UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Srovnání herních výkonů ženských elitních evropských družstev

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracovala:

PhDr. Mario Buzek, Csc Kateřina Došková

Praha, 2012

1 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. Tato práce, ani její podstatná část, nebyla využita k získání stejného nebo jiného akademického titulu.

V Praze dne ...... …......

Kateřina Došková

2 Evidenční list

Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

3 Poděkování

Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na mém úspěšném studiu a tvorbě diplomové práce. Zvláštní poděkování vedoucímu diplomové práce PhDr. Mario Buzkovi, Csc. za trpělivost, odbornou a účelnou pomoc při vedení mé diplomové práce.

4 Abstrakt

Název Srovnání herních výkonů ženských elitních evropských družstev

Cíle − zaměřit se na moderní trendy ženského světového fotbalu − porovnání české klubové a reprezentační úrovně s předními evropskými kluby − analýza herních systémů, základního rozestavení, řešení standardních situací … − kvalitativní a kvantitativní hodnocení zjištěných dat a sledovaných jevů − porovnání jednotlivých jevů mezi družstvy − vyhodnocení sledovaného − podklady k tréninkovému procesu

Metody

U vybraných fotbalových utkání byla použita metoda přímého i nepřímého pozorování. K dispozici jsme měli oba pořízené videozáznamy a jednoho utkání jsem se přímo zúčastnila. Jednotlivé předem zvolené herní prvky byly posuzovány z hlediska kvalitativního a kvantitativního. Na základě výsledků analýz zápasů byla navržena vhodná cvičení pro odstranění nedostatků ve hře, která lze zařadit do tréninkového procesu.

Výsledky práce

Výsledky ukazují jaké je postavení českého ženského fotbalu v Evropě. Jeho srovnání s elitními evropskými týmy a zda má šanci v této konkurenci uspět. Dále ukazuje modelové situace týmů do útočné fáze a jakým způsobem dosahují gólů. Poukazuje na nedostatky českého ženského fotbalu a přispívá nabídkou řešení do trénikového procesu.

Klíčová slova

Ženský fotbal, AC Sparta Praha, Olympic Lyon, reprezentace ČR, UEFA Women´s Champions League, kvalifikace ME

5 Abstract

Title A comparison between top women´s European teams performances

Objectives − to focus on women´s world football trends − to compare between Czech club or national team and top European teams − to analyze football systems, basic formations, set pieces solving − to evaluate qualitative and quantitative data and situation which was researched − to evaluate the research − to suggest a groundwork to training process

Methods

We used both direct and indirect observation methods in particular football matches. We had both videos available, even in one of the matches I attend as a player. We was researching particular game elements quantitatively and qualitatively as well. Base to the evaluation of the matches, we tried to suggest appropriate practice to eliminate deficiencies, which could be further used in training process.

Results

Results show the position of Czech women´s football in Europe, the comparison between top European teams and if any of Czech teams could success in strong competition. Further, results show model situation of teams in offensive system and how the goals are scored. Also, results led to point out the deficiencies in Czech women ´s football with offering of solutions.

Key words

Women´s football, AC Sparta Prague, Olympique Lyon, czech national team, UEFA Women´s Champions League, European Championship preliminary rounds

6 OBSAH 1 ÚVOD...... 9 2 TEORETICKÁ ČÁST...... 10 2.1 Charakteristika ženského fotbalu...... 10 2.2 Ženský fotbal na našem území...... 11 2.3 Rozvoj ženského fotbalu...... 12 2.4 Hodnocení MS žen ve fotbale (Německo 2011)...... 13 2.4.1 Herní styly a týmové strategie...... 14 2.4.2 Týmová organizace...... 14 2.4.3 Obranná fáze...... 15 2.4.4 Útočná fáze...... 16 2.4.5 Vyhodnocení...... 17 2.5 Současné trendy v ženském fotbale...... 18 2.5.1 Pozice brankařky...... 20 2.6 Definice základních pojmů...... 21 2.6.1 Sportovní výkon ...... 21 2.6.1.1 Individuální herní výkon...... 21 2.6.1.2 Týmový herní výkon...... 22 2.7 Systematika hry...... 22 2.7.1 Základní fáze hry...... 22 2.7.2 Herní činnosti jednotlivce...... 23 2.7.3 Herní kombinace...... 23 2.7.4 Standardní situace...... 24 2.7.5 Herní systémy...... 25 2.7.5.1 Útočné herní systémy...... 25 2.7.5.1 Obranný herní systém...... 26 2.7.6 Rozestavení hráčů...... 27 2.8 Diagnostika...... 27 2.8.1 Diagnostické techniky...... 28 2.8.2 Význam diagnostiky...... 30 2.8.3 Co sledovat ...... 31 2.8.3.1. Základní data o utkání...... 32 2.8.3.2. Přehled nejčastěji používaných šetření v IHV...... 33 2.8.3.3. Ukazatele šetření v THV (dělíme na ukazatele v útočné a obranné fázi)...... 34 2.8.3.4 Obranná fáze ...... 34 2.8.3.5 Útočná fáze ...... 34 2.9 Analýza fotbalových utkání ...... 35 2.9.1 Empirická analýza...... 36 2.9.2 Statistická analýza ...... 36 2.9.3 Softwarová analýza ...... 37 3 CÍL PRÁCE, ÚKOLY PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ...... 39 3.1 Cíl práce...... 39 3.2 Úkoly práce...... 39 3.3 Výzkumné otázky...... 39 4 METODIKA...... 40 4.1 Výzkum a použité metody...... 40 4.2 Kategorie pozorování...... 41 4.3 Výzkumný soubor...... 43 4.4 Charakteristika výzkumných souborů...... 43 4.4.1 Švédská ženská fotbalová reprezentace...... 43

7 4.4.2 Česká ženská fotbalová reprezentace...... 46 4.4.3 Olympic Lyon ...... 48 4.4.4 AC Sparta Praha ženy...... 49 5 VÝSLEDKOVÁ ČÁST...... 50 5.1 Česká republika – Švédsko 0:1...... 50 5.1.1 Česká republika...... 50 5.1.1.1 Defenzivní systém hry...... 51 5.1.1.2 Ofenzivní systém hry...... 52 5.1.1.3 Součinnost jednotlivých herních řad...... 53 5.1.1.4 Současnost hráčů v jednotlivých řadách...... 53 5.1.1.5 Charakteristika individuálního herního výkonu České republiky...... 54 5.1.2 Švédsko ...... 60 5.1.2.1 Defenzivní systém hry...... 60 5.1.2.2 Ofenzivní systém hry...... 61 5.1.2.3 Součinnost jednotlivých herních řad...... 62 5.1.2.4 Součinnost hráčů v jednotlivých řadách...... 62 5.1.2.5 Charakteristika individuálního herního výkonu Švédska...... 63 5.2 Olympic Lyon – AC Sparta Praha 6:0...... 71 5.2.1 Olympic Lyon...... 72 5.2.1.1. Defenzivní systém hry...... 72 5.2.1.2. Ofenzivní systém hry...... 73 5.2.1.3.Součinnost jednotlivých herních řad...... 74 5.2.1.4. Součinnost hráčů v jednotlivých řadách...... 74 5.2.1.5. Charakteristika individuálního herního výkonu Olympic Lyon...... 74 5.1.3 AC Sparta Praha...... 88 5.1.3.1. Defenzivní systém hry...... 89 5.1.3.2. Ofenzivní systém hry...... 90 5.1.3.3 Součinnost jednotlivých herních řad...... 91 5.1.3.4. Charakteristika individuálního herního výkonu AC Sparta Praha...... 91 6 DISKUZE...... 98 6.1 Doporučení do praxe...... 102 7 ZÁVĚR...... 112 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...... 113

8 1 ÚVOD

Tuto práci jsem se rozhodla napsat, neboť jsem řadu let strávila hrou fotbalu na nejvyšší české ženské úrovni. Během let jsem měla možnost sledovat, jak se družstva na mezinárodní ženské fotbalové sféře zlepšují, posouvají vpřed, rozvíjí se a pomalu se začínají přibližovat hře mužských celků. Bohužel českému ženskému fotbalu, se mám pocit, nějak nepodařilo zachytit vývoj moderního fotbalu. Rozdíl mezi kvalitou hry českých hráček a hráček předních evropských týmů se neustále zvětšuje a naneštěstí se nám minimálně začínají vyrovnávat země, které jsme ještě před nedávnem s přehledem přehrávali.

Fotbal v současné době patří mezi nejpopulárnější a nejrozšířenější sporty na světě. Neustálý vývoj herního výkonu, nutí týmy sledovat trendy v jeho kontrolních bodech. U proměnných jako přihrávky, konstruktivní a destruktivní odebírání míče, spolupráce týmu založená na kombinaci a hlavně obcházení soupeře, či vytváření střeleckých situací lze sledovat jejich vývoj a jisté zapracování do tréninkového procesu, které se promítá v herním pojetí družstev. Ať už se bavíme o herních činnostech jednotlivce, nebo týmových herních činnostech, je na kvalitně pracujících týmech vidět značný posun kupředu. Proč se tedy český ženský fotbal nikam neposouvá a již dlouho stojí na stejném místě ?

Abychom si byli schopni odpovědět na tuto otázku, dali jsme si za úkol zanalyzovat dva zápasy českých celků s top evropskými družstvy, a to v prvním případě na klubové a v druhém na reprezentační úrovni. Kvalifikační utkání ME 2008 Česká republika – Švédsko a utkání ženské UEFA Women´s champions League ročník 2012, AC Sparta Praha – Olympic Lyon. V obou evropských družstvech se najde celá řada vynikající hráček, proto jsou pro potřeby této diplomové práce ideální.

V diplomové práci byly sledovány předem dané ukazetele jako např. počet přihrávek a jejich provedení, odebírání míče, řešení standardních situací, způsob zakončení útočné fáze, počet střeleckých příležitostí, jejich úspěšnost atd. Jednotlivě jsou popsány gólové situace a jejich příčiny. Konečná zjištění nám poskytnou náhled na problematiku současné úrovně ženského fotbalu v České republice a pomohou objasnit příčiny současného problému prosadit se v rámci Evropy. Závěrem budou navžena některá doporučeni do trénikového procesu, jak tuto problematiku lze řešit.

9 2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Charakteristika ženského fotbalu

První zmínka o ženském fotbale je z Francie a je datována do 12. století. Zde hra podobná fotbalu patřila do lidových her, kde se angažovaly i ženy. Avšak moderní fotbal, které se se podobal tomu dnešnímu, byl zaznamenán v 18. století ve Skotsku.

První evropský ženský fotbalový klub vznikl v Anglii roku 1895, díky Nettie Honeyball a dostal jméno British Ladies Football Club. Nettie Honeyball chtěla poukázat na to, že ženy dokážou to co muži, a že jejich místo není jen v kuchyni. První zaznamenaný zápas se odehrál v Anglii v roce 1895, ve kterém se utkaly hráčky ze severního Londýna s týmem z jižní části města. Obliba ženského fotbalu nejen v Anglii vzrostla především po první světové válce. Vývoj hry pokračoval i v dalších evropských zemích, zejména v Itálii a Skandinávii. Italská ženská liga, organizovaná ženskou amatérskou fotbalovou asociací přitahovala začátkem 70. let hráčky z celé Evropy (Hunt, 2006).

V roce 1921 nastal v Anglii pád ve vývoji ženského fotbalu, neboť anglická fotbalová asociace rozhodla, že „pobíhání“ žen po trávníku za míčem je neetické, a proto byly všechny zápasy přesunuty buď na ragbyové stadiony či do malých a neupravených parků. Ženský fotbal však nezanikl, hrálo se tam kde se dalo a kdo chtěl, tak si cestu k fotbalu našel. Díky nepřející fotbalové asociaci došlo k založení ženské fotbalová asociace Womens football association až během roku 1972. Následně byl zrušen zákaz vstupu ženskému fotbalu na fotbalové stadiony, takže dalšímu rozvoji již tentokrát nebránilo nic. Itálie se mohla radovat jako jedna z prvních, kde mohly hrát ženy profesionální kopanou, třebaže „jen“ na poloviční úvazek.

Opravdu první profesionální ženský fotbal vznikl později v USA a první ženská liga vznikla v Japonsku roku 1992. Postupem času začal obrovský boom ženského fotbalu i v ostatních zemích. Vznikaly nové soutěže, (FA cup, Premier League, Woman´s EURO...) kluby, rostla členská základna a také sledovanost diváky.

I když v ženském fotbale došlo ke značnému posunu ve vývoji, částečně se

10 zprofesionalizoval, výkonnostně se dostal na úroveň mužské juniorské kategorie a nabyl obrovskou fanouškovskou kulisu, stále ovšem soupeří s největším rivalem, a to fotbalem mužským.

Vyspělé světové ženské fotbalové ligy:

Women´s professional soccer league (USA)

W- League (Japonsko)

Damallsvenskan (Švédsko)

Premier National League (Anglie)

Frauen Bundesliga (Německo)

Woman´s National Soccer League (Austrálie)

I přes značný pokrok v posledních letech většina z těchto ligových soutěží existuje jen na poloprofesionální nebo amatérské bázi. Amerika toužila být první kdo zprofesionalizuje ženskou fotbalovou ligu, avšak vše ztroskotalo na finančních prostředcích.

2.2 Ženský fotbal na našem území

O vznik ženského fotbalu v Československu se roku 1928 zasloužila L. Drahovzalová z Brna. V roce 1936 se zde také odehrálo první fotbalové utkání žen v Československé republice. Další rozvoj ženského fotbalu nastal v 50. - 70. letech dvacátého století. Organizovaně se u nás začal hrát ženský fotbal od roku 1966 v pražské Slavii. Tvrdou prací se zde vytvořilo družstvo velmi dobré úrovně, které na domácí úrovni dominovalo a neporazitelnost si drželo i v zahraničí. Od roku 1966 do roku 1970 neprohrála Slavie ani jedno utkání. Mezníkem československého ženského fotbalu je 14. duben 1985. Reprezentační družstvo sehrálo v Bratislavě první oficiální mezistátní utkání s Maďarskem, ve kterém remizovalo 2:2.

V současnosti je český ženský fotbal složen z 1.-3. ligy žen, 1. a 2. ligy dorostenek, 1.

11 a 2. ligy starších žákyň a 1. ligy mladších žákyň, plus soutěž přípravek.

Reprezentaci tvoří A tým žen, reprezentace do 19 a 17 let, novinkou je reprezentace do 15 let. Boje našich týmů probíhají pravidelně v rámci kvalifikačních skupin, neboť žádné z reprezentací se bohužel ještě na závěrečný turnaj nepodařilo kvalifikovat, i když několikrát již bojovala v dvojzápasové baráži o přímý postup. Další mimořádně kvalitní soutěží je Women´s champions league, které se až na malé výjimky pravidelně účastní tým AC Sparta Praha, ale o této soutěži bude zmínka později.

2.3 Rozvoj ženského fotbalu

Za zlom ve vývoji ženského fotbalu považujeme MS 2003 v USA. Ve hře zúčastněných týmů se zde objevilo několik nových klíčových prvků. (Žovinec, Haniaková, Buzek, 2004)

1) zásadní změna somatotypu hráček – velmi podobný chlapcům v juniorském věku, výška, váha, dynamika projevu, pohyblivost a obratnost 2) herní projev založený na rychlostní složce s parametry chlapeckého fotbalu 3) zónová obrana s principy a) aktivní útočná obranná hra (pohyb na míč, situace 1:1, tlak na soupeře atd.) b) kompaktibilita a koordinace pohybu c) rychlost pohybu vpřed d) vzájemná komunikace hráček na hřišti

Zónová obrana se stala kritickým faktorem v ženském fotbale. Umožnila kompaktně uzavřít herní prostor a vytvořit tlak na hráče s míčem a to nejen na obrané, ale i na útočné polovině soupeře. Dalším aspektem byly kondiční dispozice hráček, především oblasti rychlostně silových, což zapříčinilo zlepšení dynamické aktivity. V tomto směru dominovaly hlavně celky Německa a USA. Velmi dobře se také jevila součinnost jednotlivých řad, kde se projevil tréninkový cyklus s počtem tréninkových jednotek 5-7 v týdnu + individuální tréninky hráček.

12 Proč se zaměřujeme právě na toto MS má důvod ten, že od tohoto roku se českému ženskému fotbalu začíná moderní ženský fotbal pomalu vzdalovat. A nedaří se na tomto faktu nic efektivně měnit.

Zatímco na MS v roce 2003 hrály prim týmy Evropy a Severní Ameriky a na stupních vítězů byly zástupkyně pouze těchto dvou kontinentů, v posledních letech došlo k velkém zvratu a do popředí se derou týmy, o kterých dříve ženský fotbalový svět neslyšel. Týmy z Jižní Ameriky, Afriky, ale hlavně z Asijského kontinentu.

Jen pro příklad na poslední MS v Německu 2011 se kvalifikovaly státy jako: Nigérie, Rovníková Guiena, Japonsko, Severní Korea, Mexiko, Kolumbie...

To dokazuje obrovský rozvoj ženského fotbalu na celém světě, zvláště když turnaj vyhrála reprezentace Japonska, před favorizovanými Američankami. Letos na olympijských hrách v Londýně se finále turnaje opakovalo, tentokrát ale se šťastným koncem pro Američanky. pořadí MS 2003 pořadí MS 2011

1. Německo 1. Japonsko 2. Švédsko 2. USA 3. USA 3. Švédsko 4. Kanada 4. Francie

2.4 Hodnocení MS žen ve fotbale (Německo 2011)

FIFA ženské mistrovství světa ve fotbale 2011 ukázalo, že ženská úroveň fotbalu se rozvinula na světovou úroveň a zde soupeřila extratřída. Hra ukázala, že rozdíl mezi top týmy a těmi méně rozvinutými se začíná zmenšovat. Týmy vyřazené na konci bojů v základních skupinách se velmi přiblížily týmům postupujícím do čtvrtfinále. Rozdíly mezi týmy byly způsobeny především v týmové spolupráci, procesu rozhodování hráček a v pohybu. Týmy, které vypadly ze základních skupin, byly schopny dosáhnout na čtvrtfinále po nadprůměrném individuálním výkonu hráček, ale v současné fázi rozvoje kupředu to nestačilo. Byly dobře

13 sestavené, kvalitně organizované, ale stále ne tak vyspělé, hlavně na úrovni týmové spolupráce, jak v obranném tak útočném bloku. Nejlepší týmy využívaly vyváženou týmovou organizaci k vyniknutí v kombinaci, s agresivním provedením individuálních úkolů hráček. Způsob provedení vypovídalo o herních stylech a vybraných strategiích.

2.4.1 Herní styly a týmové strategie

Družstva využívala různé herní styly od postupného útoku, kdy týmy hrály trpělivě (Brazílie, Kanada, Anglie, USA, Německo, Korea, Nigérie, Mexiko a Kolumbie) po herní styl s vysokým nasazením při tvorbě útoku, kdy protivník nemá chvilku na odpočinek (Francie, Japonsko a Austrálie). Týmy byly schopné hrát v tempu a zároveň trpělivě a ve vhodný moment náhle udeřit na zorganizovaného soupeře. Švédsko, zatímco v rychlosti kombinovalo, což patří do jejich herní strategie, využilo dlouhého cíleného pasu na své útočnice. Přímý styl s využitím dlouhých míčů k přiblížení se k protivníkově brance co nejrychleji jak je možné, se však nejeví jako příliš efektivní do budoucnosti (Norsko, Rovníková Guinea). Týmy jsou nyní v defenzivě dobře organizované na to, aby tento styl byl přespříliš úspěšný.

2.4.2 Týmová organizace

Týmové využití hrací plochy a celková organizace družstva, byly dva prvky vytvářející jeho vysoký standard. Týkalo se především týmů, které s těmito prvky bojovaly již na předcházejících světových šampionátech (Nigérie a Mexiko). Vyvážené uspořádání pomáhalo týmům při výkonu jejich herního plánu a strategii.

Obranná a útočná činnost měla na světovém šampionátu parametry nejvyšší kvality. Způsoby řešení herních situací na vysoké úrovni se dramaticky zvýšily, stejně jako herní uspořádání družstev. Právě z důvodu lepší vyváženosti herního uspořádání, byla většina týmů schopna hru defenzivně kontrolovat. V tomto turnaji byl rozdíl mezi vítězstvím a prohrou stanoven herními individualitami v týmech, které měly vyváženě sestavené celky.

Byly využívány tyto formace. Je zajímavé, že v posledních čtyřech letech systém 4-2- 3-1 byl zaveden jak do mužské tak ženské hry, což je logický výsledek přirozeného všeobecného vývoje fotbalu. Mezi týmy, které tento systém na světovém šampionátu 2011 využívaly, patřila Francie, Anglie, Německo a Norsko. Hrací systém s třemi útočnicemi 4-3-

14 3, praktikovala pouze Kanada. Klasická formace 4-4-2 ze hry nezmizela a patří stále mezi nejběžněji používané, (využívaná Japonskem, USA, Kolumbií, Švédskem, Koreou a Austrálií s dvěma středovými hráčkami, stejně jako Rovníková Guinea a Nový Zéland s tvarem kosočtverce v záložní řadě). Nigérie hrála systém 4-4-1-1, s jednou útočnicí hrajícím před všemi ostatními. Mexiko měnilo svou formaci dle soupeře po reálném zhodnocení svých šancí. Prokázalo tím skvělou vyspělost v adaptaci na různé systémy hry (4-2-3-1/4-3-3/4-1-4- 1).

