Sedlecký kaolin a.s.

Boži čany 167, 362 26 Boži čany

STANOVENÍ

DOBÝVACÍHO PROSTORU

PODLESÍ III

Dokumentace podle p řílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů

na životní prost ředí ve zn ění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb.

III/2006

Výtisk č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

1 DATUM ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE : zá ří 2005, dopln ění b řezen 2006

MISOT, s.r.o. AUTORSKÝ TÝM: Kostelní 505/2 350 02 Cheb MISOT , s.r.o. www.misot.net

jméno, p říjmení obor adresa telefon vedoucí týmu, těžba, 350 02 Cheb, Gabriela Licková, Ph.D. 777 293 278 ložisková Blanická 20 geologie 360 01 Karlovy grafická část, Vary, Tomáš Krej čí 777 789 721 těžba Majakovského 803/17 350 02 Cheb, Mgr. Karel Martínek botanika 354 433 471 Sadová 3 350 02 Cheb, RNDr. Eva Martínková biologie 354 433 471 Sadová 3 350 02 Cheb, Ji ří Ma řík fauna 736 604 746 Skalka 18 360 01 Karlovy Mgr. Vladimír Melichar NATURA 2000 606 405 384 Vary, K řižíkova 9 inženýrská 108 00 Praha 10 RNDr. Jan Moravec geologie, 274 778 428 Rektorská 610/44 hydrogeologie 360 05 Karlovy Ing. Radek Pelc les, biologie 777 789 722 Vary, Plešivecká 15 166 29 Praha, Ing. Tomáš Rozsíval akustika 224 312 419 Thákurova 7 zdravotní 360 09 Karlovy Ing. Jitka R ůži čková 353 339 331 rizika Vary, Anglická 22 Oprávn ěná osoba ke zpracovávání dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prost ředí (§ 5 odst. 3 a § 6 odst. 1 a p říloha č. 3 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí) a ke zpracovávání posudk ů hodnotících vlivy stavby, činností a technologií na životní prost ředí (§ 9 zákona č. 244/1992 Sb.) s číslem osv ědčení č.j.: 8779/1012/OPVŽP/97 , držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí)

...... ……………………...... Za autorský tým Gabriela Licková, Ph.D.

2 OBSAH

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ...... 5 1. Obchodní firma ...... 5 2. IČ...... 5 3. Sídlo ...... 5 4. Jméno, p říjmení, bydlišt ě a telefon oprávn ěného zástupce oznamovatele.. 5

B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU...... 6

I. Základní údaje...... 6 1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č. 1...... 6 2. Kapacita a rozsah zám ěru ...... 6 3. Umíst ění zám ěru ...... 6 4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry...... 7 5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů pro jejich výb ěr...... 7 6. Popis technického a technologického řešení zám ěru...... 8 7. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení...... 8 8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů ...... 8 9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat ...... 8

II. Údaje o vstupech...... 9 1. Půda ...... 9 2. Voda ...... 14 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...... 26 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ...... 27

III. Údaje o výstupech...... 30 1. Ovzduší - množství a druh emisí ...... 30 2. Voda - množství odpadních vod a jejich zne čišt ění ...... 47 3. Odpady...... 50 4. Ostatní výstupy...... 54 5. Dopl ňující údaje - významné terénní úpravy a zásahy do krajiny ...... 60

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ...... 64 1. Vý čet nejzávažn ějších environmentálních charakteristik dot čeného území64 2. Charakteristika sou časného stavu životního prost ředí v dot čeném území 68 3. Celkové zhodnocení kvality ŽP v dot čeném území z hlediska jeho únosného zatížení ...... 71

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 74

I. Charakteristika p ředpokládaných vliv ů zám ěru na obyvatelstvo a ŽP a hodnocení jejich velikosti a významnosti ...... 74 1. Vlivy na obyvatelstvo, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů...... 74 2. Vlivy na ovzduší a klima ...... 75

3 3. Vlivy na hlukovou situaci...... 77 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ...... 77 5. Vlivy na p ůdu ...... 79 6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje ...... 79 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ...... 79 8. Vlivy na krajinu...... 80 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...... 81

II. Komplexní charakteristika vliv ů zám ěru na ŽP z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti p řeshrani čních vliv ů ...... 82

III. Charakteristika environmentálních rizik p ři možných haváriích a nestandardních stavech...... 83

IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů ...... 86

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích p ředpoklad ů při hodnocení vliv ů...... 89

VI. Charakteristika nedostatk ů ve znalostech a neur čitostí, které se vyskytly při specifikaci vliv ů ...... 90

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU...... 91

F. ZÁV ĚR ...... 92

G. VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ...... 93

H. P ŘÍLOHY...... 94 1. Vyjád ření p říslušného stavebního ú řadu k zám ěru z hlediska územn ě plánovací dokumentace...... 94 2. Mapová a jiná dokumentace týkající se údaj ů v oznámení...... 96 3. Stanovisko orgánu ochrany p řírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb...... 96 4. Další podstatné informace oznamovatele...... 97

I. LITERATURA A POUŽITÉ PODKLADY ...... 98

VYSV ĚTLIVKY A ZKRATKY Použité vysv ětlivky jsou uvedeny v záv ěru dokumentace na stran ě č.97 v kapitole H.4 na listu formátu A3 tak, aby mohly být používány b ěhem čtení celého dokumentu.

4

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma Sedlecký kaolin a.s.

2. IČ 635 09 911

3. Sídlo Boži čany 167, 362 26 Boži čany

4. Jméno, p říjmení, bydlišt ě a telefon oprávn ěného zástupce oznamovatele Ing. Vojt ěch Zítko Předseda p ředstavenstva Vysoká Letní 45, 362 63 Dalovice tel.: 353 366 122

5 B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU V textu této dokumentace je uveden v kapitolách VSTUPY a VÝSTUPY vybraný text proložen ě tu čně v ráme čku. Jedná se o všeobecn ě srozumitelné shrnutí hlavních informací daného odstavce a kapitoly .

I. Základní údaje

1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č. 1 Název zám ěru: Stanovení dobývacího prostoru (DP) Podlesí III KATEGORIE I (zám ěry vždy podléhající posouzení), položka 2.3 T ěžba ostatních nerostných surovin – nový dobývací prostor nebo zm ěna stávajícího.

2. Kapacita a rozsah zám ěru Plocha DP 0,1002155 km 2 Objem prozkoumaných geologických zásob 2.546.000 t Vzdálenost k úpravn ě 2,5 km

3. Umíst ění zám ěru Kraj: Karlovarský Obec: Obec Katastrální území: Podlesí u Sadova

Obr. č.1. Přehledná situace umíst ění zám ěru

6 4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry Jedná se o stanovení dobývacího prostoru (DP) pro těžbu kaolinu, skrývkové práce, p řepravu suroviny do stávající úpravnické linky v Sadov ě a rekultivaci po t ěžb ě. Ke kumulaci s jinými zám ěry nedojde.

5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů pro jejich výb ěr Pot řeba zám ěru a jeho umíst ění je dána hlavním p ředm ětem činnosti organizace Sedlecký kaolin a.s., a tou je t ěžba a úprava kaolinu - činnost spo čívající v nep řerušovaném zajiš ťování dostate čného objemu surovinových zdroj ů pro stálé odb ěratele. Pot řeba zám ěru vyplývá nejen ze stanoveného chrán ěného ložiskového území (CHLÚ) č.j. Výst.1203/80/Bo-4129 z 22.10.1980, ale i z dostupnosti ložiska, nebo ť p řepravní vzdálenosti t ěžebna – úpravna mají d ůležitou roli. Organizace má bohaté zkušenosti s těžbou kaolin ů, se zajiš ťováním jejich odbytu, se sanacemi a rekultivacemi vyt ěžených prostor ů, s řešením st řet ů zájm ů b ěžných p ři hornické činnosti. Jedná se o organizaci, která má siln ě a komplexn ě vybavené zázemí. Předkládaná je pouze jedna varianta dobývacího prostoru. D ůvodem předložení pouze jedné varianty je závislost plochy DP na ploše blok ů zásob a zásada racionálního vydobytí suroviny. Varianty t ěžby vyplynou ze záv ěru zjiš ťovacího řízení, k n ěmuž je zpracována tato dokumentace, a z navazujících řízení. Varianty se budou týkat etapovitosti t ěžby - rozsahu jednotlivých etap (velikost plochy lomu p ři horní hran ě prvního skrývkového řezu), vypoušt ění důlních vod a zp ůsobu zahlazení stop po t ěžb ě - souhrnného plánu sanace a rekultivace (SPSR).

7 6. Popis technického a technologického řešení zám ěru Cílem zám ěru je stanovit DP za ú čelem vyt ěžit nerost - kaolin za použití tradi čních těžebních stroj ů a přepravit jej k úpravn ě do Sadova. Po ukon čení t ěžby území rekultivovat - kombinovaná lesnická 7,1 ha a vodní 2,8 ha rekultivace. Technické a technologické řešení musí zohlednit všechny st řety zájm ů. Těžba zásob vytěžitelných, které činí 1.304.232 t, bude provád ěna ve dvou až t řech etapách 1, se spole čným rozsahem 1. etapy 4,20 ha zahloubené o 47 až 50 m na kótu 378 m n.m. z kóty 425 až 428 m n.m. Nejhlubší místo lomu bude 378 m n.m. Na lomu bude celkový objem skrývky 529.354 m 3, s koeficientem nakyp ření 1,1 činí objem cca 580 tis. m3. Z toho cca 130 tis. m 3 bude p řevezeno do prostoru DP Podlesí a cca 50 tis. m3 bude p řevezeno do prostoru DP Podlesí II pro rekultivace vyt ěženého prostoru (trasa je v Obr. č.10 vyzna čena černou te čkovanou linií). Zbytek skrývek bude ukládán do vyt ěženého prostoru lomu v DP Podlesí III. Podrobn ěji viz kapitola výstupy B.III.1.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení Ukon čení t ěžby p ři pr ůměrné ro ční t ěžb ě 100 kt bude t řináct let od zahájení 2. Ukon čení rekultiva čních prací je do deseti let od ukon čení těžby. Termín zahájení je plánován ihned po získání povolení hornické činnosti (H Č) - řízení, které zahajujeme tímto oznámením.

8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů Kraj Karlovarský, Obec Sadov

9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat Oznámení bude sloužit jako podklad pro následující rozhodnutí: Obvodní bá ňský ú řad – stanovení dobývacího prostoru Magistrát m ěsta , Odbor životního prost ředí, odbor ochrany ZPF – souhlas k odn ětí p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu.

1 Etapa = rozsah plochy mnohoúhelníku tvo řeného vrcholy horní hrany první skrývkové lávky 2 P ři výpo čtu životnosti lomu = termínu ukon čení t ěžby se nevychází z množství vyhledaných geologických zásob, ale z množství zásob vyt ěžitelných, které činí 1.304.232 t. Výše ro ční t ěžby je pr ůměrná hodnota. Výrazné odchylky skute čné t ěžby p řekra čující ±25% se nep ředpokládají.

8 II. Údaje o vstupech

1. Půda

Celková plocha DP Podlesí III činí 9,9756 ha. V ětšinu pozemk ů v zájmovém území tvo ří pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) - 98 %, pouze 1 % p ředstavují pozemky zem ědělského p ůdního fondu. Zbývající necelé 1 % tvo ří ostatní plochy (ostatní komunikace) .

TAB. č.I. Souhrnné údaje dot čených ploch v DP Podlesí III Orná p ůda Lesní Ostatní Vodní Celková dot čená pozemek plochy plochy plocha 0,0904 ha 9,8088 ha 0,0764 ha 0 ha 9,9756 ha 0,91 % 98,33 % 0,76 % 0 % 100 %

Zem ědělská p ůda:

Dot čená plocha ZPF se nachází na pozemku č.p.p. 502/1. Tento pozemek se nachází p ři vyúst ění západní erozní rýhy do údolní nivy Vitického potoka a představuje místo s akumulovanou p ůdou, která byla transportována soust řed ěným odtokem vod. Zem ědělská p ůda na č.p.p. 502/1 je klasifikována pětimístným kódem - bonitovanou p ůdn ě ekologickou jednotkou (BPEJ) 5.29.11. Kód vyjad řuje klimatický region, hlavní p ůdní jednotku (HPJ), která definuje p ůdní typ, druh a vodní režim. Dále stanovuje sklonitost s expozicí a skeletovitost s hloubkou p ůdy. Kód ur čuje druhou t řídu ochrany zem ědělské půdy. Skrytá ornice bude uložena na deponii ornice sousedního lomu Podlesí II a bude využita v rámci sanace a rekultivace sousedního lomu Podlesí II.

5 (klimatický region) symbol MT2 – mírn ě teplý, mírn ě vlhký , suma teplot nad 10° C 2200 - 2500° C; pr ůměrná ro ční teplota 7 - 8° C, pr ůměrný ro ční úhrn srážek 550 – 650 (700) mm; pravd ěpodobnost suchých vegeta čních období 15 - 30; vláhová jistota ve vegeta čním období 4 - 10. 29 (HPJ) – kambizem ě modální eubazické až mezobazické v četn ě slab ě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, pop řípad ě žulách, st ředn ě těžké až st ředn ě t ěžké leh čí, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými pom ěry 1 (sklonitost a expozice) 3 – 7°, mírný sklon, expo zice všesm ěrná 1 (skeletovitost a hloubka p ůdy) – bezskeletovitá, s přím ěsí, slab ě skeletovitá - obsah skeletu 10 - 25 %, hluboká až st ředn ě hluboká 30 - 60 cm

9 Zem ědělská p ůda v údolní niv ě Vitického potoka klasifikovaná kódem BPEJ 5.57.00 (1. TO) nebude zám ěrem dot čena , pro porovnání uvádíme její charakteristiku:

57 Fluvizem ě pelické a kambické eubazické až mezobazické na t ěžkých nivních uloženinách, až velmi t ěžké, bez skeletu, p říznivé vlhkostní pom ěry až p řevlh čení - mladé p ůdy říčních niv (aluviální p ůdy). Dochází na nich k pravidelnému zaplavování podzemní vodou, proto se v nich vyskytují vrstvy hrubozrnných sediment ů. 0 úplná rovina 0 – 1°, expozice všesm ěrná 0 bezskeletovitá, s přím ěsí, celkový obsah skeletu do 10 %, hluboká nad 60 cm

Zem ědělská p ůda bude dot čena přepravou suroviny - napojením stávající hospodárnice na ú čelovou komunikaci ve vzdálenosti cca 350 m, v ší řce 6 m včetn ě ochranných p říkop ů, tj. 0,21 ha. BPEJ: 5.32.01 , t řetí TO: úplná rovina se všesm ěrnou expozicí a slab ě skeletovitá - obsah skeletu 10 - 25 %, hluboká až st ředn ě hluboká 30 - 60 cm; charakteristika HPJ je následující. 32 Kambizem ě modální eubazické až mezobazické na hrubých zv ětralinách, propustných, mineráln ě chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, mén ě ortorulách, st ředn ě t ěžké leh čí s vyšším obsahem grusu, vláhov ě p řízniv ější ve vlh čím klimatu.

Bilance ornice plocha v plán.lomu 698 m2 plocha pod cestou 2100 m 2 mocnost ornice 0,30 m množství ornice 850 m 3

10 Lesní p ůda :

Hnědá lesní p ůda (HLP) kyselá s projevy oglejení. Je velmi dobrým lesním stanovišt ěm. Její hlavní nevýhodou je malá mocnost p ůdního profilu, častá skeletovitost a výskyt v členitém terénu. Hn ědá p ůda kyselá má nižší obsah humusu s nápadným poklesem p ůdní reakce a nízkým nasycením sorp čního komplexu. Nevýhodou je m ělký humusový horizont a skeletovitost. Stratigrafie: m ělký humusový horizont (hrabanka) 0,15 m, pod ním 0,20 - 0,30 m hn ědě až rezav ě hn ědě zbarvená zemina s šedými jazyky přecházející plynule do mén ě dot čené horniny sv ětleji zbarvené s p řibývajícím skeletem a rezivými železitými bro čky (projevy oglejení). Jedná se o p ůdy převážn ě hlinité, st ředn ě t ěžké s kolísajícím obsahem mén ě kvalitního humusu, kolísají i fyzikální vlastnosti (závisí na geomorfologii a výskytu p řípovrchového zvodn ění). Vodní režim promyvný. Propustnost normální, ojedin ěle snížená. Na jihovýchod od zám ěru se nachází mok řad s vodním režimem bažinným. Oproti zem ědělské p ůdě má n ěkolikanásobn ě vyšší infiltra ční kapacitu a intenzitu pr ůsaku srážkové vody, což je dáno vyšším obsahem gravita čních pór ů v lesní půdě3. D ůsledkem je snazší retence srážkové vody v lesní p ůdě a tvorba mělkého odtoku vody v p ůdě aera ční vrstvou. Tento podpovrchový (hypodermický) odtok tvo ří u lesních p ůd významnou složku celkového odtoku z lesního povodí. Skrytá humusová vrstva z ploch PUPFL bude do časn ě deponována na deponiích. Deponované množství lesní hrabanky bude využito v rámci lesnické rekultivace po ukon čení plánované t ěžby v jednotlivých etapách. P ři rekultivaci bude lesní hrabanka postupn ě zp ětn ě rozprostírána na upravenou plá ň v rozsahu ploch pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa v pr ůměrné mocnosti cca 0,21 m.

Bilance humusové vrstvy plocha p řed zahájením t ěžby 82 270 m 2 mocnost humusové vrstvy 0,15 m množství humusové vrstvy 12.350 m 3

plocha po lesnické rekultivaci *) 54 284 m 2 mocnost humusové vrstvy 0,20 - 0,25 m množství humusové vrstvy 12 350 m 3

*) plocha pod deponiemi "hrabanky" nebude skryta

3 Póry jsou hlavní vstupní branou pro pr ůnik srážkové vody z malých, vodou napln ěných proláklin na povrchu p ůdy do p ůdního profilu. V p ůdním profilu pak gravita ční póry p ředstavují sí ť preferen čních cest pro pohyb vody v p ůdě vlivem gravita čních sil.

11 Potenciální p ůdní eroze:

Zám ěr zm ění morfologii krajiny a hydrologické pom ěry, což m ůže vést ke zm ěně stavu potenciální eroze. Potenciální erozi p ůdy E po regionáln ě zhodnotil Stehlík,O. (1970) 4,5. Intenzitu projevu eroze ovliv ňuje geologický podklad především svou r ůznou schopností svedení povrchov ě odtékajících srážkových vod, což se projevuje r ůznou erozní odolností hornin 6. P ůdotvorný substrát zájmového území pat ří do skupiny hornin málo erozn ě odolných, resp. polopropustných. Erozi ovliv ňuje i svažitost a expozice pozemk ů7. Zám ěr se nachází ve členitém jihovýchodním svahu. Členitost je dána třemi erozními rýhami, resp. trasami soust řed ěného odtoku vod orientovanými zhruba S - J až SSZ - JJV (viz p říloha č. 2.1 SPSR). Předpokládáme nep říznivý koeficient geologických i sklonových podmínek. Pedologické a klimatické podmínky zahrnující i vegeta ční kryt jsou relativn ě p říznivé. Z Obr. č.2 je z řejmé, že potenciální eroze p ůdy vyjád řená proudící vodou v mm/rok je v okolí zájmového území druhého až t řetího stupn ě Stehlíkovy klasifikace (0,11 - 0,82 mm/rok)8. V zájmovém území vzhledem k nep říznivým geomorfologickým pom ěrům hodnotíme potenciální erozi p ůdy stupn ěm 3, tj. 0,51 - 1,00 mm/rok .

4 Geografická rajonizace eroze p ůdy v ČSR. Metodika zpracování. Studia geographica 13, 1970; Potenciální eroze p ůdy v ČSR. Mapa 1:500.000. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1973 (ÚHÚL Brandýs n.Labem) 5 Stehlík, O. použil rovnici E po = DxGxPxS, kde D je koeficient klimatických podmínek, G je koeficient geologických podmínek, P je koeficient pedologických podmínek a S je koeficient sklonových podmínek. 6 Erozní odolnost hornin je možné vyjád řit koeficientem geologického podkladu a horniny lze rozd ělit do čty ř skupin: velmi odolné (0,7 - 0,8), odolné (0,9 - 1,0), st ředn ě odolné (1,1 - 1,2) a málo odolné (1,3 - 1,5). 7 Vliv expozice svah ů na pr ůběh eroze je významný: v ětší oslun ění jižních a západních svah ů p ůsobí v zim ě rychlé tání sn ěhu, tím i v ětší povrchový odtok, vymrzání vegetace a zvyšování intenzity eroze. V lét ě tyto svahy intenzivn ěji vysychají, rychleji se rozkládají organické látky a na nepropustných p ůdách rychleji usychá vegetace, což zv ětšuje intenzitu eroze. 8 1.stupe ň 0 - 0,10; 2.stupe ň 0,11 - 0,50; 3.stupe ň 0,51 - 1,0; 4.stupe ň 1,1 - 5,00; 5.stupe ň 5,1 - 10; 6.stupe ň v ětší než 10

12 Obr. č.2. Pedologické pom ěry a p ůdní eroze; soutisk orthofotomapy s hranicemi k.ú., výškopisem a potenciální erozí p ůdy podle Stehlíka, O. (1970), červen ě vyzna čeno umíst ění zám ěru, čísla ozna čují potenciální erozi vyjád řenou proudící vodou v setinách mm/rok

13 2. Voda Území náleží do povodí Oh ře, díl čího povodí Vitického potoka - jedná se o tok nerizikový ( čistý), rybá řský revír pstruhový a legislativou ur čený jako vhodný pro reprodukci a život ryb - vody kaprové. Podzemní voda je v úrovni pod ložiskem - zvodn ění v žule. Významn ější je zvodn ění při povrchu s m ělkým a rychlým ob ěhem vody. Území kolem koryta Vitického potoka a mok řad, který sousedí se zám ěrem, jsou oblastmi výtoku a akumulace této vody. Lesní půda významn ě ovliv ňuje srážko-odtokový proces. Vypo čítaný p řítok do lomu je 0,95 až 1,7 l/s. JV okolí zám ěru je odvodn ěno drenáží. Zám ěr se nachází ve II.B ochranném pásmu lázní Karlovy Vary. V tomto pásmu není p řípustná t ěžba kaolinu pod kótou 360 m n.m.

Obr. č.3. Vodohospodá řská mapa orig.1:50.000, vý řez ML 11-21, červen ě vyzna čen zám ěr; hlavní vodovodní řad (modrou čerchovanou) ze sídelního útvaru Nivy do SÚ Otovice je ve správ ě VaK KV, jedná se o za řízení, které není v provozu S LEGENDOU (za řízením rozum ěj řad, úpravnu, čerpací stanici v SÚ B řezinka) a pravd ěpodobn ě už nikdy nebude. Cca p řed 10 lety došlo k jinému zokruhování a modernizaci. Zám ěr vyzna čen červen ě. SKÉ MAPY SKÉ Ř SNÍMEK VODOHOSPODÁ

14 15 Povrchová

Pr ůměrný ro ční úhrn atmosférických srážek 659 mm Specifický odtok 3,6 - 6,5 l/s/km 2 z toho podzemní specifický odtok 1,5 - 2,0 l/s/km2

Povodí Oh ře Díl čí povodí Vitický potok č.h.p. 1-13-02-035

Plocha díl čího povodí, do n ěhož spadá zám ěr č.h.p. 1-13-02-37: 18,47772 km 2 Celková plocha při ústí do Oh ře s p ředchozími povodími č.h.p. 1-13-12-039: 50,95500 km 2

Pstruhový revír č.433 008:

ČRS Západo český územní svaz Plze ň - ČRS MO Karlovy Vary Délka: 16.0 km (informace p řevzatá od ČRS, v TAB. č.II je údaj délky toku jiný) Rozloha: 6.0 ha (informace p řevzatá od ČRS, údaj neodpovídá vodo- hospodá řské map ě) Od ústí do Ohře v Dalovicích ( ř. km 173,3) až k pramen ům. Celý revír je chovný – sportovní rybolov zakázán.

16 Podle p řílohy č.1 NV č.71/2003 o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci p ůvodních druh ů ryb a dalších vodních živo čich ů a o zjiš ťování a hodnocení stavu jakosti t ěchto vod je Vitický potok řazen do vod kaprových . Podle p řílohy č.2 - ukazatele a hodnoty jakosti povrchových vod NV č.71/2003 a p řílohy č.3 NV č.61/2003, tabulka č.2 - Imisní standardy: ukazatele a p řípustné hodnoty zne čišt ění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci p ůvodních druh ů ryb a dalších vodních živo čich ů, s rozd ělením na vody lososové a kaprové 9 vyplývají pro kvalitu vody ve Vitickém potoce parametry, jejichž dodržení bude řešeno strukturálními opat řeními p ři realizaci zám ěru. pH 6 - 9 nerozpušt ěné látky ≤ 25 mg/l ropné látky (NEL) nesmí tvo řit na povrchu vody viditelný film, nep řízniv ě ovliv ňovat chu ť a v ůni ryb, nesmí mít nep říznivý vliv na ryby

TAB. č.II. Vitický potok - významný vodní tok podle vyhl. č.470/2001 Sb.

1 2 3 4 5 6 7 8 Po ř. Název Číslo Délka vodního Identifikátor Vymeze Poz. Vymezení úseku toku č. vodního toku Hydrolog. toku v kateg. vodního toku ní tvo řícího státní hranici po řadí význam. dle HEIS úseku č v km vodního Úsek Hrani ní úsek: č toku dl. Hrani ní znaky 363. Vitický potok 1-13-02-035 17,1 141610000100

9 V legislativ ě ČR nebyla problematika vymezení rybných vod dle požadavk ů sm ěrnice Rady 78/659/EEC o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb obsažena. Sm ěrnice se týká jakosti sladkých vod a vztahuje se na vody vymezené členskými státy, které vyžadují ochranu nebo zlepšení jakosti pro podporu života ryb – rybné vody s člen ěním na lososové a kaprové. Cílem sm ěrnice je ochrana nebo zlepšení jakosti povrchových vod vhodných pro podporu života ryb, zejména: – p ůvodním druh ům k dosažení p řirozené rozmanitosti, – druh ům, jejichž p řítomnost je p říslušnými ú řady členských stát ů považována za vhodnou pro ú čely vodního hospodá řství. Rozd ělení vod na pstruhové a mimopstruhové revíry odráží zcela jiná kriteria - jde o zp ůsob hospoda ření rybá řských sdružení a svaz ů a o zp ůsob sportovního rybolovu. Proto bylo nutné v legislativ ě zajistit, pop ř. upravit požadavek sm ěrnice. Dosavadní styl hospoda ření v rybá řských revírech je zavedením sm ěrnice velmi podstatn ě zm ěněn. O vyvážení podpory p ůvodních druh ů a druh ů požadovaných vodoprávním orgánem za vhodné (introdukované druhy a ť už v rámci jednotlivých úmo ří nebo i z jiných geografických oblastí) rozhodne pov ěř ený orgán ochrany p řírody.

17 V České republice bylo identifikováno celkem 629 zdrojů zne čišt ění, tj. pr ůmyslových lokalit nakládajících s hodnocenými nebezpe čnými látkami. Celkem 171 vodních útvar ů bylo vyhodnoceno jako rizikových, žádný jako nejistý. Zbývající vodní útvary jsou identifikovány jako nerizikové, k t ěmto vodním útvar ům pat ří i potok Vitický, který se nachází mezi dv ěma rizikovými vodními toky (Rolavou a Byst řicí). Seznam rizikových vodních útvar ů je uveden v TAB. č.III a na Obr. č.4.

TAB. č.III. Rizikové vodní útvary z hlediska vypoušt ění nebezpečných látek – nep římé hodnocení - p řevzato ze zprávy "Nep římé hodnocení dopad ů na vodní útvary povrchových vod" 10 (2004)

ID útvaru název útvaru Oblast povodí 14070000 Svatava po soutok s tokem Rotava OH 14111000 Chodovský potok po ústí do toku Oh ře OH 14112000 Oh ře po soutok s tokem Rolava OH 14122000 Nejdecký potok po ústí do toku Rolava OH 14125000 Rolava po ústí do toku Oh ře OH 14201000 Byst řice po ústí do toku Oh ře OH 14233090 Oh ře po vzdutí nádrže Nechranice OH

Obr. č.4. Situace rizikovosti vodních útvar ů - k TAB. č.III; Pr ůmyslové bodové zdroje zne čišt ění jsou vyzna čené modrými body, zelen ě jsou zvýrazn ěny nerizikové vodní útvary, červen ě rizikové, Vitický potok je významný svou pozicí nerizikového vodního útvaru 10

Vitický potok

Nejdecký potok Byst řice

Rolava

OH ŘE po vzdutí nádrže Nechranice Chodovský p.

