Vybrané Aspekty Suburbanizace V Zázemí Brna

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

VYBRANÉ ASPEKTY SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ BRNA

Selected Impacts of Suburban Development in the Hinterland of Brno

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Autor: Mgr. Petr TONEV Lucie HURBANOVÁ

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy

Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro: HURBANOV Á Lucie

Obor: Regionální rozvoj a správa

Název tématu: Vybrané aspekty suburbanizace v zázemí Brna Selected Impacts of Suburban Development in the Hinterland of Brno

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: suburbanizace, Brno a okolí, bytová výstavba, migrace, dojíţďka

Cíl práce: Cílem práce je analyzovat a zhodnotit vybrané aspekty suburbanizace na příkladu vybraných obcí v zázemí města Brna.

Postup práce a použité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podloţena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou vyuţity metody analýzy a syntézy jakoţto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze uţít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie.

Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů, kartogramy nebo schémata

Rozsah práce bez příloh: 35 – 45 stran

Literatura: CÍLEK, Václav; BAŠE, Miloslav. Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu. Praha: [S. n.], 2005. 44 s.

HOSKOVCOVÁ, Markéta. Rozvoj bydlení v příměstských oblastech města Brna: problematika suburbanizace. Brno: Vysoké učení technické, 2008. 31 s. HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: Era vydavatelství, 2005. 131 s. Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP, Beroun, 23. -24. 4. 2009. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009. 95 s. MAYER, Vera. Teoretické a metodologické úvahy k problematice suburbanizace bydlení ve vídeňské aglomeraci. Nové perspektivy a význam základního výzkumu. Urbanismus a územní rozvoj, 2000, roč. 3, č.6, s.7-14. MATLOVIČ, René; SEDLÁKOVÁ, Alena. The impact of suburbanisation in the hinterland od Prešov (Slovakia). Moravian Geographical Reports. 2007, roč. 15, č. 2, s. 22-31. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002. 191 s. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace: Problém i řešení. Vesmír, 2010, roč. 89, č. 7-8, s. 440-443. OUŘEDNÍČEK, Martin. Suburbanizace.cz. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008. 96 s. VOBECKÁ, Jana; KOSTELECKÝ, Tomáš. Politické důsledky suburbanizace: analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. 61 s.

Internetové zdroje: www.suburbanizace.cz

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Tonev

Datum zadání bakalářské práce: 28. 11. 2011

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… ………………………………………… vedoucí katedry děkan

V Brně dne 28. 11. 2011

Jméno a příjmení autora: Lucie Hurbanová Název bakalářské práce: Vybrané aspekty suburbanizace v zázemí Brna Název práce v angličtině: Selected impacts of suburban development in the hinterland of Brno Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Tonev Rok obhajoby: 2012

Anotace Cílem bakalářské práce „Vybrané aspekty suburbanizace v zázemí Brna“ je analyzovat a zhodnotit dopady suburbanizace na vybrané obce v zázemí města Brna. Tato práce se zaměřuje na dopady v oblasti sociální i materiální, jedná se především o finanční problémy obcí spojené s nepřihlašováním nových obyvatel k trvalému pobytu v obci, dále o kvalitu sociálního prostředí v obci a také o vzhled a občanskou vybavenosti nových rezidenčních čtvrtí.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Selected impacts of suburban development in the hinterland of Brno“ is to analyze and assess the impacts of suburban development on selected municipalities in the hinterland of Brno. This thesis focuses on both social and material impacts, concerning primarily financial difficulties of the municipalities caused by low rate of residence registration of new immigrants, also the quality of social environment, visual aspects and civic amenities of the new residential areas.

Klíčová slova Suburbanizace, migrace, satelitní městečka, okres Brno-venkov, trvalý pobyt, občanská vybavenost

Keywords Suburban development, migration, satellite towns, Brno-Country district, residence registration, civic amenities

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Vybrané aspekty suburbanizace v zázemí Brna vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 18. května 2012

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Petru Tonevovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji starostkám obcí Česká, Popůvky a Moravany za poskytnuté informace a materiály. Děkuji i své rodině za podporu během mého studia.

Obsah

Úvod ...... 11 I. TEORETICKÁ ČÁST ...... 13 1. Suburbanizace obecně ...... 13 1.1. Pojem suburbanizace ...... 13 1.2. Vývoj suburbanizace ...... 14 2. Dopady suburbanizace na cílové obce ...... 16 2.1. Sociální dopady ...... 16 2.1.1. Změna sociálního prostředí ...... 16 2.1.2. Izolovanost nových obyvatel ...... 16 2.1.3. Politická situace v obci ...... 18 2.2. Materiální dopady ...... 19 2.2.1. Vliv na příjmy obce ...... 19 2.2.2. Občanská vybavenost ...... 20 2.2.3. Narušení vzhledu obce ...... 20 3. Suburbanizace Brna ...... 23 II. PRAKTICKÁ ČÁST ...... 27 1. Česká ...... 29 1.1. Základní informace ...... 29 1.2. Finanční dopady suburbanizace ...... 29 1.3. Nová výstavba v obci ...... 30 1.4. Sociální prostředí v obci ...... 33 1.5. Občanská vybavenost obce ...... 33 1.6. Vzhled obce ...... 34 1.7. Zhodnocení ...... 35 2. Popůvky ...... 36 2.1. Základní informace ...... 36 2.2. Finanční dopady suburbanizace ...... 36 2.3. Nová výstavba v obci ...... 37 2.4. Sociální prostředí v obci ...... 38 2.5. Občanská vybavenost ...... 40 2.6. Vzhled obce ...... 40 2.7. Zhodnocení ...... 42 3. Moravany ...... 44 3.1. Základní informace ...... 44 3.2. Finanční dopady suburbanizace ...... 45 3.3. Nová výstavba v obci ...... 46 9

3.4. Sociální prostředí v obci ...... 48 3.5. Občanská vybavenost obce ...... 48 3.6. Vzhled obce ...... 49 3.7. Zhodnocení ...... 50 Závěr ...... 51 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ...... 53 Literatura ...... 53 Datové zdroje ...... 54 Legislativa ...... 55 SEZNAM TABULEK ...... 56 SEZNAM GRAFŮ ...... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 56 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ...... 57 SEZNAM PŘÍLOH ...... 58

Úvod Představa klidného ţivota na venkově ve vlastním domě s velkou zahradou ve spojení s blízkostí a snadnou dostupností velkého města s jeho širokou nabídkou sluţeb, obchodů a kulturního ţivota je jistě velmi lákavá pro většinu lidí. Právě proto se také mnoho lidí rozhodlo odejít z velkých měst a nově se usídlit v jedné z obcí v jeho zázemí.

Suburbanizace jako proces stěhování obyvatel z velkých měst do jejich zázemí je trendem posledních několika desetiletí. Poprvé se výrazněji začal projevovat ve Spojených státech po roce 1945, zejména kvůli rozvoji osobní automobilové dopravy, který usnadnil dostupnost a výrazně urychlil cestu do centra města. Ţivot v domě za městem se stal novým snem mnoha lidí, kteří zatouţili vyměnit hektický ţivot v rušném městě za poklidný ţivot na předměstí. Často však kvůli vysoké poptávce po domech za městem docházelo k velmi intenzivní výstavbě, která svou strukturou neodpovídá přirozenému vzhledu měst (často výstavba probíhala například v pravidelně kolmých ulicích či soustředných kruţnicích).

Suburbanizační trendy se z USA dále přesunuly do Evropy a odtud po roce 1989 i do České republiky. Suburbanizace u nás zdaleka nedosahuje takových rozměrů jako například v USA, ale přesto je s ní i zde spojeno mnoho problémů pro velká města i pro cílové obce v jejich zázemí. A právě problémy těchto obcí spojenými s výrazným nárůstem přistěhovalých obyvatel se zabývám v této bakalářské práci.

Cílem mé bakalářské práce je analyzovat, zhodnotit a porovnat jednotlivé aspekty suburbanizace na příkladu vybraných obcí v zázemí města Brna. Zaměřuji se především na dopady finanční, sociální a na dostatečnou občanskou vybavenost obce. Celkem se takto zabývám třemi obcemi v těsné blízkosti města Brna, jedná se o obce Česká, Popůvky a Moravany.

V teoretické části této práce se nejprve věnuji obecnému vymezení pojmu suburbanizace a stručnému shrnutí vývoje tohoto procesu v zahraničí i v České republice. Dále se zabývám jednotlivými dopady suburbanizace na cílové obce, a to jak sociálními, mezi které patří například začlenění nově přistěhovalých obyvatel do ţivota v obci či změna politické situace, tak i materiálními, především dopady prudkého nárůstu počtu obyvatel na příjmovou i výdajovou stránku obecního rozpočtu. V poslední kapitole teoretické části se zabývám obecným popisem procesu suburbanizace v zázemí města Brna.

V praktické části poté aplikuji získané teoretické poznatky na vybrané obce v zázemí města Brna. K analýze dopadů suburbanizace na cílové obce mi jako podklady slouţily především informace získané v rozhovorech s vedením jednotlivých obcí, obecní rozpočty, územní plány a také data Českého statistického úřadu o vývoji migrace a intenzitě nové výstavby v obcích.

V závěru své práce hodnotím a srovnávám získané poznatky o jednotlivých obcích, které jsem zkoumala. Doplňuji také vlastní návrhy a doporučení, které by měly obcím pomoci s řešením problémů způsobených intenzivním nárůstem nové výstavby či jim úspěšně předcházet.

I. TEORETICKÁ ČÁST

1. Suburbanizace obecně 1.1. Pojem suburbanizace Pojem suburbanizace vznikl sloţením dvou latinských slov, sub a urbs. Urbs znamená město a sub označuje umístění vedle, za nebo pod něčím [Sýkora, 2002:39-40]. Jedná se o „proces, při kterém se existující aktivity (administrativa, bydlení, logistika, obchod, služby, výroba) přesunují z centrálních částí kompaktně zastavěného území měst na volné plochy mimo kompaktní zástavbu a do lokalit u administrativních hranic měst, resp. za tyto hranice v rámci území metropolitních regionů či aglomerací.“ [Ústav pro ekopolitiku, 2006]

Podle funkce rozlišujeme dva druhy suburbanizace, komerční a rezidenční. Komerční suburbanizace se týká především nákupních zón, logistických areálů či výrobních závodů, které jsou často lokalizovány podél důleţitých dopravních komunikací. Rezidenční suburbanizací rozumíme přesídlování obyvatel z větších měst do okolních obcí spojené s rozsáhlou výstavbou nových rodinných domů a vznikem tzv. satelitních městeček [Ouředníček, 2008:10-11]. V této bakalářské práci se budu zabývat výhradně rezidenční suburbanizací.

Suburbanizace je typická stagnací nebo sniţováním počtu obyvatel v jádru města a zároveň prudkým zvyšováním populace okolních obcí. Lidé, kteří se z města odstěhovali, v něm ale zpravidla nadále pracují, takţe město má stále stejné náklady na infrastrukturu a některé poskytované sluţby, jako je například úklid veřejných prostranství či péče o městskou zeleň [Jeţek, 2000: 134-138].

Důleţitým prvkem, který odlišuje suburbanizaci od postupující urbanizace je fakt, ţe v případě suburbanizace se město dále nerozšiřuje po svých okrajích jako jeden kompaktní celek, ale nová výstavba se nachází v lokalitě oddělené od města rozsáhlejšími nezastavěnými prostory. Postupem času ovšem můţe dojít k pohlcení těchto lokalit stále se rozrůstajícím městem [Hoskovcová, 2008:14].

Proces suburbanizace vede ke vzniku takzvaných satelitních městeček (odborný výraz je suburbium). „Přídavné jméno satelitní vyjadřuje jejich svázanost s centrálním městem a pojmenování městečko vystihuje fakt, že nové domy – jakožto (většinou) paralelní a relativně autonomní část vedle své mateřské obce – se podle mnohých odlišují od okolního venkova svým městským vzhledem.“ [Potočný, Mareš, 2005:4]

Extrémní formou suburbanizace je takzvaný urban sprawl (do češtiny obvykle překládán jako sídelní kaše). Jedná se o velmi neţádoucí jev, kdy se velmi řídká zástavba rozlézá do volné krajiny [Hnilička, 2005: 17-18]. V Americe se tento proces nazývá leap frog development, tedy rozvoj ţabími skoky, protoţe rozmístění výstavby připomíná mokré stopy skákající ţáby. Hlavními problémy jsou zejména nepropojenost a nekonzistence území, absence cest a chodníků, a především odlehlost pro svoz komunálního odpadu, doručování pošty či

13 udrţování komunikací v zimě [Sýkora, 2010:440-443]. Důleţitý vliv na vznik urban sprawlu mají místní samosprávy, které v minulosti nedostatečně regulovaly novou výstavbu v krajině a často vyhověly kaţdému návrhu soukromého vlastníka na začlenění jeho zemědělské půdy do zastavitelného území [Michalik, 2009:20-22]. Urban sprawl je typický především pro metropolitní oblasti v USA, kde není územní plánování zdaleka tak rozvinuté jako v evropských zemích, kde se ve většině případů podařilo horším formám stěhování obyvatel za město zamezit.

Suburbanizace s sebou přináší mnoho negativních dopadů na jádrová města i na cílové obce, lze je však velmi účinně omezit plánováním a politikou územního rozvoje. Samozřejmě i zde platí, ţe prevence je účinnější a levnější neţ následná náprava jiţ vzniklých škod [Sýkora, 2002:9].

1.2. Vývoj suburbanizace Se suburbanizací se můţeme setkat jiţ v 18. století v Anglii, především v okolí Londýna, tehdy největšího evropského města a významného přístavu. Londýnská burţoazie zatouţila po ţivotě mimo přelidněné město, které kvůli příchodu mnoha nových obyvatel z celého světa povaţovali za nečisté a nebezpečné. Přesun bohatší vrstvy obyvatel na venkov byl postupný, nejprve rodiny trávily jen víkendy ve své vile za městem, poté se tam přesunuly natrvalo [Fishman, 1989:18-19, 37-38].