Oba účastníci finále týmy USA a Japonska hrály na dvě útočnice. Rozestavení USA bylo více pevné, jejich dvě útočnice zůstávaly více vytažené jako koncové hráčky daleko od defenzivního bloku, zatímco Japonsko využívalo velmi flexibilní 4-4-2 systém, kde hráčky průběžně měnily posty, vytvářejíc tím prostor spoluhráčkám pro jeho využití. Brazílie byla jediný tým, který ještě hrál s hráčkou na místě libera, v jejich dobře známém útočném sytému 4-3-3.

Rozdíl oproti předchozímu šampionátu byl především v tom, že všechny hráčky byly schopny opustit svoji pozici, pokud jim to hra dovolovala, což bylo velmi efektivní a pro protivníkovu obranu velmi náročné.

2.4.3 Obranná fáze

Jak už jsme se zmínili, týmy měly všeobecně dobře uspořádanou obranu s dobrým smyslem pro poziční hru, dle herního stylu protivníka a na základě pozice soupeře a míče. Okamžitě se ztrátou míče, všechny týmy praktikovaly presink na míč. Kvalita provedení se lišila, ale záměr byl stejný u každého družstva.

V herním pojetí byl rozdíl mezi úspěšnými týmy a těmi, které byly brzy vyřazeny z turnaje. Útočnice v méně úspěšných týmech opouštěly své pozice, aby presovaly míč, když protivník zakládal útok, takže prostor za obrannou linií se zvětšoval, protože se obrana bezprostředně vysouvala v bloku, což znamenalo, že brankařky nemohly být v kontaktu se svojí obranou, neboť ta byla vysoce vysunuta. Tímto také docházelo k uvolňování prostoru ve středu pole. Těchto prostorů pak dokázal protivník využít.

Nejúspěšnější týmy USA, Japonsko, Francie, Švédsko a také Německo byly schopny pohybovat se svým obranným blokem 30 m vpřed a vzad hřištěm, bez toho aniž by ztratily kompaktnost, anebo zvětšovaly vzdálenosti mezi hráčkami. Uvnitř bloku atakovaly míč a

15 vzájemně spolupracovaly na získání míče zpět. Dalším důležitým aspektem všech čtyř semifinalistů byl fakt, že jejich brankařka nahrazovala post libera, pokud se defenzivní blok dostal vysoko. Hru za defenzivním blokem perfektně zvládala brankařka USA Hope Solo, v případě potřeby i ve velké vzdálenosti za pokutovým územím, aby pokryla otevřený prostor za obrannou řadou. Německo posouvalo defenzivní blok vpřed jen příležitostně, pokud mělo situaci pod kontrolou, tak ustoupilo.

Týmy Anglie a Austrálie, dva další čtvrtfinalisté bojovaly ve vyřazovací fázi s udržením defenzivního bloku u sebe v průběhu zápasu. Další čtvrtfinalista Brazílie, byl jediným týmem bránícím osobně po celém hřišti. Pokud se soupeř nacházel v zóně hráče, byl ihned obsazen. Brazilky obsazovaly hráčky náhodně, jinými slovy, tu hráčku, která byla nablízku. Tento styl bránění nebyl efektivní, Brazílie postoupila do semifinále díky mimořádným individuálním kvalitám hráček jak v ofenzívě tak defenzívě.

2.4.4 Útočná fáze

Světový turnaj v Německu ukázal, že poziční hra týmů se významně zkvalitnila. Tento prvek se musel zlepšit, neboť se zlepšila organizace defenzívy. Týmy na nejvyšší úrovni musely najít řešení pro překonání obranné fáze protivníka a vytvoření si šancí. Rozvinula se týmová organizace, vědomosti hráček o rolích v defenzívě, ale i jejich fyzická připravenost. Náhodný herní styl užívající dlouhé míče na útočníky a následné souboje o jeho získání již není efektivní, a proto patří mezi méně používané (Norsko a Rovníková Guinea).

Další rozdíl mezi týmy byl v tempu postupného útoku a hráčské flexibilitě při změně pozic

v přípravě útoku. Důležitá byla kontrola tempa zápasu, které vedlo k vytváření gólových příležitostí, týmy které to dokázaly (Japonsko, Švédsko, Francie a USA), vše toto doplňovaly předvídavostí, náhlou změnou tempa a herního stylu, a to byl důvod proč patřily mezi nejúspěšnější týmy šampionátu.

Brazílie byl tým s největší trpělivostí a nejpomalejší postupnou hrou, v této fázi postupné hry téměř neztrácela míč, což dávalo útočnicím čas na přípravu pozice k individuálnímu překonání obrany a vytvoření šance. S tímto herním stylem se téměř kvalifikovala do semifinále na úkor USA, ale americké hráčky se nakonec ubránily i v nastaveném čase zápasu. Týmy Francie a Japonska patřily mezi nejlepší družstva v držení

16 míče. Švédsko bylo jediný tým, který střídal klidnou kombinační hru s přímými dlouhými pasy na útočníky. Družstva Mexika a Kolumbie rozvinuly neobvyklý útočný systém posledních let, který s určitostí bude mít budoucnost, ale na čtvrtfinále šampionátu 2011 to nestačilo.

Dva finálové týmy (USA a Japonsko) byly se svou útočnou fází o krok vpřed. Princip útoku světových šampionek byl využít místa bez omezení pohybu. Proto byli soupeři Japonska nuceni stále se přizpůsobovat něčemu jinému a nikdy si nemohli být jisti směrem útoku. Japonky dokonale rozvinuly pohyb hráček, změnu herních pozic a reakce na ně, což jim pomáhalo udržet jejich rozestavení v poli. Díky tomuto způsobu hry, byly schopny si vytvářet příležitosti po celý čas zápasu. Každý dotek s míčem, každé postavení a rozhodnutí ke změně místa, či setrvání, závisel na každém jedinci, avšak vyšším principem byla týmová práce.

USA se během turnaje stále zlepšovalo, hlavně v útočné fázi. Kvalitní rychlý a přímý útok, využívající hodně diagonálních pasů k otevření hry před přechodem do agresivního útoku ve vysokém tempu do křídelních prostorů, odkud přicházely centry do pokutového území na útočnice a záložnice, které se před zakončením překřižovaly, byl typickým znakem při tvorbě útoku. Mimořádnou postavou v barvách USA byla Abby Wambach, která byla extrémně efektivní v rozhodujících momentech jak ve čtvrtfinále proti Brazílii (122´ utkání) tak v semifinále proti Francii (79´ utkání).

Týmy se snažily využít každé dezorganizace v protivníkově hře, ale v základních skupinách jsme nemohli vidět mnoho rychlých protiútoků. Některé góly následovaly po chybách soupeře, ale stěží to mohlo být považováno za rychlý protiútok. Krok vpřed se objevil až ve čtvrtfinále, kdy se po získání míče začalo hrát jinak. Vysoké tempo protiútoků bylo vidět ve všech následujících zápasech, protože všechny týmy zkracovaly herní prostor. Bylo tu velké množství situací tlaku na míč, takže zůstával volný prostor za obranou. To přidalo rozměr týmové práci na nejvyšší úrovni a enormně zvyšovalo kvalitu hry.

2.4.5 Vyhodnocení

Tento turnaj byl ukázkou a důkazem obrovského rozmachu ženského fotbalu, jak na hřišti tak mimo něj. Kvalita herních činností jednotlivce, ale především týmová spolupráce a její využití v herních systémech se prokázala jako klíčová k úspěchu. Vysokou individuální

17 kvalitu hráček předčilo týmové pojetí a spolupráce. MS přineslo také velkou variaci v základním rozestavení týmů, což také považujeme za velký krok vpřed, neboť každý z týmů ho přizpůsoboval svým možnostem, kvalitě soupeře, aktuálnímu stavu utkání atd. Můžeme vyhodnotit, že týmy které byly vyřazeny po základní fázi byly méně vyspělé v jejich týmové práci, ale jinak byly rozhodně velmi dobře připravené.

2.5 Současné trendy v ženském fotbale

FIFA světový ženský šampionát 2011 v Německu ukázal vznik několika nových jevů v ženské hře. Byli jsme svědky vzrůstu popularity systému 4-2-3-1 (s variantami 4-3-3 v útočné fázi a 4-5-1 v obranné fázi) využívané týmy Francie, Německa a Anglie, díky čemuž se probojovaly do čtvrtfinále, zatímco týmy Japonska, Švédska, Austrálie a USA, které se také dostaly do čtvrtfinále, převážně využívaly systém 4-4-2. Zvláštním čtvrtfinalistou byla Brazílie hrající s pouze tříčlennou obranou ve formaci 3-4-3.

Mnohem rychleji přecházely z útočné do obranné fáze. Jednotlivci a malé skupinky dvou nebo tří hráček okamžitě presovali míč a to bylo znakem dobré nátlakové hry. Tento tlak nebyl nutný příliš hluboko v obranné fázi, ale byl aplikován mnohem rychleji, tudíž komplikoval delší držení míče. Naopak, pouze několik týmů bylo schopno pod souvislým tlakem udržet celistvý obranný systém na svojí polovině hřiště. Ve většině podobných případů docházelo k ústupu obranného bloku spolu se středovými hráčkami, které se zatahovaly až před dvě střední obránkyně. Výsledkem bylo, že mnoho zápasů se hrálo na velké ploše hracího hřiště, z čeho profitovaly týmy, které byly lepší v držení míče a dokázaly toho využít. (FIFA, 2011)

Dále družstva umisťovala jednu nebo obě střední záložnice před obrannou řadu, s cílem zaplnit tento středový prostor. Ovšem tyto středopolařky byly po splnění obranných povinností volné k podpoře útočné fáze a v mnoha případech to byly ony, kdo zajišťoval ohrožení soupeře centrem, přihrávkou nebo střelou v jeho útočné třetině. Homare Sawa je nejspíš nejlepším příkladem hráčky, která strávila hodně času přímo před obranou Japonska, ale také nacházela sílu na podporu útoku a zařídila několik gólů pro své spoluhráčky.

V útočné fázi na tomto šampionátu bylo k vidění mnoho způsobů překonání soupeře ať už individuálně, nebo týmově. Japonsko, Francie, Brazílie, Německo a Švédsko byly nejlepšími příklady mezi čtvrtfinalisty. Japonské a francouzské provedení je hodno

18 speciálního upozornění. Jejich zřetelně stoupající úroveň tvorby útoku prolínající se všemi řadami, jenž zobrazoval nepředvídatelnou kolektivní i individuální techniku, tak kvalitní, že bylo velice těžké ji bránit. Týmy Japonska a Francie prokazovaly mimořádné dovednosti, které jsme zřídkakdy mohli vidět v ženském fotbale, díky těmto mimořádným hráčkám docházelo k jejich precizní spolupráci, k pohybu do prostorů, kde míč ještě nebyl, ale plánovitě se tam dostal. Tímto pohybem napřed, se hráčky mohly připravit na reakci soupeře a v rychlosti pokračovat v akci. (FIFA, 2011)

Oba týmy měly hráčky s perfektní schopností přihrávky časovaného míče. Jak Japonsko tak Francie zlepšily vyhlídky útočné fáze ženského fotbalu, nastavením standardů přípravy pro všechny státy na další šampionát v roce 2015.

Velký rozsah střelby byl rozvinutým trendem již z předchozích světových šampionátech.

I když byl už zažitý, více týmů ho využívalo jako taktiku a byli jsme svědky, že působil velký tlak na brankařky. Tento světový šampionát byl výrazný vysokou kvalitou křižných a časovaných finálních přihrávek do pokutového území. Konkrétní zmínkou může být zápas ve skupině A mezi Německem a Francií, kdy 4 ze 6 gólů padlo hlavou, po centru z křídelních prostorů.

Vedle toho také Japonsko a USA profitovalo z gólů hlavou Homare Sawa a Abby Wambach, z dobře časovaných křižných přihrávek. Tyto přihrávky vzduchem byly do pokutového území směřovány předem, s větší rychlostí a především směřovaly ven od brankařky, což vyžadovalo velkou koncentraci a přesnost ve hře hlavou. Hráčky vzájemně měnily pozice mnohem častěji než dříve.

Na základě toho do čtvrtfinále postoupily týmy Francie, Japonska, Brazílie a Německa. Všechny z hráček využily situace jít s míčem vpřed, když útočily a krýt se navzájem, když bránily. Tato změna místa hráček bez míče, činila soupeřům velké potíže při jejich bránění.

Během toho turnaje se objevily nové trendy při standardních situacích. Dříve družstva stavěla při obranných rozích jednu nebo dvě hráčky na tyče. Nyní v roce 2011, týmy nejčastěji umístily jednu hráčku na bližší tyč, pokud soupeř rozehrával roh nakrátko, tak nejčastěji vysunuly hráčku z první tyče proti rozehrávce a hráčka z druhé tyče se přemístila na první. Další alternativa byla začít se dvěma hráčkami na postech u tyče a zadní hráčku vysunout ven, pokrýt protivníka nebo prostor, to záleželo na množství útočících hráček a

19 jejich pohybu do pokutového území.

Neméně důležitá byla role trenéra. Jak se uzavírají dveře mezi tradičními tahouny a zbytkem světa, rozhodnutí stanovená trenérem stále více získávají na významu. Nejlepším příkladem je japonský trenér Norio Sasaki, který výborně připravil svůj tým na své soupeře. Taktika využívaná Japonskem mluví za své. Zdolalo Německo ve čtvrtfinále, Švédsko v semifinále a USA ve finále.

Americká trenérka Pia Sundhage udělala také některá velmi efektivní rozhodnutí během zápasů, která měla pozitivní vliv na herní výsledky týmu a zasloužila si ocenění. Tyto dvě trenérské osobnosti projevily silnou víru v jejich týmové pojetí, techniku, taktiku a psychickou odolnost. Předávaly hráčkám jasné instrukce a umožnily jim předvést své individuální kvality, stejně jako je povzbuzovaly k maximálnímu výkonu v klíčových momentech světového šampionátu v Německu 2011.

2.5.1 Pozice brankařky

Brankařky patřily mezi hlavní předměty diskuze na předchozích světových šampionátech a je to opravdu pozice v poli, která potřebuje speciální pozornost a uvážení. Obvykle již hráčky pracují léta na hře mimo pokutové území, nicméně stále jim tato dovednost činí problémy. Jak na turnaji bylo vidět, rozdíl mezi top brankařkami a těmi, které v této oblasti tápou je stále velmi znatelný. Bylo možno si povšimnout velkého rozpětí schopností.

Moderní prvotřídní brankařky se soustředí nejen na individuální obranné úkoly, ale jsou také zodpovědné za organizaci obrany, pomocí instrukcí a příkazů, vždy přizpůsobují svoji hru na pozici míče a obrany. Většina týmů hraje v obranné linii, proto pozice brankařky jako posledního stopera je stejně důležitá jako zákroky v bráně. Všechny brankařky hrající čtvrtfinále tuto roli velmi dobře ovládaly, Hope Solo (USA) vždy udržovala kontakt s obrannou řadou, jistila je, i pokud byla vně pokutového území. Vždy byla připravena odehrát míč, tímto dávala možnost obranné řadě vystupovat a hrát výše v poli, zatímco zachycovala dlouhé míče za obranu. Díky smyslu brankařek pro poziční hru a jejich individuálním schopnostem při ovládání míče oběma nohama (některým druhá noha činila potíže), hodně z nich bylo velkou pomocí pro obranné řady, zejména pod tlakem soupeře. Nabízely se pro zpětnou přihrávku a v rozehrávce působily jako další hráč při změně těžiště hry. (FIFA, 2011)

20 Nejkomplexnější brankařky turnaje byly počátkem pro založení útočné fáze hned po zisku míče. Byly schopné přihrát míč přesně, rychle a efektivně jak rukou, tak nohou na dobře postavené spoluhráčky. Téměř všechny brankařky dokázaly vykopnout míč na obrannou polovinu soupeře, ale jen některé dokázaly přesně najít své spoluhráčky. Hedvig Lindahl (Švédsko) patřila mezi jednu z mála, které když chytily míč, rychle rozehrály na své pohyblivé spoluhráčky. Francouzské brankařky také ukázaly schopnost rychlého a přesného založení útoku výhozem na své záložnice.

2.6 Definice základních pojmů

2.6.1 Sportovní výkon

Můžeme definovat jako aktuální projev specializovaných schopností sportovce (jedince) nebo kolektivu v určitém sportu nebo sportovní disciplíně. Sportovní výkon je výsledkem dlouhodobého plánování a pravidelného tréninkového procesu.

Všichni kdo se věnují jakémukoli sportu, mají stejný cíl. Být, stát se nejlepším. Aby tohoto cíle dosáhli, musejí na něm pracovat, zlepšovat svůj sportovní výkon. Ne všichni pro to mají stejné podmínky, neboť na sportovní výkon má vliv mnoho faktorů, jako například dědičnost, kvalita tréninkového procesu, prostorové a materiální vybavení, finanční prostředky, ale hlavně zdravotní stav.

Pokud se zaměříme na námi zvolený sport – fotbal, dle Buzka (2007) zde rozlišujeme dva základní typy sportovního herního výkonu. Individuální a týmový herní výkon.

2.6.1.1 Individuální herní výkon

Individuální herní výkon lze popsat jako sumu herních dovedností, realizovaných hráčem v utkání, přičemž vyjadřuje vývojový stupeň způsobilosti hráče podílet se a být součástí týmového herního výkonu (Dobrý, 1988)

Další charakteristika dle Süsse (2006), je to systém výkon všech herních dovedností, realizovaných ve specifických podmínkách utkání, anebo dle Votíka (2005) forma herních činností jednotlivce, které se projevují více či méně souvislým řetězcem herních činností v utkání.

21 Důležité faktory, které umožní hráči rozvoj individuálního herního výkonu, jsou faktory bioenergetické (úroveň schopnosti mobilizovat odpovídající bioenergetický systém), biomechanické (činnost pohybového systému, kvalita koordinace), psychické (poznávací procesy, rozhodování) a deformační (rušivé momenty).

V dnešní době je důležité posuzovat individuální herní výkon ve fotbale z hlediska hráčského postu a z něho pramenících povinností.

2.6.1.2 Týmový herní výkon

Týmový herní výkon je založen na individuálních herních výkonech, které podléhají vzájemnému regulačnímu působení. Jednotlivci ovlivňují výkon družstva a družstvo výkon jednotlivce (Dobrý, 1988). Doplním dle Votíka (2005), navzájem se doplňují, propojují, kompenzují a podléhají také vzájemnému regulačnímu působení. Podrobné a přesné hodnocení výkonu celého týmu je velmi náročné. Pracujeme se souhrnnými výsledky všech individuálních herních výkonů celého družstva. Pokud chceme zjistit zda došlo k hernímu rozvoji družstva, musíme využít diagnostiky. Výsledné údaje, ať kvalitativní nebo kvantitativní je vhodné porovnávat s diagnostickými údaji stejného družstva například z dřívějších období, anebo s družstvy vyšší úrovně. Stejně jako individuální herní výkon, má týmový herní výkon také své determinanty, které působí na jeho rozvoj. Patří sem sociálně – psychologické determinanty (vztahy v týmu, mezi hráči vzájemně, mezi hráči a trenérem atd.) a činnostní determinanty (spolupráce jednotlivých hráčů nebo řad, jejich soudržnost).

2.7 Systematika hry

2.7.1 Základní fáze hry

Ve všech kolektivních sportech rozlišujeme fáze hry. V momentě kdy družstvo získá míč (nebo jiný předmět hry), jde o fázi útočnou, pokud o míč přijde, o fázi obrannou. Fázi, která vyplňuje prostor mezi těmito dvěma základními fázemi, můžeme nazvat jako přechodovou.

Fáze hry se člení na menší části - úseky hry. Úseky hry představují obsahově, časově

22 a prostorově ohraničené části hry v útoku nebo obraně. Vlastním obsahem fází a úseků hry jsou herní situace. Jedná se o okamžitý stav ve hře, který představuje pro hráče i mužstvo taktickou úlohu různé složitosti. Herní situace je řešena buď individuálně herními činnostmi jednotlivce, nebo skupinově herními kombinacemi (Janás, 2008).

2.7.2 Herní činnosti jednotlivce

Jsou nacvičené komplexy pohybových dovedností. Každá herní činnost jednotlivce má technickou a taktickou stránku a jejich kvalita je ovlivňována kondiční a psychickou stránkou hráče (Votík, 2005). Herní činnosti jednotlivce dělíme na útočné a obranné, z nich každá má svoje prvky.

Útočná fáze: výběr místa bez míče, přihrávání a zpracování míče, vedení míče, obcházení soupeře, zakončení (střelba).

Obranná fáze: obsazování hráče s míčem a bez míče, obsazování prostoru, odebírání míče soupeři.

V hlavní části práce, sledování vybraných utkání, byla útočná a obranná fáze hodnocena

z hlediska kvality a kvantity. Kvalita je porovnávána vzhledem ke kvantitě sledovaného jevu.

Např. celkový počet přihrávek 120, z toho 60 úspěšných a 60 neúspěšných.

Obranná fáze byla rovněž sledována z pohledu konstruktivního a destruktivního.

