ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV CZECH HYDROMETEOROLOGICAL INSTITUTE METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN ROČNÍK 65 – 2012 ČÍSLO 5
Miroslav Řepka – Pavel Lipina – Miroslav Vysoudil: Historie a současnost meteorologických pozorování v Olomouci ...... 129 Milan Šálek – Jana Hujslová – František Šopko – Jan Šrámek – Radovan Kotek – Jakub Přibyl – Tomáš Vlasák: Bouřky a jejich doprovodné jevy v České republice od 1. do 8. července 2012...... 139 Luboš Němec: Český teplotní rekord – Dobřichovice 20. 8. 2012...... 145 Jiří Nekovář – Václav Pokorný: Vývoj teploty vzduchu v období 1961–2010 na vybraných stanicích pobočky Praha...... 149 Informace – Recenze ...... 148, 153, 154 Miroslav Řepka – Pavel Lipina – Miroslav Vysoudil: History and the present of meteorological observations in Olomouc city...... 129 Milan Šálek – Jana Hujslová – František Šopko – Jan Šrámek – Radovan Kotek – Jakub Přibyl – Tomáš Vlasák: Thunderstorms and accompanying phenomena in Czech Republic from 1st to 8th July 2012 ...... 139 Luboš Němec: The Czech temperature record in Dobřichovice on 20 August 2012 ...... 145 Jiří Nekovář – Václav Pokorný: Air temperatures at some of the Prague Regional Office’s stations between 1961 and 2010 ...... 149 Information – Reviews ...... 148, 153, 154
Abstracting and Indexing: – Current Contents/Physical – Chemical and Earth Sciences – Cambridge Scientific Abstracts (CSA) – Meteorological and Geoastrophysical Abstracts – Environmental Abstracts
Meteorologické Zprávy, odborný časopis se zaměřením na meteorologii, klimatologii, čistotu ovzduší a hydrologii. Dvouměsíčník Meteorological Bulletin, Journal specialized in meteorology, climatology, air quality and hydrology. Bi-monthly Redakce – Executive Editors O. Šuvarinová, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika H. Stehlíková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Redakční rada – Editorial Board R. Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, Ostrava, Česká republika, vedoucí redaktor – Chief Editor J. Bednář, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika Z. Horký, Praha, Česká republika F. Hudec, Univerzita obrany, Brno, Česká republika K. Krška, Brno, Česká republika M. Lapin, Univerzita Komenského, Bratislava, Slovenská republika F. Neuwirth, Zentralanstalt für Meteorologie und Geodynamik, Wien, Austria L. Němec, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika V. Pastirčák, Slovenský hydrometeorologický ústav, Bratislava, Slovenská republika D. Řezáčová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, Česká republika J. Strachota, Praha, Česká republika J. Sulan, Český hydrometeorologický ústav, Plzeň, Česká republika F. Šopko, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika K. Vaníček, Český hydrometeorologický ústav, Hradec Králové, Česká republika H. Vondráčková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Vydavatel (redakce) – Publishers ● Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, telefon 244 032 722, 244 032 725, e-mail: [email protected]. Sazba a tisk: Studio 3P, spol. s r. o. Rozšiřuje a informace o předplatném podává a objednávky přijímá Český hydrometeorologický ústav, SIS, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, [email protected]. Cena jednotlivého čísla 25,– Kč, roční předplatné 240,– Kč, včetně poštovného. Registrační číslo MK ČR E 5107. © Meteorologické Zprávy, Český hydrometeorologický ústav ● Czech Hydrometeorological Institute, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, Phones: (+420) 244 032 722, (+420) 244 032 725, e-mail: [email protected]. Printed in the Studio 3P, l.l.c. Orders and enquiries: Please contact Czech Hydrometeorological Institute, SIS, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, Czech Republic, [email protected]. Annual subscription: 48,– EUR (6 issues) ● ISSN 0026 – 1173 METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY Meteorological Bulletin
ROČNÍK 65 (2012) V PRAZE DNE 26. ŘÍJNA 2012 ČÍSLO 5
HISTORIE A SOUČASNOST METEOROLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ V OLOMOUCI
Miroslav Řepka, Pavel Lipina, Český hydrometeorologický ústav, Pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava- Poruba, [email protected], [email protected] Miroslav Vysoudil, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Katedra geografie, třída 17. listopadu 12, 771 46 Olomouc, [email protected] History and the present of meteorological observations in Olomouc city. Olomouc city and its district has rich history of meteorological observations. The first regular records from Olomouc have been archived since the year 1850. The longest data series of precipitation has been available from Klášterní Hradisko from 1876 till today. The oldest meteorological station of Olomouc district except Olomouc city is climatological station in Uničov found in 1876. There have been 33 sites with meteorlogical observation till the present in Olomouc district and 7 sites in the area of Olomouc city. This article contains basic metadata of all meteorological stations and detailed development and moving of meteorological stations in the area of present Olomouc city. Faculty of Science of the Palacký University Olomouc created network of automatic meteorological stations particularly in some parts of Olomouc city (MESSO). They have been studying city and suburban climate of Olomouc. The project is finishing this year but data from this stations is used by Division of population protection that belongs to Municipal Autority of Olomouc and by Czech Hydrometeorological Institute, Ostrava regional office, too. Data is stored into CLIDATA database and used in the frame of addition station network. All stations measure air temperature and relative humidity, some of them also soil temperature, wind speed and direction, precipitation or global solar radiation. KLÍČOVÁ SLOVA: stanice meteorologická – historie pozorování – metadata – Olomouc – stanice „MESSO“ KEY WORDS: meteorological stations – history of observation – metadata – Olomouc – “MESSO” stations
1. ÚVOD Termíny pozorování u klimatologických stanic byly nejčastě- Olomouc, její nejbližší okolí a vlastně celý olomoucký ji 7, 14, 21 h místního středního času (výjimečně i 6, 14, 22 okres mají bohatou historii meteorologických pozorování. h nebo 7, 13, 21 h). V období 2. světové války došlo k pokle- První zmínky o systematických meteorologických pozorová- su počtu stanic. Po válce byla mnohá pozorování obnovena. ních pocházejí z období 1693–1783 z kláštera premonstrá- V roce 1963 proběhla v ČHMÚ reorganizace staniční sítě. tů v Klášterním Hradisku [3]. Od roku 1850 jsou k dispozi- Mnohé stanice byly zrušeny, nebo se z klimatologických sta- ci první pravidelné záznamy a od roku 1876 funguje nepře- nic staly stanice srážkoměrné, bez doplňkových měření tep- tržité pozorování v Olomouci [12, 13]. Na území okresu loty vzduchu a dalších prvků. V sedmdesátých a osmdesátých Olomouc probíhalo nebo probíhá měření na 40 stanicích, letech 20. století probíhala četná účelová měření a pozoro- které byly zřízeny Českým hydrometeorologickým ústavem vání, která prováděly výzkumné ústavy, zemědělská druž- (ČHMÚ), nebo některou z předchozích historických orga- stva, vodohospodáři, aj. [7]. Téměř všechna tato měření byla nizací. Jednotlivé datové řady se liší jak délkou trvání, tak po roce 1989 zrušena. V provozu zůstaly pouze základní kli- pozorovacím programem. ČHMÚ má z těchto lokalit digita- matologické stanice ČHMÚ. lizovaná data, která procházejí používanými typy a úrovněmi Po roce 2000 nastal rozmach grantových projektů a z toho kontrol a často se využívají k výpočtu klimatologických cha- plynoucích finančních zdrojů. Z těchto zdrojů bylo v něko- rakteristik území. lika velkých českých městech (sídlech vysokých škol a uni- Největší rozmach meteorologických pozorování nastal verzit) budováno několik typů účelových staničních sítí. Je to v období 1. republiky, na severní Moravě a ve Slezsku byl nej- asi jediný způsob, jakým je možno studovat městské klima větší počet stanic v roce 1935 [10]. Nejčastěji se jednalo o sta- a vytvořit podrobnější klimatologické charakteristiky měst- nice s měřením denních úhrnů srážek, doplněným o měření ských aglomerací, protože ČHMÚ na vybudování a udržo- teploty vzduchu, pozorování směru a rychlosti větru a oblač- vání podobných sítí nemá prostředky. Změny počtu stanic nosti. Druhou velkou skupinu stanic tvořily stanice klimato- v okrese Olomouc s měřením srážek a teplot v jednotlivých logické s nestejným vybavením meteorologickými přístroji. letech vystihuje obr. 1.
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 129 Klimatologické charakteristiky Olomouce nebyly nikdy uceleně publikovány. Až v roce 2011 vychází první práce [16], kde je uveden výčet většiny publikací, ve kterých se objevují ve větší míře data z olomouckých stanic nebo někte- rá dílčí klimatologická zpracování, většinou však jen někte- rých meteorologických prvků. Další klimatologické charakte- ristiky Olomoucka můžeme najít v článcích [14] a [15]. Cílem tohoto článku je podat ucelený přehled o historii, a zejména současnosti meteorologických pozorování na úze- mí města a okresu Olomouc, která byla nebo jsou součástí sta- ničních sítí pobočky ČHMÚ Ostrava a Univerzity Palackého v Olomouci. 2. VÝVOJ POZOROVÁNÍ METEOROLOGICKÝCH STANIC NA ÚZEMÍ Obr. 1 Počet stanic měřících srážky a teplotu vzduchu v okrese Olomouc MĚSTA OLOMOUCE A JEHO ČÁSTÍ v jednotlivých letech. První výkaz meteorologických pozorování, který je Fig. 1. Number of stations measuring precipitation and air temperature archivován na pobočce ČHMÚ v Ostravě, je z února 1850. in Olomouc district in particular years. Podrobným zkoumáním výkazů a také díky spolupráci s archivem Univerzity Palackého a Státním okresním archi- V letech 2009–2010 byla v souvislosti s řešením spo- vem Olomouc se podařilo identifikovat přesné umístění teh- lečného projektu Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity dejší stanice. Palackého v Olomouci (UP) a Přírodovědecké fakulty V průběhu dalších let na území dnešního statutárního Masarykovy Univerzity v Brně (MU) „Víceúrovňová analý- města Olomouce vznikaly další stanice, popř. se stěhovaly za městského a příměstského klimatu na příkladu středně vel- na jiné místo. V tab. 1 je přehled všech těchto stanic od roku kých měst“ zřízena v Olomouci a okolí Metropolitní stanič- 1850 až do současnosti. Na obr. 2 je znázorněno jejich prosto- ní síť Olomouc (MESSO). Její páteř tvoří 8 automatických rové umístění na území města Olomouce a vyznačeno období meteorologických stanic firmy Fiedler-Mágr (F-M). Obdobná jejich pozorování. Do mapky jsou zakresleny také automatic- měření byla v období 2006–2009 realizována v povodí řeky ké stanice Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. Bystřice na území Přírodního parku údolí Bystřice. Data, která se nacházejí v databázi CLIDATA (ČHMÚ),
Obr. 2 Mapa historických a současných meteorologických stanic na území města Olomouce. Fig. 2. The map of historical and present meteorological stations in the area of Olomouc city.
130 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 Tab. 1 Základní metadata meteorologických stanic na území města Olomouce. Table 1. Basic metadata of meteorological stations in the area of Olomouc city. Stanice Začátek pozorování Konec pozorování Typ Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Nadm. výška [m] Telegrafi cký úřad 1. 1. 1850 31. 7. 1856 17°15'13" 223 MKSR 49°35'44" Observatoř 1. 8. 1856 31. 12. 1857 17°15'30" 228 1. 1. 1876 30. 4. 1877 MKSR 49°36'22" 17°15'55" 225 1. 5. 1877 31. 12. 1930 49°36'31" 17°15'48" MKS 1. 1. 1931 31. 12. 1935 1. 1. 1936 31. 12. 1939 MKSR 49°36'30" 17°15'51" Klášterní Hradisko 1. 1. 1940 31. 10. 1945 215 1. 11. 1945 14. 9. 1954MKS 49°36'37" 17°15'47" 15. 9. 1954 31. 12. 1961 49°36'32" 17°15'51" 1. 1. 1962 dosud MSS 49°36'32" 17°15'52" Hejčín 1. 1. 1895 31. 12. 1968 MSS 49°36'00" 17°13'60" 228 1. 3. 1909 31. 1. 1919 214 Botanická zahrada MKSR 49°35'15" 17°15'10" 1. 2. 1921 31. 12. 1923 212 1. 6. 1921 28. 2. 1939 263 1. 6. 1946 31. 10. 1948 263,8 Neředín MKS 49°35'40" 17°13'00" 1. 11. 1948 31. 8. 1957 261,8 1. 18. 1964 31. 8. 1968 262,5 16. 4. 1925 31. 12. 1938 MKS 49°34'14" 17°13'56" 220 1. 1. 1942 30. 4. 1945 MKSR Slavonín 1. 1. 1946 28. 2. 1993 49°34'33" 17°14'12" 225 MKS 1. 3. 1993 31. 12. 1997 49°34'10" 17°13'01" 257 1. 1. 1998 14. 2. 2000 AKS1 1. 3. 1954 12. 6. 1960 MKSR 49°34'28" 17°16'33" 209 Holice 15. 2. 2000 18. 7. 2004 49°34'27" 17°16'58" AKS1 210 19. 7. 2004 dosud 49°34'33" 17°17'04" jsou uložena pod indikativy jednotlivých stanic. Protože byl ká teplota vzduchu (ve stupních Réaumura), vlhkost vzdu- od začátku kladen důraz na vytváření co nejdelších nepřeru- chu a tlak vodní páry, pozorovala se oblačnost. Zaznamenával šených řad z jednoho místa (města), byl pro město Olomouc se také směr větru a dohlednost, ale pouze ve čtyřech termí- v CLIDATECH zaveden indikativ O2OLOM01. Pod tím- nech (bez 22 h). Chybí však údaje o srážkách. Zajímavostí je, to indikativem se však z výše uvedených důvodů nacházejí že v ročenkách z některých let, např. 1853, se uvádí u termí- i data z různých částí města, např. Slavonína nebo Holic, takže nů pozorování slovo „stundlich“ což by znamenalo, že prvky datová řada s indikativem O2OLOM01 je kompilací poměrně byly měřeny každou hodinu a hodnoty telegrafovány přímo nehomogenních datových řad (tab. 1). do Vídně. Poslední výkaz byl zaslán v červenci 1856. V dalším textu popisujeme podrobný vývoj všech stanic, V 50. letech 19. století si kanovník a docent Františkovy které se nacházely nebo nacházejí na území dnešního měs- Univerzity Eduard Unckrechtsberger zřídil soukromou obser- ta Olomouc. vatoř ve své rezidenci na Křížkovského ulici. V ní prováděl meteorologická pozorování tehdejší údajně známý astronom 2.1 Olomouc, město Johann Fridrich Julius Schmidt. Podle [11] to bylo již od roku V roce 1815 byl v rámci Moravskoslezské hospodář- 1853, v ročenkách z těchto let [5] se uvádějí dvě olomoucké ské společnosti založen Meteorologický spolek, jehož čin- stanice. K dispozici jsou pouze výkazy od srpna 1856, kdy nost byla zaměřena na pozorování počasí v oblasti Moravy skončilo pozorování v telegrafickém úřadu. V termínech 7, a Slezska. Spolek postupně budoval meteorologickou staniční 14, 21 h byly zaznamenávány základní meteorologické prv- síť [2]. K dispozici jsou výkazy z Olomouce z května a červ- ky, úhrn srážek však velmi nepravidelně, navíc data jsou vel- na 1822, kdy byl pozorovatelem Andreas Baumgartner, pro- mi nevěrohodná. Jedinou informací v ročenkách o přístrojích fesor fyziky na olomouckém lyceu. je, že k měření tlaku vzduchu byl používán Kappelerův baro- Nejstarším výkazem, uloženým v archivu pobočky ČHMÚ metr, který byl majetkem majitele hvězdárny. Ostrava, je měsíční výkaz meteorologických pozorování Další lokalitou s pravidelným meteorologickým pozo- z Olomouce z února 1850. Z ročenek Ústředního úřadu pro rováním a měřením byla olomoucká botanická zahrada [6]. meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni [5] lze vyčíst V březnu 1909 v ní bylo zahájeno meteorologické pozorová- přibližné souřadnice, přesnou nadmořskou výšku (111,6 tois ní v termínech 7, 14, 21 h Stanice několikrát přerušila činnost = 217,5 m n. m., přepočet podle [1]) a také informace, že se a zcela ukončila pozorování v prosinci 1923. stanice nacházela na městském telegrafickém úřadu (K. k. Staadte Telegrafische Amt). Úřad byl umístěn v přízemí budo- 2.2 Klášterní Hradisko vy Krajského úřadu v Olomouci, v Pekařské ulici v domě č. Klášterní Hradisko (německy Kloster Hradisch) se nachá- p. 485 (dnes č. 21). V období leden až říjen 1850 měla tato sta- zí v severní části města na levém břehu řeku Moravy. Klášterní nice předepsáno pět termínů pozorování (6, 10, 14, 16 a 22 h). Hradisko nikdy nebylo samostatnou obcí, ale bylo sídlem vel- Měřil se tlak vzduchu (ve vídeňských čárkách), suchá a vlh- kého panství. Od r. 1850 do r. 1919 bylo osadou samostatné-
