Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury
Lukáš Kos
(Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, bakalářské prezenční studium)
Prolínání komiksu a videoher do fikční reality filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa
Neoformalistická analýza
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Luděk Havel
Brno 2013
Poděkování: Děkuji svému vedoucímu práce Mgr. Luďku Havlovi za cenné rady, které mi dopomohly k dokončení tohoto textu a především za trpělivost, kterou se mnou a mou prací měl. Dále bych rád poděkoval všem, kteří mě psychicky podporovali při psaní této bakalářské práce.
- 2 -
Prohlášení: Prohlašuji, ţe diplomovou práci jsem vypracoval samostatně a s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.
V Brně dne ……………….. ……………….. Lukáš Kos
- 3 - Obsah
1. ÚVOD 6 2. TEORETICKO-METODOLOGICKÝ RÁMEC PRO VÝZKUM A ANALÝZU 7 2.1. Komiks 7 2.1.1. Počátky komiksu 7 2.1.2. Co je to komiks 8 2.2. Videohry 9 2.2.1. Počátek videoher 9 2.2.2. 8bitové videohry 10 2.2.3. Videoherní ţánry 11 2.3. Neoformalistická filmová analýza 13 2.4. Ekonomický a kulturně-historický kontext 15 3. KULTURNĚ-EKONOMICKÉ POZADÍ FILMU 17 3.1. Předloha 17 3.2. Preprodukce 18 3.3. Reţisér a obsazení 18 3.4. Natáčení 22 3.5. Marketing 23 3.6. Distribuce a trţby 25 3.7. Kritická a divácká recepce 26 4. NEOFORMALISTICKÁ ANALÝZA 31 4.1. Naratologická analýza 31 4.1.1. Ţánrové zařazení 31 4.1.2. Modus narace 33 4.1.3. Segmentace syţetu 36 4.1.4. Vývoj syţetu 39 4.2. Stylistická analýza 43 4.2.1. Mizanscéna 43 4.2.2. Rámování a střihová skladba 47 4.2.3. Zvuk 48 4.3. Téma 51 5. ZÁVĚR 53
- 4 - 6. ZDROJE 55 6.1. Literatura a prameny 55 6.2. Internetové zdroje 57 6.3. Internetové stránky 62 7. FILMOGRAFIE 63 7.1. Analyzovaný film 63 7.2. Citované filmy 63 7.3. Další audiovizuální díla 64 8. DOKUMENTAČNÍ PŘÍLOHA 66 8.1. Zdroje obrazové přílohy 66 8.2. Obrazová příloha 67 9. ENGLISH SUMMARY 72
- 5 - 1. Úvod
Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl analyzovat snímek Scott Pilgrim proti zbytku světa (Scott Pilgrim vs. the World). Tento americký film byl natočen v roce 2010 britským reţisérem Edgarem Wrightem podle úspěšné komiksové předlohy, kterou vytvořil Kanaďan Bryan Lee O‟Malley. Jedná se o kriticky dobře přijatý, leč komerčně neúspěšný film.
Tento film jsem si k analýze vybral proto, ţe se jiţ delší dobu zajímám o komiksové adaptace, mezi nimiţ tento snímek vyčnívá svým stylem, kterým se plně hlásí ke svému komiksovému původu. Další věc, jeţ mě přiměla k zpracování tohoto snímku, je to, ţe ačkoli byl odbornou kritikou film přijat kladně, u návštěvníků kin značně neuspěl a po komerční stránce propadl. To je navíc značně překvapující, protoţe předloha se těší velké popularitě, a tak se dalo usuzovat, ţe by měla uspět i adaptace.
Pomocí metodologického vymezení si v první části této práce vysvětlíme, s jakými metodami analýzy budeme pracovat. Film Scott Pilgrim proti zbytku světa vychází svou estetikou z komiksů a videoher, zaměříme se tudíţ na tato média a blíţe si je popíšeme.
V následující části popíšeme kulturně-ekonomické pozadí filmu. Zaměříme se na to, co předcházelo vzniku scénáře, jak probíhalo natáčení filmu a jaký byl konečný výsledek. Krom těchto informací se budeme zabývat i tím, jaká byla recepce filmu ze strany odborné kritiky a jaké byly divácké ohlasy. Filmem se budeme zabývat i po ekonomické stránce, zkoumat budeme trţby a celkový zisk filmu. Předmětem zájmu bude i distribuce snímku, a to během i po jeho uvedení v kinech.
Ve třetí části se budeme zevrubně zabývat neoformalistickou analýzou filmu. Vycházet budeme z modelu, jenţ ustanovili David Bordwell a Kristin Thompsonová ve svých knihách Umění filmu1 a Narration in the Fiction Film.2 Díky naratologické a stylistické analýze si tak stanovíme dominantu jako sjednocující stavební prvek díla.
1 Bordwell, David – Thompsonová, Kristin (2011): Umění filmu – Úvod do studia formy a stylu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. 2 Bordwell, David (1985): Narration in the Fiction Film. Madison: University of Wisconsin Press.
- 6 - 2. Teoreticko-metodologický rámec pro výzkum a analýzu
2.1. Komiks
V této kapitole si definujeme komiks a popíšeme krátce jeho počátky. Samotný snímek Scott Pilgrim proti zbytku světa je adaptací komiksu od Briana Lee O‟Malleyho, proto je na místě, abychom si popsali, co to vlastně komiks je. K těmto účelům budeme především vycházet z knih Jak rozumět komiksu3 od Scotta McClouda a Comics & Sequential Art4 od Willa Eisnera.
2.1.1. Počátky komiksu
Jako oficiální počátek komiksu je uváděn rok 1897,5 kdy vyšel The Yellow Kid in McFadden's Flats.6 Toto datum nicméně slouţí pouze jako orientační bod, jenţ nám určuje, kdy vznikla moderní forma komiksu. Rozhodně to neznamená, ţe by předtím neexistovala jiná díla, která by se dnes dala označit (s určitými výhradami) za komiks.
Vyprávění příběhů pomocí maleb je dochované uţ z pravěku. Kdyţ naši předci vytvářeli nástěnné malby, v nichţ znázorňovali dobrodruţství, která zaţili, dopustili se toho, ţe vytvořili primitivní základy pro dnešní umění komiksu.7 Mezi další předchůdce se dají zahrnout i antické monumenty, jako třeba římské sloupy vyprávějící příběhy z válek (například Trajánův sloup), tapiserie z Bayeux, fresky z Assisi nebo i staré egyptské malby či aztécký kodex nalezený španělským dobyvatelem Hernánem Cortésem kolem roku 1519.8
Na rozdíl od komiksu ovšem tato díla ještě nezahrnovala ţádný doprovodný text (tedy aţ na tapiserii z Bayeux). Absence textu však nutí příjemce pouţívat více svoji fantazii
3 McCloud, Scott (2008): Jak rozumět komiksu. Praha: BB/art. 4 Eisner, Will (1985): Comics & Sequential Art. Tamara: Poorhouse press. 5 Duncan, Randy – Smith, Matthew J. (2009): The Power of Comics: History, Form and Culture. New York: Continuum, s. 23 6 Townsend, Edward W. – Outcault, Richard Felton (1987): The Yellow Kid in McFadden's Flats. New York: G.W. Dillingham. 7 Duncan, Randy – Smith, Matthew J. (2009): The Power of Comics: History, Form and Culture. New York: Continuum, s. 21 8 Viz McCloud, Scott (2008): Jak rozumět komiksu. Praha: BB/art, s. 10 - 15
- 7 - k pochopení prohlíţeného, coţ z určitého hlediska i znásobí dopad na „čtenáře“. Navíc byly události znázorňované na výše jmenovaných dílech v době vzniku dobře známy, tudíţ byl doprovodný text zbytečný.
2.1.2. Co je to komiks
Termín „comics“ (z něhoţ pochází i česká podoba tohoto slova komiks9) vznikl zkrácením původního názvu „comic strip,“ který byl pouţívaný k označení skupinky komických obrázků, které dávají dohromady sekvenční umění, jeţ kombinuje vizuální, literární, dramatické a filmové prvky.10 Scott McCloud například porovnává animovaný film a komiks, neboť se díky označení sekvenční umění dají mylně tato média chápat jako totoţná:
„Základní rozdíl je podle mě v tom, ţe sekvence u animace probíhá v čase, nejde o prostorovou juxtapozici jako u komiksu. U filmu jsou rámečky taky vedle sebe, ale promítají se na tentýţ prostor – na plátno či obrazovku, zatímco u komiksu musí kaţdý rámeček zabírat jiné, své vlastní místo. Takţe v komiksu hraje prostor právě tu roli, kterou u filmu hraje čas.“11
S ţádným z těchto médií tudíţ není identický, a tak tvoří komiks specifický hybrid, na nějţ se nedá nahlíţet ani jedním prizmatem těchto médií, jeţ komiks utvářely a ovlivňovaly. Základem komiksového média je spojení vizuálních elementů a akce, zapojujících metody filmové úpravy a montáţe. Tyto techniky jsou doprovázeny kresbou reprezentující děj a (většinou) textem ve formě bublin, vycházejících z hovořících postav.12 V některých případech jsou obrázky v rámečcích doprovázeny vysvětlujícím textem. Existují však i případy, kdy tvar nebo barva bubliny odkazují k druhu výpovědi. Thierry Groensteen si této skutečnosti všímá: „kdyţ bublina vymění svůj obvyklý tvar za jeden ze symbolických oblečků,13 stává se sama ikonou a zajišťuje komentář k verbální výpovědi, kterou v sobě
9
- 8 - uzavírá.“14
Médium si postupně vytvořilo sérii konvencí a kódů, které přispívají k lepšímu pochopení příběhu. Kódy se především vztahují k vnějším fyzickým znakům charakterizujícím hrdiny, k jejich fyzickému vzhledu, rysům, reakcím a vztahům k ostatním postavám.15 Jako příklad stylizované formy vyjadřující reakci postavy si můţeme uvést výraz, kdy má postava pozvednuté obočí či doširoka rozevřené oči, coţ je chápáno jako znak překvapení.
Celkově komiks těţí z kombinace vizuálních a verbálních kódů, tedy obrázků a slov, které reprezentují nejdůleţitější elementy média. Typickým jevem v komiksu je nepoměr kreseb a textu, v němţ zřetelně dominuje právě kresba.
2.2. Videohry
V této kapitole se zaměříme na videohry. Popíšeme si počátek a éru 8bitových videoher, kterou se film Scott Pilgrim proti zbytku světa značně inspiroval, a k jejíţ estetice se hrdě hlásí jiţ úvodním logem filmového studia Universal. Mimo to si popíšeme i konkrétní ţánry a videohry, které jsou hlavním vzorem a inspirací pro tento film.
2.2.1. Počátek videoher
Jako první videohra se uvádí Tennis for Two, kterou uţ v roce 1958 vytvořil americký fyzik William Higinbotham v Brookhaven National Laboratories. Jednalo se o videohru, která simulovala hru stolního tenisu, a která byla vyrobena pro zobrazování na osciloskopu.16
V 60. letech přichází Nolan Bushnell, zakladatel společnosti Atari, s myšlenkou domácích přístrojů umoţňujících hraní videoher. Tato myšlenka se mu však v té době zdála
14 Groensteen, Thierry (2005): Stavba komiksu. Brno: Host, s. 106 - 107 15 „Existuje jakási velice jasně vymezená typologie charakterů zaloţená na přesně koncipovaných stereotypech […], ve většině případů se tato podmínka zdá být pro konstrukci příběhu u komiksu prostě neodmyslitelná.“ [Eco, Umberto (2006): Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo, s. 144]. 16 Kent, Steven L. (2001): The Ultimate History of Video Games. New York: Three Rivers Press.
- 9 - nerealizovatelná.17
Roku 1972 ovšem dochází k představení první videoherní konzole, stvořené Ralphem Baerem, nazvané Magnavox Odyssey. Jednalo se o první videoherní technologii umoţňující propojení s televizní obrazovkou.18 Díky tomuto vynálezu dochází v následujících letech k vytváření nových konzolí, mezi nimiţ je nejúspěšnější Atari.
2.2.2. 8bitové videohry
Hlavní inspirací pro videoherní estetiku ve filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa jsou videohry z takzvané 8bitové éry,19 které patřily ke třetí generaci videoherních konzolí. Třetí generace začala 15. července 1983, kdyţ se v Japonsku ve stejný den představily dvě nové konzole Nintendo Family Computer20 a Sega SG-1000.21
Právě konzole Nintendo Family Computer patřila k nejlépe prodávaným v zahraničí. Kdyţ se ke konci roku 1985 dostala na trh v USA, prodaly se během dvou let 3 miliony kusů.22 Kromě prodávaných konzolí se navíc podařilo společnosti Nintendo vytvořit i videoherní megahit Super Mario Bros.23 I představitel Scotta Pilgrima, Michael Cera, se vyjádřil v interview pro internetovou stránku Tribute.ca, ţe jako malý hrával Super Mario Bros., a reţisér snímku Edgar Wright svou inspiraci 8bitovými videohrami taktéţ potvrzuje, kdyţ tvrdí, ţe jako mladý hrál mnoho videoher.24
Společnost Sega se tolik nezaměřovala na USA, ale více na Evropské a Jihoamerické trhy, kde byla velice populární. Tak došlo k tomu, ţe si tyto konkurující společnosti rozdělily svět.25 Sega navíc v roce 1991 vytvořila pro své 8bitové konzole videohru Sonic the
17 Jones, George (2005): Gaming 101: A Contemporary History of PC and Video Games. Plano: Wordware Publishing. 18 Melissinos, Chris - O'Rourke, Patrick (2012): The Art of Video Games: From Pac-Man to Mass Effect. New York: Welcome Books. 19
- 10 - Hedgehog,26 čímţ vytvořila pro Super Mario Bros. váţného konkurenta.
Abychom si udělali představu, jak moc byla tato doba pro videohry stěţejní, je nutné dodat, ţe v této 8bitové éře byla kromě výše zmíněných dvou světoznámých her vytvořena i jiná slavná videohra. Její název je Tetris a byla stvořena Alexejem Pajitnovem v SSSR roku 1984.27
2.2.3. Videoherní žánry
Celým snímkem se prolínají dva druhy videoherních ţánrů, a to bojová hra a plošinová hra (kromě těchto dvou videoherních ţánrů se v jedné scéně objeví i skateboardingová hra, viz segmentace - 2)1 Natáčení filmu). Tyto ţánry mají nezaměnitelné atributy, díky kterým se dají snadno identifikovat. V této podkapitole si je blíţe představíme.