Např. odebírání míče soupeři hodnotíme tak, zda byl odebrán bez snahy pokračovat dál ve hře (odkop do autu), nebo ve snaze ve hře pokračovat.

2.7.3 Herní kombinace

Herní kombinace navazují na herní činnosti jednotlivce. Jsou základní složkou týmového herního výkonu. Úroveň herních kombinací ovlivňují kvalita jednotlivých hráčů a jejich individuální činnost. Stejně jako u herních činností jednotlivce je lze rozdělit na

23 obranné a útočné.

Útočná činnost celého týmu je založena na útočných kombinacích. Ty jsou tvořeny útočnou činností všech členů týmu, založené na koordinaci, časové a prostorové spolupráci 2- 4 hráčů. Hráč musí přesně vědět, kde je v kombinaci jeho místo, jaké jsou jeho povinnosti a povinnosti spoluhráčů. Kombinace jsou náročné na týmové myšlení, orientaci v prostoru, rozhodování kdy akci zahájit a zakončit, kdy se dá využít ta či ona, vše je také závislé na obranné činnosti soupeře.

Ve této práci byly hodnoceny především předem nacvičené útočné herní kombinace využívané jednotlivými týmy, tzv. modelové situace, které jim umožňují překonání soupeře a zakončení střelbou. Hodnotila se také jejich četnost a úspěšnost.

Zaměřili jsme se především na kombinace založené na přihrávce. Tento druh kombinací je nezbytný pro týmovou součinnost a závisí na něm rytmus a plynulost hry. Sledovali jsme přihrávky vpřed, vzad a neutrální a jejich kvalitu. Poté jsme se zaměřili na přihrávky průnikové, do pokutového území a přihrávky do šance.

Kombinace založené na výměně místa, která spočívá dle Buzka (2007) na součinnosti pohybu hráče s míčem a hráče bez míče se vzájemnou výměnou místa na hrací ploše, je v této práci již doménou především soupeřů českých týmů.

2.7.4 Standardní situace

V případech, že rozhodčí přeruší hru, anebo míč opustí hrací plochu, je pravidly přesně stanoveno, za jakých podmínek může být opět zahájena. Pravidla pamatují také na řešení daných sitaucí. Ty jsou poměrně stálé, označované jako standardní, proto herní situace, které okamžitě navazují na přerušení hry, jsou jako standardní nazývány.

Význam standardních situací stoupá se zvyšující se kvalitou hráčů. Jejich úspěšná realizace často rozhoduje o výsledku utkání.

Do standardních situací patří: zahájení hry, rohový kop, odkop od brány, přímý volný a nepřímý volný kop, pokutový kop, vhazování míče z autu, míč rozhodčího.

2.7.5 Herní systémy

24 Herní systém – je definovaný jako model hry vycházející z využití hráčů ve zcela přesně stanovených a určených funkcí. Pružnost systému je chápána jako efektivnost herních činností, umožňující dočasné změny v rozestavení hráčů z důvodů problémových situací navozených soupeřem. Herní systém umožňuje zdokonalování herního výkonu v útočné, obranné fázi, pomáhá týmu i jednotlivým hráčům překonat krizovou fázi hry, umožňuje uplatnění progresivních trendů ve hře z hlediska taktického, technického, psychického i kondice (Kačáni in Bedřich, 2006).

V dnešním moderním pojetí hry je typické, že základní rozestavení hráčů je v průběhu utkání proměnlivé. V herním systému nestačí stanovit základní rozestavení hráčů, ale také se zaměřit na organizaci hry v obranných či útočných herních systémech. O kvalitě hry týmu rozhoduje obsah a kvalita všech herních činností a přístup hráčů ke stanoveným úkolům. Ke změnám v základním rozestavění dochází jak v průběhu hry (reakce mužstva na vývoj utkání, přechod do útočné nebo obranné fáze atd.), tak i před každým utkáním (reakce na kvalitu soupeře).

2.7.5.1 Útočné herní systémy

Útočná fáze hry začíná, když družstvo získá míč od soupeře a končí, pokud ho ztratí. Útočné herní systémy dělíme dle Navary (1986) podle způsobu zakládání, vedení a zakončování útočné fáze na:

a) Postupný útok Používá se ve fázích utkání, kdy je soupeř dobře rozestaven, především na vlastní polovině hřiště a vychází ze zajištěné obrany. Systém postupného útoku je velmi flexibilní. Základem je kombinační hra většího počtu hráčů, za využití všech variant útočných činností jednotlivce a kvalitě jejich provedení. Je závislý na aktivním pohybu hráčů bez míče, spolupráci všech hráčů na hřišti, ale také na výměně hráčských rolí, udržování týmového rozestavení, prolínání jednotlivých řad, tvořivých hráčích, kteří jsou schopni organizovat hru, měnit tempo hry a nacházet varianty k překonání soupeře.

b) Rychlý protiútok

25 Využívá se při náhlém odebrání míče soupeři a okamžitém přechodu do útočné fáze, s cílem co nejrychleji zakončit, využít momentální převahy, zatímco obrana soupeře není stabilizovaná. Podle Votíka (2005) je založený na proniknutí k brance soupeře za použití 2-3 přihrávek. Systém klade důraz na rychlost rozhodování a optimálního řešení situace. Nezbytné je čtení hry, předvídání situace a rychlost reakce. c) Kombinovaný útok Systém kombinovaného útoku je vhodná kombinace útoku postupného a rychlého protiútoku.

2.7.5.1 Obranný herní systém

V současnosti jsou obranné systémy značně propracované, do obranné činnosti se ihned po ztrátě míče zapojují hráči na všech postech.

Rozdělení obranných herních systémů:

a) Systém osobní obrany Byla doménou zejména dřívějších dob, dnes se s ní téměř nesetkáváme. Prostým principem je, že každý hráč má na starost jednoho, předem stanoveného protihráče a navzájem se brání. Tato skutečnost platí pro celý zápas, včetně standardních situací. Velkým nedostatkem je možný vznik volných prostorů pro útočnou fázi soupeře. Kladem neustálý tlak na všechny hráče.

b) Systém zónové obrany Na rozdíl od osobní obrany, každý hráč je zodpovědný za svůj prostor (vymezen postem hráče). Zde přebírá a brání soupeře, případně zamezuje vniknutí míče. Zónová obrana je závislá na každém jedinci, neboť pouze pokud je družstvo kompaktní, lze zónovou obranu praktikovat. Pokud se tak neděje a hráči brání pouze hráče a ne prostor, vznikají v celém systému prostory pro přečíslení.

c) Systém obrany kombinované

26 Tento systém je opět tvořen kombinací dvou předešlých systémů. Příkladem může být systém zónové obrany v běžné části hry. Zatímco standardní situace, nebezpečné prostory a nebezpeční hráči jsou bráněni osobně. Cílem je eliminace klíčových hráčů a tlak na hráče v nebezpečných prostorech a situacích.

2.7.6 Rozestavení hráčů

Bedřich (2006) uvádí, že v každém fotbalovém týmu, musí být hráči uspořádáni do základního tvaru, nebo-li formace. Tu poté dodržují na hřišti a jsou podle ní rozmístěni. Rozestavení hráčů volí před zápasem trenér na základě typologie vlastních hráčů, soupeře, technické, taktické, kondiční stránky atd. V současnosti neexistuje žádný jednotný názor na rozestavení hráčů. Je pouze na trenérovi, jakou z možností zvolí. Mezi nejčastěji používané patří systémy 4-4-2, 4-4-3, 4-5-2, 4-3-3 a 4-1-4-1

2.8 Diagnostika

Diagnostikou rozumíme záměrné vyšetření. Předmětem vyšetření může být žák/hráč, skupina žáků/hráčů, celé družstvo nebo trenér sám. Většinu z nich vyšetřujeme přímo, na obsah a prostředky však usuzujeme nepřímo prostřednictvím zjevné činnosti žáků/hráčů či učitele/trenéra, a hlavně výsledků jejich činnosti. Své opodstatnění má pouze záměrná diagnostika (Dobrý, 1988). Diagnostika je základem řízení a plánování tréninku. Trénink lze jen těžko realizovat bez průběžného využití diagnostických metod. Ve sportu diagnostikou chápeme poznávací činnost, získávanou prostřednictvím smyslového vnímání. Výsledky slouží v praxi jako podklady k řízení, plánování a uskutečňování sportovní činnosti. Informace o sledovaném objektu mají parametry kvantity a kvality. Jejím prostřednictvím lze pozorovat způsob realizace herních činností v utkání, zjišťovat stav trénovanosti, anebo vyhledávat talentované jedince.

27 Problém (cíl) ve formě otázky - odpovědi

Záměr Diagnóza, prognóza

Diagnostická technika, Diagnostický údaj prostředek

Obrázek 1: Znázornění složek a fází diagnostického procesu

2.8.1 Diagnostické techniky

Diagnostickou technikou rozumíme, teoretický model uspořádání operací a časových aspektů vlastního vyšetření s cílem získat o vyšetřovaném objektu diagnostický údaj. Konkrétní podoby tento model nabývá v jednotlivých, diagnostických prostředcích (Dobrý, 1988). Nejčastějším výstupem může být statistický záznam, který může vypovídat o kvantitě či kvalitě, úspěšnosti a neúspěšnosti sledovaného jevu. Lze také použít grafický, zvukový nebo vizuální záznam (Psotta, Velenský 2009).

Vyšetřovacích technik však existuje mnoho, dělíme je z hlediska a) prostředí, ve kterém probíhají (laboratorní, terénní techniky) b) podle vědních disciplín, kde se využívají (lékařské vědy, psychologie, kriminalistika) atd.

Mezi základní techniky patří: a) pozorování

28 b) pozorovaní doplněné záznamem c) posuzování d) dotazování e) měření (testování) f) experiment

Považujeme za důležité, zmínit se o první třech, které bývají nejběžněji využívány v tréninkovém procesu či utkání. ad) a, b Pozorování charakterizujeme jako plánovité a metodické sledování vázané výběrovým a soustředěným vnímáním (Svoboda, 2003). Trenér předem stanoví, co bude sledovat a u koho. Důležitý je písemný záznam ze sledování. Ve sportovních hrách se nabízí využití videa, anebo některé ze softwarových analýz, neboť při hře se objevuje mnoho jevů najednou a je velmi obtížné zvládnout vše zachytit. ad) c K posuzování se využívá numerických škál. Je vhodné k posouzení družstva, hráče, sebe sama, ale i trenéra pomocí předem stanovené škály. Evidujeme tři druhy: numerické škály, grafické a standardizované. Za nejběžněji využívané v tréninkovém procesu považujeme první z nich. Hodnotíme testovaného číslem 1-5, kdy nejvyšší číslo znamená nejlepší provedení a naopak.

Požadavky a pravidla k provedení diagnostiky formou pozorování (dle Dobrého, 1988)

1) stanovení cíle pozorování 2) stanovit dílčí úkoly 3) kategorizace forem chování (herní činnosti jednotlivce, herní kombinace, systém hry družstva, herní situace, úseky utkání, vztah dvou soupeřů atd.) 4) časové vymezení a) sledovat neustále všechno a) zvolit časový výběr (určitá část zápasu či tréninku, vybrané cvičení, pouze hra atd.)

29 b) zvolit epizodu s přirozeným začátkem a koncem v herním kontextu (v případě sportovních her se může jednat např. o herní situace nebo úseky utkání) c) omezení pozorování jen na kritické události 5) obsahové vymezení pozorování 6) předběžná příprava teoretická a praktický výcvik v pozorování 7) příprava kódovacího systému (definovat kategorie, jež se mají pozorovat, a vytvořit symboly těchto kategorií a způsob jejich záznamů)

Diagnostiku nemůže provádět každý, níže uvádíme předpoklady k objektivní diagnostice dle Buzka (2007). Nejčastějšími chybami při posuzování druhých lidí je např. halo efekt (rozhoduje první či poslední dojem), předsudky a stereotypizace (předem fixované názory), centrální tendence (všechno hodnotím jako průměrné, vyhýbám se krajním hodnotám).

− zkušenosti (životní i sportovní) − určité vědomostní zázemí − inteligenční úroveň (jde o poznávací a hodnotící procesy, chápání vztahů aj.) − určitý „odstup“ od objektu sledování (sympatie snižují objektivitu)

2.8.2 Význam diagnostiky

Jaký je vůbec význam diagnostiky, kdo a proč ji provádí a k čemu slouží ? Diagnostickou činnost při sportovních činnostech provádíme proto, abychom zlepšili výkonnostní úroveň sportovců. V tomto smyslu nás však nezajímá pouze momentální ukazatel výkonnosti, ale i bližší okolnosti, za jakých bylo výkonu dosaženo (technika provedení, jak dlouhá příprava, s jakým nasazením, motivace, možnosti zlepšení, v jakém skupinovém klimatu atd. (Buzek, 2007). Jde vlastně o poznání testovaného jedince anebo skupiny. Nepřímo provádí diagnostiku téměř každý trenér, učitel. Snaží se najít chyby sportovce, upozornit na ně, hledat co je způsobuje, odstraňovat je. Nebavíme se zde pouze o pohybových schopnostech, ale také o psychice, naladění, atmosféře.

Lze vymezit tři základní oblasti pedagogické diagnózy (Svoboda, 2003)

30 − výkon (k jakým došlo změnám) Nejen sportovní výkon sám, ale celková psychomotorická výkonnost a předpoklady k výkonům. Výkon však musí být posuzován nejen dle výšky, délky, ale také po technické stránce, aby byly odhaleny případné nedostatky.

− strukturu a dynamiku osobnosti Širší okruh předpokladů ke sportovnímu výkonu, zároveň výchovné působení. Patří sem nejen motorické schopnosti, ale i některé specifické a intelektové schopnosti. Dále pak sportovcův přístup, motivace a jeho osobnostní vlastnosti.

− povahu interpersonálních vztahů v dané skupině Atmosféra ve sportovní skupině je důležitým, mnohdy podceňovaným faktorem v tréninku i v soutěži.

Obrázek 2: Používání diagnostiky v trenérském procesu, data udaná v %

10

17

Pravidelně Spíše nepravidelně Zřídka 44 Vůbec ne 29

Zdroj: Psotta, 2002

2.8.3 Co sledovat

Jde o vymezení sledovaných objektů v utkání či tréninku a jejich posouzení z hlediska kvantity a kvality.

Nabízí se nejjednodušší rozdělení na:

1) základní data

31 2) individuální herní výkon (IHV) a týmový herní výkon (THV) 3) obranná fáze 4) útočná fáze

2.8.3.1. Základní data o utkání − góly − střely − držení míče − rohové kopy − žluté karty − červené karty

V dnešní moderní době jsou k dispozici přístroje, díky kterým je práce přesnější a efektivnější. K diagnostice je stále možné používat tužku a papír, ale lze také zkusit něco nového, třeba dvd nebo počítač. Progresivní metody založené na výpočetní technice se prosazují i do fotbalu. Je potřeba vypracovat analýzu zápasu v co nejrychlejším čase. Z důvodu maximálního využití času a zajištění co nejvyšší přesnosti, byly vyvinuty počítačové analytické programy, které mají usnadnit práci fotbalových specialistů.

Mezi takové programy patří například: Prozone, Castrol Index, Master Coach Amisco Pro, Sage Game Manager, Game Breaker, Sports Code Pro, PosiCap.

Podívejme se krátce například na systém Matchviewer od společnosti Prozone Sports. Umožňuje nám připravit plný technický a taktický rozbor události, umí zaznamenávat a měřit čas hráčů strávený danou činností, vykreslit pohyb po hřišti (2500 až 3000 událostí z jediného zápasu). Analyzuje každý dotek s míčem, každý faul atd. Tyto prvky jsou analyzovány a uchovávány, takže mohou být porovnávány s údaji celého týmu, druhého fotbalisty, nebo soupeře. Údaje lze exportovat do běžných formátů i vytisknout.

32 Obrázek 3: Ukázka z programu Prozone Matchviewer

Zdroj: Jakub Myszkorowski, 2011

Základní údaje – rozšířené Prozone − góly − střely na branku − počet přihrávek − % úspěšnosti realizovaných přihrávek − centry − počet průniků do pokutového území − počet postavení mimo hru − fauly − % držení míče − rohové kopy − trestné kopy − žluté karty − červené karty

2.8.3.2. Přehled nejčastěji používaných šetření v IHV

1) počet střel 2) počet přihrávek 3) procentuální úspěšnost přihrávek 4) počet centrů 5) počet hlaviček

33 6) počet zahrávaných VPK 7) počet průniků do pokutového území a průniková přihrávka 8) počet situací 1:1 a jejich úspěšnost 9) % úspěšnost driblinku 10) počet odebrání míče soupeři (konstruktivní x destruktivní) 11) počet obranných zákroků 12) specifické, originální způsoby řešení herních situací 13) psychickou odolnost 14) schopnost předvídat, číst hru

2.8.3.3. Ukazatele šetření v THV (dělíme na ukazatele v útočné a obranné fázi)

1) vlastní tým (četnost a úspěšnost útočných a obranných činností, souhra, držení míče, střelba a její úspěšnost, počet střelců atd.) 2) protivník (systém hry, základní rozestavení, reakce rozestavení v průběhu zápasu, signály při standardních situacích atd.) 3) způsob hry družstva (dlouhodobý, myšlenka trenéra, součinnost)

Výsledkem je popisná a analytická diagnóza s odhalením pozitivních a negativních znaků týmového herního výkonu (Pssota, Velenský 2009)

2.8.3.4 Obranná fáze

− držení obranné pozice na základě stanovené taktiky − jak pracuje obrana při rychlém protiútoku − jak pracuje obrana při postupném útoku − jak se jednotlivci zapojují a zastupují − konstruktivní a destruktivní odebírání míče − bránění standardních situací − situace 1 na 1 − zapojení hráčů do obranné a útočné fáze

2.8.3.5 Útočná fáze

34 − organizace standardních situací − využití hrací plochy − zakládání útoku a jeho řešení − kreativita a tvůrčí schopnosti − řešení rychlého protiútoku − řešení postupného útoku − přechod do útočné fáze, vnik do pokutového území − příprava a vytváření střeleckých příležitostí − řešení střeleckých příležitostí − presink po ztrátě míče

2.9 Analýza fotbalových utkání

V současnosti rozlišujeme tři základní úrovně analýzy zápasů (Borbély, Ganczner, Paldan, & Singer, 2006):

1. Empirická analýza volným okem

2. Statistická analýza prostřednictvím záznamu

3. Softwarová analýza prostřednictvím speciálního počítačového programu

Podrobné analýzy fotbalových utkání jsou v dnešní době již běžnou součástí téměř každé vrcholné akce jako Mistrovství světa, Evropy nebo třeba Olympijských her. A tak se kdokoli z veřejnosti z mediálních prostředků běžně dozvídá, které mužstvo či hráč mělo nejpřesnější přihrávky a jejich počet, kdo nejčastěji střílel na branku a s jakou úspěšností, nebo jaký je průměr naběhaných kolik kilometrů za zápas, kdo ho převyšuje nebo naopak. Různé zápasové analýzy mají přínos především pro trenéry, pro které jsou jejich výsledky zároveň podklady pro zefektivnění tréninkové přípravy, odstranění chyb a zaměření se na slabé či silné stránky jak soupeře, tak vlastního družstva. Zpracováním kvantitativních charakteristik pozorovaných herních činností v utkání může trenér získat informace o aktivitě hráče a jeho participaci na týmovém herním výkonu,

35 a dále i o individuálních tendencích v používání herních činností včetně míry úspěšnosti (Psotta, Velenský, 2009). Důležité je stanovení přiměřených pozorovacích a vyhodnocovacích metod (Hendl, 1999). Uplatnění pomocných prostředků (video nebo dvd zařízení, počítačového softwaru), anebo jiných, na které je trenér navyklý. Znázornění či dokumentace výsledků formou tabulky/grafu, způsob vyjádření anebo společný průřez herních aktů například pro školení hráčů pomocí videa. Interpretace a vyhodnocení výsledků vztažené k posouzení výkonnosti jednotlivých hráčů.

2.9.1 Empirická analýza

Je založena především na schopnosti pozorovatele vidět a zaznamenat podstatné události z fotbalového utkání či tréninkové jednotky (např. rozestavení mužstva, typický způsob útočení/obrany mužstva/hráče, silné/slabé stránky mužstva/hráče atd.) a dokázat získané poznatky přenést do své trenérské praxe nebo předat pověřené osobě. Důležité je přesně vymezit objekt sledování (co chci sledovat), dále způsob záznamu, a také stanovit kritéria hodnocení. Při pozorování se pro záznam i vyhodnocení vyplatí využít různých kategoriálních systémů a posuzovacích škál. Např. pokud nechceme hodnotit posuzovaný jev pouze jako „splněný či nesplněný, je možno jej vyjádřit pomocí numerické škály a obodovat ho 1-5 (1,2,3,4,5) (Buzek, 2007). Typickým příkladem využití empirické analýzy v trenérské praxi je vyslaná osoba na utkání soupeře za účelem získání poznatků z jeho hry, což je běžnou fotbalovou praktikou a to nejen v profesionálním fotbale.

