Údolí Brtnice Ve Výuce Místního Regionu

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

Bc. Lenka DOČEKALOVÁ

ÚDOLÍ BRTNICE VE VÝUCE MÍSTNÍHO REGIONU

Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D.

Olomouc 2016

Bibliografický záznam

Autor (osobní číslo): Bc. Lenka Dočekalová (R140254) Studijní obor: Učitelství geografie pro SŠ (kombinace M-Z)

Název práce: Údolí Brtnice ve výuce místního regionu Title of thesis: The valley of the Brtnice river in the local region education.

Vedoucí práce: doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D. Rozsah práce: 139 stran, 6 vázaných příloh

Abstrakt: Diplomová práce přináší výukové materiály o údolí řeky Brtnice – učební text a pracovní listy. Práce vychází z komplexní geografické charakteristiky území, z poznatků získaných při zpracování bakalářské práce Vybrané tvary reliéfu v povodí Brtnice. Dále z analýzy znalostí žáků vztahující se k místnímu regionu, z analýzy o začlenění tématu místní regionu do výuky a z hodnocení učebnic obsahující téma místní region.

Klíčová slova: údolí Brtnice, místní region, učební text, pracovní listy, Přírodní rezervace Údolí Brtnice

Abstract: The output of this diploma thesis are educational materials about the Brtnice river valley – an instructional text and worksheets. The diploma thesis is based on the complex geographical

characteristics as well as the knowledge gained when working on the bachelor thesis Selected relief shapes in the catchment of Brtnice. It also deals with an analysis of pupils‘ knowledge related to the local region, an analysis of the curriculum as well as an evaluation of the textbooks used at local schools in relation to teaching about the local region.

Keywords: valley of the Brtnice river, local region, instructional text, worksheets, nature reserve Valley of the Brtnice river

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Údolí Brtnice ve výuce místního regionu vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Ireny Smolové, Ph.D. a veškerou použitou literaturu jsem řádně uvedla a ocitovala.

V Olomouci dne 24. 4. 2015 ……………………………………

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní doc. RNDr. Ireně Smolové, Ph.D za cenné rady a odborné vedení mé diplomové práce. Dále děkuji žákům Soukromého gymnázia AD Fontes Jihlava za vyplnění dotazníků. Poděkování patří také rodině a příteli za jejich podporu a pomoc při zpracování diplomové práce.

Obsah

Úvod ...... 10

1 Cíle práce ...... 11

2 Metody zpracování ...... 12

3 Rešerše literatury ...... 17

4 Geografická charakteristika území ...... 21

4.1 Fyzická charakteristika území ...... 21

4.2 Socioekonomická charakteristika ...... 38

5 Základní typologie a charakteristika tvarů reliéfu v údolí Brtnice ...... 45

6 Výuka místního regionu ve vzdělávacích programech ...... 50

6.1 Místní region ...... 50

6.2 Kurikulární dokumenty a RVP ...... 52

6.3 Místní region v RVP ZV a RVP GV ...... 54

6.4 Průřezová témata ve výuce místního regionu ...... 56

7 Začlenění místního regionu v učebnicích pro ZŠ a SŠ ...... 58

8 Analýza znalostí žáků o místním regionu ...... 63

9 Návrhy výukových materiálů ...... 69

9.1 Přínos výukových materiálů ...... 69

9.2 Učební text ...... 70

Závěr ...... 123

Summary ...... 125

Seznam literatury ...... 126

Seznam příloh ...... 139

Úvod

Místní region vnímáme jako území, ve kterém denně žijeme, máme v něm rodinu, přátele i domov. Je to místo, ke kterému máme svůj vztah, a proto bychom ho měli dobře poznat. Z tohoto důvodu je místní region zařazen do výuky geografie. Výuka místního regionu rozšiřuje znalosti a vědomosti žáků o místě svého bydliště z hlediska přírodních, socioekonomických, historických kulturních a dalších poznatků.

Přírodní hodnoty údolí řeky Brtnice byly oceněny několika přírodními rezervacemi. Mezi nejcennější patří Přírodní rezervace Údolí Brtnice. Velmi atraktivní úsek vodního toku, tok se kaňonovitě zařezává, vytváří meandry, na svazích se tyčí skalní výchozy a balvanová moře.

Diplomová práce vychází z bakalářské práce Vybrané tvary reliéfu v povodí Brtnice. Námětem bylo využití pro pedagogickou činnost. K výběru tématu práce mělo zastoupení i můj vztah k místu a okolní krajině. Diplomová práce by mohla posloužit jako zdroj informací a inspirací pro učitele základních škol v údolí řeky Brtnice.

Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku území, začlenění výuky místního regionu ve vzdělávacích programech a v učebnicích pro základní a střední školy. Praktická část analyzuje znalosti žáků o místním regionu a navrhuje výukový materiál pro údolí Brtnice – učební text Toulky údolím Brtnice a pracovní listy.

1 Cíle práce

Cílem diplomové práce je komplexní geografická charakteristika údolí řeky Brtnice.

Základem práce je terénní výzkum, který se zabývá geomorfologickým mapováním tvarů reliéfu. Dále analýza znalostí žáků o místním regionu a analýza začlenění místní regionu do výuky z pohledu vzdělávacího programu i v učebnicích pro základní a střední školy.

Hlavním výstupem práce bude vlastní návrh výukových materiálů – učebního textu včetně pracovních listů do výuky místního regionu.

2 Metody zpracování

Při zpracování diplomové práce bylo použito několik metod práce. Byla provedena rešerše odborné literatury, terénní mapování a tvorba pracovních listů a učebního textu. Vlastní mapování navazovalo na mapování v rámci bakalářské práce., kde byly inventarizovány tvary reliéfu v povodí Brtnice. Mapované území diplomové práce bylo oproti bakalářské práce změněno na údolí Brtnice. Zájmovým územím byl vodní tok Brtnice v délce 30,3 km.

Zpracování diplomové práce probíhalo v několika fázích. Důležitou fází bylo shromáždění a prostudováním potřebné literatury. Ta je podrobně rozebrána v následující kapitole Rešerše literatury. Konečný Seznam literatury je uveden na konci diplomové práci, kde byl v průběhu celé práce doplňován o další zdroje informací.

První část diplomové práce se zabývá komplexní geografickou charakteristikou zájmového území. Ke zpracování této části byla použita rešerše odborných geografických publikací a internetových dat. Dále vychází z vlastní bakalářské práce Vybrané tvary reliéfu v povodí Brtnice a terénního mapování.

Terénní výzkum probíhal v období červenec – listopad 2015. Na základě mapování byla provedena inventarizace tvarů v údolí Brtnice. Pro potřeby terénního mapování byly také prostudovány následující dokumenty:  Strategický rozvojový plán obce Kněžice na roky 2012 – 2030,  Program rozvoje obce Předín 2010 – 2014,  Územní plán Brtnice (7/2010),  Územní plán Opatov (12/2014),  Územní plán Kněžice (5/2015).

Druhá část diplomové práce se zabývá postavením výuky místního regionu v nových kurikulárních dokumentech. Hlavní zdroje této části byly Rámcové vzdělávací programy pro základní školy a gymnázia (Balada, a kol., 2007). Tyto dokumenty zařazují témata do vzdělávacích oblastí a celků, rozepisují očekávané výstupy žáka a učivo závazné pro školy.

Třetí část diplomové práce je zaměřena na zhodnocení učebnic zabývající se tématem místního regionu a na znalosti žáků o údolí Brtnice. Pro zhodnocení učebnic zabývajících se místním regionem byly vybrány dvě učebnice pro střední školy: Zeměpis České republiky, učebnice pro střední školy (Bína, a kol., 2009), Geografie 4 pro střední školy, Česká republika (Kastner, a kol., 2004); a čtyři učebnice pro základní školy: Zeměpis naší vlasti, učebnice zeměpisu pro základní školy a víceleté gymnázia, pro 8. nebo 9. ročník (Kastner, a kol., 2005), Česká republika: Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií (Holeček, a kol., 2003), Zeměpis 4, Česká republika (Szczyrba, Voženílek, 2002) a Život v našem regionu, praktická učebnice pro základní školy a víceletí gymnázia (Kühnlová, 2007).

Čtvrtá část diplomové práce je zaměřena na znalosti žáků o místním regionu prostřednictvím dotazníkového šetření. Účelem prováděného dotazníkového šetření bylo ověřit znalosti žáků o údolí Brtnici. Dotazník byl sestaven ze čtrnácti otázek zaměřených na základní charakteristiku údolí Brtnice a tvary reliéfu a z pěti otázek zaměřených na respondenta (jeho věk, zájmy, oblíbené předměty apod.). Dotazníkového šetření se zúčastnilo Soukromé gymnázium AD Fontes, Jihlava v rámci první souvislé pedagogické praxe autorky (březen 2014). Byly osloveny třídy 1. ročníku a 3. ročníku vyššího gymnázia, kde výuka tématu České republiky a místního regionu proběhla předcházející školní rok. Celkově bylo vyplněno 36 dotazníků. Ukázky znění dotazníku a několik vyplněných dotazníků bude uvedeno v Příloze.

Velmi podstatnou součástí této diplomové práce tvoří návrh učebního textu Toulky údolí Brtnice. Ten vychází komplexní charakteristiky území a z výsledků dotazníkového šetření prováděného na Soukromém gymnáziu AD Fontes, Jihlava. Návrh učebního textu byl vytvořen za účelem usnadnění a oživení látky výuky místního regionu. Dále by měl sloužit jako metodická a obsahová příručka pro učitele zeměpisu. Učebního text mohou ho využívat i učitelé jiných aprobací ale i žáci. Obsah učebního textu je tvořen těmito kapitolami: 1. Údolí 2. Řeka Brtnice 3. Záplavová území 4. Přírodní poměry 4.1 Reliéf 4.2 Podnebí 4.3 Vegetace a fauna 4.4 Půda 5. Ekologie a ochrana přírody 6. Sídla na řece Brtnice 7. Obyvatelstvo 8. Hospodářství 9. Přírodní rezervace Údolí Brtnice 10. Město Brtnice

Pro potřeby výuky byly také navrženy pracovní listy pro žáka. Tyto pracovní listy vychází z jednotlivých kapitol učebního textu. Celkem bylo vytvořeno deset pracovních listů:

 Pracovní list č. 1: Údolí  Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice  Pracovní list č. 3: Záplavová území  Pracovní list č. 4: Přírodní poměry  Pracovní list č. 5: Ekologie a ochrana přírody

 Pracovní list č. 6: Sídla na řece Brtnici  Pracovní list č. 7: Obyvatelstvo  Pracovní list č. 8: Hospodářství  Pracovní list č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice  Pracovní list č. 10: Město Brtnice

Výuka místního regionu velice úzce souvisí s terénní výukou. Lokalitami města Brtnice a Přírodní rezervací Údolí Brtnice prochází stezka s naučnými tabulemi (Brtnická stezka: přírodou ke kulturní promenádě). Z tohoto důvodu jsou Pracovní list č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice a Město Brtnice koncipovány na výuku v terénu.

Učební text byl samostatně navržen a graficky upraven. Na titulní stránce učebního textu je obrázek evokující témata kapitol. Každá kapitola má své záhlaví, které symbolizuje probírané učivo. Pro přehlednost má každá kapitola své barevné schéma. Tímto záhlavím a barevným schématem je kapitola propojená i s pracovním listem. Účelem je v žácích podněcovat zvědavost a chuť aktivně pracovat.

Pracovní listy s otázkami a úkoly vychází z jednotlivých kapitol učebního textu Toulky údolím Brtnice. Otázky a úkoly jsou různé úrovně, mnohé mají náročnější požadavky. Důvodem náročnosti je, aby žáci nad úkoly více přemýšleli a dokázali vyvodit i své vlastní závěry. Díky těmto závěrům si žák probírané téma může lépe zapamatovat. Po žácích se vyžaduje aktivní činnost v hodinách a i v terénu, při práci s mapou, textem a tabulkami. V rámci úkolů bylo využito i autorčiny druhého oboru – matematiky. Některé úkoly pro žáky v pracovních listech jsou matematické - například: Urči rozdíl nadmořské výšky mezi pramenem řeky Labe a pramenem řeky Brtnice.

Mapové výstupy v učebním textu a v pracovních listech jsou vytvořeny pomocí programu ArcMap, který je součástí softwaru ArcGIS 10.1. Podkladové vrstvy map byly čerpány z národního geoportálu INSPIRE, z Českého úřadu

zeměměřického a katastrálního a z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (dibavod.cz). Jedná se například o mapy v Pracovním listě č. 1: Údolí, v Pracovním listě č. 2: Řeka Brtnice nebo v 6. kapitole: Sídla na řece Brtnici v učebním textu.

Většina obsažených fotografií v diplomové práci byla pořízena při vlastním terénním výzkumu. Ostatní obrázky a fotografie jsou citovány v seznamu literatury. K případnému upravení obrázků a fotografií posloužil program Zoner Photo Studio 17.

3 Rešerše literatury

Následující kapitola se zabývá rešerší literatury a internetových zdrojů. Cílem bylo získat co nejvíce geografických informací, které se zabývají zájmovým území.

Základní fyzickogeografická charakteristika zájmová území byla čerpána z několika publikací. Mezi hlavní zdroje náleží Vlastivědné sborníky Vysočiny a Sborník Československé společnosti zeměpisné. Komplexním hodnocením povodí řeky Brtnice se zabývá příspěvek Morfologie poříčí Brtnice ve Sborníku Československé společnosti zeměpisné od Vlastimila Mosteckého (1949).

Ke geologické charakteristice byly použity především geologické mapy 1 : 50 000 mapových listů 23-41 Třešť, 23-42 Třebíč, 23-43 Telč a 23-44 Moravské Budějovice. Na geologickou stavbu území v oblasti dolního toku řeky Brtnice se také zaměřuje Zdeněk Laštovička (1972). Geologie Kraje Vysočina je popsána v Průvodci po geologických zajímavostech kraje Vysočina (Vávra, Štelcl, Malý, 2008).

Geomorfologické členění a pojmy s ním související byly čerpány z literatury Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny (Demek, a kol., 2006), kde je uváděn podrobný popis geomorfologického členění České republiky a jednotlivých jednotek, dále z literatury Základy geomorfologie – vybrané tvary reliéfu (Smolová, Vítek, 2007) a Základy antropogenní geomorfologie (Kirchner, Smolová, 2010).

Ke zdrojům hydrologických poměrů patří Zeměpisný lexikon ČSR: Vodní toky a nádrže od Vladimíra Vlčka a kol. (1984), Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska (Štefáček, 2008), Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska (Štefáček, 2010) a také server Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz). Štefáček ve svých publikacích charakterizuje jednotlivé toky (např. délka toku, kde pramení, v jaké nadmořské výšce) a vodní nádrže (např. popis nádrže, velikost nádrže). Přidává i stručný popis zajímavých a pozoruhodných lokalit v okolí toků a nádrží. Publikace Nejkrásnější vodopády

České republiky (Janoška, 2009) se zabývá popisem vodopádů na území České republiky.

Klimatická charakteristika území byla čerpána z publikace Klimatických oblastí Československa (Quitt, 1971). Podle ní bylo území rozděleno do klimatických oblastí a byla uvedena jejich charakteristika. Údaje o srážkách byly převzaty z publikace Podnebí ČSSR – Tabulky vydané Českým hydrometeorologickým ústavem v roce 1960. Současné údaje o úhrnech srážek byly poskytnuty od Josefa Jordána (občan Brtnice), který v současné době provádí měření. Měsíční úhrny srážek za celý rok jsou pak uvedeny i v Brtnickém zpravodaji.

Pro určení půdních poměrů a fytogeografické charakteristiky území bylo využito mapové aplikace národního geoportálu INSPIRE (www.geoportal.gov.cz). K doplnění informací posloužila knižní publikace Jihlavsko (Čech, 2002) od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Informace o ekologii a ochraně přírody na území údolí Brtnice byly čerpány ze stránek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (www.ochranaprirody.cz), z Portálu kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina (www.dedictvivysociny.cz) a také z knižní publikace Zvláště chráněná území okresu Jihlava (Čech, a kol., 2001).

K hlavním zdrojům socioekonomické sféry naleží především server Českého statistického úřadu (www.czso.cz), stránky Kraje Vysočina (www.kr- vysocina.cz) a stánky sídel nacházející se v údolí (např. www.brtnice.cz; www.knezice.com; www.opatov.cz, www.predin.cz).

O historickém vývoji osídlení Brtnice a okolí se dočteme v knize Dějiny Brtnice a připojených obcí (Janák, a kol., 1988). K popisu rozvoje sídel v údolí posloužilo několik dokumentů – Strategický rozvojový plán obce Kněžice na roky 2012 – 2030, Program rozvoje obce Předín 2010 – 2014, Územní plán Brtnice (7/2010), Územní plán Opatov (12/2014) a Územní plán Kněžice (5/2015).

O těžbě rud v minulosti v lokalitě okolí Opatova a Předína se zabývá příspěvek Mineralogie zlata z aluviálních sedimentů malých vodních toků mezi Želetavou a Opatovem na západní Moravě uvedený v časopise Acta rerum naturalium, přírodovědný časopis vysočiny. Tento příspěvek napsali Stanislav Houzar, Pavel Škrdla a Milan Vokáč (2007).

Informace o povodňových rizicích na řece Brtnici byly čerpány z dokumentů Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem v oblasti povodí Moravy a v oblasti Dyje (8/2014) a Výsledky mapování povodňového nebezpečí a povodňových rizik v Kraji Vysočina (5/2014) od Povodí Moravy, s. p. Dále bylo využito Povodňového plánu Kraje Vysočina (dpp.kr-vysocina.cz) a Povodňového portálu (www.povodnovyportal.cz)

V rámci kapitoly zaměřující se na vysvětlení termínu místní region a jeho postavení v nových kurikulárních dokumentech byla použita literatura Regionální učebnice: metodika tvorby regionální učebnice jako výchovně-vzdělávacího prostředku regionální výuky od Dáši Zouharové (2012) a Rámcové vzdělávací programy pro základní školy a gymnázia (Balada, a kol. 2007). Tyto dokumenty zařazují témata do vzdělávacích oblastí a celků, rozepisují očekávané výstupy žáka a učivo závazné pro školy.

Navazující kapitola se zaměřuje na učebnice zeměpisu pro základní a střední školy obsahující učivo místního regionu. Ke zpracování této kapitoly byly vybrány dvě učebnice pro střední školy: Zeměpis České republiky, učebnice pro střední školy (Bína, a kol., 2009), Geografie 4 pro střední školy, Česká republika (Kastner, a kol., 2004); a čtyři učebnice pro základní školy: Zeměpis naší vlasti, učebnice zeměpisu pro základní školy a víceleté gymnázia, pro 8. nebo 9. ročník (Kastner, a kol., 2005), Česká republika: Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií (Holeček, a kol., 2003), Zeměpis 4, Česká republika (Szczyrba, Voženílek, 2002) a Život v našem regionu, praktická učebnice pro základní školy a víceletí gymnázia (Kühnlová, 2007).

Mezi další literaturu, která byla použita při zpracování diplomové práce, náleží Brtnice: Rodiště Josefa Hofmanna (Měřínský, Novotná, Straková, 2006) popisující památky Brtnice, dále Brtnická stezka: přírodou ke kulturní promenádě (Švaříčková, 2011), Pověsti Třebíčska (Hedbávný, 1997), turistické mapy Jihlavsko 1 : 50 000 a Třebíčsko 1 : 50 000 a také vycházející zpravodaje obcí pro občany (Brtnický zpravodaj, Kněžičan, Zpravodaj městyse Opatov, Předínský zpravodaj).

4 Geografická charakteristika území

4.1 Fyzická charakteristika území

Řeka Brtnice se nachází v Kraji Vysočina na území dvou okresů (okres Jihlava, okres Třebíč). Vodní tok se nachází u obce Lesná v okrese Třebíč v nadmořské výšce 630 m. Řeka ústí jako pravostranný přítok do řeky Jihlavy u obce Přímělkov v nadmořské výšce 426 m. K nejvýznamnějším sídlům na řece Brtnici patří Předín, Opatov, Kněžice a Brtnice.

Obr. 1: Mapa vymezení řeky Brtnice a její údolí a povodí (Lenka Dočekalová, 2015)

Řek Brtnice je tok IV. řádu. Brtnice náleží do povodí Dyje. Plocha povodí činí 122,1 km2 a toku je dlouhý 30,3 km. Při soutoku s řekou Jihlavou má průměrný průtok 0,68 m3 ∙ s−1 (Vlček, 1984).

Řeka má mřížovitou říční síť, která je nesouměrná. Pravostranné přítoky jsou kratší a méně vodnaté. Mají nevyrovnanou spádovou křivku, hlouběji se zařezávají a vytvářejí úzké a strmé strže. Mezi pravostranné přítoky řadíme například Rychlovský potok, Pístovecký potok, potok Koryta. Levostranné přítoky jsou mnohem delší a vodnatější a mají menší spád. K levostranným přítokům náleží například Horský potok, Jestřebský potok, Hladovský potok, Kněžický potok, Zámecký potok, Uhřínovský potok, Špitalský potok, Karlínský potok, potok Bělohlávek. Řeka Brtnice podél svého toku napájí několik vodních nádrží (rybníků) – rybník Vidlák, Zlatomlýn, Strážov, Jišov, Kněžický, Rychlovský a Brtnický.

Spádové poměry vodního toku Brtnice a jeho přítoků charakterizuje sestrojená spádová křivka (viz Obr. 2). Spádová křivka dokumentuje podélný profil toku od pramene k ústí. Vývoj křivky by měl vést ke stavu, kdy tok neeroduje ani neakumuluje, ale pouze materiál transportuje. Takovému stavu se říká, že spádová křivka dosáhla ideálního stavu. Na příkrých svazích vodní tok zvyšuje svou rychlost. Tím dochází k hloubkové erozi. Naopak na méně příkrých svazích se akumulace a eroze vyrovnává (Dočekalová, 2014).

Spádová křivka řeky Brtnice byla vytvořena od pramene, který se nachází ve výšce 630 m n. m., po soutok s řekou Jihlavou v nadmořské výšce 426 m. Ze spádové křivky je patrné, že první výraznější lom spádu nastává už na 29. km od ústí v nadmořské výšce 620 m. Tento spád pokračuje dál k 27. km od ústí (589 m n. m.), tj. k rybníku Vidlák. Přibližně na 26,5 km od ústí se vlévá do řeky Brtnice Horský potok, který pramení v nadmořské výšce 648 m. Jeho délka je 3 km. Potok Koryta ústí do Brtnice na 24,5 km od ústí a je dlouhý 4 km. Potok Koryta má nejvýše položený pramen – pramení v nadmořské výšce 658 m.

Další lom spádu na toku Brtnice lze vidět na 22. km od ústí. Tento spád je způsoben Zlatomlýnským vodopádem, který je 4 m vysoký. Potok Bělohlávek se vlévá do řeky Brtnice na 21,5 km ve výšce 552 m n. m., pramení v nadmořské výšce 632 m, jeho délka je asi 4,5 km. Na 18. km od ústí je spád způsobem hrází Kněžického rybníka. V tomto úseku se také vlévá největší přítok řeky Brtnice – Kněžický potok. Jeho délka je přibližně 5,5 km. Pramení v nadmořské výšce 624 m a v obci Kněžice ústí do řeky Brtnice v 533 m n. m. O kilometr blíže k ústí přitéká do řeky Brtnice Jestřebský potok. Délka Jestřebského potoka činí 5 km, pramen leží ve výšce 623 m n. m. Soutok Brtnice a Jestřebského potoka je v nadmořské výšce 530 m. Tyto přítoky mají rovnoměrný průběh spádové křivky. Na 12,5. km od ústí (514 m n. m.) se vlévá přítok zvaný Rychlovský potok. Jeho délka je přibližně 3 km a pramení v nadmořské výšce 598 m. Uhřínovský potok ústí do Brtnice na 11,5. km od ústí ve městě Brtnice v nadmořské výšce 511 m. Jeho délka činí také 3 km a pramení ve výšce 612 m n. m. u obce Uhřínovice. Špitalský potok ústí do řeky Brtnice na 10. km od ústí ve výšce 506 m n. m. Délka potoka je taktéž přibližně 3 km. Pramení v nadmořské výšce 624 m. Výrazný zlom spádu nastává hlavně na 7. km od ústí (489 m n. m.), který pokračuje k 4. km od ústí (450 m n. m.). Je to způsobeno zařezáváním vodního toku do jihlavského masivu, který vytváří kaňonovitý charakter údolí. Soutok řeky Brtnice a Malého potoku je na 3,5 km od ústí přibližně ve výšce 446 m n. m. Malý potok pramení v nadmořské výšce 572 m a jeho délka je 2,5 km. Ze spádových křivek přítoku lze vidět, že přítoky Malý potok, Špitalský potok, Uhřínovský potok a Rychlovský potok mají prudší průběh křivky. Je to způsobeno zařezáváním toků do jihlavského masivu. Poslední lom spádu nastává na 2. km od ústí, kde se řeka obtáčí kolem zříceniny hradu Rokštejna na skalním ostrohu a kde končí pás jihlavského masivu a pokračuje parula moldanubika.

m n. m.

660 Obr.2:

620

Spá dovákřivka řeky a přítoků Brtnice její

580 24

540

500

460

420 32 28 24 20 16 12 8 4 0 kilometráž

Obr. 3: Příčné profily (Mostecký, 1949, vlastní úprava)

Od roku 1959 se nachází ve městě Brtnici hydrologická stanice, která zde měří průtoky a vodní stavy na vodním toku. Stanice je umístěna při levém břehu (zeměpisné souřadnice jsou: 49°18‘03‘‘s. š., 15°40‘48‘‘v. d.). Český hydrologický ústav tato data používá a zpracovává (Tab. 1, Tab. 2). Průměrný roční stav na řece Brtnici ve stejnojmenném městě je 33 cm a průměrný roční průtok dosahuje 0,58 m3 ∙ s−1.

Tab. 1: Nejvyšší zaznamenané vodní stavy na řece Brtnici ve stanici Brtnice

Vodní stav [cm] Období V.  XI. Vodní stav [cm] Období XII.  IV. 199 21. 5. 1985 110 21. 3. 1985 144 12. 7. 1984 181 29. 3. 2006 127 15. 5. 1962 99 13. 3. 1969 127 4. 6. 1971 90 1. 3. 1978

Zdroj: Evidenční list hlásného profilu č. 387. Český hydrometeorologický ústav [online]. 2015 [cit. 2015-09-09]. Dostupné z: http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfbk_detail.php?seq=2505290

Tab 2: N-leté průtoky na vodním toku Brtnice ve stanici Brtnice

N-leté průtoky 퐦ퟑ ∙ 퐬−ퟏ

Q1 5,0

Q5 13,5

Q10 18,0

Q50 32,0

Q100 40,0

Zdroj: Evidenční list hlásného profilu č. 387. Český hydrometeorologický ústav [online]. 2015 [cit. 2015-09-09]. Dostupné z: http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfbk_detail.php?seq=2505290

Území povodí Brtnice je tvořeno horninami moldanubika. Jedná se o rozsáhlý komplex silně přeměněných a hlubinných vyvřelých hornin. V severní části se vyskytuje jihlavský masiv (horniny z paleozoika), který probíhá jihovýchodním směrem v šířce asi 5 km a v délce 12 km. Vyskytuje se zde biotitický křemenný monzonit s amfibolem. Obnažená skaliska a rozvaliny balvanů se objevují jak v údolí Brtnice, tak i v údolí Jihlavy. Podél toku směrem od města Brtnice se nalézají žuly. (Mostecký, 1949). V okolí toku se nalézají písčitohlinité sedimenty a kamenité sedimenty, místy s balvany. V okolí Opatova nalezneme rašeliny, které jsou chráněny jako přírodní rezervace Opatovské zákopy.

Povodí Brtnice se nachází v provincii Česká vysočina, Česko-moravské soustavě, podsoustavě Českomoravská vrchovina. Povodí Brtnice zasahuje do celku Křížanovská vrchovina, v rámci které dále zasahuje do podcelku Brtnická vrchovina a okrsků Puklická pahorkatina a Zašovický hřbet (Tab. 3).

Tab. 3: Geomorfologické členění povodí Brtnice

Celek Podcelek Okrsek

Puklická pahorkatina Křižanovská vrchovina Brtnická vrchovina Zašovický hřbet

Zdroj: Demek, Mackovčín, a kol., 2006

Brtnická vrchovina

Brtnická vrchovina se nachází v západní části Křižanovské vrchoviny. Jde o plochou vrchovinu. Je tvořena rulami a migmatity (krystalické břidlice moldanubika) s hlubinnými vyvřelinami moldanubického plutonu. Vrchovina je členěna dlouhými hřbety severojižního směru, které jsou odděleny sníženinami. Nachází se zde kryoplanační terasy (suky s kryogenními jevy). Brtnická vrchovina má mřížovitou říční síť. Nejvyšším bodem této vrchoviny je Špičák, který dosahuje výšky 733,5 m (Demek, Mackovčin, a kol., 2006).

Puklická pahorkatina

Jedná se o nesouměrný hřbet mezi Jihlávkou a Brtnicí. Je tvořen syenitem jihlavského masivu (v severní části) a rulami migmatitu moldanubika (v jižní části). Ze hřbetu stékají dlouhé potoky k Brtnici a krátké toky k Jihlávce. Nejvyšší bod se nachází ve výšce 658 m n. m. a nazývá se Roviny. Puklická pahorkatina je převážně zalesněna – smrkové porosty v jihozápadní části a borové porosty v severní části (Demek, Mackovčin, a kol., 2006).

