ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK V Administrativních Hranicích Města K Roku 2014

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK v administrativních hranicích města k roku 2014

NÁVRH

a návrh Změny č.16

srovnávací text

ATELIER CHARVÁT, s.r.o. a kolektiv autorů Kroftova 1, Praha 5 10 / 1999 Dukelských hrdinů 20 PRAHA 7 170 00

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

ZPRACOVATELÉ: ATELIER CHARVÁT, s.r.o. URBANISTICKÁ A ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ Kroftova 1, PRAHA 5 Dukelských hrdinů 20, Praha 7 a kolektiv autorů:

Ing. arch. Vladimír Charvát autorizovaný architekt, hlavní projektant

Ing. arch. Martin Pospíšil spoluautor

Ing. arch. Zbyněk Bělík spoluautor

Ing. Pavlína Levá spoluautor

Ing. Marie Wichsová řešení dopravy

Ing. Petr Hrdlička vodní hospodářství, technická infrastruktura

RNDr. Martin Kubeš projekt ÚSES

RNDr. Renata Eisenhammerová odpady, životní prostředí

Ing. Helena Liversová zemědělská příloha

Pavel Barták digitální zpracování, koordinace grafických příloh

Marie Horáčková ,Vojtěch Hříbal digitální zpracování grafiky

Alena Kluzová technické práce

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 2 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

OBSAH Textová èást:

I. SVAZEK

0. ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU (5)

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE (7) 1.1. Vymezení øešeného území 1.2. Řešené území a základní údaje o návrhu 1.3. Podklady 2. VÝCHODISKA (11) 2.1. Zohledněná východiska 2.2. Silné stránky území 2.3. Slabé stránky území 3. ŠIRŠÍ VZTAHY (14)

4. VSTUPY (16) 4.1. Přírodní prostøedí 4.2. Ochrana přírody a krajiny 4.3. Územní systém ekologické stability 4.4. Hygienická kvalita prostøedí 4.5. Odpady 4.6. Ochrana památek 5. URBANISTICKÁ KONCEPCE (43) 5.1. Vìdomí kontinuity 5.2. Funkèní regulace 5.3. Akční plán 5.4. Popis koncepce 5.5. Demografické předpoklady

6. DOPRAVA (67) 6.1. Základní informace 6.2. Městské souvislosti 6.3. Zásady koncepce dopravy 6.4. Silniční doprava 6.5. Hromadná osobní doprava 6.6. Doprava v klidu 6.7. Pìší a cyklistická doprava 6. 8. .Železnièní doprava 6. 9. Vodní doprava 6.10. Veřejně prospěšné stavby 7. INŽENÝRSKÉ SÍTĚ (77) 7.1. Vodohospodářské sítě 7.2. Energetické sítě 7.3.Dálkové kabely a RR trasy 8. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY (92)

9. ZÁVAZNÉ ČÁSTI (95)

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 3 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

II.SVAZEK ZEMÌDÌLSKÁ PŘÍLOHA

III. SVAZEK DOLOŽKA CO

GRAFICKÉ PŘÍLOHY

1. PLÁN FUNKČNÍHO VYUŽITÍ 1 : 5 000

2. AKČNÍ PLÁN 1 : 5 000

3. PLÁN DOPRAVY 1 : 5 000

4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VODOHOSPODÁŘSKÉ SÍTĚ 1 : 5 000

5. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ENERGETICKÉ SÍTĚ 1 : 5 000

6.VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY 1 : 10 000

7. ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA 1 : 5 000

PŘÍLOHY

JEDNOPÓLOVÉ SCHEMA

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 4 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

0. ZADÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

SÍDELNÍHO ÚTVARU

Návrh územního plánu byl zadán městem Mělník jakožto pořizovatelem ÚPD po etapách - Průzkumy a rozbory (UNICOM Praha, 1994), Koncept (UNICOM Praha, 1995), 2. koncept (Atelier Charvát, s.r.o.), Návrh (Ateliér Charvát, s.r.o.), Čistopis (Ateliér Charvát, s.r.o.) Na základě vyjádření ministerstva dopravy ČR byla vypracována v lednu roku 1998 dopravní studie, která prověřila možnosti vedení komunikací první třídy (1/9, 1/18) městem Mělník - a to ve variantách. Na základě projednání této studie byl zadán druhý koncept územního plánu sídelního útvaru města Mělník. Tento byl veřejnoprávně projednán a na základě souborného stanoviska schváleného zastupitelstvem byl zhotoven návrh. Návrh byl vyhotoven v 02/1999, čistopis v 10/1999.

V návrhu a čistopise jsou zohledněna stanoviska z projednání všech předešlých etap, včetně vyjádření státních orgánů a organizací, stejně jako subjektů v území.

Návrhový horizont plánu - rok 2014.

Vazba k vyšší jednotce - VÚC Pražské středočeské aglomerace - je promítnuta v územním plánu. Územní plán sídelního útvaru města Mělník vychází ze zásad plánu VÚC.

METODA ZPRACOVÁNÍ

Územní plán je zpracován digitálně na základě podkladových map MEN v měřítku 1 : 1000 a 1 : 2 000. Základem návrhu je vypracování tzv. urbanistických bloků, jež jsou jednotky dobře použitelné pro účely územního plánu. Urbanistické bloky se vyznačují homogenitou jak ve struktuře zástavby, tak v charakteru zastavění. Bloky jsou očíslovány a jsou jim přiřazeny vlastnosti, podle kterých je možné rozhodnout např. o vhodnosti umístění staveb. Území mezi bloky jsou tvořeny dopravními koridory a veřejnými prostory, jež zůstávají jako nezastavitelná území. Celý sídelní útvar je rozdělen na městské části, jež slouží k celkovému popisu. Jednotlivé bloky tvořící městskou část jsou očíslovány od 1 do n tak, aby čísla beze zbytku pokryla jednotlivá území městské části. Čísla jsou barevně odlišena v rámci jednotlivých městských částí.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 5 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1. Vymezení řešeného území

Vymezení řešeného území je dáno rozsahem administrativního území města. Administrativní území tvoří dvě katastrální území - Mělník, Vehlovice.

1.2. Řešené území a základní údaje

STAV

Okres : Mělník Rozloha administrativního území : 2498, 0 ha Rozloha k.ú. Vehlovice : 379, 06 ha Rozloha k.ú. Mělník : 2118, 94 ha Počet obyvatel : 19 625 Rozloha zastavěného území : 101, 9 ha Průměrná hustota obyvatel v zastavěném území: 192, 59 obyv/ha Hustota obyvatel v rámci administrativního území : 7, 85 obyv/ha Rozloha městských částí:

Centrum 188,19 ha Podolí 115,60 ha Rousovice 178, 31 ha Malý Borek 35,43 ha Blata - Neuberk 720,17 ha Pšovka 127,85 ha Mlazice 590,98 ha Vehlovice 379,06 ha

Rozloha veřejných parků: 12, 8 ha Sousedící obce: Liběchov, Dolní Beřkovice, Hořín, Obříství, Kly, Velký Borek, Střemy, Vysoká

NÁVRH

Výhledový počet obyvatel: 20 000 - 20 300 Rozloha zastavěného území : 138, 51 ha Průměrná hustota obyvatel v zastavěném území : 146, 55 obyv/ha Hustota obyvatel v rámci administrativního území : 8, 12 obyv/ha Rozloha veřejných parků: + 25, 98 ha + plochy jsou digitálně odměřeny podle velikosti plochy dle pozemkové mapy

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 6 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

1.3. Podklady 1. Průzkumy a rozbory ÚPN SÚ Mělník, 1976 KPÚ PRAHA 2. Územní plán SÚ Mělník, 1977 KPÚ Praha 3. Politicko hospodářské cíle územního plánu, 1977 Okresní národní výbor Mělník, Městský národní výbor Mělník 4. Územní plán Velký střed, 1977 KPÚ Praha 5. Územní plán zóny Chloumek (PÚP) , 1976 KPÚ Praha 6. Územní plán zóny Mlazice, 1994 U - 24 , Praha 7. Územní plán Pražské středočeské aglomerace, Změny a doplňky, 1985 Terplan Praha 8. Územní prognóza VÚC Mělnicko, 1984 KPÚ Praha 9. Generel dopravy 1992 KPÚ Praha 10. Průzkumy a rozbory Mělník Slovany, KPÚ Praha 11. Průzkumy a rozbory Mělník Vinohrady KPÚ Praha 12. Studie Nůšařská, Fakulta architektury ČVUT Praha 13. Generel zeleně , 1984 14. Studie Chloumek, studie Blata, 1994 fakulta architektury ČVUT 15. Regionální ÚSES KPÚ Praha 16. Generel ÚSES - návrh UNICOM Praha, 1995 17.Průzkumy a rozbory UNICOM Praha, 1994 18. Aktualizace dílčích částí ÚPN SÚ ´77 UNICOM Praha, 1994 19. Územní a hospodářské zásady město Mělník 21. Koncept prognózy VÚC Pražské aglomerace ILF Praha, 1995 22. Mělník generel gazifikace Stč. plynárny, 1981 23. Mělník Chloumek - zásobení plynem KPÚ Praha, 1981 24. Pasport kanalizace HDP Praha, 1992 25. Generel kanalizace HDP Praha, 1992 26. Mělník ČOV, kanalizace HDP, 1995 27. Mapové podklady správců sítí 28. Vydaná ÚR a stavební povolení 29. Mapové podklady jednotného měřítka (mapy MEN, skeny a částečná vektorizace) UNICOM Praha, Atelier Charvát 30. Mělník - ÚPnCZ koncept SÚRPMO Praha 31. Urbanistická studie okresu Mělník U - 24, 1998

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 7 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

2. VÝCHODISKA

2.1. Zohledněná východiska - zachovat a podporovat původní a přirozené struktury města - navazovat na odkaz minulých etap, nenavrhovat necitlivé průtahy městem, objekty bourat v minimální míře, podpořit historické uspořádání ulic, vycházet z místních hodnot a tradic, definovat dílčí přirozené celky města, - rehabilitovat, využít a chránit stávající charakter zástavby, památky a ostatní významné budovy a veřejná prostranství - zohlednit místa a cesty v hierarchii důležitosti, hledat historické osy a průhledy, umísťovat lokální centra města do bodů historicky ověřených nebo do bodů přitahujících tyto aktivity, - zásadně nepřekračovat v návrhu současně zastavěné území - podporovat dotváření vnitřní struktury města, zbytečně nerozvíjet město extenzivně, - rozčlenit stávající území města na dílčí celky podle spádovosti a charakteru - definovat dílčí přirozené celky města, definovat místa center města, připravit zásady pro regulační plány mětských částí - definovat makrofunkční (základní) plochy města ve vztahu k topografickému, strukturálnímu a historickému vývoji města vycházet z jednoty funkce a charakteru dílčích částí území, chránit stávající charakter jednotlivých částí města funkční regulací, - řešit citlivěji dopravu ve městě - navrhnout dopravní řešení bez kolizních míst, podporovat průjezdnost ulic tak, aby celý systém roznášel dopravní zátěže, minimalizovat vznik mimoúrovňových křižovatek v rostlých částech města - vymezit rozvojové plochy města - vytvořit "katalog" nabídky rozvojových ploch pro výstavbu a pro investory - vymezit systém ekologické stability - vymezit významné krajinné prvky, vymezit biocentra a biokoridory

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 8 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

2.2. Silné stránky - Město na soutoku dvou nejvýznamnějších českých řek, v magickém místě čech. - Město slavné vinařské tradice (zejména od dob Karla IV.). - Město s jasnou historickou kontinuitou a kulturním dědictvím a tradicemi. - Město na hlavní historicky vzniklé obchodní cestě, podél které se rozvíjí osídlení, město se založenými komunikačními směry. - Město s mimořádným turistickým a rekreačním potenciálem v zázemí, který není dosud zhodnocen. - Město s vlastním ekonomickým potenciálem (potravinářské, strojírenské a chemické odvětví) a s obslužně obchodními možnostmi. - Město s příznivou věkovou strukturou obyvatelstva. - Město s územními rezervami v současně zastavěném území. - Město s neopominutelnými historickými památkami přesahující významem rámec města, historickým centrem a s okolím se silnou pamětí. - Město s relativně komplexním veřejným vybavením. - Město u Prahy.

2.3. Slabé stránky - Město bez čistírny odpadních vod a s nedostatečnou kanalizační sítí, s nedostatečným využitím zemního plynu a tepla z Elektrárny Mělník a s lokálními topeništi. - Město s narušenými částmi výstavbou sídlišť ( pouze souhrn primitivních funkcí bez pestrosti). - Město s průtahem hlavní komunikace, která jej dělí na dva nepropojené celky (dopravní síť je vyprojektována na úkor původní městské struktury). - Město s nedořešenými závadami ve vnitroměstské dopravní síti. - Město se špatným stavem povrchu vozovek a s malým podílem zpevněných povrchů ulic a cest. - Město se stavebně nedořešeným prostorem druhého nejvýznamnějšího náměstí a jeho okolí stavebně nedodržující historickou stavební čáru. - Město s nejasnými a nesoustředěnými lokálními centry vybavení v jednotlivých částech mimo centrální zónu. - Město s nedostatečnou kapacitou pro dopravu v klidu, zejména v centrální části. - Město poškozené exhalacemi (zejména z elektrárny Mělník), znečištění dlouhodobě překračuje asimilační kapacitu regionu. - Město bez využití kontaktu s vodní plochou Labe (znečištěný vodní tok). - Město bez možnosti ukládání odpadů v regionu. - Město u Prahy.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 9 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

3. ŠIRŠÍ VZTAHY

Město Mělník patří k opěrnému systému sídel v zázemí Prahy; je na úrovni ostatních okresních měst Pražské středočeské aglomerace (viz též ÚPD PSA). Mělník je významným centrem labského systému sídel (Pardubice - Kolín - Poděbrady - Nymburk - Brandýs n.L. - Neratovice - Mělník - Štětí - Litoměřice - Lovosice - Ústí n.L. - Děčín). Významné meziměstské vazby Mělníka (zejména dojížďka za prací a ekonomická kooperace) jsou na Prahu, slabší pak na Neratovice, Štětí a Horní Počaply. Vyšší vztahy se realizují ku Praze - vzrůstá počet trvale bydlících obyvatel v Mělníku a počet dojíždějících do Prahy. Dopravní vazby jsou významné na Prahu (I/9, D8), Mladou Boleslav (1/16), Českou Lípu, Litoměřice a Kokořínsko a Kostelec nad Labem. Okres Mělník má dnes tři významná centra - Mělník, Neratovice a Kralupy n.Vlt., přičemž město Mělník vytváří svébytný spádový mikroregion. Přirozeně spádově Mělník působí zejména na střediska osídlení v severovýchodní části okresu. Toto území lze zhruba rozdělit na tyto oblasti: - oblast Byšice - Liblice, - oblast Mšeno,Vysoká, - oblast Řepín,Nebužely, - oblast Osinalice, Vidim, Tupadly, Želízy, Liběchov, - oblast Dolní Beřkovice, Cítov, Brozánky, - oblast Mlčechvosty, Vraňany, Lužec, Hořín. Mělník byl a je centrem zemědělsky významné oblasti, významné je vinařství, ovocnářství a zelinářství. Ekonomická základna v oblasti průmyslu je zastoupena oproti ostatním městům v Polabí v menší míře. Role města v širších vztazích je dána jeho okresní vybaveností, dopravní dostupností (silnice, železnice, voda) a historickým odkazem. V rámci seskupení sídel se uplatňuje zejména vázanost na vyšší a komplexní vybavenost administrativního území. Důležitou roli hrají dopravní propojení, technická infrastruktura, likvidace odpadů, péče o historický odkaz, péče o životní prostředí. Přírodní podmínky se v širších vztazích projevují společným cílem ochrany zdrojů podzemních vod, jejich akumulace a distribuce do veřejného vodovodu ( KSKM). Vážným regionálním problémem je znečištění ovzduší a Labe. V rámci širších vztahů bude město působit na snižování produkce znečištění (zejména z Elektrárny Mělník) a v rámci projektu Labe. V širších vztazích se rovněž negativně projevuje vylidňování venkovských sídel, zejména v oblasti Kokořínska, ale rovněž i Povltaví a Polabí.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 10 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

4. VSTUPY 4.1. Přírodní prostředí

Geologie, hydrogeologie Území se rozkládá v centrální části České křídové tabule. Na severovýchodě řešeného území (Chloumek) vystupují vápnité jílovce, slínovce a prachovce s polohami jílovitých vápenců a v jeho nejvyšší části pískovce, převážně kvádrové. Celý vrstevní komplex patří k jizerskému souvrství středního turonu. Na úpatí "Chloumeckého hřbetu" je uložen na povrchu křídového souvrství kvartér, tvořený jednak vátými písky u Mělníka - Pšovky a Vehlovic, jednak deluviálními hlinitopísčitými sedimenty a konečně uloženinami údolního dna Labe a Pšovky - fluviálními hlínami až písčitými hlínami, lokálně i sedimenty střední labské terasy (štěrky a písky würmu 1).

Z hydrogeologického hlediska jsou v sedimentech svrchní křídy v principu dva kolektory: 1. bazální kolektor v korycanských vrstvách (svrchní cenoman) - pískovcích, s puklinovou i průlinovou propustností s napjatou hladinou podzemní vody,

2.a. alternativně kolektor svrchního a středního turonu vyvinutého ve facii prachovců, slínovců a písčitých slínovců, který je izolátorem bazálního kolektoru; jako kolektor v něm funguje pouze připovrchová zóna: prachovce, jílovité vápence, jílovce a slínovce; hladina podzemní vody je místy mírně napjatá, místy volná,

2.b. alternativně puklinovo - průlinový kolektor jizerského souvrství v kvádrových pískovcích; hladina podzemní vody je volná.

V kvartéru je ve vátých píscích a deluviích zastoupen málo významný, avšak v uloženinách údolního dna významnější kolektor s průlinovou propustností. Z hlediska jímání podzemní vody jde v případě křídových kolektrů v cenomanu o poměrně málo významné kolektory, a to vzhledem k málo vyhovující kvalitě vody.

V kvádrových pískovcích (na SV území - Chloumek) jsou kolektory významnější, zejména v místech, kde jsou drénovány k Pšovce i Labi. Kolektor v údolní terase v prostoru Mělníka má pro zásobování vodou význam ponejvíce lokální. Podzemní vody v křídě i kvartéru jsou v různé míře potenciálně ohroženy znečištěním z bodových i plošných ohnisek kontaminace. Podle výsledků zpracování účelových hydrogeologických map zranitelnosti podzemní vody v kvartéru v rámci úkolu Projekt Labe (B. Řezáč, 1992) dosahuje zranitelnost podzemní vody v údolních náplavech v prostoru Mělníka hodnot vysokých: při vysoké průtočnosti hodnot specifické zranitelnosti Vs 1.10-3; v uloženinách deluvií, vyšší terasy a ve vátých píscích hodnot středních a dosti nízkých (Vs 1.10-5). Zranitelnost podzemní vody v křídových sedimentech pískovcové facie jizerského souvrství lze odhadnout jako vysokou, mimo výchozy těchto hornin jako výrazně nižší.

Z hlediska potřeb regionální ochrany podzemní vody před znečištěním je třeba poznamenat, že územím probíhá jihozápadní hranice Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Severočeská křída) a hranice PHO 2. stupně (vnější část) významných vodárenských zdrojů na Pšovce a Řepínském dole.

Z hlediska členění území ve smyslu hydrogeologické rajonizace je řešené území součástí hydrogeologického rajónu č. 452 - Křída pravostranných přítoků Labe, který náleží ke skupině: Křída Ohře a středního Labe po Litoměřice.

Geomorfologie Povrchové tvary České tabule jsou výsledkem mladotřetihorních a kvartérních denudačních, erozních a akumulačních procesů, jejichž konečným produktem je vznik stupňoviny strukturních pološin a říčních teras, kaňonovitých i mělkých úvalovitých údolí erozního i akumulačního charakteru. Původně jednotná tabule (sedimenty svrchní křídy, uložené většinou téměř horizontálně v ploché synklinále s osou od SZ k JV) byla saxonskými tektonickými pohyby rozlámána na řadu ker, které byly navzájem posunuty do různých výškových poloh. Členitost reliéfu místy zůdrazňují i řídce rozptýlené výrazné vulkanické suky. Vzhledem k různému stupni rozčlenění reliéfu lze území České tabule rozlišit na pohorkatiny, tabule a kotliny, mezi nimi i Mělnická

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 11 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK kotlina (Geomorfologie Českých zemí - J.Demek a spol., 1965).

Vznik dnešních povrchových tvarů Středočeské tabule ovlivnil vývoj údolí Vltavy, Labe a Ohře. S výjimkou nejvýše položených strukturních plošin (nad vrstevnicí 300 m), patrně pliocenního stáří, je reliéf převážně pleistocenného stáří. Rozhodující význam měly změny ve směrech vodních toků, zejména překládání místa soutoku Vltavy s Labem. Na akumulačním území při soutoku Labe a Vltavy vznikly pleistocénní terasy štěrkopísků (s dokonalým vývojem erozních, popřípadě vlnových stupňů). Relativně nedávným pozůstatkem překládání toku Labe jsou rovněž opuštěná říční koryta, tzv. mrtvá ramena - tůně (Vehlovická a Mlazická tůň).

Severně od řešeného území je položená Ralská pahorkatina (jeden ze dvou celků Severočeské tabule). Její okrsek Polomené hory patří k vývojově i geomorfologicky nejvýznamnějším částem Ralské pahorkatiny, je budován převážně střednoturonskými kvádrovými a vápnitými pískovci, jde o reliéf stupňoviny strukturních plošin, rozčleněné hustou sítí hluboko zaříznutých údolí často kaňonovitého rázu.

Katastrální území Mělník a Vehlovice náležejí dle geomorfologického členění do oblasti Středočeská tabule, celků: - Středolabská tabule - podcelku Mělnická kotlina (Mělník- městská část), - Jizerská tabule - podcelku Dolnojizerská tabule (severní část řešeného území: Chloumek a okolí).

Středolabská tabule je plochá pahorkatina, charakteristická erozně - denudačním a akumulačním reliéfem plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky a říčními terasami, údolními nivami. Akumulační území je tvořeno středopleistocenními a mladopleistocenními terasami, které vytvářejí geomorfologicky zřetelnou nízkou stupňovinu, s dokonalým vývojem erozních tvarů, zejména v soutokové oblasti Vltavy s Labem. Významným prvkem reliéfu Mělnické kotliny jsou váté písky (např. v údolí Labe pod Mělníkem).

Jizerská tabule je charakteristická erozně - denudačním reliéfem, s výškově konstantními plošinami, rozčleněnými výraznými údolními zářezy, místy s mělkými sníženinami, pro jižní okraj Jizerské tabule je typický akumulační reliéf říčních teras. Řešené území zasahuje do části okrsku Jizerské tabule - Košátecké tabule pouze svým severovýchodním okrajem, reliéf Košátecké tabule zde navazuje na terasy Mělnické kotliny. Vytváří táhlé svahy a plošiny o výšce kolem 250 m n.m. Tato část tabule je budována křídovými písčitými slínovci, často s pokryvem spraší a vátých písků.

Katastrální území Mělník a Vehlovice se nacházejí v nadmořských výškách v rozpětí od 155,1 m n. m. (v místě, kde Labe opouští řešené území) po 282,2 m n. m. (vrch Chloumeček na severozápadě k.ú. Mělník). Výškovou členitostí reliéfu je území řazeno mezi členité pahorkatiny.

Klima, ovzduší Řešené území patří díky své poloze v Polabí k nejteplejším a nejsušším oblastem Čech. Patří do klimatické oblasti teplé - okrsku T2 (E. Quitt, 1971) jehož charakteristiky jsou následující: léto: dlouhé, teplé, suché počet letních dnů: 50 - 60, prům. teplota v červenci: 18 - 19 st.C, úhrn srážek ve vegetač. období: 350 - 400 mm přechodná období: velmi krátká, teplá až mírně teplá počet mrazových dnů: 100 - 110 prům. teplota v dubnu: 8 - 9 st.C prům. teplota v říjnu: 7 - 9 st.C zima: krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky: počet ledových dnů: 30 - 40 prům. teplota v lednu: -2 až -3

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 12 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

úhrn srážek v zimním období: 200 - 300 mm počet dnů se sněhovou pokrývkou: 40 - 50 roční charakteristiky: počet dnů s teplotou 10 st.C: 150 - 170 prům. počet dnů se srážkami 1 mm: 90 - 100 mm počet zamračených dnů: 120 - 140 počet jasných dnů: 40 - 50

Dlouhodobé průměry srážek (A - mm) a teplot (B - st.C) v Mělníku:

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII R A 29 25 26 38 52 66 74 65 47 39 31 31 52 7 B -1,5 -1,2 3,8 8,6 14 16,8 18,6 17,9 14,1 8,6 3,5 0,0 8,7

Ačkoliv v okrese Mělník převládá sice JZ směr větru, proudění je často místně ovlivňováno reliéfem, např. v Mělníku je nejčetnější východní vítr (20 %).

V údolních polohách, zejména při Labi, ev. Pšovce je menší intenzitou větrného proudění a větší vlhkostí vzduchu podmiňována větší četnost výskytu inverzí. Zejména v zimním období jsou tyto polohy postihovány výraznějším znečištěním ovzduší než okolní, lépe provětrávaná území (viz kap. Hygienická kvalita prostředí).

Hydrologie Mělník se nachází na kanalizovaném úseku toku mezi jezovými stupni v Dolních Beřkovicích a Obříství. Kanalizovaný úsek je charakteristický stálou hladinou (s výjimkou povodňových stavů) a pomalejší rychlostí proudu.

Hlavní problémy labského toku spočívají v kvalitě vody. Hlavní podíl znečištění řeky leží mimo řešené území. Problematika zlepšování kvality vody v Labi je řešena na mezinárodní úrovni Projektem Labe a Mezinárodní komisí pro ochranu Labe.

Poloha města v labské nížině bez dramatického terénního reliéfu předurčuje i charakter a výskyt vodních prvků. Kromě zcela dominantního toku Labe se slepými rameny, uměle vybudovanou plochou přístavu a plavebním kanálem protéká územím města jediný vodní tok - Pšovka. Hydrologicky patří území k širšímu povodí Labe, povodí 1-12-03 (Labe od Vltavy po Ohři). Nejvýznamnějším přítokem Labe, který protéká řešeným územím je Pšovka.

Pšovka je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky. Pramení v CHKO Kokořínsko u sídla Horní Houska a podél jejího toku jsou soustředěny nejcennější lokality Chráněné krajinné oblasti. V povodí Pšovky se nachází také řada významných vodních zdrojů (pro řešené území má největší význam zdroj Mělnická Vrutice). Na území města Mělníka je již tok Pšovky z prostorových důvodů a z důvodů ochrany přilehlých pozemků před záplavami plně regulován. Kvalita vody v Pšovce je před vstupem do řešeného území města dobrá, při průtoku městem se postupně zhoršuje (vyústění odlehčovacích komor, kanalizace Blata) až k naprosté degradaci toku ve stoku pod hlavní výústí mělnické kanalizace za nově vybudovaným mostem.

Některé úseky Pšovky ve městě Mělník byly směrově narovnány, s lichoběžníkovým průřezem a dnem s kamennou dlažbou a zatravněnými břehy. V těchto úsecích převážně chybí doprovodná vegetace. Přirozená síť drobných vodotečí byla na mnoha místech narušena. V oblasti Pšovky na úsecích vodního toku Pšovka vedených zelení navrhujeme ve vzdálenosti po 100 metrech dřevěné vyjímatelné hrázky.

V řešeném území se nacházejí slepá ramena Labe - z nichž největší jsou tůně Mlazická a Vehlovická. Území kolem tůní je navrženo jako území přírodě blízké.

Některé údaje k vybraným profilům - hydrologickým pořadím uvádí následující tabulka (Hydrologické poměry ČSSR, HMÚ, 1965- 1970):

1- 05-04-066 Labe - nad Vltavou:

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 13 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

celková plocha povodí: 13 713,98 km2 průměrné roční hodnoty: - srážky: 697 mm - odtok: 226 mm - rozdíl: 471 mm - odtokový součinitel: 0,32 - specifický odtok: 7,15 l.s-1.km-2 - průtok: 98,00 m3.s-1 průtoky překročené průměrně po dobu (v roce): 30 dní: 222 m3.s-1 90 dní: 113 m3.s-1 355 dní: 22,0 m3.s-1 364 dní: 15,8 m3.s-1

Velké vody dosažené nebo překročené průměrně jednou za 100 let: 1 560

1- 05-03-001 Labe - pod Vltavou: celková plocha povodí: 41 804,05 km2 průměrné roční hodnoty - srážky: 657 mm - odtok: 187 mm - rozdíl: 470 mm - odtokový součinitel: 0,29 - specifický odtok: 5,94 l.s-1.km-2 - průtok: 248,41 m3.s-1 průtoky překročené průměrně po dobu (v roce): 30 dní: 540 m3.s-1 90 dní: 293 m3.s-1 355 dní: 51,4 m3.s-1 364 dní: 36,3 m3.s-1 Velké vody dosažené nebo překročené průměrně jednou za 100 let: 457

1- 05-03-016 Pšovka - ústí: celková plocha povodí: 158,15 km2 průměrné roční hodnoty: - srážky: 563 mm - odtok: 171 mm - rozdíl: 392 mm - odtokový součinitel: 0,30 - specifický odtok: 5,43 l.s-1.km-2 - průtok: 0,86 m3.s-1 průtoky překročené průměrně po dobu (v roce): 30 dní: 1,85 m3.s-1 90 dní: 1,02 m3.s-1 355 dní: 0,19 m3.s-1 364 dní: 0,14 m3.s-1

Velké vody dosažené nebo překročené prům. jednou za 100 let: 25

1- 05-03-017 Labe - pod Pšovkou: celková plocha povodí: 41 983,61 km2

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 14 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK průměrné roční hodnoty: - srážky: 657 mm - odtok: 187 mm - rozdíl: 470 mm - odtokový součinitel: 0,29 - specifický odtok: 5,94 l.s-1.km-2 - průtok: 249,33 m3.s-1 průtoky překročené průměrně po dobu (v roce): 30 dní: 542 m3.s-1 90 dní: 294 m3.s-1 355 dní: 51,6 m3.s-1 364 dní: 36,4 m3.s-1

Velké vody dosažené nebo překročené průměrně jednou za 100 let: 4 587

Hladina stoleté vody (Q 100) je zakreslena podle aktualizovaných podkladů Povodí Labe ve výkresové části: základní urbanistický výkres a akční plán. Mimo Q 100 jsou zakresleny i hladiny Q 5, Q 20 a Q 50. Hranice zátopy vymezuje území ve kterém není povolena nová výstavba do hladiny Q5. Stávající zástavba bude ochráněna navrženou hrází, jež má následující průběh: pravý břeh Pšovky od navržené rotační křižovatky na Pšovce (nájezd na nový most a ulice Českolipská) podél břehu v průběhu ulice Čertovská, podél ulice Celní. V profilu Celní ulice je vynecháno místo s provizorním zahrazením, hráz pokračuje v zeleném pásu kolem loděnice do prostoru Přístavní ulice. Hráz lemuje konce pozemků k Labi v ulici Přístavní s vynecháním provizorního zahrazení do místa Mlazické tůně. Dále hrázu pokračuje za poslední pozemky ulice K přívozu (směrem k Labi), lemuje skleníky a vyúsťuje na Českolipskou ulici za křižovatkou s ulicí Nad kamennými závorami. Ke stavbám a zemním pracem v zátopovém území se musí vyžádat souhlas vodohospodářského orgánu. V následujícím textu uvádíme hydrologické tabulky pro Labe v profilu mělnického vodočtu (pod soutokem s Vl tavou v km 0,67) a pro lepší představivost i hydrologické údaje Vltavy v místě zaústění do Labe. Tabulky charakteristických průtoků v Labi v profilu vodočtu (průtoky jsou uvedeny v m3/s):

Plocha povodí 41824,05 km2 Průměrné roční srážky 657 mm Průměrný roční odtok 470 mm Odtokový součinitel 0,29 Spec. odtok 5,94 l/s.km2 Průměrný roční průtok 248,46 m3/s

Průtoky Qm překročené průměrně po dobu m-dní v roce m 30 90 180 270 330 355 364 Qm 540 293 179 118 77,3 51,4 36,3

Velké vody Qn dosažené nebo překročené průměrně jednou za n-let n 1 2 5 10 20 50 100 Qn 1150 1700 2410 3020 3620 4390 4575

Tabulky charakteristických průtoků na Vltavě v ústí do Labe (průtoky jsou uvedeny v m3/s)

Průtoky Qm překročené průměrně po dobu m-dní v roce m 30 90 180 270 330 355 364 Qm 330 177 106 67,2 42,0 26,4 18,4

Velké vody Qn dosažené nebo překročené průměrně jednou za n-let n 1 2 5 10 20 50 100

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 15 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Qn 760 1165 1813 2295 2870 3627 4172

Tabulky charakteristických průtoků v Pšovce u ústí do Labe (průtoky jsou uvedeny v m3/s)

Plocha povodí 158,15 km2 Průměrné roční srážky 563 mm Průměrný roční odtok 171 mm Odtokový součinitel 0,3 Spec. odtok 5,43 l/s.km2 Průměrný roční průtok 0,86 m3/s

Průtoky Qm překročené průměrně po dobu m-dní v roce m 30 90 180 270 330 355 364 Qm 1,85 1,02 0,62 0,42 0,28 0,19 0,14

Velké vody Qn dosažené nebo překročené průměrně jednou za n-let n 1 2 5 10 20 50 100 Qn 7 9 12 14 17 21 25

V grafické části je zátopové území řeky Labe zakresleno v základním výkrese Funkčního využití a v Akčním plánu. V grafické části je zakreslen návrh hráze jako ochrana proti Q 100 Pšovky a Mlazic ve výkrese Funkčního využití a ve výkrese Věřejně prospěšných staveb.

Podzemní vody Hydrogeologicky spadá území města Mělníka do rajónu 452 - Křída pravostranných přítoků Labe. Podzemní vody se vyskytují jednak v bazálním kolektoru A vázaném na psamity a psefity cenomanského stáří a v kolektoru C vázaném na psamity a psefity turonského stáří. S kolektorem C je v hydraulické souvislosti kvartérní kolektor, z čehož vyplývá vyšší zranitelnost kolektoru C. Kolektor A má průlinově puklinovou propustnost , jeho zranitelnost je díky nadložnímu izolátoru nízká, vodohospodářské využívání je však nevýznamné. Z kolektoru C pocházejí hlavní zdroje severočeské křídy (Řepínský důl, Sušno, Liběchovka, Obrtka a Úštěcký potok). Na území se vyskytují významné prameny. Mezi nejvydatnější patří Světice. Část řešeného území je součástí chráněné akumulace podzemních vod (CHOPAV).

Pramen Světice je zakreslen v Akčním plánu a ve výkrese Vodohospodářské sítě. CHOPAV je zakreslena v Akčním plánu.

Pedologie Geologickým podložím jsou v oblasti vymezeny dvě odlišné kategorie půd lišící se fyzikálními vlastnostmi. Na vápnitém podloží křídových slínů a sprašových překryvů tvořených slínovci a jílovci se vytvářejí fyzikálně méně příznivé těžké jílovito - hlinité málo propustné půdy. Jsou však bohaté na živiny a mají velkou sorbční schopnost, což se projevuje akumulací atmosférických srážek a oglejením půd. Na pleistocénních štěrkopíscích a pískovcích dochází naopak k tvorbě půd dosti hlubokých, písčitých až hlinitopísčitých. Jsou lehké, propustné, ale kyselé a chudé na živiny.

Nejčastějším půdním typem jsou různé typy hnědých půd, slínovatky, podzoly a v aluviích vodních toků nivní půdy. Na zamokřených plochách jsou půdy pod vlivem celoročně vysoké hladiny podzemní vody oglejené s glejovým horizontem. V minulosti byl jejich výskyt nepochybně častější. Jejich úbytek nastal vysušením vlivem odlesnění krajiny, meliorací a zejména regulací Labe a Pšovky a částečnou likvidací původních koryt, slepých ramen a tůní.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 16 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Typickým jevem této s výjimkou urbanizovaných ploch Mělníka převážně intenzivně zemědělské krajiny je výrazná eutrofizace půdy. Nejvíce se projevuje zvláště na okrajích polí, v terénních depresích, roklích apod.

Přehled typů BPEJ: 1.56. 00 1.22.10 2.22.10 1.56. 00 1.08.50 2.21.10 2.55.00 1.41.77 1.01.00 1.19.51 2.22.10 2.21.10 2.19.01 2.19.04 2.37.15 2.19.10 2.31.01 2.31.11 2.22.12 2.19.11 1.41.77 2.40.78 2.13.00 2.19.11 2.40.99 2.40.77 2.19.51 2.31.11 Půdy nejsou meliorovány.

BPEJ jsou zakresleny v zemědělské příloze.

Nerostné suroviny, poddolovaná a sesuvná území Z hlediska ochrany nerostných surovin jsou v rámci řešeného území ÚPN SÚ vymezena ložiska: - CHLÚ černé uhlí,které je zdokumentováno v grafické příloze. Poddolovaná území se v rámci řešeného území nevyskytují, sesuvná území jsou zdokumentována v rámci Akčního plánu jako nezastavitelná. Jedná se o lokality: - Rožkovo údolí.

