Spolufinancováno

Zadavatel: Sdružení Region Beskydy Radniční 1148 738 22 Frýdek-Místek tel.: 0658-609 271

Zpracovatelé: Generální zpracovatel projektu: Beskydské informační centrum Frýdek-Místek regionální agentura pro informace a služby CR nám. Svobody 6 738 02 Frýdek-Místek tel.: 0658-357 65 e-mail: [email protected]

Na zpracování se dále podíleli: TŘANOVICE SLUŽBY o.p.s. JS TOURISM Ostrava

Zpracováno: leden - červen 2001 Úvodní slovo

Vážení přátelé,

Cestovní ruch, vběžné řeči turistika, je již delší dobou významnou součástí hospodářství každého státu. Vrozvinutých zemích Evropy činí příjmy zprůmyslu cestovního ruchu významnou, mnohdy pro pokladny zemí, regionů a obcí rozhodující částku. Nejde však pouze o peníze jako takové. Asi nejvýznamnějším efektem rozvoje cestovního ruchu je jeho multiplikační efekt, kdy jeho rozvoj působí pozitivně na mnoho odvětví lidského života. A je to zaměstnanost obyvatel, rozvoj služeb, údržbu historických památek nebo ochranu životního prostředí.

Jsem přesvědčen, že další rozvoj cestovního ruchu je rovněž podstatným stavebním kamenem pro ekonomický a hospodářský rozvoj našeho, beskydského regionu. Sdružení region Beskydy přistoupilo, jako soubor rozhodujících veřejnoprávních subjektů vtéto části Beskyd, kzadání zpracování strategie rozvoje cestovního ruchu vRegionu Beskydy. Vytvořením strategie rozvoje cestovního ruchu je stanovena globální vize rozvoje cestovního ruchu vRegionu Beskydy včetně základních a dílčích cílů, realizačních opatření a investičních projektů.

Jsme zároveň rádi, že se ktomuto našemu rozhodnutí pozitivně připojilo také Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Česká centrála cestovního ruchu.

Jsem přesvědčen, že výsledky a závěry téměř půlročního snažení širokého spektra odborníku a podnikatelů vcestovním ruchu, tak jak jsou prezentovány na následujících stranách, jsou vhodným odrazovým můstkem pro další rozvoj cestovního ruchu vRegionu Beskydy.

Ing. Petr Rafaj předseda představenstva Sdružení Region Beskydy

1 OBSAH

Úvod 3 Projekce 62

Situační analýza regionu 4 1. Úvod 62

1. Poloha a geografická charakteristika území 4 2. Globální vize rozvoje cestovního ruchu vRegionu Beskydy 62 2. Sociálně-ekonomická charakteristika území 6 2.1. Negativní a pozitivní aspekty pro realizaci rozvoje turistiky 2.1. Míra urbanizace v Regionu Beskydy 2.2. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 2.2. Aplikace poznatků analytické a syntetické části studie 2.3. Struktura zaměstnanosti pro vytvoření komplexní rozvojové vize 2.4. Míra podnikatelských aktivit 2.2.1. Cílové marketingové skupiny účastníků 2.4.1. Výsledky výzkumů cestovního ruchu vRegionu Beskydy 2.2.2. Dekompozice regionu zhlediska cestovního ruchu 3. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu 10 2.2.3. Specifika Regionu Beskydy zhlediska rozvojové vize 3.1. Kulturní a přírodní hodnotyúzemí regionu dle obcí 2.2.4. Monitoring hlavních rozvojových parametrů 3.2. Analýza přírodních a kulturních hodnot turismu vRegionu Beskydy 3.3. Dopravní dostupnost 2.3. Strategické a taktické cíle rozvoje cestovního ruchu 3.4. Turistická infrastruktura vRegionu Beskydy 3.4.1. Ubytovací zařízení 2.3.1. Generální vize rozvoje – strategický cíl 3.4.2. Individuální chatová rekreace 2.3.2. Základní prioritní cíle 3.4.3. Stravovací zařízení 2.3.3. Dílčí cíle 3.4.4. Sportovní zázemí 2.3.4. Realizační opatření a projekty 3.4.5. Kulturní zázemí 2.3.5. Rozvojová koncepce a úlohy turistických center 3.5. Plochy pro rozvoj aktivit cestovního ruchu vRegionu Beskydy

4. Organizace a marketing cestovního ruchu 38 3. Investiční prostředí pro rozvoj cestovního ruchu vRegionu Beskydy 78 4.1. Propagace a organizace 4.2. Marketingové a rozvojové strategie a průzkumy 3.1. Struktura investičních možností a potřeb pro rozvoj 4.3. Marketingový výzkum spotřebitelského chování turistů cestovního ruchu vregionu 4.4. Turistická informační centra 3.1.1. Rozhodující rozsáhlé projekty pro rozvoj cestovního ruchu 3.1.2. Alternativní projekty sdílčím vlivem na rozvoj cestovního ruchu Vyhodnocení situační analýzy regionu 48 3.1.3. Přehled projektů dle předpokládaného místa realizace 1. Kategorizace území zhlediska potenciálu 3.2. Principy podporovaného investování do rozvojových pro rozvoj cestovního ruchu 48 aktivit CR vregionu 3.2.1. Centrální oblast Beskyd a oblast velkých přehrad 1.1. Centrální část Beskyd (oblasti I. a III.) 1.2. Podhůří Beskyd – svýznamnými tur. atrakcemi 3.2.2. Ostatní oblasti regionu 1.3. Okolí vodních nádrží 3.3. Atrakce obvyklé vturistických střediscích sletní i zimní 1.4. Venkovské aglomerace – jinak turisticky zajímavé klientelou 1.5. Město Frýdek-Místek 3.4. Vhodné investiční akce pro metodu BOT 1.6. Shrnutí a doporučení 4. Závěr – ekonomická rozvojová vize 92 2. Definice cílových marketingových skupin 53 4.1. Odhad nákladů realizace rozvojové vize 3. Analýza SWOT 54 4.2. Investiční analýza rozvojové vize 3.1. Silné stránky 3.2. Slabé stránky 3.3. Příležitosti 3.4. Rizika a ohrožení 3.5. Možnosti využití silných stránek ke zhodnocení příležitostí 3.6. Možnosti odstranění slabých stránek využitím příležitostí 3.7. Možnosti využití silných stránek kodstranění rizik 3.8. Možnosti vyhnutí se ohrožení odstraněním slabých stránek 3.9. Vyhodnocení alternativ volby strategie na základě SWOT analýzy 3.10. Vyhodnocení výsledků SWOT analýzy pro volbu strategie

2 ÚVOD Účastníci workshopů Karel Baron Třanovice služby o.p.s. Zkušenosti zrozvoje cestovního ruchu vcelosvětovém měřítku doka- Jaromír Dobrozemský Obec Ostravice – Sdružení obcí zují, že je potřebné věnovat stále větší pozornost jeho strategickému Frýdlantsko – Beskydy, starosta projektování. Cílem takovéhoto projektování by mělo být především za- Bohumil Dolanský Město Frýdlant n.O. – Sdružení obcí jištění rozvoje cestovního ruchu vregionu a tím zajištění ekonomického Frýdlantsko-Beskydy, starosta a hospodářského rozvoje regionu. Alena Hlavová IC Jablunkov – Město Jablunkov Karel Houdek Město Šenov – Sdružení obcí Průmysl cestovního ruchu je mnohooborové hospodářské odvětví. Slezská brána, starosta Ztohoto důvodu bylo do tvorby strategického projektování rozvoje ces- Jaroslav Hylský Beskydské hotely a.s., tovního ruchu vRegionu Beskydy zapojeno co nejvíce zainteresovaných generální ředitel společnosti subjektů. Především podnikatelů voblasti cestovního ruchu, zástupců Pavla Janechová Beskydské informační centrum samosprávy a státní správy, a dalších institucí, organizací a společností. Frýdek-Místek Josef Klimánek Obec Morávka – Sdružení obcí Hlavním zpracovatelem Strategie rozvoje cestovního ruchu vRegionu povodí Morávky, starosta Beskydy bylo Beskydské informační centrum Frýdek-Místek – regionál- Petr Kolčárek Beskydské informační centrum ní agentura pro informace a služby cestovního ruchu. Na přípravě Frýdek-Místek, ředitel a zpracování jednotlivých částí „strategie“ se však podílely další společ- Eduard Kopl Hotel Odra, Ostravice, ředitel hotelu nosti, firmy, instituce a jednotlivci. Především pak Třanovice služby Petr Kratochvíl Česká centrála cestovního ruchu, o.p.s., JS Tourism Ostrava, pracovníci Odboru územního a ekonomic- vedoucí odboru regionalistiky kého rozvoje Města Frýdek-Místek a pracovníci referátu regionálního Jan Kožušník Obec Řepiště – Sdružení obcí rozvoje a ÚP Okresního úřadu ve Frýdku-Místku. Slezská brána, starosta Anna Ležáková Okresní úřad ve Frýdku-Místku Vprvní etapě byla připravena situační analýza možností cestovního ru- – Referát regionálního rozvoje a ÚP chu vRegionu Beskydy. Bylo zpracováno velké množství dat především Pavol Lukša Obec Čeladná – Sdružení obcí zoblastí sociálně-ekonomické a regionálního potenciálu pro rozvoj ces- Frýdlantsko- Beskydy, starosta tovního ruchu. Jako velký zdroj poznatků se vtéto části ukázal Marke- Jaroslava Michnová Obec Hukvaldy tingový výzkum cestovního ruchu vokrese Frýdek-Místek. Oto Onderek Třanovice služby o.p.s., ředitel Lubomír Petr Hotel Centrum Frýdek-Místek Vdruhé etapě byly na základě syntézy dat a údajů analytické části stra- Josef Prudký Horský Hotel Sůkenická, Bílá tegie formulovány závěry, které tvoří východisko pro tvorbu generální Milan Roman Ministerstvo pro místní rozvoj vize rozvoje. Vhodnou pomůckou nám vtéto etapě byla standardní SWOT České republiky, oddělení regionálních analýza. záležitostí Jiří Schnirch Okresní úřad ve Frýdku-Místku Ve třetí etapě pak byla na základě zjištěných a vyhodnocených dat Jan Stejskal Ministerstvo pro místní rozvoj a dalších poznatků diskutovaných na workshopech či přímým jednáním České republiky, vrchní ředitel sekce na obcích a městech nebo se soukromými investory stanovena globální Milan Stypka Obec Dobrá – Sdružení obcí vize rozvoje cestovního ruchu vRegionu Beskydy včetně základních povodí Morávky, starosta a dílčích cílů, realizačních opatření a projektů. Vzávěru jsme se pokusili Lukáš Slazaur Region Těšínské Slezsko odhadnout ekonomickou náročnost jak jednotlivých investičních pro- Petr Šabrňák Odbor územního a ekonomického rozvoje jektů, především té nejvyšší strategické úrovně, tak finanční náročnost Městského úřadu ve Frýdku – Místku, celé rozvojové vize. vedoucí odboru Otakar Šlofar Sdružení obcí Frýdlantsko-Beskydy Výsledky a závěry zpracované pracovním týmem složeným zodborníků Jitka Švihelová Krajský úřad – Kraj Moravskoslezský, výše uvedených společností a institucí byly postupně předkládány oddělení cestovního ruchu a prodiskutovány na několika WORKSHOPECH, kterých se zúčastnili Ludmila Tkáčová VOŠ GOODWILL Frýdek-Místek, zástupci místní a státní správy a samosprávy vRegionu Beskydy, před- ředitelka školy stavitelé „sousedních regionů“ Beskydy-Valašsko, Těšínské Slezsko resp. Pavla Uhrová Hotel Prosper, Čeladná Sdružení obcí Jablunkovska. Velice důležité a podnětné byly připomín- Jiří Volný Obec Fryčovice – Sdružení obcí Povodí ky a stanoviska podnikatelů voblasti cestovního ruchu, především ma- Ondřejnice, starosta jitelů či provozovatelů ubytovacích zařízení, sportovních zařízení nebo Robert Volný Penzion Jízdárna, Lyžařský areál Sviňorky, zástupců Vyšší odborné školy cestovního ruchu GOODWILL ve Frýdku- Morávka Místku. Svými připomínkami na WORKSHOPECH rovněž přispívali zá- Alois Zajíček Město Vratimov – Sdružení obcí Slezská stupci České centrály cestovního ruchu, Ministerstva pro místní rozvoj brána, starosta České republiky, Okresního úřadu ve Frýdku-Místku a Krajského úřadu Richard Žabka Městský úřad Frýdek-Místek – OÚR Moravskoslezského kraje.

Závěry strategie jsou tedy dílem širokého spektra odborníků zcelého Regionu Beskydy, geograficky i oborově. Tato skutečnost je zárukou toho, že Strategie rozvoje cestovního ruchu vReginu Beskydy nezůsta- ne pouze odborným dokumentem ale přispěje svým dílem khospodář- skému a ekonomickému rozvoji regionu.

3 SITUAČNÍ ANALÝZA REGIONU

1. POLOHA A GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Region Beskydy se nachází vseverovýchodní části České republiky Převážná část území regionu náleží kmírně teplé klimatické oblasti. Jen vmarketingovém regionu Severní Moravy a Slezska. Specifikem území jeho jižní část, oblast Moravskoslezských Beskyd, leží vchladné klima- je blízkost hranic sPolskem a jeho přímé sousedství se Slovenskem tické oblasti. Nejteplejší oblastí sledovaného regionu je část, jež se na- v jihovýchodní části. Administrativně spadá do Ostravského kraje pod chází severně od spojnice Hukvaldy – Rychaltice - Frýdek-Místek – Dobrá okres Frýdek-Místek, avšak nezahrnuje Třinecko a Jablunkovsko. Na - Komorní Lhotka. druhé straně kněmu náleží katastry obcí Albrechtice a Těrlicka zokresu Karviná (viz Příloha č.1 – Mapa Euroregionu Beskydy). Severovýchodní Dle měření meteorologické stanice na Lysé Hoře byla průměrná teplota část území sousedí skatastrem metropole kraje, Ostravy. vroce 1998 3,4 oC, vroce 1999 3,5 a vroce 2000 1,4. Nejstudenějším měsícem bývá únor sprůměrnou teplotou za poslední tři roky –4,9 oC, Oblast o rozloze 95 654 ha zahrnuje část Moravskoslezských Beskyd, a nejteplejším naopak měsíc červenec 11,1 oC. Palkovické hůrky, masiv Ondřejníku a svažuje se do Ostravské pánve a Moravské brány. Územím protékají řeky Ostravice, Ondřejnice, Sto- Dešové srážky se svými ročními úhrny řadí region mezi nejdeštivější návka a Morávka. Řeka Odra tvoří veStaré Vsi malý úsek hranice úze- vČeské republice, přičemž Lysá hora 1 500 mm srážek ročně je vůbec mí. Voblasti bylo vytvořeno šest vodních nádrží - Žermanice, Těrlicko, nejdeštivějším místem v republice. Nejdeštivějším měsíci za poslední Baška, Olešná, Morávka a Šance, znichž poslední dvě jmenované jsou tři roky jsou červen a červenec sprůměrem 212 mm resp. 296 mm využívány jako zásobníky pitné vody, ostatní slouží krekreaci. srážek.

Nejvyšším místem oblasti je vrchol Lysé hory (1323 m n. m.), zároveň Téměř polovina sledovaného území leží v Chráněné krajinné oblasti Bes- nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd. Nejníže položené místo leží kydy, která zaujímá celkovou plochu 1160 km2, čímž je druhou největší na soutoku řek Ondřejnice a Odry ve výšce 220 m n. m. Nejjižněji polo- velkoplošnou chráněnou oblastí vrepublice. Ke zvláštnostem fauny patří ženou obcí je Bílá, nejzápadněji leží obec Stará Ves nad Ondřejnicí svou výskyt rysa a vposledním období i vlka a medvěda. Vlesních poros- místní částí Košatka, nejseverněji město Šenov a nejvýchodněji obec tech převládají druhotné smrčiny, vníže položených oblastech se do- Smilovice. chovaly vsouvislých plochách také původní porosty buku.

4 5 2. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ Místo Rozloha Počet Hustota v ha obyvatel na km2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Albrechtice 1 269 4 091 322 Baška 1 283 3 131 244 Bílá 5 646 361 6 2.1 Míra urbanizace Brušperk 1 026 3 635 354 Bruzovice 1 595 719 45 Region Beskydy zahrnuje celkem 60 obcí, ztoho pět měst – okresní Čeladná 5 904 2 017 34 město Frýdek-Místek, dále Frýdlant nad Ostravicí, Brušperk, Vratimov, Dobrá 873 2 978 341 a Šenov. Celkem zde žije 161868 obyvatel. Dobratice 705 1 048 149 Dolní Domaslavice 736 902 123 Tabulka - Přehled obcí – údaje o rozloze a počtu obyvatel Dolní Tošanovice 369 277 75 Fryčovice 1 645 2 137 130 Celkem se vesledované oblasti nachází 44 obcí spočtem obyvatel do Frýdek-Místek 5 160 62 143 1 204 2000, vevenkovských obcích žije tedy zhruba jedna čtvrtina z celkové- Frýdlant n/O 2 228 9 782 439 ho počtu obyvatel, přesně 41 880. Nejmenší obcí jsou Kaňovice Hnojník 642 1 446 225 s 175 obyvateli, největším městem Frýdek-Místek s62 143 obyvateli. Horní Bludovice 899 1 541 171 Ve městech žije více než polovina obyvatel, celkem 99 508, což je přes- Horní Domaslavice 505 565 112 ně 61,5 % zcelkového počtu obyvatel. Průměrná hustota obyvatel je Horní Tošanovice 529 467 88 2 169 obyvatel / km . Hukvaldy 2 029 1 873 92 Janovice 1 315 1 669 127 Skladba obyvatel je známa pouze za celý okres Frýdek-Místek. Kaňovice 259 175 68 V okrese je cca 59% trvale žijících obyvatel vproduktivním věku, 22 % Komorní Lhotka 1 990 1 114 56 obyvatel vpředproduktivním věku a pouze 19 % obyvatel poproduktiv- Kozlovice 2 110 2 823 134 ního věku. Národnostní skladba obyvatelstva okresu je poměrně pest- Krásná 4 413 625 14 rá, i když rozhodující podíl zaujímají národnosti mluvící českým jazy- Krmelín 503 1 839 366 kem, jež při sčítání lidu vroce 1991 činil 85,61 % před polskou národ- Kunčice p/O 2 018 1 972 98 ností spodílem 9,1 % a slovenskou národností 4,26 %. Nutno však Lhotka 722 444 61 podotknout, že převážná část polsky mluvících obyvatel okresu žije Lučina 744 1 131 152 voblastech Třinecka a Jablunkovska, které nejsou součástí sledované- Malenovice 1 264 321 25 ho území. Metylovice 1 115 1 497 134 Morávka 8 735 1 043 12 Nižní Lhoty 378 254 67 2.2 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Nošovice 646 965 149 Ostravice 2 899 2 367 82 Úroveň vzdělání obyvatelstva je opět známa pouze za okres Frýdek-Mís- Palkovice 2 539 2 605 103 tek. Údaje, zjištěné při sčítání lidu vroce 1991, vypovídají, že na 100 Paskov 1 178 3 732 317 osob starších 25 let připadlo 26,7 % obyvatel se středoškolským vzdě- Pražmo 355 1 049 295 láním (94 % úrovně ČR a 33 místo mezi okresy) a 7,1 % obyvatel Pržno 293 745 254 svysokoškolským vzděláním (80 % úrovně ČR). Pstruží 716 665 93 Raškovice 863 1 780 206 Na území Regionu Beskydy se vzdělávání odborníků vcestovním ru- Řeka 1 348 463 34 chu nejaktivněji věnuje Vyšší odborná škola zahraničního obchodu Řepiště 802 1 539 192 a cestovního ruchu GOODWILL se sídlem ve Frýdku-Místku. Sedliště 989 1 163 118 Smilovice 788 599 76 Soběšovice 365 811 222 2.3 Struktura zaměstnanosti Stará Ves n/O. 1 880 2 422 129 Staré Hamry 8 345 606 7 Region Severní Moravy a Slezska, jehož součástí Region Beskydy je, Staré Město 465 1 251 269 patří koblastem snejvyšší nezaměstnaností. Průměrná míra nezaměst- Staříč 1 896 1 961 103 nanosti zde značně převyšuje celorepublikový průměr. Zatímco Střítež 615 1 045 170 v 1. pololetí 2000 dosáhla vČeské republice 9,2 %, vokrese Frýdek- Sviadnov 475 1 296 273 Místek činila 15,2%. V rámci České republiky okres Frýdek-Místek se Šenov 1 659 5 420 327 svou mírou nezaměstnanosti pohybuje střídavě na 8.a 9. místě. Z hle- Těrlicko 2 465 4 120 167 diska absolutního počtu uchazečů o zaměstnání figuroval okres Frý- Třanovice 861 939 109 dek-Místek k 30.6.2000 v rámci celé ČR na 5. místě. Václavovice 567 1 473 260 Vělopolí 299 197 66 Největší počet nově zaregistrovaných uchazečů představují zaměstnan- Vojkovice 487 486 100 ci z odvětví stavebnictví, lesnictví, služeb a hutnictví. Vprosinci roku Vratimov 1 420 6 585 464 2000 zaměstnavatelé hlásili úřadu práce nejvíce volných pracovních míst Vyšní Lhoty 1 148 728 63 v profesích horník, šička - švadlena, svářeč, frézař - soustružník, číšník Žabeň 339 612 181 - servírka, obchodní zástupce a pomocný dělník. Žermanice 343 224 65 Celkem 95 654 161 868 168

6 Tabulka – nezaměstnanost podle obcí vRegionu Beskydy (v%): Vdalších tabulkách a údajích jsou použitá data za okres Frýdek-Místek jehož součástí je Region Beskydy. Pro řešené území, Region Beskydy, Místo 1998 1999 2000 nelze běžnými metodami tyto údaje zjistit. ČR 6,13 8,63 9,00 Ostravsko 9,13 13,09 15,13 Okres Frýdek-Místek 9,09 13,52 14,42 Tabulka - Struktura nezaměstnanosti vokrese FM podle oborů (počet regis- Baška 8,27 12,56 14,78 trovaných žadatelů): Bílá 12,48 15,13 12,99 Brušperk 5,24 8,75 9,62 Obor 1998 1999 2000 Bruzovice 7,51 12,59 12,73 1 65 78 66 Čeladná 7,38 11,19 11,74 2 491 643 680 Dobrá 7,10 11,54 12,20 3 1094 1446 1419 Dobratice 9,65 12,71 13,07 4 1061 1232 1034 Dolní Domaslavice 11,93 14,49 17,58 5 1819 2429 2448 Dolní Tošanovice 14,15 17,03 15,59 6 267 373 337 Fryčovice 6,54 9,15 10,82 7 2785 3657 3335 Frýdek-Místek 9,52 14,63 16,38 8 958 1505 1398 Frýdlant nad Ostravicí 7,99 12,45 13,45 9 3007 3524 3399 Hnojník 7,66 9,42 10,17 0 751 Horní Bludovice 7,51 13,16 14,78 Horní Domaslavice 9,24 13,99 15,35 Horní Tošanovice 7,24 14,08 18,47 Tabulka - Struktura volných míst vokrese FM (počet): Hukvaldy 8,05 11,55 11,68 Janovice 9,67 14,30 14,81 Obor 1998 1999 2000 Kaňovice 5,30 10,50 12,66 1 111 Komorní Lhotka 10,31 13,45 13,62 2 5621 Kozlovice 5,69 9,19 9,17 3 48 81 48 Krásná 9,27 11,14 12,07 4 91410 Krmelín 5,69 9,15 10,45 5 61 78 65 Kunčice p.O. 8,04 12,29 13,11 6 011 Lhotka 9,28 15,05 14,28 7 135 78 325 Lučina 6,83 9,72 11,14 8 67 47 76 Malenovice 17,36 18,21 23,92 9 24 31 33 Metylovice 9,18 14,60 16,29 0 000 Morávka 7,02 14,78 16,56 Nižní Lhoty 8,01 12,66 12,18 Nošovice 6,32 10,50 10,57 Ostravice 7,49 11,58 13,97 Legenda Palkovice 8,06 12,92 12,95 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídicí pracovníci Paskov 8,09 12,75 13,93 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci Pazderná 7,53 8,94 12,16 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a vpříbuzných oborech Pražmo 6,33 12,62 12,71 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) Pržno 8,60 16,72 21,68 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě Pstruží 9,87 16,34 15,65 6 – Kvalifikovaní dělníci vzemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Raškovice 8,05 13,47 13,82 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři Řeka 8,37 11,99 12,54 8 – Obsluha strojů a zařízení Řepiště 6,56 10,02 10,35 9 – Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci Sedliště 6,43 9,84 11,59 0 – Osoby bez pracovního zařazení Smilovice 7,59 12,64 16,09 Soběšovice 9,01 14,28 16,33 Stará Ves nad Ondř. 7,02 8,26 10,96 Staré Hamry 10,54 14,14 13,68 Staré Město 10,88 11,80 13,01 Tabulka - Počty a podíl absolventů škol na nezaměstnanosti podle stupně Staříč 6,66 10,84 12,99 vzdělání vokrese Frýdek-Místek Střítež 7,25 9,96 11,39 Sviadnov 8,88 12,57 13,44 stupeňvzdělání k 30.4.1999 k 30.9.1999 k 30.4.2000 index Šenov 7,03 10,76 11,83 absolventů počet % počet % počet % 4/00/4/99 Třanovice 10,25 14,43 14,99 VŠ 59 3,1 195 7,6 98 5,0 1,7 Václavovice 5,96 10,94 11,05 SOŠ 486 25,6 864 33,7 698 35,5 1,4 Vělopolí 14,56 16,32 14,47 gymnázia 138 7,3 147 5,7 174 8,9 1,3 Vojkovice 7,51 10,52 12,12 SOU smaturitou 427 22,5 655 25,6 455 23,1 1,1 Vratimov 6,68 10,40 11,55 vyučen bez mat. 718 37,9 661 25,8 466 23,7 0,6 Vyšní Lhoty 6,34 9,89 10,03 ZŠ 67 3,5 42 1,6 75 3,8 1,1 Žermanice 12,13 19,93 25,19 celkem 1895 100,0 2564 100,0 1966 100,0 1,0

7 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že na nezaměstnanosti v této katego- Tabulka - Počet subjektů zapsaných v okrese Frýdek-Místek k20. 6. 2000 rii uchazečů ozaměstnání se podíleli vnejvětší míře absolventi střed- členění podle právní formy (vybrané údaje) ních odborných škol. Největší meziroční nárůst byl ke konci dubna 2000 zaznamenán uabsolventů vysokých škol. To je způsobeno určitou na- Právní forma Počet syceností trhu některými vysokoškolskými profesemi i ve spojitosti FO nezapsané vobchodním rejstříku 24 136 s celkovou stagnací v podnikatelské sféře. Vzhledem k nízkým celko- FO zapsané vobchodním rejstříku 201 vým počtům těchto absolventů v evidenci každé zvýšení jejich počtu Samostatně hosp. rolníci nezapsaní vobch.rejstříku 3 306 znamená podstatně větší procentní nárůst než v jiných kategoriích ab- Svobodné povolání 2 296 solventů evidovaných úřadem práce. Společnost sručením omezeným 1 938 Nadace 36 Proti stejnému datu roku 1999 poklesl k 30.4.2000 výrazně počet ab- Akciová společnost 162 solventů uchazečů o zaměstnání - vyučenců smaturitou a to i v po- Zahraniční osoby 87 dílu na celkovém počtu absolventů. I to je pravděpodobně signálem Sdružení (sv.,spol., klub. aj.) 692 změny tendencí v hospodářství okresu i regionu. Církevní organizace 103

Naprostá většina zaměstnavatelů, pokud nabízí vhodná volná pracovní místa, u nových zaměstnanců požaduje již určitou praxi, která novým Tabulka - Počet subjektů zapsaných v okrese Frýdek-Místek k20. 6. 2000 absolventům schází. To absolventům značně znesnadňuje jejich uplat- - Členění podle odvětví činnosti (vybrané údaje) nění na trhu práce. Nadále zůstává v platnosti, že naděje na uplatnění absolventů na trhu práce se zvětšuje se vzrůstajícím stupněm vzdělání. Odvětví činnosti počet To je dáno především lepšími teoretickými znalostmi i jejich větší mírou Obchod 14 390 adaptability. Většinou mají i lepší předpoklady a schopnosti pro samo- Maloobchod, opravy zboží 8 755 statnou výdělečnou činnost. Průmysl 4 112 Lesnictví a rybolov 3 744 Myslivost a související činnosti 3 233 2.4. Míra podnikatelských aktivit Služby převážně pro podniky 2 983 Velkoobchod, zprostř. obchodu 2 630 Okres Frýdek-Místek lze považovat vdůsledku jeho dosavadního vývo- Doprava a spoje 2 456 je za součást průmyslově-urbanistické aglomerace Ostravska, který se Stavebnictví 2 418 však vymanil ze silného vlivu centra a vytvořil si relativně samostatnější Úvěry a pojišovnictví 1 598 trh práce. Přitom se jedná o okres svýrazně potlačenou zaměstnaností vprimárním sektoru. Tabulka - Počet subjektů zapsaných v okrese Frýdek-Místek k20. 6. 2000 Pokud se jedná o podnikatelské aktivity převládají vokrese Frýdek-Mís- - Členění podle kategorie počtu zaměstnanců tek živnosti volné, znichž nejčetnější je živnost „koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej“ (cca 60 %), „zprostředkovatelská čin- Počet zaměstnanců nost“ (cca 10 %) a „poradenství“ (cca 5%). Zživností koncesovaných Celkem 34 206 je nejčetnější „silniční motorová doprava nákladní“, zživností vázaných Neuvedeno 8 580 pak „projektová činnost ve výstavbě“. 0 zaměstnanců 20 474 1 – 5 zaměstnanců 3 666 6 – 9 zaměstnanců 527 Podrobnější informace poskytují následující 10 – 19 zaměstnanců 510 tabulky: 20 – 24 zaměstnanců 103 25 – 49 zaměstnanců 181 50 – 99 zaměstnanců 91 100 – 199 zaměstnanců 36 Tabulka - Počet evidovaných živnostníků na OŽÚ ve F-M 200 – 249 zaměstnanců 9 250 – 499 zaměstnanců 16 Fyzické osoby 26 562 500 – 999 zaměstnanců 6 Právnické osoby 2 365 1 000 – 1 499 zaměstnanců 4 Celkem 28 927 1 500 – 1 999 zaměstnanců 0 2 000 – 2 499 zaměstnanců 1 2 500 – 2 999 zaměstnanců 0 Tabulka - Počet živnostenských oprávnění podle struktury (údaje OŽÚ F-M) 3 000 – 3 999 zaměstnanců 0 4 000 – 4 999 zaměstnanců 0 Počet vydaných ŽO Počet platných ŽO 5 000 – 9 999 zaměstnanců 2 k 31. 12. 2000 k 31. 12. 2000 k 31. 1 2001 10 000 a více zaměstnanců 0 Živnosti koncesované 3 797 1 830 1 937 Živnosti vázané a řemeslné 13 133 11 835 11 835 Živnosti volné 35 786 33 992 35 734 Celkem 52 716 47 657 49 506

8 Vnásledující tabulce jsou uvedeny počty osob vjednotlivých obcích, které • Ztěch, co chtějí aktivně přispět krozvoji cestovního ruchu, převa- poskytují ubytovací služby. žuje orientace na ubytovací služby, výrazně menší zájem je o podni- kání ve stravovacích a dalších službách Tabulka - Počet poskytovatelů ubytování vsoukromí dle obcí • Vcelé oblasti dotazovaní podpoří své rodinné příslušníky Obec Počet poskytovatelů vpodnikatelské činnosti směřující kintenzifikaci cestovního ruchu. ubytování v soukromí Vdruhu podpory převažuje však pasivní morální podpora. Kaktivní Ostravice 8 pomoci se hlásí pětina až třetina respondentů. Podnikatelskou spo- Čeladná 2 luúčast nabídla jen necelá jedna pětina respondentů zFrýdlantu nad Kunčice p/Ondř. 2 Ostravicí, Ostravice a Řeky. Morávka 2 Krásná 3 Frýdlant nad Ostravicí 8 Komorní Lhotka 2 Malenovice 1 Lhotka 1 Frýdek-Místek Pstruží 4 Staré Hamry 1 Soběšovice 3 Vyšní Lhoty 1 Raškovice 1 Janovice 2 Lučina 1 Těrlicko Palkovice 1 Hukvaldy 1 Bílá 1 Žabeň ostatní 0

2.4.1. Výsledky výzkumů

Ve studii Jana Havrlanta (1998) zkatedry sociální geografie a regionál- ního rozvoje jsou uvedeny zajímavé výsledky průzkumu, který proběhl všesti rekreačních centrech Moravskoslezských Beskyd, a vztahuje se kpodnikatelským aktivitám. Respondenty byli obyvatelé trvale nebo přechodně bydlící vobci a majitelé objektů individuální rekreace. Na základě 360 vyplněných dotazníků byly zjištěny například následující skutečnosti:

• U otázek zaměřených na ekonomickou aktivitu obyvatel a pracovní příležitosti vobci převládají názory u více než dvou třetin dotazova- ných, že je nedostatek pracovních příležitostí vdané lokalitě, svýjimkou Morávky a Ostravice, kde 70% dotazovaných odpově- dělo, že je vobci dostatek pracovních míst.

• Ve všech sledovaných obcích má větší část dotazovaných zájem o rozšíření pracovních příležitostí vobci vterciálním sektoru – ve sféře služeb pro cestovní ruch. Ve Frýdlantě n/Ostravicí, Malenovi- cích a Morávce se vyjádřilo pro jejich rozšíření až kolem 90% re- spondentů.

Odpovědi na otázky směřující kosobní účasti a aktivitě místních obyva- tel nažádaném rozvoji cestovního ruchu vrekreačních prostorech však přinesly zarážející výsledky:

• Pouze ve Frýdlantě n/Ostravicí by se osobně podílelo na rozvoji slu- žeb pro cestovní ruch asi 60% respondentů. Avšak vostatních re- kreačních oblastech se naopak dvě třetiny až tři čtvrtiny dotazova- ných nehodlá žádným způsobem podílet na transformaci a rozvoji rekreační obce.

9 3. POTENCIÁL PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Čeladná 3.1. Kulturní a přírodní hodnoty regionu dle obcí Historie: Obec vznikla asi již v 15. století a byla zemědělskou obcí. V roce 1678 byla zahájena výstavba dřevouhelné vysoké pece, od roku 1880 zde byla mechanická tkalcovna a výroba zápalek. Od 17. do 19. Albrechtice století byla obec centrem bezpečnostního sboru „Portáši“. Historie:První historická písemná zmínka je z roku 1447 Chráněná krajinná oblast BESKYDY Kulturní památky: Kaple, boží muka, filiální kostel sv.Petra a Pavla, Popis: mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- budova dělnického domu č.166, evangelický kostel dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných území, vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační využití. Kulturní památky: Hrob Jana Ušjaka a jeho tří druhů, kaplička, altánek, litinový kříž, pomník obětem fašismu se sochou partyzána, pomníček Baška popravených partyzánů, památník J.Kaluse, kaple u Cyrilky, kostel sv. Historie: Jana Nepomuckého. r. 1288 založeny Kunčičky u Bašky, r. 1389 založeny Hodoňovice, r. 1434 založena Baška, r. 1960 sloučení obcí Baška, Kunčičky u Bašky, Hodoňovice. Dobrá Kulturní památky: Socha sv.Jana Nepomuckého, kostel sv.Václava, kostel Panny Marie Historie: První zmínka o obci je z roku 1305. Dodnes je zachováno v obci několik starých dřevěných budov, bývalý mlýn, panský dvůr se sýpkou. Ke kulturním památkám patří rovněž kostel zasvěcený sv. Jiří, který byl původně dřevěný. V roce 1782 byla obec střediskem Slezské- ho povstání. Obec se pyšní návštěvou císaře Josefa II. (1766) a cara Brušperk Alexandra (1818). Roku 1888 byla dostavena železniční tra procházejí- Historie: První písemná zmínka je z roku 1269. Obec se vyvíjela jako cí obcí. První továrna, jež vznikla v obci, byla zaměřena na výrobu látek významné obchodní a podnikatelské centrum s významnou tkalcovskou Přírodní památka KAMENEC tradicí. Nevybudování železniční tratě omezilo rozvoj obce. Je zde ro- Popis: Mokřadní biotop rašelinného charakteru v aluviu řeky Morávky. diště Františka Poláčka (1848 - 1925), jež byl národním buditelem Tě- Ohrožené druhy rostlin - Dactylorhiza majalis, Drosera rotundifolia, Listea šínska a spisovatele Vojtěcha Martínka (1887 - 1960). ovata, Gladiolus imbricatus, Valeiana simplicifolia. Kulturní památky: Smírčí kříž, kaple sv.spasitele, výklenková kaplička Přírodní památka PROFIL MORÁVKY se sochou sv.Anny, kaple Bolestné P.Marie, kaple sv.Jana a Pavla, farní Popis: Profil přirozeného štěrkonosného toku s řadou skalních prahů, kostel sv.Jiří, 14 kapliček křížové cesty, kamenný kříž, socha Boha Otce, peřejí, zachování přilehlých lužních lesů. socha sv.Floriana, kaple sv.Antonína, socha sv.Jana Nepomuckého. Kulturní památky: Kostel sv.Jiří, dům čp.20 - restaurace U Oráče, so- cha sv.Jana Nepomuckého, sýpka Bílá Historie: Rozdělením obce Ostravice byla utvořena samostatná obec Peřeje na řece Morávce Bílá, rozhodnutím Krajského národního výboru v Ostravě dne 16. 6. 1951. Chráněná krajinná oblast BESKYDY Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných území vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační využití. Kulturní památky: Farní kostel sv.Bedřicha, lovecký zámeček Bílá, kaple na Hlavaté, Kaplička n Kavalčánkách

Bruzovice Historie: Typická zemědělská obec s charakteristickými selskými used- lostmi. Štukovou výzdobou poutá tzv. Petrův statek. První písemná zmínka je z roku 1305. Kulturní památky: Obytná a hospodářská budova statku, farní kostel sv. Stanislava, kříž kamenný, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Anny s P. Marií

10 Dobratice Zámecké náměstí ve Frýdku Historie: Obecní kroniku založil na podnět obecního zastupitelstva řídí- cí učitel Jan Poloch v roce 1930. V 18. stol. byl majitelem Dobratického panství baron Kašnic. Bydlel v dřevěném zámku. K dobratickému pan- ství náležely i Bukovice. Od barona Kašnice přešly Dobratice s Bukovi- cemi pod panství Dolnotošanovské. Kdy došlo ke zrušení panství v Dobraticích nelze pro nedostatek pramenů zjistit. Chráněná krajinná oblast BESKYDY Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných území ; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační využití Kulturní památky: Budova hostince zv. Harenda, kostel sv. Jakuba a Filipa

Dolní Domaslavice Historie: První zmínka o obci je z roku 1305. Kulturní památky: Kříž u zvonice

Dolní Tošanovice

Fryčovice Historie: Fryčovice byly pravděpodobně založeny na „zeleném drnu“, a to údajně Lokátorem Fritzem nebo Vřeccem před rokem 1267. Odtud patrně pochází i jejich původní název Vreecendorf, později Fritzendorf i Fritschowitz. Počátkem minulého století stálo v obci 181 domků kry- tých doškem nebo šindelem. Žilo v nich 1197 obyvatel. V r. 1938 měla první textilní továrna a v roce 1833 Karlova hu. Po první světové válce obec 1750 obyvatel s 341 popisným číslem. V současné době má obec se průmysl a obchod rozvíjel ještě více. 2157 obyvatel a 671číslo popisné. Kulturní památky: Farní kostel Nanebevzetí P. Marie

Frýdek-Místek Historie: Frýdek-Místek se až do II. světové války vyvíjely jako dvě sa- mostatná města. První písemná zpráva o Místku je z roku 1267 v listině biskupa Bruna ze Schaunenburku. Podle jiných dokumentů je nutno považovat založení nejméně o 10 let dříve. Od počátku bylo zná- mo, že to byla osada tržní a ne osada selská nebo vesnická. Původně německý název Friedeberch se na počátku 15. století mění na české Místek, který převládá od poloviny 16. století. K založení Frýdku, spolu s hradem, došlo asi o 100 let později. Frýdecký hrad je jako tvrz připomínán již před r. 1325. V dobách panování krále Jana Lucemburského došlo k založení města Frýdku. Hrad byl postaven na ochranu nejzápadnějšího těšínského pomezí na moravsko-slezské hranici. Město bylo osídleno slovanským obyvatelstvem, mělo dvě brá- ny a sedm uliček, z nichž některé se zachovaly až do dnešní doby (např. Hluboká, Kostelní, Řeznická, Farní nebo Tržní). Od počátku měl Frýdek městské právo. Místek vznikem církevního panství hukvaldského patřil olomouckému arcibiskupovi, Frýdek pak pod panství feudálních rodů knížectví těšín- ského. Postupně se v obou městech vyvíjela řemesla, zejména souke- nictví a plátenictví, v jejich rozvoji sehrály důležitou úlohu cechy. Ke vzniku cechů došlo počátkem 19. století s postupným pronikáním pro- gresivních výrobních způsobů. V roce 1832 byla ve Frýdku založena Naučná stezka Palkovické Hůrky

11 Přírodní rezervace PALKOVICKÉ HŮRKY Popis: Smíšené bukové porosty blízké přirozenému složení. V podros- Mariánský kostel tu Luzula memorosa a Melica uniflora, Mercurialis perenis Přírodní památka PROFIL MORÁVKY Popis: Profil přirozeného štěrkonosného toku s řadou skalních prahů, peřejí, zachování přilehlých lužních lesů. Kulturní památky: Evangelický kostel, boží muka, společné pohřebiště Rudé armády, býv. Fojtství, městský dům - Střední ekonomická škola, fara, Bezručova škola zv. Pod sovou, městský dům s interiérem restau- race Radhoš, zahrada, ohradní zeï,socha sv. Jana Nepomuckého, úl, hřbitovní kaple, socha Krista trpícího u kůlu, městský dům čp. 1858 s původním oplocením, kaple sv. Jana Nepomuckého, areál židovské- ho hřbitova, boží muka,farní kostel sv. Martina, kamenný kříž, fara čp. 91 s ohradní zdí,farní kostel sv. Jakuba, socha sv. Františka, socha sv. Josefa Pěstouna, farní kostel sv. Jana a Pavla, ohradní zeï s kapličkami křížové cesty, s kaplí a dvěma branami, sousoší ukřižování, socha sv. Rocha, socha P. Marie, filiální kostel Všech svatých, socha sv. Jana Nepomuckého, kříž se sochou P. Marie Bolestné, kříž, kaple P. Marie, socha P. Marie, socha sv. Šebestiána,,sousoší Pohřeb v Karpatech, pomník Bedřicha Smetany, památník Miroslava Tyrše, pomník Petra Bezruče z bludných balvanů, socha sv. Floriána, sousoší Krista klesají- cího pod křížem, zámek,socha sv. Jana Nepomuckého,zámecký park, socha sv. Josefa Pěstouna, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepo- muckého, zbytky městských hradeb, kašna s plastikou sv. Floriána, far- ní kostel sv. Jana Křtitele, kaple P. Marie Bolestné, budova býv. špitálu čp. 96 - nyní kaplanka, filiální kostel sv. Jošta, socha sv. Floriána,socha sv. Barbory, sousoší Ukřižovaného, městský dům čp. 26, (býv. měst- ská věznice), pomník Petra Bezruče,zájezdní hostinec čp. 1079 s pa- mětní deskou, býv. poutní kostel P. Marie, 12 kapliček křížové cesty, tzv. římská kaple, socha archanděla Gabriela, socha archanděla Rafae- la, národní dům čp. 134,kaple u čp. 248, socha sv.Jana Nepomuckého.

Frýdlant nad Ostravicí Historie: Založení Frýdlantu nad Ostravicí není historicky zjištěno, ale ve 13. století je o Frýdlantu zmínka v letopisech sousedních měst, kde Hnojník se darovací listina z r. 1275 zmiňuje o lénství frýdlantském. Založení Historie: Ves Hnojník se poprvé připomíná v roce 1305, avšak pravdě- Frýdlantu se připisuje šlechtici Heyderikovi de Vridelanth. V roce 1777 podobně vznikla jako slovanská ves před kolonizací koncem 12. století. byl Frýdlant povýšen na městys a do r. 1850 patřil k panství hukvald- Od r. 1445 se uvádí jako samostatné plně svobodné vlastnictví šlech- skému. tické rodiny Staška z Hnojníka, které bylo místem vrchnostenského sídla. Frýdlant se stal známý nálezem železné rudy. Železo se zde vyrábělo již Ve vlastnictví těšínského knížete byl Hnojník od r. 1483, avšak od po- v roce 1420. Jako první na území republiky byl založen na frýdlantsku čátku 16. století se jako majitelé vystřídaly různé šlechtické rody (Pel- smaltárenský průmysl. V roce 1834 zde byla zahájena výroba smalto- hřimové z Třankovic, Tlukové z Tošanovic, Marklovští ze Žebráče a dal- vaného zboží, ve které se pokračuje doposud. Rovněž výrobky ze železa ší). Roku 1736 se stali posledními majiteli hnojnického statku baroni a litiny vyráběné v podniku Ferrum mají dlouholetou tradici. V součas- Beessové z Chrostiny, kteří přistavěli k místnímu zámku jednoposcho- né době se město snaží zajistit především rozvoj služeb s ohledem na ïovou budovu v barokním stylu a o něco později v první polovině 19. rekreační oblast, ve které se nachází. století přebudovali místní zámek do stylu slezského empíru. V 18. sto- Chráněná krajinná oblast BESKYDY letí patřily ke statku mimo Hnojník i osady Rakovec, součást Smyovic = Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- Smilovic, Nebory, Dolní Lištná a Lyžbice (dnes Třinec). Počátkem 19. dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráně- století přibyly i Horní Tošanovice, Ráj, Darkov, Louky n./Ol. a Konská. V ných území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekre- roce 1888 byla společností Severní dráhy císaře Ferdinanda postavena ační využití. železniční tra. Rod Beessů z Chrostiny, který dosahoval kariéry v úřa- Kulturní památky: Farní kostel sv. Bartoloměje, náhrobek rodiny Ho- dech těšínského vévodství, se v Hnojníku udržel i po rozpadu Rakous- moláčkovy s pseudogotickou mříží, socha sv. Floriána, socha sv. Jose- ko-Uherska, tj. po roce 1918, avšak majitelé bydleli většinou ve Vídni a fa, socha sv. Jana Nepomuckého, pomník padlých se sochou partyzá- do Hnojníka přijížděli jen na letní pobyt. V listopadu 1945 byl majetek na, mariánský sloup, městský dům čp. 3 - budova městského úřadu Bessů konfiskován ONV v Českém Těšíně. Od té doby až do roku 1966 byl zámek sídlem MNV, Státních lesů a dalších institucí Kulturní památky: Zámek čp.27. obelisk, soubor čtyř váz, dvojice soch spících dětí, dvojice soch chlapců, socha sv.Jana Nepomuckého, zá- mecký park, farní kostel Nanebevzetí P.Marie, kaplička, kaple - hrobka rodu Bessů

12 obora, budova školy s pamětní deskou, filiální kostel sv. Maxmiliána, Horní Bludovice socha sv. Jana Nepomuckého, farní kostel sv. Mikuláše, socha sv. Flo- riána, kamenný kříž, bývalý panský pivovar, větrný mlýn, vodní mlýn. Historie: První písemná zmínka o obci je z roku 1438 Kulturní památky: Socha sv. Jana Nepomuckého

Hukvaldy Horní Domaslavice Historie: Byly dle pověsti založeny knížetem Domaslavem v prvé polo- vině 13. století. První dochovaná písemná zpráva je z roku 1305. Vesni- ce měla po celou svou historii převážně zemědělský charakter. V dů- sledku výstavby žermanické přehrady má nyní rekreační ráz. Vesnice si však dodnes na celém svém území zachovala typický ráz původního slezského rozptýleného typu zástavby. Na katastru obce se nachází po- věstmi opředené jezírko „Mořské oko“. Kulturní památky: Socha sv. Jana Nepomuckého, socha P. Marie na sloupu, socha sv. Floriána na sloupu, kostel sv. Jakuba staršího Zajímavosti: Naučná stezka Horní Domaslavice

Kostel sv. Jakuba staršího vHorních Domaslavicích

Janovice Historie: Obec se písemně poprvé připomíná roku 1573. S obcí je spja- tá historie vůdce zbojníků Ondráše, „pána Lysé hory“, který byl synem fojta z Janovic a byl r. 1715 zabit svým druhem Jurášem Chráněná krajinná oblast BESKYDY Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráně- ných území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekre- ační využití. Kulturní památky: Kostel sv. Josefa

Kaňovice Historie: Obec byla založena roku 1613. Nyní má 180 obyvatel Horní Tošanovice Kulturní památky: Kaple sv. Hedviky Historie: Nedochovaly se žádné archivní materiály. Obec má v součas- né době 470 obyvatel Kulturní památky: Zámek čp.1, zbytek zámeckého parku Kateřinice Historie: První písemná zmnínka o Kateřinicích jako o lénu olomoucké- ho biskupství pochází z roku 1358. Kateřinice měly venkovský charak- Hukvaldy ter s významným rybníkářstvím a zemědělstvím. Byl zde zámek se zá- Historie: První zmínka je z 2. poloviny 13. století - hrad Hukvaldy s obcí meckým pivovarem (nyní hájenka). Lesy i pivovar byly majetkem církve Sklanov a Hukvaldy, ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. Nyněj- (olomoucká diecese). ší místní část Rychaltice byla do roku 1960 jako samostatná obec. Do roku 1982 nesla obec název Sklenov - od 1. 7. 1982 je platná změna názvu na obec Hukvaldy. Obec je rodištěm slavného hudebního sklada- tele Leoše Janáčka, akademického malíře Jana Václava Sládka a akade- Komorní Lhotka mického malíře Antonína Kroče. Historie: Původně Valašská či Střížná Lhota, ze „Slezských písní“ zná- Kulturní památky: Zámeček - škola, zámecký park, zřícenina hradu má pod polským názvem Ligotka Kameralna. Roku 1796-98 proběhla Hukvaldy, brána v ohradní zdi obory, socha P. Marie, kaple sv. Ondřeje, selská povstání. V 18. století se v okolí dobývala železná ruda. Od roku

13 1880 do r. 1903 zde byly menší lázně pro nemoci plicní, nervové Chráněná krajinná oblast BESKYDY a zažívací. Po požáru nebyly obnoveny. V nedávné minulosti na tuto Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- tradici navazovaly malé bylinné lázně a sauna. dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných Chráněná krajinná oblast BESKYDY území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- využití. dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných Kulturní památky: Filiální kostel sv.Prokopa, kamenný kříž, kostel sv. území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační Magdalény využití. Kulturní památky: Náhrobek Jana Bohumila Čambora a jeho manželky, evangelický kostel, náhrobek faráře Štěpána Mikuláše, náhrobek Jany Kriegerové, stodola se síňkou, studna, roubený seník Lhotka Historie: První písemná zpráva o existenci Lhotky pochází z roku 1359 jako o osadě příslušné k Hukvaldsko-příborskému panství. Jedná se o listinu biskupa Jana, ve které spojuje „Castrum nostrum Huckenwal- Kozlovice de“ se statky stolními biskupstvími. V listině vzpomíná na Karla IV., bez jehož pomoci by toto spojení nebylo vykonáno, jsou zde vypočítávány Historie: Obec byla založena v r. 1294. Maximální nadmořská výška vesnice, které k panství náleží. Lhotka je zde uvdena pod názvem Met- 905 m, plocha 21,09 km2, počet obyvatel v r. 1991 činil 2780 obyvatel, lieskau (Metliskow). Vznik obce tedy spadá do období tzv. německé hustota osídlení dosahuje 132 obyvatel (přemyslovské) kolonizace. Vývoj obce ovlivnila v 16. století i valašská Přírodní rezervace RYBNÍKY kolonizace. V 17. - 19. století se ve Lhotce těžila železná ruda a vápe- Popis: přirozené lesní porosty, prameniště a rašelinné louky. Výskyt nec. rostlin Drosera rotundifoli, Dactylorhiza fuchsii, Dactalorhiza majalis Kulturní památky: Pamětní deska V. Sochy, kaple Navštívení Panny Přírodní památka TRAVERTINOVÁ KASKÁDA Marie, dřevěné kříže Boží muka, kapličky Švédských vojáků Popis: Recentní travertinová kaskáda na pravém přítoku Tichávky. Na- leziště je doplněno výskytem význačných druhů chráněných rostlin - pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Kulturní památky: Farní kostel sv.Barbory a sv.Michala, bývalé fojtství, Lučina mariánský sloup, švédská mohyla s boží mukou, kamenný kříž Historie: Obec slaví v roce 1996 40. výročí svého vzniku. Leží na levém břehu Žermanické přehrady, převládá soustředěná zástavba rodinných domků, které byly vybudovány jako náhrada za zatopené domy. Krásná Historie: Obec se nachází v horské kotlině řeky Mohelnice a patřila k frýdeckému panství. Kolonizace těchto oblastí proběhla asi v 17. sto- letí formou pasekářského osídlení. Zprvu byla obcí zemědělskou a dře- Malenovice vorubeckou, od 17. století se zde těžila železná ruda. Nyní je obcí Historie: Okolo roku 1610 založena obec zvaná též Malinov. Škola s výraznou rekreační funkcí. a kostel byli v obci prvně postaveny v r. 1780 a patří mezi nejstarší Chráněná krajinná oblast BESKYDY v okrese. V letech 1799 - 1894 se v obci dobývala železná ruda s obsa- Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- hem i více než 25 % železa. Po roce 1955 nastává v Malenovicích živel- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných ná výstavba drobných rekreačních objektů. V r. 1984 byl zprovozněn území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační využití. Dřevěný Filiální kostel sv.Prokopa vKunčicích p.O. Kulturní památky: Chalupa, stodola, chlév a ovčín čp. 10

Krmelín Historie: Od roku 1447 patřil Krmelín pod panství Paskov. Z tohoto roku je první písemná zmínka o obci. Známý je Krmelinský kopec (327 m) s vybudovanou nádrží pro oblastní vodovod. Obec je rodištěm olym- pijského vítěze v zápase Vítězslava Máchy. Kulturní památky: Litinový kříž zv. Brožův, kamenný kříž, kaple sv. Jana a Pavla

Kunčice pod Ondřejníkem Historie: Podle nepodložených pověstí vznikla obec v období let 1281 - 1302. Příkaz k založení osady byl vydán úředníkovi hukvaldského pan- ství Kunzovi, po kterém osada dostala jméno Kunzendorf. První písem- ná zmínka o obci pochází z roku 1581. V Kunčicích byla zřízena skelná hu, která se brzy stala známou. Roku 1621 zakreslil Jan Amos Komen- ský skelnou hu Kunčickou na mapu Moravy, kterou sám zhotovil.

