ...... 41 Mapa č. 3 Bývalý okres Uherské Hradiště ...... 42 Mapa č. 4 Hranice bývalého okresu Uherské Hradiště a lokalizace tvrzí ...... 95 Mapa č. 5 Hranice bývalého okresu Uherské Hradiště a lokalizace hradů a zámků ...... 96

Seznam zkratek

ENAT Evropská síť pro přístupný cestovní ruch

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

NPÚ Národní památkový ústav

ORP Obec s rozšířenou působností

OSN Organizace spojených národů

UNWTO Světová organizace cestovního ruchu

WHO Světová zdravotnická organizace

Úvod

V mé bakalářské práci se budu zabývat tvrzemi, hrady a zámky v bývalém okrese Uherské Hradiště z hlediska přístupu pro handicapované občany. Na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě probíhá mapování památek na území celé republiky a posouzení dostupnosti těchto památek pro handicapované spoluobčany. Tato tématika mě velmi za jímá, také oblast bývalého okresu Uherské Hradiště je mi hodně blízká, proto jsem si dan é zadání vybrala. V tuto chvíli je zpracováno celkem 11 prací v bývalých okresech Brna-venkova, Břeclavska, Českého Krumlova, Chebska, Jihlavska, Jindřichova Hradce, Olomouce, Orlickoústecka, Šumperk u, Třebíčska, Znojemska. Dalších přibližně 10 bakalářských prací je rozpracovaných. Členění republiky na bývalé okresy , tak, jak zní v názvu práce , se pro účely tohoto mapování jeví jako nejvíce přínosné . Dělení na velké kraje nebo naopak na menší obce, tak j ak je známe dnes, by nesplňovalo účel tohoto mapování . Rozsah bakalářské práce je striktně předepsán, množství památek jednotlivých okresů je naprosto dostačující pro kvalitní zpracování , je jich osobní návštěv u a následného posouzení dostupnosti pro handicapované spoluobčany . Jiné členění by pro toto zadání nebylo vhodné .

Velkou pozornost budu věnovat osobní návštěvě jednotlivých památek, tyto návštěvy budou největším zdrojem informací této práce a také výstup práce bude čerpat z podniknutého výzkumu daných lokalit. Během terénního průzkumu se budu především zaměřovat na kvalitní fotodokumentaci, která by měla přiblížit a lépe se zorientovat v této práci. Část svého výzkumu bych také ráda věnovala nejen dostupnosti samotné památky, ale také informační m tabul ím při cestě, na náměstí ch a podobně , které by měly být nápomocny v orientaci a jednodušším nalezení dané památky. Dostupnost památek zhodnotím pomocí tabulky, kde využiji číselnou škálu od jedničky do pětky, stejnou jako známkování ve škole.

Práci rozdělím na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou . V teoretické části blíže vymezím pojem bývalý okres Uherské Hradiště, soustředím se na sociální cestovní ruch, ja ké druhy zdravotního postižení mohou mít handicapovaní spoluobčané. Definuji průkazy osob se zdravotním postižením. V praktické části nejprve vysvětlím pojmy tvrz, hrad, zámek. Následně sestavím seznam jednotlivých tvrzí, hradů a zámků dle dostupných zdrojů. Oslovím Národní památkový ústav. Navštívím Moravskou zemskou knihovnu v Brně a vypůjčím si dostupnou literaturu. Provedu jejich návštěvu a současně

16 fotodokumentaci. Potom vypracuji hodnotící tabulky. Rozdělím památky na přístupné a nepřístupné. Během zpracování budu oslovovat jednotlivé instituce, které mi mohou odpovědět na některé mé dotazy v případě potřeby.

Cílem práce je zjištění aktuálního stavu možnosti prohlídky památek pro handicapované občany. Úkolem vyspělé společnosti je, aby se co nejlépe postarala a umožnila prožít důstojný život handicapovaným občanům díky pomoci a pochopení zdravých spoluobčanů. Práci nabídnu organizacím cestovního ruchu, také společnostem pomáhajícím a spolupracujícím se zdravotně postiženým i. Věřím, že by tato práce mohla přispět zdravotně postiženým k lepšímu se zorientování ve výbě ru památek a zároveň by mohla poradit nabízejícím, jak zlepšit své služby pro handicapované občany.

TEORETICKÁ ČÁST

1 Sociální cestovní ruch

Pojem s ociální cestovní ruch se objevuje t eprve poslední dobou. I když se o něm nehovoří dlouho, začíná nabývat stále většího významu. Nejjednodušší definicí se jeví cestování pro všechny nebo také cestování pro každého. Idea cestování pro všechny vznikla v Evropě a v roce 1989 byla ve Velké Británii pod tímto názvem také prezentována zpráva. Filozofie sociálního cestovního ruchu spočívá v podmínce kvality, která znamená, že destinace cestovního ruchu přijala očekávání účastníků cestovního ruchu, kteří mají speciální potřeby. Tyto destinace jim umožní atraktivitu, bezpečnost a komfort v takové kvalitě, která je v souladu s obecným právem každého z nás. Toto právo je zakotveno v Globálním kodexu cestovního ruchu, který vydala Světová organizace cestovního ruchu UNWTO v roce 1999 a roku 2001 ji schválila OSN. Článek 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti je obsahem listiny Všeobecné deklarace lidských práv, v němž je napsáno, že státy uznávají rovné právo všech osob se zdravotním postižením v rámci společno sti.

Dosáhnutím cíle zpřístupnění cestovního ruchu pro všechny se zabývá nezisková organizace Evropský svaz pro dostupný cestovní ruch ENAT (European Network for Accessible Tourism).[6]

Světová organizace cestovního ruchu UNWTO, jejímž členem je od roku 1993 i Česká republika, pořádá každoročně Světový den cestovního ruchu (World Tourism Day). Tento den připadá na 27. září a oslavy tohoto dne probíhají na celém světě.

Rok 2016 byl věnován tématu sociálního cestovního ruchu a nazván Tourism for all (Tourism for all). Konference se konala v Bangkoku pod záštitou thajské vlády a thajského ministerstva cestovního ruchu a sportu. Byla zde podpořena Montrealská deklarace 2014 s doporučením UNWTO na bezbariérové cestování. Byly zde představeny nejzajímavější světové projekty, kterým se podařilo naplnit cíl přístupnosti. K nim patří Red Fort New Delhi v Indii. Tato historická pevnost vystavěná roku 1639 byla sídlem císařů Mughal dynastie do roku 1857 . Tato památka je zapsána na Světový seznam UNESCO a nabízí bezbariérový přístup díky rampám, zábradlí , přístupným toaletám a značení, také slepeckému písmu vedle textového značení. Rampy jsou

18 umístěny tam, kde je nutno řešit rozdíly ve výšce úrovně, jsou ve velké míře dřevěné a zasazené bez předchozího kopání nebo poškozování místa dědictví. Zásahy jsou vedeny tak, aby nastolily rovnováhu mezi potřebami návštěvníků a zároveň nepoškodily historickou hodnotu objektu. Na podzim roku 2018 je plánován a další konference, která se bude konat v Belgii a věnovat se bude sociálnímu cestovnímu ruchu. Dle přiložené mapy je patrno, že Česká republika se této události nezúčastnila. [5]

Mapa č. 1 Mapa účastnických zemí

Zdroj: [5]

Obrázek č. 1 Logo Světového dne cestovního ruchu

Zdroj: [5]

Obrázek č. 2 Ukázka bezbariérového přístupu prezentovaného na celosvětovém kongresu v Bangkoku

Zdroj: [7]

Také v naší republice dochází k pozitivním změnám v oblasti sociálního cestovního ruchu. Zákon č.377/2009 Sb., kterým se mění a novelizuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů , nabyl úč innost 3. prosince 2009. Tato novela vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady a posiluje práva občanů se zdravotním handicapem. Jasně definuje, že osoby postižené mají stejný nárok na rovné zacházení, podmínky v dopravě, cestování apod.

Přínosem sociálního cestovního ruchu, tedy cestováním pro všechny, je vytvoření takových podmínek prostředí, které může uspokojit potřeby každého z nás. Tento sociální cestovní ruch může potkat v určitém okamžiku každého z nás, dříve nebo později. Tím důvodem může být zařazení do rodin s dětmi nebo důvod zdravotního postižení, byť dočasný nebo z důvodu přirozeného stárnutí. Tak můžeme všichni ve společnosti ocenit prospěch univerzálnosti dostupnosti cestovního ruchu.

Ministerstvo pro místní rozvoj používá dělení sociálního cestovního ruchu na cílové skupiny. Jednou z těchto cílových skupin jsou zdravotně postižení.

1.1 Cílové skupiny sociálního CR

Tyto cílové skupiny jsou definovány a dále rozděleny dle Ministerstva pro místní ro zvoj na čtyři základní:

§ děti a mládež § senioři § rodiny a jednotlivci s nízkými příjmy § zdravotně handicapovaní

Tyto čtyři skupiny dohromady tvoří velký podíl potenciálních účastníků cestovního ruchu. Cel kový počet obyvatelstva byl k 31 . 12. dle údajů ČSÚ 10 578 820, z toho obyvatelstvo ve věkové kategorii 65 let a více tvořilo téměř 2 miliony obyvatel, což představuje cca 22 % celkového počtu. Připočteme -li další cílové skupiny, znamená to, že sociální cestovní ruch má velký význam a je nutno mu věnovat zvýšenou pozornost.

2 Zdravotně handicapovaní

V této části práce se více zaměřuji na poslední skupinu spadající do sociálního cestovního ruchu, neboť tato skupina je cílem zkoumání praktické části. Je proto nutné blíže definovat zdravotně handicapované, roztřídit jejich postižení, uvést některá specif ika vyplývající z překážek při cestování zdravotně postižených. Problematika handicapovaných občanů je řešena mezinárodními úmluvami, český právní řád nemá jednotnou definici pro zdravotně handicapované občany, ale v jednotlivých pramenech a právních normách vymezuje tuto skupinu občanů příslušnými definicemi.

OSN přijala 13. prosince 2006 v New Yorku Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením (Convention on the Rights of Persons with Disabilities). Úmluva vstoupila v platnost dne 3. května 2008 a pro Českou republiku se stala platnou dne 28. října 2009. Základem Úmluvy je uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech lidí základem spravedlnosti, svobody a míru. V Úmluvě je zdůrazněno, že diskriminace jakékoli osoby na základě zdravotního postižení znamená porušení přirozené důstojnosti a hodnoty člověka. Účelem úmluvy je podpora, ochrana a zajištění plného a rovného užívání lidských práv a základních svobod pro lidi se zdravotním postižením. V úmluvě je definována osoba se zdravotním postižením jako osoba, která

21 má dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které jí může bránit v interakci s různými překážkami účinnému zapojení do společnosti.

V článku 3 jsou stanoveny obecné zásady, na kterých je tato úmluva založena. Patří sem:

§ nediskriminace § respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti § začlenění do společnosti § rovnost příležitostí § respektování odlišností a přijetí osob se zdravotním postižením § rovnoprávnost mužů a žen § respektování rozvíjejících se schopností dětí se zdravotním postižením § přístupnost

Článek 9 nazván Přístupnost přímo definuje opatření, která odstraňují překážky a bariéry, které brání v přístupnosti budov, dopravy, vnitřních i venkovních zařízení, obytných budov, zdravotnických zařízení, pracovišť.

Definice zdravotního postižení dle zákona č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních službách v §3 vymezuje zdravotní postižení jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou n a pomoci jiné osoby. [11]

§8 odst. 1 definuje závislost osoby do 18 let na pomoci jiné fyzické osoby ve 4 stupních.

Stupeň I (lehká závislost) stanoví, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby ,

Stupeň II (středně těžká závislost) znamená, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,

Stupeň III (těžká závislost) znamená, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schop na zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,

Stupeň IV (úplná závislost) znamená, že z důvodu nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby .[11]

§8 odst. 2 definuje závislost osoby starší 18 let na pomoci jiné fyzické osoby ve 4 stupních.

Stupeň I (lehká závislost) znamená, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není sch opna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

Stu peň II (středně těžká závislost) znamená, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

Stupeň III (těžká závislost) znamená, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

Stupeň IV (úplná závislost) znamená, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. [11]

§9 stanovuje posuzování závislostí dle schopnosti zvládání základních životních potřeb. Tyto potřeby se dělí do 10 bodů: komunikace, mobilita, oblékání a obouvání, orientace, osobní aktivity, péče o domácnost, péče o zdraví, stravování, tělesná hygiena a výkon u fyziologické potřeby.[11]

Další definicí zdravotního postižení se věnuje podrobněji zákon č.435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti, který ve své Části třetí nazvaný Zaměstnávání osob se zdravotním postižením pod §67 až §83 rozebírá ochranu na trhu práce zdravotně postižených , pracovní rehabilitaci (převážně poradenská činnost k volbě povolání), chráněná pracovní místa, příspěvky zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, práva a povinnosti zaměstnavatele a spolupráce s Úřadem práce. [10]

Odst. 1 §67 definuje osobu se zdravotním postižením jako fyzickou osobu, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána jako zdravotně znevýhodněnou, invalidní v prvním nebo druhém stupni nebo invalidní ve třetím stupn i.