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 131 výkaz z nově založené stanice v objektu posádkové nemoc- nice (Garnisonsspital Kloster Hradisch), zobrazené na dobo- vé pohlednici (obr. 3). Na této stanici byl také sledován obsah ozonu ve vzduchu v termínech 8 a 20 h podle čtrnáctistup- ňové škály. Od května 1877 je stanice přemístěna do areálu Hospodářské školy (Ackerbauschule). Vysoká kvalita pozo- rovaných dat se nezměnila ani v průběhu první světové války. Od konce roku 1920 jsou výkazy obohaceny o slovní hodno- cení průběhu počasí a trvání meteorologických jevů. Výška teploměru a srážkoměru nad zemí se v průběhu let často pod- statně měnila. Teprve od roku 1923 jsou přístroje přibližně ve stejné výšce jako dnes. Klimatologické pozorování bylo ukončeno v prosinci Obr. 3 Posádková nemocnice Klášterní Hradisko v 19. století. 1935, od roku 1936 se měří pouze srážky, sněhová pokrýv- Fig. 3. Garrison hospital Klášterní Hradisko in the 19th century. ka a termínová teplota vzduchu. Po obsazení Čech a Moravy Německem bylo obnoveno pozorování klimatologické stani- ho předměstí Černovír a od r. 1919 se spolu s Černovírem sta- ce. Na konci roku 1941 se přestěhovaly Vyšší zemské hospo- lo městskou částí Olomouce [17]. dářské školy (obr. 4a) z Hradiska do arcibiskupského kněž- V 11. století byl v místě založen benediktinský klášter, ského semináře salesiánů. Stanice poté nesla název Výzkumná který má bohatou historii a tvoří nejvýraznější dominantu stanice zemědělská a zemědělská poradna, ačkoliv zůstala Klášterního Hradiska. V denících opatství jsou patrné den- na původním místě. Po skončení 2. světové války se stanice ní záznamy počasí, které prováděli hodnostáři nebo pověření ještě několikrát stěhovala v rámci areálu hospodářské školy. řeholníci kláštera již v období 1693–1783 [3]. První meteo- V důsledku optimalizace staniční sítě byla klimatologic- rologické výkazy s denními daty z Klášterního Hradiska, kte- ká stanice v Klášterním Hradisku od ledna 1962 redukována ré byly pořizovány pro nově vzniklý Meteorologický spolek, na srážkoměrnou, ta měří dodnes. Od července 1973 je stani- ce umístěna na zahrádce v blízkosti dnešní Střední zeměděl- jsou k dispozici za období srpen 1815 až červen 1816. ské školy (obr. 4b). V lednu 1876 byl zaslán Ústřednímu úřadu pro meteoro- logii a zemský magnetismus ve Vídni první klimatologický 2.3 Hejčín Tato dnešní městská část Olomouce se nachází v severní části města v bezprostřední blízkosti řeky Moravy v nížinné oblasti Středomoravské nivy. V roce 1894 byla na místní lesní správě založena srážko- měrná stanice, denní úhrny srážek jsou k dispozici od ledna 1895 do prosince 1908, kdy stanice zanikla. Nedochovaly se rovněž výkazy z let 1901–1905. 2.4 Neředín Neředín se nachází na severozápadním okraji Olomouce. Dříve samostatná obec je od roku 1919 součástí města Olomouce [17]. Meteorologické pozorování v Neředíně je spojeno s exis- tencí vojenského letiště, založeného v roce 1918 [8]. První výkaz zaslaný Státnímu ústavu meteorologickému je z čer- Obr. 4a Budova Vyšších zemských hospodářských škol v roce 1940. vence 1921. Stanice byla klimatologická, měřila tlak, teplo- Fig. 4a. Higher Land Agricultural Schools building in 1940. tu (suchou, vlhkou, maximální a minimální) a relativní vlh- kost vzduchu, směr a rychlost větru, denní úhrn srážek, výšku sněhu, zaznamenávala výskyt meteorologických jevů, včet- ně zvláštního zápisu bouřkových jevů, byl počítán tlak vod- ní páry a vlhkost vzduchu podle psychrometrických tabulek. Přesné umístění stanice na letišti není známo, všechny nákre- sy nebo mapky týkající se vojenských objektů byly tajné, souřadnice se uváděly s přesností pouze na minuty. Poslední výkaz byl poslán za únor 1939 [8]. Meteorologická stanice byla opět uvedena do provo- zu v červnu 1946 pod názvem Letecká povětrnostní stanice, letiště Olomouc. Vojáci-pozorovatelé ve výkazech do února 1948 uváděli i svou civilní profesi, takže si můžeme přečíst, že pozorovatel byl cukrář, zahradník, rolník, zedník nebo stolař. Pozorovací program stanice se po válce rozšířil o měření slu- nečního svitu, srážek mezi jednotlivými termíny, záznam sta- Obr. 4b Budova Střední zemědělské školy v roce 2010. vu půdy, dohlednosti, tvaru, tahu a výšky oblaků nad zemí. Fig. 4b. Secondary Agricultural School building in 2010. Pozorování na meteorologické stanici bylo mezi listopa-
132 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 ně vodní hodnoty. Podrobně byly zaznamenávány také jevy. Poslední výkaz byl zaslán za březen 1945. Po skončení druhé světové války byl velký zájem o obno- vení pozorování ve Slavoníně a rozšíření pozorování na plně klimatologickou stanici. Stalo se tak již v březnu 1946 na pozemcích nově vzniklé Státní výzkumné stanice země- dělské, která byla na počátku padesátých let přejmenována na Výzkumný a šlechtitelský ústav zemědělský a v roce 1953 na Výzkumný ústav zelinářský. Pozorovací program byl stejný jako v období první repub- liky, zahrnoval tedy i měření tlaku vzduchu a sledování stavu Obr. 5 Klimatologická manuální stanice v areálu Státní výzkumné stanice půdy a dohlednosti (obr. 5). zemědělské ve Slavoníně z roku 1946. Podle záznamů pozorovatelé vždy vykonávali činnost vel- Fig. 5. Climatological manual station in the grounds of the StateRresearch mi zodpovědně. Je to patrné i z měsíčních výkazů, které byly Agricultural station in Slavonín from the year 1946. vyplňovány pečlivě, v poznámkách bylo vždy připojeno kli- matologické zhodnocení celého měsíce. V 60. letech bylo roz- dem 1955 a únorem 1956 přerušeno. Obnoveno bylo v břez- hodnuto, že stanice bude rovněž sestavovat zprávu INTER, nu 1956, ale trvalo pouze do srpna 1957, kdy se přemístilo, pozorování se rozšířilo o měření půdní teploty či hloubky pro- i když ne na dlouho, na letiště Olomouc-Holice pod správu mrzání půdy. Od roku 1961 jsou zaznamenávány také úhr- Hanáckého aeroklubu. ny srážek mezi termíny (7–14, 14–21, 21–7). Tlak vzdu- Meteorologické pozorování v Neředíně se dostalo do své chu se ve výkazech objevuje do konce roku 1963, přestože poslední fáze v lednu 1964, kdy byly opět na vojenském útva- v záznamech se uvádí, že barografické pásky byly zasílány ru č. 8197 vyplňovány měsíční výkazy pozorování ve stejném i nadále. S novým typem měsíčních výkazů od roku 1964 se rozsahu jako před přerušením, pravděpodobně opět z jiného zapisuje také trvání srážek a mlhy v hodinách s přesností na místa, přesné umístění však není známo. Stanice ukončila čin- 0,1 h a od roku 1971 globální sluneční záření (do roku 1979). nost v srpnu 1968. Od roku 1980 se zapisuje stav počasí. Stanice byla ke konci února 1993 zrušena a přestěhována 2.5 Slavonín se všemi přístroji a stejným rozsahem pozorování do areálu Meteorologická stanice ve Slavoníně byla založena hvězdárny, která se nacházela asi 1,3 km západně od předcho- v dubnu 1925 v německé Zemské odborné hospodářské škole zího místa na nejvyšším místě Slavonína. V roce 1997 byly v „ovocnicko-zelinářské“ zahradě mezi poli. Naměřená data byla zasílána Ústavu pro půdoznalství a zemědělskou mete- orologii zemských výzkumných ústavů v Brně, který stanici zřídil. Pozorovaly se všechny standardní meteorologické prv- ky, jako tlak vzduchu, teplota vzduchu – suchá, vlhká, maxi- mální, minimální a dokonce i přízemní minimální (do ledna 1929), tlak vodní páry, relativní vlhkost vzduchu, směr a rych- lost větru, oblačnost, úhrn a tvar srážek, v zimě celková výš- ka sněhu a měřil se i úhrn slunečního svitu, od jara roku 1936 také výpar z vodní hladiny. Stanice byla v činnosti do konce roku 1938 a poté byla měření obnovena v lednu 1942 na stej- ném místě (Landw. Schule und Wirtschaftsberatungsstelle – Zemská škola a hospodářské poradenství), avšak jako stani- ce III. řádu, tzn. měření termínových teplot vzduchu, denních úhrnů srážek a v zimě také nového a celkového sněhu, včet-
Obr. 6 Klimatologická manuální stanice v areálu hvězdárny ve Slavoníně Obr. 7 Klimatologická automatizovaná stanice v areálu Státní rostlinolé- z roku 1997. kařské správy v Holicích z roku 2010. Fig. 6. Climatological manual station in the grounds of the Astronomical Fig. 7. Climatological automated station in the grounds of the State Observatory in Slavonín from the year 1997. Phytosanitary Administration in Holice from the year 2010.
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 133 Tab. 2 Základní metadata meteorologických stanic na území okresu Olomouc. Table 2. Basic metadata of meteorological stations in the area of Olomouc district. Indikativ Začátek Konec Zeměpisná Zeměpisná Nadm. výška Stanice Indikativ Typ Povodí CLIDATA pozorování pozorování šířka délka [m] 1. 1. 1876 30. 11. 1880 49°46'30" 17°07'22" 237 MKS 1. 12. 1880 31. 12. 1887 49°46'13" 17°07'09" 240 1. 4. 1929 31. 8. 1938 MKSR Uničov UNIC O2UNIC01 49°46'00" 17°07'10" Oskava 1. 12. 1939 31. 1. 1945 235 MSS 1. 3. 1948 30. 4. 1953 49°46'10" 17°07'20" 10. 10. 1957 31. 5. 1963 MKSR 49°46'35" 17°07'02" 237 Dřemovice DREM O1DREM01 1. 1. 1878 31. 8. 1938 MKSR 49°43'00" 17°31'00" 524 Odra 1. 1. 1881 31. 12. 1882 49°35'45" 17°02'48" 244 1. 10. 1915 31. 1. 1920 Náměšť na Hané NAMH B1NAMH01 MSS Blata 6. 8. 1920 31. 3. 1994 49°36'00" 17°04'00" 249 1. 4. 1994 dosud 49°35'49" 17°03'47" 275 15. 1. 1883 31. 12. 1908 MKSR Pohořany POHO O2POHO01 49°40'00" 17°22'60" 550 Morava 1. 1. 1910 31. 12. 1910 MSS 15. 1. 1883 31. 12. 1908 MKSR Varhošť VARH O2VARH01 1. 1. 1909 31. 12. 1911 MSS 49°37'30" 17°29'30" 601 Morava 1. 1. 1912 31. 12. 1913 MKSR 1. 1. 1884 31. 12. 1888 MKSR 1. 1. 1895 31. 12. 1896 MSS Velká Bystřice VBYS O2VBYS01 1. 1.1898 31. 12. 1904 MKSR 49°36'00" 17°22'00" 225 Bystřice 1. 1. 1905 31. 12. 1906 MSS 1. 1. 1908 31. 12. 1913 MKSR 1. 1. 1887 31. 8. 1939 49°46'07" 17°11'56" 242 Újezd UJZD O2UJZD01 MKSR Oskava 1. 9. 1939 30. 11. 1944 49°45'57" 17°10'52" 241 Březové BRZO O2BRZO01 1. 1. 1895 31. 12. 1911 MSS 49°41'00" 17°07'00" 225 Morava 1. 1. 1895 31. 12. 1907 49°35'33" 17°32'02" 570 1. 1. 1908 31. 12. 1912MSS 49°36'04" 17°32'54" 653 Ranošov RANO O2RANO01 Morava 1. 4. 1939 18. 9. 1945 49°35'33" 17°32'22" 540 19. 9. 1945 30. 9. 1946 MKSR 1. 7.1895 30. 9. 1938 MKSR 49°44'00" 17°18'00" 280 1. 1. 1939 28. 2. 1945 MSS Šternberk STER O2STER01 1. 11. 1945 31. 12. 1961 MKSR Oskava 1. 1. 1962 30. 6. 2007 MSS 49°43'30" 17°17'50" 278 1. 7. 2007 dosud ASS 1. 9. 1895 31. 10. 1935 MSS 49°39'00" 16°57'00" 489 O2LUKA01 1. 8. 1974 31. 12. 1999 MS Luká LUKA Třebůvka 1. 1. 2000 dosud AMS 49°39'08" 16°57'12" 510 O2LUKA02 1. 7. 2005 dosud MSS 1. 1.1898 31. 12. 1899 MSS 1. 1. 1900 31. 12. 1900 MKSR 49°42'40" 17°24'39" 562 Jívová JIVO O2JIVO01 1. 1. 1902 31. 12. 1902 MSS Morava 1. 10. 1907 31. 12. 1908 MKSR 49°42'30" 17°23'35" 571 1. 4. 1939 31. 12. 1944 MSS 49°42'40" 17°24'40" Mladeč, Nové Zámky MLNZ O2MLAD01 1. 1. 1898 31. 12. 1913 MSS 49°43'26" 17°01'39" 244 Morava Nová Ves nad Odrou, 1. 1.1898 10. 4. 1936 MKSR NVNO O3ZEKR01 49°36'45" 17°33'47" 663 Bečva U Zeleného kříže 11. 4. 1936 30. 9. 1938 MSS Grygov GRYG O2GRYG01 1. 1. 1902 31. 5. 1914 MKSR 49°32'00" 17°19'00" 209 Morava Rudoltovice RUDO O1RUDO01 1. 2. 1906 30. 6. 1952 MSS 49°43'60" 17°37'60" 630 Odra 1. 1. 1922 31. 12. 1943 49°42'06" 17°04'53" 235 1. 1. 1944 31. 10. 1967 17°04'30" 1. 11. 1967 31. 8. 199449°42'15" 17°04'32" Litovel LITO O2LITO01 MSS Morava 1. 9. 1994 30. 11. 1994 17°0433" 234 1. 12. 1994 29. 2. 1996 17°04'12" 49°42'18" 1. 3. 1996 dosud 17°04'13"
134 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 Indikativ Začátek Konec Zeměpisná Zeměpisná Nadm. výška Stanice Indikativ Typ Povodí CLIDATA pozorování pozorování šířka délka [m] 21. 2. 1922 30. 6. 1924 MSS 49°32'30" 17°25'40" 270 1. 7. 1924 31. 12. 1961 Tršice TRSI O2TRSI01 MKSR Morava 1. 1. 1962 30. 11. 1953 49°32'18" 17°25'29" 264 1. 12. 1953 30. 9. 1963 MSS Lutín LUTI B1LUTI01 1. 8. 1923 30. 11. 1932 MSS 49°33'33" 17°08'14" 218 Blata 1. 1. 1926 31. 7. 1938 MKS 49°43'10" 17°31'20" 542 Město Libavá MELI O1MELI01 1. 1. 1939 31. 7. 1948 MSS Odra 1. 8. 1948 10. 12. 1952 MKS 49°43'50" 17°31'35" 624 Hrubá Voda HVOD O2HVOD01 1. 10. 1926 30. 9. 1938 MKSR 49°40'10" 17°25'10" 335 Bystřice 1. 8. 1932 31. 10. 1934 MKSR Bouzov BOUZ O2BOUZ01 1. 4. 1936 30. 11. 1944 MSS 49°42'18" 16°53'33" 380 Třebůvka 1. 12. 1944 31. 12. 1979 MKS Dub nad M., Bolelouc DUBM B1DUBM01 1. 1. 1941 30. 9. 1951 MSS 49°30'03" 17°15'57" 206 Morava Medlov MEDL O2MEDL01 1. 1. 1941 28. 2. 1945 MSS 49°47'10" 17°03'30" 270 Oskava 1. 1. 1941 31. 12. 1941 MSS Příkazy PRIK O2PRIK01 49°38'38" 17°08'38" 225 Morava 1. 1. 1942 30. 6. 1943 MKSR 1. 2. 1947 4. 10. 2000 49°48'28" 17°13'52" 375 5. 10. 2000 31. 12. 2001MKS 49°48'26" 17°13'31" 325 Paseka PASE O2PASE01 1. 7. 2002 30. 6. 2007 Oskava 290 1. 7. 2007 10. 10. 2010 MKASS 49°47'48" 17°13'51" 11. 10. 2010 dosud AKS3 292 1. 7. 1954 28. 2. 1955 MSS Ješov JESO O2JESO01 1. 3. 1955 31. 5. 1962 MKSR 49°40'11" 16°57'20" 452 Třebůvka 1. 6. 1962 31. 12. 1963 MSS 1. 1. 1955 14. 10. 1963 49°34'29" 17°28'54" 356 15. 10. 1963 30. 11. 1991 49°34'30" 17°28'56" 356 Velký Újezd VUJZ O2UJEZ01 1. 12. 1991 31. 10. 1994MSS 49°34'31" 17°28'48" 363 Morava 1. 11. 1994 31. 7. 2001 49°34'44" 17°29'02" 378 1. 9. 2001 dosud 49°34'29" 17°29'16" 380 17. 4. 1956 30. 9. 1988 49°41'12" 17°12'43" 224 Štěpánov STEP O2STEP01 1. 10. 1988 31. 7. 1991MSS 49°40'28" 17°13'45" 221 Oskava 1. 8. 1991 dosud 49°40'09" 17°13'22" 222 Hlubočky HLUB O2HLUB01 1. 1. 1964 31. 12. 1979 MSS 49°37'30" 17°24'00" 300 Bystřice Troubelice TROU O2TROU01 1. 9. 1981 31. 12. 1982 MSS 49°48'57" 17°04'50" 253 Oskava 1. 10. 2000 30. 6. 2007 MSS Kozlov KOZL O2KOZL01 1. 7. 2007 2. 11. 2010 ASS 49°36'10" 17°32'07" 620 Morava 3. 11. 2010 dosud AKS3 Medlov, Hlivice MEHL O2MEHL01 1. 1. 2011 dosud MKS 49°46'57" 17°02'17" 268 Morava vybrané dobrovolnické stanice ostravské pobočky ČHMÚ, na počátku roku 2000. Po delším hledání byla automatizovaná včetně olomoucké, automatizovány. Od ledna 1998 se tedy stanice přestěhována do Holic. na stanici měřily automaticky každých 15 minut tyto prvky: teplota vzduchu okamžitá, maximální a minimální, přízemní 2.6 Holice minimální, relativní vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru Holice leží na jihovýchodním okraji Olomouce ve zcela okamžitá, průměrná, dráha větru, nárazy větru, teploty půdy rovinném terénu. a úhrny srážek (dělené po minutách). Přenos dat na centrální Do roku 1937 se v Olomouci nacházelo pouze vojenské počítač v Ostravě probíhal třikrát denně. Manuálně byl nadále letiště v Neředíně. Město však již od roku 1926 usilovalo i o zří- měřen sluneční svit, sněhoměrné charakteristiky, pozorovaná zení civilního letiště, což se podařilo až v roce 1937, kdy bylo byla oblačnost, stav počasí, stav půdy a meteorologické jevy. otevřeno druhé olomoucké letiště v Olomouci-Holici, a sta- Data byla vkládána do programu WinMeteo na staničním lo se sídlem Hanáckého aeroklubu [4]. V 50. letech 20. stole- počítači a odesílána jednou denně, včetně zprávy INTER. tí, kdy na neředínském letišti probíhaly rozsáhlé rekonstruk- Meteorologickou stanici i provoz celé hvězdárny, jakož- ce, byla do Holic převedena i některá meteorologická měření. to i dlouholeté pozorování ve Slavoníně ukončila plánovaná Data byla zasílána do nově vzniklého Hydrometeorologického výstavba nové rychlostní komunikace mezi Ostravou a Brnem ústavu. Z období let 1954–1960 proto existují záznamy z ane-
