Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 Územního plánu Zby ny na životní prostředí
Kapitola A Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj
podle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební řád)
Zpracovatel: Ing. Hana Pešková DHW s.r.o.
Leden 2015 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
OBSAH
ÚVOD ...... 3 Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona ...... 4 1. Zhodnocení vztahu územního plánu k cílům ochrany životního prostředí přijatých na vnitrostátní úrovni ...... 4 2. Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl územní plán . 16 2.1. Základní charakteris ky stavu ŽP v dotčeném území ...... 16 2.2. Předpokládaný vývoj území, pokud by nebyl uplatněn územní plán ...... 30 3. Charakteris ky ŽP, které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny ...... 31 4. Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblas ...... 35 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územního plánu, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumula vních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných, ...... 38 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení...... 52 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ...... 53 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí přijatých do územního plánu a jejich zohlednění při výběru řešení...... 54 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územního plánu na životní prostředí ...... 56 10. Závěr a doporučení ...... 57 11. Netechnické shrnu výše uvedených údajů ...... 58
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 2 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
ÚVOD
Územní plán obce Zby ny nabyl účinnos dne 10.3.2013, o pořízení Změny č. 1 územního plánu Zby ny rozhodlo zastupitelstvo obce převážně na základě podnětů vlastníků předmětných nemovitos . Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém koordinovaném stanovisku k návrhu zadání Změny č. 1 ÚPn Zby ny č.j. KUJCK22551/2014/OZZL/2 ze dne 8.4.2014 uvedl požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (tzv. SEA) dle přílohy ke stavebnímu zákonu. Důvodem je zejména to, skoro celé správní území obce Zby ny je součás EVL Šumava a zároveň náleží do povodí řeky Blanice, na jehož území se vyskytuje nejsilnější středoevropská populace celoevropsky kri cky ohroženého druhu perlorodky říční a v současné době je v platném ÚPn dostatek ploch pro bydlení, které nejsou doposud zastavěny. Dalším důvodem je to, že příslušnými orgány ochrany přírody, kterými jsou krajský úřad a Správa CHKO Šumava, nebyl vyloučen významný nega vní vliv na území NATURA 2000 . Ve vyhodnocení Krajský úřad požaduje u všech rozvojových ploch: - posoudit nové plochy pro bydlení z hlediska potřeby a logického vývoje obce Zby ny, - vyhodno t vyváženost poměru rozvoje bydlení k ostatním funkcím s ohledem především na předměty ochrany přírody a krajiny - EVL CZ0314123 Šumava, CHKO Šumava, PO CZ0311040 Bole ce a výskyt nejsilnější středoevropské populace celoevropsky kri cky ohroženého druhu perlorodky říční, - vyhodno t vlivy změn funkčního využi navrhovaných ploch z hlediska ochrany krajinného rázu a zachování přírodních a kulturních hodnot území. Krajský úřad dále ve svém stanovisku požaduje i variantní řešení návrhových ploch. Návrh variant požaduje porovnat i s nulovou variantou. Součás vyhodnocení pak má být i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci nega vních vlivů na životní prostředí. Ve vyhodnocení má být zpracována kapitola závěry a doporučení včetně návrh stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska zjištěných nega vních vlivů na životní prostředí se Změnou č.1 územního plánu Zby ny souhlasí, souhlasí s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 3 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona 1. Zhodnocení vztahu územního plánu k cílům ochrany životního prostředí přijatých na vnitrostátní úrovni
Při posouzení vazeb na cíle ochrany životního prostředí ČR byly vybrány národní koncepce mající stanovené cíle v oblas životního prostředí a regionální koncepce pořízené na úrovni Jihočeského kraje kraje, kde jsou tyto cíle a opatření definované již také v návaznos na konkrétní území. Byly zvoleny koncepce mající vazby na územní plánování tzn. koncepce s územním průmětem. Pro vyhodnocení byly vybrány dokumenty schválené k datu 31.10.2014 a také koncepce na krajské úrovni, které byly v době zpracování tohoto vyhodnocení ve vyšších stupních projednávání. Cílem tohoto hodnocení posouzení vztahu vnitrostátních koncepcí a řešení Změny č. 1 ÚPn Zby ny je zjištění případných nesouladů a možné míry ovlivnění naplňování cílů stanovených jednotlivými koncepcemi ve srovnání s požadavky kladenými v projednávané změně územního plánu s m, že případné kolize cílů by měla být ve změně ÚPn řešena tak, aby výsledný rozvoj obce byl přijatelný jak z hlediska enviromentálního pilíře tak i z hledisek ekonomického rozvoje a sociální soudržnos . Použitá stupnice hosnocení: zcela v souladu ++ částečně v souladu + částečně v rozporu - výrazně v rozporu -- není možno určit ? není řešeno v rámci ÚPn, neutrální vliv 0 Koncepce zpracované na národní úrovni: • Státní poli ka životního prostředí pro období 2012-2020 (schváleno 2012) • Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky 2010 • Národní strategie ochrany biologické rozmanitos (schváleno v roce 2005) • Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky (schváleno 30.11.2009) Byly zvoleny pouze relevantní koncepce, v případě koncepcí oborových, které jsou rozpracovány do programů pro jednotlivé kraje či definovaná území např. program snižování emisí, plán povodí byl posuzován vztah ÚPn k regionálním programům. Pro potřeby tohoto posouzení byly z příslušných národních koncepcí vybrány pouze cíle mající vztah k ochraně životního prostředí, územně plánovací dokumentaci a řešené problema ce. Státní poli ka životního prostředí ČR: je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Tato koncepce má sloužit k dosažení zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součás . Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a současně respektuje závazky i povinnos , které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii, OSN či OECD. Jednotlivé prioritní a dílčí cíle jsou uvedeny v celkem 4 prioritních oblastech: 1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší 3. Ochrana přírody a krajiny
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 4 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
4. Bezpečné prostředí Vzhledem k tomu, že se jedná z hlediska ochrany životního prostředí o zásadní koncepci, jsou posuzovány všechny prioritní cíle a vzhledem k rozsahu posuzované změny územního plánu byly vybrány jen některé dílčí cíle, které mají návaznost a souvislost s návrhovými plochami. Prioritní oblas Prioritní cíle vyhodnocení souladu, možných střetů (-) 1.1. Zajištění ochrany vod a zlešování jejich stavu nové nároky na vodní zdroje, zvýšení produkce odpadních vod 1.Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a (-) horninového prostředí trvalý zábor ZPF pro rozvojové plochy
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování nega vních dopadů klima ckých změn 0
2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší 0 ovzduší
2.3 Efek vní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie 0
(-) 3.1. Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny možné nega vní vlivy na biotop zvláště chráněných živočichů
3. Ochrana přírody a (-) krajiny 3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot plochy ve volné krajině
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech 0
4.1. Předcházení rizik 0
4. Bezpečné prostředí 4.2 Ochrana prostředí před nega vními dopady krizových situací způsobených antropogenními 0 nevo přírodními hrozbami
V řešeném území se nachází několik zvláště chráněných území, střety lze předpokládat v možném ohrožení biotopů zvláště chráněných živočichů, neobnovitelných zdrojů (půdy) především u návrhových ploch mimo současně zastavěné území a také zdrojů vody, dále pak ve zvýšení produkce komunálních odpadních vod. Předmětné prioritní cíle Státní poli ky v oblas ŽP jsou zahrnuty při hodnocení jednotlivých návrhových ploch a jsou zohledněny v navržených opatření. Konkrétní střety a návrhy opatření ke zmírnění těchto střetů zájmů a možných nega vních vlivů jsou předmětem příslušných kapitol tohoto posouzení. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2010 se zabývá udržitelným rozvojem, tj. takovým rozvojem ČR, kterým se naplní potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena možnost naplnit potřeby generací příš ch. Cílem je takový rozvoj, který zajis rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním. Priority a cíle udržitelného rozvoje jsou řazeny do 5 prioritních os: “Společnost, člověk a zdraví”, “Ekonomika a inovace”, “Rozvoj území”, “Krajina, ekosystémy a biodiverzita” a “Stabilní a bezpečná společnost”. Hodnocení se zabývá souladem s relevantními cíli prioritní osy 3 “Rozvoj území” a prioritní osy 4 “Krajina, ekosystémy a biodiverzita”.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 5 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy, prioritní cíle vyhodnocení souladu, možných střetů biodiverzita
Priorita 3.1: (+) Upevňování územní Cíl 3: Zabezpečit udržitelný rozvoj venkova a posílit nové rozvojové plochy podporující bydlení na soudružnos harmonizaci vztahů města a venkova venkově
Priorita 3.2: Zvyšování kvality života obyvatel Cíl 3: Zvýšit a zkvalitnit dostupnost služeb, (+) území především pak bydlení nové plochy smíšeného bydlení (+/-) Priorita 3.3: Účiněji Cíl 2: Hospodárně využívat zastavěné území a zachování urbanis cké struktury území, prosazovat strategické a chránit území nezastavěné struktury osídlení a kulturní krajiny/ zábor územní plánování a nezastavitelné pozemky nových ploch Cíl 1. Udržet a zvýšit ekologickou stability krajiny a podporovat její funkce, zejména udržitelným (+/-) hospodařením v krajině respektování ÚSES/zábor zem. půdy
(-) Priorita 4.1: Ochrana Cíl 2. Chránit volnou krajinu zástavba navazující na zastavěné či zastavitelné krajiny jako předpoklad území, s výjimkou stavby pro zemědělství pro ochranu druhové diverzity (-) Cíl 3. Zastavit pokles biologické rozmanitos možné ovlivnění biotopu zvláště chráněných živočichů
Cíl 1: Zajis t připravenost ke zvládnu mimořádných událos spojených se změnami (+) klimatu. respektování záplavových zón
Cíl 2: Zajis t dostatečné množství a kvalitu 0 podzemních i povrchových vod minimální nároky na odběr vod Priorita 4.3: Adaptace na změny klimatu Cíl 3: Zlepšit vodní režim krajiny 0
Cíl 4: Snižovat dopady očekávané globální klima cké změny a extrémních meteorologických 0 jevů na lesní a zemědělské ekosystémy
Celkově lze konstatovat, že návrh Změny č. 1 ÚPn je v souladu s těmi prioritními cíli strategie udržitelného rozvoje v prioritní ose 4. Krajina, ekosystémy, biodiverzita, které v ní mohou být řešeny. Střety jsou v rovině nově navržených plochy zástavby, které mohou ovlivnit biotopy zvláště chráněného druhu, jsou řešeny v rámci posouzení jednotlivých ploch. Změna ÚPn nenavrhuje konkrétní pro povodňová opatření, respektuje záplavová území. Toto je předmětem hodnocení v jednotlivých kapitolách. Národní strategie ochrany biologické rozmanitos : Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitos , která byla podepsána na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED, „Summit o Zemi“) v Rio de Janeiru v červnu 1992. Pro ČR vstoupila v platnost 3. března 1994. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitos na všech třech úrovních (genová, druhová a ekosystémová). Přehled vybraných cílů v oblastech, které mají souvislost s hodnoceným územním plánem nebo jím mohou být přímo řešeny:
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 6 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Cíle vyhodnocení souladu, možných střetů
Podporovat šetrné formy cestovního ruchu 0
(-) Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky možné ovlivnění krajinného rázu v CHKO
Posílit nástroje podporující opětovné využi starých průmyslových zón (brownfields) 0 (+) Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných respektování ploch stávajících ploch zeleně, navýšení ploch územích zeleně u nových ploch zástavby Urychlit realizaci komplexních pozemkových úprav 0
Realizovat chybějící prvky ÚSES 0
Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními 0 bariérami ÚPn nenavrhuje fragmentaci krajiny
Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení (+) únosnos a zranitelnos krajiny a ochrany hodnot krajinného spolupráce hodno tele při tvorbě ÚPn, provedení hodnocení rázu vlivů na ŽP (+) V plném rozsahu realizovat závazky vyplývající pro ČR z zastavitelné plochy pouze v návaznos na zastavěné či Evropské úmluvy o krajině zastavitelné území, ve volné krajině jen stavby pro zemědělství (-/+) Zlepšení ekologického stavu vodních a mokřadních možné ovlivnění vodního režimu v krajině respektování ekosystémů a přirozených hydroekologických funkcí krajiny záplavového území
Systema cky omezovat nepříznivé dopady dopravy na prostředí a omezovat rušivé vlivy provozu. 0
Ochrana a management vodních a mokřadních ekosystémů 0
Omezení znečištěné a zlepšení kvality fyzikálně-chemických (-) složek vodních a mokřadních ekosystémů nové plochy zástavby v povodní Blanice
Usměrňovat a regulovat cestovní ruch a sportovní ak vity a dopravu do méně citlivých a ochranářsky méně zajímavých 0 oblas
Cíle Strategie ochrany biologické rozmanitos ČR, které jsou nebo mohou být řešeny územně plánovací dokumentací jsou respektovány a je umožněna jejich realizace. Možné střety jsou především v souvislos s umístěním rozvojových ploch do citlivého území výskytu perlorodky. Střety jsou řešeny v jednotlivých kapitolách hodnocení v souladu s výše uvedenými hlavními cíli. Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky: Smyslem Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Aktualizovaný program stručně analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí, formuluje dlouhodobé cíle a opatření, nezbytná k jejich dosažení. Zabývá se problema kou ochrany krajiny obecně a dále, podrobněji, podle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou ochranou. Respektuje princip udržitelného rozvoje, vychází ze současně platných právních předpisů CR, bere v úvahu ustanovení mezinárodních mnohostranných úmluv, kterých je CR smluvní stranou, a závazky CR jako členského státu EU.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 7 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Oblas Cíle vyhodnocení souladu, možných střetů
Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou (+) vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a čás , schopných odolávat vnějším nega vním vlivům včetně změn bez zásahu do volné krajiny, klimatu. respektování navržených ÚSES
(+) Udržet a zvyšovat přírodní a este cké hodnoty krajiny. respektování ÚSES, nové plochy zeleně
Zajis t udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením 3.1.Krajina zástavby krajiny, zachováním její prostupnos a omezením další (+) fragmentace s přednostním využi m ploch v sídelních útvarech, návrh zástavby navazující na zastavěná a případně ve vazbě na ně. zastavitelná území, ve volné krajině pouze stavby pro údržbu krajiny
Zajis t odpovídající péči o op malizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury (-) krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitos a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. zásah do ochranného pásma ZCHÚ, záměry v CHKO,
Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů směrem k přirozené druhové skladbě, zvýšit strukturální rozrůzněnost lesa a podíl 3.1.Lesní přirozené obnovy druhově a gene cky vhodných porostů a posílit ekosystémy mimoprodukční funkce lesních ekosystémů 0
Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnos krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným (+) klima ckým změnám. respektování záplavových území
Zajis t udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě (-) 3.2.2. Vodní a na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Směrnice možný vnos živit do oblas , kde je jakost mokřadní 60/2000/ES. ekosystémy povrchových vod prioritní Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnos vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace. 0
Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení nega vního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy, snížení nega vního působení ohrožujících (-) činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových malý zábor průměrných zemědělských 3.2.4. služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy). půd Agrosystémy, půda
Trvalé zvýšení různorodos zemědělsky obhospodařovaných ploch a přilehlých pozemků, které jsou součás zemědělsky využívané krajiny. 0
3.2.5. Zachovat, případně obnovit druhově a morfologicky pestré travní Travinné porosty jako nedílnou součást zemědělského hospodaření v 0 ekosystémy krajině.
(+) 3.2.6. Urbánní Zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních nebo navýšení ploch zeleně v zastavitelných a ekosystémy přírodě blízkých prvků do struktury sídel. zastavěných plochách,
Hodnocený územní plán je v souladu s většinou uvedených cílů Aktualizovaného státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, které se dají vztáhnout na řešenou problema ku. Možné střety jsou opět v návrhových plochách v území, kde je prioritní ochrana biotopu perlorodky a CHKO Šumava. Střety jsou řešeny konkrétně u jednotlivých ploch tak, aby bylo dosaženo plnění výše uvedených cílů. ve zvýšení ploch zástavby a v navrhované vyšší zástavbě opro předchozímu ÚPn a jsou předmětem hodnocení v příslušných kapitolách.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 8 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Koncepce zpracované na regionální úrovni: • Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje schválené 13.9.2011 • Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období 2007-2013) • Plán péče CHKO Šumava (schválen 13.12.2012 pro období 2012-2027) • Koncepce ochrany přírody Jihočeského Kraje (návrhová část schválena 7.10.2008)
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje byly schváleny 13.9.2011. Jedná se o základní nástroj územního plánování kraje. Jedná se o základní nástroj územního plánování kraje. Soulad Změny č. 1 ÚPn Zby ny byl hodnocen s Prioritami pro zajištění příznivého životního prostředí kraje:
vyhodnocení souladu, možných Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje střetů
a) respektovat podmínky využi zvláště chráněných území přírody, lokalit NATURA 2000 a zajis t jejich organické doplnění a posílení ekologické stability krajiny prostřednictvím (-) vymezených prvků ÚSES, návrh ploch v CHKO, EVL, úprava ÚSES
b) z hlediska ochrany vodohospodářsky nejvýznamnějších území zahrnutých do CHOPAV, ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v území podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopnos území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro 0 stávající i budoucí potřeby kraje,
c) zamezit nepříznivým projevům lidských činnos na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže v území, (+) využi ploch přestavby
d) zajis t ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto 0 hospodářských činnos ,
(+/-) rozvojové plochy navazují na e) minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny zastavěná území/zástavba a podpořit úpravy, činnos a ak vity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných zahušťující rozptýlenou zástavbu, hodnot území, zástavba volné krajiny
f) z hlediska preven vní ochrany území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v (+) území a vytvořit územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu. respektování záplavového území, eliminace zástavby v záplavovém území
Priority určené ZÚR Jihočeského kraje jsou respektovány a posouzení jednotlivých střetů se zvláště chráněným územím a soustavou chráněných území NATURA 2000 bude řešeno v rámci posouzení jednotlivých ploch tak, aby byly priority dodrženy. Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období do roku 2013). Nejdůležitější čás tohoto dokumentu je návrh rozvojové strategie kraje, jejímž smyslem je dosáhnout rozvoje konkurenceschopnos Jihočeského kraje posilováním atrak vity jeho území pro podnikání i inves ce, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňováním životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje. Strategický cíl: Zvýšení konkurenceschopnos Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro inves ce, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivos a jedinečnos území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 9 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
vyhodnocení souladu, Oblas Operační cíle možných střetů
Ochrana a využívání vodních zdrojů; 0
Ochrana ovzduší a snižování emisí; 0
Ochrana přírody, tvorba krajiny; (-) plochy v CHKO a EVL Udržování, ochrana a tvorba harmonizované, ekologicky stabilní a trvale produkční krajiny; 0
Péče o cenná území a podílení se na zajišťování podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život obyvatel; + 8.1. Životní prostředí a integrovaný přístup k Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny; (-) řešení rizik možné vlivy na chráněné druhy živočichů Zvýšení ekologické stability a jakos tekoucích vod (říčních systémů) a (-) jejich revitalizace (renaturalizace); návrhové plcohy v citlivých oblastech pro vodní režim a jakost povrchových vod
(-) Zamezení nevhodné urbanizace volné krajiny; navržená zástavba mimo zastavěné území Zvýšení atrak vity krajiny pro cestovní ruch. 0
Z hlediska rozvoje kraje je změna ÚPn s touto koncepcí víceméně v souladu. Střety jsou možné v možné ovlivnění jakos povrchových vod a s m souvisejícím možným ovlivněním perlorodky, také v zástavbě volné krajiny, což je předmětem hodnocení a návrhů opatření v příslušných kapitolách hodnocení. Plán péče CHKO Šumava - tento koncepční materiál byl schválen 13.12 2012 pro období 2012-2027. Plán péče je odborný koncepční dokument ochrany přírody, který navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy. Podle schváleného návrhu je strategickým cílem ochrany přírody v CHKO Šumava zachování stavu krajiny, udržení přírodních hodnot a ekologické stability území a ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. K typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využi lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanis cká skladba sídlišť, architektonické skladby a místní zástavba lidového rázu. V I. a II. zóně CHKO by dlouhodobě měla být zachována stávající struktura druhů pozemků. V kontextu středoevropské krajiny je Šumava jedinečná v rozloze a propojenos přírodních mokřadních ekosystémů, v rozloze a propojenos přírodě blízkých a přírodních lesů, v zachovalos historických krajinných struktur skládaných dle postupující kolonizace, v rozloze a propojenos opuštěné krajiny, v existenci jedinečné lidové architektury tvořené mísením slovanských a alpských stavebních stylů a jako rozlehlý biotop zachovávající ve střední Evropě ohrožené druhy rostlin (například sklenobýl bezlistý, hořeček mnohotvarý český, bradáček srdčitý, hořec šumavský) a živočichů (například tetřeva hlušce, perlorodku říční, tetřívka obecného apod.). Plán péče obsahuje i cíle a opatření, jejichž cílem je zajis t obecnou ochranu významných krajinných prvků v územích III. a IV. zóny, ochranu územního systému ekologické stability krajiny, ochranu ekologických funkcí krajiny, ochranu zvláště chráněných čás přírody v maloplošných zvláště chráněných územích a obecnou i zvláštní ochranu druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, ochranu jeskyní a památných stromů.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 10 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
vyhodnocení souladu, Oblas Dlouhodobé a střednědobé cíle možných střetů
Dlouhodobý cíl: Zachování a zlepšení stavu biotopů a druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL. Udržení populací ptáků v ptačí oblas ve stavu příznivém z hlediska ochrany. (-) Zajis t stabilitu, popř. početní a plošný růst populací ptačích druhů PO. Udržet, v možné ovlivnění případě vhodných možnos (dohoda s vlastníkem pozemku při nadějném vývoji předmětů ochrany EVL 2.4 Soustava biotopu) rozšířit kvalitní biotopy jednotlivých druhů v jejich op mální struktuře a PO NATURA 2000 a složení, které budou skýtat dostatek prostoru, potravy, hnízdišť i klidu pro jejich život a reprodukci. Kromě chřástala polního půjde hlavně o biotopy lesní. Střednědobý cíl: Podporovat zachování všech prioritních stanovišť EVL a zajis t ochranu ploch přírodních stanovišť v odpovídající kvalitě a tak, aby případné (-) rušivé změny významně neohrozily předměty ochrany EVL. Dlouhodobý cíl: Zachování památných a významných stromů v krajině v dobrém zdravotním, bezpečnostním a este ckém stavu odpovídajícím jejich věku a 0 stanoviš . 2.5 Památné stromy Střednědobý cíl: Zajis t ochranu výjimečných stromů (stromy místní provenience s extrémním vzrůstem či stářím nebo takové, ke kterým se váže významná kulturní událost či významný počin) a jejich skupin, zajis t péči o 0 vyhlášené památné stromy s cílem maximálního prodloužení jejich životnos . Dlouhodobé cíle: Zachovat bohatství původních rostlinných druhů budoucím generacím při maximální eliminaci geograficky nepůvodních invazních druhů. 0 2.6 Rostlinná společenstva Střednědobé cíle: Zachovat plochy, které jsou dosud nositeli druhové rozmanitos rostlinných společenstev, podporovat kroky k rozšiřování takových 0 společenstev na zemědělsky využívaných plochách. Dlouhodobé cíle: Zachování druhové rozmanitos území s maximálním (-) potlačením geograficky nepůvodních druhů a se zachováním podmínek pro možné vlivy na návrat původních, nyní vyhynulých či vyhubených druhů. chráněné živočichy 2.9 Významné druhy živočichů Střednědobé cíle: Zajištění trvalé existence biotopů zvláště chráněných druhů a (-) druhů Červeného seznamu, stabilizace a zvýšení početnos populací těchto možné vlivy na druhů. Zabránit vyhynu či vyhubení jakéhokoli původního druhu živočicha. chráněné živočichy Dlouhodobé cíle: Existence funkčního systému ekologické stability všech úrovní. 0 2.12 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Střednědobé cíle: Zachovat funkční systém ekologické stability a stabilizovat jeho vymezení schválením v územně plánovacích dokumentacích, u prvků s (-) omezenou funkcí zajis t jejich plnou funkčnost. možné vlivy v ÚSES
Dlouhodobé cíle: Zachovat jedinečný obraz krajiny CHKO jako území s převažující lesní krajinou, s historickou kulturní zemědělskou krajinou a sídly s historickou urbanis ckou strukturou a jedinečnou este kou objektů navozujících dojem (-) „staré Šumavy“. Zachování rozložení ploch lesních, vodních, zemědělských, možné vlivy na zastavěných, lad, zachování přírodních krajin a zachovaných fragmentů kulturní krajinný ráz krajiny. 2.13 Krajinný ráz Střednědobé cíle: Zachovat krajinu bez zásadní změny či poškození krajinného rázu, zachovat a rozvinout charakteris ckou este ku území. Uchovat kulturní hodnotu krajinného rázu danou památkově chráněnými územími a objekty, včetně kulturních dominant v krajině: (-) Maximálně zachovat současné rozložení ploch lesa, ladem ležících pozemků, možné vlivy na obdělávané zemědělské půdy, rašelinišť a mokřadů, zastavěných ploch a vodních ploch a toků, zachovat urbanis cky, architektonicky a este cky jedinečný krajinný ráz prostoru navozujícího dojem historické šumavské krajiny.
