MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA POLITOLOGIE Bezpečnostní a strategická studia

Analýza protiteroristické a bezpečnostní politiky během Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 ve Francii

Diplomová práce

Bc. Jakub Šiman

Vedoucí: PhDr. Josef Smolík, Ph.D., MBA UČO: 414816 Obor: Bezpečnostní a strategická studia Imatrikulační ročník: 2015 Brno 2017

Anotace Diplomová práce analyzuje bezpečnostní a protiteroristickou politiku během Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016 konaného ve Francii. Formou interpretativní případové studie představuje největší hrozby a rizika pro sportovní akce takovéhoto rozsahu. Důležitý faktor v analýze hrají i předcházející teroristické útoky, jimiž si Francie prošla. Práce se dále zaměřuje na použitá bezpečnostní opatření a jejich efektivitu v průběhu šampionátu. Závěrečnou část textu poté tvoří bezpečnostní odkazy, které s sebou mistrovství přineslo.

Klíčová slova

Francie, bezpečnostní politika, EURO 2016, terorismus, chuligánství, sportovní megaudálost

Abstract

The thesis analyzes the security and counter-terrorist policy during the European Football Championship 2016 held in France. In form of an interpretive cause study poses the greatest threats and risks for sporting events of this magnitude. An important factor in the analysis represent the previous terrorist attacks, which were done in France. The thesis focuses on used security measures and their effectiveness during the championship. The final part of the text constitutes the security legacies, which were brought with championship.

Key words

France, security policy, EURO 2016, terrorism, hooliganism, sport mega-event

Prohlášení o autorství práce

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Analýza protiteroristické a bezpečnostní politiky během Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 ve Francii vypracoval samostatně a použil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 17. května 2017 ______Bc. Jakub Šiman

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval svým rodičům a sestře, kteří mi byli oporou po celou dobu studia. V neposlední řadě bych také rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce PhDr. Josefovi Smolíkovi, Ph.D., MBA za odborné vedení a podnětné připomínky v průběhu jejího zpracovávání.

Obsah Úvod ...... 13 1. Teoreticko-metodologická část ...... 15 1.1 Konceptualizace základních termínů ...... 15 1.2 Teoretické ukotvení ...... 17 1.3 Metodologie ...... 20 2. Teroristické útoky ...... 23 2.1 Historie teroristických útoků během sportovních událostí ...... 23 2.1.1 Teroristické útoky a sport ...... 23 2.1.2 Fotbal a teroristické útoky ...... 23 2.2 Teroristické útoky v kontextu pořádání EURO 2016 ...... 25 2.2.1 Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo ...... 25 2.2.2 Střelec v rychlovlaku na trati Amsterdam – Paříž ...... 27 2.2.3 Pařížské útoky během 13. listopadu 2015 ...... 28 2.2.3.1 Útok na stadion ...... 28 2.2.3.2 Útoky na bary a restaurace ...... 29 2.2.3.3 Útok v koncertní hale ...... 29 2.2.3.4 Vyšetřování pařížských útoků ...... 31 2.2.4 Bruselské útoky ...... 32 2.2.5 Pád letounu Airbus 230 ...... 34 2.2.6 Shrnutí útoků ...... 34 3. Bezpečnostní hrozby a rizika Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 ...... 37 3.1 Hrozba teroristického útoku ...... 37 3.2 Divácké a politicky motivované násilí ...... 39 3.2.1 Divácké násilí ...... 39 3.2.2 Chuligánství ...... 40 3.2.3 Politický extremismus a radikalismus ...... 40 3.3 Městská kriminalita a problémy s chudobou a sociální stratifikací ...... 41 3.3.1 Kriminalita ...... 41 3.3.1 Protesty a stávky ...... 42 3.3.2 Předměstí ...... 43 3.4 Kybernetické hrozby ...... 45 3.5 Shrnutí bezpečnostních hrozeb ...... 47

4. Bezpečnostní opatření během Mistrovství Evropy ve fotbale 2016...... 49 4.1 Opatření proti hrozbám teroristických útoků ...... 53 4.2 Opatření proti diváckému a politicky motivovanému násilí ...... 57 4.2.1 Opatření proti diváckému násilí ...... 57 4.2.2 Opatření proti chuligánství ...... 58 4.2.3 Opatření proti politickému extremismu a radikalismu ...... 59 4.3 Opatření proti městské kriminalitě a problémům s chudobou a sociální stratifikací ..... 59 4.3.1 Opatření proti kriminalitě ...... 59 4.3.2 Opatření proti protestům a stávkám ...... 60 4.3.3 Opatření zlepšující podmínky na předměstích ...... 61 4.4 Opatření proti kybernetickým hrozbám ...... 62 4.5 Shrnutí bezpečnostních opatření ...... 64 5. Průběh turnaje ...... 65 5.1 Teroristické útoky ...... 65 5.2 Divácké a politicky motivované násilí ...... 66 5.2.1 Divácké násilí ...... 66 5.2.2 Chuligánství ...... 67 5.3 Městská kriminalita a problémy s chudobou a sociální stratifikací ...... 69 5.4 Kybernetické útoky ...... 70 5.5 Shrnutí průběhu turnaje ...... 70 6. Bezpečnostní odkaz ...... 72 Závěr ...... 74 Odpověď na výzkumnou otázku č.1 ...... 74 Odpověď na výzkumnou otázku č.2 ...... 74 Odpověď na výzkumnou otázku č.3 ...... 75 Odpověď na výzkumnou otázku č.4 ...... 75 Závěrečné shrnutí ...... 76 Seznam zkratek ...... 77 Seznam pramenů a zdrojů ...... 79

Počet slov: 20 640 Počet znaků: 144 309

Úvod Sportovní události velkého významu (tzv. sport mega-events) jako jsou olympijské hry anebo mistrovství ve fotbale přitahují pozornost milionů diváků po celém světě. Kromě prestiže pro pořadatele, ekonomického zisku či sportovních zážitků však přináší také zvýšené nároky na zajištění bezpečnosti.

Zajištění bezpečnosti během sportovních událostí velkého významu se ale v minulosti bezpečnostní a strategická studia v podstatě nevěnovala. Změna přišla až s útokem palestinské skupiny Černé září na sportovce Izraele na Olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Během zajetí a následné snahy bezpečnostních složek o záchranu rukojmích zemřelo 11 izraelských sportovců. Po incidentu z Mnichova se přístup k bezpečnosti během takto velkých sportovních podniků od základů změnil. Již v roce 1976 se během Letních olympijských her v kanadském Montrealu k zajišťování bezpečnosti poprvé použily kamerové systémy (Fussey, Coaffee 2012). Terorismus byl pro pořadatele sportovních megaudálostí stále větší hrozbou. Celkové nahlížení na bezpečnost bylo ale v tomto období ovlivněno právě probíhající Studenou válkou. V soudobém paradigmatu bylo zajišťování bezpečnosti vztahováno primárně na případný mezistátní konflikt, potažmo na zabezpečování státních hranic. S ukončením Studené války se však paradigma změnilo a státy musely reagovat na nově vzniklé transnacionální hrozby. V kontextu sportovních událostí především v podobě terorismu1. Útok nyní mohl přijít kdekoliv na jejich území a státům tak již nestačilo soustředit se jen na zabezpečení svých hranic. Nová bezpečnostní opatření se začala zaměřovat na urbánní oblasti, které se nově stávaly nejvíce ohroženou entitou. To dokládají například i útoky nervovým plynem v tokijském metru v roce 1995. Často používanou taktikou tehdejších teroristických skupin bylo také unášení letadel (Boyle, Haggerty 2009).

Právě únos letadel se pojí k dalšímu historickému milníku v zajišťování bezpečnosti. 11. září 2001 byla skupinou Al-Káida unesena čtyři civilní letadla i s pasažéry na palubě. Dvě unesená letadla narazila do budov Světového obchodního centra v americkém New Yorku, s třetím letounem zaútočili teroristé na budovu Pentagonu ve Washingtonu a čtvrté letadlo

1 Od roku 1988 je hrozbou primárně džihádismus, což je změna oproti předešlým letům, kdy byly sportovní akce ohroženy také levicově či pravicově orientovaným, etno-separatistickým anebo státem spozorovaným terorismem (Fussey, Coaffee 2012). Významná je v současnosti i hrozba útoku tzv. osamělých vlků. 13 spadlo uprostřed pustiny ve státu Pensylvánie po souboji posádky letounu s teroristy. Během útoků zemřelo více než 3 000 lidí a přibližně 6 000 dalších bylo zraněno (Strašíková 2011).

Po incidentu z roku 2001 se percepce bezpečnosti globálně změnila. Stranou nezůstala ani bezpečnostní opatření během sportovních událostí velkého významu, ačkoliv Fussey a Coaffee (2012) namítají, že přístup k bezpečnosti se po 11. zářím v podstatě nelišil od minulosti. Co se však dle nich obměnilo, byla ochota investovat do zajištění bezpečnosti. Tak či tak je zřejmé, že bezpečnost se po událostech z roku 2001 stává základním požadavkem při plánování sportovních megaudálostí.

Přestože se za poslední dekády staly ze sportovních megaudálostí obrovské akce globálního charakteru a jejich dopad lze spatřovat v ekonomice, turismu, politice i sociální oblasti, v českém prostředí se této problematice nevěnuje příliš prostoru. Ještě menšímu zájmu se pak těší zkoumání bezpečnosti takovýchto akcí. Do jisté míry to může být zapříčiněno tím, že se jedná o úzce zaměřenou část bezpečnostních a strategických studií. Svou roli může taktéž hrát i fakt, že Česká republika (dále jen ČR) se pořadatelem těch největších sportovních akcí nikdy nestala.

Přesto je však studium bezpečnostních opatření během takovýchto událostí relevantní i pro český stát. Naše reprezentace je poměrně stabilním účastníkem fotbalových mistrovství Evropy, tudíž se zajištění bezpečnosti týká českých reprezentačních výběrů i fanoušků. A v neposlední řadě se takovéto akce odehrávají v bezpečnostním prostředí, které je nám geopoliticky blízké a ovlivňuje i zájmy ČR. To je i případ Francií pořádaného Mistrovství Evropy (ME) ve fotbale z roku 2016.

Francie byla v dobu konání ME ve fotbale 2016 v jednom z nejtěžších období své historie, kdy se musela vypořádávat s bezprecedentními teroristickými útoky na svém území.

Předkládaná diplomová práce si klade za cíl analyzovat bezpečnostní politiku tohoto šampionátu s přihlédnutím k teroristickým útokům, které byly ve Francii v předcházejících letech provedeny. Jedná se o první souhrnné dílo týkající se bezpečnostní politiky během Francií pořádaného ME ve fotbale 2016 v českém prostředí. Autor touto prací volně navazuje na svou bakalářskou práci, jež se zabývala bezpečnostní politikou během Mistrovství světa ve fotbale v Brazílii v roce 2014.

14

1. Teoreticko-metodologická část

1.1 Konceptualizace základních termínů

V práci se hojně pracuje s pojmy jako je terorismus anebo teroristický útok, přesné vysvětlení tohoto fenoménu je však značně komplikované. V současné době existují stovky definic terorismu, což značně ztěžuje například mezinárodní spolupráci v bezpečnostní oblasti. Různí autoři a organizace přikládají pojmu terorismus různou šíři. Strmiska (2001: 14) definuje terorismus jako „politicky motivovanou a zdůvodňovanou metodu (způsob, strategii) víceméně systematického používání násilí (nejčastěji ozbrojeného násilí, záměrně nerespektujícího válečné konvence), jejímž hlavním cílem je dosažení určitého zamýšleného psychického efektu svým dosahem obvykle výrazně překračujícího okruh přímých obětí či svědků útoku, efektu, vzhledem k jehož předpokládanému politickému významu je bezprostřední fyzický účinek násilné akce druhořadý. Organickou součástí tohoto psychického efektu je moment zastrašování sektoru cílového publika, což ovšem neznamená, že se jedná o součást jedinou a nezbytně dominantní.“

Pro alespoň základní pochopení postačuje i poněkud vágní definice Severoatlantické aliance (dále jen NATO). Terorismem se dle ní myslí „nezákonné použití nebo hrozba použití síly nebo násilí proti jednotlivcům nebo majetku při pokusu donutit nebo zastrašit vlády nebo společnosti k dosažení politických, náboženských nebo ideologických cílů.“ (Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti 2014: 346).

A například čl. 421 francouzského trestního zákoníku (2016) označuje teroristický čin jako čin, který je zaměřen na jednotlivce anebo kolektiv a útočník tímto činem zamýšlí vážné narušení veřejného pořádku v podobě zastrašování anebo teroru. Mezi takovéto činy patří mj. úmyslný útok na lidský život či únos letadla anebo lodi.

Dalším termínem, se kterým práce hojně pracuje, je pojem bezpečnost2. Zeman (2002: 13) definuje bezpečnost jako „stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro objekt (zpravidla národní stát, popř. i mezinárodní organizaci) a jeho zájmy a tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při ní spolupracovat.“ Ve většině případů však postačuje tzv. minimalistická definice, jež bezpečnost popisuje jako stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro referenční objekt.

2 Dle amerického psychologa Abrahama Harolda Maslowa je pocit bezpečí druhou nejdůležitější lidskou potřebou ihned po základních tělesných a fyziologických potřebách (viz tzv. Maslowova pyramida). 15

Bezpečnost je zajišťována skrze bezpečnostní politiku, tedy „nejobecnější a vrcholný program státu nebo uskupení států v oblasti obhajoby a obrany národních zájmů. (Bezpečnostní politika) Je obvykle stanovena na základě definice národních zájmů, analýzy bezpečnostního prostředí a klasifikace hrozeb a rizik a mezinárodních závazků, přičemž věnuje pozornost jak bezpečnosti vnitřní, tak bezpečnosti vnější. Deklaruje. jakým způsobem a při použití jakých prostředků hodlá aktér definující a provádějící bezpečnostní politiku hájit své zájmy.“ (Zeman 2002: 84) Jedním z prostředků obhajoby svých zájmů jsou i bezpečnostní opatření, kterými se rozumí „opatření nezbytná pro dosažení ochrany před špionáží, sabotáží, podvratnými akcemi a terorismem stejně jako před ztrátou a neoprávněným prozrazením.“ (Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti 2014: 312).

Mega-event (megaudálost) je událost velkého rozsahu (olympijské hry, světový veletrh), která má povzbudit místní hospodářský rozvoj tím, že přitáhne zájem turistů a médií směrem k pořadatelskému městu (zemi) (Burbank 2002). Definice termínu Sport mega-event (Sportovní megaudálost, sportovní událost velkého rozsahu/významu apod.) je pak odvozena od této základní definice s tou úpravou, že se jedná o události sportovního charakteru jako jsou olympijské hry, mistrovství světa či mistrovství Evropy. Největší zájem celosvětové veřejnosti vcelku logicky přitahují akce spojené s fotbalem, jakožto nejoblíbenějším a nejrozšířenějším sportem planety. Mistrovství světa ve fotbale v současné době do jisté míry konkuruje svou prestiží i olympijským hrám. V jiných geopolitických oblastech ale existují i turnaje v dalších odvětvích sportu, které lze považovat za „lokální“ megaudálosti sportovního charakteru (např. mistrovství světa v hokeji, mistrovství světa v kriketu, Dakarská rallye atd.), nedosahují však takové celosvětové prestiže jako prvně zmíněné eventy.

Ačkoliv je pořádání megaudálostí časově ohraničeno, jejich vliv tento časový úsek přesahuje. Hovoříme zde o tzv. odkazech. Dle Preusse (2007: 211) „odkaz zahrnuje všechny změny vytvořené pro sportovní události (anebo vytvořené sportovními událostmi), které zůstávají déle než samotné události, jakož i všechny budoucí dopady způsobené těmito změnami.“ Z pohledu bezpečnostních a strategických studií a předkládané práce je důležitý především tzv. bezpečnostní odkaz (security legacy), jímž se dle Giulianottiho a Klausera (2010: 5-6) „rozumí celá řada s bezpečností souvisejících opatření a strategií, které mají dopad na společnost i po skončení sportovní akce.“ Blíže se problematice bezpečnostnímu odkazu věnuje následující kapitola.

16

1.2 Teoretické ukotvení

Každodenní realita sportovních akcí velkého rozsahu je poznamenána bezpečnostními opatřeními jako jsou uzavírky veřejných komunikací, prohledávání osob v okolí stadionů, stálý dohled nad veřejností pomocí kamerových systémů, kontrola ze vzduchu vrtulníky či bezpilotními drony, přítomnost plně vybavených jednotek policie a armády na strategických místech atd. (Giulianotti a Klauser 2012). Existuje zde kultura strachu a podezřívání, která je typická pro současnou společnost. Lidé žijí se stálým vědomím toho, že se mohou stát cílem útoku. Sport je pro mnohé způsobem, jak se tohoto strachu zbavit, což však dělá sport atraktivním cílem pro terorismus (Hassan 2012). Jedná se ambivalentní vztah, kdy jsou lidé přitahováni sportem ve snaze uniknout strachu a zároveň je tento sport může ohrozit.

Beck (1992) v této souvislosti používá termín riziková společnost. Jedná se o takovou společnost, kde lidé žijí s vědomím ohrožení. Reálně v ní hrozí, že se výjimečný stav stane stavem normálním. Termínem riziková společnost se zaobírá i Giddens (1999: 3), jenž tvrdí, že „idea rizikové společnosti může naznačovat, že svět je nyní nebezpečnější místo, ale tak to nutně nemusí být. Riziková společnost je taková, která se více zajímá o budoucnost (a také bezpečnost), což vytváří větší pocit rizika či ohrožení.“

V tomto ohledu je tak snaha pořadatelů sportovních akcí předejít veškerým možným hrozbám a rizikům intencionálním (např. sebevražedný atentát) i neintencionálním (např. dopady přírodních katastrof) logická. Boyle a Haggerty (2009) toto doplňují o názor, že organizátoři sportovních akcí velkého rozsahu musí při přípravách počítat se všemi druhy hrozeb nezávisle na tom, jak reálné tyto hrozby jsou. Organizátoři mají být připraveni například i na dopad meteoritu. Autoři tento koncept nazývají „Thinking Out of the Box“, tedy jako přemýšlení překračující běžný rámec.

Reálně se ale pořadatelé zaměřují především na hrozby intencionální jako je chuligánství, davové nepokoje, vandalismus, logistická selhání, loupeže, podvody a především terorismus (Hall 2012). Tyto a další hrozby pro sportovní mega-eventy jsou Giulianottim s Klauserem (2010) shrnuty do tří základních oblastí: 1) Rizika terorismu, 2) Divácké a politicky motivované násilí a 3) Městská kriminalita a problémy s chudobou a sociální stratifikací.

Jako největší hrozba je v současné době v oblasti sportovních mega-eventů globálně brán terorismus. V rámci studia mezinárodních vztahů například existuje disciplína nazvaná Critical terrorism studies (Kritická studia terorismu), jež kritizuje klasický vědecký přístup k terorismu a závislost analýz teroristických činů na zájmech západních vlád. Přístup ke 17 zkoumání terorismu navrhují změnit i Giulianotti s Klauserem (2012), dnešní „metodologický nacionalismus“, tedy zkoumání terorismu v rámci národních států a „metodologický kosmopolitismus (či globalismus)“ navrhují spojit do tzv. glokalismu. Metodologickým glokalismem se rozumí přístup, který by zkoumal terorismus na lokální/národní i globální úrovni současně.

Terorismus je ovšem pojem tak obsahově široký, že ho nelze postihnout například jen jednou akademickou disciplínou. „Vztah terorismu a sportovních megaudálostí by měl být zkoumán nejen skrze policejní a bezpečnostní strategie, ale také skrze rozvoj měst, politiku, právo, mediální diskurzy, politiky sportu a obecné sociální politiky.“ (Giulianotti, Klauser 2012: 312).

Zmíněné strategie (bezpečnostní, protiteroristické atd.) jsou v dnešní době při pořádání sportovních megaudálostí klíčové, což dokazují i stále rostoucí rozpočty na bezpečnost během jednotlivých akcí3. Zajištění bezpečnosti se stalo základním předpokladem pro úspěšné konání těchto událostí do té míry, že pokud chce město či stát uspět v boji o pořádání sportovní megaudálosti, musí již předem představit svou protiteroristickou strategii4.

Bezpečnostní strategie organizátorů prošly od událostí v Mnichově v roce 1972 velikou proměnou. V současné době jsou postaveny především na pěti základních principech, a to na velení, řízení, koordinaci, komunikaci a zpravodajství (práci s informacemi). Velkou měrou se ve strategiích také pracuje s jistou formou militarismu, jelikož uplatňování bezpečnostních opatření je často v gesci vojenských jednotek (Fussey, Coaffee 2012). V praxi tak dochází k manifestnímu používání vojenské techniky, a dokonce k testování nových způsobů kontroly městského prostoru5. Armáda i bezpečnostní složky získávají možnost vyzkoušet nové technologie v urbánním prostoru, se kterým se pak vojska například potýkají v zahraničních misích. S jistou formou nadsázky lze tvrdit, že pořádání akcí velkého významu je způsob přehlídky vybavení a vyzkoušení vojenských schopností daného státu. Městský prostor, speciálně pak jeho změny v kontextu pořádání sportovních megaudálostí, jsou také jedním z témat odborníků v urbánních studiích, což je podobor sociologie.

3 Bezpečnostní rozpočet pro EURO 2016 činil přibližně 33 milionů eur (UEFA EURO 2016 2016b). 4 Burbank (2002) deklaruje, že snaha o pořadatelství jakéhokoliv mega-eventu je riskantní, protože to vyžaduje značné výdaje jen pro možnost se o toto pořadatelství ucházet, přičemž pravděpodobnost získání pořádání megaudálosti není vysoká, a potenciální přínos pro město může být z velké části nehmotný. 5 Lze zmínit například používání technologií pro rozpoznávání obličejů v davu apod. 18

Fyzické změny prostoru v souladu s protiteroristickými strategiemi jsou při pořádání megaudálostí již standartním postupem. Příkladem dočasných změn mohou být zabezpečené fanzóny v ulicích anebo vytváření bezpečnostních okruhů v okolí stadionů. Olympiáda v Londýně v roce 2012 však přinesla nový fenomén. Veškeré nové budovy, ulice i prostranství byly konstruovány s ohledem na bezpečnost. Docházelo tak k vyztužování infrastruktury (např. mostů, aby se předešlo škodám z výbuchu bomby). Nebyly instalovány ptačí budky a podobná místa, kam by se dalo ukrýt výbušné zařízení. Byly používány odolné materiály jako neprůstřelné sklo apod. Celý prostor byl konfigurován tak, aby bylo lehčí předcházet krádežím atd. (Fussey, Coaffee 2012). Takováto organizace veřejných prostranství má dlouhodobý charakter a mnohonásobně překonává dobu trvání sportovních mega-eventů. Bezpečnost se stává součástí architektury. Jedná se o nový trend, kdy jsou s ohledem na monitorování davu, předcházení možnostem bombového útoku, potírání kriminality atd. stavěny celé nové čtvrtě i například obchodní centra. Jedná se o jeden z významných (bezpečnostních) odkazů, o nichž již byla řeč dříve.

Bezpečnostní odkaz je jen jedním z druhu odkazů, které za sebou každé pořádání (nejen sportovní) megaudálosti zanechá. Mezi další typy odkazů patří ekonomické (nově vzniklá pracovní místa, globální reklama), infrastrukturní (přestavba městských částí, nově vzniklé či opravené stávající dopravní komunikace), ale také například nově vzniklá sportovní hřiště anebo zvýšený zájem veřejnosti o sport (Giulianotti a Klauser 2010).

V kontextu předkládané práce jsou nicméně stěžejním druhem odkazů ty bezpečnostní. Giulianotti a Klauser (2010) ve své práci identifikují šest základních oblastí, ve kterých lze bezpečnostní odkaz sportovní megaudálostí spatřovat:

1. Bezpečnostní technologie, které jsou přijaty pro potřeby události, jako jsou kamerové systémy (CCTV) anebo jiné formy dohlížení na veřejný pořádek.

2. Nové bezpečnostní postupy. Nejčastěji se jedná o vznik nových bezpečnostních složek anebo o nové formy spolupráce při zajišťování bezpečnosti (např. spolupráce různých složek policie a armády)

3. Nové vládní politiky a nová legislativa. Zde se jedná kupříkladu o nové protiteroristické zákony anebo o zvýšené sledování podezřelých osob.

4. Externí společenské změny. Příkladem vnějších zásahů do společenského uspořádání mohou být například opatření vyhánějící lidí bez domova z center měst apod.

19

5. Generalizované změny v sociálních a trans-societálních vztazích. Příkladem může být změna vztahu mezi komunitami a policejními složkami v návaznosti na zajišťování bezpečnosti během megaudálosti.