Za osobu zdravotně znevýhodněnou se dle tohoto zákona považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo výdělečnou činnost. Její schopnosti jsou ale značně omezeny z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nemůže však spadat do kategorie invalidity v prvním nebo druhém stupni a invalidity ve třetím stupni. [10]

Dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem se rozumí zdravotní stav, který dle lékařských poznatků má trvat déle než rok a v podstatné míře omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a z toho důvodu současně i pracovní uplatnění. Orgán sociálního zabezpečení vydá posudek, potvrzení nebo rozhodnutí o dané skutečnosti. Také zákon č.262/2006 Sb., Zákon zákoník práce v §237 zakotvuje Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením.

Světová zdravotnická organizace termín zdravotního postižení vnímá jako termín zastřešující, který zahrnuje postižení, omezení činnosti a omezení účasti. Nejedná se tedy jen o zdravotní problém, ale jedná se o komplexní jev odrážející interakci mezi funkcemi těla osoby a rysů společnosti, ve které daná osoba žije. Překonání obtíží, jimž čelí tito lidé, vyžaduj e zásahy k odstranění životních a sociálních bariér.

2.1 Kategorizace zdravotního postižení

Kategorizace zdravotního postižení se v odborné literatuře odlišuje. Uvádím zde rozlišení zdravotního postižení dle §3 zákona č 108/2006 Sb., Zákon o sociálních službách. [11]

§ Tělesné postižení § Mentální postižení § Dušení postižení § Smyslové postižení § Kombinované postižení

2.1.1 Osoba s postižením tělesným

Tělesné postižení může být vrozené, také může vzniknout v průběhu těhotenství nebo získané v průběhu života, nejčastěji následkem úrazu nebo nemoci. Jsou nemoci, které vznikají v důsledku zvyšujícího se věku člověka a opotřebováním jednotlivých končetin, např. artrózy kloubů. K tělesnému postižení náleží chronická onemocnění, pohybová a lokomoční. (Novosad, 2011, str.11)

Mezi chronická onemocnění patří nemoci kardiovaskulární, nemoci dýchacího ústrojí, krve, poruchy imunity a metabolické.

K pohybovým onemocněním se řadí obrny periferní a centrální. Periferní obrny postihují periferie jako obličej, jednotlivý sval nebo končetinu. Centrální obrny vznikají poškozením centrální nervové soustavy, mozku a míchy. Nejznámějším centrálním postižením je dětská mozková obrna (DMO), dělí se na spastický a nespastický typ. Pro spastický typ je typické zvýšení napětí ve svalech a nespastický typ je charakterizován snížením svalového napětí nebo nepotlačitelnými a nekoordinovanými pohyby. Do této skupiny dále patří roztroušená mozkomíšní skleróza, Parkinsonova choroba, degenerativní mozková onemocnění, cévní mozková příhoda.

Další skupinou jsou deformace, získané a vrozené deformity. K vrozeným deformitám se počítají malformace (patologie vývinu části těla, nejčastěji končetiny), amélie (částečné chybění končetin) či dysmélie (neúplné vyvinutí končetin). Mezi tyto nemoci patří nanismus (trpaslictví) projevující se nedostatkem růstového hormonu nebo akromegalie s přebytkem růstového hormonu, také sem patří rozštěpy, změny struktury kostí a vrozené luxace kloubů. Získanými deformacemi jsou myasthenia gravis provázející svalovou únavou, progresivní svalová dystrofie, což je postupný rozpad svalové hmoty a aseptické kostní nekrózy s typickým narušením výživy kostí a kloubů.

Amputace tvoří skupinu, ke které dochází následkem traumatu nebo důsledkem onemocnění nádorového, cévního, zánětlivého a metabolického. Znamená chirurgické odstranění části nebo i celé končetiny. (Novosad, 2011)

2.1.2 Osoba s postižením mentálním

Postižení mentální se posuzuje dle měření inteligenčního kvocientu IQ. Znamená vyčíslení inteligence dle psychologických testů, které jsou standardizované. Mentální postižení znamená, že osoba má dle tohoto testu IQ nižší než 85. Projevuje se snížením intelek tuálních schopností, zpomaleným vývojem, omezenými možnostmi vzdělávání, sociální nepřizpůsobivostí.

Mentálnímu postižení se také říká mentální retardace. Dělí se na lehkou mentální retardaci s IQ mezi 50 a 69, opožďují se v mentálním vývoji o téměř polovinu kalendářního věku, při dobrém vedení jsou schopni zvládnout základní školu. Následuje skupina se s třední mentální retardací s IQ 21 až 49, kdy jedinci jsou nevzdělatelní, ale zvládají návyky sebeobsluhy. Třetí skupinu tvoří těžká mentální retardace s IQ mezi 21

25 a 34, tito jedinci jsou odkázáni na pomoc a ošetřování ostatních. Postižení se nedožívají vy sokého věku, jejich organismus je málo odolný, zůstávají na úrovni batolat.

2.1.3 Osoba s postižením duševním

Pro osoby s duševním postižením jsou charakteristické jejich psychické procesy, které se projevují odlišným chováním, prožíváním, myšlením , a to ovlivňu je jejich přístup k okolnímu světu. Do tohoto stavu se mohou také dostat osoby, které prožily nějakou těžkou životní situaci a jejich organismus však nebyl schopen takovou situaci zvládnout. Tito lidé jsou většinou omezeni v uspokojování svých životních potřeb, je složité pro ně začlenit se do společnosti, bývá narušeno jejich chování a komunikace s okolím. Toto postižení může být jak získané, tak vrozené. Duševní onemocnění se dělí na onemocnění organicky podmíněná, jejichž příčina je způsobena přímým poškozením hmoty mozku. Do této kategorie spadají demence projevující se ztrátou schopnosti se o sebe postarat a delirium vyvolané jiným způsobem než alkohol. Kategorie duševních poruch chování vyvolaných psychoaktivními látkami vzniká většinou obranným mecha nismem před úzkostí. Mezi nejzávažnější onemocnění patří schizofrenie, schizofrenní poruchy a také bludy. Postižený má problém zorientovat se ve světě. Trpí halucinacemi, iluzemi a bludy. Další specifickou skupinou jsou poruchy nálad nebo také afektivní poruchy, u nichž dochází k převaze dobré mánické a skleslé depresivní fáze nebo také k jejich střídání. Skupina neurotických poruch je typická panikou, strachem, úzkostí. Stále častějšími jsou behaviorální syndromy, které jsou ve vztahu se somatickými přízna ky, k nimž se řadí poruchy příjmu potravy, poruchy spánku a sexuální dysfunkce.

2.1.4 Osoba s postižením smyslovým

Osoba se zrakovým postižením

Zrakové vnímání poskytuje člověku 75 -80 % veškerých informací o světě, uplatňuje se při učení, hře, práci i zájmech. Je nejvíce užívaným smyslovým orgánem člověka, který mu umožňuje orientovat se v prostředí, porovnávat tvary, barvy, velikosti, sledovat pohyb okolního světa. Zrakové postižení znamená, že jedinec ani po korekci brýlové, chirurgické, medikamentozní kvalitně nezpracovává informace zrakem. Znamená to tedy, že o lidech s brýlemi či kontaktními čočkami nehovoříme jako o zrakově

26 postižených. Zrakové postižení dělíme dle různých kritérií. Světová zdravotnická organizace využívá dělení podle stupně na střední slab ozrakost, silnou slabozrakost, těžce slabý zrak, praktickou nevidomost a úplnou nevidomost. Dělení dle Ludíkové (2006) se provádí z hlediska stupně zrakového postižení na osoby nevidomé, se zbytky zraku, slabozraké a s poruchami binokulárního vidění. Podle doby vzniku se jedná o vrozené a získané postižení. Dle postižených zrakových funkcí rozlišujeme ztrátu zrakové ostrosti, postižení šíře zorného pole, okulomotorické problémy, poruchy barvocitu a obtíže se zpracováním zrakových informací.

Braillovo písmo je unikátní zápis textu, který slouží nevidomým a slabozrakým osobám. Jeho specifickým znakem je čtení pomocí hmatu. Toto písmo vynalezl francouzský učitel Louis Braill, sám přišel v dětství o zrak. Znaky jsou uspořádány do obdélníků se šesti body. V každém obdélníku do těchto šesti bodů je možno umístit vyvýšenou tečku nebo prázdné místo. Celkem je 64 jedinečných znaků , znak se šesti prázdnými body znamená mezeru.

Obrázek č. 3 Braillovo písmo

Zdroj:[9]

Osoba se sluchovým postižením

Prostřednictvím sluchu sice získáváme méně informací než zrakem, přesto je postižení sluchu vážným postižením, neboť se nevytváří mluvená řeč k poznávání a komunikaci , dochází k narušení rozvoje abstraktního myšlení. Sluchové vady dělíme na ned oslýchavost a hluchotu. Obě postižení mohou být vrozená nebo získaná. Nedoslýchavost se projevuje sníženou kvalitou sluchu ve stupni lehké nedoslýchavosti, střední nedoslýchavosti a těžké nedoslýchavosti, kdy se osoba obtížně dorozumívá i na blízkou vzdále nost. Hluchota se dělí na lehkou hluchotu se zbytky sluchu bez rozpoznání lidské řeči, střední hluchotu s vnímáním zvuků v nejvyšší intenzitě úplnou hluchotu, kdy postižený neslyší vůbec nic.

Mezi komunikační systémy patří znakový jazyk, prstová abeceda jednou nebo obou rukou, kdy jednotlivá poloha prstů vyjadřuje určitou hlásku.

Obrázek č. 4 Prstová abeceda

Zdroj: [14]

2.1.5 Osoba s kombinovaným postižením

Kombinovaným postižením se v obecné rovině rozumí dvě a více druhů postižení u jednotlivce. Někdy se také hovoří o vícenásobném postižení nebo multihandicapu. Jde o různé druhy, formy a stupně postižení, z toho důvodu je komplikované je přesně určit. Jeden druh postižení se objevuje častěji a druhý méně, je složité stanovit primární postižení. Etiologie kombinovaných postižení je různorodá, různé jsou i syndromy. Rozdělit se dají na vrozená, která vznikají během těhotenství, během porodu neb o krátce po porodu nebo získaná. Mezi klasifikace, které se užívají v odborné literatuře, patří Vaškova (Vašek,2003), mentální postižení v kombinaci s jiným, duální smyslové postižení, mezi něž patří nejčastěji hluchoslepota a poruchy chování v kombinaci s jiným postižením. Dle stupně postižení se dá rozlišit lehké, střední a těžké. Kombinovaná postižení bývají většinou způsobena genetickými anomáliemi a jedná se o soubor syndromů, kam se řadí Downův syndrom (mentální retardace, zrakové vady, narušená motorika), Apert syndrom (deformace patra, mentální retardace, poruchy sluchu), Angelmanův syndrom (mentální retardace, epilepsie, nemotorná chůze) , Treacher Collins syndrom ( poruchy sluchu, nevyvinuté lícní kosti, rozštěp patra) a další.

3 Specifikace průkazů osob se zdravotním postižením

Pr ůkazy osob se zdravotním postižením jsou specifickou veřejnou listinou a podmínky vzniku nároku na tyto průkazy stanovuje zákon č.329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů . Jedná se o základní zákon dané problematiky, zde lze najít nejvíce informací. Zákon č. 329/2014 Sb. upravuje zákon č. 329/2011 Sb. [12]

Vyhláška 388/2011 o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením určuje vydání průkazu jako polykarbonátové karty s rozměry 54x86 mm.

Přední strana karty dle této vyhlášky musí být označena druhem průkazu, popřípadě doplněná o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé nebo osoby prakticky nebo úplně nevidomé. Dalšími nezbytnými údaji přední strany jsou jméno, popř. jména a příjmení držitele karty, datum narození , doba platnosti karty, fotografie držitele průkazu, označení číslem průkazu. [12]

Zadní strana průkazu uvádí údaje, jimiž jsou označení krajské pobočky Úřadu práce, která vydala průkaz, datum vydání průkazu v pořadí den, měsíc a rok a také podpis držitele průkazu. Pokud nebyl požadován podpis dle příslušného ustanovení, je na místě podpisu vytištěno „Podpis nebyl vyžádán“.