Bojová hra je videoherní ţánr, ve kterém proti sobě na obrazovce bojují dva bojovníci, nad jejichţ hlavami je ukazatel jejich zdraví, který ubývá v reakci na zásahy. Ačkoli nebyla první bojovou hrou, konvence ţánru ustanovila videohra Street Fighter II, která vyšla v roce 1991.28 Většina bojových her obsahuje charaktery, které bojují pouze rukama a nohama, ale není výjímkou, ţe se objevují i postavy, jeţ vyuţívají k boji různé předměty, jako například meče, části oděvů nebo dokonce takové absurdní předměty jako kotvy.29 K bojovým hrám se řadí i na první pohled sportovní hry, jako jsou kupříkladu wrestling či box, i přesto, ţe tyto videohry vycházejí z reálného světa a reálných osob, na rozdíl od většiny ostatních bojových her, které se odehrávají ve fiktivních světech a s fiktivními postavami. Bojující charaktery jsou v těchto videohrách znázorněny pomocí frontálního záběru, neboť se tak hráči lépe orientují v probíhajícím boji.30
Samotný reţisér snímku Edgar Wright se kromě inspirace filmy s bojovou tématikou, jako například Du bi quan wang da po xue di zi (1976) a Du bei chuan wang (1972),
26
- 11 - inspiroval právě ţánrem bojových her, mezi nimiţ přímo jmenuje v rozhovoru pro MSN FilmFan Mortal Kombat, Street Fighter a Tekken.31 Jak uţ bylo výše zmíněno, konvence ţánru bojových her ustanovila aţ videohra společnosti Capcom Street Fighter II v roce 1991. Jejím předchůdcem byla videohra Street Fighter, která byla stvořena v srpnu roku 1987,32 a ač uţ v ní byly některé prvky moderních bojových her, nedá se mezi ně ještě přímo zařadit.33 Street Fighter II uţ splňoval tradiční atributy bojových her, byl zde výběr z více bojovníků, kteří měli různé bojové styly a speciální údery,34 nad kaţdou postavou byl ukazatel jejich ţivotů a příběh byl koncipován jako turnaj pořádaný tajemnou megakorporací za účelem ustanovení nejsilnějšího člověka planety.35 Tato videohra měla obrovský komerční úspěch,36 coţ mělo za následek i to, ţe se začaly objevovat podobné typy bojových her z jiných společností. První bojová hra, která navázala na světový úspěch Street Fighter II byla videohra Mortal Kombat, vytvořená společností Midway v roce 1992. Tato bojová hra se stala legendární především svojí explicitně zobrazovanou brutalitou,37 kdy se kupříkladu při poraţení nepřítele můţe vyuţít takzvaného „fatálního“ úderu, coţ znamenalo, ţe se nepřátelské postavě například vyrve srdce z těla.38 Mortal Kombat patřil právě k hrám, kvůli kterým se začalo v USA hovořit o nutnosti upozorňovat na vhodnost videoher pro určité věkové kategorie, coţ do té doby neexistovalo.39 Videohra Tekken byla vytvořena v roce 1994 japonskou společností Namco.40 Stejně jako Street Fighter II či Mortal Kombat se děj točí kolem turnaje, na němţ se rozhoduje o nejsilnějším bojovníkovi světa.41
Ohledně násilí v tomto a podobných videoherních ţánrech se vyjádřil Grant Tavinor takto: „Je nepochybně fiktivně násilné, ale zdá se také být významným uměleckým úspěchem, navzdory tomuto násilí – nebo moţná právě kvůli němu.“42
Vedle inspirace bojovými hrami je ve filmu značně zastoupen i jiný videoherní ţánr,
31
- 12 - a to plošinové hry. Tyto videohry jsou charakteristické tím, ţe v nich hráčův avatar přeskakuje plošiny a snaţí se dojít do konce úrovně, přičemţ mu v tom brání různí nepřátelé.43 Navíc se cestou do cíle sbírají kupříkladu ţivoty pro případ úmrtí postavičky či body, převáţně v podobě zlatých mincí, viz výše zmínění nejslavnější zástupci tohoto ţánru Super Mario Bros. a Sonic the Hedgehog.
První skutečnou plošinovou hrou se stala v roce 1981 videohra společnosti Nintendo Donkey Kong, ve které se vůbec poprvé představila i nejslavnější postavička této firmy, a to Mario.44 A ačkoliv se tato videohra nemůţe chlubit ţádným sloţitým dějem, tak se jednalo zároveň o první hru, která dokázala zakomponovat příběh přímo do průběhu hraní.45 Videohra, která ale ovlivnila do budoucna podobu plošinových her, byla vytvořena aţ v roce 1985, a byla jí Super Mario Bros., kterou Nintendo vytvořilo pro svoji 8bitovou konzoli Nintendo Family Computer.46 Zde se objevuje vše, co jsme si v předešlém odstavci o plošinových hrách popsali. Prvky z této hry mají velký vliv na snímek Scott Pilgrim proti zbytku světa, kdy hlavní hrdina v průběhu získává mince či ţivoty.
Jak bylo na začátku této kapitoly zmíněno, tak ve scéně, kde Scott Pilgrim bojuje s druhým zlým bývalým partnerem, se objevuje i ţánr skateboardingových her. Tyto videohry se vyznačují tím, ţe v nich hráč ovládá avatara, který jezdí na skateboardu a na různých překáţkách vytváří kreace, za něţ získává body. Nejznámějším představitelem skateboardingových her je Tony Hawk's Pro Skater z roku 1999.47
2.3. Neoformalistická filmová analýza
Pro filmovou analýzu jsme zvolili metody neoformalistické analýzy. Tento typ analýzy vytvořili američtí filmoví teoretici a historici David Bordwell a Kristin Thompsonová. Principy neoformalistické analýzy zformulovali ve svých knihách Narration in the Fiction Film a Umění filmu – Úvod do studia formy a stylu. Tento způsob analýzy vychází z termínů ruské formalistické školy a kognitivní psychologie.
43
- 13 -
Ruští formalisté povaţovali za hlavní rozdělení narativu na syţet a fabuli. Syţet je kauzální uspořádání událostí, jak nám je prezentuje film.48 Fabule je chronologický a kauzálně propojený sled událostí syţetu, které si divák konstruuje jako mentální obraz.49 Aby mohl divák komplexně zkonstruovat fabuli, musí mu film poskytovat vodítka. Mimo to však můţe film informace zatajovat, čímţ vznikají mezery, které je třeba zaplnit. Přítomnost těchto mezer diváka nutí od začátku pouţívat předem naučené vzorce, pomocí kterých začne vytvářet hypotézy, týkající se dalšího vývoje syţetu. V průběhu filmu zjišťuje, ţe ne všechny jeho hypotézy jsou pravdivé, a tak je musí přehodnocovat. Proces, při kterém nám syţet poskytuje informace o fabuli a vytváří mezery, se podle Bordwella nazývá narací.50
Formalisté chápou film jako formální systém, ve kterém mají všechny prvky stejnou důleţitost a jsou ve vzájemné interakci. Neoformalisté přestávají rozlišovat formu a obsah, jak je chápe literární věda, protoţe význam díla je vytvářen všemi formálními prvky. Tyto prvky jsou rozděleny do dvou velkých kategorií, coţ jsou narace a styl. Pouţití narace a stylu je podřízeno hlavnímu formálnímu prvku, kterému se říká dominanta.51 Tím dochází k ozvláštnění těchto prvků.
Ozvláštnění je podle formalistů hlavním přínosem uměleckého díla. Je to efekt, který vyvolává umělecké dílo v divákovi. Tím, ţe staví věci do nových kontextů, nás nutí na ně nahlíţet jiným způsobem. „Cílem umění je, abychom pocítili věci tak, jak je vnímáme, a ne tak, jak je známe. Technika umění spočívá v ‚ozvláštňování„ věcí, v komplikování forem, v komplikování a prodluţování percepce, protoţe proces percepce je estetický cíl sám o sobě a musí být prodluţován.“52 Ačkoliv má divák vypěstovaná schémata z předcházejících
48 „Termín syţet se pouţívá k popsání všeho, co můţeme ve filmu promítaném před námi vidět a slyšet. Syţet obsahuje všechny události fabule, které jsou ve filmu jednoznačně uvedeny.“ [Bordwell, David – Thompsonová, Kristin (2011): Umění filmu – Úvod do studia formy a stylu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, s. 114]. 49 „Soubor všech událostí ve vyprávění – ať uţ explicitně uvedených, nebo vyvozených divákem – nazýváme fabulí.“ [Bordwell, David – Thompsonová, Kristin (2011): Umění filmu – Úvod do studia formy a stylu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, s. 113]. 50 Srov. Bordwell, David (1985): Narration in the Fiction Film. Madison: University of Wisconsin Press. 51 „hlavní formální princip, jehoţ uţívá dílo či skupina děl k organizaci prostředků do jednoho celku. Dominanta určuje, které prostředky a funkce vystoupí do popředí jako důleţité ozvláštňující rysy a které budou méně důleţité. Dominanta ovládá, řídí a spojuje podřazené prostředky do nadřazených celků; prostřednictvím dominanty se k sobě vztahují stylistické, narativní a tematické roviny. […] Nalezení dominanty je východiskem analýzy“.“ [Thompsonová, Kristin (1998). Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, s. 35]. 52 Thompsonová, Kristin (1998). Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, s. 11
- 14 - diváckých zkušeností, ozvláštnění mu dává pocit novosti. Z toho důvodu mají neoformalisté za to, ţe díla, která v nás zanechají dojem, si zasluhují být analyzována.
Kognitivní psychologii vyuţívají ke zkoumání mentálních procesů, které divák vytváří během sledování filmu. Neoformalisté na rozdíl od svých předchůdců netvrdí, ţe divák je pasivně ovlivňován filmem a musí pouze dekódovat význam, který je ve snímku jiţ obsaţen. Naopak chápou film jako soubor podnětů, jejichţ význam divák aktivně konstruuje.
Ve své práci se zaměřím na nalezení dominanty, která kontroluje film na všech úrovních.
2.4. Ekonomický a kulturně-historický kontext
Existuje mnoho moţností, jak zkoumat produkci, distribuci či vznik díla. V této práci budeme vycházet ze dvou významných teoreticko-metodologických textů, kterými jsou „Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování v recepčních studiích“53 od Barbary Klingerové a Film History. Theory and Practice54 od Roberta C. Allana a Douglase Gomeryho.
Jak jsme zmínili v minulé kapitole o neoformalistické analýze, je kladen velký důraz na interakci filmu s diváky. Díky tomu je potřeba se hlouběji zabývat i historickým kontextem filmů. Je třeba například vědět, v jakých podmínkách film vznikal či jaké technologie byly dostupné. Film proto musíme posuzovat ze čtyř základních kategorií: kulturní, ekonomické, technologické a estetické.55 Estetický přístup k filmu přistupuje jako k umělecké formě, technologický přístup se zabývá tím, jak byl film ovlivněn dobovou filmovou technikou, kulturní přístup se zaměřuje na sloţení publika a důvody proč se dívají na určitý typ filmů a ekonomický přístup řeší financování filmu a zisk z něj plynoucí. Všechny tyto čtyři přístupy ovšem nefungují nezávisle na sobě, je nutno k nim přistupovat s vědomím, ţe jsou navzájem propojeny.
53 Klingerová, Barbara (2004): Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích. In: Petr Szczepanik (ed.): Nová filmová historie: antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Hermann & synové, s. 87-112 54 Allen, Robert C. - Gomery, Douglas (1985): Film History: Theory and Practice. NewYork: McGraw-Hill. 55 Allen, Robert C. - Gomery, Douglas (1985): Film History: Theory and Practice. NewYork: McGraw-Hill, s. 37-38
- 15 - Robert C. Allan a Douglas Gomery rozdělují filmovou historii do čtyř částí. První část je produkční, která se zabývá vznikem filmu od začátku do konce. Zabývá se tedy námětem, scénářem, financováním, preprodukcí, natáčením a postprodukcí. Druhá část je distribuční, ta se zabývá propagací, marketingem či merchandisingem. Třetí část se zabývá uváděním filmu v kinech, podmínkami uvádění a předváděním na jiných médiích. Čtvrtá část je recepce, jeţ zkoumá přijetí filmu u filmových kritiků a publicistů, odborníků či obyčejných diváků.
Další pojetí filmové historie je to, jeţ zavedla Barbara Klingerová ve své práci „Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování v recepčních studiích,“ a které bývá označováno jako „totální historie.“ Ve svém textu Klingerová rozlišuje dvě cesty výzkumu, synchronní a diachronní. Synchronní výzkum se zaměřuje na tři praktiky, mezi něţ se řadí: produkce, distribuce a uvádění. Diachronní výzkum se na druhou stranu zabývá „ţivotem“ filmu po jeho uvedení v kinech. Zabývá se tedy jeho uvedením na DVD, v kabelových a satelitních televizích či na internetu. Krom těchto dvou kategorií Klingerová popisuje i intertextuální zónu, která se zabývá vztahem filmu a jiných médií, a společenský a historický kontext, jenţ se snaţí vymezit v historických, ekonomických a společenských souvislostech.
Při výzkumu kulturně-historického a ekonomického pozadí filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa se především zaměříme na porovnání s původní předlohou, na proces tvorby tohoto díla a na ekonomický výsledek a recepci.