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 135 mografu, a to jak průměrné hodinové směry a hodinové drá- • Olomouc-Klášterní Hradisko, Náměšť na Hané, Litovel, hy, tak i denní nárazy větru. Přestože máme nákresy přesného Velký Újezd, Štěpánov – dobrovolnické manuální srážko- umístění meteorologické budky od května 1958 a soupis pří- měrné stanice. strojů (tlakoměr, teploměry, vlhkoměr, anemometr), v archi- vu se nachází pouze srážkoměrné výkazy, obsahující také 4. METROPOLITNÍ STANIČNÍ SÍŤ OLOMOUC sněhoměrné charakteristiky. Pozorování prováděli pracovníci (MESSO) Hanáckého aeroklubu, který se však po rekonstrukci neředín- Staniční síť „MESSO“ vznikla účelově v roce 2009 v sou- ského letiště přesunul právě tam, takže poslední měření srá- vislosti s projektem studia městského a příměstského klima- žek v Holici proběhlo 12. 6. 1960. tu Olomouce. Meteorologické pozorování se do Holic vrátilo až po 40 4.1 Přehled stanic letech, kdy byla ze slavonínské hvězdárny přestěhována V současnosti tvoří síť „MESSO“ 8 automatických stanic automatizovaná stanice I. typu. Nová stanice byla umístě- firmy Fiedler-Mágr: Hrubá Voda-Hlubočky (DDHL), Olomouc, na ve výzkumném areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity botanická zahrada Pedagogické fakulty UP (BOT_PeF), Palackého v Olomouci. Obsluhu prováděli pracovníci Státní Bystročice (BYST), Olomouc, klášter dominikánů (DOMI), rostlinolékařské správy (dále SRS). Po vybudování vlastní- Olomouc, tř. 17. listopadu, střecha budovy Přírodovědecké ho objektu SRS byla meteorologická stanice 18. 7. 2004 pře- fakulty UP (ENVE), Olomouc-Svatý Kopeček (KOPE), místěna na nádvoří nové budovy, a to přibližně o 200 m na SV Olomouc, letiště (LETO), Olomouc-Holice (JUTA). od původního místa. Od srpna 2004 je zautomatizováno měře- ní slunečního svitu (čidlo SD5). V průběhu roku 2005 došlo 4.2 Pozorovací program ke změně přenosu naměřených dat. Dosud se data ze stanice Všechny stanice měří teplotu a vlhkost vzduchu 1,5 m nad odesílala pouze třikrát denně, od poloviny roku 2005 se využívá aktivním povrchem z důvodu přesnějšího zjištění vlivu aktiv- tzv. GPRS přenos dat, kterým se data přenášejí každých patnáct ního povrchu na teplotní režim v přízemní vrstvě atmosféry. minut. V průběhu dubna 2010 přešla stanice, stejně jako ostatní Dále se měří teplota půdy v hloubce 0,2 m a srážky 1 m nad automatizované stanice ČHMÚ, na měření v desetiminutovém aktivním povrchem. intervalu. Od ledna 2010 se do databáze přenáší také data půdní Stanice DDHL, ENVE a BYST měří i globální záření, vlhkosti, čidla jsou umístěna v hloubkách 7, 25 a 70 cm. rychlost a směr větru. Použitelné údaje o rychlosti a směru větru však poskytuje jen stanice ENVE, umístěná na stře- 3. PŘEHLED HISTORICKÝCH A SOUČASNÝCH še budovy PřF. Čidla na stanicích DDHL a BYST jsou jen METEOROLOGICKÝCH STANIC V OKRESE ve výšce 2 m. OLOMOUC Stanice BYST a JUTA měří teplotu půdy v hloubce 0,05, Nejstarší meteorologická stanice v okrese Olomouc, mimo 0,2 a 0,5 m. Stanice DDHL, ENVE, BYST, JUTA, KOPE vlastní město, byla založena v roce 1876 v tehdejším Novém a BOT_PdF měří teplotu a vlhkost vzduchu ve výšce 0,5 m. Městě na Moravě (Mährische-Neustadt), dnes v Uničově. Veškerá data jsou prostřednictvím GSM zasílána na ser- V průběhu let byly zakládány další stanice, na počátku 20. ver Fiedler-Mágr, kde jsou archivována. Na serveru dodavate- století bylo v činnosti 11 stanic. V pořadí 33. a zatím posled- le stanic jsou dostupné soubory ve formátu *.csv po jednotli- ní stanicí okresu Olomouc se stala manuální klimatologická vých prvcích s 10minutovým intervalem záznamu (v případě stanice Medlov-Hlivice, založená v roce 2011. Popis podrob- deště 1minutovým), denním, měsíčním příp. v libovolně defi- ného vývoje všech stanic okresu Olomouc je nad možný roz- novaném časovém intervalu. Server nabízí i grafické vyjádře- sah tohoto článku, a proto předkládáme pouze jejich základ- ní chodu jednotlivých meteorologických prvků. ní metadata v tab. 2. Zajímavostí je, že největší počet stanic Kromě toho se v síti „MESSO“ doplňkově měří tep- (14, z toho většina srážkoměrných stanic) pozorujících sou- lota a vlhkost vzduchu ve výšce 1,5 m na cca 15 místech časně ve stejném období byl paradoxně v okupačních letech v Olomouci a okolí. 1942–1943, kdy na většině území severní Moravy a Slezska Stanice provozované v povodí Bystřice pro potřeby topo- bylo naopak stanic nejméně. koklimatických výzkumů (DETR, DOMA, DDHL) ukonči- Prostorové rozmístění historických i současných stanic ly, až na stanici DDHL, činnost v r. 2009 a byly přemístěny ČHMÚ, včetně všech automatických stanic Přírodovědecké do „MESSO“. fakulty UP, vystihuje obr. 8. Pro přehlednost jsou typy sta- nic rozlišeny pouze na klimatologické nebo srážkoměrné, a to 4.3 Využití dat staniční sítě MESSO v převládajícím období pozorování stanice. Přístrojové vyba- vení jednotlivých typů stanic ČHMÚ, přenosy dat a jejich 4.3.1 Využití dat pro potřeby UP a Magistrátu města zpracování jsou podrobně popsány v příspěvku [9]. Olomouc V současnosti jsou v okrese Olomouc v provozu tyto sta- Data ze stanic „MESSO“ jsou primárně určena pro analý- nice ČHMÚ: zu městského a příměstského klimatu města Olomouce a jeho • Luká – profesionální automatizovaná meteorologická sta- okolí. Tomu odpovídá i jejich poloha a geografické poměry nice, jejich nejbližšího okolí, zejména charakter aktivního povrchu. • Olomouc-Holice – dobrovolnická automatizovaná klima- Povahu městských mají stanice ENVE, JUTA, DOMI, BOT_ tologická stanice I. typu, PeF, příměstských LETO, BYST a DDHL. Tyto stanice jsou • Kozlov, Paseka – dobrovolnická automatizovaná klimato- z důvodů přesnějších údajů o režimu teploty vzduchu zahuš- logická stanice III. typu, těny doplňkovým měřením teploty. • Medlov-Hlivice – dobrovolnická manuální klimatologic- Vlastní analýza dat zahrnuje srovnání režimu meteo- ká stanice, rologických prvků ve městě a jeho okolí (venkovské kraji- • Šternberk – dobrovolnická automatizovaná srážkoměrná ně). Vzhledem k rozsahu pozorování se jedná o režim teploty stanice, a vlhkosti vzduchu, atmosférických srážek v teplém půlroce,
136 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 Tab. 3 Základní údaje o stanicích „MESSO“ Přírodovědecké fakulty UP (*mimo okres Olomouc). Table 3. Basic data of „MESSO“ stations of Faculty of Science UP (*outside of Olomouc district).
Indikativ UP Indikativ Začátek Konec Nadm. výška Stanice Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Olomouc CLIDATA pozorování pozorování [m] Bystročice BYST O7BYST01 1. 11. 2009 dosud 49°32'33" 17°11'16" 218 Dětřichov nad Bystřicí* DETR O7DETR01 1. 4. 2007 30. 9. 2009 49°49'51" 17°23'57" 608 Domašov nad Bystřicí DOMA O7DOMA01 1. 4. 2007 30. 9. 2009 49°43'17" 17°27'04" 458 Hlubočky DDHL O7HLUB01 1. 4. 2007 dosud 49°39'36" 17°24'33" 307 Olomouc, botanická zahrada BOT_PeF O7OLBZ01 1. 4. 2009 dosud 49°36'01" 17°15'27" 211 Pedagogické fakulty UP Olomouc, Klášter Dominikánů DOMI O7OLDO01 1. 4. 2009 dosud 49°35'49" 17°15'03" 220 Olomouc-Holice JUTA O7OLHO01 1. 6. 2010 dosud 49°34'55" 17°17'32" 219 Olomouc-Neředín LETO O7OLNE01 1. 4. 2009 dosud 49°35'29" 17°12'35" 258 Olomouc, Přírodovědecká fakulta UP ENVE O7OLPF01 1. 4. 2009 dosud 49°35'30" 17°15'46" 230 Olomouc-Svatý kopeček KOPE O7OLSK01 1. 4. 2009 dosud 49°37'39" 17°20'20" 362 režim teploty půdy v hloubce 0,2 m, případně globálního záře- Měření na stanici ENVE jsou využívána i pro potřeby ní. Režim teploty vzduchu na vybraných stanicích je mož- Magistrátu města Olomouce, Odboru ochrany obyvatelstva. né popsat jak ve výšce 1,5 m, tak i 0,5 m nad aktivním povr- V případě, že vybrané meteorologické prvky dosáhnou defi- chem. Chod vybraných meteorologických prvků (charakter novanou kritickou hodnotu, stanice vyšle automaticky varov- městského či příměstského klimatu) a vypočtených charakte- nou SMS na Odbor ochrany obyvatelstva, např.: ristik je srovnán podle polohy a charakteru nejbližšího oko- Pozor! Za posledních 30 minut napršelo více než 10 mm! lí jednotlivých stanic. Zohledněny jsou meteorologické pod- mínky, s důrazem na režim prvků při radiačním režimu poča- Pozor! Teplota za 8 hodin neklesla pod 28 °C! sí a při vybraných synoptických situacích. Pozor! Rychlost větru za 15 minut neklesla pod 20 m/s!
Obr. 8 Mapa historických a současných meteorologických stanic okresu Olomouc. Fig. 8. The map of historical and present meteorological stations in the area of Olomouc district.
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 137 kých informací o počasí a podnebí města Olomouce a jeho okolí. I proto se hledají způsoby, jakými funkčnost „MESSO“ uchovat i po skončení financování sítě z grantového projek- tu v r. 2012.
Literatura [1] BRÁZDIL, R. – VALÁŠEK, H. – MACKOVÁ, J., 2005. Meteorologická pozorování v Brně v první polovině 19. století. Historie počasí a hydrometeorologických extrémů. Archiv města Brna, 450 s. ISBN 80-86736-00-8. [2] BRÁZDIL, R. – KIRCHNER, K. a kol., 2007. Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. MU Brno, ČHMÚ Praha, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. v Ostravě, 431 s. [3] BRÁZDIL, R. et. al., 2008. Weather information in the diaries of the Premonstratensian Abbey at Hradisko, in the Czech Republic, 1693–1783. Weather. 63, č. 7, s. 201–207. Obr. 9 Automatická meteorologická stanice „MESSO“ na střeše Přírodovědecké fakulty. ISSN 0043-1656. [4] Hanácký aeroklub Olomouc (HAO), [online], [cit. 2011– Fig. 9. Automatic meteorological station „MESSO“ on the roof of Faculty of Science. 11–02]. Dostupné na WWW
138 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 BOUŘKY A JEJICH DOPROVODNÉ JEVY V ČESKÉ REPUBLICE OD 1. DO 8. ČERVENCE 2012
Milan Šálek, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 2578/43, 616 67 Brno, [email protected] Jana Hujslová, František Šopko, Jan Šrámek, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, [email protected], [email protected], [email protected] Radovan Kotek, Jakub Přibyl, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 2699/18, 400 11 Ústí nad Labem-Kočkov, [email protected], [email protected] Tomáš Vlasák, Český hydrometeorologický ústav, pobočka České Budějovice, Antala Staška 1177/32, 370 07 České Budějovice, [email protected] Thunderstorms and accompanying phenomena in Czech Republic from 1st to 8th July 2012. Frontal boundary detaching cold air mass over western Europe and hot air mass over central and eastern Europe lead to 8 day period with severe thunderstorms. They were accompanied by torrential rainfalls and flashfloods, windgusts and hailstorms. Levels of flood stages were reached at some river reaches. Warning information was issued to warn the public, fire rescue services and some other authorities. KLÍČOVÁ SLOVA: bouřka – výstraha – povodeň z přívalových srážek – stupeň povodňové aktivity KEY WORDS: thunderstorm – warning – flashflood – flood stage
1. METEOROLOGICKÉ VYHODNOCENÍ intenzivní srážkovou a bouřkovou činnost. V průběhu obdo- bí docházelo na zmíněném rozhraní k vývoji silné konvek- 1.1 Stručná charakteristika povětrnostní situace ce a mělkých tlakových níží, spojených s výraznou bouřko- Začátkem července 2012 se na území České repub- vou činností. liky vyskytlo asi týden trvající bouřkové období, kte- ré bylo způsobeno déletrvající synoptickou situací, kdy 1.2 Vývoj povětrnostní situace od poslední dekády se nad střední Evropou udržovalo výrazné frontální roz- června do 8. července 2012 hrání. Průměrované přízemní tlakové pole spolu s prů- V poslední dekádě června docházelo nad střední Evropou měrem geopotenciální výšky tlakové hladiny 500 hPa k výměnám teplých a chladnějších vzduchových hmot. za období od 2. 7. do 8. 7. 2012 je zobrazeno na obr. 1. Od čtvrtka 28. 6. se nad západní Evropu, zejména nad Přestože průměrování tlakového pole vede nutně k jeho shla- Britskými ostrovy, udržovala oblast nízkého tlaku vzduchu zování, obrázek celkem věrně dokumentuje, že v uvedeném způsobující deštivější a chladné počasí nad většinou západ- období převládalo nad střední Evropou nevýrazné tlakové ní Evropy (viz též obr. 1), po jejíž přední straně k nám začal pole, ve kterém se nacházelo frontální rozhraní mezi chlad- proudit teplejší vzduch, který byl dále prohříván intenzivním nou vzduchovou hmotou nad západní Evropou a velmi teplou slunečním zářením. Již v pátek 29. 6. se nejvyšší denní tep- vzduchovou hmotou, která převládala nad Evropou východ- lota v České republice pohybovala kolem 30 °C. Mezitím se ní a částečně i střední. Uvedené frontální rozhraní je ještě od západu přiblížila studená fronta, oddělující velmi teplý lépe patrné na obr. 2. V kombinaci s poměrně labilní vzdu- vzduch nad střední a východní Evropou, od chladného nad chovou hmotou toto rozhraní způsobilo nad střední Evropou západní Evropou. Zmíněná studená fronta během neděle 1. 7.
Obr. 1 Průměr přízemního tlakového pole (černé izolinie) spolu s prů- Obr. 2 Průměr geopotenciální výšky (černé izolinie) a teplo- měrem geopotenciální výšky tlakové hladiny 500 hPa (barevné pole) ty (barevné pole) v tlakové hladině 850 hPa za období od 2. 7. do za období od 2. 7. do 8. 7. 2012. 8. 7. 2012. Fig. 1. Average of surface pressure field (black lines) and average of Fig. 2. Average of geopotential height (black lines) and temperature geopotential height 500 hPa (colour shading) for the period 2nd to 8th (colour shading) at pressure field 850 hPa for the period 2nd to 8th July July 2012. 2012.