CHLÚ je zakresleno v Akčním plánu. Nezastavitelné území v Rožkově údolí je zakresleno v akčním plánu.

Fytogeografie, fytocenologie Zájmové území spadá do fytogeografického obvodu České termofytikum, oblasti Středního Polabí, části Všetatské Polabí. Dlouhodobé ovlivnění a přetvoření činností člověka, zvláště silné odlesnění, intenzivní zemědělství, urbanizace a v neposlední řadě rozsáhlé vodohospodářské úpravy Labe i Pšovky, kdy došlo k zásadním změnám jejich původních koryt se slepými rameny a tůněmi a tím i celého vodního režimu, způsobilo značné změny a poničení někdejší bohaté přirozené květeny a vegetace, jež se zachovala jen ve velmi omezené míře. Nejcennější jsou zbytky vlhkých polabských luk - černav a slatin. Patří sem plochy podél Labe (pravý břeh ve volné krajině, a plochy podél Pšovky - Malý Borek - mokřady. Z lesů jsou zachovány poměrně velké plochy někdejších lužních porostů, avšak většinou ve značně změněné podobě oproti přirozenému stavu.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 17 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Ostatní lesy byly většinou zcela změněny výsadbou akátin, na severním okraji území i borovice a dubu červeného. Jen výjimečně se zachovaly malé zbytky původních habrových a lipových doubrav. Zvláštností území a významným refugiem celé řady rostlin i živočichů, jež mají v jinak silně kulturní a devastované krajině velký význam z hlediska ekologické stability, jsou velké vodní plochy Vehlovické a Mlazických tůní s poměrně pestrou a dosud dobře vyvinutou mokřadní a vodní vegetací. Pěkný lem vlhkomilné vegetace přirozeného charakteru včetně pobřežních houštin a olšin, popř. javorových jasenin je zachován podél potoka Pšovka, zvláště v jeho horní části.

Pokud jde o o teplomilnou nelesní flóru, zachovala se částečně na některých lesních okrajích a hlavně na méně eutrofizovaných travnatých i křovinatých mezích, úhorech, pastvinách a ve starých sadech.

Celé území má pestrou synantropní a ruderální vegetaci, která se vyskytuje jednak přímo v intravilánu Mělníka a jeho částech, dále na obdělávaných zemědělských plochách, četných vinicích, opuštěných polích (úhorech) a v jejich okolí a také v okolí mnoha černých skládek. V urbanizované části Mělníka je celá řada větších i menších parků a zelených ploch.

Prakticky celé území patří do jediného - 1. dubového vegetačního stupně, což je dáno nevelkou amplitudou nadmořských výšek. Pestrost území je dána různým geologickým podkladem, i přes malé výškové rozdíly poměrně členitým reliéfem (rokle) a v neposlední řadě různým stupněm ovlivnění vodou, a to jak stojatou, tak tekoucí. Potenciálně přirozenou vegetaci, tj. přirozenou vegetaci odpovídající dnešním podmínkám stanovišť, tvoří habrové doubravy, acidofilní doubravy (na pískovcích v severní části, s příměsí borovice) a teplomilné subxerofilní doubravy (dnes např. Jižně orientované opukové stráně nad Labem v Mělníce). Aluvia Labe a Pšovky odpovídají luhům a olšinám. Aktuální lesní vegetace má podstatně odlišný charakter. V dřevinné skladbě lesů převládá na bohatších půdách habrových a lipových doubrav dub letní a akát s vtroušenými javory a lipami, na štěrkopísčitých půdách borovice, místy s břízou. V lužních porostech došlo regulací Labe ke změně měkkých (vrbových) luhů na luhy tvrdé, přípdně vlhké doubravy. Hlavními dřevinami jsou zde topol černý a jasan s vtroušenými javory, lipami, jilmy a duby letními. Ve zbytcích v lemech kolem tůní a místy i u Labe jsou vrbiny.

4.2. Ochrana přírody a krajiny

Přírodní složky životního prostředí jsou v řešeném území zachovány v různé míře. Diferenciace se týká jak plošného rozsahu, tak stupně přirozenosti existujících společenstev. Nejvýznamnější jsou dochované zbytky vlhkomilných luk a lužních lesů v nivě Labe, často při slepých ramenech či izolovaných tůních. Cenná jsou rovněž společenstva subxerotermních strání, event. pískovcových výchozů, která se vyskytují především v nejsevernější části území (Rokelský důl). Na území vlastního města Mělník je nejvýznamnějším fenomenem říčka Pšovka, v nedávné době však velmi necitlivě napřímená a uzavřená do zpevněného koryta. Její voda je navíc při průtoku městem dotována na mnoha místech obecními splašky, takže při ústí do Labe má charakter městské stoky. Přírodní prvek tak v samotném městě reprezentují především parky a skupinová či liniová veřejná zeleň. Pro město i jeho zázemí jsou typické plochy vinic, které zejména na prudkých svazích nad Labem významně dotvářejí krajinný ráz území.

Charakteristika Město Mělník je tvořeno dvěma katastrálními územími - Mělník (2.118 ha) a Vehlovice (379 ha). Osu větší části území tvoří říčka Pšovka, západní hranici Labe. Mezi těmito dvěma vodními toky se nachází opukový ostroh Turbovického hřbetu, na němž bylo město založeno. Generelně se povrch zdvihá směrem k severovýchodu, rozpětí nadmořských výšek činí 127 m (155 - 282 m n.m.). Celé území k.ú. Mělník a Vehlovice je vysoce ovlivněné činností člověka (antropogenizované). Charakteristický je malý podíl lesů a rozptýlené zeleně. Převládají rozsáhlé plochy orné půdy, v městu bližších polohách plochy vinic a intenzivních sadů. Přírodními podmínkami daná řídká síť vodotečí je degradována úpravami (napřímené zpevněné navigace) a vysokou mírou znečišťování (vyústění kanalizace, splachy chemikálií z polí).

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 18 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Přírodovědně nejcennějšími jsou ekosystémy labských "mrtvých" ramen (tůní), ovšem opět narušené lidskými aktivitami (nelegální, v minulosti provozovaná velkoskládka odpadů, řada panelových cest pro vojenské účely). Poměrně zachovalá je niva Pšovky u Malého Borku, s typickými společenstvy polabských černav a břehovým jasano-olšovým luhem. V severním cípu území (Rokelský důl) se již částečně uplatňuje morfologie kvádrových pískovců Kokořínska s ojedinělými skalními výchozy, ve stromovém patře roklí však dominuje exotický trnovník akát. Cennější než zalesněná dna roklí jsou převážně travnaté stráně, někdy kosené. Kvalitním stanovištěm suchomilné bioty jsou zejména jižně orientované stráně Rokelského dolu s opuštěnými sady, náletovými dřevinami a travnatými lady. Toto území je součástí v roce 1994 vyhlášeného přírodního parku Rymáň (kategorie obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb.), který však ze 4/5 leží severně mimo řešené území. Celé území má bohatou synantropní a ruderální vegetaci, která se vyskytuje jednak přímo v intravilánu Mělníka a jeho částí, dále na obdělávaných zemědělských plochách, četných vinicích, v poslední době opuštěných polích (úhorech), v jejich okolí a také okolo černých skládek. Potenciálně přirozenou vegetaci, tj. přirozenou vegetaci odpovídající dnešním podmínkám stanovišť, tvoří habrové doubravy (svaz Carpinion betuli), acidofilní doubravy - svaz Quercion robori- petrae (na pískovcích v severní části území též s příměsí borovice) a teplomilné subxerofilní doubravy - Querco-Carpinion (jižně orientované opukové stráně nad Labem v Mělníce). Aluvia Labe a Pšovky odpovídají luhům a olšinám (asociace Ficario-Ulmetum a Fraxino-Populetum). Kromě výše zmíněného přírodního parku Rymáň byla, rovněž v rámci tzv.obecné ochrany přírody, za chráněná v roce 1996 vyhlášena dvě menší území v kategorii registrovaný významný krajinný prvek. Mokřady Liběchovky a Pšovky, č. 57 Mokřady Pšovka byly zaregistrovány Mezinárodním výborem ramsarské úmluvy ve Švýcarsku dne 13. 11. 1997 a zapsány do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Lokalita "Pod lesem" č. 37, se nachází v k.ú.Mělník, za LIAZem, na parcele číslo 6705. Na ploše 0.73 ha jsou zde chráněna teplomilná společenstva na písčité půdě s výskytem silně ohroženého druhu (příloha č.II vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb.) smilu písečného (Helichrysum arenarium). Dále se zde vyskytují běžné druhy bylin - ostřice nízká, hvozdík kartouzek, pavinec obecný, jehlice trnitá, vřes obecný aj. - z fauny především pavouk stepník rudý a některé druhy rovnokřídlého hmyzu. Druhá lokalita, "Na Nouzově", má celkovou rozlohu 0.34 ha. Z toho 0.32 ha se nachází v k.ú.Mělník (p.č. 6822/3), 0.02 ha v k.ú.Strážnice, tj.mimo řešené území (úzká mez při silnici, p.č. 832). Na lokalitě jsou chráněna teplomilná společenstva na pískovcových skalních výchozech. Kromě teplomilných keřů se zde vyskytuje z bylin kavyl vláskovitý a některé rozchodníky, z fauny ještěrka obecná, různé druhy rovnokřídlého hmyzu, zřejmě zde hnízdí ťuhýk. Vyznačeno ve výkrese Funkční využití a Akční plán.

Navržené VKP jsou:

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 19 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Přírodní park je kategorií obecné ochrany přírody a krajiny. Zřizuje se z důvodu ochrany cenného krajinného rázu určité oblasti, kromě hledisek přírodovědných jsou významná i kulturní a historická. Ve zřizovací vyhlášce Přírodního parku Rymáň č.2/1994 Okresního úřadu v Mělníku, nabývající účinnosti dnem 15.2.1994, okresní úřad stanovuje okruh aktivit, které lze konat pouze s jeho souhlasem. Jedná se např. o umísťování nových staveb, skládek odpadů či o změny ve využití pozemků v kategoriích dle katastrálního zákona (č.344/1992 Sb.). V k.ú.Mělník a Vehlovice není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území přírody. V kategorii památný strom (§ 46 zák. 114/1992 Sb.) jsou vyhlášeny dřeviny (vše v k.ú.Mělník): - jerlín japonský (Sophora japonica) - p.č.375 - v parčíku pod mateřskou školou, u silnice k Pšovce, obvod kmene 2,75m, výška 18m - dub letní (Quercus robur) - p.č.2244 - v městské části Rousovice (u cukrovaru), obvod kmene 4,58m, výška 22,5m - lípa malolistá/srdčitá (Tillia cordata) - p.č.7408 - na hřbitově v Chloumku - kulturní památka, obvod kmene 6,85m, výška 17,5m, v současné době ve špatném stavu - prosychání. - platan javorolistý (Platanus x acerifolia) - jilm vaz (Ulmus laevis) - oba u náhonu býv.mlýna při ústí Pšovky, p.č. 2376/1, platan blíže ústí. Památné stromy je ze zákona zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Strom má ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro strom škodlivá činnost, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. V kategorii významný krajinný prvek územní plán navrhuje registrovat následující lokality: 1/ Opuštěné lomy na opuku ve Vehlovicích - za fotbalovým hřištěm, výskyt netopýrů, v roce 1996 zaznamenán 1 ks vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) - druhu kriticky ohroženého dle přílohy č.III Vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb., paleontologická lokalita, p.č.286, k.ú.Vehlovice 2/ Park u zámečku Neuberk - pestré druhové složení "školního" parku, vyspělé exempláře, řada vzácných exotů, p.č.5390, 5397 až 5402, k.ú.Mělník 3/ Chloumek - krajinná dominanta kostelíka sv.Jana s doprovodnou vysokou zelení, p.č.7033, 7034/1, 7034/2, k.ú.Mělník 4/ Zámecké vinice nad soutokem Labe a Vltavy - historické vinice, které dotvářejí typický obraz Mělníka, p.č.257, k.ú.Mělník Zvlášť žádoucí je ochrana drobných lomů a antropogenních jeskyní ve Vehlovicích. Lomy jsou využívány jako nelegální skládka odpadu. Naučná stezka Chloumek Naučná stezka Chloumek je zakreslena v grafické části - Funkční využití. Veškeré údaje z kapitoly ochrana přírody a krajiny jsou obsaženy v grafické části v Akčním výkrese. Naučná stezka Chloumek jsou vyznačeny ve Funkčním využití území.

4.3. Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je dle zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.) jedním ze základních nástrojů, jímž je ochrana přírody zajišťována. Je rozlišován ÚSES tří hierarchických úrovní - nadregionální, regionální a lokální (místní). Lokální ÚSES v sobě zahrnuje i systémy nadřazené, až na této úrovni lze síť navzájem propojených ekologicky cenných částí přírody považovat za skutečný systém. ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory, na lokální úrovni i interakčními prvky. Biocentrum je krajinný segment (biotop nebo soubor biotopů), který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci přirozeného či

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 20 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému (druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů). Biokoridor je krajinný segment, který sice nevytváří rozhodující části organismů podmínky pro trvalou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment nebo liniové společenstvo, který zprostředkovává ekologicky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní krajinné prostředí. V území relativně méně dotčeném hospodářskou činností člověka představují prvky začleněné do ÚSES výběr z existující kostry ekologické stability dle funkčních a prostorových kriterií. Naopak v území antropicky silně narušeném je nutno sporé zbytky přirozených či přírodě blízkých společenstev vhodně doplnit. Většinou se jedná o chybějící propojení (návrhy biokoridorů), v rozsáhlých přírodních prvků zcela prostých územích je nutno zakládat i nová biocentra o minimální výměře 3 ha. V silně antropicky narušené krajině, jako je např. Mělnicko, lze plné funkční způsobilosti systému dosáhnout v časovém horizontu stovek let (exogenně i endogenně stabilní stadium nově zakládaných ekosystémů). Při realizaci ÚSES je nutno mít na paměti, že je "stavbou navěky" a že tedy časové hledisko není (na rozdíl od prostorového a funkčního) určující. V některých případech (např. Pšovka v zastavěné části města či dolní část Rožkova údolí a přechod přes Mlazice, viz dále) bude možno k plnohodnotné realizaci přistoupit až po odeznění antropogenních barier. Skutečně nepřekročitelnými (pro některé druhy organismů) jsou však pouze ty bariery, které jsou zde také "navěky", t.j. trvale působící přírodní podmínky. Oproti etapě konceptu územního plánu dochází k některým změnám a úpravám. Kromě drobných upřesnění, plynoucích zejména z důkladnější znalosti území a záměrů antropických aktivit v něm (zástavba, přeložka silnice) se jedná o nové znění nadřazených systémů, tj.regionálních a nadregionálních. V první polovině roku 1996 byl s orgány ochrany přírody, jichž se tato úroveň týká, projednáván nový územně technický podklad "Nadregionální a regionální ÚSES ČR". Zpracovatelem je Společnost pro životní prostředí, s.r.o., Brno, na zadání a projednávání spolupracovaly příslušné odbory MŽP ČR a MH ČR. Na základě připomínek orgánů ochrany přírody (zejména okresních úřadů a správ národních parků a chráněných krajinných oblastí) a zohledněním požadovaných prostorových parametrů (regionální biocentrum po každých maximálně osmi kilometrech složeného biokoridoru) byla na podzim roku 1996 dokončena prý definitivně poslední verze tohoto ÚTP. Pracovní znění bylo poskytnuto zpracovateli územního plánu Mělníka na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v listopadu 1996, oficiálně bude tento ÚTP distribuován zřejmě počátkem roku 1997. Druhým faktorem je poněkud pozměněná metodika pro zpracování dokumentace ÚSES. Koncem roku 1995 ji vydalo MŽP ČR pod názvem "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability". Podstatnou novinkou je připuštění možnosti přerušení biokoridoru na určitou vzdálenost, v diferenciaci podle typu společenstva a charakteru přerušení (zástavbou, ornou půdou, ostatními kulturami). Nadregionální prvky ÚSES Územím města prochází nadregionální biokoridor Labe. Pro naplnění této funkce by neměla jeho šířka klesnout pod 50 m (bez vodní hladiny, jedná se o prostorový parametr pro nivní osu nadregionálního biokoridoru), je-li to možné, tak na obou březích, minimálně však na jednom z nich. Druhý břeh by pak měl být tvořen alespoň liniovou střední a vysokou zelení. Současný stav je s tímto požadavkem v rozporu zejména v prostoru Rybáře, v prostoru přístavu a loděnic. Pro nejbližší období je třeba požadovat vhodnou úpravu břehu (výsadba lužních dřevin), při omezení hospodářské činnosti v území pak i renaturalizaci širšího pásu až k železniční vlečce. Rozsáhlá rekultivační opatření je nutno provést v prostoru dřívější, naprosto nevhodně lokalizované skládky odpadů v severní části území u Labe. V celém území mezi loděnicemi a Vehlovickou tůní je nutno odstranit pozůstatky po vojenském využití prostoru v minulosti, zejména betonové panely z několika ploch i nadbytečných cest. V nejsevernější části biokoridoru (před Liběchovským jezem) nelze ani do budoucna uvažovat s posílením zcela nevyhovujícího stavu - od hladiny Labe se zde totiž zvedá příkrý svah s tělesy železnice a silnice na betonových zdech. Renaturalizační opatření je proto nutno směřovat na břeh levý (mimo řešené území), ačkoliv i zde budou jen velmi těžce realizovatelná (sady a zahrady, rodinné domy).

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 21 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Na tomto nadregionálním biokoridoru jsou v těsné blízkosti k.ú.Mělník vymezena dvě regionální biocentra - Úpor (lužní les) a Hořín (park s lužními dřevinami). V řešeném území jsou na něm v rámci tzv. složeného biokoridoru vymezena celkem 3 lokální biocentra - Mlazické a Vehlovické tůně. Několik lokálních biocenter je nutno vymezit rovněž na levém břehu Labe. Nadregionální biokoridor je vymezen rovněž v severní části území - Rokelský důl (NRBK 11). Od Labe u Malého Liběchova je veden do Rokelského dolu, jedna větev pak na sever směrem k regionálnímu biocentru Žerka (celé mimo řešené území) a do regionálního biocentra Travnocestní důl (mimo řešené území, v těsném sousedství k.ú.Vehlovice). Regionální prvky ÚSES Na regionální úrovni významnosti je v k.ú.Mělník a Vehlovice vymezen biokoridor, vedený většinou okrajovými částmi řešeného území v jeho severní a východní části. Jedná se o tzv. suchý biokoridor charakteru teplomilných společenstev lesních i nelesních (acidofilní doubravy, stepní křovinatá a travinobylinná lada). Od Rokelského dolu na východ je veden NRBK 13. Odtud vede na jihovýchod , do prostoru lesa Chloumek, kde je předpokládáno (nově oproti všem dosavadním verzím) vymezení regionálního biocentra. Biokoridor je dále veden přes soustavu drobných, převážně borových lesíků jižně od vysílače na Chloumku. Na tomto biokoridoru jsou v těsném kontaktu s řešeným územím projektována dvě regionální biocentra. Zatímco u Travnocestního dolu je vymezení nesporné, v prostoru lesa na Chloumku se jedná o záležitost problematičtější. Po konzultaci v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Stará Boleslav i na základě vlastního terénního průzkumu zpracovatel dospěl k závěru, že jak toto regionální biocentrum, tak příslušný regionální biokoridor (případně i vložená lokální biocentra) je lepší situovat do severní poloviny lesního celku, tj.mimo řešené území (k.ú.Střednice, event. Vysoká). Druhová skladba lesa je zde relativně přirozenější a rozmanitější, v k.ú.Mělník se jedná v podstatě o borovou monokulturu. Regionální biocentrum by bylo nejvhodnější vymezit ve střední části severní poloviny lesa, západně od hlavní příčné cesty. V dřevinné skladbě zde sice převládá borovice lesní a exotický dub červený, významný je ale i podíl dubu letního, břízy, lípy, javoru, modřínu. Konfliktní je vedení biokoridoru v jeho druhé části, tj. převážně po orné půdě, částečně zastavěným územím a extenzivními sady, zahrádkami, políčky. Vzhledem k charakteru "disponibilního" území se však nenabízelo žádné vhodnější řešení. Třetím regionálním prvkem je biocentrum v těsné blízkosti řešeného území (a v součtu s biocentry na nadregionálním biokoridoru celkově pátým) je "Borek u Polabské černavy". Na území k.ú. Velký Borek, Malý Újezd a Skuhrov zahrnuje biocentrum ekologicky velmi cenná společenstva podmáčených luk (černav) a zbytků lužních lesů v nivě Pšovky. Šířka regionálního biokoridoru by neměla klesnout pod 40 metrů v případě lesních ekosystémů, u ekosystémů charakteru stepních lad pod 20m. V krátkém úseku, vedeném nivou Pšovky (bariera pro šíření některých suchomilných druhů bioty), je pak požadována minimální šíře 50m. Tam, kde bude nutno biokoridor nově zakládat či rozšiřovat na požadovaný minimální prostorový parametr, je nutno volit vhodný způsob podle charakteru biocenter, která propojuje. V případě kontrastního biokoridoru je při přechodu z jednoho typu prostředí do druhého žádoucí jít metodou postupných změn, nikoliv změny skokem. Tak se zvýší propustnost biokoridoru i pro některé z těch druhů bioty, které jsou poměrně úzce svázané s příslušným typem ideálního ekotopu. Podle tohoto principu je nutno diferencovaně zakládat biokoridor buď zatravněním, s dosadbou linií (obvykle podél stávajících či budoucích polních cest) či skupin dřevinné zeleně, nebo zalesněním, při užití odpovídající dřevinné skladby, nejvíce dubu, lípy, habru, břízy. Součástí tohoto regionálního biokoridoru č. 11 jsou vložená lokální biocentra č. 75, 102, 103. Lokální (místní) prvky ÚSES Na území města Mělníka bylo vymezeno celkem 14 lokálních biocenter (viz seznam dále). Deset z nich je možno označit za funkční, i když vždy s určitými výhradami. Např. u "lesních" biocenter nepůvodní dřevinná skladba (borovice, akát, dub červený, borovice černá) ovlivňuje negativně

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 22 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK druhovou rozmanitost nižších pater vegetace a fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Po vytěžení současné dřevní hmoty je nutno provést výsadbu přirozených dřevin těchto stanovišť (dub letní a zimní, lípa, habr, javor, borovice jen na extrémně výsušných a neúživných lokalitách). Zbylé čtyři jsou navrženy: Biocentrum č. 97 ("Fialka") je nutno z větší části nově založit, s využitím současného zpustlého sadu a několika skupin keřů. Část ploch orné půdy a vinic je nutno trvale zatravnit, část osázet vhodnými dřevinami (dub, bříza, lípa, javor, topol, keře, ev. i ovocné stromy). Biocentrum č. 113 ("Podolí") je umístěno u Pšovky, v místě současné zahrádkářské kolonie. Vzhledem k lokalizaci v perspektivně atraktivní oblasti pro využití volného času lze souhlasit s podobou biocentra jakožto přírodně-krajinářského parku (pouze autochtonní dřeviny) s vodní plochou (přírodně upravené břehy). Biocentrum č.100 ("Na bílých březích") je nutno z 90% nově založit na současné orné půdě, většinou již mimo k.ú.Mělník. U křižovatky polních cest je zde ostrůvek trvalé vegetace (keře, jednotlivé stromy, xerotermní trávník), který je třeba jižním směrem rozšířit na minimálně 3 ha. Biocentrum č. 99 (" Za pastvinami") je nutno v podstatě celé nově založit na orné půdě, současnou trvalou zeleň představuje pouze liniový doprovod polní cesty (ovocné stromy, teplomilné keře, ruderalizované bylinné patro). Vhodná je forma trvalého zatravnění a výsadba liniové vysoké a střední zeleně při polních cestách. Travnaté plochy je nutno po založení kosit, případně i šetrně spásat. Seznam lokálních biocenter v Mělníce (k.ú.Mělník a Vehlovice): 1/ Za Trojslavou - (LBC 65) - 4 ha - mezofilní obhospodařované louky polokulturního charakteru nad dolní částí Rokelského dolu, staré meze s teplomilnými keři a druhově bohatými semixerotermními travinobylinnými společenstvy, v západní části opuštěný extenzivní sad - většinou společenstva ovsíkových luk s dominancí Arrhenatherum elatius,na sušších mezích Brachypodium pinnatum s výskytem mnoha lesostepních prvků třídy Festuco-Brometea. Ze zajímavějších druhů se vyskytuje Armeria caespitosa. Z lesních druhů zjištěna Convallaria majalis, Impatiens parviflora, Viola sylvatica, Anthriscus sylvestris - biocentrum se nachází z větší části v přírodním parku Rymáň - ponechání současného stavu, omezení používání průmyslových hnojiv a chemikálií na jižně ležícím poli. 2/ Rokelský důl - (LBC 75) - 4 ha - starý zatravněný třešňový sad s druhově bohatými teplomilnými společenstvy. Hojný výskyt lesostepních prvků třídy Festuco-Brometea, fragmenty společenstva Fragario-Festucetum rupicolae. Při okrajích lemová společenstva teplomilných křovin - dominanty: Brachypodium pinnatum, místy Arrhenatherum elatius, Poa angustifolia, Festuca rupicola. Ze zajímavějších druhů se vyskytuje Eryngium campestre, Berteroa incana, Ononis spinosa, Saquisorba minor, Carlina vulgaris, Scabiosa ochroleuca, Salvia officinalis, Asparagus officinalis, Euphorbia cyparissias, Carex leporina, Vicia cracca, Teucrium chamaedrys, Galium verum, Centaurea scabiosa, C. jacea - biocentrum se nachází v přírodním parku Rymáň - zajistit občasné kosení, jinak ponechat v současném stavu

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 23 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK výsadbou topolu černého, na březích také olše, nevýznamně vtroušen i dub letní, jilmy. V keřovém patře Grossularia uva-crispa, Ribes rubrum. V bylinném patře dominují Aegopodium podagraria, Dactylis polygama, Roegneria canina, Phalaris arundinacea - ponechat současný stav, v lese preferovat přirozené lužní dřeviny 4/ Dolní Mlazická tůň - (LBC 94) - 7 ha, z toho vodní plocha 4 ha - labská tůň s dobře vyvinutými mokřadními a vodními společenstvy, s pobřežními houštinami a přilehlým lužním lesem. Floristicky i fytocenologicky obdoba biocentra č.3 - Vehlovická tůň. Břehy mají místy přirozenější charakter, lépe vyvinuty fragmenty vrbin se Salix fragilis, S.purpurea, S. viminalis, S. triandra, S. alba. Výskyt druhu Butomus umbelatus a Epilobium hirsutum. Lesy typu Fraxino- Populetum, dominuje výsadba topolu černého, místy olše lepkavá, introdukován akát. V bylinném patře často Chaerophyllum bulbosum, z adventivních druhů zjištěno Solidago canadensis - omezit vjezd motorových vozidel, zlikvidovat panelové cesty napříč tůní, v lese postupně nahrazovat akát lužními dřevinami, ne však pouhou monokulturou topolu černého 5/ Horní Mlazická tůň - (LBC 94) - 4 ha, z toho vodní plocha 2 ha - labská tůň s mokřadními a vodními společenstvy, s lemem lužního lesa a vlhkými loukami. Obdoba biocenter č.3 a 4, ale menší pestrost společenstev, ve stromovém patře větší zastoupení olše. Na okraji Syponaria officinalis a některé suchomilné druhy, např. Eryngium campestre - ponechat současný stav, dosadit lužní dřeviny

6/ Na Nouzově - (LBC 79) - 8 ha - lesní komplex, v němž převládá borovice lesní. Místy významněji zejména trnovník akát, dále i bříza bělokorá, modřín opadavý, dub zimní a borovice černá. V menší části severně od cesty monokultura dubu letního stáří cca 40 let na svém přirozeném stanovišti (acidofilní lipnicová doubrava - Poeto- Quercetum). Dominantou bylinného patra je Poa nemoralis - úprava dřevinné skladby ve prospěch přirozených listnáčů (duby s příměsí javorů a lípy) 7/ Rožkovo údolí - (LBC 95) - 4 ha - převážně uměle zalesněné údolí s pestrou mozaikou porostních skupin s různou dřevinnou skladbou. Nejhojnější je akát, dub letní, borovice lesní a bříza bělokorá, dále javor mléč, lípa srdčitá, modřín opadavý, jasan ztepilý, borovice černá, dub červený. V keřovém patře je velmi hojná Swida sanquinea. V bylinném patře na svazích dominují trávy Brachypodium pinnatum a Poa nemoralis, s výskytem řady subxerofilních nebo mezofilních druhů - ze zajímavějších např. Euphorbia cyparissias, Briza media, Galium verum, Campanula rotundifolia, Armeria vulgaris, Galium verum, Hieracium racemosum. Na dně údolí převládají nitrofilní druhy. Ve východních svazích rokle často zbytky zpustlých sadů, podléhajících přirozené sukcesi - postupná úprava druhové skladby dřevin k přirozené, omezování akátu 8/ Fialka - (LBC 97) - 3 ha - starý sad s porosty teplomilných křovin z okruhu řádu Prunetalia, pýrové a pelyňkové úhory (Agropyron repens, Artemisia vulgaris). Ve střední části křovinatá mez s dominantní rosa canina, v části západní vinice - biocentrum je nutno z větší části nově založit, a to na ploše současné vinice a úhoru. Nejvhodnější je zatravnění, místy výsadba skupinové či liniové dřevinné zeleně. Plochu některých částí biocentra pak ponechat přirozené sukcesi, část travnatých ploch kosit 9/ Podolí - (LBC 96) - 4 ha - travnatý lem podél nového koryta Pšovky s pobřežní houštinou (Calystegia sepium, Humulus lupulus, Clematis vitalba) a zbytkem lesa (jasan, dub, olše lepkavá, vrby). Poznamenáno antropickými zásahy a úpravami (cesty). Na většině území zahrádkářská kolonie. Z význačnějších druhů roste v potoce Berula erecta, Potamogeton fluitans. Podél potoka porosty vysokých ostřic - Carex gracilis, trsy Carex paniculata, dále druhy Cirsium oleraceum, Cirsium canum, Geranium palustre, Valeriana officinalis, Stachys palustris, Lythrum salicaria, Cardamine amara, Phalaris arundinacea

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 24 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- biocentrum je z větší části nutno nově založit. Vzhledem k poloze možno zčásti i formou přírodně- krajinářského parčíku s malou vodní nádrží (pouze původní rostlinné druhy,přirozená úprava břehů). Existující porosty v severozápadní části biocentra ponechat bez zásahu 10/ Rousovice - (LBC 113) - 5 ha - poměrně dobře zachovaný zbytek mokrých slatinných polabských luk - černav s částí hygrofilního jasano-olšového lesa potoční nivy Pšovky. Podél melioračních kanálů ojedinělé keře vrb Salix capraea, travní dominantou luk je Molinia coerulea. Ze zajímavějších lučních druhů se vyskytují Cirsium canum, C. oleraceum, Mentha longifolia, M. aquatica, Hypericum tetrapterum, Campanula patula, Succisa pratensis, Leontodon hispidus, Sanquisorba officinalis, Galium uliginosum, Pimpinella major, Juncus caesius, z mokřadních druhů zde roste Lysimachia vulgaris, Carex vesicaria, Epilobium hirsutum, Typha angustifolia. Neobhospodařované části zarůstají rákosem a jinými konkurenčně silnými druhy - zajistit občasné sečení luk v letním období, nepoužívat hnojiva, chemikálie. Zabránit devastaci černými skládkami a zavážkami (u železničního přejezdu)

11/ Na bílých březích - (LBC 100) - 3 ha - mozaika lemových společenstev kolem křižovatky úvozových cest. Mezofilní i xerotemní travinná vegetace, křoviny i jednotlivé stromy (borovice, bříza, jasan). Keřové patro Rosa canina, Ligustrum vulgare, Euonymus europaea, Prunus spinosa, Sambucus nigra. Vysazeny okrasné keře Spiraea sp., Syringa vulgaris. Bylinné patro poměrně bohaté - Dactylis glomerata, Bromus erectus, Brachypodium pinnatum, Arrhenatherum elatius, Fragaria viridis, Euphorbia cyparissis, Ononis spinosa, Galium verum, Scabiosa ochroleuca, Centaurea jacea, C.scabiosa, C.rhenana, Hypericum perforatum, Coronilla varia, Pimpinella saxifraga, Linaria vulgaris, Sanquisorba minor, Cirsium acaule, Achillea millefolium, Eryngium campestre, Hieracium pilosella, Sedum maximum, Medicago falcata, Thymus pulegioides, Potentilla arenaria. Část narušena menší černou skládkou se synantropními druhy (Ballota nigra, Echinops sphaerocephalus, Urtica dioica) - biocentrum nutno z větší části založit na okolní orné půdě výsadbou dřevin vhodné druhové skladby a zatravněním. Skládku rekultivovat či deponovat

12/ Pod vysílačem (Borek I) - (LBC 102) - 6 ha - rozvolněný mladší kulturní bor, místy dominance akátu, v jižním cípu výsadba dubu letního, v malé míře zastoupen i dub červený. V chudém podrostu převládá Poa nemoralis. Při severozápadním okraji zarůstající xerotermní i mezofilní druhově bohatá společenstva. V bylinném patře dominují trávy Festuca rupicola, Poa angustifolia, Dactylis glomerata, Brachypodium pinnatum, Arrhenatherum elatius. Z dalších zajímavějších druhů se vyskytuje Senecio jacobaea, Falcaria vulgaris, Dianthus carthusianorum, jinak obdobné druhové složení jako v biocentru č.11 - v dřevinné skladbě postupně zvyšovat podíl listnáčů, zvláště dubu 13/ Mezi Homolkami (pův. Borek II) - (LBC 103) - 3 ha - mladší kulturní bor, místy rovněž výsadba dubu letního stáří 30 let. V chudém bylinném patře převládá Poa nemoralis - postupně zvyšovat zastoupení dřevin přirozené druhové skladby, zejména dubu

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 25 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- soustava roklí a mezí s dominujícím akátem, za bývalým statkem borový lesík na lesním typu 0M3, místy pískovcové skalní výchozy s xerotermní vegetací - biokoridor existuje, nevhodnou druhovou skladbu jeho lesních částí (zejména akát) ve výhledu nahradit dubem letním, na dně roklí javorem B/ Kozí rokle č LBK 44 - převážně akátová rokle, ve spodní části travnatý pás s nízkými dřevinami při občasné vodoteči, v horní části venkovská zástavba, malá políčka a záhumenky, travnatá lada - v problematické části s venkovskou zástavbou je třeba alespoň omezenou funkčnost podpořit výsadbami dřevin, nevyužívané plochy (extenzivní sad, nekosená louka) zajistit pro ÚSES, na přilehlých zahradách posílit výsadbu dřevin a zatravnění, krátké úseky na orné půdě (zejména u biocentra č.6) zatravnit, akát v rokli nahradit dubem, javorem, habrem C/ Rožkovo údolí - č. LBK 60 - zalesněné údolí (dub, akát, bříza, borovice, javor), v dolní části přechází do zástavby v Mlazicích, přetíná železniční trať a silnici a okolo areálu Čechofloru (skleníky) míří úhory k Labi - v intravilánu je nutno podpořit biokoridor výsadbou dřevin a zatravněním (plochy u cesty), dohodou s majiteli okolních zahrad o extenzivnější formě využití přilehlých částí jejich pozemků, v několika nezbytných případech přímým vyčleněním pozemků pro ÚSES, u trati a silnice dosadit dřeviny do svahů, v úhorech inundačního území Labe vysadit souvislý pás lužních dřevin (min. 20 m šíře). D/ Pšovka - č. LBK 66 - zbytky tzv.polabských černav a jasano-olšového luhu. Směrem k ústí se výrazně zhoršuje funkčnost biokoridoru, meandrující tok s relativně čistou vodou, břehovými porosty olší, vrb, jasanů a druhově bohatými vlhkými loukami je od Rousovic "zregulován", břehový doprovod je velmi sporý, za ním navazují plochy průmyslu, zahrádky, garáže či zdevastovaná území se skládkami. Původní meandrující tok připomínají skupinky i několik desítek metrů od současného koryta vzdálených olší. V ústí do Labe u bývalého mlýna je Pšovka městskou stokou - v podstatné části biokoridoru provést dosadbu vhodných dřevin na břehy Pšovky, v "úzkých" místech (méně než potřebných min. 20 m) dosáhnout dohody s majiteli pozemků o snížení intenzity využívání jejich pozemků či přilehlých částí, případně provést výkup některých vhodných pozemků pro účely ÚSES - zamezit znečišťování Pšovky splašky, odstranit řadu větších či menších skládek a navážek E/ Nouzovem k Travnocestnímu dolu - č. LBK 45 - biokoridor veden převážně kulturními lesními porosty (převážně borovice, v menší míře dub letní a červený, akát, borovice černá), propojení na sever s Travnocestním dolem po současné orné půdě - založit neexistující část biokoridoru na orné půdě (pás dřevin min. 20 m šíře), rekultivovat velkou černou skládku u křížení asfaltových cest zalesněním, v současných lesních porostech výhledově docílit původní dřevinné skladby (duby, lípa, habr) F/ Centrální část pod Chloumkem - č. LBK 62 - rozsáhlé, intenzivně zemědělsky využívané území, téměř bez vyšší zeleně (kromě intenzivních sadů a parku s převažujícími exoty u zámečku Neuberk). V západní části, směrem k Rožkovu údolí, mladší lesní porosty s dubem, borovicí (i černou), lípou, modřínem, mez s teplomilnými keři a dubem, opuštěný třešňový sad zavážený černou skládkou, místy křovinaté meze - založit biokoridor o minimální šíři 20m (stromy, keře, drobné travnaté plochy), definitivní vedení stanovit po dohodě s majiteli pozemků (vazba na pozemkové úpravy), černou skládku v sadu u hřbitova redeponovat G/ Pod vysílačem - č. LBK 64, 65 - severojižní biokoridor, využívající linie polní cesty. Pouze ve dvou krátkých úsecích sporá liniová zeleň (keře), jinak bez trvalého vegetačního doprovodu - pole. V severní části mladší borový lesík, místy dub - v chybějících částech propojení založit lesní biokoridor na současné orné půdě (šíře min. 20 m, původní dřevinná skladba)

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 26 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

H/ U Turbovic - č. LBK 78 - úvozová cesta na jihu území, s akátem a hustými křovinami na severní straně - doplnit biokoridor v dolní části (u silnice) výsadbou dřevin na úhoru (bývalá vinice) a na poli V problematických částech ÚSES je nutno dosáhnout dohody s majiteli pozemků o změně ve využívání vytipovaných pozemků či jejich částí. V případě konfliktu je řešením výměna pozemku, výkup, eventuálně i vyvlastnění. Skladební součástí ÚSES na lokální (místní) úrovni jsou rovněž interakční prvky. Problematika interakčních prvků není v současné době v teorii ÚSES podrobněji rozpracována, jejich vymezení v rámci dokumentace ÚSES je pouze směrné a závaznost jim může dodat pouze souhlas vlastníka. Interakční prvky jsou doplněny v grafické části v Akčním plánu. V antropicky silně ovlivněné krajině k.ú. Mělníka a Vehlovic lze za významný interakční prvek považovat v podstatě každý ostrůvek, každou linii trvalé zeleně, zejména, nachází-li se v rozsáhlé ploše agrární pouště. Podstatná část těchto drobných mezí či remízků byla využita pro trasování biokoridorů, zbylé jsou v grafické části územního plánu začleněny do interakčních prvků. Důležité je rovněž posílení ekologické, a v úseku procházejícím městem i rekreační, funkce potoka Pšovka a jeho zázemí. Vhodným se jeví např. záměr orgánů samosprávy i státní správy na rekultivaci devastovaných ploch proti autobusovému nádraží. Díky aktivitě Klubu ochránců přírody Mělnicka byla zpracována studie na výstavbu heliportu, obklopeném parkovou zelení a malými vodními plochami. Realizace zatím vázne na výkupu jednoho pozemku od soukromé osoby. Kromě uvedených základních opatření, která přinesou posílení ekologické stability krajiny v Mělníce až v dlouhodobější perspektivě, existuje rovněž opatření s okamžitým efektem. Je jím likvidace řady černých skládek.