14 největší objekt v obci - hotel Petr Bezruč v údolí Satiny pod Lysou ho- rou a Ivančenou (kapacita cca 300 lůžek). V současné době je v obci Ostravice velké množství rekreačních objektů. Další rozvj obce je směřován k pod- poře podnikání v oblasti cestovního ruchu, je počítáno s vybudováním Historie: První historická zmínka písemně zaznamenaná je z roku 1676. turistického centra s rozsáhlejším sportovním areálem k celoročnímu Obec je známá v minulosti bohatstvím lesů, které byly vlastnictvím Olo- využívání. Cílem obce je vytvořit prostředí, do kterého by se rekreanti mouckého arcibiskupství. Od 19. století se stává obec centrem rekrea- rádi vraceli. ce. V 60. letech je zde vybudována vodní nádrž na pitnou vodu Ostravi- Chráněná krajinná oblast BESKYDY ce - Šance. První historická zmínka písemně zaznamenaná je z roku Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- 1676. Obec je známá v minulosti bohatstvím lesů, které byly vlastnic- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných tvím Olomouckého arcibiskupství. Od 19. století se stává obec centrem území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační rekreace. V 60. letech je zde vybudována vodní nádrž na pitnou vodu využití. Ostravice - Šance. Kulturní památky: Farní kostel sv.Ignáce z Loyolly Chráněná krajinná oblast BESKYDY Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační využití. Metylovice Kulturní památky: Litinový kříž, římskokatolický kostel Nejsvětější tro- Historie: První písemná zmínka je z 13. století. Byly v minulosti věhlas- jice, Evangelický kostel, srub P. Bezruče, kaple Jana Husa né svou výrobou bičů. Kulturní památky: Socha sv. Josefa, farní kostel Všech svatých Palkovice Historie: Obec Palkovice se sloučila se sousední obcí Myslík k 1.lednu Morávka 1980. Obec leží v Severomoravském kraji v předhůří Beskyd, sousedí Historie: První zmínka o obci je z roku 1636. Hlavním zdrojem obživy s okresním městem Frýdek - Místek. První prokazatelná zpráva o Palko- obyvatel obce bylo zemědělství a lesní hospodářství. Počet obyvatel vicích pochází z roku 1437, o Myslíku dokonce až z roku 1564. Vesnice postupně narůstal až na 4500. Odchodem části obyvatel do pohraničí náležející k hradu Hukvaldy patřily olomouckému biskupství. po 2. světové válce, stěhováním do měst za lehčím životem a výstavbou K 1. lednu 1996 měla obec Palkovice (včetně Myslíka) 2495 obyvatel. přehrady došlo k poklesu počtu obyvatel na současný stav 1030. V sou- Přírodní památka POD HUKVALDSKOU OBOROU časnosti je obec rekreační oblastí pro nedaleká města. Popis: Lokalita pérovníku pštrosího, který má zde optimální podmínky Chráněná krajinná oblast BESKYDY Přírodní památka PALKOVICKÉ HŮRKY Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- Popis: Smíšené bukové porosty blízké přirozenému složení. V podrostu dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných Luzula memorosa a Melica uniflora, Mercurialis perenis území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační Kulturní památky: Socha sv.Jana Nepomuckého, socha sv.Barbory, využití. kamenný kříž, kaple sv.Mořice, farní kostel sv.Jana Křtitele, kaple Kulturní památky: Památník partyzánského hnutí Noční přechod, bu- dova hostince s pamětní deskou, sloup se sochou Madony s dítětem, partyzánské bunkry

Nižní Lhoty Druhý nejvyšší vrchol Beskyd - Smrk Historie: O vzniku obce jsou dochovány dvoje písemnosti. Obec Nižní Lhoty má svůj název pravděpodobně od „Lhoty“, tj. lhůty. Zakladatel této vesnice dostal několikaletou lhůtu, tj. lhůtu od placení dávek. Popr- vé s názvem Nižní Lhoty se setkáváme v roce 1573. Nižní Lhoty byly od 28. 10. 1918 do 14. 6. 1960 samostatnou obcí. Od 15. 6. 1960 do roku 1976 byly sloučeny s obcí Nošovice. Od roku 1977 do 31. 12. 1980 integrace národního výboru Nošovice-Nižní Lhoty jsou integrovány do střediskové obce Dobrá. Od 1. 1. 1981 spadá naše obec jako samostat- ná část pod střediskovou obec Dobrá. Od 24. listopadu 1990 po komu- nálních volbách se stává obec Nižní Lhoty po 30 létech znovu jako sa- mostatná se starostou a obecním zastupitelstvem Kulturní památky: Kostel Panny Marie

Nošovice Historie: Obec patřila dlouhou dobu k Dobré, ale od roku 1990 se osa- mostatnila. V urbářích byla uváděna zvláštním pojmenováním Potmě- nošovice. Původně zemědělská obec má díky modernímu pivovaru prů- myslový charakter. První písemná zmínka je z r. 1573.

15 stavba železnice, která byla ukončena v roce 1889. Paskov Přírodní rezervace SKALKA Historie: První písemné zmínky o obci jsou z roku 1267. V 16. století se Popis: Přirozená jedlobučina na suovém svahu Ondřejníku, přirozeně Paskov skládal ze dvou částí: Paskov - městys a Paskov - ves. V 17. se zmlazující. století byl postaven dřevěný kostel, v 19. století byl přestavěn na zděný. Zámek ze 16. stoleti byl po 2. světové válce přestavěn na nemocnici. Novodobá historie začíná v 60. letech výstavbou Dolu Paskov a Hornic- kého sídliště, podniku Prefa a na přelomu 70. a 80. let výstavbou Bioce- Raškovice lu a Biocelského sídliště. S výstavbou sídliš došlo k nárůstu obyvatel Historie: Obec se v minulosti proslavila jako středisko textilní výroby, obce. na kterou navazuje nynější tovární výroba. Významnou tradiční činností Kulturní památky: Socha sv. Floriána, zámek, socha Iva, zámecký park, je zpracování dřeva. Obec se poprvé připomíná v r. 1573. ohradní zeï, kaple sv. Alžběty, socha sv. Šebestiána, socha sv. Jana Chráněná krajinná oblast BESKYDY Nepomuckého, socha Herkula Farnesského, alegorická postava svor- Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- nosti-Concordia, alegorická postava mírnosti - Pax, alegorická postava dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných vítězství - Vicroria, alegorická postava cudnosti - Puditia, farní kostel území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační využití. sv. Vavřince, Ohradní zeï s kaplemi křížové cesty, kaple Bolestné Mat- ky Boží, kamenný kříž, fara se zídkou Pazderna Řeka Historie: První písemná zmínka o obci je z roku 1573. Obec se po celou Historie: Oslavovaným datem vzniku obce je rok 1644. Vesnice vznikla vydělením ze Smilovic a Gut. Původně se tato nová ves jmenovala Řeka dobu vyvíjela jako vesnice podhorská s menším podílem řemeslné vý- smilovská. Smilovice se poprvé připomínají k roku 1448 jako statek, roby a rozhodujícím postavením zemědělství který pak byl v roce 1592 zkonfiskován těšínskou komorou. Guty se Kulturní památky: Kostel sv. Jana Nepomuckého připomínají v roce 1305. Řeka, jako každá horská osada, vznikla sdru- žováním již existujících rozptýlených horských pasek a horských hos- podářství. V dalších letech se v nově vzniklé vesnici usazovalo stále více Pražmo drobných chalupníků. Svou úlohu při vznikání hospodářství v Řece, Historie: Obec bla založena koncem 18. století hrabětem Janem Nepo- konkrétně salaší, měl valašský živel, který k nám pomalu po několik mukem Pražmou z Bílkova (r. 1777) na místě panské obory. Územně staletí migroval z Valašska, jež je dnes součástí Rumunska. Tímto po patřila obec do panství frýdeckého. Na počátku měla obec 60 čísel po- několik staletí trvajícím migrováním se pomalu poukrajinšoval, poslo- pisných. V roce 1980 došlo k integraci obcí a Pražmo bylo součástí venšoval, popolšoval a nakonec i počešoval, tedy přesněji pomorav- obce Morávka. Od roku 1990 je opět samostatné. Nyní má asi 1050 šoval a poslezšoval obyvatel a 221 popisných čísel. Chráněná krajinná oblast Beskydy Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- Chráněná krajinná oblast BESKYDY dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných využití. území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační Kulturní památky: Chalupa čp. 7 a 57 využití. Kulturní památky: Kostel sv. Jana Nepomuckého Řepiště Pržno Historie: Obec byla založena koncem 13. století pod názvem Barutov. Historie: První písemná zmínka o obci je z r. 1573. Jde o podhorskou První písemná zmínka je z roku 1305. Byla součástí panství těšínského obec, jejíž obyvatelé se věnovali zemědělství a kovovýrobě. V roce 1909 a teprve v 17. století došlo k připojení k šenovskému panství. V roce byl postaven římsko - katolický kostel. V roce 1990 obnovila obec svou 1850 došlo k vykoupení poddaných z roboty. Byl zde významný velko- dřívější samostatnostnou působnost, vybudovala rozvody zemního plynu statek, rozsáhlý chov ovcí, jež zaniká počátkem 20. století, výroba dře- a kabelové televize. Je zpracován územní plán obce s plánovanou vý- váků, tkanin a cihelna. Je zde dřevěný kostel z poloviny 16. století. stavbou 168 rodinných domů, průmyslových objektů atd. V roce 1990 Kulturní památky: Filiální kostel sv. Michala činil stav obyvatel 661, v roce 1996 to bylo 724 obyvatel a v roce 1999 to je 756 obyvatel. Kulturní památky: Kostel Nanebevzetí Panny Marie Sedliště Historie: Sedliště jsou uvedeny mezi vesnicemi v seznamu desátků vra- Pstruží tislavského biskupství z roku 1305, musely tedy vzniknout již ve druhé Historie: Obec byla založena v 16. století a patřila k Hukvaldskému pan- polovině 13. století. Urbář z roku 1636 uvádí zajímavost, že nejvíce ryb- ství. Obyvatelstvo se živilo těžbou dřeva pro vysoké pece postavené ve níků z panství frýdeckého bylo právě v Sedlištích. Bylo jich sedm a kaž- dý měl své jméno. Největším magnetem vesnice je dřevěný kostelík Frýdlantě n. O. a zpracováním dřeva (pálení dřevěného uhlí, výroba šin- Všech svatých postavený roku 1638. Nachází se zde kazatelna z roku delů). V roce 1834 zde byla zřízena smaltovna, která až do roku 1888 1680, varhany pochází z roku 1862. vyráběla smaltované nádobí. Zlepšení dopravní situace přinesla až vý-

16 Dřevěný Filiální kostel Všech svatých v Sedlištích Stará Ves nad Ondřejnicí Historie: Obec je písemně připomínána již v roce 1267. Je zde zámek. Byla panským střediskem v době středověku. Nyní má charakter země- dělské obce se silnou vyjížïkou obyvatel za zaměstnáním, především do Ostravy. Chráněná krajinná oblast POODŘÍ Popis: Chráněné území nížinného charakteru, zřízené k ochraně mok- řadních ekosystémů niv Kulturní památky: Zámek, zámecký park, farní kostel sv. Jana Křtitele, budova fary

Staré Hamry Historie: Horská obec, která se písemně připomíná už v r. 1649. Vzni- kem vodárenské nádrže - Šance došlo k zatopení údolí a k rozdělení obce na dvě části. Chráněná krajinná oblast BESKYDY Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; rekreační využití. Na- učná stezka CHKO. Mezi významné osobnosti Sedliš patřil sedlišský rodák Joža Vochala Kulturní památky: Pomník Maryčky Magdonové, litinový kříž, kostel (1892 - 1965). Byl vlastivědným pracovníkem, zakladatelem Lašského Panny Marie Pomocné, kamenný kostel sv. Jindřicha národopisného sdružení Sedlišané (1908). Stejně jako Antonín Ferdi- nand Stříž sbíral po vesnicích staré předměty pro tři selské jizby. Upro- střed místního hřbitova najdeme pozoruhodný náhrobek z roku 1905 frýdeckého lékaře - lidumila Augustina Petra. Na přání Sedlišanů byl Staré Město tentovlastenec pohřben na důstojné místo obecního hřbitova. Historie: První zmínka o naší obci je v listině vratislavského biskupa Nejvýše položeným kopcem před Beskydami je Černá zem, kde je Vavřince, jemuž panství Těšinské patřilo a jenž listinou ze dne 25. a 27. v nadmořské výšce 394 metrů postaven nevšední pomník na pamě května 1223 biskupský desátek z dědiny Na Gemnici (na Jamnici, dneš- zrušení robory roku 1848 za vlády Marie Terezie. Nese název Od roboty ní St. Město) odváděl k dobru. Jamnice patřila do země Slezské, Králov- ke svobodě. ství českého. Před rokem 1393 po výstavbě frýdeckého zámku bylo Za II. světové války pracovala ve vesnici ilegální skupina Odboj domovi- založeno nové město Frýdek. Obec Jamnice byla nazvána Starým Měs- ny. tem, Frýdek získal právo mílové, tzn. že jednu míli od Frýdku nikdo ne- Kulturní památky: Filiální kostel Všech svatých, socha P. Marie s dítě- mohl provádět řemeslo. Obec tak ztratila na svém významu. tem, socha sv.Jana Nepomuckého, dřevěný parkan. Kulturní památky: Kostel sv.Josefa

Smilovice Žermanická přehrada, pláž Historie: První písemná historická zmínka o obci je z roku 1448. Chráněná krajinná oblast BESKYDY Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační využití. Kulturní památky: Evangelická kaple

Soběšovice Historie: Obec je připomínána již roku 1305 při výčtu desátek vratislav- ského biskupství. Původně se rozkládala na obou březích řeky Lučiny. K podstatným změnám došlo v padesátých letech našeho století výsta- bou žermanické přehrady. Ze zatopeného území vznikající přehrady muselo být zlikvidováno historické centrum obce s desítkami domů včetně kostela, hřbitova, tří vodních mlýnů, školy, statků. Nyní se obec rozkládá jen na pravé straně řeky a původně zemědělská obec získala rekreační charakter výstavbou dobře vybavených rekreačních středisek. Kulturní památky: Kostel Navštívení Panny Marie

17 Na cykloturistické trase 461, Staré Hamry Šenov Historie: Šenov je jednou z nejstarších osad západního Těšínska, dříve okresu frýdeckého. Jeho počátek se datuje kolem roku 1290, za vlády knížete Mečislava. Kdysi byl Šenov vodní tvrzí v močálovité krajině. Po nástupu kolonistů došlo k jeho vysušení a obdělávání. Až do roku 1549 byl Šenov majetkem těšínských knížat, v roce 1531 se Šenov stává majetkem rodu Skrbenských. Ve druhé pol. 16. stol. zde byl vystaven zámek, který byl pro svůj schátralý stav v roce 1927 zbořen. Dodnes se po něm zachoval park a kašna. Šenov, jako nejrozsáhlejší obec tehdej- šího frýdeckého okresu, se skládal z několika částí, jejichž názvy platí dodnes. Svou rozlohou 1 664,4 ha počtem obyvatel 5300 patří Šenov i dnes k největším obcím Frýdecko-Místecka. Od 5.října 1998 město. Přírodní památka MEANDRY LUČINY Popis: Přirozeně meandrující řeka Lučina s pravobřežní terasou tvoře- nou fluviálními štěrky a štěrkopísky, druhově bohaté břehové porosty jsou zastoupeny iniciálními stádii společenstev tvořené olší až po druhy dubohabrových lesů. Výskyt chráněných druhů rostlin Kulturní památky: Socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Antonína, socha sv. Floriána, farní kostel Prozřetelnosti Boží, ohradní zeï, zámec- ký park

Těrlicko Staříč Historie: Na svazích Těšínské pahorkatiny se nachází obec, jejíž sídelní strukturu tvoří tři dříve samostatné části. První historická zmínka je Historie: Patří k nejstarším obcím regionu. První zmínka o obci je z roku 1229 (CIERLITZKO). Dříve výrazně zemědělská obec nyní získá- z roku. vá, v důsledku existence Těrlické přehrady na řece Stonávce, rekreační Přírodní památka KAMENNÁ U STAŘÍČE charakter. Sypaná hráz přehrady svou délkou 617 m a výškou 25 m Popis: Jediná lokalita teplomilných společenstev na vápencových pů- patří mezi největší hráze tohoto charakteru v Evropě. dách. Výskyt xerothermní květeny, nejsevernější lokalita lnu žlutého (Li- Kulturní památky: Letohrádek, socha apoštola, socha apoštola - nium flavum), výskyt střevlíkovitých a otakárka feniklového (Papilio sv.Pavel, bývalý zámek, sousoší sv. Jana Nepomuckého s andílky, větr- mahaon), bohatý výskyt hmyzu. ná turbína, kostel sv. Vavřince Kulturní památky: Filiální kostel Nalezení sv. Kříže, ohradní zeï, vstup- ní brána, socha sv. Jana, socha Bolestné P. Marie, socha sv. Jana Ne- pomuckého, kamenný kříž Třanovice Historie: První záznamy o obci jsou datovány z roku 1440. V roce 1980 Střítež byla obec integrována do obce Hnojník a od roku 1991 je opět samo- statná Historie: První písemná zmínka je z r. 1305. Obec má po celé období Kulturní památky: Památník Jiřího Třanovského, katolický kostel sv. zemědělský charakter. Narodila se zde Ida Munzbergová, akademická Bartoloměje, evangelický kostel malířka. Je zde významný pomník malíře Josefa Máne Kulturní památky: Mánesův pomník, kostel sv. Michaela Archanděla Václavovice Sviadnov Historie: První písemná zmínka o obci je z roku 1305 Kulturní památky: Kaplička „Na Kopově“ Historie: Obec vznikla ve 13. století. V letech 1943 - 1954 a letech 1975 - 1991 byla obec připojena k městu Frýdek-Místek. K významným stav- bám obce patří základní škola (1867) a kaple (1887). V roce 1903 byla postaven obecní hostinec a roku 1971 byla dokončena budova tělocvič- ny. Sviadnov je příměstskou průmyslově zemědělskou obcí s 1250 oby- Vělopolí vateli. Historie: První písemná zmínka o obci Vělopolí je z r. 1448 Kulturní památky: Hostinec Na husinci, plastika, kaple sv. Jana Nepo- Kulturní památky: Studna, chalupa a stodola u čp.7 muckého Zajímavosti: Naučná stezka Štandl Vojkovice Kulturní památky: Kaplička Panny Marie

18 3.2. Analýza přírodních a kulturních hodnot Jez na řece Morávce, Vyšní Lhoty Největší potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu vRegionu Beskydy je oblast pohoří Moravskoslezských Beskyd, které zpřírodního hledis- ka poskytují ideální podmínky pro letní i zimní pobytovou i krátkodobou rekreaci. Vzhledem ktomu, že …. území leží vCHKO, ztoho … vI. a II.zóně, znamená tato přednost také jistá omezení vrozvoji sta- vebních činností. Zmaloplošných chráněných území leží na území regi- onu tři národní přírodní rezervace, sedm přírodních rezervací a šestnáct přírodních památek. (viz Tabulka).

Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, Lysá hora, je tradičně nej- atraktivnějším místem, navštěvovaný především pěšími turisty, vzimní sezóně také lyžaři. Kromě toho se nachází na území regionu také řada známých rekreačních center, mezi nimi Bílá-Bumbálka, Staré Hamry – Grúň, Morávka, Krásná – Visalaje a Bílý Kříž, Frýdlant - Malenovice, Ostravice a Řeka. Podrobnějším popisem horských středisek se zabývá část B.této studie - „Kategorizace území“.

Další možnosti rekreace poskytuje okolí čtyř vodních nádrží - Žermani- ce, Těrlicko, Olešná a Baška.

Rovněž podhůří Moravskoslezských Beskyd, oblast Palkovických hůrek a Ondřejníku se vyznačuje přitažlivou a zachovalou přírodou. Vratimov Historie: Vratimov vznikl v době kolonizace Těšínska ve 2. povině 13. století. Jeho založení souvisí s kolonizační činností feudála Jana Baruta, pocházejícího ze starého šlechtického rodu Barutů, původně z Lužice. Charakter obce se v průběhu století značně změnil, zásadní změnu při- nesla výstavba továrny na celulózu v 80. letech 19. století a rozvoj ost- ravského průmyslu. Obec byla povýšena na městys 13. 10. 1936 a od r. 1960 je městem. Současný Vratimov patří svou rozlohou 14,2 km2 ke středně velkým obcím frýdecko-místeckého okresu. Město se skládá ze dvou částí - vlastního Vratimova, v němž žije 5536 obyvatel a Horních Datyň s 1003 obyvateli. Kulturní památky: Větrná turbína (větrné kolo k pohonu obilního mlýn- ku), kostel sv. Jana Křtitele Vyšní Lhoty Historie: Obec má podhorský charakter a první historická zmínka je z roku 1288 a 1292. Mimo soustředěné centrum obce kolem komunikace ji tvoří v intravilánu rozptýlené usedlosti. Na katastru se nachází hora Prašivá s kostelem sv. Antonína. Nejvyšším bodem je Čupel - 872 m.n.m. Chráněná krajinná oblast BESKYDY Popis: Mimořárně významná oblast, zabírající Moravskoslezské Besky- dy, část Javorníků a Vsetínských vrchů; řada maloplošných chráněných území; vysoká lesnatost; lesy postiženy imisemi; intenzivní rekreační využití. Kulturní památky: Filiální kostel sv. Antonína Žermanice Historie: První zmínka o obci je z r. 1483, kdy obec byla darována bra- trům Huntkovým z Kornic. Později se staly majetkem města Frýdku. Od roku 1848 je v obci škola. V roce 1938 byla v důsledku dělení republiky obec rozdělena hranicí, jež probíhala po řece Lučině a na krátké období připadla Polsku. Od roku 1951 až do roku 1957 se zde budovala přehra- da, která byla napuštěna v roce 1958. Původně zemědělská obec se stala obcí rekreační. Kulturní památky: Kaplička Nanebevzetí Panny Marie

19 Tabulka - Přehled maloplošných chráněných území

Název lokality Kat. Katastrální Vým. Charakteristika ochr území ha Mazák NPR Staré Hamry 61,57 Jedlobukový karpatský prales Salajka NPR Bílá 21,86 Zbytek jedlobukového karpatského pralesa Klíny PR Čeladná 54,35 Původní smrkový a jasanojavorový porost různých typů spramenisky Mazácký Grúnik PR Staré Hamry 47,44 Jedinečný komplex zachovalých lesních typů ve složitém horském terénu Poledňana PR Staré Hamry 15,95 Původní smrkový porost vhorní části, vdolní části klen spříměsí smrku Skalka PR Kunčice p/Onř. 11,08 Lesní porost vjedlobukovém stupni přirozeného char. snadějně probíhající Pstruží přirozenou obnovou Trávný potok PR Morávka 20,25 Původní smrkový porost sbukem, jedlí a klenem V Podolánkách PR Čeladná Smrčina na rašeliništi vhor. uzávěru údolí Čeladné Palkovické hůrky PR Sklenov 18,33 Jedinečná ukázka základního veget.typu pro podhůří Beskyd Palkovice Frýdek-Místek Kněhyně – Čertův mlýn NPR Čeladná 195,2 Přirozené až pralesovité porosty vzápadní části MSBeskyd se vzácnou Prostř.Bečva pestrostí stanovištních typů Koryto řeky Ostravice PP Ostravice 0,80 Profil – příklad tektonické skladby vnějších Karpat Štěrkové náplavy Hodoňovice PP Baška 51,89 Původní tok řeky s peřejí Rybníky PR Kozlovice 7,32 Jediná rašelinná louka vbeskydském podhůří Kněhyňská jeskyně PP Čeladná 1,00 Pískovcový pseudokras Ondrášovy Díry PP Staré Hamry 4,5 Pískovcový pseudokras Malenovice Pod Hukvaldskou oborou PP Kozlovice 0,42 Společenstvo potočních olší svýskytem Matteuccia struthiopterus Palkovice Profil Morávky PP Staré Město 49,64 Meandrující tok řeky Morávky sbřehovými porosty, přilehlými loukami Dobrá a lužním pralesem Frýdek-Místek Lišková PP Bílá 2,48 Ochrana Cardamine trifolia v typickém beskydském lesním společenstvu Pod Lukšincem PP Malenovice 1,09 Jediný výskyt Gentiana kochiana vČeské rep. Kamenná PP Staříč 2,83 Jediná lokalita teplomilné květeny na vápencových půdách vokrese Frýdek- -Místek Skalická Morávka PP Nižní Lhoty 106,00 Přirozený tok Morávky se štěrkovými náplavy a spřilehlými lesy Raškovice spolopřirozenou druhovou skladbou Vyšní Lhoty Skalice Nošovice Černá Vroble PP Staré Hamry 0,50 Mokřadní společenstvo, botanická lokalita Byčinec PP Morávka 0,86 Mokřadní společenstva svýskytem chráněných druhů rostlin a živočichů Obidová PP Krásná 7,28 Mokřadní společenstva Podgrúň PP Staré Hamry 2,06 Vrchovištní louky svýskytem chráněných druhů rostlin a živočichů Kamenec PP Dobrá 9,82 Společenstvo rašelinného charakteru valiviu Morávky svýskytem chráněných druhů rostl. a živ. Žermanický lom PP Žermanice 1,95 Mokřední biotop svýskytem chráněných druhů rostlin a živočichů Travertinová kaskáda PR Kozlovice 1,76 Recentní trav.kaskáda na pravém přítoku Tichávky svýskytem chráněných druhů rostlin Meandry Lučiny PP Šenov 10,33 Přirozeně meandrující řeka Lučina spravobřežní terasou tvořenou fluviálními štěrky a štěrkopísky svýskytem chráněných druhů rostlin

20 Tabulka - Přehled dřevěných sakrálních staveb vregionu Peřeje na řece Ostravice, Ostravice Místo Objekt Bílá kostel sv. Bedřicha zlet 1873-1874 Bílá kaple sv. Cyrila a Metoděje, vmístní částí Hlavatá nedaleko známé keltské salaše Ebeka Čeladná kaple sv. Cyrila a Metoděje zroku 1936 a sousedící dřevěný altánek nad pramenem zvaným „Cyrilka“ včásti Podolánky Frýdek-Místek kaple sv. Kříže zroku 1834 vmístní části Lískovce Hájek Kunčice p/Ondř. kostel sv. Prokopa a sv. Barbory původně pravoslavný z17. a 18. st. Řepiště kostel sv. Michala zr. 1652 Sedliště kostel Všech svatých zr. 1638 Staré Hamry kostel sv. Panny Marie zr. 1887 na Grúni Vyšní Lhoty kostel sv. Antonína Paduánského zr. 1640 na Prašivé

Tabulka – historické objekty a stavby

Obec Název Albrechtice Evangelický kostel Albrechtice Dřevěný kostel sv.Petra a Pavla Baška Kostel sv.Václava Baška Kostel Panny Marie Bílá Lovecký zámeček Bílá Bílá Dřevěný kostelík sv.Bedřicha Největší turistickou atraktivitou regionu, vztahující se khistorii, je zříce- Bílá Kaple na Hlavaté nina hradu Hukvaldy, jedna znejrozsáhlejších hradních zřícenin ve střední Bílá Kaplička na Kavalčánkách Evropě. Hrad byl postaven vletech 1230-1261 a řadí se k největším Brušperk Kostel sv.Jiří hradním komplexům na Moravě. Zřícenina hradu je obklopena rozsáh- Bruzovice Kostel sv.Stanislava lou oborou, která má charakter přírodně krajinářského lesoparku Čeladná Památník J. Kaluse smnožstvím urostlých listnatých dřevin. Obora je ohraničena kamen- Čeladná Kaple u Cyrilky nou zdí. Žijí tu stáda muflonů, daňků, japonských jelínků sika i někteří Čeladná Kostel sv.Jana Nepomuckého méně běžní ptáci. Vjejí dolní části bylo postaveno přírodní divadlo. Are- Dobrá Kostel sv.Jiří ál je místem konání řady pravidelných i mimořádných kulturních a spo- Dobratice Kostel sv.Jakuba a Filipa lečenských akcí. Každoročně se zde pořádá mezinárodní hudební festi- Dolní Domaslavice Kříž u Zvonice val Janáčkovy Hukvaldy, konají se zde také koncerty folkové a historic- Fryčovice Kostel Panny Marie ké hudby, rytířské slavnosti, poutě a další. Socha lišky Bystroušky voboře Frýdek-Místek Frýdecký zámek připomíná, že Hukvaldy jsou rodištěm známého hudebního skladatele Frýdek-Místek Památník Óndry Lysohorského Leoše Janáčka. Frýdek-Místek Farní kostel sv.Jana Křtitele Frýdek-Místek Chrám Panny Marie Dalším turisticky atraktivním místem, zhlediska kulturně-historického, Frýdek-Místek Evangelický kostel je areál Frýdeckého zámku ve Frýdku-Místku, kde se nachází Muzeum Frýdek-Místek Kostel Všech svatých Beskyd. Na zámeckém nádvoří se konají pravidelné koncerty folkové Frýdek-Místek Kostel sv.Jana a Pavla hudby. Frýdek-Místek Kostel sv.Jakuba Frýdek-Místek Socha sv.Jana Nepomuckého Ve Frýdku-Místku a Brušperku byly vyhlášeny městské památkové zóny. Frýdek-Místek Socha sv.Jana Nepomuckého Frýdek-Místek Kostel sv.Martina Biskupa Památková zóna vesnického typu je vobci Komorní Lhotka, která je Frýdlant nad Ostr. Budova Městského úřadu známa svými bylinkovými lázněmi. Frýdlant nad Ostr. Kostel sv.Bartoloměje Frýdlant nad Ostr. Budova kláštera, kaple Jedinečným a charakteristickým rysem regionu zhlediska lidové archi- Frýdlant nad Ostr. Mariánský sloup tektury je unikátní soubor dřevěných lidových sakrálních staveb. Frýdlant nad Ostr. Socha sv.Floriána Frýdlant nad Ostr. Socha sv.Jana Nepomuckého Frýdlant nad Ostr. Socha sv.Jana Nepomuckého Frýdlant nad Ostr. Socha sv. Josefa Hnojník Památník sv.Jana Nepomuckého Hnojník Kostel Nanebevzetí Panny Marie Horní Bludovice Kaple sv.Jana Nepomuckého Horní Domaslavice Kostel sv.Jakuba Horní Tošanovice Zámeček, kaplička Hukvaldy Hrad Hukvaldy Hukvaldy Kostel sv.Maxmiliána Kostel sv.Mikuláše Janovice Kostel sv.Josefa

21 Kaňovice Kaple sv.Hedviky 3.3. Dopravní dostupnost Komorní Lhotka Kostel Božského srdce Páně Komorní Lhotka Evangelický kostel Region je dobře dostupný po silnici i po železnici. Letecké spojení umož- Košatka Kaplička sv.Vendelína ňuje mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov, vzdálené zFrýdku-Místku cca Kozlovice Pomník Švédská mohyla 20 km. Kozlovice Kostel sv.Michela a sv.Barbory Krásná Lidová roubenka Silniční spojení směrem na Olomouc, Brno a Prahu zajišuje silnice Krmelín Kaple sv.Jana a Pavla I/48, jež je součástí mezinárodní sítě soznačením E-462. Prochází Kunčice pod O. Dřevěný kostel sv.Prokopa a Barbory zNového Jičína přes Frýdek-Místek do Českého Těšína. Na tomto sil- Kunčice pod O. Kostel sv. Magdalény ničním tahu je realizován vysoký podíl tranzitní dopravy do Polska. Ztéto Lhotka Pamětní deska V. Sochy silnice odbočuje vHorních Tošanovicích silnice I/46 do Třince. Lhotka Kaple Navštívení Panny Marie Další významný silniční tah, silnice I/56, vede zOstravy do Frýdku – Lhotka Kovové kříže z Frýdlantských Hutí Místku a pak dále pokračuje na Frýdlant n/Ostravicí a Bílou, kde se na- Lhotka Dřevěné kříže Boží muka pojuje na silnici I/35 vedoucí zHorní Bečvy do Makova (Slovensko), Lhotka Kapličky Švédský vojáků mezinárodní tah E-442. Malenovice Farní kostel sv. Ignáce z Loyolly Region je protkán poměrně hustou sítí silnic nižších tříd (viz schéma Metylovice Kostel Všech svatých silniční sítě), umožňující propojení jednotlivých obcí. Nižní Lhoty Kostel Panny Marie Ostravice Srub Petra Bezruče Frýdek-Místek leží na železniční trati č.323 Ostrava – Valašské Meziříčí Ostravice Evangelický kostel pro osobní a spěšné vlaky. Umožňuje také přímé spojení přes Kojetín Ostravice Kostel Nejsvětější trojice do Brna. VOstravě se tra č.323 napojuje na tra č.270 Praha – Bohu- Ostravice Kaple Jana Husa mín. ZBohumína pak pokračuje železniční přímé spojení na Polsko přes Palkovice Kostel sv.Jana Křtitele Petrovice u Karviné až do Warszawy. Samostatná větev (č.322) zajišu- Palkovice Kaple Sedmibolestné Panny Marie-poutní místo je propojení Frýdku-Místku sTřincem. ZFrýdlantu n/Ostr vede želez- Paskov Kostel sv.Vavřince niční odbočka do Ostravice. Díky rozvinuté železniční síti vregionu jsou Paskov Kostel sv.Floriana vlakem dosažitelná mnohá rekreační centra jako např. Baška, Frýdlant Pazderná Kostel sv. Jana Nepomuckého n/Ostravicí, Čeladná, Kunčice a Ostravice (viz schéma železniční sítě). Pražmo Kostel sv.Jana Nepomuckého Pržno Kostel Nanebevzetí Panny Marie Svým severním okrajem hraničí Region Beskydy se Slovenskem. Pro Řepiště Dřevěný kostel sv.Archanděla Michaela překračování hranice slouží dva hraniční přechody. Silniční přechod Bílá- Sedliště Dřevěný kostel Všech svatých Konečná a Bílá-Bumbálka. Zhlediska dopravní dostupnosti mají dále Sedliště Bezručova vyhlídka s památníkem pro Region Beskydy význam následující hraniční přechody: Smilovice Evangelická kaple Soběšovice Kostel Navštívení Panny Marie • Mosty u Jablunkova – Svrčinovec, silniční Stará Ves nad Ondř. Kostel sv.Jana Křtitele • Šance – Podzávoz, silniční Staré Hamry Pomník Maryčky Magdonové • Český Těšín – Cieszyn, silniční Staré Hamry Litinový kříž na Samčance • Chotěbuz – Cieszyn, silniční Staré Hamry Kostel Panny Marie Pomocné • Český Těšín – Cieszyn, železniční Staré Hamry Kamenný kostel sv.Jindřich • Mosty u Jablunkova Čadca, železniční Staré Město Kostel sv.Josefa Staříč Kostel nalezení sv.kříže Střítež Mánesův pomník Střítež Kostel sv.Michaela Archanděla Hraniční přechod Bílá-Konečná Sviadnov Kaple sv. Jana Nepomuckého Šenov Chrám Prozřetelnosti Boží Těrlicko Kostel sv.Vavřince Těrlicko Evangelický kostel Třanovice Evangelický kostel Třanovice Kostel sv.Bartoloměje Václavovice Kaplička „Na Kopově“ Vojkovice Kaplička Panny Marie Vratimov Kostel sv.Jana Křtitele Vyšní lhoty Kostel na Prašivé-poutní místo Antonína Paduánského Žermanice Kaplička Nanebevzetí Panny Marie

22 3.4. Turistická infrastruktura Tabulka - Přehled ubytovacích zařízení dle obcí 3.4.1. Ubytovací zařízení OBEC UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ KAPACITA Region Beskydy disponuje relativně velkou lůžkovou kapacitou vubytovacích zařízeních různé kategorie. Ve velké většině se však jed- Baška ná o zařízení postavená či zrekonstruována v70-tých a začátkem 80- Baška Autokemp Baška 300 tých let, se zaměřením na, vté době preferovanou, odborářskou rekre- 300 aci zaměstnanců velkých státních podniků a institucí. Tyto zařízení roz- hodně neodpovídají dnešním standardům pro rekreaci. Bílá Bílá Horský hotel Sůkenická 40 Zároveň se na kvalitě mnoha ubytovacích zařízení projevuje jejich nedo- Bílá Hotel Ebeka 80 končená či nedokonalá privatizace. Bílá Hotel Pokrok 170 Bílá Horská chata Bílá 60 Kvalitní evropský standart splňují pouze některé. Např. Hotel Centrum Bílá Chata Kmínek 32 ve Frýdku-Místku, hotel Prosper na Čeladné, Penzion Beskydy naVisa- Bílá Chata Sněžná 45 lajích, Hotel Odra na Ostravici, Hotel Sůkenická na Bílé, Pension Pod Bílá Horská chata Třeštík 51 kašnou ve Frýdku-Místku a některé další. Bílá Masarykova chata 21 Bílá Penzion Pod Konečnou 35 Vsoučasné době je vRegionu Beskydy kdispozici 8491 lůžek. Ztoho Bílá Rekreační středisko Doroanka 38 (dle zařazení majitelů či nájemců): Bílá RS Ondráš 130 Hotely - 3049 lůžek 702 Chaty - 988 lůžek Penziony - 1223 lůžek Brušperk Kempy - 967 lůžek Brušperk Penzion Klosíková 4 Turistické ubytovny - 135 lůžek Brušperk Penzion Elkos 26 Ostatní ubytovací zařízení - 2129 lůžek 30

Čeladná Čeladná Horský hotel Hamry 37 Čeladná Horský hotel Čeladenka 118 Čeladná Hotel Prosper 95 Čeladná Horský hotel Srdce Beskyd 300 Čeladná Hotel Dejmon 40 Čeladná Hotel Zámeček 35 Čeladná Chata Dukla 37 Čeladná Penzion U Holubů 40 Čeladná Penzion Pepa 7 Čeladná RS Mír 96 Čeladná Zájezdní hostinec Kněhyně 52 857 Hotel Petr Bezruč, Malenovice Dolní Domaslavice Dolní Domaslavice Hotel Albo 29 Dolní Domaslavice Penzion Newport Ranch 12 Dolní Domaslavice Penzion Ludmila 16 57

Dolní Tošanovice Dolní Tošanovice Hotel Tošanovice 42 42

Frýdek-Místek Frýdek-Místek Hotel Centrum 222 Frýdek-Místek Penzion Pod Kašnou 20 Frýdek-Místek Autokemp Olešná 300 Frýdek-Místek Hotelový dům Paskov 71 Frýdek-Místek Hotelový dům Permon 54 667

Frýdlant nad Ostr. Frýdlant nad Ostr. Hotel Panorama 84 Frýdlant nad Ostr. Chata Ondřejník 49 Frýdlant nad Ostr. Penzion Letohrádek 6

23 24 25 Frýdlant nad Ostr. Penzion Na Vyhlídce 10 Morávka Penzion Romantika 27 Frýdlant nad Ostr. Autokemp Beskyd 100 Morávka Turistická ubytovna Morávka 30 249 Morávka RS Biocel Paskov 100 Morávka RS Ingstav 28 Hnojník Morávka RS Salma 70 Hnojník Hotel Park 10 Morávka RS Česká správa letiš 45 10 Morávka RS Paskov 110 Morávka Hotel České srdce 50 Hukvaldy Morávka Hotel Panorama 87 Hukvaldy Penzion Hukvaldský dvůr 10 Morávka Hotel Partyzán 46 Hukvaldy Penzion Pod oborou 8 Morávka Chata Slavíč 43 Hukvaldy RS Tatra 12 Morávka Chata na Kotaři 36 30 809

Janovice Nová Ves Janovice Hostinec Ondráš 5 Nová Ves Penzion Harcovna 30 5 Nová Ves Penzion Šance 65 Nová Ves Penzion Marta 8 Komorní Lhotka Nová Ves RS Budoucnost 100 Komorní Lhotka Horský hotel Ondráš 56 203 Komorní Lhotka Hotel Tesárek 25 Komorní Lhotka Hotel Premier 100 Ostravice Komorní Lhotka Chata Ropička 30 Ostravice Horský hotel Montér 150 Komorní Lhotka Chata U čápů 67 Ostravice Hotel Odra 77 Komorní Lhotka Penzion Bylinné lázně 12 Ostravice Hotel Freud 75 Komorní Lhotka RS Zátiší 80 Ostravice Horská chata Ostrá 35 370 Ostravice Chata Slezan 50 Ostravice Chata Teplárna 55 Krásná Ostravice Chata Hlubina 90 Krásná Horská chata Visalajka 18 Ostravice Horská chata Ondráš 75 Krásná Penzion Beskydy 54 Ostravice Penzion Osmek 50 Krásná Penzion Plus 25 Ostravice Penzion Svoboda 58 Krásná Penzion Rupen 26 Ostravice TJ Sokol Ostr.-turistická ubyt. 52 Krásná RS Jestřáb 20 Ostravice RS Peřeje 84 Krásná RS Nová hu 32 Ostravice RS Skalka 73 175 Ostravice RS Válcoven plechu 132 Ostravice Vila Ostravice 18 Kunčice p.O. 1074 Kunčice p.O. Penzion Lašská chalupa 16 Kunčice p.O. Penzion Karolína 65 Palkovice Kunčice p.O. Penzion Marvan 6 Palkovice Hotel Barborka 150 Kunčice p.O. Penzion Maryčka 8 150 Kunčice p.O. Penzion Stavbař 90 Kunčice p.O. RS Českých drah 70 Pražmo 255 Pražmo Hotel Travný 40 40 Lučina Lučina Penzion Mostař 83 Řeka Lučina Penzion Relax 24 Řeka Hotel Javor 90 Lučina Kemp Lučina 167 Řeka Penzion U Hybše 8 Lučina Kemp U Honzy 100 Řeka Penzion Pod Lípou 36 Lučina RS Tsabi 54 134 428 Soběšovice Malenovice Soběšovice Hotel Maják 56 Malenovice Hotel Petr Bezruč 283 Soběšovice Chata Dukla 40 Malenovice Hotel Malenovice 40 Soběšovice Penzion Ferdinand 43 Malenovice Chata Poma 70 Soběšovice Penzion Flora 9 Malenovice Penzion Rosa 25 Soběšovice Penzion Aneta 45 418 Soběšovice RS Laguna 25 Soběšovice RS Přístav Soběšovice 110 Morávka Soběšovice RS Zátoka 28 Morávka Penzion Jízdárna 23 Soběšovice RS Sportkemp Maják 14 Morávka Penzion U Přehrady 114 370

26 Staré Hamry Vytíženost ubytovacíh zařízení Staré Hamry Horský hotel Sulov 140 vRegionu Beskydy Staré Hamry Hotel Charbulák 110 Staré Hamry Horský hotel Liptov 62 Pro stanovení průměrné vytíženosti ubytovacích zařízení jsme vybrali Staré Hamry Hotel Baraní 60 vzorek šesti ubytovacích zařízení různého typu a umístění. Staré Hamry Hotel Ostravačka 50 Staré Hamry Horská chata Švarná Hanka 54 Ubytovací zařízení 1 (UB1) Hotel vjednom zrekreačních středisek Bes- Staré Hamry RS Staré Hamry 24 kyd, s kapacitou 77 lůžek ve 2-4lůžkových pokojích, kompletně vyba- Staré Hamry Dům sv.Josefa 20 ven bazénem, posilovnou, masážemi, a podobně 520 UB2 Původní horský hotel skapacitou 80/60 lůžek, sociální zařízení na pat- Staříč ře. Hotel je umístěn vjednom znejkrásnějších zákoutí Beskyd, avšak Staříč Turistická ubytovna Staříč 14 poznamenaném nedokonalou či neprovedenou privatizací ubytovacích 14 zařízení. UB3 Těrlicko Rekonstruovaný menší hotel skapacitou 40lůžek, 2-4lůžkové pokoje se Těrlicko Penzion V zátoce 39 soc. zařízením, kvalitně vybaven doprovodnými službami. Hotel se na- Těrlicko Penzion Sport Tarem 40 chází vjednom zrekreačních středisek Beskyd. Těrlicko RS Dolu ČSM 40 UB 4 Těrlicko RS Chavík Josef 140 Horský hotel staršího typu, původně rekreační středisko, skapacitou Těrlicko RS OKD OKK a.s. cca 30 60 lůžek v1-3lůžkových pokojích se sociálním zařízením na patře. Ho- Těrlicko RS Permoník 84 tel se nachází vjednom zrekreačních středisek Beskyd Těrlicko RS TŽ 40 UB 5 Těrlicko RS Štola cca 40 Moderní horský hotel přímo na hřebeni, skapacitou 40 lůžek v1-2lůž- Těrlicko Motel Těrlicko 60 kových pokojích skompletním vybavením. Hotel nabízí rozsáhlý sorti- 513 ment doprovodných služeb. UB 6 Vratimov Nově rekonstruovaný penzion vhistorické městské zástavbě. Kapacita Vratimov Turistická ubytovna 39 20 lůžek ve dvoulůžkových pokojích skompletním vybavením. 39 UB 7 Velký městský hotel „socialistického“ typu využíván vpřevážné míře Vyšní lhoty obchodníky a zaměstnanci na pracovních cestách. Kapacita 222 lůžek Vyšní lhoty Chata Prašivá 30 v1-2lůžkových pokojích skompletním vybavením. Hotel poskytuje řadu 30 doprovodných služeb.

Na územíRegionu Beskydy se nachází rovněž relativně vysoký počet hotelů a ubytovacích zařízení, která jsou zrůzných důvodů, převážně nevyjasněné majetkové vztahy a následné chátrání objektu, mimo pro- voz. Přehled těchto ubytovacích zařízení, včetně původní ubytovací ka- pacity (kde se podařilo zjistit) je uveden vtabulce.