- 16 - 3. Kulturně-ekonomické pozadí filmu
3.1. Předloha
Komiks Scott Pilgrim vytvořil Kanaďan a nedostudovaný student filmových věd Brian Lee O‟Malley.56 Ač je jeho kresební styl značně inspirován japonskou kresbou manga, on sám uvádí, ţe se od začátku snaţil vytvořit hybrid:
„Ano, opravdu jsem chtěl vytvořit hybrid. Chtěl jsem se k japonskému komiksu dostat z mého výchozího bodu. Kdyţ jsem byl mladší, tak jsem otrocky kopíroval vzhled mangy a anime, ale nikdy jsem moc nepřemýšlel nad tou zásadní formou. Je tolik věcí co dělá japonský komiks japonským komiksem – je to prostě odlišný přístup k vyprávění. Nejsem Japonec, proto samozřejmě nikdy neudělám ,japonský komiks,„ ale z mangy se stále mnohému učím a myslím si, ţe učit se budu ještě dlouhou dobu.“57
Celá série byla původně vydána nakladatelstvím Oni Press a čítá šest dílů (Scott Pilgrim 1: Vypečený život flákače,58 Scott Pilgrim 2: Proti zbytku světa,59 Scott Pilgrim 3: Nekonečný smutek,60 Scott Pilgrim 4: Na vlastních nohou,61 Scott Pilgrim 5: Proti celému vesmíru,62 Scott Pilgrim 6: Hodina slávy63), které vyšly mezi lety 2004 – 2010. Podle vyjádření Bryana Lee O'Malleyho očekával malou prodejnost a úspěch, jaký jeho dílo sklidilo absolutně nečekal: „Nikdy bych si nepomyslel, ţe bych mohl mít se svými knihami takový úspěch, ţe prodám milion kopií a budu mít filmovou adaptaci. Bylo to astronomicky nepravděpodobné. Očekával jsem, ţe prodám moţná 1000 kopií.“64
Za svoji sérii Scott Pilgrim byl Bryan Lee O'Malley oceněn v roce 2010 i prestiţními
56
- 17 - komiksovými cenami Eisner65 a Harvey.66
3.2. Preprodukce
Po dokončení prvního dílu67 Scott Pilgrim 1: Vypečený život flákače se nakladatelství Oni Press ozvalo producentovi Marcu E. Plattovi s návrhem, aby se ujal zfilmování této předlohy.68 Universal Studios následně kontaktovalo Edgara Wrighta, jenţ krátce předtím dokončil svůj poslední film Soumrak mrtvých (2004).69 Autor předlohy Bryan Lee O'Malley měl zpočátku obavy, ţe kvůli tomu, ţe zatím vyšel jen jeden díl, tak se z adaptace stane pouhopouhá akční komedie, ale díky následné zkušenosti s televizním seriálem Spaced (1999) Edgaru Wrightovi věřil, ţe je pro tento úkol ideální.70
V roce 2005 studio najalo Michaela Bacalla, aby napsal scénář k filmu.71 Společně s ním se na psaní podílel i Edgar Wright a částečně i sám Bryan Lee O'Malley, který musel oběma scénáristům podávat informace o tom, jak se bude příběh dále vyvíjet, poněvadţ komiks ještě nebyl dokončen.72 Z vyjádření Edgara Wrighta také vyplývá, ţe Bryan Lee O'Malley se nechával inspirovat filmovým scénářem při dokončování komiksu.73
3.3. Režisér a obsazení
Pro reţii filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa byl vybrán Edgar Wright. Tento britský reţisér na sebe výrazněji upozornil jiţ svým komediálním televizním seriálem Spaced (1999), který pojednával o bláznivých příhodách komiksového nerda Tima (Simon Pegg), ţurnalistky Daisy (Jessica Stevenson) a jejich přátel. Skutečným úspěchem se ovšem stal aţ snímek Soumrak mrtvých (2004), v němţ se musí dva kamarádi Shaun (Simon Pegg) a Ed (Nick Frost) vypořádat se zombie apokalypsou. Jednalo se o komediální horor, který byl nominován
65
- 18 - na 16 cen, z nichţ 11 jich získal.74 Díky úspěchu Soumraku mrtvých natočil Edgar Wright další komediální film nazvaný Jednotka příliš rychlého nasazení (2007), jenţ svůj humor čerpal z akčních a krimi filmů. Příběh se točí kolem příliš aktivního policisty Nicholase Angela (Simon Pegg), který je poslán na venkov, aby nemohl zostuzovat londýnské kolegy svými úspěchy. Zde vytvoří dvojici s místním policistou a dobrákem Dannym (Nick Frost), a společně se rozhodnou vyřešit tajemné vraţdy, které se v městečku odehrály. Především díky filmu Soumrak mrtvých dostal Edgar Wright nabídku k natočení krátkometráţního hororového snímku Grindhouse: Don't (2007) a samozřejmě i Scott Pilgrim proti zbytku světa.75
Nad castingem herců měl po celou dobu moc samotný reţisér, který se vyjádřil takto: „Universal mi ve skutečnosti nedělal ţádné problémy s castingem známějších lidí, protoţe například Michael [Cera] hrál ve dvou filmech nad sto milionů dolarů, a mnoho dalších lidí, i kdyţ to nejsou ty nejznámější jména, lidé určitě znají.“76
Hlavní roli ve filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa ztvárnil Michael Cera. Tento kanadský herec na sebe upozornil uţ v roce 2003, kdy hrál v americkém seriálu Arrested Development. Velkým úspěchem ovšem byl aţ rok 2007, kdy si zahrál ve dvou kriticky i komerčně úspěšných filmech. Prvním z nich byl film Juno (2007), v němţ si zahrál kamaráda hlavní hrdinky (Ellen Page), s nímţ čeká dítě. Tento snímek se dočkal pozitivní kritiky a byl stránkou Rotten Tomatoes označen jako nejlepší komedie za rok 2007.77 Za své kvality byl snímek nominován i na čtyři ceny Oscar, z nichţ ve vítězství proměnil tu za scénář.78 Komerčně se jednalo o velice úspěšný počin, neboť při rozpočtu 7,5 milionu dolarů se hrubá trţba celosvětově dostala na částku 231 411 584 dolarů.79 Druhým snímkem byla komedie Superbad (2007), jeţ pojednávala o dvou kamarádech, kterým se blíţí maturita a kaţdý se poté chystá na jinou vysokou školu. Proto se rozhodnou, ţe spolu ještě zařídí akci, kdy se pokusí získat dívky svých snů. Stejně jako Juno se jedná o kriticky velice dobře přijatý
74
- 19 - film,80 který se taktéţ zařadil v seznamu nejlepších komedií za rok 2007, v tomto případě na čtvrtém místě.81 Michael Cera díky tomuto filmu získal ocenění v podobě domácí ceny za nejlepší muţský herecký výkon82 na Canadian Comedy Awards. Z komerčního hlediska se taktéţ jednalo o úspěch, poněvadţ s rozpočtem 20 milionů dolarů se hrubý zisk celosvětově ustálil na 169 871 719 dolarů.83 Obsadit Michaela Ceru do role Scotta Pilgrima se Edgar Wright rozhodl uţ během natáčení Jednotky příliš rychlého nasazení:
„Kdyţ jsme to začali psát, sledoval jsem Arrested Development. Udělal jsem první návrh ještě před Hot Fuzz, a pamatuji si říkat, ţe je škoda, ţe to děcko George Michael není starší. Je zábavné – a já a Brian jsme o tom hodně mluvili – kdyţ lidé na internetu říkají, ţe je hrozně nevhodně obsazený, ale ti lidi, které následně navrhnou tě přinutí vyhrknout: ,Jo, ale já nechci udělat Zac Efron verzi Scotta Pilgrima!„ […] Myslím tím, neměl by on jako být podceňovaný, tedy fyzicky? Četl jsem jednu věc na internetu, kde někdo řekl, ţe Chris Evans by byl jako Scott Pilgrim lepší, a já si pomyslel - opravdu? Celá věc ohledně obsazení scény Scott Pilgrim vs. Lucas Lee je o tom, ţe máte dvě úrovně… Myslím tím to, ţe člověka hned napadne - kdo by nechtěl vidět souboj mezi Michaelem Cerou a Chrisem Evansem? To je pro mě mnohem zajímavější a zábavnější, neţ tam mít někoho, kdo je hezoun nebo vazba. Nedávalo mi to příliš smysl, opravdu.“84
Své rozhodnutí obsadit do role Scotta Pilgrima Michaela Ceru zdůvodňuje Edgar Wright dále takto: „Po většinu času, jak v knize tak ve filmu, je Scott Pilgrim zhroucený kvůli ţenám v jeho ţivotě. Jeho svět se boří a jsou časy, kdy není příliš velký slušňák, takţe jsme potřebovali herce, kterému budou diváci stále fandit, i kdyţ je tato postava chvílemi trochu debil.“85
Do role Ramony, dívky kvůli níţ musí Scott Pilgrim bojovat, byla obsazena americká herečka Mary Elizabeth Winstead, kterou si Wright vyhlídl uţ dva roky před natáčením.86
80 Viz
- 20 - Svoji kariéru začala v televizních seriálech, ale brzy se jí podařilo na sebe upozornit a dostalo se jí moţnosti hrát v takových filmech, jako například Nezvratný osud 3 (2006), Grindhouse: Auto zabiják (2007) či Smrtonosná past 4.0 (2007). Podle jejího vlastního vyjádření je velkou fanynkou Wrightových filmů a Soumrak mrtvých patří mezi její nejoblíbenější filmy vůbec. Z toho důvodu byla překvapena a nemohla uvěřit, ţe si ji sám Edgar Wright vybral, aby ztvárnila postavu Ramony Flowers.87 Navíc se přiznala i k tomu, ţe má k videohrám blízko: „Rozhodně jsem ţila v prostředí videoher. Jsem jedno z pěti dětí a můj bratr do toho byl váţně zaţraný. Nemohu o sobě říci, ţe bych já sama nějak vyrůstala jako hráč, nebo ţe jím jsem dnes, ale rozhodně jsem součástí této kultury, nebo spíš ona je součástí doby, v níţ jsem vyrůstala.“88
Postavu Knives Chau získala takřka neznámá kanadská herečka kambodţského původu Ellen Wong. Neţ si zahrála ve Scott Pilgrim proti zbytku světa, měla zkušenosti především z kanadského seriálu This Is Wonderland (2004).89 Důvod jejího výběru komentuje Edgar Wright: „Ellen u mě byla na konkurzu třikrát a vţdy byla parádní. Bylo to, ale aţ na druhém výběru, kdy jsem se podíval na její ţivotopis a uviděl, ţe má zelený pásek v taekwondo. Byl jsem fascinován touto sladce vypadající mladou dámou, co je ve skutečnosti tajným drsňákem – a to ona je. Mohla by vám nakopat zadek.“90
Svým výběrem herců si byl Edgar Wright naprosto jistý. Krom vlastního úsudku se však ptal na názor i Bryana Lee O‟Malleyho, zda-li s herci souhlasí.91 Vybrané herce okomentoval Edgar Wright v interview takto: „Stejně jako v Jednotce příliš rychlého nasazení, kde jsme měli skvělé lidi v kaţdé i malé roli, tak i zde je to to samé. Co je na tom skvělé je to, ţe tu jsou lidé, které znáte, jako Michael [Cera] a Jason [Schwartzman], a lidi, kteří se uţ prosazují, jako Anna Kendrick, Aubrey Plaza a Brie Larson, a pak tu jsou i ti úplně neznámí.“92
87
- 21 - 3.4. Natáčení
Film se začal točit v březnu roku 2009 v Torontu a skončil 28. srpna téhoţ roku.93 Ještě před natáčením museli herci absolvovat osm týdnů tréninku,94 které sestávaly z běhání, kliků a cviků k posílení svalstva, protoţe je ve filmu čekalo mnoho akčních scén. Michael Cera se vyjádřil ohledně tréninků tak, ţe museli kaţdé ráno běhat, a ţe kdyţ poprvé začal, nemohl z toho vůbec dýchat.95 K větší motivaci herců se tréninků účastnil i sám reţisér Edgar Wright.96 Aby členové štábu věděli, čím se Edgar Wright inspiroval a v jakém duchu by chtěl mít některé scény, pouštěl jim v průběhu natáčení různé filmy, jako kupříkladu komiksové adaptace Diabolik (1969) a Flash Gordon (1980), filmy s tématikou bojových umění Tian xia di yi quan (1972), 36 komnat Šaolinu (1978) či Du bi quan wang da po xue di zi (1976) a Du bei chuan wang (1972), coţ jsou filmy, které přímo inspirovaly videohry Mortal Kombat, Street Fighter a Tekken. Dokonce v interview zmiňuje i muzikály Fantom ráje (1974) a Beyond the Valley of the Dolls (1970).97
Průběh natáčení byl komplikován i tím, ţe kdyţ se točit začalo, byly vydány pouhé tři knihy Scotta Pilgrima, tudíţ se muselo hodně věcí konzultovat s Bryanem Lee O‟Malleyem. Například v celém komiksu není vysvětleno, kde se postavy naučily bojovat, a jak to, ţe souboje vypadají tak efektně. Ve filmu je tento problém vysvětlen pomocí videoher, které v průběhu snímku Scott Pilgrim hraje na herním simulátoru. Edgar Wright k tomu blíţe řekl tento komentář:
„Víte, je zábavné, ţe… Existuje teorie, ţe za pomoci řidičských a leteckých simulátorů, v nichţ se naučíte dovednostem z těchto her, ţe je vlastně můţete uţít i v reálném ţivotě, viz ten týpek Barefoot Bandit,98 co se naučil jak létat ve videohře. Ale tohle je dokonalá mladistvá fantazie, ţe kdyţ jste opravdu dobří v Tekkenu, tak můţete jít ven a vymlátit z někoho duši.“99
93
- 22 -
Komplikace se nakonec projevily i v samotném závěru snímku. Kdyţ vyšla poslední kniha ze série Scott Pilgrim, konce filmu a knihy se lišily. Zatímco v knize Scott zůstane s Ramonou, v původní verzi filmového závěru Scott zůstane s Knives. Z tohoto důvodu se musel konec snímku přetáčet, aby korespondoval s komiksovou verzí.100
3.5. Marketing
První teaser trailer lákající na Scott Pilgrim proti zbytku světa se objevil 25. března 2010.101 Začátek je laděn značně romanticky. Sledujeme Scotta a Ramonu, jak se spolu procházejí zasněţenou krajinou a leţí spolu v posteli. Tyto záběry jsou doprovázeny pomalou hudbou a prokládány titulky: „Have you Ever met Someone“, „You Love so Much“, „It Hurts?“. Po posledním titulku následuje ihned rychlá hudba a kompilace záběrů, v nichţ je Scott Pilgrim různými způsoby mlácen. Poté jsme lákáni reţisérem a jeho nejznámějšími díly, v tomto případě titulkem – „From the Director of Hot Fuzz and Shawn of the Dead“. Následuje vysvětlení toho, ţe aby mohl Scott i nadále chodit s Ramonou, tak musí nejdříve porazit jejích sedm bývalých partnerů. Poté se objeví titulek „This Summer“ a kompilace záběrů, v nichţ tentokrát naopak Scott mlátí své nepřátele. Objevuje se titulek s názvem filmu „Scott Pilgrim vs. The World“ a nakonec „Coming soon“.
Druhý trailer byl zveřejněn 31. května 2010.102 Podobně jako v předešlém traileru je začátek pomalejší. Dovídáme se, ţe by Scott Pilgrim rád chodil s Ramonou Flowers, ale příliš se mu nedaří ji někam pozvat. Nakonec Ramona přijme Scottovu nabídku, aby zašla na jeho koncert. Zde je ovšem napaden prvním zlým bývalým partnerem. Dostáváme se do druhé půlky traileru, kde začne hrát rychlejší hudba a v rychlém střihu nám jsou ukazovány akční scény. Obdobně jako v předešlém traileru, tak i zde je film propagován osobou reţiséra a jeho filmů. Postupně se tu objevují titulky - „From the Director of Hot Fuzz“, „And Shaun of the Dead“, „This Summer“, „It‟s on“, „Like Donkey Kong”, „Scott Pilgrim vs. The World“ a „Coming soon“. Oproti předešlému traileru je tu pouţito více hudby od různých interpretů, kterými jsou: The Ting Tings, LCD Soundsystem, Be Your Own Pet, Cornelius, Blood Red
100
- 23 - Shoes a The Prodigy.103
Poslední trailer byl zveřejněn 17. června 2010.104 Na začátku traileru je nám představován Scott Pilgrim. Následně se vysvětluje, ţe aby mohl Scott i nadále chodit s Ramonou, tak musí porazit sedm jejích zlých bývalých partnerů. V traileru začne hrát rychlá elektronická hudba, doprovázená prvním titulkem „This Year“, na který navazují další titulky – „Love is a Battle“, „So Fight for It“, „From the Director of Hot Fuzz and Shawn of the Dead“, „Scott Pilgrim vs. The World“, „Coming soon“. Zatímco v druhém traileru byla pouţita hudba od šesti interpretů, tak zde zazněli pouze čtyři - LCD Soundsystem, Jon Spencer Blues Explosion, Blood Red Shoes a The Prodigy.105
Kromě trailerů byla k propagaci filmu vyuţita i část scény souboje mezi Lucasem Lee a Scottem Pilgrimem (viz segmentace - 2)1 Natáčení filmu). Tato scéna byla zveřejněna na udílení cen 2010 MTV Movie Awards.106
Kvůli upozornění na snímek byl vytvořen i krátký animovaný film pod názvem Scott Pilgrim vs. The Animation.107 Tento film ukazuje seznámení Scotta Pilgrima s Kim Pine, coţ je prolog k druhé knize Scott Pilgrim 2: Proti zbytku světa. Vytvořením tohoto snímku se ujalo studio Titmouse, Inc. Tvůrci se pro potřeby snímku inspirovali komiksovou kresbou a animaci udělali v tomto duchu. Snímek byl vysílán 12. srpna 2010 na Adult Swim.108 O snímku producent Jason DeMarco řekl:
„Byli jsme osloveni studiem Universal, abychom udělali něco cool kolem zveřejnění filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa. Protoţe jsme velcí fanoušci komiksu a z filmu jsme nadšení, tak jsme se zeptali, zda můţeme vytvořit animovaný kraťas ve stylu komiksu. Filmařům a Bryanu Lee O‟Malleymu se tento nápad líbil, takţe jsme ho nakonec udělali! Edgar Wright byl tak laskavý, ţe pro nás zajistil některé talenty z filmu, takţe máme pro potřebu nadabování kraťasu Michaela Ceru jako Scotta,
103
- 24 - Allison Pillovou jako Kim, Mae Whitmanovou jako Lisu a Jasona Schwartzmana jako Simona Lee.“109
