UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie

Bc. Karin KLINGEROVÁ

MIKROREGIONY NA OPAVSKU (SOU ČASNOST A PERSPEKTIVY)

Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc.

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala sama pod vedením doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a také, že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v seznamu použité literatury.

V Olomouci 25. dubna 2012 …………………………… podpis

2

Ráda bych na tomto míst ě pod ěkovala panu doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za poskytnutí rad a p řipomínek p ři zpracování diplomové práce.

3

4

5 Obsah

Seznam použitých zkratek ...... 7 1 Úvod ...... 8 2 Metodika práce a zdroje dat ...... 9 3 Historie studovaného území ...... 13 4 Legislativa k problematice dobrovolných svazk ů obcí ...... 19 a zájmových sdružení právnických osob ...... 19 4. 1 Spolupráce obcí ...... 19 4. 1. 1 Meziobecní spolupráce ...... 21 4. 1. 2 Spolupráce obcí se subjekty v území ...... 24 4. 1. 3 Národní struktury spolupráce obcí ...... 26 4. 1. 4 Spolupráce s obcemi jiných stát ů ...... 26 4. 2 Dobrovolný svazek obcí ...... 27 5 Analýza vývoje mikroregion ů...... 31 5. 1 Definice mikroregionu ...... 31 5. 2 Vývoj mikroregion ů ...... 34 5. 3 Financování mikroregion ů...... 37 5. 4 Akté ři rozvoje mikroregion ů...... 39 6 Strategické dokumenty mikroregion ů ...... 42 6. 1 Po řízení strategického rozvojového dokumentu mikroregionu ...... 44 6. 2 Obsah strategického rozvojového dokumentu ...... 46 7 Mikroregiony na území okresu Opava: historie a jejich p ředstavení ...... 52 7. 1 Mikroregion Opavsko severozápad ...... 53 7. 2 Mikroregion Hvozdnice ...... 55 7. 3 Venkovský mikroregion Moravice ...... 57 7. 4 Mikroregion Matice Slezská ...... 59 7. 5 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska ...... 61 7. 6 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ ...... 63 7. 7 Sdružení obcí Hlu čínska ...... 65 8 Realizované projekty a další činnosti ...... 67 8. 1 Mikroregion Opavsko severozápad ...... 67 8. 2 Mikroregion Hvozdnice ...... 69 8. 3 Venkovský mikroregion Moravice ...... 70 8. 4 Mikroregion Matice Slezská ...... 71 8. 5 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska ...... 71 8. 6 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ ...... 72 8. 7 Sdružení obcí Hlu čínska ...... 73 9 Názory starost ů na činnost mikroregion ů ...... 75 (analýza dotazníkového šet ření) ...... 75 10 Názory ob čan ů na činnost mikroregion ů...... 83 (analýza dotazníkového šet ření) ...... 83 11 Shrnutí analýzy dotazníkového šet ření a návrhy na posílení činnosti mikroregion ů...... 93 12 Záv ěr ...... 96 13 Shrnutí ...... 97 Seznam použité literatury a zdroj ů...... 98 Seznam p říloh ...... 104

6 Seznam použitých zkratek ČOV - čistírna odpadních vod ČR - Česká republika DSO - dobrovolný svazek obcí LDN - lé čebna dlouhodob ě nemocných LEADER - Liaison Entre Actions Développement l´Economie Rulare MA21 - Místní agenda 21 MAS - Místní ak ční skupina MHV - Mikroregion Hvozdnice MMS - Mikroregion Matice Slezská MOPSZ - Mikroregion Opavsko severozápad NSZM - Národní sí ť zdravých m ěst ČR obyv. - obyvatel ORP - obec s rozší řenou p ůsobností OSN - Organizace Spojených Národ ů př.n.l. - před naším letopo čtem PPP - Public Private Partnership SdP - Sudetendeutsche Partei SMO ČR - Svaz m ěst a obcí ČR SOH - Sdružení obcí Hlu čínska SOMH - Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska SOMH-Z - Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska-západ SRD - Strategický rozvojový dokument s.r.o. - spole čnost s ru čením omezeným ÚÚR - Ústav územního rozvoje VISO - varovný a informa ční systém obyvatelstva WHO - World Health Organization VMM - Venkovský mikroregion Moravice

7 1 Úvod

Regionální rozvoj je velmi aktuálním tématem nejen na úrovni státu ale také úrovni regionální. Úkolem regionální politiky je p řispívat ke snižování rozdíl ů mezi regiony a zajiš ťovat jejich rozvoj. Pro fungování a rozvoj region ů je velmi d ůležitá spolupráce. Umož ňuje dosažení lepšího výsledku, než kdyby se každý subjekt snažil dosáhnout cíle sám. Vzájemná spolupráce je d ůležitá také pro rozvoj obcí. Dobrovolná spolupráce obcí v rámci mikroregion ů zapo čala v 90. letech z podn ětu Programu obnovy venkova a programu SAPARD. Na po čátku své existence byla založena na r ůzném právním základ ě, nej čast ěji jako zájmové sdružení právnických osob. Teprve s přijetím nového zákona o obcích v roce 2000 se ustálil nej čast ější typ spolupráce obcí jako dobrovolný svazek obcí. Mikroregiony obvykle vznikají pro územn ě ucelenou oblast vymezenou p řírodními, technickými nebo historickými hranicemi. V po čátcích své existence byly svazky zakládány za konkrétním ú čelem a po jeho dosažení byly rušeny. Teprve v posledním desetiletí se zam ěř ují na celkový socioekonomický rozvoj území. Hlavním ú čelem zakládání mikroregion ů je sdružování finan čních prost ředk ů k financování rozvojových projekt ů. Hlavním cílem diplomové práce je zmapování mikroregion ů na Opavsku a analýza jejich činnosti. Práce sestává z několika kapitol. V úvodu práce je nastín ěna tématika spolupráce obcí, následuje rešerše literatury a popis zvolené metodiky. V další části práce je popsána historie studovaného území přispívající k lepšímu pochopení vývoje obcí na zkoumaném území. Následuje již kapitola týkající se spolupráce. Jsou vysv ětleny možnosti meziobecní spolupráce, spolupráce obcí se subjekty v území, národní struktury spolupráce obcí a spolupráce s obcemi jiných stát ů. Kapitola je zvlášt ě zam ěř ena na dobrovolný svazek obcí ustanovený dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. Další kapitolou je analýza vývoje mikroregion ů, kde je kompletn ě vydefinován pojem mikroregion. Obsahuje také vývoj mikroregion ů, jeho financování a aktéry rozvoje. Důležitá je také kapitola zabývající se strategickými dokumenty mikroregion ů a jejich po řízením. Následující kapitola se již konkrétn ě v ěnuje mikroregion ům na území okresu Opava. Představeno je zde sedm svazku obcí s vymezením jejich p ůsobnosti. Další částí práce je analýza nejvýznamn ějších projekt ů a činností jednotlivých mikroregion ů. Poslední kapitoly p ředstavují dotazníková šet ření provedená mezi starosty obcí a mezi ob čany. Šet ření se zam ěř ilo na jejich názory na činnost mikroregion ů. Následuje shrnutí analýzy dotazníkového šet ření a návrhy na posílení činnosti mikroregion ů. Pro lepší orientaci je práce dopln ěna obrazovým a grafickým materiálem.

8 2 Metodika práce a zdroje dat

Vypracování diplomové práce p ředcházelo studium dostupné literatury, internetových zdroj ů a konzultace s předsedy mikroregion ů na Opavsku. Práce byla vytvo řena zejména za pomoci legislativních dokument ů, dostupné literatury o spolupráci obcí, literatury týkající se historie studovaného území, vnit řních dokument ů mikroregion ů a literatury zabývající se strategickými rozvojovými dokumenty. V práci je použito také mnoho internetových zdroj ů a informací poskytnutých p ředsedy mikroregion ů a dalších osob. Pro zpracování historie studovaného území byly použity historické a vlastiv ědné monografie Hlu čínsko, Valticko, Vitorazsko… (CHRÁSTECKÝ, Metod ěj, et al., 2008), Stru čný přehled vývoje Hlu čínska (MALOHLAVA, R., O. KÁ ŇA a V. MARIÁNEK, 1960), Dějiny Slezska v datech (ŽÁ ČEK, Rudolf., 2004), Encyklopedie Slezska (BUZEK, Ladislav et al., 2002), Československé Slezsko mezi sv ětovými válkami 1918-1938 (GAWRECKÁ, Marie., 2004), Opavsko za nacistické okupace (HABRMANOVÁ, Magda., 1988) a Dějiny Českého Slezska 1740-2000 (GAWRECKI, Dan., 2003). Kapitola v ěnující se problematice spolupráce obcí byla zpracována za pomocí legislativních dokument ů zejména se jedná o Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní z řízení), Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991 – Obchodní zákoník, Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpo ře regionálního rozvoje, Zákon č. 561/2000 Sb. ze dne 24. zá ří 2004 o p ředškolním, základním, st ředním, vyšším odborném a jiném vzd ělávání (školský zákon) a Zákon č. 40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964 - Ob čanský zákoník. Z knižních publikací byla použita zejména kniha Spolupráce obcí jako faktor rozvoje (GALVASOVÁ, Iva et al., 2007), která byla významným zdrojem pro celou diplomovou práci. Další publikací v ěnující se spolupráci byla Kohezní politika: osídlení v České republice : partnerství m ěst a venkova . (KAŠPAROVÁ, Ludmila a Milan P ŮČ EK, 2009). Pro popis jednotlivých forem spolupráce byly použity zejména webové stránky Ministerstva zem ědělství, Ministerstva vnitra České republiky, Ministerstva životního prost ředí, Ministerstva financí ČR a Svazu m ěst a obcí České republiky. Analýza vývoje mikroregion ů byla zpracována za pomocí webových stránek Ústavu územního rozvoje a dále publikací Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů (ŠKRABAL, Ivo et al., 2006), Problémy mikroregion ů p ři tvorb ě spole čných projekt ů (PÁPOL, Tomáš et al., 2006), Metodická p říru čka pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů (LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan P ŮČ EK a Ludmila ROHREROVÁ, 2009), Geografická organizace spole čnosti v České republice-transforma ční procesy a jejich obecný kontext (HAMPL, Martin, 2005) a Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR (HAMPL, Martin, Václav GARDAVSKÝ a Karel KÜHNL, 1987). Pro část zabývající se financováním

9 mikroregion ů byly použity zejména publikace Region a regionální v ědy : (vybrané sociální, kulturní a environmentální aspekty) (KADE ŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Zuzana KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, 2008), Regionální management jako cesta k udržitelnému rozvoji venkovských region ů (JEŽEK, Ji ří, 2007). Dále bylo použito převážn ě legislativních dokument ů a Recenzovaného časopisu Auspicia. Kapitola Strategické dokumenty mikroregion ů byla vypracována ze zdroj ů Metodická příru čka pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů (LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan P ŮČ EK a Ludmila ROHREROVÁ, 2009), Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů (ŠKRABAL, Ivo et al., 2006), Spolupráce obcí jako faktor rozvoje (GALVASOVÁ, Iva et al., 2007), Problémy mikroregion ů p ři tvorb ě spole čných projekt ů (PÁPOL, Tomáš et al., 2006). Dále byly použity internetové zdroje Ústavu územního rozvoje a legislativní dokumenty Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpo ře regionálního rozvoje, Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení) a Zákon č. 129/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské z řízení). Následující kapitola vymezuje a p ředstavuje zájmové území, kterým jsou mikroregiony na Opavsku. Na zkoumaném území se nachází 7 mikroregion ů (právní forma dobrovolný svazek obcí) a to Mikroregion Opavsko severozápad, Mikroregion Hvozdnice, Venkovský mikroregion Moravice, Mikroregion Matice Slezská, Sdružení obcí Hlu čínska, Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ a Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska. Mikroregiony soust řeďují 78 obcí, z nichž 73 náleží okresu Opava, 4 obce se nachází v okrese Ostrava-město a 1 obec v okrese Bruntál. Zájmové území bylo popsáno dle statistických dat Českého statistického ú řadu a první písemné zmínky o obcích pomocí publikace MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje. Důležitými zdroji informací byly Smlouvy o vytvo ření dobrovolných svazk ů obcí jednotlivých mikroregion ů a Stanovy svazk ů obcí. Kapitole realizované projekty a další činnosti p ředcházely osobní konzultace s předsedy mikroregion ů a manažerkou Mikroregionu Matice Slezská. V každém mikroregionu jsou představeny nejd ůležit ější projekty a činnosti provedené v posledních letech. Většina zdroj ů této kapitoly byla získána p ři osobním pohovoru. Jedná se zejména o Stanovy svazk ů obcí a Smlouvy o vytvo ření svazk ů obcí, Zpráva o činnosti Mikroregionu Moravice, Petice proti vzniku ghett v mikroregionu Moravice, Petice proti zrušení l ůžek lé čebny dlouhodob ě nemocných (LDN), Studie proveditelnosti k realizaci p řírod ě blízkých protipovod ňových opat ření na území obcí Mikroregionu Hvozdnice, a materiály z webových stránek obcí a mikroregion ů.

10 V pr ůběhu zpracování diplomové práce bylo provedeno také dotazníkové šet ření mezi starosty obcí a mezi ob čany. Dotazníkové šet ření mezi starosty obcí probíhalo prost řednictvím e-mailové komunikace s několika opakováními od listopadu 2011 do b řezna 2012. Z celkového po čtu 78 oslovených starost ů se dotazníkového šet ření zú častnilo 47 z nich, tedy 60,25 %. Dotazník byl tvo řen 13 otázkami. První dv ě zjiš ťovaly d ůvody, pro č obec do mikroregionu vstoupila, hlavní ú čel spolupráce a zda se jej da ří napl ňovat. V případ ě odpov ědi „ne“ m ěli zástupci obcí uvést d ůvod. T řetí otázka m ěla za úkol zjistit, zda obec vyvíjí v mikroregionu n ějaké konkrétní aktivity, odlišné od ostatních obcí. Další otázka zjiš ťovala jak významná je podle starost ů jednotlivých obcí spolupráce v rámci mikroregionu. Dotazovaní měli na výb ěr ze t ří možností (velmi významná, mén ě významná, tém ěř nevýznamná). Další část dotazníku se zam ěř ovala na nejv ětší výhody a nevýhody (problémy) spolupráce. Následovala otázka, zda se starostové účastní jednání svazku a jak informují ob čany o d ění v mikroregionu. Desátá otázka zjiš ťovala, jak vidí starostové budoucí vývoj obce. Nabízenými možnostmi byly (bude se výrazn ě rozvíjet, mírn ě rozvíjet, stagnovat, situace se bude mírn ě zhoršovat, situace se výrazn ě zhorší). Následná otázka byla zam ěř ená na spolupráci s jinými subjekty. V poslední částí dotazníkového šet ření měli respondenti uvést projekty, které realizovaly v posledních letech a projekty plánované do budoucna. Odpov ědi vyjád řené grafem zahrnují šest mikroregion ů. Z důvodu zahrnutí odpov ědí všech starost ů na Hlu čínsku, byly odpov ědi zpracovány jak za Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ tak Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska. Odpov ědi za Sdružení obcí Hlu čínska (jehož sou částí nejsou obce D ěhylov a Dobroslavice) nebyly v grafu vyjád řeny. Vzor dotazníku je sou částí p řílohy č. 2. Dotazníkové šet ření mezi ob čany probíhalo od listopadu 2011 do b řezna 2012. Šet ření probíhalo formou osobního rozhovoru, prost řednictvím e-mailové komunikace a obecních knihoven. Celkov ě bylo osloveno 201 respondent ů. První dv ě otázky m ěly zjistit, zda respondenti v ědí, že je jejich obec členem mikroregionu, dále m ěli doplnit, jak se nazývá a jaké obce jsou jeho sou částí. Následující otázky se zam ěř ovaly na pov ědomí o činnosti mikroregionu a realizovaných projektech. Otázky 4 a 5 zjiš ťovaly, zda je podle respondent ů spolupráce významná a zda se ob čané zajímají o d ění ve svazku. Sedmá otázka m ěla zodpov ědět informovanost ob čan ů prost řednictvím webových stránek, zpravodaje, ú řední desky či jiných materiál ů. Následující otázky se již zabývaly spokojeností se životem v mikroregionu a s možnostmi jeho dalšího rozvoje. Z důvodu zahrnutí všech obcí na Hlu čínsku byly grafy zpracovány (stejn ě jako u dotazníkového šet ření mezi starosty) za Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ a Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska. Odpov ědi za Sdružení obcí Hlu čínska (jehož sou částí nejsou obce D ěhylov a Dobroslavice) nebyly v grafu vyjád řeny. Vzor dotazníku je sou částí p řílohy č. 3.

11 Výsledky dotazníkových šet ření byly autorkou shrnuty a byl podán návrh na posílení zapojení ob čan ů do činnosti mikroregion ů. Grafy a tabulky byly zpracovány v programu Microsoft Excel. Pro vytvo ření map byl použit program ArcGIS 9.3.

12 3 Historie studovaného území

Pojem Hlu čínsko je oficiáln ě uvád ěn od roku 1920, kdy byl region p řipojen k Československé republice. Pro lepší vymezení a pochopení rozsahu území je tento termín vysv ětlen již v této části. Hlu čínsko je území ohrani čené na jihu a jihozápad ě řekou Opavou, na jihovýchod ě řekou Odrou a na severu česko-polskou státní hranicí. Hlu čínsko čítalo 38 obcí. Zahrnovalo obce Antošovice, B ělá, Bobrovníky, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Darkovi čky, Dolní Benešov, Ha ť, Hlu čín, Hn ěvošice, Hoš ťálkovice, Chlebi čov, Chuchelná, Kobe řice, Koblov, Kouty, Kozmice, Krava ře, Lhotka, Ludge řovice, Malé Hoštice, Markvartovice, Old řišov, Pet řkovice, Píš ť, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Šilhe řovice, Št ěpánkovice, Třebom, Velké Hoštice, Vrbka, V řesina, Záb řeh, Závada.

Prvotní osídlení je doloženo z doby p řed více jak 150 tisíci lety. Byly zde objeveny zbytky tábo řišt ě lovc ů mamutů staré 30-40 tisíc let. 1 V mladší dob ě kamenné na p řelomu 4. a 3. tisíciletí p ř. n. l. se na tomto území za čalo rozvíjet zem ědělství. Sv ědectvím jsou nálezy kamenných nástroj ů, seker, motyk aj. sloužících k obd ělávání p ůdy. Člov ěk si zde budoval trvalejší obydlí, vytvá řel osady a ocho čoval zví řectvo. Sv ědectvím trvalého osídlení v tomto období jsou také četné nálezy úlomk ů keramiky. Tato oblast byla pr ůchodním územím, p řes nějž proudilo od severovýchodu k jihu a od jihovýchodu k severu množství kupc ů. S nástupem doby bronzové kolem 2. tisíciletí p ř. n. l. se rozvíjí kultura lidu popelnicových polí.2 Tento lid zabíral dosud řídce osídlená území a živil se rovn ěž zem ědělstvím. V posledních stoletích na toto území pronikli Keltové, po nich na po čátku letopo čtu Germáni. V dob ě st ěhování národ ů však Germáni z území odešli a tato místa zaujali Slované. Jak je patrno z archeologických nález ů, již kolem 10. století se podél dnešních státních hranic táhla linie menších či v ětších slovanských hradiš ť, která byla opevn ěna hradbami a p říkopy. D ůležitou roli hrály Holasovice jako správní st ředisko tohoto území osídleného kmenem Holasic ů.3 V 10. – 12. století bylo území Holasicka, které zahrnovalo i dnešní Hlu čínsko p římou sou částí českého státu P řemyslovců. Kolonizací obyvatel bylo osídlováno území v povodí řeky Opavy, kde docházelo k zakládání dalších nových vesnic a dvor ů. Kolonizace byla provád ěna především slovanským obyvatelstvem z Moravy. N ěme čtí kolonisté se usídlili jen v Třebomi, Sudicích, Ludge řovicích, Markvartovicích a Šilhe řovicích, tedy v severní a východní části Hlu čínska. Po četn ějším českým obyvatelstvem byli však n ěme čtí kolonisté časem asimilováni. V roce 1240 byl kraj vystaven nájezd ů Tatar ů. Jejich nájezdem bylo spáleno a rozvráceno

1 CHRÁSTECKÝ, Metod ěj, et al. Hlu čínsko, Valticko, Vitorazsko… Hlu čín: Muzeum Hlu čínska, 2008. s. 13. ISBN 978-80-254-3581-6. 2 Tento lid spaloval mrtvé a jejich popel ukládal do nádob, které uchovával na rozsáhlých poh řebištích v blízkosti osad. Odtud je také odvozen jeho název. 3 MALOHLAVA, R., O. KÁ ŇA a V. MARIÁNEK. Stru čný p řehled vývoje Hlu čínska . Ostrava: ÚV KS Č, 1960, s. 7 – 8.

13 st ředisko kmene - hrad Holasovice a zna čná část území Holasicka byla zni čena. Od té doby se Holasovicko nazývalo jen Opavskem. 4 Mezi lety 1260 – 1269 ud ělil český král P řemysl Otakar II. Opavsko svému nemanželskému synu Mikulášovi I. (zvanému pán Opavy). Byly tak vytvo řeny p ředpoklady pro pozd ější vyd ělení Opavska z Moravy a vytvo ření opavského knížectví. V roce 1318 Opavsko obdržel Mikuláš II. již jako nezávislé knížectví. Tímto byl zahájen proces postupného odklonu Opavska od Moravy a jeho p říklonu ke Slezsku. V roce 1377 se z Opavského knížectví odd ělilo knížectví Krnovské. 5 V 15. století ot řáslo českými zem ěmi husitské hnutí, které se však na Opavsku p říliš neprojevilo. P ři husitských výpravách neutrp ělo území v ětší škody. Postiženo bylo jen n ěkolik obcí. Husitské revolu ční hnutí p řineslo Opavsku a Krnovsku také kladný výsledek. Zna čně posíleno bylo národní uv ědom ění a čeština byla zavedena jako ú řední jazyk. V druhé polovin ě 15. století prod ělalo území n ěkolik válek. První z nich byl vpád vojsk uherského krále Matyáše Korvína, který v roce 1485 získal Opavsko pro svého syna Jana Korvína. Ten však vym ěnil území českému králi Vladislavu Jagellonskému za jeho statky v Uhrách. 6 V roce 1522 Ludvík Jagellonský v členil Slezsko s Moravou do České koruny. Po jeho smrti v roce 1526 bylo Slezsko za člen ěno do habsburské monarchie. 7 Následné období vlády Habsburk ů je poznamenáno trvalou rekatolizací, což se na území Opavska setkalo s odporem. Vznikaly spory mezi českou stavovskou opozicí a Habsburky, což vyvrcholilo celoevropskou t řicetiletou válkou (1618 – 1648). Nejd říve zde vtrhli Dánové, kte ří postupn ě pronikli sm ěrem od Hlu čína p řes Opavu až ke Krnovu a obsadili všechna d ůležitá strategická místa. Tato válka t ěžce postihla zdejší území. Dánové rabovali vesnice i dvory, vybíjeli dobytek a plenili zemi. Po vyhnání Dán ů císa řským vojskem vpadli na území Opavska Švédové. Nejvíce byly postiženy vesnice na levém b řehu řeky Opavy (tedy na území Hlu čínska). Vesnice byly plen ěny, drancovány, rabovány, vydírány a n ěkteré zcela vypáleny. Po válce p řipadlo Opavsko a Krnovsko op ět knížeti Lichtenštejnovi, který zde vládl před válkou. Zem ě byla postižena t ěžkou hospodá řskou krizí. Poddaní byli stále více zat ěžováni poplatky, dan ěmi a robotami a jejich povinnosti se rychle zvedaly. Útisk a vyko řis ťování poddaných vedly ke stížnostem a následnému povstání. V polovin ě 18. století nastaly na území Slezska osudové události. Rakouský císa ř Karel VI. nem ěl mužských potomk ů, vznikl tedy problém, kdo po n ěm p řevezme žezlo vlády. Habsburkové se obávali zásahu cizích mocností, které by mohly monarchii rozd ělit. Proto bylo ujednáno, že nástupnické právo bude vázáno na prvorozenectví bez ohledu na pohlaví. Tato tzv. pragmatická sankce zajiš ťovala nástupnické právo Marii Terezii. Toto právo si však Habsburkové museli u v ětšiny soused ů vykoupit zna čnými ústupky. Nástupnické právo Marie

4 tamtéž str. 9 – 10. 5 ŽÁ ČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech . 1. vyd. Praha: Libri, 2004, s. 49, 63, 424. ISBN 80-727-7172-8. 6 MALOHLAVA, R., O. KÁ ŇA a V. MARIÁNEK. Stru čný p řehled vývoje Hlu čínska . Ostrava: ÚV KS Č, 1960, s. 10 – 12. 7 BUZEK, Ladislav et al. Encyklopedie Slezska . Vyd. 2. Moravský Beroun: Moravská expedice, 2002, s. 13. ISBN 80-704-2561-X.

14 Terezie však neuznalo Prusko a po smrti Karla VI. vtrhl v roce 1740 pruský král Friedrich II. násiln ě do Slezska. Mírová smlouva byla uzav řena 28. července 1742 ve Vratislavi. Friedrich II. získal tém ěř celé Slezsko. P řipadla mu také polovina knížectví Opavského na levém b řehu řeky Opavy (Hlu čínsko) a bylo za řazeno do okresu hlub čického. Zbývající část Opavska a v ětšina Krnovska připadli k habsburské monarchii. 8

Hlu čínsko pod vládou Pruska Pruské období bylo pro hlu čínský region historicky ur čující. Pro zdejší obyvatelstvo je p řízna čná pracovitost, po řádkumilovnost, pe člivost, smysl pro disciplínu, lp ění na tradicích a katolickém vyznání. 9 Prusko ozna čovalo tuto oblast za „Pruskou Moravu“, proto si obyvatelé toho území za čali říkat Moravci. Po dlouhou dobu si Moravci udržovali pospolitost s obyvatelstvem Moravy, což m ělo vliv na uchování starých tradic, zvyk ů, kroj ů, písní, tanc ů a zejména zachování mate řského jazyka. 10 Násilným odtržením Hlu čínska od Opavska se území stalo periferní oblastí Pruska, což se projevilo také na hospodá řském vývoji. Za čala se projevovat t řídní diferenciace, kdy se vesnice rozd ělili na bohaté sedláky, st řední a drobné zem ědělce a bez-zemky. Ti p ředstavovali nejpo četn ější vrstvu obyvatelstva a byli nuceni si obživu hledat na vrchnostenských velkostatcích nebo u bohatých sedlák ů za mzdu. Postavení chudých obyvatel zt ěžoval fakt, že vrchnost byla na svém panství držitelem a vykonavatelem mocí a mohla své poddané soudit a trestat. Neustálé zvyšování roboty však vedlo ke spor ům mezi nevolníky a vrchností. Statká ři ze strachu činili částe čné ústupky a zbavovali nevolníky poddanství a roboty za vysoké výkupné. Po zrušení nevolnictví na po čátku 19. století se za čalo rozvíjet řemeslo, obchod a také pr ůmysl. 11 Buržoazní revoluce probíhající v Evrop ě se projevila také na Hlu čínsku. Na ochranu národních práv zde za číná vystupovat jediný český poslanec v pruském sn ěmu Cyprián Lelek. Inicioval vydávání prvního českého časopisu „Holubice“ a vydal český slabiká ř, který se používal až do roku 1873. Od roku 1871, kdy Prusko zvít ězilo v prusko-francouzské válce a bylo vytvo řeno N ěmecké císa řství, za čalo být obyvatelstvo vystavováno tuhému germaniza čnímu tlaku. 12 Ve školách byly zakázány české u čebnice a za u čitele byli p řijímáni jen rodilí N ěmci, kte ří neznali český jazyk. P řestože si obyvatelé Hlu čínska uchovali svou řeč, kroje, písn ě a zvyky, cítili n ěmecky a považovali se za p říslušníky Pruska. P řed koncem I. sv ětové války za čali čeští politikové uvažovat o hranicích nového státu. Na mapách

8 MALOHLAVA, R., O. KÁ ŇA a V. MARIÁNEK. Stru čný p řehled vývoje Hlu čínska . Ostrava: ÚV KS Č, 1960, s. 11 – 15. 9 CHRÁSTECKÝ, Metod ěj, et al. Hlu čínsko, Valticko, Vitorazsko… Hlu čín: Muzeum Hlu čínska, 2008. s. 19. ISBN 978-80-254-3581-6. 10 MALOHLAVA, R., O. KÁ ŇA a V. MARIÁNEK. Stru čný p řehled vývoje Hlu čínska . Ostrava: ÚV KS Č, 1960, s. 20 11 tamtéž str. 14 – 20 12 CHRÁSTECKÝ, Metod ěj, et al. Hlu čínsko, Valticko, Vitorazsko… Hlu čín: Muzeum Hlu čínska, 2008. s. 19. ISBN 978-80-254-3581-6.

15 plánovaného státu bylo zakresleno i Hlu čínsko. Tyto plány se na Hlu čínsku setkaly s odporem, který organizovali p ředevším n ěme čtí nacionalisti čtí činitelé. Za čali agitovat proti p řipojení k ČSR letáky, p řednáškami i vlivem n ěmeckých ú ředník ů a u čitel ů. Československá republika vznikla dne 28. 10. 1918. N ěmecká agitace proti p řipojení k ČSR byla velice úsp ěšná. Byl proveden soukromý plebiscit, který m ěl dokázat, že si obyvatelstvo nep řeje p řipojení k ČSR. V tomto plebiscitu se více jak 90 % obyvatel vyjád řilo pro setrvání v Německu, avšak většina obyvatel podepsala p ředevším ze strachu p řed n ěmeckým terorem nebo p řed nejistou budoucností v českém stát ě. Hlu čínský lid byl i nadále závislý na N ěmecku, kam d říve chodíval za prací, zatímco na Hlu čínsku bylo jen málo možností k zam ěstnání. 13 Hlu čínsko bylo připojeno k ČSR na základ ě Versailleské mírové smlouvy 4. 2. 1920. Delimita ční práce byly definitivn ě ukon čeny až v roce 1923 p řipojením obcí Ha ť a Píš ť.14

Rakouské Slezsko Podpisem mírové smlouvy 28. července 1742 p řipadlo Opavsko (mimo Hlu čínsko) a v ětšina část Krnovska k habsburské monarchii. Od 70. let zde probíhala řada osvícenských reforem. Zejména se jednalo o reformy poddanské, které byly vynuceny povstáním obyvatelstva v roce 1766. Ke zrušení nevolnictví došlo roku 1781. Stejn ě jako v západní části habsburské monarchie se revolu ční rok 1848 projevil i na Opavsku. Nejbou řliv ější pr ůběh m ěl na venkov ě, kde došlo k řad ě nepokoj ů. Významnou osobností se stal Hans Kudlich pocházející z Úvalna, který jako poslanec říšského sn ěmu podal radikální návrh na zrušení poddanství. Zrušení poddanství a roboty bylo spln ěno koncem roku, čímž se situace na venkov ě uklidnila. Od 50. let se za čaly intenzivn ěji rozvíjet národn ě kulturní aktivity jak n ěmecké tak nov ě i české. 15 V 60. letech se v Opav ě vytvá ří první národn ě obrozenecké st ředisko, kde od roku 1855 p ůsobí také Cyprián Lelek. Na mnoha místech Opavska jsou po řádány národní besedy v rámci, kterých se hrálo ochotnické divadlo, recitovali vlastenecké básn ě či zpívali národní písn ě.16 Od druhé poloviny 19. století nastávají dynamické hospodá řské zm ěny. Úpadek prod ělalo zem ědělství, naopak se rozvinula ostravská pr ůmyslová oblast, která se stala nejpr ůmyslov ějším regionem monarchie. D říve dominující Opavsko nemohlo pr ůmyslovou výrobou konkurovat Ostravsku. 17 28. 10. 1918 vznikla Československá republika, jejíž sou částí se stalo také Opavsko a 4. 2. 1920 rovn ěž Hlu čínsko.

13 MALOHLAVA, R., O. KÁ ŇA a V. MARIÁNEK. Stru čný p řehled vývoje Hlu čínska . Ostrava: ÚV KS Č, 1960, s. 26 - 35 14 GAWRECKÁ, Marie. Československé Slezsko mezi sv ětovými válkami 1918-1938 . Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodov ědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2004, s. 28. ISBN 80-724-8233-5. 15 ŽÁ ČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech . 1. vyd. Praha: Libri, 2004, s. 190, 254 – 265. ISBN 80-727-7172-8. 16 MALOHLAVA, R., O. KÁ ŇA a V. MARIÁNEK. Stru čný p řehled vývoje Hlu čínska . Ostrava: ÚV KS Č, 1960, s. 24 – 25 17 GAWRECKÁ, Marie. Československé Slezsko mezi sv ětovými válkami 1918-1938 . Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodov ědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2004, s. 10. ISBN 80-724-8233-5.