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 139 Obr. 3 Frontální analýza přízemního tlakového pole nad Evropou z 3. 7. Obr. 4 Družicový snímek z MSG ze dne 3. 7. 2012 19 SELČ (kombinace 2012 14 SELČ. viditelného a infračerveného spektra – produkt VIS+IR). Fig. 3. Frontal analysis of surface pressure field over Europe from 3rd Fig. 4. MSG satellite image from 3rd July 2012 19 CEST (combination July 2012 14 CEST. visible and infrared channel – product VIS+IR). postoupila až na Moravu, přičemž způsobila dešťové srážky chu vystřídána nepříliš výrazným výběžkem vyššího tlaku a četné bouřky, v nichž se ale nebezpečné srážky většinou od severu, došlo k určitému zeslabení srážkové a bouřkové nevyskytly; nejvíce srážek, 50 mm, spadlo za uvedený den činnosti; vydatnější srážky, kolem 50 mm, se vyskytly pou- na Jesenicku. ze na Náchodsku. Následujícího dne, tj. v pondělí 2. 7., postupovala tlako- Ve čtvrtek 5. 7. a v pátek 6. 7. se nad Českou republi- vá níže přes Polsko k severovýchodu a zmíněné frontální roz- kou opět prohloubila mělká brázda nižšího tlaku vzdu- hraní zůstávalo nad střední Evropou téměř bez pohybu a způ- chu, což mělo za následek zintenzivnění bouřkové činnosti. sobilo odpoledne a večer vydatné srážky nad severozápadní Nejvíce srážek od čtvrtečního do pátečního rána bylo namě- polovinou Čech, většinou do 40 mm. řeno na Liberecku, kolem 80 mm, a dále na Třeboňsku, kolem V úterý 3. 7. se uvedená zvlněná studená fronta udržo- 60 mm, nicméně radar indikuje i pravděpodobné vyšší hodno- vala nad Moravou, a nad Čechami se zejména v odpoled- ty. Od pátečního do sobotního rána byly maximální naměře- ních a večerních hodinách vyskytovaly četné bouřky, v nichž né úhrny o něco nižší, kolem 60 mm, přičemž oproti předcho- spadlo na Klatovsku do středečního rána až kolem 90 milime- zím dnům bouřky zasáhly více Moravu. trů srážek. Další silné srážky, většinou do 80 mm, se vyskytly V sobotu 7. 7. se začala brázda nižšího tlaku vyplňo- v Orlických horách a jejich okolí. Povětrnostní situaci z toho- vat, což částečně utlumilo srážkovou a bouřkovou činnost. to dne ukazuje obr. 3., vývoj bouřkových oblaků z uvedené- Vydatnější srážky, kolem 60 mm, byly naměřeny na Teplicku ho dne je zdokumentován na obr. 4. a snímek jedné z bouřek a v okolí Kralického Sněžníku. z tohoto dne pak na obr. 5. Přestože v neděli 8. 7. se nad naším územím ještě projevi- Ve středu 4. 7., kdy byla mělká brázda nižšího tlaku vzdu- la mělká tlaková níže postupující přes Rakousko k východu, nebyly již naměřeny nebezpečně vysoké srážky, pohybovaly se vět- šinou do 40 mm. V té době začal nad naše území pronikat chladnější vzduch od západu a období výraz- né bouřkové činnosti končilo. 1.3 Vyhodnocení srážek od 2. do 8. července 2012 Z operativních údajů automa- tizovaných stanic byly vytvoře- ny mapy celkového množství srá- žek od 2. 7. 2012 08 SELČ do 8. 7. 2012 08 SELČ. Na obr. 6 je množ- ství srážek spočtené ze srážkoměr- ných údajů, na obr. 7 je za stejné období množství srážek spočtené jako kombinace srážkoměrných údajů a měření meteorologický- mi radary. Číselné údaje na obou mapách jsou úhrny srážek naměře- Obr. 5 Bouřka nad Točnou na jižním okraji Prahy ze dne 3. 7. 2012. Foto: J. Soukupová. né ve srážkoměrech. Z map vyplý- Fig. 5. Thunderstorm over Točná in the southern outskirts of Prague 3rd July 2012. vá, že na území České republiky
140 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 Tab. 1 Kulminační průtoky ve vybraných stanicích na tocích v jižních Čechách ve dnech od 3. 7. do 6. 7. 2012. Tab. 1. Peak discharges at selected stations on the rivers in southern Bohemia from 3rd to 6th July 2012. Stanice Řeka Vodní stav [cm] Průtok [m3.s–1] Datum a čas SELČ N-letost SPA Stodůlky Křemelná 182 65,3 4. 7. 2012 – 0:40 2–5 3 Rejštejn Otava 161 100,0 4. 7. 2012 – 2:00 < 2 2 Sušice Otava 191 153,0 4. 7. 2012 – 2:50 2–5 3 Kolinec Ostružná 84 17,7 3. 7. 2012 – 23:10 2–5 2 Katovice Otava 211 158,0 4. 7. 2012 – 8:10 < 2 1 Blanický Mlýn Blanice 120 8,5 4. 7. 2012 – 13:50 < 1 1 Blanický Mlýn Blanice 150 16,2 6. 7. 2012 – 23:00 1–2 1 Podedvory Blanice 116 19,3 7. 7. 2012 – 1:00 < 1 1 Písek Otava 264 154,0 4. 7. 2012 – 15:20 > 1 1
Tab. 2 Přehled vydaných PVI v období od 2. 7. do 8. 7. 2012. Tab. 2. Summary of warnings issued from 2nd to 8th July 2012. Datum vydání Čas vydání Číslo PVI Jev Platnost Kraje Velmi silné bouřky 2. 7. 15:00 – 3. 7. 8:00 A, S, P (KT), J, E, H, L, J 2. 7. 2012 11:18 2012/47 Velmi silné bouřky 3. 7. 12:00 – 3. 7. 23:00 B, Z, M, T Silné bouřky 2. 7. 15:00 – 3. 7. 8:00 P (s výjimkou KT), U Velmi silné bouřky 3. 7. 12:00 – 4. 7. 6:00 A, S, P, C, E, H, L, J, B, Z, M, T 3. 7. 2012 10:54 2012/48 Silné bouřky 3. 7. 12:00 – 3. 7. 22:00 K, U Povodňová bdělost 3. 7. 15:00 – 4. 7. 8:00 P 4. 7. 2012 11:14 2012/49 Silné bouřky 5. 7. 12:00 – 6. 7. 22:00 CZ Silné bouřky 6. 7. 14:00 – 6. 7. 23:00 A, S, K, P, L, U 6. 7. 2012 11:01 2012/50 Silné bouřky 6. 7. 16:00 – 7. 7. 22:00 C, E, H, J, B, Z, M, T Velmi silné bouřky 8. 7. 15:00 – 8. 7. 22:00 A, S, C, E, H, L, J, M Silné bouřky 8. 7. 14:00 – 8. 7. 18:00 K, P, U, 8. 7. 2012 11:09 2012/51 Silné bouřky 8. 7. 15:00 – 9. 7. 00:00 B, Z, T Povodňová bdělost 8. 7. 15:00 – 8. 7. 20:00 P (KT), L (CL, LB), U (DC) Vysvětlivky – Kraje: A – Hlavní město Praha, S – Středočeský, C – Jihočeský, K – Karlovarský, P – Plzeňský, U – Ústecký, L – Liberecký, H – Královéhradecký, E – Pardubický, J – Vysočina, B – Jihomoravský, Z – Zlínský, M – Olomoucký, T – Moravskoslezský; CZ – Česká republika – Města: KT – Klatovy; CL – Česká Lípa; LB – Liberec; DC – Děčín byly ve staniční síti naměřeny úhrny srážek od několika mili- dě volání na tísňovou linku 112, spojené většinou s čerpáním metrů na Moravě a ve Slezsku až po 147 mm na Šluknovsku. vody a čištěním ucpaných koryt říček a kanálů nebo uklíze- Podle meteorologických radarů jsou však na Klatovsku, kde ním komunikací po popadaných stromech a větvích a pomocí automatické srážkoměry naměřily do 100 mm, pravděpo- v postižených oblastech. Naměřené nárazy větru dosahovaly dobné úhrny přes 150 milimetrů na místech, kde srážkomě- během celého období až 27 m/s, nejvíce, 28 m/s, bylo naměře- ry nejsou. no 2. 7. na Svatouchu a 31 m/s téhož dne v Kuchařovicích. Množství spadlých srážek i jejich územní rozložení se Kroupy jsou výrazně lokální meteorologický jev, který v jednotlivých dnech lišilo. Nejvydatnější srážky se vysky- je zřídka zaznamenaný na jednotlivých stanicích. Proto pro tovaly ve dnech 2. 7. v severozápadní polovině Čech, 3. 7. identifikaci výskytu krup se používají i informace z meteo- na jihozápadě Čech a ve východních Čechách, 5. 7. lokálně rologických radiolokátorů (odrazivost) nebo i ze sdělovacích v jižních a severních Čechách. Dne 6. 7. bouřky s vydatnými prostředků. Ze všech těchto zdrojů vyplývá i poměrná četnost srážkami zasáhly různé části republiky. V dalších dvou dnech výskytu krup ve zmíněném období v různých částech repub- se vydatnější srážky už objevovaly jen ojediněle a nepře- liky, a to až do průměru krup 7 cm. Dne 8. 7. po 15 h SELČ sáhly 60 mm/24 hodin. Je třeba zdůraznit, že podle výpočtů zasáhlo Strakonice a okolí výrazné bouřkové jádro s odrazi- z měření meteorologických radiolokátorů na některých mís- vostí přes 60 dBZ. Odtud byly hlášeny kroupy o průměru 2 až tech spadlo i více srážek než podle měření ze srážkoměrů. 7 cm, které způsobily značné škody. Mimoto došlo k lokálním Vzhledem k tomu, že většina srážek byla spojena s bouřkami, zatopením a jednotlivým polomům v delším pásu. naměřené (vypočtené) srážky ve skutečnosti spadly za období od 10 minut do několika málo hodin (maximálně 3 hodiny). 2. HYDROLOGICKÉ VYHODNOCENÍ Srážky, které spadly v období od 2. 7. do 8. 7. 2012 na úze- 1.4 Výskyt dalších nebezpečných jevů spojených mí České republiky, vyvolaly lokálně i hydrologickou odezvu. s bouřkovou činností od 2. do 8. července 2012 Stupně povodňové aktivity (dále SPA) byly dosaženy po sil- Kromě již zmíněných srážek, bouřky v tomto období při- ných srážkách v noci ze 3. 7. na 4. 7. na jihu Čech a ve dnech 5. 7. nesly i další nebezpečné doprovodné jevy, jako jsou nára- a 7. 7. na severu Čech. Na ostatním území republiky došlo zy větru nebo kroupy. Na obr. 8 jsou znázorněny zásahy k lokálním vzestupům hladin říček a potoků, ovšem bez dosa- Hasičského zahraného sboru (HZS), uskutečněné na zákla- žení SPA.
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 141 ze hlavního toku. Vysoká intenzita srážek způsobila, že vzestup vod- ních stavů byl extrémně rychlý. V Sušici se například průtok Otavy zvedl za 3 hodiny o 100 m3.s–1 a během tří hodin došlo také k překroční všech tří povodňo- vých stupňů. Až po soutok Otavy s Ostružnou se na vzestupu hla- diny Otavy výrazně podílel i pří- tok z menších toků a říček mezi- povodí, na středním a dolním úseku bylo už stoupání vodních stavů způsobeno hlavně postupem povodňové vlny korytem toku. Transformace v korytě Otavy vlnu zplošťovala, a proto tvar vrcho- lu vlny ve vodoměrných profilech Katovice a Písek už není tak ost- rý. Průtoková kulminace na dol- ní Otavě má vlivem této transfor- mace dokonce menší hodnotu než Obr. 6 Celkové množství srážek od 2. 7. 2012, 08 SELČ do 8. 7. 2012, 08 SELČ vypočtené z údajů ope- ve střední části. rativně dostupných stanic. Pozorované maximální prů- Fig. 6. Precipitation totals from 2nd July 2012 08 CEST to 8th July 2012 08 CEST computed from ope- toky Křemelné ve Stodůlkách ratively available stations. a Otavy v Sušicích se vysky- tují s pravděpodobností jed- nou za 2 až 5 let. V těchto pro- filech byl také mírně překročen 3. SPA. Na Otavě v Rejštejně a na Ostružné v Kolinci nejvyšší hladiny dosáhly 2. SPA a na dolní Otavě pouze 1. SPA. V následují- cí tab. 1 jsou prezentované někte- ré hydrologické charakteristiky na tocích na jihu Čech pro zmíně- né období. 2.2 Povodně na severu Čech Na severu Čech nejintenziv- nější odtokovou odezvu způsobi- ly srážky spadlé 5. 7. a 7. 7. 2012 do již poměrně nasyceného povodí Lužické Nisy a Kamenice. Průtoky v povodí Smědé se na počátku čer- vence pohybovaly pod průměrem pro měsíc červenec a vodnosti byly mezi 270 a 330denními prů- toky. Po silných bouřkách v noci 2. 7. došlo k vzestupům hladin a vod- Obr. 7 Celkové množství srážek od 2. 7. 2012 08 SELČ do 8. 7. 2012 08 SELČ vypočtené z měření meteo- nosti byly 3. 7. na úrovni 10den- rologických radiolokátorů kombinovaných s údaji operativně dostupných stanic. ních průtoků. Fig. 7. Precipitation totals from 2nd July 2012 08 CEST to 8th July 2012 08 CEST computed from radar Povodňovou epizodu na toku measurement combined to operatively available stations. Smědé způsobila přívalová sráž- ka ze dne 5. 7. 2012, která spad- la na střední a dolní část povodí 2.1 Povodně v jižních Čechách v časovém rozmezí od 20 do 22 SELČ. Nejvyšší úhrn byl Na počátku července byly průtoky na horní Otavě pod- naměřen na stanici Bedřichov-Nová Louka, a to 77,8 mm. průměrné, dosahovaly 30 až 60 % dlouhodobého měsíční- Odhady na základě meteorologického radaru ukázaly, že ho průměru. Vodnosti se pohybovaly mezi 180 a 270den- v centru srážkového pole mohl 3hodinový úhrn přesáhnout ní vodou, což znamená, že nasycenost povodí byla obvyklá 100 mm. Následkem konvektivních srážek došlo v profilu pro toto roční období. Povodeň, vyvolaná silnými srážkami Předlánce na řece Smědé k rychlému vzestupu hladiny, vod- 3. 7. 2012, zasáhla nejvýrazněji povodí horní Otavy. Na střed- ní stav se od 21 SELČ do půlnoci zvýšil ze 45 cm na 252 cm ním a dolním úseku Otavy se povodňové stavy týkaly pou- a překročil 3. SPA. Řeka kulminovala 6. 7. 2012 ve 2 SELČ
142 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 Druhá vlna bouřek zasáh- la povodí Mandavy v odpoled- ních hodinách a způsobila opě- tovný krátkodobý vzestup hladiny nad 3. SPA. V povodí Kamenice nejintenzivněji reagovala říčka Chřibská Kamenice, jejíž hladi- na stoupla ve Všemilech během tří hodin o 100 cm a v kulminaci zde byl dosažen průtok s dobou opa- kování překračující hranici 5 let. Samotná Kamenice překročila v Hřensku 2. SPA (obr. 11) a kul- minovala na úrovni překračující jednoletou vodu. V průběhu této povodňové epi- zody byl zasažen profil Předlánce na toku Smědé, pro který je počí- Obr. 8 Hlášení o zásazích Hasičského záchranného sboru ze dne 2. 7. 2012 od 21:12 SELČ do 22:12 tána hydrologická předpověď SELČ. pomocí modelu AquaLog. Model Fig. 8. Report from rescue operations of Fire Rescue Brigade from 2nd July 2012 21:12 CEST to 22:12 však nebyl schopen, vzhledem CEST. k nemožnosti přesně predikovat konvekční srážky meteorologic- na úrovni průtoku s dobou opakování 5 let (obr. 9). Velmi kými modely, předpovědět odtokovou odezvu toku s dosta- rychle však došlo také k poklesu, v ranních hodinách již nebyl tečným předstihem. překročen žádný SPA. Kromě Smědé bylo srážkami zasaženo také povodí Lužické Nisy, Kamenice a Mandavy, zde došlo 3. ČINNOST PŘEDPOVĚDNÍCH pouze k dosažení 1. SPA na několika měrných profilech. Toky PRACOVIŠŤ ČHMÚ A VYHODNOCENÍ kulminovaly převážně na úrovni jednoleté vody. VYDANÝCH VÝSTRAH V sobotu 7. 7. 2012 zasáhly povodí Mandavy a Kamenice Zvládnutí povodně a nezbytných funkcí předpovědní služ- dvě vlny silných srážek. Úhrny nebyly tak velké jako 5. 7., by ČHMÚ ve zmíněném období si nevyžádalo zvláštní ope- odhady na základě meteorologického radaru ukázaly, že rativní opatření, s výjimkou zavedení mimořádné noční služ- v centru srážkového pole se mohl tříhodinový úhrn pohy- by na pobočce v Českých Budějovicích dne 4. 7. a prodlouže- bovat kolem 50 mm, v kombinaci s nasyceným povodím ní pracovní doby hydrologického pracoviště v Praze ve dnech však vyvolaly opět rychlou odtokovou odezvu. Na Mandavě 5. a 6. 7. 2012 v pozdějších odpoledních hodinách. ve Varnsdorfu byl překročen 3. SPA (obr. 10), řeka zde stoup- la od 2:00 do 4:10 SELČ z 33 cm na 142 cm a kulminovala 3.1 Předpovědní výstražné na úrovni průtoku přesahující dvouletou vodu. informace (dále PVI) vydané v rámci Systému integrované výstražné služby (dále SIVS) V období od 2. do 8. 7. 2012 bylo v rámci SIVS vydáno 5 PVI. Tyto informace jsou vydá- vány s předstihem zpravidla 6 až 36 hodin před výskytem nebez- pečných jevů. Všechny s výjim- kou jedné obsahovaly předpověď několika jevů současně. Jejich pře- hled je uveden v tab. 2. Nejsou zde pouze uvedeny PVI na vysoké tep- loty, protože tento nebezpečný jev není z hlediska tohoto hodnocení podstatný. Z pěti vydaných PVI byly tři vyhodnoceny jako úspěšné a dvě částečně úspěšné. Žádná z výstrah nebyla hodnocena jako neúspěšná. Úspěšné byly PVI 2012/47, 2012/49 a 2012/50. Výskyt nebezpečných jevů se Obr. 9 Časový vývoj průtoků v povodí Smědé od 2. 7. do 10. 7. 2012. plošně, intenzitou i časově sho- Fig. 9. Time course of discharges at Smědá catchment from 2nd to 10th July 2012. doval s PVI bez výraznějších