Suburbanizace, jak ji známe dnes, se však začala poprvé výrazně projevovat aţ v USA po druhé světové válce jako přímý důsledek rozvoje individuální automobilové dopravy, která spolu se zlepšením kvality silnic výrazně sníţila dobu dojezdnosti ze zázemí města do práce v centru. Bydlení na předměstí se tak pro mnohé Američany stalo dokonalým spojením moţností a sluţeb velkoměsta s klidem a pohodlím vlastního domku za městem. Na přelomu tisíciletí ţilo v USA na předměstí odhadem zhruba 50 % obyvatel země. [Nicolaides, Wiese, 2006:24]

Ze Spojených států se proces suburbanizace postupně rozšířil do Evropy, kde se však projevoval rozdílně. V USA se v zázemí měst zpravidla vytvářela úplně nová sídla na dosud nezastavěných plochách, tzv. na „zelené louce“ (greenfields), často s nepřirozeně pravidelným šachovnicovým či kruhovým půdorysem zástavby. Charakteristickým znakem je také monotónní výstavba stejných rodinných domů developerskými společnostmi, jejichţ cílem je maximalizace zisku, kvůli kterému omezují například plochy veřejných prostranství či chodníků a zeleně [Sýkora, 2002:56-58]. V Evropě, která za sebou má mnohem delší historii vývoje osídlení, dochází naopak spíše k rozvoji a rozšiřování jiţ existujících malých měst či venkovských obcí, které jsou tímto procesem často zcela proměněny, a to nejen transformací venkovské zástavby, ale i velmi odlišným ţivotním stylem nově příchozích obyvatel [Hoskovcová, 2008:15].

V České republice se suburbanizace objevila jiţ ve 20. a 30. letech minulého století, poté však byla zastavena druhou světovou válkou a následně komunistickým reţimem, který podporoval především takzvané střediskové obce, takţe menší obce v zázemí velkých měst stagnovaly nebo dokonce upadaly. Po pádu komunismu v roce 1989 se suburbanizace začala

14 opět postupně rozvíjet. Nejprve bylo bydlení za městem cenově dostupné jen pro vyšší vrstvu obyvatel, jelikoţ kvůli změně reţimu klesly reálné mzdy, vzrostla nezaměstnanost a navíc prudce rostly ceny nemovitostí, stavebních materiálů a prací. V druhé polovině 90. let se bydlení za městem stalo dostupnějším i pro střední vrstvu obyvatel díky jejich rostoucí kupní síle a širším moţnostem hypotečního financování nemovitostí. [Sýkora, 2002:12]

Nejdříve se suburbanizace projevovala především v zázemí hlavního města Prahy, s jistým časovým zpoţděním také v okolí Brna. Dnes jiţ suburbanizace u nás postihuje téměř všechna velká města. K odchodu z města lidi motivuje především představa výměny špinavého průmyslového města s monotónními panelákovými čtvrtěmi a narůstající kriminalitou za romantický venkov. Kvůli práci si však většinou mohou dovolit pouze přemístění do zázemí velkého města, odkud mohou do svého zaměstnání denně dojíţdět. [Sýkora, 2003:217-233]

2. Dopady suburbanizace na cílové obce 2.1. Sociální dopady

2.1.1. Změna sociálního prostředí Vesnice jsou historicky spjaty především se zemědělstvím, v minulosti malé obce v zázemí měst slouţily především k zásobování městského obyvatelstva zemědělskými produkty. Také většina obyvatel byla zaměstnána v primárním sektoru. Ţivotní styl ve městě je však velmi odlišný. Suburbanizace můţe ohrozit zachování tradičního způsobu ţivota původních obyvatel obce, nově přistěhovalí obyvatelé mají totiţ jen málokdy zájem o tradiční venkovské aktivity a zvyky a ponechávají si svůj městský způsob ţivota, který časem přenášejí i na původní obyvatele. Dochází ke sníţení průměrného počtu členů rodiny kvůli dosaţení vyšší ţivotní úrovně, protoţe se původní obyvatelé chtějí vyrovnat novým. Rozšiřuje se i konzumní způsob ţivota [Binek, 2010:19]. Tento proces poměšťování vesnického obyvatelstva se nazývá nepřímá urbanizace.

Liší se i sociální status původních a nově příchozích obyvatel. Starousedlíci jsou obvykle starší lidé s niţší úrovní vzdělání zvyklí pracovat manuálně, často v zemědělství, naproti tomu mezi nově přistěhovalými obyvateli převládají mladé páry s malými dětmi, které mají většinou vyšší příjmy (mohli si dovolit koupi vlastního domu), jejich vzdělání je často buď vyšší odborné, nebo vysokoškolské [Ouředníček, Puldová, 2009]. Odlišný ţivotní styl nově příchozích obyvatel můţe vést k rivalitě mezi novými a starými obyvateli, tato situace ale není v našich podmínkách příliš častá. Starousedlíci spíše vnímají příchod mladých rodin jako impuls k oţivení ţivota v obci, navíc výhody jako například navýšení počtu autobusových spojů do města, nový vodovod, či novou mateřskou školu vyuţívají všichni obyvatelé obce [Stuchlíková, 2009].

2.1.2. Izolovanost nových obyvatel Odlišnost ţivotního stylu nově příchozích obyvatel obce od starousedlíků můţe vést k izolaci přistěhovalých obyvatel. Někdy je tato izolace dobrovolná, kdy si noví obyvatelé sami vytvářejí své uzavřené komunity a nemají zájem o komunikaci se starousedlíky ani o zapojení se do ţivota v obci, jindy je naopak nucená, kdy původní obyvatelstvo odmítá přijmout nové obyvatele mezi sebe.

Předpokladem pro sociální izolaci nových obyvatel je fakt, ţe na předměstí v mnoha případech v podstatě jenom přespávají. Pracují, nakupují, kulturně a společensky ţijí výhradně v jádrovém městě, nemají proto ani moţnost proniknout do obecního ţivota.

Izolovanost postihuje především matky na mateřské dovolené, které přes den zůstávají opuštěny v suburbiu pouze se svými dětmi, jejich manţelé ráno odjedou do práce do města a vrací se aţ pozdě k večeru. V obci přitom často chybí hřiště či jiná prostranství, kde by se spolu matky mohly setkávat [Ouředníček, 2008:51]. Tyto ţeny tak tráví většinu dne doma pouze se svými dětmi, kde jim chybí jakýkoliv sociální kontakt s ostatními lidmi. Samy doma přes den zůstávají i ţeny v domácnosti, které nepracují buď z vlastního rozhodnutí, nebo na

16 základě přání svého manţela. Tyto ţeny bývají nazývány zelené vdovy. Tento jev je velmi běţný ve Spojených státech, ale vyskytuje se místy i u nás.

Extrémní formou izolace nových obyvatel jsou takzvané uzavřené komunity (gated communities), které jsou časté především v USA, v České republice se ve vyšší míře nevyskytují. Jedná se o nově vystavěné obydlené oblasti, které jsou od původní obce odděleny fyzickou překáţkou, většinou se jedná o závoru, bránu (viz obrázek 1), zákazové značky či o hlídání soukromou bezpečnostní agenturou. Tato dobrovolná izolace nových obyvatel s sebou většinou nepřináší pouze konflikty mezi původními a nově přistěhovalými obyvateli, protoţe jsou pro sebe navzájem cizí, ale také psychickou a funkční izolaci nových obyvatel, kterým můţe následně chybět kontakt s okolním světem. [Temelová, Ouředníček, 2008] Obrázek 1 Ulice s novými domy oddělená od okolí uzamčenou bránou

Pramen: Suburbanizace.cz Uzavřené komunity se mohou navíc vyznačovat i pevně danými vnitřními pravidly, které musí obyvatelé objektu dodrţovat. Jedná se například o zákaz vlastnictví psů a jiných domácích mazlíčků či o omezení stavebních úprav v této oblasti. Tyto předpisy nejsou vytvořeny zástupci místní samosprávy, ale buď developerem, nebo obyvateli samotnými, kteří zpravidla tvoří sociálně homogenní skupinu, mají tedy podobné sociální postavení, vzdělání, úroveň příjmů či věk. [Brabec, 2010:91]

Po letech zkušeností s izolací nově přistěhovalých obyvatel se některé obce v Rakousku a Německu rozhodly, ţe na území obce povolí výstavbu pouze dvou domů za rok. Díky tomuto opatření je potom pro starousedlíky mnohem snazší nové sousedy poznat a pomoci 17 jim se začleněním do ţivota v obci [Cílek, Baše, 2005:35]. Takto se sice ve vysoké míře vyřeší problém s nezačleňováním nových obyvatel do chodu obce, ale na druhou stranu je podle mého názoru v době intenzivního stěhování obyvatel z měst do jejich zázemí toto opatření příliš přísné a můţe naopak způsobit problémy s masivní výstavbou v okolních obcích, ve kterých se toto pravidlo neaplikuje.

2.1.3. Politická situace v obci Příchod nových obyvatel do obcí v zázemí velkého města má samozřejmě vliv i na politickou situaci v obci. Přistěhovalí obyvatelé mohou politickou situaci obce ovlivňovat jak pasivně, jako voliči svým hlasem, tak i aktivně, a to jako kandidáti do místního obecního zastupitelstva.

Podle Vobecké a Kosteleckého je „skutečnost, že mnoho lidí bydlí v příměstských rezidenčních komunitách, zpravidla považována za příčinu transformace politické identifikace a chování“ [Vobecká, Kostelecký, 2007:12-14]. Nejdůleţitějšími ukazateli politického chování a jeho změn jsou především politická účast a preference určitých politických stran [Kostelecký, 2005:49].

Pro komunální politiku v menších obcích bývá typické, ţe obyvatelé jednotlivé kandidáty do zastupitelstva obce osobně znají a volí tedy spíše na základě osobních sympatií či důvěry neţ na základě politické příslušnosti kandidáta. Noví obyvatelé však ty původní neznají a tak při volbách mohou preferovat kandidáty na základě jejich příslušnosti k určité politické straně, pokud je nově přistěhovalých obyvatel více, mohou svými hlasy významně ovlivnit zaběhnutou volební praxi v obci. Do menších obcí v okolí velkých měst se, jak jsem jiţ zmínila, stěhují především vzdělanější a dobře situované mladé rodiny s dětmi, u nichţ se předpokládá, ţe budou volit spíše pravicové strany. U původních obyvatel naopak bývá typická spíše tendence k levé straně politického spektra. [Vobecká, Kostelecký, 2007:11-14]

Noví obyvatelé mohou do komunální politiky přinést i oţivení v podobě vlastních nápadů či návrhů. Často bývá velmi přínosné i jejich členství v zastupitelstvu obce, neboť jsou vzdělaní a mají své kontakty, díky kterým mohou přispět k dalšímu rozvoji obce. Noví obyvatelé se ve většině případů ochotně aktivně zapojují do politického dění v obci [Ouředníček, 2008:46]. Volební účast v obcích zasáhnutých suburbanizací bývá obvykle velmi nadprůměrná, je to způsobeno jednak tím, ţe noví obyvatelé mají opravdu zájem o dění v obci, ale také tím, ţe přistěhováním nových obyvatel se zvýšila sociální heterogenita obyvatelstva. [Ouředníček, Puldová, 2009]

Zapojení se nově přistěhovalých obyvatel do místní politiky vnímám jako velmi pozitivní věc, protoţe svým vzděláním a zkušenostmi mohou být pro obec velkým přínosem. Ve velké míře však záleţí i na přístupu původních obyvatel, protoţe se musí naučit s novými obyvateli spolupracovat, často totiţ především ze začátku převaţuje negativní vnímání nových obyvatel a jejich zásahů do místního dění, a to nejen v politice.

2.2. Materiální dopady

2.2.1. Vliv na příjmy obce Zhruba 55-60 % příjmů obce tvoří příjmy daňové, jejichţ výše se ve většině případů odvíjí od počtu obyvatel trvale bydlících v obci podle evidence Českého statistického úřadu. Mnoho obcí tak nejdříve vítalo nové přistěhovalce s vidinou vyšších příjmů, realita ovšem byla poněkud odlišná, mnoho nových obyvatel se totiţ v obci nepřihlásilo k trvalému pobytu. Obec přitom nemá k dispozici mnoho nástrojů, kterými by mohla nové obyvatele k přihlášení donutit. Některé obce například odmítají přijmout do místní školky děti, jejichţ rodiče v obci nemají trvalé bydliště [Macešková, Ouředníček, 2008:28-29]. Toto řešení můţe být velmi účinné, neboť mezi novými obyvateli obvykle bývá vysoký podíl mladých rodin s dětmi předškolního věku.

Počet obyvatel přihlášených k trvalému pobytu v obci má pro její podíl na celostátním výnosu sdílených daní velký význam. Velmi důleţitý je prostý počet obyvatel, s kaţdým novým obyvatelem totiţ obec získá do svého rozpočtu určitou sumu navíc. Váhu 3% má i poměr počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí. Dále se jedná o poměr násobku postupných přechodů, vypočítaný na základě koeficientů postupných přechodů, který se liší pro jednotlivé velikostní kategorie obcí, k sumě násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce. Toto kritérium má váhu 94%. Kromě počtu obyvatel má na výši příjmů ze sdílených daní vliv i výměra katastrálního území obce, toto kritérium má váhu 3 %. Přihlášení se v obci k trvalému pobytu nemá vliv na výnos z daně z nemovitosti, který celý patří do rozpočtu obce, na jejímţ katastrálním území se pozemek či stavba nachází. [Zákon č. 243/2000 Sb.]

