UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie

Bc. Jan BLUDSKÝ

GEOGRAFICKÉ HODNOCENÍ KVALITY BYDLENÍ NA ŠUMPERSKU

Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Zden ěk SZCZYRBA, Ph.D. Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatn ě pod vedením pana doc. RNDr. Zde ňka SZCZYRBY, Ph.D. a veškerou použitou literaturu a zdroje jsem řádn ě uvedl v seznamu literatury.

V Olomouci dne 25. dubna 2012 ……………………………….

Jan Bludský

Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval především vedoucí diplomové práce, doc. RNDr. Zde ňku SZCZYRBOVI, Ph.D. za čas, který mi v ěnoval při konzultacích a za veškeré p řipomínky a cenné rady, které mi byly poskytnuty v pr ůběhu zpracování diplomové práce.

Obsah

Seznam použitých zkratek...... 8 1. Úvod ...... 9 2. Struktura a cíle práce ...... 11 3. Metodika ...... 13 3.1 Kvalita bydlení ...... 15 4. Teoretická rovina a východiska hodnocení kvality bydlení ...... 21 5. Zájmové území ...... 25 5.1 Vymezení zájmového území ...... 25 5.2 Charakteristika dopravní infrastruktury ...... 26 5.3 Socioekonomický profil území ...... 27 5.3.1 Charakteristiky populace ...... 27

5.3.2 Hustota osídlení ...... 35

5.3.3 Hospodá řské podmínky ...... 36

5.4 Vývoj sídelní struktury s ohledem na kvalitu bydlení ...... 37 5.5 Obecné charakteristiky bydlení v zájmovém území ...... 43 5.6 Bytová výstavba ...... 44 6. Objektivní dimenze kvality bydlení ...... 47 6.1 Technická složka ...... 47 6.2 Lokaliza ční složka ...... 51 6.3 Finan ční složka ...... 53 7. Subjektivní dimenze kvality bydlení ...... 55 7.1 Analytická část ...... 55 7.2 Charakteristika výzkumného souboru ...... 55 7.3 Vyhodnocení dotazníkového šet ření ...... 61 7.3.1 Hodnocení technicko-ekonomických aspekt ů kvality bydlení ...... 62

7.3.2 Hodnocení lokaliza čních aspekt ů kvality bydlení ...... 65

7.3.3 Hodnocení právn ě-institucionálních aspekt ů kvality bydlení ...... 73

7.3.4 Hodnocení faktor ů p ři výb ěru nového bydlení ...... 76

7.3.5 Hodnocení celkové spokojenosti s kvalitou bydlení ...... 79

8. Záv ěr ...... 81 9. Shrnutí, klí čová slova ...... 85 10. Summary, key words ...... 87

11. Seznam použitých zdroj ů ...... 88 11.1 Použitá literatura ...... 88 11.2 Internetové zdroje...... 90 12. Seznam p říloh ...... 94

Přílohy

Seznam použitých zkratek AV ČR – Akademie v ěd České republiky

ČSÚ – Český statistický ú řad

HDP – Hrubý domácí produkt

MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj

ORP – Obec s rozší řenou p ůsobností

POÚ – Pov ěř ený obecní ú řad

RD – rodinný d ům

SLDB – Sčítání lidu, dom ů a byt ů

VDB – Ve řejná databáze

ŽP – Životní prost ředí

1. Úvod Tematické zam ěř ení této práce postupn ě vznikalo již v období p řed dokon čením bakalá řské práce (Bludský, J. 2010). Inspirativní byly zejména skute čnosti, které podnítily zájem o hlubší studium vztah ů, podmínek a okolností bydlení v zájmovém území ve správnímbvodu ORP Šumperk. Mezi tyto pat řily nap říklad cesty nap říč správním obvodem, poznávání míst, která nejsou tolik v obecném pov ědomí (obec Šléglov, Vikantice apod.) a přitom nabízejí mnoho pro obyvatele čist ě m ěstského prost ředí. Atraktivita obydleného přírodního prost ředí v případ ě výše zmín ěných obcí byla potla čena n ěkolika politickými rozhodnutími v oblastech správního vývoje a cílené podpory strategicky významných či ekonomicky prosp ěšných územních celk ů. V případ ě území m ěsta Šumperk a obcí k němu přiléhajících v tzv. suburbánních zónach docházelo postupn ě v průběhu šedesátých a sedmdesátých let minulého století k výstavb ě stovek nových byt ů, došlo k velkému plošnému růstu residen čních zon stávajících sídel. Tento p řípad se opakoval i v jiných, mén ě strategicky významných oblastech, nap říklad v obci Hanušovice a obci Staré M ěsto. V případ ě poslední zmín ěné obce se často hovo ří o tom, že n ěkdejší atraktivita nejmenšího z měst správního obvodu nemá v sou časné dob ě nic spole čného s atraktivitou posuzovanou prizmatem aktuálních představ a nárok ů na kvalitní a p říjemně vyvážené podmínky bydlení. Výrazn ě p řitažliv ější pro bydlení byla území v oblastech severního konce úrodné oblasti Hané a region vymezený územím obcí Bludov, Šumperk a Velké Losiny, tedy oblast, která je dnes chápána jako hospodá řské jádro regionu. V období po odsunu n ěmecké části populace se domy a byty po n ěkdejších obyvatelích p řid ělovaly tém ěř zdarma, což se také stalo prvním lákadlem pro nov ě p říchozí obyvatele (zejména severní část správního obvodu). Navíc zde byl dostatek pracovních p říležitostí (strojírenský, textilní a sklá řský pr ůmysl) a stejn ě tak i relativn ě atraktivní p řírodní prost ředí. Mimo vysídlená území se domovní a bytový fond vyvíjel bez výrazných zásah ů politických rozhodnutí ve své podstat ě kontinuáln ě, což se nejen na stavu byt ů a dom ů, ale také na celkovém vzhledu obcí muselo n ějakým zp ůsobem projevit (spíše pozitivn ě). P ředpokládá se, že tato území správního obvodu mohou mít potenciál nejen pro rozvoj bydlení, který je t řeba geograficky analyzovat, a to jak v širším územním, tak i spole čenském kontextu. Obecná spokojenost ob čana se životem v obci, kterou obývá, souvisí s tím, v jakém druhu či typu domu, p řípadn ě bytu bydlí. Odlišná míra nárok ů je patrná nap ř. u rodin trvale žijících v rodinném dom ě a u rodin trvale obývajících r ůzn ě veliký panelový byt na sídlišti. Nelze pominout jistou rozdílnost mezi nároky na život a spokojenost s ním. Zajišt ění adekvátního bydlení pro všechny sociální vrstvy je bezpochyby t ěžký úkol. Vzhledem k multidisciplinarit ě, heterogennosti a komplexnosti problematiky je nutná odborná dlouhodobá plánovací činnost a kvalitní organizace krok ů p ři tvorb ě právního rámce vedoucího k vytvo ření zdravého a životaschopného komplexu podmínek pro život. Bydlení je bezesporu finan čně

9 velice nákladný statek, lze říci, že se ve standardních tržních podmínkách a v demokratické spole čnosti se jedná o nejdražší zboží s různou mírou dostupnosti pro r ůzn ě p říjmové vrstvy obyvatel. Problémem sou časnosti je také jeví nedostatek prostor ur čených k zástavb ě, v jehož důsledku dochází k rozši řování hranicí zastavitelnosti na úrodnou a dlouhodob ě neobnovitelnou půdu, čímž dochází k její degradaci a ztrát ě. Atraktivita území nemusí být pouze subjektivn ě vnímatelná, chápána je v této práci pouze v oblasti prvního bydlení a nutn ě nemusí souviset pouze s kvalitou fyzického prost ředí, ale zejména s kvalitou prost ředí ekonomického a sociálního. Cílem je tedy analyzovat a hodnotit zájmové území na základ ě kvality bydlení po roce 2000 (s ohledem na data poskytnutá ČSÚ formou výsledk ů z periodicky se opakujících cenz ů – 2001 a 2011). Úrove ň nebo obecn ě vnímaná celková kvalita bydlení je považována za ukazatel hospodá řské vysp ělosti region ů. Hodnocení diferenciace (nejen regionální) mezi úsp ěšnými a neúsp ěšnými, vysp ělými a mén ě vysp ělými se objevuje tém ěř dvacet let poté, kdy byli vícemén ě všichni a všude považování za sob ě rovné. Toto prohlubování zm ěn a vynikání rozdíl ů v úrovních vysp ělosti a rozvoje pokra čovalo ješt ě intenzivn ěji po roce 2000, kdy se Česká republika stala sou částí integrovaných evropských struktur a za čala se p řibližovat nejvysp ělejším zemím i v otázkách bydlení. To je d ůvodem, pro č je územní diferenciace kvality bydlení hodnocena na po čátku éry 21. století, v období intenzivní transformace celé socioekonomické sféry. Zájmovým územím se v případ ě této práce stal správní obvod obce s rozší řenou působností Šumperk. Hlavním d ůvodem výb ěru jako referen čního území je jeho r ůznorodost, vnit řní členitost, podobnost historického vývoje a roztroušenost sídelní struktury s ohledem na charakter p řírodního prost ředí. Práce je p řísp ěvkem a rozší řením dosavadního výzkumu charakteru a vývoje správního obvodu ORP Šumperk, který byl v předchozí akademické práci postaven výhrad ě na hodnocení dat kvantitativní povahy. Zárove ň vychází z množství dosud provedených analytických prací periferních oblastí, sídel, druhého bydlení a bytové výstavby. Zam ěř uje se zejména na téma bydlení, dosud zkoumanému hlavn ě sociology, a pom ěrn ě nové disciplín ě geografie bydlení, které je v geografických pracích v ěnována velká pozornost p řevážn ě v angloamerické literatu ře. Hodnocení územní diferenciace kvality bydlení z pohledu objektivní a subjektivní dimenze lidského života je prvo řadým tématem této práce, a proto bude ob ěma t ěmto částem v ěnována samostatná kapitola.

10

2. Struktura a cíle práce Práce je strukturována do osmi kapitol, které jsou dále člen ěny do n ěkolika díl čích podkapitol a částí. V první kapitole je vysv ětlen d ůvod výb ěru tématu práce. Druhá navazující kapitola p ředstavuje strukturu a zárove ň stanovuje výzkumné cíle diplomové práce. Mezi základní sociáln ě geografická témata m ůžeme za řadit otázku lokalizace bydlení a lokalizace pracovních p říležitostí, které zárove ň pat ři do skupiny základních rozhodovacích proces ů jedince / spole čnosti. Rozdíl mezi lokalizací bydlení a lokalizací pracovních p říležitostí je i v nárocích na po čáte ční vstupní investici, ve velikost zabraných ploch a ve form ě výstavby. Jakým zp ůsobem a na základ ě čeho se rozhodují jedinci i skupiny obyvatel p ři lokalizaci bydlení? Odpov ěď lze nalézt v odborné literatu ře, jíž je v ěnována čtvrtá kapitola. Snahou autora je p ředstavení vybrané dostupné a tematicky související odborné literatury a také vysv ětlení a diskuze použitých termín ů a pojm ů. Metod výzkumu použitých v této práci je více, ovšem těmi základními zp ůsoby hodnocení jsou dva – kvantitativní a kvalitativní, uvedené a široce popsané v rámci t řetí kapitoly. Sou částí páté kapitoly je vymezení zájmového území a také stru čná charakteristika vývoje osídlení s ohledem na kvalitu bydlení ve správním obvodu, která je zde za řazena pro lepší pochopení sou časného stavu územní diferenciace kvality bydlení na po čátku 21. století. Tato kapitola ve stru čné, ale p řesto souhrnné form ě podrobn ě p ředstavuje zájmové území v souvislostech a aspektech základního sociogeografického výzkumu. Lze p ředpokládat, že zvolené analyzované charakteristiky lidského kapitálu, dopravní infrastruktury, hospodá řských podmínek a bydlení obecn ě pomohou lépe porozum ět vztah ům a záv ěrům vyplívajícím z návazných analýz jak kvantitativního tak kvalitativního charakteru. Šestá kapitola zhodnocuje výsledky výzkumné činnosti kvantitativních dat provád ěné pomocí metod popsaných a vysv ětlených v kapitole číslo 3. Výsledky samotné analýzy zvolených ukazatelů jsou dopln ěny grafickým znázorn ěním pomocí map v p řílohové části. Sedmá kapitola p řináší hodnocení výsledk ů dotazníkového šet ření ve zvoleném území, kterému p ředchází p ředstavení základních charakteristik popula čního vzorku správního obvodu. Poslední kapitola v ěnovaná shrnutí zjišt ěných výsledk ů z jednotlivých analýz a záv ěru tematického okruhu obecn ě, přináší celkové zhodnocení kvality bydlení v zájmovém území podle jednotlivých cíl ů práce. Před diskuzí použité odborné literatury a vysv ětlením použití jednotlivých ukazatel ů p ři posuzování kvality bydlení i metod jejich zpracování je d ůležité stanovit základní cíle diplomové práce: 1) Rešerší dostupné odborné literatury, vybraných publikací, p řísp ěvk ů v četn ě analytických studií p ředstavit oblast bydlení v možných souvislostech vzhledem ke komplexnímu charakteru řešené problematiky

11

2) Představit vstupní pokladovou socioekonomickou analýzu zájmového území jako základní rámec pro vysv ětlení podmínek a okolností jednotlivých charakteristik bydlení na Šumpersku 3) Charakterizovat vývoj sídelní struktury zájmového území s ohledem na bydlení a s ním související bytovou výstavbu 4) Analyzovat strukturní kvantitativní charakteristiky bydlení jako základ pro hodnocení objektivní dimenze kvality bydlení v četn ě její územní diferenciace 5) Analyzovat získaná data z dotazníkového šet ření pro pot řeby hodnocení subjektivní dimenze kvality bydlení 6) Zhodnocení výsledk ů analýz objektivní a subjektivní dimenze kvality bydlení na Šumpersku

12

3. Metodika V této kapitole jsou popsány použité metody výzkumu i jejich návaznost na výzkumné cíle práce. Výzkumná část naráží na omezené zdroje aktuálních dat zejména v otázce kvality bydlení. Výb ěr datového souboru jako podkladu pro následné analýzy byl nejsložit ější úlohou celého výzkumu, proto je sou částí této kapitoly také díl čí část v ěnovaná pouze výzkumu kvality bydlení pomocí dat kvantitativní povahy a p ředstavení použitých ukazatel ů jednotlivých složek kvality bydlení v četn ě diskuze možnosti použití ukazatel ů alternativních, které lze p ři výzkumu obdobného charakteru používat. Metoda použití více ukazatel ů v rámci jednotlivých složek kvality bydlení byla aplikována podle vzoru p ředchozích výzkum ů sociolog ů a ekonom ů (nap ř. Lux, M. 2002). Jakým zp ůsobem jsou data zpracována, je popsáno v rámci této kapitoly. Výsledky jednotlivých výzkum ů jsou obsaženy v následujících kapitolách. Kvantitativní aspekt kvality bydlení, vycházející z analýz datového souboru zve řejn ěného ČSÚ v rámci výsledk ů censu SLDB v roce 2013, je sou částí kapitoly v ěnované výhradn ě hodnocení územní diferenciace kvality bydlení. Aspekt kvalitativního charakteru vychází z analýzy dotazníkového šet ření, které bylo provád ěno na území správního obvodu na ja ře roku 2012. Hodnocení jednotlivých složek charakteru bydlení je sou částí kapitoly v ěnované výhradně analýze dotazníkového pr ůzkumu. Pro výzkum v této práci jsou použita data a údaje kvantitativní i kvalitativní povahy. Zdrojem kvantitativních dat je zejména census S čítání lidu, dom ů a byt ů z roku 2001 a z roku 2011 (použití definitivních výsledk ů z dostupných internetových databází) a další data z otev řených internetových zdroj ů (nap ř. databáze, publikace, analýzy a komentá ře ČSÚ o obcích Olomouckého kraje – tzv. Regionální statistika), dále portál České informa ční agentury životního prost ředí geoportal.cenia.cz, textová část dokumentu Územn ě analytických podklad ů (2012) pro obce správního obvodu ORP Šumperk a data o cenách zasí ťovaných stavebních pozemk ů ur čených pro bydlení ze server ů www.bydleni.idnes.cz (2013), www.sreality.cz (2013) a www.mmreality.cz (2013) atd. Data za jednotlivé obce správního obvodu jsou hodnocena z hlediska souvislosti nebo blízkosti v případ ě extrémních hodnot a je představena mediánová hodnota a hodnota aritmetického pr ůměru správního obvodu jako celku. Tyto hodnoty jsou porovnávány s hodnotami správních obvod ů Olomouckého kraje, s hodnotami za Olomoucký kraj a také s hodnotami za Českou republiku. Tímto zp ůsobem dochází ke komparaci hodnot p říslušných vybraných ukazatel ů, která je provázena analytickým komentá řem a srovnáním výsledk ů hodnot za výše uvedené územní celky. Zdrojem kvalitativních údaj ů je dotazníkové šet ření provád ěné na ja ře roku 2012, jehož sou částí jsou otázky týkající se subjektivního vnímání kvality bydlení v příslušné obci trvalého bydlišt ě respondenta v rámci správního obvodu ORP Šumperk. Dotazník zjiš ťuje vnímání spokojenosti s úrovní bydlení podle jednotlivých složek zkoumané kvality bydlení i jejich díl čích ukazatel ů. Otázka číslo 12 je koncipována za ú čelem zjišt ění individuálních preferencí

13 při výb ěru nového bydlení formou hodnocení d ůležitosti p ředem zvolených ukazatel ů, které hrají významnou roli p ři výb ěru vhodné lokality pro bydlení. Výzkumné dotazníkové šet ření bylo provedeno u jednotlivc ů s trvalým pobytem na území správního obvodu (detailní popis dotazníku a struktury respondent ů je sou částí kapitoly v ěnované analýze údaj ů kvalitativní povahy) v rozmezí v ěku od 15 let do 60 a více let. V ěková kategorie 18 až 25 let je podle M. Luxe (2002) nejnespokojen ější skupina s bydlení. Této kategorii je v ěnována pozornost p ři vyhodnocování odpov ědí, protože se p ředpokládá, že jde pravd ěpodobn ě o skupinu nejvíce uvažující o zm ěně bydlení (lokality i standardu bydlení). Respondenti v první ze čty ř částí dotazníku v ěnované p ředstavení okolností a podmínek bydlení v rámci správního obvodu. V této části m ěli dotazování možnost vyjád řit se k délce svého trvalého pobytu, p řípadn ě k d ůvodu p řist ěhovaní do místa svého trvalého bydlišt ě. Sou částí úvodních informací o respondentech jsou také zjišt ěné údaje týkající kvality bytového resp. domovního fondu a právního d ůvodu užívání bytu. Tyto profilové informace umožní detailn ější analýzu odpov ědí v rámci šet řených skupin podle v ěku, vzd ělání, pohlaví, právního důvodu užívání bytu/domu a kvality obydlí (panelový byt, cihlový d ům nový, cihlový d ům starší). Ve druhé části strukturovaného dotazníku odpovídají respondenti na otázky spokojenosti s jednotlivými složkami kvality bydlení podle díl čích ukazatel ů. Ukazatele jsou převzaty z výzkumných prací provád ěných nap ř. M. Luxem (2002), F. Kudou (2008) a J. Baxou (2008) a dopln ěny o další ukazatele, které by mohly mít velký význam pro výslednou kvalitu bydlení, ale nebylo možné je podložit daty z důvěryhodných zdroj ů a analyzovat p ři kvantitativním hodnocení. Proto jsou ukazatele použité v rámci kvantitativní analýzy pe čliv ě vybrány tak, aby bylo možné p ůvod dat bez problému dohledat a nevznikl tak prostor pro spekulace a pochybnosti v otázce postupu analytického hodnocení. Mezi základní složky kvality bydlení pat ří aspekt technicko-ekonomický, lokaliza ční a právn ě-institucionální. Ukazatele použité v rámci jednotlivých složek jsou p řehledn ě uvedeny v přiloženém vzorovém dotazníku. Respondenti v rámci hodnocení m ěli na výb ěr z pěti možností bodování vystihujících jejich postoj k příslušnému ukazateli (velmi spokojen, spíše spokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen a nedovedu posoudit). Třetího oddíl strukturovaného dotazníku je v ěnován otázce d ůležitosti vybraných ukazatel ů p ři výb ěru lokality pro nové bydlení. Dotazovaní p řid ělují ukazatel ům jednotlivých složek kvality bydlení p říslušnou známku vyjad řující význam na škále 1 – 5 podle vnímané důležitosti (1 – nejdůležit ější). Použité ukazatele jsou p řevzaty z předchozí části strukturovaného dotazníku nap říč sledovanými složkami kvality bydlení. Záv ěre čná část dotazníku shrnuje hodnocení vnímání celkové kvality bydlení respondenty v rámci p říslušné obce trvalého bydlišt ě. Zde m ěli respondenti na výb ěr ze stupnice 1 – 5, kde p říslušné známky mají stejnou hodnotu jako známky ve škole, tedy 1 – velmi dobrá. Zárove ň m ěli respondenti

14 možnost formou otev řené odpov ědi uvést nejd ůležit ější vnímaná pozitiva a negativa podmínek a okolností svého bydlení. Tuto možnost využil nadpolovi ční podíl všech dotázaných. Cílem výzkumu kvalitativní povahy je rozlišení kvality bydlení podle jednotlivých složek na základ ě preferencí a vnímání aspekt ů respondenty ve venkovských, p řím ěstských a městských oblastech zájmového území správního obvodu, p řípadn ě v rozd ělení hospodá řsky vysp ělejší a slabé oblasti. Na záv ěr výzkumné části je použita stupnice celkového hodnocení úrovn ě kvality bydlení vnímané respondenty podle obcí svého trvalého bydlišt ě za řazené do dotazníkového šet ření. Lze o čekávat rozdílné preference a úrovn ě spokojenosti u lokalit v periferních oblastech, zázemí okresního m ěsta Šumperk, tzv. periurbánní obce a ve m ěst ě Šumperk samotném. N ěkteré metody jsou použity po vzoru p ředchozích výzkum ů tzv. druhého bydlení. Jedná se o dotazníkové šet ření zkoumající technické, institucionální, ekonomické a zejména lokaliza ční / polohové faktory bydlení (Vágner, J., Fialová, D. a kol. 2004). Z výzkumu Sociologického ústavu Postoje k bydlení v ČR 2001 (Lux, M. 2002) vyplývá, že na vzd ělání, velikosti domácnosti, pohlaví respondenta, jeho politickém sebeza řazení na škále pravice-levice a dokonce i výši jeho osobních p říjm ů je míra spokojenosti s bydlením nezávislá. M. Lux (2002) také uvádí konstatování, týkající se závislosti míry spokojenosti obyvatel na jejich v ěku. Diskutovat je možné nap říklad to, zda obyvatelé s vyšším vzd ěláním vyhledávají kvalitní životní prost ředí pro lokalizaci svého bydlení nebo nap říklad to, zda mladší obyvatelé vyhledávají finan čně mén ě náro čné bydlení (tzn. nižší po řizovací i provozní náklady). Zda lokalizace nového bydlení, resp. volba lokality respondenty závisí více na socioekonomických ukazatelích nebo na ukazatelích kvality p řírodního prost ředí v rámci kvality bydlení, se bude snažit objasnit již zmín ěná otázka č. 12, týkající se práv ě preference ukazatel ů p ři zvažování nového bydlení. Metodicky se práce snaží o aplikaci více p řístup ů ke kvalit ě bydlení. Celkov ě došlo k hodnocení jak vývoje bydlení ve správním obvodu ORP Šumperk, k hodnocení stávajícího bydlení, tak i k hodnocení podmínek bydlení budoucího.

3.1 Kvalita bydlení Kvalita bydlení je základním tématem této práce, a proto je na její výzkum kladen v ětší důraz než na hodnocení podmínek a okolností bydlení celkov ě, jak tomu bylo u kapitoly předchozí, zabývající se správním obvodem jako celkem, hodnotící sociáln ě-geografické a fyzicko-geografické podmínky regionu, jako podkladovou matici utvá řející charakter bydlení a života v zájmovém území. K její analýze je potřeba více ukazatel ů. Celkem bylo zahrnuto do analýzy 13 ukazatel ů 3 složek kvality bydlení. Tyto složky byly stanoveny na základ ě jednotlivých v ědních disciplín zabývajících se kvalitou bydlení: 1) technická složka, 2) lokaliza ční složka, 3) finan ční složka

15

Hodnocení kvantitativní povahy jsou provedena sb ěrem, zpracováním a následným vyhodnocením dat z výše uvedených zdroj ů. Hodnocení kvality bydlení bude probíhat chronologicky podle jednotlivých složek – technická, lokaliza ční a finan ční pomocí údaj ů poskytnutých ČSÚ v rámci censu S čítání lidu, dom ů a byt ů z roku 2011.

1) Technická složka Podle M. Luxe (2002) m ůžeme ukazatele technické složky kvality bydlení rozd ělit na vn ější (týkající se exteriéru) a vnit řní (týkající se interiéru). V publikaci Postavení venkova v Olomouckém kraji (ČSÚ v Olomouci, 2009) v sekci bydlení a bytové výstavby byly použity nap říklad tyto údaje: pr ůměrné stá ří dom ů, podíl byt ů s obdobím výstavby (rekonstrukce) p řed rokem 1919, celková plocha trvale obydlených byt ů, podíl byt ů vytáp ěných plynem, podíl byt ů napojených na kanalizaci, po čet dokon čených byt ů na 1000 obyvatel či po čet zahájených staveb na 1000 obyvatel. Dalšími uvažovanými ukazateli byla nap říklad možnost parkování (vlastní garáž) nebo materiál st řechy či charakteristiky staveb. Mezi vn ější ukazatele m ůžeme za řadit podíl obyvatel žijících v RD . P ředpokládá se, že vyšší podíl obyvatel žijících v RD bude ve venkovských oblastech a zejména pak v obcích s nízkým po čtem obyvatel (což ostatn ě potvrzují i záv ěry výše zmín ěné publikace). Tento ukazatel lze považovat za indikátor urbanizace, protože s vyšší mírou koncentrace obyvatelstva dochází k většímu záboru ploch, a tím k nutnosti úspory zastav ění ploch formou bytových dom ů. Podíl obyvatel žijících v RD poukazuje i na významnou koncentraci pr ůmyslových aktivit z druhé poloviny 20. století, kdy došlo k intenzivní bytové výstavb ě pro zam ěstnance podnik ů. Práv ě proto lze o čekávat nejnižší podíl obyvatel žijících v rodinných domech nejen ve m ěstech (dnes p řevážn ě strukturáln ě postižených), ale i v malých obcích v jejich zázemí ( mapa ). Podíl dom ů podle materiálu nosných zdí: ze st ěnových panel ů je pravd ěpodobn ě nejvyšší v obcích nevenkovského charakteru, zejména ve m ěstech. Jedná se o podíl ze všech dom ů (nejen trvale obydlených) a vyjad řuje jistou míru náro čnosti na údržbu a rekonstrukci bytového fondu obce za p ředpokladu, že nejnáro čnější na údržbu a regeneraci jsou práv ě domy panelové konstrukce. Podle M. Luxe (2005) jsou domy panelové konstrukce h ůř e vnímány bydlícími než domy cihlové konstrukce. Použití ukazatele má vyjád řit zejména rozdíly mezi sídly, resp. obydlími v rámci technické složky kvality bydlení. Pr ůměrné stá ří trvale obydlených dom ů poukazuje na p řevažující dobu výstavby i na hlavní etapy prostorového rozvoje p říslušné obce. Nejnižší pr ůměrné stá ří je o čekáváno u obcí, které jednak nebyly (p řípadn ě v malé mí ře) postiženy vysídlením českých N ěmc ů, jednak byly pozdn ě nebo prakticky v ůbec industrializovány (mohou mít venkovský charakter), a které si svou vrcholnou etapou výstavby prošli v dob ě zejména poslední t řetiny 20. století a u obcí, které ji prožívají práv ě dnes a zájem stavebník ů a obyvatel obecn ě je nejen v rámci suburbaniza čních tendencí vysoký (mezi tyto pat ří nap říklad obce Nový Malín, Rapotín, Dolní Studénky apod.).

16

Naopak nejvyšší údaje o stá ří lze o čekávat u obcí, které jsou z hlediska sídelního systému v oblastech nep říliš atraktivních (periferních), s horší dopravní dostupností, malým bytovým fondem, avšak v oblastech s vysokým p řírodním potenciálem (nap říklad obec Malá Morava, Kop řivná a Šléglov) a dále u obcí ran ě industrializovaných s množstvím n ěkdejších manufaktur a výrobních závod ů obecn ě, tedy obce m ěstského charakteru, mezi které pat ří Šumperk, Hanušovice a Staré M ěsto. Celkov ě jsou nejlépe hodnoceny obce s nejnižším pr ůměrným stá řím dom ů, jelikož se p ředpokládá, že jejich technický stav by m ěl být nejlepší. Podíl dom ů postavených p řed rokem 1919 je ukazatel opa čný, než čast ěji používaný podíl dom ů postavených po roce 1990 (nebo po roce 2000). P ředpokládá se, že domy postavené před rokem 1919, p řestože prošly částe čnou či kompletní rekonstrukcí, jsou již na hranici své životnosti a p ředstavují v tomto ohledu jistou hrozbu pro celkový stav domovního fondu příslušné obce. Tento ukazatel byl použit i v publikaci Postavení venkova v Olomouckém kraji (2009), m ůžeme však u n ěj nalézt n ěkolik podstatných nedostatk ů. Zaprvé, v censu S čítání lidu, dom ů a byt ů z roku 2001 je uvedená kategorie stá ří domy obsahující bezpochyby neúplné údaje (sou čet všech dom ů roz řazených do jednotlivých etap výstavby či rekonstrukce mnohdy nedosahuje ani poloviny celkového po čtu dom ů v příslušné obci). Zadruhé, nelze postihnout stav dom ů od doby, kdy byly zkolaudovány či kompletn ě zrekonstruovány. Zat řetí je vážným nedostatkem tohoto ukazatele i ukazatele pr ůměrného stá ří dom ů vyvolání negativního vjemu, že starší budovy jsou nutn ě kvalitativn ě horší než domy výrazn ě mladší. Domy postavené p řed rokem 1919 mohou p ři jisté mí ře kvalitní odborné pé če mít lepší vizuální i technický stav než domy postavené v období po čátku stavebního boomu panelový sídliš ť v sedmdesátých letech minulého století, často nerespektující urbanistické ani architektonické zásady výstavby obce (nedodržení uli ční čáry, orientace dom ů, výška st řechy, po čet pater atd.). Z výše uvedeného vyplývá, že je tomuto ukazateli dána v rámci slovního hodnocení menší váha než ostatním ukazatel ům. Jedním z ukazatel ů, týkajících se technického vybavení dom ů, byl zvolen podíl připojených dom ů na kanaliza ční sí ť obce . Vzhledem k vybavení byt ů vodovodem ve v ětšin ě obcí zájmového území (p řevyšující 93 %), lze p ředpokládat p ři použití ukazatele vybavenosti dom ů kanalizací v ětší územní diferenciaci. Nevýhodou tohoto ukazatele je výrazný posun v zabezpe čení technické vybavenosti obcí, kdy neustále probíhá dobudování technické infrastruktury, a proto nelze dostate čně postihnout aktuální stav technické infrastruktury. Stejn ě tak má i menší vliv na kvalitu bydlení než p řípoj na obecní vodovod s kvalitní pitnou vodou. Dalším z použitých ukazatel ů se stal i podíl byt ů vytáp ěných plynem z celkového po čtu trvale obydlených. Jeho použití je vícemén ě diskutabilní vzhledem k rostoucí cen ě plynu na sv ětových trzích i u českých distributor ů, stejn ě tak i dynamice rozvoje plynových p řípojek. Jen pro srovnání obecná míra plynofikace obcí správního obvodu ORP Šumperk byla na základ ě dat censu SLDB 2001 zhruba 30 %. Posun ve srovnání s datem následného censu (2011) nebyl

17 nijak výrazný. Rozdíl činí pouhé 4 procentní body (tedy 34 %). Přesto dota ční politika státu a nároky vyplývající z rostoucího stavebních pozemků ur čených pro bydlení v atraktivních lokalitách správního obvodu, zejména po roce 2000, p řisp ěla k rozší ření plynofikace do venkovských obcí. P ři uvažování náro čnosti realizace technické infrastruktury (budování čistíren odpadních vod, nízké rozpo čty obcí s malým po čtem obyvatel) lze o čekávat nejvyšší podíl dom ů p řipojených na kanaliza ční i plynovou sí ť ve m ěstech a v jejich zázemí. Stejn ě jako v případ ě p ředchozích ukazatel ů i podíl byt ů I. kategorie indikuje úzkou spojitost dom ů s těmito byty s městským prost ředím a jeho nejbližším zázemím. Jedná se o byty vybavené jak úst ředním topením, tak kompletním sociálním za řízením. Ukazatele plochy bydlení bývají často za řazeny do souhrnných hodnocení bydlení jako hlavní indikátory celkové kvality bydlení (Lux, M. 2005). Nevýhodou jejich požití je zejména odlišná metodika výpo čtu i jejich další d ělení, avšak d ůležité je jejich vysoká vypovídající schopnost o celkovém standardu dom ů a byt ů. Celková plocha byt ů je hodnocena taktéž pomocí údaj ů ze SLDB 2011. Na rozdíl od celkové obytné plochy, uvažuje celková plocha bytu užitnou plochu v četn ě veškerého zázemí. Lze p ředpokládat, že se mezi obcemi objeví výrazné rozdíly. Pr ůměrná obytná plocha na jednu osobu v bytech Olomouckého kraje činila 32,2 m 2. Alternativou k tomuto ukazateli m ůže být nap říklad pr ůměrný po čet obytných místností na jeden trvale obydlený byt.

