3 Cíl a Úkoly Práce

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sportovních studií

Katedra společenských věd a managementu sportu

Změny v soutěžní vyrovnanosti účastníků nejvyšší fotbalové ligy České republiky od roku 1993 a dopady na

výkonnostní kvalitu sportovních klubů

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: doc. Ing. Jiří Novotný, CSc Bc. David Papuga

N-TV MAN

Brno 2017

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 2. května 2017 ______

Bc. David Papuga

Poděkování

Tímto bych chtěl poděkovat doc. Ing. Jiří Novotný, CSc. za trpělivost, shovívavost, připomínky a užitečné rady, které mi během práce poskytl. V neposlední řadě patří poděkování mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali a také všem, kteří přispěli ke vzniku mé diplomové práce.

Obsah

1 Úvod ...... 7

2 Teoretická část ...... 9

2.1 Historie fotbalu v ČR ...... 9

2.1.1 Historie fotbalu v Československu...... 10

2.1.2 Historie po rozdělení Československa ...... 13

2.2 Historie pražských „S“ jakožto nejúspěšnějších klubů národní historie 16

2.2.1 Sparta Praha ...... 16

2.2.2 Slavia Praha ...... 19

2.3 Měření soutěžní vyrovnanosti v severoamerických sportovních ligách 24

2.3.1 Spočtení rozptylu sportovního úspěchu v ligách ...... 24

2.3.2 Vypočtení rozptylu sportovního úspěchu ve vyrovnané lize ...... 26

2.4 Statistické metody využité v praktické části ...... 27

2.4.1 Vzorec a závěrečný graf poměru vyrovnanosti X:Y (Čechy: Morava) ...... 27

2.4.2 Vzorec a závěrečný graf C3 ...... 28

2.4.3 Vzorec a závěrečný graf bodového rozptylu mezi dílčími polovinami tabulky a mezibodového rozptylu určující vyrovnanost soutěže 29

2.4.4 Graf umístění do čtvrtého místa soutěže ...... 30

3 Cíl a úkoly práce ...... 31

3.1 Cíl práce ...... 31

3.2 Úkoly práce ...... 31

4 Metodika ...... 32

5 Praktická část ...... 33

5.1 Vyhodnocení dílčích ligových ročníků ...... 33

5.1.1 1. Česká fotbalová liga 1993/94 ...... 34

5.1.2 1. Česká fotbalová liga 1994/95 ...... 37

5.1.3 1. Česká fotbalová liga 1995/96 ...... 40

5.1.4 1. Česká fotbalová liga 1996/97 ...... 43

5.1.5 Gambrinus liga 1997/98 ...... 46

5.1.6 Gambrinus liga 1998/99 ...... 49

5.1.7 Gambrinus liga 1999/2000 ...... 52

5.1.8 Gambrinus liga 2000/01 ...... 55

5.1.9 Gambrinus liga 2001/02 ...... 57

5.1.10 Gambrinus liga 2002/03 ...... 60

5.1.11 Gamrinus liga 2003/04 ...... 63

5.1.12 Gambrinus liga 2004/05 ...... 65

5.1.13 Gambrinus liga 2005/06 ...... 68

5.1.14 Gambrinus liga 2006/07 ...... 70

5.1.15 Gambrinus liga 2007/08 ...... 73

5.1.16 Gambrinus liga 2008/09 ...... 76

5.1.17 Gambrinus liga 2009/10 ...... 78

5.1.18 Gambrinus liga 2010/11 ...... 81

5.1.19 Gambrinus liga 2011/12 ...... 84

5.1.20 Gambrinus liga 2012/13 ...... 87

5.1.21 Gambrinus liga 2013/14 ...... 90

5.1.22 Synot liga 2014/15 ...... 93

5.1.23 Synot liga 2015/16 ...... 96

5.2 Výkonnost českých klubů v evropských soutěžích a její souvislost s vyrovnaností soutěží u nás ...... 99

5.3 Diskuze ...... 108

5.4 Závěr ...... 111

5.4.1 Závěr poměru vyrovnanosti X:Y (Čechy: Morava) ...... 111

5.4.2 Závěr C3 ...... 113

5.4.3 Závěr mezibodového rozptylu ...... 115

5.4.4 Závěr vyrovnanosti umístění do 4. místa ...... 117

Citovaná literatura ...... 118

Seznam důležitých zkratek ...... 119

Seznam tabulek ...... 120

Seznam grafů ...... 122

Resumé ...... 123

Summary ...... 123

1 Úvod

Téma diplomové práce jsem si vybral z důvodu toho, že je mi toto téma obsahově velmi blízké, jelikož se ve fotbalovém prostředí pohybuji od útlého věku. V mládežnických kategoriích jsem fotbal hrál na vyšší úrovni a od sedmnácti let působím jako fotbalový rozhodčí. V rámci diplomové práce se budu zabývat nejvyšší fotbalovou soutěží u nás, její vyrovnaností a výkonností klubů jak na domácí půdě, tak v Evropě.

Vyrovnanost bude zkoumána v rámci dvou statutárních rozdělení republiky a to části České a Moravské. Vzhledem k tomu, že Slezsko je nejmenší část České republiky, nebude mu věnována samostatná kapitola, ale bude projednáno v rámci části Moravské. Z fotbalového uskupení se jedná o dva subjekty, které se spojují až v profesionálních soutěžích, čímž se rozumí první a druhá fotbalová liga. Všechny podružné instance od nejvyšší až po nejnižší úroveň zaštiťuje Fotbalová asociace České republiky (dále jen FAČR).

Moravská část, nese úřední název Řídící komise pro Moravu a Slezsko (dále jen ŘKM), pro Čechy je to Řídící komise pro Čechy (dále jen ŘKČ). V každé z těchto instancí se nachází nejvyšší mládežnické soutěže a nejvyšší neprofesionální soutěže mužů. Mužské soutěže zde mají dvě úrovně.

Třetí liga je v každé z těchto instancí pouze jedna. Pod třetí ligou se nachází divize. V ŘKM jsou divize dvě a v ŘKČ tři. Z divizí se postupuje do třetí ligy a sestupuje do nižší instance, tedy krajského přeboru. Předposlední úrovní na této „stupnici“ je úroveň krajská a pod ní jsou okresní svazy.

Z hlediska fotbalové nejvyšší ligy by se mělo jednat o variantu trávení volného času u lidí, které fotbal baví aktivně i pasivně. Pasivně se poté rozumí sledování svého oblíbeného klubu či klubů, které hrají fotbal na nejvyšší dosažitelné úrovni. V dnešní době je hlavním problémem aktivní sledovanost fotbalových utkání, čímž se rozumí návštěvnost na fotbalových stadionech. Jelikož se fotbal hraje převážně o víkendových dnech, neměl by být pro mnoho fanoušky problém jít povzbudit svůj oblíbený klub a obětovat tak pár hodin svého volného času. V minulosti tento systém fungoval, v dnešní době je to již těžší,

7 zejména díky progresi společnosti a také z důvodu aktuální neblahé reputace fotbalu v posledních letech u nás.

Jedním z faktorů této problematiky může být také vyrovnanost soutěží, která je stěžejním tématem mé diplomové práce.

V praktické části budu zkoumat a analyzovat dílčí soutěžní ročníky ze statistického hlediska vyrovnanosti a její proměnlivost v rámci plynoucích ročníků. Na závěr si pomocí grafů vyhodnotím studovanou vyrovnanost a vytvořím závěry.

Chtěl bych, aby čtenář této diplomové práce po jejím přečtení získal základní znalosti o historii před vznikem a po vzniku samostatné fotbalové ligy a o problematice klubové vyrovnanosti v rámci soutěžních ročníků ze statistického hlediska. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o velmi specifickou práci, je především určená specifickému okruhu čtenářů.

2 Teoretická část

V teoretické části bude popsána historie fotbalu před vznikem samostatné české fotbalové ligy a s přihlédnutím k modernímu vývoji a historii dvou nejslavnějších českých klubů. Následně bude práce zaměřena na stěžejní problematiku, a to měření soutěžní vyrovnanosti ve sportovních ligách a na statistické metody, které budou využity v praktické části.

2.1 Historie fotbalu v ČR

Zrod českého fotbalu jako takového lze datovat od roku 1901, kdy vznikl první „Český svaz fotbalový“. Tato kapitola bude rozdělena do dvou částí: období do vzniku samostatné České republiky (tedy do roku 1993) a na dobu po rozpadu Československa až do současnosti.

Jak již bylo uvedeno výše, výchozím bodem pro český fotbal byl rok 1901, přestože se v této době ještě nejedná o Československo, ale o Rakousko-Uhersko, kdy byl na našem území vytvořen první fotbalový svaz. Tento svaz byl založen jako vůbec dvanáctý fotbalový svaz v Evropě a v roce 1907 byl přijat do mezinárodní organizace FIFA. Jako další „průkopníky“ lze uvést země z tzv. kolébky fotbalu a to: Anglii, Skotsko, Wales, Severní Irsko, dále pak Dánsko, Nizozemsko, Belgii, Švýcarsko, Itálii, Německo a Maltu.

Fotbal se postupem času stal nejrozšířenějším sportem na světě, a to vzhledem ke konzervativnosti a jednoduchosti jeho pravidel, které byly rychle pochopeny širokou veřejností. Právě tyto faktory činily fotbal populárním, zajímavým a atraktivním. Avšak stejně jako je tomu u jiných sportů i ve fotbale se v průběhu let začaly objevovat prvky taktizování či různých variant rozestavení na hrací ploše což vedlo k zakotvení fotbalu jakožto sportu moderního rázu.

Na tomto místně je nutno podotknout, že i přes značnou konkurenci v mezinárodním prostředí fotbalu se můžeme těšit, ať už jako samostatný stát nebo ve spojení se Slovenskem, z několika významných úspěchů přičemž níže jsou uvedeny některé z nich. (Šálek, 2001)

2.1.1 Historie fotbalu v Československu

Historie československého fotbalu lze sice datovat až od roku 1918, avšak první zmínky o fotbalu je možné vystopovat již v roce 1890, kdy byla kopaná poprvé prezentována v Praze na Letné. Některé zdroje však uvádí jako záznam o prvním utkání již rok 1887, kdy se jednalo se o utkání v Roudnici nad Labem. V Praze byli u zrodu fotbalu patrně studenti.

Za průkopníky českého fotbalu a samotné zakladatele historie fotbalu u nás jsou brány celky Pražské Sparty a Slavie. Přesné datum vytvoření těchto klubů je však stále předmětem sporů, které jsou do dnešní doby jedním z faktorů vedoucí k jejich rivalitě. I přes veškeré neshody se historicky ustálilo, že Slávie vznikla v r. 1892 a Sparta o rok později.

Jak bylo poznamenáno výše, 19. října r. 1901 v restauraci U Zlaté váhy, v ulici Karolíny Světlé vznikl první Český svaz fotbalový. Prvním předsedou svazu se stal p. Freja a prvními členy tohoto svazu byly celky: ČAFC Královské Vinohrady, AFK Karlín, SK Olympia Praha VII, SK Slavia, AC Sparta, SK Union Žižkov a SK Vyšehrad, dále pak fotbalové kroužky: FK Horymír, FK Hradčany a FK Malá Strana. Jednalo se tedy o výlučně pražskou záležitost. Jako vstupní poplatek musely kluby zaplatit deset korun, kroužky pouze polovinu. Jako první mimopražské celky je možno uvést SK Plzeň, Union Plzeň a AC Roudnice. Fotbal se začal ihned a velmi rychle šířit po celé zemi a čím dál častěji docházelo také k mezinárodním stykům.

Během 20. století však český fotbal prošel v rámci politického dění a válek, krom oficiálního křtu v r. 1901 i několika „úmrtími“ a také znovuzrozeními. Za první krizi je možno považovat 30. červen r. 1916 v době první světové války, kdy byl svaz rozpuštěn. Jako malé vítězství v této těžké době může být bráno založení „zemského svazu“. Již v roce 1917 se však opět objevil český svaz a je o něm psáno ve zkratce „ČSF“. Ihned po založení samostatného Československa na konci roku 1918, stál tento svaz v čele fotbalu a bylo tomu až do r. 1921, kdy byl přejmenován na Československý svaz footballový. Ten však také nenabyl dlouhého trvání.

V r. 1922 vedl sjednocující proces a hlavně vyhovění národnostním menšinám k sestavení státní Československé asociace footballové. V této organizaci se také nacházely kluby německé, maďarské, židovské a polské, tedy menšiny, které žily na území nového státu. Tato asociace zanikla až r. 1939.

Do roku 1925 byly soutěže pouze amatérské, avšak od tohoto roku se zavedl fotbal na profesionální úrovni. Soutěže byly rozděleny na profesionální a amatérské, jako tomu je dnes. Nejvyšší asociační ligu hrálo devět českých klubů a jeden vedený jako německý, DFC Praha. Českými kluby byly: Slavia, Sparta, Viktoria Žižkov, ČAFC Vinohrady, Čechie Karlín, AFK Vršovice, SK Libeň, Nuselský SK a Meteor VIII.

V r. 1948 se všechny kluby změnily opět v amatérské, byla to však pouze kamufláž, vzhledem k souladu s politickým režimem. Další faktor, který stojí za zmínku je ten, že až v sezóně 1935/36 se v celostátní lize ukázal první slovenský klub, tedy ČsŠK Bratislava, budoucí ŠK, dnes známý jako Slovan. Rok po Bratislavě se do ligy přidal klub SK Rusj Užhorod z Podkarpatské Rusi, tehdejší součást ČSR. V době druhé světové války za protektorátu byl fotbal stejně jako další sporty pod politickým dohledem ze strany třetí říše. Československá liga byla rozdělena na Národní ligu a Mistrovství Slovenska a fungovala pět let do osvobození a následného sjednocení československé ligy.

Zajímavostí bylo přejímání přednázvů z Anglie, např. Aston Villa Mladá Boleslav nebo Arsenal Husovice, jinak měly kluby názvy klasicky české, např. Čechie, Slavie, Sparty, Meteory a Slavoje. Po válce v r. 1952, v období státní péče o sport podle vzoru SSSR, začaly vznikat nové názvy jako Baník, Dynamo či Spartak, avšak u většiny šlo pouze o změnu názvu proti jejich vůli.

Ihned po 2. světové válce se obnovil ČSF, který přejal opět název Československé asociace, ale již pouze „fotbalové“. Po nástupu komunismu se začalo opět stejně jako před válkou usilovat o sjednocení celé tělovýchovy pod jeden orgán a po r. 1948 přišly velké reorganizace soutěží. Fotbal byl přesunut do závodů a vytrácely se také tradiční názvy, včetně Sparty a Slavie. Byly vytvořeny dobrovolné sportovní organizace (DSO), Sparta přejala název Sparta Bratrství, později ČKD Sokolovo, Slavia Dynamo a Bohemians Železničáři, později Spartak

Stalingrad. Tehdejší fotbalisté pracovali v závodech. Vznikaly také celky ozbrojených složek, např. ATK (později ÚDA a Dukla).

V r. 1953 se do ligy přidaly další družstva a to, Křídla Vlasti Olomouc, RH Bratislava a Tankista. Tyto kluby byly přidány na úkor jiných, civilních. V r. 1954 se dostal výraz „fotbal“ do klatby a názvem vedoucího orgánu se stal: Ústřední sekce kopané. K návratu původním názvů klubů došlo v r. 1964 a také se přešlo podle sovětského vzoru na soutěžní systém jaro-podzim, který nebyl zpočátku extra populární a měl zhoubný vliv na celkovou úroveň fotbalu u nás.

Pražské jaro v r. 1968 přineslo svěží a skvělou náladu nejen do fotbalového prostředí, ale i tak se znovu objevily spory, tentokrát národnostní, které vyvrcholily vznikem federálního státu. V době normalizace (1970) se znovu zrodil Československý fotbalový svaz, který sdružoval dva národní svazy, tedy český a slovenský. Zastřešující orgán nesl název, Výbor fotbalového svazu ÚV ČSTV.

Až po sametové revoluci v r. 1989 se opět ukázal název Československá fotbalová asociace. A po rozdělení Československa v roce 1993 byl již potřetí použit staronový název, Český fotbalový svaz, který byl však posléze nahrazen novým jménem, vzhledem ke vzniku samostatného „Moravskoslezského fotbalového svazu“, zaštiťujícího třetí ligu a divize na Moravě a ve Slezsku. Nový název celostátní organizace tedy dostal název, pro fotbalový svět dosti nepochopitelný, „Českomoravský fotbalový svaz“.

Československý fotbal se během této více než sedmdesátileté éry mohl těšit z několika velkých úspěchů na evropské i celosvětové scéně. Bohužel, Československo se na šesti mistrovstvích světa z patnácti vůbec neobjevilo, ať již z výkonnostních nebo politických důvodů. Za největší úspěchy lze uvést:

Mistrovství světa:

1934 – Itálie – 2. místo za Itálií

1962 – Chille – 2. místo za Brazílií

Mistrovství Evropy:

1960 – Francie – 3. místo za SSSR a Jugoslávií

1976 – Jugoslávie – 1. místo před SRN

1980 – Itálie – 3. místo za SRN a Belgií

Olympijské hry:

1920 – Antverpy, Belgie – 2. místo za Belgií (bylo odebráno vzhledem k nedohraní utkání na protest vůči rozhodčímu)

1964 – Tokyo, Japonsko – 2. místo za Maďarskem

1980 – Moskva, SSSR – 1. místo před NDR

Mezi nejúspěšnější celky v Československu se jednoznačně řadí dva odvěcí rivalové a nejstarší kluby u nás Sparta a Slavie, které budou blíže popsány v další kapitole práce. (Šálek, 2001)

Závěrem této části práce cituji Šálka (2001):

„Historii fotbalu nelze dělit na československou a českou. V análech reprezentace, při všech úspěších i neúspěších československého fotbalu, obrovské radosti i bolestných zklamáních, byl vždy na dresu, ať Čecha nebo Slováka, v místě, pod nímž tepe fotbalistovo srdce, ve státním znaku lvíček.“

2.1.2 Historie po rozdělení Československa

Po posledním rozdělení České a Slovenské federativní republiky v letech 1992/93, byla založena samostatná Česká fotbalová liga a Českomoravský fotbalový svaz. Prvním předsedou byl zvolen p. František Chvalovský. Menším problémem byla kvalifikace na MS 1994 v USA, jelikož byla rozehrána společně. Tento problém byl vyřešen dohodou a kvalifikace byla odehrána pod názvem týmu, „Reprezentace Čech a Slovenska“ a byla tedy poslední společnou poutí za mistrovstvím. Reprezentace však nebyla úspěšná, čímž skončila dlouhá éra společných úspěchů, ale i zklamání.

Z posledního Československého ročníku postoupilo do prvního ročníku samostatné České ligy (1993/94) devět družstev: AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, SK Sigma Olomouc MŽ, FC Baník Ostrava, FC Boby Brno, SKP Spartak Hr. Králové, FC Vítkovice, SK České Budějovice JČE a FC Dukla Praha. Tyto družstva byly doplněny o sedm týmů z druhé ligy, jelikož je v lize od jejího

13 začátku až do dnes vždy 16 účastníků. Liga byla doplněna ihned 6 týmy: SKP Union Cheb, FC Viktoria Plzeň, FK Viktoria Žižkov, FC Slovan Liberec, FC Petra Drnovice a FC Svit Zlín, a po baráži, mezi posledním klubem první ligy a sedmým v pořadí druhé ligy, se zapojil poslední klub - FC Bohemians Praha. Druhá liga měla stejný počet účastníků jako první, ale byly založeny také dvě nové ligy a to Česká fotbalová liga (18 družstev) a Moravská fotbalová liga (16 družstev), tedy dvě třetí ligy.

Největším úspěchem novodobé reprezentace je bez debat mistrovství Evropy v Anglii v r. 1996, kdy Český národní tým se dostal až do samotného finále, kde podlehl po, v té době novince šampionátu, tzv. „zlatém gólu“ týmu Německa. Velkou zásluhu na tomto nezapomenutelném úspěchu měl samozřejmě společně s hráči i trenér, Dušan Uhrin. Tato událost nastartovala kariéru nejednoho českého fotbalisty. Do Evropy se díky ní dostal např. Karel Poborský, Pavel Nedvěd či trochu později Vladimír Šmicer. (Kronus, 2017)

Pokud se řekne jméno, Karel Brückner, každému se ihned vybaví spojení se zlatou érou národního týmu. Po selhání na ME 2000 pod vedením p. Chovance se národního týmu ujal právě výše zmíněný. Předtím než přišel k samotnému reprezentačnímu „A týmu“ vedl reprezentaci do jedenadvaceti let, se kterými také v r. 2000 získal stříbrné medaile na mistrovství Evropy. V každé kvalifikaci, kterou vedl jako hlavní trenér, postoupil alespoň do hlavní části mistrovství. Jako největší úspěch při vedení „A“ týmu reprezentace zůstává zisk bronzových medailí na ME v r. 2004 v Portugalsku. O dva roky později se národní tým pod jeho vedením dostal do hlavní části MS 2006 v Německu, což byl také poslední turnaj národního týmu pod jeho vedením. Po mistrovství světa u týmu skončil a dostal nabídku od Rakouského národního týmu, kterou přijal. Následovala kvalifikace na ME 2008, kterou Češi vyhráli. (SportovníListy, 2014)

Česká fotbalová liga prošla během jejího prozatímního čtyřiadvacetiletého trvání několika zajímavými sezónami, o kterých si bude blíže pojednáno až v rámci praktické části. Nešlo vždy však pouze o ryze fotbalové zážitky, ale v mnohých případech i skandály.