16 Období I. republiky Opavsko se ve 30. letech odlišovalo od ostatního pohrani čního území svým celkovým národnostním složením, politickým obrazem ale také v oblasti ekonomické a sociální. Ve venkovských obcích okresu Opava p řevažovalo obyvatelstvo české (asi 67 %), zatímco v Opav ě-měst ě to bylo jen 20 % obyvatelstva. Rovn ěž na Hlu čínsku žilo p řevážn ě česky mluvící obyvatelstvo. Opavsko bylo z hlediska hospodá řství p řevážn ě zem ědělské a spot řebitelsko-pr ůmyslové. T řicátá léta znamenaly v celostátním m ěř ítku velkou hospodá řskou krizi. Na Opavsku a Hlu čínsku byla tato krize katastrofální. 18 Hlu čínsko bylo p řevážn ě zem ědělského charakteru s nedostatkem pracovních příležitostí. Proto museli lidé stejn ě jako p ředchozí generace odcházet pracovat do N ěmecka. Velké znepokojení vyvolalo zavedení ryze českého školství, nebo ť Hlu číňané n ěmčinu nutn ě pot řebovali z existen čních d ůvod ů. Proto za čali své d ěti dávat do tzv. „Privatunterrichtu“ tedy soukromého vyu čování, které finan čně podporovaly n ěmecké instituce. Špatným se ukázal také přístup k otázce náboženství. Noví čeští u čitelé a ú ředníci považovali náboženské p řesv ědčení Hlu číňan ů pouze za výraz zaostalosti, který je t řeba odstranit. Proces integrace Hlu čínska do ČSR se tedy úpln ě nezda řil. Ve volbách v roce 1935 již dominovala Henleinova Sudeton ěmecká strana (SdP). Jejím vít ězstvím si Hlu číňané slibovali zam ěstnanost a zlepšení hospodá řských pom ěrů. Po říjnu 1938 nezam ěstnanost b ěhem n ěkolika málo m ěsíc ů zmizela, čímž dosáhl Hitler ův režim ješt ě v ětší popularity. 19 Území Opavska okupovala nacistická armáda 8. října 1938. Zatímco zna čná část hlu čínského obyvatelstva p řijala rozhodnutí o dalším osudu celého českého pohrani čí jako toužebn ě o čekávané „osvobození“, které jim m ělo p řinést vy řešení špatné hospodá řské situace, v českých obcích Opavska se okupanti setkali jen s liduprázdnými ulicemi. 20

Období II. sv ětové války Oblast Hlu čínska i Opavského Slezska s přilehlým pásem severní Moravy se staly sou částí N ěmecké říše, každá oblast však v jiné říšské části. Hlu čínsko bylo p řičlen ěno p římo k Altreichu (n ěmecké Staré říši). Stalo se sou částí okresu Ratibo ř, vládní obvod Opolí, provincie Slezsko. Opavsko se stalo sou částí Říšské župy Sudety vládního obvodu Opava. 21 Všichni Hlu číňané narození p řed rokem 1910 získali automaticky n ěmeckou státní příslušnost a po vypuknutí války museli narukovat do n ěmecké armády. Tém ěř všichni muži

18 HABRMANOVÁ, Magda. Opavsko za nacistické okupace . Opava, 1988, str. 5 19 CHRÁSTECKÝ, Metod ěj, et al. Hlu čínsko, Valticko, Vitorazsko… Hlu čín: Muzeum Hlu čínska, 2008. s. 31 - 40. ISBN 978-80-254-3581-6. 20 HABRMANOVÁ, Magda. Opavsko za nacistické okupace . Opava, 1988, str. 19 - 20 21 GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 . Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, 2003, s. 370 – 373. ISBN 80-724-8226-2.

17 byli postupn ě odvedeni do armády a na jejich pracovní místa nastupovali mladiství, ženy i d ůchodci. Nadšení z německého režimu tak rychle opadlo. Opavsko a Hlu čínsko bylo osvobozováno sov ětskou armádou od 28. 3. do 1. 5. 1945. Osvobozovací boje na Hlu čínsku si vyžádaly ztráty na lidských životech (2500 civilist ů) a velké materiální škody (60 % budov bylo poškozeno nebo zni čeno). 22 Vále čné škody na Opavsku byly jedny z nejv ětších v českých zemích. Poškozeno bylo 70 % dom ů v okrese, 10 % bylo zni čeno úpln ě.23 Celé území bylo op ět p řičlen ěno k Československé republice.

Období po II. sv ětové válce V prvních letech po válce bylo nutné nejd říve odstranit škody vzniklé v dob ě osvobozovacích boj ů. Odstran ění vále čných škod vyžadovalo intenzivní úsilí a rozsáhlé finan ční zdroje. Postupn ě docházelo i k obnov ě bytového fondu, která trvala až do 60. let. Zásadní zm ěny nastaly v roce 1948, kdy došlo k nastolení čty ři desetiletí trvajícího totalitního režimu. Totalitní systém byl spojený s centráln ě plánovaným a direktivn ě řízeným hospodá řstvím. Rozsáhlé zm ěny nastaly v oblasti zem ědělství. Od roku 1949, kdy byl vyhlášen zákon o jednotných zem ědělských družstvech, docházelo ke kolektivizaci zem ědělství a tudíž likvidaci soukromého zem ědělského hospoda ření na venkov ě. Stále více se rozvíjela ostravská pr ůmyslová oblast, což m ělo vliv i na obyvatelstvo na Opavsku, nebo ť mnoho obyvatel bylo pracovn ě závislé na t ěžb ě uhlí a produkci t ěžkého pr ůmyslu. Od 70. let se výrazn ě rozvíjí také strojírenství a potraviná řský pr ůmysl (nap ř. opavské čokoládovny, pivovar, cukrovar, mrazírny). Komunistický režim byl ukon čen sametovou revolucí v listopadu 1989. Došlo k rozsáhlé privatizaci pr ůmyslu, rovn ěž i zem ědělství prošlo rozsáhlou transformací. Dne 1. 1. 1993 vznikla samostatná Česká republika. 24

22 CHRÁSTECKÝ, Metod ěj, et al. Hlu čínsko, Valticko, Vitorazsko… Hlu čín: Muzeum Hlu čínska, 2008. s. 31 - 40. ISBN 978-80-254-3581-6. 23 HABRMANOVÁ, Magda. Opavsko za nacistické okupace . Opava, 1988, str. 50 24 GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 . Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, 2003, s. 440 - 464. ISBN 80-724-8226-2.

18 4 Legislativa k problematice dobrovolných svazk ů obcí a zájmových sdružení právnických osob

4. 1 Spolupráce obcí Spolupráce r ůzných subjekt ů je velmi d ůležitá pro fungování ve řejné správy a rozvoj region ů. Zú častn ěnými subjekty mohou být složky státní správy, samosprávy, neziskové organizace, podnikatelský sektor či ob čané. Spolupráci m ůžeme definovat jako sou činnost ur čitého množství subjekt ů p ři dosahování spole čného cíle. D ůvody pro č spolupracovat jsou zejména možnosti dosažení tzv. „synergického efektu“, který znamená, že spole čně lze dosáhnout lepšího výsledku, než kdyby se každý subjekt snažil dosáhnout cíle sám. Pro rozvoj obce je vzájemná spolupráce rozhodující. Jejím prost řednictvím je možno čast ěji uskute čň ovat rozvojové projekty, které jsou pro malé obce těžko dosažitelné. Sdružováním dochází ke zvýšení efektivity využití ekonomických i lidských zdroj ů. Obce mohou uzavírat i tzv. ú čelové spolupráce s jasným cílem, nap ř. pokud realizace projektu vyžaduje propojení infrastruktury. Jedná se p ředevším o kanalizace, vodovody, plynofikace, čistírny odpadních vod a dopravní obslužnost.25 Rozlišujeme r ůzné typy spolupráce dle její funkce, podmínek a mechanism ů spolupráce, aktér ů, jejich vzájemných vztah ů, velikosti územních celk ů aj. Každá forma spolupráce má r ůznou nápl ň činnosti, kterou vyvíjí. Základní typy spolupráce uvádí následující tabulka.

Tab. 1: Základní typy spolupráce 26 Z hlediska formálního Podle funkce Podle typ ů aktér ů přístupu vzájemná vým ěna informací a meziobecní institucionalizovaná zkušeností spole čný postup p ři spolupráce obcí se soukromým smluvní vyjednávání sektorem koordinace rozvojových spolupráce obcí s jinými ad hoc. činností subjekty ve řejné správy

zajišt ění ve řejných služeb ______

realizace rozvojových ______projekt ů

25 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 12 – 13. ISBN 80-251- 20-9. 26 tamtéž str. 23.; vlastní zpracování

19 Nej čast ější formou umož ňující vzájemné vztahy zú častn ěných subjekt ů je institucionalizovaná spolupráce. Institucionalizace spolupráce, existence strategických rozvojových dokument ů a pravidelné setkávání zú častn ěných subjekt ů umož ňuje dlouhodobé a cílené rozvíjení p řínos ů spolupráce. Typickým p říkladem jsou dobrovolné svazky obcí. 27 Mohou to být ale také euroregiony, partnerská m ěsta a obce, místní ak ční skupiny, Svaz m ěst a obcí České republiky, Národní sí ť zdravých m ěst ČR a další. Smluvní spolupráce oby čejn ě sm ěř uje k dosažení jasn ě stanoveného cíle. Takovýmto p říkladem je založení spole čné právnické osoby, či zájmového sdružení právnických osob. Spolupráce ad hoc. je pouze příležitostnou formou. Uskute čň uje se krátkodob ě podle aktuálních pot řeb. Touto spolupráci může být Public Private Partnership (PPP) nebo smlouva uzav řená ke spln ění konkrétního úkolu. 28 Konkrétní popis všech těchto forem spolupráce bude uveden dále.

Nejvhodnější kombinací člen ění spolupráce je podle území a spolupracujících subjekt ů – viz následující obrázek.

27 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 23. ISBN 80-251-20-9. 28 VÝZKUMNÝ PROJEKT MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR – WB 07-05, SPOLUPRÁCE OBCÍ JAKO FAKTOR ROZVOJE, Zdroj: http://www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/wb-07-05-spoluprace-obci-j- 2009.aspx

20 Formy spolupráce obcí

Meziobecní Spolupráce Národní Spolupráce spolupráce obcí se struktury s obcemi na regionální subjekty spolupráce jiných stát ů úrovni v území obcí

Místní ak ční Národní sí ť Přeshrani ční Dobrovolný skupina zdravých impulzní svazek obcí (MAS) měst ČR centra (NSZM)

Spole čná Místní Svaz m ěst právnická agenda 21 a obcí ČR Euroregiony osoba (MA21) (SMO ČR)

Smlouva Public- ke spln ění private- Partnerská konkrétního partnership města a obce úkolu (PPP)

Zájmové sdružení právnických osob

Obr. 1: Formy spolupráce obcí podle území a spolupracujících subjekt ů29

4. 1. 1 Meziobecní spolupráce Dle zákona o obcích 30 vykonává obec samostatnou p ůsobnost, do které pat ří zejména spravování záležitostí v zájmu obce a jejích ob čan ů. Také pe čuje o vytvá ření podmínek pro rozvoj sociální pé če a pro uspokojování pot řeb svých ob čan ů (p ředevším pot řeby bydlení, zdraví, dopravy, spoj ů, výchovy, vzd ělávání a ochrany ve řejného po řádku). V rámci této působnosti mohou obce vzájemn ě spolupracovat v několika formách: A) na základ ě smlouvy uzav řené ke spln ění konkrétního úkolu B) na základ ě smlouvy o vytvo ření dobrovolného svazku obcí C) zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona

29 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 26. ISBN 80-251-20-9; vlastní zpracování 30 Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní z řízení)

21

Na základ ě smlouvy uzav řené ke spln ění konkrétního úkolu Smlouva musí mít písemnou formu a musí být p ředem schválena zastupitelstvy obcí. Mohou ji uzavírat jen obce a to na dobu ur čitou nebo neur čitou. Povinné náležitosti jsou: - ozna čení ú častník ů smlouvy, - vymezení p ředm ětu smlouvy a jeho rozsahu, - práva a povinnosti jednotlivých ú častník ů, - zp ůsob využití stavby po jejím dokon čení (je-li stavba p ředm ětem smlouvy), - zp ůsob odstoupení ú častník ů od smlouvy v četn ě vypo řádání jejich majetku.

Předm ětem smlouvy není vznik právnické osoby. Není-li smlouvou stanoveno jinak, majetek získaný p ři výkonu spole čné činnosti se rozd ěluje rovnom ěrn ě mezi všechny ú častníky a stává se jejich spoluvlastnictvím. Ú častníci jsou rovn ěž spole čně a nerozdíln ě (nestanoví-li smlouva jinak) zavázáni ze závazk ů v ůč i t řetím osobám.

Na základ ě smlouvy o vytvo ření dobrovolného svazku obcí Hlavním ú čelem zakládání dobrovolných svazk ů obcí (dále také svazek obcí) je ochrana a prosazování spole čných zájm ů. Členy svazku (který je právnickou osobou) mohou být jen obce. Vstupovat lze jak do svazku již vytvo řených, tak je také možno zakládat svazky nové. Dobrovolný svazek obcí bude podrobn ě popsán níže.

Zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona Obce mohou spole čně založit právnickou osobu (obchodní spole čnost) dle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník. Této formy se využívá v případech, kdy spole čný úkol vyžaduje stabiln ější spolupráci obcí nap ř. zřizování agentur cestovního ruchu, u dopravních podnik ů, tepláren, les ů, rybník ů atd. Každý ú častník má ve spole čnosti ur čitý podíl a z něj vyplívající práva a povinnosti. Spole čnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejst říku a zaniká jeho výmazem. 31 Druhým zp ůsobem zakládání právnických osob obcemi jsou obecn ě prosp ěšné spole čnosti založené podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecn ě prosp ěšných spole čnostech. 32

Na základ ě zákona o obcích vykonává obec také p řenesenou p ůsobnost. Hlavní část přenesené p ůsobnosti vykonávají pov ěř ené obecní ú řady a obce s rozší řenou p ůsobností (stanovené v přílohách č. 1 a 2 k zákonu č. 314/2002 Sb. stanovení obcí s pov ěř eným obecním

31 Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991 – Obchodní zákoník 32 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 14. ISBN 80-251-20-9.

22 úřadem a rozší řenou p ůsobností). Zvláštní formou spolupráce je uzavírání ve řejnoprávních smluv, díky kterým m ůže obec sv ěř it část nebo celou p řenesenou p ůsobnost k výkonu obci jiné. Smlouva m ůže být uzav řena jen mezi obcemi v rámci jednoho obvodu obcí s rozší řenou působností a musí být schválena krajským ú řadem. Ve řejnoprávní smlouvy slouží p řevážn ě k zajišt ění p řenesené p ůsobnosti takové, pro kterou nemají malé obce p ředpoklady. V praxi se jedná zejména o poskytování dávek sociální pé če, p ůsobnost v oblasti náhradní rodinné pé če, ve v ěcech p řestupk ů a zajiš ťování úkol ů podle zákona o obecní policii. Přestože se nejedná o faktickou „rozvojovou“ spolupráci, využití této kooperace vede k úsporám finan čních prost ředk ů.33

Obce mohou spolupracovat také dle zákona č. 248/2000 Sb. o podpo ře regionálního rozvoje. Na základ ě tohoto zákona je možno získat finan ční podporu ze státního programu regionálního rozvoje. P říjemci mohou být nejen samotné obce, ale také jimi z řízené právnické osoby, podnikatelé, nestátní neziskové organizace, ostatní právnické osoby, sdružení obcí nebo kraj. O podporu je nutno požádat a p ředložit projekt, kterým má být realizováno opat ření obsažené v státním programu regionálního rozvoje. Na tuto podporu není právní nárok. Poskytuje se ve form ě dotací, úv ěrů s výhodnou úv ěrovou sazbou nebo návratných finan čních výpomocí. Sdružení obcí, obce, jimi z řízené právnické osoby a podnikatelé mohou získat také finan ční podporu z programu rozvoje územního obvodu kraje. Kraj poskytuje podporu ze svého rozpo čtu v rámci své samostatné p ůsobnosti s ohledem na pot řeby a priority rozvoje svého územního obvodu. Obdobn ě jako u podpory ze státního programu je nutno o podporu požádat a předložit projekt rozvoje. Obec ve své samostatné p ůsobnosti napomáhá p ři p říprav ě programu územního rozvoje kraje a to podporou podnikatelských aktivit nebo sdružováním svých prost ředk ů se sousedními obcemi v případ ě rozvojových projekt ů, které jsou spole čné pro více obcí. 34

Spolupráci obcí upravuje také zákon č. 561/2004 Sb. školský zákon. Svazky obcí mohou z řizovat a rušit základní školy, mate řské školy, mate řské a základní školy s vyu čovacím jazykem národnostní menšiny, za řízení školního stravování, základní um ělecké školy, školská účelová za řízení, 35 školská za řízení pro zájmové vzd ělávání 36 a školy nebo školská za řízení, které jinak z řizuje kraj nebo ministerstvo (pod podmínkou prokázání finan čního, materiálního a personálního zabezpe čení).37

33 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 15. ISBN 80-251-20-9. 34 Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpo ře regionálního rozvoje 35 napomáhají školám p ři jejich činnosti nap ř. zajiš ťují informa ční, poradenské, administrativní služby aj. 36 zajiš ťují zájmové, vzd ělávací, výchovné a jiné akce 37 Zákon č. 561/2004 Sb. ze dne 24. zá ří 2004 o p ředškolním, základním, st ředním, vyšším odborném a jiném vzd ělávání (školský zákon)

23 4. 1. 2 Spolupráce obcí se subjekty v území Místní ak ční skupiny (MAS) MAS jsou uskupení, které spolupracují na rozvoji venkova, zem ědělství, a p ři získávání finan ční podpory z EU a národních program ů metodou LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku). První MAS za čaly v České republice vznikat v roce 2002 v souvislosti s Programem obnovy venkova. Od roku 2007 je LEADER jednou z Os Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. 38 Místní ak ční skupiny sdružují subjekty soukromého i ve řejného sektoru – obce, svazky obcí, podnikatele, nestátní neziskové organizace či neorganizované ob čany. Na úrovni rozhodování musejí zástupci soukromého sektoru tvo řit nejmén ě 50 % z místního partnerství. Nej čast ější právní formou je ob čanské sdružení. Většina MAS má zpracovanou rozvojovou strategii pro st ředn ědobé období 3 – 7 let, jejíž hlavní úlohou je efektivní využívání rozvojového potenciálu území, na n ěmž p ůsobí. 39 Nejvíce MAS vzniklo v letech 2005 – 2007 díky rostoucím možnostem získat finan ční prost ředky z programu LEADER. Pr ůměrn ě soust řeďují 33,5 tisíc obyvatel s hustotou zalidn ění 92 obyv./km 2 a po čtem obcí 11 – 20. 40 V sou časné dob ě p ůsobí na území České republiky 140 MAS (k b řeznu 2012).41

Partnerství ve řejného a soukromého sektoru (Public-Private Partnership, (PPP)) PPP je další z možností spolupráce mezi obcemi a soukromým sektorem. Jde o partnerství p ři p říprav ě, výstavb ě a provozování objekt ů ve ve řejném zájmu a p ři poskytování ve řejných služeb. Tímto partnerstvím dochází ke zvýšení efektivnosti a kvality ve řejných služeb a urychluje se realizace významných infrastrukturních projekt ů. Vláda proto podporuje zavedení PPP v oblastech, které jsou pro ve řejný sektor výhodné na úrovni centrální státní správy i na úrovni samosprávných územních celk ů. Pro tuto podporu z řídila tzv. PPP Centrum, které zadavatel ům poskytuje odbornou pomoc p ři provád ění t ěchto projekt ů. Existují dv ě možnosti této spolupráce. První z nich je, že subjekty ve řejného sektoru jsou partnerem a zákazníkem soukromého sektoru, od n ěhož nakupují služby. Soukromý investor na své náklady zajistí ve řejnou službu (nap ř. u dopravních staveb) a stát (kraj, nebo obec) platí poplatky za dostupnost této služby, p řípadn ě získává poplatky p římo od kone čných

38 MINISTERSTVO ZEM ĚDĚLSTVÍ. Místní ak ční skupiny. Venkov [online]. © 2009-2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/ 39 KAŠPAROVÁ, Ludmila a Milan P ŮČ EK. Kohezní politika: osídlení v České republice : partnerství m ěst a venkova . Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s. 46 – 47. ISBN 978-809-0392-878. 40 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Mikroregiony a místní ak ční skupiny. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. © 2010 [cit. 2011-01-16]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni- akcni-skupiny.aspx 41 MINISTERSTVO ZEM ĚDĚLSTVÍ. P řehled místních ak čních skupin. Databáze MAS [online]. © 2009-2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/eagriapp/mas/Prehled/

24 uživatel ů, až do doby ukon čení smluvního vztahu. Druhou možností je založení samostatné spole čnosti a to obcí (krajem, státem či jinou ve řejnou institucí) spole čně s právnickou (fyzickou) osobou. Nov ě vzniklá spole čnost zrealizuje ur čitý projekt a za tuto provedenou investici získá povolení k provozování ur čité činnosti nap ř. dodávky plynu, elekt řiny, zdravotních, vzd ělávacích a jiných služeb. Návratnost vložených investic plyne z poplatk ů za tyto služby. 42

Místní agenda 21 (MA21) MA21 je mezinárodní program, který je nástrojem ke zvyšování úrovn ě ve řejné správy a vede k uplatn ění princip ů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je zakotven v mezinárodním dokumentu OSN – Agenda 21, k němuž se zavázaly v roce 1992 desítky stát ů včetn ě ČR. Důležitou roli hraje zapojení ve řejnosti do spolurozhodování o v ěcech ve řejných. Tato metoda p řináší aktivn ější a efektivn ější práci ve řejného sektoru, stejn ě tak i v ětší spokojenost obyvatel. Umož ňuje hospodá řský rozvoj regionu v souladu s limity danými životním prost ředím. 43

Zájmové sdružení právnických osob Zájmové sdružení právnických osob (dále také „sdružení“) mohou vytvá řet pouze právnické osoby (minimáln ě dv ě) k ochran ě svých zájm ů nebo k dosažení jiného ú čelu. Sdružení se řídí zejména zákonem č. 40/1964 ob čanským zákoníkem. Založení je možné dv ěma zp ůsoby. Bu ďto písemnou zakladatelskou smlouvou nebo schválením založení sdružení na členské ustavující sch ůzi. O tomto schválení založení se sepíše zápis, obsahující seznam zakladatel ů v četn ě jejich jmen (názv ů), bydlišt ě (sídla) a podpis ů. K zakladatelské smlouv ě nebo zápisu musí být p řiloženy stanovy a ur čení osob oprávn ěných jednat jménem sdružení. Stanovy obsahují základní údaje o sdružení, jako jsou identifika ční údaje, majetkové vztahy, vzniklé orgány, práva a povinnosti člen ů, vznik a zánik sdružení. Sdružení vzniká zápisem do registru sdružení u p říslušného krajského ú řadu (dle sídla sdružení) a zaniká jeho výmazem. 44

42 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Politika vlády České republiky v oblasti Partnerství ve řejného a soukromého sektoru. Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY [online]. © 2005 [cit. 2011-01-17]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vize_part.html GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 36. ISBN 80-251-20-9. 43 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ. Místní Agenda 21. Ministerstvo životního prost ředí [online]. © 2008 - 2011 [cit. 2011-01-18]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/mistni_agenda_21 44 Zákon č. 40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964 - Ob čanský zákoník

25 4. 1. 3 Národní struktury spolupráce obcí Národní sí ť zdravých m ěst ČR (NSZM) NSZM je mezinárodn ě certifikovaná organizace, která zast řešuje municipality – obce, města, mikroregiony, MAS a kraje. Po čátky vzniku sahají do roku 1988, kdy Sv ětová zdravotní organizace (WHO) podnítila vznik projektu Zdravé m ěsto. Ten se rozší řil do evropských metropolí a následn ě v roce 1994 vznikla také Národní sí ť zdravých m ěst České republiky. Zdravá m ěsta realizují Místní agendy 21. Projekt se dlouhodob ě zabývá životním prost ředím, udržitelným rozvojem, kvalitou života, ale také zdravým životním stylem obyvatel a jejich odpov ědností v ůč i budoucím generacím. NSZM má v sou časnosti 96 člen ů.45

Svaz m ěst a obcí ČR (SMO ČR) SMO ČR je celostátní, dobrovolná, nevládní organizace založená jako zájmové sdružení právnických osob. Členy jsou obce a m ěsta jakožto partne ři pro vládu a parlament. Spoluú častní se na vytvá ření návrh ů legislativních i nelegislativních opat ření týkajících se obcí nap ř. strukturální politiky, politiky sociálního za čle ňování, dota čních titul ů. Jedná se p ředevším o aktivitu starost ů, primátor ů a zastupitelstva, kte ří se mimo svých povinností v ěnují také obecným problém ům samosprávy. Obhajují zájmy m ěst a obcí na ministerstvech a v poslaneckých a senátních výborech. V roce 2005 byla uzav řena dohoda o vzájemné spolupráci s vládou ČR. SMO sdružuje kolem dvou a p ůl tisíc člen ů.46

4. 1. 4 Spolupráce s obcemi jiných stát ů Přeshrani ční impulzní centra Jsou evropským projektem p řeshrani ční spolupráce region ů podél hrani čních oblastí Dolního Rakouska, České republiky, Slovenska a Ma ďarska. Účelem je posílit spolupráci příhrani čních oblastí ve všech oblastech života. První t ři centra vznikla v roce 2003 z fondu Phare CBC. V sou časnosti je na území t ěchto čty ř stát ů deset impulzních center. 47

45 MAGISTRÁT M ĚSTA KARLOVY VARY. Zdravé m ěsto a místní Agenda 21. Magistrát m ěsta Karlovy Vary [online]. © 2004-2011 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=268&record NÁRODNÍ SÍ Ť ZDRAVÝCH M ĚST ČR. P řehled členských municipalit. Národní sí ť Zdravých m ěst ČR [online]. (c) 2005-2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nszm.cz/index.shtml?apc=r2086521t 46 SVAZ M ĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Kdo jsme. Svaz m ěst a obcí České republiky [online]. © 2011 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci-cr/kdo-jsme/default.aspx 47 IPC SDRUŽENÍ R ŮŽE. CO JSOU P ŘESHRANI ČNÍ IMPULZNÍ CENTRA?. Přeshrani ční impulzní centrum Sdružení R ůže [online]. 2010 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z: http://pic.sdruzeniruze.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100120&id=8863&p1=2115

26 Partnerská m ěsta a obce Řada m ěst a obcí spolupracuje s jedním nebo více městy a obcemi v některém z evropských stát ů. Spolupráce se týká celé řady oblastí. Nej čast ěji se jedná o oblast vzd ělávání (nap ř. vým ěnné pobyty student ů), kulturní oblasti, obchodní a technické vým ěny a projekty. Partnerská m ěsta vznikla v Evrop ě po druhé sv ětové válce s cílem sblížit obyvatele a podpo řit přeshrani ční styky. Toto partnerství se postupn ě p řesunulo do celého sv ěta. Partnerskou spolupráci (town-twinning) podporuje od roku 1989 také Evropská unie v rámci zvláštního programu. V období 2007 – 2013 jsou tyto aktivity financovány z programu Evropa pro ob čany (Europe for Citizens). 48

Euroregiony Euroregion je územní celek vznikající na základ ě dohody dvou a více sousedních zemí pracující na principu dobrovolnosti. Jedná se o nejkomplexn ější formu mezinárodní spolupráce. Hlavním úkolem je vyrovnávání rozdíl ů mezi regiony na obou stranách hranice. Konkrétn ě jde o zvyšování životní úrovn ě obyvatel, spolupráce v oblasti životního prost ředí, územního plánování a dopravní infrastruktury, cestovního ruchu, kultury a rozvoje zaostávajících oblastí. Příhrani ční oblasti pat ří tradi čně k hospodá řsky nejmén ě rozvinutým. Z tohoto d ůvodu mají právo čerpat rozsáhlé dotace z fond ů Evropské unie. První euroregiony vznikaly již v 50. letech v západní Evrop ě. Na území České republiky vznikl první euroregion v roce 1991. V sou časnosti jich na našem území evidujeme 13. V celé Evrop ě dnes existuje více jak 170 euroregion ů.49

4. 2 Dobrovolný svazek obcí 50 Dobrovolný svazek obcí (dále také „svazek obcí“) ustanovený v souladu s § 49 – 53 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní z řízení) je nejtypi čtější formou spolupráce obcí v ČR. Svazek obcí je právnickou osobou a ú četní jednotkou. Je založen na dobrovolnosti, obce tedy nesmí být nuceny do svazku vstoupit. Mají však právo být členy za ú čelem ochrany a prosazování svých spole čných zájm ů. Jedná se výhradn ě o meziobecní spolupráci, jeho členy mohou tedy být jen obce. Ty mohou vytvá řet bu ďto svazky nové, nebo vstupovat do svazku již vytvo řených.

48 SVAZ M ĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Informace o partnerské spolupráci m ěst a obcí. Svaz m ěst a obcí České republiky [online]. © 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cinnost/partnerstvi-mest/o- partnerstvi/informace-o-partnerske-spolupraci-mest-a-obci.aspx 49 EVROPSKÁ KOMISE. Euroregiony. Evropská unie v České republice [online]. 23.8.2007 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/euroregions/index_cs.htm 50 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 28 - 30. ISBN 80-251- 20-9. Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní z řízení)

27 Za svazky obcí se považují také dobrovolné svazky obcí založené na základ ě d řív ější právní úpravy tj. zákona č. 367/1990 Sb. o obcích. Tyto „p ředchozí“ svazky obcí byly zakládány jako zájmová sdružení právnických osob, což sou časná právní úprava neumož ňuje. Tyto svazky měly rovn ěž omezený p ředm ět své činnosti. Proto sou časný zákon o obcích 128/2000 Sb. uložil povinnost p řizp ůsobit právní režim „p ředchozích“ svazk ů obcí nové právní úprav ě nejpozd ěji do 31. 12. 2001. Svazky obvykle vznikají pro územn ě ucelenou oblast vymezenou p řírodními, technickými nebo historickými hranicemi. Vyskytují se ale i takové, které nejsou celistvé nap ř. svazek obcí Cyklistická stezka Brno – Víde ň, zam ěř ující se na rozvoj cestovního ruchu. Svazek obcí se zakládá smlouvou o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Ta musí být schválena zastupitelstvy všech zakládajících obcí. P řílohou smlouvy jsou jeho stanovy, které musí obsahovat zejména: • název a sídlo člen ů svazku obcí, • název a sídlo svazku v četn ě p ředm ětu jeho činnosti, • orgány svazku a zp ůsob jejich ustavování, rozhodování a jejich p ůsobnost, • vkládající majetek jednotlivých člen ů do svazku obcí, • zdroje p říjm ů, • práva a povinnosti člen ů svazku, • zp ůsob rozd ělení zisku, • podmínky p řistoupení do svazku a jeho vystoupení z něj, • obsah a rozsah kontroly obcemi, které svazek vytvo řily. Právní zp ůsobilosti však svazek nabývá až zápisem do registru sdružení.

Hlavním ú čelem jejich spolupráce je celková podpora socioekonomického rozvoje daného území. Spoluprací se snižuje administrativní zatížení, což je výhodné zejména pro obce s menším po čtem obyvatel. Nevýhodou je však omezení aktivit svazku jen na činnosti spadající do samostatné p ůsobnosti obcí. Předm ětem činnosti mohou být zejména: 51 • úkoly v oblasti školství, sociální pé če, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, ve řejného po řádku, ochrany životního prost ředí, cestovního ruchu a pé če o zví řata, • zabezpe čování čistoty obce, správy ve řejné zelen ě a ve řejného osv ětlení, shromaž ďování a odvozu komunálních odpad ů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodn ění, zásobování vodou, odvád ění a čišt ění odpadních vod, • zavád ění, rozši řování a zdokonalování sítí technického vybavení a systém ů ve řejné osobní dopravy k zajišt ění dopravní obslužnosti daného území,

51 Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní z řízení)

28 • úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpe čováním p řestavby vytáp ění nebo oh řevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodn ějších zdroj ů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, • provoz lom ů, pískoven a za řízení sloužících k těžb ě a úprav ě nerostných surovin, • správa majetku obcí, zejména místních komunikací, les ů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních za řízení a dalších za řízení spravovaných obcemi.