2) Lokaliza ční složka Uvedená složka kvality bydlení se zdá být p ři posuzování z hlediska vstupních ukazatel ů jako nejkomplikovan ější, protože se týká komplexní oblasti – geografické polohy. Vý čet použitých ukazatel ů je malý, p řesto však dostate čně r ůznorodý, aby mohl alespo ň z části postihnout všechny aspekty lokaliza ční složky kvality bydlení. Faktor polohy je vyjád řen p ředevším jako vzdálenost p říslušné obce od nad řazeného centra ve správním obvodu, tedy od obce s rozší řenou p ůsobností a zárove ň od bývalého správního centra okresu Šumperk – města Šumperk. P ředpokládá se, že čím kratší vzdálenost, tím vyšší je o čekávaná kvality bydlení odvíjející se od nabídky základních a dopl ňkových služeb ob čanské vybavenosti v četn ě ve řejných i komer čních služeb (obchody, zdravotní pé če a školská za řízení). Zárove ň existuje také p ředpoklad vyššího po čtu nabízených volných pracovních míst. Vlivem dopravní dostupnosti území se blíže zabývá nap říklad Čermák, L. (2005), který používá k časové dopravní dostupnosti ješt ě ukazatel frekvence spoj ů ve řejné dopravy a celkový výzkum provádí na úrovni obcí pověř eným obecním ú řadem (tzv. POÚ) a zárove ň uvažuje dopravní dostupnost krajského m ěsta. Poloha území vzhledem k jádrovým oblastem je obecn ě považována za d ůležitou. Pro ur čení vzdálenosti od obce s rozší řenou p ůsobností Šumperk (centrum „malého okres“) jsou použity výpo četní metody serveru www.mapy.cz (2013) v sekci „plánova č tras“.

18

Předpokládaným dopravním prost ředkem je osobní automobil. Vzdálenost je udávána v minutách (vždy ze st ředu p říslušné obce), nikoliv v kilometrech a je po čítána podle silni čních tras I. t řídy (kde bylo toto použití možné), v ostatních p řípadech po silnicích II. a III. t řídy. Vhodn ějším ukazatelem se jeví dostupnost m ěsta Šumperk ve řejnou dopravou a to ve dvou kategoriích: 1) dostupnost jen autobusem, 2) autobusem i vlakem, podle zvyšující se frekvence spoj ů. Výstupem z těchto analýz není pouze slovní hodnocení dopravní dostupnosti p říslušných obcí v rámci správního obvodu, ale jsou jím také tematické mapy názorn ě zobrazující tyto indikátory v prostoru a čase. Na interpolované map ě časové dostupnosti zjistíme rozdíly mezi jádrovou oblastí a „periferií“, stejn ě tak pomocí mapy vyjad řující frekvenci autobusového a vlakového spojení s městem. Metod ě použité serverem www.mapy.cz lze vytknout částe čnou prioritu pro silnice I. t řídy (v mnoha p řípadech to ani jinak není možné) p ři užití modu – nejrychlejší trasa. Obce ležící na silnicích I. t řídy mají z tohoto d ůvodu lepší dopravní dostupnost než nap říklad obce ležící na silnicích II. t řídy by ť v kratší vzdálenosti (m ěř eno vzdušnou čarou). Je nezbytn ě nutné vzít v potaz rozdílnost charakteru fyzicko-geografického prost ředí, které klade n ěkdy nep říjemné p řekážky (nap ř. v zimních m ěsících výše položené komunikace) v dopravní dostupnosti m ěsta Šumperk. Ob čanskou vybaveností se zabývají p ředevším geografické práce, z nichž v některých je ob čanská vybavenost chápána stejn ě jako služby v obci (Peterek, K. 2007). Pro bydlení samotné je nejd ůležit ější základní ob čanská vybavenost, do které pat ří p řítomnost léka řského za řízení, školy (v četn ě mate řské), obchodu či pobo čky pošty v obci. Další služby v rámci ob čanské vybavenosti m ůžeme ozna čit za dopl ňkové, významn ě neovliv ňující kvalitu bydlení v rámci obce. Za ukazatel ob čanské vybavenosti byl vybrán po čet za řízení léka řské pé če (po čet ordinací praktických léka řů , po čet ordinací praktických léka řů pro dosp ělé, d ěti a dorost, v četn ě detašovaných pracoviš ť). Údaje o výše zmín ěných po čtech praktických léka řů jsou p řevzaty z Ve řejné databáze ČSÚ (2013). D ůvodem výb ěru tohoto ukazatele je i fakt, že návšt ěva ordinace praktického léka ře je vícemén ě nutností za ur čitou dobu, což ovliv ňuje dojíž ďku a tedy i chování obyvatel v prostoru. Dalšími možnými ukazateli mohou být po čty sociálních a vzd ělávacích za řízení (mate řská, základní, st řední škola, ústavy sociální pé če, domovy pro seniory a jiné). Ukazatel podílu lesních a vodních ploch na celkové ploše obce lze pojmenovat i jako ukazatel „krajinného rázu“. Tyto prvky kulturní krajiny mají velkou regionální diferenciaci, část území je totiž intenzivn ě zem ědělsky využívána (st řední část správního obvodu v ose obcí Bludov – Šumperk – Velké Losiny) a část území má charakter podhorské krajiny (obce Malá Morava, Branná). Hodnota ukazatele se odvíjí nejen od nadmo řské výšky, ale i od charakteru zem ědělství závislého na bonit ě p ůdy. Po čet starých ekologických zát ěží může být jedním z ukazatel ů zastupujících oblast životního prost ředí. Starými ekologickými zát ěžemi rozumíme kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav zp ůsoben státními podniky

19 v období p řed privatizací používáním k životnímu prost ředí nešetrných, ale ve v ětšin ě p řípad ů povolených technologií a chemických látek (www.cizp.cz, 2013). Ukazatel byl vytvo řen na základ ě prostého sou čtu starých ekologických zát ěží, evidovaných mapovým portálem České informa ční agentury životního prost ředí (www.kontaminace.cenia.cz, 2013). Mezi dalšími možnými ukazateli ur čující kvalitu životního prost ředí v rámci obcí mohou být uvažovány nap říklad i po čty p řekra čování místn ě povolených imisních limit ů, obce vybavené čisti čkou odpadních vod, p řípadn ě ekologická stability krajiny formou „koeficientu ekologické stability“ apod.

3) Finan ční složka Zvoleným ukazatelem zastupujícím finan ční složku bydlení je pr ůměrná kupní cena zasí ťovaného stavebního pozemku ur čeného pro bydlení v Kč/m 2. Prezentované údaje jsou výstupem z pr ůzkum ů otev řených dostupných internetových portál ů z oblasti nabídky prodeje nemovitostí. Jedná se o servery www.sreality.cz (2013), www.mmreality.cz (2013), www.reality.idnes.cz (2013) a www.rksting.cz (2013). Výsledná pr ůměrná cena stavebního pozemku ur čeného pro bydlení je stanovena jako vážený pr ůměr cen 4 stavebních pozemk ů ur čených pro bydlení v příslušné obci správního obvodu ORP Šumperk. Pr ůměrné kupní ceny stavebních pozemk ů jsou rozlišeny do 4 interval ů, které byly stanoveny po „o čišt ění“ statistického souboru dat od extremních minimálních a maximálních hodnot cen stavebních pozemk ů (obec Písa řov – 100 K č/m 2, obec Šumperk – 1100 K č/m 2). Výsledné kategorie zastupují cenové intervaly v rozmezí mén ě než 250 Kč/m 2, 251 – 500 Kč/m 2, 501 – 750 Kč/m 2 a více než 751 Kč/m 2. Rozdíly v prodejních cenách stavebních pozemk ů ur čených pro bydlení se významn ě liší nejen podle po čtu obyvatel obcí, ale též podle atraktivity území a jeho blízkosti k centru s širší nabídkou pracovních p říležitostí. Mezi další možné ukazatele v rámci finan ční složky kvality bydlení lze za řadit nap ř. pr ůměrnou cenu nemovitosti (bytu/domu) v každé obci nebo pr ůměrnou výši regulovaného nájemného v Kč/m2. V publikaci Stavby pro bydlení dokon čené 2011 ( ČSÚ v Olomouci, 2012) byly použity nap říklad tyto údaje: Pr ůměrná hodnota obytné plochy rodinných a bytových dom ů v Kč za m 2 nebo pr ůměrná hodnota obestav ěného prostoru rodinných a bytových dom ů v Kč za m3.

20

4. Teoretická rovina a východiska hodnocení kvality bydlení Výchozím bodem této kapitoly je snaha o interpretaci vybraných dostupných česky i cizojazy čně psaných publikací a odborných p řísp ěvk ů na téma bydlení, geografie bydlení a výzkumu tohoto aspektu kvality života. Kapitola nabízí jednoduchou analýzu stávající dostupné literatury týkající se bydlení a pokus o stanovení výchozích teoretických rovin následujícího hodnocení kvality bydlení. Tématem bydlení se tradi čně zabývají odborníci z oblasti sociologie, ekonomie, politologie, architektury, urbanismu, geografie i dalších disciplín, a to každý s ohledem na tradici p ředm ětové orientace svého oboru či disciplíny. Zatímco architekti, urbanisté a stavebníci se dominantn ě v ěnují technickým aspekt ům a parametr ům bydlení (charakteristikám obydlí, nap ř. Maier, K. 2003), oblast právních specialist ů a politolog ů legislativním aspekt ům a souvislostem bydlení a bytové politice (Murie, A. 2006, Balchin, P. 1995). P ředm ětem zájmu ekonom ů je nap ř. analýza cen nájemního a vlastnického bydlení, zkoumání míry zatížení domácností výdaji na bydlení apod., (Poláková, O. a kol. 2006, Lux, M. 2000, Sumka, H. 1977). Sociologové se zabývají nap ř. fyzickou a finan ční dostupností bydlení a bydlením ur čitých sociálních skupin, zejména t ěch nejohrožen ějších nedostupností bydlení (Lux, M. 2002, Sunega, P. 2005, Kuda, F. 2011). V rámci Akademie v ěd České republiky pracuje jako jeden z vědeckých tým ů odd ělení Socioekonomie bydlení, jehož sou částí jsou osobnosti jako M. Lux, P. Sunega, I. Boumová. Hlavní pracovní nápl ň činnosti odd ělení spo čívá zejména v příprav ě, provád ění a analýze sociologických výzkum ů a anket dotýkajících se rozmanitých aspekt ů bydlení (nap ř. výdaje domácností na bydlení, spokojenost s bydlením apod.). Pluralitu p ředm ětové orientace výzkum ů, odlišné vnímání bydlení a problém ů s ním spojených lze přisuzovat jednak celkové interdisciplinarit ě tématu a jednak absenci v ědní disciplíny zabývající se bydlením výhradn ě. Podle M. Luxe (2002) je bydlení heterogenním, komplexním a multidimenzionálním zbožím, které je relativn ě trvanlivé, investi čně významné a prostorov ě fixní. Bydlení je však také možno chápat nejen jako zboží, ale i jako fyzickou entitu („domov“), sociální prvek, politické téma či znak postavení ve spole čnosti (Bourne, L. S. 1981). Každé z těchto pojetí je závislé na subjektivní interpretaci p řírodního resp. spole čenského prost ředí. Baxa, J. (2008) uvádí, že v souvislosti s paradigmatickými zm ěnami (zejména humánní) geografie v sedmdesátých letech minulého století, kdy dochází v geografických výzkumech k posilování d ůrazu na roli jedince v prostoru, jeho hodnotící postoje, vnímání, chování, preference atd., vznikla i relativn ě „nová“ disciplína – geografie bydlení. Jejím p ředm ětem výzkumu je zejména hodnocení prostorových aspekt ů bydlení (Johnston, R. J., Gregory, D., Smith, D. M. 1994). Podle Bourna, L. S. (1981) lze v dosavadních výzkumech prostorových aspekt ů bydlení rozlišit čty ři základní sm ěry výzkumu bydlení v prostorovém kontextu: a)

21 residen ční využití ploch a realitní trh, b) st ěhování a residen ční mobilita, c) zm ěna okolí, d) analýza sociálního prost ředí a urbánní ekologie. Výhodou výzkumných snah české geografie bydlení je pom ěrn ě široký a snadno dostupný datový soubor poskytovaný jednotlivými censy až do úrovn ě obcí, n ěkteré díl čí ukazatele poskytují informace až do mikrolokální úrovn ě (základní sídelní jednotky). V česky psané dostupné literatu ře se geografii bydlení v ěnuje spíše mén ě než dostate čně prostoru. Geografie bydlení je sou částí n ěkterých prací pojednávajících o geografii osídlení (nap ř. Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. 1987) nebo prací orientovaných na výzkum proces ů urbanizace či suburbanizace (Ou řední ček, M. 2006), celkov ě posuzující vliv nové i stávající zástavby na kvalitu prostoru a s tím spojených zm ěn ve spole čnosti. P řestože se česká geografie dlouhodob ě nev ěnuje tématu výhradn ě prvního bydlení, bylo vytvo řeno n ěkolik publikací na téma fenoménu druhého bydlení, resp. sekundárního. Výzkum druhého bydlení (nap ř. Bi čík a kol. 2001) je zdrojem informací nejen o samotném fenoménu, ale zárove ň i o metodách výzkumu a transformaci na první bydlení v zázemí mikroregionálních, regionálních center i jinde. Výstupní materiály z konference Bydlení – nové formy a dimenze (Szczyrba, Z. 2004) lze díky jejich komplexnosti vnímání problematiky bydlení považovat za d ůležitý zdroj informací pro samotnou práci. Interdisciplinarita problematiky vyjad řuje nutnost zohledn ění n ěkolika díl čích aspekt ů, resp. p řístup ů výzkumných obor ů s odlišnými specifickými p ředm ěty výzkumu. Zahrani ční práce angloamerické literatury (nap ř. Malpas, P., Murie, A. 1999) se zabývají hlavn ě bytovou politikou. Nástroje bytové politiky, tvo řené nejen institucemi státní správy a právním rámcem, mají významný vliv na celkový rozvoj bydlení v regionu. To je důvodem, pro č je výzkum rozvoje bydlení a residen čních částí obcí na základ ě bytové politiky stejn ě významný jako výzkum regionálních diferenciací a regionálního rozvoje na základ ě regionální politiky (Blažek, J., Uhlí ř, D. 2002). Z makroekonomického pohledu jsou v pop ředí zájmu ekonom ů ve vztahu k bydlení zejména témata hodnocení závislosti bydlení na koup ěschopnosti obyvatel, vývoji hypote čních trh ů a prosperit ě hospodá řství jako celku. Z mikroekonomického pohledu se ekonomie zabývá nap ř. výší a strukturou po řizovacích náklad ů na bydlení, údržbu a rekonstrukci obydlí a analýzou chování dvou základních aktér ů na trhu s nemovitostmi: kupujícího a prodávajícího (Lux, M. 2002a). Hlavním indikátorem p ři hodnocení bydlení je cena v nejširším smyslu a její vývoj. Vývoj hladiny cen bydlení je pak výrazn ě regionáln ě diferencován v závislosti na celkovém socioekonomickém vývoji regionu, který je hloub ěji analyzován a popsán nap ř. v rámci výzkumného projektu zabývajícího se regionálními disparitami ve fyzické a finan ční dostupnosti bydlení (www.disparity.cz, 2013). Nutnost komplexního p řístupu k hodnocení bydlení je výchozím bodem také sociologických výzkum ů z odd ělení Socioekonomie bydlení, jednoho z vědeckých tým ů působících v Sociologickém ústavu AV ČR. Této problematice se zde v ěnuje kolektiv autor ů (nap ř. Musil, J. 1971, Lux, M. 2000, Kostelecký, T. 2005, Lux, M. 2005 atd.), jejichž v ědecko-

22 výzkumná činnost se stala díl čím zdrojem informací o hodnocení bydlení jako nedílné sou části kvality života. Práce Luxe (2002b), „Spokojenost českých ob čan ů s bydlením“, si klade za cíl co možná nejp řesn ěji za použití mnohorozm ěrných statistických metod a path analýzy, popsat proces utvá ření spokojenosti ob čan ů s bydlením v České republice a vystopovat hlavní faktory vysv ětlující jeho variabilitu. Mezi analytické práce na téma hodnocení spokojenosti s bydlením můžeme za řadit i výzkum autor ů Winter, M., Morris, E. W., Gutkowska, K., Jezewska- Zychowicz, M., Palaszewska-Reindl, T., Zelazna, K., Grzeszczak-Swietlikowska, U. (1999), kte ří na p říkladu polské spole čnosti v transformaci zasazují spokojenost s bydlením do obecn ějšího konceptu kvality života. Vytvo řením n ěkolika základních domén spot řeby a relativn ě složitého indexování pak ov ěř ují path analýzu utvá ření obecné spokojenosti v život ě; jednou z t ěchto spot řebních položek je p řirozen ě bydlení. D ůležité je zejména poznání, že tzv. vícesložkové škály jsou více spolehlivé a mén ě náchylné k chyb ě než jednosložková m ěř ení. V rámci této studie je klí čová subjektivní složka a individuální rozhodování respondent ů v otázce bydlení. Sociologii bydlení se podrobn ě věnuje také Musil, J. (2005), který skrze široké pojetí a chápání problematiky bydlení zkoumá souvislost s bytovou politikou, sociální stratifikací spole čnosti, rodinou, sousedstvím, ale i technickými aspekty bydlení, jako je architektura. Informace o bydlení poskytuje i Česká spole čnost pro rozvoj bydlení za ú čelem kvalifikovaného zpracování podn ětů, p řipomínek, doporu čení a stanovisek pro všechny úrovn ě státní správy a samosprávy v oblasti bydlení, zejména pro bytovou politiku. Členskou základnu tvo ří odborníci r ůzných profesí (ekonomové, sociologové, právníci, demografové, stavba ři, technici různého zam ěř ení, urbanisté a další). V této práci jsou používány n ěkteré termíny, které jsou odlišn ě interpretovány jednotlivými autory. Jedním z těchto termín ů je kvalita bydlení. Kvalita bydlení je v poslední dob ě velmi intenzivn ě užívaným termínem jak v odborných textech, tak zejména v neodborných, souhrnn ější a zp řes ňující definice pojmu však bohužel chybí. O její návrh se pokusil Baxa, J. (2008): „kvalitou bydlení m ůžeme rozum ět spokojenost a vnímání bydlících jejich vlastního ( či potenciálního) bydlení (kognitivní složka) na stran ě jedné a obecné charakteristiky bydlení v sídlech na stran ě druhé“. Jedná se tedy o kombinaci subjektivních a objektivních dimenzí, resp. o souhrn „m ěkkých“ a „tvrdých“ dat. Zatímco východiskem pro získání dat první složky jsou metody dotazníkového a anketárního šet ření, druhá složka představuje datovou základnu pro extenzivní a kvantitativn ě zam ěř ený výzkum a pro její analýzu je možno využít nap ř. údaje ze SLDB. Odlišný pohled na kvalitu bydlení p řinášejí jednotlivé v ědní disciplíny. Zatímco v systému tržní ekonomiky hraje dominantní roli trh, který stanovuje cenu umož ňující prodej bydlení, nap říklad v oblasti územního plánování jsou hlavním aktérem instituce ve řejné správy, stanovující prost řednictvím územn ě plánovací dokumentace podmínky nové výstavby.

23

Analytické práce hodnotící finan ční dostupnost bydlení (Lux, M. 2002, Blatná, M. 2009) jsou d ůležité především z toho d ůvodu, že n ěkteré domácnosti, p řípadn ě jedinci ze sociáln ě (p říjmov ě) nejslabší skupiny obyvatelstva si vlastními silami nemohou vyd ělat na bydlení v kvalit ě odpovídající sou časnému standardu. Na řad ě je potom stát a obce, které jsou zákonem pov ěř eny k zajišt ění bydlení této skupiny obyvatel na odpovídající úrovni. Proto lze konstatovat, že instituce významn ě ovliv ňují bydlení obyvatel v území (nejen prost řednictvím bytové politiky). Samotná definice kvality bydlení (Baxa, J. 2008) vychází z předpokladu komplexního a interdisciplinárního výzkumu bydlení a opírá se o p ět složek stanovených podle v ědních obor ů s odlišným p řístupem a zájmem. Jde o následující složky: a) lokaliza ční (geografie, životní prost ředí) b) technická (architektura, stavebnictví) c) právn ě-institucionální (územní plánování, bytová politika) d) ekonomická (ekonomie) e) percep ční (sociologie, psychologie)

Vzhledem k propojenosti a vzájemné podmín ěnosti existence jednotlivých složek kvality bydlení a její územní diferenciace lze vyslovit p ředpoklad, že se jedná o komplexní zp ětnovazebný systém. Tento koncept pak v souladu s Drbohlavem, D. a Uherekem, Z. (2007) můžeme považovat za kombinaci mikroúrov ňových a makroúrov ňových p řístup ů vyžadující kvantitativní i kvalitativní pojetí analýzy. Podle Luxe, M. (2002) lze kvalitu bydlení také chápat jako souhrnnou charakteristiku zahrnující vnit řní prost ředí, vn ější prost ředí a daný region, přičemž se toto d ělení v geografii uplat ňuje nap ř. ve výzkumu m ěstských i venkovských sídel, kdy dochází k rozlišení jejich morfologické, funk ční a sociální struktury (Sýkora, L. 2010). Pojem kvalita bydlení, stejn ě jako nap říklad pojem kvalita života, je dnes vnímán odlišnými zp ůsoby než v minulosti a neustále se vyvíjí (jedná se o dynamický proces). Podobn ě jako je tomu u kvality života, která se definuje nej čast ěji jako možnost uspokojování základních pot řeb, se i kvalita bydlení odvíjí od uspokojování jedné ze základních pot řeb – bydlení (užívá se nap ř. „st řecha nad hlavou“ nebo „domov”). Pot řeba bydlení je ovlivn ěna zejména objektivními charakteristikami jedince, ale také realitou života a tím, co je na daném trhu s bydlením v ůbec možné. Dostupná odborná literatura obsahuje mnoho aspekt ů bydlení, z nichž práv ě nejvíce se použitá literatura v ěnuje technickým, lokaliza čním, finan čním, institucionálním a sociálním (v této práci subjektivním) složkám bydlení.

24

5. Zájmové území

5.1 Vymezení zájmového území Předm ětné zájmové území této práce – správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Šumperk – tvo ří jádrovou oblast někdejšího administrativního celku okresu Šumperk. Tento se rozprostírá na severu Olomouckého kraje. V jihovýchodní části sousedí s okresem Olomouc a v severní části s okresem Jeseník. Na východ ě má okres Šumperk spole čnou hranici s okresem Bruntál (Moravskoslezský kraj) a na západ ě má spole čnou hranici s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj). Ze severozápadu je okres vymezen státní hranicí s Polskou republikou. Reliéf zájmového území je tvo řen nejvyššími moravskými a slezskými poho řími – Hrubým Jeseníkem a Králickým Sn ěžníkem. Typické jsou široce zaoblené h řbety se zbytky poloroviny a hluboce za řezaná údolí (obec Lou čná nad Desnou). Podh ůř í obou poho ří tvo ří Hanušovická vrchovina a do části území zasahuje Nízký Jeseník. Zájmovým regionem je celé správní území ORP Šumperk zahrnující obce Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Branná, Bratrušov, Bušín, Chromeč, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hanušovice, Hrabišín, Hrab ěšice, Jakubovice, Janoušov, Jind řichov, Kop řivná, Libina, Lou čná nad Desnou, Malá Morava, Nový Malín, Olšany, Oskava, Petrov nad Desnou, Písa řov, Rapotín, Rejchartice, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré M ěsto, Sudkov, Šléglov, Šumperk, Velké Losiny, Verní řovice, Vikantice a Viký řovice. Výše uvedených 36 obcí je tvo řeno celkem 96 katastrálními územími, p řičemž vým ěra řešeného území činí 857,35 km 2. Charakter krajiny je p ředur čen geologickým podložím, které předur čuje tvá ř krajiny – reliéf. Tento v kombinaci s dalšími složkami – vegetací a vodstvem – determinuje základní charakter krajiny správního obvodu. Tato základní p řírodní matrice podmi ňuje a zásadním zp ůsobem ovliv ňuje možnosti využívání krajiny člov ěkem. Nejv ětší sídla území a nejhustší komunika ční sí ť jsou situovány v intenzivn ě osídlené nížinné části správního obvodu v ose obcí Bludov – Šumperk – Lou čná nad Desnou, velikost a četnost sídel (stejn ě jako hustota komunika ční sít ě) výrazn ě klesá sm ěrem do hornatých částí území. St řední část správního území má charakter intenzivn ě využívané kulturní krajiny, s pom ěrn ě pestrou strukturou využití danou zejména relativně členitým reliéfem (západní a východní část). Plochá st řední část území má vysoký podíl orné p ůdy a antropogenizovaných ploch. Tato základní dispozice a tvá ř regionu je v podstatě nezam ěnitelná. Dnešní krajina je tedy výslednicí p ůvodní (p řírodní matrice a antropogenní složky – činnosti člov ěka) – přičemž rozhodující vliv p řírodní matrice je možné p řetvo řit či zm ěnit jen za vynaložení zna čných investic. P říkladem m ůže být výstavba kvalitn ějšího silni čního propojení Šumperska a Jesenicka přes Červenohorské sedlo. 36,7 % plochy správního obvodu tvo ří zem ědělská p ůda, lesní pozemky zaujímají 55,1 % rozlohy obvodu. Zastav ěné plochy se na celkové vým ěř e podílejí jedním procentem.

25

Území správního obvodu ORP Šumperk je typické tím, že se na n ěm vyskytují tém ěř všechny druhy chrán ěných území, s výjimkou národního parku a národní p řírodní památky. Mezi významné oblasti se specifickými p řírodními hodnotami pat ří nap ř. Králický Sn ěžník, CHKO Jeseníky. Na území správního obvodu rovn ěž zasahují i 2 p řírodní parky (B řezná – jihozápad, Sovinecko – jihovýchod). Tyto a mnoho jiných p řírodních atraktivit skýtají velký přírodní potenciál nejen pro cestovní ruch, ale také pro atraktivní bydlení. Správní obvod ORP Šumperk vznikl reformou ve řejné správy k 1. 1. 2003 zákonem č. 314/2002 a spolu se správními obvody ORP Záb řeh a ORP Mohelnice vypl ňují bezezbytku území bývalého okresu Šumperk. Mezi sou časnými správními obvody obcí s rozší řenou působností na území Olomouckého kraje je Šumperský správní obvod se svojí rozlohou 857 km 2 druhý nejv ětší po správním obvodu ORP Olomouc (859 km 2). P ři srovnání po čtu obyvatel jednotlivých správních obvod ů Olomouckého kraje zaujímá SO ORP Šumperk 4. Místo za SO ORP Olomouc, Prost ějov a Přerov. Celkový po čet obyvatel správního obvodu k 31. 12. 2011 je 71109 (11 % populace OCK). Pr ůměrná hustota zalidn ění dosahuje 83 obyvatel na km 2, což je při porovnání s Olomouckým krajem (122 obyvatel/km 2) a Českou republikou (133 obyvatel/km 2) výsledek podpr ůměrný. Z celkového po čtu 36 obcí správního obvodu existují 3 s právním statutem m ěsta: Šumperk, Hanušovice a Staré M ěsto. K 1. 1. 2010 vznikla na území správního obvodu nová obec Petrov nad Desnou, a to odd ělením části obce Petrov nad Desnou od obce Sobotín. Správní obvod ORP Šumperk je dále člen ěn na dva správní obvody obcí s pov ěř eným obecním ú řadem (POÚ): Šumperk a Hanušovice. SO POÚ Šumperk zahrnuje 28 obcí a SO POÚ Hanušovice 8 obcí. Správní centrum obvodu – město Šumperk – se rozkládá sice jen na malé části plochy správního obvodu (3,3 %), avšak žije zde celkem 38 % obyvatel regionu. Na území správního obvodu ORP Šumperk je v provozu celkem 30 mate řských škol, 32 základních škol a 13 st ředních škol. Nemocnice je zde pouze 1, a to v Šumperku. Pro dosp ělé je k dispozici celkem 51 ordinací praktického léka ře, pro d ěti 23. Nachází se zde 3 domovy pro seniory, 1 domov pro osoby se zdravotním postižením a 10 domov ů s pe čovatelskou službou.