Dlouhodobé cíle: Zachovat a udržet území CHKO v takové kvalitě, aby nadále (-) mohlo sloužit jako zdroj kvalitní pitné vody. Zachovat přírodní charakter toků možné vlivy na jakost přírodních či navrácených přírodním procesů, potočních niv, mokřadů a povrchových vod 3.5 Vodní přirozených vodních ploch. hospodářství Střednědobé cíle: Zachovat přírodní charakter toků přírodních či navrácených přírodním procesů, potočních niv, mokřadů a přirozených vodních ploch. Nivy 0 toků jako VKP chránit před novou výstavbou.
Dlouhodobé cíle: Zachovat a udržet původní este cký, urbanis cký a architektonický výraz sídel a samot, původní dopravní infrastruktury a plužin. (-) Volnou nezastavěnou krajinu udržet bez zástavby. nová výstavba 3.6. Výstavba Střednědobé cíle: Udržet základní krajinný koncept současné CHKO s rázovitým (-) charakterem, typickou lokalizací, strukturou a velikos sídel. nová výstavba
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 11 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
vyhodnocení souladu, Oblas Dlouhodobé a střednědobé cíle možných střetů
Dlouhodobé cíle: Doprava nenarušující krajinný ráz, nevytvářející nepropustné migrační bariéry pro živočichy. 0 3.7 Doprava a inženýrské sítě Střednědobé cíle: Zachování stávajícího rozsahu cestní, silniční a železniční sítě v CHKOŠ při zvýšení průchodnos těchto tras pro živočichy. 0
Dlouhodobé cíle: Zachovat a dotvořit malé průmyslové výroby nenarušující přírodní prostředí a krajinu a zajišťující zaměstnanost na území CHKO. 0
3.8 Průmysl Střednědobé cíle: Zachování rela vní neporušenos krajiny a cenných přírodních fenoménů regionu při zohlednění hospodářských, kulturních a sociálně ekonomických potřeb obyvatelstva. Nové průmyslové areály udržet v 0 rámci existujících sídel. Dlouhodobé cíle: CHKO Šumava jako prostor klidové rodinné turis ky v este ckém prostředí harmonické krajiny. (+)
3.11 Rekreace a Střednědobé cíle: Střediska rekreace a cestovního ruchu zachovat v území turis ka Železné Rudy, Hartmanic, Kašperských Hor, Černé v Pošumaví, Dolní Vltavici, Horní Plané, Frymburku, Nové Peci, Volarech, Zby nách, Zábla , Lenoře, Kubově Hu , Horní Vltavici, Nových Hu ch, Zdíkově, Churáňově, Staších. Rozvoj těchto (+) území a jejich rekreačních funkcí zajis t tak, aby nebyly poškozeny a ohroženy předměty ochrany CHKO.
Změnou č. 1 ÚPn jsou navrženy nové rozvojové plochy i na území CHKO a na území EVL Šumava a PO Bole ce, z tohoto důvodu nelze předem vyloučit možné ovlivnění cílů uvedených v plánu péče CHKO. Všechny střety budou posouzeny v rámci jednotlivých ploch se zřetelem na plnění výše uvedených cílů. Požadavky a doporučení pro jednotlivé relevantní oblas : Architektura Nové stavby a rekonstrukce objektů mimo kulturní singularity by měly směřovat ke vzhledu pro Šumavu historicky typických objektů, odchylná řešení jsou přípustná pouze ve IV. zónách městských čás sídel tak, aby stavby netvořily dominantu a u funkčně a velikos zcela specifických staveb. Doporučení na objemové a architektonické zásady staveb vychází vždy z hodnocení krajinného rázu, urbanis ky a architektonických charakteris k konkrétní lokality, ve které má být stavba umístěna. K plnému uplatnění následujících doporučení dochází v krajinářsky cenných lokalitách, památkových zónách apod. tak, aby došlo k harmonickému skloubení původní zachované zástavby a novostaveb. V ostatním území jsou tato doporučení uplatňována přiměřeně s ohledem na charakter zástavby: - Půdorys objektu – výrazný obdélníkový půdorys, kde délka se rovná zhruba dvojnásobku šířky stavby. Tento poměr se vyskytuje u většiny původních venkovských staveb, princip vychází ze základního uspořádání a členění. Za nevhodný půdorys se považuje čtvercový půdorys, nebo blízký čtvercovému. Delší osa půdorysu je souběžná s vrstevnicí nebo blízká s komunikací lokálně nejvyššího významu. - Umístění na terénu – objekt je umístěn ve svahu bez výrazných terénních úprav okolí, za zcela nevhodné se považuje umístění objektu na rovinu uměle vytvořenou ve svahu zářezem a navážkou. - Střecha – sedlová střecha se sklonem 35° až 42° , nejčastěji 40°, možné je použi polovaleb, hřeben střechy orientován rovnoběžně s delší stranou objektu, střešní kry na při použi dnešních nových materiálů by měla tvarově a barevně imitovat původní používaný materiál – š paný šindel. Barevné řešení střešní kry ny se může pohybovat mezi šedou, hnědou až černou, mimo centrální prostor zastavěných území sídel se nepřipouš stříbrná, červená, červenohnědá (cihlová) a jiné zářivé barvy. Střecha je vždy symetrická, může však být asymetricky posunuta na podlaží (posun k zastřešení zápraží). Polovalby se sklonem 55-70°.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 12 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
- Další objekty ve střeše – vikýře by neměly příliš členit povrch střechy, doporučuje se 1 – 2 vikýře na jedné straně střechy, max. 1 boční š t. Vikýře zastřešené pultem, sedlovou, valbovou nebo polovalbovou střechou, možná jsou volská oka, šířka vikýře by neměla přesáhnout 20% délky střešní strany. - Podlažnost – přízemní objekty (i podsklepené) s možným využi m podkroví (podle zón a umístění) a to ve volné krajině, na okraji sídel a v sídlech, kde není vyšší zástavba objekty shodné funkce. Podkroví by mělo být minimálně nadezděno (op mální je bez nadezdění), popř. by nadezdění mělo být skryto v hmotě střechy a š tů. - Podezdívka – přírodní kámen neopracovaný nebo omítnutá, barevně odlišená od ostatní fasády. - Okna – symetrické umístění dělených oken i ve š tové fasádě, podkrovní okna vždy menší než v přízemí. - Omítka – na fasádách objektů používat omítky a nátěry, které odpovídají vápennému nátěru, vhodné doplnění dřevěnými obklady dostatečné šířky (svisle ložené, prkna s lištou, prkna na sraz, prkna přes prkna) v barvě přírodního nebo mořeného dřeva - ods ny hnědé. Nevhodné je použi tvrdých cementových stříkaných omítek. - Použi přírodních materiálů – jde o využi přírodních materiálů (dřevo, kámen). Na podezdívky objektů byl používán materiál nejblíže dostupný a tudíž pro jednotlivé oblas typický. V současné době je možné použít i jiné materiály, doporučuje se je odlišit barvou omítky ve „venkovském stylu. - Oplocení – u venkovské zástavby především dřevěné laťkové, popřípadě jednoduché ohradníkové hrazení, živé ploty i v kombinaci s drátěným ple vem, v zahuštěných osídleních (města) bez specifikace, vyloučit plechové moduly. Průmysl: Výrobní činnos (průmysl, drobná výroba, obchod, služby, sklady) soustřeďovat pouze do zastavěných území obcí – maximálně a efek vně využívat současné plochy (brownfields) a kapacity především modernizací, rekonstrukcí, případně změnou výrobních programů s menšími vlivy na životní prostředí. Nepodporovat na území CHKO povolování velkých plošných zařízení (např. solární elektrárny) do volné krajiny. Tyto umisťovat do zastavěných území obcí – zejména do průmyslových zón. Podporovat rozvoj tradičního místního drobného průmyslu a řemesel zhodnocujících v maximální míře místní suroviny a průmyslové obory využívající ekologicky vhodné technologie. Rozvoj drobného průmyslu, obchodu a služeb soustřeďovat do zastavěných území obcí. Nepodporovat technologie jako je těžba surovin s doprovodnými procesy, hutnictví, tváření, slévárenství, těžké strojnictví, papírenství, chemická výroba apod. Rekreace a turis ka: Respektovat diferenciaci využívání území CHKO dle vymezené zonace. - Respektovat přírodní a krajinářské hodnoty území. - Podporovat rozvoj k přírodě šetrné turis ky mimo biotopy druhů citlivých na rušení, spolupracovat s obcemi na vytvoření návštěvních okruhů kolem sídel. Pokusit se docílit u všech oficiálních sportovních areálů mimo zastavěná území obcí (zimní běžecké areály, sjezdové areály, hippoareály aj.) vypracování provozních řádů zohledňujících zákonné požadavky ochrany přírody. Současnou síť turis ckých stezek považovat za páteřní a z hlediska tranzitních tras za naplněnou, podporovat rozvoj doplňkových výletních okruhů kolem sídel, a to zejména sídel periferních. - Cyklotrasy směřovat po zpevněných komunikacích mimo biotopy druhů citlivých na rušení. - Monitorovat a usměrňovat provádění netradičních sportů v CHKOŠ (paragliding, skialpinismus, bikeparky, motoris cký ofroad sport apod.). - Vodácké trasy udržet v současném rozsahu (tj. zejména Otava, Lipno).
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 13 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Celkově lze konstatovat, že bez posouzení jednotlivých ploch není možné potvrdit soulad navrženého řešení Změny č. 1 ÚPn se strategickým cílem ochrany přírody v CHKO. Každá jednotlivá plocha musí být prověřena z hlediska možných střetů s ochranou krajinného rázu v CHKO, předměty ochrany EVL Šumava a PO Bole ce (v rámci samostatného hodnocení vlivů ÚPn na území NATURA 2000), což je předmětem hodnocení v příslušných kapitolách. Koncepce ochrany přírody a krajiny: představuje základní strategický materiál rozvoje oblas ochrany přírody a krajiny na území Jihočeského kraje mimo oblas velkoplošně zvláště chráněných území, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek včetně jejich ochranných pásem. Cíle a opatření k naplnění cílů ochrany přírody a krajiny ve vybraných sektorech představují souhrn cílů a opatření, která budou prosazována orgánem ochrany přírody KÚ JčK při tvorbě příslušných sektorových poli k kraje.
Cíle Cíle vyhodnocení souladu, možných střetů Zachování a ak vní tvorba rozmanité, este cky vyvážené a ekologicky stabilní krajiny 0 (-) Hlavní cíle Zachování, případně zvýšení druhové rozmanitos rostlin a živočichů možný vliv na chráněné druhy Zajištění ochrany a managementu mimořádně hodnotných segmentů krajiny (zvláště chráněných území, registrovaných VKP, památných stromů (-) a prvků ÚSES) změny v ÚSES Zachování vysokého podílu ploch s rozmanitou, este cky vyváženou a ekologicky stabilní krajinou na území Jihočeského kraje. 0 Krajina a krajinný ráz Postupné zvyšování hodnot krajinného rázu v územích, kde v minulos (-/+) došlo k jeho narušení. možný vliv na krajinný ráz/ možnost obnovy původní struktury sídel Vytvoření funkčního ÚSES na území Jihočeského kraje 0 ÚSES Zajištění odpovídající ochrany a managementu ÚSES (-) změny v ÚSES
Zachování, případně obnova či rozšíření biotopů významných pro ptačí (-) Ptačí oblas druhy, které jsou předmětem ochrany ptačí oblas záměry v PO Bole ce
Zachování, případně zvýšení druhové rozmanitos rostlin a živočichů 0 Obecná ochrany rostlin a živočichů Eliminace výskytu a rozšiřování invazních druhů rostlin a živočichů 0
Zachování rozmanitos krajiny a biotopů nezbytných pro život populací 0 Zvláštní druhová zvláště chrán. a dalších významných druhů rostlin a živočichů ochrana přírody Management populací vybraných zvláště chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů na území Jihočeského kraje 0 Zachování, případně obnovení přirozeného rázu vodních toků zejména ve volné krajině 0 (-) Vodní hospodářství Zlepšování jakos (čistoty) povrchových vod navýšení množství odp. vod (+) Zlepšování podmínek pro život vodní fauny možné ovlivnění biotopu perlorodky Zajištění odpovídající ochrany přírody a krajiny při přípravě a realizaci Turis ka a rekreace záměrů pro rozvoj cestovního ruchu, především záměrů lokalizovaných do 0 volné krajiny (mimo zastavěná území obcí) Zajištění odpovídající ochrany přírody a krajiny v zásadách územního Územní plánování rozvoje (ZÚR) Jihočeského kraje a v územních plánech obcí (+)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 14 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Na řešeném území, které není součás CHKO, jsou platné pro ochranu přírody a krajiny cíle uvedené ve výše uvedené koncepci. Možné územní střety nových ploch s cíli ochrany jsou stejné jako na území, které je začleněno do CHKO Šumava. Každá jednotlivá plocha bude posouzená tak, aby výsledné řešení Změny č. 1 bylo co nejvíce shodné s těmito cíli.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 15 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
2. Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl územní plán
2.1. Základní charakteris ky stavu ŽP v dotčeném území Řešené území zahrnuje 5 katastrálních území (k.ú.Zby ny, k.ú.Skříněřov, k.ú.Sviňovice, k.ú.Koryto a k.ú. Spálenec), obec má celkem 6 čás - Zby ny, Blažejovice, Koryto, Skříněřov, Spálenec a Sviňovice. Počet obyvatel byl k 1.1. 2008 celkem 313. Obec s rozšířenou působnos jsou Pracha ce. Obec Zby ny se nachází v nadmořské výšce 800 m v Chráněné krajinné oblas Šumava, 8 km jižně od Pracha c. V obci žije 193 trvale hlášených obyvatel a je využívána i rekreačně. Osada Blažejovice je místní čás obce Zby ny a nachází se 2 km severozápadně od této obce. V této osadě žije 87 trvale hlášených obyvatel a slouží i k rekreačním účelům. Osada Spálenec je místní čás obce Zby ny a nachází se 3 km jižně od této obce. Žijí zde 4 trvale bydlící osoby a je i rekreačně využívána. Osada Sviňovice je místní čás obce Zby ny a nachází se ve svahu, 2,5 km severně od této obce. Není zde trvale hlášená ani jedna osoba, ale je využívána rekreačně. Osada Skříněřov je místní čás obce Zby ny a nachází se 3 km východně od této obce. Bydlí zde pouze 3 trvale hlášené osoby a je využívána i rekreačně. Osada Koryto je místní čás obce Zby ny a nachází se ve svahu, 3 km jihovýchodně od této obce. V obci žije 13 trvale bydlících obyvatel a je využívána i k rekreaci. Rozsah a výběr uváděných charakteris k jednotlivých složek ŽP byl zvolen s ohledem na možné ovlivnění jednotlivých charakteris k uplatněním Změny č. 1 územního plánu a také jako obecný popis území z hlediska přírodních, krajinných a kulturních hodnot. Ovzduší a klima: Podle klima cko-geografického členění Československa (Qui , 1971) patří řešené území do chladné oblas CH 7. Tento rajon se vyznačuje krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, dlouhým přechodným obdobím s chladným jarem a mírným podzimem a mírnou až mírně vlhkou zimou se sněhovou pokrývkou. Tab. č. 1: Klima cká charakteris ka podoblas CH 7 Počet letních dnů 10-30 Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C 120 - 140 Počet mrazivých dnů 140 - 160 Počet ledových dnů 50 - 60 Průměrná teplota v lednu -3 °C až -4°C Průměrná teplota v červenci 15 – 16 °C Průměrná teplota v dubnu 4 – 6 °C Průměrná teplota v říjnu 6 – 7 °C Průměrný počet dnů se srážkami na 1 mm 120 - 130 Srážkový úhrn ve vegetačním období 500 – 600 mm Srážkový úhrn v zimním období 350 – 400 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 120 Počet dnů zamračených 150 - 160 Počet dnů jasných 40 - 50
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 16 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Podle Köppenovy klasifikace, která je založena na základě rozdělení ročního průběhu teplot a srážek ve vztahu k vegetaci a která je všeobecně ve světě více uznávanou a rozšířenou klasifikací klimatu se územním plánem řešené území nachází v podtypu boreálního klima D . Průměrná teplota nejteplejšího měsíce v tomto podtypu převyšuje 10°C a teplota nejchladnějšího měsíce je pod -3 °C. Množství srážek v nejvlhčím letním měsíci je vyšší než toto množství v nejsušším zimním měsíci, ale méně než desetkrát. Zároveň úhrn srážek v nejvlhčím zimním měsíci je menší než trojnásobek úhrnu srážek v nejsušším letním měsíci. Teplota nejteplejšího měsíce je menší než 22 °C, přičemž alespoň čtyři měsíce mají průměr větší než 10°C. Řešené území nebylo na základě dat za rok 2010 (Věstník MŽP 2/2012) vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území spravovaném Stavebním úřadem Pracha ce došlo na 1 % tohoto území k překračování hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší touto škodlivinou bývá silniční doprava především v zastavěných částech v městském prostředí. V řešeném území není umístěna žádná měřící stanice. Nejbližší se nachází v Pracha cích, kde se jedná o předměstskou pozaďovou stanicí s reprezenta vnos výsledků do 4 km vzdálenos . Nejbližší venkovskou pozaďovou stanicí je stanice Churáňov (obec Stachy), jedná se o venkovskou pozaďovou stanici v přírodní zóně s reprezenta vnos výsledků desítky až stovky km - řešené území se nachází ve vzdálenos cca 30 km vzdušnou čarou, takže výsledky měření lze, s určitou rezervou, převzít i pro řešené území. Z naměřených hodnot v roce 2013 (zdroj ČHMÚ) lze konstatovat, kvalita ovzduší z hlediska sledovaných veličin N02, SO2 a PM10 je velmi dobrá. Z hlediska ozónu O3 je na většině území uspokojivá. Na této měřící stanici nedošlo v roce 2013 překročení žádného ze sledovaných imisních limitů. Z naměřených hodnot lze vyhodno t, že úroveň znečištění ovzduší této oblas je velmi nízká a nedochází k překračování žádného z imisních limitů.