Tabulka, přehled ubytovacích zařízení mimo provoz

OBEC UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ KAPACITA

Kunčice p.O. RS Heřmanice 64 Kunčice p.O. RS Horizont 82+120 Frýdlant n.O. Hotel Duda 50 Frýdlant n.O. Tur. Chata Solárka 70 Čeladná RS Sruby Čeladná RS Pionýr Čeladná RS Zámeček Čeladná RS Důl Odra Čeladná RS Kovošrot Ostrava Ostravice Hotel Smrk Ostravice Hotel „Na Mýtě“ Ostravice Penzion P.Bezruč Staré Hamry Hotel Bílý Kříž 110 Staré Hamry Hotel Florian Staré Hamry Hotel Ostravačka 40 Řeka Hotel Řeka 90 Komorní Lhotka Horská chata Dolu Lazy 50

27 3.4.2. Individuální chatová rekreace Ostravice 1250 Individuální chatová rekreace byla od50-tých let dvacátého století vý- Čeladná 909 razným fenoménem beskydské oblasti. Hlavní zájem směřoval přede- Kunčice p/Ondř. 850 vším do nejbližších a snadno dostupných oblastí Beskyd. Proto se kon- Morávka 800 centrovanější chatová zástavba dostává do hlavních beskydských údo- Krásná 660 lí, měně již do výše položených strání a jen výjimečně do vrcholových Frýdlant nad Ostravicí 460 oblastí. Například vroce 1971 bylo vobcích Čeladná, Krásná, Kunčice Komorní Lhotka 408 p/Ondřejníkem, Morávka, Ostravice a Frýdlant n/Ostravicí soustředěno Řeka 370 téměř 3900 objektů individuální rekreace tj. 56% zcelkového počtu té- Malenovice 354 měř 7000 objektů vokrese Frýdek-Místek (v roce 1991 52%). Pstruží 230 Staré Hamry 191 Voblasti individuální chatové rekreace je sledované území především Soběšovice 190 příměstským rekreačním zázemím Ostravy (více než 54%), Havířova Vyšní Lhoty 184 (10,2%) a Karviné (6,3%). Na Frýdek-Místek a ostatní obce vlastního Raškovice 171 okresu připadá jen 17% zcelkového počtu objektů individuální rekrea- Janovice 170 ce okresu. Dolní Domaslavice 150 Lučina 150 Aktuální přehled o současném počtu rekreačních objektů vobcích po- Těrlicko 150 dává následující tabulka. Metylovice 139 Palkovice 127 Tabulka - Počet objektů individuální rekreace vjednotlivých obcích Hukvaldy 121 Bílá 104 Baška 93 Kozlovice 78 Pržno 60 Sviadnov 58 Sedliště 50 Dobrá 36 Pražmo 34 Žermanice 22 Horní Bludovice 20 Paskov 20 Staré Město 20 Vratimov 20 Smilovice 16 Třanovice 16 Hnojník 15 Šenov 14 Václavovice 14 Řepiště 13 Dobratice 10 Kaňovice 10 Brušperk 9 Nižní Lhoty 6 Stará Ves nad Ondř. 6 Krmelín 5 Nošovice 5 Horní Domaslavice 4 Horní Tošanovice 4 Staříč 4 Lhotka 3 Vělopolí 3 Vojkovice 3 Pazderná 2 Střítež 2 Bruzovice 1 Frýdek-Místek Celkem 8 814

28 3.4.3. Stravovací zařízení

Tabulka - Přehled počtu restaurací vjednotlivých obcích

Obce Poč. Albrechtice 7 Baška 4 Bílá 11 Brušperk 5 Bruzovice 1 Čeladná 13 Dobrá 4 Dobratice 0 Dolní Domaslavice 4 Dolní Tošanovice 1 Fryčovice 5 Frýdek-Místek 65 Frýdlant nad Ostr. 21 Hnojník 3 Horní Bludovice 2 Horní Tošanovice 1 Hukvaldy 5 Janovice 1 Stylový hostinec „U Zbuja“ Komorní Lhotka 13 Kozlovice 7 Krásná 12 3.4.4. Sportovní zázemí Krmelín 4 Kunčice p.O. 6 VRegionu Beskydy je poměrně velké množství sportovních zařízení, ne Lhotka 2 všechna však mají odpovídající kvalitu a jsou přístupná veřejnosti. Mnoh- Lučina 5 dy chybí dostatečné množství informací o těchto zařízeních či příleži- Malenovice 6 tostech, resp. o podmínkách možnosti jejich využití. Metylovice 2 Morávka 14 Vhodné přírodní podmínky předurčují region kprovozování pěší turisti- Nižní Lhoty 1 ky a cykloturistiky. Vsoučasné době je zde označeno 555 km pěších Nošovice 2 tras jež vedou jak vhřebenových a horských partiích Beskyd, tak vokolí Ostravice 12 obcí a měst vpodhůří. Vposlední době bylo rovněž vyznačeno přes Palkovice 2 420 km cyklotras. Doplňkové služby pro cykloturistiku však jsou zatím Paskov 7 nedostatečné, vregionu se nachází 17 cyklo-prodejen či servisů a pou- Pazderná 0 ze 4 půjčovny kol. Pražmo 1 Pržno 3 Pstruží 2 Raškovice 0 Řeka 6 Řepiště 2 Sedliště 2 Smilovice 2 Soběšovice 3 Stará Ves n/Ondř. 3 Staré Hamry 8 Staříč 4 Střítež 1 Sviadnov 4 Šenov 10 Těrlicko 6 Třanovice 2 Václavovice 3 Vělopolí 0 Vojkovice 2 Vratimov 17 Vyšní Lhoty 3

Cyklotrasy vRegionu Beskydy

29 Cyklotrasa č. 6007 Cykloturistika – BESKYDSKÝ OKRUH, náročnější cykloturistická trasa, světším převýšením na Smrček a na Regionem Beskydy procházejí následující cykloturistické trasy: Pstruží, sjízdná na všech typech jízdních kol, cyklotrasa vede ve směru, Frýdlant n.O. - Pstruží - Čeladná - Ostravice - Frýdlant-Nová Ves - Frýdlant n.O. Dálková cyklotrasa č. 46 – BESKYDSKO-KARPATSKÁ MAGISTRÁLA, je součástí dálkové cyklotra- délka cyklotrasy: 24km sy podél hranice se Slovenskem a vede ve směru: Mariňák-Bařiny – Podolánky – Čeladná – Ostravice – Malenovice – Krásná Cyklotrasa č. 6008 – Raškovice – Vyšní Lhoty – Komorní Lhotka – Smilovice-Střítež – OKOLO ONDŘEJNÍKA, středně náročná cykloturistická trasa, sjízdná délka cyklotrasy vregionu: 40 km na všech typech jízdních kol, cyklotrasa vede ve směru, Frýdlant n.O. - Metylovice - Lhotka - Tichá - Kunčice p.O. - Čeladná - Frýdlant-Nová Dědina - Frýdlant n.O. Dálková cyklotrasa č. 56 Smilovice-Střítež – Vělopolí – Těrlicko – Horní Bludovice délka cyklotrasy: 31km délka cyklotrasy vregionu: 25 km Cyklotrasa č. 6113 propojení cyklotrasy 46 a 461, směr a průběh trasy: Raškovice - Praž- Dálková cyklotrasa č. 502 – CYKLOTRASA JIHLAVA ČESKÝ TĚŠÍN. Tato dálková cyklotrasa se mo - Morávka - Uspolka - Visalaje – Staré Hamry-Masarykovo údolí napojuje na místní cyklotrasy na Hukvaldech a vede ve směru: délka cyklotrasy: 25km Hukvaldy – Kozlovice – Palkovice – Frýdek-Místek – Dobrá – Skalice – Janovice – Krásná – Raškovice – Komorní Lhotka – Smilovice, kde Cyklotrasa č. 6083 opouští region. místní cyklotrasa ve směru Komorní Lhotka - Godula - Ropička - Délka cyklotrasy vregionu: 50 km Kalužný vrch Slavíč délka cyklotrasy: 17 km Cyklotrasa č. 461 – Napojuje cyklotrasy na hranici se Slovenskem a slovenské cyklotrasy, Cyklotrasa č. 6063 vede ve směru, Ostravice - Staré Hamry-Masarykovo údolí - Bílá - je součástí cyklotras mikroregionu Slezská brána, a vede ve směru Pe- Bílá-Konečná třvald - Šenov – Václavovice - Sedliště délka cyklotrasy: 25 km délka cyklotrasy: 19 km

Cyklotrasa č. 6003 Cyklotrasa č. 6064 – OKOLÍM FRÝDKU-MÍSTKU, středně náročná cykloturistická trasa, je součástí cyklotras mikroregionu Slezská brána, a vede ve směru Os- sřadou zajímavostí na trase a nádherných výhledů na Beskydy a Pobe- trava-Hrabová – Vratimov – Ostrava-Bartovice – Vratimov – Horní Da- skydí, je sjízdná na všech typech jízdních kol. Cyklotrasa vede ve smě- tyně – Šenov – Havířov ru, F-M-Olešná - Zelinkovice - Chlebovice - Baška - Skalice - Dobrá délka cyklotrasy: 10 km - Panské Nové Dvory - Frýdek-Místek – Sviadnov - Staříč - Zelinko- vice FM-Olešná Cyklotrasa č. 6065 délka cyklotrasy: 40km je součástí cyklotras mikroregionu Slezská brána, a vede ve směru Ře- piště – Sedliště – Bruzovice – Žermanice délka cyklotrasy: 16 km Cyklotrasa č. 6004 – DO MORAVSKOSLEZSKÝCH BESKYD – LEGENDY A POVĚSTI, středně náročná cykloturistická trasa, sjízdná na všech typech jízdních Cyklotrasa č. 6066 kol, cyklotrasa vede ve směru, FM-Olešná - Frýdek-Místek - Dobrá - je součástí cyklotras mikroregionu Slezská brána, a vede ve směru Hor- Skalice - Janovice - Lubno - Malenovice - Frýdlant n.O. - Metylo- ní Datyně – Vratimov - Řepiště vice - Palkovice - FM-Olešná délka cyklotrasy: 5 km délka cyklotrasy: 37km Cyklotrasa č. 6125 Cyklotrasa č. 6005 Komorní Lhotka – Třanovice – ZA KOUPÁNÍM K ŽERMANICKÉ PŘEHRADĚ, středně náročná trasa délka cyklotrasy: 8 km vhodná pro rodinné výlety, cyklotrasa vede ve směru, FM-Olešná - Frýdek-Místek - Sedliště - Bruzovice - Lučina - Soběšovice - Horní Domaslavice - Vojkovice - Vyšní Lhoty - Raškovice - Skalice - Vobcích Regionu Beskydy si turisté mohou vybrat zdalších možností Dobrá - Frýdek-Místek sportovního vyžití. Ve Frýdku-Místku a ve Frýdlantu n/Ostravicí jsou Délka cyklotrasy: 46km postaveny víceúčelové sportovní haly. Vregionu je celkem 84 teniso- vých kurtů, 18 míst s možností vyjížïky na koních, tři squashová a tři bowlingová centra, 8 minigolfů, 14 míst smožností hry ruských kuže- Cyklotrasa č. 6006 – HISTORIE HUKVALDSKÉHO PANSTVÍ, středně náročná cykloturis- lek, řada fitness center, ale také nové druhy sportů jako je pentaque, či tická trasa, mezi Palkovicemi a Hukvaldy je možno zvolit náročnější, ale adrealinový paragliding.(3 startovací místa) krásnou, variantu přes Palkovické hůrky, trasa je sjízdná na všech ty- pech jízdních kol, cyklotrasa vede ve směru, FM-Olešná - Palkovice - Specifickou nabídkou jsou vyhlídkové lety, parašutismus a kurzy para- Kozlovice - Hukvaldy - Rychaltice - Fryčovice - Brušperk - Staříč glidingu na sportovním letišti ve Frýdlantu nad Ostravicí. Rybaření je - Sviadnov - Frýdek-Místek provozováno na přehradách Olešná a Žermanice, řekách Morávka délka cyklotrasy: 37 km/40km a Ostravice.

30 Tabulka - Přehled sportovních zařízení vregionu Frýdlant nad Ostr. Sokolovna - stolní tenis Tenis Janovice Hostinec Ondráš - ruské kuželky Obec Název zařízení Poč. kurtů Komorní Lhotka Hotel Premier - stolní tenis Bílá SOU Lesnické - tenis 1 Lhotka Obecní dům - stolní tenis Bílá Horský Hotel Sůkenická 1 Malenovice RS Silnice - minigolf Brušperk Tenis Malenovice Hotel Petr Bezruč - ruské kuželky Čeladná Tenisové kurty Čeladná 2 Metylovice Hostinec U Dvořáčka - stolní tenis, ruské kuželky Čeladná Horský Hotel Čeladenka 1 Morávka RS Paskov - stolní tenis Čeladná Horský hotel Srdce Beskyd 1 Řeka Penzion Pod Lípou - ruské kuželky, stolní tenis Čeladná Penzion U Holubů - tenis 1 Soběšovice Penzion Aneta - stolní tenis, ruské kuželky Dolní Domaslavice Tenis (na hřišti) 1 Soběšovice RS Přístav - bowling, beach volejbal, minigolf Fryčovice Tenis - p.Žídek Šenov Restaurace Pod Zámkem - ruské kuželky Frýdek-Místek FM squash relax club-tenis, ul.Křižíkova 6 Šenov Restaurace U Šodka - ruské kuželky Frýdek-Místek 1.Č.T.K. F-M, sady B.Smetany 10 Vratimov Stolní tenis - 5x - p.Večeřová Frýdek-Místek TJ Sokol F-M- tenis, ul.Novodvorská 3 Frýdlant nad Ostr. Tenis.Hala Czechpol Energy, ul.Sportovní 2 Relaxace, kondice Frýdlant nad Ostr. Czechpol Energy, ul.Sportovní - venkovní areál 7 Obec Název zařízení Frýdlant nad Ostr. SKT Frýdlant nad Ostr., Padlých hrdinů 2 Baška Sauna Frýdlant nad Ostr. Areál TJ Sokol - Satina, Nová Ves 1 Bílá Horský Hotel Sůkenická - sauna Hnojník Tenis TJ Sokol Čeladná Hotel Srdce Beskyd - sauna, posilovna, solárium Kozlovice Tenis TJ Sokol 1 Čeladná Hotel Prosper - sauna, posilovna, masáže Krásná Penzion Beskydy 1 Čeladná Horský Hotel Hamry - sauna Kunčice p.O. Tenis sokol Kunčice 1 Čeladná Horský Hotel Čeladenka - sauna Lučina Penzion Relax 1 Dolní Domaslavice Kinesologie-p.Glogar, masáže, sauna Lučina Sportovní areál 1 Fryčovice Motorest - sauna Malenovice RS Silnice - tenis 2 Frýdek-Místek Fit centrum P Morávka Hotel České srdce 1 Frýdek-Místek Fit club Atlas Morávka RS Paskov 1 Frýdek-Místek Fit center body Paradise Nošovice Tenis - tělovýchovná jednota 1 Frýdek-Místek Fit studio S Ostravice Tenis na Ostravici 1 Frýdek-Místek Sport relax fit club Ostravice RS Teplárna 1 Frýdek-Místek Power fit club jednota Palkovice Tenis TJ Sokol 2 Frýdek-Místek Solárium Scansolar Paskov Tenis - p.Sládeček 5 Frýdek-Místek Solárium Ergoline Pstruží Tenisové kurty TJ Sokol 2 Frýdek-Místek Solárium Ergoline Řeka Penzion Pod Lípou 1 Frýdek-Místek Sauna Sylvie Smilovice TJ Tenis, p.Procházka 2 Frýdek-Místek F-M squash relax club-sauna Soběšovice RS Přístav 1 Frýdek-Místek Studio moderní ženy Maja Soběšovice Penzion Aneta 2 Frýdlant nad Ostr. Posilovna - sokolovna Staříč Tenis 2 Frýdlant nad Ostr. Hala Czechpol - Fit centrum Třanovice Sportovní klub Třanovice 1 Frýdlant nad Ostr. Turbo solárium, masáže Vratimov Tenis - venkovní areál - p.Večeřová 7 Frýdlant nad Ostr. M+M masáže Vratimov Tenisová hala - p.Večeřová 1 Frýdlant nad Ostr. Sauna - září až květen Komorní Lhotka Penzion Bylinné lázně - sauna, masáže Sportovní hry Komorní Lhotka Penzion Bylinné lázně - fitcentrum, solárium Obec Název zařízení Malenovice Hotel P.Bezruč-sauna Baška Hospůdka Pohoda - ruské kuželky Metylovice Beskydské dětské sanat. - sauna, masáže Bílá Hotel Pokrok - minigolf Ostravice Hotel Odra - sauna, masáže Bílá Horská chata Doroanka - stolní tenis, ruské kuželky Palkovice p.Slípková - masáže - vodní+klasické Bílá Horská chata Bílá - minigolf, ruské kuželky Soběšovice RS Přístav - sauna Čeladná Hotel Prosper - ruské kuželky Staříč Fit centrum v kulturním domě Čeladná Horský hotel Srdce Beskyd - minigolf, ruské kuželky Vratimov Sauna p.Večeřová Čeladná Horský Hotel Čeladenka - ruské kuželky Dobrá Golfové hřiště (u řeky) Koupání, vodní sporty Frýdek-Místek F-M squash relax club Obec Název zařízení Frýdek-Místek Squash Bar U Čecha Baška Přehrada Baška Frýdek-Místek Bowling centrum Mexiko Bílá Areál Horské chaty Bílá Frýdek-Místek Bowling na Růžovém pahor. Bílá Horská chata Doroanka Frýdek-Místek Restaurace Golf - minigolf Čeladná Řeka Čeladenka Frýdek-Místek Areál kolečkových sportů Čeladná Hotel Prosper Frýdek-Místek Rekreační areál Olešná Čeladná Horský hotel Srdce Beskyd Frýdlant nad Ostr. Penzion Letohrádek - minigolf Čeladná Hotel Hamry Frýdlant nad Ostr. Plážový volejbal Čeladná Penzion Zámeček Frýdlant nad Ostr. Autokemp ZO Beskydy - stolní tenis,ruské kuželky Dobrá Řeka Morávka

31 32 33 Frýdek-Místek Krytý bazén Jezdectví Frýdek-Místek Rekreační areál Olešná Obec Název zařízení Frýdek-Místek Koupaliště VP Bruzovice Půjčovna Koní - p.Křivka Frýdlant nad Ostr. Koupaliště TJ Ferrum Dobrá Jízdárna - p.Babar Frýdlant nad Ostr. Řeka Ostravice - splav Dolní Domaslavice Jízdárna - Newport Ranch Frýdlant nad Ostr. U kempu - řeka Ostravice Frýdek-Místek R.I.A.S. jezdecký club F-M Krásná Penzion Beskydy - krytý bazén Frýdek-Místek Jízdárna Nové Dvory-poníci Kunčice pod O. Vodní nádrž u TJ Kunčice Horní Bludovice Jízdárna Lučina Přehrada Žermanice Horní Tošanovice Jízdárna Hypo club - p.Šturc Malenovice Hotel P.Bezruč Janovice Jezdecká stáj Kamila Morávka Řeka Morávka Komorní Lhotka Jízdárna Nošovice Řeka Morávka Kozlovice Jízdárna Ostravice Hotel Odra Krásná Půjčovna koní Ostravice Peřeje Ostravice Krmelín Jízdárna - p.Tyšer Pražmo Řeka Morávka Kunčice pod Ondř. Jízdárna Marvan Raškovice Splav - řeka Morávka Malenovice Jízdárna Nytrová pod Lysou Řeka Hotel Javor - koupaliště Morávka Jízdárna Reit Soběšovice Přehrada Žermanice Sedliště Jízdárna - p.Křivka Vratimov koupaliště (zatím v rekonstrukci) Sviadnov Painthorse Ranch Vyhlídkové lety, sportovní letiště Rybaření Obec Název zařízení Obec Název zařízení Frýdlant nad Ostr. Aeroklub AIR Baška Přehrada Baška Frýdlant nad Ostr. Ultralehké létání Čeladná Řeka Čeladenka Frýdek-Místek Přehrada Olešná Parašutismus Frýdek-Místek Český rybářský svaz Obec Název zařízení Frýdek-Místek Rybařské potřeby U Štiky Frýdlant nad Ostr. Aeroklub AIR Frýdlant nad Ostr. Řeka Ostravice Frýdlant nad Ostr. Baron sport Paragliding Kunčice pod O. Sdružení rybářů Obec Název zařízení Lučina Přehrada Žermanice Frýdlant nad Ostr. Sky paragliders Pržno Řeka Ostravice Pstruží Český rybářský svaz Soběšovice Přehrada Žermanice Šenov Urbansův rybník - sportovní rybaření

Cykloservis Obec Název zařízení Baška Cyklo MILDA Dobrá V-cyklo sport Frýdek-Místek Prima sport servis Frýdek-Místek AZ cyklo Přehradní nádrž Olešná-pláž Frýdek-Místek Jump sport Frýdek-Místek Lavina sport Frýdek-Místek Veli-Oldřich Velička Frýdlant nad Ostr. Vlastibor Konečný Janovice Servis a prodej kol Janovice Molitor Lubomír Paskov Cykles, nám.48 Raškovice Servis kol - nákupní středisko Raškovice Sviadnov p.Czakan Lumír, Sviadnov 29 Šenov p.Kubínek Miroslav, Pod Čebkem 1409 Vratimov Stanislav Martiňák, Mojžíškova 663/1 Vratimov Pavel Klasovitý, Strmá 900/7 Vratimov Jarmila Roubíčková, Frýdecká 435/35

Půjčovna kol Obec Název zařízení Bílá Horský Hotel Sůkenická Čeladná Hotel Prosper Čeladná Horský hotel Srdce Beskyd Čeladná Horský Hotel Čeladenka

34 Letní rekreace u vodních ploch Tabulka - Přehled lyžařských možností

Kletní rekreaci jsou nejvhodnější přehrady Olešná, Žermanice, Těrlicko Lyžařské středisko Délka/typ vleku Převýšení Délka a Baška. Kromě toho se vregionu nachází 10 venkovních koupališ a 7 tratě tratě (m) krytých bazénů. Vhodné ke koupání jsou rovněž toky řek Ostravice a CHLEBOVICE 400m/poma 100m 400m Morávka. TJ Sokol Chlebovice Na vodních nádržích se kromě koupání dají provozovat také jiné sporty PALKOVICE 400m/poma 110m 400m jako např. windsurfing (Olešná je velice vyhledávanou oblastí), nohej- Lyžování za domem 150m/dětský vlek bal, tenis, soft tenis, plážový volejbal, minigolf apod. Častým nedostat- BUMBÁLKA 350m/poma 350 m kem areálů se jeví především čistota vody ke koupání a kvalita sportoviš. u Masarykovy ch. SKI Klema 100m/lanová Myslivost BÍLÁ - MEZIVODÍ 420m/Poma TLV12 80m 450m 300m/Poma TLV12 50m 300m Ve sledovaném regionu je 92 honiteb s celkovou honební plochou, na 210m/Poma TLV 12 50m 250m které je vykonáváno právo myslivosti, cca 105 804 ha. Vyskytuje se zde 50/dětský vlek-lano zvěř jelení, daňčí, mufloní, srnčí, zaječí, bažantí i jelenec viržinský a pra- BÍLÁ BUMBÁLKA 350m/Poma TLV12 90m 400m se divoké. 250m/Poma TLV 56m 250m 100m/dětský vlek 100m Sjezdové lyžování BÍLÁ 280m/poma 95m 520m Hotel Sůkenická 480m/poma 40m VRegionu Beskydy se nachází řada lyžařských středisek se sjezdovými BÍLÁ 852m/doppelmayer 80-250m červená 950m trasami různé obtížnosti. Žádné znich však neodpovídá nejen evrop- Lyžařský areál 270m/borer modrá 1100m skému, ale mnohdy ani slovenskému, či českému standardu. SSK Vítkovice Těmto standardům se pouze přibližuje středisko Grůň-Armaturka, svoji STARÉ HAMRY - GRUŇ 750m/poma 80-180m tra č.1 - 900m propojeností vleků (4vleky), standardizací jízdních dokladů, pravidel- SKI MSA Dolní Benešov 750m/poma tra č.2 - 500m nou úpravou svahů (chybí však umělé zasněžování). Částečně se výše 280m/poma tra č.3 - 350m uvedeným standardům rovněž přibližuje snad středisko Bílá-SKK Vítko- STARÉ HAMRY 280m 80m 300m vice (kvalita a úprava svahu, umělé zasněžování) nebo středisko Male- Charbulák novice-Ski Malenovice (umělé zasněžování, úprava svahu). U ostatních středisek se jedná většinou o samostatné lyžařské vleky LYSÁ HORA 750/poma 110-345m zelená 500m různé kvality a úrovně, i když se mnohdy nacházejí vedle sebe, nebo ve stejné lokalitě, a jejich umístění, vněkterých případech, přímo vybízí ke TJ VP Frýdek-Místek 350m/poma červená 350m vzájemnému propojení, sjednocení-standardizaci jízdních dokladů, či Lysá Hora černá 1200m spolupráci při úpravě svahů. (střediska Zlatník-Visalaje, nebo Maleno- VISALAJE 160m 160m vice „Poma“) Penzion BESKYDY Rovněž umělé zasněžování, které je vdnešní době prakticky nutností VISALAJE 300m/tatrapoma 350m (prodlužuje a zintenzivňuje sezónu) je u mnoha středisek spíše výjim- KRÁSNÁ - ZLATNÍK 360m/poma 98m 360m kou. Vsoučasné době disponuje zařízením pro umělé zasněžování pou- FELA-Krásná Zlatník ze 4 střediska. (Bílá-SSK Vítkovice, Morávka-Sviňorky, Malenovice-SKI KRÁSNÁ - ZLATNÍK, 400m/kotouč vznášeč 110m 460m Malenovice, Palkovice-Lyžování za domem, Sihly ZLATNÍK 420m 90m 450m 210m 50m 210m Lyžařské středisko Malenovice „Poma“ ČELADNÁ - PODOLÁNKY 250m/poma 80m 300m Kociánka MALENOVICE Hutě 600m/poma 600 osob 600m Drabina František, Huě 400m/poma 400m MALENOVICE - Staškov 700m/dvoukotva 860m Ski Malenovice s.r.o. 360m/poma 450m 90m/dětský 100m zasněžování MALENOVICE 2x 400m/poma 150m 2x 400m Chata POMA MORÁVKA-Sviňorky 530m/dvoukotva 160m 550m 100m/dětský úchyt PSTRUŽÍ 350m/kotva 120m 300m OSTRAVICE - Na Čele 400m/kotva 80m 450m 120m/kotva 30m 120m ŘEKA

Ve dnech 28.2.2001 a 3.3.2001 byl proveden průzkum čekací doby na lyžařské vleky ve střediscích Bílá-SKK Vítkovice. Měření proběhlo 28.2.- všední den (středa) a 3.3. – sobota. Výsledky jsou uvedeny vnásledujících tabulkách a grafech.

35 Tabulka, průměrná čekací doba vlyžařském středisku Bílá-SKK Vítkovice 3.4.5. Kulturní zázemí

Doba měření Průměrná čekací doba (min.) Kulturní vyžití vřešeném regionu zvelké části zajišují města Frýdek- 28.2.2001 3.3.2001 Místek, Frýdlant n.O. a Vratimov. Stálá divadelní scéna vregionu chybí, 09:30 - 10:00 5,5 6,1 avšak Národní dům ve F-M a kulturní dům ve Frýdlantě n.O. dávají 10:00 - 10:30 9,8 7,8 kdispozici své prostory hostujícím divadlům, která sem zajíždějí. 10:30 - 11:00 13,4 14,6 Ktradičním kulturním zařízením patří kino ve F-M, Frýdlantě n.O. a Vra- 11:00 - 11:30 14,8 16,9 timově, Městská knihovna ve F-M, Frýdlantě n.O., Vratimově a vokolních 11:30 - 12:00 17,7 19,5 obcích. Další kulturní zařízení, např. galerie, diskotéky, kluby jsou soukromé. Graf, porovnání průměrné čekací doby dle dnů. Řešený region má dvě významné historické památky, které jsou cent- rem kulturního života. Ve Frýdku-Místku Frýdecký zámek ze 17.století. Vzámku lze navštívit Muzeum Beskyd srozsáhlou stálou expozicí celé- ho beskydského a pobeskydského regionu, dokumentující historii a kulturu beskydské oblasti. Vobjektu zámku se pravidelně konají nej- různější výstavy, koncerty a dramatické pořady. Vobci Hukvaldy Hrad Hukvaldy. Zde se každoročně koná známý mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, a mnoho dalších kulturních akcí.

Vtabulce na str. 37 je uveden přehled nejvýznamnějších, pravidelně se opakujících kulturních a společenských akcí.

Běžecké lyžování Tabulka – Kulturní zařízení v regionu Pro běžecké lyžování (turistika na běžkách) jsou vněkterých částech regionu (spec. Oblast centrálních Beskyd) velice vhodné přírodní pod- Obec Název zařízení mínky umožňující zajímavé vedení běžeckých tras. Až na výjimky však Brušperk Muzeum Beskyd tyto trasy nejsou strojově udržovány. (Okruh na Ondřejníku, trasa ko- Brušperk Galerie Shagal lem části Lysé Hory). Ani tyto však nejsou udržovány dostatečně pravi- Čeladná Kino Hotel Srdce Beskyd delně. Frýdek-Místek Galerie Langův dům Frýdek-Místek Galerie U Jakuba Frýdek-Místek Galerie Pod Podloubím Frýdek-Místek Galerie a Klub Za pecí Frýdek-Místek Galerie Krásno Frýdek-Místek Galerie U Černého kocoura Frýdek-Místek Galerie Pod Sovou Frýdek-Místek Hospůdka U Arnošta Frýdek-Místek Kino Petra Bezruče Frýdek-Místek Národní dům Frýdek-Místek Frýdecký zámek Frýdek-Místek Rockový klub Stoun Frýdek-Místek Internetová kavárna Forall PC Frýdek-Místek Internetová kavárna Tm Expert Frýdlant nad Ostr. Památník Ferdiše Duši Frýdlant nad Ostr. Galerie Domov Frýdlant nad Ostr. Kino Frýdlant n. O. Frýdlant nad Ostr. Internetová kavárna ITS Horní Domaslavice Naučná stezka Hukvaldy Památník L.Janáčka Chlebovice Včelařské muzeum a skanzen Kunčice pod O. Galerie Karla Svolinského Sedliště Skanzen litinových křížů Sedliště Muzeum Lašská jizba Staříč Cvičná štola Vratimov Kino Vratimov

Vhodné běžecké trasy

36 Název akce Popis Místo konání Pořadatel

KVĚTEN Slet čarodějnic turistika Malenovice Hostinec U Veličků Postav dům, zařiï byt prodejní a prezentační výstava Frýdek-Místek Město Frýdek-Místek Svatý Jan Session křesanský festival Frýdek-Místek Sdružení Filip

ČERVEN SME Cup závod horských kol Nová Ves Cyklo sport Konečný Sraz cyklistů setkání příznivců cyklistiky Soběšovice Agentura JUHÁSZ Zpívání pod lípou koncerty folk, country Frýdek-Místek Národní dům, Muzeum Beskyd Mezinárodní festival Janáčkovy Hukvaldy koncerty vážné hudby Hukvaldy Fond Janáčkovy Hukvaldy Mezinárodní folklorní festival vystoupení lidových souborů Frýdek-Místek Město Frýdek-Místek Folkl.soubor Ostravička Staroveské zámecké léto obecní slavnost Stará Ves nad O. LSPT Ondřejnica

ČERVENEC Bezručův pohár jezdecké závody ve skoku na koních Sviadnov Jezdecký klub R.I.A.S.

SRPEN Folk country festival vystoupení country skupin Frýdek-Místek Walková Pavla Frýdecké historické slavnosti jarmark Frýdek-Místek Muzeum Beskyd Cyklistický závod „O cenu města F-M“ Frýdek-Místek Carbol Radim Sochovy národopisné slavnosti vystoupení lidových souborů Lhotka Obecní úřad Lhotka

ZÁŘÍ Tradiční šenovský jarmark Šenov Městský úřad Šenov Bezručův výšlap na Lysou horu turistika Ostravice Klub český turistů

ŘÍJEN Beskydské trienále neprofes.řezbářů výstava Frýdek-Místek Muzeum Beskyd

37 3.5. Plochy pro rozvoj aktivit cestovního ruchu 4. ORGANIZACE A MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU Dle územních plánů jednotlivých obcí je vregionu připraveno 407 ha plochy pro rozvoj investic a dalších aktivit směřujících do infrastruktury 4.1. Propagace a organizace a vybavení cestovního ruchu. Velikost ploch dle jednotlivých obcí je uvedena vnásledující tabulce. Okresní úřad ve Frýdku-Místku Tabulka – plochy pro rozvoj CR Propagací a organizací cestovního ruchu se vRegionu Beskydy vrámci okresu nejrozsáhleji zabývá Okresní úřad ve Frýdku-Místku jeho referát Brušperk 1 ha Palkovice 2,18 ha Regionálního rozvoje a ÚP. Tato podpora CR byla realizována na zákla- Stará Ves nad Ondřejnicí 4,8 ha dě Zprávy MF ČR č.3/96 a Pokynu MH ČR č.j.496/94/24 až do roku Staříč 17 ha 2000. Krmelín 2 ha Hukvaldy 2,73 ha (457 ha stávající plocha) Zástupce Okresního úřadu ve Frýdku-Místku byl na workshopu cestov- Fryčovice 2 ha ního ruchu vloňském roce zvolen koordinátorem cestovního ruchu Kozlovice 4,5 ha pro kontakt s ČCCR vsubregionu Beskydy-Valašsko vrámci marketin- Dobrá 5,5 ha gového regionu Severní Morava a Slezsko. Dobratice 0 ha Nošovice 1 ha Okresní úřad ve Frýdku-Místku, mnohdy spolu sněkterými dalšími sub- Nižní Lhoty 1 ha jekty, pravidelně pořizuje a aktualizuje propagační materiály, či se na Krásná 2 ha jejich vydávání podílí. Pražmo 0 ha Raškovice 3 ha Přehled propagačních materiálů pořízených Okresním úřadem ve Frýd- Vyšní Lhoty 0 ha Staré Město 5 ha ku-Místku za období 1998 - 2000: Vojkovice 1,6 ha Morávka 0,64 ha - Image publikace “Beskydy” (r.96) – I. dotisk 98 náklad 3 000 ks Šenov 31,51 ha (golfové hřiště) II. dotisk 99 5 000 ks Horní Bludovice 2 ha Vratimov 5,5 ha Propagační brožura r. 98 10 000 ks Řepiště 1 ha “Beskydy a Pobeskydí,okres F-M” I. dotisk 99 2 000 ks II.dotisk 2000 4 400 ks Paskov 3 ha Žabeň 0 ha Informace o okrese Frýdek-Místek r. 98 3 000 ks Bruzovice 0 ha I. dotisk r. 99 1 500 ks Sedliště 3,5 ha II. vydání r. 99 5 000 ks Kaňovice 1 ha Václavovice 0 ha Panoramatická mapa I. dotisk r. 99 10 000 ks Třanovice 11,31 ha “Beskydy a Pobeskydí, okres F-M” II. dotisk r. 2000 3 000 ks Řeka 1 ha Smilovice 11 ha Mapa “Beskydy léto, zima” (r. 96) III. doplněné vydání 10 000 ks Dolní Tošanovice 0 ha r. 2000 Horní Tošanovice 1 ha Vělopolí 0 ha Průvodce “Beskydy a Pobeskydí vproměnách času” okres F-M 5 000 ks Střítež 0 ha Hnojník 2 ha Propagační igelitové tašky 6 000 ks Frýdlant nad Ostravicí 1 ha “Beskydy a Pobeskydí okres Frýdek-Místek” Janovice 3 ha Ostravice 65 ha (včetně golf. hřiště) Katalog “Ubytování vBeskydech dotisk I. vydání r. 2000 5 000 ks Metylovice 5 ha a Pobeskydí okres Frýdek-Místek” Malenovice 70 ha (golfové hřiště) Čeladná 3 ha Leták “Cykloturistické trasy r. 2000 10 000 ks Staré Hamry Celá obec Beskydy a Pobeskydí okres F-M” Lhotka 5,84 ha Bílá 3 ha Image brožura – “Sev.Morava a Slezsko 3 800 ks Baška 3,3 ha “turistic.region kobjev. r.2000” Pržno 1 ha Pstruží 85 ha (včetně golfového hřiště) Mapa “Beskydy bez hranic” r. 2000 3 800 ks Kunčice pod Ondřejníkem 5 ha Soběšovice 1 ha Dále se vrámci prezentace okresu, jehož součástí je Region Beskydy Dolní Domaslavice 3,5 ha zúčastňuje Okresní úřad ve Frýdku-Místku pravidelně následujících vý- Horní Domaslavice 1 ha stav, veletrhů a dalších prezentačních akcí: Lučina 5,8 ha Těrlicko 2 ha - Expotour Žilina - Holiday World Praha Žermanice 1 ha - MTT Beskidy Bielsko Biala - GLOBTOUR Katovice Albrechtice 1,9 ha Sviadnov 10,5 ha - Regionální den ČCCR - Toursalon Poznaň Frýdek-Místek 102 ha - Regiontour Brno - Regionální den ČCCR 2000

38 Beskydské informační centrum Frýdek-Místek Beskydské informační centrum se vrámci prezentace města a regionu zúčastňuje některých veletrhů a výstav cestovního ruchu a obdobných Dalším subjektem, který se ve výrazné míře věnuje propagaci a organi- prezentačních akcí. Vlétech 1998 – 2000 to byly následující akce: zaci cestovního ruchu vRegionu Beskydy je Beskydské informační cen- trum Frýdek-Místek. Expotour Žilina ve spolupráci sOk.Ú. Frýdek-Místek

Beskydské informační centrum Frýdek-Místek bylo zřízeno k 1.1.1998 MTT Beskidy Bielsko Biala ve spolupráci sOk.Ú. Frýdek-Místek usnesením Městského zastupitelstva ve Frýdku-Místku ze dne 4.11.1997. Regionální den ČCCR Beskydské informační centrum ve spolupráci sREGIONem VALAŠSKO Beskydské informační centrum je zřízeno jako marketingová organiza- a Městem Kopřivnice bylo vroce ce města, do jejíž kompetencí zejména spadá: 1998 oficiálním pořadatelem této akce

- propagace města a regionu vtuzemsku a zahraničí Veletrh profesionálů CR vsamostatné expozici vrámci „Dne - provoz informačního centra MADI Praha regionů“ - zajišování servisu domácího cestovního ruchu - spolupráce a podíl na vytváření produktů cestovního ruchu Regiontour Brno vrámci expozice Okresního úřadu ve - spolupráce sdalšími institucemi a subjekty cestovního ruchu Frýdku-Místku činnými na území České republiky resp. vzahraničí Holiday World Praha samostatná expozice vrámci společné Okresních úřadů ve Frýdku-Místku a Novém Jičíně a Beskydského Vrámci propagace města Frýdek-Místek resp. propagace „užšího regi- informačního centra onu Beskydy“ (ve spolupráci sokolními obcemi a se sdružením Frýd- lantsko-Beskydy), vydalo Beskydské informační centrum vletech 1998 Katovice vrámci expozice Ok.Ú. – 2000 následující propagační a informační materiály regionálního vý- znamu: Regionální den ČCCR 2000 ve spolupráci sOkresním úřadem ve Frýdku-Místku a Novém Jičíně - upravený „reprint“ prospektu „Turistické informace“ - upravený „reprint“ prospektu „Doporučujeme navštívit“ Vrámci spolupráce spodnikateli vcestovním ruchu vydává Beskydské - katalog kulturních a sportovních možností „Léto´98 ve Frýdku-Míst- informační centrum katalog ubytovacích možností vregionu. Vsoučasné ku“ době tento katalog obsahuje 59 smluvních ubytovacích zařízení. - „hospodářský“ prospekt „Profil Frýdku-Místku“ - image prospekt „Frýdek-Místek brána Beskyd“ - prospekt „Doporučujeme navštívit“ Další subjekty - vývěsní cykloturistické mapy Brána Beskyd - „Doporučujeme navštívit ve Frýdku-Místku“ Propagací a organizací cestovního ruchu vrámci řešeného regionu se vmenší či větší míře zabývají rovněž další subjekty. Jsou to vpřevážné - „Dovolená vBeskydech“ – Nabídka ubytování (ve spolupráci míře sdružení měst a obcí, či samotná města a obce. Vpoměrně velké spodnikateli vCR) míře se propagaci věnuje rovněž Muzeum Beskydy ve Frýdku-Místku. - „Kulturní a sportovní akce 2000“ (ve spolupráci sokolními obcemi) - „Dovolená vBeskydech“ – nabídka tur. produktů Vposlední době vydaly své propagační materiály následující sdružení resp. Města či obce:

- Město Frýdlant n.O. - Sdružení obcí „Povodí Morávky“ - Obec Čeladná - Sdružení Slezská brána

Vlastní propagace ubytovacích zařízení

Rovněž vlastní propagace ubytovacích zařízení se vposlední době zkva- litnila, i když stále není na dostatečné úrovni.

Vývěsní cykloturistická mapa Brána Beskyd

39 Region na internetu

Vnásledujících tabulkách je uveden přehled webových stránek měst, obcí, informačních center, ubytovacích zařízení apod. se vztahem kcestovnímu ruchu vRegionu Beskydy.

MĚSTA A OBCE

Baška www.baska.cz Brušperk http://sweb.cz/brusperk Bruzovice www.bruzovice.cz Čeladná www.celadna.cz Dobrá www.dobra.cz Dolní Tošanovice www.stonavka.cz/DTosanovice/obce/obec.htm Fryčovice www.frycovice.cz Frýdek-Místek www.frydekmistek.cz Hnojník www.stonavka.cz/Hnojnik/obce/obec.htm Horní Bludovice www.applet.cz/horni.bludovice Horní Domaslavice www.cmail.cz/hornidomaslavice Horní Tošanovice www.stonavka.cz/HTosanovice/obce/obec.htm Hukvaldy www.hukvaldy.cz Komorní Lhotka www.stonavka.cz/KLhotka/obce/obec.htm Krmelín www.krmelin.cz Kunčice pod Ondř. www.kuncicepo.cz Lučina www.lucina.cz Malenovice www.razdva.cz/malenky Metylovice www.metylovice.cz Nižní lhoty www.niznilhoty.cz Ostravice www.ostravice.cz Palkovice www.palkovice.cz Pražmo www.prazmo.cz Pržno www.przno.cz Raškovice http://web.telecom.cz/raskovice Řeka www.stonavka.cz/Reka/obce/obec.htm Smilovice www.stonavka.cz/Smilovice/obce/obec.htm Stará Ves www.staraves.cz Střítež www.stonavka.cz/Stritez/obce/obec.htm Třanovice www.stonavka.cz/Tranovice/obce/obec.htm Vělopolí www.stonavka.cz/Velopoli/obce/obec.htm Vojkovice www.applet.cz/vojkovice Vratimov www.vratimov.cz

INSTITUCE

BIC www.beskydy-info.cz ITS Beskydy www.beskydy.cz Okresní úřad FM www.oku-fm.cz Sdružení obcí www.stonavka.cz povodí Morávky Euroregion Beskydy www.euroregion-beskydy.cz

TURISTICKÉ ATRAKCE

Cyklotrasy http://web.telecom.cz/cyklo-moravka nejen v okolí Morávky Lanovka na Pustevny www.beskydy.cz/lanovkapustevny Paragliding www.applet.cz/~dali v Beskydech Stránka přátel http://home-1.worldonline.cz/~cz007340 Lysé hory

40 UBYTOVÁNÍ

Seznam ubytování v Beskydech www.tady.cz/beskydy Sí ubytování v Beskydech www.razdva.cz/petrzili/beskydy/ubytovani Autokempink Beskydy Frýdlant nad Ostr. www.beskydy.cz/kempinkbeskydy Dům sv.Josefa Staré Hamry-Gruň www.volny.cz/dsj Horská chata Baraní Bílá www.barani.cz Horská chata Bílá Bílá www.volny.cz/chata.bila Horská chata Ostrá Ostravice www.volny.cz/chata_ostra Horská chata Švarná Hanka Staré Hamry-Gruň www.czechproduct.cz/svarnahanka Horský hotel Hamry Čeladná www.beskydy.cz/hotelhamry Horský hotel Montér Ostravice www.beskydy.cz/hotelmonter Horský hotel Ondráš Komorní Lhotka www.keyway.cz/danecar Horský hotel Srdce Beskyd Čeladná www.beskydy.cz/hotelsrdcebeskyd Horský hotel Sulov Bílý Kříž www.beskydy.cz/hotelsulov Hotel Albo Dolní Domaslavice www.beskydy.cz/hotelalbo Hotel Freud Ostravice www.beskydy.cz/hotelfreud Hotel Odra Ostravice www.volny.cz/hotelodra Hotel Petr Bezruč Malenovice www.beskydy.cz/hotelbezruc Hotel Prosper Čeladná www.hotel-prosper.cz Hotel Válcovny Ostravice www.beskydy.cz/hotelvalcovny Chata Poma Malenovice www.volny.cz/chata.poma Chata Teplárna Ostravice www.korbel.cz/kozelka Chata U Čápů Komorní Lhotka www.beskydy.cz/chataucapu Chata Visalajka Visalaje www.beskydy.cz/chatavisalajka Chata Žarovjanka Bílá www.zarovjanka.sf.cz Masarykova chata Bílá - Bumbálka www.interkat.cz/masarykovachata Motel Turist Tošanovice www.beskydy.cz/motelturist Penzion Aneta Soběšovice www.beskydy.cz/penzionaneta Penzion Beskydy Visalaje www.beskydy.cz/penzionbeskydy Penzion Jízdárna Morávka www.skimoravka.cz Penzion Mostař Lučina www.beskydy.cz/penzionmostař Penzion Na Vyhlídce Frýdlant nad Ostr. http://web.telecom.cz/commintra/index.htm Penzion U Holubů Čeladná www.beskydy.cz/penzionuholubu Penzion Vila OKD Ostravice www.beskydy.cz/pensionvilaokd Ponzion Pod Lípou Smilovice www.beskydy.cz/pensionpodlipou Rekreační středisko Peřeje Ostravice www.beskydy.cz/rspereje Rekreační středisko Skalka Ostravice www.rsskalka.f-m.cz Turistická chata Ondřejník Metylovice www.beskydy.cz/chataondrejnik Ubytování v soukromí Pstruží www.volny.cz/chata_pavel

41 4.2. Marketingové srozvojové strategie a výzkumy Výzkum byl prováděn metodou osobního dotazování respondentů scílem oslovit okolo 20% turistů zahraničních. Dotazování probíhalo prostřed- Vposledních létech byly některými institucemi či jednotlivými mikrore- nictvím proškolených tazatelů kpoložkám dotazníku. giony nebo samotnými Městy zpracovány následující strategické stu- die, plány či projekty: Celkově bylo realizováno 389 platných dotazníků, kterýž to počet pokrý- vá realitu nutnou pro platnost výzkumu. Vkaždém případě lze říct, že Dokumenty s „vyšší“ působností než je řešený region: poznatky, které výzkum přináší, vytváří nezastupitelné zdroje explicit- ních údajů potřebných pro další rozvoj vhodných forem cestovního ru- • Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR chu vOkrese Frýdek-Místek. • Státní program podpory cestovního ruchu • Strategie rozvoje regionu Ostravska Zdroj informací • Regionální operační program pro region Ostravsko • Program rozvoje územního obvodu Ostravského kraje Naprosto převažují informace od známých a příbuzných. (Tř. 1 – 60%). • ROP Okresu Frýdek-Místek Jiné, blíže nespecifikované informace o regionu získává téměř 28% re- • Možnosti rozvoje cestovního ruchu vOkrese Frýdek-Místek, 1993, spondentů, a zhruba 10% respondentů získává informace o regionu • Marketingový výzkum cestovního ruchu vOkrese Frýdek-Místek, vinformačních centrech a stejné množství z médií. Ostatní formy získá- 1999/2000, vání informací se ve větší míře zatím u návštěvníků nevžily. • Výzkum využití cykloturistických tras Brána Beskyd, 2000, Vcelorepublikovém formátu je to u zahraničních turistů 49%-příbuzní a známí, 26% - na základě předchozí návštěvy. Dokumenty s „nižší“ působností než je řešený region:

• Strategický plán ekonomického rozvoje Frýdku-Místku, 1998 • Marketingová studie rozvoje cestovního ruchu ve Frýdku-Místku – mikroregion Frýdecko-Místecko, 1998, • Strategie rozvoje turistiky voblasti Těrlické a Žermanické přehra- dy….,1998-1999, • Strategie rozvoje mikroregionu povodí Stonávky“, • Strategie rozvoje mikroregionu Slezská brána“ • Studie rozvoje venkovského mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy • ÚP měst a obcí • Studie využití vrcholu Lysé Hory

4.3. Marketingový výzkum spotřebitelského chování turistů vokrese Frýdek-Místek

VÝSLEDKY VÝZKUMU – léto 1999

Cílem marketingového výzkumu cestovního ruchu bylo zjištění spotřeb- ního chování návštěvníků okresu Frýdek-Místek a dalších potřebných dat. Podle paradigmatu pro cestovní ruch byl konstruován dotazník, který zahrnoval tyto položky:

• informační zdroj na základě kterého návštěvník region navštívil • způsob dopravy • druh (kategorii) ubytovacího zařízení • způsob stravování • důvody návštěvy • nejžádanější atraktivity regionu • dobu návštěvy (čas pobytu) • spokojenost návštěvníka se službami a pobytem • četnost návštěv • výši a strukturu výdajů návštěvníků • zájem o opakování návštěvy regionu • sociálnědemografické údaje

Jednotlivá terénní šetření probíhala vprůběhu hlavní turistické sezóny (červen – září 1999) Region byl rozdělen na 10 mikroregionů (Frýdek- Místek, Žermanice, Morávka, Frýdlant n.O., Staré Hamry, Hukvaldy, Čeladná, Jablunkov, Třinec, Nýdek). Uvedených deset mikroregionů zahrnovalo celkem 56 tázacích míst.

42 Doprava do regionu Atraktivity

60% respondentů přicestovalo do regionu vlastním osobním automo- Atraktivity nebo další pozoruhodnosti vregionu uvedlo ve svých odpo- bilem. Druhou nejsilnější skupinou byli turisté, kteří knám přijeli auto- vědích 80% respondentů (312 explicitních odpovědí). Mezi těmito od- busem (13%) nebo vlakem(17%). pověïmi má nejvyšší frekvenci vnímání horské a podhorské krajiny jako atraktivity (78 odpovědí). Dále pak Lysá Hora jako nejvyšší vrch Morav- skoslezských Beskyd (36 respondentů) a hrad Hukvaldy (26 odpovědí). Ubytování Tyto uvedené atraktivity dávají součet 45% všech odpovědí. Vostatních 80 - ti odpovědí mají jednotlivé turistické atraktivity frekvenci od 1 do Celkem 25% turistů bylo ubytováno privátně, či u příbuzných a zná- 13 odpovědí. (zvonkohra na Frýdeckém zámku, přehrady Olešná, Baška mých. Dále pak zagregovaných tříd vyplývají následující výsledky: a Žermanice a podobně)

• kempy 17% Délka pobytu v regionu • hotely 11% • penziony a ubytovny 12% 68% respondentů pobývalo vregionu 2 a více dnů, stím že průměrná délka pobytu vregionu je 5,74 dne. Celkem 30% respondentů regionem pouze projíždělo. Opakování návštěvy

Stravování Necelých 77% turistů navštívilo region vroce 1999 minimálně podruhé a vícekrát. Zbytek respondentů byl letos u nás vůbec poprvé. Necelých 25% respondentů se vprůběhu svého pobytu stravovalo zvlastních zdrojů nebo využívá stravování vprivátním ubytování. Zby- Hodnocení úrovně služeb lých 75% respondentů způsoby stravování kombinuje nebo využívá stra- vovacích zařízení a rychlého občerstvení. Ke všem třídám hodnocení úrovně služeb vregionu se vyjádřilo vždy více než 50% respondentů. Konečné pořadí ve vzestupném uspořádání vychází následujícím způsobem: Důvody návštěvy regionu 1. stravování 1,682 45% respondentů uvedlo jako hlavní důvod návštěvy regionu (tedy své 2. ubytování 1,921 dovolené) dočasnou změnu prostředí. Zájem o pobyt vpřírodě pak 33%, 3. nákupy 2,184 poznání nových míst 27% a návštěvu příbuzných a známých 21% re- 4. programová nabídka 2,237 spondentů. Sportovní zájmy jako důvod návštěvy uvedlo celkem 21% 5. nabídka suvenýrů 2,497 respondentů a zájem o kulturu a památky 11% návštěvníků regionu. 6. stav dopravních komunikací 2,519 7. informace o turistických možnostech 2,528 Dále následují: 8. autobusové a vlakové spoje 2,717

• jiné důvody 9% Celkově pak byla nabídka služeb hodnocena známkou 2,042. • služební nebo obchodní cesta 7% • nákupy 5% • pouze regionem projížděli 4% Vydané finanční částky

Tato položka udává jakou finanční částku respondenti utratili, resp. jsou připraveni utratit při svém pobytu vregionu během jednoho dne za jed- notlivé služby.