5.2 Charakteristika dopravní infrastruktury Z hlediska silni čních dopravních vztah ů je zájmové území správního obvodu p římo napojeno na hlavní silni ční sí ť tvo řenou zde silnicí 1. t řídy I/44 Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – st. hranice. Hromadná p řeprava osob je zajiš ťována pravidelnými autobusovými linkami. Železni ční spojení je umožn ěno zejména p řes železni ční stanici Záb řeh na Morav ě ležící na trati č. 270 hlavního železni čního koridoru Bohumín – Přerov – Česká T řebová. a) Silni ční doprava Územím správního obvodu ORP Šumperk neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silni ční sít ě území jsou silnice I. a II. t řídy, kterou dále dopl ňují silnice

26

III. t řídy a místní komunikace. Z hlediska celostátní silni ční sít ě leží m ěsto Šumperk na významné silnici I/44 spojující m ěsto Mohelnici se Šumperkem a Jeseníkem a Polskem. Další významnou komunikací je silnice I/11, jež probíhá územím ve sm ěru východ-západ a propojuje řešené území ORP Šumperk s významnými sídly sousedních kraj ů (Hradec Králové, Opava).

b) Železni ční doprava Územím správního obvodu ORP Šumperk neprochází žádný z vymezených tranzitních železni čních koridor ů. Prost řednictvím trati č. 290 Olomouc – Šumperk je železni ční sí ť na území správního obvodu napojena v Záb řehu na dvoukolejnou železni ční tra ť č. 270 Bohumín – Přerov – Česká T řebová, která je sou částí 3. tranzitního koridoru, v úseku Česká T řebová - Přerov zajiš ťuje spojení 1. a 2. koridoru. Základní železni ční sí ť na území správního obvodu je tvo řena úseky celostátních drah, na n ěž navazují dráhy regionální (nap ř. tra ť č. 293 - Šumperk – Kouty na Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín)

c) Hromadná p řeprava osob Hromadná přeprava osob je zajiš ťována pravidelnými osobními vlaky Českých drah a Veolia Transport Morava a.s. na výše uvedených tratích. Z hlediska dostupnosti správního obvodu plní obslužnou funkci území všechny železni ční trat ě s výjimkou železni ční trati tra ť č. 025 - Dolní Lipka – Hanušovice, na které je osobní p řeprava v sou časnosti zastavena. Z celkového po čtu 36 obcí železni ční dráha zajiš ťuje dostupnost ORP Šumperk pro 17 obcí. Zhruba polovina území není na železni ční sí ť p římo napojena. Z hlediska obslužnosti území plní železnice ve srovnání s autobusovou dopravou omezenou úlohu. Řad ě obcí a ORP Šumperk umož ňuje železni ční doprava dostupnost významných center v regionu i krajského m ěsta Olomouc. Na páte ř tvo řenou propojenou sítí železni čních tratí navazuje rozsáhlá sí ť pravidelných autobusových linek.

5.3 Socioekonomický profil území

5.3.1 Charakteristiky populace Do roku 1981 docházelo na území správního obvodu Šumperk k velmi rychlému popula čnímu r ůstu, zejména v polovin ě 70. let a na po čátku 80. let, což je zárove ň d ůsledek tehdejší propopula ční politiky a vývoje spole čnosti v celé České republice. Mezi lety 1981 a 1998 po čet obyvatel spíše stagnoval, poté již vykazuje jednozna čně klesající tendenci (hlavní podíl m ěla migrace obyvatelstva). Pokles celkového po čtu obyvatel správního obvodu mezi léty 1991 a 2011 činil necelá 4 %.

27

Graf 1: Vývoj po čtu obyvatel v SO ORP Šumperk (1990 – 2011)

75 000 74 500 74 000 73 500 73 000 72 500 72 000 71 500

počet obyvatelpočet 21. k 12. 71 000 70 500 70 000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

rok

Zdroj dat: Po čet obyvatel v obcích Olomouckého kraje k 31. 12. (1990 - 2011), ČSÚ v Olomouci, 2013. Vlastní zpracování.

Většina obcí je po čtem obyvatel řazena mezi malé obce, viz tabulka 1. Mén ě než 1000 obyvatel má celkem 17 obcí.

Tabulka 1: Obce SO ORP Šumperk podle velikostních kategorií k 31. 12. 2011 2011 Vel. skupina obce obcí po čet obyvatel v % do 199 6 1,0 200 - 499 5 2,3 500 - 999 6 5,8 1000 - 1999 10 19,0 2000 - 4999 8 33,9 5000 - 9999 - - 10000 - 19999 - - 20000 a více 1 38,0 Celkem 36 100 Zdroj dat: Po čet obyvatel v obcích Olomouckého kraje k 31. 12. (1990 - 2011), ČSÚ v Olomouci, 2013. Vlastní zpracování.

Obcí s nejvyšším po čtem obyvatel je obec s rozší řenou p ůsobností Šumperk s 27040 obyvateli k 31. 12. 2011. Nejmén ě obyvatel s trvalým pobytem, celkem 37, je v obci Šléglov. Po čet živ ě narozených d ětí ve správním obvodu mezi lety 2001 až 2011 není dlouhodob ě stabilní a v pr ůměru se pohybuje kolem hodnoty 715 živ ě narozených. V roce 2011 po čet živ ě narozených dosáhl hodnoty pouhých 617 d ětí (to je nejmén ě za posledních 10 let)

28 a na 1000 obyvatel tak p řipadlo 8,6 živ ě narozených d ětí (pr ůměrná hodnota pro ČR byla 10,4 dětí/1000 obyvatel).

Tabulka 2: Ukazatele p řirozené m ěny v SO ORP Šumperk (2001 až 2011) Živ ě Po čet Zem řelí Hrubá míra Živ ě narození Přirozený Rok obyvatel Zem řelí na 1000 přirozeného narození na 1000 přír ůstek celkem obyvatel přír ůstku obyvatel

2001 73 390 682 9,29 700 9,54 -18 -0,25 2002 73 131 662 9,05 744 10,17 -82 -1,12 2003 72 967 649 8,89 784 10,74 -135 -1,85 2004 72 652 707 9,73 717 9,87 -10 -0,14 2005 72 403 703 9,71 739 10,21 -36 -0,50 2006 72 266 722 9,99 740 10,24 -18 -0,25 2007 72 182 799 11,07 804 11,14 -5 -0,07 2008 72 189 765 10,60 707 9,79 58 0,80 2009 72 078 794 11,02 736 10,21 58 0,80 2010 71 857 763 10,62 801 11,15 -38 -0,53 2011 71 612 617 8,62 741 10,35 -124 -1,73 Zdroj dat: Časové řady vybraných ukazatel ů podle SO, ČSÚ v Olomouci, 2013. Vlastní zpracování.

Po čet zem řelých ve správním obvodu ORP Šumperk mezi lety 2001 a 2011 byl relativn ě stabilní. Pohyboval se mezi hodnotami 700 (2001) a 741 (2011). V pr ůměru zem řelo ro čně v daném období 10,3 obyvatel na 1000 obyvatel. Graf 3 ukazuje vývoj po čtu zem řelých (červená linie) a živ ě narozených (zelená linie).

29

Graf 2: Vývoj po čtu zem řelých a živ ě narozených v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)

900

850 804 801 784 800 794 799 765 744 739 740 736 741 750 717 763 700 707 722 700 707 703 682 650 662 649

počet obyvatel počet 617 600

550

500 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Živě narození Zemřelí

Zdroj dat: Časové řady vybraných ukazatel ů podle SO, ČSÚ v Olomouci, 2013. Vlastní zpracování.

Hrubá míra p řirozeného p řír ůstku se ve sledovaném období pohybuje v kladných hodnotách pouze v letech 2008 a 2009. Obecn ě platí, že má docházet ke stabilizaci po čtu obyvatel regionu, je t řeba, aby hodnota hrubé míry p řirozeného p řír ůstku dosahovala kladných hodnot. Pr ůměrná hodnota sledovaného ukazatele se pro Českou republiku v posledních letech pohybuje kolem hodnoty 1 ‰. V letech 1994 až 2005 nabýval tento ukazatel záporných hodnot, což bylo ovlivn ěno zm ěnami v chování a postojích obyvatel – zejména pozd ější v ěk prvorodi ček, nižší míra s ňate čnosti, prodlužující se délka života a další faktory. Od roku 2006 dosahuje hrubá míra p řirozeného p řír ůstku v České republice kladných hodnot, což lze vysv ětlit tím, že si rodiny zakládají p ředevším jedinci silných popula čních ro čník ů ze sedmdesátých let. Šumperský okres, stejn ě jako jeho nejv ětší správní obvod ORP Šumperk ani v roce 2012 ani v roce 2011 neprožívá z demografického pohledu žádnou pozitivní zm ěnu. To, že se regionu celkov ě v tomto sm ěru p říliš neda ří, dokazují i data Českého statistického ú řadu. Příchod nového roku 2011 prožilo ve správním obvodu o 748 lidí mén ě než v roce 2010. Odliv obyvatel je 3. nejv ětší v rámci Olomouckého kraje za správními obvody Přerov a Jeseník ( ČSÚ, 2011). K nejvyššímu celkovému úbytku populace došlo v roce 2011 ve správních obvodech Přerov a Šumperk. V přepo čtu na tisíc obyvatel ubylo nejvíce lidí SO ORP Jeseník. Tyto výsledky nejsou pro znalé podmínek a okolností v regionu ni čím p řekvapivým. P řekvapivým se může jevit i rychlost, s jakou k úbytku obyvatelstva dochází. O své obyvatele SO ORP Šumperk nep řichází pouze p řirozeným úbytkem obyvatelstva, ale zejména migrací. Za rok 2011 se ze Šumperska odst ěhovalo bezmála osm set lidí, opa čným sm ěrem se vydalo zhruba sedm set

30 přist ěhovalc ů. Na popisovaném stavu už nedokázal nic zm ěnit ani fakt, že se ve správním obvodu matkám narodil 4. nejvyšší po čet d ětí mezi správními obvody Olomouckého kraje (za Olomoucí, Prost ějovem a P řerovem). Stejn ě jako po čet p řist ěhovaných, tak i po čet vyst ěhovaných má v posledním desetiletí kolísavý charakter. Vždy však p řevažuje po čet vyst ěhovaných, což není pro region dobrým výsledkem. Vůbec nejvíce správní obvod opouští mladí lidé ve v ěku 18 – 30 let, kte ří se podle jejich vyjád ření snaží najít práci v lépe prosperujících místech republiky. Nejv ětší nevýhody spat řují zejména v podpr ůměrných mzdách a absenci levného bydlení. Podle vyjádření Josefa Miná ře - starosty obce Nový Malín, nacházející se v těsné blízkosti m ěsta Šumperk a mnohými ozna čovaná jako jeho satelit či suburbánní zona, pochopili zastupitelé obce tento nedostatek a cht ějí letos (2013) mladým rodinám pomoci. Jako jeden ze zp ůsob ů či forem pomoci uvedl, že dojde k výstavb ě osmi tzv. startovních byt ů z obecního rozpo čtu na území obce. Z rozhovor ů s respondenty vyplývá pom ěrn ě jednozna čně, spole čenské poptávka po tomto druhu bydlení je velká a spole čnost by ji nem ěla brát na lehkou váhu či ji dokonce podce ňovat.

Tabulka 3: Ukazatele migrace v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)

Přist ěhovalí Vyst ěhovalí Hrubá míra Migra ční Rok Přist ěhovalí na 1000 Vyst ěhovalí na 1000 migra čního saldo obyvatel obyvatel salda

2001 530 7,22 727 9,91 -197 -2,68 2002 604 8,26 781 40,68 -177 -2,42 2003 735 10,07 764 10,47 -29 -0,40 2004 628 8,64 933 12,84 -305 -4,20 2005 646 8,92 859 11,86 -213 -2,94 2006 719 9,95 838 11,60 -119 -1,65 2007 772 10,70 851 11,79 -79 -1,09 2008 730 10,11 781 10,82 -51 -0,71 2009 591 8,20 760 10,54 -169 -2,34 2010 690 9,60 873 12,15 -183 -2,55 2011 675 9,43 796 11,12 -121 -1,69 Zdroj dat: Časové řady vybraných ukazatel ů podle SO, ČSÚ v Olomouci, 2013. Vlastní zpracování.

Hrubá míra migra čního salda, která vyjad řuje, kolik nových obyvatel se p řist ěhovalo na 1000 stávajících obyvatel, dosahuje v posledním desetiletí pr ůměrné hodnoty 2.

31

Graf 3: Vývoj po čtu vyst ěhovalých a p řist ěhovalých v SO ORP Šumperk (2001 – 2011)

1000

933 900 859 873 838 851 796 800 781 781 764 772 760 735 727 719 730 700 690 675 646 600 604 628

počet obyvatel počet 591

530 500

400 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Vystěhovalí Přistěhovalí

Zdroj dat: Časové řady vybraných ukazatel ů podle SO, ČSÚ v Olomouci, 2013. Vlastní zpracování.

Celkový p řír ůstek obyvatel (sou čet přír ůstku p řirozeného a migra čního) je od poloviny 90. let záporný s výjimkou roku 2008 viz grafické zobrazení níže.

Graf 4: Vývoj celkového p řír ůstku obyvatel (2001 – 2011)

50 7 0 -50 -84 -100 -137 -111 -164 -150 -200 -221 -245

Početobyvatel -215 -250 -259 -249 -300 -315 -350 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Celkový přírůstek

Zdroj dat: ČSÚ, 2001 až 2011. Vlastní zpracování

32

Nejnep řízniv ější demografický vývoj vykazuje obec Vikantice – pokles obyvatel mezi léty 2001 a 2011 zde činí 25 %, následována obcemi Oskava a Branná. Naopak nejv ětší přír ůstky jsou u obcí Hrab ěšice (43 %) a Šléglov (42 %). Vývoj u dalších obcí viz tabulka v příloze. Dlouhodobý vývoj migra čních tok ů, porodnosti a úmrtnosti se přirozen ě odráží na věkové struktu ře obyvatelstva. Sou časný vývojový trend poukazuje na stárnutí obyvatelstva. Od r. 1995 zna čně nar ůstá po čet starších lidí a klesá podíl tzv. d ětské složky. Tento trend je aktuální v celé Evrop ě a je dán poklesem intenzity úmrtnosti a nižší porodností.

Tabulka 4: V ěková struktura obyvatel a index stá ří v SO ORP Šumperk (1995 – 2011)

Po čet v tom ve v ěku Index Rok obyvatel 0 až 14 15 až 64 65 a více stá ří k 31.12. let let let 1995 74 129 13 904 51 036 9 189 66,1 1996 74 102 13 558 51 207 9 337 68,9 1997 74 102 13 235 51 365 9 502 71,8 1998 74 071 13 027 51 455 9 589 73,6 1999 73 876 12 679 51 513 9 684 76,4 2000 73 714 12 347 51 641 9 726 78,8 2001 73 390 12 021 51 664 9 705 80,7 2002 73 131 11 780 51 620 9 731 82,6 2003 72 967 11 418 51 783 9 766 85,5 2004 72 652 11 165 51 570 9 917 88,8 2005 72 403 10 857 51 444 10 102 93,0 2006 72 266 10 601 51 345 10 320 97,3 2007 72 182 10 534 51 160 10 488 99,6 2008 72 189 10 419 51 004 10 766 103,3 2009 72 078 10 385 50 640 11 053 106,4 2010 71 857 10 443 50 182 11 232 107,6 2011 71 109 10 383 49 062 11 664 112,3 Zdroj dat: Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozší řenou působností. Krajská správa ČSÚ v Olomouci 2013. Vlastní zpracování

Jedním z nejvhodn ějších ukazatel ů popisující stárnutí obyvatel je index stá ří. Index stá ří se neustále zvyšuje – v roce 1995 p řipadlo na 100 d ětí 66 obyvatel starších 65 let, oproti hodnot ě 112 za rok 2011 – viz tabulka 6. V České republice byla v roce 2011 hodnota indexu stá ří 110,4, tedy správní obvod ORP Šumperk vykazuje nadpr ůměrnou hodnotu tohoto trendu. Od r. 2008 žije na území správního obvodu ORP Šumperk více obyvatel starších 65 let než d ětí do 15 let – vývoj v čase názorn ě zobrazuje graf 6.

33

Graf 5: Srovnání po čtu d ětí do 14 let s obyvateli ve v ěku 65 let a více v SO ORP Šumperk (1995 – 2011)

16 000

14 000

12 000

10 000

8 000

6 000 počet obyvatel počet 4 000

2 000

0

rok 0 až 14 let 65 a více let

Zdroj dat: Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností. Krajská správa ČSÚ v Olomouci 2013. Vlastní zpracování

Při srovnání s Českou republikou jako celkem je ve správním obvodu ORP Šumperk nižší podíl vysokoškolsky vzd ělaných lidí. Graf č. 10 srovnává, jak se zm ěnily podíly obyvatel starších 15 let žijících na území správního obvodu ORP Šumperk podle nejvyššího ukon čeného vzd ělání v roce 2001 a v roce 2011 (zvýšil se po čet obyvatel s maturitou a s vysokoškolským vzd ěláním). Nár ůst vysokoškolsky vzd ělané části populace v roce 2011 byl oproti roku 2001 o necelé 3 procentní body. Nár ůst podílu obyvatel s nejvyšším dosaženým vzd ěláním úplným st ředním s maturitou a vyšším odborným byl b ěhem sledovaného období 3 procentní body. Poklesl naopak podíl obyvatel s nejvyšším dosaženým vzd ěláním základním (v četn ě neukon čeného) a st ředním bez maturity.

34

Graf 6: Obyvatelstvo ve v ěku 15 a více let podle nejvyššího ukon čeného vzd ělání v SO ORP Šumperk (2001 a 2011)

45,0% 39,1 % 40,0% 36,2 % 35,0% 29,6 % 30,0% 25,8 % 26,5 % 25,0% 21,1 % 20,0%

podíl obyvatel podíl 15,0% 9,8 % 10,0% 7,2 % 5,0% 0,0% základní vč. bez střední vč. vyučení úplné střední (s vysokoškolské vzdělání (bez maturity) maturitou) a vyšší odborné

SLDB 2001 SLDB 2011

Zdroj: SLDB, 2001 a 2011. Krajská správa ČSÚ v Olomouci 2013. Vlastní zpracování

5.3.2 Hustota osídlení Hustota osídlení v České republice k 31. 12. 2011 činila 133 obyvatel/km 2. Okres Šumperk, jehož je zájmové území správního obvodu ORP Šumperk nedílnou a nejv ětší sou částí, má hustotu osídlení nižší – 94,1 obyvatel/km 2. Ve SO ORP Šumperk je tato hodnota pod celorepublikovým pr ůměrem – 82,9 obyvatel/km 2. Mezi obcemi správního obvodu jsou však výrazné rozdíly, což je patrné jak z mapy, tak z tabulky 5.

Tabulka 5: Hustota obyvatel v obcích SO ORP Šumperk v km 2 (2011)

Hustota Hustota Hustota Obec Obec Obec obyvatel obyvatel obyvatel

Bludov 187 Jakubovice 26 Rapotín 231

Bohdíkov 52 Janoušov 17 Rejchartice 28

Bohutín 351 Jind řichov 25 Ruda nad Moravou 103

Branná 20 Kop řivná 23 Sobotín 38

Bratrušov 55 Libina 128 Staré M ěsto 21

Bušín 48 Lou čná nad Desnou 18 Sudkov 230

Dlouhomilov 46 Malá Morava 8 Šléglov 5

35

Dolní Studénky 152 Nový Malín 121 Šumperk 970

Hanušovice 91 Olšany 173 Velké Losiny 59

Hrab ěšice 17 Oskava 23 Verní řovice 6

Hrabišín 62 Petrov nad Desnou 98 Vikantice 7

Chrome č 105 Písa řov 37 Viký řovice 195 Zdroj dat: Územn ě analytické podklady. Krajská správa ČSÚ v Olomouci 2013. Vlastní zpracování

Nejv ětší obcí z hlediska rozlohy je obec Lou čná nad Desnou (9 429 ha). Nejmenší je obec Bohutín (225 ha), avšak hustota obyvatel je zde po Šumperku nejvyšší.

5.3.3 Hospodá řské podmínky Hospodá řské jádro správního obvodu je soust řed ěno tradi čně p ředevším v nížin ě mezi Bludovem a Velkými Losinami. Pozitivem je trvalá tendence snižování nezam ěstnanosti v posledních letech, výrazným kladem je stále nízká cena práce. P řesto však je míra nezam ěstnanosti vyšší ve srovnání jak s krajem, tak s Českou republikou. Nejvýrazn ější slabou stránkou je úrove ň tvorby HDP (Olomoucký kraj ve srovnání s jinými kraji pohybuje na poslední p říčce). Obecn ě vysoká je i míra nezam ěstnanosti, která omezuje rozvoj území, velmi nízká je i úrove ň hrubých mezd. Dlouhodob ě nízká mzdová úrove ň a vysoká míra nezam ěstnanosti m ůže v p řípad ě zvýšeného tlaku na pohyb obyvatel za prací vést k vylid ňování hospodá řsky slabých oblastí. Míra nezam ěstnanosti v období posledních t ří let vykazuje mírnou poklesovou tendenci. Ve stejném období ale sou časn ě výrazn ě narostl po čet dlouhodob ě nezam ěstnaných uchaze čů o práci. Nejv ětší míra nezam ěstnanosti je v obcích Jakubovice, Hrab ěšice, Malá Morava, nejnižší v obcích Bušín, Chrome č a Bohutín. Pr ůměrná míra nezam ěstnanosti v období posledních t ří sledovaných let činí 13 %.

Tabulka 6: Po čet uchaze čů o práci 2006-2011 Sledovaný jev 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Míra nezam ěstnanosti - dosažitelní (%) 9,7 8,0 7,9 13,8 13,6 12,6 Po čet uchaze čů o zam ěstnání - dosažitelní 3603 2949 2915 5102 5027 4750 Po čet uchaze čů o zam ěstnání 3970 3221 3167 5238 5207 4934 Po čet uchaze čů - absolvent ů 206 153 149 299 286 268 Po čet uchaze čů - evidence nad 12 m ěsíc ů 1763 1409 1091 1374 2043 2056 Zdroj: MPSV, 2013. Vlastní zpracování

36

5.4 Vývoj sídelní struktury s ohledem na kvalitu bydlení Tato část kapitoly se v ěnuje vývoji osídlení Šumperského regionu, rozvoji jeho reziden čních částí území a zm ěnou vnímání pojmu kvalita bydlení i zm ěnou kvality sídel jako takové. Zatímco po čátek budování vlastních obydlí znamenal významný sociální p řed ěl a rozvoj civilizace, r ůst populace a zábor dosud nevyužívaných ( či nevyužitelných) ploch (nejen pro bydlení) na úkor p řírodního prost ředí znamenal i významný environmentální zásah do tvá ře tehdejší krajiny. Člov ěk se stal výrazným prvkem v rámci stávajících p řírodních zvyklostí a fungujících p řírodních zákon ů. Odlišil se od ostatních živo čišných druh ů nejen svým jednáním a zvyky, ale i možností p řetvá ření krajiny k obrazu svému (budování sídel – organizovaných a vnit řně provázaných skupin obydlí). V období starov ěku zabírala sídla pouze zlomek povrchu pevnin Zem ě, dnes je to mezi 2 – 4 % a celkový podíl transformovaných ploch tvo ří dokonce 39 – 50 % (Moldan, 2009). Významný vliv na zmírn ění dalšího záboru ploch má nejen snižující se růst sv ětové populace, ale i intenzifikace sv ětového hospodá řství a zbrzd ění dalšího extenzivního vývoje ve vysp ělých zemích sou časného sv ěta. Českou republiku m ůžeme vnímat jako území se stagnujícím vlivem člov ěka na krajinu, protože zde žil již p řed sedmdesáti lety přibližn ě stejný po čet obyvatel jako dnes. Této tezi však neodpovídá sou časný trend prudkého záboru ploch (nejen) pro residen ční funkci znamenající zna čný dopad vlivu člov ěka na tvá ř krajiny, a to zvlášt ě v ekonomicky prosperujících, sociáln ě slabých i p řírodn ě atraktivních územích. P ři bližším pohledu do historie osídlení Šumperského regionu můžeme p ředpokládat ur čité projevy atraktivity n ěkterých částí pom ěrn ě r ůznorodého území pro bydlení. Nejd říve je nutné p ředstavit charakter fyzicko-geografického prost ředí jako determinant rozvoje bydlení. P ředpokládá se, že člov ěk postupn ě osídloval nejúrodn ější a nejsnáze p řístupné části tehdy známé zem ě. V případ ě České republiky se jedná o specifi čnost nížiny uprost řed zem ě a horského masivu uzavírajícího Českou kotlinu. Šumperský region m ůže být p říbuzn ě charakterizován p ředešlým popisem p řírodního prost ředí. K jihozápadu otev řenou Šumperskou kotlinu uzavírají ze severovýchodu a severozápadu hřbety Jeseník ů a Rychlebských hor. Tento přírodní prvek byl dozajista výrazným limitujícím prvkem raného osídlování oblasti. P řirozen ě otev řená krajina sm ěrem k jihovýchodu, podél tok ů řeky Moravy a řeky Desné skýtala ideální podmínky k osídlení a raným pokus ům o trvalou zm ěnu tvá ře krajiny. Naproti tomu hustá sí ť hlubokých lesních hvozd ů v podh ůř í Jeseník ů vytvá řela až do 2. pol. 13. st. našeho letopo čtu vícemén ě neproniknutelnou hranici prvotního osídlení. Z výše uvedeného vyplývá, že m ůžeme předpokládat prvotní osídlení (již b ěhem neolitu) nejexponovan ějších částí regionu v jeho jihozápadním sektoru. Období zhruba 6000 tis. p ř. n. l znamenalo nejen dramatickou zm ěnu klimatických podmínek pro celý evropský kontinent, ale také zásadní prom ěnu p řírody (vznik smíšených les ů v důsledku oteplení – atlantské podnebí). Nejv ětší rozmach prav ěkého osídlení je zaznamenán v období zhruba kolem roku 1000 p ř. n. l., kdy archeologické d ůkazy hovo ří

37 o zakládání vesnic v okolí Šumperka. Keltské osídlení je známé z období zejména 4. – 3. st. p ř. n. l., jež znamenalo kvalitativní prom ěnu krajiny zejména v úrodných údolních oblastech řeky Moravy. Doložitelné známky osídlení hovo ří o život ě lidí ve dvorcích rozložených nepravideln ě do svahu, což sv ědčí nejen o technickém pokroku tehdejších kultur. Z této doby lze na Morav ě obecn ě datovat celkem zhruba 700 osad. Další r ůst sídel se odvíjel od existence obchodních stezek a významných historických center. Proto je druhým p ředpokladem vývoj na základ ě sociogeografických podmínek, m ěnících se rychleji v prostoru a čase. Nejvýznamn ější obchodní stezka vedla ve st ředov ěku p řes nížinné oblasti Hané, Jesenickem do Polska. Podél této hlavní stezky a n ěkolika menších vznikala v příhodných p řírodních podmínkách v ětší sídla jako centra obchodu, církve a panské samosprávy. Úrodné údolí řeky Moravy bylo osídleno Slovany zhruba v rozmezí 6. a 7. století našeho letopo čtu. V oblasti Mohelnicka byly základem sídel obytné domy s vnit řním a vn ějším vybavením odpovídajícím tehdejším podmínkám a nárok ům. Ješt ě na konci 11. století, kdy došlo ke konsolidaci českého státu, byly osady soust řed ěny zejména v blízkosti vodních tok ů (nap ř. řeky Moravy). Oblast Jesenicka z ůstala v tuto dobu významn ěji neosídlená. Strategicky d ůležité osady se postupn ě v pr ůběhu 13. století transformovaly na města, zárove ň došlo k rozsáhlé kolonizaci hlubokých lesních hvozd ů v podh ůř í Jeseník ů (lokalizace sídel do dosud neobydlených oblastí záborem nevyužívané p ůdy). Mezi osady založené v tehdejší dob ě řadíme z oblasti Šumperska nap říklad osadu Post řelmov, Nový Malín a osadu Bludov. V ětší sídla (m ěsta) m ěla na rozdíl od ostatních sídel odlišnou sociální i fyzickou strukturu (vyšší domy, užší ulice). Rozvíjela se venkovská sídla návesního typu mající zpravidla údolní lánový p ůdorys – obec Dlouhomilov (typický pro plánovitou vrcholn ě st ředov ěkou kolonizaci n ěmeckým obyvatelstvem) a postupn ě byla jejich zástavba zahuš ťována chudšími domy hlavn ě v údolích (www.lidova-architektura.cz, 2013). V hornatých oblastech Jeseník ů dosáhl vývoj lidové architektury podobných forem jako v sousedních Orlických horách. Pon ěkud výrazn ější je tu jen podíl zd ěných staveb, které v ětšinou zachovávají starší uspo řádání staveb d řev ěných, v četn ě ponechání bedn ěného štítu. Charakteristickou krytinou zdejších staveb je šedomodrá b řidlice. Bydlení ve venkovských domech m ělo nižší úrove ň z pohledu bezpe čnosti (nep řítomnost hradebního systému u malých sídel) i v dalších aspektech, avšak znatelné rozdíly byly spíše v otázce kvality života. Pro období 13. století je v oblasti někdejších Sudet typická řízená kolonizace území (neboli kolonizace podle pravidel), kterou na Šumpersku zaštitovaly šlechtické rody, na Mohelnicku biskup. Tito si vybrali schopného muže, lokátora – zakladatele vsi, který shromáždil další zájemce a spole čně s nimi založil novou vesnici. P ůda byla rozd ělována do tzv. lán ů a jejich částí, což byla spíše jednotka pro stanovení povinností než plošné vým ěry gruntu. Hlavní hnací silou kolonizace byla především snaha získat novou p ůdu, nebo ť soudobá zem ědělská technika nedovolovala p ři zvyšující se populaci zajistit dostatek potravin. Pot řebné obilí se mohlo p ěstovat jen extenzivním zp ůsobem, tedy zv ětšováním rozlohy polí. Samoz řejm ě mnozí osadníci p řicházeli do hor s úmyslem zbohatnout

38 při t ěžb ě drahých kov ů. Při zavád ění tohoto systému osídlení postupn ě zanikly všechny slovanské osady a obyvatelstvo se p řest ěhovalo do nov ě zakládaných st ředov ěkých vsí. Krajina tak dostala zhruba dnešní podobu. Lidé se nemohli voln ě st ěhovat, byli závislí na rozhodování svých panovník ů a m ěli malou možnost ovlivnit vlastní kvalitu bydlení, v které byly zna čné rozdíly na základ ě jejich sociálního statusu. Zatímco technická složka kvality bydlení byla vyšší ve m ěstech (v ětší, prostorn ější a vybaven ější domy), lokaliza ční složka byla lepší na venkov ě (dostatek vody, p ůdy, mén ě epidemií atd.). Rozsáhlé koloniza ční zásahy zcela zm ěnily krajinný ráz v podh ůř í Jeseník ů. Svahy kopc ů byly zbaveny les ů, v údolích se rozložily vesnice a k jejich ochran ě vyrostly na kopcích mohutné kamenné hradby. P říliv obyvatelstva (zejména n ěmecky mluvícího) podnítil rozvoj obchodu a řemesel v nov ě zakládaných m ěstech. Spole čnost se rozd ělila na čty ři stavy – šlechtický, duchovní, m ěstský a poddanský. Tyto koloniza ční vlny zp ůsobily významnou zm ěnu v architektu ře, urbanistických prvcích i ve vnit řní morfologii sídel a jednotlivých obydlí. Z tohoto d ůvodu nedocházelo již k extenzivnímu nár ůstu sídel. Zcela novým prvkem spole čnosti byla m ěsta. Na severní Morav ě se v ětšina z nich konstituovala ve 2. pol. 13. století (m ěsto Šumperk – 1278). Zatímco první vlna kolonizace v období 11. a 12. století probíhala výlu čně domácím obyvatelstvem, ve 13. století jsou to již cizinci (zejména Němci). V ětšina nov ě p říchozích horník ů a zem ědělc ů do oblasti Starého M ěsta a Lou čné nad Desnou m ěla sv ůj p ůvod v západní Evrop ě. Základní sí ť m ěst byla tedy dobudována ve 14. století a v pr ůběhu historických etap postupn ě dopl ňována menšími m ěsty. Koncem 16. století a ve století 17. vznikaly ve v ětších m ěstech první manufaktury, rozrostla se i sí ť vrchnostenských dvor ů a pivovar ů, velká pozornost byla v ěnována i lesnímu hospodá řství, zejména v souvislosti s rozmachem d ůlního podnikání. Rozkv ět v této dob ě zaznamenaly i další výrobní obory, jako bylo nap ř. sklá řství (Starom ěstsko, Vikanticko). Z druhé poloviny 16. století pocházejí též zprávy o papírn ě v Šumperku a Velkých Losinách. V souvislosti s tímto hospodá řským rozmachem probíhala i rozsáhlá osídlovací aktivita, která na severní Moravu p řivedla osadníky, zejména ze sousedního Slezska a ze severovýchodních Čech. Rozsáhlá část území regionu byla postupn ě odlesn ěna a stav ěna byla nová sídla, čímž docházelo k dalšímu záboru plochy pro bydlení. Do po čátku 17. století se v oblasti někdejšího šumperského okresu ustálila sí ť panství a statk ů, která pak až na nepodstatné zm ěny z ůstala zachována až do roku 1848. Nejv ětší část území okresu zabírala velká šlechtická a církevní dominia (nejv ětší část Šumperska zabíralo do poloviny 16. století panství šumpersko- novohradské, jehož úlohu p řevzalo od roku 1562 panství losinské, rozd ělené pozd ěji na velkolosinské a vízmberské (Lou čná nad Desnou) se statkem Sobotínem). Hospodá řský rozmach severní Moravy v 16. století zaznamenala i jednotlivá zdejší m ěsta a m ěste čka, jejichž tvá ř doznala nemalých zm ěn. Nap říklad m ěsto Šumperk, nejvýznamn ější m ěsto oblasti, se především díky rozvinuté výrob ě kvalitních pláten, známých i na západo- a severoevropských trzích, vykoupilo roku 1562 ze žerotínského poddanství a stalo se královským komorním