Jednotlivé činnosti svazku se provádí výhradn ě na základ ě v ůle sdružených obcí vyjád řené v zakladatelské smlouv ě a ve stanovách. Při realizaci činnosti je d ůležitá také intenzita zapojení všech člen ů svazku a spolupráce s dalšími aktéry v území. Pro zajišt ění lepší spolupráce je výhodné ustanovit manažera svazku obcí, jehož náplní je zejména organizace a administrativa týkající se fungování svazku. Podrobn ější činnost manažera bude popsána dále. Stejn ě jako obec i svazek hospoda ří s finan čními prost ředky a majetkem, platí pro n ěj proto obdobná pravidla tj. hospoda ří na základ ě rozpo čtu, sestavuje záv ěre čný ú čet apod. Se sv ěř eným majetkem m ůže nakládat jen v souladu se stanovami. Svazky obcí slouží jako základ pro fungování jiných typ ů spolupráce. M ůže se jednat o místní ak ční skupiny, euroregiony, svazky mohou také jako celek vstoupit do Národní sít ě zdravých m ěst.

Vývoj dobrovolných svazk ů obcí lze rozd ělit na dv ě etapy. První do roku 2000 a druhá po roce 2000. V polovin ě devadesátých let vznikal velký po čet DSO, který však m ěl oproti sou časným svazk ům jiné charakteristiky a úkoly. Jednalo se zejména o budování technické infrastruktury. Po dokon čení t ěchto úkol ů svazky zanikaly a jejich po čet postupn ě klesal. Nejmenší po čet svazk ů je zaznamenán v roce 1999 a to jen 291. Po tomto roce jejich po čet postupn ě rostl, což bylo zp ůsobeno novými možnostmi v souvislosti s přípravou na vstup do Evropské unie. Ta umožnila čerpání finan čních prost ředk ů z předstupních fond ů. Po čet svazk ů se ustálil v roce 2006. Od té doby zaznamenáváme jen mírný pokles po čtu svazk ů.

29 785 789 788 782 746 780 800 693 666 700 598 600 538 448 500 401 429 355 400 322

et et DSO 291 č 300 po 200

100

0 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 rok

Obr. 2: Po čet dobrovolných svazk ů obcí (DSO) v letech 1994 – 2009 52

Přestože mají svazky mnoho spole čných znak ů, jsou velice r ůznorodou skupinou, lišící se jak ú čelem, náplní tak i intenzitou vzájemné spolupráce. Dle ú čelu rozlišujeme svazky „monotematické“ a „mikroregiony“. Monotematické svazky vznikají za ú čelem realizace úzce vymezeného okruhu činností. Nej čast ěji se jedná o budování technické infrastruktury (tyto svazky jsou ozna čovány též jako „technické“). Obce se v tomto p řípad ě spojují nap ř. k po řízení či provozování kanalizace, vodovodu, plynofikace, likvidace odpad ů aj. Jako mikroregiony bývají často nesprávn ě ozna čovány všechny dobrovolné svazky obcí. Mikroregion je však jen jednou z forem svazku obcí. Jako mikroregion je možné považovat takový svazek obcí, který zast řešuje pom ěrn ě kompaktní území s výraznými znaky socioekonomické a geografické sounáležitosti využívající principu soudržnosti. V ideálním případ ě hranice mikroregionu kopírují p řirozenou historickou spádovost a dojíž ďku do správních a zdravotnických center. P řesná definice mikroregionu vytvo řená ústavem územního rozvoje bude popsána pozd ěji. Vedle t ěchto monotematických svazk ů a mikroregion ů však existují ješt ě specifické skupiny svazk ů nap ř. v oblasti cestovního ruchu. P říkladem takového svazku m ůže být Cyklistická stezka Brno – Víde ň. S účelem, za kterým svazky vznikly, souvisí také doba jejich trvání. Monotematické svazky bývají časov ě omezeny na dobu realizace daného projektu, zatímco ostatní skupiny svazk ů jsou relativn ě trvalé a usilují o celkový rozvoj území.

52 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Registr organizací. ARIS web [online]. 2010 [cit. 2011-02-05]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/raris

30 5 Analýza vývoje mikroregion ů

5. 1 Definice mikroregionu České zákony pojem mikroregion neznají. Zákon č. 248/2000 Sb. o podpo ře regionálního rozvoje vymezuje jen termín region jako „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic kraj ů, okres ů, správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem, správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona“.

Pojem mikroregion lze užít v zásad ě ve t řech významech:53 • ve smyslu geografickém – jako ur čité území či oblast, • ve smyslu neformální spolupráce obcí – sta čí souhlas obecních zastupitelstev, • ve smyslu formalizované spolupráce obcí – uskupení n ěkolika obcí, jež je právnickou osobou.

Dle Hampla 54 p ředstavuje sociáln ěgeografický region komplex rozmanitých sociáln ěgeografických jev ů integrovaných jejich vzájemnými vztahy. V podmínkách České republiky rozlišuje čty ři základní řádovostní úrovn ě region ů. Jsou jimi subregiony, mikroregiony, mezoregiony a makroregiony. Subregiony m ůžeme charakterizovat jako relativn ě nekomplexní územní celky, tj. území, kde nejsou uzav řeny nejd ůležit ější a nej čast ější pot řeby obyvatel. Nejvyšší intenzitu a kvalitativní význam mají vztahy mezi bydlišt ěm, pracovišt ěm a základními službami obyvatel. V subregionech jsou relativn ě uzav řeny pouze vztahy mezi bydlišt ěm a n ěkterými základními službami tzn., že jsou na tomto území tyto služby relativn ě realizované. Výrazn ější neuzav řenost je u vztah ů pracovních, jinými slovy to znamená, že se zde nevyskytuje dostatek pracovních p říležitostí. Mikroregiony je možno charakterizovat jako územní celky, v nichž jsou relativn ě uzav řeny nejintenzivn ější regionální procesy p ředevším dojíž ďka za prací a za službami. V České republice je vyvinuta dvoustup ňová mikroregionální organizace. Mikroregiony 1. stupn ě lze p řirovnat ke spádovým územím st ředisek osídlení obvodního významu. V ČR

53 PÁPOL, Tomáš et al. Problémy mikroregion ů p ři tvorb ě spole čných projekt ů [online]. Hradec Králové, 2006 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/veda-a-vyzkum/problemy-mikroregionu.htm 54 HAMPL, Martin, Václav GARDAVSKÝ a Karel KÜHNL. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR . Praha: Univerzita Karlova, 1987, s. 130 – 132

31 takto m ůžeme v sou časné dob ě ozna čit 144 st ředisek. 55 V mikroregionech 1. stupn ě jsou již zcela vyvinuty 56 : • základní ob čanská vybavenost tj. základní p říp. mate řská škola, • základní zdravotnická za řízení, • základní administrativa v samostatné p ůsobnosti obcí a nejnižší úrove ň přenesené p ůsobnosti, • základní vybavení obchodu a služeb místního významu (maloobchod s prodejní plochou do 1000 m 2), prodejny s potraviná řským a drogistickým zbožím, další prodejny nap ř. s od ěvy, domácími pot řebami apod. Mikroregiony 2. stupn ě lze přirovnat k okres ům. Dle Hampla 57 je t ěchto st ředisek 70. Vztahy mezi bydlišt ěm, pracovišt ěm a základními službami jsou na tomto stupni naprosto dominantní pro formování p říslušných územních celk ů. Prostorová organizace t ěchto vztah ů má až na výjimky nodální formu tj. vztahy typu st ředisko – zázemí. Přestože okresní ú řady byly zrušeny, člen ění na mikroregiony 2. stupn ě tj. okresy, bylo zachováno. Centra t ěchto mikroregion ů jsou již také vybavena vyšší ob čanskou vybaveností nap ř. nemocnicí, st ředními školami, divadlem, kinem apod. Co se tý če obchodu, vyskytují se zde již obchodní za řízení regionálního významu tj. maloobchod s prodejní plochou do 3000 m 2, který je umíst ěn podél hlavní komunikace a slouží tak i obyvatel ům z přilehlých obcí. Rovn ěž je centrum mikroregionu vybaveno dostate čně i v oblasti služeb. Vyskytují se zde ubytovací kapacity, za řízení výrobních i nevýrobních služeb a mnohé další.58 Mezoregiony odpovídají územn ě rozsáhlým jednotkám, jejichž integrita jej již jen částe čně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva. Z těchto vztah ů má význam nedenní dojíž ďka za prací, migrace obyvatelstva, dojíž ďka do hierarchicky vyšších druh ů ob čanské vybavenosti. Velký význam mají vztahy mezi podniky a institucemi tj. vztahy k výrobním službám a také kvartérní činnosti, což je zejména školství, zdravotnictví, veřejná správa a ostatní služby. Mezoregiony jsou již pln ě vybaveny nadmístní ob čanskou vybaveností. Do té zahrnujeme administrativu vyššího stupn ě (zejména krajské ú řady), vysoké školy, fakultní nemocnice, velké sportovní areály a za řízení pro kulturu. Z oblasti obchodu a služeb se zde vyskytují již velké obchodní komplexy, jimiž jsou supermarkety a hypermarkety s prodejní plochou od 3000 m 2 do 10 000 m 2. Často jsou kombinovány se za řízením pro volný čas –

55 HAMPL, Martin. Geografická organizace spole čnosti v České republice-transforma ční procesy a jejich obecný kontext . Praha: Vydalo nakladatelství DemoArt, Praha pro Univerzitu Karlovu, P řírodov ědeckou fakultu, 2005, s. 86. ISBN 978-808-6746-029. 56 PÁPOL, Tomáš et al. Problémy mikroregion ů p ři tvorb ě spole čných projekt ů [online]. Hradec Králové, 2006 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/veda-a-vyzkum/problemy-mikroregionu.htm 57 HAMPL, Martin. Geografická organizace spole čnosti v České republice-transforma ční procesy a jejich obecný kontext . Praha: Vydalo nakladatelství DemoArt, Praha pro Univerzitu Karlovu, P řírodov ědeckou fakultu, 2005, s. 86. ISBN 978-808-6746-029. 58 PÁPOL, Tomáš et al. Problémy mikroregion ů p ři tvorb ě spole čných projekt ů [online]. Hradec Králové, 2006 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/veda-a-vyzkum/problemy-mikroregionu.htm

32 vyskytují se zde multikina, sportovní centra, restaurace aj. V podmínkách České republiky je vyvinuta dvoustup ňová mezoregionální organizace. Za mezoregiony 1. stupn ě ozna čujeme 12 st ředisek. Jsou to všechna krajská m ěsta vyjma Jihlavy. Za mezoregion 2. stupn ě v sou časné dob ě považujeme již jen Prahu. 59 Podstatným znakem mezoregionální diferenciace je to, že její prostorová forma je jen částe čně nodálního typu. Integritu nezajiš ťuje jen jedno centrum, ale celý systém silných a vzájemn ě propojených st ředisek. S makroregionem ztotož ňujeme celé území republiky. Jediným makroregionálním centrem s jedine čnou kvalitativní i kvantitativní pozicí je Praha.

Z pohledu ve řejné správy m ůžeme pojem mikroregion definovat n ěkolika zp ůsoby. V praxi se v ětšinou jedná o víceú čelové mikroregiony nej čast ěji sdružení obcí, které se zakládají za ú čelem získání spole čných prost ředk ů ze státních fond ů a fond ů EU. Mikroregion nelze vnímat jen jako území menší než region. Často jde o sdružení n ěkolika obcí vznikající zdola za ú čelem dosažení spole čného cíle. Typickým znakem je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv p říkazem nad řízeného orgánu nebo ze zákona. 60

V sou časných podmínkách je možné pojem mikroregion definovat jako „sdružení obcí s různou právní formou subjektivity“. Podle právní subjektivity existují dva hlavní podtypy mikroregion ů:61 1. Dobrovolný svazek obcí - dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích 2. Mikroregion s jinou právní formou • Zájmová sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty (smluvní spojení s fyzickou či právnickou osobou) – dle zákona č. 40/1964 Sb. ob čanského zákoníku • Obec jako spole čník a. s. či spol. s r. o. • Dle zvláštních zákon ů (zákon č. 227/1997 Sb., nada ční zákon; zákon č. 248/1995 Sb., o obecn ě prosp ěšných spole čnostech) • Mikroregiony bez právního základu – čist ě dobrovolná spolupráce

59 HAMPL, Martin. Geografická organizace spole čnosti v České republice-transforma ční procesy a jejich obecný kontext . Praha: Vydalo nakladatelství DemoArt, Praha pro Univerzitu Karlovu, P řírodov ědeckou fakultu, 2005, s. 86. ISBN 978-808-6746-029. 60 PÁPOL, Tomáš et al. Problémy mikroregion ů p ři tvorb ě spole čných projekt ů [online]. Hradec Králové, 2006 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/veda-a-vyzkum/problemy-mikroregionu.htm 61 ŠKRABAL, Ivo et al. Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů. 1. vyd. P řerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, s. 23. ISBN 80-869-0239-0.

33 Dle Ústavu územního rozvoje je pod pojmem mikroregion chápán zejména „ dobrovolný svazek obcí – právnická osoba ustavená v souladu s § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Vzniká pro územn ě ucelenou oblast vymezenou přirozenými p řírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné form ě se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a zám ěry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování žádoucích zm ěn ve všech obcích nebo částí obcí takto vymezeného území“. Za mikroregiony jsou rovn ěž považována zájmová sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty dle (§ 20 f až 20 j) ob čanského zákoníku. 62 Jiná definice ústavu územního rozvoje uvádí pojem mikroregion jako „ dobrovolný svazek obcí DSO dle § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, se širším než jednoú čelovým zam ěř ením, p řípadn ě zájmové sdružení právnických osob dle § 20f až 20j Ob čanského zákoníku.“ 63

5. 2 Vývoj mikroregion ů Dobrovolná spolupráce obcí v rámci tzv. mikroregionů zapo čala ve druhé polovin ě 90. let z podn ětu Programu obnovy venkova a programu SAPARD. V prvních letech existence byla tato spolupráce založena na r ůzném právním základ ě. Teprve od roku 2001 se ustálil nej čast ější typ mikroregion ů na základ ě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. Dle tohoto zákona obce uzavírají smlouvy bu ďto za ú čelem spln ění konkrétního cíle nebo víceú čelové smlouvy z důvodu dlouhodob ější spolupráce. V prvním desetiletí se spolupráce zam ěř ovala zejména na budování technické infrastruktury a celkový rozvoj území. V posledních letech díky zvýšenému pokrytí území sít ěmi technické infrastruktury a vyšší podpo ře cestovního ruchu a aktivit ve venkovských oblastech, se spolupráce obcí zam ěř uje především na rozvoj cestovního ruchu pomocí propagace mikroregionu a rozvoje venkovské turistiky. 64

Ústav územního rozvoje v Brn ě provádí z pov ěř ení Ministerstva pro místní rozvoj monitoring mikroregion ů od roku 2000. Sleduje především geografické vymezení mikroregion ů, jejich fungování, p řípravu strategických rozvojových dokument ů, jejich zpracovatel ů, návrhové období t ěchto dokument ů ale také nap říklad r ůzné specifické hodnoty mikroregion ů či mezinárodní kontakty. Zjiš ťované údaje se každoro čně obm ěň ují podle aktuálních pot řeb a požadavk ů Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj. V letech 2000 – 2005 byl monitoring mikroregion ů provád ěn prost řednictvím dotazník ů. V letech 2000 –

62 LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan P ŮČ EK a Ludmila ROHREROVÁ. Metodická p říru čka pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s. 7. ISBN 978- 80-87318-02-7. 63 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. MONITORING MIKROREGIONŮ a jejich rozvojových dokument ů. ÚÚR [online]. © 2001 - 2011 [cit. 2011-09-22]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1923 64 ŠKRABAL, Ivo et al. Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů. 1. vyd. P řerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, s. 19. ISBN 80-869-0239-0.

34 2002 bylo šet ření provád ěno prost řednictvím referát ů regionálního rozvoje okresních ú řad ů. Získaná data byla zpracována formou graf ů za celou republiku a jednotlivé kraje. 65 V roce 2000 bylo obesláno 73 okresních ú řad ů, návratnost byla 96 %. O rok pozd ěji byla návratnost dotazník ů již 100 %. 66 Z provád ěného monitoringu vyplývá, že nejvíce mikroregion ů vznikalo v roce 1999 a to jak v rámci celé republiky, tak i v jednotlivých krajích. Výjimku tvo ří kraj Vyso čina, Ústecký a Karlovarský, kde vzniklo nejvíce mikroregion ů teprve v roce 2000. 67 Data za rok 2002 byla poprvé zpracována formou kartogram ů. V následujících dvou letech tj. 2003 – 2004 byl v souvislosti se zrušením okresních ú řad ů proveden monitoring mikroregion ů prost řednictvím odbor ů regionálního rozvoje krajských ú řad ů. Data jsou rovn ěž zpracována formou kartogram ů. V roce 2004 uzav řel Ústav územního rozvoje dohodu s ministerstvem vnitra o spole čném postupu p ři získávání údaj ů o mikroregionech. Spolupráce pokra čovala i v roce 2005, kdy z podn ětu ministerstva vnitra byly vybrané mikroregiony osloveny rozší řeným dotazníkem. Data byla rovn ěž samostatn ě graficky vyhodnocena. V tomtéž roce byla poprvé zvolena nová forma získávání dat a to p římou komunikací s jednotlivými mikroregiony. Dotazníky bylo osloveno p řes 500 mikroregion ů. Návratnost dle jednotlivých kraj ů se pohybovala mezi 70 - 100 %.68

Z provedeného monitoringu v roce 2005 vyplynulo n ěkolik základních poznatk ů:69
většina mikroregion ů má právní formu svazku obcí dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích,
mén ě jsou již evidována zájmová sdružení právnických osob dle zákona č. 40/1964 Sb. Ob čanského zákoníku,
v minimálních p řípadech se vyskytuje jiná forma mikroregion ů p říp. mikroregiony bez jakéhokoliv právního ustanovení,
činnost mikroregion ů se řídí zákonem o obcích, p řičemž v ětšina z nich vykazuje předm ět své činnosti v plném rozsahu dle § 50 tohoto zákona,
mikroregiony pokrývají v České republice stále v ětší plochu a je do nich zapojen stále vyšší po čet obcí,
tém ěř 100 % komplexn ě zam ěř ených mikroregion ů má zpracováno aktuální rozvojový dokument,

65 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Monitoring mikroregion ů a rozvojových dokument ů mikroregion ů. ÚÚR [online]. © 2001 - 2010 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3783 66 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Monitoring rozvojových dokument ů okres ů a mikroregion ů. ÚÚR [online]. © 2001 - 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3787 67 tamtéž 68 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Monitoring mikroregion ů a rozvojových dokument ů mikroregion ů. ÚÚR [online]. © 2001 - 2010 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3783 69 tamtéž

35
zpracovatelem strategických rozvojových dokument ů je p řibližn ě v polovin ě p řípad ů odborná firma, na druhém míst ě jsou rozvojové agentury,
na mnoha místech dochází k překryv ům mikroregion ů,
počet mikroregion ů se zahrani čními kontakty je menší než po čet mikroregion ů bez zahrani čních kontakt ů.

Od roku 2006 se zm ěnil systém aktualizace údaj ů o mikroregionech. Byl založen informa ční systém / registr GIS mikroregion ů ČR, který je on-line p řístupný i široké ve řejnosti. Údaje v databázi jsou on-line aktualizovány pov ěř enými pracovníky jednotlivých mikroregion ů. V případ ě neaktivity ze strany jednotlivých mikroregion ů jsou údaje aktualizovány podle možností p římo zástupci ÚÚR. Prost řednictvím krajských ú řad ů jsou jednou ro čně aktualizována základní identifika ční data a informace o vzniku a zániku mikroregionu. Databáze poskytuje informace o umíst ění mikroregionu, jeho p říslušnosti do kraje, okresu a správního obvodu ORP. U každého mikroregionu lze zjistit jeho geografické vymezení, základní identifika ční údaje, informace o strategickém rozvojovém dokumentu, odkaz na www stránky (pokud existují) a jiná dopl ňující data. 70

Poznatky z provedeného monitoringu v roce 2005 platí až na výjimky i v sou časné dob ě. Výjimkou je po čet mikroregion ů, který sice až do roku 2008 stoupal až na hodnotu 570, ale od roku 2009 se mírn ě snižuje až na současných 550 mikroregion ů ke konci roku 2011. Rovn ěž po čet obcí zapojených do mikroregion ů kolísá. Do roku 2008 po čet obcí rostl až na 5473 zapojených do mikroregion ů, poté do roku 2010 mírn ě klesl na 5399 obcí a do roku 2011 op ět vzrostl na 5420. Do mikroregion ů je v sou časné dob ě tedy zapojeno p řibližn ě 86 % obcí z celé republiky. 71

70 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. On-line systém evidence mikroregion ů a jejich rozvojových dokument ů - monitoring mikroregion ů a jejich rozvojových dokument ů iMR. ÚÚR [online]. © 2001 - 2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3782 71 Informace poskytla Vladimíra Labounková, Ústav územního rozvoje

36 580 570 562 555 560 551 550

540 533

520 505 po čet mikroregion ů 500 491

480

460

440 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Obr. 3: Po čet mikroregion ů v letech 2003 - 2011 72 Poznámka: Z důvodu zm ěny metodiky v roce 2006 jsou data nedostupná

5. 3 Financování mikroregion ů Hlavním cílem vytvá ření mikroregion ů je sdružování finan čních prost ředk ů k financování rozvojových projekt ů, které by p ředevším menší obce nebyly schopny samostatn ě řídit. 73 Spolupráce obcí mezi sebou či s jinými subjekty vede k synergickému efektu. Tento synergický efekt umož ňuje i malým obcím dosáhnout na v ětší dota ční prost ředky. 74 Struktura příjm ů závisí na p ředm ětu činnosti a aktivitách realizovaných v jednotlivých mikroregionech. Příjmy lze rozd ělit do dvou hlavních skupin: a) vnit řní zdroje, b) vn ější zdroje.

Vnit řní zdroje tvo ří p ředevším p řísp ěvky člen ů mikroregionu, dále to jsou p říjmy z vlastní činnosti, pop ř. z majetku. Vn ější zdroje zahrnují zejména dotace a to jak z kraj ů či fond ů Evropské unie nebo p řísp ěvky od soukromých sponzorů na jednotlivé aktivity. 75 Základním zdrojem p říjm ů mikroregion ů jsou pravidelné členské p řísp ěvky. P ředevším u DSO se výše p řísp ěvku nej čast ěji stanovuje na základ ě pevné částky na obyvatele obce. Další z možností je výše p řísp ěvk ů podle velikosti obce, rozpo čet částky rovným dílem nebo podle

72 Informace poskytla Vladimíra Labounková, Ústav územního rozvoje, vlastní zpracování 73 KADE ŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Zuzana KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ. Region a regionální v ědy : (vybrané sociální, kulturní a environmentální aspekty) . Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finan ční a správní, 2008, s. 56. ISBN 978- 807-4080-098. 74 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 59 - 63. ISBN 80-251- 20-9. 75 KADE ŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Zuzana KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ. Region a regionální v ědy : (vybrané sociální, kulturní a environmentální aspekty) . Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finan ční a správní, 2008, s. 56. ISBN 978- 807-4080-098.

37 procentního podílu z da ňových p říjm ů obce. 76 Klí čovým dokumentem upravujícím financování a majetek jednotlivých forem mikroregionu jsou jeho stanovy. Upravují majetkové vklady člen ů, zp ůsob financování činností (zejména p řísp ěvky člen ů), zásady hospoda ření, rozd ělení majetku v případ ě ukon čení členství ad. Možnosti financování jednotlivých forem se odvíjejí od po čtu a struktury člen ů, financování tak m ůže nabývat velmi rozdílných podob. 77 Z členských p řísp ěvk ů mikroregiony často nemohou zajistit ani institucionální náklady, natož pak rozvojové projekty. Jsou tak ve velké mí ře závislé na vn ějších finan čních zdrojích, především krajských a evropských. 78 Nedostatek finan čních prost ředk ů je uvád ěn jako jeden z nej čast ějších problém ů, podmi ňující další rozvoj mikroregionu. V ětší možnosti pro získávání vn ější podpory vznikly po vstupu České republiky do Evropské unie. Sou časn ě však stouply i nároky na p řipravenost a schopnost dot čených subjekt ů využít tyto prost ředky pro zajištění kvalitních rozvojových projekt ů.79

Dobrovolný svazek obcí hospoda ří s majetkem na základ ě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpo čtových pravidlech územních rozpo čtů. Hospoda ří s majetkem, který do svazku vložily členské obce dle stanov svazku a s majetkem, který svazek získal svou vlastní činností. Majetek vložený obcí do svazku zůstává ve vlastnictví obcí a orgány svazku s ním mohou nakládat jen na základ ě práv, která vyplívají ze stanov svazku. Svazek obcí hospoda ří podle svého rozpo čtu, jehož obsahem jsou p říjmy a výdaje vyplívající z jeho činností. 80 Rozpo čet je vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový. Rozpo čet svazku obcí je často schodkový, což je dáno jejich specifickým postavením a funkcí, nebo ť své aktivity financují zejména z dota čních zdroj ů a z úv ěrů.81 Návrh rozpo čtu je svazek povinen zve řejnit v členských obcích na ú ředních deskách a v elektronické podob ě nejmén ě po dobu 15 dn ů p řed jeho projednáním v orgánu svazku obcí. Ob čané mohou své p řipomínky uplatnit bu ďto písemn ě ve stanovené lhůtě nebo p římo na zasedání p ři projednávání rozpo čtu. 82 Hospoda ření svazku podléhá kontrole, kterou provádí orgán ur čený ve stanovách. Výsledek kontroly se p ředkládá zastupitelstv ům členských obcí. 83 Hospoda ření svazku za uplynulý kalendá řní rok p řezkoumává bu ďto p říslušný krajský ú řad nebo zadá svazek obcí přezkoumání auditorovi. Náklady na p řezkoumání auditorem hradí svazek z rozpo čtových

76 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 60 - 63. ISBN 80-251- 20-9. 77 tamtéž str. 60 - 61. 78 JEŽEK, Ji ří. Regionální management jako cesta k udržitelnému rozvoji venkovských region ů. Plze ň: Západo česká univerzita v Plzni, 2007, s. 135 79 DUŠEK, Ji ří a Ladislav SKO ŘEPA. SPOLUPRÁCE MUNICIPALIT V JIHO ČESKÉM KRAJI. Auspicia : recenzovaný časopis pro otázky spole čenských v ěd : a reviewed magazine for questions of social sciences . 2009, ro č. 2009, č. 2, 20 - 27. ISSN 1214-4967. Dostupné z: http://www.vsers.cz/manazereo/AUSPICIAc.2.2009naWeb.pdf 80 Zákon č. 250/2000 Sb. ze dne 7. července 2000 o rozpo čtových pravidlech územních rozpo čtů 81 PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁ ČKOVÁ. Financování m ěst, obcí a region ů: teorie a praxe . 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 249. ISBN 978-80-247-2789-9. 82 Zákon č. 250/2000 Sb. ze dne 7. července 2000 o rozpo čtových pravidlech územních rozpo čtů 83 tamtéž

38 prost ředk ů. Nepožádá-li svazek o p řezkoumání krajský ú řad ani auditora, p řezkoumá hospoda ření bez požádání krajský ú řad. 84 Po skon čení kalendá řního roku se údaje o ro čním hospoda ření zpracovávají do záv ěre čného ú čtu. Návrh záv ěre čného ú čtu spolu s výsledky kontroly hospoda ření musí být zve řejn ěny podobn ě jako je tomu u návrhu rozpo čtu, rovn ěž mohou ob čané členských obcí uplatnit své p řipomínky. Po schválení se záv ěre čný ú čet p ředkládá zastupitelstv ům členských obcí. 85

5. 4 Akté ři rozvoje mikroregion ů Spolupráce je založena na vztazích mezi jednotlivými aktéry. Galvasová 86 rozlišuje několik typ ů subjekt ů (aktér ů) spolupráce:  podílející se - subjekty, které jsou hloub ěji zapojeni do procesu řešení či p řípravy (nap ř. spolupracující obce a podnikatelé),  zainteresovaní - subjekty, na které bude aktivita p ůsobit (nap ř. ob čané, turisté),  dot čení - subjekty, v jejichž zájmovém území se aktivita realizuje (nap ř. krajský ú řad).

Spolupráce prost řednictvím mikroregion ů umož ňuje dosahovat efektivn ějších výsledk ů rozvoje. Klí čem k rozvoji je management, který je organiza čním nástrojem rozvoje mikroregion ů. Škrabal 87 rozd ěluje management mikroregionu do čty ř složek:  formální – orgány dané oficiálními dokumenty a zakládající listinou (valná hromada, rada, kontrolní komise, apod.),  výkonná (statutární) – zajiš ťuje a zodpovídá za rozvoj daného území (p ředseda, místop ředseda),  inicia ční a koordina ční – dopl ňkové struktury mikroregionu kontrolované oficiálními orgány mikroregionu (manažer, externí poradenská firma, pracovní skupiny),  strategická – kooperace r ůzných subjekt ů či jednotlivc ů p ři realizaci aktivit (podnikatelé, ve řejnost).

84 Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní z řízení) 85 Zákon č. 250/2000 Sb. ze dne 7. července 2000 o rozpo čtových pravidlech územních rozpo čtů 86 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 45. ISBN 80-251-20-9. 87 ŠKRABAL, Ivo et al. Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů. 1. vyd. P řerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, s. 35 - 37. ISBN 80-869-0239-0.

39 Hlavní charakteristiky orgán ů88 Mikroregiony mají r ůznou právní formu, r ůzné cíle rozvoje a r ůzné zp ůsoby řízení. Jednotlivé formy spolupráce mají i své specifické orgány. Organiza ční struktura jednotlivých mikroregion ů je vymezena v jejich stanovách. Nejvyšším orgánem je valná hromada . Její pojmenování se m ůže u r ůzných mikroregion ů lišit. N ěkdy se nazývá také jako Sn ěm starost ů, Členská sch ůze aj. Je v ětšinou složena ze zástupc ů všech členských obcí či subjekt ů. Valná hromada rozhoduje o všech závažných otázkách. Zejména:
volí a odvolává p ředsedu, místop ředsedy, členy rady, členy kontrolní komise,
rozhoduje o p řijetí dalších člen ů,
rozhoduje o zm ěnách smlouvy a stanov,
schvaluje výši členského a mimo řádného p řísp ěvku, ro ční ú četní záv ěrku a rozpo čet na další období,
rozhoduje o cílech mikroregionu, rozvojových aktivitách. Valná hromada se schází minimáln ě dvakrát ro čně. Je usnášeníschopná je-li p řítomna nadpolovi ční v ětšina člen ů (v n ěkterých p řípadech 2/3 všech člen ů). Rozhoduje rovn ěž nadpolovi ční v ětšinou všech člen ů (v n ěkterých p řípadech 2/3 či 3/4 všech člen ů). V případ ě rovnosti hlas ů rozhoduje p ředseda. Jednání se mohou zú častnit také osoby bez hlasovacího práva. Z jednání je po řizován písemný zápis, který obdrží všichni členové mikroregionu. Výkonným orgánem je rada . Její pojmenování se m ůže rovn ěž u jednotlivých mikroregion ů lišit. Ozna čuje se také nap ř. jako správní rada aj. Ustavení rady není povinné a velmi často tento orgán chybí. Veškerou činnost poté zajiš ťuje nejvyšší orgán. Rada především:
řídí sdružení mezi zasedáními valné hromady,
připravuje podklady pro jednání valné hromady,
rozhoduje o konkrétních opat řeních k zajišt ění dlouhodobých cíl ů,
zabezpe čuje hospoda ření a ú četnictví,
rozhoduje o uzavírání obchodních p řípad ů. Statutárním orgánem je předseda a místop ředseda . P ředseda zejména zastupuje mikroregion navenek, jedná s t řetími osobami, je oprávn ěn k uzavírání obchodních p řípad ů, zajiš ťuje styk s pen ěžními ústavy apod. P ředsedu zastupuje v dob ě jeho nep řítomnosti místop ředseda a to v rozsahu jeho pravomocí. P ředsedou bývá nej čast ěji starosta n ěkteré ze zú častn ěných obcí, tato obec je i sídlem mikroregionu. Často je to starosta obce nejv ětší, která je schopna zajistit administrativní činnost mikroregionu.