Největší korupční aféra se odstartovala 30. dubna 2004. U benzínové pumpy poblíž Vyškova zasahovali policisté a při zásahu zatkli ligového rozhodčího Stanislava Hrušku a sportovního ředitele tehdejšího 1. FC Synot Jaroslava Hastíka. Mělo se jednat o úplatek a u p. Hastíka bylo nalezeno 175 tis. korun. Celá kauza byla založená na policejních odposleších a bylo do ní zapleteno nemálo českých fotbalových funkcionářů. Na konci této kauzy bylo potrestáno disciplinární komisí 20 rozhodčích, 8 klubových funkcionářů, šest delegátů a pět klubů. Kauza byla rozdělena na čtyři samostatné a v konečném součtu v ní figurovalo 11 klubů a více než 100 lidí, ať už provinivších se či svědků. Z 18 lidí, kteří stanuli před soudem, byli zproštěni obžaloby pouze tři. Disciplinární komise dále potrestala více než tři desítky osob trestem zákazu činnosti minimálně na jeden rok a pokutami v rozmezí 50 až 100 tis. korun. Pět klubů přišlo o body a byly nuceny zaplatit pokutu ve výši 300 až 500 tis. korun. Viktoria Žižkov a 1. FC Synot sestoupili z 1. ligy.

Z fyzických osob dopadl nejhůře Ivan Horník, tehdejší sportovní ředitel Viktorie Žižkov, který dostal trest odnětí svobody na sedm měsíců s podmíněným odkladem na pět let, pokutu 900 tis. korun a zákaz činnosti ve fotbale na deset let. Druhá, nejvíce provinilá osoba v této kauze, tehdejší místopředseda fotbalového svazu a šéf rozhodčích Milan Brabec, který působil také jako filmový a televizní producent, odešel z českého fotbalu úplně. Třetí, klíčovou osobou této aféry byl tehdejší předseda disciplinární komise, Alexandr Karolyi. (Felt, 2014)

Český fotbal se během let potkal ještě s několika korupčními aférami, ať už na profesionálním či amatérském poli. V rámci profesionálních lig se pak jednalo spíše o aféry sázkařské. Vedle již zmiňované aféry „Ivánku kamaráde“, můžeme například zmínit případ „Křetinského kabely“, který se obešel bez trestní úhony.

2.2 Historie pražských „S“ jakožto nejúspěšnějších klubů národní historie

Nyní bych se v následující kapitole rád zmínil o historii dvou nejznámějších českých klubů. Jedná se o samotné kluby, které jsou brány za zakladatele fotbalu u nás tedy pražská „S“.

2.2.1 Sparta Praha

Sparta Praha jsou se společně Slavií bez debat nejstaršími a nejúspěšnějšími kluby v České republice. Historie Sparty sahá, jak již bylo uvedeno výše až do roku 1893, kdy byla 16. listopadu založena bratry Václavem, Bohumilem a Rudolfem Rudlovými pod názvem Athletic Club Sparta. Již od samotného počátku nese Sparta tři charakteristické barvy. Modrou ve znamení Evropy, červenou ve znamení královského města a ke žluté se bohužel důvod nedochoval.

V r. 1906 pak Sparta poprvé navlékla charakteristické rudé dresy, které si zachovaly tradici až do dnes. Dříve Sparta nastupovala s dresy černé barvy s velkým „S“ na hrudi nebo s pruhovanými černo-bílými dresy. Vynález rudé barvy patří p. JUDr. Petříkovi, kterému sloužil jako podklad londýnský Arsenal. V tu dobu nikdo nevěděl, o jak velkou tradici se bude jednat. K rudým dresům se dodnes nosí bílé trenýrky a černé štulpny.

V období po první světové válce, počínaje r. 1919, se Spartě přezdívalo „Železná Sparta“. Toto období trvalo celá dvacátá a třicátá léta dvacátého století, jelikož v tomto období, po vzniku Československé ligy, začala Sparta sbírat titul za titulem. V této době prošel sparťanským dresem na postu brankáře také jeden z nejslavnějších českých komiků a herců, Vlasta Burian.

Léta 1927, 1935 a 1964 se do análů českých fotbalových klubů Sparta zapsala nemalými úspěchy na kolbištích v Evropě, přesněji ve Středoevropském poháru. V tehdejší době se jednalo o jakousi obdobu současné Ligy mistrů a Sparta v těchto třech letech dominovala.

V r. 1954, po velkých socialistických změnách, kdy se více než titulu fanoušci dočkali spíše změny názvu klubu, přišlo jedenáctileté čekání na titul, které spasil až výběr v čele s Kvašňákem. Rok 1965 nastartoval zlatou éru Sparty. V této době navštěvovalo utkání Sparty na čtyřicet tisíc fanoušků a roky 1965, 66 a 67 vstoupily jednoznačně do síně slávy sparťanského fotbalu. Vedle již zmiňovaného Kvašňáka byla i další známá jména jako např. Tichý a Mašek, kteří také společně dosáhli v r. 1962 v Chile na stříbrné medaile na MS.

Rok 1975 je brán jako „Černý rok klubu“, jelikož klub poprvé a také naposledy sestoupil z nejvyšší fotbalové soutěže u nás. Roční zkoušku Sparta však přečkala a ihned se vrátila zpět do nejvyšší soutěže. Sparta tuto zkoušku zvládla na výtečnou a na rozhodující utkání o postup fanoušci vyplnili stadion do posledního místa a letenská radost byla zpět.

Až počátkem osmdesátých let se na Letnou vrací pocit opojné slávy a Sparta od r. 1983 získala 14 ligových titulů a na její soupisce se promítla jména jako např. Chovanec, Berger, Hašek, Skuhravý, Griga. Tato sestava dosáhla také až čtvrtfinále Poháru UEFA v soutěžním roce 1983/84. Následná éra obsahovala také několik slavných jmen, jako třeba generaci hráčů v čele se Sieglem, Horňákem, Němečkem nebo i Frýdkem, Němcem či Koubou.

Na mezinárodní úrovni dosáhla Sparta také několika velkých úspěchů. Nejvíce samozřejmě znamenaly dva zisky titulu z dob „Železné Sparty“ ve Středoevropském poháru. Z pohledu současných fanoušků má určitě velkou váhu účast v nultém ročníku Ligy mistrů z r. 1992/93, kdy Sparta dokázala porazit nejednoho evropského fotbalového giganta. Sparta vyřadila Glasgow Rangers, poté Olympique Marseille a postoupila do semifinálové skupiny soutěže. V této skupině společně s FC Barcelonou, Dynamem Kyjev a Benfikou Lisabon dosáhla druhého místa, avšak v tehdejší době postupoval do finále ze skupiny pouze jeden a proto se Sparta v tomto roce považovala za třetí až čtvrtý nejlepší klub Evropy. V ročnících 1997/98 a 1999/2000 se Sparta dostala mezi 16 nejlepších celků starého kontinentu.

V letech 1997 až 2005 patřila Sparta k pravidelným účastníkům „UEFA Champions League“ až na pár výjimek. Více viz tabulka níže:

1997 - 1998 3. místo v základní skupině (soupeři - Dortmund, Parma, Galatasaray)

1998 - 1999 vyřazení v kvalifikaci s Dynamem Kyjev

1999 - 2000 1. místo v základní skupině (Bordeaux, Tillburg, Spartak Moskva)

3. místo v osmifinálové skupině (Barcelona, Porto, Hertha Berlín)

2000 - 2001 4. místo v základní skupině (Arsenal, Lazio, Doněck)

2001 - 2002 2. místo v základní skupině (Bayern, Feyenoord, Spartak Moskva)

3. místo v osmifinálové skupině (Real, Panathinaikos, Porto)

2002 - 2003 vyřazení ve 3. předkole kvalifikace s KRC Genk

2003 - 2004 2. místo v základní skupině (Chelsea, Lazio, Besiktas)

vyřazení v osmifinále s AC Milán

2004 - 2005 4. místo v základní skupině (Manchester, Lyon, Fenerbahce)

Tabulka 1

Z pohledu reprezentace byla Sparta vždy velkým dodavatelem hráčů a společně s hráči ze Slávie tvořila základ týmu. Jako počátek můžeme brát r. 1934, kde se Oldřich Nejedlý stal kanonýrem na římském MS. Čtyři roky později se MS zúčastnilo 7 sparťanů a v r. 1962 na chilském MS patřili do zakladatelů velkého stříbrného úspěchu sparťané v čele s Kvašňákem, dále Mašek a Tichý. V r. 1990, kdy národní tým postoupil až do čtvrtfinále s Itálií, podporovali tým Chovanec, Bílek, Hašek a třeba Skuhravý, který po tomto mistrovství našel místo v italské lize. Rok 1996 byl z hlediska sparťanských hráčů také velmi úspěšný. Z tohoto ME přivezli na Letnou stříbrné medaile Kouba, Frýdek a Horňák, trenérem byl bývalý trenér Sparty, Dušan Uhrin. Jako další jména, která se objevila například na ME 2000 v Nizozemsku a Belgii si můžeme připomenout sparťanská jména jako, Miroslav Baranek, Tomáš Votava, Vratislav Lokvenc, Milan Fukal, Martin Hašek, Libor Sionko, Jiří Novotný, Petr Gabriel, Jaromír Blažek a také velký Český talent a fotbalista světové úrovně, Tomáš Rosický. Na bronzových

18 medailích z ME 2004 v Portugalsku nechala sparta také velkou hráčskou stopu v podobě: Petra Čecha, Zdeňka Grygeru Tomáše Hübschmana, Jaroslava Blažka a Karla Poborského. V současné době je společně s Plzní jedním ze dvou domácích celků, které hráčsky podporují národní tým. (SpartaPraha, 2017)

2.2.2 Slavia Praha

Vznik Slavie se totiž datuje již k roku 1892, kdy jej založili studenti a jeho první název byl Akademický cyklistický odbor Slavia, neboli A.C.O.S.

Klubové barvy, které se drží až dodnes, byly zvoleny na první výborové schůzi klubu s odůvodněním, že bílá barva znamená čistotu ve hře a respektování soupeře a červená se symbolikou srdce, které bije pro klub. Při rozdělení dresu na dvě poloviny podle barev byla také přidána pěticípá hvězda s hrotem směřujícím dolů, která má znamenat stálou naději povznášející mysl a sílícího ducha i v dobách nezdarů. Rozdělení červené a bílé na dvě poloviny značí, že žádný člověk ani věc nemá pouze jednu stranu a taktéž symbolizuje a oslavuje sport jako takový. K dresu patřila zpočátku i červená čapka. Počáteční odznak byl cyklistický, jelikož právě tento sport byl ve Slavii hlavním.

První oficiální zápas na císařské louce sehrála Slavia, pár měsíců po založení odboru footbalového, v březnu 1896 s klubem A.C. Praha. Slavie zvítězila výsledkem 6:0. V roce 1899 pak odehrála svůj první mezinárodní utkání již na Letné proti Berlínu, kdy bezbrankově remizovala.

První vzestup kopané nastal ve Slavii v r. 1903, kdy do klubu přišel legendární střelec, Jan Košek. Ten během deseti let do r. 1913 nastřílel za klub neuvěřitelných 804 branek a nezvratně se tak zapsal do historie klubu. Výkonnost slavie ještě více pozvedl příchod Skotského trenéra Johnnyho Williama Maddena, který byl v té době brál za světovou extra třídu. S klubem 438krát zvítězil, pouze 64krát prohrál a 96 utkání zremizoval. V klubu působil až do roku 1930, celých 25 let. Slavia v letech svého počátku zažila nejedno velké vítězství. K těm nejznámějším patří v r. 1906 vítězství nad anglickým Southamptonem 4:0 a o deset dní později remíza se skotským Celtikem 3:3. Výkonnost mužstva byla tak výrazná, že například na venkovních hřištích jej poráží až po 12 letech SK Smíchov v r. 1906.

Hned devět hráčů Slavie se nacházelo v sestavě Čech v amatérském mistrovství Evropy r. 1911. Češi se zde stali mistry, když porazili například Anglii nebo Francii. V období války pak v r. 1915 Slavie vyhrává, převážně s náhradníky, Válečné mistrovství. Od roku 1925 se již hraje Mistrovská liga a první zápas se odehrává 1. března v Libni, kde Slavie zvítězila 9:3. Následně do klubu přicházejí velká fotbalová jména v čele s brankářem Pláničkou, dále pak Svoboda, útočník Puč, záložník Vodička a tvrdý Ženíšek. Tento tým vyhrává ligu v letech 1930, 1933, 1934. Jako velký úspěch slávistického fotbalu se může brát také ME v Itálii v r. 1934, kde až ve finále podléhá ČSR domácím Italům. V sestavě se objevilo osm slávistů. Po mistrovství Slavie vyhrává ligu v letech 1935 a 1937, v poháru vítězí v r. 1935.

V rámci výkladu o historii Slávii je nutné zmínit nesmrtelnou osobnost slávistického fotbalu, přesněji p. Josefa Bicana. Ten do klubu přišel v r. 1937 z víděňské Admiry a hned v následujícím roce vyhrává Slávie Středoevropský pohár. V klubu Josef Bican působil v letech 1937 – 48 a posléze 1953 – 56. V tomto období stihl 5krát získat ligový titul a nastřílet 447 ligových branek. Nejlepším ligovým střelcem se stal v ČSR 10krát (v Rakousku 2krát) za což byl v r. 2001 vyhlášen střelcem století před Pelém a Romáriem. V období 2. světové války byla Slavie výborným celkem. Ligu vyhrává v čele právě s Bicanem v letech 1940, 1941, 1942 a 1943, Pohár v letech 1941, 1942 a 1945. V posledním ročníku války (1943/44) dosáhla Slávie ligového střeleckého rekordu s dovršením 131 branek v sezóně. Po r. 1948, v rámci změn politického systému a přeorganizování systému soutěží, se Slávie slučuje s TJ Sokol Praha 7 pod název Sokol Slavia. Bican společně s Buchtou odchází do Vítkovic. Do klubu přichází několik tehdejších reprezentantů (Trnka, Hlaváček a Jonák).

V r. 1951. po neúspěšné sezóně Slavie sestupuje z nejvyšší soutěže do Pražského přeboru, avšak po roce se zase vrací. 27. září 1953 se otevírá nové hřiště v Edenu, ještě pod názvem Dynamo Slavia. Letná byla totiž v r. 1950 zrušena, z důvodu výstavby pomníku Stalina.

Až v r. 1955 se opět vrací sešívaná červeno-bílá kombinace dresů. V mužstvu se v této době objevují jména jako: Hildebrand, Pešek, Lála,

Nepomucký, Vlasák a Nedvídek a Slavie opět výkonnostně stoupá. V r. 1959 se po dlouhé době umístila na pěkném třetím místě. Sláva však nemá dlouhého trvání a Slavie v ročnících 1960-61 a 1962-63 hned dvakrát sestupuje do nižší soutěže. Toto období může být bráno jako „černé“, jelikož v r. 1963/64 družstvo místo o boje o postup hraje o udržení v 2. nejvyšší soutěži. Jediným světlým jevem této doby může být brán Jan Lála, který reprezentuje ČSR na MS v Chile v r. 1962, kde také získává stříbrné medaile po prohře s Brazílií a v r. 1964 si také zahrál za výběr Evropy.

V r. 1964 je příznivci prostřednictvím umělců založen Odbor přátel Slavie, který docílil toho, že 18. září téhož roku se mění název z Dynama na TJ Slavie. Odbor dopomáhá sehnat také nové hráče (Kadrabu, Píšu, Veselého, Šindeláře, Berana, Ledeckého), mužstvo je konsolidováno a v r. 1965 se vrací mezi fotbalovou elitu po výhře nad Plzní (4:1) před 42 000 diváky (rekord 2. ligy). V následujícím roce chybí Slávii pouhý jeden bod k zisku titulu, kdy v posledním utkání prohrává s Interem Bratislava 0:1 a na skóre končí až na třetím místě. V r. 1967 vyjíždí Slávie na cestu kolem světa, kdy ve 44 dnech odehrává 16 utkání a projede přes 65 000 km. Její zastávky byly: Amerika, Nový Zéland, Austrálie, Honkong, Singapur a Jižní Indie.

V r. 1973 přebírá patronát nad Slavií národní podnik Inženýrsko- průmyslové stavby a situace v klubu se stabilizuje, jelikož v období před tímto rokem se vystřídalo mnoho trenérů a také hráčů. Na konci r. 1974 Slávie zahájila Slavie zájezd do Jižní Ameriky, během kterého odehrála deset utkání. V sezóně 1975/76 opět klubu chybí jeden bod k zisku titulu a to opět v souboji s celkem z Bratislavy, teď však se Slovanem. Na ME 1976 v Jugoslávii ČSR vítězí ve finále s Německem a zasloužili se o to i tři slávisté, Biroš, D. Herda a Veselý.

88 utkání, tedy nejvíce za svou existenci, sehrála Slavie v r. 1976. Následující rok je v klubu končí František Veselý, rekordman v počtu sehraných utkání (404). V osmdesátých letech se Slávie pohybuje skoro vždy ve středu tabulky, krom sezóny 1985/86 kdy klub skončil třetí. Po revoluci v r. 1989 se opět mění název klubu na Sportovní Klub Slavia.

Po revoluci, i díky p. Korbelovi, přichází slibnější časy pro klub. V mužstvu v této době můžeme najít např. vicemistry Evropy z r. 1996, Suchopárka nebo Bergera z těch mladších pak dorostence Šmicera, Novotného nebo Bejbla. I přes velmi kvalitní složení týmu se Slavii nedařilo po rozdělení Československa, získat titul až v r. 1996. V následujícím roce Slavie dokonce dosáhla na semifinále poháru UEFA. Po veleúspěšném ME 1996 odchází směrem do Evropy několik opor Slavie: Šmicer do Lensu, Bejbl do Atletika Madrid, Suchopárek do Strasburku a Poborský do Manchesteru United, rok před tím odešel P. Berger do Borusie Dortmund. V letech 1997 a 1999 se podaří Slavii ukořistit pohár ČMFS. Od r. 1995 se Slavii podařilo v rámci Evropských soutěží vyřadit několik velikánů, např. Sturm Graz, AS Řím, Schalke, Udinese a mnoho dalších.

Ročním 2007/08 je v dějinách klubu nazván „Sezónou splněných přání“. Do klubu se vrací stříbrný medailista z ME 1996 a vítěz LM UEFA, Vladimír Šmicer a nebyl jedinou velkou posilou klubu v tomto roce (Šenkeřík, Tavares, Brabec, atd.). Během podzimu poté přicházejí další dvě velká jména a to, Daniel Pudil a Theodor Gebre Selassie. 29. srpna Slavie poprvé v historii postupuje do základní skupiny LM, když v předkole zdolala Ajax Amsterdam (0:2 venku, 2:1 doma). V základní skupině ve společnosti klubů Bukureště, londýnského Arsenalu a Sevilly, skončila Slávie třetí a dostala se tak do třetího kola Poháru UEFA. Letní účinkování klubu v Evropě dostalo do klubové kasy 208 milionů korun. Na podzim dále Slavie po čtrnácti letech porazila v 266. derby Spartu (2:0). Ve třetím kole Poháru UEFA se Slavie utkala s Tottenhamem Hotspur. Ten ji po domácí výhře a venkovní remíze vyřadil. 7. května 2008 se Slavie vrátila zpět do Edenu a 17. května 2008 po remíze s Jabloncem získává před vyprodaným hledištěm po dvanácti letech titul Mistra ligy.

Sezóna 2008/09 se stává po šedesátišesti letech rokem obhajoby titulu. Slavie se stává se ziskem 62 bodů ze třiceti kol a šestibodovým náskokem na druhou Spartu, podruhé v novodobé historii Mistrem ligy. Do evropských soutěží se z Česka dostal v roce 2008 pouze jeden klub a byla jim právě pražská Slavie, která také postoupila do základní skupiny Poháru UEFA. V 268. derby se Spartou Slavia v r. 2008 také zvítězila a v anketě „Sportovec roku“ vyhrála Slavie jako

22 celek v kategorii kolektivů a bylo to poprvé v historii této ankety, co si tuto cenu odvezl klub. Velké úspěchy zažil na lavičce Slavie v tomto období i současný trenér reprezentace Karel Jarolím. (SlaviaPraha, 2017)

Po tomto skvělém období však přišly roky útlumu, a klub se nacházel několik let v krizové situaci. Nyní se klub opět dostává na české fotbalové výsluní, kde s touto historií jednoznačně patří.

2.3 Měření soutěžní vyrovnanosti v severoamerických sportovních ligách

Podle Novotného (2010) je profesionální sportovní klub, v rámci malé až střední firmy, orientován spíše na maximalizaci užitku. Ve sportovních ligách severní Ameriky fungují soutěže jako kartel, v Evropě tomu tak z důvodu otevřenosti soutěží není. Kartel může fungovat vzhledem k vzájemné podpoře klubů, díky regulačním pravidlům ligy na pracovním trhu hráčů, dělení příjmů či empirické evidenci soutěžní vyrovnanosti. Měření soutěžní vyrovnanosti je tak co se týče severoamerických lig oproti těm evropským jednodušší, neboť je uplatňován pouze binomický princip vítězství a prohry.