39 městem. Textilní a sklá řský pr ůmysl tedy znamenal významný r ůst m ěst, s tím souvisel i demografický p řechod, r ůst populace a po čátek její koncentrace, zvyšování životní úrovn ě, práv a svobod obyvatel a samoz řejm ě i celkové zlepšení kvality bydlení. B ěhem 2. poloviny 17. století dochází k op ětovnému nár ůstu po čtu obyvatel zdejšího regionu, který je spojen s dalším přílivem n ěmeckých usedlík ů z horských obcí (nap ř. na Šumpersku do oblasti Rudy nad Moravou). Zhruba ve 2. polovin ě 18. století se ustaluje národnostní obraz severomoravského regionu v té podob ě, v jaké se s ním setkáváme i ve 2. polovin ě 19. století. Důležitým mezníkem ve vývoji spole čnosti a celkov ě vztah ů v územích bylo postupné zavád ění správních a školských reforem Marie Terezie, které pak vyvrcholily v dob ě vlády jejího syna Josefa II. Šlo zejména o patent Josefa II. týkající se nevolnictví z 1. listopadu 1781, jímž se uvolnila staletá pouta svazující poddaného k půdě a v důsledku toho i pot řebné pracovní síly pro rodící se rozsáhlejší pr ůmyslovou výrobu. Za p římé podpory státu docházelo na jednotlivých panstvích k rušení p řebyte čných a hospodá řsky mnohdy málo výnosných dvor ů, k rozd ělení panské p ůdy za plat mezi poddané a k výkupu z robot za pravidelný pen ěžní plat, nebo ť robota se stala pro vrchnost po zrušení dvora nepot řebnou. Na t ěchto pozemcích pak vznikaly nové „dominikální“ obce, které pom ěrn ě rychle rostly a pomohly snížit armádu venkovských bezzemk ů. I tato vlna osídlení p řisp ěla k dalšímu po četnímu růstu obyvatelstva a k hospodá řskému rozmachu doty čných panství. Zmín ěné reformy Josefa II. zp ůsobily, že k hlavnímu slovu se dostali měšťanští podnikatelé. Není tedy divu, že nap ř. ve m ěst ě Šumperk vznikla skute čná lná řská továrna (první na Morav ě), mechanická p řádelna lnu, která zahájila činnost v roce 1842. Rozvoj manufakturní a pr ůmyslové výroby se vzájemn ě podmi ňoval i s rozvojem dopravy (železni ční a silni ční). Roku 1845 byla dostav ěna a dána do provozu železni ční tra ť Olomouc – Praha, která pro severomoravskou pr ůmyslovou oblast m ěla nádraží v Záb řehu. Tereziánské a josefínské správní reformy p řisp ěly k formování m ěšťanské spole čnosti, která vedle stoupající váhy v hospodá řském podnikání získávala postupn ě stále v ětší vliv na správu a podobu jednotlivých měst. Domy se stávaly prostorn ějšími, velkoryse řešenými, architektura se za čala individualizovat podle p řání jednotlivých stavitel ů, resp. majitel ů. Stejn ě tak se kvalita bydlení za čala mírn ě nivelizovat (kon čil propastný rozdíl mezi venkovskými domy a zámky). V ětší váha byla p řikládána institucím, plán ům výstavby, řízenému rozvoji bydlení a ekonomickým otázkám. V pr ůběhu devatenáctého a v první polovin ě dvacátého století byly budovány první vilové čtvrti (nap říklad vilové čtvrti pod Vyhlídkou či pod Vodárnou ve m ěst ě Šumperk) s vícegenera čními vilami i vícepatrové budovy v centrech m ěst. Nejen v důsledku nebývalého rozmachu textilního pr ůmyslu ve m ěst ě Šumperk v první polovin ě 19. století se rapidn ě zm ěnila urbanistická a architektonická tvá ř m ěsta. Bohatí šumperští podnikatelé si zvali pro stavbu svých vil a palác ů významné víde ňské architekty (nap ř. brat ři Drexlerové – budova bývalého německého gymnázia nebo Moritz Hinträger – obytná část Pavlínina dvora. Šumperk se tak

40 nápadn ě p řiblížil vzhledu tehdejšího hlavního m ěsta habsburské monarchie. Vilové čtvrti pozdvihly tehdejší standard bydlení velmi vysoko, byly stav ěny v odlišné architektu ře, ale se stejnými urbanistickými zásadami. Dominovaly jim rozlehlé zahrady, dostatek ve řejných prostranství i zelen ě, prostor pro automobilovou, ale hlavn ě p ěší dopravu. Po odsunu n ěmeckého obyvatelstva a na po čátku komunistické éry došlo k silné degradaci úrovn ě bydlení nejen v regionu Šumperska. Od konce padesátých let se v důsledku státní i družstevní panelové výstavby za čala podstatn ě m ěnit i tvá ř m ěst a st řediskových obcí, pov ětšinou k jejich neprosp ěchu, zejména za cenu zdevastování jejich historického jádra. Regulace cen a vlastnictví v ětšiny byt ů státem byly hlavní charakteristikou této doby. Domy se stav ěly s ohledem na co nejmenší zábor zem ědělské p ůdy, z nekvalitních materiál ů a beze smyslu pro prostor (nižší stropy, okna, menší obytné plochy bytových jednotek) i individuální představy. Pozd ěji se za čala stav ět i první sídlišt ě, která postupn ě obestav ěla velkou část m ěst na území dnešního regionu, nemén ě se také podepsala na vnit řní struktu ře a celkovém vzhledu měst a obcí. V údolních a z části i periferních oblastí území obcí se objevily specifické vysoké panelové domy se čtvercovým p ůdorysem (Šumperk, Hanušovice). V obcích v ětšího významu (Olšany, Ruda nad Moravou) a malých m ěstech (Staré M ěsto) se stav ěly tzv. „bytovky“ podobné kvality jako m ěstské panelové domy. Výstavba rodinných dom ů a celková individualizace staveb postupn ě upadala. Pozitivní byl vliv státu na zvyšování technické vybavenosti všech byt ů, negativní byla nedostate čná rekonstrukce stávajícího bytového a domovního fondu. Stav ěly se p ředevším domy kvádrového nebo krychlového tvaru s rovnou st řechou, nebo levné řadové domy nezapadající do dosavadní zástavby (okály). Větší míru kritiky zaslouží i minimální regulace výstavby, při níž se už v tak dosti poni čených partiích české a slovenské obytné krajiny objevovaly nešetrn ě za řazené domky jednak nerespektující základní architektonické p řístupy jednotlivých m ěst a zárove ň lokalizované bez ohledu na tradi ční zástavbu. Příkladem n ěkdejší socialistické unifikace a narušení tradi čního vzhledu vesnice je „rodinný d ům typu V“, známý též jako „Šumperák“. V přízemí se nachází garáž a na vratech jsou typické šikmé pr ůhledy. V pat ře je situována kuchyn ě a obývací pokoj, propojené jsou podle tehdejší módy velkým oknem. Nechybí ani úzký balkon p řes celou ší řku domu. V roce 1969 jich bylo dokon čeno dev ět, do roku 1971 jich stálo na dva tisíce po celém Československu. Rodinný d ům typu V nadmíru spl ňoval p ředstavy pr ůměrného člov ěka o moderním, komfortním bydlení. Nelze však pop řít fakt, že se jednalo o první a ne-li v ůbec jediný pokus o kultivaci typologie rodinných dom ů. Zda řilá zástavba n ěkterých nových forem bydlení byla spíše výjimkou (roubené domky v obci Lou čná nad Desnou). U všech t ěchto „typových dom ů“ chyb ěla návaznost na dosavadní výstavbu, p řejímání architektonických prvk ů a urbanistických zásad místního kontextu, stejn ě tak i d ůslednost p ři výstavb ě a zvlášt ě pak d ůraz na použité materiály. Po roce 1990 došlo ke spekulacím s pozemky v zázemí v ětších m ěst regionu a k odlivu mladých lidí z venkova. Špatná

41 situace na trhu s bydlením byla jen logickým vyúst ěním ne řešené legislativy, bytové politiky státu i samospráv (Poláková a kol. 2006). Po roce 2000 se objevily pozitivní snahy obyvatel i komer čního sektoru o využití nových technologií v nov ě budovaných reziden čních částech obcí, zejména t ěch dob ře dopravn ě dostupných. V atraktivních venkovských oblastech se objevila i snaha o obnovu d řív ějšího sídelního rázu významnou nápodobou exteriér ů budov z konce 19. století p ři zachování požadavk ů na kvalitní modern ě řešené interiéry i použité materiály. Významný je nár ůst vlastnického a pokles nájemního bydlení, stejn ě tak i r ůst podílu domácností bydlících v rodinných domech na úkor domů bytových. S rostoucí cenou pozemk ů se za čala zástavba tzv. suburbánních oblastí m ěst významn ě zahuš ťovat skromn ějšími domy na malých parcelách s menšími zahradami, které jsou ale vesm ěs pohodlné a odpovídají sou časnému životnímu stylu. Velmi pozvolná zm ěna územn ě plánovací dokumentace obcí v porovnání s dynamicky se rozvíjejícím realitním a hypote čním trhem p řestala sta čit pot řebám nových rezident ů. Bytová výstavba se dostala na úrove ň po čátku devadesátých let až v roce 2003 a poptávka silných popula čních ro čník ů po dalších volných bytech i domech neúm ěrn ě vzrostla spole čně s růstem celkové životní úrovn ě a samoz řejm ě i relativní celkovou atraktivitou regionu. Celkový r ůst cen nemovitostí byl natolik dynamický (výdaje domácností se významn ě zvýšily, Sunega, P. Čermák, D. Vajdová, Z. 2002), že proti někdejším p ředpoklad ům dnes již dosahuje cenové úrovn ě nap ř. n ěmeckých nemovitostí v příhrani čních oblastech. Výrazn ě se na tom podílí sektor stavebnictví, vyvíjející se pom ěrn ě nezávisle na ostatních složkách sektorové struktury zam ěstnanosti. Nov ě se za čaly používat nejmodern ější technologie (nízkoenergetické stavby) a stejn ě jako p řed rokem 1989 u objekt ů individuální rekreace se i první bydlení stalo projevem spole čenského postavení s možností vlastní seberealizace. V celém regionu bývalého okresu Šumperk m ůžeme sledovat již od po čátku osídlení zrychlující se zvyšování kvality bydlení, zvyšování dostupnosti bydlení a zahuš ťování zástavby sídel s ohledem na spole čensko-ekonomické zm ěny i dnes při celkové stagnaci či spíše úbytku po čtu obyvatel regionu. Celkový kvalitativní r ůst bydlení je i projevem postupného p řechodu od extenzivních k intenzivním proces ům (Hampl, M. a kol. 1996). Nejednozna čný je vývoj formy bydlení domácností: od samostatného bydlení vícegenera čních rodin, p řes kolektivní bydlení v bytových domech až k op ětovnému nár ůstu dom ů pouze s jednou bytovou jednotkou a jednou domácností. S liberalizací spole čnosti bylo postupn ě umožněno jednotlivc ům volit nejen sv ůj komfort (standart) bydlení, ale i lokalitu bydlení. Díky zm ěně bydlišt ě obyvatel m ůžeme pozorovat a analyzovat základní geografický prostorový proces – st ěhování (migrace). Tento je v první řad ě více ovliv ňován rozhodnutím jednotlivc ů či rodin, v druhé řad ě vn ějšími okolnostmi a podmínkami.

42

5.5 Obecné charakteristiky bydlení v zájmovém území Území správního obvodu má pom ěrn ě stabilní sídelní strukturu. Jinak ale v území panuje zna čná územní diferenciace sídelní struktury s vysokým podílem malých obcí. Pro území je typický obecn ě podpr ůměrný podíl byt ů v panelových domech (pr ůměrný podíl dom ů postavených ze st ěnového panelu činí necelá 2 %). Významným ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídliš ť - i když spolu s rozši řující se osv ětou a množstvím nabízených produkt ů výhodného financování regenerace bytového fondu (nap ř. SFRB – program PANEL) dochází ke zlepšování úrovn ě kvality bydlení - a r ůzných specifických obytných oblastí, což bývá spojené p ředevším s koncentrací sociáln ě slabých a nekooperativních obyvatel a s r ůstem etnizace problému bydlení. Dále se ve spojení s odlivem obyvatelstva projevuje trend zániku trvalého bydlení v menších obcích, p ředevším mimo rekrea ční oblasti. Pozitivní obrat sou časné situace nutn ě p ředpokládá posílení nové bytové výstavby zejména v místech s nízkou intenzitou nové bytové výstavby, zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídliš ť apod. Naopak problémem rozvoje bydlení m ůže být nadm ěrná koncentraci nové bytové výstavby v rekrea čních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití a která tak mnohdy ohrožuje i vlastní rekrea ční potenciál území (nap ř. apartmánové bydlení v obci Lou čná nad Desnou z důvodu otev ření SKI AREÁLU Kouty nad Desnou a.s.). K rozhodujícímu datu posledního cenzálního šet ření (26. 3. 2011) bylo dle Českého statistického ú řadu na území SO ORP Šumperk zjišt ěno celkem 12751 trvale obydlených dom ů s tém ěř 27000 byty. P ři srovnání s daty za p ředposlední cenzus v roce 2001 došlo v intercenzálním období ke zvýšení po čtu trvale obydlených dom ů o 7 % (869 dom ů). Z celkového po čtu trvale obydlených dom ů zjišt ěných v roce 2011 jich p řes t ři čtvrtiny (86 %) tvo ří rodinné domy. P řesto, že v porovnání s rokem 2001 došlo k poklesu po čtu obyvatel správního obvodu, zájem o možnost vlastního bydlení a tudíž v ětšího soukromí se však zvyšuje. Po čet trvale obydlených byt ů vzrostl k rozhodující dni s čítání v roce 2011 o pouhá 4 % v porovnání s rokem 2001. Uvedená čísla potvrzují jednozna čný a obecn ě známý trend nízké míry výstavby nových obytných budov na Šumpersku. Z dat ČSÚ za rok 2011 vyplívá, že z celkového po čtu trvale obydlených byt ů (26882) jich 39 % tvo ří byty ve vlastním dom ě. Druhou nej četn ější skupinu se 23 % tvo ří byty v osobním vlastnictví. Nájemní byty se podílí na celku 17 %. Stále mén ě časté, ale p řesto s dlouhou historií právního vztahu jsou trvale obydlené byty v družstevním vlastnictví (9 %), kdy nájemníci, resp. vlastníci jsou členy družstva. Je otázkou času, kdy tato forma právního užívání zanikne a bude transformována na standardní osobní vlastnictví nemovitosti. U zbylého po čtu (12 %) byl právní d ůvod užívání p ři cenzu 2011 nezjišt ěn.

43

5.6 Bytová výstavba Při posuzování intenzity bytové výstavby jsou rozhodujícím ukazatelem po čty dokon čených byt ů. Podle údaj ů Českého statistického ú řadu stavba ři na území okresu Šumperk v roce 2012 zahájili stavbu 158 nových byt ů, což je o 56 mén ě než v roce 2011. V dlouhodob ějším srovnání je propad intenzity bytové výstavby ješt ě markantn ější, nap říklad v roce 2004 se stavebníci pustili do stavby tém ěř 450 byt ů. V celém Olomouckém kraji stavebníci v roce 2012 zahájili stavbu 1176 byt ů, což je o 7 % mén ě než v roce 2011. Nejvíce se staví v Olomouci, nejmén ě v Jeseníku. Okresu Šumperk pat ří druhá p říčka od konce.

Graf 7: Vývoj po čtu dokon čených byt ů ve vybraných územních celcích v letech 2000 až 2011 (rok 2000 = 100 %)

160,0

140,0

120,0

100,0

80,0

60,0 Početzahájených bytů/ % 40,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Česká republika Olomoucký kraj Šumperk Zdroj dat: Bytová výstavba v územích České republiky, ČSÚ v Olomouci, 2013. Vlastní zpracování.

V úhrnu uplynulých dvanácti let (období od roku 2000 do roku 2011) v bytové výstavb ě na území Olomouckého kraje výrazn ě dominovaly 3 správní obvody obcí ORP. SO ORP Olomouc se umístil na prvním míst ě s celkovým po čtem 7003 dokon čených byt ů, ve SO ORP Prost ějov bylo zaznamenáno 3582 dokon čených byt ů a SO ORP P řerov evidoval celkem 1775 dokon čených byt ů. Jejich celkový podíl na po čtu všech dokon čených byt ů v Olomouckém kraji činil ve sledovaném období bezmála 65 %. Mezi správní obvody s nejnižší bytovou výstavbou se za řadily SO ORP Konice a SO ORP Lipník nad Be čvou, jejichž podíl na celkovém po čtu dokon čených byt ů dosáhl hranice 3 %. Stejn ě jako okres Šumperk vykazoval nízkou míru bytové výstavby, resp. nízký podíl na po čtu dokon čených byt ů v rámci Olomouckého kraje, tak i správní obvod ORP Šumperk zaznamenal pouze 4% podíl v referen čním období.

44

Graf 8: Vývoj po čtu dokon čených byt ů ve vybraných SO ORP Olomouckého kraje v letech 2000 až 2011 (rok 2000 = 100 %)

180

160

140

120

100

80

60

40 počet dokončenýchpočetbytů / % 20

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

Zdroj dat: Bytová výstavba v územích České republiky, ČSÚ v Olomouci, 2013. Vlastní zpracování.

V pr ůběhu sledovaného dvanáctiletého období byla ve správním obvodu ORP Šumperk dokon čena výstavba 847 nových byt ů. Od roku 2000, kdy bylo dokon čeno nejvíce byt ů za sledované období, dochází k postupnému útlumu staveb byt ů až do roku 2005, kdy po čet dokon čených byt ů dosáhl 76. Rok 2006 op ět znamenal propad ve vývoji bytové výstavby a zárove ň je ve sledovaném období charakterizován nejnižší bytovou výstavbou v ůbec. Následujícího roku se situace výrazn ě zlepšila nár ůstem celkového po čtu 99 dokon čených byt ů. Na celkovém po čtu dokon čených byt ů nejv ětší podíl (54 %, tj. 455) zaujímala dokon čená výstavba byt ů v rodinných domech a druhý nejvyšší podíl (15 %, tj. 128) vykazují dokon čené byty v bytových domech. Podíl byt ů dokon čených jako nástavby, p řístavby a vestavby ke stávajícím rodinným a bytovým dom ům dosáhl zhruba 20 % (tj. 171 byt ů). Dle evidence stavebních ú řad ů bylo ve správním obvodu za dvanáct let postaveno 12 byt ů v domech s pe čovatelskou službou, 8 byt ů v nebytových objektech a 73 bytů vzniklo stavebními úpravami nebytových prostor. Za uplynulý rok 2011 bylo na území správního obvodu postaveno celkem 52 bytových jednotek. Z celkového po čtu nových byt ů tém ěř 90 % tvo ří byty v rodinných domech. Bytová výstavba nových byt ů m ěla nejv ětší intenzitu v tzv. periurbánní neboli okolom ěststské oblasti. Jedná se oblast spadající do dojezdové vzdálenost do m ěsta Šumperk v relaci 15 minut. Mezi zástupce obcí s nejv ětším po čtem dokon čených byt ů za rok 2011 pat ří zejména Nový Malín, Viký řovice a Dolní Studénky. Všechny zmín ěné obce tvo ří bezprost řední zázemí m ěsta

45

Šumperk a vzr ůstající tendenci bytové výstavby práv ě v této oblasti je možno p řisoudit nejen suburbaniza čnímu fenoménu, ale také celkové atraktivit ě prost ředí. Mezi obce s minimální výstavbou nových byt ů, kde zárove ň nedochází k významn ější modernizaci a revitalizaci bytového fondu pat ří obce Rejchartice, Janoušov, Písa řov, Vikantice, Šléglov a Bohutín, tedy malé obce spíše v periferních částech regionu.

46

6. Objektivní dimenze kvality bydlení

6.1 Technická složka Podíl obyvatel žijících v rodinných domech má v rámci správního obvodu ORP Šumperk velké varia ční rozp ětí. Vzhledem k charakteru sídelního systému daného území, tedy kombinaci městskosti a projev ů strukturálního charakteru žije v rodinných domech nap říklad v centru správního obvodu (m ěst ě Šumperk) celkem 20 % obyvatel (SLDB 2011). Druhý nejnižší podíl obyvatel žijících v RD vykazuje zárove ň druhé nejv ětší m ěsto správního obvodu obec Hanušovice (37 %). Mezi čty řiceti a padesáti procenty se pohybuje podíl obyvatel žijících v RD v obcích Vikantice, Jind řichov, Branná a Staré M ěsto. Vzhledem k sou časnému trendu přechodu na vlastnické bydlení v rodinných domech m ůžeme proto tyto obce hodnotit jako nejmén ě pokrokové a o čekávat u nich výraznou zm ěnu ve vývoji bydlení. Zárove ň je nutno zmínit, že se jedná o obce lokalizované spíše v periferních částech správního obvodu s nízkým podílem na celkové populaci SO ORP Šumperk. Podíl v rozmezí padesáti až sedmdesáti procenty obyvatel žijících v RD vykazují obce Olšany, Lou čná nad Desnou, Bohutín, Malá Morava, Rapotín a Sudkov. S výjimkou obcí Malá Morava, Sudkov, Lou čná nad Desnou a obce Rapotín, která jako taková přirozen ě navazuje na m ěsto Šumperk (do roku 1992 integrální sou částí samotného m ěsta) a na jejím území se nenachází významn ější výrobní podnik, je u zbylých obcí (Olšany a Bohutín) charakter bytového fondu ovlivn ěn zejména strukturou pr ůmyslové výroby p ředrevolu ční doby (nap ř. obec Olšany – dosud fungující významný výrobní podnik Olšanské papírny a.s.). Obcí, kde se podíl obyvatel žijících v RD pohybuje mezi sedmdesáti a devadesáti procenty, je v rámci správního obvodu celkem 11. Mezi tyto pat ří zejména obce, které lze ozna čit za sídla venkovského typu – nap ř. obec Oskava, Kop řivná, Písa řov, Hrabišín, Rejchartice. Tyto jsou specifické vyšším podílem tzv. druhého bydlení, tedy podílem nemovitostí, které nejsou ur čeny k trvalému pobytu, ale spíše k rekreaci či sezonnímu bydlení. Dále do této skupiny spadají obce Velké Losiny (významné láze ňské st ředisko a centrum výroby ru čního papíru s několikasetletou tradicí), Sobotín, Petrov nad Desnou, Libina, Bludov a obec Ruda nad Moravou. Skupina sídel s podílem obyvatel žijících v RD domech mezi devadesáti a devadesáti p ěti procenty je zastoupena obcemi jako je Nový Malín, Bohdíkov, Viký řovice, Verní řovice a Bušín. V ůbec nejv ětší podíl obyvatel (nad 95 %), žijících v rodinných domech byl zjišt ěn u obcí s nízkým po čtem obyvatel (nap ř. Dolní Studénky, Bratrušov, Hrab ěšice, Janoušov, Dlouhomilov a Šléglov). Při hodnocení podílu obyvatel žijících v rodinných domech na úrovni správních obvod ů v rámci Olomouckého kraje dojdeme k záv ěru, že se SO ORP Šumperk s podílem 53,4 % řadí na čtvrté místo s nejnižším podílem za správními obvody Olomouc, P řerov a Šternberk. Na opa čné stran ě žeb říčku s podílem p řesahujícím 70 % najdeme správní obvody Lipník nad Be čvou, Litovel a Konice (podíl obyvatel žijících v RD tvo ří 87 %). Aritmetický pr ůměr

47

Olomouckého kraje je mírn ě vyšší než celorepublikový (55,3 % resp. 48,9 %). Mediánová hodnota podílu obyvatel žijících v RD je pro správní obvod ORP Šumperk rovna 83,3 %. Nejv ětší podíl dom ů postavených p řed rokem 1919 je obcích s nízkým po čtem obyvatel, mezi které pat ří Malá Morava (23,4 %), Kop řivná (25,8 %) a Šléglov (29,4 %), naopak nejmenší podíl vykazují obce Janoušov (5,4 %), Vikýřovice (6,4 %) a Bušín (6,8 %). Obec Viký řovice je typická omlazením svého domovního fondu rozsáhlejší výstavbou rodinných dom ů zejména po roce 1990. M ěsto Šumperk zaznamenalo podíl nejstarší části domovního fondu ve výši 12,2 % (SLDB 2011). Medián i aritmetický pr ůměr správního obvodu ORP Šumperk je mírn ě vyšší než je celorepublikový pr ůměr 10,7 % (12,8 % resp. 13,6 %). P ři srovnání hodnot s Olomouckým krajem m ůžeme konstatovat, že mediánová hodnota správního obvodu je prakticky shodná s pr ůměrem za celý Olomoucký kraj (12,8 % resp. 11,9 %). Hodnoty podíl ů dom ů postavených p řed rokem 1919 jsou p ři srovnání správních obvod ů v rámci Olomouckého kraje následující: nejnižší podíl dom ů postavených p řed rokem 1919 vykazují SO ORP Záb řeh (9,1 %), P řerov (9,3 %) a Konice (10,1 %), naopak nejvyšší podíl zaznamenaly správní obvody ORP Litovel (14,3 %), Jeseník (15,3 %) a Šternberk (17,3 %). Správní obvod ORP Šumperk je s podílem ve výši 12,7 % řazen na osmou pozici ze t řinácti. Vysoké stá ří domovního fondu potvrzuje i ukazatel pr ůměrného stá ří trvale obydlených dom ů. Relativn ě vysoké varia ční rozp ětí (39 let), p řibližn ě shodný aritmetický pr ůměr (54,5 let) s mediánem (54,1 let) a nadpr ůměr proti pr ůměrné hodnot ě za Českou republiku o 5 let i Olomoucký kraj o 4 roky, to jsou základní charakteristiky sledovaného území. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány u obcí, pro které je typický sou časný trend v oblasti výstavby rodinných dom ů a to suburbanizace. Obce s nejnižšími hodnotami jsou celkem t ři, které přirozen ě navazují na správní centrum obvodu (m ěsto Šumperk). Suburbánními tendencemi vývoje vzniká organicky propojená sídelní oblast. Mezi tyto pat ří obce Viký řovice (38,5 let), Nový Malín (42,4 let) a Rapotín (44,6 let). Obce Viký řovice a Nový Malín mají shodn ě vysoký podíl obyvatel žijících v rodinných domech p řesahující 90 %. Nejvyšší hodnoty pr ůměrného stá ří trvale obydlených dom ů byly zaznamenány u obcí s nízkým po čtem obyvatel a prakticky zanedbatelným podílem na populaci správního obvodu. Jsou to zejména obce Malá Morava, Šléglov a Kop řivná, kde pr ůměrné stá ří trvale obydlených dom ů p řesahuje 70 let. M ěsto Šumperk s pr ůměrným stá řím trvale obydlených dom ů (54,2 let) odpovídá svoji hodnotou pr ůměru správního obvodu jako celku (54,5 let). P ři srovnání hodnot pr ůměrného stá ří trvale obydlených dom ů nap říč správními obvody Olomouckého kraje m ůžeme konstatovat, že správní obvod ORP Šumperk je co se tý če bytového domovního fondu spolu se správními obvody Šternberk (55,0 let) a Jeseník (56,6 let) nejstarší. Naopak mezi správní obvody s nejmladším domovním fondem pat ří Záb řeh, P řerov, Olomouc, Hranice a Mohelnice. Tyto svými hodnotami odpovídají pr ůměru Olomouckého kraje i pr ůměru v České republice.