Krom těchto videí vyuţíval Edgar Wright, pro propagaci snímku a informování fanoušků o probíhajícím natáčení, střípky z natáčení, kde vysvětloval a ukazoval různé fáze natáčení.110
3.6. Distribuce a tržby
K vůbec prvnímu promítání došlo 22. července 2010 na San Diego Comic-Con International.111 Po panelu věnovaném filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa pozval reţisér Edgar Wright vybrané posluchače na uzavřenou projekci, kde jim byl snímek předveden. Před oficiální premiérou v USA byl Scott Pilgrim proti zbytku světa promítán ještě v Kanadě v Montrealu 27. července 2010 na Fantasia Festival.112
Počátek široké distribuce v USA se uskutečnil 13. srpna 2010 v 2 818 kinech.113 Scott Pilgrim proti zbytku světa skončil za první víkend promítání jako pátý film s hrubou trţbou 10,5 milionu dolarů.114 Za druhý víkend se hrubý zisk pohyboval na 5 201 970 dolarů, díky čemuţ se propadl aţ na desátou příčku ţebříčku trţeb.115 Špatné finanční výsledky donutily studio Universal, aby se k nim vyjádřili:
„Bez ohledu na výsledek jsme hrdí na tento film a náš vztah s vizionářským a kreativním filmařem Edgarem Wrightem. Studia musí pokračovat v nabízení dobrých a originálních nápadů/filmů pro diváky. Edgar vytvořil skutečně unikátní film, který překračuje ţánry, a kdyţ se bude blíţe zkoumat, tak bude identifikován jako důleţitá část filmové tvorby. Vţdy jsme byli obeznámeni s výzvou představit tento film mainstreamovému publiku. Přáli jsme si, aby se na tento snímek přišlo
109
- 25 - podívat větší mnoţství lidí, ale i přesto doufáme, ţe lidé vynaloţí to úsilí a ještě tento úţasný film zhlédnou.“116
V kinodistribuci se film udrţel osm týdnů (56 dní) do 7. října 2010.117 Při rozpočtu 60 milionů dolarů se hrubý zisk z celého světa ustálil na 47 664 559 dolarů. Z této částky se 31 524 275 dolarů vydělalo na domácím trhu a zbylých 16 140 284 ve zbytku světa.118 Mezi zahraničními zeměmi s největší trţbou jsou: Velká Británie (8 445 713 dolarů), Austrálie (2 892 376 dolarů), Rusko (1 094 734 dolarů), Nový Zéland (509 024 dolarů) a Izrael (415 524 dolarů).119 V České republice film distribuovala společnost Sony. Do kin byl Scott Pilgrim proti zbytku světa uveden 14. října 2010.120 Udrţel se však jen pouhé tři týdny (konec 31. října 2010) a jeho hrubý zisk činil 78 900 dolarů.121
Na DVD a Blu-ray v USA byl Scott Pilgrim proti zbytku světa vydán 9. listopadu 2010.122 Dodnes se podařilo prodat 970 127 DVD a vydělat tím 16 011 589 dolarů.123
3.7. Kritická a divácká recepce
Ačkoliv film Scott Pilgrim proti zbytku světa po finanční stránce propadl, coţ by mohlo značit, ţe se nejednalo o divácky atraktivní film, informace z filmových serverů shromaţďujících divácká hodnocení mluví o opaku. Na filmovém serveru The Internet Movie Database film hodnotilo 145 012 diváků a celkové hodnocení se ustálilo na 7,6 bodech z deseti.124 Stránka Metacritic, jeţ se zabývá shromaţďováním recenzí filmů, seriálů, videoher a hudebních alb, uvádí 560 hodnotících diváků, kteří snímku zajistili hodnocení 8,2 bodů z deseti.125 Taktéţ je tu uváděno hodnocení 38. kritiků, z nichţ snímek pozitivně
116
- 26 - hodnotilo 26 kritiků, smíšeně devět a negativně tři, coţ dalo dohromady hodnocení 69 bodů ze sta.126 Na filmovém serveru Rotten Tomatoes, který shromaţďuje recenze od renomovaných kritiků i laických pisatelů, snímek hodnotí 108 917 diváků a jeho hodnocení je 83 procent ze sta.127 Hodnocení všech kritiků se na této stránce výrazně od hodnocení diváků neliší, film tu má 81 procent ze sta, přičemţ se vycházelo z 239 recenzí, z nichţ pozitivních bylo 194 a negativních 45.128 Krom všech kritiků je na Rotten Tomatoes moţnost zjistit si i hodnocení takzvaných top kritiků, coţ jsou nejznámější a nejrespektovanější kritici, píšící pro významná média. Film Scott Pilgrim proti zbytku světa jich hodnotilo 35, z toho 27 pozitivně a osm negativně, díky čemuţ u nich získal hodnocení 77 procent ze sta.129 Český filmový server Česko-Slovenská filmová databáze uvádí hodnocení 72 procent ze sta, přičemţ snímek hodnotilo 13 846 diváků.130
Snímek byl odbornou kritikou přijat ve většině případů kladně. Vyzdvihován byl především způsob, jak film o mládeţi dokáţe oslovit i starší generace, coţ například zmiňuje Peter Travers v časopise Rolling Stone: „Wright také intuitivně chápe, ţe nám věk neurčuje ţádné limity pro ţivot v našich hlavách. Podívejte se na dona Quijota. Všichni jsme to zaţili. Plus, fantazie je osvobozující.“131
Podobně argumentuje i recenze od A. O. Scotta pro The New York Times:
„Existují některé filmy o mládeţi, co vás prostě přinutí cítit se staře, i kdyţ nejste. Scott Pilgrim proti zbytku světa, vytvořený dle série čiperných grafických novel od Bryana Lee O‟Malleyho má úplně opačný efekt. Je to rychlé, vtipné a hořkosladký duch je tak nakaţlivý, ţe vás film přinutí cítit se v jeho světě jako doma, i kdyţ se vám prostředí, v němţ se odehrává, zdá na první pohled neznámé.“132
Objevily se však i negativní recenze a reakce, které snímku vytýkaly především citovou vyprahlost. To zmiňuje James Rocchi pro MSN Movies: „Není tu ovšem nic se srdcem
126
- 27 - Princezny Nevěsty, tedy filmu, který nalezl opravdovou pravdu o lásce ve fantastických kulisách, kdy nikdy nedal přednost zábavě před city.“133 Podobně to vidí i kritička Ann Hornaday, která napsala recenzi snímku pro The Washington Post:
„Láska ve skutečnosti nemá takřka nic společného s příběhem, který je obývaný postupně stále sarkastičtějšími a sebestřednými postavami. Zbaven svých nevinných očí a nezávisle-nerdovského vzhledu je Pilgrim jen sobecký blbec. Ramona V. Flowers (Mary Elizabeth Winstead), která ve svých duhově zabarvených vlasech připomíná dospělou verzi Hit-Girl z podobného filmu Kick-Ass, není o moc vřelejší, kdyţ se dívá svým znuděným pohledem na to, jak její nápadník riskuje ţivot a končetiny kvůli ní.“134
Obdobně pozitivně jako v zahraničí byl Scott Pilgrim proti zbytku světa přijat i českou kritikou. Kamil Fila ve své recenzi na Aktuálně.cz mimo jiné píše:
„Velmi věrná adaptace šestidílné comicsové série patří k těm nejnápaditějším filmům roku; kadence vtípků často převyšuje kapacitu běţného chápání. Ţánry se tu střídají a míchají dohromady s promiskuitní lehkováţností, aniţ se nad tím například postavy příběhu jakkoli pozastavují.“135
Na serveru Moviezone vyzdvihuje Václav Rybář především choreografii snímku:
„Představte si Michael Cera136 a Chrise Evanse jak spolu bojují á la Street Fighter 4 - komba, firebally, prohazování zdí a úderné hlášky drcené skrz zaťaté zuby. Zní to příliš nepravděpodobně, ale choreografie těch bitek je úţasná. A opět za tím stojí Brad Allan. Po jeho práci na Kick-Ass nebo druhém Hellboyovi lze bez přehánění říct, ţe v Hollywoodu momentálně není lepšího fachmana, kdyţ potřebujete někomu rozbít ciferník holýma rukama. A je jedno, jestli dělá otočky Cera, Evans nebo třeba Brandon Routh. Všichni díky armádě všehoschopných doublů a tuně vizuálních
133
- 28 - nápadů vypadají jako Neo po šesti red bullech.“137
V článku Antonína Tesaře, z časopisu Cinepur, se objevuje názor, ţe se jedná o nejvěrnější převedení komiksové estetiky na filmové plátno:
„Film jako by se snaţil uspokojit diváky, kteří z nějakého důvodu touţí po tom, aby na plátně spatřili co nejvěrnější ekvivalent komiksu, a celkem pochopitelně je příliš nenadchla doslovnost Rodriguezova Sin City ani ,mimóznost„ Millerova Spirita. Způsob, jakým Scott Pilgrim proti zbytku světa předvádí svoji komiksovost, odpovídá fanouškovskému duchu, který si libuje v efektních a na odiv vystavovaných ozdůbkách, jeţ navíc mají charakter přímých odkazů.“138
Rozpoluplně na některé recenzenty působí Michael Cera, který podle jejich názoru hraje stejnou postavu, jako v jeho předešlých filmech. Tento fakt, ale podle Františka Fuky, Kamila Fily a Aleny Prokopové nijak zásadně filmu neškodí:
„Herci jsou také výborní a dokáţí patřičným pohledem nebo ušklíbnutím správně sdělit to, na co by v horších filmech bylo potřeba několik řádků dialogu. Kupodivu jsem neměl nejmenší problém ani s tím, ţe Cera hraje víceméně tutéţ postavu jako ve všech svých ostatních filmech.“139
„Oproti comicsu, kde kvůli stylu kresby připomínajícím japonskou mangu působil Scott jako větší frajer, se ve filmu setkáváme s roztomilým loserem Michaelem Cerou, který ,civilní část Scotta„ hraje se stejnou upejpavostí a kníkavou dikcí jako předchozí role v komediích Juno nebo Superbad.“140
„Michael Cera sice nedělá nic jiného neţ obvykle, ale i to - jako obvykle - stačí.“141
Nejkritičtěji se ve svém celkovém hodnocení vyjádřila Alena Prokopová: „Podíl na
137
- 29 - tom, ţe mne Scott Pilgrim nakonec navzdory tomu všemu dost nudil, má Wrightova neochota zklidnit se a soustředit: nekonečné nezávazné ţertování a soubojování, které vlastně vůbec není na ţivot a na smrt, mne posléze dost otrávilo.“142
Nejnadšeněji se k snímku naopak vyjádřil Jiří Pavlovský: „Film se bohuţel zrovna moc nechytl, coţ je v tomhle případě škoda, protoţe se jedná o jeden z nejlepších bijáků tohohle roku a vedle Kick-Ass jednu z nejlepších komiksových adaptací. Nenechte si to ujít. Ostatně, kolikrát uvidíte romantickou komedii pojednanou jako Mortal Kombat?“143
142
- 30 - 4. Neoformalistická analýza
V předcházejících kapitolách jsme nastínili historický kontext vzniku filmu, čím byl ovlivňován a jaká byla jeho recepce. Také jsme stručně představili komiksové a videoherní prvky, z nichţ snímek Scott pilgrim proti zbytku světa čerpá. Tyto informace nám mohou být dále nápomocné i při neoformalistické analýze. Jak jsme jiţ dříve zmínili, narace i styl snímku jsou výrazně ovlivněny komiksem a videohrami, proto můţeme během analýzy vycházet z předešlých kapitol, které se zabývají videoherními ţánry a komiksovou estetikou. Při interpretaci snímku nám můţe poslouţit i kritická a divácká recepce. V následujících kapitolách uţ přistoupíme k samotné neoformalistické analýze. Při analýze narace a stylu se můţeme opírat o doposud zjištěné informace, které nám také pomohou ke stanovení dominanty snímku.
4.1. Naratologická analýza
V této části práce se budeme zabývat naratologicku analýzou. Výchozím bodem pro naši analýzu budou práce Narration in the Fiction Film od Davida Bordwella a Umění filmu – Úvod do studia formy a stylu od Davida Bordwella a Kristin Thompsonové. Naším cílem bude definovat snímek podle jednoho ze čtyř modů narace, které uvádí Bordwell ve své knize.144 Zároveň také budeme přistupovat k naraci z hlediska neoformalistické analýzy jako k formálnímu prvku, který je podřízen dominantě a zastává funkce ve filmové formě.
4.1.1. Žánrové zařazení
V této kapitole si vymezíme ţánry, do nichţ snímek Scott Pilgrim proti zbytku světa spadá. Tato součást neoformalistické analýzy je důleţitá, neboť nám odhalí, na jaké ţánrové konvence film navazuje a čím se odchyluje.
144 „Narativní mody […] jsou tyto: klasický narativní film (představovaný Hollywoodem); mezinárodní umělecký film; historicko-materialistický film (představovaný sovětskými montáţními filmy dvacátých let a některými evropskými díly šedesátých let); a co nazývám ‚parametrický„ film“. [Bordwell, David (1985): Narration in the Fiction Film. Madison: University of Wisconsin Press, s. 155].
- 31 - Při zkoumání do jakých ţánrů lze film zařadit budeme vycházet především z knihy Film/Genre145 a textu „Obaly na vícero pouţití. Ţánrové produkty a proces recyklace“146 od Ricka Altmana. Dle jeho tvrzení jsou filmové ţánry umělým konstruktem, který byl převzat z teorie literárních ţánrů pro snadnější hodnocení a kategorizování snímků.147 Pro vymezování ţánrů jsou podle Altmana důleţité především tři roviny - sémantická, syntaktická a pragmatická.148 Sémantická rovina kategorizuje filmy podle prvků specifického ţánrového „slovníku“, jsou to například postavy, rekvizity či motivy, které definují daný ţánr. Rovinu syntaktickou tvoří soubor širších formálních a významotvorných struktur spjatých s daným ţánrem. Pragmatická rovina klade důraz na samotný filmový text a jeho uţivatele, tedy kritiky, tvůrce a diváky. Tato rovina určuje ţánr pomocí toho, jak byl film propagován samotnými autory, ale i recenzenty.
Film Scott Pilgrim proti zbytku světa se nedrţí prvků pouze jediného ţánru. Nalezneme v něm akční film, romantický film a komedii. Rick Altman se k takové kombinaci ţánrů vyjadřuje takto:
„Velmi omezené uţívaní specifických ţánrových termínů i mnohem častější postup široké ţánrové implikace napovídá, ţe charakteristickým rysem Hollywoodu není klasické lpění na čistotě ţánrů, ale naopak jejich romantické slučování. Není to v jistém smyslu ţádné překvapení: ţánry jsou ze své definice širokými veřejnými kategoriemi, společnými pro celý průmysl, a hollywoodská studia nestojí o něco, co by musela sdílet s ostatními studii.“149
Ve snímku Scott Pilgrim proti zbytku světa se vyskytuje mnoho soubojů, v nichţ se především Scott utkává s nepřáteli a poráţí je, aby se dostal ke svému cíly. V soubojích jsou uţívána bojová umění, coţ nás utvrzuje v tom, ţe se jedná o akční film. Celý film se taktéţ probírají milostné vztahy, na nichţ je vystavěna i hlavní zápletka, a jejich dopad na ţivoty postav. Hlavní hrdina chodí na začátku s Knives Chau, aby ji následně vyměnil za Ramonu Flowers, přičemţ se dopouští chování, které má následně vliv na milostný ţivot obou dívek. Ramona má taktéţ nedořešené vztahy z minulosti, které jí brání v klidném vztahu se Scottem.
145 Altman, Rick (1999): Film/Genre. Londýn: British Film Institute. 146 Altman, Rick (1985): Obaly na vícero pouţití. Ţánrové produkty a proces recyklace. Iluminace, s. 5-40. 147 Altman, Rick (1985): Obaly na vícero pouţití. Ţánrové produkty a proces recyklace. Iluminace, s. 5-40. 148 Altman, Rick (1999): Film/Genre. Londýn: British Film Institute. 149 Altman, Rick (1985): Obaly na vícero pouţití. Ţánrové produkty a proces recyklace. Iluminace, s. 15.
- 32 - Oba se tak snaţí k sobě najít cestu a ţít v harmonii. Tyto prvky jsou charakteristické pro romantický film. Současně jsou ve filmu komediální prvky, které hlavně vycházejí ze vzájemné konverzace postav a jejich chování. Krom toho se tu objevuje mnoho odkazů na videohry z 8bitové éry, které se především u znalých těchto videoher setkávají s komediálním úspěchem. Můţeme proto tvrdit, ţe je ve filmu zastoupena i komedie. Celým snímkem se tudíţ prolínají tři filmové ţánry, a to akční film, romantický film a komedie.
Pragmatická rovina určuje ţánr filmu pomocí propagace a recenzí. Uţ v prvním traileru se nám kombinace ţánrů projevuje, neboť jeho začátek je laděn romanticky, načeţ následuje série záběrů, v nichţ se převáţně bojuje. Prezentován je nám tudíţ Scott Pilgrim proti zbytku světa jako akční film a romantický film, přičemţ v podobném duchu jsou i další trailery. Taktéţ recenze se o snímku často zmiňují jako o kombinaci ţánrů, například Jiří Pavlovský se vyjadřuje takto: „Nenechte si to ujít. Ostatně, kolikrát uvidíte romantickou komedii pojednanou jako Mortal Kombat?“150 Touto větou Jiří Pavlovský řadí film do romantického filmu, komedie a akčního filmu. Ţánrovou pestrost komentuje i Kamil Fila: „Ţánry se tu střídají a míchají dohromady s promiskuitní lehkováţností, aniţ se nad tím například postavy příběhu jakkoli pozastavují.“151 Trailery i recenze nám tedy film prezentují jako směs více ţánrů.