OH ŘE po soutok s potokem Rolava

10 RNDr. Josef K. Fuksa, CSc., Ing. Alena Kristová, Ing. Tomáš Mi čanik, RNDr. Hana Prchalová, Ing. Petr Vysko č - Implementace rámcové sm ěrnice pro vodní politiku ES

18 Obr. č.5. Situace drah plošného a soust řed ěného odtoku vody, detail viz příloha č.2.1; Zájmové území ohrani čené červen ě. Šipky znázor ňují trasy soust řed ěného a plošného odtoku vod (SOV) v zájmovém území a okolí.

Podzemní, p řípovrchový a podpovrchový odtok

V území se vyskytuje jedna hlavní zvodeň, a to podložní žulová. Infiltraci srážkových vod umož ňují k řehce deformované zóny (k řemenné žíly, zóny slabé kaolinizace). Významné je p řípovrchové zvodn ění. Specifický odtok území 3,6 až 6,5 l/s/km 2, z toho podzemní specifický odtok 1,5 - 2,0 l/s/km2. Výtla čná úrove ň zvodn ě reziduálních kaolin ů a podložních žul je 412,00 m n.m. Severní část lokality se nachází v hydrogeologickém rajónu 612, jižní část v rajónu 212 podle sd ělení Povodí Oh ře, s.p. Typ kolektoru přípovrchové zvodn ě a jeho kvantitativní charakteristika (viz Obr. č.7): Území DP a jižní p ředpolí: pr ůlinový kolektor kvartérních fluviálních a deluviálních uloženin, št ěrky, písky, koeficient pr ůto čnosti11 T = 1.10 -4 až 1.10 -3 m 2.s -1, sy (sm ěrodatná odchylka indexu transmisivity) není možno stanovit. Podzemní voda z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou vyžaduje složit ější úpravu (vody II.kategorie - b ěžná fyzikální úprava, chemická úprava a dezinfekce).

11 T (koef. transmisivity) = míra schopnosti kolektoru o ur čité mocnosti propoušt ět vodu o dané kinematické viskozit ě, T = k.M, kde k = koeficient filtrace, M = zvodn ělá mocnost. Má rozm ěr plochy dělené časem a je číseln ě roven objemovému pr ůtoku kolektorem o jednotkové ší řce a o zvodn ěné mocnosti M p ři jednotkovém hydraulickém sklonu.

19 Severní a východní p ředpolí: puklinový kolektor se zvýšenou propustností přípovrchové zóny žuly, T = 5,1.10 -6 až 1,2.10 -4 m 2.s -1; sy = 0,69. Variabilita transmisivity (plošná filtra ční nehomogenita) je vyšší. Podzemní voda z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou vyžaduje složit ější úpravu (vody II. kategorie - b ěžná fyzikální úprava, chemická úprava a dezinfekce).

Obr. č.6. Schematické znázorn ění rozsahu infiltra ční oblasti

Ploché temeno vrchu Čihadlo v severním p ředpolí DP je infiltra ční oblastí a sou časn ě oblastí napájení zvodn ěného systému. Hladina podzemní vody tu obvykle leží n ěkolik metr ů pod povrchem. Zájmové území je typickou st řední svahovou polohou, tj. transportní oblastí 12 . Deš ťové srážky stékají ve třech hlavních trasách soust řed ěného odtoku vod (erozní rýhy) ve sm ěru zhruba S - J až SSZ - JJV (viz p říloha č.2.1). Podzemní voda v infiltra ční oblasti se pohybuje cca do 2 až 3 m pod povrchem. Hladina podzemní vody se jihovýchodním sm ěrem přibližuje k terénu, což vede ke vzniku mok řadu v JV sousedství DP. Ve vlhkých obdobích (zejména na ja ře) stoupá do časná hladina podzemní vody v zájmovém území až do p ůdního profilu a zp ůsobuje do časné plošné zamok ření p ůdy. Celkový rozsah sou časné infiltra ční oblasti (bez zahloubení na kótu 378 m n.m.) je 38,2 ha, rozsah infiltra ční oblasti po zahloubení na kótu 378 m n.m. se předpokládá 49 ha.

12 ČSN 73 6532 nazývá tyto partie oblastmi tranzitu podzemní vody.

20 Ob ěh p řípovrchových vod v zájmovém území je p řevážn ě m ělký a rychlý. Významn ější trvalé zvodn ě se nacházejí ve sníženinách (mok řad) a v údolní niv ě Vitického potoka. Území kolem koryta Vitického potoka a mok řad lze charakterizovat jako oblasti výtoku a sou časn ě i jako akumula ční oblast. Procesy odtoku jsou modifikovány p řítomností vodohospodá řských staveb v povodí - v jihovýchodním sousedství zájmového území jsou ur čité plochy odvodn ěny - sb ěrné a svodné drény m ůžou být využity pro vypoušt ění odsazené d ůlní vody 13 . Drenáž stahuje povrchový a m ělký podpovrchový odtok do podzemí a usnad ňuje odtok podzemní vody, zatímco mok řad zadržuje rychlý odtok a uvol ňuje jej se zpožd ěním. Ze zkušeností víme, že p římý odtok 14 činí v pr ůměru cca 30 %, hypodermický cca 40 % a základní cca 30 % z celkového odtoku. To znamená, že kvalita vody Vitického potoka je ze 30 % výsledkem povrchového odtoku resp. eroze. Základní odtok, p řevažující p ři nízkých pr ůtocích, je tvo řen podzemní vodou z větších hloubek a není tak výrazn ě kontaminován jako odtok hypodermický. Výrazný podíl hypodermického odtoku (kolem 40 %) na celkovém odtoku je proto d ůležitým faktorem řešení ochrany vody ve Vitickém potoce 15 . Hypodermický odtok tvo ří u lesní p ůdy významnou složku odtoku z lesního povodí. Lesní p ůda tak významn ě transformuje srážko-odtokový proces snížením odtoku povrchového p řem ěnou 10 - 40 % úhrnu srážkové vody v odtok podpovrchový, který kulminuje ve vodních tocích se zpožd ěním za kulminací odtoku povrchového.

13 ZVHS ani LS Horní Blatná nemá k dispozici žádné doklady o tomto podrobném odvod ňovacím za řízení. K odvod ňovacím stavbám je p řistupováno jako k funk čním stavbám (hledisko p ředb ěžné opatrnosti). 14 Pravý povrchový odtok hortonovského typu zp ůsobený nedostate čnou infiltra ční kapacitou p ůd a s ním spojené erosní jevy se vyskytují ojedin ěle po extrémních deštích. Čast ější a významn ější je odtok p ůdním profilem, probíhající nehluboko pod povrchem, často jen v drnových a humusových horizontech lesní p ůdy, ve kterých se vytvo řila do časná hladina podzemní vody. Tento odtok je velmi rychlý. Je zvlášt ě významný v dolní části svahu zájmového území, v okolí mok řadu a Vitického potoka, kde jeho dráha od místa infiltrace k místu výtoku je krátká. Pokud je v jeho d ůsledku celý půdní profil nasycen a dochází k výv ěru nebo stagnaci podzemní vody, je p řes tento m ělký podpovrchový odtok superponován ješt ě povrchový odtok nasyceného (dunnovského) typu, zp ůsobený fyzickou nemožností vsaku srážkové vody do půdy, ve které hydraulická výška sm ěrem vzh ůru klesá nebo je konstantní. Všechny t ři uvedené mechanismy tvo ří povod ňový, tzv. p římý odtok. M ělký podpovrchový odtok, pokud p řitéká ze vzdálen ějších míst povodí, a odtok oby čejné podzemní vody z míst bližších recipientu tvo ří st ředn ě rychlou složku odtoku, kterou budeme ozna čovat jako hypodermický odtok, p řičemž op ět p řihlížíme spíše k rychlosti procesu než k cestám, kudy voda protéká. Odtok podzemní vody ze vzdálen ějších, hlubších a mén ě propustných zvodní se pak projevuje ve vodním toku jako pom ěrn ě stálý, málo prom ěnlivý základní odtok. 15 Lesní i zem ědělské kultury, resp. hnojiva a chemické p řípravky, na plochých temenech kontaminují v infiltra čních oblastech povodí povrchové i m ělké podzemní vody. Významným faktorem ovliv ňujícím koncentrace dusi čnan ů ve vodách je množství odtékající vody. P ři nízkých a st ředních pr ůtocích se výrazn ě projevuje kladná korelace mezi pr ůtokem a koncentracemi dusi čnan ů. To je p ři st ředn ě velkých pr ůtocích (p ři p řevažujícím hypodermickém odtoku) pravd ěpodobn ě zp ůsobeno výrazn ějším vyplavováním dusi čnan ů z mělkých partií p ůdního profilu.

21 Přítoky - Při výpo čtu p řítoku projektant vycházel ze specifického odtoku a z rozsahu infiltra ční oblasti lomu. Rozsah infiltra ční oblasti pro první etapu t ěžby je 26,6 ha. Předpokládaný p řítok na základ ě výše uvedených vstupních údaj ů vychází na 0,95 až 1,7 l/s. Vypo čtená hodnota ve srovnání s reálnými p řítoky do kaolinových lom ů v okolí je odpovídající. Přítoky do lomu s ukon čenou t ěžbou, do části ur čené pro vodní rekultivaci, budou vyšší - Q = 1,7 až 3,0 l.s -1. Přítoky z přívalových deš ťů nejsou výrazn ě nebezpe čné. Lesní porost, který tvo ří celou infiltra ční oblast zájmového území, má totiž podstatn ě vyšší intercepci (max. 45 % srážek) a vyšší územní výpar (v pr ůměru 554 mm/rok) oproti TTP nebo polním kulturám. V prostoru ložiska ani v jeho blízkosti nejsou žádné odb ěry povrchových vod ani zdroje podzemní vody pro hromadné zásobování. Část rekultivovaného území o velikosti cca 2,8 ha bude vodní plochou s objemem vody 270.000 m3. P ři uvedeném p řítoku se zbytková jáma naplní vodou za t ři až p ět let.

Lázn ě Karlovy Vary Navrhovaný DP se nachází ve II. B ochranném pásmu lázní Karlovy Vary. OP stupn ě II B zhruba koresponduje s infiltra ční oblastí zdroj ů a zahrnuje též území, kde by zm ěny hydrostatického tlaku mohly ovlivnit režim přírodních lé čivých zdroj ů. V tomto pásmu je t ěžba kaolinu pod kótou 360 m n.m. omezena pouze na hlubinné dobývání. Krom ě ochrany institucionalizované vyhlášením ochranných pásem požívají karlovarské p řírodní lé čivé zdroje ochrany plynoucí ze Statutu láze ňského místa Karlovy Vary (1956). Statut a problematika jím ošet řovaná jsou však spíše zam ěř eny na láze ňský režim než na ochranu přírodních lé čivých zdroj ů sensus stricto.

22 Obr. č.7. Hydrogeologická mapa ČSR 11-21 Karlovy Vary vý řez, originál 1:50.000 zám ěr vyzna čen červen ě

S LEGENDOU MAPY

GICKÉ

HYDROGEOLO SNÍMEK

23 Obr. č.8. Posouzení stability svah ů plánovaného lomu Vulkanity bazanit leucitický ------nefelinit (N φa nefelinit analcimický, N φph phillipsitický nefelinit) ------nefelinit olivinický (N φ+o nefelinit s přím ěsí olivínu)

------

1a spodní část vulkanogenního souvrství disterrit dN 1 1a (p řevaha tufit ů τ±φ, ± v map ě neozna čováno) uhlí uN 1 1d vápenec vN 1 ------Eluvium žuly primární kaolin (svrchní až st řední pásmo kaolinového profilu)

------S LEGENDOU Skupina krušnohorské žuly

hrubozrnná, p řevážn ě biotitická autometamorfovaná krušnohorská žula, místy jen drobn ě porfyrovitá ------Obr. č.9. Podklad pro geologickou mapu 1: 50 000 list Karlovy Vary M-33-62-B-a, -b; Skupina žul „p řechodních“ MAPY Úst řední ústav geologický Praha (1964), Jaroslav Václ, originál 1:25.000, leukokratní facie kfelské žuly zám ěr vyzna čen červen ě ------Skupina horské žuly hrub ě porfyrovitá hrubozrnná biotitická žula - granodiorit (adamelit) ------nevýrazn ě porfyrovitá st ředn ě zrnitá až hrubozrnná biotitická žula - granodiorit (adamelit) ------st ředn ě zrnitá až jemnozrnná muskoviticko-biotitická žula - granodiorit (adamelit), GEOLOGICKÉ místy nevýrazn ě drobn ěji porfyrovitá

Proterozoikum

zlomy nep řesn ě lokalizované SNÍMEK ------zlomy zakryté mladšími útvary (jen u d ůležit ějších zlom ů) důležit ější zlomy v podloží terciéru ------zlomy p ředpokládané ------zlomy provázené siln ější prokázanou mylonitizací

pokra čování legendy k Obr. č.9 na další stran ě

24 pokra čování legendy k Obr. č.9 Podklad pro geologickou mapu 1: 50 000 list Karlovy Vary M-33-62-B-a, -b; Úst řední ústav geologický Praha (1964), Jaroslav Václ, originál 1:25.000

Holocén antropogenní sedimenty - navážky (± haldy) ------aluvium (fluviální a aluviofluviální hlíny) travertin v Karlových Varech ------Pleistocén sprašové hlíny ------

smíšené svahoviny (svahové hlíny, deluvia, koluvia a sut ě) ------

soliflukce (hlinitokamenité sut ě) ------mladý pleistocén terasy (fluviální št ěrkopísky) st řední pleistocén starý pleistocén nejstarší plesitocén ------redeponované tufity - tufitické jíly (± vložky s uhelnou substancí - oblast hrozn ětínsko-ostrovská) ------Miocén nadložní (cyprisové) souvrství porcelanity (+ T5) pís čitá facie (te čkovan ě) - (jíly, jílovce, v pís čité facii písky, št ěrčíky, št ěrky) ------hlavní hn ědouhelné souvrství (uhelná sloj Anežka s proplástky uhelných jíl ů, (+ T5 porcelanity) jíly, výše tufy, tufity, ve svrchní polovin ě mocnosti uhelná sloj Antonín) ------Vulkanity bazaltoidní horniny nerozlišené ------

čedi č s.s. (melanokratní)

25 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

V zájmovém území se nenachází žádné inženýrské sít ě. Dopravní trasa pro p řesun vyt ěžené suroviny a skrývky povede p řes vzdušné vedení VN 22 kV, které bude sloužit pro elektrifikaci lomu. Průměrná spot řeba nafty 758 l/sm ěnu, v prvních čty řech letech zvýšena o spot řebu pro p řevoz skrývek - o cca 25 l/sm ěnu.

V zájmovém území se nenachází žádné inženýrské sít ě. Dopravní trasa pro přesun vyt ěžené suroviny a skrývky povede p řes vedení VN 22kV (viz Obr. č.10 a Obr. č.22). Ostatní surovinové zdroje reprezentuje nerost kaolin, jehož t ěžba je předm ětem tohoto hodnocení - viz kapitola B.I.6. a Obr. č.8, Obr. č.9. Spot řeba PHM a provozních náplní pro těžební a dopravní mechanismy: průměrná spot řeba nafty NA LIAZ 32,8 l/100 km, TATRA 45,0 l/100km. Na pojezdech v lomu je uvažováno zvýšení spot řeby na 50 l. Po čet využitých stroj ů závisí na práv ě t ěženém typu suroviny, jejím odbytu a vytíženosti plavírny. Při využití dvou dozer ů a dvou rypadel, p řevozu suroviny zajiš ťované jedním NA je pr ůměrná spot řeba 758 l/sm ěnu (z toho spot řeba dvou rypadel a dvou dozer ů bez NA činí 704 l), p ři jednosm ěnném provozu cca 15 tis. l/m ěsíc, tj. 180 tis. l/rok. Pro první etapu t ěžebního postupu bude zvýšená spot řeba PHM v souvislosti s p řepravou skrývky do 1,5 km vzdálených vyt ěžených prostor ů. P ři uvažované pr ůměrné objemové hmotnosti vlhké zeminy 1,9 kt/tis.m 3 a p ři četnosti cca 50 NA/den s kapacitou 20 t dojde v období prvních čty ř let k odvozu skrývek v celkovém objemu cca 180 tis. m3. P řepravní vzdálenost je 1,5 km a celkov ě musí být ujeto jedním NA 51.300 km, plánovaná pr ůměrná spot řeba PHM 39 l/100km pro jeden NA s kapacitou 20 t. Spot řeba nafty pro p řevoz skrývky je 20.007 l. Rozd ěleno do čty ř let: 5 tis. l/rok, tj. rozd ěleno do 10 m ěsíc ů v roce: 0,5 tis. l/ m ěsíc, rozd ěleno do 20 sm ěn v měsíci: 25 l/sm ěnu. V dalších etapách bude skrývka vzhledem ke krátké přepravní vzdálenosti provád ěna bez zvýšení po čtu mechanism ů v lomu uvedených v p ředcházejícím odstavci (2 dozery, 2 rypadla, 1NA), takže spot řeba 758 l/sm ěnu se nezm ění (z toho spot řeba dvou rypadel a dvou dozer ů bez NA činí 704 l). Z výše uvedeného vyplývá, že objem realizovaných skrývek za sm ěnu je dán po čtem bagr ů a nákladních automobil ů. Dále rozhodují mechanické vlastnosti nakládaných zemin, typ ú čelové komunikace apod. Používaná rypadla - spot řeba PHM: CAT 350 37 l/Mth CAT 325 20 l/Mth CAT 322 17 l/Mth CAT 318 11 l/Mth Broyt X-21 11 l/Mth

Používané dozery- spot řeba PHM: CAT 5 14 l/Mth CAT 6 26 l/Mth

26

Spot řeba oleje je ur čena podle motohodin a vým ěnu oleje provádí servis od Caterpillaru v souladu s podmínkami provozu danými výrobcem. Předpokládá se elektrifikace lomu napojením na stávající vzdušné vedení VN 22 kV podél východního okraje lesního komplexu (viz Obr. č.22). P řed provedením elektrifikace m ůže pro napájení hlavního rozvad ěč e objektu sloužit diesel agregát 250 kW o min. výkonu 250 kVA/400 V, 50 Hz, Iks = 11,44 kA, Ikm = 22,66 kA.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Stávající dopravní infrastruktura - 2 ú čelové t ěžební komunikace v DP Podlesí a Podlesí II budou zám ěrem využívány. Dále bude využívaná stávající lesní hospodárnice. Mimo to budou z řízeny ú čelové komunikace v lomu a jejich napojení.

Obr. č.10. Řešení p řepravy suroviny a skrývky z DP Podlesí III se zvýrazn ěním p řejezdu p řes silnici č.III/22129

Dv ě stávající účelové těžební komunikace v DP Podlesí a Podlesí II budou využívány pro přemíst ění skrývky (vzdálenost přepravy skývky nep řekro čí 1,5 km). Ob ě ú čelové komunikace slouží jako p říjezdové cesty do kaolinových

27 lom ů a jsou dostupné dv ěma sjezdy ze silnice Karlovy Vary - Hrozn ětín - ze silnice č.III/22129. Tato silnice tvo ří hranici mezi zmín ěnými kaolinovými lomy a bude posuzovaným zám ěrem dot čena p řejížd ěním NA. Jedna ze zmín ěných účelových komunikací - v DP Podlesí - bude sloužit rovn ěž pro p řepravu vyt ěžené suroviny k úpravnické lince do Sadova (vzdálenost 2,5 km). Použité NA budou mít kapacitu 10 t nebo 20 t. Dále bude využívaná stávající lesní hospodárnice v k.ú. Podlesí u Sadova č.p.p. 690, a zem ědělská hospodárnice č.p.p. 689/4 (dle výpisu z KN se jedná o ostatní plochu - komunikace), které budou zpevn ěny a zem ědělská hospodárnice bude napojena na sjezd účelové těžební komunikace vedoucí z lomu Podlesí II (viz Obr. č.10). Napojení povede po jižním okraji pastviny č.p.p. 328/1 k.ú. Podlesí u Sadova. V sou časné dob ě jsou lesní i zem ědělská hospodárnice využívány pro dopravu zem ědělských a lesních stroj ů - viz fotodokumentace. Přemis ťování skrývkového materiálu na sanovanou plochu po t ěžb ě v DP Podlesí a DP Podlesí II, vnit řní výsypku vlastní, i těžba (nákladní automobily, dempry) si vyžádá novou účelovou komunikaci v lomu. Bude z řízeno dopravní napojení této ú čelové komunikace na lesní hospodárnici (viz p říloha č.2.1). Po čet automobil ů p řivážejících surovinu do úpravny nevzroste, protože její kapacita z ůstává zachována. Přepravou skrývky a suroviny budou ovlivn ěni zejména lidé žijící v objektech ur čených pro bydlení v k.ú. Podlesí u Sadova ve vzdálenosti cca 30 - 250 m od místa p řejížd ění silnice č.III/221 29, které bude především zdrojem hluku - viz Obr. č.11 s detailem.

Obr. č.11. Vzdálenosti od p řejezdu silnice č.III/221 29 po 50 m do 250 m

28

TAB. č.IV. Výsledky s čítání dopravy na dálni ční a silni ční síti v roce 2000 SIL ÚSEK ZA ČÁTEK ÚSEKU KONEC ÚSEKU POZNÁMKA silnice III. t řídy 22129 3-3150 zaús. 22132 vyús. 221 34 Otovice - Podlesí

SIL ÚSEK N1 N2 PN2 N3 PN3 NS A PA TR PTR T O M S TNV PS ALFA BETA GAMA C P 22129 3-3150 109 23 1 86 7 9 19 0 2 1 257 1561 16 1834 156 73:27 0,98 1,29 0,76 1 7

SIL -Číslo silnice 1) ÚSEK -Číslo s čítacího úseku N1 -Lehká nákladní (užite čná hmotnost do 3,5 t) 2) N2 -St řední nákladní (užite čná hmotnost 3,5-10 t) 2) PN2 -Přív ěsy st ředních nákladních N3 -Těžká nákladní (užite čná hmotnost p řes 10 t) 2) PN3 - Přív ěsy t ěžkých nákladních NS -Náv ěsové soupravy A -Autobusy 2) PA -Přív ěsy autobus ů TR -Traktory 2) PTR -Přív ěsy traktor ů T -Těžká motorová vozidla a p řív ěsy O -Osobní a dodávkové automobily M -Jednostopá motorová vozidla S -Sou čet všech motorových vozidel a p řív ěsů TNV -Těžká nákladní vozidla 0,1.N1+0,9.N2+PN2+N3+PN3+1,3NS+A+PA PS -Pom ěr intenzit protism ěrných dopravních proud ů v ned ělní (odpolední) návratové špi čce

ALFA,BETA -Ukazatel variací silni ční dopravy GAMA -ALFA/BETA C -Intenzita cyklistického provozu 3) P -Po čet s čítacích dn ů, ze kterých je po čítán pr ůměr za 24 h

Poznámky: 1) Pokud se ve sloupci SIL vyskytne MK, jedná se o místní komunikaci 2) Bez p řív ěsu i s přív ěsy 3) 3-silná (nad 50 za h), 2-st řední (6-50 za h), 1-slabá (do 5 za h), 0- žádná (0 za h)

29 III. Údaje o výstupech

1. Ovzduší - množství a druh emisí

Zám ěru nejbližší zdroje zne čiš ťování ovzduší jsou povrchové lomy Podlesí a Podlesí II, sídelní útvary s emisemi z domácích topeniš ť, komunikace č.III/22129. P řevládá sm ěr v ětru JZ až Z. Les snižuje rychlost a unášecí schopnost v ětru, urychluje samo čisticí schopnost atmosféry. Pr ůměrn ě činí objem prachu z celého provozu 9,5 t/rok, z toho PM 10 1,9 g/s. Ro ční emise stroj ů: 1,9 t NO x a 1,013 kg benzenu. Ro ční emise z aut po dobu prvních čty ř let jsou zhruba dvakrát vyšší než v etap ě druhé, což je dáno p řevozem skrývky, a činí: 142 kg/km CO, 76 g/km benzenu, 157 kg/km NO x, 46 kg/km prachu. Emise nejsou v rozporu s výhledem pro rok 2010, p řesto všechna opat ření k ochran ě kvality ovzduší musí vypo řádat omezení emisí oxid ů dusíku a suspendovaných částic PM 10 .

V Karlovarském kraji bylo v p ředcházejících letech provedeno kompletní emisní vyhodnocení všech skupin zdroj ů (zvlášt ě velké a velké zdroje, malé zdroje a mobilní zdroje) - viz Obr. č.12 a Obr. č.13 s posouzením o čekávaného vývoje a analýzou p ředpokládaného pln ění doporu čených emisních strop ů. Toto hodnocení vzhledem k rozmíst ění referen čních bod ů je dosta čující pro charakteristiku aktuální a výhledové imisní situace v zájmovém území. Zám ěru nejbližší referen ční body, které byly použity v modelu Koncepce snižování emisí a imisí zne čiš ťujících látek ( Energetický projekt regionu Karlovarsko z r. 2003 ), jsou vyzna čeny na Obr. č.13. Jejich sou řadnice jsou:

Y X Y X 1 851000 1005900 6 848800 1006140 2 850000 1006000 7 848700 1006400 3 848800 1006080 8 850250 1006640 4 849050 1006840 5 849040 1006280 Sou řadnice st ředu zám ěru jsou: S 849591 1006600

Na základ ě vyhodnocení publikovaných údaj ů o oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, údaj ů z jednotlivých stanic imisního monitoringu a modelových výpo čtů byly zjišt ěny možné významn ější problémy následujících zne čiš ťujících látek: suspendované částice PM 10 , benzo(a)pyren, nikl, zatížení ekosystém ů zvýšenými koncentracemi NO x, SO 2 a ozón. Ve všech p řípadech se však jedná (oproti jiným kraj ům ČR) o problémy malého rozsahu, řešitelné dostupnými nástroji ochrany ovzduší. Výsledky modelových studií z let 2000 - 2003, a to Energetický projekt regionu Karlovarsko, zpracovatel SRC International CS ve spolupráci s BioPlan Consult, EkoWatt a ČHMÚ (2003) dále Zne čišt ění ovzduší regionu Karlovarsko

30 - Rozptylová studie zpracovatel ČHMÚ (2000) , které zahrnují korekce na vertikální členitost terénu, po čítají se stá čením v ětru a zvyšováním rychlosti větru s výškou, p ři výpo čtu pr ům. koncentrací a doby p řekro čení hrani čních koncentrací, berou v úvahu rozložení četnosti sm ěru a rychlosti v ětru, byly potvrzeny výsledky m ěř ení a p řehledem p řekro čení imisních limit ů za rok 2004 stanice KKVMA-Karlovy Vary (1505) umíst ěné v centru m ěsta v blízkosti autobusového nám., živá doprava cca 15.000 automobil ů / 24 hod. Imise z dopravy do 200 m, z n ěhož vyplývá, že k překro čení imisních limit ů došlo v případ ě veli činy PM 10 za ú čelem ochrany zdraví p ři dob ě pr ůměrování 24 hod. (imisní limit 50 µg/m 3, tolerovaný po čet p řekro čení 35) celkem 46 x 3 s maximální koncentrací 144,8 µg/m . U PM 10 s dobou pr ůměrování 1 rok (imisní limit 40 µg/m 3, tolerovaný po čet p řekro čení 0) k překro čení nedošlo. Další sledované imisní limity za ú čelem ochrany zdraví a ochrany vegetace nebyly v uplynulém roce p řekro čeny. Zám ěru nejbližší stacionární plošný zdroj zne čiš ťování ovzduší jsou povrchové lomy Podlesí a Podlesí II (plochy bez vegeta čního krytu). Dále sídelní útvary - emise tuhých látek, SO 2, NO x, CO a uhlovodík ů z domácích topeniš ť (byty vytáp ěné uhlím, elektro-přímotopy, propan-butanem nebo dřevem), které se výrazn ě snižují po plynofikaci 16 . Stacionárním plošným zdrojem zne čišt ění ovzduší nejsou plochy orné p ůdy v okolí zájmového území, protože sousední pozemky jsou tvo řeny lesem a TTP. Nejbližším liniovým zdrojem je komunikace č.III/221 29, a to v úseku s omezenou rychlostí ve m ěst ě - viz s čítání dopravy v kapitole II.4, TAB. č.IV a dále viz TAB. č.V v této kapitole.