V řešeném území se dle souhrnné provozní evidence za rok 2013 nenachází žádné vyjmenované (dříve velké) zdroje znečišťování ovzduší. Nejbližšími zdroji jsou Skládka TKO Libínské sedlo, Bioplynová stanice Chroboly a několik vyjmenovaných zdrojů ve Volarech. Kvalita ovzduší je v řešeném území také ovlivňována nevyjmenovanými zdroji, především spalováním tuhých paliv v domácnostech a lokálně také dopravou. Celkově lze konstatovat, že v řešeném území nedochází s velkou pravděpodobnos k překračování hygienických limitů pro sledované škodliviny v ovzduší a nedochází tedy k nega vnímu ovlivnění zdraví obyvatelstva nad míru obvyklou pro venkovské prostředí. V CHKO a NP Šumava dochází na základě dat z roku 2010 na 99,9 % území k překračování cílového imisního limitu pro troposférický ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace. Prekurzorem ozónu jsou oxidy dusíku. Přímé antropogenní emise ozónu do ovzduší neexistují. K překračování imisních limitů pro ozon dochází prak cky na celém území ČR. Nejvyšší hodnoty přízemního ozonu bývají obvykle naměřeny v horských oblastech, což svědčí o těsném korelačním vztahu mezi nadmořskou výškou a hodnotami imisí ozonu. Voda: Území je začleněno do hydrogeologického rajonu č. 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy. Jde o skupinu rajonů: Krystalinikum Jižních a Jihozápadních Čech a geologickou jednotku horniny krystalinika, proteozoika a paleozoika. Hladina podzemní vody je volná s puklinovou propustnos . Výskyt a oběh podzemních vod je podmíněn sí puklin, kterými jsou zejména variské granitoidy poměrně hustě prostoupeny, a navíc jsou tyto pukliny převážně otevřené. Přes tyto příznivé podmínky se na území rajónu nevytvořily významnější zásoby podzemních vod a zvodnění má pouze místní charakter. Proudění podzemních vod je dáno především morfologií terénu, místně pak průběhem puklinových systémů a směřuje k hlavní erozní bázi území, kterou je Blanice. V hranicích CHKO patří část řešeného území do CHOPAV Šumava. Řešené území patří do oblas povodí Horní Vltavy - Blanice a Otava od Blanice po Lomnici čhp 1-08-03. Hlavním tokem řešeného území je řeka Blanice - úsek Blanice po ús do toku Otava (čhp 1-08-03-001). Blanice pramení v Ţelnavské horna ně v podhůří Šumavy v nadmořské výšce 972 m n. m.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 17 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Délka toku činí 93,3 km a plocha povodí měří 860,5 km². Povodí i vlastní koryto toku Blanice je poměrně málo ovlivněno lidskou činnos . Dalším významným tokem řešeného území je Zlatý potok (čhp 1-08-03-052), který je nejdelším (pravostranným) přítokem řeky Blanice, měří 35,5 km a plocha povodí je 92 km2. Pramení u Rohanského vrchu v Libínské horna ně v nadmořské výšce 910 m n.m., v řešeném území protéká Skříněřovem a do Blanice se vlévá mimo řešené území mezi Čich cemi a Blanicí. Povodí i koryto toku Zlatého potoka je zde poměrně málo ovlivněno lidskou činnos , kvalita vody je dobrá a umožňuje výskyt jak perlorodkám, tak druhům ryb pstruhového pásma. Z hlediska výskytu perlorodky představuje povodí horního toku Zlatého potoka představuje rela vně velmi málo narušený biotop s pramennou oblas podzemních vod hydrokarbonátového typu v pásmu připovrchového rozpojení hornin s nízkou mineralizací, která zajišťuje dostatečnou přirozenou ochranu pro výkyvům pH. Přirozená mineralizace pramenných vod v povodí Zlatého potoka, vyjádřená konduk vitou, je ovlivněna pestřejším geologickým podložím a je vyšší než u sousedního povodí Blanice. Nejnižší konduk vitu vykazují pramenné vody Rohanovského vrchu (40 až 60 μS/cm), nejvyšší naopak pramenné vody v oblas výskytu hadců pod Ovesným (až 450 μS/cm). Hodnoty kolem 80 až 130 μS/cm byly naměřeny v četných pramenných polohách s vložkami amfibolitu. Přirozená konduk vita Zlatého potoka v dolní čás reprodukčního prostředí perlorodky říční nad přítokem potoka Tisovky tak kolísá blízko hodnoty 90 μS/cm (citace z neschváleného plánu péče připravované NPP Zlatý potok). Zby nský potok čhp 1-08-03-003 má délku 4,9 km a protéká Zby nami. Zby nský potok je recipientem pro přečištěné vody z ČOV Zby ny. Standardně přečištěné odpadní vody jsou zaústěny do soustavy dvou nízkozatěžovaných dočišťovacích rybníků, které slouží současně jako retenční záloha na tříměsíční produkci odpadní vody v případě havárie ČOV. Celková účinnost odstranění živin je velmi vysoká (fosfor 96%, dusík 77%), potenciálně toxický amoniak je eliminován s účinnos 99,6% (Plán péče NPP Blanice a Prameniště Blanice). Blanice má vyhlášeno záplavové území (KÚ Jihočeského kraje Stanovení rozsahu záplavového území, vymezení ak vní zóny záplavového území významného vodního toku Blanice v úseku ř .km 57,588 – 90,900 č.j. KUJCK 27433/2012 OZZL/6/Jap ze dne 18.12.2012). Zlatý potok má také stanoveno záplavové území. Na ostatních tocích se významné záplavy v řešeném území nevyskytují. Řešené území není zařazeno mezi zranitelné oblas (podle NV č.103/2003 Sb., tzv. nitrátová směrnice). Je zde evidován jeden významný odběr podzemní vody - ZEFA Volary - Sviňovice. Vlastní obec Zby ny je vybavena vodovodem, zdrojem pitné vody pro zásobování je 1 zářez a 5 studní. Vodovodem je vybavena také osada Blažejovice (zdrojem jsou 3 studny odkud je čerpána voda do vodojemu). Obyvatelé sídel Koryto, Skříněřov, Sviňovice, Spálenec-Sedmidomí se zásobují z individuálních zdrojů pitné vody. Kanalizace je vybudována pouze v obci Zby ny a Blažejovice. Ve Zby nách je oddílná kanalizace vyústěna na ČOV s kapacitou 200 EO, recipientem je Zby nský potok. V Blažejovicích je ČOV pro 90 EO se zaústěním do bezejmenného pravostranného přítoku řeky Blanice. V ostatních sídlech řešeného území kanalizace vybudována není, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky, někde jsou zřízeny domovní sep ky s přepadem do podmoků. Půda: V řešeném území jsou převládajícím půdním typem hnědé půdy silně kyselé a rezivé půdy s podzoly (Tomášek, 2003). Hnědé půdy jsou nejrozšířenějším půdním typem na našem území. Hnědé půdy jsou střední a nižší kvality, jejich nevýhodou je malá mocnost půdního profilu, častá skeletovitost a výskyt v členitém terénu. Rezivé půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, jsou mělčí, obvykle výrazně skeletovité. Obsah humusu je přes své nepříznivé složení poměrně vysoký, půdní reakce je velmi nízká, sorpční vlastnos nepříznivé. Po zemědělské stránce jsou málo kvalitní.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 18 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Vzhledem ke kvalitě půdy se v řešeném území nachází poměrně malé procento bonitně nejcennějších půd I. třídy ochrany. V řešeném území o rozloze 3 904 ha převažuje dle údajů ČSÚ k 31.12 2013 lesní půda na celkem 2 092 ha, zemědělská půda je celkem na 1 204 ha (z toho orná půda na 106 ha, zahrady na 0,69 ha a trvalé travní porosty na 1 098 ha). Vodní plochy mají rozlohu 43 ha a ostatní plochy jsou na rozloze 556 ha. Zastavěné plochy mají plochu cca 9 ha. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry činí cca 30%, podíl lesů 54 %, podíl zastavěných pozemků 0,2 %, vodních ploch cca 1 % a ostatních ploch 14 % z celkové výměry. Lesní fond, který je tvořen pozemky určenými k plnění funkcí lesa, je významným prvkem v řešeném území, 54 % lesnatost řešeného území je vysoce nad celostátním průměrem, který je 33,9 %. Území náleží do přírodní lesní oblas 13 - Šumava (PLO 13). Koeficient ekologické stability (KES) (Míchal, 1985), což je poměrové číslo stanovující poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků je v řešeném území větší než 3, jedná se o přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Z hlediska stability krajiny a zemědělské činnos je důležitý také podíl zemědělské půdy v řešeném území, která je ohrožena vodní erozí. V ČR je sledována potenciální ohroženost zemědělských půd vodní erozí vyjádřena dlouhodobým průměrným smyvem půdy (G) v t/ha/rok (viz obr. č. 3). V řešeném území je většina ploch málo ohrožených, souvisí to i s vysokým procentem zatravnění zemědělské půdy.
G(t/ha/rok)
! 30,1 a více
! 20,1 - 30,0
! 12,1 - 20,0
! 10,1 - 12,0
! 8,1 - 10,0
! 4,1 - 8,0
! 3,1 - 4,0
! 2,1 - 3,0
! 1,1 - 2,0
! 1,0 a méně
obr.č.1: Potenciální ohroženost zemědělských půd vodní erozí vyjádřena dlouhodobým průměrným smyvem půdy (G) v t/ha/rok (zdroj: www.sowac-gis.cz) Horninové prostředí a přírodní zdroje: Řešené území nepatří mezi oblas s významnějšími naleziš nerostných surovin, nejsou zde evidovaná žádná ložiska nerostů či dobývací prostory. Geologicky náleží většina řešeného území do Českého masívu, konkrétně do moldanubika, metamorfní jednotky v pestré a jednotvárné skupině moldanubika (zdroj: www.geology.cz). Z hlediska výskytu radonu se většina území, kde je situována obytná zástavba, nachází v oblas s přechodným či nízkým rizikem výskytu radonu z geologického podloží. Nejedná se o seizmicky ohrožené území, nejsou zde evidována sesuvná území (zdroj: www.geology.cz).
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 19 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Flóra, fauna a ekosystémy: Řešené území náleží do 1.62 Šumavského bioregionu, který zabírá geomorfologický celek Šumava i přiléhající okraje celku Šumavské podhůří. Bioregion je tvořen rozsáhlou horna nou na krystalických břidlicích, žulách a syenodioritech. Má převážně horské biocenózy. Hercynský ráz bioty je výrazně ovlivněn alpskými druhy. Řešené území je zařazeno mezi přechodné, nereprezenta vní plochy tohoto bioregionu. Řešené území se nachází v fytogeografickém okrsku 37g Libínské Předšumaví a okrsku 88f Želnavská horna na. Potenciální přirozená vegetace je na většině řešeného území bučina s kyčelnicí deví listou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Bučina s kyčelnicí deví listou je tvořena stromovým a bylinným patrem, keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patru převládá buk, s vyšší stálos bývají přimíšeny klen, jedle a smrk. Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, s pokryvnos kolísající podle zápoje stromového patra. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion. Přesnější pro popis lokality je nižší jednotka bioregionů biochora, která vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, a vyznačuje se i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Plocha řešeného území v tomto bioregionu se nachází v biochorách: 5BJ Rozřezané plošiny na bazickém krystaliniku 5, 5Dr - Podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliniš , 5Do - Podmáčené sníženiny na kyselých horninách, 5PS - Pahorka ny na kyselých metamorfitech, 5US- Výrazná údolí v kyselých metamorfitech a 5VS Vrchoviny na kyselých metamorfitech 5. vegetačního stupně. Řešené území je zařazeno mezi migračně významná území z hlediska migrace velkých savců a vede zde dálkový migrační koridor. V řešeném území jsou Ústředním seznamem ochrany přírody vedeným AOPaK ČR evidovány 2 památné stromy: buk Spálenec (kód 102700) - hraniční strom v k.ú. Spálenec, jedná se o mohutného zdravého jedince se symetrickou korunou, bez známek poškození ve stáří přes 200 let a buk lesní Mošna (kód 105879) v k.ú. Koryto stáří cca 187 let. Část řešeného území se nachází v CHKO Šumava, která byla vyhlášena 27.12. 1963 výnosem Ministerstva školství a kultury č. 58855/63, který by novelizován výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 5954 ze dne 17.3.1975. V řešeném území se nachází většinou I. a II. zóny, společně s III. a IV. zónou Obecně jsou základní ochranné podmínky CHKO uvedeny v § 26 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s m, že podmínky jsou odstupňovány podle zón ochrany, nejpřísnější podmínky ochrany jsou dány pro I. zóny. V CHKO Šumava jsou stanoveny vyhláškou MŽP č. 422/2001 Sb., celkem 4 zóny odstupňované ochrany. V jednotlivých zónách pla v různé míře základní podmínky (tj. podmínky uvedené v § 26 zákona č. 114/1992 Sb.). V první a druhé zóně je zpravidla převládajícím cílem ochrany přírodní prostředí, na zbývající ploše CHKO pak uchování hodnot krajiny a rozvoj jejího trvale využitelného obhospodařování a využívání. Jednotlivé zóny lze charakterizovat takto: I. zóna: přírodní jádrová II. zóna: polopřirozená ochranná III. zóna: kulturně krajinná IV. zóna: okrajová sídelní Rozčlenění zón má v zásadě tato cílová kritéria: - dlouhodobé zajištění ochrany ohrožených, jedinečných či zvláště chráněných čás přírody a krajiny, - zachování přirozených či polopřirozených druhově a strukturálně rozmanitých společenstev, - usměrnění trendu využívání krajiny tak, aby rozvoj a využívání přírodních zdrojů nevedly ke zničení hodnot, pro které byla CHKO vyhlášena, - podpořit a reflektovat vývojové tendence krajiny, osídlení a životních jistot obyvatel tohoto území I.zóna představuje pozemky a lesní porosty, které jsou součás tzv. maloplošných zvláště chráněných území, které lze označit za přírodní či za přírodě blízké. Rovněž jsou zde zahrnuty biotopy s vysokou
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 20 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí druhovou rozmanitos a trvalým výskytem kri cky a silně ohrožených rostlinných druhů a významných živočišných druhů. (I. zóna představuje 9,8% plochy CHKO Šumava.) II. zóna zahrnuje pozemky rozmanité polopřírodní a polokulturní krajiny. Z velké čás jde o pozemky dlouhodobě hospodářsky přeměňované, nicméně technologie využívání přírodních zdrojů nebo jejich užívání v posledních cca 50 až 100 letech směřovaly k vytvoření druhově a strukturálně rozmanitých biotopů. Jsou zde rovněž zahrnuty pozemky a lesní porosty, které splňují kritéria zařazení do I. zón, jejich rozloha je buď příliš malá (méně než 3 ha), nebo je jejich přesné vymezení nemožné (mozaikovitě rozmístěné čás větších pozemků), nebo nebyl nalezen konsensus s vlastníkem či správcem uvedených pozemků k zařazení do I. zóny. (Podíl II. zóny na rozloze CHKO činí 39,8%.) III.zóna představuje území určená nebo užívaná pro neomezované tradiční hospodářské ak vity. Je zde možná intenzivní zemědělská i lesnická výroba, druhová i strukturální rozmanitost je nízká. Rovněž jsou zde zahrnuta území sice přírodně velmi hodnotná (splňující kritéria pro zařazení do II. zóny), ovšem s jiným režimem, který překrývá zájem ochrany přírody (lesy vojenského újezdu, rozsáhlé obory, velké vodní nádrže apod.), nebo území, pro která nebyl nalezen konsensus s vlastníkem či správcem uvedených pozemků k zařazení do II. zóny. (Rozloha tře zóny představuje 44,2% plochy CHKO.) IV.zóna je prostorem zastavěným a k zastavění určeným, a to buď platným či rozpracovaným územním plánem k roku 2003. Součás této zóny jsou i velké skládky či radikálně pozměněná stanoviště, dále bezlesé plochy vojenského újezdu Bole ce (jinak velmi přírodně hodnotné ekosystémy). (IV. zóna leží na 6,2% rozlohy CHKO.) Podle § 26 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů je na Na území první zóny chráněné krajinné oblas je zakázáno: a) umisťovat a povolovat nové stavby, b) povolovat a měnit využi území, c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, e) těžit nerosty a humolity. Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblas je dále zakázáno a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnos , které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitos , struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 21 VÍTEJTE MAPY METADATA ESHOP VALIDACE INSPIRE DOKUMENTY GEOREPORTY NÁPOVĚDA
PROHLÍŽENÍ PROHLÍŽECÍ SLUŽBY DALŠÍ GEOPORTÁLY
Mapové kompozice: Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny Chráněná územíx= -792109, y= -1164186 na životní prostředí
500 m Copyright
obr. č.2: Zónace CHKO Šumava v řešeném území
(zdroj:h p://mapy2.nature.cz/mapinspire/) Vrstvy
Info
Mapové kompozice
Připojit službu
URL: http:// WMS Spojit
Vrstvy Metadata
Formát obrázků:
Formát dotazů:
Souř. systém:
Dlaždicovat:
Velikost dlaždice: 512 Jméno složky: Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 22
Do mapy Vybrat vše
Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
V řešeném území se dále nachází v současnos 3 maloplošná chráněné území s m, že je připravováno vyhlášení dalšího (NPP Zlatý potok): NPP Blanice - tato národní přírodní památka byla vyhlášena v roce 1989, má výměru 294,68 ha a ochranné pásmo o rozloze celkem 5 962 ha. Jedná se o horní tok řeky Blanice a její nivu mezi osadami Arnoštov a Blažejovice, 6 km severovýchodně až východně od Volar. Ochranné pásmo zahrnuje téměř celou pramennou oblast řeky a jejich přítoků po profil u Blažejovic. Chráněn je přirozený horní tok Blanice s největší středoevropskou populací perlorodky říční a s navazujícími mokřadními a rašelinnými lučními formacemi. Dle plánu péče pro léta 2011-2024 je cílem ochrany území: - zachování a zlepšení stavu oligotrofního povodí (xeno- až oligosaprobita) a mozaikovité struktury niv a navazující krajiny, která vytváří vhodné podmínky prostředí daného toku pro život perlorodky říční, - zlepšení chemických a fyzikálních parametrů vodního prostředí ve znečištěných částech povodí, - obnova narušených čás říční sítě antropogenními zásahy - zachování životaschopné populace perlorodky říční a podpora přirozeného vývojového cyklu druhu. NPP Prameniště Blanice - byla vyhlášena v roce 2008 na ploše 277 ha. Území se rozkládá v Želnavské horna ně v prostoru mezi Národní přírodní památkou Blanice a Vojenským újezdem Bole ce. Chráněné území leží v pramenné oblas a nivě řeky Blanice, zahrnuje nivy potoků Puchárenského, Černého, Spáleneckého včetně jejich přítoků. Nejrozsáhlejší část památky tvoří mokřiny a mokřady v různém stupni vývoje. Lokalita byla vyhlášena s cílem ochránit biotop, ve kterém se vyskytuje populace ranných vývojových stadií vzácného a kri cky ohroženého mlže perlorodky říční (Margari fera margari fera). Hlavním cílem péče v NPP je udržení vhodného životního prostředí pro perlorodku tzn. zachování stávající mozaikovité krajiny s lužními porosty, mokřady a loukami. Podmínkou existence a vývoje populace perlorodky je udržení čistoty vod a zamezení jakémukoliv znečišťování v povodí Blanice. Dle plánu péče pro léta 2011-2024 je cílem ochrany území: - zachování a zlepšení stavu oligotrofního povodí (xeno- až oligosaprobita) a mozaikovité struktury niv a navazující krajiny, která vytváří vhodné podmínky prostředí daného toku pro život perlorodky říční, - zlepšení chemických a fyzikálních parametrů vodního prostředí ve znečištěných částech povodí, - obnova narušených čás říční sítě antropogenními zásahy - zachování životaschopné populace perlorodky říční a podpora přirozeného vývojového cyklu druhu. PP Pod Sviňovicemi - tato přírodní památka byla vyhlášená v roce 1992 a má výměru 0,9 ha. Je tvořena zarůstajícími loukami v úpadu 400 m jihozápadně od osady Sviňovice, 1,5 km severoseverovýchodně od obce Zby ny. Chráněny jsou zde vlhké prameništní louky se vzrostlými dřevinnými nálety, s početnými populacemi mnoha ohrožených rostlinných druhů a mokřadní entomofauny.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 23 VÍTEJTE MAPY METADATA ESHOP VALIDACE INSPIRE DOKUMENTY GEOREPORTY NÁPOVĚDA PROHLÍŽENÍ PROHLÍVyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny ŽECÍ SLUŽBY DALŠÍ GEOPORTÁLY na životní prostředí
Mapové kompozice: Chráněná územíx= -796267, y= -1163433
Topografická
500 m Copyrightobr. č. 3: zákres NPP Blanice a Prameniště Blanice v řešeném území (zdroj:h p://mapy2.nature.cz/mapinspire/)
Příprava vyhlášení NPP Zlatý potok je ve vysoké fázi rozpracovanos a je pravděpodobné, že bude vyhlášenaVrstvy v době platnos stávajícího územního plánu. Dle neschválených podkladů pro vyhlášení má mít tato národní přírodní památka rozlohu celkem 413 ha (ochranné pásmo 753 ha) a má být vyhlášena v k.ú. Křišťanov, Křížovice u K še, Chroboly, Záhoří, Ovesného a Skříněřov. Předmětem ochrany zde má být: a) Pramenná oblast s mokřinami prameništní vegetací s rozsáhlou hydrografickou sí mělkých pramenných stružek, dílčích přítoků a hlavního toku Zlatého potoka s přírodními živočišnými a Chráněná území rostlinnými společenstvy oligotrofních povodí, která podmiňují fungování biotopu a další existenci Maloplošné chráněné území populace perlorodky říční Evropsky významná lokalita (Margari fera margari fera), Velkoplošné chráněné území (VCHÚ) b) populace perlorodky říční Zonace VCHÚ (Margari fera margari fera) a její biotop, v říční sí Zlatého potoka od toků prvního řádu po hlavní tok Stínování Popisky c) vlhká až podmáčená luční společenstva s výskytem zvláště chráněných druhůKatastrální mapy .