4.1.2. Modus narace
V této části práce se budeme zabývat stanovením modu narace a tím, jakým způsobem film Scott Pilgrim proti zbytku světa naplňuje či porušuje konvence tohoto modu. K tomuto účelu budeme vycházet z knihy Narration in the Fiction Film (1985) od Davida Bordwella a pokusíme se přiřadit tento film k jednomu z modů narace, které jsou v této knize definovány. Ačkoli se můţe na první pohled zdát, ţe díky výraznému vizuálnímu stylu, který na sebe upozorňuje, se jedná o parametrickou naraci, při bliţším zkoumání zjišťujeme, ţe styl není pouţit nezávisle na syţetu a má narativní funkci. Na začátku filmu, kdyţ se objeví vizuální zachycování zvuků pomocí komiksových titulků, vnímáme, ţe to nemá narativní význam. Tyto „zvuky“ na sebe výrazně upozorňují a nejsou narativně opodstatněné.
150
- 33 - V určitém momentu syţetu si ovšem uvědomíme, ţe tyto komiksové „zvuky“ jiţ nejsou nediegetické, ale ţe jsou přirozenou součástí diegetického světa, jako například mimozemšťané ve sci-fi filmech. Mohou se nám ze začátku zdát zvláštní a v porovnání s reálným světem nepřirození, ale okamţitě je přijmeme, jako součást fikčního světa a diegetického vyprávění. Bod zlomu, kdy začneme komiksové a videoherní prvky chápat jako integrální součást fikčního světa, nastává ve scéně, kdy Scott hraje na turnaji kapel a je napaden Mathew Patelem. Začíná souboj, v němţ se objevují prvky videoherní (nápis „vs“ či „fight“) i komiksové (extrémní rozmazání pozadí k znázornění rychlosti) v mnohem větší míře, neţ doposud. Scott ovládá dokonale bojová umění a takřka létá. Divák je tímto zlomem zaskočen, protoţe komiksová a videoherní estetika, na kterou bylo doposud jen odkazováno pomocí naráţek na komiksy a videohry, v této scéně prostoupí celým diegetickým světem. Čekáme, ţe postavy ve filmu budou stejně zmatené, jako my, ale protoţe se tak nestane, začneme tyto prvky vnímat jako součást diegetického světa. Pokud se v průběhu děje objeví například nápis „score,“ nepřipadá nám to uţ jako rušivý element. Získání ţivota navíc je od této chvíle přirozenou součástí fikčního světa filmu. Film Scott Pilgrim proti zbytku světa má, i přes velké mnoţství odchylek v pouţití stylu, nejblíţe ke klasické naraci.
Struktura vyprávění v klasické naraci byla ustavena jiţ v dobách hollywoodského studiového systému (1917 - 1960) a přetrvala aţ do dnešních časů, i kdyţ s mnohými odchylkami a ne v absolutně identické podobě, jeţ by respektovala všechna pravidla, která měla v minulosti. Snímek Scott Pilgrim proti zbytku světa ovšem nemůţeme přiřadit například k historicko-materialistické naraci, neboť v ní chybí přesné ustanovení času a prostoru, a k umělecké naraci také ne, poněvadţ v tomto filmu jsou jasně ustanoveny kauzální vztahy, které nejsou v umělecké naraci podstatné, protoţe v ní akce vychází ze subjektivních stavů postav.
V klasické naraci je ústřední postavou osoba s definovanými psychologickými rysy a s konkrétními povahovými vlastnostmi, a která se pokouší dosáhnout určitého cíle, čímţ zakončí svoji dějovou linii. Do cesty jí ovšem během tohoto konání vstupují vedlejší postavy, které se jí v dosáhnutí kýţeného cíle snaţí zabránit a s nimiţ se tak dostává do konfliktu. Motivace této postavy se stává hlavním a nejdůleţitějším hybatelem děje.
Ve filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa je hlavní postavou Scott Pilgrim, mladý Kanaďan, který ţije v Torontu a hraje v kapele Sex Bob-Omb. Jedná se o obyčejnou osobu,
- 34 - proţívající normální lidské strasti a radosti. Poněvadţ si proţil těţký rozchod se svojí bývalou přítelkyní Envy, snaţí se na ni zapomenout tak, ţe začne chodit se sedmnáctiletou středoškolačkou Knives Chau. Jeho milostný ţivot se ovšem zamotá ve chvíli, kdy do města přijede Ramona Flowers, dívka do níţ se zamiluje a s níţ začne chodit namísto Knives. Aby s ní ale mohl v klidu být, musí nejdříve porazit sedm jejích bývalých partnerů. Konflikt s těmito postavami nakonec vyústí v jeho vítězství a pokračující vztah s Ramonou.
Setkáváme se tak v modu narace s dvouohniskovým narativem, sestávajícím ze dvou hlavních linií. Těmi jsou: milostná linie – Scott Pilgrim se snaţí mít klidný vztah - a osobní linie – Scott musí porazit nepřátele a vypořádat se sám se sebou. Kromě těchto dvou hlavních filmem prochází i vedlejší linie. Jedna z nich se například týká hudební kapely Sex Bob-Omb a pojednává o jejich snahách uspět a zviditelnit se. Další se zaměřuje na Knives Chau a její plány, jak získat Scotta zpět, nebo na Scottova spolubydlícího a jeho milostný ţivot.
Kaţdá z linií má svůj cíl a překáţky, které musí být překonány, aby se dostaly k závěrečnému vyvrcholení. V milostné linii je cílem mít vztah s osudovou dívkou, ke kterému můţe Scott dospět jen poráţkou jejích bývalých partnerů. Zde je překáţkou především bývalý Ramonin partner Gideon, bohatý a zlý hudební producent, který se snaţí zničit její milostný ţivot, a také špatně ukončený vztah s Knives, která se Scotta nechce vzdát. V osobní linii je cílem poráţka bývalých partnerů a urovnání svého ţivota, překáţkou jsou tudíţ Ramonini bývalí partneři, kteří nutí Scotta přehodnotit i svůj vlastní ţivot a své chování.
Obě tyto linie se uzavřou při závěrečném setkání a souboji s Gideonem v jeho klubu. Scott Pilgrim poráţí svého hlavního nepřítele a omlouvá se za své chování Knives i Ramoně. Hlavních cílů bylo dosaţeno a problémy byly překonány. Ve finále navíc je na obě tyto linie explicitně odkázáno: Scott dvakrát získá zvláštní zbraň, nejprve „sílu lásky“, kdyţ Gideonovi odpoví, ţe s ním chce bojovat kvůli Ramoně, a podruhé „sílu sebeúcty“, kdyţ odpoví, ţe chce bojovat kvůli sobě. Naproti tomu některé z vedlejších linií nejsou ukončeny, poněvadţ pro klasickou naraci není důleţité, jak dopadnou.
- 35 - 4.1.3. Segmentace syžetu
0) Intro 1 Dům využívaný k cvičení kapely - seznamujeme se se Scottem Pilgrimem - seznamujeme se se členy kapely Sex Bob-Omb a přítelkyní Scotta Pilgrima Knives Chau 2 Wallacův byt - Scott vchází do svého bytu, seznamujeme se s Wallacem - spolubydlícím Scotta Pilgrima - Wallace informuje Scottovu sestru o tom, ţe Scott chodí se středoškolačkou 3 Katolická škola - Scott čeká s Wallacem na Knives před její školou 4 Herna - Scott a Knives hrají videohru, Scott dělá dojem znalostmi o Pacmanovi 5 Hudební obchod - Scott je pozván Julií na narozeninovou oslavu - Scott je rozrušen, kdyţ vidí CD kapely Clash at Demonhead 6 Ulice - Scott se prochází s Knives po ulici 7 Sen - Scott je na poušti, poprvé střetává dívku na kolečkových bruslích 8 Wallacův byt - Scott se probouzí a zjišťuje, ţe jde pozdě s Knives do knihovny 9 Knihovna - Scott podruhé potkává dívku na kolečkových bruslích 10 Juliina párty - Scott se dovídá jméno dívky na kolečkových bruslích (Ramona Flowers), a ţe jde na oslavu - Scott se na ni snaţí udělat dojem znalostmi o Pacmanovi, to se nedaří a tak odchází, nicméně dál ji sleduje z povzdálí - Scott je varován, aby si nezahrával s Ramonou 11 Wallacův byt - Scott je varován pomocí e-mailu, ţe dojde k boji s Mathew Patelem, ale nedbá toho - Scott objednává zásilku, aby ho navštívila Ramona Flowers, po zazvonění jej, ale překvapí Knives
- 36 - 12 Herna - Scott je ve videohře poraţen postavou jménem „Nega Ninja“ 13 Dům využívaný k cvičení kapely - vůdce kapely oznamuje, ţe budou hrát na turnaji kapel 14 Sen - Scott jde po školní chodbě a potkává Ramonu, jeţ opět jede na kolečkových bruslích 15 Wallacův byt - Scott se s Ramonou domlouvá na rande 16 Ramonin byt - Scott se po chvíli dostává do Ramonina bytu, kde nakonec oba skončí v posteli 17 Ulice - Scott zve Ramonu druhý den na turnaj kapel 1) Level 1 1 Turnaj kapel - na turnaji dochází k prekérní situaci, kdy se setkají Ramona s Knives - během výstupu Sex Bob-Omb přeruší píseň Mathew Patel, který napadne Scotta - Scott poráţí Mathew Patela - Scott opouští turnaj společně s Ramonou 2 Autobus - Scott se dovídá, ţe aby mohl chodit s Ramonou, tak musí nejdřív porazit sedm jejích bývalých partnerů 3 Wallacův byt - Scott oznamuje Wallacovi, ţe si do bytu pozval Ramonu - Scott získává první informace o Lucasi Leeovi 4 Hudební obchod - Scott se po projevení lásky k němu a pozvání na narozeniny s Knives rozchází 5 Dům využívaný k cvičení kapely - Scott během cvičení s kapelou odejde s Ramonou, která si obarvila vlasy 6 Wallacův byt - Wallace odchází na natáčení filmu s Lucasem Lee - Scott je na bytě s Ramonou, kde se mu nedaří navodit klidnou atmosféru - Scott odchází s Ramonou za Wallacem 2) Level 2 1 Natáčení filmu - Scott se dovídá, ţe Lucas Lee je jeden z bývalých partnerů Ramony - Scott je Lucasem Lee napaden a následuje souboj - Scott přesvědčuje Lucase, aby udělal trik na skateboardu, ten jej udělá, ale zemře
- 37 - při tom 2 Wallacův byt - Scottovi zavolá jeho bývalá přítelkyně 3 Ulice - Scott je napaden neznámou dívkou a upozorněn, ţe se s ním ještě utká 4 Kavárna - Julia vynadá Scottovi za to, ţe si začal s Ramonou - Scott se setkává se svojí bývalou přítelkyní Envy, která ho pozve na svůj koncert 5 Dům využívaný k cvičení kapely - vůdce kapely oznamuje, ţe budou hrát jako před-kapela Clash at Demonhead (kapela Envy) 3) Level 3 1 Vystoupení Clash at Demonhead - Sex Bob-Omb hrají, ale nesklidí moc potlesku - Scott se dovídá, ţe baskytarista (Todd) kapely Clash at Demonhead je bývalý partner Ramony - Envy pozve všechny, aby si s ní přišli promluvit - zde dojde ke konfliktu, kdy Todd uhodí Knives a Scott ho za to napadne, Todd proti němu pouţije své veganské schopnosti, ale protoţe pozře mléko (coţ je jeho třetí prohřešek proti veganským zákonům), tak jej jeho schopností zbaví veganská policie a Scott ho lehce porazí 4) Level 4 1 Bar - Scott je napaden bývalou partnerkou Roxie - Ramona začne s Roxie bojovat - Scott poráţí Roxie - Scott se dovídá o svých dalších nepřátelích – dvojčatech Katayanagiových 2 Dům využívaný k cvičení kapely - Scott získává bliţší informace o dvojčatech Katayanagiových 5/6) Level 5 a 6 1 Dvojitý koncert - Sex Bob-Omb se dovídají, ţe budou hrát současně s dvojčaty Katayanagiovými proti sobě - následuje bitva kapel, kde je k boji vyuţívána hudba - nakonec dvojčata Katanayagiovy prohrávají a Scott získává ţivot navíc - Ramona odchází s Gideonem a Sex Bob-Omb jsou Gideonem zasmluvněni 2 Hřiště - Scott se trápí
- 38 - 3 Wallacův byt - Scottovi volá Gideon a zve ho do svého nového klubu, přitom ho provokuje - Wallace doporučuje Scottovi, aby mu dal co proto - Scott vyráţí 7) Level 7 1 Gideonův klub - Scott prochází stanovišti a přichází do klubu, kde vidí svoji bývalou kapelu hrát bez emocí - Scott získává meč a začíná boj s Gideonem a jeho poskoky - Scott prohrává a na pomoc mu přijde Knives, která následně začne bojovat s Ramonou - Scott je zabit Gideonem 2 Sen - Scott se probouzí na poušti, kde vede dialog s Ramonou - následně si uvědomuje, ţe má ještě jeden ţivot 3 Gideonův klub - Scott prochází konfliktně stanovišti a přichází do klubu, kde povzbuzuje svoji bývalou kapelu - Scott získává meč a začíná boj s Gideonem a jeho poskoky - Scott se omlouvá Knives za to, ţe jí ublíţil - Pokračuje boj s Gideonem, který je nakonec za pomoci Knives a Ramony poraţen - objevuje se Nega Scott 8) Outro 1 Před klubem - Scott vychází s Nega Scottem z klubu a povídají si - Scott odchází s Ramonou
4.1.4. Vývoj syžetu
Vývoj syţetu a vztahy mezi událostmi podléhají kauzalitě. Kaţdý obrat do další scény je motivován akcí, která byla zobrazena ve scéně předcházející, a události syţetu jsou uspořádány do logického vzorce. Takovéto uspořádání je označováno jako kanonický formát příběhu. Dodrţování norem kanonického formátu je pro klasickou naraci typické. Pakliţe je syţet vystavěn podle těchto norem, je pro diváka snadné identifikovat kauzální vazby a jednoduše porozumět příběhu, protoţe na něj můţe aplikovat schémata, která si vytvořil z předcházejících zkušeností s jinými filmy, komiksy a videohrami. Scott Pilgrim proti zbytku
- 39 - světa tento kanonický formát příběhu dodrţuje především proto, ţe jsou poskytovány všechny podstatné informace a kauzální vazby jsou jasně identifikovatelné, a tak nemá divák problém zkonstruovat fabuli.
Divák je filmem veden k aktivnímu vytváření hypotéz, a k tomu mu narace poskytuje vodítka. Zároveň jsou však syţetem vytvářeny mezery, které je nutno doplnit. V klasickém modu narace bývají důleţité informace o postavách poskytnuty uţ na začátku filmu, aby se mohl divák lépe zorientovat. Na začátku, v prvním záběru zjišťujeme, ţe se děj odehrává v Kanadě, v Torontu. Následně je nám představen Scott Pilgrim a další jeho blízcí přátelé, kteří jsou zároveň členy hudební kapely, dovídáme se, ţe je mu dvaadvacet let, chodí krátce se středoškolačkou, jejíţ jméno je Knives. Díky těmto informacím se od samého počátku dovídáme, kdo je hlavní postava a kdo vedlejší. Začínáme se trochu orientovat v ději a uţ si začínáme o postavách vytvářet hypotézy. Začátek filmu nám předvádí, jak nám bude narace poskytovat informace. Uţ v prvním záběru se nám zjevuje titulek „Not so long ago… In a mysterious land… of Toronto, Canada… Scott Pilgrim was dating a high schooler“. Současně s tímto titulkem nám to samé říká voice-over. Pouţití voice-overu i titulků bývá známkou sebeuvědomělé narace. Tím, ţe u Scotta Pilgrima jsou pouţity oba tyto postupy současně, na sebe narace upozorňuje více, neţ je běţné. Tímto způsobem bude narace pomocí titulků odkazovat k divákům celou první část filmu, můţeme tedy tvrdit, ţe je vysoce sebeuvědomělá.