Důvody nových obyvatel pro nepřihlášení se k trvalému pobytu jsou různé, většinou však jde o administrativní náročnost celého procesu, případně o drţení dalšího bytu ve městě. Mnoho podnikatelů navíc chce i nadále spadat pod finanční úřad velkého města, jelikoţ ten má kvůli své vytíţenosti menší prostor kontrolovat všechny podnikatele. V některých obcích se podíl obyvatel nepřihlášených k trvalému pohybuje i okolo 20-30%. [Macešková, Ouředníček, 2008, 28-29]

V současné době Ministerstvo financí připravuje další novelu zákona o daňovém určení, která by měla platit od 1. ledna 2013 a bude měnit například váhu kritéria prostého počtu obyvatel z 3 na 10 % a také hranice intervalů pro výpočet koeficientu postupného přechodu, čímţ se posílí především obce s nejniţšími příjmy na obyvatele. Brno, Ostrava a Plzeň navíc uţ nebudou v zákoně výslovně uvedeny, ale budou patřit do kategorie měst s 110 001 a více obyvateli, čímţ se sníţí jejich násobek koeficientů. Ztráta, která těmto městům takto vznikne, bude v prvních letech kompenzována. Objeví se také nové kritérium „počet ţáků“, které bude mít váhu 7 % a bude z něj odvozen příspěvek na školství. Rovněţ bude změněna váha koeficientu postupných přechodů z dnešních 94 % na 80 % [Ministerstvo financí ČR, 2011]. Myslím, ţe tato změna obcím, kterých se dotkla suburbanizace, můţe velmi pomoci, protoţe díky změně hranic intervalů pro výpočet koeficientu postupného přechodu a zavedení počtu ţáků jako kritéria mohou dosáhnout na vyšší příjmy do svých rozpočtů. Přidání kritéria počtu ţáků povaţuji za správný krok, protoţe odráţí výši financování školství dané obce. Do

19 budoucna by však podle mého názoru bylo vhodné váhu prostého počtu obyvatel spíše sníţit, protoţe data Českého statistického úřadu neodpovídají přesně skutečnosti.

Nově přistěhovalí obyvatelé nemají vliv jen na příjmy obce, ale velkou měrou i na její výdaje, vyuţívají totiţ místní dopravní (silnice, ţeleznice), technickou (vodovod, kanalizace, elektřina) i sociální infrastrukturu (školky, školy, zdravotní střediska), jejichţ provoz a údrţba jsou financovány z obecního rozpočtu. [Ouředníček, 2008:72-73]

2.2.2. Občanská vybavenost Rozsah občanské vybavenosti je závislý především na počtu obyvatel obce a na věkové skladbě místního obyvatelstva. Pokud dojde k rychlému nárůstu počtu obyvatel, jen stěţí se můţe rychle přizpůsobit i kapacita a kvalita občanské vybavenosti v obci. [Sýkora, 2002:115]

Výstavba nových domů probíhá buď individuálně, nebo v rámci developerského projektu. Mnohdy se však kromě domů v obci nestavějí ţádné objekty občanské vybavenosti jako například parky, hřiště, školy či školky. Tento problém je způsoben rychlostí a nekontrolovatelností nové výstavby, kdy se nové domy stavějí tak rychle, ţe ani samotná obec nestíhá plánovat stavbu objektů občanské vybavenosti. Pokud nové domy postavil developer, často dochází k případům, ţe novým obyvatelům novou školu či park slíbí, ale svůj slib nakonec nedodrţí [Ouředníček, 2008:30-33, 36-37]. Developeři tak často vybudují pouze takový rozsah občanské vybavenosti (ale také technické a dopravní infrastruktury), který jim umoţní získat pro konkrétní dům stavební povolení [Fibiger, 2009].

Skladba nově přistěhovalých obyvatel, kde převládají mladé rodiny s malými dětmi, klade vysoké nároky především na předškolní a školní zařízení. Pokud se v obci nenacházejí, fungují rodiče často jako řidiči, protoţe musejí své děti ráno dovézt do školy, odpoledne ze školy, popřípadě na různé zájmové krouţky. Na děti má tento způsob ţivota často neblahé dopady, všechny kamarády i zájmy mají v jádrovém městě, do kterého mají většinou omezenou moţnost se dostat, pokud je rodiče nezavezou autem. Na předměstí si potom zejména teenageři mohou připadat izolovaně.

Problém můţe nastat také v případě, pokud je nová výstavba spíše rozvolněná a hustota osídlení nízká, potom totiţ prudce rostou náklady na nové objekty občanské vybavenosti. Nevyplatí se tak stavět ani nové školy či školy. [Sýkora, 2003:217-233]

2.2.3. Narušení vzhledu obce „Venkovské sídlo má nebo v minulosti mělo převážně zemědělskou, produkční funkci, kterou dnes nahrazuje převážně funkce obytná, rekreační, nebo kombinace obou“ [Ústav územního rozvoje, 2007]. Domy stavěné na venkově v současné době nejsou venkovskými staveními se zemědělským provozem, ale podobají se dispozičně spíše městským bytům. Jejich zahrada navíc neslouţí pro pěstování plodin či chov zvířat, jak na venkově bývalo zvykem, ale má pouze okrasnou funkci [Fibiger, 2009].

V první vlně suburbanizace u nás na počátku 90. let si dům na předměstí mohli dovolit jen bohatší podnikatelé, pro které se vlastní rodinný dům stal jakýmsi symbolem bohatství 20 a prestiţe. Stavební styl těchto domů se často pejorativně označuje jako podnikatelské baroko, které je typické velmi výraznými a mnohdy aţ kýčovitými stavebními prvky, které vůbec nezapadají do celkového přirozeného vzhledu obce, většinou se jedná o rozmanité věţičky, balkony, korouhve na střeše, atypická okna či mohutné sloupy [Potočný, Mareš, 2005:4-5]. Domy v tomto stylu jsou na první pohled tak odlišné od ostatních staveb v okolí, ţe kazí celkový dojem z obce i jejího okolí.

Doba podnikatelského baroka skončila na přelomu tisíciletí a byla nahrazena érou katalogových domů na klíč, pro které je typická především monotónnost, domy totiţ vypadají téměř identicky [Ouředníček, 2008:34-35]. Výjimkou není ani situace, kdy si jsou jednotlivá satelitní městečka tak podobná, ţe bývá poměrně těţké určit, kde se vlastně zrovna nacházíte. Přitom je identita lokality velmi důleţitá pro vztah občanů ke své obci. Navíc absence veřejných prostor vede k vyuţívání rodinných domů na předměstí pouze k přenocování. [Hnilička, 2005:79-81]

Problémem je také časté umístění nové rezidenční čtvrti mimo původní obec, které způsobuje vyšší náklady na budování a údrţbu infrastruktury, a navíc i izolaci nových obyvatel od starousedlíků a od běţného denního ţivota v obci. Správně by nová zástavba na starou měla plynule navazovat nebo by se měly vzájemně prolínat [Temelová, Ouředníček, 2008]. Územní plánování by mělo pokud moţno zamezit například nevhodnému umístění staveb, nevhodnému rozsahu výstavby, nevhodné funkci a provozu v dané lokalitě, chybějící vybavenosti obce, nedostatku veřejné zeleně či architektonicky nevhodné zástavbě [Sýkora, 2002:70]. Binek k tomu dodává, ţe „územní plánování malých sídelních útvarů vesnic může být a také je velmi efektivním nástrojem pro pozitivní rozvoj venkova“ [Binek, 2011:19].

Výstavba nové rezidenční čtvrti mimo souvisle zastavěné území způsobuje také problémy s dopravní dostupností, protoţe tyto lokality často mívají příliš nízkou hustotu osídlení (menší neţ 40 obyvatel na hektar). Podle studie, kterou provedli Peter Newman, Jeffrey Kenworthy v roce 1989 se vyplatí zavedení hromadné dopravy aţ zhruba od hustoty osídlení 50 obyvatel na hektar, protoţe při niţší hustotě není dostatečně vyuţívaná. Toto je tak dalším předpokladem pro vysokou intenzitu vyuţívání osobní automobilové dopravy v suburbiích.

Jako příklad obce, ve které došlo k výstavbě nové lokality mimo původní území obce, lze uvést například Troubsko. Tato obec s necelými 2200 obyvateli [ČSÚ, 2011b] se nachází jihozápadně od Brna v okrese Brno-venkov. V obci došlo v rámci developerského projektu k výstavbě několika ulic, které se však nacházejí jihovýchodně od centra obce, odděleny od původně zastavěného území. Tato situace vede k vysokému nárůstu nákladů obce na technickou i dopravní infrastrukturu.

Na obrázku 2 si lze také všimnout pásu pole, který novou rezidenční čtvrť rozděluje na dvě části. Tyto pozemky jejich majitel odmítl prodat jako stavební parcely, coţ vedlo k ještě dalšímu rozčlenění zastavěného území. Je však také nutno podotknout, ţe situace v Troubsku není zdaleka tak kritická, jako v jiných obcích nacházejících se většinou v zázemí Prahy, přesto jí všal šlo velmi dobře předejít některou z forem regulace výstavby v území.

Obrázek 2 Nová rezidenční čtvrť v Troubsku leží mimo původní území obce

Pramen: maps.google.cz.cz

3. Suburbanizace Brna

Brno je druhým největším městem České republiky, ţije zde necelých 400 000 obyvatel (podle předběţných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 se jedná o 384 277 obyvatel). Brno je krajským městem Jihomoravského kraje a také jeho v podstatě jediným centrem, neboť se Jihomoravský, podobně jako Středočeský kraj vyznačuje svou monocentrickou strukturou [Novotná, 2010].

Brno a jeho okolí nebylo zasaţeno vlnou suburbánního rozvoje zdaleka v takové míře, jakou můţeme pozorovat v zázemí hlavního města Prahy, přesto se i zde vyskytuje poměrně intenzivní stěhování obyvatel z jádrového města do jeho zázemí. V tabulce 1 jsou zachycena data o meziokresním stěhování obyvatel v Jihomoravském kraji v letech 1991-2004, ze kterých můţeme vyčíst, ţe „meziokresním stěhováním v kraji nejvíce získává obyvatele okres Brno-venkov, hlavně díky migraci z okresu Brno-město.“ [ČSÚ, 2005]

Je však nutno podotknout, ţe do statistiky se promítla pouze data o obyvatelích, kteří při přestěhování změnili místo svého trvalého pobytu. Tímto mohou být uvedená data do jisté míry zkreslená.

Tabulka 1 Stěhování mezi okresy Jihomoravského kraje v souhrnu za roky 1991-2004

Okres Přistěhovalí Vystěhovalí Obrat Saldo Blansko 6 613 5 971 12 584 642 Brno-město 26 159 37 420 63 579 -11 261 Brno-venkov 26 962 18 590 45 552 8 372 Břeclav 8 162 7 762 15 924 400 Hodonín 4 358 4 928 9 386 -470 Vyškov 8 238 6 424 14 662 1 814 Znojmo 5 307 4 804 10 111 503 Pramen: ČSÚ, 2005 Nejvíce vystěhovalých obyvatel Brna přesídlilo do obcí v těsné blízkosti města, důvodem je především kratší vzdálenost a snazší dopravní dostupnost, protoţe většina přestěhovaných obyvatel má i nadále své zaměstnání v Brně. Z tabulky číslo 2 je zřejmé, ţe největší průměrnou roční výstavbu nových bytů na 1000 obyvatel v rámci celého Jihomoravského kraje zaznamenaly mezi lety 1999-2010 obce Popůvky, Moravany a Česká (všemi těmito třemi obcemi se zabývám v praktické části této bakalářské práce), které se všechny nacházejí těsně u hranice města Brna. Data z tabulky 2 jsou graficky zpracována v příloze 1.

Tabulka 2 Obce s nejvyšší intenzitou bytové výstavby v Jihomoravském kraji v letech 1999 až 2010

Dokončené byty Dokončené byty Obec Obec celkem na 1000 obyvatel celkem na 1000 obyvatel Popůvky 299 33,8 Všechovice 24 10,9 Moravany 390 22,1 Svinošice 35 10,8 Česká 170 20 Březina 76 10,3 Rebešovice 148 18,6 Vohančice 17 10,2 Kanice 127 18 Sokolnice 223 9,9 Petrovice 99 17,1 Šanov 152 9,9 Bílovice nad Svitavou 547 16,8 Lukov 27 9,7 Bukovinka 61 14,7 Řícmanice 76 9,7 Rozdrojovice 120 14,5 Kurdějov 41 9,7 Kunice 20 14,3 Kuřim 1106 9,5 Nový Šaldorf-Sedlešovice 161 13,3 Habrůvka 38 9,1 Bantice 36 13 Hodonice 184 9,1 Zbyšov 70 12,6 Drásov 129 9,1 Malešovice 54 12,5 Podhradí nad Dyjí 5 9 Říčky 40 11,7 Otmarov 20 8,5 Troubsko 283 11,7 Ţelezné 35 8,5 Lesní Hluboké 25 11,7 Babice u Rosic 56 8,5 Ostopovice 188 11,4 Lazinov 15 8,3 Modřice 518 11,1 Lomnička 41 8,3 Syrovice 137 11,1 Nebovidy 50 8,3 Pramen: ČSÚ, 2011a

Na obrázku 3 jsou zobrazeny přírůstky obyvatelstva v jednotlivých obcích okresu Brno- venkov mezi lety 1995 aţ 2010. Mezi obce s nejintenzivnějším nárůstem počtu obyvatel opět patří Česká, Popůvky a Moravany, kterými se zabývám v praktické části. Lze si také povšimnout, ţe nadprůměrný přírůstek obyvatelstva zdaleka nemají všechny obce, které se nacházejí v těsné blízkosti Brna, ale je zde naopak patrná určitá selektivita. Vyšší přírůstek počtu obyvatel zpravidla mívají obce se snadnější dopravní dostupností, levnějšími pozemky a dostatkem volných stavebních ploch, jelikoţ právě tyto podmínky jsou směrodatné při rozhodování developerů o výstavbě nové rezidenční čtvrti.