Nyní si uvedeme příklady výpočtu vyrovnanosti právě podle severoamerických poměrů.

2.3.1 Spočtení rozptylu sportovního úspěchu v ligách

Jestliže tým hraje „n“ zápasů a vyhraje „w“ z nich, pak podíl bude: w/n.

Podobně, jestliže prohraje „l“ zápasů, jeho podíl proher bude: l/w. z toho vyplývá, že w/n + l/w = l, protože v amerických sportech neexistuje remíza. To znamená, že ke každé výhře „w“ existuje odpovídající prohra „l“. To pro ligu znamená, sčítáme-li napříč všemi týmy

∑(w/n) = ∑(l/n).

Jestliže je v lize „T“ týmů, pak střední hodnota „∑(w/n)“ pro ligu jako celek bude

∑(w/n)/T

Z toho plyne, že střední hodnota procentní ztráty bude

∑(l/n)/T

Jestliže „n“ a „T“ se rovnají v lize a na úrovni ligy platí

∑(w/n) = ∑(l/n), pak

∑(w/n)/T = ∑(l/n)/T.

Navíc z toho vyplývá, že

∑(w/n)/T + ∑(l/n)/T = 1, protože pro každý tým „(w/n + l/n) = 1.“ Takže při agregaci pro celou ligu platí

∑(w/n + l/n) = T tudíž

∑(w/n) + ∑(l/n) = T.

Jestliže platí

∑(w/n)/T + ∑(l/n)/T = 1 pak

∑(w/n)/T + ∑(w/n)/T = 1 nebo

∑(l/n)/T + ∑(l/n)/T = 1 a následně

2∑(w/n)/T = 1 nebo

2∑(l/n)/T = 1.

Z toho plyne

∑(w/n)/T = ½ nebo ∑(l/n)/T = ½.

Toto znamená, že střední hodnota podílu výher (nebo podílu proher) týmů v lize, kde lze pouze vyhrát nebo prohrát, bude „½“ nebo „0,5.“ Z toho vyplývá, že směrodatná odchylka bude druhá odmocnina rozptylu podílu výher, což je rovno „√( ∑(w/n) - ∑(w/n)/T)2/T – 1“ nebo „√( ∑(w/n) – 0,5)2/T – 1.“

2.3.2 Vypočtení rozptylu sportovního úspěchu ve vyrovnané lize

Klíč k porozumění střední a směrodatné odchylky podílu výher ve vyrovnané lize spočívá v tom, že sportovní ligy v USA mohou být posuzovány na základě binomického pravděpodobnostního rozdělení. Toto rozdělení poskytuje prostředky k zodpovězení otázek, které jsou běžné v mnoha aspektech podnikání a ekonomiky. Typicky mají binomické problémy tyto charakteristiky:

a. je zde „n“ nezávislých pokusů. b. Jsou dva možné výsledky každého pokusu: úspěch nebo neúspěch. c. pravděpodobnost „p“ každého výsledku je stejná v každém pokusu.

Na základě těchto podmínek je binomická náhodná proměnná počet pokusů, ke kterým dojde v „n“ pokusech.

Toto rozdělení popisuje americké sportovní ligy, které jsou vyrovnané. V tomto případě:

a. je zde „n“ utkání b. utkání může skončit výhrou nebo prohrou c. pravděpodobnost výhry týmu je stejná v každém utkání a musí se rovnat „0,5“ ve vyrovnané sadě utkání.

To znamená, že podíl výher můžeme definovat jako binomickou náhodnou proměnnou. Střední hodnota binomického rozdělení je „np“, což musí být ve sportovním kontextu rovno „0,5n.“ Směrodatná odchylka binomického rozdělení je „√np(1 – p)“, ve sportovním kontextu pak „√0,25n.“ Jestliže je podíl výher pro každý tým „w/n“, pak střední hodnota podílu výher bude „n(w/n) = w = 0,5.“ Rozptyl podílu výher bude roven „Var (w/n) = Var (w)/n2.“ Jestliže „Var (w) = np(1-p) = 0,25n“, pak „Var (w/n) = 0,25n/n2 = 0,25n.“ Směrodatná odchylka podílu výher bude „0,5/√n.“ (Novotný, 2010)

Uvedli jsme si příklady výpočtu vyrovnanosti lig z pohledu uzavřených soutěží. Vzhledem k tomu, že se u nás o uzavřenou soutěž nejedná, budeme používat jiné postupy.

2.4 Statistické metody využité v praktické části

2.4.1 Vzorec a závěrečný graf poměru vyrovnanosti X:Y (Čechy: Morava)

Jedná se o vlastní metodu pro výpočet a výzkum vyrovnanosti mezi kluby v rámci statutárního rozdělení české a moravskoslezské (dále jen Morava) části republiky.

Jedná se o vzorec výpočtu poměru vzhledem k různému počtu klubů z dané části republiky:

vzorec: X:Y = x:y

Kdy „x“ je průměrný počet dosažených bodů na jednoho účastníka z Čech a „y“ je průměrný počet dosažených bodů na jednoho účastníka z Moravy.

vzorec: x = a/n vzorec: y = b/m

Kdy „a“ a „b“ je celkový součet bodů všech účastníků z Čech/Moravy a „n“ a „m“ je počet zúčastněných týmů z Čech/Moravy.

Výsledky regionální vyrovnanosti X:Y zaokrouhlujeme na celá čísla.

Příklad:

Poměr klubů je v daném soutěžním ročníku devět ku sedmi. Z toho devět týmů z jedné části dosáhne v celkovém součtu 360 bodů a sedm týmů z druhé části dosáhne 273 bodů. Jaký je poměr vyrovnanosti X:Y?

X:Y = x:y

X:Y = (a/n) : (b/m)

X:Y = (360/9) : (273/7)

X:Y = 40:39

Z výsledku tedy vyplývá, že kluby z první části mají v konečném poměru o bod navíc než kluby z druhé části. V praxi to bude znamenat, že soutěžní ročník, ač z pohledu počtu účastníků vyrovnaný není, z pohledu na celkově dosažené body téměř ano.

Závěrečný graf bude vytvořen v rámci všech proběhnuvších sezón a křivka nám ukáže, jak velká vyrovnanost během těchto proběhlých ročníků panovala mezi účastníky z Čech a Moravy.

2.4.2 Vzorec a závěrečný graf C3

Tato statistická metoda se zabývá vyrovnaností ligy z pohledu tří nejlepších celků vůči zbytku tabulky.

Jedná se o výpočet procentuálního poměru součtu dosažených bodů tří nejúspěšnějších celků tabulky ku součtu bodů všech zúčastněných klubů včetně tří nejlepších:

vzorec: C3 = (100/a*b)%

Kdy „a“ je součet bodů všech celků tabulky a „b“ je součet bodů nejlepších tří.

Výsledky C3 zaokrouhlujeme na maximálně dvě desetiná místa.

Příklad:

Celkový počet dosažených bodů všemi celky tabulky je 620 bodů. Součet prvních tří celků činí 150 bodů. Jaká je hodnota C3?

C3 = (100/a*b)%

C3 = (100/620*150)%

C3 = 24,19%

Z výsledku C3 nám vychází, že celky umístěné na prvních třech pozicích nasbírali 24,19% bodů z celkového počtu bodů dosaženými všemi celky tabulky a vzhledem této hodnotě můžeme předpokládat, že se jedná velmi vyrovnanou soutěž, jelikož tabulky sportovních lig mají sestupný charakter posloupnosti a první tři celky nijak extrémně nedominovaly.

Závěrečný graf bude stejně jako graf regionální vyrovnanosti vytvořen v rámci všech proběhnuvších ročníků a na jeho křivce budeme pozorovat, jak se pohybovala dominance prvních tří celků a potažmo jaký měla tato dominance vliv na celkovou vyrovnanost soutěže jako takové. (Novotný, 2011)

2.4.3 Vzorec a závěrečný graf bodového rozptylu mezi dílčími polovinami tabulky a mezibodového rozptylu určující vyrovnanost soutěže

Stejně jako u první metody i zde se jedná o vlastní statistickou metodu pro výpočet a výzkum vyrovnanosti, tentokrát však v rámci všech klubů zúčastněných v soutěžním ročníku.

Jedná se o dílčí výpočty rozptylu a následný výpočet „mezibodového rozptylu“ (zkr. MR), který vypočteme aritmetickým průměrem těchto dílčích výsledků:

1. Bodový rozptyl mezi prvním a osmým místem:

vzorec: 1. – 8. = a – b

Kdy „a“ je počet získaných bodů prvním celkem a „b“ je počet získaných bodů osmým celkem tabulky.

2. Bodový rozptyl mezi osmým a posledním místem:

vzorec: 8. – 16. = b – c

Kdy „b“ je opět počet získaných bod osmým celkem a „c“ je počet získaných bodů posledním celkem tabulky.

3. Výpočet mezibodového rozptylu:

vzorec: MR = [(1. – 8.) + (8. – 16.)]/2

Mezibodový rozptyl je poté aritmetický průměr dílčích rozptylů.

Výsledek mezibodového rozptylu nezaokrouhlujeme, protože se vždy jedná o celé číslo nebo číslo a půl. Závisí na tom, jestli je součet rozptylů lichý či sudý.

Příklad:

První celek tabulky dosáhl na konci sezóny 60 bodů, osmý celek 40 bodů a poslední celek 20 bodů. Jakých hodnot nabývají dílčí rozptyly prvního s osmým a osmého s posledním celkem tabulky a jakou hodnotu má konečný mezibodový rozptyl?

MR = [(1. – 8.) + (8. – 16.)]/2

1. – 8. = a – b 8. – 16. = b – c

1. – 8. = 60 – 40 8. – 16. = 40 – 20

MR = [(60 – 40) + (40 – 20)]/2

MR = (20 + 20)/2

MR = 20

Jelikož nám oba dílčí rozptyly vyšly s hodnotou 20, mezibodový rozptyl vyšel také 20.

Př.:

MR = (15+14)/2 = 14,5 MR = (14 + 16)/2 = 15

Všeobecně platí, že čím menší hodnota mezibodového rozptylu vychází, tím je vyrovnanost daného ročníku vyšší.

Křivka závěrečného grafu by nám měla ukázat, jak velké změny probíhali v rámci vyrovnanosti daných sezón v průběhu uplynulých soutěžních ročníků.

2.4.4 Graf umístění do čtvrtého místa soutěže

Na grafu umístění do čtvrtého místa si představíme všechny kluby, které se během všech uplynulých soutěžních ročníků v této úzké skupině tabulky objevili a hlavně kolikrát.

Tento graf by nám měl objasnit, které kluby měly vyšší stálost na vrcholu ligové tabulky a tak by jsme měli určit jejich udržitelnost výkonnosti.

U klubů, které se budou v této výkonnostní skupině nacházet vícekrát, je více pravděpodobné, že se účastnili některé z evropských soutěží.

3 Cíl a úkoly práce

3.1 Cíl práce

Cílem práce je zjistit vyrovnanost soutěží ze dvou pohledů v rámci nejvyšší fotbalové soutěže od ročníku 1993/94 do 2015/16. První z těchto pohledů bude zkoumat vyrovnanost mezi kluby z české a moravské části republiky. Druhý pohled bude zaměřen na globální vyrovnanost soutěže v rámci všech klubů. Následně budeme aplikovat druhý z pohledů na zkoumanou problematiku vzhledem k úspěšnosti v evropských soutěžích.

3.2 Úkoly práce

• Teoreticky si přiblížit fungování nejvyšší fotbalové soutěže u nás před a po vzniku samostatné české fotbalové ligy. • Statisticky vyhodnotit dílčí ligové ročníky ze dvou pohledů soutěžní vyrovnanosti • Zjistit souvislost výkonnosti klubů České republiky zúčastněných v nejvyšší tuzemské soutěži s účinkováním a dosaženými úspěchy v evropských soutěžích

4 Metodika

Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části, jsem uvedl něco z historie fungování nejvyšší fotbalové ligy před i po založení samostatné české fotbalové ligy. Dále jsem přiblížil historii nejúspěšnějších českých fotbalových klubů a uvedl příklad pro měření klubové vyrovnanosti v rámci severoamerické sportovní ligy a uvedl metody měření vyrovnanosti, které jsem využil v praktické části (vzorce, grafy, tabulky).

Ve vlastní (praktické) části práce jsem aplikoval statistické metody pro měření vyrovnanosti u dílčích ligových sezón, vyhodnocoval výsledky měření a tvořil závěry. Závěry jsou vykresleny a potažmo okomentovány pomocí grafů. Součástí praktické části je také diskuze. Dále jsem sledoval, jak velká vyrovnanost panuje mezi účastníky z Moravy a Čech v rámci probíhajících ročníků a jak se během sledovaných ročníků mění vyrovnanost z globálního hlediska. Na konci praktické části jsem se zjišťoval, jestli existuje souvislost vyrovnanosti tuzemských soutěží s výkonnosti českých klubů v soutěžích Evropy.

V průběhu práce bylo využito:

• metoda analýzy • metoda indukce

Metoda analýzy byla využívána v průběhu celé práce. Zejména byla tato metoda využita při vyhodnocování dílčích ligových ročníků.

Metodou indukce byly z konkrétních výsledků v rámci dílčích soutěžních ročníků vyvozovány vyhodnocení a závěry.

5 Praktická část

Praktická část se budeme zabývat vyhodnocením dílčích ligových ročníků, sledováním jejich vyrovnanosti a potažmo jejich vyhodnocováním a vyvozováním závěrů. Dále pak hledáním souvislosti vyrovnanosti v tuzemských soutěžích a účasti domácích klubů v evropských soutěžích.

5.1 Vyhodnocení dílčích ligových ročníků

V rámci zhodnocení dílčích ligových sezón budeme využívat dříve zmíněné statistické metody, ze kterých budeme potažmo vytvářet závěrečné grafy a závěry.

V tabulkách budou červeně označené celky z Čech a modře celky Moravy.

Vysvětlivky zkratek:

Poř. – Pořadí

Z – Počet odehraných utkání

V – Výhry

R – Remízy

P – Prohry

VG – Vstřelené branky

OG – Obdržené branky

B – Body

5.1.1 1. Česká fotbalová liga 1993/94

Sezóna 1993/94 byla první sezónou v samostatné české lize. Tohoto ročníku se zúčastnilo šestnáct klubů, z toho deset českých a šest moravských. Po rozpadu Československa přibylo do ligy celkem sedm nových klubů, konkrétně: SKP Union Cheb, FC Viktoria Plzeň, FK Viktoria Žižkov, FC Slovan WSK Liberec, FC Petra Drnovice, FC Svit Zlín, FC Bohemians Praha. S nejvyšší soutěží se v tomto ročníku rozloučil klub FC Kovkor Vítkovice a FC Dukla Praha. Vítězem se stal tým AC Sparta Praha, nejblíže mu byl poté celek SK Slavia Praha. Nejlepším moravským celkem se stal FC Baník Ostrava OKD, který skončil na třetím místě.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 18 9 3 62 21 45

2. SK Slavia Praha 30 16 7 7 55 28 39

3. FC Baník Ostrava OKD 30 14 8 8 52 25 36

4. SKP Union Cheb 30 13 10 7 31 29 36

5. FC Viktoria Plzeň 30 12 11 7 35 23 35 SK České Budějovice 6. 30 11 13 6 33 31 35

JČE

7. SK Sigma Olomouc MŽ 30 14 6 10 44 29 34

8. FK Viktoria Žižkov 30 12 9 9 40 28 33

9. FC Slovan WSK Liberec 30 11 10 9 36 32 32

10. FC Petra Drnovice 30 13 6 11 38 36 32

11. FC Svit Zlín 30 10 7 13 37 48 27

12. FC Boby Brno 30 10 6 14 38 46 26 SKP Fomei Hradec 13. 30 9 6 15 29 40 24

Králové

14. FC Bohemians Praha 30 8 7 15 29 54 23

15. FC Kovkor Vítkovice 30 3 7 20 22 64 13

16. FC Dukla Praha 30 1 8 21 21 68 10 Tabulka 2

Poměr vyrovnanosti X:Y:

10 českých celků = celkem 312/10 = 31

6 moravských celků = celkem 168/6 = 28

X:Y = 31:28

Z tohoto výpočtu je patrné, že 1. ročník samostatné ligy byl poměrně vyrovnaný, pokud se bavíme o bodovém zisku českých a moravských celků. V přepočtu na jednoho účastníka převýšili české kluby ty moravské pouze o 3 body. Vzhledem k možnosti menšího počtu dosažených bodů, skrze jiné bodové hodnocení(výhra= 2 body, remíza= 1 bod), je tento výsledek poněkud zkreslený. V konečném důsledku však vypovídá to stejné.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 120

Body nahrané celkově všemi kluby = 480

C3: 100% / 480 * 120

C3: 25%

Výpočtem jsme zjistili, že tři nejlepší celky této sezóny získaly přesně čtvrtinu bodů z celkového počtu dosažených bodů všemi celky tabulky. Až na sestupové výjimky šlo o velmi vyrovnanou ligu, když do rozmezí pouhých sedmi bodů se vešly celky od druhého až po desáté místo.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 45 – 33 = 12

BR 1.-8.: 12 bodů

BR 8.-16.: 33 – 10 = 23

BR 8.-16.: 23 bodů

MR: (12 + 23)/2 = 17,5

MR: 17,5 bodů

Vzhledem k bodovému rozptylu mezi 1.-8.(12) a 8.-16.(23) můžeme konstatovat, že se jedná o vyrovnanou soutěž s minimem rušivých aspektů (poslední dva celky), zvláště pak u vrchní poloviny tabulky. Z výsledku mezibodového rozptylu nám v rámci jeho nízkého výsledku vyplývá, že vyrovnanost tohoto ročníku byla vyšší. Za negativní faktor tohoto ročníku z hlediska mezibodového rozptylu mohou být brány dva sestupující celky, které nasbírali dohromady pouhý dvacet tři bodů, což je počet bodů, kterých dosáhl poslední nesestupující celek.

Údaje tohoto ročníku jsou oproti ostatním zkreslené, jelikož se jedná o poslední sezónu, ve které za výhru byly pouze dva body a za nerozhodný výsledek jeden. Průměrově by však měly vycházet tyto výsledky shodně.

5.1.2 1. Česká fotbalová liga 1994/95

Druhý ročník nejvyšší fotbalové ligy proběhl za účasti jedenácti českých a jen pěti moravských klubů. Nováčky tohoto ročníku byly kluby FK Jablonec nad Nisou a FK Švarc Benešov. Vítězem tohoto ročníku se stal pražský celek AC Sparta Praha se ziskem 70 bodů. Na druhém místě se poté umístil věčný sok SK Slavia Praha se 64 body. Nejlépe umístěným celkem z moravské části se stal tým FC Boby Brno, které se umístilo na celkově třetím místě se ziskem 54 bodů.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 22 4 4 64 17 70

2. SK Slavia Praha 30 19 7 4 52 20 64

3. FC Boby Brno 30 15 9 6 52 27 54

4. FC Slovan WSK Liberec 30 16 3 11 49 46 51

5. FK Viktoria Žižkov 30 15 4 11 61 38 49

6. FC Petra Drnovice 30 15 3 12 46 44 48 SK České Budějovice 1 7. 30 12 8 29 28 46

JČE 0

8. SK Sigma Olomouc MŽ 30 12 7 11 31 31 43

9. FC Viktoria Plzeň 30 12 4 14 32 37 40

10. FK Jablonec nad Nisou 30 11 6 13 37 33 39

11. FC Baník Ostrava 30 10 8 12 36 41 38

12. SK Hradec Králové 30 10 6 14 35 45 36

13. FC Union Cheb 30 8 7 15 29 45 31

14. FC Svit Zlín 30 8 6 15 21 40 30

15. FC Bohemians Praha 30 6 5 19 35 62 23

16. FK Švarc Benešov 30 3 3 24 23 78 12 Tabulka 3

Poměr vyrovnanosti X:Y:

11 českých celků = celkem 461/11 = 42

5 moravských celků = celkem 213/5 = 43

X:Y = 42:43

Z výpočtu je možné vyčíst, že druhý ročník byl i vzhledem k vyššímu poměru dosažených bodů vysoce vyrovnaný. Je však parné, že zde měli moravské kluby poprvé o bod více než české.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 188

Body nahrané celkově všemi kluby= 674

C3: 100% / 674 * 188

C3: 27,9%

Výpočtem jsme zjistili, že tři nejlepší celky této sezóny získaly něco málo přes čtvrtinu celkového počtu získaných bodů. Soutěžní vyrovnanost z hlediska tohoto ukazatele byla určitě nižší než v předešlé sezóně. Za negativní faktory narušující vyrovnanost jsou česká AC Sparta Praha, která nahrála 70 bodů a sestupující FC Švarc Benešov, který naopak získal pouhých 12 bodů.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 70 – 43 = 27

BR 1.-8.: 27 bodů

BR 8.-16.: 43 – 12 = 31

BR 8.-16.: 31 bodů

MR: (27 + 31)/2 = 29

MR: 29 bodů

V rámci této sezóny se nám mezibodový rozptyl výrazně navýšil. Jedná se o vyšší výsledek, nabourávající vyrovnanost soutěže. Sice se průměry daných

částí tabulky nijak extrémně nelišili, avšak to není faktor pozitivně ovlivňující vyrovnanost soutěže, ba naopak.