Katastr nemovitostí Cílem ochrany tohoto území má být dle neschváleného plánu péče udržení dochovaného stavu Definiční body parcel oligotrofního povodí s xenosaprobní až oligosaprobní charakteris kou a mozaikovitou strukturou krajiny, Pozemkový katastr které vytváří Topografické mapy vhodný ČÚZK biotop perlorodky říční. Cílem je také taková úroveň chemicko - fyzikálních Základní báze geografických dat ČR (ZABAGED®) parametrů Digitální vody model území která (DMÚ25) vyhovuje biotopovým nárokům perlorodky říční a celkově obnovená říční síť v místech Ortofotomapa které (50. byly léta) v minulos narušeny antropogenními zásahy. Cílem je také výskyt stabilní Ortofotomapy ČÚZK (aktuální) zabezpečená populace perlorodky říční, která se přirozeně rozmnožuje.III. vojenské mapování II. vojenské mapování Celé území je v Vojenské mapy (rastrové) Biosférické rezervaci Šumava a v Evropsky významné lokalitě Šumava, částečně sem zasahuje také Automapa Ptačí oblast Bole ce. EVL Šumava CZ0314024 byla vymezena NV č. 132/2005 Sb. Její celková rozloha činí cca 171 866 ha a rozkládá se na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Dnešní podoba Šumavy projevující se v celé EVL je
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. Filtr: 24
Adresářová struktura Pořadí vrstev
Maloplošné chráněné území
Evropsky významná lokalita Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí mnohoúrovňovou mozaikou biotopů přírodních nebo různou měrou ovlivněných činnos člověka, která vytváří zcela ojedinělý celek s mimořádným významem nejen v rámci České republiky. Ve všech typech biotopů se vyskytuje celá řada vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů a samotná stanoviště mají vysokou přírodní hodnotu. Cenné jsou zejména dochované komplexy rašeliništních a mokřadních biotopů, pralesovité porosty i druhově bohaté porosty sekundárního bezlesí. Celé území je areálem výskytu rysa ostrovida (Lynx lynx), lokálně je evidován výskyt dalších významných evropsky druhů živočichů, většinou s poměrně důležitým podílem jejich populací v rámci ČR, a to vydra říční (Lutra lutra), netopýr velký (Myo s myo s), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), vranka obecná (Co us gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), perlorodka říční (Margari fera margari fera), střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) a rostlin hořeček mnohotvarý český (Gen anella bohemica), s dvěma menšími, ale vcelku stabilními populacemi. Budoucnost lesních porostů je podmíněna citlivým lesním hospodařením, porosty smrčin jsou ohrožovány kůrovcovou kalamitou. Luční porosty jsou na jedné straně ohroženy intenzivním obhospodařováním (zejména v blízkos zemědělských farem), na druhé straně na méně přístupných místech absencí pravidelného hospodaření. Mokřadní a rašeliništní biotopy jsou lokálně ohroženy eutrofizací (zejm. v zemědělsky využívaných oblastech) a odvodňováním (většinou funkčními zbytky odvodňovací sítě vybudované v minulos , výjimečně i nově zbudovaným odvodněním). K nega vním vlivům patří i rychle rostoucí turis cký ruch – zejména cykloturis ka, dále pěší turis ka a chataření, resp. chalupaření. V posledních letech se projevuje velmi vysoká zátěž působení vodní turis kou. Populace rysa je ohrožována nelegálními odstřely. Na území této EVL jsou tyto typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) 3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kon nentální a alpínské oblas a horských poloh a jiných oblas , s vegetací tříd Li orelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrochari on 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitan s a Callitricho-Batrachion 4030 - Evropská suchá vřesoviště 5130 - Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesoviš ch nebo vápnitých trávnících 6230*- Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kon nentální Evropě v podhorských oblastech) 6410- Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430- Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion,Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 - Horské sečené louky 7110*- Ak vní vrchoviště 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220 - Chasmofy cká vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180*- Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, su ch a v roklích 91D0*- Rašelinný les 91E0*- Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Předmětem ochrany jsou zde tyto druhy živočichů a rostlin: (symbol * označuje prioritní druhy)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 25 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
‣ střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei *) ‣ vranka obecná (Co us gobio) ‣ mihule potoční (Lampetra planeri) ‣ vydra říční (Lutra lutra) ‣ rys ostrovid (Lynx lynx) ‣ perlorodka říční (Margari fera margari fera) ‣ netopýr velký (Myo s myo s) ‣ vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) ‣ srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) ‣ hořeček český (Gen anella bohemica *)
PO Bole ce CZ0311040 byla vymezena NV č. 19/2005 Sb. na rozloze 23 565,2 ha. Tato ptačí oblast je navržena v hranicích vojenského výcvikového prostoru Bole ce. Jedná se o velmi pestré území s poměrně vysokou lesnatos . Převažují lesní druhy avifauny, včetně mnoha klíčových druhů z hlediska ochrany přírody. V lesních ekosystémech se dochovalo více fragmentů přirozených stanovišť pralesního charakteru (např. Černý les, Bulov, Dlouhý hřbet). Na tato stanoviště jsou svým výskytem vázány některé významné druhy ptactva. Velmi významným fenoménem celé oblas jsou plochy antropogenního bezlesí v různém stupni sekundární sukcese a na výcvikových plochách specificky ovlivněné vojenskou činnos . Díky tomu je dnes oblast pestrou mozaikou různých stanovišť a přes svojí rela vně vysokou nadmořskou výšku mnohé lokality vykazují poměrně vysokou druhovou pestrost ornitocenóz. Ptačí oblast byla vymezena s ohledem na ochrany pě druhů, ale byl zde zaznamenán výskyt 16 dalších druhů přílohy I. Ohrožení této oblas je spatřováno v možnos útlumu vojenské činnos na jiných lokalitách: zarůstání ploch a m úbytek biotopů druhů vázaných na sekundární stanoviště závislé na vojenském výcviku (skřivan lesní, pěnice vlašská). Dále pak velkoplošné vyřezávání náletových dřevin, zejména břízy v lokalitách, kde zimují tetřívci a pokračující vytváření smrkových monokultur s eliminací přirozených smíšených porostů (datlík tříprstý, kulíšek nejmenší). V neposlední řadě je ohrožení spatřováno v diskutované výstavbě lyžařského areálu. Předmětem ochrany jsou zde tyto živočišné druhy: ‣ chřástal polní (Crex crex) ‣ datlík tříprstý (Picoides tridactylus) ‣ jeřábek lesní (Bonasa bonasia) ‣ kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) ‣ skřivan lesní (Lullula arborea)
ÚSES (územní systém ekologické stability): Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších čás krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitos potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspek vní možnos kompletování uceleného systému. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní čás krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů. V řešeném území se nachází hustá síť skladebných čás ÚSES regionální a lokální úrovně, skládající se především z biokoridorů nadregionální, regionální i lokální úrovně a biocenter regionální a lokální úrovně. V řešeném území bylo platným územním plánem vymezeno celkem 24 biocenter (3 regionální a 21 lokálních), 53 biokoridorů nebo jejich úseků (2 nadregionální, 8 regionálních a 43 lokálních) a 10 interakčních prvků. Krajina: Řešené území je kulturní krajinou s průměrnou krajinářskou hodnotou. Krajina je intenzívně zemědělsky využívána s malým podílem lesních celků. Krajinný ráz, který je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je přírodní, kulturní a historická charakteris ka určitého místa či oblas a je chráněn před činnos snižující jeho este ckou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 26 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Z hlediska geomorfologie krajiny (Demek, 2006) je severní část řešeného území (hranici tvoří přibližně trasa železnice) začleněna:
Provincie : Česká vysočina Suprovincie : Šumavská soustava I Oblast – podsoustava : Šumavská horna na IB Celek : Šumavské podhůří IB-2 Podcelek : Pracha cká horna na IB-2D Okrsek : Libínská horna na IB-2D-1 Libínská horna na je tvořena převážně z moldanubických migma zovaných pararul a migma tů, méně je zastoupena perlová rula a gabroamfibolit. Jedná se o kernou horna nu, podokrsek Zby nská vrchovina se nachází na západě. Jižní část řešeného území je zařazena následovně: Provincie : Česká vysočina Suprovincie : Šumavská soustava I Oblast – podsoustava : Šumavská horna na IB Celek : Šumava IB-1 Podcelek : Želnavská horna na IB-1E Okrsek : Knížecí horna na IB-1E-1 Knížecí horna na je plochá, hrásťová horna na složená z porfyrického granitu až grandioritu moldanubického plutonu a z rekrystalizovaného granulitu a z granulitové ruly moldanubika. Má velmi silně rozčleněný strukturně tektonický povrch sestávající z řady dílčích tektonických ker a kleneb. V roce 2010 byla zpracována Fakultou architektury ČVÚT Praha Územní studie Šumava (jako územně analy cký podklad), jejíž součás jsou i Architektonická a Urbanis cká rukověť. Řešené správní území obce Zby ny je del této studie celé lesní krajinou.
obr. č.4: Výřez výkresu oblas Šumavy se shodným krajinným typem (zdroj:Územní Studie Šumava, FA ČVÚT, 2010) Lesní typ krajiny má na Šumavě horský, vrchovinný a pahorka nný reliéf s výrazným zastoupením lesních porostů (nad 70 %) s malým podílem produkčního intenzivního zemědělství. Krajina s menšími sídly či rozptýlenou zástavbou s výraznou rekreační funkcí. Mezi přírodní hodnoty Šumavy byly Územní
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 27 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí studií Šumava zahrnuty přírodní či rela vní přírodní lesy, potoční a říční nivy, mokřady, přírodě blízké louky. Mezi kulturní hodnoty jsou zde zdůrazněny drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura. Mezi este cké hodnoty je zařazeno zdání původní a neporušené přírody, harmonická měřítka vegetačních prvků, různost, malebnost, funkčnost, výhledy, zelené krajinné obzory, harmonické vztahy mezi osídlením a terénní konfigurací. Zásady pro využívání lesní krajiny jsou: zabránit růstu plochy jehličnatých stejnověkých monokultur a posilovat původní druhovou skladbu lesních porostů nepodporovat intenzivní formy zemědělství a pastevectví, nedopus t v pohraničí úplné vymizení původní sídlení struktury v původních hmotách a architektuře, nedopus t vymazání posledních stop po kulturní zemědělské krajině. Zamezit budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu, rozptýlit tyto ak vity do více menších středisek a pokud možno rovnoměrně rozptýlených v krajině. Posilovat stabilitu lesních porostů a obnovit původní kulturní zemědělskou krajinu pomocí extenzivních forem zemědělství a šetrným působením člověka nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky. Dle generelu krajinného rázu JčK se v řešeném území nachází celkem dvě krajinné oblas s charakteris ckým, dané oblas dominujícím krajinným rázem - v severní čás území je to ObKR 13 - Volyňsko-Pracha cko a v jihozápadní čás ObKR 20 Šumava II (CHKO Šumava). Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteris kou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteris kách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteris k.
obr. č. 5: Zobrazení hranic oblas krajinného rázu v řešeném území (zdroj: Generel krajinného rázu Jihočeského kraje, 2009) Oblast krajinného rázu Volyňsko-Pracha cko zahrnuje jižní část okresu Strakonice (Volyňsko a část Vodňanska) a severní část okresu Pracha ce (Pracha cko a severní Vimpersko). Rozsáhlá oblast zahrnuje členitou, rozmanitou a vizuálně bohatou krajinu Šumavského Podhůří od Strakonicka až po Blanský les. Je to krajina s mimořádně jemně členitým terénem, vytvářejícím drobné prostorové členění s množstvím lokálních dominant a proměnlivou krajinnou scénou. Dynamice terénu odpovídá i
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 28 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí mozaikovitost vegetačního krytu s množstvím lesů, lesíků a prvků nelesní zeleně. Směrem jihozápadním se terén zdvihá k okraji Šumavy a v krajinných panoramatech se projevují výrazné horizonty. Krajina vyniká este ckou atrak vnos a harmonickým měřítkem. Na Pracha cku se měřítko krajiny zvětšuje, zvyšuje se podíl lesů a dynamika reliéfu je silnější. Územní studie Šumava (FA ČVÚT, 2010) uvádí, že krajinné hodnoty Šumavy jsou vysoce nadprůměrné. Krajina Šumavy je jedinečná vazbou lesů a polootevřených plání s pastvinami, horskými loukami a sídly. Unikátnost zachovalé horské krajiny podtrhují mokřady, ledovcová jezera a kary. Kromě toho se silueta Šumavy výrazně uplatňuje i v dálkových pohledech z převážné čás vnitrozemí jižních Čech, Horního Rakouska a Dolního Bavorska, a korunuje tak zvlněnou krajinu podhůří z obou stran hranice. Šumava je oblas , kde jsou panenské přírodní celky v naprosté menšině – fenomén regionu vždy spočíval v symbióze sídel a klima cky nehos nné krajiny. Řada dnes chráněných biotopů vznikla v lokalitách dříve osídlených a hospodářsky kul vovaných. Pro krajinný ráz Šumavy jsou podstatné sídelní útvary, v Urbanis cké rukově (FA ČVÚT, 2010) byly rozděleny jednotlivá sídla řešeného území takto: Zby ny: Sídlo nízké urbanis cké hodnoty (kód C1) tzn. sídlo s narušeným či prak cky zlikvidovaným historickým stavebním fondem, jehož novodobý obraz je tvořen zástavbou bez výrazné urbanis cké koncepce. Historický sídelní typ je silniční návesovka radiální. Pozice původního sídelního jádra nejsou však zcela překryty novodobou zástavbou a umožňují jeho eventuelní rekonstrukci. Je zde degradovaná, téměř zaniklá historická sídelní forma se stavebním fondem alespoň z 20 % původního stavu, historická půdorysná struktura je však zcela nečitelná. Novostavby narušují sídelní formu, vizuálně se sídlo uplatňuje výrazně. Blažejovice: Sídlo průměrné urbanis cké hodnoty (kód BIV) tzn. sídlo s významně narušeným historickým stavebním fondem, kde novodobá zástavba zakládá zcela novou půdorysnou formu. Obraz enklávy působí v krajině v zásadě nerušivě. Historický sídelní typ je krátká lánovka a hromadná rozvolněná zástavba. Je zde degradovaná, téměř zaniklá historická sídelní forma se stavebním fondem alespoň z 20 % původního stavu, historická půdorysná struktura je však zcela nečitelná. Novostavby narušují sídelní formu, vizuálně se sídlo uplatňuje výrazně. Architektonické hodnocení je nízké, původní stavební fond je velmi silně narušený nevhodnými rekonstrukčními zásahy eventuálně novostavby nerespektují původní charakter zástavby. Koryto: Sídlo vysoké urbanis cké hodnoty (kód AI) tzn. sídlo se zcela dochovaným či mírně narušeným historickým stavebním fondem, kde novodobá stavební ak vita nenastala, či víceméně nerušivě vstoupila do sídelního obrazu. Historický sídelní typ je lesní lánový návesní. Je zde dochovaný fond vysoké architektonické hodnoty, rekonstrukční zásahy eventuálně novostavby zcela respektují původní charakter zástavby. Skříněřov a Sviňovice: Sídla průměrné urbanis cké hodnoty (kód BII) tzn. sídla se silně oslabeným historickým stavebním fondem, do nichž novodobá zástavba nepronikla nebo významně nenarušuje sídelní obraz, charakteris cký půdorysný typ zůstává čitelný. Historický sídelní typ je u obou lesní lánový návesní. Je zde degradovaná, téměř zaniklá historická sídelní forma se stavebním fondem alespoň z 20 % původního stavu, historická půdorysná struktura je však zcela nečitelná. Novostavby narušují sídelní formu, vizuálně se sídlo uplatňuje jen průměrně. Dochovaný fond má vysokou architektonickou hodnotu, rekonstrukční zásahy respek ve novostavby pouze mírně narušují původní charakter zástavby. Hmotný majetek, kulturní památky: V řešeném území jsou evidovány 3 nemovité památky: kostel sv. Víta ve Zby nách (č. rejstříku 37800/3-3923), kulturní památka vodárna Českých drah poblíž nádražní budovy Zby ny (č. rejstříku 101947) a cesta Zlatá stezka (archeologické stopy) (č. rejstříku 4616/3-3922). Nenachází se zde žádné významné archeologické lokality. Středy sídel Zby ny, Blažejovice, Stříněřov, Sviňovice a Koryto jsou územími archeologických nálezů (ÚAN) II.kategorie tzn. území, na němž dosud nebyl pozi vně prokázán výskyt archeologických Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 29 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán za m jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 - 100 %. Obyvatelstvo: V území jsou nízké předpoklady k nárůstu trvale žijícího obyvatelstva, je zde spíše rekreační potenciál oblas s možným zemědělským hospodařením. V roce 1991 měla obec podle Českého sta s ckého úřadu celkem 318 obyvatel, k 31.12. 2012 již jen 301 obyvatel, z toho 142 žen a 156 mužů, průměrný věk je zde 41 let. Pracovní příležitos se zde vyskytují v zemědělství, lesnictví, ve službách a drobné výrobě. Lepší pracovní příležitos jsou v blízkých Pracha cích či Volarech. Spojení je zajišťováno autobusy, vlaky či osobní automobilovou dopravou. Řešeným územím prochází 2 silnice II. třídy č. 141 Vodňany-Pracha ce, Volary a č.165 Zby ny- K š a 2 silnice III. třídy č- 1436 Blažejovice -Mlynářovice-Volary a č. 1651. Dopravní síť v řešeném území je doplněna místními a účelovými komunikacemi. Sídla nejsou napojena na zásobování plynem. Hygiena prostředí: V řešeném území není evidována žádná stará ekologická zátěž (zdroj: Systém evidence kontaminovaných míst MŽP ČR). Zdrojem hlukové zátěže je v řešeném území především doprava na silnicích II. a III třídy. Vzhledem k tomu, že tyto silnice nejsou hlavními dopravními tepnami nelze předpokládat, že provoz na nich zatěžuje obyvatelstvo nad únosnou míru.
2.2. Předpokládaný vývoj území, pokud by nebyl uplatněn územní plán Řešené území má nový územní plán schválený 22.2.2013 (účinnost od 10.3.2013), posuzována je jeho změna č. 1, která řeší některé plochy, které byly z návrhu územního plánu v průběhu jeho projednávání vyřazeny a také úpravu ploch (změny využi ) dle skutečného způsobu využívání. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využi zastavěného území. Z pohledu vývoje území jsou stávající plochy pro bydlení stanovené platným územním plánem dostačující, Změna č. 1 řeší doplnění těchto ploch na základě požadavků občanů, kteří mají na posuzovaných plochách konkrétní záměry. Jednotlivé plochy jsou posouzeny především z hlediska jejich možných střetů s ochranou přírodních hodnot území. Pokud by nebyly některé plochy ve Změně č. 1 ÚPn uplatněny, ovlivní to částečně stabilizaci obyvatelstva. Posuzovaná Změna č. 1 územního plánu se zaměřuje především na navýšení počtu ploch smíšených obytných venkovských a rekreačních, možnos umístění zemědělských hospodářských staveb pro údržbu krajiny, drobnou úpravu lokálního biocentra a plochy zeleně. Hlavním důvodem rozvoje ploch pro bydlení je předpoklad stabilizace obyvatelstva a podpora pro zájemce o bydlení, kde se předpokládá zájem především z řad stávajících obyvatel a jejich rodinných příslušníků. Pokud by nebyla Změna č. 1 územního plánu při rozvoji území uplatněna, byl by vývoj území vázán na současný územní plán, který je nový a poskytuje dostatek rozvojových ploch pro přiměřený rozvoj obce. Současný územní plán nebyl vyhodnocen z hlediska jeho možného vlivu na životní prostředí ani na území NATURA 2000, posuzována je jen jeho Změna č. 1.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 30 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
3. Charakteris ky ŽP, které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny
Příroda a krajina: Řešené území je přírodně a krajinářsky velmi hodnotné, velká část je součás CHKO Šumava, EVL Šumava, PO Bole ce a nachází se zde dvě národní přírodní památky a jedna přírodní památka. Změnou č. 1 ÚPn by mohly být ovlivněny jak přírodní hodnoty, tak hodnoty krajinářské. Území je především významné pro perlorodku říční (Margari fera margari fera), která zde tvoří nejvýznamnější populaci ve střední Evropě. Ochrana biotopu tohoto živočicha je v území prioritní. Tento živočich je předmětem ochrany EVL Šumava a také NPP Blanice a NPP Prameniště Blanice. Perlorodka vyžaduje ke svému životu velmi čisté, oligotrofní (málo úživné) vody s xenosaprobní až oligosaprobní charakteris kou. Cílem vyhlášených NPP (včetně připravované NPP) a také EVL je udržení vhodného životního prostředí pro perlorodku. Tím se rozumí zachování stávající mozaikovité krajiny s lužními porosty, mokřady a loukami. Podmínkou existence a vývoje populace perlorodky je udržení čistoty vod v celé délce toku (včetně přítoků) a zamezení jakémukoliv znečišťování v povodí Blanice. Jde o velmi citlivého mlže s dlouhým vývojovým cyklem, který je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochrany přírody jako v kategorii kri cky ohrožených druhů. Je chráněn ve všech svých vývojových stádiích, chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop a je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Není dovoleno je sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Tento druh je ohrožen nejen změnou chemismu vody, ale i eutrofizací, erozí a sedimentací v tocích, nevhodným průběhem teplotní křivky (např. zarůstáním břehů dřevinami), nevyrovnaným vodním režimem, nedostatkem vhodných hos telských ryb atd. V povodí Blanice a Zlatého potoka probíhá několik let záchranný program na ochranu tohoto živočicha (h p:// www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2339&parentId=2267&spec=zivocichove) V záchranném programu perlorodky říční je klíčové především ekosystémové poje ochrany, tedy ochrana biotopu kri cky ohroženého druhu. Ak vity v rámci záchranného programu tak zahrnují nejen opatření podporující populaci druhu a jeho hos telů, ale také opatření zlepšující kvalita vní parametry obývaného vodního prostředí, včetně okolních terestrických biotopů s vazbou na toto prostředí. Záchranný program zahrnuje i pravidelný monitoring povodí těchto dvou toků pomocí měření základních fyzikálně-chemických ukazatelů kvality vody hlavního toku a páteřních přítoků, který umožňuje sledovat změny probíhající v rámci jednotlivých povodí. (zdroj: h p://www.zachranneprogramy.cz) Na biotop perlorodky říční jsou vázány i další zvláště chráněné druhy, z nichž některé jsou také předmětem ochrany EVL Šumava či PO Bole ce, tedy území NATURA 2000. Řešené území je významným migračním koridorem pro velké savce, takže by mohlo dojít k případnému omezení jeho funkčnos . Zadání Změn č. 1 ÚPn nenavrhuje žádné plochy představující migrační bariéru a ani při jeho uplatnění nedojde k fragmentaci krajiny. Uplatnění Změny č. 1 ÚPn neznamená větší riziko zásahu do prvků ÚSES, které jsou v řešeném území nadregionálního, regionálního i lokálního významu a nejsou ohroženy výstavbou ani jinou činnos v krajině související s územním plánováním. Změna č. 1 navrhuje změnu hranic LBC PT009 v souladu se stávajícím využíváním a umístění stavby pro zemědělství v RBC 624. Také volná, nezastavěná krajina je hodnotou důležitou jak pro současný, tak i budoucí udržitelný rozvoj. Z tohoto hlediska je důležité, aby zastavitelné plochy navazovaly na stávající zástavbu a nevytvářely se nové dominanty v krajině, a to především v území, které je součás CHKO Šumava. Změnou č. 1 územního plánu by mohlo také dojít k nega vnímu ovlivnění zachovalé urbanis cké formy jednotlivých sídel nebo ještě více zhoršit její současné narušení, což by mohlo vést k nega vnímu ovlivnění krajinného rázu oblas . Z hlediska ochrany krajinného rázu je nutné dodržet podmínky jeho ochrany náležející jednotlivým, Generelem krajinného rázu Jihočeského kraje vymezeným oblastem krajinného rázu.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 31 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Generelem krajinného rázu Jihočeského kraje (Vorel a kol., 2009) byla pro oblast krajinného rázu ObKR13 Volyňsko-Pracha cko (tj. část řešeného území mimo CHKO Šumava) byly stanoveny cíle a podmínky ochrany krajinného rázu: 1.Přírodní charakteris ka a vizuální projev jejích znaků: cíle: C.1.1 - Zachování výrazu prostorové skladby lesních porostů a zemědělské půdy ve vrchovinném a hornatém terénu C.1.2 - Zachování a doplnění nelesní rozptýlené zeleně v členité zemědělské krajině podmínky: P.1.1 - Chránit existující a vytvářet nové strukturní prvky nelesní rozptýlené a liniové zeleně v zemědělské krajině P.1.2 - Chránit prostorové vztahy mezi lesními porosty a otevřenými zemědělskými plochami 2. Kulturní a historická charakteris ka a vizuální projev jejích znaků: cíle: C.2.1 - Respektování struktury drobných sídel městského typu (Volyně, Husinec, Bavorov a Vlachovo Březí) s těžiš v historických městech Pracha ce a Vimperk C.2.2 - Respektování dochované struktury a charakteru zástavby cenných vesnických sídel a jejich zapojení do krajiny podmínky: P.1.1 - Chránit existující a vytvářet nové strukturní prvky nelesní rozptýlené a liniové zeleně v zemědělské krajině P.1.2 - Chránit prostorové vztahy mezi lesními porosty a otevřenými zemědělskými plochami 3. Vizuální charakteris ka, este cké hodnoty, harmonické měřítko a vztahy cíle: C.3.1 - Respektování kulturních dominant historických měst Pracha c a Vimperka a dalších drobných dominant městských a vesnických sídel C.3.2 - Respektování dochované struktury krajiny, nenarušenos některých par í a harmonického měřítka podmínky: P.3.1 - Chránit vizuální projev dominant a siluet historických měst a městeček P.3.2 - Chránit harmonické zapojení a siluety některých vesnických sídel P.3.3 - Chránit harmonické prostorové vztahy ve volné krajině před narušením zástavbou, chránit úměrnost poměru mezi zastavěnými a nezastavěnými plochami.
