MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra geografie
SPOLKY A SPOLKOVÁ ČINNOST OBCÍ OKRESU BŘECLAV
Bakalářská práce
Brno 2016
Vedoucí práce: RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Autor práce: Veronika MAJEROVÁ
1
Bibliografický záznam
Autor: Veronika MAJEROVÁ
Název práce: Spolky a spolková činnost obcí okresu Břeclav
Studijní program: Pdf B-SPE Specializace v pedagogice
Studijní obor: Pdf ZE3 Pedagogické asistentství zeměpisu pro základní školy
PdF PR3 Pedagogické asistenství přírodopisu pro základní školy Vedoucí práce: RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.
Akademický rok: 2015/2016
Počet stran: 81
Klíčová slova: Spolek, občanské sdružení, organizace, volný čas
Bibliographic entry
Author: Veronika MAJEROVÁ
Title of Thesys: Associations and the social activities in the municipalities of Breclav
Degree programme: Pdf B-SPE Specialization in Pedagogy
Field of Study: Pdf ZE3 Lower Secondary School Teacher Training in Geography
Pdf PR3 Lower Secondary School Teacher Training in Biology
Supervisor: RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.
Academic Year: 2015/2016
Number of Pages: 81
Keywords: association, civic association, organization, leisure time
2
Abstrakt
Bakalářská práce „Spolky a spolková činnost obcí okresu Břeclav“ se zabývá problematikou spolků na území okresu Břeclav. Práce uvádí právní zakotvení spolků, poskytuje jejich přehled a rozmístění v rámci obcí tohoto území. První část práce je zaměřena na spolky okresu Břeclav. Druhá část práce se zabývá spolky městyse Boleradice, popisuje jejich činnost a zapojení do společenského a kulturního života v obci. V závěru práce je analýza rozhovorů s občany Boleradic.
Abstract
The Bachelor thesis “ Associations and the social activities in the municipalities of Breclav“, deals with the association in the district of Breclav. The work presents the legal regulation of the association, provides an overview of their locations within the municipalities of this area. The first part focuses on the associations of the district Breclav . The second part deals with the associations of the village Boleradice, describes their activity and participation in social and cultural life in this village. In the end of this work is an analysis of interviews with citizens of Boleradice.
3
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
V Brně dne 15. 2. 2016 Majerová Veronika
……………………
4
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat RNDr. Haně Svobodové, Ph.D. za vedení této práce, její cenné rady, ochotu pomoci a její velkou trpělivost.
5
Obsah 1. ÚVOD ...... 8
2. CÍLE A METODIKA PRÁCE ...... 9
3. REŠERŠE LITERATURY ...... 11
4. SPOLEK A JEHO PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ ...... 12
5. OKRES BŘECLAV ...... 14
5.1. Obce okresu Břeclav ...... 15
5.2. Spolky obcí okresu Břeclav ...... 17
6. SPOLKY A SPOLKOVÁ ČINNOST V OBCI BOLERADICE ...... 22
6.1. Městys Boleradice ...... 22
6.1.1. Historie obce ...... 22
6.2. Spolky a spolková činnost ...... 23
6.2.1. Cimbálová muzika Primáš, o. s...... 24
6.2.2. Český zahrádkářský svaz ...... 24
6.2.3. Divadelní spolek bratří Mrštíků ...... 25
6.2.4. Knihovna Boleradice ...... 29
6.2.5. Letecko-modelářský klub ...... 29
6.2.6. Motoklub Boleradice ...... 30
6.2.7. Občanské sdružení Nedánov ...... 30
6.2.8. Orel jednota Boleradice ...... 31
6.2.9. Rybářský spolek ...... 32
6.2.10. Římskokatolická farnost ...... 32
6.2.11. Sbor dobrovolných hasičů ...... 32
6.2.12. Svazarm – Techsport ...... 33
6.2.13. Tělovýchovná jednota Sokol Boleradice ...... 34
6.2.14. Vinařský spolek Boleradice ...... 34
6.2.15. Základní a mateřská škola Boleradice ...... 35
6.2.16. Další spolky, které působily v obci Boleradice ...... 36 6
7. ANALÝZY ROZHOVORŮ S OBYVATELI OBCE BOLERADICE ...... 37
7.1. Způsob získání dat ...... 37
7.2. Charakteristika výzkumného vzorku ...... 37
7.3. Analýza rozhovorů ...... 37
7.4. Shrnutí výsledků ...... 43
8. ZÁVĚR...... 45
Seznam použité literatury ...... 46
Seznam internetových zdrojů ...... 47
Seznam obrázků a tabulek ...... 52
Seznam příloh ...... 52
7
1. ÚVOD
Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolila: „Spolky a spolková činnost obcí okresu Břeclav“.
Toto téma jsem si zvolila z mnohých důvodů. V tomto okrese bydlím a ke spolkům v této oblasti již mám od dětství dobrý vztah. Byla jsem aktivní členkou v mnohých spolcích nebo jsem navštěvovala kroužky či jiné akce spolků obcí tohoto okresu.
Dle mého názoru je toto téma aktuální. V dnešní době, která je zahlcená výpočetními technologiemi, sociálními sítěmi a pracovní vytížeností je čím dál tím těžší vyhradit si čas na osobní setkání s přáteli či lidmi se stejnými zájmy. Sociální kontakt se tak přesouvá do virtuálního světa. Chtěla bych tedy poukázat na význam činnosti spolků, aktivitu jejich členů a jejich zapojování se do kulturního i společenského života v obcích okresu Břeclav.
Zaměřím se na vytvoření přehledného seznamu spolků všech obcí tohoto okresu. Tento kompletní seznam nebyl doposud nikde publikován. Chtěla bych případným zájemcům o aktivní využití svého volného času nabídnout přehled spolků, které by mohli navštěvovat a aktivně se tak zapojit do dění ve své či sousedské obci.
Jelikož je téma spolků velmi široké, rozhodla jsem se zaměřit na obec Boleradice. V této obci je mnoho spolků, které mají dlouholetou tradici a významně se podílí na utváření kulturního obrazu obce. V této obci budu také zkoumat formou rozhovorů vztah mladistvých ke spolkům a jejich názor na atraktivitu spolků pro mladistvé.
V první části práce je popsáno právní zakotvení spolků v Občanském zákoníku České republiky. Tato část zahrnuje popis vzniku a zániku spolků, problematiku členství ve spolcích, orgány spolku a jeho organizaci.
Druhá část se zaměřuje na charakteristiku okresu Břeclav, jeho obcí a spolků, které zde působí. Tato kapitola je doplněna o grafické znázornění rozložení spolků, které je znázorněno pomocí map a grafů.
Poslední část pojednává o historii obce Boleradice. S historickými událostmi souvisí vznik jednotlivých spolků, které vznikaly jako určitá forma sdružování obyvatelstva. Jsou zde popsány jednotlivé spolky, jejich činnost a aktivní zapojování se do života v této obci. Je také uveden popis akcí, které byly v roce 2014 pořádány.
8
2. CÍLE A METODIKA PRÁCE Tato práce se zabývá výzkumem spolků a spolkové činnosti, které se nacházejí v obcích okresu Břeclav. Zabývá se tedy tímto územím a zájmovými organizacemi.
Cílem práce je analýza spolků v jednotlivých obcích okresu Břeclav. Analýza je převážně zaměřená na spolky a spolkovou činnost v městysu Boleradice, kde se pojednává o jejich možné dostupnosti pro občany této obce. Práce by měla nabídnout obyvatelům či zájemcům o aktivní využití volného času a sebe začlenění do určitého spolku či organizaci přehled dostupných spolků, které se v tomto okresu nacházejí. Dalším dílčím cílem bylo zaměřit se na zhodnocení spokojenosti občanů Boleradic a jejich názor na spolkový život v obci. Otázky také byly kladeny na jejich aktivní zapojení ve spolcích či jejich podporování a účast akcí jiných spolků. Výsledky šetření by měly nabídnout možnosti využití volného času v okresu Břeclav. Cílem práce je také nabídnout přehledný seznam spolků, který by mohl být následně využit jako informační materiál pro zájemce o aktivní trávení volného času ve skupinových aktivitách. Dosud jsou například spolky, které nejsou moc známé, a touto prací by se o nich rozšířilo veřejné povědomí a také by tato práce mohla podpořit jejich práci.
Metody zpracování
V první části práce popisuji základní pojmy, které jsou stěžejní pro vypracování této bakalářské práce. Jde o definici spolku a jeho právní ukotvení dle Občanského zákoníku. Následně je uveden popis a charakteristika okresu Břeclav a také seznam obcí okresu Břeclav. Dle dostupných internetových webů obcí a spolků, literatury a po komunikaci s obyvateli daných obcí jsem vytvořila přehledný seznam spolků, které jsou aktivní na území okresu Břeclav. V následující části jsou popsány nejčastěji se vyskytující se spolky a také spolky, které jsou na území okresu ojedinělé. Následující část práce je věnována městysu Boleradice. Je zde popsán historický vývoj obce, který má souvislost se vznikem spolků na tomto území. Analyzuji zde místní spolky a jejich činnost v obci v roce 2014.
9
V závěrečné části se nachází analýza rozhovorů, které probíhaly s obyvateli Boleradic. Otázky byly zaměřené na jejich názor na spolkový život v obci a jejich aktivní účast na pořádaných kulturních a společenských akcí v této obci. Grafická část bakalářské práce byla vypracována pomocí programů ArcGIS 10 a Excel (Microsoft office).
10
3. REŠERŠE LITERATURY Charakteristika okresu Břeclav a obcí okresu Břeclav byla vypracována s použitím mnohých zdrojů, mezi které patří Česká republika (Kidlesová, 2009), Procházka po krajích ČR (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2001) a Morava a Slezsko (Tkáč, 1993). Další informace o tomto okrese byly zajištěny například pomocí webových stránek Českého statistického úřadu.
Část práce, která se týká spolku a jeho právního zakotvení byla vypracována dle aktuálního Občanského zákoníku České republiku z roku 2014 (Švestka, 2014).
O městysu Boleradice je mnoho literárních zdrojů, avšak mnohé z nich se zabývají pouze historií obce a významnými památkami. Mezi tyto zdroje bych mohla uvést například knihu Obnova vesnic Kloboucka (Kruml, 1991) nebo opětovně webové stránky obce či Českého statistického úřadu. Mezi aktuální publikace patří Boleradice: slovem a obrazem z roku 2011. Tuto knihu jsem využila při zpracování části práce, která se zabývá analýzou spolků v Boleradicích. Informace z této knihy jsem doplnila o informace, které byly uvedené na internetových stránkách obce či stránkách jednotlivých spolků. U zpracování podkapitoly o Divadelním spolku jsem využila knihu Divadlo, naše láska (Chalupová, Horák, 2007), která mapuje historii divadelního spolku v Boleradicích od jeho založení až do roku 2007.
Výčet výše uvedených zdrojů je jen částí použité literatury a internetových zdrojů, které byly v práci použity.
11
4. SPOLEK A JEHO PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ Dle paragrafu § 214 Občanského zákoníku (Švestka, 2014) je pojem spolek vymezen následovně:
1) Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. 2) Vytvoří-li spolky k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu.
Spolek také má předmět činnosti spolku, určitý charakteristický druh a také osoby, které jsou způsobilé ke členství ve spolku.
Dle paragrafu § 217 by hlavní činnost spolku měla vést k uspokojování a ochraně zájmů, k jejichž naplňování byl spolek založen. Výdělečná činnost může být jako vedlejší činnost. Zisk ale musí být použit pro spolkovou činnost. (Švestka, 2014)
Pro založení spolku dle Občanského zákoníku je nutné uvést následující stanovy, na kterých se shodnou zakladatelé. Jsou to:
a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu.
Spolek lze také založit usnesením schůze tvořícího se spolku. Uchazeči o místo ve spolku, kteří splní podmínky pro členství a podají přihlášku, se zapíší do listiny přítomných, podepíší se a uvedou své údaje o místě bydliště.
Dle paragrafu § 226 Občanského zákoníku (Švestka, 2014) spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Návrh o zápis spolku podávají zakladatelé.
Členství ve spolku dle paragrafu § 233 vzniká přijetím za člena, o čemž rozhodne nejvyšší orgán spolku. Člen je povinen řídit se stanovami spolku. Je-li určena výše členského příspěvku je člen nucen ho uhradit. Členství je nepřenosné, pouze pokud by došlo k úmrtí 12
člena, může osoba blízká či příslušník rodiny po projevení zájmu být zapsán místo zemřelé osoby.
K zániku členství ve spolku může dojít po vystoupení člena, po nezaplacení členského příspěvku, po rozhodnutí o vyloučení člena statutárním orgánem. Vyloučený člen však ve státem stanovené lhůtě (15 dní) může podat žádost o přezkoumání rozhodčí komise.
Spolek také má svou organizaci, které tvoří orgány spolku, které musí být uvedeny ve stanovách. Orgány jsou: Statutární orgán spolku (může být kolektivní – výbor, nebo individuální – předseda). Členy statutárního orgánu volí a odvolává Nejvyšší orgán spolku, který má právo rozhodovat o činnost spolku, stanovách, hospodářském chování spolku i o samotné likvidaci spolku. Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze. V případě, že nejsou záležitosti spolku řádně vedeny, upozorní na tyto nedostatky statutární orgán kontrolní komise.
Členská schůze je statutárním orgánem svolána nejméně jednou do roka. Pozvánka na ni musí být doručena všem členům spolku a je na ni jasně uvedené místo a čas konání schůze. Zasedání je vedeno předsedou nebo jinou osobou k tomu určenou. O celém průběhu se vede zápis o zasedání členské schůze. Ze zápisu pak musí být patrné, za jakým účelem a kým byla schůze svolána, kdo ji předsedal, jaké činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven.
Zrušení spolku proběhne na základě rozhodnutí soudu v případě, že osoba, která má na tom oprávněný zájem, podá návrh. I bez návrhu může dojít k likvidaci spolku v případě, kdy vyvíjí činnost s v rozporu s § 217, nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo brání členům ze spolku vystoupit. (Švestka, 2014)
13
5. OKRES BŘECLAV Okres Břeclav se nachází v jihovýchodní části České republiky. Je to jeden ze sedmi okresů Jihomoravského kraje. Dalšími jsou okresy Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
Okres Břeclav na západě sousedí s okresem Znojmo, severozápadně leží okres Brno – venkov, severně leží okres Vyškov a východně leží okres Hodonín. Jižní hranici okresu Břeclav tvoří státní hranice Rakouska.
Území okresu zaujímá 1 173 km2 s průměrným počtem 106 obyvatel na km2. Okres Břeclav zaujímá 16,6 % rozlohy Jihomoravského kraje a je s počtem obyvatel 124 274 na 4. místě v tomto kraji. (www.czso.cz)
Na území okresu se nachází Dyjsko-svratecký úval, Středomoravské Karpaty a Dolnomoravský úval. Nadmořský výška okresu se pohybuje okolo 200 m. Nejvýše položeným bodem je Děvín v CHKO Pálava, který má nadmořskou výšku 554 m.
V tomto okrese je 89,6 % obyvatel ekonomicky aktivních, kteří jsou zaměstnaní především v průmyslu (27 %), v obchodě a pohostinství pracuje 14 % obyvatel, ve stavebnictví 10 % a v zemědělství 9 % ekonomicky aktivních obyvatel. 6 700 obyvatel je nezaměstnaných.