16 Distribu ční sí ť zemního plynu v regionu Karlovarsko se rychle rozši řuje a její význam jako infrastrukturní sít ě rychle vzr ůstá. Po čet plynofikovaných obcí se každý rok zvyšuje a stav v roce 1999 charakterizuje mapa plynofikace, která obsahuje i prognózu rozvoje do roku 2010. Pln ě plynofikované jsou katastry obcí Jáchymov, Boži čany, Nová Role a Velichov. Částe čně plynofikovány jsou katastry obcí , Merklín, Hrozn ětín, Ostrov, , Vojkovice, Stráž nad Oh ří, Pot ůč ky, , Horní Blatná, D ěpoltovice, Karlovy Vary, Loket, Dalovice, Sadov, Mírová, Be čov nad Teplou, , Teplá, Krásné Údolí, Mnichov a Lubenec.

31 TAB. č.V. Sou časná 24 hodinová a ro ční zát ěž liniového zdroje silnice č.III/221 29; L.Kröbl: Stav a o čekávaný vývoj v produkci emisí škodlivin z výfukových plyn ů motorových vozidel (Ústav pro výzkum motorových vozidel, 1995) pro r.2010

Emisní faktory (g/km) pro 1 vozidlo osobní lehké nákladní do 3,5 t těžké automobily (O) (N1) nákladní mimo nad 3,5 t zne č.látka město mimo m ěsto město město (TNV) NOx 0,5600 0,9200 0,7300 1,0400 6,5700 CO 5,0200 1,9500 4,4700 2,2100 5,9300 Benzen 0,0010 0,0030 0,0020 0,0013 0,0032 Prach 0,0130 0,0190 0,0320 0,0630 1,9200

silnice č.III/ 221 29 NOx CO Benzen prach automobily po čet g/km g/km g/km g/km O 1561 874,16 7836,22 1,5610 20,293 N1 109 79,57 487,23 0,2180 3,488 TNV 156 1024,92 925,08 0,4992 299,520 celkem 24 hod. 1826 1978,65 9248,53 2,2782 323,301 celkem rok 666490 722207,25 3375713,45 831,543 118004,865

Předkládaný zám ěr vzhledem k jeho charakteru a s ohledem na p ředchozí údaje je nutné ošet řit dostupnými nástroji ur čenými pro: prach, resp. suspendované částice PM 10 a NO x.

32 TAB. č.VI. Z provedených pr ůzkum ů vyplývá následující charakteristika ovzduší - PM 10 a NO x

plošné zdroje NO zájmové x 0 t/rok území

plošné zdroje NO x obec 0 - 0,25 t/rok z toho komunální a lokální Sadov zdroje 52,5 % 2,5 - 5,0 t/rok/km úsek Karlovy Vary až křižovatka k Sadovu, délka 4,5 km (výpo čet liniové zdroje NO x silnice 0,7 t/rok/km na základ ě výsledk ů s čítání č.III/221 29 dopravy se jeví jako podhodnocený - možným d ůvodem podhodnocení je použití emisních faktor ů L. Kröbla pro rok 2010) rok 2002 na 80 % plochy obce p řekra čován imisní limit 24 hod. (P říloha č.11 k NV č.350/2002 Sb.) rok 2003-04 na 60 % plochy obce překra čován imisní limit 24 hod. (nevznikla povinnost vypracovat program ke zlepšení PM 10 obec Sadov kvality ovzduší podle Sd ělení bez č.j. Odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základ ě dat z roku 2003, Ing. Jan Kužel, ředitel Odboru ochrany ovzduší - viz p říloha č.2.10) výpo čet 0,118 t/rok/km na základ ě výsledk ů liniové zdroje prachu - sčítání dopravy (m ůže být podhodnocen - silnice č.III/221 29 možným d ůvodem je použití emisních faktor ů L. Kröbla pro rok 2010)

33 Výhled pro rok 2010 - území obce Sadov p řevzat z modelové rozptylové studie pro region Karlovy Vary z r. 2000 17 . Stav zám ěru v roce 2010 - bude probíhat ukon čování 1. etapy těžebního postupu, tj. ukon čení p řevozu skrývkového materiálu do DP Podlesí, Podlesí II a zahájení sypání vnit řní výsypky (omezení zne čiš ťování liniovými zdroji):

3 PM 10 ... pr ům. ro ční koncentrace 1,01 µg/m (výsledek m ůže být podhodnocen vzhledem k časovému odstupu a ze srovnání 17 výhledu NO x z r. 2003) ; max. krátkodobá (30 min ) koncentrace 21,98 µg/m 3, po čet hodin s překro čením krátkodobé koncentrace 0 (limit 500 µg/m 3) 3 NO x... pr ům. ro ční koncentrace 3,69 µg/m ; max. krátkodobá koncentrace 41,94 µg/m 3, po čet hodin s p řekro čením krátkodobé koncentrace 0 (limit 200 µg/m 3); Koncepce snižování emisí a imisí zne čiš ťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje ATEM – Ateliér ekologických model ů, zá ří 2003 předpokládá pr ům. ro ční koncentraci vyšší 11-12 µg/m 3 (tuto hodnotu považujeme za pravd ěpodobn ější vzhledem k časovému odstupu obou modelových studií)

Výhled pro r. 2010 - silnice č.III/221 29, úsek Karlovy Vary - Hrozn ětín převzat z modelové rozptylové studie pro region Karlovy Vary z r. 2000: Úsek 8 km; osobní automobily O = 1669; nákladní lehké N1 = 136, těžká nákladní vozidla TNV = 168 (porovnej s TAB. č.IV)18

PM 10 ... 0,003168196 t/rok/km

NO x... 0,481912804 t/rok/km

17 Studie uvažuje imisní limity uvedené v Opat ření FVŽP z 1.10.1991 k zák. č.309/91Sb. v platném zn ění č.211/94Sb., stanovení pr ůměrné ro ční koncentrace z ůstává beze zm ěny. Pro p řípad 1- hodinových a 8-hodinových koncentrací byla provedena korekce rozptylu za pomoci vztahu, který nelze využít pro výpo čet denních pr ůměrů koncentrací, protože b ěhem 24 hodin se obvykle výrazn ě zm ění rozptylové podmínky v atmosfé ře. Pr ůměrné denní koncentrace je ale možné ur čit na základ ě vypo čtených maximálních p ůlhodinových a hodinových koncentrací na základ ě známé souvislosti mezi t ěmito hodnotami odvozené z výsledk ů m ěř ení. Z tohoto d ůvodu je pro informaci ponechána informace o modelovém výpo čtu max. krátkodobé koncentrace. 3 Pro PM 10 imisní limity ro ční beze zm ěny - 40 µg/m , ovšem zm ěna meze tolerance, po čet dn ů překro čení beze zm ěny - 0, krátkodobé p ůlhodinové imisní limity 500 µg/m 3 zrušeny a nahrazeny 24hodinovým časovým intervalem s limitem 50 µg/m 3 s mezí tolerance a po čtem p řekro čení 35. 3 Pro NO x imisní limity ro ční snížení z 80 na 40 µg/m s mezí tolerance, po čet dn ů p řekro čení beze zm ěny - 0, krátkodobé p ůlhodinové imisní limity 200 µg/m 3 zrušeny a nahrazeny 1hodinovým se stejným limitem 200 µg/m 3 s mezí tolerance a po čtem p řekro čení 18. 18 V r. 2000 po čet TNV činil 156 a osobních automobil ů projížd ělo 1.561

34 Obr. č.12. Významné stani ční sít ě sledování kvality venkovního ovzduší; šipkou vyzna čeno umíst ění zám ěru - p řevzato od ČHMÚ - Air Pollution , 2005; vpravo v ětrná r ůžice

Obr. č.13. Umíst ění referen čních bod ů; převzato z Energetický projekt regionu Karlovarsko, zpracovatel SRC International CS ve spolupráci s BioPlan Consult, EkoWatt a ČHMÚ (2003) šipkou vyzna čeno umíst ění zám ěru, na obrázku vpravo osm referen čních bod ů nejblíže zám ěru ohrani čeného červen ě na snímku mapy originál 1:50.000

35

Obr. č.14. Zdroje NOx s vyzna čením zám ěru šipkou; převzato z dokumentace Energetický projekt regionu Karlovarsko, zpracovatel SRC International CS ve spolupráci s BioPlan Consult, EkoWatt a ČHMÚ (2003)

Obr. č.15. Výhled 2010 NO 2; převzato z Energetický projekt regionu Karlovarsko, zpracovatel SRC International CS ve spolupráci s BioPlan Consult, EkoWatt a ČHMÚ (2003) vyzna čení umíst ění zám ěru šipkou

36 TAB. č.VII. Odborný odhad v ětrné r ůžice pro region Karlovarsko platná ve výšce 10 m nad zemí v % třída rozptylové podmínky (p ět t říd stability atmosféry = t řídy schopnosti výskyt t říd stability atmosféry rozptylovat p řím ěsi) rychlosti v ětru [m.s -1] I silné inverze, velmi špatný rozptyl 1,7 II inverze, špatný rozptyl 1,7 5 III slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty,mírn ě zhoršené 1,7 5 11 rozptylové podmínky IV normální stav atmosféry, dobrý rozptyl 1,7 5 11 V labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl 1,7 5

I. t řída stability - velmi stabilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM sou čet 1,7 0.08 0.26 0.28 0.19 0.43 0.28 0.12 0.02 3.32 4.98 5,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 11,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 sou čet 0.08 0.26 0.28 0.19 0.43 0.28 0.12 0.02 3.32 4.98 II. t řída stability - stabilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM sou čet 1,7 0.16 2.09 2.89 1.84 2.77 0.54 0.32 0.13 6.23 16.97 5,0 0.05 0.08 0.14 0.10 0.14 0.36 0.06 0.02 0.95 11,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 sou čet 0.21 2.17 3.03 1.94 2.91 0.90 0.38 0.15 6.23 17.92 III. t řída stability - izotermní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM sou čet 1,7 1.04 3.24 1.94 1.55 2.90 5.11 3.13 1.36 2.92 23.19 5,0 0.33 0.70 0.28 0.36 0.77 1.84 1.93 0.39 6.60 11,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.01 0.02 0.03 sou čet 1.37 3.94 2.22 1.91 3.67 6.95 5.07 1.77 2.92 29.82 IV. t řída stability - normální m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM sou čet 1,7 1.34 1.91 1.48 1.59 3.29 3.78 1.99 1.33 3.00 19.71 5,0 0.89 1.18 0.41 0.54 2.32 4.70 3.48 1.05 14.57 11,0 0.40 0.06 0.13 0.09 0.08 1.20 1.07 0.70 3.73 sou čet 2.63 3.15 2.02 2.22 5.69 9.68 6.54 3.08 3.00 38.01 V. t řída stability - konvektivní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM sou čet 1,7 0.21 0.54 0.39 0.34 0.56 0.50 0.37 0.20 1.55 4.66 5,0 0.38 0.61 0.54 0.28 0.43 1.08 0.82 0.47 4.61 11,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 sou čet 0.59 1.15 0.93 0.62 0.99 1.58 1.19 0.67 1.55 9.27 celková r ůžice m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM sou čet 1,7 2.83 8.04 6.98 5.51 9.95 10.21 5.93 3.04 17.02 69.51 5,0 1.65 2.57 1.37 1.28 3.66 7.98 6.29 1.93 26.73 11,0 0.40 0.06 0.13 0.09 0.08 1.20 1.08 0.72 3.76 sou čet 4.88 10.67 8.48 6.88 13.69 19.39 13.30 5.69 17.02 100.00

37 Specifikace zám ěru s ohledem na kvalitu ovzduší karlovarského regionu - zdroje zne čišt ění PM 10 a NO x: První etapa t ěžby (1. až 4. rok t ěžby) bude v rozsahu 4,2 ha. Tato plocha zahrnuje otvírku, vybudování lomové t ěžební komunikace, záchytných p říkop ů vn ějšího odvodn ění. Po ukon čení první etapy těžebního postupu bude ukon čena p řeprava skrývek do sanovaných prostor ů po t ěžb ě v DP Podlesí, Podlesí II a zahájeno sypání vnit řní výsypky. Maximální velikost skryté plochy bez ornice spolu s plochou vnit řní výsypky bez vegeta čního krytu činí ve druhé etap ě 7,0 ha, tj. od pátého roku t ěžby p ři výši pr ůměrné ro ční t ěžby cca 100 kt. Výrazné odchylky skute čné t ěžby p řekra čující ±25 % se nep ředpokládají. Deponie hrabanky je jako zdroj prašnosti zanedbatelná, protože bude zdrojem malým a krátkodobým o vým ěř e 1.710 m 2, výšce 3 m a kubatu ře 3.900 m3, který v pr ůběhu hrnutí bude v případ ě nutnosti skráp ěn, po navršení bude deponie zatravn ěna. Celkový objem skrývky ze všech t ěžebních etap bude s koeficientem nakyp ření cca 580 tis. m3. Z toho cca 130 tis. m3 bude převezeno do prostoru DP Podlesí a cca 50 tis. m3 do prostoru DP Podlesí II (trasa je v Obr. č.10 a Obr. č.11 vyzna čena černou te čkovanou linií). Zbytek skrývek bude ukládán do vyt ěženého prostoru lomu Podlesí III jako vnit řní výsypka. Odvoz skrývky na lokality DP Podlesí a Podlesí II do vzdálenosti 1,5 km bude zajiš ťován nákladními auty (NA) s kapacitou 20 t. Uvažujeme-li t řináctiletou životnost lomu, z čehož skrývky budou provád ěny v pr ůběhu prvních 11 let, pak v p řepo čtu na jednotlivé roky činí objem skrývek v pr ůměru 52,7 tis. m 3/rok. Tato pr ůměrná hodnota byla použita při výpo čtu emisí. Skute čný objem skrývek v jednotlivých letech se m ůže lišit od uvád ěného pr ůměru v závislosti na mocnosti nadloží v posuzovaném období, resp. v daném prostoru t ěžby. Tento rozdíl se neprojeví v celkovém objemu skrývek (cca 580 tis. m3), ani v celkovém objemu skrývkového materiálu p řeváženého za ú čelem rekultivace do sousedních dobývacích prostor ů Podlesí a Podlesí II (cca 180 tis. m3). Při uvažované pr ůměrné objemové hmotnosti skrývkových zemin v surovém stavu 1,9 kt/tis.m 3 a p ři četnosti cca 50 NA/den s kapacitou 20 t dojde v období prvních čty ř let k odvozu skrývek na lomy Podlesí a Podlesí II b ěhem 86 dn ů/rok (celkový po čet dn ů 344 rozd ělený do čty ř let) 19 . Zát ěž vyvolaná deponováním skrývkových hmot na sanovaných plochách po těžb ě sousedních DP Podlesí a Podlesí II za ú čelem jejich rekultivace se nevztahuje k předkládanému zám ěru, protože k deponování skrývkových hmot z jiných dnes t ěžených lokalit by došlo i v p řípad ě, že t ěžba v lomu Podlesí III nebude zahájena. Se zám ěrem však souvisí p řeprava skrývky 1,5 km do zmín ěných prostor ů a vnit řní výsypka lomu Podlesí III.

19 Při použití bagru CAT 325 je uvažován v pr ůměru výkon 800 m 3 skrývky za sm ěnu. M ůže být i výrazn ě vyšší (až 1150 m 3 za sm ěnu) - dáno výškou lávky a materiálem. Objem skrývek je dán především po čtem nasazených bagr ů. Záleží samoz řejm ě na dopravních cestách a p řepravnících. Pokud jde o auta, na vzdálenost cca 1,5 km ud ělá jedno auto 30 otá ček za sm ěnu. Kubatury aut jsou dány jejich typem. Takže nej čast ěji používaná auta: Tatra 815 5,5 m 3, Tatra Jamal 8,5 m 3, soupravy nebo náv ěsy 10 m 3, p řepravníky Dempr 11,5 m 3.

38 Plánovaná pr ůměrná ro ční t ěžba je cca 100 kt. Vyt ěžená surovina bude odvážena po ú čelové komunikaci do 2,5 km vzdálené úpravny v Sadově. Použité NA pro p řevoz kaolinu budou mít kapacitu cca 10 t nebo 20 t, což ovlivní četnost dopravy. V případ ě použití NA 10 t bude jejich denní četnost 100 a v p řípad ě NA 20 t to bude 50 NA/den. Toto jsou maximální p řevážené objemy. V pr ůměru se bude jednat o t řetinové hodnoty v závislosti na plánovaném odbytu práv ě t ěžené suroviny. Zdroj - deponie suroviny u úpravnické linky se nevztahuje k p ředkládanému zám ěru, protože kapacita úpravnické linky a kapacita skladových prostor ů zůstává nezm ěněna. Mobilní zdroje zne čiš ťování ovzduší budou p ůsobit na krátké trase, která vede mimo zástavbu. Pak je však kritické místo na křížení s ve řejnou komunikací č.III/221 29 (v Obr. č.10 ozna čeno červeným kroužkem), kde NA budou projížd ět v t ěsném sousedství obytných dom ů. V tomto míst ě je vzdálenost zdroje prachu a hluku k nejbližší zástavb ě cca 30 m. P řeprava suroviny vyvolaná p ředkládaným zám ěrem je v úseku dlouhém 0,5 km (úsek převozu od lomu k DP Podlesí II), zbývající část 2 km je spole čná pro p řevoz suroviny z jiných dnes t ěžených lokalit. P řeprava skrývky vyvolaná předkládaným zám ěrem je v úseku dlouhém 1,5 km po dobu prvních 4 let. Těžený nerost a skrývaná zemina mají vysokou přirozenou vlhkost 25 - 30 % (velikost prašných emisí velmi závisí na vlhkosti půdy, i p řirozená vlhkost výrazn ě snižuje prašnost v ovzduší) a funkci filtru plní les, který DP Podlesí III obklopuje pásmem o ší ři min. 150 m.

Obr. č.16. Situace s vyzna čením možného dosahu zám ěru 500 m bez zohledn ění p řevládajícího sm ěru v ětr ů, pro orientaci je vyzna čena vzdálenost 500 a 750 m od zám ěru

39

Zdroj zne čišt ění PM 10 - plošné zdroje: - skrytá plocha bez ornice a vegeta čního krytu v první etap ě p ři cca 100 kt ro ční t ěžb ě o velikosti 4,2 ha a od r. 2010 ve druhé etap ě 7,0 ha

Lesní pás v ší ři min. 150 m snižuje rychlost v ětru (snižuje unášecí schopnost větru) a plní funkci filtru - snížení prašnosti až o 40 %, proto je p ředpoklad lokálních efekt ů do vzdálenosti max 0,5 km od zdroje. -1 -1 Les urychluje suchou depozici NO x 0,4 cm.s (v bezlesí 0,1 cm.s ), tj. urychluje samo čisticí schopnost atmosféry. Vyšší vlhkost ovzdušné vrstvy lesního komplexu - dáno intercepcí lesního porostu (oproti bezlesí) zvyšuje srážkový úhrn o 5 - 6 % a zárove ň urychluje mokrou depozici. Vyšší vlhkost skrývky a suroviny dosahující 25 - 30 % (vlhkost je zčásti dána hydrologickými a z části mikroklimatickými pom ěry). Převládající sm ěr v ětru: JZ až Z (sto čení JZ v ětr ů v údolí Vitického potoka), převládající rychlost v ětru: 70 % t řída první (1,7 m.s -1). Vým ěra plochy, která je plošným zdrojem - v p řípad ě první etapy t ěžby, kdy bude p řevážena skrývka na rekultivovanou plochu DP Podlesí a DP Podlesí II činí 4,2 ha. Od zahájení druhé etapy t ěžby (plánováno od r. 2010) bude celková vým ěra 7,0 ha, což zahrnuje i plochu vnit řní výsypky 2,8 ha, která bude postupovat "za zády" t ěžby. Pr ůměrný 20 ro ční objem skrývky 52.700 m 3, celkový objem skrývky cca 580.000 m3, z toho celkový objem skrývkového materiálu p řeváženého za účelem rekultivace do prostoru sousedního DP Podlesí a DP Podlesí II činí cca 180.000 m3, pr ůměrná ro ční t ěžba kaolinu 100.000 t. Výrazné odchylky skute čné t ěžby p řekra čující ±25 % se nep ředpokládají. Emise prachu ze skryté plochy je t ěžké odhadnout, zvlášt ě v tomto p řípad ě, kdy modelové výpo čty pro krátkodobé koncentrace resuspenzovaného prachu zp ůsobené zdrojem skryté plochy bez vegetace by byly v pom ěrn ě rozsáhlém intervalu hodnot, a to z důvodu kombinace variability korek čního faktoru pro vlhkost (v případ ě vlhkosti 25 % korek ční faktor činí 0,20, v případ ě vlhkosti 30 % je desetkrát nižší 0,02), koeficientu pro typ povrchu (povrch suchý ztvrdlý s tenkou vrstvou prachu K TP = 0,1, zpevn ěná plocha s malým množstvím pouze usazeného prachu K TP = 0,005 a povrch s vegetací K T = 0), dále z d ůvodu klimatických podmínek (nap ř. pravd ěpodobnosti suchých vegeta čních období 15 - 30 %, p řevládajícího bezv ětří a nízkých rychlostí v ětru (70 %), které nemají pro emise resuspenzovaného prachu význam aj.). Proto byl zvolen odhad "ztráty" suroviny podle maximální velikosti částic, které se ješt ě mohou zvednout do ovzduší a tak se zú častnit rozptylu. Tyto

20 Tato pr ůměrná hodnota byla použita p ři výpo čtu emisí. Ro ční objem skrývek se však m ůže lišit od uvád ěného pr ůměru v závislosti na mocnosti nadloží v posuzovaném období, resp. v daném prostoru t ěžby. Tento rozdíl se neprojeví v celkovém objemu skrývek ani v celkovém objemu skrývkového materiálu p řeváženého za ú čelem rekultivace sousedních DP Podlesí a Podlesí II.

40 částice byly stanoveny pro rychlost v ětru o hodnot ě 20 m.s -1 a jsou uvedeny v TAB. č.VIII. V ětší rychlosti se u nás vyskytují málo, a proto se větší částice dostanou do ovzduší jen velmi z řídka a usadí se v malých vzdálenostech od zdroje, v ětšinou ješt ě uvnit ř lomu nebo hned za horní hranou jeho první skrývkové lávky. Na základ ě údaj ů a analogie s kaolinovými lomy na Karlovarsku bylo stanoveno procentuální zastoupení celkového prachu, který se může v ětrem zvednout z povrchu zem ě - viz TAB. č.VIII. - TAB. č.X.

TAB. č.VIII. Maximální velikost částic, které se mohou ješt ě zú častnit rozptylu v ovzduší pro rychlost v ětru 20 m.s -1

materiál pr ůměr částice [µm] kaolín 177 skrývka - pís čitý jíl až jílovitý písek 175 - 182

TAB. č.IX. Procentuální zastoupení velikosti prachových částic; v surovin ě a skrývce pod 177 µm (kaolin) a pod 182 µm (skrývka), které se mohou ješt ě zú častnit rozptylu; procentuální zastoupení velikosti prachových částic pod 7 µm - frakce PM 10

surovina skrývka - kaolin - pís čitý jíl až jílovitý písek µm % µm % 177 55 182 59 7 37 7 45

TAB. č.X. Procentuální zastoupení prašného aerosolu, frakce PM 10 ; skute čná maximální velikost částic odpovídající dynamické velikosti 10 µm v prachu

hornina objemová hmotnost [kg/m 3] kaolin 2040 - 2060 pís čitý jíl - jílovitý písek 1930 - 2110

hornina kaolin pís čitý jíl - jílovitý písek procentuální zastoupení frakce PM 10 v prachu 67 76 skute čná maximální velikost částic [µm] 7,0 6,9 - 7,2

Z TAB. č.X a z výše uvedených údaj ů byla ztráta částic, které se ješt ě mohou zvednout do ovzduší, a tak se zú častnit rozptylu pro rychlost v ětru o hodnot ě 20 m.s -1 odhadnuta 21 u skrývkového materiálu p ři ro čním objemu skrývek 52,7

41 tis.m 3 na 5,0 t/rok p ři použití koeficientu podílu "aktivního" prachu 5.10 -5, z toho -1 frakce PM 10 76 %, tj. 1,5 g.s (86 dn ů po 8 hod.). U kaolinu při ro ční t ěžb ě cca 100 kt odhadujeme ztráty 4,5 t/rok p ři použití koeficientu podílu "aktivního" -5 -1 21 prachu 5.10 , z toho frakce PM 10 67 %, tj. 0,4 g.s (240 dn ů po 8 hod.) . Pr ůměrné provozní emise prachu budou v první etap ě 63 µg.m -2.s -1 a zvýší se na 73 µg.m -2.s -1 ve druhé etap ě, kdy uvažujeme jako plošný zdroj skrývanou plochu a zárove ň "sypanou" plochu vnit řní výsypky, kam je skrytý materiál transportován. P ři výpo čtu plošné intenzity provozní emise pro skrývku jsme uvažovali délku trvání zdroje 86 dn ů po 8 hod. a pro kaolin 240 dn ů po 8 hod., tj. byla uvažována provozní doba. V dob ě mimo provoz, kdy nebude zemina rozrušována pojezdem a manipulací mechanism ů, resp. kdy bude produkce prašných částic omezena, by došlo vlivem v ětru k jednorázovému "zametení" plochy - první siln ější náraz v ětru prašné částice odvane a další vítr již nemá co zví řit, nebo je prašný povrch ztvrdlý a k emisím dochází pouze v omezené mí ře, a proto není období mimo provoz do krátkodobých odhad ů zahrnuto.

TAB. č.XI. Odhadované emise prachu

materiál koeficient prach z prachu PM 10 emise prachu podílu (t/rok) "aktivního" (kg/rok) (kg/s) 1.etapa 2.etapa prachu 22 (µg.m -2.s -1) (µg.m -2.s -1) skrývka 100130 5,0.10 -5 5007 0,0015 48 58 kaolin 100000 4,5.10 -5 4500 0,0004 15 15 celkem 9507 0,0019 63 73

21 Z hlediska celkové prašnosti je Na řízením vlády č.350/2002 Sb. limitován pouze prašný spad, zatímco limity pro koncentrace prachu v ovzduší se týkají pouze jemné frakce prachu ozna čované jako PM 10 . Do frakce prachu PM 10 pat ří prašné částice, jejichž aerodynamický pr ůměr nep řekra čuje 10 µm. Aerodynamický pr ůměr d a částice o skute čném pr ůměru d a hustot ě ρc je definován jako -3 pr ůměr sférické částice, která by m ěla hustotu ρa = 1000 kg.m a p řitom stejnou pádovou rychlost ve vzduchu jako daná prašná částice. Protože prašné částice mají ve své v ětšin ě v ětší hustotu než voda, bude aerodynamický pr ůměr d a v ětší než skute čný pr ůměr d. Jestliže tedy do frakce PM 10 pat ří částice s aerodynamickým pr ůměrem nejvýše 10 µm, budou tam pat řit částice se skute čným ρ ρ pr ůměrem nižším: d = d. c = d. c . a ρ 3 a 1000 kg / m

22 Při odhadu byly koeficientem podílu "aktivního" prachu zohledn ěny klimatické podmínky (viz v ětrná růžice), hydrologické a mikroklimatické podmínky - počet dn ů se srážkami vyššími než 1mm 120 - 130 v četn ě zvýšení srážkového úhrnu o 5 - 6 % lesním komplexem, relativn ě nižší úhrn slune čního zá ření v ůč i okolí, kde nep řevyšuje 3.800 MJ/m 2,dále procentuelní zastoupení objemu, který m ůže být zdrojem zne čišt ění (vycházelo se z pr ůměrného objemu hroudy vzniklé rozpojením horniny 2 m 3 a z jejího povrchu s 10 mm mocnou vrstvou suchých částic), tj. 3,83 %, 25 - 30 % vlhkost materiálu, maximální velikost částic, které se mohou ješt ě zú častnit rozptylu v ovzduší pro rychlost v ětru 20 m.s -1(p říčina odlišnosti koeficient ů pro kaolin a skrývku), skute čná maximální velikost částic odpovídající dynamické velikosti 10 µm v prachu (p říčina odlišnosti koeficient ů pro kaolin a skrývku). Odhadnutá ztráta odpovídá skute čnosti známé z jiných kaolinových lom ů.

42 Emise z provozu rypadel, dozer ů v lomu:

Na t ěžební a skrývkové mechanismy p řipadá denní spot řeba PHM pro 2 dozery a 2 rypadla 704 l nafty. Při spot řeb ě jednoho litru nafty je uvažováno s pr ůměrnou emisí 11,23 g NO x a 0,006 g benzenu. Denní emise dvou dozer ů a dvou rypadel činí 7,905 kg NO x a 4,224 g benzenu. Při 240 pracovních dnech a jednosm ěnném provoze jsou ro ční emise 1,9 t NO x a 1,013 kg benzenu. Prašnost z provozu rypadel a dozer ů je zahrnuta ve ztrátách z plošného zdroje.