Pro část řešeného území, které se nachází v CHKO Šumava pla opatření pro ochranu krajinného rázu obsažené v platném Plánu péče CHKO Šumava:- Minimalizovat rozšiřování zástavby do volné krajiny. - Minimalizovat vznik nových atypických krajinných dominant. - Podporovat zachování historického členění krajiny plužinami, mezemi, snosy, cestami, dřevinami. - Podporovat zachování historické veduty sídel, urbanis ckou koncepci sídel rozvíjet v duchu jejich historického urbanis ckého vývoje a tvaru plužiny. - Usměrňováním architektonického vzhledu staveb podporovat jedinečnost historicky vzniklého krajinného obrazu CHKO. - Podporovat taková technická řešení infrastruktury, která nepovedou ke vzniku krajinných dominant či struktur narušujících harmonické měřítko v krajině.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 32 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Pro ObKR 20 Šumava (ale v rámci řešeného území i pro ObKR 13 Volyňsko-Pracha cko) byla zpracována Územní studie Šumava (FA ČVÚT, 2010), jejíž součástmi jsou i Urbanis cká rukověť a Architektonická rukověť, které řeší ochranu krajinného rázu: Urbanis cká rukověť: Při vymezování ploch pro stavební rozvoj je především u menších sídel důležité nevstupovat do nezastavěné krajiny a přednostně využívat prostorových rezerv v intravilánu. U všech sídel, přítomných v řešeném území, jejichž historická půdorysná forma je stále čitelná, je žádoucí zachovat, případně obnovit charakteris cký obraz enklávy. Tam, kde historická zástavba zcela zanikla nebo se z ní zachovaly pouze jednotlivé stavby a sídlo nebylo znovu urbanizováno, není obnova a stavební rozvoj žádoucí. Tento materiál řeší konkrétní doporučení pro jednotlivá sídle dle jejich urbanis cké hodnoty: Sídla typu A1 - tj. Koryto Na sídla s nejzachovalejší historickou půdorysnou strukturou, do nichž novodobá zástavba nevstoupila vůbec či zcela nerušivě, je třeba nahlížet jako na nejcennější dědictví, které zcela konkrétním způsobem vypovídá o urbanizaci Šumavy. Z pochopitelné příčiny se jedná především o drobnější sídla ležící v odlehlých pozicích, která zůstala stranou urbanizačních tlaků. Ve všech případech je třeba ke stavebnímu rozvoji v těchto enklávách přistupovat s nejvyšší opatrnos . Principy ochrany hodnot: Pla nejvyšší stupeň ochrany existující siluety sídla. Vzhledem k prokazatelným urbanis ckým hodnotám enkláv je žádoucí novou výstavbu nepovolovat, zejména tam kde historický půdorys sídla neprošel prak cky žádnými výraznějšími změnami. Ve výjimečných případech je možno doplnit prostorové rezervy po zaniklé zástavbě; tam, kde již novodobá zástavba do prostoru sídla pronikla, je v nerušících pozicích možno připus t realizaci ojedinělých stavebních záměrů. Všechny nově navrhované stavby by měly podléhat nejpřísnější regulaci podle zásad odpovídajících urbanis ckému typu sídla. Sídla typu BII tj. Skříněřov a Sviňovice Principy: Vzhledem k absenci rušivých prvků v půdoryse je třeba tyto enklávy vnímat jako cenný fragment původní urbanis cké struktury. Pro sídla pla vysoký stupeň ochrany dochovaného historického stavebního fondu – ve většině případů jde o drobné celky, je proto vhodné volit spíše jejich prostorovou stabilizaci (nulový rozvoj), eventuálně pouze obnovu původní půdorysné formy. Mimo sídelní jádro by se enklávy neměly prostorově rozvíjet. Sídla typu BIV - tj. Blažejovice Principy: Historickou zástavbu v těchto sídlech není žádoucí obnovovat. Případný stavební rozvoj by měl být vždy realizován v návaznos na dominantní půdorysné formy při dodržení základních urbanis ckých pravidel Sídla typu CI - Zby ny Principy: V případě obnovy zaniklé zástavby v prostoru historického jádra by se mělo postupovat podle zásad odpovídajících urbanis ckému typu sídla tak, aby rozsah původní struktury byl alespoň rámcově obnoven. Další stavební rozvoj mimo původní jádro je při dodržení základních urbanis ckých pravidel nezbytné uskutečňovat v rámci prostorových rezerv existujících obytných celků a zabránit tak nekontrolovatelnému rozpínání enkláv do volné krajiny. Ovzduší: Návrh Změny č. 1 ÚPn neřeší plynofikaci ani další infrastrukturu či záměry, které by mohly výrazněji ovlivnit kvalitu ovzduší. Voda: Změna č. 1 ÚPn doplňuje stávající zastavitelné plochy novými, které jsou určeny jak pro trvalé bydlení tak pro rekreaci a zabývá se plochami zeleně. Na většině navržených ploch se jedná o umístění 1 objektu (ať pro trvalé bydlení, tak pro rekreaci). Uplatněním Změny č. 1 ÚPn budou navýšeny nároky na využi stávajících vodních zdrojů, které kapacitně budou dostačovat, nedojde tedy k jejich výraznějšímu nega vnímu ovlivnění. Zároveň ale může uplatněním Změny č. 1 územního plánu dojít k nega vnímu Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 33 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí ovlivnění kvality povrchových vod. V rámci jednotlivých návrhů zástavby jednotlivých ploch bude nutné prověřit jejich možný vliv na kvalitu povrchových vod, a to s ohledem na citlivé prostředí biotopu perlorodky říční. Horninové prostředí a geologie: Vlivy na horninové prostředí se vzhledem k tomu, že zde není evidováno žádné ložisko nerostů nepředpokládají. Půdní fond: Návrh Změny č. 1 ÚPn obsahuje povinné vyhodnocení vlivu územně plánovací dokumentace na ZPF podle přílohy č. 3 vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. Návrh respektuje obecné zásady ochrany ZPF. Většina navržených rozvojových ploch má nárok na zábor ZPF (celkový zábor ploch navržených Změnou č. 1 ÚPn je 1,32 ha) a to především III. třídy ochrany a horších, ale je navržen také zábor II. třídy ochrany zemědělských půd. Při respektování urbanis ckého řešení návrhu nových rozvojových ploch v návaznos na současně zastavěné území, není předpoklad významnějšího vlivu na zemědělskou půdu. Z tohoto pohledu je nutné hodno t vliv návrhu na ZPF u jednotlivých ploch. V některých případech využi nemusí dojít k nevratným změnám půdy, tj. nemusí být zničena kulturní vrstva půdy na celé rozvojové ploše (např. v případech smíšené obytné venkovské a rekreační, kterých je v návrhu nového ÚPn většina). Charakteris ky z hlediska zdraví obyvatelstva: Z hlediska zdraví obyvatel je hlavním rizikem znečištění ovzduší a zvýšení hlukové zátěže nad hygienické limity. Návrh Změny č. 1 ÚPn řeší především plochy smíšené obytné venkovské a rekreační, které by neměly přispívat ke zhoršení těchto rizikových faktorů.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 34 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
4. Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblas
Příroda a krajina: Řešené území náleží do povodí řeky Blanice, které je významnou lokalitou pro perlorodku říční (Margari fera margari fera). Probíhá zde záchranný program, jsou zde vyhlášeny NNP Blanice, NPP Prameniště Blanice, připravuje se NPP Zlatý potok, území náleží do EVL Šumava, kde je perlorodka předmětem ochrany. Z hlediska ochrany tohoto druhu je stěžejní kvalita povrchových vod, která je zde významně ovlivňována velkoplošným i maloplošným hospodařením v krajině (lesní hospodářství, zemědělské využívání půdy), komunálními odpadními vodami, sukcesí (zas nění povrchových vod). Z plánu péče NPP Blanice a Prameniště Blanice pro léta 2011-2024, který vyhodno l také současný stav území vyplývá, že pokračuje nega vní zarůstání neobhospodařovaných pozemků dřevinami (velké množství niv, pramenišť a mokřadů přechází sekundární sukcesí do podoby zapojených porostů). Jako zásadní problém v území je také pokračování náhrady bezlesí smrkovými monokulturami. Stále je nutné věnovat pozornost vyrovnanému živinovému režimu na loukách a pastvinách (omezení intenzivní pastvy apod.). Z hlediska ochrany jakos vod množství živin, díky zajištěné péči, dlouhodobě klesá a v některých úsecích se dostává jakost vod pro perlorodku do op ma, i když platné limity pro chráněné území jsou za m plněny jen v některých jeho částech. Ve většině vodotečí není např. plněn limit pro celkový fosfor pocházející především z plošných zdrojů, problema cký je také obsah dusíku. Největším rizikem pro plnění limitů jakos vod je zvyšování počtu EO (ekvivalentních obyvatel) nad současný stav v ZCHÚ a jeho ochranném pásmu. Pro zmenšení tohoto rizika je doporučeno využít zejména nástrojů územního plánování. Na řešeném území s úspěchem proběhla výstavba vysoce účinné ČOV Zby ny s dočišťovacími a retenčními rybníky, její zprovoznění mělo významný příznivý vliv na spodní část NPP a vlastní Zby nský potok. Na mnoha místech však není čištění vod ještě uspokojivě řešeno. Při nové výstavbě obytných budov nebo jejich rekonstrukci je potřebné postupovat tak, aby nedošlo k navýšení přísunu živin do vodní sítě (op málně realizací domovní ČOV s vypouštěním do zásaku po hydrogeologickém posouzení). Území je součás soustavy NATURA 2000, vlivy na předměty ochrany EVL Šumava a PO Bole ce jsou vyhodnoceny samostatným naturovým hodnocením, proto zde není zmíněna podrobněji tato problema ka. Díky stejnému předmětu ochrany s NPP (perlorodkou), jsou problémy v území shodné. Ovzduší: Z hlediska kvality ovzduší patří řešené území k málo zasaženým a ohroženým. Výzanmných zdrojů znečišťování ovzduší je zde málo. Územím neprocházejí hlavní či významně frekventované dopravní tahy, návrh Změny č. 1 ÚPn nemá významný vliv na možné navýšení intenzity dopravy na dotčených úsecích, které by mohly zvýšit vnos znečišťujících látek do prostředí. Problema cké je v řešeném území, stejně jako v celé republice, spalování tuhých paliv v domácnostech, což vede k lokálnímu a sezónnímu zhoršování kvality ovzduší. Tuto problema ku ÚPn neřeší. Horninové prostředí a přírodní zdroje: Řešené území leží v převážně geologicky stabilním prostředí bez náchylnos k sesuvům. Neprobíhá zde ani žádná ak vní těžba nerostů, nenachází se zde žádné evidované ložisko nerostů. Půda: Zábor nejkvalitnějších zemědělských půd pro novou výstavbu společně s půdní erozí patří mezi nejvýznamnější nega vní vlivy na životní prostředí, ke kterému v současné době v ČR dochází. Z tohoto hlediska je důležité neřešit problémy životního prostředí po jednotlivých složkách na úkor jiných (např. problémy znečišťování ovzduší dopravou, společně s problema kou nadměrné hlukové zátěže řešit pouze pomocí záboru půdy bez ohledu na její kvalitu). Trvalé odně kvalitních půd ze ZPF je nutné v rámci územního plánu minimalizovat na mez odpovídající udržitelnému rozvoji území. V řešeném území nejsou erozí výrazně ohrožené plochy.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 35 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Voda: Žádné katastrální území v řešeném území nepatří mezi zranitelné oblas (tzv. nitrátová směrnice). Část řešeného území v hranicích CHKO je v CHOPAV Šumava, která byla vyhlášená Nařízením vlády č. 40/1978 Sb. Tímto nařízením vlády je zde zakázáno: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblas smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha pro stavu k 1. lednu 1979, b) odvodňovat lesní pozemky ve výměře přesahující 250 ha souvislé plochy, c) odvodňovat zemědělské pozemky ve výměře přesahující 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblas , d) těžit rašelinu v množství přesahujícím 500000 m3 v jedné lokalitě, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že těžba rašeliny neohrozí kapacitu jímací oblas , e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkry souvislé hladiny podzemních vod, s výjimkou kamenolomů, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě, a nedojde-li k většímu plošnému odkry než 10 ha, f) těžit a zpracovávat radioak vní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů souladu s předpisy na ochranu jakos vod, g) ukládat radioak vní odpady, h) provádět výstavbu následujících zařízení: 1. zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, 2. skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, 3. tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW, 4. průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jejichž znečištění přesahuje předpisem dané konkrétní hodnoty znečištění. Z hlediska dodržení ochranných podmínek CHOPAV Šumava se v návrhu Změny č. 1 nevyskytují rozvojové plochy, které by představovaly riziko pro ochranu akumulace vod. Blanice má vyhlášeno záplavové území (KÚ Jihočeského kraje Stanovení rozsahu záplavového území, vymezení ak vní zóny záplavového území významného vodního toku Blanice v úseku ř .km 57,588 – 90,900 č.j. KUJCK 27433/2012 OZZL/6/Jap ze dne 18.12.2012). Zlatý potok má také stanoveno záplavové území. Na ostatních tocích se významné záplavy v řešeném území nevyskytují. Řešení odpadních vod - problémem je biotop perlorodky citlivý na změn kvality vody, což je nutné prověřit u každé rozvojové plochy vymezené pro bydlení ať již trvalé nebo rekreační. Navržené plochy pro zástavbu smíšenou obytnou venkovskou a rekreační nejsou napojeny na ČOV, proto je nutné s ohledem na citlivost území individuálně prověřit možnos řešení odpadních vod, stejně tak jako zdrojů vody. Obyvatelstvo: Stávající intenzita dopravního za žení je v řešeném území nízká. Ani další zdroje hluku v řešeném území nejsou pro obyvatelstvo zatěžující. Nenachází se zde staré ekologické zátěže, které by mohly znamenat kontaminaci prostředí. Rizikové přírodní faktory v území: V řešeném území je možný výskyt povodní lokálního charakteru, ÚPn vyznačil záplavová území, která jsou jedním z limitů území. Navržená zástavba a činnos , které jsou navrženy napříč či podél územím ohroženým velkými vodami vodních toků i ostatních drobných vodních toků musí respektovat přirozené podmínky tak, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů nad nezbytnou míru. Řešené území má stabilní geologické podloží a není zde evidováno žádné území náchylné k sesuvům. V řešeném území také nedochází k vyššímu výskytu extrémních meteorologických stavů (silné
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 36 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí bouřky, větší námrazy atd.) než v jiných částech kraje, Změna č. 1 ÚPn by neměla přispět k jejich zvýšenému výskytu.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 37 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územního plánu, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumula vních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných,
Územní plán je závaznou územně plánovací dokumentací. Z hlediska možných, potenciálních vlivů návrhových ploch rozvoje území byly iden fikovány a vyhodnoceny potenciálně možné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí, které jsou uvedeny v tabulkách a slovnímu hodnocení. Vlivy byly vyhodnoceny celkově u jednotlivých rozvojových ploch. Tabulkové vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí Použitá stupnice vyhodnocení: +2 potenciálně významný pozi vní vliv +1 potenciálně pozi vní vliv 0 zanedbatelný (neutrální) vliv - 1 potenciálně mírně nega vní vliv menšího rozsahu - 2 potenciální významný nega vní vliv ? vliv není možno určit Krajský úřad ve svém stanovisku č.j. KUJCK22552/2014/OZZL/2 ze dne 8.4.2014 vyžadoval variantní řešení navrhovaných ploch, což v fázi návrhu Změny č. 1 ÚPn není možné. Všechny požadavky na nové využi ploch řešeného území jak byly uvedeny v Zadání byly předjednány, hodno tel SEA kooperoval při zpracování návrhu a jako nepřípustné byly z hlediska ochrany přírodních hodnot (blízkost vodních toků a zásahy do zamokřených pozemků) vyhodnoceny záměry č. 5 - 8 uvedené v Zadání Změny č. 1, většina byla navržena v sídle Skříněřov a jeden v obci Zby ny: ➡ Záměr č. 5 změny využi nezastavěného území - plochy zemědělské (ZPF) tvořené pozemkem KN p. č. 82/7 k.ú. Skříněřov na zastavitelnou plochu, např. plochu smíšenou obytnou venkovskou a rekreační (SOV). ➡ Záměr č. 6 změny využi nezastavěného území - plochy krajinné zeleně (ZK) tvořené pozemkem KN p. č. 69 k.ú. Skříněřov na zastavitelnou plochu - plochu smíšenou obytnou venkovskou a rekreační (SOV) za účelem umístění stavby pro trvalé bydlení. ➡ Záměr č. 7 umístění stavby garáže (skladu) na zahradní techniku na pozemku KN p.č. 75 k.ú. Skříněřov, dle platného územního plánu je dotčené území vymezeno jako nezastavěné území - plochy zemědělská (ZPF) ➡ Záměr č. 8 změny využi nezastavěného území - plochy krajinné zeleně (ZK) tvořené pozemky KN p. č. 156, 923/1, 922/1, 922/5 a 922/6 v k. ú. Zby ny na zastavitelnou plochu, např. plochu smíšenou obytnou (SO). Změnou č. 1 ÚPn jsou jednak navrženy nové plochy zástavby či zeleně krajinné i soukromé, úpravy zastavitelných i nezastavitelných ploch.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 38 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Přehled posuzovaných záměrů:
Označení plochy Lokalita Návrh
Z plochy přírodní (PP) se vymezuje na pozemcích p.č. 1221, 1178/1 a RR.Z1.1.B k.ú. Zby ny 1178/2 plocha rodinné rekreace (RR) a plocha zeleně soukromé (ZS) ZS.Z1.1.B (Blažejovice) (v Zadání záměr č. 9)
Změna plochy smíšené výrobní (SVK) na pozemcích p.č. 250/1, 1142/2, k.ú. Zby ny 1142/4, 1142/5, 1142/6, 1142/7 a 1142/9 na plochy rodinné rekreace (RR) - (Blažejovice) stávající a plochy zeleně soukromé (ZS). Návrh reflektuje stávající stav využi plochy.