Díky své přírodě, bohaté historii, památkám i počtem kulturních akcí se řadí mezi turisticky atraktivní místa v České republice. Nacházejí se zde také dvě památkové rezervace UNESCO. CHKO Pálava je na seznamu zapsána od roku 1986. Dále je zde Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam UNESCO od roku 1996. Jedná se o soubor staveb, které vznikaly za dob Lichtenštejnů a slučují prvky estetické, uměle utvářené krajiny s krajinou zemědělskou.
Zdravotnické, školské, kulturní a sportovní zařízení jsou soustředěny ve větších městech, kterými jsou Břeclav, Mikulov, Hustopeče a Velké Pavlovice. Dostupnost do těchto obcí je dána díky dobré dopravní síti. (www.czso.cz)
14
Obrázek 1: Mapa krajů a okresů České republiky Zdroj dat: Vlastní zpracování
5.1. Obce okresu Břeclav V okresu Břeclav se nachází celkem 63 obcí na 69 katastrálních území. V tomto okresu se nachází 10 měst, kterými jsou Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Rakvice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Pavlovice. Města Břeclav, Hustopeče a Mikulov jsou současně i obcemi s rozšířenou působností. Městysy jsou Boleradice, Drnholec, Moravská Nová Ves a Velké Němčice. Dalšími obcemi jsou Bavory. Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Březí, Bulhary, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky, Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Ladná, Lednice, Milovice, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov,
15
Pavlov, Perná, Popice, Pouzdřany, Přítluky, Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Velké Hostěrádky, Vrbice a Zaječí.
Největším městem je město Břeclav, které má 26 713 obyvatel a nejmenší obec je Kašnice s 219 obyvateli (k 20. 12. 2014). (www.czso.cz)
Obrázek 2: Mapa obcí okresu Břeclav Zdroj dat: Vlastní zpracování
16
5.2. Spolky obcí okresu Břeclav V okresu Břeclav je celkem 63 obcí, ve kterých se nachází 518 spolků. Nejvíce spolků má město Mikulov, kde se nachází 28 spolků. Dále je město Břeclav (27 spolků), město Lanžhot (23 spolků), obec Kostice (19 spolků) a město Hustopeče (17 spolků).
V přepočtu obyvatel na jeden spolek však má nejvíce spolků obec Milovice, kde je na 462 obyvatel 15 spolků, což je 30,8 obyvatel na jeden spolek. Druhou obcí v pořadí je městys Boleradice, kde je 911 obyvatel a 16 spolků (56,9 obyvatel na jeden spolek), následují Velké Hostěrádky (66,7 obyvatel na 1 spolek) a obec Dobré Pole (68 obyvatel na 1 spolek).
Nejméně spolků se nachází v obcích Kurdějov, Kašnice, Dolní Věstonice, Bavory, Diváky a Horní Věstonice. Těmito spolky jsou například fotbalové kluby či myslivecká sdružení dané obce. Počet obyvatel těchto obcí se pohybuje mezi 200 – 500 obyvateli. Toto množství spolků v jednotlivých obcích také znázorňuje níže uvedená mapa.
17
Obrázek 3: Mapa četnosti spolků v obcích okresu Břeclav
Zdroj dat: Vlastní šetření
18
Obrázek 4: Počet obyvatel a spolků působících v obcích okresu Břeclav
Zdroj dat: Vlastní šetření
19
V obcích okresu Břeclav se nachází nejvíce sportovních spolků. Je jich 108. Většinou se jedná o fotbalové spolky, které jsou pod záštitou TJ Sokol nebo TJ Orel. Mezi ojedinělé spolky patří například spolek Bulldogs Lednice, Sportovně střelecký klub Brod nad Dyjí, Tenisový klub Dolní Dunajovice, Yacht klub Pavlov, YMCA Brno – klub Rakvice, JZD kiters Šakvice a TJ Lokomotive Valtice – oddíl kuželek.
Mezi další nejčetnější spolky patří Myslivecké sdružení, které nalezneme ve 44 obcích, dále pak Sbor dobrovolných hasičů, které je v 31 obcích a rybářské spolky, které jsou ve 25 obcích.
Zahrádkářské svazy nalezneme ve 24 obcích a spolky chovatelů v 19 obcích. Mimo chovatelské svazy sem patří kynologické kluby a svazy včelařů. Jako zajímavost bych zde uvedla svazy chovatelů poštovních holubů, které se nacházejí v Křepicích a v Rakvicích.
V 15 obcích také nalezneme mateřská a rodinná centra, kluby maminek nebo občanská sdružení, které se zaměřují děti – pořádání akcí pro děti, zájmové aktivity a kroužky.
Divadelní spolky se nacházejí v 11 obcích, a to v Bavorech, Boleradicích, Brumovicích, Břeclavi, v Dobrém Poli, Mikulově, Novosedlech, Podivíně, Starovičkách, Uherčicích a ve Vrbici. Nejznámějším divadelním spolkem a také spolkem s nejdelší tradicí je Divadelní spolek bratří Mrštíků z Boleradic.
Pěstování vinné révy je typické pro jižní Moravu a tedy i pro tento okres. Vinařské spolky se nacházejí ve 32 obcích. I přes to se v každé obci nachází nějaký vinař, vyrábějící vlastní víno. Členové těchto spolků pořádají výstavy vín a košty, kde se střetávají vinaři z celé oblasti.
Součástí tradic jižní Moravy je také místní folklor. Folklórní spolky se nacházejí ve 28 obcích. Mezi význačné bych zde uvedla Národopisný soubor Hrozének z Bulhar, Dětský folklórní soubor Kostičánek z Kostic, Hrčánek z Nikolčic, Dětský folklórní soubor Ledňáček z Lednice, Hanýsek ze Šakvic a Folklórní kroužek ze Starovic, Moravské Nové Vsi, Týnce a z Kostic. Mladiství během přípravy hodů vytváří chasu, která se stará o průběh a organizaci této akce. Chasu nalezneme v obcích Drholec, Hustopeče, Jevišovka, Moravský Žižkov, Popice, Rakvice, Týnec a Valtice.
20
S folklórem souvisí také hudba. Dechové hudby a cimbálové muziky původně vznikaly jako seskupení muzikantů dané obce. Můžeme zde teda nalézt Slováckou kapelu Horenku z Bořetic, DH Hornobojané z Horních Bojanovic, DH Lanžhotčanku z Lanžhota, DH Palavanka ze Staroviček, DH Sokolka a DH Túfaranka ze Šakvic a Borověnku z Valtic. Cimbálové muziky pocházejí z obcí Boleradice, Kostice, Mikulova. Mimo tyto muziky se zde nachází celá řada mužských a ženských sborů.
Dalšími spolky, které však nejsou rozšířené v mnoha obcích, jsou spolky přátel historie, svazy tělesně postižených, kluby důchodců, farnosti, čtenářské spolky, spolky pro přírodu a životní prostředí, okrašlovací spolky, letecko-modelářské kluby, spolky motorkářů, nízkoprahové kluby, místní akční skupiny, taneční studia, skautské oddíly, občanská sdružení a další.
21
6. SPOLKY A SPOLKOVÁ ČINNOST V OBCI BOLERADICE
6.1. Městys Boleradice Městys Boleradice se nachází cca 35 km jižně od Brna na jihozápadním cípu Ždánického lesa. Boleradice jsou obklopeny Boleradickou pahorkatinou, která dosahuje nadmořské výšky 206 m. Na severozápadě sousedí obec Boleradice s obcí Diváky, na severovýchodě s městem Klobouky u Brna, na východě s Morkůvkami, na jihu s obcí Němčičky a na jihozápadě s obcí Horní Bojanovice.
Katastrální rozloha obce činí 1212 ha. Boleradice je obklopené kopcovitým terénem, na kterém se rozprostírají lesy i zemědělská půda. Svažitý terén zde ztěžoval obdělávání půdy, proto byly strmé úseky zterasovány, což umožnilo zabránit vodní erozi.
Obec má ulicovitý charakter, který se táhne od severu k jihu. Původní zástavba lemovala úpatí svahu, ve středu obce byly bažiny a meandrující potok. Dnes je zde široká náves, která v minulosti přispěla k udělení výsad městyse. Byly zde také mnohé snahy, které by pozdvihly význam obce. Divácká vrchnost zde vyvíjela snahu o vybudování tkalcovny, výrobny drasla, palírny lihu a dvou mlýnů. Zachovaly se ale pouze cihelny na výrobu pálených cihel. Obec tedy nikdy nebyla významná průmyslem či obchodem.
Mezi turistické zajímavosti Boleradic patří rozhledna, rybník, rozlehlost bývalého hradu, Krmíčkův betlém, letištní plocha, areál sklepů, naučná stezka se sochami a architektonickou stavbou, kostel, památný strom oškeruše, budova divadla, kaple sv. Rocha a také akce a aktivity, mezi které patří divadelní představení, košty vín, kulturní akce a činnosti organizací. (Boleradice, 2011)
6.1.1. Historie obce Archeologické nálezy na tomto území dokazují, že první osídlení zde bylo již za dob Velké Moravy. První písemný doklad o obci pochází z roku 1141 a byla zaznamenána v soupisu majetku olomouckého biskupství. Tato informace řadí Boleradice mezi pět nejstarších míst na okrese. Další zmínka je o kostele, který v roce 1287 byl již farní pro Diváky a Kurdějov. V té době vlastnili obec páni s přídomkem „z Boleradice“. Mezi tyto vlastníky patřil například Lev z Boleradice (doklady z roku 1235 a 1255), bratři Lev K´adold (1286) a následně Ota z Boleradic (1310). V těchto dobách zde stál i již zmíněny hrad, jehož existence je doložena v letech 1373 až 1535. Po této etapě obec vlastnili pánové z Kunštátu a 22 v letech 1530-1622 páni z Víckova. V této době došlo k rozkvětu Boleradic. Byla zde postavena radnice, bylo uděleno horenské právo s povolením výsadby vinic, právo pečeti, byla zřízena škola, postavil se mlýn a rybník a obec dostala titul městys. V té době měla obec více než 650 obyvatel a 120 domů. Tato éra však zkončila konfiskací majetku Jana Adama z Víckova. Majetek získali brněnští jezuité a v roce 1773 jej obdržel náboženský fond.
Následovala doba třicetiletých válek a obec málem zanikla. V roce 1623 byla obec dvakrát vypálena a počet obyvatel se snížil na 200 osob. Až v roce 1870 dosáhl počet osob tisícovky.
Změna k lepšímu nastává až ve druhé polovině 19. století, kdy dochází k rozvoji společenského a kulturního života a roste počet osob i domů. Ve 20. století připadá obec hejtmanství hustopečskému. V roce 1867 vzniká čtenářský spolek Hrad Polehradský a v roce 1885 zakládá farář Filip Toufar pěvecký spolek Cyrilskou jednotu. Cyril Metoděj Hladký zakládá hasičský spolek a veřejnou knihovnu, pod jeho vedením vzniká ochotnická činnost, potravní spolek Blahobyt a rozvíjí okrašlovací činnost. Na začátku 20. století začaly pracovat další spolky jako Omladina, Národní jednota, včelaři, Sokol, Orel, Vodní družstvo a také vznikají hospodářská zařízení.
První světová válka zastavila tyto probíhající aktivity. V meziválečném období je postavena četnická stanice, hasičská zbrojnice, Lidový dům a místní ulice jsou dlážděny. V této době se nejvíce do života v obci zapojovaly spolky Orel a Sokol. Bylo vybudované fotbalové hřiště a včelaři pořádali plesy. I tyto časy byly přerušeny nástupem 2. světové války.
Osvobození obce přišlo 16. dubna 1945 ruským vojskem. Již v padesátých letech se ale konaly hody, které organizovali Sokol a Orel. Obec se vracela do období před válkou a začaly se budovat další zařízení: zdravotní středisko, dětský útulek, opravil se kostel, vybudovala se kanalizace a také sokolovna ve středu obce. (Boleradice, 2011)
6.2. Spolky a spolková činnost V současné době má městys Boleradice 16 spolků. Těmito spolky jsou Základní a mateřská škola Boleradice, Římskokatolická farnost, Cimbálová muzika Primáš, Divadelní spolek bratří Mrštíků, Letecko-modelářský klub, Orel jednota Boleradice, Sbor dobrovolných hasičů, Čtenářský spolek, Občanské sdružení Nedánov, Rybářský spolek, Vinařský spolek
23
Boleradice, Techsport, Telovýchovná jednota Sokol Boleradice, Český zahrádkářský svaz, Motoklub Boleradice a Včelařský spolek.
Tyto spolky se aktivně zapojují ve společenském dění v obci. Pořádají mnohé sportovní i kulturní akce, kterých se účastní občané městysu Boleradice i okolních obcí.
6.2.1. Cimbálová muzika Primáš, o. s. CM Primáš vznikla v roce 2006 ze žáků Základní umělecké školy v Kloboukách u Brna. Občanské sdružení však vzniklo až v roce 2010. Toto sdružení si dalo za úkol šíření písní, rozvoj folkloru a tradic z hanáckého Slovácka. Cimbálová muzika pořádá akce, kterými jsou například předhodové zpívání, slavnostní koncerty, besedy u cimbálu a ochutnávky vín. Své úspěchy reprezentovala tato CM také v zahraničí, v zemích jako je například Makedonie, Slovinsko, Polsko a Rakousko, kde doprovázela folklórní soubor Salajka z Dambořic a místní divadelní spolek. V roce 2011 vydala CM Primáš své první CD s názvem Hanácké Slovácko. (Boleradice, 2011)
6.2.2. Český zahrádkářský svaz Český zahrádkářský svaz vznikl v Boleradicích v roce 1963, kdy v čele svazu stál Petr Halm.
V průběhu let se tato organizace stala nejpočetnějším spolkem v obci. V 70. a 80. letech 20. století došlo k největšímu rozvoji. Organizace pomáhala členům i ostatním zajišťovat ovocné stromky, hnojiva, cukr a postřiky. Vykupovala drobné ovoce a okurky a tím se snažila svým občanům pomoci s uplatněním výpěstků, produktů a přebytků ze své zahrádky a polí.
V 90. letech se v obci vybudovala zpracovna ovoce, kde si občané mohou ovoce vysušit, uvařit nebo zmoštovat.
V současné době má svaz 35 členů, stará se o provoz zpracovny, pořádá tematické zájezdy a také výstavy ovoce, zeleniny a květin. (Boleradice, 2011)
Mezi akce, které tento svaz pořádal v roce 2014, patřily také Vítání podzimu, konané na konci letních prázdnin. Tato akce je určena pro širokou veřejnost a hlavně pro ty nejmenší. (www.boleradice.cz) 24
6.2.3. Divadelní spolek bratří Mrštíků Ochotnické divadlo v Boleradicích již má za sebou více než stoletou tradici, na které se podílely stovky ochotníků. Prvním představením v tomto divadle byla hra Kříž u potoka v roce 1897.
