Americká Zahrada

(v niÏ‰ích ãástech území kambizem pseudoglejová) spolu s ty- Americká pick˘mi (kambick˘mi) pseu- Národní dogleji. Mûlké v˘chozy bfiidlic pfiírodní památka zahrada pokr˘vají typické (kambizemní) rankery. Arboretum v lesním komplexu pod Bolfánkem, asi 1,5 km západojihozápadnû od obce Chudenice. KVùTENA Arboretum sou- stfieìuje sbírku pfies 200 druhÛ Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: a kultivarÛ jehliãnat˘ch i listna- t˘ch dfievin evropského, severoa- Chudenice 506 –524 m 2 merického a asijského pÛvodu. V˘mûra: Vyhlá‰eno: Poprvé na ãeském území zde by- 1,98 ha 1969 la vysazena v roce 1827 douglas- VYUÎITÍ Arboretum je pro ka tisolistá (Pseudotsuga men- svou vysokou vûdeckou a vzdûlá- Arboretum, umûle zaloÏené v roce 1828 jako ‰kol- ziesii). Z dal‰í v˘sadby v roce vací hodnotu hojnû nav‰tûvová- ka okrasn˘ch dfievin, pfieváÏnû severoamerick˘ch, 1842 se dodnes zachoval exem- no. Jednotlivé dfieviny jsou ozna- pro zámeck˘ park LázeÀ u Chudenic, souãást chu- pláfi vysok˘ 39 m s obvodem ãeny ‰títky. Proti okusu zvûfií je denického panství hrabûte âernína. kmene pfies 5 m a obvodem koru- celé chránûné území oploceno. ny témûfi 70 m, kter˘ je nejmo- hutnûj‰ím stromem svého druhu BIBLIOGRAFIE 63, 66, 101, vâeské republice a jednou ze tfií 102, 163, 221, 222, 223, 305, nejstar‰ích douglasek v Evropû. 306, 307, 332, 333, 393, 394, Druh˘m evropsk˘m unikátem je 419 stromov˘ exempláfi dfiínu kvût- natého (Cornus florida). ¤adou druhÛ jsou prezentovány duby (Quercus coccinea, Q. ilicifo- lia, Q. imbricaria, Q. macran- thera aj.), jedle (Abies amabi- lis, A. concolor, A. procera, A. nordmanniana aj.), smrky (Pi- cea abies cv. harrachii, P. abies cv. viminalis, P. engelmanii, P. glauca). 1 GEOLOGIE NPP leÏí PodloÏí je budováno fylitick˘mi Leteck˘ pohled na arboretum vKorábské vrchovinû, na západ- bfiidlicemi svrchního proterozoi- ZVÍ¤ENA Drobná fauna se severoamerick˘mi druhy dfievin. ním aÏ jihozápadním svahu pod ka. Vznikly zde hnûdé pÛdy – odpovídá okolním lesním poros- 2 Nejvût‰í evropská douglaska ti- vrchem Îìár (585 m n. m.). kyselá varieta kambizemû typické tÛm. solistá (Pseudotsuga menziesii). KT 11 227 PlzeÀsko a Karlovarsko

ho údolí Petrovického potoka. Skalní podloÏí je zakryto zvût- Pfiírodní ralinami granodioritu. Pedolo- památka Bejkovna gicky je CHÚ tvofieno katénou hydromorfních pÛd od organo- Zbytek b˘valé obecní pastviny s ra‰elini‰tûm a prameni‰- zemû glejové pfies glej organo- tûm, 1,5 km jihozápadnû od Petrovic u Mûãína v Bole- zemní (typick˘, zbahnûl˘) ‰inské kotlinû.

KVùTENA Zachovala se tu Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: pÛvodní rostlinná spoleãenstva Petrovice u Mûãína 445 – 455 m slatinn˘ch luk. Z rostlin podléha- jících ochranû zde rostou kru‰tík 2 V˘mûra: 0,84 ha Vyhlá‰eno: 1990 bahenní (Epipactis palustris), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza Zbytek b˘valé obecní pastviny, pozdûji vyuÏívané GEOLOGIE Horninov˘ majalis), tuãnice obecná (Pin- podklad tvofií klatovská apof˘za guicula vulgaris), ostfiice Daval- jako louka, s prameni‰tûm a slatini‰tûm. Rostou stfiedoãeského plutonu budova- lova (Carex davalliana), vachta zde zvlá‰tû chránûné druhy rostlin. ná amfibolicko-biotitick˘m gra- trojlistá (Menyanthes trifo- nodioritem. PP leÏí na mírném liata). svahu holoroviny Bole‰ické kot- liny sklánûjícím se do úvalovité- ZVÍ¤ENA Nebyly zji‰tûny dosud Ïádné v˘znamnûj‰í druhy.

VYUÎITÍ B˘valá pastvina byla pfievedena na louku. Vli- vem intenzivního hospodafiení na okolních pozemcích dochází k eutrofizaci a následné degra- daci porostÛ od okrajÛ území, pfiedev‰ím v jihov˘chodní, nej- v˘‰e poloÏené ãásti území. Po- stupnû se ‰ífií kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a pcháã rolní 1 B˘valá obecní pastvina s ra‰e- (Cirsium arvense). Louka je lini‰tûm a prameni‰tûm. udrÏována kosením a odklíze- 2 Prstnatec májov˘ (Dactylo- ním pokosené trávy. Náletové rhiza majalis). dfieviny jsou odstraÀovány. 228 KT 12 Okres Klatovy

k˘ch pfiekryvech pevn˘ch hornin ãern˘ (Ciconia nigra), vyskytu- Pfiírodní kambizem rankerová s typic- jí se zde napfi. krahujec obecn˘ rezervace Bûlã k˘m (litick˘m) rankerem. (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (A. gentilis), holub doupÀák Horní ãást jihov˘chodního svahu vrchu Bûleã (711,6 m KVùTENA Podstatnou ãást (Columba oenas), kalous u‰at˘ n. m.) asi 3 km západnû od obce ·vihov v komplexu f. o. porostu tvofií ochuzená buãina (Asio otus), kukaãka obecná BranÏovského hvozdu. skyãelnicí devítilistou (Denta- (Cuculus canorus), krutihlav rio enneaphylli-Fagetum) mís- obecn˘ (Jynx torguilla), Ïluna Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ty pfiecházející v bikovou buãinu zelená (Picus viridis), Èuh˘k Malechov 586 –690 m (Luzulo-Fagetum) s dominant- obecn˘ (Lanius collurio), koni- ním bukem lesním (Fagus syl- pas horsk˘ (Motacilla cinerea), V˘mûra: 9,44 ha Vyhlá‰eno: 1955, vatica), vtrou‰en˘mi javorem pûnice slavíková (Sylvia borin), novelizováno 1988 klenem (Acer pseudoplatanus) p. ãernohlavá (S. atricapilla), a j. mléãem (A. platanoides). budníãek vût‰í (Phylloscopus Asi 160 let stará buãina s vtrou‰enou lípou velko- Vbylinném podrostu najdeme trochilus), b. men‰í (P. collybi- napfi. svízel vonn˘ (Galium ta), b. lesní (P. sibilatrix) aj. listou, javorem klenem, jilmem drsn˘m a s pod- odoratum), p‰eníãko rozkladité Lze se zde setkat s lasicí kolãa- rostem typické vegetace kvûtnaté buãiny. (Milium effusum), baÏanku vou (Mustela nivalis), l. hrano- vytrvalou (Mercurialis peren- stajem (M. erminea) a kunou nis), biku bûlavou (Luzula lu- lesní (Martes martes). zuloides), náprstník velkokvût˘ (Digitalis grandiflora) a lilii LESNICTVÍ Lesní porosty zlatohlávek (Lilium marta- chránûného území jsou fiazeny gon). Na buliÏníkov˘ch v˘cho- do kategorie lesa zvlá‰tního zech ve v˘chodní ãásti pfievládají urãení. Porosty jsou ponechány javor klen a lípa velkolistá (Ti- samovolnému v˘voji. Cílem je lia platyphyllos), vtrou‰en je udrÏet charakteristickou sklad- buk lesní. V podrostu se setkává- bu porostu. me s pitulníkem horsk˘m (Ga- leobdolon montanum), BIBLIOGRAFIE 2 kon- 223, 247, valinkou vonnou (Convallaria 338 majalis), kapradí samcem GEOLOGIE Podkladem lativní v˘‰ce 200 m. Stfiední (Dryopteris filix-mas) a osla- MAPA ÚZEMÍ strana 258 jsou horniny svrchního protero- a spodní ãást chránûného území diãem obecn˘m (Polypodium zoika. Skalní v˘chozy buliÏní- je plo‰‰í, s nûkolika stupni srubÛ vulgare). 1 kÛ (s kryogenními zvûtralinami aizolovan˘ch skal. Interiér staré buãiny. pfii jejich úpatí) leÏí na krátkém Stfiednû hlubokou kambizem ty- ZVÍ¤ENA V chránûném 2 Vrch Bûleã s PR Bûlã, pohled strukturním JZ–SV hfibetu o re- pickou (kyselou) stfiídá na mûl- území pravidelnû hnízdí ãáp od ·vihova. KT 13 229 PlzeÀsko a Karlovarsko

GEOLOGIE Podklad budu- jí amfibolity svrchního proterozoika, ve spodní ãásti leÏí tûleso buliÏníkÛ. Pfiíkr˘ denudaãní svah zakr˘vají hlinitokamenité sutû témûfi souvisle porostlé ve- getací. Místy jsou vytvofiena ma- lá kamenná mofie a kamenné proudy z drobn˘ch úlomkÛ am- 2 fibolitÛ a hrub‰ích buliÏníko- v˘ch hranáãÛ. Na podloÏí kyse- l˘ch pevn˘ch hornin se vytvofiila tum) se subxerotermními prv- nenasycená kambizem typická, ky: dfievinou jefiábem bfiekem Pfiírodní která pfiechází na sutích a mûl- (Sorbus torminalis), bylinami rezervace Bûl˘‰ov k˘ch v˘chozech hornin do kam- bûlozáfikou liliovitou (Antheri- bizemû rankerové resp. rankeru cum liliago), vikví hrachovitou Vrchol, jiÏní a jihov˘chodní svah vrchu Bûl˘‰ov (651,8 m typického (litického). (Vicia pisiformis), klinopádem n. m.), asi 1 km severov˘chodnû od obce Slatina na obecn˘m (Clinopodium vulga- strukturním hfibetu ¤íãeje (696,7 m n. m.) v Korábské KVùTENA Znaãnou ãást re), tolitou lékafiskou (Vinceto- vrchovinû. Mozaika doubrav, dubohabfiin a suÈov˘ch jiÏnû orientovaného svahu zau- xicum hirundinaria), omanem lesÛ s teplomilnou kvûtenou. jímá ãern˘‰ová dubohabfiina hnidákem (Inula conyza) aje- (Melampyro nemorosi-Carpi- telem alpínsk˘m (Trifolium al- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: netum) s dubem zimním (Qu- pestre). Ve vrcholové ãásti a na Slatina 485–675 m ercus petraea), bukem lesním jihov˘chodním svahu se na ske- (Fagus sylvatica) a habrem letovitém podkladu nacházejí V˘mûra: 11,37 ha Vyhlá‰eno: 1955, obecn˘m (Carpinus betulus). habrové javofiiny (Aceri-Carpi- novelizováno 1988 V kefiovém patfie jsou roztrou‰e- netum) spfievaÏujícím javorem ny hloh (Crataegus sp.) a zimo- klenem (Acer pseudoplatanus), lez p˘fiit˘ (Lonicera xyloste- j. mléãem (A. platanoides) a nit- Pfiirozené lesní porosty s dubem, lípou, klenem, um). Vbylinném patfie rostou rofilními druhy ãesnáãkem lé- bukem, habrem, borovicí a s teplomiln˘mi druhy lipnice hajní (Poa nemoralis), kafisk˘m (Alliaria petiolata), v podrostu. ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria kakostem smrdut˘m (Gerani- holostea), svízel vonn˘ (Gali- um robertiaum) a pitulníkem um odoratum), s. lesní (G. syl- horsk˘m (Galeobdolon monta- venci). Z chránûn˘ch a ohro- LESNICTVÍ Lesy v rezerva- vaticum), tfiezalka chlupatá num). Javofiiny pfiecházejí na Ïen˘ch ÏivoãichÛ byli zji‰tûni ci jsou zafiazeny do kategorie (Hypericum hirsutum), jater- v˘chodním balvanitém svahu napfi. otakárek fenyklov˘ (Papi- lesa zvlá‰tního urãení. Cílem ník trojlaloãn˘ (Hepatica nobi- v baÏankovou jaseninu (Mer- lio machaon), mravenec lesní ochrany je udrÏení souãasné lis) a náprstník velkokvût˘ (Di- curiali-Fraxinetum) s jasanem (Formica rufa), krajník piÏmo- skladby listnat˘ch dfievin s ty- gitalis grandiflora). ztepil˘m (Fraxinus excelsior), v˘ (Calosoma sycophanta). pickou kvûtenou v podrostu. Na mûlké pÛdû jiÏního svahu bukem lesním, pitulníkem hor- Celá ‰kála nosatcÛ rodu Acalles Na území je nutné vysazovat byla rozli‰ena bfieková doubra- sk˘m, baÏankou vytrvalou (Mer- indikuje pfiirozenou dfievinnou habr, pfii obnovû lesa se vyvaro- va (Sorbo torminalis-Querce- curialis perennis), kopfiivou skladbu – Acalles roboris dosa- vat holoseãí. Zajistit ponechání dvoudomou (Urtica dioica), huje ve f. o. BranÏovském hvoz- trouchnivûjících a padl˘ch list- p‰eníãkem rozkladit˘m (Mili- du v˘chodní hranice svého roz- nat˘ch dfievin. Okolní porosty um effusum) a dymnivkou du- ‰ífiení. Kovafiík Hypoganus by mûly b˘t obnovovány malo- tou (Corydalis cava). inunctus je vázán na pÛvodní plo‰nû – cílem je pfiiblíÏit dfie- 1 Kovafiík Hypoganus inunc- lesy. Îijí tu také bûÏné lesní vinnou skladbu stanovi‰tním tus je brouk star˘ch, zachoval˘ch ZVÍ¤ENA Na celém území druhy obratlovcÛ, napfi. slep˘‰ podmínkám. listnat˘ch porostÛ (PR Bûl˘‰ov). je znaãn˘ poãet stromov˘ch du- kfiehk˘ (Anguis fragilis), je‰tûrka 2 Interiér doubravy s bukem tin a na nû vázan˘ch ptákÛ. obecná (Lacerta agilis) a Ïluva BIBLIOGRAFIE 247, 326 a lípou. Hojn˘ je hmyz (zejména mra- hajní (Oriolus oriolus). MAPA ÚZEMÍ strana 260 230 KT 14 Okres Klatovy