48

Podíl dom ů podle materiálu nosných zdí: ze st ěnového panelu je v rámci správního obvodu ORP Šumperk vyšší než pr ůměr hodnot za Olomoucký kraj a Českou republiku (SO ORP 4,3 %, OCK 3,1 %, ČR 3,8 %). S výjimkou m ěsta Šumperk, které má podíl dom ů ze st ěnových panel ů 14,6 %, mají vyšší podíl (srovnání s pom ěry v rámci správního obvodu) i zbývající dv ě m ěsta, a to Hanušovice (6,4 %) a Staré M ěsto (5,9 %). Celkem 14 obcí správního obvodu nemá žádné domy ze st ěnových panel ů. Mimo 3 zmi ňovaná m ěsta má zbývajících 19 obcí správního obvodu podíl dom ů ze st ěnových panel ů v rozmezí 1 až 4 %. P ři srovnání hodnot podíl ů dom ů ze st ěnových panel ů mezi správními obvody Olomoucké kraje dojdeme k záv ěru, že nejnižší podíl vykazují správní obvod Konice (0,5 %), Lipník nad Be čvou a Litovel shodn ě se 1,4 %. Na opa čné stran ě spektra zaujímá místo práv ě správní obvod Šumperk s nejvyšším podílem dom ů ze st ěnových panel ů v rámci Olomouckého kraje (4,3 %). Druhý nejvyšší podíl vykazují správní obvody Jeseník (4,0 %) a Olomouc (3,9 %). Podíl dom ů p řipojených na kanaliza ční sí ť je ve správním obvodu ORP Šumperk (54,5 %) nadpr ůměrn ě vyšší než v Olomouckém kraji (53,7 %) a České republice (51,0 %). Mediánová hodnota správního obvodu je rovna 16,4 %. Celkem 13 z 36 obcí nem ělo v dob ě censu žádný d ům p řipojený na ve řejnou kanaliza ční sí ť. Více jak 90 % dom ů napojených na kanalizaci má pouze m ěsto Šumperk. Mezi obce s vysokým po čtem dom ů napojených na kanaliza ční sí ť lze za řadit dále obec Nový Malín, Viký řovice a Dolní Studénky. M ůžeme konstatovat, že p řibližn ě t řetina všech dom ů v rámci správního obvodu má ke dni censu p řípoj na ve řejnou kanaliza ční sí ť. P ři srovnání hodnot podílu dom ů p řipojených na kanaliza ční sí ť v rámci správních obvod ů Olomouckého kraje m ůžeme konstatovat, že s nejnižším podílem je na prvním míst ě správní obvod ORP Konice (pouze 5,9 %). Naopak nejvyšší podíl dom ů napojených na kanaliza ční sí ť zaznamenal správní obvod ORP Olomouc (70,4 %). Zbylé správní obvody jsou napojeny na kanaliza ční sí ť v rozmezí hodnot podílu 40 – 60 %. Pom ěrn ě dobré výsledky dosáhla v ětšina obcí správního obvodu v pr ůměrném po čtu m 2 celkové plochy na byt . Hranici 100 m 2 celkové plochy na byt p řekro čilo celkem 5 obcí z 36 (Viký řovice, Verní řovice, Nový Malín, Rejchartice a Hrab ěšice). Celkem 26 obcí správního obvodu p řesahuje velikostí pr ůměrného po čtu m 2 celkové plochy na byt pr ůměr správního obvodu ORP Šumperk (86,2 m2). Nižší než pr ůměrné hodnoty správního obvodu dosáhly obce s relativn ě vysokým podílem dom ů ze st ěnových panel ů, nap říklad Staré M ěsto, Bohutín, Hanušovice a m ěsto Šumperk. Hodnoty pr ůměru p ři srovnání dat v České republice, Olomouckém kraji a správním obvodu ORP Šumperk jsou vícemén ě shodné ( ČR 86,7 m 2, OCK 87,8 m 2, SO ORP 86,2m 2). Medián správního obvodu dosáhl hodnoty 92 m 2. P ři srovnání hodnot sledovaného ukazatele nap říč správními obvody Olomouckého kraje dojdeme k záv ěru, že SO ORP Šumperk vykazuje t řetí nejnižší pr ůměrný po čet m 2 celkové plochy na byt. První dv ě pozice zaujímají správní obvody ORP P řerov a ORP Olomouc s hodnotami 84,4 m 2 a 86,1

49 m2. Naopak na druhé stran ě žeb říčku zaujímá jednozna čně první místo s celkovým pr ůměrným po čtem m 2 na byt správní obvod ORP Konice s hodnotou 97,7 m 2. Nejvyšší podíl byt ů I. kategorie byl zjišt ěn u celkem 8 obcí správního obvodu, které jsou svým podílem shodné či p řevyšují pr ůměrný podíl za správní obvod jako celek (86,7 %), který je zárove ň shodný s pr ůměrnou hodnotou podílu v České republice (86,6 %). Olomoucký kraj zaznamenal podíl byt ů I. kategorie ve výši 88,9 %. Mezi tyto obce pat ří Bohutín, Viký řovice, Dolní Studénky, Šumperk, Chrome č, Bludov, Rapotín a Velké Losiny. Mezi obce s naopak nejnižším podílem byt ů I, kategorie pat ří zejména Hrab ěšice, Rejchartice, Branná, Verní řovice, Šléglov, Staré M ěsto a Malá Morava. Zárove ň lze konstatovat, že zhruba jedna třetina byt ů první kategorie je v malých obcích s vysokým po čtem objekt ů ur čených pro tzv. druhé bydlení (nap ř. Verní řovice, Šléglov, Rejchartice a Hrab ěšice). Mediánová hodnota podílu byt ů I. kategorie je v rámci správního obvodu rovna 82 %. P ři srovnání hodnot podílu byt ů I kategorie z bytového fondu jako celku nap říč správními obvody ORP Olomouckého kraje dojdeme k následujícímu záv ěru: nejnižší podíl shodn ě vykazují správní obvody ORP Konice, Jeseník a Šumperk. První dva s hodnotou mírn ě podpr ůměrnou p ři srovnání s podílem v rámci České republiky. Naopak nejvyšší podíly byt ů I. kategorie vykazují správní obvody ORP Olomouc, Záb řeh a P řerov. U všech t ří je hodnota podílu vyšší než 90 %. Podíl byt ů vytáp ěných plynem dosáhl v rámci správního obvodu ORP Šumperk hodnoty 33,6 %, což je podpr ůměrný výsledek p ři srovnání s podílem v České republice (37,9 %). O to více se rozdíl projeví i p ři srovnání s hodnotou uvedenou pro Olomoucký kraj (45,8 %). Nižší míra plynofikace je dlouhodob ě diskutovaný a zárove ň diskutabilní problém, a to nejen v rámci správního obvodu ORP Šumperk. Z celkového po čtu 36 obcí jich 16 není p řipojeno na inženýrskou plynovou sí ť. Jedná se zejména o malé obce s nízkým či žádným podílem dom ů ze st ěnových panel ů, dále nízkým podílem na celkové populaci správního obvodu a zárove ň obce s vyšší mírou výskytu nemovitých objekt ů ur čených pro druhé bydlení (nap ř. Kop řivná, Malá Morava, Písa řov, Rejchartice, Staré M ěsto, Verní řovice a Vikantice). Pr ůměrná hodnota podílu byt ů vytáp ěných plynem je v rámci správního obvodu rovna 18 %. Mediánová hodnota dokonce nedosahuje ani 7 %. Naopak nejvyšší podíl byt ů vytáp ěných plynem vykazují obce Dolní Studénky, Nový Malin, Viký řovice a Bludov, tedy obce s nejvyšší mírou potenciálu rozvoje bydlení v rámci suburbaniza čního trendu v zázemí m ěsta Šumperk. Tento podíl podle dat ČSÚ za rok 2011 p řesahuje u všech čty ř zmín ěných obcí hodnotu 50 %. P ři srovnání hodnot podíl ů byt ů vytáp ěných plynem nap říč správními obvody ORP Olomouckého kraje dojdeme k následujícímu záv ěru: správní obvod ORP Šumperk má jednozna čně nejnižší podíl byt ů vytáp ěných plynem. Spolu se správními obvody ORP Záb řeh a Mohelnice se jedná o zhruba jednu t řetinu trvale obydlených byt ů. Na druhé stran ě nejvyšší podíl v rámci kraje vykazují správní obvody ORP Prost ějov, Litovel a Hranice, shodn ě s více jak 50 % trvale obydlených byt ů vytáp ěných plynem.

50

6.2 Lokaliza ční složka Nejlepší dopravní dostupnost do okresního m ěsta mají v sou časné dob ě obce v zázemí města Šumperka a jeho p řilehlém okolí. Jedná se zejména o obce s časovou dostupností okresního m ěsta do 15 minut. T ěchto je v rámci správního celkem 16, mezi n ěž pat ří nap říklad Bludov, Dolní Studénky, Viký řovice, Rapotín, Nový Malín, Bratrušov, Chrome č, Sudkov, Hrab ěšice apod. Naopak nejhorší dopravní dostupnost okresního m ěsta Šumperk mají obce ležící na periferii samotného mikroregionu (v ětší než 40 minut), nap říklad Malá Morava, Staré Město, Vikantice, Branná a obec Šléglov. Pr ůměrná dopravní dostupnost ve správním obvodu dosahuje dvaceti minut. Tento ukazatel je mírn ě deformován použitou metodikou dopravní dostupnosti do okresního m ěsta – preferuje p ři výpo čtu silnice 1. t říd, přičemž je jejich použití ne vždy nezbytn ě nutné, zvlášt ě v letních m ěsících. To pak zp ůsobuje navýšení časové dojezdové vzdálenosti p ři posuzování dostupnosti okresního m ěsta Šumperk. Na druhou stranu však jist ě potvrzuje periferialitu obcí okrajových částí mikroregionu (viz výše v článku). Zhodnocení dopravní dostupnosti okresního m ěsta Šumperk z pohledu celkového po čtu spoj ů autobusových linek za b ěžný pracovní den p řináší následující záv ěry: op ět se potvrzuje předpoklad snadné a rychlé dopravní dostupnosti okresního m ěsta z obcí v zázemí a p řilehlém okolí Šumperka. Nutno dodat, že z obcí v zázemí m ěsta Šumperk dojíždí denn ě do práce či škol nemalý po čet obyvatel. Mezi obce s výrazn ě kvalitním dopravním spojením pat ří nap říklad Bludov (59 spoj ů/den), Rapotín (47 spojů/den), Viký řovice (46 spoj ů/den), Nový Malín (37 spoj ů/den), Chrome č (31 spoj ů/den), Olšany (28 spoj ů/den) a Dolní Studénky (28 spoj ů/den). Na druhou stranu nelze u činit záv ěr, že p ři nízkém po čtu spoj ů autobusových linek za b ěžný pracovní den z obcí ležících na periferii správního obvodu je dopravní dostupnost nízká nebo prakticky nemožná ve řejnou dopravou. Ano, toto tvrzení platí pouze u obcí, které neleží na dopravních železni čních tratích, jichž má správní obvod dostatek. Nap říklad z obce Staré M ěsto pod Sn ěžníkem vyjíždí podle dat ČSÚ (2001) denn ě celkem 215 osob a ť už do zam ěstnání, nebo do škol. Autobusové linky za b ěžný pracovní den jsou pouze 2, naopak vlakových spoj ů okresního m ěsta napo čítáme za b ěžný pracovní den celkem 15. Tedy druhá možnost p ředstavuje převládající zp ůsob dopravy. Pr ůměrný po čet autobusových spoj ů do okresního m ěsta vychází celkem na 25 za jednu hodinu. Dopravní dostupnost okresního m ěsta Šumperk vlakovým spojením m ůže využít celkem 17 obcí správního obvodu, jejichž územím prochází koridor železni ční trati. Pr ůměrný po čet vlakových spoj ů za hodinu je 12. Nejexponovan ější tra ť okresu Šumperk, elektrifikovaná tra ť č. 291 spojující Záb řeh na Morav ě a m ěsto Šumperk umož ňuje celkem 39 spoj ů za b ěžný pracovní den do okresního m ěsta Šumperk. Toho využívají nejen obyvatelé obcí, na jejichž území leží kolejová tra ť. Mezi obce s nástupišt ěm na této trati pat ří Záb řeh na Morav ě, Post řelmov (obec spadá do SO ORP Záb řeh), Bludov a Šumperk.

51

Obecn ě platí teze, že nejlepší dopravní dostupnost mají obce v zázemí a p řilehlém okolí okresního m ěsta Šumperk, které se nacházejí na strategicky významných komunika čních sítích, resp. jejich uzlech. Mezi tyto obce pat ří zejména Bludov (98 spoj ů celkem/den), Viký řovice (67 spoj ů celkem/den), Rapotín (63 spoj ů celkem/den), Nový Malín (48 spoj ů celkem/den) a Velké Losiny (40 spoj ů celkem/den). Naproti tomu stojí obce, jejichž periferialita je více než z řejmá a po čty spojení do okresního m ěsta Šumperk ve řejnou dopravou jsou maximáln ě v řádu jednotek za b ěžný pracovní den. Jsou to zejména ty obce, které jsou popula čně nep říliš významné, vykazují specifické charakteristiky území a nez řídka je bytový fond tvo řen nemovitostmi ur čenými pro druhé bydlení. Zástupci této kategorie mohou být nap říklad obce Šléglov, Vikantice či Hrab ěšice. Obyvatelé či rekreanti p říslušných obcí hojn ě využívají možnosti individuální dopravy. Za ukazatel ob čanské vybavenosti byl vybrán po čet za řízení léka řské pé če (po čet ordinací praktických léka řů – stomatolog ů, dále po čet ordinací praktických léka řů pro dosp ělé, děti a dorost, v četn ě detašovaných pracoviš ť). Podle údaj ů z Ve řejné databáze ČSÚ (2011) celkem 23 (dv ě t řetiny) obcí správního obvodu nemá žádnou ordinaci stomatologa, dalších 9 má pouze jednu ordinaci. Obce Libina, Ruda nad Moravou a Sobotín mají shodn ě po dvou ordinacích stomatologa. Správní centrum mikroregionu – město Šumperk – vytvo řilo prostor pro celkem 26 ordinací stomatolog ů v četn ě detašovaných pracoviš ť v roce 2011. Výsledky hodnocení ukazatele po čtu ordinací praktických léka řů pro dosp ělé de facto kopírují situaci předešlého ukazatele. Tedy celkem 18 (polovina) obcí správního obvodu nemá žádnou ordinaci praktického léka ře pro dosp ělé. Obyvatelé t ěchto obcí nutn ě spádují v případ ě pot řeby do okolních obcí, zejména však do m ěsta Šumperk. Dále celkem 12 obcí má pouze 1 ordinaci praktického léka ře pro dosp ělé. Nejvíce praktických léka řů ordinuje ve m ěst ě Šumperk (27). Hodnocení posledního z ukazatel ů v rámci této kategorie – po čet ordinací praktických léka řů pro d ěti a dorost výše uvedenou bilanci nijak nenapravuje. Celkem 20 obcí správního obvodu nemá žádnou ordinaci léka ře pro d ěti a dorost, 14 obcí má pouze 1 a ve m ěst ě Šumperk jich ordinuje celkem 7. Uvažování relativního ukazatele (nap ř. po čet obyvatel na jednoho stomatologa/léka ře) vyplývajícího z těchto dat není v daném p řípad ě nutné. Situace je více než zřejmá. Nejnižší podíl lesních a vodních ploch na celkové rozloze obce má ve správním obvodu ORP Šumperk obec Chrome č, jejíž podíl činí necelých 5 %. Naopak nejvyšší podíl mají obce nerozlu čně spjaté s Chrán ěnou krajinnou oblastí Jeseníky, jejíž nejzápadn ější hranice probíhá katastrálním územím obcí Branná (50 %), Velké Losiny (50 %), Jind řichov (62 %), Lou čná nad Desnou (90 %), Verní řovice (90 %), Sobotín (70 %) a Oskava (80 %). Nepříliš vysoký podíl mají obce v pásmu úrodné Šumperské kotliny p řibližn ě jihozápadním sm ěrem – nap ř. Šumperk (27 %), Bludov (25 %), dále výše položené obce Libina (19 %) a Hrabišín (24 %). Z toho lze usoudit, že podíl lesních a vodních ploch v obcích není závislý na nadmo řské výšce, ale spíše na

52

(ne)bonit ě zem ědělské p ůdy a hydroenergetickém potenciálu tok ů. Pr ůměrný podíl lesních a vodních ploch na celkové rozloze obce činí ve správním obvodu bezmála 46 %, p řitom celkový podíl lesních a vodních ploch je ve správním obvodu bezmála 56 %, v Olomouckém kraji 36 % shodn ě s podílem v rámci České republiky. P ři srovnání hodnot podílu nap říč správními obvody Olomouckého kraje dojdeme k záv ěru, že správní obvod ORP Šumperk (56 %) spolu se správním obvodem ORP Jeseník (61 %) mají nejv ětší podíl ze všech správních obvod ů. Zmín ěné kvantitativní charakteristiky vypovídají o výrazném podílu p řírodních prvk ů i celkové atraktivit ě regionu jako celku. Nejv ětší po čet starých ekologických zát ěží se nachází v obcích s nejv ětší koncentrací pr ůmyslových aktivit, resp. d ůsledk ů po pr ůmyslových aktivitách p ředrevolu ční doby (Šumperk, Jind řichov, Lou čná nad Desnou, Petrov nad Desnou, Rapotín a Hanušovice), dále pak v obcích postižených t ěžbou nerostných surovin (Branná, Oskava). Na území celkem 12 obcí není evidována žádná ekologická zát ěž a na území celkem 16 obcí je zaznamenána pouze jedna ekologická zát ěž. Nej čast ěji se jedná o obecní skládky smíšeného odpadu.

6.3 Finan ční složka Nejvyšší pr ůměrné kupní ceny zasí ťovaných stavebních pozemk ů jsou v regionálním centru – měst ě Šumperk – a v přilehlých obcích, tzv. periurbánních (okolom ěstských), mezi které pat ří zejména Dolní Studénky, Nový Malín, Rapotín a obec Viký řovice. Zárove ň se jedná o obce, kde probíhá nejintenzivn ější výstavba nových dom ů, zejména rodinných. Atraktivita těchto obcí je zvyšována p řítomností množství lesních ploch a trvalých travních porost ů, blízkostí m ěsta a celkovou snadnou dostupností služeb. Zárove ň však zdejší charakter bydlení nabízí kombinaci venkovského a m ěstského prost ředí. Mezi obce s vyšší pr ůměrnou cenou stavebních pozemk ů ur čených k bydlení pat ří také obec Lou čná nad Desnou, která se nenachází v pásmu suburbánní oblasti m ěsta Šumperk. Je situována v otev řeném údolí horního toku řeky Desné mezi Červenohorským sedlem a obcí Velké Losiny. Cena pozemk ů je zde významn ě ovlivn ěna nejen relativní geografickou polohou, ale také nov ě vybudovaným a zprovozn ěným Ski areálem Kouty nad Desnou a.s. Ješt ě p řed uvedením lyža řského centra do provozu (rok 2011) byl zaznamenán znatelný nár ůst cen stavebních pozemk ů ur čených pro bydlení. Tyto jsou z velké části využívány pro výstavbu rekrea čních za řízení s velkou ubytovací kapacitou ve stylu někdejších historických staveb (roubenek) a s použitím nejmodern ějších technologií. Tyto nemovité objekty jsou pov ětšinou ur čeny k tzv. druhému bydlení. Pouze malá část nových dom ů byla vybudována za ú čelem trvalého bydlení. V atraktivních reziden čních čtvrtích m ěsta Šumperk se pr ůměrná prodejní cena stavebních pozemk ů pohybuje v rozmezí 1100 až 1600 K č za m 2 a lze p ředpokládat, že cena stavebních pozemk ů v reziden čních čtvrtích se zvyšuje nikoliv geometricky, ale exponenciáln ě se snižující se vzdáleností od centra regionu. Naopak nejnižší ceny byly zaznamenány v obcích ležících spíše v periferních oblastech správního obvodu, mezi

53 které pat ří nap říklad Písa řov, Jakubovice a Janoušov, kde pr ůměrná prodejní cena stavebního pozemku ur čeného pro bydlení nep řevyšuje 200 K č za m 2. Pr ůměrná prodejní cena se ve správním obvodu pohybuje okolo částky 360 Kč za m2, a lze proto vyslovit tvrzení, že p řevážná část obcí správního obvodu nabízí budoucím obyvatel ům relativn ě nízké po řizovací ceny pozemk ů (samoz řejm ě s ohledem na konkrétní lokalitu).

54

7. Subjektivní dimenze kvality bydlení

7.1 Analytická část Dotazníkové šet ření jako sou část širšího datového souboru analýzy kvality bydlení bylo zam ěř eno na obyvatele p ředem vybraných obcí v rámci SO ORP Šumperk pro možnost komparace výzkumných charakteristik mezi obcemi p řevážn ě venkovského charakteru a městem Šumperk – přirozeným spádovým centrem mikroregionu. Podkladových materiál ů, tedy tišt ěných dotazník ů s návodnou strukturou, bylo distribuováno celkem 300 kus ů, z toho 90 % (270 kus ů) osobním kontaktem s respondentem, což umožnilo nejen dohled nad správným vypln ěním dotazníku, ale také dalo p říležitost lépe pochopit motivy a p říčiny uvedených odpov ědí, resp. názor ů na danou problematiku. Zbylých 10 % (30 kus ů) dotazník ů bylo ší řenou formou emailové komunikace. Výše zmín ěný p řístup k získání dostate čného po čtu validních dotazník ů se ukázal jako efektivní, p řičemž návratnost dosáhla 298 vypln ěných dotazník ů (tedy 99% návratnost). Pro samotnou analýzu výsledk ů šet ření bylo nakonec použito 293 z nich, zbylých 5 nebylo pro velké množství chyb, nekompletnost, nelogickou strukturu odpov ědí, tedy pro celkovou nízkou relevantnost za řazeno do výzkumu. Struktura a po čet respondent ů podle díl čích sociodemografických charakteristik byly stanoveny p řed samotným za čátkem dotazování, nejednalo se tedy o formu náhodného výb ěru. Mezi d ůvody striktního stanovení po čtu respondent ů spadajících do vymezených v ěkových kategorií a generových kvot pat řily zejména pot řeba komparace odpov ědí mezi odlišnými částmi správního obvodu, možnost vystižení specifických preferencí, názorových nuancí a celkového vnímání prostoru zástupci jednotlivých kategorií ve zmín ěných obcích. Výzkumné šet ření se tedy týkalo obyvatel 11 vybraných z celkového po čtu 36 obcí SO ORP. Mezi nimi zaujímá významné postavení samotné centrum SO město Šumperk, a proto byla t řetina dotazník ů v ěnována práv ě jemu, aby bylo možné lépe vystihnout názorové odlišnosti ve vnímání podmínek a okolností bydlení mezi obyvateli centra a zbylých částí obvodu. V rámci dotazování se poda řilo získat názory a p ředstavy od celkem 293 obyvatel. Z tohoto po čtu jich 96 m ělo trvalé bydlišt ě ve m ěst ě Šumperk, tedy 33 %. Zbylých 67 % vzorku populace mikroregionu má trvalé bydlišt ě rovnom ěrn ě rozmíst ěno mezi 10 obcí, z čehož 2 mají statut m ěsta (Hanušovice, Staré M ěsto).

7.2 Charakteristika výzkumného souboru Struktura respondent ů je podle nej čast ěji používaných sociáln ě-demografických charakteristik (tedy pohlaví, v ěk, vzd ělání) relativn ě vyvážená. Zám ěrem bylo vytvo ření takového vzorku respondent ů, aby bylo možné v rámci odlišných lokalit trvalého bydlišt ě vystihnout specifika, resp. vyjád řit podobnosti v jednotlivých tematických kapitolách šet ření nap říč r ůznorodým fyzicko-geografickým prost ředím. Z toho vyplývá um ělý požadavek na

55 obdobný po čet respondent ů stejného pohlaví podle jednotlivých lokalit a v ěku v rámci jednotlivých v ěkových skupin. Nejvyšší dosažené vzd ělání je dopl ňkovým ukazatelem, který bude možno využít v rámci detailní analýzy šet řených témat. Z celkového po čtu 293 všech respondent ů jich 147 tvo ří osoby ženského pohlaví, zbylý po čet, tedy 146 respondent ů, tvo ří muži. Podle p ředpokladu se tedy skupina dotazovaných skládá z pom ěrn ě vyvážené vzorku obyvatel dle pohlaví.

Obr. 1. Složení respondent ů podle v ěku

Struktura obyvatel podle věku

20% 21% 15 - 24 let 25 - 39 let 40 - 59 let 33% 26% 60 a více let

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Pro p řehlednost p ři následné analýze bylo zvoleno rozd ělení do celkem 4 v ěkových skupin (15 – 24 let, 25 – 39 let, 40 – 59 let a 60 a více let). Jak již bylo uvedeno výše, jsou absolutní po čty zastoupení jednotlivých v ěkových skupin relativn ě vyvážené s ohledem na požadavek komparace odpov ědí a názor ů nejen v rámci odlišného prost ředí, ale nap říč práv ě odlišnými v ěkovými skupinami. Nejv ětší zastoupení respondent ů je v kategoriích 40 – 59 let (33 %) a 25 – 39 let (26 %). Zbylé dv ě kategorie jsou prakticky co do po čtu respondent ů totožné, skupina 60 a více let (20 %), kategorie 15 – 24 let (celkem 21 %). Relativn ě i absolutn ě je nejvýznamn ěji zastoupenou kategorií produktivní složka populace. Celkov ě tedy p řevažuje po čet osob ve skupin ě produktivní a postproduktivní, tedy lidé, kte ří aktivn ě dennodenn ě utvá ření a reflektují pot řeby a požadavky na zabezpe čení svého bydlení. Obyvatelstvo předproduktivního v ěku bylo z dotazování vyjmuto s ohledem na p ředpokládanou nemožnost hodnocení bydlení v aspektech odpovídající mí ře zkušenosti a množství validních informací. Dotazník byl proto ur čen osobám starším 15 let.

56

Obr. 2. Složení respondent ů podle nejvyššího dosaženého vzd ělání

Vzdělanostní struktura respondentů 4%

16% ZŠ 39% SŠ bez maturity SŠ s maturitou 41% VŠ

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování Vzd ělanostní struktura souboru jako dopl ňkový ukazatel je zastoupena rozdíln ě. Na otázku týkající se nejvyššího dosažené vzd ělání byla nej čast ější odpov ěď respondent ů st řední vzd ělání s maturitou (neboli 41 %). Se dv ěma procentními body mén ě (tedy 39 %) se druhou nej čast ěji zastoupenou kategorií stali respondenti s nejvyšším dosaženým vzd ěláním st ředním bez maturity, tedy výu ční obory specializovaných st ředních škol. Zastoupení vysokoškolsky vzd ělané populace dosáhlo v rámci struktury respondent ů hodnoty 16 %. Zbylá 4 % si rozd ělila skupina dotázaných s nejvyšším ukon čeným vzd ěláním základním. Níže uvedená tabulka p řináší informace o podílu obyvatel v rámci velikostních skupin obcí a zárove ň zd ůraz ňuje d ůvod výb ěru množství respondent ů práv ě z velikostních kategorií obcí, které vykazují nejvyšší podíly na populaci správního obvodu jako celku. Místo trvalého bydlišt ě, resp. velikost obce, m ůže hrát d ůležitou roli p ři vnímání, reflektování prostoru a aspekt ů týkajících bydlení, ale také m ůže mít nezanedbatelný vliv p ři zvažování preferencí v otázkách p ředstav o novém bydlení. Tab. 7: Srovnání podílu obyvatel a podílu respondent ů podle velikostních skupin obcí SO 2011 Vel. skupina obce Obcí Počet respondentů v % Počet obyvatel v % - 199 6 - 1,0 200 - 499 5 - 2,3 500 - 999 6 12,6 5,8 1000 - 1999 10 13,6 19,0 2000 - 4999 8 41,0 33,9 20000 a více 1 32,8 38,0 Celkem 36 100 100

Zdroj dat: Krajská správa ČSÚ v Olomouci 2013, Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

57

Při zaměř ení na zhodnocení velikostních skupin obcí dojdeme k záv ěru, že nejvyšší podíl (33,9 % za rok 2011) z celkového po čtu tvo ří obce s po čtem obyvatel 2000 – 4999. Této skute čnosti byl p řizp ůsoben výb ěr referen čních obcí pro dotazníkové šet ření a z celkového po čtu respondent ů jich celkem 41 % m ělo trvalého bydlišt ě práv ě v obcích do této velikostní kategorie náležejících. Konkrétn ě se jednalo o obce Ruda nad Moravou, Bludov, Rapotín, Nový Malín, Hanušovice a Libina. Druhou nej čast ěji zastoupenou velikostní skupinu ve správním obvodu ORP Šumperk za rok 2011 p ředstavují obce s po čtem obyvatel v rozmezí 1000 – 1999 (19 % z celkového po čtu obyvatel). Shodn ě jako v prvním p řípad ě, i zde druhý nejvyšší po čet dotazovaných odpovídal obcím spadajícím do této velikostní kategorie podle po čtu obyvatel (13,6 % dotázaných). Mezi reprezentanty obcí této velikostní kategorie byly vybrány obce Lou čná nad Desnou a Staré M ěsto. T řetí nejvyšší podíl zastoupení na populaci správního obvodu mají obce v rozmezí 500 – 999 obyvatel (5,8 % za rok 2011). Za referen ční obce v této kategorii byly zvoleny obec Bratrušov a obec Chrome č (12,6 % dotázaných). Obce ve velikostním rozmezí 5000 – 19999 obyvatel na území SO ORP Šumperk neexistují. Nejv ětší obcí z hlediska po čtu obyvatel je p řirozen ě správní centrum mikroregionu m ěsto Šumperk, jehož podíl na celkovém po čtu obyvatel je 38 % za rok 2011. Jak již bylo uvedeno výše t řetina respondent ů (33 %) má trvalé bydlišt ě práv ě zde. Pro ú čely následné analýzy má uvedená skute čnost nezastupitelnou roli p ři porovnávání odpov ědí a názor ů mezi socioekonomicky i fyzickogeograficky odlišnými celky správního obvodu. Statut m ěsta mají ve SO ORP Šumperk pouze 3 obce: Šumperk, Hanušovice a Staré M ěsto. Po čet obyvatel žijících ve m ěstech dosahoval v roce 2011 45,3 %. V další navazující části strukturovaného dotazníku m ěli respondenti odpov ědět na otázku ur čující jejich délku života v obci svého trvalého bydlišt ě. Na výb ěr byly čty ři možnosti odpov ědí: Bu ď zde žije od svého narození, v ětší část svého dosavadního života, menší část svého dosavadního života nebo pouze krátce, p řičemž tato možnost není striktn ě časov ě omezena. Jedná se pouze o subjektivní vnímání časového b ěhu. V případ ě zvolení jiné než první z nabídky odpov ědí následovala dopl ňující otázka up řes ňující d ůvod či p říčinu p řist ěhování (imigrace) do místa svého sou časného bydlišt ě. Na výb ěr m ěli respondenti z 8 nejvýznamn ějších d ůvod ů, p řípadn ě mohli zvolit otev řenou možnost jiného než nabízeného důvodu v otev řené odpov ědi.

58

Obr. 3. Složení respondent ů podle délky pobytu v obci

Jak dlouho bydlíte v obci?

5%

14% od narození 48% větší část života menší část života 33% krátce

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Z odpov ědí vyplívá, že tém ěř polovina námi dotázaných (48 %) jsou obyvateli p říslušné obce od svého narození, jedná se tedy o tzv. „domorodce“. Obyvatelé žijící v obcích v ětší část svého dosavadního života tvo ří druhou nejpo četn ější skupinu (33 %), tedy lidé, kte ří žijí v příslušné obci v ětšinu svého dosavadního života. Mezi nejvýznamn ější d ůvody zm ěny bydlišt ě uvedli respondenti v rámci druhé možnosti odpov ědi následující: z absolutního po čtu odpov ědí respondent ů na druhou možnost otázky délky svého dosavadního života v obci (98 odpov ědí) jich 31 % uvedlo jako nejvýznamn ější d ůvod zm ěny svého dosavadního „přist ěhování za partnerem“. Druhým nej četn ějším motivem (22 %) zm ěny bydlišt ě do obce sou časného trvalého bydlišt ě bylo „přist ěhování za p říbuznými“. U další skupiny odpov ědí (18 %) bylo d ůvodem zm ěny místa bydlišt ě „nové prost ředí“, které odpovídalo respondentovým představám o ideálním míst ě pro život. Variantu odpov ědi, kdy respondentem zvolil jako nejvýznamn ější d ůvod zm ěny bydlišt ě „blízkost místa pracovišt ě“, využilo 22 % dotázaných. Zbylé možnosti odpov ědí jsou statisticky nep říliš významné. Možnost „bydlím“ v obci svého sou časného místa trvalého bydlišt ě menší část svého dosavadního života využilo celkem 14 % respondent ů. Z absolutního po čtu odpov ědí respondent ů (42) jich 31 % uvedlo jako nejvýznamn ější d ůvod zm ěny místa bydlišt ě „přist ěhování za p říbuznými“, druhým nejvýznamn ějším d ůvodem zm ěny místa bydlišt ě bylo „nové prost ředí“ odpovídající respondentovým p ředstavám o ideálním bydlení (24 %). Zbylé možnosti jsou statisticky nep říliš významné, jedná se pouze o jednotky procent. Ochotu vyplnit dotazník projevili i ti, kte ří uvedli, že zde žijí p říliš krátce, resp. se nedávno p řist ěhovali. Tato skupina tvo ří z celkového po čtu odpov ědí respondent ů pouze 5 %. Nejvýznamn ější d ůvod zm ěny bydlišt ě v ětšiny z nich byla možnost zm ěny prost ředí, které odpovídalo jejich p ředstavám. V návaznosti na strukturu dotazníku byla řešena otázka, zdali by obyvatelé SO ORP Šumperk doporu čili, p řípadn ě nedoporu čili svému p říteli, aby se p řist ěhoval do oblasti jejich

59 sou časného trvalého bydlišt ě. Z výsledk ů šet ření vyplývá, že nadpolovi ční v ětšina z nich (61 %) vyjád řili na zmín ěnou otázku jednozna čné ano a tedy se dá usuzovat na obecnou spokojenost těchto respondent ů s podmínkami či okolnostmi bydlení v míst ě jejich trvalého bydlišt ě. Z celkového po čtu 293 respondent ů jich 24 % uvedlo, že neví, zdali by doporu čili místo svého trvalého bydlišt ě jako vhodné pro své blízké či známé. Zbylých 15 % respondent ů uvedlo jednozna čné ne na zmín ěnou otázku. Další, nemén ě významnou řešenou otázkou, byla ta, týkající se výhledového plánu respondent ů na st ěhování z obce svého stávajícího trvalého bydlišt ě – otázka plánovaného st ěhování v blízké budoucnosti. Ze t ří definovaných možných odpov ědí je první ano – zvažuji st ěhování z obce. V návaznosti na ni následuje dopl ňující rozši řující otázka na konkrétní důvody či p říčiny, které by respondenty vedly ke zm ěně stávajícího trvalého bydlišt ě. Tato otázka má otev řenou formu odpov ědi, nicmén ě p ři hodnocení budeme hledat spole čné či zobec ňující p říčiny, které mají za následek zvažování možnosti zm ěny bydlišt ě. Odpov ědi vzorku respondent ů p řináší v rámci této otázky nep říliš p řekvapivé výsledky. Z celkového po čtu 293 dotázaných jich tém ěř t ři čtvrtiny (73 %) uvedly, že o zm ěně svého stávajícího trvalého bydlišt ě neuvažují (nemají v plánu se v blízké budoucnosti st ěhovat) – zakroužkovaly možnost odpov ědi kategorického ne. Druhá nej četn ější skupina je tvo řena z odpov ědí t ěch respondent ů, kte ří na zmín ěnou otázku využili možnosti odpov ědi nevím (16 %) – tedy zatím nezvažuji zm ěnu stávajícího trvalého bydlišt ě. Zbylých 11 % odpov ědí respondent ů p řipouští možnost zm ěny bydlišt ě, tedy výhledov ě v blízké budoucnosti mají v plánu se odst ěhovat. Mezi hlavní důvody zm ěny stávajícího trvalého bydlišt ě za řadila tato skupina respondent ů jako nejvýznamn ější p říčinu zm ěny možnost lepšího či v ůbec n ějakého pracovního uplatn ění. Z celkového po čtu 30 kladných odpov ědí na zm ěnu bydlišt ě se v nich tento d ůvod či p říčina zm ěny vyskytuje u t ří čtvrtin.