Divadelní tradici započala Cyrilská jednota, na níž navázali místní studenti, kteří o prázdninách nacvičovali a hráli divadlo, včetně her v přírodě. Divadelní činnost v obci dále pokračovala péčí místního odboru Národní jednoty, na níž navázali sokolové a orlové. (www.boleradice-divadlo.cz)
Za zmínku stojí uvést hry, které se v počátcích 20. století uvedly v boleradském divadle. V roce 1910 byla poprvé uvedena hra Maryša, kterou sepsali bratři Mrštíci. Alois Mrštík byl také osobně pozván, aby se účastnil premiéry. On toto pozvání však odmítl s tím, že nechce, aby Maryši hráli ochotníci. Dalšími hrami byly například Vojnarka (1909), Její pastorkyňa (1917), Lucerna (1923), Naši furianti (1926) a Popelka (1950). (Chalupová, Horák, 2007)
Meziválečné období znamenalo rozkvět pro toto divadlo. Uvádělo se až pět nových her za rok, což je i na dnešní poměry úctyhodné. Velký útlum však nastal v roce 1948, kdy nastala stagnace obou spolků. Teprve po čase se začíná hrát pod nově vytvořenou Osvětovou besedou. Bohužel však zájem diváků vzhledem k politické a hospodářské situaci opadává. Avšak i přes veškeré překážky si toto divadlo dokázalo udržet své publikum a tradice se nepřerušila a nezanikla.
Velký úspěch nastal v roce 1982, kdy bylo představení Maryša navrženo k účasti na Národní přehlídce vesnických divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou. Bylo to vůbec poprvé v celé historii divadla okresu Břeclav, že se některý soubor celonárodní přehlídky účastnil. Tuto éru následovala řada prvenství na okresních a krajských přehlídkách. Národní přehlídky vesnických divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou se soubor účastnil již čtrnáctkrát a odvezl si odtud řadu ocenění, včetně postupu do programu Jiráskova Hronova.
Soubor měl také tu možnost a čest hostovat například ve Švédsku (1993) a v Anglii (1994). V obou případech s hrou Františka Kožíka Šavle a píseň, která byla doprovázené hudbou v podání cimbálové muziky Vonica z Krumvíře. V roce 2000 byl spolek také pozván Společností pro vědy a umění do New Yorku, kde se uvedlo představení Rok na vsi. Každý 25 rok se také hraje před krajany v divadelním sále Školského spolku ve Vídni, kde se navázali vřelé vztahy s divadlením spolkem Vlastenecká Omladina.
V současnosti se v boleradickém divadle odehraje až sedmdesát ochotnických představení snad všech myslitelných žánrů, včetně zvláštního předplatného pro děti. (www.boleradice-divadlo.cz)
6.2.3.1. Divadlo v roce 2014 DS Bratří Mrštíků Boleradice v roce 2014 uvedlo hry, jako například Popelka aneb Pohádka z babiččiny truhličky a Zapeklitá komedie aneb Kdosi brousí nad Paďousy. V adventním čase byla do programu zařazena Noc Pastýřů, vyprávějící o vzniku České mše vánoční od Jana Jakuba Ryby, které se hraje pravidelně v tomto čase již od roku 2007. Nově se uvedla hra Půjdem spolu do Betléma, plná vánočních písní, pořekadel a příběhů.
Mimo domácí představení tento spolek zve i vzdálenější soubory, které by v boleradském divadle předvedly své divadelní hry. V roce 2014 zde diváci mohli shlédnout představení v podání souborů AMADIS Brno, Divadla Koráb, DS Kroměříž, DS „V“ Brno, DS Vojan z Libice nad Cidlinou, OS Opony z Kyjova a Divadlo M. Hechta. Konal se zde také Novoroční koncert Josefa Kraloviče a jeho skupiny.
Boleradský ochotnický divadelní spolek také pořádá pravidelně Divadelní bál, nesoucí určité téma. V minulosti tomu byla například témata, jako Cikánský baron jsem já, Na zámku s Popelkou, Na krásném modrém Dunaji, Krakonošova zahrádka, Praha Karla Hašlera a jiné. (www.boleradice-divadlo.cz)
Další akce, které se v divadle konají, jsou Divadelní dílna, Jarní divadelní sešlost, Jarní předplatné, Rodiče s dětmi do divadla nebo Noc divadel. (www.boleradice.cz)
Spádovost divadla v Boleradicích jsem šetřila pomocí dotazníkového šetření, kdy jsem se před představením nebo během přestávky dotazovala návštěvníků, odkud dojeli. Jejich přístup byl velmi vstřícný a rádi mi odpověděli na kladenou otázku.
Všechna představení byla plně obsazená. Počet diváků byl tedy shodný a to 154 lidí. Největší množství obcí, odkud do divadla dojeli, byl na představení s názvem „Noc Pastýřů“, které bylo konané 7. 12. 2014. Průměrně na toto představení přijelo z každé obce 8 lidí. 26
Nejvíce lidí přijelo z Hustopeč (19) a Moravského Žižkova (14). Z Boleradic divadlo navštívilo 14 občanů.
Na představení „Půjdem spolu do Betléma“, které boleradičtí ochotníci hráli dne 14. 12. 2014, byla návštěvnost také vysoká. Obě představení navštívilo 154 lidí. Množství obcí, ze kterých lidé přijeli je však nižší. Důvodem je v těchto obcích, jako jsou Židlochovice, Strachotín, Podivín a Poštorná byly vypravené zájezdové autobusy právě na tyto představení. Každý autobus přepravil do Boleradic až 50 diváků.
Návštěvnost představení Noc Pastýřů dne 7. 12. 2014
3% 2% 2% 2% 3% Morkůvky 3% Hustopeče 12% 3% Boleradice Moravský Žižkov 4% 10% Hevlín 4% Mikulov 4% 9% Diváky 4% Břeclav 5% 7% Němčičky 5% 5% 7% Velké Němčice 6% Babice
Obrázek 5: Návštěvnost představení Noc Pastýřů dne 7. 12. 2014 Zdroj dat: Vlastní šetření
27
Návštěvnost představení Půjdem s polu do Betléma dne 14. 12. 2014 v 15:00
2% 1% 1%
Židlochovice 28% 36% Strachotín Kobylí Boleradice Diváky Hustopeče
32%
Obrázek 6: Návštěvnost představení Půjdem spolu do Betléma dne 14. 12. 2014 v 15:00 Zdroj dat: vlastní šetření
Návštěvnost představení Půjdem spolu do Betléma dne 14. 12. 2014 v 17:00
3% 3%
16% Židlochovice 34% Strachotín Kobylí Boleradice
21% Diváky Hustopeče
23%
Obrázek 7: Návštěvnost představení Půjdem spolu do Betléma dne 14. 12. 2014 v 17:00
28
Zdroj dat: vlastní šetření
6.2.4. Knihovna Boleradice Čtenářský spolek v Boleradicích byl založen v roce 1868 s názvem „Hrad Polehradský“. Řádné knihovny se však obec dočkala až o třicet let později, kdy ji v roce 1895 založil učitel Hladký, který také založil i hasičskou jednotu. Hladký také do knihovny věnoval bohatý knižní fond.
V druhé polovině 70. let obdržela stabilní umístění, ale po několika letech byl provoz zastaven z důvodů nutné rekonstrukce prostor. Od té doby se již stav knihovny pouze zlepšoval a dokupovalo se další zařízení. Knihovnice začala v těchto prostorách pořádat řadu kulturních a vzdělávacích akcí a počet čtenářů stále narůstal.
V roce 1999 byla knihovna přemístěna na balkon přísálí, kde sídlí dodnes. Je vybavena moderním knihovním systémem a pořádají se zde kulturní a osvětové akce pro širokou veřejnost. (Boleradice, 2011)
6.2.5. Letecko-modelářský klub V roce 2004 byla znovuobnovena činnost Letecko-modelářského klubu. Ten z počátku fungoval pod záštitou Základní školy v Boleradicích. Jako samostatný subjekt vznikla organizace v roce 2006, kdy plynule navázala na svou předešlou činnost. Hlavní zásluhu na obnovení klubu mají Libor Stehlík, Václav Zahradník a Antonín Gasnárek. V době vzniku čítala organizace 13 členů z toho 8 mladších 18 let.
Od počátku se klub potýkal s problémy. Hlavní potíží bylo, že klub nevlastnil vhodné prostory pro svoji činnost a pro práci s dětmi. To se změnilo v roce 2008, kdy obec pronajala modelářům prostory.
Od roku 2006 se boleradský klub stal organizátorem modelářských závodů kategorie F2D Combat a současně se v tomto roce zde konaly závody maket v kategorii F4C. Od roku 2008 až do současnosti se v Boleradicích na letišti konají závody na republikové úrovni v kategorii F2D. (Boleradice, 2011)
29
Každoročně klub pořádá letecko-modelářské dny s názvem Létáme pro vás, kdy zájem o tuto akci stále stoupá hlavně z řad návštěvníků. Počet návštěvníků v roce 2011 dokonce překonal počet 400 účastníků. (www.boleradice.cz)
6.2.6. Motoklub Boleradice Motoklub Boleradice je skupina motorkářů z Boleradic a okolí. Organizuje společné akce ve spolupráci s městysem Boleradice a dalšími partnery. (www.motoklub-boleradice.cz) Mezi akce, které tento spolek spolupořádal, patří Branně sportovní dopoledne ke Dni osvobození Boleradic a srpnové Vítání podzimu. Mezi výjezdy spolku na motorkách v roce 2014 patří týden euroježdění v Rumunsku a enduro v borkovanském údolí. (www.boleradice.cz)
V roce 2014 měl 29 členů, z nichž jsou i dvě ženy. (www.motoklub-boleradice.cz)
6.2.7. Občanské sdružení Nedánov Občanské sdružení Nedánov v obci působí od roku 1998, kdy se o jeho vznik se zasloužila hlavně Miroslava Vavriková. Složení výboru se v průběhu let měnilo a v roce 2010 byl valnou hromadou zvolen jako předseda Bohuslav Barek, který na této pozici působí dodnes.
Hlavním cílem práce tohoto sdružení je práce s dětmi, organizování zájmové činnosti dětí a mládeže ve volném čase, zajišťování a provoz dětských táborů a putování, organizování a spolupodílení se na kulturních, společenských a sportovních akcích, udržování lidových tradic regionu hanáckého Slovácka, podpora a zapojování se do projektů v oblasti environmentální výchovy, pořádání vzdělávacích akcí, seminářů, exkurzí a další.
Mezi akce pořádané v minulosti byla Boleradická tančírna – regionální přehlídka lidových a country souborů dětí a mládeže. V současné době OS Nedánov pořádá tyto akce: Maškarní karneval pro děti, Malovaný svět, Létání s draky na Nedánově, Dýňáci, Lampiáda, Adventní dílna a minijarmark, Mikulášská diskotéka a hlavně letní dětské tábory určené pro děti místní i z širokého okolí.
Sdružení také zajišťuje činnost spolků Polehrádek – lidové tance a zvyky, Pastelka a Sluníčka. V minulých letech zde také působil kroužek Country tanců a Cloggingu – stepu.
30
V současné době má sdružení 34 členů, kterými jsou rodiče dětí, bývalí žáci školy i ti, kteří se chtějí aktivně podílet na kulturním životě v obci. (Boleradice, 2011)
6.2.8. Orel jednota Boleradice Orel působí v Boleradicích již od počátku minulého století, kdy se ustavující schůze konala dne 5. 7. 1913. Z tohoto odboru po vzniku československého Orla stala součást Jednoty Orel v Boleradicích.
Orel postupně získal pro svou činnost vhodné pozemky a před druhou světovou válkou zde byla vybudována budova orlovny, která umožňovala provozování společenských a sportovních aktivit (taneční zábavy, kino, tělocvična, restaurace, jeviště se zázemím, kuželna, venkovní cvičiště).
Činnost Orla byla během 2. světové války zastavena a následně dne 15. 6. 1948 zrušena. 9. 1. 1953 byl místnímu Orlu zabaven veškerý majetek z rozhodnutí Okresního národního výboru v Hustopečích. Obnova činnosti Orla se datuje k 23. 12. 2001, kdy se konala ustavující schůze. Starostou jednoty Orel se stal Jiří Zemánek.
Usnesením zastupitelstva obce ze dne 17. 8. 2003 byl zahájen proces navrácení majetku Orla místní jednotě a současně započala rekonstrukce budovy orlovny, která byla ukončena v roce 2004. Od té doby v budově aktivně pracuje Divadelní spolek bratří Mrštíků, zkouší zde CM Primáš, v galerii jsou pořádané výstavy, jsou zde slavnostně vyhlašovány výsledky okresní soutěže Fotbalista roku, probíhá zde Orelská divadelní dílna a je zde pořádána divadelním spolkem Krajská divadelní přehlídka.
Od roku 2007 funguje nově vybudované víceúčelové sportoviště. Jednota Orel v Boleradicích má v současné době 53 členů a pořádá sportovní turnaje (tenis, nohejbal), cyklistické výlety, turistické vycházky a zastřešuje činnost florbalového oddílu. (Boleradice, 2011)
Mezi akce Jednoty Orel, které se konaly v roce 2014, můžeme zahrnout Nohejbalový turnaj místních družstev konaný v květnu a září, pouť na sv. Hostýn a do Žarošic a Vánoční zpívání na návsi městyse. (www.boleradice.cz)
31
6.2.9. Rybářský spolek Místní rybářská skupina v Boleradicích má v současné době přes 200 rybářů. Členy jsou i rybáři z okolních obcí. Celoročně se starají o místní rybník o rozloze 3,5 ha. V létě udržují okolí rybníku a v zimě sekají led. V majetku spolku je rybářská chata, sklep s ubytováním a loďka využívána na vápnění a údržbu rybníka. (Boleradice, 2011)
Mezi akce pořádané rybáři patří Rybářské závody, které jsou konány v květnu a následně v červnu připravují Den dětí, kde jsou součástí programu sportovní soutěže, chytání ryb, projížďka na loďce a také občerstvení. (www.boleradice.cz)
6.2.10. Římskokatolická farnost Boleradský kostel, zasvěcený Janu Křtiteli, pochází ze 13. Století. K faře patřili v roce 1350 také kostely z Divák a Kurdějova. V těchto letech patřili Boleradice pánům z Klobouk, dále pánům z Kunštátu a od roku 1532 pánům z Víckova. Těm byl po bitvě na Bílé hoře majetek zkonfiskován a předán brněnským jezuitům. Ti kostel zvětšili a dali mu nynější podobu.
Od roku 1621 se v tomto kostele pořádají pravidelné bohoslužby. Výluka nastala pouze roku 1973, kdy bylo zakázané shromažďování lidí po dobu několika týdnů z důvodu epidemie kulhavky a slintavky.
V minulosti byli z Boleradic spravovány farnosti Kurdějov, Diváky, Němčičky, Horní Bojanovice a Morkůvky. V dnešní době tato farnost spravuje už jen Brumovice a Diváky.
Mezi významné dny v obce patří tradiční Jánské hody (dle sv. Jana Křtitele), které jsou pořádané na konci června a také pouť u kaple svatého Rocha, konaná v polovině srpna. Farnost mimo jiné každoročně putuje na Zlatou sobotu do Žarošic, ale v minulosti putovala také do Maria Dreieichen v Rakousku. (Boleradice, 2011)
6.2.11. Sbor dobrovolných hasičů O založení tohoto sboru v Boleradicích neexisuje již přímý doklad. Proto se jako vodítko uvádí datum protokolární zápis ze dne 10. 1. 1897, kdy se konala valná hromada sboru. V tomto zápise se uvádí datum založení 17. 2. 1896. Zakladateli byli učitel zdejší školy Cyril Metoděj Hladký a farář Filip Toufar.