Zašovický hřbet

Zašovický hřbet patří k nejvýraznějším hřbetům v Brtnické vrchovině. Nachází se ve východní části Brtnické vrchoviny. Je orientován severojižním

směrem. Nalezneme ho mezi údolím Brtnice a Jihlavy. Tento nesouměrný hřbet je tvořen syenitem jihlavského masivu (v severní části), dále migmatity (ve střední části) a paralumi moldanubika a pruhy křemenců (v jižní části). Toky stékající západním směrem jsou krátké, zatímco toky stékající směrem na východ k Jihlavě jsou delší. Hluboké údolí Brtnice zde tvoří pravoúhlý ohyb. Součástí hřbetu jsou přírodní rezervace U římské studánky a přírodní rezervace U Trojáku. Nejvyšším bodem tohoto hřbetu je Mařenka (711 m n. m.), kde je postavena rozhledna se stejnojmenným názvem (Demek, Mackovčin, a kol., 2006). Rozhledna Mařenka se nachází u obce Štěměchy, jihovýchodně od Třebíče. Rozhledna byla zpřístupněna v říjnu 2012. Vyhlídková věž je vysoká 32,5 m. Samotná vyhlídka se nachází ve výšce 739,4 m n. m. Vyhlídková věž má trojúhelníkový půdorys. Je tvořen kamenným základem a dřevěnou a ocelovou konstrukcí.

Obr.4: Rozhledna Mařenka (711 m n. m.) (Lenka Dočekalová, srpen 2015)

Povodí Brtnice se podle E. Quitta (1971) nachází v mírně teplé klimatické oblasti, která se člení na 2 podoblasti (MT 2, MT 5). Klimatická oblast MT 5 zasahuje do míst, kde řeka Brtnice ústí do řeky Jihlavy.

Oblast MT 2 je charakteristická „krátkým létem, mírným až mírně chladným, mírně vlhkým; přechodným obdobím s krátkým a mírným jarem a mírným podzimem; zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou“.

Oblast MT 5 je charakterizována „normálním až krátkým létem, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým; přechodným obdobím normálním až dlouhým, s mírným jarem a mírným podzimem; zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou“.

Ve městě Brtnici v nadmořské výšce 523 m se nachází srážkoměrná stanice. Průměrný roční úhrn srážek pro Brtnici je 655 mm. Nejvydatnější srážky jsou v červenci (84 mm). Srážkově nejchudší měsíc je březen (36 mm). V období vegetace spadne v průměru přibližně 392 mm. V zimním období spadne v průměru 263 mm. V červenci 1914 byl naměřen nejvyšší denní úhrn – 60 mm. Naopak nejnižší denní úhrn byl v lednu – 25 mm (Podnebí ČSSR, 1960). Dnes dlouhodobé měření vodních srážek a sněhové pokrývky v Brtnici provádí místní obyvatel pan Josef Jordán. Pravidelně pro občany města Brtnice zveřejňuje měsíční úhrny srážek za celý rok v Brtnickém zpravodaji.

Tab. 4: Charakteristiky klimatických oblastí povodí Brtnice dle Quitta

Klimatická oblast

Klimatické charakteristiky Mírně teplá oblast

MT 2 MT 5

Roční počet letních dní 20  30 30  40

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 120  140 140  160

Počet mrazových dní 110  130 130  140

Počet ledových dní 40  50 40  50

Průměrná teplota vzduchu v lednu -3  -4 -4  -5

Průměrná teplota vzduchu v dubnu 6  7 6  7

Průměrná teplota vzduchu v červenci 16  17 16  17

Průměrná teplota vzduchu v říjnu 6  7 6  7

Průměrný počet dní se srážkami 1 mm 110  120 100  120 a více

Úhrn srážek ve vegetačním období 350  450 350  450

Úhrn srážek v zimním období 250  300 250  300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60  100 60  100

Počet jasných dní 120  150 120  150

Počet zatažených dní 40  50 50  60

Zdroj: Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, 1971.

200,0 Obr.5

180,0 : :

Graf měsíčních 160,0 (Zdroj:data od Josefa Jordána;vlastní zpracování)

140,0

úhrnůsrážek ve městě Brtnici posledních za 6 let. 120,0

3 100,0

80,0 Úhrn Úhrn srážek[mm] 60,0

40,0

20,0

0,0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

Měsíc

rok 2010 rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 rok 2015

Obr. 6: Graf roční úhrnů srážek ve městě Brtnici za posledních 5 let. (Zdroj: data od Josefa Jordána; vlastní zpracování)

Nejrozšířenějším půdním typem v povodí Brtnici jsou hnědé půdy (kambizemě). Vznikly převážně na zvětralinách žul a rul ve výškách od 400 do 600 m n. m. Tyto půdy jsou vhodné pro pěstování méně náročných obilovin, řepky a brambor. Pod lesními komplexy se vyskytují podzolové půdy. V okolí řeky Brtnice vznikly na říčních naplaveninách nivní půdy (fluvizemě) (Česká geologická služba [online], 2015). Z půdních druhů převažují lehké a středně těžké půdy. Nejvíce jsou zastoupeny hlinitopísčité, písčitohlinité a hlinité půdy (Zlámalík, 1997).

V rámci Fytogeografického členění ČR (geoportal.gov.cz) se povodí Brtnice nalézá ve fytogeografickém okrese Českomoravská vrchovina a ve fytogeografickém okrese Moravské podhůří Vysočiny, které zasahuje pouze k soutoku Brtnice a Jihlavy. Vegetace tvoří pestrou mozaiku rostlinných společenstev s řadou chráněných druhů.

Podél toku Brtnice spatříme olši lepkavou (Alnus glutinosa), vrbu bílou (Salix alba), lísku obecnou (Corylus avellana). Kapradina pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) tvoří hlavně bohatý porost břehů. U obce Malé se nachází bledule jarní (Leucojum vernum). Jsou zde podmáčené olšiny na rozhraních louky a lesa na pravém břehu Brtnice. Na sušších stanovištích se vyskytují luční trávy a byliny: bojínek luční (Phleum pratense), jitrocel větší (Plantago major), lipnice roční (Poa annua) a další. V oblasti povodí roste smrk ztepilý (Picea abies), který zde byl uměle vysazen, bříza bělokorá (Betula pendula) a na skalních výchozech se nalézají borové porosty. Na balvanitém a suťovém svahu se skalními výchozy se vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis). Xerotermní (suchomilné a teplomilné) rostliny se nacházejí na jižních exponovaných svazích. Patří k nim například smil písečný (Helichrysum areanrium), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), kostřava ovčí (Festuca ovina), pomněnka drobnokvětá (Maosotis sylbatica) a další. Naopak chladnomilné rostliny se nalézají na severních svazích. Jsou to například oměj pestrý (Aconitum napellus), devětsil bílý (Petasites albus) a další (Růžička, Zlámalík, 1997).

Na daném území žijí vzácní a ohrožení živočichové. Výskyt živočichů je závislý na míře lesnatosti a intenzitě zemědělské výroby. Na rozsáhlé lesní komplexy jsou vázáni například křivka obecná (Loxia curvirosttra), dlask tluskozobý (Cocconthraustes cocconthraustes). V údolí se vyskytuje ledňáček říční (Alceda atthis). Na skalních výchozech s jižní expozicí, kde je i xerotermní vegetace, se daří teplomilným druhům hmyzu – vřetenuši ligrusové (Zygaena carniolica), bělopásku topolovému (Limenitis populi), okáči černoskvrnitému (Maculinea arion), okáči kostřavovému (Arethusana arethusa), modrásku konzincovému (Glaucopsyche alexis). K významným živočichům v tomto vodním prostředí patří ouklejka pruhová (Alburnoides bipunctatus), pstruh obecný potoční (Salmo trutta morpha fario), štika obecná (Esox luucius). Svůj domov zde nalezla vydra říční (Lutra lutra) nebo ondatra pižmová (Ondatra zibethica) (Čech, 2002).

Na území se nachází mnoho přírodních rezervací. Jsou to přírodní rezervace Údolí Brtnice, přírodní rezervace U římské studánky, přírodní rezervace U Trojáku, přírodní rezervace Na podlesích, přírodní rezervace Opatovské zákopy. Mezi nejvýznamnější patří přírodní rezervace Údolí Brtnice. Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 2001. Nachází se severně od města Brtnice až po Přímělkov, kde řeka Brtnice ústí do řeky Jihlavy. Katastrálně rezervace spadá pod obce Dolní Smrčné, Brtnice, Komárovice u Jihlavy, Panská Lhoty, Přímělkov a Střížov. Rezervace zaujímá plochu 69 hektarů, společně s ochranným pásmem se rozprostírá na ploše až 204 hektarů. Rezervace se nachází v rozmezí výšek 440 – 530 m n. m. Údolí Brtnice je charakteristické kaňonovitým údolím vodního toku Brtnice, které místy dosahuje hloubky až 70 m. Údolí tvoří meandrující řeka, přirozené břehové porosty, okolní louky a skalní výchozy vypínající se nad těmito loukami (Čech a kol., 2001).

Dle Portálu kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina je cílem přírodní rezervace zachovat a udržet vysoké přírodní a krajinářské hodnoty údolí řeky Brtnice jako ojedinělý geomorfologický fenomén s velkou druhovou diverzitou. Dále zabezpečit podmínky pro trvalou existenci ohrožených (zejména kriticky ohrožených) xerotermních druhů hmyzu a zamezit všem negativním vlivům zasahujícím do ekologické stability a druhové diverzity zvláště chráněného území.

Chráněné území je tvořeno dvěma horninově odlišnými celky. Ze západní strany tohoto území až po hranici hradu Rokštejna sem zasahují vyvřelé horniny jihlavského masivu (tzv. granity až křemenné monzonity). Ostatní část území je tvořena metamorfovanými horninami (biotitickými až silimanit-biotitickými pararulami s vložkami amfibilotů).

Rezervace je tvořena loukami, které jsou částečně kosené nebo zamokřené. Rostou zde vzácnější druhy rostlin, např. kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), prstatec májový (Dactylorhiza majalis). V lokalitě osady (mlýna) Doubkov se vyskytuje pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), který je v regionu nejbohatší. Na skalních výchozech, jež lemují řeku, se objevují

rostliny jako zběhovec ženevský (Ajuga genevensis), smil písečný (Helichrysum arenarium) a jiné. Na chladných a stinných místech, tj. na exponovaných svazích směrem k severu, roste např. orlíček planý (Aquilegia vulgaris), oměj pestrý (Aconitum vulparis) a další (Čech a kol., 2001).

Obr. 7: Vymezení přírodní rezervace Údolí Brtnice (Česká geologická služba [online], 2014, 1 : 50 000, vlastní úprava)

Na území přírodní rezervace Údolí Brtnice nacházejí své útočiště vzácné a ohrožené druhy živočichů. Ze společenství hmyzu jsou to hlavně motýli – vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica), modrásek černoskvrnný (Maculinea arion). Hojně se tu vyskytují i plazi - užovka hladká (Coronella austrica), užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka živorodá (Lacera vivipara), a další. Z ptactva zde nalézáme ledňáčka říčního (Alcedo atthis), krutihlava obecného (Jynx torquilla), datla černého (Lanius collurio). Z obojživelníků jsou to čolek horský

(Triturus alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea). Na tomto území nalezla útočiště i vydra říční (Lutra lutra) (Čech a kol., 2001).

V minulosti měla být tato oblast zaplavena. Zaplavené území by poté neslo název přehrada Střížov. V zátopové oblasti byla i zřícenina hradu Rokštejna. Z toho důvodu byl v roce 1981 započat záchranný archeologický výzkum zříceniny Rokštejn. Přehrada Střížov měla být vysoká 45,6 m, měla mít kamenitou hráz s vnitřním asfaltobetonovým těsněním. Přehrada by zadržovala až 420 000 m3. Celková zatopená plocha by činila 110,2 ha. Přehrada měla sloužit jakozásobárna pitné vody pro oblast Jihlava – Třebíč. Celkové náklady na stavbu přehrady Střížov by byly zhruba 1 019 mil. Kčs.

Obr. 8: Návrh zatopené oblasti přehrady Střížov (Zdroj: www.stopprehradam..cz; vlastní úprava)

Dnes tímto údolím vede turistická trasa a město Brtnice vytvořilo projekt „Brtnická stezka – přírodou ke kulturní promenádě“. Tento projekt byl dokončen koncem roku 2010 a finančně se na něm podílela EU a ROP

Jihovýchod. Cílem tohoto projektu bylo hlavně propojení krásy přírody s historickým jádrem města Brtnice (Švaříčková, 2011). Začátek Brtnické stezky je u zříceniny hradu Rokštejna a lemuje celé území údolí Brtnice, navazuje na cyklostezky a trasy pro pěší. Po celé stezce jsou připraveny zastávky s informačními cedulemi o dané lokalitě. Turisté poznávají krásy rezervace a navštěvují např. tyto zastávky: Panská Lhota, Viďourkův mlýn (Doubkov), rybník Šamonín. Součástí Brtnické stezky je i okruh po brtnických pamětihodnostech (židovský hřbitov, zámek, radnice,…).

Zřícenina hradu Rokštejna se nachází asi 6 km severozápadním směrem od města Brtnice. Zřícenina je situována na skalním ostrohu, který je vyvýšen asi 16m a je obtékán řekou Brtnicí. Ke zřícenině hradu Rokštejna vede 5 cest – od obce Panská Lhota, od obce Dolní Smrčné, od obce Přímělkov (buď po zelené turistické značce, nebo po silnici) a cesta podél toku od města Brtnice. Komplex tvoří pouze hranolová věž vysoká 17 m, která je veřejnosti přístupná, a zbytky zdí dvou paláců, které se dochovaly do úrovně druhého patra.

Zřícenina hradu Rokštejn patří mezi několik nejlépe prozkoumaných středověkých objektů na území České republiky. V minulosti ho měla zatopit přehrada, proto se zde v letech 1981 – 2006 konal záchranný archeologický výzkum, který vedl Prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (Měřínský, Novotná, Straková, 2006). K zajímavým nálezům na tomto hradě patří kostra novorozence, která byla uložená do základu věže. Jednalo se o pohanský rituál, který měl zajistit bezpečnost a šťastný osud hradu. Dalším neobvyklým nálezem byly kostěné hrací kostky. Nacházely se ve věži u brány a strážní hradu si s nimi krátili dlouhou chvíli ve službě.

4.2 Socioekonomická charakteristika

Kraj kolem Brtnice nepatřil k tzv. starému sídelnímu území, obývanému člověkem. Území bylo až do středověku pokryt pomezním pralesem mezi Čechami a Moravou. Lesní pokryv pralesa byl tvořen převážně buky, které na území dnešní Brtnické oblasti přecházely v lesy jedlo-bukové a vrcholky okolních kopců byly zalesněny smrko-bukovým porostem. Na březích potoků byly břízy s vrbami a olšemi.

První písemné zprávy o osídlení Brtnicka jsou z 2. pol 20. let a z 1. pol. 30. let 13. století. Důležitým činitelem v počátcích osídlení tohoto kraje byla Haberská stezka. Stezka vedla od Laa an der Thaya, přes Znojmo, Moravské Budějovice, Čáslavice, Římov, Chlístov, Heraltice, Zašovice, Brtnici, Jihlavu a dále do Čech. Trasa v průběhu historie měnila svoji polohu. Za doby Marie Terezie byla postavena tzv. Císařská silnice, která nahradila Haberskou cestu.

Obr. 9: Haberská cesta (http://pavlice-historie.wz.cz/cisarska_silnice.html)

Sídelní struktura obcí vychází z trasy Haberské stezky. Sídla vznikala podél této cesty. Půdorysy sídel jsou tvořeny návsí, které se postupně rozrůstaly podél silnic.

Na konci roku 2014 žilo v obcích, kterým do povodí Brtnice zasahuje katastrální území 11 434 obyvatel, z toho 5 817 mužů a 5617 žen. Vývoj počtu obyvatel v nejvýznamnějších sídlech oblasti od roku 1869 do roku 2014 je uveden v tabulce 6. K významným sídlům v údolí řeky Brtnice dnes patří Předín, Opatov, Kněžice a Brtnice.

Tab. 6: Vývoj počtu obyvatel významných sídel v povodí Brtnice od roku 1869 do 2014.

Obec / Rok město Brtnice městys Opatov obec Kněžice obec Předín

1869 5 325 1 634 1 537 841 1880 5 378 1 596 1 587 921 1890 5 154 1 422 1 517 893 1900 5 083 1 390 1 423 884 1910 5 198 1 340 1 354 957 1921 4 971 1 264 1 372 1 035 1930 4 758 1 196 1 232 994 1950 3 797 977 1 174 929 1961 3 976 1 035 1 273 939 1970 3 528 935 1 244 858 1980 3 541 836 1 314 798 1991 3 592 853 1 398 684 2001 3 656 802 1 420 679 2011 3 724 761 1 412 688 2014 3 730 747 1 371 691

Zdroj: czso.cz (2015); vlastní zpracování

Obr. 10: Mapa katastrálního území obcí v povodí Brtnice (Lenka Dočekalová, 2015)

Význam obcí na řece Brtnici je především obytný se zastoupením zemědělské výroby a místním průmyslem. Charakteristiku půdorysu sídel v údolí řeky Brtnice lze shrnout tak, že jsou tvořeny návsí kolem hlavní komunikace.

Problémem měst a obcí v povodí Brtnice je vysoká nezaměstnanost. V okrese Třebíč je nejvyšší nezaměstnanost v Kraji Vysočina. Na konci roku 2014 činil podíl nezaměstnaných osob v okrese Třebíč 9,64 %. Na třetím místě v Kraji Vysočina byl okres Jihlava s podílem nezaměstnaných osob 6,99 %. Vysoká nezaměstnanost lokality může být způsobena poklesem obyvatelstva, které migrovalo do větších měst v rámci kraje, kde je širší nabídka pracovních míst.

Obr. 11: Graf podílu nezaměstnaných osob (%) v okresech Kraje Vysočina v letech 2010 – 2015 (Zdroj: cszo.cz(2015); vlastní zpracování)

Lokalita Brtnicka nepatří mezi průmyslové oblasti. Sídla jsou zaměřena především na zemědělskou výrobu a místní průmysl. Dále zde převažuje vyjížďka za prací do okolních měst, zejména do Jihlavy, Třebíče, a do průmyslových zón Okříšky – Přibyslavice – Nová Ves.

V samotné Brtnici funguje několik podniků, které zajišťují zaměstnání obyvatelům z Brtnice a okolí, např. Fide (výroba dámským hygienických potřeb), Snaha (kožedělné výrobky), Ekos (stavební firma), Munos (výroba elektrokabelů).

V roce 1838 byly v Opatově založeny sklářské hutě. Stroje na drcení křemene byly poháněny vodou z rybníka Zlatomlýn. Sklárny vyráběly duté i tabulové sklo a patřily ve své době k největším v Čechách. Sklárny ale zanikly, protože chyběla dopravní obslužnost. Dále zde byl podnik na výroku perleťových knoflíčků. Dnes je v Předíně umístěno muzeum knoflíků.

Obr. 12: Lokality rýžování zlata (Houzar, Škrdla, Vokáč, 2007).

V oblasti Předína se nachází historicky významná zlatonosná oblast, konkrétněji mezi Želetavou, Svojkovicemi, Hladovem, Opatovem, Předínem a Lesnou. Jde o oblast západomoravského moldanubika. Centrem dolování byla vesnice Hory u Předína. V této oblasti dodnes zůstávají pozůstatky po středověké těžbě křemenných zlatonosných žil – zavalená a zatopená ústí štol. Rýžovnické haldy (sejpy) na Horském a Jinšovkém potoce (ojediněle na Brtnici) dokládají získávání zlata z aluviálních sedimentů (Houzar, Škrdla, Vokáč, 2007).

Hospodaření v dané oblasti neodpovídá přírodním podmínkám. Hlavně na Kněžicku jsou problémy s rozsáhlou erozí půdy. Stabilitu krajiny by posílilo rozšíření luk a pastvin. Postupně dochází k útlumu rostlinné zemědělské výroby a k rozvoji lesnictví a rekreace. Zemědělskou výrobu v oblasti Brtnicka zajišťuje Zemědělské, výrobní, obchodní a zpracovatelské družstvo Horácko se sídlem v Opatově a družstvo AGRA Brtnice. V rostlinné výrobě se zemědělská družstva zabývají pěstováním brambor, kukuřice a řepky olejky. V živočišné výrobě se zabývají chovem krav, býků, prasat a ovcí.

Z dopravního hlediska město Brtnice leží na staré křižovatce obchodních cest, konkrétněji mezi Jihlavou a Třebíčí. Tedy údolí Brtnice tvoří dopravní spojení mezi ostatními sídly na řece. Avšak na dolním toku, kdy se řeka stáčí východním směrem, vytváří dopravní bariéru. Mezi další významné silniční komunikace procházející územím patří silnice spojující města Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč a Brno (silnice I/23). Tato komunikace prochází Předínem. Území není propojeno železniční komunikací. Původně bylo plánováno vybudování železnice z Prahy do Vídně přes Opatov, ale obecní zastupitelstvo obce Opatov kolem r. 1872 tento průtah zamítlo. Železniční trať se proto obloukem vyhnula Opatovu a nyní vede přes městys Okříšky. A to byl začátek

úpadku průmyslového podnikání v Opatově. Jedná se o celostátní trať č. 240 Jihlava – Brno. Do údolí zasahuje pouze okrajově – prochází podél řeky Jihlavy, přes Přímělkov. Spojení přes řeku Brtnici je prostřednictvím mostních konstrukcí - betonové mosty, dřevěné mosty (lávky). Přes řeku Brtnici je v průběhu toku přibližně 42 mostních konstrukcí. Dřevěné mosty a lávky se častěji nalézají v přírodní rezervaci Údolí Brtnice.

5 Základní typologie a charakteristika tvarů reliéfu v údolí Brtnice

Údolí je základní fluviální tvar reliéfu, i proto jsou fluviální tvary v práci dominantní. Celé údolí je však velmi pestré, což je ovlivněno zejména pestrostí geologické stavby, a tím strukturní podmíněností některých tvarů, a také skutečností, že vedle fluviálních procesů se na modelaci údolních svahů významně podílely i procesy kryogenní a v posledních 200 letech hraje stále významnější roli i faktor antropogenní. Mezi nejtypičtější tvary lze proto zařadit především fluviální tvary, následně pak kryogenní tvary a strukturně denudační tvary a vodohospodářské tvary.

Tab. 7: Tvary reliéfu v údolí Brtnice

Typologie Vyskytující se tvary reliéfu

břehová nátrž, kaňon, koryto, meandr, Fluviální tvary skalní ostroh, skalní práh, strž, údolí, údolní niva, vodopádový stupeň, zákrut

Strukturně-denudační tvary skalní stěna

kryoplanační terasa, mrazový srub, Kryogenní periglaciální tvary balvanové moře

Vodohospodářské tvary rybník (vodní nádrž), hráz, náhon

Zdroj: SMOLOVÁ, VÍTEK. Základy geomorfologie: vybrané tvary reliéfů. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-802-4417-493.

KIRCHNER, SMOLOVÁ. Základy antropogenní geomorfologie. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-244-2376-0.

Údolí Brtnice

Údolí je základní fluviální erozní tvar. Jedná se o protáhlou sníženinu zemského povrchu vzniklou činností říčního toku a skloněnou ve směru spádu toku. Podle tvaru lze vymezit několik typů údolí – soutěsky, kaňony, údolí tvaru písmene V, údolí neckovitá, úvalovitá a visutá. Kaňon je velice úzké a hluboké údolí, které vzniklo při výrazné převaze lineární hloubkové eroze. Svahy jsou strmé a skalnaté, místy jsou svislé až převislé. Šířka údolí je stejná jako v dolní části. Část údolního dna, kterým protéká voda, se nazývá koryto. Koryto je tvořeno dnem a břehy (pravý a levý). Součástí dna může být práh nebo skalní stupeň z odolnější polohy horniny, tvořící překážku v korytě, popř. vodopád. Součástí koryta může být výmol způsobený vodním proudem – podélně protáhlý (žlab), oválný (obří hrnec). Většina koryt byla upravena a části toků tvoří umělá, regulovaná koryta (Smolová, Vítek, 2007).

Údolí Brtnice sahá od pramenné oblasti u obce Lesná až k soutoku vodních toků Brtnice a Jihlavy u Přímělkova. Dosahuje délky 30,3 km. Údolí má od prameniště otevřený charakter a lemují ho olšiny. Dále po směru proudu toku se údolí zahlubuje a vytváří údolí kaňonovitého charakteru. Mezi městem Brtnicí a osadou Doubkov je údolí hluboké téměř 70 m. Až k Přímělkovu je lemováno skalními útvary a mrazovými sruby. Ve městě Brtnici můžeme spatřit zpevnění koryta kamennou zdí. Na dolním toku je řeka divočejší. Koryto obsahuje nahromaděné balvany, které tvoří menší prahy. Kapradinové porosty se nacházejí na březích toku.

Vodopád u Zlatomlýnského rybníka je taktéž nazýván Zlatomlýnský. Vodopád nebo vodopádový stupeň je svislý nebo příkrý skalní stupeň na dně údolního koryta, bývá vysoký několik metrů a přes něj přepadá vodní tok v podobě vodopádů. K zahlubování vodního toku a obnažovaných tvrdých hornin vede vysoká kinetická energie proudící vody, která způsobuje

hloubkovou erozi. Vznik vodopádového stupně souvisí s geologickými a geomorfologickými poměry v daném území (Smolová, Vítek, 2007). Zlatomlýnský vodopád je to nejmohutnější vodopád na Českomoravské vrchovině. Vodopád je jednostupňový, širokoproudý a jednoramenný. Vodopád je součástí výpustě rybníka a byl vytvořen uměle.

Řeka nejvíce meandruje v dolní části toku. Meandr je oblouk (zákrut) vodního toku nebo údolí, jehož délka je větší než polovina obvodu kružnice opsané nad jeho tětivou. Středový úhel oblouku je větší než 180°. Meandr má vydutý (výsepní) břeh, kde probíhá boční eroze, a vypouklý (nánosový) břeh, kde probíhá proces akumulace. Rozlišujeme meandry volné (zákruty řeky v široké nivě) a zakleslé (Smolová, Vítek, 2007). V meandrech zde probíhá i hloubková eroze, při níž se vodní tok zařezává hlouběji. V zaklesnutém meandru se tyčí skalní ostroh, na kterém byl postaven hrad Rokštejn. Jedná se o výběžek skalního masivu do moře, jezera nebo údolního dna, kdy často tvoří jádro zaklesnutého meandru. Skalní ostroh označuje erozně denudační zbytek původně rozsáhlejšího masivu, který byl postupně rozrušen exogenními procesy, nejčastěji mořskou abrazí a fluviální erozí (Smolová, Vítek, 2007). V nárazových (výsepových) březích zákrutů a meandrů se vyskytují břehové nátrže. Břehovou nátrží nazýváme svislou stěnu v zeminách nebo málo zpevněných horninách vytvořenou v nárazových březích meandrů a zákrutů vodních toků. Jde o fluviální erozní tvar, který vzniká boční erozí. Břehová nátrž je podmíněna podemíláním břehů a svahů z málo odolných materiálů, které jsou však schopny udržet svislé stěny (Smolová, Vítek, 2007). Břehové nátrže vznikají v zákrutech a meandrech, kde řeka Brtnice podemílá údolní svahy. Rozměry jednotlivých nátrží se liší. Největší dosahují 2 m výšky a délky 4 m.

V strmých údolních svazích (sklon ploch 15° - 34,9°) jsou nejvíce vyvinuté strže. Strží rozumíme erozní rýhu, která vzniká v měkkých (sypkých) usazených horninách (zeminách, spraších) nebo sopečných uloženinách.

Z profilu má tvar písmene „V“. Strž se rychle vyvíjí. Počátečním stádiem strže je erozní rýha. Rozlišujeme dva typy strží. Strž typu ovrag je modelována hloubkovou erozí, má nestabilní svahy a v profilu má tvar písmene „V“. Strž typu balka se obvykle vyvíjí ze strže typu ovrag (Smolová, Vítek, 2007) Strže v údolí Brtnice jsou dlouhé od několika metrů po několik stovek metrů. Strže mají tvar písmene „V“. Lze je tedy klasifikovat jako strže typu ovrag. Většina strží je stabilizovaných, dokládá to bující vegetace na stržích.

Výrazný skalní útvar se vyskytuje na dolním toku Brtnice. Jedná se o skalní stěny tvořící údolní svahy. Skalní stěnou označujeme subvertikální nebo příkře ukloněnou skalní plochou z obnažené kompaktní horniny. Stěna může vznikat exogenními geomorfologickými pochody nebo být založena na strukturně tektonických pochodech (na puklinách, trhlinách, apod.) (Smolová, Vítek, 2007). V úpatní části jsou skalní stěny ovlivněny boční erozí toku. V horních částech skalních stěn jsou porušeny zvětrávacími procesy. Stěny dosahují výšky až 25 m.

Mrazové sruby se hojně vyskytují v PR Údolí Brtnice. Mrazovým srubem rozumíme skalní stupeň, který vznikl ve svahu mrazovým zvětráváním a následným odnosem. Stěny mrazových srubů jsou svislé nebo téměř svislé, popř. převislé. Balvanovým mořem nazýváme plošné akumulace, které vznikají na svazích a plochých vrcholových partiích terénu, způsobené mrazovým zvětráváním skalních výchozů a jejich následným odnosem. Moře vznikala hlavně v periglaciálním klimatu starších čtvrtohor. Balvanové moře je tvořeno balvany, skalními bloky o minimální velikosti 250 mm (Smolová, Vítek, 2007). Mrazové sruby jsou vyvinuty v horninách moldanubika. Výška mrazových srubů v této oblasti se pohybuje od 5 do 12 m. Lze pozorovat i výraznější kryoplanační terasy. Pod těmito terasami jsou vyvinuta balvanová moře. V současnosti pokračuje rozpad mrazových srubů mrazovým zvětráváním. K porušení stability svahů však nedochází. Balvanové moře je tvořeno sutí, ale také bloky, které mohou dosahovat až 3,5 m. Bloky dosahují až k údolnímu dnu vodního toku Brtnice.