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 143 Obr. 10 Časový vývoj průtoku na Mandavě ve Varnsdorfu od 2. 7. do Obr. 11 Časový vývoj průtoku na Kamenici ve Hřensku od 2. 7. do 10. 10. 7. 2012. 7. 2012. Fig. 10. Time course of discharge on Mandava river at Varnsdorf from Fig. 11. Time course of discharge on Kamenice river at Hřensko from 2nd to 10th July 2012. 2nd to 10th July 2012. rozdílů. Částečně úspěšné PVI 2012/48 a 2012/51 podchy- přívalové srážky způsobily vzestupy hladin řek s dosažením tily časový výskyt i intenzitu bouřek, avšak předpokláda- až 3. SPA. Ojediněle se vyskytovaly kroupy o velikosti až ly výskyt nebezpečných jevů na větší ploše území ČR, než tenisových míčků a silné nárazy větru kácely či lámaly stro- byla následná realita. my a způsobovaly komplikace nejen v silniční a železniční dopravě, ale působily škody i v zemědělství, energetice a dal- 3.2 Informace o výskytu nebezpečných jevů ších odvětvích. Pojišťovny vyčíslují škody, bouřky způsobi- (dále IVNJ) vydané v rámci SIVS ly i lokální povodně a bohužel mají na svědomí i jeden lid- Za sledované období bylo vydáno celkem 30 IVNJ. ský život. Jejich vydání informuje o aktuálním nebo bezprostředním Systém integrované výstražné služby splnil svou funkci. výskytu nebezpečného jevu a popisuje jeho předpokláda- Pomocí předpovědních výstražných informací bylo varováno ný další vývoj v nejbližších hodinách. V případě bouřko- před rizikem silných bouřek s nebezpečnými doprovodnými vých jevů je předpověď zaměřena zejména na trvání a směr jevy i před možnými vzestupy hladin řek. Následně při vlastní postupu silných bouřek a intenzitu doprovodných nebez- bouřkové činnosti byly vydávány informace o aktuální situa- pečných jevů (intenzitu přívalových srážek, výskyt krup, ci a předpokládaném vývoji v nejbližších hodinách. Během nárazy větru). V případě povodňových jevů se předpověď hodnoceného 7denního bouřkového období byly všech- soustředí na překročení 3. SPA na vodních tocích v posti- ny výstrahy vydány a distribuovány včas, k tomu pomohla žených povodích, očekávanou dobu trvání průtoků nad hra- i vzájemná spolupráce a komunikace mezi centrálním před- nicí 3. SPA, postup povodňové vlny a rychlost opětovné- povědním pracovištěm v Praze-Komořanech a regionálními ho poklesu hladin. pracovišti na pobočkách ČHMÚ. Vydané výstrahy potvrdi- Všechny vydané IVNJ bylo možno považovat za úspěš- ly akceschopnost předpovědní a varovné služby i v nočních né. V některých případech byly srážkové úhrny nižší, než byl hodinách. původní předpoklad, nebo vydatné srážky spadly mimo sráž- Tyto povodně opět potvrdily, že při povětrnostních situa- koměrné stanice, proto lze srážkové úhrny odhadovat pouze cích, kdy hrozí výskyt silných bouřek, je časově a prostorově z radarových sumací. Přesto IVNJ splnily svůj účel, indiko- přesná předpověď průtoku v delším časovém předstihu před valy výskyt nebezpečných jevů a poskytly informaci o jejich samotným výskytem srážek stále mimo možnosti hydrolo- aktuálním stavu a dalším vývoji jak záchranným složkám gických předpovědních pracovišť. Moderní nástroje pro ope- (především Hasičskému záchrannému sboru, obcím s rozší- rativní sledování hydrometeorologické situace nám alespoň řenou působností), tak i široké veřejnosti na webových strán- umožňují reagovat bezprostředně po výskytu silných bouřek kách ČHMÚ. a využít čas přesunu bouřky nebo doběhu vody do koryt toků pro varování do oblastí, kde ještě žádné škody nevznikly. Pro 4. ZÁVĚR další práci hydrologické předpovědní služby bude účelné roz- Mimořádné bouřkové období na začátku července 2012 víjet a do operativní praxe více začlenit variantní hydrologic- bylo způsobeno přibližně týden trvající synoptickou situ- ké předpovědi, které umožňují lépe kvantifikovat riziko vzni- ací, kdy se nad střední Evropou udržovalo výrazné frontál- ku povodně. ní rozhrání mezi chladnou vzduchovou hmotou nad západní Zdroj dat a informací: ČHMÚ, www.chmi.cz, http://hyd- Evropou a velmi teplou vzduchovou hmotou, která převládala ro.chmi.cz/hpps. nad východní a částečně i střední Evropou. Ve vlhkém insta- bilním vzduchu se na území České republiky denně vytváře- ly intenzivní bouřky, ojediněle doprovázené přívalovými sráž- kami, kroupami a nárazy větru. V některých částech republiky Lektor (Reviewer): RNDr. Petr Novák, Ph.D.
144 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 ČESKÝ TEPLOTNÍ REKORD – DOBŘICHOVICE 20. 8. 2012
Luboš Němec, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Praha, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, [email protected] The Czech temperature record in Dobřichovice on 20 August 2012. The article discusses the record air temperature in the town of Dobřichovice (Central Bohemia) on 20 August 2012. It briefly assesses the synoptic situation and conditions at the time when the maximum temperature was measured, and compares the Dobřichovice station with the surrounding stations and this year’s summer with the warmest summers over the last 50 years. KLÍČOVÁ SLOVA: rekord teplotní – Česká republika – 2012 KEY WORDS: Temperature record – Czech Republic – 2012
1. ÚVOD byl překonán dosud uznávaný teplotní rekord pro Českou Podle [1] je podnebí dlouhodobý charakteristický režim republiku z 27. července 1983 naměřený v Praze-Uhříněvsi počasí podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosfé- ve Výzkumném ústavu živočišné výroby. ry, charakterem aktivního povrchu a lidskými zásahy. Je tedy určeno nejen průměrnými hodnotami jednotlivých meteoro- 2. PODMÍNKY PŘÍHODNÉ PRO VZNIK logických prvků, ale i jejich proměnlivostí a extrémy. I když TEPLOTNÍHO MAXIMA se v současné době věnuje různým rekordům zbytečně vel- Stanice v Dobřichovicích přešla na automatické měření ká pozornost, je překonání hodnoty 40,2 °C, která byla dosud v březnu 2011 a kalibrace stanice a teplotního čidla proběhla 31. pokládána za nejvyšší teplotu naměřenou na standardní mete- 1. a 8. 2. 2011. Stanice se nachází v údolí řeky Berounky, orien- orologické stanici v České republice, událostí, které by měla tované ve směru jihozápad severovýchod, asi 25 km od centra být věnována naše pozornost. V pondělí 20. srpna 2012 Prahy na zahradě rodinného domku na okraji obce. Mezi stanicí v 15:20 SELČ byla na stanici Dobřichovice (14°16'33" v. d., a okrajem říční nivy se nachází téměř jeden kilometr široký pás 49°56'00" s. š.) naměřena teplota vzduchu 40,4 °C. Tím pole, na kterém už byla sklizena úroda obilí, a plochu pokrýva-
Tab. 1 Průměr měsíčních maxim teploty 2001 až 2012 (2011). Table 1. Average of maximum monthly temperatures between 2001 and 2012 (2011).
Stanice Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Dobřichovice 10,5 13,6 20,5 26,0 30,3 32,6 35,5 34,0 29,3 23,4 15,7 10,6 Kralupy 10,0 12,3 18,7 25,5 29,2 31,5 34,2 32,8 28,0 21,8 15,0 9,9 Neumětely 10,3 13,4 19,7 24,9 29,4 31,9 34,3 33,2 28,7 22,9 15,3 10,2 Praha, Karlov 10,6 13,2 19,7 25,3 29,4 31,9 34,6 33,1 28,4 22,6 15,9 10,4 Praha, Klementinum 10,8 12,6 18,8 24,9 29,1 31,8 34,0 32,0 27,6 21,9 15,5 10,6 Praha, Libuš 10,2 12,4 19,1 24,6 28,8 31,2 33,7 32,5 28,1 22,4 15,1 9,9 Praha, Uhříněves 10,1 12,9 19,8 25,3 29,8 32,0 34,5 32,5 28,7 22,7 15,8 10,3 Brandýs nad Labem 10,6 12,4 19,3 25,4 29,4 31,6 34,4 33,0 28,6 22,8 15,8 10,3 Semčice 9,1 11,6 18,3 24,8 28,7 31,0 33,9 32,4 28,0 22,0 14,9 9,2 Tuhaň 10,7 12,4 19,2 25,8 29,3 31,6 34,4 33,1 28,4 22,5 15,7 10,0 Nedrahovice, Rudolec 9,9 12,3 19,7 24,9 29,5 32,2 34,0 32,7 28,4 22,8 14,8 9,9 Doksany 10,3 12,6 19,3 25,6 29,5 32,1 34,7 33,5 28,4 22,5 15,5 9,9
Tab. 2 Česká republika, nejvyšší N-denní teplota (průměr 28 stanic). Table 2. Czech Republic, the highest N-day temperature (averaged across 28 stations).
Rok 1 2 3 5 10 30 60 1983 26,3 24,7 23,8 22,0 21,5 20,4 18,8 1994 26,3 26,2 26,0 25,6 24,6 22,3 20,4 2003 25,5 24,6 24,1 23,4 22,7 21,3 19,5 2005 26,8 26,2 24,9 23,1 20,5 17,9 17,3 2012 25,8 24,1 23,5 22,3 20,5 18,8 18,5 MAX 26,8 26,2 26,0 25,6 24,6 22,3 20,4
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 145 Obr. 3 Přízemní tlakové pole (bílé čáry) a geopotenciál hladiny 500 hPa (barevně) 20. 8. 2012 14 h SELČ [2]. Fig. 3. Surface pressure field (white lines) and 500 hPa geopotential height (colour) on 20 August 2012 at 14:00 CEST [2].
Obr. 1 Stanice Dobřichovice. Fig. 1. The Dobřichovice station. lo strniště. Na obr. 1 je pohled na stanici směrem k severozápa- du, obr. 2 udává polohu stanice v nejbližším okolí. Ve dnech 17. až 20. srpna byla předběžně vyhodnocena synoptická situace jako centrální anticyklona, od jihozápadu trval příliv velmi teplého vzduchu (obr. 3, 4). Denní maximum Obr. 4 Geopotenciál (bílé čáry) a teplota hladiny 850 hPa (barevně) v Dobřichovicích i plošný průměr (podle vybraných 28 sta- 20. 8. 2012 14 h SELČ [2]. nic v ČR [6]) denních maxim teploty postupně stoupal od 11. Fig. 4. 850 hPa geopotential height (white lines) and temperature (colour) do 20. srpna (obr. 7). S radostí můžeme zjistit, že už 16. srp- on 20 August 2012 at 14:00 CEST [2] na ČHMÚ předpovídal mimořádně vysoká maxima teplo- ty, s vrcholem právě na pondělí 20. srpna. Rozložení teplo- ty v Evropě ve 14 hodin SELČ je na obr. 5, rozložení denního maxima v ČR je na obr. 6. Mapka byla zhotovena v prostředí CLIDATA GIS metodou ClidataDEM. Výskyt absolutního maxima právě v Dobřichovicích není žádné překvapení. Malá nadmořská výška stanice, středně hluboké, dostatečně široké údolí, které omezuje proudění,
Obr. 5 Teplota ve 2 m 20. 8. 2012 14 h SELČ [2]. Fig. 5. Temperature at 2m on 20 August 2012 at 14:00 CEST [2].
ale umožňuje neomezený sluneční svit a sousedství s dosta- tečně velkou plochou sklizeného pole, to vše vytváří podmín- ky pro výskyt extrémních maxim teploty vzduchu. V tab. 1 Obr. 2 Letecká mapa Dobřichovic. jsou uvedeny průměry měsíčních maxim z okolních níže Fig. 2. Aerial map of Dobřichovice. položených stanic za období od roku 2001.
146 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 22 y = 0,0457x - 74,21 21 R² = 0,2548 20
19
18 t [°C]
17
16
15
14 1961 1971 1981 1991 2001 2011 Datum Obr. 9 Průměrná srpnová teplota v ČR 1961–2012. Obr. 6 Teplotní maximum 20. 8. 2012 v ČR. Fig. 9. Average August temperatures in the Czech Republic between 1961 Fig. 6. Maximum temperature in the Czech Republic on 20 August 2012. and 2012.
42 12 40 y = 0,0361x - 63,405 11 38 R² = 0,2832 36 34 10 32 9
30 t [°C] 28
t [°C] 8 26
24 7 22 20 6 18 1961 1971 1981 1991 2001 2011 DobƎichovice R 16 Datum 14 Obr. 10 Průměrná teplota leden až srpen v ČR 1961–2012. 5. 8. 10. 8. 15. 8. 20. 8. 25. 8. 30. 8. Datum Fig. 10. Average January to August temperatures in the Czech Republic between 1961 and 2012. Obr. 7 Denní maximum teploty v Dobřichovicích a v ČR v srpnu 2012. Fig. 7. Maximum daily temperatures in Dobřichovice and in the Czech Republic in August 2012. 3. KRÁTKÉ ZHODNOCENÍ Nebereme-li v úvahu zcela mimořádné maximum z 20. 30 srpna, je možné tvrdit, že letošní léto, ale i průběh teploty od začátku roku nijak výjimečný nebyl. Průměrná republi- 25 ková teplota v srpnu je jen o málo vyšší než hodnota, kte- 20 rou udává trend od roku 1961 (obr. 9). Totéž platí i pro letní období červen až srpen. Za zmínku však stojí, že pro srpen 15 t [°C] vychází největší oteplení ze všech měsíců roku: 0,046 °C.r–1. 10 Průměrná teplota v ČR od začátku roku přesně odpovídá tren- DobƎichovice 2001 až 2012 du (obr. 10). Přehled nejvyšší denní a vícedenní teploty v roce 5 R 1961 až 2012 2012 a vybrané nejteplejší sezony jsou v tab. 2. V tomto srov- 0 nání vychází jako zcela jasně nejteplejší sezona léto roku 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 1.10. 1.11. 1.12. 1.1. Datum 1994. Letošní hodnoty převážně odpovídají trendu. Do konce srpna bylo letos 47 letních dnů s denním Obr. 8 Roční chod denního maxima teploty na stanici Dobřichovice maximem ≥ 25 °C a 12 dnů tropických s denním maximem 2001–2012 a v ČR 1961–2012. ≥ 30 °C. Obě tyto hodnoty se výrazně neodchylují od hod- Fig. 8. Annual variation of the maximum daily temperature at the not odhadnutých na základě lineárního trendu za celé sledo- Dobřichovice station in 2001 and 2012 and in the Czech Republic between 1961 and 2012. vané období 1961 až 2012 a zcela výrazně zaostávají za počty z let 1994 a 2003 (obr. 11, 12). Předběžně tedy můžeme letoš- ní léto hodnotit jako teplotně, v porovnání s trendem 1961 až Mimořádnost výskytu absolutního maxima je podtrže- 2012, jen slabě nadprůměrné, s teplým obdobím od 28. červ- na tím, že v druhé půlce srpna už vzhledem k ročnímu cho- na do 8. července a od 18. do 24. srpna a s překonáním abso- du denní maxima klesají. Na obr. 8 je roční průběh průmě- lutního maxima teploty 20. srpna. ru denních maxim v Dobřichovicích za období 2001 až 2012 a v ČR za období 1961 až 2012 (průměr 28 vybraných sta- Literatura: nic). Krátká dobřichovická řada se vyznačuje velkými výky- [1] SOBÍŠEK, B. et al., 1993 Meteorologický slovník výklado- vy a vrchol 20. srpna je velmi ovlivněn právě popisovaným vý a terminologický. 1. vyd. Praha: Academia, 594 s. ISBN rekordním maximem. 80-85368-45-5.
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 147 70 25 y = 0,311x - 583,07 60 y = 0,122x - 236,1 R² = 0,2398 20 R² = 0,1744 50 ƽ
ƽ 15 40 et dn et et dn et ē ē 30 Po 10 Po
20 5 10 0 0 1961 1971 1981 1991 2001 2011 1961 1971 1981 1991 2001 2011 Datum Datum Obr. 11 Počet letních dnů v ČR 1961–2012. Obr. 12 Počet tropických dnů v ČR 1961–2012. Fig. 11. Number of summer days in the Czech Republic between 1961 Fig. 12. Number of tropical days in the Czech Republic between 1961 and 2012. and 2012.