32
Po založení sboru byla zakoupena první vozová jednoproudová stříkačka firmy Smékal, která se dochochovala až do dnešních dnů, kdy je stále provozuschopná. V roce 1934 byla postavena hasičská zbrojnice, která byla v roce 1999 rekonstruována. První motorová stříkačka byla pořízena v roce 1934 a první auto v roce 1949.
V současnosti má soubor 23 členů a hlavní činnost v požární ochraně zajišťuje jednotka SDH, zřizována úřadem městyse. Tato jednotka má 9 členů, kteří jsou také členy SDH. (Boleradice, 2011)
Sbor dobrovolných hasičů také pořádá řadu kulturních akcí pro občany Boleradic, jako jsou Letní noc, Hravé loučení s prázdninami, Vítání podzimu a v letošním roce se v květnu konalo 80. Výročí Jednotky dobrovolných hasičů. (www.boleradice.cz)
6.2.12. Svazarm – Techsport Svazarm v Boleradicích navázal svojí činností na svaz brannosti, který zde působil v letech 1945 – 1948. V roce 1975 došlo k rozmachu po vzniku automotoklubu, střeleckého kroužku a letecko-modelářského klubu, který se po letech osamostatnil.
Díky usilovné práci více než 120 členů a rozvoji kulturního a společenského života si svazarm upevnil své místo mezi spolky. Areál svazarmu se rozrůstal a v konečné fázi jej tvořily vybavené dílny, ubytovna se společenskou místností, modelářská dílna, sklady, mycí rampa a sociální zařízení.
Mezi význačné akce konané v tomto období patřily různé přebory, akce pro děti, zájezdy po republice, účast na automobilových závodech, zimní jízdy zručnosti, oslavy, zájezdy do divadel nebo svazarmovské plesy.
Roku 1990 byl Svazarm zrušen a jeho nástupnická organizace již nedokázala pokračovat v předchozích úspěších. Organizace se potýkala s finančními problémy a také proto byl v roce 2000 provoz areálu ukončen a areál byl prodán.
Techsport jak ho známe dnes, přijal nové stanovy v roce 2006. Posláním spolku je obohacování života v Boleradicích, vytváření trvalých hodnot v obci, rozvíjení mezilidských vztahů, kulturní a společenské činnosti, pořádání humanitních, turistických a sportovních akcí Tyto cíle naplňuje událostmi, kterými jsou například běhy Terryho Foxe a
33 boleradická putování, kdy výtěžek z těchto akcí jde na výzkum boje s rakovinou a podporu betléma Klobouky.
Dalšími akcemi byly košty pálenek, organizace výstav betlémů, tematické zájezdy, stavba rozhledny na Nedánově, koncerty nebo výstavy. Byly také vybudovány naučné stezky, kdy první vede k Bolehradskému hradu na Pasekách a druhá okolím celé obce. Obě mají 26 informačních panelů a mapují minulost i přítomnost Boleradic. Tyto stezky také byly obohaceny výstavbou božích muk mezi vinicemi.
V současné době má Techsport 21 členů a průměrný věk je 66 let. (Boleradice, 2011)
6.2.13. Tělovýchovná jednota Sokol Boleradice TJ Sokol v Boleradicích vznikl 26. 4. 1991. Je určen ke sdružování dětí, mládeže i dospělých osob za účelem provozování tělovýchovy, sportu, zájmové i společenské činnosti.
TJ má tři oddíly – fotbal, stolní tenis a Česká asociace sport pro všechny „ČASPV“.
Majetek Sokolu v Boleradicích tvoří fotbalová hrací plocha i přilehlé zrekonstruované kabiny, Stadion, vybudovaný v roce 1924, hřiště pro mateřskou školu a pozemek v „Tihelni“ před vinnými sklepy, sloužící pro veřejné akce jako je zarážení hory a vinobraní. (Boleradice, 2011)
V současné době má tento spolek 129 členů, z toho asi 50 aktivních sportovců.
Mezi tradiční akce pořádané Sokolem je Novoroční turnaj ve stolním tenise, konaný vždy 1. ledna. Fotbalovými událostmi jsou Metle cup a Pohárový turnaj, což jsou příležitosti k porovnání fotbalových sil mezi místním družstvem a družstvy z okolních obcí. (www.boleradice.cz)
6.2.14. Vinařský spolek Boleradice Vinařství má v Boleradicích dlouholetou tradici. Původně se vinaři sdružovali pod záštitou Českého zahrádkářského svazu. Samotný spolek byl založen a registrován dne 5. 4. 1998 a zakladateli byli Křižák Jan, František Vystoupil, Jan Koráb, Jiří Machač a Vladimír Soukop. Ke dni založení měl spolek 15 členů. V roce 2011 se počet členů zvýšil na 29.
34
Účelem vzniku Vinařského spolku bylo a je sdružování zájemců o pěstování hroznů, výrobu vína, zprostředkování a výměna vzájemných zkušeností mezi členy spolku a podpora tradic spojených s pěstováním vinné révy v obci Boleradice. (Boleradice, 2011)
Mimo jiné spolek pořádá každoroční Velikonoční výstavu vín, Štěpánský košt, tematické zájezdy do vinařských oblastí u nás i v zahraničí i odborné akce a přednášky s vinařskou tématikou pro širokou veřejnost. (www.boleradice.cz)
V minulých letech došlo také ke znovuobnovení tradice pořádáním slavnosti vinobraní s otevřenými sklepy, kdy má každý návštěvník možnost nahlédnout do sklepů a konzumovat víno přímo od vinařů, kteří v této obci mají své stálé postavení v kulturním i společenském životě. (Boleradice, 2011)
6.2.15. Základní a mateřská škola Boleradice Boleradická škola je zařízení dlouholetou tradicí, která přesahuje 400 let. Od roku 2001 patří tato základní škola mezi příspěvkové organizace. Školním vzdělávacím programem je od roku 2007 Tvořivá škola Boleradice. V mateřské škole je vzdělání řízeno programem Barevný svět.
Škola se podílí na mnoha ekologických aktivitách, kterými jsou Mrkev, Ekoškola, Mrkvička, Recyklohraní a díky těmto aktivitám byl udělen zdejšímu zařízení titul Ekoškola.
Do mateřské školy dochází 25 – 30 dětí ročně a tento počet se v posledních letech nemění.
Mezi mimoškolní aktivity patří dramatická výchova, tematicky zaměřené Barevné dny, věnované průřezovým tématům, vlastivědné výlety, exkurze do muzeí, výukové programy a školy v přírodě. Konají se zde lyžařské kurzy a plavecká výuka. Mezi kulturní aktivity patří Boleradický džbánek, který má část hudební, recitační, výtvarnou a literární.
Mezi další školní akce patří návštěvy zdejšího divadla, Dýňový den, Noc ve škole, Vánoční jarmark, Koledování, Masopustní průvod, Vítání jara, Vynášení moreny Den Země, Boleradická olympiáda, Vánoční jarmark, dopravní výchova na dopravním hřišti, vystoupení Moravské besedy na Jánských hodech v obci a školní akademie ke Dni matek.
35
Zájmové kroužky jsou vedeny hlavně pod hlavičkou školné družiny a na mnohých se podílí s občanským sdružením Nedánov. Těmito kroužky jsou Polehrádek, aerobik nebo břišní tance. (Boleradice, 2011)
6.2.16. Další spolky, které působily v obci Boleradice Mezi spolky, které svoji činnost v obci ukončily, patří myslivci, chovatelé nebo včelaři. Jako zajímavost byla první zmínka o včelařích v Polehradicích již v roce 1905. Členové z těchto spolků však ve své činnosti pokračují buď bez záštity spolku, nebo jako členové těchto spolků v jiných obcích. (Boleradice, 2011)
V této obci jsou také uskupení občanů, kteří pořádají akce pro místní obyvatele, ale nemají statut spolku. Mezi tyto uskupení patří například boleradická Krojovaná mládež, která pořádá tradiční Jánské hody, Martinské hody a krojovaný ples. Metlaři pořádají Metlefest. Městys Boleradice pořádá Setkání se seniory nebo pietní vzpomínku a branně sportovní dopoledne ku příležitosti výročí osvobození Boleradic. Pomník 1. světové války pořádal dne 11. 11. 2014 Pietní vzpomínku ke Dni veteránů a 100. výročí 1. světové války. (www.boleradice.cz)
36
7. ANALÝZY ROZHOVORŮ S OBYVATELI OBCE BOLERADICE
7.1. Způsob získání dat Rozhovory proběhly po předešlé domluvě s danou osobou. Rozhovory byly nahrávány na diktafon nebo zaznamenávány v písemné formě. Pro komunikaci s respondenty jsem také využila sociálních sítí. Respondentům byly kladené předem připravené otázky, které by mohly být porovnávané mezi jednotlivými rozhovory.
7.2. Charakteristika výzkumného vzorku Rozhovory proběhly za pomoci mužů a žen ve věku 19 až 23 let. Tito respondenti jsou nebo byli obyvateli obce Boleradice. Vybrala jsem skupinu lidí stejné věkové skupiny, kde se dají dobře porovnávat výsledky a také jejich názory na život v obci Boleradice.
Interview jsem vedla s celkem pěti respondenty. Na jejich přání být anonymní jsem jména těchto osob pozměnila. Uvedený věk je skutečným věkem dané osoby.
Seznam respondentů:
- Pavel M. (22. let) - Václav Ch. (20. let) - Klára K. (19. let) - Jana K. (20. let) - Lucie M. (22. let)
7.3. Analýza rozhovorů První otázkou rozhovoru bylo, jak jsou dotázaní respondenti spokojeni s životem v Boleradicích. Odpovědi byly ve většině případů kladné. Byl oceněn hlavně klidný život na vesnici, okolní příroda, atmosféra, kulturní život a tradice.
„Už jenom, že je to vesnice je to fajn. Není tady milión lidí, je tam plno přírody, kam se dá jít a hlavně je tam klid.“ (Klára K.) 37
„V Boleradicích nejvíce oceňuji to, že je to prostě dědina. Je tam klid, čerstvý vzduch a domácí kuchyně.“ (Václav Ch.)
Změny v Boleradicích by provedla Jana K. a Klára K. U Kláry K. by se změna týkala jen vyčištění rybníka.
„Bohužel musím říct, že bych vyměnila našeho starostu. Důvod je ten, že jeho prezentace před občany není moc dobrá, reprezentuje se jako velmi lakomý a závistivý člověk. A ještě jednu věc bych změnila, přijde mi, že mládež v Boleradicích je málo kolektivní, že netáhnou za jeden provaz.“ (Jana K.)
Na otázku, kolik je v okresu Břeclav celkem spolků, odpověděli dotázaní chybně. Odhady počtu spolků se pohybovaly okolo dvou set. Ve skutečnosti jich však je více než 500.
„Dejme tomu, že v každé vesnici jsou tak 3, tak počítám tak cca 190 – 200 (spolků).“ (Klára K.)
Dále jsem se respondentů zeptala, jestli by dokázali říci, kolik je celkem spolků v Boleradicích. Počet se pohyboval mezi pěti až jedenácti spolky v této obci. Nejčastěji jmenovanými spolky byly spolky: Divadelní spolek, Sbor dobrovolných hasičů, Orel, Sokol, Zahrádkářský svaz, OS Nedánov, Techsport, spolek vinařů a rybářů.
„Je zde Orel, Sokol, divadelní spolek, OS Nedánov, modeláři, zahrádkáři, rybáři, vinaři, hasiči, motorkáři, fotbalisti a na víc si už asi nevzpomenu.“ (Lucie M.)
Rozhovory bylo také zjištěno, že všichni dotázaní jsou nebo byli členy spolku nebo alespoň navštěvovaly kroužky daného spolku. Pavel M. je členem včelařského spolku v Kloboukách a také horolezeckého oddílu Pálavský věšák. Lucie M. je členkou OS Nedánov a byla členkou divadelního spolku v Boleradicích. V tomto spolku také působil Václav Ch. Klára K. byla členkou Klubu plaveckých sportů Kometa Brno. Respondentka Jana K. členkou žádného spolku nebyla. V dětství však navštěvovala farní kroužek a zájmové kroužky vedené pod OS Nedánov. 38
Následovala otázka, co danou osobu k těmto kroužkům přivedlo. Byla rodina, přátelí i vlastní zájem o danou činnost.
„Chodil jsem do dramaťáku už někdy od 3. třídy, ale jestli jsem tam chtěl chodit sám, nebo mě tam přihlásili naši, si už fakt nepamatuji. A teď do divadla… moje mamka hrála a také hodně mých známých hrálo. Tak když jsem byl osloven hrát v divadle, tak jsem do toho šel.“ (Václav Ch.)
„Byl to kamarád, se kterým jsem začal jako dítě chodit do včelařského kroužku v Morkůvkách. Organizoval to strýc toho kamaráda, který byl včelař. Ten založil u nás asi pro pět lidí včelařský kroužek, kde jsme chodili ke včelám, sázeli jsme stromy, vytáčeli jsme med, jezdili jsme po soutěžích. A pak jsem měl svůj první úl a přihlásil jsem se asi v desíti do Včelařského spolku v Kloboukách u Brna. Pak jsem ale zjistil, že se včel bojím a chtěl jsem se odhlásit. Taťkovi to ale nedalo a dřív, než jsem se stihl odhlásit, mi to přetrhl s tím, že si pořídí on nové včelstvo a bude se o včely starat místo mě. A stará se o ně dodnes, kdy máme myslím sedm včelstev.“ (Pavel M.)
Všichni respondenti také byli a někteří stále jsou podporování svou rodinou v činnosti, kterou v rámci spolku vykonávají.
Kdyby byla možnost a čas, tak by se mnozí respondenti zapojili do činnosti i v dalších spolcích.
„Asi bych se rád zapojil mezi rybáře. Bohužel však v současné době nemám čas na další aktivity a výhledově čas asi ani mít nebudu.“ (Pavel M.)
„Asi by to byl nějaký, kde se zpívá a tancuje.“ (Jana K.)
„Asi by to bylo to divadlo, ale vzhledem k tomu, že tam nejsou lidi mně blízcí, tak asi ne. Ale od malička ve mně pár lidí vidělo ten talent herce. A dokonce mi to vyšlo i v různých testech a bavilo by mě to.“ (Klára K.)
„Rozhodně chci něco udělat s boleradskou farností - oživit ji, kdyby se našli lidi vytvořit nějakou scholu, dovést tam i svoje vrstevníky, ale s tím, jak jsou Boleradice 39 rozpolcený to radši budu dělat "na vlastní pěst" s pomocí jednotlivců, spíš než spolků.“ (Václav Ch.)
Dotázaní respondenti se účastnili mnoha akcí, které byly pořádány v obci Boleradice. Mezi nejvíce navštěvované akce v Boleradicích patří Jánské a Martinské hody, případně krojovaný ples, které však pořádá boleradská krojovaná chasa. Tato chasa není v Boleradicích oficiálním spolkem, ale v mnohých okolních obcích se spolkem stala. I mnozí dotázaní jsou členy této chasy a spolupořádají tak tyto akce.