88 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 47 - 58. ISBN 80-251- 20-9. ŠKRABAL, Ivo et al. Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů. 1. vyd. P řerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, s. 35 - 41. ISBN 80-869-0239-0. MIKROREGION HVOZDNICE. Stanovy svazku obcí Mikroregion Hvozdnice . Slavkov, 2003. Dostupné z: http://www.mikroregionhvozdnice.cz/uredni-deska/?detail=1&kshowback=

40 Na činnost výše zmín ěných orgán ů dohlíží kontrolní orgán . Jeho pojmenování m ůže být rovn ěž r ůzné nap ř. kontrolní komise, revizní komise apod. Komise kontroluje veškerou činnost mikroregionu obzvlášt ě hospoda ření s majetkem a vedení ú četnictví, dodržování p ředpis ů a stanov, pln ění usnesení apod. Kontrolní orgán má velmi často lichý po čet člen ů a rozhoduje nadpolovi ční v ětšinou. Aktivita orgán ů závisí na situaci v daném mikroregionu. U n ěkterých se valná hromada schází pravideln ě, jinde je svolávána ú čelov ě v případ ě, kdy je nutné řešit ur čité otázky. Náplní setkání jsou jak otázky týkající se b ěžného chodu svazku, tak zejména rozhodování o plánovaných rozvojových projektech a jejich p říprava. Pro činnost mikroregionu je d ůležitá osoba manažera . Manažerem m ůže být zam ěstnanec mikroregionu, zam ěstnanec konkrétní obce, externí manažer na mandátní smlouvu, či jím m ůže být p římo p ředseda mikroregionu. Manažer m ůže být pro mikroregion neocenitelným p řínosem. Výraznou m ěrou p řispívá k realizaci rozvojových zám ěrů a to jak zajišt ěním finan čních prost ředk ů, koordinací realizace projektu, tak také vytvo řením p říhodného prost ředí pro spolupráci. Konkrétní nápl ň pracovní činnosti ur čuje každý mikroregion samostatn ě. Spektrum činností, které manažer vykonává je pom ěrn ě široké. Hlavní pracovní náplní je vyhledávání dota čních titul ů z národních i evropských fond ů a zpracovávání projektových žádostí. Následn ě koordinuje realizaci projekt ů a provádí veškerou administrativu spojenou s projekty. Mimo činnost týkající se rozvojových projekt ů zajiš ťuje organiza čně chod mikroregionu, organizuje jednání orgán ů, p řipravuje pro n ě podklady a následn ě vyhotovuje písemné zápisy z jednání. V neposlední řad ě vykonává činnosti ur čené vrcholnými orgány. Zřízení funkce manažera je závislé na množství finan čních prost ředk ů mikroregionu.

41

6 Strategické dokumenty mikroregion ů

Existuje několik definic plánování. Jedna z všeobecn ě p řijímaných definic uvádí plánování jako kvalifikovaný odhad budoucnosti. Plánování lze také definovat jako „systematické bilancování reálných cíl ů a prost ředk ů rozvoje všech oblastí života spole čnosti, ústící do formulace více či mén ě závazného plánu budoucího vývoje “. Plánování sm ěř uje k jednozna čnému záv ěru o budoucnosti. Výsledkem je plán, který ve form ě opat ření, postup ů a podmínek vede k dosažení vytý čených cíl ů.89 Mluvíme-li o plánování na úrovni mikroregion ů, máme p řevážn ě namysli plánování strategické. 90 Strategické plánování m ůžeme ozna čit jako proces zahrnující výb ěr cíl ů, úkol ů a činností pot řebných k jejich dosažení. 91 Galvasová 92 rozlišuje t ři typy strategických dokument ů: • strategie, • program, • plán. Strategie je dlouhodobý koncep ční dokument ur čující základní linie rozvoje území ve všech tématických oblastech („kam sm ěř ovat“). Program je st ředn ědobý dokument vycházející ze strategie. Vyty čuje opat ření, která budou realizována k dosažení strategických cíl ů („jaké kroky jsou podniknuty“). Plán je krátkodobý dokument provád ěcího charakteru. Konkretizuje jednotlivé projekty či aktivity. Obsahuje jejich harmonogram a zp ůsob financování („jaké aktivity budou v nejbližší dob ě realizovány a jakým zp ůsobem“).

Žádný zákon České republiky neupravuje podrobn ě problematiku strategického plánování. Rozvojové dokumenty jsou zmín ěny v několika právních p ředpisech, v ětšinou pouze nep římo. Jedná se zejména o zákon č. 248/2000 Sb. o podpo ře regionálního rozvoje, který se obecn ě zabývá problematikou regionálního plánování a dokumenty regionálního rozvoje.93 Zákon definuje strategii regionálního rozvoje jako: „ st ředn ědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje p řístup státu k podpo ře regionálního rozvoje, poskytuje pot řebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních program ů rozvoje “. Strategie

89 VYSTOUPIL, Ji ří. PROGNÓZY A MODELY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI . Brno, 2003. Dostupné z: www.regionalka.wz.cz/vystoupil/vystoupil.doc 90 PÁPOL, Tomáš et al. Problémy mikroregion ů p ři tvorb ě spole čných projekt ů [online]. Hradec Králové, 2006 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/veda-a-vyzkum/problemy-mikroregionu.htm 91 GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, s. 70. ISBN 80-251-20-9. 92 tamtéž str. 73. 93 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE.Metodická p říru čka pro zpracování rozvojových dokument ů mikroregion ů (SRD). ÚÚR [online]. © 2001 - 2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1932

42 stanovuje cíle a zásady pro vypracování regionálních program ů rozvoje. Zákon rovn ěž upravuje podporu regionálního rozvoje krajem. Definuje Program rozvoje územního obvodu kraje a jeho obsah. Program obsahuje zejména analýzu hospodá řského a sociálního rozvoje, silné a slabé stránky, vymezení region ů, na n ěž má být zam ěř ena podpora, v četn ě navrhovaných opat ření. 94 Schvalování programu rozvoje územního obvodu kraje zastupitelstvem upravuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Také program rozvoje obce a jeho schvalování zastupitelstvem je upraveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. 95 Žádný z zvýše zmín ěných zákon ů ani jiný zákon se však nezmi ňuje o strategickém dokumentu na úrovni mikroregionu.96

Strategický rozvojový dokument mikroregionu (dále také SRD) je koncep čním dokumentem, který napomáhá řídit a organizovat zm ěny v území. Vychází ze znalosti území mikroregionu a jeho potenciálu. Popisuje rovn ěž silné a slabé stránky zkoumané oblasti. Vymezuje základní priority a cíle rozvoje a navrhuje jednotlivá opat ření vedoucí k jejich napln ění. 97 Realizace t ěchto opat ření by m ěla vést k pozitivnímu rozvoji mikroregionu, k růstu ekonomiky, k rozvoji sociáln ě-spole čenských a kulturních aktivit, ochran ě životního prost ředí a udržitelného rozvoje. Strategie tedy odpovídá na otázku jak koordinovat činnosti, aby bylo dosahováno řešení problém ů, které jsou spole čné pro více obcí. 98 Jelikož žádný zákon neupravuje SRD na úrovni mikroregion ů, neexistuje jednotná metodika pro jejich zpracování. Výsledkem je nejednotnost zpracovaných rozvojových dokument ů, rozdílná kvalita, rozsah i zp ůsob zpracování. Ve snaze o sjednocení obsahu a úrovn ě SRD mikroregion ů, zpracoval ústav územního rozvoje v roce 2004 „Metodickou příru čku pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů“. V roce 2009 byla p říru čka aktualizována a rozší řena. P říru čka není závazným dokumentem, je pouze doporu čením jednotlivým mikroregion ům p ři zpracování strategických rozvojových dokument ů.99

94 Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpo ře regionálního rozvoje 95 Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní z řízení) Zákon č. 129/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské z řízení) 96 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE.Metodická p říru čka pro zpracování rozvojových dokument ů mikroregion ů (SRD). ÚÚR [online]. © 2001 - 2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1932 97 LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan P ŮČ EK a Ludmila ROHREROVÁ. Metodická p říru čka pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s. 7. ISBN 978- 80-87318-02-7. 98 ŠKRABAL, Ivo et al. Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů. 1. vyd. P řerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, s. 69. ISBN 80-869-0239-0. 99 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE.Metodická p říru čka pro zpracování rozvojových dokument ů mikroregion ů (SRD). ÚÚR [online]. © 2001 - 2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1932

43 V minulosti se pojem mikroregion ztotož ňoval v ětšinou s územím pov ěř eného obecního úřadu. S tím souvisí také skute čnost, že strategické rozvojové dokumenty se d říve zpracovávaly zejména za obvody pov ěř ených obecních ú řad ů. Platnost t ěchto dokument ů byla plánována většinou do roku 2000 a vesm ěs nebyly zpracovány za ú čelem dotací. Strategické rozvojové dokumenty se ve v ětší mí ře za čaly zpracovávat teprve v souvislosti s programem obnovy venkova a poskytováním dotací na rozvoj venkovských mikroregion ů.100

6. 1 Po řízení strategického rozvojového dokumentu mikroregionu 101

1. Zadání SRD mikroregionu 2. Zpracování a projednání SRD mikroregionu 3. Schvalování SRD mikroregionu 4. Realizace schváleného SRD mikroregionu

1. Zadání SRD mikroregionu

O pořízení strategie rozhoduje Valná hromada mikroregionu. Odpovídá za všechny kroky po řízení tedy za zadání, zpracování, projednávání, schvalování a implementaci SRD mikroregionu. S rozhodnutím o po řízení SRD je seznámena taktéž ve řejnost všech členských obcí prost řednictvím ú ředních desek jednotlivých obcí. Ve řejnost m ůže ke zpracování podávat písemně své návrhy. Manažer mikroregionu poté na základ ě požadavk ů Valné hromady zpracuje zám ěr SRD. V zám ěru musí být popsána požadovaná struktura, rozsah, cíl a ú čel využití strategie p řípadn ě další požadované informace. Následuje výb ěr zpracovatele, o n ěmž rozhoduje Valná hromada. V případ ě, že je zvolen externí zpracovatel, je vybírán na základ ě pr ůzkumu trhu v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o ve řejných zakázkách. Po schválení zpracovatele je uzav řena mezi mikroregionem a zhotovitelem smlouva o dílo na základ ě zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

2. Zpracování a projednání SRD mikroregionu Před zahájením prací na dokumentu je nutné obstarat pot řebná data a informace o území a prostudovat dot čené dokumenty vztahující se k řešenému území. P ři tvorb ě SRD by m ěla vzniknout dvouúrov ňová hierarchie zpracovatelských orgán ů a to řídící skupina a pracovní

100 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Monitoring rozvojových dokument ů okres ů a mikroregion ů. ÚÚR [online]. © 2001 - 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3787 101 LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan P ŮČ EK a Ludmila ROHREROVÁ. Metodická p říru čka pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s. 9 – 16, 43. ISBN 978-80-87318-02-7.

44 skupiny. Řídící skupina je složena ze zástupc ů členských obcí. M ěla by být výkonným orgánem, který má odpov ědnost za celý proces vzniku SRD a p řijímá rozhodnutí. Zejména stanovuje a kontroluje harmonogram zpracování strategie a schvaluje jednotlivé části SRD. Pracovní skupiny by m ěly být vytvo řeny pro jednotlivé problémové oblasti. Skupinu by měli tvo řit odborníci pro danou problematiku p říslušného území, rovn ěž odborníci z oblasti sociální, ekonomické a životního prost ředí. Jejich p ředsedou by m ěl být jeden z člen ů řídící skupiny. Vedle t ěchto odborník ů mohou být členy pracovní skupiny také podnikatelé z různých obor ů, představitelé zájmových organizací či zástupci r ůzných skupin obyvatelstva. Úkolem pracovní skupiny je definovat problémy v dané oblasti, navrhnout jejich řešení a formulovat p ředstavu o vývoji a cílovém stavu mikroregionu. Rovn ěž projednávají jednotlivé postupové kroky a stanovují záv ěry a východiska pro další postup. Manažer mikroregionu má v celé fázi zpracování SRD významnou roli. Je prost ředníkem mezi zpracovatelem, zadavatelem a ve řejností. Zajiš ťuje kontakt s ve řejností, zapojení externích odborník ů a podnikatel ů a jejich účast na tvorb ě strategie. Koordinuje práce na SRD mikroregionu, provádí administrativní činnosti, monitorování, vyhodnocování a napl ňování strategie. Zpracovatelem SRD mikroregionu je nej čast ěji odborná firma. M ůže jím být ale také regionální rozvojová agentura, nezisková organizace či fyzická osoba. Tou m ůže být nap ř. manažer mikroregionu. Do zpracování a projednání SRD mikroregionu je rovn ěž d ůležité zapojit ve řejnost. Zapojení m ůže probíhat formou dotazníkového šet ření, kdy je nutné získat názor ob čan ů na jejich p ředstavu o problémech a pot řebách obce. Informace by však m ěly být poskytnuty p ředevším prost řednictvím obecního zpravodaje jednotlivých obcí, tisku, rozhlasu, internetu, p řípadn ě informa čních sch ůzek. Ve řejnost je d ůležité informovat o postupu prací na SRD, výsledcích provedených pr ůzkum ů a šet ření, díl čích výstupech analýzy prost ředí a kone čné podob ě strategie mikroregionu. Ve řejnost m ůže podávat k připravované strategii své připomínky, které jsou poté podkladem pro pracovní skupiny. Možnost podávat p řipomínky však obyvatelé mikroregionu velmi často nevyužívají. V první fázi zpracovává pracovní skupina analytickou část (profil mikroregionu, SWOT analýza, hlavní odv ětvové a územní disparity). Zpracovaný návrh analytické části je p ředložen k dopln ění pracovním skupinám a zástupc ům členských obcí, kte ří mohou podávat pr ůběžn ě k návrhu své p řipomínky. Po projednání v pracovních skupinách je analytická část p ředložena řídící skupin ě. S výsledky je rovn ěž seznámena ve řejnost prost řednictvím ú řední desky a jiným obvyklým zp ůsobem. Ú častníci zpracování a ve řejnost mohou poté ve stanoveném termínu písemn ě podávat své p řipomínky k analytické části. Řídící skupina spolu se zhotovitelem rozhodne o zapracování p řipomínek do analytické části. Na základ ě vypracované analytické části se zpracovává část návrhová (vize rozvoje, cíle rozvoje a priority, rozvojové projekty). Postup projednávání návrhové části je obdobný jako u části analytické. Zhotovitel p ředloží pracovní verzi návrhové části k dopln ění

45 a p řipomínkování pracovním skupinám. Poté se návrh p ředloží řídící skupin ě. Dále jsou s návrhem seznámeni zástupci členských obcí a ve řejnost. K návrhové části mohou ve stanoveném termínu podávat své p řipomínky. Po zapracování p ředložených p řipomínek je vzata návrhová část Valnou hromadou na v ědomí.

3. Schvalování SRD mikroregionu Návrh celého strategického rozvojového dokumentu je schválen Valnou hromadou. Tímto se stává závazným dokumentem pro území p říslušného mikroregionu. Sepíše se zápis o schválení SRD mikroregionu, jehož sou částí bude stanovení mechanismu implementace a kontroly pln ění strategie.

4. Realizace schváleného SRD mikroregionu Hlavním úkolem implementa ční (realiza ční) fáze je vymezení struktury a povinností subjekt ů odpov ědných za realizaci SRD. Jedná se o soubor činností a postup ů p ři samotné realizaci. Úkolem je zejména konkretizovat strategické vize, cíle, priority a rozvojové aktivity do podoby reálných projekt ů a stanovit zp ůsob jejich financování. Realizace rozvojových aktivit musí být jasn ě p řiřazena do kompetence odpovídajícím subjekt ům a musí být jasn ě stanoven zp ůsob a zdroj financování.

6. 2 Obsah strategického rozvojového dokumentu 102 1. Úvod 2. Analytická část 2. 1. Situa ční analýza (profil mikroregionu) 2. 2. SWOT analýza 2. 3. Shrnutí hlavních odv ětvových a územních rozdílností mikroregionu vydefinovaných z analytické části 3. Návrhová část 3. 1. Stanovení vize rozvoje 3. 2. Formulování cíl ů rozvoje a priorit v časovém horizontu 3. 3. Rozvojové projekty 4. Ak ční plán 5. Zpracování finan čního rámce

102 LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan P ŮČ EK a Ludmila ROHREROVÁ. Metodická p říru čka pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s. 17 - 27, 40. ISBN 978-80-87318-02-7. ŠKRABAL, Ivo et al. Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů. 1. vyd. P řerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, s. 71 - 80. ISBN 80-869-0239-0.

46 1. Úvod Obsahuje p ředevším důvody, které vedou ke zpracování SRD mikroregionu a dobu platnosti strategie. Strategie se zpracovává v dlouhodobém horizontu, p řibližn ě na období 8 - 12 let.

2. Analytická část 2. 1. Situa ční analýza (profil mikroregionu) Analýza charakterizuje profil mikroregionu a je podkladových materiálem pro další zpracování SRD zejména k vymezení problémových oblastí, cíl ů a priorit. Poznatky získané z analýzy jsou rovn ěž hlavním podkladem pro zpracování SWOT analýzy. Strukturu profilu mikroregionu je vhodné členit do následujících kapitol: A) identifikace regionu – základní geografická charakteristika mikroregionu (vymezení a poloha mikroregionu, geomorfologické podmínky, hydrologické podmínky, klimatické podmínky, pedologické podmínky, biogeografické podmínky, geologické podmínky aj.) B) charakteristika území – m ěla by obsahovat  obyvatelstvo a osídlení (demografické vývoj, struktura obyvatelstva)  trh práce  doprava  technická infrastruktura (elektrická energie, vodovody a kanalizace, plynárenství, teplárenství, odpadové hospodá řství, telekomunikace, ochrana před povodn ěmi)  ekonomická situace a struktura ekonomiky  sociální a ob čanská vybavenost (komer ční služby, maloobchodní sféra, školství, zdravotnictví, sociální pé če)  těžba nerostných surovin, pr ůmyslová výroba a stavebnictví  zem ědělství a lesnictví  rekreace a cestovní ruch  kultura, ochrana kulturních památek, spole čenské a sportovní aktivity  ochrana životního prost ředí (voda, ovzduší, p ůda, hluk, ekologické zát ěže, chrán ěná území, zne čiš ťovatelé prost ředí, trvale udržitelný rozvoj území) C) širší vztahy mikroregionu  stávající dokumenty, které mají vztah k území mikroregionu  návaznost na strategické dokumenty rozvoje jiných územních celk ů D) záv ěry situa ční analýzy (stru čné shrnutí všech poznatk ů)

47

Shrnutí a doporu čení analytické části: Každá z výše uvedených kapitol by m ěla mít zpracovaný stru čný záv ěr v bodech, které budou podkladem pro zpracování SWOT analýzy. Veškerá data by m ěla být hodnocena v delších časových řadách (ne kratších než p ět let) z důvodu zajišt ění skute čného obrazu o stavu sledovaného jevu. Data je nutné uvád ět za celý mikroregion, nikoliv za jednotlivé obce. Tabulky s daty je vhodné rovn ěž p řepo čítat na relativní ukazatele a srovnat s jinými územními jednotkami. Pokud nejsou data dostupná ze statistických údaj ů, je nutné provést vlastní výzkum. Může jít o vlastní šet ření v terénu či dotazníkové šet ření. Analytickou část je nutné doplnit grafy a kartografickým vyjád řením v dostate čném rozsahu. Pokud je to možné, statistické údaje by m ěly být vztaženy k jednomu datu a vykazovány za stejná časová období.

2. 2. SWOT analýza Je metoda ur čení pozitivních a negativních stránek mikroregionu. Umož ňuje kompletn ě popsat a zhodnotit dané území. Vychází ze záv ěrů situa ční analýzy. Tvo ří ji 4 části: Strenghts – silné stránky Weaknesses – slabé stránky Opportunities – p říležitosti Threats – hrozby

Silné a slabé stránky tvo ří tzv. vnit řní analýzu, p říležitosti a hrozby tvo ří vn ější analýzu. Vnit řní analýza vychází z posouzení situace uvnit ř mikroregionu. Vnit řními faktory jsou zejména sociální a hospodá řská soudržnost, které je možné ovlivnit rozvojovými aktivitami mikroregionu. Silné stránky zahrnují výrazná pozitiva a konkuren ční výhody pro jakékoliv rozvojové aktivity. Slabé stránky jsou výrazná negativa, tedy veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují rozvojové aktivity uvnit ř mikroregionu. Příležitosti a ohrožení vycházejí z vn ějšího prost ředí, vyskytují se mimo oblast sociální a hospodá řské soudržnosti mikroregionu. Může jít nap ř. o hospodá řské a finan ční zm ěny na vyšších územních úrovních, o demografické zm ěny, sociální a politické zm ěny, živelné pohromy aj. P říležitosti jsou tedy metody rozvoje silných stránek nebo eliminace slabých stránek. Ohrožení p ředstavuje možné p řekážky pro realizaci p říležitostí nebo ohrožení silných stránek.

2. 3. Shrnutí hlavních odv ětvových a územních rozdílností mikroregionu vydefinovaných z analytické části V části shrnutí rozdílností jsou definovány odv ětvové disparity a uvedeny priority, na n ěž bude podpora zam ěř ena. Rovn ěž jsou zde ur čeny územní disparity a vymezeno konkrétní podporované území. Územní disparity se mohou projevovat jen v některých obcích

48 mikroregionu nebo na celém území mikroregionu. U opat ření mohou být stanoveny taktéž cílové skupiny obyvatelstva, pro které jsou rozvojové aktivity ur čeny.

3. Návrhová část 3. 1. Stanovení vize rozvoje Souhrnná vize mikroregionu ovliv ňuje zam ěř ení strategie rozvoje. Vize by m ěla charakterizovat stav, kterého chce mikroregion dosáhnout po realizaci jednotlivých projekt ů. Ukazuje sm ěr, kterým se mikroregion hodlá orientovat (nap ř. cestovní ruch).

3. 2. Formulování cíl ů rozvoje a priorit v časovém horizontu Cíle p ředstavují sm ěrné ukazatele rozvoje celého regionu a podávají detailní informace o stavu, kterého by m ělo být dosaženo. Cíle musí být stanoveny jasn ě a stru čně. Jsou odvozeny od vize a ze SWOT analýzy. M ěly by využívat silné stránky a p říležitosti rozvoje a eliminovat slabé stránky a reagovat na ohrožení. Priority vymezují n ěkolik klí čových sm ěrů rozvoje pro dosahování p říslušného cíle. Mohou se stanovovat pro celé území mikroregionu nebo jen pro n ěkteré obce. Ke každému cíli se stanovuje více než jedna priorita (v ětšinou 2 až 5). SRD mikroregionu m ůže být postaven bu ď na posílení silných stránek, nebo na eliminaci slabých stránek. Konkrétní forma závisí na rozhodnutí jednotlivých mikroregion ů. Je možná i kombinace obou p řístup ů. Aplikace jednotlivých priorit je realizována formou rozvojových projektů.

3. 3. Rozvojové projekty Po odsouhlasení cíl ů a priorit se vypracují jednotlivé rozvojové projekty (opat ření). Pro každou prioritu se stanovuje v ětšinou 2 až 5 konkrétních opat ření. Každé opat ření se ješt ě m ůže skládat z díl čích aktivit, jejichž uskute čnění vede k realizaci opat ření. Nap ř. priorita 1. cestovní ruch opat ření : 1. 1. vybudování infrastruktury cestovního ruchu aktivity napl ňující opat ření : 1.1.1. vytvo ření sít ě cyklostezek a cyklotras

opat ření : 1. 2. propagace a prezentace mikroregionu opat ření : 1. 3. rozší ření ubytovacích a stravovacích kapacit

Na základ ě rozvojových projekt ů je poté sestavován ak ční plán.

49 4. Ak ční plán Ak ční plán je provád ěcím dokumentem, který plní funkci databáze aktivit, které budou uskute čněny. Úkolem plánu je ur čit co, kdo, kdy a kde má ud ělat, aby byly napln ěny cíle mikroregionu. V plánu jsou uvedeny projekty z návrhové části, které se budou po dobu platnosti realizovat. Ak ční plán je aktualizován po uplynutí období, na něž je sestaven. V ětšinou jde o jeden až dva roky. Jedná se tedy vždy o aktuální dodatek ke strategii. Ak ční plán by m ěl obsahovat název projekt ů, které budou realizovány, popis jednotlivých aktivit, finan ční náro čnost a potenciální zdroje financování, termín dokončení, ur čení odpov ědnosti za realizaci a spolupracující subjekty.

5. Zpracování finan čního rámce Finan ční rámec posuzuje návrhovou část strategie z hlediska finan čních možností mikroregionu a stanovuje zdroje financování rozvojových projekt ů. Na po čátku zpracování finan čního rámce se provede odhad finan čních pot řeb na realizaci projekt ů. Následuje analýza potenciálních zdroj ů financování. Je nutné využívat nejen vlastní zdroje ale p ředevším zdroje vn ější. Podklady pro analýzu vnit řních zdroj ů jsou zejména rozpo čty mikroregionu v předcházejících letech, aktuální rozpo čet a rozpo čtový výhled mikroregionu. Vn ějšími zdroji mohou být zejména dotace a to jak evropské, státní či krajské. Jinými vn ějšími zdroji mohou být úv ěry. Po analýze potenciálních zdroj ů se stanoví pot řeby vlastních a cizích zdroj ů pro jednotlivé projekty, v četn ě konkrétních finan čních částek dle pot řebnosti. Posledním krokem p ři zpracování finan čního rámce je posouzení, zda na základ ě analýzy je financování zám ěrů reálné. Finan ční rámec tedy obsahuje analýzu finan čních zdroj ů v předcházejících letech, sou časné finan ční možnosti mikroregionu, nám ěty na jednotlivé projekty dle pot řebnosti spolu s možností financování a záv ěre čná doporu čení. Zpracování finan čního rámce je mnohdy slabinou rozvojových dokument ů. Jeho struktura a zpracování je často nevyhovující. Pro úsp ěšnost celého procesu strategického plánování a jeho financování je d ůležitá také míra zapojení ve řejného, soukromého a neziskového sektoru.

Kvalitu strategických rozvojových dokument ů často ovliv ňuje zpracovatel strategie. Nejlépe jsou zpracovány strategie odbornou firmou, která se zabývá vytvá řením dokument ů dlouhodob ě a má v této oblasti více zkušeností. Rozdíl je patrný zejména v provedení samotných analýz a jejich vyhodnocení. Kvalitn ě je také zpracováno grafické vyjád ření formou kartogram ů, kartodiagram ů a graf ů. I v případ ě zpracování strategie odbornou firmou je však důležité zapojení místních subjekt ů, které velmi dob ře znají pom ěry na území mikroregionu.

50 6. 3 Vyhodnocení napl ňování strategického rozvojového dokumentu a jeho aktualizace Pln ění strategického rozvojového dokumentu je pr ůběžn ě vyhodnocováno. Hodnotí se zejména: zda výsledky realizovaných aktivit vedou ke stanoveným cíl ům, zda jsou naplánované cíle stále aktuální a jaký je p řínos vložených finan čních prost ředk ů. Napl ňování dokumentu a konkrétních projekt ů sleduje manažer, který p ředkládá výsledky k projednání Valné hromad ě mikroregionu. V případ ě, že mikroregion manažera nemá, napl ňování dokumentu sleduje p ředseda mikroregionu. V případ ě pot řeby lez provést úpravy p ři realizaci projekt ů, aktualizovat ak ční plán, nebo zvážit zpracování nové strategie. Vyhodnocování napl ňování strategie se provádí zpravidla jednou ro čně prost řednictvím výro ční zprávy mikroregion. Zpráva by m ěla být zve řejn ěna na internetu a na ú ředních deskách obcí. Pokud valná hromada p ři vyhodnocení pln ění rozhodne o nutnosti provést zm ěny nebo aktualizaci, postupuje se obdobn ě jako p ři po řizování SRD. Sou částí aktualizací a zm ěn jsou i p řipomínky ve řejnosti či členských obcí mikroregionu, které mohou vést k návrh ům zm ěnových opat ření.

51 7 Mikroregiony na území okresu Opava: historie a jejich představení

Zájmovým územím diplomové práce jsou mikroregiony na Opavsku (území okresu Opava), který administrativn ě spadá do Moravskoslezského kraje. Na zkoumaném území se nachází 7 mikroregion ů (právní forma dobrovolný svazek obcí) a to Mikroregion Opavsko severozápad, Mikroregion Hvozdnice, Venkovský mikroregion Moravice, Mikroregion Matice Slezská, Sdružení obcí Hlu čínska, Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ a Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska. Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 426,8 km 2 s po čtem obyvatel 1 243 220 a pr ůměrnou hustotou zalidn ění 229 obyv./km 2.103 Mikroregiony na Opavsku zaujímají rozlohu 1006,8 km 2 (18,6 % rozlohy kraje) s po čtem obyvatel 117 817 (9,5 % z kraje) a pr ůměrnou hustotou zalidn ění 117 obyv./km 2.104 Těchto 7 mikroregion ů soust řeďuje celkem 78 obcí. Do okresu Opava administrativn ě náleží 73 obcí (37 obcí náleží správnímu obvodu ORP Opava, 15 obcí obvodu ORP Hlu čín, 12 obcí obvodu ORP Vítkov, 9 obvodu ORP Krava ře). 4 obce se nachází v okrese Ostrava-město a 1 obec v okrese Bruntál.

Obr. 4: Mikroregiony na Opavsku v roce 2011 105

103 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Časová řada – vybrané ukazatele za Moravskoslezský kraj. ČSÚ [online]. © 2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_moravskoslezsky_kraj 104 Všechny údaje platné k 31. 12. 2010 105 Vlastní zpracování

52 7. 1 Mikroregion Opavsko severozápad Mikroregion se nachází z větší části v okrese Opava v jeho severozápadní části. Jediná obec Úvalno spadá administrativně do okresu Bruntál (správní obvod ORP Krnov). Tato obec je zárove ň sídlem mikroregionu. Mikroregion byl založen v roce 2001, právní forma svazek obcí dle § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Svazek tvo ří 9 obcí. Jsou jimi obec Brat říkovice, Brumovice, Hlavnice, Holasovice, Neplachovice, St ěbo řice, Úvalno, Velké Heraltice a Sosnová (do svazku p řistoupila v roce 2007). V mikroregionu není žádné město, ale má intenzivní návaznost na m ěsto Krnov ležící severozápadn ě a m ěsto Opava na jihovýchod ě. Celková katastrální vým ěra mikroregionu je 147,17 km 2, po čet obyvatel 8 930, a hustota zalidn ění 61 obyv./km 2. Nejv ětší rozlohu zaujímá obec Velké Heraltice a to 39,3 km 2, zárove ň v této obci žije také nejvíce obyvatel (1 596). Nejmenší je obec Brat říkovice (374 km 2), s po čtem obyvatel pouhých 146 a nejmenší hustotou zalidnění 39 obyv./km 2. Nejv ětší hustotu zalidn ění má obec Neplachovice (162 obyv./km 2), která výrazn ě p řevyšuje pr ůměr všech členských obcí. Tato skute čnost je pravd ěpodobn ě dána p římým sousedstvím s městem Opava. Nejstarší první písemná zmínka je z obce Holasovice z roku 1155. Historicky se jedná o velmi významnou obci, nebo ť zde od 6. století sídlil slovanský kmen Holasic ů. Nejvyšším orgánem svazku je Členská sch ůze. Rozhoduje o všech závažných otázkách svazku a jejími členy jsou všichni členové mikroregionu. Svazek zastupuje navenek p ředseda a v jeho nep řítomnosti místop ředseda. Kontrolním orgánem je Revizní komise, která má celkem tři členy. P ředseda, místop ředseda i Revizní komise jsou voleni Členskou sch ůzí z řad jejich člen ů na období čty ř let. 106 Mikroregion má zpracovanou strategii regionálního rozvoje s názvem Studie všestranného rozvoje venkovského mikroregionu Opavsko severozápad. Strategie byla zpracována odbornou firmou v roce 2002.