2.9.2 Statistická analýza

Statistická analýza využívající záznam, je metodou, která umožňuje analýzu prostřednictvím kvantitativních ukazatelů hry. Analýza ne až tak celková, neboť těžiště zaměření se orientuje na kvantifikaci vybraných ukazatelů hry (Borbély, Ganczner, Paldan, & Singer, 2006). Nespornou výhodou všech kvantitativně pojatých charakteristik a hodnocení herního výkonu se stává jejich relativně vysoká přesnost umocňovaná příležitostmi ověření

36 prostřednictvím metod validity a reliability. Jinou jejich výhodou je, že jejich výsledky umožňují srovnávání zejména v dlouhodobějších – intra- i interindividuálních apektech výkonnosti jednotlivců i družstev (Velenský 2009). Nevýhodou všech kvantitativně pojatých charakteristik a hodnocení prezentuje skutečnost, že v zásadě konstatují pouze to, k čemu v utkání došlo (k čemu v soutěži dochází), nikoli, to, proč k tomu došlo (dochází). Jinými slovy, jde o numerický popis určitých – předem stanovených činností (ukazatelů, kritických případů), nikoli o zdůvodnění příčin jejich výskytu a jejich efektivity (Velenský 2009). Jako vhodnou kompenzaci snížené úrovně postihování dynamiky děje a kontextu hry je možné použít tzv. komparativní analýzu, kdy můžeme porovnat shodné ukazatele dvou hráčů či mužstev v jednom zápase (Borbély, Granczner, Paldan, & Singer, 2006).

2.9.3 Softwarová analýza

Její zařazení do sportu je výsledkem stále většího vlivu počítačové techniky na dění kolem nás. Pro moderního fotbalového trenéra je v současné době nutné se tomuto vývojovému trendu přizpůsobit, protože pouze pomocí nových přístupů, lze uplatňovat nejnovější poznatky v praxi. Autentičnost pozorování zápasu, stejně jako dokonalé vyhodnocovací systémy, vytvářejí reálné předpoklady pro naprosto přesné vyčíslení sledovaných ukazatelů hry (Borbély, Granczner, Paldan & Singer, 2006).

Největší výhodou softwarové analýzy je okamžitá zpětná vazba. Některé sledované parametry je totiž možné využít již v průběhu zápasu. Nevýhodou je její ekonomická náročnost, proto některé kluby (např. v Česku) považují za zbytečné do ní investovat. Na trhu se v současnosti vyskytuje mnoho softwarových aplikací, dělí se podle toho, k jakému účelu slouží (Myskorowski, 2011):

• Grafické a animační programy – svým způsobem nahrazují známou klasickou magnetickou tabuli.

• Programy sloužící k plánování a evidenci tréninkového procesu – jsou elektronickou podobou tréninkového deníku s možností tisku.

37 • Statistické programy – databáze různých statistických údajů.

• Programy sloužící ke zpracování videozáznamu – umožňují zpracovávání videozáznamu a jejich archivaci do předem určených kategorií.

• Diagnostické programy – zvláštní kategorie zabývající se testováním a analýzou kondičních schopností hráčů.

38 3 CÍL PRÁCE, ÚKOLY PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY

3.1 Cíl práce

Cílem této práce je pomocí diagnostické analýzy porovnat vybraná fotbalová utkání elitních ženských fotbalových týmů, a to na reprezentační a klubové úrovni. Díky výsledkům zhodnotit kvalitu českého ženského fotbalu a na základě analyzovaných dat, sestavit vodná cvičení do tréninkového procesu.

3.2 Úkoly práce

1. Sledovat faktory hry jednotlivých družstev. 2. Předem stanovit kategorie sledovaných jevů. 3. Diagnosticky zanalyzovat vybraná utkání. 4. Výsledky porovnat z hlediska týmů. 5. Najít příčiny neúspěchu českého ženského fotbalu v Evropě. 6. Výsledky aplikovat do tréninkového procesu.

3.3 Výzkumné otázky

1. Jak se liší počet a kvalita přihrávek jednotlivých týmů ? 2. Jakou vzdálenost přihrávek týmy preferují ? 3. Jak se liší počet standardních situací a jejich zakončení ? 4. Jaké je srovnání v počtu střel na bránu a jaká je jejich úspěšnost ? 5. Jak se liší prostory a způsob zakončení střelby ? 6. Odkud a kdy padají góly ? 7. Jak týmy dosahují střelby ? 8. Jaké jsou modelové situace v útočné fázi reprezentace Švédska ? 9. Jaké jsou modelové situace v útočné fázi Olympic Lyon ?

39 4 METODIKA

4.1 Výzkum a použité metody

Teoretické informace pro tuto diplomovou práci byly použity z dostupné literatury a praktické byly čerpány z dlouholeté hráčské praxe. Díky těmto požadavkům jsme byli schopni analýzy konkrétních vybraných utkání a odpovědí na výzkumné otázky.

Sběr informací byl založen na pozorování záznamu přímého přenosu dvou zápasů.

1. Česká republika – Švédsko

2. Olympic Lyon – AC Sparta Praha

K analýze zápasů bylo využito DVD záznamů. Vzhledem k této skutečnosti bylo jednodušší se záznamy pracovat, hodnotit předem zvolená kritéria a kategorie, odpovídat na výzkumné otázky. Jedná se o metodu nepřímého pozorování, neboť ho provádíme nepřímo prostřednictvím DVD záznamu.

Zvolené kategorie byly posuzovány z hlediska kvalitativního a kvantitativního, tedy posouzení kvality a množství. V práci jsme se zaměřili na sledování četnosti přihrávek a jejich kvalitu, délku a umístění, zda je přihrávka průniková, finální, gólová. Dále nás zajímala četnost konstruktivně a destruktivně odebraných míčů, místa a způsob střelby, standardních situací apod. Hodnoty byly též zaznamenávány do grafů a tabulek pomocí statistických metod (četnost a procentuální vyjádření).

Samostatnou kapitolou kvalitativního hodnocení byly gólové situace týmů reprezentace Švédska a Olympic Lyon. Jakým způsobem překonávaly obrannou fázi a jak vznikaly gólové situace.

Získaná a vyhodnocená data mohou být z části zkreslená, a pokud by analýzu prováděla další osoba mohou se mírně lišit. Přesto jsme to nepovažovali za důvod, který by měl práci ovlivnit nebo ohrozit. Vše bylo hodnoceno pečlivě a nezaujatě.

40 4.2 Kategorie pozorování

1. Četnost, kvalita a druh přihrávek

Zde jsme se zaměřili na množství celkových přihrávek. Celek jsme rozdělili na množství úspěšných a neúspěšných. Další dělení je dle délky na krátké (do 10m), střední (do 20m) a dlouhé (nad 20m). Následují přihrávky ofenzivní (směřují vpřed), defenzivní (směřují vzad) a neutrální (směřují do stran). Nakonec jsme přihrávky ohodnotili dle hráček jednotlivých herních řad.

Tedy kolik přihrávek odehrály hráčky obrany, zálohy a útoku. Přihrávky jsme rozdělili z hlediska kvality (jejich úspěšnost), tak kvantity (jejich množství).

Např. obranná řada: počet přihrávek 50, z toho 35 úspěšných a 15 neúspěšných z toho 15 dlouhých, 15 středních a 20 krátkých

2. Četnost konstruktivně a destruktivně odebraných míčů

Hodnotili jsme množství konstruktivně a destruktivně odebraných míčů v jednotlivých zápasech. Za konstruktivní bylo považováno získání míče pod kontrolu a plynulý přechod z obranné do útočné fáze. U destruktivního odebrání bylo cílem přerušení hry soupeře, bez záměru založit útočnou fázi. Stejně jako v předešlé kategorii, výsledná data jsme porovnali dle hráčů jednotlivých herních řad.

Tedy kolik a jakých odebrání míče předvedly hráčky obrany, zálohy a útoku.

3. Četnost standardních situací, v jakých prostorech k nim docházelo a jejich zakončení

Zabývali jsme se počtem standardních situací a prostory odkud byly zahrávány. Soustředili jsme se pouze na útočnou polovinu hřiště. Dále jsme hodnotili, zda byly zakončeny střelbou na bránu, nebo ne.

4. Jaká je četnost střelby na bránu, prostory z nichž se zakončuje a způsob zakončení

Zde jsme sledovali počet střel na bránu, v jakých prostorech k ní dochází a jakým

41 způsobem hráč zakončoval. a) střelba nohou b) střelba hlavou c) akrobaticky

5. Úspěšnost zakončení střelby

Zajímalo nás, jaký výsledek měly jednotlivé střely. b) střelou na branku c) střelou mimo branku d) nezakončeno (zblokováno)

6. Z jakých prostorů padají góly a v jaké části utkání

Porovnali jsme prostory, odkud padaly góly jednotlivých družstev a v jakých částech utkání jich družstva dosahovala.

7. Jaká je úspěšnost hry hlavou ? Zde nás zajímal počet odehrání hlavou a jeho úspěšnost. Tedy kolikrát tým hrál hlavou a zda výsledkem byla úspěšná či neúspěšná přihrávka, nebo konstruktivní či destruktivní odebrání míče.

8. Jakým způsobem dosahovay týmy zakončení Jakým způsobem družstvo došlo k zakončení. Jestli využilo standardní situace, ať už přímo nebo nepřímo, nebo akci zakončilo po kombinaci hráček. a) standardní situace b) standardní situace nepřímo c) kombinace

42 4.3 Výzkumný soubor

1. reprezentace Švédska

2. Olympic Lyon

3. reprezentace České republiky

4. AC Sparta Praha

Ve dvou fotbalových utkáních

ČR – Švédsko

Olympic Lyon – AC Sparta Praha

4.4 Charakteristika výzkumných souborů

První zanalyzované utkání, bylo utkání české ženské fotbalové reprezentace proti jednomu z nejsilnější celků v Evropě, reprezentaci Švédska. Utkání bylo součástí kvalifikace na mistrovství světa 2011 v Německu, kam se Švédsko kvalifikovalo prvním místem ve skupině. Druhé utkání, tentokrát na klubové úrovni, kdy AC Sparta Praha v UEFA Women´s Champions League narazila, a to doslova, na loňského vítěze celé soutěže francouzský tým Olympic Lyon. Pro zlepšení úsudku a možnosti porovnání výsledných dat, bychom nejdříve jednotlivé celky krátce představili.

4.4.1 Švédská ženská fotbalová reprezentace

Švédská reprezentace v posledních letech nechyběla na žádném významném turnaji světového či evropského formátu, tento trend se týká jak dospělé reprezentace, tak i juniorských výběrů. Největším úspěchem Švédska je stříbrná medaile z mistrovství světa v roce 2003 (ve finále 1:0 Švédky přehrál národní celek USA). Na dalších evropských šampionátech se seveřanky dostaly třikrát do finále, ani jednou však svého soupeře nepřemohly. V roce 2001 to byla německá reprezentace, která stála Švédsku v cestě při posledním kroku k vytouženému prvnímu místu. Jediný gól utkání obdržely skandinávské hráčky až v

43 prodloužené hrací době. Vedle těchto úspěchů se tým dosud účastnil 3x Olympijských her, 4x Mistrovství světa a 7x Evropských šampionátů.

V roce 2005, tehdy hlavní trenérka Marika Domanski-Lyfors odstoupila a na její místo nastoupil současný trenér Thomas Dennerby. Na FIFA World Cup žen v Číně 2007 dal Dennerby důvěru zkušeným hráčkám, které byly tak úspěšné na minulém mistrovství, nicméně ani takové hráčky jako Hanna Ljungberg a Victoria Svensson nebyly schopny zabránit nepovedenému představení Švédska a jeho překvapivému vyřazení ve skupině. Na základě tohoto neúspěchu bylo družstvo přebudováno a přišla nová generace hráček.

V kvalifikaci si Švédsko nemohlo vybrat lepší los, neboť cestu na MS 2011 do Německa mu mohl jen těžko někdo ze soupeřů zkomplikovat. Thomas Dennerby a jeho svěřenkyně předstihli své konkurenty z České republiky, Belgie, Walesu a Ázerbájdžánu. Bez problému a jediného zaváhání Švédky vyhrály skupinu a postoupily na vrcholný turnaj.

Mezi hvězdné a nejzkušenější hráčky ve švédském týmu patří záložnoce Therese Sjogran (Malmö FC), nejlepší hráčka Švédska roku 2007 a 2010, zahrála si i americkou profesionální ligu žen za Sky Blue FC. Brankářka Rut Hedvig Lindahl (Kopparbergs / Göteborg FC / Malmö FC) v reprezentaci Švédska od roku 2002. Obránkyně Sara Larsson opět hráčka americké profesionální ligy za Saint Luis a Philadelphia Independent. Mezi nové velmi kvalitní a perspektivní hráčky se zařadily kapitánka týmu Caroline Seger, nejlepším hráčka Švédska pro rok 2009, opět americký tým Philadelphia Independent a Western New York Flash, v současnosti Malmö FC. Další obránkyně Charlotte Rohlin kapitánka švédského týmu Linköpings FC. A to nejlepší na konec Lotta Schelin členka amerického týmu Saint Luis, nejlepší hráčka Švédska 2002 a 2011, v současnosti hráčka loňského vítěze Women´s champions league Olympic Lyon a jednoho z posuzovaných týmů v této diplomové práci. Jen pro zajímavost, při podpisu kontraktu s klubem Olympic Lyon a touto hráčkou se mluvilo o ročním platu 160 tisíc dolarů ročně, tedy 3 200 000 Kč, což měsíčně činí přibližně 270 tisíc korun !

Reprezentace Švédska žen na předchozích Světových pohárech FIFA žen − třetí místo na FIFA World Cup žen v Číně 1991

44 − čtvrtfinále na FIFA World Cup žen ve Švédsku 1995 − čtvrtfinále na FIFA World Cup žen v USA 1999 − finalistky na FIFA World Cup žen v USA roku 2003 − skupinová fáze ve FIFA World Cup žen Číny 2007 − 3. místo na FIFA World Cup Německo 2011

Zápas o 3. místo FIFA World Cup Německo 2011

3. místo získaly Švédky, které v boji o medaile udolaly Francii 2:1. Hrál se pohledný fotbal z obou stran, skóre otevřela již zmiňovaná hvězda švédského výběru Lotta Schelinová. Těsně po přestávce vyrovnala E. Thomisová. Tento detail uvádíme, neboť Elodie Thomisová je hráčkou Lyonu a Lotta Schelinová švédské reprezentace a Lyonu také. To znamená., že obě se objevily v zápasech, které jsme v této práci analyzovali a obě byly velkými oporami svých týmů.

Rnk Team Pts Rnk Team Pts Rnk Team Pts Rnk Team Pts

1 USA 2178 8 Korea 1970 15 Rep. 1843 22 Kanada 1773 DPR Korea

2 Německo 2168 9 Anglie 1966 16 Španělsko 1841 23 N. 1772 Zéland 3 Japonsko 2120 10 Austrálie 1956 17 Island 1835 24 Mexiko 1768

4 Švédsko 2066 11 Itálie 1947 18 Čína 1928 25 ČR 1731

5 Brazílie 2060 12 Dánsko 1923 19 Finsko 1803

6 Francie 2021 13 Norsko 1908 20 Rusko 1803

7 Kanada 1981 14 Holandsko 1887 21 Skotsko 1777

Tabulka 1: Aktuální žebříček ženských fotbalových reprezentací

Postavení české ženské fotbalové reprezentace se jejích soupeřů ve světovém žebříčku týmů mluví za vše. Jak reprezentace Švédska, tak Francie se nachází v žebříčku top 6 týmů světa, můžeme je tedy řadit do elitní společnosti celků (jako je USA, Brazílie, Německo a nyní nově také Japonsko), které pravidelně obsazují přední příčky na světových, či

45 evropských ženských fotbalových akcích.

4.4.2 Česká ženská fotbalová reprezentace

Českou ženskou fotbalovou reprezentaci tvoří A-tým ženy, U-19, U-17, U-15 a pracuje se na vzniku U-13. V roce 2002 postoupil A tým z 2. do 1. divize, tedy do nejvyšší soutěže s možností hrát kvalifikace na vrcholné světové a evropské turnaje. V prvním ročníku kvalifikace na MS 2003 nezískaly reprezentantky ani bod a od sestupu do 2. divize je zachránilo rozšíření 1. divize z 16 na 20 účastníků. V kvalifikaci na ME v Anglii 2005 byla česká reprezentace úspěšnější. Ve skupině skončila na druhém místě a v následné baráži podlehla smolně Itálii, stejně jako v baráži o 4 roky později. V kvalifikaci na MS 2007 skončila opět na 2. místě za favorizujícími Švédkami.

Bohužel dosud se žádný z reprezentačních týmů na vrcholné šampionáty MS ani ME nekvalifikoval. Postupový systém na závěrečné turnaje ME je nemilosrdný, postupuje pouze první ze skupiny a celky na druhých místech mají možnost hrát baráž o poslední volná místa. Vzhledem k tomu, že do každé skupiny bývá vždy nasazen jeden velmi silný tým, tj. buď severské týmy anebo již zmiňované top týmy Německa, Francie či Anglie, je postup pro družstva typu Česká republiky téměř nemožný, lze se o něj pouze poprat v baráži, ale ani to se české reprezentaci nedaří.

V letošním roce bojovala česká reprezentace v kvalifikačním utkání na MS 2013 ve Švédsku o 2. místo ve skupině s Rakouskem, kdy 1. místo jasně obsadilo Dánsko, ale České fotbalistky nepotvrdily na stadionu Viktorie Žižkov pozici mírného favorita a podlehly Rakousku 2:3, a tím se jim účast v baráži rozplynula. Kvalifikace na mistrovství světa je ještě těžší, ani první místo ve skupině nezaručuje přímý postup na turnaj, vítěz bude hrát ještě baráž s týmem z jiného kontinentu.

Tabulka 8. kvalifikační skupiny na MS 2011 v Německu 1. Švédsko 7 6-1-0 31:2 19 2. Česká republika 7 3-1-3 11:6 10 3. Belgie 8 3-1-4 18:13 10 4. Wales 6 2-0-4 7:11 6 5. Ázerbájdžán 6 1-1-4 2:37 4 Tabulka 2: Kvalifikace MS 2011

Tabulka 7. kvalifikační skupiny na MS 2013 ve Švédsku

46 1. Dánsko 7 7-0-0 27:0 21 2. Rakousko 7 5-1-1 13:8 16 3. Česká republika 7 3-1-3 14:9 10 4. Portugalsko 7 2-0-5 16:11 6 5. Arménie 7 0-0-7 2:42 0 Tabulka 3: Kvalifikace MS 2013

4.4.3 Olympic Lyon

Klub je součástí slavného mužského týmu Olympic Lyon od roku 2004. Lyon v současné době hraje 1. divizi francouzské soutěže, a to jako obhájce titulu za posledních 6 let.

Ženský fotbal zde vznik v roce 1970 jako FC Lyon. Od vstupu do Olympic Lyon, jak už bylo zmíněno, získal klub 6 titulů v lize a tři tituly francouzského poháru Challenge de France.

V úvodním ročníku Ligy mistrů UEFA žen 2001/2002 prohrál Olympic Lyon s německým klubem Turbine Potsdam 7:6 na penalty. V následující sezóně se role opakovala, Lyon se stejným soupeřem opět smolně prohrál.

V následujících letech dvakrát skončil v semifinále, jednou vypadl po velmi vyrovnaném souboji se švédskou Umeou a podruhé s německým Dusiburgem, který nakonec v sezóně 2008/2009 tuto soutěž vyhrál. Zaslouženého vítězství se tým dočkal v ročníku 2010/2011 a opakovaně v ročníku následujícím, což se mimochodem povedlo pouze švédskému celku Umea v letech 2002-2004.

Lyon hostí své zápasy na Plaine des Jeux de Gerland stadionu s kapacitou 2500 míst, který se nachází nedaleko od stadionu Stade de Gerland, kde hraje A tým mužů. Ovšem všechny důležité a mezinárodní zápasy hraje na hlavním stadionu mužů. Prezident klubu je Paul Piemontese a kapitánkou týmu je Sonia Bompastor . Podle koeficientu UEFA žen, je Lyon nejlepší klub v UEFA.

Tituly UEFA Women´s Champions League

2011/2012 Olypique Lyon 2007/2008 1. FFC Frankfurt 2003/2004 Umeå IK

2010/2011 Olypique Lyon 2006/2007 Arsenal Ladies 2002/2003 Umeå IK

2009/2010 Turbine Potsdam 2005/2006 1. FFC Frankfurt 2001/2002 1. FFC Frankfurt

47 2008/2009 FCR Duisburg 2004/2005 Turbine Potsdam

4.4.4 AC Sparta Praha ženy

Ženský fotbal v AC Sparta Praha představuje absolutní špičku v České republice, což dokazuje samotný fakt, že v novodobé v historii ženského fotbalu v České republice (tj. od roku 1993) získaly hráčky Sparty všechny tituly kromě dvou. Tedy 19 titulů na úkor 2, jediného konkurenta a velkého rivala SK Slavie Praha.

Celek AC Sparta Praha se pravidelně účastní Ligy mistrů UEFA. Během 11 let, kdy je tato soutěž pořádána, se této stále více divácky a marketingově atraktivnější soutěže fotbalistky Sparty zúčastnily již 9x. Za největším úspěchem se probojovaly v sezóně 2005/2006, kdy se dostaly až do osmifinále, kde však podlehly silnému švédskému celku Djugaarden.

Celkem 5 týmů ženské a dívčí kopané v AC Sparta Praha garantuje řadu kvalitních fotbalistek, budoucí úspěchy na české a doufejme, že i mezinárodní úrovni. Velké množství hráček Sparty tvoří týmy reprezentací od A-týmu, přes U-18, U-17 po U-15.