TAB. č.XII. Hodnoty b ěžn ě používaných stroj ů; měř ení metodou volné akcelerace 23

stroj NO x (g/kWh) CO (g/kWh) CH (g/kWh) pev. část. (g/kWh) rypadlo CAT 350 LME 6,80 3,50 1,10 dozer CAT D5H 13,70 5,80 1,60 nem ěř eno dempr CAT D 300 D 9,50 1,30 1,50 předepsané hodnoty 8,00 4,50 1,10 0,36 EURO I

TAB. č.XIII. Pro ilustraci hodnoty p ři soub ěhu všech stroj ů (k tomuto soub ěhu v praxi nedojde); p ři spotřeb ě jednoho litru nafty je uvažováno s emisí 11,23 g NOx a 0,006 g benzenu

rypadla PHM l / Mth PHM l / 8Mth g NOx g benzen CAT 350 37 296 3324,08 1,776 CAT 325 20 160 1796,8 0,96 CAT 322 17 136 1527,28 0,816 CAT 318 11 88 988,24 0,528 Broyt X-21 11 88 988,24 0,528 dozery PHM l / Mth PHM l / 8Mth g NOx g benzen CAT 5 14 112 1257,76 0,672 CAT 6 26 208 2335,84 1,248 celkem 136 1088 12218,24 6,528

23 emise na 1 kWh není možné porovnávat s výsledky emisí po p řepo čtu spot řeby PHM na 1 Mth

43 Emise z p řepravy skrývky a suroviny:

- mobilní zdroje p řevážející skrytou zeminu (v četn ě ornice) první čty ři roky b ěhem 86 pracovních dn ů p ři jednosm ěnném 8 hodinovém provozu (okamžitý zdroj)

Množství zne čiš ťujících látek emitovaných automobily (NA - t ěžká nákladní auta nad 3,5 tuny) p řepravujícími skrývku lze ur čit za použití emisních faktor ů CO - 5,93, benzen - 0,0032, NO x - 6,57 a prachu - 1,920 vyjád řených v g/km na jedno vozidlo odvozené ze studie L. Kröbl: Stav a očekávaný vývoj v produkci emisí škodlivin z výfukových plyn ů motorových vozidel (Ústav pro výzkum motorových vozidel, 1995). 1 NA s kapacitou 20 t by musel v prvních čty řech letech překonat vzdálenost 1 km 36.360 krát. P ředpoklad je využití NA pro přepravu skrývky v každém roce jednorázov ě v pr ůběhu 86 pracovních dn ů p ři jednosm ěnném provoze. Plánovaný ro ční objem skrývky 52,7 tis. m 3 = 100,13 kt podmi ňuje povinnost ro čně p řekonat 1 km vzdálenost 10.645,4 krát. Jednorázové plánované provedení skrývky b ěhem 86 pracovních dn ů znamená překonat p ři jednosm ěnném provozu 8 hod. denn ě vzdálenost 1 km 123,8 krát. Připomínáme, že pr ůměrná hodnota ro čního objemu skrývek, která byla použita p ři výpo čtu emisí se m ůže lišit od reálného objemu provedených skrývek v závislosti na mocnosti nadloží v posuzovaném období, resp. v daném prostoru t ěžby. Tento rozdíl se však neprojeví v celkovém objemu skrývek, ani v celkovém objemu skrývkového materiálu p řeváženého za ú čelem rekultivace sousedních DP Podlesí a Podlesí II. Přeprava skrývky vyvolaná p ředkládaným zám ěrem je v úseku dlouhém 1,5 km po dobu prvních 4 let.

- mobilní zdroje p řevážející surovinu Při pr ůměrném ro čním objemu t ěžby 100 kt a p řepravní vzdálenosti 2,5 km k úpravn ě v Sadov ě, z toho 0,5 km dlouhý úsek p ředstavuje zát ěž spojenou s předkládaným zám ěrem, zbývající úsek trasy je využíván pro p řevoz suroviny z jiných lokalit - tento úsek nem ůže být zatížen zvýšenou četností NA vzhledem ke stálé kapacit ě plavírny. Použité NA pro p řevoz kaolinu budou mít kapacitu 10 t nebo 20 t, což ovlivní četnost dopravy. Projektant uvažuje z 50 % využívat 10 t NA a z 50 % 20 t NA. Ro ční četnost p řekonání 1 km po p řepo čtu na pr ůměrnou tonáž 15 t činí 13.333 krát. Na záv ěr p řipomínáme, že přeprava suroviny vyvolaná p ředkládaným zám ěrem je v úseku dlouhém 0,5 km (úsek od lomu k DP Podlesí II), zbývající část 2 km je spole čná pro převoz suroviny z jiných dnes t ěžených lokalit.

44

TAB. č.XIV. Emise z p řepravy skrývky a suroviny; za použití emisních faktor ů CO - 5,93, benzen - 0,0032, NO x - 6,57 a prachu - 1,920 vyjád řených v g/km na jedno vozidlo odvozené ze studie L. Kröbl: Stav a očekávaný vývoj v produkci emisí škodlivin z výfukových plyn ů motorových vozidel (Ústav pro výzkum motorových vozidel, 1995) pro r. 2010. Sm ěna = 8 hod.

L. Kröbl, 1995 1.etapa - skrývka 20 t NA po čet 36360 10645,4 123,783721 0,004298046 1 vozidel (za 4 roky) (za 1 rok) (za sm ěnu) (za vte řinu) emise g/km g/km g/km/s CO 5,93 215614,8 63127,222 734,037465 0,025487412 BENZEN 0,0032 116,352 34,06528 0,39610791 1,37537E-05 NO x 6,57 238885,2 69940,278 813,259047 0,028238161 PRACH 1,92 69811,2 20439,168 237,664744 0,008252248

L. Kröbl, 1995 1. a 2. etapa - surovina v Ø 15 t NA po čet 13333,333 55,555555 0,00192901 1 vozidel (za 1 rok) (za sm ěnu) (za vte řinu) emise g/km g/km g/km/s CO 5,93 79066,6667 329,444444 0,01143904 BENZEN 0,0032 42,6666667 0,17777778 6,1728E-06 NO x 6,57 87600 365 0,01267361 PRACH 1,92 25600 106,666667 0,0037037

1. etapa celkem g/km za rok g/km za sm ěnu g/km/s CO 142193,8887 1063,48191 0,03692646 BENZEN 76,73194667 0,57388568 1,9927E-05 NO x 157540,278 1178,25905 0,04091177 PRACH 46039,168 344,331411 0,01195595 2. etapa celkem g/km za rok g/km za sm ěnu g/km/s CO 79066,6667 329,444444 0,01143904 BENZEN 42,6666667 0,17777778 6,1728E-06 NO x 87600 365 0,01267361 PRACH 25600 106,666667 0,0037037

45

TAB. č.XV. Výhled převzatý z modelové studie za použití emisních faktorů ze studie L. Kröbl (viz str. 32) výhled pro r. 2010 silnice č.III/221 29 NOx CO Benzen prach automobily po čet g/km g/km g/km g/km O 1669 934,64 8378,38 1,6690 21,697 N1 136 99,28 607,92 0,2720 4,352 TNV 168 1103,76 996,24 0,5376 322,560 celkem 24h 1973 2137,68 9982,54 2,4786 348,609 celkem rok 720145 780253,20 3643627,10 904,6890 127242,285

TAB. č.XVI. Srovnání stavu bez realizace zám ěru a s jeho realizací podle výsledk ů sčítání dopravy a podle odhadu dopravy pro rok 2010

NO x PRACH (t/km/rok) (%) (t/km/rok) (%) sou časný stav 0,7220 100 0,1180 100 zám ěr 1. etapa 0,1575 22,500 0,0460 38,983 zám ěr 2. etapa 0,0876 12,514 0,0256 21,694 plánovaný stav 2010 0,7802 100 0,1272 100 zám ěr 1. etapa 0,1575 20,187 0,0460 36,163 zám ěr 2. etapa 0,0876 11,227 0,0256 20,125

46 2. Voda - množství odpadních vod a jejich zne čišt ění

Důlní voda bude svedena z jednotlivých t ěžebních řez ů strouhami a akumulována uvnit ř lomu v reten ční nádrži. Z této nádrže bude čerpána a vypoušt ěna do usazovací nádrže vn ě lomu. Kapacita vn ější nádrže je min. 10,6 tis.m3, z toho p řed čiš ťovací jímka 4,6 tis.m3. Umíst ění vnit řní i vn ější nádrže se bude v pr ůběhu t ěžby m ěnit. Voda bude po p řed čišt ění vypoušt ěna do mok řadu v JV sousedství zám ěru, odtud přelivem do meliora čního systému s ústím do Vitického potoka. Limity vypoušt ěné vody: pH 6 - 9, NL 40 mg/l, železo 3-5 mg.l -1, NEL 3 mg.l -1. Pro ochranu přírodních lé čivých zdroj ů stanoví podmínky MZd ČIL b ěžné pro t ěžbu v pásmu II.B. Akumulovaná voda bude odebírána ke kropení cest a ploch za ú čelem snižování prašnosti - spot řeba 160 m3/den v období sucha. Pracovníci budou používat sociální za řízení úpravny Sadov, která je zásobena ze skupinového vodovodu Ode ř. Pitná voda bude dovážena v plastových lahvích nebo kanystrech - spot řeba 0,18 m 3/den. U lomu bude umíst ěno chemické WC. Po t ěžb ě bude provedena hydrická rekultivace - dvě vodní nádrže. První v centrální části lomu o vým ěř e cca 2,6 ha, dno 390 m n.m., hladina 415 m n.m., napln ění objemu 270 tis.m 3 za t ři až p ět let. Druhá - mok řad v prostoru odkalovací jímky ve východní části zám ěru o ploše cca 0,2 ha. Dno 412 m n.m, hladina 415 m n.m. Objem 4,5 tis.m3. Přítoky do lomu s ukon čenou t ěžbou, do části ur čené pro vodní rekultivaci, se předpokládají v množství 1,7 až 3,0 l.s -1. Nedoporu čuje se řešit urychlení rekultiva čního procesu svedením vody z okolí, protože by byla ohrožena existence sou časného mok řadu.

Vn ější odvodn ění - sestává z odvodn ění okolního povrchu lomu a je řešeno otev řeným záchytným zasakovacím příkopem po okraji lomu. Tento p říkop v případ ě vyšších deš ťových srážek, které již nebudou zasakovány, odvede vodu samospádem z cca 50 % do mok řadu v JV sousedství a zbývajících 50 % svede do usazovací nádrže v jihozápadní části zám ěru (p ři zahájení prací), nebo ve východní části (p ři ukon čování prací). Celková kapacita usazovací nádrže bude činit minimáln ě 10.600 m3 (viz p říloha č.2.1 a následující odstavec).

Vnit řní odvodn ění - d ůlní voda, která bude podle pot řeby svedena z jednotlivých t ěžebních řez ů strouhami podél paty řez ů, bude akumulována na dn ě lomu v reten ční nádrži z řízené pro tento ú čel a přemis ťované podle postupu t ěžby. Reten ční nádrž podle vyhl. č.26/1989 Sb. v platném zn ění musí spl ňovat následující požadavek: užitkový objem reten ční nádrže nesmí být nižší než nejvyšší o čekávaný p řítok vody. Umíst ění reten ční nádrže se bude v pr ůběhu t ěžby m ěnit podle postupu t ěžebních řez ů a výsypkových stup ňů .

47 Reten ční nádrž bude upravena tak, aby ji bylo možno čistit bez narušení provozu lomu a čerpací stanice. Kone čné umíst ění reten ční nádrže bude řešeno POPD. Voda bude z jímky p řečerpána do sedimenta ční nádrže (tato nádrž zárove ň slouží pro vn ější odvodn ění) s celkovou retenční kapacitou minimáln ě 10.600 m3, která bude mít hrázkou odd ělenou p řed čiš ťovací jímku o kapacit ě 4.600 m3. V první fázi t ěžby je usazovací nádrž plánovaná v jihozápadní části zám ěru, v dob ě ukon čování t ěžby bude nádrž umíst ěna ve východní části zám ěru v prostoru vnit řní výsypky. Z usazovací nádrže bude voda transportována do mok řadu. Z mok řadu p řelivem do stávajícího meliora čního odvod ňovacího systému (viz Obr. č.3). Projektovaná kapacita reten ční nádrže je 450 m3 vzhledem k p řítok ům do lomu, které budou činit až 1,7 l.s -1 a vzhledem k plánovanému t řídennímu zadržení tohoto objemu. V případ ě p řívalových deš ťů je kapacita reten ční nádrže nedostate čná - viz TAB. č.XVII, a proto je nutné p řemístit všechny stroje a za řízení z pracovních plošin za hranu lomu, ovšem p řítoky z přívalových deš ťů nejsou výrazn ě nebezpe čné. Lesní porost, který tvo ří celou infiltra ční oblast zájmového území, má totiž podstatn ě vyšší intercepci (max. 45 % srážek) a vyšší územní výpar (v pr ůměru 554 mm/rok) oproti TTP nebo polním kulturám.

Vypoušt ěná voda - Podle p řílohy č.1 NV č.71/2003 je Vitický potok řazen do vod kaprových. Podle p řílohy č.2 NV č.71/2003 a p řílohy č.3 NV č.61/2003, tabulka č.1 a 2 vyplývají pro kvalitu vody ve Vitickém potoce parametry - Imisní standardy ukazatel ů p řípustného zne čišt ění povrchových vod: pH 6 - 9, NL 25 mg/l, NEL 0,1 mg/l, jejichž dodržení bude řešeno strukturálními opat řeními p ři realizaci zám ěru, p řičemž bude zohledn ěno, že pro kvalitu vody je d ůležitý hypodermický odtok (40 % p řítoku), který kulminuje se zpožd ěním za odtokem povrchovým. Podle NV č.61/2003 nejsou stanoveny žádné p řípustné hodnoty „p“ koncentrací sm ěsných vzork ů vypoušt ěných důlních vod z těžby kaolinu. Pokud vycházíme z přípustných hodnot „p“ pro těžbu kameniva nebo uhlí, pak pro pH je limit 6-9, NL 40 mg.l -1, železo 3-5 mg.l -1, NEL 3 mg.l -1. P ředpokládáme, že tyto limity budou spln ěny, vycházíme-li z pr ůměrných hodnot ukazatel ů kvality d ůlních vod v kaolinových lomech Otovice a Podlesí II), pak p ředpokládané hodnoty ukazatel ů d ůlních vod -1 ze zám ěru jsou následující: pH 5,0 – 6,5; SO 4 (sírany) 300 mg.l ; NL 105oC 20 mg.l -1; Fe (veškeré železo) 2,0 mg.l -1. Z hlediska ochrany p řírodních lé čivých zdroj ů lze p ředpokládat, že stanovení podmínek MZd ČIL bude odpovídat charakteru zám ěru: 1) Pr ůběžn ě musí být sledováno množství, teplota a chemismus čerpaných vod, t ěžební organizace zajistí ro ční vyhodnocení; 2) V případ ě zjišt ění pr ůvalu vody: a) ve v ětším množství než 500 l/min; b) ve v ětším množství než 200 l/min a teploty 20 o C nebo vyšší; c) s obsahem v ětším než 10 mg/l CO 2 nebo p ři zjišt ění výronu plynu stanoví MZd ČIL po dohod ě s orgány bá ňské správy podle pot řeby ochranný pilí ř a p řípadn ě další nutná opat ření; 3) Těžební organizace p ři pr ůvalu vod a plyn ů je krom ě uvedeného povinna: a) podat okamžité hlášení MZd ČIL a příslušnému bá ňskému ú řadu; b) prov ěř it hydrogeologickou pozici pr ůvalového místa, charakter výronu plynu nebo vody; c) provést chemický rozbor pr ůvalové vody; d) posoudit a ohodnotit pr ůval ve vztahu k dosavadním m ěř ením; 4. Nejmén ě jednou ro čně musí být zhodnoceny výsledky pozorování a jejich vzájemné vztahy podle jednotlivých bod ů.

48 TAB. č.XVII. Přítoky z přívalových deš ťů ; ve výpo čtu jsou použity srážkové intenzity podle Haeusera (Dub O.,1975); 4,0 ha je plocha lomu v 1. etap ě, 26,25 ha je rozsah infiltra ční oblasti pro 1. etapu

Trvání dešt ě (min) 5 10 20 30 60 100 Specifická vydatnost (l.s -1.ha -1) 900 637,0 432,0 338,0 228,0 152 Přítoky z plochy 4,0 ha (m 3) 1080 1528,8 2073,6 2433,6 3283,2 3648 Přítoky z plochy 26,25 ha (m 3) 8505 24078,6 65318,4 114987,6 310262,4 574560

Odb ěr a spot řeba vody: Odb ěr a spot řeba souvisí s řešením čerpání důlních vod z reten ční nádrže umíst ěné na dn ě lomu do sedimenta ční (usazovací) nádrže. Čerpání bude zajiš ťováno dv ěma čerpadly (1 provozním + 1 záložním) nap ř. typu SIGMA NFVT 125 - 12, 59 l/s, H = 35 m, M = 30 kW nebo odpovídajícími typy, pop ř. elektrodovou evakua ční stanicí nap ř. SIGMA (M = 3,0 kW) pro stálé zavodn ění sání provozního čerpadla. Voda bude tla čena do pr ůmyslového vodovodu (potrubí tlakové - ocel DN 200) se spádem 1,5 %. Odhadovaný p řítok vod do budoucího lomu se pohybuje v rozmezí 0,95 l.s -1 až 1,7 l.s -1. Voda ze sedimenta ční nádrže - voda, která bude v kategorii odsazená voda a zárove ň voda vratná (dle ČSN 75 3310) bude odebírána ke kropení cest a ploch za ú čelem snižování prašnosti v letních m ěsících. Pot řebné množství vody pro kropení je odhadováno na 20 m 3/hod., tj. na 160 m3/den v období sucha. Odb ěr a spot řeba vody dále souvisí s řešením zásobování pitnou vodou. Pitná voda pro sociální ú čely bude dovážena v plastových lahvích nebo kanystrech, jako voda užitková. Množství pitné vody24 činí 0,06 m 3 / den / 1 zam ěstnance; p ři po čtu 3 zam ěstnanc ů v jednosm ěnném provoze činí pot řeba vody 0,18 m 3/den, což je 46,26 m3 / rok (257 pracovních dn ů). Roční spot řebu vody pro provozy s výtoky, WC a p řípravou teplé vody v pr ůtokovém oh říva či s možností sprchování teplou vodou 30 m 3 na zam ěstnance a sm ěnu a rok. Toto číslo lze použít pro odhad spot řeby koupelové vody, která by činila 90 m 3 vody ro čně. Předkládaný zám ěr neuvažuje s nár ůstem po čtu zam ěstnanc ů ani s vybudováním zvláštního sociálního za řízení v blízkosti zám ěru, proto stávající spot řeba pitné a koupelové vody pro zam ěstnance nebude zám ěrem ovlivn ěna. Pracovníci budou používat sociální za řízení úpravny Sadov, která je zásobena ze skupinového vodovodu Ode ř. U lomu bude umíst ěno chemické WC. Objem splaškové vody ze sociálního za řízení nevzroste, protože zám ěr nep ředpokládá zvýšení po čtu pracovník ů využívajících stávající kapacitu sociálního za řízení v Sadov ě, kde je funk ční kanaliza ční sí ť.

24 Výpo čet pot řeby vody vychází z vyhlášky č.9 z roku 1973 a Komentá ře k této vyhlášce z roku 1975. Výpo čet je dán nároky zam ěstnanc ů, jejichž po čet byl stanoven podle provozu lomu Jimlíkov.

49 Vodní rekultivace: Ve východní a centrální části vyt ěženého lomu bude provedena hydrická rekultivace (viz příloha č.2.1, výkres č.3). P ředm ětem rekultivace bude vytvo ření vodní nádrže s volnou vodní hladinou o vým ěř e cca 2,6 ha a nádrže o ploše cca 0,2 ha, která bude plnit funkci mok řadu. S tím souvisí p říslušná hydrotechnická opat ření jako je stabilizace vodního režimu, stabilizace navazujících b řeh ů apod. B řehy obou nádrží budou členité, aby došlo k výraznému vytvo ření litorálu, čímž se vytvo ří vodní a mok řadní ekosystémy, které budou sou částí lesního porostu. Dno jámy v centrální části lomu ur čené k zatopení je navrhováno na kótu 390 m n.m. a hladina vody je plánována na kót ě 415 m n.m. (viz p říloha č.2.1, výkres č.4). P řítoky do lomu s ukon čenou t ěžbou, do části ur čené pro vodní rekultivaci, se p ředpokládají v množství 1,7 až 3,0 l.s -1. Při p ředpokládaném objemu vody v nádrži 270.000 m 3 a uvedeném p řítoku se jáma naplní vodou za tři až p ět let. Nedoporu čuje se řešit urychlení rekultiva čního procesu svedením vody odvod ňovacími p říkopy, p ůvodn ě slouživšími k povrchovému odvodn ění lomu, protože by byla ohrožena existence mok řadu. Odtok z této nádrže, p říp. přetok p řes stabilizovaný betonový, nebo kamenný práh, se uvažuje volný v JV části nádrže do odvod ňovací strouhy, která bude napojena na mok řad v JV sousedství DP Podlesí III. Cílem hydrické rekutlivace v centrální části území dot čeného zám ěrem bude vytvo ření mok řadu v prostoru odkalovací jímky po ukon čení její činnosti. Dno této jímky je plánováno na kót ě cca 412 m n.m a výška hladiny na kót ě 415 m n.m. Objem této jímky se p ředpokládá 4.500 m3. Zpracovatel výpo čtu nedoporu čujeme řešit urychlení rekultiva čního procesu svedením vody odvod ňovacími p říkopy, p ůvodn ě slouživšími k povrchovému odvodn ění lomu, protože by byla ohrožena existence mok řadu.

3. Odpady

Předkladatel zám ěru je dnes původcem ur čitých odpad ů řazených do různých kategorií. Vede jejich evidenci a nakládá s nimi podle platné legislativy. Tento vý čet druh ů odpad ů, jejich množství ani nakládání s nimi se realizací zám ěru nezm ění, protože kapacita produkce z ůstává zachována.

Předkladateli zám ěru dnes vznikají odpady, které se zám ěrem nezm ění, a to odpady: p ři t ěžební a úpravnické činnosti, p ři drobné údržb ě a oprav ě stroj ů, p ři administrativní činnosti a od pracovník ů provozoven. Recyklovatelné materiály jsou odevzdávány do sb ěrných surovin, odpadní oleje t ěžebních a dopravních stroj ů a pneumatiky jsou centráln ě sbírány a za poplatek vraceny firmám zabývajícím se likvidací t ěchto odpad ů. P ůvodce pravideln ě do 15. února následujícího roku zasílá p říslušnému obecnímu ú řadu s rozší řenou p ůsobností hlášení o produkci a nakládání s odpady. Pro nakládání s nebezpe čným odpadem je vypracován provozní p ředpis zajiš ťující technologický postup fyzického p řevzetí odpadu pov ěř enou osobou, uložení odpadu do p říslušných shromaž ďovacích a p řepravních nádob, evidenci. V uvažovaném zám ěru se

50 nepo čítá s většími opravami používané techniky, údržbou, garážováním a mytím. Všechny tyto úkony budou provád ěny na základn ě v Otovicích. Základní povinnosti stanovené p ůvodc ům odpad ů jsou uvedeny v hl.II § 16 zákona č.185/2001 Sb. Zejména v ustanovení hl. I a hl. II tohoto zákona, kde jsou zpracovány základní povinnosti p ůvodc ů. Jejich realizace je nutnou, nikoliv však posta čující, podmínkou pln ění zákona, nap ř. povinnost p ůvodce shromaž ďovat odpady podle ustanovení § 13 zákona o odpadech a § 5 vyhl. MŽP č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve zn ění vyhl. č.294/2005 Sb. v platném zn ění. Protože p ůvodce není provozovatelem za řízení k využívání, odstra ňování nebo výkupu odpad ů a není ani držitelem souhlasu p říslušného krajského ú řadu k provozování tohoto za řízení, ne řeší, jak oprávn ěná osoba s odpady p řevzatými od p ůvodce naloží. V rámci skrývkových prací dojde k uložení p řebyte čného objemu výkopových zemin na vnit řní a vn ější výsypce, kde bude do časn ě uložena až do svého využití. Na zp ůsob nakládání s vyt ěženou zeminou a hlušinou se vztahuje § 2 odst. 1 písm. i zákona o odpadech, které je vázáno na normu stanovenou § 2 odst. 3 zákona: "zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou ... vyt ěžených zemin a hlušin, v četn ě sediment ů z říčních tok ů a vodních nádrží, vyhovujících limit ům zne čišt ění pro jejich využití na zem ědělském p ůdním fondu, k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám), stanovených provád ěcím právním p ředpisem"; odst. 3: "Ministerstvo životního prost ředí a Ministerstvo zem ědělství stanoví vyhláškou podrobnosti nakládání a limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vyt ěžených zeminách a vyt ěžených hlušinách." Pro terénní úpravy v rámci sanace a rekultivace pozemk ů po t ěžb ě rozhodn ě nem ůžou být použity ropou kontaminované kaly, je nutná smlouva s provozovatelem vhodného za řízení pro likvidaci t ěchto odpad ů. V rámci p řípravy území - odlesn ění dot čených pozemk ů (vykácení d řevin) budou odpady likvidovány podle podmínek souhlasu s odn ětím PUPFL a podmínek povolení hornické činnosti firmou provád ějící přípravné práce. Původci odpad ů a oprávn ěné osoby, které nakládají s odpady jsou povinni vést pr ůběžnou evidenci. Pokud budou odpady vzniklé v souvislosti s přípravou území k těžb ě vznikat právnické osob ě, která bude přípravou pov ěř ena, je nutné vlastnické vztahy k odpad ům smluvn ě zabezpe čit. Při realizaci zám ěru se z hlediska nakládání s odpady kladou na provozovatele povinnosti vyplývající ze zákona č.356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických p řípravcích ve zn ění zák. č.125/2005 Sb. P ři výstavb ě a provozu je nutné zohlednit činnosti související se zabezpe čením desinfekce, čistoty a hygieny provozu, p ři nichž m ůžou být chemické látky a prost ředky použity, což musí řešit provozní a manipula ční řády, dále technologické postupy. S ohledem na charakter zám ěru a možnou produkci odpad ů nelze za předpokladu dodržování obecn ě závazných právních p ředpis ů na úseku odpadového hospodá řství o čekávat z hlediska ochrany životní prost ředí nestandardní situace s významným nep říznivým vlivem na životní prost ředí. Viz p říloha č.2.2 - hlášení o produkci a nakládání s odpady za r. 2005.