Řeka Brtnice napájí po proudu několik rybníků. Rybníkem rozumíme uměle vytvořené vodohospodářské dílo (vodní nádrž), které je určeno hlavně pro chov ryb. Funguje také jako zásobárna pitné, průmyslové a užitkové vody. Dále slouží k rekreaci a k cestovnímu ruchu. Každé vodní dílo má hráz, jejímž cílem je zadržovat vodu či splaveniny, popřípadě bránit vodě v přelití na chráněná místa (Kichner, Smolová, 2010). K největším rybníkům v tomto území patří rybník Vidlák (14 ha), Kněžický rybník (12 ha), dále pak Strážov, Rychlovský rybník, Zlatomlýn, Šamonín. Rybníky slouží jak k rekreaci (koupání), tak i k odběru vody pro zemědělství a průmysl.

V údolí Brtnice se v oblasti Doubkova nachází náhon, který sloužil jako přívod vody k mlýnu. Náhon je uměle vytvořen v úbočí řeky. V dnešní době se tento náhon už nevyužívá. Náhon je vytvořená vodní cesta jako přívod vody k vybraným technickým objektům (mlýny, pily, hamry). Náhon má menší spád než původní řečiště. Má charakter tzv. strouhy – vyhloubené umělé koryto (Kirchner, Smolová, 2010).

6 Výuka místního regionu ve vzdělávacích

programech

6.1 Místní region

Termín region pochází z latinského slova regio a označuje „část zemského povrchu s určitými typickými znaky“ (Všeobecná encyklopedie Diderot). Existují dva základní druhy regionů – fyzickogeografický, vymezený na základě fyzickogeografických znaků (reliéf, vodstvo, podnebí, apod.), a sociálněgeografický, vyznačující se uzavřenými prostorovými vztahy (středisko – zázemí). Dle slovníku cizích slov region označuje „krajinný celek různého řádu, správní celek, okrsek, rajon“. Podle těchto definic nelze jednoznačně obecně vymezit region. Můžeme ho vymezit několika způsoby a podle mnoha kritérií. Závisí především na osobním pohledu vyučujícího a jeho vztahu k okolí.

Pro stanovení rozsahu místního regionu je vhodné zohlednit (Zouharová, a kol., 2012):  osobní dostupnost okolí – kam se žák může dostat vlastní silou (městskou hromadnou dopravou, chůzí, jízdou na kole apod.),  citový vztah k okolí – vzdálenost, kam dopadá žáků citový vztah k okolí (rodina, vzpomínky, prožitky apod.),  pohled z nejbližšího kopce – vzdálenost, kam je možnost dohlédnout (pohled žáka – dům, rybník, les; pohled učitele – historické objekty, významný biotop aj.),  soudržnost sledovaného jevu okolí – logická spojitost zkoumaného jevu s prostorem (tradice, hranice kraje, společná historie apod.).

Nejčastější vytyčení hranic místního regionu vychází z členění území na administrativní celky různých úrovní (kraje, okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností, mikroregiony, obec). Tento prostor je tak jednoduše

a logicky vymezen. Žáci budou získávat nové znalosti a každý vyučující rozhodne, kam posune povědomí žáků o prostředí, krajině jejich domova (Zouharová, a kol., 2012).

Zařazení místního regionu do výuky má umožnit žákům poznat území, ve kterém žijí, a prohlubovat vztah k tomuto místu nebo i k širšímu regionu. Dále si klade za cíl obohatit jejich kulturní rozhled, větší vnímavost k životnímu prostředí, rozšířit zájmy žáků a ovlivnit jejich životní hodnoty (Kühnulová, 2007).

6.2 Kurikulární dokumenty a RVP

Nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let byl zaveden vydáním zákona č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Existují dvě úrovně kurikulárních dokumentů – státní a školní úroveň. Státní úroveň kurikulárních dokumentů tvoří Národní program vzdělávání a Rámcové vzdělávací programy (RVP). Do školní úrovně patří školní vzdělávací programy (ŠVP), které si každá škola vytváří v souladu RVP. Podle ŠVP je pak realizována školní výuka (Balada, a kol., 2007).

Nová strategie vzdělávání klade důraz na klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě.

Základními principy RVP pro základní a gymnaziální vzdělávání jsou (rvp.cz):  vymezení vzdělávacího obsahu, očekávaných výstupů a učiva,  specifikace klíčových kompetencí, kterých mají žáci dosáhnout,  zařazení průřezových témat,  podpora komplexního přístupu k realizaci vzdělávacího obsahu, používání vhodných metod a forem výuky, vzhledem k individuálním potřebám žáků,  modifikace vzdělávacích obsahů, metod a forem vzhledem k individuálním potřebám žáků.

Dalšími principy RVP pro základní vzdělávání jsou (rvp.cz):  navazování na RVP předškolního vzdělávání a vytváření východiska pro tvorbu RVP středního vzdělávání,  vymezení všeho společného a nezbytného pro povinné základní vzdělávání.

Další principy RVP gymnaziálního vzdělávání jsou určeny pro tvorbu ŠVP, které stanovuje základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií.

Dokumenty RVP se budou inovovat v důsledku změn potřeb a zájmů žáků, zkušeností učitelů a změn ve společnosti.

6.3 Místní region v RVP ZV a RVP GV

Cílem základního vzdělávání je poskytnout žákům základ všeobecného vzdělávání a rozvíjet klíčové kompetence, které mají žáky připravit na uplatnění ve společnosti a na další vzdělávání. Podle RVP pro základní vzdělávání je vzdělávací obsah rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí., pro gymnaziální vzdělávání do osmi oblastí. Každá oblast je zastoupena vzdělávacími obory, které jsou si obsahově blízké. Výuka místního regionu náleží do vzdělávacího oboru zeměpis. Na I. stupni základních škol náleží do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Na II. stupni základních škol je zeměpis zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda, kde jeho obsah přesahuje i do oblasti Člověk a společnost. Vzdělávací obsah zeměpisu je rozdělen v RVP ZV do sedmi celků. Místní region je v celku Česká republika a Terénní geografická výuka, praxe a aplikace.

Podle RVP ZV se učivo místního regionu v celku Česká republika zaměřuje na:  zeměpisnou polohu,  kritéria pro vymezení místního regionu,  vztahy k okolním regionům,  přírodní a socioekonomické charakteristiky s důrazem na specifika regionu důležitá pro jeho další rozvoj. Žák by měl po ukončení tématu umět:  vymezit a lokalizovat místní oblast (region) podle bydliště nebo školy,  vyhodnotit přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje,  analyzovat vazby místního regionu k vyšším územním celkům.

Učivo místního regionu v celku Terénní geografická výuka, praxe a aplikace by mělo obsahovat:  orientační body, jevy, pomůcky a přístroje,  stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu,  jednoduché panoramatické náčrtky, situační plány, schématické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů. K očekávaným výstupům žáka po zvládnutí učiva patří:  ovládání základní praktické topografie a orientace v terénu,  schopnost aplikovat v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny,  uplatnění zásad bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě v praxi.

Výuka místního regionu se na gymnáziích zařazuje do vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost do vzdělávacího oboru geografie. Obsah výuky geografie je v RVP G rozdělen do pěti celků. Tématem místního regionu se zabývá celek Regiony. Dle RVP G se učivo místního regionu zaměřuje na:  možnosti rozvoje mikroregionu,  strategické a územní plánování. Žákovy očekávané výstupy týkající se znalostí místního regionu:  vymezit místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií,  zhodnotit přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům.

Místní region by mohl být začleněn i do celku Geografické informace a terénní vyučování, ale RVP GV se o místním regionu v tomto celku nezmiňuje. Záleží tedy na každé škole, zda učivo tohoto celku propojí s výukou místního regionu (Balada, a kol., 2007).

6.4 Průřezová témata ve výuce místního regionu

Přijetím nových kurikulárních dokumentů se v rámci RVP zařazují do výuky tzv. průřezová témata. Jedná o témata, která jsou v současné době považována za aktuální. Témata by měla být v rámci výuky žákům představena a měla by ovlivnit postoje, jednání a hodnotový systém každého žáka. Zařazení průřezových témat do ŠVP a do výuky je povinné. Průřezová témata lze realizovat jako součást vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů, nebo samostatné projekty, semináře, kurzy, besedy apod., případně jako samostatný vyučovací předmět. Formy realizace lze libovolně kombinovat (Balada, a kol., 2007). Každé průřezové téma obsahuje charakteristiku průřezového tématu, kde je kladen důraz na význam a postavení tématu ve výuce, jeho vztah ke vzdělávacím oblastem a jeho přínos k rozvoji osobnosti žáka z hlediska postojů, hodnot, vědomostí, dovedností a schopností. Průřezová témata jsou rozdělena do několika tematických okruhů, které zahrnují širokou nabídku témat. Školy do svých ŠVP musí zapracovat všechny tematické okruhy, ale jejich rozsah, výběr témat, forma a realizace je na dané škole (Balada, a kol., 2007).

Výuka místního regionu je velice obsáhlá, proto se nabízí mnoho témat, které lze začlenit do této výuky. Nejvhodnějším průřezovým tématem, které můžeme použít ve výuce, je průřezové téma Environmentální výchova. Pro základní vzdělávání mohou být použity tematické okruhy:  Vztah člověka k prostředí . naše obec (přírodní zdroje, jejích původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodaření, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé), . aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby

řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace)  Lidské aktivity s problémy životního prostředí . ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek), . změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy)

Pro gymnaziální vzdělávání může být použit tematický okruh:  Životní prostředí regionu a České republiky  s kterými problémy z hlediska životního prostředí se ČR a region nejvíce potýká

Místní region lze také propojit s průřezovými tématy prostřednictvím Mediální výchovy. Žáci se zapojí tím, že mohou vyhledávat informace o obci a okolí, hodnotit věrohodnost různých zdrojů, vytvořit publikaci nebo poster o obci a okolní krajině, nacvičit představení o místní pověsti, natočit reportáž o problematice místního regionu. V případě Multikulturní výchovy mohou žáci zmapovat, zda se v místním regionu nenachází nějaká menšina, určit její početní zastoupení, zabývat se jejich kulturou, problémy se začleněním apod.

7 Začlenění místního regionu v učebnicích pro ZŠ a SŠ

Podle Pedagogického slovníku je učebnice „didaktický prostředek“, tj. učebnice je „informačním zdrojem pro žáky a učitele, řídí a stimuluje učení žáků“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2003).

Na našem trhu nenajdeme mnoho učebnic, které by se zabývaly výukou geografie místního regionu. Místní region je považován za okrajovou část geografie České republiky.

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti tematických okruhů. K okruhu Místo, kde žijeme náleží učivo o poznání nejbližšího okolí, také o obci, domovu, škole. Zmíněným okruhem se například zabývají tyto učebnice: Místo, kde žijeme (Matoušková, 2010); Místo, kde žijeme (Smolová, Szczyrba, 2008); Naše vlast: místo, kde žijeme (Chalupa, 2010); Tady jsem doma, aneb Poznej dobře svoje bydliště (Kühnlová, 1998).

Učebnice Život v našem regionu (Kühnlová, 2007) je jako jediná k dispozici učitelům 2. stupně. Je zaměřena pouze na místní region.

Pro gymnaziální vzdělávání zatím nebyla vytvořena žádná učebnice o místním regionu s doložkou MŠMT. Nedostatek učebnic o místním regionu pro 2. stupeň základních škol a nižší i vyšší gymnázia vede učitele k tomu, že se snaží vytvářet si vlastní učební texty zabývající se touto tématikou. Například pracoviště Chaloupky o. p. s. vytvořilo v rámci projektu Semínka environmentálního vzdělávání pro Vysočinu následující regionální učebnice: Krajinou našeho regionu – Moravské Budějovice a okolí: poznávání místního regionu nejen pro gymnázia (Vorlíček, a kol., 2011) pro Gymnázium Moravské Budějovice, Regionální učebnice Bítešsko: učíme se o domově (Holánek, a kol., 2011) pro 1. a 2. stupeň základních škol z Velké Bíteše a okolí, Regionální učebnice

Okříšky a okolí (2012) pro 2. stupeň ZŠ Okříšky. V projektu Škola pro venkov vznikly regionální učebnice nebo pracovní sešity, které byly vytvořeny pedagogy i žáky.

Pro výuku místního regionu v Kraji Vysočina lze využít učebnici Vysočina: okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou (Pohl, a kol., 1996) nebo internetovou učebnici Gymnázia Vincence Makovského v Novém Městě na Moravě Poznávejme Vysočinou nástroji GIS.

V následující části budou charakterizovány vybrané učebnice pro základní a střední školy, které se věnují tématu místního regionu úplně anebo částečně.

Holeček, a kol. (2009): Zeměpis České republiky, učebnice pro střední školy Praha: Nakladatelství České geografické společnosti

Učebnice je určena pro gymnázia a střední školy. Je členěna na tyto kapitoly příroda, obyvatelstvo, hospodářství a regiony České republiky. Místnímu regionu jsou věnovány dvě kapitoly v závěru učebnice Místní oblast a Rozvojové dokumenty naší obce. V kapitole Místní oblast jsou žákům zadávány úkoly pro zpracování projektu o jejich regionu a obci. Další kapitola Rozvojové dokumenty naší obce seznamuje žáky s tím, jak postupovat při zpracování územních a strategických plánů obce. Součástí každé kapitoly jsou i otázky zaměřující se na problematiku daného tématu.

Kastner, a kol. (2004): Geografie 4 pro střední školy, Česká republika Praha: SPN – pedagogické nakladatelství

Struktura učebnice pro střední školy se neliší od předešlé učebnice. Témata jsou systematicky seřazena od fyzickogeografické sféry,

přes socioekonomickou sféru, ke vztahům České republiky s Evropskou unií a jsou doplněna přehledem krajů. Poslední kapitola Poznej dobře místo, kde žiješ! se věnuje místnímu regionu. Kapitola je zaměřena především na terénní úkoly, práci s mapou a projekty, které porovnávají a hodnotí krajinu v jejich obci a okolí.

Kastner, a kol. (2005): Zeměpis naší vlasti, učebnice zeměpisu pro základní školy a víceleté gymnázia, pro 8. nebo 9. ročník Praha: Nakladatelství České geografické společnosti

Tato učebnice je určena žákům 2. stupně základních škol a nižších gymnázií. Učebnice je rozdělena do čtyř částí – Obecná část, Regionální část, Opakování a Česká republika v číslech. Obecná část obsahuje fyzickogeografickou a socioekonomickou charakteristiku České republiky. Regionální část se zaměřuje na charakteristiku jednotlivých krajů a oblastí České republiky. Poslední kapitola této části Poznejte své bydliště se zabývá místním regionem. Formou otázek a úkolů týkajících se polohy, fyzickogeografické a socioekonomické sféry, kulturních památek a historie vede žáky k bližšímu poznání místního regionu. Zpracování kapitoly je koncipováno tak, že žáci pracují ve dvojicích či v menší skupině a při práci využívají mapu obce a okolí, dokonce provádí i terénní průzkum.

Holeček, a kol. (2003): Česká republika: Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií Praha: Nakladatelství Fortuna Učebnice je opět určena žákům 2. stupně základních škol a nižších gymnázií. Učebnice se zabývá přírodními podmínkami, obyvatelstvem a sídly, hospodářstvím a kraji České republiky. Závěrečná kapitola Můj domov se zaměřuje na místní region. Žáci se věnují úkolům týkající se polohy, územního plánu, obyvatelstva, přírodních podmínek obce apod. Vyžaduje se po nich aktivní činnost při práci s mapou obce a okolí.

Szczyrba, Voženílek (2002): Zeměpis 4, Česká republika Olomouc: Nakladatelství Prodos

Učebnice je vytvořena pro výuku zeměpisu České republiky na 2. stupni základních škol. Je rozdělena na dvě části. První část Naše vlast – Česko se zabývá fyzickogeografickou a socioekonomickou charakteristikou České republiky. Druhá část Kraje České republiky se zaměřuje na jednotlivé kraje České republiky. Místním regionem se učebnice nezabývá. Některé otázky a úkoly za jednotlivými kapitolami však odkazují na okolí bydliště. Součástí učebnice je pracovní sešit.

Kühnlová (2007): Život v našem regionu, praktická učebnice pro základní školy a víceletí gymnázia Plzeň: Nakladatelství Fraus

Učebnice se zaměřuje na výuku místního regionu v rámci zeměpisu. Žáci se činnostmi aktivně seznamují s regionem, kde žijí. Žáci řeší problémy regionu,

pracují v terénu, porovnávají a hodnotí poznatky o minulosti a současnosti, mapují region, fotografují, provádí diskuze, reportáže apod. Učebnice může být ve výuce použita kdykoliv, neboť nenavazuje na žádnou učebnici zeměpisu. Spolu s praktickou učebnicí je dodávána i příručka pro učitele, která ukazuje didaktické ztvárnění jednotlivých kapitol. Tuto učebnici lze také integrovat do hodin biologie, dějepisu, občanské výchovy a dalších předmětu. Na Mezinárodním knižním veletrhu v roce 2010 ve Frankfurtu nad Mohanem získala tato učebnice zvláštní cenu poroty o nejlepší učebnici pro základní školy.

Z uvedených učebnic pro základní školy a nižší gymnázia se většina věnuje komplexní geografické charakteristice České republiky a jednotlivých krajů. Učební text je strukturován následovně: Přírodní poměry ČR, Obyvatelstvo a sídla, Hospodářství, Kraje ČR. Místní region je obsažen v závěrečných kapitolách na 2 – 6 stranách učebního textu.

Pokud učitel vychází ze struktury učebnice, tak místní region zařadí do posledních hodin zeměpisu. Obvykle na toto téma nezbyde mnoho času. Některé učebnice se snaží místní region zapojit do jednotlivých kapitol v podobě různých úkolů a otázek. To ovšem nestačí. Žáci si dostatečně neprohloubí vědomosti o svém okolí.

Učebnice Život v našem regionu je z hlediska struktury učebního textu stejná, ale celá učebnice se zaměřuje komplexně pouze na poznání místního regionu. K tomuto používá moderní aktivizující metody. Při výuce geografie místního regionu ji na základních školách či nižších gymnáziích mohou využít všichni učitelé. K nevýhodám patří nejspíše jen to, že v hodinách zeměpisu na výuku místního regionu nezbývá mnoho času. Z tohoto důvodu bývá proto učebnice využívána spíše jako doplněk ke stávajícím učebnicím zeměpisu.

8 Analýza znalostí žáků o místním regionu

V údolí řeky Brtnice se vyskytují čtyři mateřské školky a čtyři základní školy. Mateřské školky jsou v Předíně, Opatově, v Předíně a Brtnici. Základní školy pro 1. a 2. stupeň jsou v Předíně, Kněžicích a Brtnici. V Opatově je základní škola pro 1. stupeň. Žáci z ostatních obcí musí do škol dojíždět.

Obr. 13: Mapa školských zařízení v údolí Brtnice

Znalosti žáků o povodí Brtnice byly zjišťovány formou dotazníkového šetření (Příloha 1). Dotazník obsahuje celkem devatenáct otázek. Posledních pět otázek se zaměřuje na základní informace o žákovi (věk, zájmy, nejoblíbenější předmět apod.). Dotazníky byly vyplněny 23 žáky 1. ročníku a 13 žáky 3. ročníku vyššího gymnázia v Jihlavě.

První a druhá otázka zjišťovala, zda žáci umí vysvětlit, definovat pojmy „údolí“, „meandr“ a „povodí“. Na tyto otázky správně odpovědělo 48 % žáků v prvního ročníku a 54 % žáků třetího ročníku.

Analýzou odpovědí těchto otázek lze vyvodit závěr, že žáci, kteří správně vysvětlili pojmy „údolí“ a „meandr“, tak správně definovali i pojem „povodí“.

Na třetí otázku, co jsou to antropogenní prvky v krajině, bylo 13 % správných odpovědí u žáků prvního ročníku a 38 % správných odpovědí u žáků třetího ročníku. Nejspíše se žáci s tímto termínem moc nesetkali.

V odpovědi na čtvrtou otázku měli žáci napsat místo svého bydliště a počet obyvatel dané obce. 77 % žáků z obou ročníků mělo přehled o počtu obyvatel ve svém bydlišti.

Pátá otázka zjišťovala, zda žáci vědí, který vodní tok protéká jejich obcí. Dvě třetiny žáků prvního ročníku a téměř 93 % žáků třetího ročníku má povědomí o tom, která řeka protéká jejich bydlištěm.

Šestá otázka zjišťovala, zda žáci znají oficiální název Kraje Vysočina. Neznalost žáků je markantní, pouze 20 % žáků z prvního ročníku a 35 % z třetího ročníku uvedlo správný název. Ostatní žáci uvedli odpověď „Vysočina“.

6 Na území, kterého kraje bydlíte? otázka Napište přesný název kraje. otázka

1. ročník 3. ročník

20% 35% 80% 65%

Správná odpověď Špatná odpověď

Sedmá otázka navazovala na předchozí otázku. Ptala se na název krajského města Kraje Vysočina a počet jeho obyvatel. Název krajské města žáci obou ročníku věděli. U počtu obyvatel byli přesnější žáci třetího ročníku (93 %) než žáci prvního ročníku (74 %).

Od osmé otázky se dotazník věnuje řece Brtnici a jejím povodím. Osmá otázka zjišťovala, jestli žáci slyšeli o řece Brtnici. Žáci prvního ročníku o řece Brtnici měli větší povědomí (74 %) než žáci třetího ročníku (54 %).

Otázka číslo devět se tázala, do kterého vodního toku řeka Brtnice ústí. Téměř polovina žáků z třetího ročníku (46 %) uvedlo správně řeku Jihlavu. Tuto odpověď také uvedlo 17 % žáků z prvního ročníku. Ostatní žáci na tuto otázku neodpověděli.

8 otázka Slyšeli jste někdy o řece Brtnici?

otázk a 1. ročník 3. ročník

26% 46% 54% 74%

Ano Ne

9 Do kterého vodního toku se vlévá otázka řeka Brtnice otázk a

1. ročník 3. rořník

17% 23%

83% 77%

Správná odpověď Špatná odpověď

U desáté otázky měli žáci za úkol vyjmenovat sídla, kterými protéká řeka Brtnice. Nejčastější odpovědí bylo sídlo Brtnice. Tuto odpověď napsalo 26 % žáků prvního ročníku a 31 % žáků třetího ročníku. Sídla Brtnice a Kněžice napsalo 31 % žáků třetího ročníku.

Otázka číslo jedenáct se zaměřovala na znalost o města Brtnice a na vědomosti o ní. 38 % žáků třetího ročníku a 22 %žáků prvního ročníku na zmíněnou otázku neodpovědělo. Ostatní žáci zodpověděli tuto otázku správně. Nejčastěji uváděli, že Brtnice je město, leží na řece Brtnici, nachází se v Kraji Vysočina, je zde zámek. Nejčastější odpovědi žáků jsou uvedeny v následujícím grafu.

11 Co víte o městě Brtnici otázka Výčet odpovědí otázka

Dvanáctá otázka zjišťovala znalosti žáků týkající se ochrany přírody, konkrétně se ptala na přírodní rezervaci v povodí řeky Brtnice. Zde byla zaznamenána pouze jedna správná odpověď od žáka třetího ročníku. Otázka číslo třináct se zaměřovala na nejvyšší horu v povodí, Mařenku. Na hoře Mařence je postavena rozhledna. Správnou odpověď uvedl pouze jeden žák třetího ročníku. Poslední otázka prověřovala znalost okolí - kterou lokalitu v povodí řeky Brtnice by žáci doporučili k návštěvě. Na tuto úlohu odpovědělo 14 % žáků z obou ročníků. K odpovědím patřila např. návštěva místních rybníků, návštěva muzea v Brtnici, procházka Údolím Brtnice ke zřícenině hradu Rokštejn.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 36 žáků vyššího gymnázia, z toho 23 žáků z prvního ročníku a 13 žáků z třetího ročníku. Výsledky dotazníku určily míru znalostí a vědomostí o povodí řeky Brtnice, která se v rámci výuky místního regionu v hodinách zeměpisu na gymnáziu neprobírá. Základní hydrologické a geomorfologické pojmy žáci ovládali z poloviny. S termínem „antropogenní prvky v přírodě“ se žáci asi moc nesetkali, neboť čtvrtina žáků správně vysvětlila tento termín. Bylo překvapující, že mnozí žáci neznají oficiální název Kraje Vysočina. Třetina žáků z obou ročníků správně určila, že řeka Brtnice protéká stejnojmenným městem. Třetina žáků třetího ročníku navíc určila i sídlo Kněžice. Znalost města Brtnice o ní byly srovnatelné. Lokality v povodí Brtnice byly žákům celkem neznámé. Přírodní rezervaci Údolí Brtnice a rozhlednu na kopci Mařence v povodí Brtnice znal pouze jeden žák třetího ročníku.

Při hodnocení dotazníkového šetření bylo zjištěno, že téměř 50 % odpovědí bylo správných. Tato hodnota by se mohla pohybovat ve vyšších číslech, jelikož se jedná o místo, které mají žáci v blízkosti a někteří žáci zde žijí. Ke zvýšení míry znalostí místního regionu a vědomostí o něm by mohly přispět výukové materiály o území Brtnicka pro učitele zeměpisu a jejich žáky.

9 Návrhy výukových materiálů

9.1 Přínos výukových materiálů

Je navržen učební text Toulky údolím Brtnice. Měl by být základním zdrojem informací zejména pro učitele zeměpisu. Měl by sloužit jako metodická i obsahová příručka pro učitele. Učební text mohou využívat i učitelé jiných aprobací ale i žáci. Učební text obsahuje následující kapitoly:

1. Údolí 2. Řeka Brtnice 3. Záplavová území 4. Přírodní poměry 4.1 Reliéf 4.2 Podnebí 4.3 Vegetace a fauna 4.4 Půda 5. Ekologie a ochrana přírody 6. Sídla v údolí 7. Obyvatelstvo 8. Hospodářství 9. Přírodní rezervace Údolí Brtnice 10. Město Brtnice

Pro potřebu výuky jsou vytvořeny pracovní listy. Tyto pracovní listy vycházejí z jednotlivých kapitol učebního textu. Celkem je navrženo deset pracovních listů:

 Pracovní list č. 1: Údolí  Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice  Pracovní list č. 3: Záplavová území

 Pracovní list č. 4: Přírodní poměry  Pracovní list č. 5: Ekologie a ochrana přírody  Pracovní list č. 6: Sídla na řece Brtnici  Pracovní list č. 7: Obyvatelstvo  Pracovní list č. 8: Hospodářství  Pracovní list č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice  Pracovní list č. 10: Město Brtnice

Výuka místního regionu velice úzce souvisí s terénní výukou. Z tohoto důvodu jsou Pracovní list č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice a Pracovní list č. 10: Město Brtnice koncipovány na výuku v terénu.

K cílům pracovních listů patří, aby se žáci seznámili s krajinou, ve které žijí. Aby se dokázali orientovat v mapě krajiny, aby aplikovali postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny (i v terénu). Při terénní výuce se žáci naučí dodržovat zásady bezpečnosti pohybu ve volné přírodě.

Téma místního regionu je velice široký pojem, proto je možné mezipředmětové propojení – zejména s přírodopisem, biologií, dějepise, informatikou, matematikou, výtvarnou výchovou. Některé části kapitol mají přesah i k okruhům průřezových témat. – např. k environmentální výchově.

9.2 Učební text

PŘÍRODNÍ POM ĚRY

ŘEKA BRTNICE EKOLOGIE A OCHRANA P ŘÍRODY

HOSPODÁ ŘSTVÍ

ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ

PR ÚDOLÍ BRTNICE

OBYVATELSTVO ÚDOLÍ

SÍDLA MĚSTO BRTNICE

Vážení učitelé,

do rukou se Vám dostal učební text mapující krajinu, která se nachází v údolí Brtnice. Krajinou lesů, kopců, rybníků a romantických údolí se vine stejnojmenná řeka Brtnice. Nejzajímavější částí údolí je cesta od města Brtnice po zříceninu hradu Rokštejna. Není divu, že toto území je od roku 2001 vyhlášeno Přírodní rezervací Údolí Brtnice.

Z předkládaného textu byste se měli dozvědět všechny základní důležité informace o údolí řeky Brtnice. Součástí jsou i pracovní listy pro žáky, které vycházejí z jednotlivých kapitol. Pracovní listy pomohou žákům lépe upevnit si vědomosti týkající se místního území, zdokonalit své dovednosti z předešlých ročníků.

Autorka

Obsah

1. ÚDOLÍ 74

2. ŘEKA BRTNICE 79

3. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ 81

4. PŘÍRODNÍ POMĚRY 86

5. EKOLOGIE 94

6. SÍDLA NA ŘECE BRTNICI 98

7. OBYVATELSTVO 107

8. HOSPODÁŘSTVÍ 111

9. PŘÍRODNÍ REZERVACE ÚDOLÍ BRTNICE 118

10. MĚSTO BRTNICE 121

K základním fluviálním erozním tvarům patří údolí. Údolí je protáhlá sníženina zemského povrchu, která vznikla činností říčního toku a je skloněná ve směru spádu toku. Údolí je lemováno vyvýšeným reliéfem z jedné či více stran. V ose údolí se nachází vodní tok, který se zařezává do podloží a modeluje údolí.

Podle tvaru vymezujeme několik základních typů údolí.

Údolí tvaru „V“ Jsou to údolí, která mají v příčném profilu tvar písmene „V“. Vznikají při rovnováze mezi hloubkovou erozí vodního toku a vývojem svahů. Údolní dno tvoří koryto vodního toku (obvykle se skalními prahy nebo balvany), směrem nahoru se údolí rozšiřuje a svahy se navzájem vzdalují. V profilu toku bývá často viditelná asymetrie - je nerovnoměrný, protože přítoky hlavního toku se nestačí zahlubovat stejně rychle.

