Kadaň Situa ční analýzy v lokalitách vybraných v roce 2011

Praha, říjen 2011

www.gac.cz

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

OBSAH

Úvod ...... 1 Základní charakteristiky obce a jejích obyvatel ...... 4 a. obecné charakteristiky obce ...... 4 b. demografické charakteristiky obce ...... 6 Sociáln ě vylou čení obyvatelé ...... 9 Deskripce sociáln ě vylou čených lokalit ...... 12 a. lokalita Prunéřov ...... 14 b. lokalita Chomutovská ...... 17 Systémoví aktéři a analýza dílčích oblastí sociální exkluze/ inkluze ...... 20 a. vzdělávání ...... 20 b. bydlení ...... 24 c. zaměstnanost ...... 28 d. bezpečí ...... 30 e. sociální služby ...... 31 f. zdraví ...... 35 g. lokální sociální politika a politická participace ...... 36 Shrnutí a doporu čení ...... 37

2

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Úvod

Studie je výsledkem projektu, který sledoval dva hlavní cíle, kterými bylo jednak zmapování výchozí situace obyvatel žijících v sociáln ě vylou čených lokalitách, jednak posouzení efektivity využívaných integra čních opat ření. Díl čí cíle studie pak p ředstavovuje zejména identifikaci sociáln ě vylou čených a sociálním vylou čením ohrožených lokalit na území města/obce, popsání t ěchto lokalit, mechanism ů sociálního vylou čení v kontextu m ěsta, rizik se sociálním vylou čením spojených, dosud realizovaných integra čních opat ření a popsání jejich dopad ů na životy sociáln ě vylou čených. Vymezené cíle tak sledovaly tři linie vnímání výzkumného problému: (1) situaci obyvatel sociáln ě vylou čených lokalit a procesy jejich vylu čování; (2) existenci politik, nástroj ů, projekt ů mí řících k inkluzi nebo podpo ře obyvatel lokalit a (3) potenciál a bariéry lokálních aktér ů pro inkluzi obyvatel sociáln ě vylou čených lokalit.

V obecné rovin ě vycházíme z pojetí sociálního vylou čení využitého v Analýze sociáln ě vylou čených romských lokalit a absorp ční kapacity subjekt ů p ůsobících v této oblasti (MPSV 2006) z roku 2006. Tato analýza využívala p ři popisu vylou čených lokalit sociální, kulturní, prostorové indikátory i indikátory dostupnosti infrastruktury a ve řejných služeb, v četn ě kvality života a životních podmínek v sociáln ě vylou čených lokalitách. Oproti konceptu chudoby, který vychází výlu čně z ekonomických charakteristik, je sociální vylou čení jevem ovlivn ěným více faktory. Dnešní situaci porovnáváme se situací v roce 2006, jak ji zachycuje Mapa sociáln ě vylou čených romských lokalit (GAC 2006). Srovnání umož ňuje, alespo ň v omezeném po čtu sledovaných lokalit, odhadnout dynamiku vývoje v základních obrysech indikátor ů, které mapa sledovala.

Jako sociální vylou čení ozna čujeme stav, v jehož rámci je jedinci, skupin ě jedinc ů či komunit ě výrazn ě znesnad ňován či zcela zamezován p řístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umož ňují plné zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit. Riziko sociálního vylou čení se zvyšuje v p řípad ě jedinc ů a skupin, u kterých se tyto jevy kumulují.

Multidimenzionálnost sociálního vylou čení se projevuje tím, že je často spojena s procesy :

◙ prostorového vylou čení - kdy jedinci či skupiny mají ztíženou možnost získat bydlení v atraktivn ějších částech obcí

1

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

◙ symbolického vylou čení spojeným se stigmatizací jedinc ů či skupin

◙ kulturního vylou čení - kdy je jedinc ům či skupinám ztížen p řístup k široce oce ňovaným formám v ědění a chování

◙ ekonomického vylou čení - ztíženým p řístupem k legálním formám lépe finan čně ohodnocené výd ěle čné činnosti

Následkem proces ů sociálního vylou čení pak často bývá:

◙ život v prostorov ě odd ělených a neatraktivních částech obce, ve špatných hygienických pom ěrech;

◙ malá p říležitost k interakci se sociáln ě nevylou čenými osobami;

◙ nízká míra dosaženého vzd ělání;

◙ snížená sociokulturní kompetence (nap ř. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností);

◙ nezam ěstnanost, materiální chudoba a vznik závislosti na sociálních dávkách, ekonomický systém vyzna čující se častým zastavováním majetku a p ůjčováním pen ěz na vysoký úrok (lichva a tzv. rychlé p ůjčky);

◙ vyšší možnost výskytu rizikových forem chování (nap ř. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i ob ětí trestné činnosti).

Jako sociáln ě vylou čenou lokalitu ozna čujeme prostor obývaný sociáln ě vylou čenými lidmi. Často jsou tyto lokality vnímány jako „romské“, p řičemž k tomu, aby byla lokalita vnímána jako „romská“, není v ůbec nutné, aby Romové v dané lokalit ě tvo řili statistickou v ětšinu. Na jedné stran ě se m ůže jednat o jednotlivý d ům, ve kterém žije n ěkolik jednotlivc ů či rodin, nebo celou m ěstskou čtvr ť čítající n ěkolik stovek nebo dokonce tisíc obyvatel na stran ě druhé. Tento prostor je jak místem, do n ěhož jsou „vylou čení“ odkázáni, tak i místem, které se na jejich vylou čení podílí. Hranice této lokality mohou být jak symbolické (to, když je lokalita vnímána jako tzv. „špatná adresa“, hovo ří se o ní jako o „domu hr ůzy“, „ghettu“, „Bronxu“ apod.), tak fyzické (je-li lokalita odd ělená od ostatní obytné zástavby pr ůmyslovou zónou, frekventovanou silnicí, vodním tokem, skládkou apod.). V obcích může existovat paraleln ě

2

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

několik sociáln ě vylou čených lokalit.

Co se etnické identifikace tý če, považujeme proto za relevantní uvád ět, jak vnit řní identifikaci (na základ ě sebe-deklarace), tak i vymezení vn ější (zda považuje danou osobu, či skupinu osob za p říslušníky etnické skupiny jejich sociální okolí). Sociální inkluzi pojímáme jako vytvá ření takových institucionálních podmínek, které napomáhají možnosti plnohodnotného spole čenského zapojování osob všech kategorií do institucí a prostor ů, které jsou definovány s odkazem na jejich ve řejný charakter či rovný p řístup. Za inkluzívní opat ření pak ozna číme takové, které p řispívá ke zmenšování existující mezery mezi proklamovanou všeobecnou přístupností a bariérami, které ve skute čnosti existují.

Data týkající se situace jednotlivých lokalit jsme získali ze široké palety zdroj ů: z oficiálních dokument ů (strategické a koncep ční plány rozvoje m ěsta, st ředn ědobé plány rozvoje ociálních služeb, lokální strategie k řešení situace v sociáln ě vylou čených lokalitách či již provedené odborné studie), lokálních médií a místních kronik. Tato jsou dopln ěna rozhovory s lokálními experty i obyvateli lokalit a pozorováním výzkumníků v lokalitách. Vzhledem k absenci datového podkladu a požadavku na rychlé zpracování výzkumu jsme nezískávali primární data ke stanovení intenzity r ůzných jev ů, ale pracovali jsme s tzv. kvalifikovanými, vícezdrojov ě ov ěř ovanými odhady.

Při sb ěru terénních dat jsme se zam ěř ili na tři kategorie populací: (1) profesionální a administrativní sféra ; (2) obyvatelé sociáln ě vylou čených lokalit a (4) populace žijící v sousedství t ěchto lokalit . Během sb ěru dat jsme uskute čnili polostrukturované rozhovory se zástupci významných institucionálních aktér ů, kte ří se zabývají sledovanými tématy, nebo jejich činnost má na sledované jevy nep římý vliv. Výsledný seznam subjekt ů byl upraven na základ ě p řípravné fáze výzkumu, v závislosti na sekundární analýze dokument ů a analýz dříve realizovaných v jednotlivých lokalitách. 1 Etnografické rozhovory s obyvateli sociáln ě vylou čených lokalit a jejich okolí se zam ěř ovaly především na problematiku „soužití“, hodnocení dosud praktikovaných politik (v četn ě efektivity existujících „integra čních“ opat ření), postoje a názory na celkovou „kvalitu života“ a problémy spjaté se životem v sociáln ě vylou čené lokalit ě a/nebo jejím okolí. V sociáln ě vylou čených lokalitách jsme provedli 15 hloubkových rozhovor ů. Při jejich výb ěru jsme dbali na to, aby osoby, s nimiž

1 Provedli jsme rozhovory se zástupci t ěchto subjekt ů: (1) místní samospráva: a. zástupce vedení m ěsta/obce, pop ř.se b. zástupci relevantních poradních orgán ů (komisí, výbor ů); (3) m ěstský/obecní ú řad; (4) ú řad práce; (5) městská policie; (6) Policie ČR; (9) poskytovatelé služeb pro osoby ohrožené sociálním vylou čení; (9) školy: mate řské školy, základní školy, st řední školy a (10) vybraní zam ěstnavatelé (v č. zprost ředkovatel ů ve řejn ě 3

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

jsme hovo řili, nebyly p říbuzensky či ekonomicky provázané. T řetí cílovou skupinou, na kterou se situa ční analýza zam ěř uje, je populace mimo sociáln ě vylou čené lokality a její pohled na situaci v obci.Vedle rozhovor ů jsme získávali informace i prost řednictvím pozorování, kdy jsme sledovali jak b ěžné situace v život ě lokalit, tak zaznamenávali jejich fyzické upo řádání a materiální vybavenost. 2

Výzkum byl provád ěn jednou osobou, která se s informanty domlouvala na osobních sch ůzkách. Vždy je pravdiv ě informovala o ú čelu pro jaký jsou daná data sbírána, o institucích, které s daty budou pracovat. Pokud byl z rozhovoru po řizován zvukový záznam, byl výslovn ě žádán souhlas a respondent ujišt ěn, že nahrávka nebude použita k jinému použití než p řesn ějšímu zachycení rozhovoru.

Základní charakteristiky obce a jejích obyvatel a. obecné charakteristiky obce

Region Kada ňska se nachází v Ústeckém kraji, který je rozd ělen na sedm okres ů, resp. 16 správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností. Pod pov ěř ený obecní ú řad II. stupn ě Kada ň spadají následující obce: Kada ň, Rokle, Radonice, Maš ťov, Vilémov, Veliká Ves, P ětipsy, Ra četice, Lib ědice, Chbany, Brodce, Kada ňská Jese ň, Mezi říčí, Nová Víska, Pokutice, Pruné řov, Tušimice, Úhoš ťany a Zásada u Kadan ě. Severní část regionu je obklopena Krušnými horami, které v nemalé mí ře ovliv ňují n ěkteré demografické ukazatele – hustota osídlení je v horských oblastech pom ěrn ě nízká a ráz krajiny podvazuje hospodá řskou aktivitu. Přesto byly v minulosti ur čité oblasti Krušných hor d ůležitým centrem ekonomického života (díky nerostnému bohatství). Na rozdíl nap říklad od Plze ňského nebo Jihomoravského kraje nemá Ústecký kraj jedno p řirozené (spádové) centrum, ale naopak souvislý pás v ětších m ěst, která fungovala a dodnes fungují jako póly rozvoje (Chomutov-Most-Teplice-Ústí nad Labem-Litoměř ice-Děč ín). Na západ ě (na hranici s Karlovarským krajem) do tohoto „st ředního pásu sub region ů“ zasahuje východní cíp Doupovských hor. Na n ěj navazuje Severo česká hn ědouhelná pánev, která je nejvýznamn ější pr ůmyslovou oblastí Ústeckého kraje a dále České st ředoho ří. Regiony v Podkrušnoho ří se prosp ěšných prací). 2 Pro tuto část byly vytvo řeny polostandardizované záznamové archy, do kterých jsme zaznamenávali následující oblasti: (1) polohu lokality v ůč i obci, (2) typ zástavby a kvalitu bydlení, (3) dostupnost ve řejných služeb, (4) kvalitu ve řejných prostor, (5) zp ůsob trávení volného času a (6) výskyt inzerát ů na ur čité typy služeb – nap říklad poskytování p ůjček, (7) ve řejné klima obklopující vylou čenou lokalitu z hlediska institucionálních i neformálních aktér ů a ve řejnosti. 4

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

svým těžkým pr ůmyslem a hutnictvím byly v minulosti d ůležitými pr ůmyslovými a energetickými centry a podporovaly ekonomický rozvoj nejen v p řilehlých oblastech, ale i ve zbytku Čech a od 50. let dokonce i v mén ě industrializovaných zemích RVHP. Dnes jsou sice stále d ůležitou pr ůmyslovou a energetickou základnou České republiky, ale dlouhodob ě jednostranná specializace si vybírá svou da ň. Podkrušnoho ří se stále potýká se strukturálními problémy, se značnými ekologickými škodami, s narušeným rázem krajiny i nap říklad s pr ůměrn ě nižším vzd ěláním místního obyvatelstva.

Dnešní tvá ř historického m ěstského jádra zdobí množství m ěšťanských dom ů, církevních staveb i zbytk ů st ředov ěkého opevn ění. Historická část Kadan ě od roku 1978 m ěstskou památkovou rezervací. Při parlamentních volbách roku 1935 zaznamenala drtivé vít ězství Sudeton ěmecká strana. Kada ň byla n ěmeckou armádou obsazena dne 5. října 1938. Kada ňsko se stalo sou částí nové územní jednotky n ěmecké říšské správy - Sudetské župy. Na základ ě Benešova dekretu č. 108 z 25. října 1945 bylo tém ěř veškeré n ěmecké obyvatelstvo Kadan ě nuceno opustit své domovy. Desítky tisíc n ěmeckých obyvatel Kada ňska byly vyhnány či organizovan ě vysídleny do okupa čních zón poraženého N ěmecka.

Obec Kada ň je tvo řena devíti katastrálními územími s celkovou vým ěrou 6562 ha. Administrativn ě je člen ěna do desíti částí. Jsou to Kada ň-město, Brodce, Kada ňská Jese ň, Mezi říčí, Nová Víska, Pokutice, Pruné řov, Tušimice, Úhoš ťany, Zásada u Rašovic. Tyto části jsou tvo řeny celkem 31 základními sídleními jednotkami, v m ěstském prostoru Kadan ě nazývanými urbanistickými obvody (dále UO). Město Kada ň leží v oblasti severozápadních Čech na západním okraji Ústeckého kraje, od 1.1. 2003 je centrem Správního obvodu ORP Kada ň a plní tak funkci územn ě-správního mikroregionálního centra Unikátn ě dochované historické d ědictví, bohaté p řírodní zázemí, a zárove ň p římá sou část systému jednoho z klí čových d ůln ě-energetických komplex ů jsou protich ůdné, avšak základní atributy tohoto města. Oblast, ve které se Kada ň nachází, je ve sv ětě známá pod ozna čením Černý trojúhelník (Black Triangle) vzhledem k soust řed ění obdobných pr ůmyslových aktivit v p řilehlých územích SRN a Polska.