5.1.3 1. Česká fotbalová liga 1995/96

Ročník 1995/96, kterého se zúčastnilo devět českých a sedm moravských klubů, po dvou letech vyměnil svého vítěze. Nejvyšší fotbalovou soutěž ovládla SK Slavia Praha se ziskem 70 bodů, na druhém místě a současně nejlepším moravským celkem se stal tým SK Sigma Olomouc MŽ se ziskem 61 bodů. Nováčky soutěže byly dva moravské celky FC Kaučuk Opava a FC JOKO Slovácká Slavia Uherské Hradiště. Druhý ze zmíněných však soutěž ihned opustil a to za doprovodu klubu FC Svit Zlín.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. SK Slavia Praha 30 23 1 6 68 28 70

2. SK Sigma Olomouc MŽ 30 19 4 7 54 33 61

3. FK Jablonec nad Nisou 30 16 5 9 45 26 53

4. AC Sparta Praha 30 14 7 9 56 35 49

5. FC Petra Drnovice 30 14 6 10 53 40 48

6. FC Kaučuk Opava 30 13 7 10 40 34 46

7. FC Slovan Liberec 30 12 8 10 34 30 44

8. FC Boby Brno 30 12 7 11 39 42 43

9. FC Viktoria Plzeň 30 11 6 13 33 34 39 1

10. FK Viktoria Žižkov 30 9 11 38 43 37 0 SK České Budějovice 11. 30 10 7 13 35 47 37

JČE

12. FC Baník Ostrava 30 10 5 15 35 47 35

13. FC Union Cheb 30 8 9 13 35 47 33

14. SK Hradec Králové 30 8 5 17 28 46 29

15. FC Svit Zlín 30 6 9 15 17 38 27 FC JOKO Slovácká 16. 30 3 8 19 19 65 17

Slavia Uherské Hradiště Tabulka 4

Poměr vyrovnanosti X:Y:

9 českých celků = celkem 391/9 = 43

7 moravských celků = celkem 277/7 = 40

X:Y = 43:40

V přepočtu bodů na jeden celek převyšovaly české kluby před moravskými pouze o tři body, což je stále velmi vyrovnaný ukazatel. Je to dáno především druhým místem moravského celku, který ovšem na druhou stranu kompenzují dva sestupující kluby, taktéž z Moravy. Slavia sice vyhrála celou soutěž, ovšem v první šestce měla česká strana pouze tři zástupce.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 184

Body nahrané celkově všemi kluby = 668

C3: 100% / 668 * 184

C3: 27,55%

Ve vztahu k předchozímu ročníku byl tento v rámci vzorce C3 velmi podobný. První tři kluby si rozdělily něco mezi třetinou až čtvrtinou celkového počtu bodů, avšak zajímavostí je rozdíl mezi prvním a třetím celkem, jenž činil šestnáct bodů. Ročník dle tohoto ukazatele lze považovat za méně vyrovnaný.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 70 – 43 = 27

BR 1.-8.: 27 bodů

BR 8.-16.: 43 – 17 = 26

BR 8.-16.: 26 bodů

MR: (27 + 26)/2 = 26,5

MR: 26,5 bodů

Mezibodový rozptyl tohoto soutěžního ročníku se opět pohybuje ve vyšší hranici, což nám dokládá nevyrovnanost této sezóny. V rámci průměru obou částí tabulky se hodnoty liší o jeden bod, avšak nabývají vysokých hodnot.

5.1.4 1. Česká fotbalová liga 1996/97

Další z ročníků české fotbalové ligy opět přinesl ligový primát celku AC Sparta Praha se ziskem 65 bodů. Na druhém místě se umístila SK Slavia Praha. Soutěžního ročníku se zúčastnilo deset zástupců Čech a šest zástupců z Moravy. Nejlepším moravským celkem se stala brněnské Boby Brno se ziskem 52 bodů. Nováčkem a zároveň sestupujícím se stal tým z Karviné doprovázen pražským Bohemians. Druhým nováčkem ligy byly FK Teplice.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 19 8 3 61 20 65

2. SK Slavia Praha 30 18 7 5 59 24 61

3. FK Jablonec nad Nisou 30 17 5 8 40 29 56

4. FC Boby Brno 30 14 10 6 44 35 52

5. FC Slovan Liberec 30 12 10 8 33 30 46 SK České Budějovice 6. 30 11 11 8 38 40 44

JČE

7. FC Petra Drnovice 30 12 7 11 53 44 43

8. SK Sigma Olomouc 30 10 10 10 36 30 40

9. FC Kaučuk Opava 30 10 10 10 34 35 40

10. FC Baník Ostrava 30 8 13 9 33 35 37

11. FC Viktoria Plzeň 30 7 11 12 33 37 32

12. FK Viktoria Žižkov 30 6 11 13 17 33 29

13. FK Teplice 30 6 10 14 21 37 28

14. SK Hradec Králové 30 5 13 12 22 39 28

15. FC Karviná 30 6 7 17 25 50 25

16. FC Bohemians Praha 30 4 7 19 22 53 19 Tabulka 5

Poměr vyrovnanosti X:Y:

10 českých celků = celkem 408/10 = 41

6 moravských celků = celkem 237/6 = 40

X:Y = 41:40

Z výsledku tohoto výpočtu jde o velice vyrovnaný ročník, co se týče přepočtu bodů na jednotlivé týmy z Čech a Moravy, kdy české celky mají o pouhý jeden bod více než moravské. Je to dáno především postavením čtyř moravských klubů ve středu tabulky a jejich velmi vyrovnaným počtem dosažených bodů.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 182

Body nahrané celkově všemi kluby = 645

C3: 100% / 645 * 182

C3: 28,2%

Z výpočtu vyplývá, že první tři celky v tabulce získaly opět něco mezi třetinou až čtvrtinou celkových bodů, jedná se tedy z hlediska tohoto ukazatele o méně vyrovnaný ročník.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 65 – 40 = 25

BR 1.-8.: 25 bodů

BR 8.-16.: 40 – 19 = 21

BR 8.-16.: 21 bodů

MR: (25 + 21)/2 = 23

MR: 23 bodů

Výpočet mezibodového rozptylu nám tento ročník zařadí opět mezi ty méně vyrovnané. Podporuje to i fakt, že rozptyl mezi vítězem a osmým celkem tabulky činil 25 bodů a ten mezi osmým a posledním celkem tabulky 21 bodů.

Mezibodový rozptyl nabývá vyšší hodnoty a jedná se tedy z hlediska tohoto ukazatele o méně vyrovnaný ročník.

5.1.5 Gambrinus liga 1997/98

Gambrinus liga 1997/98 byla v pořadí již pátým ročníkem samostatné české nejvyšší soutěže a byla také prvním ročníkem pod názvem hlavního sponzora ligy. Titul získala AC Sparta Praha a to už několik kol před koncem se ziskem 71 bodů. Spartu dokázaly porazit jen tři týmy, a to Boby Brno, Baník Ostrava a Sigma Olomouc. Celkem se tohoto ročníků zúčastnilo pět moravských a jedenáct českých klubů. Na druhém místě skončila SK Slavia Praha s 59 body. Nejlepším celkem z Moravy byla Sigma Olomouc se ziskem 55 bodů. Nováčky pro tento soutěžní ročník byly celky FC Dukla Praha a sestupivší AFK Atlantik Lázně Bohdaneč.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 22 5 3 53 19 71

2. SK Slavia Praha 30 17 8 5 42 22 59

3. SK Sigma Olomouc 30 16 7 7 38 21 55

4. FC Baník Ostrava 30 13 11 6 51 35 50

5. FC Slovan Liberec 30 13 8 9 39 32 47

6. FK Jablonec 97 30 12 10 8 47 33 46

7. FK Teplice 30 10 10 10 36 30 40

8. FK Viktoria Žižkov 30 11 6 13 26 34 39

9. FC Petra Drnovice 30 10 8 12 35 43 38

10. FC Boby Brno 30 10 7 13 42 42 37

11. SK Hradec Králové 30 8 10 12 25 36 34

12. FC Kaučuk Opava 30 8 10 12 33 37 34 13. FC Dukla Praha 30 9 6 15 37 50 33

14. FC Viktoria Plzeň 30 9 6 15 37 47 33 SK České Budějovice 15. 30 8 7 15 26 43 31

JČE AFK Atlantic Lázně 16. 30 2 5 23 18 61 11

Bohdaneč Tabulka 6

Poměr vyrovnanosti X:Y:

11 českých celků = celkem 444/11 = 40

5 moravských celků = celkem 214/5 = 43

X:Y = 40:43

V rámci již proběhlých čtyř ročníků je tento pátý ročník druhým v pořadí, kdy moravské celky měly o tři body více než české. Značně byl tento fakt podpořen sestupem dvou českých klubů, kdy hlavně Lázně Bohdaneč dosáhli pouhých jedenácti bodů. Také hned dva moravské celky se umístily mezi nejlepšími čtyřmi. V rámci tohoto ukazatele se jedná o jeden z vyrovnanějších ročníků.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 185

Body nahrané celkově všemi kluby = 658

C3: 100% / 658 * 185

C3: 28,12%

Stejně jako v předchozím ročníku si první tři celky rozdělily něco mezi třetinou a čtvrtinou celkového počtu dosažených bodů. Největší podíl na tom nesla mistrovská Sparta Praha, která nechala své soupeře daleko za sebou. Naopak poslední a sestupující tým získal pouhou sedminu bodů v porovnání s mistry. V rámci tohoto ukazatele se jedná o nevyrovnaný soutěžní ročník.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 71 – 39 = 32

BR 1.-16.: 32 bodů

BR 8.-16.: 39 – 11 = 28

BR 8.-16.: 28 bodů

MR: (32 + 28)/2 = 30

MR: 30 bodů

Zde můžeme dle mezibodového rozptylu říci, že se bude jednoznačně jednat o jeden z nejnevyrovnanějších ročníků. Soutěžní vyrovnanost nabourávají hned dva negativní aspekty. Ten první je vysoká dominance pražské Sparty a tím druhým je velmi nízký zisk bodů u posledního celku z Lázní Bohdaneč.

5.1.6 Gambrinus liga 1998/99

Vítězem šestého ročníku se stala AC Sparta Praha se ziskem 60 bodů, na druhém místě se poté umístily Teplice s 55 body. Nejlepším moravským celkem byla SK Sigma Olomouc se 47 body. Celkem se daného soutěžního ročníku účastnilo deset českých a šest moravských klubů. Nováček z Karviné se s nejvyšší soutěží po roce, se ziskem pouhých 23 bodů, opět rozloučil. Druhým nováčkem ligy byl celek FK Chmel Blšany.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 17 9 4 62 23 60

2. FK Teplice 30 16 7 7 55 30 55

3. SK Slavia Praha 30 15 10 5 51 31 55

4. SK Sigma Olomouc 30 12 11 7 42 34 47

5. FC Baník Ostrava 30 10 15 5 39 26 45

6. FK Chmel Blšany 30 12 6 12 48 44 42

7. FC Boby Brno 30 11 8 11 37 33 41

8. SK Hradec Králové 30 11 6 13 33 40 39

9. FC Slovan Liberec 30 9 11 10 33 34 38

10. FK Viktoria Žižkov 30 11 5 14 31 47 38

11. FC Petra Drnovice 30 9 10 11 35 44 37

12. FK Jablonec 97 30 9 8 13 37 46 35

13. FC Dukla Příbram 30 8 9 13 28 41 33

14. SFC Opava 30 8 8 14 40 54 32

15. FC Viktoria Plzeň 30 8 8 14 26 43 32

16. FC Karviná 30 6 5 19 28 55 23 Tabulka 7

Poměr vyrovnanosti X:Y:

10 českých celků = celkem 427/10 = 43

6 moravských celků = celkem 225/6 = 38

X:Y = 43:38

V tomto ročníku se opět české celky dostaly do popředí a to o pět bodů na jednoho účastníka. Velký podíl na tom nesly první tři týmy z Čech, které od sebe dělilo pouhých pět bodů. Liga však i přes tento faktor vypadá na první pohled velmi vyrovnaně, což si ukážeme na dalších vzorcích. Z hlediska tohoto ukazatele se však jedná o ročník méně vyrovnaný.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 170

Body nahrané celkově všemi kluby = 652

C3: 100% / 652 * 170

C3: 26,1%

Pomocí ukazatele C3 si můžeme v tomto ohledu utvrdit, že šlo o velmi vyrovnaný ročník, kdy si první tři celky rozdělily něco málo přes jednu čtvrtinu celkových bodů, což je vzhledem k předchozím ročníkům velmi pozitivní výsledek vzhledem ke studované problematice. Přispělo k tomu i to, že o druhém a třetím místě rozhodl ukazatel vzájemných utkání.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 60 – 39 = 21

BR 1.-16.: 21 bodů

BR 8.-16.: 39 – 23 = 16

BR 8.-16.: 16 bodů

MR: (21 + 16)/2 = 18,5

MR: 18,5 bodů

Pořadově již šestý ročník se bude v rámci mezibodového rozptylu jednoznačně pohybovat mezi nejvyrovnanějšími ročníky vůbec. První až poslední celek rozděluje „pouhých“ 37 bodů, přičemž zvláště druhá polovina tabulky je velice vyrovnaná.

5.1.7 Gambrinus liga 1999/2000

V pořadí sedmý ročník samostatné české ligy nepřinesl žádné velké překvapení. Na prvních dvou pozicích se umístily pražské celky AC Sparta Praha se 76 body a SK Slavia Praha se 68 body. Překvapení ovšem nastalo na třetím místě, kde se umístil klub z Drnovic s konečným ziskem 48 bodů. Celkem se ročníku zúčastnilo jedenáct českých a pět moravských klubů. O sestup se podělily týmy z Opavy a Hradce Králové. Nováčky tohoto ročníku byly kluby CU Bohemians Praha a SK České Budějovice.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 24 4 2 81 23 76

2. SK Slavia Praha 30 21 5 4 53 25 68

3. FC Petra Drnovice 30 14 6 10 36 32 48

4. FC Stavo Artikel Brno 30 12 6 12 35 33 42

5. FK Teplice 30 10 11 9 38 38 41

6. FC Dukla Příbram 30 11 7 12 33 36 40

7. CU Bohemians Praha 30 10 10 10 24 28 40

8. FC Slovan Liberec 30 9 11 10 21 24 38

9. FK Viktoria Žižkov 30 9 10 11 37 41 37

10. FK Chmel Blšany 30 10 7 13 28 45 37

11. FC Baník Ostrava 30 8 11 11 43 45 35

12. SK Sigma Olomouc 30 7 13 10 31 38 34

13. SK České Budějovice 30 9 5 16 34 49 32

14. FK Jablonec 97 30 7 11 12 24 36 32

15. SFC Opava 30 6 10 14 31 39 28

16. SK Hradec Králové 30 4 11 15 21 38 23 Tabulka 8

Poměr vyrovnanosti X:Y:

11 českých celků = celkem 464/11 = 42

5 moravských celků = celkem 187/5 = 37

X:Y = 42:37

V sedmém ročníku pokračovala převaha českých klubů, a to znovu o pět bodů. Velký podíl na tom nesl vysoký bodový zisk Sparty Praha, která v tomto ročníku dominovala, a třetí Drnovice za sebou nechali s rozdílem propastných 28 bodů. Z hlediska tohoto ukazatele se jedná o méně vyrovnaný ročník.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 192

Body nahrané celkově všemi kluby = 651

C3: 100% / 651 * 192

C3: 29,5%

Vyrovnanost tohoto ročníku měla jeden negativní aspekt a tím byly první dva celky Sparty a Slavie, které oproti zbytku tabulky jasně dominovaly. To nám pouze dokládá výpočet C3, kdy první tři celky posbírali téměř třicet procent z celkového počtu bodů všech družstev. V rámci ukazatele C3 se tedy jedná o nevyrovnaný ročník.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 76 – 38 = 38

BR 1.-8.: 38 bodů

BR 8.-16.: 38 – 23 = 15

BR 8.-16.: 15 bodů

MR: (38 + 15)/2 = 26,5

MR: 26,5 bodů

Mezibodový rozptyl nám i skrze dominanci prvních dvou celků vyšplhal do vyšších hodnot. Vzhledem k tomuto výsledku můžeme v globálu mluvit o

53 nevyrovnanosti soutěže. Zajímavostí je, že první a osmé pořadí dělila celá polovina zisku bodů prvního.

5.1.8 Gambrinus liga 2000/01

V tomto ročníku nastoupilo 11 českých a 5 moravských celků. Vítězem ligy se stala opět AC Sparta Praha se 68 body. Nejlepší moravský klub byla SK Sigma Olomouc, která celkově skončila na třetím místě s dosaženými 52 body. Postupující celky z druhé ligy byly celky 1. FC Synot a FC Viktoria Plzeň, která také na konci soutěže opět sestoupila. Dalším sestupujícím se staly SK České Budějovice.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 21 5 4 71 31 68

2. SK Slavia Praha 30 14 10 6 46 32 52

3. SK Sigma Olomouc 30 14 10 6 47 33 52

4. FC Marila Příbram 30 14 9 7 40 26 51

5. FK Viktoria Žižkov 30 12 10 8 45 40 46

6. FC Slovan Liberec 30 12 9 9 39 31 45

7. 1. FK Drnovice 30 11 8 11 35 36 41

8. FK Teplice 30 12 4 14 45 39 40

9. CU Bohemians Praha 30 10 10 10 33 34 40

10. FK Chmel Blšany 30 10 10 10 35 35 40

11. 1. FC Synot 30 9 10 11 37 35 37

12. FK Jablonec 97 30 8 8 14 26 40 32

13. FC Stavo Artikel Brno 30 7 9 14 24 35 30

14. FC Baník Ostrava 30 7 9 14 28 45 30

15. SK České Budějovice 30 6 8 16 32 56 26

16. FC Viktoria Plzeň 30 4 9 17 30 65 21 Tabulka 9

Poměr vyrovnanosti X:Y:

11 českých celků = celkem 461/11 = 42

5 moravských celků = celkem 190/5 = 38

X:Y = 42:38

Vzhledem k tomuto výsledku můžeme konstatovat, že vyrovnanost týkající se této problematiky vzhledem k počtu účastníků z Moravy byla na dobré úrovni. Tento fakt dále podporuje i umístění olomoucké Sigmy na konečném třetím místě.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 172

Body nahrané celkově všemi kluby = 651

C3: 100% / 651 * 172

C3: 26,42%

V rámci tohoto soutěžního ročníku posbíraly první tři celky vzhledem k celkovému počtu získaných bodů něco přes čtvrtinu bodů. Skrze tento ukazatel můžeme hovořit o dobrém výsledku.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 68 – 40 = 28

BR 1.-8.: 28 bodů

BR 8.-16.: 40 – 21 = 19

BR 8.-16.: 19 bodů

MR: (28 + 19)/2 = 23,5

MR: 23,5 bodů

Ukazatel rozptylu nám poukazuje na opětovnou menší vyrovnanost soutěže, zvláště tedy u vrchní poloviny tabulky, kde pražská Sparta zřetelně dominovala nad zbytkem tabulky.

5.1.9 Gambrinus liga 2001/02

V tomto ligovém ročníku zvítězil klub FC Slovan Liberec se 64 body. Poměr českých a moravských klubů byl opět jedenáct ku pěti. Nejlepší moravský celek byl FC Baník Ostrava se 44 body na šestém místě. Nováčky Gambrinus ligy se staly celky SFC Opava, který zde však vydržel pouze jednu sezónu, a SK Hradec Králové. Druhým sestupujícím se stal 1. FK Drnovice.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. FC Slovan Liberec 30 19 7 4 55 55 64

2. AC Sparta Praha 30 20 3 7 55 19 63

3. FK Viktoria Žižkov 30 19 6 5 42 20 63

4. FC Bohemians Praha 30 14 6 10 40 35 48

5. SK Slavia Praha 30 12 11 7 45 34 47

6. FC Baník Ostrava 30 12 8 10 43 36 44

7. FK Teplice 30 12 5 13 37 41 41

8. 1. FC Stavo Artikel Brno 30 10 10 10 34 42 40

9. FK Jablonec 97 30 10 10 10 35 33 40

10. SK Sigma Olomouc 30 9 10 11 29 31 37

11. 1. FC Synot 30 10 6 14 31 38 36

12. SK Hradec Králové 30 9 8 13 28 42 35

13. FC Marila Příbram 30 9 7 14 27 39 34

14. FK Chmel Blšany 30 8 5 17 35 51 29

15. 1. FK Drnovice 30 7 5 18 31 45 26

16. SFC Opava 30 5 3 22 23 58 18 Tabulka 10

Poměr vyrovnanosti X:Y:

10 českých celků = celkem 464/10 = 46

6 moravských celků = celkem 201/6 = 34

X:Y = 46:34

Z výsledku můžeme jednoznačně vyčíst, že se poprvé jednalo o ročník, kde české celky vyšší mírou dominovali nad moravskými. Jako první faktor, který nám toto tvrzení podporuje, můžeme brát umístění do pátého místa, kde se nám nevešel žádný moravský celek. Druhým stěžejním faktorem bude bezesporu sestup dvou moravských celků. V rámci tohoto ukazatele tedy můžeme konstatovat, že se jednalo o ročník nevyrovnaný.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 190

Body nahrané celkově všemy kluby = 665

C3: 100% / 665 * 190

C3: 28,57%

Z hlediska ukazatele C3, můžeme říci, že se jednalo o dominantní ročník vzhledem k umístění do třetího místa, po kterém můžeme pozorovat hlubší propad. O vítězi se však rozhodovalo až v úplném závěru, kdy první až třetí místo dělil pouhý jeden bod.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 64 – 40 = 24

BR 1.-8.: 24 bodů

BR 8.-16.: 40 – 18 = 22

BR 8.-16.: 22 bodů

MR: (24 + 22)/2 = 23

MR: 23 bodů

Mezibodový rozptyl nám v tomto ročníku opět poukazuje na menší vyrovnanost celé soutěže, jelikož je zde zjevná dominance umístěných klubů na prvních třech místech. Fakt o soutěžní nevyrovnanosti ročníku podporuje také nižší zisk bodů slezské Opavy.