Obr. 1: Údolí tvaru V: Dlouhý důl v Krkonoších

Neckovité údolí Údolí neckovitá mívají ploché široké dno, které je vyplněno sedimenty, a také strmé a příkré svahy (obvykle skalnaté). Svahy od dna jsou odděleny výrazným lomem spádu. Příčný profil údolí má „neckovitý tvar“. Vznikají při převaze boční eroze nad hloubkovou erozí. Vodní tok meandruje po údolním dně a střídavě podkopává oba svahy. Neckovitá údolí se vyskytují na řece Odře, Moravici nebo Dyji.

Obr. 2: Neckovité údolí řeky Moravice

Visuté údolí Visuté údolí se nejčastěji vyskytuje v glaciálním a krasovém reliéfu. Vzniká rozdílným prohlubováním jednotlivých částí údolní soustavy. Dochází k rozdílné intenzitě rozpouštění matečných hornin nebo uložení nepropustných sedimentů. Visutá údolí jsou typická pro glaciální modelaci v Krkonoších.

Úvalovité údolí Úvalovitá údolí se vyznačují širokým akumulačním dnem, které pozvolna (bez většího lomu spádu) přechází do mírně skloněných svahů. Údolí je pravidelně zaplavováno, ovlivňováno a formováno povodněmi. Je tvořeno štěrkovitými, písčitými, hlinitými naplaveninami, které mohou vytvářet Obr. 3: Řeka Bečva v Teplicích nad Bečvou ostrovy, meandry, náplavové kužely apod. Údolní svahy jsou pokryty většinou vrstvou zvětralin a svahových usazenin. Úvalovitá údolí jsou typická v moravských úvalech (tok Moravy, Bečvy, Odry nebo Dyje).

Průlomové údolí Průlomová údolí rozlišujeme na epigenetická a antecedentní. Epigenetické průlomové údolí vzniká v horninách rozdílné odolnosti. Vodní tok eroduje a vytváří úseky toku s hlubokým až kaňonovitým údolím. Údolí zachovává původní směr bez ohledu na odolnosti hornin. Příkladem tohoto údolí je např. Motolské údolí Vltavy, údolí Visly pod Krakovem. Antecedentní průlomové údolí je typické pro oblasti s tektonickými pohyby. Vodní tok se postupně zařezává do zdvihajícího se reliéfu a vytváří úzká a strmá údolí. Tento typ údolí lze nalézt v údolí Váhu v Malé Fatře.

Soutěska, kaňon Soutěskou nazýváme velice úzké údolí vzniklé při výrazné převaze hloubkové eroze nad vývojem svahů, které jsou strmé, skalnaté. Šířka údolí je stejná jak v horní, tak i v dolní části. Hluboké soutěsky s mohutnými skalními stěnami nazýváme kaňony (hranice mezi těmito je subjektivní).

Obr. 4: Edmundova soutěska v Hřensku

Se vznikem údolí také souvisí další tvary. Jsou to např. údolní niva, koryto a meandr.

Údolní niva Údolní nivou rozumíme akumulační rovinu podél vodního toku, kterou vyplňuje ploché údolní dno. Niva je tvořena naplaveninami a sedimenty z okolních svahů. Naplaveniny a sedimenty způsobují vznik ostrovů, meandrů, náplavových Obr. 5: Údolní niva řeky Jihlavy

kuželů apod. Niva bývá při povodních zaplavována. Šířka údolní nivy se s rostoucí vzdáleností od pramene zvětšuje. Údolní nivy se však mohou zužovat v důsledku geologických poměrů na daném úseku toku.

Koryto Část údolního dna, kterým protéká voda, se nazývá koryto. Koryto je tvořeno dnem a břehy (pravý a levý dle směru toku). Součástí dna může být práh, skalní stupeň z odolnější horniny, který vytváří překážku v korytě.

Říční terasa Říční terasy jsou stupně na svazích říčních údolí. Stupně jsou vytvořeny erozí a akumulací vodního toku. Jedná se o zbytek někdejšího dna údolí, které bylo v další fázi proříznuto (erodováno) vodním tokem. Terasy mají tvar stupně, jenž je tvořen rovným povrchem (terasová plošina) a svahem (terasový svah).

Obr. 6: Schéma příčného profilu údolního dna (Geografické rozhledy)

Meandr Meandr je oblouk (zákrut) vodního toku nebo údolí, jehož délka je větší než polovina obvodu kružnice opsané nad jeho tětivou. Středový úhel oblouku je větší než 180°. Zaoblení meandru je způsobeno boční erozí – vymíláním

břehů (nárazový, výsepový břeh) na jedné straně a usazováním (nánosový, jesepní břeh) na straně druhé.

Nárazový břeh (výsep) – vzniká vlivem erozivní síly proudící vody - rychleji proudící voda se zde rozrušuje horninové podloží = eroze, uvolňuje drobný materiál, který následně voda transportuje

Nánosový břeh (jesep) - postupně se hromadí nános transportovaného materiálu - voda zde proudí menší rychlostí, proto zde dochází k usazování materiálu = sedimentace

Obr. 7: Schéma a popis částí meandru

Řeka Brtnice je tokem IV. řádu. Vodní tok pramení u obce Lesná v nadmořské výšce 630 m. Ústí do řeky Jihlavy u obce Přímělkov ve výšce 426 m n. m. Délka vodního toku je 30,3 km, plocha jeho povodí činí 122 km2. Řeka náleží do povodí Dyje.

Řeka je bohatá na přítoky. Z pravostranných přítoků jsou to například potok Stráží, Koryta, Pístovecký potok a Rychlovský potok. Z levostranných přítoků jsou to například Horský potok, Hladovský potok, Karlínský potok, Bělohlávek, Kněžický potok, Jestřebský potok, Zámecky potok, Uhřínovský potok, Špitálský potok. Podél svého toku řeka napájí několik rybníků – rybník Vidlák, Zlatomlýn, Strážov, Jišov, Kněžický rybník, Rychlovský rybník aj.

Vodní tok má mřížovitou říční síť. Říční síť je nesouměrná. Levostranné přítoky jsou mnohem delší a vodnatější. Tyto přítoky mají menší spád a protékají vyzrále vytvořeným údolím. Pravostranné přítoky jsou naopak kratší a méně vodnaté. Před vléváním do vodního toku Brtnice se zařezávají hlouběji, z tohoto důvodu vytvářejí úzké a strmé strže.

Od roku 1959 se na území města Brtnice nachází hydrologická stanice. Stanice měří průtoky a vodní stavy na vodním toku. Průtok vodního toku vyjadřuje objem vody, která proteče daným profilem vodního Obr. 8: Měření vodního stavu hladiny v Brtnici toku za jednotku času. Obvykle se udává v m3·s-1 nebo v l·s-1. Průměrný roční průtok je 0,58 m3 · s-1 a průměrný roční stav činí 33 cm.

Tab. 1: Nejvyšší zaznamenané vodní stavy na řece Brtnici ve stanici Brtnice

Vodní stav [cm] Období V.  XI. Vodní stav [cm] Období XII.  IV.

199 21. 5. 1985 110 21. 3. 1985

144 12. 7. 1984 181 29. 3. 2006

127 15. 5. 1962 99 13. 3. 1969

127 4. 6. 1971 90 1. 3. 1978

Tab. 2: N-leté průtoky na vodním toku Brtnice ve stanici Brtnice

N-leté průtoky 퐦ퟑ ∙ 퐬−ퟏ

Q1 5,0

Q5 13,5

Q10 18,0

Q50 32,0

Q100 40,0

Tab. 3: N-leté průtoky v m3.s-1 (2013)

Hydrologický profil Q5 Q20 Q100 Q500

Brtnice – rybník Vidlák 5,6 11,2 21 35,5

Brtnice – pod Kněžickým potokem 10,6 20,3 37 61

Brtnice – vodočet Brtnice 11,3 21,7 40 66,5

Poznámka: N-letým průtokem označujeme takový průtok, který je dosažen nebo překročen v dlouhodobém průměru jednou za N-let. Např. 100letý průtok

(Q100) bude průměrně dosažen nebo překročen 1x za 100 let.

Povodeň je přírodní jev, který je způsobený rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta vodních toků. Důvody tohoto rozlití mohou být obecně dva – zvýšení průtoku a překročení průtočné kapacity koryta, nebo snížení průtočné kapacity koryta v důsledku jeho přehrazení.

V našich zeměpisných šířkách se vyskytují tyto druhy povodní: - jarní povodně způsobené táním sněhu Vyskytují se nejčastěji v březnu až dubnu, ale i při dílčích oblevách (v prosinci až únoru). Naakumulovaná voda ve formě sněhové pokrývky roztaje v důsledku prudkého oteplení doprovázeného výraznými dešťovými srážkami. - ledové povodně Při oteplení se zamrzlá hladina vodního toku naruší a jednotlivé ledové kry přehrazují koryto toku. Vznikají dočasná jezera, která se rozlévají a mohou zaplavit budovy a pozemky v blízkosti vodního toku. Při protržení ledových bariér vznikají povodňové vlny. Ledovým povodním lze předejít mechanickým narušováním vznikajících bariér nebo jejich řízeným odstřelováním. Obr. 9: Ledové kry na Moravě

- letní povodně z trvalých dešťů Letní povodně vznikají při déletrvajících intenzivních srážkách. Zhoršení vývoje povodní bývá způsobeno předchozím nasycením povodí. Takovými povodněmi byly v České republice povodně v červenci 1997 a v srpnu 2002.

- přívalové povodně Tyto povodně jsou způsobeny přívalovými srážkami v letních měsících. - zvláštní povodně Jedná se o povodně vznikající v souvislosti s haváriemi hydrotechnických zařízení – např. při protržení hráze rybníků či přehrad (Bílá Desná v Jizerských horách 1916).

Záplavovým územím rozumíme administrativně určená území, která mohou být při výskytu povodně zaplavena vodou. Vymezením těchto záplavových území lze předcházet škodám, které jsou povodněmi zapříčiněny.

V údolí Brtnice jsou vymezeny tři oblasti s významným povodňovým rizikem, které ohrožují lidské životy a lidská obydlí. Jsou to oblasti Opatov, Kněžice a Brtnice. Popisované úseky se nachází v 10. – 13. km, 17. – 20. km a 24. – 26. km na řece Brtnici. V oblasti s významným povodňovým rizikem je rozlivem s dobou opakování 5 let (Q5) dotčeno zastavěné a zastavitelné území jedné obce

(Kněžice), rozlivem s dobou opakování 20 let (Q20), 100 let (Q100) a 500 let (Q500) je dotčeno zastavěné území tří obcí (Opatov, Kněžice, Brtnice). Zastavěné a zastavitelné plochy, počty obyvatel a objektů jsou uváděny v tabulce 4 a 5.

Tab. 4: Přehled obcí, jejichž zastavěná a zastavitelná území jsou dotčena některým ze scénářů povodňového nebezpečí

Zastavěné a zastavitelné plochy dotčené rozlivem [m2] Celková plocha Název správního obce Q5 Q20 Q100 Q500 obvodu obce

Opatov 1 727 16 987 61 445 19 044 596

Kněžice 1 193 2 744 13 621 40 603 27 468 729

Brtnice 9 393 85 614 164 537 74 201 366

Tab. 5: Přehled počtu trvale bydlících obyvatel a počtu objektů v jednotlivých obcích, které jsou dotčeny některým ze scénářů povodňového nebezpečí

Počet dotčených obyvatel / objektů Počet Počet Název obyvatel objektů Q5 Q20 Q100 Q500 obce celkem celkem obyv. obj. obyv. obj. obyv. obj. obyv. obj.

Opatov 186 389 0 0 0 0 25 14 174 68

Kněžice 1 383 484 5 2 5 2 24 10 61 24

Brtnice 3 698 1 635 0 0 11 7 38 35 224 103

Za objekty, které by byly zasaženy při povodni, považujeme především objekty sloužící k bydlení a k občanské vybavenosti (např. školu, zdravotní a sociální středisko, hasičskou zbrojnici, kulturní dům apod.).

Na území města Brtnice (v úseku mezi 10. – 13. Km vodního toku) je koryto řeky Brtnice upraveno do lichoběžníkového tvaru a je kapacitní na Q5. Nejvíce ohrožených ploch se nachází při levém břehu řeky Brtnice. Jedná se především o plochy určené k bydlení v rodinných domech a k občanské vybavenosti. Při Q20 dochází v horní části úseku k rozlivu a zatopení objektů na levém břehu. Rozliv Q100 částečně zaplavuje nám. Svobody, čističku odpadních vod, průmyslový a skladovací areál na levém břehu a průmyslový areál na pravém břehu na konci úseku. Rozliv Q500 zaplavuje centrální část Brtnice (ulici Nábřežní, Pod Zámkem, Legionářskou a nám. Svobody). Průmyslové areály jsou zaplaveny kompletně. V úseku katastrálního území Kněžice u Třebíče a Brodce (17. – 20. km) je nejvíce ohrožených ploch nad Kněžickým rybníkem na obou březích řeky Brtnice (plochy pro zástavbu rodinných domů) a pod hrází Kněžického rybníka na levém břehu (plochy pro zástavbu rodinných domů, plochy zemědělské výroby, drobné výroby a služeb). Rozlivem řeky Brtnice je ohrožená i obec Opatov (24. – 26. km). Rozliv

Q100 zaplavuje objekty na pravém břehu pod zemědělským družstvem. Rozliv

Q500 je výraznější ve střední části obce, kde mohou být zaplaveny oba břehy. Ohroženy jsou hlavně plochy sloužící k bydlení a k občanské vybavenosti.

Obr. 10: Mapa záplavového území při 100leté vodě a návrh stavby poldrů.

V minulosti se oblasti nevyhnuly ani povodně. Jedny z největších byly v červenec 1971 a srpen 1984. V roce 1971 se nad krajem přehnala bouře s krupobitím, která zaplavila nejméně 30 rodinných domů a mnoho polních kultur. V roce 1984 celou oblast zasáhly dvě bouřkové vlny s krupobitím.

Následky pro Brtnici byly katastrofální. Škody na majetku byly vyčísleny na 4 miliony korun a škody na zemědělských plodinách činily 15 milionů korun. V poslední době území zasáhla povodeň na přelomu března a dubena 2006. Proto se obce snaží předcházet rozlití vodního toku. V roce 2009 – 2010 obec Kněžice upravila koryto Kněžického potoka, aby koryto dokázalo zadržet dvacetiletou vodu (došlo k prohloubení a vyzdění koryta kamenem do lichoběžníkového tvaru). Dalším protipovodňovým řešením může být poldr.

Obr. 11: Rozlití Kněžického potoka (2006)

Poldr slouží jako protipovodňové opatření. Jedná se o vodní dílo, které je vytvořeno přehrazením vodního toku. Za jeho hrází se voda za běžných podmínek buď neakumuluje (suchý poldr), nebo zčásti akumuluje (polosuchý poldr). Během povodně dochází k akumulaci vody, poldr zadržuje vodu, transformuje povodňovou vlnu a tím způsobí menší či žádné škody. Hlavním cílem vybudovaného poldru je tedy minimalizace škod při povodních a ochrana staveb podél toku. V údolí řeky Brtnice je navrženo vybudování dvou poldrů – nad obcemi Předín a Rychlov. V současné době je budován poldr jižně od obce Předín. Poldr přispěje k zadržení srážkové vody v krajině, zpomalí povrchový odtok z povodí, zachytí transport splavenin a hlavně poskytne protipovodňovou ochranu obci Předín. Obr 12.: Místo výstavby suchého poldru u obce Předín

V následující kapitole si uvedeme charakteristiku přírodních poměrů naší oblasti údolí řeky Brtnice.

RELIÉF

Údolí Brtnice je tvořeno hlavně horninami moldanubika. Moldanubikem označujeme rozsáhlý komplex silně přeměněných a hlubinných vyvřelých hornin. Dále se zde vyskytuje jihlavský masiv a sedimenty z kvartéru. V okolí toku se nalézají sedimenty písčitohlinité, místy kamenité. Na fluviální sedimenty navazují hlinitopísčité až hlinitokamenité sedimenty, místy s balvany. Rašeliny se vyskytují v okolí Opatova a Jestřebí.

Na tomto území se také vyskytují metamorfní (přeměněné) horniny a vyvřelé horniny. Jsou to horniny jihlavského masivu a moldanubika. Jihovýchodním směrem v dolním toku řeky probíhá biotitický křemenný monzonit místy s amfibolem (jihlavský masiv). Jeho šířka je asi 5 km a délka přibližně 12 km. Obnažená skaliska a rozvaliny balvanů se vyskytují v údolí Brtnice, ale i v údolí Jihlavy. Širší pruhy ruly a paruly tvoří údolí Brtnice. Tyto pruhy jsou přerušovány pyroxenem nebo amfibolem. Ve východní části povodí Brtnice vede mocnější zlomová zóna s mylonitem. Zóna se poté stáčí podél jihlavského masivu.

V rámci geomorfologické regionalizace území České republiky se naše místní oblast nachází v provincii České vysočiny, subprovincii Česko-moravské soustavy, v celku Křižanovské vrchoviny. Území se dále zařazuje do podcelku Brtnické vrchoviny.

Brtnická vrchovina je tvořena krystalickými břidlicemi moldanubika s hlubinnými vyvřelinami plutonu a třebíčského masivu. Povrch vrchoviny je rozčleněn na dlouhé hřbety, které jsou odděleny podélnými sníženinami. Nad plochým povrchem se tyčí suky s kryoplanačními terasami. Výrazně nesouměrné hřbety se nachází v severní části. Vodní toky ve vrchovině mají mřížovitou říční síť. V pramenných oblastech a na dolních tocích se údolí zařezává.

K základním tvarům, které lze spatřit na území, řadíme např. mrazové sruby, balvanová moře, strže, břehové nátrže, skalní ostroh, aj.

Mrazový srub je skalní stupeň, který vzniká ve svahu mrazovým zvětráváním a následným odnosem. Balvanová moře jsou plošné akumulace na mírných svazích, které vznikly mrazovým zvětráváním a následným odnosem. Jsou tvořeny balvany a skalními bloky o velikosti minimálně 250 mm. Mrazové sruby se vyskytují na dolním toku řeky Brtnice, hlavně v přírodní rezervaci Údolí Brtnice. Sruby dosahují výšky od 5 do 12 m. V současnosti pokračuje rozpad mrazových srubů mrazovým zvětráváním, ale k výraznějším porušením stability svahů nedochází. Na balvanových mořích se vyskytují ojediněle stromy. Balvanová moře jsou tvořena bloky balvanů o velikosti až 3 metry. Obr. 13: Mrazový srub

Erozní rýhy, které vznikají v sypkých usazených horninách, nazýváme stržemi. Mají obvykle tvar písmene „ V“. Je to tvar, který se rychle vyvíjí. Strž je ve spodní části ukončena „kuželem“ z naplaveného materiálu. Nejvíce vyvinuté strže se nalézají na strmých údolních svazích. Břehové nátrže se vyskytují v nárazových březích meandrů a zákrutů vodních toků. Jedná se o svislé stěny, které mohou být vysoké více než 1 metr a mohou dosahovat i několika do délky. Břehové nátrže lze hojně spatřit v dolním toku řeky Brtnice.

Skalní ostroh vzniká nejčastěji fluviální erozí. Představuje erozně denudační zbytek původně rozsáhlejšího masivu, který byl rozrušen fluviální erozí. Ostrohy bývají vysoké několik metrů. Skalní ostroh v údolí Brtnice se nachází asi 6 km od města Brtnice po proudu řeky. Na tomto skalním ostrohu se tyčí zřícenina hradu Rokštejna. Obr. 14: Rokštejn

Miroslav Hedvábný: Pověsti Třebíčska

„Zlatý kvítek“

Před dávnými časy si to rázoval pocestný z Telče do Třebíče. Byl parný den, a tak si chasník povzdechl: „Musím si chvilku odpočinout, potom se mi půjde líp,“ a natáhl se do hládku v místech, kde dnes leží ves Hory. Měl za sebou pěkný kus cesty, takže než bys řekl švec, usnul. Probudí se a vidí podle slunce, že je odpoledne. Rychle vstal, protáhl se, a jak se rozhlížel po okolí, v tom mu padla do oka květinka žluťoučká jako sluníčko. Zalíbila se mu. „Utrhnu si ji a dám za klobouk,“ řekl a pak s kytičkou za kloboukem vesele vykročil na cestu. Spěchal, aby mu v Třebíči nezavřeli bránu před nosem. Stihl to včas a zašel do první hospody.

Jenom mu bylo divné, že se kolem jeleního paroží, na kterém pověsil svůj klobouk, zastavují lidé. Zeptal se tedy nejbližšího muže: „Občane, co se vám na mém klobouku tak líbí?“ „Ta kytička, vypadá jako zlatá,“ opáčil tázaný. Další se přidal: „Sousedé, ale to kvítko je opravdu zlaté, podívejte se!“ Po chvíli se chasník dal říct a zašel s několika měšťany na radnici k purkmistrovi. I on naznal, že kytička je z ryzího zlata a vyptával se pocestného, jak a kde kvítko našel. Druhý den ráno se vypravili konšelé s chasníkem k lesní mýtině, na níž květinka vyrostla. Žádnou podobnou tam ale nenašli. Zkusili tedy propírat písek v říčce Brtničce – a vida, vždycky jim v rukou zůstal maličký hrášek zlata. Potom to zkusili mezi skalami a mělo opět štěstí: jak odloupli kus kamene, hned se zatřpytila zlatá zrnka. Tak v těch místech založili doly i ves Zlaté Hory a tam, kde se vytěžený kámen drtil

a propíral, postavili Zlatomlýn. Léta ubíhala, přišly války, doly byly později opuštěny a zasypány. Ze světa zmizela i celá ves Zlaté Hory. Když byla vesnice znovu obnovena, časem lidé zapomněli, že se tu

dříve dolovalo zlato, a začali jí říkat jen Hory. Podle staré pověsti se hornická sláva zase jednou vrátí a opět bude v těchto místech zlata habaděj. Ale kdy to bude? I o tom se vypravuje. Do jedné šachty prý kdysi selka zasela mák. Kolik zrníček bylo ve vyrostlých makovicích, za tolik let budou doly obnoveny. Dříve však z té jámy vyběhne zlaté hříbě. A podle jiných to bude tehdy, až z říčky Brtničky vyskočí kůň Zlatohřívek a svým kopytem cinkne o kámen, který zakrývá doly.

Na řece Brtnici je také vodopád. Vodopád nebo vodopádový stupeň je svislý nebo příkrý skalní stupeň na dně údolního koryta, bývá vysoký několik metrů a přes něj přepadá vodní tok v podobě vodopádů. Zlatomlýnský vodopád je to nejmohutnější vodopád na Českomoravské vrchovině. Vodopád je jednostupňový, širokoproudý a jednoramenný. Vodopád je součástí výpustě rybníka a byl vytvořen uměle.

PODNEBÍ

Údolí Brtnice se nachází v mírně teplé klimatické oblasti v podoblastech MT2 a MT5 (dle Quitta, 1971). Klimatická oblast MT5 se vyskytuje na území soutoku řek Brtnice a Jihlavy. Klimatické oblasti jsou typické svým normálním až krátkým létem, mírným jarem a podzimem, zima je průměrně dlouhá s mírnými teplotami, suchá se středně dlouhou sněhovou pokrývkou.

V nadmořské výšce 523 m se na území města Brtnice nachází srážkoměrná stanice. Průměrný roční úhrn srážek je 655 mm. V červenci jsou nejvydatnější srážky (84 mm) a naopak březen je nejchudší měsíc na srážky (36 mm). V období vegetace spadne v průměru přibližně 392 mm. V zimním období spadne v průměru 263 mm. V dnešní době měření srážek v Brtnici provádí místní obyvatel pan Josef Jordán.

Ukázka meteorologické stanice Přímělkov: Je-li provaz suchý, je krásné počasí. Je-li provaz mokrý, prší. Je-li provaz vychýlen, fouká vítr.

Je-li provaz tvrdý, mrzne. Je-li provaz bez hnutí, je bezvětří. Je-li provaz vodorovně, je vichřice. Není-li provaz vidět, je mlha. Kýve- li se provaz, je zemětřesení.

Tab. 6: Charakteristiky klimatických oblastí v údolí Brtnice dle Quitta (1971)

Klimatická oblast Klimatické charakteristiky Mírně teplá oblast MT 2 MT 5 Roční počet letních dní 20  30 30  40 Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více 120  140 140  160 Počet mrazových dní 110  130 130  140 Počet ledových dní 40  50 40  50 Průměrná teplota vzduchu v lednu -3  -4 -4  -5 Průměrná teplota vzduchu v dubnu 6  7 6  7 Průměrná teplota vzduchu v červenci 16  17 16  17 Průměrná teplota vzduchu v říjnu 6  7 6  7 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110  120 100  120 Úhrn srážek ve vegetačním období 350  450 350  450 Úhrn srážek v zimním období 250  300 250  300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60  100 60  100 Počet jasných dní 120  150 120  150 Počet zatažených dní 40  50 50  60

900,0

800,0

700,0

600,0

500,0

400,0

Úhrn Úhrn srážek[mm] 300,0

200,0

100,0

0,0 rok 2010 rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 rok 2015

Obr. 15: Graf ročních úhrnů srážek ve městě Brtnici za posledních 6 let

200,0 180,0 160,0 140,0 120,0

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0

Úhrn Úhrn srážek[mm] 0,0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Měsíc

rok 2010 rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 rok 2015

Obr. 16: Graf měsíčních úhrnů srážek ve městě Brtnici za posledních 6 let

VEGETACE A FAUNA

Vegetace v údolí Brtnice tvoří pestrou mozaiku rostlinných společenstev. Podél vodního toku se vyskytuje olše lepkavá, vrba bílá, líska obecná. Bohaté břehové porosty tvoří kapradina pérovník pštrosí. Na sušších stanovištích se nalézají luční trávy. K nejcennějším rostlinným společenstvím patří suchomilná vegetace skalnatých svahů – např. smil písečný, rozchodníky, netřesk skalní. Lesnatost území je přibližně 30 %. Jsou to hlavně smrkové porosty. Na skalních výchozech jsou borové porosty.

Území nabízí útočiště vzácným a ohroženým živočichům. V okolí řeky hnízdí ledňáček říční. Na loukách pod Doubkovem je početná populace cvrčka polního. V údolí se nachází mnoho druhů pavouků (např. slíďák suchopárový) a motýlů (např. okáč rosičkový, okáč bojínkový, modrásek lesní, otakárek

fenyklový). Na skalnatých svazích hnízdí výr velký nebo krkavec obecný. Při okrajích lesů lze zahlédnout pěnici pokřovní a pěnici černohlavou.

olše lepkavá vrba bílá borovice lesní smrk ztepilý

smil písečný netřesk skalní rozchodník

ledňáček říční pěnice cvrček polní výr velký

PŮDA

Nejrozšířenějším půdním typem v údolí Brtnici jsou hnědé půdy (kambizemě). Vznikly převážně na zvětralinách žul a rul ve výškách od 400 do 600 m n. m. Tyto půdy jsou vhodné pro pěstování méně náročných obilovin, řepky a brambor. Pod lesními komplexy se vyskytují podzolové půdy. V okolí řeky Brtnice vznikly na říčních naplaveninách nivní půdy (fluvizemě). Z půdních druhů převažují lehké a středně těžké půdy. Nejvíce jsou zastoupeny hlinitopísčité, písčitohlinité a hlinité půdy

Obr. 17: Zemědělské oblasti České republiky

Ekologie se zabývá vztahem organismů k vnějšímu prostředí. Ekologie vyjadřuje celkový přístup k přírodě. Jedná se o ochranu životního prostředí. Jedním ze způsobů ochrany životního prostředí je územní systém ekologické stability.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je to tedy síť skladebných částí, které jsou v krajině na základě prostorových a funkčních kritérií účelně rozmístěny. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Podle biogeografického významu se rozlišují tři úrovně územního systému ekologické stability – místní (lokální), regionální a nadregionální. ÚSES je tvořen následujícími skladebnými prvky:

 biocentrum – biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného ekosystému blízkého přírodě, jedná se např. o zbytky lesních porostů s přirozenou

dřevinnou skladbou. Obr. 18: Skladba ÚSES

 biokoridor – území, jenž umožňuje migraci organismů mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť

 interakční prvek – krajinný prvek, který je podmínkou existence rostlin a živočichů. Nemusí však být propojen s ostatními skladebnými částmi ÚSES, jde např. o zeleň podél komunikace, parky apod.

Na území údolí Brtnice se nacházejí čtyři biocentra a čtyři biokoridory. Jedná se o biocentra U Trojáku, Mařenka, Jestřebský les, Hovařesek. Z biokoridorů to jsou: Špičák-Jestřebský les (8 km2), Křástkův mlýn-U Trojáku (8 km2), U Trojáku- Mařenka (5,5 km2) a Jestřebský les-U Trojáku (4,5 km2).

Ochrana neživé části přírody a krajiny se vztahuje na ochranu přírodních jevů na povrchu, jeskyní. K této ochraně slouží termín zvláště chráněná území.

Zvláštně chráněná území chrání území, která jsou považována za přírodovědecky či esteticky velmi významná a jedinečná území. Rozlišujeme dvě úrovně zvláště chráněných území:

 velkoplošná zvláště chráněná území . Národní park (NP) – 4 . Chráněná krajinná oblast (CHKO)  maloplošná zvláště chráněná území . Národní přírodní rezervace (NPR) . Národní přírodní památka (NPP) . Přírodní rezervace (PR)

. Přírodní památka (PP) Obr. 19: Označení zvláště chráněných území

Se vstupem do Evropské unie vyvstala povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000. Do soustavy Natura 2000 spadají dvě kategorie – Evropsky významná lokalita a Ptačí oblast.