Obrázek 3 Přírůstek obyvatelstva v obcích okresu Brno-venkov v letech 1995-2010

Pramen: ČSÚ, 2011b

II. PRAKTICKÁ ČÁST

V průběhu března letošního roku jsem navštívila vybrané obce v zázemí města Brna. Výběr těchto obcí byl zaloţen především na porovnání jednotlivých relativních dat o migraci a bytové výstavbě s tím, ţe jsem vţdy dala přednost obci s intenzivnějším nárůstem počtu obyvatel a masivnější výstavbou nových domů v posledních několika letech. Mým cílem bylo také navštívit a zanalyzovat menší obce, zhruba do velikosti 3000 obyvatel, jelikoţ právě tyto obce dopady suburbanizace pociťují nejvýrazněji.

Dalším důleţitým aspektem mého výběru byla komunikace s vedením těchto obcí, ve většině případů se starostkami. Ne ve všech obcích mi byli zástupci obecního úřadu schopni či ochotni poskytnout poţadované informace. Nakonec jsem si vybrala tři obce různých velikostních kategorií a poloh (viz obrázek 4). Jedná se o Českou, která se nachází severně od Brna a ve které ţije necelý tisíc obyvatel, dále o Popůvky, obec s asi 1200 obyvateli západně od Brna, která podle předběţných výsledků SLDB 2011 zaznamenala jeden z nejvyšších nárůstů počtu obyvatel v celé České republice, a nakonec o Moravany, které se nachází jihozápadně od Brna a které jsou se svými asi 2200 obyvateli největší z mnou navštívených obcí.

V kaţdé navštívené obci jsem si prohlédla starou zástavbu i nově vystavěné rezidenční čtvrtě. Poté jsem se sešla se zástupcem obecního úřadu, v České a Popůvkách to byla pouze paní starostka, v Moravanech navíc i jedna ze zaměstnankyň obecního úřadu. V rozhovoru jsem se zaměřila na jednotlivé aspekty suburbanizace v těchto obcích, konkrétně na přihlašování obyvatel k trvalému pobytu v obci a z toho vyplývající ztráty na příjmové straně obecního rozpočtu, průběh a důsledky provádění nové výstavby developery, sociální prostředí v obci a také případné omezení nové výstavby do budoucnosti.

Obrázek 4 Zkoumané obce v zázemí Brna

Pramen: www. cenia.cz, vlastní zpracování

1. Česká

Českou jsem si pro svou bakalářskou práci vybrala hned z několika důvodů. Jedním byla zajímavá data o migraci, podle kterých se od roku 2009 začal počet obyvatel obce poměrně prudce zvyšovat. Dále je Česká uvedena v mnoha publikacích zabývajících se suburbanizací jako příklad obce, ve které se vyskytují takzvané uzavřené komunity, proto mě zajímal nejen důvod vzniku tohoto jevu, ale také jeho společenské a jiné důsledky. Třetím důvodem byl fakt, ţe paní starostka Ing. Jana Chiniová byla ochotná se mnou komunikovat a poskytnout mi rozhovor, s čímţ jsem se nesetkala u všech obcí, jejichţ starosty či starostky jsem oslovila.

1.1. Základní informace

Obec Česká se nachází severně od Brna, asi 10 km vzdušnou čarou od centra jihomoravské metropole. K 31. 12. 2010 ţilo v obci podle dat Českého statistického úřadu 902 osob. Česká zaţívá výrazný příliv nových obyvatel od roku 2009, od té doby se v této obci dohromady přihlásilo k trvalému pobytu více neţ 200 nových obyvatel. Z grafu 1 lze vyčíst, ţe za posledních 10 let se počet obyvatel v obci zvýšil o necelých 300 lidí, coţ znamená téměř 50% nárůst počtu obyvatel. Oficiální údaje jsou však jistě podhodnocené o nezanedbatelnou část obyvatel nepřihlášených k trvalému pobytu. Úplná data o vývoji počtu obyvatel České jsou v příloze 1.

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel České v letech 1990-2010

100 900

80 800

60 700 40 600 20

500 0 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 -20 400 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel k 31.12.

Pramen: ČSÚ, 2011b 1.2. Finanční dopady suburbanizace

Podle odhadu paní starostky Ing. Jany Chiniové není v obci k trvalému pobytu přihlášeno zhruba 90 obyvatel, většinou se jedná o zámoţnější obyvatele nové výstavby v jiţní části obce. Z tabulky číslo 3 vyplývá, ţe obec tímto přichází o zhruba 555 000 Kč na daňových příjmech, tedy o zhruba desetinu svých celkových daňových příjmu. Ve skutečnosti je podle 29 mého názoru tato částka nepochybně ještě vyšší, jelikoţ vysoký podíl nepřihlášených obyvatel jsou právě zámoţní obyvatelé domů v jiţní části obce, z nichţ jistě nemalá část podniká.

Tabulka 3 Propočet ztráty daňových příjmů pro obec Česká za rok 2010

Výnos z alokace 30 % z příjmů fyzických osob Daňové Výnos ze Propočet daňové ztráty pro ze samostatně příjmy Počet obyvatel Počet podnikatelů sdílených daní obec Česká za rok 2010 výdělečné celkem (Kč) činnosti dle (Kč) trvalého bydliště podnikatele (Kč) Evidenční počet MF (ČSÚ) 902 169 5 065 110 486 640 5 551 750 Evidence obce 923 169 5 183 034 486 640 5 669 674 Odhad skutečného počtu 992 186 5 570 498 535 592 6 106 090 Rozdíl 90 17 505 388 48 952 554 340 Pramen: vlastní výpočet Tabulka číslo 3 metodicky vychází z analýzy obecních příjmů uveřejněné v časopisu Obec a finance [Macešková, Ouředníček, 2008]. Data v tabulce jsou platná k 31. 12. 2010, evidenční počet obyvatel Ministerstva financí byl zjištěn z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ, 2011b], počet obyvatel dle evidence obce byl převzat z registru Ministerstva vnitra [MV, 2011]. Počet podnikatelů v obci pochází z databáze podnikatelských subjektů Českého statistického úřadu [ČSÚ, 2011d]. Odhad skutečného počtu místních obyvatel je zaloţen na rozhovoru se starostkou obce, počet podnikatelů potom na poměrném přepočítání vůči celkové populaci obce. Skutečný počet podnikatelů v obci je však pravděpodobně mírně vyšší, velikost příjmů, o které obec přichází je tedy pouze orientační. Jednotlivé údaje o výši příjmů obce pocházejí z rozpočtu České na rok 2010. Hodnoty ve sloupci „daňové výnosy celkem“ nezahrnují výnosy z daně z nemovitosti a z daně z příjmu právnických osob placené obcí.

Obec má s novými obyvateli samozřejmě také vyšší náklady, zejména na péči o vzhled obce a veřejnou zeleň, školství a údrţbu komunikaci. V České však zejména náklady na údrţbu veřejných prostor v nových rezidenčních lokalitách nejsou příliš vysoké, protoţe značná část prostranství v nové zástavbě na jihu obce je stále v soukromém vlastnictví, takţe se o ně obec není povinna starat. Navíc mnoho dalších nákladů, které obec má s nepřihlášenými obyvateli, má fixní charakter, například za veřejné osvětlení platí obec v podstatě stále stejnou částku a počet nepřihlášených obyvatel na ni nemá vliv. Obtíţně lze navíc odhadovat i zvýšené náklady obce například na školství, neboť většina děti nově přistěhovalých obyvatel z kapacitních důvodů stejně nenavštěvuje místní mateřskou školku.

1.3. Nová výstavba v obci

Nová výstavba se v České nachází ve dvou různých lokalitách (viz obrázek 5). V jiţní části obce, která v podstatě splývá s brněnskou městskou částí Ivanovice v jeden celek, se

30 nacházejí spíše větší a draţší domy na rozsáhlejších pozemcích. Na severu stojí naopak spíše menší a levnější rodinné domy, které obývají především mladé rodiny s dětmi.

Obrázek 5 Nová výstavba v České

Pramen: maps.google.cz, upraveno Co se souvislosti zastavěného území týče, je nová zástavba na jihu obce spojena spíše s brněnskou městskou částí Ivanovice. Obyvatelé této části obce s jejím centrem ani původními obyvateli v podstatě nepřijdou do styku. Většina obyvatel těchto domů se do práce dopravuje vlastním autem, přestoţe se v bezprostřední blízkosti této lokality nachází autobusová zastávka směrem na Brno, ze které odjíţdí autobus zhruba kaţdých 20 minut. Docházet do centra České není potřeba ani na nákupy, většina nových (ale i původních) obyvatel jezdí nakupovat do nákupních center nebo hypermarketů, nejčastěji do nedalekého Globusu v Brně-Ivanovicích.

Výstavba nových domů v České probíhala zhruba z 90 % jako součást různých developerských projektů. Někteří developeři však nedodrţeli dohodu s budoucími vlastníky domů, domy nedokončili a s vybranými penězi zmizeli. Noví obyvatelé si pak v některých případech museli domy dostavět na vlastní náklady (zaplatili za ně tedy v podstatě dvakrát). Je to také důvod, proč se zde vyskytuje problém takzvaných „gated communities“, tedy uzavřených komunit (viz obrázek 6). Pokud totiţ stavbu dokončí developeři, bez problémů ji

31 i s jejím okolím předají obci, která se potom o veřejná prostranství stará. Pro developery je takovéto řešení nejvýhodnější, protoţe za domy jiţ dostali zaplaceno a k jejich nepředání obci nemají v podstatě ţádný důvod. Avšak v případě, kdy si vlastníci domy dokončení domu financovali sami ze svých zdrojů, neproběhlo předání pozemků obci zdaleka tak jednoduše. Někteří se dokonce s obcí o vlastnictví těchto prostranství soudili, obec mnoho z těchto soudů prohrála. Majitelé domů si tak ponechávají komunikace a prostranství kolem domu ve svém vlastnictví, následně si na začátek ulice umístí bránu, závoru, případně dopravní značky, které brání vstupu a vjezdu nepovolaným osobám. Tento jev se vyskytuje výhradně v oblasti nové výstavby v jiţní části obce, kde vás na začátku téměř kaţdé ulice vítá cedule „vstup zakázán“, „soukromý pozemek“ či dokonce „vstup na vlastní nebezpečí“.

Hlavním důvodem vzniku uzavřených komunit velmi často bývá vyšší pocit bezpečí v uzavřené či hlídané ulici [Sýkora, 2010]. V České tomu tak však ve většině případů není, obyvatelé uzavřely ulice proto, aby jim je projíţdějící auta a procházející lidé neponičili nebo aby se na inţenýrské sítě u těchto domů nenapojovaly další nově postavené domy. Příčinou této situace je i fakt, ţe si majitelé domů často museli, jak jsem jiţ zmínila, dostavbu cesty financovat sami a proto o ni více pečují a chrání ji před poškozením.

Obrázek 6 Ulice uzavřená závorou v České

Pramen: L. Sýkora, 2010 Výstavba nových domů probíhala nejdříve okolo hlavní cesty vedoucí z Brna-Ivanovic do České a nyní dále pokračuje směrem na západ, dále od této silnice. Neprostupnost některých ulic je však velkým problémem při výstavbě, zejména z důvodů ztíţeného přístupu stavebních materiálů a techniky.

L. Sýkora k tomu v publikaci Rezidenční segregace dodává: „Zvláštní problém představuje vzájemný vztah mezi novousedlíky z Brna-Ivanovic a sousední České. Konfliktní vztahy jsou zejména mezi těmi, kteří již postavili, a těmi, kteří si bydleni teprve staví. Jednou vzniklý nepříznivý vztah pak přetrvává a nevytváří vhodné klima pro případné odstranění fyzických překážek v území.“ [Sýkora, 2010:110]

Obec Česká nemá ve svém územním plánu zahrnuto výraznější omezení další výstavby, přesto však jiţ není k dispozici mnoho volných lokalit, kde by se nové domy stavět mohly. V nové zástavbě na severu obce se sice stále budují další domy, ale další rozsáhlejší výstavba zatím není podle dostupných informací v plánu.

1.4. Sociální prostředí v obci

Co se sociálního prostředí v obci týče, existuje zde významný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi nové výstavby na severu a jihu obce. Zatímco v jiţní části, kde se cena rodinného domu pohybuje v rozmezí 8 aţ 10 milionů korun, bydlí většinou bohatí podnikatelé, kteří se téměř nijak nezapojují do dění v obci a ostatní obyvatelé je v podstatě neznají, protoţe s nimi obvykle vůbec nejsou v kontaktu, v nové výstavě na severu ţijí v levnějších domech mladší lidé, často s malými dětmi, kteří se o dění v obci často zajímají a někteří se i aktivně angaţují, například kandidaturou do místního zastupitelstva.

Podobná situace panuje i v oblasti kulturního a sportovního vyţití v obci. Mladí lidé z nové zástavby na severu se rychle integrovali mezi původní obyvatelstvo a aktivně se zúčastňují akcí pořádaných ve městě. U nových obyvatel ţijících při hranici s Brnem-Ivanovicemi je situace opět naprosto odlišná, tito lidé ve většině případů tráví svůj čas buď v Brně, nebo na svém pozemku, izolovaní od ostatních vysokým plotem, závorou do ulice a často i sofistikovaným zabezpečovacím systémem.