5.1.10 Gambrinus liga 2002/03

V tomto ročníku zůstal poměr mezi moravskými a českými kluby beze změny, tedy pět ku jedenácti. Vítězem ligy se stala AC Sparta Praha s 65 body. Nejlépe se z moravských klubů umístil FC Baník Ostrava na pátém místě se 45 body. Do tohoto ročníku postoupili z druhé ligy kluby FC Tescoma Zlín a SK České Budějovice. Sestoupily celky FC Bohemians Praha a SK Hradec Králové.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 20 5 5 51 17 65

2. SK Slavia Praha 30 18 10 2 65 19 64

3. FK Viktoria Žižkov 30 14 8 8 38 33 50

4. FC Slovan Liberec 30 14 8 8 43 36 50

5. FC Baník Ostrava 30 13 6 11 41 38 45

6. FK Teplice 30 13 6 11 33 32 45

7. FC Tescoma Zlín 30 11 9 10 34 41 42

8. 1. FC Synot 30 11 7 12 39 40 40

9. 1. FC Brno 30 10 9 11 35 31 39

10. FK Marila Příbram 30 9 12 9 34 30 39

11. SK Sigma Olomouc 30 8 10 12 29 33 34

12. FK Jablonec 97 30 7 13 10 29 39 34

13. SK České Budějovice 30 8 6 16 36 54 30

14. FK Chmel Blšany 30 7 7 16 28 39 28

15. FC Bohemians Praha 30 5 9 16 34 56 24

16. SK Hradec Králové 30 3 13 14 23 54 22 Tabulka 11

Poměr vyrovnanosti X:Y:

11 českých celků = celkem 451/11 = 41

5 moravských celků = celkem 200/5 = 40

X:Y = 41:40

Z hlediska vyrovnanosti mezi českými a moravskými celky, můžeme tuto sezónu považovat za velmi vyrovnanou, jelikož tento poměr dělil pouhý jeden bod. Moravské celky se umístily na bezpečných pozicích a dohromady uhrály vysoký počet bodů, přestože se nejlepší moravský klub tohoto ročníku, Baník Ostrava, umístil až na páté pozici.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 179

Body nahrané celkově všemi kluby = 651

C3: 100% / 651 * 179

C3: 27,5%

Ukazatel C3 se v rámci této sezóny opět pohybuje mezi čtvrtinou a třetinou celkového počtu získaných bodů, což nám jednoznačně podporuje fakt, že sezóna 2002/03 byla z hlediska daného ukazatele relativně vyrovnaná, vzhledem k většině tabulky. Dominovaly pouze první dva celky, které v konečném důsledku dělil pouhý jeden bod.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 65 – 40 = 25

BR 1.-8.: 25 bodů

BR 8.-16.: 40 – 22 = 18

BR 8.-16.: 18 bodů

MR: (25 + 18)/2 = 21,5

MR: 21,5 bodů

Mezibodový rozptyl v tomto ročníku dokládá, že se jednalo o relativně vyrovnanou soutěž v rámci většiny tabulky. Druhá polovina tabulky byla však i vzhledem k dominanci účastníků na prvních dvou příčkách vyrovnanější.

5.1.11 Gamrinus liga 2003/04

Zastoupení tohoto ročníku v rámci Moravy a Čech bylo šest ku deseti. Vítězem ligy se stal po prvé v novodobé historii samostatné české ligy moravský celek, FC Baník Ostrava a to se ziskem 63 bodů. Nejlépe umístěný český celek byla AC Sparta Praha na druhém místě s 58 body. Nováčky Gambrinus ligy byly opětovně SFC Opava a FC Viktoria Plzeň, která po odehraném ročníku zase spadla. Dalším sestupujícím celkem se stala FK Viktoria Žižkov.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. FC Baník Ostrava 30 18 9 3 60 25 63

2. AC Sparta Praha 30 16 10 4 48 24 58

3. SK Sigma Olomouc 30 16 7 7 43 24 55

4. SK Slavia Praha 30 15 7 8 43 24 52

5. 1. FC Synot 30 14 6 10 43 37 48

6. FC Slovan Liberec 30 12 10 8 38 27 46

7. FC Tescoma Zlín 30 12 5 13 31 39 41

8. SK České Budějovice 30 11 7 12 38 38 40

9. FK Teplice 30 9 12 9 32 32 39

10. FK Jablonec 97 30 8 14 8 27 32 38

11. FK Marila Příbram 30 10 7 13 33 37 37

12. SFC Opava 30 8 7 15 34 55 31

13. FK Chmel Blšany 30 8 6 16 34 54 30

14. 1. FC Brno 30 7 9 14 33 43 30

15. FK Viktoria Žižkov 30 6 9 15 18 34 27

16. FC Viktoria Plzeň 30 4 7 19 23 53 19 Tabulka 12

Poměr vyrovnanosti X:Y:

10 českých celků = celkem 386/10 = 39

6 moravských celků = celkem 268/6 = 45

X:Y = 39:45

Ročník 2003/04 je stěžejním ročníkem, jelikož se poprvé v historii samostatné české ligy umístil na první pozici moravský klub. Tento fakt nám znatelně narušil vyrovnanost mezi českými a moravskými kluby a poprvé se jedná o vyšší dominanci moravské části.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 176

Body nahrané celkově všemi kluby = 654

C3: 100% / 654 * 176

C3: 26,9%

Pokud se již podíváme na zhodnocení vyrovnanosti ligy v globálu, můžeme konstatovat, že se s ohledem na ukazatel C3 jednalo o vyrovnanou soutěž. Zajímavostí je, že se hned na dvou ze tří nejlepších umístění, vtěsnaly moravské kluby.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 63 – 40 = 23

BR 1.-8.: 23 bodů

BR 8.-16.: 40 – 19 = 21

BR 8.-16.: 21 bodů

MR: (23 + 21)/2 = 22

MR: 22 bodů

Vzhledem k výpočtu mezibodového rozptylu bodů, můžeme pouze podpořit fakt, že se jedná o průměrně vyrovnaný soutěžní ročník. Rozptyl bodů v první polovině byl pouze o dva body vyšší než v druhé.

5.1.12 Gambrinus liga 2004/05

Poměr mezi českými a moravskými kluby v tomto ročníku činil deset ku šesti. Vítězem ligy se stala AC Sparta Praha se 64 body. Nejlépe se z Moravských celků umístila SK Sigma Olomouc na čtvrtém místě s 51 body. Z druhé ligy postoupili FK Drnovice, které dobrovolně po sezóně odešli do 2. ligy a FK Mladá Boleslav. Spolu s Drnovicemi do druhé ligy sestoupily celky SK Dynamo České Budějovice a SFC Opava.

*Jako výsledek korupční aféry bylo odečteno Liberci a Opavě šest a Slovácku dvanáct bodů, což výrazně pohnulo s tabulkou. Drnovice se po sezóně vzdali svého místa v lize a v další sezóně nastoupili v druhé nejvyšší soutěži.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 20 4 6 53 28 64

2. SK Slavia Praha 30 15 8 7 39 25 53

3. FK Teplice 30 14 11 5 36 27 53

4. SK Sigma Olomouc 30 15 6 9 39 34 51 5. FC Slovan Liberec(*) 30 14 10 6 45 26 46

6. FK Jablonec 97 30 12 9 9 33 27 45

7. FC Baník Ostrava 30 9 10 11 33 36 37 8. 1. FK Drnovice(*) 30 9 8 13 30 34 35

9. FK Marila Příbram 30 9 8 13 30 41 35

10. FC Tescoma Zlín 30 7 12 11 29 35 33

11. 1. FC Brno 30 9 6 15 30 42 33

12. FK Chmel Blšany 30 7 11 12 25 38 32 13. 1. FC Slovácko(*) 30 10 14 6 30 22 32

14. FK Mladá Boleslav 30 6 13 11 26 35 31 SK Dynamo České 15. 30 6 7 17 28 39 25

Budějovice 16. SFC Opava(*) 30 5 9 16 25 42 18 Tabulka 13

Poměr vyrovnanosti X:Y:

9 českých celků = celkem 384/9 = 43

7 moravských celků = celkem 239/7 = 34

X:Y = 43:34

Hned na začátku bych chtěl upozornit, že konečné postavení a počet získaných bodů byl znatelně ovlivněn korupční aférou. Hned dvěma moravským (Slovácko, Opava) a jednomu českému klubu (Liberec) byly odebrány body. I tyto negativní aspekty zapříčinili vysokou nevyrovnanost v rámci účastníků soutěže z Čech a Moravy.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 170

Body nahrané celkově všemi kluby = 623

C3: 100% / 623 * 170

C3: 27,3%

Z pohledu vyrovnanosti celé tabulky, můžeme podotknout, že v konečném důsledku se jedná o soutěžní ročník dostatečně vyrovnaného charakteru, i přes proběhlou korupční aféru, jelikož první tři celky si rozdělili něco přes čtvrtinu z celkového počtu dosažených bodů.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 64 – 35 = 29

BR 1.-8.: 29 bodů

BR 8.-16.: 35 – 18 = 17

BR 8.-16.: 17 bodů

MR: (29 + 17)/2 = 23

MR: 23 bodů

Vzhledem k proběhnuvší korupční aféře jsou tyto výpočty poněkud zkreslené, jelikož není naplněn plný bodový rozsah. Jedná se o sezónu průměrné

66 vyrovnanosti, kde je vyrovnanější spíše druhá polovina tabulky. Bodový odpočet vysoce ovlivnil umístění Slovácka, menší dopad měl poté na konečné umístění Liberce, který by si pomohl o pouhou jednu pozici. Opava by i přes nabytí odečtených bodů nejvyšší soutěž opustila.

5.1.13 Gambrinus liga 2005/06

V této sezóně činil poměr mezi moravskými a českými kluby šest ku deseti. Titul Mistra si odnesl FC Slovan Liberec s 59 body. Nejlépe umístěným moravským celkem se stal FC Baník Ostrava na šestém místě s dosaženými 40 body. Nováčky ročníku byly FK Siad Most, FC Viktoria Plzeň a další rok sestupivší FC Vysočina Jihlava. Dalším sestupujícím tohoto ročníku po boku Jihlavy se stal klub FK Chmel Blšany.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. FC Slovan Liberec 30 16 11 3 43 22 59

2. FK Mladá Boleslav 30 16 6 8 50 36 54

3. SK Slavia Praha 30 15 9 6 56 34 54

4. FK Teplice 30 12 16 2 38 24 52

5. AC Sparta Praha 30 13 6 11 43 39 45

6. FC Baník Ostrava 30 10 10 10 35 32 40

7. 1. FC Slovácko 30 9 11 10 29 28 38

8. FK Jablonec 97 30 10 7 13 35 39 37

9. SK Sigma Olomouc 30 10 7 13 34 44 37

10. FK SIAD Most 30 10 6 14 34 41 36

11. FC Tescoma Zlín 30 8 11 11 27 33 35

12. 1. FC Brno 30 7 14 9 35 36 35

13. FK Marila Příbram 30 8 10 12 36 36 34

14. FC Viktoria Plzeň 30 7 10 13 30 43 31

15. FC Vysočina Jihlava 30 6 11 13 20 36 29

16. FK Chmel Blšany 30 5 11 14 22 44 26 Tabulka 14

Poměr vyrovnanosti X:Y:

10 českých celků = celkem 428/10 = 43

6 moravských celků = celkem 214/6 = 36

X:Y = 43:36

Vyrovnanost mezi českými a moravskými kluby v tomto soutěžním ročníku nebyla nikterak vysoká. České kluby o sedm bodů předčily ty moravské. Stěžejním faktorem tohoto poměru je očividně umístění pouze českých celků do pátého místa.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 167

Body nahrané celkově všemi kluby = 642

C3: 100% / 642 * 167

C3: 26%

Vzhledem k celkové vyrovnanosti se však tento soutěžní ročník bude řadit mezi ty vyrovnanější, jelikož první tři celky dosáhnuly jen něco málo přes čtvrtinu celkového počtu dosažených bodů všemi účastníky.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 59 – 37 = 22

BR 1.-8.: 22 bodů

BR 8.-16.: 37 – 26 = 11

BR 8.-16.: 11 bodů

MR: (22 + 11)/2 = 16,5

MR: 16,5 bodů

Meziodový rozptyl, zvláště pak dílčí rozptyl u druhé poloviny tabulky, nám pouze podporuje fakt, že se z hlediska celkové vyrovnanosti tohoto soutěžního ročníku jednalo o sezónu vysoce vyrovnanou. Rozptyl pouhých jedenácti bodů mezi osmým a šestnáctým celkem tabulky je velmi nízký.

5.1.14 Gambrinus liga 2006/07

V tomto ročníku byl poměr moravských klubů k českým, pět ku jedenácti. Ligu vyhrála AC Sparta Praha s dosaženými 62 body. Z moravských celků se nejlépe umístilo na pátém místě 1. FC Brno se 46 body. Nováčky tohoto ročníku byly kluby SK Dynamo České Budějovice a SK Kladno. Do druhé ligy sestoupili 1. FC Slovácko a FK Marila Příbram.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 18 8 4 44 20 62

2. SK Slavia Praha 30 17 7 6 44 23 58

3. FK Mladá Boleslav 30 17 7 6 48 27 58

4. FC Slovan Liberec 30 16 10 4 44 22 58

5. 1. FC Brno 30 13 7 10 34 32 46

6. FC Viktoria Plzeň 30 12 10 8 35 29 46

7. FC Baník Ostrava 30 12 10 8 43 33 46

8. FK Teplice 30 11 9 10 44 39 42

9. FK Jablonec 97 30 9 11 10 31 32 38 SK Dynamo České 10. 30 9 7 14 28 46 34

Budějovice

11. SK Kladno 30 7 10 13 23 37 31

12. FK SIAD Most 30 5 16 9 31 41 31

13. FC Tescoma Zlín 30 5 12 13 21 34 27

14. SK Sigma Olomouc 30 6 8 16 29 43 26

15. FK Marila Příbram 30 3 12 15 15 37 21

16. 1. FC Slovácko 30 3 10 17 20 39 19 Tabulka 15

Poměr vyrovnanosti X:Y:

11 českých celků = celkem 479/11 = 44

5 moravských celků = celkem 164/5 = 33

X:Y = 44:33

Další soutěžní ročník opět proběhl v nádechu vysoké nevyrovnanosti, co se týče moravské a české části. České kluby jasně dominovaly v přepočtu bodů na jednoho účastníka a předčili tak moravskou část rozdílem jedenácti bodů.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 178

Body nahrané celkově všemi kluby = 643

C3: 100% / 643 * 178

C3: 27,7%

Co se týče nejlépe umístěných prvních tří celků, tak ty nasbírali o necelé tři procenta bodů více než je čtvrtina všech sečtených bodů v tabulce, což znamená, že soutěž byla vzhledem k vrcholu tabulky stále relativně vyrovnaná. Zajímavostí poté je, že týmy umístěné od druhé do čtvrté pozice nasbírali stejně bodů (58) a o umístění rozhodovali až vzájemná utkání.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 62 – 42 = 20

BR 1.-8.: 20 bodů

BR 8.-16.: 42 – 19 = 23

BR 8.-16.: 23 bodů

MR: (20 + 23)/2 = 21,5

MR: 21,5 bodů

Výpočtem jsme si opět utvrdili danou vyrovnanost soutěžního ročníku, jelikož hodnota mezibodového rozptylu se stále pohybuje v průměrných hodnotách. První polovina byla v této sezóně vyrovnanější než ta spodní, což

71 potvrzují i celky, které se umístily od druhého do čtvrtého místa. Zajímavostí je, že až devátý celek tabulky má negativní bilanci výher k prohrám.

5.1.15 Gambrinus liga 2007/08

V rámci dalšího ročníku Gambrinus ligy se zúčastnilo dvanáct klubů z Čech a tím pádem pouze čtyři z Moravy. Ligový primát si odnesla pražská Slavie s 60 body. Nejlépe umístěným moravským celkem se stal FC Baník Ostrava, jenž skončil na celkovém třetím místě s 55 body. Nováčky soutěže byly týmy FK Viktoria Žižkov a Bohemians 1905, které po roční účasti opět sestoupilo společně s FK Siad Most.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. SK Slavia Praha 30 17 9 4 45 24 60

2. AC Sparta Praha 30 17 6 7 53 26 57

3. FC Baník Ostrava 30 15 10 5 51 28 55

4. 1. FC Brno 30 16 7 7 43 32 55

5. FK Teplice 30 16 5 9 40 27 53

6. FC Slovan Liberec 30 12 8 10 35 31 44

7. FK Mladá Boleslav 30 11 9 10 37 36 42

8. FC Tescoma Zlín 30 10 8 12 28 31 38

9. FC Viktoria Plzeň 30 10 8 12 32 37 38

10. FK Viktoria Žižkov 30 10 7 13 35 48 37

11. SK Sigma Olomouc 30 8 12 10 20 26 36

12. FK Jablonec 97 30 8 9 13 24 32 33 SK Dynamo České 13. 30 8 8 14 27 35 32

Budějovice

14. SK Kladno 30 6 9 15 31 45 27

15. Bohemians 1905 30 5 11 14 24 40 26

16. FK SIAD Most 30 4 8 18 31 58 20 Tabulka 16

Poměr vyrovnanosti X:Y:

12 českých celků = celkem 469/12 = 39

4 moravských celků = celkem 184/4 = 46

X:Y = 39:46

I přes prozatím rekordně malý počet zastoupení moravskými kluby v tomto soutěžním ročníku, byly moravské celky schopny dominovat v rámci přepočtu bodů na jeden klub v daném regionu. Tento fakt je značně podpořen tím, že na třetí a čtvrté pozici se umístily dva moravské celky se shodným počtem bodů a od prvního místa je dělilo bodů pouze pět.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 172

Body nahrané celkově všemi kluby = 653

C3: 100% / 653 * 172

C3: 26,34%

I z hlediska ukazatele C3, můžeme konstatovat, že se jednalo o velmi vyrovnaný ročník a o první pozici se rozhodovalo až do posledních kol. Například první až pátou pozici dělilo pouhých sedm bodů. První tři celky si odnesly něco málo přes čtvrtinu z celkového počtu nahraných bodů.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 60 – 38 = 22

BR 1.-8.: 22 bodů

BR 8.-16.: 38 – 20 = 18

BR 8.-16.: 18 bodů

MR: (22 + 18)/2 = 20

MR: 20 bodů

Fakt, že se v tomto ročníku jednalo o vcelku vyrovnanou soutěž z globálního hlediska, dokládá i celkový mezibodový rozptyl, jenž se nachází

74 v pozitivních hodnotách. Mezi horní a spodní částí tabulky není v rámci bodového rozptylu žádný výrazný rozdíl.

5.1.16 Gambrinus liga 2008/09

V další sezóně zůstal poměr bohužel vůči moravským klubům stejný, tedy čtyři moravské a dvanáct českých. Výhercem se stala opět SK Slavia Praha s 61 body. Nejlepším moravským celkem s dosaženými 48 body se na čtvrtém místě umístila olomoucká Sigma. Nováčky se staly celky FK Bohemians Praha a 1. FK Příbram. Na konci soutěže sestoupily týmy FC Tescomy Zlín a FK Viktorie Žižkov.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. SK Slavia Praha 30 18 8 4 57 25 61

2. AC Sparta Praha 30 16 8 6 48 25 56

3. FC Slovan Liberec 30 14 10 6 41 28 52

4. SK Sigma Olomouc 30 13 9 8 39 36 48

5. FK Baumit Jablonec 30 14 4 12 43 37 46

6. FK Mladá Boleslav 30 12 10 8 39 38 46

7. FK Teplice 30 12 7 11 33 25 43

8. FC Viktoria Plzeň 30 11 10 9 45 38 43

9. FC Baník Ostrava 30 11 6 13 38 36 39 SK Dynamo České 10. 30 7 15 8 30 37 36

Budějovice

11. 1. FC Brno 30 9 8 13 32 36 35

12. 1. FK Příbram 30 9 7 14 30 40 34

13. FK Bohemians Praha 30 10 4 16 33 46 34

14. SK Kladno 30 8 7 15 21 41 31

15. FC Tescoma Zlín 30 7 8 15 26 49 29

16. FK Viktoria Žižkov 30 5 7 18 27 45 22 Tabulka 17

Poměr vyrovnanosti X:Y:

12 českých celků = celkem 504/12 = 42

4 moravských celků = celkem 151/4 = 38

X:Y = 42:38

Oproti minulé sezóně se v rámci tohoto ukazatele moravské celky nachází v úpadku. Nelze však říci, že je dominance českých klubů extrémně vysoká. Z moravských klubů startovaly v tomto roce opět pouhé čtyři, z nichž jeden spadl a i přes tuto skutečnost si udrželi deficit pouhých čtyř bodů na jeden celek. Pozitivním faktorem je umístění olomoucké Sigmy na čtvrtém místě.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 169

Body nahrané celkově všemi kluby = 655

C3: 100% / 655 * 169

C3: 25,8%

Výsledkem C3 jsme zjistili, že první tři celky v konečné tabulce posbíraly opět něco málo přes jednu čtvrtinu z celkového počtu všech dosažených bodů, což znamená, že v tomto ročníku vládla vyšší vyrovnanost.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 61 – 43 = 18

BR 1.-8.: 18 bodů

BR 8.-16.: 43 – 22 = 21

BR 8.-16.: 21 bodů

MR: (18 + 21)/2 = 19,5

MR: 19,5 bodů

Mezibodovým rozptylem jsme si opět pouze utvrdili fakt zjištěný již ukazatelem C3 a to, že se jedná o velmi vyrovnaný ročník. Hodnota MR totiž klesla až pod hranici dvaceti bodů a bude se tak jistě řadit mezi lepší výsledky.