Prvky územního systému ekologické stability, biocentra, biokoridory a interakční prvky jsou nezastavitelnými územími. Územní systém je zakreslen v grafické části Akčním plánu, v základním výkrese Funkční využití území jsou vymezeny plochy ÚSES jako přírodní zeleň. Interakční prvky jsou vymezeny v akčním plánu.

4.4. Hygienická kvalita prostředí

Celkovou kvalitu životního prostředí lze v řešeném území hodnotit jako rozporuplnou, na jedné straně je přírodní prostředí tvořeno významnými přírodními i krajinnými hodnotami, na druhé straně patří území k imisně zatíženým oblastem Čech.

V produkci hlavních škodlivin znečišťujících životní prostředí patří oblast Mělnicka mezi nejvíce postižená území ve středních Čechách i v celé České republice. V zastavěných územích sídel dochází k lokálnímu narušování hygienické kvality životního prostředí v důsledku některých výrobních činností a dopravy. K nejvýznamnějším starým zátěžím patří staré skládky, u kterých dosud neproběhla sanace a rekultivace.

Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je dnes obecně pokládáno za nejzávažnější faktor devastace prostředí; ovlivňuje zdravotní stav obyvatel a poškozuje přírodní prostředí v rozsáhlých oblastech.

Emise Údaje o emisní situaci jsou obsaženy v Registru zdrojů znečištění ovzduší (databáze REZZO). Dle REZZO 1 (velké zdroje nad 5 MW celkového instalovaného výkonu) ovlivňuje významnou měrou řešené území především Elektrárna Mělník (škodliviny ze spalování málo kvalitního hnědého uhlí: SO2, NOx a prach), dále pak např. SEPAP Štětí (navíc i organické sloučeniny a zápach), Spolana Neratovice, popř. dálkové přenosy znečištění ze vzdálenějších zdrojů ze severních Čech. Přímo v řešeném území se vyskytuje v současné době pouze jeden zdroj zařazený do REZZO 1:

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 27 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Cukrovar Mělník. V roce 1992 byly odstaveny kotelny a byly napojeny na teplený přivaděč elektrárny Mělník původní zdroje REZZO 1: Liberta (býv. Továrna dětských vozítek) a OUNZ - Nemocnice Mělník.

Dle údajů EMĚ (údaje společeně za všechny bloky Elektrárny I,II,III) byly škodliviny následující:

ROK EMISE (t.rok-1):

popílek SO2 NOx

1990 13 449 79 252 16 711 1991 10 692 133 927 17 881 1992 5 559 97 096 14 894 1993 3 671 88 817 13 902

Situace ve znečišťování ovzduší pevnými emisemi se v posledních letech v Elektrárně Mělník výrazně zlepšila, filtry na pevné emise jsou dnes na světové úrovni. V roce 1994 je řešena příprava kontraktu EMĚ s dodavateli odsířovacích zařízení. Oxid siřičitý je odstraňován tzv. mokrou vápencovou vypírkou (účinnost cca 95 % a navíc klesne i podíl tuhých částic), oxidy dusíku v rámci tzv. "primárních opatření" během spalování i v rámci tzv. "sekundárních opatření" - po spálení.

Přístroje na měření emisí jsou instalovány na jednotlivých kotlích, nejsou zcela vyhovující, do roku 1996 měly být dokompletovány - pevné emise budou měřeny přístroji firmy SICK, plynné emise přístroji firmy Rosemont. Rovněž je připravováno napojení emisních i imisních měřících stanic na centrální monitorovací systém. V 10-leté řadě bylo nejvyšších množství tuhých emisí dosaženo v roce 1983: 72 423 t.r-1 (stav roku 1993 znamená oproti této hodnotě pouhých 5 %), emise SO2 se postupně během 80. let snižovala: ze 156 tis.t.r-1 (v roce 1980) na (1993) 89 tis. t.r-1, tj. o 43 %. U škodliviny NOX došlo v průběhu 10 posledních let rovněž ke snížení na 57 % stavu roku 1983. V současné době (1998) se emise ještě dále snižují.

Trend ve znečištění ovzduší Mělnicka významně ovlivnilo odsíření bloků Elektrárny Mělník. Bloky 7 a 8 (po 110 MW) Elektrárny II přejdou po roce 1999 pravděpodobně do útlumu, pro bloky 9 a 10 (po 110 MW) Elektrárny II jsou instalována odsířovací zařízení - k cílovému roku 1998 uloženému ČIŽP. Blok 11 Elektrárny III (o výkonu 500 MW) bude rovněž rekonstruován instalováním odsířovacího zařízení. Ještě donedávna existoval předpoklad odstavení Elektrárny I (6 bloků po 55 MW) k roku 1997. Odsířovací opatření se předpokládají rovněž pro bloky Elektrárny I s cílovým horizontem 2000.

Ze středních zdrojů (REZZO 2) patří k nejvýznamnějším znečišťovatelům ve městě:

Zdroj znečištění: Emise (t.rok-1) tuhé SO2 NOx CO

Vodní stavby - Řipská ul. 0,37 0,34 0,06 1,71 UNION EXPRES, Jatka - Dobrovs. 1,62 1,73 0,38 7,47 Stč.pekárny a cukrárny - Řípská ul. 0,00 0,00 0,08 0,03 Stavimo a.s. - Bezručova ul. 0,24 0,44 0,08 1,22 SOUz Liběchov - Hořín 0,34 0,34 0,05 1,59 Školní statek Mělník - Dobrovského 2,88 9,22 2,09 11,80 Zámecké vinařství - ul. Rybáře 0,00 0,00 0,16 0,05 Policie ČR - ul. Nová 1,29 1,24 0,20 5,99 PAX s.r.o. - ul. Na Ráji 2,56 0,37 5,86 2,20 Opravna automobilů - Nádražní ul. 0,74 0,71 0,11 3,42 Okresní úřad Mělník - Nám.Míru 0,00 0,00 0,16 0,06 Město Mělník - ZŠ - Nám.Míru 0,37 0,36 0,06 1,74 (od 09/93 na horkovod) NsP, Dětská nemocnice -Macharova ul. 0,60 0,58 0,09 2,79

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 28 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Město Mělník - ZŠ - Českolipská ul. 0,31 0,30 0,05 1,43 Město Mělník - ZŠ - Blahoslavova ul. 0,47 0,51 0,09 2,20 Megum s.r.o. - Nádražní ul. 10,50 10,34 1,90 3,17 Dřevozprac.výr.- Kokořínská ul. 1,82 3,40 0,63 9,37 Centrum medicíny katastrof- Bezruč. 0,78 0,75 0,12 3,60 Armabeton a.s., z.Tesko - Kokoř.ul. 21,25 1,70 5,10 1,70 AO Praha a.s. - Mlazice 0,39 0,37 0,06 1,80 AGROZET-CENTRUM - Blatecká ul. 0,61 0,68 0,11 2,89 Agrostav a.s. - Nůšařská ul. 0,00 0,00 0,12 0,05

Imisní situaci města podstatnou měrou ovlivňují lokální (malé) zdroje emisí (REZZO 3). Městský úřad eviduje tyto malé zdroje (pod 200 kW) - určuje výši poplatků za znečišťování ovzduší jednotlivým podnikatelským subjektům. Neexistuje však evidence lokálních topenišť - domácností. Nejsvízelnější je z hlediska lokálního znečištění ovzduší situace v městských částech: Rousovice, Pšovka, Mlazice, Chloumek, Vehlovice.

Imise Hodnocení stavu znečištění ovzduší se opírá o imisní limity pro znečišťující látky uvedené v Opatření FVŽP ze dne 1.10. 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Maximální přípustné průměrné roční koncentrace znečišťujících látek je pro hlavní ze sledovaných škodlivin následující: SO2...... 60 Tg.m-3 NOx...... 80 polétavý prach (prašný aerosol)....60

Celkovou imisní situaci dokládají mapy znázorňující pole ročních aritmetických průměrů koncentrací S02 a polétavého prachu (prašného aerosolu), které však vzhledem k měřítku zpracování nepostihují dostatečně místní situaci, slouží spíše ke srovnání oblastí v rámci celé ČR. Podle tohoto modelu ČHMÚ imisního pole škodlivin SO2 a polétavého prachu v dlouhodových aritmetických průměrech (pětiletý průměr let 1985-9) je v řešeném území dosahováno průměrných denních koncentrací SO2 cca 50 - 60 Tg.m-3 a více než 80 Tg.m-3 polétavého prachu.

Měření na stanicích mimo město nejsou representativní mimo jiné z toho důvodu, že by měření bylo třeba doplnit zhodnocením směrů větrů. Měření Hygienické služby v sídlech možno považovat za representativnější, rovněž jsou průměry stanovovány z úplných měřených řad.

K lokálnímu zvýšení imisních zátěží (zejména škodlivinami CO, NOx a těžkými kovy) dochází v důsledku dopravy, při některých stávajících průjezdních komunikacích ve městě: ulice Pražská, Cukrovarská a Italská - Mladoboleslavská - Bezručova (zejména poblíž autobusového nádraží).

Zhoršenou imisní situaci města rovněž podtrhuje kotlinový charakter některých částí města, kde ke zhoršené imisní situaci přispívají, zejm. v zimních měsících, zhoršené rozptylové podmínky (jako nejproblematičtější se jeví situace v územní části St.Rousovice - M.Borek).

Nejvýznamnějším zdrojem emisí Mělnicka je Elektrárna Mělník, Horní Počaply, přímo z řešeného území pak Cukrovar Mělník. V některých městských částech způsobují nadměrnou imisní zátěž též lokální a mobilní zdroje emisí, tj. malá topeniště a silniční doprava, zejména pak jsou-li tyto vlivy zesilovány inverzní polohou lokalit a zhoršenými rozptylovými podmínkami škodlivin v ovzduší. Významnou skutečností je zařazení celého okresu Mělník mezi okresy vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. Některé zdroje emisí podléhají regulaci, v okolí Elektrárny Mělník je prováděno monitorování stavu znečištění ovzduší (tzv. varovný smogový regulační systém).

Hluk Hluková zátěž prostředí výrazně negativně ovlivňuje zdravotní stav populace. Nadměrný hluk je významným stresujícím faktorem, vyvolávajícím řadu psychických i fyzických onemocnění.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 29 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Základní příčinou vysoké hlukové zátěže obyvatelstva je těžká nákladní a autobusová doprava na komunikacích vedoucích obytnými částmi města nebo zástavbou venkovského typu položenou při hlavních silničních tazích. Negativně spolupůsobí v některých úsecích špatný technický stav vozovek. Nejvyšší přípustnou zátěž hlukem a vibracemi uvádí příloha k vyhlášce č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, která stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru jakožto součet základní hladiny hluku LAz = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám (od + 20 dB pro výrobní zóny až po - 10 dB pro rozsáhlé zdravotnické areály a přírodní rezervace) a denní době (-10 dBŹ pro noc). Uvedené hodnoty jsou v reálné situaci často i výrazně překračovány. (Akustické vztahy jsou přitom vyjadřovány logaritmickou stupnicí - např. pokles ekvivalentní hladiny hluku o 3 dB znamená snížení intenzity dopravy na polovinu nebo zdvojnásobení vzdálenosti mezi zdrojem hluku a posuzovaným bodem.)

Dosud nebyla v řešeném území zpracována žádná hluková studie. Problematiku hluku z dopravního provozu proto v rámci etapy Průzkumy a rozbory ÚPN můžeme simulovat pouze expertními odhady a dokumentovat pouze několika příklady z příležitostných účelových měření hluku OHS Mělník.

V roce 1990 bylo provedeno Okresní hygienickou stanicí v Mělníku několik účelových hlukových měření, např.: - na ulici Českolipské (na křižovatce u Spolku pro chemickou a hutní výrobu byly naměřeny ekvivalentní hodnoty hluku 75 a 73 dB(A), - na křižovatce u ČSAD - autobusového nádraží byly naměřeny hodnoty 72 a 71 dB(A), - na křižovatce ulic Pražské a Fibichovy byly naměřeny hodnoty 69 a 68 dB(A), - u budovy Zdravotnické školy Mělník byly naměřeny hodnoty 71 a 72 dB(A), - na ulici Bezručově, u Nemocnice Mělník byly naměřeny hodnoty 74 a 75 dB(A).

V uvedených případech šlo tedy u obytných, školských objektů o překročení nejvyšších přípustných hladin hluku až o 25 - 30dB, v případě zdravotnických areálů až o 35 dB.

Hlukově nejproblematičtější (největší překračování nejvýše přípustných hladin hluku) jsou komunikace ulic Bezručova - Mladoboleslavská, Pražská a Českolipská (v současné době je část dopravní zátěže přenesena na nově dostavěnou přeložku I/9). Relativně nějzatíženější (co se týká hluku i imisí) jsou ulice Italská a Cukrovarská (vzhledem k sevřenosti komunikace mezi převážně obytnou zástavbou) a úsek ulice Českolipské (především mezi křižovatkou s I/16 a ulicí Celní).

Hluk ze železniční dopravy není problémem, který by zasluhoval pozornost. Předpisem ČSD je ochranné pásmo železniční trati řešeno obvyklým způsobem (tzn. 60 m od osy krajní koleje) - z hledisek hlukové problematiky je tato vzdálenost na území města nedostatečná pouze u některých objektů ležících v bezprostřední blízkosti železniční trati - např. v územních částech: Vehlovice, Mlazice a Pšovka.

Ve městě je vliv hluku z výroby poměrně malým problémem, většina průmyslových provozů je umístěna v průmyslových zónách měst. Výjimkou je několik menších provozů umístěných v bezprostředním sousedství obytných částí města. Nezanedbatelný je vliv hluku z výroby u Cukrovaru Mělník (zejména v době kampaní, tj. říjen až prosinec) - zejména hluk z vápenky a z dopravy. Nadměrný hluk zde narušuje prostředí některých částí sidliště Rousovice. Hlukově nejproblematičtější jsou komunikace ulic Bezručova - Mladoboleslavská, Pražská a Českolipská (v současné době je část dopravní zátěže přenesena na nově dostavěnou přeložku I/9). Velmi zatížené jsou rovněž ulice Italská a Cukrovarská. V současné době jsou na podkladě měření hluku na přeložce I/9 navrhována protihluková opatření pro tuto novou trasu.

Radonové riziko Důležitým kritériem pro posuzování hygienické kvality ŽP je radonové riziko. Toto kritérium je uplatňováno především v rámci posuzování hygienické kvality bydlení, jde o vliv daný v prvé řadě přirozenou radioaktivitou geologického podloží (z půdního vzduchu a podzemních vod), dále pak stavebními hmotami. Přírodní zdroje ionizujícího záření jsou zdrojem ozáření obyvatelstva různými

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 30 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK cestami. Toto ozářeníběžně nevede ke zřetelné újmě na zdraví. Výjimku tvoří dceřinné produkty radonu s krátkými poločasy rozpadu, které jsou škodlivé člověku po vdechování radonu, pokud je v nadměrné míře přítomen v ovzduší budov a bytů. Účinky vnitřního ozáření mohou vést ke vzniku mutagenních změn a mohou iniciovat karcinomy plic. Výskyt radonu v geologickém prostředí - v půdním vzduchu a podzemních vodách - a jeho pronikání do ovzduší budov má tedy velký význam při rozhodování o umístění konkrétní stavby v území.

V porovnání se situací celé České republiky, patří okres Mělník mezi okresy s celkově podprůměrnou radioaktivní zátěží. (Celkové zatížení jednotlivých okresů České republiky přírodní radioaktivitou dle RNDr. Barneta, CSc. - ČGÚ Praha). Zatížení je vyjádřeno součtovým kritériem, v němž se uplatňuje: - převažující kategorie radonového rizika z podloží v okrese dle map 1:200 000, - výskyt gamaspektrometrických anomálií uranu podle leteckého a pozemního měření (podle podílu plochy výskytu v okrese), - přítomnost antropogenního ovlivnění těžbou uranu (haldy, odkaliště, rozvoz materiálu).

Pro prvotní stanovení rizikovosti ploch slouží prognózní mapy radonového rizika 1:200 000 (ÚÚG, 1990), v nichž je pravděpodobný stupeň rizika odhadován na základě typu a propustnosti geologického podloží i některých dalších faktorů.

Území celé republiky je rozděleno do tří kategorií rizika: 3 - vysoké radonové riziko 2 - střední radonové riziko 1 - nízké radonové riziko

Řešené území obce Mělník leží na rozmezí kategorií: 2 - střední radonové riziko (Mělník, jižní část Vehlovic) 1 - nízké radonové riziko (Chloumek, severní část Vehlovic)

Protiradonová opatření pro obytné prostředí a pro školní a zdravotnická zařízení je nutné provádět jak před každou novou výstavbou (v současné době bývá podmínkou každého stavebního povolení provedení radonového průzkumu), tak dodatečně u stávajících objektů.

Ochranná pásma výrobních činností Pásma hygienické ochrany průmyslových i zemědělských provozů, skladů a skládek odpadů jsou navrhována investorem nebo projektantem. Hygienickou službou jsou posuzována a orgánem územního plánování vyhlašována za účelem: - ochrany okolního území před negativními vlivy škodlivin, - ochrany území před synergickými účinky více škodlivin (v průmyslových areálech s odlišnými typy výrob), - ochrany okolního území před případnými střety zájmů (např.střety obytného prostředí a negativních vlivů výše uvedených provozů).

V grafické příloze jsou vymezena následující ochranná pásma : - Cukrovar - v rámci pozemku - ZZN - v rámci pozemku - přístavní zóna - v rámci pozemku - jatka - v rámci pozemku - Ervin Junker - brousící technika (býv. TOS) - Mefrit (bývalé Chemické závody) - Liaz - býv. TDV - Liberta - Kovošrot

Ochranná pásma jsou vymezena v Akčním plánu.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 31 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

4.5. Nakládání s odpady, skládky odpadů Tuhý komunální odpad se odváží na pražskou skládku v Ďáblicích. Jde o službu orientovanou na odvoz TKO na skládku. Odpady byly ukládány v rámci administrativního území Mělník v oblasti Vehlovické tůně v lokalitě „Hliňák“. tato lokalita je v současné době rekultivována, avšak je to stále do budoucna lokalita zátěžová. Množství odpadů Dle výpočtu provedeného v souvislosti se sestavením Programu odpadového hospodářství města vycházelo celkové množství TKO (tedy domovních odpadů, včetně ostatních odpadů z obcí podobných domovnímu odpadu a dalších podskupin skupiny 91 - dle katalogu odpadů) na 9366 tun za rok (z toho domovní odpady 5439 tun za rok). Toto množství odpovídalo počtu obyvatel 19612 a množství odpadů na 1 obyvatele: 277,3 kg u domovního odpadu a 483,8 kg u skupiny 91 celkem. Separovaný sběr, sběrné třídírenské dvory a centra Separovaný sběr některých složek TKO ÚPN SÚ počítá s rozšířením separovaného sběru TKO. Za účelem sběru i některých méně obvyklých komodit navrhuje doplnit četná místa separovaného sběru několika sběrnými třídírenskými (recyklačními, separačními) dvory, kam by občané měli možnost odvážet mj. též odpad nebezpečný, který bývá též zastoupen v domovním odpadu a odpad velkoobjemový. Pozn.: Dále používáme termínu sběrný třídírenský dvůr (STD). Tato terminologie je v rámci různých států Evropy různá, ani naše norma ČSN 83 8001 - "Názvosloví odpadů" tento pojem závazně nestanovuje. Separovaně sbírané složky odebírala firma Tilia. V současné době tato firma provádí výkup některých surovin. Výkup některých komodit provádí rovněž podnik Sběrné suroviny v Mělníku ve dvou provozovnách: Nádražní ulice a Mělník - Pšovka. Nejúčinnějšími formami systémů separovaného sběru TKO je kombinace tzv. Bring a Hol- systému, tj. systému donášky a systému odvozu ze sběrných míst pro širší okruh domů. Účinnost kteréhokoliv systému ja zásadně závislá na spolupráci občanů. Separovaným sběrem je možno ušetřit relativně velký podíl odpadů (cca 40 %), které by bez jeho zavedení byly určeny ke konečnému zneškodnění na skládce. Nebezpečné odpady Zákon o odpadech ukládá původcům odpadu odděleně shromažďovat nebezpečné odpady a využívat vzniklé odpady jako zdroj druhotných surovin a energie. Z hlediska ochrany životního prostředí a ochrany lidského zdraví je nezbytné separovat toxické látky obsažené v některých složkách tuhého komunálního odpadu (např. v bateriích, nátěrových hmotách, čistících prostředcích, pesticidech aj.), tyto odpady neodvážet na skládky, ale separovaně sbírat a zneškodňovat jinými způsoby. K tomuto účelu bude zapotřebí, aby město využilo rozšířených pravomocí z hlediska odpadového hospodářství, které jim bude dávat nový zákon o odpadech. Prvním krokem k úspěšnému řízení odpadového hospodářství bude vymezení povinností a možností místní vyhláškou, která by měla v souvislosti s připravovanými změnami být novelizována. Ostatní nebezpečné složky TKO (zářivky, televize, staré autobaterie, zbytky nátěrových hmot a rozpouštědel a různých chemických postředků a jejich obaly apod.) budou sbírány ve sběrných třídírenských dvorech do speciálních kontejnerů. Zákon 125/97 Sb. a jeho prováděcí vyhláška určují systém nakládání s odpady zvláště nebezpečnými.

Sběrné třídírenské dvory a sběrná třídírenská centra Separovaným sběrem budou sbírány základní složky TKO (papír a kartony, sklo - bílé a barevné, ev. výhledově - v závislosti na odbytu - plech/kovy a plasty).

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 32 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

V návaznosti na tyto menší lokality sběrných třídírenských dvorů (STD) navrhujeme pro Mělník vybudovat sběrné třídírenské centrum (STC), kde by byly shromažďovány především separovaně sbírané složky TKO, dotříděny na třídící lince a až odtud odváženy k dalšímu zpracování. Způsob třídění bude dán volbou způsobu svozu - viz oddíl separovaný sběr - a nebo naopak volba svozu bude dána vybraným způsobem dotřiďování surovin. Výběr vhodné alternativy by měla provést konkrétní organizace/firma, která bude separovaný sběr a třídění ve městě Mělník provádět.

Sběrná místa (sběrné dvory) již fungují v těchto lokalitách:

- OSP - Bezručova - TS - Nůšařská - Vehlovice - TILIA - Chloumecká - býv. stáčírna - K. Světlé

Výhledově město uvažuje o zřízení 7 dvorů, dva dvory jsou navrženy v oblasti Blata a Rousovice.

Sběrná místa jsou vymezena v Akčním plánu.

4.6. Ochrana památek

Památkově chráněné objekty vyhlášené jsou: - č.1355 - soubor fortifikace města - .č.1355/1 - Pražská brána, .č.1355/2 - Vodárenská věž, .č.1355/3 - hradební zdi s příkopem, - č.1356 - kostel sv. Petra a Pavla (děkanský), - č.1357 - bývalý klášterní kostel 14 svatých pomocníků na náměstí Míru - .č.1357/1 - kostel .č.1357/2 - konvent čp.54, - č.1358 - bývalý hřbitovní kostel sv.Ludmily + zvonice + brána - .č.1358/1 - kostel, .č.1358/2 - zvonice, .č.1358/3 - brána, - č.1359 - areál zámku - .č.1359/1 - zámek, .č.1359/2 - dům čp.2O, .č.1359/3 - dům čp.21, .č.1359/4 - ohradní zeď s branami + mobiliář, .č.1359/5 - zahrada, .č.1359/6 - ohradní zeď zahrady - č.136O - areál radnice, čp.1, nám. Míru - .č.136O/1 - budova radnice, .č.136O/2 - kašna, - č.1361 - městský dům čp. 3, nám.Míru , - č.1362 - městský dům čp. 4, nám.Míru, - č.1363 - městský dům čp. 5, nám.Míru, - č.1364 - městský dům čp. 6, nám.Míru, - č.1365 - městský dům čp. 7, nám.Míru, - č.1366 - městský dům čp. 8, nám.Míru, - č.3646 - městský dům čp. 9, nám.Míru, - č.3647 - městský dům čp. 1O, nám.Míru, - č.1367 - městský dům čp. 12, nám.Míru, - č.3648 - městský dům čp. 13, nám.Míru, - č.3649 - městský dům čp. 14, nám.Míru, - č.365O - městský dům čp. 16, nám.Míru,

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 33 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- č.3651 - městský dům čp. 21, nám.Míru, - č.3652 - městský dům čp. 22, nám.Míru, - č.3653 - městský dům čp. 26, nám.Míru, - č.3654 - městský dům čp. 3O,31, nám.Míru, - č.3655 - vila Carola, čp. 4O a 41, - č.3656 - městský dům čp. 49, nám.Míru, - č.1368 - městský dům čp. 50, nám.Míru, - č.3657 - dům čp.72, - č.3658 - gymnasium,Tyršova ul., - č.3659 - Tyršův dům, čp.96, Tyršova ul., - č.366O - pošta, čp.1OO, ulice Nová, - č.3661 - dům čp.113, - č.3662 - dům čp. 138, - č.3663 areál vily čp. 21O .č.3668/1 - vila, .č.3668/2 altán, - č.3669 - areál vily čp. 249, .č.3669/1 - vila, .č.3669/2 - pilířový plot, - č.367O - dům čp.258, - č.3671 - dům čp.342, - č.3672 - dům čp.343, - č.2889 - pietní místo na domě čp. 465 s pamětní deskou - č.137O - areál viničné usedlosti Na svini, .č. 1370/1 - obytný dům čp. 7O4, .č. 137O/2 - chlévy, .č. 1370/3 - hospodářská nudova, - č.1371 - socha sv.Jana Nepomuckého na domě čp. 271, Vodárenská ulice, - č.1372 - socha Karla IV.u zámku, - č.1373 - kamenná kašna se sousoším Vinobraní, nám. Mí ru, - č.1374 - socha kpt. Jaroše, sady kpt.Jaroše, - č.1375 - památník československo - polsko - sovětského přátelství, Fügnerova ulice, - č.3673 - areál evangelického kostela, .č.3673/1 - kostel, .č.3673/2 - pilířový plot, - č.3674 - kaple, - č.3675 - most přes Labe - č.1382 - kostel sv. Vavřince s bývalým klášterem + márnice, .č.1382/1 - kostel, .č.1382/2 - konvent, .č.1382/3 - márnice, .č.1382/4 - hospodářská budova, .č.1382/5 - socha sv. Jana Nepomuckého, - č.3645 - rodný dům V.Dyka, dům čp.84 (779), - č.138O - areál zámku Neuberk, .138O/1 - zámek, .138O/2 - hospodářská budova, .138O/3 - hospodářská budova, .138O/4 - plot, .138O/5 - dům, .138O/6 - vinný sklep, .138O/7 - studna, .138O/8 - zeď, .138O/9 - park, - č.1381 - socha sv. Jana Nepomuckého, - č.1383 - kaple u č.p. 62, Vehlovice. - č.3643 - areál viničné usedlosti čp.1717, .3643/1 - dům,

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 34 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

.3643/2 - brána, - č.1378 - areál hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice, Chloumek, .č.1378/1 - kostel, .č.1378/2 - ambit, .č.1378/3 - hrobka, .č.1378/4 - zeď - č.1377 - kaple sv. Jana Nepomuckého, Chloumek, - kamenná věž ve vinici, ul. Pražská

Objekty navrhované pro památkovou ochranu : - studna u čp.1721, centrum, - dům čp. 11, nám. Míru, - dům čp. 182 - vila čp. 204, Nová ulice, - výklenková kaple, Mlazice, - zvonička, Mlazice, - vinařský domek čp. 14574, Pšovka, - výklenková kaplička, Rousovice, - zvonička se zvonkem, Rousovice, - kaplička se zvonkem, Vehlovice - litinový křížek, Turbovice. Mětstská památková zóna Zóna byla zřízena za účelem ochrany dochovaného půdorysu centrální zóny města, prostorové skladby a charakteris tického rázu. Rozsah zóny překračuje administrativní území - v oblasti Hořína a dalších levobřežních prosto rů, kde je chráněn přírodně krajinářský ráz území. Okresní národní výbor v Mělníku vydal 20.června 1985 rozhodnutí o vymezení společného památkového ochranného pásma pro soubor kulturních památek historického jádra města Mělníka a Hořína se zámkem a parkem. Parcely, které jsou dotčeny hranicí památkového pásma (k.ú. Mělník, č. parcelní) : - 8062 - Labe část - 2329 - - 2333 - - 7916/7 - část - 7916/2 - část - 7916/8 - část - 289 - vinice - 8034/1 - Českolipská - 8034 - Českolipská - 478 - část - 477/1 - - 473 - - 472 - - 484 - - 582/3 - část Na Podhoří - 582/1 - - 584 - - 586 - - 607/2 - - 603 - - 597/2 - - 592/1 - - 593 - - 592/2 - - 7957/1 - vodárenská věž - 1227 - - 7952/1 - Kpt.Jaroše, část

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 35 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- 7952 - Kpt. Jaroše - 7950 - Sady kpt. Jaroše - 8029 - Krombholcova , část - 7947 - část - 1070 - - 1070 - - 1072 - - 8031 - část - 7934 - Macharova - 7936 - Sadová - 7940 - - 2282 - - 2281 - - 2280 - - 8062 - Vlastní zóna leží uvnitř takto vytvořené obalové čáry.

Památkově chráněné objekty jsou zakresleny v Akčním plánu.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 36 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

5. URBANISTICKÁ KONCEPCE

Metoda zpracování Základními dokumenty územního plánu jsou - Plán funkčního využití a Akční plán. Obě grafické přílohy platí současně, neboť jsou v nich pro přehlednost zdokumentovány veškeré relevantní vrstvy. Plán funkčního využití neobsahuje časové členění (stav + návrh) - je univerzálním vodítkem pro určování funkcí ploch - zastavěného území a krajiny. Akční plán v sobě obsahuje časové údaje - stav + návrh a limity území (ochranná pásma, prvky ÚSES apod.).

Urbanizované území tvoří : a) centrální smíšené území b) smíšené obytné území c) všeobecně obytné území d) čistě obytné území e) venkovské obytné území f) smíšené neobytné území g) produkční plochy, průmysl h) občanská vybavenost i) sportovní plochy j) území veřejných prostorů (silnic a cest) k) plochy železnice

Neurbanizované území tvoří: a) plochy zemědělského půdního fondu b) plochy lesů, lesního půdního fondu (pozemky plnící funkci lesa) c) plochy ostaní zeleně d) zahrady, zahrádky e) pěstební plochy a vinice f) vodní prvky g) ostatní pozemky mimo zastavěné území obce h) parky

5.1.Vědomí kontinuity

Územní plán vychází z historicky ověřeného členění města, tyto dále vymezuje a popisuje. Město se člení na:

I. VELKÝ STŘED Dělí se dále na dvě části:

I. CENTRUM A PODOLÍ CENTRUM MĚSTA - území historického jádra a přilehlé nové zástavby. Je to území se specifickými nároky na hustotu zastavění a využití pozemků i ekonomické přínosy, území citlivé na dopravní obsluhu, území s kumulací celoměstského vybavení, správy a administrativy, kulturních zařízení, území citlivé na zásahy do historických stop.

PODOLÍ - území s kumulací služeb, obchodu, administrativy, se specifickými ná roky na využití pozemků a ekonomický přínos ‚ území s celoměstskou vybaveností, území citlivé na dopravní zatížení, území vychá zející z logiky míst a cest, území s rezervou vnitřních ploch.

II. ROUSOVICE - území s převažujícím bydlením, smíšenou funkcí obytnou i výrobní. Území má rezervy zejména pro rozvoj vilové zástavby, údolní prostory jsou negativně narušeny průjezdnou dopravou.

III. MALÝ BOREK

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 37 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- území zejména obytné‚ spádující zcela k Velkému Borku.

IV. BLATA - NEUBERK - Blata - zastavěné území slouží zejména pro bydlení a zemědělské činnosti. Je to území s rozptýlenou zá stavbou, volnými zahradami a s intenzivně využívanými zemědělskými pozemky. Neuberk - území pěstebních ploch a zemědělsky využívaných pozemků.

V. CHLOUMEK - obytné území s převažujícím bydlením a rekreací.

VI. PŠOVKA - území se smíšenou funkcí bydlení, základní vybaveností místního významu a s významněmi plochami průmyslových a skladových areálů, území vycházející z logiky místa a cest a z charakteru zastavění jednotlivých částí. Území s vnitřní rezervou ploch a s částmi vhodnými k přestavbě a dostavbě stávající struktury v rámci dnešní urbanistické kompozice.

VII. MLAZICE - území se smíšenou funkcí bydlení, základní vybaveností místního významu a s významněmi plochami průmyslových a skladových areálů, území vycházející z logiky místa a cest a z charakteru zastavění jednotlivých částí. Území s vnitřní rezervou ploch a s částmi vhodnými k přestavbě a dostavbě stávající struktury v rámci dnešní urbanistické kompozice.

VIII. VEHLOVICE - smíšené území venkovského typu s převažující obytnou funkcí a zemědělstvím.

Každá městská část má vymezen prostor pro soustředění občanské vybavenosti pro městskou část. Centrum - celá oblast, Podolí - podél ulice Mladoboleslavské (Bezručovy), Blata - podél ulice Kokořínské, Rousovice - podél ulice Mladoboleslavské, Italská, Malý Borek - není vymezeno, Chloumek - podél ulice Chloumecké, Trojické, O. Johna, Pšovka - podél ulice Českolipské, Mlazice - podél ulice Českolipské, Vehlovice - podél ulice Vehlovická.