[2] 500 hPa Geopotential (gpdm)und Bodendruck (hPa), 850 [5] PAVLÍK, J. – NĚMEC, L. – TOLASZ, R. – VALTER, hPa Temperatur (Grad), 2 m Temperatur (Grad) Dostupné J., 2003. Mimořádné léto roku 2003 v České republice. na WWW:
INFORMACE – RECENZE
BIOKLIMA 2012 – BIOKLIMATOLOGIE EKOSYSTÉMŮ – variabilita městského klimatu, Ve dnech 29. až 31. srpna 2012 se v Ústí nad Labem uskutečnila – lesní a zemědělská klimatologie, společná konference České a Slovenské bioklimatologické společnos- – agroekologie a změny klimatu, fenologie a aerobiologie, ti. Úvodní uvítací projevy přednesli děkan Přírodovědecké fakulty uni- – humánní bioklimatologie a zoobioklimatologie. verzity Jana Evangelisty Purkyně doc. Dr. Jaroslav Pavlík, CSc., ředi- Vedli je ve dvou paralelních prostorách postupně Dr. Tomáš tel Českého hydrometeorologického ústavu Ing. Václav Dvořák, Ph.D. Středa, Dr. Pavol Nejedlík, prof. Zdeněk Žalud, Ing. Lenka Hájková, a předseda Slovenské bioklimatologické společnosti doc. RNDr. Bernard doc. Bernard Šiška, Dr. Hana Středová a prof. Jaroslav Škvarenina. Šiška, Ph.D. Na plenárním zasedání, řízeném profesorem Jörgem Organizační výbor připravil a uskutečnil v průběhu konference exkurzi Matschullatem z Technické univerzity v saském Freibergu, prezentova- do pivovaru a zámku Velké Březno a na závěr exkurzi na Mezní louku li své přednášky profesor António Lopes z univerzity v Lisabonu, pro- s pěší túrou na Pravčickou bránu v nedalekém Českosaském Švýcarsku, fesor Radovan Pokorný z Mendelovy univerzity v Brně, dr. Helfried kde klimatologové zažili v krásném terénu na vlastní kůži rozmary poča- Scheifinger z rakouské meteorologické služby (ZAMG) ve Vídni a pro- sí – slunce i intenzivní déšť. fesor Krzysztof Błażejczyk z univerzity ve Varšavě. Kromě četných Příští biometeorologickou konferenci chystají slovenští kolegové českých a slovenských účastníků přijali účast také bioklimatologové podle ředitele divize Slovenského hydrometeorologického ústavu pana z Litvy, Maďarska, Německa, Polska, Portugalska a Rakouska. Celkově RNDr. Pavla Nejedlíka, CSc. v druhém týdnu září 2013 na slovenském přednesli 37 přednášek (všechny byly předneseny v angličtině, což bylo Záhoří ve městě Skalica. v tomto systému s dlouhou tradicí určitou premiérou) a vystavili 39 pos- terů. Sekce byly věnovány tématům: Jiří Nekovář, Lenka Hájková
Přednáškový sál Přírodovědecké fakulty UJEP, kde se konala konference Během konference bylo vystaveno 39 posterů. Bioklima 2012. Foto: Dáša Richterová Foto: Dáša Richterová
148 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 VÝVOJ TEPLOTY VZDUCHU V OBDOBÍ 1961–2010 NA VYBRANÝCH STANICÍCH POBOČKY PRAHA
Jiří Nekovář, Václav Pokorný, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Praha, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, [email protected], [email protected] Air temperatures at some of the Prague Regional Office’s stations between 1961 and 2010. The contribution reviews the development of air temperatures in three altitude zones represented by six selected stations operated by the CHMI in the region covered by the Prague Regional Office. The authors ask the question of whether the current climate change (represented by air temperature) is manifest differently at low, medium and higher altitudes in the area under review. They have plotted graphs of average daily temperatures and daily maximums and minimums for the period from 1961 to 2010 and also for shorter periods from 1961 to 1985 and from 1986 to 2010. A statistically significant upward trend has been discerned in most of the data series for the whole period. KLÍČOVÁ SLOVA: teplota vzduchu – oteplení KEY WORDS: air temperature – warming
1. ÚVOD a minima teploty na vybraných stanicích území pražské poboč- Článek popisuje vývoj průměrné měsíční a roční teplo- ky (zhruba je to povodí Jizery, Sázavy a dolního toku Vltavy ty vzduchu, měsíčních a ročních průměrů denního maxima a Berounky) za posledních padesát let. Stanice byly vybrá-
Tab. 1 Koeficienty determinace R2 závislosti průměrné měsíční (roční) teploty vzduchu na čase. Table 1. Coefficients of determination, R2, of average monthly (annual) air temperature as a function of time. T Lineární Polynom 3. st. Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Rok 0,287 0,329 0,264 0,242 0,376 0,363 0,306 0,340 0,277 0,284 0,387 0,367 Leden 0,052 0,081 0,065 0,055 0,065 0,060 0,097 0,116 0,093 0,068 0,083 0,083 Duben 0,190 0,100 0,064 0,078 0,129 0,119 0,383 0,377 0,359 0,408 0,422 0,395 Červenec 0,159 0,165 0,166 0,076 0,150 0,176 0,168 0,182 0,200 0,131 0,160 0,194 Říjen 0,003 0,001 0,000 0,004 0,035 0,028 0,035 0,036 0,057 0,064 0,115 0,075
Tab. 2 Koeficienty determinace R2 závislosti průměru denních maxim teploty vzduchu na čase. Table 2. Coefficients of determination, R2, of average maximum daily air temperature as a function of time. TMA Lineární Polynom 3. st. Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Rok 0,274 0,312 0,153 0,112 0,308 0,243 0,321 0,332 0,186 0,129 0,344 0,248 Leden 0,082 0,098 0,073 0,041 0,065 0,089 0,156 0,156 0,106 0,061 0,084 0,095 Duben 0,118 0,123 0,039 0,039 0,121 0,090 0,364 0,361 0,329 0,312 0,390 0,318 Červenec 0,110 0,157 0,093 0,043 0,103 0,078 0,147 0,163 0,115 0,087 0,129 0,100 Říjen 0,024 0,007 0,044 0,005 0,002 0,000 0,053 0,031 0,091 0,073 0,121 0,055
Tab. 3 Koeficienty determinace R2 závislosti průměru denních minim teploty vzduchu na čase. Table 3. Coefficients of determination, R2, of average minimum daily air temperature as a function of time.
TMI Lineární Polynom 3. st.
Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs
Rok 0,290 0,315 0,125 0,202 0,386 0,350 0,400 0,331 0,164 0,331 0,387 0,352
Leden 0,053 0,062 0,038 0,052 0,055 0,061 0,117 0,090 0,059 0,059 0,068 0,087
Duben 0,138 0,077 0,003 0,025 0,058 0,058 0,180 0,375 0,283 0,417 0,285 0,286 Červenec 0,343 0,197 0,160 0,111 0,381 0,332 0,372 0,248 0,338 0,247 0,403 0,363
Říjen 0,017 0,001 0,009 0,009 0,060 0,041 0,071 0,037 0,049 0,035 0,091 0,064
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 149 ny tak, aby každé výškové pás- mo bylo zastoupené dvěma sta- nicemi. Práce je věnována otázce, jak se aktuální klimatická změna vyjádřená změnou teploty vzdu- chu projevuje v různých nadmoř- ských výškách. Byly zpracovány grafy za celé období 1961–2010 a roční průměry teploty i za kratší období 1961–1985 a 1986–2010. Pokud považujeme za správné tvrzení, že současná klimatická změna se datuje od druhé polovi- ny osmdesátých let 20. století, pak toto rozdělení zhruba odpovídá poslednímu období před součas- nou klimatickou změnou a obdo- Obr. 1 Průměrná roční teplota vzduchu 1961 až 1985. bí od jejího nástupu do dneš- Fig. 1. Average annual air temperature between 1961 and 1985. ní doby. Nížinné polohy zastu- pují stanice Brandýs nad Labem (179 m nad mořem, 14°39'38" v. d., 50°11' 23" s. š.) a Tuhaň (160 m, 14°31'14" v. d., 50°17'43" s. š.), střední polohy stanice Praha, Ruzyně (364 m, 14°15'28" v. d., 50°06'03" s. š.) a Přibyslav, Hřiště (530 m, 15°45'45" v. d., 49°34'58" s. š.), vyšší polohy stanice Svratouch (737 m, 16°02'03" v. d., 49°44'06" s. š.) a Desná, Souš (772 m, 15°19'11" v. d., 50°47'22" s. š.). Do Tuhaně byla stanice přemístěna v roce 1993 z Tišic (168 m, 14°32'54" v. d., 50°16'39" s. š.). Stanice Praha, Ruzyně byla v roce 1976 přemístěna od hangá- ru C do současné polohy. Na všech Obr. 2 Průměrná roční teplota vzduchu 1986 až 2010. stanicích se postupně změnil způ- Fig. 2. Average annual air temperature between 1986 and 2010. sob měření. Radiační kryt nahra- dil meteorologickou budku, a tep- lotní čidlo původní teploměry. Autoři si jsou vědomi, že výsled- ky mohou být částečně ovlivně- ny těmito změnami, avšak zkou- mání homogenity jednotlivých teplotních řad by příliš ovlivni- lo celkový rozsah článku. Stanice Svratouch neleží na území praž- ské pobočky, ale v blízkém sou- sedství a je významná pro účel hodnocení. Kromě celoročních průměr- ných dat byl vybrán z každého ročního období jeden měsíc, a to leden, duben, červenec a říjen. V grafech jsou hodnoty prolo- Obr. 3 Průměrná roční teplota vzduchu 1961 až 2010. ženy přímkou nebo polynomem Fig. 3. Average annual air temperature between 1961 and 2010. třetího stupně. Obrázky ukazu-
150 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 jí průběh měsíčních a ročních hodnot za padesátileté a dvě dvacetipětiletá období. Pokud se koeficienty determinace pří- liš nelišily, bylo použito prolo- žení přímkou. Součástí obrázků je i rovnice dané regrese, včetně koeficientu determinace R2. 2. VÝSLEDKY Průměrná roční teplota ovzdu- ší v letech 1961–2000 meziročně silně kolísá, se statisticky význam- ným trendem oteplování zhruba 0,03 °C.rok–1. Oteplování je nej- výraznější v zimě a na jaře, nevý- znamné je na podzim [2]. Obr. 4 Průměrná lednová teplota vzduchu 1961 až 2010. Podle předpokladu nejméně Fig. 4. Average January air temperature between 1961 and 2010. kolísají roční hodnoty se směro- datnou odchylkou 0,7 °C. Ve dru- hé polovině zpracovaného obdo- bí je směrodatná odchylka větší o 0,16 °C než v polovině první. Mezi jednotlivými stanicemi není velký rozdíl. Z vybraných měsí- ců kolísá průměrná teplota nejví- ce v lednu (směrodatná odchylka 2,7 °C), v dubnu 1,5 °C, v červnu a říjnu 1,6 °C. Z obr. 1 vyplývá, že v letech 1961 až 1985 se roční průměr- ná teplota příliš neměnila, na Ruzyni byl dokonce trend záporný. V druhé polovině (obr. 2) a v celém období (obr. 3) je téměř na všech stanicích statisticky významný kladný Obr. 5 Průměrná dubnová teplota vzduchu 1961 až 2010. trend. Největší 0,048 °C . r–1 Fig. 5. Average April air temperature between 1961 and 2010. byl na stanici Ruzyně v obdo- bí 1986 až 2010. Podle trendů na obr. 3 je oteplování v niž- ších polohách větší než v polo- hách středních, což by moh- lo být příčinou větší vertikál- ní výměny vzduchu. Rovněž vývoj průměrné červencové teploty (obr. 6) je dobře určený lineární závislostí se statisticky významným kladným trendem. Největší byl zjištěn na stani- ci Svratouch 0,052 °C . r–1. Velmi rozdílný průběh vykazu- je teplota v dubnu (obr. 5) a říj- nu (obr. 7). Těsnější je u obou měsíců polynomická závislost. Podle očekávání je největší roz- Obr. 6 Průměrná červencová teplota vzduchu 1961 až 2010. díl teploty mezi vybranými sta- Fig. 6. Average July air temperature between 1961 and 2010. nicemi s nejnižší a nejvyšší nad-
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 151 mořskou výškou v dubnu (obr. 5) a v červenci (obr. 6), nejmen- ší v lednu (obr. 4) a v říjnu (obr. 7, 8). V říjnu se rozdíl v hod- notě teploty vzduchu mezi níži- nami a podhůřím znatelně zvět- šuje. V nížinách je tendence teploty vzduchu (v lineárním vyjádření) stoupající, ve střed- ních polohách naopak klesající (obr. 8). Měsíční a roční průměry den- ních maxim a minim mají velmi podobný vývoj jako teplota prů- měrná. Největší vzestup u ročních hodnot byl zaznamenán v den- ních minimech na stanici Souš Obr. 7 Průměrná říjnová teplota vzduchu 1961 až 2010. 0,041 °C . r–1 (obr. 10). Fig. 7. Average October air temperature between 1961 and 2010. Denní amplituda je pod- le očekávání největší v červenci a nejmenší v lednu, kdy je pou- ze poloviční. Rovněž čtenáře jis- tě nepřekvapí, že nejmenších hod- not nabývá na stanici Svratouch, umístěné na vrcholu kopce, a v průměru je větší v níže polo- žených stanicích. Nejvýraznější trend (záporný) mají roční prů- měry denní amplitudy na stanici Souš, ale ani ten není statisticky významný (obr. 11). V tabulkách 1 až 3 jsou uve- deny koeficienty determinace R2 pro jednotlivé vztahy. Tučně jsou zvýrazněny hodnoty přesahují- cí kritické hodnoty pro hranici Obr. 8 Průměrná říjnová teplota vzduchu 1961 až 2010 (lineární trend). významnosti p = 0,01 a kurzivou Fig. 8. Average October air temperature between 1961 and 2010 (linear trend). jsou naopak označeny ty, které nedosahují kritické hodnoty pro hladinu významnosti p = 0,1. 3. ZÁVĚR Z padesátiletých teplotních řad vybraných stanic vyplývá, že oteplení v druhé polovině zkoumaného období je větší než v polovině první. Roční a čer- vencové hodnoty lze velmi dob- ře proložit přímkou, u hodnot lednových, dubnových a říjno- vých je těsnější korelace při pou- žití polynomu. Nejmenší vze- stup teploty je v říjnu. Řady den- ních maxim a minim mají velmi podobný časový průběh jako řady teploty průměrné. Oteplení Obr. 9 Roční průměr denních maxim teploty vzduchu 1961 až 2010. v nízkých polohách je v průmě- Fig. 9. Annual mean of maximum daily air temperatures between 1961 and 2010. ru větší než v polohách střed-
152 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 ních a vyšších. Denní amplitu- da má lineární trend blízký nule. Všechny řady ročních průměrů teploty (průměrné denní, maxi- mální i minimální) a většina řad červencových mají hodnoty koe- ficientu determinace nad hod- notou pro hranici významnosti p = 0,01.
Literatura: [1] KVĚTOŇ, V., 2001. Normály teploty vzduchu na území České republiky v období 1961–1990 a vybrané teplotní Obr. 10 Roční průměr denních minim teploty vzduchu 1961 až 2010. charakteristiky období 1961– Fig. 10. Annual mean of minimum daily air temperatures between 1961 and 2010. 2000. Národní klimatický program České republiky, sv. 30, Praha: Český hydrometeo- rologický ústav, 197 s., ISBN 80-85813-91-2. ISSN 1210- 7565. [2] TOLASZ et al., 2007. Atlas podnebí Česka, Praha, Olomouc: ČHMÚ, Univerzita Palackého v Olomouci. 256 s. ISBN 978-86690-26-1 a ISBN 978-80-244-1626-7.
Obr. 11 Roční průměr denní amplitudy teploty vzduchu 1961 až 2010. Lektor (Reviewer): RNDr. Luboš Fig. 11. Annual mean of daily amplitudes of air temperature between 1961 and 2010. Němec
INFORMACE – RECENZE
VÝBĚR Z NOVINEK SPECIALIZOVANÉ KNIHOVNY ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU
TESAŘ, V. et al. Přestavba leasa zasaženého imisemi na Trutnovsku Brno: Mendelova univerzita v Brně. 2011. 176 s. ISBN 978-80-7375-560-7
BRITANNICA Britannica Book of the Year. Chicago: Encyclopaedia Britannica. 2012. 880 s. ISBN 978-1-61535-579-2
KUTÍLEK, M. Půda planety Země 1. vyd. Praha: Dokořán. 2012. 199 s. ISBN 978-80-7363-212-0
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 153 INFORMACE – RECENZE
PÁTÉ EVROPSKÉ SYMPOZIUM O ALERGOLOGII Uprostřed sympozia byla pod patronací polské alergo- V době od 3. do 7. září 2012 proběhlo v polském Krakově logické společnosti uspořádána medicínsko-palynologic- evropské sympozium o alergologii. Organizaci převza- ká konference o pylové alergii se zakončením ceremoniál- la z pověření Evropské aerobiologické společnosti na před- ní večeří, spojenou s odměněním zasloužilých členů společ- cházejícím sympoziu na podzim 2008 ve finském Turku nosti i jejich dlouhodobých zahraničních partnerů. Byly také Jagellonská univerzita. Na organizaci se podíleli též polské uspořádány dva workshopy, operativní na téma potřeby koo- společnosti botanická a alergologická, výzkumné středisko perace palynologů a alergologů, druhý o problematice hou- alergenů, aerobiologická síť, Ústav botaniky Polské akade- bových spor. Příští šesté symposium je z pověření Evropské mie věd a Univerzita Rzeszow. aerobiologické společnosti sezváno na podzim 2016 do fran- Slavnostní úvodní ceremonie proběhla v hlavní budově couzského Lyonu. Jagellonské univerzity zvané Collegium Novum, na recep- Lenka Hájková, Věra Kožnarová, Jiří Nekovář ci se pak účastníci přesunuli do protější budovy Collegium Maius, kde je i univerzitní muzeum. V průběhu sympozia byla účastníkům nabídnuta okružní jízda po městě, návštěva hradu KONFERENCE PHENOLOGY 2012 Wawel a prohlídka židovské čtvrti Kazimierz, jiný den exkur- V americkém Milwaukee byla ve dnech 10. až 13. ze do solných dolů Wieliczka a galavečer. září 2012 Wisconsinskou univerzitou uspořádána druhá Kromě účastníků ze zemí Evropské Unie přednesli své pří- interdisciplinární konference USA věnovaná fenologii. spěvky odborníci z Běloruska, Indie, Izraele, Kanady, Ruské Zúčastnilo se jí 144 expertů z oboru fenologie a příbuzných federace, Srbska, Turecka, Ukrajiny a USA. Celkem to bylo 115 odborných disciplín. Kromě domácích Američanů a účast- přednášek a 77 posterů. Sekce byly věnovány těmto tématům: níků z nedaleké Kanady přijeli zástupci Argentiny, všeobecný monitoring, regionální monitoring, monitorovací Austrálie, Brazílie, Číny, Indie, Jižní Afriky, Jižní Koreje, metody, modelování předpovídání, fenologie, ovzduší a země- Mexika, z Evropy pak z Česka, Dánska, Irska, Itálie, dělství, patogeny houbových spor, monitoring houbových spor, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Rakouska, Sloven- lidské zdraví, environmentální studie, monitorování alergenů, ska, Španělska, Švédska, Turecka a Velké Británie. Sponzo- klimatická změna, fosilní a moderní pylový spad, klinická pylo- ry konference byly: vá alergie, léčení pylové alergie, specifická imunoterapie, kon- – International Society of Biometeorology, taminace pyly uvnitř budov, problematika ambrozie a pelyň- – USA National Phenology Network, ku. Čeští účastníci měli tyto prezentace: Lenka Hájková – Věra – University of Wisconsin – Milwaukee, Kožnarová – Soňa Sulovská na téma Kvetení lísky v závislos- – Geographic Information Science, Centre of Excellence ti na klimatických podmínkách, Ondřej Rybníček z Univerzitní (South Dakota State University), nemocnice v Brně hovořil o Pylovém monitoringu v diagnosti- – USA – NPN Research Coordination Network (Grant IOS ce a léčení pylové alergie a B. Obstová z Masarykovy univerzi- – 0639794). ty přispěla svým posterem na téma Pylové spektrum v ovzdu- V národní fenologické síti spolupracují: Geologická sprá- ší v prostředí města – jeho sezonní dynamika a důsledky pro va USA, Služba národních parků, Národní vědecký fond, alergologii. Namísto sborníku abstraktů bylo vydáno speciál- univerzity v Arizoně a Wisconsinu, Společnost pro přírodu, ní číslo kvartálního časopisu Alergologia – Immunologia 2012, NOAA, NASA a Oak Ridge National Laboratory. Fenologická sv. 9, č. 2–3, ISSN: 1731-9404 se zněním všech klíčových síť USA má webové stránky
Evropské sympozium o alergologii se konalo v polském Krakově. Foto: Věra Kožnarová.