6. Urbánní rozvoj. Tím se rozumí přestavby chudinských čtvrtí, předměstí, vyloučených lokalit atd.

1.3 Metodologie

Téma zajišťování bezpečnosti během sportovních událostí velkého významu bylo zvoleno pro stále zvyšující se důležitost tohoto odvětví. Důležitý je i fakt, že ačkoliv je toto téma ve světě poměrně hojně akcentováno, v ČR nelze nalézt ekvivalent k zahraničním výzkumům. Konkrétní případ Mistrovství Evropy ve fotbale konaného ve Francii byl jako předmět zkoumání vybrán z několika důvodů. Prvním z nich je složitost soudobé francouzské bezpečnostní situace v kombinaci s pořádáním celosvětově sledované události. Druhým je společný geopolitický prostor, který ČR sdílí s Francouzskou republikou, naše země jsou také spojenci na úrovni Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), NATO, Evropské unie (dále jen EU) atd. Posledním důvodem je vliv turnaje na české občany. Na mistrovství se představil český reprezentační výběr a Francii hodlalo navštívit mnoho českých fanoušků.

Diplomová práce má z pohledu metodologie kvalitativní design, což znamená, že shromažďuje velké množství dat o jediném případu. Formou interpretativní případové studie se snaží popsat a vysvětlit bezpečnostní politiku Francie během pořadatelství ME ve fotbale v roce 2016. Lijphart (1971) definuje interpretativní případovou studii jako vědeckou metodu snažící se do hloubky pochopit jeden konkrétní případ, která zároveň neaspiruje na tvorbu teorií. To doplňuje pohled Hendla (2005), jenž vidí komplexní porozumění vybranému případu, jež nabízí případová studie, jako způsob pochopení ostatních podobných případů (srov. s Yin 2011). Kladný postoj k případovým studiím zaujímá i Drulák (2008), který jako největší pozitivum případových studií spatřuje jejich schopnost prokázat kauzální vztahy mezi závislými a nezávislými proměnnými.

Práce by měla přinést poznatky vhodné pro další aplikaci na obdobné případy (např. budoucí ME nebo MS ve fotbale) Skrze detailní popis si práce klade za cíl odpovědět na následující výzkumné otázky:

20

Otázka č. 1: Jaký vliv měly teroristické útoky ve Francii a Belgii na pořádání Mistrovství Evropy ve fotbale 2016?

Otázka č. 2: Jaká bezpečnostní opatření byla ve Francii využívána? Otázka č. 3: Lze bezpečnostní opatření během šampionátu hodnotit jako dostatečná?

Otázka č. 4: V jakých konkrétních formách lze sledovat bezpečnostní odkaz turnaje?

K analýze francouzské bezpečnostní politiky a zodpovězení výzkumných otázek bude využito dříve představených teoretických konceptů. U otázky č. 2 se jedná o typologii Giulianottiho a Klausera (2010), kteří rozdělili hrozby a rizika pro sportovní megaudálosti na tři základní oblasti (rizika terorismu, divácké a politicky motivované násilí a městská kriminalita a problémy s chudobou a sociální stratifikací). K tomuto konceptu však autor práce přidává ještě oblast kybernetických hrozeb, jejichž význam v bezpečnosti jako celku získává stále větší relevanci. Bezpečnostní opatření tak budou zkoumána v rámci čtyř základních skupin.

U výzkumné otázky č. 4 pak bude k bezpečnostnímu odkazu přistupováno opět skrze typologii vytvořenou Giulianottim a Klauserem (bezpečnostní technologie, nové bezpečnostní postupy, nové vládní politiky a nová legislativa, externí společenské změny, generalizované změny v sociálních a trans-societálních vztazích a urbánní rozvoj).

Koncepty Giulianottiho a Klausera byly vybrány díky faktu, že autoři jsou uznávanými odborníky v oblasti zabezpečování sportovních megaudálostí a do jimi vytvořených typologií se promítá jejich odbornost a dlouholeté zkušenosti v tomto vědním odvětví.

Data budou získávána především objektivním zkoumáním písemných a audiovizuálních zdrojů. Jedná se o zdroje vědeckého, odborného i publicistického charakteru, zpracovávány budou i vyjádření oficiálních představitelů a další oficiální zdroje. U audiovizuálních zdrojů bude autor analyzovat například i zveřejněné videonahrávky samotných účastníků mistrovství. Analýza dokumentů je dle Dismana (2000) jednou ze základních technik získávání dat. Rozumí se jí analýza jakýchkoliv dokumentů, které nebyly primárně vytvořeny za účelem výzkumu.

21

Disman dále uvádí, že analyzovány mohou být psané dokumenty, i kterékoliv jiné materiální stopy lidského chování.

Samotná analýza materiálů bude založena na vědomostech a zkušenostech, jenž autor za dobu svého studia získal. Pro zajištění objektivity a validity závěrů se autor snaží o co největší pestrost zdrojů (především pak publicistického druhu), aby do maximální možné míry předešel zkreslení dat. Autor využívá publicistických zdrojů z důvodu v současnosti nedostatečného pokrytí daných událostí odbornou literaturou.

Největším limitem práce je právě její odkázanost na veřejně dostupné zdroje a informace. Tento bod je však logický, jelikož zajišťování bezpečnosti nemůže být ze své podstaty nikdy zcela veřejné. Etika výzkumu není nikterak problematická, pro citlivější jedince by snad jen mohla představovat problém častá práce se smrtí (či násilím) v určitých kapitolách.

Práce je rozdělena na několik částí. Po uvedení do problematiky zajišťování bezpečnosti během sportovních megaudálostí následuje stručné představení teroristických útoků spojených se sportem a speciálně s fotbalem. Hlavní částí této sekce jsou však teroristické útoky spáchané od ledna 2015 ve Francii (a Belgii) až do zahájení šampionátu v červnu 2016. Následně jsou představeny hrozby pro ME ve fotbale 2016 dle vybraných kritérií. Na tuto část reaguje další sekce, která uvádí jednotlivá bezpečnostní opatření v návaznosti na konkrétní hrozby. Poté je představen průběh a bezpečnostní odkaz turnaje, práce je zakončena závěrem s odpověďmi na výzkumné otázky a celkovým shrnutím.

22

2. Teroristické útoky

2.1 Historie teroristických útoků během sportovních událostí

Jak již bylo zmíněno v úvodu, zajišťování bezpečnosti během sportovních akcí velkého rozsahu má dva velké historické milníky. Prvním z nich byl útok v německém Mnichově v roce 1972, druhým pak útok na Spojené státy americké (dále jen USA) v roce 2001. Tyto útoky neměly vliv pouze na zajišťování bezpečnosti během sportovních událostí, šlo o útoky, které ovlivnily přístup k bezpečnosti jako takové. Na následujících řádcích práce krátce představuje nejznámější teroristické útoky spojené se sportem obecně a poté se zaměřuje na útoky vedené na „fotbalové“ cíle.

2.1.1 Teroristické útoky a sport

Toohey a Taylor (2008) uvádějí, že jen mezi roky 1972 až 2004 bylo teroristických útoků v souvislosti se sportem provedeno 168. Mezi nejznámější útoky z tohoto období se řadí pumový útok během Olympijských her v americké Atlantě z roku 19966 anebo útok na hotel v pákistánském Karáčí v roce 2002, kde byli ubytováni novozélandští hráči kriketu7.

Z dalších útoků na sportovní události lze zmínit sebevražedný útok při maratonu na Srí Lance v roce 2008 (14 obětí), který má na svědomí organizace Tamilští Tygři (Buncombe 2008), atentát během volejbalového zápasu v Pákistánu v roce 2010 s téměř 100 mrtvými diváky (Magnier, Ali, Khel 2010) či útok bratrů Carnajevových na maraton v Bostonu z roku 2013 (3 oběti, více než 250 raněných).

2.1.2 Fotbal a teroristické útoky

I přes vysokou celosvětovou sledovanost fotbalových utkání jsou útoky na cíle spojené s fotbalem stále spíše vzácné. Zvláště pak v geopolitickém prostoru Evropy a Severní Ameriky. Velkou měrou se na tom jistě podepsala bezpečnostní opatření, která byla v minulosti zavedena Mezinárodní federací fotbalových asociací (FIFA) i Unií evropských fotbalových asociací (UEFA). Nutno dodat, že většinou šlo o prostředky zavedené primárně na ochranu před

6 Při výbuchu zemřela jedna žena a více jak 100 lidí bylo zraněno (Sack 1996). 7 Útok zabil 14 lidí (včetně 11 francouzských inženýrů), nikdo z hráčů nebyl zraněn (McCarthy, Webster 2002). 23 diváckým násilím a chuligánstvím, s nimiž se fotbal výrazně potýkal ve druhé polovině 20. století. Nicméně v praxi se ukazuje, že takováto opatření jsou schopna předejít i teroristickým útokům8. Přesto se však ani fotbal nevyhnul teroristickým útokům úplně.

V roce 2002 vybuchla přibližně čtyři hodiny před plánovaným výkopem utkání Ligy mistrů UEFA mezi týmy Realu Madrid CF a FC Barcelony bomba v automobilu poblíž stadionu Santiago Bernabeu v Madridu. Několik lidí bylo zraněno, k činu se později přihlásila organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) (Wilkinson 2002).

Při přesunu tožského národního mužstva na Africký pohár národů 2010 v Angole se odehrál další útok. Na autobus s reprezentanty Toga zaútočili se samopaly členové Fronty za osvobození enklávy Cabinda (FLEC) požadující osamostatnění provincie Cabinda na severu Angoly. Během útoku přišli o život tři lidé, několik hráčů bylo zraněno (Hassan 2012). Ve stejný rok došlo také k útoku na fotbalovém stadionu v severoiráckém Tal Afaru, kde několik sebevražedných útočníků zabilo 10 lidí a více než 120 dalších zranilo (BBC 2010). V pátek 25. března 2016 se v iráckém městečku Iskandariya jižně od Bagdádu konal amatérský fotbalový zápas. Po jeho skončení se v davu fanoušků i hráčů dopálil sebevražedný atentátník z Islámského státu. Útok nepřežilo 30 lidí a bezmála 100 dalších bylo zraněno (Al Jazeera 2016a). V roce 2010 (rok konání MS světa ve fotbale v Jihoafrické republice) se odehrál i útok v Kampale (Uganda), kde se dva sebevražední útočníci z organizace Al-Šabáb odpálili uprostřed davu sledující fotbal na velkoplošné obrazovce. Po výbuších zahynulo 75 lidí a dalších 70 bylo zraněno (Rice 2010).

Další výrazný teroristický útok spojený s fotbalem se odehrál v prosinci 2016 v tureckém Istanbulu. Dvě hodiny po skončení utkání istanbulského Besiktase s týmem Bursasporu vybuchla nálož v autě zaparkovaného u stadionu Vodafone Arena. O necelou minutu později se pak v přilehlém parku u policejních jednotek odpálil sebevražedný atentátník. Oba výbuchy mají na svědomí životy 27 policistů a 2 civilistů. Zraněno bylo 166 lidí. Útok byl veden primárně proti policii (Pamuka, Sezer 2016).

Zatím posledním útokem spojeným s fotbalem se stalo napadení klubového autobusu německého týmu Borussia Dortmund v dubnu roku 2017. Hráči se autobusem přepravovali na zahájení čtvrtfinálového zápasu s týmem AS Monaco, když byl jejich autobus zasažen třemi

8 Příkladem je činnost bezpečnostní služby u stadionu Stade de France v listopadu 2016 v Paříži. Práce se tomuto případu věnuje později. 24 výbuchy. Útok si vyžádal lékařské ošetření jednoho hráče a policisty. V okolí výbuchu byl posléze nalezen dopis, který spojoval útok s extremisty z Islámského státu. Autenticita dopisu byla německou policií od počátku zpochybňována (De Menezes 2017). Zápas mezi oběma mužstvy byl přesunut na následující den.

Za několik dní došlo k zadržení a obvinění muže ruského původu, který útokem na autobus chtěl finančně profitovat na pádu hodnoty akcií klubu. Potvrdilo se tak podezření policistů, že útok nebyl spojen s islámským extremismem (Huggler 2017).

2.2 Teroristické útoky v kontextu pořádání EURO 2016

Je nutné zmínit fakt, že práce se zaměřila na nejvýraznější útoky roku 2015 a první poloviny roku 2016 ve Francii (a Belgii). Kromě představených událostí došlo ještě k dalším menším útokům, či teroristickým incidentům, jak některé události popsala francouzská vláda. Jednalo se často o napadení jednotlivců a útoky na vojenské jednotky9. Důležitý je také fakt, že v roce 2014 byla ústy Abu Mohammada al-Adnaniho (mluvčí Islámského státu) uvalena na Francii fatva. Ta v této souvislosti ospravedlňovala jakýkoliv útok na zemi.

2.2.1 Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo

Před pařížskou redakcí časopisu Charlie Hebdo zastavuje ve středu 7. ledna 2015 černý automobil značky Citroen. Krátce poté z vozu vystupují dva maskovaní muži vyzbrojeni útočnými puškami AK-47 a granátometem, právě začíná teroristický útok, jenž zasáhne celý svět.

Bylo přibližně půl dvanácté dopoledne, když původem alžírští bratři Said a Chérif Kouachiovi vstoupili do sídla Charlie Hebdo. Na recepci budovy se Kouachiovi zeptali údržbáře, kde přesně má satirický plátek své kanceláře, po vydání této informace se údržbář stal první obětí útoku. Ke vstupu do zasedací místnosti bylo ale potřeba zadání bezpečnostního kódu. Útočníci ho pod výhružkou použití zbraně získali od náhodně kolemjdoucí karikaturistky Corinne Reyové (BBC 2015a, Sedlářová 2015).

9 Bližší informace k dalším incidentům lze nalézt například na adrese http://www.huffingtonpost.com/entry/france-frequent-terror-attacks_us_578915dbe4b08608d33453e2. 25

Jakmile vstoupili Kouachiovi do místnosti, zastřelili policejního ochránce, který byl přidělen šéfredaktorovi Stéphanu Charbonnierovi, jelikož ten již v minulosti ve spojení se svou prací čelil výhružkám fyzickou likvidací. Následně útočníci rozdělili přítomné na muže a ženy, během čehož provolávali jména lidí, které přišli zabít a ti byli následně popraveni. Útočníkům se posléze podařilo z místa činu uniknout. V redakci přišlo o život 11 lidí a dalších 10 bylo zraněno (Levs, Payne, Pearson 2015, Sedlářová 2015).

Střelci opustili redakci Charlie Hebdo a vydali se směrem do východní Paříže. Při úniku narazili bratři Kouachiovi na kolemjdoucího policistu Ahmeda Merabeta, kterého zastřelili. Za dalších několik kilometrů jízdy útočníci opustili své vozidlo (černý Citroen C3) a ukradli jiné vozidlo, s nímž uprchli. V původním vozidle byly policisty objeveny lahve s Molotovovým koktejlem anebo džihádistické vlajky, policie zde také objevila pas jednoho z útočníků. Ze svědectví očitých svědků i několika zveřejněných videí je zřejmé, že se útočníci hlásili k jemenské odnoži Al-Káidy a provolávali islamistická hesla (BBC 2015a). Francie na útok zareagovala posílením policejních hlídek v ulicích a dopadení útočníků se stalo hlavní francouzskou prioritou. Do celé akce se zapojilo více než 80 tisíc policistů.

Druhý den ráno došlo na pařížském předměstí Montrouge k zastřelení Clarissy Jean- Philippové, sedmadvacetileté policistky, která v ranních hodinách řešila rutinní dopravní nehodu. Jean-Philippová byla u policie teprve 15 dní a nebyla ozbrojená. Během útoku došlo i ke zranění dalšího muže, který se snažil útočníka zastavit. Policie zpočátku odmítala tvrzení, že útok z Montrouge souvisí s útokem na Charlie Hebdo (Allen 2015).

V pátek 9. ledna se útočníci z redakce Charlie Hebdo zabarikádovali v tiskařské firmě ve vesnici Dammartin-en-Goele vzdálené přibližně 40 km od Paříže. Said a Chérif Kouachiovi byli k tomuto činu víceméně donuceni policejními složkami, které je pronásledovaly na základě postupně zjišťovaných informací. Než došlo k obsazení tiskárny, proběhla dokonce přestřelka mezi útočníky a policií, z níž si měl jeden z bratrů odnést krvavé zranění. Jakmile se útočníci zabarikádovali uvnitř budovy, byla oblast obsazena stovkami policistů a okolní budovy byly evakuovány. Policejní složky nechtěly riskovat, že by se pachatelům povedlo znovu utéct (Le Parisien 2015).

Ve stejný den, přibližně hodinu po poledni, vešel do židovského supermarketu Hypercasher v pařížské čtvrti Porte de Vincennes další útočník Amedy Coulibaly. Po svém příchodu začal ihned pálit po nakupujících, přičemž čtyři z nich zabil. Některým návštěvníkům obchodu se podařilo ukrýt v chladící místnosti, několik dalších se však stalo rukojmími

26

Coulibalyho. Ten se během svého útoku spojil s televizní stanicí BFM-TV, které řekl, že požaduje propuštění obklíčených bratrů Kouachiových, s nimiž měl spolupracovat při útoku na Charlie Hebdo. Coulibaly byl třetím útočníkem, který měl na svědomí smrt policistky v Montrouge. Během několika minut po střelbě byl supermarket obklíčen policejními silami.

Po osmi hodinách obklíčení dochází k policejním zásahům proti útočníkům na obou místech, při němž jsou zachráněni rukojmí a útočníci zabiti. Zachráněn je i muž, který se před útočníky ukryl uvnitř budovy tiskárny v Dammartin-en-Goele a komunikoval po celou dobu s policií pomocí textových zpráv. Již během středečního dne bylo vyhlášeno pátrání po Coulibalyho partnerce Hayat Boumedienneové. Ta se však v době útoku již nacházela v Sýrii, kde její stopa zmizela. Oba útoky za sebou zanechaly 20 mrtvých včetně tří útočníků (Le Parisien 2015, John, Melander, Irish 2015).

Již po prvním útoku na redakci Charlie Hebdo vyjadřovali představitelé států z celého světa soustrast s rodinami obětí a odsuzovali tento teroristický čin. Ve Francii i v jiných zemích se konalo mnoho pochodů vyjadřujících podporu rodinám obětí i Francii samotné, zúčastnily se jich miliony lidí. Velká vlna solidarity se spustila též na sociálních sítích, heslem podpory se stalo „Je suis Charlie“ (Já jsem Charlie). Několik dní po útocích se v Paříži konal mimořádný bezpečnostní summit, kterého se zúčastnil i tehdejší americký ministr spravedlnosti Eric Holder.

Jako reakci na útoky z ledna 2015 přijala francouzská vláda i zákon o zpravodajských službách, který mj. umožňuje bezpečnostním složkám prohlížet elektronickou komunikaci v případě podezření z terorismu, a to bez předchozího povolení soudce (Lidovky 2015, Chrisafis 2015a). Se zajímavou reakcí přišel i tehdejší francouzský premiér Manuel Valls, který po té co vyšlo najevo, že útočníci pocházeli z vyloučených lokalit prohlásil, že ve Francii se musí změnit současný systém společenského apartheidu.

2.2.2 Střelec v rychlovlaku na trati Amsterdam – Paříž

Tři lidé byli 22. srpna 2015 zraněni při střelbě 26letého Maročana v rychlovlaku Thalys na trase Amsterdam – Paříž. Střelec měl u sebe automatickou zbraň (AK-47) a nůž. Když vlak projížděl přes belgické území, tak se dle očitých svědků útočník zvedl a začal střílet. Jen díky náhodě v podobě přítomnosti dvou členů americké námořní pěchoty, kteří zrovna cestovali stejným vlakem a útočníka zneškodnili, se incident obešel bez ztrát na životech. Z později

27 zveřejněných informací vyšlo najevo, že francouzské zpravodajské služby o muži věděly a sledovaly ho (Česká televize 2015). Podle jiných zdrojů pobýval dokonce útočník jistou dobu v Sýrii.

2.2.3 Pařížské útoky během 13. listopadu 2015 2.2.3.1 Útok na stadion Stade de France

V pátek 13. listopadu 2015 se na stadionu Stade de France na předměstí Saint-Denis v Paříži konalo přátelské fotbalové utkání mezi výběry Francie a Německa. Utkání začalo ve 21 hodin a přímo na stadionu mu přihlíželo bezmála 80 000 diváků včetně francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Během prvního poločasu došlo v okolí stadionu ke třem explozím. Některé z nich bylo možné zaslechnout i v televizním přenosu (ESPN 2015).

První výbuch měl na svědomí útočník, který se odpálil po bezpečnostní prohlídce při vstupu na stadion (Vstup J). Pořadatelská služba ho totiž odmítla pustit dál. Druhý výbuch se odehrál krátce na to v přibližně půl desáté u vstupu H. Opět se jednalo o sebevražedného atentátníka. K poslednímu výbuchu došlo o přibližně 20 minut později v nedaleké opuštěné ulici, kde zemřel pouze útočník. Podle policejních zdrojů přišli během útoků o život tři útočníci a mnoho dalších lidí bylo zraněno. Francouzské bezpečnostní složky se rozhodly nezasahovat do průběhu utkání a nechaly zápas dohrát10. Již během utkání však byl například evakuován francouzský prezident. Ponechání hráčů a diváků na stadionu mělo zajistit jejich bezpečnost, představitelé tímto rozhodnutím chtěli předejít možné panice. Po skončení zápasu byla část fanoušků přesunuta na hrací plochu a diváci byli po menších skupinách postupně evakuováni policií ze stadionu (ESPN 2015, Sky Sports 2015).

Tento útok zanechal mnoho otázek. Chování atentátníků nebylo logické a při lepší organizaci mohlo dojít k daleko větším ztrátám na životech. Bezpečnostní experti se nejčastěji přikláněli k názoru, že útočníci pravděpodobně nedokázali splnit svůj plán a možná jednali zkratkovitě. Otázkou také zůstává, jestli snahou útočníků bylo dostat se přímo na stadion anebo chtěli rozpoutat paniku před stadionem, která by mohla způsobit obrovské krveprolití. Verze se snahou vyvolat paniku je podporována i faktem, že všichni atentátníci na sobě měli poměrně lehké opasky s výbušninami, které by nedokázaly způsobit masivní ztráty na životech. Pro útok

10 Francie nakonec zvítězila 2:0. 28 před stadionem je však pro útočníky příhodnější zaútočit před utkáním anebo po jeho skončení, kdy se v okolí nachází podstatně více lidí.

2.2.3.2 Útoky na bary a restaurace

Přibližně ve stejný čas, jako došlo k prvnímu výbuchu u stadionu Stade de France (21:25 hod.), začala skupina útočníků střílet do lidí před barem Le Carillon na ulici Rue Alibert, posléze se střelci vydali na ulici Rue Bichat a zaútočili na restauraci Le Petit Cambodge. Útok byl nečekaný, útočníci zabili 15 lidí a dalších několik zranili. Po několika minutách útočníci z místa činu odjeli ve vozu s belgickými poznávacími značkami, jak uvedli očití svědci. Podle dostupných informací měli útočníci vypálit více než 100 kulek (Le Monde 2015).

Krátce po půl desáté zaútočili ozbrojení muži na hosty na terase italské restaurace La Casa Nostra na ulici Rue de la Fontaine-au-Roi. Jednalo se o ty samé útočníky, kteří předtím stříleli na křižovatce ulic Rue Alibert a Rue Bichat. Tento útok si vyžádal pět mrtvých a osm raněných. Útočníci poté nastoupili zpět do vozidla a vydali se směrem k ulici Rue de Charonne (BBC 2015b).

Po útoku u restaurace La Casa Nostra vystoupila dvojice ozbrojených mužů z černého automobilu poblíž podniku Le Belle Équipe na ulici Rue de Charonne. Během několika okamžiků spustili útočníci palbu, o život přišlo 19 lidí a mnoho dalších bylo zraněno. Útočníci opět uprchli (Douet 2015).

Jakmile skončil útok v Le Belle Équipe, odpálil se sebevražedný atentátník v kavárně Le Comtoir Voltaire na Voltairově bulváru. Zaútočil v době, kdy k němu přišla servírka kvůli objednávce. Mimo útočníka nikdo jiný nezemřel, více jak 12 lidí ale bylo zraněno (Sulzer 2015).

2.2.3.3 Útok v koncertní hale Bataclan

Ve stejný čas se v koncertní hale Bataclan na Voltairově bulváru konal koncert kalifornské hudební kapely , jehož se účastnilo přibližně 1 500 lidí. Kolem 21:50 hod. vešli do budovy Bataclanu tři muži vyzbrojeni dlouhými palnými zbraněmi i granáty a začali střílet na vrátného a lidi, kteří kouřili ve vyhrazených prostorách. Poté se střelci přesunuli do hlavního sálu a začali pálit do davu lidí. Návštěvníci si zprvu mysleli, že

29 zvuky jsou součástí show. Když po pár vteřinách přestali členové kapely hrát a dali se na útěk, bylo jasné, že se jedná o útok (Piel, Cazi, Seelow 2015).

Jednalo se o masakr, při němž útočníci stříleli do bezbranného davu. Dle přeživších svědků se útočníci během masového vraždění usmívali a provolávali hesla o pomstě za bombardování Sýrie. Okamžitě po zahájení střelby se návštěvníci snažili utéct z budovy skrze boční a nouzové východy. Některým však zůstala jediná možnost, jak přežít – hrát mrtvé. Po několika minutách se střelci rozdělili a začali procházet zraněné, všechny hýbající se přeživší nemilosrdně popravovali. Po několika dalších minutách se dva střelci vydali do patra, kde vzali přibližně 20 zajatců. Většinu z nich použili k hlídání okolní situace, když je postavili na balkon či k oknům s pokynem upozornit na případný příchod policie (Chrisafis 2015b).