GEOLOGIE Podklad území ãina s porostem buku lesního Pfiírodní náleÏí do tzv. pestré série mol- (Fagus sylvatica), jedle bûloko- rezervace Borek u Velhartic danubika. Tvofií jej silnû prokfie- ré (Abies alba) a pfiímûsí smrku menûlé pararuly, v západní ãásti ztepilého (Picea abies). Je uvá- Zalesnûné severní a severozápadní kamenité svahy vrchu prostoupené ãoãkami krystalic- dûn v˘skyt dutohlávky alpské Borek (859,1 m n. m.) se suÈov˘mi poli, asi 1 km jihov˘- k˘ch vápencÛ. Ve v˘voji tvarÛ (Cladonia stellaris) a dfiípatky chodnû od obce Velhartice. terénu sehrál hlavní úlohu zlom horské (Soldanella montana). ve smûru S–J vyplnûn˘ kavernóz- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ním kfiemenem a silnû prokfieme- ZVÍ¤ENA Systematick˘ Velhartice 650 – 850 m nûl˘mi migmatizovan˘mi para- zoologick˘ prÛzkum území do- rulami. Okraj pararul vytváfií sud nebyl proveden. Îije tu bûÏ- V˘mûra: 38,09 ha Vyhlá‰eno: 1990 skalní hfieben lemující pravou ná fauna kulturní krajiny, z mi- stranu údolí OstruÏné. Povr- nulosti je uvádûna druhovû pestrá Ochrana reliktního boru v Po‰umaví zbytku pfii- chov˘m zvûtráváním hornin entomofauna. Ve skalních v˘cho- vznikaly kamenité sutû a málo zech pravidelnû hnízdí v˘r velk˘ rozeného roz‰ífiení borovice lesní (Pinus sylves- mocné hlinitokamenité aÏ hli- (Bubo bubo). tris). nitopísãité pÛdy. Metamorfova- né horniny zvûtrávají v mûlké LESNICTVÍ Chránûné úze- aÏ stfiednû hluboké pÛdy, kyse- mí zahrnuje témûfi v˘hradnû lou kambizem typickou a kam- lesní pÛdu, porosty jsou zafiaze- bizem dystrickou. V nejvy‰‰ích ny v kategorii lesa zvlá‰tního polohách rezervace vznikly ty- urãení. pické (rankrové) kryptopodzoly, místy kambizemní podzoly.

KVùTENA TûÏi‰tûm území je reliktní bor. Na nejexponova- nûj‰ích místech jsou skalky s epi- litick˘mi li‰ejníkov˘mi synuzie- mi. Smûrem k údolí OstruÏné mají porosty charakter li‰ejníko- v˘ch nebo mechov˘ch borÛ, na hlub‰ích pÛdách se nacházejí borÛvkové bory (Dicrano-Pini- on). Vrokli mezi Borkem a âer- 1 Leteck˘ pohled na PR Borek n˘m lesem se vytvoﬁila jedlobu- uVelhartic. KT 15 231 PlzeÀsko a Karlovarsko

GEOLOGIE Chránûné území ne sylvestris), lomikamenu troj- se nachází na vrcholech a svazích prstého (Saxifraga tridactylites), Pfiírodní dvou v˘razn˘ch vrchÛ (âepiã- vemeníku dvoulistého (Platan- rezervace âepiãná ná 670,6 m n. m. a Chanovec) thera bifolia) aj. na strukturním hfibetu smûru Rozsáhlé území asi 1 km západnû od Rabí, 0,5 km sever- JZ–SV v Budûtické vrchovinû, ZVÍ¤ENA Îivoãi‰ná spole- nû od obce âepice a 0,7 km jiÏnû od obce Budûtice v Bu- budovaném krystalick˘mi vápen- ãenstva mají vysokou druhovou dûtické vrchovinû. ci pestré série moldanubika, ulo- diverzitu. Îijí tu bûÏní ptáci Ïen˘mi v pararulách této série. a savci. Na jihozápadním svahu Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Na vrcholu a na svazích jsou Chanovce se vyskytuje vzácná Budûtice, âepice 520 –670 m men‰í skalní v˘chozy a rozpt˘le- teplomilná saranãe modrokfiídlá né vápencové bloky. Na svaho- (Oedipoda coerulescens), v˘- V˘mûra: 178 ha Vyhlá‰eno: 1999 vinách resp. v˘chozech vápencÛ znamná je pfiítomnost zvlá‰tû se vyvinuly rendziny (rendzina chránûného batolce ãerveného Komplex pfieváÏnû pÛvodních bukov˘ch a boro- typická, místy také litická a kam- (Apatura ilia) a ohroÏen˘ch bizemní). Kyselé horniny daly modráskÛ Polyommatus dory- v˘ch porostÛ s pfiirozenou bylinnou skladbou, vá- vznik kysel˘m a mûlk˘m kam- las a P. daphnis. Pfii sbûrech pro- zanou na vápencov˘ podklad, s fiadou vzácn˘ch bizemím – kambizemi rankro- vádûn˘ch v prÛbûhu roku 1995 a zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. vé a kambizemi typické (kyselé). bylo nalezeno 21 druhÛ mûkk˘- ‰Û. Nejvût‰í podíl tvofiily druhy KVùTENA Bukové a borové stfiedoevropské s ‰irokou ekolo- porosty mají „pfiirozené bylinné gickou amplitudou, ménû obvy- patro s pestr˘m spektrem druhÛ klé jsou Petasina unidentata vápnomiln˘ch i zvlá‰tû chrá- a Isognomostoma personatum. nûn˘ch“. Je zde doloÏena napfi. pfiítomnost okrotice ãervené LESNICTVÍ Pfii západním (Cephalantera rubra), o. bílé a severním okraji území (vãetnû (C. damasonium), zimostráz- pásu táhnoucího se pfies území od ku nízkého (Polygaloides cha- jihov˘chodu k severozápadu) jsou maebuxus), kru‰tíku tmavoãer- druhotné umûlé smrkové porosty veného (Epipactis atrorubens), pfieváÏnû pfiedm˘tního a m˘tního lilie zlatohlávku (Lilium mar- vûku. Kromû pfiirozené obnovy tagon), sasanky lesní (Anemo- buku zde byla místy provedena umûlá obnova borovicí a ãásteãnû smrkem s pfiímûsí jedle.

1 Vrchy âepiãná a Chanovec jsou VYUÎITÍ Území zahrnuje tvoﬁeny krystalick˘m vápencem. loÏisko vápence. 2 Bukové porosty pﬁírodní rezer- 2 vace âepiãná. MAPA ÚZEMÍ strana 258 232 KT 16 Okres Klatovy

GEOLOGIE PP leÏí na pe- lata), sítina rozkladitá (Juncus Pfiírodní ripedimentu sklonûném k jihu effusus), jalovec obecn˘ (Juni- památka Dolej‰í dráhy do údolí potoka tekoucího do perus communis), tolije ba- Mysliveckého rybníka. Plocha henní (Parnassia palustris), su- Zbytek b˘val˘ch obecních pastvin asi 1 km jihozápadnû chránûného území je pokryta chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum od obce Nehodiv, pfii silnici do ·tipoklas v Plánické kvartérními uloÏeninami rÛz- angustifolium) a s. ‰irolist˘ (E. vrchovinû. ného charakteru a mocnosti. latifolium), kozlík dvoudom˘ Hlinitopísãité sedimenty jsou na (Valeriana dioica) aj. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vût‰inû plochy zvodnûlé, slabû Nehodiv 576 –598 m zra‰elinûlé. V jihozápadní ãásti ZVÍ¤ENA Pfii zoologickém chránûného území se tvofií zra- prÛzkumu území byli kromû V˘mûra: 4,35 ha Vyhlá‰eno: 1990 ‰elinûlá vrstva o mocnosti kolem ptákÛ evidováni pfiedev‰ím mo- 1 m, po jejím západním okraji t˘li. Pozoruhodn˘ je napfi. v˘skyt Mokfiadní ekosystémy s ohroÏen˘mi druhy rost- jsou ojedinûle roztrou‰ené velké modráska Cyaniris semiargus bloky migmatitické cordieritic- avfietenu‰ky Zygaena trifolii. lin navazují na suchá stanovi‰tû a kamenná mo- ké pararuly. Kamenitohlinité Mezi ohroÏené druhy patfií ota- fie. Vysoká diverzita biologicky zcela odli‰n˘ch uloÏeniny v jiÏní ãásti pfiechá- kárek fenyklov˘ (Papilio ma- biotopÛ. zejí smûrem JV do vût‰ích blokÛ chaon). soustfiedûn˘ch do úzkého pruhu. Zvelké skupiny hydromorfních VYUÎITÍ Plocha není ob- pÛd tu vznikly hlavnû organo- hospodafiována. Negativní vliv zem typická a glejová, glej orga- má samovoln˘ nálet dfievin. Po- nozemní, na deluviích a dolních tenciálním nebezpeãím je moÏ- ãástech svahÛ kyselá kambizem nost sníÏení hladiny podzemní pseudoglejová, která pfiechází v˘- vody ãerpáním z vodárenského ‰e do kambizemí typick˘ch aÏ vrtu v tûsné blízkosti chránûné- dystrick˘ch. ho území. KaÏdoroãnû jsou ko- seny travní porosty a odstraÀo- KVùTENA Vegetace je tvo- vány náletové dfieviny. fiena zãásti mokfiadními eko- systémy, zãásti ol‰inou. Z chrá- BIBLIOGRAFIE 54 nûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ zde rostou ìáblík bahenní (Calla palustris), vachta trojlistá (Me- nyanthes trifoliata), prstnatec 1 Zbytek b˘val˘ch obecních past- májov˘ (Dactylorhiza majalis), vin s bloky migmatitické cordieritic- ostfiice latnatá (Carex panicu- ké pararuly. KT 17 233 PlzeÀsko a Karlovarsko

GEOLOGIE Podkladem se- (Q. robur), bukem lesním (Fa- verní ãásti území jsou metaba- gus sylvatica), jasanem ztepil˘m zalty („spility“) svrchního prote- (Fraxinus excelsior), javorem Chudenická rozoika, zb˘vající ãást území mléãem (Acer platanoides), lí- Pfiírodní leÏí na fylitick˘ch bfiidlicích pou malolistou (Tilia cordata), památka baÏantnice stejného stáfií. PP leÏí na pe- l. velkolistou (T. platyphyllos), dimentu jiÏnû od Bezpravovic- jilmem vazem (Ulmus laevis), Les asi 1 km jiÏnû od obce Luãice, vlevo od silnice do kého potoka. PÛdní pokryv je j. habrolist˘m (U. minor), ol‰í Polenû v Chudenické vrchovinû. tvofien mozaikou typÛ a subtypÛ lepkavou (Alnus glutinosa), to- hnûd˘ch pÛd (kyselou i nasyce- polem osikou (Populus tremu- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: la), (Sorbus aucupa- nou kambizemí typickou a kam- jefiábem Luãice, PoleÀka 440– 456 m bizemí eutrofní). Ve vlhãích aÏ ria) adal‰ími druhy. V podrostu zamokfien˘ch místech se místy nalezneme typickou hájovou V˘mûra: Vyhlá‰eno: vytvofiil typick˘ pseudoglej a glej. kvûtenu druhÛ s mûsíãnicí vy- 15,50 ha 1933 trvalou (Lunaria rediviva), l˘- KVùTENA Lesní porosty kovcem jedovat˘m (Daphne Smí‰en˘ porost dfievin ve stáfií 100 aÏ 150 let s há- jsou tvofieny smrkem ztepil˘m mezereum) a lilií zlatohlávkem jovou kvûtenou a bohatou avifaunou. (Picea abies), modfiínem opa- (Lilium martagon). V luhu dav˘m (Larix decidua), borovi- u potoka roste prvosenka vy‰‰í cí lesní (Pinus sylvestris), doug- (Primula elatior). Novû tu byl ca), z bezobratl˘ch stfievlíãka mí byl zji‰tûn ledÀáãek fiíãní laskou tisolistou (Pseudotsuga nalezen brambofiík evropsk˘ Leistus terminatus. Dostatek (Alcedo atthis) a Ïluva hajní menziesii), jedlí bûlokorou (Cyclamen purpurascens). star˘ch doupn˘ch stromÛ vytvá- (Oriolus oriolus). (Abies alba), dubem zimním fií podmínky pro ptáky vázané (Quercus petraea), d. letním ZVÍ¤ENA Faunu chránû- na dutiny, napfi. pro pu‰tíka LESNICTVÍ Porosty v chrá- ného území tvofií obvyklé druhy obecného (Strix aluco), holuba nûném území jsou zafiazeny do doubrav, luÏních porostÛ a jeh- doupÀáka (Columba oenas) lesÛ zvlá‰tního urãení. liãnat˘ch lesÛ. Ze vzácnûj‰ích abrhlíka lesního (Sitta europa- 1 Jezírko s luÏním porostem v se- druhÛ lze uvést napfi. lejska ãer- ea). V okolí potoka a rybníãku BIBLIOGRAFIE 104 verní ãásti chránûného území. nohlavého (Ficedula hypoleu- v severní ãásti chránûného úze- MAPA ÚZEMÍ strana 260 234 KT 18 Okres Klatovy

na), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), konopice ztepilá (Galeopsis speciosa), jalovec obecn˘ (Juniperus communis), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), plicník lé- kafisk˘ (Pulmonaria officina- lis), Ïindava evropská (Sanicu- la europaea), plavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum) aj. Za- jímavá je pfiítomnost teplomilné flóry – vikve kfiovi‰tní (Vicia dumetorum), bfieãÈanu popí- navého (Hedera helix) apry‰ce sladkého (Tithymalus dulcis).