Vznik nároku na průkaz osobám se zdravotním postižením je podmíněn věkem, kdy osoba musí být starší 1 roku a má tělesné, duševní nebo smyslové postižení, pro něž je typick ý dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daného člověka výrazně omezuje v pohyblivosti či orientaci a patří sem také lidé s poruchou autistického spektra. V roce 2014 došlo ke změnám, které určují, že průkaz lze získat jen na základě samostatného řízení. Zdravotní stav posoudí posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení.

Doba platnosti průkazu jako veřejné listiny je 5 let u osob do 18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let. Průkazy osob se zdravotním postižením se dělí:

§ Průkaz TP § Průkaz ZTP § Průkaz ZTP/P

3.1 Průkaz s označením TP

Nárok na tento typ průkazu má osoba se zdravotním postižením, které upravuje Příloha č. 4 vyhlášky č.388/2011 Sb. odst avce 1. Je vydáván osobám se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientací a také osobám s poruchou autistického spektra. Definice středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti představuje takový stav, kdy osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je schopna pouze samostatné pohyblivosti v domácím prostředí. Má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu a je schopna chůze se snížením dosahem v exteriéru. U středně těžkého funkčního postižení orientace jde o stav, kdy osoba je opět při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna orientace jen v domácím prostředí a v exteriéru má zhoršenou schopnost se orientovat. Mezi tyto zdravotní stavy patří omezení funkce horní končetiny nebo ztráta úchopové funkce, ztráta několika prstů nohou nebo celé nohy v nártu až po bérec, omezení funkce dolní končetiny, omezení funkce dvou končetin, zkrácení ne o více než 5 cm dolní končetiny, dále postižení pánve a neurologická symptomatologie, postižení páteře a recidivující nervosvalové dráždění, porucha svalového korzetu, ztuhnutí dvou úseků páteře, závrativé stavy, stavy

30 s poruchami vědomí, omezení pohyblivosti související s onemocněním interního a onkologického charakteru, psychické postižení doprovázející narušenou komunikaci a orientaci v exteriéru, autismus, neurodegenerativní onemocnění s nestabilitou, slabostí dvou končetin.

Držitel průkazu TP má nárok dle §36 odstavce 1 zákona č. 329/2011 Sb., Zákon a poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích realizovaných hromadnou pravidelno u dopravou, ale tam, kde je místo k sedění vázáno na koupi místenky, se tento nárok nevztahuje. Dále má držitel přednost při osobním projednávání záležitostí, kde vyžaduje toto jednání delší čekání nebo stání. Nepatří sem nakupování v obchodech, obstarání placených služeb, vyšetření a ošetření u lékaře. [12]

3.2 Průkaz s označením ZTP

Průkaz s označením ZTP má nárok získat osoba se zdravotním postižením, který upravuje P říloha č. 4 vyhlášky č.388/2011 Sb. odstavce 2. Je vydáván osobám s těžkým funkčním postižení m pohyblivosti nebo orientac e, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dle § 34 odstavce 3 zákona 329/2011 Sb., Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů je těžkým funkčním postižením pohyblivosti stav, k dy osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a mimo toto prostředí je schopna chůze jen na krátké vzdálenosti a se značnými obtížemi Těžké funkční postižení orientace je pak stavem, kdy s dlouho době nepříznivým zdravotním stavem je osoba schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a mimo toto prostředí má značné problémy. V Příloze 4 jsou do této kategorie zahrnuty zdravotní stavy, mezi které patří anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci, funkční ztráta dolních končetiny se ztrátou opěrné funkce, anatomická ztráta horní a dolní končetiny v úrovni předloktí a bérce, dále anatomická ztráta obou horních končetin v úrovni předloktí, těžké omezení funkce dvou končetin, postižení pánve s nestabilitou pánevního prstence nebo parézami dolních končetin, postižení páteře s tuhnutím tří úseků páteře, těžké postižení pohyblivosti a výkonnosti při onkologických a interních onemocněních, celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči, kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota), oboustranná těžká ztráta zraku,

31 psychické postižení se závažnými poruchami komunikace a ori entace, neurodegenerativní postižení s mnohými komplikacemi.

Držitel průkazu ZTP má nárok dle §36 odstavce 2 zákona 329/2011 Sb., Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích realizovaných hromadnou pravidelnou dopravou, ale tam, kde je místo k sedění vázáno na koupi místenky, se tento nárok nevztahuje. Dále má držitel přednost při osobním projednávání záležitostí, kde vyžaduje toto jednání delší čekání nebo stání. Nepatří sem nakupování v obchodech, obstarávání placených služeb, vyšetření a ošetření ve zdravotnických zařízeních. Osoba s průkazem ZTP má nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy, jako jsou autobusy, metro, trolejbusy, tramvaje. Má nárok na slevu ve výši 75% jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75% v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. [12]

3.3 Průkaz s označením ZTP /P

Průkaz s označením ZTP/P je vydáván osobám s nárokem dle §34 odstavce 4 zákona č. 329/2011 Sb., Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivo sti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Definice zvláště těžkého funkčního postižení pohyblivosti a úplného postižení pohyblivosti je stavem, kdy s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem osoba není schopna chůze vůbec nebo je schopna chůze v domácím prostředí s velkými problémy, mimo toto prostředí není schopna samostatné chůze a pohyb je většinou možný na invalidním vozíku. Pojmem zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace je st av, kdy s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem osoba není schopna samostatné orientace v terénu. V Příloze 4 odstavce 3 vyhlášky 388/2011 Sb. jsou definovány zdravotní stavy, které patří mezi podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace. Jsou to anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, interiérový uživatel protézy nebo odkázanost na invalidní vozík, anatomická ztráta dolních konče tin v bércích nebo výše, anatomická ztráta horních končetin v úrovni lokte nebo výše nebo

32 anatomická ztráta horní a dolní končetiny v úrovni paže a stehna, funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce a současná funkční ztráta horní končetiny, funkční ztráta dolních končetin se ztrátou opěrných funkcí, zvlášť těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí, čímž se rozumí hrudník, pánev, páteř , končetina, disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud jejich tělesná výška nepřesahuje 120 cm po ukončení růstu, multiorgánové selhávání dvou a více orgánů nebo ztráta imunity spojené se zvlášť těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti, celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči, neúplná nevidomost obou očí, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, neurodegenerativní postižení. [12]

Osoba, jež je držitelem průkazu ZTP/P, má stejné nároky jako držitel průkazů TP a ZTP, dále má nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě a bezplatnou dopravu vodícího psa, je -li osoba úplně nebo prakticky nevidomá a pokud ji nedoprovází průvodce.

3.4 Oprávněné osoby a další výhody jejich držitelů

V §3 zákona 329/2011 Sb. je definován Okruh oprávněných osob. Do tohoto okruhu patří osoby, které mají nejen nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením, ale také mají nárok na příspěvek na mobilitu a na zvláštní pomůcku. Mezi tyto osoby patří lidé, kteří jsou na území České republiky hlášeni k trvalému pobytu dle zákona o evidenci obyvatel a rodných čísel nebo mají na území České republiky trvalý pobyt dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Náleží také osobám s azylem, kterým byl udělen mezinárodní ochranou nebo doplňkovou ochranou podle zákona o azylu, cizincům s mezinárodní smlouvou bez trvalého pobytu na území České republiky. Oprávněnými osobami jsou také občané členských států Evropské unie, pokud jsou hlášeni na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu déle než 3 měsíce, rodinní příslušníci občana členského státu Evropské unie, pokud jsou hlášen i na území České republiky k pobytu déle než 3 měsíce a podle jiného právního předpisu a cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu jako rezident v Evropském společenství a s bydlištěm na území České republiky. [12]

Osobám, jež jsou držiteli průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva na koncerty, filmová a divadelní představení, jiné kulturní a sportovní akce, jde o nenárokové výhody. Další nároky pro držitele průkazů upravují právní předpisy, mezi které náleží zákon č. 565/1990 Sb., Zákon České národní rady o místních poplatcích, dle kterého je od poplatku ze psů osvobozena osoba, která je držitelem psa a je nevidomá, bezmocná a také osoba s těžkým zdravotním postižením s průkazem ZTP/P. Od poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt jsou osvobozeny osoby nevidomé, bezmocné s těžkým zdravotním postižením s průkazem ZTP/P a jejich průvodci a od poplatku za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst držitelé ZTP/P a jejich průvodci. Také v zákoně 634/2004 Sb., o správních poplatcích jsou od úhrady některých poplatků osvobozeny osoby s průkazy ZTP a ZTP/P. Mezi poplatky, kterých se toto osvobození týká, patří poplatek za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo stejnopisu, za vydání povolení učinit prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství před jiným než matričním úřadem, při vydávání stavebního povolení, zápisu registru vozidel, při vydání řidičského průkazu. Také zákon č.13/1997 Sb., Zákon o pozemních komunikacích stanovuje osvobození od zpoplatnění dle §20 za užívání zpoplatněných dálnic motorová vozidla, která přepravují těžce zdravotně postižené osoby s průkazy ZTP nebo ZTP/P mimo osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou. Daňový benefit se týká hlavně daně z příjmu, daně z nemovitosti a daně z přidané hodnoty.

Ne všechny benefity jsou zakotveny v legislativě. Obchodníci, provozovatelé služeb, prodejci motorových vozidel, dodavatelé energie často poskytují benefity zdravotně znevýhodněným občanům. Bývá to projevem sociální odpovědnosti firmy nebo jednotlivce, ale může se i jedna t o obchodní záměr.

Všechny tyto benefity nebo také výhody pro zdravotně postižené mohou vyvolávat v některých lidech se sníženou empatií nebo také z důvodu neznalosti dané problematiky pocity určitého zvýhodnění. Nelze však tyto průkazy a s nimi související nároky vidět jako benefity, ale je nutno na ně nahlížet spíše jako na částečnou kompenzaci postižení, aktivity, tak i na sníženou možnost výdělečné činnosti.

4 Vy brané statistiky osob se zdravotním postižením

V České republice se v roce 2013 uskutečnilo historicky druhé výběrové šetření osob se zdravotním postižením. První výběrové šetření osob se zdravotní m postižením proběhlo v roce 2007. Tato šetření byla provedena za účelem získání základní charakteristiky zdravotně postižených osob v České republice. Byly analyzovány počty zdravotně znevýhodněných občanů k celkové populaci, dále byla sledována věková struktura zdravotně postižených, rozdělení dle pohlaví. Mezi dalšími faktory, kterými se tato statistika zabývala, bylo zjištění zdravotní situace osob se zdravotním postižením týkající se míry postižení, délky trvání zdravotního postižení , příčiny zdravotního postižení. Kladen byl také důraz na zjištění informací souvisejících s osobním životem zdravotně postižených jako je rodinný stav , způsob bydlení, ekonomická aktivita, stupeň vzdělání. Díky tomu, že šetření u osob se zdravotním postižením bylo realizováno v České republice dvakrát během šesti let, došlo také ke srovnání obou období. Z výsledků šetření v roce 2013 vyplynulo, že v České republice žije 1 077 673 osob se zdravotním postižením, což je k celkovému počtu obyvatel 10,2%. Při srovnání s rokem 2007, kdy žilo se zdravotním postižením 1 015 548 obyvatel, se tento poměr k celkovému počtu obyvatel výrazně nezměnil. V roce 2007 to bylo celkem 9,9 % zdravotně postižených. Srovnání zobrazuje níže uvedený graf.

Graf č. 1 Počty osob a zdravotně postižených ve sledovaném období roku 2007 a 2013

12000000 10287189 10516125 10000000

8000000

6000000 počet obyvatel počet zdravotně postižených 4000000

2000000 1015548 1077673

0 2007 2012

Zdroj: V lastní zpracování, 2 017 [1]

Míra postižení je rozlišena na mírné postižení, středně těžké postižení, těžké postižení a velmi těžké postižení. V níže uvedené m grafu jsem srovnávala míru zdravotního postižení k věk u zdravotně postižených. Ke statistickému šetření byly osoby rozděleny do šesti věkových skupin , jak je patrno z grafu. Tyto věkové skupiny jsou děti do 14 let, věková skupina 15 -29 let, třetí věkovou skupinu tvoří osoby mezi 30 a 44 lety, čtvrtá věková skupina jsou osoby mezi 45-59 lety, pátá věková skupina jsou lidé mezi 60 -74 lety a poslední skupinu tvoří lidé nad 75 let. Lehké zdravotní postižení tvoří 40 % celkového postižení v první věkové skupině do 14 let. S přibývajícím věkem se toto procento ale snižuje a začíná převládat míra středně těžkého a těžkého zdravotního postižení. Z tabulky lze také vyčíst, že středně těžké postižení se podílí nejvyšším procentuálním zastoupením ve všech věkových skupinách kromě skupiny do 14 let. Středně těžké postižení tak tvoří 41,4% všech postižení . Následuje těžké postižení s 28% a třetí nejpočetnější skupinu zahrnuje lehké postižení s 19,7%. Nejvyšší počty zdravotně postižených lze jednoznačně najít ve věkových skupinách 60 -74 let a 75 let a více. V těchto dvou skupinách je téměř 60% všech zdravotně postižených osob České republiky. Lze jednoznačně potvrdit, že s přibývajícím věkem roste počet osob zdravotně znevýhodněných.