Deset minut po začátku útoku přijela na místo první dvoučlenná hlídka policie, vstoupila do budovy, kde pomohla několika raněným a dokázala zneškodnit jednoho z útočníků. Ten se poté, co byl několikrát postřelen, sám odpálil. Přítomní policisté nebyli vybaveni na řešení takovéto situace, a tak se museli stáhnout. Přibližně ve 22:15 dorazila na místo jednotka BRI (speciální jednotka francouzské policie)11. Ta však musela postupovat velmi pomalu a obezřetně, podařilo se jí ale evakuovat některé raněné a dojít do patra, kde hovořila s rukojmími. Následně došlo k několika telefonickým hovorům mezi teroristy a policií. Policejní vyjednavači dospěli po sérii rozhovorů s útočníky k názoru, že jejich cílem je povraždit rukojmí před zraky médií. Rozhodlo se tak o útoku na teroristy, jenž započal přibližně 20 minut po půlnoci. Oba útočníci se během akce odpálili. Během útoku v Bataclanu zemřelo 89 lidí (včetně čtyř policistů z BRI), mnoho desítek dalších bylo zraněno12 (BBC 2015c).

Celkem si pařížské útoky vyžádaly 130 mrtvých a více než 300 zraněných, přičemž několik lidí bylo stále hospitalizováno i více než rok po útoku. Útoky byly vzájemně koordinované. Ihned po eliminaci bezprostředního nebezpečí se rozběhla pátrací a vyšetřovací akce.

Nutné je také zmínit, že ve Francii platila již v době útoků zvýšená bezpečnostní opatření, jelikož se v Paříži měla konat klimatická konference, jíž se měli zúčastnit čelní představitelé většiny států světa včetně tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy

11 Brigades de Recherche et d'Intervention (Výzkumné a intervenční brigády) jsou v textu představeny později. Mimo jiné se zúčastnily i akce proti útočníkům z Charlie Hebdo v Dammartin-en-Goele. 12 Rekonstrukce útoku je ve francouzském jazyce dostupná ve videu na adrese: http://www.dailymotion.com/video/x3e41l4_attentat-au-bataclan-reconstitution-des- faits_news#tab_embed. 30 anebo jeho čínského protějšku Xi Jinpinga. Francie se zaručila, že posílí dosavadní bezpečnostní opatření a zajistí hladký průběh konference (King 2015). Důsledkem útoků bylo také spuštění operace Sentinel, která povolala do zbraně na 10 000 vojáků majících za cíl pomáhat se zajištěním bezpečnosti na území Francie.

2.2.3.4 Vyšetřování pařížských útoků

Ihned po útocích svolal francouzský prezident Hollande mimořádné zasedání vlády. Výsledkem bylo vyhlášení výjimečného stavu na celém území Francie13, povolání přibližně 1500 vojáků k zajištění bezpečnosti a vypátrání teroristů, zpřísnění kontrol na hranicích země, uzavření několika linek pařížského metra a zrušení kulturních i sportovních akcí následující den. Obyvatelům bylo doporučeno, aby nevycházeli ven (Aktuálně 2015, Nossiter, Gladstone 2015).

François Hollande později uvedl, že za útokem stojí tzv. Islámský stát (který se k útoku přihlásil), a že Francie se nachází ve válce. Opakovaně také vyzýval k jednotě Francouzů. Vyhlášen byl třídenní státní smutek za oběti. Ve světě se současně zvedla vlna solidarity. Mnoho světových metropolí například nasvítilo své ikonické budovy francouzskou trikolorou. Zároveň však mnoho zemí zvýšilo v reakci na události ve Francii vlastní bezpečnostní opatření. Na internetu se jako symbol vyjádření podpory šířilo heslo „Pray for Paris“ (Modleme se za Paříž) a symbol, který spojoval znak míru a Eiffelovu věž.

Vyšetřující policisté dokázali během několika dní identifikovat část útočníků a uskutečnili několik policejních zátahů. Došli také k závěru, že útok byl činem čtyř skupin útočníků, jež měly kontakty v Belgii. Jednomu z hledaných spolupachatelů se dokonce povedlo překročit francouzsko-belgickou hranici, byl jím . V kontextu tohoto zjištění, bylo uskutečněno několik razií v bruselské čtvrti Molenbeek i ze strany belgické policie (iDnes 2015).

Ve středu 18. listopadu 2015 se uskutečnila razie v Saint-Denis, čtvrti na severu Paříže. Stodesetičlenné policejní komando zde chtělo v brzkých ranních hodinách překvapit předpokládaného strůjce útoků z 13. listopadu Abdelhamida Abaaouda v domě na ulici Rue du Corbillon (cca 2 km vzdálené od stadionu Stade de France). Abaaoud byl v bytě ještě s dvěma

13 Výjimečný stav byl již několikrát prodloužen a bude nejspíše platit až do parlamentních voleb v červenci 2017. 31 osobami a na případný útok policie byl dobře připraven. Dveře bytu byly pancéřové, policie je nedokázala odstřelit a přišla tak o moment překvapení. Místo toho se strhla přestřelka, během níž došlo k sebeodpálení Chakiba Akrouha (jednoho z útočníků na bary a restaurace) a smrti Hasny Boulahcenové (sestřenice Abaaouda), bylo vypáleno více než 5 000 kulek a díky výbuchům granátů se propadla podlaha domu. Razie skončila smrtí všech tří osob v bytu, lehce zraněno bylo pět policistů a byl zastřelen policejní pes. Při zásahu pomáhala i armáda a odstřelovači. Policie však i zatkla osm osob, které podezřívala ze spoluúčasti na teroristických útocích (Clarke ed. 2015).

18. března roku 2016 se belgickým bezpečnostním složkám podařilo zadržet Abdelhamida Abaaouda v bruselské čtvrti Molenbeek. Tato oblast je známým centrem islámského extremismu a džihádismu v Belgii, potažmo v Evropě (Al Jazeera 2016b).

Co se týče jmen útočníků, měla francouzská policie v tuto dobu již víceméně jasno. Na Stade de France útočili Bilal Hadfi, ´Ahmad al-Mohammed a ´M al-Mahmod (sebevražední atentátnici), na restaurace a bary se zaměřili Chakib Akrouh (zabit při policejní razii v Saint- Denis, (taktéž zabit při policejním zátahu v Saint-Denis) a Brahim Abdeslam (sebevražedný atentát v kavárně Le Comtoir Voltaire). Útočníci z klubu Bataclan byli Omar Ismail Mostefai, Samy Amimour a Foued Mohamed-Aggad (všichni mrtví po akci policie). Policisté dále pátrali po Mohamedovi Abrinim, kterého spojovali s útoky14. Role Salaha Abdeslama byla nejasná, francouzští vyšetřovatelé předpokládali, že si vlastní útok nakonec rozmyslel. Abdeslam však po svém zatčení prohlásil, že hodlá spolupracovat s policií a vysvětlit své jednání (BBC 2016a). V současné době je již Abdeslam ve věznici ve Francii, kam byl na základě mezinárodního zatykače vydán z Belgie.

2.2.4 Bruselské útoky

Bruselským letištěm Zaventem otřásly 22. března 2016 v ranních hodinách dvě exploze. První výbuch se odehrál v přibližně osm hodin ráno u přepážky společnosti American Airlines, druhý zanedlouho poté poblíž prodejny Starbucks, jednalo se o dva sebevražedné atentátníky. Obě exploze vyvolaly paniku mezi přeživšími, tlakové vlny poškodili vodovodní potrubí a vysklily okna. Během útoků přišlo o život 11 lidí. Na letišti byla později nalezena ještě třetí

14 Pro bližší seznámení s organizační strukturou buňky doporučuje autor schéma od BBC na adrese http://www.bbc.com/news/world-europe-34832512. 32 výbušnina v kufříku, která nebyla odpálena. Policie se na základě tohoto nálezu domnívala, že útočníků mohlo být více (Herridge, Dean 2016). Krátce po deváté hodině ranní došlo k výbuchu v bruselském metru ve stanici Maelbeek, která leží v blízkosti mnoha institucí EU (mj. i Evropského parlamentu). Sebevražedný atentátník se odpálil ve vlaku krátce poté, co souprava vyjela ze stanice. Na místě zemřelo 20 lidí a dalších více než 100 bylo zraněno. Policie později dokázala identifikovat útočníky podle otisků prstů. Útočníkem v metru byl Khalid el-Bakraoui, bratr Ibrahima el-Bakraouiho (jednoho z útočníků na letišti Zaventem). Celkový počet obětí se vyšplhal na 31, téměř 200 lidí bylo zraněno. K útokům se přihlásila organizace Islámský stát (Nelson, Zarracina 2016).

S postupem vyšetřování dokázala belgická policie identifikovat útočníky z letiště. Kromě již zmíněného Ibrahima el-Bakraouiho se jednalo ještě o Najima Laachraouiho (druhý sebevražedný atentátník15) a Mohameda Abriniho (hledaného pro účast na pařížských útocích). Abrini měl být třetím útočníkem, který donesl bombu v kufříku a poté odešel.

Po identifikaci útočníků bylo bezpečnostním složkám okamžitě jasné, že útoky ve francouzském hlavním městě jsou propojeny s těmi belgickými. Útočníci byli členové stejné teroristické sítě (Buchanan, Park 2016). Během následujících dnů bylo provedeno několik razií (např. v Schaerbeeku), při kterých bylo zadrženo několik osob, které měly mít vazby na teroristickou síť stojící za útoky. Mimo jiné byl zajat i Mohamed Abrini a Osama Krayem16 (Botelho, Cruickshank, Almasy 2016, Libération 2016).

Útoky v Bruselu se podle mnoha zdrojů vůbec neměly odehrát. Síť plánovala zaútočit během Eura ve Francii. Dle vyšetřovatelů je k přehodnocení útoku dohnala rychlá práce zasahující policie, díky které docházel útočníkům čas (Česká televize 2016a). Velkým katalyzátorem dění bylo především dříve zmíněné zadržení Salaha Abdeslama17, ten zároveň po provedení útoků v Bruselu přehodnotil svůj postoj a přestal spolupracovat s policií. Informace ohledně plánovaných útoků během fotbalového mistrovství se policie dozvěděla od Mohameda Abriniho.

15 Později vyšlo najevo, že Laachraoui byl zapojen i do pařížských útoků. 16 Osama Krayem byl identifikován jako muž, který pomohl k útoku v bruselském metru. 17 Abdeslam byl zadržen čtyři dny před bruselskými útoky. 33

2.2.5 Pád letounu Airbus 230

V květnu 2016 otřásla Francií zpráva o dalším možném teroristickém útoku. Na pravidelné lince egyptských aerolinií EgyptAir mezi Paříží a Káhirou se z radarů ztratil letoun Airbus 230. Ve dne 20. května 201618 byly nalezeny trosky letadla ve Středozemním moři (cca 290 km od pobřeží Egypta). Při vyšetřování se technici zaobírali i možností teroristického útoku, k čemuž je vedl dřívější útok na ruský let Kogalymavia 9268 z 31. října předcházejícího roku, k němuž se přihlásili teroristé napojení na Islámský stát. Egyptští vyšetřovatelé přišli s informací, že v troskách byly nalezeny stopy výbušniny. Po vyšetřování ale přišly francouzské úřady s vysvětlením, že pád letadla aerolinek EgyptAir byl zapříčiněn požárem na palubě, který však nebyl dílem teroristů (Bělka 2016, Samuel 2017).

Zajímavý je fakt, že egyptské bezpečnostní složky hovořily v souvislosti s letem Paříž- Káhira jako o teroristickém útoku, i když se k němu teroristické skupiny nikterak nehlásily19. Naopak k ruskému letounu se teroristé přihlásili v podstatě okamžitě, ale Egypťané to za teroristický útok nepovažovali. I kvůli těmto nesrovnalostem a závěrům francouzských vyšetřovatelů, se autor rozhodl nepovažovat květnový pád letounu Airbus 230 za teroristický čin.

2.2.6 Shrnutí útoků

Všechny výše zmíněné teroristické útoky si dohromady vyžádaly přes 170 lidských životů a dalších více jak 400 lidí bylo během nich zraněno.

Útoky v Charlie Hebdo, Paříži i Bruselu mají mnoho podobností. Všichni atentátníci byli sympatizanti radikálního islámu. Společným znakem je i jistá forma vazeb na bojiště v Sýrii, kam útočníci odjížděli bojovat za Islámský stát, či případně přímo za účelem získání tréninku pro provedení teroristických akcí v Evropě. Shodují se i použité zbraně, jednalo se o útočné pušky (nejčastěji AK-47), doplněné ručními granáty (v případě Charlie Hebdo dokonce granátometem) v kombinaci se sebevražednými opasky s výbušninami. Stejně tak jako použité zbraně, i cíle jsou typické pro soudobý terorismus, jedná se o civilisty a tzv. měkké cíle20. Za

18 Letoun se ztratil v noci z 18. na 19. května (Bělka 2016). 19 Přihlášení se k útoku není vždy jasným důkazem toho, že se o teroristický čin skutečně jednalo, nicméně je to jeden z možných indikátorů. 20 „Termín „měkké cíle“ (soft targets) není nikde přesně definován. Toto označení je bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti 34 měkký cíl je dle autora práce považován i Stéphan Charbonnier (šéfredaktor Charlie Hebdo), přestože měl přidělenou policejní ochranku. Jednočlenná policejní ochranka má spíše symbolický význam a jak se ukázalo, při větším napadení není schopna splnit svůj účel.

Většina útočníků (či dalších členů teroristických sítí) byla zpravodajským službám známa už dříve, mnoho z nich také mělo za sebou kriminální minulost. To, že byli útočníci například vedeni na seznamech nebezpečných lidí s napojením na terorismus, také pomohlo k poměrně rychlému odhalení identit útočníků a následnému rozkrytí sítí jejich kontaktů.

Mezi útoky najdeme ale i několik odlišností. Například útoky byly vedeny ve jménu různých teroristických organizací. Útočníci v redakci Charlie Hebdo hlásali svou příslušnost k jemenské odnoži teroristické organizace Al-Káidy, útočníci v Paříži a Bruselu zase patřili k Islámskému státu. Útoky v lednu 2015 na Charlie Hebdo byly provedeny malou teroristickou buňkou, která čítala všehovšudy čtyři hlavní členy. Útoky v Paříži a Belgii byly výsledkem činnosti širší teroristické sítě. Ačkoliv byli cíli útoků globálně civilisté. Útoky v Charlie Hebdo byly zaměřeny na konkrétní osoby, jejichž jména měli střelci na seznamu. Oproti tomu útoky v Bataclanu, na stadionu Stade de France, v pařížských barech a restauracích, v rychlovlaku, v bruselském metru a na letišti Zaventem byly vedeny za účelem co největšího počtu „náhodných“ mrtvých a vyvolání paniky.

Problémová je oblast motivace útočníků. Všechny útoky lze sice klasifikovat jako formu pomsty, nicméně u Charlie Hebdo se jednalo o pomstu za urážku proroka Mohameda, u útoků ve Francii se jednalo o pomstu za francouzské angažování v náletech na pozice Islámského státu. Bruselské útoky můžeme považovat za pomstu západní civilizaci, jelikož se útočníci snažili co nejvíce uškodit civilistům po zmaření plánů na útok během Eura 2016 belgickou a francouzskou policií. Útoky v Bruselu jsou však specifické.

Zvláštní pozornost si pak zaslouží koordinovanost jednotlivých útoků, přičemž největší míra koordinace je viditelná u útoků z listopadu 2015 v Paříži. Jednotlivé ataky zde probíhaly dle časového harmonogramu. Některé zdroje popisují i útoky na Charlie Hebdo (potažmo následující útok Amedyho Coulibaliho v pařížkém obchodu) a dvojici bruselských útoků jako koordinované. S tím však autor práce nesouhlasí. Útok Coulibaliho byl snahou o záchranu obklíčených útočníků z redakce Charlie Hebdo. Útok na bruselském letišti a v metru byl od

násilným útokům, která jsou pro tuto svou charakteristiku vybírána jako cíl takovýchto útoků, typicky útoků teroristických.“ (Ministerstvo vnitra ČR 2017).

35 sebe oddělen několika desítkami minut a obě místa nejsou významně propojena, což vyvrací vzájemnou koordinaci. Lze pouze hovořit o propojení při plánování, kdy útočníci věděli o všech plánovaných útocích, to ale dle autora není dostatečné pro označení útoků za koordinované.

Výrazné kritice čelily po vlně útoků především francouzské zpravodajské služby. Častou otázkou medií i veřejnosti bylo, proč zpravodajci rizikové osoby (u nichž bylo nebezpečí, že podniknou teroristický čin) nesledovali. Camilli (2015) však hovoří o tom, že ve Francouzské republice je přibližně 11 000 radikalizovaných islamistů, z čehož přibližně 1 200 se zapojilo do bojů v cizině (nejčastěji v Sýrii). Pro důkladné celodenní sledování jediného člověka je potřeba 15 až 20 lidí, což znamená, že jen pro sledování islamistů21 by musely francouzské zpravodajské služby čítat alespoň 160 000 lidí. Aktuální počet zaměstnanců je však přibližně 4 000.

Na druhou stranu lze říci, že francouzské služby selhaly ve svém základním úkolu – ve vyhodnocování hrozeb a rizik. Z tohoto pohledu je chyba jasně na straně země galského kohouta, jelikož bezpečnostní složky podcenily možná nebezpečí. Francouzi často vůbec netušili, že se bojovníci ze Sýrie nacházejí zpět na území Francie či sousední Belgie. Nesmíme ale opomenout ani roli belgických zpravodajských služeb. A právě zde přichází dle Camilliho (2015) problém. Výměna informací v rámci zpravodajských služeb často pokulhává a nejedná se nutně jen o zpravodajce z Francie či Belgie. Informace o pohybu budoucích útočníků měly i další státy. Několik útočníků se dokonce zpět do Evropy dostalo skrze migrační vlny vydávajíc se za uprchlíky s falešnými pasy.

21 Celkově mají francouzské zpravodajské služby seznam s více než 20 000 nebezpečnými lidmi. 36

3. Bezpečnostní hrozby a rizika Mistrovství Evropy ve fotbale 2016

Mistrovství Evropy ve fotbale ve Francii se odehrálo mezi 10. červnem a 10. červencem 2016 v celkem 10 městech22 za účasti 24 národních týmů včetně českého reprezentačního výběru. Jednalo se o druhou velkou fotbalovou událost, kterou Francie za poslední dekády pořádala. Tou první bylo Mistrovství světa v roce 1998, na němž dosáhl domácí výběr historického úspěchu, když celý turnaj vyhrál. Francie ale hostila i například Mistrovství světa v ragby v roce 2007. Každoročně je také pořadatelem cyklistické Tour de France. S pořádáním významných sportovních akcí tak má bohaté zkušenosti.

Od triumfu v roce 1998 čekal francouzský fotbalový tým na výraznější úspěch. Poté, co bylo oznámeno francouzské pořadatelství ME ve fotbale 2016, začala celá společnost doufat ve vítězství národního celku. Cesta k pořadatelství Eura však nebyla jednoduchá. Spolu s Francií o pořadatelství závěrečného turnaje usilovali také Itálie s Tureckem. Francie ale nakonec pořadatelství v roce 2010 získala, přestože kupříkladu ubytovací kapacity nebyly v tehdejší době plně vyhovující. Naopak například úrovní dopravní infrastruktury své konkurenty předčila (UEFA 2010). Se získáním pořadatelství se váže i povinnost zajistit maximální možnou míru bezpečnosti pro všechny zúčastněné. Francie předběžně odhadovala, že by se mistrovství mohlo zúčastnit až 2,5 milionu fanoušků. Jejich bezpečnost byla prioritou. Nejednalo se ale pouze o bezpečnost na stadionech, bezpečí mělo být zajištěno i ve městech, na dopravních trasách (meziměstská i městská hromadná doprava), ale také ve fanzónách23 atd. Při odhadech návštěvnosti fanzón se hovořilo o přibližně osmi milionech lidí. Každé z pořadatelských měst mělo svou vlastní fanzónu, přičemž nejznámější byla v Paříži přímo pod Eiffelovou věží, kde mohlo zápas najednou sledovat až přibližně 90 000 lidí.

3.1 Hrozba teroristického útoku

Hrozba terorismu je přítomna při každé větší společenské akci a organizátoři při plánování s tímto rizikem pracují. Stejně tomu bylo i ve Francii, která se systematicky připravovala na možnost, že se Euro stane terčem teroristů. Už tak vysoké riziko teroristického

22 Jednalo se o města Paříž, Saint-Denis, Lens, Lille, Lyon, Saint-Étienne, Nice, Marseille, Toulouse a Bordeaux. 23 UEFA (2016e) definuje fanzónu jako veřejně přístupné místo, které je spravováno organizací UEFA, místními organizátory a pořadatelským městem, kde je na velkoplošných obrazovkách vysílán obsah týkající se mistrovství, čímž se rozumí fotbalové zápasy i doprovodný program. 37

útoku ještě zvýšilo vyhlášení fatvy v roce 2014, atentáty na Charlie Hebdo, události z Paříže v listopadu 2015 anebo bruselské atentáty, po kterých vyšlo najevo, že se útočníci chystali zaútočit během Eura. Jak již práce zmínila, džihádismus a islámský radikalismus představuje pro pořadatele sportovních megaudálostí významnou hrozbu, která byla ve Francii ještě umocněna předešlými teroristickými útoky, díky nimž platil v zemi stále nouzový stav. Dle údajů z reportu Europolu Te-Sat 2016 (2016) bylo v roce 2015 na území Francie ve spojitosti s nábožensky motivovaným terorismem a džihádismem zatčeno na 377 osob, což je jednoznačně nejvíce z celé Evropské unie. Pro srovnání v sousedním (v pořadí druhém) Španělsku to bylo 75 osob a v (třetí) Belgii 60 osob.

Nesmíme však opomenout ani hrozbu tzv. Lone Wolf terorismu, tedy útoku osamělého vlka. Dle Burtona a Stewarta (2008) „je osamělý vlk osoba, která jedná sama za sebe bez rozkazů a vazeb na organizaci.“ Termín osamělý vlk bývá často dáván do spojitosti s teroristy z tzv. spících buněk. „Osamělý vlk je odlišný od spících agentů teroristických buněk v tom, že spící agent se infiltruje do cílové společnosti nebo organizace a poté čeká, dokud není aktivován předem dohodnutým signálem anebo určitým sledem událostí. Osamělý vlk je samostatná jednotka, která je přirozeně zakotvena v cílové společnosti a je schopna zaútočit kdykoliv.“ (Burton, Stewart 2008).

Spaaij (2011) poté definuje tři základní kritéria pro označení útočníka za osamělého vlka. Útočník musí (1) operovat individuálně, (2) nepatřit do organizované (teroristické) skupiny nebo sítě a (3) jeho modus operandi musí být koncipován a řízen individuálně bez jakéhokoliv vnějšího příkazu či hierarchie.

Zachycení a odhalení osamělých vlků je nesmírně obtížná záležitost, jelikož útočník se může k útoku odhodlat naprosto neočekávaně bez jakýchkoliv signálů, což přidělávalo starosti organizátorům. Strach z možných teroristických útoků šířily také výzvy Islámského státu směrem ke svým spícím agentům a buňkám, které byly vyzývány k útoku na Francii.

Další obavy bezpečnostním expertům přidělalo zadržení francouzského občana 6. června (čtyři dny před zahájením Eura) na polsko-ukrajinských hranicích. Gregoire Moutaux, jak byl posléze identifikován, se snažil z Ukrajiny do Francie propašovat dva raketomety, 100 rozbušek, pět útočných pušek AK-47 a více než 100 kg trhaviny TNT. Moutaux se údajně chystal vykonat až 15 útoků na francouzskou infrastrukturu, ale i na synagogy a mešity. Dle vyšetřovatelů byl nespokojen s kroky francouzské vlády, masovou migrací, šířením islámu a globalizací (Campbell 2016, Minard 2016).

38

3.2 Divácké a politicky motivované násilí

Pod tímto názvem se rozumí především dva základní termíny, divácké násilí a chuligánství. Zahrnout pod něj lze ale i politický radikalismus a extremismus. V kontextu fotbalu pak i s nimi svázané fenomény jako rasismus, náboženská nesnášenlivost apod. Je vhodné připomenout, že návštěvníky fotbalových zápasů nelze považovat za homogenní skupinu lidí. Smolík et al. (2004) uvádí typologii tří základních skupin, na které lze návštěvníky dělit. Jsou jimi fotbaloví diváci, fotbaloví fanoušci a fotbaloví chuligáni (hooligans, hools).

Jako fotbalový divák je označen pasivní pozorovatel hry, jenž není spjat s žádným týmem a zápas pro něj představuje především sportovní zážitek. Fotbalový fanoušek již má svůj oblíbený klub (či národní mužstvo), se kterým se ztotožňuje a má k němu určitou citovou vazbu. Fotbal jako sport je pro něj většinou prioritou. Poslední skupinou jsou fotbaloví chuligáni, kteří se sdružují do skupin a primárně je nezajímá sportovní dění na hrací ploše. Jejich cílem je vyvolat konflikt či bitku s jinými chuligánskými skupinami. U fotbalových chuligánů může zcela chybět jakákoliv vazba na fotbalový klub. Mezi klasické projevy chuligánství patří vniknutí na hrací plochu, potyčky s policií, vandalismus atd. (Nikl, Volevecký 2007).