ZVÍ¤ENA Pro faunu chrá- nûného území jsou charakteris- tické druhy vázané na jehliãnaté okrsky ve smí‰eném lese rezervace. Lze tu spatfiit napfi. s˘koru uhelníãka (Parus ater), s. paru- káfiku (P. cristatus) akrálíãka obecného (Regulus regulus). Ve smí‰eném lese byly zji‰tûny po- ãetné populace stfievlíka zlato- lesklého (Carabus auronitens) a stfievlíka Carabus convexus. ZdravcÛ a sov tu Ïijí bûÏné druhy, napfi. kánû lesní (Buteo buteo) (Strix 1 a pu‰tík obecn˘ aluco).

ãást rezervace je pokryta hlini- LESNICTVÍ Porosty rezer- Pfiírodní tokamenit˘m aÏ kamenit˘m vace byly zafiazeny do kategorie rezervace Jelení vrch zvûtralinov˘m plá‰tûm. Vrcho- lesa zvlá‰tního urãení. TûÏí se lovou ãást tvofií mrazov˘ srub, jen nahodile. Obnova porostu Kamenit˘ vrchol Jeleního vrchu (654,0 m n. m.) v Plá- v denudaãnû modelovan˘ch sva- bude cílena k pfiirozené druhové nické vrchovinû asi 1,5 km v˘chodojihov˘chodnû od obce zích je téÏ vyvinuto nûkolik skladbû. Habartice. úrovní niÏ‰ích mrazov˘ch sru- bÛ. Mrazové sruby doprovázejí VYUÎITÍ Porost je napaden Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: balvanité osypy, které ve svahu kÛrovcem, ãást lokality zarostla Habartice 600 –630 m pfiecházejí v kamenná mofie. bufiení. Kyselou kambizem typickou V˘mûra: 11,11 ha Vyhlá‰eno: 1966 provází silnû kyselá kambizem BIBLIOGRAFIE 51, 52, 53, dystrická, v periodicky pfievlhão- 55, 201 Star˘ lesní porost s bukem a vtrou‰enou jedlí van˘ch ãástech území také kambizem pseudoglejová. MAPA ÚZEMÍ strana 258 (Abies alba) a se znaãn˘m podílem lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), pÛvodnû nejroz‰ífienûj‰í ve- KVùTENA Jádrem chránû- getaãní typ Plánické vrchoviny. ného území je kvûtnatá buãina s jedlí, odpovídající asociaci Dentario enneaphylli-Fage- 1 Interiér kvûtnaté buãiny s jedlí. GEOLOGIE Podkladem v˘- vané ruly arteritového typu. tum. V bohatém podrostu se na- 2 Papratka samiãí (Athyrium fi- razného krátkého hfibetu – suku Tvofií skalní v˘chozy pfiedev‰ím cházejí napfi. samorostlík klas- lix-femina) a outkovka pestrá (Tra- Plánické vrchoviny jsou silnû na vrcholu Jeleního vrchu a ma- nat˘ (Actaea spicata), piÏmovka metes versicolor) na rozkládajícím pfiemûnûné horniny, tzv. injiko- lé v˘chozy ve svahu. Zb˘vající mo‰usová (Adoxa moschatelli- se dfievû. KT 19 235 PlzeÀsko a Karlovarsko

GEOLOGIE Podkladem jsou krystalické vápence uloÏené vrulách. Systém dob˘vek odkryl jedineãn˘ profil v pestré sérii moldanubika. V území je fiada krasov˘ch dutin. LoÏisko bylo pÛvodnû dob˘váno povrchovû, pozdûji ze ‰tolového horizontu. V dole je zachováno tûÏební za- fiízení a zbytky dopravní techni- ky. Podzemní prostory tvofií tfii patra o délce asi 1100 m. V oko- lí vápencového lomu se vyvinula kyselá varieta typické kambize- mû, ve vlhãích polohách typické (kambické) pseudogleje a gleje.

KVùTENA Lesní porost nad dolem je umûle zaloÏen jako smí‰en˘, pﬁevaÏuje v nûm smrk. Na okraji lesa smûrem k silnici Loreta – T˘nec se nacházejí nû- které teplomilnûj‰í druhy, napﬁ. pry‰ec sladk˘ (Tithymalus dulcis), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), vikev lesní (Vicia sylvatica), barvínek men‰í (Vinca minor) a náprstník velkokvût˘ 1 (Digitalis grandiflora).

ZVÍ¤ENA Ve ‰tole pravidel- n. u‰at˘ (Plecotus auritus) avrá- nû zimuje ‰est druhÛ netop˘- penec mal˘ (Rhinolophus hip- Pfiírodní rÛ – netop˘r velkouch˘ (Myotis posideros). památka Loreta bechsteinii), n. vodní (M. dau- bentonii), n. velk˘ (M. myo- LESNICTVÍ Les nad ‰tolou B˘val˘ vápencov˘ dÛl (tzv. Kolowratova ‰tola) u osady tis), n. fiasnat˘ (M. nattereri), patfií do kategorie lesa zvlá‰tní- Loreta, asi 2 km severov˘chodnû od obce T˘nec u Klatov. ho urãení. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: VYUÎITÍ Dokumentaãní T˘nec u Klatov 495–539 m avzdûlávací hodnotu území je moÏno udrÏet jen pfii zachování V˘mûra: 13,65 ha Vyhlá‰eno: 1984 pfiístupnosti dÛlního díla. Vstup- ní rulová ãást ‰toly je ohroÏová- Opu‰tûné dÛlní dílo, dokument ojedinûlého zpÛ- na provozem tûÏk˘ch vozidel na sobu podpovrchové tûÏby vápence. V souãasné silnici nad ‰tolou. dobû jedno z nejvût‰ích zimovi‰È netop˘rÛ na zá- 1 Umûle zaloÏen˘ smí‰en˘ porost nad dob˘van˘m loÏiskem krystalic- BIBLIOGRAFIE 6, 26, 47, padû âech. kého vápence v rulách. 397

236 KT 20 Okres Klatovy

GEOLOGIE PP leÏí na vrcholu a svazích kóty Velk˘ les (556 m n. m.), na rozsáh- lém strukturním hfibetu smûru JZ–SV s vrcholovou buliÏníko- vou skalou. Svahy kryjí balva- nité sutû. PodloÏí tvofií bfiidlice adroby svrchního proterozoika s tûlesy buliÏníkÛ, vytváfiejícími nápadné skalní útvary. Pfieva- Ïují kyselé aÏ silnû kyselé hnûdé pÛdy, zejména kyselá varieta kambizemû typické a kambizem dystrická. Na skalních v˘- chozech a mûlk˘ch pfiekryvech hornin vznikla kambizem ran- kerová s typick˘mi (kambizem- ními) rankery.

KVùTENA Kvûtena je chu- dá. Nenároãné skalní druhy osídlují místa s alespoÀ mini- málním mnoÏstvím humusu. Rostou zde borÛvka ãerná (Vac- cinium myrtillus), metliãka kﬁivolaká (Avenella flexuosa), osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare), ostruÏiník malinov˘ (Rubus idaeus), o. dvojbarevn˘ (R. bifrons), starãek vejãit˘ (Se- necio ovatus) a konvalinka vonná (Convallaria majalis). Byl zaznamenán v˘skyt osladiãe pﬁehlíÏeného (Polypodium interjectum).

ZVÍ¤ENA V obtíÏnû pﬁí- stupn˘ch skalách hnízdí v˘r vel- k˘ (Bubo bubo).

VYUÎITÍ Lokalita je atrak- tivním turistick˘m cílem.

BIBLIOGRAFIE 219, 224

1 1 Fragmenty reliktního boru na buliÏníku.

Pfiírodní památka Loupensko BuliÏníkov˘ hfibet na vrcholu a svazích kóty Velk˘ les (556,0 m n. m.) mezi obcemi Nezdice a Vlãí u Pfie‰tic, asi 2,5 km v˘chodojihov˘chodnû od Nezdic a 1,5 km se- verozápadnû od Vlãí v Kam˘cké vrchovinû.

Katastrální území: Nadmoﬁská v˘‰ka: Nezdice 510 –567 m

V˘mûra: 5,98 ha Vyhlá‰eno: 1976

Bizarní skupina buliÏníkov˘ch skal s fragmenty reliktního boru a se skalními spoleãenstvy.

KT 21 237 PlzeÀsko a Karlovarsko

Pfiírodní rezervace LuÀáky Louky asi 1 km západojihozápadnû od obce Novákovice, mezi silnicí do Janovic a fiekou Úhlavou. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Dolní Lhota, Novákovice 395 m

V˘mûra: 26,56 ha Vyhlá‰eno: 1992 Poslední zbytky slatinn˘ch luk na Klatovsku vãetnû b˘valého rybníka s porosty rákosin a ost- ﬁic, botanická a ornitologická lokalita.

GEOLOGIE Biotitické aÏ KVùTENA Rostou zde vzác- amfibolicko-biotitické drobno- né druhy – napfi. rosnatka zrnné granodiority klatovského okrouhlolistá (Drosera rotun- typu budují jiÏní svahy nad difolia), vachta trojlistá (Me- okrajem údolní nivy. Rezervace nyanthes trifoliata), suchop˘r leÏí v nivû Úhlavy tvofiené ‰tûr- ‰irolist˘ (Eriophorum latifo- kopískov˘mi aÏ hlinitopísãit˘mi lium), vrba rozmar˘nolistá (Sa- sedimenty, v minulosti tûÏen˘- lix rosmarinifolia), prstnatec mi. PozÛstatkem jsou drobné májov˘ (Dactylorhiza majalis), tÛÀky v jiÏní a stfiední ãásti úze- vemeník dvoulist˘ (Platanthera mí. V nivû zde pfievaÏuje fluvi- bifolia), v‰ivec ladní (Pedicula- zem glejová, mimo inundaãní ris sylvatica), bublinatka jiÏní území se vytvofiily glej typick˘, (Utricularia australis) aj. varieta zbahnûl˘, místy téÏ or- ZVÍ¤ENA ganozem glejová. Byly zde pozoro- 2 vány vzácnûj‰í druhy ptákÛ, napfi. luÀák hnûd˘ (Milvus migrans), moták pilich (Circus VYUÎITÍ OhroÏení pfied- ‰ifiovaly, kosit louky s chránûn˘- cyaneus), m. pochop (C. aeru- stavuje nadmûrné hnojení luk mi druhy rostlin a likvidovat ginosus), o zahnízdûní se na v hospodáfisky vyuÏívané ãásti dfieviny u tÛní, kde roste bubli- území rezervace pokusil kalous rezervace, dále zvût‰ování ploch natka obecná. pustovka (Asio flammeus), blíz- rákosin a v˘stavba mysliveck˘ch 1 Zbytky slatinn˘ch luk. ko b˘val˘ch hnízdi‰È zde byla zafiízení. Stav chránûného úze- BIBLIOGRAFIE 28, 75, 42, 2 Rákosiny vyuÏívají mnohé dru- pozorována koliha velká (Nu- mí je pomûrnû dobr˘. Je nutné 131 hy ptákÛ ke hnízdûní. menius arquata). kosit rákosiny, aby se dále neroz- 238 KT 22 Okres Klatovy

GEOLOGIE PR leÏí na pra- Pfiírodní vém jihozápadním svahu nec- rezervace Milãice kovitého údolí Divi‰ovského potoka exp. k JZ. PodloÏí tvofií Svah údolí Divi‰ovského potoka asi 1 km jiÏnû od osady migmatity ortorulového vzhle- Milãice a asi 3 km v˘chodnû od obce Dlouhá Ves. du, s pfiechodem k migmatitizovan˘m pararulám, doprovázené Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vloÏkami kvarcitÛ a krystalic- Milãice u Su‰ice 590 –680 m k˘ch vápencÛ. Pokryv metamorfovan˘ch hornin tvofií hlav- V˘mûra: 8,75 ha Vyhlá‰eno: 1991 nû kyselá kambizem typická s kambizemí dystrickou. Na ost- Zachovalá pfiirozená lesní a luãní spoleãenstva na rÛvcích svahovin a vápencov˘ch v˘chozÛ se vyvinula rendzina rulách a krystalick˘ch vápencích s nûkolika ohro- kambizemní (litická). Ïen˘mi druhy vstavaãovit˘ch rostlin. 2 KVùTENA Vrezervaci jsou pfiirozené bukové (Cephalan- thero-Fagion) a borové poros- LESNICTVÍ Lesní porosty ty na pfiíkr˘ch jihozápadních jsou zafiazeny do kategorie lesa a mírnûj‰ích západních aÏ seve- zvlá‰tního urãení. Je provádûna rozápadních svazích s pestrou pouze nahodilá tûÏba. bylinnou skladbou. Na lukách rostou vstavaãovité, napfi. tofiiã VYUÎITÍ Bezlesé plochy hmyzonosn˘ (Ophrys insectife- jsou ohroÏeny sukcesí. DÛleÏité ra), okrotice ãervená (Cepha- je ãi‰tûní lesa, odstraÀování ná- lanthera rubra), vemeníãek ze- letov˘ch dfievin a kosení trva- len˘ (Coeloglossum viride), l˘ch travních porostÛ. kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipac- tis atrorubens), bradáãek vejãi- t˘ (Listera ovata) a pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). 1 V˘chozy rul ve svahu teplomil- ného lesa na jiÏním svahu. ZVÍ¤ENA Zoologick˘ prÛ- 2 Kru‰tík tmavoãerven˘ (Epi- zkum nebyl dosud proveden. pactis atrorubens). KT 23 239 PlzeÀsko a Karlovarsko