Kada ň a tehdejší Kada ňský okres byly postupn ě osídlovány novým obyvatelstvem ze všech kout ů českých zemí a Slovenska i krajany z Volyn ě a Vídn ě. Povále čný osud Kadan ě a pr ůmyslový rozvoj, který vedl k likvidaci n ěkterých částí obce se odráží na ukazateli autochtonnosti obyvatelstva (podílu obyvatel v obci narozených). V roce 1991 pat řilo mezi rodáky pouze 33,5 procenta obyvatel v četn ě d ětí. Zvýšení tohoto podílu na 44 procent v roce 2001 signalizuje rostoucí stabilitu obyvatel a indikuje i zlepšující se vztah obyvatel k m ěstu,

5

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

kde se narodili. Národnostní skladba obyvatelstva Kadan ě je výrazn ě členitá, stejn ě jako v celé okrese jsou výrazn ě zastoupeny menšinové národnosti. V Kadani, žije dnes pestrá národnostní pospolitost - Češi, Slováci, N ěmci, Ukrajinci, Ma ďaři, Romové, Vietnamci. Nejv ětší podíl obyvatelstva má českou národnost. b. demografické charakteristiky obce

Na konci roku 2010 žilo v Kadani žilo celkem 17 857 obyvatel. V posledních deseti letech má vývoj obyvatelstva mírn ě vzestupný trend. Nicmén ě sv ůj vrchol zažil v roce 2008 , kdy žilo v Kadaní p řes 18 000 obyvatel.

Zdroj: ČSÚ

Stejn ě jako celý Ústecký kraj pat ří Kada ň k relativn ě mladším m ěst ům České republiky. Zatímco pr ůměrný v ěk v celé ČR byl k 1. Červenci 2010 40,8 roku, v Kadani byl pr ůměrný věk 39,7 roku. Nicmén ě nižší v ěk regionu je zp ůsoben zejména pom ěrem produktivní a post- produktivní složky obyvatelstva.

6

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Zdroj: ČSÚ Pokud se podíváme na index stá ří (tedy pom ěr osob starších 65 let na po čtu osob mladších 15 let) vidíme, že k postupnému stárnutí obyvatelstva dochází i zde.

Zdroj: ČSÚ

7

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Lze to p říčíst na vrub skute čnosti, že se zde post-produk čního v ěku dor ůstá generace, která do severo českých m ěst p řišla b ěhem období masívního rozkv ětu průmyslu . V post- produktivním v ěku Kadani také výraznou m ěrou p řevažují ženy: na 932 m ůžů starších 65 let připadá 1540 stejn ě starých žen.

V lo ňském roce p řipadalo v Kadani celkem 4 s ňatky na 1000 obyvatel, což je hodnota v ČR spíše podpr ůměrná. Naopak nadpr ůměrných hodnot Kada ň dosahuje v rozvodosti, připadá zde 3,4 rozvodu na 1000 obyvatel (míra pro celou ČR je 2,9), což p ředstavuje 85,4 rozvodu na 100 s ňatk ů (hodnota v celé ČR je 65,9). Z celkového po čtu 61 rozvod ů v Kadani v roce 2010, jich celkem 41 bylo s nezletiletými d ětmi.

V lo ňském roce se v Kadani narodilo celkem 217 d ětí, z toho 11 rodi čkám mladším 19 let. V Kadani se náctiletým matkám tak rodí p řibližne p ět procent ze všech živ ě narozených d ětí, což dvojnásobný podíl než v celé ČR. Více než polovina (53,9 procenta) ze všech narozených d ětí se narodila mimo manželství, podíl za celou ČR je p řitom výrazn ě nižší (40,3 procenta). Naopak v posledních letech výrazn ě ubylo um ělých p řerušení těchotenství . Zatímco v roce 2001 jich p řipadalo celkem 54,1 na 100 živ ě narozených d ětí v roce 2010 to bylo 24. P řesto i v této statistice p řesahuje Kada ň pr ůměr ČR.

Zdroj: ČSÚ

8

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Zatímco p řirozený p řís ůstek obyvatelstva má mírn ě vzr ůstající trend, tak p řír ůstek stehováním je zna čně prom ěnlivý. Nejvýrazn ější migra ční vlnu zažilo m ěsto v letech 2007 a 2008. V obou letech lze nár ůst z řejm ě spojit s pracovní migrací, výraznou v ětšinu nov ě příchozích tak tvo řili muži a ženy v produktivním v ěku. V dětských kohortách k žádnému výrazn ějšímu p řír ůstku v uvedených letech nedošlo.

Polohu m ěsta lze hodnotit jako st ředn ě siln ě exponovanou, a to p ředevším díky své blízkosti k podkrušnohorské magistrále sdružující jak silni ční tak železni ční trasy nad regionálního významu. Tato komunikace vede po úpatí Krušných hor a na své trase propojuje m ěsta Cheb, Karlovy Vary, Ostrov nad Oh ří, Klášterec nad Oh ří, Chomutov, Most, Teplice a Bílinu Ústí nad Labem.

Sociáln ě vylou čení obyvatelé

Situace sociáln ě vylou čených obyvatel ve m ěst ě Kada ň bohužel nebyla uspokojiv ě dlouhodob ě monitorována v plné své ší ři, veškeré údaje vzniklé p řed rokem 1989 si všímají převážn ě romského obyvatelstva. Pravd ěpodobn ě v pr ůběhu dosidlování p řišla do Kadan ě valná v ětšina Rom ů, p řesné údaje o po čtech a lokaci však nejsou k dispozici. Podle většiny výzkum ů pocházela v ětšina nov ě p říchozích romských rodin ze Slovenska. Nap říklad Eva Davidová píše ve své práci: „Nová, pestrá národnostní a etnická skladba osídlenc ů pohrani čí byla pravd ěpodobn ě na jedné stran ě pro Romy p říznivá už tím, že se neodlišovali jen oni sami, ale na stran ě druhé jejich odlišnost - antropologická, jazyková i životní strategie byla specifická, a tak se mnozí v po čáte čních letech sžívání s novým prost ředím za čali dostávat často do konflikt ů.“

Podlle záv ěre čné zprávy z Projektu Dlouhodobý stacionární terénní výzkum sociálně vylou čených romských komunit realizovaný Katedrou antropologie Fakulty humanitních studií Západo české univerzity v Plzni. „Romové, kte ří do Kadan ě přišli v první migra ční vln ě v letech 1947-1947, pocházeli ve valné v ětšin ě z Východního Slovenska z osad z okolí Michalovc ů (Sliepkovce, Pavlovce, Lastomir), Trebišova a Košic. Tyto rodiny, které přicházely za prací, tehdy nacházely bydlení hlavn ě ve starém historickém centru m ěsta, které opustilo do války p řevažující n ěmecké obyvatelstvo. Během 50-tých a 60-tých let se komunisté pokoušeli nov ě p říchozí romské rodiny, mezi kterými byly tentokrát i rodiny z okolí Popradu a ze St ředního Slovenska, tla čit k co nejv ětší asimilaci. Docházelo k rozptylování Rom ů po obecních bytech v různých částech m ěsta, p řid ělování byt ů v nov ě

9

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

vystav ěných sídlištích a k usídlování jednotlivých romských rodin ve v ětšinov ě „neromských“ domech, tak aby se Romové „p řiu čili“ hygienické a sousedské návyky majority. Rodiny romských „starousedlík ů“ a nov ě p říchozí v dalších migra čních vlnách se v různých lokalitách potkávaly, nežily odd ělen ě.“

Vinou st ěhování do pr ůmyslových region ů došlo k deformaci p ředchozího hodnotového systému, na n ěmž byla jejich rodinná spole čenství postavena, a k přetržení vztah ů v p řirozené genera ční návaznosti. Tyto zm ěny za čaly již od poloviny šedesátých let 20. století, od nástupu tehdejší mladé generace, již vyr ůstající či už narozené v tomto novém prost ředí, v novém domov ě. Na jedné stran ě šlo o logickou genera ční zm ěnu a genera ční rozpor, který je stále jednou z hybných sil každé sociální struktury, každého spole čenství. Na stran ě druhé však utvá ření této nové generace bylo velmi rozporuplné, protože od období 50. do 60. let byla práv ě v d ůsledku násilných asimila čních tlak ů p řerušena a postupn ě ztracena ona kontinuita v těchto spole čenstvích.

K zásadnímu zvratu došlo po roce 1989. Historické budovy v centru m ěsta obec prodala a soukromí majitelé nájemníky z naprosté v ětšiny za čali vyst ěhovávat. Posléze se m ěsto za čalo zbavovat v ětšiny obecních byt ů a za čalo odprodávat i obecní byty na sídlištích. Navíc do Kadan ě, kde je cena nemovitostí v porovnání s n ěkterými regiony relativn ě nízká, p řicházely nové chudé rodiny. Prodeje dnes postupují i k lokalitám, které jsou považovány za nejvíce problematické. Ke konci 90. let došlo také v rámci privatizace t ěžkého pr ůmyslu ke kvalitativním zm ěnám v požadavcích na zam ěstnance. To se negativn ě projevilo p ředevším v propoušt ění zam ěstnanc ů s nízkým nebo základním vzd ěláním. Jednou z nejvíce postižených skupin byli Romové. Podle statistik ú řadu práce ztratili zam ěstnání tém ěř okamžit ě po roce 1991.

Po roce 2000 se objevila snaha řešit alarmující situaci v romských lokalitách a identifikovat problémy spojené s takzvanými sociáln ě vylou čenými lokalitami, toto spočívalo zejména v podpo ře místních neziskových organizací - podpora vzd ělávání, kofinancování projekt ů z pen ěz m ěsta. Objevuje se také snaha koordinovan ě za čít řešit problémy sociáln ě vylou čených lokalit v rámci Integrovaného plánu rozvoje města.

Podle odhad ů místní expert ů žije na území m ěsta Kadan ě p řibližn ě 1000 Rom ů, kte ří tak p ředstavují celkem asi 6 procent z celkového po čtu obyvatel . Při posledním s čítání se k romské národnosti p řihlásilo pouhých 26 osob. Zmi ňovaný výzkum katedry antropologie

10

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

v Plzni z roku 2004 uvád ěl odhad až t ři tisíce Rom ů. Romské obyvatelstvo je na území m ěsta rozloženo rovnom ěrn ě, k větší koncentraci pak dochází pouze v lokalit ě Pruné řov a v okolí ulice Chomutovská.

Po čet sociáln ě vylou čených bez ohledu na jejich etnickou p říslušnost m ůže indikovat po čet vyplacených sociálních dávek. Co se tý če vyplacených dávek hmotné nouze bylo ke konci prvního poloviny roku 2011 vyplaceno 558 přísp ěvk ů na živobytí, 69 doplatk ů na bydlení a 109 mimo řádných pomocí.

Soužití se sociáln ě slabšími ob čany jako nájemníky je často popisováno sousedy z jeich blízkého okolí jako zna čně problematické. Dochází z jejich strany k ni čení spole čného majetku a vykrádání sklep ů. Jejich p řítomnost je spojována s hlukem a špínou. Problémy se mají nej čast ěji objevovat v okamžiku, kdy po čet problémových nájemník ů v dom ě překro čí přibližn ě desetiprocentní hranici obsazenosti bytového fondu. Jako problematické se z tohoto pohledu jeví ob ě lokality. Podle n ěkterých oslovených informátor ů se situace v sou časné dob ě zhoršuje v okolí ulice Chomutovská. Problematické ob čanské soužití v lokalitách Pruné řov a Chomutovská ulice zaznamenáva i policie. Tyto problémy jsou spojeny p ředevším s rušením no čního klidu, ni čením majetku, drobnými krádežemi, nepo řádkem ve spole čně sdílených prostorech. Lidé, kte ří žijí v každodenním kontaktu se sociáln ě vylou čenými obyvateli, jsou k podobným problém ům citliv ější a často je řeší tak, že volají policii. S fenoménem sídlišt ě je také spojena menší sociální kontrola vyplývající z anonymity bydlení a absence komunitních prvk ů v život ě lidí, kte ří zde žijí. Paradoxn ě je pak jedna problémová skupina v dom ě díky své vnit řní koherenci a solidarit ě zvýhodn ěna ve sporech s jednotlivými individuálními obyvateli domu. Kriminalita je místními obyvateli stereotypn ě spojována zejména se známými osobami, kte ří se jí dopoušt ějí opakovan ě a mají kriminální minulost, a na druhé stran ě s p říchodem tzv. neznámých Rom ů (z jiných částí republiky či ze Slovenska).

Vedle vnit řních faktor ů vyplývajících z preferencí a charakteru sociáln ě vylou čených rodin, které podmi ňují vysokou zadluženost sociáln ě vylou čených v rámci bydlení či vyhýbání se nárok ům úhrad, jsou podstatné i faktory vn ější, které sociáln ě vylou čené demotivují . Zatímco starší obyvatelé mají v ětšinou za sebou nejednu pracovní zkušenost, jsou zvyklí pracovat a nezam ěstnanost je pro n ě frustrující zkušenost, mladší lidé často pracovní zkušenost nemají žádnou a často pochází z prost ředí, kde nepracovali ani rodi če, a o nalezení práce nemají žádný zájem. Takovýchto p řípad ů podle pracovnice pracovního ú řadu

11

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

navíc v poslední dob ě p řibývá. Nízkokvalifikovaní, kte ří ztratili zam ěstnání po čátkem devadesátých let v d ůsledku restrukturalizace pr ůmyslu, vlivem dlouhodobé nezam ěstnanosti postupn ě ztráceli pracovní návyky a v ůli neustále si hledat zam ěstnání. Někte ří terénní pracovníci v tomto p řípad ě upozor ňovali na časté psychické problémy takto postižených lidí. Mladší generace pak vyr ůstala v prost ředí, kde často ani jeden z rodi čů nepracuje a pracovním návyk ům se tak nenau čili v ůbec.

Mezigenera čně navíc dochází ke vzd ělanostnímu regresu. Před rokem 1989 mnoho ze sou časnosti nízkokvalifikovaných nezam ěstnaných získalo p řes své formáln ě nízké vzd ělání odborný výcvik p ři zam ěstnání. Podobné možnosti se ale polistopadovým generacím již nedostalo (v drtivé v ětšin ě p řevažuje základní vzd ělání, jen výjime čně se mladí lidé ze sociáln ě vylou čených lokalit vyu čí). V p řípad ě žen ze sociáln ě vylou čených rodin je častým důvod nezam ěstnanosti mate řství.

Hodnocení historického vývoje p řed rokem 1989 se mezi respondenty výrazn ě liší. V zásad ě lze hovo řit o dvou protikladných tvrzeních. Na jedné stran ě existuje diskurs „zlatého v ěku“ romské zam ěstnanosti. Respondenti často vypráv ěli, že v ětšina z kada ňských Rom ů před rokem 1989 b ěžn ě pracovala a že tehdejší režim ani nedovoloval nezam ěstnanost. Pracovní návyky ztratili až vinou hromadného propoušt ění a uvoln ění pravidel pracovního trhu v devadesátých letech. Na druhé stran ě n ěkte ří akté ři zd ůraz ňují, že situace je kontinuální. Romští obyvatele podle nich ani za komunismu p říliš nepracovali a zam ěstnání bylo v řad ě p řípad ů pouze formální. Sou časné situace je pak podle respondent ů přirozeným d ůsledkem, kdy liberalizace pracovního trhu a restrukturalizace státních podnik ů umožnila výrazn ější projev „romské nátury“. Naturalizace romského charakteru (spojena s výrazy „mají to v krvi či v genech, to je taková nátura, oni makat neumí“) je v tomto sm ěru podstatnou sou částí tohoto kontinuitního diskursu. Oba diskursy, přestože se liší ve výkladu příčin, kladou spole čný d ůraz na jakousi nesamostatnost romských pracovník ů a pot řeby dohledu, a jeho selhání po roce 1989.