5.2. Funkční regulace

PLÁN FUNKČNÍHO VYUŽITÍ Plán rozlišuje následující kategorie: I. ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY URBANIZOVANÉ

ČO - čistě obytné území Je území pouze pro bydlení, pohodě bydlení se vše podřizuje. Slouží pro umísťování staveb pro bydlení: - bytových domů, rodinných domů, garáží pro osobní automobily a odstavných stání. Plochy ČOú dále obsahují pozemky zahrad a ostatní plochy, včetně zpevněných částí nádvoří a drobné architektury. Dále je zde možné umístit nezbytné technické vybavení pro přímou obsluhu území, veřejnou a ostatní zeleň, zpevněné plochy pro pohyb nebo shromažďování obyvatel, pomníky a památníky. V rámci čistého obytného území se nesmějí umísťovat drobné a jednoduché stavby sloužící pro podnikatelskou činnost a stavby pro chov drobného zvířectva. V rámci čistého obytného území se nesmějí umísťovat rekreační chaty a zahrádkářské osady. Nezastavěnou část stavebního pozemku lze zastavět maximálně o 20 % ze současně zastavěné plochy. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemky určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku. Ostatní stavby a zařízení jsou nepřípustné. STAVBY A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ MIMO TAXATIVNĚ VYJMENOVANOVANÝCH JSOU NEPŘÍPUSTNÁ. TAXATIVNÉ VYJMENOVANÉ STAVBY NEBO ZAŘÍZENÍ JSOU NEPŘÍPUSTNÁ

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 38 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

POKUD SVÝM CHARAKTEREM, POČTEM, POLOHOU, MĚŘÍTKEM ČI ÚČELEM ODPORUJÍ VLASTNOSTEM A CHARAKTERU ÚZEMÍ. O vhodnosti umístění rozhoduje město v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze zákona účastníkem řízení. Nezastavěnou část stavebního pozemku lze zastavět maximálně o 20 % ze současné zastavěné plochy. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemky určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku.

VO - všeobecně obytné území Všeobecně obytné území je univerzální území s převládajícím bydlením. Pohodě bydlení se vše podřizuje. Do území se situují stavby pro bydlení všeho druhu, dále pak zařízení a služby, které svým významem nepřesahují význam daného území. V rámci posuzování jednotlivých záměrů se posuzují i vztahy k veřejným prostorům. Umísťují se zde bytové domy a rodinné domy včetně staveb doplňkových, vyjma staveb pro chov drobného zvířectva, veřejná hřiště. Dále je sem možno umístit garáže a odstavná stání, veřejnou zeleň, plochy a zařízení pro sport a rekreaci, stavby občanského vybavení (maloobchodní zařízení - stavby pro obchod a služby, veřejná stravovací zařízení, stavby pro správu a řízení, stavby pro dočasné ubytování - penziony) - pokud svým rozsahem nepřekročí měřítko staveb pro bydlení a nepřekračují rámec území, dále kostely a modlitebny, pomníky a památníky. Dále je možné umístit nezbytné technické zařízení pro obsluhu území. Nezastavěnou část stavebního pozemku lze zastavět maximálně o 20% ze současně zastavěné plochy. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemky určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku. Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení. STAVBY A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ MIMO TAXATIVNĚ VYJMENOVANÝCH JSOU NEPŘÍPUSTNÁ. TAXATIVNĚ VYJMENOVANÉ STAVBY NEBO ZAŘÍZENÍ JSOU NEPŘÍSTUPNÁ, POKUD SVÝM CHARAKTEREM, POČTEM, POLOHOU, MĚŘÍTKEM ČI ÚČELEM ODPORUJÍ VLASTNOSTEM A CHARAKTERU ÚZEMÍ. O vhodnosti umístění rozhoduje město v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze zákona účastníkem řízení.

SO - smíšené obytné území Smíšené obytné území je univerzální území pro bydlení, obchod, služby, provozovny i administrativu. Situuje se do něj bydlení všeho druhu, dále pak zařízení a služby komerčního i nekomerčního významu. V rámci posuzování jednotlivých záměrů se posuzují i vztahy k veřejným prostorům. Umísťují se zde bytové domy, rodinné domy, včetně staveb doplňkových a staveb pro chov drobného zvířectva, veřejná hřiště. Dále je sem možno umístit odstavná stání (parkoviště), veřejnou zeleň, plochy a zařízení pro sport a rekreaci, stavby občanského vybavení (maloobchodní zařízení - stavby obchod a služby, veřejná stravovací zařízení, stavby pro dočasné ubytování - penziony, hotely, motely, stavby pro základní i vyšší školství, stavby pro předškolní zařízení, stavby pro kulturu a kulturní zařízení, stavby pro zdravotní péči - nemocnice a ostatní zařízení sociální a zdravotní péče, stavby pro tělesnou výchovu - stadiony, stavby pro správu a řízení), kostely a modlitebny, pomníky a památníky. Dále je zde možné umístit nezbytné technické zařízení a řemeslné, skladové a výrobní provozy nenarušující sousedství bydlení. Nezastavěnou část stavebního pozemku lze zastavět maximálně o 20% ze současné zastavěné plochy. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemk určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku. Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení. STAVBY A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ MIMO TAXATIVNĚ VYJMENOVANÝCH JSOU NEPŘÍPUSTNÁ. TAXATIVNĚ VYJMENOVANÉ STAVBY NEBO ZAŘÍZENÍ JSOU NEPŘÍSTUPNÁ, POKUD SVÝM CHARAKTEREM, POČTEM, POLOHOU, MĚŘÍTKEM ČI ÚČELEM ODPORUJÍ VLASTNOSTEM A CHARAKTERU ÚZEMÍ. O vhodnosti umístění rozhoduje město v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze zákona účastníkem řízení.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 39 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

SC - centrální smíšené území Území se zvýšenými nároky na měřítko, velikost a charakter. Území v sobě kumuluje vybavenost, služby, správu a bydlení ve větším rozsahu než ostatní plochy pro bydlení. V průběhu času bude pravděpodobně do sebe dále absorbovat větší podíl vybavenosti, na úkor bydlení. Do území se situují stavby pro bydlení všeho druhu, dále pak zařízení a služby, které svým významem přesahují význam daného území. Smíšené centrální území je univerzální území pro bydlení, obchod, služby a administrativu. Situuje se do něj bydlení všeho druhu, dále pak zařízení a služby komerčního i nekomerčního významu. V rámci posuzování jednotlivých záměrů se posuzují i vztahy k veřejným prostorům. Umísťují se zde bytové domy, rodinné domy, včetně staveb doplňkových (pro podnikání, veřejná hřiště). Dále je sem možno umístit odstavná stání (parkoviště), veřejnou zeleň, plochy a zařízení pro sport a rekreaci, stavby občanského vybavení (maloobchodní zařízení - stavby obchod a služby, veřejná stravovací zařízení, stavby pro dočasné ubytování - penziony, hotely, motely, stavby pro základní i vyšší školství, stavby pro předškolní zařízení, stavby pro kulturu a kulturní zařízení, stavby pro zdravotní péči - nemocnice a ostatní zařízení sociální a zdravotní péče, stavby pro tělesnou výchovu - stadiony, stavby pro správu a řízení), kostely a modlitebny, pomníky a památníky. Dále je zde možné umístit nezbytné technické zařízení a řemeslné nebo výrobní provozy nenarušující sousedství bydlení. Nezastavěnou část stavebního pozemku lze zastavět maximálně o 20% ze současné zastavěné plochy. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemk určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku. Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení. STAVBY A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ MIMO TAXATIVNĚ VYJMENOVANÝCH JSOU NEPŘÍPUSTNÁ. TAXATIVNĚ VYJMENOVANÉ STAVBY NEBO ZAŘÍZENÍ JSOU NEPŘÍSTUPNÁ, POKUD SVÝM CHARAKTEREM, POČTEM, POLOHOU, MĚŘÍTKEM ČI ÚČELEM ODPORUJÍ VLASTNOSTEM A CHARAKTERU ÚZEMÍ. O vhodnosti umístění rozhoduje město v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze zákona účastníkem řízení.

SN - smíšené neobytné území Smíšené neobytné území je univerzální území pro obchod, služby, administrativu, výrobu a sklady. V území není vyloučeno bydlení, ale bydlení se tato funkční plocha nepodřizuje. Do území se mohou umísťovat stavby a zařízení občanského vybavení (stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví, sociální péči, stavby pro služby, obchod, veřejné stravování, stavby pro dočasné ubytování, stavby pro tělesnou výchovu), stavby pro motorismus, stavby pro správu a řízení, stavby pro skladování, výjimečně jsou přípustné stavby pro průmysl a ostatní výrobu a zemědělství, pokud tyto nenarušují nebo nezatěžují sousedství. Rovněž lze v rámci zóny umísťovat stavby pro bydlení. V rámci této funkční plochy je možné umísťovat stavby a zařízení místní i nadřazené technické infrastruktury. V rámci ploch místní a nadřazené technické infrastruktury je vyloučeno bydlení. Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení. STAVBY A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ MIMO TAXATIVNĚ VYJMENOVANÝCH JSOU NEPŘÍPUSTNÁ. TAXATIVNĚ VYJMENOVANÉ STAVBY NEBO ZAŘÍZENÍ JSOU NEPŘÍSTUPNÁ, POKUD SVÝM CHARAKTEREM, POČTEM, POLOHOU, MĚŘÍTKEM ČI ÚČELEM ODPORUJÍ VLASTNOSTEM A CHARAKTERU ÚZEMÍ. O vhodnosti umístění rozhoduje město v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze zákona účastníkem řízení.

VN - Venkovské obytné území Venkovské obytné území je univerzální území pro bydlení, obchod, služby, provozovny. Situuje se do něj zejména rodinné bydlení, spojené s drobnou zemědělskou výrobou a chovem drobného hospodářského zvířectva.Dále pak zařízení a služby komerčního i nekomerčního významu. V rámci posuzování jednotlivých záměrů se posuzují i vztahy k veřejným prostorům. Umísťují se zde rodinné domy, včetně staveb doplňkových a staveb pro chov drobného zvířectva, veřejná hřiště. Dále je sem možno umístit odstavná stání (parkoviště), veřejnou zeleň, plochy a zařízení pro sport a rekreaci, stavby občanského vybavení (maloobchodní zařízení - stavby obchod a služby, veřejná stravovací zařízení, stavby pro dočasné ubytování - penziony, hotely, motely, stavby pro základní i vyšší školství, stavby pro předškolní zařízení, stavby pro kulturu a kulturní zařízení, stavby pro zdravotní péči - nemocnice a ostatní zařízení sociální a zdravotní péče, stavby pro tělesnou výchovu - stadiony, stavby pro správu a řízení), kostely a modlitebny, pomníky a památníky. Dále je zde možné umístit nezbytné technické zařízení a řemeslné,

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 40 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK skladové a výrobní provozy nenarušující sousedství bydlení. Nezastavěnou část stavebního pozemku lze zastavět maximálně o 20% ze současné zastavěné plochy. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemk určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku.

OV - občanská vybavenost Plochy „občanská vybavenost“ jsou vymezeny jako významné areály, jak z hlediska funkčního (vesměs pro veřejnost), tak z hlediska prostorového umístění. Plochy zahrnují významné areály a stavby z oblasti školství, kultury, zdravotnictví a sociální péče. Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení.

PR - Produkční plochy, průmysl Plochy pro produkční činnosti jsou univerzální plochy pro výrobu, skladování a nadřazenou i místní technickou infrastrukturu. Plochy mohou být doplněny stavbami a areály občanské vybavenosti. Vylučují se stavby pro bydlení. Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení.

SP - Sportovní plochy Jsou vesměs plochy významných areálů a ploch s režimem pro veřejnost. Mají význam z hlediska prostorového umístění a jsou často propojeny s enklávou vysoké zeleně Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení.

VP - Území veřejných prostorů Jsou součástí zastavěného území města. Nově navrhované uliční koridory nejsou závazně vymezeny.

II. NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ PLOCHY URBANIZOVANÉ

V neurbanizovaném území nesmí být umísťovány a povolovány stavby s výjimkou staveb drah a na dráze, pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, meliorací zemědělské půdy a úprav vodních toků. Tato území se technicky dělí na zemědělskou půdu, lesní půdu, plochy veřejné zeleně na nelesních pozemcích, vodní plochy a toky, ostatní pozemky mimo zastavěné území.

ŽE - Plochy železnice Tvoří jej pozemky a zařízení železnice. Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení.

III. NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ PLOCHY NEURBANIZOVANÉ - KRAJINA

VD - Vodní prvky Vodní prvky tvoří zejména toky Labe a Pšovky a drobné vodní plochy. Nezastavitelné plochy u toku Labe jsou 10 m od břehové čáry, u ostatních 6 m od břehové čáry.

ZA - Zahrady, zahrádky, hřbitovy. Jsou plochy vesměs nezastavěné, některé zastavěné nebo zastavěné dočasně (zahrádkářské chaty). Mají význam zejména estetický vysokým podílem zeleně. Hřbitovy tvoří uzavřené areály, urnové háje, rozptylové loučky apod. Součástí mohou být stavby sakrální, obřadní síně, krematoria.

Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení.

PZ - Území přírodě blízká Prvky územního systému ekologické stability, biokoridory, biocentra, interakční prvky jsou nezastavitelným územím. V grafické části vyznačeno jako přírodní zeleň.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 41 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

OZ - Plochy ostatní zeleně Jedná se o rozptýlenou zeleň v krajině a v zastavěném území, tvořenou nálety nebo ostatními plochami.

ZE - Plochy zemědělského půdního fondu Jsou to plochy sloužící pro hospodářské využití krajiny. Podmínečně možné umístěnín zemědělské prvovýroby, zemědělských zařízení a zařízení pro ustájení a chov zvířat.

LE - Plochy lesů, lesního půdního fondu (pozemky plnící funkci lesa) Lesy jsou ze zákona vymezeny jako významné krajinné prvky. Hospodaření v lesích podléhá režimu lesních hospodářských plánů. Plochy vymezené jako prvky ÚSES na lesních pozemcích je nutné převést na ekostabilizační nebo rekreační funkce. Ostatní jako hospodářské lesy.

PP - Pěstební plochy Pěstební plochy jsou vymezeny v areálu školního statku mezi Chloumkem a Blaty a veškeré pozemky sloužící nebo vedené jako vinice.

PA - parky Jsou plochy veřejných prostorů s parkovou úpravou a drobnou architekturou. Nepřípustné jsou ostatní stavby a zařízení.

Výstavba a hospodaření v krajině (investiční činnost) se řídí v územích ložisek CHLÚ a ostatních ve smyslu zákona č. 439/92 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon), výstavba a hospodaření v krajině je limitována vymezením prvků ÚSES podle zákona č. 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny, tato území jsou nezastavitelná, stejně jako území významných krajinných prvků, včetně lesních porostů a vodních ploch.

Funkční plochy jsou vymezeny v plánu Funkčního využití.

5.3. Akční plán

Obsahuje informace o stabilnosti v čase - rozvojový blok, dynamický, stabilizovaný, informaci o zastavitelnosti (zastavitelný, nezastavitelný), informace o limitech a režimu území, ostatní informace.

Bloky stabilizované - jsou vymezeny závazně svými stávajícími hranicemi. Jsou stabilní v návrhovém horizontu územního plánu zóny a je nepřípustné měnit jejich tvar a charakter. Pozemky vedené jako zahrady, ostatní plochy , louky nebo pastviny v rámci stabilizovaných bloků nejsou automaticky stavebními parcelami. U stabilizovaných bloků se připouští mimo stavebních úprav a rekonstrukcí rovněž dostavba proluk. Nezastavěnou část stavebního pozemku lze zastavět maximálně o 20%ze současné zastavěné plochy. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemky určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku. Regulativy jsou shodné dle výkresu funkčního využití.

Bloky rozvojové - jsou vymezeny závazně novými hranicemi. Jsou to bloky, jejichž pozemky jsou vymezeny pro budoucí zástavbu a které nemají pevně vymezenu ani jedinou hranu.

Regulativy a koeficienty zastavěnosti se u bloků stabilizováných, dynamických a rozvojových řídí dle legendy a popisu - plánu funkční využití. Akční plán stanovuje limity pro zastavění: zastavitelná - nezastavitelná území, dále vymezuje plochy ochranných pásem technické infrastruktury, ochranná pásma produkčních činností, železnice,

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 42 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK zátopové oblasti. Akční plán vyjadřuje polohu chráněných objektů a chráněných stromů - stávajících i navrhovaných.

Limity v území Limity v území jsou následující: - hranice zátopy a ochranné pásmo od břehové čáry, ochrana podzemních vod - ochranné pásmo železnice, náletové pásmo heliportu, - ochranné pásmo městské památkové rezervace, památky - ochranná pásma technické infrastruktury, - ochranná pásma činností, - ochrana prvků ÚSES a ostatních segmentů krajiny, - ochrana charkteru a struktury města (urbanistické hledisko).

Podmínky využití území: - výšková zónace je dána kontextem okolní zástavby, záměry se posuzují individuálně v rámci jmenované komise, jakožto poradního orgánu města,

- využití zastavěných i rozvojových ploch a ostatních ploch určených k zástavbě jsou závazně limitovány režimem ochranných pásem technické infrastruktury, ostatními ochrannými pásmy a limity dopravních koridorů, včetně PHO zdokumentovaných v Akčním plánu,

- ochranné pásmo a tím nezastavitelné území kolem vodních toků je min. 6 m na každou stranu od hrany vodního toku, Nezastavitelné plochy u toku Labe jsou 10 m od břehové čáry, u ostatních 6 m od břehové čáry. Ke stavbám a zemním pracem v zátopovém území se musí vyžádat souhlas vodohospodářského orgánu,

- výstavba a hospodaření v krajině (investiční činnost) se řídí v územích ložisek a CHLÚ ve smyslu zákona č. 439/1992 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon),

- výstavba a hospodaření v krajině je limitováno vymezením prvků ÚSES podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně krajiny a přírody. Tato území jsou nazastavitelná, stejně jako území významných krajinných prvků a lesních porostů a vodních ploch. - všechny záměry na území CHOPAV, jejichž realizací by mohlo dojít k ovlivnění vodního režimu, podléhají souhlasu vodohospodářského orgánu,

- výstavba v ochraném pásmu RKS Chloumek je limitována normovým zatížením ozáření obyvatel pro trvalý pobyt osob v ochranném pásmu RKS Chloumek - dle vyhlášky číslo 408/91Sb., zatížení nesmí překročit 14,5V/m. Dále je zakázáno v rámci tohoto pásma používat zdroje vysokofrekvenční energie. K výstavbě V PHO RKS Chloumek se vyjádří příslušný hygienický orgán.

- při hospodářském využití krajiny je podmínečně možné umístění zemědělské prvovýroby, zemědělských zařízení a zařízení pro ustájení a chov zvířat.

Veškeré informace popsané v textu jsou zakresleny v Akčním plánu.

5.4. Popis koncepce

Centra města Celoměstské centrum - soustřeďuje správní orgány, administrativu, služby, vybavenost celoměstskou, kulturní a maloobchodní zařízení. Součástí centra je bydlení. Centrum zahrnuje historické jádro a přilehlé území bloků od Tyršovy ulice po Pražskou. Je vymezeno funkčně.

Lokální centra - soustřeďují zařízení maloobchodu a služeb a ostatní základní nebo vyšší vybavenost. Jsou vymezeny: - oblast koridoru Českolipské (Pšovka), s opěrným bodem kláštera sv. Vavřince - oblast koridoru Českolipské (Mlazice), s opěrným prostorem sadů V. Junka, - oblast koridoru Mladoboleslavská (Rousovice), nemá charakteristický prostor - oblast Podolí - severní fronta ulice Bezručovy, - oblast Chloumek - kolem ulic Chloumecké, Trojické

Podružná centra - sídliště Rousovice,

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 43 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- Blata - Kokořínská ulice - nádraží - jiřího z Poděbrad - Rousovice - Italská.

A. POPIS MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ - ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ

VELKÝ STŘED

Velký střed je vymezen na jihovýchodě areálem cukrovaru, na jihu a jihozápadě tokem Labe (administrativní hranicí), na severu vlečkou do přístavu a kolejištěm tratě ČD, posléze pak vlečkou do cukrovaru. Velký střed tvoří dvě dílčí části : Centrum a Podolí. Centrum je vymezeno územím historického jádra a prstencem jeho zázemí, které se k němu bezprostředně váže. Hranici mezi Centrem a Podolím tvoří ulice Bezručova. Prostor centra je historicky organizován veřejnými prostory uliční sítě a prostory náměstí.Základní kostru území tvoří uliční profily - Pražská, Tyršova - Nová, Legionářů, Bezručova. Radiálně jsou vedeny významné ulice Zádušní, Fugnerova, Vodárenská, Kpt. Jaroše, Krombholcova, Nemocniční a Studentská. Podolí je vymezeno jako území mezi železniční tratí a ulicí Bezručovou.

Historickou osu I. řádu tvoří ulice Pražská, Tyršova, Nová a Legionářů s navěšenými prostory Mírového náměstí a náměstí Karla IV. Pražská a Tyršova ulice mají charakter městského bulváru. Osu 2. řádu tvoří ulice Bezručova, Nádražní (Řipská). Bezručova a Řipská mají charakter městských dopravních tříd.

Území městské části Velkého středu se vyznačuje nejstarší a nejhustší obytnou zástavbou (a to jak historickou tak současnou). Na tomto území je koncentrována veřejná vybavenost regionálního, celoměstského i místního významu. Jsou zde umístěny bankovní, obchodní, školské, zdravotnické, administrativní, dopravní a sportovní aktivity. Území má neyšší koncentraci bydlících obyvatel, má také nejvyšší vyjížďku za prací.

Po roce 1989 prochází toto území největším stavebním rozvojem (zejména vybavenosti podél hlavních silnic). Podél Bezručovy , v oblasti Mladoboleslavské a v oblasti Řipská byly postaveny velkoprodejny s potravinářským a spotřebním zbožím, prodejny automobilů, zlepšila se vybavenost čerpacími stanicemi.

Malá obchodní zařízení vznikají po roce 1989 ve vazbě na tzv. malou privatizaci. Malé obchodní domy a smíšený prodej zboží a drobné obchody doplňují síť účelově budovaných obchodů v době tzv. komplexní bytové výstavby.

CENTRUM V centrální části města je největší koncentrace obytných domů a nejširší spektrum forem bytové zástavby - od nízkopodlažní vilové zástavby až po panelové mnohapodlažní domy sídlištního charakteru. V kontaktu s historickým jádrem při ulici Pražské nabývá zástavba ucelenější formy dvou až třípodlažních uzavřených celků blokového charakteru. Bloky mají klasické vnitroblokové prostory. Převažující formou zástavby centra jsou rodinné domy uličního a vilového charakteru.

Uličními profily jsou vedeny hlavní komunikační tahy - ulice Pražská, Mladoboleslavská, Kokořínská a Řipská (Nádražní) tvoří hlavní dopravní koridory. Trasa Praha - Česká Lípa je vedena v této části města po ulici Kokořínské, Nádražní, Řipské a napojuje se na novou přeložku (obchvat) v místě vjezdu do Pšovky. Nové dopravní řešení přinese zklidnění a zobytnění ulice Bezručovy. Špatně vyřešeny jsou vazby ulice Bezručovy a Řipské na novou stopu komunikace (most). Zaslepené uliční koridory zůstávají nevyužité a neexistuje výběr průjezdů (vyjma pěších vazeb) ve směru do městské části Pšovka. Tím vzniká zbytečně dopravně náročné místo - jak z hlediska přepravní kapacity, tak z hlediska bezpečnosti, ale i z hlediska prostoru a ekologických dopadů. Proto návrh přináší přeřešení křižovatky Pšovka - rotační křižovatka.

Hlavní městské uliční koridory se dotýkají centrální zóny. Prostor náměstí Karla IV. je zatížen dopravou od 30. let našeho století (převedení dopravy z oblasti historického jádra), a ani minulý územní plán si nevynutil výstavbu obchvatové komunikace centra. To potvrzuje správnost řešení i v dnešní době, kdy zdrojem a cílem dopravy je právě oblast kolem nám. Karla IV. Největším problémem je parkování v oblasti kolem historického jádra. Protože se bráníme budování dalších stop

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 44 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK komunikací v této oblasti, bude nutné i dopravu v klidu řešit z rezerv ve stávajících koridorech. Při realizaci přestavby bloku v centru byla promarněna šance na řešení vícepodlažních a podzemních garáží. Parkování bylo vyřešeno jednopodlažními soustředěnými garážemi na severu a jihu území.

Pro zvýšení kapacity parkovacích míst a pro oživení náměstí Míru bylo zpřístupněně pro osobní dopravu v určitém režimu.

Strmé západní svahy spadající k řece Labi jsou porostlé vysokou zelení. V oblasti pod hřbitovem na ulici Pražské se rozkládá zahrádkářská kolonie, přecházející u sadů Na Polabí opět do fronty vysoké zeleně. Hranu svahu lemuje alej vzrostlých stromů začínající na úrovni veřejného parku s Domem mládeže. Území mezi ulicí Pražskou a stromořadím je vyplněno v jižní polovině téměř výhradně veřejnou a vyhrazenou vybaveností . Tvoří ji : veřejné sady s Domem mládeže, sportovní areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými courty, hřiši na házenou, kabinami a správní budovou. Následuje internát střední průmyslové školy stavební s tělocvičnou, hřbitov s provozovnou zahradnictví, areál základní školy a střední zahradnické školy s užitkovými zahradami a hřišti. Při ulici Pražské stojí budova OHES Mělník. Do souvislé struktury vybavenosti jsou vklíněny vícepodlažní bytové objekty. Veřejná a vyhražená vybavenost naopak prorůstá kompaktnější dvou a třípodlažní blokovou zástavbu a vilovou zástavbu směrem k řece.

Území na severu tvoří obytná zástavba s dalšími areály veřejné a vyhrazené vybavenosti. Tvoří ji : sauna, střední průmyslová škola stavební, střední podnikatelská škola, zvláštní škola, základní škola s hřištěm a poměrně hustá síť obchodů a služeb kolem ulice Pražské a J. Seiferta.

V jižních partiích městské části se rozprostírá areál uhelných skladů a přidružené prostory cukrovaru obsluhované železniční vlečkou. Severně od těchto provozů začíná sídliště Rousovice. Sídliště je částečně odděleno od průmyslových ploch blokem kruhových gatáží s vklíněnou enklávou rodinných domků. Sídliště prorůstá do rodinné zástavby a na severu končí u pásu veřejné vybavenosti - restaurace, mateřská škola, areál nemocnice s poliklinikou a pohotovostní službou a lékárnou. Ostrý úhel ulic Pražské a Krombholcovy je vyplněn blokem bytových domů sídlištního typu, budovu evangelického kostela a přízemní stavbou Husova domu. Zakončen je veřejným parkem s bustou gen. Swierczewského.

Výrazným kompozičním prvkem v uliční osnově centra jsou souběžné ulice Kpt. Jaroše a Krombholcova. Směřují diagonálně od autobusového nádraži při ulici Mladoboleslavské až do prostoru bývalého Pražského předměstí. V těžišti jsou propojeny veřejným parkem (sady kpt. Jaroše) s Masarykovým kulturním domem a pomníkem kpt. Jaroše. V severozápadním konci ulic - v místě jejich vyústění do nám. Karla IV. ustoupila původní bloková zástavba novostavbě Domu služeb, Obchodnímu domu a kulturnímu zařízrní. Jak již bylo řečeno, tato přestavba je velmi necitlivá a architektonicky nevydařená.

Severovýchodně a východně od historického jádra vznikla v 70. letech podél ulice Mladoboleslavské a Bezručovy nová sídliště. Mnohopodlažní panelové domy, značně převyšující výškové i objemové měřítko původní zástavby, proměnily zásadním způsobem celkový vzhled Mělníka, a to jak v detailu struktury, tak v panoramatických pohledech ve směru od Blat a Chloumku. Vzhledem ke své poloze po obvodu centrální zóny nové budovy však nezakrývají hlavní dominanty mělnické akropole.

Sídliště Podolí a Pivovar a oblast Podolí jsou oddělena blokem provozoven a vybavenosti spolu s doplňujícím pásem rodinné zástavby. Nachází se zde areál staré nemocnice.

Zástavbu východně od Tyršovy ulice tvoří zejména vybavenost: budova bývalého Lidového domu - dnešní restaurace a navazující objekt Komerční banky, provozovna SPT Telecom, budova Úřadu práce, budova Okresního policejního ředitelství, jehož areál se bude dostavovat. Mezi tyto budovy jsou vklíněny panelové domy, které nebudou stabilizovány ( náhrada hodnotnějšími objekty z důvodu charakteru ulice Nové).

V ulici Tyršově dále následují významné budovy : Tyršův dům, kino, školní budovy gymnázia a základní školy. Tento typ zástavby pokračuje i přes Fugnerovu ulici budovami motlitebny a farního úřadu církve československé. Frontu ukončuje mateřská škola, Ze Zádušní ulice jasou obsluhovány bloky rodinných domů a skupina vysokopodlažních bytových domů. Sever a sverozápad této městské části zakončují svahy vinic a veřejný park s parkovištěm.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 45 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Klínový blok mezi ulicemi Tyršovou a Novou je vyplněn novostavbou kulturního domu a zakončen výrazným průčelím poštovního úřadu.

V sousedství stávající mateřské školy mezi ulicí Novou a Pod vrchem je dokončován nový areál gymnázia. Nad nimi jsou vesměs parcely využívané jako zahrady. V ulici Na podhoří je plánována výstavba nájemných vil s tím, že mezi zástavbou v horní části území a dolní části pozemků je nezbytné zajistit dilataci zeleným pásem zahrad.

Dolní úroveň severních svahů pod historickým jádrem je pokrata vysokou zelení. Pozemky podél ulice Legionářů jsou zastavěny vilmi nebo využívány jako ovocné zahrady.

Západně od Plavební ulice, napojující se na starý most, byl vybudován areál Vinařství Rybáře. Sem byla v 80. letech přesunuta výroba vína ze zámeckých sklepů. Jižně od mostu, na nábřeží Labe, se zachovala malebná lokalita rodinných domků (Rybáře).

Velká část území patří do městské památkové zóny, zbytek území je navržen do ochranného pásma památkové zóny.

Z navrhovaných změn je nejvýznamější změna funkce u areálu Benzina (na funkci smíšenou obytnou) - tzn. s eliminací skladového hospodářství. Volné pozemky navazující na tento areál jsou určeny k umístění stání autobusů a automobilů návštěvníků města s navazujícími funkcemi pro rekreační a turistické využití. Další stavební pozemky jsou navrženy na místě vinice u areálu „Na svini“ a pozemku navazujícího . Doporučený charakter na těchto plochách jsou nájemné vily (2N + P) s maximálním koeficientem zastavění 30% ploch pozemků. Jako dynamická jsou hodnocena území garáží na jihovýchodě území. Změna funkce je u garáží na doteku s cukrovarem, ostatní změny nejsou navrženy - na území je nutné v kvalitativně nové formě zajistit velkokapacitní patrová garážová stání při stejné kapacitě parkovacích míst. Pozemek ve směru k ulici Bezručově je vhodné uvolnit pro výstavbu komerčních aktivit. Nevhodně zastavěné území je v ulici Nová. Jedná se o panelové bytové objekty a o stavební provizoria SPT Telecom.

Parky jsou v centrální části zastoupeny jako menší enklávy zeleně.Jejich stav a vybavení není vyhovující. Jedná se o následující plochy: sady Kpt. Jaroše kolem kulturního domu T.G.Masaryka, park v nárožní poloze u českobratrského evangelického kostela, park u kostela sv.Ludmily, Jungmannovy sady s parkem českopolského přátelství, veřejná zeleň kolem pomníku Karla IV., věřejná zeleň kolem kostela sv.Petra a Pavla, veřejná zeleň u parkoviště autobusů - Vinohrady Karla IV. .Plochy veřejně přístupné zeleně se v návrhu rozšiřují o plochu zahrady sousedící z Jungmannovými sady, včetně zpřístupnění městských hradeb. Parkové úpravy a veřejnou zeleň řeší podrobně územní plán centrální zóny.

Prostor centra je v návrhu stabilizován. Struktura stávajících urbanistických bloků je vesměs neměnná, vyjma návrhu v ÚPZ zóny - narovnání komunikace ul. Nová. Rozvojové plochy jsou pojmuty jako dostavby (dynamické území), rozvojová území jsou zastoupena v minimální míře. Jsou stabilizovány plochy parků a veřejné zeleně. Výšková regulace určena kontextem stávající zástavby. Na území zahrádek v prostoru Labe (blok 20, 21, 22) je navrženo rozšíření veřejné zeleně. Garáže (blok 127) jsou navrženy k přestavbě (jako produkční území). Bloky 119 a 69 jsou navrženy k parkové úpravě. Na jihozápadě podél Labe prochází nezastavitelnou částí nadregionální biokoridor.

PODOLÍ Bytová výstavba v této oblasti je soustředěna hlavně do ulice Jiřího z Poděbrad v úseku potok Pšovka - Nádražní ulice a částečně do ulic Blatecké a Kokořínské. Dvou až třípatrové objekty vytvářejí souvislé uliční řady, které spolu s mozaikovými chodníky podtrhují ráz tohoto hlavního pěšího propojení centra s železničním nádražím.

Hlavními urbanistickými osami jsou ulice : Mladoboleslavská / Bezručova jako osy I. řádu a Nádražní s ulicemi Blatecká / Kokořínská a Chloumecká včetně pěšího tahu centrum - železniční nádraží jako osy II. řádu. Významnou doplňující osou je pěší cesta podél Pšovky. Funkčně lze území popsat zejména jako smíšené, s převládajícími provozovnami a bydlením. Významný je dotek území se železniční tratí.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 46 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Do severního a jižního cípu Podolí, při levém břehu Pšovky, byly soustředěny řadové jednopodlažní garáže pro sídliště Podolí, Rousovice a Střed. Velká část území slouží vyhrazené a veřejné vybavenosti měststkého významu. Najdeme zde sportovní areál se zimním stadionem, koupaliště, krytými bazény, tělocvičnou a třemi fotbalovými hřišti a hřiště pro bikros.

V nejsevernější části vznikl autocamping, na hlavní komunikaci jsou napojeny : požární zbrojnice, autobusové nádraží, velkoprodejna potravin, autoškola, nová budova spořitelny. Ostatní hlavní frontu ulice Mladoboleslavské tvoří provozovny s většími nároky na plochy pozemku, benzinové čerpadlo, autoopravna, prodejna stavebnin, prodejna automobilů a pekárna. Provozovny jsou soustředěny také podél ulice Vodárenské a Chloumecké a dále podél železniční trati - v návaznosti na vlečky - jihovýchodním směrem ( Stavivo, Stavebniny A-Z, MEGUM, opravny LIAZ, Karosa , Praga, Kovohutě , Dřevona , sklad Spojů, benzínová pumpa Kaučuk, Selekta atd.). Veřejnou vybavenost tvoří hotel naproti nádraží, restaurace a penzion v Blatecké ulici.

Část plochy mezi zimním stadionem a provozovnami při Chloumecké ulici patří zahrádkářské kolonii, podobně jako v jižní části území při pravém břehu Pšovky. Zde zahrady, louky a orná půda doplňují stabilizovano rodinnou zástavbu při Blatecké ulici. Tato území tvoří v návrhu páteř územního systému ekologické stability. Na tuto páteř navazují plochy veřejné a soukromé zeleně, tyto plochy jsou vyznačeny jako nezastavitelné ( prvky ÚSES).V území je v současné době velká stavebí aktivita. Cca 30% plochy v cetrální část Podolí na své urbanistické využití čeká.

Dopravní řešení bude vycházet i nadále z průjezdných komunikací - Blatecké a Nádražní / Řipské jakožto skeletu převádějící zejména tranzitní dopravu ve stávajících uličních koridorech. Celé území je navrženo do ochranného pásma památkové zóny. Stavební pozemky jsou vymezeny v rámci nově formulované regulace dnes extenzivně využtých ploch. Plochy dynamické jsou vymezeny v oblastech se špatnou úrovní urbanisticko architektonického řešení areálů. Plochy nedotknutelné jsou vymezeny jako prvky ÚSES a interakční plochy (využity jako zahrady). Rozvojové plochy jsou - bloky , 2, 4, 11, 17, 15, 14, 19, 22, 36, 37, 38, 41, 44 a část bloku 1. Dynamické území tvoří blok 1. Bloky leží po obou stranách toku Pšovky. Podél Pšovky je navržen nezastavitelný pás zeleně - veřejná zeleň (parky ) a přírodní zeleň (bloky - nebo jejich části - 21, 27, 20, 29, 17, 16, 30, 31, 35, 13, 34, 42, 9, 10, 8, 5, 6, 7, 3, 45, 44, 48, 1, 47). Celá zelená enkláva je součástí biokoridoru s vloženým biocentrem. Vyšší vybavenost je stabilizována. Veřejné prostory jsou v jižní části doplněny kolmými koridory na ulici Bezručovu (Mladoboleslavskou). Je navrženo nové pěší propojení přes Pšovku. V severní části jsou navrženy komunikace a rozvojové plochy a plochy pro dostavbu.

ROUSOVICE Městská část Rousovice je vymezena na východě a jihovýchodě hranicí administrativního území v oblasti zastavěného území Velkého Borku, na jihu administrativní hranicí města podél Labe, dále objektem cukrovaru a jeho plochami na jihu a jihozápadě, vlečkou cukrovaru a na severu odbočkou trati do Mělnické Vrutice.

Tato původně samostatná obec byla roku 1923 spolu s Pšovkou a Mlazicemi připojena k Mělníku.

Nejjižnější městskou část charakterizuje zastoupení celé škály typů zástavby. Od areálu nejstaršího průmyslového závodu a plochy provozoven, přes pozemky střední učňovské školy, panelové sídliště, stabilizované plochy rodinného bydlení uličního vilového charakteru, až po území s vinicemi, sady, ornou půdou, zahrádkářskými osadami a typickz lužní vegetací podél meandrovitého toku Pšovky.