V poslední době jsme ale svědky změny přístupu, kdy fotbaloví chuligáni často zcela opouštějí prostory fotbalových stadionů a k potyčkám s rivalskými skupinami si vybírají odlehlá místa, na kterých se předem domlouvají například skrze sociální sítě. Tento jev se týká především vnitrostátní úrovně. Naopak při mezinárodních utkáních není účast chuligánů na stadionech výjimkou. Příkladem může být kvalifikační zápas mezi Srbskem a Albánií z podzimu roku 2015, kdy se hrálo o postup právě na EURO 2016.

3.2.1 Divácké násilí

Diváckým násilím se v rámci práce označují především násilné akce vykonané přímo na stadionu, jako ty z výše zmíněného utkání mezi Srbskem a Albánií. Fotbalová utkání mnohdy vyvolávají u přímo přihlížejících diváků na stadionech různorodé pocity, se kterými se návštěvníci také různě vypořádávají. Úkolem pořadatelů je zajistit bezpečnost všech přihlížejících za každých okolností, což mohou značně ztěžovat právě chuligáni, kteří na stadion přijdou. Narušení utkání ale nemusí být vždy jen „chuligánského“ rázu. Mezi divácké násilí lze zařadit i házení předmětů na hrací plochu a hráče, anebo například rasistické urážky.

39

3.2.2 Chuligánství

Hrozby spojené s chuligánstvím lze odvodit z toho, co již bylo popsáno výše. Během zápasů se jedná o riziko zranění ostatních diváků, hráčů, pořadatelů atd., a také o materiální škody, které během řádění chuligánů mohou vzniknout (např. vytrhané sedačky). Stejné hrozby a rizika jsou spojena i s řáděním těchto skupin mimo stadiony.

Francie se musela vypořádat s dvěma druhy chuligánů – s francouzskými a se zahraničními. Na francouzské scéně jsou známí především chuligáni hlásící se ke klubům Paris Saint-Germain, Marseille či Lyon. Co se týče zahraničních hooligans, panovaly největší obavy z chuligánů z Ruska, Německa, Anglie, Polska, Ukrajiny, Turecka anebo Itálie. Nejčastěji se v tomto ohledu hovořilo o zápase mezi Anglií a Ruskem, které se mělo odehrát v Marseille.

Přibližně dva týdny před zahájením mistrovství se na stadionu Stade de France v Paříži odehrálo finálové utkání francouzského poháru (Coupe de France) mezi Paris Saint-Germain a Olympique Marseille, během nějž došlo k řádění chuligánů. Tyto incidenty vyvolaly vlnu otázek ohledně schopnosti Francie zajistit během Eura bezpečnost (Samuel 2016).

3.2.3 Politický extremismus a radikalismus

Politický extremismus a radikalismus jsou pojmy, které bývají veřejností často zaměňovány anebo špatně vykládány. Proto je nutné si tyto termíny přesně definovat. „Extremismus obsahuje vyhraněné, nekompromisní politické postoje směřující jednoznačně k přeměně či přímo k odstranění demokratického zřízení, a za tímto účelem jsou využívány všechny dostupné prostředky, včetně takových, jaké jsou již za rámcem právního státu.“ (Smolík, Šmíd 2010: 44), oproti tomu „radikalismus představuje postoj podrobující existující okolnosti kritickému zpochybňování a hlásající reformu nebo zrušení těchto okolností, pokud jejich existenci nelze principiálně ospravedlnit. Nepožaduje odstranění demokratického ústavního státu jako celku, ale jeho jednotlivých aspektů.“ (Smolík, Šmíd 2010: 47).

Radikalismus či extremistické názory a projevy jsou ve velké míře propojeny se skupinami chuligánů24. Stejně tak lze u hooligans pozorovat xenofobní myšlenky, rasismus, antisemitismus a šovinistický nacionalismus (Nikl, Volevecký 2007). Neznamená to však, že

24 Stejné postavení má k chuligánství také například organizovaný zločin. 40 každý chuligán je automaticky příznivcem extremismu (či dalších fenoménů), nicméně je zřejmé, že jistá část chuligánů k takovýmto názorům inklinuje. Právě to by mohlo ve spojitosti s multikulturním prostředím Francie vytvářet nové hrozby pro veřejný pořádek. Bezpečnostní složky se zákonitě musely soustředit nejen na potenciální střety mezi skupinami hools, ale také na možnosti napadení fanoušků či široké veřejnosti těmito uskupeními.

Jako nejvýraznějšího představitele radikální pravice lze v současné době ve Francii označit stranu Národní fronta, jejíž hlavní představitelkou je Marine Le Penová. Národní fronta, která bývá často označována jako populistická, se v dnešní době především vymezuje proti přistěhovalcům a eurozóně. Strana má v programu přísnější postupy při udělování občanství pro imigranty či návrat k vlastní francouzské měně (Stockemer 2017). Le Penová byla také neúspěšnou kandidátkou na post prezidenta Francie, o nějž se utkala v květnových volbách v roce 201725.

Levicový extremismus ani radikalismus nemá ve Francii v současné době významnou základnu.

3.3 Městská kriminalita a problémy s chudobou a sociální stratifikací

V tomto oddíle se ve spojení s Francií práce zaměřuje na tři specifika země. Prvním je (městská) kriminalita, druhým jsou stávky a třetí specifikem jsou předměstské čtvrti velkých měst ohrožené sociálním vyloučením.

3.3.1 Kriminalita

Míra celkové kriminality je ve Francii dle Ministerstva zahraničních věcí ČR (2017) nízká. Problém však představuje kriminalita v turisticky zajímavých oblastech, typicky se jedná o kapesní krádeže či přepadení. Zloději se zaměřují především na peněženky, doklady a mobilní telefony. Nejožehavější potíže s kriminalitou jsou celkem logicky v hlavním městě, speciálně pak na místech s větší koncentrací osob. Pozornosti zlodějů neunikají ani vlakové spoje či linky metra. Kromě takovéto klasické městské kriminality lze v ulicích Paříže narazit na tři specifické podvody na turisty.

25 Vítězem voleb a novým francouzským prezidentem se stal Emmanuel Macron, který Marii Le Penovou porazil v druhém kole prezidentských voleb. 41

Prvním z nich je ilegální pouliční prodej, kdy si turista v domnění, že kupuje originální produkt, koupí lacinou náhražku. Druhý podvod se týká podepisování falešných peticí. K turistům přijdou lidé předstírající nějaké zdravotní postižení a prosí o podpis a finanční pomoc. Darované peníze jdou však do kapes podvodníků. Posledním známým trikem na turisty je karetní hra se třemi kartami. Úkolem turisty je uhádnout, kde se nachází karta, která je od dvou zbývajících odlišná. Člověk, který karty míchá je doprovázen dvěma komplici předstírající hráče, aby hra budila dojem férovosti26. Turista však nemá šanci dlouhodobě vyhrávat. Nutno podotknout, že minimální sázka je v této hře 50 eur. Za všechny tyto podvody však dle francouzských zákonů hrozí vysoké finanční pokuty a tresty (Préfecture de Police 2013).

Kromě hlavního města je významnou oblastí, kde bují kriminalita, také jižní pobřeží Francie a města jako Marseille anebo Nice. Ve spojitosti s kriminalitou je také nutné zmínit oblast v okolí města Calais, kde se nachází obrovský tábor uprchlíků toužících po cestě do Velké Británie. Zde je také zvýšené riziko napadení či krádeže.

3.3.1 Protesty a stávky

Stávky jsou ve Francii poměrně častou záležitostí, která zasahuje do mnoha odvětví lidské činnosti. (Ministerstvo zahraničních věcí ČR 2017). V roce 2015 například stávkovali řidiči taxislužeb kvůli službě Uber. Ve stejném roce také došlo ke stávce učitelů proti reformě školství, jež měla ovlivnit výuku dějin a klasických cizích jazyků, jako je řečtina či latina (OSAC 2016, TRT World 2015).

Největší vlna protestů za poslední dobu se však zdvihla během jara 2016, několik měsíců před zahájením fotbalového šampionátu. Hlavním spouštěčem byla reforma pracovního zákoníku od Myriam El-Khomri (francouzská ministryně práce), která zmenšovala právní ochranu zaměstnancům. Hlavním cílem bylo snížení nezaměstnanosti díky opatřením, jež by ulehčila nábor (ale i propouštění) zaměstnanců. Důležitou roli hrálo i časové zvýšení pracovní doby27 aj. (Němec 2016). Během následujících týdnů se do demonstrací zapojily odbory, ale i kriminální živly. Docházelo ke střetům s policií, výtržnostem apod.

26 V podstatě se jedná o obměnu v Čechách známé hry „Skořápky“. 27 Od roku 2000 je ve Francii zaveden 35hodinový pracovní týden. 42

Do stávek a protestů se postupně začali přidávat i další aktéři. Jednalo se například o zaměstnance hromadné dopravy v Paříži, kontrolory letového provozu, zaměstnance drah, zaměstnance Air France, popeláře, zaměstnance atomových elektráren anebo zaměstnance rafinerií či přístavů. Důvody stávek byly nejčastěji spojeny s novým pracovním zákoníkem, ale objevovala se i jiná témata (např. u pilotů Air France se jednalo o výšku platů). Protesty se zpočátku týkaly především velkých měst jako je Paříž, Bordeaux anebo Lyon a Saint-Étienne, což byla města, kde se mělo odehrát EURO 2016. Francie se ústy premiéra Manuela Vallse i prezidenta Hollanda vymezila vůči demonstranty používanému násilí (Události 2016a, Drum Cussac 2016).

Protesty se brzy staly celonárodním problémem a k demonstracím se připojovaly i další subjekty. Jedním z nejvýraznějších bylo studentské sociální hnutí Nuit Debout (Noc na nohou či Noc vzhůru), které začalo svou činnost v Paříži 31. března 2016, jednalo se o skupinu studentů, kteří zprvu také protestovali proti novému pracovnímu zákoníku. Studenti a další se scházeli večer a debatovali o politice, korupci či sexismu na pracovištích. Hnutí se za krátkou chvíli stalo populární i mimo francouzské hlavní město. Podstata hnutí se postupně měnila až do té míry, že bylo hnutí označované jako revolucionářské. Členové Nuit Debout se stali významnými kritiky francouzské vlády. S rostoucí popularitou se k hnutí přidávali i výtržníci, díky kterým začalo docházet k potyčkám s policií (The Local 2016, Drum Cussac 2016). S rostoucím napětí reálně hrozilo, že by svým jednáním mohly stávky, demonstrace a protesty narušit i průběh Eura, ačkoliv se někteří představitelé stávkujících vyjádřili, že takové cíle nemají.

3.3.2 Předměstí

Problémová předměstí velkých měst tzv. banlieues28 jsou ve Francii zdrojem potíží dlouhodobě, což ukazují například nepokoje z roku 2005. Banlieues jsou poznamenané vysokou nezaměstnaností, kriminalitou a pocitem diskriminace. Fenoménem sociálně vyloučených předměstských lokalit je nejhůře postižena Paříž, kde ostatně začaly i zmiňované nepokoje roku 2005 (Tissot 2008).

28 Označení banlieues má pejorativní charakter a do českého jazyka by se dalo přeložit jako „imigrantský slum“. 43

Problém se sociálním vyloučením ale začal již daleko dříve. Francie začala po 2. světové válce (v období prosperity) stavět rozsáhlé bytové komplexy, které měly posloužit nově příchozím rodinám. V 70. letech však nastoupila ekonomická krize a s tím spojená narůstající nezaměstnanost. Sociální nůžky mezi perifériemi a centry měst se začaly rozevírat. K tomu Francie také selhala v oblasti kulturní a etnické integrace (Cesari 2005). Problémy s integrací zmiňuje i Bell (2016). Dekolonizace v 60. letech 20. století dle něj silně ovlivnila smýšlení Francouzů, kteří přestali mít snahu imigranty arabského, berberského a černošského původu alespoň částečně integrovat a raději je segregovali do odříznutých předměstí. Důvodem bylo i to, že integrace těchto přistěhovalců byla značně komplikovanější než integrace například katolických migrantů, kteří do Francie přicházeli v minulosti. Z předměstí, která měla být ukázkou jednoty Francie, se tak postupem času stala místa podobná ghettům.

Obyvatelé banlieues často ani sami sebe neidentifikují jako francouzské občany. Anebo naopak identifikují, ale například v médiích jsou označováni jako imigranti, přestože se ve Francii narodili. Obyvatelé banlieues jsou minoritní v oblasti kulturní, sociální, ekonomické i náboženské. Právě problematika náboženství a příklonu některých obyvatel těchto předměstských částí k fundamentalismu působí v současné době jako významné bezpečnostní riziko. Pokud se zaměříme na původ atentátníků z redakce Charlie Hebdo anebo listopadových útoků z Paříže, zjistíme, že útočníci pocházeli právě z takto vyloučených lokalit.

Francie v oblasti integrace muslimských přistěhovalců dlouhou dobu selhávala, nicméně nelze se na problém vyloučených lokalit, které se leckdy stávají základnami pro šíření radikálního výkladu islámu, dívat pouze z jednoho úhlu. Obyvatelé předměstí se například během zmíněných nepokojů v roce 2005 projevovali způsobem, který velkou část francouzské společnosti pobouřil. Což vedlo k větší oblibě pravicového radikalismu mezi občany. Tento jev zase do jisté míry prohlubuje pocit diskriminace a útlaku u obyvatel vyloučených předměstí. Což u nich může vést k náboženské radikalizaci29, která s sebou přináší další hrozby. Nejvýraznější z nich je hrozba terorismu, o kterém již byla řeč. Jedná se o jakési spojené nádoby a Francie má v tomto ohledu velmi složité postavení, jelikož vyřešit tento komplexní problém nebude nic snadného.

29 Nejčastěji se hovoří o islámském radikalismu, nicméně ve Francii je nelegální zveřejňovat údaje o rase anebo náboženství. Přesné údaje o počtu vyznavačů islámu anebo o rasovém složení banlieues tak nejsou dostupné. 44

3.4 Kybernetické hrozby

Ministerstvo vnitra ČR(2016) uvádí, že „kybernetické hrozby a informační kriminalita zahrnují širokou škálu negativních fenoménů různého stupně závažnosti, ke kterým dochází v prostředí informačních technologií - od kybernetické špionáže, hackerství a DDoS útoků, přes stále častější internetové podvody a krádeže (ohrožení internetového bankovnictví, krádeže dat z kreditních karet, falešné e-shopy, zneužívání osobních údajů atd.) a další formy kriminálních či nežádoucích aktivit (šíření dětské pornografie, prodej drog na internetových tržištích a praní špinavých peněz s pomocí virtuálních měn, stalking, internetová šikana, spam atd.) až po projevy extremismu a zneužívání internetu k teroristickým aktivitám a propagandě (včetně např. zveřejňování návodů na konstrukci výbušnin atd.). Hrozby v kybernetickém prostoru představují proto jednu z klíčových výzev současnosti.“

Tím, jaký zájem přitahují sportovní události velkého významu, se logicky zvyšuje i riziko kybernetických útoků. Nejčastěji se v souvislosti se sportovními megaudálostmi jedná o útoky zaměřené na dosažení finančních či politických cílů. Obvyklé jsou útoky na jednotlivce, prodejní portály anebo napadání vládních webů. Ve spojitosti s Eurem 2016 se jednalo zejména o phishing, šíření malware, DDoS útoky, napadání bezdrátových sítí Wi-Fi, spam, defacement anebo o skenování kreditních karet (Finkelstein 2016). Významnou hrozbou byl také vznik falešných aplikací vydávajících se za oficiální aplikace mistrovství. Zpráva společnosti Cytegic (2016) uvádí, že již před zahájením samotného šampionátu se ve Francii zvýšila četnost podvodných webů, které se snažily potenciální oběti nalákat k nákupu falešných vstupenek apod. Využívány k tomu byly praktiky phishingu či podvodné materiály na sociálních sítích. Francie se také musela samozřejmě stále starat o svou „standardní“ kybernetickou bezpečnost, čímž se myslí například zabezpečení kritické informační infrastruktury.

Jako phishing se označuje praktika využívající emailové zprávy anebo podvodné webové stránky k získání osobních údajů, které se snaží působit důvěryhodně. Klasicky se jedná o email (na první pohled vypadá jako zpráva od finanční instituce apod.), vyžadující osobní údaje, jako je číslo účtu, heslo atd. Pokud je napadená osoba vyplní, získají tím útočníci přístup například ke zmíněnému účtu (US-CERT 2017).

„Jako malware se označuje jakýkoli software, který při svém spuštění zahájí činnost ke škodě systému, ve kterém se nachází.“ (Ministerstvo vnitra ČR 2009: 2) Do této skupiny spadá infoware, spyware, adware, počítačoví červy, viry, trojské koně ale i logické bomby a další. Záměrem malwaru je většinou získat data o napadeném systému, o prohlížených webových

45 stránkách, o přihlašovacích údajích atd. Report společnosti Allot Communications (2016) uvádí, že ve spojitosti s Eurem se navýšil počet lidí, kteří se začali zajímat o sportovní tématiku, v řádu desítek procent. Stejný nárůst byl však zaznamenán i v oblasti šíření malware skrze sociální média, emaily apod. Riziko spojené s malware bylo během šampionátu až dvojnásobně vyšší oproti normálu. Dle reportu navíc až 49 % z fanoušků vyhledávající na internetu informace ohledně Eura 2016 nedbalo zásadám bezpečného surfování po síti a vystavovali se tak riziku poškození.

Kontrastem k malware jsou tzv. DDoS útoky, které se nesnaží získat přístup k citlivým údajům, ale jde u nich primárně o přetížení jisté služby (nejčastěji webové stránky) velkým množstvím požadavků. Toto chování vede k „pádu“ služby, tedy k zastavení její činnosti.

Bezdrátové sítě Wi-Fi (především ty neopatřené heslem) jsou jako bezpečnostní riziko prezentovány dlouhodobě. Útočníci mohou takovouto síť vytvořit sami anebo se na volně dostupnou Wi-Fi připojit a sledovat tak činnost oběti a veškerý tok dat. V případě, že je útočníkem schopný hacker, lze skrze takovéto sítě převzít kontrolu nad celým zařízením jako je laptop či smartphone (OSAC 2016).

Spam je v současné době všeobecně známý termín označující nevyžádanou poštu (typicky email).

Další praktikou je defacement, který je Ministerstvem vnitra ČR (2009: 4) definován jako “průnik do webových serverů protivníka a nahrazení jeho internetových stránek obsahem, který vytvořil útočník.“ V podstatě se jedná o princip, kdy útočník veřejně změní obsah stránek za účelem zastrašení společnosti. Tato metoda tedy pracuje zejména s psychologickým efektem.

Skenování kreditních karet je pak již poměrně známá metoda získávání přístupu k finančním účtům.

I ve spojení s kybernetickými hrozbami se hovořilo o terorismu či o stále častěji používaném termínu kyberterorismus. Případný kybernetický útok stojící sám o sobě anebo doprovázený některou z klasických teroristických metod mohl napáchat značné škody.

46

3.5 Shrnutí bezpečnostních hrozeb Bezpečnostní hrozby během Eura 2016 lze dělit dle několika kritérií. Pokud se jedná o nejvíce ohrožené oblasti, můžeme zmínit čtyři hlavní: stadiony, fanzóny, veřejnou dopravu a místa s vyšší koncentrací osob (nákupní centra, rušné ulice). Hrozby pro fotbalový šampionát lze rozdělit i dle jejich druhů. V tomto případě jde o hrozby terorismu, diváckého násilí, chuligánství, kriminality, narušování veřejného pořádku, stávky anebo hrozby pro kybernetickou bezpečnost. Hrozby lze ale rozdělit i dle míry jejich akcentování ve veřejné debatě předcházející samotnému šampionátu.

Jako největší hrozba byl bezpochyby označen terorismus, což bylo ještě katalyzováno teroristickými útoky v období před Eurem. Hrozba teroristického útoku byla nejčastěji uváděna i ve všech médiích. Primárně se jednalo o islámský terorismus, nicméně například zadržení Gregoira Moutauxa na ukrajinsko-polských hranicích ukázalo, že nebezpečí nepředstavuje jen terorismus spojený s islámem. Téma terorismu v souvislosti s Eurem 2016 bylo také často zmiňováno francouzskými úřady. Francouzští představitelé se svými vyjádřeními ale spíše snažili uklidnit situaci, když veřejně deklarovali maximální možnou snahu zabránit jakémukoliv narušení bezpečnosti.

Tématem hrozby terorismu se zabývali i další aktéři. Například Bezpečnostní rada pro zahraniční záležitosti Ministerstva zahraničí Spojených států amerických (OSAC) hodnotila riziko teroristického útoku ve Francii jako vysoké. S hodnocením hrozeb přišla i společnost Drum Cussac, jež hodnotila celkové možné ohrožení během Eura 2016 jako mírné, nejvíce se ale také obávala teroristického útoku a veřejných nepokojů.

Ačkoliv se zájem médií i většinové veřejnosti zaměřoval na hrozbu terorismu. Francie čelila i dalším významným ohrožením. Velké množství stávek mohlo významně omezit snahu o hladký průběh turnaje. Případné stávky zaměstnanců železnic by značně ztížily situaci v dopravě, a to nejen u turistů a přijíždějících fanoušků, ale i u obyčejných Francouzů. Žádný svoz odpadků ve velkých městech, s nímž se pojil nepříjemný zápach, poté ohrožoval image Francie. V případě dlouhodobější stávky popelářů by hrozila i zdravotní rizika. Stávky zaměstnanců elektráren a rafinérií zase tvořily hrozby pro energetickou bezpečnost, další navázaná průmyslová odvětví i životy běžných občanů.

Další znepokojení panovala ohledně možností řádění chuligánů. Na rozdíl od terorismu se ale této oblasti světová média nevěnovala až tak podrobně. Hrozba chuligánství a diváckého násilí tvořila jen okrajovou část informování o bezpečnosti Eura 2016. Do značné míry je to

47 s ohledem na události předešlé Euru logické. Na druhou stranu tu existovala debata odborné veřejnosti, která se na tento fenomén zaměřovala. Obavy panovaly jak z možného chování francouzských chuligánů, tak z chování těch ruských, anglických či polských.

Na úplném chvostu zájmu pak stály hrozby kriminality a kybernetické bezpečnosti. Z pohledu veřejnosti se těmto fenoménům příliš prostoru nevěnovalo, což by však neznamenalo, že by se nejednalo o hrozby relevantní. Autor práce to vysvětluje následujícím způsobem. Městská kriminalita, drobné krádeže, přepadení a kapsářství jsou ve společnosti dobře známé problémy, se kterými jsou již lidé zvyklí žít. V kontrastu s možností teroristického útoku je krádež hodinek vcelku nicotná záležitost. U kybernetických hrozeb je potíž v informovanosti veřejnosti. Mnoho lidí na bezpečnost svých mobilních zařízení neklade žádný důraz, stejně tak je mnoho lidí při pohybování se v kyberprostoru nedostatečně obezřetných. V případě kybernetických hrozeb si lidé také nedokáží riziko spojit s útočníkem, což je vede k menší opatrnosti oproti jasně zosobněnému riziku v podobě například aktéra loupežného přepadení.

Přestože nebyla všem hrozbám věnována veřejností stejná pozornost, byly všechny tyto hrozby relevantní a Francie musela k zajištění bezpečnosti použít celou škálu bezpečnostních opatření.

Jen několik dní před samotným zahájením Eura 2016 navíc postihly střední Francii povodně, jež si vyžádaly několik obětí. Více než 20 000 lidí muselo být evakuováno. Ohrožena byla i Paříž, kde byl omezen provoz metra a s ohledem na ochranu historických artefaktů bylo zavřeno i několik muzeí včetně nejznámějšího muzea Louvre (Le Monde 2016).

48

4. Bezpečnostní opatření během Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 Důležitou roli v zajištění bezpečnosti hraje především vnímání hrozby, od toho se odvíjí míra protiopatření. Jak již bylo nastíněno v předcházejících kapitolách, jako největší hrozby pro EURO 2016 byly všeobecně vnímány terorismus, stávky a chuligánství. V podstatě celý svět v napětí očekával, jak se Francie s pořadatelstvím a zajištěním bezpečnosti vypořádá.

Ve Francii platil od útoků v listopadu 2015 několikrát prodloužený výjimečný stav. Ten upravuje některé pravomoci státních orgánů. Během výjimečného stavu může být dočasně zadržen jakýkoliv občan, jenž je považován za potenciálně nebezpečného, bezpečnostní sbory mohou vykonávat prohlídky ve dne i v noci bez předchozího povolení, může být omezeno právo na shromažďování, může dojít k zastavení dopravy, zablokování nebezpečných webových stránek atd. Od vyhlášení výjimečného stavu do zahájení Eura bylo ve Francii vykonáno více než 4 000 domácích prohlídek a zabaveno více než 700 zbraní (Daguzan 2016). V období turnaje byly také obnoveny hraniční kontroly při vstupu do země. V rámci výjimečného stavu byly na některých turisticky atraktivních místech již dříve zavedeny osobní prohlídky návštěvníků. Zvýšené bezpečnostní kontroly se týkaly také letišť a mezinárodních dopravních linek.