154 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 Americké Milwaukee, kde se konala konference Phenology 2012. Foto: Martin Možný.
Nosným tématem zasedání bylo „Budoucí klima a život OZONOVÉ SYMPOSIUM, TORONTO na Zemi“. Výsledkům konference bude věnováno zvláštní A MEZINÁRODNÍ DEN OCHRANY OZONOVÉ vydání časopisu International Journal of Biometeorology. VRSTVY – 2012 Prvé tři dny probíhaly přednášky a byly představeny Ve dnech 27. 8. až 31. 8. 2012 se v Torontu v Kanadě kona- postery v sekcích. Názvy sekcí byly: klima (25 prezenta- la mezinárodní konference „Quadrennial Ozone Symposium cí), výchova a vzdělávání (5 přednášek), management říze- – 2012“ (QOS), kterou v pravidelných čtyřletých intervalech ní (15 lekcí), mořské ekosystémy (4 vystupující), organismy pořádá Mezinárodní ozonová komise (IO3C) Mezinárodní (10 vystoupení), dálkový průzkum (20 prezentací) a alergie asociace pro meteorologii a atmosférické vědy (IAMAS). (30 přednášek). V sekci řízení proslovila Lenka Hájková (spo- Symposium je nejvýznamnějším celosvětovým setkáním lupracovali Martin Možný, Věra Kožnarová, Soňa Sulovská odborníků zabývajících se monitoringem a studiem atmo- a Martin Novák) přednášku s názvem: Fenologická pozorová- sférického ozonu a souvisejících procesů, které jeho změ- ní v ČR jako indikátor klimatické změny a současný výzkum. ny v atmosféře a v životním prostředí ovlivňují. Letošní Posterová sekce obsahovala celkem 41 prezentací; mezi nimi konference se účastnilo 310 odborníků z 31 zemí, kteří for- byly vystaveny práce českých a slovenských zástupců: mou přednášek a posterů prezentovali celkem 317 příspěv- • Lenka Hájková (spoluautory byli Martin Možný, Lenka ků. Jejich seznam a abstrakty prezentací lze nalézt na
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 155 − Družicová měření ozonu, − Různé. V rámci stručné informace lze pro čtenáře MZ shrnout hlavní závěry konference do těchto bodů. Měření ozonu a chemických látek, které ozon ovlivňují Základ pozemních měření parametrů ozonové vrstvy stá- le tvoří především síť programu GAW (Global Atmosphere Watch) Světové meteorologické organizace (SMO), ve které se provádí naprostá většina měření celkového ozonu (tloušť- ky ozonové vrstvy) a vertikálního rozložení ozonu (elektro- chemické balonové sondy, lidary, FTIR a Umkehr technolo- gie). Ostatní sítě, například NDACC (Network for Detection of Atmosphere Composition Change) nebo letecké měři- cí projekty (MOZAIC – Measurement of Ozone on Airbus In-service Aircraft), mají speciální charakter a zahrnují rov- něž sledování chemických látek, které ovlivňují procesy tvor- by a rozkladu ozonu. Těžiště monitoringu ozonu, a zejména chemismu atmosféry, se stále více přesouvá do oblasti druži- cových měření, kde jsou již evropské satelitní programy plně srovnatelné s programy USA, které měly v minulosti domi- nantní postavení. I nadále se používají jak „backscattered“, tak „limb-occultation“ technologie. Rostoucí využívání dru- žicových měření vychází především z potřeby podrobnější- ho studia změn ozonové vrstvy i troposférického ozonu jak v globálním měřítku, tak i na regionální úrovni. Základním archivačním a zdrojovým centrem pozemních měření je stá- le Světové ozonové a UV datové centrum SMO (WOUDC) v Torontu, které však v současné době prochází reorganiza- Poster k Ozonovému sympoziu v Torontu. cí. Družicová měření jsou ukládána v databázích příslušných agentur, které je buď samy dále analyzují nebo je poskytují spo- vé díry“. Příčinou bylo abnormální ochlazení arktické strato- lupracujícím vědeckým institucím. Řada měření je poskyto- sféry s navazujícím zvýšením tvorby polárních stratosféric- vaná jako otevřené soubory odborné veřejnosti, např. na inter- kých oblaků (PSCs), jehož opakování nebo dokonce častější netových portálech NASA-SBUV a TOMS, Universita Brémy výskyt nelze do budoucnosti vyloučit. Celkově lze konstato- – WFDOAS, KNMI-OMI. vat, že stav ozonové vrstvy v polárních a vyšších zeměpisných šířkách zůstává nezměněný a počátek obnovy ozonové vrstvy Analýzy ozonových měření zde zatím nebyl prokázán. V minulosti se výzkum atmosférického ozonu ve výrazné míře soustředil na získání co nejrozsáhlejšího objemu zdro- Ozon ve středních a rovníkových oblastech jových dat. V současnosti je stále více pozornost věnova- Ve středních šířkách obou polokoulí (30–60 st.) již byla ná jejich kvalitě, možnosti vzájemné kombinace, slučování obecně ukončena první fáze obnovy ozonové vrstvy (zasta- a komplexnímu využití ve spojení s měřeními chemických vení a stabilizace úbytku ozonu) a započala její druhá eta- a meteorologických parametrů atmosféry. Aktivity se soustře- pa (postupný růst množství ozonu). Tento proces je ale geo- ďují především na homogenizaci datových řad a na standardi- graficky a časově rozdílný. Příčinou je především regionál- zaci kalibrací a provozních pravidel jednotlivých typů přístro- ně závislé působení cirkulačních (NAO, AO) a dynamických jů. Zásadním pokrokem bude připravovaná změna absorpč- procesů ve spodní stratosféře a horní troposféře (pod cca 20 ních koeficientů ozonu. km), které působí spolu s poklesem koncentrací EESC v hor- ní stratosféře (nad cca 40 km) na šířkový transport ozonu. Polární ozon Obnova ozonové vrstvy je v těchto šířkách obecně rychlejší, Studium změn ozonové vrstvy a modelování těchto pro- ale proměnlivější nad severní polokoulí. Nad jižní hemisfé- cesů v polárních oblastech stále patří k prvořadým výzkum- rou je proces obnovy pomalejší i v důsledku oblastního vli- ným tématům. Zde totiž probíhá rozhodující redukce stra- vu antarktické anomálie. V rovníkovém pásmu nejsou změ- tosférického ozonu vlivem ozon ničících látek (ONL), kte- ny ozonové vrstvy zatím podstatné. ré jsou regulovány Montrealským Protokolem (MP) a jeho Dodatky. V modelech i analýzách jsou většinou koncentrace Modelování chemických a dynamických procesů – ONL v atmosféře vyjádřeny tzv. množstvím ekvivalentního interakce změn ozonu a klimatu efektivního stratosférického chlóru (EESC). Zatímco známá Zásadním tématem se stal výzkum vazby mezi změna- ozonová anomálie (tzv. ozonová díra) nad Antarktidou stále mi ozonové vrstvy a očekávanou změnou globálního klimatu. zůstává pravidelným každoročním jevem s dobře prostudo- Intenzivní rozvoj a používání chemicko-klimatických modelů vanými vazbami na jižní polární vír (vortex) a chemismus (CCM) totiž stále jasněji ukazuje na velmi těsné vazby mezi spojený s termodynamickými procesy, pozornost odborníků parametry atmosféry (cirkulační systémy, termodynamic- se soustřeďuje na výzkum ozonové anomálie nad Arktidou, ké procesy, radiační bilance), které formují klima a globální zejména z r. 2011. Ta svými parametry (plošným rozsahem i regionální rozložení koncentrace ozonu ve stratosféře. Mezi a mírou úbytku ozonu) dosáhla úrovně antarktické „ozono- nejdůležitější a nejrizikovější klimaticky podmíněné proce-
156 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 sy patří předpokládané a již prokázané ochlazování arktic- Detection of the State of the Earth’s Ozone Layer and ké stratosféry a možné zeslabení Brewer-Dobsonovy cirkula- UV-radiation in Antarctica, (ČHMÚ), ce, která způsobuje přenos ozonu v horní stratosféře z tropů − Koehler, U., Vaníček, K. et al.: Global Dobson Calibration do polárních oblastí a udržuje tak jeho celoplanetární bilan- System – Basic requirement for high quality monitoring ci a šířkové i vertikální rozložení. Ochrana ozonové vrstvy, of the ozone layer, (ČHMÚ), která je předmětem MP, se tak prolíná s posláním další mezi- − Križan, P.: Vertical dependence of yearly course of ozone národní úmluvy – Kjótského protokolu na ochranu klimatu. concentration at the selected ozonosonde stations, (ÚFA Tato vazba je navíc umocněna skutečností, že značné množ- AV ČR), ství ONL jsou rovněž různě aktivní skleníkové plyny (GHG). − Láska, K.: Analysis of solar UV radiation at the Mendel V současné době již je zřejmé, že plnění a další změny obou Station, Antarctica, based on satellite ozone retrieval and Protokolů bude třeba provádět ve vzájemné návaznosti. cloudiness variation, (MU Brno), − Metelka, L., Skřivánková, P., Vaníček, K.: Non-linear Měření a analýzy UV záření modeling of assimilated total ozone data series by neu- UV sluneční záření je nejdůležitějším klimatickým prv- ral networks. A case study on the key proxies, Hradec kem, který je přímo ovlivňován proměnlivostí stratosférické- Kralove (Czech), 1961–2010, (ČHMÚ), ho ozonu. Jeho měření se provádějí více než dvě desetiletí − Rex, M., Skřivánková, P. et al.: Record Arctic ozone loss spolu s monitoringem ozonu jak v pozemní staniční síti, tak in spring 2011 compared with Antarctic ozone hole con- i družicovými spektrometry. Datové řady, které jsou v součas- ditions, né době k dispozici, již umožňují nejen statistické analýzy, ale − Skřivánková, P., Metelka, L., Vaníček, K.: Assessment of také modelové prognózy UV záření v jednotlivých šířkových differences between Umkehr and ozone sonde profiles pásmech. Současné výsledky ukazují na podstatné zvýšení measured at the Czech Hydrometeorological Institute, intenzity i celkového množství UV záření v důsledku úbytku (ČHMÚ), stratosférického ozonu v polárních a subpolárních oblastech, − Vaníček, K., Metelka, L., Skřivánková, P.: Assimilation of kde je proto UV záření, především jeho složka UV-B, dlou- Dobson, Brewer, ERA-40 and ERA-Interim total ozone hodobě potenciálním rizikovým faktorem životního prostředí. data sets – impacts on evaluation of ozone recovery. A case Významné zvýšení intenzity UV záření nastává ve středních study, Hradec Kralove (Czech), 1961–2010, (ČHMÚ), šířkách v obdobích přechodně výrazného regionálního úbyt- − Váňa M.: Long-term trends of tropospheric ozone in the ku ozonu, hlavně v jarních a letních měsících. Celkový příkon Czech Republic 1992–2010, (ČHMÚ), je zde ale ovlivněn také tvorbou oblačnosti a koncentracemi − Von der Gathen, P., Skřivánková, P. et al.: Ozone loss rates atmosférického aerosolu. Z tohoto důvodu zeslabení ozono- during Arctic winters 2009/2010 and 2011/2012: Results vé vrstvy ve středních šířkách zatím nezpůsobuje prokazatel- from Match, (ČHMÚ). ně podstatné změny bilance UV záření. Další informace Očekávaný vývoj a obnova ozonové vrstvy V průběhu symposia se konala řada doprovodných akcí. V důsledku účinných opatření Montrealského protoko- K nejdůležitějším patřilo zasedání IO3C, jejímž členem je lu a jeho dodatků obsah EESC v atmosféře od poloviny 90. a na další čtyřleté období zůstává i vedoucí Solární a ozo- let minulého století postupně klesá, a vytváří se tak stabil- nové observatoře ČHMÚ. Na programu byla především vol- ní podmínky pro obnovu ozonové vrstvy. Ta již ve středních ba nových členů a vedení komise, stanovisko k dalšímu udr- šířkách vstupuje do své druhé fáze. Z důležitých ONL tak žování infrastruktury monitorovacího systému v rámci SMO, zůstává především potřeba omezení výroby a emisí fluorova- archivace odborných ozonových publikací v elektronické ver- ných uhlovodíků (HFCs), které by po r. 2020 mohly do znač- zi, tiskové prohlášení ke Dni ochrany ozonové vrstvy, přípra- né míry potlačit dosavadní pozitivní vývoj. Tyto látky totiž va příštího konání QOS-2016 (kandiduje Soul, Jižní Korea) v současné době nepodléhají regulaci MP, ale jsou předmětem a udělení cen za dlouhodobý příspěvek k monitoringu ozonu mírnějšího omezení v rámci Kjótského protokolu. Modelové a za významné publikace mladých autorů. Seznam příspěvků výsledky dalšího vývoje ozonové vrstvy, které byly předne- a jejich abstrakty jsou uvedeny na www stránkách konferen- seny na symposiu, potvrzují závěry poslední přehledové stu- ce
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 157 běžné obnovy družicových platforem by způsobil snižování měřící kapacity celosvětového systému měření ozonu a ONL a následně i omezení možnosti hodnotit stav a modelovat další vývoj ozonové vrstvy v následujících desetiletích. Proto IO3C vyzývá příslušné národní i mezinárodní instituce k pokračo- vání podpory současné měřicí infrastruktury a vědeckých ana- lýz, bez kterých by nemohlo být letošní motto Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy naplněno. Česká republika pat- ří k zemím, které si příkladným plněním MP a jeho dodatků a intenzivním zapojením do dlouhodobého monitoringu ozo- nové vrstvy získaly mezinárodní respekt a uznání. Tuto sku- tečnost dokumentuje i udělení čestné plakety za práci v oblas- ti ochrany ozonové vrstvy, kterou ČR udělil Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Její slavnostní převzetí ministrem životního prostředí ČR proběhlo dne 17. 9. 2012 v Praze. Ukázka stavby protipovodňové stěny v Praze poblíž Karlova mostu. Karel Vaníček Foto: O. Šuvarinová
KONFERENCE K 10. VÝROČÍ POVODNĚ 2002 stále vysoce nasyceno vodou, plná byla i koryta toků a prostory Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost uspo- údolních nádrží. Důsledkem byly extrémní povodňové průtoky, řádala ve dnech 14. a 15. 8. 