Na území se vyskytují maloplošná zvláště chráněná území, konkrétně přírodní rezervace. Jedná se o tyto rezervace: PR Opatovské zákopy, PR Na Podlesích, PR U Trojáku, PR U římské studánky, PR Údolí Brtnice.

PR Opatovské zákopy přestavuje rozsáhlý komplex rašelinných luk, který je od podobných biotopů izolován smrkovými monokulturami. Nachází se 3 km jihozápadním směrem od obce Opatov a 1,5 km západně od obce Předín. Rozkládá se na ploše 15,42 ha. Ve středověku se zde rýžovalo a dolovalo zlato.

Obr. 20: PR Opatovské zákopy

PR Na Podlesích je jedna z nejzachovalejších rašelinných luk. Nacházejí se zde fragmenty vlhkých a zrašeliněných luk. Jedná se o rezervaci, kde rostou orchideje. Rezervace zaujímá plochu asi 1,9 ha. Nachází se 1 km jižně od obce Hrutov. Obr. 21: PR Na Podlesích

PR U římské studánky se rozprostírá na ploše 12 ha, 1,5 km od obce Hrutov. PR U Trojáku se rozkládá na ploše 23,4 ha a leží jihovýchodně od obce Hrutov. Obě rezervace mají stejný předmět ochrany. Rezervace jsou tvořeny starým bukovým porostem na stanovišti jedlových bučin. Obr. 22: Římská studánka

PR Údolí Brtnice zaujímá největší plochu v území – 69 ha, spolu s ochranným pásmem dosahuje rozlohy až 204 ha. Rezervace je charakteristická kaňonovitým údolím řeky Brtnice, které je místy hluboké až 70 m. Údolí Brtnice je tvořeno meandrující řekou, břehovými porosty a okolními loukami. Posláním rezervace je zabezpečení podmínek pro trvalou existenci ohrožených

xetotermních druhů hmyzu. Více informací o PR Údolí Brtnice bude řečeno v 9. kapitole tohoto textu v rámci terénní výuky.

V katastrálním území obce Kněžice funguje organizace Českého svazu ochránců přírody Kněžice, která se zaměřuje na praktickou ochranu přírody, odbornou činnost, ekologickou výchovu, vzdělání a osvětu. Český svaz ochránců přírody Kněžice je zřizovatelem občansky prospěšné společnosti „Chaloupky, o. p. s, zařízení pro zájmové a další vzdělávání“ a vlastníkem areálu střediska Chaloupky. Chaloupky, o. p. s, jsou společností zabývající se ekologickou (environmentální) výchovou a vzděláním, především výchovou k ochraně přírody a trvale udržitelnému rozvoji.

Obr. 23: Středisko Chaloupky, o. p. s.

Na úvod si uvedeme pár základních pojmů o sídlech.  Sídlo – seskupení sídelních jednotek včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území. Dělí se na městská a venkovská sídla.  Samota – osamocené venkovské lidské obydlí tvořené 1-3 obydlenými domky.  Vesnice – sídlo, v němž převažuje zemědělská výroba nad průmyslovou; dominuje nízkopodlažní zástavba s rozsáhlým zázemím (dvůr, zahrada).  Městys – významově mezi městem a vesnicí.  Město – sídlo, kde převládá průmyslová výroba a služby nad zemědělstvím. Typická je vícepodlažní zástavba, větší hustota zalidnění. Má alespoň 3 000 obyvatel.  Obec – základní územní jednotka veřejné správy či samosprávy. Skládají se z jednoho nebo více katastrálních území.

Kraj kolem Brtnice nepatřil k tzv. starému sídelnímu území, obývanému člověkem. Území bylo až do středověku pokryto pomezním pralesem rozkládajícím se mezi Čechami a Moravou. Lesní pokryv pralesa byl tvořen převážně buky. Tyto na území dnešní Brtnické oblasti přecházely v lesy jedlo- bukové a vrcholky okolních kopců byly zalesněny smrko-bukovým porostem. Na březích potoků byly břízy s vrbami a olšemi.

První písemné zprávy o osídlení Brtnicka jsou z 2. pol 20. let a z 1. pol. 30. let 13. století. Důležitým činitelem v počátcích osídlení tohoto kraje byla Haberská stezka. Stezka vedla od Laa an der Thaya, přes Znojmo, Moravské Budějovice, Čáslavice, Římov, Chlístov, Heraltice, Zašovice, Brtnici, Jihlavu a dále do Čech. V průběhu historie se trasa stezky proměňovala. Za doby Marie Terezie byla postavena tzv. Císařská silnice, která nahradila Haberskou cestu.

Sídelní struktura obcí vychází z trasy Haberské stezky. Sídla vznikala podél této cesty. Půdorysy sídel jsou tvořeny návsemi, které se postupně rozrůstaly podél silnic.

Obr. 24: Haberská cesta

Obr. 25: Mapa sídel v údolí řeky Brtnice

V údolí řeky Brtnice leží tato sídla: Lesná, Předín, Opatov, Hrutov, Kněžice, Brtnice, Malé, Panská Lhota, Střížov a Přímělkov. K významným sídlům patří zejména sídla Předín, Opatov, Kněžice a Brtnice. Opatov má statut městyse a Brtnice má statut města. Brtnici tvoří devět místní částí – Uhřínovice, Střížov, Jestřebí, Příseka, Přímělkov, Panská Lhota, Malé, Komárovice a Dolní

100

Smrčné. Obec Kněžice je rozdělena na čtyři místní části – Brodce, Kněžice, Rychlov a Vísku. Obec Předín má jednu místní část zvanou Hory. Obec Kněžice byla v roce 2007 převedena z okresu Třebíč do okresu Jihlava. V této oblasti žije přibližně 7 500 obyvatel. Z hlediska katastrálního území je největší město Brtnice, následuje obec Kněžice a městys Opatov, naopak nejmenší katastrální území má obec Předín. Stejné pořadí je i z hlediska počtu obyvatel. Nejvyšší hustoty zalidnění v údolí dosahuje obec Kněžice (61,3 obyv./km2), nejmenší hustotu zalidnění má městys Opatov (39,3 obyv./km2).

Tab. 7: Srovnání významných sídel na řece Brtnici Kraj Brtnice Kněžice Opatov Předín Vysočina

Počet obyvatel 3 730 1 371 747 691 509 475

Výměra [km2] 74,12 22,38 19,01 15,11 6 796

Hustota zalidnění 50,3 61,3 39,3 45,7 75,0 [počet obyv. /km2]

Centrem těchto sídel je náves, která se nachází podél hlavní komunikace. V okolí jsou soustředěny především obytné domy. V obcích je zastoupena i zemědělská výroba a místní průmysl.

Také jádro Předína je tvořeno návsí, a to podél komunikací ve směru Opatov – Heraltice. Návesní zástavba vytváří trojúhelníkový prostor, po jehož obvodu jsou situovány menší zemědělské usedlosti. Většina sídel je tvořena uliční zástavbou. Obec je vybavena mateřskou a základní školou (1. a 2. stupeň), kostelem, prodejnou, pohostinstvím aj. Obec Předín počítá do budoucna s nárůstem obyvatelstva na 750 obyvatel (2025). S tímto nárůstem souvisí i rozvoj obce z hlediska obytných ploch. Největší rozvojové plochy k bydlení jsou vymezeny v západní části obce

101

nad Návesním rybníkem. V místní části Hory jsou navrženy dílčí plochy pro bydlení v rodinných domech. Celkově se jedná o plochy pro výstavbu cca 40 až 45 rodinných domů. V plánu je i rozšíření sportovního areálu v jižní části obce a je navržena protipovodňová ochrana – suchý poldr. Předín je zásoben pitnou vodou z veřejného vodovodu Opatov-Předín. Zdrojem vody pro obec je prameniště v severovýchodní části obce. Obec je zásobena z vodojemu Předín. Část rodinných domků v jižní části Předína je napojena na soukromý vodovod, jehož zdrojem jsou 2 studny. Obec má nově vybudovanou kanalizační síť. V místní části Hory veřejná kanalizační síť v současnosti chybí. Splašky jsou odváděny do místní vodoteče.

Obec Opatov předpokládá nárůst obyvatelstva ze 747 na 900 obyvatel. V souvislosti s tímto rozvojem obec počítá s bytovou výstavbou v místech, kde byly dosud proluky. V územním plánu obce je i návrh na vybudování komunitní kompostárny. Obec je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu Opatov – Předín.

Obec Kněžice plnila a plní funkce střediska občanské vybavenosti pro okolní obce. Obec je sídlem farnosti s farním kostelem a hřbitovem. V obci je mateřská a základní škola (1. a 2. stupeň), zdravotnická a sociální služba, obchody, ubytovací a stravovací zařízení aj. Centrum obce tvoří náves se zemědělskými usedlostmi. Prostor návsi je nezastavěný a je tvořen komunikacemi a zelení. Dominantou návsi je kaplička. Z prostoru návsi vybíhá zástavba směrem na Opatov, Brtnici a Zašovice. Prognóza vývoje počtu obyvatel počítá s nárůstem o 110 obyvatel, tj. v roce 2025 by obec měla mít 1480 obyvatel. Největší problémem obce je skutečnost, že nemá vytvořeny dostatečné plochy k výstavbě rodinných domů. Nejnovější plochy zástavby rodinných domů jsou umístěny mezi sídly Kněžice a Brodce. Obec Kněžice je zásobena pitnou vodou ze dvou pramenišť – z prameniště v údolní nivě Brtnice u Kněžického rybníka a z prameniště

102

v katastrálním území Jestřebí u Brtnice a Opatova na Moravě. Místní část Rychlov nemá vybudovanou kanalizaci ani veřejný vodovod – obyvatelé Hrutova jsou zásobováni ze soukromých studní. Na vodovod Kněžic je napojena obec Hrutov. V údolní nivě Brtnice je na konci obce vybudována čistírna odpadních vod.

Osou půdorysu města Brtnice je stejnojmenná řeka. Jádro města je situováno v údolním dně. Odtud se zástavba rozšiřuje do mírnějších levobřežních svahů. Pravý břeh se svahy vytváří přírodní rámec města. Občanská vybavenost města je dostačující – mateřská a základní škola (1. a 2. stupeň), základní umělecká škola, zdravotnická a sociální služba, sportoviště, stravovací a ubytovací zařízení aj.

II. vojenské mapování 2003 2016

Obr 26: Vývoj města Brtnice

Brtnice rozšířila svou bytovou výstavbu především na severním okraji města v lokalitě Nová čtvrť. V současné době jsou navrženy plochy pro bydlení v lokalitě Niva a U Pivovaru (severozápadně). Do roku 2025 město předpokládá, že zde bude žít 4 010 počet obyvatel. Město má veřejný vodovod, jímací území tvoří osm vrtů. Celé území je napojeno na kanalizaci.

103

K charakteristice obcí také patří jejich obecní znaky. Z významných sídel, která mají své obecní znaky, jsou to obce Předín, Opatov, Brtnice.

Znak obce Předín je horizontálně rozdělen na dvě poloviny. Horní část znaku tvoří figuru žerdi s praporcem a štítkem. Představuje zjednodušený heraldický předpis staré pečeti Předína s vyobrazením postavy s těmito atributy. Dolní část znaku je tvořena cihlovou zdí a figurou zkřížených hornických kladiv. Cihlová zeď symbolizuje, že Předín byl v minulosti městečkem. Zkřížené hornické kříže připomínají hornickou tradici na území obce. Zelená barva symbolizuje Vysočinu, stříbrná a červená symbolizuje Moravu.

Znak městyse Opatov tvoří bílé pole a na něm je vyobrazen chlupatý muž s dlouhou černou bradou. V pravé ruce drží kámen připravený k vrhu a levou ruku má opřenou v bok. Na hlavě má břečťanový věnec. Opatov byl povýšen na městečko králem Ferdinandem I. privilegiem z roku 1540, jímž dal městečku zároveň i znak.

Znak města Brtnice je horizontálně rozdělen na dvě poloviny. Horní část znaku (dvojice převrácených lvů) je převzata z erbu Valdštejnů. Lvi drží symbol kožedělného průmyslu (červenou useň). V dolní části znaku je most se dvěma oblouky – má připomínat Židovský most přes řeku Brtnici.

Sídla ležící na řece mají také své kulturní památky - některá jsou známější, některé méně známé. Město Brtnice je nejvýznamnější sídlo v údolí. Brtnice se stala krajským vítězem soutěže o Historické město roku 2015. Jádro města tvoří městská památková zóna. O památkách města Brtnice se dozvíme

104

více v kapitole desáté. Nyní se tedy zaměřme na památky ostatních sídel ležících na řece Brtnici.

Dominantami Kněžic jsou kostel sv. Jakuba Staršího, kaple sv. Jana Nepomuckého a zámek. Kněžický zámek stojí nad Kněžickým rybníkem, při silnici na Opatov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Byl vystavěn v 16. století na místě zaniklé tvrze ze 14. století. V kněžickém zámečku se nachází sídlo obecního úřadu, restaurace a Muzeum živé a neživé přírody. Na okraji katastru obce Kněžice leží další zámečky – zámeček Aleje a zámeček Chaloupky. V blízkosti obce se také nachází několik tajemných kamenů, tzv. smirčích křížů (nazývány také „Babáky“). Tzv. smirčí kříže stály na místě, kde se stala nějaká vražda, nebo došlo k jiné smrti. Někdejší úřady nařizovaly často za trest postaviti kříž.

Obr. 27: Kostel sv. Jakuba Staršího Obr. 28: Kněžický zámek

Na návsi obce Předín stojí kostel sv. Václava. Kostel je výraznou dominantou obce a jeho věž je zařazena do státního seznamu památkové péče. K dalším památkám patří litinový kříž a socha Jana Nepomuckého u kostela, lidová stavba zvoničky na Horách. Předín má také malé muzeum, kde je expozice týkající se knoflikářského řemesla. Toto řemeslo zde mělo svou tradici.

105

Opatov se pyšní kostelem sv. Bartoloměje, sochou sv. Jana Nepomuckého, kaplí sv. Anny.

Obr. 29: Předínské muzeum Obr. 30.: Kostel sv. Bartoloměje

106

OBYVATELSTVO

V oblasti celkově žije přibližně 7 500 obyvatel. Počet obyvatel se podobně jako v České republice od roku 1950 do roku 1989/90 zvyšoval. Do roku počet obyvatel přirozeně rostli. Po roce 1990 došlo ke stagnaci celkového přírůstku a ke stagnaci celkového počtu obyvatel.

Tab. 8: Vývoj počtu obyvatel významných sídel v povodí Brtnice od roku 1869 do 2014.

Rok / Obec Brtnice Opatov Kněžice Předín

1869 5 325 1 634 1 537 841

1880 5 378 1 596 1 587 921

1890 5 154 1 422 1 517 893

1900 5 083 1 390 1 423 884

1910 5 198 1 340 1 354 957

1921 4 971 1 264 1 372 1 035

1930 4 758 1 196 1 232 994

1950 3 797 977 1 174 929

1961 3 976 1 035 1 273 939

1970 3 528 935 1 244 858

1980 3 541 836 1 314 798

1991 3 592 853 1 398 684

2001 3 656 802 1 420 679

2011 3 724 761 1 412 688

2014 3 730 747 1 371 691

107

Svůj podíl na klesání či stagnaci růstu obyvatelstva má i vzrůst nezaměstnanosti. V okrese Třebíč je nejvyšší nezaměstnanost v Kraji Vysočina. Podíl nezaměstnaných osob v tomto okresu na konci roku 2014 činil 9,64 %. Třetí místo v kraji zaujímá okres Jihlava, kde podíl nezaměstnaných osob je 6,99 %.

Obr. 31: Graf podílu nezaměstnaných osob v okresech Kraje Vysočina

Posun ve věkové struktuře koresponduje s vývojem celkového počtu obyvatelstva. Od roku 1990 vlivem nižší porodnosti došlo ke stagnaci počtu obyvatel. Současně došlo k posunu v poměrném zastoupení obyvatel v jednotlivých věkových skupinách. Odrostlé děti posílily věkovou skupinu 15- 64. Díky stárnutí obyvatelstva pak posílila skupina 65 let a více. V důsledku posunu ve věkových strukturách se počet obyvatel v kategorii 0-14 let snížil. V současnosti je věková struktura obcí v údolí Brtnice následující: věková skupina 0-14 let se pohybuje mezi 14 – 16 %, věková skupina 15 – 65 let v rozmezí 65 – 70 % a věková skupina 65 let a více let mezi 15 – 20 %. Ve struktuře vzdělanosti se podíl obyvatel se základním vzděláním nebo bez vzdělání zmenšuje, naopak dochází k posílení všech ostatních skupin. Například podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obci Kněžice se více než zdvojnásobil.

108

100%

90% 16,4% 15,3% 17,0% 19,4% 80% 70% 60% 65 a více let 50% 68,2% 69,7% 68,4% 65,4% 15-64 let 40% 0-14 let 30% 20%

10% 15,4% 15,0% 14,6% 15,2% 0% Brtnice Kněžice Opatov Předín

Obr. 32: Graf věkové struktury významných sídel v údolí Brtnice (2014)

100% 3% 7% 90% 20% 80% 23% 70% vysokoškolské 60% úplné střední 46% 50% 48% vyučen 40% základní 30% neukončené 20% 31% 21% 10% 0% 0% 1% 2001 2011

Obr. 33: Graf struktury vzdělanosti obyvatelstva v obci Kněžice v roce 2001 a 2011

Významní rodáci a osobnosti

David Liparth (? – 1720)

Působil v Brtnici počátkem 18. století. Je autorem dvanácti soch světců na dvou mostech ve městě Brtnici. Dále se zasloužil o výstavbu mariánského sloupu na náměstí v Telči.

109

Matěj Procházka (1811 Brtnice – 1889 Brno) Matěj Procházka se narodil v Brtnici, vystudoval filozofii a bohosloví v Brně. Byl učitelem náboženství a češtiny na německém gymnáziu v Brně. Stal se prvním českým kazatelem u sv. Tomáše v Brně. Byl to i básník, překladatel, autor učebnic. Jeho nejobsáhlejším historickým dílem je Život blahoslaveného Jana Sarkandra, ve kterém také popisuje dobu předbělohorskou na Moravě.

Alois Toufar (1919 Brtnice – 1978 Jihlava) Už od svého dětství byl velmi nadaný a své výtvarné nadání dále rozvíjel na učitelském ústavu ve Znojmě, poté na studiu výtvarné výchovy na Vyšší pedagogické škole v Brně. Zabýval se drobnokresbou. Za války byl vězněn v koncentračních táborech a po roce 1945 začal působit jako učitel v Brtnici, Jihlavě, Třebíči a Boskovicích.

Josef Hoffmann (1870 Brtnice – 1956 Vídeň) Josef Hoffmann byl významný architekt a designér. Studoval na gymnáziu v Jihlavě a na Vyšší státní průmyslové škole v Brně, kde se seznámil se základy architektury. Ve studiu architektury pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Poté byl jmenován profesorem na uměleckoprůmyslové škole a stal se jedním z největších architektů vídeňské secese. Navrhoval různé šperky, porcelán, sklo, nábytek apod.

Jaroslav Janko (1893 Opatov na Moravě – 1965 Praha) Jaroslav Janko byl matematik a statistik. Zaměřoval se na aplikace matematické statistiky v demografii. Studoval na gymnáziu v Třebíči, poté na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval na ministerstvu sociální péče, byl jmenován profesorem a působil na Fakultě speciálních nauk, později na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Napsal několik učebnic o statistice a sestavil rozsáhlé statistické tabulky.

110

Sídla v údolí jsou zaměřena především na zemědělskou výrobu a místní průmysl.

PRŮMYSL

V minulosti byla v obci Předíně známá knoflíkárna, jejíž přítomnost ovlivnila urbanistický vývoj obce. Dnes se tomuto řemeslu věnuje výstava v Předínském muzeu. Traduje se, že se tu v dávných dobách dolovala železná ruda, zlato a stříbro. V té době měl Předín docela dobré postavení, ale po roce 1200, kdy se zlato vyčerpalo, toto postavení ztratil. V současné době se v obci nachází podnik na výrobu nábytku a čalounictví Fagus, podnik na šití oděvů Daktext.

V Opatově se také vyráběly perleťové knoflíčky. Významným podnikem v obci je dnes Pekařství p. Paulase. Dále je zde několik autoopraven.

Specifikem obce Kněžice je sklářská minulost. V místní části Brodce bývala sklárna a brusírna skla s nadmístním významem. V současnosti je sklárna zrušena, tradice broušení skla zůstává v domácích brusírnách. Prostory bývalých skláren jsou využívány pro skladování železného šrotu. Existuje záměr vymezit v části areálu plochu na připomenutí sklářské tradice v Kněžicích. Dnes v Kněžicích nalezneme dřevozpracující výrobu (pila

111

p. Obůrky situována u silnice na Brtnici, pila p. Plavce umístěna u silnice na Opatov u Kněžického rybníka), dále kovovýrobu, kovošrot a několik autoopraven.

V minulosti největším výrobním závodem města Brtnice byla Snaha (kožedělné družstvo), areál Mrazíren a areály zemědělského družstva Brtnice. V současné době město tvoří tři průmyslové zóny.

Průmyslovou zónu u areálu Snahy tvoří podnik Snaha, kožedělné družstvo Jihlava, který využívá pouze část areálu. Ve zbývajících částích jsou umístěny další provozovny (autodílny, pneuservis, stavební firma Ekos, výroba elektrokabelů Munos). Snaha Jihlava provozuje také spalovnu u areálu. Na levém břehu řeky je čistírna odpadních vod Snahy.

Průmyslová zóna u mrazíren a prodejny stavebnin je tvořena těmito podniky:

 Mrazírny Brtnice – výroba mražených potravin, v areálu umístěna ubytovna  Fide – výroba hygienických potřeb  Výroba betonových směsí ZD Brtnice  Prodejna stavebnin firmy Vlastimil Zelený Start Brtnice

Na areál mrazíren jižně navazují plochy zemědělské výroby Brtnice.

112

Nová Průmyslová zóna Jihlavská byla nově vymezena z toho důvodu, aby byly nalezeny vhodné dopravně dostupné plochy mimo obytné území města. Nevýhodou je pohledová exponovanost území. Zóna je zařazena do nového územního plánu.

Miroslav Hedvábný: Pověsti Třebíčska

„Zánik dolů u Předína“

V dávných dobách býval Předín bohatou hornickou obcí, známou široko daleko. Nacházely se tu doly na železnou rudu, stříbro a v okolí i na zlato. Horníci, kterým se tehdy říkalo kovkopové, obdrželi od českých králů četné výsady, dostávali dost peněz a nežili si špatně. Ovšem na druhou stranu dřiny a potu je to stálo dost.

Přišly však na ně najednou zlé časy! Po bitvě na Bílé hoře začala v našich

zemích násilná kolonizace a předínští horníci, nekatolíci, se marně odvolávali na své stavovské i náboženské svobody. Císař jim stará práva odňal a nic nedbal, že horníkům ty výsady písemně zaručili čeští králové. Navíc si vyžádal pergameny k nahlédnutí. Někteří zkušení havíři radili svým předákům, aby vzácné dokumenty nevydávali z rukou, ale jiní namítali: „Jenom je císaři půjčte, ať se přesvědčí, jaké máme svobody!“ Tak je vydali. Jenže císař bez váhání přikázal odvést pergameny do Jihlavy, kde vojáci tyto staré listiny

na náměstí spálili. Tehdy horníkům došla trpělivost. Začali se bouřit, sbíhali se noví a noví, takže v krátkém čase se Předínem rozléhal takový rámus, jako když se žene velká bouřka. Jeden přes druhého svorně křičeli: „Císař nám vzal naše privilegia, my mu vezmeme zlato!“ Začali se houfovat a vydali se k dolům. Jako vichřice, před níž není úniku, vtrhli havíři do štol, strhli výdřevu, štoly ucpali a zničili. To už do Předína dorazilo císařské vojsko a záhy vypukla nerovná řež. Havíři se bili statečně, ale proti dobře vyzbrojeným vojákům neměli se svými lopatami a kladivy šanci. Také je vojáci brzy

rozehnali. Jako památka na nerovnou bitvu se dodnes v místech, kde došlo k boji, nacházejí ostruhy, klíče, kladiva. Horníci se rozešli z Předína do různých končin a našli si práci jinde. Od těch dob se tu přestalo dolovat a jenom stará jména tratí jako Štulní, Sejfy, Štoky a další napovídají, kde se doly nacházely. Někdy prý se v těchto místech objevují mihotavé

modravé plaménky. To se má čistit stříbro, které zůstalo v zemi nevytěženo.

113

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělská půda zaujímá v průměru 53 % rozlohy katastrálního území obcí. Z toho orná půda tvoří přibližně 40 % zemědělské půdy.

Tab. 9: Půda v obcích na řece Brtnici podíl podíl celková zemědělská orná nezemědělská zemědělské orné výměra půda půda půda půdy na půdy na

[ha] [ha] [ha] [ha] celkové celkové výměře výměře Brtnice 7 417,61 4 291,24 3 181,93 3 121,08 57,85% 42,90%

Kněžice 2 238,38 1 219,22 873,32 1 019,21 54,47% 39,02%

Opatov 1 900,71 998,11 783,52 902,60 52,51% 41,22%

Předín 1 511,65 716,28 565,51 795,06 47,38% 37,41%

Zemědělskou výrobu v obcích Předín, Opatov a Kněžice zajišťuje Zemědělské, výrobní, obchodní a zpracovatelské družstvo Horácko (ZVOZD Horácko) se sídlem v Opatově. Družstvo hospodaří na výměře 3 439,01 ha, z toho 2 693 ha orné půdy a 745 ha luk a pastvin.

V živočišné výrobě se zabývají chovem krav, býků. Hlavním produktem chovu skotu je mléko, které je dodáváno do mlékárny v Jihlavě. V družstvu dále chovají prasata, nedílnou součástí je i chov ovcí. U Vávrovského rybníka v Opatově se předpokládá specifický chov zvířat. Rostlinná výroba se specializuje na pěstování obilovin, řepky, kukuřice, brambor a pícnin. Velká část produkce rostlinné výroby je určena pro bioplynovou stanici, také se zde však zaměřují na produkci vlastních krmiv. Bioplynová stanice byla v Opatově vybudována v 2012 v Opatově. Její výkon činí 1,7 MW. Slouží k dodávce elektrické energie do veřejné sítě a odpadní teplo je využíváno na vytápění administrativní budovy a výrobních provozů ZVOZD v Opatově.

114

V Brtnici, Panské Lhotě, Malém a v Dolním Smrčném zemědělskou výrobu zajišťuje AGRA Brtnice. AGRA Brtnice vznikla k roku 2013 ze Zemědělského družstva Brtnice. V Brtnici jsou dva areály zemědělské výroby:  Areál u zámku – administrativa, garáže, sklady, jatka, sýpky  Mrazírny – chov prasat

Ve městě je umístěn chov koní pro sportovní i rekreační účely a dále se zde nachází chov ovcí a rybářské sádky.

V celém území údolí Brtnice a okolí se nacházejí rozsáhlé lesní komplexy. Lesní komplexy mají nadmístní hospodářský význam. Rozsáhlé zalesněné pozemky jsou významnou pramennou oblastí kvalitní pitné vody pro Třebíčsko (vodní zdroje Heraltice aj.).

Procento zalesnění se v katastrech obcí mění. Hodnoty zalesnění jsou vyšší, než je průměr České republiky. Největší procento zalesnění má katastrální území obce Předín (48 %), na dalších místech jsou Kněžice (37,7 %) a Brtnice (35, 1 %). Převládají smrkové porosty, méně zastoupeny lesy smíšené. K největším lesním komplexům patří Černý les (mezi řekou Jihlavou a Brtnicí) a Kněžický les (jihozápadní hranice obce Kněžice).

DOPRAVA

Sídla na řece Brtnici jsou propojena skrze silniční komunikaci. Silniční průtahy obcemi jsou v dobrém stavu. V současné době byla upravena silnice mezi Opatovem a Brtničkou.

115

Obec Předín se nachází na hlavní komunikaci silnice I. třídy č. 23, která vede západovýchodním směrem (Dráchov – Jindřichův Hradec – Třebíč – Brno). Dále obcí prochází silnice III. třídy (Želetava – Lesná – Předín, Předín – Opatov – Kněžice, Předín – Heraltice, Opatov – Heraltice). V územním plánu obce je vymezen dopravní koridor pro silnici I/23. Opatovem prochází silnice 3. třídy spojující obce Heraltice, Předín, Kněžice a Brtničku s Opatovem. Obcí Kněžice prochází silnice 2. třídy a 3. třídy. Tyto cesty spojují obec s Brtnicí, Zašovicemi, Opatovem a Jestřebím. Městem Brtnicí vedou silnice 2. třídy. Tyto komunikace směřují k Jihlavě a k obcím Jestřebí, Kněžice, Třebíč a Bransouze.

Železniční komunikace prochází údolím pouze okrajově. Město Brtnice neleží na železniční trati, avšak celostátní trať č. 240 Jihlava – Brno prochází podél řeky Jihlavy místními částmi Přímělkov a Dolní Smrčné. Nejbližší železničními stanicemi jsou Jihlava (12 km), Bransouze (8 km) a Okříšky (12 km), nejbližšími železničními zastávkami jsou Přímělkov a Dolní Smrčné. Územím neprochází územní rezerva pro vysokorychlostní trať (VRT).

Obr. 34: Železniční trať před soutokem Jihlavy a Brtnice

116

Sídly vedou také cyklotrasy. Např. cyklotrasa č. 5216: Pavlov – Opatov – Předín – Čáslavice, cyklotrasa č. 5111: Číchov – Brtnice – Aleje – Okříšky – Přibyslavice; cyklotrasa č. 162: Jihlava – Třebíč (označována i jako cyklotrasa č. 26: Jihlava – Třebíč – Raabs).