Převládající nízkopodlažní zástavba rodinných domů je ve stabilizované formě soustředěna ponejvíce v oblasti vymezené ulicemi Mladoboleslavskou, Italskou a Pražskou. Další dílčí enklávy se dají nalézt po obou stranách Mladoboleslavské, směrem na jihovýchod, v ulicích Ve žlábkách, ve Valdštejnské, a jižně od Italské. Rovněž nástupní prostor města vpravo od Pražské je stabilizovaný, vilového charakteru.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 47 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Oblast severovýchodně od Mladoboleslavské až k potoku Pšovce má venkovský ráz. Zachovala se zde náves s vysokou zelení, nepravidelná síť ulic, obytné objekty vytvářející spolu s hospodářskými budovami uzavřené nebo polootevřené dispozice. Více než 50 % plochy je tvořeno zahradami nebo je jinak zemědělsky využíváno. Několik bývalých usedlostí a přilehlých pozemků na severu starých Rousovic je využíváno jako provozovna (Správy a údržby komunikací, zahradnictví).

Další formou bytové zástavby je sídliště. Skupina osmipodlažních panelových domů byla vystavěna v centrální části Rousovic (sídliště Slovany). Sousedství mu tvoří zahrádkářská kolonie a zemědělsky využívaná půda (v ochranném pásmu vysokého napětí). Velké plochy pozemků východně od Vinohradské jsou využívány převážně jako zahrádkářské kolonie, narušené podél ulic Mladoboleslavská, Ve žlábkách a Na stráni enklávami stabilizované vilové zástavby. Území jihozápadně od potoka Pšovky je zemědělsky intenzivně využíváno. Tvoří je soukromá políčka a bývalý areál Sempry se skleníky. Porosty mezi oběma rameny potoka a mezi potokem a železnicí mají charakter lužní vegetace - střídají se lesy a louky s občasnými solitery vyšší zeleně. Trojúhelníkový výběžek intravilánu na jihu Rousovic, obklopený poli a vinicemi, je vyplněn extenzivním typem vilové zástavby. Nabízí se zde možnost dalších stavebních aktivit. Další shluk různých forem využití území nalézáme v oblasti vymezené ulicemi Pražskou, K učilišti, Ve žlábkách, Vinohradskou a vinicemi na jihu. Významnou výškovou dominantou jsou zde 3 bodové objekty hotelu a ubytovny Ludmila, v jejich sousedství načíná areál středního odborného učiliště a urbanizovaný veřejný park propojený se zbytkem borového lesíka. Ohrazený park kdysi patřil k budově Valdštějnského lisu, nesoucího znaky barokního slohu, dnes začleněného do areálu STS. Na lesopark navazuje již zmiňovaný oplocený zemědělský areál s honosnými administrativními objekty a hospodářskými budovami.Zbytek území vyplňují ovocné sady prostřídané loukami i skupinami neužitných dřevin.

Rozsáhlý areál cukrovaru - nejstaršího průmyslového podniku ve městě ze 2. pol. 19. stol. - byl vybudován v úzkém pásu území mezi Labem a hlavní příjezdovou komunikací Praha - Mělník, je obsluhován vlečkou oddělující městskou část Rousovice od částí Mělník - centrum a Podolí. Úzký blok mezi vlečkou a Cukrovarskou ulicí nemá vyhraněný charakter, je zde zastoupen areál Uhelných skladů, několik nevyužívaných budov bývalé polikliniky, zvlástní škola, dva činžovní domy a parkoviště zaměstnanců cukrovaru.

Občanská vybavenost městského významu je zastoupena již zmiňovanou střední učňovskou školou a hotelem Ludmilou, místní vybavenost je soustředěna v místech koncentrované bytové výstavby - v severní části ulic Mladoboleslavské a Cukrovarské (drobná obchodní síť), větší prodejny potravin jsou v Italské ulici. v sousedství sídliště byla vybudována mateřská škola a knihovna. Vybavenost doplňuje penzion, restaurace a zvláštní škola.

Území je stavebně nesoustředěné. Funkčně jej tvoří převážně smíšené obytné území (zejména podél hlavních komunikačních tahů), čistě obytné území na rozvojových plochách v náhorních a úbočních partiích, dále pak provozovny a produkční plocha cukrovaru. Těžiště území lze najít v prostoru koridoru ulice Mladoboleslavské, kde navrhujeme podporovat rozvoj centra maloobchodu a služeb a v ulici Italské.

Rozvojové plochy jsou vymezeny v prostoru podél Pražské, v prostoru „Ludmila“, na svazích extenzivně využitých urbanistických bloků, částečně na stávajících vinicích a pěstebních plochách , jež je vyvázáno na ulici Ve žlábkách.

Dopravně dnes leží městská čtvrť na hlavních tazích z Prahy a Mladé Boleslavi. Uliční profil spojky Pražské a Mladoboleslavské (dopravně řešena jako dva jednosměrné koridory) enormně zatěžuje obytné území v údolní poloze. Návrh vymezuje novou stopu spojky Pražská - Mladoboleslavská v souběhu s trasou vlečky cukrovaru. Urbanistické bloky v trase jsou určeny k demolici. Pokračování trasy je přes tok Pšovky do prostoru Blata.

Dopravní skelet je v návrhu doplněn koridorem přeložky silnice I/9 , včetně křížení a návrhu vedení komunikace I/16. Území Rousovic má význam ekostabilizační v oblasti toku Pšovky. Prostor Rousovic je při ulici Mladoboleslavské, Ve Žlábkách a Vinohradská modifikován návrhem veřejných prostorů a blokové struktury s možnostmi dostavby bloků (bloky 25, 26, 39, 40, 43, 45, 50, 51, 52, 56, 58, 60, 61, 62, 63, 64, 66, 69, 74, 78, 101, 132) . Na západní straně je

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 48 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

území regulováno návrhem nové stopy Cukrovarské ulice a stávající ulicí Cukrovarskou (bloky 12, 15, 17, 19). Na území Rousovic je navržen objekt veřejně prospěšné stavby - náhrada školy za demolici u cukrovaru, blok 25.

BLATA (BLATA - NEUBERK) Blata jsou okrajovou částí města. Rozprostírají se severovýchodně od železniční tratě.

Území je charakteristické různorodostí zástavby. Poměrně kompaktní plocha rodinného bydlení je vymezena ulicemi Kokořínskou a Lhoteckou. Doplňuje ji několik menších provozoven. Drobná vybavenost ve formě obchodů je soustředěna podél hlavní komunikace - Kokořínské ulice. Rozsáhlé území na jihovýchod od lhotecké ulice je využíváno výhradně jako velkosklady provozoven.

Prostor vymezený ulicemi Chloumeckou, Dobrovského, železniční trtí a Kokořínskou je využíván převážně jako orná půda. Velký areál je situován v přímé návaznosti na vlečku a prostřednictvím komunikace na ulici Kokořínskou. Svými výškovými objekty průmyslového charakteru se areál stal významnou negativní dominantou. V bezprostředním sousedství bylo realizováno šest řadových sekcí domů. Trojúhelníkové území mezi tratí, Chloumeckou ulicí a Dobrovského vyplňuje provozovna jatek a zahrádkářská kolonie.

Významné jsou areály skladového a komerčního využití na severozápadě území. Toto území je v návrhu doplněno a regulováno.

Pozemky v severní části Blat jsou pokryty velmi rozvolněnou zástavbou vilového charakteru, řídce prostřídanou rekreačními objekty. Převažující je pro zemědělské činnosti - jsou zde situovány zahrady a pole. Na severním okraji území se nalézá prostor bývalého židovského hřbitova.

Významný je areál Neuberka. Zámek s anglickým parkem je využíván střední zemedělsko technickou školou. Přilehlé pozemky patří z větší části školnímu statku, zbylá plocha je využívána jako soukromé zahrady a pole, částečně pro zahrádkáře. V oblasti usedloti Na podkově se rozvíjí chov ušlechtilých koní. Jsou zde výběhy, cvičiště, překážková dráha.

Dopravně si ponechají hlavní dnešní komunikace svůj význam, zejména ulice Kokořínská a Chloumecká, které návrh stabilizuje a jež tvoří důležité křižovatky s přeložkou 1/9. Roli dnešní ulice Dobrovského by měl převzít paralelně navržený koridor. Kokořínská ulice tvoří osu I. řádu, Chloumecká a dobrovského jsou vymezeny jako osy II.řádu. Průjezdná doprava je vedena severněji - po spojce Blata - Průhon. Tato stopa je navržena v průběhu trasy k zahloubení a zakrytí, aby nebyly narušeny hodnoty areálu Neuberka. V trase nejsou demolovány objekty.

Návrh doplňuje území o urbanistické bloky v oblasti mezi ZZN a jatkami, s možností využití vlečkového hospodářství, dále v oblasti jihovýchodně od Kokořínské a v oblasti severní, kde je doplněn minimální rozvoj v části území podél ulice Chloumecké. Základní osnovu pro doplnění ploch v oblasti mezi ZZN a jatkami tvoří ulice Dobrovského a nová souběžná ulice s Dobrovského. Od hlavních páteří ulic se odvíjí nová regulace bloků.

Území na jihozápadě má převážně smíšený nebytový chatakter, na severovýchodě má charakter obytný ( k ulici Dobrovského ). Bloky jsou vymezeny zejména jako rozvojové. V oblasti jihovýchodně od Kokořínské ulice dochází k doplnění uliční sítě ve směru k nově navržené obchvatové komunikaci Blat. Území má charakter rodinného bydlení. Plochy jsou definovány jako čistě obytné území. Bloky jsou vymezeny zejména jako rozvojové. Plochy ve směru k obchvatové komunikaci jsou definovány jako nezastavitelné. Návrh vymezuje jednotlivé prvky ÚSES, biokoridory jsou vesměs nově navržené. V rámci základní regulace je vymezena nová zelená osa města od nádraží (s pěší lávku přes kolejiště) do oblasti centra Chloumku. Do prostoru zastavěného území je vložena nová struktura obslužných komunikací. Prostor Blat je regulován ve třech prostorech . Kolem ulice Nová Dobrovského jsou navrženy bloky rozvojové - určené pro zástavbu (bloky 85, 86, 94, 97, 96, 101, 102, 103, 104) a bloky dynamické 84, 88, 93, 98, 105, 106. Na severu území jsou vymezeny bloky dynamické a rozvojové pro

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 49 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK doplnění zástavby nebo zástavbu novou (bloky 99, 100, 114, 113, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 110, 111, 121, 123, 131, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 192, 208, 207, 201). V rámci návrhu jsou navržena nezastavitelné bloky s parkovou úpravou (bloky 95, 87, 73, 61).

MALÝ BOREK Městská část se rozkládá v klínu vytvořeném dvěma železničními tratěmi v jižní části administrativního území. V pásu vymezeném ulicemi Řepínskou a V zahrádkách vznikla stabilizovaná zástavba vilového charakteru, narušená na dvou místech zemědělskými provozovnami.

Trojúhelníková málo udržovaná plocha v severní části popisovaného území, lemovaná podél Řepínské ulice řadou topolů je tvořena loukou se solitery vysoké zeleně. Část plochy při ulici U borku je oplocena a využita jako sklad stavebního materiálu, nad ní bylo upraveno malé hřiště. Na rozsáhlých pozemcích při trati na Všetaty se rozprostírají louky se solitery zeleně a v nejjižnější části lesní porost. Území plně spáduje k oblasti Velkého Borku, proto zde nenavrhujeme vlastní centrum. Prostor Malého Borku představuje nejmenší městskou část Mělníka, tvořící spojovací článek s Velkým Borkem. Území je tvořeno venkovskou smíšenou zástavbou. V této městské části není navržen rozvoj - území je zcela stabilizováno. Jižní a západní část území tvoří krajinné zázemí podél toku Pšovky, je zde stabilizován biokoridor s lokálním biocentrem. Chráněny jsou mokřady Pšovky podle ramsarské úmluvy.

CHLOUMEK Městská část Chloumek je vymezena na severu, západě a jihozápadě hranicí administrativního území, jihovýchodní hranici tvoří zastavěné území a územní rezerva rozvoje Chloumku. Na severu je Chloumek ohraničen souvislým lesním porostem, na východní straně je další rozvoj obce omezen ochranným pásmem rozhlasového vysílače a retranslační televizní věže Mělník. Další výstavba směrem na jih při chloumecké ulici je částečně omezena ochranným pásmem vodojemu.

Zástavba této městské části Mělníka je situována na severovýchodním okraji města - na území tzv. Mělnického prolomu, ve vzdálenosti asi 3 km od centra. Kompaktní zástavbu reprezentuje v této části pouze vlastní intravilán Chloumku.

Převládající zástavbu tvoří rodinné bydlení. Typologicky převládají soliterní rodinné domky, řidčeji pak domky řadové a atriové. Řídce vniklá vybavenost je soustředěna kolem prosoru areálu Nejsvětější Trojice. Prodejna potravin je na křižovatce ulic Trojická a Otakara Johna. Z hlediska další bytové výstavby jsou v zastavěné části značné územní rezervy. Jde zejména o uvolněné pozemky zemědělské výroby v centrální části území a plochy zemědělských pozemků.

Novou regulací jsou vymezeny uliční koridory a centrální prostranství městské části. Zastavěné území Chloumku je regulováno zásadním způsobem v západní části, do území celého Chloumku je vložena struktura průjezdných obslužných komunikací. Jako dynamické a rozvojové jsou navrženy tyto bloky: 1, 3, 5, 6, 7, 8, 12, 13, 14, 16, 17, 21, 22, 23, 24, 25, 30, 34, 35, 36, 37, 39, 40, 41, 42, 32, 47. Na jihu území jsou navrženy nezastavitelná území parků (bloky 1, 15, 38). Územní systém ekologické stability se vyhýbá zastavěnému území. Přehled změn: lokalita Z XVI – Změna zastavitelných ploch bloku 30 Chloumek s předpokládanou změnou využití pozemku 7234/8 (k.ú. Mělník) z návrhu občanská vybavenost na plochu pro výstavbu rodinných domů - "smíšené obytné území".

PŠOVKA Kdysi samostatná obec byla roku 1923 připojena k Mělníku. Leží při ústí stejnojmenného potoka do Labe severozápadně od zámku. Na jihu a jihovýchodě je ohraničena tratí.

Tato část města existovala jako osada už ve 13. století. Kdysi zde byla tvrz, ve 13. století byl při starším kostele sv. Vavřince v dnešní Čertovské ulici založen augustiánský klášter. Roku 1421 byl husity vypálen, později obnoven a v průběhu 118. století po několika starších úpravách hodnotně barokizován. Roku 1789 byl Josefem II. zrušen, dnes je využíván jako integrovaná střední škola a domov mládeže. Bývalý klášter s kostelem a márnicí je zahrnut do Státního seznamu nemovitých

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 50 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK kulturních památek. Další významnou budovou je rodný dům viktora Dyka (č.p. 84), na jeho průčelí je umístěna pamětní deska.

Pro tuto městskou část je charakteristická nízkopodlažní zástavba obklopená prstencem průmyslových podniků a provozoven napojených na vlečky. Mezi největší patří areál Českých přístavů, a.s., Mefrit mělník, Stavby mostů Praha, a.s., Technické služby města Mělníka, Erwin Junker, Autosalon Roubíček.

Nejkompaktnější bytová výstavba je soustředěna podél Českolipské ulice, úsek jižně od ulic Čertovská - Panešova má blokový charakter. Zde je také největší hustota obchodů. Vybavenost je poměrně pravidelná v obytné části území (střední učňovská škola, dvě ZŠ, MŠ, dvě fotbalová hřiště, pošta, restaurace, sokolovna a tenisovými kurty apod.). V jihovýchodním cípu Pšovky, vymezeném železničními tratěmi leží zajímavá obytná enkláva soustředěná kolem trojúhelníkového náměstí B. Němcové. Uliční síť byla narušena novou komunikační přeložkou ve směru východ - západ od nového mostu. Individuální výstavbě slabě konkuruje skupina činžovních domů v Sokolské ulici.

V prostoru mezi tratí a novou přeložkou I/9 jsou poměrně velké územní rezervy pro novou bytovou výstavbu. Dnes jej tvoří převážně zahrady, pole, zahrádkářské kolonie, na několika místech v ulicích kolmých na železničních trať je souvislejší výstavba rodinných domů. Na konci ulice Na průhoně jsou dva činžovní domy. Pozemky severně od přeložky I/9 jsou využívány převážně jako zahrádkářské kolonie, zahrady, pole a extezivní individuální rodinná zástavba. Tato městská část má velký podíl zastoupení produkčních a velkoobchodních areálů, zejména v oblasti ústí Pšovky do Labe. Obytné území je vesměs soustředěno mezi ulici Českolipskou a železniční tratí.

Ulice Českolipská tvoří hlavní dopravní i městskou páteř, má charakter městské třídy (osa I. řádu). Podél koridoru se nachází základní veřejná vybavenost - maloobchdní síť, stravovací a ubytovací zařízení, zdravotnická a školská zařízení. Otevřením prvního úseku přeložky hlavní komunikace I/9 se již dnes zklidnila doprava v koridoru Českolipská. Významná je ulice Nad dráhou, která tvoří v návrhu osu severní části území.

V rámci návrhu jsou vymezeny rozvojové plochy zejména pro bydlení (mezi železniční tratí a přeložkou). Na doteku s klášterem je vymezena parková plocha. Dynamická území jsou vymezena v rámci nevhodně urbanisticky a architektonicky řešených areálů. Prostor Pšovky je v územním plánu v podstatě stabilizován. Městská část se částečně rozkládá zastavěným územím v inundační oblasti Q 100 - jihozápadní část. Rozvojová a dynamická území jsou vymezena bloky 64, 2, 6, 136, 139, 79, 78, 77, 76. Územím Pšovky prochází podél toku Pšovky lokální biokoridor. Nadregionální biokoridor vede podél toku Labe na zápdní straně území.

MLAZICE Obec Mlazice byla připojena k Mělníku v roce 1923. Na jejím území, směrem ke dnešní části Vehlovice došlo k významnému archeologickému nálezu valounové industrie ze starší doby kamenné. Osu městské části tvoří ulice Českolipská /Rumburská (osa I. řádu), která je dále sdružena s tělesem železniční tratě. Dále je území proťato přeložkou I/9. Dopravně významné jsou koridory terénně spádující k ulici Českolipské (Nad kamennými závorami, Strážnická), ev. ulice Nad dráhou, která doplňuje dopravní funkci ulice Českolipské - tzn. rozvádí dopravu v severním sektoru městské části. K tomu, aby bylo tyto funkce možno naplnit, je třeba technicky změnit nebo doplnit stávajííc podjezdy pod přeložkou I/9. V území převládá individuální rodinná zástavba. Vybavenost je ponejvíce soustředěna podél ulice Českolipské. Jsou na ní soustředěny - základní škola, mateřská škola, restaurace, obchody se základními potřebami a zbožím. Zástavba severně od ulic K přívozu a Strážnická je spíše extenzivního chrakteru, převažuje rozptýlené bydlení v rodinných domech, prostřídané arály provozoven. Velké plochy uvnitř intravilánu tvoří vinice, zahrady a pole. V západním okraji se rozkládá přístavní zóna dnes s provozovnami. Velké plochy uvnitř intravilánu tvoří vinice, zahrady a pole. Při Strážnické ulici, na východ od nové přeložky I/9 se rozprostírají dva výrobní reály - LIAZ a TDV. Zástavba na jih od ulic K přívozu a

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 51 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Strážnické je hustší a stabilizovanější. Převládá forma rodinných domků, doplněných drobnou občanskou vybaveností a na východ Českolipské s několika areály provozoven. Nejrozsáhlejší z nich je areál přístavu, loděnice a areál ČSAD, který je navržen na změnu funkce. Návrh ruší navazující zemědělské provozovny. Na severu je lokalizována ČOV. Území podél ČOV má význam nadregionálního biokoridoru.

Území severně od přístavu je součástí nadregionálního biokoridoru s lokálními biocentry. V rámci návrhu je vymezen prostor výhledového umístění obchodně výrobní zóny. Rozvojové a dynamické bloky jsou - 47, 54, 55, 67, 68, 307, 303, 241, 240, 242, 243, 245, 246, 249, 260, 261, 262, 263, 259, 224, 291, 294, 86, 87, 202, 204, 205, 209, 210, 53, 52, 54, 55, 57, 58, 268, 270, 277, 278, 279. Prvky ÚSES jsou vedeny na severu a na západní straně městské části neurbanizovaným územím, v rámci urbanizovaného území jsou vedeny na rozhraní městských částí Pšovka - Mlazice a Pšovka - Vehlovice.

VEHLOVICE Mětská část je vymezena na severu a východě hranicí administrativního území, ostatní hranice prochází krajinným zázemím mezi Vehlovicemi a Mlazicemi. Tato městská část je charakteristická členitým terénem svahy a roklinami. Historické jádro obce je tvořeno soustředěnou výstavbou venkovského charakteru. Většina území je pokryta řídkou, rozptýlenou zástavbou. Územní rezervy pro další rozvoj rodinného bydlení existuje. Pro rozvoj jsou však navrženy minimální plochy.

Městská část Mělníka jako jediná vymezená svým katastrálním územím, má venkovský charakter - smíšené venkovské území a charakter čistě obytný. Rozvojové a dynamické plochy jsou - bloky 24, 25, 26, 27, 42, 13, 130, 136, 135, 143, 149, 150, 153, 154. Prvky ÚSES jsou vymezeny na západním okraji, na rozhraní Vehlovic - Mlazic a ve volné krajině. Sever území náleží k přírodnímu parku Rymáň.

Plochy bloků s regulativy jsou vymezeny v plánu Funkčního využití a Akčním plánu.

B.POPIS KRAJINY - NEZASTAVĚNÉ A NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ Vymezení Krajinou rozumíme území, které není souvisle zastavěné, ani jinak intenzivně urbanizované. Krajinu tvoří zemský povrch přirozeně vzniklý geologickými pochody, s vegetačním krytem a živočišstvem. Ráz krajiny je utvářen (přetvářen) činností člověka. Prvky krajiny města Mělníka tvoří komplexy lesů a ostatní vysoké zeleně, vodní toky a plochy, rekreační a příměstské lesy a zemědělsky obhospodařovaná území. Následné členění krajiny vychází z účelového pohledu územního plánu a charakteru základních prvků: a) příměstské lesy b) volná krajina c) zelené linie (pásy) d) zelené cesty e) parky f) vodní prvky

PŘÍMĚSTSKÉ LESY Jsou kompaktní enklávy vysoké zeleně v kontaktu s obytným územím města; jsou součástí územního systému ekologické stability (ÚSES). Všechny lesy na katastrálním území města jsou kategorie "Lesy zvláštního určení" (vyhl. 13/78 Sb. Ministerstva lesního a vodního hospodářství z 30.3.1987), lesy v severní části katastru Vehlovic se nacházejí na území přírodního parku Rymáň. Lesy spravuje Lesní správa Mělník (státní podnik Lesy České republiky) , část ploch je nyní postupně předávána v rámci restitucí soukromým majitelům (ca. 50% celkové výměry). Seznam a popis:

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 52 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- systém lesních porostů Rokelského dolu (Rokelský důl, část. Vehlovický důl, Oběšenecký, Pšovský), nacházejících se na katastrálním území Vehlovic. Jedná se o enklávy vysoké zeleně v prostorech jednotlivých dolů, resp. na mezích. Stáří porostů se pohybuje od 25 (některé výsadby v Rokelském dole) až po 100 let (borovice černé nad rozbořenou usedlostí). Převažující dřevinou je trnovník akát. Jinak se jedná o lesy, mající (v kontextu celého úze mí) velkou hodnotu z hlediska rekreačního využití (ale i ekologické stability - viz. ÚSES). - Vehlovice - Na skalkách (u vodárny) Porosty stáří ca. 40 - 60 let. Hlavní zastoupení duby, resp. trnovník akát. Menší význam pro rekreaci (skladba porostů, umístění lokality). - Mlazice - Na nouzově (za Liazem) Duby, borovice lesní. Jádro les. porostů staré ca. 40 let. Z hlediska rekreace se jedná o cenné porosty. - Rožkovo údolí Lesní, často obtížně průchodné partie, prudké srázy. Většinou habrová doubrava, časté akáty. Rozmanitá stanoviště (sluneční expozice, svahovitost...), zastoupena různá společenstva. Lesní stezky často využívány pro jízdu na koních.

- Na ráji Lesní porosty ve stáří ca. 40 let. Jedná se převážně o bory (borovice lesní) a borové doubravy. Z hlediska rekreace cenné. - Vehlovická a Mlazické tůně Poměrně rozsáhlé topolové luhy na pravidelně zaplavovaném alluviu, resp. vrbotopolové luhy na trvale převlhčeném alluviu. Jedná se převážně topolovou monokulturu, starou ca. 40 let. Jde o území, poznamenané činností armády, dnes re kreačně hodně využívané (rybolov, procházky, projížďky, kou- pání), a z tohoto hlediska není složení porostu optimální. - Chloumek včetně porostů za hřbitovem Převážně kyselý dubový bor, místy habrová doubrava na píscích. Porosty různého stáří, často až 100let. Území je z hlediska rekreace ideální (je také intenzivně využívané), navíc je v těsném kontaktu s bydlením, jen je nutno obnovit značení cest (naučná stezka). - Chloumek - vysílač Území je nepřístupné (oploceno) a je vyňato z lesního půdního fondu. Většinou se jedná o borovou monokulturu. V jižní části nové výsadby borovice černé. - lesy Borek Jedná se o lesy a lesíky, převážně borové, na okraji zemědělsky intenzivně obhospodařovaného území, z hlediska rekreace cenné. Jsou napojeny značenými cestami na systém zelených cest. - porost okolo pramene Světice Jedná se o plošně nevelké území. I když není přímo na systém zeleně napojeno, zasluhuje si minimálně probírku podrostu. - lesíky u tratě - Velký borek Jedná se o porosty převážně lužního charakteru (výskyt pře vážně vrby bílé, olše lepkavé). Území je z části trvale pod máčené, nemající pro rekreaci většího významu. - Rousovice - les podél Pšovky (horní část toku) Lesy, mající velký význam z hlediska ekologické stability území. Jsou sice obtížně průstupné, ale i z hlediska rekreace velmi cenné. Častá prameniště. - Mlazice - u zahradnictví - porost u ústí Pšovky do Labe

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 53 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

VOLNÁ KRAJINA (zemědělsky obhospodařovaná území s rozptýlenou zelení, příp. vodními toky s jejich doprovodnou zelení) - důsledně chránit ZPF a to zejména - vymezené plochy nejvyšších bonitních tříd - vinice

ZELENÉ LINIE (PÁSY, ŘETĚZCE) Jsou spojité pásy zeleně v přirozených koridorech, spojující spolu se zelenými cestami krajinu, městskou zeleň a parky. Linie jsou často navrženy jako doprovodná zeleň vodotečí (Pšovka) a v mnoha případech jsou součástí navrhovaného systému ekologické stability. Z navrhovaných linií se jeví nejdůležitějšími dosadby a vybudování těchto zelených pásů - a) podél Pšovky b) z Podolí (nádraží ČD) přes Neuberk na Chloumek Seznam : - Na ráji (od krematoria dolů do Mlazic k MS) - zelený pás podél Pšovky na východě území - zelený pás podél Pšovky (na obou březích) mezi ul.Klášterní a Vodárenská (za koupalištěm a sport. areálem a na levém břehu vstupuje do nového "Centrálního parku") - lze využít stávající zeleň - úsek Vodárenská - Jiřího z Poděbrad, oboubřežní, na levém břehu navrhovaná park. úprava u autobus. nádraží - - úsek Jiřího z Poděbrad - Kokořínská, oboubřežní - Kokořínská - vlečka do cukrovaru, pravobřežní - vlečka - Staré Rousovice (most přes Pšovku ul. Mlýnská) - Rousovice - horní úsek Pšovky - ul. Bezručova (úsek Vodárenská - Klášterní) - pěší tah Podolí (nádraží ČD) - Chloumek - úsek od nádraží ČD (přechod lávkou) k Neuberku - Neuberk - Chloumek + navrhovaná zeleň v novém centru Většina navrhovaných zelených pásů slouží jako biocentra a biokoridory.

ZELENÉ CESTY Jsou významné pěší, ev. cyklistické rekreační trasy, tvořící v městské struktuře ucelený systém. Zelené cesty spolu se zelenými liniemi propojují krajinu a enklávy masivní městské zeleně a parků. Hlavními prvky zelených cest jsou značené turistické cesty, dále upravené trasy chodníků, běžecké a cyklistické trasy, vodní prvky a intenzivní zeleň realizovaná ve všech formách (stromořadí, enklávy vysoké zeleně, rozptýlená zeleň, keřový porost, zeleň v přenosných nádobách , popínavá zeleň). Kritickými body označujeme místa nebo úseky, vyžadující při realizaci zvýšenou péči (výsadby, dopravní řešení). SYSTÉM ZELENÝCH CEST : Celý systém je založen na hlavních (nosných) cestách procházejících územím zhruba ve směru osy železniční tratě. Tyto cesty nepřekonávají (s jedinou výjimkou Rožkova údolí) větší výškové rozdíly. Rastr je pak doplněn ve směru kolmém k výše uvedené ose cestami příčnými. Popis Polabská cesta Lemuje tok Labe - vstupuje do města od jihu (zelená turistická značka) na terénní vlně nad Labem do Rousovic, pokračuje podél Labe (vyjma neprůchodný úsek Rybář, Pšovky a části Mlazic - přístavu). Z

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 54 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK katastru města vychází u Labe,pod tratí ČD a pokračuje dále do Liběchova. V úseku Polabských sadů cenné výhledy. Průběh: zelená tur. značka: Brabčov - lesopark Rousovice - Sady na Polabí ( přeložka tur. značky, průchod za cukrovarem je po lávce mezi Labem a cukrovarem - Vrázova vyhlídka - Rybáře - Okrouhlík (ul. Plavební) - Pšovka sv. Vavřinec (ul. Nůšařská, Čertovka) - Vehlovická tůň (po Českolipské ulici) - a dále podél Labe do Liběchova. Kritické body: přechod přes Pražskou ulici, průchod lávkou za cuk-rovarem a prakticky celý úsek Rybáře - Vehlovická tůň Vehlovická a Mlazické tůně Napojena na C1, má výrazně rekreační charakter, jedna větev cesty lemuje tok Labe, druhá jde podél tůní (vých. břeh) Průběh: Mlazice C1 (ul.Na ráji,Labská) - Mlazická tůň - Vehlovická tůň - C1 (za Vehlovickou tůní) Kritické body: ulice Labská a Přístavní Niva Pšovky - Vehlovice Probíhá podél páteře území - resp.nivou Pšovky, dále (zelená tur. značka) pak podél tratě ČD (ulicí Dobrovského a Nad dráhou), a z Mlazic vystoupá do Vehlovic. Průběh: Skuhrov (zeleným pásem nivy Pšovky) - Zimní stadion a dále po zelené tur. značce - zastávka ČD Mlazice - Vehlovice U křížku (C6) Kritické body: Kokořínská ulice (přechod), ul.Klášterní - přechod tratě ČD, celý úsek ul. Dobrovského Neuberk - Na ráji - Vehlovice Tvoří vlastně "mezicestu", jdoucí po terénní hraně, z velké části na rozhraní intra- a extravilánu. Na katastr města vstupuje po žluté a zelené tur. značce. Průběh: Na bílých březích - rozvodna - Neuberk - Na ráji - Rožkovo údolí - Vehlovice C3 (V Kroupovci) Kritické body: přechod Kokořínské ulice, Nad vraštilkou (přechod Stážnické ulice Na vrších - Pšovka Jde větší část po ulici Dobrovského, což bude klást větší nároky na bezpečnost (oddělení od automobil. provozu). Lze uvažovat o jejím využití zejména cyklisty. Průběh: Na vrších (rozcestí - Li 11 - C3 (zelená tur. značka) Kritické body: přechod Kokořínské ulice - celý průběh ulice Dobrovského lesy Borek - Chloumek - Vehlovice Celá trasa je vedena po zelené turistické značce, zejména přírodním prostředím a má výrazný rekreační charakter. Cenné panoramatické pohledy. Průběh: lesy Borek - lesy Chloumek - les Mlazice (nad Rožkovým údolím) - okraj Rokelského dolu - a dále směr Liběchov Kritické body: přechod Kokořínské ulice Staré Rousovice - Velký Borek Průběh: Staré Rousovice ( - přechod přes Pšovku, ul.Okružní) - ul. V zahrádkách (Dětský koutek) - a dále směr Velký Borek Kritické body: ul. Okružní, přechod žel. trati Brabčov - Malý Borek Průběh: C1 Brabčov - Skuhrov (mimo katastr) - C3 - Malý Borek,C7 (Dětský koutek) Kritické body: přechod Mladoboleslavské ul., prakticky celý průběh ulice ze Skuhrova do Velkého Borku

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 55 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Rousovice - Na vrších Průběh: C3 Staré Rousovice - C4 Na vrších. Cesta vede po žluté turistické značce. Kritické body: přechod žel. trati, přechod Řepínské ulice. Železniční stanice Mělník - centrum města Průběh: žel. stanice - (autobusové nádraží) - (kpt. Jaroše) - Karlovo náměstí. Cesta je vedena po červené tur. značce. Kritické body: přechody ulic Nádražní, Bezručovy a Fibichovy. Vrázova vyhlídka - Náměstí míru - koupaliště Průběh: Mrázova - Vinohrady - zámek - Náměstí Míru - Jungmannovy sady - Zimní stadion . Cesta je vedena po zelené tur. značce. Kritické body: přechod Tyršovy a Bezručovy ulice, částečně úsek ulice Fügnerovy. Na bílých březích - Mezi homolkami Průběh: Na bílých březích ( žlutá turistická značka) - zelená tur. značka. Chloumek: centrum - hřbitov Průběh: navrhované nové centrum Chloumku - les Chloumek ,zelená tur. značka. Naučná stezka Chloumek. Podolí - Chloumek Součástí spojky je i propojení s farmou jezdeckého oddílu. Průběh: tok Pšovky - ul. Komenského - les Chloumek (zelená tur. značka) Kritické body: přechod ulice Řípské, Dobroského a Lesní,trati ČD, ale vzhledem k automobilové dopravě i celá zbývající část ulice Chloumecké. Chloumek, Zemědělská ulice Průběh: ulicí Zemědělskou Na ráji - Chloumek Průběh: Na ráji - Chloumecký les (po zelené tur. značce) - a dále směr Střednice Kritické body: první část Mlazice - Na Ráji Průběh: Mlazice, křižovatka Českolipská x Labská - Nad dráhou - Mateřská školka (ul. Na Ráji) Kritické body: přechod trati ČD Mlazické tůně - Rožkovo údolí Průběh: Staré Mlazice, Českolipská (kaplička),zastávka ČD Mlazice - Rožkovo údolí (po zelené značce) Kritické body: přechod ulice Českolipské, trati ČD Vehlovická tůň - Malý Liběchov Průběh: podchod pod tratí ČD - Vehlovice - Rokelský důl - Malý Liběchov (mimo katastr) Kritické body: přechod Rumburské cesty Vehlovice - Vehlovický důl Průběh: Vehlovice pod kravínem - vodárna - Vehlovický důl - a dále do Střednice Kritické body: kolem kravína Vehlovice - Rokelský důl - Liběchov

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 56 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Průběh: Vehlovice - Rokelský důl - bývalá usedlost (statek) a dále do Liběchova.