Vysoká komunikativnost na začátku slouţí k tomu, aby divák pochopil kauzální a časoprostorové vztahy. Narace zůstává poměrně komunikativní i po zbytek filmu. Poskytuje nám tudíţ většinu důleţitých informací pro vytvoření fabule, ale zároveň se v syţetu začínají objevovat mezery. Tyto mezery na sebe začínají upozorňovat od chvíle, kdy je Scott Pilgrim napaden prvním zlým bývalým partnerem na hudebním turnaji (viz segmentace - 1)1 Turnaj kapel), je to mezera která nás vede k vytváření exkluzivních hypotéz, protoţe se potřebujeme dozvědět za 1) kdo je ta postava, co napadla Scotta a za 2) proč napadla Scotta. Potřebujeme konkrétní odpovědi k tomu, abychom mezery zaplnili. Tyto odpovědi se dozvíme následně po tomto souboji. Scottovi je vysvětleno, ţe chce-li s Ramonou chodit, musí porazit jejích dalších šest bývalých partnerů. Při druhém souboji, kde je Scottovým soupeřem Lucas Lee, je objasněno, ţe existuje liga zlých bývalých partnerů, kteří se snaţí zabránit tomu, aby měla Ramona klidný milostný vztah (viz segmentace – 2)1 Natáčení filmu). Od této chvíle se syţet odvíjí jako videohra, kdy musí hlavni hrdina porazit určitý počet nepřátel v různých lokacích
- 40 - a levelech – na rozdíl od jiných filmů ví, kolik překáţek musí překonat, aby se dostal k cíli. Narace nám explicitně ukazuje, v jakých jsme levelech, protoţe kaţdý zlý bývalý partner je uveden číslem, které znázorňuje obtíţnost úrovně. První zlý bývalý partner Matthew Patel vtrhne do klubu, kde se odehrává turnaj kapel, střechou a při letu má zdvihnutý ukazováček ruky, coţ předvede i několikrát poté. Toto gesto jej označuje jako soupeře číslo jedna. Po jeho poráţce navíc Scott Pilgrim získává 1000 bodů (viz segmentace – 1)1 Turnaj kapel). Druhý expřítel Lucas Lee má číslovku dvě napsanou na svém obytném autě a také na autě, které je na místě natáčení akční scény. Po jeho poráţce získává Scott 2000 bodů (viz segmentace - 2)1 Natáčení filmu). Třetí zlý bývalý partner Todd Ingram má na sobě tričko s číslovkou tři, krom toho je číslovka tři k vidění i na třech plakátech na stěně při prvním pouţití Toddových veganských schopností, a kdyţ je Scott vyhozen z místnosti, je na popelnici napsáno 33. Po vítězství nad Toddem Ingramem získává Scott 3000 bodů (viz segmentace – 3)1 Vystoupení Clash at Demonhead). Čtvrtý level s bývalou zlou partnerkou Roxie má číslovku čtyři v názvu baru. Jakmile je Roxie poraţena, tak Scott získává 4000 bodů (viz segmentace - 4)1 Bar). Pátý a šestý level se odehrávají ve stejnou dobu, neboť Ramoninými bývalými zlými partnery jsou dvojčata Katayanagiovy. Číslovky pět a šest jsou k vidění v jejich dračím znaku, který je sloţený z dvou sloţených draků vypadajících jako šest a poloţených na sebe tak, ţe vypadají jako pět. Po jejich poráţce získává Scott 5000 a následně 6000 bodů (viz segmentace - 5/6)1 Dvojitý koncert). U sedmého soupeře Gideona se uţ explicitně na obrazovce objeví nápis „Chaos Theatre – Level 7“, při kaţdém povedeném úderu proti Gideonovi získává Scott 700 bodů a při jeho sraţení k zemi 7000 bodů. Jakmile Gideon vyvolá svůj 8bitový meč pomocí sedmi pohybů ruky, tak se objeví titulek „Offence – Hair x7, Blade x7, Cockiness x7, Style x7“. Po Gideonově poráţce navíc Scott získává celých 7 000 000 000 bodů (viz segmentace - 7)1 Gideonův klub a 7)3 Gideonův klub). Z tohoto důvodu je narace tak komunikativní, protoţe stejně jako ve videohře nejde tolik o konstrukci fabule, jako spíše o ztotoţnění s hráčem a dostání se s hlavní postavou přes soupeře, kteří jsou level od levelu silnější a silnější, aţ na konec. Hypotézy jsou směřovány k tomu, kdo bude dalším soupeřem. Divák přistoupil k tomu, ţe se v podstatě dívá na videohru. Čeká, kdo bude v dalším levelu, ale zároveň narativní sloţka filmu zůstává, příběh pokračuje. Motivací pro jeho další boj je vztah s Ramonou, který prochází vývojem. Zároveň pokračuje vedlejší linie kapely, která se snaţí získat zakázku.
Celý film se tak netransformuje do videohry, stále zůstává narativní část filmu. Mezi souboji se stále odehrávají příběhové linie, například pokračující vztah mezi Scottem
- 41 - a Ramonou či snahy kapely Sex Bob-Omb se prosadit. Narativní linie je částečně prezentována komiksovou formou, která se nejvíce projeví v Ramoniných flashbacích. Ty jsou ve filmu dva a oba jsou přesnou kopií flashbacků z komiksové předlohy. První se objeví uţ u prvního zlého bývalého partnera, kdy Ramona zavzpomíná na to, jak s ním v sedmé třídě porazila dotírající chlapce a týden a půl s ním chodila (viz segmentace - 1)1 Turnaj kapel). Druhý komiksový flashback se objeví u třetího zlého bývalého partnera. Zde vidíme vzpomínku na to, jak Ramona po rozchodu s Lucasem začala chodit s Toddem, který pro ni udělal díru na měsíci. Poté, co však musel odjet na Veganskou Akademii se s ním ovšem rozešla (viz segmentace - 3)1 Vystoupení Clash at Demonhead). Dalším prvkem převzatým z komiksu jsou obrázky kapel, proti nimţ plánuje kapela Sex Bob-Omb hrát. Tyto sekvence se objeví taktéţ dvě, a to vţdy jako příprava na vystoupení. První se odehraje na turnaji kapel, kde Stephen Stills otáčí papíry s nakreslenými podobiznami členů konkurenční kapely Crash and the Boys (viz segmentace - 1)1 Turnaj kapel). Druhá sekvence se odehraje před soubojem s dvojčaty Katayanagiovými, kdy nám jsou taktéţ představeni nakreslení na papírech, které Stephen Stills postupně otáčí (viz segmentace - 4)2 Dům využívaný k cvičení kapely)
Tím, ţe jsou naše hypotézy úzce orientovány, například na to, kdo bude dalším nepřítelem, divák se ztotoţní spíše s hráčem, neţ s rolí obyčejného diváka. Model vývoje syţetu je vpodstatě takový, ţe se Scott snaţí překonat překáţky, aby mohl chodit se svou milou. Model vývoje pochopíme nejlépe tak, ţe srovnáme začátek a konec. To si ukáţeme na postavě samotného Scotta. Ten si na začátku snímku přeje mít pořádný vztah, ale stále se nemůţe vzpamatovat z toho, jak jej jeho bývalá přítelkyně před rokem opustila. Začne tedy chodit se sedmnáctiletou středoškolačkou Knives Chau, ale kaţdému i jemu (i kdyţ to popírá) je jasné, ţe je to pouhý náhraţkový vztah, který nemůţe mít dlouhého trvání. Toto se ukáţe, jakmile ve svém snu uvidí Ramonu Flowers, do níţ se zamiluje a začne s ní následně chodit. Přestoţe není jeho vztah s Knives ukončen, pokračuje v randění s Ramonou a podvádí tak svoji sedmnáctiletou přítelkyni. K ukončení vztahu s Knives si Scott vybere den, kdy má Knives narozeniny, vyzná mu lásku a chce jej představit rodičům u večeře. Scott se tak zachová značně sobecky a nekorektně. Jakmile započne Scott chodit s Ramonou, začne být napadán jejími sedmi bývalými zlými partnery, kteří jí chtějí zničit její milostný ţivot. Scott postupně všechny poráţí, coţ zprvu povaţuje jako zkoušku, kterou musí projít kvůli Ramoně, ale na konci se ukáţe, ţe všemi těţkostmi prošel a všechny nepřátele porazil proto, aby reflektoval vlastní chování a vyvodil z něj důsledky. Omluví se proto všem, kterým svým
- 42 - chováním ublíţil a získá tím i respekt k sobě samému. Můţe tak s klidným svědomím pokračovat ve vztahu s Ramonou.
4.2. Stylistická analýza
Stejně jako v předchozí naratologické části jsme identifikovali dominantu a popsali transformaci ve videohru, tak v následujících kapitolách si ji popíšeme v části stylistické. Komiks a videohry se prolínají celým stylem filmu a zasahují do fikční reality Scotta Pilgrima, coţ si zde blíţe popíšeme na konkrétních příkladech.
4.2.1. Mizanscéna
Mizanscéna zahrnuje vše, co můţeme vidět v záběru. V této kapitole se budu zabývat čtyřmi aspekty mizanscény, coţ jsou prostor, herectví, kostýmy a make up a osvětlení.152
Prostor diegeze vyplňují vizuální efekty, odvozené od zvukové stopy. Kdyţ se kupříkladu něco rozbije, slyšíme jednak tříštivé zvuky, ale ty jsou navíc doprovázeny nápisem, signifikantním spíše pro komiks. Tento jev je přítomný takřka po celý film, přičemţ jako příklady si můţeme uvést tyto scény - při turnaji kapel střechou prolétne Matthew Patel a objeví se titulek „Crash,“ bubenice kapely Sex-Bob Omb počítá do začátku hraní a současně se objevují titulky „One!“, „Two!“, „Three!“ a „Four!,“ nebo kdyţ zvoní telefon, tak se objeví titulek „Riiiiiiiing.“ Takovéto titulky jsou běţné pro komiks, kde jsou takto reprezentovány zvuky, které nejsou tímto médiem zaznamenatelné. Hojně jsou komiksové prvky zastoupeny i v soubojích, kde se objevují společně se zesílenými údery titulky jako „Smack!“, „Thok!“ nebo „Whak!“.153
Jiným komiksovým prvkem jsou vysvětlující a informace doplňující rámečky. Ty se objevují uţ na počátku filmu při představování postav. Poté, co Scott upřesní svůj věk, se objeví rámeček s nápisem „Scott Pilgrim. 22 Years Old. Rating: Awesome“, coţ slouţí k zopakování zjištěných informací a doplnění charakterizace postavy. Následuje příchod jeho
152 Srov. Bordwell, David – Thompsonová, Kristin (2011): Umění filmu – Úvod do studia formy a stylu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. 153 Viz Obrazová příloha - Obr. 1.
- 43 - dívky Knives Chau, u níţ se objeví pouze rámeček s nápisem „Knives Chau. 17 Years Old.“, tímto jsme bezpečně identifikovali její postavu a potvrdili si získanou informaci o jejím věku. Další, kdo je představen, je Stephen Stills, o němţ se informace dovídáme nejdříve z rámečku, v němţ stojí „Stephen Stills. ,The Talent„. 22 Years Old.“ a aţ následně nám jsou tlumočeny i Scottem. Rámečky jsou vyuţívány v komiksech k poznámkám a vysvětlivkám, které by narušovaly průběh příběhu, ale zároveň slouţí k doplnění potřebných informací.
Prostory, v nichţ se odehrávají souboje s Ramoninými zlými bývalými partnery jsou vystavěny tak, aby se jednalo o originální arénová prostředí. Obdobně jako v bojových videohrách se tu setkáváme se specifickými lokacemi, v nichţ se souboje odehrávají. Všechna tato místa jsou taková, aby měly bojující charaktery prostor pro vzájemný boj a nebyly rušeny přihlíţejícím publikem. Lidé, kteří se v těchto prostorech chovali aktivně, se po začátku souboje stávají pasivním publikem, které nezasahuje do probíhajícího boje mezi dvěma soupeři. Veškerá pozornost se tak přesouvá na bojující. Kaţdé místo, v němţ se souboj odehrává je unikátní, přičemţ se můţeme setkat s hudebním klubem Rockit (viz segmentace - 1)1 Turnaj kapel), natáčecí lokací u hradu (viz segmentace - 2)1 Natáčení filmu), opuštěným hudebním klubem (viz segmentace - 3)1 Vystoupení Clash at Demonhead), diskotékovým barem (viz segmentace - 4)1 Bar), koncertním pódiem (viz segmentace – 5/6)1 Dvojitý koncert) a Gideonovým klubem Chaos Theatre (viz segmentace - 7)1 Gideonův klub).
Prostor diegeze je plný videoherních prvků, které se objevují především v bojových sekvencích. Setkat se tak můţeme s titulky, které nám doplňují scény nápisy jako „Fight!“, „Reversal!“ či součty provedených kombinací úderů, jako kupříkladu „64 hit combo“ (viz segmentace - 1)1 Turnaj kapel). Kaţdý souboj je navíc uveden nápisem „VS“, při němţ bojující postavy stojí proti sobě stejně rozmístěny, jako kdyby byly v bojové videohře.154 Zakončení kaţdého boje je následně doplněno titulkem „KO“, které značí poraţení nepřítele.155 Tyto titulky jsou zcela běţné pro bojové videohry, kde jsou součástí probíhajících soubojů. Dochází tudíţ k dalšímu propojení videoher s filmem. Dalším nepřehlédnutelným prvkem jsou mince, které zůstávají po poraţených nepřátelích. Ty odpovídají obtíţnosti toho kterého nepřítele a levelu, který zastupují. Za poráţku prvního zlého bývalého partnera tak Scott získává 1000 bodů, zatímco za posledního získává celých 7 000 000 000 bodů. S tímto
154 Viz Obrazová příloha - Obr. 2. 155 Viz Obrazová příloha - Obr. 3.
- 44 - bodovým hodnocením soupeřů, vyjádřeným mincemi, se setkáváme u plošinových her, kde z poraţených nepřátel vţdy vypadnou mince, které má moţnost hráčův avatar sesbírat. Mimo bojové scény se můţeme setkat s videoherními prvky například ve scéně, kdy se jde Scott Pilgrim vymočit a objeví se u něj ukazatel „Pee Bar“, který je plný, kdyţ na toaletu přijde a vyprázdní se, jakmile vykoná potřebu.156 Tento prvek je typický pro bojové videohry, kde ovšem tyto ukazatele většinou znázorňují zbývající ţivoty. Další významný videoherní prvek se objeví po souboji s dvojčaty Katayanagiovými, kdy Scott získá extra ţivot, který se objeví vedle jeho hlavy.157 Scott si ho vezme holou rukou, coţ naznačuje, ţe tento ţivot je hmotnou a reálnou součástí tohoto světa, a tento ţivot se tak stává významnou rekvizitou v mizanscéně. Toto získávání ţivotů je součástí plošinových videoher.
V souboji s posledním zlým bývalým partnerem se videoherní prvky projeví v nejvyšší míře, neboť se tu u Gideona objeví jeho ukazatel ţivota. Tento ukazatel nám ukazuje jeho postupně ubývající zdraví, kdyţ je Scottem či Knives udeřen. Kaţdé zranění bojujících postav tu je znázorněno jejich červeným blikáním, toto je téţ ukazatel jejich ztráty zdraví.158
Důleţitým videoherním prvkem, který se prolíná do světa filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa, jsou rekvizity, které některé postavy vyuţívají k boji. Jedná se například o Ramonu, která v souboji s Roxie vytáhne ze své malé tašky obří kladivo, jeţ po vytaţení 8bitově blikne.159 Jedná se o prvek bojových videoher, v nichţ se uţívá absurdních objektů k boji. Druhým příkladem je Gideon, jenţ v souboji se Scottem vyvolá 8bitový meč.160
Herectví je ve snímku stylizované. Všechny charaktery jednají typizovaně a není u nich rozvinuta psychologická rovina. Záporné postavy se chovají archetypálně, nejsou rozvinuty ţádné jiné jejich vlastnosti – Lucas Lee se chová jako namyšlený floutek, Todd Ingram je svalnatý, nepříliš inteligentní hrubián, Envy je nepřející mrcha, která si přeje Scottovi ublíţit, ačkoli k tomu nemá ţádnou motivaci, a Gideon je zákeřný a manipulativní „génius zla“. Co se ostatních postav týče, tak znázorňují taktéţ určité typy – Knives je mladá naivní Asiatka, Kim je odměřená a sarkastická a Wallace je promiskuitní homosexuál.
156 Viz Obrazová příloha - Obr. 4. 157 Viz Obrazová příloha - Obr. 5. 158 Viz Obrazová příloha - Obr. 6. 159 Viz Obrazová příloha - Obr. 7. 160 Viz Obrazová příloha - Obr. 8.