Další akce, které jsou hojně obyvateli obce i respondenty navštěvovány jsou například divadelní představení a Divadelní bály (Divadelní spolek Bří Mrštíků), fotbalové zápasy (TJ Sokol), předvánoční zpívání (Orel), velikonoční košty (Vinařský spolek) nebo Loučení s prázdninami, které pořádá Sbor dobrovolných hasičů a Motorkáři.
„V dnešní době chodím na divadelní představení, byla jsem na loučení s prázdninami, divadelním bále, koštech, hodech a plesech a také na fotbalových zápasech. Na více akcí si už asi nevzpomenu.“ (Lucie M.)
„Jezdím s Nedánovem na tábory jako instruktor oddílu. Párkrát jsem jel s Orlama na nějaký zájezd. Několikrát jsem byl na loučení s prázdninami, ale to pořádá pokaždé někdo jiný. Dál ještě jsem byl na předvánočním zpívání, které myslím pořádá Orel. A další akce…. Asi velikonoční košt a krojované a divadelní bály. A kdysi dávno jsem byl i na Country bálech, kam ale moc lidí nechodilo.“ (Václav Ch.)
„Byl jsem jednou v divadle na představení. Byl jsem na rozloučení s prázdninami, které organizovali hasiči a motorkáři. Pak jsem byl v listopadu na Martinských hodech a na koštu vína. Začátkem roku jsem tančil předtančení na Divadelním bále, který se dle mého názoru velice vydařil a rád se ho zúčastním i v dalším roce. A také jsem byl v červnu na hodech.“ (Pavel M.)
Další otázkou bylo, jestli je sdružování lidí ve spolcích v dnešní době internetu a sociálních sítí schopno přetrvat i do budoucnosti. Odpovědi byly ve většině případů kladné, tedy že činnost spolků přetrvá i do budoucnosti. V určitém ohledu, jak uvedli někteří
40 dotázaní, dokonce sociální sítě pomáhají k organizaci spolků a ke scházení lidí mimo virtuální prostředí.
Některé spolky využívají sociální sítě ke své propagaci. Zde bych jako příklad uvedla Divadelní spolek bratří Mrštíků z Boleradic, který má kvalitní webové stránky, ale také zřízen profil na Facebooku, kde je již přes 250 členů. Správci na tuto sociální síť vkládají pravidelně nové příspěvky o nadcházejících akcích a následně i fotografie, odkazy nebo videa z akcí minulých.
„Samozřejmě. Přes internet se nedá řešit úplně všechno. Nejlepší je, když se lidé ve větším počtu sejdou a proberou své společné zájmy a mají tak dejme tomu naplněný svůj život. Ale na druhou stranu, když to tak vezmu, probíhá svolávání a organizace těchto spolků velmi často přes internet prostřednictvím e-mailu nebo přes sociální sítě.“ (Pavel M.)
„Rozhodně! Přece jen jdeš mezi lidi a ne jen na síť. A navíc neznám žádnou vtipnou historku z facebooku, ale znám spoustu vtipných historek z divadla, hodů atd.“ (Václav Ch.)
„Doufám, že tradice spolků přetrvá do budoucna. Rozhodně bych chtěla, aby i mé děti navštěvovaly nějaký spolek. Myslím si, že je důležité se sdružovat a komunikovat i mimo sociální sítě.“ (Lucie M.)
V závěru rozhovoru jsem se respondentů zeptala, jestli si myslí, že tradice spolků přetrvá do budoucna. A také jsem se zeptala, zda spolky jako jsou například myslivci, zahrádkáři nebo spolky rybářů přetrvají do budoucna.
V několika případech se opakovala odpověď, že na fungování spolků v budoucnosti mají velký vliv rodiče dětí. Rodiče by dle názorů respondentů měli své děti vést k aktivnímu zapojování se na fungování spolku či jiného zájmového útvaru. Tito dotázaní také uvedli, že by své děti chtěli vést a podporovat je v práci v určitém spolku.
„V to také doufám. Je ale potřeba aby rodiče k těmto aktivitám své děti vedli již od malička. Je potřeba, aby se o určité oblasti zájmu někdo staral a pečoval o to s chutí. A také si myslím, že je potřebné, aby každý z nás měl určitý koníček, díky němuž by se po práci odreagoval.“ (Lucie M.)
„Je to fakt o povaze těch dětí a výchově. Co takové malé děti znám, tak je to hlavně tím, že je k tomu vedou rodiče, takže ti co fakt chtějí sami od sebe, tak těch bude asi tak pět 41 procent. A s těmi spolky - podle toho možná kde, třeba skauti ve větších městech třeba jo. A možná vinaři na vesnicích, protože pít je radost a patří to k životu od pradávna. Takže tak to vidím já. Možná to do budoucna bude jinak.“ (Klára K.)
„Já bych řekla, že jedinou motivací může být to, že se ve spolcích budou scházet lidé stejné věkové kategorie a že tam budou chodit za zábavou. Myslím si, že v dnešní době málokdo chce dělat něco pro druhé, z čeho navíc nemá ani žádný zisk či odměnu. Pro každého je pohodlnější sedět doma, a když se koná nějaká akce, tak se buď neúčastní, nebo tu akci a její organizátory ještě pomluví.“ (Jana K.)
„Tak co se týče myslivců, tak znám i pár mladších než jsem já, co dělají myslivecký zkoušky. Akorát teda ne v Boleradicích. A co se týče rybářů, tak těch mladých znám, ale taky mimo Boleradice. Takže neřekl bych, že nějaký spolek není pro mládež atraktivní.“ (Václav Ch.)
„Určitě. Osobně znám plno mladých rybářů i myslivců, které to baví a zajímají se o to. Tudíž si myslím, že to přetrvá dál.“ (Pavel M.)
42
7.4. Shrnutí výsledků Šetření, které probíhalo formou rozhovorů, se celkem zúčastnilo pět osob. Věk respondentů se pohybuje v rozmezí 19 až 22 let. Tuto skupinu jsem vybrala záměrně, jelikož jsem se chtěla dotázat na jejich názor na spolky, které působí v Boleradicích – tedy v obci, kde dotázaní vyrůstali a žijí i v současnosti. Také mě zajímalo, jestli je z jejich pohledu činnost ve spolku pro mladou generaci atraktivní a jestli přetrvá tato tradice i do budoucnosti.
Otázky, které byly kladeny v tomto šetření, měly úzkou vazbu s tématem spolků a se spolkovou činností v městysu Boleradice.
S životem na vesnici jsou všichni dotázaní spokojeni. Záporů života na vesnici bylo během interview řečeno minimum. Množství spolků v okrese Břeclav bylo odhadováno všemi dotázanými mnohem nižší, než ve skutečnosti je. Totožná situace nastala i u spolků obce Boleradice. Respondenti si vzpomněli pouze na ty nejznámější a nejaktivnější spolky. Nově vzniklé spolky, jako CM Primáš nebo Motorkáři nebyly téměř jmenovány.
Všichni respondenti se během dětství zapojovali nebo v současnosti se stále zapojují do činnosti ve spolcích v Boleradicích či v okolních obcích, kde se jejich zájmová činnost provozuje.
Akce pořádané v Boleradicích i v okolí jsou dotázanými navštěvované hojně a dotázaní k těmto akcím mají kladný vztah. Je to jedna z možností, kde se střetnout s přáteli.
Z rozhovorů také vyplývá, že tradice spolků přetrvá i do budoucnosti. Pokud spolky umí aktivně využívat sociální sítě a možnosti webových stránek, přispěje to pouze k prospěchu a k propagaci daných spolků.
Okres Břeclav je známý množstvím tradic, které jsou spjaté s vínem, folklorem, hudbou a tancem. Za udržování těchto tradic můžeme být vděčni spolkům, které tyto tradice udržují a nevedou je k úpadku.
Průzkum spokojenosti s životem na vesnici a s činností spolků by možné provést pomocí dotazníkového šetření, do kterého by se zapojilo velké množství občanů Boleradic či jiné obce, ve které by šetření probíhalo. Další možností šetření by bylo zapojit více věkových skupin a výsledky porovnávat mezi generacemi v rámci jedné obce nebo vybrat
43 reprezentativní vzorek mezi obyvateli celého okresu Břeclav a provést dotazníkové šetření na téma spolků v rámci celého okresu.
Získali bychom tak přehled o spokojenosti obyvatel týkající se spokojeností s činností spolků na území tohoto okresu. Mohly by se tak odstranit nedostatky nebo by například mohly vznikat nové spolky, které by se zaměřily na činnost, která se v rámci okresu nevyskytuje a byla by žádaná.
44
8. ZÁVĚR Má bakalářská práce s názvem „Spolky a spolková činnost obcí okresu Břeclav“. Práce si kladla za cíl poukázat na významnost, různorodost a množství spolků, které se na území tohoto okresu vyskytují.
Práci by se dala rozdělit do tří částí. První část je zaměřena na definici spolku, jeho právní ukotvení a podmínky pro jeho vznik a následné působení.
Druhá část se věnuje okresu Břeclav. Je zde uvedena charakteristika celého území, což má souvislost se vznikem některých spolků, jako jsou například vinaři či zahrádkáři. Byly zde vytvořeny mapy, znázorňující množství spolků v jednotlivých obcích a také graf, který znázorňuje množství spolků v závislosti na počtu obyvatel dané obce. V této části byl vytvořen přehledný seznam spolků, který by mohl být publikovaný či dostupný například na obecních úřadech či webových stránkách okresu či obce. Lidé by tak získali přehled o rozmístění spolků a v případě zájmu by se do těchto útvarů mohli taktéž aktivně zapojit.
Jelikož je toto téma velice obsáhlé, rozhodla jsem se zaměřit na spolkovou činnost v jediné obci a k tomuto účelu jsem si vybrala městys Boleradice. V této třetí části práce je popsána historie obce a jednotlivé spolky, které zde působí. Popis jednotlivých spolků je doplněn o přehled akcí, které byly konané v roce 2014.
Spokojenost občanů s životem v této obci a s jejich zkušenostmi v rámci spolků jsem se rozhodla šetřit kvalitativním výzkumem, který proběhl formou interview. Zaměřila jsem se na jednu věkovou skupinu a výsledky průzkumu byly uspokojivé. Všichni dotázaní mají osobní vztah ke spolkům a svou návštěvností akcí těchto spolků podporují jejich činnost.
Toto šetření bylo však pouhou sondou pro zjištění názoru na spolky a spolkový život v Boleradicích. Pro přesnější výsledky je nutný další výzkum, který bych mohla provést v rámci své diplomové práce.
45
Seznam použité literatury - Boleradice: slovem a obrazem. Vyd. 1. Brno: Pro městys Boleradice vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2011, 102 s. ISBN 978-80-87332-32-0. - CHALUPOVÁ, A., HORÁK, J. Divadlo, naše láska: 110 let ochotnického divadla v Boleradicích. V Boleradicích: Městys Boleradice, 2007, 141 s. ISBN 978-80-86362- 93-9.