Francie má vysoce propracovaný a komplexní soubor bezpečnostních opatření nazvaný Vigipirate Renforcé plan. Tento soubor vznikl již v roce 1978 a prošel několika obměnami, přičemž tou nejvýznamnější bylo snížení úrovní ohrožení na dvě základní (z předešlých pěti) v roce 2014. Ohrožená místa byla nově označována trojúhelníkem s nápisem Vigipirate, pokud šlo o první úroveň ohrožení. Při druhém (vyšším) ohrožení byl ten samý trojúhelník doplněn o nápis Alerte attentat. V případě ohrožení se plán zaměřuje na posílení bezpečnosti ve 12 klíčových oblastech (pozemní přeprava, rozvodné sítě, kybernetický prostor atd.) V době pořádání Eura platil vyšší stupeň v Paříži a okolí i v jihovýchodním departmentu Alpes- Maritimes, kde leží město Nice. V roce 2016 poté došlo k rozšíření na tři úrovně30 - Vigilance, Sécurité renforcée risque attentat a Urgence attentat (Ministerstvo zahraničních věcí ČR 2017, SGDSN 2014).

Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve již dopředu avizoval, že bezpečnostní opatření během šampionátu budou masivní. Tomu odpovídalo i zapojení více než 100 000 členů bezpečnostních sborů do akcí spojených s bezpečností během Eura. Kontrétně šlo o 45 000

30 Podrobné informace o současném plánu Vigipirate jsou dostupné na adrese http://www.sgdsn.gouv.fr/IMG/pdf/BROCHURE_VIGIPIRATE_GP-BD.pdf. 49 policistů, 30 000 četníků, 5 000 agentů v civilu a 13 000 členů soukromých bezpečnostních agentur. Stále také běžela operace Sentinel, která do akce povolala na 10 000 vojáků (Minard 2016). Velká část těchto jednotek měla za úkol hlídat místa s velkou koncentrací osob jako jsou nákupní střediska, hotely, prostředky hromadné dopravy anebo rušné městské ulice. Zvláštní ochranu dostaly také zúčastněné týmy, na každé mužstvo po celou dobu dohlíželo 17 policistů a dva příslušníci zvláštních policejních jednotek RAID.

Na tomto místě je hodné představit organizační strukturu francouzských bezpečnostních složek. Francouzská armáda se vcelku standardně skládá z pozemních, vzdušných a námořních sil. Struktura policie je už poněkud složitější. Udržování pořádku ve velkých městech a obcích má na starosti Státní policie (Police Nationale), na venkově a v menších obcích se o dodržování zákonů stará Četnictvo (Gendarmerie) a v případě potřeby mohou místní samosprávy zbudovat Městskou policii (Police Municipale).

Státní policie se skládá z mnoha z útvarů, přičemž v souvislosti se zabezpečováním Eura je třeba představit dříve zmíněné jednotky BRI (zásah v klubu Bataclan), protiteroristickou RAID a CRS. Jednotky BRI (Výzkumné a intervenční brigády) jsou zvláštní jednotky působící na území Paříže, které kombinují vyšetřování organizovaného zločinu a dalších kriminálních aktivit s přímým nasazením v krizových situacích, jako tomu bylo v případě útoku na klub Bataclan. Část členů BRI představují policisté a část členů jsou příslušníci zásahového komanda trénovaní na zásahy v městské zástavbě, k čemuž využívají specializovaného vybavení jako jsou bezpilotní letouny anebo obrněné vozy (La Préfecture de Police 2015).

RAID (zkratka z Recherche, Assistance, Intervention, Dissuasion tedy z „pátrání, pomoc, zákrok, odstrašení“) je speciální zásahová policejní jednotka, zaměřená na boj s terorismem. Do výčtu jejich schopností se však řadí i ochrana důležitých osob v zahraničí, řešení únosů a vyjednávání o rukojmích anebo zadržování nebezpečných zločinců. Zaměřuje se především na situace v městské zástavbě (podobně jako BRI), má však celorepublikovou působnost. Technické a taktické vybavení jednotek RAID je na nejvyšší možné úrovni (Tanguy 2016). V českém prostředí lze za ekvivalent k francouzské RAID považovat Útvar rychlého nasazení.

Republikové bezpečnostní roty (CRS) jsou v podstatě francouzská pořádková policie, která má na starost bezpečnost během manifestací, demonstrací ale i sportovních zápasů. Pracuje tedy se zvládáním davu, čemuž odpovídá i jejich materiální vybavenost. K nastolení

50 veřejného pořádku používají štíty a další různé druhy ochrany anebo nákladní vozidla s vodními děly (Library of Congress 2015).

Zvláštní postavení má ve Francii Četnictvo (Gendarmerie), které ačkoliv spadá pod ministerstvo vnitra, je vojenským útvarem. Jeho role spočívá v zajišťování bezpečnosti mimo velké městské aglomerace, kde tuto úlohu plní Státní policie. Četníci hlídají silniční provoz i bojují s kriminalitou (De Driésen 2006). I v rámci Četnictva lze narazit na velké množství zvláštních útvarů. V kontextu práce je důležitý především útvar označovaný zkratkou GIGN31. Jedná se o Četnickou zásahovou skupinu, která je podobná jednotce RAID. GIGN však působí primárně mimo velká města a aglomerace. V současné době se jedná o nejznámější francouzskou zásahovou jednotku. Oproti jednotkám RAID se GIGN musí při své práci vypořádávat s různorodým terénem. Jednotky jsou připravovány na plnění úkolů ve vysokých nadmořských výškách i v nížinných oblastech Francie. Díky svému všestrannému tréninku ale mohou členové GIGN zasahovat kdekoliv na světě. Nejznámějším zásahem jednotek GIGN je osvobození uneseného letadla Air France v Marseille v roce 1994 (Katz 2005).

Mezi dalšími významnými jednotkami, které se podílely na zabezpečování šampionátu, lze zmínit například Hraniční policii (PAF) anebo Národní oddělení pro boj proti chuligánství (DNLH), které vzniklo v roce 2009. Obě tyto jednotky pracují v rámci Státní policie.

Mezi zmíněnými jednotkami dochází k vysoké míře kooperace a koordinace. Útvary RAID a BRI byly například společně v akci při obléhání útočníků z Charlie Hebdo a společně vedly i útok na teroristy v hudebním sálu Bataclan. Náplň těchto útvarů je značně podobná jen s tím rozdílem, že BRI působí pouze na území Paříže.

Do zajištění bezpečnosti během Eura však bylo zapojeno také přibližně 13 000 členů soukromých bezpečnostních agentur. Výběr těchto zaměstnanců byl prováděn s maximálním úsilím. Generální ředitelství pro vnitřní bezpečnost (DGSI) provádělo bezpečnostní prověrky pro přijaté zaměstnance a v několika desítkách případů narazilo na podezření z napojení zaměstnanců na islámské radikály (Daguzan 2016).

Již v roce 2011 došlo k založení organizace s názvem EURO 2016 SAS, jednalo se o akciovou společnost, jež byla z 95 % vlastněna organizací UEFA, 5% podíl držela Francouzská fotbalová federace (FFF). UEFA zajišťovala sportovní organizaci turnaje (rozlosování zápasů atd.) a marketing spojený se značkou turnaje. FFF byla odpovědná za bezpečnost na stadionech

31 Jednotky GIGN vznikly v návaznosti na události z Mnichova v roce 1972. 51 a dobrovolníky. EURO 2016 SAS byla pověřena managementem soukromých bezpečnostních agentur, zajišťovala technickou a logistickou podporu atd. a zároveň měla za cíl zastřešovat organizační strukturu šampionátu. V rámci EURO 2016 SAS docházelo ke koordinaci postupů francouzské vlády, organizace UEFA, FFF a hostitelských měst s ohledem na pořádání celého turnaje (UEFA 2016a). V rámci bezpečnostních opatření došlo také k umístění podpůrného týmu pro velké události z Interpolu (IMEST) v Paříži. IMEST měl mj. pomáhat s odhalováním identit lidí. V kontextu událostí se jednalo o reakci na falešné pasy útočníků z podzimu 2015. IMEST měl k identifikaci používat vlastní celosvětové databáze (Interpol 2016).

V rámci Interpolu a Europolu bylo spuštěno i Centrum mezinárodní policejní spolupráce (IPCC), které sdružovalo na 200 příslušníků policií ze zúčastněných zemí a příslušníky Europolu i Interpolu. IPCC se zaměřovalo na sbírání a sdílení informací (Europol 2016). Do zajišťování bezpečnosti během Eura 2016 byla zapojena i agentura Frontex, která skrze svou misi EUROCUP 2016 podpořila francouzskou příhraniční policii. V misi EUROCUP 2016 i v IPCC měli zastoupení také čeští policisté. Policisté z ČR se ale měli zapojit i do hlídkování v okolí stadionů, ve fanzónách, na letištích i nádražích (Nguyenová 2016).

Opomenout nelze ani činnost zpravodajských služeb především pak DGSI a Generálního ředitelství pro vnější bezpečnost (DGSE).

Výše zmíněná opatření byla plánována již s předstihem. Díky teroristickým útokům však došlo i k několika změnám. Tou nejvýraznější bylo zvednutí rozpočtu na zajištění bezpečnosti během šampionátu o 15 % na 33 milionů eur. V návaznosti na teroristické atentáty ve Francii a Belgii bylo francouzskou vládou přijato také několik nových zákonů posilujících pravomoci jednotlivých složek v zájmu zajištění bezpečnosti. Prvním z nich byl již zmíněný zákon o zpravodajských službách z roku 201532. V květnu a červnu roku 2016 byly přijaty další zákony, jež znovu rozšiřovaly pravomoci orgánů v boji proti terorismu (Amnesty International 2017). Na Francii se za tento přístup snesla vlna kritiky z mnoha mezinárodních organizací hájících lidská práva. Organizace jako Amnesty International anebo Human Rights Watch se obávaly zneužití nově nabytých pravomocí státními orgány. Přijímání přísnějších zákonů ve Francii také znovu otevřelo debatu týkající se správného vyvážení lidských práv a bezpečnosti. Čili do jaké míry jsou lidé ochotni vzdát se vlastních práv ve jménu většího bezpečí.

32 Jedná se o zákon zmíněný v části textu týkající se útoku na Charlie Hebdo. 52

4.1 Opatření proti hrozbám teroristických útoků

Již mnohokrát bylo zmíněno, že hrozba teroristického útoku byla vnímána jako největší. Také již byly zmíněny jednotky, které se s teroristy snaží vypořádávat v rámci přímé konfrontace. Na tomto místě práce nejdříve v jednoduchosti nastíní obecné schéma aktérů francouzské protiteroristické politiky a posléze představí konkrétní opatření, která byla v souvislosti s pořádáním Eura 2016 uplatněna.

Ze schématu přiloženého na následující straně (schéma č.1) je zřejmé, že boj proti terorismu je ve Francii zajišťován skrze ministerstva vnitra a obrany a ministerstvo hospodářství, financí a průmyslu. Postup těchto ministerstev je koordinován skrze kancelář premiéra. Ve schématu jsou červeně zvýrazněné útvary, které se do boje s terorismem zapojují přímo. Mimo jiné se jedná o v textu dříve představené jednotky RAID, GIGN anebo PAF.

53

Meziresortní Protiteroristická Úřad pro územní koordinační výbor koordinační dohled (DST) proti terorismu jednotka (CILAT) (UCLAT) Ústřední ředitelství pro všeobecné informace (DCRG)

Operační středisko Ministerstvo pro mezirezortní vnitra krizový management Ústřední ředitelství Speciální policejní (COGIC) soudní policie jednotky (RAID)

Generální Ústřední ředitelství ředitel Státní Státní policie Hraniční policie policie (DCPAF)

Mezinárodní služba Finanční policejní spolupráce zpravodajská (SCRIPT) Odbor financí jednotka (TRACFN)

Ministerstvo Letecká pohraniční hospodářství, policie financí a průmyslu Generální ředitelství pro cla Kancelář a nepřímé daně Městská policie premiéra

Centrální služba republikánských bezpečnostních společností

Ministerstvo Generální Generální obrany sekretariát pro ředitelství pro národní obranu vnější bezpečnost Jednotka blízké (SGDN) (DGSE) ochrany (SPHP)

Společné operační centrum (COIA) Četnictvo departmentů

Generální ředitelství pro Národní Četnictvo Četnictvo

Mobilní Četnictvo

Četnická zásahová skupina (GIGN)

Diplomatická a VIP Další jednotky ochrana (GSPR) Četnictva

Schéma č.1. Zdroj: von Hippel (2005: 29), přeloženo a upraveno.

54

Co se týče konkrétních opatření, která měla zabránit teroristickému útoku, musí být opět zmíněny čtyři oblasti, jež byly ohroženy nejvíce. Jednalo se o stadiony, fanzóny, prostředky hromadné dopravy a místa s vyšší koncentrací osob.

Bezpečnost v okolí stadionů měla být zajišťována jednotkami policie, armády i členy soukromých bezpečnostních agentur. Opatření při vstupu na stadiony se oproti standardním zápasům měla zpřísnit, a to především s ohledem na nevalně dopadnuvší generálku v podobě finále Francouzského poháru mezi kluby Paris Saint-Germain a Olympique Marseille, při kterém došlo k násilnostem uvnitř stadionu. Během Eura tak byl vstup na fotbalové stadiony podobný letištním kontrolám včetně detektorů kovů. Prohlídky při vstupu na stadion ale byly víceúrovňové a u každého stadionu byl vyvěšen seznam zakázaných předmětů. Bezpečnost na stadionech byla v gesci Francouzské fotbalové federace (FFF) potažmo organizace EURO 2016 SAS. Práce se bezpečností na stadionech blíže zabývá v oddílu věnovanému opatřením proti diváckému násilí.

Druhou oblastí byly fanzóny, dle mnohých francouzských představitelů bylo riziko teroristického útoku právě v těchto oblastech nejvyšší, jelikož do fanzón mohl jít kdokoliv a zdarma. Ozývaly se tak i názory, že by fanzóny neměly být během Eura otevřeny. Francie se ale vydala cestou maximálního možného zabezpečení. Držela se premisy, že je lehčí zajistit bezpečnost u lidí, kteří jsou na jednom místě, než kdyby byli tito lidé roztroušení v ulicích.

Pro vstup do fanzóny musel každý fanoušek projít třemi bezpečnostními kontrolami, které zahrnovaly důkladnou osobní prohlídku, kontrolu osobních dokladů (pasů) i průchod skrze bezpečnostní rámy. Okolí fanzón bylo uzavřeno a monitorováno kamerami i policisty. Velké batohy a tašky nebyly uvnitř fanzón povoleny, stejně jako „klasické“ zakázané předměty typu zbraní, ostrých předmětů apod. Na každou fanzónu dohlíželo minimálně 400 bezpečnostních pracovníků soukromých agentur, v případě největší fanzóny pod Eiffelovou věží se jednalo o více než 1 100 pracovníků. V okolí fanzón pracovali v utajení také členové policie (Gee 2016, G4S 2016, Události 2016b).

Další zmiňovanou oblastí byly hromadné dopravní prostředky. Francouzské bezpečnostní složky se během šampionátu zaměřily na kontroly na hranicích země, kde museli návštěvníci počítat s namátkovými kontrolami (stejně tak v rámci letišť či vlakových nádraží). Kontroly na hranicích byly prováděny jednotkami PAF za pomoci složek Frontexu v rámci operace EUROCUP 2016.

55

Zajištění bezpečnosti v rámci vnitrostátní dopravy a městské dopravy byly zajišťovány Státní policií a Četnictvem. Díky výjimečnému stavu, který ve Francii platil, mohly bezpečnostní složky v případě ohrožení přistoupit i k zastavení veřejné dopravy či omezení některých linek. Doprava byla ale ohrožena také hromadnými stávkami, s nimiž se Francie potýkala před zahájením šampionátu, čemuž se blíže věnuje kapitola zaměřená na opatření proti stávkám.

Kvůli možným útokům během turnaje se francouzské bezpečnostní složky účastnily několika desítek cvičení, která měla především prověřit a posílit úroveň komunikace a spolupráce mezi jednotlivými útvary. Během těchto cvičení si francouzští bezpečnostní pracovníci vyzkoušeli reakci na útok chemickými zbraněmi, atak osamělého vlka ve fanzóně anebo teroristický útok u stadionu. Poslední takové cvičení se odehrálo v Lyonu jen několik dní před zahájením turnaje a představitelé policistů po jeho skončení veřejně deklarovali, že jsou na zajištění bezpečnosti během Eura plně připraveni (Morgan, Samuel 2016).

K zajištění bezpečnosti na místech se zvýšenou koncentrací osob jako jsou turisticky oblíbená místa, nákupní centra apod. bylo taktéž využíváno osobních prohlídek a prohlídek zavazadel.

Ačkoliv byly francouzské bezpečnostní složky sebevědomé a nepřipouštěly si možnost selhání, vznikla před zahájením Eura mobilní aplikace SAIP. Ta byla reakcí na útoky v Paříži v listopadu 2015 a byla spravována ministerstvem vnitra. Aplikaci si mohli uživatelé bezplatně stáhnout na své smartphony. V případě ohrožení by pak skrze SAIP byli informováni o případném ohrožení a zároveň by jim byly poskytnuty informace ohledně toho, jak se mají v takovéto situaci zachovat (Ministère de l´Interieur 2016).

Kromě výše zmíněných konkrétních opatření je nutné zmínit i ta obecná. Francouzské bezpečnostní složky mohly díky vyhlášenému výjimečnému stavu zakázat veřejná shromáždění anebo například vykonávat prohlídky podezřelých občanů i zabavovat legálně držené zbraně. Důležitým faktorem bylo také navýšení počtu policistů a vojáků (operace Sentinel) v ulicích a na strategických místech.

56

4.2 Opatření proti diváckému a politicky motivovanému násilí 4.2.1 Opatření proti diváckému násilí

Nikl s Voleveckým (2007) uvádějí několik základních oblastí, které je potřeba v rámci prevence před diváckým násilím pokrýt. Jedná se o plánování a zajišťování bezpečnostních opatření s předstihem, projektové a stavební aspekty, oddělující ploty, pořadatelskou službu, prodej vstupenek a prodej alkoholických nápojů.

Francie se na šampionát připravovala dlouhodobě, a to již před samotným získáním jeho pořadatelství. K zajištění bezpečnosti přistupovala s maximální pozorností, což bylo ještě umocněno předešlými teroristickými útoky. Co se týče projektových a stavebních aspektů, byla Francie připravena již s předstihem. Stadiony hostící zápasy Eura byly nově postaveny (Lyon, Lille, Bordeaux a Nice) anebo prošly modernizací tak, aby splňovaly všechny bezpečnostní standardy. Stejně jako v případě fanzón i v okolí stadionů byly vytyčeny bezpečnostní perimetry chráněné několikametrovými ploty a zátarasy. Stejně tak museli i zde fanoušci počítat s víceúrovňovými prohlídkami. Jak již bylo napsáno dříve, bezpečnost na stadionech měla na starost FFF, která využívala služeb soukromých bezpečnostních agentur a společně s organizací UEFA také vydala seznam pravidel pro návštěvníky.

V něm jsou mj. popsány pravidla chování během zápasu anebo seznam zakázaných předmětů. Jednalo se o jakékoliv předměty použitelné jako zbraně, zábavní pyrotechniku, alkoholické nápoje anebo například drony. K zajištění bezpečnosti bylo použito i systémů CCTV, které hlídaly vnitřek i okolí stadionů (UEFA EURO 2016 2016b).

Okolí stadionů bylo uzavřeno a hlídáno francouzskými bezpečnostními složkami, které byly v případě nutnosti připraveny i k zásahu na stadionu. Na předem vytipované potenciálně vyhrocené zápasy byly počty policistů navýšeny33. Například okolí stadionu během zápasu Anglie – Rusko sledovali policejní snipeři. K ochraně prostoru a ulic v okolí stadionu bylo využíváno i bezpilotních dronů a dalších moderních bezpečnostních technologií. Celkově lze říci, že z pohledu zajištění bezpečnosti na i v okolí stadionu se přístup Francie a organizace UEFA (vyjma důslednosti kontrol a počtu policistů) výrazně nelišil od standardních postupů. Je tu však jedna výjimka týkající se dronů. Používání bezpilotní dronů veřejností bylo na stadionech i v jejich okolí zakázané.

33 Na každý zápas dohlíželo v průměru 900 policistů, což je 30% nárůst v porovnání s předcházejícím Eurem 2012 konaného V Polsku a na Ukrajině (UEFA EURO 2016 2016a). 57

Drony byly užívány jen bezpečnostními složkami, které je používaly z bezpečnostních důvodů, dokázaly s nimi monitorovat dav i rozpoznávat rizikové jedince. Vůbec poprvé byla v souvislosti se sportovní megaudálostí také využita technologie, která dokázala zpacifikovat cizí bezpilotní zařízení ve zřízených bezletových zónách. Díky této technologii by francouzští policisté byli schopni předejít útoku s dronem nesoucím např. biologickou bombu (Leicester 2016).

Další oblastí, kterou Nikl s Voleveckým zmiňují, jsou oddělující ploty. V současné době se ale ve vyspělých státech od těchto bezpečnostních opatření na stadionech upouští. Bezbariérový přístup k sledování fotbalu byl dokonce podmínkou pro pořádání Eura 2016.

Úkoly pořadatelské služby se týkaly již dříve zmíněných bezpečnostních kontrol na stadionu ale i pomoci příchozím divákům a kontroly dodržování pravidel na stadionech. V případě porušení těchto pravidel mohl být divák pořadatelskou službou vykázán ze stadionu a následně mu mohl být zakázán i vstup na jakákoliv další utkání během šampionátu (UEFA EURO 2016 2016b).

Prodej vstupenek probíhal skrze organizaci UEFA, její webové stránky a autorizované prodejce. Vstupenky byly vždy přidělené ke konkrétnímu místu a jasně označené, což je další prostředek, jak minimalizovat možnost vzniku konfliktů. Jako u každé akce se ale i při Euru 2016 objevili překupníci, neoficiální prodejci a falešné webové portály nabízející prodej vstupenek. Na což Francie (respektive UEFA) reagovala apelem na fanoušky, aby pro nákup vstupenek využívaly jen oficiální systém organizace UEFA.

Prodej alkoholických nápojů byl během trvání turnaje částečně omezen.

4.2.2 Opatření proti chuligánství Je vcelku zřejmé, že mnohá opatření, jež byla popsána ve vztahu k diváckému násilí, lze považovat i za opatření vedoucí k redukci projevů chuligánství, především pak na stadionech a v jejich okolí.

Francouzské bezpečnostní složky ale zavedly i další opatření cílící přímo na chuligány. Jedno z nich již bylo zmíněno v kontextu ochrany před teroristickým útokem. Francie během šampionátu částečně obnovila hraniční kontroly. Ty byly v gesci Hraniční policie (PAF) a pracovníků agentury Frontex v rámci mise EUROCUP 2016. Cílem kontrol bylo odhalení jedinců, kteří byli na mezinárodních seznamech známých chuligánů anebo měli například zákaz

58 vycestovat ze zemí svého původu. V tomto ohledu byl velký důraz kladen na mezinárodní spolupráci a spolupráci se zainteresovanými organizace jako byly Interpol a Europol.

Jen z oblasti Velké Británie nebylo umožněno do Francie vycestovat více než 2 000 známých chuligánů, nicméně díky vypršení trestů zde bylo i více než 1 000 lidí s „chuligánskou“ minulostí, kteří na Euro do Francie odjet legálně mohli (White 2016, Amstrong 2016). Angelique Chrisafis (2016) poté přichází se zprávou, že přístup do Francie byl celkově odepřen více než 3 000 zahraničních chuligánů.

V souvislosti s chuligánstvím se nejvíce zmiňoval zápas mezi Ruskem a Anglií, který se měl odehrát v Marseille. Riziko vzniku konfliktu podepřelo i několik výhružných zpráv z chuligánských základen obou stran.

Na boj s chuligánstvím se v rámci francouzské Státní policie specializuje útvar DNLH, jehož členové byli přítomni přímo na stadionech. V případě potřeby byly připraveny složky CSR. I v případě chuligánství platí, že základním opatřením je zvýšený počet příslušníků bezpečnostních složek v ulicích a na strategických místech, jejichž přítomnost měla mít psychologický efekt. Zároveň byli tito příslušníci připraveni kdykoliv zasáhnout proti případným narušitelům veřejného pořádku.

4.2.3 Opatření proti politickému extremismu a radikalismu Proti politickému extremismu a radikalismu Francie během ME ve fotbale 2016 nepodnikala žádné zvláštní kroky. Případné problémy měly být řešeny za pomocí obecných bezpečnostních opatření zmíněných dříve (známí extremisté a radikálové by nebyli vpuštěni do země apod.). Pokud by došlo na větší násilnosti, byla opět připravena francouzská pořádková policie CRS.