Graf č. 2 Počet zdravotně postižených s mírou postižení v příslušné věkové skupině

75+ 35220 129110 103101 29402

60-74 68037 140026 89954 29147

45-59 42431 87737 53761 17720

30-44 21129 42573 30094 13016 Věkové Věkové skupiny 15-29 19584 21858 15464 7424

0-14 25891 24641 8861 4631

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Lehké Středně těžké Těžké Velmi těžké Není známo Podíl

Zdroj : Vlastní zpracování, 2017 [1]

Jedním ze sledovaných znaků výběrového šetření bylo dělení z hlediska pohlaví. V grafu je uvedeno opět věkové členění do šesti skupin a počty mužů a žen příslušných věkových skupin a také celkový počet zdravotně postižených v příslušné věkové kategorii. Vyšší podíl zdravotně postižených z celkového počtu zdravotně postižených osob je vykazován mezi ženami , tato skupina tvoří 52,4 %, muži se podílí mezi zdravotně postiženými 47,6 %. Pokud budeme srovnávat počet zdravotně postižených mužů k celkovému počtu mužů a počet zdravotně postižených žen k celkovému počtu žen, zjistíme, že počet zdravotně postižených žen tvoří 10,6 % z celkového počt u a počet zdravotně postižených mužů tvoří 9,9 % z celkového počtu příslušného pohlaví. Zde je vidět také vyšší počet zdravotně postižených mezi ženami. Z grafu také vyplývá nárůst zdravotně postižených ve věkové skupině 75 let a více u žen, zatímco u mužů ve věkové skupině 75 let a více dochází ke snížení počtu. Toto lze vysvětlit tím, že se ženy dožívají obecně vyššího věku.

Graf č. 3 Dělení dle věku a pohlaví

350000

300000

250000

200000

150000

100000

50000

0 0-14 15-29 30-44 45-59 60-74 75+ Muži 41598 37473 55504 103979 175793 98414 Ženy 22710 27670 54443 102912 157418 199760 Celkem 64307 65143 109947 206891 333211 298174

Věkové skupiny

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017 [1]

Další informace z šetření ukázaly, že skupina zdravotně postižených osob dosahuje nižší míru vzdělání v porovnání s celkovou populací České republiky, ale ke vztahu k šetření z roku 2007 došlo k výraznému zlepšení u tohoto sledovaného znaku. Snížil se počet osob bez vzdělání a se základním vzděláním a naopak se zvýšil počet osob se středním a vysokoškolským vzděláním. Dále bylo zjištěno, že nejvíce osob se 37 zdravotním postižením se z hlediska rodinného stavu nachází v kategorii vdaná, ženatý. Toto šetření plní také účel snahy vytvářet stejné příležitosti pro všechny občany, práva na vzdělání, zdravotní péči, právní ochranu, možnosti odpovídajícího bydlení a pracovního uplatnění.

Instituty se také zaměřují na výpočty budoucího počtu obyvatel dle dosaženého průměrného věku a dle výše porodnosti. Tabulka ukazuje prognózu příštích padesáti let z hlediska věkového vývoje a celkového počtu obyvatel. Je z ní patrné, že v budoucnu dojde k nárůstu obyvatel ve věkové kategorii nad 65 let a k poklesu počtu obyvatel v produktivním věku.

Graf č. 4 Výhledová předpověď příštích desetiletí

Zdroj:[1]

5 Bezbariérovost

Bezbariérovost, někdy nazývána také přístupnost, je důležitou podmínkou v uplatňování práv zdravotně postižených . Bariérou je překážka, která nám znesnadňuje či d okonce neumožňuje dosažení cíle. Bezbariérové prostředí má být bez nadbytečných překážek, které by měly být překonávány. Různorodost společnosti znamená také zajištění vystavěného přístupného prostředí, jež umožňuje samostatnost a vést aktivní společenský život Přístupné prostředí musí být ohleduplné, zdravé, bezpečné, funkční, srozumitelné a estetické.

V České republice existuje legi slativa v oblasti stavebnictví s ohledem na osoby s handicapem. Vyhláška č.398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb je detailně rozpracovaným dokumentem . Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zajištěno užívání osobami se zrakovým, pohybovým, mentálním a sluchovým postižením, těhotným ženám, osobám pokročilejšího věku a také těm, kteří doprovázejí kočárek nebo dítě do tří let věku. §2 odst.3 se přímo dotýká staveb, které jsou kulturními památkami, kde se tato vyhláška aplikuje s ohledem na zájmy památkové péče.

V souvislosti s osobami s postižením existuje hned několik členění druhů bariér. Mezi nejčastější patří dělení na dva druhy bariér, fyzické (podlahy, prah y, schody, šířka vchodu), které komplikují pohyb v daném prostředí a psychické (bariéry v samotných lidech).

1. Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku

Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou čarou stylizovaná postava sedící na vozíku pro invalidy. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm × 100 mm.

2. Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby se zrakovým postižením

Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou barvou stylizovaná jdoucí postava, držící v ruce bílou hůl. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm × 100 mm.

3. Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby se sluchovým postižením

Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazen bílou čarou stylizovaný boltec ucha, který přerušuje diagonála vedená z pravého horního rohu čtverce. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm × 100 mm; u symbolu umístěného ve výtahu pak nejméně 50 mm × 50 mm.

K opatřením zajišťujícím přístupnost náleží: § Výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm § Je dán minimální manipulační prostor pro vozík § Pokladny a přepážky musí mít minimálně šíři 900 mm § Pro osoby zrakově handicapované vodící linie – přirozená součást prostředí (stěna domu), um ělá vodící linie, varovný pás (na železnici), signální pás (při odbočení), akustický prvek § Výtahy, zdvihací plošiny, pohyblivé chodníky, pohyblivé schody

6 Charakteristika bývalého okresu Uherské Hradiště

Úvod

Oblast okresu Uherské Hradiště je právem považována za jednu z nejpodmanivějších oblastí České republiky. Od středověku je to tradičně známá Zahrada Moravy s překrásnou přírodou, které vévodí řeka Morava s jejími mnohými přítoky, na západě se tyčí pohoří Chřiby s majestátným a do dáli viditelným hradem Buchlov a na východě jsou výrazným panoramatem Bílé Karpaty a Javořina. Okres Uherské Hradiště je přirozeným centrem Slovácka s bohatými historickými a kulturními tradicemi. Uherskohradišťsko bývá také nazýváno krajem vína a slunce. Uherskohradišťsko leží ve velmi příhodné a otevřené krajině, která byla velmi ideální k osídlení již od nejstarší ch dob pravěku. Nejstarší doklady osídlení pocházejí z období před 40 tisíci lety. Po zániku keltských oppid se dostává na toto území vliv římské sféry. To dokládají bohaté nálezy především v okolí Starého Města, jež se stávalo postupně velmi výrazným cent rem oblasti. Osmé století se projevilo výrazným nárůstem koncentrace obyvatel až přelidněním, jež v této lokalitě dokládá hustá síť pohřebišť. Dochází k rozvoji staroměstské aglomerace, ta zahrnuje velké území zvané Veligrad, což je v dnešní době Staré Město, dále Sadskou výšinu a ostrov na řece Moravě pojmenovaný sv. Jiří, kde bylo později založeno královské město Uherské Hradiště. Staré Město se stalo centrem Velkomoravské říše, deváté století se vyznačovalo vrcholným obdobím pro tuto oblast. V roce 863 n a žádost knížete Rastislava přicházejí na Velkou Moravu soluňští bratři Konstantin a Metoděj, aby zde hlásali víru. Tato významná událost se zapsala do historie naší země a 5. červenec je státním svátkem oslav příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Po zániku Velké Moravy došlo k založení hradu v Kunovicích u říčky Olšavy na obchodní stezce. Pro toto období je příznačný rozvoj 40 staveb, byl založen cisterciácký klášter na Velehradě. Mezníkem se stalo založení královského města Uherské Hradiště, které z počátku sloužilo jako obranné město. Město založil roku 1257 Přemysl Otakar II . na ostrově sv. Jiří na řece Moravě. V Uherském Hradišti bylo roku 1884 založeno jedno z prvních českých gymnázií na Moravě. (Nekuda, 1992, str. 105)

Charakteristika okresu Uherské Hradiště

Okres Uherské Hradiště patří do Zlínského kraje, který na základě ústavního zákona Parlamentu ČR č.34/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních správních celků vznikl ke dni 1. ledna 2000. Zlínský kraj je tak jedním ze 14 nově vzniklých krajů České republiky. Na severozápadě tvoří hranici s Kroměříží a na severovýchodě se Zlínem, které spadají také do Zlínského kraje. Na jihozápadě sousedí s Hodonínem, který patří Jihomoravskému kraji. Jihovýchodní hranici tvoří Slovenská republika. Roz lohou 991 km² patří ve Zlínském kraji ke druhému nejmenšímu okresu.

Mapa č. 2 Mapa Zlínského kraje s vymezením jednotlivých ORP

Zdroj: [1]

Bývalý okres Uherské Hradiště je v dnešní době rozdělen na dva obvody obcí s rozšířenou působností, a to Uherské Hradiště a Uherský Brod. Celkem do tohoto správního obvodu patří 78 obcí. Patří sem Babice, Bánov, Bílovice, Bojkovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Březová, Buchlovice, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov, Dolní Němčí, Drslavice, Hluk, Horní Němčí, Hostějov, Hostětín, Hradčovice, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Komňa, Korytná, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Lopeník, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Nezdenice, Nivni ce, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Pitín, Podolí, Polešovice, Popovice, Prakšice, Rudice, Salaš, Slavkov, Staré Hutě, Staré Město, Starý Hrozenkov, Strání, Stříbrnice, Stupava, Suchá Loz, Sušice, Svárov, Šumice, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Újezdec, Vápenice, Vážany, Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Zlechov, Žitková.

Mapa č. 3 Bývalý okres U herské Hradiště

Zdroj:[1]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel ke konci roku 2015 byl 142.830, na 1 km² žije 144 obyvatel, jeho hustota zalid nění je tak o 11 obyvatel vyšší než je průměr republiky. V okrese Uherské Hradiště za rok 2016 bylo registrováno 858 osob se zdravotním postižením .

PRAKTICKÁ ČÁST

7 Vlastní výzkum

7.1 Metodika výzkumu

Cíl mé bakalářské práce je zmapovat tvrze, hrady a zámky v lokalitě bývalého okresu Uherské Hradiště a posoudit přístup těchto památek pro handicapované občany. Toto mapování jednotlivých objektů dokládám vlastní fotodokumentací. U jednotlivých památek používám slovní popis a tabulku přístupnosti z hlediska členění na druhy postižení. Tuto tabulku budu dělit z hlediska přístupu vhodnosti pro tělesně postižené, dále pro smyslově postižené občany, čímž se rozumí zrakové a sluchové postižení a dále pro mentálně postižené občany. Tělesné postižení ještě rozčlením na sníženou pohyblivost a pohyb pomocí vozíčku. Soustředím se na základní kritérium, tedy příjezd k památce. Ten budu posuzovat s ohledem na příjezd osobním automobilem, neuvádím tedy možnosti vlakové a autobusové dopravy. Z tohoto hlediska uvádím možnosti parkování v dosahu jednotlivých památek. Dalším hodnotícím kritériem jsou přístupové cesty z místa zaparkování k jednotlivým objektům, možnosti bezbar iérových toale t památek a další služby, které jsou nabízeny handicapovaným občanům. Také popisuji pohyb po jednotlivých památkách, možnost návštěvy interiérů. Po oslo vení Územní památkové správy v Kroměříži, která zajišťuje a prakticky vede správy státních hradů, zámků a ostatních památek ve čtyřech krajích Moravy, a to kraji Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském a jejímž úkolem je poskytování odborné a metodické pomoci vlastníkům a také správcům památek Zlínského kraje , ochrana a dokumentace, mi bylo sděleno, že v jejich působnosti se nachází pouze hrad Buchlov a zámek v Buchlovicích. Na dotaz, zda vedou seznam tvrzí, hradů a zámků současných či zaniklých, mi bylo sděleno, že možnost dodání uceleného seznamu tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Uherské Hradiště neevidují a doporučili mi k prostudování

43 odbornou literaturu autora Miroslava Plačky s názvem Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí.