1. nákupy 283,-Kč 2. ubytování 206,-Kč 3. stravování 199,-Kč 3. doprava 133,- Kč 4. kulturní, společenské programy 121,-Kč 5. aktivní sport 116,-Kč 6. ost. služby 115,-Kč

Celkové denní maximum je vrozmezí od 600,- Kč do 1 175,-Kč.

43 Sociálně demografické údaje

Vprůběhu výzkumu byli prakticky přesně napůl oslovování muži i ženy. Nejčastěji ve věku 20 – 29 let (32%), dále pak 30 – 39 let (23%) a 40 – 49 let (20%). Ostatní skupiny byly zastoupeny procentuálně méně.

Pokud jde o zaměstnání, pak nevětší skupinou turistů vnašem regionu byla skupina „zaměstnanců“ – 49%, následují studenti 17%, důchodci 13% a podnikatelé 12%. Zbylé skupiny jsou zastoupeny méně.

Většina dotazovaných navštívila náš region srodinou včetně dětí (37%), druhou největší skupinou byli turisté, kteří u nás pobývali spřáteli (30%) a srodinou bez dětí (17%). 16% respondentů navštívilo náš region in- dividuálně.

VÝSLEDKY VÝZKUMU – zimní sezóna 1999/2000

Řešené území bylo opět rozděleno na několik mikroregionů. Tazatelé Pro tuto otázku byly výsledky upřesněny rovněž pro zahraniční turisty. oslovovali turisty vokolí Frýdku-Místku (příměstská lyžařská střediska Ve výběrovém souboru respondentů bylo celkem 74 (19%) zahranič- Palkovice a Chlebovice), vokolí Morávky (Visalaje, Zlatník), Frýdlantu ních turistů. Ztoho 41% turistů zPolska, 38% ze Slovenska a 8% n.O. (město, Ostravice, Malenovice, Lysá Hora), Čeladné, Třince (přímo zNěmecka. 13% turistů tvořilo skupinu „ostatní“ (Velká Británie, Švéd- ve městě, na Javorovém, vŘece) a vokolí Jablunkova (Mosty u Jab- sko, Holandsko, Francie) lunkova, Jablunkov, středisko Severka).

Polští turisté Celkově bylo tedy dotazováno 154 turistů, vdrtivé většině tuzemských 44% turistů uvedlo že po dobu dovolené vregionu nemusí mít pevně (96%/4%), ztoho 51% muži a 49% ženy, ve věku do 19 let – 3%, 20 – stanoven denní rozpočet 29 let – 34%, 30 – 39 let – 28%, 40 – 49 let – 19%, 50 – 59 let - 7% 64% turistů uvedlo průměrné denní maximum 910,-Kč a 60 a více let 9%. Z 11% byli návštěvníci beskydského regionu podni- katelé, ze 49% zaměstnanci, z 22% studenti, 11% návštěvníku uvedlo, Slovenští turisté že jsou důchodci, 3% nezaměstnaní, 3% vdomácnosti a 1% uvedlo 44% bez stanoveného denního maxima jiný způsob obživy. 70% návštěvníků bylo vregionu na jednodenním 56% sprůměrným denním maximem 600,-Kč výletě, 5% se ubytovalo na jednu noc, 11% u nás pobývalo 2 – 3 dny, stejné množství 4 – 7 dnů a 3% oslovených turistů zde pobývalo více Německo než týden. Pro zimní část je charakterický jednodenní – výletní cestovní 83% bez stanoveného denního maxima ruch, který je zastoupen 70%. Pokud respondenti přenocují jednu 17% maximální denní částka průměrně 2 000,-Kč a více nocí pak jsou prakticky všichni ubytování vokrese Frýdek-Místek (30%)

Ostatní Trvalé bydliště návštěvníků regionu (%) 50% bez stanoveného denního maxima 50% sdenním maximem průměrně 1 440,-Kč Polsko Slovensko Ostatní - Čechy

Nový Jičín Opětovná návštěva regionu 41% respondentů je rozhodnuto navštívit tento region ještě letos, 20% zřejmě již vpříštím roce, a ostatní vdelším časovém výhledu Ostatní - Morava Karviná

Ostrava

Zuvedeného je tedy zřejmé, že zimní turistická sezóna je využívána pře- vážně tuzemskými návštěvníky, a jak je zřejmé zvýsledků uvedených níže, jde ve velkém množství o jednodenní návštěvy beskydského regi- onu.

44 Informační zdroje Způsob stravování

Vzhledem ktrvalému bydlišti respondentů (sousední okresy) naprosto Zhlediska posuzování je prakticky vyvážené stravování zvlastních zdrojů převažuje jejich vlastní zkušenost (81 %). Na druhém místě od příbuz- (39 %) a stravování kombinací stravovacích možností (37 %). 14 % ných a známých (58 %). Informace o regionu vmédiích využilo 11% respondentů využívá nabídky pohostinství a hotelového stravování. Zby- respondentů, a zajímavý je určitý posun informací zinternetu (7%) re- tek připadá na rychlé občerstvení a stravování u příbuzných nebo zná- spondentů. Málo jsou zastoupena informační centra a informace z vý- mých (10%). stav CR nebo vtištěných propagačních materiálech (3 %/3%).

Důvod návštěvy regionu

Vmotivaci zimního CR vregionu jednoznačně převládají sportovní akti- vity (35 – 39 %). Dalším výrazným motivem je zájem o přírodu a ekolo- gii (27 %). Prakticky na stejné úrovni jsou: dočasná změna prostředí (14 %) a návštěva příbuzných a známých (13 %). Vostatních třídách této proměnné dosahují relativní četnosti maximální hodnoty necelých 8 % , což představuje 7. – 12. pořadí.

Způsob dopravy

Na místa zimního CR se více než polovina respondentů (56 %) dopra- vuje autem. Následuje vlaková (31 %), nebo autobusová (11 %) doprava. Atraktivity

Typ (kategorie) ubytovacího zařízení Uvedením atraktivity odpovědělo celkem110 respondentů, což jest 71,42 % výběrového souboru. Čtrnáct atraktivit mělo frekvenci 2 a vícekrát. Na Turisté, kteří vbeskydském regionu přenocovali minimálně jednu noc prvém místě je Lysá hora (31 x). dávali přednost především ubytování privátnímu (16%), Služeb turis- Na dalších místech: 2. Pustevny (12 x), 3. Javorový (11 x), 4. Beskydy tických ubytoven využilo 7% respondentů. Pouze vmalé míře bylo vyu- (7 x), 5. Radhoš (6 x), 6. – 7. hory,příroda a Hukvaldy (5 x), 8. Skanzen žíváno standardního hotelového ubytování. vRožnově (4 x) 9. – 10. kostelík na Prašivé a Severka (3 x), 11. – 14. hospoda u Veličků,socha Radegast,Čantoryje,Řeka a okolí (2x).

Opakování návštěvy 56% respondentů uvedlo že region navštívilo více jak 6x, 38% bylo u nás po druhé až popáté a 6% návštěvníků uvedlo, že u nás bylo poprvé.

Hodnocení úrovně služeb a nabídky

Respondenti hodnotili úroveň služeb a nabídky ohodnocením od 1(nej- lepší) po 5 (nejhorší). Snásledujícími výsledky vzestupně seřazenými:

1. stav značených cest pro pěší turisty 1,663 2. celkové hodnocení pobytu a nabídky 1,823 3. soužití (koexistence) sjezdařů a snowbordistů 1,847 4. stravování 2,000 5. ubytování 2,028 6. kapacita a zimní úprava parkoviš pro auta 2,439 7. hodinové kapacity lanovek a vleků 2,555 8. úprava sjezdových svahů 2,600

45 9. autobusové a vlakové spojení do tur. center 2,823 POROVNÁNÍ LETNÍHO A ZIMNÍHO VÝZKUMU 10. jiná další programová nabídka a možnosti 2,880 11. stav cest a tratí pro běžkaře 2,883 Asi nejvýznamnějším skutečností jsou údaje o místě trvalého bydliště 12. stav komunikací (silnic) vzimě 2,903 respondenta – návštěvníka beskydského regionu. Jestli-že ve výběro- 13. dostatek informací o turistických možnostech vém souboru respondentů vletní části výzkumu bylo celkem 19% za- vnavštívených místech 3,037 hraničních turistů (41% Polsko, 38% Slovensko, 8% Německo a ostat- 14. jízdné na lanovkách a vlecích 3,048 ní země) , pak vzimní části výzkumu bylo zahraničních turistů mini- 15. nabídka suvenýrů 3,230 mum (4%), také u tuzemských turistů převládají vdrtivé většině ná- vštěvníci sokolních okresů (Karviná 41%, Ostrava 32%, Nový Jičín 8%, ostatní okresy na Moravě 12%, vČechách 3%). Od těchto údajů se Vydané finanční částky odvíjí rovněž další. Např: celkové denní maximum utracené finanční částky, vlétě 1 175Kč, vzimě 341 Kč, podobně je na tom údaj o počtu Tyto položky udávají jakou finanční částku respondenti průměrně utra- přenocování, kdy návštěvníci sokolních okresů jezdí do regionu vzimě tili, nebo jsou ochotni utratit, při svém pobytu vregionu, během jedno- většinou na jeden den. ho dne, rep. za přesně stanovené služby (lanovky a vleky). Naopak poměrně vyrovnané jsou údaje o zdroji informací. I když vzimě 1. ubytování 220,-Kč převažuje rozhodnutí na základě vlastních zkušeností (81% - opět ale 2. doprava 197,-Kč vazba na místo trvalého bydliště respondenta), tato položka však byla 3. jednodenní permanentka na lanovkách a vlecích 179,-Kč zvýsledků vygenerována zpoložky „jinak“, ostatní tři nejvýznamnější 4. zájmové programy 154,-Kč položky se téměř shodují, doporučení od příbuzných a známých 5. stravování 149,-Kč (léto60%/zima 58%), informace zmédií (10%/11%), informační centra 6. parkovné 26,-Kč (10%/3%). Pro zimní část je rovněž zajímavé využití informací zinternetu, 7. jedna jízda na lanovkách a vlecích 10,-Kč vletní sezóně byla hodnota této položky minimální a byla zahrnuta do 8. celkové denní maximum 341,-Kč položky „média“, kdežto vzimní sezóně využilo internet jako informač- ního zdroje již 7% respondentů.

Rovněž způsob dopravy do regionu je velice příbuzný v letní i zimní sezóně.

46 4.4. Turistická informační centra INFORMAČNÍ CENTRUM HUKVALDY

Informační centrum je obecně všeobecně první zastávkou turistů Adresa: a poskytuje jim základní informace a služby, přičemž současně slouží Hukvaldy 3, 739 46, Tel./fax.: 0658/699221, e-mail: [email protected] k propagaci místních či regionálních aktivit a atrakcí cestovního ruchu. Dokonale fungující a snadno přístupné informační centrum zvýrazňuje Zřizovatel: rozdíl mezi situací, kdy návštěvník městem, či regionem pouze proje- Obec Hukvaldy, Hukvaldy 3 de, nebo zda se zastaví, ubytuje, stravuje a nakupuje. Na území Regionu Beskydy jsou vsoučasné době v provozu čtyři turis- Otevírací doba: tická informační centra s pěti provozovnami. Sezóna duben – říjen Pondělí – neděle 9.00 – 17.00

INFORMAČNÍ CENTRUM BRUŠPERK Poskytované služby: • poskytování informací – stravování, ubytování, nabídka pamětihod- Adresa: ností Hukvald a okolí J.A.Komenského 9, 739 44 Brušperk • prodej pohlednic, map, CD- vážná hudba, publikace o životě a díle tel.: 0658/666271, fax: 0658/666461 L.Janáčka ad.propagačního materiálu • spolupráce sjinými IC a agenturami cestovního ruchu Zřizovatel: • organizační pomoc při zajišování Mezinárodního folklorního hu- Město Brušperk – Městský úřad, Knáměstí 22 debního festivalu Janáčkovy Hukvaldy a jiných kulturních i sportov- ních akcí. Otevírací doba: Mimo sezóna – říjen-březen IC je členem A.T.I.C. Pondělí 8.00-11.30 13.00-16.30 Úterý 8.00-11.30 13.00-16.30 Středa 8.00-11.30 13.00-16.30 BESKYDSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM FRÝDEK-MÍSTEK Čtvrtek 8.00-11.30 13.00-16.30 Pátek 8.00-11.30 Zřizovatel: Sobota zavřeno Město Frýdek-Místek, Beskydské informační centrum je příspěvkovou Neděle zavřeno organizací Města a na základě komisionářské smlouvy provozuje kan- celář informačního centra pro Sdružení obcí Frýdlantsko-Beskydy. Sezóna – duben-září Pondělí zavřeno Kancelář Frýdek-Místek Úterý 8.00-11.30 13.00-16.30 Nám.Svobody 6, 738 02, Frýdek-Místek Středa 8.00-11.30 13.00-16.30 Tel.: 0658/646888, tel./fax.: 0658/36887 Čtvrtek 8.00-11.30 13.00-16.30 e-mail: [email protected] • www.beskydy-info.cz Pátek 8.00-11.30 13.00-16.30 Sobota 9.00-13.30 Kancelář Frýdlant n.O. Neděle zavřeno Hlavní 308, 739 11, Frýdlant n.O. Tel.: 0658/676909, tel/fax.: 0658/676903 Poskytované služby: e-mail: [email protected] • www.beskydy-info.cz • aktualizace veškerého dění ve městě Brušperk a jeho okolních ob- cích Otevírací doba: • odpovídat na dotazy, telefonicky a osobně, týkajících se autobuso- Mimosezóna říjen - květen vých a vlakových spojích po celé republice, ubytování vregionu Pondělí – Čtvrtek 8.00 – 17.30 Beskydy i vjiných regionech, různá telefonní čísla, kempy, hrady Pátek 8.00 – 16.30 nebo zámky, památky (jejich otevírací doby), stravovací zařízení, společenské dění ve městě a okrese Frýdek-Místek Sezóna červen – září • účast na setkání informačních center Pondělí – Čtvrtek 8.00 – 17.30 • zajištění propagačních materiálů Pátek 8.00 – 16.30 • spolu skulturní komisí města organizuje ve městě kulturní akce Sobota 8.30 – 12.00 a jejich propagaci • zajišuje průvodcovské služby vGalerii Chagall a vpamátníku Beskydské informační centrum ve Frýdku-Místku V.Martínka vNárodním domě Poskytované služby: • realizace vydávání Brušperského zpravodaje • informace o kulturních, sportovních a společenských akcích, histo- • textové vysílání Local TV Brušperk rických a kulturních památkách, službách a firmách na území Frýd- • prodej upomínkových předmětů, map ku-Místku a okolního regionu • kopírovací služby • informace o vlakových a autobusových spojích • prodej známek na odvoz komunálního odpadu • zajištění ubytování vregionu Beskydy Veškeré služby, kromě kopírování a prodeje upomínkových před- • vstupenky na kulturní a sportovní akce mětů, poskytuje IC zdarma • zajištění tlumočnických, překladatelských a průvodcovských služeb • prodej turistických, cykloturistických map, turistických průvodců, Informační centrum není členem A.T.I.C pohlednic a drobných suvenýrů

47 • zajišování komplexních služeb CR vregionu Beskydy • rozvíjí a zprostředkuje tuzemské a zahraniční styky voblasti ces- tovního ruchu VYHODNOCENÍ • zajišuje propagaci Frýdku-Místku a okolního regionu vostatních regionech České republiky i vzahraničí vydáváním standardních SITUAČNÍ ANALÝZY propagačních materiálů, účastí na výstavách a veletrzích CR • podílí se na tvorbě produktů cestovního ruchu (cykloturistické, tu- ristické a mototuristické trasy, církevní turistika a pod.) REGIONU • spolupracuje na vytváření nabídky cestovního ruchu tvorbou a pří- pravou programů • zajištěuje profesionální propagace měst a regionů 1. KATEGORIZACE ÚZEMÍ • aktualizace a vydávání propagačních materiálů, průvodců, katalogů ZHLEDISKA POTENCIÁLU PRO ROZVOJ apod. CESTOVNÍHO RUCHU • reklamní služby Region Beskydy disponuje velkým a různorodým potenciálem pro roz- Vrámci své činnosti Beskydské informační centrum spolupracuje voj cestovního ruchu. Zahrnuje možnosti rekreace u vody i vkvalitním sdalšími organizacemi a institucemi: horském prostředí. Podhorská oblast je především o víkendech cílem • sokolními městy a obcemi obyvatel Ostravska a Karvinska. Celé území je protkáno sítí cyklotras, • se soukromou vyšší odbornou školou obchodu a cestovního ruchu disponuje relativně četným počtem sportovních zařízení, které však ne GOODWILL (zpracování koncepce cestovního ruchu a dalších pro- vždy vyhovují soudobým požadavkům. Kulturní zázemí poskytují pře- jektů vrámci praxe studentů) devším města. Charakteristickým rysem Regionu Beskydy jsou dřevě- • skulturními, sportovními a obdobnými institucemi vregionu né stavby - obytná stavení, hospodářské budovy, lidové sakrální stav- • vrámci REGIONu BESKYDY (Rada informačních center, výstavy by. Díky rozptýlené sídelní struktuře je území vhodné pro rozvoj růz- a veletrhy ných forem venkovské turistiky. Město Frýdek-Místek se svými více než • sOkresním úřadem Frýdek-Místek, výstavy a veletrhy, propagace 60000 obyvateli a průmyslovou tradicí se řadí mezihospodářská cent- • sČeskou centrálou cestovního ruchu ra Ostravského kraje, a je významnou křižovatkou silničních tahů nad- • s Komisí cestovního ruchu při radě SMO ČR (účast na jednáních) regionálního i mezinárodního významu. • sokolními informačními centry Území Regionu Beskydy je velmi různorodé nejen zhlediska reliéfu kra- Beskydské informační centrum je členem ATIC, ředitel BIC je členem jiny, ale také zhlediska možností rozvoje cestovního ruchu. Vzhledem rady ATIC za Ostravský kraj. k různému potenciálu jsme Region Beskydy rozčlenili na pět, z pohledu podobných podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, stejnorodých oblastí:

INFORMAČNÍ CENTRUM OSTRAVICE • Oblast I – horská oblast – oblast centrálních Beskyd (Malenovice, Ostravice, Staré Hamry, Bílá, Morávka, Krásná, Komorní Lhotka, Adresa: Řeka, Čeladná) Ostravice 264, 739 14, tel.: 0658/682584, fax: 0658/682584 • Oblast II – podhůří Beskyd, Palkovické hůrky, Ondřejník e-mail: [email protected] • Oblast III – okolí vodních nádrží (Žermanice, Těrlicko, Olešná, Baška) • Oblast IV –venkovská aglomerace - oblast sobcemi a menšími městy Zřizovatel: vturisticky jinak zajímavém prostředí Obecní úřad Ostravice • Oblast V – Frýdek-Místek Provozovatel: Freud hotely v.o.s., Příborská 333, Frýdek-Místek 1.2 Oblast I - oblast centrálních Beskyd ( v mapě zeleně ) Informační centrum Ostravice není členem A.T.I.C. Oblast zahrnuje deset rekreačních center Moravskoslezských Beskyd: Provozní doba Bílá, Čeladná, Malenovice, Morávka, Pražmo, Krásná, Ostravice, Staré Mimosezóna: Hamry, Komorní Lhotka a Řeka. Zaujímá celkem 409 km2 s9 966 stálý- do 30.6. a od 3.9.-21.12. mi obyvateli. Hustota osídlení 24 obyvatel / km2 je nízká. Avšak voblasti Pondělí zavřeno se nachází velký počet objektů individuální rekreace, celkem 5080 ze- Úterý - Pátek 9.00 - 16.00 jména na Ostravici, Čeladné, Morávce a vKrásné, kde vletní sezóně Sobota - Neděle 8.20 - 17.00 počet rekreantů značně převyšuje počet místních obyvatel.

Sezóna: Území leží vnadmořské výšce od 360 do 1323 m n.m. snejvyšším vr- 1.7. - 2.9. a 22.12. - 31.12. cholem Moravskoslezských Beskyd, Lysou horou, která je atraktivním Pondělí - Pátek 8.20 - 17.00 místem přitahujícím pro svou nedostupnost jakýmkoliv druhem dopra- Sobota - Neděle 8.20 - 18.00 vy především pěší turisty. Zejména u příležitosti různých kalendářních výročí se stává jakousi symbolickou metou a je cílem mnoha návštěvní- Náplň práce: ků. Na jejím vrcholu se nachází rovněž dva lyžařské vleky. Díky dobrým • prodej drobných turistických pomůcek sněhovým podmínkám je zde poměrně dlouhá zimní sezóna a náročný • podávání informací z oblasti turistické, komerční a infrastruktury lyžařský terén je oblíben uzdatných lyžařů. Bohužel je zde zcela nedo- • zprostředkování ubytování statečné a nevyhovující zázemí a dvě stávající občerstvovací zařízení • prodej poznávacích zájezdů neodpovídají soudobým požadavkům a nestačí ani kapacitně.

48 Oblast centrálních Beskyd se vyznačuje členitým horským terénem Popis jednotlivých horských center: a poměrně zachovalou přírodou shustými lesními porosty. Dobře zna- čená a hustá sí turistických tras poskytuje velmi vhodné podmínky pro pěší turistiku. Rychle se rozvíjí také cykloturistika. Cyklisté však zde Bílá zatím nemají dostatečné zázemí, půjčovny kol jsou sice na Čeladné Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 56,5 km2, 361 obyvatel, avBílé, avšak nejbližší cykloservis a prodejna náhradních dílů je 540 – 940 m n.m. veFrýdlantě nad Ostravicí. Popis lokality: horní tok Černé a Bílé Ostravice, 80% lesní porosty Dopravní dostupnost: po silnici, dobrá zOstravska, Kysúc i Valašska. Terén je velmi vhodný také pro běžecké lyžování, zejména oblast Sta- Dobrá dostupnost lyžařských areálů. rých Hamer, Bílé a Morávky. Lyžařské trasy však nejsou strojově upra- Ubytovací a stravovací zázemí: 11 ubytovacích zařízení scelkovou ka- veny ani zvl᚝ označeny. Jmenovaná horská rekreační centra, svýjimkou pacitou 702 lůžek, kvalitní ubytování : Pokrok, Súkenická, Zámeček, Pražma, Ostravice, Čeladné a Komorní Lhotky, jsou známá jako středis- Ebeka, 11 restauračních zařízení ka sjezdového lyžování, kde je celkem 34 lyžařských vleků a jedna sáň- Počet objektů individuální rekreace: 104 kařská dráha. Lyžařské vleky ani sáňkařská dráha však neodpovídají Sportovní zařízení: 2 tenisové kurty, minigolf, ruské kuželky, sauna, soudobým požadavkům. Knejvýznamnějším lyžařským střediskům pa- 2 koupaliště, a půjčovna horských kol tří Bílá, Krásná, Staré Hamry a Malenovice. Lyžařské vleky na Bílé, Lyžařské vleky: 11, délka 180 – 960 m, sněhová děla (Bílá, Mezivodí) vKrásné a vŘece jsou snadno dostupné po silnici, včetně pravidelného Kulturní zařízení: žádné autobusového spojení. Staré Hamry disponují kvalitními terény, které jsou však špatně dostupné. Na Grúň vede úzká silnice, která je vzimě Poměrně rozsáhlá, málo zalidněné rekreační centrum smalebnou pří- sjízdná pouze se sněhovými řetězy. Lyžařský areál Armaturka ve Sta- rodou a hustými smrkovými lesy, vzimě vyhledávané pro sjezdové rých Hamrech je také špatně dostupný. Pokud se jedná o technické i běžecké lyžování, vlétě pro pěší turistiku a cykloturistiku. Rozkládá se vybavení, sněžná děla jsou kdispozici voblasti Bílé (AKK Vítkovice), na u hranic se Slovenskem s významným hraničním přechodem Morávce a vMalenovicích (SKI Malenovice). Ve zmíněných střediscích naBumbálce. Kturistickým atraktivitám patří nově otevřená rozhledna a také vKrásné na Zlatníku jsou terény strojově upraveny. na Třeštíku, stejně jako četné dřevěné stavby a roztroušené samoty, které dotvářejí malebnost krajiny. Téměř ve všech střediscích je malá kapacita parkoviš, chybí sociální zařízení, nedostačující jsou možnosti rychlého občerstvení a stravování vůbec. Půjčovny lyžařských potřeb a ski servis jsou na Bílé a ve Starých Čeladná Hamrech. Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 59 km2, 2 017 obyvatel, Voblasti centrálních Beskyd je vsoučasné době vprovozu 80 ubyto- 430 – 827 m n.m. vacích zařízení scelkovou kapacitou 5099 lůžek. Několik hotelů je stále Popis lokality: údolí řeky Čeladenky, masiv Smrku a Kněhyně uzavřeno. Nejvyšší ubytovací kapacitou disponuje Ostravice (přes 1000 Dopravní dostupnost: dobrá po silnici i po železnici lůžek), dále Čeladná, Morávka a Bílá. Doplňkovými službami turistické Ubytovací a stravovací zázemí: 11 ubytovacích zřízení scelkovou ka- infrastruktury je nejlépe vybaveno je středisko Bílá, jež disponuje také pacitou 857 lůžek, 13 restauračních zařízení největším počtem sportovních zařízení přístupných veřejnosti. Jsou zde Počet objektů individuální rekreace: 909 dvě koupaliště, tenisové kurty, minigolf, ruské kuželky, sauna a půjčov- Sportovní zařízení: 2 koupaliště, 2 kryté bazény, 5 tenisových kurtů, na horských kol. Sportovní vybavenost má vcelé oblasti stále velké minigolf, ruské kuželky na třech místech, 4sauny, 3 půjčovny horských kol rezervy, především skýtá málo zařízení a služeb vhodných pro letní se- Lyžařské vleky: 2 zónu. Kulturní zařízení: památník Josefa Klause

Kturistickým atraktivitám centrální oblasti Beskyd patří kromě přírod- Rozsáhlá, často navštěvovaná, zalidněná oblast svelkým počtem ob- ních památek vrchol Lysé hory, rozhledna na Třeštíku a četné dřevěné jektů individuální rekrace, snadno dostupná i vlakem. Má poměrně dobré stavby – kostelíky a kapličky, pozoruhodný je také památník poprave- sportovní zázemí, které se dále dynamicky rozvíjí. Kturistickým atrakti- ným skautům Ivančena nebo mohyla Johna Lenona naSmrku. vitám patří dřevěná kaple Cyrilka a památník.

Pro rozvoj této oblasti je vhodné kromě zlepšování kvality poskytova- ných služeb a technického zázemí, rozšiřovat možnosti sportovního vyžití Komorní Lhotka a relaxace, speciálně pak technické podmínky pro sjezdové a běžecké Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 33,4 km2, 1 577 obyvatel, lyžování vzimě a zázemí pro cykloturistiku vlétě. Dále je třeba rozšiřo- 400 – 768 m n.m. vat takové služby jako možnost plavání vkrytých bazénech, masáže, Popis lokality: údolí řeky Ráztoky, horní tok Stonávky sauny afitness centra. Dovolenou vhorských centrech tráví především Dopravní dostupnost: po silnici, dobrá, přímé autobusové spojení sportovně založení lidé a ti požadují kromě relaxace také různorodé spor- zFrýdku-Místku. tovní aktivity, zejména vdobě nepříznivého počasí. Ubytovací a stravovací zázemí: 10 ubytovacích zřízení scelkovou ka- pacitou 504 lůžek,19 restauračních zařízení Na Ostravici bylo budově nádraží ČD vdubnu 2001 zřízeno turistické Počet objektů individuální rekreace: 408 informační centrum. Sportovní zařízení: jízdárna, stolní tenis, 2 sauny, masáže, fitness cen- trum, solárium, bylinkové lázně, možnost paraglidingu Lyžařské vleky: 1 krátký Kulturní zařízení: žádné

Známé relaxační centrum, zejména pro obyvatele Frýdku-Místku a Třin- ce, pro kvalitní saunu, proslavené díky bylinkovým lázním. Snadno do- stupná i na kole.

49 Krásná Pražmo, Morávka Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 4 413 km2, 625 obyvatel, Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 90 km2, 2 092 obyvatel, 460 –780 m n.m. 460 –780 m n.m. Popis lokality: údolí řeky Mohelnice, masiv Lysé hory Popis lokality: údolí řeky Morávky, Lysohorská hornatina Dopravní dostupnost: po silnici, dobrá, přímé autobusové spojení Dopravní dostupnost: po silnici, dobrá, přímé autobusové spojení zFrýdku-Místku. zFrýdku-Místku. Ubytovací a stravovací zázemí: 6 ubytovacích zařízení scelkovou ka- Ubytovací a stravovací zázemí: 15 ubytovacích zařízení scelkovou ka- pacitou 175 lůžek, 12 restauračních zařízení pacitou 849 lůžek, 15 restauračních zařízení Počet objektů individuální rekreace: 660 Počet objektů individuální rekreace: 834 Sportovní zařízení: krytý bazén vPenzionu Beskydy, dále kdispozici Sportovní zařízení: kdispozici 2 tenisové kurty, stolní tenis a 1 jezdec- 1 tenisový kurt, stolní tenis a 1 jezdecké centrum, půjčovna snowboardů. ké centrum. Lyžařské vleky: Zlatník 3, Sihly 1,Visalaje 2 Lyžařské vleky: 3 Kulturní zařízení: žádné Kulturní zařízení: žádné

Malebné údolí řeky Morávky stoupající na Visalaje a dále na Bílý Kříž, Známé centrum dřívější podnikové rekreace a velkým počtem objektů kdysi oblíbená rekreační centra. Nyní ve zmíněných střediscích ubyto- individuální rekreace. Zájem turistů i rekreantů potvrzuje prosperující vací zařízení chátrají díky nevyřešeným vlastnickým vztahům. Jediné nově otevřený jezdecký a lyžařský areál. Chybí půjčovny sportovních rekreační středisko na Visalajích, Penzion Beskydy, poskytuje velmi kva- potřeb. Omezení vokolí zdroje pitné vody, vodní nádrže Morávka. litní služby a je plně vytíženo. Pěkná krajina, oblíbené pěší turistické trasy, možnosti sjezdového i běžeckého lyžování i dobrá dopravní do- stupnost autem a autobusem dávají území vynikající předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Je zde nedostatečná kapacita parkovacích míst, Staré Hamry 2 ubytování a chybí půjčovny sportovních potřeb. Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 83,5 km , 606 obyvatel, 500 – 880 m n.m. Popis lokality: Grúň a masiv Lysé hory Malenovice Dopravní dostupnost: pouze po silnici, špatná, zejména klyžařským Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 12,6 km2, 321 obyvatel, centrům, přímé autobusové spojení zOstravice. 360 –1324 m n.m. Ubytovací a stravovací zázemí: 8 ubytovacích zřízení scelkovou kapa- Popis lokality: údolí řeky Ostravice a Satiny na severozápadní úpatí citou 520 lůžek, 8 restauračních zařízení Lysé hory Počet objektů individuální rekreace: 191 Dopravní dostupnost: po silnici, dobrá, také zOstravska Sportovní zařízení: žádná Ubytovací a stravovací zázemí: 4 ubytovací zařízení scelkovou kapaci- Lyžařské vleky: Armaturka 3 vleky, Grúň 3, Lysá hora 2, zastaralá sáň- tou 418 lůžek, zastoupeny všechny kategorie především Hotel Bezruč, kařská dráha 6 restauračních zařízení Kulturní zařízení: žádné Počet objektů individuální rekreace: 354 Sportovní zařízení: krytý bazén vHotelu Petr Bezruč, dále kdispozici Rozsáhlá, málo zalidněná oblast spřekrásnou přírodou poskytuje vyni- 2 tenisové kurty minigolf, ruské kuželky, sauna, jezdecké centrum, zna- kající podmínky propěší turistiku, cykloturistiku, běžecké i sjezdové ly- čená huculská stezka žování. Je zde nedostatečná ubytovací kapacita a stravovací zázemí, Lyžařské vleky: 3 na úbočí Lysé hory, 6 vlyžařském středisku na Sati- špatná dostupnost hromadnou dopravou i autem. Chybí půjčovny spor- ně. Nízko položené terény. tovních potřeb. Atraktivní je ubytování vdřevěných staveních na samo- Kulturní zařízení: žádné tách. Turistické atraktivity: pomník Maryčky Magdonové, litinový kříž na Sam- čance, dřevěný kostelík na Grúni, kamenný kostel sv. Jindřicha Ostravice Omezení vokolí zdroje pitné vody, vodní nádrže Šance Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 29 km2, 2 367 obyvatel, 415 – 1323 m n.m. Popis lokality: údolí řeky Ostravice, západní úbočí Lysé hory a severní Řeka úpatí Smrku Rozloha, počet obyvatel, nadmořská výška: 13,5 km2, 463 obyvatel, Dopravní dostupnost: po silnici i po železnici, rychlá a dobrá, přímé 400 – 945 m n.m. železniční spojení zFrýdlantu i zOstravy. Popis lokality: údolí Řeky, Ropice, Příslop a Ropička Ubytovací a stravovací zázemí: 15 ubytovacích zřízení scelkovou ka- Dopravní dostupnost: po silnici, dobrá, přímé autobusové spojení pacitou 1074 lůžek, 12 restauračních zařízení zFrýdku-Místku. Počet objektů individuální rekreace: 1250 Ubytovací a stravovací zázemí: 3 ubytovací zřízení scelkovou kapaci- Sportovní zařízení: 1 veřejně přístupný krytý bazén, další dva pro hote- tou 134 lůžek, 6 restauračních zařízení lové hosty, dále kdispozici 2 tenisové kurty, sauna, masáže. Počet objektů individuální rekreace: 370 Lyžařské vleky: Ostrá hora a Skalka, celkem 3. Nízko položené terény, Sportovní zařízení: tenisový kurt, stolní tenis, ruské kuželky, koupaliště chybí umělé zasněžování. Lyžařské vleky: 2 na úbočí Příslopu Kulturní zařízení: srub P. Bezruče, turistické informační centrum Kulturní zařízení: žádné

Krátká zimní sezóna, nedostatečné vleky, neupraveno. Oblíbené a snadno dostupné výletní centrum snejvětším počtem objektů individuální rekre- ace a bývalých podnikových rekreačních zařízení. Zcela nedostatečné pro stávající kapacitu rekreantů jsou možnosti sportovního i kulturního vyžití.

50 1.2 Oblast II – Podhůří Beskyd ( v mapě hnědě ) Vodní nádrž Žermanice leží 12 km severovýchodně od Frýdku-Místku. Byla postavena na řece Lučině vroce 1962. Přehrada má plochu 250 ha Oblast o rozloze 186 km2, což je 19,5 % zcelkové rozlohy sledovaného a zaplavuje údolí Lučiny vdélce 5,5 km, šířka záplavy je 2,2 km. Největ- území, zahrnuje sídla vpodhůří Beskyd, oblast Palkovických hůrek ší hloubky cca 28 m dosahuje u betonové hráze. Panorama Moravsko- a Ondřejníku. Je vní zařazeno město Frýdlant nad Ostravicí a následují- slezských Beskyd dotváří malebný ráz okolní krajiny. Vodní nádrž slouží cích 13 obcí: Hukvaldy, Janovice, Kozlovice, Kunčice p/O, Lhotka, Me- krekreaci a provozování vodních sportů svýjimkou motorových člunů. tylovice, Nižní Lhoty, Palkovice, Pržno, Pstruží, Raškovice, Smilovice Má příznivé podmínky pro windsurfing a jachting. a Vyšní Lhoty. Vokolí vodní nádrže bylo vystavěno 17 ubytovacích zařízení skapacitou Území leží vnadmořské výšce 350 – 964,4 m n.m. a je charakteristické 855 lůžek. Ve 12 restauračních zařízeních se podávají teplá jídla. Pře- blízkostí Moravskoslezských Beskyd, menší členitostí terénu a vyšší vážná většina zařízení se nachází napravém břehu vSoběšovicích a hustotou obyvatelstva než horská oblast. Pro své příznivé klimatické Dolních Domaslavicích. Na protějším břehu, vLučině, jsou situovány podmínky a blízkost přírody je oblíbenou rekreační oblastí. Mezi nejzná- dva kempy. Sportovní zázemí tvoří jezdecký klub, 6 tenisových kurtů, mější rekreační centra patří Frýdlant nad Ostravicí, a Kunčice p/Ondřej- minigolf, sauna, ruské kuželky, bowling a plážový volejbal. Přitom vět- níkem, kde se nachází velké množství objektů individuální rekreace, rov- šina těchto zařízení je instalována vnově rekonstruovaném areálu Pří- něž Hukvaldy a Palkovice jsou často navštěvovanými místy. stav vSoběšovicích. Nachází se zde také horolezecká stěna, krytý ba- zén, pentaque, půjčovna sportovních potřeb a velmi kvalitní stravovací Zmíněné oblasti jsou snadno dostupné po silnici vlastními vozidly i au- zařízení a ubytovací zařízení. Vobjektu se pořádají pro veřejnost večery tobusovou dopravou, řada znich také vlakem. Ubytovací kapacitu s962 shudbou a podávají se různé speciality. Kolem přehrady vede značená lůžky poskytuje 22 ubytovacích zařízení. Teplá jídla připravuje 58 re- cyklotrasa a vHorních Domaslavicích byla vyznačena 2,5 km dlouhá staurací. Kulturní zázemí tvoří dvě kina, Muzeum hudebního skladatele naučná, jejíž součástí je kulturní památka barokní kostel sv.Jakuba. L.Janáčka, tři památníky a dvě galerie. Sportovní zázemí představuje především víceúčelová sportovní hala ve Frýdlantě n/O, celkem 20 teni- Dopravní dostupnost je nejlepší zFrýdku-Místku, dále zHavířova (8 km), sových kurtů, tři jízdárny a dvě otevřená koupaliště. Na několika mís- přímé autobusové spojení je také zOstravy, vzdálené 37 km. tech je možno si zahrát minigolf, ruské kuželky, plážový volejbal, zajít si do sauny, na masáže či do fitness centra. Ve Frýdlantě n/O a vJanovicích Vodní nádrž Baška na říčce Baštice se nachází 3 km jihovýchodně od je cykloservis. U Frýdlantu nad Ostravicí se nachází letiště pro motoro- Frýdku-Místku. Byla dostavena vroce 1963 a její vodní plocha zaujímá vé a bezmotorové létání, sportovní létání a organizují se zde vyhlídkové 33,5 ha. Tato malá vodní nádrž, sloužící krekreaci a vodním sportům, lety a parašutismus. Rovněž se můžete na některých místech věnovat je situována vpěkném prostředí, zčásti obklopena lesoparkem. Výho- paraglidingu. dou je malá vzdálenost od aglomerací Frýdek-Místek a Ostrava a zejmé- na rychlé a přímé dopravní spojení ztěchto měst také po železnici. Vel- Přírodní terén je vhodný pro pěší turistiku i cykloturistiku. Kilometry kým problémem bývá kvalita vody. Také rekreační zázemí je nedosta- značených pěších turistických tras i cyklotras přitahují nejen místní cyk- tečné. Na jihovýchodním břehu přehrady se nachází autokemp listy a ubytované hosty, ale také turisty zokolních měst. Vzimních mě- skapacitou 120 stanů a karavanů. Ubytovací možnosti ve 2 – 4 lůžko- sících využívají lyžaři při dobrých sněhových podmínkách trasy kběhu vých chatkách jsou málo kvalitní. Rovněž hygienická zařízení – sprchy a a turistice na lyžích. Oblíbený je například masiv Ondřejníku. Frýdlant n/ WC jsou nevyhovující. Ze sportovních zařízení je zde kdispozici sauna a O a Palkovice nabízejí rovněž možnost pro sjezdového lyžování. Popu- ruské kuželky. Služby cyklistům poskytuje Cyklo Milda. lární je zejména svah vPalkovicích, kde umělé zasněžování a osvětlení svahu dovoluje lyžování denně od 7 do 21hod i při nedostatku sněhu. Přehrada Olešná svodní plochou 87 ha, postavená vroce 1964, leží Dobrá dopravní dostupnost a krátká vzdálenost od aglomerací Frýdku- přímo vkatastru Frýdku-Místku. Vodní nádrž slouží krekreaci a provo- Místku (6 km) a Ostravy (25 km) dala areálu přídomek „Lyžování za zování vodních sportů. Speciálně prowindsurfing jsou zde velmi vhod- domem“. né podmínky. Vrekreačním areálu jsou vprovozu dvě restaurace a ně- kolik sezónních zařízení rychlého občerstvení. Ubytovací zázemí tvoří Informace pro turisty zajišuje vtéto oblasti pobočka Beskydského in- autokemp skapacitou pro 200 karavanů a stanů a 10 čtyřlůžkových formačního centra ve Frýdlantu n.O. a Informační centrum na Hukval- bungalovů. Dalšími 100 lůžky disponují chatky vsousední chatové osa- dech. dě. Chatky nemají samostatné sociální zařízení ani kuchyňský kout. Hygienická zařízení neodpovídají běžným standardům. Sportovní záze- Oblast je velmi vhodná pro rozvoj venkovské turistiky a cykloturistiky. mí tvoří půjčovna pramic a šlapacích kol a hřiště na volejbal. Vycházejí Nabízí klidné prostředí venkovských sídel, blízkost hor i turistické atrak- odsud tři cykloturistické trasy. Areál na Olešné vzhledem ke své poloze tivity. Knejatraktivnějším místům patří zřícenina hrad Hukvaldy a Mu- u Frýdku-Místku i blízkosti ostravské aglomerace by byl velmi vhodný, zeum L.Janáčka. Rovněž se zde nachází řada zajímavých dřevěných sta- pokud se rozšíří a zkvalitní sportovní a hygienické zázemí, ipro krátko- veb – dřevěné kostelíky na Prašivé, vSedlištích, Řepišti a Kunčicích dobou příměstskou rekreaci. pod Ondřejníkem. Vodní nádrž Těrlicko o rozloze 277 ha sdélkou 6,5 km ašířkou 1,5 km je využívána ke koupání, jachting, rybaření a zejména kvodnímu lyžo- 1.3 Oblast III – Okolí vodních ploch ( v mapě modře ) vání svyužitím vleku, který zde byl postaven. Vokolí přehrady jsou sou- středěna rekreační a ubytovací zařízení, byly zde vybudovány loděnice, Oblast tvoří okolí vodních nádrží určených krekreaci. Toto území o roz- dva dětské chatové tábory, autokemp, zařízení podnikové rekreace a240 loze 64,4 km2, tvoří 6,7% zcelkové rozlohy sledovaného území, zahr- soukromých chat. Nazápadním břehu se nachází tzv. Těrlický okruh nuje obce vokolí vodních nádrží Žermanice, Těrlicko, Baška a Olešná. pro závodní motorismus, který je však vsoučasné době minimálně vy- Jedná se o následujících 7 obcí: Dolní Domaslavice, Horní Domaslavi- užíván. ce, Lučina, Soběšovice a Žermanice, Těrlicko a Bašku. Olešná leží vkatastru Frýdku-Místku a Palkovic, které jsou uvedeny vjiných oblas- Vsoučasné době je na Těrlicku vprovozu devět ubytovacích zařízení tech. Pokud bychom katastry těchto dvou obcí připočetli, rozloha úze- scelkovou kapacitou 513 míst, ztoho šest rekreačních středisek, dva mí by se zvětšila na 141,4 km2 a počet obyvatel by vzrostl na 75 632. penziony, jeden motel a jeden autokemp.

51 Informace pro turisty zajišuje vtéto oblasti Beskydské informační cen- 1.5 Oblast V – Frýdek-Místek ( v mapě červeně ) trum Frýdek-Místek. Frýdek-Místek má jako správní, hospodářské, kulturní a sportovní cen- Rekreace u vody patří mezi nejvyhledávanější destinace o dovolené. Lidé, trum regionu specifické postavení. Zaujímá rozlohu 51,6 km2, což je 6,7 kteří takto tráví svůj volný čas, touží především po relaxaci a oddychu % zcelého území a na jeho katastru žije 62 474 obyvatel. od každodenních starostí. Proto vznikají vtěchto oblastech především zábavní centra. Po dni stráveném u vody tráví turisté večer ve stylové restauraci, na diskotéce nebo vjiném zábavním podniku. Vhodné je Ubytovací zázemí skapacitou 667 lůžek poskytuje jeden hotel, jeden například vybudování letního areálu spódiem, kde by se konaly koncer- penzion, dva hotelové domy a autokemp Olešná. Vprovozu je vsoučasné ty, promítaly filmy apod. době 65 restaurací, které poskytují široký sortiment teplých jídel i spe- cialit. Také sportovní zázemí je široké: víceúčelová sportovní hala, krytý Rekreace u vody je spojena se sportovními aktivitami. Kromě vodních bazén, koupaliště, 19tenisových kurtů, dva jezdecké areály, bowling, 3 sportů – plavání, loïkování, windsurfing, jachting a vodní lyžování je to squashová centra, minigolf, několik fitness center se saunou a masáže- například plážový volejbal, minigolf, bowling, tenis, stolní tenis, ale také mi, areál pro in-line, pět cykloprodejen a cykloservisů a sportovní areál cykloturistika a další sporty. Se sportovním vyžitím jsou spojeny služby na Olešné, poskytující rovněž možnost rybolovu, a lyžařský areál Chle- jako je sauna, solárium, masáže a jiné. Vtěchto oblastech je zapotřebí bovice. vybudovat také krytá sportoviště pro případ špatného počasí a pro pro- dloužení turistické sezóny. Kulturní zázemí tvoří kino, 9 galérií, hudební kluby, internetovské kavár- ny a společenské sály shudební produkcí. Velmi atraktivním místem je 1.4 Oblast IV – Venkovské aglomerace ( v mapě žlutě ) Frýdecký zámek, kde je umístěno Muzeum Beskyd a stálá výstavní síň. Návštěvníky přitahují rovněž historická centra města, zvonkohra, která Oblast má rozlohu 248,9 km2, což je asi jedna čtvrtina celého území. se každou hodinu ozývá zzámecké věže, a pravidelné hudební koncerty Zahrnuje města Albrechtice, Brušperk, Paskov, Šenov, Vratimov a ná- pořádané na nádvoří zámku. Ve Frýdku –Místku se každoročně koná sledujících 23 obcí: Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Tošanovice, Fry- řada tradičních kulturních a společenských akcí: včervnu mezinárodní čovice, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Tošanovice, Kaňovice, Krmelín, folklórní festival, festival esoterické hudby a duševní relaxace „Hudba Nošovice, Řepiště, Sedliště, Stará Ves n/O., Staré Město, Staříč, Střítěž, ktichu“, včervenci Frýdecké historické slavnosti a Mariánská pou, bě- Sviadnov, Třanovice, Václavovice, Vělopolí, Vojkovice a Žabeň. hem celé letní sezóny probíhá cyklus folkových koncertů „Zpívání pod Ubytovací zařízení se zde vyskytují jen ojediněle, je jich celkem 6 lípou“, vsrpnu Beskydské trienále řezbářů, o vánocích a o velikonocích skapacitou 135 lůžek. Stravovací zázemí je srovnatelné sostatními jarmark na Frýdeckém zámku. Za zmínku stojí také dobře vybavená a oblastmi, vprovozu je 93 restaurací. Nejlepší kulturní zázemí poskytuje kvalitní obchodní sí snově vznikajícími supermarkety a obchodními Brušperk, kde je zřízena galerie, muzeum i informační centrum. Je zde centry. také dvě velmi kvalitní restaurace a dva penziony. Pokud se jedná o sportovní vyžití, je zde osm jezdeckých areálů a dvacet čtyři tenisových Informace pro turisty zajišuje Beskydské informační centrum Frýdek- kurtů, dále sauny, ruské kuželky, bowling, minigolf a sedm prodejen kol Místek. a cykloservisů. Město Frýdek-Místek nabízí turistům kulturní, sportovní a obchodní Informace pro turisty zajišuje vtéto oblasti Informační centrum zázemí a poskytovat specifické služby, které jinde voblasti nenajdou. vBrušperku a částečně také Beskydské informační centrum ve Frýdku- Dále by mělo sloužit jako místo, které navštíví vdobě špatného počasí, Místku. kde si nakoupí, zasportují si a pobaví se. Pořádáním zajímavých akcí Oblast je vhodná zejména pro cykloturistiku a příměstskou rekreaci může přitáhnout nejen turisty, ale také obyvatele zokolních obcí i měst. mnohdy spojenou svenkovskou turistikou. Největší atraktivitou je dře- věný kostel vSedlištích.