106 MIKROREGION OPAVSKO SEVEROZÁPAD. Stanovy svazku obcí Mikroregion Opavsko severozápad. Úvalno, 2007.

53

Obr. 5: Mikroregion opavsko severozápad 107

Tab. 2: Základní informace o obcích Mikroregionu Opavsko severozápad k 31. 12. 2010 108 Mikroregion Opavsko severozápad hustota první části zalidn ění písemná po čet katastrální obce obec ORP obyvatel vým ěra (ha) (obyv./km²) zmínka 1 Brat říkovice Opava 146 374 39 1250 1 2 Brumovice Opava 1444 2554 57 1377 6 3 Hlavnice Opava 621 1109 56 1250 1 4 Holasovice Opava 1392 1623 86 1155 4 5 Neplachovice Opava 927 573 162 1259 2 6 Sosnová Opava 426 1302 33 1377 1 7 St ěbo řice Opava 1387 1776 78 1220 3 8 Úvalno Krnov 991 1476 67 1247 1 9 Velké Heraltice Opava 1596 3930 41 1230 4 celkem - 8930 14717 61 - 23

107 Vlastní zpracování 108 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. MOS - M ěstská a obecní statistika. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz080 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje . Rožnov pod Radhošt ěm: Proxima Bohemia spol. s. r. o., [2009?], 325 s.; vlastní zpracování

54 7. 2 Mikroregion Hvozdnice Mikroregion vznikl v roce 2003 jako svazek obcí dle § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Nachází se v okrese Opava (jihozápadn ě od m ěsta Opavy) a všechny obce spadají do správního obvodu ORP Opava. V mikroregionu je sdruženo 11 obcí. Jsou jimi obce Dolní Životice (sídlo mikroregionu), Jakartovice, Jezdkovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mladecko, Otice, Slavkov, Štáblovice, Uhlí řov. Rozloha mikroregionu činí 122,85 km 2, po čet obyvatel je 8 119 s hustotou zalidn ění 66 obyv./km 2. Nejv ětší rozlohu zaujímá obec Jakartovice, která se svou katastrální vým ěrou 50,04 km 2 a po čtem obyvatel 1 111 dosahuje nejnižší hustoty zalidn ění v mikroregionu a to pouhých 22 obyv./km 2. Nejmenší je obec Mladecko (2,65 km 2) a žije zde pouze 165 obyvatel. Nejvíce obyvatel má obec Slavkov (1 870) a nejv ětší hustotu zalidn ění obec Otice 186 obyv./km 2. Nejstarší písemná zmínka pochází z obce Slavkov z roku 1224, kdy král P řemysl Otakar I. daroval Slavkov m ěstu Opava. Mikroregion je protažen okolo toku řeky Hvozdnice SV – JZ sm ěrem. Hvozdnice pramení v okrese Bruntál a vlévá se do Moravice jižn ě od m ěsta Opavy. V niv ě řeky Hvozdnice je zachován poslední zbytek lužního lesa a je zde vyhlášena p řírodní rezervace. Nadmo řská výška se pohybuje od 262 m n. m. v Oticích (východní část území) po 550 m n. m. v obci Lhotka u Litultovic (jihozápadní část území). Jihozápadní část území se vyzna čuje vyšším podílem les ů než východní část.109 Vrcholný orgánem mikroregionu je Valná hromada, která rozhoduje o všech závažných otázkách a jejímiž členy jsou všichni členové svazku. Navenek zastupuje svazek obcí p ředseda a v jeho nep řítomnosti místop ředseda. Výkonným orgánem je Správní rada, která má celkem p ět člen ů (p ředseda, místop ředseda a další t ři členové svazku). Kontrolním orgánem je Revizní komise mající t ři členy. P ředseda, místop ředseda, Správní rada a Revizní komise jsou voleni Valnou hromadou na období dvou let. 110 Mikroregion má zpracovaný Strategický plán rozvoje Mikroregionu Hvozdnice z roku 2007 s návrhovým obdobím do roku 2015. Strategie byla zpracována odbornou firmou.

109 MIKROREGION HVOZDNICE. Strategie mikroregionu Hvozdnice. Slavkov, 2007. 110 MIKROREGION HVOZDNICE. Smlouva o vytvo ření dobrovolného svazku obcí (zakladatelská smlouva) . Slavkov, 2003. Dostupné z: http://www.mikroregionhvozdnice.cz/uredni-deska/

55

Obr. 6: Mikroregion Hvozdnice 111

Tab. 3: Základní informace o obcích Mikroregionu Hvozdnice k 31. 12. 2010 112 Mikroregion Hvozdnice hustota první části zalidn ění písemná po čet katastrální obce obec ORP obyvatel vým ěra (ha) (obyv./km²) zmínka 1 Dolní Životice Opava 1152 1126 102 1320 2 2 Jakartovice Opava 1111 5004 22 1250 4 3 Jezdkovice Opava 225 360 63 1250 1 4 Lhotka u Litultovic Opava 200 507 39 1381 1 5 Litultovice Opava 824 1035 80 1281 1 6 Mikolajice Opava 256 740 35 1389 1 7 Mladecko Opava 165 265 62 1250 1 8 Otice Opava 1340 720 186 1318 1 9 Slavkov Opava 1870 1104 169 1224 1 10 Štáblovice Opava 630 1037 61 1389 2 11 Uhlí řov Opava 346 387 89 1389 1 celkem - 8119 12285 66 - 16

111 Vlastní zpracování 112 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. MOS - M ěstská a obecní statistika. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz080 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje . Rožnov pod Radhošt ěm: Proxima Bohemia spol. s. r. o., [2009?], 325 s.; vlastní zpracování

56 7. 3 Venkovský mikroregion Moravice Mikroregion byl založen v roce 1999 jako zájmové sdružení právnických osob k vzájemné pomoci a koordinaci p ři řešení problém ů ve všech oblastech mikroregionu. V roce 2005 bylo rozhodnuto o zm ěně právní formy ze zájmového sdružení právnických osob na svazek obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. 113 Svazek se nachází v jihozápadní části okresu Opava. Název mikroregionu je odvozen od stejnojmenné řeky, která prochází územím od p řehrady Kružberk až po Branku u Opavy. Svazek tvo ří 16 obcí. Obce Branka u Opavy, Mikolajice, Radu ň a Sk řipov spadají do p ůsobnosti správního obvodu ORP Opava, obce Březová, Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Kružberk, Mel č, Moravice, Nové Lublice, Radkov, Staré T ěchanovice, Svato ňovice, V ětřkovice a Vítkov do správního obvodu ORP Vítkov. V mikroregionu žije p řes 17 000 obyvatel, katastrální vým ěra je 322,67 km 2 a hustota zalidn ění pouhých 54 obyv./km². Sídlem mikroregionu je m ěsto Vítkov. Se svou rozlohou 322,67 km 2 je nejv ětším mikroregionem na Opavsku. Po čet obyvatel je 17 295 a hustota zalidn ění tedy dosahuje pouhých 54 obyv./km 2, což je nejmén ě ze všech mikroregion ů na zkoumaném území. Nejv ětší rozlohu má m ěsto Budišov nad Budišovkou 76,49 km 2, naopak nejmenší obec Nové Lublice (6,85 km 2). Nejvíce obyvatel žije ve m ěst ě Vítkov (6 099). Nejmenší po čet obyvatel má obec Staré T ěchanovice a se svými 147 obyvateli se řadí k obcím s nejmenší hustotou zalidn ění. Absolutn ě nejmenší hustotu zalidn ění má však obec Svato ňovice, pouhých 18 obyv./km 2, což je nejmén ě ze všech mikroregion ů na Opavsku. Nejvyšší hustotu zalidn ění má obec Branka u Opavy 158 obyv./km 2 a obec Radu ň 120 obyv./km 2. Jak je patrné i z předchozích dvou mikroregion ů, nejv ětší hustotu zalidn ění vykazují obce v bezprost řední blízkosti m ěsta Opava. Nejstarší první písemné zmínky se datují do po čátku 13. století. Nejmladší písemná zmínka pochází z roku 1 588 o obci Nové Lublice a již samotný název poukazuje na skute čnost, že se jednalo o nov ě založenou ves. Nejvyšším orgánem mikroregionu je Shromážd ění starost ů. Statutárním orgánem je P ředseda svazku a v jeho nep řítomnosti jej zastupuje místop ředseda. Kontrolním a revizním orgánem je Kontrolní komise složená ze t ří člen ů z řad starost ů obcí. Předsedu, místop ředsedu a Kontrolní komisi volí Shromážd ění starost ů na období čty ř let. Běžnou administrativní a organiza ční agendu svazku vy řizuje Tajemník svazku, rovn ěž p řipravuje materiály pro Shromážd ění starost ů a zú čast ňuje se jejich jednání. 114 Také mikroregion Moravice má zpracovaný strategický rozvojový dokument. Strategie s názvem „Rozvojová strategie svazku obcí Moravice na období 2007 – 2013“ byla rovn ěž zpracována odbornou firmou.

113 VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE. Stanovy svazku obcí „Venkovský mikroregion Moravice“. Vítkov, 2005 114 tamtéž

57

Obr. 7: Venkovský mikroregion Moravice 115

Tab. 4: Základní informace o obcích Venkovského mikroregionu Moravice k 31. 12. 2010 116 Venkovský mikroregion Moravice katastrální hustota první po čet části obec ORP vým ěra zalidn ění písemná obyvatel obce (ha) (obyv./km²) zmínka 1 Branka u Opavy Opava 1093 692 158 1257 1 2 Březová Vítkov 1398 3886 36 1238 5 3 Budišov nad Budišovkou Vítkov 3042 7649 40 1301 4 4 Čermná ve Slezsku Vítkov 361 1233 29 1340 1 5 Kružberk Vítkov 277 830 33 1377 1 6 Mel č Vítkov 651 1403 46 1377 1 7 Mikolajice Opava 256 740 35 1389 1 8 Moravice Vítkov 255 1110 23 1283 1 9 Nové Lublice Vítkov 199 685 29 1588 1 10 Radkov Vítkov 496 1537 32 1377 1 11 Radu ň Opava 961 802 120 1322 1 12 Sk řipov Opava 1015 2022 50 1271 2 13 Staré T ěchanovice Vítkov 147 747 20 1377 2 14 Svato ňovice Vítkov 299 1645 18 1377 1 15 Větřkovice Vítkov 746 1783 42 1298 2 16 Vítkov Vítkov 6099 5503 111 1301 8 celkem - 17295 32267 54 - 33

115 Vlastní zpracování 116 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. MOS - M ěstská a obecní statistika. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz080 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje . Rožnov pod Radhošt ěm: Proxima Bohemia spol. s. r. o., [2009?], 325 s.; vlastní zpracování

58 7. 4 Mikroregion Matice Slezská Mikroregion byl ustanoven podpisem zakladatelské smlouvy 17. 12. 1999. Tento mikroregion je rovn ěž právní formou svazek obcí dle zákona o obcích. Svazek vznikl za ú čelem ochrany zájm ů a realizace cíl ů v oblastech, jež jsou p ředm ětem jeho činnosti. Mikroregion je tvo řen 14 obcemi, z nichž 4 se nachází v okrese Ostrava-město. Jsou to obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom. Obce Budišovice, Háj ve Slezsku, Hlubo čec, Hrabyn ě, Kyjovice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Pustá Polom, Štítina a T ěškovice se nachází na území okresu Opava. Území mikroregionu je ohrani čeno na západ ě katastrálním územím m ěsta Opavy, na východ ě katastrálním územím m ěsta Ostravy, na severu řekou Opavou a na jihu hranicí s okresem Nový Ji čín. 117 Rozloha svazku činí 114 km 2, po čet obyvatel 16 040 a pr ůměrná hustota zalidn ění je 141 obyv./km². V mikroregionu se nenachází žádné m ěsto, sídlo je tedy v druhé nejv ětší obci Háj ve Slezsku. Nejv ětší rozlohu má však obec Pustá Polom 16,58 km 2, nejmenší je obec Nové Sedlice. Se svou rozlohou 1,58 km 2 je v ůbec nejmenší obcí v celém zájmovém území. Zárove ň má obec nejmén ě obyvatel v mikroregionu. Nejvíce obyvatel má obec Háj ve Slezsku a to 3 281. Vyšší po čet obyvatel obce m ůže být dán jeho strategickou polohou, nebo ť se nachází asi 14 km východn ě od m ěsta Opavy, 14 km severozápadn ě od Ostravy a 8 km jihozápadn ě od m ěsta Hlu čín. Háj ve Slezsku je tvo řen p ěti místními částmi a celým územím prochází železni ční tra ť z Opavy do Ostravy. Nejv ětší hustotu zalidn ění dosahuje obec Štítina (400 obyv./km²). V této malé obci (pouze 3,02 km 2) žije p řes 1 200 obyvatel a podobn ě jako u obce Háj ve Slezsku i Štítinou prochází železni ční tra ť z Opavy do Ostravy. Štítina se nachází pouze 2 km od m ěsta Krava ř a 6 km od m ěsta Opavy. Nejmenší hustota zalidn ění je v obci Hlubo čec 61 obyv./km 2. Obec leží mezi rozsáhlými lesními komplexy v nejvyšších polohách Nízkého Jeseníku, severn ě od obce se nachází vrch H ůrka (530 m n. m.) 118 . První písemné zmínky se pohybují od poloviny 13. století až do konce 15. století. Nejstarší písemná zmínka je o obci Pustá polom z roku 1238, nejnov ější z obce Hlubo čec z roku 1487. Sn ěm starost ů je nevyšším orgánem a je tvo řen starosty mikroregionu. Sn ěm rozhoduje o všech základních otázkách svazku. Činnost svazku vede P ředsednictvo. Je složeno z předsedy, prvního a druhého místop ředsedy, a dalších dvou člen ů. Kterýkoli z člen ů je oprávn ěn jednat jménem svazku. Na činnost svazku, výkon p ůsobnosti p ředsednictva a realizaci cíl ů svazku dohlíží Kontrolní komise, která je složena ze t ří člen ů. Funk ční období P ředsednictva

117 MIKROREGION MATICE SLEZSKÁ. Mikroregion Matice Slezská. O mikroregionu [online]. © 2012 [cit. 2012- 03-24]. Dostupné z: http://www.maticeslezska.cz/o-mikroregionu-1/ 118 OBEC HLUBO ČEC. Sou časnost obce. Obec Hlubo čec [online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.hlubocec.cz/informace-o-obci/soucasnost/

59 a Kontrolní komise je dva roky. 119 Také Mikroregion Matice Slezská disponuje svým strategickým rozvojovým dokumentem. Integrovaná rozvojová strategie mikroregionu Matice Slezská byla zpracována v roce 2007 odbornou firmou.

Obr. 8: Mikroregion Matice Slezská 120

119 MIKROREGION MATICE SLEZSKÁ. Stanovy mikroregionu Matice Slezská . Háj ve Slezsku, 2001. Dostupné z: http://www.maticeslezska.cz/uredni-deska/ 120 Vlastní zpracování

60 Tab. 5: Základní informace o obcích Mikroregionu Matice Slezská k 31. 12. 2010 121 Mikroregion Matice Slezská hustota první katastrální části zalidn ění písemná po čet vým ěra obce obec ORP obyvatel (ha) (obyv./km²) zmínka 1 Budišovice Opava 628 702 89 1282 1 2 Čavisov Ostrava 501 411 122 1377 1 3 Dolní Lhota Ostrava 1392 536 260 1424 1 4 Háj ve Slezsku Opava 3281 1379 238 1366 5 5 Hlubo čec Opava 567 936 61 1487 1 6 Horní Lhota Ostrava 734 484 152 1441 1 7 Hrabyn ě Opava 1145 1001 114 1377 2 8 Kyjovice Opava 796 693 115 1430 1 9 Mokré Lazce Opava 1142 1057 108 1377 1 10 Nové Sedlice Opava 490 158 310 1377 1 11 Pustá Polom Opava 1459 1658 88 1238 1 12 Štítina Opava 1208 302 400 1282 1 13 Těškovice Opava 821 917 90 1377 1 14 Velká Polom Ostrava 1876 1166 161 1288 1 celkem - 16040 11400 141 - 19

7. 5 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska vznikl na po čátku roku 2002 za ú čelem ochrany a prosazování spole čných zájm ů, z důvodu rozší ření, zkvalitn ění a prohloubení hospodá řské, kulturní a jiné spolupráce. 122 Mikroregion se nachází v severovýchodní části okresu Opava. Ve svazku bylo na po čátku zastoupeno 17 obcí. Dnes je sou částí svazku 15 obcí: B ělá, Bohuslavice, Darkovice, D ěhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Ha ť, Hlu čín, Kozmice, Ludge řovice, Markvartovice, Píš ť, Šilhe řovice, V řesina, Závada. Obce Bolatice a Chuchelná byly členy do roku 2007, poté p řistoupily do Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ. Všechny obce svazku náleží správnímu obvodu ORP Hlučín. M ěsto Hlu čín je zárove ň sídlem mikroregionu. Mikroregion se rozkládá na rozloze 165,31 km 2, s po čtem obyvatel 40 252 a hustotou zalidn ění 243 obyv./km². Hustota zalidn ění mikroregionu Hlu čínska je nevyšší ze všech mikroregion ů na Opavsku. K tomuto faktu p řispívá zejména m ěsto Hlu čín, jehož hustota zalidn ění 674 obyv./km² je v ůbec nejv ětší ze všech 78 obcí na zkoumaném území. Rovn ěž po čet obyvatel Hlu čína 14 258 je nejvyšší ze všech 78 obcí. Nejmén ě obyvatel (574) má poté obec Závada. Co se rozlohy tý če jsou nejv ětší Šilhe řovice (21,65 km 2), zárove ň je však

121 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. MOS - M ěstská a obecní statistika. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz080 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje . Rožnov pod Radhošt ěm: Proxima Bohemia spol. s. r. o., [2009?], 325 s.; vlastní zpracování 122 SVAZEK OBCÍ MIKROREGIONU HLU ČÍNSKA. Smlouva o vytvo ření „Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska“. Hlu čín, 2001.

61 v obci nejmenší hustota zalidn ění (74 obyv./km²). Nejstarší písemná zmínka pochází z obce Píš ť z roku 1228, nejmladší z obce D ěhylov z roku 1434. Nejvyšším orgánem svazku je Sn ěm a je tvo řen starosty p říp. místostarosty obcí. Dalším orgánem je Rada svazku, která rozhoduje o všech otázkách, které nejsou vyhrazeny sn ěmu a tvo ří jej t ři členové z řad starost ů. Statutárním orgánem je p ředseda a místop ředseda. Sn ěm také volí „Kontrolní a Revizní komisi“, kterou tvo ří p ředseda a další dva členové. 123 Strategický rozvojový dokument „Program rozvoje svazku obcí mikroregionu Hlu čínska“ byl vytvo řen v roce 2002 odbornou firmou, v sou časné dob ě je však neaktuální.

Obr. 9: Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska 124

123 SVAZEK OBCÍ MIKROREGIONU HLU ČÍNSKA . Stanovy „Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska. Hlu čín, 2001. 124 Vlastní zpracování

62 Tab. 6: Základní informace o obcích Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska k 31. 12. 2010 125 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska hustota první části po čet katastrální zalidn ění písemná obce obec ORP obyvatel vým ěra (ha) (obyv./km²) zmínka 1 Bělá Hlu čín 669 286 234 1349 1 2 Bohuslavice Hlu čín 1661 1533 108 1288 1 3 Darkovice Hlu čín 1288 514 251 1250 1 4 Děhylov Hlu čín 679 508 134 1434 1 5 Dobroslavice Hlu čín 747 724 103 1377 1 6 Dolní Benešov Hlu čín 4184 1481 283 1312 2 7 Ha ť Hlu čín 2564 1574 163 1250 1 8 Hlu čín Hlu čín 14258 2114 674 1303 3 9 Kozmice Hlu čín 1824 1087 168 1349 1 10 Ludge řovice Hlučín 4734 1082 438 1303 1 11 Markvartovice Hlu čín 1879 679 277 1377 1 12 Píš ť Hlu čín 2106 1568 134 1228 1 13 Šilhe řovice Hlu čín 1603 2165 74 1377 1 14 Vřesina Hlu čín 1482 689 215 1270 1 15 Závada Hlu čín 574 527 109 1349 1 celkem - 40252 16531 243 - 18

7. 6 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ Mikroregion vznikl v roce 2002 jako dobrovolný svazek obcí podle zákona o obcích. Rozprostírá se na území okresu Opava a obce spadají do správního obvodu ORP Opava a ORP Krava ře. Svazek je tvo řen 14 obcemi. Jsou jimi Bolatice, Hn ěvošice, Chlebi čov, Chuchelná, Kobe řice, Krava ře, Old řišov, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Št ěpánkovice, T řebom, Velké Hoštice. Obce Bolatice a Chuchelná p řistoupily teprve v roce 2007. Na konci roku 2010 žilo ve svazku 27 437 obyvatel na území o rozloze 142,2 km 2, s pr ůměrnou hustotou zalidn ění 193 obyv./km². Na území se nachází jedna obec se statutem m ěsta a to Krava ře, které jsou zárove ň sídlem mikroregionu. Město má jak nejvyšší po čet obyvatel (6 801), tak také nejv ětší katastrální vým ěru (19,37 km 2) a nejvyšší hustotu zalidn ění 351 obyv./km². Z Krava ř pochází také nejstarší písemná zmínka z roku 1224. Nejmladší písemné zmínky pocházejí z roku 1349 z pěti obcí, kdy písemná zpráva uvádí povinnost obce platit m ěstu Opavě za údržbu most ů a silnic. Nejmenší po čet obyvatel žije v obci T řebom, která se nachází v nejsevern ějším výb ěžku okresu Opava. Se svými 227 obyvateli má také nejnižší hustotu zalidn ění pouze 24 obyv./km². Nejmenší katastrální vým ěru má obec Chlebi čov (3,62 km 2) a řadí se tak k nejmenším obcím na Opavsku.

125 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. MOS - M ěstská a obecní statistika. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz080 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje . Rožnov pod Radhošt ěm: Proxima Bohemia spol. s. r. o., [2009?], 325 s.; vlastní zpracování

63 Nejvyšším orgánem svazku je Sn ěm. Je zastoupen starosty, p říp. místostarosty obcí, přičemž každá obec má p ři hlasování jeden hlas. Předseda a další dva členové tvo ří Radu. Rada zejména realizuje usnesení sn ěmu, zpracovává návrh rozpo čtu a realizuje b ěžné hospoda ření s majetkem. P ředseda zastupuje svazek obcí navenek. Kontrola svazku je provád ěna prost řednictvím Kontrolní komise, jež je tvo řena p ředsedou a dalšími dv ěma členy. Všechny orgány jsou voleny na dobu dvou let. 126 V roce 2002 byl zpracován „Program rozvoje mikroregionu Hlu čínska – západ“. Strategie byla zpracována rozvojovou agenturou, v sou časné dob ě je již neaktuální.

Obr. 10: Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska - západ 127

126 SVAZEK OBCÍ MIKROREGIONU HLU ČÍNSKA - ZÁPAD . Stanovy „Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska - západ“. Krava ře, 2001. 127 Vlastní zpracování

64 Tab. 7: Základní informace o obcích Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska - západ k 31. 12. 2010 128 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska - západ hustota první části po čet katastrální zalidn ění písemná obce obec ORP obyvatel vým ěra (ha) (obyv./km²) zmínka 1 Bolatice Krava ře 4384 1324 331 1250 2 2 Hn ěvošice Opava 1035 616 168 1288 1 3 Chlebi čov Opava 1105 362 305 1250 1 4 Chuchelná Krava ře 1284 767 167 1349 1 5 Kobe řice Krava ře 3286 1715 192 1236 1 6 Krava ře Krava ře 6801 1937 351 1224 3 7 Old řišov Opava 1339 1578 85 1234 1 8 Rohov Krava ře 626 664 94 1349 1 9 Služovice Opava 812 599 136 1349 2 10 Strahovice Krava ře 924 507 182 1349 1 11 Sudice Krava ře 677 943 72 1327 1 12 Št ěpánkovice Krava ře 3159 1253 252 1265 3 13 Třebom Krava ře 227 951 24 1349 1 14 Velké Hoštice Opava 1778 1004 177 1228 1 celkem - 27437 14220 193 - 20

7. 7 Sdružení obcí Hlu čínska Sdružení obcí Hlu čínska se za čalo formovat již po sametové revoluci v roce 1989. Po reform ě ve řejné správy docházelo stále více k odlu čování finan čních prost ředk ů z obcí. Reakcí byl vznik sdružení koncem roku 1991, kdy se ke spolupráci p řihlásilo 35 obcí. V roce 1998 došlo k podepsání nové zakladatelské smlouvy již jen mezi 24 členy. T ěmito obcemi byly: Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Dolní Benešov, Hať, Hlu čín, Hn ěvošice, Chlebi čov, Chuchelná, Kobe řice, Kozmice, Krava ře, Ludge řovice, Markvartovice, Old řišov, Rohov, Služovice, Sudice, Šilhe řovice, Št ěpánkovice, T řebom, Velké Hoštice, V řesina, Závada. Pozd ěji přistoupili obce B ělá, Píš ť, Strahovice. V roce 2003 došlo ke zm ěně právní formy ze zájmového sdružení právnických osob na dobrovolný svazek obcí dle § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. 129 V sou časné dob ě jsou členy Sdružení obcí Hlu čínska všechny samostatné obce na území Hlu čínska. Jde tedy o všechny obce, které jsou zárove ň členy Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, a obce Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska (výjimkou jsou obce D ěhylov a Dobroslavice, které historicky nespadají do území Hlu čínska). Do Sdružení

128 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. MOS - M ěstská a obecní statistika. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz080 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje . Rožnov pod Radhošt ěm: Proxima Bohemia spol. s. r. o., [2009?], 325 s.; vlastní zpracování 129 SDRUŽENÍ OBCÍ HLU ČÍNSKA. Vítejte na serveru Sdružení obcí HLU ČÍNSKA. Sdružení obcí Hlu čínska [online]. © 2004 - 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://hlucinsko.eu/

65 obcí Hlu čínska je tedy zapojeno 27 obcí. Se sdružením velmi úzce spolupracují také m ěstské části Ostrava - Hoš ťálkovice, Ostrava - Pet řkovice, Ostrava – Lhotka a Opava – Malé Hoštice. Sdružení obcí Hlu čínska zaujímá rozlohu 295,19 km 2, po čet obyvatel p řesahuje 66 000 a pr ůměrná hustota zalidn ění je 224 obyv./km². Nejv ětší je obec Šilhe řovice 21,65 km 2, nejmenší obec B ělá 2,86 km 2. Nejvíce obyvatel žije ve m ěst ě Hlu čín (14 258), zárove ň zde žije nejvíce obyvatel na km 2 (674). Nejmenší hustotu zalidn ění má obec T řebom (24 obyv./km 2), zárove ň zde žije nejmén ě obyvatel (227). Základní informace o obcích jsou formou tabulky uvedené v příloze č. 1. Orgány svazku obcí jsou Sn ěm, Rada, p ředseda, místop ředseda, Kontrolní a revizní komise. Sn ěm je tvo řen starosty p říp. místostarosty, p řičemž každý má p ři hlasování jeden hlas. Sn ěm volí ze svého st ředu p ředsedu, dva místop ředsedy a čty ři členy Rady svazku. Mohou jimi být pouze starostové obcí. Sn ěm volí také Kontrolní a revizní komisi, kterou tvo ří p ředseda a další dva členové. 130 Také Sdružení obcí Hlu čínska má zpracovanou svoji rozvojovou strategii. „Integrovaná strategie rozvoje Hlu čínska“ byla poprvé zpracována v roce 2000 a aktualizována v roce 2008.

Obr. 11: Sdružení obcí Hlu čínska 131

130 SDRUŽENÍ OBCÍ HLU ČÍNSKA. Smlouva o vytvo ření dobrovolného svazku obcí „Sdružení obcí Hlu čínska“ . Hlu čín, 2003 131 Vlastní zpracování

66

8 Realizované projekty a další činnosti

Předm ět činnosti svazk ů obcí podle zákona o obcích byl již popsán v kapitole o dobrovolném svazku obcí. Předm ět činnosti má každý svazek uveden ve svých Stanovách. Také činnost jednotlivých orgán ů a hospoda ření svazku byla již popsána v předchozích kapitolách. V této kapitole bude proto již jen ve stru čnosti popsán p ředm ět činnosti každého mikroregionu dle jednotlivých Stanov a dále bude popsán pro každý mikroregion p řehled nejd ůležit ějších projekt ů uskute čněných v posledních letech.

8. 1 Mikroregion Opavsko severozápad Předm ětem činnosti dle Stanov svazku 132 je zejména ochrana a prosazování spole čných zájm ů, zajišt ění trvale udržitelného rozvoje, ochrana životního prost ředí, propagace svazku obcí a další činnosti stanovené členskou sch ůzí. V mikroregionu bylo v posledních letech realizováno n ěkolik projekt ů. K nejvýznamn ějším pat ří Autobusové čekárny obcí Mikroregionu Opavsko severozápad, Poradenství pro rozvoj venkova Mikroregionu Opavsko severozápad, Ve řejná prostranství obcí Mikroregionu Opavsko severozápad, Víceú čelová h řišt ě Mikroregionu Opavsko severozápad a další.

Víceú čelová h řišt ě Mikroregionu Opavsko severozápad Ve t řech obcích mikroregionu (Brumovice, St ěbo řice, Velké Heraltice) byla realizována výstavba víceú čelových h řiš ť. Sportovišt ě slouží nejen školák ům a d ětem, ale p řístupná jsou široké ve řejnosti. H řišt ě je možné využívat celoro čně pro celou řadu sport ů od kopané, p řes florbal, tenis, volejbal až po hokej či bruslení. Projekt byl realizován od prosince 2007 do října 2009. Dotace byla získána z Regionálního opera čního programu NUTS II Moravskoslezsko ve výši p řes 6,7 mil. K č, p řičemž celkové výdaje činily p řes 7,3 mil. K č.133

Ve řejná prostranství Mikroregionu Opavsko severozápad Zám ěrem bylo vytvo řit kvalitní, bezpe čné prostory s množstvím zelen ě pro každodenní pohyb lidí. V rámci projektu vznikly nové p řístupové komunikace, d ětské herní prvky a došlo k úpravám ve řejných ploch. Realizace probíhala od dubna 2010 do zá ří 2011. Projekt byl

132 MIKROREGION OPAVSKO SEVEROZÁPAD. Stanovy svazku obcí Mikroregion Opavsko severozápad. Úvalno, 2007. 133 BRUMOVICE. VÍCEÚ ČELOVÁ H ŘIŠT Ě MIKROREGIONU OPAVSKO SEVEROZÁPAD. Brumovice [online]. 2009 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.brumovice- op.cz/vismo/zobraz_dok.asp?p1=67&p2=0&vol_stavzobrazeni=1&tzv=1&sort=nazev&sc=DESC ÚVALNO. Výro ční zpráva o činnosti svazku obcí Mikroregionu Opavsko severozápad za rok 2009. Úvalno [online]. 2009 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.uvalno.cz/ostatni/ds-1009/archiv=0&p1=55

67 podpo řen z Regionálního opera čního programu NUTS II Moravskoslezsko, oblast podpory 4.1 Rozvoj venkova. Celkové náklady byly tém ěř 10 mil. K č, z toho dotace činila p řes 8,5 mil. K č. V rámci toho projektu bylo rekonstruováno sedm veřejných prostranství v pěti obcích mikroregionu. 134 Neplachovice: - úprava zámeckého parku, vybudování zpevn ění plochy, odpo čívadlo Hlavnice: - obnova zámeckého parku, úprava venkovního areálu pro spole čenské akce Velké Heraltice: - Zpevn ěné plochy u objektu pošty a zdravotního st řediska, parkovací stání Brumovice: - úprava areálu kolem hasi čské zbrojnice (d ětské h řišt ě, výstavba informa ční tabule, dětské pískovišt ě, rekonstrukce ploch zelen ě, úprava oplocení) Brumovice – Skrochovice: - úprava plochy okolo zámeckého archívu (d ětské herní sestavy, parkové lavi čky, rekonstrukce ploch zelen ě a výsadba strom ů, informa ční tabule, zpevn ěná plocha) Úvalno: - zpevn ěné plochy u kostela Úvalno: - rekonstrukce zpevn ěných ploch a z řízení parkovišt ě u bytového domu 135

Obr. 12: Ve řejná prostranství Mikroregionu Obr. 13: Ve řejná prostranství Mikroregionu Opavsko severozápad – p řed realizací 136 Opavsko severozápad – po realizaci 137

134 OBEC HLAVNICE. OBNOVA ZÁMECKÉHO PARKU V HLAVNICI - 2011. Obec Hlavnice [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.obechlavnice.cz/obnova-zameckeho-parku-v-hlavnici-2011/d- 76482/p1=2582 CRR ČR. Projekty EU. Regionální Informa ční Servis [online]. © 2010-2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu 135 Informace poskytl Ing. Vít ězslav Odložilík, předseda Mikroregionu Opavsko severozápad 136 poskytl Ing. Vít ězslav Odložilík, předseda Mikroregionu Opavsko severozápad 137 poskytl Ing. Vít ězslav Odložilík, předseda Mikroregionu Opavsko severozápad

68 8. 2 Mikroregion Hvozdnice Předm ětem činnosti je realizace strategického plánu, rozvoj venkova, cestovního ruchu, rozvoj kultury a historických hodnot, ochrana životního prost ředí, propagace regionu a vytvá ření p říznivých vnit řních a vn ějších vztah ů a činnosti stanovené zákonem o obcích.138

Mapování kulturních a p řírodních hodnot mikroregionu Hvozdnice a návrh aktivit na ochranu kulturního d ědictví, zlepšení turistického potenciálu a atraktivity území V rámci projektu byl zmapován na území mikroregionu stav kulturního a p řírodního dědictví zejména p řírodní zajímavosti, kulturní památky, tradice, legendy a pov ěsti, výpov ědi a vzpomínky pam ětník ů. Na základ ě výsledk ů mapování byla vydána publikace „Studie obnovy, pé če a využití p řírodního a kulturního bohatství Mikroregionu Hvozdnice“. Studie obsahuje návrhy na údržbu a ochranu památek a návrhy na zvýšení turistické atraktivity území. Sou částí studie je i analýza zám ěrů obcí a dalších subjekt ů s tématikou kulturního d ědictví a podklady pro projektovou dokumentaci projekt ů s uvedením vhodných zp ůsob ů financování. Mimo vydání studie bylo vytvo řeno také CD se záznamem vzpomínek pam ětník ů a byly zpracovány podklady pro vydání dalších propaga čních materiál ů. Projekt byl realizován na p řelomu let 2010/2011. Celkové náklady p řesáhly 170 000 K č a dotace činila 143 000 K č. Projekt byl realizován z Programu rozvoje venkova prost řednictvím Místní ak ční skupiny Opavsko. 139

Studie proveditelnosti k realizaci p řírod ě blízkých protipovod ňových opat ření na území obcí Mikroregionu Hvozdnice Projekt byl zam ěř en na navržení p řírod ě blízkých protipovod ňových opat ření na území obcí mikroregionu. V rámci projektu byla provedena analýza materiál ů v oblasti vodního hospodá řství, dále byly provedeny hydrotechnické výpo čty, provedeno šet ření a projednání se starosty a vodohospodá ři a návrh řešení vlastnických vztah ů. Po zjišt ění stavu byla navržena protierozní a protipovod ňová opat ření v jednotlivých obcích a byly vypracovány podklady pro zpracování dokumentace pro územní řízení. Výstupem jsou mapy řešeného území s vyzna čením navržených p řírod ě blízkých protipovod ňových opat ření. Projekt byl zahájen v listopadu 2010 a ukon čen v říjnu 2011. Byl spolufinancován Evropskou unií z Opera čního programu Životního prost ředí. Celkové náklady dosáhly 1,8 mil. K č z čehož dotace činila 90 %. 140

138 MIKROREGION HVOZDNICE. Stanovy svazku obcí Mikroregion Hvozdnice, Dolní Životice, 2004. 139 MIKROREGION HVOZDNICE. Monitorovací zpráva O realizaci projektu – poskytnutá p ředsedou Mikroregionu Hvozdnice panem Vladimírem Chovancem 140 MIKROREGION HVOZDNICE. Studie proveditelnosti k realizaci p řírod ě blízkých protipovod ňových opat ření na území obcí Mikroregionu Hvozdnice.