Z plochy krajinné zeleně (ZK) se na pozemcích p.č. 126/3, 429, 129, 337/3 a SOV.Z1.1.SK k.ú. Skříněřov 414/26 vymezuje plocha smíšená obytná venkovská a rekreační (SOV) (v Zadání záměr č. 4)
Z plochy zemědělské (ZPF) se na pozemcích p.č. 421, 339/3, 135 a 337/2 SOV.Z1.2.SK k.ú. Skříněřov vymezuje plocha smíšená obytná venkovská a rekreační (SOV) ZK.Z1.1.SK (v Zadání záměr č. 3)
Z ploch občanského vybavení-sportovně rekreační (OVSR) se na pozemcích SOV.Z1.3.SK p.č. 137/1 a 422 vymezuje plocha smíšená obytná venkovská a rekreační k.ú. Skříněřov ZK.Z1.2.SK (SOV) (v Zadání záměry č. 1 a 2)
Na pozemcích p.č. 526/2, 1065, 528/1, 528/2, 528/3, 526/3 a 483/9 se SOV.Z1.1.K vymezuje plocha smíšená obytná - venkovská a rekreační (SOV) a plocha k.ú. Koryto ZS.Z1.1.K zeleně soukromé (ZS) (v Zadání záměr č. 14)
V rámci k.ú. Koryto se pozemek p.č. 577/2 vyjímá z vymezeného lokálního biokocentra LBC Za Furišovkou. Funkční využi pozemku se nemění, zůstává ZK.Z1.1K k.ú. Koryto zachována nezastavitelná plochy zeleně krajinné (ZK) (v Zadání záměr č. 13)
Plocha zemědělská (ZPF) na pozemcích p.č. 478, 1023 a 484/3 se vymezuje - k.ú. Koryto dle skutečnos jako plocha zeleně veřejné (ZV) stávající (v Zadání záměr č. 15)
Část plochy (1000 m2) pozemku p.č. 15/1 se vymezuje jako plocha výroby a VSZ.Z1.1.SP k.ú. Spálenec skladování - zemědělská (VSZ) (v Zadání záměr č. 10)
Stávající plochy výroby a skladování - zemědělské (VSZ) na pozemcích p.č. ZK.Z1.1.Z 949/33, 949/34, 949/35 a 949/29 se mění na nezastavitelnou plochu zeleně k.ú. Zby ny ZK.Z1.2.Z krajinné (ZK) (v Zadání záměr č. 16)
Plochy na pozemcích p.č. 4/1 a 3/1 se vymezují jako plochy zastavěné (stávající stav). Dále se upravuje plocha na pozemku p.č. 4/1 na plochu - k.ú. Sviňovice smíšenou obytnou - venkovskou a rekreační (SOV) stávající. (v Zadání záměr č. 12)
Pozemek na návsi p.č. 308 se vymezuje dle skutečnos jako zeleň veřejná (ZV) stávající, místní komunikace na návsi se vypouštějí a nechávají se jako - k.ú. Sviňovice přípustné v rámci daných ploch. (v Zadání záměr č. 12)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 39 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Vyhodnocení návrhových ploch zástavby PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ A REKREAČNÍ (SOV) Hlavní využi : Zastavěné a zastavitelné plochy pro bydlení a s ním související zařízení, činnos a děje poskytující služby pro bydlení v nízkopodlažních venkovských rodinných domech, rodinných usedlostech, případně rekreačních domech a usedlostech. Přípustné využi : Přípustné je rekreační bydlení, včetně ubytování v soukromí a služeb v oblas cestovního ruchu, občanská vybavenost (zejména zdravotní, sociální, vzdělávací, stravovací, sportovní a rekreační), nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Přípustné je využi ve formě výrobních služeb, řemeslných dílen, chovatelských a pěs telských činnos za účelem samozásobení, jako součást objektu pro bydlení, nenarušující svým charakterem a provozem okolní obytnou funkci nad míru přípustnou, zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu území. Přípustné je využi pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využi m. Podmíněně přípustné využi : Podmíněně přípustné je situovat plochy smíšené obytné i tam kde hrozí překročení hlukových limitů (v blízkos silnic II. třídy a železnice), za podmínky že v rámci územního nebo stavebního řízení bude prokázáno nepřekročení těchto limitů, příp. budou navržena stavebně technická opatření pro eliminaci hluku. Nepřípustné využi : Činnos , zařízení a děje, které svým charakterem a provozem narušují obytné a životní prostředí a obecně závazné předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využi území. Nepřípustné je zřizovat na těchto územích zejména: výrobní a průmyslové provozovny, nákupní zařízení, zábavní zařízení (diskotéky, noční kluby apod.), kapacitní chovy živočišné výroby a pěs telské činnos jejichž ochranné pásmo zasahuje na okolní pozemky pro bydlení, nákupní zařízení, parkovací a odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, zařízení dopravních služeb (autoservisy, autobazary), čerpací stanice pohonných hmot. Dále je nepřípustné zřizování neprůhledného oplocení stavební povahy s výjimkou nízké podezdívky a pilířů s průhlednou výplní. Nepřípustné je umístění bazénů, vodních nádrží, tůní, rybníčků či jiných vodopropustných jímek v nově navržených plochách SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.1.SK a SOV.Z1.1.SK nebo v přilehlých zahradách z důvodu blízkos potoka. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy jsou přípustná maximálně dvě nadzemní podlaží (dále jen NP), bez podkroví nebo 1 NP s možnos podsklepení zapuštěnými sklepy (úroveň podlahy 1.NP max. 0,9 m nad nejnižším bodem rostlého terénu přilehlého k objektu) nebo využi podkroví s nadstavbou max. 1,2 m nad úroveň stropu 1.NP, orientace hlavního objektu podél vrstevnic. Střechy rovinné sklonité - tvarové řešení bude odpovídat charakteru původní zástavby. Hmoty a tvary objektů doporučujeme jednoduché, s tvaroslovím odpovídajícím charakteru původní zástavby, bez eklek ckých a půdorysně vystupujících prvků. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 25% z budoucího odděleného stavebního pozemku, zbytek plochy bude vyhrazen pro soukromou zeleň – zahrada, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Pro plochu SOV.1.Z je stanoveno, že na tuto plochu bude umístěn max. 1 hlavní stavební objekt. Minimální plocha stavební parcely je 800 m2. v pohledově exponovaných polohách a plochách přecházejících do volné krajiny je potřeba situovat rozvolněnou zástavbu na pozemcích o velikos minimálně 1000 m2. U veškerých navrhovaných staveb se stanovuje povinnost respektovat krajinný ráz okolního prostředí a tradiční tvarosloví odpovídající charakteru původní zástavby. Při posuzování jednotlivých záměrů a stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání zohlednit prostorové vazby v území, např. koridory důležitých průhledů a vizuálních vazeb, pohledově
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 40 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí dominantní prvky a jejich vzájemné prostorové vazby, drobnou architekturu v krajině, místa dalekých výhledů důležitá pro vnímání rázu krajiny apod. PLOCHY ZELENĚ KRAJINNÉ (ZK) Hlavní využi : Plochy určené zejména pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území formou údržby stávající a výsadby nové zeleně. Pro území krajinné zeleně jsou charakteris cké přirozené, přírodě blízké krajinné typy s původní druhovou skladbou dřevin a rostlin. Přípustné využi : Přípustné je zřizovat a provozovat pěší a cyklis cké stezky, naučné stezky, včetně mobiliáře, vodní plochy přírodního charakteru a objekty a zařízení sloužící ohraně přírody a krajiny. Přípustné je provozovat na těchto územích účelové komunikace, stavby a zařízení technické infrastruktury, drobné sakrální stavby (kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací výzkumné funkce (například pozorovací či pěs telské stanice nebo informační zařízení). Přípustné je rovněž provozovat na vymezených plochách krajinné zeleně extenzivní zemědělskou činnost, popřípadě umožnit změny kultur zemědělské půdy za podmínky souhlasu orgánů ochrany životního prostředí. Nepřípustné využi : Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná, parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy těchto nákladních vozidel. Nepřípustné jsou funkce, zařízení, činnos a děje omezující a narušující funkci vymezených prvků ÚSES, pokud jsou součás tohoto území. Nepřípustné je využi na úkor zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Nepřípustné je zejména umísťování a odstavování mobilních obytných zařízení (např. mobilních domů, maringotek, karavanů, obytných přívěsů apod.), rekreace rodinné či autokempinků a kempinků. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území.
Skříněřov Plocha SOV.Z1.1.SK + stávající plocha krajinné zeleně Jedná se o plochu uvedenou v Zadání Změny č. 1 ÚPn jako záměr č. 4 v osadě Skříněřov. Jde o změnu z plochy krajinné zeleně na pozemcích p.č. 126/3, 429, 129, 337/3 a 414/26 k.ú. Skříněřov na zastavitelnou plochu smíšenou obytnou venkovskou a rekreační za účelem umístění stavby pro trvalé bydlení. Plocha SOV.Z1.2.SK + plocha ZK.Z1.1.SK Jedná se o plochu uvedenou v Zadání Změny č. 1 ÚPn jako záměr č. 3 v osadě Skříněřov. Jde o změnu z plochy zemědělské (ZPF) na pozemcích p.č. 421, 339/2, 135 a čás 337/2 k.ú. Skříněřov na zastavitelnou plochu smíšenou obytnou venkovskou a rekreační za účelem umístění stavby pro trvalé bydlení a přilehlých zahrad. Plocha SOV.Z1.3.SK + plocha ZK.Z1.2.SK Jedná se o plochu uvedenou v Zadání Změny č. 1 ÚPn jako záměry č. 1 a 2 v osadě Skříněřov. Jde o změnu ploch občanské vybavenos -sportovně rekreační na pozemcích p.č. 137/1 a 422 k.ú. Skříněřov na zastavitelnou plochu smíšenou obytnou venkovskou a rekreační za účelem umístění stavby pro trvalé bydlení a přilehlých zahrad.
Výše uvedené pozemky navrhovaných rozvojových ploch nejsou v současnos součás zvláště chráněného území ani jeho ochranného pásma. Nachází se v EVL Šumava a zároveň se zde připravuje vyhlášení NPP Zlatý potok, jejímž cílem je ochrany biotopu perlorodky. Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 41 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Jedná se o plochy v povodí Zlatého potoka, kde je registrován výskyt zvláště chráněného druhu - perlorodky říční (Margari fera margari fera) a kdy tento tok významně ovlivňuje jakost vody v Blanici. Perlorodka je druh výrazně citlivý na změnu fyzikálně-chemických parametrů vodního prostředí, vyžaduje velmi čisté, oligotrofní vody s xenosaprobní až oligosaprobní charakteris kou. Pro zachování druhu je nutné udržení čistoty vod v celé délce toku a zamezení znečišťování v povodí celého vodního toku. Jak je výše uvedeno, pozemky se nachází v blízkos Zlatého potoka, původně byly plochy k zástavbě vymezené na celých návrhových plochách, po projednání se zástupci obce a zpracovatelem návrhu Změny č. 1 byly vymezeny plochy pro umístění trvalých staveb v místech mimo prameniště, mimo zamokřené plochy a mimo místa s výrazným povrchovým odtokem, na plochy bez odtokových stružek. Vzdálenost pozemků vymezených pro zástavbu od vodního toku Zlatého potoka je dostatečná, aby bylo možné vyloučit přímý vliv na kvalitu vody tohoto toku. Plochy SOV.Z1.1.SK a SOV.Z1.3.SK jsou vymezeny v místech, kde jsou pozůstatky starých základů staveb. Umístěním návrhových ploch nedojde ke změně odtokových poměrů. Z hlediska ochrany perlorodky je významná jakost povrchových vod. V souladu s obdobným územím povodí Blanice a plánem péče o NPP Blanice a Prameniště Blanice lze hodno t další zástavbu a navyšování počtu obyvatel v území jako nega vní, neboť sebou nese navýšení množství odpadních vod. I když se dotčené plochy se nenachází přímo ve zvláště chráněném území (a podle předběžných podkladů pro vyhlášení NPP Zlatý potok nebudou součás ani tohoto ZCHÚ a jeho ochranného pásma) mohou při nevhodné likvidaci ovlivnit jakost povrchových vod. Skříněřov není napojen na ČOV Zby ny, jako vhodné řešení problema ky odpadních vod navrhuji vybavení objektů nepropustnou jímkou s m, že odpadní vody z jímek budou likvidovány na ČOV Zby ny, která zajišťuje vyhovující čištění komunálních odpadních vod a její kapacita je pro tyto nové 3 objekty dostačující nebo na jiné ČOV. Nejen výstavba, ale i způsob užívání ploch zeleně, které jsou vymezeny společně s plochami zástavby, by mohla nega vně ovlivnit jakost povrchových vod zvýšeným vnosem organické hmoty. Toto je částečně ošetřeno vymezením ploch zeleně krajinné, kde je definováno přípustné a nepřípustné využi . Je nevhodné jakkoli na těchto plochách měnit odtokové poměry, umisťovat zde vodní plochy či bazény. Byť je vzdálenost vlastního Zlatého potoka dostatečná, není možné vyloučit vliv na tento tok z případně eutrofizovaných vodních ploch nebo z chlórem či solí ošetřované vody v bazénech. Z hlediska možných vlivů na předměty ochrany EVL Šumava je vypracováno autorizovanou osobou (Mgr. Melicharem) samostatné hodnocení vlivů. Nová výstavba by mohla narušit krajinný ráz. Území sice není součás CHKO Šumava, náleží do oblas krajinného rázu Volyňsko-Pracha cko, která byla zahrnuta do Územní studie Šumava (FA ČVÚT, 2010), jejíž součás jsou i Urbanis cká a Architektonická rukověť. Sídlo Skříněřov má zachovalou urbanis ckou strukturu bez významných rušivých vlivů. Navrhované plochy tuto urbanis ckou strukturu dodržují, zástavba je navržena na bývalých stavebních pozemcích. Co se týče vlastního provedení staveb je nutné, aby byla dodržena pravidla pro umisťování staveb na pozemcích a architektonický návrh staveb vycházel z doporučení Architektonické studie Šumava. Navrhované plochy nevyžadují zábor ZPF, PUPFL, vzhledem ke způsobu využívání nemohou významně ovlivnit kvalitu ovzduší v lokalitě. Navrhovaná opatření ke zmírnění vlivů: Na plochách SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.2.SK + ZK.Z1.1.SK, SOV.Z1.3.SK + ZK.Z1.2.SK vymezených ve Skříněřově je nutné řešit odpadní vody vybavením objektů nepropustnou jímkou s likvidací odpadních vod na ČOV, na plochách krajinné zeleně není přípustné umisťovat vodní nádrže či bazény a jakkoli měnit odtokové poměry. Pro umístění a provedení staveb je nutné dodržet principy z Architektonické rukově z Územní studie Šumava. U ploch musí být vyloučen významně nega vní vliv na EVL Šumava.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 42 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Koryto Plocha SOV.Z1.1 K + plocha ZS.Z1.1.K Jedná se o plochu uvedenou v Zadání Změny č. 1 ÚPn jako záměr č. 14. v osadě Koryto. Jde o změnu z plochy zemědělské a plochy krajinné zeleně na pozemcích p.č. 526/2, 1065, 528/1, 528/2, 528/3, 526/3 a 483/9 k.ú. Skříněřov na zastavitelnou plochu smíšenou obytnou venkovskou a rekreační a plochu soukromé zeleně za účelem umístění stavby pro trvalé bydlení a přilehlých zahrad. Plocha pro zástavbu a pro zeleň se nachází v návaznos na současně zastavěné území obce. Není součás CHKO Šumava, ale nachází se v EVL Šumava. Její poloha vylučuje přímý i nepřímý vliv na biotop perlorodky a jiné přírodní hodnoty. Plocha se nenachází v blízkos žádného vodního toku ani v prameniš . Podle Územní studie Šumava (FA ČVÚT, 2010), jejíž součás je i Urbanis cká rukověť patří sídlo Koryto mezi sídla s nejzachovalejší historickou půdorysnou strukturou, do nichž novodobá zástavba nevstoupila vůbec či zcela nerušivě. Ke stavebnímu rozvoji je proto nutné přistupovat s nejvyšší opatrnos , s ohledem na ochranu existující siluety sídla. Povolovat je možné stavby, které nenaruší historický půdorys sídla, přičemž stavby by měly dodržet zásady výstavby uvedené v Architektonické rukově (součást Územní studie Šumava). Při respektování těchto principů pro umístění stavby je možné vyloučit významné nega vní ovlivnění krajinného rázu. Návrhová plocha smíšené obytné zástavby představuje malý zábor ZPF o rozloze 0,13 ha (z toho 0,11 ha je půd II. třídy ochrany, které jsou jen podmíněně odnímatelné). S ohledem na stávající využi půd (náletové dřeviny, nerovný terén) a s ohledem na návaznost na současně zastavěné území je tento zábor akceptovatelný. Pro vlastní stavbu bude zábor půdy malý, většina zůstane v kultuře zahrada součás ZPF, stejně jako plocha vymezené zeleně soukromé. Vliv zástavby na kvalitu ovzduší je vzhledem k navrhovanému využi nevýznamný. Navrhovaná opatření ke zmírnění vlivů: Na plochách SOV.Z1.1 K + ZS.Z1.1.K vymezených v sídle Koryto je pro umístění staveb nutné dodržet principy z Architektonické rukově z Územní studie Šumava. U ploch musí být vyloučen významně nega vní vliv na EVL Šumava.
Příroda/ Hornin. Obyvat./ Plocha Krajina Půda Ovzduší Voda prostředí hm. majetek Územní střety s limity ŽP a kultura EVL Šumava, ochranné pásmo SOV.Z1.1.SK -1/-1 0 0 0 0 +1/+1 železnice, EVL Šumava, ochranné pásmo SOV.Z1.2.SK -1/-1 0 0 0 0 +1/+1 železnice, SOV.Z1.3.SK -1/-1 0 0 0 0 +1/+1 EVL Šumava, SOV.Z1.1.K 0/-1 -1 0 0 0 +1/+1 EVL Šumava, 50 m od lesa,
PLOCHY RODINNÉ REKREACE (RR) Hlavní využi : Plochy pro přechodné pobytové děje a činnos v objektech rodinné rekreace (rekreační chalupy, rekreační domky, rekreační chaty, zahradní domky, zahrádkářské chaty, a jiné drobné stavby, které svým charakterem, objemovými parametry a stavebním uspořádáním odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci, ale svými stavebně technickými vlastnostmi nemusí splňovat požadavky na rodinný dům). Přípustné využi : Přípustné je i na těchto pozemcích (pouze v případě že rekreační objekt je umístěn na dostatečně velkém vlastním geometricky odděleném pozemku) provádět přístavbu a přestavbu hlavního
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 43 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí objektu a zřizovat drobné doplňkové objekty ke stavbě hlavní (např. zahradní altány, pergoly, terasy, drobné chovatelské a pěs telské objekty za účelem samozásobení apod.), pokud nejsou na PUPFL nebo v záplavovém území. V případě přístavby na PUPFL musí být provedeno vyně z PUPFL. Přípustné jsou i malá sportovní, sportovně rekreační hřiště, či společné pobytové plochy místního významu, doplněné vhodnou skladbou nízké a vysoké zeleně a mobiliářem. Přípustné je využi pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využi m. Nepřípustné využi : Nepřípustné je půdorysné rozšiřování objektů na úkor PUPFL (lesní pozemek – pokud nedojde k jeho vyně z PUPFL) nebo v záplavovém území. Nepřípustné jsou výrobní funkce, kapacitní a produkční chovatelské a pěs telské funkce (nad rámec samozásobení). Nepřípustné je na těchto územích zejména zřizovat a provozovat nájemní a řadové garáže jako samostatné objekty, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily, autobusy a jakákoliv zařízení a objekty, které nejsou uvedena jako přípustná. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy je přípustná nízkopodlažní výšková hladina s omezením max. do dvou nadzemních podlaží (dále jen NP) bez nadstavby podkroví, případně s plně zapuštěným sklepem, nebo jedno NP s možnos podsklepení a nadstavbou podkroví. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 25%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Vytvářejí li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. Střechy rovinné sklonité , tvarové řešení bude odpovídat charakteru původní zástavby. Minimální plocha stavební parcely se stanovuje na 800 m2, v pohledově exponovaných polohách a plochách přecházejících do volné krajiny je potřeba situovat rozvolněnou zástavbu na pozemcích o velikos minimálně 1000 m2. U veškerých navrhovaných staveb se stanovuje povinnost respektovat krajinný ráz okolního prostředí a tradiční tvarosloví odpovídající charakteru původní zástavby. Při posuzování jednotlivých záměrů a stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání zohlednit prostorové vazby v území, např. koridory důležitých průhledů a vizuálních vazeb, pohledově dominantní prvky a jejich vzájemné prostorové vazby, drobnou architekturu v krajině, místa dalekých výhledů důležitá pro vnímání rázu krajiny apod. PLOCHY ZELENĚ SOUKROMÉ (ZS) Hlavní využi : Území soukromých zahrad, případně obytné zeleně s vhodnou skladbou dřevin s možnos oplocení a doplňkových objektů drobné zahradní architektury (altány, sklady nářadí, pergoly apod.), případně i s možnos jednopodlažních zahradních domků a malých vodních ploch. Přípustné využi : Přípustné je zřizování objektů pro pěs telství, chovatelství, zahradnictví a sadovnictví za předpokladu, že nebudou narušovat sousedskou pohodu. Přípustné je i umisťování sportovních hřišť s přírodním povrchem, zařízení a sí technické infrastruktury nezbytné pro rozvoj a přípustné využi území. Přípustné je využi pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využi m. Nepřípustné využi : Veškeré využi , které nejsou uvedeny jako hlavní a přípustné využi zejména veškeré funkce narušující sousedskou pohodu a využi zeleně soukromé. Nepřípustné jsou funkce, zařízení, činnos a děje omezující a narušující funkci vymezených prvků ÚSES, pokud jsou součás tohoto území. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy se stanovuje výšková hladina u přípustných drobných staveb je stanovena jednopodlažní výšková hladina s možnos podkroví a možnos podsklepení, zastavitelnost je stanovena maximálně 25 %, přičemž se do zastavěného území nezapočítávají malé vodní plochy a plochy s vegetační zádlažbou.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 44 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Blažejovice Plocha RR.Z1.1.B + plocha ZS.Z1.1B Jedná se o plochu uvedenou v Zadání Změny č. 1 ÚPn jako záměr č. 9 v osadě Blažejovice. Jde o změnu využi nezastavěného území plochy přírodní tvořené pozemky KN p.č. 1221, 1178/1 a 1178/2 k.ú. Zby ny (lokalita Můstek) na zastavitelnou plochu, v návrhu rodinnou rekreační včetně vymezení plochy soukromé zeleně. Vymezená plocha rodinné rekreace navazuje na stávající rekreační objekt, nachází se v blízkos komunikace II. třídy č. 141. Je na území II. zóny CHKO Šumava a v EVL Šumava. Z hlediska změny využi této plochy pro objekt rodinné rekreace je důležité řešení odpadních vod, a to s ohledem na blízkost NPP Blanice a na výskyt zvláště chráněného druhu - perlorodky v území. Produkce odpadních vod u těchto druhů objektů není významná a je časově proměnlivá, proto je nepropustná jímka na odpadní vody vhodným řešením, které zaručí nulový vliv na jakost povrchových vod. Likvidace odpadních vod z nepropustné jímky je doporučena na ČOV Zby ny, která má vynikající účinnost čistění odpadních vod. Změna využi plochy nemůže ovlivnit NPP Blanici, která se nachází na druhé straně komunikace II/141 a není s návrhovou plochou v přímém kontaktu. Výstavba v II. zóně CHKO Šumava není vyloučena, pro umístění stavby bude zapotřebí souhlasné závazné stanovisko Správy NP a CHKO Šumava dle § 44 zákona č. 114/1992 Sb. Z hlediska ochrany krajinného rázu je nutné dodržet zásady umisťování staveb na pozemcích a provedení staveb, které odpovídá principům původní výstavby na Šumavě, aby nedošlo k narušování krajinného rázu nevhodnou výstavbou. Proto je nutné dodržet zásady uvedené v Architektonické rukově , která je součás Územní studie Šumava (FA ČVÚT, 2010). Plocha není pohledově exponovaná, v blízkos se nachází rekreační objekt přímo u komunikace II/141, umístění objektu na návrhové ploše při respektování výše uvedených podmínek nemůže narušit krajinný ráz a předmět ochrany CHKO Šumava. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu představuje navrhovaná plocha zástavby zábor ZPF o rozloze 0,06 ha, jedná se o půdu IV. třídy ochrany, tedy o půdu průměrné až podprůměrné kvality. Zábor ZPF je akceptovatelný. Vliv zástavby na kvalitu ovzduší bude s ohledem na využi nevýznamný. Plocha není v rozporu s podmínkami ochrany CHOPAV Šumava. Navrhovaná opatření ke zmírnění vlivů: Na plochách RR.Z1.1.B + ZS.Z1.1B vymezených v Blažejovicích (lokalita Můstek) je pro umístění staveb nutné dodržet principy z Architektonické rukově z Územní studie Šumava které respektují principy původní výstavby na Šumavě. U ploch musí být vyloučen významně nega vní vliv na EVL Šumava.
Příroda/ Hornin. Obyvat./ Plocha Krajina Půda Ovzduší Voda prostředí hm. majetek Územní střety s limity ŽP a kultura EVL Šumava, II. zóna CHKO, RR.Z1.1.B -1/-1 0 0 0 0 +1/+1 CHOPAV
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ - ZEMĚDĚLSKÉ (VSZ) Hlavní využi : Obvyklé jsou činnos a zařízení zemědělské výroby, zemědělských provozů a podobných zařízení, pěs telské areály, chovatelské areály, jejichž náplň činnos je vymezena pásmem hygienické ochrany, areály a objekty, jejichž náplň činnos není podmíněna vymezením pásma hygienické ochrany, sklady a skladové provozovny, mechanizační střediska, zařízení poskytující služby zemědělských podniků. Součás těchto ploch jsou i plochy izolační zeleně vhodné druhové skladby, přispívající k zapojení do krajiny a obrazu obce.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 45 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Přípustné využi : Přípustné je využi pro služební bydlení, administra vu a stravování. Přípustné jsou rovněž podnikatelské provozy, provozy přidružené výroby (například lehká strojní výroba, dřevovýroba, potravinářské a zpracovatelské provozovny se sklady), parkovací, odstavná stání garáže a čerpací stanice pohonných hmot pro potřebu vyvolanou přípustným využi m území. Přípustné jsou i přístavby, nadstavby a dostavby stávajících objektů. Přípustné je využi pro výsadbu zeleně a prvky ÚSES - v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využi m. Nepřípustné využi : V areálech a plochách pro zemědělskou výrobu je nepřípustná funkce obytná (kromě služebního bydlení). Nepřípustné jsou veškeré činnos a zařízení ohrožující životní a okolní prostředí nadlimitním hlukem, vibracemi, polétavým prachem, exhalacemi a pachem nebo kapacitní chovy zvířat nadměrně překračující vyhlášené nebo navržené ochranné pásmo chovu živočišné výroby, pokud by zasahovaly do ploch s funkčním využi m obytným, smíšeným obytným a občanským vybavením. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 2 NP, Konstrukční výška podlaží je stanovena 4 m, v odůvodněných případech a u technologických objektů i více. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 85%. Pro nově navrženou zastavitelnou plochu VSZ.Z1.1.SP v k.ú. Spálenec je maximální zastavitelnost limitována 150 m2.; výška objektu 1NP, střechy sklonité, odpovídající charakteru původní zástavby. U veškerých navrhovaných staveb se stanovuje povinnost respektovat krajinný ráz okolního prostředí a tradiční tvarosloví odpovídající charakteru původní zástavby. Při posuzování jednotlivých záměrů a stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání zohlednit prostorové vazby v území, např. koridory důležitých průhledů a vizuálních vazeb, pohledově dominantní prvky a jejich vzájemné prostorové vazby, drobnou architekturu v krajině, místa dalekých výhledů důležitá pro vnímání rázu krajiny apod.