1.5. Občanská vybavenost obce

Ani v České, obdobně jako v ostatních obcích, kde probíhá suburbánní rozvoj, nezahrnuli developeři do svých projektů objekty občanské vybavenosti. Zejména v severní lokalitě nové výstavby, kde ţijí především mladé rodiny s dětmi, by jistě našlo uplatnění například dětské hřiště či alespoň menší park s dostatečným mnoţstvím veřejné zeleně. Podle mého názoru uţ obec promarnila příleţitost důsledně po developerech tato prostranství vyţadovat, kdyţ se zde výstavba plánovala. Nyní se současná situace, kdy je jeden dům doslova namačkán na druhý, dá jen velmi těţko řešit.

V České se nachází obecní školka s kapacitou 23 dětí, coţ je vzhledem k věkové struktuře obyvatel, kdy v obci ţije mnoho dětí předškolního věku, velmi nedostačující. V současné době probíhá výstavba nové, větší školky, avšak ani ta nebude schopna pojmout úplně všechny místní děti. Děti jsou do školky umisťovány na základě bodů získaných podle daných kriterií, mezi které mimo jiné patří i trvalý pobyt rodičů v obci. Základní ani střední škola se v obci nenachází, coţ je vzhledem k její velikosti pochopitelné.

Jediným kulturním zařízením v České je obecní knihovna, která se nachází v budově obecního úřadu. Pro sportovní vyţití slouţí obyvatelům sokolovna s venkovním hřištěm. Podle mého názoru obec kvůli svému počtu obyvatel a velmi snadné dostupnosti Brna nepotřebuje další kulturní a sportovní zařízení.1

1.6. Vzhled obce

Se vzhledem původní výstavby v obci nejsou příliš v souladu nové rodinné domy v severní části, většinou se jedná o naprosto identické bílé stavby tvaru kvádru s rovnou střechou (viz obrázek 7). Těchto domů se v České nachází přibliţně šedesát, přičemţ je jich několik ještě ve stádiu výstavby. Pro tento druh zástavby je podle mě příhodné označení „sídliště naleţato“ (toto označení zmiňuje Hnilička ve své knize Sídelní kaše). Zahrady patřící k těmto domům jsou velmi malé a často se jedná pouze o travnatou plochu bez jakéhokoliv zahradního vybavení či další zeleně.

V jiţní části se, jak jsem jiţ zmínila, nacházejí spíše větší a draţší domy, velmi často jsou navzájem identické, případně zrcadlově obrácené či s jinou barvou fasády. Většina ulic této nové zástavby je však nepřístupná lidem, kteří je neobývají.

Obrázek 7 Domy v severní části obce Česká

Pramen: vlastní foto

1 Poţadavky na občanskou vybavenost jednotlivých velikostních kategorií obcí byly převzaty z SÝKORA, J. Územní plánování vesnic a krajiny: urbanismus 2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002. 34

1.7. Zhodnocení

Česká je obec, ve které se vyskytují typické izolované komunity oddělené od zbytku obce závorou nebo bránou. Tento jev je problémem jak ze sociálního hlediska, protoţe místní obyvatelé patří k obci pouze polohou jejich domu, a nikoliv zapojením se do místního ţivota, tak i z hlediska územního a praktického, protoţe uzavřenost a neprostupnost některých ulic často velmi komplikuje přesun z jednoho místa do druhého v rámci obce.

Vedení obce tuto situaci příliš neřeší, především proto, ţe k tomu nemá moc nástrojů. Majitelé uzavřených ulic tyto pozemky obci odmítají předat, ty tak zůstávají soukromým majetkem. Na druhou stranu se obec o tato prostranství nemusí nijak starat, coţ jí šetří náklady. Podle mého názoru je velká škoda, ţe lidé z nové výstavby vyuţívají obec pouze k bydlení a přespání, nikoliv k ţivotu, protoţe sounáleţitost s obcí, ve které ţijí je podle mě velmi důleţitým aspektem spokojeného souţití.

2. Popůvky

Obec Popůvky jsem si vybrala především proto, ţe mě zaujala data statistického úřadu, podle kterých v posledních deseti letech došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel obce. I z leteckých snímků bylo moţno vyčíst, ţe se v obci nachází poměrně rozlehlé nově zastavěné území, které svou homogenitou ukazovalo, ţe výstavba byla součástí developerského projektu. V obci jsem navštívila paní starostku Miluši Červenou, která mi velmi ochotně poskytla rozhovor o situaci v obci, ze kterého vychází následující text.

2.1. Základní informace

Popůvky se nacházejí vzdušnou čarou asi 9 km západně od centra Brna, jedná se o velmi starou obec, první písemná zmínka se v pramenech objevila jiţ v roce 1349 [Štřecha a Šebela, 1999]. V obci k 31. 12. 2010 ţilo 1225 obyvatel, deset let předtím to byla sotva polovina. Z grafu 2 jasně vyplývá, ţe nárůst počtu obyvatel obce je způsoben výhradně migrací. Například v roce 2009 se zde nově přihlásilo k trvalému pobytu 166 lidí, coţ je pro takto malou obec opravdu výrazný nárůst počtu obyvatel. V posledních několika letech dochází také ke zvyšování přirozeného přírůstku obyvatelstva, coţ je způsobeno především vysokým počtem mladých párů, které se do obce přistěhovaly. Kompletní data, ze kterých graf 2 vychází, se nacházejí v příloze 2.

Graf 2 Vývoj počtu obyvatel Popůvek v letech 1990-2010

1,300 160 1,200 140 1,100 120 1,000 100 900 80

60 800

40 700

20 600

0 500 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 -20 400 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel k 31.12.

Pramen: ČSÚ, 2011b 2.2. Finanční dopady suburbanizace

Do obce se nově přistěhovaly především mladé rodiny s dětmi. K trvalému pobytu v obci podle starostky Miluše Červené není přihlášeno asi 150 obyvatel, coţ pro obec znamená ztrátu na daňových příjmech necelý jeden milion korun (viz tabulka 4). Celkové příjmy obce

36 za rok 2010 bylo téměř 10 milionů korun, obecní rozpočet tedy přichází o značnou část svých příjmů. Obec za tyto nepřihlášené obyvatele přesto musí platit osvětlení, úklid a svoz komunálního odpadu. Značnou část nových obyvatel tvoří také cizinci, kteří obývají bytové domy v nové zástavbě, ti jsou však hlášeni na cizinecké policii a obec z nich tak rovněţ nemá příjmy.

Tabulka 4 Propočet ztráty daňových příjmů pro obec Popůvky za rok 2010

Výnos z alokace 30 % z příjmů fyzických Výnos ze Daňové Propočet daňové ztráty pro Počet Počet osob ze samostatně sdílených příjmy obec Popůvky za rok 2010 obyvatel podnikatelů výdělečné činnosti dle daní (Kč) celkem (Kč) trvalého bydliště podnikatele (Kč)

Evidenční počet MF (ČSÚ) 1225 196 7 536 314 439 168 7 975 482 Evidence obce 1240 196 7 628 596 439 168 8 067 764 Odhad skutečného počtu 1375 220 8 459 128 492 944 8 952 071 Rozdíl 150 24 922 814 53 776 976 589 Pramen: vlastní výpočet Propočet ztráty daňových příjmů pro obec Popůvky probíhal metodicky shodně s výpočtem pro obec Česká. Opět se však jedná pouze o orientační částky, především z důvodu neznalosti přesného skutečného počtu obyvatel obce a také z důvodu pouze poměrného přepočítání počtu podnikatelů mezi nepřihlášenými obyvateli a daňových příjmů z jejich činnosti.

Obec nemá v podstatě ţádné nástroje, kterými by nově přistěhovalé obyvatele mohla k přihlášení přinutit. Častým důvodem nepřihlašování k trvalému pobytu je malá kapacita školky v Popůvkách, která pojme pouze 15 dětí. Rodiče si proto ponechají trvalé bydliště v Brně, kde takto získají pro své dítě místo ve školce. Obec však jiţ zahájila výstavbu nové školky, která bude mít kapacitu 56 dětí. Umístění dítěte v této školce bude podmíněno trvalým pobytem rodiny v obci. Lze tedy předpokládat, ţe po dokončení školky počet přihlášených obyvatel vzroste.

S nově přistěhovalými obyvateli má obec i vyšší náklady, jedná se především o náklady na svoz komunálního odpadu, které v případě nepřihlášených obyvatel nejsou pokryty zvýšenými příjmy obecního rozpočtu. Náklady obce na mateřskou školku se nijak výrazně nezvýšily z důvodů její zatím nedostatečné kapacity, obec však musela financovat její rozšíření. Obci se s nárůstem počtu obyvatel zvýšily i náklady na veřejné osvětlení a úklid veřejných prostranství, coţ vyuţívají i nepřihlášení obyvatelé, kteří zde vystupují jako takzvaní černí pasaţéři.

2.3. Nová výstavba v obci

Nová zástavba v Popůvkách se nachází v severní části obce (viz obrázek 8). Novou čtvrť od oblasti staré zástavby odděluje silnice, přesto je centrum obce poměrně snadno a rychle

37 přístupné. V západní části nové zástavby se nachází větší mnoţství bytových domy, které z velké části obývají cizinci, ve východní části stojí spíše menší rodinné domy se zahradou.

Obrázek 8 Oblast nové výstavby v Popůvkách

Pramen: maps.google.cz, upraveno

Nová výstavba v obci probíhala i individuálně, ale převáţná část se odehrála v rámci developerských projektů. Nově zastavěné území kdysi patřilo k zámku v sousedním Troubsku, vlastníci těchto pozemků, dva bratři, kteří nyní ţijí trvale v zahraničí, je potom po částech rozprodali developerům, případně individuálním osobám. V rámci developerských projektů došlo k výstavbě pouze rodinných a bytových domů bez jakýchkoliv objektů občanské vybavenosti. Vedení obce se z této situace poučilo a při stavbě dalších domů v lokalitě u rybníka bude po developerovi jako podmínku důsledně poţadovat výstavbu minimálně dětského hřiště a veřejného prostranství s městskou zelení. Podle slov starostky je potřeba developerům jasně vymezit poţadavky na výstavbu objektů občanské vybavenosti, neboť sami od sebe nemají snahu tyto stavby do svých projektů zařadit, jelikoţ na rozdíl od obytných domů z nich nemají zisky. Nutno podotknout, ţe částka v řádech sta tisíců korun za dětské hřiště je pro developery, kteří za prodej domů dostanou milionové sumy, poměrně zanedbatelná a obce by opravdu měly důsledně trvat na výstavbě těchto objektů. 2.4. Sociální prostředí v obci

Mezi novými obyvateli převaţují rodiny s malými dětmi, avšak ve staré zástavbě také přibývají mladší lidé, většinou se totiţ dnešní střední generace v 80. letech odstěhovala na některé z brněnských sídlišť a dnes se jejich děti vracejí do domů svých prarodičů, které 38 renovují, případně výrazněji přestavují. Průměrný věk v obci je tak poměrně nízký a místní obyvatelé jsou si ve většině případů věkově velmi blízcí.

Kdyţ se zhruba před sedmi lety začali stěhovat do Popůvek noví obyvatelé, docházelo zpočátku k různým sociálním konfliktům. Většinou byl důvod takový, ţe přistěhovalí obyvatelé měli na obec přehnaně vysoké nároky, například co se úklidu veřejných prostor týče, očekávali totiţ stejně sluţby jako ve městě. Na vesnici však panují jiné zvyklosti a kaţdý je například zvyklý zajišťovat si úklid prostranství před vlastním domem sám.

Problémem byla ze začátku i rozdílná mentalita městských a venkovských obyvatel, kdy si původně brněnští obyvatelé museli zvyknout například na velmi vysoký počet psů v obci. Původní obyvatelé zase museli překonat počáteční nedůvěru v nové spoluobčany. Nyní je však sociální prostředí v obci velmi dobré a obě skupiny obyvatel spolu komunikují a vycházejí si vstříc. Vedení obce například zajistilo nové části obce kontejnery na bioodpad, protoţe na rozdíl od starousedlíků noví obyvatelé většinou nemají na zahradě kompost, případně slepice, kterým by mohli házet zbytky jídla. Toto povaţuji za velmi vstřícný krok ze strany vedení obce, který jistě napomohl dobrým vztahům.

Kulturní ţivot v Popůvkách je velmi bohatý a zúčastňují se ho jak původní obyvatelé, tak i ti nově přistěhovalí. Podle paní starostky se lidé z nové zástavby velmi výrazně angaţují na přípravě různých akcí v obci. Velmi časté jsou akce pro děti jako například maškarní bál či oslavy dne dětí. K zapojení nových obyvatel do kulturního dění v obci její vedení často vyuţívá hudební či taneční vystoupení dětí na místních akcích, coţ zákonitě přiláká i jejich rodiče. Velmi vzrostla i popularita místního Obecního plesu, kterého se nyní z velké části zúčastňují i noví obyvatelé, jejichţ děti uţ jsou trochu starší, neţ kdyţ se do obce přistěhovali, a tak mají čas i chuť jít se bavit.

V obci také čtvrtletně vychází Zpravodaj obce Popůvky, který obyvatele informuje o dění v obci [Popůvky, 2012]. Občané se v něm dočtou mimo jiné o jednáních zastupitelstva obce, probíhajících stavbách nebo rekonstrukcích, uskutečněných či plánovaných kulturních a sportovních akcích, o narozeních i úmrtích v obci a o ţivotních jubileích místních obyvatel. Pravidelné vydávání Zpravodaje podle mě napomáhá dobrému sociálnímu prostředí v obci i pocitu sounáleţitosti místních obyvatel s obcí.