- 45 - Výjimku z těchto typizovaných postav tvoří Scott a Ramona. Scott je postava, se kterou se divák od začátku ztotoţňuje. Dovídáme se o něm, ţe prošel těţkým rozchodem, z něhoţ se stále vzpamatovává. Začínáme tím chápat jeho vnitřní pochody. Scott má emoce, které jej činí realističtějším. Je zde zachycena Scottova proměna z nezodpovědného mladíka na dospělého muţe, který umí převzít zodpovědnost za své činy. Ramona nedává najevo emoce, ale v průběhu filmu si uvědomíme její motivaci, proč tak činí. Její charakter by se dal označit jako stylizovaný, vezmeme-li v potaz její takřka neustálou kamennou tvář. Postupně si, ale uvědomíme, ţe její chování je realistické a své pocity neprojevuje proto, aby od sebe odehnala lidi, které má ráda, poněvadţ ví, ţe po ní jde Gideon, jenţ by jim mohl ublíţit.
Herectví je ve snímku podtrţeno i kostýmy. Zpočátku vidíme běţně oblékané postavy a vnímáme je tak i za běţné osoby. To se změní s nástupem Ramony, po jejímţ příchodu se začne transformace filmu do videohry. Ramona mezi ostatními lidmi vyčnívá díky svým fialovým vlasům. Následně se začnou objevovat jiné postavy, které stejně jako ona vyčnívají svým zjevem. Uţ u prvního zlého bývalého partnera je na jeho odlišnost poukázáno explicitně, kdyţ se mu ostatní postavy posmívají za to, ţe vypadá jako pirát. Kostýmy postav odpovídají typům charakterů – Lucas Lee je nafoukaný floutek, který nosí koţenou bundu, aby dokázal svoji drsnost, dvojčata Katayanagiovy jsou metrosexuální DJové s přehnaně upravenými vlasy a Gideon je zákeřný a manipulativní hudební producent v moderním obleku. Podobné extravagantní kostýmy patří k postavám z bojových videoher.161
Ve většině snímku je pouţito realistické osvětlení, přičemţ ve scénách bojových se nachází osvětlení nerealistické, které podtrhuje souboje mezi postavami. Jakmile dojde k nástupu některého ze Scottových nepřátel, dojde k potemnění okolí a světla se zaměří jen na ně samotné. Tato technika vychází z komiksů, kde se vyuţívá k tomu, aby nedocházelo k rozmělňování pozornosti čtenáře od důleţité události.
161
- 46 - 4.2.2. Rámování a střihová skladba
Ve filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa je pouţíváno mnoho velkých celků a amerických plánů, které slouţí k lepší orientaci především v bojových scénách. Jedná se o pragmatické uţití tohoto rámování proto, aby byl souboj dobře vidět. V konverzačních scénách jsou uţívány především polodetaily a polocelky.
V soubojích je uţíváno malé hloubky rámování, soustředíme se především na to co je v popředí. Hlavní akce se odehrává v prvním plánu, protoţe jde především o boj a vše ostatní je podruţné. Toto je běţné pro ţánr bojových videoher. Soupeřící postavy proti sobě vţdy stojí ve frontálním záběru, přičemţ se mezi nimi objeví titulek „VS“.162 Jedná se o ustanovující záběr, který se opakuje u kaţdého soupeře.
V rámování se objevuje spousta komiksových prvků. Nejčastější je rozdělené plátno mezi dvěma telefonujícími lidmi, ale tento prvek je pouţit kupříkladu i při koncertě kapely Clash at Demonhead, kde jsou v jednotlivých rámečcích zobrazeny tváře a reakce Envy, Scotta, Todda a Ramony.163 Toto rozdělení nám slouţí k identifikaci všech vzájemných oponentů. Dalším příkladem můţe být souboj s dvojčaty Katayanagiovými, v němţ je plátno rozděleno na dva rámečky. V jednom je zachycena tvář postavy a v druhém její hudební nástroj.164 Toto slouţí k zachycení emocí postav a napětí, které všichni pociťují. Jedná se o nefilmovou techniku, převzatou z komiksu.
U bojových scén je hojně vyuţíváno pohyblivého rámování. To slouţí k navození větší dynamičnosti, kdy vidíme, jak například Scott úderem vyhodí Matthew Patela do vzduchu a rám sleduje Scotta, jak za ním letí, aby jej dorazil, nebo kdyţ Knives letí směrem k Ramoně, aby jí kopla do tváře v Gideonově klubu.
Co se týče střihu, film porušuje konvence bojových her, protoţe je v nich pro zachování orientace pouţitý jen jeden frontální záběr na celý souboj. V rozporu s tímto druhem videoher film vyuţívá v bojových scénách střih, čímţ neztrácíme orientaci, ale
162 Viz Obrazová příloha - Obr. 2. 163 Viz Obrazová příloha – Obr. 9. 164 Viz Obrazová příloha – Obr. 10.
- 47 - získáváme na dynamičnosti. V konverzačních scénách je vedle rozděleného plátna vyuţita i technika záběr a protizáběr, ale tato technika je pouţívána i v bojových scénách, například souboj s Toddem, k čemuţ dochází při souboji basovými kytarami, kdy se střídá záběr na Scotta a na Todda. Jedná se o bojovou scénu, ale je pouţit záběr a protizáběr.
Ve střihu je uţíváno i komiksové techniky, kdy je popírán čas i prostor mezi rámy obrazu. V probíhající konverzaci se dostaneme do od sebe časem i prostorem oddělených záběrů, které ale nebrání v pokračující komunikaci mezi postavami. To se stane například po scéně, kdy Scott poprvé uvidí Ramonu mimo svůj sen a zamyšleně a zmateně prochází postupně několika scénami. Jedná se tak o střih, který nám vnucuje představu záběrů, jako po sobě jdoucích komiksových políček.
K vyuţití čistě komiksových políček dochází v souboji s Gideonem, kdy je napaden současně Scottem i Knives poté, co zbije Ramonu a skopne ji ze schodů. Následuje rychlá sekvence zachycených kopů a úderů, které dopadají na Gideonovu tvář. Jedná se o komiksovou střihovou techniku, která je uţita jen v této jediné scéně.
4.2.3. Zvuk
Pro lepší orientaci v této kapitole si rozdělíme zvuky a hudbu na dvě samostatné části. Ve filmu se pracuje se zvuky a hudbou diegetickou i nediegetickou a vztahem mezi nimi na různých úrovních. Diegetická hudba a zvuky jsou ty, které mají reálný zdroj ve fikčním světě filmu. Ve snímku se jedná v hudbě především o vystoupení kapely Sex Bob-Omb či jiných hudebních skupin a ve zvucích o konverzace či zvuky přístrojů. Mluvíme-li o nediegetické hudbě a zvucích, tak tím myslíme ty, které nevychází z fikčního světa a mají za účel podkreslení či zdůraznění určitých scén filmu. Namátkou můţeme zmínit hudbu v některých akčních nebo romantických scénách a zvuky jako vypravěč nebo zesílené zvuky křídy.165
To, ţe se bude komiks a videohry promítat i do zvukové části filmu, je naznačeno jiţ na začátku. Tak, jako v jiných filmech, se před úvodními titulky objeví logo společnosti
165 Se zvuky křídy a jejím vizuálním zobrazením se můţeme setkat například ve scéně, kdy si Scott všimne Ramony na koncertě proti dvojčatům Katayanagiovým (viz segmentace - 5/6)1 Dvojitý koncert). Kolem Ramony se udělá křídou kruh a taktéţ je slyšet její nediegetický zvuk.
- 48 - Universal, ve Scottu Pilgrimovi se však objeví 8bitová verze tohoto loga, které doprovází známá hudební znělka, rovněţ v provedení 8bitových her. Toto můţeme povaţovat za naráţku na film, jehoţ svět z počátku povaţujeme za reálný a běţný (stejně jako logo Universalu před snímkem), a který se v průběhu transformuje na videohru.
S diegetickou hudbou se setkáváme uţ na začátku filmu, kdy kapela Sex Bob-Omb cvičí své písně. Další diegetická hudba se nachází aţ na turnaji kapel, kde nejdříve hrají Crash and the Boys a poté Sex Bob-Omb, a kde je po příchodu Matthew Patela vyuţito diegetické hudby k vyvolání jeho nadpřirozených schopností. Matthew Patel je Ind, který k vyvolání svých schopností vyuţívá zpěv ve stylu bollywoodských filmů. Jedná se o odkaz k ţánru bojových videoher, kde se techniky a schopnosti boje rozlišují především podle národnosti - Japonci tedy ovládají karate, Číňané kung-fu a Američané například box.
Ve filmu dochází i k přechodu mezi diegetickou a nediegetickou hudbou, coţ slouţí k propojování scén v různých prostorech. S tímto se můţeme setkat ve scéně, kdy je Scott s Ramonou na jejich prvním rande a Ramona se rozhodne, ţe půjdou kvůli sněhové vánici k ní do bytu. V této chvíli nevidíme, odkud se hudba bere a jedná se tudíţ o nediegetickou hudbu. Po příchodu do bytu ovšem zjišťujeme, ţe se stejná hudba ztlumila a vychází nyní z rádia, došlo tedy k přechodu v diegetickou hudbu. Druhý přechod hudby z nediegetické na diegetickou se stane ve scéně, kdy Knives nadává na Ramonu a barví si vlasy. V této scéně slyšíme nediegetickou hudbu kapely Sex Bob-Omb, přičemţ se následně přesuneme na koncert kapely Clash at Demonhead, kde předskokany dělá právě kapela Sex Bob-Omb a dokončují písničku z předešlé scény – hudba se tu tudíţ změnila na diegetickou.
Obdobně jako ve scéně souboje Scotta Pilgrima s Matthew Patelem, kde je hudba pouţita k boji, dochází k dvěma dalším situacím, kde je takto vyuţita. Druhá scéna, kdy se bojuje pomocí hudby se odehraje po vystoupení kapely Clash at Demonhead. Zde se Scott utká se třetím zlým bývalým partnerem Toddem, který k boji vyuţívá veganské psychické schopnosti. Dojde však i k boji, který je prezentován diegetickým titulkem „bass battle“. V něm se Scott utká s Toddem za pomoci basových kytar, které oba vyuţijí, aby zahráli co nejlépe a tím porazili svého soupeře. Toto odpovídá absurdním nástrojům, které se v některých bojových videohrách objevují a vyuţívají k boji. Třetí souboj, v němţ je pouţita diegetická hudba k boji se odehraje při konfrontaci s dvojčaty Katayanagiovými. Zde je pouţita hudba k vyvolání obřích monster, které svedou souboj nad hlavami publika. Dvojčata
- 49 - Katayanagiovy vyvolají dva draky a Scott společně se Sex Bob-Omb vyvolají gorilí monstrum. Jedná se o další odkaz k bojovým videohrám, kde se v určitý moment a za pouţití určitých pohybů dá vyvolat speciální útok. Souboj hudebních monster nakonec vyhraje gorilí monstrum, které oba draky porazí a nechá spadnout na dvojčata Katayanagiovy.
Kromě vystoupení kapel se můţeme s diegetickou hudbou setkat například v baru, kde je Scott napaden Roxie. Zde se jedná o hudbu z reproduktorů. Dalším příkladem je příjezd Gideonovy limuzíny po hudebním souboji s dvojčaty Katayanagiovými. Hudba zde vychází z auta.
Nediegetická hudba ve filmu slouţí především pro dramatizaci scén či k znázornění emocí postav. Vyuţívá se jí hodně ve scénách soubojů s Ramoninými bývalými zlými partnery. Kaţdá záporná postava je charakterizována jiným druhem dynamické hudby, která zní při soubojích se Scottem. To nás odkazuje k ţánru bojových videoher, kde kaţdý jedinec má vlastní charakteristický song, který hraje jako doprovod k boji. Snímek nám tím tedy podsouvá další prvek videoherní reality. Emoce postav nám jsou ve filmu velice často prezentovány pomocí nediegetické hudby. Jedná se kupříkladu o scénu, kdy spolu na turnaji kapel začnou hovořit Ramona a Knives a Scott je tím absolutně zděšen, nebo kdyţ se Scott setká po poráţce dvojčat Katanagiových s Knives v publiku a je plný nejistoty. Kromě těchto typů nediegetické hudby ve filmu zazní i hudba ze slavné 8bitové videohry The Legend of Zelda (1986). Stane se tak ve snové sekvenci, jeţ následuje po scéně, v níţ Scott Pilgrim zajde na záchod a objeví se „Pee Bar.“
Diegetické zvuky jsou ve filmu reprezentovány především konverzacemi, zvuky přístrojů či zesílenými údery. Uţ v úvodní scéně, kdy nám jsou představovány postavy a nastiňován vztah Scotta s Knives se při konverzaci ozývají videoherní zvuky, které se mohou zdát, ţe slouţí jako nediegetický podkres Scottova vyprávění a reakcí ostatních postav. Tato naše hypotéza se následně projeví jako chybná, neboť postava známá jako Young Neil má v ruce gameboy, z něhoţ se tyto zvuky ozývají. Jedná se o první naráţku na prolínání videoher do diegeze. Běţné zvuky, jako telefony či zvonky, kterým bychom příliš nevěnovali pozornost, jsou prezentovány i ve vizuální části snímku, kdy se simultánně se zvukem například zvonku objeví nápis „Ding Dong.“ Tím je naznačeno, ţe se do diegeze promítá něco, co nám v tuto chvíli připadá jako nediegetické, v tomto případě komiks. Zdůrazněním těchto málo významných zvuků nás film upozorňuje na to, ţe se do diegeze
- 50 - bude prolínat něco jiného.
Scéna v herně je uvozena záběrem na nápis „Get Ready“, který je doprovázen stejným výrokem vypravěče. Z počátku nevíme k čemu vypravěč patří, to je následně ozřejměno v druhém záběru této scény, kdy pochopíme, ţe se nacházíme v herně a vypravěč je součástí videohry, kterou Scott a Knives hrají. Počáteční nejistota, zda je vypravěč diegetický či nediegetický je předzvěstí toho, co nás čeká později ve filmu. Vypravěč se transformuje do fikčního světa filmu ve scéně, kde je Scott Pilgrim napaden Matthew Patelem. Stane se tak poté, co Scott zvítězí a objeví se titulek „KO“, který současně vyřkne i vypravěč.
4.3. Téma
V závěru neoformalistické analýzy se pokusíme o definici významů filmu. Existují čtyři druhy významů: referenční a explicitní, které nám jsou přímo prezentovány ve filmu a implicitní a symptomatické, ke kterým je třeba pouţít interpretaci.
Referenční význam je ten, který divák zná ze skutečnosti. Víme tak, ţe město, ve kterém se příběh filmu odehrává, je skutečné, a ţe je lehce dohledatelné na mapě. Aby divák identifikoval další referenční významy, tak musí znát videohry a komiksy, neboť je k nim v celém snímku neustále odkazováno. V Scott Pilgrim proti zbytku světa se nachází kupříkladu videoherní extra ţivoty, nepřátelé, kteří se rozprsknou na mince, a přičítání bodů. Aby došlo k identifikaci těchto referenčních významů, musí mít divák zkušenosti s videohrami z reálného světa. To samé platí i pro komiksové prvky, jakými jsou například zvuky doprovázené titulky. Divák by nedokázal tento referenční význam identifikovat, kdyby neměl předchozí zkušenosti s komiksy.
Explicitní význam je takový, který nám pomáhá tvořit automatický rámec děje, jenţ film prezentuje. Scott Pilgrim pozná osudovou lásku, kvůli níţ je ochotný bojovat obrazně i doslova, a kvůli níţ je ochotný se změnit. V celém filmu se utká s celkem sedmi soupeři, aby se mohl změnit ve skutečného muţe a mít klidný vztah se svojí láskou.
Pro identifikování implicitního významu je zapotřebí film interpretovat. Uţ samotný název snímku Scott Pilgrim proti zbytku světa se dá chápat jako odvěký souboj člověka
- 51 - s nepřízní osudu, který mu předhazuje neustálé překáţky, jeţ musí překonávat. Hlavní hrdina se tu musí poprat s překáţkami v podobě Ramoniných sedmi zlých bývalých partnerů a zároveň se sebou samým, aby mohl dojít k vytouţenému cíli své cesty. Scott tu prochází proměnou, kdy se vypořádává se svojí minulostí a tím si buduje svoji budoucnost.