7.2 Hodnotící krité rium

K vyhodnocení přístupnosti jednotlivých památek v bývalém okrese Uherské Hradiště jsem si vytvořila tabulku s popisem druhů jednotlivých postižení a nejdůležitějších sledovaných údajů důležitých k posouzení přístupnosti památky pro zdravotně znevýhodněné občany, kterými jsou parkování, přístup k památce, pohyb po památce a toalety. Do tabulky jsem dosazoval a známky v rozmezí jedna až pět korespondující se stupnicí ve škole.

Tabulka č. 1 Hodnocení přístupnosti jednotlivých objektů

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování Přístup k památce Pohyb po památce

Toalety

8 Tvrze, hrady a zámky

8.1 Pojem tvrze, hrady a zámky

Tvrze, hrady a zámky

Tvrze, hrady těžko přístupné na příkrých kopcích i zámky obklopené rozlehlými parky vždy přitahovaly a budou i nadále přitahovat všechny, kdo mají zájem o minulost naší země. V těchto stavbách, které se pyšní význačnými stavebními znaky, se odehrály mnohé významné události, jež měly vliv na naši historii a vývoj v naší zemi.

Slovo “hrad“ patří k těm, které ve slovanských jazycích znamená stejný význam i stejně zní. Pod tímto termínem si můžeme představit opevněné větší či menší obydlí,

44 které se skládá z více stavení. Hrady jsou obehnány většinou náspem, hradbami a příkopy a je jimi obklopen celý objekt. Uvnitř hradeb nebo i za hradbami hradů jsou hradní věže, které sloužily k bezpečí obyvatel před nájezdy nepřátel a z nichž mohli obránci střílet nebo vrhat hořící a těžké předměty na útočníky, kteří se pokoušeli hrad dobýt. Stavba hradů probíhala na dobře vybraných místech, která byla vhodná k obraně. Mezi takto vybraná místa patřily strmé kopce nad vsí, někdy se hrady budovaly uvnitř osady obklopené vodou. Materiály, které se využívaly ke stavbě hradů, se také postupně měnily. Z počátku byla ke stavbě využívána hlína, písek, proutí nebo dřevo, což vedlo k tomu, že takový objekt neměl dlouhé životnosti. Až 9. a 10. století znamenalo průlom ve stavbě hradů postupným začátkem používání stavebního materiálu kamene, který se později stal jediným materiálem. Ke spojování kamenů bylo využito malty.

Tvrze si stavěla většinou nižší šlechta, která si nemohla dovolit tak velké obydlí jako její páni. Jsou to větší obytná stavení s jedno u kamennou věží, mají dvůr a opevnění zvnějšku. Obehnány byly většinou jen valem a dřevěnými palisádami. V dobách nebezpečí chránila i sedláky ze vsi.

Výstavba zámků a přestavba hradů na zámky započala v době, kdy do válečnictví pronikly nové zbraně. Došlo na používání střelných zbraní a dalekonosných bořivých děl. Hrady tedy již pozbyly významu k obraně obyvatel. Na obranu se využívalo sypaných valů opevněných zdivem. Zámky začínají být stavěny renesančním stylem. Na rozdíl od jednoduchých mohutných hradů s malými okny se zámky stavěly pro účely reprezentace, zábavy a pohodlného života. Hlavní budova bývá většinou pravidelného úhelníku, později ve tvaru hvězdice či ornamentu, je zde nezbytný reprezentační sál, podlahy jsou kryty koberci, nábytek je vyřezávaný. Přímo na ně navazují krásné zámecké parky, sady a obory.

Do současných dob bohužel došlo díky válkám a bojům k hlavnímu podílu na zániku mnohých hradů a tvrzí, datovaných do období 14. a 15. století. Požáry bývají dalším důvodem jejich zániků, ať záměrně či neúmyslně způsobené díky neopatrnému zacházení s ohněm. O mnohých památkách nejsou dochovány ani písemné záznamy, lze se jen domnívat o jejich skutečné existenci. Jsou i takové, které nečekaně objeví archeologické průzkumy. I v lokalitě Uherské Hradiště jsem pouze ve starých knihách objevila zmínku o možné existenci takovéto památky či se dochovala pouze pověst o ní, ale ani Národní památkový ústav o ní nevede žádnou evidenci.(Lisická, 1971, str. 420)

8.2 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Uherské Hradiště

Tvrze § Částkov § Hluk § Horní Němčí § Jarošov § Mistřice § Ordějov § Osvětimany § Sušice § Šarovy § Uherský Brod § Velehrad § Volenov

Hrady § Bánov § Buchlov § Kunovice § Strání § Uherský Brod § Zuvačov

Zámky § Bílovice § Březolupy § Buchlovice § Nezdenice § Nový Světlov § Ořechov § Smraďavka § Uherský Brod § Uherský Ostroh

8.3 Histo rie a popis jednotlivých památek v bývalém okrese Uherské Hradiště

8.3.1 Historie a popis jednotlivých tvrzí

Tvrz Částkov

Obec Částkov se nachází ve vzdálenosti 9 km severozápadně od Uherského Brodu a rozkládá se v kopcovité krajině.

Existenci tvrze uvádějí jak historické dokumenty, tak přímo webové stránky obce. Původně patřila šlechtici Vlčkovi z Částkova a jeho synovi Jaroslavovi. Tvrz zanikla před rokem 1497. Nacházela se v blízkosti nad kostelem a k narušení tvrziště došlo několikrát. Původně navršený val byl nejprve upraven na hřiště a později došlo v této oblasti k těžbě hlíny. Tato lokalita čeká v současnosti na sondážní průzkum.(Plaček, 2001, str.163)

V místech pravděpodobného naleziště není informační tabule, která by blíže o této památce informovala. Tuto památku nelze lokalizovat.

Tvrz Hluk

Město Hluk leží 12 km jihovýchodně od Uherského Hradiště. Je chráněno ze všech stran návršími pahorkatin.

Tvrz se nachází přímo v centru, jedná se o unikátně dochovanou stavbu, čtyřkřídlou, postavenou ve slohu gotickém a renesančním, která svoji podobu získala zpět rozsáhlou rek onstrukcí během let 1959 až 1965 (Plaček, 2001, str. 220). V současnosti jsou využity téměř všechny prostory tvrze. Z nádvoří vede vstup do restaurace, knihovny.

Přístup k památce

Přímo ze silnice je viditelná směrová tabule, která přesně navede k památce. Parkování pro osobní automobily se nachází v bezprostřední blízkosti tvrze v úzké přístupové uli ci. Terén je zcela rovný, plocha parkoviště je nově vyasfaltovaná, upravená. Před vstupní branou do nádvoří tvrze se nachází venkovní restaurace a prostory vhodné

47 k pořádání společenských akcí. Do nádvoří je vstup velmi pohodlný, vede sem upravená cesta d ostatečně široká, zpevněná i pro přístup občanů na vozíčku. Také pohyb po nádvoří je bez omezení. Dále je možnost prohlídky tvrze z prvního patra, do kterého vede úzké točité a strmé schodiště, které již nedovoluje pohyb lidem na vozíčku či s omezenou poh yblivostí. V nádvoří tvrze se nachází informační tabule s historií tvrze, která však není v Braillově písmu . Toalety jsou k dispozici v restauraci, nejsou však bezbariérové.

Tabulka č. 2 Hodnocení přístupnosti tvrze Hluk

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 2 3

Toalety 1 1 1 1 5

Obrázek č. 5 Pohled z 1. patra na nádvoří

Obrázek č. 6 Schodiště vedoucí na ochoz tvrze

Obrázek č. 7 Hlavní vstup k tvrzi

Tvrz Horní Němčí

Tvrziště by se mělo nacházet u potoka, který byl asi zdrojem vody pro zásobení příkopů. Jedná se o nevelký kopeček v blízkosti kostela, přímo za vesnickou zástavbou (Plaček, 2001, str. 234). Sídlo se vůbec neuvádí v písemných zdrojích. Do roku 1447, kdy se objevuje Horní Němčí, nejde dobře určit, zda se jedná o Dolní či Horní Němčí. Zdejší sídlo mohlo zaniknout už ve 14. století. (Plaček, 2001, str.234)

Kvalifikovanou odpověď mohou říct až archeologové, kteří zatím potvrzují začátek sídla k 13. století. Ani po důkladném šetření a dotazech místních obyvatel se mi nepodařilo dohledat jakékoliv stopy vedoucí k tvrzišti.

Tvrz Jarošov

Jarošov byla známa již ve 13. století. Patřila tehdy klášteru velehradskému. V roce 1528 Jarošov od kláštera odkoupilo královské město Uherské Hradiště. Tomu zůstala v držení až do konce feudalismu. Existence tvrze se předpokládá při cestě odbočující na silnici ke Kněžpoli na zalesněném kopci zvaný Hrádek. Místní část Uherského Hradiště zvaná Jarošov zmiňuje z některých pramenů výstavbu tvrze, ta ale není v historických písemných pramenech zaznamenána. [13]

Tvrz není dohledatelná, nejsou o ni vedeny žádné informační tabule. Její potvrzení by mohl ur čit až archeologický průzkum.

Tvrz Mistřice

Obec Mistřice se nachází východně od Uherského Hradiště na návrší.

Tvrziště v obci Mistřice se nacházelo ve středověku na lokalitě Val, které se nazývalo Hrádek. Jedná se o místo přibližně situované v dnešní bytové zástavbě u č.p. 65, v oblasti severního konce vesnice, n a mírně klesajícím úbočí výšiny (Plaček, 2001, str. 393). Písemné prameny se o této tvrzi nezmiňují .(Plaček, 2001, str. 393)

Tvrz není dohledatelná a po aktuálním terénním průzkumu jsem nebyla schopna potvrdit pozůstatek její existence. I tato lokalita čeká na archeologický průzkum.

Tvrz Ordějov

V Ordějově stávala tvrz východně od Suché Lozi, na levém břehu Nivničky naproti budovám bývalého dvora. V 19. století byly ještě patrny terénní stopy, v současnosti je oblast rozorána. Ještě v roce 1902 dle pramenů I. Červinky zde byl viditelný val (Plaček, 2001, str. 460).

Chybí zde jakákoliv informační tabule. Tvrz není dohledatelná, nejsou patrny žádné terénní stopy.

Tvrz Osvětimany

Tvrz v Osvětimanech zvaná Tvrz rytíře Smetany byla vystavena pravděpodobně počátkem 15. století. Nachází se v samém srdci malebné obce strmého kopce ve vzdálenosti 150 m od místního kostela. Je součástí uliční zástavby s č.p.61. V současnosti je objekt nově opraven, klimatizován a jeho prostory jsou využívány k masérským, rekondičním a regeneračním službám. [13]

Přístup k památce

Zaparkovat osobní automobil lze přímo před tvrzí podélně na asfaltové silnici. Nachází se zde parkova cí místa přímo ve vozovce, silnice je nově opravená. Ač je tvrz ve strmém kopci, tak přístup k ní je bezbariérový. Vstup k tvrzi je ve svahu, vedou k ní schody, současně ale také pásy, po kterých je možno se pohybovat na invalidním vozíčku. Tvrz je označena informační tabulí přímo nad vstupem. Není zde informační tabule v Braillově písmu. V objektu jsou toalety. Interiéry tvrze slouží podnikatelským účelům.

Tabulka č. 3 Hodnocení přístupnosti tvrze Osvětimany

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1

Toalety 1 1 1 1 5

Obrázek č. 8 Parkování podélné

Obrázek č. 9 Přístup k tvrzi

Obrázek č. 10 Bezbariérový vstup ze silnice

Obrázek č. 11 Boční pohled

Tvrz Sušice

V obci Sušice se nacházelo poměrně rozsáhlé sídlo, které mělo typickou polohu v horní části svažitého terénu směrem do údolí k vesnici. Opakovaně došlo k narušení reliéfu, kultivací dochází k zakrytí posledních stop středověkého sídla. K této tvrzi existují písemné zmínky, kde jsou jako vlastníci uvedeni Rupertovi. (Plaček, 2001, str.599)

Tato zaniklá tvrz také není označena informační tabulí, nelze určit její přes nou lokalitu běžným terénním výzkumem.

Tvrz Šarovy

Vznik tvrze se odhaduje na 13. století a písemné zprávy potvrzují její existenci k roku 1406 za Oneše ze Šarov. Nacházela se přibližně 1,5 km jižně od obce v nedalekém lese. Majiteli byl rod ze Šarov, v roce 1421 ji získal král Zikmund, ve zprávách se uvádí její obydlení až do roku 1560, pak se popisuje tvrz jako pustá. (Plaček, 2001,str.602)

V obci nejsou směrové ani informační tabule, které by podaly jakoukoliv zprávu o tvrzi. Nejsou patrné žádné viditelné pozůstatky tvrze.