- KIDLESOVÁ, S. Česká republika od A do Z: [turisticko-vlastivědná encyklopedie]. Vyd. 1. Praha: SW Travel, 2009, 683 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 978-802-5451- 564. - KRUML, J. Obnova vesnic Kloboucka. Sdružení obcí Kloboucka, 1991. - MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, Procházka po krajích České republiky, 1. Vydání. Praha: DaDa, a.s., 2001, ISBN 80-903064-0-3 - SHOCart, Školní atlas Česká republika a Evropa, Freytag a Berndt, ISBN 9788072242474 - ŠVESTKA, J.; DVOŘÁK, J.; FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1736. - TKÁČ, V., Morava Slezko, země kulturních pokladů, 1. Vydání. Optys, 1993. ISBN 80-85819-01-5
46
Seznam internetových zdrojů - Český statistický úřad. Charakteristika okresu Břeclav. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z World Wide Web:
- Obec Dolní Věstonice. Spolky. [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z World Wide Web:
48
- Obec Lednice. Spolky. [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné z World Wide Web:
49
- Město Rakvice. Spolky. [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z World Wide Web: 50 - Obec Zaječí. Spolky a sdružení. [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z World Wide Web: 51 Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1: Mapa krajů a okresů České republiky ...... 15 Obrázek 2: Mapa obcí okresu Břeclav ...... 16 Obrázek 3: Mapa četnosti spolků v obcích okresu Břeclav...... 18 Obrázek 4: Počet obyvatel a spolků působících v obcích okresu Břeclav ...... 19 Obrázek 5: Návštěvnost představení Noc Pastýřů dne 7. 12. 2014 ...... 27 Obrázek 6: Návštěvnost představení Půjdem spolu do Betléma dne 14. 12. 2014 v 15:00 ..... 28 Obrázek 7: Návštěvnost představení Půjdem spolu do Betléma dne 14. 12. 2014 v 17:00 ..... 28 Seznam příloh Příloha 1: Spolky obcí okresu Břeclav – seznam ...... 53 Příloha 2: Občanský zákoník – Spolek ...... 60 Příloha 3: Rozhovory ...... 68 52 Příloha 1: Spolky obcí okresu Břeclav – seznam Bavory – Divadelní spolek, FC Palavan Bavory, Vinařství a Vinohradnictví Boleradice – Cimbálová muzika Primáš, Čtenářský spolek, Divaedlní spolek bratří Mrštíků, Jednota Orel Boleradice, Letecko-modelářský klub, Motoklub Boleradice, Občanské sdružení Nedánov, Rybářský spolek, Římskokatolická farnost, Sbor dobrovolných hasičů, Techsport, Tělovýchovná jednota Sokol Boleradice, Včelaři, Vinařský spolek Boleradice, Zahrádkáři, Základní a mateřská škola Borkovany – Myslivci, Orel jednota Borkovany, Rybáři, Sokol Borkovany, Vinaři Bořetice – Celtic Bořetice, Chrámová schola DEO GRATIAS, Letecký klub Nad krajem André, Mužácký pěvecký sbor SVODNIČAN, Myslivecké sdružení Bořetice, OS rodičů a dětí Dobromysl, Rybářské sdružení Bořetice, Sbor dobrovolných hasičů Bořetice, Slovácká kapela HORENKA, Svobodná spolková republika KRAVÍ HORA, Tenisový oddíl Bořetice Brod nad Dyjí – Honební společenstvo Brod nad Dyjí, Myslivecké sdružení Brod nad Dyjí Sinaj, Spolek pro vojenská pietní místa, Sportovně střelecký klub Brod nad Dyjí Brumovice – ARKÉNIE, Carpe diem, Český zahrádkářský svaz, Divadelní spolek Brumdivoch, Klub přátel Dr. Jana Herbena a historie obce, Moravský rybářský svaz, Myslivecké sdružení, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek Brumovických vinařů, TJ Sokol Břeclav – 19. Prapor Stráže Obrany Státu Hodonín, Aperta centrum pro děti a rodiče, Biosférická rezervace Dolní Morava, Českomoravská myslivecká jednota okresní myslivecký spolek Břeclav, Český zahrádkářský svaz, Divadlo Regina, Duhovka – středisko volného času Břeclav, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Klub přátel lokálek, Klubík Břeclav – Centrum pro rodinu, Kraso Břeclav, Lodní doprava Břeclav, Malovaný kraj, Moravský rybářský svaz, Národopisný soubor Břeclavan, Občanské fórum Břeclav, Okresní fotbalový svaz, Pro Region – Břeclav o.s., Prosperita pro Břeclav o.s., Regionální sdružení Českého svazu tělesné výchovy Břeclav, Roska Břeclav, Rozvoj Podluží o.s., Sdružení břeclavských výtvarníků, Spolek neslyšících Břeclav, Územní skupina International Police Association 213 Břeclav, Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu, ZO Českého svazu ochránců přírody Březí – Babický drak, Kynologický klub Kerberos, Spolek pro vojenská pietní místa, Spolek válečných vysloužilců, TJ Sokol Březí, Základní organizace Českého zahrádkářského svazu 53 Bulhary – Český zahrádkářský svaz Bulhary, Místní skupina MRS Bulhary, Mužácký sbor Pulgárčané, Myslivecké sdružení Bulhary, Národopisný soubor Hrozének, Sbor dobrovolných hasičů Bulhary, Svaz postižených civilizačními chorobami, Svaz žen, TJ Sokol Bulhary Diváky – Myslivecké sdružení, Rybáři, TJ Diváky Dobré Pole – Ochotnický spolek Slovan, rybářský spolek Dobré Pole o.s., SDH Dobré Pole, Spolek pro vojenská pietní místa, Spolek vinařů Dobré Pole, TJ Sokol Dobré Pole Dolní Dunajovice – ČZS Dolní DUnajovice, Dětská soubor Dunajek, Mužský a ženský sbor, Tenisový klub Dolní Věstonice – SK Dolní Věstonice, Věstonická Beseda Drnholec – Drnholecká chasa, Klub vojenské historie Litobratřice, Letecko-modelářský klub, Motosharks Drhnolec, Myslivecké sdružení „Rozvoj“ Drnholec, OS Drnholec – Výsluní, Sbor dobrovolných hasičů, TJ Dynamo Drnholec Hlohovec – Chovatelský spolek, Sokol Hlohovec, Spolek pro vojenská pietní místa, Myslivecké sdružení Hlohovec Horní Bojanovice – Hasičský sbor, Hornobojani, Myslivci, Rybářský spolek, TJ Sokol, Zahrádkáři a vinaři Horní Věstonice – Cvičení pro ženy a dívky, FK Horní Věstonice, Myslivecké sdružení Hrušky – Drtichy o.s., Hasiči, Myslivci, Mužáci, Národopisný kroužek, Sokol Hrušky, Vinaři, Vlastivědný kroužek, Zahrádkáři Hustopeče – Asia budo center, Český zahrádkářský svaz Hustopeče, Farnost Hustopeče, FC Hustopeče, Hustopečská chasa, Hustopečské Vinařské Bratrstvo, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Klub historie a vlastivědy Hustopečska, MAS Hustopečsko, Mikroregion Hustopečsko, Muzejní spolek, Sdružení Alfons, Spolek všehoschopných, Svaz tělesně postižených, Šachový klub Hustopeče, TJ Agrotec Hustopeče, Vinařský spolek Krajcperk Hustopeče Jevišovka – Jevišovská chasa, Myslivecké sdružení, Sbor pro občanské záležitosti, Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR, Tělovýchovná jednota Kašnice – Speciální kynologický klub Onceiro, Spolek pro vojenská pietní místa 54 Klentnice – Český svaz zahrádkářů, Český svaz žen, Honební společenství, Myslivecké sdružení Klentnice, Občané pro Klentnici o.s., TJ Sokol Klentnice Klobouky u Brna – Florbal, Sbor dobrovolných hasičů, Stolní tenis, TJ Sokol, TJ Sokol – oddíl kopané Kobylí – Červený kříž, Český zahrádkářský svaz, Chovatelé, Klub přátel historie, Myslivost, RC Auta Kobylí, Rybáři, SDH Kobylí, Sdružení zdravotně postižených Kostice – Cimbálová muzika Jožky Severina, Český zahrádkářský svaz, Dětský folklórní soubor Kostičánek, Fotbalový oddíl, Kondiční cvičení žen, MO Českého mysliveckého svazu, MO Kynologický klub, MO Moravský rybářský svaz, Mužský sbor Kostice – Tvrdonice, Oddíl Armsport, Sdružení tělesně postižených, Sdružení vinařů, Slovácký krůžek Kostice, Spolek motorkářů, Tenisové kurty a dětské hřiště, TJ Sokol, TJ Sokol JUDO, TJ Sokol kopaná, Ženský sbor Tvrdonice Krumvíř – ČZS – místní vinaři, Klub maminek obce Krumvíř, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek pro muzeum, TJ Sokol Křepice – Chovatelé poštovních holubů, Kynologický klub, Mateřské centrum Klubíčko, Myslivecké sdružení, Sbor dobrovolných hasičů, Skautský oddíl Gaudete, TJ Sokol, Zahrádkáři Kurdějov – FC Kurdějov Ladná – Jednotka sboru dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Ladná, Občanské sdružení Ladná Svobody, Slovácké sdružení Ladná Lanžhot – Český červený kříž, Český zahrádkářský svaz, DH Lanžotčanka, Koňské stezky Podluží o.s., Kuželky Lanžhot, Lakrosový oddíl 300 Lanžhot, MAS Dolní Morava, Moravský rybářský svaz o.s., Mužský sbor Lanžhot, Myslivecká společnost Lanžhot, OS Dočasky.cz, Skautský oddíl Lanžhot o.s., Svaz tělesně postižených, TJ Sokol Lanžhot, TJ Sokol Lanžhot – florbal, TJ Sokol Lanžhot – fotbal, TJ Sokol Lanžhot – košíková, TJ Sokol Lanžhot – oddíl ASPV, TJ Sokol Lanžhot – stolní tenis, TJ Sokol Lanžhot – tenis, Z.O. Český svaz včelařů, Ženský sbor z Lanžhota Lednice – Biosférická rezervace Dolní Morava, Bulldogs Lednice, Dětský folklórní soubor Ledňáček, Klub aktivního stárnutí Lednice, Modeláři Lednice, Moravský rybářský svaz Lednice, Občanské sdružení Severka, Sdružení obcí Region LVA 55 Mikulov – 7 dní, Aliance vinařů V8, Cimbálová muzika Klaret, Collegium Magistrorum, Česká speleologická společnost, Divadelní spolek Mikulov, FC Pálava Mikulov, Jezdecký klub Mikulov, Krojová chasa Mikulov, Lacrosse club OSTO6 Mikulov, MAS Mikulovsko, Moravský rybářský svaz, Muzejní spolek, Národopisný spolek Pálava, Národy Podyjí, OS Agroenergie, Radioklub OK2KFL Mikulov, Romenstudio, Sdružení hudebníků města Mikulov, SKATEMIK skateboardový klub, Skautské středisko Mikulov, Spartan Academy Mikulov, Spolek přátel Mikulova, Sportovně střelecký klub Mikulov, Taneční studio Morava, Tenisový oddíl Mikulov, Virtuosi di Mikulov, ZUŠ Mikulov Milovice – AFK Milovice, Dětský domov, E.T.H.L. – polabská liga stolního hokeje, Klub seniorů, Nízkoprahový D-klub Milovice, Nízkoprahový klub Milovice, Přátelé a rodáci Milovic, Rodinné centrum Milovice, SDH Milovice, Sdružení zahrádkářů Milovice – Balonka o.s., Semiramis OS – drogové poradenství, Sport Dynamo Milovice, ŠK Milovice šachový kroužek, TJ Sokol Milovice, ZO ČSCH Milovice Moravská Nová Ves – DFS Jatelinka, Echo Moravia, Fotbalový klub, Kynologický klub, Mažoretky Neonky, Neoveská cimbálová muzika, Rodinný klub Brouček, Slovácký krůžek, Vinařský spolek, Ženský sbor Moravský Žižkov – Dětský folklórní soubor Žižkovjánek, Chasa Moravský Žižkov, Sbor dobrovolných hasičů, TJ Moravský Žižkov, Vinaři, Žižkovští mužáci Morkůvky – Centrum pro rodiče a děti, Myslivecké sdružení, Sbor dobrovolných hasičů, Sokol Němčičky – Myslivecké sdružení Medlov – Němčičky, Okrášlovací spolek Němčičky, Paintball Němčičky, SKK Němčičky, Spolek pro vojenská pietní místa Nikolčice – Babinec, Hrčánek, Oranžová čajárna náctiletým Novosedly – Chovatelský spolek, Myslivecké sdružení VRCH, Ochotnický spolek Prácheňský furiant Novosedly, OS Novosedly, Sbor dobrovolných hasičů Novosedly Nový Přerov – Ametyst, Folklórní sdružení ČR, Myslivecké sdružení Nový Přerov, Spolek pro vojenská pietní místa Pavlov – Myslivci, Rybáři, Sokol, Vinaři, Yacht klub, Zahrádkáři 56 Perná – Atletický klub Perná, Babský spolek Perná, Český zahrádkářský svaz, Honební společenstvo Perná – Bavory, Otevřené sklepy Perná, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek pro vojenská pietní místa, Vinařský spolek Perná, VOC Perná Podivín – Farnost Podivín, Foundland – Czech, Klub lodních modelářů CALYPSO, Loutkařský soubor Podivínů z Podivína, MO MRS Podivín, OS Podivínská chasa, Podivínské maminky, TJ Slavoj Podivín, TJ Sokol Podivín Popice – Farnost Popice, Hasiči, Knihovna, Koně, Mužácký sbor Popice, Myslivecké sdružení Popice, Popická chasa, Spolek popických žen, Škola, TJ Palava, Zahrádkáři, ZS Fotbal Pouzdřany – J-SHD Pouzdřany, Myslivecké sdružení Pouzdřany, Spolek pro vojenská pietní mícta, TJ Sokol Pouzdřany Přítluky – Dobrovolní hasiči, Myslivecké sdružení Přítluky, Občanské sdružení rybářů Přítluky, TJ Sokol Přítluky Rakvice – Český svaz chovatelů poštovních holubů, Jezdecký klub Rakvice, Letecko- modelářský klub Rakvice, MO Moravského rybářského svazu Rakvice, MO Myslivecké sdružení, MO Svaz tělesně postižených, SK Rakvice 1932 – oddíl kopané, Stárci a chasa v Rakvicích, TJ Sokol Rakvice, Vinaři z Rakvic, YMCA Brno – klub Rakvice Sedlec – Myslivecké sdružení, Občanské sdružení PRO Sedlec, Sbor dobrovolných hasičů, Svaz zahrádkážů Sedlec, TJ Sokol Sedlec Starovice – Folklórní kroužek, Hasiči, Musher´s Club Pohoda Starovice, Myslivci, Rybáři, TJ Sokol Starovice, Vinařský spolek Starovičky – Břišní tance Starovičky, Divadelní soubor Kadet, Dechová hudba Palavanka, Handbike Stanislav Bíza, HC Starovičky, JSDH Starovičky, Klub vojenské historie, Myslivecké sdružení, TJ Starovičky, Vinařský spolek Starovičky o.s. Strachotín – Myslivecké sdružení, Rybáři, SDH Strachotín, TJ Sokol, Vinařský spolek Šakvice – Akce v Šakvicích, Cvičení žen i mužů, DH Sokolka, DH Túfaranka, Hanýsek, JZD kiters, Klub maminek, Klub seniorů, Myslivecké sdružení, Rybáři, Srdce, TJ Sokol, Zahrádkáři 57 Šitbořice – Chovatelé, Hasiči, Jezdecký klub Kaverto, KLAS, Mikeš, Myslivecké sdružení Šitbořice, Rybáři Tvrdonice – Mateřské centrum Slunéčko, Mužský sbor Kostice-Tvrdonice, Myslivecké sdružení Tvrdonice, Okrášlovací spolek Tvrdonice, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek pro přírodu a životní prostředí, ZO Český svaz zahrádkářů Týnec – Chasa, FK Pohárek, Fotbalisti, Hasiči, Mužácký sbor, Rybáři, Vinaři z Týnce Uherčice – Český svaz chovatelů, Český svaz včelařů, Myslivecké sdružení, Ochotnický soubor Bez kamen, S.H.C. Bizoni – šprtec, TJ Sokol, TJ Sokol Jezdecký oddíl Valtice – Borověnka, Cech valtických vinařů, Československá obec legionářská – jednota Valtice, Florbal – FBC Valtice, Fotbal – FK Valtice, Košíková, Kuželky – TJ Lokomotiva Valtice, Mažoretky, Místní akční skupina Vinařská, Muzejní spolek, Občanské sdružení Valticko, Spergerův spolek, Společnost VVT, Valtická krojovaná společnost, Vinaři Valtice 2000, Volejbal Velké Bílovice – 7D, Chovatelé, Hasiči, Irnis, Jezdecký klub Mustang, Myslivecké sdružení, Šarže 54, TJ Sokol Velké Bílovice, Velkobílovičtí vinaři Velké Hostěrádky – Čtenářsko-pěvecký spolek Metoděj, Folklorní sdružení ČR, Myslivecké sdružení o.s., Občanské sdružení Tradice, Spolek pro vojenská pietní místa, TJ Sokol Velké Hostěrádky Velké Němčice – Mateřské centrum Pupíci, Orel Velké Němčice, Sdružení vinařů Velké Nměčice, Sokol Velké Němčice, Zahrádkáři Velké Němčice Velké Pavlovice – Český svaz chovatelů, Český svaz včelařů, Česká zahrádkářský svaz, Dámský klub, Domino, Klub sportovního rybářství, Kynologický klub, Letecký klub Nad krajem André, Myslivecká jednota, Presúzní sbor, Přátelé country, Sbor dobrovolných hasičů, Klub důchodců Velké Pavlovice, TJ Sokol, Víno z Velkých Pavlovic Vrbice – Farnost Vrbice, FK Vrbice 1959, Kamínek, Mužáci z Vrbice, Myslivost, Okolo Luže, SDH Vrbice, Vinaři Vrbice Zaječí – Český zahrádkářský svaz, Myslivecké sdružení, Rybáři, Sbor pro občanské záležitosti, T.O. Ontario, TJ Sokol Zaječí, Vinaři Zaječí, ZO KSČM 58 59 Příloha 2: Občanský zákoník – Spolek Vybrané zákony, týkající se spolku, jeho vzniku, zániku, členství, ustavující schůze atd. § 214 Pojem spolku 3) Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. 