Obr. 4. Složení respondent ů podle typu zástavby

Typ zástavby

12% cihlový byt v bytovém domě 29% panelový byt 59% rodinný dům

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

60

Hodnocení struktury respondent ů podle typu zástavby p řináší následující výsledky: nejv ětší procento zastoupení (59 %) v rámci dotazníkového šet ření tvo řili obyvatelé cihlových byt ů v bytových domech. Druhou nej četn ější skupinu odpov ědí uvedli obyvatelé panelových dom ů (29 %). Obecné nároky a p ředstavy obyvatel nových rodinných dom ů, jichž bylo v období 2001až 2011 postaveno na území správního obvodu celkem 1371 nám pom ůže představit vzorek respondent ů, kte ří tvo ří z celkového po čtu dotázaných 12 %.

Obr. 5. Složení respondent ů podle právního d ůvodu užívání bytu

Právní důvod užívání bytu

11% soukromý RD 11% osobní vlastnictví 50% družstevní vlastnictví 28% nájemní vztah

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Charakteristika vzorku respondent ů podle právního d ůvodu užívání bytu odpovídá dat ům zjišt ěným p ři cenzu 2011. P řesn ě polovina (50 %) námi oslovených bydlí v soukromém rodinném dom ě. Druhou nej četn ější skupinu (28 %) tvo ří respondenti s právním d ůvodem užívání bytu – osobní vlastnictví nemovitosti. Družstevní vlastnictví je mezi respondenty zastoupeno podílem 11 %. Zbylých 11 % tvo ří obyvatelé a ť už soukromých nebo obecních nájemních byt ů.

7.3 Vyhodnocení dotazníkového šet ření Následující hodnocení percepce kvality bydlení na základ ě jednotlivých složek lze chápat jako pokus o p řísp ěvek ke zjišt ění stavu a podmínek bydlení ve správním obvodu. Stav obývaného prost ředí v četn ě podmínek a okolností bydlení je pro kvalitu života jeho obyvatel rozhodující. Indikátor spokojenost obyvatel s místním prost ředím je p říkladem ur čování míry kvality života v konkrétní obci, jejíž nedílnou a mnohdy rozhodující sou částí je práv ě bydlení. V provád ěném dotazníkovém šet ření obyvatelé SO ORP Šumperk subjektivn ě hodnotili spokojenost s kvalitou bydlení a s různými aspekty kvality jejich života. Cílem šet ření bylo tedy zhodnocení spokojenosti s vybranými složkami kvality bydlení obyvatel referen čních obcí SO ORP Šumperk na základ ě p ředem stanovených indikátor ů, dále zjistit celkovou kvalitu vnímání

61

úrovn ě bydlení nap říč definovanými v ěkovými skupinami v jednotlivých obcích správního obvodu a posoudit spokojenost obyvatel obcí s bydlišt ěm a jeho nejbližším okolím. Celkem bylo vybráno 15 ukazatel ů kvality bydlení rozlišených do t ří hlavních vzájemn ě se podmi ňujících a dopl ňujících aspekt ů (složek). Tyto složky jsou stanoveny na základ ě jednotlivých v ědních disciplín zabývajících se kvalitou bydlení. Analýzu výsledk ů dotazníkového šet ření m ůžeme tedy shrnout do následujících oblastí: 1) Hodnocení spokojenosti s technicko-ekonomickými aspekty kvality bydlení 2) Hodnocení spokojenosti s lokaliza čními aspekty kvality obytného prost ředí 3) Hodnocení spokojenosti s právn ě-institucionálními aspekty kvality bydlení

Hodnocení kvalitativní dimenze kvality bydlení je provád ěno sb ěrem, zpracováním a následným vyhodnocením dat ze získaných odpov ědí. Nejprve je hodnocena kvalita bydlení na základ ě dotazníkového šet ření, její složky technicko-ekonomická, lokaliza ční a právn ě institucionální. Následující část se týká analýzy role definovaných 12 indikátor ů p ři výb ěru nového bydlení. Tyto jsou hodnoceny podle důležitosti a významu, resp. individuálních preferencí respondent ů. Záv ěre čná část dotazníkového šet ření standardní statistickou metodou zhodnocuje celkové subjektivní vnímání kvality bydlení respondent ů pomocí vybrané stupnice kvality a zárove ň umož ňuje formou otev řených odpov ědí postihnout hlavní pozitiva a negativa bydlení v rámci p říslušné obce či obytného prost ředí.

7.3.1 Hodnocení technicko-ekonomických aspekt ů kvality bydlení Hodnocení kvality bydlení v rámci technicko-ekonomických aspekt ů vychází analýzy charakteristik vážících se p římo k bytu/domu, kde respondent bydlí. Mezi tyto charakteristiky pat ří otázka velikosti bytu/domu, stavební dispozice obydlí, velikost bytu/domu vzhledem velikosti domácnosti a také otázka výše měsí čních náklad ů na bydlení. Následuje analytická část spo čívající v hodnocení míry spokojenosti v rámci jednotlivých ukazatel ů. Obr. 6. Hodnocení spokojenosti s velikostí obytné plochy

Obytná plocha obydlí

8 % velmi spokojen 49 %

spíše spokojen

spíše 43 % nespokojen

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

62

Prvním z možných ukazatel ů technicko-ekonomické složky bydlení je velikost obytné plochy, resp. zjiš ťovaná pr ůměrná obytná plocha p řipadající na jeden trvale obydlený byt. Ta podle dat ČSÚ (2011) v porovnání s rokem 2001 zaznamenala nár ůst ve výši 30 % ze 49,9 m 2 na 64,7 m 2 na území SO ORP Šumperk a to zejména výstavbou nových rodinných dom ů a přestavbami. V rámci hodnocení spokojenosti s velikostí obytné plochy na nejobecn ější úrovni odpov ědí respondent ů lze konstatovat, že 92 % dotázaných je s velikostí obytné plochy spokojeno a 8 % nespokojeno. Hodnoty zbylé kvalitativní kategorie spokojenosti - nedovedu posoudit - jsou z hlediska statistiky irelevantní. Obr. 7. Hodnocení spokojenosti s dispozicí bytu

Dispozice bytu

11 % 2 % 35 % velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 52 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření Vlastní zpracování

S otázkou spokojenosti s velikostí obytné plochy obydlí nutn ě souvisí i otázka celkové velikosti či spíše dispozice bytu/domu respondent ů. Na základ ě odpov ědí m ůžeme konstatovat, že statisticky jsou nej četn ější dispozice bytu/domu uvád ěné v dotazníku velikosti 3+1 (36%). Druhé místo se shodným podílem (24 %) na celkovém po čtu byt ů/dom ů respondent ů zaujímají dispozi ční řešení velikosti 1+4 a v ětší. Tedy jedná se bu ď o velkometrážní bytové jednotky v rámci bytových dom ů, nebo ve v ětšin ě p řípad ů o rodinné domy. Byty o velikosti 2+1 se podílejí na celku 13 % a malometrážní bytové jednotky velikosti 1+1 se podílí 3 %. Dispozi ční řešení stávajících byt ů/dom ů respondent ů uspokojuje podle o čekávání tém ěř 90 % z nich. Zbylých 10 % vyjád řilo nespokojenost a p řání dispozici zm ěnit, p řípadn ě se odst ěhovat do bytu/domu podle svých vlastních p ředstav. S technickou stránkou nemovitostí je spjat také ukazatel pr ůměrného po čtu obytných místností p řipadající na jeden trvale obydlený byt. Tento ukazatel doznal v intercenzálním období 2001-2011 zm ěny z 2,8 (SLDB, 2001) na 3,8 (SLDB, 2011) obytných místností p řipadajících na jeden trvale obydlený byt. Dalším ukazatelem použitým p ři hodnocení kvality bydlení m ůže být také pr ůměrný po čet osob připadajících na jeden trvale obydlený byt. Na základě zhodnocení dat za oba poslední cenzy můžeme konstatovat zm ěnu hodnoty tohoto ukazatele ve výši 3 desetin, a to z 2,8 (2001) na 2,5 (2011). Oba použité ukazatele nám potvrzují sm ěr vývoje, který je v rámci bydlení žádoucí. Neustálá obnova a rozši řování bytového a domovního fondu na území SO ORP Šumperk nutn ě

63 zvyšuje dostupnost bydlení a standard kvality, který má dnes zcela jiný význam než p řed dvaceti lety. Obr. 8. Hodnocení spokojenosti s dispozicí bytu

Počet obytných místností 1 % 14 % 45 % velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen 40 % velmi nespokojen

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování S velikostí bytu/domu (s ohledem na velikost domácnosti) p ři zachování stávajícího dispozi čního řešení nemovitosti je spokojeno tém ěř 90 % dotázaných. Zbylých 10 % vyjád řilo zásadní nespokojenost s po čtem obytných místností svých trvale obydlených byt ů/dom ů. Mezi tyto pat ří zejména majitelé byt ů s menší než pr ůměrnou obytnou plochou, která činí podle dat ČSÚ 64,7 m2 za rok 2011 a sou časn ě dispozicí rovnající se 2+1 a 1+1. Ekonomickou složku kvality bydlení zastupuje ukazatel - výše m ěsí čních náklad ů na bydlení. U tohoto ukazatele nedojde k hodnocení z hlediska ekonomické statistiky podílu p říjm ů a výdaj ů domácností, ale analýzou kvality odpov ědí na stanové stupnici podle r ůzných aspekt ů budeme hodnotit subjektivní vnímání výše náklad ů. Výše m ěsí čních náklad ů na bydlení je nedílnou a dnes již také nejv ětší položkou v rozpo čtech domácností. Její absolutní i relativní podíl na výdajích je p ředm ětem zájmu mnoha odborník ů v rámci etablovaných v ědních disciplín, zejména se jedná o specialisty statistiky bydlení na pobo čkách ČSÚ nebo také o sociální ekonomy, mezi které m ůžeme za řadit taková jména jako Martin Lux či Petr Sunega ze Sociologického ústavu AV ČR. Obr. 9. Hodnocení spokojenosti s dispozicí bytu

Výše měsíčních nakládů na bydlení 3 % 7 % 12 % velmi spokojen

spíše spokojen 35 % spíše nespokojen 44 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

64

Souhrnné zhodnocení tohoto ukazatele je na základ ě dostupných kvalitativních dat získaných pomocí dotazník ů možné pouze v nejobecn ější rovin ě, tedy na úrovni správního obvodu. Míra diferenciace výše pen ěžních náklad ů není z dostupných dat patrná. Nicmén ě můžeme konstatovat, že 50 % respondent ů je s výší m ěsí čních náklad ů na bydlení spokojeno. Druhá kategorie zahrnující osoby nespokojené s výší m ěsí čních náklad ů tvo ří 42 % celku. Je zajímavé, že z absolutního po čtu nespokojených (122 respondent ů) jich 50 % tvo ří osoby bydlící v soukromých rodinných domech. Rozdílnost výše náklad ů na bydlení mezi bytem a rodinným domem je samoz řejmá, a to z hlediska struktury výdaj ů a celkového objemu. Náklady na vytáp ění, provoz elektrické sít ě, vodné, sto čné a další tvo ří v ětší procento výdaj ů než nap ř. u malometrážních byt ů v bytových domech. Respondenti, kte ří nedovedli posoudit spokojenost s výší m ěsí čních náklad ů na bydlení, tvo ří 3 %. Do této kategorie spadají zejména osoby ve v ěku 15 – 24 let, tedy jedná se o mládež, jejíž valná v ětšina sdílí bytové prostory s rodi či, kte ří náklady na bydlení hradí.

7.3.2 Hodnocení lokaliza čních aspekt ů kvality bydlení Tato složka (aspekt) kvality bydlení se zdá být složit ější, protože se týká komplexního tématu – geografické polohy. S tou je nepochybn ě spjata otázka dostupnosti - ať už dopravy v rámci existujícího systému komunikací, nebo pracovních p říležitostí, p řípadn ě dostupnost obchod ů a služeb. Vý čet použitých ukazatel ů je malý, p řesto dostate čně r ůznorodý, aby mohl alespo ň částe čně postihnout všechny oblasti lokaliza ční složky kvality bydlení. Lokaliza ční aspekt nebo také aspekt lokace rovn ěž zahrnuje i ukazatele týkající se „vnit řního“ vybavení obcí (ob čanskou vybaveností) a nutn ě postihuje i podmínky a okolnosti, které tvo ří životní prost ředí obce. Mezi tyto ukazatele pat ří nap říklad kvalita ve řejných prostor, v našem článku subjektivn ě vnímaná nedílná sou část života obyvatel. Dále to m ůže být po čet za řízení léka řské pé če nebo po čet kulturních a sportovních za řízení. V neposlední řad ě zde bude zmín ěna i otázka bezpe čnosti v obci, zejména její vnímání obyvateli vybraných obcí správního obvodu. Je pravdou, že čím dále více lidí zvažuje p ři koupi či zm ěně nemovitosti více a více parametr ů než před deseti, dvaceti lety. Mezi rozhodujícími faktory p ři výb ěru dnes již není pouze velikost a stav nemovitosti, ale také aspekt dopravní dostupnosti, dostupnosti služeb a dostupnosti pracovních p říležitostí. Prvním z možných ukazatel ů lokaliza ční stránky kvality bydlení je ukazatel dopravní dostupnosti území, kterou se blíže zabývá nap říklad Čermák, L. (2005). K hodnocení časové dostupnosti používá ukazatel frekvence spoj ů ve řejné dopravy a výzkum provádí na úrovni obcí II. stupn ě (s pov ěř eným obecním ú řadem) a uvažuje dopravní dostupnost do krajského m ěsta.

65

Obr. 10. Hodnocení spokojenosti s dopravní dostupností okresního m ěsta Šumperk

Dopravní dostupnost

5 % 1 % 24 % 18 % velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit 52 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Z hlediska analýzy dopravní dostupnosti řešených obcí v dotazníkovém šet ření m ůžeme vyslovit obecné konstatování, že t ři čtvrtiny oslovených ob čan ů jsou spokojeny s dopravní dostupností své obce trvalého bydlišt ě, naproti tomu zbývajících 24 % vyjád řilo jednozna čnou nespokojenost s dopravním spojením. Jestliže jedna čtvrtina námi dotázaných uvedla nespokojenost s dopravním napojením obce svého trvalého bydlišt ě na významné dopravní trasy, tak práv ě obyvatelé obcí Bratrušov, Ruda nad Moravou, Staré M ěsto a Hanušovice . U obyvatel obce Bratrušov na základ ě rozhovor ů panuje spíše než pocit nedostate čné dopravní obslužnosti obava nad denním dojížd ěním do škol a zam ěstnání. Tuto skute čnost dokládá neexistence výrazn ě velkého zam ěstnavatele. Dopravní spojení s centrem mikroregionu městem Šumperk zajiš ťuje silnice II. t řídy/446, po níž je m ěsto vzdáleno necelých 6 km, délka cesty p ři použití hromadné ve řejné autobusové dopravy je cca 15 minut. Situace v obci Ruda nad Moravou je prakticky totožná se situací v obci Bratrušov. Relativní vzdálenost od m ěsta Šumperk je cca 10 km, časová vzdálenost ur čená serverem www.idos.cz je cca 30 minut. Odlišná situace nastává p ři dotazování v obci Staré M ěsto pod Snežníkem, kdy relativní délková vzdálenost od m ěsta Šumperk p řesahuje 30 km a časová vyjád řená délkou jízdy autobusu přesahuje 60 minut. V tomto p řípad ě lze hovo řit o periferní oblasti mikroregionu a o p řílišném nezájmu jak ze strany respondent ů o lokalizaci svého bydlení, tak ze strany developer ů stavebních firem v sektoru reziden čního bydlení pro výraznou okrajovou polohu v rámci správního obvodu. Z hlediska rekrea čních objekt ů je situace výrazn ě jiná z důvodu existence přírodního prost ředí specifických charakteristik. P ři pohledu na odpov ědi respondent ů z města Šumperk dojdeme k jednozna čnému záv ěru, že spokojenost s dopravní dostupností obcí, sousedních center regionálního významu i center významu nadregionálního (nap ř. Olomouc, Ostrava, Brno) je tém ěř 100%. Obyvatelé m ěsta jsou si dobře v ědomi strategické polohy m ěsta v rámci existující dopravní sít ě.

66

V návaznosti na strukturu dotazníku se dostáváme k dalšímu z možných ukazatel ů zahrnutých do složky lokaliza čních aspekt ů, tedy charakteristik p říslušné obce – ukazateli dostupnosti pracovních p říležitostí.

Obr. 11. Hodnocení spokojenosti s dostupností pracovních p říležitostí

Dostupnost pracovních příležitostí

5 % 7 % 14 % velmi spokojen 30 % spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit 44 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Při zhodnocení odpov ědí respondent ů na téma trhu práce se ukazuje, že je situace výrazn ě odlišná od p ředchozích ukazatel ů. Nutno říci, že obyvatelé byli s technickými a ekonomickými aspekty svého trvalého bydlení obecně spokojeni. Zm ěna nastává p ři řešení podmínek a okolností bydlení a to zejména v oblasti dostupnosti pracovních p říležitostí. Souhrnné zhodnocení této otázky navazuje na výše uvedenou stru čnou charakteristiku trhu práce v kapitole zabývající se vymezením a charakteristikami správního obvodu. Podle vyjád ření respondent ů jich z celkového po čtu 21 % vyjád řilo spokojenost s dostupností pracovních p říležitostí. Nejvyšší podíl však zaujímají ti, kte ří na uvedenou otázku odpov ěděli, že jsou nespokojeni, a to 74 %. Zbývající 5% hodnota po čtu odpov ědí spadá do kategorie - nedovedu posoudit. P ři podrobném pohledu na kategorii nespokojených s dostupností pracovních p říležitostí musíme konstatovat, že podíly v rámci jednotlivých věkových skupin jsou relativn ě vyvážené. Z celkového po čtu nespokojených (217) jich 22 % tvo ří mladí lidé ve v ěku 15 – 24 let, kte ří se na trhu práce teprve etablují a získávají zkušenosti. Jedná se zejména o absolventy st ředních škol s nejvyšším vzd ěláním zakon čeným výu čním listem. V po řadí druzí jsou absolventi st ředních škol s nejvyšším vzd ěláním zakon čeným maturitní zkouškou. V ěková skupina 25 – 39 let se podílí 28 % a kategorie 40 – 59 let 32 %. U obou zmín ěných kategorií je jistota práce nutností a p ředpokladem stabilního a perspektivního života, jelikož se na trhu práce pohybují výrazn ě delší dobu než absolventi škol. Poslední v ěkovou skupinou jsou respondenti ve v ěku 60+, z nichž významný podíl tvo ří lidé v důchodu a nepracující, avšak z množství pracujících jich 18 % vyjád řilo se sou časným stavem dostupnosti pracovních p říležitostí nespokojenost.

67

Z hlediska prostoru, tedy nespokojenosti respondentů podle trvalého bydlišt ě, je situace taková, že z celkového po čtu respondent ů obce Šumperk je 60 % nespokojených s dostupností pracovních p říležitostí. Kritický pohled na tento ukazatel je shodný u všech zbývajících obcí, v nichž byl pr ůzkum kvality bydlení provád ěn. Celkovou nespokojenost ve výši 80 a více procent z dotázaných uvedli obyvatelé obcí, mezi které pat ří nap říklad Libina, Staré M ěsto, Hanušovice, Rapotín, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Chrome č apod.

Následující ukazatele, zahrnuté do složky lokaliza čních aspekt ů, m ůžeme ozna čit za charakteristiky ob čanské vybavenosti p říslušné obce. Ob čanskou vybaveností se zabývají zejména geografické práce, z nichž v některých je ob čanská vybavenost chápána stejn ě jako služby v obci (Peterek, 2007). Pro bydlení má zásadní význam základní ob čanská vybavenost, tedy nap ř. p řítomnost léka řského za řízení v dostupné vzdálenosti, školy, obchodu či pošty v příslušné obci. Do tohoto seznamu lze za řadit další vybrané služby ob čanské vybavenosti, tyto však mají spíše dopl ňkový charakter a tudíž významn ě neovliv ňují kvalitu bydlení. Nutno říci, že tyto ukazatele hodnotící základní ob čanskou vybavenost a to v četn ě doprovodných služeb nejsou používány výlu čně p ři hodnocení kvality bydlení. Je to spíše jeden z aspekt ů používaných p ři hodnocení kvality života v konkrétním míst ě. Město Šumperk je p řirozeným správním centrem celého mikroregionu. Nabízí širokou paletu nejr ůzn ějších typ ů obchod ů, specializovaných prodejen a služeb, a poskytuje tak zázemí nejen p řilehlým obcím, ale také vzdálen ějším (Libina, Chrome č, Lou čná nad Desnou apod.). Jeho poloha a r ůznorodost ob čanské vybavenosti jsou d ůvodem neustále probíhajících dojíž ďkových tok ů na území správního obvodu. Obecná dostupnost množství obchod ů a služeb vytvá ří jistou závislost spojení, a to zejména mezi obcemi sousedícími p římo s městem (nap ř. Nový Malín, Rapotín, Bratrušov).

Obr. 12. Hodnocení spokojenosti s občanskou vybaveností

Dostupnost obchodů a služeb

9 % 15 %

velmi spokojen 29 % spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 47 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

68

Většina dotazovaných (62 %) vyjád řila spokojenost s nabídkou obchod ů a služeb v příslušné obci. V ětší nespokojenost s nabídkou obchod ů a služeb ve m ěst ě vyjád řily čast ěji ženy než muži. Toto je ovlivn ěno i skute čností, že ženy služby čast ěji využívají. Nespokojenost dosáhla úrovn ě 38 %, p řičemž nespokojenost uvedly jednotlivé v ěkové kategorie dotazovaných rovnom ěrn ě, tzn. žádná z věkových skupin nebyla výrazn ě nespokojena s nabídkou obchod ů a služeb. Na základ ě rozhovor ů s dotazovanými, a to zejména ve v ěkové skupin ě 15 – 24 let, můžeme konstatovat, že práv ě tato kategorie nejvíce postrádá prodejny se zna čkovým oble čením a obuví, dále nap ř. obchody se sportovními pot řebami a další specializované obchody v míst ě svého bydlišt ě, a je proto nucena vyjížd ět do obcí t ěmito obchody vybavenými. Z prostorového hlediska je nutno zmínit fakt, že nespokojenost s ob čanskou vybaveností dosáhla hranice tém ěř 80 % shodn ě u obcí p řilehlých m ěstu Šumperk. Konkrétn ě se jedná o obce Rapotín, Nový Malín a Bratrušov. Z toho je možno usuzovat, že zázemí obchod ů je tvo řeno zejména sítí lokálních maloobchod ů s přirozen ě jinou cenovou politikou ve srovnání s velkými nákupními centry ve m ěst ě Šumperk. Obyvatelé t ěchto obcí na základ ě rozhovor ů též uvád ějí, že dojíž ďka za nákupy a službami do m ěsta Šumperk je p řirozenou sou částí jejich života v obci.

Obr. 13. Hodnocení spokojenosti s kvalitou ve řejných prostor

Kvalita veřejných prostor 4 % 7 % 5 % velmi spokojen spíše spokojen 28 % spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit 56 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Ukazatel p římo související s bydlením v konkrétní lokalit ě a zárove ň ten, který se spolupodílí na výsledné kvalit ě bydlení, je ukazatel kvality ve řejných prostor. Tento je do zna čné míry ovlivn ěn subjektivním vnímáním konkrétní osoby, a proto mu nep řikládáme přílišnou váhu. Za zmínku výsledné hodnoty odpov ědí ovšem stojí. Nadpolovi ční v ětšina odpov ědí na tuto problematiku je kladných (63 %) a vyjad řují celkovou spokojenost se stavem ve řejných prostor v příslušné obci. Nespokojenost, jež dosahující úrovn ě 33 %, se významn ěji projevila u respondent ů s trvalým bydlišt ěm v obcích Šumperk a Hanušovice. Jedná se zejména

69 o obyvatele panelových sídliš ť s nep říliš dle jejich subjektivního názoru kultivovaným stavem ve řejných prostor. Z celkového po čtu odpov ědí necelá 4 % nedovedla tuto otázku zhodnotit. Zajímavé je, že zde tém ěř 100% podíl zaujímá v ěková skupina 15 – 24 let.

Obr. 14. Hodnocení spokojenosti se stavem životního prost ředí

Životní prostředí 3 % 2 %

13 % 29 % velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit 54 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Dalším z uvedených ukazatel ů kvality bydlení v rámci lokaliza čních aspekt ů je hodnocení kvality životního prost ředí na území správního obvodu. V ětšina obyvatel žije zcela mimo dosah emisí z významných liniových a stacionárních zdroj ů zne čišt ění. Podle dat ČSÚ je pouze část obcí plynofikována, p řičemž tento potenciál není v menších obcích dostate čně využíván vzhledem k vysoké cen ě plynu, takže p ředevším v zimním období je ovzduší zne čiš ťováno exhalacemi z lokálních topeniš ť. Řada obcí nedisponuje čistírnou odpadních vod, což se negativn ě odráží na kvalit ě vodote čí. Na území tém ěř všech obcí nalezneme staré ekologické zát ěže. Na druhou stranu je území SO ORP Šumperk řazeno k harmonickým a ekologicky stabilním oblastem. Tém ěř polovina území (48,5 %) pat ří mezi chrán ěná území. P řírodn ě kvalitní oblasti se rozkládají zejména v severní hornat ější části území. St řední část správního obvodu, v ose obcí Bludov – Šumperk a Velké Losiny, je charakteristická nízkým podílem zastoupení les ů a trvalých travních porost ů, tedy její koeficient ekologické stability je velmi nízký. Toto hospodá řsky intenzivn ě využívané území a jeho bezprost řední okolí je v silném kontrastu k relativn ě harmonické krajin ě ve vyšších partiích území. Z dotazníkového šet ření k tomuto tématu vyplývá, že 83 % všech respondent ů je spokojeno r ůznou m ěrou se stávajícím stavem životního prost ředí v obcích svého trvalého bydlišt ě. Pouze 15 % z nich vyjád řilo nespokojenost. Zbylá 2 % tuto otázku nedovedou posoudit. U tohoto ukazatele žádné výchylky v odpovědích u jednotlivých kategorií nenajdeme. Jedná se o pom ěrn ě konsenzuální ukazatel.

70

Obr. 15. Hodnocení spokojenosti s dostupností za řízení léka řské pé če

Zařízení lékařské péče 5 % 11 % 9 % velmi spokojen spíše spokojen 28 % spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit

47 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Odlišná situace nastává p ři zam ěř ení na další možný ukazatel – po čty za řízení léka řské pé če. U tohoto již tak jednozna čné a snadno interpretovatelné odpov ědi nenalezneme. Pro jeho velkou r ůznorodost nebudeme provád ět složitou analýzu, spíše se zam ěř íme na odlišnosti v odpov ědích v rámci prost ředí a jednotlivých v ěkových kategorií. Spokojenost se sítí zdravotní a sociální pé če je na území správního obvodu pom ěrně vysoká, resp. 58 % dotázaných se k této otázce vyjád řilo kladn ě. Nespokojenost dosáhla úrovn ě 37 %. Nižší míru spokojenosti se zdravotnickou a sociální pé čí vyjád řily p ředevším ženy. V rámci v ěkových kategorií byla negativn ě hodnocena pé če v těchto oblastech u kategorie 15 – 24 let a 40 – 59 let. Z hlediska nespokojenosti v rámci obcí, lze vyzdvihnout zejména 4 obce. Jedná se o Nový Malín, Bratrušov, Hanušovice a Rudu nad Moravou, kde obecná nespokojenost se za řízeními léka řské pé če p řesahuje 60 %. Z rozhovor ů vedených p ři dotazování obyvatel vyplývá, že mezi nej čast ější d ůvody nespokojenosti s tímto okruhem pat ří zejména absence léka řské pohotovosti v no čních hodinách a tedy nutnost vyjížd ění do nejbližší obce disponující touto službou. Jako druhý a pom ěrn ě častý d ůvod uvedli respondenti nízký po čet léka řů specialist ů, p řípadn ě dlouhé čekání v čekárnách ordinací. Pouze 5 % dotázaných nedovede zmín ěný tematický okruh posoudit.

71

Obr. 16. Hodnocení spokojenosti s kulturními a sportovními za řízeními

Kulturní a sportovní zařízení 6 % 5 % 12 % velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen 31 % velmi nespokojen nedovedu posoudit 46 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Tematický okruh lokaliza čních aspekt ů zam ěř ený na spokojenost s množstvím a úrovní kulturních a sportovních za řízení p řináší následující výsledky. Tém ěř 60 % všech dotázaných obyvatel je spokojeno s kulturním a sportovním vyžitím v rámci p říslušné obce. V hodnocení spokojenosti kulturních a sportovních aktivit dominovali muži nad ženami. Z hlediska v ěkové skladby nejv ětší míru nespokojenosti vyjád řili respondenti ve v ěkové skupin ě 40 – 59 let. Nespokojenost vyjád řilo celkem 37 % respondent ů, zbylých 6 % nedovedlo zmín ěný tematický okruh posoudit. Z územního hlediska bylo nejvíce nespokojených zaznamenáno v obcích Hanušovice, Nový Malín a Libina. V případ ě obce Hanušovice nespokojenost s kulturním a sportovním vyžitím dosáhla úrovn ě 100 %, tedy všichni dotázaní s trvalým bydlišt ěm v obci Hanušovice jsou se stávajícím stavem nespokojeni. V obcích Nový Malín a Libina byl podíl nespokojených rovný 65 % z respondent ů s trvalým bydlišt ěm v příslušné obci.