Deskripce sociáln ě vylou čených lokalit

V rámci m ěsta jsme identifikovali dv ě sociáln ě vylou čené lokality – Pruné řov a ulici Chomutovská. Lokalita Pruné řov je výrazn ě odlou čená prostorov ě, nachází se ve vzdálenosti cca tři kilometry od m ěsta a je zasazena do z části opušt ěné pr ůmyslové zóny. Je zde nulová ob čanská vybavenost a špatná dopravní dostupnost. V průběhu posledních 17 let sem byli

12

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

cílen ě odsouváni dlužníci na nájemném. V ětšinu obyvatel lokality tvo ří sociáln ě slabí Romové. V lokalit ě Pruné řov je možno najít tém ěř všechny znaky sociáln ě odlou čené lokality. Lokalita Pruné řov si zasluhuje nejv ětší pozornost a investice ze strany m ěsta. Lokalita Chomutovská, se nachází na okraji m ěsta. Dlouhodob ě zde dochází ke koncentraci sociáln ě slabších ob čan ů. V lokalit ě žije také významné procento Rom ů. Lokalitu lze ozna čit za ohroženou sociálním vylou čením. V této lokalit ě je však p ěší ch ůzí dosažitelné kompletní spektrum služeb v rozmezí p ěti až patnácti minut. V blízkosti lokality se nachází základní škola praktická a t řetí základní škola Sluní čková na ulici Chomutovská, nedaleko je i do centra Šuplík. Vzhledem k t ěmto aspekt ům nelze v p řípad ě lokality Chomutovská uvažovat o prostorovém vylou čení.

13

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

a. lokalita Prunéřov

V sou časnosti žije v Pruné řov ě podle odhad ů obyvatel lokality p řibližn ě 300-400 osob, zástupci samosprávy uvád ějí 280 osob, v období jarních a letních m ěsíc ů po čet obyvatel výrazn ě roste v d ůsledku návšt ěv a migrace blízkých i vzdálených rodinných p říslušník ů především romských rodin. V lokalit ě žijí výhradn ě sociáln ě vylou čení či sociálním vylou čením ohrožení obyvatelé. Odbor sociálních v ěcí a zdravotnictví uvádí, že zde žije 75 dětí ve v ěku do patnácti let. Podle r ůzných údaj ů lze po čet d ětí žijících zde celoro čně odhadnout až na 40 procent všech obyvatel lokality. Většinu, přibližn ě 90 procent, obyvatel tvo ří Romové).

Lokalita Pruné řov vznikla p řed dvaceti lety p řebudováním čty ř nádražních budov na obytné domy. Tyto domy byly p ůvodn ě ur čeny jako objekty pro dlužníky na nájemném, a to především z ulice Chomutovská, ale i jiných částí Kadan ě. Přestože byly byty ur čeny především pro neplati če m ěsta bez ohledu na etnicitu, v sou časné dob ě zde bydlí p ředevším romská populace. V lokalit ě nejsou žádné sociální služby vyjma nízkoprahového centra Start.

Puné řov je od centra Kadan ě vzdálen přibližn ě čty ři kilometry , v období během školního roku sem jezdí t řikrát denn ě městský autobus, toto funguje až od léta 2011, p ředtím jezdil autobus pouze jednou denn ě, n ěkte ří obyvatelé využívali k doprav ě mezim ěstský autobus z Chomutova. Lokalita Pruné řov je situována na konci m ěsta poblíž hlavního silni čního tahu sm ěrem na Chomutov a do SRN. V blízkosti dom ů je velká frekvence kamionové dopravy která je nucena objížd ět nízký železni ční podjezd. V ětšina d ětí, mladistvých i dosp ělých obyvatel se pohybuje v blízkosti dom ů, posedávají p řed domy na p řinesených židlích či lavi čkách, tedy v bezprost řední blízkosti komunikace a dochází tak velmi často k nebezpe čným situacím při p řebíhání ulice a nepozornosti d ětí p ři hrách. Tento stav je však po instalaci retardéru podle místních obyvatel o mnoho lepší, nebo ť rychlost vozidel se výrazn ě snížila.

Lokalitu tvo ří z části opušt ěná pr ůmyslová zóna a pouze čty ři obydlené domy ve vlastnictví města, které však spravuje soukromá firma Profireal. Celkem se zde podle údaj ů m ěsta nachází 78 byt ů t řetí a čtvrté kategorie se sníženým nájemným, p řičemž nájemní smlouvy jsou uzavírány na dobu ur čitou na jeden rok. Řada byt ů v Pruné řov ě by na základ ě pozorování pravd ěpodobn ě nezapadla do žádné kategorie a m ěly by být ozna čeny

14

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

spíše za prostory nebytové. Jejich po čet je však bez podrobné paspartizace bytového fondu obtížné vy číslit. Vybavenost i velikost byt ů se výrazn ě liší, jedná se však až na jeden třípokojový byt o maximáln ě o dvou pokojové byty.

Vnit řní spole čné nebytové prostory jsou špinavé a zapáchající. O úklid se starají obyvatelé, jak však uvád ěli, špatná komunikace mezi nimi je p říčinou toho, že po řádek není možné udržet. Jedna z informátorek v dom ě bývalého nádraží uvedla že, spole čné prostory na pat ře uklízí a že n ěkte ří obyvatelé jí za to dávají padesát korun. Zárove ň byla jakousi neformální správkyní a p ůjčovala klí če od koupelny na jednom pat ře. Ve v ětšin ě byt ů není žádné sociální za řízení ani p řístup ke studené vod ě. V domech jsou v ětšinou spole čné sprchy a koupelny, kde je možné prát. V každém dom ě je jedna sprcha s teplou vodou. Aby tekla teplá voda je nutné vhodit desetikorunu. „ Co tady schcete zlepšovat proboha. Co se tady zm ění. Zbyte čně se trápíte, nic se tady nezm ění. Tady zakopali spoustu ps ů, jak tomu říkám, a tady se nic nezm ění. Tady nemáte nic. Tady už ty d ěti ani neví co to je kino. Tady, kdo nemá auto, tak se ani do m ěsta nedostane ve čer. Sem se v noci taxiky bojí jezdit. Já už jsem tu spoustu let a tady se nic nezm ění,“ uvedla jedna ze starších obyvatelek.

V prostoru zahrádek dom ů u nádraží se nachází také tři chatr če, které byli b ěhem pr ůzkumu obydlené. 3 V lokalit ě je tém ěř nulová ob čanská vybavenost, pokud nepo čítáme jeden velice malý a špinavý obchod se smíšeným zbožím, kde jsou však údajn ě prodávány plesnivé potraviny. 4 Sortiment zahrnoval základní potraviny za vyšší cenu obvyklou ve ve čerkách, základní drogistické zboží a obnošené šatstvo.

Lokalita, vykazuje všechny znaky sociálního vylou čení, a jako taková je spojena s vyšší mírou kriminality související s nedostatkem zdroj ů, adekvátních sociálních kontakt ů a příležitostí a také s rozvojem a ší řením sociálních patologií. Příčinou tohoto stavu je především koncentrovaný výskyt jev ů, které souvisí s životem v sociálním vylou čení, mj. chudoba, p ředlužení či závislosti (gambling, alkohol, drogy). Toto je násobeno také prostorovým vylou čením lokality a jejím zasazením do pr ůmyslové zóny.

3 Obyvatelé se však odmítali ú častnit rozhovor ů, jako d ůvod uvád ěli, že necht ějí mít žádné problémy. Jedinou získanou informací bylo, že objekty obývají pouze v jarních a letních m ěsících. V pr ůběhu výzkumu zde bydlelo několik rodin, potkával jsem d ěti které chodili z nákupu a vraceli se do t ěchto t ěžko popsatelných obydlí. Šlo o chatrné budovy vyrobené z materiálu , který byl momentáln ě po ruce o velikosti cca 4x4 metry. 4 Při rozhovoru uvedla majitelka prodejny bez okolk ů, že jí místní dluží p řibližn ě sto tisíc a že by je nejrad ěji post řílela. V den provedení tohoto rozhovoru byla výplata sociálních dávek a majitelka si st ěžovala, že jí nikdo nep řišel zaplatit dluh. 15

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Většina ob čan ů z lokality Pruné řov je vnímána v ětšinovou částí spole čnosti jako osoby problémové, s nezájmem řešit vlastní špatnou sociální a ekonomickou situaci. Adresa Pruné řov je obyvateli vnímána jako stigmatizující. Dotazovaní tvrdili, že je složité si najít zam ěstnání či byt, pokud uvedou, že v této lokalit ě bydlí. Celkem 44 byt ů se nadále potýká s dluhy na nájemném a službách spojených s užíváním bytu. Velká část obyvatel má problémy se splácením p ůjček úv ěrovým spole čnostem.

Přístup oslovených informátor ů b ěhem výzkumu v Pruné řov ě byl velice vlažný, n ěkdy až nep řátelský, získat pozvání do bytu bylo velice obtížné, toto bylo nej čast ěji zd ůvod ňováno tím že podobných rozhovor ů zde bylo provedeno již mnoho a nezaznamenali žádné konkrétní dopady. U mnohých bylo znát že se za svou bytovou situaci stydí, návšt ěva se da řila především tam, kde nájemníci dlouhodob ě neúsp ěšn ě řešili závažné nedostatky ve vybavení bytu. Do mnohých z nich zatéká, nemají okna či dve ře, plesniv ějí zdi a podobn ě. Spolupráci s úřady popisovali dotazovaní jako špatnou a na p řístup r ůzných ú řad ů si st ěžovali.

Většina obyvatel dom ů v Pruné řov ě a zejména starousedlík ů zmi ňovala, že došlo v posledních letech k velkému zhoršení kvality života. Všichni zde déle žijící obyvatelé uvád ěli, že p ři postavení byt ů byly všechny prostory čisté a vymalované, ale že v pr ůběhu let a vlivem p říchod ů nových obyvatel došlo k jejich devastaci. Obyvatelé se shodovali, že by velmi pomohl stálý správce p řítomný p římo v lokalit ě. Často zmi ňovali, že za předchozí správkyn ě byla situace daleko lepší. Starousedlíci jsou v domech namícháni s nov ě příchozímy obyvateli, z některých rozhovor ů vyplývalo, že spolu p říliš dob ře nevycházejí. „Co odešla bývalá správcová tak je to špatný. Ta se o nás starala. Ale tady ta, té když se n ěco řekne ta jenom řve, nic jinýho neslyšíte. Všechno to je starý tady, a když n ěco chcete tak si to zapla ťte Máme prej čekat padesát let na nový dve ře. Do tý doby chcípnu ,“ uvedla jedna z obyvatel lokality.

Místní obyvatelé často zmi ňují neochotu zástupc ů firmy Profireal řešit problémy s vybavením bytu a technického stavu dom ů. Opravy jsou prý často dlouze oddalovány. Mnoho z dotázaných nesouhlasilo s tím že mají opravy platit na své náklady. Z několika zdroj ů zazn ěly pochyby o ú čelnosti a provedení oprav jednotlivých dom ů. N ěkte ří poukazovali na drahou opravu st řechy, která však podle nich nebyla kvalitní. Obyvatelé lokality se shodovali na nutnosti ur čité represe pro ty, kte ří neudržují po řádek a devastují za řízení dom ů.

16

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Před necelým rokem zde m ěsto zbudovalo malé h řišt ě se skluzavkou pro malé d ěti, v ětšina místních si st ěžovala, že jde o poškozené a vy řazené v ěci p řevezené z Kadan ě. Nicmén ě p ři bližším ohledání se skluzavka sice zdála používaná delší dobu, ale žádné poškození jsem ale nezaznamenal. Argumantece místních obyvatel je tak spíše dokladem jejich sdíleného pocitu ostrakizace a ned ůvěry k institucím m ěsta. Město podle nich odmítá do lokality výrazn ě investovat.

Některé d ěti mají zakázáno stýkat se s dětmi z Pruné řova. Distanc v ůč i obyvatel ům Pruné řova se projevoval v rozhovorech provedených na ulici Chomutovská , kde členové starousedlických romských rodin v rozhovorech deklarovali, že kdyby se z nějakého d ůvodu měli oni nebo jejich děti odst ěhovat do Pruné řova, pokusí se p říbuzenstvo pomoci s nalezením bytu ve m ěst ě, i kdyby to pro n ě bylo ekonomicky jen obtížn ě zvladatelné. St ěhování do Pruné řova je pro v ětšinu obyvatel tou poslední a nejhorší možností. Pro mnohé rodiny znamená vyst ěhování se do Pruné řova totální vyko řen ění z městského spole čenství a p ředevším ostudu. Nicmén ě, jak se ukázalo, i p řes tento deklarovaný postoj, mají i tyty rodiny v Pruné řov ě své p říbuzné. Většina d ětí z této lokality navšt ěvují základní školu praktickou v blízkosti lokality v Chomutovské ulici. Ve škole mají často vyšší po čet absencí. Mén ě se zapojují do zájmových kroužk ů. U rodi čů je též podle pedagogických pracovník ů patrná malá motivace dětí k dalšímu studiu na st ředních školách. Město p řipravuje projekt na p řístavbu v lokalit ě Pruné řov formou komunitního centra, které by p ředevším sloužilo pro práci s d ětmi a mládeží této problémové lokality.

b. lokalita Chomutovská

Lokalita Chomutovská nemá zcela jasn ě vymezené hranice a je r ůzn ě popisována i jednotlivými respondenty. Velmi p řibližn ě lze lokalitu ohrani čit ulicí Byst řickou, která přiléhá k ulici Chomutovské a tvo ří tvar písmene U a z druhé strany ulicí Husovou. Většina dotazovaných se shoduje, že za sociáln ě vylou čenou, nebo podle n ěkterých názor ů především zástupc ů samosprávy pouze sociálním vylou čením ohroženou, je možné ozna čit oblast dom ů stojících v t ěsné blízkosti ulice Chomutovská v její druhé polovin ě vzdálen ější m ěstu . A dále část sídlišt ě B p řiléhajícího k ulici Chomutovská . Jde o vcelku široký bulvár lemovaný z obou stran sídlišt ěm. Z jedné strany tvo ří zástavba souvislou frontu dom ů s pr ůchody do vnit řních blok ů. Z druhé strany je zástavba voln ější s ob časným

17

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

pr ůhledem do meziprostoru dom ů, který je vypln ěn trávníky s lavi čkami. Chomutovská ulice za číná asi p ůl kilometru od vlastního historického centra Kadan ě a je dostupná ch ůzí v rozsahu deseti až patnácti minut.