51

TAB. č.XVIII. Za řazení odpad ů, které mohou vznikat p ři provozu lomu a jeho rekultivaci podle vyhlášky č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad ů

Kód Název odpadu Kategorie odpadu 01 01 02 Odpady z t ěžby nerudných nerost ů ostatní 02 * Odpady z prvovýroby v zem ědělství, zahradnictví, myslivosti, rybolovu nebezpe čný nap ř. a p ěstování vodních kultur a z výroby a zpracování potravin 02 01 01 Kaly z praní a čišt ění ostatní 02 01 03 Odpad rostlinných pletiv ostatní 02 01 09 Agrochemické odpady neuvedené pod číslem 02 01 08 ostatní 08 01 99 Odpady jinak blíže neur čené ostatní 05 01 06 Ropné kaly z údržby za řízení nebezpe čný 13 * Odpady olej ů a odpady kapalných paliv nebezpe čný 13 01 Odpadní hydraulické oleje nebezpe čný 13 01 01 Hydraulické oleje obsahující PCB nebezpe čný 13 02 Odpadní motorové, p řevodové a mazací oleje nebezpe čný 13 02 08 Jiné motorové, p řevodové a mazací oleje nebezpe čný 13 07 Odpady kapalných paliv nebezpe čný 13 01 130 Hydraulické oleje ostatní nebezpe čný 15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpe čných látek nebo obaly t ěmito látkami nebezpe čný zne čišt ěné 15 02 Absorp ční činidla, filtra ční materiály, čistící tkaniny a ochranné od ěvy nebezpe čný 16 01 03 Pneumatiky ostatní 16 01 19 Plasty ostatní 16 06 * Baterie a akumulátory nebezpe čný 16 06 01 Olov ěné akumulátory nebezpe čný 17 04 05 Železo, ocel ostatní 17 04 07 Sm ěsné kovy ostatní 20 01 01 Papír a lepenka ostatní 20 01 02 Sklo ostatní 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven ostatní 20 01 10 Od ěvy ostatní 20 01 19* Pesticidy nebezpe čný 20 01 21* Zá řivky aj. odpad obsahující rtu ť nebezpe čný 20 01 25 Jedlý olej a tuk ostatní 20 01 28 Barvy, tiska řské barvy, lepidla a prysky řice neuvedené pod číslem 20 ostatní 01 27 20 01 30 Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29 ostatní 20 01 39 Plasty ostatní 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad ostatní 20 03 01 Sm ěsný komunální odpad ostatní

52

TAB. č.XIX. Za řazení odpad ů, které mohou vznikat p ři výstavb ě podle vyhlášky č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad ů

Kód Název druhu odpadu Kategorie druhu odpadu odpadu 01 04 08 Odpadní št ěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 ostatní 01 04 09 Odpadní písek a jíl ostatní 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpoušt ědla nebo jiné nebezpe čný nebezpe čné látky 08 01 12 Odpady z používání a odstra ňování barev a lak ů - jiné odpadní barvy a laky ostatní neuvedené pod č.08 01 11 08 01 99 Odpady jinak blíže neur čené ostatní 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly ostatní 15 01 02 Plastové obaly ostatní 15 01 06 Sm ěsné obaly ostatní 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpe čných látek nebo obaly t ěmito látkami nebezpe čný zne čišt ěné 17 01 01 Beton ostatní 17 02 01 Dřevo ostatní 17 02 02 Sklo ostatní 17 02 03 Plasty ostatní 17 04 07 Sm ěsné kovy ostatní 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 ostatní 17 05 04 Zemina a kameny neuvedené pod číslem 17 05 03 ostatní 17 06 04 Izola ční materiály neuvedené pod č.17 06 01 a 17 06 03 ostatní 17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod č.17 08 01 ostatní 17 09 03 Jiné stavební a demoli ční odpady (v četn ě sm ěsných stavebních a nebezpe čný demoli čních odpad ů) obsahující nebezpe čné látky 17 09 04 Sm ěsné stavební a demoli ční odpady neuvedené pod č.17 09 01 a 17 09 03 20 01 01 Papír a lepenka ostatní 20 01 11 Textilní materiály ostatní 20 01 27* Barvy, tiska řské barvy, lepidla a prysky řice obsahující nebezpe čné látky nebezpe čný 20 01 28 Barvy, tiska řské barvy, lepidla a prysky řice neuvedené pod číslem 20 01 27 ostatní

53 4. Ostatní výstupy Hluk a vibrace

U hodnoceného zám ěru budou zdrojem hluku vlastní t ěžba a doprava skrývky a suroviny. Z porovnání výsledk ů výpo čtu p řed zahájením činnosti v dobývacím prostoru Podlesí III a po zahájení je z řejmé, že se přír ůstek zp ůsobený provozem lomu projeví minimáln ě. Nejvíce zatíženy hlukem k dnešnímu dni, a to zejména v dob ě provozu lomu v DP Podlesí II, jsou tři stavební objekty nacházející se v blízkosti nájezdu a sjezdu sou časných ú čelových komunikací na silnici č.III/221 29 (ú čelové komunikace zajiš ťují dopravní spojení DP Podlesí II s DP Podlesí I, s DP Podlesí a dále s úpravnou Sadov). Pro ochranu vnit řního chrán ěného prostoru těchto staveb je třeba, aby byla nepr ůzvu čnost obvodového plášt ě budovy alespo ň R´w = 30 dB (což

je u každé zd ěné stavby je zcela jist ě spln ěno) a nepr ůzvu čnost oken musí být p řinejmenším Rw = 27 dB. Pokud by okna obytných místností dom ů

tuto podmínku nespl ňovala, je t řeba je upravit nebo vym ěnit na náklady provozovatele. Pro ochranu venkovního prostoru musí být soub ěh mechanism ů v DP Podlesí II a DP Podlesí III včetn ě nákladních automobil ů omezen.

Technologie t ěžby i zp ůsob dopravy bude v plánovaném zám ěru shodná se stávajícími lomy v okolí, takže lze p ředpokládat, že i vlivy na okolí – emise hluku a vibrace budou podobné. Technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku stanovené na řízením vlády č.9/2001 Sb. musí za řízení spl ňovat vždy p ři uvedení na trh nebo do provozu (v p řípad ě lomu je to dozer, rypadlo, naklada č, tedy za řízení, pro která jsou stanoveny nejvyšší p řípustné hodnoty emisí hluku). Výrobce stroj ů a za řízení používaného p ři t ěžb ě musí uvád ět údaj o garantované hladin ě akustického výkonu za řízení (v sou časné dob ě tuto povinnost ukládá § 4 písm. a) na řízení vlády č.9/2001 Sb.). Pokud bylo za řízení v provozu ješt ě před nabytím ú činnosti NV, je pak nutno zjistit tuto hodnotu p římým m ěř ením v bezprost řední vzdálenosti od za řízení v míst ě jeho nasazení do provozu metodami uvedenými v příloze č.3 na řízení vlády č.9/2001 Sb. Posouzení vlivu jednotlivých zdroj ů hluku na okolní životní prost ředí, tj. výpo čet hodnoty hladin akustického tlaku A v jednotlivých sledovaných bodech životního prost ředí, vychází z akustického výkonu zdroje a konfigurace terénu mezi zdrojem a jednotlivými sledovanými body životního prost ředí. Přípustné hodnoty emisí hluku pro dozery jsou následující: pokud čistý instalovaný výkon ( P) za řízení je menší nebo roven 55 kW, pak od 1.4.2002 je přípustná hodnota 104 dB/1pW, od 3.1.2006 bude tato hodnota snížena na 101 dB/1pW. Pokud čistý instalovaný výkon (P) za řízení je v ětší než 55 kW, pak od 1.4.2002 je p řípustná hodnota 85 + 11 lg P dB/1pW, od 3.1.2006 bude tato hodnota snížena na 82 + 11 lg P dB/1pW dB/1pW.

54 Emise hluku za sm ěnu jsou dány soub ěhem bagr ů a nákladních automobil ů. Dále rozhodují mechanické vlastnosti nakládaných zemin, typ ú čelové komunikace apod. Pokud vznikají vibrace p ři doprav ě a p ři práci mechanism ů, je provozovatel povinen provád ět opat ření k tomu, aby nedocházelo k nep říznivému p ůsobení vibrací na člov ěka. Pro p ředkládaný zám ěr jsou dostupné nástroje, které jsou dány strojovým parkem (TAB. č.XX) a především možností koordinace práce stroj ů, tonáží použitých NA, kapacitou použitých mechanism ů v t ěžb ě a jejich časoprostorovým rozložením - viz strukturální opat ření, kapitola D.IV. Pro zhodnocení významu dopravy v blízkosti obytné zástavby Podlesí byl proveden modelový výpo čet hlukové zát ěže. Na základ ě dodaných podklad ů byl zpracován model situace v prost ředí Mithra IV. Pro zpracování modelu byly rozhodující údaje o po čtech projížd ějících vozidel po silnici č.III/221 29 v úseku Otovice – Hroznětín a výše uvedené údaje o předpokládaném charakteru a rozsahu činností souvisejících s otev řením lomu. Práce v dobývacím prostoru budou probíhat výhradn ě v denní dob ě. V následující TAB. č.XXI jsou vypo čítané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A p řed fasádou nejblíže stojících dom ů. Ozna čení bod ů výpo čtu (R1 - R3) je patrné z dále uvedeného Obr. č.17. Z porovnání výsledk ů výpo čtu hladin akustického tlaku p řed zahájením činnosti v dobývacím prostoru Podlesí III a po zahájení provozu je zřejmé, že p ři dané hladin ě zp ůsobené p řed fasádou obytných dom ů dnešní dopravou se p řír ůstek zp ůsobený provozem lomu neprojeví.

TAB. č.XX. Strojový park p ředkladatele zám ěru, soub ěh stroj ů a za řízení v praxi - možnosti soub ěhu a časovosti stroj ů NOSNOST T 815 10 – 11 tun (5,5 m 3) T 8 x 8 16,5 tun (8,5 m 3) JAMAL 12,2 tun (6,0 m 3) JAMAL + vlek 12,2 + 12,66 = 24,86 tun kamiony 20 t (10 m 3) přepravník Dempr 22 t (11,5 m 3) přepravník CAT 30 t (16 m 3) HLUK hladina akustického výkonu Nákladní auta stojící jedoucí T 815 108 dB T 8x8 85 dB 81 dB JAMAL 86 dB 81,7 dB Lžicová rypadla BROYT X-21 99 dB CAT 325 (skrývky) 111 dB CAT 350 (skrývky) 112 dB 95 dB (94,5 – 96 dB) m ěř eno p ři Buldozer CAT D5H otev řených dve řích pokra čování TAB. č.XX na další stran ě

55 TAB. č.XX pokra čování Strojový park p ředkladatele zám ěru, soub ěh stroj ů a za řízení v praxi - možnosti soub ěhu a časovosti stroj ů ČASOVOST

Těžba

12 t náklad 3 - 5 minut Broyt 25 t náklad 7 - 8 minut 12 t náklad 2 - 3 minuty DH 25 t náklad 5 - 6 minut

Skrývka

12 t náklad 1 - 2 minuty CAT 350 25 t náklad 2 - 4 minuty

Doprava

Doba dopravy skrývky do 1 km (cesta jedním sm ěrem) stroj doba poznámka dopravník CAT 6 - 8 minut Kubatury skrývek za m ěsíc JAMAL, T 8x8, T815 5 - 7 minut 60 - 100.000 m 3

Doba dopravy suroviny do 5 km stroj doba poznámka na vzdálenost 1,5 km je NA schopen JAMAL, T 8x8, T815 10 - 15 minut ud ělat 30 otá ček / sm ěnu

Po čet stroj ů - rypadla stroj po čet poznámka CAT 350 1 ks 2 ks 800 až 1.150 CAT 325 m3/sm ěnu/stroj

Po čet stroj ů - doprava stroj po čet poznámka JAMAL 4 ks T 8x8 3 ks T 815 7 ks CAT 2 ks

56

TAB. č.XXI. Výsledky výpo čtu hladin akustického tlaku u nejbližších dom ů dnes a po otev ření lomu

místo R1 p řed R2 p řed R3 p řed R1 po R2 po R3 po 1. podlaží 54,0 55,4 57,0 54,0 55,6 57,1 2. podlaží 57,1 56,9 59,7 57,1 57,1 59,8

Pozn. vyšší hodnoty u 1. podlaží jsou d ůsledkem částe čného stín ění tohoto podlaží hranou t ěžební jámy, navíc dochází k útlumu p ři ší ření nad pohltivým povrchem

Obr. č.17. Situace po otev ření lomu Podlesí III s vyzna čením bod ů výpo čtu hladin akustického tlaku

Hladiny akustického tlaku p řed fasádou nejbližších dom ů zp ůsobené samotným provozem spojeným s t ěžbou uvedené v tabulce TAB. č.XXII jsou přepo čítané na dobu 8 nejhlu čnějších hodin v denní dob ě (provoz v no ční dob ě se neplánuje). S výjimkou nejbližšího domu (ve výpočtu bod R1) jsou tyto hodnoty nižší než nejvyšší p řípustné hodnoty pro denní dobu.

57 Ve výpo čtu však není zahrnut provoz nesouvisející s provozem v dobývacím prostoru, tj. provoz po ve řejné komunikaci č.III/221 29 Otovice–Velký Rybník. Pokud hodnotíme samotný vliv provozu souvisejícího s činností v dobývacím prostoru Podlesí III, je nejvyšší p řípustná hodnota pro denní dobu p řekro čena v bod ě R1, viz TAB. č.XXII. P řír ůstek celkové hladiny zp ůsobený provozem souvisejícím s t ěžbou (tj.provoz po ve řejné komunikaci + provoz po ú čelové komunikaci) se podle výsledk ů výpo čtu v tabulce pohybuje v řádu desetin dB. Podle ČSN 73 0532 je pro ochranu vnit řního chrán ěného prostoru staveb t řeba, aby p ři t ěchto hodnotách byla nepr ůzvu čnost obvodového plášt ě budovy alespo ň R´w = 30 dB (což je u každé zd ěné stavby zcela jist ě spln ěno) a

nepr ůzvu čnost oken musí být p řinejmenším Rw = 27 dB. Pokud by okna

obytných místností dom ů ležících ve vzdálenosti menší než 15 m od ú čelové komunikace sloužící pot řebám dobývacího prostoru tuto podmínku nespl ňovala, je t řeba je upravit nebo vym ěnit.

TAB. č.XXII. Hluk zp ůsobený provozem souvisejícím s t ěžbou v dobývacím prostoru Podlesí III. Ve výpo čtu není zahrnut provoz nesouvisející s provozem v dobývacím prostoru, tj. provoz po ve řejné komunikaci III/221 29 Otovice – Velký Rybník

bod R1 1.NP R1 2.NP R2 1.NP R2 2.NP R3 1.NP R3 2.NP LAeq 50,1 51,3 45,0 46,6 47,4 48,2

Podle výpo čtů nebudou v chrán ěném venkovním prostoru staveb ležících v okolí projektovaného dobývacího prostoru Podlesí III p ři p ředpokládaném rozsahu provozu p řekro čeny nejvyšší p řípustné hladiny akustického tlaku stanovené pro denní dobu na řízením vlády č.502/2000 Sb. ve zn ění na řízení vlády č.88/2004 Sb. V no ční dob ě se s provozem v dobývacím prostoru neuvažuje, podrobn ěji viz p říloha č.2.3. Upozor ňujeme, že od 1.6.2006 bude nutné dodržovat limity stanovené novým NV č.148/2006 Sb., což se u předkládaného zám ěru projeví zejména na nemožnosti použití korekce pro účelovou neve řejnou komunikaci, a proto bude zajišt ění nepr ůzvu čnosti oken nutné.

58 Zá ření radioaktivní Zám ěr se nachází v oblasti s nízkým stupn ěm rizika. Zám ěr nebude zdrojem žádného druhu zá ření, které by mohlo p ůsobit škodliv ě na zdraví osob. a) Ionizující - z dostupných informací vyplývá, že provozovaná technologie ani doprovodné aktivity nebudou vybaveny takovým zdrojem ionizujícího zá ření, které by mohlo z řetelným zp ůsobem ovlivnit životní prostředí; b) Radon a další p řírodní radionuklidy - doposud nebyl vznesen požadavek na technická opat ření proti pronikání radonu z podloží do vnit řních prostor objekt ů. V rámci ložiskového pr ůzkumu se nepotvrdilo, že horninové prost ředí v zájmovém území by mohlo spadat do kategorie st ředního nebo vysokého radonového rizika, viz Obr. č.18 – mapa radonového rizika (zám ěr se nachází v oblasti s nízkým stupn ěm rizika). Obr. č.18. Mapa radonového rizika, pramen ČGÚ 1998

Zá ření neionizující (elektromagnetické, infra červené, ultrafialové) - výskyt ultrafialového a infra červeného zá ření se v souvislosti s uvažovaným provozem nep ředpokládá. V lomu nebudou provozovány otev řené generátory vysokých nebo velmi vysokých frekvencí, které by mohly p ůsobit škodliv ě na zdraví osob, pop ř. životní prost ředí ve smyslu vyhl. č.408/1990 Sb. V rámci realizace zám ěru není nutno provést ani opat ření, která by eliminovala indukovaná elektromagnetická pole, jež by p řekra čovala hodnoty stanovené § 4 výše uvedené vyhlášky.

Ostatní výstupy (hluk, vibrace, zá ření) v pr ůběhu výstavby Výstavba je svým charakterem shodná s vlastním provozem. Zdrojem hluku v pr ůběhu výstavby budou p ředevším mechanismy provád ějící kácení a skrývku zkulturn ění schopných vrstev p ůdy. Pro stanovení hlukové zát ěže vzhledem k charakteru stavby a strojovému parku srovnatelnému s vlastním provozem jsou dostate čné výsledky hlukové studie. V no čních hodinách se stavební práce nep ředpokládají. Pr ůjezdem t ěžkých nákladních vozidel zásobujících stavbu p říp. dalšími stavebními činnostmi m ůže docházet k lokálnímu výskytu zvýšených vibrací. Jejich výskyt bude p řevážn ě krátkodobý, omezí se pouze na denní dobu a přenos do nejbližší obytné zástavby se s ohledem na její vzdálenost od případných zdroj ů vibrací nep ředpokládá.

59 5. Dopl ňující údaje - významné terénní úpravy a zásahy do krajiny Zásadní negativní vliv se projeví u jednoho strukturálního prvku krajiny - lesního komplexu. K zahlazení negativních dopad ů na krajinu v pr ůběhu a po ukon čení t ěžby slouží rekultivace - viz p říloha č.2.1.

Zájmové území se nachází v mírn ě zvln ěném terénu členité pahorkatiny 4 km severovýchodn ě od Karlových Var ů (viz Obr. č.1), v okrese Karlovy Vary, v katastrálním území Podlesí u Sadova. Nejvýrazn ějším vegeta čním prvkem je les na úpatí Krušných hor, dnes z větší části smrkové kultury, zem ědělské plochy (intenzivní louky) pod tímto svahem a Vitický potok s břehovým porostem. P řirozen ější ráz má pouze vegetace na nevyužívaných nebo extenzivn ě obhospoda řovaných plochách. Terén je modelován erozí, denudací. Krajina složená z mnoha strukturálních prvk ů je pestrá svou geomorfologií (lesní komplex, vrch Čihadlo, Vitický potok, mok řady, vodní plochy po t ěžb ě kaolinu, povrchové lomy, silni ční a železni ční sí ť) a zárove ň prostupná s nep řehlédnutelnými orienta čními body a dominantami, což u člov ěka vyvolává pocit volnosti daný prostupností krajiny a pocit jistoty daný snadnou orientací v terénu. Sídla Sadov a Podlesí jsou v pom ěrn ě t ěsném kontaktu. Sídlo Podlesí o velikosti k.ú. 284 ha podle Územn ě identifika čního registru ČR je rozloženo nepravideln ě podél komunikace K. Vary - Hrozn ětín a odbo čky na Sadov. Jedná se o typ venkovského osídlení, které má v regionu nezastupitelný společenský, kulturní, ekologický a hospodá řský význam. Ze struktury krajiny je zřejmá svébytná hodnota venkova. Z hlediska širších územních vztah ů není krajina svou strukturou, urbanistickou kompozicí ani historií výjime čná a rovnocenn ě spoluvytvá ří soubor funk čně propojených ekosystém ů s civiliza čními prvky. Tato krajina spl ňuje pro obyvatele místní pot řebu produkce - tj. pot řebu zachování sob ěsta čnosti krajiny, p ředevším jejích produk čních schopností. Je prostupná a p řehledná. Pro obyvatele blízkých m ěst splňuje pot řebu člov ěka mimoproduk čního využití p řírody a krajiny ke sportu a rekreaci. T ěžba je tradi čním krajinným prvkem a podílí se na sob ěsta čnosti krajiny a území. Poz ůstatky historické t ěžby kaolinu a uhlí spoluvytvá řejí tradi ční, citové hodnoty krajiny a jsou zapsány do její pam ěti - viz Obr. č.20. Ložisko je situováno p řevážn ě na lesních pozemcích západn ě od SÚ Podlesí, v blízkosti již otev řeného povrchového lomu Podlesí II. Nadmo řská výška v prostoru navrhovaného DP se pohybuje od 414 (JZ) – 426 (SV) m n.m. Sm ěrem na sever stávající terén stoupá ke dv ěma bezejmenným vrchol ům až na kótu 461,3 a 466,7 m n.m. Oba vrcholy se nacházejí mimo zájmový prostor. Severozápadn ě ve vzdálenosti 700 m od zám ěru se nachází vrch Čihadlo 489,6 m n.m. Celková plocha DP Podlesí III činí 9,9756 ha. V ětšinu pozemk ů v zájmovém území tvo ří pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (98 %), pouze cca 1 % p ředstavují pozemky zem ědělského p ůdního fondu. Na tyto pozemky bude navrhováno odnětí pozemk ů pln ění funkcí lesa a odn ětí ze ZPF. Zbývající necelé 1 % tvo ří ostatní plochy (ostatní komunikace). Správcem pozemk ů jsou Lesy ČR a PF ČR.

60 Zásadní negativní vliv se projeví pouze u jednoho strukturálního prvku krajiny - lesního komplexu. Bude souviset s postupným odles ňováním v četn ě skrývání a deponování humusové vrstvy (obnažování zeminy s nulovou produk ční schopností). Tento vliv, pokud jde o vizuální vjem, bude omezený clonou - pásem lesa o min. ší ři 150 m kolem celého zám ěru. Tento vliv bude dále omezen rozsahem a etapovitostí t ěžby (první etapa je 4,2 ha), což umožní částe čné provád ění rekultivace již v pr ůběhu t ěžby. Celkový zábor lesní p ůdy nutný k hospodárnému vyt ěžení ložiska bude 8,7673 ha. Zásah do pozemk ů ZPF z hlediska ochrany krajiny bude ve srovnání s odlesn ěním malý. Kompenzací t ěchto vliv ů bude ošet řování deponie ornice (zatravn ění - se čení, kontrola invazních druh ů a p říp. aktivní omezení jejich výskytu). Zahlubování o 47 až 50 m, které bude probíhat postupn ě b ěhem prvních čty ř až p ěti let, není ve srovnání s plošným záborem, který prob ěhne jednorázov ě b ěhem t ří až čty ř m ěsíc ů, z hlediska zásahu do krajiny významné. K zahlazení negativních dopad ů na krajinu v pr ůběhu a po ukon čení t ěžby slouží tzv. sanace a rekultivace. Jedná se o technologické procesy za čle ňování exploatovaných území do okolní krajiny. Kone čné tvary nov ě modelovaného terénu by m ěly svým charakterem odpovídat reliéfu terénu zájmové oblasti. Vzhled nového reliéfu by nem ěl zásadním zp ůsobem narušovat celkový krajinný ráz širšího území a m ěl by tak v kone čné fázi splynout s reliéfem okolního terénu. Povrch v DP Podlesí III bude postupn ě, dle etapovitosti t ěžby, urovnáván do navrhované podoby (viz příloha č.2.1, výkresy č.3 a č.4). Ihned poté, co dojde k uvoln ění t ěžebního prostoru, bude použit skrývkový a výklizový materiál k technické rekultivaci. Veškeré dot čené pozemky z ůstanou po rekultivaci jako PUPFL. Zem ědělská půda o vým ěř e 698 m 2 bude trvale od ňata. U ploch ur čených pro lesnickou rekultivaci bude úprava plán ě provedena s p řirozeným napojením na okolní reliéf. Stav terénu po rekultivaci je znázorn ěn ve výkresech v příloze č.2.1. Na upravené části plán ě bude postupn ě rozprostírána humusová vrstva a povrch bude osázen d řevinami. V jihozápadní a centrální části vyt ěženého lomu bude provedena hydrická rekultivace. S tím souvisejí p říslušná hydrotechnická opat ření jako je stabilizace vodního režimu, stabilizace navazujících b řeh ů apod. Dno jámy v centrální části lomu ur čené k zatopení je navrhováno na kótu 390 m n.m. a hladina vody je plánována na kót ě 415 m n.m. (viz p říloha č.2.1, výkres č.4). P ři p ředpokládaném objemu vody v nádrži 270.000 m 3 a p řítoku 1,7 až 3 l.s -1 se jáma naplní vodou za t ři až p ět let. Odtok z této nádrže, p říp. p řetok přes stabilizovaný betonový, nebo kamenný práh, se uvažuje volný v JV části nádrže do odvod ňovací strouhy, která bude napojena na mok řad v JV sousedství DP Podlesí III. Druhým cílem hydrické rekultivace ve východní části bude vytvo ření mok řadu v prostoru odkalovací jímky po ukon čení její činnosti. Dno této jímky je plánováno na kót ě cca 412 m n.m a výška hladiny na kót ě 415 m n.m. Objem této jímky se p ředpokládá 4.500 m3. Vzniklá ú čelová komunikace do lomu bude po ukon čení t ěžby hospodárnicí zajiš ťující p řístup do prostoru lesnické a hydrické rekultivace.

61

Obr. č.19. Podlesí - sou časná t ěžba - situace a fotodokumentace z r. 1999 - převzato z archivu p ředkladatele zám ěru, vybrané foto viz následující strany

62 Obr. č.20. Sadov - historická t ěžba - situace a fotodokumentace z r. 1999 - p řevzato z archivu p ředkladatele zám ěru

63

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ

1. Vý čet nejzávažn ějších environmentálních charakteristik dot čeného území

ÚSES Nadregionální a regionální ÚSES (územní systém ekologické stability) byl zpracován v roce 1996 (Bínová et al., 1996). ÚSES na k.ú. Podlesí u Sadova byl vypracován jako sou část ÚSES Hrozn ětínsko (R ůži čka, 1993). Místní ÚSES na lokalit ě Podlesí je sou částí územního plánu sídelního útvaru Sadov (dále ÚPN SÚ), Bredler, Bo čan 2002. ÚPN SÚ Sadov pln ě p řebírá ty části návrhu ÚSES Hrozn ětínsko, které byly považovány za závazné. V zájmovém území se nenachází žádná funk ční, p říp. navržená nadregionální a regionální biocentra a biokoridory. V zájmovém území nejsou registrovány významné krajinné prvky (VKP) podle § 6 zák. ČNR č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Významným krajinným prvkem ve smyslu § 3 písm. b) zákona č.114/1992 Sb. je les. Zám ěr zasahuje do místního ÚSES a konkrétn ě se p řekrývá s lokálním prvkem ÚSES biocentrem č.18, viz p říloha č.2.4 (v grafické části je ozna čováno číslem 8). Funk čnost biocentra nebude zám ěrem ohrožena. Je nutné řešit st řet p ři sanaci a rekultivaci. Podrobn ěji viz p řílohy č.2.3 a 2.5. V okolí zám ěru: Vitický potok s břehovým porostem, do n ěhož budou vypoušt ěny p řed čišt ěné d ůlní vody je VKP, v ÚSES ÚP SÚ Sadov 05/2002 zna čen jako biokoridor 2R (v četn ě p řiléhajících extenzivn ě využívaných luk), k němuž p řiléhá funk ční biocentrum č.19 (v grafické části ÚP - p říloha č.2.4 ozna čováno číslem 9) - teplomilný svah s b řízami, duby, šípky, hlohy, v JV části podmá čená plocha s olšemi, vrbami, b řízami, topoly a duby. Jihovýchodn ě od navrhovaného DP Podlesí III se vyskytuje mok řad na míst ě zrušeného rybní čku. Tato lokalita byla posouzena (Martínková, 2004; Ma řík, 2004) jako hodnotná, protože je cenným stanovišt ěm s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů. Hranice mok řadu doporu čujeme respektovat, aby z ůstal zachován a nedošlo k jeho narušení. 25 Z hlediska budoucího vymezení kostry ekologické stability v zájmovém území s návazností na širší okolí lze v DP Podlesí III p ředpokládat biologickou rekultivaci s převahou lesních porost ů. Vzhledem ke stávající ekologické stabilit ě st ředního až velkého významu širšího území doporu čujeme d ůsledn ě dodržet zásadu obnovy p řirozené d řevinné skladby a zabezpe čit geomorfologickou rozmanitost budoucího reliéfu, která povede k vyšší druhové

25 Během t ěžby bude lom podél svého obvodu odvodn ěn p říkopy a veškerá povrchová a p řípovrchová voda jimi bude svedena do stávajícího mok řadu. Důlní voda z reten ční nádrže umíst ěné na dn ě lomu bude čerpacím řadem vypoušt ěna do usazovací nádrže p ři okraji lomu. Z usazovací nádrže bude přelivem svedena jako p řed čišt ěná do mok řadu. Z mok řadu bude stékat do Vitického potoka, přičemž je možné využití sou časného drenážního systému. Po ukon čení t ěžby je plánováno napojení mok řadu na vytvo řenou vodní nádrž v rámci hydrické rekultivace (viz p říloha č.2.1). 64 pestrosti (vodní plochy, mok řady). To lze realizovat b ěhem úprav provád ěných v rámci technické rekultivace, tj. deprese, vyvýšeniny, r ůzná expozice, sklon apod. Spontánní nálety d řevin na rekultivované plochy by m ěly být podporovány a p říp. modulovány (tzv. řízená sukcese) z důvodu podpory p ůdní geneze, stabilizace p ůdního povrchu jako sou části protierozních opat ření, zlepšení retence území a p říznivého ovlivn ění prašnosti. Řízené sukcesní formy rekultiva čního procesu dopl ňují klasické formy rekultivace, navazují na n ě, a zejména respektují p řirozen ě vzniklá a rozvíjející se po čáte ční stádia sukcesního procesu. Vznikne tak heterogenní území s vytvo řením podmínek pro zvýšení ekologické stability formou respektování a podpo ření vznikajících biocenter a biokoridor ů. Návrh lesnické rekultivace je podrobn ěji zpracován v příloze č.2.1.