Obr. 17. Hodnocení spokojenosti s bezpe čností v lokalit ě

Bezpečnost ve čtvrti 4 % 7 % 19 % velmi spokojen 19 % spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit

51 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

72

Posledním z ukazatel ů lokaliza čních aspekt ů je otázka subjektivního pocitu bezpe čí ve čtvrti obce trvalého bydlišt ě respondenta. Tento tematický okruh má pom ěrn ě jasné a snadno interpretovatelné výsledky hodnocení. Tém ěř t ři čtvrtiny všech dotázaných uvedly, že nevnímají akutní či dlouhodobé nebezpe čí v obytné čtvrti svého trvalého bydlišt ě, a jsou tudíž se zajišt ěným bezpe čím spokojeni. Naproti tomu 27 % respondent ů p řiznalo, že spokojeno s bezpe čností v oblasti svého trvalého bydlišt ě není. Zbylá 3 % respondent ů nedovedla zmín ěnou otázku zhodnotit. Z dosažených výsledk ů rovn ěž vyplývá, že s bezpe čností jsou více spokojeny ženy než muži. S ohledem na v ěkové skupiny lze nejv ětší míru pochybnosti nad bezpe čností konkrétního obytného místa vysledovat u v ěkové kategorie 25 – 39 let. Z územního hlediska nelze vyhodnotit specifika ur čitých lokalit. Pocit nebezpe čí je p řítomný rovnom ěrným dílem mezi respondenty všech obcí zahrnutých do výzkumu.

7.3.3 Hodnocení právn ě-institucionálních aspekt ů kvality bydlení Jak již název napovídá, hodnocení této složky kvality bydlení bude sestávat ze dvou vzájemn ě propojených oblastí každodenního života obyvatel obcí. Na jedné stran ě lze hodnotit subjektivní spokojenost s právním vztahem k bydlení, tedy otázku ur čující míru spokojenosti vyplývající bu ď z nájemního vztahu k bydlení, nebo ze vztahu výlu čného osobního vlastnictví. Na druhou stranu tato složka kvality bydlení obsahuje také množství odpov ědí, které ne zcela korespondují s obecn ě vžitou p ředstavou o vyšší mí ře spokojenosti v rámci vlastnického bydlení. Zárove ň dojde ke zhodnocení obecné p ředpokladu preference vlastnického bydlení před nájemním. Druhou tematickou částí, která je obsahem této kapitoly, je otázka spokojenosti s rolí ve řejných (obecních) institucí v oblasti bydlení v příslušné obci správního obvodu. Sou částí tohoto okruhu je také zhodnocení obecného pov ědomí o existenci, využití a právní vážnosti územn ě plánovacích dokumentací na území obcí. Prvním z použitých ukazatel ů v rámci tohoto tematického okruhu je ukazatel nazvaný „schválený územní plán“ a jeho podstatou je snaha o zjišt ění stavu pov ědomí respondent ů o tomto právn ě závazném dokumentu obecné povahy, který podmi ňuje a ur čuje funk ční využití pozemk ů v příslušné obci. Územní plán obecn ě stanovuje základní koncepci rozvoje území a funk ční využití ploch nap ř. pro bydlení, pro dopravu, zele ň, pr ůmysl apod. Dále je v něm řešeno vzájemné uspo řádání ploch a základní regulace území (nap ř. do jaké výšky je možno stav ět). V územním plánu se zárove ň vyzna čují hranice sou časného zastav ěného území, zastavitelného do budoucna a také ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. Na základ ě výše uvedeného je znalost tohoto dokumentu více než nutná. Pro up řesn ění podmínek v obcích je d ůležité poznamenat, že ze všech obcí náležících do správního obvodu ORP Šumperk (37) pouze 2 nemají dosud platný územní plán. Jsou to obce Janoušov a Vikantice.

73

Obr. 18. Hodnocení spokojenosti se schváleným územním plánem

Schválený územní plán 3 %

32 % velmi spokojen 49 % spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit 11 % 4 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Otázka spokojenosti se schváleným územním plánem p řinesla podle o čekávání velmi zajímavé výsledky. Z celkového po čtu dotázaných jich 36 % vyjád řilo spokojenost. Lze tedy předpokládat obecné pov ědomí respondent ů o jistém rozsahu vlivu tohoto dokumentu na život lidí v příslušných obcích. Mezi respondenty, kte ří vyjád řili spokojenost se schváleným územním plánem, pat ří zejména obyvatelé obcí Šumperk, Nový Malín, Bratrušov, Lou čná nad Desnou a Rapotín. Do kategorie nespokojených lze za řadit pouze 15 % dotázaných. Otázka, kterou nelze s ur čitostí zodpov ědět, je, zda nespokojenost není náhodou maskována neznalostí tohoto dokumentu či pramení ze skute čného nesouhlasu se stávající podobou p říslušného ÚP. Neschopnost posoudit sv ůj subjektivní p řístup k otázce platného územního plánu vyjád řilo necelých 50 % dotázaných. Op ět je na míst ě pochybnost, zda to je zap řičin ěno neznalostí dokumentace či vyjád ření kvalifikovaného postoje není v rámci stanovených kvalitativních kategorií možné. Mezi t ěmi, kte ří tento ukazatel nedovedou posoudit zcela jasn ě, převažují ženy nad muži. Z hlediska v ěkových skupin se nejvíce lidí, kte ří využili t řetí možnosti hodnocení, řadí do v ěkové kategorie 40 – 59 let. Z územního hlediska jsou nej četn ější odpov ědi v kategorii „nedovedu posoudit“ u respondent ů obcí Bludov, Libina, Chrome č a Hanušovice.

74

Obr. 19. Hodnocení spokojenosti s plánovanou výstavbou v obci

Plánovaná výstavba v obci 2 % 29 % velmi spokojen 47 % spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit 18 % 5 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Navazující hodnocení ukazatele – plánovaná výstavba v obci – souvisí s koncep čním rozvojem území p říslušné obce a zárove ň p říčinn ě s prvním ukazatelem, tedy schváleným územním plánem. Otázka hodnocení obecné spokojenosti s tímto ukazatelem p řináší následující výsledky. Obecná úrove ň spokojenosti s plánovanou výstavbou v obci dosahuje úrovn ě 31 %. Z hlediska v ěkových kategorií je obecná spokojenost rovnom ěrn ě rozd ělena mezi všemi skupinami. Opa čnou kvalitou hodnocení, tedy nespokojeností, ozna čilo zmi ňovaný ukazatel celkem 22 % respondent ů. Mezi nimi z hlediska v ěkových skupin p řevažuje podíl nespokojených ve v ěkové kategorii 40 – 59 let. Zbylé skupiny jsou z hlediska hodnocení relativn ě vyvážené. Nejvyšší podíl vykazují respondenti za řazení do kategorie kvalitativního hodnocení – nedovedu posoudit (47 %). I v této skupin ě shodn ě s kategorií nespokojených výrazn ě p řevládá v ěkové rozmezí respondent ů 40 – 59 let. Z územního hlediska jsou s plánovanou výstavbou nejvíce spokojeni respondenti obcí Šumperk, Nový Malín, Rapotín, Bratrušov a Lou čná nad Desnou. Naopak mezi ty, kte ří jsou bu ďto nespokojeni, nebo nedokáží zmi ňovanou problematiku posoudit, pat ří respondenti obcí Staré M ěsto, Hanušovice, Chrome č, Libina a Bludov. Právní vztah k bydlení je nejen nejvýznamn ějším d ůvodem ke spokojenosti s bydlením (Lux, M. 2002), ale je zárove ň i významným determinantem st ěhování (Sunega, P. 2005). V rámci ukazatele trvale obydlených byt ů rozlišujeme n ěkolik základních kategorií právního důvodu užívání bytu dle metodiky SLDB: osobní vlastnictví, družstevní vlastnictví, nájemní, ve vlastním dom ě. Údaje o podílech v jednotlivých kategoriích v rámci dat za celý správní obvod ORP Šumperk viz výše. Lze p ředpokládat, že byty nejnižší kvality bydlení jsou u nájemní formy bydlení a s rozvojem (bohatnutím) spole čnosti roste zárove ň podíl osobního vlastnictví bydlení (Balchin, P. N. 1995).

75

Obr. 20. Hodnocení spokojenosti s právním vztahem k bydlení

Právní vztah k bydlení

15 % 30 % 1 % velmi spokojen

6 % spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen nedovedu posoudit 47 %

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

Z hodnocení výsledk ů dotazníku u tohoto ukazatele vyplývá pom ěrn ě jednozna čný záv ěr. P řes t ři čtvrtiny (77 %) respondent ů vyjád řily spokojenost s právním d ůvodem užívání nemovitosti. Tuto část tvo ří výhradn ě osoby, jež uvedly jako formu vlastnictví nemovitosti osobní vlastnictví nebo byt ve vlastním dom ě. Nejen na základ ě t ěchto výsledk ů lze poukázat na existenci preference vlastnického bydlení p řed bydlením nájemním. Z hlediska v ěkových kategorií jsou nejspokojen ější respondenti ve v ěku 40 – 59, v návaznosti na n ě tvo ří druhou nevýznamn ější skupinu spokojených osoby d ůchodového v ěku 60+. Skupinu nejmén ě četných odpov ědí tvo ří p říslušníci kategorie nespokojených s formou užívání bytu. Ti tvo ří z celkového po čtu respondent ů pouze 8 % a dominují v nich uživatelé nájemního bydlení. Z územního hlediska jsou tito respondenti rozmíst ěni v obcích Šumperk, Hanušovice, Ruda nad Moravou a Staré M ěsto. Úrovn ě 15 % dosáhla kategorie respondent ů, jež sv ůj vztah k právní form ě bydlení nedokážou či necht ějí posuzovat.

7.3.4 Hodnocení faktor ů p ři výb ěru nového bydlení Otázka preference jednotlivých složek či ukazatel ů p ři výb ěru či lokalizaci nového bydlení je p ředm ětem následující podkapitoly, chronologicky návazné na strukturu dotazníkového výzkumu. V této části si respondenti mohli stanovit na základ ě subjektivních preferencí vý čet ukazatel ů náhodn ě uspo řádaných, kterým měli p řid ělit hodnoty významnosti tak, jak vnímají zmín ěnou otázku. Hodnocení významnosti jednotlivých ukazatel ů probíhá obdobným zp ůsobem, jako je tomu p ři známkování ve škole. Hodnota 1 odpovídá nejv ětšímu významu, hodnota 5 je rovna nejmenšímu významu či nejmén ě podstatnému. Zbylá možnost, tedy hodnota 0, udává možnost nevím či není podstatné. V této části je hlavním cílem postihnout zejména ty aspekty bydlení, které jsou pro výb ěr či lokalizaci nového bydlení z hlediska respondent ů nejvýznamn ější.

76

Graf 9. Pr ůměrná známka p řid ělená jednotlivým ukazatel ům

vztah k místu

sousedské vztahy

sociální prostředí

občanská vybavenost sídla

přátelé a rodina

velikost obydlí

životní prostředí Ukazatel

dopravní dostupnost

dostupnost pracovních příležitostí

stav nemovitosti

lokalita

cena bydlení

0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0

Známka

Průměrná známka

Zdroj dat: Dotazníkové šet ření. Vlastní zpracování

V preferenci ukazatel ů zahrnutých do úvahy p ři lokalizaci nového bydlení nebyly podle pohlaví zjišt ěny významné rozdíly. P ři hodnocení jednotlivých faktor ů z hlediska v ěkových kategorií respondent ů dojdeme k záv ěru, že v rozmezí 15 – 59 let v ěku respondent ů jsou shodné preference následujících aspekt ů, a to i v po řadí podle významnosti: na prvním míst ě tito dotázaní shodn ě uvád ějí jako nejpodstatn ější složku p ři rozhodování o lokalizaci svého nového bydlení cenu nemovitosti p ři po řízení. Druhé místo, op ět shodn ě u všech 3 prvních v ěkových kategorií, zaujímá aspekt lokality. P ři hodnocení t řetího nejvýznamn ějšího aspektu se odpov ědi v rámci kategorií mírn ě odlišují. Zatímco mládež (15 – 24 let), tedy absolventi škol, studenti a žáci, uvedli, že t řetí nejvýznamn ější aspekt p ři zvažování jsou v příslušné lokalit ě p řátelé a rodinné vazby, pak v ěková kategorie 25 – 39 let uvádí jako t řetí nejvýznamn ější aspekt ob čanskou vybavenost sídla. V ěková skupina 40 – 59 let jednozna čně jako t řetí nejvýznamn ější aspekt uvádí dostupnost pracovních p říležitostí. Stav nemovitosti p ři koupi zaujímá u této skupiny čtvrtou pozici. U skupiny osob spadajících do kategorie 60+ jsou preference faktor ů

77 odlišné od p ředchozích v ěkových skupin. Na první místo řadí aspekt dopravní dostupnosti, na druhé lokalitu, dále cenu nemovitosti p ři koupi a jako čtvrtý aspekt stav nemovitosti. Mezi faktory p ři rozhodování o lokalizaci nového bydlení řadí shodn ě všechny v ěkové kategorie a to i ve stejném po řadí následující aspekty: nejmenší význam p řikládají sociálnímu prost ředí, druhé místo zaujímají sousedské vztahy a jako t řetí nejmén ě význam faktor ozna čují vztah k místu. Při hodnocení preference faktor ů lokalizace nového bydlení podle vzd ělání respondent ů nebyly zjišt ěny mezi jednotlivými vzd ělanostními kategoriemi výrazné rozdíly. Shodn ě uvád ějí jako nejvýznamn ější aspekty cenu nemovitosti p ři koupi, na druhé místo řadí lokalitu, dále stav a čtvrtým nejvýznamn ějším faktorem je dostupnost pracovních p říležitostí. Mezi nejmén ě významné faktory p ři rozhodování pat ří vztah k místu, sociální prost ředí a sousedské vztahy, a to vícemén ě shodn ě nap říč stanovenými vzd ělanostními kategoriemi. Struktura respondent ů podle trvalého bydlišt ě (na úrovni obcí SO ORP Šumperk) prokázala významné rozdíly v preferenci jednotlivých ukazatel ů, a to zejména s ohledem na postavení m ěsta Šumperk jako p řirozeného spádového centra oblasti a obcí s výrazn ě menším po čtem obyvatel. Necelých 13 % respondent ů má trvalé bydlišt ě na území obce s celkovým po čtem obyvatel v rozmezí 500 – 999, do této skupiny patří referen ční obce Bratrušov a Chrome č. Dalších 14 % respondent ů má trvalé bydlišt ě na území obce s celkovým po čtem obyvatel v rozmezí 1000 – 1999. Do této skupiny náleží referen ční obce Staré M ěsto a Lou čná nad Desnou. Respondenti z těchto obcí shodn ě ozna čili po řadí faktor ů při lokalizaci nového bydlení a to následujícím zp ůsobem: jako nejvýznamn ější aspekt hodnotí dostupnost pracovních příležitostí. Dále v po řadí podle významnosti ozna čili cenu nemovitosti p ři koupi, stav nemovitosti a dopravní dostupnost. U obyvatel obcí velikostní skupiny 2000 – 4999, do které náleží referen ční obce Ruda nad Moravou, Bludov, Rapotín, Nový Malín, Hanušovice a Libina, je preferen ční po řadí jednotlivých faktor ů podle významnosti následující: za nejvýznamn ější považují respondenti cenu nemovitosti, lokalitu, stav nemovitosti a dostupnost pracovních příležitostí. Respondenti s trvalým bydlišt ěm na území m ěsta Šumperk zd ůraz ňovali aspekty lokality, ceny nemovitosti, stavu nemovitosti p ři koupi a dopravní dostupnost ve řejnou dopravou. Tedy centrum mikroregionu a jeho zázemí má v pohledu na d ůležitost jednotlivých aspekt ů p ři lokalizaci nového bydlení odlišný názor. Obce v zázemí m ěsta preferují zejména dobrou dostupnost, resp. nabídku pracovních p říležitostí, zatímco m ěstská populace preferuje výb ěr p říjemné lokality s ohledem na cenu a stav nemovitosti. Nejd ůležit ějšími ukazateli p ři výb ěru nového bydlení jsou cena nemovitosti, lokalita, stav nemovitosti a dostupnost pracovních p říležitostí. Nejmén ě jsou brány v potaz vztah k místu, sousedské vztahy, sociální prost ředí a ob čanská vybavenost p říslušné obce. Z celkového hodnocení významu jednotlivých složek kvality bydlení vyplývá, že nejd ůležit ější jsou p ři výb ěru nového bydlení složky lokaliza ční a ekonomicko-technická, nejmén ě významná je složka právn ě-institucionální.

78

7.3.5 Hodnocení celkové spokojenosti s kvalitou bydlení Vyhodnocení záv ěre čné otázky dotazníkového šet ření – jak celkov ě hodnotíte kvalitu vašeho bydlení – nep řináší pr ůlomové výsledky. Jednotlivé v ěkové skupiny respondent ů shodn ě hodnotí celkovou kvalitu svého bydlení v rámci p říslušné obce číslem 2 – tedy jako dobrou. P ři zam ěř ení na hodnocení respondent ů rozd ělených podle nejvyššího dokon čeného vzd ělání můžeme konstatovat, že situace je obdobná, stejn ě jako v předchozím p řípad ě se respondenti vyjád řili ke kvalit ě svého bydlení pr ůměrným číslem 2 – tedy kvalitu bydlení hodnotí jako dobrou. Z hlediska prostorového rozd ělení odpov ědí respondent ů na zmín ěnou otázku vypadá situace následovn ě: respondenti s trvalým bydlišt ěm na území m ěsta Šumperk také hodnotí celkovou kvalitu svého bydlení jako dobrou (2). Nejčast ějším uvád ěným pozitivem (v rámci otev řené odpov ědi dotazníkového šet ření) je podle obyvatel m ěsta Šumperk dostupnost služeb a center nadregionálního významu, další statisticky významnou odpov ědí bylo dispozi ční řešení bytové jednotky, klidné prost ředí a právní d ůvod užívání bytu. Toto poslední pozitivum uvád ěli zejména vlastníci byt ů či dom ů (tedy právní d ůvod užívání – soukromé vlastnictví). Z hlediska uvedených negativ v rámci možnosti otev řené odpov ědi bylo po řadí podle významnosti následující: nej čast ějším zmi ňovaným negativem bylo (zejména u obyvatel panelových dom ů) množství bytových jednotek v dom ě, dále sousedské vztahy a v neposlední řad ě také množství pracovních p říležitostí. Tuto oblast v rámci negativ svého bydlení zmínily shodn ě obyvatelé všech referen čních obcí. Obyvatelé malých obcí v rozmezí 500 – 999 obyvatel (v dotazníkovém šet ření zastoupeny obcemi Bratrušov a Chrome č) zhodnotili kvalitu svého bydlení jako pr ůměrnou, tedy číslem 3. Hodnocení bylo rozší řeno stejn ě jako v prvním p řípad ě uvedenými pozitivy a negativy. V rámci pozitiv zmínili obyvatelé p říslušných obcí nej čast ěji klidné prost ředí, stejn ě jako kvalitu životního prost ředí. V po řadí t řetím nejvýznamn ějším pozitivem byl právní vztah k bydlení (zejména u vlastník ů nemovitostí). V rámci kategorie negativ byly nej čast ější odpov ědi dv ě: nedostatek pracovních p říležitostí v regionu a nutnost dojížd ění za službami do okresního m ěsta a center neregionálního významu. Obyvatelé obcí v rozmezí 1000 – 1999 obyvatel (v dotazníkovém šet ření zastoupeny obcemi Staré M ěsto a Lou čná nad Desnou) zhodnotili kvalitu svého bydlení známkou 2 – tedy jako dobrou. V rámci rozší řeného vyjád ření ke kvalit ě vlastního bydlení uvedli respondenti následující: do kategorie pozitiv shodn ě za řadili spokojenost s klidným prost ředím v rámci obytného území a otázku životního prost ředí, kterou akcentovali zejména obyvatelé obce Lou čná nad Desnou. Do kolonky negativ se za řadily jako nejvýznamn ější d ůvody nespokojenosti otázky technického vybavení domu (zejména respondenti z panelových dom ů ze Starého M ěsta) a dojíž ďky za službami (významnost u obou referen čních obcí shodná). Obyvatelé obcí v rozmezí 2000 – 4999 obyvatel (v dotazníkovém šet ření zastoupeny obcemi Rapotín, Nový Malín, Bludov, Ruda nad Moravou, Libina a Hanušovice) zhodnotili

79 kvalitu svého stávajícího bydlení známkou 2 – tedy jako dobrou. U referen čních obcí této popula ční kategorie jednozna čně p řevažuje množství uvedených pozitiv nad uvedenými negativy bydlení. V rámci pozitiv respondenti nej čast ěji uvedli klidné prost ředí, lokalitu, soukromí a čisté okolí. Naopak kategorie negativ je reprezentována zejména d ůvody nedostatku pracovních p říležitostí a kvalitou sousedských vztah ů (mén ě frekventovaný d ůvod). Přestože p ři detailní analýze a hodnocení jednotlivých aspekt ů kvality bydlení se odpov ědi ohledn ě spokojenosti mnohdy zna čně rozcházely, z pohledu obecné kvality bydlení a celkové spokojenosti lze konstatovat, že na základ ě provedeného dotazníkového šet ření nebyla prokázána významn ější míra nespokojenosti s kvalitou bydlení v rámci p říslušné obce. Rozd ělení respondent ů do šet řených kategorií (tedy podle pohlaví, v ěku a vzd ělání) taktéž neprokázalo významn ější nerovnováhu v otázce celkové kvality bydlení.

80

8. Záv ěr Analýzou socioekonomických podmínek správního obvodu ORP Šumperk, zahrnující charakteristiky místní populace, dopravní infrastruktury, hospodá řských podmínek a okolností byl vytvo řen komplexní podklad umož ňující snazší pochopení mechanism ů ovliv ňujících nejen úrove ň kvality bydlení, ale zejména bydlení jako celek. Úvodní charakteristiky území m ůžeme ozna čit za komplexní, dynamický, kontinuáln ě se vyvíjejí soubor činností, v ěcí a jev ů a je nutno na n ěj takto pohlížet i v analytických činnostech. Na základ ě výsledk ů selektivních hodnocení můžeme konstatovat, že obecné trendy ve vývoji populace na úrovni České republiky nejsou v zájmovém území nikterak odlišné. Z obecného pohledu jednozna čně vyplývá, že i území správního obvodu se nevyhnulo sou časnému trendu vylid ňování relativn ě neatraktivních oblastí, úbytku obyvatel zp ůsobeným zejména migrací mladší částí populace, v mnoha p řípadech vysokoškolsky vzd ělaných lidí, a jejich odchodem do hospodá řsky stabiln ějších, prosperujících a ekonomicky atraktivn ějších oblastí. Šumpersko vykazuje minimáln ě v období posledních deseti let zápornou hodnotu migra čního salda a sou časn ě dlouhodobý záporný vývoj popula čního p řír ůstku nezmír ňuje ani v ětší po čet narozených v období posledních p ěti let. K tomu nutno p řipo číst i obecn ě rostoucí hodnotu indexu stáří, což konvenuje s celorepublikovou problematikou. Pozitivní vývojovou tendenci m ůžeme pozorovat ve zvyšující se úrovni vzd ělanosti místní populace (SLDB, 2011). P ři komparaci s rokem 2001 narostl podíl lidí s nejvyšším vzd ěláním st ředoškolským s maturitou a také podíl vysokoškolsky vzd ělaného obyvatelstva. Zárove ň došlo k poklesu podílu populace s nejvyšším vzd ěláním základním a st ředoškolským bez maturity. Z hlediska hospodá řství není správní obvod sou částí p ředních p říček žeb říčku ekonomické výkonnosti, m ěř eno výší generovaného HDP v rámci Olomouckého kraje. Připo čteme-li k této skute čnosti nízkou úrove ň mezd a vysokou míru nezam ěstnanosti, dostáváme jednu z příčin sou časného trendu nízké intenzity bytové výstavby a celkové regenerace bytového fondu. Nutno dodat, že nová výstavby se týká výhradn ě staveb rodinných dom ů, které tvo ří více jak 90 % všech stavebních aktivit v sektoru nemovitostí v rámci správního obvodu. Z analýzy kvantitativn ě zam ěř ených ukazatel ů v rámci hodnocení úrovn ě kvality bydlení vyplývá, že p ři komparaci podílu rodinných dom ů ve správním obvodu jako celku byl v intercenzálním období 2001 – 2011 zaznamenán nár ůst o jeden procentní bod na celkovou hodnotu podílu ve výši 87 %. V souvislosti s nízkou mírou nové výstavby je výsledek logický. Nová výstavba se nej čast ěji koncentrovala do oblasti nejužšího zázemí m ěsta Šumperk (Nový Malín, Viký řovice, Dolní Studénky atd.). Centrální pozici m ěsta Šumperk a obcí s ním t ěsn ě spjatých rovn ěž potvrzují i ukazatele podílu dom ů postavených p řed rokem 1919 stejn ě jako ukazatel pr ůměrného stá ří trvale obydlených dom ů. Podíl dom ů ze st ěnových panelový je obecn ě vyšší ve m ěstech, tedy oblastech zasažených vlnou rané industrializace a dopravn ě výhodn ě lokalizovaných. Nutno

81 dodat, že vyšší podíl „panelák ů“ automaticky neindikuje nižší kvalitu bydlení, by ť jsou lidé bydlící v panelových domech se svým bydlením mén ě spokojeni než ti, kte ří bydlí v cihlových domech. Příčinou je zejména nízká úrove ň tepelné a protihlukové izolace, nízká kvalita oken u panelových byt ů a vnímání okolního prost ředí jako mén ě bezpe čného (vyšší nebezpe čí krádeže, agrese). Přestože se podíl dom ů p řipojených na kanaliza ční sí ť neustále zvyšuje, celkem 13 z 36 obcí správního obvodu nem ělo v dob ě censu žádný d ům p řipojený na obecní kanaliza ční sí ť. Výší pr ůměrného po čtu m 2 celkové plochy p řipadající na jeden byt jsou zejména obce v zázemí města Šumperk nad hranicí pr ůměru za správní obvod jako celek. I toto je jeden z možných ukazatel ů technické složky kvality bydlení, který hraje d ůležitou roli p ři vnímání celkové spokojenosti se stávajícím bydlením. Podíl byt ů I. kategorie odpovídá výší své hodnoty pr ůměru v České republice a tém ěř se shoduje s výší podílu v Olomouckém kraji. Nízký podíl byt ů vytáp ěných plynem nutn ě neznamenal zvýšenou míru nespokojenosti s celkovou úrovní sou časného bydlení. Lokaliza ční složka jako jeden z aspekt ů kvality bydlení hraje p ři hodnocení mén ě významnou roli, než složka technická. Dobrá dopravní dostupnost a ť už automobilem či ve řejnou dopravou zvýhod ňuje v rámci hodnocení obce ležící v těsné blízkosti m ěsta Šumperk. Tyto mají zárove ň vyšší p ředpoklad pro budoucí rozvoj a pro svou atraktivitu zvýšený zájem obyvatel (nejen z regionu). V kombinaci s klidným a relativn ě čistým p řírodním prost ředním tvo ří atrak ční pozitivum pro p řípadné zájemce o bydlení v rámci regionu. Obecná dostupnost za řízení léka řské pé če bohužel posiluje již tak silnou pozici centra regionu – města Šumperk – a vytvá ří jistou závislost na nabídce základních i dopl ňkových služeb. Z hlediska kvality přírodního prost ředí jsou všechny obce hodnoceny kladn ě s relativn ě vysokým podílem lesních a vodních ploch na celkové vým ěř e obce. Podíl starých ekologických zát ěží je relativn ě nízký a vícemén ě neovliv ňuje proces utvá ření p ředstavy o kvalitním bydlení. Otázka dostupnosti souvisí nejen s prostorem, ale zejména s nominální hodnotou bydlení vyjád řenou v pen ězích. Aspekt ceny je také nedílnou sou částí komplexu kvality bydlení a jeho pozice je možná významn ější než otázka lokaliza ční složky. Finan ční složka byla v rámci výzkumu reprezentována ukazatelem pr ůměrné kupní ceny zasí ťovaných stavebních pozemk ů. Z analýzy datového souboru zmín ěného ukazatele vyplývá, že finan ční dostupnost stavebních pozemk ů pro lokalizaci nového bydlení je podle p ředpoklad ů závislá nejen na blízkosti m ěsta a služeb, ale též na konkrétní lokalit ě s jistou mírou spekulativn ě ur čené výše ceny. Nejvyšší ceny vykazují obce v zázemí m ěsta Šumperk, viz mapa č. 10. Přestože byla v zájmovém území indikována významná územní diferenciace kvality bydlení mezi jednotlivými obcemi rozlišné sídelní struktury na základ ě hodnocení jednotlivých složek kvality bydlení pomocí ukazatel ů, otázkou z ůstává, z čeho a jak se skládá kvalita bydlení, resp. je možné tento abstraktní pojem zahrnout do množství zvolených ukazatel ů

82 a z jejich interpretace vyvodit obecn ě p řijatelné záv ěry? Ze souborné analýzy kvantitativních údaj ů m ůžeme p řijmout tezi, že nejvyšší míru kvality bydlení lze nalézt v obcích s relativn ě mladým a kontinuáln ě se obnovujícím bytovým fondem, v dobré dopravní dostupnosti m ěsta, v čistém a klidném p řírodním prost ředí, bez nežádoucích oblastí starých ekologických zát ěží, celkov ě s nadpr ůměrn ě hodnocenými charakteristikami technického aspektu kvality bydlení a kone čně s vyšší cenou bydlení samotného. Jsou to obce Šumperk, Nový Malín, Rapotín, Viký řovice, Dolní Studénky, Bludov a Bohutín. Naopak výše zmín ěné kvantitativní charakteristiky poukázaly na nižší míru kvality bydlení u obcí vícemén ě venkovského rázu či u obcí ležících na periferii zájmového území. Mezi tyto řadíme obce Šléglov, Vikantice, Malá Morava, Branná a nap říklad Staré M ěsto. Na základ ě provedené kvantitativní analýzy kvality bydlení, sestavené z jednotlivých komponent a vyjádřené pomocí p ředem zvolených ukazatel ů, můžeme konstatovat, že kvalita bydlení jednotlivých obcí je v rámci správního obvodu zna čně diferencována. Z analýzy subjektivní dimenze kvality bydlení pomocí výsledk ů dat dotazníkového šet ření obecn ě vyplývá, že mezi nejd ůležit ější aspekty p ři lokalizaci nového bydlení pat ří složka finan ční, technická a také lokaliza ční, jejíž sou části je i otázka nabídky dostupných pracovních příležitostí. Kvalitativní analýza však neprokázala významné rozdíly v preferenci jednotlivých ukazatel ů nap říč zvolenými kategoriemi (tedy podle pohlaví, v ěku, vzd ělání a místa trvalého bydlišt ě). P ři podrobn ějším pohledu na hodnocení spokojenosti s jednotlivými složkami kvality v rámci stávajícího bydlení dojdeme k záv ěru, že v ětšina dotázaných je s ohledem na technicko- ekonomickou složku spokojena. Tentýž záv ěr lze p řijmout i p ři hodnocení spokojenosti s lokaliza ční složkou kvality bydlení nap říč všemi zjiš ťovanými ukazateli s výjimkou jednoho, a tím je dostupnost pracovních p říležitostí. Podíl nespokojených dosáhl úrovn ě 74 % respondent ů. Hodnocení právn ě-institucionální složky kvality bydlení, která byla uvažována v rámci dotazníkového šet ření a po analýze výsledk ů již nebyla zahrnuta do kvantitativní části následných analýz z důvodu nevýznamnosti na základ ě uvedených odpov ědí, p řináší následující záv ěry. Hodnocení ukazatel ů jako spokojenost s platným územním plánem či plánovanou výstavbou v obci narazilo na dříve vícemén ě sporadicky použitou kategorii odpov ědí, respondent nedovede zmín ěný okruh posoudit. T ěchto bylo v obou p řípadech tém ěř 50 %, a proto nebyla tato složka dále zahrnuta do analýz kvantitativní povahy. Hodnocení posledního ukazatele této složky kvality bydlení, tedy právního d ůvodu užívání nemovitosti, p řineslo záv ěr v podob ě tém ěř t říčtvrtinového podílu spokojených respondent ů. Mezi těmito dominovali vlastníci nemovitostí a potvrdil se tímto p ředpoklad skryté preference vlastnického bydlení p řed bydlením nájemním. Otázka hodnocení celkové spokojenosti s kvalitou bydlení nep řinesla z hlediska struktury respondent ů významn ě diferencované odpov ědi. Stru čně lze dosažené výsledky shrnout do tvrzení, že dotázaní obyvatelé správního obvodu ORP Šumperk jsou se svým stávajícím bydlením spokojeni a hodnotí jej známkou 2, jako obecn ě dobré.