V řadách Sparty se objevují nejen české hráčky, ale také hráčky Slovenska, USA, Belgie, Dánska a další přibývají. Sparta systematicky investuje do rozvoje dívčí kopané a rozvíjí aktivity směřující k výchově nových generací budoucích profesionálních hráček. V roce 2007 otevřela Sparta dokonce jako jediná v ČR vlastní Fotbalovou Akademii, v Praze 6 a také spolupracuje se

ZŠ na Smetance v Praze 2, kde otevřela sportovní třídy se zaměřením na fotbal pro dívky.

5 VÝSLEDKOVÁ ČÁST

48 5.1 Česká republika – Švédsko 0:1

Čas utkání: 1. poločas 45´+ 5´, 2. poločas 45´+ 5´ Gól: 26. Segerová.

Česká republika

Sloupová - Pincová, Sedláčková, Mocová, Vyštejnová - I. Martínková - Divišová, Odehnalová (40. Benýrová), Pivoňková, Krůzová (50. Kožárová) - Došková (82. Hoferková).

Švédsko

Lindahlová - Nilssonová, Larssonová, Rohlinová, Thunebrová - Öqvistová, Segerová, Fischerová (87. Dahlkvistová), Sjögranová (80. Liljegärdová) - Schelinová, Landströmová (67. Asllaniová)

5.1.1 Česká republika

Základní rozestavení: 4-5-1

Herní systémy: útočná fáze – postupný útok, kombinovaný útok, obranná fáze – zónová, osobní i kombinovaná obrana

Obrázek 4: Základní rozestavení ČR

49 Charakteristika týmového herního výkonu České republiky

5.1.1.1 Defenzivní systém hry

Česká republika nastoupila se čtyřmi obránkyněmi, pěti záložnicemi, přičemž jedna z nich byla stažená a měla za úkol bránit prostor před středními obránkyněmi a jedinou útočnicí. Využila tedy defenzivního rozestavení 4-5-1, protože nastoupila proti velmi silnému soupeři a dalo se předpokládat, jak se bude zápas vyvíjet. Cílem bylo především zahustit střed hřiště.

Hráčky České republiky se do defenzivní fáze stahovaly na svou polovinu hřiště, kde čekaly na útočnou fázi soupeře. Na útočné polovině nenapadaly. Cílem bylo obsadit co nejvíce prostoru. Velká část zápasu probíhala v hluboké defenzivě, kdy i po zisku míče hráčkou ČR se nepodařilo ho udržet a následovala další útočná akce soupeře. Pod velkým tlakem se česká defenzivní fáze pokoušela o jakékoli přerušení útočné fáze soupeře, ať konstruktivním nebo destruktivním způsobem, neboť na nic jiného nebyl čas. Z tohoto faktu pramení také kvantitativní hodnocení odebraných míčů, kdy destruktivní způsob převažuje nad konstruktivním. Důvodem byla hráčská kvalita na straně soupeře, který Českou republiku přehrával ve všech herních řadách. Tento fakt způsobil, že českému týmu nezbylo než bojovat o každý míč a přerušení utkání.

Pokud soupeř postupoval do útočné fáze postupným útokem, obranná fáze ČR se kvalitně přesouvala v prostorech, vyplňovala nebezpečná místa a zastupovala se. Tuto fázi hry český tým zvládal. Ovšem při krytí prostoru při kombinovaném a rychlém protiútoku, obranná fáze pod tlakem chybovala a umožňovala soupeři ohrozit bránu. Obránkyně vystupovaly z prostorů s nabíhající útočnicí, kterou nepokryly a nechaly ji rozehrát, a tím nezastavily ji a navíc uvolnily svůj prostor, čehož protivník dokázal okamžitě využít. Pomalá reakce hráček, špatná komunikace a podobné chyby stály hráčky velké množství sil, kterých v takových zápasech není nazbyt.

Dalším problémem byl nedůraz v osobních soubojích, ve kterých ČR prohrávala ve všech řadách. V obranné fázi navíc s každým prohraným osobním soubojem hrozilo nebezpečí v podobě ohrožení brány. Faktem je, že do ofenzivní fáze soupeře se tlačila celá útočná i záložní řada, plus je doplňovaly krajní obránkyně, nelze se tedy divit, že obranná fáze ČR byla ráda za každé přerušení utkání a malý oddech.

Při zisku míče v obranné fázi, následoval okamžitý presink hráček soupeře, tedy jak

50 do obranné, tak útočné fáze byly hráčky ČR nuceny pracovat pod tlakem. Výsledkem bylo, že rozehrávka nebyla příliš dobrá. Pokud se hráčky odvážily kombinovat, měly velký problém s presinkem a většinou míč ztratily, v lepším případě vybojovaly standardní situaci. Často rostoucí tlak soupeře řešily destruktivním odebráním míče.

Pro mě překvapivým faktem byla kvalitní hra hlavou hráček ČR, a to i v osobních soubojích. Negativem bylo, že opět převažovalo destruktivní odehrání, tedy soupeři nebo do zámezí.

Dalším problémem bylo rozehrání brankařkou z pokutového území, ať po standardní situaci nebo zakončení Švédska. Následoval dlouhý výkop na polovinu soupeře, kde docházelo k téměř okamžité ztrátě míče a družstvo ČR opět ustoupilo na svoji polovinu hřiště do obranné fáze. V této fázi hry mě družstvo ČR zklamalo, neboť zde byla velmi malá snaha o konstruktivní řešení přechodu z obranné do útočné fáze, i přesto že kvalita soupeře byla značná.

5.1.1.2 Ofenzivní systém hry

Jak už jsem hodnotila v defenzivní fázi, přechod z obranné do útočné fáze činil družstvu ČR velký problém. Důvodem byl vysoký aktivní presink soupeře, pomalý pohyb hráček ČR, pomalá práce s míčem, špatné řešení některých situací. Nutno zmínit, že byly i případy, kdy se přechod zdařil a bylo vidět, že hráčky ČR fotbal hrát umí. Vybojovaly tím standardní situace a několikrát také zakončily, a to i po pěkných kombinačních přechodech středního pásma hřiště. Problémy činila finální přihrávka, špatné vyhodnocení situace, nebo špatné zakončení. Důležitým faktem je, že jedinou gólovou šanci ze 14. minuty vyřešily hráčky špatně, což je v takto náročném zápase škoda, neboť soupeř žádnou další chybu neudělal. Pokud si tým takovou příležitost proti silnému soupeři vypracuje, je škoda, že ji nedokáže využít.

Čeho si lze na první pohled povšimnout je to, že do ofenzivní fáze se nezapojuje velký počet hráček. Většina z nich se pod tíhou vědomí síly soupeře bojí do ní zapojit, neboť se obává, že by po ztrátě míče v ofenzivní fázi, nezvládly plnit své defenzivní povinnosti.

Jediná útočnice působí bez podpory poněkud bez šance, jedinou možností je pokrytí dlouhého míče, se snahou o rozehrávku na záložní řadu. Problémem je opět malé procento úspěšných osobních soubojů. Pokud ze souboje útočnice vychází úspěšně, častým jevem je špatná komunikace se záložní řadou a následná ztráta míče.

51 Konstruktivní zakládání útočné fáze záložní řadou se nedaří, neboť se nedaří úspěšně přecházet před záložní řadu soupeře. K ztrátám dochází ve středu hřiště, především v osobních soubojích a po špatné práci s míčem.

Snaha se hráčkám ČR rozhodně nedá upřít, stejně jako bojovnost, avšak poměr kvalit družstev je na první pohled výrazný.

5.1.1.3 Součinnost jednotlivých herních řad

Obrannou fázi bych kladně hodnotila v osobním přístupu k zápasu, bojovnosti a obětavosti. Součinnost, vzájemná spolupráce a komunikace fungovala při postupném útoku soupeře, problémy přicházely s rychlými a kombinovanými útoky Švédska. Modelové situace se bránily velmi špatně a těžko je obranná fáze četla, z čehož pramenilo množství brankových příležitostí soupeře.

Objevovalo se hodně individuálních chyb. Do ofenzivní fáze se obranná řada kromě standardních situací nezapojovala, což považuji za nedostatek.

Záložní řada svoji náročnou roli opět zvládala spíše do ofenzivní fáze, i když i zde byla konstruktivita nahrazována spíše jednoduchým řešením, především dlouhým pasem vpřed. Podpora útočné fáze přicházela pouze chvilkovitě a nebyla příliš dobře situačně řešena. Vznikaly ovšem i pěkné kombinační momenty, jen škoda, že jich nebylo více a nepodařilo se jich více zakončit.

Útočná řada byla ztracena v poli soupeřových obránkyň, kde se jen zřídkakdy podařilo míč udržet, či konstruktivně rozehrát. Především šlo o napadání rozehrávky soupeře, ale šance na zisk míče byla velmi malá.

5.1.1.4 Současnost hráčů v jednotlivých řadách

Česká republika je kvalitně technicky vybavené družstvo, avšak které není zvyklé pracovat po tlakem, navíc s rezervami v taktické, psychické i fyzické stránce výkonu. Na úroveň elitních světových, ale i evropských družstev v současnosti nedosahuje. Problém je především v kvalitě hráček, jejich individuálních schopností a možností. Všechny jednotlivé řady pod tlakem soupeře chybovaly, důsledkem bylo špatné rozehrání míče, kdy docházelo ke zbytečným ztrátám a nucenému postupu do obranné fáze.

52 5.1.1.5 Charakteristika individuálního herního výkonu České republiky

Pozitivně bych hodnotila několik úspěšných výběhů brankařky ČR proti dlouhým pasům za obranu, do pokutového území, kterými zabránila soupeři zakončit. V obranné fázi bych vyzdvihla všechny hráčky v tom, že se celkem úspěšně dařilo bránit jednu z nejlepších hráček současnosti Lottu Schelin, což je opravdu náročný úkol.

Záložní řada měla pěkné kombinační momenty, avšak mnohem více bylo těch nezdařených, z čehož pramenilo to, že ČR byla nucena převážnou část utkání setrvat v obranné fázi. Co bylo cenné, že hráčka P. Divišová několikrát dokázala vyvézt míč z obranné fáze a následně byla faulována. Vybojovala standardní situace a tím odlehčila přetížené obranné fázi.

Přihrávky – kvantita a kvalita

53 ČR Obrana Záloha Útok Počet 240 125 88 27 přihrávek Úspěšné 145 68 58 19 (60,42%) (54,4%) (65,9%) (70,4%) Neúspěšné 95 57 30 8 (39,58%) (45,6%) (34,1%) (29,6%) Odebrání 124 73 47 4 míče Konstruktivní 56 32 22 2 (45,16%) (43,8%) (46,8%) (50%) Destruktivní 68 41 25 2 (54,84%) (56,2%) (53,2%) (50%) Tabulka 4: Kvantita a kvalita přihrávek

300 140 120 250 100 200 80 150 60

100 40

50 20

0 0 Počet přihrávek Úspěšné Neúspěšné Odebrání míče Konstruktivní Destruktivní

Obrázek 5: Celkový počet přihrávek a jejich kvalita Obrázek 6: Celkový počet odebrání míče a jeho kvalita

ČR 120 Počet přihrávek 240 100 Krátká 113 (47,08%) 80 Středně dlouhá 57 (23,75%) 60 Dlouhá 70 ( 29,17%) 40 20 Tabulka 5: Přihrávky dle délky 0 Krátká Středně dlouhá Dlouhá

Obrázek 7: Celkový počet přihrávek dle délky

Ofenzivní přihrávka úspěšná 92 (51,11%)

54 Ofenzivní přihrávka neúspěšná 88 (48,89%) Defenzivní přihrávka úspěšná 28 (87,5%) Defenzivní přihrávka neúspěšná 4 (12,5%) Neutrální přihrávka úspěšná 25 (89,29%) Neutrální přihrávka neúspěšná 3 (10,71%) Tabulka 6: Přihrávky dle směru a jejich úspěšnost

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Defenzivní přihrávka Ofenzivní přihrávka Neutrální přihrávka

Obrázek 8: Graf počtu jednotlivých přihrávek (modrý sloupec).

Úspěšné přihrávky (červený sloupec) a neúspěšné přihrávky (žlutý sloupec).

Kvalita hry hlavou Úspěšná Neúspěšná Celkem 62 28 (45,2%) 34 (54,8%) Tabulka 7: Kvalita hry hlavou

70

60

50

40

30

20

10

0 Kvalita hry hlavou Úspěšná Neúspěšná

Obrázek 9: Kvalita hry hlavou

Standardní situace

55 ČR Rohové kopy 3 Trestné kopy 6 Na polovině soupeře 6 V blízkosti PÚ 1 Ofsajdová postavení 1 ŽK 0 ČK 0 Fauly 8

Tabulka 8: Standardní situace ČR

2. poločas 1. poločas

Obrázek 10: Rohové kopy, trestné kopy na polovině soupeře, fauly

Standardní situace Celkem Zakončené Nezakončené TK – pravá strana 4 2 (50%) 2 (50%) TK – levá strana 2 1 (50%) 1 (50%) RK – pravá strana 2 0 (0%) 2 (100%) RK – levá strana 1 0 (0%) 1 (100%)

Tabulka 9: Zakončení standardních sitauací

56 Střelba na bránu

ČR Střely na bránu 3 Střely mimo bránu 1 Zblokované 2 Přihrávky do PÚ 2 Přihrávky do šance 1 Přihrávky průnikové 7 Tabulka 10: Střelba na bránu

0´ 15´ 30´ 45´ 60´ 75´ 90´

Obrázek 11: Časová přímka ukazuje, kdy docházelo ke střelbě a jaký měla výsledek:

černá (na bránu), zelená (zblokované) a červená (mimo bránu)

57 2. poločas 1. poločas

Obrázek 12: Střely, průnikové přihrávky, přihrávky do šance a do PÚ

Způsob dosažení střelby Odkud střílí

3,5 3,5

3 3

2,5 2,5 Po kombinaci Zevnitř 2 2 Standardní malého situace vápna 1,5 1,5 Standardní V PÚ situace 1 Mimo PÚ 1 (nepřímo)

0,5 0,5

0 0 1 2 3 3 2 1

Obrázek 13:Jakým způsobem dosáhne tým střelby Obrázek 14: Z jakých pozic docházelo

k zakončení

Způsob střelby Průchodnost střel

58 59 3,5 6 3 5 2,5 4 2 Nohou Na bránu 3 Hlavou 1,5 Zblokované Akrobaticky Mimo bránu 2 1

1 0,5

0 0 5 1 0 3 2 1

Obrázek 15: Způsob zakončení střelby Obrázek 16: Úspěšnost zakončení

Vedení útočné fáze

Útočná akce Zakončená Nezakončená Pravá strana 10 (55,6%) 1 (10%) 9 (90%) Levá strana 8 (44,4%) 4 (50%) 4 (50%) Celkem 18 5 13

60 5.1.2 Švédsko

Základní rozestavení: 4-4-2 především do obranné fáze, do útočné fáze přechod na 4-3-3

Herní systémy: útočná fáze – postupný, kombinovaný útok, rychlý protiútok, obranná fáze – zónová a kombinovaná obrana

Obrázek 17: Základní rozestavení Švédska

Charakteristika týmového herního výkonu Švédska

5.1.2.1 Defenzivní systém hry

Švédsko nastoupilo v klasickém rozestavení 4-4-2, se 4 obránkyněmi, 4 záložnicemi a 2 útočnicemi. Z tohoto rozestavení vycházela jeho hra, založená na pevně zabezpečené obraně, která v zápase téměř nechybovala. Pokud Švédsko přešlo do obranné fáze, obranná řada byla vždy složena ze 4 hráček, které kvalitně pracovaly v zónové obraně a pečlivě obsazovaly své prostory, což soupeři nedovolovalo se prosadit. Dobře obsazená pozice brankařky byla oporou celé obranné fáze. Brankařka výborně četla hru a několika výběhy mimo pokutové území zabránila ohrožení branky při dlouhých přihrávkách za obranu. Obranná řada ihned po zachycení míče brankařkou využívala šířky hřiště a nabízela se pro rozehrávku, která zápas odehrála bez jediného výkopu z ruky ! Ocenila bych dobrou hru nohama a rychlost založení útoku při zakončení útočné fáze soupeřem. Obranná řada velmi kvalitně pracovala s míčem, preferovala hru na 1 a 2 doteky, rychle a přesně měnila těžiště

61 hry. V osobních soubojích velmi důrazná, ovšem preferovala konstruktivní odebrání míče před destruktivním. Pokud hrozilo přečíslení, situace řešila jednoduše (zastavení za cenu faulu, odkop) a nedopouštěla se chyb.

Jedinou výjimkou byla nepokrytá kolmá přihrávka do pokutového území ze středu hřiště ve 14. minutě 1. poločasu, kdy došlo k přečíslení obrany Švédska a zároveň to byla jediná gólová šance ČR, bohužel nevyužitá. I další řešení této situace vypovídalo o kvalitě obranné fáze Švédska, neboť nebezpečí jednoho hráče soupeře ihned řešila čtveřice bránících hráček a nic tím nechtěla podcenit.

Dalším důležitým prvkem obranné fáze byl okamžitý presink hráček Švédska po ztrátě míče, což činilo soupeři velký problém, protože byl stále nucen pracovat pod tlakem.

Standardní situace řešeny zónově, Švédsko bránilo v 9 hráčkách, přičemž krylo především oblast malého vápna a penalty.

Zajímavostí obranné fáze bylo především to, že z 80% to byla ona, kdo zakládal fázi útočnou a to buď aktivním pohybem jednotlivých obránkyň vpřed. Nebo postupným útokem založeným na krátkých přihrávkách, po kterých následoval dlouhý pas za obranu soupeře do volných prostorů na nabíhající útočnice. Dlouhé pasy směřovaly jak kolmo, tak křížem přes šířku hřiště a byly cíleny do pokutového území soupeře.

5.1.2.2 Ofenzivní systém hry

Základní rozestavení týmu bylo 4-4-2, avšak během hry se v závislosti na obranné či útočné fázi měnilo. V přechodu z obranné do útočné fáze, rozehrávku zajišťují především krajní hráčky na postech obranné řady. Pokud tato rozehrávka není možná, nabízejí se k využití dvě defenzivní záložnice, dle místa těžiště hry, pravá nebo levá strana. V případě založení útočné fáze dlouhým pasem obrannou řadou za obranu soupeře, dochází k nabízení se útočnic pohybem, především ze středu pole do otevřených prostorů po stranách hřiště. Systém je velmi dobře propracovaný a všechny zúčastněné si jsou vědomy svých rolí, které dodržují, což často vede k snadnému přečíslení soupeře. Druhou možností založení útočné fáze, je útočná aktivita krajních obránkyň, přičemž dominuje hráčka číslo 6 Sara Thunebro, která zakládá řadu akcí po své straně, po které následuje kombinační výměna míče, dle situace se nabízí, jak hráčky záložní tak útočné fáze, s cílem propracovat se na jeden dotek do

62 pokutového území, kde zakončit, anebo najít vhodněji postavenou spoluhráčku.

Další důležitou součástí ofenzivní fáze je, že pokud dlouhý pas vpřed odvrátí obranná řada soupeře, funguje zde řada tří záložnic, které tyto odražené míče sbírají a znovu rozehrávají, či rovnou zakončují.

Jinými slovy, základní rozestavení 4-4-2 je pouze matoucím základem, který se během hry neustále přizpůsobuje aktuálnímu stavu a nutno podotknout, že v námi sledovaném zápase, se uzpůsobuje především útočné fázi, i když výsledkem byl pouze jediný gól, ale zajímavých situací bylo dostatek.

5.1.2.3 Součinnost jednotlivých herních řad

Součinnost jednotlivých řad byla na úrovni elitních světových družstev. Herní rozestavení 4-4-2 bylo pouze základní, neboť jednotlivé řady hrály blízko u sebe a v průběhu utkání se prolínaly a vzájemně spolupracovaly. Tento fakt svědčí o velmi vyspělé taktické stránce Švédska. Fungovalo vzájemné zajišťování při opouštění prostoru, výměna místa u hráček nebyl problém. Výborná spolupráce krajních obránkyň a hráček záložní či útočné řady při zakládání útočné fáze. Systém narážeček často zajišťoval jednoduchý průnik do pokutového území. Spolupráci brankařky a obranné řady jsem již zmiňovala, při hodnocení defenzivní fáze. Mimoslovní komunikace mezi obrannou a útočnou řadou při zakládání útočné fáze dlouhým pasem za obranu byla velmi propracovaná, bylo vidět, že hráčky směřují do prostorů napřed a navzájem předvídají svůj pohyb.

Pokud selhalo založení útočné fáze obranou, vždy byla připravena výborná záložní řada, která sbírala odražené míče a zpětné přihrávky od útočnic, které směřovala zpět do pokutového území, nebo volných prostorů po stranách hřiště. Další variantou bylo zakončení střelou, nebo přenesení míče na druhou polovinu hřiště, kde útočná fáze začínala znova.

5.1.2.4 Součinnost hráčů v jednotlivých řadách

Švédsko je jedno z elitních světových družstev, výborné po technické, taktické i fyzické stránce. Obranná fáze udělala v zápase jedinou chybu, žádnou jinou šanci již soupeři nedala, dominovala jí brankařka. Vzájemné zajišťování fungovalo bez problémů. Nutno podotknout, že útočná fáze reprezentace ČR ji příliš neprověřila, nebyla tedy donucena

63 pracovat pod tlakem, proto se chyby neobjevovaly.