Chrán ěná území Zám ěr je umíst ěn v chrán ěném ložiskovém území Čapí Hnízdo (CHLÚ) evidovaném Českou geologickou službou (GEOFOND) pod eviden čním číslem 17480000. CHLÚ je stanoveno pro následující suroviny: kaolin pro výrobu porcelánu, kaolin pro keramický pr ůmysl, kaolin titani čitý. Navrhovaný dobývací prostor Podlesí III se nachází v ochranném pásmu II.B stupn ě p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského m ěsta Karlovy Vary. V tomto pásmu je t ěžba kaolinu pod kótou 360 m n.m. omezena pouze na hlubinné dobývání. Z d ůvodu ochranného pásma je lesní komplex, v n ěmž je zám ěr umíst ěn, lesem zvláštního ur čení. Zám ěr se nachází cca 5 km vn ě hranice CHOPAV Krušné hory.

Historický, kulturní, archeologický význam Obec Sadov sestává z částí: Sadov, Bor, Lesov, Podlesí a Strá ň. Historie těchto míst je spojena s osidlováním celého karlovarského kraje. Prvními soustavnými osídlenci kraje byli Slované. Archeologické nálezy pocházejí z 9. století a první písemná zmínka (o Sedlci) je z roku 1086. Ve 13. století dochází k postupné germanizaci oblasti (první koloniza ční vlna n ěmecká). Vliv N ěmc ů byl potla čen b ěhem husitských válek. Po jejich skon čení však p řichází druhá a po skon čení t řicetileté války t řetí koloniza ční vlna. Proces germanizace byl v oblasti ukon čen hromadným odsunem N ěmc ů po 2. sv ětové válce (v roce 1930 tvo řili N ěmci 92 % obyvatelstva Karlovarska). Vývoj osídlování území, na kterém leží obec, trvá zhruba 1.000 let. První písemné zmínky o jednotlivých částech obce se objevují až pozd ěji. Sadov, Lesov a Podlesí jsou v pom ěrn ě těsném kontaktu. První zmínka o Podlesí (Halmgrun) se objevuje v roce 1557. Od roku 1930 je obec vedena pod Sadovem. Sídlo Podlesí o velikosti 281 ha je rozloženo nepravideln ě podél komunikace K.Vary - Hrozn ětín a odbo čky na Sadov. Zástavba osady je tvo řena p řevážn ě rodinnými domy vybudovanými v letech 1900 - 1935. Záznam o osad ě Čapí Hnízdo byl nalezen v archivu muzea Mgr. Klsákem v publikaci "Statistický lexikon obcí v zemi české", vydané v Praze, 1934 na základ ě s čítání lidu z 1.11.1930: Osadu Storchennest tvo řila 4 stavení, ve kterých žilo 13 obyvatel. Zmínka o existenci osady Storchennest se vyskytuje 65 i v německy psané knize "Orst - Repertorium für das Königreich Böhmen", vydané v Praze roku 1907, avšak bez jakýchkoliv dalších informací. Vzhledem k historickým souvislostem je nanejvýš pravd ěpodobné, že se jednalo o n ěmeckou osadu, jejíž obyvatelé svá sídla opustili ve 40. letech 20. století. Po 2. sv ětové válce již nedošlo k op ětovnému osídlení usazujícími se českými ob čany a osada zanikla. Městské muzeum Karlovy Vary nemá prostor osady Storchennest prozkoumáno. P ředpokládaný vznik osady a případné další informace o osídlení bude možno stanovit na základ ě místního prozkoumání. Plocha zájmového území je z archeologického hlediska v kategorii "území s možným výskytem archeologických nález ů" (pozn. takto je definováno tém ěř celé území ČR).

Staré zát ěže Ve vzdálenosti cca 1,5 km na VJV se nacházelo v r. 1978 sesuvné území registrované v Geofondu ČR pod po řadovým číslem 7, čísla aktivních sesuv ů 1246 Podlesí d 40 m x š 100 m, 1247 Sadov d 30 m x š 100 m, 1248 Podlesí d 140 m x š 150 m. Viz následující obrázek. Sesuvné území není v sou časné dob ě aktivní. Území není zatíženo nad míru únosnosti, staré ekologické zát ěže ani extrémní pom ěry nejsou známy.

Obr. č.21. Sesuvné území po ř. č.7 (1978) cca 1,5 km od zám ěru (p řevzato z příl. č.2.4)

.

66

Obr. č.22. Situace umíst ění zám ěru se zákresem biocentra č.8 zahrnujícího mok řad; hranice CHLÚ (zelená dvojčerchovaná), hranice plánovaného DP ( červená čerchovaná), vedení VN s ochrannými pásmy (fialová přerušovaná)

67 2. Charakteristika sou časného stavu životního prost ředí v dot čeném území

TAB. č.XXIII. Charakteristika sou časného stavu hlavních složek ŽP

SLOŽKA CHARAKTERISTIKA ZPF 0,1 ha t ěžbou - kambizem modální eubazická až mezobazická v četn ě oglejených variet středn ě t ěžká, s dobrými vláhovými pom ěry; ZPF 0,2 ha cestou - Kambizem ě modální eubazické až mezobazické na hrubých zv ětralinách, propustných, mineráln ě chudých substrátech, žulách, st ředn ě t ěžké leh čí s vyšším obsahem grusu, PŮDA vláhov ě p řízniv ější ve vlh čím klimatu. PUPFL 9,8 ha - HLP kyselá s projevy oglejení s p řevládajícím hypodermickým odtokem Potenciální p ůdní eroze t řetího stupn ě, tj. 0,51 - 1,00 mm/rok proudící vody. Vitický potok - VKP - významný vodní tok, pstruhový revír, kaprová voda (pH 6 - 9; nerozpušt ěné látky ≤ 25 mg/l; ropné látky nesmí tvo řit na povrchu vody viditelný film, nep řízniv ě ovliv ňovat chu ť a v ůni ryb, nesmí mít nep říznivý vliv na ryby); nerizikový vodní útvar - nutnost zachování kvality vody. Pro kvalitu vody je d ůležitý hypodermický odtok (40 % p řítoku), který kulminuje se zpožd ěním za odtokem povrchovým. Drenážní odvod ňovací systém v sousedství - stahuje povrchový a m ělký podpovrchový odtok. Mok řad v sousedství - VKP - nutnost zachovat jeho hydrologické pom ěry, a čkoliv VKP nebude t ěžbou dot čen. Mok řad je oblastí výtoku a sou časn ě oblastí akumula ční. Zadržuje VODA rychlý odtok a uvol ňuje jej se zpožd ěním. Hlavní zvode ň podložní žuly. Výtla čná úrove ň zvodn ě reziduálních kaolin ů a podložních žul je 412,00 m n.m. Území je transportní oblastí. T ři trasy soust řed ěného odtoku vod. HPV 2 - 3 m v infiltra ční oblasti severozápadn ě až severn ě od zájmové území, sm ěrem na JV HPV stoupá k povrchu (sousední mok řad). Do časné plošné zamok ření zájmového území na jaře. Hypodermický odtok, který je pro lesní p ůdy dominantní ovliv ňuje kvalitu vody Vitického potoka ze 40 %. OP II.B lázní Karlovy Vary - t ěžba kaolinu pod kótou 360 m n. m. omezena pouze na hlubinné dobývání

Jako významná zne čiš ťující látka se jeví oxidy dusíku a suspendované částice PM 10 . Hlavními lokálními zne čiš ťovateli jsou p ředevším topeništ ě na tuhá paliva. S plynofikací a vytáp ěním na ušlechtilá paliva se postupn ě kvalita zlepšuje. Les snižuje rychlost v ětru a plní funkci filtru - snížení prašnosti až o 40 %. Les urychluje -1 -1 suchou depozici NO x 0,4 cm.s (v bezlesí 0,1 cm.s ), tj. urychluje samo čisticí schopnost. Vyšší vlhkost ovzdušné vrstvy lesního komplexu urychluje mokrou depozici. Oproti bezlesí OVZDUŠÍ, OVZDUŠÍ, KLIMA zvýšení srážkového úhrnu o 5 - 6 %.

pokra čování TAB.č.XXIII na další stran ě 68 pokra čování TAB. č.XXIII. Charakteristika sou časného stavu hlavních složek ŽP

SLOŽKA CHARAKTERISTIKA Převládající sm ěr v ětru: JZ až Z (sto čení JZ v ětr ů v údolí Vitického potoka), p řevládající rychlost v ětru: 70 % t řída první (1,7 m.s -1), bez unášecí schopnosti. Klimatická oblast MT4, základní charakteristika: krátké léto, mírné, suché až mírn ě suché, p řechodné období s mírným jarem a mírným podzimem. Zima normáln ě dlouhá, mírn ě teplá a suchá s krátkým trváním sn ěhové pokrývky: po čet letních dn ů 20 - 30; po čet dn ů s teplotou vyšší než 10 o C činí 140 - 160; po čet mrazových dn ů činí 110 - 130; po čet ledových dn ů činí 40 - 50; pr ůměrná teplota v lednu ( oC) činí -3 až -4; pr ůměrná teplota v červenci (oC) činí 16 - 17; pr ůměrná teplota v dubnu ( oC) činí 6 - 7; pr ůměrná teplota v říjnu ( oC) činí 6 - 7; po čet dn ů se srážkami 1mm a více činí 120 - 130; úhrn srážek ve vegeta čním období (mm) činí OVZDUŠÍ, OVZDUŠÍ, KLIMA 450 - 500; úhrn srážek v zimním období (mm) činí 250 - 300; po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou činí 80 - 100; po čet zamra čených dn ů činí 150 - 160; počet jasných dn ů činí 40 až 50. Flóra a fauna okolí: Nejvýrazn ějším vegeta čním prvkem je les na úpatí Krušných hor, dnes z větší části smrková kultura, zem ědělská plocha (intenzivní louka) pod tímto svahem a Vitický potok s břehovým porostem. P řirozen ější ráz má pouze vegetace na nevyužívaných nebo extenzivn ě obhospoda řovaných plochách. Flóra a fauna území: Pr ůzkumem bylo zaznamenáno celkem 102 druh ů cévnatých rostlin (z toho 75 druh ů bylin a 27 druh ů d řevin) a 4 druhy mech ů. Jediným druhem, který chrání zákon č.114/1992 Sb. je vrba plazivá, která je v sou časnosti (po taxonomickém up řesn ění) považována za kriticky ohrožený druh (PROCHÁZKA [ed.] 2001). Botanicky nejcenn ějším se jeví plochy podél východní hranice sledovaného území, které soust řeďují nejv ětší podíl přirozen ějších porost ů. Vegeta čně byla popsána spole čenstva 6 typ ů porost ů, v ětšinou formovaných d řevinami (kulturní smr čina nahrazující p řirozené bukové lesy, lesní typ olšového luhu, acidofilní borová doubrava a sm ěsné porosty náletových d řevin s převahou břízy, javoru a osiky). Zbývající vegeta ční jednotky reprezentují vegetaci mok řad ů, rašelinných luk a rašeliniš ť. I pro n ě je typické zna čné ochuzení druhové pestrosti. Nejd ůležit ějším stanovišt ěm s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů je mok řad v FLÓRA A FAUNA, FLÓRA ÚSES JV sousedství zám ěru a podmá čená louka pod ním. ÚSES: V zájmovém území se nenachází žádná funk ční, p říp. navržená nadregionální a regionální biocentra a biokoridory. V okolí vede regionální biokoridor Vitického potoka 2R s p řiléhajícím biocentrem v k.ú. Podlesí u Sadova č.19. Navrhovaný DP Podlesí III je sou částí místního ÚSES a je konkrétn ě ve st řetu s lokálním prvkem ÚSES biocentrem č.18 – Čapí hnízdo, viz p říloha č.2.4 (v grafické části je ozna čováno číslem 8). NATURA 2000 - viz p říloha č.2.5. Těžený nerost - kaolin - zásoby vytěžitelné 1.304 kt. T ěžba ve 2 - 3 etapách. Celkový objem skrývky cca 580 tis.m 3. Z toho cca 130 tis.m 3 do DP Podlesí a cca 50 tis. m 3 do DP Podlesí II pro rekultivace vyt ěženého prostoru. Zbytek skrývek do vyt ěženého prostoru lomu Podlesí III. Pr ůměrná roční t ěžba cca 100 kt. Výrazné odchylky skute čné t ěžby HORNINY HORNINY překra čující ±25 % se nep ředpokládají.

pokra čování TAB. č.XXIII na další stran ě

69 pokra čování TAB. č.XXIII. Charakteristika sou časného stavu hlavních složek ŽP

Tato krajina spl ňuje pro místní obyvatele pot řebu produkce - tj. pot řebu zachování sob ěsta čnosti krajiny, p ředevším jejích produk čních schopností. Je prostupná a přehledná. Pro obyvatele blízkých m ěst K.Vary a Ostrov n. Oh ří spl ňuje pot řebu člov ěka mimoproduk čního využití p řírody a krajiny ke sportu a rekreaci. T ěžba je tradi čním krajinným prvkem a podílí se na sob ěsta čnosti krajiny a území. Poz ůstatky historické KRAJINA KRAJINA těžby kaolinu a uhlí se podílejí na tradi čních, citových hodnotách krajiny a tvo ří nedílnou sou část její pam ěti - viz Obr. č.20. Území leží zhruba na 1/2 vzdálenosti mezi Karlovými Vary a Ostrovem n. Oh ří, tj. mezi dv ěma velkými m ěsty Karlovarského kraje, což znamená t ěsné vazby na ob ě m ěsta, zejména doprava (silnice č.222 22), ob čanská vybavenost, kultura, sport. Územím prochází d ůležitá železni ční tra ť Cheb - K. Vary - Chomutov č.140 (v řešeném území není zastávka ani nádraží) a lokální žel.tra ť K. Vary - Merklín (Sadov má malé nádraží a v Podlesí je osobní zastávka). Technická vybavenost: kanaliza ční sb ěra č obce Sadov je napojen na kanaliza ční systém m ěsta K. Vary a jeho ČOV. V území je pouze základní ob čanské vybavení nízkého rozsahu. Ob čanskou vybavenost vyššího standardu, kulturní vyžití, sport realizují ob čané v Karlových Varech a Ostrov ě n. Oh ří, rovn ěž i pracovní příležitosti. Viz TAB. č.XXV

HMOTNÝ MAJETEK HMOTNÝ MAJETEK Kulturní památky: kaple nacházející se v centrální části Sadova z r. 1788 - nebude zám ěrem dot čena. Hmotný majetek: dv ě ú čelové t ěžební komunikace, které jsou využívány k p řeprav ě

OBYVATELSTVO, PAMÁTKY, KULTURNÍ suroviny do úpravny Sadov (ve vlastnictví p ředkladatele zám ěru).

70 3. Celkové zhodnocení kvality ŽP v dot čeném území z hlediska jeho únosného zatížení

TAB. č.XXIV. Celkové zhodnocení kvality složek ŽP z hlediska únosnosti zatížení

ZPF 0,1 ha t ěžbou - vzhledem k velikosti, dnešnímu odlou čení pozemku od zem ědělsky intenzivn ě využívaných ploch a k využití skryté ornice pro rekultivaci stávajícího lomu Podlesí II - únosná zát ěž. ZPF 0,2 ha cestou - vzhledem k rozsahu, řešení (jedná se o úsek pro spojení sou časné hospodárnice se sou časnou ú čelovou komunikací), k umíst ění a k využití skryté ornice pro rekultivaci stávajícího lomu Podlesí II - únosná zát ěž. PŮDA PUPFL 9,8 ha - vzhledem k využití skryté "hrabanky" pro rekultivaci plánovaného lomu Podlesí III a zp ůsobu jejího deponování a ošet řování deponie (nutné dodržet strukturální a režimová opat ření) - únosná zát ěž. Potenciální p ůdní eroze t řetího stupn ě - musí být dodržena strukturální preventivní opat ření a režimová opat ření, která souvisí p ředevším s odvod ňovacím systémem plánovaného lomu (viz následující řádek "Vitický potok") - únosná zát ěž. Vitický potok - není nutná jeho přeložka, pro vn ější i vnit řní odvod ňovací systém musí být dodržena strukturální preventivní opat ření (kapacita reten ční nádrže na dn ě lomu s min.kapacitou 450 m3, minimální kapacita 10.600 m 3 usazovací nádrže na povrchu pro zajišt ění dostate čného p řed čišt ění vypoušt ěných d ůlních vod, svedení vody odvod ňovacími p říkopy, propojení usazovací nádrže a mok řadu v JV sousedství, který představuje poslední stupe ň zadržení a do čišt ění vody) a dále režimová opat ření (sledování kvality vody v reten ční nádrži, v usazovací nádrži a ve Vitickém potoce pod místem vyúst ění drenáže); vzhledem k hydrické rekultivaci a možnému kompenza čnímu opat ření ve smyslu zv ětšení plochy mok řadu (viz následující řádek "Mok řad") - únosná zát ěž. Mok řad v sousedství - vybudování odvod ňovacího systému p ředchází vodoprávní VODA souhlas. Odvod ňování bude řešit zlepšení odtokových pom ěrů území ve smyslu zvýšení retence území. To souvisí s omezením p ůdní eroze, s ochranou Vitického potoka a zv ětšením rozsahu mokřadu. Ke zv ětšení podmá čené a vodní plochy dojde po ukon čení zám ěru a po rekultivaci. Zát ěž je únosná. Hlavní zvode ň podložní žuly bude t ěžbou dot čena a místní hydrologické pom ěry se zm ění, na základ ě zkušeností s místními kaolinovými lomy se jedná o únosnou zát ěž. Přípovrchové zvodn ění - dráhy soust řed ěného odtoku budou t ěžbou zm ěněny ve smyslu obtoku (vn ější odvod ňovací systém), zadržení a dotace (vnit řní odvod ňovací systém), na základ ě zkušeností s místními kaolinovými lomy se jedná o únosnou zát ěž. OP II.B lázní Karlovy Vary - kóta 360 m n.m. nebude t ěžbou dot čena, na základ ě zkušeností s místními kaolinovými lomy se jedná o únosnou zát ěž.

pokra čování TAB. č.XXIV na další stran ě

71 pokra čování TAB. č.XXIV . Celkové zhodnocení kvality složek ŽP z hlediska únosnosti zatížení

Těžba musí respektovat racionální zp ůsob vydobytí nerostné suroviny - vyhrazeného nerostu kaolinu. Bá ňsko technické a geologické podmínky dobývání (stabilita svah ů, HORNINY odvodn ění lomu, kvalita suroviny...) se stanoví při povolování H Č podle horního zákona a vyhl. č.434/2000 Sb. v platném zn ění. Těžba je tradi čním krajinným prvkem a podílí se na sob ěsta čnosti krajiny a území. Z KRAJINA tohoto pohledu je zát ěž únosná. Plošný zdroj v 1. etap ě 4,2 ha. Od r. 2010 je 7,0 ha. Zahloubení 50 m. Pr ůměrný ro ční objem skrývky 52.700 m3, pr ůměrná ro ční t ěžba kaolinu 100.000 t. Deponie hrabanky - malý a krátkodobý zdroj o vým ěř e 1.710 m 2, výšce 3 m a kubatu ře 3.900 m3 (skráp ěn, po navršení zatravn ěn), zdroj výsypka v 1. etap ě - sanované plochy po t ěžb ě v DP Podlesí a Podlesí II není zap říčin ěn realizací zám ěru, vnit řní výsypka 2,8 ha v DP Podlesí III souvisí se zám ěrem, deponie suroviny u úpravnické linky - kapacita úpravnické linky a kapacita skladových prostor ů p ředkládaným zám ěrem není negativn ě ovlivn ěna. Ztráta prachových částic, které se ješt ě mohou zú častnit rozptylu, byla odhadnuta u skrývkového materiálu p ři pr ůměrném ro čním objemu skrývek 52,7 tis.m 3 -1 na 5,0 t/rok, z toho frakce PM 10 1,5 g.s . U kaolinu p ři pr ůměrné ro ční t ěžb ě 100 kt činí -1 ztráty 4,5 t/rok, z toho frakce PM 10 0,4 g.s . Vzhledem k umíst ění zám ěru v lesním komplexu, vzdálenosti k dalším plošným zdroj ům prašnosti, stavu t ěchto plošných zdroj ů ě ě č OVZDUŠÍ (vyt žené prostory v DP Podlesí a Podlesí II jsou postupn rekultivovány - Obr. .19) a ě ř ě ů KLIMA mikroklimatu ovlivn ného p edevším existencí lesního komplexu je zát ž zp sobená plošným zdrojem prachu únosná. Na t ěžební a skrývkové mechanismy p řipadá denní spot řeba PHM pro 2 dozery a 2 rypadla 704 l nafty. Denní emise dvou dozer ů a dvou rypadel činí 7,905 kg NO x a 4,224 g benzenu. P ři 240 pracovních dnech a jednosm ěnném provozu jsou ro ční emise 1,9 t NO x a 1,013 kg benzenu. Prašnost z provozu rypadel a dozer ů je zahrnuta ve ztrátách z plošného zdroje. Prašnost zp ůsobená mechanismy je zahrnuta v plošném zdroji. Zát ěž je únosná vzhledem k umíst ění zám ěru, dostupným nástroj ům (režimová opat ření - kropení v období sucha, soub ěh stroj ů a časoprostorové rozložení - možnosti jsou dány strojovým parkem (TAB. č.XX), tonáží použitých NA, kapacitou použitých mechanism ů v t ěžb ě) a kompenza čními opat řeními, která jsou podle Zprávy o emisní inventu ře ČR26 ke dni 31.12.2004 hodnocena jako vhodné podp ůrné aktivity soukromého sektoru vedoucí ke snižování emisí.

pokra čování TAB. č.XXIV na další stran ě

26 Zpráv ě o emisní inventu ře ČR, emisní projekci a souhrnná informace o Národních programech snižování emisí podle čl. 8 Sm ěrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES, o národních emisních stropech pro n ěkteré látky zne čiš ťující ovzduší, 31.12.2004. 72 pokra čování TAB. č.XXIV . Celkové zhodnocení kvality složek ŽP z hlediska únosnosti zatížení

Emise NO x z p řepravy skrývky a suroviny v první etap ě činí 157,6 kg/km/rok, což v okolí křižovatky (p řejezdu) p ředstavuje 22,5 % navýšení, emise prachu 46,0 kg/km/rok. Emise NO z p řepravy skrývky a suroviny v druhé etap ě činí 87,6 kg/km/rok, což v míst ě OVZDUŠÍ x přejezdu p ředstavuje 18,2 % plánované zát ěže, emise prachu 25,6 kg/km/rok. Zát ěž je KLIMA únosná vzhledem k dostupným nástroj ům (režimová opat ření - kropení v období sucha, četnost NA a časovost, údržba komunikací) a kompenza čním opat řením vyjmenovaným v p ředcházejícím řádku. Ze souhrnné analýzy zjišt ěných výsledk ů provedených biologických hodnocení umož ňuje posoudit zám ěr t ěžby kaolínu na sledovaném území jako možný. Mok řad, na míst ě zrušeného rybní čku v JV sousedství zám ěru, který je nejd ůležit ějším stanovišt ěm s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů, v četn ě podmá čené louky pod ním, zůstává zachován a zám ěrem m ůže dojít k jeho rozší ření. Ptáci vyskytující se v zájmovém území se mohou snadno p řesunout na sousední plochy, kde najdou stejné podmínky pro svoji existenci, jakou jim poskytovalo zájmové území. Zát ěž únosná. ÚSES: Navrhovaný DP Podlesí III zasahuje do místního ÚSES a je konkrétn ě ve st řetu s lokálním prvkem - biocentrem č.18 – Čapí hnízdo, viz p říloha č.2.4 (v grafické části je ozna čováno číslem 8). Tento st řet se projevuje i v územním plánu, kde využití území je FLÓRA A FAUNA, FLÓRA ÚSES limitováno jednak chrán ěným ložiskovým územím tzv. "stavební uzáv ěrou" a zárove ň existencí funk čního biocentra. Funk čnost biocentra nebude zám ěrem ohrožena. Je nutné řešit st řet při sanaci a rekultivaci Podrobn ěji viz p řílohy č.2.3 a 2.5.

73 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

I. Charakteristika p ředpokládaných vliv ů zám ěru na obyvatelstvo a ŽP a hodnocení jejich velikosti a významnosti

1. Vlivy na obyvatelstvo, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů

TAB. č.XXV. Základní údaje o SÚ Sadov, p řevzato z internetových stránek Územn ě identifika čního registru ČR

Zem ěpisná poloha: Bor, Sadov Lesov Podlesí celkem 50 16´95´´, 12 54´79´´ Strá ň Typ sídla obec obec obec obec První písemná zmínka 1523 1523 1342 1557 Nadmo řská výška 410 404 438 436 PS Č 362 61 362 61 Vodovodní řád ano ano ano ano Kanalizace ano ano ne částe čně Plynofikace ano ano ne částe čně Po čet dom ů 83 88 78 35 284 Katastrální vým ěra (ha) 171 213 1267 284 1935 Po čet obyvatel 236 295 352 109 992 Zdravotnické za řízení ne ne ne ne Pošta ano ne ne ne 1. až 6. Škola ne ne ne ro čník

V území je pouze základní ob čanské vybavení nízkého rozsahu. Ob čanskou vybavenost vyššího standardu, kulturní vyžití, sport realizují ob čané v Karlových Varech a Ostrov ě n. Oh ří, rovn ěž i pracovní p říležitosti. Předkladatel zám ěru plní z hlediska rozvoje obce Sadov úlohu zajišt ění omezeného po čtu pracovních míst, a to ve výrob ě malí řských nát ěrových hmot (za nádražím v Sadov ě) a v plavírn ě umíst ěné v pr ůmyslovém areálu. Zám ěr představuje udržení sou časných pracovních míst z regionu v oboru t ěžby a úpravy - v úpravn ě Sadov se zpracovává p ředevším papírenský kaolin. Ložisko v DP Podlesí III proto znamená udržení provozu této plavírny. V sou časné dob ě je nutné ve venkovském osídlení podnítit a podpo řit místní obyvatele a jejich samosprávu k tomu, aby se pokud možno vlastními silami snažili o udržení, obnovu a rozvoj hospodá řství p ři využití místních hmotných 74 zdroj ů a zam ěstnanosti, dále o zlepšení ob čanské vybavenosti a technické infrastruktury. Realizace zám ěru z tohoto hlediska je významným pozitivním vlivem, st ředn ě velkým. Pro hodnocení zdravotních rizik byla zpracována studie posouzení vliv ů na ve řejné zdraví osobou odborn ě zp ůsobilou pro oblast posuzování vliv ů na ve řejné zdraví Ing. Jitkou R ůži čkovou (p říloha č.2.9). Na základ ě provedeného vyhodnocení odhadu zdravotních rizik lze vyvodit záv ěr, že v souvislosti s realizací p ředkládaného zám ěru Dobývací prostor Podlesí III nep ředstavuje tato aktivita významné riziko pro lidské zdraví, vzhledem k tomu, že nár ůst imisních koncentrací vybraných škodlivin by m ěl být sám o sob ě zcela nepodstatný. Z hlukové studie je patrné, že vlivem realizace zám ěru Stanovení dobývacího prostoru Podlesí III nedojde k překro čení nejvyšších p řípustných hygienických limit ů hluku ve venkovních chrán ěných prostorech staveb.