Tato lokalita vznikala již v pr ůběhu 50. a 60. let postupným obsazováním pracujícími z okolních elektráren a továren. Z v ětší části se jednalo o romské rodiny a došlo tak k v ětší kumulaci romských rodin v jedné části m ěsta. Odhady po čtu sociáln ě vylou čených osob se zna čně liší, u zástupc ů m ěsta tento odhad nep řesahoval po čet t ří set osob. Místní obyvatelé uvád ěli čísla často o mnoho vyšší, šlo však vždy pouze o hrubý odhad. Podle mín ění starousedlík ů se po čet sociáln ě slabších rodin v lokalit ě zvyšuje. Na druhou stranu zástupci m ěsta a dalších institucí m ěli tendenci popisovat situaci s opa čným trendem, tedy že romských rodin zde ubývá. M ěsto se v minulosti rozhodlo v ětšinu byt ů privatizovat, mnoho chudších rodin však peníze na byt nem ělo, tehdy šlo o částky okolo sta tisíc korun. Mnohé rodiny zde žijí v podnájmu a platí částky často vyšší než by byli vzhledem k lokalit ě a velikosti m ěsta obvyklé. 5 Výšku nájemného p řevyšující často b ěžnou komer ční cenu potvrzovali i terénní pracovníci. Jeden z dotázaných uvedl, že p řed p řest ěhováním do Pruné řova platil za nájem dvoupokojového bytu standardní velikosti na ulici Chomutovské 12 000 K č. Zvýšení cen nájm ů potvrzovali i další respondenti. Nájmy v blízkém Chomutov ě jsou často dostupné mnohem levn ěji.

Přibližn ě v polovin ě ulice je bývalé multifunk ční st ředisko. V dnešní dob ě obsazené několika hernami, obchodem s potravinami a ve čerkou. V tomto prostoru se scházejí mladí lidé, posedávají na lavi čkách a zábradlích. V okolí bývalého památníku jsme při terénním pr ůzkumu n ěkolikrát zaznamenali kumulaci lidí, kte ří uvád ěli, že jsou bezdomovci a spí v blízkém okolí na lavi čkách. Jako mírn ě problémová byla tato oblast ozna čena i městskou policií, uvád ěny však byli spíše proh řešky proti ob čanskému soužití jako rušení no čního klidu, konzumace alkoholu na ve řejnosti či pohoršování spojené s vym ěšováním na ve řejnosti. Přestože je v tomto prostoru zakázána konzumace alkoholu a je monitorován kamerovým systémem m ěstské policie, lidé bez p říst řeší zde pravideln ě popíjejí víno z blízkého obchodu. 6

5 Podle mapy nájemného (http://www.mmr.cz/Bytova-politika/Prechod-na-smluvni-najemne/Mapy-najemneho) je b ěžné nájemné za standardní byt velikosti 40- 70 m2 v Kadani 64,8 – 71,6 K č/m2/m ěsíc, tj. 4212 – 4654 Kč/byt/m ěsíc. 6 Při terénním výzkumu jsme byli sv ědky i policejní intervence, kdy byli bezdomovci napomenutí, aby zanechali zjevné konzumace a došlo k lustraci doty čných bezdomovc ů. P řestože polovina z nich nem ěla doklady, policie vy řešila situaci pouze napomenutím. 18

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Ulice Chomutovská je jediná p řístupová cesta k lokalit ě Pruné řov a všichni, kdo v Pruné řov ě bydlí, tuto komunikaci využívají. Mezi sociáln ě vylou čenými obyvateli zadní části lokality Chomutovská ulice a obyvateli Pruné řova existuje mnoho rodinných vazeb. Z této lokality dochází nej čast ěji ke st ěhování do Pruné řova a opa čně.

V této lokalit ě dotazovaní vykazovali daleko v ětší znalost neziskových organizací než v Pruné řov ě. Mnozí uvedli, že se zapojují do nabízených programů jako dou čování či volno časové aktivity ve st ředisku Šuplík zřízeném jako volno časové centrum pro dospívající d ěti. Zdá se, že velkou roli v tomto hraje hlavn ě blízkost t ěchto možností jejich bydlišti. Pracovník sociálního odboru MÚ uvedl, že sociáln ě slabší ob čané se z řejm ě bojí docházet do za řízení vzdálen ějších jejich bydlišti, bližší d ůvody neznal a nedovedl tuto nechu ť vysv ětlit. Obyvatelé lokality Pruné řov uvád ěli, že jsou pro n ě tyto organizace nedostupné pro svou vzdálenost. D ěti tam prý také necht ějí chodit. Jako hlavní d ůvod všichni dotazovaní z lokality uvád ěli vzdálenost a absenci dopravních prost ředk ů.

Vztahy mezi majoritou a minoritou nevykazují výraznější negativní prvky, i když mnoho zástupc ů majority a n ěkdy i romských respondent ů uvád ělo, že po čet romských rodin a sociáln ě slabších ob čan ů zde roste a lokalita tak pozbývá na atraktivnosti a dochází ke snižování tržní ceny byt ů. V této lokalit ě jsou sice zatím v ětšinou dotázaných ozna čovány vztahy mezi majoritou a minoritou jako vcelku normální, zdá se, že situace se podle mnohých respondent ů přeci jen m ění mírn ě k horšímu . Ojedin ěle se zde vyskytuje prodej a užívání drog, krádeže a gamblerství.

V těsné blízkosti lokality či p římo její sou částí je základní škola spolu se školou a školkou praktickou , kterou navšt ěvuje v ětšina místních d ětí a d ětí z Pruné řova. Herny v této části města navšt ěvuje v ětšina romských hrá čů na automatech, a to jak z Kadan ě, tak z Pruné řova. Ob čanská vybavenost této části m ěsta se zdá zcela dostate čná a nevykazuje žádné zjevné nedostatky, p ěší ch ůzí je dostupná léka řská pé če, škola, volno časové centrum Šuplík i v ětšina dalších služeb.

Přesto že tuto lokalitu nelze ozna čit za prostorov ě vylou čenou, vyskytují se zde ur čité znaky sociálního vylou čení. Jde především o vylou čení ekonomické, kulturní a v užším smyslu sociální. Tuto lokalitu stejn ě jako Pruné řov postihuje ekonomické vylou čení částe čným uzav řením p řístupu na primární, ale i sekundární trh práce a následné uzav ření životních šancí .

19

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Většina sociáln ě slabších obyvatel této lokality je nezam ěstnaná a pobírá sociální dávky. Většina zam ěstnaných obyvatel pracuje v elektrárn ě či podnicích sídlících v pr ůmyslové zón ě. N ěkte ří podobn ě jako obyvatelé Pruné řova p říležitostn ě pracují „na černo" nebo si přivyd ělávají dovozem automobil ů či nábytku z N ěmecka. Taktéž se potýkají s dluhy na nájemném a problémy se splácením p ůjček. I v této lokalit ě se projevuje teritoriální stigmatiza ční efekt.

Systémoví aktéři a analýza dílčích oblastí sociální exkluze/ inkluze a. vzdělávání

V Kadani celkem funguje šest mate řských a čty ři základní školy. Mate řské školy navšt ěvuje dle výzkumu jen minimum žák ů sociáln ě znevýhod ňující prost ředí. U rodi čů se podle mnohých odpov ědí objevuje nezájem. A čkoliv d ěti ze sociáln ě slabých rodin školné platit nemusejí, z ůstává zde pro rodi če povinnost hradit stravu d ětí. Jde o částku asi 500 korun měsí čně, což je podle ředitelky mate řské školy hlavní p říčinou, pro č tak málo sociáln ě znevýhodn ěných dětí navšt ěvuje p ředškolní za řízení. Při p říjmu do n ěkterých školek funguje také mnohdy hledisko, zda jsou rodi če zam ěstnaní. Nap říklad školka p ři mate řském centru Radka p říjmá pouze d ěti zam ěstnaných rodi čů .

Obyvatelé z lokality mají zájem pouze o umíst ění d ětí do praktické mate řské školy v Chomutovské ulici, která rovn ěž jako jediná v Kadani nabízí p řípravné ro čníky . Jak ale uvedla její ředitelka v ookamžiku, když zjistí, že musejí hradit stravné, ztrácejí zájem. Pokud ale rodi če dít ě p řesto p řihlásí, často jsou problémy s dodržováním základních podmínek (termíny zápis ů, termíny plateb).Tuto problematiku řeší ředitelka neustále, po čet případ ů neeviduje. Často se také rodi če rozhodnou ukon čit docházku svého dít ěte do mate řské školy, ale tuto skute čnost nenahlásí a mate řská škola zbyte čně blokuje místa. Rodin ě navíc roste dluh za úhradu stravného. Podle odhadu místních aktér ů se po čet dětí z sociáln ě vylou čeného prost ředí v mate řských školách stále snižuje.

Čty ři základní školy vyu čují podle rámcového programu Základní škola (ZŠ Chomutovská, ZŠ Školní, ZŠ Rudolfa Koblice, ZŠ Na Podlesí), Základní škola a mate řská škola Při nemocnici má t řídy, kde vzd ělává podle rámcového vzd ělávacího programu pro děti s Lehkým mentálním postižením. Nejvíce sociáln ě znevýhodn ěných žák ů navšt ěvuje dv ě

20

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

školy 3. Základní školu v Chomutovské ulici a ZŠ a MŠ praktickou Při nemocnici v ulici Chomutovská.

V Kadani fungují p řípravné ro čníky pouze dva na základní škole praktické, a to s kapacitou dvaceti d ětí. Často pak v t ěchto t řídách kon čí nejenom d ěti ze sociáln ě slabého prost ředí, ale i ty s odkladem. M ůže se pak stát, že d ěti, které p řípravné ro čníky skute čně pot řebují, se do nich nedostanou. Podle jejího názoru je rozdíl mezi d ětmi, které absolvovaly přípravný ro čník, a t ěmi, které ho neabsolvovaly, velmi výrazný a domnívá se, že by nulté ro čníky m ěly být pro romské d ěti povinné, protože v ětšinou d ěti z nejvíce problémových rodin, které by pot řebovaly nejv ětší pozornost, do nultých ro čník ů nechodí. Na zna čné rozdíly mezi d ětmi, které absolvovaly nultý ro čník, a t ěmi, které ne, upozor ňuje i ředitelka Základní školy v ulici Chomutovské. Tyto d ěti nejsou podle jejího názoru často p řipravené na školní docházku, nejsou zvyklé na cizí lidi, jsou bázlivé a často plá čou. Stává se, že n ěkterým d ětem nesta čí jeden rok nultého ro čníku a musí jim být navržen odklad.

Prvn ě jmenovaná 3. základní škola má celkem 20 t říd se 380 žáky, přičemž ředitelka odhaduje, že asi p ětinu tvo ří d ěti ze sociáln ě vylou čených romských rodin. Vyu čuje se podle vzd ělávacího programu Základní škola. Nabídka volitelných p ředm ětů je pestrá - informatika, sportovní hry, literárn ě - dramatická výchova, domácnost a cvi čení z českého jazyka. Žáci i zam ěstnanci mají p řístup k internetu. P ři výuce t ělesné výchovy využívají nejen svou t ělocvi čnu a h řišt ě, ale vzhledem ke své poloze i zimního stadionu a koupališt ě (3 minuty od školy). Vstup na tato sportovišt ě mají žáci p ři výuce zdarma. Je navázána úzká spolupráce s trenéry hokejových oddíl ů, do 1. až 9. t říd docházejí hokejisté z celého m ěsta.

V základní škole praktické Při nemocnici je 11 t říd s celkovým po čtem 115 žák ů, z toho asi 60 procent dětí ze sociáln ě slabého prost ředí a p řibližn ě stejné procento d ětí romských. Tuto školu navšt ěvuje p řibližn ě devadesát procent všech d ětí z Pruné řova, n ěkolik žák ů dojíždí též z blízkého Hradce. Škola jako jediná v Kadani nabízí dv ě p ředškolní p řípravné t řídy každou po deseti žácích. Škola se zam ěř uje na výchovu a vzd ělávání žák ů, kte ří z n ějakého důvodu nemohou být vzd ěláváni v hlavním vzd ělávacím proudu. Žáci v nich využívají řadu odborných u čeben: kovodílnu, d řevodílnu, cvi čnou kuchy ňku, po číta čovou učebnu a keramickou dílnu. Také se na tomto nemalou m ěrou podílí práce na školním pozemku. Ve třídách je snížený po čet na 12 žák ů.

21

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

V rámci volno časových aktivit pracuje na škole řada kroužk ů, které jsou vedeny u čiteli. Jsou to kroužky: keramický, práce na PC, výtvarný, dovedných rukou, pali čkování, sportovní, tvo řivé dramatiky, internetový. V provozování zájmové činnosti žák ů je nejú činn ější protidrogová prevence a prevence závadného chování v ůbec. Škola také úzce spolupracuje s DDM Šuplík. Na ja ře 2004 se naše škola zapojila také do výsadby strom ů v lesoparku.

Jak však uvád ěli pracovníci ze škol, rodi če mnohdy sami usilují u jinak zcela mentáln ě a vývojov ě zdravého dít ěte o jeho za řazení do praktické školy. Podle ředitelky praktické školy, mnoho rodi čů , podle jejího odhadu zejména sociáln ě slabších, p ředpokládá, že dít ě školu snáze zvládne a nebudou se mu muset v ěnovat se školní p řípravou. Mnoho z rodi čů tuto školu a chce, aby tam chodili i jejich d ěti. V ětšinou uvád ěli, že se tam cítí bezpe čně a v ěř í učitelkám. Ředitelka však v rozhovoru rezolutn ě odmítla, že by se p ři rozhodování o p řijetí žák ů n ějak p řihlíželo k jejich p řáním či p řáním jejich rodi čů .

Podle vyjád ření ředitelky mají d ěti ze sociáln ě znevýhod ňujícího prost ředí problémy především s mluvou, slovní zásobou, výslovností a rytmizací jazyka . D ěti nejsou schopné samoobsluhy a mají též problémy s jemnou motorikou, která u nich není doma rozvíjena. D ěti přicházející do p řípravné t řídy mnohdy neznají žádné pohádky a u čí se je až ve škole a často mají velice chudou aktivní slovní zásobu a n ěkterá základní slova jako nap ř. skláda čka nebo učebnice v ůbec neznají.

Ředitelky obou škol se shodly, že velkým problémem je častá absence žák ů, a to jak na prvním, tak druhém stupni. Rodi če často nechávají d ěti doma z malicherných d ůvod ů. Nejv ětší problém s absencemi je u žák ů na druhém stupni školní docházky, tedy od pátého ro čníku až po devátý, nevidí v množství absencí žádný rozdíl mezi chlapci a dívkami. Příčinu vidí informáto ři v silné fixaci žák ů na u čitelku, kterou mají na prvním stupni. P řestupem na druhý stupe ň se setkávají s novými pedagogy s odlišnými nároky, a navíc se zvyšuje po čet hodin výuky. Na prvním stupni d ětem navíc často chyb ějí školní pom ůcky, je často znát, že škole se doma nev ěnují a že rodi če mnohdy nevytvo ří odpovídající prost ředí pro p řípravu do školy. Na druhém stupni jsou navíc problémy s nepln ěním školních domácích úkol ů a dalších povinností, absencí domácí p řípravy, nenošením a ztrátami školních pom ůcek. Ředitelka základní školy praktické uvedla, že v mnoha p řípadech žáky omlouvají jejich rodi če. Vzhledem k tomu, že od ur čitého po čtu zameškaných hodin je škola povinna tyto p řípady hlásit, p ůsobí toto jako odstrašující opat ření a v ětšinou se poda ří s rodi či v čas

22

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

zjednat nápravu. Ro čně mají až deset p řípad ů, kdy musí hlásit vysoké absence orgán ům sociáln ě právn ě ochrany.