Tvrz Uherský Brod

V Uherském Brodě je vystavena tvrz zvaná Panský dům . Tato tvrz byla postavená roku 1512 Janem z Kunovic. Budova je jednopatrová s nádvorními arkádami. Jako sídlo sloužila panstvu až do roku 1611, téhož roku koupili Brod Kounicové. Následně sloužila tvrz správním účelům. Jedná se o monumentální stavbu palácového typu, byla vystavena v gotickém a renesančním slohu. Dochovalo se gotické a renesanční jádro. Tvrz prošla rozsáhlou barokní přestavbou na přelomu 17. a 18. století na základě projektu Domenica Martinelliho. Poslední rekonstrukce proběhla v 70. letech minulého století. Budova slouží jako víceúčelová, nachází se zde barokní galerie s výstavami českých a slovenských výtvarníků, obřadní síň, knihovna, gotická kaple Kouniců a základní umělecká škola.

Přístup k památce

Tvrz se nachází v uliční zástavbě, parkovat lze přímo před tvrzí na silnici, která je asfaltovaná, upravená. Vjezd do dvora tvrze je po mírně svažitém chodníku, upraveném. Přístup do nádvoří je bezbariérový, také část přízemního traktu je bezbariérová. L ze se dopravit pomocí invalidního vozíčku.

Tabulka č. 4 Hodnocení přístupnosti tvrze Uherský Brod

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 2 3

Toalety 1 1 1 3 5

Obrázek č. 12 Dvorní trakt tvrze

Obrázek č. 13 Příjezdová cesta do dvora

Tvrz Velehrad

Na Velehradě podle dochovaných zdrojů měly stávat dvě tvrze. Tvrzím se říkalo Dolní Hrádek a Horní Hrádek. Průzkumem v roce 1940 se potvrdilo středověké osídlení, doposud zde zůstalo valové opevnění nedaleko potoka Salašky. V současnosti se čeká na další archeologické šetření.(Plaček, 2001, str. 674)

Přístup k památce

Parkovat lze přímo na parkovišti pod tvrzí, která je ve svažitém terénu. Toalety zde nejsou. Chybí jakákoliv tabule informující o památce.

Tabulka č. 5 Hodnocení přístupnosti tvrze Velehrad

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 2 5

Toalety 5 5 5 5 5

Obrázek č. 14 Příjezd parkoviště

Obrázek č. 15 Terénní stopy tvrze

Tvrz Volenov

Volenov je obcí nedaleko Suché Lozi. Existenci již zaniklé tvrze potvrzují nálezy keramiky datované do druhé poloviny 13. a ve 14. století. Jako většina tvrzí měla tvrz jednodílný rozvrh a horní plochu jako centrálního kopečku měla zhruba čtvercový tvar. Jediná zmínka o sídle pochází z roku 1600, kdy již bylo dlouho pusté, neboť vesnice byla opuštěná už od roku 1331 a její pozemky od Jana Jindřicha dostalo město Uherský Brod. (Plaček, 2001, str. 699)

V obci není informační ani směrová tabulek tvrzi. Tvrz nelze lokalizovat.

8.3.2 Historie a popis jednotlivých hradů

Hrad Bánov

Historie hradu Bánov se datuje do 13. století, kdy se objevuje písemná zmínka. Archeologické nálezy dokládají ale existenci sídla již ve 12. století. Vlastnictví hradu patřilo rodu Vítkovců do počátku 14. století, kdy dočasně hrad obsadil Matúš Trenčianský, ale po něm opět patřil Vítkovcům. Předpokládá se, že byl pobořen již za husitských válek. V současné době jsou na místě zaniklého hradu vystavěny tři kříže, které jsou viditelné při příjezdu do obce Bánov z Uherského Hradiště. Jeho poloha je na vyvýšeném místě přibližně 50 m od místního kostela. [13]

Přístup k památce

Památka je ve svažitém terénu, ke kterému vede přístupová asfaltová cesta. Zaparkovat lze přímo pod bývalým hradem na zpevněné rovinaté ploše vysypané bílými kamínky.

Na zpevněné ploše sloužící jako parkoviště lze pohodlně zaparkovat až pět osobních automobilů . Památka se nachází v bezprostřední blízkosti této parkovací plochy . Je nepřístupná pro vozíčkáře. Také osoby se zrakovým postižením mohou mít problém výstupu. Schody nejsou zcela pravidelné. Na pahorek se třemi dřevěnými kříži vede úzký chodník, po straně svahu je řetězové zábradlí, které zajišťuje bezpečnost výstupu. Ačkoliv tato památka není vhodná pro osoby s tělesným postižením, jedná se přitom o překonání přibližně dvacetimetrové vzdálenosti, je nicméně dobře viditelná z plochy pod ní. V místě památky se nachází informační tabule, tabule v Braillově písmu zde není. Také se zde nenachází toalety.

Tabulka č. 6 Hodnocení přístupnosti hradu Bánov

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 3 1 1 3 5 Toalety 5 5 5 5 5

Obrázek č. 16 Pohled z příjezdové cesty

Obrázek č. 17 Schodišťový přístup k památce

Obrázek č. 18 Boční řetězové zabezpečení proti pádu

Památka

Obrázek č. 19 Informační tabule

Památka je dobře dosažitelná osobním automobilem s pohodlným parkováním. Chodník a celá památka je udržovaná s bočním zajištěním proti pádu. Za tmy je nasvícená reflektory.

Hrad Buchlov

Hrad Buchlov se nachází ve vzdá lenosti 3 km severozápadně od obce Buchlovice na hustě zalesněném a neosídleném kopci na okraji Chřibů. Buchlov je jeden z nejlépe zachovalých hradů na Moravě . Patří k nejstarším hradům České republiky. Jeho existence se datuje do 1. p oloviny 13. století. Sloužil k ochraně cesty přes Chřiby. O d roku 1311 byl v majetku různých rodů. Hradní jádro bylo rozšířeno po roce 1495 a během 16. a 17. století bylo dále doplňováno. Buchlov, který byl do 17. století centrem panství, nebyl nikdy v historii dobyt. Po hrabatech Berchtoldech, lékařích a přírodovědcích, zůstaly na hradě zajímavé přírodní sbírky a starožitnosti. Jejich zásluhou tu vzniklo muzeum už v roce 1848 a dochovaly se původní architektonické prvky. Původně gotický hrad se postupem času upravoval do renesančního panského sídla. (David, 2003, str. 316)

Je dobře viditelný ze silnice jak při příjezdu od Brna, tak ze směru od Uherského Hradiště.

Přístup k památce

Ve vzdálenosti 150 m pod hradem Buchlov se nachází prostorné parkoviště s novým asfaltovým povrchem. Po předchozí domluvě je možno zaparkovat automobil pod první hradní bránou. Tato možnost je nabízena osobám se sníženou pohyblivostí. Po zaparkování automobilu je přístup k hradu po cestě dlážděné většími kamennými kostkami, místy hrbolatý. Přístup k hradu je svažitý, pro vozíčky s asistencí je komplikovanější. Bez asistence je přístup pro vozíčky takřka nemožný. Do prvního nádvoří se vozíčkáři dostanou, zde se konají kulturní akce, nádvoří má upravený povrch. Do druhého nádvoří se vstupuje přes dřevěný hrubě opracovaný most, vstup je ve svahu, i zde se dostat pro vozíčkáře bez asistence je nemožné. Na nádvoří hradu jsou vybudovány nové bezbariérové toalety. V interiérech hradu není bezbariérový přístup. Nejsou zde informace v Braillově písmu. Prohlídka není vedena ve znakovém jazyku. Je možno si zakoupit písemného průvodce památkou. (Jančo, 2009, str. 29) Ve vzdálenosti 1 km od hradu stojí kaple sv. Barbory z roku 1673, která slouží jako hrobka majitelů hradu.

Tabulka č. 7 Hod nocení přístupnosti hradu Buchlov

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 3 1 1 3 5 Pohyb po památce 3 1 1 5 5

Toalety 1 1 1 1 1

Obráze k č. 20 Parkování pod nádvořím

Možnost parkování pro osoby se sníženou pohyblivostí nad hlavním parkovištěm ještě před vstupem do první hradní brány.

Obrázek č. 21 Vstup do prvního hradního nádvoří

Obrázek č. 22 Vstup na bezbariérové toalety

Obrázek č. 23 Bezbariérové toalety nově vybudované

Obrázek č. 24 Vstup do druhého nádvoří

Hrad Kunovice

Písemné zprávy tohoto hradu jsou datovány z roku 1196. Jednalo se o správní hrad s vojenskou posádkou bývalé lucké provincie na trase do Uher. Byl to tedy strategický hrad moravských Přemyslovců, v držení byl v roce 1231 Konstancie Uherské, vdovy po českém králi Přemyslu Otakaru I. Byl dobyt Matúšem Čákem Trenčanským roku 1315.

Lokalita hradu není přesně známa, jedná se o zaniklý hrad, archeologům se nepodařilo místo v dnešní zástavbě přesně lokalizovat.

Hrad Strání

Hrad ve Strání byl založen v roce 1353 pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Byl zpustošen v době husitských válek. Prameny uvádí opevněný areál, v součas nosti jsou patrny terénní stopy, zbytky příkopů a valů. Je umístěn v oblasti dnešního hřbitova. [13]

Přístup k památce

V bezprostřední blízkosti památky se nachází asfaltová plocha pro zaparkování aut. Památka není označena informační tabulí, nejsou zde značení v Braillově písmu. Po bývalém hradu zůstává vyvýšený pahorek v místech dnešního hřbitova. Je dobře viditelný a dostupný ze silnice. Nejsou zde toalety.

Tabulka č. 8 Hodnocení přístupnosti hradu Strání

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 5 5 5 5 5

Obrázek č. 25 Terénní pozůstatky hradu

Obrázek č. 26 Pohled ze strany za hřbitovem

Hrad Uherský Brod

V Uherském Brodě se nachází zaniklý hrad uprostřed městských hradeb. Původní podoba hradu není zcela známá, existoval již na přelomu 13. a14. století. [13]

Přístup k památce

Parkování je možné podélně na silnici přímo u zaniklého hradu. Je zde kámen informující o hradu umístěn v místech, kde se původně vyskytoval. Také přístup je zcela bezproblémový. Nenachází se zde informační tabule v Braillově písmu, nejsou zde toalety.

Tabulka č. 9 Hodnocení přístupnosti hradu Uherský Brod

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 5 5 5 5 5

Obrázek č. 27 Kámen v místech bývalého hradu

Obrázek č. 28 Příjezdová cesta k zaniklému hradu

Hrad Zuvačov

Podle archeologických průzkumů zde byl založen hrad kolem poloviny 13. století, jeho zánik je odhadován během husitských válek.

V Komni se nachází směrová informační tabule, parkování je ve vzdálenosti zhruba 2 km od památky na nezpevněné ploše u vodárenského objektu. Cesta vede polem

66 a lesem a dostat se k památce v současn osti není možné. Je zde neudržovaná zarostlá cesta. V místech památky se nachází lom a je zde zakázán přístup.

Tabulka č. 10 Ho dnocení přístupnosti hradu Zuvačov

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 3 3 3 3 3 Přístup k památce 5 5 5 5 5 Pohyb po památce 5 5 5 5 5

Toalety 5 5 5 5 5

Obrázek č. 29 Terénní pozůstatky hradu Zuvačov

Obrázek č. 30 Směrová informační tabule v Komni

8.3.3 Historie a popis jednotlivých zámků

Zámek Bílovice

Bílovice leží ve vzdálenosti 9 km od Uherského Hradiště. Nachází se zde nevelký barokně – empírový zámeček. Původně se jednalo o vybudovanou tvrz, která byla přebudována koncem 16. století na renesanční zámek s charakteri stickými arkádami. Objekt je jednokřídlý patrový . Rodina Logothelli vlastn ila zámek až do roku 1945. Okolí zámku je obklopeno přírodní m anglický m parkem. V současnosti je zámek v majetku obce a nachází se zde obecní úřad a další instituce sloužící zdejším obyvatelům. [13]

Přístup k památce

Parkování se nachází v bezprostřední blízkosti památky na udržovaném rovném parkovišti. Zámek je umístěn na rov inatém terénu , ce sta je nově opravená, udržovaná. Přístup k památce je bezbariérový. Nejsou zde informační tabule v Braillově písmu. Nenachází se zde bezbariérové toalety.

Tabulka č. 11 Hodnocení přístupnosti zámku Bílovice

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 5 Toalety 1 1 1 1 5

Obrázek č. 31 Příjezdová cesta k zámku Bílovice

Vstup do zámku je v rovině, bez překonávání jakéhokoliv vyvýšení. Povrch je z kamenných dlažebních kostek, je ve velmi dobrém stavu.

Obrázek č. 32 Čelní pohled na zámek v Bílovicích

Celá příjezdová cesta je velmi dobře udržovaná, bez jakýchkoliv překážek.