GEOLOGIE Vrch Krahulãi- ce je budován migmatitizovan˘- mi biotitick˘mi pararulami, kte- ré na severní a severov˘chodní stranû obsahují vloÏky krystalic- kého vápence, zatímco smûrem k jihu jsou proniknuty men‰ími Ïulov˘mi tûlesy. Ruly jsou zvrás- nûny a rozpukány soustavou puklin. Podél puklin vznikl ve svahu mrazov˘ srub o v˘‰ce od nûkolika desítek centimetrÛ do 15 metrÛ. Pod srubem se pro- stírá k severu aÏ k osadû Lazny vûjífi rulov˘ch hranáãÛ, místy uspofiádan˘ch v balvanové proudy, jinde rozpt˘len˘ch a zabofie- n˘ch do písãitohlinité zvûtrali- ny. V blízkosti srubu jsou rulové 2 hranáãe hojnûj‰í a tvofií haldy. Vytvofiily se zde pfieváÏnû kyselé hnûdé pÛdy – nenasycená kam- ZVÍ¤ENA BûÏné druhy Ïi- bizem typická s kambizemí dy- voãichÛ. strickou. Na zahlinûn˘ch sutích Mrazové srázy a kamenn˘ch mofiích leÏí mûlké LESNICTVÍ Lesní porosty Pfiírodní rankery (ranker typick˘ a kam- jsou zafiazeny do kategorie lesÛ památka u Lazen bizemní), místy téÏ malé plochy zvlá‰tního urãení. Cílem plánu litozemí. péãe je dosaÏení pfiirozené dfie- Severoseverozápadní svah pod vrchem Krahulãice u osady vinné skladby. Lazny, 1 km jiÏnû od obce Stra‰ín. KVùTENA Ze vzácnûj‰ích rostlin tu rostou jalovec obecn˘ VYUÎITÍ Na území pfiírod- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (Juniperus communis) akru‰- ní památky hospodafií obec Stra- Stra‰ín 625–670 m tík ‰irolist˘ (Epipactis hellebo- ‰ín. VytûÏené dfievo musí b˘t rine). vãas vyklízeno a na kamenn˘ch V˘mûra: 1,86 ha Vyhlá‰eno: 1976 proudech rozvolÀován lesní porost. Negativní vliv na území 1 Mrazové sruby doprovázené kamenn˘m mofiem, Mrazové zvûtrávání migmati- má skládka odpadkÛ v soused- tick˘ch biotitick˘ch pararul. ství zastavûné ãásti osady. které je vûjífiovitû uspofiádáno do kamenn˘ch 2 Kamenné mofie je v˘sledkem proudÛ. mrazového zvûtrávání rul.

240 KT 24 Okres Klatovy

kryty jílovité písky s úlomky pa- nûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ Pfiírodní rarul. Velkou vût‰inu plochy po- obratlovcÛ tu byli pozorováni rezervace Na Vole‰ku kr˘vá ra‰elina, jen ve v˘chodní napfi. mihule potoãní (Lampet- ãásti území leÏí znaãnû zra‰e- ra planeri), ãolek horsk˘ (Tritu- Louky v údolní nivû Novosedelského potoka, asi 2 km linûlá glejová pÛda. PfieváÏnou rus alpestris), je‰tûrka Ïivorodá jihozápadnû od obce Sobû‰ice. ãást plochy rezervace pokr˘vá (Zootoca vivipara), luÀák hnû- pfiechodová organozem typická d˘ (Milvus migrans), orlovec Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (glejová), ve v˘chodní ãásti úze- fiíãní (Pandion haliaetus), kulí- Sobû‰ice, Nahofiánky 642–650 m mí pfiecházející do organozem- ‰ek nejmen‰í (Glaucidium pas- ních glejÛ, podél potoka do glejÛ serinum), s˘c rousn˘ (Aegolius V˘mûra: 5,22 ha Vyhlá‰eno: 1988 typick˘ch. funereus), ledÀáãek fiíãní (Al- cedo atthis). Îije zde fiada bûÏ- Jeden z posledních zbytkÛ slatinné vegetace na KVùTENA Nejcennûj‰í ãástí n˘ch druhÛ, napfi. Ïluna zelená tohoto zbytku slatinné vegetace na (Picus viridis) nebo ropucha Su‰icku. Su‰icku je spoleãenstvo Sphagno obecná (Bufo bufo). warnstorfiani-Caricetum da- vallianae. Z v˘znaãnûj‰ích dru- VYUÎITÍ V souãasné dobû hÛ rostlin se zde nacházejí napfi. se na území rezervace nehospo- kru‰tík bahenní (Epipactis pa- dafií. Pro její zachování je nutné lustris), prha arnika (Arnica systematické kosení luk a pravi- montana), rosnatka okrouhlo- delné odstraÀování náletu dfie- listá (Drosera rotundifolia), ko- vin. satec sibifisk˘ (Iris sibirica), hofiec hofiepník (Gentiana pneumo- BIBLIOGRAFIE 261 nanthe), ostfiice Davallova (Ca- rex davalliana), o. Hartmanova (C. hartmanii), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûl- ník bahenní (Comarum pa- lustre) afiada dal‰ích.

ZVÍ¤ENA Pfii zoologickém GEOLOGIE Migmatitizo- vosedelského potoka a svahov˘- prÛzkumu byl zji‰tûn pfiedev‰ím vané biotitické pararuly podloÏí mi sedimenty. V záfiezu koryta znaãn˘ poãet druhÛ bezobrat- 1 Mezotrofní slatinná vegetace jsou pfiekryty uloÏeninami No- Novosedelského potoka jsou od- l˘ch ÏivoãichÛ. Ze zvlá‰tû chrá- degraduje. KT 25 241 PlzeÀsko a Karlovarsko

KVùTENA Vegetace území vykazuje velkou diverzitu rostlinn˘ch spoleãenstev v souboru Pastvi‰tû vlhk˘ch aÏ mezofilních luk, sub- Národní xerofilních spoleãenstev, pastvin, pfiírodní památka u FínÛ prameni‰È, ra‰elini‰È a plá‰Èo- v˘ch porostÛ. Mimofiádné je dru- Louky a pastviny s liniov˘mi porosty dfievin asi 1 km hové bohatství cévnat˘ch rostlin severov˘chodnû od osady Albrechtice. a mechorostÛ. Bylo tu zazname- náno 261 druhÛ cévnat˘ch rost- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: lin, z toho 22 druhÛ v rÛzném Albrechtice u Su‰ice 600–664 m 2 stupni ohroÏení. Území je jedi- nou souãasnou lokalitou ‰vihlí- ku krutiklasu (Spiranthes spi- V˘mûra: 4,19 ha Vyhlá‰eno: 1985 GEOLOGIE Na podkladu ralis) vâechách. Z dal‰ích injikovan˘ch rul a pararul mol- vzácn˘ch rostlin tu byly naleze- Botanicky nejcennûj‰í lokalita v okrese. Pestrá danubika leÏí kvartérní pokryv ny napfi. vratiãka hefimánkolistá mozaika rostlinn˘ch spoleãenstev s fiadou chrá- hlinit˘ch a hlinitokamenit˘ch (Botrychium matricariifoli- sutí. Svah údolí Podmokelského um), vemeníãek zelen˘ (Coelo- nûn˘ch druhÛ cévnat˘ch rostlin. Cenné jsou potoka je exponován k severov˘- glossum viride), hofieãek ãasn˘ zejména vzácné druhy z ãeledi vstavaãovit˘ch chodu. Znaãná ãást CHÚ je po- ãesk˘ (Gentianella praecox (Orchidaceae). kryta hnûd˘mi pÛdami – kyselou subsp. bohemica), vstavaã os- kambizemí typickou a kambi- mahl˘ (Orchis ustulata), ve- zemí dystrickou. Na sutích vznik- meník dvoulist˘ (Platanthera hÛ ÏivoãichÛ, z nichÏ mezi VYUÎITÍ Území bylo for- ly asociace rankerÛ (kambizem- bifolia), pûtiprstka ÏeÏulník vzácnûj‰í a ohroÏené patfií napfi. mováno zejména pastvou do- ního, typického) s kambizemí (Gymnadenia conopsea), tuã- ãmelák zemní (Bombus terre- bytka, kosením, vytváfiením ka- rankerovou. Ve vlhk˘ch aÏ za- nice obecná (Pinguicula vulga- stris), ã. lesní (B. sylvarum), menn˘ch snosÛ na hranicích mokfien˘ch polohách leÏí mo- ris), tolije bahenní (Parnassia ropucha obecná (Bufo bufo), pozemkÛ a drobn˘mi úpravami zaika rÛznû velk˘ch ostrÛvkÛ palustris), z mechorostÛ napfi. je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), vodních tokÛ. V souãasné dobû kambizemû pseudoglejové, pseu- fietízkovec ‰tíhl˘ (Pseudoles- j. Ïivorodá (Zootoca vivipara), je ohroÏeno zarÛstáním agresiv- doglejÛ, glejÛ aÏ organozemí. keella catenulata). strakapoud velk˘ (Dendroco- ními druhy rostlin a náletem pos major), ror˘s obecn˘ (Apus z lemov˘ch porostÛ. Vypásání ZVÍ¤ENA Druhovû bohat˘ apus), pûnice slavíková (Sylvia a kosení je nyní zaji‰Èováno péãí vegetaãní kryt a tradiãní zpÛ- borin), drozd kvíãala (Turdus ochrany pfiírody jako nezbytná soby obhospodafiování vytváfiejí pilaris), zvonek zelen˘ (Cardu- podmínka udrÏení Ïádoucího 1 Leteck˘ pohled na NPP Past- vhodné Ïivotní podmínky pro elis chloris), stehlík obecn˘ stavu. vi‰tû u FínÛ. mnoho druhÛ ÏivoãichÛ. Pfii zo- (Carduelis carduelis), zdrob- 2 Kriticky ohroÏen˘ ‰vihlík kru- ologickém prÛzkumu byla zji‰- n˘ch savcÛ rejsek obecn˘ (Sorex BIBLIOGRAFIE 5, 262, 274 tiklas (Spiranthes spiralis). tûna pfiítomnost celkem 75 dru- araneus). MAPA ÚZEMÍ strana 259 242 KT 26 Okres Klatovy

typická a kambizem dystrická). trix), b. vût‰í (P. trochilus) ab. Pfiírodní Na mûlké v˘chozy vápencÛ jsou men‰í (P. collybita), králíãek rezervace PrácheÀ vázány typické (litické) rendziny. ohniv˘ (Regulus ignicapillus), Sutû pokr˘vají typické (kambi- rehek zahradní (Phoenicurus Západní aÏ severozápadní svah vrchu PrácheÀ (512,4 m zemní) rankery s kambizemí phoenicurus), ãervenka obecná n. m.) nad prav˘m bfiehem Otavy, asi 1,5 km jihozá- rankerovou. (Erithacus rubecula), drozd padnû od mûsta HoraÏìovice v PrácheÀské pahorkatinû. zpûvn˘ (Turdus philomelos), KVùTENA Porosty v rezer- s˘kora babka (Parus palustris), Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vaci tvofií suÈov˘ les s pfievahou s. modfiinka (P. caeruleus), s. Velké Hydãice 433 –514 m lípy malolisté (Tilia cordata), koÀadra (P. major), brhlík lesní l. velkolisté (T. platyphyllos) (Sitta europaea), ‰oupálek dlou- V˘mûra: 27,16 ha Vyhlá‰eno: 1953, a javoru mléãe (Acer platanoi- hoprst˘ (Certhia familiaris), rej- novelizováno 1988 des), dubohabfiina s pfievahou sek obecn˘ (Sorex araneus) a sle- dubu letního (Quercus robur), p˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis). (Q. petraea) Zbytek pfiirozen˘ch pfieváÏnû listnat˘ch porostÛ d. zimního a hab- ru obecného (Carpinus betulus) LESNICTVÍ Lesy na území teplomilného charakteru na strmém svahu pod a borov˘ les na minerálním pod- rezervace patfií do kategorie lesa zfiíceninou nûkdej‰ího Ïupního hradu. kladu. V rezervaci roste pomûrnû zvlá‰tního urãení. Nejcennûj‰í bohatá hájová kvûtena. Vyskytu- ãástí je star˘ lipov˘ porost na je se tu napfi. lilie zlatohlávek vápencové suti na severozápad- (Lilium martagon), l˘kovec je- ním svahu. Na západním sva- dovat˘ (Daphne mezereum), hu roste na granodioritovém kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis hel- podkladu pfiirozen˘ bor. leborine), prvosenka jarní (Pri- mula veris) aj. VYUÎITÍ Je nutné postupnû odstranit nepÛvodní smrk, bo- ZVÍ¤ENA Na území bylo rovici ãernou a douglasku. Z oko- zji‰tûno 135 druhÛ ÏivoãichÛ, lí zfiíceniny hradu a sousedícího napfi. lejsek ãernohlav˘ (Ficedu- hfibitova se ‰ífií ruderální druhy, la hypoleuca) auÏovka hladká zejména bez ãern˘ (Sambucus (Coronella austriaca), dále ãme- nigra). lák zemní (Bombus terrestris), (Buteo buteo), BIBLIOGRAFIE 2 kánû lesní po‰- 423, 425, tolka obecná (Falco tinnuncu- 436 lus), Ïluna ‰edá (Picus canus), GEOLOGIE Podkladem ho území pokr˘vá mezotrofní strakapoud velk˘ (Dendroco- MAPA ÚZEMÍ strana 260 jsou krystalické horniny molda- hnûdozem, v místech s vápenco- pos major), pûvu‰ka modrá nubika. Byly zde zji‰tûny ruly, v˘m podloÏím vápenité hnûdo- (Prunella modularis), pûnice 1 aplity, lamprofyry a granodiori- zemû. Pod borov˘mi porosty se slavíková (Sylvia borin), p. ãer- Teplomilné listnaté porosty na ty, místy krystalické vápence. vyvinuly kyselé pÛdy typu kam- nohlavá (S. atricapilla), budní- krystalick˘ch horninách. Povrch pfieváÏné ãásti chránûné- bizemí (nenasycená kambizem ãek lesní (Phylloscopus sibila- 2 Zbytek opevnûní hradu. KT 27 243 PlzeÀsko a Karlovarsko