2. Vlivy na ovzduší a klima

TAB. č.XXVI. Odhadované emise prachu z plošného zdroje

materiál koeficient prach z prachu PM 10 emise prachu podílu 1. etapa 2. etapa (t/rok) "aktivního" (kg/rok) (kg/s) (µg.m -2.s -1) (µg.m -2.s -1) prachu skrývka 100.130 5,0.10 -5 5.007 0,0015 48 58 kaolin 100.000 4,5.10 -5 4.500 0,0004 15 15 celkem 9.507 0,0019 63 73

TAB. č.XXVII. Emise stroj ů, které budou zám ěrem využity

rypadla PHM (l/Mth) PHM (l/8Mth) NOx (g) benzen (g) CAT 350 37 296 3.324,08 1,776 CAT 325 20 160 1.796,8 0,96 CAT 322 17 136 1.527,28 0,816 CAT 318 11 88 988,24 0,528 Broyt X-21 11 88 988,24 0,528 dozery PHM (l/Mth) PHM (l/8Mth) NOx (g) benzen (g) CAT 5 14 112 1.257,76 0,672 CAT 6 26 208 2.335,84 1,248

75

TAB. č.XXVIII. Emise z p řepravy skrývky a suroviny

1. etapa celkem g/km/rok g/km/den g/km/s CO 142.193,88870000 1.063,48191000 0,03692646 BENZEN 76,73194667 0,57388568 1,9927E-05 NO x 157.540,27800000 1.178,25905000 0,04091177 PRACH 46.039,16800000 344,33141100 0,01195595 2. etapa celkem g/km/rok g/km/den g/km/s CO 79.066,6667000 329,44444400 0,01143904 BENZEN 42,6666667 0,17777778 6,1728E-06 NO x 87.600,0000000 365,00000000 0,01267361 PRACH 25.600,0000000 106,66666700 0,00370370

Vzhledem k nutnosti zlepšovat kvalitu místního ovzduší s d ůrazem na omezení emisí PM 10 a NO x, je vliv na ovzduší a klima významný negativní. Ovšem vliv malý, protože přísp ěvek provozu lomu k celkové prašnosti a emisím NO x bude minimální, a to z důvodu umíst ění zám ěru na pozemcích ur čených k pln ění funkce les a z d ůvodu místních klimatických podmínek ovlivn ěných především existencí lesního komplexu. Třetím důvodem je stávající dopravní infrastruktura - sou časný hlavní liniový zdroj emisí č.III/221 29 bude v důsledku realizace zám ěru zatížen minimáln ě, protože bude pouze "p řejížd ěn". Nejv ětší negativní vliv zám ěru se projeví v míst ě p řejížd ění komunikace č.III/221 29. Tento negativní vliv lze omezit dobrým technickým stavem NA, vhodným časovým rozložením p řejezd ů, soub ěhem stroj ů a jejich časoprostorovým rozložením. Možnosti koordinace prací stroj ů a NA jsou dány strojovým parkem předkladatele zám ěru (TAB. č.XX), tonáží použitých NA, kapacitou použitých mechanism ů v t ěžb ě. Dalším opat řením bude kropení komunikací v období sucha a jejich pravidelná údržba. V míst ě p řejezdu budou ovlivn ěny nejvíce objekty znázorn ěné na Obr. č.11 a Obr. č.17. Snižováním emisí z plavírny a výroby malí řských nát ěrových hmot (spolu s postupnou plynofikací obce) se p ředkladatel zám ěru podílí na zlepšování kvality ovzduší v obci Sadov, čímž kompenzuje vliv zám ěru.

76 3. Vlivy na hlukovou situaci

TAB. č.XXIX. Výsledky výpo čtu hladin akustického tlaku u nejbližších dom ů dnes a po zahájení t ěžby místo R1 p řed R2 p řed R3 p řed R1 po R2 po R3 po 1. podlaží 54,0 55,4 57,0 54,0 55,6 57,1 2. podlaží 57,1 56,9 59,7 57,1 57,1 59,8

Na základ ě dodaných podklad ů byl zpracován model situace v prost ředí Mithra IV. Pro zpracování modelu byly rozhodující údaje o po čtech projížd ějících vozidel po silnici č.III/221 29 v úseku Otovice – Hrozn ětín a výše uvedené údaje o předpokládaném charakteru a rozsahu činností souvisejících s otev řením dobývacího prostoru. Práce v dobývacím prostoru budou probíhat výhradn ě v denní dob ě. Z porovnání výsledk ů výpo čtu hladin akustického tlaku před zahájením činnosti v dobývacím prostoru Podlesí III a po zahájení provozu je z řejmé, že p ři dané hladin ě zp ůsobené p řed fasádou obytných dom ů dnešní dopravou se p řír ůstek zp ůsobený provozem lomu neprojeví. Vliv na hlukovou situaci je nevýznamný negativní, malý s nejv ětším vlivem v míst ě p řejížd ění komunikace č.III/221 29. Tento negativní vliv lze omezit dobrým technickým stavem NA, vhodným časovým rozložením p řejezd ů, což souvisí s koordinací práce stroj ů a NA. Možnosti této koordinace jsou dány strojovým parkem p ředkladatele zám ěru (TAB. č.XX), tonáží použitých NA, kapacitou použitých mechanism ů v t ěžb ě. Dalším opat řením bude pravidelná údržba ú čelových komunikací a sjezd ů na silnici č.III/221 29. Podrobn ěji viz hluková studie, p říloha č.2.3.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Podle p řílohy č.1 NV č.71/2003 je Vitický potok řazen do vod kaprových. Podle p řílohy č.2 NV č.71/2003 a p řílohy č.3 NV č.61/2003, tabulka č.1 a 2 vyplývají pro kvalitu vody ve Vitickém potoce parametry - Imisní standardy ukazatel ů p řípustného zne čišt ění povrchových vod: pH 6 - 9, NL 25 mg/l, NEL 0,1mg/l, jejichž dodržení bude řešeno strukturálními opat řeními p ři realizaci zám ěru, p řičemž bude zohledn ěno, že pro kvalitu vody je d ůležitý hypodermický odtok (40 % p řítoku), který kulminuje se zpožd ěním za odtokem povrchovým. (viz kapitola B.II.2). Podle NV č.61/2003 nejsou stanoveny žádné p řípustné hodnoty „p“ koncentrací sm ěsných vzork ů vypoušt ěných d ůlních vod z těžby kaolinu. Pokud vycházíme z přípustných hodnot „p“ pro t ěžbu kameniva nebo uhlí, pak pro pH je limit 6 - 9, NL 40 mg.l -1, železo 3 - 5 mg.l -1, NEL 3 mg.l -1. Předpokládáme, že tyto limity budou spln ěny, vycházíme-li z pr ůměrných hodnot ukazatel ů kvality d ůlních vod v kaolinových lomech Otovice a Podlesí II), pak p ředpokládané hodnoty ukazatel ů d ůlních vod ze zám ěru jsou následující: -1 o -1 pH 5,0 – 6,5; SO 4 300 mg.l ; NL 105 C 20 mg.l ; Fe (veškeré železo) 2,0 mg.l -1.

77 Z hlediska ochrany p řírodních lé čivých zdroj ů lze p ředpokládat, že stanovení podmínek MZd ČIL bude odpovídat charakteru zám ěru: 1. Pr ůběžn ě musí být sledováno množství, teplota a chemismus čerpaných vod, t ěžební organizace zajistí ro ční vyhodnocení. 2. V případ ě zjišt ění pr ůvalu vody a) ve v ětším množství než 500 l/min; b) ve větším množství než 200 l/min a teploty 20 o C nebo vyšší; c) s obsahem větším než 10 mg/l CO2 nebo p ři zjišt ění výronu plynu stanoví MZd ČIL po dohod ě s orgány bá ňské správy podle pot řeby ochranný pilí ř a p řípadn ě další nutná opat ření. 3. Těžební organizace p ři pr ůvalu vod a plyn ů je krom ě uvedeného povinna: a) podat okamžité hlášení MZd ČIL a p říslušnému bá ňskému ú řadu, b) prov ěř it hydrogeologickou pozici pr ůvanového místa, charakter výronu plynu nebo vody, c) provést chemický rozbor pr ůvalové vody, d) posoudit a ohodnotit pr ůval ve vztahu k dosavadním m ěř ením. 4. Nejmén ě jednou ro čně musí být zhodnoceny výsledky pozorování a jejich vzájemné vztahy podle jednotlivých bod ů.

Zahloubení lomu pod hladinu podzemní vody bude příčinou zvýšeného množství vypoušt ěných d ůlních vod, které budou do lomu p řitékat v množství 0,95 - 1,7 l.s -1. Vypoušt ění d ůlních vod do povrchových vodote čí bude založeno na systému p řed čišt ění v reten ční a sedimenta ční nádrži. Vliv je s ohledem na zkušenosti z místních kaolinových lomu nevýznamný, malý, negativní (negativní s ohledem na zm ěnu hydrologického režimu, kterému se musí p říroda přizp ůsobit). Je nutné dodržet navržená opat ření. Plán rekultivace uvažuje s vodní plochou 2,8 ha. Jáma po t ěžb ě se zatopí do 3 - 5 let. Tento vliv realizace vodní plochy je pro území malý kladný, významný s ohledem na pam ěť krajiny. Jedná se o kompenza ční opat ření. Podrobn ěji viz p říloha č.2.1.

78 5. Vlivy na p ůdu Půda ZPF je zám ěrem tém ěř neovlivn ěna ve srovnání s humusovou vrstvou skrytou z PUPFL - tento vliv je zahrnut ve vlivech na faunu, flóru, ekosystémy, protože ve srovnání s těmito vlivy je zanedbatelný - podrobn ěji viz p říloha č.2.1.

TAB. č.XXX. Bilance humusové vrstvy a ornice v DP Podlesí III

Pr ůměrná mocnost Množství Vým ěra v DP Množství Dot čená plocha humusové [ha] h. ornice vrstvy ornice vrstvy lom 4,2616 6 392 m 3 jímka 0,5418 813 m 3

1. etapa deponie pro lom a humusová vrstva 0,4286 jímku nebude skryta bez ornice lom 2,6125 3 919 m 3 humusová vrstva 0,1 5 m 0,30 m deponie pro lom 0,1687 2. etapa nebude skryta lom 0,8111 1 217 m 3 210 m 3 humusová vrstva deponie v DP deponie pro lom 0,0892 3. etapa nebude skryta Podlesí II Nevyužitá plocha v DP 1,0621 bez záboru PUPFL bez záboru ZPF Celkem 9,9756 12 341 m 3 210 m 3

6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje Vliv na horninové prost ředí je významný, protože se jedná o stanovení dobývacího prostoru za ú čelem těžby kaolinu. Vliv je malý vzhledem k množství vyt ěžitelných zásob suroviny. Vliv je malý i s ohledem na st ředn ě t ěžké až jednoduché geologické podmínky podmi ňující snadné technické a technologické řešení, resp. běžné bá ňsko technické podmínky dobývání. Vliv může být hodnocen jako pozitivní, protože jde o racionální vydobytí suroviny výhradního ložiska, na které navazuje její ú čelné a tradi ční využití se zajišt ěním odbytu výrobku.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Botanická hodnota mok řadních porost ů je sporná. P řevaha n ěkolika konkuren čně silných druh ů nazna čuje, že plocha byla bu ď již d říve n ějakým zp ůsobem ovliv ňována a citliv ější druhy byly t ěmito zásahy do rovnováhy ekosystému ze spole čenstev vy řazeny, nebo, což se jeví jako 79 pravd ěpodobn ější, vzniká sekundárním zar ůstáním zrušeného rybní čku. Zajímavé je postupné rašelin ění v litorální zón ě. Mimo řádnou hodnotu má již zmín ěný výskyt vrby plazivé. Považujeme zárove ň za nutné upozornit na zna čný ekologický význam mok řadního biotopu, který lze doložit p ředevším pozorováním četných druh ů hmyzu. Pr ůběžn ě bylo biology zaznamenáno několik zástupc ů řádu vážek, dále okolo deseti druh ů motýl ů (nap ř. perle ťovec menší, babo čka osiková) a řada dalších druhů jiných hmyzích řád ů (ploštice, brouci, dvouk řídlí). Z pavoukovc ů byla pozorována p řítomnost lov číka vodního. Je nasnad ě, že potravní nabídka láká četné druhy hmyzožravých p ěvc ů, kterým křoviny nabízejí také vhodný úkryt a p řípadn ě i možnost hnízd ění (budní ček větší, p ěnice černohlavá, rákosník zp ěvný). V jarních m ěsících p ředstavují vodní plošky úto čišt ě pro rozmnožování i pobyt obojživelník ů, z nichž jsme pozitivn ě zjistili skokana zeleného. Domníváme se tedy, že tato plocha, která ostatn ě není zám ěrem dot čena, by m ěla být rozší řena v rámci realizace zám ěru a po jeho ukon čení. Vliv na faunu, flóru a ekosystémy – je hodnocen jako významný (vzhledem k umíst ění v podmá čené části lesního komplexu s p řevládající olšinou), ovšem malý negativní, nebo ť stanoviště mok řad nebude zám ěrem dot čeno, navíc může p ři realizaci zám ěru dojít k jeho rozší ření a funkce biocentra č.18 - vodohospodá řská, protierozní z ůstává zachována. Dalším d ůvodem hodnocení vlivu jako malého je rozsah zám ěru a jeho etapovitost. Vliv rekultivace na faunu, flóru a ekosystémy bude pozitivní malý, nevýznamný. Rekultivací dojde k rozší ření typu stanovišt ě mok řad. Vyžaduje dodržení ur čitých podmínek, nap ř. likvidace invazních ohnisek ruderálních druh ů rostlin, jejichž semeny bude kontaminovaná deponovaná vrstva "hrabanky". Podrobn ěji viz p říloha č.2.1. a 2.5.

8. Vlivy na krajinu Jednotlivé strukturální prvky krajiny budou zasaženy málo - lesní komplex, kde bude zám ěr realizován, je plošn ě vzhledem k velikosti zám ěru dot čen nepatrn ě, dominanta - vrch Čihadlo, který spadá do infiltra ční oblasti zám ěru, nebude dot čen v ůbec, dominanta - údolí Vitického potoka, bude dot čeno vypoušt ěním p řed čišt ěné d ůlní vody, což z hlediska estetického je vliv malý, protože bude využita stávající odvod ňovací drenáž, mok řad v JV sousedství zám ěru, bude jako zádržní prostor sou částí vn ějšího i vnit řního povrchového odvod ňovacího systému, takže nedojde k jeho likvidaci, pastvina, bude dot čena přejezdem NA nepatrn ě, protože z v ětší části trasa povede po stávající hospodárnici, nejbližší sídelní útvary Podlesí a Sadov s lomy v DP Podlesí a Podlesí II, budou dot čeny p řevozem skrývky první čty ři roky do zmín ěných lom ů - jejich vyt ěžených prostor ů a uvoln ěných prostor ů pro rekultivaci, dále převozem suroviny do úpravny kaolinu "Sadov", dopravní infrastruktura - silnice č.III/221 29 bude dot čena p řejezdem NA, stávající ú čelové komunikace již pro převoz suroviny k úpravn ě slouží. Zásadní negativní vliv se projeví hlavn ě u jednoho strukturálního prvku krajiny - lesního komplexu. Bude souviset s postupným odles ňováním v četn ě skrývání a deponování humusové vrstvy (obnažování zeminy s nulovou produk ční schopností). Tento vliv, pokud jde o vizuální vjem, bude omezený

80 clonou - pásem lesa o min. ší ři 150 m kolem celého zám ěru. Tento vliv bude dále omezen rozsahem a etapovitostí t ěžby (první etapa je 4,2 ha), což umožní částe čné provád ění rekultivace již v pr ůběhu t ěžby. Celkový zábor lesní p ůdy nutný k hospodárnému vyt ěžení ložiska bude 8,7673 ha. Zásah do pozemk ů ZPF z hlediska ochrany krajiny bude ve srovnání s odlesn ěním malý. Kompenzací t ěchto vliv ů bude ošet řování deponie ornice (zatravn ění - se čení, kontrola invazních druh ů a p říp. aktivní omezení jejich výskytu). Zahlubování o 47 až 50 m, které bude probíhat postupn ě b ěhem prvních čtyř až p ěti let, není ve srovnání s plošným záborem, který prob ěhne jednorázov ě b ěhem t ří až čty ř m ěsíc ů, z hlediska zásahu do krajiny významné. Vliv na krajinu – je nevýznamný negativní vzhledem k tradici t ěžby a zachování sob ěsta čnosti území, malý vzhledem k etapovitosti t ěžby, rozsahu celého lesního komplexu (nev ětší momentální zábor v četn ě plochy pod deponiemi a plochy usazovací nádrže je 7,5 ha) a zachováním lesa po obvodu zám ěru. Vliv rekultivace na krajinu bude pozitivní, malý, nevýznamný - viz p říloha č.2.1.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Vliv na kulturní památky podle sou časných znalostí není žádný, na hmotný majetek je malý, nevýznamný, pozitivní - stávající drenážní systém m ůže sloužit k vypoušt ění d ůlních vod, a proto bude rekonstruován. Ú čelové d ůlní komunikace budou pravideln ě udržovány - vliv malý, nevýznamný (vzhledem k procentuelnímu zastoupení po čtu NA p řijížd ějících v souvislosti s realizací zám ěru).

81 II. Komplexní charakteristika vliv ů zám ěru na ŽP z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti p řeshrani čních vliv ů

Nejvýznamn ější a nejv ětší negativní vliv zám ěru se projeví v míst ě přejížd ění silnice č.III/221 29, a to z hlediska hluku a z hlediska kvality ovzduší, protože nejbližší zástavba je vzdálená pouhých 30 m. Tento vliv se týká především obyvatel t ří stavebních objekt ů v SÚ Podlesí - viz Obr. č.10, Obr. č.11 a Obr. č.17. Toto místo je v sou časné dob ě zat ěžováno těžbou a přepravou suroviny z DP Podlesí II do úpravny Sadov. Po zahájení t ěžby v DP Podlesí III ale nedojde k soub ěhu NA z obou lokalit, a to z důvod ů technologie úpravy - v plavírn ě je možné upravovat b ěhem sm ěny jeden typ suroviny a je obvyklé, že jeden typ suroviny je upravován minimáln ě po dobu jednoho týdne. Vhodnými protihlukovými opat řeními a opat řeními pro omezení prašnosti a dalších emisí lze tento vliv minimalizovat. Nástroje pro minimalizaci jsou dostupné: údržba ú čelových komunikací, dobrý stav NA a preference využívání ekologických PHM, kropení a čišt ění komunikací v období sucha, koordinace pojezd ů NA a soub ěhu stroj ů (možnosti jsou dány strojovým parkem (TAB. č.XX), tonáží použitých NA, kapacitou použitých mechanism ů v t ěžb ě a jejich časoprostorovým rozložením) - viz strukturální opat ření, kapitola D.IV. Druhým významným vlivem je zásah do krajiny v četn ě zásahu do relativn ě cenn ějšího stanovišt ě - lesa. Nejcenn ější stanovišt ě - mok řad však z ůstane zám ěrem nedot čen, m ůže být rozší řen. Funkce lokálního biocentra vodohospodá řská a protierozní bude zachována. D ůležitou kompenzací zásahu jsou strukturální a režimová opat ření p ředevším z hlediska řešení odvod ňovacího systému vn ějšího i vnit řního a samoz řejm ě rekultivace území. Žádný z vliv ů se ani nep římo neprojeví za státní hranicí ČR.

82 III. Charakteristika environmentálních rizik p ři možných haváriích a nestandardních stavech

Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Většina mimo řádných událostí souvisejících se zám ěrem - havárií je doprovázená únikem závadných látek do n ěkteré ze základních složek životního prost ředí. V p řípad ě p ředkládaného zám ěru je to p ředevším voda a půda. Problematika havarijního zne čišt ění vody a zprost ředkovan ě i p ůdy je řešena zákonem č.254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve zn ění pozd ějších předpis ů. Uvedený zákon v §§ 39, 40, 41, 42 definuje pojem havárie jako mimo řádné závažné zhoršení nebo mimo řádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Každý únik závadných látek není nutné považovat za havárii. Mimo řádné závažné zhoršeni jakosti vod je zpravidla náhlé, nep ředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvo řením usazenin, tukovým povlakem nebo p ěnou, pop řípad ě mimo řádným úhynem ryb. Za mimo řádné závažné ohrožení vod se považuje ohrožení vzniklé vniknutím závadných látek, pop řípad ě důlních vod v jakosti nebo v množství, které m ůže zp ůsobit havárii, do prost ředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Dále za mimo řádné ohrožení jakostí vod se považují p řípady technických poruch a závad, které takovému vniknutí p ředcházejí a p řípady únik ů ropných látek ze za řízení k jejich zachycování, skladování, doprav ě a odkládání. Za havárii se vždy považují p řípady v ochranných pásmech nebo ve vodárenských tocích a v jejich povodích Za havárii podle naší environmentální legislativy můžeme považovat následující situace: 1. Havárie je stav, kdy již došlo a nebo m ůže dojit k ohroženi kvality (složení) povrchové nebo podzemní vody. 2. O havárii se jedná i v p řípadech, kdy došlo k úniku závadných látek nebo k technické poruše a nedošlo p řitom k ohrožení povrchových nebo podzemních vod. 3. Havárií jsou všechny p řípady zhoršení nebo ohroženi jakosti vod, které byly zp ůsobeny vybranými látkami (ropa) nebo v ur čených lokalitách (ochranná pásma p řírodních lé čivých zdroj ů).

Závažnou havárií, podle zákona č.349/2004 Sb. o prevenci závažných havárií zp ůsobených vybranými nebezpe čnými chemickými látkami a chemickými p řípravky, je mimo řádná, částe čně nebo zcela neovladatelná, časov ě a prostorov ě ohrani čená událost, nap říklad závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprost ředn ě hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo za řízení, v n ěmž je nebezpe čná látka vyráb ěna, zpracovávána, používána, p řepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodá řských zví řat a životní prost ředí nebo k újm ě na majetku. Podle zmín ěného zákona zám ěr nep ředstavuje riziko závažných havárií.

83 Postup p ři zjišt ění havárie ur čuje havarijní plán zahrnující nap ř. ropné havárie, s nímž jsou seznámeni všichni pracovníci. Havárii neprodlen ě oznámí pracovník, který ji zjistil, vedoucímu sm ěny. V případ ě havárie nebo ohrožení budou neprodlen ě o nastalé situaci informovány p říslušné orgány a organizace, podle charakteru ohrožení. Havarijní plán bude zpracován na základ ě konkrétních technologických postup ů a provozního řádu v souladu s českou legislativou. Náležitosti havarijního plánu nejsou legislativn ě specifikovány. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodá řství České socialistické republiky o ochran ě jakosti povrchových a podzemních vod č.6/1977 Sb., která blíže řešila havarijní situace byla zrušena zákonem č.254/2001 Sb. a nebyla novelizována. Vodítkem pro havarijní plán je d ůvodová zpráva k dosud neschválené vyhlášce z r. 2002: "O náležitostech havarijního plánu pro p řípad havárií na povrchových nebo podzemních vodách, zp ůsobu a rozsahu hlášení těchto havárií, jejich zneškod ňování a odstra ňování jejich škodlivých následk ů". Havárie lze rozlišovat podle řady hledisek. Mezi základní charakteristiky, podle kterých je možné havárie rozlišovat, nap říklad pat ří: prost ředí postižené havárii, typ závadné látky a její škodlivost a rezistence, p říčina vzniku. Havárií související se zám ěrem m ůže být dot čeno prost ředí povrchových vod, podzemních vod, p ůda, horninové prost ředí. Typ závadné látky uniknuvší z provozu zám ěru m ůže být p ředevším ropa a nerozpušt ěné látky (NL). Přítomnost ropných uhlovodík ů ve vodách je často patrná podle skvrn nebo olejového filmu na hladin ě. Tento film se za číná tvo řit p ři koncentraci volných olej ů nad 0,1 až 0,2 mg.l -1. V závislosti na tlouš ťce olejové vrstvy se zpomaluje přestup kyslíku z atmosféry do vody, čímž je nep řízniv ě ovlivn ěn pr ůběh samo čišt ění. Cca 50 l oleje sta čí pokrýt 1 km 2 vodní plochy souvislou vrstvou o tlouš ťce cca 0,05 µm. Jasné barevné pruhy zp ůsobené interferencí se tvo ří na hladin ě p ři množství cca 300 l oleje na 1 km 2 vodní plochy p ři tlouš ťce cca 0,3 µm. Další významnou negativní vlastností ropy a ropných látek je jejich velmi malá biodegradovatelnost. To znamená, že p řirozený samo čisticí proces, zvlášt ě v podzemních vodách, probíhá velmi pomalu. Hodnocení vlastností ropných látek ve vod ě je zna čně složité, protože se obvykle jedná o sm ěsi slou čenin s r ůznou chemickou strukturou, a tedy i s r ůznými chemickými, fyzikáln ě chemickými a biologickými vlastnostmi. S tím souvisí i problematika jejich sumárního analytického stanovení ve vodách. Škodlivost ropných látek a nebezpe čí pro vodu je dána jak toxicitou, p řesn ěji ekotoxicitou, tak p ředevším tím, že významn ě ovliv ňují její senzorické vlastnosti chu ť a zápach. Tyto vlastnosti mohou být ovlivn ěny již p ři koncentracích od 0,01 mg.l -1. V koncentracích asi 0,1 mg.l -1 m ůže být voda již zcela senzoricky znehodnocena, což odpovídá nap ř. 1 kg benzinu v 10.000 m 3 vody. Prahová koncentrace pachu závisí na chemickém složení ropné látky. Zvláš ť senzoricky účinné jsou alkany a aromatické uhlovodíky. Nerozpušt ěné látky zp ůsobují havárie p ředevším lokálního významu, nebo ť tyto látky se ve v ětšin ě p řípad ů usadí na dn ě tok ů. Zp ůsobit však mohou rozsáhlý úhyn ryb v d ůsledku zalepení žáber nebo ucpání jejich t ělních pr ůduch ů.

84 Dělení havárií podle p říčin vzniku, pr ůběhu a následku má sv ůj význam především z pohledu preventivních opat ření v míst ě vzniku havárie. Mezi základní p říčiny vzniku havárie v souvislosti se zám ěrem nap říklad pat ří:

1. Vsakování závadných látek do terénu a do podzemní vody. 2. Spláchnutí závadných látek do vody . 3. Vypoušt ění nadm ěrn ě zne čišt ěných d ůlních vod p ři selhání funkce reten ční a usazovací nádrže. 4. Vypoušt ění jiných látek, než jsou d ůlní vody, prost řednictvím odvod ňovacího systému.

Mezi havárie uvedené pod bodem 1 a 2 je možné p ředevším za řadit nehodu vozidel nebo mechanism ů provázenou proražením nádrže, dále neodstavení stroj ů z lomu p ři p řívalových deštích. Technická závada jako bezprost řední příčina havárie je v častých p řípadech provázená selháním lidského faktoru, kterým je nedbalost, neznalost p ředpis ů a také možných následk ů t ěchto situací. Prevencí v t ěchto p řípadech je seznámení všech pracovník ů s havarijním plánem, provozním řádem, opakované školení pracovník ů, což ukládá vyhláška ČBÚ č.26/1989 Sb. o bezpe čnosti a ochran ě zdraví p ři práci a bezpe čnosti provozu p ři hornické činnosti a p ři činnosti provád ěné hornickým zp ůsobem ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

85 IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů opat ření pro fázi p řípravy 1. SKUPINA STRUKTURÁLNÍCH A REŽIMOVÝCH OPAT ŘENÍ, KTERÁ VYPLYNOU Z PODMÍNEK STANOVENÝCH V RÁMCI NÁSLEDUJÍCÍCH ŘÍZENÍ: územního řízení, stavebního povolení a kolaudace podle stavebního zákona, rozhodnutí o stanovení DP, povolení hornické činnosti podle horního zákona a provád ěcích vyhlášek, souhlas dle § 17 odst. (1) písm. b) zák. č.254/2001 Sb., souhlas s odn ětí p ůdy ZPF, souhlas s odn ětím PUPFL, souhlas se zásahem do VKP, do krajinného rázu,... 2. Odborn ě zohlednit etapovitost a soub ěh stroj ů (možnosti jsou dány strojovým parkem (TAB. č.XX), tonáží použitých NA, kapacitou použitých mechanism ů v těžb ě a jejich časoprostorovým rozložením). S ohledem na výsledky akustické studie posoudit hluk z výstavby a provozu ve vztahu ke konkrétním chrán ěným venkovním prostor ům a v případ ě nutnosti navrhnout protihluková opat ření a jejich řešení projednat s Krajskou hygienickou stanicí Karlovy Vary spolu s dokumentací pro povolení hornické činnosti (POPD). 3. Míru vliv ů na vodní pom ěry doporu čujeme ve fázi p řípravy sledovat na jednoduchém indika čním systému. Ten by sestával z přesného zmapování tras soust řed ěného toku vody a z odb ěru vzork ů vody z Vitického potoka. Návrh indikačního systému (rozsah, četnost sledování) a jeho pr ůběžné vyhodnocování by m ěl provést odpov ědný řešitel - hydrogeolog. Zpracovat plán opat ření pro p řípad havárie a zhoršení jakosti vod po dobu výstavby (únik PHM, p řívalové dešt ě). V dalším stupni PD bude zpracována vodohospodá řská část, kde bude uvedeno řešení napojení odvod ňovacího systému lomu na stávající drenážní systém a řešení využití mok řadu a rozší ření jeho plochy. 4. Respektovat ÚSES a pokra čovat v biologickém pr ůzkumu, aby mohla být specifikována další opat ření pro fázi ukon čení provozu - fázi rekultivace. Pro zachování populací zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů v okolí zám ěru je nejd ůležit ější zachování nebo vytvo ření míst vhodných pro jejich život. Výsledky pr ůzkumu projednat s p říslušným odborem životního prost ředí. 5. Kompenza ční opat ření: aktivity p ředkladatele zám ěru, které jsou ve Zpráv ě o emisní inventu ře ČR27 ke dni 31.12.2004 charakterizovány jako vhodná podp ůrná činnost soukromého sektoru vedoucí ke snižování emisí, nap ř.: EMAS, oborová environmentální činnost, výroba a preference spot řeby ekologicky šetrných výrobk ů, podpora úspory energie, podpora kombinované dopravy, podpora nízkoemisní technologie a podpora využití alternativních paliv.