69 8. 3 Venkovský mikroregion Moravice Předm ětem činnosti je podobn ě jako u Mikroregionu Hvozdnice realizace strategického plánu, rozvoj venkova, cestovního ruchu, rozvoj kultury a historických hodnot, ochrana životního prost ředí, propagace regionu a vytvá ření p říznivých vnit řních a vn ějších vztah ů a činnosti stanovené zákonem o obcích. 141

Mikroregion nemá dostatek finan čních prost ředk ů na to, aby vykonával r ůzné činnosti a zpracovával podklady pro získávání dotací, jelikož ro ční p řísp ěvek činí pouze 1 K č na obyvatele. Z tohoto d ůvodu nebyl v posledních letech v mikroregionu proveden žádný investi ční projekt. I p řes to starostové obcí v rámci mikroregionu spolupracují v činnostech, které se ur čitou m ěrou dotýkají obyvatel všech obcí. Takovýmto p říkladem byl spole čný postup obcí proti zrušení lé čebny dlouhodob ě nemocných v nemocnici ve Vítkov ě nebo zabrán ění ubytování nep řizp ůsobivých ob čan ů v obci Kružberk.

Petice proti zrušení l ůžek lé čebny dlouhodob ě nemocných (LDN) Na po čátku roku 2011 m ěl Moravskoslezský kraj v úmyslu zrušit l ůžkovou část lé čebny dlouhodob ě nemocných ve Vítkov ě. Proti tomu se ohradili jak léka ři, tak zástupci obcí v mikroregionu, nebo ť se obávali, že zrušením LDN by nemocnice postupn ě p řišla o další odd ělení. Spole čným úsilím všech starost ů byla ve všech obcích provedena petice za zachování stávajících l ůžek lé čebny dlouhodob ě nemocných, kterou podepsalo p řes 6 100 obyvatel mikroregionu. Díky petici, vystoupení starost ů a místostarost ů v médiích a na jednání krajského zastupitelstva v Ostrav ě a informování všech zainteresovaných poslanc ů Moravskoslezského kraje došlo k zachování sou časného stavu nemocnice. 142

Petice proti vzniku ghett v mikroregionu Moravice V roce 2011 podali p ředstavitelé obce Kružberk a ob čanské sdružení „Za rozvoj Kružberka, o. s.“ petici do Evropského Parlamentu, Ú řadu vlády ČR, Poslanecké sn ěmovny ČR a Senátu ČR. D ůvodem byl úmysl podnikatel ů vybudovat ubytovnu pro nep řizp ůsobivé osoby z bývalého rekrea čního za řízení v Kružberku. Objekt m ěl být b ěhem krátké doby obsazen 200 osobami žijícími dlouhodob ě ze sociálních dávek, což by pro obci Kružberk s necelými 300 obyvateli bylo zni čující. Do petice se prost řednictvím p ředstavitel ů obcí zapojili obyvatelé z celého mikroregionu a získali p řes 2500 podpis ů čímž zabránili vybudování ubytovny.143

141 VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE. Stanovy svazku obcí „Venkovský mikroregion Moravice“. Vítkov, 2005 142 VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE . Zpráva o činnosti Mikroregionu Moravice. VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE. Petice proti zrušení l ůžek lé čebny dlouhodob ě nemocných (LDN) 143 Informace poskytl Zden ěk Hegar, p ředseda Venkovského mikroregionu Moravice VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE. Petice proti vzniku ghett v mikroregionu Moravice

70

8. 4 Mikroregion Matice Slezská Předm ět činnosti mikroregionu dle jeho stanov je stejný jako u p ředchozích dvou mikroregion ů, proto zde již nebude vyjmenováván.

V mikroregionu bylo v posledních letech provedeno několik projekt ů. Nejvýznamn ější byl vznik Integrovaného Informa čního Systému Mikroregionu Matice Slezská. Mezi další významné projekty pat ří nap ř. Cyklostezka v úseku Došk ův Mlýn – lávka p řes řeku Opavu, Digitální barevné ortofotomapy obcí, Pasport komunikací na území MMS v intravilánech obcí. Od roku 2007 získává mikroregion každoro čně dotaci z programu „Podpora obnovy a rozvoje venkova“ na funkci manažera venkovského mikroregionu, která se pohybuje okolo dvou set tisíc korun. Od roku 2007 je také každoro čně vydáván „ Časopis Háje čan s přílohou obcí MMS“. Časopis se vydává v nákladu p řes 5000 výtisk ů a je ur čen pro všechny domácnosti v mikroregionu. Každá obec v něm prezentuje nejd ůležit ější události uplynulého roku.

Integrovaný informa ční systém Mikroregionu Matice Slezská Integrovaný informa ční systém byl jedním z prvních projekt ů v mikroregionu. Realizoval se již v roce 2001 a byl podpo řen Ministerstvem pro místní rozvoj. V rámci projektu byla v první fázi vybudována mikroregionální páte řní sí ť a její p řipojení k internetu. V další fázi vznikla v každé obci informa ční centra s připojením k internetu a došlo k vybavení center pot řebnou informa ční technikou. Vytvo řen byl také informa ční systém mikroregionu (webové stránky) a základní informa ční stránky pro každou obec s propojením na databázi informa čního systému mikroregionu. 144

8. 5 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska Jedním z prvních projekt ů mikroregionu byla „Rekonstrukce cyklostezky a podpora turistického ruchu v mikroregionu Hlu čínsko“, realizována v roce 2002 z programu SAPARD. V rámci tohoto projektu byly v obcích mikroregionu instalovány lavi čky a informa ční mapy, byla vybudována cyklostezka do B ělé, opraveny pomníky a kapli čky v několika obcích. V Bolaticích byl vybudován „Skanzen lidových tradic a řemesel“. 145

144 MIKROREGION MATICE SLEZSKÁ. Zpráva o realizaci projektu Integrovaného Informa čního Systému Mikroregionu Matice Slezská. Háj ve Slezsku, 2011. 145 INFORMA ČNÍ CENTRUM HLU ČÍN. Skanzen lidových tradic v Bolaticích • Bolatice. Informa ční centrum HLU ČÍN [online]. © 2008 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info&sekce=4&id=36

71

Komunitní plánování na Hlu čínsku Komunitní plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit zapo čalo již v roce 2005 ve m ěst ě Hlu čín. V té dob ě byla do projektu zapojena jen Charita Hlu čín a Svaz t ělesn ě postižených ČR. Byly vytvo řeny čty ři pracovní skupiny (rodina, d ěti a mládež; zdravotn ě postižení ob čané; senio ři; osoby ohrožené sociálním vylou čením) a jedna skupina řídící. Podílely se na p říprav ě strategického dokumentu pro oblast sociálních služeb na období 2006 – 2009. Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska se do projektu zapojil od roku 2009. Jedním z hlavních d ůvod ů bylo vytvo ření sít ě kvalitních sociálních služeb na území Hlu čínska. Za pomocí pracovních skupin byl vytvo řen „St ředn ědobý plán sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlu čínsko 2010 – 2013“. V rámci tohoto projektu se každoro čně po řádá „Den sociálních služeb“. Jde o p řehlídku poskytovatel ů služeb a souvisejících aktivit na nám ěstí v Hlu čín ě. Jednotliví poskytovatelé sociálních služeb informují ob čany mikroregionu o nabízených službách, poskytují jim základní informace a zdarma jsou provád ěny činnosti, jako je m ěř ení tlaku, cukru apod. Cílem projektu je informovat ob čany o možnostech a dostupnosti sociálních služeb na Hlu čínsku. 146

8. 6 Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ Jediným v ětším realizovaným projektem na území mikroregionu byla „Ve řejná internetizace a bezdrátový rozhlas mikroregionu Hlučínska – západ“. Projekt byl realizován v roce 2006 o celkovém rozpo čtu 15,7 mil. K č. Projekt byl spolufinancován Ministerstvem pro místní rozvoj z programu „Spole čný regionální opera ční program“ ve výši 85 % celkových náklad ů. Do projektu se zapojilo 12 obcí mikroregionu mimo obce Kobe řice a Strahovice. Na území mikroregionu byly vybudovány p řípojné body k síti internet, ke které se mohou připojit ob čané i firmy pomocí bezdrátových za řízení. V obcích byla z řízena také ve řejn ě přístupná místa internetu p řevážn ě v knihovnách, ve školách a na obecních ú řadech. Všechna ve řejn ě p řístupná místa byla vybavena kvalitní informa ční technologií. Sou částí projektu bylo i vybudování regionální sít ě bezdrátového rozhlasu VISO – varovného a informa čního systému obyvatelstva. V obcích bylo nainstalováno moderní ozvu čovací za řízení, které je schopno přinášet jak aktuální hlášení tak varovat obyvatele při krizových situacích. 147

146 MĚSTSKÝ Ú ŘAD HLU ČÍN. St ředn ědobý plán sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlu čínsko 2010 – 2013. Hlu čín, 2010. Informace poskytla Mgr. Marcela Buryová, koordinátora komunitního plánování Hlu čín 147 Informace poskytl Werner Watzlawik, M ěstský ú řad Krava ře

72

8. 7 Sdružení obcí Hlu čínska Předm ětem činnosti je rozší ření, zlepšení a prohloubení hospodá řské, kulturní a jiné spolupráce mezi členy svazku obcí v zájmu regionu „Hlu čínska“, ochrana a prosazování spole čných zájm ů člen ů tohoto svazku a také koordinace mezi členy p ři všech regionálních projektech v obecní a podnikatelské sfé ře v rámci regionálním, celostátním i mezinárodním. 148 Další činnost SOH se řídí zákonem o obcích.

Projekty realizované v rámci Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska a Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ byly již popsány výše. V ětšina projekt ů v těchto obcích však byla uskute čněna v rámci celého Hlu čínska tedy p řes Sdružení obcí Hlu čínska, kdy bylo od roku 2005 realizováno p řes deset projekt ů. Jednalo se vesm ěs o projekty zam ěř ené na rozvoj cestovního ruchu a zvýšení pov ědomí o území Hlu čínska formou festival ů kultury, rozvoje cyklostezek a vydáním propaga čních materiál ů. V následujícím textu budou popsány jen nejd ůležit ější projekty.

Na kole bez hranic Projekt na kole bez hranic je spole čný projekt Sdružení obcí Hlu čínska a polské gminy Krzy źanowice, gminy Krzanowice a gminy Kietrz. Cílem projektu je propagovat region Hlu čínska a Horního Slezska návšt ěvník ům, turist ům i samotným obyvatel ům. Výsledkem projektu je vydání mapového pr ůvodce s cyklomapou, který bude mapovat oblast cykloturistiky v příhrani čních regionech. Pr ůvodce bude vydán v po čtu více jak 27 000 kus ů nejen v českém a polském jazyce ale také v jazyce anglickém a n ěmeckém. Materiály budou vydávány v informa čních centrech, knihovnách, školách a p ři jiných prezentacích. Sou částí projektu budou cyklovýlety pro ve řejnost a instalace odpo čívadel na cyklostezkách gminy Krzy źanowice. Projekt je spolufinancován z Opera čního programu ČR – Polsko. Celkové náklady projektu p řesáhnou 700 000 K č.149

Partnerstvím k poznávání regionu Projekt bude formou p řeshrani ční spolupráce propagovat zajímavosti a specifické produkty daného regionu. Jedná se o op ět o spolupráci Sdružení obcí Hlu čínska a polské gminy Kietrz, Krzanowice a Krzy źanowice. Zám ěrem je propagovat region, který byl po dlouhou dobu sou částí jednoho státu a zvýšit pov ědomí nejen turist ů ale také obyvatel o území, na kterém žijí

148 SDRUŽENÍ OBCÍ HLU ČÍNSKA. Smlouva o vytvo ření dobrovolného svazku obcí „Sdružení obcí Hlu čínska“ . Hlu čín, 2003 149 Informace poskytl Mgr. Herbert Pavera, p ředseda SOH URZ ĄD MIEJSKI KRZANOWICE. Na rowerze bez granic. Aktualno ści [online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.krzanowice.pl/new/site/index/1-aktualnosci/news/787.na-rowerze-bez-granic.html

73 a o jeho nejbližších sousedech. Výsledkem budou dva typy propaga čních materiál ů vydané ve více jak 80 000 kusech. První z nich bude pojednávat o aktuálních zajímavostech a možnostech turistického, rekrea čního, kulturního a sportovního využití v regionu. Druhým propaga čním materiálem bude gastronomická brožura s popisem nejvýznamn ějších produkt ů každé oblasti a p řehledem restaurací. Pomocí propaga čních materiál ů by m ělo dojít ke zvýšení cestovního ruchu v příhrani ční oblasti. Celkové náklady p řesáhnou 800 000 Kč, z nichž část bude spolufinancována z Opera čního programu ČR – Polsko. 150

Festival kultury Hlu čínska Festival kultury Hlu čínska je po řádán každoro čně od roku 2009. Jednodenní festival pěveckých, folklórních a jiných zájmových spolk ů probíhá na nám ěstí v Hlu čín ě v letních měsících. Každého festivalu se ú častnilo na 400 ú činkujících z celého regionu, kteří se prezentovali svými vystoupeními a ukázkami tradičních řemesel a jejich tvorby. Akce zaznamenala u ve řejnosti zna čný ohlas, proto je snaha v této činnosti pokra čovat i v dalších letech. Náklady každého festivalu se pohybovaly okolo 150 000 K č, z čehož dotace z kraje činila kolem 50 %.

Vybavení cyklostezek Hlu čínska – rozvoj cestovního ruchu mikroregionu Cyklostezka protkávající celé Hlu čínsko byla vybudována již v roce 2001 – 2002. V rámci tohoto projektu byly cyklostezky nov ě vybavené infotabulemi a odpo čívadly, které byly již nevyhovující. Po řízeno bylo p řes 90 kus ů dopravního zna čení, p řes 40 infotabulí, vybudováno bylo p řes 30 posezení spolu s odpadkovými koši a stojany na jízdní kola. Zám ěrem projektu bylo zvýšení atraktivity již nevyhovující cyklostezky pro turisty a návšt ěvníky regionu. Náklady dosáhly tém ěř 950 000 K č z čehož polovinu činila dotace z Moravskoslezského kraje. 151

150 Informace poskytl Mgr. Herbert Pavera, p ředseda SOH GMINA KRZY ŹANOWICE. ,,Partnerstwo do poznania regionu". Współpraca zagraniczna [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.krzyzanowice.pl/main/aktualnosci_szczegoly,news1335.html 151 Informace poskytl Mgr. Herbert Pavera, p ředseda SOH

74

9 Názory starost ů na činnost mikroregion ů (analýza dotazníkového šet ření)

Dotazníkové šetření probíhalo prost řednictvím e-mailové komunikace s několika opakováními od listopadu 2011 do b řezna 2012. Z celkového po čtu 78 oslovených starost ů se dotazníkového šet ření zú častnilo 47 z nich, tedy 60,25 %. V rámci Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ se dotazníkového šet ření zú častnilo 11 obcí (79 % všech obcí), ze Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska 10 obcí (67 %) a Mikroregionu Opavsko severozápad 6 obcí (67 %), z Mikroregionu Hvozdnice 7 obcí (64 %), z Mikroregionu Matice Slezská 8 obcí (57 %) a z Venkovského mikroregionu Moravice 5 obcí (31 %). Dotazník byl tvo řen 13 otázkami. Úkolem bylo zjistit zejména hlavní ú čel spolupráce, a zda se jej da ří napl ňovat, názory starost ů na spolupráci v rámci mikroregionu a realizované a plánované projekty jednotlivých obcí.

1. Pro č jste do mikroregionu vstoupili? Nej čast ější odpov ědí, kterou uvedla více, jak polovina dotázaných bylo navázání kontaktu s ostatními obcemi regionu, vzájemná vým ěna zkušeností, informovanost a spolupráce v různých oblastech. Druhou nej čast ější odpov ědí byl vstup obce do mikroregionu za ú čelem realizování spole čných projekt ů s větší možností získat dotaci. Třetí nej čast ější odpov ědí bylo spole čné řešení problém ů. Zejména starostové Venkovského mikroregionu Moravice uvád ěli jako nejv ětší problém nezam ěstnanost v regionu, nebo ť okolí Vítkova pat ří již n ěkolik let k oblastem s nejv ětší mírou nezam ěstnanosti v okrese Opava. Další často uvád ěné odpov ědi byly: historicky zde pat říme (tuto odpov ěď uvád ěli zejména starostové Hlu čínska), spole čný postup p ři propagaci regionu a jednotlivých obcí, celkový rozvoj území, tradice a stejné hodnoty.

2. Jaký je hlavní ú čel Vaší spolupráce? Da ří se jej napl ňovat? Pokud ne, pro č? Odpov ědi na otázku jaký je hlavní ú čel spolupráce do jisté míry navazují na první otázku a jsou vesm ěs podobné. Hlavní ú čel v ětšiny mikroregion ů je podporovat všeobecný rozvoj regionu, zejména p řípravou spole čných projekt ů s reáln ější možností získání finan čních prost ředk ů. Dalším ú čelem je zviditelnit nejen obec ale celý mikroregion a propagovat jej jako celek za ú čelem posílení cestovního ruchu a zvýšení pov ědomí ob čan ů o území, na kterém žijí. Úkolem je také spolupracovat ve všech oblastech jak školství, sociální pé če, zdravotnictví, kultura a další. Hlavním ú čelem jednání v rámci Valné hromady je vzájemné p ředávání zkušeností mezi jednotlivými obcemi, informovanost o d ění v okolních obcích, řešení spole čných problém ů a p říprava spole čných projekt ů.

75 Na otázku zda se da ří ú čel napl ňovat odpov ěděli zástupci obcí v rámci Sdružení obcí Hlu čínska kladn ě. Spolupráce v tomto mikroregionu funguje na vysoké úrovni, v ětšina cíl ů se da ří napl ňovat a jen minimum projekt ů se neda ří uskute čnit z důvodu nedostatku financí. Obdobné odpov ědi byly uvád ěny také v Mikroregionu Opavsko severozápad. V Mikroregionu Hvozdnice se hlavní ú čel p ředávání informací da ří p řevážn ě napl ňovat. Celkov ě však spolupráce funguje na pr ůměrné úrovni, n ěkteré obce spolupracují více a jiné mén ě. Realizují se p řevážn ě m ěkké projekty, zatímco investi ční se realizují jen v některých obcích – problémem jsou majetkové vztahy pozemku. Problémem je také rozdílná velikost obce a po čet obyvatel, nebo ť v ětší obce mají vyšší rozpo čty, zatímco menší obce musí více zvažovat na kterou činnost finan čně p řisp ět. Problém velikosti obcí není jen problémem Mikroregionu Hvozdnice, tento problém se samoz řejm ě týká všech mikroregion ů. Spolupráce ve Venkovském mikroregionu Moravice funguje spíše na úrovni řešení spole čné problematiky, jako bylo uvedeno výše nap ř. spole čné jednání obcí proti vzniku ghett nebo spole čné jednání pro zachování nemocnice ve Vítkov ě. P ůvodní ú čel založení mikroregionu se však nepoda řilo naplnit. Členský p řísp ěvek je pouze 1 K č na ob čana, což je na aktivní činnost velmi málo. Mikroregion nemá svého manažera, který by se podrobn ě věnoval zpracování projekt ů a získávání dotací, také proto zde nebyl v posledních letech proveden žádný projekt. Venkovský mikroregion Moravice má velký po čet obcí a velkou rozlohu, avšak velikosti jednotlivých obcí a po čty obyvatel se velmi liší. Spolupráce tedy není optimální, nebo ť problematika jednotlivých obcí je velmi r ůznorodá a neda ří se najít žádný spole čný zájem. Účel spolupráce v Mikroregionu Matice Slezská se vesměs da ří napl ňovat. Mén ě se da ří napl ňovat v oblasti spole čných projekt ů nebo ť spolupráce s ostatními obcemi je náro čná a komplikovaná. Stejn ě jako u výše zmín ěných mikroregion ů se i zde projevují rozdíly ve velikosti obce. Každá obec řeší p ředevším akutní situaci ve své obci, která je často odlišná od sousedních obcí.

3. Jaké konkrétní aktivity vyvíjí Vaše obec v mikroregionu? Z této otázky vyplynulo, že většina obcí nevyvíjí žádné konkrétní aktivity, které by se odlišovaly od ostatních. Plánování projekt ů a ú čast na jednání probíhá spole čně. V některých v ětších obcích se však konají kulturní a sportovní akce pro celý mikroregion nap ř. již zmín ěný Den sociálních služeb v Hlu čín ě. Odlišné aktivity vyvíjí obce, v kterých sídlí manažer svazku vykonávající veškerou činnost související s projekty. Svého manažera má Mikroregion Opavsko severozápad a Mikroregion Matice Slezská. V ostatních mikroregionech vykonává tuto činnost p řevážn ě p ředseda, místop ředseda a jiní administrativní pracovníci.

76

4. Jak významná je podle Vás spolupráce obcí? Výsledky se odráží od skute čnosti, zda se ú čel mikroregion ů da ří napl ňovat (jak bylo uvedeno v otázce č. 2) a také od množství provedených projekt ů. Jak již bylo uvedeno výše spolupráce obcí na Hlu čínsku (zejména v rámci Sdružení obcí Hlu čínska) funguje na vysoké úrovni. V posledních letech zde bylo provedeno n ěkolik významných projekt ů na podporu cestovního ruchu. Tento fakt se odráží v názorech starost ů, kdy tém ěř všichni považují spolupráci za velmi významnou. Rovn ěž tak je tomu v Mikroregionu Opavsko Severozápad, kdy za velmi významnou ozna čilo spolupráci 100 % dotazovaných. V Mikroregionu Matice Slezská ozna čilo za velmi významnou spolupráci 50 % dotazovaných, 50 % ji ozna čilo za mén ě významnou. I p řesto, že ve Venkovském mikroregionu Moravice nebyl v posledních letech proveden žádný projekt, ozna čuje za velmi významnou spolupráci tém ěř 60 % dotazovaných. Důležitost spolupráce se projevila v již výše zmín ěných peticích. Jeden zástupce obce však ozna čil spolupráci za mén ě významnou a jeden dokonce za tém ěř nevýznamnou. Jak bylo uvedeno v otázce č. 2 funguje spolupráce v Mikroregionu Hvozdnice na pr ůměrné úrovni, proto ji za velmi významnou ozna čilo necelých 30 % dotazovaných a za mén ě významnou p řes 70 % dotazovaných.

MMS velmi významná VMM

MHV mén ě významná MOPSZ

SOMH-Z tém ěř nevýznamná

SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 14: Jak významná je podle Vás spolupráce obcí?152 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

152 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

77 5. Uve ďte nejv ětší výhody spolupráce Jako nejv ětší výhody byla op ět nej čast ěji uvád ěna vzájemná vým ěna zkušeností mezi jednotlivými zástupci obcí v mikroregionu a informovanost o činnostech v jednotlivých obcích. Tuto odpov ěď uvedlo okolo 50 % všech dotazovaných. Stejn ě častou odpov ědí bylo také získání více dotací, nebo ť je v ětší šance na realizaci projektu podaných mikroregionem než projektu podaných samostatnou obcí. Obce na Hlu čínsku uvád ěly také jako nejv ětší výhody spole čnou prezentaci na výstavách turistického ruchu, propagace obce prost řednictvím mikroregionu, provád ění spole čných kulturních akcí, p řeshrani ční spolupráce a z řízení spole čné regionální televize. Zástupci Mikroregionu Opavsko Severozápad uvedli také jako velkou výhodu z řízení funkce manažera svazku, nebo ť zpracovává žádosti o dotace a vykonává množství práce, které by jinak musely vykonávat jednotlivé obce. Mikroregion Hvozdnice a Mikroregion Moravice uvád ěly jako velkou výhodu řešení problém ů spole čně s ostatními obcemi (v ětší množství osob a z toho plynoucí v ětší vyjednávací síla). Dva p ředstavitelé Venkovského mikroregionu Moravice však také uvedli, že žádné výhody spolupráce nemá. V Mikroregionu Matice Slezská uvedlo 100 % dotazovaných jako nejv ětší výhodu již zmín ěnou vzájemnou vým ěnu zkušeností. Jako další výhody byly uvedeny projekty, které jsou pro více obcí cenov ě výhodn ější nap ř. projekt integrovaného informa čního systému, ortofotomapy či geologické pr ůzkumy poh řebiš ť. Výhodou spolupráce je také pocit sounáležitosti s ob čany okolních obcí a zviditeln ění problematiky mezi více ob čan ů.

6. Uve ďte nejv ětší nevýhody (problémy) spolupráce Polovina dotázaných uvedla, že spolupráce nemá žádné nevýhody a nezaznamenávají žádné problémy. Druhou nej čast ější odpov ědí byl problém sladit dohromady názory tolika starost ů a z toho plynoucí nemožnost prosazení n ěkterých projekt ů z důvodu r ůznorodosti individuálních zájm ů jednotlivých obcí. Každá obec má své priority a pot řeby, které se v závislosti na velikosti obce a po čtu obyvatel často velmi liší. Problémem je také financování, nebo ť zejména menší obce nemají stejné možnosti financování spole čných projekt ů jako obce s větším rozpo čtem. Zdroje financí obcí jsou často tak nízké, že žádné zastupitelstvo není ochotno p řisp ět na projekt jinému, s příslibem, že v budoucích letech pom ůžou jiní jemu. Mezi dalšími uvád ěnými problémy byly nap ř. již napln ěné dota ční programy nebo programy, které sice nejsou napln ěné, ale neodpovídají pot řebám obce. Problémem je také velká administrativní zát ěž, problémy p ři jednání s vlastníky pozemk ů či velké regionální rozdíly zejména nezam ěstnanost.

78

7. Ú častníte se jednání týkající se rozvoje mikroregionu? Aktivitu starost ů a zájem o rozvoj mikroregionu dokazuje následující graf. Přes 50 % dotázaných se ú častní jednání Valné hromady vždy. Výjimkou je pouze Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, kdy odpov ěď vždy uvedla necelá polovina. Zbývající uvedli odpov ěď tém ěř vždy. Jak bylo uvedeno v předchozích otázkách, vzájemná vým ěna zkušeností a informovanost o d ění v jednotlivých obcích je pro zástupce obcí velkou výhodou. Odpov ěď ob čas, výjime čně a nikdy se neobjevila.

MMS vždy

VMM tém ěř vždy č MHV ob as vyjíme čně MOPSZ nikdy (uve ďte SOMH-Z důvod)

SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 15: Ú častníte se jednání týkající se rozvoje mikroregionu? 153 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

8. Jak informujete ob čany o existenci a d ění v mikroregionu? Tato otázka umož ňovala volnou odpov ěď . Nej čast ější uvedenou odpov ědí byl obecní zpravodaj, který uvedlo p řes 60 % dotázaných. Následovaly webové stránky obce či mikroregionu, které uvedlo 45 % všech dotázaných. Odpov ěď „Na ve řejných jednáních obecního zastupitelstva“ (na ve řejných sch ůzích či spole čných setkáních) uvedlo p řes 35 % dotázaných. Čtvrtina respondent ů uvedla ú řední desku obce jako zdroj informací o d ění v mikroregionu. Dalšími odpov ěď mi byly nap ř. místní rozhlas, který uvedla polovina dotázaných Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ. Rozhlas byl v mikroregionu modernizován v roce 2006 v rámci projektu „Ve řejná internetizace a bezdrátový rozhlas mikroregionu Hlu čínska – západ“. Informace jsou poskytovány také prost řednictvím regionální televize Hlu čínsko, regionálních deník ů a týdeník ů, informa čních center a vydáváním propaga čních materiál ů.

153 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

79 9. Co byste cht ěli ve Vaší obci vylepšit? Vzhledem k velkým rozdílnostem a odlišným pot řebám jednotlivých obcí čítala tato otázka řadu odpov ědí. Nej čast ěji však byla uvád ěna odpov ěď infrastruktura a oprava chodník ů, kterou uvedlo p řibližn ě 50 % dotázaných v každém mikroregionu. Obce by si dále p řály zlepšit životní prost ředí a s tím související výsadbu zelen ě a zlepšení celkového vzhledu obce. Některé z obcí si také p řejí výstavbu splaškové kanalizace a ČOV. Problémem je však často nedostatek financí na její realizaci. Stejn ě často si starostové p řejí rekonstrukci obecních budov nebo rozší ření volno časové aktivity z řízením prostor pro kulturní a sportovní činnost.

10. Jak vidíte budoucí vývoj Vaší obce? Většina dotázaných o čekává rozvoj jejich obce v následujících letech. Odpov ěď bude se výrazn ě rozvíjet či mírn ě rozvíjet uvedlo p řes 90 % dotázaných. Pouze ve Venkovském mikroregionu Moravice činila tato odpov ěď mén ě jak 60 %. Odpov ěď „bude se výrazn ě rozvíjet“ byla uvedena ve čty řech mikroregionech a to v Mikroregionu Matice Slezská, Mikroregionu Opavsko severozápad, Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ a Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska. Výrazné zlepšení situace v obci se o čekává jen ve Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, kde tuto odpov ěď uvedlo 45 % dotázaných. V ostatních mikroregionech p řevládala odpov ěď „bude se mírn ě rozvíjet“. Jeden starosta obce ve Svazku obcí Mikroregionu Hlu čínska je toho názoru, že bude vývoj v obci stagnovat. Dva zástupci Venkovského mikroregionu Moravice o čekávají mírné zhoršování situace v jejich obci v následujících letech. Odpov ěď „situace se výrazn ě zhorší“ se mezi starosty neobjevila.