4) Vytvoří-li spolky k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu. V. Předmět činnosti spolku – každá právnická osoba musí mít nějaký účel, resp. Předmět své činnosti. To platí i pro spolky. VI. Druhy spolků – Spolky lze definovat z hlediska jejich právní úpravy na spolky obecné a na spolky zvláštní VII. Způsobilost ke členství ve spolku – způsobilá ke členství ve spolku je každá osoba fyzická i právnická; zákon zde nemá žádné zvláštní omezení. Členem spolku proto může být i obchodní korporace, jiný spolek, společenství vlastníků jednotek aj. § 216 Název spolku Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek, postačí však zkratka „z. s.“ § 217 Předmět činnosti spolku 1) Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. 2) Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. 3) Zisk z činnosti lze použit pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. 60 § 218 Založení spolku (spolkové stanovy) Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň e) název a sídlo spolku, f) účel spolku, g) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, h) určení statutárního orgánu. § 219 Úprava pobočného spolku ve spolkových stanovách Stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku. § 221 Úplné znění spolkových stanov Stanovy musí být uloženy v úplném znění v sídle spolku. Ustavující schůze § 222 Základní ustanovení o založení spolku 1) Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Na ustavující schůzi se obdobně použijí ustanovení o členské schůzi. 2) Návrh stanov vypracuje a další zájemce o založení spolku svolá vhodným způsobem k ustavující schůzi svolavatel. Správnost a úplnost listiny přítomných ověří svolavatel nebo osoba jím pověřená. § 223 Účast na ustavující schůzi Každý, kdo se dostaví na ustavující schůzi a splňuje podmínky pro členství ve spolku, se zapíše do listiny přítomných, podepíše se k údaji o svém jméně a bydlišti nebo sídlu. 61 Správnost a úplnost listiny přítomných ověří svolavatel nebo osoba jím pověřená. Platí, že osoby zapsané v listině přítomných podaly řádnou přihlášku do spolku. § 224 Působnost ustavující schůze 1) Ustavující schůzi zahájí svolavatel nebo osoba jím pověřená. Sdělí ustavující schůzi počet přítomných a seznámí ji s jednáními, která svolavatel v zájmu spolku již učinil. Dále navrhne ustavující schůzi pravidla pro její jednání a volbu předsedajícího i případných dalších činovníků. 2) Ustavující schůze volí členy těch orgánů, které podle určení zákona a stanov zvolit má. 3) Ustavující schůze přijímá usnesení většinou hlasů přítomných v době hlasování. 4) Kdo hlasoval proti přijetí návrhu stanov, může od přihlášky do spolku odstoupit. O tom musí být učiněn záznam v listině přítomných opatřený podpisy odstupujícího a toho, kdo záznam učinil. § 225 Kvorum usnášeníschopnosti ustavující schůze Účastní-li se ustavující schůze alespoň tři osoby, mohou schválit stanovy podle § 218. Vznik spolku § 226 Vznik spolku 1) Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. 2) Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. 3) Není-li spolek do veřejného rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do veřejného rejstříku třicátým dnem od podání návrhu. 62 Členství § 232 Osobní povaha členství ve spolku 1) Neurčí-li stanovy jinak, váže se členství ve spolku na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce. 2) Je-li členem spolku právnická osoba, zastupuje ji statutární orgán, ledaže právnická osoba určí jiného zástupce. § 233 Vznik členství ve spolku 1) Po vzniku spolku může členství v něm vzniknout přijetím za člena nebo jiným způsobem určeným stanovami. 2) Kdo se uchází o členství ve spolku, projevuje tím vůli být vázán stanovami od okamžiku, kdy se stane členem spolku. 3) O přijetí za člena rozhoduje orgán určený stanovami, jinak nejvyšší orgán spolku. § 235 Členský příspěvek Stanovy mohou určit výši a splatnost členského příspěvku nebo určí, který orgán spolku určí výši a platnost členského příspěvku a jakým způsobem. § 236 Seznam členů 1) Vede-li spolek seznam členů, stanovy určí, jakým způsobem provádí v seznamu členů zápisy a výmazy týkající se členství osob ve spolku. Stanovy dále určí, jak bude seznam členů zpřístupněn, anebo že zpřístupněn nebude. 2) Každý člen, a to i bývalý, obdrží na svou žádost od spolku na jeho náklady potvrzení s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě potvrzení, že tyto údaje byly vymazány. Namísto zemřelého člena může o potvrzení požádat jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich, může o vydání potvrzení žádat jiná osoba blízká nebo dědic, prokáží-li zájem hodný právní ochrany. 3) Seznam členů může být uveřejněn se souhlasem všech členů, kteří jsou v něm zapsáni; při uveřejnění neúplného seznamu členů musí být z něho patrné, že je neúplný. 63 Zánik členství § 237 Jednotlivé způsoby zániku členství Členství ve spolku zaniká vystoupením, vyloučením, nebo dalšími způsoby uvedenými ve stanovách nebo v zákoně. § 238 Zánik členství po nezaplacení členského příspěvku Neurčí-li stanovy jinak, zanikne členství, pokud člen nezaplatí členský příspěvek ani v přiměřené lhůtě určené spolkem dodatečně ve výzvě k zaplacení, ačkoli byl na tento následek ve výzvě upozorněn. § 240 Rozhodování o vyloučení člena ze spolku 1) Neurčí-li stanovy jiný orgán, rozhoduje o vyloučení člena statutární orgán. 2) Neurčí-li stanovy jinak, může návrh na vyloučení podat v písemné formě kterýkoli člen; v návrhu se uvedou okolnosti osvědčující důvod pro vyloučení. Člen, proti kterému návrh směřuje, musí mít příležitost se s návrhem na vyloučení seznámit, žádat o jeho vysvětlení a uvést i doložit vše, co mu je k prospěchu. § 241 Obrana vylučovaného člena v rámci spolku 1) Člen může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala rozhodčí komise, ledaže stanovy určí jiný orgán. 2) Příslušný orgán zruší rozhodnutí o vyloučení člena, odporuje-li vyloučení zákonu nebo stanovám; rozhodnutí o vyloučení člena může zrušit i v jiných odůvodněných případech. 64 Organizace spolku § 243 Základní ustanovení o orgánech spolku Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze. § 244 Statutární orgán spolku Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy statutárního orgánu nejvyšší orgán spolku. § 247 Nejvyšší orgán spolku 1) Stanovy určí, který orgán je nejvyšším orgánem spolku; do jeho působnosti zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně. 2) Je-li podle stanov statutární orgán spolku i jeho nejvyšším orgánem a není-li s to vykonávat působnost po dobu delší než jeden měsíc, může alespoň pětina členů spolku svolat shromáždění všech členů spolku; na shromáždění přechází působnost nejvyššího orgánu spolku. To neplatí, určí-li stanovy něco jiného. 3) Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze; ustanovení § 248 až 257 se na členskou schůzi použijí, pokud stanovy neurčí něco jiného. Členská schůze § 248 Svolání zasedání členské schůze 1) Členskou schůzi svolává k zasedání statutární orgán spolku nejméně jedenkrát do roka. 2) Statutární orgán spolku svolá zasedání členské schůze z podnětu alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání 65 členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, má že ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. § 249 Pozvánka na zasedání členské schůze 1) Zasedání členské schůze se svolá vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání. 2) Je-li zasedání svoláno podle § 248, může být pořad zasedání proti návrhu uvedenému v podnětu změněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podat. 3) Místo a čas zasedání se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost členů se ho účastnit. § 253 Program a průběh zasedání členské schůze 1) Kdo zasedání zahájí, ověří, zda je členská schůze schopna se usnášet. Poté zajistí volbu předsedy zasedání a případně i dalších činovníků, vyžadují-li jejich volbu stanovy. 2) Předseda vede zasedání tak, jak byl jeho pořad ohlášen, ledaže se členská schůze usnese na předčasném ukončení zasedání. 3) Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat. § 254 zápis o zasedání členské schůze 1) Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do třiceti dnů od jejího ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřila členská schůze. 2) Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven. 3) Každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku. 66 Neplatnost rozhodnutí orgánu spolku § 258 Základní ustanovení Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatností nelze dovolat u orgánů spolku. § 263 Působnost kontrolní komise Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti spolku řádně vedeny a vykonává-li spolek činnost v souladu se stanovami a právními předpisy, nesvěří-li ji stanovy další působnost. Zjistí-li kontrolní komise nedostatky, upozorní na ni statutární orgán, jakož i další orgány určené stanovami. § 268 Zrušení spolku 1) Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na tom soudem upozorněn, a) vyvíjí činnost zakázanou v § 145, b) vyvíjí činnost v rozporu s § 217, c) nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo d) brání členům ze spolku vystoupit. 2) Ustanovení § 172 není dotčeno. 67 Příloha 3: Rozhovory Rozhovor č. 1: Pavel M. (22) Řekl bys, kolik je v Boleradicích celkem spolků? Myslím, že je to kolem šesti až sedmi. A kolik si myslíš, že se v okresu Břeclav nachází spolků, když obcí je více než 60? Odhaduju to na dvěsta a více. Víš, jaká pravidla a podmínky platí pro vznik spolku? Jaké orgány by měl mít? Musí mít nějakého pokladního, ředitele nebo předsedu a pak by to chtělo ještě nějaký členy. A pak by měl být asi v nějakém registru jako nezisková organizace. Zapojuješ se aktivně do činnosti v nějakém spolku? No tak samozřejmě. Třeba jsem ve spolku včelařů, který patří pod Klobouky. Kdo tě k tomuto spolku přivedl? Byl to kamarád, se kterým jsem začal jako dítě chodit do včelařského kroužku v Morkůvkách. Organizoval to strýc toho kamaráda, který byl včelař. Ten založil u nás asi pro pět lidí včelařský kroužek, kde jsme chodili ke včelám, sázeli jsme stromy, vytáčeli jsme med, jezdili jsme po soutěžích. A pak jsem měl svůj první úl a přihlásil jsem se asi v desíti do Včelařského spolku v Kloboukách u Brna. Pak jsem ale zjistil, že se včel bojím a chtěl jsem se odhlásit. Taťkovi to ale nedalo a dřív, než jsem se stihl odhlásit, mi to přetrhl s tím, že si pořídí on nové včelstvo a bude se o včely starat místo mě. A stará se o ně dodnes, kdy máme myslím sedm včelstev. Podporuje tě rodina ve tvých zájmech? Samozřejmě. Hlavně tatínek. A jsi ještě v nějakém jiném spolku? Jsem ještě členem horolezeckého oddílu Pálavský věšák, který spadá pod Břeclav. Jinak se v Morkůvkách s klukama scházíme jako pěstitelé chilli, což ale není prozatím spolek. Vznikli 68 jsme teprve na jaře roku 2015 a v podzimních měsících plánujeme první akci pro veřejnost, kde bude možné ochutnat papričky a výrobky z nich. Kdybys měl tu možnost, chtěl bys být členem ještě v nějakém spolku? Asi bych se rád zapojil mezi rybáře. Bohužel však v současné době nemám čas na další aktivity a výhledově čas asi ani mít nebudu. A jelikož je tato práce zaměřena na obec Boleradice, znáš i tam nějaké spolky? No jasně, třeba motorkáři, zahrádkáři, divadelníci, rybáři, potom asi Sokol nebo Orel a hasiči. Víc mě teď asi nenapadne. Zapojuješ se aktivně do kulturního dění ve tvé obci? Spolupodílíš se na organizaci kulturních nebo sportovních akcí? No to určitě, když máme nějakou kulturní akci, tak jsem samozřejmě rád, když se můžu zapojit, pokud je čas. V minulém roce to byly akce jako například: hody, Burčákové hody, Krojovaný ples a Velikonoční zábava, kde jsem byl za stárka, dále jsem pomáhal na koštu mladých vín, kde jsem naléval vzorky. A jakých akcí ses účastnil v Boleradicích za uplynulý rok? Byl jsem jednou v divadle na představení. Byl jsem na rozloučení s prázdninami, které organizovali hasiči a motorkáři. Pak jsem byl v listopadu na Martinských hodech a na koštu vína. Začátkem roku jsem tančil předtančení na Divadelním bále, který se dle mého názoru velice vydařil a rád se ho zúčastním i v dalším roce. A také jsem byl v červnu na hodech. Plánuješ například ještě v letošním roce navštívit divadlo? Víš co je v současné době na programu? Asi jo. A bude tam asi Noc Pastýřů, Zapeklitá komedie a Divá Bára. Myslíš si, že má v současné době internetu a sociálních sítí sdružování lidí ve spolcích nějaký smysl? Samozřejmě. Přes internet se nedá řešit úplně všechno. Nejlepší je, když se lidé ve větším počtu sejdou a proberou své společné zájmy a mají tak dejme tomu naplněný svůj život. Ale na druhou stranu, když to tak vezmu, probíhá svolávání a organizace těchto spolků velmi často přes internet prostřednictvím e-mailu nebo přes sociální sítě. 69 A myslíš, že tradice spolků, které již třeba pro mládež nemusí být tak atraktivní, přetrvá i do budoucna? Myslím tím například spolek rybářů či myslivců. Určitě. Osobně znám plno mladých rybářů i myslivců, které to baví a zajímají se o to. Tudíž si myslím, že to přetrvá dál. 70 Rozhovor č. 2.: Václav Ch. (20) Co se ti nejvíce líbí na životě v Boleradicích? Tak jelikož trávím většinu týdne v Brně s různými povinnostmi, tak na životě v Boleradicích nejvíc oceňuji to, že je to prostě dědina. Je tam klid, čerstvý vzduch a domácí kuchyně. Řekl bys, kolik je v Boleradicích celkem spolků? Číslo nebo vyjmenovat? Jestli ti to pomůže, tak je můžeš vyjmenovat. Tak zkusíme obojí: Orel, Sokol, Divadelní spolek, Nedánov – ten myslím taky ještě funguje. A pak ještě Hasiči, ale ti nevím jestli se vůbec počítají. A možná ještě funguje Techsport. Vzpomněl by sis ještě na některé? Spolků je v Boleradicích více než desítka. Jako jediný, co mě ještě napadá je krojovaná chasa, ale ta vlastně není oficiální spolek. Ale vzpomněl jsem si na rybáře a mám pocit, že při škole fungoval i nějaký klub matek. Jinak mě nenapadá žádná „sebranka“, která by se nějak aktivně zapojovala. Ještě jsou v Boleradicích například vinaři, Motoklub, cimbálka Primáš, zahrádkáři a Letecko-modelářský klub. Tak na zahrádkáře a vinaře jsem si mohl vzpomnět, ale nějaký fotoklub? A Primáši jsou spolek? Páni… překvapuješ mě. Motoklub letos organizoval třeba rozloučení s prázdninami ve spolupráci s hasičema a Primáš je spolkem už od roku 2010. Jsi ty sám členem nějakého spolku? Jo, jsem v chase, ale ta není spolek. A byl jsi v minulosti v jiných spolcích? Papírově jsem členem Divadelního spolku, ale od Revizora jsem nehrál. Aktivní jsem spíš na vlastní pěst. A kdo tě přivedl k divadlu? 