Velkým problémem je také spolupráce s rodi či. Tyto d ěti pocházejí ze špatných rodinných pom ěrů, kde rodi če zanedbávají výchovu ( často jde o d ěti, které vychovávají prarodi če, v rodinách mohou být rovn ěž p řítomny drogy, rodi čovství ve velmi mladém v ěku a podobn ě). Ředitelka základní školy praktické se rovn ěž zmi ňovala o praxi ve výchov ě v sociáln ě vylou čených rodinách, kdy se rodi če p řestávají v ěnovat starším d ětem (d ěti ukon čující t řetí třídy), které považují za sob ěsta čné a v ěnují svou pozornost jen nejmladším d ětem.

Jak uvedly ob ě ředitelky základních škol na ulici Chomutovská, většina d ětí se sociáln ě slabších rodin nemá po dokon čení základní školní docházky velký zájem o další vzd ělání . Přestože necht ěli sv ůj odhad kvantifikovat, zd ůraznili, že u d ětí z obou lokalit jsou velmi časté p řípady, kdy se d ěti nehlásí ani na u čební obory. Ředitelka praktické školy toto zaznamenala p ředevším u d ětí z lokality Pruné řov. Domnívá se, že je to nej čast ěji zp ůsobeno absencí vzor ů v rodi čích, kte ří dlouhodob ě nepracují. V ětšina d ětí podle ní nemá p ředstavu jak využít vzd ělání a p ředpokládá, že po skon čení školy nastoupí do práce nebo za čne pobírat sociální dávky. Tuto skute čnost potvrdili i rozhovory s obyvateli sociáln ě vylou čených lokalit. U rodi čů je patrná malá motivace d ětí k dalšímu studiu na st ředních školách či snaha o vyu čení. V ětšina dotazovaných mladistvých nem ěla jasnou p ředstavu o své budoucnost.

V p řípad ě projekt ů přípravy p řechodu na st řední školu v posledních ro čnících Základní škola P ři nemocnici n ěkolik let organizovala pomoc žák ům a zprost ředkovávala jim návšt ěvy učiliš ť a nabízela pomoc s přípravou a vypl ňováním p řihlášek a p řijímacími zkouškami. Zájem byl však tém ěř nulový.

V regionu (do 25 km) je to asi 20 u čebních obor ů, mimo region dalších asi 23 u čebních obor ů v oblasti obchodu, služeb, stavebnictví, zem ědělství, strojírenství, zdravotnictví a potraviná řství. P římo v Kadani je možné navšt ěvovat dv ě odborné školy a Gymnázium. Žáci ze sociáln ě slabšího prost ředí navšt ěvují p ředevším odborné školy - střední odbornou škola služeb a st řední odborné u čilišt ě a st řední pr ůmyslová škola stavební a obchodní akademie. Ředitel s třední odborné školy služeb školy uvedl, že žáky nesledují, z jakého prost ředí studenti do školy p řichází, ale že na škole v každém ro čníku studuje n ěkolik žák ů ze sociáln ě vylou čených lokalit. Škola má studijní obory: agropodnikání, agropodnikání se zam ěř ením na ekonomiku, agropodnikání se zam ěř ením na ochranu životního prost ředí,

23

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

obchodník. Učební obory: automechanik, autoelektriká ř, mechanik, opravá ř pro silni ční provoz, prodava č smíšeného zboží, krej čí, dámské od ěvy, kade řnice. Na st řední pr ůmyslová škola stavební a obchodní akademii lze studovat obory pozemní stavitelství, technické za řízení budov, obchodní akademie, management ve stavebnictví.

Děti a mládež ze sociáln ě slabších rodin se prý jen velmi sporadicky zapojují do zájmových kroužk ů, které jsou ve m ěst ě k dispozici, v ětšina tráví volný čas bezcílným potulováním. Obyvatelé často zmi ňovali, že nízkoprahové centrum by se m ělo v ěnovat ne jen malým dětem, ale také dospívajícím. Žáci často spolupracují s organizací Radka, kam je ale vodí sami rodi če. V Kadani se projevuje absence služeb pro mládež ve v ěku 15 až 18 let. b. bydlení

Oblast Ústeckého kraje je spojena s vysokou nezam ěstnaností, poškozenou krajinou a nevhodnou bytovou zástavbou. Po dvou dekádách polistopadového vývoje jsou zde ceny byt ů n ěkolikrát nižší než v jiných, úsp ěšn ějších regionech (p ředevším St ředo českém kraji a Praze) a podobné jsou i ceny nájm ů. Města v tomto regionu jsou proto často cílem „p řirozeného“ sest ěhování spole čensky mén ě úsp ěšných skupin, tvo řených z velké části dlouhodob ě nezam ěstnanými Romy. V Kadani se kumulují všechny výše zmín ěné obecné handicapy Ústeckého kraje. Vycházíme-li z dokumentu koncepce bydlení m ěsta Kadan ě a ze statistických údaj ů, které jsou k dispozici po posledním Sčítání lidu, dom ů a byt ů z roku 2001, máme k dispozici následující údaje: v Kadani je celkem přibližn ě 7200 trvale obydlených byt ů (krom ě byt ů ve vlastnictví m ěsta, jsou to byty ve vlastnictví r ůzných spole čností či družstevní a rodinné domy). Počet osob na byt v roce 2001 v Kadani činil 2,43 obyvatele .

V letech 2003 až 2008 m ěsto zprivatizovalo podstatnou část bytového fondu. Celkem prodalo 2673 byt ů, ve vlastnictví m ěsta z ůstalo 1067 byt ů, z toho 310 bylo vystav ěno/rekonstruováno se státní dotací (takže jejich prodej je blokován na 20 let po dostavb ě), 77 byt ů v domech s pe čovatelskou službou, 12 byt ů pro správce, 141 byt ů nižší kategorie, 355 první kategorie, které se neprivatizovaly, a 160 byt ů rovn ěž první kategorie, z nichž bude polovina postupn ě prodána obálkovou metodou, s tím, že cca 20 si město ponechá na řešení bezbariérových byt ů.

Byty se státní dotací budou postupn ě po uplynutí lh ůty dvaceti let od výstavby prodány. Město si nadále ponechá ve vlastnictví byty v domech s pe čovatelskou službou, byty správc ů

24

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

a byty nižší kategorie. Byty první kategorie, tj. 355 byt ů, mají tvo řit bytový fond, který m ěsto bude nadále obhospoda řovat s tím, že by m ěly p ředevším sloužit jako startovací byty pro mladé za čínající rodiny. Z velké části totiž jde o malometrážní byty. V této souvislosti m ěsto zvažuje zapracovat institut startovacího bytu pro mladé rodiny do pravidel pro přid ělování byt ů v Kadani. Zárove ň bude m ěsto vlastnit cca 80 sociálních byt ů první kategorie a 141 byt ů nižší kategorie ur čené pro sociáln ě slabší obyvatele.

Město chce v p říštích letech zabezpe čit údržbu a obnovu nejbližšího okolí bytového fondu (chodníky, komunikace, zele ň, ve řejná d ětská h řišt ě a sportovišt ě, ve řejné osv ětlení, parkovací plochy, p říst řešky na odpadové nádoby), zárove ň zvážit možnost p řevodu některých pozemk ů v okolí bytových dom ů ve vhodných lokalitách na spole čenství vlastník ů bytových jednotek.

Územní plán p ředpokládá výstavbu cca 300 rodinných dom ů a 18 bytových dom ů ve měst ě, tj. kapacita p řibližn ě pro 1900 obyvatel. Do roku 2015 je pravd ěpodobná výstavba na Jihovýchodním p ředpolí města (cca 1100 obyvatel) i v oblasti nad Strážišt ěm (cca 150 obyvatel). V osadách okolo m ěsta předpokládá územní plán výstavbu zhruba 170 rodinných dom ů venkovského typu s kapacitou přibližn ě 500 obyvatel, ve v ětšin ě p řípad ů se ovšem jedná o privátní vlastníky pozemk ů, m ěsto zde vlastní menší část nemovitostí. V plánu je vytipovat vhodné lokality uvnit ř m ěsta v nov ě p řipravovaném územním plánu m ěsta a zahustit stávající urbanistickou strukturu inteligentním a ekonomickým typem zástavby, která nevylu čuje zajišt ění soukromí a p řítomnost zelen ě možnosti nové výstavby jsou kapacitn ě dostate čné. Město by nem ělo hrát do budoucnosti roli stavebníka, ale spíše prost ředníka, konzultanta, poskytovatele pozemku, pop řípad ě ve zvláštním p řípad ě podílníka na výstavb ě sítí.

Při zahájení privatizace v roce 2003 se tržní cena bytu 1+3 v Kadani pohybovala v rozmezí 250 až 400 tisíc korun podle lokality a stavu bytu. Roku 2008 není výjimkou cena v rozmezí 700 až 1100 tisíc. Trh s byty se ve měst ě velmi rychle rozeb ěhl a poptávka p řevyšuje nabídku. Atraktivita m ěsta, vyšší p říjmy obyvatel a nár ůst p řechodn ě bydlících ob čan ů, to vše v důsledku zp ůsobilo i zna čné navýšení cen byt ů na trhu. Z informací realitních kancelá ři vyplývá jednozna čně nejvyšší poptávka v rámci okresu Chomutov po bydlení v Kadani. Výrazn ě se zvýšila poptávka po bydlení v bytových domech.

25

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Zjišt ěná výše nájmu ve standardním nájemním je za byt o rozloze do 71m je 4654 K č za byt a m ěsíc.7 Standardní byt pro ur čenou obec odpovídá nej četn ěji se vyskytujícímu, typickému nájemnímu bytu v obci.

Získání vlastního bydlení v městském byt ě je pro v ětšinu obyvatel sociáln ě vylou čených lokalit vzhledem k podmínce bezdlužnosti nereálná. Žádosti o byty jsou podávány prost řednictvím odboru sociálních věcí, který má v kompetenci vydat doporu čující stanovisko – stejnou kompetenci má pak v dalším kroku komise sociální, nicmén ě poté co komise své stanovisko vyjád ří, rozhoduje o uzav ření nájemní smlouvy rada m ěsta. P řípadný žadatel, nacházející se v obtížné sociální situaci, tak m ůže získat doporu čení m ěstského odboru sociálních v ěcí, tzv. zvláštní z řetel. P ři posuzování se zohled ňují závazky a pohledávky žadatele v ůč i m ěstu, jiným majitel ům byt ů, jeho rodinou a finan ční situaci. Pro získání bytu je nutné mít alespo ň rok podanou žádost. Lidé s nesplácenými pohledávkami v ůč i m ěstu jsou automaticky odmítnuti. Byt v n ěkterém z dom ů je možné získat pouze po uhrazení dlužného nájemného po p ředchozím nájemci. Tyto částky se zna čně liší. Mnoho dotázaných obyvatel lokalit uvedlo, že prostory jim nebylo umožn ěno si prohlédnout p řed zaplacením dlužné částky a po zaplacení zjistili že jsou v naprosto nevyhovujícím stavu. Chyb ějící okna, dve ře, kamna, plesnivé zdi či zatékání. Specifickým problémem v případ ě Pruné řova je i netransparentní úhrada za vodu , kde ti, co hradí, de facto doplácejí na ostatní obyvatele.

Obdobn ě jako v jiných sociáln ě vylou čených lokalitách i v Kadani byla zaznamenána vysoká míra zadlužení. Podle informací bytové správy jsou nejv ětšími neplati či osoby se smlouvou na dobu neur čitou . M ěsto Kada ň eviduje celkový dluh na nájemném ve výši 6 880 343 K č. V ětšina z tohoto dluhu p řipadá na ob čany kte ří již nejsou v nájmu. Dluh dosud bydlících nájemník ů činí 633 020 K č. Z celkového po čtu 130 dlužících nájemník ů lze vypo čítat pr ůměrnou dlužnou částku 4849 K č. V lokalit ě Pruné řov je evidováno celkem 44 nájemník ů s dluhem . Celkov ě dluží na nájemném nájemci 246 byt ů. Nej čast ější dlužnou částkou je 1500 až 5000 K č, tedy jeden až dva nájmy. Vyšší dlužné částky se týkají především sociáln ě vylou čených rodin. Celková bilance dluhu stagnuje, n ěkteří zaplatí, jiní zase vytvo ří nové dluhy. Ochotu dluhy zaplatit vykazují pouze bydlící nájemníci. Nejvíce dlužník ů je podle správce bytového fondu v Pruné řov ě a na ulici Golovinova.

7 http://www.mmr.cz/Bytova-politika/Prechod-na-smluvni-najemne/Mapy-najemneho . 26

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Podle vyjád ření dotazovaných ú ředník ů je neplacení nájemného v p řípad ě sociáln ě vylou čených ob čan ů velice častým jevem a je velice komplikované od nich dlužné peníze získat. Dluhy jsou údajn ě ochotny platit pouze rodiny které dosud nebyly vyst ěhovány . Častá praxe je, že dojde k vytvo ření vysokého dluhu za nájemné a dlužník, krátce p ředtím než dojde k soudnímu vyst ěhování, „zmizí“ a nast ěhuje se k jinému pronajímateli, kde se situce opakuje. Další ze strategií, jak sociáln ě vylou čení řeší situace v souvislosti s rostoucími dluhy na nájemném, je převedení bytu na plnoleté dít ě, čímž se p řípadné další dluhy registrují už na jinou osobu. M ůže tak dojít i k n ěkolika p řepis ům v rámci jedné rodiny.

Dalším problémem je pozdní placení nájemného: často až po uplynutí t řím ěsí ční smlouvy se rodina snaží n ěco zaplatit. Takovéto nedoplatky se potom řeší splátkovým kalendá řem . Tím se sice částe čně uhradí dluh minulý, ale sou časn ě naroste dluh za aktuální období. Podle zkušeností bytové správy splátkové kalendá ře situaci ohledn ě placení nájemného dlouhodob ě ne řeší – obyvatelé byt ů plní splátkový kalendá ř na úkor aktuálních plateb. Splátkové kalendá ře jsou stanoveny nerealisticky, tj. splátky jsou p říliš vysoké, takže rodin ě již nezbývají prost ředky na aktuální nájemné. Dalším problémem s nájemníky v sociáln ě vylou čených lokalitách je drobná údržba (p řetékající záchod, pokažená kamna, vodovodní kohoutek atd.). Nájemníci se domnívají, že tato údržba není jejich povinností, ale povinností bytové správy.

Zadlužení lidé také hledají pomoc často až ve chvíli, kdy dluhy narostou do astronomických rozm ěrů a situace za čne být tak řka ne řešitelná. Důsledky neuhrazení nájmu či poplatku za služby nepoci ťuje jedinec p římo a jejich nehrazení vyplývá z krátkodobých preferencí sociáln ě vylou čených rodin.

Dalším zdrojem zadlužení jsou vedle bydlení také d luhy vzniklé u úv ěrových spole čností . Podle vyjád ření p ředstavitele sociálního odboru MÚ si sociáln ě slabší často vezmou úv ěr, který ale následn ě nejsou schopni splácet. Třetí skupinu dluh ů jsou dluhy vzniklé úmysln ě kdy nájemník již dop ředu ví že pohledávky nebude splácet, nebo zp ůsobené nízkou finan ční gramotností. Jedná se nap říklad o po řízení si dotovaného mobilního telefonu s vysokou m ěsí ční paušální platbou, která pak není placena.

