Kolektivizace Zemědělství Na Chrudimsku (Magisterská Diplomová Práce)
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Kolektivizace zemědělství na Chrudimsku (magisterská diplomová práce) Vlastimil Holas Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Brno 2011 2 Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu pouţitou literaturu a prameny. V Brně 3.1.2012 3 Děkuji Mgr. Tomáši Dvořákovi, Ph.D., ţe se ujal vedení mé magisterské diplomové práce. Dále děkuji panu Jiřímu Drobílkovi z Rabštejsnké Lhoty za poskytnutí materiálů a řady cenných informací. V neposlední řadě patří můj dík zaměstnancům SOkA v Chrudimi a SObA v Zámrsku za ochotu a pomoc při shromaţďování materiálů. 4 Obsah: Úvod ..................................................................................................................................... 6 Druţstevnictví do roku 1945 ................................................................................................ 9 Vznik druţstevnictví ........................................................................................................ 9 Pozemková reforma a meziválečné období ................................................................... 12 Vývoj 1945-1948 ............................................................................................................... 15 Situace v poválečném zemědělství ................................................................................ 18 Volby a programy politických stran .............................................................................. 20 Únor 1948 ...................................................................................................................... 26 Druţstevnictví po roce 1948 .......................................................................................... 28 Kolektivizace na Chrudimsku ............................................................................................ 31 Počátky kolektivizace ve východních Čechách ............................................................. 31 Obecná charakteristika Chrudimska .............................................................................. 36 Tuněchody ...................................................................................................................... 41 Rabštejnská Lhota a příběh rodiny Drobílků ................................................................. 50 Příběh rodiny Netolických ............................................................................................. 65 Jak se KSČ chová k vlastním lidem ............................................................................... 69 Závěr .................................................................................................................................. 72 Seznam pouţitých zkratek ................................................................................................. 74 Seznam pramenů a literatury ............................................................................................. 75 Přílohy ................................................................................................................................ 77 5 Úvod Kolektivizace zemědělství, která v Československu proběhla mezi lety 1949 a 1960, výrazně změnila charakter venkova. Téměř byla zlikvidována vrstva samostatně hospodařících zemědělců a v důsledku scelování půdy a rozorávání mezí se změnila tvář československé venkovské krajiny. Malá soukromá pole nahradily obrovské lány podobné těm v Sovětském svazu. Kolektivizace u nás proběhla v několika fázích. Kaţdý autor, zabývající se touto tematikou, jednotlivé fáze pojmenovává trochu jinak, nebo určité fáze dělí na menší části, ale základní chronologie zůstává u většiny podobná. 1. V roce 1949 byl vyhlášen zákon o jednotných zemědělských druţstvech, který nastiňoval budoucí charakter československého zemědělství. KSČ se v prvních letech sama rozhodovala, jak ke kolektivizaci přistoupí a ta tak postupovala jen velmi pozvolna. 2. První intenzivní vlna kolektivizace proběhla mezi listopadem 1951 a květnem 1952. Souvisela s vydanou tzv. „směrnicí tří ministrů“, která nabádala StB a prokurátory, aby více vyuţívali v kauzách s kulaky zákazu pobytu celé rodiny v dané obci. 3. Ke krátkému zpomalení kolektivizace došlo mezi květnem a říjnem 1952. Bylo zastaveno stěhování kulaků, k represím však stále docházelo. 4. Druhá vlna proběhla mezi listopadem 1952 a červencem 1953 a znamenala přesídlení téměř dvou stovek rodin. 5. Mezi červencem 1953 a lednem 1954 doznívaly akce zaměřené proti kulakům a proces kolektivizace byl po smrti Klementa Gottwalda uvolněn. 