souãástí PrácheÀské pahorkati- ny, tvofiící pravobfieÏní pás vá- Pfiírodní pencov˘ch vrchÛ pfii fiece Otavû. rezervace Puãanka Na svahovinách se vytvofiily vût- ‰inou mûlké rendziny (rendzina Zalesnûn˘ hfibet kolem kóty 616,6 m n. m., asi 500 m typická, kambizemní, místy li- jihojihozápadnû od obce Hejná. tická). âásteãnû odvápnûné pro- fily zastupuje kambizem rend- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: zinová. Místní v˘chozy zvûtralin Hejná 486 –613 m kysel˘ch metamorfik pokr˘vá kambizem typická (kyselá i na- V˘mûra: 24,77 ha Vyhlá‰eno: 1948, sycená). novelizováno 1988

KVùTENA Vût‰inu rezervace Vápencov˘ vrch s teplomilnou kvûtenou. pokr˘vá listnat˘ les s pfievahou buku lesního (Fagus sylvatica), ostatní ãásti tvofií kulturní smr- ZVÍ¤ENA Pfii zoologickém ropaea), ‰oupálek dlouhoprst˘ ãiny, porosty borovice lesní (Pi- prÛzkumu tu byl zji‰tûn pfiede- (Certhia familiaris) arejsek nus sylvestris) (P. (Sorex araneus). 2 ab. ãerné v‰ím znaãn˘ poãet druhÛ bez- obecn˘ nigra), kfioviny, lesní lemy a ve- obratl˘ch ÏivoãichÛ, z hmyzu getace mûlk˘ch such˘ch skele- napfi. ãmelák skalní (Bombus LESNICTVÍ Území rezer- GEOLOGIE Protáhl˘ hfibet tov˘ch pÛd. V bylinném patfie lapidarius), ã. lesní (B. sylva- vace je ve vlastnictví obce Hej- smûru JV–SZ. Rezervace zabírá rostou sasanka lesní (Anemone rum), ã. zemní (B. terrestris) ná. V lesním porostu je nutné vrchol kóty 616,6 m n. m. a je- sylvestris), kru‰tík tmavoãerve- aj. Z obratlovcÛ byly zji‰tûny postupnou probírkou odstraÀo- jí pfiíkré eroznû denudaãní sva- n˘ (Epipactis atrorubens), okro- pfiedev‰ím bûÏné druhy jako vat smrk a borovici ãernou s cí- hy. Podkladem jsou krystalické tice bílá (Cephalanthera dama- napfi. po‰tolka obecná (Falco lem uvolnûní buku. vápence pestré skupiny molda- sonium), o. ãervená (C. rubra), tinnunculus), Ïluna ‰edá (Pi- nubika s ojedinûl˘mi aplity a pa- zimostrázek nízk˘ (Polygaloi- cus canus), strakapoud velk˘ VYUÎITÍ Rezervace je v sou- rarulami. Vápence dosahují moc- des chamaebuxus), l˘kovec je- (Dendrocopos major) a s. ma- ãasnosti nejvíce ohroÏena ne‰e- nosti pfies 300 m. Puãanka je dovat˘ (Daphne mezereum), l˘ (D. minor), pûnice slavíková trn˘m lesnick˘m hospodafiením lilie zlatohlávek (Lilium marta- (Sylvia borin), p. ãernohlavá a tûÏbou vápence severnû od ob- gon), orlíãek obecn˘ (Aquilegia (S. atricapilla), budníãek lesní ce Hejná. vulgaris) avemeník dvoulist˘ (Phylloscopus sibilatrix), b. 1 Listnat˘ les s pfievahou buku (Platanthera bifolia). V minu- vût‰í (P. trochilus), s˘kora bab- BIBLIOGRAFIE 213, 421, lesního (Fagus sylvatica). losti rostl na západním úpatí ka (Parus palustris), s. modfiin- 422, 424, 425, 436 2 Okrotice ãervená (Cephalan- svahu tofiiã hmyzonosn˘ (Ophrys ka (P. caeruleus), s. koÀadra (P. thera rubra). insectifera). major), brhlík lesní (Sitta eu- MAPA ÚZEMÍ strana 259 244 KT 28 Okres Klatovy

Pﬁírodní památka Stará Úhlava Zbytek pÛvodního koryta ﬁeky Úhlavy asi 1200 m zápa- dojihozápadnû od obce Kok‰ín u ·vihova.

Katastrální území: Nadmoﬁská v˘‰ka: Kok‰ín 374 m

V˘mûra: 0,50 ha Vyhlá‰eno: 1988

Ochrana území sleduje zachování ãásti mrtvé- ho meandru ﬁeky Úhlavy oddûleného pﬁi regu- laci toku.

GEOLOGIE Chránûné území nûj‰í druhy rdestÛ, napfi. rdest (Alcedo atthis), Ïluva hajní svaz, navazující zatravnûné plo- leÏí na nivních holocenních flu- ostrolist˘ (Potamogeton acuti- (Oriolus oriolus), otakárek fe- chy vyuÏívá Zemûdûlské druÏ- viálních hlinitopísãit˘ch sedimen- folius) ar. tupolist˘ (P. obtusi- nyklov˘ (Papilio machaon), stvo ·vihov. tech Úhlavy o mocnosti 1– 2 m. folius), dále ostfiice nedo‰áchor kuÀka Ïlutobfiichá (Bombina Oblast kolem mrtvého ramene (Carex pseudocyperus). Hojná variegata) aÈuh˘k obecn˘ (La- BIBLIOGRAFIE 43 fieky pokr˘vá fluvizem glejová. je ‰ípatka vodní (Sagittaria sa- nius collurio). ¤íãní ramena gittifolia). ob˘vá mj. uÏovka obojková 1 KVùTENA Mezi v˘znaãné (Natrix natrix). Celkov˘ pohled z Kok‰ína, druhy patfií stulík Ïlut˘ (Nu- ZVÍ¤ENA Îije zde fiada v pozadí vrchy Bûleã a Bûl˘‰ov. phar lutea), kosatec Ïlut˘ (Iris ohroÏen˘ch druhÛ, pfiedev‰ím VYUÎITÍ Vodní plochy 2 Porost ‰ípatky vodní (Sagitta- pseudacorus). Rostou zde vzác- obratlovcÛ, napfi. ledÀáãek fiíãní obhospodafiuje místní rybáfisk˘ ria sagittifolia). KT 29 245 PlzeÀsko a Karlovarsko

1 Stra‰ínská Pﬁírodní památka jeskynû Pﬁirozená jeskynû asi 1 km západoseverozápadnû od obce Stra‰ín, vpravo od silnice do Rozsedel.

Katastrální území: Nadmoﬁská v˘‰ka: 2 Stra‰ín 580 m

V˘mûra: 1,2805 ha Vyhlá‰eno: 1967 GEOLOGIE Stra‰ínská jes- grandiflora), píseãnici dou‰ko- kynû vznikla v krystalick˘ch vá- listou (Arenaria serpyllifolia), pencích su‰icko-votické pestré hvozdík kropenat˘ (Dianthus Jediná vût‰í jeskynû v systému su‰icko-strakonic- série moldanubika. Jeskyni tvo- deltoides), hofieãek ãasn˘ ãesk˘ k˘ch vápencÛ, s drobn˘mi krasov˘mi jevy. Na fií síÀ a dva systémy krátk˘ch (Gentianella praecox subsp. bo- vápencov˘ch skalkách nad jeskyní roste teplomil- chodeb. V nejniÏ‰ím bodû dna hemica) a hofiec brvit˘ (Gen- ná kvûtena. jeskynû jsou dvû jezírka. Kráp- tianopsis ciliata). níková v˘zdoba zcela chybí. Ve svahu nad jeskyní jsou vytvofie- ZVÍ¤ENA Z chránûn˘ch ny nedokonalé ‰krapy. Mezi pÛ- druhÛ jsou zde evidováni neto- dami pfievládá rendzina typická p˘r BrandtÛv (Myotis brand- (litická). Na orné pÛdû v okolí tii), n. brvit˘ (M. emarginatus), jeskynû se vyvinula nasycená n. velkouch˘ (M. bechsteinii), (kyselá) kambizem typická. n. velk˘ (M. myotis) avrápenec mal˘ (Rhinolophus hipposi- KVùTENA Skalky nad jes- deros). Netop˘fii jsou v jeskyni kyní porÛstají trávy a kefie. Ze kaÏdoroãnû sãítáni. vzácnûj‰ích druhÛ cévnat˘ch rostlin tu najdeme tafiinku ka- VYUÎITÍ Chránûné území li‰ní (Alyssum allysoides), ná- není hospodáfisky vyuÏíváno, na prstník velkokvût˘ (Digitalis navazujícím pozemku je orná pÛda. Jeskynû není pfiístupná 1 Jeskynû v su‰icko-strakonick˘ch vefiejnosti. vápencích. 2 Teplomilné louky na vápen- BIBLIOGRAFIE 138, 199, cích nad jeskyní. 325 246 KT 30 Okres Klatovy

GEOLOGIE V˘chozy bazic- urãení, provádí se jen nahodilá Pfiírodní k˘ch hornin pokr˘vá ranker ty- tûÏba. Porost se nedostateãnû památka Svat˘ Bernard pick˘ (litick˘) stfiídavû s kambi- zmlazuje. zemí rankerovou, pfiecházející Hfibet s kótou Severní Li‰ák (710,1 m n. m.) se skalními postupnû do stfiednû hlubok˘ch VYUÎITÍ Území je v po- v˘chozy v blízkosti kaple Svat˘ Bernard asi 1,2 km v˘- typick˘ch (kysel˘ch) kambizemí. mûrnû dobrém stavu. Lokalitu chodnû od Li‰ãí v Havranické vrchovinû. nav‰tûvují exkurze odborníkÛ. KVùTENA Ve smí‰eném Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: listnatém lese pfievaÏuje buk les- Li‰ãí 640 –645 m ní (Fagus sylvatica) s vtrou‰e- n˘m smrkem (Picea abies). V˘mûra: 0,73 ha Vyhlá‰eno: 1990 ZVÍ¤ENA Zoologick˘ prÛ- Skály amfibolického gabronoritu dokumentují zkum dosud nebyl proveden. geologick˘ v˘voj této oblasti – typová lokalita LESNICTVÍ Lesní porosty kdyÀského masivu (spodní paleozoikum). v chránûném území byly zafia- 1 Skalní v˘chozy a balvany am- zeny do kategorie lesa zvlá‰tního fibolického gabronoritu.

KT 31 247 PlzeÀsko a Karlovarsko

GEOLOGIE PodloÏím jsou horniny svrchního proterozoika. Tûlesa buliÏníkÛ o mocnosti asi 20 m vystupují v délce 230 m ve smûru SV–JZ. Skaliska jsou po jihozápadní stranû lemována úzk˘mi jazyky kamenn˘ch mo- ﬁí. Na mûlk˘ch pﬁekryvech bu- liÏníkÛ vznikly typické (litické) rankery s kambizemí rankerovou a ostrÛvky litozemí.

KVùTENA Území je sou- ãástí lesního pÛdního fondu v kategorii bezlesí. Chránûné rostliny se zde nevyskytují, vegetace vy‰‰ích rostlin na skalách témûfi chybí. Ve vrcholové partii skal roste reliktní bor, na skal- ních stûnách pfievládají kapra- diny, napfi. osladiã obecn˘ (Po- lypodium vulgare), vzácnûji o. pfiehlíÏen˘ (P. interjectum).

VYUÎITÍ Na skalách je po- voleno horolezectví.

BIBLIOGRAFIE 192

1 BuliÏníkové balvany pod vrcholem v˘chozu. 2 Vrcholová ãást buliÏníkového 2 suku.

Pﬁírodní památka Tupadelské skály Vrcholová ãást buliÏníkového kam˘ku, kterou eroze vy- preparovala do bizarní skupiny skal, asi 500 m jiho- v˘chodnû od obce Tupadly v jiÏní ãásti ·vihovské vrchoviny.