Obyvatelé těchto sídel převážně vyjíždějí za prací do okolních měst, zejména do Jihlavy, Třebíče, a do průmyslových zón Okříšky – Přibyslavice – Nová Ves.

Spojení přes řeku Brtnici zajišťuje mostní konstrukce – betonové mosty, dřevěné mosty (lávky). V průběhu tohoto toku je vybudováno přibližně 42 mostních konstrukcí. Dřevěné mosty a lávky se častěji nalézají v přírodní rezervaci Údolí Brtnice.

Obr. 35 a 36: Mosty přes řeku Brtnici (v Brtnici a pod Rokštejnem)

Obr. 37 a 38: Mosty přes řeku Brtnici (železniční most s lávkou u Přímělkova, lávka u Zlatomlýna)

117

Přírodní rezervace Údolí Brtnice patří mezi nejvýznamnější rezervace v údolí Brtnice. Rezervací byla vyhlášena v roce 2001. Nachází se na území okresu Jihlava, severně od města Brtnice a sahá po soutok řek Brtnice a Jihlavy u obce Přímělkov. Rezervace zaujímá plochu zhruba 69 ha a spolu s ochranným pásmem dosahuje rozlohy až 204 ha. Rezervace je charakteristická kaňonovitým údolím vodního toku Brtnice. Údolí je tvořeno meandrující řekou, přirozenými břehovými porosty a okolními loukami, nad kterými se vypínají skalní výchozy. Chráněné území je tvořeno vyvřelinami jihlavského masivu a metamorfovanými horninami. V posledních letech zde docházelo k zarůstání suchých strání, k zalesňování využívaných luk a pastvin. Proto zde došlo k úbytku řady živočišných a rostlinných druhů. Cílem ochrany je zachování a udržení vysokých přírodních a krajinářských hodnot údolí řeky Brtnice jako ojedinělého geomorfologického fenoménu s velkou druhovou diverzitou. Posláním je zabezpečení podmínek pro trvalou existenci ohrožených xerotermních druhů hmyzu – pavouků, motýlů, rostlin a dalších organismů. Dalším cílem je postupná obnova suchých trávníků, luk a podpora přirozených lesů na svazích údolí. Rezervace je tvořena loukami, které jsou částečně kosené nebo více či méně zamokřené. Rostou zde vzácnější druhy rostlin, jako např. prstatec májový, kozlík dvoudomý. Podél toku v lokalitě Doubkov se nachází pérovník pštrosí. Ze společenství zvířat tu nalézají

útočiště vzácné a ohrožené druhy živočichů. Z hmyzu to Obr. 39: Pérovník pštrosí

118

jsou hlavně motýli – modrásek černoskvrnný. Z plazů užovka obojková, užovka hladká aj., z ptactva ledňáček říční, datel černý aj. V současné době rezervací prochází turistická trasa a cyklostezka. Město Brtnice vytvořilo stezku (Brtnická stezka – přírodou ke kulturní promenádě). Stezka vedevod rybníka Šamonína údolím řeky, přes osadu Doubkov (Viďourkův mlýn), k zřícenině hradu Rokštejn. Součástí stezky je i okruh po brtnických pamětihodnostech. Cílem Brtnické stezky bylo propojení krásy přírody s historickým jádrem města Brtnice. Obr. 40: Informační cedule Brtnické stezky

Přibližně 1 km severně od města Brtnice se nachází rybník Šamonín. Rybník byl obnoven na svém původním místě v roce 2009. Vodní plocha rybníka zaujímá asi 28 000 m2. Celá oblast je ohraničena řekou Brtnicí, Mlýnským a Špitalským potokem.

Zřícenina hradu Rokštejna leží v přírodní rezervaci asi 6 km po směru toku od města Brtnice. Hrad se nachází na skalním ostrohu, který je vyvýšen asi 16 m a současně je obtékán tímto tokem. Je tvořen pouze zbytky dvou paláců a hranolovou věží. Věž je v současnosti přístupná. K hradu vede několik cest – od obce Panská Lhota, od obce Dolní Smrčné, od obce Přímělkov (po zelené turistické značce nebo po cyklostezce) a od obce Brtnice (podél toku po modré turistické značce). Zřícenina hradu Rokštejn patří mezi několik nejlépe prozkoumaných středověkých objektů na území České republiky. V minulosti ho měla zatopit přehrada, proto se zde v letech 1981 – 2006 konal záchranný archeologický výzkum, který vedl prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

119

Miroslav Hedvábný: Pověsti Třebíčska „Poklad na Rokštejně“ Na Rokštejně, starém rozvaleném hradu, prý je v hlubokém sklepení poklad, hlídaný černým psem. Jen jedenkrát v roce, na Velikonoce, při čtení pašijí v kostele, se vchod do podzemí otvírá. Před mnoha lety sloužila u jednoho sedláka v Brtnici jako děvečka čiperná dívka, Božena se jmenovala. Kudy chodila, tudy si prozpěvovala, a práce jí šla od ruky radost pohledět. Byla nejen pracovitá, hodná, ale také nebojácná. Však si ji hospodář nejednou dobíral, že by mohla jít pro rokštejnský poklad, protože zlý pes ho prý vydá jen člověku bez viny, který se navíc ničeho nebojí. Jednou ráno, na Velký pátek, sedlák napůl žertem, napůl doopravdy povídá Boženě: „Dnes bys mohla jít na Rokštejn hledat poklad, za chvíli se vchod do podzemí otevře. Snad ti bude přát štěstí. Pomohla bys rodičům i obě, kdybys odtud přinesla trochu peněz.” Jak Božena uslyšela, že by mohla pomoct rodičům, nedala se pobízet. Honem si uvázala šátek a pospíchala k Rokštejnu. Chvíli chodila kolem zřícenin, až přišla k pootevřeným železným dveřím. Dlouho se nerozmýšlela, drcla do nich a odhodlaně sestoupila po schodech do tmavé chodby. V dáli cosi svítilo. Božena kráčela za světlem a brzy se ocitla ve veliké síni. Ohromeně zírala na hromady zlatých a stříbrných peněz i na kovové tyče v truhlici. „Ale copak je v těch velkých sudech u stěn? To bude asi zmrzlá voda,” řekla nahlas Božena, když do jednoho sudu s odraženým víkem sáhla. Nabrala do zástěry peníze z obou hromad a hajdy domů. Vypravovala, a když vysypala peníze na stůl, hospodář se ženou se nestačili divit. Tolik peněz! „Taky je tam několik sudů, ale v těch byla jen zmrzlá voda,” dokončila Božena svoje vypravování o pokladu. „Blázínku,” opáčil hospodář, „vody měli dost ve studni, proč by ji nalívali do sudů? Bude to nejspíš škraloup z vinného kamene a pod ním je víno. Kdybys trochu toho vína donesla, jistě by mou nemocnou ženu uzdravilo.” Božena na víc nečekala. Chytla putnu a zpět pospíchala ke zříceninám. Sklepení bylo ještě otevřené, tak rychle prošla chodbou, vzala do ruky tyč, prorazila škraloup na jednom sudu a nabrala do putny víno. Přibrala ještě pár prutů pro hospodáře, však se budou hodit, a rychle kráčela k domovu. To bylo udivení, víc než poprvé! Hospodyně děkovala za víno, ale tu už dívka podávala hospodáři tyče: „Dejte si z nich u kováře něco vykovat, v tom podzemním sklepení jich byla plná truhla.” „Děvečko zlatá, vždyť to nejsou železné tyče, to je čisté zlato! Takový dar od tebe nemohu přijmout. Bylo by ale škoda nechat takové bohatství zahálet ve sklepě. Zapřáhneme koně, vezmeme s sebou čeledína a pojedeme pro poklad.” Po dveřích do sklepa však marně pátrali. Náhle proti nim vyrazil černý kocour s kolovratem a přeslicí. Z huby mu šlehaly plameny a divoce koulel očima. Hospodář s čeledínem byli leknutím jako zkoprnělí. Jen co se vzpamatovali, horempádem utíkali k vozu, obrátili koně a tryskem ujížděli domů. Načisto přitom na děvče zapomněli. Božena, ta se kocoura nelekla. Skočila k němu, vytrhla mu přeslici a prásk ho s ní po hlavě! Kocour zlostně prsknul, naježil se, ale na druhou ránu nečekal a zmizel tak rychle, jak se objevil. Nyní už dívka nemeškala, vzala kolovrat i přeslici a vydala se na zpáteční cestu. Doma zatím všichni mysleli, že příšera děvečku roztrhala. „Kdepak,” zasmála se Božena, „dostala jednu pořádnou a hned byla pryč. I kolovrat zapomněla, tady je.” Světe, div se, kolovrat i přeslice najednou nejsou ze dřeva, ale ze zlata! Teď se Božena obrátila na hospodáře: „Dobře se mi u vás slouží, tak si vezměte polovinu těch prutů a peněz, já budu mít i tak dost pro sebe a pro rodiče.” Hospodář viděl, že děvečka mu nabízí z upřímného srdce, a její nabídku s díky přijal. Rázem se rozneslo, jaké štěstí měla Božena na Rokštejně. Však také její příklad zlákal mnohé lidi. Vypravili se ke zříceninám s krumpáči a lopatami, kopali, hledali, ale odcházeli s prázdnou. Druhý rok na Velký pátek chtěl najít poklad jeden lakomý sedlák. Ale ten si dal! Našel sice dveře, jenže se na něho vyřítil velký černý pes. Dal tomu lakomci co proto, že ani nevěděl, jak se dostal domů. Pěkných pár týdnů si poležel a nakonec byl rád, že je živ a zdráv. Potom už se nikdo neodvážil jít na Rokštejn hledat poklad. Ten od té doby nikým nerušen odpočívá v podzemí.

120

rtnice se nachází na východě okresu Jihlava v Kraji Vysočina v údolí B stejnojmenné řeky. Město leží na silniční komunikaci Jihlava – Třebíč. K městu náleží celkem 9 místní částí – Dolní Smrčné, Jestřebí, Komárovice, Malé, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov, Uhřínovice. Město má zhruba 2300 obyvatel (bez připojených obcí).

Název města mohl vzniknout dvěma způsoby. Může souviset s lesním včelařstvím anebo byla Brtnice pojmenována podle řeky protékající touto oblastí. Původ názvu města připomíná na náměstí socha medvěda Brtníka.

První písemná zmínka o Brtnici je z roku 1234. Významnými rody, které drželi Brtnici ve svém majetku, byly rody pánů Brtnických z Valdštejna a italský rod z Collalto et San Salvatore.

istorické jádro města Brtnice je městkou památkovou zónou. Kulturními H památkami jsou Brtnický zámek, kaple Panny Marie Pomocné, dům Josefa Hoffamanna, radnice, klášter, kostel sv. Jakuba Většího, židovský hřbitov aj.

Největší dominantou města je Brtnický zámek. Původně gotický hrad byl založen kolem roku 1430 pány z Valdštejna místo zbořeného hradu Rokštejna. Současnou podobu dostal v období renesance. V současnosti je zámek v havarijním stavu.

Na kopci naproti zámku je postavena kaple Panny Marie Pomocné. Vystavěl ji Antonín František z Collalta jako poděkování za uzdravení.

Dům Josefa Hoffmanna stojí na konci náměstí směrem na Třebíč. Josef Hoffmann byl významný brtnický rodák a také významný architekt. V tomto

121

domě se narodil v roce 1870. Dům proběhl rekonstrukcí a nyní je v domě zříceno Muzeum Josefa Hoffmanna, místní knihovna a konají se zde kulturní akce a výstavy.

Radnice je dominantou horní části náměstí Svobody. Renesanční stavba měla vysoký atikový štít a věž, ale po požáru v roce 1760 zbyla věžice se zvonky. Radnice slouží jako administrativní prostory města a restaurační zařízení.

Paulánský klášter byl založen během třicetileté války. Po jeho zrušení sloužil různým účelům, např. jeho bavlnářská manufaktura. Od roku 2002 se v něm nachází byty.

Obr. 41: Hoffmannův dům Obr. 42: Pohled na kapli od zámku

Obr. 43: Náměstí s radnicí Obr. 44: Brtnický zámek

122 Závěr

Diplomová práce se zaměřuje na návrhy výukových materiálů k výuce místního regionu v konkrétní lokalitě - údolí řeky Brtnice. Materiály byly vytvořeny vlastním výzkumem a shromážděním teoretických poznatků.

Údolí Brtnice je významné údolí tvořené jihlavským masivem a metamorfovanými horninami. Řeka Brtnice je lemována přírodními břehovými porosty a okolními loukami, vytváří meandry, zařezává se do skalního masivu, kde vytváří kaňon. V údolí se vyskytují fluviální, kryogenním erozně-denudační tvary. Řeka Brtnice v průběhu směru toku napájí mnoho rybníků. Na skalním ostrohu se tyčí pozůstatek hradu Rokštejn. Mrazové sruby s balvanovými moři lemují celý dolní tok. Údolím na dolním toku Brtnice provází naučná stezka Brtnická stezka – přírodou ke kulturní promenádě v délce 8 km. Úsek naučné stezky poskytuje obdivuhodné tvary reliéfu v údolí.

Podklad pro obsahovou část výukových materiálů tvoří komplexní geografická charakteristika a typologie tvarů reliéfu na území. Pro tvorbu metodické stránky bylo důležité analyzovat znalosti žáků vztahující se k místnímu regionu a analýzu učebních textů zaměřující se na výuku místního regionu v učebnicích pro základní a střední školy.

V současných kurikulárních dokumentech je téma místního regionu zařazeno do výuky zeměpisu. Avšak na našem trhu není mnoho učebnic, které by se zabývaly pouze výukou místního regionu.

V diplomové práci byl vytvořen výukový materiál – učební text Toulky údolím Brtnice. Primárně je určeny pro učitele II. stupně základních škol a gymnázií. Na jednotlivé kapitoly učebního textu navazují tematicky pracovní listy. Obsah navrženého učebního textu je rozdělen do 10 hlavních kapitol. První kapitola vymezuje samotné údolí. Druhá kapitola udává základní informace o řece Brtnici. Třetí kapitola se zabývá záplavovým územím,

123 především v obcích ležící na řece Brtnici. Čtvrtá kapitola Přírodní poměry se věnuje fyzicko-geografické charakteristice území a dělí se na části: Reliéf, Podnebí, Vegetace a fauna a Půda. Na tuto kapitolu navazuje samostatná kapitola Ekologie a ochrana přírody. Kapitola šestá se zabývá sídly a jejich charakteristikou a sídelní strukturou v údolí. Sedmá kapitola Obyvatelstvo uvádí vývoj populace v údolí a její charakteristiky. Socioekonomickou charakteristiku završuje kapitola osmá Hospodářství. Zabývá se průmyslovou a zemědělskou výrobou v údolí. Devátá kapitola Přírodní rezervace Údolí Brtnice nás seznamuje s krásami chráněného údolí, kterým prochází stezka. Poslední kapitola Město Brtnice se zaměřuje na historické památky nejvýznamnějšího města v údolí. Pracovní listy k tématům Přírodní rezervace Údolí Brtnice a Město Brtnice jsou navrženy pro terénní výuku.

Vytvořené výukové materiály by měly posloužit hlavně učitelům jako zdroj informací a zároveň být inspirací pro výuku místního regionu v hodinách zeměpisu. K rozšíření žákových znalostí a vědomostí o krajině svého bydliště, jeho prohloubení vztahu k domovu by mělo přispět aktivní plnění úkolů v hodinách zeměpisu, tak i při terénní výuce.

124 Summary

The target area of the diploma thesis is the valley of the Brtnice river, which is also partly the catchment of the Jihlava river in the heart of the Bohemian-Moravian Highlands. The introductory part specifies the complex geografical characteristics of the catchment and the valley Brtnice river. The Brtnice river lies in the Vysočina region withing the districts of Jihlava and Třebíč. The Brtnice river is 30.3 km long and its catchment covers an area of 122.1 km2. The spring of the Brtnice river lies at an altitude of 630 m near Lesná village and the river flows into the Jihlava river near Přímělkov village as a right-sided tributary of the Jihlava river at an altitude of 426 m. The dominant processes contributing to the formation of the valley are fluvial (fluvial erosion, fluvial accumulation) and cryogenic (at the bottom of the Brtnice river). Most recently also anthropogenetic processes. Human activities influenced the way of the flow by building regulation water reservoirs and drives. Another intervention was building residences and cottages. The diploma thesis brings educational materials about the valley of Brtnice river. An instructional text for teaches called Rambles valley of Brtnice river consisting of ten chapters as well as corresponding worksheets was created. The educational materials bring knowledge of physical and socio- economic geography applied to teaching about the local region. The created educational materials should serve mainly as a source of information for teachers and should be an inspiration for teaching aboutthe local region in geography lessons.

125 Seznam literatury

Seznam tištěných zdrojů

1. BALADA, J., a kol. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. ISBN 978-80-87000-11-3.

2. ČECH, L., a kol. Zvláště chráněná území: okresu Jihlava. Jihlava: Okresní úřad v Jihlavě, 2001.

3. ČECH, L. Jihlavsko. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 200K. ISBN 80-860-6454-9.

4. DEMEK, J., MACKOVČIN, P., a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vydání. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. OSBN 80- 860-6499-9.

5. Diderot: velká všeobecná encyklopedie. 1. vydání. Praha: Diderot, 2001. ISBN 80-902723-2-0.

6. DOČEKALOVÁ, L. Vybrané tvary reliéfu v povodí Brtnice. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014.

7. Geologická mapa ČR: 1 : 50 000, list 23-41 Třešť. Praha: Český geologický ústav, 1997.

8. Geologická mapa ČR: 1 : 50 000, list 23-42 Třebíč. Praha: Český geologický ústav, 1997.

9. Geologická mapa ČR: 1 : 50 000, list 23-43 Telč. Praha: Český geologický ústav, 1997.

126 10. Geologická mapa ČR: 1 : 50 000, list 23-44 Moravské Budějovice. Praha: Český geologický ústav, 1997.

11. HEDBÁVNÝ, M. Pověsti Třebíčska. 2. Vydání. Třebíč: Akcent, 1997.

12. HOLEČEK, M., a kol. Zeměpis České republiky: učebnice pro střední školy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2009. ISBN 978-80-86034-89-8.

13. HOLEČEK, M., a kol. Česká republika: Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2003. ISBN 80-7168-769-3.

14. HOUZAR, S., ŠKRDLA, P., VOKÁČ, M. Mineralogie zlata z aluviálních sedimentů malých vodních toků mezi Želetavou a Opatovem na západní Moravě. In: Acta rerum naturalium: přírodovědný sborník Vysočiny. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2007. 3 ročník. ISSN 1803-1587.

15. JANÁK, J., a kol. Dějiny Brtnice a připojených obcí. 1. vydání. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Místním národním výborem v Brtnici, 1998.

16. JANOŠKA, M. Nejkrásnější vodopády České republiky. 2. vydání. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1779-6.

17. Jihlavsko: turistická mapa 1 : 50 000. 2. vydání. Praha: Trasa, 2001. ISBN 978- 80-8599-984-6.

18. KASTNER, J., HOLEČEK, M., a kol. Zeměpis naší vlasti: učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005. ISBN 80-86034-48-8.

127 19. KASTER, J., a kol. Geografie 4: Česká republika: pro střední školy. 2. vydání. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2004. ISBN 80-7235-266-0.

20. KIRCHNER, K., SMOLOVÁ, I. Základny antropogenní geomorfologie. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-244- 2376-0.

21. Kolektiv. Podnebí ČSSR - Tabulky. 1. vydání. Praha: ČHMÚ, 1960.

22. KŘÍŽEK, M. Údolní niva - její vymezení a vývoj. In: Geografické rozhledy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2012, 21. ročník (5. číslo). ISSN 1210-3004.

23. KÜHNLOVÁ, H. Život v našem regionu: pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň: Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-489-1.

24. LAŠTOVIČKA, Z. Geologické poměry v prostoru dolního toku řeky Brtnice na Jihlavsku. In Vlastivědný sborník Vysočiny: Oddíl věd přírodních. 1. vydání. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 1972, Svazek VII. ISBN 59-098-72.

25. MĚŘÍNSKÝ, Z., NOVOTNÁ, D., STRAKOVÁ, M. Brtnice: Rodiště Josefa Hoffmanna. 1. vydání. Brtnice: město Brtnice, 2006.

26. MOSTECKÝ, V. Morfologie poříčí Brtnice. In: Sborník Čs. spol. zeměpisné. 1. vydání. Praha, 1949. Ročník 54, číslo 2.

27. POHL, M., a kol. Vysočina: okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou. 1. vydání. Žďár nad Sázavou: Informační a metodické centrum, 1996.

128 28. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 2. vydání. Praha: Portál, 2002, ISBN 80- 7178-631-4.

29. QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, 1971.

30. RŮŽIČKA, I., ZLÁMALÍK, J. Materiál ke květeně údolí řeky Brtnice jihovýchodně od Jihlavy. In: Vlastivědný sborník Vysočiny: Oddíl věd přírodních. 1. vydání. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 1997. Svazek XIII. ISBN 80-901715-5- 9.

31. SMOLOVÁ, I., VÍTEK, J. Základy geomorfologie: vybrané tvary reliéfu. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-802- 4417-493.

32. ŠTEFÁČEK, S. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání. Příbram: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-105-4.

33. ŠTEFÁČEK, S. Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání. Příbram: Libri, 2010. ISBN 978-807-2774-401.

34. TOLASZ, R., a kol. Atlas podnebí Česka = Climate atlas of Czechia. 1. vydání. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007. ISBN 878-80-86690-26-1.

35. TOUŠEK, V., a kol. Vysočina v číslech (regionální statistika populárně). Brno, Jihlava: Masarykova univerzita v Brně, Krajský úřad Kraje Vysočina, 2006.

36. Třebíčsko: turistická mapa 1 : 50 000. 3. vydání. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978- 80-7324-287-9.

129 37. VÁVRA, V., ŠTELCL, J., MALÝ, K. Průvodce po geologických zajímavostech kraje Vysočina. 1. vydání. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2008, ISBN 978-80- 86382-30-2.

38. VLČEK, V. a kol. Vodní toky a nádrže. 1. vydání. Praha: Academia, 1984. ISBN 21-107-84.

39. VOŽENÍLEK, V., SZCZYRBA, Z. Zeměpis 4: Česká republika. Olomouc: Prodos, 2002. ISBN 80-7230-117-9.

40. VOŽENÍLEK, V., SZCZYRBA, Z. Zeměpis 4: Česká republika: pracovní sešit: naše vlast - Česko. Olomouc: Prodos, 2002. ISBN 80-7230-118-7.

41. Vysočina: tematický atlas [kartografický dokument]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, 2008. 1. tematický atlas. ISBN 978-80-254-2080-5.

42. ZLÁMALÍK, J. Abiotické přírodní poměry údolí dolního toku řeky Brtnice. In: Vlastivědný sborník Vysočiny: Oddíl věd přírodních. 1. vydání. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 1997. Svazek XIII. ISBN 80-901715-5-9.

43. ZOUHAROVÁ, D., a kol. Regionální učebnice: Metodika tvorby regionální učebnice jako výchovně-vzdělávacího prostředí regionální výuky. Brno“ Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. ISBN 978-80-87604- 13-7.

130 Seznam internetových zdrojů

1. AGRA Brtnice [online]. 2015, [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.agrabrtnice.cz/

2. AOPK ČR [online]. 2014, [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://ochranaprirody.cz/

3. Botanická fotogalerie: nejen pro odborníky [online]. 2016, [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.botanickafotogalerie.cz/

4. Brtnice: Oficiální webové stránky města [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z WWW: http://www.brtnice.cz/

5. Brtnická stezka: přírodou ke kulturní promenádě [online]. 2011 [cit. 2013-11-23]. Dostupné z WWW: http://www.brtnice.cz/brtnicka-stezka-prirodou-ke- kulturni-promenade/ds-10991/p1=19696

6. Brtnický zpravodaj [online]. 2016, [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://brtnice.cz/brtnicky-zpravodaj/ds-4152/p1=23745

7. Císařská silnice Vídeň – Praha [online]. [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://pavlice-historie.wz.cz/cisarska_silnice.html

8. Český statistický úřad [online]. 2015, [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/

9. Dědictví Vysočiny: Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi- 11/prirodni_rezervace-40/

131 10. Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem v oblasti povodí Moravy a v oblasti povodí Dyje, dílčí povodí Dyje, Brtnice [online]. 2014, [cit. 2015-12- 09]. Dostupné z: http://pop.pmo.cz/cz/stranka/zpravy/

11. Evidenční list hlásného profilu č. 387. Český hydrometeorologický ústav [online]. 2015 [cit. 2015-09-09]. Dostupné z WWW: http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfbk_detail.php?seq=2505290

12. Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu - poldry [online]. 2016, [cit. 2015-12- 03]. Dostupne z: http://www.dotace.nature.cz/voda-opatreni/poldry.html

13. Google.cz [online]. [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://maps.google.cz/

14. Historické fotografie [online]. 2012 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Vysocina/Jihlava/Brtnice/Brtnice_- _zamek/Default.aspx

15. Kněžice [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z WWW: http://www.knezice.com/

16. Kněžičan [online]. 2015, [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://knezice.com/knezican/ds-2564/p1=6253

17. Kraj Vysočina [online]. 2015, [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://kr- vysocina.cz/zakladni-informace/

18. Mapy.cz[online]. [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/

19. Městys Opatov na Moravě [online]. 2014, [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://www.opatov.cz/

20. Národní geoportál INSPIRE [online]. 2015 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map

132

21. Protipovodňové opatření Kněžický potok v k. ú. Kněžice [online]. 2010, [cit. 2015- 11-18]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/vodev/protipovod_opatreni/ppo/..%5Cpdf% 5CGetOpatreni.ashx?ca=129D123002242

22. Povodňový plán pro území Kraje Vysočina [online]. 2005, [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: http://dpp.kr-vysocina.cz/html_pub/index.html

23. Program rozvoje obce Předín 2010 – 2014 [online]. 2010, [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://www.predin.cz/menu/program-rozvoje-obce.php

24. Protipovodňový plán městyse Opatov [online]. 2014, [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: https://www.povodnovyportal.cz/povodnovy-plan/opatov-146

25. Předín [online]. 2014, [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.predin.cz/

26. Předínský zpravodaj [online]. 2015, [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.predin.cz/menu/predinsky-zpravodaj.php

27. Přehrada Střížov [online]. 2015, [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://www.stopprehrade.cz/i_PHP_seznam.htm

28. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://rvp.cz/informace/dokumety-rvp/rvp-zv/

29. Rokštejn: Klenot, který měl zmizet pod vodou [online]. 2004, Idnes.cz, [cit. 2015- 09-28]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/rokstejn-klenot-ktery-mel- zmizet-pod-vodou-fkx-/tipy-na- vylet.aspx?c=A041006_121022_igcechy_tom

133 30. Rozhledna Mařenka u Třebíče [online]. 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://rozhledny.infocesko.cz/content/vysocina-technicke-zajimavosti- rozhledna-marenka-u-trebice.aspx

31. Snaha Brtnice [online]. 2015, [cit. 2015-11-06]. Dostupné z: http://www.snaha-brtnice.cz/

32. Strategický rozvojový plán obce Kněžice 2012 – 2030 [online]. 2015, [cit. 2016-02- 08]. Dostupné z: http://knezice.com/strategicky-rozvojovy-plan-obce- 2012-2030/ds-2571/archiv=0

33. Systém integrované výstražné služby (SIVS) a Informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ [online]. 2015, [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/sivs/povodne.html

34. Toulavá kamera [online], 2015 Česká televize, [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava- kamera/215562221500039/obsah/425570-udolim-reky-brtnice

35. Turistika [online]. Turistika.cz, s. r. o., 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/

36. Územní plán města Brtnice [online]. 2011, [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://brtnice.cz/uzemni-plan-mesta-brtnice/d-123993/p1=20449

37. Územní plán obce Kněžice [online]. 2011, [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://knezice.com/uzemni-plan/ds-2576/archiv=0

38. Územní plán městyse Opatov [online]. 2014, [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://www.opatov.cz/uzemni-plan-mestyse-opatov/

134 39. Výsledky mapování povodňového nebezpečí a povodňových rizik v Kraji Vysočina [online]. 2014, [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.vuv.cz/files/pdf/aktuality/2014-06- 11_mapy_povodnoveho_nebezpeci_a_povodnovych_rizik/vysledky/14B_ Vyso%C4%8Dina_min_vel.pdf

40. ZVOZD Horácko [online]. 2015, [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://zvozd-opatov.cz/

41. Zpravodaj městyse Opatova [online]. 2016, [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.opatov.cz/informace-pro-obcany/

135 Zdroje obrázků v učebním textu Toulky údolím Brtnice

Titulní stránka a záhlaví kapitol: https://cz.pinterest.com/

Obr. 1: http://geography.upol.cz/soubory/studium/e-ucebnice/ Smolova-2010/lexikon/fluvialni/udoli.html Obr. 2: http://www.turistika.cz/fotogalerie/36291/kruzberk-hrad Obr. 3: http://www.turistika.cz/fotogalerie/21149/hranicky-kras-lazne- teplice-nad-becvou Obr. 4: http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/edmundova-souteska-v- ceskem-svycarsku-zahajeni-provozu-45007/ Obr. 5: Vlastní fotografie, úprava v Zoner Photo Studio 17 Obr. 6: KŘÍŽEK, M. Údolní niva - její vymezení a vývoj. In: Geografické rozhledy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2012, 21. ročník (5. číslo). ISSN 1210-3004. Obr. 7: https://www.geocaching.com/geocache/GC22ZR5_meandry- luciny-meanders-of-lucina-earthcache Obr. 8: Vlastní fotografie, úprava v Zoner Photo Studio 17 Obr. 9: http://www.nase-voda.cz/povodi-moravy-povodnova-situace- vecera/ Obr. 10: CENIA-cenia_rt_RETM, ArcGIS 10.1 Obr. 11: http://knezice.com/velka-voda-2006/gs-1115/p1=4215 Obr. 12: Mapy.cz, úprava v Zoner Photo Studio 17 Obr. 13-14: Vlastní fotografie, úprava v Zoner Photo Studio 17 Obr. 17: http://systemex.sweb.cz/mapa_vyrobnich_oblasti.jpg, úprava v Zoner Photo Studio 17