Obyvatelé z nové zástavby se zapojují také do politického ţivota v obci, v třináctičlenném zastupitelstvu jsou od komunálních voleb v roce 2010 tři zástupci nových obyvatel. Vzhledem k velikosti obce nehraje při volbách do zastupitelstva příslušnost k politické straně téměř ţádnou roli, zvoleni jsou ve většině případů lidé, kteří mají u svých spoluobčanů největší sympatie a důvěru. Podle slov paní starostky je ochota a nadšení pro práci v zastupitelstvu mnohem důleţitější neţ stranická příslušnost jednotlivých kandidátů. Vedení Popůvek také vyuţívá vysoké vzdělanosti nově přistěhovalých obyvatel, například pro poradenství při různorodých právních úkonech.

Většina obyvatel Popůvek pracuje v Brně, do kterého se často dopravují vlastním automobilem, avšak vyuţívají i Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, který obci poskytuje dostatečné dopravní spojení směrem do Brna i zpět. Výrazná část obyvatel 39 také našla zaměstnání v jednom ze dvou průmyslových areálů v obci, ve kterých sídlí několik firem. Tyto firmy také často poskytují obci sponzorské dary na kulturní či sportovní akce.

2.5. Občanská vybavenost

V obci z důvodů prudkého nárůstu počtu rodin s malými dětmi nečekaně vzrostly nároky na předškolní a školní zařízení. Jak jsem jiţ zmínila výše, v Popůvkách se v současné době staví nová školka, jejíţ kapacita 56 dětí by měla pokrýt zájem všech rodičů o umístění jejich dětí. Základní škola v obci pojme zhruba 25 dětí a navštěvují ji ţáci od 1. do 3. třídy. Zatím je její kapacita dostačující, avšak brzy doroste výrazný počet dětí do školního věku a vedení obce bude muset řešit nedostatek míst ve škole.

Za pár let však můţe paradoxně nastat opačná situace, jakmile současné děti předškolního věku vyrostou a začnou dojíţdět do základní školy do jedné z větších obcí v okolí, můţe trpět základní i mateřská škola v Popůvkách nedostatkem dětí. V obci se uţ neplánuje větší výstavba nových domů, proto se dá povaţovat výrazný nárůst počtu malých dětí v obci za pouze jednorázovou vlnu, která se uţ nemusí v takové míře opakovat. Vedení obce proto musí zváţit, zda kapacitu školy ještě rozšíří, protoţe za několik let by pravděpodobně musela být opět sníţena.

V obci se z kulturních zařízení nachází v podstatě pouze obecní knihovna, přesto obec ţije bohatým kulturním ţivotem. Rozmanité kulturní události probíhají buď v místní restauraci či na venkovním prostranství za základní školou. V Popůvkách se koná i mnoho sportovních akcí, pro které se nejčastěji vyuţívá školní tělocvična a venkovní hřiště. V obci je také dětské hřiště s průlezkami, skluzavkou a houpačkami, to se však nachází v oblasti staré zástavby, přestoţe většina rodin s malými dětmi ţije v domech z nově zastavěné lokality na severu obce, takţe je pro ně hřiště poměrně daleko.

2.6. Vzhled obce

Nová zástavba je poměrně monotónní, sousední domky často vypadají naprosto identicky (viz obrázek 9). Developeři většinou nechali vnější zdi stejných domů vymalovat různými barvami, aby byly k rozlišení, coţ alespoň minimálně odstraňuje pocit naprosté monotónnosti. Na území nové zástavby chybí jakékoliv větší plochy veřejné zeleně, coţ sice na jednu stranu této části obce neprospívá, ale na druhou stranu se hned za obcí nachází rybník a les, takţe dostupnost přírody a volné krajiny je velmi dobrá.

Obrázek 9 Domy z nové výstavby v Popůvkách

Pramen: vlastní foto V obci stojí také několik bytových domů (viz obrázek 10), které výrazně narušují přirozený vzhled obce. Podle paní starostky Červené můţe za současnou situaci chyba ve starém územním plánu, kde byla výstavba bytových domů povolena a také přístup stavebního úřadu, který schvaloval i tříbytové jednotky jako rodinné domy. Musím uznat, ţe tato výstava byla poněkud nešťastná a tyto domy opravdu nejsou v souladu s přirozeným vzhledem obce, však se jim také pejorativně přezdívá „Popůvské stodoly“ [Rouzek, 2011].

Popůvky se nyní řídí územním plánem z roku 2009, který počítá s další výstavbou v okolí místního rybníka. V této oblasti lze postavit zhruba 30 nových rodinných domů, ty však budou muset splňovat daná kritéria, jako jsou například šikmá střecha, maximální výška jedno podlaţí s podkrovím, či velikost zahrady alespoň 1000 m2. Vzhledem k těmto kritériím vedení obce předpokládá, ţe se zde nastěhují zámoţnější obyvatelé a ţe domy nebudou stát těsně u sebe, ale budou mít kolem sebe přirozený prostor. Vedení obce si vyhradilo právo jednotlivé návrhy výstavby v této lokalitě zamítnout.

Obrázek 10 Bytové domy v Popůvkách

Pramen: vlastní foto 2.7. Zhodnocení

Popůvky jsou podle mého názoru jasným příkladem toho, ţe pokud v čele obce stojí schopný člověk s nadšením pro svou práci, lze všechny problémy spojené se suburbánním rozvojem vyřešit, případně jim úspěšně předcházet. Při návštěvě obce mě na první pohled zaujala přátelská atmosféra, která zde panuje. Všichni mnou oslovení obyvatelé se shodli na tom, ţe Popůvky jsou velmi příjemné místo pro ţivot i bydlení. Často jsem také slyšela chválu na paní starostku a celé vedení obce, protoţe se starají o problémy místních občanů a vţdy se snaţí najít nejvhodnější řešení.

Popůvky pro obyvatele nové zástavby rozhodně nejsou jen místem pro přespání, ale především místem pro ţivot, protoţe se v obci kaţdý měsíc koná mnoho kulturních či sportovních akcí, kterých se hojně účastní noví i původní obyvatelé. Myslím, ţe mnohé obce by si v oblasti sociálních vztahů a kvality souţití z Popůvek měly vzít příklad.

Obci však vysoká intenzita výstavby způsobuje i problémy, zejména v oblasti příjmů obecního rozpočtu. V obci není přihlášeno k trvalému pobytu odhadem 150 osob, coţ je v poměru k celkovému počtu obyvatel velmi vysoké číslo. Lze jen doufat v to, ţe s dokončením výstavby větší mateřské školy dojde i k nárůstu počtu přihlášených obyvatel, kteří budou chtít své dítě do této školky umístit. Obec by podle mého názoru měla uvaţovat i o vyuţití dalších nástrojů pro zvýšení počtu přihlášených obyvatel, například poţadovat

42 příspěvek na svoz komunálního odpadu (tento nástroj byl úspěšně vyuţit například v Moravanech - viz další kapitola).

Na příkladu Popůvek lze také jasně vidět vliv kvalifikovaného vedení obce se zodpovědným přístupem k rozhodování o veřejných záleţitostech na vznik problémů s novou výstavbou na území obce. Myslím, ţe například výstavbě bytových domů, které velmi narušují přirozený vzhled obce, se dalo úspěšně předejít, kdyby minulé vedení obce vhodně vyuţilo všech dostupných prostředků k regulaci nevhodné výstavby.

3. Moravany

Moravany jsou se svými 2140 obyvateli největší obcí, kterou jsem navštívila. Tuto obec jsem si vybrala především na základě dat o migraci a bytové výstavbě, podle kterých obec v poslední době zaţívá výrazný nárůst počtu obyvatel. V Moravanech jsem navštívila Obecní úřad, kde mi paní starostka RNDr. Marie Barešová spolu se zaměstnankyněmi úřadu ochotně zodpověděly mé dotazy ohledně situace v obci. 3.1. Základní informace

Obec Moravany se nachází 7 km jihozápadně od centra Brna a patří mezi starší obce v regionu, první zmínka totiţ pochází jiţ z roku 1289 [Moravany u Brna, 2004]. V obci k 31. 12. 2010 ţilo podle dat Českého statistického úřadu 2140 obyvatel. V Moravanech dochází k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel zhruba od roku 2005, kdy byla dokončena jedna z prvních nových rezidenčních lokalit, výstavba nových ulic a domů v obci pokračuje dodnes.

Z grafu 3 je moţno vyčíst, ţe výrazný nárůst počtu obyvatel obce je způsoben především migrací, přirozený přírůstek také sice zaznamenává rostoucí trend (důvodem je zřejmě věková skladba nových obyvatel, kde převládají mladé rodiny), ale přesto není jeho vliv na celkový přírůstek jakkoliv výrazný. Z grafu lze navíc vyčíst, ve kterých letech byly dokončeny jednotlivé nové lokality, protoţe právě v těchto letech obec zaznamenala výrazný nárůst obyvatel kvůli migraci. Kompletní data, ze kterých graf 3 vychází, se nacházejí v tabulce v příloze 3.

Graf 3 Vývoj počtu obyvatel Moravan v letech 1990-2010

180 2,200 160

140 2,000

120 1,800 100 1,600 80

60 1,400

40 1,200 20 1,000 0 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 -20 800 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel k 31.12.

Pramen: ČSÚ, 2011b

Z grafu 4 vyplývá, ţe v letech 2000-2006 převaţovali mezi nově přistěhovalými obyvateli muţi i ţeny ve věkové kategorii přibliţně mezi 25 a 45 lety, další vysoce zastoupenou věkovou kategorii tvoří jejich děti ve věku zhruba do 10 let. Do obce se přistěhovalo i několik lidí důchodového věku, kteří si chtějí uţít poklidné stáří na venkově [Obec Moravany, 2011]. Tato věková struktura imigrantů je typická pro většinu obcí v zázemí velkých měst dotčených suburbanizačním rozvojem.

Graf 4 Věková struktura nově přistěhovalých obyvatel Moravan v letech 2000-2006

Pramen: Územní studie možností dlouhodobého rozvoje obce Moravany u Brna, 2011

3.2. Finanční dopady suburbanizace

Je poměrně obtíţné, co nejpřesněji odhadnou počet obyvatel, kteří v obci nemají přihlášený trvalý pobyt, protoţe vedení obce nemá úplnou představu o tom, kolik přesně obyvatel ţije v jednotlivých domech. Podle odhadů však není počet nepřihlášených obyvatel v poměru k celkovému počtu příliš vysoký, jedná se o zhruba 80 lidí. Početnou skupinou nepřihlášených obyvatel tvoří ţivnostníci, kteří trvalé bydliště nemění zejména kvůli administrativní zátěţi tohoto úkonu.

Obec kvůli nepřihlášeným obyvatelům přichází ročně zhruba o 670 000 Kč (viz tabulka 5), propočet ztráty daňových příjmů probíhal naprosto shodným způsobem jako v případě České a Popůvek. Tato částka je pouze orientační, nejen kvůli nepřesnosti odhadu skutečného počtu obyvatel, ale také kvůli pravděpodobnému podhodnocení odhadnutého počtu podnikatelů mezi nepřihlášenými obyvateli.

Tabulka 5 Propočet ztráty daňových příjmů pro obec Moravany za rok 2010

Výnos z alokace 30 % z příjmů Výnos ze fyzických osob ze Daňové Propočet daňové ztráty pro Počet Počet sdílených samostatně příjmy obec Moravany za rok 2010 obyvatel podnikatelů daní (Kč) výdělečné činnosti celkem (Kč) dle trvalého bydliště podnikatele (Kč)

Evidenční počet MF (ČSÚ) 2140 364 14 924 110 3 018 220 17 942 330 Evidence obce 2218 364 15 594 851 3 018 220 18 613 071 Odhad skutečného počtu 2220 378 15 478 766 3 134 305 18 613 071 Rozdíl 80 14 554 656 116 085 670 741 Pramen: vlastní výpočet Ke zvýšení počtu obyvatel přihlášených v obci k trvalému pobytu vyuţívá vedení obce dva rozlišné nástroje. Prvním je často pouţívané podmínění zápisu dítěte do školky trvalým pobytem alespoň jednoho z rodičů v Moravanech, toto opatření se však dotýká pouze rodin s dětmi v předškolním věku. Druhý nástroj se dotýká všech nepřihlášených obyvatel, jedná se totiţ o platbu za svoz komunálního odpadu. Vedení obce od obyvatel nepřihlášených v obci k trvalému pobytu poţaduje příspěvek na svoz odpadu formou daru, tito lidé však uţ za tuto sluţbu platí v místě trvalého bydliště, proto se raději v Moravanech k pobytu přihlásí, aby nemuseli za svoz komunálního odpadu platit dvakrát. Toto opatření je dle mého názoru výhodné pro všechny strany, obec dostane za svoz zaplaceno, nově přistěhovalí obyvatelé se mohou rozhodnout, zda je pro ně výhodnější platit za svoz odpadu dvakrát nebo se v obci přihlásit k trvalému pobytu, a přihlášení obyvatelé nemusejí svými příspěvky pokrývat i náklady na svoz odpadu nepřihlášených obyvatel.

Obec vyţadováním příspěvku na svoz odpadu i od nepřihlášených obyvatel z části pokrývá zvýšené náklady, které s těmito obyvateli má. Navíc došlo k navýšení i ostatních nákladů, například na školství či úklid veřejných prostranství a péči o veřejnou zeleň, které kvůli nepřihlašování obyvatel k trvalému pobytu nejsou ani kompenzovány zvýšením na straně příjmů obecního rozpočtu.

3.3. Nová výstavba v obci

Nová výstavba v Moravanech postupně probíhala na různých místech (viz obrázek 11). Kromě ulice Luční, která se izolovaně nachází mimo souvisle zastavěné území obce aţ v bezprostřední blízkosti vnější hranice Brna, byly všechny nové lokality vystavěny těsně u staré zástavby. Územní rozvoj Moravan působí i přes velký rozsah nové výstavby velmi přirozeně, jelikoţ se obec rovnoměrně rozrůstá v podstatě všemi směry.