MMS bude se výrazn ě rozvíjet

VMM bude se mírn ě rozvíjet

MHV bude stagnovat MOPSZ situace se bude mírn ě SOMH-Z zhoršovat situace se výrazn ě zhorší SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 16: Jak vidíte budoucí vývoj Vaší obce? 154 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

154 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

80

11. Spolupracujete rovn ěž i s jinými subjekty na rozvoji obce? Uve ďte s jakými. Obce a mikroregiony spolupracují na svém rozvoji také prost řednictvím Místních ak čních skupin (MAS) jejichž jsou členy. MAS jsou uskupení, které spolupracují na rozvoji venkova, zem ědělství, a p ři získávání finan ční podpory z EU a národních program ů metodou LEADER Sdružují subjekty soukromého i ve řejného sektoru. Mikroregion Hvozdnice a Mikroregion Matice Slezská jsou členy Místní ak ční skupiny Opavsko. Jejími členy jsou také některé obce z Mikroregionu Opavsko severozápad a obce Venkovského mikroregionu Moravice. Sdružení obcí Hlu čínska je členem Místní ak ční skupiny Hlu čínsko. Řada obcí je také členem Euroregionu Silesia či Svazu m ěst a obcí ČR. S Národní sítí zdravých m ěst (NSZM) spolupracuje Sdružení obcí Hlu čínska, které je jeho členem od roku 2009. Od roku 2012 je nov ě členem také Mikroregion Matice Slezská. Členy jsou také obce Bolatice a Hlu čín. Jak bylo uvedeno v kapitole „Národní struktury spolupráce obcí“ NSZM se dlouhodob ě zabývá životním prost ředím, udržitelným rozvojem, kvalitou života, ale také zdravým životním stylem obyvatel a jejich odpov ědností v ůč i budoucím generacím. Obce spolupracují na svém rozvoji také s podnikateli a zem ědělci. Na ve řejných setkáních diskutují o problémech, o možných dota čních programech jak pro zem ědělce, tak pro podnikatele a spole čně jednají o dalším možném rozvoji mikroregionu. Spolupráce probíhá také s odborníky na r ůznou problematiku. Nej čast ěji se jedná o architekty a urbanisty, kte ří spolupracují s obcí na územním plánu, programu rozvoje obce či mikroregionu a zejména p ři p řípravách projekt ů. Mezi d ůležité spolupracující subjekty pat ří také Krajský ú řad Moravskoslezského kraje, Magistrát m ěsta Opavy, Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko či rozvojové agentury. Spolupráce probíhá také s místními spolky a organizacemi jako jsou hasi či, myslivci, sportovci, chovatelé, zahrádká ři aj. a to zejména v oblasti po řádání kulturních a sportovních akcí. V neposlední řad ě je nutné uvést také spolupráci s aktivními ob čany mikroregionu.

12. Uve ďte nejd ůležit ější projekty, které jste již podnikli v uplynulých letech sami případn ě ve spolupráci s jinými obcemi. Na tuto otázku odpov ědělo z celkového po čtu 47 vypln ěných dotazník ů jen 36 obcí. Proto bude dále pracováno s tímto po čtem. Nej čast ěji uvád ěným projektem byla rekonstrukce či zateplení mate řských a základních škol, kterou provedlo celkem 47 % dotázaných obcí. Následovala rekonstrukce či zateplení obecních budov se 42 %. Výstavba či oprava sportovních areál ů (t ělocvi čen, víceú čelových h řiš ť) byla provedena ve t řetin ě obcí. Přibližn ě t řetina obcí provedla opravu komunikací a chodník ů, výsadbu a revitalizaci zelen ě, či provedla výstavbu kanalizace a čistírny odpadních vod. Dalšími provedenými projekty v obcích ale již v mnohem menší mí ře byly rekonstrukce památek, výstavba d ětských h řiš ť, výstavba cyklostezek, za řízení

81 pro d ůchodce, realizace protipovod ňových opat ření, modernizace ve řejných prostranství, výstavba byt ů, po řízení územního plánu, parkovišt ě. Nej čast ěji realizovanými projekty Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska byly sportovní h řišt ě. Ve Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ se nej čast ěji provád ěla rekonstrukce a zateplení obecních budov, v Mikroregionu Opavsko severozápad úprava ve řejných prostranství, v Mikroregionu Hvozdnice výstavba splaškové kanalizace a výstavba ČOV. Ve Venkovském mikroregionu Moravice probíhala nej čast ěji úprava komunikací a chodník ů a v Mikroregionu Matice Slezská rekonstrukce a zateplení základních a mate řských škol.

13. Uve ďte nejd ůležit ější projekty, které budete/byste rádi v následujících letech provedli sami p řípadn ě ve spolupráci s jinými obcemi. Tato otázka je obdobná jako otázka č. 9. „Co byste cht ěli ve Vaší obci vylepšit?“ avšak uvádí projekty, které by obce rádi realizovaly v nejbližších letech. Mnohokrát byl uveden projekt „oprava komunikací a chodník ů“, kterou by rádo v nejbližších letech uskute čnilo 39 % dotázaných obcí. Následují rekonstrukce obecních budov, které jsou pro každodenní užívání často v nevyhovujícím stavu. Jedná se o v poslední dob ě často provád ěné zateplení budov či vým ěna oken. Tuto rekonstrukci by rádo provedlo 33 % obcí. Přibližn ě t řetina obcí plánuje také rekonstrukci základní či mate řské školy. Čtvrtina obcí má v úmyslu vybudovat místa sloužící sportu jako jsou víceúčelová h řišt ě, t ělocvi čny a fotbalová h řišt ě. Následuje výsadba zelen ě či výstavba splaškové kanalizace a ČOV, kterou má v plánu provést 5 obcí. Nov ě se obce zam ěř ují také na bezpe čnost na silnicích a zklidn ění dopravy. Po řizují kamerové systémy, osv ětlené p řechody pro chodce, a instalují systémy rozpoznávající pohyb chodc ů. K plánovaným projekt ům pat ří také protipovod ňová opat ření, výstavba cyklostezek, d ětských hřiš ť, modernizace ve řejných prostranství, rekonstrukce památek, z řízení obecního domu služeb, a další. Jak ale uvád ějí starostové jednotlivých obcí, všechny plánované projekty se budou odvíjet od možností jejich financování.

82 10 Názory ob čan ů na činnost mikroregion ů (analýza dotazníkového šet ření)

Dotazníkové šet ření probíhalo od listopadu 2011 do b řezna 2012. Celkov ě bylo osloveno 201 respondent ů z toho 57 % žen a 43 % m ůžu. Nejpo četn ější v ěkovou kategorii tvo ří obyvatelé ve v ěku 21 – 30 let (27 %), následuje kategorie 41 – 50 let (24 %), poté 31 – 40 let (21 %). V ěková kategorie 51 – 60 let je tvo řena 14 %, kategorie 61 a více 9 % a obyvatelé ve věku 15 – 20 let 5 %. Dle dosaženého vzd ělání je nejvíce zastoupena kategorie st řední s maturitou (43 %), vzd ělání st řední bez maturity dosáhlo 37 %, vysokoškolské vzd ělání je zastoupeno 13 %, základní 5 % a vyšší odborné 2 %. Podrobná identifikace respondent ů dle jednotlivých mikroregion ů je uvedena v příloze č. 4.

1. Víte, že je vaše obec členem mikroregionu (svazku obcí, sdružení obcí)? Z celkového po čtu 201 respondent ů odpov ědělo ano 70 %, ne 30 %. Nejv ětší pov ědomí o existenci mikroregionu mají obyvatelé Venkovského mikroregionu Moravice, kde odpov ědělo ano 82 % a také Mikroregionu Matice Slezská kde tuto odpov ěď uvedlo 80 %. Tento fakt je pravd ěpodobn ě dán vyšším zastoupením obyvatel s vyšším stupn ěm vzd ělání, nebo ť 82 % dotázaných Venkovského mikroregionu Moravice dosáhlo minimáln ě st ředního vzd ělání s maturitou a v Mikroregionu Matice Slezská tohoto vzd ělání dosáhlo 77 % dotázaných. Naopak v Mikroregionu Hvozdnice odpov ědělo ano pouze 50 % respondent ů, kdy 60 % dosáhlo pouze vzd ělání základního či st ředního bez maturity. Obdobné výsledky byly dosaženy v Mikroregionu Opavsko severozápad, kde 59 % obyvatel ví, že jejich obec je členem mikroregionu. Na Hlu čínsku má pov ědomí o existenci mikroregionu 68 – 69 % obyvatel, což může být dáno existencí Sdružení obcí Hlu čínska již od 90. let na rozdíl od ostatních mikroregion ů vzniklých teprve na po čátku 21. stol. Vyšší pov ědomí m ůže být dáno také velkým množstvím již provedených projekt ů na tomto území či z řízením „Regionální televize Hlu čínsko“ 155 , kde mohou ob čané shlédnout reportáže jak z celého Hlu čínska, tak z jednotlivých obcí.

155 ČESKÁ REGIONÁLNÍ TELEVIZE. Nejnov ější reportáže. Regionální zpravodajská televize HLU ČÍNSKO [online]. © 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.tv/

83 MMS

VMM

MHV ano

MOPSZ ne

SOMH-Z

SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 17: Víte, že je vaše obec členem mikroregionu (svazku obcí, sdružení obcí)? 156 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

V případ ě odpovědi ano, víte, jak se nazývá? Prosím dopl ňte:

Nejvíce správných odpov ědí uvedli obyvatelé Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska, kdy ze všech kladných odpov ědí v ědělo p řesný název 81 %. Ve v ětšin ě p řípad ů byl uveden název Sdružení obcí Hlu čínska, mén ě pak Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska. Nejmén ě správných odpov ědí p řesného názvu mikroregionu uvedli obyvatelé Mikroregionu Opavsko severozápad, kdy z kladných odpov ědí uvedlo p řesný název jen 38 %. V ostatních mikroregionech se odpov ědi pohybovaly kolem 60 – 70 % správn ě uvedených názv ů. Ostatní obyvatelé název bu ďto nev ěděli nebo jej uvedli nesprávn ě. Objevovaly se tak názvy mikroregionu jako „ Česko-polské p říhrani ční spolupráce“, „Hlu čínsko“, či „Mikroregion Opava“.

2. Víte, které obce jsou jeho sou částí? Vyjmenujte prosím ty, které znáte. Na tuto otázku neodpov ědělo nebo uvedlo odpov ěď nevím 30 % respondent ů. Zbylých 70 % se pokusilo vyjmenovat co nejv ětší po čet obcí. Odpov ědi byly velice r ůznorodé. Celkov ě by se dalo říci, že respondenti uvád ěli po čty obcí od dvou až po celkový po čet v mikroregionu, přičemž nejvíce bylo uvád ěno 5 – 10 obcí. Všechny obce byly správn ě vyjmenovány jen ve Venkovském Mikroregionu Moravice, kde tak u činili 3 respondenti a v Mikroregionu Matice Slezská 2 respondenti. Často se také objevovaly odpov ědi typu „Vím, že je to kolem 15 obcí“, vyjmenovat veškeré obce však dotazovaní nedokázali. Jeden dotazovaný ve Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ uvedl poznámku, že „jsou to všechny obce, které byly

156 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

84 za 1. republiky p řipojeny zp ět k ČSR“. V Mikroregionu Hvozdnice a Mikroregionu Opavsko severozápad byly uvád ěny dokonce místo obcí v mikroregionu části obce bydlišt ě respondenta.

3. Víte, jakou činností se mikroregion zabývá? Cílem otázky bylo zjistit, zda ob čané v ědí co je ú čelem spolupráce a jakými aktivitami se svazek obcí zabývá. Překvapiv ě bylo zjišt ěno, že a čkoliv 70 % respondent ů v ědí, že je jejich obec členem mikroregionu, tém ěř polovina (44 %) nev ědí ani p řibližn ě jakou činností se svazek zabývá. Odpov ěď „ano mám zhruba p ředstavu“ uvedlo 41 % všech dotázaných a pouze 15 % odpov ědělo „ano vím“. Z níže uvedeného grafu vyplívá, že podobn ě jako u otázky č. 1 jsou i zde odpov ědi odvislé od nejvyššího dosaženého vzd ělání respondent ů. Zatímco ve Venkovském mikroregionu Moravice a Mikroregionu Matice Slezská odpov ědělo kladn ě okolo 70 %, v Mikroregionu Hvozdnice a Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ to bylo jen 35 – 45 % dotázaných. V těchto dvou mikroregionech p řevládají respondenti s nižším stupn ěm dosaženého vzd ělání.

MMS

VMM ano vím

MHV ano mám zhruba představu MOPSZ ne nevím SOMH-Z

SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 18: Víte, jakou činností se mikroregion zabývá? 157 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

4. Jak významná je podle Vás spolupráce obcí? Zatímco se odpov ědi starost ů na tuto otázku spíše lišily, obyvatelé obcí vidí významnost spolupráce podobn ě. Více než polovina dotázaných (64 %) považuje spolupráci za velmi důležitou. T řetina respondent ů ji považuje za mén ě významnou a jen 7 % ji ozna čilo za tém ěř nevýznamnou. Dalo by se konstatovat, že za velmi významnou spolupráci považují ob čané s nižším stupn ěm dosaženého vzd ělání tedy respondenti Mikroregionu Hvozdnice a Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ. Při bližším pohledu na jednotlivé dotazníky obyvatel se však

157 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

85 nedá říci, že by vzd ělání ovliv ňovalo odpov ědi na význam spolupráce. Vnímání významnosti je tak velice subjektivní nezávisle na stupni dosaženého vzd ělání ani bydlišt ě dotazovaného.

MMS

VMM

MHV velmi významná mén ě významná MOPSZ tém ěř nevýznamná SOMH-Z

SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 19: Jak významná je podle Vás spolupráce obcí?158 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

5. Zajímáte se o d ění v mikroregionu? Jak bylo zjišt ěno ve t řetí otázce, 56 % respondent ů ví alespoň přibližn ě, jakou činností se mikroregion zabývá. O d ění v mikroregionu se však zajímá (alespo ň částe čně) pouze 34 % obyvatel a tém ěř dv ě t řetiny se zajímají jen minimáln ě nebo dokonce v ůbec. Odpov ěď „aktivn ě se zajímám“ uvedli pouze 4 z celkového po čtu 201 dotázaných, což činí pouhá 2 %. Odpov ěď „v ůbec se nezajímám“ uvedlo 25 % respondent ů. Také z výsledk ů této otázky je patrné, že odpov ědi jsou odvislé od nevyššího stupn ě dosaženého vzd ělání. Zatímco v Mikroregionu Hvozdnice a Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ (pouze 40 % respondent ů dosáhlo vzd ělání minimáln ě s maturitou) uvedlo nezájem o d ění ve svazku okolo 40 % dotázaných, v Mikroregionu Matice Slezská (77 % respondent ů dosáhlo vzd ělání minimáln ě s maturitou) se o d ění nezajímá jen 10 % dotázaných.

158 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

86 MMS aktivn ě se zajímám

VMM částe čně se MHV zajímám

MOPSZ zajímám se jen minimáln ě SOMH-Z vůbec se nezajímám SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 20: Zajímáte se o d ění v mikroregionu? 159 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

6. Znáte n ějaké projekty ( činnosti), které byly realizovány v mikroregionu (p řípadn ě obci)? Uve ďte prosím jaké. V rámci této otázky byli respondenti dotázáni na to, zda znají nějaké projekty nebo aktivity, které byly provedeny spole čně pro více obcí v rámci mikroregionu nebo alespo ň znají nějaké projekty realizované v jejich obci. Přibližně polovina respondent ů neuvedla žádnou odpov ěď p řípadn ě napsala, že žádný konkrétní projekt nezná. Z uvedených odpov ědí převažovaly spíše kulturní činnosti a volno časové aktivity provád ěné v obcích nad konkrétními investi čními projekty. Mezi uvád ěnými činnostmi byli nap ř. turnaj v minigolfu, šachový turnaj, sociální služby v Hlu čín ě, koncerty chrámových sbor ů, otevírání a zavírání řeky Moravice, adventní koncerty, cestovní zájezdy a mnoho dalších. Z investi čních projekt ů byly nej čast ěji uvád ěny cyklostezky, které byly v hojném po čtu uvád ěny nejen na území Hlu čínska ale také v ostatních mikroregionech. Následovala stavba kanalizací a ČOV v obcích, výstavba d ětských hřiš ť, výstavba nové školy, opravy škol, d ům pro seniory, vybavení školy novou informa ční technologií a mnoho dalších.

7. Informuje Vás Vaše obec o d ění v mikroregionu prost řednictvím webových stránek, zpravodaje, ú řední desky? V rámci dotazníkového šet ření bylo zjišt ěno, že neexistují velké rozdíly mezi mikroregiony v informování ob čan ů o projektech a činnostech svazku. Celkov ě se 72 % respondent ů vyjád řilo kladn ě, tedy že jsou alespo ň částe čně informováni. Nejvíce kladných

159 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

87 odpov ědí bylo dosaženo v Mikroregionu Matice Slezská, což m ůže být zp ůsobeno nejen vyšším stupn ěm dosaženého vzd ělání respondent ů, ale také vydáváním časopisu Háje čan, který je jednou ro čně distribuován do všech domácností v mikroregionu. Časopis informuje o d ění v každé obci a shrnuje nejd ůležit ější projekty a události uplynulého roku. Odpov ědi na otázku byly odvislé od faktu, zda se respondenti zajímají o d ění v mikroregionu. Odpov ědi „v ůbec neinformuje“ nebo „informuje jen minimáln ě“ totiž uvád ěli p řevážn ě ob čané, kte ří se o d ění v mikroregionu v ůbec nezajímají. Nelze tedy s přesností říci, do jaké míry uvedené výsledky respondent ů odpovídají skute čnosti.

MMS ano dostate čně informuje VMM ano částe čně MHV informuje

informuje jen MOPSZ minimáln ě

SOMH-Z vůbec neinformuje

SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 21: Informuje Vás Vaše obec o d ění v mikroregionu prost řednictvím webových stránek, zpravodaje, ú řední desky? 160 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

8. Jste celkov ě spokojen se životem ve Vašem mikroregionu? Naprostá v ětšina dotazovaných (80 %) uvedla, že je se životem ve svém mikroregionu spokojena. Ve velké mí ře p řevažovali odpov ědi „spíše spokojen“, které uvedlo 62 % všech obyvatel. Odpov ěď „zcela nespokojen“ byla uvedena 11 dotazovanými. Ani zde se neprojevily výrazn ější rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony. Mírn ě v ětší nespokojenost je zaznamenána ve Venkovském Mikroregionu Moravice, což se dalo vzhledem k vyšší mí ře nezam ěstnanosti očekávat.

160 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

88 MMS

VMM

naprosto spokojen MHV spíše spokojen MOPSZ spíše nespokojen zcela nespokojen SOMH-Z

SOMH

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 22: Jste celkov ě spokojen se životem ve Vašem mikroregionu? 161 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

9. Co byste cht ěli ve Vašem mikroregionu (p řípadn ě obci) vylepšit? Cílem této otázky bylo nejen zjistit, co by si p řáli obyvatelé mikroregionu ve svém okolí vylepšit, ale také porovnání s výsledky stejné otázky položené starost ům obcí. Jak bylo uvedeno v otázce č. 9 v dotazníkovém šet ření mezi starosty (Co byste cht ěli ve Vaší obci vylepšit?), polovina p ředstavitel ů obcí si p řeje opravu infrastruktury a chodník ů. Dále cht ějí zlepšit celkový vzhled obce a životní prost ředí, rekonstrukci obecních budov a z řízení prostor pro volno časové aktivity. Pokud shrneme odpov ědi obyvatel, nejvíce si p řejí zlepšit kulturní a sportovní vyžití. Velmi by p řivítali výstavbu centra pro volno časové aktivity, které by sloužilo jak pro nejmenší děti tak i mládež. V poslední dob ě se také osv ědčily výstavby nových d ětských h řiš ť, které si p řejí ob čané ve stále v ětším množství. Mladí lidé by také rádi p řivítali stavbu víceú čelových hřiš ť, v ětší nabídku sportovních aktivit jako nap ř. bruslení či lekce cvi čení, nebo také výstavbu krytého bazénu ve Vítkov ě. Ob čané jsou nespokojeni také s malou nabídkou kulturních po řad ů, uvítali by rekonstrukci kina či více klub ů a diskoték pro mladé. Ve všech mikroregionech by si alespo ň část respondent ů p řála opravu komunikací a chodník ů a posílení spoj ů ve řejné dopravy. Dopravní obslužnost byla uvád ěna zejména v Mikroregionu Hvozdnice a ve Venkovském mikroregionu Moravice. V tomto mikroregionu by lidé p řivítali také více pracovních p říležitostí a zvýšili bezpe čnost z obav p řed romským obyvatelstvem. Celkov ě by cht ěli respondenti zlepšit také životní prost ředí, čistotu vzduchu, ale v neposlední řad ě také opravy památek či jiných budov. Na základ ě provedeného dotazníkového šet ření jak mezi starosty tak mezi lidmi bylo zjišt ěno, že se pot řeby starost ů a obyvatel z velké míry shodují.

161 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

89 10. Jak vidíte budoucí vývoj Vašeho mikroregionu (případn ě obce)? V porovnání odpov ědí na tuto otázku se starosty obcí bylo zjišt ěno, že zatímco představitelé obcí o čekávají v 90 % rozvoj mikroregionu, obyvatelé tento vývoj nevidí tak optimisticky. Celkový rozvoj o čekává jen 60 % respondent ů a tém ěř t řetina zastává přesv ědčení, že rozvoj mikroregionu bude stagnovat. 11 % dotázaných je dokonce toho mín ění, že se situace bude mírn ě zhoršovat či se dokonce výrazn ě zhorší. Výrazné rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony se neprojevily.

bude se výrazn ě MMS rozvíjet

VMM bude se mírn ě rozvíjet

MHV bude stagnovat MOPSZ situace se bude SOMH-Z mírn ě zhoršovat

SOMH situace se výrazn ě zhorší 0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 23: Jak vidíte budoucí vývoj Vašeho mikroregionu (p řípadn ě obce)? 162 Vysv ětlivky: MMS – Mikroregion Matice Slezská, VMM – Venkovský mikroregion Moravice, MHV – Mikroregion Hvozdnice, MOPSZ – Mikroregion Opavsko severozápad, SOMH-Z – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ, SOMH – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska

11. U každé oblasti ve Vašem mikroregionu (p řípadn ě obci) vyjád řete stupe ň d ůležitosti posílení této oblasti dle této stupnice.

1 – ned ůležité 2 – spíše ned ůležité 3 – mén ě d ůležité 4 – spíše d ůležité 5 – velmi d ůležité

Úkolem otázky bylo zjistit priority rozvoje v mikroregionech, kdy obyvatelé m ěli každou oblast ohodnotit stupn ěm d ůležitosti od 1 (ned ůležité) až po 5 (velmi d ůležité). Rozdíly v oblastech mezi jednotlivými mikroregiony nebyly příliš velké, proto následující tabulka shrnuje celkový pr ůměr za všechny svazky obcí.

162 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování

90 Tab. 8: Stupe ň d ůležitosti posílení oblasti 163 1. více pracovních p říležitostí 4,54 2. zvyšování bezpe čnosti obce, činnost policie 4,49 3. zásobování vodou, kanalizace, rozvod elekt řiny a plynu 4,37 4. rozvoj kultury 4,29 5. výstavba a údržba dopravních komunikací 4,21 6. renovace a dostupnost zdravotnických za řízení 4,20 7. sb ěr a svoz odpadk ů 4,20 8. renovace chodník ů, autobusových a vlakových zastávek 4,18 9. renovace a dostupnost škol a mate řských školek 4,16 10. výstavba a renovace sportovních za řízení 4,12 11. renovace a dostupnost sociální pé če a dom ů pro seniory 4,09 12. nákupní možnosti a služby 4,08 13. posílení spoj ů ve řejné dopravy 4,07 14. výstavba d ětských h řiš ť 4,06 15. úpravy ve řejných prostranství 4,00 16. podpora místních podnikatel ů 3,91 17. výstavba dom ů a byt ů 3,78 18. údržba park ů a výsadba ve řejné zelen ě 3,77 19. dostupnost ubytovacích a stravovacích za řízení 3,59 20. rozvoj cestovního ruchu 3,51 21. renovace památek 3,48 22. budování cyklostezek a cyklotras 3,44 23. výstavba parkovacích míst 3,26

Z výše uvedené tabulky je z řejmé, že respondenti považují za velmi d ůležité zajišt ění větších pracovních p říležitostí. Jak již bylo uvedeno v textu výše, problém nezam ěstnanosti je zaznamenán zejména obyvateli Venkovského mikroregionu Moravice. Míra nezam ěstnanosti v rámci správního obvodu ORP Vítkov dosahovala v prosinci 2011 16,2 %, což je druhá nejv ětší míra nezam ěstnanosti ze všech 22 správních obvod ů ORP v celém Moravskoslezském kraji. Nejv ětší míra nezam ěstnanosti byla zaznamenána v obci Čermná ve Slezsku, kde v prosinci 2011 činila 40,9 %. 164 Jako druhá nejvyšší priorita byla respondenty označena bezpe čnost v obci a činnost policie. Nejde jen o obavy z nep řizp ůsobivých ob čan ů ale také zvyšování bezpe čnosti v obci na silnicích a zklidn ění dopravy. Zklidn ění dopravy na silnicích je jednou z činností, kterou by si p řáli v nebližších letech realizovat také starostové obcí. Jako další spíše d ůležité oblasti byly ur čeny „zásobování vodou, kanalizace, rozvod elekt řiny a plynu“ a poté „rozvoj kultury“. Posílení kulturního vyžití uvád ěli respondenti ve velké mí ře již v otázce č. 9 (Co byste cht ěli ve Vašem mikroregionu (p řípadn ě obci) vylepšit?). Jako spíše důležitá byla ozna čena také výstavba a údržba dopravních komunikací. Oprava komunikací

163 Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní výpo čty a zpracování 164 MPSV. Statistiky nezam ěstnanosti z územního hlediska. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

91 je vzhledem ke svému velkému po čtu stále aktuálním tématem. Upravené silnice jsou bezesporu velmi d ůležité pro b ěžný provoz v obci. Jako oblast s nejmenší nutností posílení byla respondenty ozna čena „výstavba parkovacích míst“ s výslednou hodnotou 3,26 (tedy mén ě důležité), což se dalo vzhledem k velkému po čtu venkovských obcí očekávat. Pro ob čany je také mén ě d ůležité budování cyklostezek a cyklotras, kterých bylo zejména na Hlu čínsku v posledních letech vybudováno velké množství. Respondenti nepovažují za velmi d ůležitou ani renovaci památek či rozvoj cestovního ruchu.

92 11 Shrnutí analýzy dotazníkového šet ření a návrhy na posílení činnosti mikroregion ů

Dotazníkového šet ření mezi starosty se z celkového po čtu 78 obcí zú častnilo 47, tedy 60,25 %. Obce vstupují do mikroregion ů zejména z důvodu spolupráce v různých oblastech, za ú čelem vzájemné vým ěny zkušeností a navázání kontaktu s ostatními obcemi. Také realizace spole čných projekt ů s větší možností získání dotace je d ůvodem ke spolupráci. Hlavním ú čelem spolupráce je tedy podpora všeobecného rozvoje a p říprava spole čných projekt ů. Účel spolupráce se da ří ve velké mí ře napl ňovat v Mikroregionu Opavsko severozápad a v rámci Sdružení obcí Hlu čínska. Činnost Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ a Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska je v sou časné dob ě spíše formální. Jedinou výrazn ější aktivitou jsou snahy o zlepšení využitelnosti systému opevn ění z 30. let 20. století pro pot řeby cestovního ruchu. Většina projekt ů v těchto obcích se uskute čň uje prost řednictvím „velkého svazku“ tedy p řes Sdružení obcí Hlu čínska. Na pr ůměrné úrovni je vykonávána činnost v Mikroregionu Hvozdnice a Mikroregionu Matice Slezská. Nejv ětším problémem je rozdílnost obcí v jejich rozloze a z toho plynoucí rozdílné pot řeby jednotlivých obcí. Účel spolupráce se spíše neda ří napl ňovat ve Venkovském mikroregionu Moravice, jehož činnost je v sou časné dob ě p řevážn ě formální. V posledních letech zde nebyl proveden žádný spole čný projekt. Spole čnou aktivitou byly pouze petice proti vzniku ghett a petice pro zachování nemocnice ve Vítkov ě. Velmi významná je spolupráce pro starosty, kde kooperace probíhá na vysoké úrovni. Za mén ě významnou ji považují p ředstavitelé pr ůměrn ě až podpr ůměrn ě fungujících mikroregion ů. Nejv ětší výhodou spolupráce je vzájemná vým ěna zkušeností mezi starosty a informovanost o činnostech v ostatních obcích. Také v ětší šance na realizaci projektu a získání dotace prost řednictvím mikroregionu pat ří mezi nejv ětší výhody. Velkým p řínosem pro svazky je manažer, nebo ť zabezpe čuje veškerou činnost spojenou s projekty a zajiš ťuje tak v ětší pravd ěpodobnost na jejich realizaci. Naopak nejv ětšími problémy mikroregion ů jsou velké rozdílnosti mezi obcemi zejména co se rozlohy tý če. Obce s menšími rozpo čty mají menší možnosti financování spole čných projekt ů. Obce informují ob čany o d ění v mikroregionu nej čast ěji prost řednictvím obecního zpravodaje. Také webové stránky obce či mikroregionu jsou uvád ěny jako častý zdroj informací. Mén ě jsou ob čané informování prost řednictvím ú ředních desek obcí nebo při ve řejných jednáních zastupitelstva. Starostové očekávají v následujících letech převážn ě mírný rozvoj obce, v menší mí ře je očekáván rozvoj výrazný. Spolupráce mezi obcemi probíhá nejen v rámci mikroregion ů ale také

93 prost řednictvím Místních ak čních skupin, Národní sít ě zdravých m ěst, Euroregionu Silesia, či Svazu m ěst a obcí ČR. Důležitými partnery pro rozvoj mikroregion ů jsou místní podnikatelé a zem ědělci. Pro efektivní činnost je d ůležitá také spolupráce s Krajským ú řadem Moravskoslezského kraje, s odborníky na r ůznorodou problematiku a s místními spolky. Nejd ůležit ější je však samotné zapojení ob čan ů do činnosti mikroregionu. Nej čast ěji provád ěnými projekty obcí jsou rekonstrukce a ť už mate řských a základních škol ale také ostatních obecních budov. V posledních letech jsou často provád ěny výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod, které však pat ří k jedn ěm z nejnákladn ějších. Následují opravy sportovních areál ů a opravy komunikací a chodník ů. Nemén ě d ůležitá je pro samotné obce také výsadba a revitalizace zelen ě či úpravy ve řejných prostranství. Všechny výše jmenované projekty jsou zárove ň projekty plánovanými. Obce by si p řáli v nejbližších letech p ředevším opravu infrastruktury a chodník ů, zlepšení životního prost ředí a celkového vzhledu obce, rekonstrukci obecních budov a z řízení prostor pro rozší ření volno časové aktivity.

Dotazníkového šetření mezi ob čany se zú častnilo 201 respondent ů. Výsledky šet ření ukázaly, že pov ědomí o existenci mikroregion ů má 70 % respondent ů a v rámci jednotlivých mikroregion ů není výrazn ě odlišné. Pov ědomí je zásadn ě ovlivn ěno nejvyšším dosaženým vzd ěláním, kdy v ědělo o existenci mikroregionu p řevážn ě obyvatelstvo vyššího vzd ělání. V menší mí ře p řispívá k pov ědomí vyšší množství provedených projekt ů či v ětší publicita mikroregionu. Vyjmenovat alespo ň n ěkteré obce v mikroregionu dokázalo 70 % dotázaných. Nej čast ěji bylo uvád ěno 5 – 10 obcí. Pouze minimum respondent ů však dokázalo vyjmenovat všechny obce. Jakou činností se mikroregion zabývá neví tém ěř polovina respondent ů. Také na tento výsledek má vliv dosažené vzd ělání, nebo ť odpov ěď ano uvád ěli dotazovaní s vyšším stupn ěm vzd ělání. Pohlaví ani v ěk nemá na výsledek v ětší vliv. Rozdíly mezi mikroregiony byly dány práv ě stupn ěm dosaženého vzd ělání. Významnost spolupráce se z pohledu ob čan ů mezi jednotlivými mikroregiony výrazn ě nelišila. Více než polovina ji považuje za velmi významnou a t řetina za mén ě významnou. Jen minimum respondent ů se domnívá, že je spolupráce nevýznamná. Při bližším pohledu bylo zjišt ěno, že vnímání významnosti je velmi subjektivní a není ovlivn ěno dosaženým vzd ěláním, bydlišt ěm dotazovaného, v ěkem ani pohlavím. O d ění v mikroregionu se zajímá pouze t řetina obyvatel a tém ěř dv ě t řetiny se zajímají jen minimáln ě nebo dokonce v ůbec. Potvrdilo se, že se o d ění zajímají p řevážn ě lidé s vyšším stupn ěm dosaženého vzd ělání, nezávisle na v ěku či bydlišti dotazovaného. Polovina všech respondent ů nezná nebo neuvedla žádný provedený projekt.