Katastrální území: Nadmoﬁská v˘‰ka: Tupadly 470– 490 m

V˘mûra: 0,48 ha Vyhlá‰eno: 1967

Typick˘ zalesnûn˘ kuÏelovit˘ buliÏníkov˘ kam˘k (suk).

248 KT 32 Okres Klatovy

GEOLOGIE Zdej‰í amfibolit obsahuje vloÏky leptynitu, je zfietelnû páskovan˘, místy slabû kontaktnû metamorfovan˘, ‰edé aÏ ‰edoãerné barvy. Leptynit, slo- Ïen˘ pfieváÏnû z kfiemene a Ïivce, tvofií nûkolik cm (nûkde v‰ak aÏ 1 m) mocné bílé aÏ bûlavû ‰edé vloÏky. V okolí lomu se vyvinuly pfieváÏnû mûlké pÛdy typu ran- kerÛ (ranker typick˘ a litick˘) s kambizemí rankerovou a ini- ciálními litozemûmi, které jsou lemovány kyselou kambizemí typickou.

VYUÎITÍ Území není hos- podáﬁsky vyuÏíváno. OhroÏeno je postupn˘m zvûtráváním povrchov˘ch partií a zarÛstáním dna lomu náletov˘mi dﬁevinami.

1 1 Lomová stûna v amfibolitech. 2 Zﬁetelnû páskovan˘ amfibolit.

Pfiírodní památka U Rado‰ína Opu‰tûn˘ lom v amfibolitech asi 1 km západnû od osady Uhli‰tû u N˘rska, na okraji lesa severnû od silnice k hra- niãnímu pfiechodu Svatá Katefiina.

Katastrální území: Nadmoﬁská v˘‰ka: Svatá Kateﬁina 550 –558 m

V˘mûra: 0,75 ha Vyhlá‰eno: 1990

Lokalita dokumentuje v˘voj oblasti domaÏlické- ho krystalinika a jeho nejbliÏ‰ího okolí.

KT 33 249 PlzeÀsko a Karlovarsko

GEOLOGIE PodloÏní bla- dfievinami pfievaÏuje bfiíza bû- tensk˘ granodiorit stfiedoãeského lokorá (Betula pendula). Na Pfiírodní plutonu vystupuje ve stfiední nezastínûn˘ch místech rostou ho- rezervace V Morávkách a západní ãásti území v balva- fiec hofiepník (Gentiana pneu- nit˘ch v˘chozech. Rezervace leÏí monanthe), hofieãek ãasn˘ ãesk˘ Fragment obecní pastviny asi 1 km v˘chodojihov˘chodnû na velmi mírnû zvlnûné holoro- (Gentianella praecox subsp. od obce LouÏná vpravo od silnice do StráÏovic. vinû. âást plochy pokr˘vá mûlké bohemica), prha arnika (Arni- eluvium. Su‰‰í stanovi‰tû pokr˘- ca montana), prstnatec májov˘ Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vá kyselá kambizem typická, na (Dactylorhiza majalis), veme- LouÏná 528–532 m vlhãích místech vznikla kyselá ník dvoulist˘ (Platanthera bi- kambizem pseudoglejová v aso- folia), plavuÀ vidlaãka (Ly- V˘mûra: 2,43 ha Vyhlá‰eno: 1988 ciaci s hydromorfním pseudogle- copodium clavatum), vrba jem kambick˘m. rozmar˘nolistá (Salix rosmari- B˘valá pastvina s fiadou chránûn˘ch a ohroÏen˘ch nifolia) a jiné. KVùTENA Rostlinstvo na druhÛ rostlin. Nejvût‰í nalezi‰tû hofice hofiepníku lokalitû je mírnû suchomilné, ZVÍ¤ENA Chránûné území (Gentiana pneumonanthe) v Západních âechách. mezofilní aÏ mírnû vlhkomilné je malou enklávou mezi zemû- sdruhy typick˘mi pro pastviny dûlsky vyuÏívan˘mi pozemky. f. o. Plánického hfiebene, místy Z hlediska ochrany pfiírody svût‰ím podílem druhÛ vfieso- jsou v˘znamnûj‰í ãmelák zemní vi‰È. Na ãásti plochy porostlé (Bombus terrestris), po‰tolka obecná (Falco tinnunculus), skfiivan polní (Alauda arven- sis), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), stehlík obecn˘ (Cardue- lis carduelis) arejsek obecn˘ (Sorex araneus).

VYUÎITÍ Rezervace je vy- 1 B˘valé obecní pastviny s bal- hlá‰ena na b˘valé obecní pastvi- vanit˘mi v˘chozy granodioritu za- nû, nyní nevyuÏívané. Pro udr- rÛstají náletov˘mi dfievinami, pfie- Ïení souãasného stavu je nutné váÏnû bfiízou bûlokorou (Betula pravidelné odstraÀování náleto- pendula). v˘ch dfievin a kosení. 250 KT 34 Okres Klatovy

Pﬁírodní památka Velk˘ kámen Zbytek pﬁirozeného bukového porostu na západním svahu vrchu Velk˘ kámen (674,3 m n. m.) asi 1 km v˘chodojihov˘chodnû od obce BlíÏanovy v Plánické vrchovinû.

Katastrální území: Nadmoﬁská v˘‰ka: Lovãice 598–622 m

V˘mûra: 1,14 ha Vyhlá‰eno: 1969

Fragment pÛvodních podhorsk˘ch lesÛ f. o. Plá- KVùTENA Centrální skála majalis), ãesnek medvûdí (Alli- nického hfiebene mezi pfieváÏnû smrkov˘mi hos- je porostlá smí‰en˘m porostem um ursinum) aj. podáfisk˘mi lesy se skalní hradbou. spfievahou buku lesního (Fagus sylvatica), s vtrou‰enou borovicí ZVÍ¤ENA Pfielétávající (Pinus sylvestris) a smrkem ptáci a bûÏn˘ hmyz odpovídají GEOLOGIE Podkladem útvar je znaãnû ãlenit˘. LeÏí zde ztepil˘m (Picea abies). Bylinn˘ biotopu podhorsk˘ch lesÛ. jsou silnû pfiemûnûné horniny kyselé hnûdé pÛdy – kambizem porost není druhovû bohat˘. moldanubika v tzv. kasejovic- typická (nenasycená) s kambi- Roztrou‰enû zde rostou kapraì kém v˘bûÏku. Ve skalních útva- zemí dystrickou. Na kameni- samec (Dryopteris filix-mas), rech zde vystupují cordieritické, t˘ch aÏ balvanit˘ch v˘chozech se pitulník horsk˘ (Galeobdolon neostfie páskované migmatity. nachází ranker typick˘ (litick˘) montanum), bika bûlavá (Lu- 1 Pfiirozen˘ bukov˘ porost pÛ- Skalní útvar, zvan˘ Velk˘ ká- s kambizemí rankerovou, ojedi- zula luzuloides) pstroãek dvou- vodních podhorsk˘ch lesÛ f. o. Plá- men, je asi 60 m dlouh˘, maxi- nûle men‰í vloÏky litozemí. list˘ (Maianthemum bifolium), nického hfiebene na balvanitém málnû asi 30 m ‰irok˘. Cel˘ konvalinka vonná (Convallaria návr‰í. KT 35 251 PlzeÀsko a Karlovarsko

1 Zbynické Pfiírodní rezervace rybníky âást soustavy rybníkÛ s pfiilehl˘mi vlhk˘mi loukami asi 1 km jihov˘chodnû od obce Zbynice a 2 km severnû od obce TedraÏice na Su‰icku. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Zbynice 508 m

V˘mûra: 38,93 ha Vyhlá‰eno: 1992

Díky své poloze a rozmanitosti prostﬁedí hostí Zbynické rybníky znaãnû poãetnûj‰í a druhovû bohat‰í avifaunu neÏ ostatní rybníky na Su‰icku.

GEOLOGIE Podklad rezer- stupujícími pahorky a návr‰ími um), skfiípina lesní (Scirpus (Rallus aquaticus), potápka ru- vace a jejího okolí tvofií grano- s mírn˘mi svahy. Povrch pokr˘- sylvaticus), závitka mnohoko- dokrká (Podiceps griseigena). diority stfiedoãeského plutonu, vají hydromorfní pÛdy – glej ty- fienná (Spirodela polyrhiza), Îijí tu napfi. rosniãka zelená pfiekryté písãit˘m aÏ hlinitopís- pick˘ (pseudoglejov˘) s typick˘m orobinec ‰irolist˘ (Typha latifo- (Hyla arborea), ropucha krát- ãit˘m eluviem. Rezervace se roz- pseudoglejem. V ‰irokém okolí lia), prstnatec májov˘ (Dacty- konohá (Bufo calamita) auÏov- kládá v plochém georeliéfu s vy- navazují na tyto pÛdy kyselé lorhiza majalis) aj. ka obojková (Natrix natrix). a nasycené kambizemû. ZVÍ¤ENA Pfii prÛzkumu VYUÎITÍ Na rybnících a po- KVùTENA Vegetace je tvo- zde bylo zji‰tûno celkem 45 dru- zemcích se hospodafií. Rezervace fiena pobfieÏními kfiovinami, rá- hÛ ptákÛ, z toho 33 druhÛ je potenciálnû ohroÏena kolísá- kosinami a mokfiadními spole- hnízdících, 22 druhÛ pûvcÛ. ním vodní hladiny v hnízdním ãenstvy. Rostou zde napfi. devûtsil K v˘znamnûj‰ím z nich patfií období, vyuÏíváním chemick˘ch lékafisk˘ (Petasites hybridus), napfi. bekasina otavní (Gallina- prostfiedkÛ, rekreaãním vyuÏí- pcháã bahenní (Cirsium pa- go gallinago), Èuh˘k ‰ed˘ (La- váním rybníkÛ a intenzifikací 1 PR Zbynické rybníky. lustre), p. zelinn˘ (C. olerace- nius excubitor), chfiástal vodní hospodafiení na pozemcích v okolí. 252 KT 36 Okres Klatovy

Pﬁírodní park Budûticko

Vyhlá‰en Okresním úfiadem v Klatovech v roce 1994. vápenci v prostoru âepiãné je genová základna buku. V parku leÏí pfiírodní rezervace âepiãná a Zby- Pfiírodní park zaujímá cca 4 400 ha ve v˘chodní nické rybníky. ãásti okresu Klatovy v Bavorovské vrchovinû ·u- Vprostoru s vápencov˘m substrátem se vyvíje- mavského podhÛfií, v okrsku Budûtická vrchovina. jí bohat‰í, teplomilnûj‰í, vápnomilná spoleãenstva, Dûlí se na dvû ãásti. V první z nich, v jihov˘chodní s ohroÏen˘mi rostlinn˘mi a Ïivoãi‰n˘mi druhy. Na- ãásti Budûticka mezi Otavou a pfiítokem âerníã- jdeme zde napfi. kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipactis ského potoka, leÏí ãást f. o. Po‰umavsk˘ kras v hor- atrorubens), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifo- ním povodí Otavy s vápencov˘mi vrchy âepiãná lia), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), (670,6 m n. m.), kde b˘val na jiÏním okraji tûÏen lilii zlatohlávek (Lilium martagon), sasanku lesní vápenec, Svat (640 m n. m.), Lí‰ná (580 m n. m.) (Anemone sylvestris), hofieãek ãasn˘ ãesk˘ (Gentia- a Chanovec (555 m n. m.). V˘chozy krystalick˘ch nella praecox subsp. bohemica), kosatec Ïlut˘ (Iris vápencÛ (ostrovní nebo jen ãoãkovitá loÏiska v su- pseudacorus) aj. V tûchto polohách Ïije také teplo- ‰icko-votické pestré skupinû krystalinika) zde izo- milnûj‰í entomofauna, napfi. saranãe modrokfiídlá lovanû vystupují z rulového a pararulového pod- (Oedipoda caerulescens), drabãík Emus hirtus, man- loÏí. Ve druhé, severní a severozápadní ãásti parku delinka Chrysolina cerealis, plo‰tice Coranus sub- vystupují ruly a kfiemenné diority. Na vrcholu apterus a nûkolik druhÛ netop˘rÛ. DÏbán (618,6 m n. m.) se vyskytují polohy erlanÛ. Zdej‰í rybníky jsou hnízdi‰tûm vodního ptac- Pomûrnû rozsáhlé, aÏ 300 m mocné polohy krysta- tva, tahovou zastávkou vzácn˘ch druhÛ bahÀákÛ, lického vápence leÏí na levém bfiehu Otavy mezi refugiem skokana zeleného (Rana kl. esculenta), ro- Dobr‰ínem a Rabím. Z fiady zdej‰ích lomÛ byly puchy zelené (Bufo viridis), ãolka obecného (Tritu- popsány ãetné nerosty: flogopit, diopsid, klinozoi- rus vulgaris) aj. Dafií se tu ‰kebli rybniãné (Anodon- sit, radiálnû paprsãité agregáty wollastonitu, hojná ta cygnea). VOtavû Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra). rudní zrna (pyrit, pyrhotin, chalkopyrit) aj. Zají- Na území parku se zachovala fiada kulturnû his- mav˘m úkazem je metasomatická dolomitizace. torick˘ch památek, napfi. hrad Rabí, zfiíceniny ranû Vápencové vrchy vytváfiejí typick˘ krajinn˘ ráz, gotického hradu Budûtice na vrchu DÏbán (âbán), skály jsou dominantním krajinn˘m prvkem. zbytky slovanského hradi‰tû u Zbynic, románsko- Ve zdej‰ích lesních porostech se ojedinûle za- gotick˘ kostel ve Zbynicích, ranû gotick˘ kostel chovaly zbytky pÛvodních acidofilních doubrav, sv. Vavfiince ve Zdouni a roztrou‰ené památky lido- kvûtnat˘ch buãin a borÛ. V lesních porostech na vé architektury a drobné stavby – boÏí muka apod.