6. V letech 1954 aţ 1960 došlo v Československu k dokončení kolektivizace. Kdyţ v minulém období vzrostl počet odhlášek z JZD, komunistický reţim na to okamţitě zareagoval. Soustavnou kampaní vycházejí od okresních orgánů se mu do roku 1960 podařilo zlikvidovat většinu soukromých zemědělců. V červenci 1960 prezident Antonín Novotný slavnostně vyhlásil vítězství socialismu v Československu. Co se týče definice kolektivizace, označuje tento pojem proces přeměny individuálního vlastnictví na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví. 6 Ve své magisterské diplomové práci se budu věnovat kolektivizaci zemědělské výroby v okrese Chrudim. Ten vznikl v roce 1960 sloučením převáţné části dvou okresů: Hlinsko a Chrudim. Cílem práce je vystihnout hlavní charakteristiky průběhu kolektivizace na Chrudimsku. V úvodní části práce se budu zabývat vývojem zemědělství v Československu, se zaměřením na druţstevnictví. Budu zohledňovat především ty celorepublikové události, které měly později vliv na průběh kolektivizace – předválečné druţstevnictví, pozemková reforma, politický vývoj po druhé světové válce. Prostřední část je věnována počátkům kolektivizace v celém Pardubickém kraji a celkové charakteristice Chrudimska. Jádrem práce bude srovnání procesu kolektivizace ve dvou obcích - Rabštejnské Lhotě a Tuněchodech. Vesnice byly vybrány tak, aby leţely v podobné vzdálenosti od okresního města a měly přibliţně stejný počet obyvatel a rozlohu katastru. Ale zároveň aby měli odlišný charakter krajiny. Tuněchody jsou charakteristické vysokou bonitou půdy, proto většinu katastru obce tvoří osevní plochy. Rabštejnská Lhota se naproti tomu nachází přesně na rozhraní rovin kolem Chrudimi a zalesněných oblastí Ţelezných hor. Proto zde je poměr ploch, vyuţívaných k zemědělské činnosti, v poměru k celkové rozloze území mnohem menší neţ v Tuněchodech. Otázky, které si lze tedy poloţit zní: Má větší zemědělský ráz obce vliv na průběh a rychlost kolektivizace? Jaké byly vztahy v těchto obcích mezi obyvateli a zda tyto vztahy měli vliv na kolektivizaci? Celkově - jaký vliv měli procesy s vesnickými boháči na kolektivizaci. V závěru práce ještě uvádím dva případy dopisů adresovaných prezidentu republiky, ve kterých si sami komunisté stěţují na přístup JZD k jejich osobám. Je tím ilustrován fakt, ţe ačkoli hlavními perzekuovanými byli kulaci, komunistická mašinérie byla schopná pohltit kaţdého. Chronologicky bude jádro práce spočívat mezi lety 1949 - 1953. V roce 1949 byl vyhlášen zákon o jednotných zemědělských druţstvech a naplno se rozběhla socializace vesnice, spočívají v její postupné kolektivizaci. V roce 1953 skončila druhá fáze kolektivizace, během které proběhli největší procesy s vesnickými boháči. Primární zdroj informací o obou obcích mi poskytl Státní okresní archiv v Chrudimi. Jednalo se především o fond ONV Chrudim a pak v menší míře MNV Rabštejnská Lhota. Fond MNV Tuněchody není zpřístupněn. To samé, platí o všech 7 fondech JZD v chrudimském archivu. Fond ONV Chrudim obsahuje celou řadu informací o průběhu kolektivizace, zdruţstevňování, dále pak některé případy vesnických boháčů a jejich seznamy. Fond KNV Pardubice uloţený v Státním oblastním archivu v Zámrsku je přínosný především při zkoumání případů vesnických boháčů. Jejich seznamy jsou zde komplexnější a je tu o nich více informací. Důleţitou pomůckou pro mne byly kroniky obou obcí. Vzhledem k tendenčnímu líčení většiny událostí bylo však nutné při práci s nimi postupovat opatrně. Z literatury jsou přínosná především díla Karla Jecha a některé články ve sbornících týkající se druţstevnictví. Například sborníky Osudy zemědělského druţstevnictví ve 20. Století nebo Vybrané kapitoly z českého druţstevnictví. V menší míře jsem vyuţil regionální literaturu. Z modernějších prací lze zmínit dílo Josefa Němečka. Zbylé práce jsou bohuţel ideologicky poznamenána dobou svého vzniku. Příkladem můţe být dílo Josefa Kmoníčka. V některých případech alespoň poskytují cenné faktografické informace. Co se týče, orální historie z Rabštejnské Lhoty se podařilo získat výpověď Jiřího Drobílka. Přímo z Tuněchod se ţádného pamětníka z řad odsouzených sedláků nepodařilo kontaktovat. Proto je v závěru uvedeno vyprávění Břetislava Netolického, který byl přesunut do okresu Chrudim, jako příklad vysídlením postiţeného sedláka. 8 Družstevnictví do roku 1945 Vznik družstevnictví Názory historiků, kde hledat kořeny druţstevnictví, se poměrně liší. Náznaky teoretických druţstevních idejí lze najít dlouho před vznikem prvních druţstev. Uţ v 16. století anglický myslitel Thomas More ve své knize „O nejlepším státním zřízení a novém ostrově Utopia“ nastínil některé druţstevní principy. Za předchůdce druţstev lze povaţovat středověké cechy řemeslníků, které vznikaly souběţně s rozvojem měst od 13. století. Na našem území můţeme druţstevní myšlenky najít u jednotlivých náboţenských obcí - např. Jednoty bratrské.1 Obvykle se jednalo o snahu společně