Zámek Březolupy

Obec Březolupy byla založena již před rokem 1261. Nachází se na rozhraní okresů Uherské Hradiště a Zlín. Budova zámku byla původně jednopatrová obdélníkového půdorysu v barokním stylu. V severní části se nachází klenuté sklepy, kaple je umístěna v prvním poschodí. Sály v prvním patře mají dochovanou štukovou výzdobu. Počátkem 20. století bylo dostaveno druhé patro. Oko lo zámku se rozkládá menší anglický park. Prostory zámku slouží potřebám obce, je tady umístěn obecní úřad a část prostor se pronajímá podnikatelským účelům. [13]

Přístup k památce

Zaparkovat lze v bezprostřední blízkosti zámku. Plocha parkoviště je nově upravená vy dlážděná cesta, s rovinatým povrchem. Do budovy se nemusí překonávat žádné převýšení. Vstup je bezbariérový. Chybí zde informační tabule v Braillově písmu. Nejsou zde bezbariérové toalety.

Tabulka č. 12 Hodnocení přístupnosti zámku Březolupy

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 5

Toalety 1 1 1 1 5

Obrázek č. 33 Příjezdová cesta k zámku

Před branou je možno zaparkovat podélně na silnici, dále je možno zaparkovat v areálu zámku na udržované rovné cestě.

Obrázek č. 34 Vstup do zámku

Zámek Buchlovice

Zámek v Buchlovicích byl vybudován před rokem 1700 hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským jako dar manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. Budova je vystavena v barokním slohu s nádhernou rozsáhlou barokní zahradou. Na přelomu 19. až 20. století došlo k rozmachu stavebních prací novým majitelem hrabětem Leopoldem Berchtoldem, jehož záměrem bylo přiblížit stavbu co nejvíce italskému prostředí. Zámek v Buchlovicích se skládá ze dvou půlkruhových objektů, hlavní budovy, nazývané Dolní zámek, a hospodářského objektu, označovaného Horní zámek nebo také jako Flóra. Dolní zámek se skládá ze tří křídel, přičemž hlavní trakt je zformován do půloblouku. Stavba je vybudována ve svahu, takže ze dvora vypadá jako přízemní a z parku jako patrová. (Thomová, 2007, str. 69)

Přístup k památce

Návštěvníci na vozíčku vstupují do zámeckého parku z parkoviště, který je 50m pod areálem. Jsou zde vyhrazena místa pro zdravotně znevýhodněné. osoby. Dá se také zaparkovat po domluvě přímo před bránou. Pokladna je umístěna u vchodu a přístup je bezbariérový . Přesto, že je zámek na pozvolně klesajícím svahu, systém pěšin zajišťuje, že se vozíčkáři dostanou všude a nemusejí překonávat schodiště či nějaké bariéry. Jsou k dispozici šikmé mobilní rampy. Také interiéry zámku jsou uzpůsobeny tak, aby byl přístup zcela bezbariérový. Vozíčkáři se pohybují pomocí šikmých mobilních ramp. I prohlídka parku je zcela bezbariérová. Vždy v místě, kde se najde nějaký schod, vede bokem cesta, která je bezbariérová. Bezbariérové toalety jsou v horní části zámku. (Jančo, 2009, s tr. 35) Zámek v Buchlovicích je zcela bezbariérovou památkou. Držitelé průkazů ZTP mladší 18 let a držitelé ZTP/P a jejich průvodci mají vstup zdarma.

Tabulka č. 13 Hodnocení přístupnosti zámku Buchlovice

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1

Toalety 1 1 1 1 1

Obrázek č. 35 Vstup a pokladna zámku

Obrázek č. 36 Pohled z horního schodiště areálu

Obrázek č. 37 Zahrada pod zámkem

Obrázek č. 38 Vstupní brána do zámku

Zámek Nezdenice

Nezdenický barokní zámeček stojí vedle farního kostela ve středu obce v místech, kde původně stála tvrz. Zámek je patrová jednokřídlá budova v udržovaném stavu. Po mnohých úpravách, kterými prošla, nepřipomíná svou podobou zámek. Budova patří ke zdejšímu domovu důchodců, v současnosti se zde nachází prodejna. Část prostor není využívána. [13]

Přístup k památce

Zámek je umístěn vedle silnice a parkovat je možno z boční části zámku na prostorném parkovišti, které je udržované. Je umístěn v rovinatém terénu, přístupný ze všech stran. Dostat se k němu a prohlídnout si ho zvenku lze bezbariérově . Na umístění zámku neupozorňují v obci žádné informační tabule, nejsou zde tabule v Braillově písmu. V zámku nejsou bezbariérové toalety.

Tabulka č. 14 Hodnocení přístupnosti zámku Nezdenice

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 5 5 5 5 5

Toalety 5 5 5 5 5

Obrázek č. 39 Boční pohled na zámek

Obrázek č. 40 Čelní strana zámku

Zámek Nový Světlov

Zámek Nový Světlov se nachází na úpatí Bílých Karpat v Bojkovicích , postavený je ve slohu anglické tudorovské gotiky. Zámek je regionálním centrem s celoročním provozem. Nachází se zde divadelní a koncertní sál, je zde řada historických sálů a salonků pro pořádání společenských akcí, oslav, obchodních prezentací. [13]

Přístup k památce

Pod zámkem ve vzdálenosti 100m se nachází asfaltové prostorné parkoviště. Směrem od parkoviště vede upravená rovná cesta v mírné m svahu k zámku. Přístup dovnitř je bezbariérový. Část prostor zámku není bezbariérová. Restaurace na zámku je kompletně řešena bezbariérově včetně moderních toalet. Chybí zde tabule v Braillově písmu.

Tabulka č. 15 Hodnocení přístupnosti zámku Nový Světlov

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 3 3

Toalety 1 1 1 1 1

Obrázek č. 41 Příjezdová brána k zámku

Obrázek č. 42 Přístup do zámku

Obrázek č. 43 Parkoviště pod zámkem

Zámek Ořechov

Zámek Ořechov vznikl dle dostupné literatury již v době renesance, nejspíše v polovině 16. století. Jeho vnější vzhled se považuje za raně barokní stavbu. V současnosti je jeho majitelem Ital Alessandro Alagia, který zde provedl řadu úprav a zámek je určen k prodeji. Pořádají se zde společenské akce, svatby, nachází se zde obřadní místnost. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě s majitelem.

Přístup k památce

Přímo v návaznosti na zámek ze spodní strany i z boční strany se nachází plochy k zaparkování. Z boční strany se vc hází přímo do prostřední části nádvoří, vstup je bezbariérový. Ze spodní části zámku je povrch mírně svažitý, částečně tvořen dlažebními kostkami a část povrchu tvoří panelové desky. Zámek je částečně upraven na bezbariérový. Nejsou tady tabule v Braillově písmu.

Tabulka č. 16 Hodnocení přístupnosti zámku Ořechov

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 2 3 Pohyb po památce 1 1 1 3 5

Toalety 1 1 1 2 5

Obrázek č. 44 Příjezd k zámku

Obrázek č. 45 Salonek zámku

Obrázek č. 46 Hlavní vstup do budovy

Obrázek č. 47 Příjezdová cesta z pohledu od zámku

Zámek Smraďavka

Barokní zámek stojí v údolí potoka Smraďavky v podhůří Chřibů pod hradem Buchlov. Jedná se o patrovou obdélníkovou budovu. Lovecký zámek Smraďavka vybudoval v letech 1670 až 1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Jeho historie kopíruje do jisté míry historii nedalekého zámku Buchlovice. Zámek patřil rodu Petřvaldů a po nich rodu Berchtoldů. Významným se stala pro jeho rozvoj přítomnost sirného pramene, kdy Leopold I. Berchtold zde vybudoval lázně. Dnes nesou název Lázně Leopoldov. Zámek slouží k účelům lázní a restaurace. [13]

Přístup k památce

K zámku vede nová asfaltová komunikace, naproti ní se nachází parkoviště. Zámek je v rovině a vstup do něho je z čelní strany od silnice. Do restaurace vede příkré schodiště, nenašla jsem zde bezbariérové toalety ani rampu, která by usnadnila pohyb po schodech. Pouze dvorní trakt restaurace je možno posuzovat jako bezbariérový, hosté jsou tady obsluhováni. Nachází se zde informační tabule, ale tabule v Braillově písmu zde chybí.

Tabulka č. 17 Hodnocení přístupnosti zámku Smraďavka

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 3 5

Toalety 1 1 1 3 5

Obrázek č. 48 Příchod k zámku od parkoviště

Obrázek č. 49 Vstup do zámku

Zámek Uherský Brod

Zámecká budova byla postavena na přelomu 17. a 18. století dle návrhu D. Martinelliho . Barokní lovecký zámeček zde postavili Kounicové. Byl dokončen pouze sloupový sál se zaklenutými křížovými klenbami. Jeho součástí jsou také dvě bašty, městské hradby se zámeckou bránou. V souč asnosti je zámek využíván jako Muzeum J. A. Komenského s bohatými sbírkami a stálými expozicemi. [13]

Přístup k památce

Parkovat j e možno v blízkosti muzea. Jsou zde vyhrazena parkovací místa podél silnice. Nájezd z parkoviště na chodník je plynulý, bez překážek. Také chodník podél muzea vedoucí k hlavnímu vstupu zabezpečuje bezproblémový přístup, je hladký, udržovaný. Vstup do areálu je bezbariérový. Prostory uvnitř jsou dostatečně široké, aby zabezpečily lidem na vozíčku vyhovující manipulační prostor. K dispozici jsou zde bezbariérové toalety a prohlídka celého muzea je bezbariérová , přístupnost je zajištěná přítomností výtahu a sc hodolezu. Popisky v Braillově písmu zde nejsou. Nachází se zde tři prohlídkové okruhy, přičemž první prohlídkový okruh tvoří stálá expozice J. A. Komenský lidstvu, druhý okruh dlouhodobá expozice a třetí okruh krátkodobá výstava. Držitelé ZTP a ZTP/P mají vstup zdarma.

Tabulka č. 18 Hodnocení přístupnosti zámku Uherský Brod

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1

Toalety 1 1 1 1 1

Obrázek č. 50 Příjezdová komunikace k zámku

Obrázek č. 51 Vchod do zámku

Obrázek č. 52 Bezbar iérový vstup do zámku, nynějšího Muzea J.A. Komenského

Zámek Uherský O stroh

Zámek Uherský Ostroh byl vybudován v 16. století jako reprezentativní renesanční zámek. Na přelomu 20 a 21. století došlo k rozsáhlé rekonstrukci a dnes slouží městskému úřadu a výstavám. Zpřístupněna je zámecká věž, z níž je nádherný pohled do dálky. Historická prohlídka vede nejstaršími zámeckými místnostmi s gotickými klenbami. Zámek má nově zpřístupněno také podzemí a zámeckou galerii ve II. poschodí.

Přístup k památce

Na zámek navazuje rozsáhlé udržované parkoviště. Terén je zcela rovinný, nejsou zde žádné bariéry. Přístup k památce a do nádvoří zámku je bezbariérový, vstup je dostatečně široký bez převýšení. Prohlídka nádvoří je také bezbariérová. Prohlídnout si zámeckou věž lze jen překonáním schodiště. V objektu nejsou bezbariérové toalety, nejsou zde tabule v Braillově písmu.

Tabulka č. 19 Hodnocení přístupnosti zámku Uherský Ostroh

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček

Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 3 5

Toalety 1 1 1 1 5

Obrázek č. 53 Vstup do zámku

Obrázek č. 54 Parkoviště před zámkem

Obrázek č. 55 Nádvoří zámku Uherský Ostroh

8.3.4 Velehrad perla mezi památkami

Velehrad patří k jednomu z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. Historie sahá až do 9. století, kdy na Moravu přišli slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj. Zakladateli kláštera byli moravský markrabě Vladislav Jindřich se svým bratrem Přemyslem Otakarem I. a olomoucký biskup Robert. K výstavbě kostela došlo nejspíše v letech 1210 až 1215. Jako většina kostelů cisterciáckého řádu dostal patrocinium Nanebevzetí Panny Marie. Spolupatronát Cyrila a Metoděje byl získán dekretem papeže Pia XI. v roce 1932. Titul bazilika získal v roce 1928. Toto poutní místo s bazilikou, rozsáhlým komplexem pozůstatků románsko gotických staveb obdařil roku 1985 papež Jan Pavel II. Zlatou růží. Zlatou růži kromě Velehradu vlastní například baziliky Mariazell v Rakousku, Lurdy ve Francii. [4]

Papež Jan Pavel II. navštívil Velehrad v roce 1990 a 22. dubna 1990 zde sloužil mši svatou. Každoročně je zde pořádána 5. července velká pouť a Dny lidí dobré vůle. Tato akce je bezbariérová a občanům zdravotně znevýhodněným je zde zajištěna asistence ze strany pořadatele. Kon ají se zde nejen mše svaté sloužené zahraničními hosty, ale na tuto pouť a akci se sjíždí také představitelé naší vlády a jsou zde pořádány koncerty známých interpretů a bohaté doprovodné programy. [4]

Přístup k památce

Zaparkovat lze na prostorném parkovišti pod nákupním centrem přes silnici od baziliky. Cesta k bazilice je nově vydlážděná, bezbariérově upravená. Na prostranství u bazil iky jsou vybudovány nové toalety, včetně bezbariérových. Také přístup do baziliky a celého areálu je bezbariérový, včetně návštěvy lapidária, které se nachází v zadní části baziliky. Lze si zapůjčit audioprůvodce.