5.1.17 Gambrinus liga 2009/10

Poměr tohoto ročníku zůstal opět nezměněn a to čtyři moravské a dvanáct českých celků. Mistrem ligy se stala pražská Sparta se ziskem 62 bodů. Z moravských klubů se nejlépe umístil FC Baník Ostrava se 60 body na třetím místě. Z druhé ligy do tohoto ročníku postoupily týmy Bohemians Praha 1905 a 1. FC Slovácko. Na konci soutěžního ročníku naopak do druhé ligy sestoupila družstva SK Kladno a FK Bohemians Praha.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 16 14 0 42 14 62

2. FK Baumit Jablonec 30 18 7 5 42 24 61

3. FC Baník Ostrava 30 17 9 4 47 25 60

4. FK Teplice 30 15 10 5 44 25 55

5. FC Viktoria Plzeň 30 12 12 6 42 33 48

6. SK Sigma Olomouc 30 14 5 11 49 36 47

7. SK Slavia Praha 30 11 8 11 37 35 41

8. FK Mladá Boleslav 30 11 6 13 47 41 39

9. FC Slovan Liberec 30 10 7 13 34 39 37

10. 1. FK Příbram 30 10 6 14 35 41 36

11. 1. FC Brno 30 9 8 13 31 40 35

12. Bohemians Praha 1905 30 8 10 12 21 29 34

13. SK České Budějovice 30 7 10 13 24 35 31

14. 1. FC Slovácko 30 8 6 16 28 42 30

15. SK Kladno 30 7 4 19 24 50 25

16. FK Bohemians Praha 30 4 4 22 27 65 16 Tabulka 18

Poměr vyrovnanosti X:Y:

12 českých celků = celkem 485/12 = 40

4 moravských celků = celkem 172/4 = 43

X:Y = 40:43

Výpočtem jsme zjistili, že se v tomto soutěžním ročníku opět jedná o mírnou dominanci moravských klubů z hlediska přepočtu bodů na jeden celek z dané oblasti. Výrazně k tomu přispěl ostravský Baník, kterému titul mistra utekl o pouhé dva body, v konečném důsledku však skončil až na třetím místě.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 183

Body nahrané celkově všemi kluby = 657

C3: 100% / 657 * 183

C3: 27,85%

Vzhledem k výsledku C3, můžeme opět konstatovat, že se jednalo o průměrně vyrovnanou soutěž, jelikož první tři celky si odnesly něco kolem 28 procent dosažených bodů všemi celky tabulky. Za negativní aspekt můžeme brát poslední celek tabulky FK Bohemians Praha, který dosáhl pouhých šestnácti bodů a nesestupovým příčkám byl vzdálen až čtrnácti body.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 62 – 39 = 23

BR 1.-8.: 23 bodů

BR 8.-16.: 39 – 16 = 23

BR 8.-16.: 23 bodů

MR: (23 + 23)/2 = 23

MR: 23 bodů

Vzhledem k výsledku mezibodového rozptylu, který se nachází ve vyšších hodnotách než je tomu u několika předešlých ročníků, můžeme říci, že se jedná o

79 méně vyrovnaný ročník. Vůbec poprvé se nám však stalo, že se dílčí rozptyly rovnaly.

5.1.18 Gambrinus liga 2010/11

Tohoto ligového ročníku se z 16 účastníků zúčastnilo opět dvanáct z Čech a pouze čtyři z Moravy. Z druhé ligy postoupily dva české celky FC Hradec Králové a FK Ústí nad Labem. Vítězem ligy se stal klub FK Viktoria Plzeň, který dosáhl 69 bodů a předčil tak druhou AC Spartu Praha o pouhý 1 bod. Nejlepší moravský celek, SK Sigma Olomouc, se umístil na 4. místě s celkovým počtem 47 bodů. Sestupujícími se staly FC Zbrojovka Brno a FK Ústí nad Labem.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. FC Viktoria Plzeň 30 21 6 3 70 28 69

2. AC Sparta Praha 30 22 2 6 54 21 68

3. FK Baumit Jablonec 30 17 7 6 65 34 58

4. SK Sigma Olomouc 30 14 5 11 47 29 47

5. FK Mladá Boleslav 30 13 7 10 49 40 46

6. Bohemians Praha 1905 30 12 7 11 33 33 43

7. FC Slovan Liberec 30 12 7 11 45 36 43

8. FC Hradec Králové 30 11 8 11 26 36 41

9. SK Slavia Praha 30 9 13 8 41 36 40

10. FK Teplice 30 10 9 11 39 46 39 SK Dynamo České 11. 30 7 12 11 30 48 33

Budějovice

12. 1. FC Slovácko 30 8 7 15 27 43 31

13. 1. FK Příbram 30 8 7 15 22 36 31

14. FC Baník Ostrava 30 7 9 14 31 46 30

15. FC Zbrojovka Brno 30 7 3 20 33 55 24

16. FK Ústí nad Labem 30 4 7 19 22 67 19 Tabulka 19

Poměr vyrovnanosti X:Y:

12 českých celků = celkem 530/12 = 44

4 moravských celků = celkem 132/4 = 33

X:Y = 44:33

Poměr vyrovnanosti mezi českými a moravskými celky nám v tomto ročníků nabývá opět velice negativních hodnot vzhledem k moravským klubům. Rozdíl činí jedenáct bodů a jedná se tedy o jeden z nejnevyrovnanějších ročníků vůbec. Velkou zásluhu na tomto výsledku mají ve prospěch českých klubů celky FC Viktoria Plzeň a AC Sparta Praha, které jednoznačně dominovaly.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 195

Body nahrané celkově všemi kluby = 662

C3: 100% / 662 * 195

C3: 29,46%

Právě zmíněné dva nejlépe umístěné celky nám svou dominancí nabourali celkovou vyrovnanost soutěže. Co se týče ukazatele C3, tak kluby na prvních třech pozicích dohromady nasbírali skoro třicet procent z celkového počtu získaných bodů všemi kluby a tedy pouze dokládá fakt, že se bude jednat o jeden z nejnevyrovnanějších výsledků. Zajímavostí je, že Plzeň, která vůbec poprvé v historii samostatné české ligy získala ligový primát, předčila pražskou Spartu o pouhý jeden bod.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 69 – 41 = 28

BR 1.-8.: 28 bodů

BR 8.-16.: 41 – 19 = 22

BR 8.-16.: 22 bodů

MR: (28 + 22)/2 = 25

MR: 25 bodů

V rámci tohoto soutěžního ročníku se nám mezibodový rozptyl opět zvedl a to hned o dva body, což nám zvláště tedy z pohledu na vrchní polovinu tabulky značně neguje faktor vyrovnanosti soutěže.

5.1.19 Gambrinus liga 2011/12

Dalšího ligového ročníku se dokonce zúčastnilo třináct klubů z Čech a pouhé tři z Moravy. Z druhé ligy postoupily dva české celky, FK Dukla Praha a FK Viktoria Žižkov. Mistrem ligy se stal klub FC Slovan Liberec, který dosáhl 66 bodů a předčil tak AC Spartu Praha (64) a FC Viktorii Plzeň (63). Nejlepší moravský celek, 1. FC Slovácko, se umístil na sedmém místě s celkovým počtem 41 bodů. Sestupujícími týmy do druhé ligy se staly Bohemians Praha 1905 a FK Viktoria Žižkov.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. FC Slovan Liberec 30 20 6 4 68 29 66

2. AC Sparta Praha 30 20 4 6 51 25 64

3. FC Viktoria Plzeň 30 19 6 5 66 33 63

4. FK Mladá Boleslav 30 15 5 10 49 34 50

5. FK Teplice 30 12 10 8 36 30 46

6. FK Dukla Praha 30 11 9 10 42 35 42

7. 1. FC Slovácko 30 12 5 13 29 32 41

8. FK Baumit Jablonec 30 11 7 12 54 43 40

9. 1. FK Příbram 30 11 6 13 44 56 39 SK Dynamo České 10. 30 9 8 13 30 51 35

Budějovice

11. SK Sigma Olomouc 30 11 10 9 42 38 34

12. SK Slavia Praha 30 8 10 12 28 34 34

13. FC Hradec Králové 30 8 7 15 22 38 31

14. FC Baník Ostrava 30 7 7 16 31 48 28

15. Bohemians Praha 1905 30 6 6 18 20 54 24

16. FK Viktoria Žižkov 30 5 4 21 23 55 19 Tabulka 20

Poměr vyrovnanosti X:Y:

13 českých celků = celkem 553/13 = 43

3 moravských celků = celkem 103/3 = 34

X:Y = 43:34

Ligový ročník 2011/12 nám opět mění poměr mezi účastníky z Čech a Moravy a to záporně právě vůči moravským celkům, jelikož v sezóně startovaly pouze 3 z nich. Tento fakt, podpořen umístěním pouze českých celků do šestého místa a umístěním ostravského Baníku na poslední nesestupové pozici, se nám negativně promítl na poměru vyrovnanosti mezi těmito dvěma regiony. Lze tedy říci, že se vzhledem k tomuto ukazateli jedná o ročník nevyrovnaný s rozdílem devíti bodů.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 193

Body nahrané celkově všemi kluby = 656

C3: 100% / 656 * 193

C3: 29,42%

Z pohledu ukazatele C3 se opět jedná o soutěž, kde celky umístěné na vrchních pozicích dominovaly. Zajímavostí však je, že první a třetí celek tabulky dělily pouhé tři body. Kluby umístěné na prvních třech pozicích si opět rozdělily téměř třicet procent z celkového počtu dosažených bodů všemi zúčastněnými a i vzhledem k této okolnosti se dle tohoto ukazatele jedná o nevyrovnaný soutěžní ročník.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 66 – 40 = 26

BR 1.-8.: 26 bodů

BR 8.-16.: 40 – 19 = 21

BR 8.-16.: 21 bodů

MR: (26 + 21)/2 = 23,5

MR: 23,5 bodů

Mezibodový rozptyl se sice oproti minulému ročníku o něco snížil, avšak stále nabývá relativně vysokých hodnot a jedná se tak z globálního hlediska spíše o méně vyrovnaný ročník. Tento fakt je silně podpořen dominancí klubů umístěných na prvních třech pozicích. Můžeme tedy konstatovat, že sezóna byla výkonnostně rozdělena do několika menších skupin.

5.1.20 Gambrinus liga 2012/13

Jubilejního dvacátého ligového ročníku se zúčastnilo jedenáct celků z Čech a konečně alespoň pět z Moravy. Z druhé ligy postoupily dva moravské celky, FC Vysočina Jihlava a FC Zbrojovka Brno. Výhercem ligy se stal poprvé v historii samostatné české ligy klub FC Viktoria Plzeň. Nejlepším moravským celkem se stala SK Sigma Olomouc, která se se 49 body umístila na konečném pátém místě. S nejvyšší soutěží se po tomto ročníku rozloučily týmy SK Dynama České Budějovice a FC Hradce Králové.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. FC Viktoria Plzeň 30 20 5 5 54 21 65

2. AC Sparta Praha 30 19 6 5 55 23 63

3. FC Slovan Liberec 30 16 6 8 46 34 54

4. FK Baumit Jablonec 30 13 10 7 49 41 49

5. SK Sigma Olomouc 30 13 8 9 38 29 47

6. FK Dukla Praha 30 11 13 6 48 37 46

7. SK Slavia Praha 30 11 9 10 41 33 42

8. FK Mladá Boleslav 30 10 8 12 34 41 38

9. 1. FC Slovácko 30 10 7 13 37 41 37

10. FC Vysočina Jihlava 30 7 15 8 36 42 36

11. 1. FK Příbram 30 7 11 12 27 39 32

12. FK Teplice 30 8 8 14 36 47 32

13. FC Zbrojovka Brno 30 9 5 16 34 53 32

14. FC Baník Ostrava 30 7 8 15 34 44 29 SK Dynamo České 15. 30 7 5 18 24 49 26

Budějovice

16. FC Hradec Králové 30 5 10 15 27 44 25 Tabulka 21

Poměr vyrovnanosti X:Y:

11 českých celků = celkem 472/11 = 43

5 moravských celků = celkem 181/5 = 36

X:Y = 43:36

Jubilejního dvacátého ročníku se opět zúčastnilo alespoň pět celků z Moravy. Tento fakt však nijak neovlivnil poměr vyrovnanosti mezi těmito dvěma sledovanými regiony, jelikož české celky v celkovém součtu dominovali o sedm bodů. Aspekt podporující českou část je opět ten, že dva nejlépe umístěné celky z Čech jasně dominovaly nad zbytkem tabulky a naopak aspekt negující úspěšnost moravských celků je ten, že hned čtyři z pěti moravských klubů se umístily v druhé polovině tabulky.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 182

Body nahrané celkově všemi kluby = 653

C3: 100% / 653 * 182

C3: 27,87%

Vzhledem k tomuto výsledku lze říci, že se oproti posledním dvěma ročníkům celková vyrovnanost ligy stabilizovala a relativně vyrovnala. Navrch měli pouze již dva zmíněné české celky, FK Viktoria Plzeň a AC Sparta Praha, které dělily pouhé dva body a od třetího místa byly vzdáleny o jedenáct a devět bodů.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 65 – 38 = 27

BR 1.-8.: 27 bodů

BR 8.-16.: 38 – 25 = 13

BR 8.-16.: 13 bodů

MR: (27 + 13)/2 = 20

MR: 20 bodů

V rámci mezibodového rozptylu můžeme konstatovat, že se jednalo o vyrovnanou soutěž z pohledu většiny tabulky, zvláště pak u spodní poloviny, kde osmý a poslední celek tabulky dělilo pouhých třináct bodů. Výjimkou byly již zmíněné dva vedoucí celky.

5.1.21 Gambrinus liga 2013/14

Posledního ročníku pod záštitou pivovaru Gambrinus v názvu se zúčastnilo deset klubů z Čech a šest z Moravy. Z druhé ligy postoupil jeden český a jeden moravský celek, tedy Bohemians Praha 1905 a 1. SC Znojmo, které také hned po roce opět spadlo. Vítězem ligy se stal klub AC Sparta Praha, který dosáhl 79 bodů. Nejlepší moravský celek, 1. FC Slovácko, se umístil na 6. místě s celkovým počtem 40 bodů. Druhým sestupujícím vedle již zmíněného Znojma se stala SK Sigma Olomouc.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. AC Sparta Praha 30 25 4 1 78 19 79

2. FC Viktoria Plzeň 30 19 9 2 64 21 66

3. FK Mladá Boleslav 30 14 8 8 54 38 50

4. FC Slovan Liberec 30 14 6 10 37 46 48

5. FK Teplice 30 13 7 10 51 35 46

6. 1. FC Slovácko 30 11 7 12 43 40 40

7. FK Dukla Praha 30 10 8 12 35 37 38

8. FC Vysočina Jihlava 30 10 7 13 45 50 37

9. FC Zbrojovka Brno 30 10 7 13 32 42 37

10. FC Baník Ostrava 30 8 11 11 33 43 35

11. FK Baumit Jablonec 30 9 7 14 43 53 34

12. 1. FK Příbram 30 9 7 14 34 49 34

13. SK Slavia Praha 30 8 6 16 24 51 30

14. Bohemians Praha 1905 30 7 9 14 26 40 30

15. SK Sigma Olomouc 30 7 8 15 42 60 29

16. 1. SC Znojmo 30 6 9 15 32 49 27 Tabulka 22

Poměr vyrovnanosti X:Y:

10 českých celků = celkem 455/10 = 46

6 moravských celků = celkem 205/6 = 34

X:Y = 46:34

Dvacátý první ročník nejvyšší fotbalové soutěže znamenal opětovné navýšení počtu moravských celků. Tento fakt však nijak neovlivnil vyrovnanost mezi dvěma sledovanými regiony. Naopak výsledek vyrovnanosti nabývá rekordních hodnot dvanácti bodů rozdílu. Faktorem, který vyrovnanost velice ovlivnil, je ten, že opět hned čtyři z šesti moravských celků se umístily ve spodní polovině tabulky a dokonce dva z nich spadly do nižší soutěže. Z hlediska českých klubů je tento výsledek znovu podpořen dominancí prvních dvou celků, zvláště pak AC Spartou Praha, která dosáhla 79 bodů a nechala tak daleko za sebou i plzeňskou Viktorii o celých čtrnáct bodů. Lze tedy konstatovat, že se z hlediska této proměnné jedná o velice nevyrovnaný ročník.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 195

Body nahrané celkově všemi kluby = 670

C3: 100% / 670 * 195

C3: 29,1%

Z hlediska celkové vyrovnanosti soutěže, můžeme tento ročník opět považovat za jeden z těch méně vyrovnaných, což je však hodně podpořeno vysokou dominancí prvního celku a nemalou dominancí druhého celku tabulky. První tři umístěné kluby tak v konečném důsledku posbírali něco málo přes devětadvacet procent z konečného součtu všech bodů v tabulce.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 79 – 37 = 42

BR 1.-8.: 42 bodů

BR 8.-16.: 37 – 27 = 10

BR 8.-16.: 10 bodů

MR: (42 + 10)/2 = 26

MR: 26 bodů

Mezibodový rozptyl nám pouze potvrzuje fakt, že se v tomto ročníku z globálního hlediska jednalo o velmi nevyrovnanou soutěž. Zvláště pak v horní polovině tabulky, kde první a osmý celek dělí neuvěřitelných 42 bodů, což je opět podpořeno dominancí nejúspěšnějších celků. Pokud se však podíváme na dílčí spodní polovinu tabulky, můžeme hovořit o vysoké vyrovnanosti, kde se zvláště o sestupu rozhodovalo do posledních kol. Hned čtyři poslední celky totiž dělí pouhé tři body.

5.1.22 Synot liga 2014/15

Prvního ročníku Synot ligy, a zároveň 22 ročníku samostatné české ligy, se z šestnácti účastníků zúčastnilo dvanáct z Čech a opět pouze čtyři z Moravy. Postupujícími celky z druhé nejvyšší soutěže se staly, FC Hradec Králové a SK Dynamo České Budějovice. Vítězem ligy se stal zase klub FC Viktoria Plzeň, který dosáhl 72 bodů. Nejlepším moravským družstvem se stalo 1. FC Slovácko, který se umístil na devátém místě s celkově dosaženým počtem 37 bodů. Sestupujícími se staly kluby FC Hradec Králové a SK Dynamo České Budějovice.

Poř. Tým Z V R P VG OG B

1. FC Viktoria Plzeň 30 23 3 4 70 24 72

2. AC Sparta Praha 30 21 4 5 57 20 67

3. FK Baumit Jablonec 30 19 7 4 58 22 64

4. FK Mladá Boleslav 30 13 7 10 43 34 46

5. 1. FK Příbram 30 12 7 11 40 45 43

6. FK Dukla Praha 30 11 8 11 34 40 41

7. FK Teplice 30 9 11 10 41 37 38

8. Bohemians Praha 1905 30 10 8 12 35 41 38

9. 1. FC Slovácko 30 10 7 13 43 46 37

10. FC Vysočina Jihlava 30 10 6 14 33 38 36

11. SK Slavia Praha 30 9 7 14 40 45 34

12. FC Slovan Liberec 30 7 12 11 39 43 33

13. FC Baník Ostrava 30 8 9 13 23 41 33

14. FC Zbrojovka Brno 30 9 6 15 34 45 33

15. FC Hradec Králové 30 6 7 17 26 52 25 SK Dynamo České 16. 30 5 7 18 29 72 22

Budějovice Tabulka 23

Poměr vyrovnanosti X:Y:

12 českých celků = celkem 525/12 = 44

4 moravských celků = celkem 139/4 = 35

X:Y = 44:35

Vzhledem k sestupu dvou moravských celků z minulé sezóny se poměr opět navrátil do hodnot předešlých ročníků, tedy dvanáct českých a čtyři moravské kluby. Fakt o nevyrovnanosti tohoto poměru negativně podpořilo i to, že se všechny moravské kluby umístili ve spodní polovině tabulky. V rámci českých klubů opět dominovaly celky tentokrát na prvních třech nejlepších pozicích.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 203

Body nahrané celkově všemi kluby = 664

C3: 100% / 664 * 203

C3: 30,57%

Ukazatel C3 nám v tomto ročníku nabývá rekordních hodnot, které se vyšplhaly nad třicet procent z veškerého počtu dosažených bodů v tabulce. V rámci sledovaného ukazatele můžeme konstatovat, že se jedná o zatím nejnevyrovnanější ročník v novodobé historii. Velký podíl na tomto výsledku měli opět dva novodobí rivalové Sparty a Plzně, ke kterým se v tomto ročníku přidal i Jablonec.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 72 – 38 = 34

BR 1.-8.: 34 bodů

BR 8.-16.: 38 – 22 = 16

BR 8.-16.: 16 bodů

MR: (34 + 16)/2 = 25

MR: 25 bodů

I mezibodový rozptyl se nám jako v několika dřívějších uplynulých sezónách pohybuje ve vysokých hodnotách, což je primárně dáno opětovnou dominancí nejúspěšnějších celků ligy. Co se týče druhé poloviny tabulky, tak je znovu relativně vyrovnaná, kdy například celky umístěné od sedmého po čtrnácté místo dělí pouhých pět bodů.