94 Celkov ě se p řes 70 % respondent ů vyjád řilo, že jsou alespo ň částe čně informováni o d ění v mikroregionu. Výrazné rozdíly mezi mikroregiony nenastaly. Mírné zvýšení informovanosti v Mikroregionu Matice Slezská m ůže být dáno vydáváním časopisu Háje čan, který je jednou ro čně distribuován do všech domácností. Mírn ě vyšší informovanost v obcích na Hlu čínsku m ůže být dána z řízením internetové televize. Se životem ve svém mikroregionu je spokojena v ětšina obyvatel. K výrazn ějším rozdíl ům mezi jednotlivými mikroregiony nedošlo. Mírn ě v ětší nespokojenost je zaznamenána ve Venkovském Mikroregionu Moravice což m ůže být dáno vyšší mírou nezam ěstnanosti. Obyvatelé si nejvíce p řejí zlepšit kulturní a sportovní vyžití v obci. Zejména mladší lidé jsou více nespokojeni s nabídkou sportovních a kulturních aktivit v mikroregionu. Zatímco představitelé obcí o čekávají alespo ň mírný rozvoj mikroregionu v následujících letech, celkový rozvoj mikroregionu o čekává jen více jak polovina respondent ů mezi ob čany. Třetina je toho přesv ědčení, že rozvoj bude stagnovat a 11 % dotázaných o čekává dokonce zhoršení situace. Respondenti považují za velmi d ůležité zajišt ění v ětších pracovních p říležitostí, zvýšení bezpe čnosti v obci, posílení kulturního vyžití či výstavbu a údržbu dopravních komunikací. Naopak za mén ě d ůležitou považují výstavbu parkovacích míst, budování cyklostezek a cyklotras, renovaci památek či rozvoj cestovního ruchu.

Přestože se p řes 70 % respondent ů vyjád řilo, že jsou alespo ň částe čně informování o d ění v mikroregionu tém ěř polovina respondent ů neví jakou činností se zabývá. Pro další rozvoj mikroregionu je spolupráce s ob čany klí čová, proto by m ělo být snahou p ředstavitel ů obcí ob čany více informovat. Malá angažovanost a informovanost obyvatel je výrazným nedostatkem všech mikroregion ů. Je proto pot řeba hledat zp ůsoby, jak ob čany více informovat a zapojit do činnosti svazk ů. Podle mého názoru je jednou z velmi dobrou možností prezentace prost řednictvím internetových stránek obcí. P ři pohledu na vybrané webové stránky obcí na Opavsku, bylo zjišt ěno, že informaci či odkaz na webové stránky mikroregionu obsahuje jen asi třetina z nich, což je dle mého názoru velmi nedosta čující. Také na jednotlivých webových stránkách mikroregion ů je nedostatek informací o provedených či plánovaných projektech, pokud stránky v ůbec existují. Důležitým zdrojem informací by m ěl být obecní zpravodaj, který se jist ě dostane do rukou velkého množství obyvatel. M ěl by obsahovat nejen kulturní akce v obci, ale poskytovat sd ělení o projektech v mikroregionu a podávat celkové informace o aktivitách svazku obcí. Možné je také zapojení ob čan ů do činnosti prost řednictvím dotazník ů distribuovaných do domácností. Zřeteln ě stanovené otázky jsou možným zp ůsobem zjišt ění priorit ob čan ů pro rozvoj mikroregionu. Úsp ěšnou prezentací mikroregionu je nap ř. každoro ční vydávání časopisu Háje čan v Mikroregionu Matice Slezská i když by jeho frekvence vydávání mohla být čast ější a poskytované informace z řeteln ější.

95 12 Záv ěr

Hlavním cílem diplomové práce je zmapování mikroregion ů na Opavsku a analýza jejich činnosti. Spolupráce obcí v rámci tzv. mikroregion ů zapo čala v polovin ě 90. let a od té doby nabývá na významu. V prvních letech byla spolupráce založena na r ůzném právním základ ě, teprve s přijetím zákona č. 128/2000 Sb. o obcích se ustálil nej čast ější typ mikroregion ů a to dobrovolný svazek obcí. Nejvíce mikroregion ů na území České republiky vznikalo v roce 1999. Hlavním cílem vytvá ření mikroregion ů je celkový rozvoj území, ochrana a prosazování spole čných zájm ů obcí a sdružování finan čních prost ředk ů k financování rozvojových projekt ů. Předm ět činnosti svazku obcí se řídí zákonem o obcích a dále zakladatelskou smlouvou a stanovami jednotlivých svazk ů. Na území okresu Opava se nachází sedm mikroregion ů. Prvním mikroregionem, který se za čal formovat již po roce 1989 bylo Sdružení obcí Hlučínska. Teprve na konci 90. let se za čaly vyvíjet mikroregiony ostatní. Členy t ěchto mikroregion ů je v sou časné dob ě 78 obcí. Na vysoké úrovni funguje Sdružení obcí Hlu čínska, kde bylo v posledních letech provedeno velké množství projekt ů a také Mikroregion Opavsko severozápad. Na pr ůměrné úrovni spolupracují obce v rámci Mikroregionu Hvozdnice a Mikroregionu Matice Slezská. Formální je v sou časné dob ě činnost t ří svazk ů a to Venkovského mikroregionu Moravice, Svaku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ a Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska. Nejv ětší výhodou spolupráce je pro obce vzájemná vým ěna zkušeností a informovanost o činnostech ostatních obcí. Velkým p řínosem je také větší šance na získání dotací k realizaci projekt ů, což je jeden z hlavních důvod ů vstupu obcí do mikroregion ů. Také spolupráce má však své záporné stránky a to jsou zejména velké rozdíly mezi obcemi a z toho plynoucí odlišné pot řeby jednotlivých obcí. Všichni starostové se jist ě shodnou na tom, že nejv ětší překážkou rozvoje je nedostatek finan čních prost ředk ů. Otázkou z ůstává jak bude spolupráce obcí fungovat po roce 2013 poté co se sníží objem finan čních prost ředk ů poskytovaných Evropskou unií. Především však bude záležet na snaze jednotlivých člen ů mikroregionu, zda se svazek stane fungujícím celkem, který řeší spole čné problémy a sdružuje finan ční prost ředky na realizaci projekt ů nebo budou obce spolupracovat jen na úrovni po řádání kulturních a spole čenských akcí.

96 13 Shrnutí

Diplomová práce se zabývá mikroregiony na Opavsku (území okresu Opava). Hlavním cílem je zmapování mikroregion ů a analýza jejich činnosti. Úvodní část práce popisuje historii zkoumaného území. Následuje legislativa k problematice mikroregion ů, v niž jsou popsány formy spolupráce obcí. Pozornost je v ěnována také vývoji mikroregion ů, jejich financováním a aktér ům rozvoje. Další kapitola zkoumá strategické rozvojové dokumenty a popisuje jejich po řízení. Podstatná část práce se v ěnuje mikroregion ům na území okresu Opava. Definovány jsou nejvýznamn ější projekty a činnosti jednotlivých mikroregion ů. Důležitou částí je provedení dotazníkového šet ření mezi starosty obcí a mezi ob čany, zjiš ťující názory na činnost mikroregion ů. Na záv ěr je provedeno shrnutí dotazníkového šet ření a vyvození záv ěrů.

Klí čová slova: spolupráce, mikroregiony na Opavsku, strategický rozvojový dokument, projekty, obec

Summary

The diploma thesis contains microregions in Opava (the district of Opava). The main objective is mapping microregions and analysis their activities. Introduction describes the history of examined area. The following legislation on the issue of microregions which they are described forms of cooperation between municipalities. The attention is also given by development microregions, their financing and development actors. The next charter examines strategic development documents and describes their acquisition. A substantial part is devoted to the microregions in district Opava. Important part is questionnaire survey between mayors and citizens and their opinions about activities in microregions. In conclusion is done summary questionnaire survey and drawing conclusion.

Keywords : cooperation, microregions in Opava, strategic development document, projects, municipality

97 Seznam použité literatury a zdroj ů

Knižní zdroje

BUZEK, Ladislav et al. Encyklopedie Slezska . Vyd. 2. Moravský Beroun: Moravská expedice, 2002, 161 s. ISBN 80-704-2561-X.

GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: Georgetown, 2007, 138 s. ISBN 80-251-20-9.

GAWRECKÁ, Marie. Československé Slezsko mezi sv ětovými válkami 1918-1938 . Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodov ědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2004, 195 s. ISBN 80-724-8233-5.

GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 . Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, 2003, 363 s. ISBN 80-724-8226-2.

HABRMANOVÁ, Magda. Opavsko za nacistické okupace . Opava, 1988, 61 s.

HAMPL, Martin. Geografická organizace spole čnosti v České republice-transforma ční procesy a jejich obecný kontext . Praha: Vydalo nakladatelství DemoArt, Praha pro Univerzitu Karlovu, Přírodov ědeckou fakultu, 2005, 147 s. ISBN 978-808-6746-029.

HAMPL, Martin, Václav GARDAVSKÝ a Karel KÜHNL. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR . Praha: Univerzita Karlova, 1987, 255 s.

CHRÁSTECKÝ, Metod ěj, et al. Hlu čínsko, Valticko, Vitorazsko… Hlu čín: Muzeum Hlu čínska, 2008. 243 s. ISBN 978-80-254-3581-6.

JEŽEK, Ji ří. Regionální management jako cesta k udržitelnému rozvoji venkovských region ů. Plze ň: Západo česká univerzita v Plzni, 2007, 174 s.

KADE ŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Zuzana KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ. Region a regionální vědy : (vybrané sociální, kulturní a environmentální aspekty) . Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finan ční a správní, 2008, 77 s. ISBN 978-807-4080-098.

KAŠPAROVÁ, Ludmila a Milan P ŮČ EK. Kohezní politika: osídlení v České republice : partnerství m ěst a venkova . Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 91 s. ISBN 978-809- 0392-878.

LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan P ŮČ EK a Ludmila ROHREROVÁ. Metodická p říru čka pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 47 s. ISBN 978-80-87318-02-7.

MALOHLAVA, R., O. KÁ ŇA a V. MARIÁNEK. Stru čný p řehled vývoje Hlu čínska . Ostrava: ÚV KS Č, 1960, 79 s.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje . Rožnov pod Radhošt ěm: Proxima Bohemia spol. s. r. o., [2009?], 325 s.

PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁ ČKOVÁ. Financování m ěst, obcí a region ů: teorie a praxe . 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.

98 ŠKRABAL, Ivo et al. Metodika zavád ění managementu rozvoje mikroregion ů. 1. vyd. P řerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, 182 s. ISBN 80-869-0239-0.

ŽÁ ČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech . 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 546 s. ISBN 80-727-7172- 8.

Internetové zdroje

BRUMOVICE. VÍCEÚ ČELOVÁ H ŘIŠT Ě MIKROREGIONU OPAVSKO SEVEROZÁPAD. Brumovice [online]. 2009 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.brumovice- op.cz/vismo/zobraz_dok.asp?p1=67&p2=0&vol_stavzobrazeni=1&tzv=1&sort=nazev&sc=DE SC

CRR ČR. Projekty EU. Regionální Informa ční Servis [online]. © 2010-2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu

ČESKÁ REGIONÁLNÍ TELEVIZE. Nejnov ější reportáže. Regionální zpravodajská televize HLU ČÍNSKO [online]. © 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.hlucinsko.tv/

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Časová řada – vybrané ukazatele za Moravskoslezský kraj. ČSÚ [online]. © 2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_moravskoslezsky_kraj

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. MOS - M ěstská a obecní statistika. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz080

DUŠEK, Ji ří a Ladislav SKO ŘEPA. SPOLUPRÁCE MUNICIPALIT V JIHO ČESKÉM KRAJI. Auspicia : recenzovaný časopis pro otázky spole čenských v ěd : a reviewed magazine for questions of social sciences . 2009, ro č. 2009, č. 2, 20 - 27. ISSN 1214-4967. Dostupné z: http://www.vsers.cz/manazereo/AUSPICIAc.2.2009naWeb.pdf

EVROPSKÁ KOMISE. Euroregiony. Evropská unie v České republice [online]. 23.8.2007 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/euroregions/index_cs.htm

GMINA KRZY ŹANOWICE. ,,Partnerstwo do poznania regionu". Współpraca zagraniczna [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.krzyzanowice.pl/main/aktualnosci_szczegoly,news1335.html

INFORMA ČNÍ CENTRUM HLU ČÍN. Skanzen lidových tradic v Bolaticích • Bolatice. Informa ční centrum HLU ČÍN [online]. © 2008 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info&sekce=4&id=36

IPC SDRUŽENÍ R ŮŽE. CO JSOU P ŘESHRANI ČNÍ IMPULZNÍ CENTRA?. Přeshrani ční impulzní centrum Sdružení R ůže [online]. 2010 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z: http://pic.sdruzeniruze.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100120&id=8863&p1=2115

MAGISTRÁT M ĚSTA KARLOVY VARY. Zdravé m ěsto a místní Agenda 21. Magistrát města Karlovy Vary [online]. © 2004-2011 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=268&record

MĚSTSKÝ Ú ŘAD HLU ČÍN. St ředn ědobý plán sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlu čínsko 2010 – 2013. Hlu čín, 2010.

99 MIKROREGION MATICE SLEZSKÁ. Mikroregion Matice Slezská. O mikroregionu [online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.maticeslezska.cz/o-mikroregionu-1/

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Politika vlády České republiky v oblasti Partnerství ve řejného a soukromého sektoru. Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY [online]. © 2005 [cit. 2011- 01-17]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vize_part.html

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Registr organizací. ARIS web [online]. 2010 [cit. 2011-02- 05]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/raris

MINISTERSTVO ZEM ĚDĚLSTVÍ. Místní ak ční skupiny. Venkov [online]. © 2009-2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/

MINISTERSTVO ZEM ĚDĚLSTVÍ. P řehled místních ak čních skupin. Databáze MAS [online]. © 2009-2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/eagriapp/mas/Prehled/

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Mikroregiony a místní ak ční skupiny. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. © 2010 [cit. 2011-01-16]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni-akcni-skupiny.aspx

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ. Místní Agenda 21. Ministerstvo životního prost ředí [online]. © 2008 - 2011 [cit. 2011-01-18]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/mistni_agenda_21

MPSV. Statistiky nezam ěstnanosti z územního hlediska. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

NÁRODNÍ SÍ Ť ZDRAVÝCH M ĚST ČR. P řehled členských municipalit. Národní sí ť Zdravých měst ČR [online]. (c) 2005-2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nszm.cz/index.shtml?apc=r2086521t

OBEC HLAVNICE. OBNOVA ZÁMECKÉHO PARKU V HLAVNICI - 2011. Obec Hlavnice [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.obechlavnice.cz/obnova-zameckeho- parku-v-hlavnici-2011/d-76482/p1=2582

OBEC HLUBO ČEC. Sou časnost obce. Obec Hlubo čec [online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.hlubocec.cz/informace-o-obci/soucasnost/

PÁPOL, Tomáš et al. Problémy mikroregion ů p ři tvorb ě spole čných projekt ů [online]. Hradec Králové, 2006 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/veda-a-vyzkum/problemy- mikroregionu.htm

SDRUŽENÍ OBCÍ HLU ČÍNSKA. Vítejte na serveru Sdružení obcí HLU ČÍNSKA. Sdružení obcí Hlu čínska [online]. © 2004 - 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://hlucinsko.eu/

SVAZ M ĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Informace o partnerské spolupráci měst a obcí. Svaz m ěst a obcí České republiky [online]. © 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cinnost/partnerstvi-mest/o-partnerstvi/informace-o-partnerske-spolupraci- mest-a-obci.aspx

SVAZ M ĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Kdo jsme. Svaz m ěst a obcí České republiky [online]. © 2011 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci- cr/kdo-jsme/default.aspx

100 URZ ĄD MIEJSKI KRZANOWICE. Na rowerze bez granic. Aktualno ści [online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.krzanowice.pl/new/site/index/1-aktualnosci/news/787.na- rowerze-bez-granic.html

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE.Metodická p říru čka pro zpracování rozvojových dokument ů mikroregion ů (SRD). ÚÚR [online]. © 2001 - 2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1932

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. MONITORING MIKROREGION Ů a jejich rozvojových dokument ů. ÚÚR [online]. © 2001 - 2011 [cit. 2011-09-22]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1923

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Monitoring mikroregion ů a rozvojových dokument ů mikroregion ů. ÚÚR [online]. © 2001 - 2010 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3783

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Monitoring rozvojových dokument ů okres ů a mikroregion ů. ÚÚR [online]. © 2001 - 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3787

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. On-line systém evidence mikroregion ů a jejich rozvojových dokument ů - monitoring mikroregion ů a jejich rozvojových dokument ů iMR. ÚÚR [online]. © 2001 - 2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3782

ÚVALNO. Výro ční zpráva o činnosti svazku obcí Mikroregionu Opavsko severozápad za rok 2009. Úvalno [online]. 2009 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.uvalno.cz/ostatni/ds- 1009/archiv=0&p1=55

VYSTOUPIL, Ji ří. PROGNÓZY A MODELY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI . Brno, 2003. Dostupné z: www.regionalka.wz.cz/vystoupil/vystoupil.doc

VÝZKUMNÝ PROJEKT MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR – WB 07-05, SPOLUPRÁCE OBCÍ JAKO FAKTOR ROZVOJE, Zdroj: http://www.mmr- vyzkum.cz/INFOBANKA/wb-07-05-spoluprace-obci-j-2009.aspx

Dokumenty mikroregion ů

MIKROREGION HVOZDNICE. Monitorovací zpráva O realizaci projektu – poskytnutá předsedou Mikroregionu Hvozdnice panem Vladimírem Chovancem

MIKROREGION HVOZDNICE. Smlouva o vytvo ření dobrovolného svazku obcí (zakladatelská smlouva) . Slavkov, 2003. Dostupné z: http://www.mikroregionhvozdnice.cz/uredni-deska/

MIKROREGION HVOZDNICE. Stanovy svazku obcí Mikroregion Hvozdnice . Slavkov, 2003. Dostupné z: http://www.mikroregionhvozdnice.cz/uredni-deska/?detail=1&kshowback=

MIKROREGION HVOZDNICE. Strategie mikroregionu Hvozdnice. Slavkov, 2007.

MIKROREGION HVOZDNICE. Studie proveditelnosti k realizaci p řírod ě blízkých protipovod ňových opat ření na území obcí Mikroregionu Hvozdnice.

MIKROREGION MATICE SLEZSKÁ. Stanovy mikroregionu Matice Slezská . Háj ve Slezsku, 2001. Dostupné z: http://www.maticeslezska.cz/uredni-deska/

101 MIKROREGION MATICE SLEZSKÁ. Zpráva o realizaci projektu Integrovaného Informa čního Systému Mikroregionu Matice Slezská. Háj ve Slezsku, 2011.

MIKROREGION OPAVSKO SEVEROZÁPAD. Stanovy svazku obcí Mikroregion Opavsko severozápad . Úvalno, 2007.

SDRUŽENÍ OBCÍ HLU ČÍNSKA. Smlouva o vytvo ření dobrovolného svazku obcí „Sdružení obcí Hlu čínska“ . Hlu čín, 2003

SVAZEK OBCÍ MIKROREGIONU HLU ČÍNSKA. Smlouva o vytvo ření „Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska“. Hlu čín, 2001.

SVAZEK OBCÍ MIKROREGIONU HLU ČÍNSKA. Stanovy „Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska. Hlu čín, 2001.

SVAZEK OBCÍ MIKROREGIONU HLU ČÍNSKA - ZÁPAD . Stanovy „Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska - západ“. Krava ře, 2001.

VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE. Petice proti vzniku ghett v mikroregionu Moravice

VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE. Petice proti zrušení l ůžek lé čebny dlouhodob ě nemocných (LDN)

VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE. Stanovy svazku obcí „Venkovský mikroregion Moravice“. Vítkov, 2005

VENKOVSKÝ MIKROREGION MORAVICE . Zpráva o činnosti Mikroregionu Moravice

Právní prameny

Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní z řízení)

Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpo ře regionálního rozvoje

Zákon č. 129/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské z řízení)

Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991 – Obchodní zákoník

Zákon č. 561/2004 Sb. ze dne 24. zá ří 2004 o p ředškolním, základním, st ředním, vyšším odborném a jiném vzd ělávání (školský zákon)

Zákon č. 40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964 - Ob čanský zákoník

Zákon č. 250/2000 Sb. ze dne 7. července 2000 o rozpo čtových pravidlech územních rozpo čtů

Ostatní informace

Informace poskytla Vladimíra Labounková, Ústav územního rozvoje

Informace poskytl Ing. Vít ězslav Odložilík, p ředseda Mikroregionu Opavsko severozápad

Informace poskytl Zden ěk Hegar, p ředseda Venkovského mikroregionu Moravice

102

Informace poskytla Mgr. Marcela Buryová, koordinátora komunitního plánování Hlu čín

Informace poskytl Werner Watzlawik, M ěstský ú řad Krava ře

Informace poskytl Mgr. Herbert Pavera, p ředseda Sdružení obcí Hlu čínska

Informace poskytl Vladimír Chovanec, p ředseda Mikroregionu Hvozdnice

Informace poskytl Ing. Pavol Kubuš, p ředseda Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska

Informace poskytl Ing. Andreas Hahn, p ředseda Svazku obcí mikroregionu Hlu čínska – západ

Informace poskytla Bc. Jana Galvasová, manažerka Mikroregionu Matice Slezská

103

Seznam p říloh

1. Tab. 1: Základní informace o obcích Sdružení obcí Hlu čínska k 31. 12. 2010

2. Dotazníkové šet ření mezi starosty obcí

3. Dotazníkové šet ření mezi ob čany

4. Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření Tab. 2: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska Tab. 3: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ Tab. 4: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Mikroregion Opavsko severozápad Tab. 5: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Mikroregion Hvozdnice Tab. 6: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Venkovský mikroregion Moravice Tab. 7: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Mikroregion Matice Slezská

104 Příloha č. 1

Tab. 1: Základní informace o obcích Sdružení obcí Hlu čínska k 31. 12. 2010 Sdružení obcí Hlu čínska hustota první části zalidn ění písemná po čet katastrální obce obec ORP obyvatel vým ěra (ha) (obyv./km²) zmínka 1 Bělá Hlu čín 669 286 234 1349 1 2 Bohuslavice Hlu čín 1661 1533 108 1288 1 3 Bolatice Krava ře 4384 1324 331 1250 2 4 Darkovice Hlu čín 1288 514 251 1250 1 5 Dolní Benešov Hlu čín 4184 1481 283 1312 2 6 Ha ť Hlu čín 2564 1574 163 1250 1 7 Hlu čín Hlu čín 14258 2114 674 1303 3 8 Hn ěvošice Opava 1035 616 168 1288 1 9 Chlebi čov Opava 1105 362 305 1250 1 10 Chuchelná Krava ře 1284 767 167 1349 1 11 Kobe řice Krava ře 3286 1715 192 1236 1 12 Kozmice Hlu čín 1824 1087 168 1349 1 13 Krava ře Krava ře 6801 1937 351 1224 3 14 Ludge řovice Hlu čín 4734 1082 438 1303 1 15 Markvartovice Hlu čín 1879 679 277 1377 1 16 Old řišov Opava 1339 1578 85 1234 1 17 Píš ť Hlu čín 2106 1568 134 1228 1 18 Rohov Krava ře 626 664 94 1349 1 19 Služovice Opava 812 599 136 1349 2 20 Strahovice Krava ře 924 507 182 1349 1 21 Sudice Krava ře 677 943 72 1327 1 22 Šilhe řovice Hlu čín 1603 2165 74 1377 1 23 Št ěpánkovice Krava ře 3159 1253 252 1265 3 24 Třebom Krava ře 227 951 24 1349 1 25 Velké Hoštice Opava 1778 1004 177 1228 1 26 Vřesina Hlu čín 1482 689 215 1270 1 27 Závada Hlu čín 574 527 109 1349 1 celkem - 66263 29519 224 - 36 Pramen: ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. MOS - M ěstská a obecní statistika. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz080 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ : města a obce moravskoslezského kraje . Rožnov pod Radhošt ěm: Proxima Bohemia spol. s. r. o., [2009?], 325 s.; vlastní zpracování

105

Příloha č. 2 Dotazníkové šet ření

Dobrý den, jsem studentkou oboru Regionální geografie na Univerzit ě Palackého v Olomouci. Zpracovávám diplomovou práci na téma: Mikroregiony na Opavsku (sou časnost a perspektivy). Tímto bych Vás cht ěla požádat o vypln ění krátkého dotazníku. Vaše odpov ědi budou použity pouze ke zpracování diplomové práce. Odpovědi prosím vyzna čte jakýmkoliv z řetelným zp ůsobem (zak řížkováním, kurzivou, tu čně, barevn ě….).

Děkuji za spolupráci Karin Klingerová [email protected]

Název obce: ……………………………..

Název mikroregionu: ……………………………………………………………….

1. Pro č jste do mikroregionu vstoupili?

2. Jaký je hlavní ú čel Vaší spolupráce? Da ří se jej napl ňovat? Pokud ne, pro č?

3. Jaké konkrétní aktivity vyvíjí Vaše obec v mikroregionu?

4. Jak významná je podle Vás spolupráce obcí? □ velmi významná □ mén ě významná □ tém ěř nevýznamná

5. Uve ďte nejv ětší výhody spolupráce.

6. Uve ďte nejv ětší nevýhody (problémy) spolupráce.

106

7. Účastníte se jednání týkající se rozvoje mikroregionu? □ vždy □ tém ěř vždy □ ob čas □ výjime čně □ nikdy (uve ďte d ůvod)

8. Jak informujete ob čany o existenci a d ění v mikroregionu?

9. Co byste cht ěli ve Vaší obci vylepšit?

10. Jak vidíte budoucí vývoj Vaší obce? □ bude se výrazn ě rozvíjet □ bude se mírn ě rozvíjet □ bude stagnovat □ situace se bude mírn ě zhoršovat □ situace se výrazn ě zhorší

11. Spolupracujete rovn ěž i s jinými subjekty na rozvoji obce? Uve ďte s jakými.

107

12. Uve ďte nejd ůležit ější projekty, které jste již podnikli v uplynulých letech sami p řípadn ě ve spolupráci s jinými obcemi.

rok * název projektu ů cena obce dokon čení zp sob financování

* Nap ř. Dotace - Program Podpora rozvoje a obnovy venkova 60 %, rozpo čet obce 40 %

13. Uve ďte nejd ůležit ější projekty, které budete/byste rádi v následujících letech provedli sami p řípadn ě ve spolupráci s jinými obcemi.

předpokládaný předpokládaný předpokládaný zp ůsob předpokládané název projektu obce rok zahájení rok dokon čení financování náklady

109 Příloha č. 3 Dotazníkové šet ření

Dobrý den, jsem studentkou oboru Regionální geografie na Univerzit ě Palackého v Olomouci. Zpracovávám diplomovou práci na téma: Mikroregiony na Opavsku (sou časnost a perspektivy). Tímto bych Vás cht ěla požádat o vypln ění krátkého dotazníku. Dotazník je anonymní a Vaše odpov ědi budou použity pouze ke zpracování diplomové práce. Odpov ědi prosím vyzna čte jakýmkoliv z řetelným zp ůsobem (zak řížkováním, kurzivou, tu čně, barevn ě….).

Děkuji za spolupráci Karin Klingerová [email protected]

Název obce: ……………………………..

1. Víte, že je vaše obec členem mikroregionu (svazku obcí, sdružení obcí)? □ ano □ ne V případ ě odpov ědi ano, víte jak se nazývá? Prosím dopl ňte:

2. Víte, které obce jsou jeho sou částí? Vyjmenujte prosím ty, které znáte.

3. Víte, jakou činností se mikroregion zabývá? □ ano vím □ ano mám zhruba p ředstavu □ ne nevím

4. Jak významná je podle Vás spolupráce obcí? □ velmi významná □ mén ě významná □ tém ěř nevýznamná

5. Zajímáte se o d ění v mikroregionu? □ aktivn ě se zajímám □ částe čně se zajímám □ zajímám se jen minimáln ě □ vůbec se nezajímám

6. Znáte n ějaké projekty ( činnosti), které byly realizovány v mikroregionu (p řípadn ě obci)? Uve ďte prosím jaké.

7. Informuje Vás Vaše obec o d ění v mikroregionu prost řednictvím webových stránek, zpravodaje, ú řední desky? □ ano dostate čně informuje □ ano částe čně informuje □ informuje jen minimáln ě □ vůbec neinformuje

8. Jste celkov ě spokojen se životem ve Vašem mikroregionu? □ naprosto spokojen □ spíše spokojen □ spíše nespokojen □ zcela nespokojen

9. Co byste cht ěli ve Vašem mikroregionu (p řípadn ě obci) vylepšit?

10. Jak vidíte budoucí vývoj Vašeho mikroregionu (případn ě obce)? □ bude se výrazn ě rozvíjet □ bude se mírn ě rozvíjet □ bude stagnovat □ situace se bude mírn ě zhoršovat □ situace se výrazn ě zhorší

111 11. U každé oblasti ve Vašem mikroregionu (p řípadn ě obci) vyjád řete stupe ň d ůležitosti posílení této oblasti dle této stupnice.

1 – ned ůležité 2 – spíše ned ůležité 3 – méně d ůležité 4 – spíše d ůležité 5 – velmi d ůležité

• Zásobování vodou, kanalizace, rozvod elekt řiny a plynu 1 2 3 4 5 • Sb ěr a odvoz odpadk ů 1 2 3 4 5 • Budování cyklostezek a cyklotras 1 2 3 4 5 • Renovace chodník ů, autobusových a vlakových zastávek 1 2 3 4 5 • Výstavba a údržba dopravních komunikací 1 2 3 4 5

• Posílení spoj ů ve řejné dopravy 1 2 3 4 5 • Výstavba parkovacích míst 1 2 3 4 5 • Údržba park ů a výsadba ve řejné zelen ě 1 2 3 4 5 • Úpravy ve řejných prostranství 1 2 3 4 5 • Renovace památek 1 2 3 4 5 • Rozvoj cestovního ruchu 1 2 3 4 5 • Výstavba d ětských h řiš ť 1 2 3 4 5 • Renovace a dostupnost škol a mate řských školek 1 2 3 4 5

• Renovace a dostupnost zdravotnických za řízení 1 2 3 4 5 • Renovace a dostupnost sociální pé če a dom ů pro seniory 1 2 3 4 5 • Dostupnost ubytovacích a stravovacích za řízení 1 2 3 4 5 • Více pracovních p říležitostí 1 2 3 4 5 • Podpora místních podnikatel ů 1 2 3 4 5 • Nákupní možnosti a služby 1 2 3 4 5 • Výstavba dom ů a byt ů 1 2 3 4 5 • Výstavba a renovace sportovních za řízení 1 2 3 4 5

• Rozvoj kultury 1 2 3 4 5

• Zvyšování bezpe čnosti obce, činnost policie 1 2 3 4 5

112 Pohlaví: □ muž □ žena

Věk: □ 15 - 20 □ 21 - 30 □ 31 - 40 □ 41 - 50 □ 51 - 60 □ 61 a více

Vzd ělání: □ základní □ st řední bez maturity □ st řední s maturitou □ vyšší odborné □ vysokoškolské

113 Příloha č. 4

Tab. 2: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska respondent ů 51 pohlaví muž žena celkem % 43 57 100 věk 15 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více celkem % 6 27 18 27 12 10 100 vzd ělání st řední bez st řední s základní maturity maturitou vyšší odborné vysokoškolské celkem % 4 41 37 4 14 100 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

Tab. 3: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska – západ Svazek obcí mikroregionu Hlu čínska - západ respondent ů 45 pohlaví muž žena celkem % 44 56 100 věk 15 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více celkem % 9 27 27 13 20 4 100 vzd ělání st řední bez st řední s základní maturity maturitou vyšší odborné vysokoškolské celkem % 11 49 27 2 11 100 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

114

Tab. 4: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Mikroregion Opavsko severozápad Mikroregion Opavsko severozápad respondent ů 22 pohlaví muž žena celkem % 45 55 100 věk 15 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více celkem % 5 18 27 23 18 9 100 vzd ělání st řední bez st řední s základní maturity maturitou vyšší odborné vysokoškolské celkem % 5 41 45 0 9 100 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

Tab. 5: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Mikroregion Hvozdnice Mikroregion Hvozdnice respondent ů 20 pohlaví muž žena celkem % 45 55 100 věk 15 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více celkem % 0 25 30 30 10 5 100 vzd ělání st řední bez st řední s základní maturity maturitou vyšší odborné vysokoškolské celkem % 5 55 30 0 10 100 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

115

Tab. 6: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Venkovský mikroregion Moravice Venkovský mikroregion Moravice respondent ů 33 pohlaví muž žena celkem % 42 58 100 věk 15 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více celkem % 6 24 12 28 18 12 100 vzd ělání st řední bez st řední s základní maturity maturitou vyšší odborné vysokoškolské celkem % 3 15 58 6 18 100 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

Tab. 7: Identifikace respondent ů z dotazníkového šet ření – Mikroregion Matice Slezská Mikroregion Matice Slezská respondent ů 30 pohlaví muž žena celkem % 37 63 100 věk 15 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více celkem % 3 33 20 20 7 17 100 vzd ělání st řední bez st řední s základní maturity maturitou vyšší odborné vysokoškolské celkem % 3 20 57 0 20 100 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

116