PARKY A MĚSTSKÁ ZELEŇ Seznam a stručný popis: - zeleň u chrámu sv.Petra a Pavla Významné a cenné místo. Chránit. Rozloha 0,1 ha. - zeleň kolem pomníku Karla IV. Významné a cenné místo. Chránit. - Vinohrady Karla IV. Významné místo rozhledu, doplnit rozptýlenou zelení. Rozloha 0,32 ha - Jungmannovy sady (Tyršova ulice) Park na místě bývalých pozemků pod hradbami, velká intenzita využití, ale spíše průchozími. Nedostatečná údržba. Pravděpodobně jediná plocha k rozšíření městské zeleně v centru města - parcely pod hradbami (nejsou majetkem města). Park pokračuje za ulicí Tyršovou málo udržovanou částí (podél ulice Na podhůří). Celkově komplikované místo zasluhující samostatné podrobnější řešení (studii).Rozloha 0,83 ha. - sv. Ludmila (za kostelem, mezi ul. Pražská a Kněžny Emmy) Park založen na místě bývalého hřbitova. Nedávno rekonstruován. Žádné výhrady. Cenné místo klidu v centrální části města. Rozloha 0,1ha. - Husův dům Parčík se nachází na křižovatce ulic Pražské a Krombholcovy. Je v něm umístěn památník generála Swierczewského. Funkce více estetická, než rekreační (provoz na Pražské ulci). Rozloha 0,22 ha. - Kulturní dům Zeleň u Masarykova kulturního domu, mezi ulicemi U sadů, Kapitána Jaroše, Nad Šafranicí a Krombholcovou. Hezké místo s cennými dřevinami, částečně ale znehodnoceno nedostatečnou údržbou. V parku je pomník kapitána Otakara Jaroše. Rozloha 0,75 ha. - Sady Na Polabí (včetně parku u Domu mládeže) Plošně rozsáhlé území na hraně terénního zlomu nad Labem. Má více liniový - promenádní charakter. Pro město (a systém zeleně) je to velmi cenné území, naneštěstí dnes připomínající neudržovaný a velmi zanedbaný lesopark. Velká návštěvnost. Nádherné výhledy. Rozloha 3,92 ha. - park ulice Legionářů - Zádušní Rozloha 0,59 ha. - zeleň na svahu mezi Rybáře a ul. Legionářů - pěší spojka centrum - Rybáře, Brozánky, Hořín). Hojně používaný pěší tah. Rozloha 0,25 ha. - Lesopark Valdštejnský lis (Hotel Ludmila) v Rousovicích Patrné původní založení (velmi kvalitní), naneštěstí narušené pozdějšími zásahy a nedostatečnou údržbou. Množství cenných dřevin. Krásné (plánované) pohledy na centrum. Dnes je součástí parku i borovicový lesík. Je žádoucí rekonstrukce parku, zejména pak parteru. V parku se nachází plastika Satyra. Rozloha 2,63 ha. - Neuberk (areál SZaŠ) Jedná se o privátní pozemky s arboretem. Rozloha 3,14 ha.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 57 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- Park u autobus. nádraží Doplnit jako pěší tah ve směru ul.Jiřího z Poděbrad. Rozloha 2,11ha. - nový "Centrální park" - Podolí - na levém břehu Pšovky, cca v místech dnešní zahrádkářské kolonie. Rozloha 2,05ha. - parková úprava - Centrum - Rybáře Rozloha 2,66 ha. - Náměstí Boženy Němcové - Pšovka Neudržováno. Lokální význam. V parčíku pomníček. Rozloha 0,17 ha. - Sady V. Junka - Mlazice Celkově nevyhovující stav. Vyřešit koncepčně, část navržena k individuální zástavbě. Rozloha 0,63 ha. - zeleň navrhovaného nového centra (náměstí před školou) Chloumek Rozloha 0,22 ha. - jižní okraj zastavěného území - Chloumek (rozloha 2,1 ha) - zeleň u hřbitova a kostela Nejsv. Trojice - Chloumek Vzrostlé staré dřeviny (převážně lípy). Zeleň je udržována. K parku přičleněna enkláva lesa. Rozloha - Blata - nově navrhované plochy zeleně u areálu ZZN. Rozloha 2,1 ha. - Blata - nově navrhovaná plocha uvnitř blokové zástavby. Rozloha 0,55 ha. - Světice - rekonstrukce parku kolem pavilonu. Rozloha 0,81 ha. - zeleň u hřiště ve Vehlovicích Nemá parkovou úpravu, zpočátku nutno odstranit velké množství divokých skládek. Rozloha 0,62 ha. VODNÍ PRVKY Dělíme v zásadě na vodní toky a vodní plochy. Mají zásadní krajinotvorný a ekologický význam,dnes, vzhledem k jejich stavu, lidmi evidentně zcela nedoceněný. I když je obtížné zásadně ovlivnit jejich kvalitu (vody do města přicházejí často už znečištěny) je třeba jejich kvalitu alespoň více nezhoršovat. Labe - dotýká se řešeného území, problémy jsou širšího rázu a významu. Pšovka - má pro město zcela zásadní krajinotvorný význam. Po dozelenění a revitalizaci jejího toku se stane novou zelenou páteří města. Jsou navrženy úpravy na toku Pšovky - vyjímatelné kaskády a boční nádrž. Navrhované vodní plochy v parkových plochách podél Pšovky mají rekreační ale i ekostabilizační význam. Pro jejich zásobování vodou navrhujeme využít pramen Světici a vodu přivést stávajícím, dnes nepoužívaným vodovodem. Vodní plochy : Vehlovická a Mlazická tůň Hlavní zásadou je nezasahování do přirozených úseků toků žádnými úpravami.

Plochy s regulativy jsou vymezeny v plánu Funkčního využití a Akčním plánu.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 58 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

5.5. Demografické předpoklady

Trvale bydlící obyvatelstvo

Mělník celkem - 19 625 muži - 9 595 ženy - 10 030

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Mělník celkem - 10 743 muži - 5 606 ženy - 5 135

Byty celkem - 7 192 bytové domy - 4 732 rodinné domy - 2 427

Prognóza vývoje počtu obyvatel k návrhovému horizontu je 20 000 - 20 300 obyvatel.

Navrhované plochy pro obytnou zástavbu mají rozlohu 92,32 ha. Při úvaze o hustotě obyvatel v charakteru nízkopodlažní zástavby je návrh dimenzován na cca 1 900 bytových jednotek. Navrhované plochy pro zástavbu neobytnou mají rozlohu 35,63 ha.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 59 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

6. DOPRAVA 6.1. Základní informace

Návrh dopravy ÚPN SÚ Mělník vychází ze stanoviska MDS ČR , z poznatků zpracovaných průzkumů a rozborů a konceptu ÚPN SÚ Mělník, z dílčích výsledků a variantních návrhů řešení dopravy, předložené v rámci úkolu „Mělník - dopravní studie " (Atelier Charvát, 1998), z dílčích námětů a poznatků obsažených v konceptu územního plánu pražského regionu (ILF s.r.o. - 1995) i z nových poznatků a zkušeností v oblasti dopravního inženýrství a projektování dopravních staveb. Základní poznatky byly průběžně doplňovány jednáními a odbornými konzultacemi, zaměřenými především na stabilizaci polohy výhledového nadřazeného koridoru silnic č. 9 a č. 16, jež je v prostoru Mělníka rozhodující pro celkové uspořádání a funkční využívání dopravní struktury města. Mimo dopravní souvislosti je poloha trasy určující pro urbanistický rozvoj města.

Širší souvislosti Mělník leží na křižovatce významných dopravních cest - silnici č. 9, č. 16, příp. č. 273, v železniční dopravě na styku dvou tratí, v říční síti na soutoku řeky Labe a Vltavy a upravené splavné říční cestě s přístavy Mělník - Hamburk.

Mimo tyto skutečnosti zde sehrává rozhodující roli význam města v rámci regionu a blízkost Mělníka ku Praze. V těchto přepravních každodenních vztazích se projevuje značná gravitační síla hlavního města Prahy. V opačné relaci je významná rekreační funkce Kokořínska a údolí Liběchovky, kam směřuje převažující část rekreační dopravy ze směru od Prahy. V tranzitních vztazích po silnici č. 9 prochází doprava ve směru od Prahy na Českou Lípu, po silnici č. 16 pak probíhá doprava mezi východními a západními Čechami, po dokončení celistvého tahu dálnice D 8 pak i doprava, směřující na jeden z budoucích transevropských multimodálních koridorů ( vybraný evropský dopravní systém v rámci EU ) Praha - Ústí n. Labem - Drážďany - Berlín.

Tyto skutečnosti se projevují v každodenních i rekreačních přepravních vztazích a zátěžových proudech, které jsou spoluurčující pro návrh vedení nadřazených tras prostorem Mělníka. Na základě směrového sčítání dopravy v roce 1991 (součást generelu dopravy) byl kvantifikován poměr dopravy tranzitní k dopravě zdrojové a cílové, kde doprava tranzitní představuje pouhých cca 30 %. Přestože sčítání dopravy bylo prováděno v roce 1991, lze předpokládat, že výhledově nebudou vzájemné proporce zásadně změněny. Změnu však lze očekávat v dílčím rozprostření intenzit dopravy na jednotlivých silnicích.

Zásadní předpoklady pro tranzitní silniční toky : - Významný podíl dopravy ve směru na Mělník bude po dokončení přestavby silnice I/16 v úseku MÚK Nová Ves - Mělník (investičně připravována k částečné přestavbě jako dálniční přivaděč) převeden ze silnice č. 9 v úseku Praha - Mělník na již realizovanou dálnici D 8 v úseku Praha - Nová Ves s návazností na upravenou trasu silnice č. 16 Nová Ves - Mělník.

- Přesnou kvantifikaci očekávaného podílu dopravy na dálnici D 8 nelze v této etapě prací předložit, neboť modelové představy podle zkušenosti nemusí plně odpovídat skutečnosti. Využívání dálnice ve spojení Praha - Mělník bude otázkou nových řidičských návyků, možností a potřeb řidičů, cíle cesty , apod. (viz Průzkumy a rozbory).

- Dlouhodobě plánovaná čtyřpruhová silnice č. 9 Praha - Mělník je v současných koncepčních úvahách a přepravních potřebách v rámci koncepce silniční sítě ČR i v koncepčních úvahách územního plánu pražského regionu částečně zpochybňována. Bez ohledu na rozhodnutí o jejím konečném výhledovém šířkovém uspořádání je nezbytné zdůraznit, že realizace dálnice D 8 (uvedeno do provozu - říjen 1996) a dálničního přivaděče č. 16 Nová Ves - Mělník bude před eventuální výstavbou čtyřpruhu na silnici č. 9, který není doposud ani zařazen do programu investiční výstavby. Konečné rozhodnutí lze očekávat po dostavbě a uvedení do provozu zmiňovaného dálničního přivaděče ve směru MÚK Nová Ves - Mělnik, kdy bude vytvořeno ideální spojení Praha -Mělník ve stopě dálnice D8, jež ukáže míru odlehčení silnice č. 9 Praha - Mělník a potřeby jejího výhledového uspořádání.

- Výrazná část tranzitní dopravy v relaci Praha - Česká Lípa a dále na SRN, případně Polsko bude po vybudování přeložky Debř - Hrdlořezy a nového napojení silnice č. 38 na rychlostní silnici R4 v Mladé

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 60 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Boleslavi přirozeně převedena do této stopy, která na rozdíl od průjezdu sevřeným údolím rekreační oblasti Liběchovky ( po silnici č. 9) umožní rychlejší a plynulou jízdu.

- V dlouhodobém výhledu po vybudování vnějšího okruhu kolem Prahy (silnice č. 101) lze očekávat, že vztahy mezi východními a západními , příp. severozápadními Čechami, které v současné době mohou kromě komplikovaného průjezdu Prahou probíhat právě po silnici č. 16, budou částečně převedeny do trasy vnějšího okruhu mimo tranzit Mělníkem.

6.2. Městské souvislosti

Doprava zdrojová a cílová Představuje 70 % veškerých přepravních vztahů, které jsou v současné době situovány do prostoru Mělníka. V současné době nejzatíženějším prostorem zdrojové a cílové silniční dopravy v rámci města je podle výsledků směrového sčítání dopravy z roku 1991 prostor podél ulice Bezručovy, centrum města a průmyslová zóna Mlazice (viz průzkumy a rozbory a generel dopravy). S ohledem na plánovaný rozvoj města a jeho význam v rámci regionu lze výhledově předpokládat, že základní proporce mezi dopravou zdrojovou a cílovou a dopravou tranzitní budou zachovány. Rozvojem města a využitím nových ploch jako komerčně - industriálních zón však vzniknou oblasti, které rozšíří stávající lokality a potřeby rychlého a bezkolizního napojení na vnější silniční síť. Tento předpoklad je základním východiskem pro koncipování funkce, polohy a vazeb nadřazeného silničního systému na vnitroměstský komunikační systém, který by měl s maximální využitelností nadřazeného koridoru umožnit optimální vstupy k silným stávajícím i navrhovaným vnitroměstským zdrojům a cílům.

Doprava vnitroměstská je podle výsledků směrového sčítání silně vázána na prostor ulice Bezručovy, odkud nejsilnější vnitroměstské vztahy probíhají obousměrně ve směru na sídliště Slovany, k centru, do prostoru průmyslové zóny Mlazice a k Chloumku.

Vnitroměstské přepravní vztahy a jejich charakter budou určující pro funkční hierarchii a prostorové uspořádání komunikační sítě a pro návrh organizace dopravy v centrální části města.

6.3. Zásady koncepce dopravy

- Nadřazenou, funkčně diferencovanou nosnou dopravní kostrou, procházející zájmovým územím Mělníka, jsou silnice č. 9, 16, 273, doplněné silnicemi III.třídy, elektrizovaná dvoukolejná celostátní železniční trať č. 072 Lysá n. Labem - Mělník - Děčín, regionální železniční trať č. 076 Mělník - Mladá Boleslav a Labská vodní cesta, propojující přístav Mělník s námořním přístavem Hamburk .

- Výhledová intenzita dopravy, očekávaná na silniční síti v návrhovém období, vychází z průměrného koeficientu růstu dopravy vztaženému k roku 1990; k = 1, 25 pro r. 2000, k = 1,58 pro r. 2010.

- Zásady koncepce nadřazeného silničního systému v řešeném území vycházejí z principu nové organizace širších přepravních vztahů, vyvolané: . očekávaným přepravním efektem již realizovaného dálničního úseku D8 Praha - MÚK Nová Ves s dálničním přivaděčem ve stopě upravené silnice č. 16 Nová Ves - Mělník, . novým napojením silnice č. 38 na čtyřpruhovou silnici R10 v relaci Praha - Česká Lípa - Rumburk - SRN, . výhledovou výstavbou vnějšího okruhu kolem Prahy v upravené trase silnice č. 101.

- Navrhovaná konečná stopa silnic č. 9 a č. 16 v průchodu Mělníkem (úsek ul. Pražská - ul. Mladoboleslavská - Průhon) - označovaná jako II.etapa - je vedena v nové trase, z prostoru Pražského předměstí s ohledem na převažující zdrojovou a cílovou dopravu v těsné vazbě na město, dále lokalitou Blata a Průhon.

- Navržená trasa silnice č. 9 v úseku ul. Pražská - Mladoboleslavská je vedena v návaznosti na stávající vstup silnice č. 9 po ulici Pražské s nově dispozičně upravenou komunikací (nedělený čtyřpruh) a navrženou stykovou křižovatkou v prostoru ulic Pražská - Cukrovarská, dále v nové stopě v souběhu se stávající vlečkou do cukrovaru k ulici Mladoboleslavské (Nová Cukrovarská) , kde je

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 61 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK navržena okružní křižovatka umožňující v charakteru městského prostředí řešit uzlové dopravní vztahy silnic č. 9, 16 a radiální sběrné vnitroměstské komunikace ulice Bezručovy.

- Peážní úsek silnic č. 9 a č. 16 pokračuje v I. etapě v trase Bezručova - Nádražní - Řípská se zaústěním do navržené okružní křižovatky Pšovka. V další II. etapě koncept navrhuje mimoúrovňové přemostění železniční tratě ve směru na navrženou přeložku I/9, I/ 16 v lokalitě sportovních ploch Blata.

- II. etapa je vedena od rotační křižovatky Mladoboleslavská kolem prostoru Světice do prostoru nově navržené stykové křižovatky Kokořínská a dále jako stopa Nová Dobrovského, jež je rozšířena o podélné obslužné komunikace s vjezdy do komerčních ploch. Podchází pod navrženým křížením s tratí a obrací se severním směrem na Průhon.

- Uzlové křižovatky peážního úseku silnice č. 9 a silnice č. 16 (lokalita Blata a Průhon) jsou řešeny jako úrovňové křižovatky okružní, umožňující bezkolizní napojení směrově rozdílných, avšak relativně vyrovnaných dopravních proudů v dimenzích městského prostředí bez výraznějšího zásahu do stávající zástavby.

- Vnitroměstskou sběrnou komunikační stopu tvoří i nadále dopravní osa, která vychází od okružní křižovatky silnic č. 9 a č. 16 v trase ul. Mladoboleslavská - Kokořínská - Nádražní - Řipská - Českolipská. V místě křížení sběrné osy se silnicí I/16 - lokalita Pšovka je navržena okružní křižovatka, která by měla oba silné přepravní proudy vhodně prostorově a provozně usměrňovat.

- Uzlová křižovatka navržená jako okružní (Pšovka) ul. Českolipská - Legionářů - silnice č. 16, kde se protínají dvě významné dopravní osy vnitroměstského a dálkového charakteru, bude odlehčena částečně nově navrhovanými vnitroměstskými obslužnými tahy Nůšařská - Celní - Českolipská s podjezdem pod silnicí č. 16 a ev. Řipská.

- Blahoslavova - Komenského - K. Světlé - Českolipská s rozšířením podjezdu pro motorovou dopravu pod silnicí č. 16.

- Příčná dopravní obsluha městské části Mlazice, rozdělená novou přeložkou silnice č. 9 je v úseku Průhon - Vehlovice zajištěna stávajícími, případně rozšířenými, podjezdy pod silnicí I. třídy ve stopách ulic Komenského, Na Ráji, Strážnická a Nad Kamennými závorami.

- Prostor Chloumek - Vehlovice je vzájemně propojen samostatnou místní obslužnou komunikací Lesní - Střemská, navazující na příčné ulice Nad Vraštilkou, Strážnickou, V Kroupovci a Vehlovickou.

- V centrální části města je doporučen funkčně diferencovaný režim organizace a usměrnění motorové dopravy, který umožní regulovat míru dopravního zatížení centra města s nabídkou vhodného zpřístupnění a obsluhy motorovou dopravou tak, aby nedošlo k ,odkrvení" centra města.

- Centrální prostor ulic Fibichova - Nová - Tyršova - nám. Karla IV.je pojímán jako obchodně společenský prostor s důrazem na vytvoření vhodných podmínek pro jeho dopravní přístupnost, regulovanou dopravu v klidu s technicky a architektonicky vhodným řešením segregace pěších a motorové dopravy.

- Historické jádro města v prostoru nám. Míru je navrženo k regulovanému zpřístupnění motorovou osobní dopravou včetně nabídky prostorově a časově omezeného parkování s vyloučením možného průjezdu historickou částí města. Toto řešení je chápáno jako podmínka pro možné společenské a obchodní oživení vnitřního prostoru města.

- Pro dopravu v klidu, jejíž nároky se v zásadních objemech soustřeďují především do centrální části města a do prostoru ulice Bezručovy, jsou v centrální části města navržena stání a drobné parkovací plochy, příp. podlažní kryté garáže, využívající vhodné proluky v zástavbě, šířkovou dispozici komunikace a prostranství. V ulici Bezručově je využito stávajících volných ploch oddělených od vlastní komunikace, k rozvinutí kolmého stání, architektonicky zakomponovaného do městského prostředí a obytné zástavby.

- Železniční tratě zůstanou zachovány v současných stopách, bez ohledu na jejich případnou přestavbu či modernizaci. Železniční doprava by výhledově měla převzít větší objemy především v

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 62 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK každodenní osobní přepravě v přepravním rameni Mělník - Neratovice - Praha, příp. Mělník - Štětí v podobě příměstské intervalové dopravy. V této souvislosti je navržena přestavba přednádražního a nádražního prostoru s vazbou na hlavní vnitroměstské pěší osy, s komplexní vybaveností a službami pro cestující veřejnost.

- Hromadnou obsluhu města a zájmového území by měla zajišťovat doprava železniční a autobusová, kterou je nezbytné systémově koncipovat jako ucelený, integrovaný systém městské a příměstské hromadné dopravy. Těžiště autobusové dopravy je situované do prostoru autobusového nádraží, které je plošně omezené, napojené na hlavní vnitroměstské pěší osy a pro nemotorovou dopravu vzájemně propojené s vlakovým nádražím.

-Významnou součástí dopravního systému města jsou pěší a cyklistické cesty, jejichž trasy a vybavenost jsou rozlišeny ve třech funkčních úrovních: - funkce každodenní docházky či dojížďky do zaměstnání, škol a za vybaveností (příp. k autobusovému či vlakovému nádraží) - hlavní vnitroměstské pěší osy, funkce společenské promenády (centrální a historická část), - funkce příměstské rekreace a odpočinku tzv. zelené cesty.

6.4. Silniční doprava

Silnice č. 9 a č. 16 Nově navržená trasa silnice č. 9 a č. 16 v přímém doteku s městem (vazba na ulice Pražská, Mladoboleslavská, Bezručova, Kokořínská, Chloumecká) umožňuje kanalizaci tranzitní a části zdrojové a cílové dopravy s průchodem Mělníkem mimo vnitřní městský prostor v samostatných dopravních stopách, v dílčích úsecích využitelných i pro část vnitroměstských přepravních vztahů. V I. etapě jsou upravovány křižovatky Bezručova (Mladoboleslavská) - Kokořínská a Kokořínská - Nádražní.

Ulice Cukrovarská a Italská, po kterých je v současné době vedena převažující část tranzitní a zdrojové a cílové dopravy ve směru od Prahy (sil. č. 9), budou ponechány jako vnitroměstské komunikace s novou obslužnou funkcí a organizací dopravy. Ulice Cukrovarská, s funkcí obslužné komunikace pro souvislou obytnou zástavbu, bude odstupem a možnou zástavbou či ozeleněním odcloněna od nové trasy silnice č. 9, vedené v jejím souběhu .

Trasa nadřazené dopravní stopy silnic č. 9 (a následně I/16) je dimenzována v kategorii čtyřpruhové silnice S 14,5 / 50 s následujími úrovňovými křižovatkami: - silnice č. 9: - styková křižovatka ulic Pražská - „Nová Cukrovarská", - silnice č. 9,16:- okružní křižovatka na styku silnic č. 9 (v nové trase), č. 16 v ul. Mladoboleslavská, - kolmá průsečná křižovatka s ulicí Kokořínskou, - kolmá průsečná křižovatka s ulicí Chloumeckou, - mimoúrovňová křižovatka Blata, - okružní křižovatka Průhon.

Realizace nové trasy silnic č. 9 a č. 16 (II.etapa) předpokládá následující technická řešení: - přemostění Pšovky, se zachováním celistvosti významného biokoridoru, - přemostění železničních tratí č. 072 a č. 076, - demolici 2 - 3 objektů v uliční frontě Kokořínská, - demolici 1 objektu v ulici Dobrovského (naproti jatkám), - zábor sportovních ploch pro mimoúrovňovou křižovatku Blata - využití prostoru účelové komunikace v areálu Pragoexportu pro propojení obslužných komunikací.

Pro dlouhodobý výhled (po návrhovém období) je územně a technicky respektován koridor tzv. velké přeložky (I/16) s možností rozvinutí další okružní křižovatky a napojením na II. etapu přeložky I/9, I/16. Rovněž komunikace Kokořínská je ve výhledu odkloněna mimo zástavbu Chloumku. Výhledové trasování je součástí hlavních výkresů.

Silnice č. 273 Silnice č. 273 zůstane v návrhovém období bez zásadních směrových i funkčních změn. Její trasa v intravilánu Mělníka však bude zkrácena zaústěním silnice v ulici Kokořínské do průsečné křižovatky

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 63 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK nové přeložky silnic č. 9, č. 16. Původní úsek s úrovňovým přejezdem přes železniční trať až po ulici Mladoboleslavskou bude převeden ve II. etapě do sítě místních komunikací. Dopravní napojení ve směru na Prahu pak bude probíhat již po nové trase silnic č. 9 a č. 16 s mimoúroňovým přejezdem přes železniční tratě a napojením do ulice Mladoboleslavské a dále Pražské.

V souvislosti s výhledovým záměrem respektován koridor přeložky silnice II/273 v nové poloze východně od zastavěné části Chloumku s přímým napojením na eventuální okružní křižovatku malé a velké přeložky silnic I/9 a I/16.Stávající úsek silnice II/273 v intravilánu města by pak přešel do sítě místních sběrných či obslužných komunikací, propojující jednotlivé městské části.

Silnice III. Třídy Silnice III. třídy zůstanou výhledově bez zásadní směrové a funkční změny. V souvislosti s realizací přeložky silnic č. 9 a č. 16 však doporučujeme výhledové přeřazení silnice č. 2730 v úseku ulice Bezručovy a silnice č. 2731 v úseku ulic Nádražní - Řipská do kategorie místních komunikací s plným začleněním do vnitroměstského komunikačního systému.

Vnitroměstská sběrná komunikační osa V kategorii místní komunikace sběrné je v celkovém vnitroměstském dopravním systému vymezena stopa dnešního průjezdu městem v trase ulic Mladoboleslavská (od okružní křižovatky) - Kokořínská - Nádražní - Řipská - Českolipská - šikmá styková křižovatka se silnicí č. 9 ve Vehlovicích. Kolizní styková křižovatka sběrné komunikační osy se silnicí I/16 v prostoru Pšovky je navržena k dispoziční úpravě jako okružní čtyřramenná křižovatka.

Vnitroměstské obslužné komunikace Ostatní stávající místní komunikace jsou v celkovém vnitroměstském komunikačním systému navrženy ve funkci obslužných komunikací (kategorie C), jejichž detailní funkční členění (C1, C2, C3) a z toho se odvíjející příčné uspořádání jednotlivých komunikací, jejich vybavenost, organizace a regulace dopravy, apod., bude specifikována v podrobnějších dokumentacích. Nově jsou navrhovány následující místní obslužné komunikace či úpravy: - propojení ulic Nůšařská - Celní ve funkci dopravního napojení komerčně - industriální zóny Mlazice a posílení nabídky pro převedení podélných vnitroměstských vztahů ve směru ulice Českolipské, - propojení ulic Blahoslavova - Komenského pod silnicí č. 16 pro motorovou dopravu (v současné době podchod pro pěší) ve funkci obslužné propojovací osy, která posiluje nabídku dopravního spojení v podélné vnitroměstské ose centrum (Řipská) - Mlazice, - podjezd pro motorovou dopravu pod silnicí č. 9 v ulicích Komenského, Na Ráji, Nad Kamennými závorami pro zajištění kontinuálních vnitroměstských vazeb mezi městskými částmi, násilně oddělených přeložkou silnice č. 9, - nová obslužná komunikace jižně od ulice Dobrovského s napojením do ulice Nad Dráhou, Chloumecké a Kokořínskéve funkci distribuční osy pro komerčně - industriální a smíšenou zónu mezi ulicí Dobrovského a železniční tratí s cílem, ponechat ulici Dobrovského jako zklidněnou obslužnou komunikaci s omezením dopravy pro přilehlou obytnou zástavbu, - propojení ulic Lesní (ve směru od Chloumku) s ulicí Střemžskou a Vehlovickou se zaústěním příčných ulic Nad Vraštilkou, Strážnické a V Kroupovci ve funkci provázaného nezávislého dopravního systému, umožňující přirozené plošné vnitroměstské přepravní vztahy, - dotvoření obslužné komunikační sítě městské části Brabčov (rozvoj funkce bydlení) s napojením na silnici č. 16, novou spojkou na silnici č.2732 ve Velkém Borku a na silnici č. 9 ve směru od Prahy.

Komunikační síť v centrální části města, kde jsou již v současné době zřízeny zklidněné komunikace, zpracovatel doporučuje řešit podrobněji spolu s organizací a návrhem regulace dopravy a dopravy v klidu v rámci regulačního plánu centrální části města.

6.5. Hromadná osobní doprava

Problematika veřejné dopravy, obslužnosti území a financování je v současné době stále nedořešenou oblastí dopravní politiky a strategie na úrovni státu, regionů i vlastních obcí. Nedávno ukončená privatizace autobusové dopravy s řadou počátečních obtíží i připravovaná dosud koncepčně nejednotná restrukturalizace českých drah zatím nedovolují vypracovat jednoznačný návrh provázaného (integrovaného) systému hromadné obsluhy v podmínkách potřeb a nároků města Mělník a jeho zájmového území.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 64 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Oba druhy veřejné osobní dopravy tj. autobusová a železniční mají v řešené oblasti Mělníka a jeho převažujících přepravních směrech ideální předpoklady pro postupné vytvoření integrovaného systému, který by mohl převzít významný podíl každodenních přepravních vztahů vnitroměstských, příměstských, případně i meziměstských.

Přepravní relace Mělník - Neratovice - Praha v koncepci hromadné osobní dopravy se nabízí sledovat ve formě příměstské kyvadlové železniční dopravy, jejíž druhé rameno by mohlo ve formě lehké osobní dopravy plně zajišťovat každodenní přepravní vztah Mělník - Štětí.

Městská hromadná doprava bude pravděpodobně vyžadovat úzkou prostorovou a časovou koordinaci s příměstskou autobusovou dopravou, která by mohla v méně silných vnitroměstských relacích převzít část přepravy.

V koordinaci s předpokládaným rozvojem hromadné dopravy návrh územního plánu sleduje omezení stávajícího plošného rozsahu autobusového nádraží, které je doporučeno částečně zastřešit, vybavit službami pro cestující veřejnost včetně úschovny kol a parkoviště pro osobní automobily.

Pro systémový návrh hromadné dopravy zpracovatel doporučuje vypracování samostatné studie, která by plně využila dosavadních poznatků, systémových zásad a ekonomických bilancí v oblasti tarifní politiky, financování a optimalizace provozu, jež jsou průběžně připravovány a zpřesňovány v rámci státní dopravní politiky .

6.6. Doprava v klidu

Doprava v klidu je s narůstající automobilizací problémem většiny měst, kde charakter zástavby nedovoluje parkování vozidel trvale žijících obyvatel na vlastních pozemcích a kde atraktivita města jako regionálního centra vybavenosti a služeb působí v každodenní dojížďce výraznou gravitační silou. Dochází tak ke zvyšování nároků na parkování a stání pro automobily ze strany trvale žijících obyvatel města i ze strany návštěvníků či každodenně dojíždějících do města, které jsou v závislosti na lokalitě proměnlivé v průběhu dne, či sezónního období.

Problémy v prostoru Mělníka se koncentrují především do centrální části města, do návštěvnicky atraktivních lokalit a do městských částí s převažující obytnou funkcí typu bytových domů.

Kromě stávajících ploch a stání jsou navrženy následující nové či nově vymezené základní plochy (stání) pro dopravu v klidu : - ulice Bezručova a to v samostatně dopravně přístupných kolmých stání vně ulice Bezručovy v úseku ul. Vodárenská - vlečka k přístavu (na straně Pšovky). Tyto plochy zároveň představují využitelnou náhradu za stávající 2 velkokapacitní plochy, které z důvodů nepřímé přístupnosti a odlehlosti nebyly minimálně využívány, - ulice Plavební velkoplošné parkoviště pro osobní automobily a autobusy jako náhrada za zrušené parkoviště v prostoru ulic Legionářů - Zádušní, - prostor železniční stanice Mělník podmíněno využitím drážního pozemku severně vedle nádražní budovy.

Stávající lokality je vesměs nezbytné prostorově a povrchově upravit, architektonicky zakomponovat do přilehlého prostoru, případně oddělit vhodnou zelení.

V rámci územně plánovací dokumentace jsou navrženy zásadní objemové lokality, které je třeba doplnit, objemově a systémově specifikovat. Pro tyto účely doporučujeme zpracovat samostatnou Studii dopravy v klidu, která by na základě podrobnějšího šetření potřeb a územních možností přinesla uspokojivý komplexní návrh systémového řešení diferencovaně pro jednotlivé vybrané městské části. V rámci regulačního plánu a studie dopravy centrální části města doporučujeme zvláštní zaměření na řešení dopravy v klidu v jádrové části města.

Při řešení dopravy v klidu v centrální části města bude nezbytné vhodné využití proluk v zástavbě, nové uspořádání příčných profilů ulic s nabídkou drobných architektonicky zakomponovaných stání s respektováním chodníků a pěších vazeb. Nové možnosti se otevírají i ve vybudování krytých vícepodlažních garáží, vhodně zakomponovaných do stavební proluky budovy dnešního společenského centra v ulici Nové, případně podzemních garáží, využívající terénní konfigurace v

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 65 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK centru města (např. pod nákupním centrem na nám. Karla IV, svahy ve směru k ulici Bezručově, apod.).

Deficity v nabídce parkovacích ploch a stání by měly být řešeny i v dalších problémových lokalitách, přednostně v prostoru Sídliště Rousovice, kde již současná poptávka vysoce překračuje kvalitní a uspokojivou nabídku. V případě dostavby dílčích prostorů městských částí, přestavby či výstavby nových objektů, zařízení, která svým zaměřením a funkcí nárokují plochy pro parkování či stání motorových vozidel, je nezbytné zajistit potřebný počet stání v rámci lokality, areálu či vlastní stavby.

Přehled stávajích parkovacích ploch a stání s nezbytnou úpravou s orientačním počtem stání: - Českolipská / Celní 25 - Nůšařská - techn. služby 15 - Klášterní - kemp 50 - Řipská - koupaliště 40 - Chloumecká - benz. stanice 60 - Bezručova - zimní stadion 80 - Bezručova - (k Pšovce) 30 - Bezručova - supermarket 60 - Bezručova -benz. stanice 20 - Pražská - poliklinika 15 - Pražská - (proti hřbitovu) 20 - Pražská - zem. techn. škola 30 - O. Wenzla 30 - O. Wenzla - restaurace 20 - Cukrovarská / Pražská 50 - K učilišti 45

MĚSTSKÉ CENTRUM: - Tyršova - Tyršova / Nová - Nová - proluka pošta - Nová - podélná stání - Nová - proluka Lidový dům - Fibichova / Nová - Fibichova- nám. Karla IV. - Vodárenská - Pivovarská - Vrázova vyhlídka - Palackého - nám. Míru

KRYTÉ ŘADOVÉ GARÁŽE (navrženy k zásadní přestavbě a změně typologie): - Mladoboleslavská (viz Regulační plán Podolí) - Bezručova (viz Regulační plán Podolí) - Sídliště Rousovice V rámci studie dopravy v klidu je nezbytné posoudit architektonický výraz stávajících řadových garáží s návrhem dalšího postupu či opatření.

6.7. Pěší a cyklistická doprava

Pro pěší a cyklistickou dopravu, která v takovém typu města jako je Mělník bude mít i výhledově v každodenních i rekreačních vztazích svůj nezastupitelný význam, je navržena hlavní pěší osa, propojující následující městské části a zařízení:

Chloumek - Neuberk - nádraží ČD - ulice Jiřího z Poděbrad - autobusové nádraží - ul. kpt. Jaroše - ul. U Sadu - 28. října - nám. Karla IV. - ul. 5. května - nám. Míru s rozptylem do zklidněných ulic jádrové části města.

Přechod železniční tratě je navržen mimoúrovňově lávkou nad kolejištěm železniční stanice Mělník. Za předpokladu výhledové modernizace železniční tratě včetně případné přestavby osobního nádraží a peronizace doporučujeme vybudování podchodu pod nádražím jako doplňující kontinuální pěší cesty, navazující na hlavní pěší a cyklo cestu a zpřístupňující oboustranně jednotlivá nástupiště a výpravní budovu.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 66 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Kromě hlavní pěší osy je pro nemotorovou dopravu, probíhající v ose ulice Kokořínské, navržen podchod pod železniční tratí.

Hlavní pěší a cyklistická osa vytváří základ systému, na který je vázána síť vnitroměstských a příměstských pěších a cyklocest (zelené cesty). Podrobnější návrh těchto cest je součástí kap. Krajina.

V případě vyššího využívání železniční a autobusové dopravy v každodenní dojížďce do zaměstsnání, škol, apod. je nezbytné posílit atraktivní podmínky pro cyklistiku jako formy kombinované dopravy, kde dojížďka k autobusovému či vlakovému nádraží může probíhat z větší části roku na kole. Podmínkou je kromě jiného kvalitní vybavenost pro cyklisty v těchto přepravních uzlech (např. úschovny, umývárny, šatny, apod.)

Plochy a trasy pro silniční dopravu jsou vymezeny v grafické příloze Doprava.

6.8. Železniční doprava

Systémová koncepce Železniční doprava, která byla po dlouhé období automobilovou expanzí potlačována, v údržbě a rozvoji infrastruktury zanedbávána, nyní prochází obdobím renesance a nově se utvářejících pohledů na její možnou využitelnost.

V rámci nově vymezené a významově diferencované železniční sítě ČR je trať č. 072 procházející Mělníkem zařazena do skupiny celostátních tratí, trať č. 076 do skupiny regionálních tratí. Zatímco jednokolejná trať s motorovým provozem č. 076 Mělník - Mladá Boleslav zůstane podle koncepce rozvoje železniční infrastruktury výhledově beze změny, dvoukolejná elektrifikovaná trať č. 072 Lysá n. Labem - Všetaty - Mělník - Děčín je navržena k postupné optimalizaci a úpravám pro dosažení návrhové rychlosti 90 - 100 km/hod. Současné úvahy o systému vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR přinášejí náměty jak na vedení těchto koridorů (na rychlost 250 km/hod.) v nových stopách (Koridory VRT na území ČR - SUDOP 1995), tak náměty na tzv. vyšší modernizaci (na rychlost 200 km/hod.), která předpokládá částečné využití stávajících tratí (Koncept ÚPN Pražského regionu - ILF s.r.o. Praha 1995).

Podle námětu tzv. vyšší modernizace je koridor upravené tratě ve směru od Prahy veden částečně po stávající trati č. 072 do širšího prostoru železniční stanice Mělník s průchodem městem v nové trase s přechodem Labe novým mostním objektem. Toto řešení, které bylo jako alternativní předloženo v rámci konceptu územního plánu pražského regionu, je z hlediska nároků a dopadů do intravilánu Mělníka naprosto nepřijatelné a není proto v koncepčních úvahách o možné přestavbě stávající železniční tratě v prostoru Mělníka zahrnuto. Návrh územního plánu akceptuje navrhovanou optimalizaci tratě, která plošně nepřesáhne rozsah stávajícího drážního pozemku.