27

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

c. zaměstnanost

Odv ětvová skladba ekonomicky aktivního obyvatelstva ukazuje, že zam ěstnanost v pr ůmyslu p řestala být v mikroregionu dominantní sférou ekonomické orientace obyvatelstva. Za období komunistického režimu bylo ve velkých podnicích navázaných na těžbu uhlí, jeho zpracování a dopravu mnoho pracovních míst pro lidi se základním vzd ěláváním, t ěchto míst však v období transformace zna čně ubylo. V porovnání s krajskými hodnotami je ve vnit řní struktu ře zam ěstnaných stále velmi nízký podíl ekonomicky aktivních v oblasti obchodu a služeb, stejn ě tak jako podíl osob pracujících ve ve řejných službách. Zvýšená orientace na t řetí sektor je v rámci mikroregionu evidována v Kadani, kde dochází k soust řed ění ve řejných služeb i obchod ů. Velký vliv na zam ěstnanost v terciéru má existence nemocnice a skute čnost, že Kada ň je obcí s rozší řenou pravomocí státní správy. Práci v zem ědělství a lesnictví nalézá pouze 4,1 procenta ekonomicky aktivních, p řesto má toto odv ětví stále ješt ě velký význam pro obyvatele venkovských částí mikroregionu, zejména pro sídla v zázemí Kadan ě.

Úřad práce uvádí, že nezam ěstnanost je v obci Kadaň v srpnu 2011 celkov ě 11,27 procenta. V pololetí letošního roku to bylo 11,00 procenta. V Pruné řov ě je ale nezam ěstnanost p řevažujícím jevem, více než 90 procent zde žijících práceschopných obyvatel nemá zam ěstnání. Celkov ě se v Kadani ucházelo o práci 1089 osob. Od roku 2008 má nezam ěstnanost v obci mírn ě vzestupnou tendenci, až ke svému vrcholu v druhém pololetí roku 2010. Což je zhruba šestina volných pracovních míst, než která byla k dispozici v 1. pololetí roku 2008. V tu doby ú řad práce evidoval v obvodu pov ěř eného ú řadu Kada ň celkem 51 volných pracovních míst. P řipadalo tedy 27 uchaze čů na jedno pracovní místo.

Oslovení experti, uvád ějí, že práci na černo odhadují celkov ě u p ěti procent nezam ěstnaných. U nezam ěstnaných v Pruné řov ě se domnívají, že procento je daleko vyšší ale netroufá si odhadnout procenta. Většina obyvatel kada ňských sociáln ě vylou čených lokalit má minimální nebo žádnou kvalifikaci. Nízká motivace obyvatel sociáln ě vylou čených lokalit p ři hledání zam ěstnání je často zp ůsobena jejich častým zadlužením. Jakmile zadlužený člov ěk uzav ře formální pracovní pom ěr, stává se zna čná část jeho mzdy předm ětem vymáhání dluh ů. Strategie pobírání sociálních dávek, kdy jen část z nich m ůže podléhat exekuci (sociální p říplatek, rodi čovský p řísp ěvek, p řídavek na dít ě), a práce na černo

28

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

se v takovém p řípad ě stává východiskem z finan čních potíží. V neposlední řad ě je to i efekt situace na trhu práce, který sociáln ě vylou čeným vzhledem k jejich kvalifikaci neumož ňuje lepší materiální zabezpe čení.

Zdroj: MPSV

Při zam ěstnávání na černo jde nej čast ěji o pomocné práce ve stavebnictví, či pomocné práce v blízké elektrárn ě. Ve sledovaných lokalitách pracují zejména muži v neformálních pracovních pom ěrech. Nejv ětším problémem je nízká odm ěna za provád ěné práce (obvykle mén ě než devadesát korun za hodinu) a často špatné zacházení ze strany zam ěstnavatel ů. Většinou jde o zprost ředkování na základ ě rodinných vazeb.

V p řípad ě Kadan ě je také rozší řen sb ěr surovin (v p řípad ě opušt ěných pr ůmyslových zón dokázali tzv. sb ěra či rozebrat vše krom ě betonových blok ů). Tento zp ůsob obživy se ale stal mén ě atraktivní spolu s poklesem ceny surovin. Vzhledem k blízkosti hranic s N ěmeckem je také časté dovážení odložených v ěcí . V p řípad ě kriminality se jedná o drobné krádeže nebo příležitostnou prostituci, která ale není provozována p římo v lokalit ě.

Část obyvatel lokality se ú častní ve řejné služby , které nazývají jako „hodiny“. Ú čast na ve řejné služb ě jim umož ňuje mírn ě vylepšit svou finan ční situaci. Pokud odpracují m ěsí čně 20 hodin, je jim zachována plná výše p řísp ěvku na živobytí na úrovni životního minima. V Kadani v sou časné dob ě využívá tuto možnost p řilepšit si prost řednictvím ve řejné

29

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

služby p řibližn ě 130 osob. Hlavním organizátorem ve řejné služby jsou Technické služby Kada ň, kde ji m ěsí čně vykonává p řibližn ě 50 osob. Takto zam ěstnaní se starají p ředevším o úklid m ěsta, Kada ň uzav řela smlouvy také s dalšími dodavateli služeb v Kadani. Lidé vykonávají ve řejnou službu také ve fotbalovém a hokejovém klubu, využívají je i ob čanská sdružení Sv ětlo a Radka. Ve řejná služba napomáhá rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které jsou dlouhodob ě ve stavu hmotné nouze a podporuje jejich sociální za čle ňování. Tuto možnost hodnotili respondenti velice kladn ě a shodovali se že od zavedení ve řejn ě prosp ěšných prací je v okolí dom ů daleko v ětší po řádek. d. bezpečí

Kada ň spadá spole čně s osmi dalšími odd ěleními pod okresní odd ělení Policie ČR v Chomutov ě. V roce 2009 bylo nejvíce trestných skutk ů zjišt ěno při p řepo čtu na 10 tisíc obyvatel v okresním m ěst ě – 529,6 trestných čin ů na 10 tisíc obyvatel. Na dalších místech jsou obvody P ČR v B řezn ě s 452,9 skutky a v Radonicích, kde bylo zaevidováno 419,6 trestných čin ů. Kada ň tak pat ří se svými 351,7 činu k z hlediska míry kriminality podpr ůměrným obvod ům okresu. Ve všech ukazatelích s výjimkou násilné a mravnostní kriminalita míra trestných čin ů v porovnání s předchozím rokem 2008 klesla.

Absolutní po čet 642 Celková trestná činnost v roce 2009 Index (po čet na 10 tis. obyv.) 351,7 Po řadí v okrese Chomutov 6 Absolutní po čet 55 Násilná a mravnostní v roce 2009 Index (po čet na 10 tis. obyv.) 30,1 Po řadí v okrese Chomutov 4 Absolutní po čet 111 Krádeže vloupáním v roce 2009 Index (po čet na 10 tis. obyv.) 60,8 Po řadí v okrese Chomutov 4 Absolutní po čet 227 Krádeže prosté v roce 2009 Index (po čet na 10 tis. obyv.) 124,4 Po řadí v okrese Chomutov 3 Zdroj: Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje

Z pohledu Policie ČR se kriminalita ve m ěst ě jeví jako odpovídající velikosti m ěsta a po čtu jeho obyvatel. Kada ň není spojována s n ějakým specifickým druhem kriminality (nap ř. jako je to v p řípad ě Teplic nebo Chebu prostituce). V případ ě Pruné řova a části ulice Chomutovská se kumuluje hned n ěkolik sociáln ě-patologických fenomén ů. Lichva v romských komunitách jinak pom ěrn ě b ěžná, v Pruné řov ě údajn ě nebují. Lidé si p ůjčují

30

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

peníze mezi sebou na p řeklenutí t ěžkých období, v naprosté v ětšin ě ale pouze v rámci širší rodiny a bezúro čně. Na druhou stranu jeden ze zdroj ů, který si nep řál být uvád ěn, uvedl, že ve stejný den, kdy jsou v Kadani vypláceny sociální dávky, se zde objevují majitelé luxusních aut, kte ří okamžit ě, když n ěkte ří Romové obdrží poukázky, je pravd ěpodobn ě pro výplatu odvážejí do m ěsta.

Prostituce pat ří k velkým problém ům p říhrani ční oblasti severních Čech. Kada ň není jejím centrem jen z toho d ůvodu, že leží stranou hlavní cesty do N ěmecka. Nejzjevn ější projevy prostituce, šlapání na ulici, se tím p řenášejí mimo m ěsto. Některé ženy z Pruné řova se prý nechávají taxíky vyvážet na hlavní cestu. Odhady p říjm ů z prostituce se zna čně liší podle jednotlivých informátor ů: sociální pracovnice hovo ří o 18-20 tisících korun m ěsí čně na rodinu, jindy se lze setkat s odhadem okolo 30-40 tisících korun m ěsí čně. V ětšina pruné řovských Rom ů se od prostituce a jejího organizování distancuje.

Sociáln ě slabí často zvláštním zp ůsobem participují na výskytu jiných minorit ve m ěst ě. Účelem kontaktu je výhradn ě snaha o finan ční zisk. S Ukrajinci, kte ří jsou na m ěstských ubytovnách za prací, dochází k obchodování s kradeným zbožím. N ěkteré romské ženy za úplatu dříve pomáhali vietnamským muž ům falešným s ňatkem získat české ob čanství. e. sociální služby V lo ňském roce odbor sociálních v ěcí vyplatil přibližn ě 1 800 000 K č jako p řísp ěvek na živobytí a z toho asi 200 000 v poukázkách. Po čet vyplacených p řísp ěvk ů na živobytí má v posledních letech vzestupný trend, obdobn ě i po čet doplatk ů na bydlení. Po čet vyplacených mimo řádných pomocí mezi lety osciluje s výrazným výkyvem v letošním prvním pololetí. Výplata dávek probíhá dvakrát v m ěsíci, část dávek je vyplácena v hotovosti část v poukázkách. Na za čátku m ěsíce jesou vypláceny dávky v poukázkách a na konci m ěsíce je vypláceno v hotovosti. Toto opatření je kladn ě hodnoceno jak ú řady tak p říjemci dávek.

Celkový sociální profil obyvatel Kadan ě dokladuje i rozsah skupiny závislé na sociálních dávkách a d ůchodech a rozsah neúplných rodin s d ětmi. Celkový po čet osob závislých na sociálních dávkách a d ůchodech je místními odhadován na 4300. Vzhledem ke kvalifikovaným odhadu po čtu sociáln ě vylou čených Rom ů, tvo ří Romové tedy pouze asi čtvrtinu z nich. Další skupina - nepracující d ůchodci jsou evidováni v rozsahu 3300 a neúplné rodiny s d ětmi v po čtu 783 rodin (10,2 procenta z cenzových domácností). I když část t ěchto rodin je za člen ěna v po čtu osob pobírajících sociální dávky, lze zhruba polovinu obyvatel

31

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

obce za řadit do kategorie sociáln ě slabé populace.

O prostorovém rozmíst ění obyvatel pobírajících sociální dávky nejsou k dispozici statistické údaje. Neúplné rodiny se závislými d ětmi tvo ří významn ě vyšší podíl než jinde v UO Pruné řov - U nádraží (22,6%), U nemocnice (16,8%) a části UO Nový Pruné řov ( část sídlišt ě B - Lu čany) (14,1%). Nepracující d ůchodci jsou naopak významn ě více než jinde zastoupeni ve starších sídlištích A (Budovatel ů) a C (Slavín).

2007 2008 2009 2010 2011

(prosinec) (prosinec) (prosinec) (prosinec) (červen) Výdaje na dávky v hmotné 14 618 10 606 13 580 20 129 13 195 nouzi (výdaje v tis. K č) Po čet vyplacených p řísp ěvk ů na 286 233 371 496 558 živobytí Po čet vyplacených doplatk ů na 126 60 121 138 69 bydlení Po čet vyplacených 22 19 29 36 109 mimo řádných pomocí Zdroj: MPSV Terénními programy se v Kadani zabývá nejvíce organizace Sv ětlo . Organizace má pro práci k dispozici 25 lidí a pro centrum prevence pět lidí. Po čet stálých uživatel ů jejich služeb je 110. Po čet klient ů, kteří je navšt ěvují ob časn ě, odhadují na 250. Dle pracovnic organizace Sv ětlo je p řibližn ě 70 procent jejich klient ů z prost ředí ohroženého sociálním vylou čením. Sv ětlo provozuje tyto služby: centrum prevence Sv ětlo, nízkoprahové centrum Start, terénní programy K centra, primární programy prevence na ZŠ a terénní program v sociáln ě vylou čených lokalitách.

V centru prevence probíhají zájmové kroužky a dou čování a p říprava p ředškolák ů. Tato centrum je situováno v samém centru Kadan ě a nenavšt ěvují je žádní klienti z lokality Pruné řov. Většina klient ů pochází z okolí ulice Chomutovská a dalších částí Kadan ě. Toto centrum poskytuje v rámci svých možností také dluhové poradenství a pomáhá klient ům sehnat zam ěstnání. Nej čast ěji sestavují životopisy a nacvi čují pracovní pohovory. Jak uvedli zam ěstnankyn ě centra, klienti necht ějí, aby je na pracovní pohovory n ěkdo z organizace doprovázel.

Nízkoprahové centrum Start je umíst ěné p římo v lokalit ě Pruné řov a funguje necelý rok. Tato služba funguje jednou týdn ě, každé pond ělí od 13-18 hodin. Obyvatelé lokality práci centra v Pruné řov ě chválili, m ěli však mnoho návrh ů jak jeho práci vylepšit, šlo především o rozší ření služeb o právní poradenství, které funguje pouze v Chomutov ě, dále rozší ření o

32

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

možnost docházky starších d ětí a zvýšení frekvence návšt ěv. Obyvatelé lokality uvád ěli, že by služby rádi využívali více než jen jednou týdn ě. Na tomto se shodovali i zástupci organizace, kte ří uvedli, že by rádi rozší řily možnosti centra, ale nemají k tomu odpovídající kapacitu prostor a zam ěstnanc ů. Dosud ale není jisté, jak bude práce jejich organizace financována v roce 2012, kdy skon čí podpora z evropských sociálních fond ů. M ěsto tuto organizaci podporuje a spolupráce je z obou stran hodnocena kladn ě. M ěsto Kada ň nemá v budoucnu dostatek finančních kapacit na to, aby dokázalo samo dotovat tuto organizaci bez přisp ění kraje či n ějakého fondu. Terénní programy jsou p řitom samotnými poskytovateli považovány za jednu nejpot řebn ější sociální službu (hned po sociálním poradenství). O nedostate čném po čtu terénních sociálních pracovník ů ve m ěst ě byla p řesv ědčena rovn ěž většina respondent ů. Jestliže budou vytvo řeny pozice TSP p ři MÚ, je nutné, aby byly vymezeny vztahy a d ělba práce mezi jednotlivými subjekty poskytujícími tuto službu.

Organizace čerpá prost ředky z krajského ú řadu a evropských fond ů a na rok 2012 žádají o prodloužení programu. Organizace úzce spolupracuje s Odborem sociální a právní ochrany dít ěte.