Obr. 18: http://www.veronica.cz/?id=257 Obr. 19 – 23: Vlastní fotografie, úprava v Zoner Photo Studio 17

Obr. 24: pavlice-historie.wz.cz/cisarska_silnice.html Obr. 25: ArcGIS 10.1 Obr. 26: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map, úprava v Zoner Photo Studio 17

136 Obr. 27 – 28: Vlastní fotografie, úprava v Zoner Photo Studio 17 Obr. 29: http://www.predin.cz/menu/muzeum.php Obr. 30: http://www.kr-vysocina.cz/opatov-kostel-sv-bartolomeje/d- 4017848 Obr. 31 - 32: Český statistický úřad, vlastní zpracování

Obr. 33: Strategický rozvojový plán obce Kněžice 2012 – 2030 [online]. 2015, [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://knezice.com/strategicky- rozvojovy-plan-obce-2012-2030/ds-2571/archiv=0 Obr. 34 – 44: Vlastní fotografie, úprava v Zoner Photo Studio 17

Ostatní neoznačené obrázky: http://www.botanickafotogalerie.cz/ http://brtnice.cz/ http://www.opatov.cz/ http://www.predin.cz/ http://www.fagus-nabytek.cz/ http://www.pracovni-odevy.info/ http://www.trebicdnes.cz/54299-pila-plavec-s-r-o-tramy-prkna-spalky- paletove-rezivo-knezice http://www.snaha-brtnice.cz/ http://www.fide.cz/ http://www.stavebniny-zeleny.cz/ http://zvozd-opatov.cz/ http://www.agrabrtnice.cz/

137 Zdroje obrázků v pracovních listech k učebnímu textu Toulky údolím Brtnice

Pracovní list č. 1: Údolí http://cestovani.idnes.cz/vylet-na-moravskou-branu-0hd-/tipy-na- vylet.aspx?c=A140130_134929_po-cesku_hig http://www.panoramio.com/photo/91221978 http://www.ruffer.cz/fotoalbum/krkonose/krkonose-2011/17-udoli- bileho-labe.html KŘÍŽEK, M. Údolní niva - její vymezení a vývoj. In: Geografické rozhledy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2012, 21. ročník (5. číslo). ISSN 1210-3004. http://maps.google.cz, vlastní úprava

Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice https://www.geocaching.com/geocache/GC22ZR5_meandry-luciny- meanders-of-lucina-earthcache

Pracovní list č. 3: Záplavová území Historické fotografie Spolku pro starou Brtnici

Pracovní list č. 4: Přírodní poměry Vlastní fotografie http://www.botanickafotogalerie.cz/

Pracovní list č. 6: Sídla na řece Brtnici http://brtnice.cz/ http://www.opatov.cz/ http://www.predin.cz/

Pracovní list č. 10: Město Brtnice Vlastní fotografie Historická fotografie Spolku pro starou Brtnici

Mapy – ArcGIS 10.1

138 Seznam příloh

Příloha č. 1: Dotazník k diplomové práci – průzkumné šetření

Příloha č. 2: Ukázka vyplněných dotazníků

Příloha č. 3: Ukázka metodického listu pro pracovní list č. 2: Řeka Brtnice

Příloha č. 4: Ukázka metodického listu pro pracovní list č. 10: Město Brtnice

Příloha č. 5: Pracovní listy k učebnímu textu Toulky údolím Brtnice

Příloha č. 6: Řešení pracovních listů k učebnímu textu Toulky údolím Brtnice

139

Přílohy

140 Příloha č. 1:

Dotazník k diplomové práci – průzkumné šetření

Žáci, prosím Vás o vyplnění krátkého dotazníku k mé diplomové práci, která je zaměřena na řeku Brtnici a okolí. Děkuji. Bc. Lenka Dočekalová 1. Vysvětli pojmy: - údolí

- meandr

2. Co je to povodí?

3. Co jsou to antropogenní prvky v krajině + příklady?

4. Jak se jmenuje obec, ve které bydlíš a kolik má obyvatel?

5. Jaká řeka protéká místem tvého bydliště?

6. Na území, kterého kraje bydlíš? Přesný název kraje:

7. Které město je sídlem kraje a kolik má obyvatel?

8. Slyšel/a jsi někdy o řece Brtnici? ANO/NE

9. Do kterého vodního toku se řeka Brtnice vlévá?

10. Jakými sídly protéká řeka Brtnice?

11. Co víte o městě Brtnici?

12. Znáš nějakou přírodní rezervaci v povodí řeky Brtnice?

13. Co je postaveno na kopci Mařenka?

14. Znáš nějakou lokalitu v povodí řeky Brtnici, kterou by si doporučil k návštěvě, a proč?

Na závěr pár otázek o tobě: Kolik je ti let? Uveď tvoje zájmy (co tě nejvíce baví):

Který předmět je tvůj nejoblíbenější?

Jak často jezdíš na výlety – na kole, pěšky, autem

Cestuješ na výlety nejčastěji sám, s kamarády, rodiči, prarodiči,….?

Příloha č. 2: Ukázky dvou vyplněných dotazníků

Příloha 3:

Metodický list k pracovnímu listu č. 2: Řeka Brtnice

Téma Řeka Brtnice

Tematický okruh Místní region

Cílová skupina 9. ročník, 4. ročník nižšího gymnázia

Časová náročnost 1 vyučovací hodina

Mezipředmětové přírodopis, matematika vazby

Průřezová témata Environmentální výchova

Organizační formy samostatná práce Personální 1 vyučující zajištění pracovní listy, dataprojektor, turistická mapa, tematický atlas Pomůcky Kraje Vysočina Lokalizace, školní učebna specifika prostředí Vstupní Žák umí vysvětlit základní hydrologické pojmy a fluviální požadované tvary. znalosti a Žák umí se orientovat v mapě. dovednosti žáků Žák si zopakuje získané vědomosti o hydrologických pojmech a fluviálních tvarů Cíle aktivity Žák si upevní dovednosti orientovat se, číst v různých druzích map. Žák bude umět základní informace o řece Brtnici. Teoretická Žáci si prohloubí své znalosti o některých tvarech způsobených východiska vodním tokem

Závěr (hodnocení) Prezentace, diskuze a kontrola výsledků pracovních listů

Scénář aktivit Činnost učitele Činnost žáků Zahájení hodiny, sdělení Naslouchání. žákům cíle hodiny. Úvod Brainstorming – „Co žáci Hlásí se a říkají pojmy vědí o místním regionu, o vztahující se k místnímu místním bydlišti?“ regionu. Rozdání pracovních listů Naslouchání. žákům. Doplňování textu. Úkoly Výklad. Samostatná práce. Kontrola činnosti žáků. Kontrola výsledků pracovních Prezentace výsledků Závěr listů. pracovních listů.

Realizační rizika Časová náročnost na vyplňování pracovních listů.

Poznámky Poslední úkol lze provádět i ve dvojicích.

Příloha č. 4:

Metodický list k pracovnímu listu č. 10: Město Brtnice

Téma Město Brtnice

Tematický okruh Místní region

Cílová skupina 9. ročník, 4. ročník nižšího gymnázia

Časová náročnost 3 - 4 hodiny Mezipředmětové dějepis, výtvarná výchova vazby Průřezová témata Mediální výchova

Organizační formy frontální

Personální zajištění 2 vyučující

pracovní listy, fotoaparát, desky na psaní, psací potřeby, Pomůcky pastelky Lokalizace, specifika město Brtnice prostředí Vstupní požadované Žák se umí orientovat v mapě. znalosti a Žák má základní informace o historii města Brtnice z hodiny dovednosti žáků dějepisu. Žák získá znalosti a vědomosti o městě Brtnici, o jeho Cíle aktivity významných památkách, o jeho historii. Teoretická Žák získá znalosti a vědomosti o místním regionu. východiska Kontrola výsledků pracovních listů. Vyhodnocení nejhezčího Závěr (hodnocení) obrázku výhledu/panorama na město Brtnice

Scénář aktivit Činnost učitele Činnost žáků Seznámení žáků s tématem výuky, zdůraznění pravidel bezpečnosti, rozdá pracovní listy. Zaznamenávání si informací. Úvod Výklad stručné historie města V případě nejasností se obrátí Brtnice. na vyučujícího. Poté dovede žáky k prvnímu zastavení a dohlídne na plnění úkolů. Průběžné doplňování informací do pracovních listů Zastavení Kontroluje plnění úkolů. dle informačních panelů u jednotlivých zastavení. Kontrola výsledků pracovních Prezentace výsledků Závěr listů. pracovních listů. Vyhodnocení obrázků žáků. Hodnocení vlastních obrázků. Nepříznivé klimatické podmínky (bouřka, sníh, silný vítr). Realizační rizika Vhodné oblečení a obuv (pláštěnka, trekingová obuv) Skupinová práce. Alternativy k Možnost využít GPS. aktivitám Fotografování památek, vytvoření školního filmu o městě Brtnici.

Poznámky Učitel průběžně dohlíží na bezpečnost, asistuje žákům

Příloha č. 5:

Pracovní listy k učebnímu textu Toulky údolím Brtnice

 Pracovní list č. 1: Údolí

 Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice

 Pracovní list č. 3: Záplavová území

 Pracovní list č. 4: Přírodní poměry

 Pracovní list č. 5: Ekologie a ochrana přírody

 Pracovní list č. 6: Sídla na řece Brtnici

 Pracovní list č. 7: Obyvatelstvo

 Pracovní list č. 8: Hospodářství

 Pracovní list č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice

 Pracovní list č. 10: Město Brtnice

Úkol I.: Definuj, co je to údolí a jak vzniká.

______

Úkol II.: Ke každému obrázku údolí napiš typ údolí a převládající typ eroze.

Pekelné údolí Dolnomoravský úval

Typ údolí: Typ údolí:

______

Typ eroze: Typ eroze:

______

Pracovní list č. 1: Údolí 1 / 4 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Údolí Bílého Labe

Typ údolí: Typ údolí:

______

Typ eroze: Typ eroze:

______

Úkol III.: Do obrázku údolního dna přiřaď následující pojmy: koryto, údolní niva, údolní svah, plošina fluviální akumulační terasy, stupeň fluviální akumulační terasy

Pracovní list č. 1: Údolí 2 / 4 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol IV.: Popiš meandr řeky Brtnice. Objasni procesy, které se dějí na březích meandru.

______

Pracovní list č. 1: Údolí 3 / 4 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol V.: Na mapě povodí Brtnice vyznač údolí řeky Brtnice.

Pracovní list č. 1: Údolí 4 / 4 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Milí žáci, dnes se dozvíme něco o říčce, která protéká Vaším bydlištěm. Pozorně naslouchejte a vše si pečlivě zaznamenávejte.

K povídání o řece patří i nějaké pojmy s ní související. Jako například povodí, rozvodnice, údolí, meandr, koryto apod. Nyní si je proto zopakujeme.

Úkol I.: Do textu doplň následující slova, tak, aby text dával smysl. úzké, sedimenty, eroze, koryto, území, jedné, zákrut, hluboké, středovým, naplaveniny, akumulace, rozvodnice, údolí

Povodí je______, ze kterého voda odtéká říční soustavou do ______konkrétní řeky či jezera. Hranice mezi dvěma povodími se nazývá ______. ______je protáhlá sníženina zemského povrchu vzniklá činností říčního toku a skloněná ve směru spádu toku. Kaňon je velice ______a ______údolí. Údolní nivou nazýváme akumulační rovinu podél toku tvořenou ______a ______. Část údolního dna, kterým protéká voda, se nazývá ______. Tvoří ho dno a břehy. Meandr je ______řeky způsobený boční erozí – ______břehů na jedné straně a ______na straně druhé. Jiná definice říká, že je to zákrut vodního toku se ______úhlem oblouku větším než 180°.

Úkol II. Definuj, co je to rozvodnice.

______

Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 5

Úkol III.: Do obrázku dopište části meandru.

Objasni procesy, které se dějí na březích meandru.

______

Řeka Brtnice je ______přítok řeky Jihlavy. U obce Přímělkov tok ústí do řeky ______v nadmořské výšce 426 m. Prameniště toku se nachází v obci Lesná v nadmořské výšce 630 m. Celková délka řeky dosahuje přibližně 30,3 km.

Úkol IV.: Kolika okresy protéká řeka Brtnice? Vyjmenuj je.

______

Úkol: V.: Řeka Brtnice pramení u obce Lesná a dále se vine údolím Brtnice. Víš, kam voda z řeky Brtnice dále plyne – přes které řeky a státy? Do kterého moře ústí?

______

Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 5

Úkol VI.: Ve městě Brtnici se nachází hydrologická stanice. Zjisti, na kterém břehu řeky leží, a napiš zeměpisné souřadnice stanice.

Hydrologická stanice Brtnice se nachází na ______břehu.

Měří: ______

Její zeměpisné souřadnice (GPS) jsou: ______, ______

Úkol VII.: Jaký je rozdíl mezi rybníkem a jezerem? Který rybník je největší na území údolí Brtnice?

rybník = ______jezero = ______

Největší rybník v údolí Brtnice je ______

Jeho funkce je hlavně ______

Úkol VIII.: Kolikrát se délka řeky Brtnice vydá do délky Vltavy (430 km)?

______

Úkol IX.: Urči rozdíl nadmořské výšky mezi pramenem řeky Labe (1 387 m n. m.) a pramenem řeky Brtnice?

______

Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 3 / 5

Úkol X.: Jaká je vzdálenost mezi městy Jihlava – Brtnice a Třebíč – Brtnice? Vzdálenost spočítej pomocí mapy a porovnej se skutečnou vzdáleností pomocí internetu, např. www.mapy.cz .

______

Úkol XI.: Do slepé mapy naznač níže uvedené názvy za pomoci turistické mapy.

. nejméně 5 libovolných názvů přítoků (Rychlovský potok, Koryta, Horský potok, Hladovský potok, Karlínský, Bělohlávek, Kněžický, Jestřebský, Uhřínovský, Špitálský, Zámecký)

. nejméně 5 názvů vodních ploch (Rybník Vidlák, Zlatomlýn, Strážov, Jišov, Kněžický, Rychlovský, Šamonín)

. nejméně 5 sídel (Brtnice, Kněžice, Opatov, Předín, Přímělkov, Panská Lhota, Hrutov, Lesná, Brtnička, Hladov, Dlouhá Brtnice)

Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 4 / 5

Pracovní list č. 2: Řeka Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 5 / 5

1 / 7

Úkol I.: Vysvětli pojem povodeň. Na internetu se pokus najít, jak pojišťovny rozlišují termíny povodeň a záplava.

______

Úkol II.: Roztřiď následující slova pod jednotlivé druhy povodní:

rychlé zvednutí hladiny a průběh povodně, bouřky, přehrazení vodního toku - dočasná jezera, tání sněhu, červenec 1997, prudké oteplení, řízený odstřel, protržení hráze, březen – duben, ledové kry, rok 1916, déletrvající intenzivní srážky, srpen 2002, červenec 1971 (Brtnice), protržená přehrada (Jizerské hory)

Jarní Ledové Letní Přívalové Zvláštní povodně povodně povodně povodně povodně

Úkol III.: Vysvětli zkratku Q20.

______

Pracovní list č. 3: Záplavová území Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 3

Úkol IV.: Popiš oblasti záplavového území při 100leté vodě v obcích Brtnice, Kněžice a Opatov – k tomu použij Národní geoportál INSPIRE (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map).

Brtnice

______

Kněžice

______

Opatov

______

Úkol V.: Vysvětli, co je to poldr a jak funguje.

______

Úkol VI.: Pokus se nalézt alespoň jednu povodňovou značku, zapsat rok povodně a jaké výšky tehdy dosáhla vodní hladina.

______

Úkol VI.: Podívej se na mapu záplavových území a zjisti, zda vaše škola a dům leží v záplavové zóně. (https://geoportal.gov.cz/web/guest/map)

______

Pracovní list č. 3: Záplavová území Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 3

Úkol VII.: Najdi místa, ze kterých pochází historické snímky (1971), vyfotografuj jejich dnešní podobu. Fotografie porovnej a zjištěné změny vypiš. (nápověda: orientační bod - bývalé kino)

______

Úkol VIII.: Zamysli se, jak se chovat při povodni. Napiš, co bys měl v případě povodně udělat a jak se lze na ni připravit.

______

Pracovní list č. 3: Záplavová území Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 3 / 3

V následující kapitole budeme probírat fyzicko-geografickou charakteristikou s Národním geoportálem INSPIRE.

RELIÉF

Úkol I.: Pomocí slovníku či internetu zjisti, čím se zabývá geomorfologie.

______

Úkol II.: Do tabulky vypiš základní geomorfologické činitele, které ovlivňují krajinu České republiky. Zvýrazni ten, který se nejvíce projevuje na reliéfu daného území.

Geomorfologický činitel Jeho činnost

Úkol III.: Jaký je největší vrchol území? Existuje nějaká pověst o jeho názvu.

Největší vrchol území se nazývá ______(______m n. m.).

Je zde postavena ______

Pracovní list č. 4: Přírodní poměry 1 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Pověst: ______

______

Úkol IV.: K názvům tvarů reliéfu přiřaď obrázky.

A B C

D E F

mrazový srub ______balvanové moře ______

údolní niva ______koryto ______břehová nátrž ______strž ______

Pracovní list č. 4: Přírodní poměry 2 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol V.: Nachází se na území vodopád? Pokud ano, najdi ho, napiš jeho GPS souřadnice a vyfotografuj ho.

ANO NE

Souřadnice ______, ______

PODNEBÍ

Úkol VI.: Vysvětli termíny počasí a podnebí. počasí ______podnebí ______

Úkol VII.: V médiích se podívej na předpověď pro dnešní den v Kraji Vysočina. Porovnej ji se skutečností z tvého bydliště.

Předpověď počasí na den: ______

TV, rozhlas, internet Místo bydliště

Teplota

Oblačnost

Směr větru

Rychlost větru

Pracovní list č. 4: Přírodní poměry 3 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol VIII.: Znáš některou pranostiku? Pokus se napsat pranostiku týkající se současného stavu počasí nebo vztahující se k nejbližšímu měsíci. Ověř, zda se vyplnila.

______

Pranostika se vyplnila: ANO NE

Úkol IX.: K obrázkům měřících přístrojů napiš jejich název, co se jimi měří a v jakých jednotkách.

Obrázek

Název přístroje

Co měří

Jednotka

Pracovní list č. 4: Přírodní poměry 4 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

VEGETACE

Úkol X.: Urči název dřeviny, která se vyskytuje na území.

______

PŮDA Úkol XI.: Jaké půdní druhy se vyskytují na území?

______

Pracovní list č. 4: Přírodní poměry 5 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol I.: Vysvětli zkratku ÚSES.

______

Úkol II.: Definuj pojmy biocentrum a biokoridor.

. biocentrum

______

. biokoridor

______

Úkol III.: S pomocí internetu napiš názvy alespoň 4 biocenter a 4 biokoridorů, které se nacházejí na území.

Názvy biocenter

______

Pracovní list č. 5: Ekologie a ochrana přírody 1 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Názvy biokoridorů

______

Úkol IV.: Kolik má Česká republika Národních parků (NP). Vyjmenuj je a vyhledej v mapě.

______

Úkol V.: Které kategorie chráněných území patří mezi maloplošná chráněná území? Pomocí internetu, mapy zjisti, která chráněná území se nalézají v území. Doplň tabulku.

K maloplošným chráněným územím patří:

______

Kategorie Název území Významnost území, důvod ochrany chráněného území

Pracovní list č. 5: Ekologie a ochrana přírody 2 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol VI.: V údolí Brtnice se nachází několik památných stromů. Jeden z nich si vyber, zjisti o něm informace a doplň je do tabulky.

PAMÁTNÝ STROM

Druh stromu:

Místo, kde se strom nachází:

Výška stromu:

Obvod kmene (1,3 m nad zemí):

Důvod ochrany: Samostatně stojící

Skupina stromů

Alej

Pracovní list č. 5: Ekologie a ochrana přírody 3 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol I: Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi sídlem a obcí.

______

Úkol II: Kudy vedla Haberská stezka?

______

Úkol III.: Pomocí Českého statistického úřadu vyhledejte počet obyvatel a plochu katastrálního území jednotlivých obcí. Vypočtěte hustotu zalidnění. Seřaďte obce vzestupně podle počtu obyvatel a podle hustoty zalidnění.

Brtnice Kněžice Opatov Předín

Počet obyvatel

Výměra [km2]

Hustota zalidnění

Pracovní list č. 6: Sídla na řece Brtnici 1 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Podle počtu obyvatel Podle hustoty zalidnění

1. ______1. ______

2. ______2. ______

3. ______3. ______

4. ______4. ______

Úkol IV.: Z katastru nemovitostí zjistěte vybrané údaje o budově vaší školy a vašem domě. (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)

Sídlo školy Náš dům (byt)

Vlastník

Číslo parcely

Výměra parcely

Katastrální území

Úkol V.: Vyhledejte mapy z II. vojenského mapování a letecký snímek z roku 2003 a současný letecký snímek. Na těchto mapách nalezněte místo školy nebo bydliště, porovnejte jednotlivé snímky a sepište změny v krajině.

II. vojenské mapování

______

rok 2003

______

Pracovní list č. 6: Sídla na řece Brtnici 2 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

rok 20_ _

______

Úkol VI.: Jakou symboliku mají obecní znaky a jakým obcím náleží?

A. Kněžice B. Předín C. Opatov D. Brtnice

______

Pracovní list č. 6: Sídla na řece Brtnici 3 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

OBYVATELSTVO

Úkol I.: Zjisti, jaký byl vývoj počtu obyvatel v obci, kde žiješ od roku 1869 do současnosti. Údaje zaznamenej do tabulky a následně vytvoř graf. (pomůcka: Historický lexikon obcí České republiky na Českém statistickém úřadě)

Název obce: ______

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930

Počet obyvatel

Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Počet obyvatel

Graf:

počet obyvatel počet

rok

Pracovní list č. 7: Obyvatelstvo Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 2

Úkol II.: Jaká byla nezaměstnanost v okresech Kraje Vysočina v roce 2015? Seřaď ji sestupně.

1. ______

2. ______

3. ______

4. ______

5. ______

Úkol III.: Utvoř dvojice.

1. Alois Toufar A. sochař

2. Josef Hoffman B. básník, překladatel

3. Jaroslav Janko C. učitel výtvarné výchovy

4. David Liparth D. architekt, designér

5. Matěj Procházka E. matematik, statistik

Pracovní list č. 7: Obyvatelstvo Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 2

Úkol I.: K názvu firmy doplň její obor podnikání, výrobu.

1. Vlastimil Zelený Star Brtnice: ______

2. Daktex: ______

3. Pila Plavec: ______

4. Ekos: ______

5. Fide: ______

6. Mrazírny Brtnice: ______

7. Fagus: ______

8. Pekařství Opatov: ______

9. Snaha Brtnice: ______

10. Munos: ______

Pracovní list č. 8: Hospodářství Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 2

Úkol II.: Uveď názvy družstev, které zajišťují zemědělskou výrobu v údolí Brtnice.

______

Úkol III.: Do tabulky si doplň údaje z Českého statistického úřadu. Poté vypočítej jednotlivé podíly.

vypočítej podíl podíl celková zemědělská orná nezemědělská orné výměra půda půda půda zemědělské půdy na půdě na [ha] [ha] [ha] [ha] celkové celkové výměře výměře [%] [%]

Brtnice

Kněžice

Opatov

Předín

Úkol IV: Jaké cyklostezky vedou údolím Brtnice? Napiš jejich označení a trasy.

______

Pracovní list č. 8: Hospodářství Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 2

Úkol I.: Kterými vodními toky je ohraničen rybník Šamonín?

______

Úkol II.: PR Údolí Brtnice

. Ve kterém roce byla vyhlášena?

______

. Na jaké ploše se rozprostírá?

______ha ______ha (s ochranným pásmem)

. K jakým změnám v posledních letech zde dochází?

______

. Jaké jsou vlivy těchto změn?

______

Pracovní list č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 3

. Jaký je hlavní cíl ochrany?

______

. Čím je z geologického hlediska tvořeno údolí Brtnice?

______

Úkol III.: Definuj:

. mrazový srub

______

. balvanové moře

______

Úkol IV.: Vylušti tajenku.

1. skalní stupeň ve svahu vzniklý mrazovým zvětráváním a následným odnosem 2. akumulační rovina podél dolního toku tvořená naplaveninami a sedimenty 3. úzké údolí, které vzniklo hloubkovou erozí 4. poslední levostranný přítok toku Brtnice 5. erozní rýha vzniklá v měkkých usazených horninách 6. proces, který probíhá na nárazovém (výsepním) břehu 7. zákrut vodního toku

Pracovní list č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 3

Úkol V.: Ve kterých letech hrad zanikl a jakým způsobem?

______

Úkol VI.: V kterých letech probíhal výzkum vykopávek a kdo ho vedl?

______

Hry

Poznej svůj strom Děti vytvoří dvojice. První z dvojice si zaváže oči šátkem a druhý ho povede k zajímavému stromu v okolí (20 – 30 m daleko od výchozího stanoviště). Nevidící žák si musí určitý strom důkladně ohmatat. Poté druhý hráč odvede nevidícího zpět k výchozímu místu, sundá mu šátek z očí a první hráč musí strom najít. Pak se role otočí.

Hmatový test Připravíme si různé kamínky, části kůry, větvičky, apod. Žáci se posadí do kruhu, zavážou si oči. Navzájem si podávají předmět a snaží si ho po hmatu zapamatovat. Nakonec jim ukážeme nasbírané věci a žáci určují, které předměty drželi v ruce a které ne.

Pracovní list č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 3 / 3

Město Brtnice má zhruba ______obyvatel, leží v údolí stejnojmenné řeky, na hlavní silniční tahu mezi městy______a ______. V písemných pramenech je Brtnice poprvé zmiňována v roce ______. Od roku 1410 se Brtnice stává majetkem významného rodu pánů Brtnických z ______. Po roce 1623 byla česká šlechta vystřídána italským rodem z ______et San Salvatore, který držel brtnické panství až do roku 1945.

Úkol I.: Označte turistické značky, které prochází městem.

Úkol II.: Do orientační mapy města Brtnice zaznač: . názvy přítoků vodního toku Brtnice . památky, navštívená místa ve městě Brtnici . směry silnic 1. třídy (vyjdi z ukazatelů při poznávání města)

Zastavení Židovský hřbitov

Úkol III.: Kde původně stál židovský hřbitov a proč byl přemístěn?

______

Pracovní list č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 7

Zastavení Kaple P. Marie Pomocné

Úkol IV.: Kdo kapli postavil a ve kterém století to bylo?

______

Úkol V.: Kterým svatým světcům byly kapličky v rozích kaple zasvěceny?

______

Zastavení Hoffmannův dům

Úkol VI.: Jaké je křestní jméno Hoffmanna, podle něhož se dům nazývá?

______

Úkol VII.: Jaké bylo jeho povolání?

______

Úkol VIII.: Co nalezneme v objektu Hoffmannova domu?

______

Zastavení Radnice

Úkol IX.: V jakém architektonickém slohu byla radnice postavena?

______

Úkol X.: Které sochy zdobí historický most před radnicí?

______

Pracovní list č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 7

Zastavení Valdštejnský dům

Úkol XI.: Co se nachází ve Valdštejnském domě?

______

Úkol XII: Jaké je číslo popisné tohoto domu?

______

Zastavení Farní kostel

Úkol XIII.: Kteří umělci se podíleli na výzdobě kostela?

______

Zastavení Klášter

Úkol XIV.: Pro koho byl klášter založen?

______

Úkol XV.: K čemu dnes klášter slouží?

______

Úkol XVI: Kolikrát byl vysvěcen klášterní (zámecký) kostel?

______

Úkol XVII.: Na přiložený papír nakresli vyhlídku (panoráma) Brtnice z klášterní zahrady.

Pracovní list č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 3 / 7

Zastavení Zámek

Úkol XVIII.: Kdo zahájil stavbu zámku?

______

Úkol XIX.: Od kterého roku zámek postupně chátrá?

______

Úkol XX.: Na kterém zámku v okolí můžeme najít vybavení ze zámku Brtnice?

______

Zastavení Židovský most

Úkol XXI.: Víš, proč jsou na polovině mostu sochy a na druhé polovině nikoliv?

______

Pracovní list č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 4 / 7

Úkol XXII.: Najdi místo, ze kterého pochází historický snímek (1935), vyfotografuj jeho dnešní podobu. Fotografie porovnej a zjištěné změny vypiš.

______

Úkol XXIII.: Při prohlídce města jste si všimli sochy medvěda. V jaké části města ji najdeme a na co odkazuje?

______

Pracovní list č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 5 / 7

Přiložená orientační mapa města Brtnice

Pracovní list č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 6 / 7

Panoráma 

Pracovní list č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 7 / 7 Příloha č. 6:

Řešení pracovních listů k učebnímu textu Toulky údolím Brtnice

 Řešení pracovního listu č. 1: Údolí

 Řešení pracovního listu č. 2: Řeka Brtnice

 Řešení pracovního listu č. 3: Záplavová území

 Řešení pracovního listu č. 4: Přírodní poměry

 Řešení pracovního listu č. 5: Ekologie a ochrana přírody

 Řešení pracovního listu č. 6: Sídla na řece Brtnici

 Řešení pracovního listu č. 7: Obyvatelstvo

 Řešení pracovního listu č. 8: Hospodářství

 Řešení pracovního listu č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice

 Řešení pracovního listu č. 10: Město Brtnice

Úkol I.: Definuj, co je to údolí a jak vzniká.