4.3 Opatření proti městské kriminalitě a problémům s chudobou a sociální stratifikací 4.3.1 Opatření proti kriminalitě Francouzská policie se s kriminalitou nemusela vypořádávat za použití nových postupů či technik. Jelikož země je dlouhodobě turisticky oblíbená, jsou bezpečnostní složky na boj proti kriminalitě zvyklé a vybavené. Jak již bylo řečeno v kapitole představující hrozby turnaje, míra kriminality není ve Francii nikterak vysoká a problémem jsou především kapesní krádeže či přepadení v turisticky atraktivních oblastech.

59

K potírání zločinu policie využívala uniformované policejní jednotky i jednotky v civilu. Nezastupitelnou roli hrály kamerové systémy. Jistým druhem opatření bylo také veřejné informování o hrozbě kapesních krádeží apelující na návštěvníky a jejich zvýšenou pozornost. Mezi způsoby, jakými byli návštěvníci informováni, patří vydávání informačních bulletinů, rádiové, televizní i rozhlasové vysílání, důležitou roli hrály i ambasády cizích států či přímo doporučení státních orgánů příslušných zemí, jako tomu bylo v případě Ministerstva zahraničních věcí ČR34. Zvláštním druhem kriminality, na niž museli organizátoři reagovat, byla kyberkriminalita týkající se falešných vstupenek. Té se práce věnuje v kapitole o opatřeních v oblasti kyberprostoru.

4.3.2 Opatření proti protestům a stávkám Jak se blížilo zahájení fotbalového Eura 2016, byla atmosféra mezi stávkujícími a organizátory stále vypjatější. O stávce během šampionátu původně odboroví předáci neuvažovali, jak se ale turnaj blížil, začaly se objevovat informace, že by stávky Euro opravdu narušit mohly. Jen připomeňme, že stávky se týkaly např. zaměstnanců železnic, jaderných elektráren a popelářů35. Po zahájení Eura plánovali stávku i piloti Air France. Díky stávkám zaměstnanců rafinérií musela dokonce Francie dočasně čerpat ropu ze svých strategických zásob.

Na tento vývoj reagovali francouzští představitelé poměrně nekompromisně. Prezident Francois Hollande v jednom ze svých projevů řekl, že Francie použije jakékoliv prostředky k tomu, aby Euro proběhlo bez závažných incidentů (McPartland 2016). Ozývaly se i hlasy, které označovaly stávkující a protestují za teroristy. Tehdejší ministr vnitra Bernard Cazeneuve (současný francouzský premiér) v médiích vyjádřil odpor k praktikám odborů, které se snaží získat pozornost na základě francouzského pořadatelství Eura. Velmi často také bylo konstatováno, že chování protestujících a stávkujících poškozuje dobrou image Francie ve světě. V důsledku toho bylo vládou zvažováno i přistoupení k zákazu shromažďování (což umožňoval vyhlášený výjimečný stav).

34 To je dostupné na adrese http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/prohlaseni_a_stanoviska/x2016_06_09_euro_2016_dopor uceni_pro_ceske_fotbalove.html. 35 Podle některých odhadů byly jen v ulicích Paříže nevyvezeny více než tři tuny odpadu. 60

I v této oblasti je nutné uvést, že jako základní prevence měla působit přítomnost většího množství příslušníků bezpečnostních složek v ulicích, kteří byli připraveni řešit případné problémy již v jejich zárodku.

4.3.3 Opatření zlepšující podmínky na předměstích

Přestože přístup Francie k vyloučeným předměstským oblastem byl dlouhodobě celkově neadekvátní. Lze vypozorovat snahy o změnu zaběhnutých pořádků. V roce 2006 například organizace UEFA spustila program, který měl skrze fotbal sbližovat znepřátelené strany. Důležitými účastníky tehdy byly francouzské fotbalové hvězdy jako Lilian Thuram anebo Franck Ribéry, kteří sami pocházeli z vyloučených lokalit. Do dalších projektů se zapojila i fotbalová mužstva jako Paris Saint-Germain, Lyon, Lens anebo Marseille (Châtelet 2006). V oblastech také pracuje množství sociálních pracovníků v rámci různých komunitních či sociálních služeb, nicméně výsledky těchto snah jsou viditelné jen na lokální úrovni.

Velký rozruch vyvolala informace o spolupráci Francie s Katarem, který chtěl v roce 2012 investovat do problémových pařížských čtvrtí až 50 milionů eur. Na tento záměr se však snesla kritika ze všech politických stran. Mnoha lidem se nelíbilo, že by Francie tímto nechala řešení svého problému na cizím státu. Pravicové Národní frontě vadilo, že se Katar zajímá jen o „své“ muslimské obyvatelstvo. A mnozí analytici vyjadřovali znepokojení nad tím, jak velký vliv si Katar ve Francii kupuje (Vandoorne 2012, Sayare 2012). V tu dobu již Katařané mohutně investovali např. do klubu Paris Saint-Germain, kam mj. přivedli hráče světového formátu jako Zlatana Ibrahimoviče či Thiaga Silvu.

V roce 2013 se poprvé začalo otevřeně hovořit o problému náboženské radikalizace, která se týkala především vyloučených lokalit, načež začala v roce 2014 vznikat deradikalizační strategie, respektive systematický model snižování radikalizace jedinců. Tato strategie byla vedena Meziresortním výborem pro prevenci kriminality (CIPD) a Protiteroristickou koordinační jednotkou (UCLAT)36. V rámci této strategie například vznikla telefonická linka, na níž se mohli obrátit například lidé, co chtěli úřadům oznámit radikála ve svém okolí či rodiny zasažené radikalizací svých členů atd.37 V souvislosti s deradikalizační strategií vznikly v lednu 2015 také vládní webové stránky www.stop-djihadisme.gouv.fr, které se snaží bojovat

36 Viz schéma v kapitole 5.1. 37 Skrz tuto linku bylo označeno přibližně 65 % všech zjištěných radikalizovaných jedinců, což je značný úspěch. 61 se salafisticko-džihádistickou propagandou. Také díky tomu dokázali CIPD s UCLAT od dubna 2014 do října 2015 identifikovat více než 5 000 radikalizovaných jedinců (Quivooij 2016). Tato strategie je klíčová tím, že se jedná o první ucelený přístup k problematice radikalizace, jejíž rizika jen podtrhly teroristické útoky z roku 2015.

V souvislosti s pořádáním evropského fotbalového šampionátu však Francie žádná konkrétní opatření v rámci tzv. banlieues neprováděla.

4.4 Opatření proti kybernetickým hrozbám

Jedním z pilířů kybernetické bezpečnosti, pokud se zaměříme na hrozby pro jednotlivce, je dodržování zásad bezpečnosti při pohybování se na internetu. Největší ochranou před napadením je tak logické uvažování a pozornost uživatelů. Za účelem představení rizik spojených s kyberprostorem vzniká každoročně obrovské množství edukativních materiálů.

V souvislosti s Eurem 2016 lze zmínit například vydání oficiální mobilní aplikace s názvem UEFA EURO 2016 Fan Guide, která uživatelům poskytovala kompletní informace ohledně dopravy, ubytování atd. (UEFA 2016b). Účelem této aplikace bylo také informovat zájemce o prodeji vstupenek, jelikož již před Eurem se objevilo množství podvodných webů a aplikací snažících se působit jako oficiální prodejci. Později však vyšlo najevo, že aplikace UEFA EURO 2016 Fan Guide skrývala bezpečnostní chybu, která umožňovala získání citlivých uživatelských dat třetí stranou (Broersma 2016).

Nejdůležitějším nástrojem proti podvodníkům se vstupenkami se však stalo rozšíření pro internetové prohlížeče, které vydala organizace UEFA společně se společností Brandsays. Pokud si toto rozšíření uživatel nainstaloval, byl díky němu posléze schopný identifikovat autorizované a neautorizované prodejce vstupenek na internetu (UEFA 2016c). Na ochranu vlastních serverů a aplikací má UEFA vlastní oddělení, které chrání zájmy organizace nepřetržitě, jelikož UEFA má v gesci i kupříkladu organizaci Ligy mistrů atd. V roce 2015 UEFA uzavřela spolupráci se společností Interoute, která měla pomáhat s informační infrastrukturou organizace UEFA následující 4 roky včetně období pořádání Eura 2016 (Interoute 2015).

Report společnosti Allot Communications (2016), jenž se zaobíral problematikou malware během evropského šampionátu, opět zmiňuje důležitost edukace populace v oblasti hrozeb a rizik v kyberprostoru. Důležitou roli hraje i bezpečnostní software, který by měl být

62

(dle autorů reportu) v dobách sportovních událostí více popularizován a lákat atraktivními pořizovacími cenami.

Pokud se zaměříme na francouzskou politiku v oblasti kybernetické bezpečnosti, zjistíme, že první zmínky o potřebě vytvoření centra pro kybernetickou bezpečnost zmiňuje Bílá kniha obrany a bezpečnosti z roku 2008. Hrozba kybernetického útoku na státní infrastrukturu je v tomto dokumentu brána jako jedna z nejpravděpodobnějších na období příštích 15 let. Bílá kniha doporučovala vytvoření struktur, jež by detekovaly kybernetické útoky již v počátku a bránily francouzskou společnost před hrozbami spojenými s rozvíjejícím se kyberprostorem (Défense et Sécurité nationale 2008). V roce 2009 tak byla vytvořena Národní agentura pro počítačovou bezpečnost (ANSSI) pod Generálním sekretariátem pro národní obranu a bezpečnost (SGDSN). ANSSI navazovala na práci předešlých agentur.

ANSSI je od té doby nejvyšší autoritou v zajišťování kybernetické bezpečnosti ve Francii a jejím úkolem je detekovat a reagovat na kybernetické útoky, podporovat rozvoj důvěryhodných produktů a služeb pro státní instituce a hospodářské subjekty, poskytovat poradenství a podporu státním institucím a provozovatelům kritické informační infrastruktury, jakožto i zvyšovat informovanost o internetových hrozbách (Vittel, Bliddal 2015).

V roce 2013 byla vydána nová Bílá kniha obrany a bezpečnosti. Přijat byl i nový zákon o vojenském programování. Oba tyto akty pozměnily strukturu francouzské kybernetické bezpečnosti. Rostoucí důležitost kyberprostoru společně s rostoucím rizikem ohrožení měla za následek posílení složek francouzské kybernetické bezpečnosti. Například ANSSI měla na konci roku 2015 hospodařit s přibližně 80 miliony eur a mít téměř 500 zaměstnanců, což je značný nárůst oproti roku 2009, kdy ANSSI začínala s rozpočtem 45 milionů eur a 120 pracovníky (Vittel, Bliddal 2015, Bramgetto 2015).

Na rozvoj kybernetického prostoru reagovala Francie znovu v roce 2015 vydáním Francouzské národní strategie digitální bezpečnosti. Ta stanovuje pět základních strategických oblastí, kterým se Francie hodlá v následujících letech věnovat. Jedná se o (1) fundamentální zájmy, obranu a bezpečnost státních informačních systémů a kritické informační infrastruktury a obranu před velkými kyberneticky-bezpečnostními krizemi, (2) digitální důvěru, soukromí, osobní údaje a kybernásilí, (3) zvyšování povědomí a vzdělávání, (4) prostředí digitálních technologií podniků, průmyslovou politiku, vývoz a internacionalizaci a (5) Evropu, strategickou digitální autonomii a stabilitu kyberprostoru (ANSSI 2015).

63

Svoje odborníky na kybernetickou bezpečnost má i francouzské ministerstvo obrany. Specialisté se zde zajímají především o bezpečnost počítačových systému a pokročilých zbraňových systémů, které jsou součástí vybavení francouzské armády. Samozřejmostí je pak spolupráce s ostatními státy NATO, Evropské unie atd.

4.5 Shrnutí bezpečnostních opatření Francie s předstihem veřejně deklarovala, že bezpečnost během Eura 2016 bude její hlavní prioritou. Tomu odpovídalo také zapojení více než 100 000 bezpečnostních pracovníků (Státní policie, Četnictvo, Armáda v rámci operace Sentinel) a finální rozpočet na bezpečnost, jenž přesáhl hranici 33 milionů eur. Významnou roli v zajišťování bezpečnosti během šampionátu sehrál výjimečný stav, který rozšiřoval pravomoci bezpečnostních sborů.

Jednotlivá opatření se v mnoha případech překrývají, což komplikuje orientaci v jednotlivých oblastech. Ukazuje to však i na fakt, že francouzské pojetí bezpečnosti bylo zaměřeno na vzájemnou komunikaci a kooperaci. A nejednalo se primárně jen o francouzské státní složky, velkou měrou se na bezpečnostních opatřeních podílely také mezinárodní organizace jako Interpol (IMEST), Europol či Frontex, V tomto ohledu nelze opomenout i zapojení jednotek Policie ČR.

Mezi nejvýraznější opatření spojená se šampionátem jistě patřil způsob zabezpečení stadionů a fanzón, kde došlo k vytvoření bezpečnostních perimetrů a návštěvníci museli procházet vícestupňovými kontrolami. Se zvýšenými opatřeními při vstupu do fanzón a na stadiony se však pojilo i časové zdržení návštěvníků. Právě zde spatřuje autor práce možnost provedení útoku. Skupiny lidí čekající před první vstupní prohlídkou se mohly stát snadným terčem. Přestože okolí fanzón bylo pokryto systémy CCTV i hlídkujícími policisty, pro případného útočníka byla šance pro zranění většího množství lidí poměrně vysoká.

Mezi další výrazná opatření lze zahrnout znovuzavedení hraničních kontrol či přidělení policejních hlídek ke každému reprezentačnímu družstvu. Z pohledu využitých technologií stojí za zmínku využití technologie pro získání kontroly nad cizími drony francouzskou policií.

Mnoho rizikových oblastí, které jsou v textu probírány de facto nevyžadovaly vytváření zvláštních opatření. Francie je natolik vyspělý stát, že kupříkladu problémy s kriminalitou dokázala Francie řešit za použití standartních postupů.

64

5. Průběh turnaje

Jak již bylo uvedeno na předešlých stranách práce, ME ve fotbale 2016 se odehrálo mezi 10. červnem a 10. červencem roku 2016. V této kapitole se práce zaměřuje na významné bezpečnostní incidenty, které se během šampionátu uskutečnily v rámci jednotlivých kategorií. Pozornost je taktéž věnována reakcím bezpečnostních složek, pořadatelských organizací či státních představitelů.

5.1 Teroristické útoky

Možnost teroristického útoku vyvolávala u odborné i laické veřejnosti nejvíce obav, které byly ještě podpořeny předešlými teroristickými útoky ve Francii a Belgii. Strach také zvyšovaly informace od atentátníků z bruselských útoků, jenž přiznali svůj původní záměr zaútočit ve Francii během Eura 2016. Francie si byla hrozby teroristického útoku dobře vědoma a k ochraně před terorismem přistoupila s maximální možnou obezřetností. Během samotného šampionátu nebyl ve Francii proveden žádný větší teroristický útok. Přesto je ale nutné v souvislosti s Eurem 2016 zmínit dva incidenty.

Prvním z těchto incidentů se stal 13. června ve večerních hodinách v Magnanville na severozápadním předměstí Paříže (cca 50 km od centra města). Larossi Abballa zde zaútočil na místního policejního velitele, jenž se vracel z práce domů. Abballa svou oběť několikrát bodnul a poté se zabarikádoval v domě policisty, který na následky bodných zranění zemřel. Uvnitř zabil útočník i policistovu manželku, která byla stejně jako její druh zaměstnána u policie. V domě byl přítomný i přibližně tříletý syn manželského páru, kterému však útočník neublížil (RT 2016). Poté, co sousedé zavolali policii a popsali situaci, přijely na místo jednotky RAID, které se po zvážení situace rozhodly na útočníka zaútočit. Abballa byl během zásahu zastřelen (Rubin, Blaise 2016).

Během následného vyšetřování vyšlo najevo, že útočník jednal na základě výzvy Islámského státu, a že během svého pobytu uvnitř domu vysílal živě na sociální síť Facebook. V rámci tohoto vysílání měl mj. pronést, že se „Euro stane hřbitovem“. Během následujících dní byli zadrženi dva muži, kteří na útoku s Abballou údajně spolupracovali. Všichni tři měli za sebou kriminální minulost spojenou s podporou náboženského extremismu.

65

V kontextu Eura 2016 je však nutné zmínit i událost, která se nestala přímo během konání samotného turnaje. Jedná se o útok 14. července ve městě Nice, při kterém o svůj život přišlo více než 80 lidí a více než 100 dalších bylo zraněno.

Mohamed Lahouaiej Bouhlel zde v nákladním voze ve vysoké rychlosti opakovaně najížděl do davů lidí, kteří se účastnili oslav na místní promenádě. Po několika desítkách minut byl poté zastřelen během přestřelky s policisty. Bouhlel měl ve svém voze několik dalších zbraní, podle čehož lze usuzovat, že zamýšlel ještě větší útok. K útoku se později přihlásil Islámský stát. Důležité je zmínit i fakt, že Bouhlel nebyl znám zpravodajským službám, měl však za sebou jistou kriminální minulost (Henderson, Sabur 2016).

Tento útok je důležitý především kvůli vysokému počtu obětí a tím, že se odehrál v době, kdy stále platil výjimečný stav. Bouhlel se radikalizoval bez vědomí bezpečnostních složek a policisté neměli žádné informace o jeho případných vazbách na teroristy. Po událostech z Nice byl výjimečný stav opět prodloužen, přestože se ukázalo, že ani výjimečný stav nedokáže zajistit dostatečnou míru bezpečí.

5.2 Divácké a politicky motivované násilí 5.2.1 Divácké násilí

Na různé projevy diváckého násilí bylo ME ve fotbale 2016 poměrně bohaté a leckdy byly tyto projevy spojeny s chuligánstvím. Jako první lze zmínit chování ruských fanoušků na stadionu Stade Vélodrome v Marseille během utkání mezi reprezentacemi Anglie a Ruska, čemuž se věnuje následující podkapitola věnovaná chuligánství, jelikož střet Rusů a Angličanů je spojen především s chuligánstvím.

Poměrně často také docházelo k házení předmětů na hrací plochu. Nejvýraznější byla v tomto ohledu utkání mezi českým a chorvatským reprezentačním výběrem v Saint-Étienne 17. června a klání národních mužstev z Albánie a Rumunska v Lyonu 19. června. V zápase ČR proti Chorvatsku bylo na hrací plochu chorvatskými příznivci hozeno několik světlic, jedna z nich zasáhla člena bezpečnostní služby. Během zápasu Albánie s Rumunskem se pak házením světlic provinily obě strany. UEFA po těchto incidentech trestala fotbalové svazy jednotlivých států38 (Blackley 2016). Pronášení předmětů na stadion byl celkově problém, se kterým si

38 Chorvatská fotbalová asociace byla například potrestána pokutou ve výši 100 000 eur (ESPN 2016a). 66 organizátoři nevěděli rady. Nicméně sama UEFA uznala, že je tento problém jen těžce řešitelný, jelikož fanoušci využívají k pronášení předmětů různé způsoby i kupříkladu tělesné dutiny.

Během zápasů Eura došlo také několikrát k vniknutí fanoušků na hrací plochu. Jmenovat lze například chorvatského fanouška, který oslavoval vstřelenou branku společně s hráči na hrací ploše. Anebo divák, který běžel za Cristianem Ronaldem se snahou pořídit si společnou fotku (ESPN 2016a). UEFA za tyto a podobné incidenty trestá fotbalové asociace zemí, z nichž narušitelé hry pocházejí.

Během Eura bylo také několikrát akcentováno téma rasismu ve vztahu například k pokřikům fanoušků či urážlivým transparentům.

5.2.2 Chuligánství

Již několik dní před zahájením Eura se potvrdily obavy bezpečnostních složek a pořadatelů ohledně zápasu mezi Anglií a Ruskem plánovaného na 11. červen v Marseille. Docházelo zde k menším střetům mezi policií a chuligány z Francie, Ruska a Anglie. K nastolení pořádku používala policie i slzný plyn. K největším střetům však došlo před zahájením zápasu Anglie s Ruskem, poté během samotného zápasu na stadionu a potyčky vznikaly i po skončení utkání v ulicích města.

V Marseille došlo před utkáním k několika střetům mezi chuligány jednotlivých národních týmů, jako zbraně byly často používány židle a vybavení venkovních teras restaurací. Policie zatkla několik lidí, mnoho osob bylo zraněno (ČT Sport 2016). K dalším střetům došlo přímo na stadionu Stade Vélodrome, kam dokázali ruští příznivci propašovat např. světlice. Po skončení zápasu se podařilo ruským chuligánům překonat bezpečnostní pracovníky a zaútočit na příznivce Anglie, celou akci provázely také rasistické útoky (Yeung 2016). Násilnosti se poté opět přenesly do ulic města. Například na serveru YouTube lze nalézt velké množství videí, která zachycují řádění fanoušků na stadionu i mimo něj39, včetně videí natočených přímými účastníky střetů40. Během událostí v Marseille byly zraněny desítky lidí a policie další desítky nejaktivnějších chuligánů zatýkala.

39 Situaci v ulicích Marseille zachycuje například kompilace dostupná na adrese https://www.youtube.com/watch?v=5Hi-Dv57d4E&t=1s. 40 Jedno z takovýchto videí je dostupné na adrese https://youtu.be/XE31bFh33HE. 67

V reakci na dění na stadionu čelil Ruský fotbalový svaz finanční pokutě 150 000 eur a podmínečnému vyřazení z turnaje, pokud by se situace opakovala. Anglie trestána nebyla, nicméně za chování anglických chuligánů se omluvila. Většina představitelů a významných činovníků chování chuligánů odsoudila, a to včetně ruského ministra sportu Vitalije Mutka. Mutko však byl během zápasu údajně viděn, jak chuligány povzbuzuje.

Další zatýkání probíhalo v následujících dnech. Mimo jiné bylo zadrženo i několik desítek ruských fanoušků, kteří mířili do města Lille. Francouzská policie je podezřívala z účasti na násilnostech v Marseille (Roth 2016). Proti zatýkání ruských občanů se ohradil Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí, který toto zatýkání označil za neakceptovatelné a pohrozil zhoršením vztahů mezi Francií a Ruskem. Lavrov také hovořil o tom, že ruští občané byli provokováni a uráženi ze strany ostatních fanoušků. Několik dalších představitelů Ruska se také vyjádřilo povzbudivě směrem k chuligánům, kteří dle nich hájili čest své vlasti, jmenovitě se jednalo například o místopředsedu ruského parlamentu Igora Lebedeva.

Francie poté ještě potrestala tři ruské chuligány tresty odnětí svobody od 12 do 24 měsíců a několik desítek ruských chuligánů vyhostila. Všichni však tvrdili, že s násilnostmi neměli nic společného (ESPN 2016b). Ruští a angličtí chuligáni se poté střetli ještě 15. června v Lille, kde bylo opět několik desítek lidí zatčeno a několik zraněno.

Problémoví ale nebyli jen chuligáni z Ruska. V průběhu mistrovství došlo ještě k několika incidentům spojeným s chuligánstvím. Jmenovat lze střety německých a ukrajinských příznivců v Lille během 12. června.

Po událostech z Marseille a Lille se Francie rozhodla zakázat prodej alkoholu ve dny zápasů (Calvo 2016). Jako další konflikty lze zmínit napadnutí tureckých fanoušků chuligány klubu Paris Saint-Germain v Paříži taktéž 12. června. Ve stejný den také došlo ke střetu francouzských chuligánů s příznivci Polska a Severního Irska ve městě Nice (Blackley 2016).

Ke střetům docházelo také během závěrečného dne turnaje, když se příznivci snažili dostat do fanzóny pod Eiffelovou věží v Paříži. Došlo na potyčky s policií i mezi fanoušky. Další střety se poté odehrály po ukončení finálového zápasu, ve kterém domácí výběr podlehl portugalskému mužstvu (Robins-Early 2016).

68

5.2.3 Politický extremismus a radikalismus

Jisté formy extremismu či radikalismu byly zřetelné u chuligánů či během diváckého násilí, které bylo spojené například s rasistickými urážkami. Nicméně jediný výrazný projev extremismu byl zaregistrován při zadržení tří španělských chuligánů nesoucích neonacistický transparent v Nice (The Guardian 2016).

5.3 Městská kriminalita a problémy s chudobou a sociální stratifikací

Přestože původně představitelé odborů a dalších stávkujících odmítali stávkovat v průběhu šampionátu, situace se postupem času měnila a v konečném důsledku se musela Francie se stávkami potýkat i v průběhu Eura.

Již druhý hrací den začala čtyřdenní stávka pilotů společnosti Air France, jimž se nelíbilo snižování mezd. Dle údajů Air France se do stávky zapojilo přibližně 27 % z celkového počtu pilotů. Letecká společnost se snažila o co nejmenší narušení dopravy spojené s pořádáním šampionátu. Dle zveřejněných údajů byla společnost i přes stávku pilotů schopna vypravit 83 % všech letů. Nejvíce byly stávkou omezeny středně dlouhé lety, kde bylo vypraveno pouze cca 73 % letů oproti normálu. Air France odhadla své ztráty na přibližně 5 milionů eur za každý den stávky (Vidalon, Labbé 2016).