71 Chodil jsem do dramaťáku už někdy od 3. třídy, ale jestli sem tam chtěl chodit sám, nebo mě tam přihlásili naši, si už fakt nepamatuju. A teď do divadla… moje mamka hrála a také hodně mých známých. Tak když jsem byl osloven na hraní v divadle, tak jsem šel do toho. Ve kterých představeních jsi hrál? Ve třetí/čtvrté třídě jsem hrál v krtečkovi a v divadle jsem hrál v Maryši a zaskakoval jsem v Babičce a v Revizorovi. A podporuje tě rodina? Určitě jo. Účastníš se akcí, které pořádají spolky v Boleradicích? Jezdím s Nedánovem na tábory jako instruktor oddílu. Párkrát jsem jel s Orlama na nějaký zájezd. Několikrát jsem byl na loučení s prázdninami, ale to pořádá pokaždé někdo jiný. Dál ještě jsem byl na předvánočním zpívání, které myslím pořádá Orel. A další akce…. Asi velikonoční košt a krojované a divadelní bály. A kdysi dávno jsem byl i na Country bálech, kam ale moc lidí nechodilo. A jsi členem třeba ve spolcích mimo Boleradice? Vím, že jsi hrával na kytaru. Tak na kytaru si teď hraju už jen doma. A hrával jsem ve schole, která ale nebyla samostatná… teda respektive oficiálně to fungovalo pod školou… a pak jen tak na příležitostných akcích (většinou svatbách), kdy se prostě utvořilo nějaké improvizované hudební těleso z více či méně známých… pokaždé jiné. Ale když už jsme u toho, tak se občas objevím na nějaké akci organizované VKH, BiGy, PřF MUNI nebo SKAS FSI VUT. A kdyby byla ta možnost a měl jsi čas, chtěl bys být členem ještě nějakého spolku? Rozhodně chci něco udělat s boleradskou farností - oživit ji, kdyby se našli lidi vytvořit nějakou scholu, dovést tam i svoje vrstevníky, ale s tím, jak sou Boleradice rozpolcený to radši budu dělat "na vlastní pěst" s pomocí jednotlivců, spíš než spolků. Jo a máš pravdu, že by to chtělo hlavně víc času. Myslíš si, že má v současné době internetu a sociálních sítí sdružování lidí ve spolcích nějaký smysl? 72 Rozhodně! Přece jen jdeš mezi lidi a né jen na síť. A navíc neznám vtipnou historku z „fejsbuku“, ale znám spoustu vtipných historek z divadla, hodů atd. A myslíš, že tradice spolků, které již třeba pro mládež nemusí být tak atraktivní, přetrvá i do budoucna? Myslím tím například spolek rybářů či myslivců. Tak co se týče myslivců, tak znám i pár mladších než jsem já, co dělají myslivecký zkoušky. Akorát teda ne v Boleradicích. A co se týče rybářů, tak těch mladých znám, ale taky mimo Boleradice. Takže neřekl bych, že nějaký spolek není pro mládež atraktivní. 73 Rozhovor č. 3.: Klára K. (19) Co se ti nejvíce líbí na životě v Boleradicích? No… Už jenom, že je to vesnice, tak je to fajn. Není tady milión lidí, je tam plno přírody, kam se dá jít a hlavně je tam klid. Mám ráda tu atmosféru vesnice, kde se všichni znají. Je něco, co bys v této obci změnila? Asi mě nic nenapadá. Možná bych trochu vyčistila rybník. Ale jinak bych asi nic neměnila. Řekla bys, kolik je v okrese Břeclav spolků, když obcí je zde 63? Dejme tomu, že v každý vesnici tak 3, tak počítám tak cca 190 – 200. Je jich více jak 500, ale jinak ti děkuji za tvůj odhad. No je fakt, že je toho hodně… Zahrádkáři… Divadelníci… A dokázala bys vyjmenovat, jaké spolky jsou v Boleradicích? Tuším, že tam jsou zahrádkáři, divadelníci, hasiči, možná myslivci… Další tě již nenapadnou? Nejsem si jistá, jestli tam nejsou třeba včelaři. A myslím, že tu nejsou ani rybáři. Jsou tam třeba ještě motorkáři, Orel, Sokol, Nedánov, vinaři. A rybáři v Boleradicích jsou, ale zato myslivci tu nejsou. O motorářích vůbec nevím, že by tam nějací byli. O Orlu taky nevím a nevěděla jsem, že Nedánov je spolek. Omlouvám se za svoji neznalost. Jsi, nebo jsi byla osobně členkou nějakého spolku v Boleradicích? A nebo i v jiné obci? Nevím, co se přesně bere jako spolek, ale asi nejsem. Jako menší jsem byla v Klubu plaveckém v Hustopečích. Pak poslední dva roky – až do minulého roku jsem byla v KPSP Kometa Brno – Klub plaveckých sportů Kometa Brno. A současné době dělám v Hustopečích trenéra, ale to asi pod žádným spolkem nebude. Moc se v tom sama nevyznám. A kdo tě k plavání přivedl? No byla to moje mamka a taťka. Tedy hlavně asi moje mamka. 74 Podporuje tě rodina v těchto činnostech? Určitě mě rodina podporovala. Teď už je jim to asi víc jedno. Ale mé závodní výsledky vždy ocenily. Účastníš se akcí, které pořádají místní spolky? Mohla bys mi říci kterých? Občas zajdu na nějaké představení do divadla, jinak chodím na hody, ale ty nepořádá žádný spolek. A když je čas, tak zajdu na zápasy ve fotbale na místním hřišti. A co třeba bály, plesy a košty. Párkrát jsem byla na divadelním bále. A na košty chodím ráda. Podílíš se na přípravách některých akcí, které jsou v Boleradicích během roku pořádané? Pomáhám s přípravou hodů, Martinských hodů, a když je Krojový ples, tak se jako chasa zapojím i zde. Kdyby byla možnost a čas, chtěla bys být v některém spolku? Bavilo by tě něco? Možná by to bylo to divadlo, ale vzhledem k tomu, že tam nejsou zrovna lidi mně blízcí, tak asi ne. Ale od malička ve mně pár lidí vidělo ten talent herce. A dokonce mi to vyšlo i v různých testech a bavilo by mě to. Myslíš si, že má sdružování lidí ve spolcích v této době internetu a sociálních sítí ještě nějakou budoucnost? Proč by neměly? Některé to ještě víc propaguje si myslím. A myslíš si, že je tradice spolků pro mladé atraktivní? Abych pravdu řekla, tak myslím si, že moc atraktivní nejsou. Je to hodně o výchově dětí rodiči kam svoje dětí dají a k čemu je povedou. A řekla bys, že určité spolky, jako jsou například hasiči nebo zahrádkáři pro mladé atraktivní nebudou? Je to fakt o povaze těch dětí a výchově… Co takové malé děti znám, tak je to hlavně tím, že je k tomu vedou rodiče, takže ti co fakt chtějí sami od sebe, tak těch bude asi tak pět procent. A s těmi spolky…. Podle toho možná kde, třeba skauti ve větších městech třeba jo. A možná 75 vinaři na vesnicích, protože pít je radost a patří to k životu od pradávna. Takže tak to vidím já. Možná to do budoucna bude jinak. Řekla bys, čím to je, že hodně mladých lidí (středoškoláků) upřednostňuje vysedávání s kamarády na zastávkách před zájmovými útvary? Změnila se doba, hodně rodičů na ně nemá čas. Nevěnují se výchově dětí tak, jak by měli a dovolují jim čím dál víc, co by jim dovoleno být nemělo. Například chodit ven do pozdních hodin, sedět u počítače celý den, kouřit jednu cigaretu za druhou nebo spávat s klukem nebo holkou ve třinácti letech. Myslíš si, že jako rodič budeš jiná a že to svým dětem nedovolíš? A chtěla bys své děti do budoucna k něčemu vést? V tomto mám celkem jasno, jak chci svoje děti vychovávat. Žádná elektronika apod. A chtěla bych je vést určitě k nějakému sportu. 76 Rozhovor č. 4.: Jana K. (20) Co se ti nejvíce líbí na životě v Boleradicích? V Boleradicích se mi nejvíce líbí, že je tu stále zachovaná tradice krojů. Každý rok chodí mladí v krojích a já jsem jedna z nich. Moc se mi líbí, když má každý na sobě kroj. Je jeden z významných znaků Jižní Moravy. Je něco, co bys v této obci změnila? Bohužel musím říct, že bych vyměnila našeho starostu. Důvod je ten, že jeho prezentace před občany není moc dobrá, reprezentuje se jako velmi lakomý a závistivý člověk. A ještě jednu věc bych změnila, přijde mi, že mládež v Boleradicích je málo kolektivní, že netáhnou za jeden provaz. Děkuji ti za tvoji odpověď… a teď bych se tě zeptala na něco obecnějšího. V okrese Břeclav je 63 obcí – kolik bys řekla, že tyto obce mají celkem spolků? Netuším. Možná 200. Toto číslo tipuje hodně lidí. Ve skutečnosti je jich více než 500. Fakt? Tak to mě překvapuje. A dokázala bys vyjmenovat, jaké spolky jsou v Boleradicích? Hasiči, zahrádkáři, divadelní, orel, Nedánov, vinařský, fotbalový, rybářský. Fotbalisti patří pod Sokol, ale i tak sis vzpomněla na hodně spolků. Jinak mezi další spolky patří ještě například motorkáři, Primáš, letecko-modelářský spolek, farnost a třeba ještě škola. Ajo… Na letecký bych si možná nevzpomněla. Kostel mě taky napadl, ale to jsem si říkala, že by byla asi blbost. Jsi osobně členkou nějakého spolku v Boleradicích? A nebo i v jiné obci? Myslím, že nejsem. A v minulosti jsi někam patřila? 77 Asi jsem nikde nebyla členka, ale jako malá jsem navštěvovala kroužky vedené pod Nedánovem – chodila jsem do kroužku cloggingu a country. A ještě jsem chodila do farního kroužku. Účastníš se akcí, které pořádají místní spolky? Mohla bys mi říci kterých? To ano, chodím například do divadla nebo jsem byla na leteckém dni, na loučení s prázdninami. A pak samozřejmě chodím na divadelní bál a na plesy, ale košty bohužel nenavštěvuji, protože se konají většinou o svátcích a to jezdíme s rodinou k příbuzným. Podílíš se na přípravách některých akcí, které jsou v Boleradicích během roku pořádané? Patřím do boleradské chasy, se kterou pořádáme krojované plesy a Martinské a Jánské hody. A pak jsem ještě tančila předtančení a podílela se na přípravě divadelního bálu. Kdyby byla možnost a čas, chtěla bys být v některém spolku? Ať už v Boleradicích a nebo v jiné obci? Určitě by to byl nějaký, kde se zpívá a tancuje. Takže by šlo asi o nějaký folklórní soubor. Věděla bys o nějakém? Vím, že jsou v Brně, Kloboukách a Dambořicích. Myslíš si, že má sdružování lidí ve spolcích v této době internetu a sociálních sítí ještě nějakou budoucnost? Myslím si, že z části ne. Lidé budou mít méně času, ale třeba ty silnější obstojí a vydrží ještě dlouho. Zkusila bys říci, co by pro ně mohlo být motivací k zapojení se do činnosti některého spolku? Já bych řekla, že jedinou motivací může být to, že se ve spolcích budou scházet lidé stejné věkové kategorie a že tam budou chodit za zábavou. Myslím si, že v dnešní době málokdo chce dělat něco pro druhé, z čeho navíc nemá ani žádný zisk či odměnu. Pro každého je pohodlnější sedět doma, a když se koná nějaká akce, tak se buď neúčastní nebo tu akci a její organizátory ještě pomluví. 78 A myslíš si, že je tradice spolků pro mladé atraktivní a že určité spolky, jako jsou například zahrádkáři či dobrovolní hasiči přetrvají i do budoucnosti? Když vezmu tyto dva spolky, tak si myslím, že hasiči mají určitě šanci přetrvat. A zahrádkáři jsou podle mě pro seniory, takže si myslím, že tato skupina zeslábne. A co třeba ještě další spolky? Divadelní spolky mají určitě budoucnost, rybáři taky. Ale těžko říct, když nebudou lidi, nemusí být nic. Nikdo neví, co se stane za týden… měsíc…za rok. 79 Rozhovor č. 5.: Lucie M. (22) Co se ti nejvíce líbí na životě v Boleradicích? Na Boleradicích mám ráda poklidný venkovský život, který bych za městský způsob života nevyměnila. Obě dvě strany mají své výhody. Na vesnici zná každý každého a může u nich hledat pomoc. Také se mi líbí kulturní život a množství akcí, které jsou na vesnicích pořádány. Řekla bys, kolik je v Boleradicích celkem spolků? Řekla bych kolem desíti spolků. A můžeš mi nějaké vyjmenovat? Je zde Orel, Sokol, divadelní spolek, OS Nedánov, modeláři, zahrádkáři, rybáři, vinaři, hasiči, motorkáři, fotbalisti a na víc si už asi nevzpomenu. Jsi ty sám členem nějakého spolku? Jsem členkou OS Nedánov a byla jsem také v divadelním spolku. A kdo tě k aktivitách v těchto spolcích přivedl? V OS Nedánov jsem jako malá navštěvovala kroužek country tanců, line dance a následně i kroužek stepu. Do těchto spolků mě zapsala má mamka a současně s mou sestrou jsme ho rády navštěvovaly. Když mi bylo patnáct, tak jsem pomáhala vést kroužek country a line dance a od sedmnácti let jsem převzala vedení nad kroužkem stepu. A k divadlu jsem se dostala poté, co mě oslovil místní režisér, jestli bych se nechtěla stát součástí obsazení do jedné hry. Ve kterých představeních jsi hrál? Když nepočítám představení ke dni matek nebo v rámci školy jsem v boleradském divadle hrála v představení Cikánský baron, Babička a Robin Zbojník. A podporuje tě rodina? Určitě ano, už od mala mě rodiče vozili do kroužků, chodili na představení nebo mi pomáhali s přípravou kostýmů. 80 Účastníš se nebo jsi se účastnila akcí, které pořádají spolky v Boleradicích? ANO. Jako malá, když jsme chodili do country, jsem chodila na tančírny nebo na country bály. Tyto akce se už v současné době nepořádají. S Nedánovem jsem také jezdila na tábory – jako dítě i jako instruktorka a to mě moc bavilo. Mezi další akce patří karnevaly, masopusty a podobné akce. V dnešní době chodím na divadelním představení, byla jsem na loučení s prázdninami, divadelním bále, koštěch, hodech a plesech a také na fotbalových zápasech. Na více akcí si už asi nevzpomenu. Jestli se můžu zeptat, jaké jsou tvoje vzpomínky na doby, kdy jsi byla součástí spolků v Boleradicích? Jenom dobré. Seznámila a skamarádila jsem se s mnohými, se kterými jsem v kontaktu dodnes a jsem přáteli. Myslíš si, že je v Boleradicích dostatečný zájem o akce spolků? Ze zkušenosti vím, že se člověk nikdy nezavděčí všem. Vím, že i třeba divadlo není atraktivním místem pro návštěvu pro místní občany a třeba je smutné, když na divadelním bále jsou z místních, dalo by se říci, pouze členové spolku a jejich rodinní příslušníci. Myslíš si, že má v současné době internetu a sociálních sítí sdružování lidí ve spolcích nějaký smysl? Doufám, že tradice spolků přetrvá do budoucna. Rozhodně bych chtěla, aby i mé děti navštěvovaly nějaký spolek. Myslím si, že je důležité se sdružovat a komunikovat i mimo sociální sítě. A myslíš, že tradice spolků, které již třeba pro mládež nemusí být tak atraktivní, přetrvá i do budoucna? Myslím tím například spolek rybářů či myslivců. V to také doufám. Je ale potřeba aby rodiče k těmto aktivitám své děti vedli již od malička. Je potřeba, aby se o určité oblasti zájmu někdo staral a pečoval o to s chutí. A také si myslím, že je potřebné, aby každý z nás měl určitý koníček, díky němuž by se po práci odreagoval. 81