Spálenec Plocha VSZ.Z1.1.SP Jedná se o plochu uvedenou v Zadání Změny č. 1 ÚPn jako záměr č. 10 ve Spálenci - Sedmidomí. Jde o záměr umístění hospodářského objektu do 150 m2 zastavěné plochy na čás pozemku p.č. 15/1 k.ú. Spálenec. Vymezená plocha pro tento objet nepřesáhne 1000 m2. Pozemek je součás ochranného pásma NPP Prameniště Blanice, nachází se v II. zóně CHKO Šumava, v EVL Šumava, PO Bole ce, a také je součás RBC 624 Spálenec v hranicích vymezených ÚPn Zby ny. RBC 624 je stanoveno na horním toku Blanice a jejích přítocích a zahrnuje celou NPP Blanice, má rozlohu 529,89 ha. Hospodářský objekt je navržen ve volné krajině, ve vzdálenos cca 100 m severně od posuzované plochy se nachází objekt trvalého bydlení (Spálenec č.p. 35). V blízkos plochy roste památný strom - buk lesní s ochranným pásmem cca 10 m (evidenční kód 102700). Jedná se o tzv. hraniční strom, má symetrickou korunu a předpokládané stáří 200 let. Tento strom se nachází mimo vymezenou plochu a umístěním hospodářského objektu nebude ovlivněn. V rámci předběžného posouzení možnos změny využi této plochy a umístění hospodářského objektu pro zemědělství byl zpracován v roce 2013 Botanický a orientační zoologický průzkum Spálenec pozemky Jana Měšťáka (Alois Pavlíčko, 2013). Dle tohoto průzkumu se stanoviště hodnoceného území se nachází v lučních, značně pozměněných ekosystémech a v postupných stadiích sukcese, včetně eutrofizace na místech dřívějších hospodářských staveb a objektů bydlení. Lokalita vyniká a je převážně tvořena zapojenými lučními porosty. Umístění objektu pro zemědělství v ploše, jak je vymezená Změnou č. 1 ÚPn, je dle tohoto průzkumu možná (bezeškodná), neovlivní nega vně žádný zvláště chráněný druh, návrh dle tohoto posouzení koresponduje s dřívějším způsobem osídlení krajiny a hospodařením v krajině.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 46 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
S ohledem na návrh umístění hospodářského objektu do ochranného pásma NPP Prameniště Blanice je zde zvýšené riziko nega vního ovlivnění jakos povrchových vod, proto je důležité účinné řešení likvidace odpadních vod, které mohou být v souvislos s provozem hospodářského objektu produkovány. Plochu není možné napojit na kanalizaci, proto je nejhodnějším řešením v tomto území bezodtoková, nepropustná jímka s konečnou likvidací odpadních vod na ČOV (což obec Zby ny umožňuje). Vzhledem k tomu, že plocha je součás CHKO bude pro umístění stavby zapotřebí souhlasné závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody (Správa NP a CHKO Šumava) podle § 44 zákona č. 114/1992 Sb. Plocha není v sousedství žádného vodního toku ani prameniště. Co se týče zemědělského využívání krajiny, které je s umístěním hospodářského objektu svázáno, je vhodný s ohledem na ochranné pásmo NPP Prameniště Blanice pouze ekologický způsob obhospodařování okolních pozemků, fak cky pouze přírodní údržba krajiny. Dle deklarovaného záměru zde bude hlavní činnos včelařství, což nemůže nega vně ovlivnit biotop perlorodky. Plocha pro umístění hospodářského objektu je vymezena ve volné krajině bez přímé návaznos na zastavěné území. Rozptýlená výstavba se v okolí nachází, je v oblas krajinného rázu Šumava běžná, významná a spoluvytváří její krajinný ráz. Co se týče konkrétního umístnění stavby na vymezené ploše a vlastního provedení stavby je nutné, aby byla dodržena pravidla pro umisťování a podobu staveb z Architektonické studie Šumava. Plocha je vymezená v RBC 624 Spálenec. Umístění stavby pro zemědělství je v regionálních biocentrech možné, a vzhledem ke značné rozloze dotčeného biocentra (530 ha) lze vyloučit ohrožení jeho funkčnos a ekologické stability vlivem uplatnění tohoto návrhu. Navrhovaná plocha předpokládá zábor ZPF o rozloze 0,1 ha zemědělské půdy V. třídy ochrany s m, že skrývka půdy bude provedena pouze na zastavěné ploše (která je v tomto případě max. 0,015 ha), navíc pro stavbu pro zemědělství. Vzhledem ke způsobu využívání nemůže dojít k významnému ovlivnění kvality ovzduší v lokalitě. Plocha není v rozporu s podmínkami ochrany CHOPAV Šumava. Navrhovaná opatření ke zmírnění vlivů: Na ploše VSZ.Z1.1.SP vymezené v k.ú Spálenec je nutné řešit odpadní vody vybavením hospodářského objektu nepropustnou jímkou s likvidací odpadních vod na ČOV. Pro umístění hospodářského objektu je nutné dodržet principy z Architektonické rukově z Územní studie Šumava. Zemědělské hospodaření v lokalitě může být pouze ekologickým způsobem, nevhodná je jakákoli intenzivní zemědělská činnost a změny odtokových poměrů. Musí být vyloučen významně nega vní vliv na EVL Šumava a PO Bole ce.
Příroda/ Hornin. Obyvat./ Plocha Krajina Půda Ovzduší Voda prostředí hm. majetek Územní střety s limity ŽP a kultura EVL Šumava, PO Bole ce, VSZ.Z1.1.SP -1/-1 0 0 0 0 +1/+1 ochranné pásmo NPP Prameniště Blanice, II. zóna CHKO, ÚSES-RBC, CHOPAV
Vyhodnocení změn zastavitelných a nezastavitelných ploch
k.ú. Zby ny ➡ Sídlo Blažejovice - Změna plochy smíšené výrobní (SVK) na pozemcích p.č. 250/1, 1142/2, 1142/4, 1142/5, 1142/6, 1142/7 a 1142/9 na plochy rodinné rekreace (RR) stávající a plochy zeleně soukromé (ZS) stávající. Návrh této změny reflektuje stávající uži území a nebude nega vně ovlivňovat žádnou ze složek životního prostředí.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 47 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
➡ Obec Zby ny - Změna stávající plochy výroby a skladování - zemědělství (VSZ) na pozemcích p.č. 949/33, 949/34, 949/35 a 949/29 na nezastavitelnou plochu zeleně krajinné (ZK). V Zadání záměr č. 16. Tato změna je z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí pozi vní, především z hlediska ochrany vod, krajinného rázu a ochrany přírody. Nelze předpokládat žádný nega vní vliv.
k.ú. Koryto ➡ Změna plochy lesní (PUPFL) na plochu zeleně krajinné (ZK) pozemek p.č. 577/2. V Zadání záměr označený jako č.13. Plocha se vyjímá z vymezeného lokálního biocentra LBC Za Furišovkou. Funkční využi pozemku se nemění, zůstává zachována nezastavitelná plocha zeleně krajinné ZK. Změnou ÚP nedochází k novému záboru, dle KN se jedná o ostatní plochu. V rámci Návrhu managementu pro LBC PT009 Za Furišovkou v k.ú. Koryto (ing. Jiří Wimmer, 2013) byl pozemek p.č. 577/2 z návrhu LBC vyřazen jako nepřírodní plocha. Pozemek p.č. 577/2 je v katastru nemovitos veden jako ostatní plocha, v současnos je zde umístěná stavba pro zemědělství pro údržbu okolních pozemků. Z hlediska ochrany ÚSES je tato plocha pro splnění funkčnos LBC nepodstatná, nachází se na okraji LBC, které má rozlohu 11,74 ha. Jádro tohoto biocentra tvoří bývalé louky, v současnos jsou luční lada zarostlá plošnými až skupinovými dřevinnými nárosty. V severní čás u silnice jsou sečené polokulturní louky. Z hlediska ochrany složek životního prostředí nelze předpokládat žádné nega vní vlivy spojené s touto změnou. Změna reflektuje stávající uži území, které není v rozporu s ochranou přírodních hodnot.
➡ Plocha zemědělská (ZPF) na pozemcích p.č. 478, 1023 a 484/3 se vymezuje dle skutečnos jako plocha zeleně veřejné (ZV) stávající. V Zadání označeno jako č.15. Z hlediska ochrany složek životního prostředí nelze předpokládat žádné nega vní vlivy spojené s touto změnou. Změna reflektuje stávající uži území, které není v rozporu s ochranou přírodních hodnot.
k.ú. Sviňovice ➡ Pozemky p.č. 3/1 a 4/1 se vymezují jako plochy zastavěné. Dále se upravuje plocha na p.č. 4/1 na plochu smíšenou obytnou - venkovskou a rekreační (SOV) stávající. V Zadání označeno jako č. 12. Návrh reflektuje stávající využi , kdy jsou na pozemcích základy staveb a stavby. Z hlediska ochrany složek životního prostředí nelze předpokládat žádné nega vní vlivy spojené s touto změnou. Změna reflektuje stávající uži území, které není v rozporu s ochranou přírodních hodnot.
➡ Pozemek na návsi p.č. 308 se vymezuje dle skutečnos jako zeleň veřejná (ZV) stávající, místní komunikace na návsi se vypouštění a nechávají se jako přípustné v rámci daných ploch. Návrh reflektuje stávající využi , kdy je na dotčené ploše zeleň na návsi. Z hlediska ochrany složek životního prostředí nelze předpokládat žádné nega vní vlivy spojené s touto změnou. Změna reflektuje stávající uži území, které není v rozporu s ochranou přírodních hodnot.
Celkové shrnu vyhodnocení možných vlivů: 1.Vlivy na přírodu Z hlediska prostupnos krajiny není Změnou č. 1 ÚPn navržena žádná významná bariéra, koridor. Není navržena žádná výstavba sídelních struktur ani oplocených areálu ve volné krajině. Biodiverzita nebude územním plánem významněji dotčena. Navržené rozvojové plochy jsou malého rozsahu a podle navrženého využi nelze předpokládat zásadnější nega vní vliv na biodiverzitu území. Z hlediska druhové ochrany je řešené území významné pro výskyt zvláště chráněného druhu perlorodky říční a Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 48 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí ochrana jejího biotopu skýtá ochranu i dalším chráněným druhům. S ohledem na tuto skutečnost byly v průběhu prací na návrhu Změny č. 1 ÚPn vyloučeny záměry, které byly v přímém kontaktu s vodními toky a prameniš . Některé navrhované plochy (ve Skříněřově, Blažejovicích a Spálenci) by mohly vzhledem k jejich navrženému využi (objekty trvalého bydlení, rodinné rekreace a stavby pro zemědělství) nega vně ovlivnit jakost povrchových vod, která je pro výskyt perlorodky a její biotop stěžejní. Proto bylo navrženo řešení likvidace odpadních vod v nepropustných jímkách s jejich konečnou likvidací na ČOV Zby ny. Tím je zajištěno, že bude zamezeno vnosu organických látek do prostředí vlivem uplatnění Změny č. 1 ÚPn. Zároveň byly navrženy regula vy pro související plochy zeleně. Nárůst ekvivalentních obyvatel (EO) v území bude minimální, kapacita ČOV je dostatečná a má z hlediska ochrany perlorodky výbornou účinnost čištění odpadních vod.
Celkově lze konstatovat, že vliv Změny č. 1 ÚPn není ve vztahu k přírodním hodnotám krajiny v rozporu, na druhovou ochranu (biotop perlorodky) mohou mít některé navrhované plochy jen mírně nega vní vliv.
2.Vlivy na zvláště chráněná území a ÚSES V řešeném území je několik zvláště chráněných území, maloplošných i velkoplošných, nachází se zde také chráněná území soustavy NATURA 2000. Vliv Změny č. 1 ÚPn na chráněná území soustavy NATURA 2000 je předmětem samostatného hodnocení. Dvě návrhové plochy jsou vymezeny v II. zóně CHKO Šumava. S ohledem na jejich využi , umístění a velikost, nebudou mít významný vliv na toto území a jeho předměty ochrany. Nejsou v přímém rozporu s plánem péče o CHKO Šumava. Plocha VSZ-Z1-1-SP je vymezená v ochranném pásmu NPP Prameniště Blanice, svým využi m, rozsahem a navrženými opatřeními ke zmírnění vlivů (vybavení hospodářského objektu nepropustnou jímkou na odpadní vody s likvidací odpadních vod na ČOV) nebude mít na toto chráněné území významný vliv. Z hlediska ÚSES jsou vymezeny dvě plochy, které do jeho prvků zasahují, ani jedna z nich neovlivní nega vně jejich funkčnost a ekologickou stabilitu.
Celkově lze konstatovat, že vliv Změny č. 1 ÚPn není ve vztahu k zvláště chráněným územím a ÚSES v rozporu, některé plochy mají jen mírně nega vní vliv.
3.Vlivy na krajinu a krajinný ráz Část řešeného území nacházející se v CHKO Šumava má přísnější podmínky ochrany krajinného rázu. Změna č. 1 ÚPn vymezuje jednotlivé plochy v návaznos na zastavěné území, někde sídlo rozšiřují při zachování původní urbanis cké struktury. Zástavba navržených ploch nebude představovat výraznou změnu druhu zástavby venkovských sídel. Ve volné krajině byla vymezena pouze plocha výroby a skladování - zemědělství, což je z hlediska využi této plochy přijatelné a při respektování principů výstavby objektů v CHKO Šumava bude vliv na krajinný ráz slabý. Rozptýlená výstavba je v území běžná. Z hlediska ochrany krajinného rázu je doporučeno při umisťování staveb na vymezených plochách postupovat v souladu s Územní studií Šumava (FA ČVÚT, 2010) - Architektonická rukověť, a to jak pro objekty v CHKO, tak i mimo jeho hranice, neboť návrhové plochy se nachází v sídlech se zachovalou urbanis ckou strukturou bez významných rušivých vlivů.
Celkově lze konstatovat, že z hlediska ochrany krajinného rázu jsou v navrhované Změně č. 1 ÚPn respektovány urbanis cké zásady ochrany krajinného rázu obsažené v Územní studii Šumava- Urbanis cká rukověť. Pro vlastní umístění a provedení staveb je pro všechny návrhové plochy řešící zástavbu vhodné respektovat principy výstavby uvedené v Architektonické studii Územní studie Šumava. Při respektování těchto principů bude vliv Změny č. 1 ÚPn na krajinný ráz slabý , jen mírně nega vní vliv.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 49 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
4.Vlivy na půdu (ZPF a PUPFL) Návrh Změny č. 1 ÚPn znamená celkový zábor ZPF o ploše 1,32 ha, z toho 0,18 ha tvoří zábor kvalitních zemědělských půd II. třídy ochrany. Vzhledem k rozsahu navrženého záboru je tento akceptovatelný, vliv na ZPF lze kvan fikovat jako malý. Z hlediska vlivu návrhu Změny č. 1 ÚPn na organizaci zemědělského půdního fondu není součás návrhu žádná rozvojová plocha, která by toto mohla nega vně ovlivnit. Lze vyloučit vliv návrhu Změny č. 1 ÚPn na znečištění půdy, protože zde není navržena žádná plocha s takovým druhem využi , který by toto mohl zapříčinit. Změnou č.1 ÚPn není dotčen žádný pozemek PUPFL. Některé návrhové plochy zasahují do ochranného pásma lesa, zde je nutné navrhnout jejich zástavbu nejlépe tak, aby bylo ochranného pásmo 50 m od lesního pozemku dodrženo. V případě, že to nebude možné, je realizace výstavby podmíněna vydáním souhlasu s umístěním stavby v tomto ochranném pásmu.
Celkově lze konstatovat, že návrh Změny č. 1 ÚPn má malý vliv na zemědělský půdní fond.
5.Vlivy na vodu Vliv návrhu územního plánu na povrchový odtok nebude vzhledem k navrhovanému využi ploch s malým rozsahem zpevněných ploch a také vzhledem k jejich rovnoměrnému rozložení významný. S ohledem na malé množství rozvojových ploch a návrh jejich využi , nemá Změna č. 1 ÚPn nega vní vliv na zdroje vody. Stávající kapacity vodních zdrojů jsou dostatečné. Zastavitelné rozvojové plochy budou produkovat zvýšené množství odpadních vod. Nové rozvojové plochy není možné napojit na kanalizaci. Vzhledem k citlivos území na jakost povrchových vod, kdy prioritou v území je zajištění vhodného vodního prostředí pro perlorodku říční, jsou u všech rozvojových ploch, kde bude umístěn nějaký objekt bydlení, rekreace či zemědělství, navrženy nepropustné jímky s likvidací odpadních vod na ČOV. Obec Zby ny má dostatečnou kapacitu ČOV pro takový nárůst EO a zajišťuje svoz odpadních vod. Díky tomuto opatření nedojde k ohrožení jakos povrchových vod. Na některých plochá zeleně bylo s ohledem na ochranu vodního prostředí zamezeno výstavbě vodních nádrží a bazénů. Změnou č. 1 ÚPn nejsou řešena pro povodňová opatření, není vymezena žádná plocha v záplavových územích.
Celkově lze konstatovat, že návrh Změny č. 1 ÚPn při dodržení navržených opatření k zajištění likvidace odpadních vod z nových rozvojových ploch, nebude mít významně nega vní vliv na jakost povrchových vod. Nároky na zdroje vod budou malé.
6. Vlivy na ovzduší Změna č. 1 ÚPn nenavrhuje plynofikaci sídel ani žádné rozvojové plochy, které by svým využi m mohly představovat zvýšené riziko ovlivnění kvality ovzduší.
Celkově lze konstatovat, že vliv návrhu Změny č. 1 ÚPn na ovzduší je nevýznamný.
7. Vlivy na hlukovou situaci S ohledem na navrhované využi nelze předpokládat významný vliv realizace navržených ploch rozvoje na hlukovou situaci.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 50 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Celkově lze konstatovat, že vliv návrhu Změny č. 1 ÚPn na hlukovou situaci je nevýznamný.
8. Vlivy na zdraví obyvatelstva S ohledem na navrhované využi nových rozvojových ploch nelze předpokládat jejich významný vliv na zdraví obyvatelstva (nevýznamné vlivy na ovzduší a hlukovou situaci území).
Celkově lze konstatovat, že vliv návrhu Změny č. 1 ÚPn na zdraví obyvatelstva není významný.
9. Vliv na hmotný majetek a kulturní hodnoty Vliv územního plánu na hmotný majetek je pozi vní, neboť umožňuje přiměřený rozvoj a poskytuje dostatek ploch ploch pro výstavbu a rozvoj menších sídel v území s ob žnými podmínkami pro stabilizaci obyvatelstva.
Celkově lze konstatovat, že vliv návrhu Změny č. 1 ÚPn na hmotný majetek není v rozporu s jejich ochranou a je spíše pozi vní.
Vyhodnocení přeshraničních vlivů: Změna č. 1ÚPn nenavrhuje žádné rozvojové plochy, které by mohly mít přeshraniční vliv. Vyhodnocení kumula vních a synergických vlivů: Kumulaci vlivů lze očekávat v případě vlivů na biotop chráněného druhu, jakost vody a krajinný ráz ve Skříněřově. Navržená opatření nebezpečí kumulace vlivů v tomto sídle omezí.
Tab. č. 2: Celkové shrnu vlivů návrhu územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví lidu
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 51 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Vlivy Stávající ÚPn Nový ÚPn poznámka
Vlivy na přírodu -1 -1 - málo významný vliv na chráněné druhy
Vlivy na chráněná území a ÚSES -1 -1 - rozvojové plochy v CHKO, změny v ÚSES - nový rozvoj v CHKO, stavba pro zemědělství ve Vlivy na krajinu -1 -1 volné krajině Vlivy na půdu (ZPF a PUPFL) -1 -1 - malý zábor ZPF - malé zvýšení produkce odpadních vod, ale v Vlivy na vodu -1 -1 citlivém území Vlivy na ovzduší 0 0 Vlivy na hlukovou situaci 0 0 Vlivy na obyvatelstvo 0 0 Vlivy na hmotný majetek a kulturní hodnoty +1 +1 - pozi vní vliv na hmotný majetek
6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.