Údolí je protáhlá sníženina zemského povrchu, která vznikla činností říčního toku a je skloněná ve směru spádu toku.

Úkol II.: Ke každému obrázku údolí napiš typ údolí a převládající typ eroze.

Pekelné údolí Dolnomoravský úval

Typ údolí: Typ údolí:

údolí typu „V“ úvalovité údolí

Typ eroze: Typ eroze:

hloubková a boční eroze (rovnováha) boční eroze

Řešení pracovního listu č. 1: Údolí 1 / 4 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Údolí Bílého Labe

Typ údolí: Typ údolí:

neckovité údolí údolí typu „V“

Typ eroze: Typ eroze:

převaha boční eroze nad hloubkovou hloubková a boční eroze (rovnováha)

Úkol III.: Do obrázku údolního dna přiřaď následující pojmy: koryto, údolní niva, údolní svah, plošina fluviální akumulační terasy, stupeň fluviální akumulační terasy

Řešení pracovního listu č. 1: Údolí 2 / 4 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol IV.: Popiš meandr řeky Brtnice. Objasni procesy, které se dějí na březích meandru.

Nánosový břeh (jesep)  postupně se hromadí nános transportovaného materiálu  voda zde proudí menší rychlostí, proto zde dochází k usazování materiálu = sedimentace

Řešení pracovního listu č. 1: Údolí 3 / 4 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol V.: Na mapě povodí Brtnice vyznač údolí řeky Brtnice.

Řešení pracovního listu č. 1: Údolí 4 / 4 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Milí žáci, dnes se dozvíme něco o říčce, která protéká Vaším bydlištěm. Pozorně naslouchejte a vše si pečlivě zaznamenávejte.

K povídání o řece patří i nějaké pojmy s ní související. Jako například povodí, rozvodnice, údolí, meandr, koryto apod. Nyní si je proto zopakujeme.

Úkol I.: Do textu doplň následující slova, tak, aby text dával smysl. úzké, sedimenty, vymíláním, koryto, území, jedné, zákrut, hluboké, středovým, naplaveniny, usazováním, rozvodnice, údolí

Povodí je území, ze kterého voda odtéká říční soustavou do jedné konkrétní řeky či jezera. Hranice mezi dvěma povodími se nazývá rozvodnice.

Údolí je protáhlá sníženina zemského povrchu vzniklá činností říčního toku a skloněná ve směru spádu toku. Kaňon je velice úzké a hluboké údolí. Údolní nivou nazýváme akumulační rovinu podél toku tvořenou naplaveninami a sedimenty. Část údolního dna, kterým protéká voda, se nazývá koryto. Tvoří ho dno a břehy. Meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé. Jiná definice říká, že je to zákrut vodního toku se středovým úhlem oblouku větším než 180°.

Úkol II. Definuj, co je to rozvodnice.

Hranice mezi dvěma povodími se nazývá rozvodnice

Řešení pracovního listu č. 2: Řeka Brtnice 1 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol III.: Do obrázku dopište části meandru.

Objasni procesy, které se dějí na březích meandru.

Nárazový břeh (výsep)  vzniká vlivem erozivní síly proudící vody  rychleji proudící voda se zde rozrušuje horninové podloží = eroze, uvolňuje drobný materiál, který následně voda transportuje Nánosový břeh (jesep)  postupně se hromadí nános transportovaného materiálu  voda zde proudí menší rychlostí, proto zde dochází k usazování materiálu = sedimentace

Řeka Brtnice je pravostranný přítok řeky Jihlavy. U obce Přímělkov tok ústí do řeky Jihlavy v nadmořské výšce 426 m. Prameniště toku se nachází v obci Lesná v nadmořské výšce 630 m. Celková délka řeky dosahuje přibližně 30,3 km.

Úkol IV.: Kolika okresy protéká řeka Brtnice? Vyjmenuj je.

dvěma: okres Třebíč a okres Jihlava

Řešení pracovního listu č. 2: Řeka Brtnice 2 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol: V.: Řeka Brtnice pramení u obce Lesná a dále se vine údolím Brtnice. Víš, kam voda z řeky Brtnice dále plyne – přes které řeky a státy? Do kterého moře ústí?

Brtnice – Jihlava – Svratka – Dyje – Morava – Dunaj – Černé moře

ČR – Rakousko - Slovensko – Maďarsko – Slovinsko – Srbsko – Bulharsko - Rumunsko

Úkol VI.: Ve městě Brtnici se nachází hydrologická stanice. Zjisti, na kterém břehu řeky leží, a napiš zeměpisné souřadnice stanice.

Hydrologická stanice Brtnice se nachází na levém břehu.

Měří: průtoky a vodní stav

Její zeměpisné souřadnice (GPS) jsou: 15°40´48´´ v. d., 49°18´03´´ s. š.

Úkol VII.: Jaký je rozdíl mezi rybníkem a jezerem? Který rybník je největší na území údolí Brtnice?

rybník = umělé vytvořené vodohospodářské dílo určené k chovu ryb nebo k zadržení vody jezero = přirozené nádrže stojaté vody

Největší rybník v údolí Brtnice je rybník Vidlák

Jeho funkce je hlavně retenční, následně rekreační

Úkol VIII.: Kolikrát se délka řeky Brtnice vydá do délky Vltavy (430 km)?

430 ÷ 30,3 ≐ 14,2 Délka řeky Brtnice se do délky Vltavy vydá přibližně 14,2 krát.

Řešení pracovního listu č. 2: Řeka Brtnice 3 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol IX.: Urči rozdíl nadmořské výšky mezi pramenem řeky Labe (1 387 m n. m.) a pramenem řeky Brtnice?

1387 − 630 = 757 푚 푛. 푚. Pramen Labe je o 757 metrů výše než pramen Brtnice.

Dle mapy Tematického atlasu Kraje Vysočiny: Jihlava – Brtnice měřítko 1 : 700 000, vzdálenost na mapě: 1,8 cm 1,8 ∗ 7 = ퟏퟐ, ퟔ 풌풎 Vzdálenost mezi městy Jihlava a Brtnice je 12,6 km. Na mapy.cz je udávaná skutečná vzdálenost 12,5 km.

Třebíč – Brtnice měřítko 1 : 700 000, vzdálenost na mapě: 2,6 cm 2,6 ∗ 7 = ퟏퟖ, ퟐ 풌풎 Vzdálenost mezi městy Třebíč a Brtnice je 18,2 km. Na mapy.cz je udávaná skutečná vzdálenost 21,2 km.

Úkol XI.: Do slepé mapy naznač níže uvedené názvy za pomoci turistické mapy.

. nejméně 5 názvů vodních ploch (Rybník Vidlák, Zlatomlýn, Strážov, Jišov, Kněžický, Rychlovský, Šamonín)

. nejméně 5 sídel (Brtnice, Kněžice, Opatov, Předín, Přímělkov, Panská Lhota, Hrutov, Lesná, Brtnička, Hladov, Dlouhá Brtnice)

Řešení pracovního listu č. 2: Řeka Brtnice 4 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Řešení pracovního listu č. 2: Řeka Brtnice 5 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

1 / 7

Úkol I.: Vysvětli pojem povodeň. Na internetu se pokus najít, jak pojišťovny rozlišují termíny povodeň a záplava.

Povodeň je přírodní jev, který je způsobený rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta vodních toků. Dle pojišťoven: - Povodeň je zaplavení území vodou, která se vylila ze břehů vodních toků nebo vodních nádrží (přehrad a rybníků), nebo která tyto břehy a hráze protrhla. - Záplava je vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí a může být způsobena i z jiných zdrojů než vodních toků, např. dešťovými srážkami, táním sněhu, z vodovodních zařízení a nádrží apod.

Úkol II.: Roztřiď následující slova pod jednotlivé druhy povodní:

Jarní Ledové Letní Přívalové Zvláštní povodně povodně povodně povodně povodně déletrvající tání sněhu ledové kry intenzivní bouřky protržení hráze srážky protržená červenec 1971 prudké oteplení řízený odstřel červenec 1997 přehrada (Brtnice) (Jizerské hory) přehrazení rychlé zvednutí březen - duben vodního toku – srpen 2002 hladiny a průběh dočasná jezera povodně

Úkol III.: Vysvětli zkratku Q20.

20-letý průtok (Q20) bude průměrně dosažen nebo překročen 1x za 20 let

Řešení pracovního listu č. 2: Záplavová území 1 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol IV.: Popiš oblasti záplavového území při 100leté vodě v obcích Brtnice, Kněžice a Opatov – k tomu použij Národní geoportál INSPIRE (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map).

Brtnice

zaplavuje nám. Svobody, čističku odpadních vod, průmyslový a skladovací areál na levém břehu a průmyslový areál na pravém břehu na konci obce

Kněžice

zaplavení území nad Kněžickým rybníkem na obou březích řeky Brtnice (zástavba rodinných domů) a pod hrází Kněžického rybníka na levém břehu (zástavba rodinných domů, plochy zemědělské výroby, drobné výroby a služeb)

Opatov

zaplavuje objekty na pravém břehu pod zemědělským družstvem

Úkol V.: Vysvětli, co je to poldr a jak funguje.

Poldr je vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně. Poldr je vytvořen přehrazením vodního. Za hrází poldru se voda za běžných podmínek buď neakumuluje nebo jen částečně. K akumulaci vody dochází během povodně.

Úkol VI.: Pokus se nalézt alespoň jednu povodňovou značku, zapsat rok povodně a jaké výšky tehdy dosáhla vodní hladina.

např. hráz Kněžického rybníka, rok 2005

Úkol VI.: Podívej se na mapu záplavových území a zjisti, zda vaše škola a dům leží v záplavové zóně. (https://geoportal.gov.cz/web/guest/map)

Otevřená otázka

______

Řešení pracovního listu č. 2: Záplavová území 2 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

např. vybudovaná silniční komunikace, zpevněná opěrná zeď u domu uprostřed

Úkol VIII.: Zamysli se, jak se chovat při povodni. Napiš, co bys měl v případě povodně udělat a jak se lze na ni připravit.

Ověřit, zda je nemovitý/movitý majetek dostatečně pojištěn. Připravit "povodňový balíček" s nejdůležitějšími dokumenty, baterkou, bateriovým rádiovým přijímačem, mobilním telefonem, gumovými rukavicemi, holínkami, nepropustným oblečením, lékárničkou a přikrývkou. Připravit dokumenty o pojištění a seznam důležitých telefonních čísel (krizová čísla, obecní úřad apod.). Uschovat cenné věci, důležité dokumenty apod. na výše položených místech. Atd.

více na: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/sivs/povodne.html

Řešení pracovního listu č. 2: Záplavová území 3 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

V následující kapitole budeme probírat fyzicko-geografickou charakteristikou s Národním geoportálem INSPIRE.

RELIÉF

Úkol I.: Pomocí slovníku či internetu zjisti, čím se zabývá geomorfologie.

věda zabývající se studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu

Úkol II.: Do tabulky vypiš základní geomorfologické činitele, které ovlivňují krajinu České republiky. Zvýrazni ten, který se nejvíce projevuje na reliéfu daného území.

Geomorfologický činitel Jeho činnost

Voda Vymílání, odnos materiálu, sedimentace Mrazové zvětrávání (střídání mrazu a tání vody Mráz v puklinách hornin) akumulace spraší, vznikají duny, čeřiny, skalní hřiby, Vítr skalní města kořeny rostlin narušují horniny, ale také je může Organismy zpevňovat, tvoří rašeliniště, humus. Živočichové tvoří humus, hráze (bobr), termitiště, … Gravitace Gravitací vznikají svahové pochody, suťové kužele, ….

Úkol III.: Jaký je největší vrchol území? Existuje nějaká pověst o jeho názvu.

Největší vrchol území se nazývá Mařenka (711 m n. m.).

Je zde postavena rozhledna

Řešení pracovního listu č. 4: Přírodní poměry 1 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Pověst: Psal se rok 1689. V tehdejším dašovském mlýně žil mlynář se ženou, třemi syny a dcerou Marianou - Mařenkou, která vynikala nejen krásou, ale i srdnatostí. Po třicetileté válce byla země zpustošená, všude hlad a bída, vesnice i cesty byly ohrožovány lupičskými bandami. Dašovský mlýn byl pro svou osamělost nejednou cílem lupičů. Mariana prý uměla zacházet s puškou lépe než její bratři, proslula jako nebezpečná obránkyně mlýna. Osudného dne ji prý otec poslal do Štěměch pro kvásek na pečení chleba. Opozdila se a vracela se domů pozdě večer. Mezi Štěměchami a Dašovem na místě zvaném Na Perných ji přepadl neznámý vrah a zavraždil ji. Na místě vraždy dal její otec položit kámen s křížem a nápisem Mariana 1689, aby se na ubohé děvče nezapomnělo. Kámen tam stojí dodnes, jenom byl při rozorávání mezí o několik metrů posunut. Lidé na její počet pojmenovali horu, která se nad celým krajem vypíná a v jejíž blízkosti k vraždě došlo, jménem Mařenka.

Úkol IV.: K názvům tvarů reliéfu přiřaď obrázky.

A B C

D E F

mrazový srub B balvanové moře D

údolní niva E koryto F břehová nátrž A strž C

Řešení pracovního listu č. 4: Přírodní poměry 2 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol V.: Nachází se na území vodopád? Pokud ano, najdi ho, napiš jeho GPS souřadnice a vyfotografuj ho.

ANO NE

Souřadnice 49°14´21´´ s. š. ,15°39´35´´ v. d.

PODNEBÍ

Úkol VI.: Vysvětli termíny počasí a podnebí. počasí aktuální stav počasí podnebí dlouhodobý stav počasí

Úkol VII.: V médiích se podívej na předpověď pro dnešní den v Kraji Vysočina. Porovnej ji se skutečností z tvého bydliště.

Otevřená otázka

Předpověď počasí na den: ______

TV, rozhlas, internet Místo bydliště

Teplota

Oblačnost

Směr větru

Rychlost větru

Řešení pracovního listu č. 4: Přírodní poměry 3 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol VIII.: Znáš některou pranostiku? Pokus se napsat pranostiku týkající se současného stavu počasí nebo vztahující se k nejbližšímu měsíci. Ověř, zda se vyplnila.

Otevřená otázka

______

Pranostika se vyplnila: ANO NE

Úkol IX.: K obrázkům měřících přístrojů napiš jejich název, co se jimi měří a v jakých jednotkách.

Obrázek

Název Srážkoměr Anemometr Teploměr Barometr přístroje

Množství Co měří Rychlost větru Teplota Tlak vzduchu srážek

m/s Jednotka mm °C hPa km/h

Řešení pracovního listu č. 4: Přírodní poměry 4 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

VEGETACE

Úkol X.: Urči název dřeviny, která se vyskytuje na území.

bříza bělokorá olše lepkavá

smrk ztepilý borovice lesní

PŮDA Úkol XI.: Jaké půdní druhy se vyskytují na území?

lehké a středně těžké půdy

nejčastěji zastoupené hlinitopísčité půdy, písčitohlinité půdy, hlinité půdy

Řešení pracovního listu č. 4: Přírodní poměry 5 / 5 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol I.: Vysvětli zkratku ÚSES.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

Úkol II.: Definuj pojmy biocentrum a biokoridor.

. biocentrum

biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného přírodě blízkého ekosystému, např. zbytky lesních porostů s přirozenou dřevinnou skladbou.

. biokoridor

území, které umožňuje migraci organismů mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť

Úkol III.: S pomocí internetu napiš názvy alespoň 4 biocenter a 4 biokoridorů, které se nacházejí na území.

Názvy biocenter

U Trojáku, Mařenka, Jestřebský les, Hovařese

Řešení pracovního listu č. 5: Ekologie a ochrana přírody 1 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Názvy biokoridorů

Špičák-Jestřebský les (8 km2), Křástkův mlýn-U Trojáku (8 km2), U Trojáku- Mařenka (5,5 km2) a Jestřebský les-U Trojáku (4,5 km2)

Úkol IV.: Kolik má Česká republika Národních parků (NP). Vyjmenuj je a vyhledej v mapě.

4 – Krkonošský NP, NP Šumava, NP Podyjí, NP České Švýcarsko

Úkol V.: Které kategorie chráněných území patří mezi maloplošná chráněná území? Pomocí internetu, mapy zjisti, která chráněná území se nalézají v území. Doplň tabulku.

K maloplošným chráněným územím patří:

Národní přírodní rezervace (NPR)

Národní přírodní památka (NPP)

Přírodní rezervace (PR)

Přírodní památka (PP)

Kategorie Název území Významnost území, důvod ochrany chráněného území Opatovské zákopy PR Rašelinné louky a prameniště s významnou květenou. U Trojáku PR Ochrana starého bukového porostu na stanovišti svěžích jedlových bučin. Úsek potočního údolíčka s fragmenty vlhkých luk, Na podlesích PR společenstva s vysokou druhovou diverzitou, s výskytem řady chráněných druhů U římské studánky PR Zachování a ochrana starého bukového porostu na stanovištích svěžích jedlových bučin. Zachování a udržení vysokých přírodních Údolí Brtnice PR a krajinářských hodnot údolí řeky Brtnice jako ojedinělého geomorfologického fenoménu s velkou druhovou diverzitou

Řešení pracovního listu č. 5: Ekologie a ochrana přírody 2 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol VI.: V údolí Brtnice se nachází několik památných stromů. Jeden z nich si vyber, zjisti o něm informace a doplň je do tabulky.

Otevřená otázka (www.dedictvivysociny.cz)

PAMÁTNÝ STROM

Druh stromu:

Místo, kde se strom nachází:

Výška stromu:

Obvod kmene (1,3 m nad zemí):

Důvod ochrany: Samostatně stojící

Skupina stromů

Alej

Řešení pracovního listu č. 5: Ekologie a ochrana přírody 3 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Úkol I: Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi sídlem a obcí.

sídlo je seskupení sídelních jednotek včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území. Dělí se na městská a venkovská. obec je základní územní jednotka veřejné správy či samosprávy. Skládají se z jednoho nebo více katastrálních území

Úkol II: Kudy vedla Haberská stezka?

od Laa an der Thaya, přes Znojmo, Moravské Budějovice, Čáslavice, Římov, Chlístov, Heraltice, Zašovice, Brtnici, Jihlavu a dále do Čech

Brtnice Kněžice Opatov Předín

Počet obyvatel 3 730 1 371 747 691

Výměra [km2] 74,12 22,38 19,01 15,11

Hustota zalidnění 50,3 61,3 39,3 45,7

Řešení pracovního listu č. 6: Sídla na řece Brtnici 1 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

Podle počtu obyvatel Podle hustoty zalidnění

1. Předín 1. Opatov

2. Opatov 2. Předín

3. Kněžice 3. Brtnice

4. Brtnice 4. Kněžice

Úkol IV.: Z katastru nemovitostí zjistěte vybrané údaje o budově vaší školy a vašem domě. (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)

Otevřená otázka

Sídlo školy Náš dům (byt)

Vlastník

Číslo parcely

Výměra parcely

Katastrální území

Otevřená otázka

II. vojenské mapování

______rok 2003

______

Řešení pracovního listu č. 6: Sídla na řece Brtnici 2 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

rok 20_ _

______

Úkol VI.: Jakou symboliku mají obecní znaky a jakým obcím náleží?

A. Kněžice B. Předín C. Opatov D. Brtnice

B. Figura žerdi s praporcem a štítkem představuje zjednodušený heraldický předpis staré pečeti. Cihlová zeď symbolizuje, že obec Předín byla v minulosti městečkem. Zkřížené hornické kříže připomínají hornickou tradici na území obce. Zelená barva symbolizuje Vysočinu, stříbrná a červená symbolizuje Moravu.

C. Základ má bílé pole a v něm chlupatého s dlouhou černou bradou. V pravé ruce drží kámen připravený k vrhu a levou ruku v bok. Na hlavě má břečťanový věnec. Opatov byl povýšen na městečko králem Ferdinandem I. privilegiem z roku 1540, jímž dal městečku zároveň i znak.

D. Horní část znaku (dvojice převrácených lvů) je převzato z erbu Valdštejnů. Lvi drží symbol kožedělného průmyslu (červenou useň). V dolní části znaku je most se dvěma oblouky – má připomínat Židovský most přes řeku Brtnici.

Řešení pracovního listu č. 6: Sídla na řece Brtnici 3 / 3 Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová

OBYVATELSTVO

Otevřená otázka

Název obce: ______

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930

Počet obyvatel

Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Počet obyvatel

Graf:

počet obyvatel počet

rok

Řešení pracovního listu č. 7: Obyvatelstvo Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 2

Úkol II.: Jaká byla nezaměstnanost v okresech Kraje Vysočina v roce 2015? Seřaď ji sestupně.

1. Třebíč (8,32 %)

2. Žďár nad Sázavou (6,29 %)

3. Havlíčkův Brod (5,79 %)

4. Jihlava (5,74 %)

5. Pelhřimov (4,09 %)

Úkol III.: Utvoř dvojice.

1. Alois Toufar A. sochař

2. Josef Hoffman B. básník, překladatel

3. Jaroslav Janko C. učitel výtvarné výchovy

4. David Liparth D. architekt, designér

5. Matěj Procházka E. matematik, statistik

1. C. 2. D. 3. E 4. A. 5. B.

Řešení pracovního listu č. 7: Obyvatelstvo Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 2

Úkol I.: K názvu firmy doplň její obor podnikání, výrobu.

1. Vlastimil Zelený Star Brtnice: prodej stavebnin

2. Daktex: šití oděvů

3. Pila Plavec: dřevozpracující výroba

4. Ekos: stavební firma

5. Fide: výroba hygienických potřeb

6. Mrazírny Brtnice: výroba mražených potravin

7. Fagus: výroba nábytku a čalounictví

8. Pekařství Opatov: výroba chleba a pečiva

9. Snaha Brtnice: kožedělná výroba

10. Munos: výroba elektrokabelů

Řešení pracovního listu č. 8: Hospodářství Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 2

Úkol II.: Uveď názvy družstev, které zajišťují zemědělskou výrobu v údolí Brtnice.

Zemědělské, výrobní, obchodní a zpracovatelské družstvo Horácko (ZVOZD Horácko) se sídlem v Opatově, AGRA Brtnice

Úkol III.: Do tabulky si doplň údaje z Českého statistického úřadu. Poté vypočítej jednotlivé podíly.

Brtnice 7 417,61 4 291,24 3 181,93 3 121,08 557,85 % 42,90 %

Kněžice 2 238,38 1 219,22 873,32 1 019,21 54,47 % 39,02 %

Opatov 1 900,71 998,11 783,52 902,60 52,51 % 41,22 %

Předín 1 511,65 716,28 565,51 795,06 47,38 % 37,41 %

Úkol IV: Jaké cyklostezky vedou údolím Brtnice? Napiš jejich označení a trasy.

cyklotrasa č. 5216: Pavlov – Opatov – Předín – Čáslavice,

cyklotrasa č. 5111: Číchov – Brtnice – Aleje – Okříšky – Přibyslavice,

cyklotrasa č. 162: Jihlava – Třebíč (označována i jako cyklotrasa č. 26: Jihlava – Třebíč – Raabs).

Řešení pracovního listu č. 8: Hospodářství Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 2

Úkol I.: Kterými vodními toky je ohraničen rybník Šamonín?

řekou Brtnicí, Mlýnským a Špitalským potokem

Úkol II.: PR Údolí Brtnice

. Ve kterém roce byla vyhlášena?

v roce 2001

. Na jaké ploše se rozprostírá?

69 ha 204 ha (s ochranným pásmem)

. K jakým změnám v posledních letech zde dochází?

Postupné zarůstání suchých strání a mezí náletem keřů, stromů, zalesňování ve využívaných luk a pastvin

. Jaké jsou vlivy těchto změn?

Úbytek řady živočišných a rostlinných druhů

Řešení pracovního listu č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 3

. Jaký je hlavní cíl ochrany?

Populace regionálně velmi významných druhů pavouků, motýlů, rostlin a dalších organismů. Postupná obnova suchých trávníků, luk a podpora přirozených lesů na svazích údolí.

. Čím je z geologického hlediska tvořeno údolí Brtnice?

jihlavským masivem a metamorfovanými horninami

Úkol III.: Definuj:

. mrazový srub

skalní stupeň vzniklý ve svahu mrazovým zvětráváním a následným odnosem.

. balvanové moře

plošné akumulace balvanů a skalních bloků vznikající mrazovým zvětráváním skalních výchozů a jejich následným odnosem.

Úkol IV.: Vylušti tajenku.

Řešení pracovního listu č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 3

1. M R A Z O V Ý S R U B

2. Ú D O L N Í N I V A

3. K A Ň O N

4. Š P I T A L S K Ý

5. S T R Ž

6. E R O Z E

7. J E S E P N Í

8. M E A N D R

Úkol V.: Ve kterých letech hrad zanikl a jakým způsobem?

1423 – 1436, vyhořel

Úkol VI.: V kterých letech probíhal výzkum vykopávek a kdo ho vedl?

1981 – 2006, prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.

Hry

Řešení pracovního listu č. 9: Přírodní rezervace Údolí Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 3 / 3

Město Brtnice má zhruba 3730 obyvatel, leží v údolí stejnojmenné řeky na hlavním silničním tahu mezi městy Jihlava a Třebíč. V písemných pramenech je Brtnice poprvé zmiňována v roce 1234. Od roku 1410 se Brtnice stává majetkem významného rodu pánů Brtnických z Valdštejna. Po roce 1623 byla česká šlechta vystřídána italským rodem z Collalto et San Salvatore, který držel brtnické panství až do roku 1945.

Úkol I.: Označte turistické značky, které prochází městem.

Zastavení Židovský hřbitov

Úkol III.: Kde původně stál židovský hřbitov a proč byl přemístěn?

Stál na poli za „Kapličkou“. Na žádost Kateřiny z Kunštátu – neměla ráda pohled na hřbitov.

Řešení pracovního listu č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 1 / 7

Zastavení Kaple P. Marie Pomocné

Úkol IV.: Kdo kapli postavil a ve kterém století to bylo?

Antonín František z Collalta, 17. století

Úkol V.: Kterým svatým světcům byly kapličky v rozích kaple zasvěceny?

sv. Rozálii, sv. Františkovi, sv. Maří Magdaléně, sv. Františkovi Serafinskému

Zastavení Hoffmannův dům

Úkol VI.: Jaké je křestní jméno Hoffmanna, podle něhož se dům nazývá?

Josef

Úkol VII.: Jaké bylo jeho povolání?

architekt

Úkol VIII.: Co nalezneme v objektu Hoffmannova domu?

pracoviště Moravské galerie Brno, Rakouského muzea užitého/současného umění Vídeň, veřejná knihovna

Zastavení Radnice

Úkol IX.: V jakém architektonickém slohu byla radnice postavena?

renesance

Úkol X.: Které sochy zdobí historický most před radnicí?

sv. Jana Křtitele, sv. Floriána, sv. Jana Sarkandra, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha, sv. Františka z Pauly

Řešení pracovního listu č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 2 / 7

Zastavení Valdštejnský dům

Úkol XI.: Co se nachází ve Valdštejnském domě?

Infocentrum města Brtnice, muzejní expozice

Úkol XII: Jaké je číslo popisné tohoto domu?

č. p. 74

Zastavení Farní kostel

Úkol XIII.: Kteří umělci se podíleli na výzdobě kostela?

David Lipart, Josef Winterhalter

Zastavení Klášter

Úkol XIV.: Pro koho byl klášter založen?

pro mnichy řádu sv. Františka z Pauly

Úkol XV.: K čemu dnes klášter slouží?

klášter je přebudován na byty

Úkol XVI: Kolikrát byl vysvěcen klášterní (zámecký) kostel?

dvakrát, 1641 – zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, 1831 – vysvěcen sv. Karla Boromejského a blahoslavené Julián z collaltovského rodu

Úkol XVII.: Na přiložený papír nakresli vyhlídku (panoráma) Brtnice z klášterní zahrady.

Řešení pracovního listu č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 3 / 7

Zastavení Zámek

Úkol XVIII.: Kdo zahájil stavbu zámku?

Zdeněk z Valdštejna

Úkol XIX.: Od kterého roku zámek postupně chátrá?

od roku 1945, po odstěhování knížete Oktaviána do Itálie

Úkol XX.: Na kterém zámku v okolí můžeme najít vybavení ze zámku Brtnice?

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Zastavení Židovský most

Úkol XXI.: Víš, proč jsou na polovině mostu sochy a na druhé polovině nikoliv?

Brtnice byla židovská a křesťanská a tento most tyto dvě oblasti spojoval. Proto na polovině mostu jsou sochy (křesťanská oblast) a na druhé polovině chybí (židovská oblast). Přes noc se most uzavíral v polovině řetězem.

Řešení pracovního listu č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 4 / 7

Úkol XXII.: Najdi místo, ze kterého pochází historický snímek (1935), vyfotografuj jeho dnešní podobu. Fotografie porovnej a zjištěné změny vypiš.

např. vybudována silniční komunikace, chodníky, nové střechy, zábradlí

Úkol XXIII.: Při prohlídce města jste si všimli sochy medvěda. V jaké části města ji najdeme a na co odkazuje?

Nachází se na nám. Svobody před nákupním střediskem. Socha Medvěda brtníka má připomínat původ názvu města Brtnice. Medvěd brtník dostal své jméno od starého slovanského názvu přírodních včelích úlů – brtí. Brtě daly jméno říčce a později i městu Brtnici.

Řešení pracovního listu č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 5 / 7

Přiložená orientační mapa města Brtnice

Řešení pracovního listu č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 6 / 7

Panoráma 

Řešení pracovního listu č. 10: Město Brtnice Zpracovala: Bc. Lenka Dočekalová 7 / 7