1.6 Shrnutí a doporučení

Tabulka - Přehled souhrnných údajů o jednotlivých oblastech

Charakteristika Rozloha vha Počet sídel Ubytovací kapacita Počet restaurací Oblast I horská oblast 40 899 42,8% 10 5 099 60,1% 96 28,7% Obalst II podhorská oblast 18 262 19,1% 14 922 10,9% 57 17,1% Obalst III okolí vodních ploch 6 441 6,7% 7 1 668 19,6% 23 6,9% Oblast IV venkovská aglomerace 24 892 26,0% 28 135 1,6% 93 27,8% Oblast V Frýdek-Místek 5 160 5,4% 1 667 7,9% 65 19,5% celkem 95 654 100,0% 60 8 491 100,0% 334 100,0%

52 Největší a nejvýznamnější oblastí Regionu Beskydy je horská oblast - • Umožnit přímé spojení horských center se středisky u vodních ná- centrální oblast Beskyd, která zaujímá 42% regionu shustotou osídlení drží 24 obyvatel na km2. Je vní soustředěno 60 % celkové lůžkové kapacity • Rozšířit nabídku sportovních aktivit, především vzastřešených pro- a zhruba třetina stravovacího zázemí. Kromě toho se zde nachází 5 080 storách objektů individuální rekreace (cca 57% zcelkového počtu vregionu). • Rozšířit nabídku zábavních zařízení – hudební kluby, internetkavár- Fenoménem této oblasti jsou horská střediska vhodná pro zimní i letní ny, diskotéky, adrenalinové sporty apod. rekreaci. Jsou rozptýlená, navzájem těžko dostupná a vybavena spor- • Rozšířit nabídku služeb relaxačních a regeneračních - sauny, masá- tovním zázemím různé úrovně. Vzimě jsou nyní využívána zejména pro že, solária a jiné lázeňské služby jednodenní nebo víkendovou rekreaci – sjezdové a běžecké lyžování. • Zkvalitnit propagaci a marketing cestovního ruchu Vlétě, vdobě prázdnin, je doba pobytu turistů vprůměru pětidenní. • Propagovat celý region (minimálně jednotlivé oblasti) jako celek s Hlavní sezóna trvá od konce prosince do konce března a od června do komplexní nabídkou všech služeb od ubytování, přes stravování až srpna. Vzájmu prodloužení pobytu isezóny a získání movitější klientely po sportovní a kulturní možnosti bude hlavním cílem vtéto oblasti zlepšení podmínek prozimní i letní sporty, zkvalitnění infrastruktury a poskytovaných služeb, zvýšení do- • Zaměřit se na cílenou propagaci na uvedené cílové skupiny, zejmé- stupnosti avzájemné propojení jednotlivých středisek. na plošně podle místa bydliště a způsobem propagace na jednotlivé skupiny Druhou nejrozsáhlejší oblastí Regionu Beskydy je oblast ostat- • Připravit tématické balíčky – produkty cestovního ruchu zaměřené ní,turisticky jinak zajímavá. Tvoří zhruba čtvrtinu území shustotou osíd- na specifické činnosti např. cykloturisiku, venkovskou turistiku, ly- lení 207 obyvatel na km2. Je soustředěna další třetina stravovacích zaří- žování apod. pro region nebo příslušné oblasti zení. Tato oblast, vníž je soustředěno nevýznamné procento ubytovací • Zaměřit se na sběr údajů o počtu turistů i návštěvníků regionu, jed- kapacity, má ideální předpoklady pro to, aby tvořilo zázemí pro popra- notlivých oblastí i jednotlivých rekreačních center, jejich složení covní rekreaci a jednodenní výlety nejen pro místní obyvatele, ale také zhlediska národnosti, místa bydliště apod. pro obyvatele zOstravska, Karvinska a Třinecka, pro něž nabídne sřadu kulturních a sportovních možností, snadno dosažitelných na kolech i hromadnou dopravou. Nelze zde hovořit o sezónnosti.

Podhorská oblast se rozkládá na pětině území regionu, hustota osídlení 2. DEFINICE CÍLOVÝCH MARKETINGOVÝCH SKUPIN je 150 obyvatel na km2. Nachází se zde celkem 922 lůžek ve 21ubytova- cích zařízeních a odhadem zhruba nejméně deset tisíc lůžek v 2615 Okresní úřad ve Frýdku-Místku zadal vroce 1999 zpracování marketin- objektech individuální rekrace (cca 30 % zcelkového počtu vregionu). gového výzkumu spotřebitelského chování přijíždějících turistů. Tento Podhorská oblast slouží kjednodenní rekreaci, kvíkendové rekreaci na výzkum provedlo Beskydské informační centrum Frýdek-Místek. Při- chatách, chalupách i jiných rekreačních zařízeních, vdobě letních prázd- tom průzkum vokrese proběhl zvl᚝ vletní a zimní sezóně. Cílem bylo nin kjedno i více týdenním pobytům. Díky chatařům zde trvá sezóna od zjistit spotřební chování návštěvníků. března do října skulminací včervenci a srpnu. Podhorská oblast je vhod- ná pro poznávací, pěší i ryze odpočinkovou a relaxační turistiku a cyklo- Na základě těchto průzkumů byly zjištěny následující skutečnosti: turistiku. Nabízí ideální podmínky pro rozvoj venkovské turistiky. Její předností je také přímé a rychlé dopravní spojení sokolními aglomera- • Ubytování: cemi. Vokresním měřítku vletní sezóně pouze regionem projíždělo 31% respondentů, převažuje ubytování u příbuzných a známých (25%), Oblast v okolí vodních ploch je, svýjimkou území města Frýdek-Místek, vkempu bylo ubytováno 17%, vhotelu 11% a vpenzionu 8%, nejmenší zoblastí Regionu Beskydy. Disponuje necelou pětinou lůžko- vturistické ubytovně 5%. vé kapacity, která je významná rovněž pro vícedenní rekreaci. Počet Vokresním měřítku vzimní sezóně přijelo na jednodenní výlet 70% restaurací je úměrný velikosti území, které oblast zaujímá. Jejím handi- respondentů, 16% bylo ubytováno u příbuzných a známých, 7% capem je velmi krátká sezóna, jež trvá voptimálním případě od června vturistické ubytovně, 4% vpenzionu a 3% vhotelu. do září stím, že je závislá na nevyzpytatelnosti počasí. Na druhé straně Vpřípadě Frýdku-Místku bydlelo u příbuzných a známých 33% re- je dovolená u vodních ploch velmi žádaná a oblíbená. Hlavní důraz zde spondentů, 29% vkempu, 9% vturistické ubytovně, 8% vhotelu a musí být kladen nejen na zázemí pro vodní sporty a doplňkové vyžití, 4% vpenzionu ale také na rozvoj zařízení poskytující zábavu vdobě, kdy se vodní spor- ty provozovat nedají. Tedy nejen večer, ale i vdobě chladného a dešti- • Stravování: vého počasí. Alternativními možnostmi jsou pak výlety do horských Vokresním měřítku vletní sezóně se 25% respondentů stravova- oblastí a do měst. lo zvlastních zdrojů a zbývajících 75% stravování kombinuje nebo Na základě zjištěného potenciálu cestovního ruchu vjednotlivých ob- využívá stravovacích zařízení a rychlého občerstvení lastech avsouladu se soudobými trendy je žádoucí se vcelém regionu Vokresním měřítku vzimní sezóně se 39% respondentů stravo- zaměřit na následující: valo zvlastních zdrojů, 37% kombinováním obou způsobů, 14% se • Zkvalitnit technickou infrastrukturu stravuje vrestauracích a 10% využívá rychlého občerstvení • Vzimním období se zaměřit na vybudování vhodných podmínek pro rozvoj sjezdového a běžeckého lyžování výstavbou lanovek a • Typický návštěvník: vleků a jejich vzájemným propojením ve střediscích Okresu Frýdek-Místek vlétě: věk 20 –39 let, zaměstnanec nebo • Rozšířit sí cykloturistických tras a navazujících služeb student, na dovolené sdětmi, nocoval u příbuzných a známých, • Vybudovat turistická informační centra ve všech horských středis- případně vautokempu, přijel autem, případně vlakem na rekreaci a cích a střediscích u vodních nádrží, tj. vmístech, kde se soustřeïu- pobyt vpřírodě, utratí průměrně 341,- Kč ze den, délka pobytu 5 – je velký počet turistů 6 dní • Soustředit se na zlepšování dopravní dostupnosti (rekonstrukce sil- Okresu Frýdek-Místek vzimě: věk 20 –39 let, zaměstnanec nebo ničních tahů, elektrifikace železniční dopravy) student, jednodenní výlet, zblízkého okolí. Pokud přenocoval, pak

53 u příbuzných a známých nebo vturistické ubytovně, přijel autem, 3.1. Silné stránky případně vlakem, především za běžeckým a sjezdovým lyžováním, případně zimní turistikou, utratí 600,- až 1175,- Kč za den S1 Existence turisticky zajímavého prostředí smnožstvím Města Frýdek-Místek: věk 20 –39 let, zaměstnanec nebo student, přírodních pozoruhodností a kulturněhistorických památek i přijel individuálně nebo srodinou sdětmi nebo spřáteli na dovole- tradic. nou a poznat nová místa, nocoval u příbuzných a známých, případ- S2 Možnost rekreace vletní i vzimní sezóně. ně vautokempu, přijel autem, případně vlakem, utratí průměrně S3 Kvalitní a různorodá příroda. 408,- Kč ze den, průměrná délka pobytu 4 – 7 dní S4 Relativně čisté ovzduší. S5 Dostatek ubytovacích kapacit vpříznivé cenové relaci. Výsledky průzkumu potvrzují, že do regionu přijíždějí nejčastěji turisté S6 Regionem vedou významné mezinárodní silniční tahy. zokolních okresů, ve věku 20 – 39 let, převážně rodiče sdětmi a mladí S7 Blízkost letiště smezinárodním provozem. lidé spřáteli, jsou zaměstnanci nebo studující, přijeli nejčastěji navštívit S8 Výhodná poloha Beskyd na rozhraní tří států. příbuzné a známé, nebo na dovolenou do přírody a za poznáním nových S9 Existence Beskydského informačního centra ve Frýdku-Místku míst. Pak dávají přednost levnějšímu typu ubytování, vlétě vkempu, vzimě vturistických ubytovnách. Celkem 60 – 75% respondentů bylo a Frýdlantu n.O. a dalších informačních center (Brušperk, ochotno utratit za jídlo vrestauraci. Hukvaldy). S10 Existence řady sportoviš a center sportovního vyžití. Vletní sezóně podle výsledků průzkumů utratí lidé 375,- Kč za den. S11 Existence řady lyžařských sjezdovek s vleky i terénů vhodných Vezmeme-li vúvahu průměrnou délku pobytu 5 dní, utratí turista za pro turistiku na běžkách. pobyt vprůměru 1875,- Kč. Vpřípadě, že bude vlétě obsazeno 50% S12 Existence mnoha desítek kilometrů značených turistických celkové ubytovací kapacity vregionu, která obnáší 7987 lůžek, pak při- tras a značených tras pro turistiku na koních. nesou turisté doregionu téměř 1,5 mil Kč denně a za celou letní sezónu S13 Existence značených cykloturistických tras (přes 300 km). tj. 62 dní, činí tato částka 93 mil Kč. S14 Konání tradičních kulturních festivalů a dalších akcí . S15 Existence vhodných vodních ploch krekreaci. Na základě marketingového průzkumu vychází cílová skupina turistů S16 Dostatečné množství volné pracovní síly. následovně: S17 Hustá silniční sí vregionu. S18 Existence řady organizací podporujících rozvoj cestovního Místo bydliště: Ostravsko, Karvinsko, Novojičínsko ruchu. Věk: 20 – 39 let, rodiny sdětmi, studenti Sociální skupina: studující a zaměstnanci, střední vrstva obyvatel snižšími příjmy 3.2. Slabé stránky Doporučujeme cílovou skupinu rozšířit na obyvatele dalších velkoměst W1 Cestovní ruch je nedostatečně organizován. a především na turisty zPolska: W2 Chybí jednotná koncepce propagace vrámci regionu např. jednotný grafický styl tiskových materiálů, logo regionu apod. Místo bydliště: Obyvatelé průmyslových aglomerací a velkých měst: W3 Nedostatečná spolupráce po linii město x obec x podnikatel. především Ostravsko, Karvinsko, Olomouc, Zlín, Brno, Praha W4 Vrámci jednotlivých rekreačních a sportovních zařízení Obyvatelé Polska, především zpříhraniční oblasti (Katowice, Bialsko- nejsou zdůvodu vlastnictví a pronájmu různými subjekty Biala) poskytovány zákazníkům komplexní služby. W5 Přes dostatečné ubytovací kapacity chybí větší množství Věk: rodiny sdětmi, mladí lidé kvalitních ubytovacích možností. Sociální skupina: střední vrstva obyvatel W6 Průmyslová tradice vregionu působí problémy spřeorientováním místního obyvatelstva na podnikání a práci vCR. 3. ANALÝZA SWOT W7 Absence komplexního turistického informačního systému vregionu. SWOT analýza (Strong points, Weak points, Opportunities, Threats) je W8 Absence ucelených produktů CR. standardní metodou používanou kprezentaci analytických poznatků. W9 Málo příležitostí kzábavě a využití volného času vdobě Principem SWOT analýzy je jednoduchá, ale výstižná charakteristika sil- nepříznivého počasí. ných a slabých stránek řešeného regionu a jeho možných příležitostí a W10 Nedostatečné zázemí (infrastruktura) vturisticky atraktivních ohrožení. místech, mnohdy somezenou možností příjezdu autem. W11 Neupravené lyžařské terény a nedostatečná kvalita lyžařských Akcentací silných stránek a důrazem na odstraňování či omezování sla- vleků, většinou chybějící zařízení pro výrobu technického bých stránek roste možnost využití příležitostí a omezuje se dopad ohro- sněhu. žení. W12 Neudržované běžecké stopy. W13 Špatná kvalita silnic. Pro získání analytických poznatků SWOT je třeba vycházet zanalytické W14 Mnohdy negativní vztah místních obyvatel krostoucímu části strategie rozvoje cestovního ruchu vřešeném regionu. počtu turistů. W15 Časté upřednostňování členů sportovních oddílů před Shromážděné analytické poznatky byly diskutovány vrámci workshopu platícími lyžaři . na který byli pozváni zástupci mikroregionů, městských a obecních úřa- W16 Špatný image regionu vdůsledku blízkosti průmyslových dů, Okresního úřadu Frýdek-Místek, majitelé či provozovatelé ubytova- aglomerací Ostravska . cích zařízení, lyžařských vleků. Vrámci širšího-nadregionálního pohle- W17 Existence ochranných pásem kolem nádrží na pitnou vodu du byli rovněž pozvání zástupci sousedních regionů (Valašsko, Těšín- přímo vBeskydech /Morávka, Šance/. ské Slezsko). W18 Nedostatek kvalitně vybavených koupališ /vodní parky/.

54 3.3. Příležitosti S\O123456789101112131415Σ 1111 11 11 119 2111 11 1 1 119 O1 Cestovní ruch má předpoklady stát se významným zdrojem 31 1 1 1 4 příjmů pro region, obyvatele i podnikatele svýrazným 41 1 1 1 4 multiplikačním efektem (služby, doprava, obchod). 51 1 1 1 4 61 11111 1 1 19 O2 Využít blízkost hustě zalidněných aglomerací (Ostravsko, 71 1 1 1 1 1 1 1 8 Karvinsko, příhraniční část Polska) jako zdroje potenciálních 81 11111 1111 1112 turistů. 9111 1111 111111 O3 Rozptýlená zástavba a hustá chatová skýtající vhodné 10 1 1 1 1 1 1 1 1 8 11111 1 11 1 119 podmínky pro ubytování vsoukromí a pro rozvoj venkovské 12111 111 111 1111 turistiky. 131111111119 O4 Zlepšení přístupu do regionu prosazením výstavby rychlostní 14 1 1 1 1 1 1 1 1 8 15 1 1 1 1 1 1 1 1 8 komunikace I/48. 16 11111 1 118 O5 Zlepšení “prostupnosti” česko-slovenské hranice pro občany 17 1 1 1 1 1 1 1 1 8 třetích států. 18111111111 11 112 O6 Využít aktivit vrámci přeshraniční spolupráce smožností Σ16 14 16 3 7 12 18 4 12 4 13 4 2 11 15 151 získání finančních zdrojů Evropské unie. Jednička vprůsečících řádků /silných stránek/ a sloupců /příležitostí/ O7 Vytváření produktů CR a dalších turistických atrakcí. vyjadřuje skutečnost, že příslušnou silnou stránku lze využít ke zhodno- O8 Výstavba nových moderních lyžařských středisek, které budou cení příslušné příležitosti. Například příležitost O4 – Zlepšení přístupu poskytovat komplexní a kvalitní služby. do regionu prosazením výstavby rychlostní komunikace I/48 lze zhod- O9 Zlepšit využití existujících sportoviš a vytvořit možnosti pro notit využitím silných stránek: provozování adrealinových sportů. S6 Regionem vedou významné mezinárodní silniční tahy. O10 Budování golfových areálů (Čeladná, Malenovice aj.). S8 Výhodná poloha Beskyd na rozhraní tří států. O11 Vytvořit koncepci dopravního propojení jednotlivých S18 Existence řady organizací podporujících rozvoj cestovního rekreačních center ruchu. O12 Vytvoření jednotného turistického informačního systému, do kterého budou napojeny IC, ubytovací zařízení i dalšísubjekty,spřeshraniční působností. 3.6. Možnosti odstranění slabých stránek O13 Zlepšení spolupráce podnikatelů vCR (ubytování, vleky, využitím příležitostí lanovky, apod.) sinformačními centry a CK. O14 Využití státních dotací krozvoji cestovního ruchu. Zvýčtu slabých stránek a příležitostí uvedených ve SWOT analýze lze O15 Možnost investovat do stávajících nefunkčních objektů jejich kombinacemi využít možnosti znázorněné vnásledující matici: zařízení cestovního ruchu. W\O123456789101112131415Σ 11 111 1111 8 2 1 111 4 3.4. Rizika a ohrožení 31 11 1111 7 41111116 T1 Neschopnost konkurovat oblastem v blízkém okolí 511 114 (Slovensko-lyžování, Valašsko). 6112 T2 Nedostatečně rychle se rozvíjející nabídka produktů 7111 3 811111117 cestovního ruchu. 9 1 111116 T3 Nepřístupnost dlouhodobě uzavřených objektů (hotely apod.). 10 11 1111118 T4 Priorita výstavby dálnice D47 na úkor výstavby rychlostní 11 111115 12 111115 komunikace I/48. 13 11 1 3 T5 Nedostatečná podpora CR ze strany státu. 14 112 T6 Přetrvání špatného image regionu ve spojitosti sOstravskem. 15 11114 T7 Nedostatek financí kinvestování do rozvoje CR. 16 11111111111 112 17 1 1 T8 Nedostatečná projektová připravenost pro možný příjem fin. 18 11 114 prostředků zdotací státu a grantů EU. Σ140322511611679141091 T9 Snižování příjmů místních obyvatel. T10 Špatná kvalita vody ve vodních nádržích sloužících krekreaci. Jednička vprůsečících řádků /slabých stránek/ a sloupců /příležitostí/ T11 Nedostatek sněhu. vyjadřuje skutečnost, že příslušnou slabou stránku lze odstranit nebo T12 Konflikt koncepcí rozvoje CR se záměry CHKO a Lesů ČR. částečně eliminovat využitím příslušné příležitosti. Například vyžitím příležitosti O4 – Zlepšení přístupu do regionu prosazením výstavby rych- lostní komunikace I/48 lze odstranit /alespoň zčásti/ slabé stránky: 3.5. Možnosti využití silných stránek ke W13 Špatná kvalita silnic. zhodnocení příležitostí W16 Špatný image regionu vdůsledku blízkosti průmyslových aglomerací Ostravska . Zvýčtu silných stránek a příležitostí uvedených ve SWOT analýze se jejich kombinacemi dají využít možnosti znázorněné vnásledující matici:

55 3.7. Možnosti využití silných stránek 3.9. Vyhodnocení alternativ volby strategie kodstranění rizik na základě SWOT analýzy

Zvýčtu silných stránek a rizik uvedených ve SWOT analýze lze jejich Na základě syntézy možností a vyhodnocení kombinací uvedených kombinacemi využít možnosti znázorněné vnásledující matici: vpředcházejících bodech jsou nejlépe využitelné následující možnosti postupu při volbě strategie rozvoje cestovního ruchu: B.S\T123456789101112Σ 111 2Ke zhodnocení příležitostí jsou racionálně využitelné silné stránky 211 2vnásledujícím pořadí /seřazeno dle nejvíce využitelných/: 311 2 411 21. S8 Výhodná poloha Beskyd na rozhraní tří států. 511 2S18 Existence řady organizací podporujících rozvoj 611 2 cestovního ruchu. 71 1 2. S9 Existence Beskydského informačního centra ve Frýdku- 81 1 911 1 1 4 Místku a Frýdlantu n.O. a dalších informačních center 10 11 2 (Brušperk, Hukvaldy). 11 11 2S12 Existence mnoha desítek kilometrů značených 12 11 2 turistických tras a značených tras pro turistiku na koních. 13 11 23. S1 Existence turisticky zajímavého prostředí smnožstvím 14 11 2 15 11 2 přírodních pozoruhodností a kulturněhistorických 16 1 1 památek i tradic. 17 1 1 S2 Možnost rekreace vletní i vzimní sezóně. 18 11111111 1 110 S6 Regionem vedou významné mezinárodní silniční tahy. Σ 1821211312010142 S11 Existence řady lyžařských sjezdovek s vleky i terénů vhodných pro turistiku na běžkách. Jednička vprůsečících řádků /silných stránek/ a sloupců /rizik ohrože- S13 Existence značených cykloturistických tras (přes 300km). ní/ vyjadřuje skutečnost, že využitím příslušné silné stránky lze odstra- 4. S7 Blízkost letiště smezinárodním provozem. nit nebo částečně eliminovat příslužné riziko ohrožení. Například S10 Existence řady sportoviš a center sportovního vyžití. kodstranění /alespoň částečnému/ rizika T5 – Nedostatečná podpora S14 Konání tradičních kulturních festivalů a dalších akcí . CR ze strany státu lze využít silné stránky: S15 Existence vhodných vodních ploch krekreaci. S18 Existence řady organizací podporujících rozvoj cestovního S16 Dostatečné množství volné pracovní síly. ruchu. S17 Hustá silniční sí vregionu. 5. S3 Kvalitní a různorodá příroda. S4 Relativně čisté ovzduší. 3.8. Možnosti vyhnutí se ohrožení odstraněním S5 Dostatek ubytovacích kapacit vpříznivé cenové relaci. slabých stránek Kodstranění slabých stránek jsou racionálně využitelné příležitosti Zvýčtu slabých stránek a rizik ohrožení uvedených ve SWOT analýze se vnásledujícím pořadí /seřazeno od nejvíce využitelných/: jejich kombinacemi dají využít možnosti znázorněné vnásledující matici: 1. O1 Cestovní ruch má předpoklady stát se významným zdrojem příjmů pro region, obyvatele i podnikatele B.W\T123456789101112Σ svýrazným multiplikačním efektem (služby, doprava, 111 2 obchod). 21 1 O14 Využití státních dotací krozvoji cestovního ruchu. 3111 11 1 6 41 1 2. O7 Vytváření produktů CR a dalších turistických atrakcí. 51 1 3. O15 Možnost investovat do stávajících nefunkčních objektů 6 1 1 zařízení cestovního ruchu. 711 2 4. O13 Zlepšení spolupráce podnikatelů vCR (ubytování, vleky, 811 2 91 1 lanovky, apod.) sinformačními centry a CK. 10 1 1 5. O12 Vytvoření jednotného turistického informačního systému, 11 112do kterého budou napojeny IC, ubytovací zařízení i 12 1 1 dalšísubjekty,spřeshraniční působností. 13 1 1 6. O8 Výstavba nových moderních lyžařských středisek, které 14 0 15 1 1 budou poskytovat komplexní a kvalitní služby. 16 11 2O11 Vytvořit koncepci dopravního propojení jednotlivých 17 0 rekreačních center 18 1 1 7. O6 Využít aktivit vrámci přeshraniční spolupráce smožností Σ 155100111011026 získání finančních zdrojů Evropské unie. 8. O3 Rozptýlená zástavba a hustá chatová skýtající vhodné podmínky pro ubytování vsoukromí a pro rozvoj Jednička vprůsečících řádků /slabých stránek/ a sloupců /rizik ohrože- venkovské turistiky. ní/ vyjadřuje skutečnost, že odstraněním příslušné slabé stránky se lze 9. O4 Zlepšení přístupu do regionu prosazením výstavby vyhnout příslušnému riziku ohrožení, resp. jej částečně eliminovat. Na- rychlostní komunikace I/48. příklad kvyhnutí se riziku T11 – Nedostatek sněhu lze využít možnosti O5 Zlepšení “prostupnosti” česko-slovenské hranice pro odstranění slabé stránky: občany třetích států. W11 Neupravené lyžařské terény a nedostatečná kvalita lyžařských 10. 09 Zlepšit využití existujících sportoviš a vytvořit možnosti vleků, většinou chybějící zařízení pro výrobu technického pro provozování adrealinových sportů. sněhu. O10 Budování golfových areálů (Čeladná, Malenovice aj.).

56 Kodstranění rizik ohrožení jsou racionálně využitelné silné stránky 3.10. Vyhodnocení výsledků SWOT analýz vnásledujícím pořadí /seřazeno od nejvíce využitelných/: pro volbu strategie 1. S18 Existence řady organizací podporujících rozvoj cestovního ruchu. Četnost výskytu jednotlivých silných a slabých stránek, příležitostí a 2. S9 Existence Beskydského informačního centra ve Frýdku- rizik ohrožení vkombinacích využitelných možností uvedených Místku a Frýdlantu n.O. a dalších informačních center vpředcházejících maticích je přehledně znázorněna vtabulce četnosti (Brušperk, Hukvaldy). vzávěru tohoto bodu. Ztabulky je zřejmé, že nejvíce, a to 33 krát se vkombinacích vyskytuje riziko ohrožení T1 - Neschopnost konkurovat 3. S1 Existence turisticky zajímavého prostředí smnožstvím oblastem v blízkém okolí (Slovensko-lyžování, Valašsko). Vpraxi to přírodních pozoruhodností a kulturněhistorických znamená, že toto riziko je nejsnadněji odstranitelné ze všech rizik ohro- památek i tradic. žení uvedených ve SWOT analýze. Naopak ani jednou se nevyskytuje S2 Možnost rekreace vletní i vzimní sezóně. riziko T9 - Snižování příjmů místních obyvatel, které představuje znač- S3 Kvalitní a různorodá příroda. nou hrozbu pro rozvoj CR zhlediska využívání produktů CR místními S4 Relativně čisté ovzduší. obyvateli. Snižování příjmů místních obyvatel však na druhé straně může S5 Dostatek ubytovacích kapacit vpříznivé cenové relaci. podpořit rozvoj cestovního ruchu tím, že místní obyvatelé vněm budou S6 Regionem vedou významné mezinárodní silniční tahy. nuceni hledat svůj zdroj obživy. S10 Existence řady sportoviš a center sportovního vyžití. S11 Existence řady lyžařských sjezdovek s vleky i terénů Ztabulky četnosti vyplývají i další analytické poznatky. Velmi výrazně se jeví příležitosti využitelné pro rozvoj CR, zejména pak O1 - Cestovní vhodných pro turistiku na běžkách. ruch má předpoklady stát se významným zdrojem příjmů pro region, S12 Existence mnoha desítek kilometrů značených obyvatele i podnikatele svýrazným multiplikačním efektem (služby, turistických tras a značených tras pro turistiku na koních. doprava, obchod), O7 - Vytváření produktů CR a dalších turistických S13 Existence značených cykloturistických tras (přes 300km). atrakcí, O14 - Využití státních dotací krozvoji cestovního ruchu, O15 - S14 Konání tradičních kulturních festivalů a dalších akcí . Možnost investovat do stávajících nefunkčních objektů zařízení cestov- S15 Existence vhodných vodních ploch krekreaci. ního ruchu a další. 4. S7 Blízkost letiště smezinárodním provozem. S8 Výhodná poloha Beskyd na rozhraní tří států. Nejvíce využitelnými stránkami pro rozvoj cestovního ruchu vregionu S16 Dostatečné množství volné pracovní síly. jsou S18 - Existence řady organizací podporujících rozvoj cestovního ruchu, S9 - Existence Beskydského informačního centra ve Frýdku-Míst- S17 Hustá silniční sí vregionu. ku a Frýdlantu n.O. a dalších informačních center (Brušperk, Hukvaldy), S8 - Výhodná poloha Beskyd na rozhraní tří států a S12 - Existence Kvyhnutí se rizikům ohrožení jsou racionálně využitelné možnosti od- mnoha desítek kilometrů značených turistických tras a značených tras stranění slabých stránek vnásledujícím pořadí /seřazeno od nejvíce pro turistiku na koních. využitelných/: 1. W3 Nedostatečná spolupráce po linii město x obec x Naopak nejméně odstranitelnými slabými stránkami jsou W17 - Exis- podnikatel. tence ochranných pásem kolem nádrží na pitnou vodu přímo 2. W1 Cestovní ruch je nedostatečně organizován. vBeskydech /Morávka, Šance/, W14 - Mnohdy negativní vztah míst- W7 Absence komplexního turistického informačního systému ních obyvatel krostoucímu počtu turistů, W6 - Průmyslová tradice vregionu. vregionu působí problémy spřeorientováním místního obyvatelstva na podnikání a práci vCR a W13 - Špatná kvalita silnic. W8 Absence ucelených produktů CR. W11 Neupravené lyžařské terény a nedostatečná kvalita Tabulka četnosti orientačně stanovuje nejvíce racionální pořadí řešení lyžařských vleků, většinou chybějící zařízení pro výrobu jednotlivých problémů, tj. vyžití silných stránek a příležitostí a odstra- technického sněhu. nění slabých stránek a rizik ohrožení, vrámci strategie rozvoje cestov- W16 Špatný image regionu vdůsledku blízkosti průmyslových ního ruchu vregionu: aglomerací Ostravska . 3. W2 Chybí jednotná koncepce propagace vrámci regionu 1. T1 Neschopnost konkurovat oblastem v blízkém okolí např. jednotný grafický styl tiskových materiálů, logo (Slovensko-lyžování, Valašsko). regionu apod. 2. O1 Cestovní ruch má předpoklady stát se významným zdrojem příjmů pro region, obyvatele i podnikatele W4 Vrámci jednotlivých rekreačních a sportovních zařízení svýrazným multiplikačním efektem (služby, doprava, nejsou zdůvodu vlastnictví a pronájmu různými subjekty obchod). poskytovány zákazníkům komplexní služby. 3. O7 Vytváření produktů CR a dalších turistických atrakcí. W5 Přes dostatečné ubytovací kapacity chybí větší množství 4. O14 Využití státních dotací krozvoji cestovního ruchu. kvalitních ubytovacích možností. O15 Možnost investovat do stávajících nefunkčních objektů W6 Průmyslová tradice vregionu působí problémy zařízení cestovního ruchu. spřeorientováním místního obyvatelstva na podnikání a 5. S18 Existence řady organizací podporujících rozvoj cestovního práci vCR. ruchu. W9 Málo příležitostí kzábavě a využití volného času vdobě 6. O3 Rozptýlená zástavba a hustá chatová skýtající vhodné nepříznivého počasí. podmínky pro ubytování vsoukromí a pro rozvoj venkovské turistiky. W10 Nedostatečné zázemí (infrastruktura) vturisticky O11 Vytvořit koncepci dopravního propojení jednotlivých atraktivních místech, mnohdy somezenou možností rekreačních center příjezdu autem. 7. O6 Využít aktivit vrámci přeshraniční spolupráce smožností W12 Neudržované běžecké stopy. získání finančních zdrojů Evropské unie. W13 Špatná kvalita silnic. 8. S9 Existence Beskydského informačního centra ve Frýdku- W15 Časté upřednostňování členů sportovních oddílů před Místku a Frýdlantu n.O. a dalších informačních center platícími lyžaři. (Brušperk, Hukvaldy). W18 Nedostatek kvalitně vybavených koupali /vodní parky/. 9. W16 Špatný image regionu vdůsledku blízkosti průmyslových aglomerací Ostravska .

57 O2 Využít blízkost hustě zalidněných aglomerací (Ostravsko, O8 Výstavba nových moderních lyžařských středisek, které Karvinsko, příhraniční část Polska) jako zdroje budou poskytovat komplexní a kvalitní služby. potenciálních turistů. 19. W14 Mnohdy negativní vztah místních obyvatel krostoucímu T6 Přetrvání špatného image regionu ve spojitosti počtu turistů. sOstravskem. T3 Nepřístupnost dlouhodobě uzavřených objektů (hotely 10. S8 Výhodná poloha Beskyd na rozhraní tří států. apod.). S12 Existence mnoha desítek kilometrů značených T4 Priorita výstavby dálnice D47 na úkor výstavby rychlostní turistických tras a značených tras pro turistiku na koních. komunikace I/48. W3 Nedostatečná spolupráce po linii město x obec x T7 Nedostatek financí kinvestování do rozvoje CR. podnikatel. T10 Špatná kvalita vody ve vodních nádržích sloužících O9 Zlepšit využití existujících sportoviš a vytvořit možnosti krekreaci. pro provozování adrealinových sportů. 20. W17 Existence ochranných pásem kolem nádrží na pitnou 11. S1 Existence turisticky zajímavého prostředí smnožstvím vodu přímo vBeskydech /Morávka, Šance/. přírodních pozoruhodností a kulturněhistorických T5 Nedostatečná podpora CR ze strany státu. památek i tradic. T11 Nedostatek sněhu. S2 Možnost rekreace vletní i vzimní sezóně. T12 Konflikt koncepcí rozvoje CR se záměry CHKO a Lesů ČR. S6 Regionem vedou významné mezinárodní silniční tahy. 21. T9 Snižování příjmů místních obyvatel. S11 Existence řady lyžařských sjezdovek s vleky i terénů vhodných pro turistiku na běžkách. Výše uvedené pořadí je rovněž výchozím podkladem pro stanovení hlav- S13 Existence značených cykloturistických tras (přes 300km). ního strategického cíle, rozvojových priorit a dílčích cílů rozvoje cestov- O12 Vytvoření jednotného turistického informačního systému, ního ruchu. Na prvním místě uvedené riziko ohrožení nemá charakter do kterého budou napojeny IC, ubytovací zařízení i strategického cíle, je však jedním zdůležitých faktorů při stanovení roz- dalšísubjekty,spřeshraniční působností. vojových priorit a dílčích cílů. Naproti tomu myšlenka vyjádřená O13 Zlepšení spolupráce podnikatelů vCR (ubytování, vleky, vpříležitosti O1 /na druhém místě/, že cestovní ruch se má stát vý- lanovky, apod.) sinformačními centry a CK. znamným zdrojem příjmů pro region, obyvatele i podnikatele má hlubší 12. S10 Existence řady sportoviš a center sportovního vyžití. význam a využití této příležitosti má všechny znaky strategického cíle. S14 Konání tradičních kulturních festivalů a dalších akcí . S15 Existence vhodných vodních ploch krekreaci. Stanovení tohoto cíle je umocněno širšími souvislostmi, zejména ne- W1 Cestovní ruch je nedostatečně organizován. příznivou ekonomickou situací vregionu a vysokou nezaměstnaností. O8 Výstavba nových moderních lyžařských středisek, které budou poskytovat komplexní a kvalitní služby. Tabulka četnosti: 13. S7 Blízkost letiště smezinárodním provozem. S16 Dostatečné množství volné pracovní síly. ČETNOST S W O T S17 Hustá silniční sí vregionu. silné stránky slabé stránky příležitosti rizika ohrožení W8 Absence ucelených produktů CR. 33 1 W10 Nedostatečné zázemí (infrastruktura) vturisticky 32 atraktivních místech, mnohdy somezenou možností 31 příjezdu autem. 30 1 O5 Zlepšení “prostupnosti” česko-slovenské hranice pro 29 7 občany třetích států. 28 14. W4 Vrámci jednotlivých rekreačních a sportovních zařízení nejsou zdůvodu vlastnictví a pronájmu různými subjekty 27 poskytovány zákazníkům komplexní služby. 26 W9 Málo příležitostí kzábavě a využití volného času vdobě 25 14,15 nepříznivého počasí. 24 W11 Neupravené lyžařské terény a nedostatečná kvalita 23 lyžařských vleků, většinou chybějící zařízení pro výrobu 22 18 technického sněhu. 21 T2 Nedostatečně rychle se rozvíjející nabídka produktů 20 cestovního ruchu. 19 3,11 15. S3 Kvalitní a různorodá příroda. 18 S4 Relativně čisté ovzduší. 17 6 S5 Dostatek ubytovacích kapacit vpříznivé cenové relaci. 16 W12 Neudržované běžecké stopy. 16. W2 Chybí jednotná koncepce propagace vrámci regionu 15 9 např. jednotný grafický styl tiskových materiálů, logo 14 16 2 6 regionu apod. 13 8,12 3 9 W5 Přes dostatečné ubytovací kapacity chybí větší množství 12 kvalitních ubytovacích možností. 11 1,2,6,11,13 12,13 W7 Absence komplexního turistického informačního systému 10 10,14,15 1 8 vregionu. 9 7,16,17 8,10 5 W15 Časté upřednostňování členů sportovních oddílů před 8 platícími lyžaři . 7 4,9,11 2 W18 Nedostatek kvalitně vybavených koupališ /vodní parky/. 6 3,4,5 12 O4 Zlepšení přístupu do regionu prosazením výstavby 5 2,5,7,15,18 4,10 rychlostní komunikace I/48. 413 O10 Budování golfových areálů (Čeladná, Malenovice aj.). 17. W13 Špatná kvalita silnic. 36 8 18. W6 Průmyslová tradice vregionu působí problémy 2 14 3,4,7,10 spřeorientováním místního obyvatelstva na podnikání 1 17 5,11,12 a práci vCR. 09

58 59 60 61 PROJEKCE 1. ÚVOD cestovního ruchu vregionu prázdnou frází. Jde však o vytvoření racio- nální rovnováhy rozvojových priorit bez dogmatismu a nadřazování Až dosud jsme se v této studii zabývali přísně formalizovanými přístupy jedněch nad druhými. analýzy a syntézy, sbírali a třídili jsme fakta, poznatky, hledali vztahy a souvislosti. Dříve než přistoupíme k formulaci globální rozvojové vize Jako příklad takového přístupu si dovolujeme citovat uvítací oslovení turismu v Regionu Beskydy, cílů a prostředků naplnění této vize, cítíme státních lesů voblasti, která nepatří do Regionu Beskydy (bohužel) potřebu doplnit ona formální fakta, získaná v analýze a syntéze, nefor- a doslova zní takto: mální úvahou a trochou filozofování. Považujeme to za naší morální povinnost vůči obyvatelům Beskyd, lidem, jejichž budoucnost chceme Vítáme Vás ve státním lese, kde hospodaří Lesy České republiky. touto studii ovlivnit, aniž jsme to s každým z nich mohli probrat, i vůči Naší snahou je pěstovat lesy, které vedle produkce dříví přinášejí našim otcům, dědům a pradědům, kteří z Beskyd svým životem a prací svým návštěvníkům zdraví, klid, pohodu a umožňují jim různé formy udělali to, čím Beskydy dnes jsou. Začneme jak jinak, než klasikem: rekreace a sportu. Svým ohleduplným chováním pomáháte i Vy chrá- nit zdravé životní prostředí. Děkujeme Vám za návštěvu a těšíme se “Jsme v horách, tož k žití jsou ty hory” na další. (Petr Bezruč) to je citát slezského barda, milovníka Beskyd, pravidelného návštěvníka Lysé hory a znalce prostého lidu z hor. Tento citát je napsán na Sam- 2. GLOBÁLNÍ VIZE ROZVOJE čance ve Starých Hamrech blízko devastované a zchátralé, kdysi známé CESTOVNÍHO RUCHU VREGIONU sáňkářské dráhy, jejíž revitalizace je jedním z projektů obce Staré Ham- BESKYDY ry a integrální součástí této rozvojové vize. Ona slova Petra Bezruče se významně týkají této studie, která přináší určitou alternativu pro obyva- tele Beskyd, alternativu, jak se v nových společenských a hospodář- 2.1. Negativní a pozitivní aspekty pro realizaci ských podmínkách v Beskydech uživit. Je povinností autorů studie rozvoje turistiky v Regionu Beskydy i těch, kdo budou její návrhy posuzovat a těch, kdo je případně budou uvádět do života, aby akceptovali a stále měli na paměti, že ona schop- Existují globální nadregionální, mimořádně vlivné a do jisté míry, při nost území uživit své obyvatele, je základním rozvojovým principem, současném myšlení územních projektantů a hlavně některých úředníků jehož negace, a už z jakkoli vznešeného důvodu, vede v konečném dů- státní správy, nepřekonatelné brzdící vlivy rozvoje turismu nejen sledku ke katastrofickým koncům pro ono území i pro jeho obyvatele. vRegionu Beskydy, ale do značné míry celostátního charakteru s malý- Tuto katastrofickou alternativu vize ( její neakceptování jako historické mi výjimkami (např. Krkonoše). Je jich mnoho, ale rozhodujícími jsou: rozvojové možnosti ) nejlépe opět připomíná klasika, polská lidová • Dogmatické jednání, názory a přehlíživé chování státních úředníků chmurná píseň o horalovi. Ano, člověk v tísní a bídě opouští svůj do- správ chráněných krajinných oblastí (včetně CHKO Beskydy) mov, by byl sebekrásnější, a musí za chlebem. Možná, že stojí za to ke skutečným potřebám lidí, kteří vchráněných oblastech ještě pře- poučit se i z třetí sloky oné písně, která horalovi radí, aby vzal skřipky a žívají a možná, že ještě nepřestali mít chu tam žít, pokud získají žebral. Z dnešního pohledu to není nic jiného, než doporučení návštěvy aspoň naději reálné perspektivy obživy (tu jim rozvoj turismu dá). úřadu práce a příslušného odboru sociálního zabezpečení. Bez zveličo- Je to výsledek dlouhodobé neomezené pravomoci negovat každý vání je to racionální úvaha o možné budoucnosti těchto krásných hor rozvojový projekt bez potřeby argumentace a zohledňování potřeb a nádherné mnohotvaré přírody, která nevyrostla divoce, ale mnohale- obyvatelstva.. tým soužitím člověka spřírodou, jak je sice všeobecně známo, leč mnoh- • Skutečnost, že podstatná část lesů, pokrývajících centrální horskou dy opomíjeno. část regionu, je ještě 10 let po revoluci ve státním vlastnictví, ač všichni teoretici i vládnoucí a nevládnoucí strany, kromě komunis- Beskydy své obyvatele skutečně v minulosti sice skromně, ale uživily tů, jednohlasně prohlašují, že stát jako vlastník majetku je to nej- prací v lese, dalším zpracováním dřeva a zemědělstvím. Rozvoj prů- myslu na Ostravsku poskytl další pracovní příležitosti a období socialis- horší, co může být, přesto nechávají přetrvávat stav, který se neo- mu, zatížené energetickým, hutnickým a chemickým megalomanstvím, svědčil již za komunismu a v současné době výrazně brzdí rozvoj přilákal nejednoho obyvatele hor, aby se pokusil stát hrdinou socialis- turistiky v horských oblastech. tické práce. • Způsob a principy na nichž jsou sestavovány, připravovány a schva- lovány územní plány velkých územních celků, návrh ÚPVÚC Besky- Společenské změny po roce 1989 přinesly i hospodářské změny, ukon- dy je toho příkladem, kde jakékoliv rozvojové koncepce turismu jsou čily megalomanii, ale pro obyvatele Regionu Beskydy podstatně snížily sice verbálně akceptovány, ale v závěrech a návrzích naprosto po- nabídku pracovních míst, zdražily dopravu, tedy i dopravu za prací, od- tlačovány. Tato degradující pozice obcí, občanů, podnikatelů a sa- bytové možnosti i zaměstnanost v zemědělství poklesly. Nezaměstna- mosprávných orgánů na všech úrovních je rozhodujícím brzdícím nost v regionu je hrozivá (viz analytická část). elementem rozvoje moderní turistiky, založené na ochraně prostře- dí pro obyvatele, turistu i přírodu. Za těchto okolností ovšem existuje východisko, které znamená, že Bes- kydy mohou znovu a lépe uživit své obyvatele v nových podmínkách Existuje i řada pozitivních vlivů pro rozvoj turistiky. Za hlavní považuje- na základě nových potenciálů, které tento region nepochybně má prá- me: vě v rozvoji turismu a cestovním ruchu, avšak využití těchto potenciálů • Obce mikroregionů, které tvoří Region Beskydy, zachytily velmi není jednoduché. A o tom je tato studie. Autoři studie ctí tento základní pohotově nové možnosti, které za podpory ministerstva MMR ČR princip při hledání optimální rozvojové strategie regionu a důsledně vytváří Program obnovy venkova, program SAPARD a hlavně per- z něho vycházejí při formulaci priorit a cílů. Při tom zcela samozřejmě spektiva využití kohesních fondů a strukturálních fondů EU, přístup- ctí princip udržitelného rozvoje a nutnost zlepšování životního prostře- ných po vstupu ČR do EU. Integrované projekty rozvoje těchto mi- dí, vždy pro turistu jsou to ta nejvíce ceněna lákadla a bez nich je rozvoj kroregionů obsahují rozvojové koncepce turismu jako jednu z vý-

62 znamných rozvojových priorit a vytvářejí tak nutnou podmínku pro Výsledky marketingového průzkumu jsou velmi zajímavé a jenom po- využití těchto fondů pro obce i podnikatelské subjekty. Současně tvrzují velmi slabou pozici regionu v turismu a cestovním ruchu, pře- i stupeň schopnosti zpracovat kvalitní projekty, mající naději na devším praktickou absenci pobytových turistů zejména v zimě, ale do úspěch, rychle roste. značné míry i vlétě. Kromě toho je zřejmé, že do Beskyd jezdí přede- • Vznik krajských samosprávných orgánů je nadějí, že se podaří uplat- vším chudá klientela, není – li chudá, málo utrácí. A to je třeba změnit nit racionální, pro občany, obce, mikroregiony a Region Beskydy nebo spíše transformovat. Zhlediska formulace velkorysé vize, ade- výhodné principy správy velkých územních celků, včetně využití le- kvátní dosud skrytým potenciálům, považujeme za potřebné definovat gislativní iniciativy Moravskoslezského kraje, k podpoře rozvoje re- opravdu cílové marketingové skupiny. Je třeba si uvědomit existenci gionu. Sohledem na jejich současný nelítostný boj o pravomoci, zpětných vazeb mezi nabízenou infrastrukturou a podmínkami pro tu- pokud jde o správu a odpovědnost za svá území i sdůrazem na rismus a klientelou, kterou chceme získat. Proto jsou nejdříve vkapitole existující právo krajů na legislativní iniciativy, vznikla historicky mi- 2.2.1. definovány cílové marketingové skupiny, na nichž bychom chtěli mořádná příležitost prosadit racionální rozvojové programy voblasti naplnění rozvojových vizí cestovního ruchu vregionu realizovat. jakou jsou Beskydy. Je třeba najít pro to partnery a již vtéto studii uplatnit racionální, prodiskutované a jednotné stanovisko, které Vsouvislosti sdefinicí cílových marketingových skupin považujeme za nepochlebuje centrálně obvyklým zvyklostem, ale stojí na pevných významné podrobněji se zabývat specifiky Regionu Beskydy, která ho významně odlišují od obdobných turistických oblastí nejen vČR. Těmi- názorech regionu a kraje, kde vzniklo. to specifikami se zabývákapitola 2.2.3. • Skutečnost, že Moravskoslezský kraj má z hlediska EU statut regio- nu NUTS 2 vytváří předpoklad, že se po vstupu do EU podaří překo- Při získávání analytických dat o Regionu Beskydy jsme zpravidla nará- nat názor, že turismus poškozuje životní prostředí, protože to není želi na poměrně závažný problém, týkající se rozvoje regionu, a to na pravda. skutečnost, že vpodstatě řada významných stavových a rozvojových ukazatelů byla buï nedostupná vůbec nebo byly dostupné ukazatele Vtéto návrhové části studie a při formulaci cílů jsme tyto pozitivní okresu jako celku, někdy jednotlivých obcí. Šlo především o takové uka- i negativní vlivy uplatnili současně s výsledky analytické a syntetické části. zatele jako jsou:

• návštěvnost významných kulturních zařízení, respektive hlavních tu- 2.2. Aplikace poznatků analytické a syntetické části ristických atrakcí, studie pro vytvoření komplexní rozvojové vize • vytíženost ubytovacích zařízení všeho druhu, • struktura účastníků cestovního ruchu podle marketingových skupin, Zatím co výsledky SWOT analýzy přinášejí všeobecně uznávané forma- lizované přístupy kanalýzám složitých jevů a procesů, jichž lze velmi • využití informačních center, účinně použít při formulaci vývojových koncepcí, principů a strategií, • celková návštěvnost regionu včetně struktury turistů a návštěvníků, obsahuje úvodní část této studie analytické a syntetické poznatky, jež je ale také o druhou neméně významnou skupinu parametrů, které cha- potřeba jednak s výsledky SWOT analýzy věcně konfrontovat, ale sou- rakterizují stav a rozvoj podnikatelských subjektů a služeb cestovního časně paralelně aplikovat a akceptovat při hledání optimálních rozvojo- ruchu a zaměstnanost obyvatel regionu vtěchto oborech. vých vizí. Je nejen pozoruhodné a podnětné, ale i velmi důležité, že jak zonoho formalizovaného postupu, tak zoné, řekněme, klasické analý- Naše pokusy o využití dat finančních úřadů, úřadů práce a živnosten- zy vyplývá prakticky stejná priorita, spočívající vtvrzení, že rozvoj turis- ských úřadů nevedly kúspěchu a ani se nejeví reálná perspektiva jejich mu vRegionu Beskydy představuje veliký nevyužitý potenciál, prak- využití. ticky jedinou alternativu pro podstatné zvýšení příjmů občanů, pod- nikatelů a obcí vtéto oblasti. Přitom významnost této shody nespočí- Na druhé straně je potřebné rozvojové koncepce stavět na konkrétních vá jen ve velikosti tohoto potenciálu, ale i na jeho jedinečnosti, tedy na údajích a permanentně jejich vývoj sledovat, konfrontovat scílovými tom, že jiná racionální pozitivní řešení neexistují. Lze tedy úvodem shr- záměry a vědět, jestli se práce daří, nebo vázne. nout, že výsledky SWOT analýzy nejen jednoznačně podporují správ- nost a racionálnost všestranné podpory rozvoje turismu v regionu pro Navíc snahy čerpat dotace zpřibližovacích fondů EU a posléze jeho pozitivní globální ekonomický rozvoj, ale i velmi dobře naznačují zkohesních a strukturálních fondů EU, jsou jednoznačně vázány na pre- hlavní rozvojové osy, prostředky a cíle, které k pozitivnímu vývoji mo- cisní a jednoznačné formulaci přínosů a jejich důsledném monitoringu. hou směřovat. Lze proto na výsledcích analýzy relací mezi silnými strán- Přitom základním ukazatelem, jímž se měří přínos dobrých rozvojových kami, slabými stránkami, příležitostmi a riziky založit formulaci řady projektů, je především růst počtu pracovních a podnikatelských míst rozvojových cílů a odhadnout pozitivní důsledky jejich naplnění. Výsledky a jejich udržení. SWOT analýzy jsou dále použity pro formulaci strategických i taktic- kých cílů a prostředků pro jejich dosažení v kapitole 2.3. Jeví se racionální realizovat při Regionu Beskydy aktivity, jež by umož- nily jednak stanovit reální výchozí hodnoty těchto parametrů a organi- Klasická analýza a syntéza, obsažená v úvodní části studie, přinesla také zovat permanentní proces jejich zjišování, který by nebyl na jedné stra- některé další poznatky, které v přísně formalizovaných postupech SWOT ně nákladný a komplikovaný, na druhé straně byl dostatečně průkazný analýzy nelze zcela uplatnit především proto, že je nelze formulovat jed- a přesvědčivý. Návrhem takového modelu se zabýváme vkapitole 2.2.4. noduše a stručně. Proto se jimi zabýváme podrobněji vtéto kapitole. Především se ukazuje jako racionální rozdělit – dekomponovat Region Beskydy na části (pracovně oblasti, nepoužíváme pojem mikroregiony, protože ty mají vRegionu Beskydy jinou strukturu) podle specifických podmínek na provozování a rozvoj turistiky a cestovního ruchu. To je provedeno v kapitole 2.2.2. Průzkumy, uvedené vanalytické části, poměrně dobře popsaly marke- tingové skupiny účastníků cestovního ruchu, které současný cestovní ruch vRegionu Beskydy představují a reprezentují.