Návrhy rozvojových ploch jsou předloženy jako invariantní. Posouzení vlivů Změny č. 1 ÚPn Zby ny vychází z požadavků na obsah vyhodnocení dle přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb., obecných požadavků na vyhodnocování vlivů na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Dále také vyhodnocení částečně vychází i z Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí vydané MŽP, která je však určena obecně pro standardní koncepční materiály a nelze ji plně převzít pro účely vyhodnocení územních plánů. Odlišnos územního plánování od standardních koncepcí spočívá především v tom, že zpracování a schvalování územního plánu podléhá legisla vně stavebnímu zákonu. Je pracováno s konkrétním využi m ploch, pro které jsou územním plánem navrženy regula vy využi (i když bez konkrétnější formy využi a konkrétního technického řešení) na rozdíl od koncepcí, které jsou strukturované na obecnější rovině se zadáním cílů a jejích cílem je stanovení opatření a navržení projektů pro splnění cílů koncepce. Předmětem posouzení jsou tedy v případě územního plánování koncepce řešení územního plánu vyjádřená v jeho závazné čás konkrétními regula vy. Byla provedena prostorová, GIS analýza územních střetů všech nových návrhových ploch. Terénní práce byly provedeny v srpnu-září roku 2014. Při posuzování byla použita metoda “ex ante”, kdy byly v průběhu prací na návrhu Změny č. 1 ÚPn vyloučeny některé plochy požadované v zadání (jednalo se o plochy v přímém kontaktu s vodním prostředím, kde bylo zřejmé, že není možné aby tyto plochy neměly významný vliv na přírodní složky, a to ve Skříněřově a Zby nách). Posouzení bylo provedeno u jednotlivých složek životního prostředí, a to u všech ploch uvedených v Zadání Změny č. 1 ÚPn Zby ny a jejich potenciálního působení na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví a vzhledem k návrhu jejich možného využi . Byla použita klasická klasifikace významnos vlivů (od potenciálně významně nega vního přes neutrální až po potenciálně významně pozi vní vliv). Toto hodnocení nemůže pos hnout všechny možné vlivy, protože bude záviset na konkrétních záměrech, které zde budou realizovány. Jsou tudíž vyhodnoceny očekávané vlivy s očekávaným efektem, které vychází především z územních střetů ploch a jejich přípustného využi . Změnou č. 1 ÚPn navržené plochy byly hodnoceny jednotlivě, tabelárně s přehledem střetů s jednotlivými jevy v území, slovním komentářem a pak celkovým vyhodnocením pro jednotlivé složky.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 52 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí
Pro jednotlivé rozvojové plochy je územním plánem stanoveno přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využi těchto ploch. U konkrétních ploch, které by mohly ovlivnit některou ze složek životního prostředí či posuzovaného vlivu na obyvatelstvo jsou provedeným hodnocením navržena opatření pro realizaci zástavby či využi těchto ploch, která mohou případné vlivy eliminovat či zmírnit. Tato jsou uvedena u jednotlivých ploch v kapitole 5 a v této kapitole je uveden jejich celkový přehled. Změnou č. 1 ÚPn Zby ny navržené rozvojové plochy nevykazují, za předpokladu že bude vyloučen jejich významně nega vní vliv na území soustavy NATURA 2000 (PO Bole ce a EVL Šumava), předpoklady závažnějších nega vních vlivů na životní prostředí. Na základě provedeného hodnocení vlivů na životní prostředí doporučujeme k vyloučení, předcházení a snížení nega vních vlivů Změny č. 1 ÚPn na životní prostředí následující opatření:
Pro plochy: SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.2 SK, SOV.Z1.3 SK, RR.Z1.1.B, VSZ.Z1.1SP
- řešit odpadní vody vybavením objektů nepropustnou jímkou s likvidací odpadních vod na ČOV - neumisťovat na těchto plochách vodní nádrže či bazény
Individuální podmínka: - v souvislos s plochou VSZ.Z1.1SP je možné pouze ekologické zemědělské hospodaření
Pro plochy: ZK.Z1.1.SK, ZK.Z1.2.SK, ZS.Z1.1B
- neumisťovat na těchto plochách vodní nádrže či bazény, - neměnit odtokové poměry na těchto plochách
Individuální podmínka:
Pro plochy: SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.2 SK, SOV.Z1.3 SK, RR.Z1.1.B, VSZ.Z1.1SP, SOV.Z1.1.K
- pro umístění a provedení staveb je nutné dodržet principy z Architektonické rukově z Územní studie Šumava, (FA ČVÚT, 2010), které respektují principy původní výstavby na Šumavě
Individuální podmínka: - u ploch RR.Z1.1.B, VSZ.Z1.1SP respektovat také principy ochrany krajinného rázu z Plánu péče CHKO Šumava
Pro plochy: všechny plochy
- musí být vyloučen významný nega vní vliv na EVL Šumava
Individuální podmínka: - u plochy VSZ.Z1.1SP musí být vyloučen také významný nega vní vliv na PO Bole ce
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 53 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí přijatých do územního plánu a jejich zohlednění při výběru řešení.
Co se týče zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany ŽP z konkrétních koncepčních materiálů do ÚPn je toto provedeno také v kapitole B.2.1.1. Zhodnocení vztahu ÚPn k cílům ochrany životního prostředí. Z hlediska jednotlivých posuzovaných složek lze konstatovat následující: Cíle ochrany přírody a krajiny: obsažené v jednotlivých zásadních materiálech se týkají především: • zachování biodiverzity - Změna ÚPn přímo neřeší, nepřímo zachováním funkčnos prvků ÚSES, • respektování chráněných čás přírody – návrhy nejsou v rozporu s plány péče, návrh nemá významně nega vní vliv na tato území • ochranou volné krajiny – rozvojové plochy navazují na zastavěné nebo zastavitelné území, nevytváří se podmínky pro izolovanou novou zástavbu bez návaznos na stávající, ve volné krajině pouze plochy pro stavba pro zemědělství • zvýšení ekologické stability krajiny – zajištěno především prostřednictvím prvků ÚSES bez omezení jejich funkčnos , nové prvky ÚSES nejsou Změnou č. 1 ÚPn navrženy • ochrana půdy – Změna č. 1 ÚPn přestavuje malý zábor zemědělských půd, neřeší problema ku eroze půdy, ani neobsahuje návrhy ploch na erozně ohrožených pozemcích • ochrana krajinného rázu – Změna č. 1 ÚPn respektuje hlavní urbanis cké zásady ochrany krajinného rázu, které byly zpracovány pro řešené území Územní studií Šumava (FA ČVÚT 2010), jsou navržena opatření ke zmírnění možných vlivů z realizace staveb • omezení dopadů fragmentace krajiny – Změna č. 1 ÚPn nenavrhuje žádnou dopravní plochu ani zástavbu ve volné krajině, která by znamenala fragmentaci krajiny, neovlivní stávající migrační prostupnost krajiny. • environmentálně příznivé využívání krajiny – Změna č. 1 ÚPn navrhuje pouze rodinné rekreační využi krajiny, podporuje údržbu krajiny návrh ploch pro zemědělství • ochrana krajinných prvků přírodního charakteru - Změna č. 1 ÚPn respektuje stávající zeleň a navrhuje plochy krajinné a soukromé zeleně v zastavitelném území • ochrana životního prostředí před nega vními účinky živelných událos – Změna č. 1 ÚPn nenavrhuje konkrétní pro povodňová opatření, nenavrhuje žádnou rozvojovou plochu v záplavové zóně a zároveň zde neumožňuje činnos či funkce, které by mohly v případě povodně mít nega vní vliv na kvalitu povrchových vod a půdy Cíle v oblas ochrany vod: těžiště stanovených cílů je ve: • zlepšování kvality, ochrana povrchových a podzemních vod – Změna č. 1 ÚPn neřeší přímo zlepšování kvality, ale řeší u návrhových ploch minimalizaci vlivů na jakost povrchových vod, nemá významný dopad na vodní zdroje, • zabezpečení kvalitních zdrojů a zásobování pitné vody – Změna č. 1 ÚPn nenavrhuje žádné nové zdroje pitné vody ani změnu stávajícího zásobování, které je dostatečné • zkvalitňování čištění odpadních vod – Změna č. 1 ÚPn nenavrhuje žádné zlepšení čištění odpadních vod, toto je v území zajištěno novou ČOV Zby ny s účinným systémem čištění, které zlepšuje parametry vod vypouštěných do recipientu, snaha je likvidovat co nejvíce odpadních vod shromážděných v nepropustných jímkách na této ČOV • zlepšování retence krajiny – Změna č. 1 ÚPn nenavrhuje žádné opatření v tomto směru, ani retenci krajiny nezhoršuje
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 54 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Cíle v oblas ochrany ovzduší: • snižování emisí škodlivin do ovzduší – Změna č. 1 ÚPn nenavrhuje žádné opatření na snížení emisí, na kvalitu ovzduší bude mít nevýznamný vliv • ochrana klimatu – Změna č. 1 ÚPn přímo neřeší ani nenavrhuje využi rozvojových ploch, které by mohlo klima významněji ovlivnit, Cíle v oblas ochrany horninového prostředí • ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů – Změna č. 1 ÚPn nenavrhuje žádný dobývací prostor ani těžbu nevyhrazených nerostů. Cíle v oblas týkající se obyvatelstva a kvality života • zamezení nepříznivých projevů lidských činnos na kvalitu životního a obytného prostředí – ÚPn navrhuje zásobování zastavitelného území pitnou vodou (centrální soustavou nebo individuálně), čištění všech odpadních vod na ČOV (napojením na kanalizaci, vyvážením jímek nebo skupinovými ČOV), u výstavby pro bydlení v blízkos k’munikací je její realizace podmíněna prokázáním eliminace hlukové zátěže nad hygienické limity pro hluk.
Celkově lze konstatovat, že hlavní cíle jsou Změnou č. 1 ÚPn respektovány a jejich plnění je také zabezpečeno navrženými opatřeními k eliminaci vlivů realizace ÚPn na životní prostředí.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 55 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územního plánu na životní prostředí
Podle § 55 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., je pořizovatel územního plánu povinen nejméně jednou za 4 roky přeložit zastupitelstvu zprávu o uplatňování územního plánu. Jsou navrženy ukazatele, které je možno získat z dat sbíraných jednotlivými orgány ochrany životního prostředí, odbornými ins tucemi atd. nebo jsou zjis telné z projektové dokumentace realizovaných záměrů. Byly vybrány jen ty ukazatele, které mohou pos hnout vliv ÚPn na řešené území. Pokud bude na základě sledování těchto indikátorů zjištěno, že ÚPn má závažné nega vní vlivy na životní prostředí, měla by být pořizovatelem navržena opatření k jejich zmírnění či nápravě. Návrh indikátorů pro sledování vlivů ÚPn na životní prostředí
Č. Oblast ŽP Navržený indikátor pro sledování vlivů koncepce na životní prostředí Data 1.1. Podíl ploch zeleně v zastavěném území, realizace izolační zeleně
Ochrana KÚ, Správa NP a CHKO 1.2. Účinnost navržených opatření k ochraně krajinného rázu 1. přírody a Šumava, ORP, AOPK, krajiny MěÚ 1.3. Funkčnost prvků ÚSES
2.1. Vývoj území sledovaný v rámci monitoringu pro plány péče ZCHU Zvláště Správa NP a CHKO 2. chráněná Šumava, AOPK území 2.2. Monitoring EVL Šumava a PO Bole ce
3.1. Míra záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany (ha/rok) KÚ, 3. Půda 3.2 Podíl zastavěných a nezastavěných ploch ČSÚ, MěÚ
4.1. Počet obyvatel napojených na veř. kanalizační sítě a ČOV ČSÚ, VÚV, Správa NP a Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakos CHKO Šumava, 4. Voda 4.2. vody MZe, ČHMÚ, KÚ, ORP 4.3. Počet realizovaných revitalizačních opatření
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 56 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
10. Závěr a doporučení
Návrh Změny č. 1 ÚPn Zby ny naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a je v souladu s hlavními cíli strategických dokumentů na národní a regionální úrovni pro tuto oblast. Byly iden fikovány vlivy na přírodu, zvláště chráněná území, ÚSES, krajinu, půdu, vody a hmotný majetek. Jednotlivé plochy byly vyhodnoceny v kontextu jejich umístění s ohledem na limity a omezení využi území. U navrhovaných rozvojových ploch je možno předpokládat, že střety a nega vní vlivy budou ještě řešeny, zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění jejich vymezení v následných v jednotlivých povolovacích řízení (dle návrhu opatření pro jednotlivé plochy).
Návrh Změny č. 1 ÚPn Zby ny nebude mít, při respektování navržených opatření uvedených v kapitole 7 tohoto vyhodnocení, významné nega vní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je tedy Změna č. 1 ÚPn Zby ny, při splnění výše uvedených opatření, akceptovatelný. Pokud budou podmínky z kapitoly č. 7 zahrnuty do konečného návrhu Změny č. 1 ÚPn Zby ny navrhuji vydat příslušnému dotčenému orgánu tj. KÚ Jihočeského kraje a Správě NP a CHKO Šumava souhlasné stanovisko.
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 57 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
11. Netechnické shrnu výše uvedených údajů
Legisla vní souvislos Dle § 19 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování - stavebním řádu, je úkolem územního plánování také vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území"); jeho součás je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Vlastní obsah posouzení vlivů na územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraven přílohou stavebního zákona. Zpracování tohoto hodnocení vychází z požadavku Krajské úřadu Jihočeského kraje, který jej uvedl ve svém koordinovaném stanovisku k návrhu zadání změny č. 1 ÚPn Zby ny č.j. KUJCK22551/2014/ OZZL/2 ze dne 8.4.2014. Předložené vyhodnocení je zpracováno podle požadavků přílohy stavebního zákona a dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Předmět hodnocení Předmětem a hlavním obsahem hodnocení návrhu Změny č. 1 ÚPn Zby ny je zejména: • posouzení míry souladu/rozporu ÚPn se zpracovanými celostátními a krajskými koncepčními dokumenty z oblas životního prostředí, • vyhodnocení návrhu vymezení jednotlivých rozvojových ploch a změn stávajících vymezených ploch z hlediska vlivů na životní prostředí, • iden fikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných ploch se složkami životního prostředí, včetně návrhu opatření k omezení nega vních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně zvýšení účinků pozi vních vlivů. Hodnocení vztahu cílů ÚPn k základním strategickým a koncepčním dokumentů na národní a regionální úrovni v oblas ŽP K hodnocení byly použity tyto hlavní strategické dokumenty na národní a regionální úrovni: • Státní poli ka životního prostředí pro období 2012-2020 (schváleno 2012) • Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky 2010 • Národní strategie ochrany biologické rozmanitos (schváleno v roce 2005) • Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky (schváleno 30.11.2009) • Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje schválené 13.9.2011 • Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období 2007-2013) • Plán péče CHKO Šumava (schválen 13.12.2012 pro období 2012-2027) • Koncepce ochrany přírody Jihočeského Kraje (návrhová část schválena 7.10.2008) • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje (schváleno 2004, poslední změna 2011) Z hodnocení vyplývá, že Změna č. 1 ÚPn Zby ny není za předpokladu respektování navržených opatření s těmito strategickými dokumenty v oblas životního prostředí v rozporu. Hodnocení ploch obsažených v ÚPn Předmětem hodnocení byly tyto plochy: • Plochy smíšené obytné - venkovské a rekreační (SOV) • Plochy rodinné rekreace (RR)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 58 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
• Plochy výroby a skladování - zemědělské (VSZ) • Plochy zeleně krajinné (ZK) • Plochy zeleně soukromé (ZS) • změny již vymezených ploch Jelikož se v případě územního plánu jedná o záměry vymezené pouze plochou, není možno u většiny provést v této fázi detailní vyhodnocení možných vlivů na životní prostředí. Cílem hodnocení bylo iden fikovat možné potenciální vlivy (především na základě územních střetů), podrobněji se zabývat potenciálními nega vními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění či zabránění působení těchto vlivů. Hodnocení vlivů probíhalo souběžně s pracemi na návrhu změny územního plánu. Tam, kde byly iden fikovány možné nega vní vlivy jsou navržena opatření pro územní plán i následná povolovací řízení, a to v intencích možnos územního plánování. Z hlediska nega vních vlivů se jedná především o možné nega vní ovlivnění biotopu perlorodky říční, kdy v řešeném území je ochrana tohoto druhu, biotopu a zlepšování jakos vod v této souvislos prioritou. Důraz byl kladen na prostor vymezení ploch, s m, že některé záměry požadované v zadání změny ÚPn byly z důvodu zřejmého územního střetu a tedy nega vního vlivu na biotop tohoto chráněného živočich vyloučeny. Rozvojové plochy navržené Změnou č. 1 ÚPn budou mít za předpokladu realizace navržených opatření jen mírně nega vní vliv na druhovou ochranu, který nevylučuje uplatnění Změny č. 1 ÚPn Zby ny. Hodnocení vlivů Změny č. 1 ÚPn na chráněná území soustavy NATURA 2000 bylo provedeno v samostatném hodnocení, neboť příslušnými orgány ochrany přírody nebyl vyloučen možný vliv na tato území. Dále byl iden fikován mírně nega vní vliv na zvláště chráněná území (CHKO Šumava, NPP Prameniště Blanice), který ale nevylučuje uplatnění Změny č. 1 ÚPn. Vliv na půdu a vody je také mírně nega vní a nevylučuje uplatnění Změny č. 1 ÚPn. Vlivy na ostatní složky životního prostředí a zdraví lidu byly vyhodnoceny jako nevýznamné. Z hlediska ochrany krajiny a krajinného rázu byla Změna č. 1 ÚPN posouzena podle zásad ochrany krajinného rázu uplatněných v Plánu péče CHKO Šumava a v Územní studii Šumava (2010), s m, že při respektování zásad a principů ochrany krajinného rázu v těchto dokumentech nebude vliv Změny č. 1 ÚPn na krajinný ráz významný. Při respektování navržených opatřeních, která jsou specifikována pro jednotlivé plochy, lze s návrhem Změny č. 1 ÚPn Zby ny z hlediska ochrany životního prostředí souhlasit. Závěry a doporučení Změna č. 1 ÚPn Zby ny při naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a je v souladu s hlavními cíli strategických dokumentů na národní a regionální úrovni pro tuto oblast. Aby bylo zajištěno, že Změny č. 1 ÚPn nebude mít významné nega vní vlivy na životní prostředí je nutno respektovat a naplnit opatření uvedená v kapitole 7 tohoto hodnocení. U navrhovaných rozvojových ploch je možno předpokládat, že střety a nega vní vlivy budou dále řešeny, zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění jejich vymezení v jednotlivých povolovacích řízení (dle návrhu opatření pro jednotlivé plochy).
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 59 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Zpracovatel: Ing. Hana Pešková
(rozhodnu MŽP o udělení autorizace k vypracování dokumentace a posudku podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 43811/ENV/06 prodlouženo rozhodnu m č.j. 32997 ENV/10)
DHW s.r.o. Na Příkopě 988/31 110 00 Praha
V Českém Krumlově dne 29.1.2015
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 60 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Použité informační zdroje 1. Použitá literatura: ✓NEUHÄUSLOVÁ,Zdenka:Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, vydání 1.,Praha, Academia, 2001, 341 s. ISBN 80-200-0687-7 ✓DEMEK,Jaromír: Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny, vydání II., Brno, AOPK ČR, 2006, 582 s. ISBN 80-86064-99-9 ✓TOMÁŠEK, Milan: Půdy České republiky, vyd.tře , Praha, Česká geologická služba, 2003, 68 s. ISBN 80-7075-607-1 ✓CULEK, Mar n: Biogeografické členění České republiky,Praha, Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-85368-80-3 ✓CULEK,Mar n: Biogeografické členění České Republiky II. díl, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, 590 s. ISBN 80-86064-82-4 ✓LÖW Jiří, MÍCHAL Igor: Krajinný ráz, vyd.první, Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce s.r.o., 2003, 552 s. ISBN 80-86386-27-9 ✓VOREL Ivan, BUKÁČEK Roman, MATĚJKA Petr, CULEK Mar n, SKLENIČKA Petr: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnos nebo změny využi území na krajinný ráz, Praha, Nakladatelství Naděžda Skleničková, 2006, 24 s. ISBN 80-903206-3-5 ✓CHYTRÝ, Milan, KUČERA, Tomáš & KOČÍ Mar n: Katalog biotopů České republiky, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001, 307 s. ISBN 80-86064-55-7 ✓ TOLASZ, Radim a kol.: Atlas podnebí Česka, Praha, Olomouc, Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, 256 s. ISBN 978-80-86690-26-1 (ČHMÚ), ISBN 978-80-244-1626-7 (UP) ✓LÖW Jiří a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Doplněk, Brno, 1995, 124 s., ISBN 80-85765-55-1 ✓SKLENIČKA,Petr: Základy krajinného plánování, vyd. druhé, Naděžda Skleničková, Praha 2003, 321 s., ISBN 80-903206-1-9 ✓ EIA- IPPC - SEA – ročníky 2001-2014, MŽP, ISSN 1211-729
2.Internetové zdroje: ✓www.mapy.cz ✓www.cenia.cz ✓h p://geoportal.cenia.cz/mapmaker/ ✓www.vaclavice.cz ✓www.nature.cz ✓h p://drusop.nature.cz/ ✓www.heis.vuv.cz ✓h p://vdb.czso.cz/ ✓h p://www.geofond.cz/mapsphere/ ✓h p://portal.gov.cz ✓h p://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp ✓h p://voda.chmi.cz/ojv2/ ✓h p://iispp.npu.cz/ ✓h p://info.sekm.cz/ ✓h p://www.ci adella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_prameniste_blanice_cz ✓h p://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=3 ✓h p://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2267&spec=zivocichove
3. Ostatní: - Územní studie Šumava (FA ČVÚT, 2010)
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 61 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
- Botanický a orientační zoologický průzkum Spálenec pozemky Jana Měšťáka (ing. Alois Pavlíčko, 2013) - Návrh managementu pro LBC PT 009 Za Furišovkou v k.ú, Koryto (ing. Jiří Wimmer, srpen 2013) - Plán péče NPP Blanice a Prameniště Blanice pro léta 2011-2024 - Plán péče připravované NPP Zlatý potok
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 62 Vyhodnocení vlivů Změny č. 1 územního plánu Zby ny na životní prostředí
Použité zkratky • ÚPn Územní plán • ORP Obec s rozšířenou působnos • MěÚ Městský úřad • KÚ Krajský úřad • EIA Enviromental impact assesment (posuzování vlivů na životní prostředí) • SEA Strategy enviromental assessment (posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí) • AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny • MŽP Ministerstvo životního prostředí • MZe Ministerstvo zemědělství • ČSÚ Český sta s cký úřad • VÚV Výzkumný ústav vodohospodářský • ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav • BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka • ZPF Zemědělský půdní fond • HPJ Hlavní půdní jednotka • PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa • ČR Česká republika • EVL Evropsky významná lokalita • NV Nařízení vlády • k. ú. Katastrální území • p. č. Parcelní číslo • PK Pozemek pozemkového katastru (zjednodušená evidence) • KN Katastr nemovitos • ÚSES Územní systém ekologické stability • RBK Regionální biokoridor • RBC Regionální biocentrum • LBK Lokální biokoridor • LBC Lokální biocentrum • IP Interakční prvek • CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod • VKP Významný krajinný prvek • ZCHÚ Zvláště chráněné území • CHKO Chráněná krajinná oblast • NPP Národní přírodní památka • PR Přírodní rezervace • PP Přírodní památka • KES Koeficient ekologické stability • CO Oxid uhelnatý • CO2 Oxid uhličitý • CxHx Uhlovodíky (obecně) • TZL Tuhé znečišťující látky • PM10 Suspendované prachové čás ce frakce 10 • NOx Oxidy dusíku • NO2 Oxid dusičitý • SO2 Oxid siřičitý • ČOV Čis čka odpadních vod • EO Ekvivalentní obyvatel
Ing. Hana Pešková, DHW s.r.o. 63