Organizace Radka, o. s., sídlí na samém okraji historického centra Kadan ě. Většina jeho klient ů pochází z okolí ulice Chomutovská, ale docházejí k nim klienti z celého m ěsta. Jak však pracovnice uvád ěli, nejde primárn ě pouze o osoby ohrožené sociálním vylou čením, ale často o rodi če z rodin které se vlivem ztráty zam ěstnání ocitli v těžké ekonomické situaci a využívají p ředevším služeb dou čování d ětí, které by si nemohli dovolit financovat. Těžišt ě poskytovaných služeb je v dou čování d ětí a p ředškolní výchov ě, po čet zájemc ů o dou čování m ěl za poslední rok vzr ůst o padesát procent . Velký zájem je o poradenství v otázkách zadlužení, bytové politiky a pomoci p ři hledání zam ěstnání. Všechny služby jsou prý využity na maximum. Nedostatky vnímají p ředevším v otázkách právního poradenství, které by cht ěli rozší řit pro velký zájem klient ů a nedostate čnost a vzdálenost této služby v Chomutov ě. Cílová skupina jsou rodiny s d ětmi, jednotlivci všech v ěkových kategorií. Kapacita za řízení je dle druhu aktivity (cca 40 osob denn ě), v pr ůměru 10 osob/aktivitu/hodinu. Mate řské centrum Radka nabízí hry a zábavu p ři dopoledních setkáních maminek s d ětmi v hern ě, masáže kojenc ů, cvi čení t ěhotných, p ři odpoledních kroužcích pro d ěti i dosp ělé. Sou částí činnosti je i hlídání d ětí, rodinné výlety, a pravidelné akce (Maškarní bál, Stezka odvahy Katovou uli čkou a spousta dalších akcí). Aktivity jsou uspo řádány do samostatných

33

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

program ů. Sociální centrum Radka se zam ěř uje na lidi, kte ří se dostali do tíživé situace a rozhodli se sv ůj problém řešit. Pracovníci Sociáln ě aktiviza čních služeb pro rodiny s d ětmi pomáhají nap říklad vyplnit složitý formulá ř, doprovodit klienty na jednání na ú řad ě nebo realizovat pracovn ě výchovný program pro děti. Služby jsou poskytovány v provozovn ě i v terénu. Veškeré služby jsou zcela zdarma. Centrum se snaží pracovat s dobrovolníky a jeho cílem je motivovat, realizovat, rozvíjet a podporovat zájem o dobrovolnou činnost v regionu. Organizace také realizuje plavecké centrum pro rodiče s dětmi.

Vzd ělávací centrum Radka v rámci n ěkolika program ů po řádá rekvalifikace, poradensko- vzd ělávací aktivity či kurzy. Úhrada za služby je členský p řísp ěvek na školní rok činí 200 K č (klienti Sociálního centra mají vybrané aktivity zdarma), vstupné se liší dle aktivit jednotlivých center, za číná na 10 K č. Úhrada je odlišná pro členy a ne členy Radka o. s.

Centrum Šuplík je umíst ěno v blízkosti centra nedaleko ulice Chomutovská a p ředm ětem činnosti je výchovn ě vzdělávací činnost, která je realizována v zájmových činnostech d ětí a mládeže. Cílová skupina jsou děti a mládež od 3 do 18 let v ěku; dále dosp ělí (vybrané zájmové kroužky). Centrum nabízí pravideln ě každý rok řadu zájmových kroužk ů (oblasti: tanec a pohyb, sport a informatika, estetika, p říroda a turistika). Úhrada za služby je členský přísp ěvek, do zájmového kroužku je hrazen částkou vždy na celý školní rok; výše částky je závislá na druhu kroužku či činnosti. Centrum funguje v dopoledních i odpoledních hodinách; všechny dny v týdnu (v četn ě soboty a ned ěle)

V Kadani p ůsobící K centrum se v ěnuje právnímu, sociálnímu a zdravotnímu poradenství souvisejícímu s užíváním návykových látek. Poskytuje hygienický servis a také poradenství pro rodi če a partnery. Podle odhadu pracovníka kontaktního centra je v Kadani n ěkolik desítek nitrožilních uživatel ů drog, z čehož mnozí dochází do centra. Romové tvo ří 10 až 15 procent klient ů. Pracovníci kontaktního centra odhadují, že pokrývají až 60 procent neromských uživatel ů návykových látek, v p řípad ě Rom ů ale zřejm ě jen okolo 30 procent. Romští klienti kontaktního centra v Kadani v ětšinou necht ějí, aby o jejich problému v ědělo jejich okolí.

V Kadani nefunguje žádný azylový d ům. Azylový d ům je pouze v blízkém Klášterci, který podle zástupc ů samosprávy pln ě posta čuje k pokrytí pot řeb m ěsta Kadan ě. V zimních měsících je však pro mnohé lidi bez p říst řeší problém se do Klášterce dostat a uvítali by podobnou službu p římo v Kadani . Z výzkumu vyplynulo, že osob bez p říst řeší m ůže být

34

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

v Kadani i n ěkolik desítek. Mnozí uvedli, že tento azylový d ům v Klášterci je daleko a že nemají peníze na to se tam v zim ě dopravovat a že je ani do autobusu necht ějí poušt ět. B ěhem výzkumu uvedlo n ěkolik dotazovaných, že jsou momentáln ě bez p říst řeší.

Z rozhovor ů vyplynulo, že sociáln ě vylou čení obyvatelé často požadují služeb advokát ů a často je využívají i v p řípadech, kdy jim posta čovala služba ob čanské poradny. Je patrná poptávka po kvalifikovaném poradenství (nap říklad právní pomoc v bytové problematice). Vytvo ření bezplatné ob čanské poradny je jedním z preventivních krok ů, jak omezit nár ůst rizikových jev ů. Na sch ůzkách skupin komunitního plánování se o vytvo ření ob čanské poradny diskutuje a zástupci vedení m ěsta uvažují o jeho z řízení . f. zdraví

Jak místní tak policie se shodovali že zneužívání omamných a návykových látek se týká především alkoholu, čichání toluenu a užívání pervitinu v četn ě nitrožilní aplikace . Zneužívání návykových látek se údajn ě týká velkého množství mladistvých v Pruné řov ě. Tyto informace poskytovali dotazovaní velmi neradi a často mimo záznam z obav p řed případnými problémy. Přítomnost heroinu nepotvrdil žádný z dotázaných . Zástupci státní policie uvád ěli, že po oznámení provedli n ěkolikeré razie v domech, ale hlášenou varnu pervitinu nikdy nenalezli. K výrob ě drog má docházet p ředevším v nejvzdálen ějším dom ě u přejezdu p řes koleje, to potvrdili i n ěkte ří obyvatelé tohoto domu. Ze strachu necht ěl být žádný z respondent ů konkrétn ější.

Podle odhad ů M ěstské policie se problém užívání dorg m ůže týkat až t řetiny sociáln ě vylou čených romských rodin. V p řípad ě zneužívání drog v sociáln ě vylou čených lokalitách je specifikem, že místní lidé v ětšinou nemají finan ční prost ředky na klasickou drogu jako pervitin nebo heroin. V ětšinou tedy za čínají se zneužíváním toluenu či marihuanou. D ěti vnímají zneužívání drog již od velmi nízkého v ěku a velmi brzy v ědí, jak se která droga používá. Sociální pracovníci upozor ňují i na to, že s konopnými drogami za čínají d ěti experimentovat již od 13 let a kouřit za čínají od deseti let. Dor ůstají tak stále nové generace drogov ě závislých.

Podle koncepce protidrogové prevence odpov ědnost m ěsta spo čívá v provázání a podpo ře prvk ů komplexního systému pé če ve všech oblastech protidrogové prevence, ve spolupráci se složkami, které se zabývají represí, ve sb ěru dat, v koordina ční činnosti aktivit s celom ěstskou působností, ve sledování a vyhodnocování efektivity jednotlivých program ů a v podpo ře 35

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

rozvojových zásadních m ěstských program ů protidrogové prevence. Základem dnešních aktivit m ěsta je primární prevence.

Ostatní formy primární prevence nejsou zcela vyhovující a nevedou k pot řebným efekt ům. Koncepce by proto m ěla navrhnout jak zkvalitnit primární protidrogovou prevenci provád ěnou na školách, hledat zp ůsoby, jak p ůsobit na mládež po absolvování školy. Více se orientovat na interaktivní formy prevence se specializovaným psychologem. Za členit i provád ění komplexního výcviku preventist ů, skupinových a individuální psychoterapii. Pro tyto pot řeby iniciovat vznik (p říchod) nevládní organizace a její spolupráci s kontaktním centrem, které je orientováno na sekundární prevenci. g. lokální sociální politika a politická participace

Všechny oslovené neziskové organizace popsali spolupráci s městem jako velmi dobrou a cítí se dostate čně podporovány. Město je oslovuje ke spolupráci a podílejí se na tvorb ě komunitního plánu. Město samo kontaktovalo agenturu pro sociální za čle ňování a požádalo o zpracování situa ční analýzy. Podporuje místní neziskové organizace a snaží se získat peníze z rozvojových program ů. Příslušníci romského etnika nejsou v Kadani nijak organizováni vyjma jednoho zástupce ve výboru pro národnostní menšiny Romana Tirpáka. Roman Tirpák je podnikatel a velice se angažuje v řešení problém ů obyvatel Pruné řova i Chomutovské. Je členem městského Výboru pro národnostní menšiny. Je v kontaktu s agenturou pro sociální za čle ňování a má mnoho nápad ů a projekt ů, kterými chce situaci Rom ů a sociáln ě vylou čených zlepšit. Veškerá komunikace mezi obyvateli lokalit a zástupci samosprávy probíhá prost řednictvím terénních sociálních pracovník ů a prost řednictvím výboru pro národnostní menšiny, který jediný hájí zájmy této menšiny. Roman Tirpák se prost řednictvím výboru snaží již delší dobu neúsp ěšn ě prosadit, aby radnice zam ěstnala n ěkolik Rom ů na úřad ě a u m ěstské policie aby m ěla tato ve m ěst ě po četn ě významná menšina své zástupce alespo ň n ěkde a aby sloužili jako dobrý p říklad. Z rozhovor ů se zástupci samosprávy vyplývá že si uv ědomují špatnou situaci a cht ějí s ní n ěco d ělat. Od Agentury o čekávají oslovení zástupci m ěsta radu a možnost získání finan čních prost ředk ů.

36

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Shrnutí a doporu čení

• Pro Kada ň je d ůležitá existence dvou propojených lokalit s různým stupn ěm sociálního vylou čení. Nedochází zde k významné migraci mimo m ěsto, v ětšina migra čních trend ů se odehrává mezi jednotlivými lokalitami.

• Klí čovým aspektem dynamiky a bariérou integračních politik je zejména nedostatek volných pracovních míst pro nízkokvalifikované a uzav řenost a prohlubující se problémy lokality Pruné řov s absencí sociálních služeb, kde dochází ke kumulaci projev ů spojených se sociálním vylou čením. Přízna čná je i rezignace tamních obyvatel.

• Na konci roku 2010 žilo v Kadani žilo celkem 17 857 obyvatel. V posledních deseti letech má vývoj obyvatelstva mírn ě vzestupný trend. Nicmén ě sv ůj vrchol po čtu obyvatel zažilo m ěsto v roce 2008, kdy zde žilo přes 18 000 obyvatel. Nadpr ůměrných hodnot Kada ň dosahuje v rozvodosti, p řipadá zde 3,4 rozvodu na 1000 obyvatel (míra pro celou ČR je 2,9), což p ředatvuje 85,4 rozvodu na 100 sňatk ů (hodnota v celé ČR je 65,9). Více než polovina (53,9 procenta) ze všech narozených d ětí se narodila mimo manželství, podíl za celou ČR je p řitom výrazn ě nižší (40,3 procenta). • Podle odhad ů místní expert ů žije na území m ěsta Kadan ě p řibližn ě 1000 Rom ů, kte ří tak p ředstavují celkem asi 6 procent z celkového po čtu obyvatel. Co se tý če vyplacených dávek v hmotné nouze bylo ke konci prvního poloviny roku 2011 vyplaceno 558 přísp ěvk ů na živobytí, 69 doplatk ů na bydlení a 109 mimo řádných pomocí. • V rámci m ěsta jsme identifikovali dv ě sociáln ě vylou čené lokality – Pruné řov a ulici Chomutovská.

• V sou časnosti žije v Pruné řov ě podle odhad ů obyvatel lokality p řibližn ě 300-400 osob, zástupci samosprávy uvád ějí 280 osob, v období jarních a letních m ěsíc ů po čet obyvatel výrazn ě roste v d ůsledku návšt ěv a migrace blízkých i vzdálených rodinných p říslušník ů p ředevším romských rodin. V ětšinu, p řibližn ě 90 procent, obyvatel tvo ří Romové). Celkem se zde podle údaj ů m ěsta nachází 78 byt ů t řetí a čtvrté kategorie se sníženým nájemným, p řičemž nájemní smlouvy jsou uzavírány

37

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

na dobu ur čitou. Lokalita, vykazuje všechny znaky sociálního vylou čení, a jako taková je spojena s vyšší mírou kriminality související s nedostatkem zdroj ů, adekvátních sociálních kontakt ů a příležitostí a také s rozvojem a ší řením sociálních patologií. P říčinou tohoto stavu je p ředevším koncentrovaný výskyt jev ů, které souvisí s životem v sociálním vylou čení, mj. chudoba, p ředlužení či závislosti (gambling, alkohol, drogy). Většina obyvatel dom ů v Pruné řov ě a zejména starousedlík ů zmi ňovala, že došlo v posledních letech k velkému zhoršení. V lokalit ě Pruné řov nejsou žádné sociální služby vyjma nízkoprahového centra Start.

• Lokalita Chomutovská je lokalitou bližší centru m ěsta a dochází zde k prolínání sociáln ě vylou čené a majoritní populace. Odhady po čtu sociáln ě vylou čených osob se zna čně liší, u zástupc ů m ěsta tento odhad nep řesahoval po čet t ří set osob. Většina sociáln ě slabších obyvatel této lokality je nezam ěstnaná a pobírá sociální dávky. Vztahy mezi majoritou a minoritou nevykazují výrazn ější negativní prvky, i když mnoho zástupc ů majority, že po čet romských rodin a sociáln ě slabších ob čan ů zde roste a lokalita tak pozbývá na atraktivnosti a dochází ke snižování tržní ceny byt ů. • Míra využívání mate řských školek, či placených volno časových aktivit mezi sociáln ě vylou čenými obyvateli je malá kv ůli nedostatku míst, jejich finan ční náro čnosti a pracovnímu nezapojení matek. • Nejvíce sociáln ě znevýhodn ěných žák ů navšt ěvuje dv ě školy 3. Základní školu v Chomutovské ulici a ZŠ a MŠ praktickou P ři nemocnici v ulici Chomutovská. • V Kadani fungují p řípravné ro čníky pouze dva s celkovou kapacitou 20 d ětí, a to na základní škole praktické. Chybí rovn ěž propagace tohoto typu vzd ělávání v sociáln ě vylou čených rodinách. • V základní škole praktické studuje celkem 115 žák ů, z toho asi 60 procent d ětí ze sociáln ě slabého prost ředí a p řibližn ě stejné procento d ětí romských. • Velkým problémem je častá absence žák ů, a to jak na prvním, tak druhém stupni. Rodi če často nechávají d ěti doma z malicherných d ůvod ů. Nejv ětší problém s absencemi je u žák ů na druhém stupni školní docházky, tedy od pátého ro čníku až po devátý.