Záložní řada velmi silná s míčem, s vysokým sebevědomím při řešení situací 1:1, kvalitní do kombinace. Vzájemné prolínání dle herních situací a těžiště hry, dodržování předem stanovených úkolů. Aktivně se zapojovala do rozehrávky, presinku po ztrátě míče, sbírala a rozehrávala odražené míče.

Útočná řada neustále se nabízející, měnící a hledající volné prostory k přihrávce a zakončení. Výborná spolupráce a komunikace, naučené modelové situace, platné jak ve hře, tak při standardních situacích.

5.1.2.5 Charakteristika individuálního herního výkonu Švédska

Brankařka Lindahlová byla oporou obranné fáze, řešila jedinou nebezpečnou situaci, se kterou si bez problémů poradila, v další fázi utkání velmi dobře řídila obrannou fázi, sbírala dlouhé pasy za obranu a kvalitně rozehrávala jak rukou, tak nohama.

Obranná čtveřice bez větších problémů řešila a zastavovala útočnou fázi soupeře. Kvalitně spolupracovala a zvládala zakládat útočnou fázi, vyzdvihla bych především neúnavnou Saru Thunebro. Byla zde i některá negativa a to, že některé pasy za obranu byly nepřesné, nebo špatně načasované. Chyby se našly také v zakládání útočné fáze krajními obránkyněmi, ne vždy byla přihrávka vpřed směřována přesně.

Záložní řada velmi silná v osobních soubojích, neustále se nabízející ke spolupráci. Fungovala role rozehrávajících i matoucích záložnic, po které následoval dlouhý křižný pas na útočnice. Pokud se nezdařil, byla zde další část záložní řady, aby míč získala zpět aktivním presinkem, i za cenu zastavení faulem.

Útočná řada vynikající při práci s míčem a přehledem na hřišti, sebevědomá a v některých momentech fotbalově velmi elegantní. Dominance Loty Schelinové, avšak celá útočná fáze, včetně hráček z dalších herních řad pracovala příkladně. Jediné mírné zklamání představovala hra hlavou, u severské země, jsem předpokládala, že v ní bude jednoznačně dominovat, což se nestalo.

64 Přihrávky – kvalita a kvantita

Švédsko Obrana Záloha Útok Počet přihrávek 525 328 150 47 Správné 433 275 123 35 (82,48%) (84%) (82%) (74%) Nesprávné 92 53 27 12 (17,52%) (16%) (18%) (26%) Odebrání míče 106 48 54 4 Konstruktivní 72 33 36 3 (67,92%) (69%) (67%) (75%) Destruktivní 34 15 18 1 (32,08%) (31%) (33%) (25%) Tabulka 11: Kvantita a kvalita přihrávek

600 120

500 100

400 80

300 60

200 40

100 20

0 0 Počet přihrávek Úspěšné Neúspěšné Odebrání míče Konstruktivní Destruktivní Obrázek 18: Celkový počet přihrávek a jejich kvalita Obrázek 19: Celkový počet odebrání míče a jeho kvalita 300

Švédsko 250

Počet přihrávek 525 200

Krátká 269 (51,24%) 150

Středně dlouhá 150 (28,57%) 100 Dlouhá 106 (20,19%) 50 Tabulka 12: Přihrávky dle délky 0 Krátká Středně dlouhá Dlouhá

Obrázek 20: Celkový počet přihrávek dle délky

65 Ofenzivní přihrávka úspěšná 188 (68,86%) Ofenzivní přihrávka neúspěšná 85 (31,14%) Defenzivní přihrávka úspěšná 93 (97,89%) Defenzivní přihrávka neúspěšná 2 (2,11%) Neutrální přihrávka úspěšná 152 (96,82%) Neutrální přihrávka neúspěšná 5 (3,18%) Tabulka 13: Přihrávky dle směru a jejich úspěšnost

300

250

200

150

100

50

0 Ofenzivní Defenzivní Neutrální

Obrázek 21: Graf počtu jednotlivých přihrávek (modrý sloupec).

Úspěšné přihrávky (červený sloupec) a neúspěšné přihrávky (žlutý sloupec).

Kvalita hry hlavou Úspěšná Neúspěšná Celkem 35 20 (57%) 15 (43%) Tabulka 14: Kvalita hry hlavou

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Celkem Úspěšná Neúspěšná

Obrázek 22: Kvalita hry hlavou

66 Standardní situace

Švédsko Rohové kopy 8 Trestné kopy 9 Na polovině soupeře 6 V blízkosti PÚ 3 Ofsajdová postavení 4 ŽK 0 ČK 0 Fauly 15 Tabulka 15: Standardní sitauce Švédsko

1. poločas 2. poločas

Obrázek 23: Rohové kopy, trestné kopy na polovině soupeře, fauly

Standardní situace Celkem Zakončeno Nezakončeno TK – pravá strana 2 1 (50%) 1 (50%) TK – levá strana 7 4 (57%) 3 (43%) RK – pravá strana 4 1 (25%) 3 (75%) RK – levá strana 4 0 (0%) 4 (100%) Tabulka 16: Zakončení standardních situací

67 Střelba na bránu

Švédsko Střely na bránu 7 Střely mimo bránu 6 Zblokované 1 Přihrávky do PÚ 11 Přihrávky do šance 8 Přihrávky průnikové 29 Tabulka 17: Střelba na bránu

0´ 15´ 30´ 45´ 60´ 75´ 90´

Obrázek 24: Časová přímka ukazuje, kdy docházelo ke střelbě a jaký měla výsledek:

černá (na bránu), zelená (zblokované), červená (mimo bránu) a fialová (gól)

1. poločas 2. poločas

Obrázek 25: Střelba, přihrávky do šance a do PÚ

68 Centrované míče

1. poločas 2. poločas

Obrázek 26: Centrované míče a průnikové přihrávky, červeně jsou vyznačeny průnikové přihrávky z vlastní poloviny hřiště

Způsob dosažení střelby Odkud střílí

10 7 9 6 8 7 5 Po kombinaci 6 Zevnitř Standardní 4 malého 5 situace vápna 4 Standardní 3 V PÚ 3 situace (nepřímo) 2 Mimo PÚ 2 1 1 0 0 9 5 0 2 6 6 Obrázek 27: Jakým způsobem dosáhne tým ke střelby Obrázek 28: Z jakých pozic docházelo k zakončení

69 Způsob střelby Průchodnost střel

12 8

7 10 6 8 5 Nohou Na bránu 6 4 Hlavou Zblokované 4 Akrobaticky 3 Mimo bránu 2 2 1

0 0 10 4 0 7 1 6

Obrázek 29: Způsob zakončení střelby Obrázek 30: Úspěšnost zakončení

Vedení útočné fáze

Útočná akce Zakončená Nezakončená Pravá strana 22 (41%) 6 (27%) 16 (73%) Levá strana 32 (49%) 14 (44%) 18 (56%) Celkem 54 20 34 Tabulka 18: Vedení útočné fáze

60

50

40

30

20

10

0 Zakončené pravá/levá strana Počet útočných akcí Nezakončené pravá/levá strana

Obrázek 31: Útočné akce. Z jaké strany jsou vedeny a zda byly zakončeny nebo ne.

70 Gól: 26. minuta Segerová (modelová situace) (modrá barva znázorňuje pohyb hráče, červená pohyb míče)

Akce začíná od levé obránkyně, která vyváží míč vpřed a přihrává ho na útočnici, která se odpoutává od soupeřky a vybíhá proti míči. Vzhledem k tomu, že obránkyně s ní nevystupuje, míč zpracovává a otáčí se s ním směrem k bráně. Následně míč předává spoluhráčce, která již v okamžiku zpracování čte hru a pokračuje v modelové situaci tím, že nabíhá za útočnici.

Obrázek 32: 1. gól Akce pokračuje, na jeden dotek je míč posunut na ofenzivní hráčku na hranici PÚ.

Obrázek 33: 1. gól Ta si jedním dotekem posunuje míč do PÚ a dostává se před obránkyni soupeře.

Obrázek 34: 1. gól

71 Po uvolnění následuje přihrávka do vzniklého volného prostoru za značku pokutového kopu, kam nabíhá neobsazená spoluhráčka a bez problému zakončuje do téměř prázdné brány.

Obrázek 35: 1. gól

5.2 Olympic Lyon – AC Sparta Praha 6:0

Čas utkání: 1. poločas 45´+1´, 2. poločas 45´+ 3´

Góly: 3. Dickenmann, 46. a 50. Abily, 58. Schelin, 66. Necib, 86. Georges.

Olypique Lyon

Deville – Georges, Bompastor, Viguier – Rosana (46. Schelin), Abily, Henry, Necib, Kaci (46. Petit – Franco) – Dickenmann, Le Sommer (64. Bretigny)

AC Sparta Praha

Gazdíková - Malinová, Bertholdová, Čulová, Mocová (61. Sedláčková) - Pivoňková, Bartoňová (65. Kožárová), Ringelová (71. Chlastáková), Ondrušová, I. Martínková - L. Martínková

72 5.2.1 Olympic Lyon

Základní rozestavení: 4-2-3-1

Herní systémy: útočná fáze – postupný útok, kombinovaný útok, rychlý protiútok obranná fáze – zónová, osobní i kombinovaná obrana

Obrázek 36: Základní rozestavení Olympic Lyon

Charakteristika týmového herního výkonu Olypic Lyon

5.2.1.1. Defenzivní systém hry

Olympic Lyon nastoupil se čtyřmi obránkyněmi, dvěma defenzivními záložnicemi a dalšími třemi záložnicemi, z nichž dvě byly krajní ofenzivní a poslední ofenzivní středová. Vše doplňovala jediná typická útočnice. Základním rozestavením bylo 4-2-3-1, avšak v průběhu hry se neustále přizpůsobovalo aktuální situaci, do defenzivní fáze na 4-5-1 a do ofenzivní 3-4-3.

Lyon praktikoval po ztrátě míče okamžitý presink na míč, ať přišla ztráta v jakékoli části hřiště. Cílem bylo za každou cenu získat míč zpět, anebo přerušit hru a zformovat se. Herní systém, propracovaná taktická stránka a její plnění bylo silnou stránkou Lyonu, dle mého názoru v současné době absolutně nejlepšího týmu Evropy.

Hráčky v obranné fázi okamžitě přistupovaly k hráčkám soupeře a povětšinou

73 okamžitě získávaly míč konstruktivně zpět. Pokud se to nepodařilo, nebály se hrát jednoduše, například zahrát míč do autu. Za každou cenu se snažily zastavit hru, nebo donutit soupeře k chybě. Nutno podotknout, že míče soupeři odebírala především záložní řada, která měla 84% konstruktivně odebraných míčů, co je dle mého názoru vynikající výsledek. Hráčky Lyonu dominovaly v osobních soubojích a předvedly na ženský fotbal neuvěřitelnou sílu na míči, který jim soupeř jen těžko odebíral.

Jak jsem již zmiňovala, základní rozestavení bylo 4-2-3-1. Čtyři obránkyně pracovaly velmi poctivě a pokud útočil soupeř, postupoval vždy proti pevné čtyřčlenné obraně a to i v momentě, kdy soupeř útočil 1-2 hráčkami. Jedna ze středních obránkyň okamžitě atakovala hráčku s míčem a druhá ji zajišťovala, zbylé dvě vyplňovaly volný prostor, nebo kryly další protihráčky. Pokud byly nuceny faulovat, nestávalo se tak v blízkosti vlastního pokutového území. Hráčkám soupeře za celé utkání prakticky neumožnily ohrozit bránu.

5.2.1.2. Ofenzivní systém hry

Rozestavení se měnilo na 3-4-3, kdy do útočné fáze se tlačily prakticky všechny hráčky. Snad jen střední obránkyně neměnily své místo, i když se stávalo, že i aktivnější z nich vyvezla míč do útočné fáze a zapojila se do zakončení. Krajní obránkyně se zapojovaly velmi často, okamžitě po získání míče hráčka na straně těžiště hry využívala volného místa podél postranních čar a zakládala útok. Při zakládání útočné fáze se neustále nabízely dvě defenzivní střední záložnice, kdy vždy jedna na straně těžiště hry zajišťovala rozvinutí útočných kombinací. Precizní systém měnící se rychlosti hry, pomalé kombinace, střídající rychlé přenesení křižným pasem na nabíhající útočnici, byl neuvěřitelný. Záložnice s útočnicemi mezi sebou neustále rotovaly a hledaly vhodná místa k vedení útoku a zakončení. Zastupování a změna místa byla velmi propracovaná, což soupeři činilo velký problém.

Pokud rozehrávala brankařka, často Lyon využil uvolněného prostoru a podnikal rychlé protiútoky. Docházelo k tomu, že hráčky přecházely střední pásmo téměř bez boje, nikým nebráněny. Případně využily své síly v osobních soubojích a dominovaly ve hře 1:1.

První poločas byla převaha Lyonu stanovena především držením míče a kombinací, neboť do zakončení se příliš nedostával, chyběla především úspěšná finální přihrávka, která se nedařila a často byla nepřesná. I přesto si hráčky šance vypracovaly, ale tentokrát selhaly v

74 koncovce. Padl tedy jediný gól po chybě v obranné řadě soupeře. Do druhého poločasu nastoupila nám známá hráčka z minulého hodnoceného zápasu Lotta Schelin a obraz hry se diametrálně změnil, což soupeř poznal hned v první minutě, nebo spíše vteřinách druhého poločasu.

Nerada vyzdvihuji jednu hráčku, protože obrovská hráčská kvalita v týmu byla na všech herních postech, ale tato hráčka je dle mě v současnosti jedna z nejlepších na světě a svým příchodem na hřiště to hned potvrdila.

5.2.1.3.Součinnost jednotlivých herních řad

Vzájemná spolupráce jednotlivých řad byla bezchybná, na vynikající úrovni. Vyplňování prostorů, vzájemné zastupování, rotace hráček na jednotlivých postech, to byly základní body hry Lyonu. Takto kvalitně předvedenou hru jsem u ženského týmu ještě neměla příležitost vidět. Jednotlivé řady spolu bez problémů kooperovaly, komunikovaly a četly hru. Jak již bylo řečeno v prvním poločase hráčkám nevycházela finální přihrávka, avšak tým se tím nenechal zaskočit a sebevědomě, zodpovědně a trpělivě zakládal jeden útok za druhým, což vedlo k vypracování si několika pěkných brankových příležitostí. Záložní řada patřila k nejaktivnější, zvládala rozehrávku, aktivní presink a zpětný zisk míče, podporu útočné fáze. Jediné co bych záložní řadě vyčetla, byla slabá střelba ze hry. Velmi aktivní byla hra krajních obránkyň a hráček na hrotu útoku, které si neustále hledaly volná místa pro přihrávku či zakočení. Kvalita týmu byla obrovská.

5.2.1.4. Součinnost hráčů v jednotlivých řadách

Zde se budu jen opakovat, neboť na každém hráčském postu byla velká kvalita a pokud vezmu v potaz kvalitu komunikace a kooperace jednotlivých hráček a řad, výsledkem je současný tým Olympic Lyon. Z poločasového střídání šlo vyčíst, že trenér nebyl spokojen s hrou pravé krajní obránkyně a její podpory útočné fáze. Výměnou se snažil dosáhnout více centrovaných míčů do pokutového území ze stran, což se dle jeho reakcí vždy nedařilo.

5.2.1.5. Charakteristika individuálního herního výkonu Olympic Lyon

75 Těžko posuzovat brankařku, neboť žádný těžký zákrok řešit nemusela. Většinou s obrannou řadou spolupracovala nohama a žádnou chybu neudělala.

Obranná řada opět do defenzivní fáze těžko hodnotitelá, místy podniknuté útoky soupeře obrannou fázi neprověřily, všechno řešila s přehledem a bez problémů. Do útočné fáze velmi aktivní, zejména podél postranních čar, vadou na kráse byly občasné nepřesné přihrávky. V osobních soubojích nekompromisní.

Záložní řada byla všude, bránila, útočila, rozehrávala. Jednotlivé role hráčky zvládaly precizně, spolupráce byla vzorová. Pokud bych měla jmenovat, výborně hrála ofenzivní střední záložnice Necib, která měla především ofenzivní úkoly a využila svoji volnosti k velmi kreativním řešením některých sitaucí, řídila útočnou činnost a podporovala jedinou útočnici. Pokud se v záložní řadě něco nepovedlo, okamžitě přicházel presink a zisk míče zpět, bylo vidět obrovskou chuť do hry.

Do útočné fáze předvedl Lyon obrovskou sílu, kvalita útočnic a vzorová podpora záložní i obrannou řadou. Všechny hráčky se neustále nabízely, chtěly hrát, tlačily se do zakončení, chtěly skórovat.

76 Přihrávky – kvantita a kvalita

Olympique Obrana Záloha Útok Lyon Počet 589 204 318 67 přihrávek Úspěšné 482 172 259 51 (81,83%) (84%) (81%) (76%) Neúspěšné 107 32 59 16 (18,1%) (16%) (19%) (24%) Odebrání 119 39 70 10 míče Konstruktivní 89 21 59 9 (75%) (54%) (84%) (90%) Destruktivní 30 18 11 1 (25%) (46%) (16%) (10%) Tabulka 19: Kvantita a kvalita přihrávek

100 700 90 600 80 500 70 60 400 50 300 40

200 30 20 100 10 0 0 Počet přihrávek Úspěšné Neúspěšné Odebrání míče Konstruktivní Destruktivní Obrázek 37: Počet přihrávek a jejich kvalita Obrázek 38: Celkový počet odebraných míčů a jeho kvalita

350 Olympic Lyon 300 Počet přihrávek 589 250 200 Krátká 300 (50,93%) 150 Středně dlouhá 227 (38,54%) 100 Dlouhá 62 (10,53%) 50 Tabulka 20: Přihrávky dle délky 0 Krátká Středně dlouhá Dlouhá Obrázek 39: Přihrávky dle délky

77 Olympic Lyon Ofenzivní přihrávka úspěšná 202 (68,71%) Ofenzivní přihrávka neúspěšná 92 (31,29%) Defenzivní přihrávka úspěšná 131 (96,32%) Defenzivní přihrávka neúspěšná 5 (3,68%) Neutrální přihrávka úspěšná 149 (93,71%) Neutrální přihrávka neúspěšná 10 (6,29%) Tabulka 21: Přihrávky dle směru a jejich úspěšnost

350

300

250

200

150

100

50

0 Ofenzivní Defenzivní Neutrální

Obrázek 40: Graf vyjadřuje počet jednotlivých přihrávek (modrý sloupec).

Úspěšné přihrávky (červený sloupec) a neúspěšné přihrávky (žlutý sloupec).

Kvalita hry hlavou Úspěšná Neúspěšná Celkem 38 21 17 Tabulka 22: Kvalita hry hlavou

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Celkem Úspěšná Neúspěšná

Obrázek 41: Kvalita hry hlavou

78 Standardní situace

Olympic Lyon Rohové kopy 6 Trestné kopy 7 Na polovině soupeře 6 V blízkosti PÚ 3 Ofsajdová postavení 3 ŽK 0 ČK 0 Fauly 9 Tabulka 23: Standardní situace O. Lyon

2. poločas 1. poločas

Obrázek 42: Rohové kopy, trestné kopy na polovině soupeře, fauly

Standardní situace Celkem Zakončeno Nezakončeno TK – pravá strana 4 1 (25%) 3 (75%) TK – levá strana 2 2 (100%) 0 (0%) RK – pravá strana 1 0 (0%) 1 (100%) RK – levá strana 5 3 (60%) 2 (40%) Tabulka 24: Zakončení standardních situací

79 Střelba na bránu

Olympic Lyon Střely na bránu 10 Střely mimo bránu 8 Zblokované 1 Přihrávky do PÚ 1 Přihrávky do šance 8 Přihrávky průnikové 49 Tabulka 25: Střelba na bránu

0´ 15´ 30´ 45´ 60´ 75´ 90´

Obrázek 43: Časová přímka ukazuje, kdy docházelo ke střelbě a jaký měla výsledek:

černá (na bránu), zelená (zblokované), červená mimo bránu a fialová (gól)

2. poločas 1. poločas

Obrázek 44: Střelba a přihrávky do PÚ

80 2. poločas 1. poločas

Obrázek 45: Průnikové přihrávky (černě) a přihrávky do šance

Způsob dosažení střelby Odkud střílí

12 7,2 7 10 6,8 8 Po kombinaci 6,6 Zevnitř Standardní 6,4 malého 6 situace 6,2 vápna Standardní V PÚ 4 situace 6 Mimo PÚ (nepřímo) 5,8 2 5,6 0 5,4 11 3 5 6 7 6

Obrázek 46: Jakým způsobem dosáhne tým střelby Obrázek 47: Z jakých pozic docházelo

k zakončení

81 Způsob střelby Průchodnost střel

18 12 16 10 14 8 12 Na bránu Nohou 10 Zblokovan Hlavou 6 8 é Akrobatick Mimo 6 4 y bránu 4 2 2 0 0 17 2 0 10 1 8

Obrázek 48: Způsob zakončení střelby Obrázek 49: Úspěšnost zakončení

Vedení útočné fáze

Útočná akce Zakončená Nezakončená Pravá strana 23 9 (39%) 14 (61%) Levá strana 13 6 (46%) 7 (54%) Celkem 35 15 21 Tabulka 26: Vedení útočné fáze

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Zakončené pravá/levá strana Počet útočných akcí Nezakočené pravá/levá strana

Obrázek 50: Útočné akce. Z jaké strany jsou vedeny a zda byly zakončeny nebo ne.