63 2.2.1. Cílové marketingové skupiny účastníků mentovat do rozvojových koncepcí cestovního ruchu v Regionu cestovního ruchu vRegionu Beskydy Beskydy, tedy i v této studii. Jelikož se požadavky letních a zimních turistů na služby, infrastrukturu i atrakce, sportovní vyžití a zábavu Rozvoj cestovního ruchu v Regionu Beskydy je třeba založit na cíleném do jisté míry liší a centrální oblast Beskyd, jak plyne z analytické oslovení marketingových skupin, které dle poznatků uvedených v ana- části této studie, má pro tato dvě období dosti rozdílnou úroveň lytické části studie, tvoří současnou strukturu účastníků cestovního ru- výchozího rozvojového potenciálu, zabýváme se oběma sezónami chu v regionu současně se skupinami, které tuto oblast v podstatě opus- odděleně. Existuje samozřejmě i problematika předsezónního a po- tily a skupinami, které v současné době a v perspektivě vytvářejí před- sezónního využití turistické infrastruktury oblasti, tedy prodloužení poklady pro využití turistických potenciálů regionu k prospěchu jeho sezón, což se často uvádí jako mimořádně významný faktor efektiv- obyvatel. Pro potřeby této studie a další projektování rozvoje cestovní- nosti a ziskovosti podnikání v cestovním ruchu a turistice. Specifi- ho ruchu v Regionu Beskydy se jeví vhodné zabývat se následujícími ka Regionu Beskydy, jimiž se zabýváme podrobně v kapitole 2.2.3., marketingovými skupinami, jejichž oslovení a získání má smysl nejen vytvářejí dobré podmínky pro prodlužování obou sezón, především z ekonomických důvodů: letní. Je však obvyklé a racionální vytvářet základní infrastrukturní rozvojové podmínky podle rozhodujících hlavních sezón. Touto pro- I. Marketingová skupina pobytových turistů, a to jak letních, tak zim- blematikou se zabýváme v kapitole 2.2.3. z celoregionálního pohle- ních, ale i poznávacích mimosezónních a konferenčních. Do této du. skupiny je třeba zahrnovat chataře, což je význačnou specifikou to- hoto regionu. Marketingová skupina pobytových turistů je výnoso- I.1.Léto vě významnou skupinou, jejíž získání má základní význam, pokud Díky zachované a rozmanité přírodě, dobrému životnímu prostředí, jde o očekávané výnosy z cestovního ruchu. velké rozloze různorodých lesních ploch a turisticky zajímavému II. Marketingová skupina víkendových turistů není v regionu příliš roz- prostředí sřadou přírodních pozoruhodností a kulturně historic- sáhlá i její oslovení je z hlediska výnosů zajímavé především v před- kých památek i tradic je oblast centrálních Beskyd turisticky atrak- sezónním a posezónním období a v zimě. tivním prostředím. Priority v letní turistice posledních let kromě toho jsou mimořádně četnou marketingovou III. Jednodenní návštěvníci měly pozitivní vliv na vybudování velmi husté sítě cykloturistických skupinou. S ohledem na malou vzdálenost centrální částí Beskyd tras a také některých agrostezek, což v kombinaci s již historickými od aglomerací velkých měst tato marketingová skupina do jisté míry značenými a neznačenými turistickými pěšími trasami vytvořilo velmi komplikuje a zahlcuje o víkendech a svátcích hlavní turistická místa solidní výchozí rozvojový potenciál pro požadavky současných centrální části (Lysá hora). Rozvojovým cílem je rozptýlit část této účastníků letního turistického ruchu všech marketingových skupin. marketingové skupiny regionálními atrakcemi mimo centrální hor- Tento výchozí potenciál je pak již jenom snižován a degradován pře- ské i vodní části regionu. devším zaostalým, mnohdy v podstatě devastovaným stavem uby- Marketingová skupina je z hlediska roz- IV. popracovních návštěvníků tovacích kapacit, na bázi majetkově nejasných, neperspektivních, vojových koncepcí významnou podporou pro efektivnost rozptýle- zpravidla nájemních vztahů současných provozovatelů s pohrobky ných atrakcí ve všedních dnech a mimo sezónu. bývalých vlastníků odborářských rekreačních zařízení centrálních a podnikových. V ještě horším stavu jsou hotely a horské chaty, jež byly ve vlastnictví státu a byly velmi svérázným způsobem privati- 2.2.2. Dekompozice regionu zhlediska zovány až do úplné devastace. Tento chmurný pohled zlepšuje ně- cestovního ruchu kolik privátních, zpravidla revitalizovaných objektů, jejichž privati- zace byla zdařilá. Nové objekty cestovního, ruchu jsou výjimkou, Region Beskydy na základě analytických prací uvedených vúvodu stu- die lze zhledisek velikosti potenciálu cestovního ruchu, specifických protože nová výstavba v oblasti je krajně svízelná vzhledem k pře- podmínek i možností, jimiž může oslovit a přilákat různé marketingové kážkám, jež kladou státem řízené instituce ochrany životního pro- skupiny turistů rozdělit na pět územně vpodstatě ucelených oblastí středí a Lesy České republiky. Problematický je i stav a šíře nabídky (kromě III. oblasti), pro něž má smysl a je vhodné rozvojové vize for- pokud jde o služby a infrastrukturu, podporující turismus v oblasti. mulovat různě, avšak sjednoznačně integrovaným a jednotným cílem. Analýza sice zachycuje celkem početnou škálu nabídek základních Podstatné je mít trvale na paměti a akceptovat, že zhlediska rozvojo- možností sportovního vyžití a zábavy, ale jejich praktická dostup- vých cílů cestovního ruchu v regionu jsou úlohy jednotlivých oblastí nost a využitelnost je malá a paleta šíře nabídky je málo pestrá. integrovány společným globálním cílem, kjehož naplnění každá oblast Oblast trpí nedostatkem možností sportovního vyžití a zábavy za přispívá podle svých specifických úloh a možností, přičemž splnění těch- špatného počasí, dále jsou zde minimální možnosti koupání a zába- to dílčích úloh jednotlivých oblastí je nezastupitelné. Jako pracovní de- vy u vody a v podstatě tu nejsou příležitosti pro méně rozšířené kompozici regionu na oblasti navrhujeme přijmout členění, provedené sporty, hry a zábavy, v neposlední řadě prostory pro hru a zábavu vanalytické části, které je graficky znázorněno na mapě č.1. Jde o tyto dětí (dětské zábavní parky). Mezi jinak obvyklé turistické atrakce, oblasti: které však v oblasti centrálních Beskyd prakticky neexistují, je dnes I. Oblast centrálních Beskyd třeba zahrnout i adrenalinové sporty a zábavy jako jsou bicrosové, Je to horská oblast Moravskoslezských Beskyd od Ropice po Kně- motokárové a motocrosové dráhy, sportoviště a dráhy pro brusle, hyni sobcemi od Řeky po Čeladnou - centrální Beskydy (zelená koloběžky, skateboardy a letní boby, nejrůznější překážkové dráhy oblast na mapě č.1). pro běh v terénu, paraglyding, lezné stěny, rafting, krátké vodní dráhy Jde o rozhodující rozvojovou oblast, jejíž podmínky jsou základním pro nafukovací čluny a kola, případně lodě, orientační trasy v teré- lákadlem pro všechny marketingové skupiny vletní i zimní sezóně. nu a další atrakce. To vše potřebuje technické vybavení, jehož úplatné Rozvoj musí směřovat kzískání a rozšíření dosud nevýznamné půjčování je zdrojem zaměstnání a příjmů s minimálními požadav- marketingové skupiny pobytových turistů a bohatých, kteří vyžadu- ky na vstupní investice. Kromě toho oblast postrádá dětské zábavní jí exklusivní prostředí a podmínky. Je bezpodmínečně nutné studo- parky a hřiště s nabídkou nejrůznějších houpaček, průlezek, opičích vat, poznat a akceptovat požadavky účastníků cestovního ruchu ze drah, lanovek, drah pro dětská vozidla, pískoviště, chaloupky, špl- vzdálených regionů a ze zahraničí a tvůrčím způsobem je imple- hadla a houpavé lávky, tedy lákadla pro děti, jejichž rodiče v době,

64 kdy si děti hrají utrácejí v přilehlé hospodě nebo zahradní restaura- lyžování a snowboarding, jejichž provozování není možné oddělit od ci, či bufetu. K tomu všemu patří i pravidelné pořádání soutěží komplexního zabezpečení doprovodných služeb, především vleků, la- v těchto extravagantních sportech a zábavách pro příchozí - poby- novek, umělého zasněžování a úpravy svahů.. To nelze změnit, tomu je tové i nepobytové turisty. To všechno patří do rozvojových koncep- se třeba podřídit a akceptovat to. Centrální Beskydy to zanedbaly i po- cí této atraktivní oblasti Beskyd a dle našeho názoru lze celou řadu kud jde o srovnání sostatními horami vČR. Jediné údolí Špindlerova aktivit začít realizovat ihned, větší akce je třeba začít připravovat, Mlýna má dnes kapacitu vleků 30000 lyžařů za 1 hod, což je násobek naprojektovat a s využitím dobrých dotačních podmínek i pro pri- celých Beskyd, a pořád jsou tam fronty. Jde o veliké investice, avšak vátní ziskově orientované podnikatelské subjekty je postupně reali- mimořádně rychle návratné, jsou-li realizovány správně a na správném zovat. Protože chceme věcně oddělit to, co je potřebné a možné místě. Sjezdový lyžař i rekreační a hlavně ten, je zdrojem enormních udělat ihned od toho, co vyžaduje jistou přípravu a čas, zabýváme příjmů pro poskytovatele turistických služeb, jsou – li kvalitní, (kolem se dále touto problematikou při formulaci rozvojové vize ve dvou 2000 Kč denně – srovnej svýsledky průzkumu vanalýze). Sjezdový tu- etapách. rista, který vložil do svého vybavení 10 až 25 tis. Kč však vyžaduje: ani krok do kopce, autem dojet až khotelu nebo vleku, zhotelu jet I.1.1. Léto ještě letos: knejbližšímu vleku na lyžích s kopce a mít možnost sjezdařské turisti- • Intenzivní, cílevědomá a síově propojená aktivní informační čin- ky, to znamená přejíždět zúdolí do údolí po širokých upravených sjez- dových tratích od modrých po černé. Beskydy to nemají, ale mají pro nost, reklama a marketing. takové cíle předpoklady. Nelze je realizovat rychle. Je však potřeba sta- • Nastartování organizovaného a metodicky podchyceného ubytová- novit cílovou vizi a cestu kní a zajistit, aby všechny postupné kroky ní vsoukromí a pronajímání chat. cílovou vizi naplňovaly, aby tržby ze sjezdového lyžování podpořily roz- • Všestranná podpora privatizace a zprůhlednění majetkových vzta- voj ostatních sportovních příležitostí a ty ve zpětné vazbě podpořily zvy- hů objektů infrastruktury cestovního ruchu. šování počtu turistů, především pobytových. Zdůrazňujeme, že tržby ze • Vytvoření podnikatelských subjektů obcí pro investice do infrastruktury. sjezdového lyžování plynou i z ostatních marketingových skupin, které • Publikace investičních nabídek. jinak mohou utrácet málo, ale platí, že svačinu lze přivézt v ruksaku • Zpracování generelu turistických atrakcí podporovaných vhorské nebo v autě, ale lyžařský vlek, umělý sníh a upravený svah ne. Realizace oblasti regionu. takového cíle je náročné, komplikované a bude trvat relativně dlouho i z důvodu potřeby překonání řady překážek a zábran. Proto pro zimní Za pozitivní rozvojové podmínky této etapy lze považovat, že návrh ÚPN sezónu volíme tři etapy. VÚC a zněj vyplývající regulativy tuto rozvojovou etapu vpodstatě ne- omezují. Lze vycházet ze skutečností, že vtéto oblasti je řada zchátra- I.2.1. Příští zima ( mapa č.2 – současný stav): lých a zanedbaných objektů infrastruktury cestovního ruchu, mnohé • Zintenzivnit reklamu a propagaci paralelně sletní činností. znich vchráněné oblasti, zjejichž vlastnickým narovnáním a revitaliza- • Podpořit provozovatele vleků metodicky kzískání dotací na umělé cí je racionální začít. zasněžování. • Realizovat připravené výstavby lyžařských vleků místního charakteru. I.1.2. Léto perspektiva • Publikace investičních nabídek. • Realizace infrastrukturních investic dle územních plánů obcí za účasti • Zpracování generelu sjezdovek, běžeckých tratí a turistických atrakcí privátních subjektů. podporovaných vhorské oblasti regionu. • Realizace obsahu generelu turistických atrakcí podporovaných • Realizace jednoduchých adrenalinových zimních sportoviš. vhorské oblasti regionu. • Podpora investic do ubytovacích kapacit vysoké kvality. Tato etapa, založená na zatraktivnění současných lyžařských podmínek • Rozvoj ubytování vsoukromí. voblasti a výstavbě menších vleků vúdolích, není vpodstatě omezová- • Podpora privátních investic do rozvoje turistiky v oblasti. na návrhem ÚPN VÚC, který stouto koncepcí, avšak jako scílovou vpodstatě počítá. Ani tato etapa ve svých úvodních fázích prvních tří až pěti let nebude mít rozhodují omezení, vyplývající zregulativů ÚPNVÚC (současného návrhu) a lze racionálně předpokládat, že pro následující léta bude na- lezen racionální princip symbiózy rozvoje turismu a péče o životní pro- středí a zachování přírody na bázi poznání, že moderní turismus životní I.2.2. Etapa budování hnízdových lyžařských středisek (viz mapa č.3) prostředí neohrožuje, ale naopak. Pokud se tato prognóza nesplní, bu- dou další rozvojové koncepce turistiky vcelém Regionu Beskydy limi- Tato etapa si klade za cíl realizaci takové lyžařské infrastruktury, která továny a omezeny se všemi důsledky, protože tato oblast a její prostře- snese srovnání slyžařskými podmínkami Krkonoš a Jizerských hor, tedy dí je pro rozvoj cestovního ruchu vcelém regionu zásadní. nepřekoná hnízdovitě vytvořená lyžařská střediska, ale posune sjezdo- vé lyžování i běžecké upravované trasy až khřebenovým partiím, zajistí I.2. Zima dostatečně strukturované sjezdové i běžecké tratě, technické zasněžo- vání a strojovou úpravu těchto tratí. Zaměří se na sedačkové lanovky Zatímco vletní sezóně je zachovalá příroda, dobré ubytovací, stravova- svyužitím i vlétě. Bude akceptovat požadavky náročných sjezdově ori- cí a společenské podmínky a vneposlední řadě dostatek atrakcí a spor- entovaných turistů na dojezd, ubytování a ostatní sportovní a společen- tovních možností dostatečným předpokladem pro zájem turistů, jsou ské vyžití, jako nezbytný předpoklad získání pobytových turistů. Výstavba vzimě rozhodující a určující pro turistickou poptávku dobré podmínky bude realizována privátními investicemi za minoritní účasti obcí, které pro provozování lyžařských a dalších zimních sportů. Jde především budou garantem podpory cílových záměrů jednotlivými dílčími akcemi. o lyžování běžecké, sjezdařské, snowboarding a další méně rozšířené Nutno poznamenat, že řada investic tohoto druhu existuje vzáměrech zimní sporty jako saně, skiboby, bruslení, skiering, zimní pěší turistika, obcí centrální částí Beskyd a jsou zhlediska územního plánu obcí ak- zimní táboření, obtížné sjezdy v neupraveném terénu, zimní paragly- ceptoványpřipraveny, avšak nejsou vzaty vúvahu do návrhu ÚPN VÚC, ding, zimní cyklistika a motorismus, další dětské zimní hry a zábavy. což by mohlo rozvojové cíle nejen omezit, ale vpodstatě zcela negovat. Pokud však jde o výnosy zturismu, pak jednoznačně jde o sjezdové Odhad reálné realizace je do roku 2010.

65 66 67 I.2.3. Etapa cílové vize propojených lyžařských středisek – Lyžařský ráj Beskydy (mapa č.4)

Tato etapa je opravdu vzdálenou vizí, jejíž naplnění je reálné, avšak závislé na tom, zda předchozí etapa na její realizaci vydělá. Zkušenosti srozvojem podobných lyžařských rájů valpských a podalpských oblastech tento záměr podporují. Záleží na tom, do jaké míry se prosadí předchozí etapa a jakou klientelu Beskydy získají při významné konkurenci na Slovensku, v Jeseníkách, ale i vzdálenějších horách. Na druhé straně bezprostřední blízkost aglomerací reálnost záměru podporuje. Principem etapy je propojení hnízdově rozložených středisek přes hřebeny a vrcholy hor nejen sedačkovými, ale i kabinovými lanovkami, které se vlétě stávají významnou turistickou atrakcí. Koncepce a následná realizace této etapy si vyžádá jisté změny vúzemních plánech obcí, ale i územního plánu velkého územního celku. Na to vše je dost času, tato studie by měla přispět kiniciativám na zpracování rozvojového generelu, který by naznačil dosažený vývojový stupeň rozvoje turismu a cestovního ruchu vregionu a potřebu obnovit práce na inovaci územního plánu velkého územního celku na moderních a nedogmatických principech. Za dogmatické je například třeba považovat stanovisko, že lyžařské lanovky lze stavět jen tam, kde není třeba kácet by jediný strom, přičemž za zalesněné části se považují území podle zápisu vkatastru nemovitostí a ne podle skutečnosti – viz holiny na Lysé hoře a Smrku, které jsou důsledkem intenzivní péče CHKO o tato kdysi zalesněná území. Za dogmatické lze považovat také to, že jediná lanovka vRegionu Beskydy, doporučená vnávrhu ÚPN VÚC, vede ze Lhotky na Ondřejník, jen proto, že je to území mimo CHKO a bez ohledu na to, že tam je málo kdy dost sněhu.

68 II. Podhůří Beskyd (Obce na tomto území jsou vmapě oblastí znázor- s velkým rozvojovým přínosem a tomu „snad“ i s adekvátní podporou něny jako hnědá oblast.) obcí mikroregionu a Regionu Beskydy.

Bylo by velikou chybou považovat tuto oblast za neatraktivní pro velkou Součástí třetí kapitoly je seznam doporučených atrakcí, které mohou turistiku, která dostatečně oslovuje marketingovou skupinu pobytových rozvoj turismu vregionu podporovat, jako investiční nabídka pro obce, turistů a je zhlediska výnosů zturistiky nejzajímavější. Právě ona bez- privátní subjekty nebo společné investice těchto subjektů, protože ob- prostřední blízkost centrálního pohoří Beskyd, jejich snadná dopravní sah současných záměrů, jak jsme je z různých pramenů získali, je příliš dostupnost a vneposlední řadě svéráznost krajiny tohoto podhůří vy- klasický, málo mnohostranný a nezachycuje zcela zájem současných tvářejí dobrý potenciál pro zájem určité části marketingové skupiny po- účastníků turistického ruchu, zvláště mladé generace a dětí. bytových turistů, zvláště cizinců. Rozvojovou osou této oblasti, směřu- Aktivní podíl obcí této oblasti na rozvojové koncepci Regionu Beskydy jící a oslovující tuto marketingovou skupinu je infrastruktura ubytova- lze vymezit takto: cích a stravovacích služeb vysoké kvality sdostatkem příležitostí kzábavě a sportu a především vstřícného až rodinného prostředí, založeném na • Tato oblast má především značný rozvojový potenciál ve výstavbě jednání nejen personálu, ale i ostatních občanů obcí této oblasti. Neza- hotelového ubytování, a to jak malých útulných penzionů, tak i ho- nedbatelná ovšem je účinná reklama a propagace oblasti co by integrál- telů, budou - li mít návaznost na určité vyžití, zábavu nebo sport ní součástí Regionu Beskydy. (golf, tenis, kola, koně) a současně i doplňkové atrakce v místě a blízkém okolí. Velmi podstatná je skutečnost, že obce v této oblasti nemohou, ani ne- • Značnou perspektivu má v této oblastipodpora a rozvoj ubytování mají své rozvojové koncepce založeny jen na rozvoji a podpoře turis- vsoukromí, především pokud jde o návštěvníky regionu vlétě for- mu, avšak počítají s určitým podílem na této aktivitě, pokud jde o příjmy mou ”letních bytů”, avšak i určité skupiny pobytových turistů v létě občanů z poskytovaných služeb, zaměstnanost i příjmy obecních roz- i v zimě, kteří volí tuto formu především z cenových důvodů s cílem počtů. V podstatě jde o racionální symbiózu obcí této oblasti s oblastí se vyžívat v centrální oblasti, která je pro ně pohodlně dostupná centrálních Beskyd. V rozvojových strategií mikroregionů, které tvoří zpravidla autem. Region Beskydy vyplývá, že mezi další podporované aktivity a koncepce • Mimořádný význam má vytvoření příležitostí k zábavě, sportu, po- těchto obcí především patří: znání - tedy zpřístupnění místních památek všeho druhu, které obec má k dispozici a vytvoření lákavých turistických atrakcí v místě nebo • uplatnění nezastavěných pozemků pro sídelní zástavbu i na větších lze využít i nabídky v nejbližším okolí. parcelách než bylo dosud obvyklé, • Pokud jde o turistické atrakce většího rozsahu jako jsou vodní par- • podpora a rozvoj ekologického a neprodukčního zemědělství, ky, dětské zábavní parky, sportovní areály, areály adrenalinových • rozvoj služeb, které zatraktivní způsob života v těchto vesnicích, sportů, které vyžadují značné investice, je na jedné straně jedno- včetně možností sportovního, společenského vyžití a příležitostí značné, že existence takové atrakce obec posunuje do značných k zábavě pro všechny vrstvy občanů, možností výnosů z turismu, avšak projekční etapa musí velmi po- • vytvoření atrakcí, které by přilákaly obyvatele měst k návštěvám zorně analyzovat konkurenční prostředí v blízkém i vzdálenějším popracovním, jednodenním nebo víkendovým. okolí, aby investice byla návratná a mohla se tak stát přínosem v komplexu. Lze tedy s uspokojením konstatovat, že rozvojové záměry těchto obcí • Napojení obcí na stávající sítě turistických tras pěších, cyklistic- víc než dobře korespondují s orientací Regionu Beskydy, jehož jsou kých, agrostezek i automobilových. Pokud obec neleží přímo na těch- integrální součástí, na rozvoj velkého turismu jako na nosnou koncepci to trasách, lze napojení zajistit realizací adrenalinové vložky navazu- a mají velkou příležitost k naplnění této koncepce významně přispět jící na některou z turistických tras nebo realizací turistického pro- a adekvátně tomuto příspěvku se podílet na výnosech a rozvojových duktu (realizací turistické trasy s určitou ideou) ve spolupráci zpra- perspektivách. Nebudeme se zde podrobně zabývat konkrétními loka- cemi jednotlivých aktivit do obcí oblasti. Bude prospěšné, aby obce vidla s mikroregionem. Příkladem je navrhovaná „Cesta Radegast“ i potenciální investoři věděli co je potřeba, ale konkrétní aktivity by měly v mikroregionu obcí povodí Morávky, která začíná nebo končí v pi- spočívat na jejich vůli i odpovědnosti kvlastním investicím při působe- vovaru Radegast, navštíví řadu restaurací v obcích mikroregionu ní konkurenčních tlaků, které jsou osvědčeným rozvojovým motorem s pochoutkami k pivu a dá cestou vědět o atrakcích, kterých by si vprivátním sektoru. Obecně lze říci, že každá turistická atrakce, vybu- turista jinak ani nevšiml. V tomto případě jde o jídlo a pití, ale může dovaná v obci a provozovaná na dobré úrovni, včetně potřebného záze- jít i o jinou sjednocující ideu (památky, sportoviště, muzea, kostely mí a dalšího návazného servisu, je příspěvkem obce k naplnění rozvojo- a další, čím větší extravagance, tím větší zájem). vých koncepcí Regionu Beskydy a lze očekávat zpětnovazební efekty ve • Akce, události, slavnosti, poutě, kulturní a sportovní soutěže, různá formě výnosů pro obec a její občany. Velkou roli v těchto vazbách se- setkání společného zájmu a někdy zcela nestandardní akce v obci hrává skutečnost, že každá investice do atrakcí a nabídky zábavy je ren- jsou pohonem rozvoje turismu, zdrojem všeobecného povědomí tabilní až od určitého rozsahu poptávky, čehož zpravidla nelze dosáh- o místě konání a v neposlední řadě zdrojem příjmů. Kromě toho je nout, je-li taková realizace založena jen na zájmu místních občanů. pořádání (především pravidelné) nejlepším nástrojem prodlužová- ní sezóny. Podstatné je, že k tomu není třeba zpravidla investic Zpodkladů, které byly při zpracování této studie získány ve spolupráci a kromě toho významně stmeluje mezilidské vztahy občanů. (Jako s obcemi z jejich obecních koncepcí, z integrovaných projektů rozvoje příklad si dovolujeme uvést „drškový festival“, který pořádají ve mikroregionů i ze záměrů některých podnikatelských subjektů uvádíme Francii každoročně v oblasti u nás známé jako „zámky na Loaře“. v následující kapitole rozhodující záměry obcí a mikroregionů a stím Jde o pojídání drškových pokrmů a specialit zdrštěk, které po dobu související investiční nabídky pro privátní investory. Jejich investiční 10 dnů - dva víkendy a týden mezi nimi - naplní hotely v oblasti připravenost má různou úroveň od zcela jednoznačně definovaných, tisíci milovníky drškových pokrmů z celého světa. Vše probíhá po majetkoprávně vyjasněných a mnohdy i projekčně připravených, jejichž sezóně na přelomu září a října.) realizace vázne zpravidla jen na dostupných investičních prostředcích, • Zvláštní pozici mezi obcemi této oblasti má šanci sehrávat město až po záměry a koncepce do určité míry nevyjasněné, ne vždy jedno- Frýdlant n. O., a to nejen jako skutečná brána do centrálních Bes- značně lokované územně. Jde tu však o významné investiční příležitosti

69 kyd, ale jako město, nabízející další turistické atrakce, na které ostatní S ohledem na změnu stylu života ve městech a aglomeracích v souvis- obce nemohou dosáhnout. Je tam reálné a potřebné podporovat losti s významným navýšením užívání osobních aut vzniká na trhu re- a rozvíjet i další formy turistiky jako jsou: kreace potřeba (díra v trhu) uceleného turistického produktu - nabídky nových forem dětské pobytové rekreace o prázdninách, kombinované • kongresová turistika, s nepravidelným nebo pravidelným dojížděním rodičů za dětmi se spo- • městská (nákupní) turistika, lečnými rodinnými večery a víkendy, se zajištěným lákavým programem • příměstská rekreace, a odbornou péčí o děti v době nepřítomnosti rodičů. Pohotová realizace • industriální turistika, a nabídka tohoto produktu je velikou rozvojovou příležitostí pro tuto • náboženská turistika. oblast.

Realizace těchto principů v oblasti Regionu Beskydy má značnou naději na úspěch, jednak proto, že obce přísluší k mikroregionům, jež svou III. Okolí vodních nádrží částí zahrnují také obce centrálních Beskyd a bude poměrně snadné tuto rozvojovou koncepci v mikroregionech účelně koordinovat, a také Jde o vodní nádrže mimo přehrady vI. a příslušné obce vjejich okolí proto, že tato oblast má pro realizaci této vize poměrně dobré podmín- (modré oblasti vmapě oblastí) ky, vyplývající ze specifik Regionu Beskydy. Jde především o tyto před- nosti a výhody: Jedná se o oblast kolem čtyř vodních nádrží: dvou velkých přehrad Těr- lické a Žermanické přehrady a dvou méně rozsáhlých vodních ploch • Nespornou výhodou této oblasti je, že se nachází mimo oblast chrá- Olešné a Bašky. Jsou to rekreační centra s nadlimitními počty návštěv- něných území, a proto je vní i rozsáhlá hotelová, restaurační a are- níků všech marketingových skupin s převahou jednodenních a víken- álová výstavba, včetně sportovních a rekreačních atrakcí méně pro- dových návštěvníků při nezanedbatelném podílu pobytových turistů. blémová než vcentrální části Beskyd. Lze očekávat rychlejší rozvoj Společnými nepovzbudivými vlastnostmi těchto oblastí z hlediska roz- turistické infrastruktury v této oblasti, protože brzdící aspekty v cen- vojových a investičních možností jsou především: trální oblasti Beskyd budou překonávány pomalu a s obtížemi. Tato • Mimořádně krátká hlavní sezóna (dva měsíce) s celkem problema- oblast má méně složité a průhledné investiční prostředí při všeo- tickým před a posezónním obdobím (max. dva měsíce celkem). becně dobrých přírodních podmínkách, které se od centrálních Bes- • Zdařilost sezóny je značně závislá na počasí v daném roce. kyd příliš neliší a centrální Beskydy jsou z oblasti dobře přístupné. • Klientela patří k méně movitým a středně movitým. • Orientace obcí této části Regionu Beskydy na podporu sídelní vý- • Nejlepší prostory kolem nádrží jsou zastavěny rekreačními objekty, stavby dosavadních obyvatel měst, především střední i bohatší vrst- z nichž řada má nejasné nebo neperspektivní vlastníky, dále objekty vy, předpokládá značný rozsah nové individuální výstavby, kterou individuální rekreace a objekty bydlení. jde do jisté míry stimulovat k výstavbě nových objektů, jež budou • Turistická infrastruktura je až na výjimky dosti zanedbaná. odpovídat potřebám ubytování v soukromí. Při tom lze jako modelu • Území má málo turistických atrakcí. využít poznatků a zkušeností z Rakouska, kde obce podobného cha- rakteru a dislokace v okolí velkých turistických center zaznamenaly Na druhé straně existují aspekty, které jednoznačně argumentují rozvo- mimořádné rozvojové trendy. jové perspektivy těchto území. Jsou to především : • Tato oblast skýtá velké možnosti pokud jde o vyžití marketingových skupin jednodenních a popracovních návštěvníků zvelkých a vět- • Intenzivní aktivita obcí v okolí těchto vodních ploch, směřující k za- ších měst, s využitím cyklostezek, vlastních automobilů, pěšky jištění zaměstnanosti svých občanů v turistických službách a infra- i hromadnou dopravou nebo účelovou dopravou za atrakcemi a zá- struktuře v návaznosti na plnění rozvojových cílů, které si obce včas bavou, kterou jim obce této oblasti nabídnou (budou–li mít co). To formulovaly ve svých integrovaných rozvojových projektech. je cesta kvíceúčelovému výnosovému využití atrakcí a racionální- • Objektivní situace, že v Regionu Beskydy je mizivá nabídka dobrého mu prodloužení turistické sezóny. Z hlediska centrální části Beskyd koupání a provozování vodních sportů, kromě právě těchto vodních je tento aspekt mimořádně významný, protože může mít pozitivní ploch, a proto je návštěvnost i za podmínek, které nejsou optimální, vliv na strukturu marketingových skupin, které představují účastní- v podstatě nadlimitní (když je dobré počasí). ky cestovního ruchu v centrálních Beskydech směrem ke zvyšová- • Oblast nemá omezení, pokud jde o chráněná území, s vyjímkou ní pobytových turistů na úkor jednodenních návštěvníků z aglome- malých území v ústích, která s turismem nekolidují. rací a měst, kteří budou odlákáni atrakcemi v podhůří Beskyd, kam • Některá specifika jednotlivých nádrží lákající určitou klientelu k opa- to budou mít blíže a mohou tam dojet na kole nebo dojít pěšky a za kovaným návštěvám a pobytům (dobré podmínky pro surfing na ušetřené peníze tam např. dobře poobědvat. Olešné, možnosti pro motoráře na Lučině a Těrlicku). • I zde lze uvažovat o prodloužení sezóny perspektivou využití ubyto- • Blízkost velkých měst vůči těmto vodním plochám (Havířov, Český vacích kapacit i vzimě pro lyžaře, kteří budou mít zájem využívat Těšín a Karviná na Těrlicko, Ostrava a Havířov na Žermanice a Frý- atraktivní lyžařská střediska vcentrálních Beskydech, ovšem až dek - Místek a Ostrava na Bašku i Olešnou) zajišuje trvalé přeplnění atraktivní budou a budou-li pohodlně dostupná automobily. návštěvníky. • Existuje také velmi perspektivní příležitost zimního využití restau- • Napojení cyklistických tras v regionu na tyto oblasti návštěvnost rační infrastruktury vsouvislosti svybudováním příměstských ly- dále zvyšuje. žařských center pro jednodenní a popracovní marketingovou sku- Z hlediska rozvojových vizí lze přijmout koncepci, že tyto oblasti tvoří pinu podle vzoru, který výborně funguje v Palkovicích i Chlebovi- symbioticky výhodné prostředí koblasti centrálních Beskyd a oblasti cích a intenzivně se připravuje ve Lhotce, kde připadá v úvahu podhůří Beskyd a obráceně. Již vtomto období nahrazuje částečně ne- i paralelní realizace sjezdového a současně běžeckého lyžování na dostatek příležitostí ke koupání v ostatních turisticky významných ob- Ondřejníku. lastech regionu. Obráceně pro pobytové cizince na přehradách jsou horská oblast i další oblasti regionu zajímavou atrakcí. Na této koopera- ci turismu vodních sportů a rekreace u vody shorskou a poznávací

70 turistikou je založen jeden směr rozvojové vize této oblasti i ostatních vracionálních energetických podmínkách vybuduje to, co se obvykle oblastí regionu. Důležité ovšem je, že tato oblast je výnosově produktiv- nazývá ”vodním světem” a udrží ho vprovozu, se rázem stane středem ní jen vletní sezóně s malým a dost problematickým prodloužením před zájmu velké skupiny milovníků celoročních zábav ve vodě a u vody a po hlavní sezóně, což významně snižuje efektivnost investic do infra- a bude nabízenou příležitostí i pro pobytové turisty zcentrální oblasti struktury, zaměřené na zdroje výnosů zturistiky. Tomu bude odpovídat Beskyd (pokud se podaří je tam nalákat). i zájem privátních investorů a musí tomu odpovídat i vydatná podpora obcí, regionu, ale i aktivity místních obyvatel. Napojení těchto obcí na cyklistické a další trasy a nabídka turistických atrakcí všeho druhu je významná z celoregionálního hlediska rozvoje, Prvotním rozvojovým cílem v těchto oblastech je však cílevědomé od- protože odlákání každého počtu jednodenních a popracovních účastní- stranění slabin území, směřující k inovaci a rozšiřování infrastruktury ků turistického ruchu za atrakcemi této oblasti vytváří lepší prostor pro a služeb a zajištění tomu adekvátního růstu výnosů z klientely, jejíž glo- rozvoj pobytové turistiky v ostatních oblastech Regionu Beskydy a to je bální růst nelze racionálně předpokládat, lze však očekávat změnu její pozitivní alternativa rozvoje regionu. struktury adekvátně k rozvoji atraktivity území pro rekreaci u vody. V. Frýdek Místek Podrobným rozborem rozvojových programů mikroregionů obcí kolem dvou největších přehrad – Žermanické a Těrlické lze dospět k poznání, Okresní město Frýdek – Místek (v mapě oblastí označeno červeně) zau- že tyto koncepce jsou dostatečně perspektivní, promyšlené a zapadají jímá zhlediska rozvoje turistiky vregionu do značné míry mimořádné do kontextu rozvojových perspektiv regionu. postavení nabídkou kulturních, historických, náboženských památek i řadou galerií, ale i společenských a obchodních akcí a příležitostí. Má Posouzení těchto koncepcí zhlediska realizačních a investičních aspek- proto velkou příležitost koslovení některých turistů (marketingové sku- tů je provedeno v kapitole 3 v kontextu s ostatními rozvojovými záměry piny, které jsme zavedli tu ztrácejí smysl), kteří hledají zábavu, rozptýle- v Regionu Beskydy. Tam také uvádíme aktivity a rozvojové trendy, které ní i poučení a to vprincipu celoročně. Při tom je třeba akceptovat, že vprojektech obcí kolem přehrad chybí. atrakcí toho druhu, které město Frýdek – Místek nabízí je vregionu po- skrovnu. Pokud jde o doporučené investiční principy privátních subjektů a mo- dely spolupráce sobcemi vtéto oblasti, lze využít stejných principů jako Na rozdíl od ostatních oblastí je tu cílovou skupinou turistů pobytový v oblasti centrálních Beskyd. turista zČeské republiky a zPolska, případně Slovenska, ale nelze za- nedbat zájem turistů zNěmecka či Nizozemí a ostatních zemí EU. Velký Rozvojový prostor malých rekreačních nádrží – Olešné a Bašky je do význam má upoutání zájmu pobytových turistů bydlících vostatních jisté míry naplněn. Předmětem rozvoje zde může být již jen zkvalitnění oblastech především při špatném počasí. Velkou výhodou je nezájem stávajících služeb a dílčí rozšíření infrastruktury pro ubytování, stravo- jednodenních a víkendových turistů zostatních měst regionu. Význam vání a sportovní vyžití, případně nové atrakce včetně adrenalinových. má i politicko-hospodářské postavení Frýdku-Místku jako přirozeného Myslíme si, že důraz na marketingovou skupinu víkendových, jedno- a správního centra regionu denních, případně popracovních návštěvníků, jak tomu je dosud, je správ- ný a nemá smyslu ho měnit. Lze akceptovat, že dobré podmínky pro Z hlediska geografického postavení, již vybudovaného zázemí pro tu- surfing na Olešné vytvářejí určitý potenciál pro zvýšení zájmu pobyto- ristiku, sport a volný čas, nabídky kulturních památek a možností další- vých turistů o tuto oblast, což představuje dobrý rozvojový potenciál. ho rozvoje Frýdku-Místku a jeho nejbližšího okolí je potřeba směřovat aktivity v rozvoji turistiky do oblastí:

IV. Venkovské aglomerace

Jde o obce regionu, které jsou jinak turisticky zajímavé ( v mapě oblastí Kongresová turistika žlutě ). Kongresová turistika - kongresový cestovní ruch je definován jako ces- tovní ruch, jehož hlavní náplní je účast na kongresu, sympoziu, výstavě, Pokud jde o rozvoj turistiky vregionu mají ostatní obce nezastupitelnou veletrhu či obdobné akci a snímž jsou spojeny i speciální služby (tlu- úlohu, ale i příležitost podílet se na výnosech zrozvoje velkého turismu, močení, sekretářské služby, exkurze a podobně). Pro rozvoj kongreso- který se váže na turisticky atraktivní oblasti regionu, poskytování a na- vé turistiky ve Frýdku - Místku hovoří postavení města, jakožto přiroze- bízení lákavých kulturních, společenských, sportovních a rekreačních ného i správního centra celého regionu. Pro další rozvoj této formy atrakcí všeho možného druhu, často smalými vstupními investicemi cestovního ruchu se nabízí materiálně technické zázemí místních hote- a smožností využívání vlastními občany, školami, sportovními kluby, lů a jiných objektů (hotel CENTRUM, sály Národního domu, víceúčelová spolky a zájmovými sdruženími. Tyto aktivity, které vedou kširoké šká- sportovní hala). Bude tedy potřebné využít již stávajících kongresových le nabídek vokolí turisticky atraktivních oblastí, zpětnovazebně podpo- či výstavních akcí (např. autosalóny ve víceúčelové sportovní hale). Na rují turistickou atraktivitu celého regionu. Vpodmínkách Regionu Bes- druhé straně bude nutné přivést do Frýdku - Místku organizaci dalších kydy, nacházející se vbezprostřední blízkosti velkých a středních měst velkých sportovních, kulturních, společenských a odborných akcí, pří- se značnou koncentrací obyvatelstva je pravděpodobnost návratnosti padně iniciovat vznik obdobných akcí. Jednou z takových možností, investic do těchto atrakcí značná, protože marketingová skupina víken- i z hlediska samotné propagace města a okolí, by mohlo být například dových, jednodenních a popracovních návštěvníků značně rozšiřuje kli- uspořádání regionálních turistických trhů (TOURIST WORKSHOP BESKYDY). entelu a významně prodlužuje sezónu, což je u těchto investic mimo- řádně významným faktorem návratnosti investic. Městská turistika Podotýkáme, že nemusí jít o drobné záležitostí, i když i ty se počítají, Tzv. městská turistika je základem zdroje příjmů zcestovního ruchu pro může jít o významné a velké investice, jejichž realizace může způsobit mnohé ekonomicky i turisticky rozvinuté evropské státy, které jsou, zařazení obce mezi turisticky atraktivní a přinášet značné výnosy i pra- velikostí, polohou či ekonomickými výnosy zcestovního ruchu, srov- covní příležitostí. Například je nesporné, že obec, která vregionu natelné sČeskou republikou (například Belgie nebo Nizozemí).

71 Pro podporu rozvoje městské turistiky ve Frýdku-Místku hovoří poměr- 2.2.3. Specifika Regionu Beskydy zhlediska ně velké množství historických památek a dostatečné možnosti kultur- rozvojové vize ního a společenského vyžití. Je samozřejmé, že bez kvalitních informací a reklamy těchto prvků nelze dosáhnout toho, aby turista možností, Region Beskydy se vyznačuje některými specifikami proti jiným turis- které Frýdek-Místek již nabízí, co nejvíc využil. tickým oblastem, ale i proti dalším oblastem Beskyd (Jablunkovsko, Jednou zmožností, jak vhodným způsobem turistovi podat kompaktní valašská oblast Beskyd). Pro stanovení správných rozvojových cílů je informace o historických a kulturních památkách na území města, přinejmenším potřeba si tato specifika uvědomovat, akceptovat je a zva- a současně město obohatit o další turistickou atrakci, je realizace infor- žovat jejich vliv při aplikaci zkušeností z jiných více rozvinutých regio- mační („naučné“) turistické trasy „Okolo Frýdku (i Místku) cestička....“ nů. Proto je dále vyjmenujeme a stručně okomentujeme. Při formulaci soznačením a popisem významných památek. Tato atrakce by velmi cílů v následující kapitole je bereme v úvahu. Jde především o tato spe- přispěla k celkové nabídce ucelených produktů cestovního ruchu cifika: vregionu. • Mimořádná blízkost a dostupnost z průmyslových aglomerací s velkou koncentrací obyvatel, pro něž jsou Beskydy příjemným Sportovní - aktivní turistika a enormně blízkým prostorem pro jejich rekreaci, sport a aktivní odpočinek (Ostrava, Havířov, Karviná, Bohumín, Frýdek - Místek, Vtéto oblasti turistiky má Frýdek-Místek v regionu Beskydy velice vhodné Nový Jičín) způsobuje veliký podíl jednodenních turistů a víkendo- podmínky pro cykloturistiku vzhledem kdobrému napojení na hlavní vých turistů v oblasti centrálních Beskyd, což v hlavních sezónách i vedlejší cykloturistické trasy vRegionu Beskydy. Velkou příležitostí do jisté míry zahlcuje tuto oblast, zmenšuje prostor a komplikuje a atrakcí se může stát projekt sportovního areálu, navazujícího na kom- rekreační podmínky pro pobytové turisty, na druhé straně v mimo- plex současné víceúčelové haly, který má nabízet širokou škálu spor- sezónních obdobích jsou návštěvy těchto turistů vítaným prodlou- tovního vyžití neprofesionálům, především pak vodní sporty a zábavy, kterých je vregionu nedostatek. žením sezóny do pozdního podzimu i o víkendech na jaře, když pře- je počasí. Výhrady, že tito turisté málo utrácejí, navozují otázku, mají-li za co. To je věc nabídky atrakcí, jak už bylo několikrát zdů- razněno. V každém případě jde o typickou vlastnost konkurenčního Církevní turistika prostředí v tržním segmentu cestovního ruchu v Regionu Beskydy, V této oblasti cestovního ruchu bude vhodné využít historických tradic s nimž je nutno při stanovení rozvojových cílů počítat, a to jak Mariánských náboženských poutí. Slavné a velké poutě věřících se ko- s jeho negativními, tak pozitivními aspekty. naly k chrámu Panny Marie ve Frýdku, či k poutnímu místu v Hájku. • Velká koncentrace obyvatel vprůmyslových aglomeracích vblízkosti Zvláště bude jistě zajímavé využít zájmu o tuto formu cestovního ruchu hranic vPolsku a příznivé cenové a kurzové relace pro polské ná- z Polska. vštěvníky Beskyd vytváří dobrý rozvojový potenciál pro Region Bes- kydy, pokud jde o zvyšování počtu pobytových turistů v zimním i letním období, a to nejen pro centrální Beskydy, ale v podstatě ve Industriální turistika stejné míře i pro podhorskou oblast Beskyd a oblasti rekreačních ploch. Rozvoj tohoto turismu již probíhá několik let, avšak je otáz- Tento druh turistiky je možno využívat jako doplněk k hlavním formám kou do jaké míry odjíždějí polští turisté spokojeni a rozhodnutí ná- pobytu turistů v regionu. Jde o návštěvy - exkurze v zajímavých závo- dech: Slezan, Válcovny, pivovar Radegast, cvičná štola Staříč, likérka vštěvu opakovat. Je to záležitostí nejen cen, které jsou pro polské vDobré a další. turisty lákavé a významné, ale také infrastruktury, služeb a atrakcí. Pro udržení a rozšíření této poptávky je třeba mimořádně spěchat, Poměrně již vžitý slogan Frýdek – Místek – brána Beskyd, doplněný protože především slovenská konkurence je značná. Jistou specifi- o vhodné logo a dostatečnou propagaci, by se mohly a měly stát nos- kou pro polské účastníky cestovního ruchu je obliba nákupní turis- ným reklamním nástrojem Regionu Beskydy. tiky, což Region Beskydy, ne svoji zásluhou, mimořádně dobře spl- ňuje ve městech jako je Frýdek - Místek a Frýdlant n. O. Přičemž Vznik marketingové organizace města – BESKYDSKÉHO INFORMAČNÍ- Ostrava se svou “burzou” a řadou hypermarketů podporuje tyto tu- HO CENTRA Frýdek-Místek sehrává pozitivní úlohu v propagaci nejen ristické zájmy. města Frýdek – Místek, ale podporuje rozvoj turismu vcelém regionu • Příležitost kombinace horské a přehradové rekreace vregionu je a sehrává jistou integrující a metodickou roli při vzniku dalších turistic- významnou k naplňování zájmu pobytových turistů různorodými kých informačních center v regionu. Existence BIC jako samostatné práv- produkty cestovního ruchu. Tento rozvojový potenciál Regionu Bes- nické osoby umožňuje částečnou komercionalizaci některých služeb, kydy je zatím velmi málo využíván (vyjímkou je cestovní kancelář respektive jejich další rozšiřování ke spokojenosti klientů. Juhász, která pobytovým turistům ve svých objektech na Žerma- nické přehradě nabízí výlety do centrálních Beskyd zvláště ve dnech, kdy nejsou podmínky ke koupání). Opačné využití nebylo v analýze zaznamenáno přes mnohé nářky hoteliérů na nedostatek atrakcí pro jejich pobytové hosty. • Fenomén chatařů (viz údaje o počtu chat v obcích centrálních Bes- kyd), který je vRegionu Beskydy jednoznačně jedinečný zhlediska Evropy, ale má řadu odlišností proti ostatním regionům ČR, byl územními plánovači a projektanty naprosto formalisticky, jen sohledem na dávno minulá omezení, pokud jde o přihlašovací po- vinnost občanů, užívání státních bytů a problémy se soukromým vlastnictvím, deformován tak, že chatař je turista. Proti tomu nelze nic namítat, pokud projektant po započtení těchto turistů do počtu