Stávající vlečkové hospodářství zůstává i výhledově zachováno v plném rozsahu. Jeho míra využitelnosti bude závislá na přepravních objemech podnikatelské činnosti příslušných majitelů vleček. S výstavbou nových vleček návrh územního plánu nepočítá

Pro plynulost a bezpečnost vnitroměstské pěší a motorové dopravy doporučujeme, aby úrovňové křížení vleček s hlavními vnitroměstskými tepnami bylo podle územně - technických možností řešeno mimoúrovňově. Toto se týká především vlečky do cukrovaru Mělník, která úrovňově přechází významnou radiální vnitroměstskou komunikaci ve směru od Prahy a Mladé Boleslavy (ul. Mladoboleslavská). Zahloubení vlečky pod ulici Mladoboleslavskou by mohlo být optimálně řešeno v koordinaci s výstavbou navrhované okružní křižovatky silnic č. 9, č. 16 a ulice Mladoboleslavské (viz. kapitola Silniční doprava). V souvislosti s plánovanou přestavbou cukrovaru nelze výhledově vyloučit ani možnou likvidaci této vlečky.

Funkční koncepce železniční dopravy je zaměřena především na využití železnice v systému integrované osobní přepravy (viz následující kapitola). Plochy pro stavby drah a na dráze jsou neměnné v rozsahu ke dni zpracování územního plánu.

Plochy a trasy pro železniční dopravu jsou vymezeny v grafické příloze Doprava.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 67 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

6.9. Vodní doprava

Vodní doprava je reprezentována zejména nákladovou dopravou, osobní doprava je pro město zanedbatelná. Zařízení vodní dopravy jsou:

- překladiště těžkých kusů, pravý břeh (km 2,4 - 2,7), 3 jeřáby, - překladiště pro tankové lodi,pravý břeh (2,1 - 2,3 km) - přístavní nádrže - vodní plocha 7,5 ha - 1. přístavní nádrž - 5 lodních poloh, vjezd 2,79 km - 2. přístavní nádrž - dílny , loděnice, vjezd 2,97 km - překladiště s vlečkou, pravý břeh ( 0,7 - 2,75 km) - překladiště cukrovaru - překladiště - krytá a volná skládka, pravý břeh (1 jeřáb) zařízení na pravém břehu jsou vyjádřena v grafické části - viz legenda funkčního využití území. - překladiště štěrkopísku, levý břeh (0,8 - 0,9 km) - není součástí řešeného území. - vjezd do útulku lodí (1,82 km) - součást překladiště, - nezastavitelný pruh je vymezen 10 m od břehové čáry.

Přístaviště pro osobní odní dopravu je vedle starého mostu.

V grafické části plánu Funkční využití území je zakreslen vjezd do bazénů, přístavní hrany a ostatní zařízení lodní dopravy.

6.10. Veřejně prospěšné stavby

- Úprava komunikace Pražská - nedělený čtyřpruh k prostoru cukrovaru, - Přeložka silnice I. třídy č. 9 v úseku Pražská - Mladoboleslavská - křižovatka Průhon; - Styková křižovatka nové trasy silnice č. 9 s ulicí Pražskou v prostoru cukrovaru;mimoúrovňové křížení nad železnicí, - Okružní křižovatky v místech styku silnic č. 9 a č. 16: - lokalita Mladoboleslavská, - lokalita Průhon, - Okružní křižovatka sběrné místní komunikace Řipská - Českolipská se silnicí I/16 lokalita Pšovka; - Úpravy podjezdů pro motorovou dopravu pod silnicí č. 16 v ulici Blahoslavova, pod silnicí č. 9 v ulici Komenského, Na Ráji a Nad Kamennými závorami; - Pěší podchod pod železniční tratí v ulici Kokořínská; - Lávka pro pěší a cyklisty nad kolejištěm železniční stanice Mělník v návaznosti na hlavní vnitroměstskou pěší a cyklistickou osu Chloumek - centrum.

Vymezené navrhované trasy komunikací, jež netvoří nadřazený komunikační systém nejsou závaznou částí územního plánu. Jejich budování se odvíjí od majetkových poměrů. Mají směrný charakter a je možné je měnit a doplňovat.

7. INŽENÝRSKÉ SÍTĚ 1. Vodohospodářské sítě 1. Zásobování pitnou vodou Zdroje pitné vody se nacházejí mimo administrativní území města, Mělník je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Kladno - Slaný - Kralupy - Mělník (SV KSKM). Na území města se nachází kvalitní zdroj pitné vody Světice s kapacitou 4 l/s. Vzhledem k nízkému podílu zdroje na celkovém množství potřeby vody ve městě není zdroj do vodovodní sítě připojen a je

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 68 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK využíván jako zdroj požární vody. Voda ze zdroje Světice by měla být využita k zásobování vodou malé vodní plochy v parku u Pšovky. Na zásobování Mělníka se v rámci SV KSKM podílejí zdroje Horní Liběchovka, Mělnická Vrutice a Záskalí. Pitná voda ze všech tří zdrojů je přivedena do vodojemu “Pod Chloumkem” o objemu 2 x 3000 m3. Ze zdroje Horní Liběchovka je přiváděno průměrně 75 l/s od severovýchodu přes vodojem Rymáň o objemu 2 x 1500 m3. Vodovodem ze zdroje Záskalí přichází ze severního směru průměrně 12 l/s a ze zdroje Mělnická Vrutice západně od města cca 20 l/s. Spotřeba vody v Mělníce v roce 1997 je přehledně uvedena v následující tabulce :

Voda vyrobená k realizaci 1.184.733 m3/rok Voda fakturovaná 1.234.114 m3/rok Voda fakturovaná domácnostem 812.364 m3/rok Voda fakturovaná ostatním 421.750 m3/rok Voda nefakturovaná 610.619 m3/rok

Vzhledem k terénní konfiguraci území města i ke značnému počtu obytných výškových budov východně a jihovýchodně od centra je spotřebiště rozděleno na dvě tlaková pásma. První (nižší) tlakové pásmo je zásobováno z výše popsaného vodojemu “Pod Chloumkem” (2 x 3000 m3), druhé (vyšší) tlakové pásmo je zásobováno z vodojemu “Na Chloumku” s objemem 2 x 1500 m3, kam se voda čerpá z čerpací stanice u vodojemu “Pod Chloumkem”. V sousedství nového vodojemu II. tlakového pásma je původní vodojem 2 x 400 m3. Význam pro město Mělník mají i zařízení vybudovaná pro zásobování levého břehu Labe pitnou vodou. K tomuto účelu byl postaven vodojem "Na Nouzově " 2 x 1500 m3. Z přívodního řadu DN 500 z vodojemu Na Nouzově do Dolních Beřkovic je vybudováno připojení Mlazic vodovodním řadem DN 225. Vodovod ve Vehlovicích je připojen na přivaděč ze zdroje Horní Liběchovka, jako akumulace tak slouží vodojem Rymáň, jehož výškové umístění vytváří ve Vehlovicích výběžek horního tlakového pásma. Původní čerpací stanice na břehu Labe a malý vodojem nad Vehlovicemi byly zrušeny. Rozsáhlá přestavba vodovodní sítě zejména z hlediska přivaděčů a objektů vyšší kategorie (vodojemy čerpací stanice) byla dokončena. Vodovodní sítí je v Mělníce zásobováno prakticky celé zastavěné území. Delší vodovodní přípojky mají zpravidla vybudovány i samostatné objekty v severovýchodní a severní části města. V rozvojových plochách jsou zakresleny navržené vodovodní řady, které byly koncipovány tak, aby umožnily zásobování pitnou vodou ve všech plochách určených k zástavbě. Stávající i navržená vodovodní síť je zakreslena v grafické příloze "Vodohospodářské sítě". Vodovodní síť nemá výrazné deficity ani z hlediska kapacity ani životnosti vodovodů. Hlavním problémem vodovodní sítě je jednostranné zásobování města z vodojemů na Chloumku způsobující nízké zabezpečení dodávek vody v případě havárie. Zdvojení přivaděčů se jeví jako neekonomické, proto budou realizována na přívodních řadech opatření umožňující propojení obou tlakových pásem na začátku spotřebiště v případě havárie. Tato opatření nejsou z hlediska územního plánu významná, protože nebudou představovat žádný prostorový dopad. Pro zvýšení zabezpečenosti v případě havárie v dolním tlakovém pásmu v Mělníce lze využít nového vodovodního propojení DN 225 Vehlovice - Mlazice. Aby bylo dosaženo požadovaného efektu zaokruhování, bude nutno zvětšit profil vodovodního řadu v ulici Na staré cestě mezi ulicemi V přívozu a Hraniční (kde je již možné vodovod napojit do stávající DN 175). V druhém tlakovém pásmu je žádoucí zaokruhování sítě a tím zabezpečení přívodu vody do sídliště Rousovice ze dvou stran. Propojení bude spočívat ve vybudování nového vodovodního řadu v Pražské ulici od nemocnice po křižovatku Pražská - Českobratrská a v rekonstrukci stávajícího řadu od křižovatky Pražská - Českobratrská na nám. Karla IV.

2. Odkanalizování a čištění odpadních vod Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je z oblasti inženýrských sítí v Mělníce nejzávažnější. Zároveň se však jedná o úsek s nejlépe zpracovanými podklady a s vysokou rozpracovaností navrženého řešení. Hydroprojektem Praha byl zpracován pasport kanalizace v měřítku 1 : 1000 a následně generel kanalizace s rozborem současného stavu a návrhem řešení v měřítku 1 : 5000 (v r.1991). Na uvedené podklady navazují v souladu se vznikajícím územním plánem další etapy projektové dokumentace. Čistírna odpadních vod je ve výstavbě, probíhají i práce na úpravách základní stokové sítě.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 69 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Současný stav kanalizační sítě vychází z koncepce jednotné stokové soustavy, jednotlivé hlavní stoky však nejsou propojeny do fungujícího systému. Čištění odpadních vod prakticky zela chybí s výjimkou malé ČOV Hadík s kapacitou cca 70 m3/d (tři balené ČOV po 90 m3) čistící odpadní vody z jihozápadního okraje města. Nečištěné odpadní vody jsou zaústěny (nepočítaje dešťové odlehčovače) na pěti místech do Labe a na dvou místech do Pšovky. V dalším textu je uveden popis stávajících stok (zjednodušené značení stok je převzato z původního konceptu a návrhu územního plánu a nekryje se s generelem kanalizace a zpracovávanou projektovou dokumentací). Stoka A byla vybudována k odkanalizování závodů LIAZ a TDV. Vede Kozí roklí, ulicemi Rožkovo údolí, K přívozu přes Mlazickou tůň a je zaústěna do Labe. Připojuje se na ní stoka A1 vedoucí Strážnickou ulicí vybudovaná jako dešťové odvodnění nové komunikace. Budou do ní však připojeny i splaškové vody z objektů ve Strážnické ulici. Stoka A je u objektu býv. ČSAD odlehčena s vyústěním do Mlazické tůně. Stoka B má tři ramena, dvě protisměrná v Českolipské ulici, jedno v ul. Na staré cestě, dále vede ulicí Loděnickou a je zaústěna v severovýchodní hraně mělnického přístavu. Stoka C vede paralelně s tokem Pšovky Mladoboleslavskou a dále Bezručovou ulicí a tvoří základní páteř odkanalizování města. Na stoce jsou čtyři odlehčovací komory převádějící dešťové přívaly do Pšovky. Stoka je zakončena výpustním objektem do Pšovky s hrubým předčištěním (ručně stírané česle). Do stoky C je zaústěna stoka C1 vedoucí ulicemi Chloumeckou a Řipskou odvodňující západní část Chloumku a stoka C2 vedoucí z centra města (od budovy Gymnázia) Zádušní ulicí. Stoky D a E slouží k odkanalizování centra města. Stoka D pro severní část centra ústí do Labe u starého mostu, stoka E pro jižní část centra je rovněž zaústěna do Labe o cca 500 m dále proti toku. Po dalších cca 500 m proti toku Labe ústí stoka F, která začíná v centru na náměstí Karla IV., pokračuje ulicí Pražskou a dále areálem Střední zemědělské školy. Stoka G slouží k odkanalizování lokality Blata, vede Kokořínskou ulicí a je zaústěna do Pšovky. Stoka H odvádí odpadní vody z části Starých Rousovic a objektů u Mladoboleslavské ulice, stoka je zaústěna přes areál Okresní správy silnic do Pšovky. Stoka I slouží k odkanalizování sídliště Slovany, hotelu Ludmila a lokality U Nováků. Odpadní vody ze stoky I jsou čištěny v ČOV Hadík. Kromě popsané komunální kanalizační sítě byla realizována dvoustupňová biologická čistírna odpadních vod u cukrovaru umístěná u plavebního kanálu cca 1 km jižně od areálu závodu, odpadní vody jsou na čistírnu dopravovány z objektu mechanického předčištění v areálu závodu výtlakem uloženým na ocelové mostní konstrukci. Čistírna odpadních vod byla zprovozněna u školního statku Neuberk, zařízení na čištění odpadních vod fungují i u některých dalších podniků (např. Agrostav, LINPA, jatka) a u všech nově realizovaných areálů v Podolí. Většina průmyslových podniků bude připojena na městskou ČOV v Mlazicích. Kanalizační síť včetně hlavních objektů a navrhovaných úseků je zakreslena v grafické příloze "Vodohospodářské sítě". Z variant možného koncepčního řešení odkanalizování města bylo vybráno řešení postupného svedení všech odpadních vod z města do jedné ČOV umístěné na pravém břehu Labe v Mlazicích. Řešení se skládá z propojení nesoustavné stokové sítě do jedné kmenové stoky a z návrhu vlastní ČOV. Hlavní kmenová stoka B vznikne spojením původních stok B, C a H (místy zejména v případě stok B a H výstavbou nové stoky v trase původních stok). Kmenová stoka tak povede ulicemi Mladoboleslavskou, Bezručovou, Českolipskou a Loděnickou. Na křižovatce Loděnická - Přístavní bude umístěna čerpací stanice, odkud budou odpadní vody výtlačným potrubím vedeny na ČOV. Odpadní vody ze stok z centrální části města (původně D a E) zaústěné do Labe budou pomocí čerpacích stanic přečerpány do stávající sítě. Původní stoka F vedoucí Pražskou ulicí a u areálu střední zahradnické školy zaústěná do Labe bude podchycena v Sadech na Polabí a svedena do stávající stoky ve Sportovní ulici. Do stoky ve Sportovní ulici bude rovněž zaústěn výtlak z čerpací stanice umístěné v lokalitě Hadík místo stávající ČOV. Odpadní vody z městské části Blata budou vedeny nově navrženou stokou E podél pravého břehu Pšovky (vyústění dnešní stoky do Pšovky bude nahraženo odlehčovací komorou) na křižovatku Chloumecká - Řipská, dále rekonstruovanou stokou v Řipské ulici do kmenové stoky B. Územím, odkud není možné odpadní vody svést gravitačně je i oblast Čertovské ulice. Proto je na konci Čertovské ulice navržena čerpací stanice s výtlakem zpět do kmenové stoky. Stávající ČOV Hadík bude ve funkci do zprovoznění městské ČOV v Mlazicích, poté bude nahrazena čerpací stanicí a odpadní vody budou odváděny výtlačným potrubím do stoky ve Sportovní ulici a odtud do kmenové stoky B. Městská ČOV v Mlazicích je tvořena z těchto hlavních částí:

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 70 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- velmi jemné automatické česle, - provzdušňovaný lapák písku, - dešťový oddělovač a dešťová zdrž o objemu 288 m3, - anaerobní sekce (dvě nádrže 12 x 12 m s mechanickým mícháním o celkovém objemu 1152 m3, - oběhová aktivace (dvě nádrže 6 x 45 m s jemnobublinkovou aerací a horizontálními míchadly), - dosazovací nádrže (dvě kruhové nádrže se stíráním o průměru 21m, hloubky 3,6 m), - kalové hospodářství se strojním zahušťováním kalu. Čistírna je navržena pro 23 900 ekvivalentních obyvatel, základní návrhové kapacity jsou uvedeny v následujících řádcích: r. 2000 byt. fond + vybavenost 6 140 m3/den průmysl 1 260 m3/den r. 2010 byt. fond + vybavenost 7 390 m3/den průmysl 1 510 m3/den Kromě popsaných zásadních koncepčních kroků nezbytných k propojení a správné funkci stávající stokové sítě po vybudování ČOV je v konceptu územního plánu navržen rozvoj kanalizační sítě v lokalitách, kde kanalizace chybí a v územích s navrhovanou zástavbou podle městských částí: Rousovice: . odkanalizování ploch navržených k doplnění zástavby v lokalitě Brabčov bude provedeno napojením na stávající stoku v ulici Ve žlábkách), . odkanalizování Starých Rousovic a území mezi ul. Mladoboleslavskou a Pšovkou bylo řešeno společně s odpadními vodami z Velkého a Malého Borku. Odpadní vody z uvedeného území není možné gravitačně připojit na stávající stokovou síť, proto je ve Starých Rousovicích navržena čerpací stanice s výtlačným kanalizačním řadem do stávající stoky v Italské ulici . Podolí : Některé nově realizované objekty (např. Česká pojišťovna, Pronto) mají vybudovány lokální čistírny odpadních vod nebo čerpací stanici odpadních vod (Penny Market). . plochy mezi tokem Pšovky a tratí ČD budou odkanalizovány do navržené stoky E, . plochy mezi tokem Pšovky a Bezručovou ulicí budou odkanalizovány do kmenové stoky B, dešťové odvodnění bude svedeno do Pšovky. Odvodnění území přilehlého k Pšovce do stoky v Bezručově ulici je problematické z hlediska terénní konfigurace. Hloubka uložení kmenové stoky se pohybuje od 2,5 m na začátku stoky v Mladoboleslavské ulici (resp. 2,9 m u STK) po 4,8 m na křižovatce Bezručovy a Klášterní ulice. Vzhledem k tomu, že od Bezručovy (resp. Mladoboleslavské) ulice se terén směrem k Pšovce svažuje, lze přibližně říci, že levý břeh Pšovky výškově kopíruje dno kmenové stoky B. Z tohoto důvodu nelze území těsně přilehlá k Pšovce do kmenové stoky gravitačně odkanalizovat. K odkanalizování bloků navržených k zástavbě je navrženo celkem šest čerpacích stanic splaškových vod. Blata: . byly doplněny nové trasy stok v území s navrhovanou zástavbou na východním okraji Blat, . byly navrženy stoky v Dobrovského ulici, v nové souběžné ulici a v ulici Nad jatkami. Chloumek: V návrhu byly doplněny hlavní stoky umožňující odkanalizování celého zastavěného území. Východní část Chloumku není možné odkanalizovat gravitačně do stávající stoky v Chloumecké ulici, proto byla navržena čerpací stanice s dešťovou zdrží na jihovýchodním okraji Chloumku s výtlakem do gravitační stoky v Zemědělské ulici. Uvedené řešení předpokládá vybudování dešťové zdrže o objemu cca 720 m3, čerpací stanice a výtlačného potrubí v délce cca 565 m. Druhou možností je gravitační svedení odpadních vod nově vybudovanou stokou do stávající kanalizace v Kokořínské ulici. Toto řešení by představovalo vybudování gravitační stoky v délce cca 1400 m (z čehož cca 330 m bude stejně nutno realizovat pro navrhovanou zástavbu Blat, byť v menším profilu). Obě varianty jsou investičně srovnatelné, předností gravitačního řešení jsou nízké provozní náklady. Pšovka: . bylo navrženo odkanalizování území mezi tratí ČD a silničním obchvatem kanalizačním řadem v Komenského ulici. Mlazice: . kanalizační řad v ulici V Kroupovci, který je zaústěn do navržené stoky vedoucí podél horkovodu do ČOV, . stoky v ulici Jílové - jedna do stávající kanalizace ve Strážnické ulici, druhá do navržené kanalizace v ul. V Kroupovci.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 71 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Vehlovice: . bylo navrženo odkanalizování sídla s hlavní stokou vedoucí Vehlovickou a dále Rumburskou ulicí k areálu ČOV.

Naléhavé řešení bude vyžadovat rovněž havarijní stav některých stok. Jedná se zejména o stoky v centru města, které nebudou rekonstruovány v rámci popsaných koncepčních úprav stokové sítě. V rámci projednání konceptu územního plánu byl vznesen požadavek, aby tato kapitola územního plánu mohla sloužit jako podklad pro zadávání projektů stokové sítě, a to zejména z hlediska stanovení výpočtových parametrů jednotlivých úseků sítě. Vzhledem k tomu, že tento úkol řeší generel kanalizace, a že generel byl pro město Mělník zpracován, byl existující generel v rámci zpracovávání čistopisu územního plánu posouzen z hlediska aktuálního řešení stokové sítě a z hlediska zahrnutí rozvojových ploch navržených územním plánem k zástavbě. Nový návrh stokové sítě obsahuje změnu oproti generelu kanalizace v oblasti Rousovic, kde byla vedena v Mladoboleslavské ulici stoka F pokračující dále cukrovarskou ulicí na ČOV (resp. ČS) Hadík. Aktuální řešení spočívá v tom, že bude v Mladoboleslavské ulici (od Skuhrova) vedena kmenová stoka B, která bude propojena se stávající kmenovou stokou v Podolí (propojení uzlů č. 213 a 326 v generelu). Tím dojde k připojení původní stoky F a F3 (výtlak z Velkého Borku a Starých Rousovic) přímo do kmenové stoky (s odlehčením v odlehčovací komoře v uzlu č. 322). Úsek v Cukrovarské ulici (mezi uzly 213 a 212) je naopak nespojitý s tím, že část odpadních vod směřuje do kmenové stoky B a část jako stoka F do ČS Hadík. Uvedenou změnou dojde oproti generelu ke snížení nároků na velikost ČS Hadík a kapacitu výtlačného potrubí. Na dimenzování ostatní sítě však nebude mít nové řešení vliv, protože v uzlu č. 324 stejně dochází ke spojení obou systémů (kmenové stoky B a výtlaku z ČS Hadík). Odpadní vody z Velkého Borku budou zaústěny do kmenové stoky dle předchozího textu, nebudou zaústěny do stoky E v uzlu č. 162. V generelu kanalizace nebyly zahrnuty některé plochy, vymezené územním plánem k zástavbě. Jedná se o následující plochy: a) bloky jižně od lokality Fialka (mezi ul. Nad jatkami a areálem SÚS)- 5,0 ha, b) bloky v lokalitě mezi stávající zástavbou v ul. Chloumecké a ul. Nad jatkami - 7,9 ha, c) bloky v lokalitě Blata - východní okraj - 3,5 ha, d) Podolí - plochy mezi Pšovkou a tratí ČD - 0,8 ha, e) Rousovice - plochy mezi ul. Pražskou a Ve žlábkách - 8,0 ha, f) Rousovice - mezi ulicemi Ve žlábkách a Mladoboleslavskou - 6,5 ha

Pro posouzení kanalizační sítě jednotné stokové soustavy je rozhodující průtok dešťových vod. Stanovení výpočtového průtoku dešťových vod (Q) vychází ze vztahu . . Q =  S qs , kde:  ... součinitel odtoku dle ČSN 756101, S ... plocha z níž voda odtéká (ha), . -1 . -1 qs ... vydatnost směrodatného deště (t = 15 min, p = 1); pro Mělník qs = 113 l s ha .

Množství splaškových vod z uvedených lokalit, jež je z hlediska dimenzování stok zanedbatelné, ale které by mohlo sehrát význam při navrhování objektů na stokové síti (zejména ČOV) se ve výsledku neprojeví, protože v generelu je již počítáno s demografickým nárůstem počtu obyvatel k roku 2010 na 26 700 (vč. Velkého Borku a Skuhrova na 27 285). Uvedený počet obyvatel lze z hlediska všech současných trendů považovat za maximální. Zahrnutím výše uvedených ploch do generelu kanalizace se zvýší návrhový průtok v některých úsecích stokové sítě : ad a) a b) V uzlu č.606 dojde k výhledovému nárůstu maximálního výpočtového průtoku dešťových vod o cca 729 l/s. Zvýšené průtočné množství bude odlehčeno v odlehčovací komoře v uzlu č. 364. ad c) V úseku mezi uzly č.171 a 169 dojde k výhledovému nárůstu maximálního výpočtového průtoku dešťových vod o cca 198 l/s. Zvýšené průtočné množství bude odlehčeno v odlehčovací komoře v uzlu č. 364. ad d) V úseku mezi uzly č.181 a 612 dojde k výhledovému nárůstu maximálního výpočtového průtoku dešťových vod o cca 45 l/s. Zvýšené průtočné množství bude odlehčeno v odlehčovací komoře v uzlu č. 612. ad e) Z uvedených ploch lze počítat s maximálním výpočtovým průtokem dešťových vod cca 450 l/s, z čehož část (asi 60 %) bude zaústěno do stoky I v úseku mezi uzly č. 225 a 224. Zbylá část bude zaústěna do stoky F2 v úseku mezi uzly č. 207, 205 a 203. Dešťové vody budou odlehčeny v odlehčovací komoře před čerpací stanicí Hadík.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 72 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK ad f) Z uvedených ploch lze počítat s maximálním výpočtovým průtokem dešťových vod cca 367 l/s, z čehož asi 50 % bude zaústěno do kmenové stoky v Mladoboleslavské ulici, dešťové vody budou odlehčeny v odlehčovací komoře v uzlu č. 322. Zbylá část bude zaústěna do stoky F v ulici Italské. Dešťové vody budou odlehčeny v odlehčovací komoře před čerpací stanicí Hadík.

2. Energetické sítě Do kapitoly Energetické sítě řadíme zásobování hlavními energetickými médii - plynem, dálkovým teplem (CZT) a elektřinou. Rozvoj energetických sítí je navrhován tak, aby na všech stávajících zastavěných plochách i v rozvojových územích bylo v návrhu k dispozici ekologicky přijatelné energetické médium a aby byly investice vložené do výstavby sítí pokud možno optimálně využity. Důležitým hlediskem pro návrh energetických sítí je snaha o nezdvojování nabídky různých druhů médií pro vytápění v jednom území. Takové zdvojování vede k nehospodárnému využívání instalovaných sítí, což se v konečném důsledku negativně ekonomicky projeví u samotných spotřebitelů energií. Proto jsou v grafické příloze u energetických sítí vyznačeny plochy obsloužené (resp. navržené k obsloužení) určitým druhem energetického média (pro vytápění). U některých ploch je v konceptu územního plánu navrženo variantní zásobování horkovodem nebo plynem. Jedná se zejména o část Mlazic v okolí ulic Labské a Přístavní, a část Blat podél horkovodu do areálu ZZN. V uvedených plochách se z komplexního pohledu jeví jako výhodnější intenzivnější využití stávajícího horkovodního přivaděče. Kromě toho lze předpokládat, že cena plynu se bude v rámci deregulace v následujících letech několikanásobně zvyšovat, zatímco zvýšení cen tepla ze systému CZT v Mělníce by nemělo být zdaleka tak výrazné. Generel plynofikace však uvažuje s plynofikací uvedených lokalit. V grafické příloze “Energetické sítě” jsou v uvedených plochách zakresleny návrhy vedení obou médií. Nejedná se však o návrh dvoucestného zásobování energiemi. V rámci zlepšení ekologické situace ve městě bude v těchto lokalitách realizován ten způsob vytápění, který bude dříve investičně zajištěn. Obslouženost těchto bloků je v grafické příloze vyznačena zvláštní značkou. Při zpracovávání územního plánu bylo nutné vycházet ze skutečnosti, že rozvody jednotlivých médií provádějí různé, zcela samostatné ekonomické subjekty. Proto je nutno chápat návrhy obslouženosti jednotlivými druhy energetických médií ve vymezených blocích zástavby jako doporučení vycházející z globálního pohledu, které však nemůže být zahrnuto v závazné části územního plánu.

1. Zásobování plynem Plynovodní síť je v Mělníce rozšířena na většině zastavěného území. V roce 1996 byla celá plynovodní síť ve městě převedena ze svítiplynu na zemní plyn. Převodem na zemní plyn byly vyřešeny i všechny kapacitní problémy v plynovodní síti (vzhledem k cca dvojnásobné výhřevnosti zemního plynu). Město Mělník je připojeno na nadřazenou plynovodní síť vysokotlakou plynovodní přípojkou DN 150, která vede z levého břehu Labe od Brozánek v tělese starého silničního mostu a je zakončena regulační stanicí vysokotlak/středotlak v ulici Plavební (naproti areálu Vinařství Rybáře). Z vysokotlaké regulační stanice je zásobována celá městská plynovodní síť, v zimním období se množství předávaného plynu pohybuje okolo 5-6 tis. m3/hod. Vedou odsud dvě hlavní větve středotlakého rozvodu PN 0,1 MPa: Větev A (DN 250, dále 150) vedoucí ulicemi Plavební, Na oboře, Komenského s regulační stanicí středotlak/nízkotlak v Komenského ul., Větev B (DN 200) s regulační stanicí středotlak/nízkotlak v ulici Legionářů se na křižovatce ulic Smetanova - Fügnerova rozděluje na dvě části: Větev B1 (DN 150) vedoucí kolem koupaliště, ulicí Dobrovského a dále (DN 225) na Chloumek, Větev B2 (DN 200) vedoucí ulicemi Smetanovou, Pod vrchem, Nad pivovarem, Ve vinicích, Příčnou, U cihelny a Sv. Čecha s regulační stanicí středotlak/nízkotlak ve Studentské ul. Ze tří popsaných středotlakých regulačních stanic jsou rozvedeny distribuční nízkotlaké plynovody. Středotlakými plynovodními rozvody jsou kromě Chloumku zásobována sídliště podél Bezručovy ulice, část Pšovky okolo Komenského ulice a část Mlazic (ul. Českolipská a Karoliny Světlé). Návrh plynofikace města je podrobně řešen v Generelu plynofikace, který byl zpracováván v druhé polovině roku 1996. Generel řeší jeden z hlavních koncepčních problémů plynovodní sítě - jednostranné zásobování města z vysokotlakého rozvodu od Brozánek v prostoru starého mostu.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 73 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Napojení na jediný přívod je nedostatečné zejména z hlediska zabezpečenosti dodávek a je u spotřebiště velikosti Mělníka netypické. V návrhu je plynovodní síť zabezpečena druhým vysokotlakým přívodem od Neratovic. Nová vysokotlaká regulační stanice je navržena v sousedství Brabčova mimo administrativní území města, na katastrálním území Skuhrova. Nová regulační stanice vysokotlak/středotlak je navržena s výstupním přetlakem 0,3 MPa. Středotlakým rozvodem z regulační stanice bude plynofikován Velký a Malý Borek. Do města bude přiveden středotlaký plynovod DN 350 ulicí Ve Žlábkách, odkud bude Italskou ulicí provedena přípojka cukrovaru. Hlavní středotlaký přívod bude pokračovat z ulice Ve Žlábkách ulicí Cukrovarskou a Mladoboleslavskou a bude napojen do stávající stl regulační stanice ve Studentské ulici, kde se bude regulovat na nízkotlak a středotlak s výstupním přetlakem 0,1 MPa. Novým středotlakým rozvodem PN 0,3 bude plynofikována lokalita Blata. Plynem je zásobována celá centrální část města vymezená sady Na Polabí, areálem cukrovaru a ulicí Mladoboleslavskou (resp. Bezručovou), městská čtvrť Pšovka a západní část Chloumku. Území obsloužené plynovodní sítí je zakresleno v grafické příloze. Plošná plynofikace je navržena na většině území města, kde dnes není vyřešeno energetické zásobování pro potřeby vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Jedná se zejména o tyto lokality v městských částech: Centrum: Z důvodu posílení nízkotlaké plynovodní sítě v centru města je navržena regulační stanice středotlak/nízkotlak ve Vodárenské ulici. Nový středotlaký přívod Vodárenskou ulicí bude napojen na stávající stl plynovod v ulici Nad pivovarem. . bude realizována větev nového středotlakého rozvodu v Krombholcově ulici . rozvojové plochy podél ul. Legionářů (budou připojeny na stávající nízkotlaký plynovod vedoucí Zádušní ulicí), . lokalita Rybáře (bude připojena odbočkou ze středotlakého rozvodu (od RS vtl/stl), Podolí: . plynofikována bude lokalita u nádraží ČD včetně areálu MEGUM a rozvojových ploch středotlakým rozvodem z Kokořínské ulice napojeným na stl plynovodní přivaděč PN 0,3 MPa v Mladoboleslavské ulici, Blata: . stávající kompaktní zástavba Blat a rozvojové plochy na jejich východním okraji budou zásobovány nově navrženým středotlakým rozvodem prodlouženým přes trať ČD z lokality u nádraží, . kapacita navrženého plynovodního řadu bude počítat s připojením areálu ZZN, . plochy pod lokalitou Fialka budou zásobovány středotlakým rozvodem napojeným na stávající plynovod v Chloumecké ulici, Rousovice: S plynofikací Rousovic se počítá po realizaci nového napojení města z vysokotlaké regulační stanice Skuhrov. Rousovice budou zásobovány středotlakým rozvodem PN 0,3 MPa z hlavního přívodního řadu. Plynovodní síť je navržena v těchto lokalitách: . staré Rousovice, . bloky zástavby podél Mladoboleslavské ulice, . rozvojové plochy v Brabčově, Chloumek: . zásobování plynem v celém zastavěném a rozvojovém území doplněním středotlakého rozvodu v uliční síti, Pšovka: . v lokalitě mezi tratí a silničním obchvatem bude středotlaký plynovodní rozvod napojen prodloužením stávajícího řadu v Komenského ulici podchodem pod tratí ČD. Nově navržený plynovodní řad vede dále na území Mlazic a byl by zřejmě využit v případě plynofikace Vehlovic. Mlazice: . lokalita mezi tratí a silničním obchvatem bude zásobována plynem dle předchozího odstavce, . území za Strážnickou ulicí (je navrženo k případnému alternativnímu zásobování elektrickou energií) bude pravděpodobně plynofikováno pouze v případě, že bude rozhodnuto o plynofikaci Vehlovic. K plynofikaci lokality bude využito navrženého přívodního plynovodu do Vehlovic.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 74 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

. v ulicích Labská, Přístavní a Družstevní bylo v původním konceptu ÚPN navrženo zásobování horkovodem. Na základě generelu plynofikace je zde zakreslen i středotlaký plynovodní rozvod, který se bude realizovat pouze za předpokladu, že nedojde k dřívější realizaci horkovodu v tomto území. Vehlovice: . Generel plynofikace počítá se zavedením zemního plynu pouze v lokalitě novější zástavby okolo ulice V Kroupovci. V územním plánu zůstává zachována možnost plynofikace celého zastavěného území.

Z hlediska životnosti nejsou s plynovodní sítí výraznější problémy, nejstarší vedení ve středu města pochází z 60. let a je v poměrně dobrém technickém stavu. Potřebné opravy plynovodů nepřekročí rámec běžně prováděné údržby a nebudou mít zvláštní prostorové nároky. Stávající i navržené trasy plynovodů včetně regulačních stanic jsou zakresleny v grafické příloze "Energetické sítě".