Symptomatické významy je nutné stejně jako implicitní interpretovat. Jedná se o významy, jeţ divák vztahuje například k současnému sociálnímu kontextu. V tomto případě se můţe jednat o vyjádření ke generaci geeků, kteří se svým způsobem ţivota distancují od reálného světa a prchají do svých světů fantazie, kde se stávají velkými bojovníky ovládajícími bojová umění a takřka kouzelné schopnosti.
- 52 - 5. Závěr
Cílem této bakalářské práce byla aplikace neoformalistické analýzy na film Scott Pilgrim proti zbytku světa. Pomocí zvolených prostředků jsme si definovali dominantu, tedy formální prvek prostupující celým filmem, a identifikovali ji v různých segmentech tohoto snímku.
V teoreticko-metodologickém rámci pro výzkum a analýzu jsme si popsali počátky a definovali komiks a videohry pro potřeby pozdějšího aplikovaní prvků z těchto médií v samotném analyzovaném filmu. Taktéţ jsme si popsali, co to je neoformalistická analýza, z čeho vychází a nastínili, jakým způsobem budeme postupovat při jejím samotném psaní. Rovněţ jsme identifikovali dominantu, kterou je prolínání komiksu a videoher do fikční reality filmu. Poslední co jsme probrali, byl způsob, jakým se budeme věnovat ekonomickému a kulturně-historickému kontextu.
V kapitole ekonomický a kulturně-historický kontext jsme se zaměřili na zmapování ţivota filmu ve všech jeho fázích. Popsali jsme si komiksovou předlohu, kde jsme se zaměřili na vývoj série a autora. Díky této části jsme se dozvěděli, ţe komiks je velice populární a Bryan Lee O‟Malley za něj získal významná ocenění. Kapitola Natáčení pojednává o událostech, které se odehrávaly během natáčení. Dozvědět se tu můţeme například o tom, ţe se herci museli fyzicky připravit na souboje a co se muselo k filmu přidat, aby se vysvětlily některé v komiksu nevyjasněné věci. V Marketingu se popisují jednotlivé způsoby propagace snímku. Dovídáme se tu, jak byly koncipovány trailery a kdy byly zveřejněny, nebo to, ţe byl vytvořen speciálně kvůli filmu animovaný snímek Scott Pilgrim vs. the Animation. Část Distribuce a trţby pojednává o tom, jakým způsobem byl film distribuován a jaký byl jeho hrubý zisk. Dozvěděli jsme se, ţe náklady snímku byly vyšší, neţ celosvětové hrubé trţby či jak si vedl film po svém uvedení na DVD a Blu-ray. Poslední část této kapitoly se zabývá kritickou a diváckou recepcí, v níţ se vychází z hodnocení známých světových i českých filmových kritiků či z procentuálního hodnocení diváků, kteří hlasovali na různých internetových databázích.
Poslední kapitola se zabývá samotnou neoformalistickou analýzou. Za dominantu filmu jsme si označili prolínání komiksu a videoher do jeho fikčního světa. Jak jsme si
- 53 - zároveň následně popsali, tak tato dominanta skutečně prochází všemi částmi snímku a ovlivňuje jak naratologickou část, tak i stylistickou a tématickou. Zjistili jsme, ţe vývoj syţetu je motivován snahou dostat se do dalšího vyššího levelu, coţ je jasný videoherní prvek. Narace nás navíc upozorňuje na to, v jakém levelu se Scott právě nachází, kdyţ nám explicitně ukazuje číslovky té které úrovně. Dochází i k identifikaci komiksových prvků, které jsou nám v narativní části prezentovány především pomocí flashbacků, které mají podobu komiksu.
Co se stylistické analýzy týče, zde jsme nalezli mnoho videoherních i komiksových prvků, které se prolínají do filmu. Jedná se kupříkladu o v mizanscéně uţívané komiksově nasvícené postavy při soubojích, titulky doprovázející zvuky, či informativní rámečky u postav. Toto jsou prvky běţné pro komiksy. Videoherní prvky jsme nalezli například v prostoru, kde jsou lokace vytvořeny tak, aby se jednalo o videoherní arény odpovídající těm z ţánru bojových videoher. Stejně tak titulky jako „VS“ či „KO“, které se objevují v soubojích jsou jasným prvkem z bojových videoher. Přičítání bodů a získávání mincí je naopak prvkem z ţánru plošinových videoher. Došli jsme i k tomu, ţe k největšímu prolnutí s komiksem a videohrami dojde při závěrečném souboji s Gideonem.
V části o rámování a střihu se nám podařilo videoherní a komiksové prvky taktéţ identifikovat. Jedná se především o ustanovující záběr, který je uţíván při soubojích Scotta s některým z Ramoniných zlých bývalých partnerů. Postavy tu proti sobě stojí tak, ţe jedna je na pravé straně a druhá na levé a mezi nimi se objeví nápis „VS“. Toto je typické pro bojové videohry. Komiks se promítl do scén, kde dochází k rozdělení plátna a ukázání akcí, které se odehrávají ve stejnou danou chvíli. Taktéţ je uţíváno, pro komiks typického, popírání času a prostoru, a střih pouţitý jako přechod mezi políčky komiksu. Čistá komiksová políčka jsou ve filmu taktéţ, a to při souboji Gideona se Scottem a Knives. Co se týče hudby, tak zde jsme nalezli videoherní prvky ve speciálních schopnostech, které jsou hudbou vyvolávány. Setkáváme se tu tak s hudbou, která postavám propůjčuje schopnost létat a střílet ohnivé koule či vyvolat dvojici draků. Taktéţ se ve filmu objeví hudba přímo z videohry The Legend of Zelda nebo se pro podkreslení určitých scén uţívá videoherních zvuků.
Neoformalistická analýza filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa jasně poukázala na komplexní vztah mezi všemi sloţkami díla. Formální systém je organizován na principu prolínání komiksu a videoher do filmu a jasně tak ozvláštňuje schéma snímku.
- 54 - 6. Zdroje
6.1. Literatura a prameny
ALLEN, Robert C. - GOMERY, Douglas (1985): Film History: Theory and Practice. NewYork: McGraw-Hill. 248 s.
ALTMAN, Rick (1999): Film/Genre. Londýn: British Film Institute. 272 s.
ALTMAN, Rick (2002): Obaly na vícero pouţití. Ţánrové produkty a proces recyklace. Iluminace, 14, č. 4, s. 5–40.
ARSENAULT, Dominic (2007): System Profile: The Nintendo Entertainment System (NES). In: Mark J. P. Wolf (ed.): The Video Game Explosion: A History from PONG to PlayStation and Beyond. Westport: Greenwood Press, s. 109 – 112.
BAKER, Kyle (2006) O půlnoci zemřu. Praha: Crew. 64 s.
BORDWELL, David (1985): Narration in the Fiction Film. Madison: University of Wisconsin Press. 384 s.
BORDWELL, David - THOMPSONOVÁ, Kristin (2007): Dějiny filmu: Přehled světové kinematografie. Praha: NLN – Nakladatelství lidové noviny. 872 s.
BORDWELL, David – THOMPSONOVÁ, Kristin (2011): Umění filmu – Úvod do studia formy a stylu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. 680 s.
DUNCAN, Randy – SMITH, Matthew J. (2009): The Power of Comics: History, Form and Culture. New York: Continuum. 360 s.
ECO, Umberto (2006): Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo. 372 s.
- 55 - EISNER, Will (1985): Comics & Sequential Art. Tamara: Poorhouse press. 154 s.
GROENSTEEN, Thierry (2005): Stavba komiksu. Brno: Host. 218 s.
JONES, George (2005): Gaming 101: A Contemporary History of PC and Video Games. Plano: Wordware Publishing. 400 s.
KENT, Steven L. (2001): The Ultimate History of Video Games. New York: Three Rivers Press. 624 s.
KLINGEROVÁ, Barbara (2004): Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích. In: Petr Szczepanik (ed.): Nová filmová historie: antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Hermann & synové, s. 87–112.
MCCLOUD, Scott (2008): Jak rozumět komiksu. Praha: BB art. 224 s.
MELISSINOS, Chris - O'ROURKE, Patrick (2012): The Art of Video Games: From Pac-Man to Mass Effect. New York: Welcome Books. 216 s.
O‟MALLEY, Bryan Lee (2010): Scott Pilgrim 1: Vypečený život flákače. Praha: BB/art. 168 s.
O‟MALLEY, Bryan Lee (2011): Scott Pilgrim 2: Proti zbytku světa. Praha: BB/art. 200 s.
O‟MALLEY, Bryan Lee (2011): Scott Pilgrim 3: Nekonečný smutek. Praha: BB/art. 192 s.
O‟MALLEY, Bryan Lee (2011): Scott Pilgrim 4: Na vlastních nohou. Praha: BB/art. 216 s.
O‟MALLEY, Bryan Lee (2011): Scott Pilgrim 5: Proti celému vesmíru. Praha: BB/art. 184 s.
O‟MALLEY, Bryan Lee (2012): Scott Pilgrim 6: Hodina slávy. Praha: BB/art. 248 s.
TAVINOR, Grant (2009): The Art of Videogames. Hoboken: Wiley-Blackwell. 231 s.
- 56 -
THOMPSONOVÁ, Kristin (1998): Neoformalistická filmová analýza: jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, 1998, s. 5-36; přel. Zdeněk Böhm (Neoformalist Film Analysis: One Approach, many Metods, 1988).
TOWNSEND, Edward W. – OUTCAULT, Richard Felton (1987): The Yellow Kid in McFadden's Flats. New York: G.W. Dillingham. 192 s.
6.2. Internetové zdroje
COHEN, D. S. (2009): The History of Classic Video Games - The Industry Crash and Rebirth.
- 57 -
- 58 - Pilgrim vs. the World) Interview.
- 59 - Neznámý autor (2012): Best fighting game costumes.
- 60 -
- 61 - 6.3. Internetové stránky
[Adult Swim].
- 62 - 7. Filmografie
7.1. Analyzovaný film
Scott Pilgrim proti zbytku světa (Scott Pilgrim vs. the World, USA, 2010) Režie: Edgar Wright. Námět: Bryan Lee O‟Malley (komiksová série, 2004 - 2010). Scénář: Michael Bacall, Edgar Wright. Kamera: Bill Pope. Hudba: Nigel Godrich. Střih: Jonathan Amos, Paul Machliss. Hrají: Michael Cera (Scott Pilgrim), Mary Elizabeth Winstead (Ramona Flowers), Kieran Culkin (Wallace Wells), Chris Evans (Lucas Lee), Ellen Wong (Knives Chau), Anna Kendrick (Stacey Pilgrim), Brandon Routh (Todd Ingram), Alison Pill (Kim Pine), Jason Schwartzman (Gideon Graves). Produkce: Big Talk Pictures pro Universal. Distribuce: Universal. Formát: 35 mm, bar., 1 : 1,85, anglicky, 112 min. Premiéra: 22. července 2010 – uzavřená projekce San Diego Comic-Con International, 27. července 2010 – speciální projekce v Montrealu na Fantasia Festival, 13. srpna 2010 – široká kinodistribuce USA. Použitá verze: DVD, anglicky.
7.2. Citované filmy
36 komnat Šaolinu (Shao Lin san shi liu fang, Chia-Liang Liu, Hong Kong, 1978) Beyond the Valley of the Dolls (Russ Meyer, USA, 1970) Diabolik (Danger: Diabolik!, Mario Bava, Itálie / Francie,1969) Du bei chuan wang (Wang Yu, Hong Kong, 1972) Du bi quan wang da po xue di zi (Wang Yu, Hong Kong, 1976) Fantom ráje (Phantom of the Paradise, Brian De Palma, USA, 1974) Flash Gordon (Flash Gordon, Mike Hodges, Velká Británie, 1980) Grindhouse: Auto zabiják (Grindhouse: Death Proof, Quentin Tarantino, USA, 2007) Grindhouse: Don't (Grindhouse: Don't, Edgar Wright, USA, 2007) Hellboy 2: Zlatá armáda (Hellboy 2: The Golden Army, Guillermo del Toro, USA / Německo, 2008) Jednotka příliš rychlého nasazení (Hot Fuzz, Edgar Wright, Velká Británie / Francie / USA, 2007) Juno (Juno, Jason Reitman, USA, 2007)
- 63 - Kick-Ass (Kick-Ass, Matthew Vaughn, USA / Velká Británie, 2010) Nezvratný osud 3 (Final Destination 3, James Wong, USA / Německo / Kanada, 2006) Princezna Nevěsta (The Princess Bride, Rob Reiner, USA, 1987) Sin City - město hříchu (Sin City, Robert Rodriguez, Frank Miller, Quentin Tarantino, USA, 2005) Smrtonosná past 4.0 (Live Free or Die Hard, Len Wiseman, USA / Velká Británie, 2007) Soumrak mrtvých (Shaun of the Dead, Edgar Wright, Velká Británie, 2004) Spirit (The Spirit, Frank Miller, USA, 2008) Superbad (Superbad, Greg Mottola, USA, 2007) Tian xia di yi quan (Chang-hwa Jeong, Hong Kong,1972)
7.3. Další audiovizuální díla
Arrested Development (Mitchell Hurwitz, USA, 2003 - 2013) Blog One - Introduction - Scott Pilgrim Vs. The World (Kanada, 2009) Donkey Kong (Nintendo, Japonsko, 1981) Guilty Gear (Arc System Works, Japonsko, 1998) Mortal Kombat (Midway Games, USA, 1992) Scott Pilgrim vs. the Animation (Titmouse, Inc., USA, 2010) Scott Pilgrim Vs. The World - International Trailer (USA, 2010) Scott Pilgrim Vs. The World – Official Trailer (USA, 2010) Scott Pilgrim Vs. The World - Teaser Trailer (USA, 2010) Sonic the Hedgehog (Sega, Japonsko, 1991) Spaced (Edgar Wright, Velká Británie, 1999 - 2001) Street Fighter (Capcom, Japonsko, 1987) Street Fighter II: The World Warrior (Capcom, Japonsko, 1991) Street Fighter IV (Capcom / Dimps, Japonsko, 2008) Super Mario Bros. (Nintendo, Japonsko, 1985) Tekken (Namco, Japonsko, 1994) Tennis for Two (William Higinbotham, USA, 1958) Tetris (Alexej Pajitnov, SSSR, 1984) The Legend of Zelda (Nintendo, Japonsko, 1986)
- 64 - This is Wonderland (George F. Walker, Dani Romain, Bernard Zukerman, Kanada, 2004 - 2006) Tony Hawk's Pro Skater (Neversoft, USA, 1999)
- 65 - 8. Dokumentační příloha
8.1. Zdroje obrazové přílohy
AsiaXpress.
- 66 - 8.2. Obrazová příloha
Obr. 1
Obr. 2
- 67 - Obr. 3
Obr. 4
- 68 - Obr. 5
Obr. 6
- 69 - Obr. 7
Obr. 8
- 70 - Obr. 9
Obr. 10
- 71 - 9. English Summary
This bachelor thesis, as its title indicates, focuses on the analysis of Edgar Wright's film Scott Pilgrim vs. the World (2010). The film was an adaptation of Bryan Lee O'Malley's comics series about the life of Scott Pilgrim. The aim of this work was to write a neoformalist analysis in accordance with the principles of the book Film Art: An Introduction by David Bordwell and Kristin Thompson and Narration in the Fiction Film by David Bordwell.
In the first part of this thesis, which is based on the methodological conceptions, we have explained which methods of analysis we use and described comics and videogames. We tried to specify which videogame genres are the main model for the movie and described the history of 8bit games.
In the second part, we have focused on cultural and economic background of the film, which very significantly influenced the course of the production as well as the actual result. We described what preceded the script and how the realization of the film was affected by the comics. We also focused on marketing and on critical reception. This theoretical framework was based on contemporary paradigm of film studies – The New Film History.
In the third part of the thesis we have focused on the neoformalist analysis itself by following the model that was established by David Bordwell and Kristin Thompson. By using the terms and concept we have performed naratologic and stylistic analysis of the film and identified the leading principle (dominant) that connects all elements of the picture together.
- 72 -