72 návštěvníků centrálních Beskyd, nedojde kzávěru, že rozvoj turis- uvažovat sIC Frýdek – Místek, Frýdlant n. O., Ostravice, případně mu je vtéto oblasti nežádoucí, protože je turisty naplněna. Kromě i Brušperk, Hukvaldy a další. toho zcela nová legislativa rozdělení daní na obce podle počtu oby- 5. Zaměstnanost v oborech cestovního ruchu bude zjišována ve třech vatel zavedla odvod daní za chataře do měst, kde jsou přihlášeni, vybraných obcích regionu, a to prostřednictvím obecních úřadů a ne do obcí, vnichž ve svých chatách a chalupách (sčervenými a jejich komisí při zastupitelstvech. Předběžně byly projednány obce čísly) polovinu roku (někteří celý rok) žijí. Komplexnímu a účelné- Čeladná (centrální oblast), Soběšovice (oblast vodních rekreačních mu řešení problematiky chatařství, jež se sice významně podílí na nádrží) a Třanovice (ostatní oblast). pobytovém turismu v Regionu Beskydy, avšak co do výnosů pro 6. Počet podnikatelských subjektů cestovního ruchu a služeb na CR obce a pro podnikatelské subjekty v regionu je jeho pozitivní vliv navazujících a počet občanů u nich trvale a přechodně zaměstna- zanedbatelný, bude třeba věnovat mimořádnou pozornost nejen při ných se bude zjišovat ve vybraných obcích na stejném principu. formulaci rozvojových cílů v této studii, ale i během všech rozvojo- vých fází regionu. Tyto vzorky budou konfrontovány sjednoduchým marketingovým prů- zkumem, který bude řídit BIC a nabízí se příležitost, aby ho provedli žáci S ohledem na ona specifika jsme při formulaci cílů hledali racionální střední školy cestovního ruchu Goodwill zFrýdku – Místku ve dvou se- rozvojové koncepce založené na kombinaci podmínek, které budou při- zónních dnech v létě a dvou sezónních dnech vzimě, vždy jeden víken- tažlivé pro všechny čtyři hlavní marketingové skupiny - pobytovou, ví- dový a jeden všední den za dobrého počasí a vzimě při solidních sně- kendovou, jednodenní a popracovní. Při tom žádnou znich jsme nepo- hových podmínkách. važovali za méně perspektivní, případně méně výnosnou, avšak nemohli jsme ani vyloučit jejich negativní vzájemné působení. Pro vyhodnocení a zevšeobecnění získaných dat budou použity obvyklé statistické metody vprostředí seminárních prací zmíněné školy za od- borného vedení profesionálního statistika. 2.2.4. Monitoring hlavních rozvojových parametrů turismu vRegionu Beskydy Výsledky budou publikovány ročně Regionem Beskydy. Náklady nepře- výší 90 tis. Kč/rok. Pro realizaci modelu a mechanismů, které by mohly přinášet poměrně přesvědčivé výsledky bez enormní pracnosti a značných nákladů, jež získávání takových údajů zpravidla představuje, je vsoučasné době velmi 2.3. Strategické a taktické cíle rozvoje cestovního ruchu dobrá příležitost. Jednak vtomto roce provedené sčítání lidu a zněho vRegionu Beskydy plynoucí aktuální údaje obecně přístupné (dosud všechny statistické údaje pocházely zroku 1990, kdy bylo poslední sčítání lidu) jsou využi- Pro formulaci strategie a taktiky rozvoje cestovního ruchu v Regionu telné jako poměrně dobré a přesvědčivé východisko, dále pak některé Beskydy použijeme spřažené časové a věcné hierarchie cílů: marketingové průzkumy vtéto studii na jiných místech uvedené jsou rovněž použitelné jako výchozí údaje. Vneposlední řadě střední škola I. Jako základ strategie formulujeme generální vizi rozvoje formou je- cestovního ruchu „Goodwill“ ve Frýdku – Místku je připravena spolu- diného strategického cíle, jehož realizaci lze očekávat v horizontu pracovat na nerozsáhlých a ročně opakovaných průzkumných vzorcích 15 až 20 let. sběru dat, která by byla obvyklými statistickými metodami zevšeobec- II. Druhou, nižší úrovní jsou základní prioritní cíle, jejichž paralelním ňována na korektní odhad mikroregionálních hodnot zjišovaných pa- dosažením v různých kratších časových horizontech je generální rametrů. Ty pak budou sloužit kmonitoringu rozvoje cestovního ruchu vize postupně naplňována. vregionu a budou kdispozici projektantům rozvojových projektů, uchá- III. Dílčí cíle, které již patří do taktiky rozvojového procesu, jsou pak zejících se o dotace znejrůznějších programů. stanoveny pro krátkou časovou perspektivu 2 až 5 let a je potřebné jejich obsah i priority přizpůsobovat konkrétním společenským, Navrhuje se následující struktura zjišovaných rozvojových parametrů: politickým, sociálním a ekonomickým podmínkám, aby neztrácely v reálném čase plnění mobilizační charakter a směřovaly jednoznačně 1. Návštěvnost významných kulturních zařízení bude testována po- k postupnému naplňování základních prioritních cílů i globální vize. drobnou evidencí návštěvnosti vprůběhu celého roku jako repre- IV. Soubor operativních opatření pak představuje nejnižší realizační hi- zentativní vzorek pro region na hradě Hukvaldy a ve Frýdeckém erarchii na rozhraní operativy a taktiky, tedy to, co je třeba konat zámku – Muzeum Beskyd. Návštěvníci budou vyzváni kvyplnění dnes a nejpozději zítra. anketního lístku – formuláře, za vyplnění získají malou pozornost – suvenýr. Sohledem na význam a úlohy, které vrozvoji cestovního ruchu vregionu 2. Návštěvnost turistických atrakcí bude evidována a testována prů- mají a budou mít turistická informační centra, zabýváme se touto pro- běžně ve třech zařízeních - sauna v Komorní Lhotce, bazén a fit blematikou vsamostatné kapitole 2.3.5., i když stručně formulované centrum vhotelu Prosper, využití komplexu atrakcí ve středisku cíle, které se náplně jejich činnosti týkají, jsou také uvedeny v jednotli- „Přístav“ vSoběšovicích. vých hierarchických úrovních rozvojových cílů. 3. Vytížení ubytovacích zařízení celoročně vdohodnutých zařízeních (hotel Odra Ostravice, hotel Petr Bezruč Malenovice, RS Peřeje Os- travice, Horská chata Sulov Bílý Kříž, Hotel Hamry Čeladná, RS Če- 2.3.1. Generální vize rozvoje – strategický cíl ladenka Čeladná, hotel Sukenická, Bílá). 4. Návštěvnost a požadavky na informační centra sidentifikací žada- Komplexní a cílenou podporou rozvoje cestovního ruchu v Regionu telů a jejich zařazení do marketingových skupin lze rovněž zvážit Beskydy, při akceptování rozdílných možností jeho různorodých oblas- vyplnění anketního lístku. Lze zvážit a konkrétně jednat zČCCR tí, dosáhnout v regionu do roku 2020: a dohodnout její využití získaných dat nejen zIC za podmínek jisté podpory této iniciativy zČCCR nebo MMR včetně použitých metod • roční příjem z cestovního ruchu 25.000,- Kč na 1 občana regionu za rok zevšeobecnění těchto dat na celý region, případně větší území. Lze

73 • průměrný přepočtený počet pracovních míst v zařízeních cestovní- dá obec nabízela aspoň dvě atrakce v létě a v prodloužené letní ho ruchu 30% práceschopného obyvatelstva regionu, sezóně. Plnění cíle maximálně zkracovat. • 10000 podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu a koo- perujících služeb. Rozvinout v centrální horské oblasti a v podhorské oblasti všechny for- my ubytování v soukromí, mimo velké objekty hotelů a pensionů, a do- Naplňování vize v čase konfrontovat po pětiletých etapách: sáhnout cílově nejméně 20000 takových ubytovacích míst v regionu 2005 – 15 %, z toho 6000 do roku 2005. 2010 – 40 %, 2015 – 70 %, 2020 – 100 %. 2.3.3. Dílčí cíle

Poznámka: • Vytvořit a realizovat koncepci propojené sítě kooperujících infor- mačních center vregionu, napojenou na nadregionální sí a zajistit Lze namítnout, že takto naprosto jednoznačně, konkrétně číselně vyjád- masivní propagaci turistických možností regionu, která bude po- řit a charakterizovat základní rozvojovou vizi je příliš odvážné a vyjádřit stupně negovat špatnou ekologickou pověst regionu. pochybnosti, zda použití v podstatě ekonomických kriterií na této úrov- • Vytvořit v regionu metodické pracoviště, které bude podporovat ini- ni strategického projektování je správné. Tvrdíme, že je to odvážné a že ciativy obcí a podnikatelských subjektů při přípravě investic a vyu- je to správné. Jde o to, aby se obyvatelstvo regionu zrozvoje turismu žívání dotačních titulů pro výstavbu infrastruktury cestovního ru- uživilo, jak už jsme zdůraznili vúvodu, a vtakovém případě lze naplnění chu a turistických atrakcí v regionu. cílů měřit zejména penězi. Proto musí být základní cíle orientovány eko- • S mikroregiony, které tvoří Region Beskydy, zpracovat koordinova- nomicky. ný program mikroregionálních akcí, podporujících rozvoj cestovní- ho ruchu v Beskydech. Vážnější je výhrada, že analytická část této studie nevymezila přesně • Najít prostředky a realizátory turistických atrakcí, které nejsou v re- výchozí hodnoty oněch výše uvedených rozvojových parametrů, což gionu obvyklé a realizovat je obcemi, mikroregiony nebo regionem nebylo možno splnit vzhledem ktomu, že tyto údaje nejsou kdispozici. jako opakovatelné pilotní projekty. Ztohoto důvodu je vkapitole 2.2.4. navržen způsob monitoringu roz- • Zpracovat na úrovni regionu ve spolupráci s obcemi projekt rozvoje hodujících rozvojových parametrů, včetně získání jejich výchozích hod- lyžařských středisek, směřující k postupnému koncepčnímu dosa- not místním monitoringem a vazbou na čerstvé výsledky sčítání lidu. žení vývoje od hnízdových středisek k propojené struktuře typu ly- Rozvojové parametry, zde navržené jako cílové, odpovídají naprosté žařského ráje a vytvořit podmínky pro podporu jeho realizace v re- nezbytnosti určité masivnosti celkového rozvoje cestovního ruchu gionu. vregionu, aby vůbec bylo reálné a ekonomicky návratné investovat do • Zpracovat na úrovni regionu ve spolupráci s obcemi projekt rozvoje infrastruktury, služeb a atrakcí, avšak zdaleka nedosahují současné úrov- lyžařských běžeckých tras a na ně navazujících služeb a výkonnost- ně obvyklé vzemích s rozvinutým turistickým ruchem jako jsou z nepří- ních prvků, včetně organizace a zajištění úpravy těchto tratí a reali- mořských zemí Rakousko nebo Švýcarsko, o přímořských zemích jako je Španělsko, Portugalsko, Francie, Itálie a Řecko ani nemluvě. zovat takový pilotní projekt na okružní cestě kolem Skalky. VRakousku a Švýcarsku jsou celkové příjmy zturistického ruchu • Zpracovat na úrovni mikroregionů projekty rozšíření stávajících zna- vposledních 5 letech na úrovni 8,5 mld. US $, což po přepočtu na Kč čených turistických pěších, cykloturistických, agroturistických tras a na každého obyvatele těchto zemí včetně dětí a důchodců představuje o na ně napojené výkonnostní prvky a adrenalinové vložky a dát ho 40 tis. Kč / obyvatele za rok vRakousku a 51,5 tis. Kč / obyvatele a rok k dispozici obcím a podnikatelské veřejnosti k dispozici jako inspi- ve Švýcarsku. Mají-li být naše cíle jednak reálné a také mobilizující, pak rativní materiál. Zajistit realizaci a financování (podporu) pilotního polovina současných výsledků Rakouska a Švýcarska (celostátně) projektu. vRegionu Beskydy po 20 letech (přepočteno jen na obyvatelstvo regi- • Vytvořit v regionu podmínky pro urychlenou realizaci investičních onu, kde jiné výnosy jsou značně omezené) není nereálným ani příliš akcí do výstavby infrastruktury cestovního ruchu, které jsou obce- vysokým cílem. I tak je to cíl náročný, složitý avšak důstojný a mobili- mi stavebně připraveny. zující. Ostatní projektované konkrétní číselné cílové parametry jsou od- • Realizovat regionem aspoň jednu příkladnou turistickou atrakci jako vinuty ztéto úvahy a zodhadu potřeby investic pro dosažení cílové vize kombinovanou investici privátního a dotačního kapitálu. Nabízí se rozvoje. rozsáhlý projekt mikroregionu povodí Morávky, a to realizace turis- tické cesty Radegast. • Inicializovat a účastnit se zpracování rozvojového generelu regio- 2.3.2. Základní prioritní cíle nu, který by přinesl argumenty pro potřebu přepravování územního plánu velkého územního celku (Ostravsko) zhlediska současného • Intenzivní a koordinovanou aktivitou obcí ve spolupráci s privátní- poznání a potřeb regionu při zohlednění rozvojových koncepcí ces- mi investory vytvořit v centrální horské části regionu Beskydy tovního ruchu. a v oblasti kolem rekreačních vodních ploch v regionu moderní in- • Podrobit koncepci rozvoje regionu posouzení specialistů na ces- frastrukturu cestovního ruchu, která zvýší turistickou návštěvnost tovní ruch a soukromé podnikání vtomto odvětví zRakouska nebo na 80.000 turistů za den v letní sezóně, 50.000 turistů v zimní sezó- jiné alpské země (Francie, Itálie) vrámci přeshraniční spolupráce ně, 20.000 turistů v prodloužených sezónách s důrazem na vyrov- se zeměmi EU a využít jejich zkušeností při korekci dílčích cílů. nání počtu pobytových turistů k počtu krátkodobých marketingo- • Vytvořit v regionu prostřednictvím sdělovacích prostředků, vystou- vých skupin. K termínu roku 2010 dosáhnou 40% tohoto cíle. pení a jednání představitelů samosprávy i státní správy takové kli- • Podporou investičních akcí privátních investorů a obcí do turistic- ma, které jednoznačně podporuje privátní investice do infrastruktu- kých atrakcí v ostatních obcích regionu Beskydy dosáhnout vytvo- ry cestovního ruchu. ření mnohotvárné nabídky turistických atrakcí ve všech obcích re- gionu, jako zázemí pro oblasti velké turistiky regionu a zdroj příjmů Vyhlašovat a odměňovat pravidelně každý rok jeden privátní subjekt a podnikatelů i občanů obcí těchto oblastí z příměstské turistiky po- jednu obec nebo mikroregion za investici do rozvoje cestovního ruchu v pracovní a jednodenní marketingové skupiny. Dosáhnout, aby kaž- regionu (turistická stavba roku).

74 2.3.4. Realizační opatření a projekty a propojit ho prostřednictvím informačních center na cestovní kan- celáře. • Účinnou koordinací zúrovně regionu, která podchytí propagační • Zajistit metodickou pomoc občanům, kteří budou poskytovat uby- aktivity jednotlivých podnikatelských subjektů v oblasti turistiky, tování vsoukromí, včetně pomoci informačních center při získává- obcí, mikroregionů a Regionu Beskydy prosadit a motivovat vznik ní klientů. jednotné propagační strategie, tak, aby reklamní a propagační ma- • Vytvořit podmínky pro poskytování metodické pomoci privátním teriály o regionu měly všechny jednotný grafický styl a obsah pod- podnikatelům, obcím a mikroregionům při získávání dotací porující základní rozvojové koncepce tohoto regionu. Při naplnění kinvesticím podporujícím rozvoj cestovního ruchu zprogramu roz- tohoto projektu musí sehrát nenahraditelnou roli Region Beskydy voje venkova, programu SAPARD a dalších. a vytvořit si ktomu potřebné odborné zázemí a stimuly zajímavé • Uspořádat první ročník semináře cestovního ruchu s orientací na pro všechny aktivní účastníky realizace rozvojové vize Region Beskydy, dát mu vhodný název a založit tradici jeho každo- • Vytvořením metodického zázemí a koordinací všech aktivit cestov- ročního konání v atraktivních místech Beskyd vpředsezónním ob- ního ruchu na úrovni regionu, mikroregionů a obcí cílevědomě dobí. Na konání semináře postupně napojit prezentaci turistických a aktivně podporovat vznik ucelených a vzájemně propojených kom- možností vregionu sdůrazem na rozvojové (nové) výsledky a roz- plexně pojatých produktů cestovního ruchu, které osloví a přilákají šířit postupně tuto aktivitu o trh sprodukty cestovního ruchu do- různé skupiny turistů všech cílových marketingových skupin stupných vregionu. Aktivitu postupně transformovat do veletrhu sdůrazem na zainteresování pobytových turistů. turistiky vBeskydech, příkladem může být stále rostoucí rozsah, • Pokud jde o ucelené produkty cestovního ruchu preferované zájem a doprovodné akce, zpočátku nevýznamné akce o vytápění, vRegionu Beskydy zaměřit se především na : pravidelně konané ve Frýdlantě n. O. Nic nestojí vcestě, aby právě - pobytovou rekreaci vhorském prostředí sdrobnými toto město sehrálo při realizaci tohoto projektu významnou organi- sporty, poznávacími vycházkami, výlety do zajímavých zační úlohu. míst za poznáním, srehabilitací a programem pro děti, • Na úrovni Regionu Beskydy vytvořit a financovat pracovní skupinu - pobytovou rekreaci u vody sširokou nabídkou vodních odborníků, která se pokusí nalézt alternativy chatařské problemati- sportů a zábavy pro děti a dospělé salternativní nabídkou ky, jež by přispěly kezvýšení výnosů obcím, podnikatelům a obča- lákavého programu při špatném počasí, nům horské i podhorské oblasti zexistence tohoto regionálně spe- - kombinace pobytové rekreace u vody svýlety do hor cifického fenoménu. a obráceně, • Na úrovni Regionu Beskydy nebo na úrovni Moravskoslezského kraje - pobytovou rekreaci vpodhorském prostředí smožností vytvořit a financovat pracovní skupinu odborníků, která posoudí sportovního vyžití a nabídkou poznávacích výletů různými novou situaci, jež vytváří vznik Moravskoslezského kraje totožného dopravními prostředky i pěšky, sregionem NUTS 2 zhlediska pravidel EU, sohledem na rozdělení - tenisové pobyty smožností tenisové školy, Moravskoslezských Beskyd i CHKO Beskydy do dvou krajů, přičemž - golfové pobyty smožností golfové školy, Zlínský kraj nemá vlastnosti NUTS 2 a současně podmínky rozvoje - putování Beskydami pěšky za poznáním, odpočinkem turismu vostravské a valašské části Beskyd jsou do značné míry různé. Je otázkou, zda za této situace není racionální a vzájmu ob- a zábavou se zajištěným ubytováním po trase nebo čanů Ostravska předefinovat velké územní celky včetně příslušných hvězdicově sjedním nebo dvěma místy ubytování vlétě územně plánovacích procesů. i vzimě, • Předložení návrhu na rozdělení velkého územního celku Beskydy na - putování Beskydami na horských kolech za poznáním, samostatná území (včetně nové definice chráněných oblastí), spe- odpočinkem a zábavou se zajištěným ubytováním po ciálně vyčlenit část, která patří do Moravskoslezského kraje (tento trase nebo hvězdicově sjedním nebo dvěma místy návrh může získat podporu, protože je stejně problematickým i na ubytování vlétě, na podzim i vzimě, severu Čech). Kromě toho je argumentem i to, že Moravskoslezský - putování Podbeskydskou pahorkatinou koňmo za kraj jako jeden zmála má statut NUTS 2, což zhlediska vstupu do poznáním, odpočinkem a zábavou se zajištěným EU není zanedbatelné. ubytováním po trase nebo hvězdicově sjedním nebo • Projednat sněkterými krajskými zastupiteli vytvoření spolu dvěma místy ubytování vlétě, na podzim i vzimě, sposlanci a senátory Ostravska silné lobby, která by buï celostát- - pobyty vBeskydech sadrenalinovými sporty, ně, ale možná že jako regionální experiment, dosáhla privatizace - Beskydská military – pobyt se soutěží vadrenalinových lesů, by by to měla být i nejhorší varianta, kterou je navrácení lesů sportech, církvi (vždycky je lepší než vlastnictví státu). - sjezdové lyžování vBeskydech subytováním vjednom • Vytvořit expertní skupinu u krajského zastupitelstva, která by našla místě a zajištěnou dopravou do různých středisek, legislativní oporu pro řešení chatařského fenoménu a prostřednic- - putování po Beskydech na běžkách se zajištěným tvím krajské iniciativy by byla prosazena do české legislativy. ubytováním po trase nebo hvězdicově sjedním nebo • Využít poznatků zanalytické a syntetické částí této studie pokud jde dvěma místy ubytování, o historické, kulturní, náboženské a přírodní zajímavostí a atrakce - dětské táborové letní a zimní pobyty, a samostatně je publikovat pro podporu rozvoje turismu vregionu, - dětské putovní tábory vBeskydech, a to nejen vklasicky tištěném propagačním materiál, ale současně - poznávací pobyty vPodbeskydí skulturním, i na internetu. náboženským nebo historickým zaměřením, • Využít poznatků zanalytické a syntetické částí této studie pokud jde - speciální pobytové programy pro seniory, o možnosti sportovního vyžití vregionu Beskydy a samostatně je - kombinované letní byty dětí a dojíždějících rodičů, publikovat pro podporu rozvoje turismu vregionu nejen klasicky, - letní byty pro rodiny sdětmi se speciálním programem ale i na internetu. pro děti. • Publikovat klasicky i na internetu podnikatelské záměry obcí a pod- • Vrámci Regionu Beskydy ustavit zájmové sdružení podnikatelů nikatelské možnosti (záměry) vobcích a mikroregionech, uvedené poskytujících ubytování za účelem koordinace využívání jednotli- vkapitole o investičních nabídkách pro rozvoj cestovního ruchu vých turistických atrakcí a komplexních produktů cestovního ruchu vRegionu Beskydy ztéto studie.

75 • Zřídit funkci profesionálního „regionálního manažera cestovního 2.3.5. Rozvojová koncepce a úlohy turistických center ruchu“, jehož pracovní náplni bude realizace a podpora této roz- vRegionu Beskydy vojové vize zúrovně Regionu Beskydy. Najít způsob financování této funkce na úrovni 280 až 300 tis. Kč ročně a postupně vytvářet Turistická informační centra jsou ve všech vyspělých zemích považová- předpoklady pro vznik malého, leč výkonného realizačního týmu na za cenné nástroje koordinace místních a regionálních aktivit v ces- kolem tohoto projektového manažera mladých, agresivních a zapá- tovním ruchu. Pracovníci informačních center bývají často zaměstnan- lených odborníků (asi 1mil.Kč/ rok). Jeví se racionální a perspektiv- ci obecních úřadů, na úhradě jejich mzdy se ovšem částečně podílejí ní napojení tohoto manažera na jedno nebo strukturu turistických i místní podnikatelé, jejichž služby jsou prostřednictvím informačních informačních center vregionu. center široce propagovány. • Iniciovat a podpořit vznik „Asociace podnikatelů vcestovním ru- chu vRegionu Beskydy“ jako spolupracující a poradenské institu- VČeské republice je vsoučasnosti kolem 200 turistických informač- ce při Regionu Beskydy a dosáhnout, aby realizace této vize se stala ních center na různé kvalitativní či „zřizovatelské“ úrovni, srůzným vět- společnou koncepcí a programem, přičemž základním postupným ším či menším právem označení informační centrum užívat. cílem realizace tohoto projektu je, aby podnikatelé voblasti cestov- ního ruchu se přesvědčili, že s podporou jejich aktivit pro realizaci Jejich funkce spočívají především vzabezpečení a poskytování nezá- vislých informací o nabídce služeb cestovního ruchu a turistiky vmístě rozvojové vize ze strany regionu, obcí a krajské samosprávy je reál- i regionu, zajišování propagace nabídky cestovního ruchu, turistiky, ná a hlavně trvalá rozvojová koncepce regionu. kulturních, společenských a sportovních akcí, spolupráce a koordina- ce při vytváření nabídky služeb CR a zajišování místních dat do infor- V kapitole 2.3 a jejich podkapitolách jsme formulovali rozvojovou vizi mačního systému, který využívají i jiné subjekty. Informační centrum Regionu Beskydy prostřednictvím hierarchické struktury reálných a jed- bývá umístěno na veřejně přístupném místě sdobrou dopravní dostup- noznačných cílů. Skutečná realizovatelnost cílových řešení vkonkrétních ností, viditelně označeno piktogramem „I“ a otevřeno minimálně šest podmínkách regionu, především pak vzájemná provázanost realizace dní vtýdnu. Vybavení střediska musí sloužit kzajištění minimálního stan- rozvojových koncepcí ve všech územních oblastech regionu, pokud jde dardu poskytovaných informací a služeb. o celkový efekt a výnosy pro místní obyvatelstvo, je zásadní podmín- kou úspěchu. Cítíme potřebu zdůraznit na jedné straně, že nelze rozvíjet Ideální je, když turistické informační centrum je samostatnou organiza- jednu oblast bez rozvoje ostatních oblastí, protože rozvoj turismu v jed- cí, která se věnuje pouze provozu informačního centra, samotné IC tak né podporuje rozvoj v ostatních a obráceně, avšak na druhé straně, že není „odstíněno“ dalšími službami. Vtypických centrech soustředěné- rozvoj infrastruktury a velké pobytové turistiky v oblasticentrálních ho cestovního ruchu, kde si samotné turistické informační centrum na Beskyd je pro rozvoj turismu a cestovního ruchu vregionu nenahradi- sebe vydělá, je zpravidla jeho provozovatelem soukromá právnická či telný. Kromě toho může být úspěšný jen tehdy, bude–li postupně cíle- fyzická osoba, i když i zde je obvyklé, že město, či obec má na provozu vědomě naplňovat komplexní integrovanou vizí rozvoje turismu vtéto informačního centra svůj podíl a tomu odpovídající vliv. oblasti. Máme tím na mysli, že není natolik významné, zda bude např. ”vodní svět” postaven ve Vratimově, Starém Městě nebo Soběšovicích, Vostatních obcích, zhlediska cestovního ruchu „běžných“, kde infor- ale to, zda podmínky vcentrálních Beskydech přilákají desetitisíce ma- mační centrum není zpravidla ziskové, respektive tyto „zisky“ jsou ne- jetných turistů vzimě i vlétě, kteří se ubytují tam nebo i v podhorské přímé ve formě daní a poplatků odvedených za prodané a spotřebované částí Beskyd. služby, se naskýtají další možné formy existence, jako je plnění infor- mačních funkcí některou zcestovních kanceláří nebo že informační funk- ce plní útvar nebo zařízení městského či obecního úřadu.

Jako nejvýhodnější se vsoučasné době jeví, když informační centrum provozuje společnost určená výhradně ktomuto účelu (s.r.o., o.p.s., příspěvková organizace, sdružení právnických osob ve smyslu §20 f Občanského zákoníku), založená buï obcí samotnou, respektive něko- lika obcemi, mikroregionem, a nebo společně svybranou právnickou osobou, případně dalšími subjekty, podnikajícími vturistickém ruchu. Základní strukturu podávaných informací tvoří informace společensko politické, geografické, informace o přírodních zajímavostech, naučných stezkách, chráněných územích a podobně, informace o památkách včetně provozní doby a vstupného, informace zoblasti kultury, tedy programy koncertů, divadel, kin, výstav, programů galerií a expozic muzeí, boho- služeb.

Zoblasti turistiky jsou to informace o nejzajímavějších událostech ces- tovního ruchu vcelé České republice, adresáře nejvýznamnějších sub- jektů vcestovním ruchu, samozřejmě sí turistických informačních cen- ter, možnosti pro aktivní a pasivní sportovní vyžití, výlety do okolí, tu- ristické a cykloturistické trasy a další společensko-zábavní aktivity, podmínky vstupu do České republiky, vízové povinnosti, umístění smě- náren, peněžních ústavů, aktuální kurzy koruny kjiným měnám.

Vdopravě pracovníci turistických informačních center mají přehled o dostupnosti jednotlivých míst veřejnou dopravou, o provozu lanovek a vleků, taxislužby. Databáze informačního centra by měla obsahovat

76 informace o půjčovnách aut, opravnách, parkovištích, čerpacích stani- Rozvojové cíle a koncepce by měly spočívat na těchto zásadách: cích, samozřejmě by neměly chybět informace o dopravě letecké. • Vytvářet a podporovat vznik dalších informačních center, alespoň Další skupinou jsou informace zjistého pohledu komerční, ale i ty jsou sezónně otevřených, vhorské oblasti, tedy vČeladné,Ostravici (tam ve své minimální podobě zařazeny do základních informací zdarma. Jsou vzniká), případně v Bílé, pro obce Morávka, Krásná, Pražmo a Raš- to adresáře hotelů a dalších ubytovacích možností, druhy a kategorie kovice nejlépe v Pražmě, a dále vŘece. Další IC by měla pracovat gastronomických zařízení, obchodní domy, nákupní centra atd. pro oblast přehrad Žermanice a Těrlicko. Pokud jde o právní formu, či způsob organizace, platí, že by se mělo jednat o relativně samo- Samozřejmě nesmí vturistickém informačním centru chybět skupina statné organizace, vjejíž náplni bude pouze IC a cestovní ruch. tzv. důležitých informací, jako telefony a adresy hasičů, policie, rychlé • Podporovat vznik komunikačních vazeb mezi IC na bázi mezilid- záchranné služby, lék. pohotovosti, horské služby, veterinární služby ských vztahů (vzájemné kontakty) vrámci permanentní informační a pod., adresy úřadů a institucí, diplomatická zastoupení, univerzity, činnosti, ale měla by být zabezpečena i metodická pomoc na bázi školy. pravidelných workshopů pracovníků informačních center, přičemž Zhlediska rozvoje a podpory rozvoje cestovního ruchu na takovém úze- je podstatné, aby se těchto workshopů účastnili pracovníci mí, jakým je Region Beskydy, je mimořádně významné především: srozhodovacími pravomocemi. Účast pracovníků IC na veletrzích a výstavách CR vrámci regionálních expozic by měla být samozřej- • koordinace činností sítě informačních center vregionu, mostí. • jednotné metodické principy fungování těchto zařízení, • Vytvořit profesionální integrovaný datový nástroj, do něhož by všich- • integrace dat všech informačních center regionu, ni informace mohli vkládat a všichni znich mohli těžit na bázi inter- • napojení na vyšší hierarchické informační struktury (krajské, repub- netových informačních nástrojů smožností, aby data mohly užívat likové a mezistátní). i ostatní subjekty podnikající vcestovním ruchu.

Je zřejmé, že jednotlivá informační centra vregionu, snad i vrepublice, Nositelem a investorem informačního systému by mělo být zřejmě Sdru- by měla spolu na určité úrovni spolupracovat - komunikovat. A to pře- žení Region Beskydy, nebo organizace či společnost, kterou sdružení devším proto, aby byla zabezpečena určitá úroveň a rozsah informací pověří, například Beskydské informační centrum. regionálního resp. celorepublikového charakteru a významu, a rovněž proto, aby turista vregionu měl možnost získávat podrobné informace vkaždém informačním centru, či informačním bodu.

Stát, resp. ministerstvo pověřené řešit problematiku CR, však ktakovému požadavku přistupuje velice vlažně a krajské úřady teprve hledají svoje pozice. Částečně se toto snaží řešit ATIC ČR (Asociace turistických in- formačních center ČR), která jakýsi základ metodiky zpracován má.

Významnou podporu a roli tu může přinést Region Beskydy, zvl᚝ vsoučasné době, kdy už není prvořadým problémem sjednocení soft- ware, respektive hardware, protože je dnes jisté, že vše toto je možno zajistit vprostředí internetu. Otázkou je, zda má smysl hledat vlastní integrační cesty nebo využít ověřených postupů vjiných turisticky vy- spělých zemích. Nabízí se například přijmout na úrovni regionu model, který vDánsku provozuje, koordinuje a podporuje stát. Dánská centrála cestovního ruchu provozuje informační systém, na který se může napo- jit jakékoliv informační centrum, které splní stanovené podmínky, tedy vybavení, provozní dobu, minimální odborné znalosti zaměstnanců, za- bezpečuje minimální stanovený rozsah informací zdarma do zmíněné- ho celodánského informačního systému (jde o obchod, kde se platí in- formacemi vlastními za informace cizí). Takovéto informační středisko obdrží státní certifikát a může využívat dalších výhod včetně finančního příspěvku. Za zmínku stojí, že provozovatelem takovéhoto informační- ho centra může být jakákoliv organizace či soukromá osoba, obdobou naší správy silnic počínaje, přes obce, města, sdružení obcí, cestovní kanceláře, až po soukromé společnosti.

Stávající situace vRegionu Beskydy je vrozvojovém počátku. Vsoučasné době jsou vregionu vprovozu čtyři informační centra, která provozují tři organizace (viz analytická část strategie). Připravuje se zprovoznění dalšího informačního centra na Ostravici. Tato IC však spolu, kromě nahodilých případů, vzájemně nekomunikují, samozřejmě svýjimkou Frýdku-Místku a Frýdlantu n. O., které patří pod jednu organizaci. Vů- bec se tedy nedá říct, že by tato čtyři IC měla nějaký společný základ informací o regionu. Je to špatný začátek rozvoje cestovního ruchu vregionu.

77 3. INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ PRO 3.1. Struktura investičních možností a potřeb pro rozvoj cestovního ruchu vregionu ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU VREGIONU BESKYDY Předmětem této kapitoly je splnění mimořádně významného úkolu této studie, a to prezentovat pokud možno co nejkompletnější nabídku in- Rozvojové úlohy obcí a mikroregionu při investování do infrastruktury vestičních možností a nabídek pro privátní investory v Regionu Besky- jsou nezastupitelné. Jejich současná pozice při získávání potřebných dy, které vyplývají ze známých rozvojových záměrů obcí, ale i ty, které dotačních titulů je rovněž mimořádná. Avšak je mimořádně důležité zdů- jsou pro realizaci cílové vize potřebné a v záměrech obcí se nevyskytují. raznit, že nenahraditelným a nezastupitelným problémem je vytvoření Vprvní skupině jsou zde uvedeny rozhodující rozsáhlé projekty, které podmínek pro významné proniknutí privátního investičního kapitálu, jak vyžadují specifické podmínky a jsou pro splnění celkových rozvojových místního (regionálního), tak kapitálu nadregionálního, českého cílů nenahraditelné. Ve druhé skupině jsou uvedeny projekty sdílčím i zahraničního, do rozvoje infrastruktury turismu a vytváření dalších tu- vlivem na rozvoj cestovního ruchu, jejichž realizace je však pro splnění ristických atrakcí. celkových rozvojových cílů nezanedbatelná, přičemž skýtá možnosti al- ternativ výběru dle posouzení investora vkontextu se stávající situací Vytvoření takových podmínek především znamená: popsanou vsyntetické části této studie. Tyto projekty jsou dále sesku- peny dle jejich obsahového zaměření. Obě skupiny obsahují také pro- • přehledné a přesvědčivé rozvojové klima pro perspektivy a inves- jekty, které jsou již vrealizaci nebo těsně před jejich zahájením obcemi tiční koncepce vregionu, nebo privátními subjekty a dokumentují, že podpora privátních investic • dostatečně mohutná kapacita potenciálních uživatelů budoucích v regionu existuje, vytváří pro privátní sektor solidní podnikatelské pro- investic nebo aspoň přesvědčivé argumenty rozvoje kapacit, středí a předpoklady pro získání finančních prostředků zrůzných pro- • argumenty podpořené skutky, že investice do rozvoje turismu mají gramů. Poslední část této kapitoly pak obsahuje přehled projektů a budou mít v regionu rozhodnou a trvalou aktivní podporu míst- včlenění dle území jejich předpokládané nebo již zahájené realizace. ních a regionálních samosprávných a státních orgánů, Termíny realizace uvedené u jednotlivých projektů jsou pouze orientač- • vytvoření jednoduchých a lehce dostupných investičních pobídek ní, skutečnost bude záviset zejména na získání investorů a finančních pro privátní investice do rozvoje turismu vregionu. prostředků.

Množství turistů, kteří navštěvují danou oblast má samozřejmě jistá omezení shora, aby životní prostředí i atraktivnost území zhlediska účast- 3.1.1. Rozhodující rozsáhlé projekty pro rozvoj níků turistického ruchu netrpělo a bylo vrelaci strvale udržitelným roz- cestovního ruchu vojem krajiny. Na druhé straně vlastní rozvoj turismu voblasti, zvláště rentabilita investic (privátní investice musí být rentabilní, protože pod- nikatelé nejsou ani úřadem práce, ani sociálním zabezpečením, ale pod- Název projektu: Lyžařský areál na Lysé hoře nikateli, kteří potřebují zisk) do jednotlivých turistických atrakcí vyžadu- Identifikační číslo: 1-1 je určitou masivnost poptávky, tedy počet turistů, znichž část si vybere Místo realizace: Malenovice, Krásná právě onu atrakci, do níž investoval privátní podnikatel za účelem svého Odhad investic: 300 mil. Kč vlastního zisku. Jde o klasickou zpětnou vazbu, kdy privátní podnikatel Termín realizace: 2003 - 2010 investuje do turistické atrakce, pokud mu oblast vytváří dostatečnou Poznámka: Projekt zpracován již vroce 1994, nutno nabídku a zpětně každá zrealizovaných atrakcí zvyšuje atraktivitu území aktualizovat a po schválení postupně realizovat. a počet jeho návštěvníků. VRegionu Beskydy je třeba nastartovat pro- ces těchto zpětných vazeb a to je nesmírně důležité i složité. Je k Název projektu: Lyžařský areál Kněhyně – Stolová tomu především třeba koncentrace a jednotného působení všech účast- Identifikační číslo: 1-2 níků rozvojového procesu počínaje krajskou samosprávou, přes regi- Místo realizace: Čeladná on, mikroregiony, obce, podnikatele až po jednotlivé občany, k jejichž Odhad investic: 250 mil. Kč prospěchu je tento proces nastartován. Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Studie zpracována. Při tom je třeba využít každé rozvojové možnosti a příležitosti, která existuje a podporuje stanovené rozvojové směry a cíle. Typický negativ- Název projektu: Lyžařský areál Ondřejník ní příklad přehlížení reálných možností je skutečnost vyplývající Identifikační číslo: 1-3 z analytické částí této studie, z nichž vyplývá, že turistických atrakcí je Místo realizace: Lhotka vregionu do jisté míry nemálo (nemáme odvahu říci dost), ale jako by o Odhad investic: 160 mil. Kč nich málo kdo věděl nebo jsou nedostupné, možná že i nepřístupné Termín realizace: 2005 - 2010 (odstrašujícím příkladem je vnávrhu územního plánu velkého územní- Poznámka: Včetně vod. nádrží a umělého zasněžování. ho celku jednoznačně onačený prales Mionší jako turistická atrakce, i když je již drahně let normálním smrtelníkům nepřístupný). Je možné, Název projektu: Lyžařský areál Smrk že počet zjištěných turistických atrakcí vregionu je jako výchozí pro Identifikační číslo: 1-4 nastartování onoho zpětnovazebního kolotoče privátních investic opravdu Místo realizace: Ostravice dostačující, přesto však majitelé hotelů tvrdí, že svým pobytovým hos- Odhad investic: 100 mil. Kč tům nemají co nabídnout. Jsme názoru, že toto dilema by šlo vyřešit Termín realizace: 2002 - 2005 bez velkých investic, že by vtom mohly sehrát pozitivní úlohu infor- Poznámka: Rozšíření stávající sjezdovky, vybudování mační centra a že by nastartování onoho zpětnovazebního prostředí se zázemí. mohlo stát operativním cílem již pro tuto turistickou sezónu.

78 Název projektu: Lyžařský areál Bílý Kříž Název projektu: Sportovní areál Identifikační číslo: 1-5 Identifikační číslo: 1-14 Místo realizace: Staré Hamry, Krásná Místo realizace: Soběšovice Odhad investic: 180 mil. Kč Odhad investic: 40 mil. Kč Termín realizace: 2003 - 2006 Termín realizace: 2001 - 2004 Poznámka: Obecní pozemek 1,05 ha – aktuální inv. nabídka. Název projektu: Dokončení lyžařského areálu Morávka Identifikační číslo: 1-6 Název projektu: Areál vodních sportů Místo realizace: Morávka Identifikační číslo: 1-15 Odhad investic: 8 mil. Kč Místo realizace: Soběšovice Termín realizace: 2001 - 2003 Odhad investic: 30 mil. Kč Poznámka: Již v realizaci. Termín realizace: 2001 - 2004 Poznámka: Obecní pozemek 0,65 ha – aktuální inv. nabídka.

Název projektu: Letní bobová dráha Název projektu: Lanovka Malenovice – Lysá hora Identifikační číslo: 1-16 Identifikační číslo: 1-7 Místo realizace: Těrlicko Místo realizace: Malenovice Odhad investic: 50 mil. Kč Odhad investic: 200 mil. Kč Termín realizace: 2001 - 2004 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Aktuální inv. nabídka.

Název projektu: Sáňkařská dráha Samčanka Název projektu: Vodní doprava motorovou lodí Identifikační číslo: 1-8 Identifikační číslo: 1-17 Místo realizace: Staré Hamry Místo realizace: Těrlicko Odhad investic: 80 mil. Kč Odhad investic: 30 mil. Kč Termín realizace: 2002 -2005 Termín realizace: 2001 - 2005 Poznámka: Komplexní rekonstrukce včetně zázemí. Poznámka: Aktuální inv. nabídka.

Název projektu: Sedačková lanovka na Grúň přes přehradu Šance Název projektu: Zřízení nové pláže Identifikační číslo: 1-9 Identifikační číslo: 1-18 Místo realizace: Staré Hamry Místo realizace: Těrlicko Odhad investic: 90 mil. Kč Odhad investic: 25 mil. Kč Termín realizace: 2003 - 2006 Termín realizace: 2001 - 2004 Poznámka: Aktuální inv. nabídka Název projektu: Ostravská chata Identifikační číslo: 1-10 Název projektu: Víceúčelová hala a bazén ve Frýdku - Místku Místo realizace: Ostravice Identifikační číslo: 1-19 Odhad investic: 25 mil. Kč Místo realizace: Frýdek - Místek Termín realizace: 2001 - 2004 Odhad investic: 160 mil. Kč Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: Záměr schválen, aktuální investiční nabídka. Poznámka: Studie zpracována. Název projektu: Kempink Ostravice Identifikační číslo: 1-11 Místo realizace: Ostravice Odhad investic: 18 mil. Kč Termín realizace: 2003 - 2006 Poznámka: Špačkovy rybníky.

Název projektu: Vodní svět (akvapark) Identifikační číslo: 1-12 Místo realizace: Staré Město Odhad investic: 80 mil. Kč Termín realizace: 2001 - 2004 Poznámka: Obecní pozemek 4,8 ha včetně sítí – aktuální investiční nabídka.

Název projektu: Vodní svět (akvapark) Identifikační číslo: 1-13 Místo realizace: Vratimov Odhad investic: 80 mil. Kč Termín realizace: 2001 - 2004 Poznámka: Projekt zpracován, aktuální inv. nabídka.

79 3.1.2. Alternativní projekty sdílčím vlivem na Název projektu: Běžkařské tratě Krásná rozvoj cestovního ruchu v regionu Identifikační číslo: 2-2-3 Místo realizace: Krásná a) Skupina projektů 2-1 - Lyžařské areály Termín realizace: 2003 - 2006 Poznámka: Název projektu: Úprava a rozšíření lyžařského areálu v Bílé Identifikační číslo: 2-1-1 Název projektu: Běžkařské tratě Armaturka Místo realizace: Bílá Identifikační číslo: 2-2-4 Termín realizace: 2001 - 2004 Místo realizace: Staré Hamry Poznámka: Vybudování zázemí a prodloužení sjezdovky. Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Název projektu: Lyžařský areál Frýdlant n. O. - Ondřejník Identifikační číslo: 2-1-2 c) Skupina projektů 2-3 - Cyklostezky Místo realizace: Frýdlant nad Ostravicí Termín realizace: 2004 - 2007 Název projektu: Cyklostezky Bílá Poznámka: Nutno vykoupit pozemky. Identifikační číslo: 2-3-1 Místo realizace: Bílá Název projektu: Lyžařská sjezdovka vKomorní Lhotce Termín realizace: 2001 - 2003 Identifikační číslo: 2-1-3 Poznámka: Místo realizace: Komorní Lhotka Termín realizace: 2004 - 2007 Název projektu: Cyklostezky Bruzovice Poznámka: Identifikační číslo: 2-3-2 Místo realizace: Bruzovice Název projektu: Areál skokanských můstků v Kozlovicích Termín realizace: 2001 - 2003 Identifikační číslo: 2-1-4 Poznámka: Místo realizace: Kozlovice Termín realizace: 2003 - 2005 Název projektu: Cyklostezky D. Domaslavice Poznámka: Úprava a rozšíření, tradiční soutěže. Identifikační číslo: 2-3-3 Místo realizace: Dolní Domaslavice Název projektu: Lyžařský areál Zlatník Termín realizace: 2001 - 2003 Identifikační číslo: 2-1-5 Poznámka: Místo realizace: Krásná Termín realizace: 2004 - 2007 Název projektu: Cyklostezka K. Lhotka - sauna Poznámka: Identifikační číslo: 2-3-4 Místo realizace: Komorní Lhotka Název projektu: Lyžařská sjezdovka v Řece Termín realizace: 2001 – 2003 Identifikační číslo: 2-1-6 Poznámka: Vybudování odpočinkové stanice. Místo realizace: Řeka Termín realizace: 2003 -2006 Název projektu: Cyklostezky Krásná Poznámka: Rekonstrukce + zázemí. Identifikační číslo: 2-3-5 Místo realizace: Krásná Název projektu: Lyžařské středisko Hůrky Termín realizace: 2001 - 2003 Identifikační číslo: 2-1-7 Poznámka: Místo realizace: Palkovice-Hůrky Termín realizace: 2002-2003 Název projektu: Cyklostezky Lučina Identifikační číslo: 2-3-6 b) Skupina projektů 2-2 - Běžkařské tratě Místo realizace: Lučina Termín realizace: 2001 - 2003 Název projektu: Běžkařské tratě Bílá Poznámka: Identifikační číslo: 2-2-1 Místo realizace: Bílá Název projektu: Cyklostezky S. Hamry Termín realizace: 2001 - 2004 Identifikační číslo: 2-3-7 Poznámka: Místo realizace: Staré Hamry Termín realizace: 2001 - 2003 Název projektu: Běžkařské tratě Ondřejník Poznámka: Identifikační číslo: 2-2-2 Místo realizace: Frýdlant n. O. Název projektu: Cyklostezky Sedliště Termín realizace: 2001 - 2004 Identifikační číslo: 2-3-8 Poznámka: Místo realizace: Sedliště Termín realizace: 2001 - 2003 Poznámka:

80 Název projektu: Cyklostezky Soběšovice Název projektu: Agropenzión s ekologickou farmou Identifikační číslo: 2-3-9 Identifikační číslo: 2-4-4 Místo realizace: Soběšovice Místo realizace: Lhotka Termín realizace: 2001 -2003 Termín realizace: 2001 - 2003 Poznámka: Poznámka: Již v realizaci.

Název projektu: Cyklostezky Šenov e) Skupina projektů 2-5 - Naučné stezky, parky, promenády Identifikační číslo: 2-3-10 Místo realizace: Šenov Název projektu: Naučná stezka „Mořské oko“ Termín realizace: 2001 - 2003 Identifikační číslo: 2-5-1 Poznámka: Místo realizace: Horní Domaslavice Termín realizace: 2002 - 2004 Název projektu: Cyklostezky Těrlicko Poznámka: Turistická atrakce. Identifikační číslo: 2-3-11 Místo realizace: Těrlicko Název projektu: Naučná stezka Lučina Termín realizace: 2001 - 2003 Identifikační číslo: 2-5-2 Poznámka: Návaznost na dálkovou cyklotrasu. Místo realizace: Lučina Termín realizace: 2002-2004 Název projektu: Cyklostezky Třanovice Poznámka: Identifikační číslo: 2-3-12 Místo realizace: Třanovice Název projektu: Promenádní chodník kolem Žermanické Termín realizace: 2002 - 2004 přehrady Poznámka: Výkonnostní okruh se zázemím. Identifikační číslo: 2-5-3 Místo realizace: Soběšovice, D.Domaslavice, Lučina, Žermanice.. Název projektu: Cyklostezky Václavovice Termín realizace: 2001 – 2003 Identifikační číslo: 2-3-13 Poznámka: Místo realizace: Václavovice Termín realizace: 2001 - 2003 Název projektu: Lesopark D. Domaslavice Poznámka: Podél II/473 Identifikační číslo: 2-5-4 Místo realizace: Dolní Domaslavice Název projektu: Cyklostezky Vělopolí Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-3-14 Poznámka: Místo realizace: Vělopolí Termín realizace: 2001 - 2003 Název projektu: Park a lesopark Vratimov Poznámka: Odpočinková místa u parku a rybníka. Identifikační číslo: 2-5-5 Místo realizace: Vratimov Název projektu: Cyklostezky Žabeň Termín realizace: 2002 -2005 Identifikační číslo: 2-3-15 Poznámka: Místo realizace: Žabeň Termín realizace: 2001 - 2003 Název projektu: Ptačí park Poznámka: Majetkoprávní problémy. Identifikační číslo: 2-5-6 Místo realizace: Třanovice d) Skupina projektů 2-4 - Jezdecké stezky, agroturistika Termín realizace: 2003 - 2006 Poznámka: Turistická atrakce, spolupráce fi. Agrochovex. Název projektu: Jezdecká stezka Ostravice-Malenovice-Slavíč Identifikační číslo: 2-4-1 Název projektu: Park stoletých stromů Místo realizace: Beskydy Identifikační číslo: 2-5-7 Termín realizace: 2002 - 2004 Místo realizace: Malenovice Poznámka: Prodloužení, včetně zázemí, prodloužení na Termín realizace: 2002 - 2005 další lokality. Poznámka:

Název projektu: Jezdecký areál Malenovice Název projektu: Park v tělovýchovném areálu D. Tošanovice Identifikační číslo: 2-4-2 Identifikační číslo: 2-5-8 Místo realizace: Malenovice Místo realizace: Dolní Tošanovice Termín realizace: 2001 - 2003 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Nabídka soukromého pozemku 26,4 ha. Poznámka: Obnova parku.

Název projektu: Agropenzión Selský dvůr Název projektu: Park a lesopark Dobratice Identifikační číslo: 2-4-3 Identifikační číslo: 2-5-9 Místo realizace: Stará Ves nad Ondřejnicí Místo realizace: Dobratice Termín realizace: 2001 - 2003 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Projekt zpracován. Poznámka:

81 Název projektu: Renaturalizace řeky Morávky - naučná stezka Název projektu: Expozice smaltovaných výrobků Identifikační číslo: 2-5-10 Identifikační číslo: 2-6-6 Místo realizace: Mikroregion povodí Morávky Místo realizace: Frýdlant n. O. Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Poznámka:

Název projektu: Obnova alejí Hukvaldy Název projektu: Pomník obětem přehrady Identifikační číslo: 2-5-11 Identifikační číslo: 2-6-7 Místo realizace: Hukvaldy Místo realizace: Dolní Domaslavice Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Poznámka: U Žermanické přehrady.

Název projektu: Žermanický lom Název projektu: Rekonstrukce zámku S. Ves n. O. Identifikační číslo: 2-5-12 Identifikační číslo: 2-6-8 Místo realizace: Žermanice Místo realizace: Stará Ves nad Ondřejnicí Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2001 - 2004 Poznámka: Turistická atrakce Poznámka: Již zahájeno

Název projektu: Okolo Frýdku cestička Název projektu: Rekonstrukce zámku v Hnojníku Identifikační číslo: 2-5-13 Identifikační číslo: 2-6-9 Místo realizace: Frýdek - Místek Místo realizace: Hnojník Termín realizace: 2002 -2005 Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: Naučná stezka Poznámka: V soukromém vlastnictví.

Název Projektu: Areál pro horská kola – Hůrky Název projektu: Komplexní rekonstrukce centra města Identifikační číslo: 2-5-14 Frýdlant n.O. Místo realizace: Palkovické Hůrky Identifikační číslo: 2-6-10 Termín realizace: 2002 Místo realizace: Frýdlant nad Ostravicí Termín realizace: 2004 - 2008 Poznámka: f) Skupina projektů 2-6 - Kulturní, společenské, historické apod. objekty g) Skupina projektů 2-7 - Areály a objekty pro cestovní ruch s vícená- Název projektu: Amfiteátr Kamenité sobnou nabídkou služeb a atrakcí Identifikační číslo: 2-6-1 Místo realizace: Vyšní Lhoty Název projektu: Areál pro cestovní ruch H. Bludovice Termín realizace: 2001 - 2004 Identifikační číslo: 2-7-1 Poznámka: Zvýšení využitelnosti. Místo realizace: Horní Bludovice Termín realizace: 2004 - 2007 Název projektu: Bezručova vyhlídka Poznámka: Identifikační číslo: 2-6-2 Místo realizace: Sedliště Název projektu: Areál pro cestovní ruch Třanovice Termín realizace: 2001 - 2004 Identifikační číslo: 2-7-2 Poznámka: Rozšíření, atrakce. Místo realizace: Třanovice Termín realizace: 2003 - 2006 Název projektu: Kulturní a společenský areál H. Bludovice Poznámka: Zázemí pro průmyslové zóny. Identifikační číslo: 2-6-3 Místo realizace: Horní Bludovice Název projektu: Areál pro cestovní ruch Bílý Kříž Termín realizace: 2004 - 2007 Identifikační číslo: 2-7-3 Poznámka: Místo realizace: Staré Hamry Termín realizace: 2003 - 2006 Název projektu: Areál Maryčky Magdonové Poznámka: Včetně revitalizace stávajících objektů Identifikační číslo: 2-6-4 a malého hraničního přechodu do SR. Místo realizace: Staré Hamry Termín realizace: 2001 - 2004 Název projektu: Areál pro cestovní ruch Frýdlant n.O. Poznámka: Obnova tur. atrakce, studie zpracována. Identifikační číslo: 2-7-4 Místo realizace: Frýdlant nad Ostravicí Název projektu: Expozice F. Duši Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-6-5 Poznámka: Vyžití objektu bývalých kotelen. Místo realizace: Frýdlant n. O. Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Rekonstrukce.