1 Údolí pfiítoku âerníãského potoka pod obcí Vlkonice. KT 37 253 PlzeÀsko a Karlovarsko Ka‰perská Pfiírodní park vrchovina Ve znaãnû zalesnûném území s lokalitami pod- máãen˘ch smrãin a roztrou‰en˘ch zbytkÛ kvûtna- Byl vyhlá‰en ONV v Klatovech v roce 1981 jako tzv. t˘ch buãin (napfi. u hradu Ka‰perk) nalezneme mo- oblast klidu. zaiku trval˘ch travních porostÛ o znaãné souhrnné plo‰e. Velmi cenné biotopy jsou v údolích Opole- Zaujímá 4 472 ha v jihov˘chodní ãásti okresu Kla- neckého, Nezdického a Divi‰ovického potoka, tovy. Znaãnû ãlenité oblasti (520 m – pfies 1000 m v nûkter˘ch kvûtnat˘ch trval˘ch travních poros- n. m.) dominují Îdánov (1064,5 m n. m.), Krá- tech a smí‰en˘ch lesích. lovsk˘ kámen (1058,3 m n. m.) tûsnû za hranicí Roste zde mnoho druhÛ vstavaãovit˘ch rostlin, parku a Zámeck˘ vrch (920,6 m n. m.). Podklad napfi. okrotice bílá (Cephalathera damasonium) ao. tvofií pfieváÏnû krystalické bfiidlice, resp. metamor- ãervená (C. rubra), kru‰tík bahenní (Epipactis palu- fované horniny svorÛ a svorov˘ch rul moldanubi- stris), k. ‰irokolist˘ (E. helleborine) a k. tmavoãerve- ka, jeÏ místy obsahují vloÏky jin˘ch hornin, napfi. n˘ (E. atrorubens), vemeník dvoulist˘ (Platanthera zlatonosné kfiemeny a vápence u Stra‰ína a OstruÏ- bifolia) av. zelenav˘ (P. chlorantha), vemeníãek ze- na. Sejpová pole byla okolo Nezdického, Divi‰ov- len˘ (Coeloglossum viride), pûtiprstka obecná (Gym- ského a Zuklínského potoka, zlaté doly v Zámec- nadenia conopsea), tofiiã hmyzonosn˘ (Ophrys in- kém vrchu u Ka‰persk˘ch Hor a ve vrchu Îdánov. sectifera), vstavaã obecn˘ (Orchis morio), v. muÏsk˘ V okolí Stra‰ína nalezneme ponorné toky a závrty. (O. mascula) av. osmahl˘ (O. ustulata), prstnatec Území je pramennou oblastí Nezdického, Divi‰ov- listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata), p. májov˘ ského a Opoleneckého potoka. Vrcholové partie (D. majalis) ap. bezov˘ (D. sambucina). Z dal‰ích poskytují impozantní v˘hledy na ·umavu a okolní chránûn˘ch druhÛ se zde vyskytují napfi. rosnatka krajinu (napfi. z Královského kamene). okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vachta trojlistá

254 KT 38 Okres Klatovy

(Menyanthes trifoliata), kosatec sibifisk˘ (Iris sibiri- (Vipera berus) aj. V pfiítocích Otavy Ïije vydra fiíãní ca), hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana cruciata), hofiec hofiep- (Lutra lutra). ník (Gentiana pneumonanthe), hofieãek ãasn˘ ãesk˘ V parku je mnoÏství památn˘ch a letit˘ch stro- (Gentianella praecox subsp. bohemica) a h. nahofikl˘ mÛ, napfi. ãtyfisetletá Maleãská lípa, dále Albre- (G. amarella subsp. amarella), hofiec brvit˘ (Genti- chtická lípa, Stra‰ínsk˘ klen, Albrechtické topoly anopsis ciliata), dfiípatka horská (Solodanella mon- ãerné, Rade‰ovská alej, stromofiadí Tu‰kov – Ka‰- tana), prha arnika (Arnica montana), prvosenka jar- perské Hory – Nezdice – Cikánka – ¤etenice, stro- ní (Primula veris), p. vy‰‰í (P. elatior), orlíãek plan˘ mofiadí ve Stra‰ínû. (Aquilegia vulgaris), lilie zlatohlávek (Lilium mar- Vúzemí je fiada archeologick˘ch lokalit, napfi. tagon), zimostrázek horsk˘ (Polygaloides chamae- pravûké hal‰tatsko-laténské a pozdûji slovanské buxus), barvínek men‰í (Vinca minor), l˘kovec jedo- hradi‰tû na vrchu Sedlo (902 m n. m.) je druh˘m vat˘ (Daphne mezereum), jalovec obecn˘ (Juniperus nejv˘‰e poloÏen˘m hradi‰tûm v âechách, hradi‰tû communis), zplanûl˘ chlupáãek oranÏov˘ (Pilosella Obfií hrad na hofie Valy u Stach, dále v˘znamn˘ aurantiaca), kapradina Ïebrovice horská (Blechnum stfiedovûk˘ hrad Ka‰perk, zbytek tvrze Pust˘ zámek spicant), plavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum), p. uKa‰perka, tvrz Krahulãice u Lazen nedaleko Stra- puãivá (L. annotinum) a plavuník zplo‰tûl˘ (Dipha- ‰ína aj. Pozoruhodn˘mi památkami jsou román- siastrum complanatum). skogotick˘ kostelík Panny Marie v Albrechticích Vpfiírodním parku hnízdí chránûné druhy ptá- uSu‰ice na svahu vrchu Sedlo a celá fiada lidov˘ch kÛ, zejména ub˘vající sovy a dravci, datlík tfiíprst˘ staveb (Stra‰ín, Albrechtice, Nezdice, OstruÏno). (Picoides tridactylus) aj. Îijí tu je‰tûrka Ïivorodá V mûsteãku Ka‰perské Hory je muzeum ·umavy. (Zootoca vivipara), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis), Okolím Ka‰persk˘ch Hor vede nauãná stezka. uÏovka hladká (Coronella austriaca), zmije obecná

1 Celkov˘ pohled na Ka‰perskou vrchovinu pﬁes stﬁedovûk˘ hrad Ka‰perk. 2 Nezdice ze silnice od Albrechtic. KT 39 255 PlzeÀsko a Karlovarsko

Pﬁírodní park Kochánov

Vyhlá‰en Okresním národním v˘borem v Klatovech mi. Místy rostou v kfiovinách vrba plazivá (Salix vroce 1985, jako tzv. oblast klidu. repens) av. ãernající (S. nigricans). Tr valé travní porosty tvofií men‰í plochy, pfiiãemÏ cenné jsou Zaujímá rozlohu 8 259 ha ve v˘chodní ãásti okre- zejména enklávy kvûtnat˘ch pastvin a floristicky su Klatovy v kontaktu s CHKO a NP ·umava. Na bohat˘ch ra‰elini‰È. Rostou tu napfi. prha arnika horsk˘ch hfibetech zdej‰í ãásti Svatoborské vrchovi- (Arnica montana), chlupáãek oranÏov˘ (Pilosella ny a západnû na Kochánovsk˘ch pláních tvofií do- aurantiaca), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), minantní vrchy Kochánovsk˘ vrch (1004 m n. m.), na mokfiej‰ích lokalitách bûloprstka bûlavá (Leucor- vrch Kamenáã (988,9 m n. m.), nejvy‰‰ím bod chis albida), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza maja- Svatoborské vrchoviny, Svinensk˘ vrch (970,8 m lis), hadí kofien vût‰í (Bistorta major), ostfiice mok- n. m.), Na zámku (949 m n. m.) aj. Plochá hor- fiadní (Carex limosa), o. zobánkatá (C. rostrata), natina je vytváfiena dvojslídn˘mi pararulami ostfiice tfieslicovitá (C. brizoides) a na zra‰elinûl˘ch moldanubika, biotitick˘mi Ïulami a granodiority lokalitách kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), moldanubického plutonu, injikovan˘mi rulami klikva bahenní (Oxycoccus palustris), borÛvka ba- moldanubika a mal˘mi vloÏkami krystalick˘ch vá- Ïinná (Vaccinium uliginosum), okrajovû sedmikví- pencÛ. V krasové lokalitû Pekelského údolí leÏí tek evropsk˘ (Trientalis europaea), v‰ivec ladní (Pe- vápencová krasová jeskynû Peklo (chodba se síní dicularis sylvatica) aj. ajezírkem). Na úpatí zalesnûn˘ch hfibetÛ najdeme Vedle jelena lesního (Cervus elaphus) zde ojedi- fiadu pramenn˘ch území. Park patfií pfieváÏnû do nûle pob˘vá tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus), pomûr- povodí horního toku PstruÏného potoka (Vol‰ov- nû bûÏná je zmije obecná (Vipera berus), v tÛÀkách ky) s Kepelsk˘m potokem, jeÏ je pfiítokem Otavy. b˘val ãolek horsk˘ (Triturus alpestris), vOtavû a na Pfii severním a západním okraji parku teãe fiíãka pfiítocích se vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). OstruÏná, pfii v˘chodním okraji Otava. Podél vod- Kulturní historii krajiny dokumentují zbytky go- ních tokÛ se zachovala rozsáhlá sejpová pole po r˘- tické tvrze âachrov ze 14. století, gotick˘ kostel Ïování zlata, vût‰inou zarostlá luÏními porosty. sv. Václava v âachrovû, objekt lidové architektury Pfievládají tu lesní, pfieváÏnû smrkové komplexy, horského statku v Dolej‰ím Tû‰ovû, atd. mnohde s buky nebo jedlemi, okrajovû borovice-

1 Údolní pediment u Kochánova. 256 KT 40 Okres Klatovy

Pﬁírodní park Plánick˘ hﬁeben

Vyhlá‰en Okresním národním v˘borem v Klatovech tina kostrbatá (Juncus squarrosus). Rostou tu dále vroce 1979 jako tzv. oblast klidu. napfi. hofieãek ãasn˘ ãesk˘ (Gentianella praecox subsp. bohemica), hofiec hofiepník (Gentiana pneu- Pfiírodní park zaujímá 7 851 ha v severní ãásti okre- monanthe), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), su Klatovy ve vrcholové ãásti Plánické vrchoviny. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), rosnatka Dominují mu vrchy Rovná (728 m n. m.), Barák okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), na vlhãích lou- (706 m n. m.) a Stírka (706,2 m n. m.). kách upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus). Z dal‰ích Území parku je budováno silikátov˘mi horni- v˘znamn˘ch druhÛ zde prosperují napfi. ãesnek nami moldanubika nebo prvohor s ojedinûlou lo- medvûdí (Allium ursinum), orlíãek obecn˘ (Aquile- kalitou krystalického vápence u Nehodiv. Vrcholy gia vulgaris), prha arnika (Arnica montana), Ïebrovi- parku jsou vytváfieny pfieváÏnû migmatity, které ce rÛznolistá (Blechnum spicant), rÛzné druhy hvûz- jsou prostoupeny nemigmatizovan˘mi horninami do‰Û (Callitriche spp.), kru‰tík bahenní (Epipactis – kvarcity, erlany, vzácnû amfibolity a Ïiln˘m kfie- palustris), k. ‰irolist˘ (E. helleborine), rozchodníko- menem. NíÏe navazují granodiority a injikované vec velk˘ (Hylotelephium maximum), kosatec si- ruly. âoãkovitá poloha krystalického vápence mezi bifisk˘ (Iris sibirica), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria re- Nezdicemi a Stra‰ínem byla v minulosti otevfiena diviva), plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), p. nûkolika lomy pfii Nezdickém potoce. vidlaãka (L. clavatum), vstavaã obecn˘ (Orchis mo- Území je pramennou oblastí fieky Úslavy (v hor- rio), tolije bahenní (Parnassia palustris), v‰ivec ba- ním toku Bradlavy). henní (Pedicularis palustris), prvosenka jarní (Pri- âlenit˘ terén pokr˘vá mozaika lesÛ (vût‰í lesy mula veris), p. vy‰‰í (P. elatior), hru‰tiãka men‰í zejména v polesí Kakov), zemûdûlsky vyuÏívan˘ch (Pyrola minor), dfiípatka horská (Soldanella monta- ploch, drobn˘ch vodních ploch a mal˘ch sídel. PÛ- na), rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), l˘kovec jedovat˘ vodní kvûtnaté buãiny, místy také jedliny a suÈové (Daphne mezereum) a jalovec obecn˘ (Juniperus com- lesy, níÏe acidofilní doubravy a potoãní ol‰iny, se munis). Zcela specifickou kvûtenu hostí vápence, zachovaly jen velmi omezenû. zejména u Nehodíva. Botanicky zajímavé jsou i míst- V˘zrazn˘m krajinn˘m prvkem jsou ãetné bal- ní sejpy. Dfiíve v parku rostly bûlorozchodník huÀa- vanité pastviny s hojností ostfiic – o. Davallova t˘ (Oreosedum villosum), klikva bahenní (Oxycoccus (Carex davalliana), o. ble‰ní (C. pulicaris) a dal‰ích palustris), sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea) 12 druhÛ; ze sedmi zdej‰ích sítin je v˘znamná sí- a jednokvítek velekvût˘ (Moneses uniflora).