V úterý 14. června došlo v Paříži a dalších městech po celé Francii k demonstraci proti novému zákoníku práce. Podle údajů odborů se jí dohromady zúčastnilo přes 1,3 milionu lidí, policejní odhad ale činil přibližně 125 000 lidí. Britská BBC (2016b) zmiňuje především střety demonstrantů s policií, které se odehrály v hlavním městě. Během nich bylo zraněno více než 40 lidí (včetně zasahujících policistů) a přibližně 60 lidí bylo zatčeno. V Paříži se dohromady sešlo na 75 000 nespokojených lidí. Kvůli demonstraci byla také uzavřena Eiffelova věž. Situaci během protestů ještě zhoršila stávka taxikářů a pracovníků železničních drah. Prezident Hollande na nastalou situaci odpověděl hrozbou zákazu demonstrací, u kterých nebude možné zajistit bezpečnost a ochranu majetku. Odboráři však slibovali demonstrace i do budoucna.

Jejich sliby byly naplněny 23. června, kdy došlo k dalším protestům a stávkám. Těm předcházelo dlouhé vyjednávání mezi úřady a odboráři. K bezpečnosti během těchto protestů přispěly obě strany. Policie nasadila více jednotek, které prohledávaly demonstranty kvůli nebezpečným předmětům a na základě tohoto bylo přibližně 95 osob zadrženo. I odbory posílily svou vlastní bezpečnostní službu. Nejpočetnější demonstrace byla opět v Paříži, kde se dle

69 odhadů odborářů sešlo 60 000 lidí, nicméně policie odhadovala počet demonstrantů na 20 000. Protesty v hlavním městě pak proběhly poměrně v klidu, opačná situace ale byla ve městě Rennes, kde cca 300 maskovaných útočníků zapálilo policejní vozidla a kontejnery (Česká televize 2016b). Z dalších protestů pak lze zmínit ještě události ze závěrečného dne turnaje, které jsou spojeny s řáděním chuligánů a byly již představeny v předešlé kapitole.

Situace ohledně stávek byla velmi složitá a jednotlivé stávky na sebe různě navazovaly a překrývaly se, což nastiňuje i situace během demonstrací v Paříži.

V oblasti městské kriminality ani v problémových „banlieues“ nedošlo během turnaje k žádným výrazným problémům41. Francie v tomto ohledu dokázala zajistit bezpečnost.

5.4 Kybernetické útoky

Během turnaje nedošlo k žádným významným kybernetickým útokům namířeným proti Francii jako státu. V ohrožení tak zůstávali jen jednotliví uživatelé, především pak uživatelé chytrých zařízení, kteří nedbali zásad bezpečného chování v kyberprostoru.

5.5 Shrnutí průběhu turnaje

Obavy organizátorů z velkého teroristického útoku v průběhu EURO 2016 se nenaplnily. Odehrál se jen ojedinělý útok na policejního velitele a jeho rodinu v Magnanville. To však neznamená, že by šampionát proběhl z hlediska bezpečnosti hladce.

Největším problémem bylo chuligánství, kterému se před šampionátem nevěnovala přílišná pozornost. Francie selhala při zajištění bezpečnosti především během rizikového zápasu mezi Anglií a Ruskem, díky čemuž se z Marseille stala na několik dní doslova válečná zóna. K dalším potyčkám poté došlo i v Lille, Nice anebo Paříži.

S Paříží však byly spojeny především nepokoje týkající se nového pracovního zákoníku, který byl v tu dobu ve Francii schvalován. Stejně tak stávky byly ve francouzském hlavním městě nejmarkantnější.

41 Jediným výrazným incidentem se stal útok na policejního velitele a jeho manželku, který byl zmíněn v časti věnované teroristickým útokům v průběhu šampionátu. 70

Dalším problémem bylo divácké násilí spojené s rasismem, házení předmětů a vniknutí na hrací plochu. Z českého pohledu je v této oblasti zajímavý kupříkladu zápas mezi ČR a Chorvatskem, kde došlo k házení světlic a dělbuchů ze sektoru chorvatských příznivců.

Ostatní zmiňované hrozby jako kybernetické útoky, městská kriminalita anebo situace na předměstích nezpůsobily žádné významné škody.

Celkově bylo během Eura zadrženo 1 555 lidí, z čehož 891 bylo vzato do vazby. Celkem 64 lidí bylo deportováno. Francouzští představitelé hodnotili Euro (nejen z hlediska bezpečnosti) jako úspěšné (Gouvernement.fr 2016). To dokazuje i fakt, že EURO 2016 přineslo francouzské ekonomice více než 1,2 miliardy eur. Francie přitom do celého pořadatelství investovala „jen“ 200 milionů eur (UEFA 2016d). Zápasy turnaje dohromady navštívilo přibližně 2,5 milionu diváků a do Francie přicestovalo na 600 000 zahraničních fanoušků, čímž se víceméně potvrdily odhady pořadatelů před mistrovstvím.

71

6. Bezpečnostní odkaz Termín bezpečnostní odkaz byl vysvětlen v teoretické části práce, kde byl i rozdělen na šest základních forem dle typologie Giulianottiho a Klausera (2010). V kontextu ME ve fotbale v roce 2016 však nejsou bezpečnostní odkazy nikterak výrazné, a to hned z několika důvodů. Prvním důvodem je fakt, že Francie je jednou z nejvyspělejších zemí Evropy. Bezpečnostní odkazy tak v tomto ohledu nelze najít, jelikož většina bezpečnostních opatření ve Francii fungovala již před zahájením turnaje. Což znamená, že zde neexistovala potřeba zavádět nová opatření, která by následně mohla svým trváním či významem překročit časové vymezení konání Eura.

Druhým důvodem je výjimečný stav vyhlášený po pařížských útocích v listopadu 2015, který platil i po celou dobu konání šampionátu a skončí nejspíše až po francouzských parlamentních volbách v červenci roku 2017. Mnoho bezpečnostních opatření platících během Eura se tak pojí k výjimečnému stavu, s jehož koncem pravděpodobně skončí i platnost těchto opatření. Stejně tak například nové zákony o zpravodajských službách byly přijaty primárně na základě předešlých teroristických útoků. Ačkoliv mohlo mít budoucí pořádání ME ve fotbale na jejich přijetí vliv, nelze na ně nahlížet jako na bezpečnostní odkaz turnaje.

Třetí důvod je poté poněkud prostý. Naprostá většina zavedených bezpečnostních opatření skončila společně se šampionátem. Příkladem tohoto je ochrana fanzón, které byly zrušeny42, snížení počtu bezpečnostních složek v pohotovosti anebo ukončení zvýšené mezinárodní spolupráce.

I přes zmíněné důvody však lze omezené bezpečnostní odkazy nalézt. V rámci přípravy na pořádání Eura byly ve Francii postaveny nové či opraveny stávající fotbalové stadiony. Vybavení těchto stadionů tak nyní splňuje bezpečnostní požadavky kladené mezinárodními fotbalovými asociacemi. Součástí těchto požadavků jsou i nové kamerové systémy, které byly na stadionech zaváděny či upravovány. Tento bod tak lze zařadit do skupiny bezpečnostních technologií, která je první ze šesti uváděných oblastí bezpečnostních odkazů.

Druhým (a posledním) výraznějším bezpečnostním odkazem, o němž lze v kontextu turnaje hovořit, jsou bariéry kolem Eiffelovy věže. Ty byly sice průběžně používány již od

42 Zajímavostí je, že během Mistrovství světa v hokeji v roce 2017 nebyly ve Francii žádné fanzóny z bezpečnostních důvodů povoleny. 72

útoků v roce 2015, v souvislosti s Eurem však byly postaveny trvale, a to i po skončení mistrovství.

Na začátku roku 2017 poté přišla zpráva, že Paříž nechá za přibližnou cenu 20 milionů eur tyto bariéry předělat. Stávající železné ploty budou nahrazeny konstrukcemi s neprůstřelným sklem, které by měly zastavit střelbu i kupříkladu náraz automobilu (Viscusi 2017). Jak již ale bylo řečeno, tento bezpečnostní odkaz není stoprocentně spjat s ME ve fotbale 2016, jelikož původně byly bariéry využívány na ochranu před teroristy po útocích v roce 2015. Nicméně s příchodem Eura se bariéry staly trvalé. Dle názoru autora práce tak lze bariéry považovat za částečný bezpečnostní odkaz turnaje.

73

Závěr

Odpověď na výzkumnou otázku č.1

Jaký vliv měly teroristické útoky ve Francii a Belgii na pořádání Mistrovství Evropy ve fotbale 2016? Teroristické útoky vykonané ve Francii a Belgii se nejvíce podepsaly na celkové náladě ve společnosti. Francouzský veřejný prostor byl zahalen strachem z dalších možných útoků. Terorismus se ve spojitosti s Eurem stal hlavním tématem médií a kvůli zajištění bezpečnosti bylo dlouho uvažováno i o možnosti zrušit celý šampionát či odehrát turnaj bez diváků. Obavy z možného útoku ještě navýšily informace o původních záměrech aktérů bruselských útoků z jara roku 2016 anebo veřejné výzvy k útoku na Francii od Islámského státu.

Dalším výrazným zásahem bylo vyhlášení výjimečného stavu po listopadových útocích z Paříže roku 2015, výjimečný stav značně posiluje represivní pravomoci bezpečnostních složek. Před zahájením šampionátu také došlo k přijetí několika zákonů na podporu budoucnosti. Jedná se především o zákony z roku 2016, které posilovaly kompetence bezpečnostních sborů v boji proti terorismu.

Výjimečný stav trvá ve Francii i v době odevzdání této práce a do jisté míry tak došlo k efektu, o kterém hovořil Beck (1992) ve svých úvahách o rizikové společnosti, když se ve Francii stal výjimečný stav stavem téměř normálním.

Jasným důsledkem teroristických útoků jsou poté zpřísněná bezpečnostní opatření během šampionátu nebo navýšení bezpečnostního rozpočtu. Je však problematické určit, zda a jak by se opatření lišila, pokud by k teroristickým útokům nedošlo.

Odpověď na výzkumnou otázku č.2

Jaká bezpečnostní opatření byla ve Francii využívána? Na tuto otázku již práce komplexně odpověděla v rámci čtvrté kapitoly, kde se nachází i podkapitola 4.5, která shrnuje nejpodstatnější bezpečnostní opatření během šampionátu, jimiž byly například zvýšené počty příslušníků bezpečnostních sborů v ulicích, zvýšené kontroly při vstupu na stadiony a do fanzón anebo úzká mezinárodní spolupráce.

74

Odpověď na výzkumnou otázku č.3

Lze bezpečnostní opatření během šampionátu hodnotit jako dostatečná? To do velké míry záleží na úhlu pohledu. Pokud se zaměříme na jednotlivé vybrané hrozby, zjistíme, že Francie uspěla především v obraně před terorismem, který vzbuzoval největší obavy. Z tohoto úhlu byl turnaj jednoznačným úspěchem. Stejně tak z pohledu kybernetické bezpečnosti lze šampionát hodnotit jako povedený.

Problematické je však hodnotit Euro v kontextu diváckého násilí a chuligánství, kde Francie do značné míry nezvládla situaci, alespoň co se týče prvních dnů šampionátu. I přes přísné prohlídky na stadionech docházelo k pronášení světlic a další pyrotechniky na stadiony. Stejně tak obnovené kontroly na hranicích a posílené jednotky policie nebyly s to zabránit násilnostem v ulicích. Dalším problematickým bodem pak byly stávky a demonstrace, které se leckdy stávaly násilnými.

Francouzští představitelé hodnotili EURO 2016 jako jednoznačný bezpečnostní úspěch, především kvůli zvládnuté hrozbě terorismu. Autor práce taktéž oceňuje práci francouzských bezpečnostních sborů, nicméně v celkovém hodnocení upozorňuje na problém s násilím chuligánů, které by mohlo být velkým problémem i při následujícím MS ve fotbale, které se bude konat v roce 2018 v Rusku. Autor tak bezpečnostní opatření celkově hodnotí jako spíše dostatečná.

Odpověď na výzkumnou otázku č.4

V jakých konkrétních formách lze sledovat bezpečnostní odkaz turnaje? Jak uvádí šestá kapitola, která je zároveň odpovědí na tuto výzkumnou otázku, bezpečnostní odkazy šampionátu lze nalézt jen ve velmi omezené míře. Jedná se o nové kamerové a bezpečnostní systémy na stadionech a částečně o bariéry pod Eiffelovou věží.

75

Závěrečné shrnutí

Diplomová práce se zaobírala tématem zajištění bezpečnosti během sportovní události velkého rozsahu v podobě závěrečného turnaje Mistrovství Evropy ve fotbale konaného ve Francii v roce 2016. Sportovní události velkého rozsahu jsou světovým fenoménem, který však není v českém prostředí příliš akcentovaný. Stejná situace pak panuje i v oblasti zajišťování bezpečnosti při takovýchto akcích.

EURO 2016 představovalo mimořádnou bezpečnostní výzvu, jelikož se odehrávalo po vykonání několika teroristických atentátů. V lednu roku 2015 byla napadena redakce satirického časopisu Charlie Hebdo v Paříži. V listopadu téhož roku došlo ve francouzském hlavním městě k sérii útoků, které si vyžádaly na 130 obětí. Na jaře roku 2016 pak teroristé zaútočili v sousední Belgii. V návaznosti na tyto události byl vyhlášen výjimečný stav a bezpečnost ve Francii se stala hlavním tématem celého světa.

Práce zkoumala problematiku zajišťování bezpečnosti během šampionátu skrze teoretické koncepty a typologie nejuznávanějších odborníků na dané téma. V práci je pak využíváno především typologií od Richarda Giulianottiho a Francisca Klausera, díky které byly (po částečné modifikaci autorem práce) vymezeny čtyři základní oblasti hrozeb. Jednalo se o hrozby teroristických útoků, divácké a politicky motivované násilí, městskou kriminalitu a problémy s chudobou a sociální stratifikací a kybernetickou bezpečnost. Po představení těchto hrozeb jsou v návaznosti na ně uvedena jednotlivá bezpečnostní opatření.

Jak ukázal průběh šampionátu, Francie dokázala předejít jakémukoliv většímu teroristickému útoku. Nicméně částečně selhala při bezpečnostních opatřeních namířených proti chuligánům. A to i přes vysokou míru mezinárodní spolupráce s organizacemi jako jsou Europol, Interpol anebo Frontex. Mnoho incidentů se odehrálo také uvnitř samotných stadionů, což ukazuje, že i přes vysoká bezpečnostní opatření nebyli pořadatelé schopni zabránit pronášení nebezpečných předmětů na stadiony. Celkově však lze říci, že z bezpečnostního hlediska bylo EURO 2016 úspěch.

Diplomová práce měla také za cíl odpovědět na čtyři výzkumné otázky. Na dvě z nich odpovídá již v rámci samotného textu (otázky č. 2 a 4), na druhé dvě (otázky č. 1 a 3) pak odpovídá v rámci závěru.

76

Seznam zkratek AK-47 – český překlad se nepoužívá, jedná se o dlouhou palnou zbraň (Avtomat Kalašnikova vzor 1947) ANSSI - Národní agentura pro počítačovou bezpečnost (Agence nationale de la sécurité des systèmes d'information) BBC – Britská rozhlasová a televizní společnost (British Broadcast Corporation) BRI – Výzkumné a intervenční brigády (Brigades de Recherche et d'Intervention) CCTV – Uzavřený okruh přenosu televizního signálu (Closed Circuit TV) CERT – český překlad se nepoužívá, jedná se o skupinu reagující na kybernetické hrozby (Computer Emergency Response Team) Wi-Fi – český překlad se nepoužívá, jedná se o označení typu bezdrátových sítí (Wireless Fidelity) CIPD - Meziresortní výbor pro prevenci kriminality (Comité Interministrériel de Prévention de la Délinquance) CNN – Kabelová televizní společnost (Cable News Network) CRS – Republikové bezpečnostní roty (Compagnies républicaines de sécurité) DDoS – český překlad se nepoužívá, jedná se o označení typu útoku (distributed denial-of- service attack) DGSE - Generální ředitelství pro vnější bezpečnost (Direction générale de la Sécurité extérieure) DGSI - Generální ředitelství pro vnitřní bezpečnost (Direction générale de la Sécurité intérieure) DNLH - Národní oddělení pro boj proti chuligánství (Division Nationale de Lutte contre le Hooliganisme ) ESPN – Sportovní kabelová a televizní stanice (Entertainment and Sport Programming Network) ETA – Baskicko a jeho svoboda (Euskadi Ta Askatasuna) EURO – Mistrovství Evropy ve fotbale (European Football Championship) FFF – Francouzská fotbalová federace (Fédération Française de Football) FIFA - Mezinárodní federace fotbalových asociací (Fédération Internationale de Football Association) FLEC - Fronta za osvobození enklávy Cabinda (Frente para a Libertação do Enclave Cabinda)

77

FRONTEX – český překlad se nepoužívá, jedná se o agenturu Evropské unie pro koordinaci ochrany vnějších hranic (Frontières extérieures) GIGN – Četnická zásahová skupina (Groupe d´ Intervention Gendarmerie Nationale) IMEST – Podpůrný tým pro velké události Interpolu (Interpol Major Event Support Team) IPCC – Centrum mezinárodní policejní spolupráce (International Police Coordination Centre) ME – Mistrovství Evropy MS – Mistrovství světa NATO – Severoatlantická aliance (North Atlantic Treaty Organization) OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (Organization for Security and Cooperation in Europe) OSAC - Bezpečnostní rada pro zahraniční záležitosti Ministerstva zahraničí Spojených států amerických (Overseas Security Advisory Council) PAF – Hraniční policie (Police aux Frontières) SAIP – Systém pro varování a informování obyvatelstva (Système d'Alerte et d'Information des Populations) SGDSN – Generální sekretariát pro národní obranu a bezpečnost (Secrétariat Géneral de la Défense et de la Sécurité Nationale) TNT – Trinitrotoluen UCLAT – Protiteroristická koordinační jednotka (Unité de Coordination de la Lutte Antiterroriste) UEFA – Unie evropských fotbalových asociací (Union of European Football Associations) US – Spojené státy (United States) USA – Spojené státy americké (United States of America)

78

Seznam pramenů a zdrojů

Literatura BECK, Ulrich. Risk society: towards a new modernity. London: SAGE Publications, 1992. Theory, culture & society. ISBN 0-8039-8346-8.

BELL, David Avrom. Shadows of revolution: reflections on France, past and present. New York: Oxford University Press, 2016. ISBN 9780190262686.

BOYLE, Philip; HAGGERTY, Kevin D. Spectacular security: mega‐events and the security complex. International Political Sociology, 2009, 3.3: 257-274.

BURBANK, Matthew J., et al. Mega-events, urban development, and public policy. Review of policy research, 2002, 19: 179-202.

CESARI, Jocelyne. Ethnicity, Islam, and les banlieues: Confusing the Issues. Social Science Research Council, 2005, 30. Dostupné z http://www.humanityinaction.org/files/580- J.Cesari_EthnicityIslamandlesbanlieues-ConfusingtheIssues.pdf

DE DRIÉSEN, Pplk. Nicolas LALLEMAND. Principy bezpečnostní a obranné strategie Francie. Statistika, 2006, 2.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7.

DRULÁK, Petr. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-385-7.

FUSSEY, Pete; COAFFEE, Jon. Balancing local and global security leitmotifs: Counter- terrorism and the spectacle of sporting mega-events. International Review for the Sociology of Sport, 2012, 47.3: 268-285.

GIDDENS, Anthony. Risk and responsibility. The modern law review, 1999, 62.1: 1-10.

GIULIANOTTI, Richard a Francisco KLAUSER. 2010. Security Governance and Sport Mega- events: Toward an Interdisciplinary Research Agenda. Journal of Sport & Social Issues [online]. roč. 34, č. 1, s. 49–61. Dostupné z: http://jss.sagepub.com/content/34/1/49.full.pdf+html.

79

GIULIANOTTI, Richard; KLAUSER, Francisco. Sport mega-events and ‘terrorism’: A critical analysis. International Review for the Sociology of Sport, 2012, 47.3: 307-323.

HALL, Stacey, et al. Security management for sports and special events: An interagency approach to creating safe facilities. Human Kinetics, 2012.

HASSAN, David. Sport and terrorism: Two of modern life´s most prevalent themes. International Review for Sociology of Sport [online]. 2012, 47(3), 263-267 [cit. 2017- 03-05]. Dostupné z: http://uir.ulster.ac.uk/23715/1/Sport_Terrorism.pdf

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

KATZ, Samuel M. Global counterstrike: International counterterrorism. Twenty-First Century Books, 2005.

LIJPHART, Arend. Comparative politics and the comparative method. American political science review, 1971, 65.03: 682-693.

NIKL, Jaroslav a Petr VOLEVECKÝ. Divácké násilí. Praha: Vydavatelství PA ČR, 2007. ISBN 978-80-7251-249-2.

PREUSS, Holger. The conceptualisation and measurement of mega sport event legacies. Journal of sport & tourism, 2007, 12.3-4: 207-228.

QUIVOOIJ, Romain. The French Counter-radicalisation Strategy. In: DATR [online]. 8. 2016, s. 67-88 [cit. 2017-04-04]. ISSN 1307-9190. Dostupné z: http://www.coedat.nato.int/publication/datr/volume8-2016/04- The_French_Counter_Radicalization_Strategy.pdf

SMOLÍK Josef, Miroslav MAREŠ a Marek SUCHÁNEK. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií, 2004. ISBN 80-903333-0-3.

SMOLÍK, Josef a Tomáš ŠMÍD. Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2010. Monografie. ISBN 978-80- 210-5288-8.

SPAAIJ, Ramon. Understanding lone wolf terrorism: Global patterns, motivations and prevention. Springer Science & Business Media, 2011.

80

STOCKEMER, Daniel. The Front National in France: Continuity and Change Under Jean- Marie Le Pen and Marine Le Pen. Springer, 2017.

STRMISKA, Maxmilián. Terorismus a demokracie: pojetí a typologie subverzívního teroristického násilí v soudobých demokraciích. 2001.V Brně: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav. Monografie.

TANGUY, Jean-Marc. Le RAID: 30 ans d'interventions. Pierre de Taillac, 2016. 273 s. ISBN 2364450829, 9782364450820.

TISSOT, Sylvie. "French suburbs": A New Problem or a New Approach to Social Exclusion? Working Paper Series, 2008, 160: 00-00.

TOOHEY, Kristine; TAYLOR, Tracy. Mega events, fear, and risk: Terrorism at the Olympic Games. Journal of Sport Management, 2008, 22.4: 451-469.

VON HIPPEL, Karin (ed.). Europe confronts terrorism. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2005.

YIN, Robert K. Applications of case study research. Sage, 2011.

ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2002. Sborníky. ISBN 80-210-3037-2.

Dokumenty a odborné články Allot Communications. How Major Sports Events Put Mobile Users at Risk: Allot MobileTrends Report UEFA Euro 2016 [online]. 2016 [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.allot.com/wp-content/uploads/RP_MobileTrends_Euro_2016_LR_Publish.pdf

Amnesty International. Dangerously Disproportionate: The ever-expanding national security state in Europe [online]. London: Amnesty International, 2017 [cit. 2017-03-21]. Dostupné z: http://ep00.epimg.net/descargables/2017/02/21/cbaec09199d6f60bbed9b63e6f2dd9e6.pdf

ANSSI. French National Digital Security Strategy [online]. 2015 [cit. 2017-04-04]. Dostupné z: https://www.ssi.gouv.fr/uploads/2015/10/strategie_nationale_securite_numerique_en.pdf

BRANGETTO, Pascal. National Cyber Security Organisation: France [online]. Talinn: CCDCOE, 2015 [cit. 2017-04-03]. Dostupné z:

81 https://ccdcoe.org/sites/default/files/multimedia/pdf/CS_organisation_FRANCE_032015_0.p df

BURTON, Fred a Scott STEWART. The 'Lone Wolf' Disconnect. Security Weekly [online]. Stratfor, 2008 [cit. 2017-03-15]. Dostupné z: https://www.stratfor.com/weekly/lone-wolf- disconnect

CAMILLI, Edoardo. The Paris attacks. A case of intelligence failure? NATO Review [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.nato.int/docu/review/2015/ISIL/Paris-attacks- terrorism-intelligence-ISIS/EN/index.htm

Cytegic. Cytegic Intelligence Update UEFA Euro 2016 [online]. 2016 [cit. 2017-03-19].