27 Zpráv ě o emisní inventu ře ČR, emisní projekci a souhrnná informace o Národních programech snižování emisí podle čl. 8 Sm ěrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES, o národních emisních stropech pro n ěkteré látky zne čiš ťující ovzduší, 31.12.2004. 86 opat ření pro fázi realizace 6. Technickým řešením a strukturálními opat řeními plnit podmínky souhlas ů a povolení vydaných v řízeních zmín ěných pod opat řeními ve fázi p řípravy č.1, 2, 3, 4. 7. Koordinaci prací zajistit v souladu s výsledky akustické studie a opat řením pro fázi přípravy č.2: p řípadnými protihlukovými opat řeními, nebo soub ěhem stroj ů - časoprostorovým rozložením - možnosti jsou dány strojovým parkem (TAB. č.XX), tonáží použitých NA, kapacitou použitých mechanism ů v t ěžb ě. P ři výstavb ě zajistit, aby nedocházelo soub ěhem stroj ů k p řekro čení limit ů. Celý proces výstavby a provozu organiza čně zajistit tak, aby došlo k minimálnímu narušení faktor ů pohody (tj. práce provád ět v pracovní dny v jednosm ěnném provozu, realizovat krom ě protihlukových opat ření i omezení prašnosti, používat stavební mechanismy v dobrém technickém stavu, zajistit ú činné techniky pro čišt ění vozovek v souladu s požadavky KSÚS). 8. Neskrývat humusovou vrstvu v období deš ťů , protože následkem sejmutí p ůdy je snížená reten ční schopnost území a zvýšený povrchový odtok. Provést technická opat ření proti splach ům zeminy - provizorní usazovací nádrže, zemní valy, malé příkopy podél deponií "hrabanky" a ú čelových cest, aby byl zadržen a sveden povrchový odtok do provizorní usazovací(-ch) nádrže(-í). Pokra čovat v monitoringu míry vliv ů na vodní pom ěry. Jako kompenza ční opat ření provést rozší ření mok řadu v JV sousedství zám ěru podle schválené dokumentace - viz opat ření pro fázi p řípravy č.3. 9. Svrchní vrstvu p ůdy a rovn ěž spodní vrstvu ur čenou pro využití jako vegeta ční vrstvu p ůdy je nutno ukládat odd ělen ě na složišt ě, stranou stavebnímu provozu. Deponie zajistit proti smyvu a omezit prašnost (např. zatravn ěním). K ošet řování deponií budou používány pouze látky uvedené v "Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin" vydaném Státní rostliná řskou správou. 10. Zabezpe čit stávající vegeta ční prvky okolí zám ěru: v okolí řešeného území bude chrán ěn porost stávajících d řevin v maximální možné mí ře a provedena veškerá pot řebná p ěstební opat ření. Stávající stromy musí být p řed zapo četím stavby zabezpe čeny podle normy ČSN – DIN 18 920 (Ochrana strom ů, porost ů a ploch pro vegetaci p ři stavebních činnostech), nebo ť p ři stavebních činnostech vzniká nebezpe čí, že bude vegetace nebo její stanovištní podmínky ovlivněny mechanickým poškozením v ko řenovém prostoru nebo nadzemních částí vegetace. Rozsah škod m ůže být r ůzný podle druhu rostlin a podle stanovišt ě a může být z řejmý ihned, nebo teprve po letech. 11. Pokra čovat v monitoringu stavu druh ů stanovených vyhláškou MŽP ČR č.395/1992 Sb., kterou se provád ějí ustanovení zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě přírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (viz opat ření pro fázi p řípravy č.4). 12. Pokra čovat v monitoringu režimu podzemních a povrchových vod (viz jednoduchý indika ční systém popsaný pro fázi p řípravy dopln ěný o odb ěry vody z p řítok ů do otvírky a sledování míst p řítoku, m ěř ení vydatnosti jednotlivých p řítok ů). Bude umožn ěn odb ěr vzork ů vypoušt ěné drenážní vody svedené z mok řadu, p řed vtokem do Vitického potoka v míst ě s volným paprskem p řepadající drenážní vody, aby mohl být zárove ň zm ěř en pr ůtok p řitékající vody.

87 opat ření pro fázi provozu

13. Technickým řešením, technologickými postupy a provozním řádem plnit režimová opat ření vyjmenovaná v souhlasech a povoleních vydaných v řízeních zmín ěných pod opat řeními ve fázi p řípravy č.1, 2, 3, 4. 14. Dodržovat technologické postupy a provozní řády. Opat ření proti prášení budou uvedena v provozním řádu, a budou se opírat p ředevším o kropení vozovek, pop ř. deponie obzvlášt ě v suchých obdobích bez atmosférických srážek (vodou z usazovací nádrže). Deponie "hrabanky" musí být ošet řována a zatravn ěna. Je t řeba kontrolovat p řítomnost invazních druh ů a v případ ě zjišt ění jejich nežádoucího výskytu p řijmout opat ření k jejich omezení či likvidaci. 15. Opat ření proti hluku - viz fáze realizace. 16. Pokra čovat v monitoringu stavu druh ů stanovených vyhláškou MŽP ČR č.395/1992 Sb., kterou se provád ějí ustanovení zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a stavu vytipovaných op ěrných míst. 17. Pokra čovat v monitoringu režimu podzemních a povrchových vod (viz jednoduchý indika ční systém popsaný pro fázi realizace dopln ěný o odb ěry vzork ů vody z reten ční a z usazovací nádrže). 18. Opat ření p řed zahájením rekultiva čních prací - viz SPSR (p říloha č.2.1) a opat ření vyjmenovaná ve fázi p řípravy č.4, pro fázi realizace č.10.

88 V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpoklad ů p ři hodnocení vliv ů

Předpoklady vycházely z analogie s nejbližšími kaolinovými lomy Podlesí a Podlesí II a provedených modelových rozptylových studií Karlovarska z r. 2000 a 2003, a to Energetický projekt regionu Karlovarsko, zpracovatel SRC International CS ve spolupráci s BioPlan Consult, EkoWatt a ČHMÚ (2003) dále Zne čišt ění ovzduší regionu Karlovarsko - Rozptylová studie zpracovatel ČHMÚ (2000), které zahrnují korekce na vertikální členitost terénu, po čítají se stá čením v ětru a zvyšováním rychlosti v ětru s výškou, p ři výpo čtu pr ůměrných koncentrací a doby p řekro čení hrani čních koncentrací, berou v úvahu rozložení četnosti sm ěru a rychlosti v ětru. Základní nep řesnost ve stanovení charakteristik zne čišt ění ovzduší je v použití modelového výpo čtu, citujeme z modelové studie: „Každá metodika výpo čtu v sob ě zahrnuje jisté nep řesnosti, nebo ť skute čné jevy neumíme p řesn ě matematicky popsat a pouze je podle zkušeností a experiment ů parametrizujeme konstantami nebo i funkcemi.... Pokud jde o v ětrnou r ůžici, byl použit její odborný odhad na základ ě několikaletého m ěř ení na okolních meteorologických stanicích, ale tato v ětrná růžice m ůže být odlišná od reálné ve vazb ě na skute čné místní pom ěry v různých referen čních bodech. Stejn ě tak i v ětrná r ůžice týkající se výhledu může být odlišná od sou časného stavu.“ P řesné ur čení chyby není možné, proto uvádíme vý ňatek z publikace P řesnost a validace rozptylových model ů, od RNDr. Josefa Kedera, CSc., ČHMÚ, 2004: "Z řady provedených studií vyplývají tyto obecné záv ěry: hodnota nejvyšších koncentrací se dá odhadnout s typickou chybou 10 až 40 %, je t řeba interpretovat tento odhad tak, že takovéto nejvyšší koncentrace se vyskytnou „n ěkdy a n ěkde uvnit ř zájmového území“. P ředpov ěď výskytu ur čité hodnoty koncentrace na ur čitém míst ě v ur čitém čase je velmi špatn ě korelovatelná s konkrétními výsledky m ěř ení rozptylové modely mají v ětší úsp ěšnost p ři odhadu dlouhodobých pr ůměrů koncentrací než p ři predikci krátkodobých koncentrací na specifických lokalitách, nicmén ě i v tomto p řípad ě se obecn ě uznává p řístup, že hodnota ro čního pr ůměru koncentrace ±50 % nam ěř ené hodnoty není známkou špatné funkce modelu." Výsledky modelových studií z let 2000 - 2003, byly potvrzeny výsledky m ěř ení a p řehledem p řekro čení imisních limit ů za rok 2004 stanice KKVMA - Karlovy Vary (1505) umíst ěné v centru m ěsta v blízkosti autobusového nám., živá doprava cca 15.000 automobil ů/24 hod. Imise z dopravy do 200 m. P ři odhadu emisí u liniových zdroj ů se vycházelo ze studie L. Kröbl: Stav a o čekávaný vývoj v produkci emisí škodlivin z výfukových plyn ů motorových vozidel (Ústav pro výzkum motorových vozidel, 1995) pro r. 2010. Rozptylová studie byla z důvodu velkého intervalu hodnot nahrazena odhadem ztráty materiálu - modelové výpo čty pro krátkodobé koncentrace resuspenzovaného prachu zp ůsobené zdrojem skryté plochy bez vegetace by byly v pom ěrn ě rozsáhlém intervalu hodnot, a to z důvodu kombinace variability korek čního faktoru pro vlhkost (v případ ě vlhkosti 25 % korek ční faktor činí 0,20, v případ ě vlhkosti 30 % je desetkrát nižší 0,02), koeficientu pro typ povrchu (povrch suchý ztvrdlý s tenkou vrstvou prachu K TP = 0,1, zpevn ěná plocha s malým množstvím pouze usazeného prachu K TP = 0,005 a povrch

89 s vegetací K TP = 0), dále z d ůvodu klimatických podmínek (nap ř. pravd ěpodobnosti suchých vegeta čních období 15 - 30%, p řevládajícího bezv ětří a nízkých rychlostí v ětru (70 %), které nemají pro emise resuspenzovaného prachu význam aj.). Předpoklady vycházely dále z územního plánu SÚ Sadov z r. 2002. Byla provedena hluková studie (p říloha č.2.3). Bylo provedeno celoro ční biologické pozorování pěti autory (p říloha č.2.5, 2.6, 2.7, 2.8), podle jejichž záv ěru byla vyslovena nutnost zachování mok řadu v JV sousedství zám ěru a byla navržena rekultivace (p říloha č.2.1). Výpo čet p řítoku d ůlních vod vycházel z provedeného inženýrsko - geologického a hydrogeologického pr ůzkumu. Kubatury p ůdy, skrývkového materiálu a kaolinu jsou sumarizací kubatur z každé etáže pro každou etapu t ěžebního postupu na základ ě provedeného geologického ložiskového pr ůzkumu. Výchozí p ředpoklady byly založeny na znalostech zpracovatele zám ěru na úrovni projektanta i obeznámení zpracovatele s celou historií realizace zám ěru a jeho znalostí sou časného stavu technického zázemí p ředkladatele zám ěru. Použité metody vycházely ze čtrnáctiletých zkušeností zpracovatele dokumentace s hornickou činností a provozem souvisejícím, dále ze znalostí legislativy vztahující se na tento okruh činnosti.

VI. Charakteristika nedostatk ů ve znalostech a neur čitostí, které se vyskytly p ři specifikaci vliv ů

Projektová dokumentace odpovídá stupni návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Po stanovení DP, což je řízení na úrovni územního rozhodnutí o využití území, následuje projekt "Plán otvírky p řípravy a dobývání" (POPD) pro povolení hornické činnosti. Ob ě dv ě zmín ěné dokumentace musí zohlednit a vypo řádat p řipomínky vznesené v záv ěru zjiš ťovacího řízení.

90

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU

Cílem zám ěru je stanovit DP za ú čelem vyt ěžit nerost - kaolin za použití tradi čních t ěžebních stroj ů a přepravit jej k úpravn ě do Sadova. Po ukon čení těžby území rekultivovat - kombinovaná lesnická 7,1 ha a vodní 2,8 ha rekultivace. Technické a technologické řešení musí zohlednit všechny st řety zájm ů. T ěžba zásob vytěžitelných, které činí 1.304.232 t, bude provád ěna ve dvou až t řech etapách, se spole čným rozsahem 1. etapy 4,20 ha zahloubené o 47 až 50 m na kótu 378 m n.m. z kóty 425 až 428 m n.m. Na lomu bude celkový objem skrývky 529.354 m 3, s koeficientem nakyp ření 1,1 činí objem cca 580 tis. m3. Z toho cca 130 tis. m 3 bude p řevezeno do prostoru DP Podlesí a cca 50 tis. m3 bude p řevezeno do prostoru DP Podlesí II pro rekultivace vyt ěženého prostoru. Zbytek skrývek bude ukládán do vytěženého prostoru lomu v DP Podlesí III.

Předkládaná je pouze jedna varianta dobývacího prostoru. D ůvodem předložení pouze jedné varianty je závislost plochy DP na ploše blok ů zásob a zásada racionálního vydobytí suroviny. Varianty t ěžby vyplynou ze záv ěru zjiš ťovacího řízení, k n ěmuž je zpracována tato dokumentace, a z navazujících řízení. Varianty se budou týkat etapovitosti t ěžby - rozsahu jednotlivých etap (velikost plochy lomu p ři horní hran ě prvního skrývkového řezu), vypoušt ění důlních vod a zp ůsobu zahlazení stop po t ěžb ě - souhrnného plánu sanace a rekultivace (SPSR). Vlastní zám ěr byl posouzen v celém rozsahu plošném a hloubkovém komplexn ě včetn ě rekultivace, k níž dojde po ukon čení provozu tak, aby se hodnocení a zjiš ťovací řízení vztahovalo na všechny varianty. Předkládaná varianta řeší st řety zájm ů všemi dostupnými nástroji, proto ji hodnotíme jako jedinou vhodnou pro realizaci.

91 F. ZÁV ĚR

Zám ěr pro zájmové území je únosný, a to z těchto d ůvod ů:

1. Se zám ěrem je spojen malý zábor lesních pozemk ů (celkový zábor nep řesáhne 10 ha);

2. Okolní les bude v dob ě provozu zám ěru tvo řit clonu, a tak poslouží k omezení prašnosti a hlu čnosti, lesní clona bude plnit i estetickou funkci;

3. Přeprava suroviny nep řesáhne 2,5 km a v úseku 2,0 km bude probíhat po stávajících ú čelových komunikacích z v ětší části mimo zástavbu; nový úsek 0,5 km bude řešen zpevn ěním sou časné hospodárnice a napojením této hospodárnice na ú čelovou komunikaci (nový úsek bude technicky řešen tak, aby byly omezeny v maximální možné mí ře všechny emise);

4. Mok řad v jihovýchodním sousedství z ůstane zachován, nebude dot čen těžbou, výsypkou ani p řepravou suroviny a m ůže být rozší řen v rámci vybudování odvod ňovacího systému lomu;

5. Zám ěr p ředstavuje náhradní surovinový zdroj pro plavírnu Sadov, protože typ suroviny vyhovuje zavedené technologii na úpravu kaolinu;

6. Předkladatel zám ěru v sou časné dob ě kompenzuje negativní jevy spojené s t ěžbou a p řepravou suroviny všemi dostupnými nástroji;

7. Předkladatel zám ěru bude řešit negativní jevy spojené s t ěžbou a přepravou suroviny, které se budou projevovat zejména v míst ě křižovatky ú čelové komunikace a silnice č.III/221 29 všemi strukturálními a režimovými opat řeními (zejména protihlukovými a opat řeními proti prašnosti).

92 G. VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Kaolin p ředstavuje pro region Karlovy Vary tradici. Spoluvytvá ří historii tohoto kraje.

Zám ěr je specifický svým typem suroviny - jedná se o kaolin vhodný pro keramické i papírenské ú čely. Předkladatel zám ěru chce toto ložisko co možná nejrozumn ěji vyt ěžit a získat tak nerost, který bude upravován tém ěř v míst ě - v plavírn ě Sadov vzdálené 2,5 km od ložiska.

Těžba znamená vždy jizvu v krajin ě, a tak se p ředkladatel zám ěru snaží minimalizovat plochu dot čenou t ěžbou - otvírka lomu nep řesáhne 5 ha (celková plocha zabraná t ěžbou nep řesáhne 10 ha).

Těžba bude ukon čena p ři pr ůměrné ro ční t ěžb ě 100 kt za t řináct let, za dalších deset let bude ukon čena rekultivace. Rekultivovaná plocha bude z v ětší části op ět sloužit jako les, který bude obklopovat dv ě drobné vodní plochy o celkové vým ěř e 2,8 ha.

Zám ěr je dán hlavním p ředm ětem činnosti organizace Sedlecký kaolin a.s., a tou je t ěžba a úprava kaolinu - činnost spo čívající v nep řerušovaném zajiš ťování dostate čného objemu surovinových zdroj ů pro stálé odb ěratele. Pot řeba zám ěru vyplývá nejen ze stanoveného chrán ěného ložiskového území, ale i z dostupnosti ložiska, nebo ť p řepravní vzdálenosti t ěžebna – úpravna hrají důležitou roli.

Organizace má bohaté zkušenosti s těžbou kaolin ů, se zajiš ťováním jejich odbytu, se sanacemi a rekultivacemi vyt ěžených prostor ů, s řešením st řet ů zájm ů b ěžných p ři hornické činnosti. Jedná se o organizaci, která má silné a komplexn ě vybavené zázemí.

Předkládaná je pouze jedna varianta dobývacího prostoru. D ůvodem předložení pouze jedné varianty je závislost plochy dobývacího prostoru na ploše blok ů zásob a zásada racionálního vydobytí suroviny.

93 H. PŘÍLOHY

1. Vyjád ření p říslušného stavebního ú řadu k zám ěru z hlediska územn ě plánovací dokumentace

Příslušným stavebním ú řadem je odbor výstavby a územního plánování p ři Magistrátu Města Karlovy Vary (dále Magistrát).

K vyjád ření Magistrátu ze dne 8.3.2006 č.j.8944a/2005/Vác-327 uvádíme: Územní plán registruje biocentrum (viz p říloha č.2.4) a zárove ň registruje CHLÚ, p řičemž ne řeší st řet zájm ů v p říslušné kapitole. Tuto roli proto převzalo Oznámení zám ěru "Stanovení dobývacího prostoru Podlesí III" (viz tato dokumentace, resp. její p řílohy č.2.1, 2.5, 2.6, 2.7 a 2.8). Po celkovém zhodnocení vlivu zám ěru na životní prost ředí a vydání stanoviska podle §10 zákona č.100/2001 Sb. dojde k iniciování zm ěny územního plánu ve smyslu vypo řádání st řetu zmín ěného Magistrátem, a to st řetu mezi stanovením dobývacího prostoru a biocentrem.

94

95 2. Mapová a jiná dokumentace týkající se údaj ů v oznámení

2.1. SPSR, Ing. Radek Pelc, Tomáš Krej čí (2005)

2.2. Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2005, předkladatel (2006)

2.3. Hluková studie – vliv hluku z těžby kaolinu v četn ě hluku z dopravy na okolní chrán ěné venkovní prostory, Ing. Tomáš Rozsíval (2005)

2.4. Územní plán SÚ Sadov 05/2002 - vý ňatek, zpracovatel Ing. arch. Vladimír Bredler a kol. (2002)

2.5. Posouzení lokality z hlediska NATURA 2000, Mgr. Vladimír Melichar (2005)

2.6. Biologický pr ůzkum plánovaného dobývacího prostoru Podlesí III, RNDr. Eva Martínková a Mgr. Karel Martínek (2003-4)

2.7. Faunistický pr ůzkum lokality Dobývací prostor Podlesí III, Ji ří Ma řík (2004)

2.8. Orienta ční floristický pr ůzkum (podzimní aspekt), zhotovitel Ing. Radek Pelc (2004) týká se plochy ZPF (louky) dot čené p řepravní trasou z DP Podlesí III

2.9. Studie posouzení vliv ů na ve řejné zdraví - Hodnocení zdravotních rizik, Ing. Jitka R ůži čková (2005)

2.10. Vyjád ření ú častník ů řízení: Povodí Oh ře, s.p., Lesy ČR, s.p., sd ělení bez č.j. odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základ ě dat z roku 2003, ing. Jan Kužel, ředitel odboru ochrany ovzduší (2004) - dopln ěno o údaje za rok 2004 (2005)

2.11. Fotodokumentace z dubna 2005

2.12. Stanovisko KÚ Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství k EVL a PO ze dne 7.3.2006

3. Stanovisko orgánu ochrany p řírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb.

Viz p říloha 2.12.

96 4. Další podstatné informace oznamovatele

Vysv ětlení odborných termín ů: bilan ční zásoby využitelné zásoby v sou časnosti vyhovující stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití ložiska důlní voda vody povrchové, pop ř. podzemní, v četn ě vod srážkových, které vnikly do hlubinných nebo povrchových d ůlních prostor ů bez ohledu na to, zda se tak stalo pr ůsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami mocnost výška suroviny nebo jejího nadloží (skrývky), udávaná v metrech nadloží materiál, který se nachází nad t ěženou surovinou a který je nevhodný pro zpracování (skrývka) odsazená voda voda zbavená p řevážné části suspendovaných látek usazením reten ční nádrž druh nádrže sloužící k ochran ě t ěžebního postupu tím, že akumuluje vodu

ve vymezeném prostoru - umíst ěna na dn ě lomu sedimenta ční DTTO – umíst ěna za horní hranou lomu, prostor sloužící pro usazení nádrž nerozpustných látek obsažených ve vodní suspenzi (v tomto p řípad ě se jedná o suspenzi jíl - voda) skrývka viz nadloží výsypka vn ější deponie skrývkového materiálu uložená vn ě povrchového lomu výsypka vnit řní deponie skrývkového materiálu uložená uvnit ř povrchového lomu

Vysv ětlení opakovan ě používaných zkratek:

ČBÚ Český bá ňský ú řad DP dobývací prostor Podlesí III HČ hornická činnost (t ěžba výhradního ložiska, a to vyhrazeného i nevyhrazeného nerostu, v dobývacím prostoru) HLP hn ědá lesní p ůda HPV hladina podzemní vody CHLÚ chrán ěné ložiskové území KN katastr nemovitostí NA nákladní automobily OP ochranné pásmo PD projektová dokumentace PLZ přírodní lé čivé zdroje

PUPFL pozemky ur čené k pln ění funkce lesa POPD plán otvírky, p řípravy a dobývání - projektová dokumentace pro povolení hornické činnosti SÚ sídelní útvar TNV těžká nákladní vozidla TO třída ochrany zem ědělské p ůdy ZPF zem ědělský půdní fond

97

I. LITERATURA A POUŽITÉ PODKLADY Seznam použité literatury Bínová a kol. (1996): Územn ě technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR. Praha. Culek M. (1996): Biogeografické člen ění české republiky. ENIGMA Praha Demek J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia Praha 1987 Demek J. a kol. (1987): Hory a nížiny. Zem ěpisný lexikon ČSR. Academia Praha 1987 Dostál, J. et al., 1989: Nová kv ětena ČSSR, I., II., Academia Praha, 1548 str. Forman R., Godron M. (1993): Krajinná ekologie. Academia Praha 1993 Holub J., Procházka F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic - 2000. Preslia, Praha, 72: 187-230. Horký J., Vorel I. (1995): Tvorba krajiny. ČVUT Praha 1995 Hudec K. (2001): Atlas pták ů České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 250 pp. Kol. autor ů (1992): Atlas životního prost ředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. Geografický ústav ČSAV Praha Kol. autor ů (2000): Manuál prevence v léka řské praxi. VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav Praha Kubát K., Hrouda L. et al. (2002): Klí č ke kv ěten ě České republiky. Academia, Praha, 928 str. Marek V. (1998): P ůda, její funkce a koncepce ochrany. Dilema ekonomie ŽP – sylabus vybraných p řednášek. Ecoimpakt, Praha 1998 Moravec J. (edit.) (1994): Atlas rozší ření obojživelník ů v České republice. Atlas of Czech Amphibians. Národní Museum Praha, 136 str. Moravec J. et al., (1995): Rostlinná spole čenstva České republiky a jejich ohrožení, Severo českou p řírodou, Litom ěř ice, 2. vydání, 206 str. Ne čas P., Modrý D. et zavadil V. (1997): Czech Recent and Fossil Amphibians and Reptiles. An Atlas and Field Guide. Chimaira, Frankfurt am Main, 94 str. Němec J. & kol. (1997): Chrán ěná území ČR 2 Praha. Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky. 154 str. Novák I., Liška J. et al. (1997): Katalog motýl ů (Lepidoptera) Čech, Klapalekiana, 33(Suppl.):1-159. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. ČSAV Brno 1971 Škapec L. (1992): Červená kniha ohrožených a vzácných druh ů rostlin a živo čich ů ČSFR. Bezobratlí. Príroda, Bratislava, 157 str. Vl ček Vl. a kol. (1984): Vodní toky a nádrže. Zem ěpisný lexikon ČSR. ACADEMIA Praha 1984

Další literatura uvedená v kapitole D.V a H.2: Energetický projekt regionu Karlovarsko, zpracovatel SRC International CS ve spolupráci s BioPlan Consult, EkoWatt a ČHMÚ (2003) Zne čišt ění ovzduší regionu Karlovarsko - Rozptylová studie zpracovatel ČHMÚ (2000)

98 Územní plán SÚ Sadov 05/2002 - vý ňatek, zpracovatel Ing.arch. Vladimír Bredler, vyjád ření p říslušného SÚ

Seznam použitých zákonných norem a ČSN (Jsou uvedeny pouze základní zákony, bez citace jejich dalších zm ěn a dopl ňků)

Zákon č.20/1966 Sb., o pé či o zdraví lidu Zákon č.258/2000 Sb., o ochran ě ve řejného zdraví a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů Zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové pé či Zákon č.44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon) Zákon ČNR č.61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní bá ňské správ ě Zákon č.17/1992 Sb., o životním prost ředí Zákon ČNR č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny Zákon č.334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu Zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon) Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího zá ření (atomový zákon) a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí Zákon č.185/2001., o odpadech a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) Zákon č.86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů (zákon o ovzduší). Na řízení vlády č.61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách p řípustného zne čišt ění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Na řízení vlády č.350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp ůsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší Na řízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku Na řízení vlády č.480/2000 Sb., o ochran ě zdraví p řed neionizujícím zá řením Na řízení vlády č.502/2000 Sb., o ochran ě zdraví p řed ú činky hluku a vibrací, NV č.184/2006 Sb. s platností od 1.6.2006 Vyhláška č.66/1988 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č.20/1987 Sb. o státní památkové pé či Vyhláška č.66/1988 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č.20/1987 Sb. o státní památkové pé či Vyhláška MŽP ČR č.395/1992 Sb., kterou se provád ějí n ěkterá ustanovení zákona ČNR č.114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č.13/1994 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany zem ědělského p ůdního fondu Vyhláška MMR č.132/1998 Sb., kterou se provád ějí n ěkterá ustanovení stavebního zákona Vyhláška MMR č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška MZd č.327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci

99 Vyhláška MMR č.135/2001 Sb., o územn ě plánovacích podkladech a územn ě plánovací dokumentaci Vyhláška MŽP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad ů, Seznam nebezpe čných odpad ů a seznamy odpad ů a stát ů pro ú čely vývozu, dovozu a tranzitu odpad ů a postup p ři ud ělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpad ů (Katalog odpad ů) Vyhláška MŽP č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MZd č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok ů a zp ůsob provád ění činností souvisejících se správou vodních tok ů Vyhláška MZd č.20/2002 Sb., o zp ůsobu četnosti m ěř ení množství a jakosti vody Vyhláška MZd č.292/2002Sb., o oblastech povodí Vyhláška MŽP č.293/2002 Sb., o poplatcích za vypoušt ění odpadních vod do vod povrchových Vyhláška MŽP č.356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam zne čiš ťujících látek, obecné emisní limity, zp ůsob p ředávání zpráv a informací, zjiš ťování množství vypoušt ěných zne čiš ťujících látek, tmavosti kou ře, p řípustné míry obt ěžování zápachem a intenzity zápach ů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdroj ů zne čiš ťování ovzduší a podmínky jejich uplat ňování.

100