1 Krajina pfiírodního parku Plánick˘ hfieben jiÏnû od Pohofií. KT 41 257 PlzeÀsko a Karlovarsko

âEPIâNÁ STR. 232

BùLâ STR. 229

JELENÍ VRCH STR. 235

258 KT 42 Okres Klatovy

PASTVI·Tù U FÍNÒ STR. 242

PUâANKA STR. 244

KT 43 259 PlzeÀsko a Karlovarsko

BùL¯·OV STR. 230

CHUDENICKÁ BAÎANTNICE STR. 234

PRÁCHE≈ STR. 243

260 KT 44 Okres Klatovy

Památné stromy 15. Lípa velkolistá, k. ú. Chudenice, p. ã. 1/1, na nádvofií starého zámku (muzea). O: 300 cm, Vs: 20 m, S: cca 200 let. 1. Topol ãern˘, k. ú. Albrechtice u Su‰ice, p. ã. 815, u kostela 16. Lípa malolistá, k. ú. Chudenín, p. ã. 28, na návsi u kapliãky. a hfibitova. O: 460 cm, Vs: 28 m, S: cca 250 let. O: 555 cm, Vs: 33,5 m, S: cca 300 let. 2. Dub letní, k. ú. Bezdûkov u Klatov, p. ã 25/1, na konci hráze 17. Lípa malolistá, k. ú. Javorná na ·umavû, p. ã. 33, u kostela v západní ãásti zámeckého parku. O: 620 cm, Vs: 29 m, S: cca v obci. O: 480 cm, Vs: 27 m, S: 300 let. Strom se nachází na 350 let. hranici CHKO ·umava. 3. Dvû lípy malolisté, k. ú. BlíÏanovy, p. ã. 947, na severním okra- 18. Lípa malolistá, „Lípa u Podle‰ákÛ“, k. ú. Jetenovice, p. ã. 33, na ji obce pfii silnici do Neuraz. O: 531 a 366 cm, Vs: 25 m, S: cca soukromém ohraniãeném pozemku. O: 735 cm, Vs: 35 m, S: cca 200 let. 250 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. BfieÏany, p. ã. 2021/2, u kaple sv. Anny na 19. Dub letní, k. ú. Klatovy. p. ã. 3447, v Kollárovû ulici u zdra- v˘chodním okraji obce. O: 430 cm, Vs: 24 m, S: cca 150 let. votní ‰koly. O: 336 cm, Vs: 19 m, S: 200 let. 5. Lípa obecná, k. ú. Bystfiice nad Úhlavou, p. ã. 95/3, u kapliãky 20. Javor stfiíbrn˘, k. ú. Klatovy, p. ã. 3409/1, na kfiiÏovatce proti sv. Trojice v˘chodnû od obce. O: 532 cm, Vs: 21 m, S: cca okresnímu úfiadu. O: 363 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 300 let. 21. Lípa malolistá, „BeÀovská lípa“, k. ú. Klatovy, p. ã. 991, pfii sil- 6. Stromofiadí 11 lip, k. ú. Dolej‰í Kru‰ec, p. ã. 375, pfii cestû z ob- nici Klatovy – Kdynû ve v˘chodní ãásti obce. O: 617 cm, Vs: 20 m, ce k b˘valé kapli v lese. O: 320 –600 cm, Vs: 30 – 35 m, S: cca S: cca 400 let. 300 – 400 let. 22. Lípa velkolistá, k. ú. Koj‰ice, p. ã. 159, v obci. O: 670 cm, 7. Lípa velkolistá, „Vol‰ovská lípa“, k. ú. Dolní StaÀkov, p. ã. Vs: 27 m, S: cca 400 let. 62/1, na nádvofií b˘valého zámku. O: 654 cm, Vs: 22,5 m, 23. Lípa velkolistá, „Tich˘ch lípa“, k. ú. Koj‰ice, p. ã. 15, na okraji S: cca 400 let. obce pfii cestû do Chamutic. O: 545 cm, Vs: 20 m, S: cca 350 8. Javor klen, k. ú. Drslavice u Tupadel, p. ã. 211, na hrázi ryb- let. níãka Dubíãek jiÏnû od obce. O: 436 cm, Vs: 33 m, S: cca 24. Lípa velkolistá, k. ú. Kvá‰Àovice, p. ã. 1469/3, pfii cestû do 200 let. Defurov˘ch LaÏan. O: 383 cm, Vs: 23 m, S: 270 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Hadrava, p. ã. 23/1, u stavení ãp. 16 v ob- 25. Lípa malolistá, k. ú. Le‰i‰ov, p. ã. 355, u cesty na jiÏním okraji ci. O: 592 cm, Vs: 23,5 m, S: cca 300 let. obce. O: 825 cm, Vs: 24,5 m, S: cca 400 let. 10. Buk lesní, k. ú. Hradi‰tû u Bofiíkov, p. ã. 167/3, na okraji lesa 26. Lípa velkolistá, k. ú. Maãice, p. ã. 80/2, u cesty do Vojnic ve v˘- jiÏnû od obce. O: 490 cm, Vs: 33 m, S: cca 350 let. chodní ãásti obce. O: 792 cm, Vs: 32 m, S: cca 500 let. 11. Dub letní, k. ú. Hrádek u Su‰ice, p. ã. 714/1, na pastvinû u sá- 27. Lípa malolistá, k. ú. Maleã, p. ã. 404/2, na okraji obce jiÏnû od dek na levém bfiehu OstruÏné. O: 411 cm, Vs: 25 m, S: cca kostela. O: 671 cm, Vs: 23,5 m, S: cca 400 let. 400 let. 12. Lípa velkolistá, k. ú. Hrádek u Su‰ice, p. ã. 1256/9, na návr‰í u sochy sv. Jana Nepomuckého pfii silnici do Su‰ice. O: 465 cm, Vs: 23 m, S: cca 250 let. 13. Lípa velkolistá, k. ú. Chamutice, p. ã. 54, u polní cesty do Pet- rovic, naproti kfiíÏku. O: 470 cm, Vs: 26 m, S: cca 300 let. 14. Lípa velkolistá, k. ú. Chudenice, p. ã. 147/4, u kapliãky pfii silnici do Slatiny. O: 336 cm, Vs: 16 m, S: 130 let. 1 Lípa velkolistá naproti kfiíÏku v k. ú. Chamutice u silniãky do Petrovic. KT 45 261 PlzeÀsko a Karlovarsko

2 4

28. Lípa malolistá, k. ú. Malé Hydãice, p. ã. 134/3, na pastvinû na levém bfiehu náhonu pod ml˘nem. O: 447 cm, Vs: 25 m, S: cca 250 let. 29. Lípa velkolistá, k. ú. Malonice, p. ã. 663/1, na návsi u odboãky na Velhartice. O: 737 cm, Vs: 28 m, S: odhadováno na 800 let. 30. Lípa velkolistá, k. ú. Malonice, p. ã. 209/1, na pastvinû pod kravínem. O: 810 cm, Vs: 18,5 m, S: odhadováno na 400 aÏ 500 let. 31. Jilm horsk˘, k. ú. Miletice u DlaÏova, p. ã. 23/2, 572/2, 37 na severním okraji obce. O: 314 cm, S: 150 let. 32. Skupina 6 modfiínÛ, k. ú. Mochov u Hartmanic, p. ã. 184 a 186, v osadû. O: 315-390 cm, Vs: 21–25 m, S: 150–175 let. Stromy se nacházejí na hranici CHKO ·umava. 33. Dub letní, k. ú. Mokrosuky, p. ã. 56/32, na pastvinû v˘chodnû od obce pfii odboãce do Le‰i‰ova. O: 470 cm, Vs: 19 m, S: cca 400 let. 34. Lípa velkolistá, „Lípa u Zelen˘ch“, k. ú. Mokrosuky, p. ã. 5, u ãp. 6 na konci obce pfii silnici do Hor Matky BoÏí. O: 850 cm, Vs: 25 m, S: odhadováno na 600 let. 35. Lípa velkolistá, k. ú. Nehodiv, p. ã. 1154/1, na návsi u stavení ãp. 4. O: 331 cm, Vs: 24 m, S: cca 250 let. 36. Dub letní, k. ú. Nemilkov, p. ã. 432/9, v obci u cesty ke dvoru. O: 510 cm, Vs: 33 m, S: cca 350 let. 37. Dub letní, k. ú. Nemilkov, p. ã. 136/4, v poli nad dvorem Chrá- stov pfii silnici Bû‰iny – Nemilkov. O: 447 cm, Vs: 26 m, S: cca 180 let. 38. Dub letní, k. ú. Nemilkov, p. ã. 106/4, na louce u lesa asi 250 m jiÏnû od dvora Chrástov. O: 580 cm, Vs: 27,5 m, S: cca 300 let. 3 39. Buk lesní, k. ú. Nezdice na ·umavû, p. ã. 1250, u osady Îdá- nov. O: 550 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 40. 2 javory kleny, k. ú. Nezdice na ·umavû, p. ã. 168, u osady Îdánov. O: 287 a 311 cm, Vs: 23 a 25 m, S: 150 let. 2 Lípa velkolistá, zv. Lípa u Zelen˘ch, roste u silnice na okraji obce Mokrosuky. 41. Lípa velkolistá, k ú. Nezdice na ·umavû, p. ã. 176, u osady 3 Îdánov. O: 427 cm, Vs: 27 m, S: cca 200 let. Kaãerensk˘ dub. 42. Lípa velkolistá, k. ú. Obytce, p. ã. 1/1, na návr‰í pfied obcí u ka- 4 Lípa v Habarticích. pliãky. O: 735 cm, Vs: 36 m, S: cca 400 let. 262 KT 46 Okres Klatovy

5 6

43. Dvû lípy velkolisté, k. ú. Oldfiichovice u Dûpoltic, p. ã. 21, 22, na okraji lesa u samoty Îeliv, 1 km severnû od Oldfiichovic. O: 360 a 345 cm, Vs: 22 a 20 m, S: cca 350 a 250 let. 44. Lípa velkolistá, k. ú. Oldfiichovice u Dûpoltic, p. ã. 46/2, O: 400 cm, Vs: 20 m, S: cca 350 let. 45. Javor klen, „KnûÏick˘ klen“, k. ú. Petrovice u Su‰ice, p. ã. 58/1, vareálu Domova dÛchodcÛ pfii cestû do Strunkova. O: 543 cm, Vs: 34 m, S: cca 200 let. 46. Lípa (sp.), k. ú. Platofi, p. ã. 375/1, u kaple. O: 430 cm, Vs: 12 m, S: cca 300 let. 47. Lípa velkolistá, „Tomá‰kova lípa“, k. ú. Podolí u Klatov, p. ã. 8, na jiÏním okraji obce. O: 665 cm, Vs: 25,5 m, S: odhadováno na 600 let. 48. Lípa velkolistá, „PoleÀská lípa Dobrovského“, k. ú. PoleÀ. p. ã. 1386/1, na návsi u kostela. O: 356 cm, Vs: 25 m, S: cca 250 let. 49. Dub letní, „Tyr‰Ûv dub“, k. ú. Pfiedslav, p. ã. 1/4, u rybníãku v severní ãásti obce. O: 597 cm, Vs: 32 m, S: cca 300 let. 50. Lípa velkolistá, k. ú. Sluhov, p. ã. 251/3, ve stfiedu obce. O: 710 cm, Vs: 20,5 m, S: odhadováno na 400 let. 51. Lípa velkolistá, „Lípa u ValdmanÛ“, k. ú. Svoj‰ice u Su‰ice, p. ã. 7 9/2, u vrat ãp. 19 v obci. O: 571 cm, Vs: 25 m, S: cca 350 let. 52. Lípa velkolistá, k. ú. Svoj‰ice u Su‰ice, p. ã. 30/1, u vchodu na hfibitov. O: 419 cm, Vs: 26 m, S: 230 let. 59. Skupina 4 lip malolist˘ch, k. ú. Zavlekov, p. ã. 419/1, na okra- 53. Borovice lesní, k. ú. Tajanov u Tupadel, p. ã. 24/1, na v˘chod- ji obce u boÏích muk pfii silnici do Plichtic. O: 180 – 459 cm, ním okraji obce pfii cestû k fiíãce OstruÏná. O: 294 cm, Vs: 16 m, Vs: 20– 32 m, S: cca 250 let. S: cca 200 let. 60. Lípa velkolistá, k. ú. Zdebofiice, p. ã. 925/1, nejvût‰í lípa ze 54. Lípa malolistá, k. ú. Trsice, p. ã. 238/2, na návsi. O: 667 cm, skupiny stromÛ na návsi u vchodu do hfibitova. O: 526 cm, Vs: 26 m, S: cca 400 let. Vs: 28 m, S: cca 200 let. 55. Skupina 2 lip velkolist˘ch, k. ú. Velhartice, p. ã. 53/1, u farního úfiadu. O: 260 a 560 cm, Vs: 24 m, vûk 200 – 300 let. 56. Lípa malolistá, k. ú. Vlastûjov, p. ã. 196, na pastvinû pod kraví- nem nad silnicí do Jifiiãné. O: 630 cm, Vs: 25 m, S: cca 350 let. 57. Lípa velkolistá, k. ú. Vracov u âíhanû, p. ã. 1/1, u rybníka 5 Lípa na pastvinû pod obcí Malonice. v osadû. O: 460 cm, Vs: 21 m, S: cca 200 let. 6 58. Lípa malolistá, „Lípa u Chalupsk˘ch“, k. ú. Zámy‰l, p. ã. 201, Dub u hfii‰tû v Mokrosukách. u chalupy v osadû Javofiíãko. O: 580 cm, Vs: 19 m. 7 Lípa v obci Nehodiv. KT 47 263 PlzeÀsko a Karlovarsko

8 Lípa na návsi u kﬁíÏku v Trsicích. 264 KT 48