Obrázek 11 Oblasti nové výstavby v Moravanech

Pramen: maps.google.cz, upraveno Nová výstavba probíhala téměř ve všech případech jako součást developerského projektu, coţ je patrné na první pohled, jelikoţ jsou v jednotlivých ulicích postaveny identické, případně zrcadlově otočené domy. V původních plánech nové výstavby byla vţdy zahrnuta i dětská hřiště a veřejná prostranství s městskou zelení, avšak developer plány v průběhu stavby postupně měnil a v nově zastavěných lokalitách se nyní nachází vţdy pouze maximálně jedno menší dětské hřiště. Důvodem těchto změn je fakt, ţe developeři vydělávají na prodeji rodinných domů a stavby jako hřiště či park jim sniţují plochu zastavěnou domy a tedy i zisky.

Domy v oblastech nové výstavby obývají většinou mladé rodiny s malými dětmi, ale vyskytuje se zde i poměrně vysoký počet starších párů, které často přenechali bydlení v Brně svým dospělým dětem a sami se přestěhovali do klidnějšího zázemí.

V obci se ojediněle nacházejí i takzvané soukromé ulice, tedy takové, které po dokončení výstavby nebyly předány obci (viz obrázek 12). Důvodem vzniku těchto ulic je většinou snaha o zamezení napojení se na jiţ postavené inţenýrské sítě případnými novými obyvateli, kteří by v této lokalitě začali stavět. Ale na rozdíl například od České zde tento jev nedosahuje výraznějších rozměrů, navíc jsou ulice uzavřeny pouze zákazovými značkami, které informují o tom, ţe ulice je soukromým pozemkem, a nikoliv bránou, závorou či dokonce soukromou bezpečnostní agenturou.

Obec kvůli vysoké intenzitě nové výstavby musela realizovat rekonstrukci a rozšíření místní čističky odpadních vod, jelikoţ ta původní uţ neměla dostatečnou kapacitu pro všechny

47 domy. Nová čistička má nyní dostatečnou kapacitu i pro zatím nedokončenou další výstavbu v obci v lokalitě Pod Novosady (západní část území obce).

Obrázek 12 Soukromá ulice v Moravanech, zákaz vjezdu, soukromý pozemek

Pramen: foto autorka 3.4. Sociální prostředí v obci

V obci obecně panují velmi dobré vztahy, místní obyvatelé většinou neradi slyší o rozdělování na „starousedlíky a novousedlíky“. Kaţdý, kdo má zájem jakkoliv se zapojit do dění v obci, dostane šanci. Nově přistěhovalí obyvatelé se ve valné většině případů účastní místních akcí, jako jsou například Farmářské trhy, Hody či Den dětí.

Noví obyvatelé Moravan se aktivně zapojují i do dění v obci, někteří kandidaturou do místního zastupitelstva a jiní pořádáním různých kulturních či sportovních akcí. Často probíhá zapojování místních obyvatel do organizace různorodých akcí přes účast jejich malých dětí, které na těchto událostech například vystupují.

Samozřejmě se i v Moravanech najdou lidé, kteří zde v podstatě jenom přenocují a své veškeré denní aktivity provozují v Brně, takových je však podle vedení obce spíše menšina. Této dobré situaci určitě napomáhá i fakt, ţe zastavěné území obce působí jako jeden celek a nevyskytují se zde téměř ţádné výrazněji oddělené lokality.

3.5. Občanská vybavenost obce

Ze školských zařízení se v Moravanech nachází školka a základní škola pro 1. aţ 5. třídu. Mateřská škola musela být z důvodů nárůstu počtu dětí předškolního věku v obci rozšířena ze dvou tříd na čtyři. Nynější kapacita mateřské školy v Moravanech je 102 dětí, coţ pokrývá 48 současnou poptávku po místech ve školce. Poněkud odlišná je situace základní školy, která nemá dostatečné kapacity na to, aby dokázala pojmout všechny místní děti, upřednostňují se tedy děti, které bydlí ve spádové oblasti ZŠ Moravany, která nezahrnuje celé území obce, ostatní děti musejí do školy dojíţdět jinam.

Kvůli vysokému počtu malých dětí by bylo v obci vhodné vystavět nová dětská hřiště, zejména v oblastech nové zástavby. Zatím developeři vţdy v průběhu stavby hřiště odstranili ze svých plánů, případně jeho rozměry zmenšili na minimum, jestli tomu tak bude i v právě probíhající další výstavbě, se ještě ukáţe, obec se však snaţí donutit developery k dodrţování původních plánů.

V Moravanech se nachází několik menších obchodů, včetně jedné samoobsluhy, obyvatelé však uskutečňují především své větší nákupy v obchodních domech či hypermarketech v Brně, v blízkosti se nachází například obchodní centrum Futurum.

Z kulturních zařízení se v obci nachází veřejná knihovna a kulturní dům. Knihovna nabízí obyvatelům obce k zapůjčení více neţ 4000 svazků, navíc je zde moţno se zdarma připojit na internet. Pro sportovní aktivity v obci slouţí tělocvična a venkovní hřiště. Občanskou vybaveností Moravany veskrze odpovídají poţadavkům na obce této velikosti, snad s výjimkou zdravotnických zařízení, která se v obci nenacházejí [ČSÚ, 2011c].2

3.6. Vzhled obce

Jednotlivé lokality nové výstavby jsou typické svou monotónností, stejně jako v dalších obcích v zázemí Brna, kde byla výstavba uskutečněna jako součást developerských projektů. Na jednu stranu tyto naprosto identické domy vzhledově obci neprospívají a působí velmi uměle, ale na druhou stranu se jedná o poměrně jednoduché a vkusné domky (viz obrázek 13), nikoliv o přezdobené honosné rezidence ve stylu takzvaného podnikatelského baroka.

Stejně jako v dalších obcích, kde proběhla výstavba formou developerských projektů, i zde nalezneme nedostatek veřejné zeleně a ostatních prostranství určených k odpočinku a setkávání místních obyvatel. V tomto případě nelze vyčítat vedení obce, ţe dovolilo tuto velmi hustou výstavbu rodinných domů bez objektů občanské vybavenosti, protoţe v původních plánech byly menší parky i hřiště zahrnuty, bohuţel však tyto plány byly v průběhu stavby pozměněny a nakonec byly postaveny výhradně rodinné domy. Obec se však z této situace poučila a dále se pokusí opravdu důsledně trvat na výstavbě těchto objektů.

2 Poţadavky na občanskou vybavenost jednotlivých velikostních kategorií obcí byly převzaty z SÝKORA, J. Územní plánování vesnic a krajiny: urbanismus 2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002. 49

Obrázek 13 Domy z nové výstavby v severní části Moravan

Pramen: foto autorka 3.7. Zhodnocení V Moravanech se nachází více oblastí, kde proběhla, případně stále probíhá, nová výstavba. Tyto oblasti jsou rozmístěny docela rovnoměrně po okraji obce ve všech směrech, coţ je výhodné nejen z hlediska přirozeného vývoje, ale i z praktického hlediska napojení nově vystavěných lokalit na stávající inţenýrské sítě.

Při rozhovoru s vedením Moravan mě zaujalo především řešení problému nepřihlašování nových obyvatel k trvalému pobytu. Poţadování příspěvku obci na svoz komunálního odpadu od nepřihlášených obyvatel se rychle ukázalo jako velmi efektivní nástroj, který obci v této záleţitosti podstatně pomohl. Stále však v obci zůstává mnoho nepřihlášených ţivnostníků. Řešením této situace by mohlo být administrativní zjednodušení změny trvalého pobytu u těchto osob, avšak toto není v kompetenci obce, navíc by stále zůstali nepřihlášení ti, kteří tak nečiní z důvodu větší zaneprázdněnosti finančního úřadu v Brně, který nezvládne ročně provést tolik kontrol.

Sociální prostředí v obci je velmi dobré, nově přistěhovalí obyvatelé nejsou nijak izolování od ostatních. Důvodem je především poměrně bohatý kulturní ţivot v obci a také věková blízkost nových obyvatel, kdy se spolu scházejí především matky na mateřské dovolené, které zůstávají přes den v obci samy se svými dětmi.

Závěr

Suburbanizace je jev, který se vyskytuje ve všech vyspělých zemích a přestoţe se u nás začal výrazně rozvíjet aţ po roce 1989, postihlo stěhování lidí do zázemí v současné době jiţ všechna naše větší města. Brno, jako druhé největší české město, zaţívá po Praze druhou nejvyšší intenzitu migrace jeho obyvatel do obcí v zázemí.

Nejčastěji se obyvatelé Brna stěhují do obcí v okrese Brno-venkov, odkud mohou stále rychle a jednoduše dojíţdět do jádrového města za svým zaměstnáním. Největší intenzitu nové výstavby v přepočtu na obyvatele zaznamenaly obce Popůvky, Česká a Moravany. Všechny tyto tři obce jsem navštívila a také jsem si promluvila s jejich starostkami o dopadech suburbanizace na jejich obec v různých sociálních i materiálních oblastech.

Cílem mé práce bylo analyzovat, zhodnotit a porovnat vybrané aspekty suburbanizace na příkladu vybraných obcí v zázemí Brna. V praktické části této bakalářské práce jsem tedy popsala, analyzovala a zhodnotila jednotlivé dopady suburbanizace v obcích Popůvky, Česká a Moravany. Zaměřila jsem se především na problémy s nepřihlašováním obyvatel k trvalému pobytu v obci a s tím související ztrátou daňových příjmů v obecním rozpočtu, dále také narušením přirozeného vzhledu obce, sociálním prostředím v obci a rozsahem občanské vybavenosti.

Všechny mnou navštívené obce se s dopady výrazného nárůstu počtu obyvatel podle mého názoru dnes vyrovnávají dobře. Všechny ale musejí stále řešit problémy, které vznikly v počátcích tohoto procesu, protoţe mnoho obcí podle mě tato situace zaskočila naprosto nepřipravené. Například v Popůvkách dnes stojí velmi nevhodné a se vzhledem obce nesourodé bytové domy, protoţe tento druh staveb nebyl dostatečně včas omezen územním plánem. V České zase neproběhlo předání všech pozemků obci, protoţe zde výstavbu realizoval nedůvěryhodný developer, který výstavbu domů nedokončil. Dnes, kdy jsou tyto ulice uzavřeny závorou, bude obec jen těţko hledat moţnosti k jejich předání a otevření. V Moravanech zase řeší nedostatečnou občanskou vybavenost nově postavených rezidenčních čtvrtí, především nedostatek dětských hřišť. Všechny tři obce se však z tohoto vývoje poučily a nyní pouţívají vhodné nástroje k regulaci nadměrné výstavby a zamezení problémů s ní spojených.

Jednou z příčin nevhodně regulovaného rozvoje v území můţe být i nedostatečná odborná kompetentnost vedení obce, kdy zejména v menších obcích bývá problém nalézt dostatek vzdělaných lidí, kteří by se na jejím vedení ochotně aktivně podíleli. Pro mnohá důleţitá rozhodnutí o chodu obce je potřeba dostatek informací a znalostí, často však v obci nebydlí člověk, který by jimi disponoval. Příčinou této situace je zejména velikostní struktura obcí v České republice, kdy asi 80 % všech obcí nemá více neţ 1000 obyvatel, a z toho vyplývající vysoké mnoţství samospráv.

Ve všech třech obcích podle mých zjištění panují velmi dobré sociální vztahy, především nově přistěhovalé mladé rodiny s dětmi se většinou aktivně zapojují do dění v obci. Opačná situace většinou nastává, pokud si danou obec jako své nové bydliště vyberou zámoţní lidé, kteří tráví svůj veškerý čas v Brně nebo na svém pozemku za vysokým plotem, hlídáni 51 zabezpečovacím systémem, a vůbec se nezapojují do společenského ţivota v obci. Tyto nové obyvatele samozřejmě nelze nijak nutit, ale jejich dobrovolná izolace nepůsobí pozitivně na celkové sociální prostředí obce.

Poměrně velkým problémem všech obcí je nepřihlašování nových obyvatel k trvalému pobytu a z toho plynoucí niţší daňové příjmy. Všechny tři obce vyuţívají moţnosti poţadovat trvalý pobyt rodičů v obci při zápisu dítěte do mateřské školy, avšak kapacita školky není v Popůvkách a Moravanech dostatečná pro všechny děti, coţ často způsobuje to, ţe si rodiče ponechají trvalý pobyt v Brně, aby alespoň tam mohlo být dítě do školky umístěno. Popůvky a Česká však jiţ realizují výstavbu školky nové, která bude mít odpovídající kapacitu. V Moravanech uţ rozšíření kapacity místní školky uskutečnili. Také zde navíc po nepřihlášených obyvatelích poţadují příspěvek na svoz odpadu. Tento nástroj se ukázal jako velmi účinný, proto bych doporučila vedení Popůvek i České, aby tuto moţnost také zkusili vyuţít, věřím však, ţe po otevření nových mateřských škol dojde ke sníţení podílu nepřihlášených obyvatel a navýšení příjmů ze sdílených daní.

Co se vzhledu obce týče, vypadají nové rezidenční čtvrtě ve všech třech mnou navštívených obcích jako typická satelitní městečka, jedná se tedy o naprosto monotónní zástavbu, kde jsou jednotlivé domy postavené velmi blízko u sebe. Uniformita nových domů podle mého názoru není výrazným problémem, jelikoţ i v minulosti bylo zvykem postavit několik sousedních domů stejných, časem navíc určitě dojde k vnějším úpravám na jednotlivých domech, které se tak více odliší. Problémem podle mě je spíše výstavba staveb, které jsou v naprostém nesouladu s přirozeným vzhledem obce. Mám na mysli především bytové domy v Popůvkách či rozsáhlé rezidence připomínající zámky, kterých se několik nachází například v Moravanech. Obce by měly více vyuţívat nástroje k regulaci takto nevhodné výstavby, například poţadavek Popůvek na dostatečnou velikost pozemku, na kterém budou stát nové domy, povaţuji za velmi pozitivní krok.