5.1.23 Synot liga 2015/16

Druhého a zároveň posledního ročníku pod záštitou organizace Synot se zúčastnilo deset klubů z Čech a šest z Moravy. V předešlém ročníku si v rámci druhé ligy vybojovaly postup dva moravské celky, FC Fastav Zlín a SK Sigma Olomouc, která však po roce opět spadla. Vítězem ligy se stal znovu klub FC Viktoria Plzeň, který dosáhl 71 bodů. Nejlepší moravský celek, FC Zbrojovka Brno, se umístil na šestém místě s celkovým ziskem 47 bodů. Dalším sestupujícím společně s Olomoucí se po 49 letech stal FC Baník Ostrava.

Poř. Tým Z V R P VG OG B 1. FC Viktoria Plzeň 30 23 2 5 57 25 71

2. AC Sparta Praha 30 20 4 6 61 24 64

3. FC Slovan Liberec 30 17 7 6 51 35 58 4. FK Mladá Boleslav 30 16 9 5 63 37 57

5. SK Slavia Praha 30 14 10 6 48 26 52

6. FC Zbrojovka Brno 30 14 5 11 37 38 47

7. FK Jablonec 30 10 11 9 46 39 41

8. 1. FC Slovácko 30 12 4 14 37 51 40

9. Bohemians Praha 1905 30 8 13 9 35 37 37

10. FK Dukla Praha 30 8 11 11 44 41 35

11. FC Vysočina Jihlava 30 8 7 15 31 54 31

12. FK Teplice 30 7 9 14 37 52 30 13. FC Fastav Zlín 30 7 9 14 34 50 30

14. 1. FK Příbram 30 7 6 17 33 53 27 15. SK Sigma Olomouc 30 6 9 15 35 49 27

16. FC Baník Ostrava 30 4 2 24 27 65 14 Tabulka 24

Poměr vyrovnanosti X:Y:

10 českých celků = celkem 472/10 = 47

6 moravských celků = celkem 189/6 = 32

X:Y = 47:32

Do posledního sledovaného ročníku se opět přidaly dva moravské celky a poměr se znovu změnil na deset českých a šest moravských celků. Tento fakt, však opět nijak pozitivně neovlivnil sledovanou vyrovnanost, ba naopak jsme se dočkaly rekordního rozdílu a to celých patnácti bodů. Velký dopad na tento negativní výsledek má několik faktorů: počet získaných bodů ostravským Baníkem, vysoká dominance pěti českých klubů umístěných do páté pozice, vedená plzeňskou Viktorií a umístění čtyř z šesti moravských klubů ve spodní polovině tabulky, z nichž hned dva sestoupily do nižší soutěže.

Výpočet C3:

Počet bodů do třetího místa = 193

Body nahrané celkově všemi kluby = 661

C3: 100% / 661 * 193

C3: 29,2%

Ukazatel vyrovnanosti C3 se opět pohybuje těsně pod hranicí třiceti procent, z čehož můžeme odvodit, že se opět jednalo o nevyrovnanou soutěž. Avšak ve srovnání s několika proběhnuvšími ročníky v posledních letech se dá konstatovat, že zvláště boj o třetí až pátou pozici byl velmi vyrovnaný a hned pět českých klubů dosáhlo padesáti a více bodů.

Mezibodový rozptyl:

BR 1.-8.: 71 – 40 = 31

BR 1.-8.: 31 bodů

BR 8.-16.: 40 – 14 = 26

BR 8.-16.: 26 bodů

MR: (31 + 26)/2 = 28,5

MR: 28,5 bodů

Co se týče mezibodového rozptylu v rámci posledního sledovaného ročníku, mluvíme o hodnotě, která dosahuje jednoho z nejvyšších výsledků vůbec. Znovu je tento fakt podpořen vysokou dominancí již zmíněných prvních pěti nejlepších celků.

5.2 Výkonnost českých klubů v evropských soutěžích a její souvislost s vyrovnaností soutěží u nás

Při sledování souvislosti vyrovnaností soutěží a následné výkonností nejlepších celků České republiky v evropských soutěžích, využijeme ukazatele C3, který nám udává právě vyrovnanost prvních tří celků z procentuálního hlediska vůči celé tabulce včetně nich.

1993/94

V sezóně 1993/94 se evropských pohárů zúčastnili tři kluby: AC Sparta Praha – LM, SK Slavia Praha – Pohár UEFA a FC Boby Brno – PVP. Postoupit se podařilo pouze Spartě, která však hned v druhém kole vypadla s Anderlechtem.

Z pohledu na ukazatel C3(25%) se jednalo o velmi vyrovnaný ročník v rámci boje nejen o vrchní příčky tabulky.

1994/95

Ani v ročníku 1994/95 se českým klubům na evropské scéně nijak výrazně nedařilo. Evropských soutěží se zúčastnily celky: AC Sparta Praha – LM, SK Slavia Praha – Pohár UEFA, FK Viktoria Žižkov – PVP. Sparta vypadla již v předkole. Celky Slavie a Žižkova postoupily, avšak v prvním kole oba vypadli. Slavia ve dvojzápase se švédským Stockholmem po dvou nerozhodných výsledcích vypadla vzhledem k počtu vstřelených branek na hřišti soupeřova družstva. Žižkov po prohře a následné remíze s anglickým klubem, FC Chelsea, PVP také opustil.

Vyrovnanost soutěžního ročníku v české lize nabývala negativních hodnot a to také z hlediska ukazatele C3(27,9%).

1995/96

Sezóna 1995/96 se dá v rámci evropských soutěží považovat za dostatečně úspěšnou, jelikož se pražská Slavie dostala až do semifinále Poháru UEFA. V cestě do semifinále se střetla například s francouzským klubem Racing Lens nebo italským AS Řím. V semifinále byla po dvou jednobrankových prohrách

99 vyřazena francouzským Girondins Bordeaux. Ani AC Sparta Praha si nevedla špatně, když až ve třetím kole Poháru UEFA ji vyřadil italský AC Milán. Dokonce i Hradec Králové se dostal v PVP přes dva celky až do druhého kola, kde byl vyřazen ruským Dynamem Moskva.

Jelikož se jednalo o sezónu, ve které Slavia zvítězila na domácí půdě, můžeme hledat souvislost s vyrovnaností české ligy. Pokud se však podíváme na sledovaný ukazatel C3(27,55%), který v tomto ročníku dosahuje vyšších hodnot, můžeme konstatovat, že vyrovnanost tuzemské ligy byla vůči špičce tabulky na nižší úrovni a Slavia výkonnostně dominovala.

1996/97

V dalším ročníku nastoupila Slavia do předkola LM, ze které vypadla a v Poháru UEFA se dostala do druhého kola, kde byla vyřazena španělskou Valencií. V Poháru UEFA nastoupil i celek Sigmy Olomouc, avšak hned v druhém předkole byl vyřazen. Pražská Sparta se v tomto ročníku zúčastnila PVP, kde se dostala do druhého kola a zde byla vyřazena italskou Fiorentinou. Z hlediska úspěšnosti se nejedná o nijak úspěšný ročník.

V rámci domácí soutěže se vzhledem k ukazateli C3(28,2%) jednalo o dominanci špičky tabulky.

1997/98

V tomto ročníku se poprvé v historii samostatné české ligy zúčastnila základní skupiny LM pražská Sparta, kam postoupila z druhého předkola přes rakouský Salzburg. Ze základní skupiny však nepostoupila. Většího úspěchu dosáhla opět pražská Slavie, která se dostala až do čtvrtfinále PVP, když na cestě postoupila například přes francouzský Nice. Ve čtvrtfinále byla po domácí remíze a venkovní prohře vyřazena německým Stuttgartem.

Z pohledu na ukazatel C3(28,12%) se v domácí lize jednalo o opětovnou dominanci vrchní části tabulky, zvláště pak pražské Sparty se 71 body. Poháru UEFA se zúčastnily celky Jablonce a Brna, v druhém předkole však oba vypadly.

100

1998/99

V rámci úspěchů v evropských soutěžích se v této sezóně jedná o velmi slabý ročník. Za zmínku stojí snad jen výsledky pražské Slavie a olomoucké Sigmy, které se dostali do druhého kola Poháru UEFA.

Z pohledu vyrovnanosti sledovaného ukazatele C3(26,1%) se jednalo o hodnoty podporující fakt vyrovnané ligy vzhledem k nejlépe umístěným celkům a zbytku tabulky.

1999/2000

Přelom tisíciletí může být opět považován za úspěšný ročník účasti v evropských soutěžích. AC Sparta Praha se v tomto ročníku dostala až do osmifinálové skupiny LM, kde se potkala s kluby Hertha Berlín, FC Barcelona a FC Porto. Z této skupiny již bohužel nepostoupila. Dalším účastníkem LM byly Teplice. Ty však již v třetím předkole neuspěly a v Poháru UEFA skončili v druhém kole. V Poháru UEFA se poté dařilo pražské Slavii, která došla až do čtvrtfinále, kde nepřešla přes anglický Leeds United. Dalším účastníkem Poháru UEFA byla olomoucká Sigma.

Co se týče české ligy, jednalo se vzhledem k vypočtenému ukazateli C3(29,5%) o dominanci špičky tabulky, zvláště pak pražské Sparty a Slavie.

2000/01

V tomto soutěžním ročníku se v evropských soutěžích nejvíce dařilo opět pražským celkům, které v tomto období dominovaly i české lize. AC Sparta Praha skončila v základní skupině LM, kde se utkala s kluby jako FC Arsenal, Lazio Řím nebo Šachťar Doněck. SK Slavia Praha zprvu sice vypadla v druhém předkole LM, poté se však dostala až do osmifinále Poháru UEFA, kde byla vyřazena 1. FC Kaiserslauternem. Poháru UEFA se dále zúčastnili celky FK Drnovice a FC Slovan Liberec.

V rámci ukazatele vyrovnanosti C3(26,42%) se jedná o pozitivní hodnoty vzhledem k vyrovnanosti špičky se zbytkem tabulky, kazil jí pouze fakt vysoké dominance pražské Sparty, která všechny nechala daleko za sebou.

101

2001/02

V tomto ročníku se evropských soutěží zúčastnilo až šest celků tuzemské nejvyšší soutěže, kdy pražská Sparta startovala až v základní skupině LM a skončila až v osmifinálové skupině, kde se střetla s celky Realu Madrid, FC Porta nebo Panathinaikosu Atény. Ze skupiny však nepostoupila. Nejúspěšnějším celkem se však v této sezóně stal Slovan Liberec, který v Poháru UEFA došel až do čtvrtfinále, kde byl vyřazen po domácí bezbrankové remíze a venkovní prohře (0:4) německou Borussií Dortmund. Na své cestě přešel například přeš španělské celky Celta Vigo a Real Mallorca, či francouzský Olympique Lyon. Dalšími účastníky evropských soutěží byly celky Slavie Praha, Příbrami, Žižkova a Sigmy Olomouc.

V rámci ukazatele C3(28,57%) se jednalo spíše o dominanci prvních tří celků tabulky, kde si ligový primát odnesl právě zmíněný Liberec.

2002/03

Tento ročník byl opět úspěšný hlavně z pohledu pražských klubů a Slovanu Liberec. Sparta s Libercem se bohužel neprobojovali do základní skupiny LM, avšak společně se Slavií postupně postupovali v rámci Poháru UEFA. Sparta skončila v druhém kole, Liberec ve třetím a Slavie v osmifinále, kde byla vyřazena tureckým Besiktasem Istanbul. Evropských soutěží se dále zúčastnili celky Sigmy Olomouc a Viktorie Žižkov.

Z pohledu ukazatele C3(27,5) se jednalo o průměrnou vyrovnanost vrchu tabulky se zbytkem.

2003/04

Z pohledu výkonnosti domácích celků v evropských soutěžích se v tomto roce jednalo o velice vyrovnaný stav, kdy hned tři kluby zasáhli do evropského dění. Za překvapení tohoto ročníku lze považovat celek Teplic, který se přes kluby jako 1. FC Kaiserslautern nebo Feyernoord Rotterdam, dostala až do třetího kola Poháru UEFA, kde nestačil na skotský Celtic Glasgow. Sparta se zase probojovala až do čtvrtfinále LM a dostala se tak mezi osm nejlepších celků Evropy. Přes italský AC Milán se však postoupit už nepovedlo. Slavia v Poháru

102

UEFA došla do druhého kola Poháru UEFA. Poháru UEFA se zúčastnila i Viktoria Žižkov.

Dle ukazatele C3(26,9%) se v rámci domácí soutěže jednalo o vyrovnanější ročník vzhledem ke špičce tabulky.

2004/05

Z pohledu úspěšnosti v evropských soutěžích se nejednalo o nijak úspěšnou sezónu. V předkole LM se objevil Baník Ostrava a Sparta Praha. První zmiňovaný se po vyřazení německým Leverkusenem dostal do prvního kola Poháru UEFA, kde nestačil na anglický Middlesbrough. Sparta se probojovala až do základní části LM, kde však ve společnosti celků jako Manchester United, Olympique Lyon a Fenerbahce Istanbul, pouze jednou remizovala a byla vyřazena. Poháru UEFA se dále zúčastnily celky SK Slavia Praha a SK Sigma Olomouc.

V rámci ukazatele C3(27,3%) se jednalo spíše o průměrně vyrovnanou soutěž, co se týče dominance vrchní části tabulky.

2005/06

V této sezóně se odehrál první ročník z pohledu základních skupin Poháru UEFA a hned jsme v ní měli zastoupení v podobě pražské Slavie. Ze základní skupiny se poté Slavia probojovala až do třetího kola, kde byla vyřazena italským Palermem. AC Sparta Praha se v tomto ročníku zúčastnila základní skupiny LM, ze které se jí však nepovedlo postoupit přes celky jako, FC Arsenal, FC Thun a Ajax Amsterdam. Poháru UEFA se dále zúčastnili celky Teplic a Baníku Ostrava.

Ukazatel C3(26%) se v této sezóně pohyboval ve velice pozitivních hodnotách, vzhledem k vyrovnanosti prvních tří celků ke zbytku tabulky.

2006/07

Soutěžní ročník 2006/07 byl zvláště zajímavý tím, že se v předešlém ročníku poprvé v novodobé historii na prvních dvou pozicích neumístil ani jeden klub pražských „S“. Sice se nepodařilo jak Mladé Boleslavi, tak Liberci postoupit do základní skupiny LM, ale v Poháru UEFA si oba připsali výrazné úspěchy. Oba celky se totiž společně se Spartou podívaly do základních skupin Poháru

103

UEFA. Zklamáním však můžeme považovat, že i přes tolikačetnou účast v této prestižní soutěži se ani jednomu z celků nepodařilo postoupit dál. I přes tyto faktory můžeme však konstatovat, že se jednalo o úspěšný ročník v rámci účasti v evropských soutěžích. Prvního kola Poháru UEFA se dále zúčastnila ještě pražská Slavia.

Vzhledem k ukazateli C3(27,7%) se jednalo o průměrně vyrovnanou soutěž z pohledu vrchní části ligy. Hned čtyři celky totiž bojovaly o první až čtvrté místo v domácí soutěži a za sebou nechaly větší bodovou propast.

2007/08

Do základní skupiny LM se v tomto ročníku poprvé v novodobé historii probojovala pražská Slavia. Ve skupině s Arsenalem, Sevillou a Bukureštěm skončila na třetím místě a zajistila si tak alespoň postup do třetího kola Poháru UEFA. Zde však byla vyřazena anglickým Tottenhamem. Do základních skupin Poháru UEFA se dále probojovaly celky Sparty a Mladé Boleslavi. Předkola Poháru UEFA se zúčastnil i celek Jablonce.

Z pohledu ukazatele C3(26,34%) se jednalo o pozitivní hodnoty, které přispěly k vyrovnanosti celé soutěže.

2008/09

V rámci této sezóny se po delší době nejednalo o nijak úspěšný ročník českých klubů v evropských soutěžích. Za zmínku snad stojí pouze účast Slavie v základní skupině Poháru UEFA, ze které však dále nepostoupila. Dále se evropských pohárů zúčastnili celky Sparty Praha, Baníku Ostrava a Slovanu Liberec.

Co se týče domácí soutěže tak se z pohledu ukazatele C3(25,8%) jedná o jeden z nejlepších výsledku vyrovnanosti prvních tří celků vůči zbytku tabulky.

2009/10

Ročník 2009/10 je prvním ročníkem „EL“ a do její krátké historie se podařilo českým celkům zapsat hned v jejím počátku, kdy se do základní skupiny probojovaly oba celky pražských „S“. Ani jednomu z nich se však nepodařilo postoupit do další části této soutěže. Slavia se utkala s celky Janova, Lille a

104

španělské Valencie. Sparta potom s celky Eindhovenu, Kodaňe a Rumunské Kluže. Dalšími českými kluby, které se zúčastnily předkola EL, jsou: SK Sigma Olomouc, FC Slovan Liberec a FK Teplice.

Z pohledu na domácí soutěž a ukazatel C3(27,85%) můžeme konstatovat, že se jednalo o průměrný výsledek, kdy zvláště první tři celky tabulky bojovali o jejich konečné postavení až do úplného konce.

2010/11

Přelomový ročník desetiletí byl v rámci účasti v evropských soutěžích velmi úspěšný pro pražskou Spartu, která se přes základní skupinu EL probojovala až do třetího kola, kde již však nestačila na anglický Liverpool. Dále se evropských soutěží zúčastnily celky Baníku Ostrava, Plzně a Jablonce.

Vzhledem k ukazateli C3(29,46%) se jednalo o dominanci špičky tabulky vůči zbytku ligových celků, zvláště pak prvních dvou, Plzně a Sparty, které dělil pouhý jeden bod.

2011/12

Tento ročník se nese ve znamení prvního většího zásahu Viktorie Plzeň do evropských soutěží, kdy se přes tři předkola probojovala až do základní části LM. Ve skupině se ve společnosti celků Borisova, AC Milánu a Barcelony umístila na třetím místě, což znamenalo její postup do třetího kola EL. Zde však byla vyřazena po dvou velmi vyrovnaných utkáních německým Schalke. Z ostatních domácích celků se evropských soutěží zúčastnila dále AC Sparta Praha, FK Jablonec a FK Mladá Boleslav.

Z pohledu sledovaného ukazatele C3(29,42%) lze říci, že se v tomto ročníku jednalo v rámci domácí soutěže o ročník, kdy dominovaly celky horní části tabulky. V tomto případě se jednalo o souboj o první příčku mezi třemi kluby až do úplného konce soutěže, s finálním rozdílem bodů prvního až třetího celku v podobě pouhých dvou bodů.

2012/13

V dalším ročníku se opět výkonnostně řadila mezi nejúspěšnější domácí celky v evropských soutěžích plzeňská Viktorie, když se z druhého předkola EL

105 probojovala až do osmifinále celé soutěže. V základní skupině ji doprovázely celky Tel-Avivu, Atletika Madrid a portugalský Académica de Coimbra. V třetím kole postoupila přes po dvou výhrách přes italský Neapol a až v osmifinále nestačila na turecký Fenerbahce Istanbul. V tomto ročníku se však dařilo i pražské Spartě, která třetího předkola postoupila až do třetího kola po základní skupině, kde byla vyřazena anglickým celkem, FC Chelsea. Dalšími účastníky evropských poháru poté byly celky Liberce a Mladé Boleslavi, které nikterak úspěšné nebyly.

V domácí soutěži se dle ukazatele C3(27,87%) sice jednalo o lepší výsledek v pár posledních sezónách, avšak z hlediska všech ročníků spíše o výsledek průměrný. V tomto ročníku se totiž opět projevila dominance dvou novodobých rivalů, pražské Sparty a Plzně.

2013/14

V rámci tohoto ročníku se jednalo o opětovnou vysokou výkonnost v evropských soutěžích ze strany plzeňské Viktorie. Z druhého předkola LM přes nelehkou základní skupinu (CSKA Moskva, FC Bayern Mnichov a Manchester City) se podařilo postoupit do třetího kola EL. Zde Plzeň i přes těsný konečný výsledek postoupila do osmifinále, kde však byla vyřazena francouzským celkem, Olympique Lyon. V tomto ročníku se však dařilo i Liberci, který se z druhého předkola EL, přes základní skupinu dostal až do třetího kola, kde nestačil na nizozemský Alkmaar. Dalšími zúčastněnými domácími celky v evropských soutěžích byly Jablonec a pražská Sparta.

Ukazatel C3(29,1%) se nám v tomto ročníku opět vyšplhal k vysoké hodnotě poměru a lze tedy konstatovat, že se opět jednalo dominanci špičky tabulky, kdy hlavně bodový rozdíl mezi první Spartou a třetí Mladou Boleslaví činil celých 29 bodů.