83

Z výsledk ů analýzy kvalitativního charakteru vyplývá zjišt ění, že mezi nejd ůležit ější složky p ři hodnocení kvality bydlení i p ři uvažování o lokalizaci bydlení budoucího pat ří zejména složka technická, finan ční (resp. ekonomická) a lokaliza ční. Zjišt ěné výsledku jsou v souladu se záv ěry M. Luxe v rámci výzkumu Postoje k bydlení v ČR (2001), který uvádí, že nejpodstatn ější složkou kvality bydlení je aspekt technického charakteru, podrobn ě analyzovaný pomocí zvolených ukazatel ů. Mezi další složky, podílející se na utvá ření „spokojenosti“ pat ří podle n ěj „právní d ůvod užívání nemovitosti“ (v této práci sou částí právn ě-institucionální složky) a aspekt „kvality okolního prost ředí“ (v této práci sou částí lokaliza ční složky). Celkov ě však nebyl význam aspektu právn ě-institucionální složky na základ ě analýzy dotazníkového šet ření prokázán, až na použitý ukazatel právního d ůvodu užívání bytu/domu. Z tohoto d ůvodu je v diplomové práci nahlížen jako vícemén ě dopl ňkový k předchozím složkám. Otázka lokaliza ční složky se jeví jako relativn ě problematická a to s ohledem na výb ěr ukazatel ů. Existuje jistá závislost mezi kvalitou (významem) použitých ukazatel ů a oprávn ěností, resp. nutností za řazení této složky do hodnocení kvality bydlení. Vý čet použitých ukazatel ů se až na ukazatel podílu lesních a vodních ploch a ukazatele po čtu starých ekologických zát ěží jeví na základ ě odpov ědí respondent ů v rámci kvalitativní analýzy jako vhodný. Ve výzkumu geografie bydlení je pot řeba dále pokra čovat, zkoumat polarizaci území na základ ě bydlení a hledat spole čné jmenovatele, které pomohou stanovit a vysv ětlit jistou obecnou úrove ň výsledné kvality bydlení v zájmových územích. P řestože se nepoda řilo prokázat význam právn ě-institucionální složky, do které pat ří i ukazatel dopad ů bytové politiky státu do území, je nutné jej podrobn ě analyzovat zejména s ohledem na prohlubující se rozdíly mezi bydlením v centrech region ů a v tzv. perifériích. P ři dalším výzkumu se lze op řít o n ěkteré z použitých ukazatel ů kvality bydlení, pot řeba je však nejprve definovat samotnou kvalitu bydlení, na čem závisí, resp. z čeho je složená a jak ji m ěř it. To napom ůže p ři sestavování agregátní indexových ukazatel ů kvantitativního i kvalitativního charakteru za pomocí jednotlivých složek obou dimenzí. Kvalitu bydlení samotnou je nutné v dalších výzkumných pracích posuzovat odlišnými kvantitativními metodami (nap říklad definováním vztahu mezi složkou kvantity a kvality) a obsahov ě rozsáhlejšími kvalitativn ě orientovanými šet řeními.

84

9. Shrnutí, klí čová slova Diplomová práce p řináší tematicky zam ěř ený soubor díl čích analýz zam ěř ených na zhodnocení podmínek a okolností v souvislosti s kvalitou bydlení v obcích nacházejících se ve správním obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Šumperk. V úvodní části je p ředstaven komplexní soubor poznatk ů na téma kvalita bydlení, kterým se tradi čně zabývají odborníci z oblasti sociologie, ekonomie, politologie, architektury, urbanismu, geografie i dalších disciplín a to každý s ohledem na tradici p ředm ětové orientace svého oboru či disciplíny. Rešerší dostupné odborné literatury v četn ě p řísp ěvk ů a tematicky souvisejících článku je vysv ětlen základní rámec pojmu kvalita bydlení. Navazující část diplomové práce je v ěnována p ředstavení vstupní podkladové prostorové socioekonomické analýze zájmového území jako p ředpokladu pro vysv ětlení dynamických jev ů, v ěcí a činností s bydlením souvisejících. Hlavní částí práce jsou analýzy kvality bydlení z pohledu jak objektivní, tak subjektivní dimenze. První z nich vychází z komplexního souboru dat poskytnutých pov ětšinou Českým statistickým ú řadem a smyslem této analýzy je vytvo ření základní datové matice pro hodnocení objektivní dimenze kvality bydlení v četn ě její územní diferenciace. Navazující část kvalitativní analýzy vychází z podkladového souboru údaj ů získaných b ěhem dotazníkového šet ření ve vybraných obcích správního obvodu ORP Šumperk. Tato data jsou vstupním prvkem pro pot řeby hodnocení subjektivní dimenze kvality bydlení. Z výsledk ů kvantitativní analýzy vyplývá, že nejvyšší kvality bydlení byla na základ ě zvolených složek kvality bydlení a jejích ukazatel ů zjišt ěna u obcí v zázemí m ěsta Šumperk. S ohledem na množství nové bytové výstavby, relativn ě mladého domovního fondu, vysokého podílu dom ů p řipojených na kanaliza ční i plynovou sí ť v četn ě vyššího podílu lesních a vodních pozemk ů, se jedná o obce Nový Malín, Rapotín, Dolní Studénky, Viký řovice a Bludov. Naopak mezi ty, u kterých byl zjišt ěn nízký stupe ň atraktivity lze řadit obce spíše venkovského či zárove ň periferního charakteru jako jsou Malá Morava, Šléglov, Vikantice, Jakubovice a Janoušov. Z výsledk ů kvalitativní analýzy lze ve stru čné podob ě vystihnout, že základními složkami p ři zvažování lokalizace nového bydlení jsou na základ ě odpov ědí respondent ů zejména složka technického a ekonomického (charakteru). Jako dopl ňkové byly zjišt ěny složka lokaliza ční a složka právn ě-institucionální, p řičemž u první z nich byl vysoce hodnocen ukazatel dostupnosti pracovních p říležitostí a ukazatel dopravní dostupnosti. Otázka ob čanské vybavenosti je z hlediska respondentových preferencí p ři lokalizaci nového bydlení vícemén ě nevýznamná. Hodnocení celkové spokojenosti s kvalitou bydlení v rámci referen čních obcí neprokázalo významn ější jak prostorovou, tak strukturní diferenciaci charakteristik respondent ů. Respondenti rozlišení podle pohlaví, v ěku, nejvyššího dokon čeného vzd ělání a velikostní kategorie obcí, v pr ůměru známek uvedli, že jsou se stávající kvalitou bydlení

85 v rámci obce svého trvalého bydlišt ě spokojeni. Vyšší míru spokojenosti však uvedli vlastníci nemovitostí p řed obyvateli žijícími v nájemním bydlení.

Klí čová slova – geografie bydlení, kvalita bydlení, kvalita života

86

10. Summary, key words The diploma thesis is focused on complex of partial analysis, which are aimed at condition and factors rating,connected with housing grade in the villages rank among Šumperk´sdistrict of administration. Introductory part represents comprehensive complex of knowledges as the housing grade, which is often discussed by experts from sociology, economics, political science, architecture, urbanplanning, geography and other disciplines. Everyone do this considering the tradition of subjekt orientation. The basic idea of housing grade is explained by experts from technical literature and related articles. The thesis continues with introduction of entering basis and spacious socioeconomics analysis on area of interest. The socioeconomics analysis is assumption to explain dynamic phenomenons, things and activities,which are related to housing. The main part of thesis is focused on housing grade analysis in the way of objective and subjective dimension. The first one comes out from comprehensive data set provided by Czech Statistical Office. The purpose of this analysis is creating the basic data matrix for evaluation objective dimension of housing grade, including its territorial differentiation. The qualitative analysis comes out from data set,acquired from questionnaire survey in the villages included in Šumperk´sdistrict of administration. These data are important because they´re input element for evaluation subjective dimension of housing grade. The results of quantitative analysis shows that the highest housing grade was found out in the background of Šumperk. Considering to the amount of new housing construction, relativem young housing stock, high proportion of homes connected to sewer and gas systém including high proportion of forest and waterland, it´s a community of Nový Malín, Rapotín, Dolní Studénky, Viký řovice and Bludov. Low level of attractiveness was found out in the villages like Malá Morava, Šléglov, Vikantice, Jakubovice and Janoušov. These villages can be classified as rural and peripheral. The results of qualitative analysis concisely shows that the basic elements for considering the location of new housing, according to survey, are economic and technical. Localization and legally institutional elements were found out as an additional. In the first element, the indicators of access to job opportunities and transport availability were highly rated. The issue of amenities is, according to respondents preferences, more or less insignificant. The evaluation of the whole satisfaction with housing grade, within reference community, didn´t show more signifiant spacious or structural differentiation characters of respondents. Respondents, who were distinguished according to sex, age, education and size category of municipalities, stated they are satisfied with the housing grade in thein hometown. The owners of houses are more satisfied than people who live in rental housing, according to the survey.

Key words - housing geography, housing quality, quality of life

87

11. Seznam použitých zdroj ů 11.1 Použitá literatura BAKOVÁ, Ludmila. Bydlení . Brno: Masarykova univerzita, 1997, 124 s. ISBN 80-210-1586-1. BALCHIN, Paul N. Housing policy in Europe . New York: Routledge, 1996, xvii, 349 p. ISBN 04-151-3513-3. BAXA, Jan. ÚZEMNÍ DIFERENCIACE KVALITY BYDLENÍ A LIDSKÉHO KAPITÁLU V LIBERECKÉM KRAJI NA PO ČÁTKU 21. STOLETÍ . Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. BI ČÍK, I. a kol. (2001): Druhé bydlení v Česku. Univerzita Karlova v Praze, P řírodov ědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 167 s. BLATNÁ, Michaela. BYDLENÍ A JEHO FINAN ČNÍ DOSTUPNOST . Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Dagmar ŠPALKOVÁ, Ph.D. BLAŽEK, Ji ří a David UHLÍ Ř. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace . Vyd. 2., přeprac. a rozš. V Praze: Karolinum, 2011, 342 s. ISBN 978-802-4619-743. BLUDSKÝ, Jan. Bydlení a bytová výstavba na území správního obvodu ORP Šumperk . Olomouc, 2010. Bakalá řská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vedoucí práce doc. RNDr. Zden ěk SZCZYRBA, Ph.D. BIČÍK, Ivan a Vít JAN ČÁK. Geografie na cestách poznání: sborník p řísp ěvk ů k šedesátinám Ivana Bi číka . Praha: Univerzita Karlova, P řírodov ědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2003, 197 p. ISBN 80-865-6110-0. CÍSA Ř, Jaromír a Jaroslav REKTO ŘÍK. Ekonomika bydlení . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999, 75, 6 s. ISBN 80-210-2240-X. ČERMÁK, L. (2005): Hodnocení vztahu dopravní dostupnosti a exponovanosti území. In: Problémy periferních oblastí . Editor Marie Novotná. Praha: Univerzita Karlova, 2005, 184 s. Edice Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, 17. ISBN 80-865-6121-6. DRBOHLAV, D., UHEREK, Z. (2007): Reflexe migra čních teorií . Geografie – Sborník ČGS, 112/2, s. 125–141. HAMPL, Martin, Václav GARDAVSKÝ a Karel KÜHNL. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR . 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989, 255 s. JOHNSTON, R, Derek GREGORY a David Marshall SMITH. The Dictionary of human geography . 3rd ed., rev. and updated. Cambridge, Mass., USA: Blackwell Reference, 1994, xx, 724 p. ISBN 06-311-8142-3. LUX, Martin. Mikroekonomie bydlení: podkladová studie ke grantovému projektu GA ČR č. 402/01/0146 . V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 87 s. ISBN 80-245-0338-7. LUX, Martin. Spokojenost českých ob čan ů s bydlením . Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2002, 51 s. Sociological papers, 02:3. ISBN 80-733-0014-1.

88

LUX, Martin. Bydlení v ěc ve řejná: sociální aspekty bydlení v České republice a zemích Evropské unie . 1. vyd. Praha: Slon, 2002, 287 s. ISBN 80-864-2912-1. LUX, Martin (2005): O spokojenosti českých ob čan ů s užívaným bydlením. Sociologický časopis, 41/2. Sociologický ústav AV ČR, Praha, s. 227–252. LUX, Martin. Regionální rozdíly v dostupnosti bydlení v České republice . 1. vyd. Editor František Kuda. Praha: Sociologický ústav Akademie v ěd ČR, 2008, 193 s. ISBN 978-807- 3301-491. MAIER, Karel. Ekonomika územního rozvoje . 1. vyd. Editor František Kuda. Praha: Grada Publishing, 2000, 142 s. ISBN 80-716-9644-7. MALPASS, Peter a Alan MURIE. Housing policy and practice . 5th ed. Basingstoke: Macmillan, 1999, xii, 308 s. Public policy and politics. ISBN 03-337-3189-1. MELZER, Miloš a Jind řich SCHULZ. Vlastiv ěda šumperského okresu . Vyd. 1. Šumperk: Okresní vlastiv ědné muzeum, 1993, 585 s., [58] s. obr. p říl. ISBN 80-850-8302-7. MOLDAN, Bed řich. Podman ěná planeta. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2009, 419 s. ISBN 978-80- 246-1580-6. MUSIL, Ji ří. Sociologie bydlení . Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1971, 303 s. MUSIL, Ji ří (2005): Jak se formovala sociologie bydlení. Sociologický časopis, 41/2. Sociologický ústav AV ČR, Praha, s. 207–226. PETEREK, Kamil. TRANSFORMACE SEKTORU SLUŽEB NA OPAVSKU PO ROCE 1989: Regionáln ě geografická analýza . Olomouc, 2007. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Peterek.pdf. Diplomová práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vedoucí práce doc. RNDr. Zden ěk SZCZYRBA, Ph.D. POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika . Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 294 s. ISBN 80- 869-2903-5. Sociální geografie pražského m ěstského regionu . Editor Martin Ou řední ček. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje P řírodov ědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2006, 159 s. ISBN 80-865-6194-1. SUMKA, H. J. (1977): Measuring the Quality of Housing: An Econometric Analysis of Tax Appraisal Records. Land Economics 53/3, s. 289–309 SUNEGA, Petr. Makroekonomie bydlení . V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 34 s. ISBN 80-245-0337-9. SUNEGA, Petr, Daniel ČERMÁK a Zdenka VAJDOVÁ. Dráhy bydlení v ČR 1960-2001: minulá, sou časná a budoucí st ěhování ob čan ů ČR ve výzkumu postoj ů k bydlení . 1. vyd. Editor František Kuda. Praha: Sociologický ústav Akademie v ěd České republiky, 2002, 97 s. Sociological papers, 02:5. ISBN 80-733-0018-4.

89

SUNEGA, Petr. Objektivní a subjektivní hodnocení finan ční dostupnosti bydlení v ČR v pr ůběhu 90. let . 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie v ěd České republiky, 2003, 100 s. Sociological papers, 03:5. ISBN 80-733-0038-9. SUNEGA, Petr (2005): Efektivnost vybraných nástroj ů bytové politiky v České republice. Sociologický časopis, 41/2, Sociologický ústav AV ČR, Praha, s. 271–299. Reziden ční segregace . 1. vyd. Editor Lud ěk Sýkora. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2010, 143 s. ISBN 978-808-7147-252. VÁGNER, Ji ří (2003): První nebo druhé bydlení? Druhé bydlení jako významná složka životního stylu. In: BI ČÍK, Ivan a Vít JAN ČÁK. Geografie na cestách poznání: sborník přísp ěvk ů k šedesátinám Ivana Bi číka . Praha: Univerzita Karlova, Přírodov ědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2003, 197 p. ISBN 80-865-6110-0. VÁGNER, Ji ří a Dana FIALOVÁ. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku . Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodov ědecké fakulty Univerzity Karlovy, 2004, 286, xxxv s. ISBN 80-865-6115-1. WINTER, M., MORRIS, E. W., GUTKOWSKA, K., JEZEWSKA-ZYCHOWICZ, M., PALASZEWSKA-REINDL, T., ZELAZNA, K., GRZESZCZAK-SWIETlIKOWSKA, U. 1999. „Constraints, domain conditions and well-being: evidence from Poland during the transformation“, Journal of Consumer Affairs 33: 27–47. In: LUX, Martin. Spokojenost českých ob čan ů s bydlením. Praha: Sociologický ústav Akademie v ěd České republiky, 2002, 51 s. Sociological papers, 02:3. ISBN 80-733-0014-1.

11.2 Internetové zdroje ARCHIWEB.CZ. Archiweb.cz [online]. c1997-2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/ CENIA. Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/home CENTRUM PASIVNÍHO DOMU. Pasivní domy [online]. c2006-2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.pasivnidomy.cz/ COŽP. Projekty [online]. c1992-2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/projekty CRR ČR. Portál Regionálních Informa čních Servis ů [online]. c2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs CSRB.CZ. Česká spole čnost pro rozvoj bydlení: platforma názor ů a informací [online]. c2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.csrb.cz/

90

ČER ŇANSKÝ, Martin. Památky a lidová architektura ČR: D ům a zahrada, chalupy, bydlení a nábytek - fotky a historie [online]. 2000 - 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/ ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/711011-12-r_2012-01 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/89c52bc40c6ab256c 1256f08002e9b2e/$FILE/okres%20%C5%A0umperk.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/krajp/13-7108-03-xm ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=MLO5031PU_OR1.8&voa=tabulk a&go_zobraz=1&verze=0 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=MLO5011PU_OB2.67&voa=tabul ka&go_zobraz=1&verze=0 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E733/$File/130212087.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/8209-13 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/22002AE783/$File/w- 71130212q1j1.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/7c6884637c393da6c 1257a83003fdfdc/$FILE/w-71130212q1s12.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/sldb- xm?opendocument&uzemi=obce ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13

91

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/xm/redakce.nsf/i/podrobne_udaje_v_publikacich_ze_sldb_2001 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Český statistický ú řad: ČSÚ [online]. © 2013 [cit. 2013-04- 16]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CD0048E25C/$File/CZ071_ZVKR023.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. MOS - Městská a obecní statistika [online]. 2012 [cit. 2013- 04-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0715/ ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. 8206-12, Stavby pro bydlení dokon čené, obsah [online]. 2013, 12.7. 2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/8206-12 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. 711361-09, Postavení venkova v Olomouckém kraji, obsah: ČSÚ v Olomouci [online]. c2013, 14.5. 2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/krajp/711361-09-xm ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ve řejná databáze ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp ČIŽP. ČIŽP [online]. © 2004 - 2011 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.cizp.cz/ Euroekonom.cz: ekonomika, vzd ělání, podnikání [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ EURONET MEDIA S.R.O. Realitní zpravodaj [online]. c 2005 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.realitymorava.cz/realitni-zpravodaj/341-pruzkum-bydleni-lide-chteji-dobrou- dostupnost-a-blizko-supermarket MAFRA A.S. Bydlení iDNES.cz: Vše o bydlení [online]. ©1999 – 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/ MAFRA, a.s. IDOS: Vyhledání spojení [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/ MAFRA A.S. Reality.iDNES.cz: Reality a nemovitosti z celé ČR [online]. c1999 – 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://reality.idnes.cz/ MMR: Koncepce bydlení ČR z r. 2011 [online]. 13.7.2011 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytova-politika/Koncepce-Strategie/Koncepce- bydleni-CR-do-roku-2020 M&M REALITY. MM reality: Oblíbená realitní kancelá ř - byty, domy, pozemky [online]. c2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.mmreality.cz/cs/ MO ČR. Kontaminovaná místa [online]. c 2009 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://kontaminace.cenia.cz/ REALITNÍ KANCELÁ Ř STING, s. r. o. Reality, byty: Realitní kancelá ř STING [online]. c1997 – 2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.rksting.cz/

92

RF HOBBY S.R.O. Vše pro bydlení [online]. ©2002-2007 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.vseprobydleni.cz/ Regionální disparity v dostupnosti bydlení [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.disparity.cz/index.asp?menu=3 SEZNAM.CZ, a.s., Mapy.cz, s.r.o. Mapy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ SEZNAM.CZ, a.s. Sreality.cz: reality a nemovitosti z celé ČR [online]. c1996–2013 [cit. 2013- 04-23]. Dostupné z: http://www.sreality.cz/ SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, v.v.i. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. c2005 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.soc.cas.cz/ SZCZYRBA, Z. Bydlení – nové formy a dimenze . 1 s. [online]. [cit. 2013-04-23] c2004 Dostupné z:http://www.csrb.cz/konference.pdf TRIADA, spol. s r. o., Praha. Kvalita života v českých m ěstech: DVS [online]. c 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6466841 Výzkum periferních oblastí [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.periphery.cz/index.php ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY: Úplná aktualizace 2012 - Šumperk [online]. 2009, 7.1.2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.sumperk.cz/cs/obcan/ostatni/uzemne- analyticke-podklady-uplna-aktualizace-2012.html

93

12. Seznam p říloh Příloha č. 1: Vymezení SO ORP Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007) Příloha č. 2: Hustota a po čet obyvatel v obcích SO ORP Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: Regionální statistika, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013) Příloha č. 3: Podíl obyvatel žijících v rodinných domech (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: SLDB 2011, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013) Příloha č. 4: Pr ůměrné stá ří trvale obydlených byt ů, podíl dom ů postavených p řed rokem 1919 (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: SLDB 2011, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013) Příloha č. 5: Podíl dom ů podle materiálu nosných zdí: ze st ěnového panelu (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: SLDB 2011, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013) Příloha č. 6: Podíl byt ů vytáp ěných plynem, podíl dom ů s přípojem na kanaliza ční sí ť (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: SLDB 2011, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013) Příloha č. 7: Časová dostupnost okresního m ěsta Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: www.mapy.cz, 2013) Příloha č. 8: Dopravní dostupnost m ěsta Šumperk ve řejnou dopravou (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: www.idos.cz, 2013) Příloha č. 9: Za řízení léka řské pé če v SO ORP Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: Ve řejná databáze ČSÚ, 2013) Příloha č. 10: Pr ůměrné kupní ceny stavebních pozemk ů v obcích SO ORP Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: Ve řejná databáze ČSÚ, 2013) Příloha č. 11: Výzkum kvality bydlení na území Šumperska (dotazník)

94

PŘÍLOHY

95

Příloha č. 1: Vymezení SO ORP Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007)

96

Příloha č. 2: Hustota a po čet obyvatel v obcích SO ORP Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: Regionální statistika, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013)

97

Příloha č. 3: Podíl obyvatel žijících v rodinných domech (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: SLDB 2011, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013)

98

Příloha č. 4: Pr ůměrné stá ří trvale obydlených byt ů, podíl dom ů postavených p řed rokem 1919 (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: SLDB 2011, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013)

99

Příloha č. 5: Podíl dom ů podle materiálu nosných zdí: ze st ěnového panelu (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: SLDB 2011, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013)

100

Příloha č. 6: Podíl byt ů vytáp ěných plynem, podíl dom ů s přípojem na kanaliza ční sí ť (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: SLDB 2011, Krajská správa ČSÚ Olomouc 2013)

101

Příloha č. 7: Časová dostupnost okresního m ěsta Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: www.mapy.cz, 2013)

102

Příloha č. 8: Dopravní dostupnost m ěsta Šumperk ve řejnou dopravou (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: www.idos.cz, 2013)

103

Příloha č. 9: Za řízení léka řské pé če v SO ORP Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: Ve řejná databáze ČSÚ, 2013)

104

Příloha č. 10: Pr ůměrné kupní ceny stavebních pozemk ů v obcích SO ORP Šumperk (obrázek), (administrativní člen ění k 31. 12. 2007), (Zdroj dat: sreality.cz, fortexreality.cz, stingreality.cz 2013)

105

Příloha č. 11: Výzkum kvality bydlení na území Šumperska (dotazník)

VÝZKUM KVALITY BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ŠUMPERSKA

DOTAZNÍK

Vážená paní, vážený pane dovolte, abych Vám položil n ěkolik otázek týkajících se Vašich subjektivních pocit ů a názor ů na podmínky a okolnosti bydlení ve Vaší obci. Dotazník je sou částí magisterské práce a bude sloužit jako vstupní zdroj dat ur čených pro následné zpracování a vyhodnocení. Dotazníkové šet ření probíhá ve vybraných obcích správního obvodu ORP Šumperk. Tento výzkum je organizován výlu čně pro studijní ú čely. D ěkuji za spolupráci.

Kontakt: Bc. Jan Bludský (Katedra geografie P řF UP, 17. listopadu 12, 771 46 Olomouc)

I. Obecné charakteristiky bydlení

1. Místo sou časného trvalého bydlišt ě: • obec:______1.1. typ zástavby: a) rodinný d ům b) cihlový byt c) panelová 1.2. obec, kde trvale bydlíte, má:

a) mén ě než 199 obyvatel

b) 200 – 499

c) 500 – 999

d) 1000 – 1999

e) 2000 – 4999

f) více než 20000 obyvatel

2. Jak dlouho zde bydlíte? • od svého narození (vynechat otázku č. 3) • větší část svého dosavadního života (pokra čujte na otázku č. 3) • menší část svého dosavadního života (pokra čujte na otázku č. 3) • nedávno jsem se p řist ěhoval (pokra čujte na otázku č. 3)

3. Pro č jste se p řist ěhoval do místa svého sou časného bydlišt ě? – zakroužkujte, p řípadn ě napište nejvýznamn ější d ůvod • bydlení odpovídalo mým p ředstavám • kv ůli p řírodnímu prost ředí

106

• byt mi byl p řid ělen • přist ěhoval jsem se za partnerem • kv ůli blízkosti místa pracovišt ě • žili zde moji p říbuzní • oblast byla dob ře dostupná ve řejnou dopravou • místo m ělo dobrou pov ěst • jiné d ůvody, konkrétn ě: …………………………………………………………………………..

4. Doporu čil (a) byste svému dobrému p říteli, aby se p řist ěhoval do oblasti vašeho sou časného bydlišt ě?

a) ano b) ne c) nevím, možná

5. Máte v plánu se v blízké budoucnosti odsud st ěhovat?

a) ano (pokra čujte otázkou č. 6) b) ne c) nevím

6. V případ ě, že byste se cht ěl (a) z místa Vašeho sou časného bydlišt ě odst ěhovat, jaké důvody by Vás k tomu vedly?

Vypište konkrétn ě:

………………………………………………………………………………………….

7. V jakém byt ě bydlíte?, (zakroužkujte p říslušný právní vztah k bydlení)

a) ve vlastním dom ě b) v osobním vlastnictví c) družstevní vlastnictví

d) nájemní

8. Uve ďte prosím velikost Vašeho bytu:

a) 1+1 b) 1+2 c) 1+3 d) 1+4 e) v ětší

II. Hodnocení spokojenosti s kvalitou bydlení podle uvedených aspekt ů

9. Jak jste spokojen s následujícími technicko-ekonomickými aspekty kvality Vašeho bydlení? Konkrétn ě s:

velmi spíše spíše velmi nedovedu spokojen spokojen nespokojen nespokojen posoudit obytná plocha obydlí □ □ □ □ □ dispozice bytu □ □ □ □ □ velikost bytu/domu vzhledem □ □ □ □ □ k velikosti domácnosti výše m ěsí čních náklad ů □ □ □ □ □

107

10. Jak jste spokojen s kvalitou bydlení v rámci Vašeho obytného prost ředí v následujících ohledech (lokaliza ční aspekty)?

velmi spíše spíše velmi nedovedu spokojen spokojen nespokojen nespokojen posoudit

dopravní dostupnost okresního □ □ □ □ □ města Šumperk dostupnost pracovních p říležitostí □ □ □ □ □ dostupnost obchod ů a služeb □ □ □ □ □ kvalita ve řejných prostor □ □ □ □ □ životní prost ředí □ □ □ □ □ za řízení léka řské pé če □ □ □ □ □ kulturní a sportovní za řízení □ □ □ □ □ bezpe čnost ve čtvrti □ □ □ □ □

11. Jak jste spokojen s následujícími právn ě-institucionálními aspekty kvality Vašeho bydlení?

velmi spíše spíše velmi nedovedu spokojen spokojen nespokojen nespokojen posoudit

schválený územní plán □ □ □ □ □ plánovaná výstavba v obci □ □ □ □ □ právní vztah k bydlení □ □ □ □ □ (nájemní/družstevní/osobní vlastnictví)

III. Výb ěr nového bydlení

12. Co hraje podle Vašeho názoru nejvýznamn ější roli p ři výb ěru nového bydlení?

(ohodno ťte podle významnosti každý z následujících aspekt ů v tabulce níže.

(1 – nejv ětší význam, 3 – neutrální postoj, 5 – nejmenší význam, 0 - nevím)

význam pro Vás 1 2 3 4 5 0 vztah k místu □ □ □ □ □ □ přátelé a rodina □ □ □ □ □ □ stav nemovitosti □ □ □ □ □ □ ob čanská vybavenost sídla □ □ □ □ □ □ dopravní dostupnost □ □ □ □ □ □ životní prost ředí □ □ □ □ □ □ dostupnost pracovních p říležitostí □ □ □ □ □ □

108

cena nemovitosti □ □ □ □ □ □ lokalita □ □ □ □ □ □ velikost obydlí □ □ □ □ □ □ sousedské vztahy □ □ □ □ □ □ sociální prost ředí □ □ □ □ □ □

IV. Záv ěre čné hodnocení

13. Jak celkov ě hodnotíte kvalitu Vašeho bydlení?

(ohodno ťte na stupnici, uve ďte prosím pozitiva, p řípadn ě negativa, vypište konkrétn ě)

1 – velmi dobrá 2 – dobrá 3 – pr ůměrná 4 – špatná 5 – velmi špatná 0 – nevím pozitiva:………………………………………………………………………………………………... negativa:……………………………………………………………………………………………….

Děkuji za rozhovor.

14. Pohlaví: muž žena

15. Věk: 15–24 25–39 40–59 60+

16. Vzd ělání: • základní • st řední bez maturity • st řední s maturitou • vysokoškolské

109