2012 na Nové radnici Magistrátu jejichž pravděpodobnosti výskytu dosahovaly v jižních Čechách hl. města Prahy odbornou konferenci k 10. výročí katastrofál- úrovně tisícileté, v Praze 500leté doby opakování. ní povodně v srpnu 2002. Pořádání konference ke konkrétní Také povodně v srpnu 2002 způsobily obrovské ško- povodni nebyl záměr zcela nový. I v minulosti využívali vodo- dy, jejichž celková výše byla na srovnatelné úrovni se škoda- hospodáři výročí významných historických povodní k uspořá- mi z povodní v červenci 1997 (při zohlednění indexu ceno- dání obdobných akcí, aby zdůraznili závažnost ochrany před vého nárůstu). Skladba vyhodnocených škod však byla jiná. povodněmi, která v dlouhém období povodňového útlumu dru- Tentokráte bylo zasaženo mnohem více obcí, včetně velkých hé poloviny 20. století postupně mizela z podvědomí veřejnosti měst, a tak největší podíl škod (83 %) byl zaznamenán na nemo- i odpovědných orgánů. Tak se v září roku 1990 v Praze konala vitostech. Téměř třetina celkových škod byla vyčíslena v Praze, konference k 100. výročí 100leté povodně, která postihla Prahu nejznámější jsou škody na pražském metru. Pozitivním zjiště- v roce 1890. To byla až do roku 2002 největší zaznamenaná let- ním ve srovnání s povodněmi 1997 byl významně nižší počet ní povodeň na Vltavě, způsobila v Praze značné škody a mezi lidských obětí (17 přímých, 2 následné). Zde se již projevila jiným pobořila i dva oblouky Karlova mostu. O 5 let později, lepší úroveň krizového řízení a zvýšení povědomí obyvatelstva v březnu 1995, pak byla uspořádána další konference v Ústí nad o povodňovém nebezpečí. Labem, tentokráte ke 150. výročí vůbec největší vyhodnocené Každá velká povodeň však přináší, kromě škod a utrpe- povodně na Labi, která kulminovala v Děčíně 30. dubna 1845 ní postižených lidí, také cenné zkušenosti, praktické poznat- a podle povodňových značek na děčínské skále nebyla překo- ky a náměty na stálé zlepšování systémů povodňové prevence nána ani povodní v srpnu 2002. i povodňové služby během povodní. Kromě toho je také obvyk- V současné době již není nutno závažnost povodňové le impulsem ke větší aktivitě odpovědných orgánů a k uvolnění ochrany nikomu připomínat, povodně se v průběhu posled- mimořádných finančních prostředků, jak na odstranění povod- ních 15 let připomněly samy. Katastrofální povodně na Moravě ňových škod, tak na protipovodňová opatření a rozvoj povod- a ve Slezsku v červenci 1997 se šedesáti oběťmi a obrovskými ňové služby. S určitou nadsázkou lze říci, že to jsou právě velké škodami vyburcovaly dostatečně celou společnost a všechny a katastrofální povodně, jež jsou katalyzátorem pokroku a zlep- zainteresované složky. Po 5 letech to další katastrofální povod- šování povodňové prevence a ochrany. Již po povodni v roce ně, tentokráte v Čechách, na jižní Moravě a také v Rakousku 1997 byla odstartována opatření legislativního, výzkumného a Německu, zopakovaly. Povodně v srpnu 2002 jsou často i technického charakteru, která se pozitivně projevila již při s povodněmi v červenci 1997 srovnávány. Mají hodně společ- povodni 2002 (např. zavedení krizového řízení, rozvoj před- ných znaků. Patří mezi ně příčinná povětrnostní situace a opa- povědní služby, I. etapa protipovodňových opatření v Praze). kování vydatných a plošně rozsáhlých srážek ve dvou vlnách. Po povodni v srpnu 2002 následovala řada dalších opatření V srpnu 2002 však byla druhá srážková vlna větší než ta první, a rozvojové programy, které stále pokračují. Rovněž v oblas- a zejména následovala po krátké přestávce dvou až třech dní. ti předpovědní povodňové služby, kterou zabezpečuje Český Při vyhodnocení meteorologických příčin povodně 2002 bylo hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí, se konstatováno, že příčinné synoptické situace sice byly extrém- stále průběžně vylepšuje technické i metodické vybavení jak ní, ale z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu samy o sobě pro meteorologické, tak pro hydrologické předpovědi. nikterak mimořádné. Zcela ojedinělý však byl výskyt dvou Cílem konference k 10. výročí povodně v srpnu 2002 takových situací po sobě s tak malým časovým odstupem. bylo připomenout tuto katastrofální povodeň v širším kon- Odtoková reakce na tyto extrémní srážky byla ovlivněna tím, textu současných aktivit ke zlepšení preventivní ochrany před že v červenci 1997 byla vydatnější první srážková vlna a odtok negativními účinky povodní. Ukázat, co se od té doby v oblas- byl hydrograficky rozdělen do dvou povodí Odry a Moravy. ti ochrany před povodněmi zlepšilo a čeho je nutno se stále V srpnu 2002 obě vlny srážek zasáhly zejména vějířovité povo- obávat. Prezentovat realizovaná i plánovaná opatření v Praze dí Vltavy a odtok se koncentroval v Praze, kde došlo k souběhu i v jiných povodněmi ohrožených oblastech. Záštitu nad kon- povodňových vln z Vltavy a Berounky. Dalším nepříznivým vli- ferencí převzali ministr životního prostředí, ministr zeměděl- vem bylo, že po první vlně srážek a krátké přestávce bylo území ství a primátor hl. města Prahy. Na uspořádání konference
158 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 Referát přednesl i RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D., náměstek ředitele ČHMÚ. Pohled do jednacího sálu Nové radnice Magistrátu hl. města Prahy, kde V popředí Václav Dvořák, ředitel ČHMÚ. Foto: O. Šuvarinová. se konala konference. Foto: O. Šuvarinová. se významně podílel Český hydrometeorologický ústav, stát- • počítat s výskytem extrémních povodní a preventivně se ní podnik Povodí Vltavy a další partneři. Účastnilo se přes na ně připravovat, vyhodnocovat povodňové riziko pro 200 odborníků z vodohospodářských organizací, státní správy všechny typy povodní, včetně přívalových; a samosprávy, výzkumné sféry i privátních odborných firem, • posílit možnosti a účinnost povodňové prevence v územním mezi nimi i několik odborníků z Německa, které bylo povod- plánování s využitím map povodňového nebezpečí a map ní rovněž významně zasaženo. Jednání konference bylo čle- pro zvládání povodňových rizik, zpracovaných a zveřejňo- něno do čtyř tematických bloků: vaných podle povodňové směrnice ES; A. Povodeň 2002 v souvislostech; • legislativně upravit způsob stanovování záplavových úze- B. Povodňová prevence; mí a jejich aktivních zón. Omezovat zástavbu a činnosti C. Operativní opatření za povodní; v záplavových územích, chránit, případně obnovovat území D. Strukturální protipovodňová opatření. vhodná k přirozeným rozlivům; Ke každému tématickému bloku bylo předneseno 5 klíčo- • zvýšit uplatňování ekonomických nástrojů v povodňové vých referátů, další příspěvky byly otištěny ve sborníku nebo prevenci, včetně pojišťovací politiky; prezentovány formou posterů. Sborník konference je pro další • kombinovat standardní hydrotechnická řešení a přírodě zájemce k dispozici na adrese
Meteorologické Zprávy, 65, 2012 159 Doc. RNDr. FERDINAND ŠAMAJ, DrSc., SHMÚ intenzívne spolu- UŽ NIE JE MEDZI NAMI pracoval s viacerými domá- Dňa 8. septembra 2012 náhle zomrel v Bratislave vo veku cimi vedeckými a odborný- nedožitých 81 rokov dlhoročný riaditeľ Slovenského hydro- mi inštitúciami vo výmene meteorologického ústavu a jedna z najvýznamnejších osob- údajov a informácií a pri ností slovenskej a československej meteorológie, klimatoló- výchove perspektívnych gie a hydrológie, docent RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc. Keď pracovníkov. Zakrátko sa sme sa s ním stretli pred necelým rokom pri príležitosti osláv SHMÚ stal uznávanou jeho osemdesiatych narodenín, bol v relatívne dobrej fyzickej odbornou a vedeckou inšti- a psychickej kondícii a hovoril o svojich plánoch v najbližších túciou nielen na Slovensku, rokoch. O to bolestnejšie sa nás dotkla nečakaná správa o jeho ale aj v zahraničí. úmrtí. Rozvinuli sa také nové Narodil sa 9. novembra 1931 v Trnave. Po absolvovaní činnosti, ako využitie učiteľskej akadémie a dvojročnom pôsobení na národnej ško- modernej výpočtovej tech- le na východnom Slovensku vyštudoval na Prírodovedeckej Doc. RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc. niky a databázových systé- fakulte Univerzity Komenského v Bratislave špecializáciu hyd- mov, radarovej a satelitnej rológia a klimatológia v roku 1957. Diplomovú prácu napísal meteorológie. Rozšíril sa monitoring a výskum kvality ovzdu- na tému Denný chod zrážok na nížinách a na horách. Odvtedy šia a neskôr aj kvality vody, postavili sa nové budovy a inštalo- sa otázky atmosférických zrážok a hydrologickej bilancie stali vala moderná technológia, vrátane automatizovaných systémov dominantnými v celej jeho profesionálnej kariére. Zostal pra- merania. SHMÚ sa zapojil do celoštátnych domácich a medzi- covať na katedre u profesora Mikuláša Končeka ako asistent národných vedeckých projektov. a už v roku 1963 obhájil vedeckú ašpirantúru v problematike Dve zásluhy doc. Šamaja treba osobitne vyzdvihnúť: Zrážkové pomery Vysokých Tatier a v roku 1964 sa habilito- 1. podporoval každého, kto mal záujem o rozvoj odboru val za docenta. a o svoj odborný rast, umožňoval stáže mladých odborníkov Jeho odborné a organizačné schopnosti boli verejne známe, na svetovo významných pracoviskách. V zložitom období a preto nebolo žiadnym prekvapením, že bol 1. januára 1969 normalizácie sa zaslúžil o to, že viacerí dobrí odborníci, vymenovaný za riaditeľa novo vzniknutého Slovenského hyd- ktorí museli opustiť armádu a iné pracoviská z politických rometeorologického ústavu. Napriek tomu, že nastúpil na vyso- dôvodov, dostali možnosť pracovať v SHMÚ na zodpove- kú funkciu na začiatku obdobia tzv. normalizácie, nemožno ho dajúcich pozíciách; považovať za „normalizačného“ riaditeľa, pretože jeho miesto 2. bol si vedomý významu prezentácie výsledkov vedecko- nesúviselo s víťazstvom nových mocenských štruktúr. Naopak. výskumných činností, a preto podporoval publikačnú čin- Do funkcie nastúpil v dôsledku predchádzajúceho politické- nosť bádateľov SHMÚ, priamo vyžadoval písomný prejav ho uvoľnenia v roku 1968, ktoré prispelo ku vzniku federalizá- od pracovníkov nielen na výskumných funkciách, ale aj cie Československa a tým aj samostatného SHMÚ a umožnilo od zamestnancov v prevádzkovej činnosti. Za časov jeho vystriedať nekvalifikované „robotnícke“ kádre ľuďmi s zodpo- riaditeľovania vychádzali početné zborníky prác obsahu- vedajúcim vzdelaním. Docent Šamaj presne spĺňal podmienku, júce závery oponovaných výskumných úloh a referátov ktorá bola zakotvená už v stanovách Československého štát- z konferencií a seminárov. neho ústavu meteorologického z roku 1919, a to, že „na čele Doc. Šamaj mal zmysel a cit pre usporiadania odborných meteorologického ústavu stojí riaditeľ, ktorým sa môže stať iba a spoločenských podujatí. Pravidelne sa zúčastňoval na rôz- vedecky činný pracovník“. nych odborných konferenciách a poradách, mnohokrát so Doc. Šamaj aj počas svojho pôsobenia v hydrometeo- zahraničnou účasťou. Medzinárodné vzťahy udržiaval aj pro- rologickej službe naďalej prednášal niekoľko predmetov stredníctvom organizovania takých podujatí, ako boli česko- na Prírodovedeckej a Matematicko-fyzikálnej fakulte UK a bol slovensko-maďarské konferencie a konferencie o klíme Karpát, aj členom komisie pre udeľovanie vedeckých hodností CSc. až čulé kontakty udržiaval aj s poľskou meteorologickou a hyd- do roku 1996. rologickou službou, obnovil kontakty s rakúskou, nemeckou Nezaostával ani v odbornom raste. V roku 1978 obhájil a švajčiarskou meteorologickou službou. vedecký titul DrSc. na tému Spracovanie atmosferických zrá- Doc. Šamaj bol členom viacerých vedeckých a redakč- žok na Slovensku v období 1881–1970 na základe rekonštrukcie ných rád doma a v zahraničí, dlhé obdobie bol predsedom zrážkových meraní z 214 staníc na Slovensku, v roku 1973 pub- Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri SAV a podpred- likoval monografiu Intenzity zrážok na Slovensku spolu s dr. sedom Československej meteorologickej spoločnosti. Bol tiež Š. Valovičom, v roku 1974 kapitolu Zrážkové pomery v die- dlhý čas československým zástupcom v Svetovej meteorolo- le Klíma Tatier spolu s K. Chomiczom, v roku 1979 kapito- gickej organizácii v Ženeve. Pracovníci Českého hydrometeo- lu Zrážkové pomery v monografii Klíma a bioklíma Bratislavy rologického ústavu a iných českých ustanovizní sú mu vďační a v roku 2001 (už na dôchodku) spracoval Dějiny meteorologie za priateľský vzťah, ochotu k spolupráci, za ústretovosť a všetky v českých zemích a na Slovensku spolu s K. Krškom. Napísal jeho námety a návrhy, ktoré sa využívali pri plnení spoločných približne 200 vedeckých, koncepčných a popularizačných pub- alebo podobných úloh. Zaujímavé boli aj jeho aktivity pri orga- likácií. Dvadsať rokov bol koordinátorom československej štát- nizovaní Športových hier pracovníkov ČHMÚ a SHMÚ a tzv. nej výskumnej úlohy Poveternostné deje a ich vzťah k hydrolo- Večerov pracovnej slávy. gickým procesom. Vážený pán docent, drahý Ferko, krutá smrť prekazila Tvoje V riadiacej funkcii uplatňoval široký rozhľad a schopnosť plány a priniesla smútok do našich sŕdc. Výsledky Tvojej celo- usmerňovať všetky odborné činnosti SHMÚ. Uprednostňoval životnej práce však zostávajú na široké využitie pre ďalšie gene- modernizáciu a personálne posilnenie pracovísk schopnými rácie odborníkov. Budeme spomínať na Teba s úctou a uzna- mladými a ambicióznymi zamestnancami. Zaslúžil sa o to, že ním. Česť Tvojej pamiatke! Milan Lapin a Karel Krška
160 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 NABÍDKA PUBLIKACE ČHMÚ
Zdeněk Bauer, Pavel Lipina a kol. VLIV KLIMATICKÉ ZMĚNY NA POPULACE ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ V LUŽNÍM LESE V OBDOBÍ LET 1951–2000 A POZNÁMKY K ROKŮM 2001–2010
Edice Sborník prací Českého hydrometeorologického ústavu, svazek 57 Praha: ČHMÚ 2012, 78 stran + CD, Cena 155 Kč ISBN 978-80-87577-06-6, ISSN 0232-0401 Tento sborník je zaměřen na další rozšíření poznatků o vlivu změny klimatu na fenologické projevy rostlin a živočichů na základě dlouholetých fenologických pozorování jak profesionálních, tak i amatérských pozo- rovatelů, doplněných studentskými příspěvky. Ve sborníku jsou publikovány padesátileté fenologické řady vybraných rostlin a živočichů za období 1951–2000, což je rozšířením dříve publikovaných čtyřicetiletých řad. Údaje z let 2001–2010 jsou dílčími informacemi o pokračování trendu vývoje klimatu, které byly zpracovány studenty středních škol a univerzit. Z obsahu: • Fenologie vybraných bylinných a ptačích druhů v lužním lese v aluviu řeky Moravy v letech 1951–2000 • Fenologie sněženky podsněžník (Galanthus nivalis), sasanky hajní (Anemonoides nemorosa) a česneku medvědího (Allium ursinum) v lužním lese v letech 2001–2010 • Fenologie sýkory koňadry (Parus major) v lužním lese v letech 2001–2010 • Hnízdní bionomie lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) v lužním lese na Ostravsku • Fenologie prvosenky vyšší (Primula elatior), sasanky hajní (Anemonoides nemorosa) a vraního oka čtyřlistého (Paris quadrifolia) v aluviu řeky Moravy v horské skupině Králického Sněžníku v letech 2001–2010 • Ukázka zpracování fenologických dat v ČHMÚ na stanici Sobotín v letech 1992–2010
Publikaci lze objednat na adrese: Český hydrometeorologický ústav, SIS, Iva Sieglerová, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany Tel.: (+420) 244 032 721, e-mail: [email protected] Na objednávce uvádějte svoje IČO ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2011 AIR POLLUTION IN THE CZECH REPUBLIC IN 2011
Praha: ČHMÚ 2012, 272 stran, včetně 52 tabulek a 153 barevných map a obrázků, a to v tištěné podobě: ISBN 978-80-87577-02-8, cena 1 500 Kč nebo na CD: ISBN 978-80-87577-09-7, cena 870 Kč.
Informační systém kvality ovzduší soustřeďuje a všeobecně zpřístupňuje naměřená data z významných sítí monitorujících látky znečišťující venkovní ovzduší. Posuzování kvality venkovního ovzduší je v Ročence zpracováno podle platné legislativy (zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. v platném znění a nařízení vlády č. 597/2006 Sb.), která odpovídá směrnicím Evropské unie. Hodnocení se provádí s ohledem na ochranu zdra- ví populace a dále s ohledem na ochranu ekosystémů a vegetace. Mapová interpretace je nezbytným výcho- diskem pro indikaci oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, pro které legislativa vyžaduje přípravu programů pro zlepšení kvality ovzduší, případně regulačních řádů.
Z obsahu: • EMISE DO OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE (emise látek znečišťujících ovzduší, emise skleníkových plynů, hodnocení emisí). • IMISE LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH VENKOVNÍ OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE (staniční sítě sledování kvality venkovního ovzduší, mapování územního rozložení charakteristik kvality ovzduší, platné imisní limity v České republice pro rok 2010, hodnocení kvality ovzduší, hod- nocení provozu smogových regulačních systémů na území České republiky v roce 2010). • ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY.
Výběr informací, tabulek, grafů a mapových prezentací z Tabelárního přehledu i z Ročenky je dostupný na internetu
Ročenka je vydávána dvojjazyčně česko-anglicky.
Publikaci lze objednat na adrese: Český hydrometeorologický ústav, SIS, Iva Sieglerová, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, tel.: (+420) 244 032 721, e-mail: [email protected] Na objednávce uvádějte svoje IČ.