Vedení obcí dotčených suburbanizací by podle mě také mělo vţdy uvaţovat v dlouhodobém horizontu, protoţe stavby, které se v obci postaví, zde budou stát zpravidla velmi dlouho. Navíc časem bude obyvatelstvo obce stárnout, sníţí se tedy vyuţití kapacity mateřských či základních škol, jejichţ kapacita je dnes rozšiřována, vedení obce by proto mělo uvaţovat i o moţnostech jiného vyuţití těchto prostor.

Do budoucna bych vedení obcí, ve kterých dochází k výraznému migračnímu přírůstku z důvodu suburbanizace, doporučila především diskusi a komunikaci s developery a důslednost při kontrole dodrţování plánu výstavby. Navíc je důleţité nadále rozvíjet sounáleţitost nových obyvatel s obcí a podporovat jejich zapojení do společenského ţivota.

Celkově tedy hodnotím situaci v mnou navštívených obcích pozitivně, protoţe vedení těchto obcí usiluje o řešení problémů spojených se suburbánním rozvojem a pouţívá k tomu vhodné nástroje. Kdyby tomu takto bylo od začátku, určitě by bylo moţné velmi snadno zabránit například výstavbě nevhodných staveb, myslím si však, ţe z důvodů opravdu vysoké intenzity nové výstavby mělo vedení jednotlivých obcí jen malý prostor takto rychle na vzniklou situaci zareagovat.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literatura

BINEK, J. Synergie ve venkovském prostoru: paradoxy rozvoje venkova: kritické zhodnocení bariér, nástrojů a šancí rozvoje venkova. Vyd. 1. Brno: GaREP, 2011. 63 s. BINEK, J. Synergie ve venkovském prostoru: přístupy k řešení problémů rozvoje venkovských obcí. Brno: GaREP, 2010. 118 s. BRABEC, J. Gated communities: uzavřené a střeţené rezidenční lokality. In: Rezidenční segregace. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. 144 s. CÍLEK, Václav; BAŠE, Miloslav. Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu. Praha: [S. n.], 2005. 44 s. FIBIGER, J. Jak na suburbanizaci. Stručný návod pro starosty, zastupitele, úředníky a občany. 2009. FISHMAN, R. Bourgeois Utopias: The Rise And Fall Of Suburbia. New York: Basic Books, 1989. 272 s. HNILIČKA, P. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: Era vydavatelství, 2005. 131 s. HOSKOVCOVÁ, M. Rozvoj bydlení v příměstských oblastech města Brna: problematika suburbanizace. Brno: Vysoké učení technické, 2008. 31 s. JEŢEK, J. Prostorová a regionální ekonomika. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství ZČU, 2000 KOSTELECKÝ, T. Political Behavior in Metropolitan Areas in the Czech Republic between 1990 and 2002-Patterns, Trends, and the Relation to Suburbanization and Its Socio-Spatial Patterns. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2005. 104 s. MACEŠKOVÁ, M.; OUŘEDNÍČEK, M. Dopad suburbanizace na daňové příjmy obcí. Obec a finance. 2008, 1, s. 28-29 MICHALIK, V. Vliv samosprávy na proces suburbanizace. Zahrada-park-krajina. 2009, 1 NEWMAN, P.; J. R. KENWORTHY. Cities and automobile dependence: a sourcebook. Brookfield, Vt., USA: Gower Technical, 1989, 388 s. NICOLAIDES, B. M.; WIESE A. (ed.). The Suburb Reader. New York: Routledge, 2006, 529 s. NOVOTNÁ, D. Suburbanizace Brna optikou migračních dat, Bakalářská práce, Katedra sociologie Fakulty sociálních studií MU, Brno, 2010. 64 s. Obec Moravany, zhotovitel ATELIER ERA, sdruţení architektů Fixel & Pech. Územní studie možností dlouhodobého rozvoje obce Moravany u Brna. Brno, 2011. 83 s. Oficiální stránky obce Popůvky [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Zpravodaj. Dostupné z WWW:

OUŘEDNÍČEK, M. a P. PULDOVÁ. Změna sociálního prostředí v zázemí Prahy. In: Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP, Beroun, 23.-24. 4. 2009. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s. 75-79. OUŘEDNÍČEK, M. Suburbanizace.cz. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008. 96 s. POTOČNÝ, T.; MAREŠ, P. Lidé na okraji: případová studie satelitního městečka. [s.l.]: [s.n.], 2005. 81 s. Principy a pravidla územního plánování. [online], [cit. 2011-12-06]. Část B.3.3.2.1 ÚÚR, 2007. Dostupné z . ROUZEK, Jan. Popůvky u Brna: Popůvské stodoly. [online]. [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: http://popuvky.webnode.cz/popuvske-stodoly/ STŘECHA, J.; ŠEBELA, L. Popůvky 1349-1999: 650 let obce. Obecní úřad Popůvky, 1999. STUCHLÍKOVÁ, M. Hradecko-pardubická aglomerace - socioekonomické podmínky. In: Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP, Beroun, 23.-24. 4. 2009. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s. 58-62. Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP, Beroun, 23.-24. 4. 2009. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009. 95 s. SÝKORA, J. Územní plánování vesnic a krajiny: urbanismus 2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002. 226 s. SÝKORA, L. (ed.). Suburbanizace a její sociální ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. 2002. 191 s. SÝKORA, L. Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis. 2003, 39(2) SÝKORA, Luděk. Suburbanizace : Problém i řešení. Vesmír, 2010, roč. 89, č. 7-8 TEMELOVÁ, J.; OUŘEDNÍČEK, M. Suburbanizace: nikoli nutně negativní jev. Stavební fórum [online]. 20. 6. 2008, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: . Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. [online]. 2006 [cit. 2011-11-24]. Slovníček pojmů. Dostupné z WWW: . VOBECKÁ, J,; KOSTELECKÝ, T. Politické důsledky suburbanizace: analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. 61 s.

Datové zdroje Bytová výstavba v obcích Jihomoravského kraje za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-05- 04]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: [ČSÚ, 2011a]

Databáze demografických údajů za obce: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování 1971-2010 [online]. 2011 [cit. 2012-24-03]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . [ČSÚ, 2011b] Městská a obecní statistika Jihomoravského kraje za rok 2010 [online]. 2011. [cit. 2012-20- 04]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . [ČSÚ, 2011c] Meziokresní stěhování v Jihomoravském kraji v letech 1991-2004 [online]. 2005 [cit. 2012- 04-23]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: Ministerstvo financí ČR [online]. 9. 11. 2011 [cit. 2011-12-03]. Ministerstvo financí v říjnu předloţilo na jednání vlády návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Dostupné z WWW: . Počet podnikatelských subjektů v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . [ČSÚ, 2011d] Počty obyvatel v obcích k 1. 1. 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Ministerstvo vnitra ČR Dostupné z WWW: < http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v- obcich.aspx >. [MV, 2011] Legislativa Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Stěhování mezi okresy Jihomoravského kraje v souhrnu za roky 1991-2004 ...... 23 Tabulka 2 Obce s nejvyšší intenzitou bytové výstavby v Jihomoravském kraji v letech 1999 aţ 2010 ...... 24 Tabulka 3 Propočet ztráty daňových příjmů pro obec Česká za rok 2010 ...... 30 Tabulka 4 Propočet ztráty daňových příjmů pro obec Popůvky za rok 2010 ...... 37 Tabulka 5 Propočet ztráty daňových příjmů pro obec Moravany za rok 2010 ...... 46

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel České v letech 1990-2010 ...... 29 Graf 2 Vývoj počtu obyvatel Popůvek v letech 1990-2010 ...... 36 Graf 3 Vývoj počtu obyvatel Moravan v letech 1990-2010 ...... 44 Graf 4 Věková struktura nově přistěhovalých obyvatel Moravan v letech 2000-2006 ...... 45

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Ulice s novými domy oddělená od okolí uzamčenou bránou ...... 17 Obrázek 2 Nová rezidenční čtvrť v Troubsku leţí mimo původní území obce ...... 22 Obrázek 3 Přírůstek obyvatelstva v obcích okresu Brno-venkov v letech 1995-2010 ...... 25 Obrázek 4 Zkoumané obce v zázemí Brna ...... 28 Obrázek 5 Nová výstavba v České ...... 31 Obrázek 6 Ulice uzavřená závorou v České ...... 32 Obrázek 7 Domy v severní části obce Česká ...... 34 Obrázek 8 Oblast nové výstavby v Popůvkách ...... 38 Obrázek 9 Domy z nové výstavby v Popůvkách ...... 41 Obrázek 10 Bytové domy v Popůvkách ...... 42 Obrázek 11 Oblasti nové výstavby v Moravanech ...... 47 Obrázek 12 Soukromá ulice v Moravanech, zákaz vjezdu, soukromý pozemek ...... 48 Obrázek 13 Domy z nové výstavby v severní části Moravan ...... 50

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČSÚ Český statistický úřad MF Ministerstvo financí České republiky MV Ministerstvo vnitra České republiky SLDB Sčítání lidu, domů a bytů ÚPD Územně plánovací dokumentace USA Spojené státy americké ÚÚR Ústav územního rozvoje ZŠ Základní škola

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Vývoj počtu obyvatel České v letech 1990-2010 Příloha 2: Vývoj počtu obyvatel Popůvek v letech 1990-2010 Příloha 3: Vývoj počtu obyvatel Moravan v letech 1990-2010

Příloha 1 Vývoj počtu obyvatel České v letech 1990-2010

Přistě- Vystě- Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí hovalí hovalí přirozený migrační celkový 31.12. 1990 546 4 4 13 9 0 4 4 550 1991 522 6 6 19 6 0 13 13 535 1992 535 6 7 10 13 -1 -3 -4 531 1993 531 6 4 10 21 2 -11 -9 522 1994 522 9 9 21 14 0 7 7 529 1995 529 7 5 18 7 2 11 13 542 1996 542 5 5 19 7 0 12 12 554 1997 554 8 6 8 7 2 1 3 557 1998 557 2 4 32 13 -2 19 17 574 1999 574 6 11 54 11 -5 43 38 612 2000 612 4 11 37 11 -7 26 19 631 2001 653 9 6 23 10 3 13 16 669 2002 669 - 3 31 20 -3 11 8 677 2003 677 6 6 30 17 0 13 13 690 2004 690 4 8 34 14 -4 20 16 706 2005 706 3 5 30 9 -2 21 19 725 2006 725 6 9 17 17 -3 0 -3 722 2007 722 3 6 40 19 -3 21 18 740 2008 740 4 2 10 20 2 -10 -8 732 2009 732 7 6 81 19 1 62 63 795 2010 795 8 6 122 17 2 105 107 902 Pramen: ČSÚ, 2011b Příloha 2 Vývoj počtu obyvatel Popůvek v letech 1990-2010

Přistě- Vystě- Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí hovalí hovalí přirozený migrační celkový 31.12. 1990 562 4 9 8 5 -5 3 -2 560 1991 537 2 3 25 10 -1 15 14 551 1992 551 5 5 15 9 0 6 6 557 1993 557 6 9 14 4 -3 10 7 564 1994 564 9 4 29 7 5 22 27 591 1995 591 5 10 19 7 -5 12 7 598 1996 598 6 11 9 8 -5 1 -4 594 1997 594 8 9 6 12 -1 -6 -7 587 1998 587 3 5 16 3 -2 13 11 598 1999 598 7 5 21 15 2 6 8 606 2000 606 6 3 5 9 3 -4 -1 605 2001 598 6 4 18 6 2 12 14 612 2002 612 4 9 17 11 -5 6 1 613 2003 613 5 6 31 2 -1 29 28 641 2004 641 8 2 36 15 6 21 27 668 2005 668 12 11 62 23 1 39 40 708 2006 708 5 9 53 10 -4 43 39 747 2007 747 10 9 68 21 1 47 48 795 2008 795 16 7 96 18 9 78 87 882 2009 882 14 4 192 26 10 166 176 1 058 2010 1 058 27 5 167 22 22 145 167 1 225 Pramen: ČSÚ, 2011b

Příloha 3 Vývoj počtu obyvatel Moravan v letech 1990-2010

Přistě- Vystě- Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí hovalí hovalí přirozený migrační celkový 31.12. 1990 1 122 13 12 31 16 1 15 16 1 138 1991 1 100 10 7 27 17 3 10 13 1 113 1992 1 113 17 16 29 14 1 15 16 1 129 1993 1 129 10 7 25 31 3 -6 -3 1 126 1994 1 126 10 17 22 16 -7 6 -1 1 125 1995 1 125 6 3 15 12 3 3 6 1 131 1996 1 131 12 10 24 26 2 -2 0 1 131 1997 1 131 8 14 29 26 -6 3 -3 1 128 1998 1 128 8 12 29 13 -4 16 12 1 140 1999 1 140 12 13 54 20 -1 34 33 1 173 2000 1 173 11 15 39 16 -4 23 19 1 192 2001 1 204 14 9 45 60 5 -15 -10 1 194 2002 1 194 13 18 92 39 -5 53 48 1 242 2003 1 242 20 17 84 43 3 41 44 1 286 2004 1 286 10 6 107 51 4 56 60 1 346 2005 1 346 17 12 171 59 5 112 117 1 463 2006 1 463 29 9 161 68 20 93 113 1 576 2007 1 576 25 10 213 64 15 149 164 1 740 2008 1 740 24 5 157 106 19 51 70 1 810 2009 1 810 32 8 154 47 24 107 131 1 941 2010 1 941 37 13 229 54 24 175 199 2 140 Pramen: ČSÚ, 2011b