Článek 421. In: Code pénal. 2016. Dostupné také z: https://www.legifrance.gouv.fr/affichCodeArticle.do;jsessionid=FCA1D0C28E90D5F018C74 BC6FA9BFEFF.tpdila15v_3?idArticle=LEGIARTI000032751714&cidTexte=LEGITEXT00 0006070719&dateTexte=20161103

DAGUZAN, Jean-François. EURO 2016: France counterterrorism strategies [online]. ISPI, 2016 [cit. 2017-03-21]. Dostupné z: http://www.ispionline.it/sites/default/files/pubblicazioni/commentary_daguzan_08_06.2016.p df

Défense et Sécurité nationale: Le Livre Blanc [online]. Paris: La Documentacion Française, 2008 [cit. 2017-04-03]. ISBN 978-2-7381-2185-1. Dostupné z: http://archives.livreblancdefenseetsecurite.gouv.fr/2008/IMG/pdf/livre_blanc_tome1_partie1. pdf

Drum Cussac. A Drum Cussac Risk Report: UEFA Euro 2016 Championship, France [online]. 2016 [cit. 2017-03-18]. Dostupné z: http://www.drum-cussac.com/files/Drum-Cussac-Risk- Report-Euro-2016-Tournament-1-June-2016.pdf

Europol. Europol supports France throughtout the EURO 2016 Tournament [online]. 2016 [cit. 2017-03-26]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/newsroom/news/europol-supports- france-throughout-euro-2016-tournament

Europol. TE-SAT 2016: European union Terrorism Situaton and Trend Report 2016 [online]. 2016 [cit. 2017-03-31]. ISBN 978-92-95200-68-5. Dostupné z:

82 https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports/european-union-terrorism- situation-and-trend-report-te-sat-2016

G4S. France: Euro 2016 10 June - 10 July Security Advisory [online]. 2016 [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: http://www.au.g4s.com/media/1697/europlus2016plussecurityplusadvisoryplusbyplusg4splusr iskplusconsulting.pdf

Interpol. INTERPOL’s global network supporting Euro 2016 security [online]. Lyon, 2016 [cit. 2017-03-26]. Dostupné z: https://www.interpol.int/News-and-media/News/2016/N2016-075

La Préfecture de Police. La brigade de recherche et d´intervention [online]. [cit. 2017-03-27]. Dostupné z: https://www.prefecturedepolice.interieur.gouv.fr/content/download/3648/17842/file/bri_2015. pd

Library of Congress. Police Weapons: France [online]. 2015 [cit. 2017-03-27]. Dostupné z: https://www.loc.gov/law/help/police-weapons/france.php#_ftn20

MINARD, Pierre. Euro 2016: teaming up for security [online]. European Union Institute for Security Studies, 2016 [cit. 2017-03-15]. Dostupné z: http://www.iss.europa.eu/publications/detail/article/euro-2016-teaming-up-for-security/

Ministère de l’Intérieur. Lancement de l'application mobile SAIP: Système d'alerte et d'information des populations [online]. 2016 [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: http://www.interieur.gouv.fr/Actualites/L-actu-du-Ministere/Lancement-de-l-application- mobile-SAIP

Ministerstvo vnitra České republiky. Měkké cíle [online]. [cit. 2017-03-05]. 2017 Dostupné z: http://www.mvcr.cz/cthh/clanek/mekke-cile.aspx

Ministerstvo vnitra České republiky. Základní definice, vztahující se k tématu kybernetické bezpečnosti [online]. Praha, 2009 [cit. 2017-03-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/o- nas-bezpecnost-a-prevence-dokumenty-bezpecnost-a-prevence-dokumenty-kyberneticke- hrozby.aspx

Ministerstvo vnitra České republiky: Bezpečnostní hrozby [online]. 2016 [cit. 2017-03-19].

83

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Francie: Specifika, bezpečnostní situace, doporučením turistům. [online]. 2017 [cit. 2017-03-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/cthh/clanek/mekke-cile.aspx

OSAC. France 2016 Crime & Safety Report [online]. 2016 [cit. 2017-03-17]. Dostupné z: https://www.osac.gov/pages/ContentReportPDF.aspx?cid=19147

Préfecture de Police. Guide to staying safe in Paris [online]. 2013 [cit. 2017-03-17]. Dostupné z: http://micefa.org/wp-content/uploads/2011/03/guide_paris_2013_gb_bd.pdf

SGDNS. Vigipirate: De vigilance, De Prévention et de Protection Face aux Menaces d´Actions Terroristes [online]. 2014 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.univ- montp3.fr/filemanager/vigipirate/Partie_publique_du_plan_Vigipirate_2014.pdf

UEFA EURO 2016. Social Responsibility and Sustainability: Post-event report [online]. 2016a [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: http://www.uefa.org/MultimediaFiles/Download/OfficialDocument/uefaorg/General/02/42/47 /58/2424758_DOWNLOAD.pdf

UEFA EURO 2016. Stadium Rules for UEFA EURO 2016™ [online]. 2016b [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: http://www.uefa.com/MultimediaFiles/Download/competitions/Ticketing/02/25/56/31/225563 1_DOWNLOAD.pdf

UEFA. UEFA EURO 2016 France: Le Rendez-Vous [online]. 2016a [cit. 2017-03-26]. Dostupné z: http://www.uefa.com/MultimediaFiles/Download/competitions/General/02/28/61/20/2286120 _DOWNLOAD.pdf

UEFA. UEFA European Football Championship Final Tournament 2016: Tournament Requirements [online]. 2016e [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: http://www.uefa.com/MultimediaFiles/Download/Regulations/uefa/Others/84/03/26/840326_ DOWNLOAD.pdf

UEFA. UEFA European Football Championship Final Tournament 2016: Bid Evaluation Report [online]. 2010 [cit. 2017-03-15]. Dostupné z: http://www.uefa.com/MultimediaFiles/Download/MediaRelease/uefaorg/MediaReleases/01/4 8/83/27/1488327_DOWNLOAD.pdf

84

Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. AAP-06(2014): Slovník NATO s termíny a definicemi (anglicky a francouzsky) [online]. Praha, 2014 [cit. 2017- 03-05]. Dostupné z http://www.oos-data.army.cz/aap6/AAP-6%282014%29.pdf

US-CERT: Report Phishing Sites [online]. 2017 [cit. 2017-03-19]. Dostupné z: https://www.us- cert.gov/report-phishing

VITEL, Philippe a Henrik BLIDDAL. French Cyber Security and Defence: An Overview. Information & Security: An International Journal [online]. 2015, (32) [cit. 2017-04- 03]. Dostupné z: https://connections-qj.org/system/files/3209_france.pdf

Publicistické zdroje

Aktuálně. Živě: Útoky v Paříži mají 129 obětí. Policie zadržela první podezřelé, stopy vedou do Belgie [online]. 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zive-do-parize-se-vratil-terorismus-desitky-mrtvych-a- zranen/r~1abf2fac8a5611e5a705002590604f2e/

Al Jazeera. Paris attacks: Salah Abdeslam arrested in Brussels [online]. 2016b [cit. 2017-03- 09]. Dostupné z: http://www.aljazeera.com/news/2016/03/salah-abdeslam-fingerprints- belgium-raid-160318141056179.html

Al Jazeera. Suicide bomber kills dozens at football stadium in Iraq [online]. 2016a [cit. 2017- 03-05]. Dostupné z: http://www.aljazeera.com/news/2016/03/suicide-attack-kills-dozens- football-stadium-iraq-160325181900028.html

ALLEN, Peter. Pictured: Female police officer killed in second Paris shooting was '27-year-old rookie who dreamed of serving her country'. Mail Online [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.dailymail.co.uk/news/article-2901670/Gunman-arrested-Paris-police- officers-seriously-wounded.html

AMSTRONG, Jeremy. More than 1,100 hooligans free to travel to Euro 2016 after banning orders expire. MIrror Online [online]. 2016 [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: http://www.mirror.co.uk/sport/football/news/more-1100-hooligans-free-travel-7551386

BBC. What happened at the Bataclan [online]. 2015c [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-europe-34827497

85

BBC. France labour dispute: Paris protests descend into violence [online]. 2016b [cit. 2017- 05-07]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-europe-36531345

BBC. Charlie Hebdo attack: Three days of terror [online]. 2015a [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-europe-30708237

BBC. Iraq football stadium hit by deadly suicide bombing [online]. 2010 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/8683642.stm

BBC. Paris attacks: What happened on the night [online]. 2015b [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-europe-34818994

BBC. Paris attacks: Who were the attackers? [online]. 2016a [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-europe-34832512

BĚLKA, Michal. Ostatky lidí z letu MS804 míří do Egypta, záznam z kokpitu je v pořádku. iDnes [online]. 2016 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ms804- prevoz-ostatku-a-zaznam-z-kabiny-dsw- /zahranicni.aspx?c=A160704_105201_zahranicni_mlb

BLACKLEY, Shelby. Close to the madding crowd: A recap of Euro 2016 fan clashes. The Globe and Mail [online]. 2016 [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://www.theglobeandmail.com/sports/soccer/close-to-the-madding-crowd-a-recap-of-euro- 2016-fanclashes/article30553638/

BOTELHO, Greg, Paul CRUICKSHANK a Steve ALMASY. Paris terror suspect Mohamed Abrini arrested in Belgium. CNN [online]. 2016 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2016/04/08/europe/brussels-attack-arrests/

BROERSMA, Matthew. Euro 2016: Official App Exposes Personal Data. Silicon [online]. 2016 [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.silicon.co.uk/mobility/euro-2016-app- exposes-data-194632

BUCHANAN, Larry a Haeyoun PARK. Uncovering the Links Between the Brussels and Paris Attackers. The New York Times [online]. 2016 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/interactive/2016/03/23/world/europe/how-the-brussels-and-paris- attackers-could-be-connected.html

BUNCOMBE, Andrew. Sri Lankan minister killed in suicide attack on marathon. The Independent [online]. 2008 [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: 86 http://www.independent.co.uk/news/world/asia/sri-lankan-minister-killed-in-suicide-attack- on-marathon-805404.html

CALVO, Amanda. France Pushes for Euro 2016 Alcohol Ban in Wake of Fan Violence. Time [online]. 2016 [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://time.com/4365769/france- euro-2016-alcohol-ban/

CAMPBELL, Scott. Euro 2016: 15 terror attacks foiled before tournament as police arrest man 'with rocket launchers and explosives. Mirror [online]. 2016 [cit. 2017-03-15]. Dostupné z: http://www.mirror.co.uk/news/world-news/euro-2016-15-terror-attacks-8123100

CLARKE, Sean, ed. How the events of the St-Denis raid unfolded: a visual guide. The Guarrdian [online]. 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/ng-interactive/2015/nov/18/st-denis-raid-what-we-know- so-far-paris-attacks

Česká televize. Bruselští atentátníci chtěli prý původně udeřit na Euru [online]. 2016a [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1751893-bruselsti- atentatnici-chteli-pry-puvodne-uderit-na-euru

Česká televize. Maročan střílel ve francouzském vlaku: tři zranění [online]. 2015 [cit. 2017- 03-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1571568-marocan-strilel-ve- francouzskem-vlaku-tri-zraneni

Česká televize. Ve Francii pokračovaly demonstrace proti reformě pracovního práva [online]. 2016b [cit. 2017-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1826438-ve- francii-pokracovaly-demonstrace-proti-reforme-pracovniho-prava

ČT Sport. V Marseille se střetli ruští a angličtí hooligans, Rusové dostanou pokutu od UEFA. Česká televize [online]. 2016 [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/me-2016/333740-v-marseille-se-stretli-rusti-a- anglicti-hooligans-rusove-dostanou-pokutu-od-uefa/

DE MENEZES, Jack. Dortmund bus terror arrest: German-Russian man 'carried out bomb attack to make money before blaming Muslims'. Independent [online]. 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.independent.co.uk/sport/football/european/dortmund-bus-terror- arrest-german-russian-share-price-blamed-muslims-islamists-islamic-put-latest- a7694216.html

87

DOUET, Eléanor. Fusillades à Paris : ce que l'on sait des attaques. RTL [online]. 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.rtl.fr/actu/societe-faits-divers/fusillades-a-paris-ce-que- l-on-sait-des-attaques-7780499899

ESPN. Euro 2016's timeline of trouble: Fan violence, flares and pitch invasions [online]. 2016a [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://www.espnfc.com/european- championship/story/2896569/euro-2016s-timeline-of-trouble-fan-violence-flares-and-pitch- invasions

ESPN. France to deport 20 Russia fans for Euro 2016 violence in Marseille [online]. 2016b [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://www.espnfc.com/european- championship/story/2894768/france-to-deport-20-russia-fans-for-euro-2016-violence-in- marseille

ESPN. Paris attacks include deaths outside Stade de France during match [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.espnfc.com/international- friendly/story/2712112/attacks-kill-several-people-outside-stade-de-france-in-paris

FINKELSTEIN, Adam. Cyber Security at Major Sporting Events. Israel Defense [online]. 2016 [cit. 2017-03-19]. Dostupné z: http://www.israeldefense.co.il/en/content/cyber-security- major-sporting-events

GEE, Oliver. All you need to know about the mega Paris fan zone. The Local [online]. 2016 [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: https://www.thelocal.fr/20160503/euro-2016-nine-things-to- know-about-the-paris-fanzone

Gouvernement.fr. Euro 2016 security report [online]. 2016 [cit. 2017-05-07]. Dostupné z: http://www.gouvernement.fr/en/euro-2016-security-report

HENDERSON, Barney a Rozina SABUR. Nice terrorist attack on Bastille Day: everything we know so far on Monday. The Telegraph [online]. 2016 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/2016/07/15/nice-terror-attack-on-bastille-day-everything- we-know-so-far-on/

HERRIDGE, Catherine a Matthew DEAN. ISIS claims credit for terror attacks at Brussels airport, Metro station. Fox News: World [online]. 2016 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.foxnews.com/world/2016/03/22/multiple-injuries-reported-after-explosions-at- brussels-aiport.html

88

HUGGLER, Justin. Borussia Dortmund bus attack suspect 'planned to profit from falling share price'. The Telegraph [online]. 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/football/2017/04/21/german-police-arrest-suspect-borussia- dortmund-bus-attack-claim/

CHÂTELET, Christian. Supporting the banlieues [online]. UEFA, 2006 [cit. 2017-04-01]. Dostupné z: http://www.uefa.com/news/newsid=391129.html

CHRISAFIS, Angelique. Euro 2016 fan zones in spotlight as France finalises huge security operation. The Guardian [online]. Paříž, 2016 [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/football/2016/jun/07/euro-2016-creates-huge-security- headache-for-french-police

CHRISAFIS, Angelique. 'It looked like a battlefield': the full story of what happened in the Bataclan. The Guardian [online]. 2015b [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2015/nov/20/bataclan-witnesses-recount-horror-paris- attacks

CHRISAFIS, Angelique. France passes new surveillance law in wake of Charlie Hebdo attack. The Guardian [online]. 2015a [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2015/may/05/france-passes-new-surveillance-law-in- wake-of-charlie-hebdo-attack iDnes. Francouzi v sobotu zadrželi komplice teroristů, ale nechali ho jít [online]. 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/francie-teror-salah-abdeslam-dgd- /zahranicni.aspx?c=A151116_061808_zahranicni_aha

Interoute. UEFA extends strategic partnership with its preferred ICT provider Interoute [online]. London, 2015 [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.interoute.com/press-release/uefa-extends-strategic-partnership-its-preferred-ict- provider-interoute

JOHN, Mark, Ingrid MELANDER a John IRISH. French forces kill newspaper attack suspects, hostages die in second siege. Reuters [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-france-shooting-idUSKBN0KG0Y120150109

KING, Ed. France promises ‘enhanced’ COP21 security after terror attacks. Climate Change News [online]. 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z:

89 http://www.climatechangenews.com/2015/11/14/france-to-review-cop21-security-post-paris- terror-attacks/

Le Monde. Attentats du 13-Novembre: Attaques à Paris : « On pensait que c’étaient des pétards. C’étaient des scènes de guerre» [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.lemonde.fr/attaques-a-paris/article/2015/11/14/rue-bichat-on-ecoutait-de-la- musique-quand-on-a-entendu-ce-qu-on-pensait-etre-des-petards_4809562_4809495.html

Le Monde. Inondations: un mort en Seine-et-Marne, 12 départements toujours en vigilance orange [online]. 2016 [cit. 2017-04-01]. Dostupné z: http://www.lemonde.fr/planete/article/2016/06/02/inondations-valls-annonce-la-creation-d- un-fonds-exceptionnel-de-soutien_4931080_3244.html

Le Parisien. Dammartin, 16h55 : le GIGN donne l'assaut contre les frères Kouachi [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.leparisien.fr/faits-divers/dammartin-16h55-le- gign-donne-l-assaut-contre-les-freres-kouachi-09-01-2015-4433337.php

LEICESTER, John. Euro 2016 security chief reveals host nation France will deploy anti-drone technology. Mail Online [online]. 2016 [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: http://www.dailymail.co.uk/sport/sportsnews/article-3594965/Euro-2016-security-chief- reveals-host-nation-France-deploy-anti-drone-technology.html

LEVS, Josh, Ed PAYNE a Michael PEARSON. A timeline of the Charlie Hebdo terror attack. CNN [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2015/01/08/europe/charlie-hebdo-attack-timeline/

Libération. Mohamed Abrini a reconnu être «l'homme au chapeau» de l'aéroport de Bruxelles [online]. 2016 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.liberation.fr/planete/2016/04/09/mohamed-abrini-a-reconnu-etre-l-homme-au- chapeau-de-l-aeroport-de-bruxelles_1445097

Lidovky. Hon na teroristy. Ve Francii zasahuje 88 tisíc policistů [online]. 2015 [cit. 2017-03- 05]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/hon-na-teroristy-ve-francii-zasahuje-88-tisic- policistu-pgc-/zpravy-svet.aspx?c=A150108_205736_ln_zahranici_hm

MAGNIER, Mark, Zulfiqar ALI a Shan Hasan KHEL. Pakistan suicide bombing toll nears 100. Los Angeles Times [online]. 2010 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://articles.latimes.com/2010/jan/02/world/la-fg-pakistan-bombing2-2010jan02

90

MCCARTHY, Rory a Paul WEBSTER. Suicide bomber kills 11 French engineers at Karachi hotel. The Guardian [online]. 2002 [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2002/may/09/pakistan.rorymccarthy

MCPARTLAND, Ben. France ready to force rail strikers back to work. The Local [online]. 2016 [cit. 2017-04-01]. Dostupné z: https://www.thelocal.fr/20160610/france-vows-to-take- all-necessary-steps-strikes-euro-2016

MORGAN, Tom a Henry SAMUEL. French special forces hold mock Euro 2016 terror drill in Lyon. The Telegraph [online]. 2016 [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/2016/06/08/french-special-forces-hold-mock-euro-2016- terror-drill-in-lyon/

NELSON, Libby a Javier ZARRACINA. Attacks in the airport and metro in Brussels: what we know from Belgium. Vox [online]. 2016 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.vox.com/2016/3/22/11282730/belgium-attacks-airport-metro-maelbeek

NĚMEC, Adam. Francouzská města zachvátily masivní demonstrace, provázelo je násilí. iDnes [online]. 2016 [cit. 2017-03-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/francie- demonstrace-zakonik-prace-drn-/zahranicni.aspx?c=A160429_073352_zahranicni_ane

NGUYENOVÁ, Ivana. EURO 2016: Čeští policisté budou připraveni pomoci fanouškům [online]. 2016 [cit. 2017-03-26]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/euro- 2016.aspx

NOSSITER, Adam a Rick GLADSTONE. Paris Attacks Kill More Than 100, Police Say: Border Controls Tightened. The New York Times [online]. 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2015/11/14/world/europe/paris-shooting-attacks.html

PAMUK, Humeyra a Murad SEZER. Twin bombing outside Istanbul soccer stadium kills 29, wounds 166. Reuters [online]. 2016 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-turkey-blast-idUSKBN13Z0QS PIEL, Simon, Emeline Cazi a Soren SEELOW. Attentats de Paris: l’assaut du Bataclan, raconté heure par heure En savoir plus sur. Le Monde [online]. 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.lemonde.fr/attaques-a-paris/article/2015/12/30/13-novembre-l-assaut-du-bataclan- heure-par-heure_4839440_4809495.html

91

RICE, Xan. Uganda bomb blasts kill at least 74. The Guardian [online]. 2010 [cit. 2017-03- 10]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2010/jul/12/uganda-kampala-bombs- explosions-attacks

ROBINS-EARLY, Nick. French Police Fire Tear Gas Near Euro Cup Final Fan Zone In Paris. Huffington Post [online]. 2016 [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/entry/euro-final-paris- photos_us_5782a600e4b0c590f7e9deae

ROTH, Andrew. France jails some Russian soccer fans and deports others after Euro 2016 violence. The Washington Post: Democracy Dies in Darkness [online]. 2016 [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/world/france-jails-some-well-organized- russian-soccer-hooligans-deports-others/2016/06/16/4a1c6b04-33c8-11e6-ab9d- 1da2b0f24f93_story.html?utm_term=.6597ebe13aa6

RT. Magnanville attack: ISIS claims link to Paris suburb stabber who killed police officer & his partner [online]. 2016 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: https://www.rt.com/news/346550- paris-police-stabbing-hostages/

RUBIN, Alissa J. a Lilia BLAISE. Killing Twice for ISIS and Saying So Live on Facebook. The New York Times [online]. 2016 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2016/06/15/world/europe/france-stabbing-police-magnanville- isis.html

SACK, Kevin. Bomb at the Olympics: The Overview: Olympics Park blast kills one, hurts 111; Atlanta Games go on. The New York Times [online]. 1996 [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1996/07/28/us/bomb-olympics-overview-olympics-park-blast-kills- one-hurts-111-atlanta-games-go.html

SAMUEL, Henry. Did pilot's mobile phone play a role in EgyptAir 804 crash? The Telegraph [online]. 2017 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/2017/01/13/pilots-phone-tablet-batteries-may-have-caused- egyptair-crash/

SAMUEL, Henry. Uefa and French Football Federation in Euro 2016 security crisis talks after trouble flares at cup final between PSG and Marseille. The Telegraph [online]. 2016 [cit. 2017- 03-17]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/football/2016/05/23/uefa-and-french-football- federation-in-euro-2016-security-crisis/

92

SAYARE, Scott. Qatar Is Becoming a Player in French Sports. The New York Times. [online]. 2012. [cit. 2017-04-01]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2012/10/27/sports/soccer/with- paris-saint-germain-qatar-is-a-player-in-french-sports.html

SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Do redakce francouzského týdeníku vpadli útočníci, zabili dvanáct lidí. IDnes [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pariz-strelba- mrtvi-0qa-/zahranicni.aspx?c=A150107_121609_zahranicni_bse

Sky Sports. Three dead after explosions at Stade de France [online]. 2015 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.skysports.com/football/news/11095/10066222/explosions-near-stade- de-france-as-paris-attacks-leave-many-dead

STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Teroristické útoky z 11. září trvale změnily podobu světa. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1442259-teroristicke-utoky-z-11-zari-trvale-zmenily- podobu-sveta SULZER, Alexandre. A Nation, le kamikaze s'est fait sauter en passant la commande. L´Express [online]. 2015 [cit. 2017-03-09]. Dostupné z: http://www.lexpress.fr/actualite/societe/fait-divers/a-nation-le-kamikaze-s-est-fait-sauter-en- passant-la-commande_1735885.html

The Guardian. Six Spain supporters arrested before Euro 2016 match against Turkey [online]. 2016 [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/football/2016/jun/17/spain- supporters-arrested-euro-2016-turkey

The Local. Violence undermines France's 'Nuit Debout' movement [online]. 2016 [cit. 2017- 03-18]. Dostupné z: https://www.thelocal.fr/20160418/violence-undermines-frances-nuit- debout-movement

TRT World. French teachers strike over education reforms [online]. 2015 [cit. 2017-03-18]. Dostupné z: http://www.trtworld.com/europe/french-teachers-strike-over-education-reforms- 1517

Události. In: IVysílání České televize [online]. 2016a [cit. 2017-03-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000100602/obsah/475560- stavka-ve-francii?kvalita=ad

93

Události. In: IVysílání České televize [online]. 2016b [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000100610/obsah/477398- startuje-fotbalove-euro-2016?kvalita=ad

UEFA. EURO boosted French economy by over €1.2bn [online]. 2016d [cit. 2017-05-07]. Dostupné z: http://www.uefa.org/about-uefa/news/newsid=2437527.html

UEFA. New tool targets EURO ticket scamsters [online]. 2016c [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.uefa.com/uefaeuro/news/newsid=2370288.html

UEFA. UEFA EURO 2016 Fan Guide app [online]. 2016b [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.uefa.com/uefaeuro/news/newsid=2347495.html

VANDOORNE, Saskya. Controversy over Qatar's plan to help deprived French suburbs. CNN [online]. 2012 [cit. 2017-04-01]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2012/09/28/world/europe/france-qatar-disadvantaged-suburbs-funding/

VIDALON, Dominique a Chine LABBÉ. Air France pilots start strike on second day of Euro 2016. Reuters: World News [online]. 2016 [cit. 2017-05-07]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-france-politics-protests-pilots-idUSKCN0YX08W

VISCUSI, Gregory. Paris Builds Barrier Around Eiffel Tower to Limit Terrorism. Bloomberg [online]. 2017 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-02-09/paris-to-build-barrier-around-eiffel- tower-to-counter-terrorism

WHITE, Mark. Hooligans to be stopped from travelling to Euro 2016. Sky Sports [online]. 2016 [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: http://www.skysports.com/football/news/11095/10189726/hooligans-to-be-stopped-from- travelling-to-euro-2016

WILKINSON, Isambard. Terrorist bomb injures nine at stadium. The Telegraph [online]. 2002 [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/spain/1392941/Terrorist-bomb-injures- nine-at-stadium.html

YEUNG, Peter. Euro 2016:: Russia charged by Uefa but no action against England over Marseille stadium clashes. Independent [online]. 2016 [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:

94 http://www.independent.co.uk/news/world/europe/euro-2016-russia-uefa-charged-england- fans-marseille-fight-video-a7077816.html

95