82 Góly: 3. Dickenmann

(modrá barva znázorňuje pohyb hráče, červená pohyb míče)

Obranná řada Sparty přesouvá míč z pravé strany hřiště na levou, míč směřuje od pravé střední obránkyně k levé. Je vidět aktivní presink hráček Lyonu na míč, ke kterému se připojuje také pravá záložnice a směřuje k předpokládanému směru míče, tedy k druhé středové obránkyni. Ta žádné ohrožení nepředpokládá, stejně jako levá krajní obránkyně, jež by měla hráčku obsadit.

Obrázek 51: 2. gól

Dochází ke kontaktu nic netušící obránkyně a atakující záložnice soupeře, která získává míč. Stranou je vidět obránkyně Sparty, která na pohyb atakující hráčky vůbec nezareagovala.

Obrázek 52: 2. gól

83

Obrázek 53: 2. gól

Hráčka Lyonu postupuje sama na bránu a zkušeně šanci proměňuje přehozením brankařky.

46. Abily (modelová situace)

Od pravé krajní obránkyně směřuje dlouhý míč vpřed do volného prostoru u postranní čáry, kam si ze středu hřiště sbíhá útočnice.

Obrázek 54: 2. gól

Zde si přebírá míč, vyhrává souboj 1:1 a vniká do pokutové území, kde se ji snaží křižovat střední obránkyně. Toho využívá další hráčka Lyonu a nabíhá do uvolňeného prostoru.

Obrázek 55: 2. gól

84 Obránkyně Sparty přichází pozdě, útočnice Lyonu přesnou přihrávkou nachází nabíhající spoluhráčku, která z bezprostřední blízkosti zakončuje pod břevno a nedává brankařce šanci.

Obrázek 56: 2. gól

50. Abily (modelová situace)

Další z modelových situací Lyonu, opět dlouhý pas vpřed od krajní obránkyně. Nyní ovšem směřuje dovnitř hřiště, kam nabíhá útočnice, následována pohybem záložnice.

Obrázek 57: 3. gól

85 Obrázek 58: 3. gól

Útočnice pas hlavou prodlužuje na za ní nabíhající záložici.Obranná řada nestačí zareagovat, záložnice přebírá míč a proniká do pokutového území.

Zde přichází kolmá přihrávka na volnou nabíhající spoluhráčku, která zakončuje téměř do prázdné brány.

Obrázek 59: 3. gól

58. Schelin

Opět seběhnutí útočnice ze středu do strany, na dlouhý pas vpřed. Reakce obrany soupeře dobrá, snaží se útočnici krýt.

Obrázek 60: 4. gól

86 Útočnice překonává první obránkyni a následně kličkou do středu vyřazuje i další, která ji křižuje.

Obrázek 61: 4. gól

Obklopena 4 obránkyněmi zakončuje střelou k bližší tyči a zvyšuje na 4:0

Obrázek 62: 4. gól

66. Necib (modelová sitauce)

Akce začíná podél levé postranní čáry, kdy levá obránkyně rozehrává míč na levou záložnici a ta ho první dotekem posouvá vpřed na nabíhající útočnici.

Obrázek 63: 5. gól

87 Ta ovšem nepokračuje v pohybu, ale míč zasekává a posouvá ho vpřed do tandemu obránkyni, která akci zahajovala.

Obrázek 64: 5. gól

Poté přichází centrovaný míč na zadní tyč, kde obránkyně Sparty prohrává osobní souboj a příčinou je další gól Lyonu.

Obrázek 65: 5. gól

88 Obrázek 66: 6. gól

Od obránkyně Lyonu se míč odráží zpět k hráčce před brankařkou, která je nepokrytá a prostřeluje brankařku.

Obrázek 67: 6. gól

5.1.3 AC Sparta Praha

89 Základní rozestavení: 4-5-1

Herní systémy: útočná fáze – postupný útok, kombinovaný útok obranná fáze – zónová, osobní i kombinovaná obrana

Obrázek 68: Základní rozestavení AC Sparta Praha

Charakteristika týmového herního výkonu AC Sparta Praha

5.1.3.1. Defenzivní systém hry

AC Sparta Praha nastoupila v obranném rozestavení 4-5-1, tedy se 4 obránkyněmi, 5 záložnicemi a jedinou klasickou útočnicí. Z rozestavení již lze číst, že se soustředila především na obrannou fázi, do které se zapovovaly všechny herní řady a strávila v ní velkou část útkání.

Vzhledem k obrovské síle soupeře, obranná fáze nucena pracovat pod tlakem často chybovala z čeho pramenila řada brankových příležitostí soupeře. Nutno podotknout, že Lyon je nejlepší tým Evropy, proto tomu bude hodnocení Sparty odpovídat, stejně jako výsledek.

Při postupném útoku soupeře se hráčky Sparty do obranné fáze zvládaly vzájemně zastupovat, krýt svůj prostor a vystupovat proti soupeři. V prvním poločase se také dařilo přerušovat útočnou fázi soupeře a získávat odražené míče. Problémy v obranné fázi nastávly s neustálým pohyb hráček soupeře a výměně jejich místa. Dalším problémem bylo, pokud se

90 do útočné fáze zapojovaly krajní obránkyně, zde docházelo k přečíslení především po stranách hřiště. Obrana Sparty nezvádla hráčky kvalitně přebírat a krýt, k čemuž také přispěla špatná komunikace.

Soupeř po ztrátě míče spouštěl okamžitý presink na míč, na co Sparta není zvyklá a pod tlakem se hromadily chyby. V této chvíly v obranné fázi nejčastěji docházelo k destruktivnímu odkopu, aby se defenziva mohla oddechnout a znovu se zformovat.

Jednotlivé řady pracovaly daleko od sebe a mezi nimi vznikaly volné prostory, kterých dokázal soupeř využít ke kombinaci na 1 nebo 2 doteky a přečíslení. Obranná řada se vpřed pohybovala jen minimálně, a tím umožňovala soupeři stále setrvávat na útočné polovině. Útočnice soupeře neustále hledaly volná místa, chodily si pro míče od záložní řady, hráčky Sparty s nimi vystupovaly, ale dostatečně je nekryly, což vedlo k tomu, že Lyon využil volného prostoru odkud útočnice vyběhla a směřoval tam míč, odkud přicházely přihrávky do pokutového území.

Velkým problémem pro obrannou fázi Sparty byl pohyb soupeře a jeho síla v osobních soubojích. Sparta rotaci hráček soupře nestačila číst, stávalo se, že hráčky ani nevěděly, že jsou napadány, nebo že jim hráčka soupře nabíhá a reagovaly na ni pozdě.

Velká síla soupeře se také projevovala v tom, že 2-3 hráčky soupeře se dokázaly prosadit i proti dvoj násobku obranné řady Sparty, toho dosahovaly především v rychlých protiútocích a kombinovaných útocích.

5.1.3.2. Ofenzivní systém hry

Sparta má dle mého názoru kvalitní hráčské individuality, avšak týmová spolupráce a komunikace pod tlakem soupeře brala za své. Pomalý pohyb, pomalá a komplikovaná práce s míčem, to byly body, které Spartu limitovaly především v rozehrávce. Do útočné fáze se zapojovaly maximálně 3 hráčky, její podpora byla tedy velmi malá. Pokud se podařilo překonat střední pásmo hřiště, následovala nepřesná finální přihrávka a okamžitý protiútok soupeře. Byly zde však i pěkné kombinační momenty, avšak většinou končily špatným převzetím míče, nebo zpracováním. Přechod z obranné fáze do útočné byl velmi pomalý, anebo žádný. Dlouhý pas, nebo odkop vpřed převládal, což nedávalo příliš šancí jediné útočnici.

91 5.1.3.3 Součinnost jednotlivých herních řad

Zde se budu jen opakovat. Součinnost a komunikace herních řad pod tlakem soupeře nebyla dobrá. Docházelo k chybám pramenících ze špatné práce s míčem, chybné rozehrávky, nedůrazu v osobních soubojích. Hráčky spolu málo komunikovaly, stávalo se, že o protihráčkách nevěděly a nedokázaly je ve svých prostorech pokrýt. Pod tlakem docházelo k destruktivnímu řešení situace.

Pěkné kombinační momenty střídala chybná rozehrávka a nepřesné dlouhé pasy vpřed na jedinou, málo podporovanou útočnici. Obranná řada byla nejvíce vytížená a v 1. poločase si do obranné fáze vedla vzhledem k soupeři dobře. 2. poločas ofenziva Lyonu defenzivu Sparty přehrála, především díky příchodu L. Schelin, která byla u všech vstřelených gólů soupeře, kromě posledního. Sparta nedokázala tuto hráčku eliminovat, což se jí vymstilo. Zapojení obranné řady do útočné fáze byla pouze minimální.

Záložní řada měla především defenzivní povinnosti, přesto několikrát dokázala pěknou kombinací přejít střední pásmo hřiště. Zde se opět projevila nepřesnost v podobě finální přihrávky. Roli měla stejně jako ostatní řady velmi těžkou a povětšinou si s ní nedokázala konstruktivně poradit.

5.1.3.4. Charakteristika individuálního herního výkonu AC Sparta Praha

Těžko v takovémto zápase někoho jemenovitě vyzvihnout. Ocenila bych přístup celého týmu v bojovnosti, ochotě pracovat a obětavosti. V prvním poločase bych se zmínila o hráčkách Mocové a Sedláčkové, které několikrát prokázaly přehled na hřišti a dokázaly číst hru, čímž zamezily průnikovým přihrávkám soupeře. V záložní řadě si dobře vedla hráčka Ondrušová, která dokázala ve středu pole podržet míč, případně přejít přes hráčku soupeře.

Přihrávky – kvantita a kvalita

AC Sparta Obrana Záloha Útok

92 Praha Počet 311 146 141 24 přihrávek Úspěšné 193 84 (58%) 95 (67%) 14 (58%) (62%) Neúspěšné 118 63 (42%) 45 (33%) 10 (42%) (38%) Odebrání 110 65 36 9 míče Konstruktivn 62 28 25 2 í (56%) (43%) (69%) (22%) Destruktivní 48 37 11 7 (44%) (57%) (31%) (78%) Tabulka 27: Kvantita a kvalita přihrávek

300 140

250 120

200 100 80 150 60 100 40 50 20 0 0 Počet přihrávek Úspěšné Neúspěšné Odebrání míče Konstruktivní Destruktivní

Obrázek 69: Celkový počet přihrávek a jejich kvalita Obrázek 70: Odebrání míče a jeho kvalita

180 160 140 AC Sparta Praha 120 100 Počet přihrávek 311 80 Krátká 170 (55%) 60 40 Středně dlouhá 85 (27%) 20 Dlouhá 56 (18%) 0 Krátká Středně dlouhá Dlouhá Tabulka 28: Přihrávky dle vzdálenosti Obrázek 71: Celkový počet přihrávek dle délky

93 Ofenzivní přihrávka úspěšná 93 (48%) Ofenzivní přihrávka neúspěšná 100 (52%) Defenzivní přihrávka úspěšná 48 (84%) Defenzivní přihrávka neúspěšná 9 (16%) Neutrální přihrávka úspěšná 52 (85%) Neutrální přihrávka neúspěšná 9 (15%) Tabulka 29: Přihrávky dle směru a jejich úspěšnost

250

200

150

100

50

0 Ofenzivní Defenzivní Neutrální

Obrázek 72: Graf početu jednotlivých přihrávek (modrý sloupec).

Úspěšné přihrávky (červený sloupec) a neúspěšné přihrávky (žlutý sloupec).

Kvalita hry hlavou Úspěšná Neúspěšná Celkem 36 12 (33%) 24 (67%) Tabulka 30: Kvalita hry hlavou

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Celkem Úspěšná Neúspěšná

Obrázek 73: Kvalita hry hlavou

94 Standardní situace

AC Sparta Praha Rohové kopy 3 Trestné kopy 4 Na polovině soupeře 4 V blízkosti PÚ 0 Ofsajdová pstavení 0 ŽK 1 ČK 0 Fauly 11

Tabulka 31: Standardní situace AC Sparta Praha

1. poločas 2. poločas Obrázek 74: Rohové kopy, trestné kopy na polovině soupeře, fauly

Standardní sitauce Celkem Zakončeno Nezakončeno TK – pravá starana 1 0 1 (100%) TK – levá strana 5 1 (20%) 4 (80%) RK – pravá strana 3 1 (33%) 2 (67%) RK – levá strana 0 - - Tabulka 32: Zakončení standardních situací

95 Střelba na bránu

AC Sparta Praha Střely na bránu 0 Střely mimo bránu 0 Zblokované 1 Přihrá Přihrávky do PÚ 6 Přihrávky do šance 0 Přihrávky průnikové 2 Tabulka 33: Střelba na bránu

0´ 15´ 30´ 45´ 60´ 75´ 90´

Obrázek 75: Časová přímka ukazuje, kdy docházelo ke střelbě a jaký měla výsledek:

černá (na bránu), zelená (zblokované) a červená (mimo bránu)

1. poločas 2. poločas

Obrázek 76: Střely, přihrávky do šance a do PÚ a průnikové

96 Způsob dosažení střelby Odkud střílí

1,2 1,2

1 1 Po 0,8 0,8 kombinaci Zevnitř Standardní malého 0,6 0,6 situace vápna Standardní V PÚ 0,4 0,4 situace Mimo PÚ (nepřímo) 0,2 0,2

0 0 0 0 1 0 0 1

Obrázek 77: Jakým způsobem dosáhne tým střelby Obrázek 78: Z jakých pozic docházelo

k zakončení

Způsob střelby Průchodnost střel

1,2 1,2

1 1

0,8 0,8

Nohou Na bránu 0,6 0,6 Hlavou Zblokované Akrobaticky Mimo bránu 0,4 0,4

0,2 0,2

0 0 1 0 0 0 1 0

Obrázek 79: Způsob zakončení střelby Obrázek 80: Úspěšnost zakončení

97 Vedení útočné fáze

Útočná akce Zakončená Nezakončená Pravá strana 2 0 2 (100%) Levá strana 6 1 (17%) 5 (83%) Celkem 8 1 (13%) 7 (87%) Tabluka 34: Vedení útočné fáze

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Zakončené pravá/levá strana Počet útočných akcí Nezakočené pravá/levá strana

Obrázek 81: Útočné akce. Z jaké strany jsou vedeny a zda byly zakončeny nebo ne.

98 6 DISKUZE

Výsledky našeho pozorování dospěly k tomu, že v současné době kvalita českých ženských fotbalových týmů včetně reprezentace, neodpovídá elitní evropské úrovni. Individuální kvality hráček jsou mnohdy srovnatelné, avšak týmové pojetí družstva značně pokulhává. Důvodem je samozřejmě fakt, že kvalita české ženské fotbalové ligy není valná, tudíž nedokáže týmy na reprezentační zápasy, nebo zápasy v ženské Lize mistrů připravit.

Kvalitní je práce s děvčaty v žákovských kategoriích, kde soutěží s chlapci, avšak s přechodem do juniorské a ženské kategorie, tyto výhody pomíjí. Je třeba je nahrazovat něčím adekvátním, případně se zamyslet nad řešením kvality 1. fotbalové ligy.

Nedostatky se projevují individuálních herních činnostech v rychlosti práce s míčem, síle v osobních soubojích, obratnosti a koordaci, schopností číst hru, sebevědomí a také fyzické kondici. V týmových herních činnostech především v souhře jednotlivých herních řad, vzájemné komunikaci a včasném zastupování. Přechodu z obranné do útočné fáze a větší podpoře fáze útočné. Hře povětšinou chybí pevný systém, mezerou je tedy i taktická stránka družstev.

Z výsledků našich analýz čtyř sledovaných družstev vyplývají tato data.

V obou zápasech nastoupila česká družstva proti elitním týmům Evropy. V obou předvedla hlubokou defenzivu, která převažovala po celou dobu utkání. Zde se již dostáváme k odpovědím na výzkumné otázky.

1. Jak se liší množství a kvalita přihrávek jednotlivých týmů ?

V obou zápasech soupeř český tým převyšoval v počtu přihrávek téměř dvojnásobně. ČR 240 přihrávek a Švédsko 328, Lyon 589 a Sparta 311, tento výsledek jen podporuje ten fakt, že kombinační hra českých týmů na této úrovni není dobrá. Důležité je se zamyslet nad příčinami a zda jsou české týmy na této úrovni schopny hrát jinak než v defenzivě. Z 240 českých přihrávek bylo 145 úspěšných a 95 neúspěšných, což je pouze 60% úspěšnost provedení. Převážně se chybovalo v obraně, kde byly hráčky pod neustálým tlakem soupeře,

99 zde je procentuální porovnání úspěšnosti téměř na 50%. Oproti tomu tým Švédska vyprodukoval 525 přihrávek, z toho 433 úspěšných a 92 neúspěšných, zde je hranice úspěšnosti na 82 % ! Na tomto výsledku se podílí všechny herní řady. Obrana (84%), záloha (82%) a útok (74%), to je dle mě vynikající výsledek. Pokud porovnáme data druhého zápasu, budou výsledky velmi podobné. Sparta 311 přihrávek s průměrnou procentuální úspěšností 60 %, vyzdvihla bych záložní řadu, která s 67 % byla nejúspěšnější. Srovnání s Lyonem je nekompromisní. 589 přihrávek, z toho 482 úspěšných a 107 neúspěšných. Zde je hranice úspěšnosti pohybuje na 80 %, dominuje stejně jako u Sparty záložní řada, avšak s 84 %.

2. Jakou délku přihrávek týmy preferují ?

Co se týče délky přihrávek, tak ta vypovídá o systému hry jednotlivých týmů. Hra Švédska je založena na dlouhých pasech vpřed na nabíhající útočnice, kdežto hra Lyonu spíše na kombinační hře plné krátkých přihrávek, které ve vhodný okamžit vystřídá dlouhý pas. V prvním zápase tedy ČR preferovala krátké přihrávky (113), druhý nevyšší počet (70) tvořily přihrávky dlouhé, které byly bohožel většinou nepřesné. Švédsko opět nevyšší počet přihrávek krátkých (269), ale také vysoký a celkem vyrovnaný počet středních (150) a dlouhých (106). V druhém zápase Lyon dominoval v krátkých (300) a středních (227) přihrávkách, podíl dlouhých přihrávek je znatelně menší (62). Sparta také preferovala krátké přihrávky (170) a poměr dlouhých a středních je téměř vyrovnaný.

3. Jaké je kvalita hry hlavou ?

Toto je zajímavá otázka a zajímavější zjištění. Tak jak elitní evropské týmy dominovaly ve hře nohama, hra hlavou na tom byla o poznání hůře, zde se české týmy přiblížily, což jsem neočekávala. ČR úspěšnost hry hlavou 45%, neúspěšnost 55%, Švédsko 57% proti 43%. Lyon jako jediný ostatním týmům v hodnocení odskočil na úspěšnost 67% proti 33%, Sparta 55% úspěšnosti proti 45%. Překvapením, nebo spíš zklamáním pro mě byla hra hlavou u Švédska, neboť u týmů severských zemí se očekává, že v ní budou dominovat,

100 což se nestalo. Naopak Lyon opět nezklamal a pověst nejlepšího týmu si udžel i v této kategorii.

4. Jak se liší počet standardních situací a jejich zakončení ?

S počtem standardních situací je tomu podobně jako u přihrávek, tedy české týmy dosahují polovičního počtu než soupeř. ČR (9) x Švédsko (17), Lyon (13) x Sparta (7). Důležité je, kde k těmto standardním situacím dochází. Družstva Švédska a Lyonu nefaulují v blízkosti pokutového území, pokud je to nutné hru přeruší v dostatečné vzdálenosti, především na polovině hřiště. Naopak české týmy hrající převážně v defenzivní oblasti, zde také faulují a vytvářejí tím střelecké i brankové příležitosti pro soupeře. Úspěšnost zakončení standardních situací je velmi malá, u všech týmů pod 50%, ke kterým se přiblížil opět pouze Lyon (46%). Zbylé tři týmy jsou na tom hůře, dosahují v průměru pouze 30%. ČR (33%), Švédsko (35%) a Sparta (29%). Pouze Lyonu se podařilo skórovat ze standardní sitauce a v několika dalších případech ohrozit bránu soupeře. Švédsko si vypracovalo nejvyšší počet standardních situací, ale nedařilo se mu je zakončovat.

5. Jaké je srovnání množství střelby na bránu a jaké je její úspěšnost ?

Dostáváme se k otázce, kde byl asi nevyšší rozdíl ve srovnání českých a evropských týmů. České týmy se do zákončení během hry téměř nedostaly, pokud ano byly střely zablokovány, nebo nemířily na bránu. Oproti tomu soupeři v této kategorii české týmy jednoznačně předčili, neustále se tlačili do zakončení a hledali si vhodná místa. Postupovali do pokutového území, sebevědomě řešili souboje 1:1 a se vždy snažily útočnou fázi zakončit. Celkový počet střel ČR (3), Švédsko (14), Sparta (1), Lyon (19) !