2014/15

V tomto ročníku se ve srovnání s několika předešlými jednalo o slabší výkonnost domácích klubů v evropských soutěžích. Jediným úspěšným celkem se stala pražská Sparta, která se probojovala do základní skupiny EL (Slovan Bratislava, Young Boys Bern a SSC Neapol), ze které se však nepodařilo

106 postoupit. Evropských soutěží se dále zúčastnily celky Plzně, Liberce a Mladé Boleslavi.

V rámci domácí soutěže se vzhledem k ukazateli C3(30,57%) jednalo o vůbec nejdominantnější ročník špičky tabulky, kdy první tři celky, zvláště pak první Plzeň, nechaly daleko za sebou zbytek tabulky.

2015/16

Poslední sledovaný ročník byl z hlediska účasti a výkonnosti domácích celků v evropských soutěžích opět úspěšnější. Hned tři celky se objevily v základní skupině EL. Plzeň zde skončila po neúspěchu v předkole LM, Sparta a Liberec se do základní části probojovali v rámci předkol. Do třetího kola se poté podařilo probojovat pouze pražské Spartě, potažmo však byla vyřazena ruským Rostovem. V předkole EL se dále ukázaly celky Slavie a Mladé Boleslavi.

V domácí soutěži se vzhledem k ukazateli C3(29,2%) opět jednalo o dominanci špičky tabulky, zvláště pak plzeňské Viktorie. (fotbal.mertin.cz, 2017)

107

5.3 Diskuze

V rámci této kapitoly se budu vracet ke stanoveným cílům a úkolů práce. Cílem práce bylo zjistit vyrovnanost nejvyšší fotbalové soutěže od ročníku 1993/94 do 2015/16 ze dvou pohledů. První z pohledů zkoumal vyrovnanost mezi celky z Čech a Moravy. Druhý pohled na tuto problematiku zkoumal vyrovnanost ligy z globálního hlediska a potažmo souvislost s účastí a výkonností tuzemských celků v evropských soutěžích.

Prvním úkolem práce bylo teoretické přiblížení nejvyšší fotbalové soutěže z pohledu historie. Historie byla rozdělena na Československé dějiny a historii po rozdělení Československa. Dále jsme si přiblížili historii dvou nejúspěšnějších klubů národní historie, tedy pražských celků Sparty a Slavie. Během více než sta let, prošel fotbal výrazným rozvojem a stále se vyvíjí. Po přečtení by z tohoto hlediska měl čtenář nabýt základního povědomí o historii českého a československého fotbalu.

Stěžejním úkolem práce bylo vyhodnocení dílčích sezón ze statistického hlediska pomocí metod, které jsme si přiblížili v rámci teoretické části. V průběhu 23 soutěžních ročníků jsem měl možnost sledovat různorodost a rozdílnou vyrovnanost a to jak z pohledu regionální vyrovnanosti tak vyrovnanosti globální.

Z pohledu regionálního byla vyrovnanost poměru během proběhnuvších ročníků velice proměnlivá. V konečném součtu působí české celky vůči moravským dominantně, jelikož pouze v pěti sezónách měly v bodovém průměru více než moravské kluby. To znamená, že české kluby v osmnácti ročnících předčili moravské celky. Hned pětkrát dokonce o více než deset bodů v přepočtu získaných bodů všemi celky z daného regionu na jeden. Z tohoto hlediska můžeme považovat dané ročníky v rámci tohoto ukazatele za velice nevyrovnané. O vyrovnanosti můžeme hovořit u cca poloviny ročníků, kdy se rozdíl zprůměrovaných bodů pohyboval v hodnotách menších než šest. V rozmezí mezi šesti až deseti body poté můžeme mluvit o nižší vyrovnanosti soutěží z pohledu poměru vyrovnanosti X:Y.

108

Vzhledem ke globální vyrovnanosti soutěžních ročníků jsem sledoval změny poměru pomocí dvou ukazatelů. První z daných ukazatelů byla metoda C3, pomocí níž jsem zjistil procentuální poměr součtu bodů prvních tří celků ku součtu bodů všech účastníků daného soutěžního ročníku. Druhým ukazatelem byl mezibodový rozptyl bodů, který se rovnal aritmetickému průměru dílčích rozptylů dvou částí tabulky, horní a spodní (1. – 8. a 8. – 16. místo). V rámci dílčích sezón jsme mohli sledovat opět výraznou proměnlivost těchto hodnot. V konečném důsledku by měly vyrovnané ročníky z pohledu mezibodového rozptylu dosahovat průměrně nižších hodnot, což platí i o ukazateli C3, jelikož jeho vyšší hodnota znamená dominanci vrchní části tabulky vůči jejímu zbytku a tím větší předpoklad nevyrovnanosti zkoumaného soutěžního ročníku.

Z hlediska globální vyrovnanosti jsem se dále zabýval souvislostí vyrovnanosti soutěží s účinkováním a úspěchy tuzemských klubů v evropských soutěžích. Z tohoto pohledu jsem zjistil, že co se týče výkonnosti v evropských soutěžích, tak se až na výjimky odráží z výkonnosti v tuzemské soutěži. Tento fakt si můžeme demonstrovat na celku plzeňské Viktorie. Předtím než dosáhla na titul Mistra ligy, krom ročníku kdy se tak stalo, se Plzeň v evropských soutěžích vůbec neukázala. Tento fakt podporuje mnoho dalších faktorů, které nejsou předmětem této práce, a určitě by stálo o jejich budoucí přezkoumání. Z dlouhodobého hlediska poté můžeme mluvit o stálosti klubů jako, AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, FC Slovanu Liberec, z novodobé historie poté můžeme mluvit o právě zmíněné Plzni nebo Mladé Boleslavi. SK Sigma Olomouc se může také pyšnit několika účastmi v evropských soutěžích spíše ve středu sledovaných ročníků. V konečném důsledku lze konstatovat, že z ryze statistického hlediska si Česká republika v rámci této problematiky vede relativně slušně, zvláště pak v několika posledních letech.

Celková analýza stěžejní problematiky této práce mne dovedla ke zjištění, že proměnlivost dílčích vyrovnaností ze statistického hlediska je značná. Z pohledu vyrovnanosti se poté jedná o určitou dlouhodobou výkonnostní stálost klubů, kterou má pouze pár celků na vyšší úrovni. Vůbec nejlépe si z tohoto pohledu vede pražská Sparta, která se až na pouhý jeden ročník vždy umístila v první čtyřce tabulky. V posledních letech se poté bavíme z pohledu globální

109 vyrovnanosti o dominanci dvou nověvzniklých rivalů, pražské Sparty a plzeňské Viktorie. Tyto kluby v posledních několika letech ovládli fotbal u nás a jejich výkonnost se pozitivně odráží i v evropských soutěžích.

110

5.4 Závěr

Diplomová práce byla zaměřena na studium vyrovnanosti nejvyšší fotbalové soutěže v rámci dílčích soutěžních ročníků od roku 1993. Součástí praktické části bylo samotné vyhodnocení dílčích soutěžních ročníků pomocí uvedených statistických metod v teoretické části, následné převádění a zjišťování souvislosti této vyrovnanosti s výkonností tuzemských klubů v evropských soutěžích. Na grafech se dále objevují závěry dílčích zkoumaných ukazatelů vyrovnanosti.

5.4.1 Závěr poměru vyrovnanosti X:Y (Čechy: Morava)

Graf vyrovnanosti X:Y 49 47 45 43 41 39 Čechy

37 Morava 35 33 31 29

10/11 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/00 00/01 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 11/12 12/13 13/14 14/15 15/16 93/94

Graf 1 Daný počet bodů je vždy naznačen bodem na vertikále (např.: sezóna 1995/96, Čechy=43, Morava=40). Z daného grafu můžeme vyčíst, že české celky v celkovém porovnání dominovaly nad moravskými, kdy právě moravské předčili české pouze v pěti soutěžních ročnících (1994/95, 1997/98, 2003/04, 2007/08, 2009/10).

111

V intervalu posledních pěti let je rozdíl mezi těmito dvěma regiony dosti znatelný a nijak rapidně se nemění, z čehož se dá odvodit, že jak zastoupení tak hlavně výkonnost moravských celků je co se týče tohoto ukazatele na velmi špatné úrovni oproti celkům z Čech. Naopak období mezi ročníky 1993/94 až 2000/2001, ve kterém se tato vyrovnanost pohybovala na relativně pozitivních hodnotách lze považovat za relativně vyrovnané. Po tomto období začaly křivky výrazněji kolísat a vyvrcholilo to již zmíněnou dominancí české části.

112

5.4.2 Závěr C3

93/94 Graf C3 94/95 95/96 32 96/97 97/98 31 98/99 99/00 30 00/01 01/02 29 02/03 03/04 28 04/05 05/06 27 06/07 07/08 26 08/09 09/10 25 10/11 11/12 12/13 24 13/14

14/15

93/94 00/01 95/96 96/97 97/98 98/99 99/00 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14 14/15 15/16 94/95 15/16

Graf 2 Na grafu lze pozorovat jak je tento ukazatel proměnlivý v různých obdobích. Jde vidět, že na počátku založení samostatné české fotbalové ligy byly kluby v ní velice vyrovnanými soupeři, časem se však křivka různě měnila. V posledních letech jsou čísla spíše ve vyšších hodnotách oproti těm dřívějším, z čehož lze soudit, že je zde dominance špičky tabulky vůči jejímu zbytku patrnější a tím je z jisté míry nabourávána i celková vyrovnanost soutěže.

Po vypočítání aritmetického průměru vychází číslo 27,65%, což může být bráno jako průměrná hodnota tohoto ukazatele, podle které lze určit, zdali se jednalo či již nejednalo o vyrovnanou soutěž. Hodnoty pod touto hranicí jsou považovány za pozitivní vzhledem k celkové vyrovnanosti naopak hodnoty nad za negativní. Na grafu jsou barevně vyznačeny:

a) modře = pozitivní hodnoty b) červeně = negativní hodnoty c) zeleně = hodnoty vzdálené od AP maximálně o pět desetin

113

Nejvyšší zastoupení je poté v průměrných (1994/95, 1995/96, 1997/98, 2002/03, 2004/05, 2006/07, 2009/10, 2012/13) a vyšších hodnotách (1996/97, 1999/2000, 2001/02, 2010/11, 2011/12, 2013/14, 2014/15, 2015/16) v celkovém počtu osmi soutěžních ročníků. Pouze o jeden méně nabývají ročníky v pozitivních hodnotách (1993/94, 1998/99, 2000/01, 2003/4, 2005/06, 2007/08, 2008/09), tedy v sedmi sezónách.

Z těchto výsledků lze odvodit, že vyrovnanost vzhledem k tomuto ukazateli je na relativně dobré úrovni z pohledu na globální přehled uplynuvších sezón. V posledních sedmi ročnících se však pohybuje na vyšších hodnotách s tím, že do průměru se dostala pouze ve dvou ročnících (2009/10, 2012/13). V pozitivních hodnotách se naposledy promítl ročník 2008/09.

114

5.4.3 Závěr mezibodového rozptylu

Graf mezibodového rozptylu 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 1. - 8. 25 24 8. - 16. 23 22 MR 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9

06/07 15/16 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/00 00/01 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14 14/15 93/94

Graf 3 Pomocí tohoto grafu sledujeme celkovou vyrovnanost dílčích soutěžních ročníků v rámcí bodových rozptylů a celkového mezibodového rozptylu. Modrá křivka poté vyznačuje bodový rozptyl prvního a osmého v konečném pořadí tabulky, červená poté osmého a posledního. Zelená barva vyznačuje křivku mezibodového rozptylu jako aritmetického průměru dílčích částí.

Čím jsou hodnoty křivky MR nižší, tím je poté vyrovnanost celé tabulky vyšší. Na grafu jde vidět, že proměnlivost dílčích sledovaných ročníků z pohledu celkové vyrovnanosti je vysoká. Aritmetický průměr ukazatele MR činí 23,15. Podle tohoto výsledku lze vyvodit další závěry. Opět jsou na grafu barevně vyznačeny dílčí hodnoty dle následujících barev:

a) modře = pozitivní hodnoty

115

b) červeně = negativní hodnoty c) zeleně = hodnoty vzdálené od AP maximálně o jednu celou

Nejvyšších hodnot dosahují ročníky 1994/95, 1997/98 a poté až 2015/16. Tyto ročníky jsou ukazatelem MR považovány za vysoce nevyrovnané a působí na ně zvláště dva negativní faktory (vysoká bodová dominance prvního celku či špičky tabulky vůči zbytku a naopak nízký počet dosažených bodů posledním celkem či spodkem tabulky vůči zbytku). Mezi ročníky s negativními hodnotami je dalších pět ročníků (1995/96, 1999/2000, 2010/11, 2013/14, 2014/15)

Hodnoty blízké AP lze následně považovat za průměrné. Tohoto výsledku nabylo sedm ročníků (1996/97, 2000/01, 2001/02, 2003/04, 2004/05, 2009/10, 2011/12). Vzhledem k těmto výsledkům lze dané ročníky charakterizovat jako průměrně vyrovnané, kdy však měly výše uvedené dílčí faktory nižší či vyšší negativní podíl na konečném výsledku.

V pozitivních hodnotách se poté pohybuje osm dílčích ročníků (1993/94, 1998/99, 2002/03, 2005/06, 2006/07, 2007/08, 2008/09, 2012/13). V rámci těchto výsledků se jednalo spíše o vyrovnanější ročníky, kdy hned tři z nich byly vysoce vyrovnané (1993/94, 1998/99, 2005/06) a jejich hodnota MR klesla pod 20. Ročník 2012/13 je poté posledním ročníkem, kdy se ukazatel vyrovnanosti MR vyskytl v pozitivních hodnotách. Poslední tři uplynulé ročníky se vyskytují v hodnotách negativních.

V konečném důsledku lze konstatovat, že se z globálního hlediska jedná o relativní vyrovnanost, avšak stejně jako u C3 jsou poslední ročníky cestou k nevyrovnanosti a soutěž se může v několika dalších letech začít silně dimenzovat, s tím jako tomu je i v jiných nejvyšších soutěžích Evropy. Konkurenceschopnost ostatních klubů vůči špičce se tímto velmi snižuje.

116

5.4.4 Závěr vyrovnanosti umístění do 4. místa

Graf umístění do 4. místa 25

Umístění do 4. místa 10 Mistr ligy

Graf 4 Na předchozím grafu lze pozorovat, že účastníkem, který se nejčastěji pohyboval na těchto pohárových příčkách, je klub AC Sparta Praha, který v této kategorii chyběl pouze v jednom dosavadním ročníku. Na druhé pozici, s 15 odehranými sezónami v této kategorii, se umístil klub SK Slavia Praha, který v posledních několika letech strádal i vzhledem k ekonomickým, dá se říci až existenčním problémům. Nejlepším moravským celkem se poté v této kategorii stal klub Sigmy Olomouc s konečným součtem osmi účastí. Zajímavostí je, že jeden z nejdominantnějších celků dnešní doby, Viktorie Plzeň se do této kategorie dostal jako poslední a počet ročníků, a z celkového počtu šesti účastí hned čtyřikrát dosáhl na titul Mistra ligy.

V konečném důsledku lze konstatovat, že se v rámci této sledované kategorie jedná o výzkum stálosti fotbalových klubů, kde prozatím jednoznačně dominuje pražská Sparta.

117

Citovaná literatura

Felt, K. (30. 4 2014). Největší korupční aféra v českém fotbale slaví deset let. [online] Získáno 5. 4 2017, z Sport.cz: https://www.sport.cz/fotbal/synot- liga/clanek/571352-nejvetsi-korupcni-afera-v-ceskem-fotbale-slavi-deset- let.html fotbal.mertin.cz. (2017). Fotbalové statistiky - Česko. [online] Získáno 20. 4 2017, z Fotbalové statistiky: http://fotbal.mertin.cz/country/index.php?zeme=1

Kronus, J. (2017). Gambrinus liga - Česko. [online] Získáno 4. 4 2017, z Fotbalová historie: http://fotbal-historie.7x.cz/rubriky/fotbalove- ligy/gambrinus-liga-cesko

Novotný, J. (2010). Ekonomika sportu - vybrané kapitoly II. Praha: Oeconomica.

Novotný, J. (2011). Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer Česká republika.

SlaviaPraha. (2017). Historická esej. [online] Získáno 6. 4 2017, z SK Slavia Praha, Oficiální stránka: http://www.slavia.cz/zobraz.asp?t=klub- historicka-esej

SpartaPraha. (2017). Historie AC Sparta Praha. [online] Získáno 5. 4 2017, z AC Sparta Praha, Oficiální stránky: http://www.sparta.cz/cs/klub/historie/ac- sparta-praha.shtml#a1

SportovníListy. (29. 5 2014). Karel Brückner a zlatá éra českého fotbalu. [online] Získáno 20. 3 2017, z Sportovní listy: http://www.sportovnilisty.cz/karel- brckner-a-zlata-era-ceskeho-fotbalu-2/

Šálek, J. (2001). Český Fotbal 1901/2001. Praha: Olympia, a.s.

Wikipedia. (21.. Červen 2016). 1. Česká fotbalová liga. [online] Získáno 23. Červen 2016, z Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/1._%C4%8Desk%C3%A1_fotbalov%C3%A 1_liga

Tabulka 1 – [online] dostupná z: http://www.sparta.cz/cs/klub/historie/

Tabulka 2 – 24 – [online] čerpáno z: http://www.epojisteniliga.cz/tabulka/

118

Seznam důležitých zkratek

LM = Liga Mistrů

EL = Evropská liga

PVP = Pohár Vítězů Pohárů

FIFA = Federation Internationale de Football Association

UEFA = Union of European Football Associations

FAČR = Fotbalová asociace České republiky

ŘKČ, ŘKM = Řídící komise pro Čechy/Moravu

MS = Mistrovství Světa

ME = Mistrovství Evropy

BR = Bodový rozptyl

MR = Mezibodový rozptyl

119

Seznam tabulek

Tabulka 1 Úspěšnost AC Sparty Praha v UEFA LM 1997 - 2005 ...... Chyba! Záložka není definována.

Tabulka 2 1. Česká fotbalová liga 1993/94 ...... 34

Tabulka 3 1. Česká fotbalová liga 1994/95 ...... 37

Tabulka 4 1. Česká fotbalová liga 1995/96 ...... 40

Tabulka 5 1. Česká fotbalová liga 1996/97 ...... 43

Tabulka 6 1. Česká fotbalová liga 1997/98 ...... 46

Tabulka 7 Gambrinus liga 1998/99 ...... 49

Tabulka 8 Gambrinus liga 1999/2000 ...... 52

Tabulka 9 Gambrinus liga 2000/01 ...... 55

Tabulka 10 Gambrinus liga 2001/02 ...... 57

Tabulka 11 Gambrinus liga 2002/03 ...... 60

Tabulka 12 Gambrinus liga 2003/04 ...... 63

Tabulka 13 Gambrinus liga 2004/05 ...... 65

Tabulka 14 Gambrinus liga 2005/06 ...... 68

Tabulka 15 Gambrinus liga 2006/07 ...... 70

Tabulka 16 Gambrinus liga 2007/08 ...... 73

Tabulka 17 Gambrinus liga 2008/09 ...... 76

Tabulka 18 Gambrinus liga 2009/10 ...... 78

Tabulka 19 Gambrinus liga 2010/11 ...... 81

Tabulka 20 Gambrinus liga 2011/12 ...... 84

Tabulka 21 Gambrinus liga 2012/13 ...... 87

Tabulka 22 Gambrinus liga 2013/14 ...... 90

Tabulka 23 Synot liga 2014/15 ...... 93

120

Tabulka 24 Synot liga 2015/16 ...... 96

121

Seznam grafů

Graf 1 Graf poměru vyrovnanosti X:Y ...... 111

Graf 2 Graf C3 ...... 113

Graf 3 Graf mezibodového rozptylu ...... 115

Graf 4 Graf vyrovnanosti umístění do čtvrtého místa ...... 117

122

Resumé

Tato diplomová práce ze zabývá změnami v soutěžní vyrovnanosti účastníků nejvyšší fotbalové ligy České republiky od roku 1993 a dopady na výkonnostní kvalitu sportovních klubů. První část obsahuje teoretické poznatky z historie fotbalu před a po vzniku samostatné české fotbalové ligy, historii dvou nejúspěšnějších klubů národní historie, příklad měření vyrovnanosti v severoamerických soutěžích a popis statistických metod využitých v praktické části. V praktické části byly analyzovány dílčí soutěžní ročníky ze statistického hlediska. Z těchto výsledků byly dále odvozovány závěry, které byly vyobrazeny pomocí celkových grafů a dále byla hledána spojitost vyrovnanosti tuzemské soutěže s úspěchy a výkonností domácích klubů v evropských soutěžích.

Summary

This diploma thesis deals with changes in the competitive balance of the participants of the highest football league of the Czech Republic since 1993 and impacts on the performance quality of sport clubs. The first part contains theoretical knowledge from the history of football before and after the creation of the independent Czech football league, the history of two of the most successful clubs in national history, an example of measuring balance in North American competitions and a description of statistical methods used in the practical part. In the practical part partial competition years were analyzed from the statistical point of view. From these results were derived conclusions, which were depicted on the basis of the overall graphs, as well as the connection of the competitive balance of domestic competition with the successes and performance of domestic clubs in European competitions.

123