82 Název projektu: Areál pro cestovní ruch K. Lhotka Název projektu: Veřejné tábořiště Lhotka Identifikační číslo: 2-7-5 Identifikační číslo: 2-7-15 Místo realizace: Komorní Lhotka Místo realizace: Lhotka Termín realizace: 2004 - 2007 Termín realizace: 2003 - 2006 Poznámka: Poznámka:

Název projektu: Areál pro cestovní ruch Metylovice Název projektu: Víceúčelová hala Řepiště Identifikační číslo: 2-7-6 Identifikační číslo: 2-7-16 Místo realizace: Metylovice Místo realizace: Řepiště Termín realizace: 2001 - 2004 Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: Obecní pozemek 5 ha, aktuální inv. nabídka. Poznámka:

Název projektu: Areál pro cestovní ruch Vratimov Název projektu: Rekreační zóna Olešná Identifikační číslo: 2-7-7 Identifikační číslo: 2-7-17 Místo realizace: Vratimov Místo realizace: Frýdek - Místek, přehrada Olešná Termín realizace: 2004 - 2007 Termín realizace: 2003 - 2006 Poznámka: Poznámka: Rozšíření atrakcí a služeb, studie zpracována.

Název projektu: Autokempink Vyšní Lhoty Název projektu: Obchodní středisko Nižní Lhoty Identifikační číslo: 2-7-8 Identifikační číslo: 2-7-18 Místo realizace: Vyšní Lhoty Místo realizace: Nižní Lhoty Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: Poznámka: Pozemky 2,5 ha v majetku fyz. osob.

Název projektu: Vodní nádrž pro CR Brušperk Identifikační číslo: 2-7-9 h) Skupina projektů 2-8 - Sportovní areály a zařízení Místo realizace: Brušperk Termín realizace: 2002 -2004 Název projektu: Sportovní areál Hnojník Poznámka: Rozšíření služeb pro návštěvníky. Identifikační číslo: 2-8-1 Místo realizace: Hnojník Název projektu: Dětské hřiště S. Město Termín realizace: 2004 - 2007 Identifikační číslo: 2-7-10 Poznámka: Místo realizace: Staré Město Termín realizace: 2002 - 2005 Název projektu: Sportovní areál Krásná Poznámka: Identifikační číslo: 2-8-2 Místo realizace: Krásná Název projektu: Kempink D. Domaslavice Termín realizace: 2004 - 2007 Identifikační číslo: 2-7-11 Poznámka: Místo realizace: Dolní Domaslavice Termín realizace: 2002 - 2005 Název projektu: Sportovní areál Malenovice Poznámka: Identifikační číslo: 2-8-3 Místo realizace: Malenovice Název projektu: Kempink Lučina Termín realizace: 2001 - 2004 Identifikační číslo: 2-7-12 Poznámka: Pod hotelem Bytostav. Místo realizace: Lučina Termín realizace: 2002 - 2005 Název projektu: Sportovní areál N. Lhoty Poznámka: Rekonstrukce. Identifikační číslo: 2-8-4 Místo realizace: Nižní Lhoty Název projektu: Objekty pro rekreaci a ubytování H. Domaslavice Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-7-13 Poznámka: Místo realizace: Horní Domaslavice Termín realizace: 2002 - 2005 Název projektu: Sportovní areál Nošovice Poznámka: Nabídka soukromých pozemků o ploše 4 ha. Identifikační číslo: 2-8-5 Místo realizace: Nošovice Název projektu: Středisko Karmel Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-7-14 Poznámka: Místo realizace: Smilovice Termín realizace: 2001 - 2004 Název projektu: Sportovní areál Řeka Poznámka: Iniciativa Křes.spol., projekt zpracován. Identifikační číslo: 2-8-6 Místo realizace: Řeka u has. zbrojnice Termín realizace: 2002 - 2006 Poznámka: Obecní pozemek.

83 Název projektu: Rozšíření sportovního areálu V. Lhoty Název projektu: Rafting na řece Ostravici Identifikační číslo: 2-8-7 Identifikační číslo: 2-9-6 Místo realizace: Vyšní Lhoty Místo realizace: Ostravice, Frýdlant n. O. Termín realizace: 2001 - 2004 Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: Poznámka:

Název projektu: Společensko sportovní centrum Řepiště Název projektu: Squash Malenovice Identifikační číslo: 2-8-8 Identifikační číslo: 2-9-7 Místo realizace: Řepiště Místo realizace: Malenovice Termín realizace: 2001 - 2004 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Obecní pozemek 1 ha, ve stavebním řízení. Poznámka:

Název projektu: Dokončení sportovního areálu v Ostravici Název projektu: Mototuristická trasa Radegast Identifikační číslo: 2-8-9 Identifikační číslo: 2-9-8 Místo realizace: Ostravice Místo realizace: Mikroregion povodí Morávky Termín realizace: 2001 - 2003 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Poznámka:

Název projektu: Sportovní hřiště v Žermanicích Název projektu: Jódobromité prameny Identifikační číslo: 2-8-10 Identifikační číslo: 2-9-9 Místo realizace: Žermanice Místo realizace: Vyšní Lhoty Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Poznámka: Využití.

Název projektu: Tělocvična na Morávce Identifikační číslo: 2-8-11 j) Skupina projektů 2-10 - Bowling Místo realizace: Morávka Termín realizace: 2004 - 2007 Název projektu: Bowling Lhotka Poznámka: Identifikační číslo: 2-10-1 Místo realizace: Lhotka Termín realizace: 2003 - 2006 i) Skupina projektů 2-9 - Sportovní a turistické atrakce Poznámka:

Název projektu: Letní bobová dráha Lhotka Název projektu: Bowling Morávka Identifikační číslo: 2-9-1 Identifikační číslo: 2-10-2 Místo realizace: Lhotka Místo realizace: Morávka Termín realizace: 2003 -2006 Termín realizace: 2003 - 2006 Poznámka: Pro 93 vozů. Poznámka:

Název projektu: Cvičná skála pro horolezce Název projektu: Bowling Vyšní Lhoty Identifikační číslo: 2-9-2 Identifikační číslo: 2-10-3 Místo realizace: Komorní Lhotka Místo realizace: Vyšní Lhoty Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Včetně zázemí. Poznámka:

Název projektu: Závěsné létání Identifikační číslo: 2-9-3 k) Skupina projektů 2-11 - Golfová hřiště Místo realizace: Lhotka Termín realizace: 2003 - 2006 Název projektu: Golfové hřiště Čeladná Poznámka: Startovací a přistávací plocha Identifikační číslo: 2-11-1 Místo realizace: Čeladná Název projektu: Zázemí letiště Frýdlant n. O. Termín realizace: 2001 - 2003 Identifikační číslo: 2-9-4 Poznámka: Již v realizaci. Místo realizace: Frýdlant n. O. Termín realizace: 2001 - 2003 Název projektu: Golfové hřiště D. Domaslavice Poznámka: Aktivita sdružení podnikatelů Identifikační číslo: 2-11-2 Místo realizace: Dolní Domaslavice Název projektu: Loděnice na Šancích Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-9-5 Poznámka: Místo realizace: Staré Hamry Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka:

84 Název projektu: Golfové hřiště Malenovice Název projektu: Restaurace Obecník Identifikační číslo: 2-11-3 Identifikační číslo: 2-12-7 Místo realizace: Malenovice Místo realizace: Raškovice Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Poznámka: Rekonstrukce.

Název projektu: Golfové hřiště Ostravice Název projektu: Restaurace s ubytováním Lhotka Identifikační číslo: 2-11-4 Identifikační číslo: 2-12-8 Místo realizace: Ostravice Místo realizace: Lhotka Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: Poznámka: 12 lůžek.

Název projektu: Golfové hřiště Raškovice Název projektu: Rybářská bašta Žermanice Identifikační číslo: 2-11-5 Identifikační číslo: 2-12-9 Místo realizace: Raškovice Místo realizace: Žermanice Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Poznámka: Rozšíření.

Název projektu: Golfové hřiště Šenov Název projektu: Hájenka Fryčovice Identifikační číslo: 2-11-6 Identifikační číslo: 2-12-10 Místo realizace: Šenov Místo realizace: Fryčovice Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: U řeky Lučiny. Poznámka: Rekreace, školení apod.

Název projektu: Hukvaldský dvůr l) Skupina projektů 2-12 - Hotely, restaurace Identifikační číslo: 2-12-11 Místo realizace: Hukvaldy Název projektu: Hotel Ondráš Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-12-1 Poznámka: Sauna, fitcentrum apod. Místo realizace: Raškovice Termín realizace: 2002 - 2005 Název projektu: Pohostinství Mejda Poznámka: Rekonstrukce Identifikační číslo: 2-12-12 Místo realizace: Nižní Lhoty Název projektu: Hotel Řeka Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-12-2 Poznámka: V majetku ZDV Nošovice. Místo realizace: Řeka Termín realizace: 2002 - 2005 Název projektu: Samčanka - ubytování Poznámka: Rekonstrukce Identifikační číslo: 2-12-13 Místo realizace: Staré Hamry Název projektu: Hotel Zlatník Termín realizace: 2004 - 2007 Identifikační číslo: 2-12-3 Poznámka: Místo realizace: Krásná Termín realizace: 2005 - 2008 Poznámka: Nová výstavba. m) Skupina projektů 2-13 - Informační centra

Název projektu: Chata Solárka Název projektu: Informační centrum Ostravice Identifikační číslo: 2-12-4 Identifikační číslo: 2-13-1 Místo realizace: Frýdlant n. O. Místo realizace: Ostravice Termín realizace: 2001 - 2004 Termín realizace: 2001 - 2002 Poznámka: Uvedení do provozu, nyní v konkursu. Poznámka: Zřízeno, nutno zprovoznit.

Název projektu: Motel Frýdlant n. O. Název projektu: Informační centrum Pražmo Identifikační číslo: 2-12-5 Identifikační číslo: 2-13-2 Místo realizace: Frýdlant n. O. Místo realizace: Pražmo Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Lepší využití, státní majetek. Poznámka:

Název projektu: Motorest Lučina Název projektu: Informační centrum Soběšovice Identifikační číslo: 2-12-6 Identifikační číslo: 2-13-3 Místo realizace: Lučina Místo realizace: Soběšovice Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Renovace Poznámka:

85 n) Skupina projektů 2-14 - Komunikace Název projektu: Krytý bazén Soběšovice Identifikační číslo: 2-15-6 Název projektu: Výstavba komunikace Bílá - Staré Hamry - Místo realizace: Soběšovice Čeladná Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-14-1 Poznámka: Místo realizace: Bílá, Staré Hamry, Čeladná Termín realizace: 2007 - 2010 Název projektu: Koupaliště Kozlovice Poznámka: Identifikační číslo: 2-15-7 Místo realizace: Kozlovice Název projektu: Výstavba komunikace Ostravice - Čeladná Termín realizace: 2002 -2005 Identifikační číslo: 2-14-2 Poznámka: Rekonstrukce - projekt zpracován. Místo realizace: Ostravice, Čeladná Termín realizace: 2007 - 2010 Název projektu: Koupaliště Václavovice Poznámka: Identifikační číslo: 2-15-8 Místo realizace: Václavovice Název projektu: Výstavba komunikace B. Kříž - Visalaje Termín realizace: 2002 - 2005 Identifikační číslo: 2-14-3 Poznámka: Rekonstrukce - projekt zpracován. Místo realizace: Staré Hamry, Malenovice, Krásná Termín realizace: 2004 - 2007 Název projektu: Vyhřívaný bazén Krásná Poznámka: Identifikační číslo: 2-15-9 Místo realizace: Krásná Název projektu: Komunikace Krásná - Visalaje Termín realizace: 2004 - 2007 Identifikační číslo: 2-14-4 Poznámka: Místo realizace: Krásná Termín realizace: 2004 - 2007 Název projektu: Koupaliště Paskov Poznámka: Úprava, zajištění průjezdnosti. Identifikační číslo: 2-15-10 Místo realizace: Paskov Termín realizace: 2004 - 2007 o) Skupina projektů 2-15 - Koupaliště, bazény Poznámka:

Název projektu: Koupaliště Dobrá Identifikační číslo: 2-15-1 p) Skupina projektů 2-16 - Lanovky Místo realizace: Dobrá Termín realizace: 2002 - 2005 Název projektu: Lanovka Lhotka Poznámka: Identifikační číslo: 2-16-1 Místo realizace: Lhotka Název projektu: Koupaliště Hukvaldy Termín realizace: 2004 - 2007 Identifikační číslo: 2-15-2 Poznámka: Místo realizace: Hukvaldy Termín realizace: 2002 - 2005 Název projektu: Lanovka Malenovice k areálu SKI Poznámka: Nabídka pozemku. Identifikační číslo: 2-16-2 Místo realizace: Malenovice Název projektu: Koupaliště na Kútách Termín realizace: 2004 - 2007 Identifikační číslo: 2-15-3 Poznámka: Místo realizace: Frýdlant n. O. Termín realizace: 2003 - 2006 Název projektu: Lanovka od hotelu Bezruč Poznámka: Nutno vykoupit pozemky. Identifikační číslo: 2-16-3 Místo realizace: Malenovice Název projektu: Koupaliště s areálem zdraví Střítež Termín realizace: 2004 - 2007 Identifikační číslo: 2-15-4 Poznámka: Místo realizace: Střítež Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: Nová výstavba.

Název projektu: Plavecký bazén Frýdlant n. O. Identifikační číslo: 2-15-5 Místo realizace: Frýdlant n. O. u motelu Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Pozemek ve státním vlastnictví.

86 r) Skupina projektů 2-17 - Rozhledny t) Skupina projektů 2-19 - Tenisové kurty

Název projektu: Rozhledna na Babí hoře Název projektu: Tenisové kurty v Krásné Identifikační číslo: 2-17-1 Identifikační číslo: 2-19-1 Místo realizace: Těrlicko Místo realizace: Krásná Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: Poznámka:

Název projektu: Rozhledna na Ondřejníku Název projektu: Tenisové kurty na Morávce Identifikační číslo: 2-17-2 Identifikační číslo: 2-19-2 Místo realizace: Lhotka Místo realizace: Morávka Termín realizace: 2002 - 2005 Termín realizace: 2004 - 2007 Poznámka: 2,8 mil. Kč Poznámka:

Název projektu: Rozhledna na Palkovických hůrkách Název projektu: Tenisové kurty aj. v Malenovicích Identifikační číslo: 2-17-3 Identifikační číslo: 2-19-3 Místo realizace: Palkovice Místo realizace: Malenovice Termín realizace: 2003 -2006 Termín realizace: 2001 - 2004 Poznámka: Poznámka: Obecní pozemek 0,4 ha.

Název projektu: Rozhledna na Sovinci Název projektu: Generální oprava tenisového kurtu Identifikační číslo: 2-17-4 v D. Tošanovicích Místo realizace: Fryčovice Identifikační číslo: 2-19-4 Termín realizace: 2002 - 2005 Místo realizace: Dolní Tošanovice Poznámka: Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: s) Skupina projektů 2-18 - Rybníky, rybaření

Název projektu: Rybaření na Šancích Identifikační číslo: 2-18-1 Místo realizace: Staré Hamry Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka:

Název projektu: Úpravy rybníka na Krásné Identifikační číslo: 2-18-2 Místo realizace: Krásná Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka:

Název projektu: Rybářský ráj ve Stříteži Identifikační číslo: 2-18-3 Místo realizace: Střítež Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Vytvoření zázemí a služeb, řešit majetkově.

Název projektu: Rekonstrukce rybníků v Dobraticích Identifikační číslo: 2-18-4 Místo realizace: Dobratice Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka:

Název projektu: Rybníky v Brušperku Identifikační číslo: 2-18-5 Místo realizace: Brušperk Termín realizace: 2002 - 2005 Poznámka: Rozšíření a zlepšení služeb.

87 3.1.3. Přehled projektů dle předpokládaného - Komunikace Krásná - Visalaje (2-14-4) místa realizace - Vyhřívaný bazén Krásná (2-15-9) - Úpravy rybníka na Krásné (2-18-2) a) Oblast I – oblast centrálních Beskyd - Tenisové kurty v Krásné (2-19-1)

Bílá: Morávka: - Úprava a rozšíření lyžařského areálu v Bílé (2-1-1) - Dokončení lyžařského areálu Morávka (1-6) - Běžkařské tratě Bílá (2-2-1) - Renaturalizace řeky Morávky - naučná stezka (2-5-10) - Cyklostezky Bílá (2-3-1) - Tělocvična na Morávce (2-8-11) - Výstavba komunikace Bílá - Staré Hamry - Čeladná (2-14-1) - Bowling Morávka (2-10-2) - Tenisové kurty na Morávce (2-19-2) Staré Hamry: - Lyžařský areál Bílý Kříž (1-5) Komorní Lhotka: - Sáňkařská dráha Samčanka (1-8) - Lyžařská sjezdovka vKomorní Lhotce (2-1-3) - Sedačková lanovka na Grúň přes přehradu Šance (1-9) - Cyklostezka K. Lhotka - sauna (2-3-4) - Běžkařské tratě Armaturka (2-2-4) - Areál pro cestovní ruch K. Lhotka (2-7-5) - Cyklostezky S. Hamry (2-3-7) - Cvičná skála pro horolezce (2-9-2) - Areál Maryčky Magdonové (2-6-4) - Areál pro cestovní ruch Bílý Kříž (2-7-3) Řeka: - Loděnice na Šancích (2-9-5) - Lyžařská sjezdovka v Řece (2-1-6) - Samčanka - ubytování (2-12-13) - Sportovní areál Řeka (2-8-6) - Výstavba komunikace Bílá - Staré Hamry - Čeladná (2-14-1) - Hotel Řeka (2-12-2) - Výstavba komunikace B. Kříž - Visalaje (2-14-3) - Rybaření na Šancích (2-18-1) b) Oblast II – podhůří Beskyd

Čeladná: Hukvaldy: - Lyžařský areál Kněhyně – Stolová (1-2) - Obnova alejí Hukvaldy (2-5-11) - Golfové hřiště Čeladná (2-11-1) - Hukvaldský dvůr (2-12-11) - Výstavba komunikace Bílá - Staré Hamry - Čeladná (2-14-1) - Koupaliště Hukvaldy (2-15-2) - Výstavba komunikace Ostravice - Čeladná (2-14-2) Kozlovice: Ostravice: - Areál skokanských můstků v Kozlovicích (2-1-4) - Lyžařský areál Smrk (1-4) - Koupaliště Kozlovice (2-15-7) - Ostravská chata (1-10) - Kempink Ostravice (1-11) Lhotka: - Jezdecká stezka Ostravice-Malenovice-Slavíč (2-4-1) - Lyžařský areál Ondřejník (1-3) - Dokončení sportovního areálu v Ostravici (2-8-9) - Agropenzión s ekologickou farmou (2-4-4) - Rafting na řece Ostravici (2-9-6) - Veřejné tábořiště Lhotka (2-7-15) - Golfové hřiště Ostravice (2-11-4) - Letní bobová dráha Lhotka (2-9-1) - Informační centrum Ostravice (2-13-1) - Závěsné létání (2-9-3) - Výstavba komunikace Ostravice - Čeladná (2-14-2) - Bowling Lhotka (2-10-1) - Restaurace s ubytováním Lhotka (2-12-8) Malenovice: - Lanovka Lhotka (2-16-1) - Lyžařský areál na Lysé hoře (1-1) - Rozhledna na Ondřejníku (2-17-2) - Lanovka Malenovice – Lysá hora (1-7) - Jezdecká stezka Ostravice-Malenovice-Slavíč (2-4-1) Metylovice: - Jezdecký areál Malenovice (2-4-2) - Areál pro cestovní ruch Metylovice (2-7-6) - Park stoletých stromů (2-5-7) - Sportovní areál Malenovice (2-8-3) Frýdlant nad Ostravicí: - Squash Malenovice (2-9-7) - Lyžařský areál Frýdlant n. O. - Ondřejník (2-1-2) - Golfové hřiště Malenovice (2-11-3) - Běžkařské tratě Ondřejník (2-2-2) - Výstavba komunikace B. Kříž - Visalaje (2-14-3) - Expozice F. Duši (2-6-5) - Lanovka Malenovice k areálu SKI (2-16-2) - Expozice smaltovaných výrobků (2-6-6) - Lanovka od hotelu Bezruč (2-16-3) - Komplexní rekonstrukce centra města Frýdlant n.O. (2-6-10) - Tenisové kurty aj. v Malenovicích (2-19-3) - Areál pro cestovní ruch Frýdlant n.O. (2-7-4) - Zázemí letiště Frýdlant n. O. (2-9-4) Krásná: - Rafting na řece Ostravici (2-9-6) - Lyžařský areál na Lysé hoře (1-1) - Chata Solárka (2-12-4) - Lyžařský areál Bílý Kříž (1-5) - Motel Frýdlant n. O. (2-12-5) - Lyžařský areál Zlatník (2-1-5) - Koupaliště na Kútách (2-15-3) - Běžkařské tratě Krásná (2-2-3) - Plavecký bazén Frýdlant n. O. (2-15-5) - Cyklostezky Krásná (2-3-5) - Sportovní areál Krásná (2-8-2) Palkovice: - Hotel Zlatník (2-12-3) - Rozhledna na Palkovických hůrkách (2-17-3) - Výstavba komunikace B. Kříž - Visalaje (2-14-3) - Lyžařské středisko Hůrky (2-1-7)

88 Nižní Lhoty: Těrlicko: - Obchodní středisko Nižní Lhoty (2-7-18) - Letní bobová dráha (1-16) - Renaturalizace řeky Morávky - naučná stezka (2-5-10) - Vodní doprava motorovou lodí (1-17) - Sportovní areál N. Lhoty (2-8-4) - Zřízení nové pláže (1-18) - Mototuristická trasa Radegast (2-9-8) - Cyklostezky Těrlicko (2-3-11) - Pohostinství Mejda (2-12-12) - Rozhledna na Babí hoře (2-17-1)

Vyšní Lhoty: Olešná (Frýdek - Místek): - Renaturalizace řeky Morávky - naučná stezka (2-5-10) - Rekreační zóna Olešná (2-7-17) - Amfiteátr Kamenité (2-6-1) - Autokempink Vyšní Lhoty (2-7-8) d) Oblast IV – venkovské aglomerace - Rozšíření sportovního areálu V. Lhoty (2-8-7) - Mototuristická trasa Radegast (2-9-8) Stará Ves nad Ondřejnicí: - Jódobromité prameny (2-9-9) - Agropenzión Selský dvůr (2-4-3) - Bowling Vyšní Lhoty (2-10-3) - Rekonstrukce zámku S. Ves n. O. (2-6-8)

Raškovice: Brušperk: - Renaturalizace řeky Morávky - naučná stezka (2-5-10) - Vodní nádrž pro CR Brušperk (2-7-9) - Mototuristická trasa Radegast (2-9-8) - Rybníky v Brušperku (2-18-5) - Golfové hřiště Raškovice (2-11-5) - Hotel Ondráš (2-12-1) Fryčovice: - Restaurace Obecník (2-12-7) - Hájenka Fryčovice (2-12-10) - Rozhledna na Sovinci (2-17-4) Pražmo: - Renaturalizace řeky Morávky - naučná stezka (2-5-10) Paskov: - Mototuristická trasa Radegast (2-9-8) - Koupaliště Paskov (2-15-10) - Informační centrum Pražmo (2-13-2) Žabeň: Smilovice: - Cyklostezky Žabeň (2-3-15) - Středisko Karmel (2-7-14) Řepiště: c) Oblast III – okolí vodních ploch - Víceúčelová hala Řepiště (2-7-16) - Společensko sportovní centrum Řepiště (2-8-8) Soběšovice: - Sportovní areál (1-14) Vratimov: - Areál vodních sportů (1-15) - Vodní svět (akvapark) (1-13) - Cyklostezky Soběšovice (2-3-9) - Park a lesopark Vratimov (2-5-5) - Promenádní chodník kolem Žermanické přehrady (2-5-3) - Areál pro cestovní ruch Vratimov (2-7-7) - Informační centrum Soběšovice (2-13-3) - Krytý bazén Soběšovice (2-15-6) Šenov: Cyklostezky Šenov (2-3-10) Dolní Domaslavice: Golfové hřiště Šenov (2-11-6) - Cyklostezky D. Domaslavice (2-3-3) - Promenádní chodník kolem Žermanické přehrady (2-5-3) Václavovice: - Lesopark D. Domaslavice (2-5-4) - Cyklostezky Václavovice (2-3-13) - Koupaliště Václavovice (2-15-8) - Pomník obětem přehrady (2-6-7) - Kempink D. Domaslavice (2-7-11) - Golfové hřiště D. Domaslavice (2-11-2) Sedliště: - Cyklostezky Sedliště (2-3-8) - Bezručova vyhlídka (2-6-2) Horní Domaslavice: - Naučná stezka „Mořské oko“ (2-5-1) - Objekty pro rekreaci a ubytování H. Domaslavice (2-7-13) Bruzovice: - Cyklostezky Bruzovice (2-3-2)

Lučina: Horní Bludovice: - Cyklostezky Lučina (2-3-6) - Kulturní a společenský areál H. Bludovice (2-6-3) - Naučná stezka Lučina (2-5-2) - Areál pro cestovní ruch H. Bludovice (2-7-1) - Promenádní chodník kolem Žermanické přehrady (2-5-3) - Kempink Lučina (2-7-12) Staré Město: - Motorest Lučina (2-12-6) - Vodní svět (akvapark) (1-12) - Dětské hřiště S. Město (2-7-10) Žermanice: - Mototuristická trasa Radegast (2-9-8) - Promenádní chodník kolem Žermanické přehrady (2-5-3) - Žermanický lom (2-5-12) Nošovice: - Sportovní hřiště v Žermanicích (2-8-10) - Sportovní areál Nošovice (2-8-5) - Rybářská bašta Žermanice (2-12-9) - Mototuristická trasa Radegast (2-9-8)

89 Dobrá: Navrhujeme proto realizovat pro základní infrastrukturní investiční roz- - Mototuristická trasa Radegast (2-9-8) vojové akce tento investiční postup: - Koupaliště Dobrá (2-15-1) 1. Jednotlivé obce nebo obce zjednoho údolí založí penězi nebo ma- Dobratice: jetkem obchodní společnost, dle našeho názoru akciovou společ- - Park a lesopark Dobratice (2-5-9) nost, která bude investorem rozhodujících strukturálních investic - Rekonstrukce rybníků vDobraticích (2-18-4) do realizace vize vdruhé etapě. 2. Vstup privátních investorů do investic první a druhé etapy realizace Dolní Tošanovice: vize je realizován prostřednictvím kapitálových vstupů do rozvojové - Park v tělovýchovném areálu D. Tošanovice (2-5-8) akciové společnosti nebo jejich dceřiných společností, a to rozšíře- - Generální oprava tenisového kurtu v D. Tošanovicích (2-19-4) ním základního jmění těchto společností, tedy spostupným snižo- Třanovice: váním akciových podílů obcí, které společnosti založily. - Cyklostezky Třanovice (2-3-12) 3. Tento proces se ukončí realizací druhé etapy a vlastnický podíl obcí - Ptačí park (2-5-6) se sníží na minimajoritu 34%, respektive na úroveň významného - Areál pro cestovní ruch Třanovice (2-7-2) akcionáře s 10% podílem. 4. Právě tento postupný proces privatizace rozvojových společností Vělopolí: umožňuje forma akciové společnosti, která současně umožňuje - Cyklostezky Vělopolí (2-3-14) vstup malých akcionářů zřad jednotlivých občanů a místních pod- nikatelů. Hnojník: 5. Na úrovni Regionu Beskydy bude vytvořena dotovaná poradenská - Rekonstrukce zámku vHnojníku (2-6-9) instituce, která obcím vytvoří potřebné odborné zázemí a vybaví - Sportovní areál Hnojník (2-8-1) starosty argumenty pro přesvědčování zastupitelů a občanů o správ- nosti obchodní politiky obce v investičním subjektu. Střítež: - Koupaliště s areálem zdraví Střítež (2-15-4) Tento námi doporučovaný postup jsme podrobně diskutovali se sta- - Rybářský ráj ve Stříteži (2-18-3) rosty dotčených obcí vněkolika alternativách. Shodli jsme se na dopo- ručení vzniku rozvojových akciových společností u jednotlivých obcí, což bylo především jejich přání. Vtomto procesu je významná úloha e) Oblast V – Frýdek - Místek regionu pokud jde o podporu obcí při realizaci vize, ale i vmetodické pomoci při vzniku a zakládání rozvojových akciových společností a pod- - Víceúčelová hala a bazén ve Frýdku – Místku (1-19) poře jejich investičních akcích. - Okolo Frýdku cestička (2-5-13) - Areál pro horská kola – Hůrky (2-5-14) Navrhujeme, aby se region pokusil o založení účelového dotačního fon- du, který by mu umožňoval cílevědomé naplňování cílové vize rozvoje 3.2. Principy podporovaného investování centrální oblasti Beskyd, dotační podporou investičních akcí, které bu- do rozvojových aktivit CR v regionu dou knaplnění cílové vize přispívat. Různé podmínky a do jisté míry i různé rozvojové cíle v jednotlivých Nic nestojí vcestě, aby postupem času ukončené investice, splňující oblastech regionu vyžadují i rozdílné alternativy pro investiční podmín- parametry cílové vize byly rozvojovou společností postupně prodávány ky a postupy investování vcentrální části Beskyd a vostatních oblas- privátním místním i externím podnikatelským subjektům a tak společ- tech regionu, tedy i rozdílnou strategii a taktiku realizace cílové vize. nost získávala prostředky na další investice. Po podrobných analýzách, rozhovorech spodnikatelskou sférou a pře- devším konkrétních konzultacích svelkým počtem starostů obcí regio- Druhou velmi racionální investiční strategií pro významné infrastruk- nu a představiteli mikroregionu, které region vytvořily, jsme dospěli turní stavby se jeví metoda označována obvykle zkratkou BOT (Build, knásledujícím investičním principům a postupům, které jako vhodné, Operate and Transfer) (vybuduj, provozuj a vra), která se velmi osvěd- racionální a perspektivní doporučujeme: čila pro vstup privátního kapitálu do infrastrukturních staveb v rozvojo- vých, ale i vyspělých zemích (na příklad rychlodráha z letiště do Stok- 3.2.1. Centrální oblast Beskyd holmu byla takto investována, v ČR to na příklad je podzemní parkoviš- a oblast velkých přehrad (oblasti I a III) tě u Rudolfína v Praze). Podrobněji tuto investiční strategii charakteri- zujeme jako doporučenou pro ostatní území regionu. Investice vtěchto oblastech musí postupně naplňovat cílovou vizi, kte- rá po dobu druhé etapy nepřerůstá zájmy jednotlivých obcí nebo něko- Nevylučují se ani samostatné investice privátních investorů, které jed- lika obcí vjednom údolí (řeky: Stonávka, Morávka, Mohelnice, Ostravi- noznačně podporují cíle rozvojové vize regionu a obce, na jejichž katas- ce, Čeladenka), avšak vdalší etapě je výrazně integrována vcelé oblas- trech mají být realizovány, je jednoznačně podporují, stejně jako je pod- ti. Sohledem na potřebu postupného naplňování vize vprvní a druhé poruje mikroregion (například výstavba golfových hřiš vracionálním etapě je vtomto období účast obcí vinvestičním procesu nenahraditel- počtu). ná zřady důvodů, především: Realizace třetí etapy cílové vize je značně vzdálená. Výchozí situaci před- • eliminace partikulárních zájmů privátních investorů, stavuje prosperující infrastruktura velkého turismu vprivátním vlast- • prosazování cílových potřeb rozvoje turismu vobci, nictví súčastí obcí. Tato etapa vyžaduje vlastnickou a investiční integ- • nenahraditelná úloha obcí při územních majetkových a stavebních raci podnikatelských subjektů, které operují na katastrech jednotlivých řízeních na jejich katastrech, obcí, respektive údolí, především však zvýšení jejich investičního po- • některé dotační tituly u řady programů jsou směrovány na obce tenciálu. Nepovažujeme za racionální formulovat již dnes přesně podni- a subjekty ve vlastnictví obcí. katelské principy této transformace. Existuje příliš mnoho neurčitostí,

90 které budou provázet realizaci druhé etapy. Bude třeba nehledat vlastní 3.3. Atrakce obvyklé v turistických střediscích řešení, protože chyba by byla příliš drahá s katastrofickými důsledky s letní i zimní klientelou: pro další rozvoj (odstrašujícím příkladem může být rozsáhlý sportovní areál Las Arcs ve Francii, který od svého vzniku v roce 1964 celkem 1. 1 - 2 otevřené bazény nebo vodní plochy - 4 krát změnil vlastníka vždy prostřednictvím bankrotu, až od zimní olym- 2. Několik krytých bazénů Z piády ve Francii je prosperující a stabilní). 3. 1 vodní park (svět) v okruhu 30 km Z 4. Sauny Z Proto principy této operace, které spočívají ve vlastnickém propojení 5. Fitnes centra Z nebo integraci navrhujeme v rámci projektu Interreg řešit společně 6. Rehabilitace Z srakouskými specialisty na rozvoj cestovního ruchu, nebo současná 7. 4 - 10 tenisových kurtů - úroveň velké turistiky a její organizace vRakousku může být do značné 8. 2 - 4 kurty v hale Z míry příkladem a inspirací pro rozvoj Regionu Beskydy. Vkaždém pří- 9. 1 - 2 areály extrémních sportů (část krytá) Z padě tu významně vzroste úloha regionu při stimulováni a usměrňování 10. 1 - 2 střelnice (část krytá) Z investičního procesu vtomto období. 11. 20 - 30 km tratě pro koně - v zimě běžky Z 12. 1 parkur 13. 1 military 14. 1 rajtovací hala Z 3.2.2. Ostatní oblasti regionu 15. 50 - 200 km pěších tras Z 16. 200 - 400 km cyklistických tras Investice vostatních oblastech regionu představují jednotlivé investiční 17. 1 - 2 km bruslařské a skatebortové dráhy Z akce podporující a naplňující rozvoj turismu voblasti. Nic nestojí vcestě, 18. 1 - 5 km extrémní dráhy pro kola - bicros, sjezd Z aby tyto investice prováděly od začátku privátní subjekty, ale může být 19. 1 - 2 minigolfy (část krytá) stejně vhodné pro obce, aby se tohoto procesu aktivně účastnily. 20. 1 areál her (někdy i hala) (Z) Nelze ovšem pominout, že obce mohou pro podnikatelské subjekty, které - odbíjená hodlají investovat do rozvojových turistických aktivit na jejich katas- - plážový volejbal trech, znamenat významnou pomoc a podporu při přípravě a provádění - basketbal investiční akce. Nabízí se proto využití postupů, které jsou obvyklé - pozemní hokej a osvědčené při investicích kombinujících veřejné a privátní investiční - flour bool prostředky. Jde především o investiční postupy BOT (build - operate - - házená transfer) - (vybuduj, provozuj a vra), případně další. Princip této inves- - kopaná tiční metody, založené na cílené kooperaci privátního a veřejného sek- 21. 1 - 2 golfová hřiště (v místě nebo do 20 km) toru (obce nebo státu) spočívá v následujících krocích: 22. 1 letní bobová dráha (v zimě zimní) Z 23. 1 - 4 bowling, rafting, squach Z 1. Obec má ideu (projekt) a zpravidla vlastní nebo ovládá pozemek, na 24. 1 - 2 dětské ráje s možností hlídání dětí (speciálně pro děti): němž by projekt realizovala k obecnému prospěchu, ale nemá na to - průlezky prostředky a nechce se zadlužit. - šplhadla 2. Obec a soukromý sektor založí subjekt “ nositele BOT “ - obchodní - houpačky společnost, zpravidla akciovou společnost. - kolotoče 3. Nositel BOT se ujme projektu, zajistí finanční zdroje, realizuje pro- - lanovka jekt na majetku obce nebo ovládaném obcí (BUILD). - skluzavka 4. Po realizaci projektu ho na základě smlouvy BOT na dobu určitou, - opičí dráha zpravidla dosti dlouhou 20 - 30 let provozuje (TRANSFER) a z výno- - dětská vozidla sů hradí dluhovou službu a rozděluje zisky akcionářům, kteří do - stolní fotbal - hrací aréna projektu investovali svůj základní kapitál. Je spočteno, že se jim - pískoviště investované peníze vrátí s patřičným ziskem. - chaloupky a vesničky 5. Po uplynutí smluvní doby BOT smlouvy, nebo naplnění jiných pod- - dětský vláček mínek BOT smlouvy se zvelebený původní majetek, včetně projek- - motokáry tem realizované investice obci vrátí (TRANSFER) a nositel BOT zanikne. - koloběžky 25. Školy: Další obměny tohoto postupu jsou: - tenisová - skateboardová BOO (Build, Operate, Own) - (vybuduj, provozuj a vlastni) - extrémní cyklistiky BLT (Build, Lease, Transfer) - ( vybuduj, pronajímej a vra) - plavání BTO (Build, Transfer, Operate) - (vybuduj, vra a provozuj) - extrémních sportů CAO (Contract, Add, Operate) - (dohodni, přidávej a provozuj) - jezdectví - parkuru Bude opět mimořádně významnou povinností Regionu Beskydy zajistit adekvátní poradenské služby obcím, aby mohly být důstojným partne- 3.4. Vhodné investiční akce pro metodu BOT: rem privátním subjektům, které se těchto investic mohou zúčastňovat. 1. Areály dětských rájů - všude 2. Sportovní haly 3. Bazény s příslušenstvím 4. Areály extrémních sportů 5. Minigolfy 6. Sportovní centra zaměřená na jeden sport s ubytováním (tenis, cyklo, skateboard, golf)

91 4. ZÁVĚR – EKONOMICKÁ ROZVOJOVÁ VIZE studie. Avšak přinejmenším ještě jedno golfové hřiště na tomto území by bylo vhodné vybudovat. Všeobecným přínosem bude, aby se tak stalo vRaškovicích, jednak pro mimořádně vhodnou polohu voblasti Není lehkým úkolem, doplnit věcnou stránku rozvoje cestovního ruchu, která je pro obyvatele regionu velikou nadějí, o argumentaci, že její rea- smenším vybavením turistickými atrakcemi a potřebou získat bohatou lizace je ekonomicky průchodná a podnikatelsky zajímavá, tedy, že je klientelu, jednak proto, že pro kontaminovanou zemědělskou půdou vtakovém rozsahu (300 ha) lze jen těžko něco racionálního vymyslet. také velmi perspektivní podnikatelskou příležitostí. Půjde tedy přede- I zde odhadujeme potřebné investice kolem 200 mil. Kč. Ponecháváme- vším o to, kolik realizace této vize bude stát, ale především bude třeba li si rezervu na privátní investice, o nichž obce zatím nevědí, kolem 400 najít přesvědčivé argumenty, že se tato investice nejen vrátí, ale i vypla- mil. Kč, vychází nám tato položka celkem na 750 mil. Kč. Původně navr- tí. Těmito otázkami se dále zabýváme postupně. hovaná golfová hřiště jsou znázorněna na mapě č. 5.

4.1. Odhad nákladů realizace rozvojové vize • Považujeme za nezbytné samostatně vyčíslit investiční potřebu pro Odhad celkových nákladů je proveden vnásledujících pěti skupinách vybudování dětských rájů ( komplexy pro hry a zábavu dětí ) vobcích, položek (akcí): které jsou turisticky významné vcentrální oblasti Beskyd, ale i • Náklady na rozsáhlé investiční akce obcí a privátních investorů do vněkterých obcích podbeskydí a dalších atrakcí pro děti, juniory a nezbytné turistické nosné rozvojové infrastruktury. Jde o dříve vy- dospělé. Tuto investiční potřebu odhadujeme na zhruba 1 mld. Kč. jmenovaných 19 investičních akcí převážně vcentrální oblasti Bes- kyd, jejichž součet odhadovaných investičních potřeb činí 1906 mil. Kč. Odhadujeme, že realizace této rozvojové vize cestovního ruchu vRegionu • Investiční náklady na revitalizaci současných ubytovacích kapacit Beskydy vyžaduje investice 11 – 12 mld. Kč. na potřebnou úroveň se současným vybudováním nezbytného spor- tovního, rekreačního, rehabilitačního a zábavního zázemí. Použili 4.2. Investiční analýza rozvojové vize jsme ktomu velmi ambiciózní projekt revitalizace trojice hotelů Ha- mry, Visalaje a Bílý Kříž do ekonomicky a organizačně propojeného Pokusíme se dále dokázat a argumentovat, že realizace rozvojové kon- a zázemím vybaveného komplexu skapacitou 500 velmi kvalitních cepce, jak jsme ji vtéto studii zpracovali, má reálnou perspektivu, aby ubytovacích míst. Zrozpočtu této investice jsme použili údaj, že byla realizována jako komplex návratných a výnosných investic revitalizace jednoho lůžka sinfrastrukturním zázemím představuje srelativně malým investičním rizikem a velmi perspektivním výnosem. investičně 1 mil. Kč. Pro 6000 turistických lůžek (3/4 celkového Poznamenáváme však, že slovo komplex zde má jednoznačný význam počtu), skomplexním zázemím, tedy vregionu předpokládáme in- vtom, že zdůrazňuje souvztažnost jednotlivých akcí a kroků realizace vestiční potřebu 6 mld. Kč této vize, předpokládá podporu těch, kdo budou do její realizace inves- tovat své peníze, tedy existenci stabilního a trvalého investičního pro- • Některé ubytovací kapacity jsou ve vyhovujícím stavu nebo nejsou středí. Zdůrazňujeme, že vtéto realizaci jedno podporuje druhé a záru- určeny pro velmi náročnou klientelu, avšak většina znich postrádá ka efektivnosti je vkomplexní realizaci. Tato vize nemá částečné a dílčí ono atraktivní odpočinkové, sportovní a rekreační bezprostřední omezené alternativy. okolí. Použili jsme proto jako vzorový model investici cestovní agen- Pokusili jsme se, jak je to u investičně náročných a rozsáhlých projektů tury Juhász, která takto dovybavila atraktivním okolím a prostředím obvyklé, vytvořit finanční model projektu, který přesvědčivě analyzuje 80 lůžek v rekreačním středisku „Přístav“ vSoběšovicích na Žer- na bázi co nejreálnějších vstupů finanční toky investičního procesu rea- manické přehradě, které vlastní a velmi úspěšně provozuje ve velmi lizace rozsáhlého projektu. dobře prodloužené sezóně. Tato investice představuje 100.000 Kč Realitu podmínek regionu jsme podchytili výchozími parametry, které na lůžko a poskytuje velmi atraktivní rekreační zázemí nejen pro jsme získali jednak zanalytické částí této studie, jednak znávrhu ÚP ubytované, ale samozřejmě i pro příchozí. Tedy pro vybudování spor- VÚC Beskydy. Jde o tyto vstupní parametry: tovního, odpočinkového, rekreačního a zábavního zázemí ke zbýva- jícím 2000 lůžek v regionu předpokládáme 200 – 300 mil. Kč. • Regulativ maximálního denního vytížení turistické oblasti, který jsme • Pro realizaci „Lyžařského ráje Beskydy“, který tato vize považuje za získali zÚP VÚC, má hodnotu 65 tis. turistů za den. rozhodující rozvojový element, který novým moderním atraktivním a • Výchozí poměr mezi marketingovými skupinami návštěvníků a tu- konkurenceschopným prostředím změní strukturu návštěvníků, při- ristů (pobyt) volíme 1:3 ve prospěch návštěvníků a postupně ho láká privátní investory a zvýší významně zaměstnanost a využití uby- měníme dle koncepce této studie 2,5% ročně ku prospěchu turistů. tovacích kapacit, počítáme s investiční potřebou mezi 2 a 3 mld. Kč. • Pro počty dnů letní sezóny jsme zvolili 60 dnů pro obě marketingo- vé skupiny na rozdíl od zimy, kde pro turisty volíme 65 a pro ná- Je třeba akceptovat, že některé ryze privátní investice podporující roz- voj cestovního ruchu a atraktivitu území, které se vregionu chystají vštěvníky 80 dnů, po a předsezónní období pro turisty 10 a pro nebo již probíhají, si musí na sebe vregionu vydělat, a proto je musíme návštěvníky 30 dnů. Tyto údaje jsme odhadli na základě zkušeností do celkové investiční koncepce zahrnout. Jde především o mimořádně zregionu. investičně náročnou a velkorysou atraktivní akci, kterou je výstavba • Pro výpočet příjmů zturistiky na jednoho obyvatele regionu jsme golfového a jezdeckého areálu vČeladné firmou Prosper, kde se nám použili počet obyvatel regionu zanalytické částí 161868 obyvatel. nepodařilo získat korektní investiční potřebu, avšak ztoho, že na výkup • Jako výchozí hodnotu obsazenosti turistických lůžek jsme použili pozemků bylo potřeba kolem 30 mil. Kč a vyjdeme-li zobvyklých zku- 50% a postupně dle koncepce ji meziročně zvyšujeme o 2%. šeností, že při výstavbě golfu je minimální investice na 1m˛ 100 Kč, je • Pro částky, které utratí turisté a návštěvníci za turistické služby, náš odhad okolo 150 mil. Kč na dolní hranici. Nepřikláníme se knázoru, jsme zvolili údaje zanalytické části, a to 400 a 200 Kč/den a mezi- který vokrese panuje, že stejná firma postaví voblasti ještě 11 golfů, ročně dle koncepce růstu nabídky turistických atrakcí a služeb je protože jsme jednak přesvědčeni, že by Beskydy byly „přegolfovány“ zvyšujeme o 5% meziročně. ( i když jako neprodukční zemědělství sekologickým pozitivním vlivem je golf to nejlepší), jednak jsme názoru, že tento investor narazil na tolik Na základě těchto vstupních dat modelujeme roční příjmy zturistiky nepochopení a odpor, že své další aktivity vtéto oblasti bude ještě zva- a náklady, které odvozujeme od příjmů, a dostáváme použitelný hospo- žovat. Nespokojenost vlastníků 1700 ha zemědělské půdy, na jejíž pro- dářský výsledek (výnos). dej kolem 30 Kč/m˛ si dělali a dělají naděje, zůstává mimo rámec této

92 93 Manuálně jsme modelem hledali úroveň investic, které by tento průběh • Investice vcelkovém rozsahu 12,2 mld. Kč (koresponduje výnosů pokryl tak, aby investice byly návratné a přinášely zisk. Efektiv- sinvestiční potřebou) do rozvoje cestovního ruchu vRegionu Bes- nost a návratnost investic charakterizujeme obvyklými parametry, které kydy jsou při náročném diskontu 15% vratné průběžně po celé 25- se v těchto finančních analýzách užívají (viz tabulka na další straně), a leté realizační období snávratností 6 – 8 let. to: • Vnitřní výnosové procento IRR 15,37 svědčí o dobré návratnosti a výnosech investice. IRR - Internal Rate of Return - vnitřní výnosové procento, které je • Model potvrzuje, že strategický cíl 25.000,- Kč příjmů zcestovního 15,37%, ruchu na každého jednoho obyvatele Regionu Beskydy je reálným a racionálním cílem. NPV - Net Present Value - čistou současnou hodnotou 9 mil. Kč, • Při modelování investic jsme vycházeli zmožností dotací těchto při dvacetipětiletém finančním modelování a diskontu 15% je návrat- aktivit, a proto jsme vprvních letech předpokládali celkové rozvojo- nost vložených investic průběžná nejvýše 6 let. vé investice 300 mil. ročně, od roku 2005 (snad po vstupu do EU) Každý takový model obsahuje samozřejmě některá zjednodušení, aby 400 mil. Kč ročně, od roku 2010 půl miliardy Kč ročně a po roce byl relativně jednoduchý a přehledný. Pro kvalifikované investory je však 2015 jsme modelovali investice ve výši 600 mil. ročně. Skutečnost, přesvědčivým argumentem a východiskem pro úvahy o efektivnosti a že model prokazuje efektivitu při postupném zvyšování investic po- návratnosti investic. Výsledky tohoto modelování (viz tabulka na násle- tvrzuje, že rozvojová vize je založena na principu vlastního financo- dující straně) lze stručně shrnout takto: vání, že si na svou realizaci postupně sama vydělává.

FINANČNÍ ANALÝZA PROJEKTU

Údaje jsou v mil. Kč, jen tržby na návštěvníka, na turistu a tržby na obyvatele jsou v Kč

Investice: mil.Kč tržba na tržba na tržby tržba na HV Fin.tok Finanční Diskont. NPV rok dotace vlastní návš. turistu celkem obyvatele celkem tok celkem fin. tok 2001 150 150 200 400 1 268 7 830 254 -47 -47 -47 -47 2002 150 150 208 416 1 349 8 333 270 -30 -77 -26 -73 2003 150 150 216 433 1 436 8 869 287 -13 -90 -10 -83 2004 150 150 225 450 1 528 9 439 306 6 -84 4 -79 2005 200 200 234 468 1 626 10 048 325 -75 -159 -43 -122 2006 200 200 243 487 1 731 10 696 346 -54 -212 -27 -148 2007 200 200 253 506 1 843 11 386 369 -31 -244 -14 -162 2008 200 200 263 526 1 962 12 123 392 -8 -251 -3 -165 2009 200 200 274 547 2 089 12 908 418 18 -234 6 -159 2010 250 250 285 569 2 225 13 744 445 -55 -289 -16 -174 2011 250 250 296 592 2 369 14 637 474 -26 -315 -6 -181 2012 250 250 308 616 2 523 15 588 505 5 -310 1 -180 2013 250 250 320 640 2 687 16 603 537 37 -273 7 -173 2014 250 250 333 666 2 863 17 685 573 73 -200 12 -161 2015 250 250 346 693 3 049 18 839 610 110 -90 16 -146 2016 300 300 360 720 3 249 20 071 650 50 -40 6 -140 2017 300 300 375 749 3 461 21 384 692 92 52 10 -130 2018 300 300 390 779 3 688 22 786 738 138 190 13 -117 2019 300 300 405 810 3 930 24 282 786 186 376 15 -102 2020 300 300 421 843 4 189 25 878 838 238 613 17 -85 2021 300 300 438 876 4 465 27 583 893 293 906 18 -67 2022 300 300 456 912 4 759 29 402 952 352 1 258 19 -49 2023 300 300 474 948 5 074 31 344 1 015 415 1 673 19 -29 2024 300 300 493 986 5 409 33 417 1 082 482 2 155 19 -10 2025 300 300 513 1 025 5 768 35 632 1 154 554 2 708 19 9 celkem 6 100 6 100 diskont: 15% NPV: 9 IRR: 15,37%

94 • náměstí Svobody 6, Frýdek-Místek • ul. Hlavní 308, Frýdlant n. O. tel.: 0658/ 646 888, fax: 0658/ 368 87 e-mail: [email protected] www.beskydy-info.cz Grafická úprava: All design, Frýdek-Místek • www.alldesign.cz