• V p řípad ě projekt ů p řípravy p řechodu na st řední školu v posledních ro čnících

38

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Základní škola P ři nemocnici n ěkolik let organizovala pomoc žák ům a zprost ředkovávala jim návšt ěvy u čiliš ť a nabízela pomoc s přípravou a vypl ňováním p řihlášek a p řijímacími zkouškami. Zájem byl však tém ěř nulový.

• Ve vlastnictví m ěsta z ůstalo p řibližn ě 1067 byt ů - z toho 310 se státní dotací (prodej je blokován na 20 let po dostavb ě), 77 byt ů v domech s pe čovatelskou službou, 12 byt ů pro správce, 141 byt ů nižší kategorie, 355 první kategorie, které se neprivatizovaly a 160 byt ů rovn ěž první kategorie, z nichž bude polovina postupn ě prodána obálkovou metodou, s tím, že cca 20 si m ěsto ponechá na řešení bezbariérových byt ů.

• Podle informací bytové správy jsou nejv ětšími neplati či osoby se smlouvou na dobu neur čitou, v jejich p řípad ě se potom jedná i o statisícové dluhy. Z celkového po čtu 130 dlužících nájemník ů lze vypo čítat pr ůměrnou dlužnou částku 4849 K č. V lokalit ě Pruné řov je evidováno celkem 44 nájemník ů s dluhem. Nejvíce dlužník ů je podle správce bytového fondu v Pruné řov ě a na ulici Golovinova.

• Specifickým problémem v případ ě Pruné řova je i netransparentní úhrada za vodu, kde ti, co hradí, de facto doplácejí na ostatní obyvatele.

• Podle zkušeností bytové správy splátkové kalendá ře situaci ohledn ě placení nájemného dlouhodob ě ne řeší – obyvatelé byt ů plní splátkový kalendá ř na úkor aktuálních plateb. • Úřad práce uvádí, že nezam ěstnanost je v obci Kada ň v srpnu 2011 celkov ě 11,27 procenta. V pololetí letošního roku to bylo 11,00 procenta. V Pruné řov ě je ale nezam ěstnanost p řevažujícím jevem, více než 90 procent zde žijících práceschopných obyvatel nemá zam ěstnání.

• Oslovení experti, uvád ějí, že práci na černo odhadují celkov ě u p ěti procent nezam ěstnaných. P ři zam ěstnávání na černo jde nej čast ěji o pomocné práce ve stavebnictví, či pomocné práce v blízké elektrárn ě. Ve sledovaných lokalitách pracují zejména muži v neformálních pracovních pom ěrech. Nejv ětším problémem je nízká odm ěna za provád ěné práce (obvykle mén ě než devadesát korun za hodinu) a často špatné zacházení ze strany zam ěstnavatel ů. V ětšinou jde o zprost ředkování na základ ě rodinných vazeb.

39

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

• Část obyvatel lokality se ú častní ve řejné služby, v Kadani v sou časné dob ě využívá tuto možnost p řilepšit si prost řednictvím ve řejné služby p řibližn ě 130 osob. • Kada ň tak pat ří se svými 351,7 činu k z hlediska míry kriminality podpr ůměrným obvod ům okresu. Z pohledu Policie ČR se kriminalita ve m ěst ě jeví jako odpovídající velikosti m ěsta a po čtu jeho obyvatel. Lichva v romských komunitách jinak pom ěrn ě b ěžná, v Pruné řov ě údajn ě nebují. V sociáln ě vylou čených loklitách se rovn ěž objevuje i prostituce. • Celkový sociální profil obyvatel Kadan ě dokladuje i rozsah skupiny závislé na sociálních dávkách a d ůchodech a rozsah neúplných rodin s d ětmi. Celkový po čet osob závislých na sociálních dávkách a d ůchodech je místními odhadován na 4300. Vzhledem ke kvalifikovaným odhadu po čtu sociáln ě vylou čených Rom ů, tvo ří Romové tedy pouze asi čtvrtinu z nich. Další skupina - nepracující d ůchodci jsou evidováni v rozsahu 3300 a neúplné rodiny s d ětmi v po čtu 783 rodin (10,2 procenta z cenzových domácností). I když část t ěchto rodin je za člen ěna v po čtu osob pobírajících sociální dávky, lze zhruba polovinu obyvatel obce za řadit do kategorie sociáln ě slabé populace. • Většina respondent ů byla p řesv ědčena o nedostate čném po čtu terénních sociálních pracovník ů. • V Kadani nefunguje žádný azylový d ům. Azylový d ům je pouze v blízkém Klášterci, který podle zástupc ů samosprávy pln ě posta čuje k pokrytí pot řeb m ěsta Kadan ě. V zimních m ěsících je však pro mnohé lidi bez p říst řeší problém se do Klášterce dostat a uvítali by podobnou službu p římo v Kadani. • Zneužívání omamných a návykových látek se týká p ředevším alkoholu, čichání toluenu a užívání pervitinu v četn ě nitrožilní aplikace. Podle odhad ů M ěstské policie se problém užívání drog m ůže týkat až t řetiny sociáln ě vylou čených romských rodin.

Očekávání m ěsta od spolupráce s Agenturou

◙ Z rozhovor ů se zástupci samosprávy vyplývá že si uv ědomují špatnou situaci a cht ějí s ní n ěco d ělat. Od Agentury o čekávají oslovení zástupci m ěsta radu a možnost získání finan čních prost ředk ů.

40

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Obecné principy

◙ Při plánování integra čních politik odlišovat a kombinovat mobilitn ě orientované programy usilující o vytažení obyvatel sociáln ě vylou čených lokalit do prost ředí majoritní spole čnosti s programy zmír ňovaní rizik v jednotlivých lokalitách ve snaze zabránit jejich hlubšímu propadu. V tomto sm ěru je nutné respektovat odlišnou situaci obou kada ňských lokalit.

◙ Usilovat o stabilizaci migra ční situace v rámci m ěsta (pr ůběžn ě monitorovat migra ční trendy i s ohledem na zm ěny na trhu s byty) a identitní ukotvení obyvatel sociáln ě vylou čených lokalit v rámci m ěsta a posilovat jejich vazbu s městem. Informovat pravideln ě ob čany o probíhajících aktivitách subjekt ů města nebo jiných (p ředevším neziskového sektoru), podpo řených projektech, dosažených úspěších nebo pot řebách. P říkladem dobré komunikace s ve řejností může být d ěč ínská M ěstská policie. K dosažení úsp ěchu p ři zavád ění inkluzívních politik je nutná podpora obyvatel. Zásadní je i spolupráce m ěsta se „siln ějšími“ aktéry ze soukromého sektoru (majitelé dom ů, zam ěstnavatelé). Slibné je, že některé ve řejn ě prosp ěšné subjekty mají velmi dobré zkušenosti s pronajímateli prostor.

◙ Usilovat o zvyšování participace sociáln ě vylou čených obyvatel a obyvatel žijících v jejich okolí na integra čních programech a p ři plánování integra ční politiky m ěsta.

◙ Respektovat v rámci lokálních politik hlavní principy a doporu čené nástroje vládou schválené Strategii boje proti sociálnímu vylou čení na roky 2011-2015.

◙ Využívat nástroj ů bytové politiky pro realizaci sociální politiky v rámci m ěsta.

Doporu čení pro oblast bydlení

◙ Pro zvýšení šancí obyvatel sociáln ě vylou čených lokalit na zlepšení své bytové situace by bylo vhodné, aby Kada ň vytvo řila programy sociálního bydlení, pop řípad ě palety prostupného bydlení, v rámci níž by došlo k diferenciaci byt ů a vzniku databáze byt ů, klient ů a vlastník ů s cílem klienty ú činn ě motivovat, kontrolovat a p řípadn ě sankcionovat. Tento plán by m ěl vyústit v koncepci sociálního bydlení a bytové politiky vzhledem k sociáln ě vylou čeným obyvatel ům města a p řisp ět k v ětší čitelnosti systému přid ělování pro jednotlivé aktéry. Při

41

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

stanovování systému prostupného bydlení je možné respektovat odlišné pov ěsti obou kada ňských lokalit.

◙ Předpokladem tohoto systému by m ělo být provedení pasportizace i m ěstského bytového fondu, a to jak z hlediska smluvních podmínek, tak materiální kvality byt ů.

◙ Usilovat o zavedení vodom ěrů p římo v sociáln ě vylou čených domácnostech (za zni čený vodom ěr v byt ě pak nesou odpov ědnost p římo osoby v domácnosti). ◙ Dosud se podle aktér ů zcela neosv ědčily splátkové kalendá ře. Splácejí pouze lidé, kte ří mají dosud m ěstský byt v nájmu. ◙ V případ ě lokality Pruné řov by obyvatelé uvítali stálou p řítomnost správce objektu. ◙ Rovn ěž zvážit možnosti zavád ění protidluhových program ů (nap ř. program včasného upozor ňování nových dlužník ů a jejich sm ěrování do protidluhových poraden) a podporu ob čanských poraden. Doporu čení pro oblast zam ěstnanosti

◙ S nízkou zam ěstnaností sociáln ě slabých a romské populace úzce souvisí jejich nízká vzd ělanost a nízká kvalifikace. Rekvalifikace by m ěly korespondovat se vzd ěláním a schopnostmi jednotlivých uchaze čů o zam ěstnání a postupn ě je rozvíjet. Další možností je zajistit dlouhodob ě nezam ěstnaným s nízkou kvalifikací programy, které by jim umožnily doplnit si základní vzd ělání či vyu čení. ◙ Ve m ěst ě Kada ň v sou časné chvíli chybí služby terénního pracovního poradenství, jehož pracovníci by mohli vytipovávat motivované uchaze če o zam ěstnání, doprovázeli je p ři jednání o zam ěstnání, uzavírání smluv a poskytovali podporu v prvních dnech zam ěstnání. V Pruné řov ě tuto funkci nedostate čně plní nízkoprahové centrum Start a organizace Sv ětlo. ◙ Vytipovat vhodné subjekty, jež by se v ěnovaly sociálnímu podnikání, a podporovat jejich činnost. V tomto ohledu se jeví perspektivní spolupráce s organizací Sv ětlo a Radka. Vznikající sdružení romských podnikatel ů pod vedením pana Tirpáka by mohlo být zajímavým subjektem pro spolupráci.

42

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

Doporu čení pro oblast vzd ělání

◙ Doporu čujeme proto pomocí terénních sociálních pracovník ů motivovat sociáln ě vylou čené rodiny, aby využívali služby p ředškolního vzd ělávání. Školky by m ěly připoušt ět mírn ější startovací režim, kdy by si všechny zú častn ěné strany zvykaly na pobyt dít ěte v mate řské škole. ◙ Doporu čujeme roz čířit po čet p řípravných ro čník ů i do škol vyu čujících hlavního vzd ělávacího proudu a usilovat o v ětší zapojení d ětí ze sociáln ě znevýhodn ěných rodin do více škol v rámci hlavního vzd ělávacího proudu. ◙ Doporu čujeme podpo řit subjekty věnujících se dou čování d ětí mimo školu, především organizace Sv ětlo a Radka. ◙ Doporu čujeme podporovat spole čné projekty škol a neziskových orgrnaizacích. ◙ V sou časné dob ě také v Kadani nep ůsobí žádný subjekt, jenž by nabízel dou čování přímo v rodinách. V sou časné nabídce mimoškolních aktivit chyb ějí v sou časnosti takové, které by vytipovávaly, p řipravovaly a motivovaly žáky základních škol ze sociáln ě vylou čeného prost ředí ke studiu na st řední škole – pracovní motivace formou návšt ěv podnik ů a st ředních škol, besedy se zástupci různých profesí a „role models“ (setkání s Romy, kte ří se uplatnili na trhu práce), informa ční aktivity představující blíže konkrétní obor či danou školu, specifické dou čování vybraných žák ů s ohledem na p řípadné p řijímací zkoušky či zvládání učiva bezprost ředn ě po vstupu na SŠ. ◙ V sou časné chvíli také v Kadani chybí subjekty, které by zajiš ťovaly sociáln ě vylou čeným žák ům podporu b ěhem studia na st řední škole. ◙ Prostorová dostupnost by m ěla být využita k navázání užší spolupráce mezi základními školami a gymnáziem, aby žáci základních škol byli v užším kontaktu s možností dalšího studia na této vzd ělávací instituci. Doporu čení pro oblast služeb pro osoby ohrožené sociálním vylou čením

◙ Jako nedostate čné se projevuje pokrytí motiva čních program ů pro mladistvé starší 15-ti let, kte ří již ukon čili povinnou školní docházku a pocházejí-li ze sociáln ě vylou čených lokalit, velmi často nepokra čují v dalším vzd ělávání a evidují se na úřad práce. Ovšem tato skupina je institucionáln ě zcela opomíjena a je také jen velmi obtížn ě motivovatelná do t ěchto služeb docházet. ◙ Nejv ětší deficit sociálních služeb na území m ěsta Kadan ě se objevuje v Pruné řov ě. Rozší řě ní nízkoprahového klubu či p řípadná výstavba komunitního

43

SITUAČNÍ ANALÝZY V LOKALITÁCH VYBRANÝCH V ROCE 2011 – KADAŇ

centra v lokalit ě Pruné řov by mohla výrazn ě zlepšit situaci v této sociáln ě vylou čené lokalit ě. ◙ Doporu čujeme také navýšení po čtu terénních sociálních pracovník ů a jejich pokrytí všech lokalit ve m ěst ě Kada ň. ◙ Doporu čujeme zajistit v ětší provázanost poskytovatel ů služeb v Kadani. ◙ Mnoho respondent ů i samotné organizace v ěnující se sociáln ě slabým zmi ňovali nedostate čnou pomoc v oblasti právního poradenství, které funguje pouze v Chomutov ě. Velkým problémem je nízká finan ční gramotnost sociáln ě vylou čených obyvatel a jejich vysoká zadluženost. Doporu čujeme aby teréní pracovníci poskytovali také finan ční poradenství formou vzd ělávacích kurz ů v nízkoprahovém centru či p ři terénní práci. ◙ Azylový d ům v Klášterci je pro mnoho lidí bez p říst řeší v Kadani p říliš vzdálený a mnohdy dopravn ě nedostupný. Kriminalita a rizikové formy chování

◙ V Kadani jako celku se objevuje problém v podob ě vysokého po čtu uživatel ů drog, a to i mezi d ětmi ve v ěku 13, resp. 10 let. Z tohoto d ůvodu by bylo pot řeba zam ěř it se již na tuto a mladší v ěkovou skupinu a p ůsobit na ni v rámci preventivních protidrogových program ů na základních školách a ve volno časových za řízeních, které navšt ěvují, posílit tyto programy a programy zam ěř ující se na již závislé osoby. ◙ Mezi problémy spojenými s existencí sociáln ě vylou čeného prost ředí bylo jako závažný problém v Kadani identifikováno gamblerství sociáln ě vylou čených osob, které prohlubuje jejich často špatnou finan ční situaci či zadluženost. Město se m ůže pokusit provoz t ěchto za řízení regulovat vyhláškou.

44