6 Jak se liší prostory a způsob zakončení střelby ?

Prostory zakončení jsou patrné z obrázku. Žlutá barva předstvuje střelbu ČR, červená Švédska, modrá Lyonu a hnědá Sparty. Jak již bylo výše zmíněno, soupeři českých týmů byli v útočné fázi velmi aktivní a tlačili se do zakončení. Úspěšnější byl Lyon, kterému v druhém

101 poločase vycházela koncovka a obrannou fázi Sparty přehrál, zatímco koncovka Švédska v tomto zápase nebyla dobrá. Pokud se do zakočení dostal jeden z českých týmů, byla velmi nedůrazná a nemohla soupeře gólově ohrozit.

Obrázek 82: Porovnání střelby

7. Odkud a kdy padají góly ?

Obrázek 83: Góly v obou utkáních

Jak lze z obrázku vidět, góly padaly pouze z pokutového území, v případech obou soupeřů po hezkých kombinačních akcích, průnikem do pokutového území a zpětnou

102 přihrávkou pod sebe na nabíhající spoluhráčky. Další variantou byly individuální akce hráček soupeře, kdy překonáním obranné fáze českých týmů přesně zakončovaly. K poslednímu gólu využil Lyon standardní situaci, kdy po závaru před bránou skóroval po dobře rozehraném rohovém kopu. 8. Jak týmy dosahují střelby ?

Jak u reprezentace Švédska (9) tak u Lyonu (11), převažovalo založení útočné fáze kombinační hrou, díky které se propracovávalo k zakončení. Vidět bylo několik modelových situací, které k přechodu do útočné fáze zahrávaly. Nutno podotknout, že dokázaly využít chyb soupeře a okamžitě ohrozit bránu soupeře. Příkladem může být první gól Lyonu, po chybě v sparťanské obraně. Oba dva týmy také dominovaly v počtu standardních situacích. České týmy se snažily využít každé situace, která se k zakončení nabídla, nejjednodušší bylo využití standardních sitaucí, neboť překonání obranné fáze soupeře, jim činilo potíže.

9. Jaké jsou modelové situace v útočné fázi reprezentace Švédska ? 10. Jaké jsou modelové situace v útočné fázi Olympic Lyon ?

Modelové situace jsou popsány ve výsledkové části, při rozboru jednotlivých gólů Švédska a Lyonu.

6.1 Doporučení do praxe

V této části diplomové práce jsme se pokusili poukázat na nedostatky ve hře českých týmů, které jsme vypozorovali z analýz vybraných utkání a pokusili se navhrnout vhodná cvičení do tréninkového procesu, která by měla pomoci k jejich odstranění. Cvičení byla vybírána tak, aby jimi byl tréninkový cyklus oživen a hráčky bavily. Zároveň, aby vedly k vytvoření návyku na mužský herní styl fotbalu a umožnily tím lepší adaptaci na ženský evropský elitní fotbal, jenž má tento styl již zažitý. Zmíněné mechanismy by měly být základem tréninkového procesu žen a po jejich automatizaci by měl následovat specifický tréninkový proces družstva, dle soutěžního období, či přípravy na určitou akci, nebo soupeře.

103 Současné požadavky na hráče v individálním herním výkonu Limitní výkon klade na hráčky extrémní pohybové, dovednostní a intelektové požadavky. Nutné je skloubit tyto požadavky s náročným fyzickým režimem. Nejlepší hráčky jsou kretivní a technicky velmi vyspělé. Klíčovou individální dovedností je, prosazení se v soubojových situacích 1:1. Další důvodem k zlepšení individálního herního výkonu je to, že hráčky poté nebudou dělat tolik „nevynucených“ chyb a v herním pojetí nebude převládat orienatce na obrannou činnost (Buzek, 2007).

Příčiny neúspěchu českých týmů

- nedostatečné technické vybavení hráček - priorita obranných úkolů, malá (žádná) snaha o podporu útočné fáze - slabší kondiční připravenost - nesprávné taktické řešení situací, zbrklost (výkop na osamocenou útočnici, destruktivita) - menší zkušenost s náročnými herními situacemi - menší obrantost a koordinace hráček (s míčem i bez) - převažuje jednoduché řešení nad kreativitou - nedostatečná herní orientace na hřišti - těžký přechod z obranné do útočné fáze přes presink soupeře

Doporučení do tréninkového procesu

1) Nedostatečné technické vybavení hráčů Obrázek 84: Individální technika s míčem

- hráčka během celého cvičení vede míč pod kontrolou - míč navádí na první tyč, obchází ji po pravé ruce - druhou obchází opět po pravé ruce - třetí taktéž po pravé ruce - poslední tyč hráčka obkrouží a vede míč do cílové branky - cvičení se opakuje z druhé strany

104 Zdroj: Formánek, 2012

2) Priorita obranných úkolů, malá (žádná) snaha o podporu útočné fáze

(reprezentace Švédska, tak Olympic Lyon tento prvek využívaly)

Obrázek 85: Průniková část do finalizace útočné fáze

Zdroj: Havránek, 2012

- herním prostorem cvičení je 1/3 hřiště - cvičení je určeno pro 14 hráček + 1 (2) brankařky - z met a praporků postavíme 4 branky - akci vždy zahajuje hráčka nabíhající od postranní čáry - v tomto okamžiku se rozbíhá (začíná bránit) i bránící (bílá) hráčka - sprintuje dovnitř hřiště po „ofsajdové“ linii - spoluhráčka sleduje útočící hráčku a posílá časovanou přihrávku mezi brankou - nabíhající hráčka strhává svůj pohyb za linii - po zpracování míče střílí na branku - obránkyně se snaží získat míč

105 3) Slabší kondiční připravenost

Hlídání met – rychlost reakce a koordinace dle Formánka (2012)

− herním prostorem je obdélník, složený ze dvou stejných čtverů o straně 5-6 metrů - cvičení je určeno pro 8 hráček (a) 6 hráček na obvodu, každá u svého vrcholu (mety) (b) 2 hráčky, každá uvnitř jednoho z čtverců - 6 hráček na obvodu se snaží změnit svoje postavení na metách - a to tak, aby se střední hráčky nedostaly na žádnou z met na obvodu - hráčky musí sledovat činnost středních hráček - koordinovat svoji aktivitu s ostatními - při špatné výměně si střední hráčka vymění pozici s hráčkou, která chybovala - hráčky soutěží o počet přeběhů (5,10,15) bez výměny středové hráčky

- trenér by měl hráče nabádat k: (a) okamžitou reakci při výměně míst (b) k přešlapování u mety, odstoupení od mety, nevyrážet z klidové pozice (c) práci s tělem při běžeckém souboji se střední hráčkou (d) sledování periferně celého prostoru

106 Obrázek 86: 7:5 středem pole s brankaři 4) Nesprávné taktické řešení situací, zbrklost (výkop na osamocenou útočnici, destruktivita)

- herním prostorem je obdélník: (a) hloubka pole jsou 2/3 normální hrací plochy (b) šířka je zúžena o 2-6 metrů na každé straně - na koncových čarách jsou postaveny branky - 14 hráček do pole a 2 brankařky

- hráčky do pole jsou rozděleny na dva týmy 7:7

- uvnitř hrací plochy jsou hráčky v poměru 5:5 - dvě hráčky z každého týmu stojí na brankové čáře Zdroj: Formánek, 2011 - každou akci zahajuje brankařka rozehrávkou na jednu z hráček na brankové čáře - celá akce probíhá v poměru 7:5 - po skončení probíhá akce druhého týmu, opět v poměru 7:5 - hráčky se v pozicích na brankové čáře pravidelně střídají

5) Menší zkušenost s náročnými herními situacemi

- herním prostorem je obdélník 20x10 metrů - ve středu herního prostoru je tyč - vlevo a vpravo od tyče jsou vyznačeny trojúhelníky ve vzdálenosti 8 m - strana každého trojúhelníku je 4 m - cvičení je určeno pro 5 hráček do pole - jedena hráčka stojí s míčem u středové tyče - dvě hráčky stojí v trojúhelníku, u zadního kuželu - zbývající dvě hráčky stojí ve druhém trojúhelníku, u zadního kuželu

107 - hráčka s míčem přihrává na první hráčku v trojúhelníku - okamžitě po odehrání míče hráčka obíhá nejbližší kužel - a pronásleduje hráčku s míčem, která ho přijme a vede ho směrem na tyč - je sledována hráčkou, která jí přihrávala - hráčka s míčem ho dovede k tyči - a přihrává na hráčce v druhém trojúhelníku

- situace se opakuje

Obrázek 87: Rychlá práce s míčem pod tlakem soupeře

Zdroj: Frománek, 2012

6) Menší obrantost a koordinace hráček (s míčem i bez)

Obrázek 88: Ubraň své dva kužely - prostorem cvičení je čtverec 7x7 metrů - cvičení není nutné provádět na fotbalovém hřišti - v rozích obdélníku jsou umístěny kužely - cvičení je určeno pro tři hráčky: (a) jedna hráčka se pohybuje uvnitř herního prostoru (b) zbývajcí dvě hráčky se pohybují na protilehlých koncových stranách, všechny mají míč

- úkolem hráčky ve středu je dostat se s míčem u nohy k volnému kuželu v rohu Zdroj: Formánek, 2012

- hráčky na koncových čarách se pohybují pouze po této koncové čáře

108 - jejich úkolem je obsazovat své dva kužely podle pohybu středové hráčky - v případě, že je středová hráčka úspěšná, tak si hráčky vymění pozice - interval zatížení je 30,45, 60 vteřin

7) Převažuje jednoduché řešení nad kreativitou

Nekonečný barevný slalom v prostoru podle Formánka (2008)

- herním prostorem cvičení je čtverec o straně 22 metrů - v prostoru čtverce je náhodně rozmístěno 14 kuželů - 7 kuželů jedné barvy a 7 kuželů barvy druhé - cvičení je určeno pro celý tým (9-18 hráček) - družstvo je rozděleno na tři skupiny hráček - jedná skupina vždy pracuje s míčem - dvě další aktivně odpočívají - uvnitř herního prostoru s kužely je vždy jedna skupina hráček - ostatní naráži na obvodu čtverce - hráčky pracující s míčem mají za úkol: (a) červený kužel obejít, tak aby ho měly po levé ruce (b) zelený kužel obejít, tak aby ho měly po pravé ruce - hráčky mají možnost využít libovolnou hráčku po obvodu k narážečce - interval zatížení je od 15 do 30 vteřin - po každém intervalu se vymění skupiny hráčů s míčem

109 8) Nedostatečná herní orientace na hřišti Obrázek 89: Opakované přijmutí a vyvedení míče

- herním prosotrem je čtverec o straně 16 m - cvičení je určeno pro pětici hráček - jedna z hráček je uprostřed herního prostoru - zbývající čtyři stojí na obvodu - každá hráčka stojí na jedné straně čtverce - všechny hráčky na obvodu mají míč

Zdroj: Formánek, 2012

- cvičení zahajuje středová hráčka, pohybem proti jedné z nahrávaček - nahrávačka vrací míč zpět - středová hráčka míč přijme a vede ho k rohu na opačné straně herního prostoru - u rohu herního prostoru míč zašlápne - okamžitě po zašlápnutí míče se otáčí a běží směrem k nahrávačce na opačné straně - přijme od ní míč a vede ho k rohu na opačné straně herního prostoru - zde míč opět zašlápne - cvičení se opakuje u všech čtyř míčů (rohů) - po vyvedení všech čtyř míčů si hráčky vymění role Obrázek 90: Presinkové situace a naražení před zakončením

9) Těžké překonávání presinku soupeře

- prostorem je zúžená polovina hrací plochy - před každou z branek je 10m koncová zóna - hra je určena pro12 hráček a 2 brankařky - hráčky do pole jsou rozdělené na dva týmy - týmy jsou v poměru 6:6 - tým, který má míč v držení má: Zdroj: Formánek, 2012

110 (a) dvě hráčky ve středu herního prostoru (b) po dvou hráčkách na boční straně středního prostoru - tým, který se snaží míč získat má: (a) dvě napadající hráčky ve středu herního prostoru

(b) dvě a dvě nahrávačky za každou brankou - nahrávačky mají počet doteků omezen na jeden - tým, který kombinuje akci zahajuje rozehráním míče - cílem tohoto týmu je udžet míč pod svou kontrolou - napadající tým se pokouší o konstruktivní odebrání míče - v případě, že se to bránícím hráčům povede, tak akci zakončují

10) Malá úspěšnost v situacích 1:1

- herním prostorem je obdélník 40x30 metrů - ve středu hrací plochy je vyznačen 10m středový pruh - cvičení je určeno minimálně pro 12 hráček a 2 brankařky - týmy stojí na opačné straně delší strany hřiště na úrovni středové zóny - akci zahajuje vždy hráčka, která má míč - týmy se v zahajování akcí střídají - hráčka krátce vede míč a dává dlouhou přihrávku na hráčku na druhé straně - hráčka míč prvním dotykem dává zpět na rozehrávající hráčku - po odehrání hráčka okamžitě napadá rozehrávající hráčku - rozehrávající hráčka míč zpracuje a vybírá si branku na kterou zakončí - pokud je rozehrávající hráčka ve střední zóně, pak si může branku vybrat - pokud se s míčem dostane do zóny u branky, pak zakončuje na tuto branku - pokud napadající hráčka získá míč ještě ve střední zóně, pak si také vybírá branku - pokud však bránící hráčka míč získá v zóně u branky: a) odebráním míče hráči (b) po vyražení brankařkou nebo odrazem od brankové konstrukce - smí zakončit pouze na opačnou branku - zakončuje střelbou ze střední vzdálenosti

111 Obrázek 91: Souboj 1:1 se střelbou po výběru branky

Zdroj: Formánek, 2012

112 7 ZÁVĚR

V úvodní části této diplomové práce jsme si krátce představili základní prvky fotbalové terminologie, vysvětlili si pojmy jako herní činnosti jednotlivce a herní kombinace, rozdělili pojetí hry týmu na jednotlivá části (ofenzivní, defenzivní, přechodová). Popsali herní systémy. Poté následovalo seznámení s ženským fotbalem od jeho historie po současnost. Hodnocení přelomového MS 2003 s jeho inovativními prvky v ženském fotbale. Nakonec moderní prvky dneška. Vzhledem k tomu, že jsme prováděli analýzu jednotlivých utkání, diplomová práce obsahuje i kapitolu o diagnostice herního výkonu a jejím významu.

Dalším bodem bylo krátké představení výzkumných souborů.

Následovalo vytyčení hlavního cíle diplomové práce, a to srovnání herních výkonů elitních evropských týmů s českými top družstvy. Zjistit zda se jim mohou rovnat či ne a pokud ano, tak v čem. Najít největší rozdíly a poukázat na ně. Sledovali jsme počet, kvalitu a délku přihrávek, zda převažovaly ofenzivní nebo defenzivní a jaká byla jejich úspěšnost.

S jakou kvalitou dokázaly týmy hrát hlavou. Srovnávali jsme standardní situace, v jakých prostorech jsou zahrávány, jak jsou řešeny a úspěšnost zakončení, jejich případná gólovost.

Porovnání střeleckých situací a jejich vypracování, přineslo největší rozdíl ve vzájemném hodnocení.

Zaznamenávali jsme počet a místa vzniku průnikových přihrávek, přihrávek do šance a pokutového území. Vedení útočné fáze dle stran hřiště a jejich úspěšnost zakončení střelbou. Byl vypracován rozbor jednotlivých gólových situací, kdy některé z nich padly po modelových útočných situacích.

Z výsledků pramenících z této práce jsme se dozvěděli, že kvalita českých týmů nedosahje evropské úrovně a je třeba ji zkvalitnit, pokud chce ČR postoupit z kvalifikace do závěrečného turnaje.

113 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Tištěné publikace

1) BEDŘICH, L. Fotbal, rituální hra moderní doby. Brno: MU Brno, 2006. ISBN: 80-210- 3937-2.

2) BORBÉLY, L., GANCZNER, P., PALDAN, R., SINGER, O. Útočenie celého mužstva – Alebo ako sa dnes útočí.1. diel. Nové Zámky: AZ Print, 2006. ISBN: 80-969506-9-X.

3) BUZEK, M. et al. Trenér fotbalu „A“ UEFA Licence. Praha: Olympia, 2007. ISBN: 978- 807376-032-0.

4) BUZEK, M. ME 21 Nizozemí 2007. Fotbal a trénink. 2007, č. 3.

5) HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. ISBN: 80-246- 0030-7.

6) HUNT, CH. Světová encyklopedie fotbalu. Praha: Olympia, 2006. ISBN 80-7033-965-9.

7) JANÁS, M. Problematika základního rozestavení a způsobu hry u starších žáků ve fotbale. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univeriza v Brně, Fakulta sportovních studií.

8) NAVARA, M., BUZEK, M., ONDŘEJ, O. Kopaná – teorie a didaktika. 1. vydání Praha: SPN, 1986.

9) PSOTTA, R. Trendy v diagnostice pohybové výkonnosti v tréninkové praxi. Fotbal a trénink. 2002, č. 4.

10) PSOTTA, R., VELENSKÝ, M. a kol. Základy didaktiky sportovních her. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1694-0.

11) SÜSS, V. Význam indikátorů herního výkonu pro řízení tréninkového procesu. Praha: Karolinum, 2006. ISBN: 80-246-1162-7.

12) SVOBODA, B. Pedagogika sportu. Praha: Karolinum, 2003. 250 s. ISBN 80-246-0156- 7.

13) VOTÍK, J. Trenér fotbalu „B“ licence. Praha: Olympia, 2005. ISBN: 80-7033-921-7.

114 14) ŽOVINEC, D., HANIAKOVÁ, E., BUZEK, M. MS v kopané žen 2003. Fotbal a trénink. 2004, č. 1.

Jiné

14) FIFA. Technical report and statistics. Zurich: Technical study group, 2011.

Elektronické zdroje

15) Olympique Lyon – women´s team.[online]. [cit. 10.10.2012]. Dostupné z: http://www.olweb.fr/en/women/home-9-164

16) The Swedish F.A. - Damallsvenksan. [online].[cit. 15.10.2012]. Dostupné z: http://svenskfotboll.se/in-english

17) FORMÁNEK, J. Individuální technika s míčem. [online]. 17.10.2012 [cit. 5.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php? option=com_content&view=article&id=2618:individualni-technika-s-micem-3- cast&catid=129:1-hrac&Itemid=300

18) HAVRÁNEK, J. Průniková část do finalizace útočné. [online] 8.6.2012 [cit. 5.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php? option=com_content&view=article&id=2470:prunikova-cast-do-finalizace-utocne-faze-2- cast&catid=46:prupravne-cviceni&Itemid=137

19) FORMÁNEK, J.Kondiční cvičení: Hlídání met – rychlost reakce a koordinace. [online] 4.12.2012 [cit. 5.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php? option=com_content&view=article&id=1262:hlidani-met-rychlost-reakce-a-koordinace-2- cast&catid=45:kondini-trenink&Itemid=136

20) FORMÁNEK, J.7:5 středem pole s brankaři. [online] 5.8.2011 [6.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php?option=com_content&view=article&id=2287:herni-cvieni-75- stedem-pole-s-brankai&catid=43:herni-cvieni&Itemid=134

115 21) FORMÁNEK, J.Rýchlá práce s míčem pod tlakem soupeře. [online] 16.11.2012 [cit. 6.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php? option=com_content&view=article&id=2617:rychla-prace-s-micem-pod-tlakem- soupere&catid=46:prupravne-cviceni&Itemid=137

22) FORMÁNEK, J.Ubraň své dva kužely. [online] 3.9.2012 [cit. 6.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php?option=com_content&view=article&id=2515:ubran-sve-dva- kuzely&catid=131:3-hraci&Itemid=302

23) FORMÁNEK, J.Nekonečný barevný slalom v prostoru. [online] 25.2.2008 [cit. 6.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php? option=com_content&view=article&id=1490:prpravne-cvieni-nekoneny-barevny-slalom-v- prostoru&catid=46:prupravne-cviceni&Itemid=137

24) FORMÁNEK, J.Opakované přijmutí a vyvedení míče. [online] 26.10.2012 [cit. 6.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php? option=com_content&view=article&id=2520:opakovane-prijmuti-a-vyvedeni-mice-2- cast&catid=46:prupravne-cviceni&Itemid=137

25) FORMÁNEK, J.Presinkové situace a naražení před zakončením. [online] 16.11.2012 [cit. 6.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php? option=com_content&view=article&id=2629:presinkove-situace-a-narazeni-pred- zakoncenim&catid=47:prupravne-hry&Itemid=138

26) FORMÁNEK, J.Souboj 1:1 se střelbou po výběru branky. [online] 18.10.2012 [cit. 6.12.2012]. Dostupné z: http://trenink.com/index.php? option=com_content&view=article&id=1367:souboj-1-1-se-strelbou-po-vyberu- branky&catid=43:herni-cvieni&Itemid=134

27) MYSZKOROWSKI, J. Proč a jak anylyzovat fotbalové zápasy? [online] 18.11.2011 [cit. 3.10.2012]. Dostupné z: http://www.fotbal-trenink.cz/index.php? option=com_content&view=article&id=692:pro-a-jak-analyzovat-fotbalove- zapasy&catid=21:zajimavosti&Itemid=82

116