Tabulka č. 20 Hodnocení přístupnosti baziliky Velehrad

Zdravotní postižení Snížená Zrakové Sluchové Mentální pohyblivost Vozíček Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 1 1 1 1 1 Toalety 1 1 1 1 1

Obrázek č. 56 Pohled ze silnice

Příchod k velehradskému areálu je přes cest u z parkoviště. Všechny nájezdy jsou upravené tak, aby byly přístupné všem handicapovaným.

Obrázek č. 57 Nádvoří

Nádvoří je dostatečně prostorné, všechny plochy jsou v rovině a upravené bez překážek.

Obrázek č. 58 Bazilika sv. Konstantina a Metoděje

Obrázek č. 59 Vstup do baziliky

Na Velehradě jsou všude směrové a informační tabule, popisky v Braillově písmu chybí, je zde možnost zapůjčení audioprůvodce.

Vstup do baziliky je také bezbariérový, vyvýšení je zcela nepatrné.

Obrázek č. 60 Vstup do podzemí

I podzemní pr ostory jsou upraveny tak, aby je mohly navštívit bez problémů osoby s vozíčkem.

Obrázek č. 61 Bezbariérový vstup do podzemí baziliky

Obrázek č. 62 Vyhrazené parkoviště pro zdravotně znevýhodněné

Parkoviště je zde vyhrazené pro zdravotně znevýhodněné osoby v bezprostřední blízkosti toalet, což spatřuji jako velkou výhodu pro znevýhodněné občany.

9 Posouzení přístupnost i tvrzí, hradů a zámků

Památky jsem měla v plánu rozdělit na přístupné a nepřístupné. Po provedeném průzkumu jsem ale došla k přesvědčení, že o žádné dochované památce se nedá jednoznačně říct, že by byla nepřístupná. Do této kategorie jsem chtěla zařadit památky v osobním vlastnictví. I u památky v osobním vlastnictví jsem se ale setkala s pochopením a ochotou. Jen je nutné předem naplánovat c estu a domluvit se na prohlídce s vlastníkem. Vzhledem k tomu, že prohlídka památek je ve většině případů sezonní záležitostí, zůstává tak jednoznačně důležitou skutečností předem zkontaktovat odpovědnou osobu a domluvit se na podmínkách prohlídky.

Mentálně postižené osoby a sluchově postižené osoby hodnotím z hlediska možnosti jejich přístupu k památce stejně jako osoby neznevýhodněné. V bývalém okrese Uherské Hradiště jsem se nesetkala s možností výkladu ve znakové řeči, ale je dostupný tištěný průvodce nebo lze informace dohledat na internetu. U mentálně postižených osob může dojít k ne zcela jasnému výkladu ze strany průvodce, ale to nelze hodnotit jako důvod nepřístupnosti dané památky. Osoby zrakově postižené k návštěvám památek potřebují asistenci jiných osob. Za asistence ostatních mohou uvedené památky navštívit. Bohužel jsem ve zkoumané lokalitě nenarazila na informační tabuli v Braillově písmu. Jen lokalita Velehrad a Uherský Brod disponují zvukovými průvodci po památkách. Tělesně handicapovaní občané mají nejsložitější dostupnost památek z hlediska jejich postižení. Je to dáno především absencí bezbariérových toalet, které jsou téměř nutností k uskutečnění jejich návštěv. Přístupy z hlediska parkování a p rohlídek exteriérů jsou na téměř všech místech dostačující, ale návštěva interiérů je na některých místech nedostupná. Doporučila bych zavedení většího množství mobilních ramp, výtahů a zajištění lepšího otevírání dveří.

10 Rozmístění hradů a zámků a tvrzí

Mapa č. 4 Hranice bývalého okresu Uherské Hradiště a lokalizace tvrzí

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017 [15]

Tvrze: Částkov, Hluk, Horní Němčí, Jarošov, Mistřice, Ordějov, Osvětimany, Sušice, Šarovy, Uherský Brod, Velehrad, Volenov

Mapa č. 5 Hranice bývalého okresu Uherské Hradiště a lokalizace hradů a zámků

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017 [15]

Hrady: Bánov, Buchlov, Kunovice, Strání, Uherský Brod, Zuvačov

Zámky: Bílovice, Březolupy, Buchlovice, Nezdenice, Nový Světlov, Ořechov, Smraďavka, Uherský Brod, Uherský Ostroh

11 Shrnutí

Oblast bývalého okresu Uherské Hradiště se nachází na nevelkém prostoru, vidím velkou výhodu, že během jednoho dne lze navštívit větší množství památek. Tato oblast se nachází většinou na rovinatém terénu, což usnadňuje pohyb zdravotně postiženým osobám. Příjezdové komunikace a parkovací místa jsou u většiny památek dostatečně upravené, prostorné a nenacházím zde překážku v jejich přístupnosti. Z tohoto pohledu příjezdové komunikace a parkovací plochy hodnotím velmi kladně.

Naopak velkým nedostatkem shledávám absenci tabulí v Braillově písmu nebo akusti ckých informačních tabulí pro zrakově postižené občany. Na mnohých místech chybí ja kákoliv informační tabule, která by třeba i informativně upozornila na zaniklou památku.

Jako velmi špatně řešitelné mi připadá budování toalet. Příkladem je vybudování nového bezbariérového WC na Buchlově, kde nájezd pro vozíčkáře a vytočení se na chodbě je zcela nevyhovující. V tomto případě si nejsem jistá, zda je dobře nastavena česká legislativa nebo jde pouze o ulehčení ze strany investorů a neprofesionalitu stavebních úřadů. V praxi je běžné, že dveře se otevírají do místností WC, což znamená i pro zdravého občana nemalé obtíže.

Nejméně komplikované návštěvy mají osoby se sluchovým postižením a mentálně postižené osoby. U většiny památek lze dostat tištěného průvodce s popisem památky. Pro tyto osoby shledávám návštěvy památek reálnými bez větších problémů. Nejkomplikovanější dostupnost památek mají lidé, kteří k pohybu využívají vozíček a také osoby zrakově postižené.

Závěr

Úkolem této práce bylo zmapovat tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Uherské Hradiště a posoudit jejich přístupnost z hlediska zdravotně handicapovaných občanů.

Na začátku příprav jsem oslovila Národní památkový ústav a začala vyhledávat odbornou litera turu. Opakovaně jsem navštěvovala Moravskou zemskou knihovnu v Brně a také se telefonicky dotazovala jednotlivých institucí. Některé památky již neslouží svým původním účelům, jsou v majetku obce a slouží jako obecní úřad, domov důchodců nebo k obchodním účelům.

Nejprve jsem v teoretické část i za pomoci české legislativy rozdělila zdravotně postižené do skupin dle postižení a toto členění jsem dále používala při vyhodnocování přístupnosti jednotlivých památek.

V praktické části jsem se soustředila na hodnocení přístupnosti památek pomocí tabulek, kde jsem uváděla hodnocení dle příslušného zdravotního postižení. Každou dochovanou památku jsem osobně vyfotografovala a snažila jsem se zachytit pomocí fotoaparátu základní charakteristiku, která by pomohla zdravotně znevýhodněným občanům se lépe zorientovat ve výběru památky.

Bývalý okres Uherské Hradiště je bohatý na památky, mnohé z nich se ale bohužel nedochovaly. Jedná se většinou o tvrze, jejichž historii a příčiny zániku jsem uváděla.

Je velká škoda, že u zaniklých památek nejsou k dispozici žádné orientační tabule nebo nástěnky, například v místech přibližného výskytu, které by danou památku připomněly, a tak da nou destinaci návštěvníkům zatr aktivnily.

Občané se zdravotním postižením tvoří velmi výraznou skupinu společnosti a je nutno ze strany státu poskytnout jim ochranu a věnovat této skupině občanů velkou pozornost .

Vzhledem nejen k velkému počtu osob zdravotně znevýhodněných vidím nedostatky v komplexnějším zajištění dostupnosti památek. Cestování zdravotně znevýhodněných občanů nese svá určitá specifika, na které by mělo okolí zareagovat. Jsou jimi využitelnost destinací i mimo hlavní sezónu, kdy tito lidé mohou cestov at i v dobu mimo hlavní sezóny. K dalšímu specifiku patří, že tito lidé obvykle necestují sami, ale mívají doprovod v podobě rodiny, přátel, sociálních pracovníků. Také posílení služeb z hlediska ubytování a stravování by jistě bylo velkým přínosem.

Seznam použité literatury

BECK, Petr. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením : k 1.5.2012 : komentář, právní předpisy. Olomouc: ANAG, 2012. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978 -80-7263-744-7.

DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká cestovní kniha . Praha: Soukup & David, 2003. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. ISBN 80-239-2208-4.

JANČO, Milan. Jak dobýt hrad: památky takřka bez bariér 2 : seznam vybraných nemovitých kulturních památek přístupných pro osoby se sníženou schopností pohybu. 3., aktual. a dopl. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2009, 287 s. ISBN 978-80-87104-47-7.

LISICKÁ, Helena. Z hradů, zámků a tvrzí: pověsti z Moravy a Slezska . Praha: Svoboda, 1971. Není uveden ISBN.

NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál, 2011. ISBN 978 -80- 7367-873-9.

NOVOSAD, Libor. Základy speciálního poradenství: struktura a formy poradenské pomoci lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním . Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-197-5.

PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2.

THOMOVÁ, Soňa a Marie HOMOLOVÁ. Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska: toulky napříč staletími. Praha: Reader's Digest Výběr, 2007. ISBN 978 -80-86880-60-0.

Seznam použitých internetových zdrojů

[1] Český statistický úřad. Výběrové šetření zdravotně postižených osob - 2013 [online]. [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz

[2] Informační portál zdravotně postižených [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.infoposel.cz/index.php?idm=legislativa&idr=24&idc=1031329442

[3] KALNICKÁ, V. & J. VOTINSKÝ. Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007 [online]. Praha: Odbor statistik rozvoje společnosti ČSÚ ve spolupráci s ÚZIS, 2008 [cit. 2016 -01-31]. ISBN 978-80-250-1678- 7. Dostupné z:

[4] Průvodce po bazilice [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://www.farnostvelehrad.cz/dokument/Pruvodce-po-bazilice-49/

[5] World TourismOrganisation UNWTO.[online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://cf.cdn.unwto.org/sites/all/files/docpdf/goodpracticesintheaccessibletourismsupply chainen20162web.pdf

[6] President's Message | ENAT. Welcome to ENAT European Network for Accessible Tourism [online]. Copyright © [cit. 2016-12-16]. Dostupné z: http://www.accessibletourism.org/?i=enat.en.presidents_message

[7] Brussels to Host the 2nd Destinations for All World Summit for Accessible Tourism, Autumn 2018. Welcome to ENAT European Network for Accessible Tourism [online]. Copyright © [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.accessibletourism.org/?i=enat.en.news.1971

[8]http://wtd.unwto.org/content/events-map-2016

[9] Bra illovo písmo. [online].[cit.2016-12-20]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo#Znaky_Braillova_p.C3.ADsm a

[10] Zákony pro lidi. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435

[11] Zákon č.108/2006 Sb. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast1

[12] Zákon č.329/2011 Sb. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-329?text=

[13] Hrady a zámky nejen na území České republiky. Hrady [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.ph p?p=main_okoli&detailObec=13392

100

[14] Prstová abeceda. Obrázky [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=prstov%C3%A1+abeceda&rls=com.microsoft:cs- CZ:IE- Address&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwj0kZiTkrbTAhWCah oKHbsUCdQQsAQINg&biw=1920&bih=911#imgrc=-SumlmXfPkAFIM:&spf=190

[15] Mapa okresu Uherské Hradiště. Mapy.cz [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/place/Uhersk%C3%A9+Hradi%C5%A1t%C4%9B/@49.0 215389,17.2856875,10z/data=!3m1!4b1!4m5!3m4!1s0x47136aecf4e01633:0x300af0f6 614ad50!8m2!3d49.0355349!4d17.5951072

101