2. Zásobování teplem Koncepce zásobování teplem využívá blízkosti velkého tepelného zdroje - Elektrárny Mělník (EMĚ). Byl zrušen zdroj "cukrovar" (zůstává jako havarijní rezerva) a celá síť centrálního zásobování teplem (CZT) ve městě byla připojena na přivaděč z EMĚ. Síť je řešena jako horkovodní primérní rozvod s výměníkovými stanicemi a sekundérními rozvody. V současné době je v zimním období (při teplotě - 12oC) přiváděno do města z EMĚ cca 70 MW tepla. Kapacita vybudovaného přivaděče je cca 100 MW. Pro rozšiřování horkovodů v rozvojových územích je tedy v přivaděči rezerva zhruba 30 %. Primérní horkovodní potrubí DN 600 z Elektrárny Mělník je přivedeno do řešeného území z levého břehu Labe (u cukrovaru v Dolních Beřkovicích) ocelovým mostem. Do zastavěného území Mlazic přichází ulicemi Na staré cestě a K přívozu. Od železniční zastávky Mlazice vede primérní horkovod DN 500 podél železniční trati až za blok zástavby s náměstím B. Němcové, odkud odbočuje mezi areály autokempinku a koupaliště k předávacímu bodu naproti zimnímu stadionu. V Mlazicích jsou na primární horkovod napojeny dvě výměníkové stanice v Dlouhé ulici pro zásobování přilehlého území v klínu mezi Českolipskou ulicí a tratí. Horkovodní síť od předávacího bodu v Klášterní ulici je v majetku města. Je tvořena dvěma hlavními větvemi primérního rozvodu, jednou v ulici Bezručově (resp. Mladoboleslavské), druhou v ulici Pražské s třemi příčnými propojeními v ulicích Na podhoří, Havlíčkově a Veslařské. Na síť primérního potrubí je připojeno 13 distribučních výměníkových stanic a cca 80 menších výměníkových stanic ve správě konkrétních vlastníků. Přehled distribučních výměníkových stanic uvádíme v tabulce č. 1 na konci kapitoly. V grafické příloze "Energetické sítě" jsou kromě horkovodů zakresleny všechny distribuční výměníkové stanice, a významnější stanice ostatních odběratelů. Ze systému CZT jsou dnes obsloužena především území s novou panelovou zástavbou, objekty občanské vybavenosti přiléhající k městskému centru a některé další bloky podél popsaných primérních rozvodů. Samostatnými horkovodními přípojkami jsou zásobovány některé průmyslové areály (LIAZ, Liberta, Loděnice, Mefrit, ZZN). Nejvzdálenější od zdroje jsou lokality dříve napojené na výtopnu cukrovaru (sídliště Slovany, hotel Ludmila, učiliště cukrovaru). Plochy obsloužené horkovodní sítí jsou zakresleny včetně návrhů v grafické příloze. Koncepce stávající horkovodní sítě tvořené velkými výměníkovými stanicemi a poměrně rozsáhlými sekundérními rozvody není z hlediska provozu a ztrát v síti příliš výhodná. Dožívající výměníkové stanice by proto neměly být nákladně rekonstruovány, a jednotlivé objekty by měly být přepojovány přímo na primární síť s malými předávacími stanicemi. Tato situace je již aktuální u největší výměníkové stanice VS 18 v sídlišti Rousovice. Rozvoj horkovodů musí vycházet především z ekonomických hledisek, zřejmá je potřeba lepšího využití dlouhé trasy přiváděcího horkovodního potrubí. V územích připojených nebo snadno připojitelných na systém CZT by mělo být jeho využívání preferováno. Podolí: V centrální části města bude doplněno zásobování horkovodní sítí v již převážně obslouženém území mezi Bezručovou ulicí a potokem Pšovka. Zásobování bude doplněno připojením na stávající horkovod v Bezručově ulici. Blata: V městské části Blata bude horkovodní síť rozšířena podél stávající přípojky podniku ZZN, která po své trase umožňuje napojení ploch podél Dobrovského ulice až k areálu ZZN.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 75 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Rousovice: V městské části Rousovice vznikly nevyhovující poměry v horkovodech po připojení sítě zásobované z cukrovaru na centrální zdroj. Horkovodní potrubí zde přechází z malých do velkých profilů, což je z hlediska provozu sítě neekonomické. Ve špatném stavu je zároveň část sítě v areálu cukrovaru, kudy musí být teplovod veden. V návrhu je řešeno propojení horkovodní sítě mimo cukrovar Pražskou ulicí. Mlazice: V městské části Mlazice je rozvoj horkovodní sítě navržen mezi horkovodním přivaděčem z EMĚ a tratí ČD, kde se vzhledem k přímému kontaktu s přivaděčem jeví jako ekonomicky výhodný. Další lokalitou v Mlazicích, kde by měla být doplněna horkovodní síť, je území se stávající zástavbou i přestavbovými bloky vymezené ulicemi Českolipskou, K přívozu, Přístavní a Loděnickou. Napříč popsaným územím vede horkovod do areálu Loděnic, přivaděč z EMĚ vede ulicí K přívozu. Na základě generelu plynofikace je zde zakreslen i středotlaký plynovodní rozvod, který se bude budovat dle textu v úvodu kapitoly "Energetické sítě" pouze za předpokladu, že nedojde k dřívější realizaci horkovodu v tomto území.

Problémem ve stávající síti souvisejícím spíše s bezpečností provozu než s územním řešením sítě je nepřípustné připojení některých objektů přímo na primérní rozvod (jedná se např. o objekty ACHP Mělník, SBD Mělník a obytný dům západně od cukrovaru). Popsaný stav by měl být vyřešen technicky opatřeními v rámci uvedených objektů.

3. Zásobování elektrickou energií V severovýchodní části prochází přes řešené území nadřazené trasy velmi vysokého napětí (VVN) 2 x 110 kV. Další nadzemní vedení 110 kV je trasováno v jižní části kolem sídliště Slovany, Starých Rousovic a Malého Borku, připojuje rozvodnu Mělník 110/22 kV a stáčí se k severozápadu souběžně s již popsaným vedením 2 x 110 kV. Z rozvodny Mělník je napojena vysokonapěťová distribuční síť města sestávající z kabelových a nadzemních rozvodů 22 kV. Z rozvodny jsou vyvedena 4 nadzemní vedení a 3 kabelové trasy o napětí 22 kV (jedna pro rozvodnou síť města, druhá pro cukrovar a třetí pro areál přístavu Mělník). V severním a dále severozápadním směru procházejí řešeným územím nadzemní vedení 22 kV, č. 2912 Neramše, 2914 Rousovice a 2915 Vehlovice. Napříč městem ve směru východ - západ prochází vzdušné vedení VN 22 kV č. 2917 Vraňany, které vede šikmo podél ulice Nad jatkami přes areál autokempinku a jižně kolem areálu Benziny přes Labe. Vedení č. 2917 je na dvou místech propojeno s kabelovým rozvodem města - u křížení s Bezručovou ulicí a s Řipskou ulicí. V návrhu je nutno počítat se zdvojením stávajících stávajících vedení VN č. 2915 Vehlovice, 2914 Rousovice, 2917 Vraňany a 2912 Neramše. Uvedená zdvojení budou realizována ve stávajících trasách. Sekundérní městská síť je zásobována elektrickou energií prostřednictvím trafostanic 22/0,4 kV. Seznam trafostanic je uveden v tabulce č. 2 na konci kapitoly. Síť vysokonapěťového rozvodu elektrické energie 22 kV včetně trafostanic očíslovaných v souladu s tabelárním seznamem a ochranných pásem je zakreslena v grafické příloze. Ochranná pásma nadzemních tras a el. zařízení jsou dána u nově realizovaných vedení zákonem 222/1994 Sb. Pro vedení VN 22 kV 7 m od krajních vodičů (tj. 8,5 m od osy) na obě strany, pro trafostanice (kromě stožárových) 20m od oplocení nebo zdi, pro vedení VVN 110 kV 12 m od krajních vodičů (tj. 15,5 m od osy) na obě strany. U zařízení realizovaných dříve zůstávají v platnosti dosavadní ochranná pásma : Pro vedení VN 22 kV 10 m od krajních vodičů (tj. 11,5 m od osy) na obě strany, pro trafostanice (kromě stožárových) 30m od oplocení nebo zdi, pro vedení VVN 110 kV 15 m od krajních vodičů (tj. 18,5 m od osy) na obě strany. Lze říci, že elektrickou energií (využívanou alespoň technologicky - bez vytápění) je zásobováno celé zastavěné území města. Kompletní elektrifikace domácností (využití elektrické energie k vytápění a ohřevu TUV) je navrhována pouze v odlehlých částech města nebo v lokalitách, kde se přivedení jiných médií jeví jako investičně příliš náročné. Vytápění elektrickou energií je však ve všech vyspělých zemích znakem vysokého standardu. Proto je u větších ploch navržených v územním plánu k vytápění elektrickou energií většinou ještě jiná alternativa (plyn, horkovod), která by měla být přednostně podrobněji posouzena. Vyloučeny v těchto územích nejsou ani jiné alternativní zdroje energie (např. zásobníky na propan-butan, tepelná čerpadla, kotle na dřevo a pod.). Zásobování elektrickou energií pro vytápění je navrženo v lokalitě U Nováků (alternativně s plynovodem) a zejména v rozptýlené zástavbě mezi ulicí Na výsluní a Vehlovicemi a v sídle Vehlovice. Problém energetického zásobování Vehlovic a přilehlého území je složitý a bude muset být vyřešen podrobněji za spolupráce správců jednotlivých médií. Elektrifikace sídla prováděná

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 76 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK v současné době není dimenzována na vytápění všech obytných objektů, plošný nárůst elektrifikovaných objektů zde však nelze vzhledem k cenovému vývoji očekávat. Návrh zásobování rozvojových ploch elektrickou energií je patrný z tabulek č. 3, 4 a 5 na konci kapitoly. Na základě výpočtu nároků rozvojových ploch na elektrickou energii a s přihlédnutím k místním podmínkám jednotlivých lokalit byl ve spolupráci se zástupci Středočeské energetiky a.s. stanoven počet navrhovaných trafostanic a určeno jejich přibližné umístění. Ve spolupráci s odborem výstavby a odborem rozvoje MÚ Mělník byly navržené trafostanice situovány na konkrétní pozemky. Navržené odběratelské trafostanice budou umísťovány na pozemcích investora. K zajištění větších odběrů pro výrobní a komerční areály jsou navrženy dvě spínací trafostanice napájené kabelovými rozvody přímo z rozvodny Mělník. Propojení stávajících i navržených trafostanic je patrné z jednopólového schematu rozvodů VN, uvedeném v grafické příloze.

4. Dálkové kabely a radioreléové trasy Administrativním územím města Mělníka prochází několik tras dálkových kabelů, které se spojují v centru města. Kromě dálkových kabelů ve správě SPT Telecom a.s. prochází podél tělesa železniční trati dálkový kabel ve správě ČD. Trasy dálkových kabelů jsou zakresleny v grafické příloze "Dálkové kabely, Radiokomunikace" a jsou v územním plánu respektovány. V řešeném území se nachází radiokomunikační středisko Chloumek, s kruhovým ochranným pásmem o poloměru 1000 m vyhlášeným ONV Mělník pod značkou VUP 328.1-882/82. Z RKS Chloumek vedou dvě radioreléové trasy - jedna RKS Chloumek - RKS Strahov a druhá RKS Chloumek - Buková hora. Řešeného území se dotýká první trasa, výška ochranné Fresnellovy zóny však nezasahuje stávající ani navrhovanou zástavbu. Ochranné pásmo RKS Chloumek a osa rr paprsku Chloumek - Strahov jsou rovněž zakresleny v grafické příloze "Dálkové kabely, Radiokomunikace".

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 77 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Přílohy:

Tabulka č. 1 : Distribuční výměníkové stanice

Označení Lokalizace Počet Příkon Příkon bytů ÚT TUV stanice (MW) (MW) VS 01 ul. Kosmonautů 505 2,70 0,80 VS 02 ul. Bezručova 314 1,50 0,57 VS 03 Slovany 192 0,67 0,38 VS 05 ul. Pod vrchem 304 1,50 0,55 VS 06 ul. Nová 62 0,36 0,13 VS 08 ul. Rohelova 175 0,88 0,35 VS 09 ul. Pražská 96 0,38 0,20 VS 10 ul. Jarošova 10 0,12 0,05 VS 13 Podolí 256 1,00 0,48 VS 18 ul. Dukelská 926 4,70 1,44 VS 21 ul. Čechova 156 0,55 0,30 VS 29 Sportovní 280 0,90 0,50 VS 35 ul. Mladoboleslavská 582 1,24 0,90 CELKEM 3 858 16,50 6,65

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 78 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Tabulka č. 2 : Přehled trafostanic v řešeném území (pořadová čísla trafostanic odpovídají číslování v grafické příloze) D … trafostanice distribuční O … trafostanice odběratelská

Poř. č. Evid.č. Název trafostanice Výkon Pozn. StČE [kVA] 1 260339 Chloumek – JZD 400 D 2 261139 Chloumek – TS I. D 3 261140 Chloumek – TS II. D 4 260392 Chloumek – U Ketnera 250 D 5 261250 Chloumek – U hájovny D 6 261207 Chloumek – U lesa zděná 630 D 7 260440 Chloumek – U lesa plechová 630 zrušena 8 261023 Chloumek – Vodárna 400 O 9 261206 Mělník – Autoservis 100 O 10 261181 Mělník – BOMI 400 O 11 260292 Mělník – Benzina D 12 260346 Mělník – Blata, OPP D 13 260442 Mělník – Blata, silo O 14 260407 Mělník – Blata, zem. technika D 15 260276 Mělník – Brabčov 250 D 16 260987 Mělník – Budimex 400 O 17 260376 Mělník – ČSAD 630 D 18 261232 Mělník – Česká pojišťovna O 19 260284 Mělník – Cukrovar ČS O 20 261022 Mělník – Cukrovar, vstupní O 21 260955 Mělník – Dům služeb 2 x 630 O 22 261290 Mělník – Gymnázium O 23 260453 Mělník – Hydrofor 630 D 24 260290 Mělník – Chemička O 25 Mělník – ČSAO D 26 260368 Mělník – IPR 400 D 27 260445 Mělník – KSČ 2 x 630 D 28 260398 Mělník – Kamenné závory D 29 260289 Mělník – LIAZ O 30 260291 Mělník – Loděnice stará 160 O 31 Mělník – Loděnice nová O 32 260365 Mělník – Ludmila 400 D 33 261227 Mělník – MEPLA 630 O 34 260434 Mělník – MŠ 630 D 35 260285 Mělník – Mlazice, Přístav I. 2 x 400 D 36 261183 Mělník – Mlazice – Zelená lípa O 37 260405 Mělník – Mototechna D 38 260397 Mělník – Na výsluní 250 D 39 260310 Mělník – Neuberk O 40 260345 Mělník – Nemocnice D 41 260447 Mělník – OPP Kroupa O 42 260914 Mělník – OV + AS Svazarm 630 D 43 260990 Mělník – Pivovar D 44 260347 Mělník – Pod vrchem TS 3 D 45 260450 Mělník – Podolí I., u kláštera 630 D 46 260452 Mělník – Podolí II., u kotelny 630 D 47 261313 Mělník – Pražská 250 D 48 260963 Mělník – Přístav II. O 49 261191 Mělník – Pronto 630 O 50 260350 Mělník – Rousovice II. D 51 260283 Mělník – Rousovice III. 400 D 52 260423 Mělník – Rousovice, Italská 250 D 53 260381 Mělník – Rousovice, Ludmila D 54 261164 Mělník – SOU Cukrovaru O 55 261050 Mělník – SSŽ Nůšařská 250 O 56 260954 Mělník – STS + OSS O 57 260942 Mělník – Sportovní I. 400 D

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 79 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Tabulka č. 2 : pokračování

Poř. č. Evid.č. Název trafostanice Výkon Pozn. StČE [kVA] 58 261058 Mělník – Sportovní II. D 59 260351 Mělník – Sportovní III. 630 D 60 260367 Mělník – Střed 400 D 61 261167 Mělník – Světická D 62 260288 Mělník – TDV O 63 260287 Mělník – TOS O 64 260837 Mělník – TS 12 D 65 260396 Mělník – TS 4 OSP 630 D 66 260275 Mělník – Tělocvična D 67 260852 Mělník – Tesko 400 D 68 260320 Mělník – U Cinků D 69 260432 Mělník – U Nováků D 70 Mělník – U OBS D 71 260386 Mělník – U jatek D 72 261029 Mělník – U plynu 630 O 73 260431 Mělník – U trati 250 D 74 261033 Mělník – VŠ Zemědělská 250+200 O 75 260402 Mělník – Ve žlábkách, STS O 76 260277 Mělník – Vinařská škola 250 D 77 260383 Mělník – Vodárna 400 D 78 261172 Mělník – Výkup O 79 260992 Mělník – Zelenina O 80 261129 Mělník – Jatka 630 O 81 260906 Mělník – Krematorium 100 D 82 260835 Mělník – Poliklinika 630 D 83 260374 Mělník – U tanku 250 D 84 260327 Mělník – Učňovská škola 630 D 85 260286 Mělník – Vysílač O 86 261192 Mělník – Zámek 630 O 87 261128 Mělník – Zimní stadion 2 x 630 O 88 Mělník – U stáčírny D 89 Mělník - Pragoexport O 90 Mělník . Dragon O 91 Měnírna O 92 Truhlárna O 93 Vehlovice – U silnice D 94 261246 Vehlovice – U hasičů D 95 261315 Vehlovice – V Kroupovci D 96 260919 Vehlovice – obec, vodojem D 97 260315 Vehlovice - obec 250 D 98 ČOV O 99 Penny Market O 100 Agrostav O 101 Přečerpávačka D 102 U Mountfieldu D 103 Žlábky RD D

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 80 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Tabulka č. 3 : Přehled navržených distribučních trafostanic v řešeném území (čísla trafostanic odpovídají číslování v grafické příloze)

Č. Popis lokality Počet Spec. Výpočtové Návrh Pozemek Poznámka b.j. příkon zatížení TS číslo vč. OV číslo kW/bj. kW 1 "Staré" Vehlovice - RD 36 17,6 380,2 01 541 2 "Nové" Vehlovice -RD 132 17,6 1393,9 02A 316 02B 6468/2 3 Mlazice - za tratí - RD 145 6,8 788,8 03A 6500/1 03B 6277/2 4 Mlazice - Ovocná ul. - RD 16 6,8 87,0 04 6372 2 x trafo 5 Mlazice - ul. V úvoze - RD 8 6,8 43,5 6 Pšovka - ul. Karoliny Světlé - RD 28 6,8 152,3 06 3272/1 7 Pšovka mezi silnicí a tratí - RD 110 6,8 598,4 07A 5916/1 07B 5831/1 8 Pšovka za tratí - RD 14 6,8 76,2 0 9 Chloumek - západ 28 6,8 152,3 0 10 Chloumek - střed 60 6,8 326,4 010 11 Chloumek - východ 40 6,8 761,6 011A 7951/1 Zemědělská 011B 7452 12 ul. Nad jatkami - Chloumecká - RD 58 6,8 315,5 012 5631/1 13 ul. Chloumecká - Žitná - RD 102 6,8 554,9 013A 5584/1 013B 5515 14 ul. Dobrovského - bytové domy 38 6,8 206,7 0 15 Podolí 140 6,8 761,6 015 4074/2 16 Podolí 260 6,8 1414,4 016 4101/1 17 Podolí 110 6,8 598,4 0 obslouženo ze spínací stanice 18 Podolí 67 6,8 364,5 018 4217/2 19 Kokořínská ul.- RD 16 6,8 87,0 019 3324/36 „TS Bartoš“ 20 Blata 60 6,8 326,4 020 5143 21 Rousovice - ul. Vinohradská - RD 111 6,8 603,8 021A 2094 021B 2076/4 22 Rousovice - ul. Na stráni - RD 30 6,8 163,2 022 4519 Celkem 1794 10619,5

Tabulka č. 4 : Přehled navržených spínacích trafostanic (čísla trafostanic odpovídají číslování v grafické příloze)

Popis lokality Označení Pozemek číslo Poznámka Blata “u sila” TSS 1 5465/1 připojení 3 x kabelem z TR 110/22 kV Podolí TSS 2 4133/7 připojení 2 x kabelem z TR 110/22 kV

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 81 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Tabulka č. 5 : Přehled navržených odběratelských trafostanic v řešeném území (čísla trafostanic odpovídají číslování v grafické příloze)

Číslo Popis lokality Počet Návrh TS číslo Poznámka lokality areálů 24 Cukrovarská – admin. objekty 3 024 na pozemku1562/1 25 Blata – ul. Dobrovského 3 025 (možno napojit až 3 TS dle potřeby) 26 Blata – u trati ČD 4 026A – 026C 27 Podolí 1 027 28 ul. Nad jatkami 2 028A přechod z vrchního vedení do kabelu 028B 1 trafo distribuce (náhrada za TS 71) 29 ul. Nad dráhou 1 029 30 Pšovka – u mostu přes trať ČD 3 030A 030B 31 Pšovka “u obchvatu” 2 031A 031B 32 Mlazice – ul. Labská 3 032A – 032C 34 Čerpací stanice Hadík 1 034 35 Podolí - Policie ČR 1 035

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 82 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

8. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Objekty: - objekt vybavenosti na Chloumku (parcelní číslo 7203/6, 7207, 7197) - objekt vybavenosti - náhrada školy - Rousovice (parcelní číslo - parky . Chloumek (parcelní číslo 6979/1, 7303/1, 7245) . Blata (parcelní číslo 4304/2) . Centrum (parcelní číslo 249/1, 66, 92) . Podolí (parcelní číslo 4180/1, 4151/1)

Technická infrastruktura: - kmenové stoky a objekty - čerpací stanice odpadních vod - výtlačné potrubí na ČOV - odlehčovací komory - dešťové zdrže . Chloumek (parcelní číslo 7303/1) - vysokotlaké regulační stanice + přívodní potrubí - plynovodní síť a objekty regulace - vodovodní síť a její objekty - horkovod a jeho objekty - navrhované trafostanice . Staré Vehlovice - TS 01 (parc.č. 541) . Nové Vehlovice - TS 02A (parc. č. 316) - TS 02B (parc. č. 6468/2) . Mlazice - za tratí- TS 03A (parc. č. 6500/1) - TS 03B (parc. č. 6277/2) . Mlazice - Ovocná ulice - TS 04 (parc. č. 6372) . Pšovka - K. Světlé - TS 06 (parc. č. 3272/1) . Pšovka - mezi silnicí a tratí - TS 07A (parc.č. 5916/1) - TS 07B (parc. č. 5831/1) . Chloumek střed - TS 010 (parc.č. ) východ - TS 011A (parc.č. 7951/1) - TS 011B (parc. č. 7452) . Podolí - TS 015 (parc.č. 4074/2) . Podolí - TS 016 (parc.č. 4101/1) - TS 018 (parc. č. 4217/2) - TS 035 (policie ČR) . Blata - TS 020 (parc. č. 5143) - TS 019 (parc. č. 3324/36) - TS 012 (parc. č. 5631/1) - TS 013A (parc.č. 5584/1)

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 83 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- TS 013 B (parc. č. 5515) - TS 028 B (náhrada za TS 71) . Rousovice - ul. Vinohradská - TS 021A (parc.č. 2094) - TS 021B (parc. č. 2076/4) . Rousovice - Na stráni - TS 022 (parc. č. 4519) . Blata „ U sila „ - TSS 1 (parc.č. 5465/1) . Podolí - TSS 2 (parc.č.4133/7) . Cukrovarská - TS 024 (parc.č.1562/1) - elektro rozvody 22kV, kabelizace

Dopravní stavby: - úprava komunikace Pražská - nedělený čtyřpruh k prostoru cukrovaru, úprava křižovatek Bezručova - Kokořínská, Kokořínská - Nádražní, - přeložka silnice I. třídy č. 9 v úseku Pražská - Mladoboleslavská - křižovatka Průhon; - styková křižovatka nové trasy silnice č. 9 s ulicí Pražskou v prostoru cukrovaru; - okružní křižovatky v místech styku silnic č. 9 a č. 16: - lokalita Mladoboleslavská, - lokalita Průhon, - okružní křižovatka sběrné místní komunikace Řipská - Českolipská se silnicí I/16 lokalita Pšovka; - mimoúrovňové křížení se železnicí v prostoru Blata, - úpravy podjezdů pro motorovou dopravu pod silnicí č. 16 v ulici Blahoslavova, pod silnicí č. 9 v ulici Komenského, Na Ráji a Nad Kamennými závorami; - pěší podchod pod železniční tratí v ulici Kokořínská; - lávka pro pěší a cyklisty nad kolejištěm železniční stanice Mělník v návaznosti na hlavní vnitroměstskou pěší a cyklistickou osu Chloumek - centrum.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 84 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

9. ZÁVAZNÉ ČÁSTI

Závaznými částmi jsou:

Vymezení časového horizontu - rok 2014

Vymezení řešeného území Vymezení řešeného území je dáno rozsahem administrativního území města. Administrativní území tvoří dvě katastrální území - Mělník, Vehlovice.

Podmínky území Některé úseky Pšovky ve městě Mělník byly směrově narovnány, s lichoběžníkovým průřezem a dnem s kamennou dlažbou a zatravněnými břehy. V těchto úsecích převážně chybí doprovodná vegetace. Přirozená síť drobných vodotečí byla na mnoha místech narušena. V oblasti Pšovky na úsecích vodního toku Pšovka vedených zelení navrhujeme ve vzdálenosti po 100 metrech dřevěné vyjímatelné hrázky. V řešeném území se nacházejí slepá ramena Labe - z nichž největší jsou tůně Mlazická a Vehlovická. Území kolem tůní je navrženo jako území přírodě blízké. Hladina stoleté vody (Q 100) je zakreslena podle aktualizovaných podkladů Povodí Labe ve výkresové části: základní urbanistický výkres a akční plán. Mimo Q 100 jsou zakresleny i hladiny Q 5, Q 20 a Q 50. Hranice zátopy vymezuje území ve kterém není povolena nová výstavba do hladiny Q5. Stávající zástavba bude ochráněna navrženou hrází, jež má následující průběh: pravý břeh Pšovky od navržené okružní křižovatky na Pšovce (nájezd na nový most a ulice Českolipská) podél břehu v průběhu ulice Čertovská, podél ulice Celní. V profilu Celní ulice je vynecháno místo s provizorním zahrazením, hráz pokračuje v zeleném pásu kolem loděnice do prostoru Přístavní ulice. Hráz lemuje konce pozemků k Labi v ulici Přístavní s vynecháním provizorního zahrazení do místa Mlazické tůně. Dále hrázu pokračuje za poslední pozemky ulice K přívozu (směrem k Labi), lemuje skleníky a vyúsťuje na Českolipskou ulici za křižovatkou s ulicí Nad kamennými závorami. Ke stavbám a zemním pracem v zátopovém území se musí vyžádat souhlas vodohospodářského orgánu. V grafické části je zátopové území řeky Labe zakresleno v základním výkrese Funkčního využití a v Akčním plánu. V grafické části je zakreslen návrh hráze jako ochrana proti Q 100 Pšovky a Mlazic ve výkrese Funkčního využití a ve výkrese Věřejně prospěšných staveb.

Z hlediska ochrany nerostných surovin jsou v rámci řešeného území ÚPN SÚ vymezena ložiska: - CHLÚ černé uhlí,které je zdokumentováno v grafické příloze. Poddolovaná území se v rámci řešeného území nevyskytují, sesuvná území jsou zdokumentována v rámci Akčního plánu jako nezastavitelná. Jedná se o lokality: - Rožkovo údolí. CHLÚ je zakresleno v Akčním plánu. Nezastavitelné území v Rožkově údolí je zakresleno v akčním plánu.

Ochrana přírody a krajiny, územní systém ekologické stability V severním cípu území (Rokelský důl) se již částečně uplatňuje morfologie kvádrových pískovců Kokořínska s ojedinělými skalními výchozy, ve stromovém patře roklí však dominuje exotický trnovník akát. Cennější než zalesněná dna roklí jsou převážně travnaté stráně, někdy kosené. Kvalitním stanovištěm suchomilné bioty jsou zejména jižně orientované stráně Rokelského dolu s opuštěnými

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 85 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK sady, náletovými dřevinami a travnatými lady. Toto území je součástí v roce 1994 vyhlášeného přírodního parku Rymáň (kategorie obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb.), který však ze 4/5 leží severně mimo řešené území. Celé území má bohatou synantropní a ruderální vegetaci, která se vyskytuje jednak přímo v intravilánu Mělníka a jeho částí, dále na obdělávaných zemědělských plochách, četných vinicích, v poslední době opuštěných polích (úhorech), v jejich okolí a také okolo černých skládek. Potenciálně přirozenou vegetaci, tj. přirozenou vegetaci odpovídající dnešním podmínkám stanovišť, tvoří habrové doubravy (svaz Carpinion betuli), acidofilní doubravy - svaz Quercion robori- petrae (na pískovcích v severní části území též s příměsí borovice) a teplomilné subxerofilní doubravy - Querco-Carpinion (jižně orientované opukové stráně nad Labem v Mělníce). Aluvia Labe a Pšovky odpovídají luhům a olšinám (asociace Ficario-Ulmetum a Fraxino-Populetum). Kromě výše zmíněného přírodního parku Rymáň byla, rovněž v rámci tzv.obecné ochrany přírody, za chráněná v roce 1996 vyhlášena dvě menší území v kategorii registrovaný významný krajinný prvek. Mokřady Liběchovky a Pšovky, č. 57 Mokřady Pšovka byly zaregistrovány Mezinárodním výborem ramsarské úmluvy ve Švýcarsku dne 13. 11. 1997 a zapsány do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Lokalita "Pod lesem" č. 37, se nachází v k.ú.Mělník, za LIAZem, na parcele číslo 6705. Na ploše 0.73 ha jsou zde chráněna teplomilná společenstva na písčité půdě s výskytem silně ohroženého druhu (příloha č.II vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb.) smilu písečného (Helichrysum arenarium). Dále se zde vyskytují běžné druhy bylin - ostřice nízká, hvozdík kartouzek, pavinec obecný, jehlice trnitá, vřes obecný aj. - z fauny především pavouk stepník rudý a některé druhy rovnokřídlého hmyzu. Druhá lokalita, "Na Nouzově", má celkovou rozlohu 0.34 ha. Z toho 0.32 ha se nachází v k.ú.Mělník (p.č. 6822/3), 0.02 ha v k.ú.Strážnice, tj.mimo řešené území (úzká mez při silnici, p.č. 832). Na lokalitě jsou chráněna teplomilná společenstva na pískovcových skalních výchozech. Kromě teplomilných keřů se zde vyskytuje z bylin kavyl vláskovitý a některé rozchodníky, z fauny ještěrka obecná, různé druhy rovnokřídlého hmyzu, zřejmě zde hnízdí ťuhýk. Vyznačeno ve výkrese Funkční využití a Akční plán.

Navržené VKP jsou:

- prostor kolem kostela sv. Jana - Chloumek, č. 40 - vyznačeno ve výkrese Akční plán. - prostor Neuberka - park, č.41 - Blata - vyznačeno ve výkrese Akční plán. - opuštěné lomy na opuku ve Vehlovicích, č. 27 - vyznačeno ve výkrese Akční plán - zámecké vinice nad soutokem Labe a Vltavy, č. 56 - vyznačeno ve výkrese Akční plán. - VKP 25 - severní část ř.ú., ostatní zeleň - VKP 26 - v rámci přírodního parku Rymáň Významné krajinné prvky jsou vyznačeny v Akčním plánu. V území se dále nachází řada významných krajinných prvků ex lege (§ 3, písm.b, zákona č.114/1992 Sb.) - veškeré lesy, vodní plochy a údolní nivy Labe a Pšovky. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením, k případným zásahům, které by mohly vést k oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce, je nutno si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Přírodní park je kategorií obecné ochrany přírody a krajiny. Zřizuje se z důvodu ochrany cenného krajinného rázu určité oblasti, kromě hledisek přírodovědných jsou významná i kulturní a historická. Ve zřizovací vyhlášce Přírodního parku Rymáň č.2/1994 Okresního úřadu v Mělníku, nabývající účinnosti dnem 15.2.1994, okresní úřad stanovuje okruh aktivit, které lze konat pouze s jeho souhlasem. Jedná se např. o umísťování nových staveb, skládek odpadů či o změny ve využití pozemků v kategoriích dle katastrálního zákona (č.344/1992 Sb.). V k.ú.Mělník a Vehlovice není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území přírody. V kategorii památný strom (§ 46 zák. 114/1992 Sb.) jsou vyhlášeny dřeviny (vše v k.ú.Mělník):

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 86 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- jerlín japonský (Sophora japonica) - p.č.375 - v parčíku pod mateřskou školou, u silnice k Pšovce, obvod kmene 2,75m, výška 18m - dub letní (Quercus robur) - p.č.2244 - v městské části Rousovice (u cukrovaru), obvod kmene 4,58m, výška 22,5m - lípa malolistá/srdčitá (Tillia cordata) - p.č.7408 - na hřbitově v Chloumku - kulturní památka, obvod kmene 6,85m, výška 17,5m, v současné době ve špatném stavu - prosychání. - platan javorolistý (Platanus x acerifolia) - jilm vaz (Ulmus laevis) - oba u náhonu býv.mlýna při ústí Pšovky, p.č. 2376/1, platan blíže ústí. Památné stromy je ze zákona zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Strom má ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro strom škodlivá činnost, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. V kategorii významný krajinný prvek územní plán navrhuje registrovat následující lokality: 1/ Opuštěné lomy na opuku ve Vehlovicích - za fotbalovým hřištěm, výskyt netopýrů, v roce 1996 zaznamenán 1 ks vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) - druhu kriticky ohroženého dle přílohy č.III Vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb., paleontologická lokalita, p.č.286, k.ú.Vehlovice 2/ Park u zámečku Neuberk - pestré druhové složení "školního" parku, vyspělé exempláře, řada vzácných exotů, p.č.5390, 5397 až 5402, k.ú.Mělník 3/ Chloumek - krajinná dominanta kostelíka sv.Jana s doprovodnou vysokou zelení, p.č.7033, 7034/1, 7034/2, k.ú.Mělník 4/ Zámecké vinice nad soutokem Labe a Vltavy - historické vinice, které dotvářejí typický obraz Mělníka, p.č.257, k.ú.Mělník Zvlášť žádoucí je ochrana drobných lomů a antropogenních jeskyní ve Vehlovicích. Lomy jsou využívány jako nelegální skládka odpadu. Naučná stezka Chloumek Naučná stezka Chloumek je zakreslena v grafické části - Funkční využití. Veškeré údaje z kapitoly ochrana přírody a krajiny jsou obsaženy v grafické části v Akčním výkrese. Naučná stezka Chloumek jsou vyznačeny ve Funkčním využití území. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je dle zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.) jedním ze základních nástrojů, jímž je ochrana přírody zajišťována. Je rozlišován ÚSES tří hierarchických úrovní - nadregionální, regionální a lokální (místní). Lokální ÚSES v sobě zahrnuje i systémy nadřazené, až na této úrovni lze síť navzájem propojených ekologicky cenných částí přírody považovat za skutečný systém. ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory, na lokální úrovni i interakčními prvky. Biocentrum je krajinný segment (biotop nebo soubor biotopů), který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému (druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů). Biokoridor je krajinný segment, který sice nevytváří rozhodující části organismů podmínky pro trvalou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment nebo liniové společenstvo, který zprostředkovává ekologicky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní krajinné prostředí. V území relativně méně dotčeném hospodářskou činností člověka představují prvky začleněné do ÚSES výběr z existující kostry ekologické stability dle funkčních a prostorových kriterií. Naopak v území antropicky silně narušeném je nutno sporé zbytky přirozených či přírodě blízkých společenstev vhodně doplnit. Většinou se jedná o chybějící propojení (návrhy biokoridorů), v rozsáhlých přírodních prvků zcela prostých územích je nutno zakládat i nová biocentra o minimální výměře 3 ha.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 87 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

V silně antropicky narušené krajině, jako je např. Mělnicko, lze plné funkční způsobilosti systému dosáhnout v časovém horizontu stovek let (exogenně i endogenně stabilní stadium nově zakládaných ekosystémů). Při realizaci ÚSES je nutno mít na paměti, že je "stavbou navěky" a že tedy časové hledisko není (na rozdíl od prostorového a funkčního) určující. V některých případech (např. Pšovka v zastavěné části města či dolní část Rožkova údolí a přechod přes Mlazice, viz dále) bude možno k plnohodnotné realizaci přistoupit až po odeznění antropogenních barier. Skutečně nepřekročitelnými (pro některé druhy organismů) jsou však pouze ty bariery, které jsou zde také "navěky", t.j. trvale působící přírodní podmínky. Oproti etapě konceptu územního plánu dochází k některým změnám a úpravám. Kromě drobných upřesnění, plynoucích zejména z důkladnější znalosti území a záměrů antropických aktivit v něm (zástavba, přeložka silnice) se jedná o nové znění nadřazených systémů, tj.regionálních a nadregionálních. V první polovině roku 1996 byl s orgány ochrany přírody, jichž se tato úroveň týká, projednáván nový územně technický podklad "Nadregionální a regionální ÚSES ČR". Zpracovatelem je Společnost pro životní prostředí, s.r.o., Brno, na zadání a projednávání spolupracovaly příslušné odbory MŽP ČR a MH ČR. Na základě připomínek orgánů ochrany přírody (zejména okresních úřadů a správ národních parků a chráněných krajinných oblastí) a zohledněním požadovaných prostorových parametrů (regionální biocentrum po každých maximálně osmi kilometrech složeného biokoridoru) byla na podzim roku 1996 dokončena prý definitivně poslední verze tohoto ÚTP. Pracovní znění bylo poskytnuto zpracovateli územního plánu Mělníka na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v listopadu 1996, oficiálně bude tento ÚTP distribuován zřejmě počátkem roku 1997. Druhým faktorem je poněkud pozměněná metodika pro zpracování dokumentace ÚSES. Koncem roku 1995 ji vydalo MŽP ČR pod názvem "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability". Podstatnou novinkou je připuštění možnosti přerušení biokoridoru na určitou vzdálenost, v diferenciaci podle typu společenstva a charakteru přerušení (zástavbou, ornou půdou, ostatními kulturami). Nadregionální prvky ÚSES Územím města prochází nadregionální biokoridor Labe. Pro naplnění této funkce by neměla jeho šířka klesnout pod 50 m (bez vodní hladiny, jedná se o prostorový parametr pro nivní osu nadregionálního biokoridoru), je-li to možné, tak na obou březích, minimálně však na jednom z nich. Druhý břeh by pak měl být tvořen alespoň liniovou střední a vysokou zelení. Současný stav je s tímto požadavkem v rozporu zejména v prostoru Rybáře, v prostoru přístavu a loděnic. Pro nejbližší období je třeba požadovat vhodnou úpravu břehu (výsadba lužních dřevin), při omezení hospodářské činnosti v území pak i renaturalizaci širšího pásu až k železniční vlečce. Rozsáhlá rekultivační opatření je nutno provést v prostoru dřívější, naprosto nevhodně lokalizované skládky odpadů v severní části území u Labe. V celém území mezi loděnicemi a Vehlovickou tůní je nutno odstranit pozůstatky po vojenském využití prostoru v minulosti, zejména betonové panely z několika ploch i nadbytečných cest. V nejsevernější části biokoridoru (před Liběchovským jezem) nelze ani do budoucna uvažovat s posílením zcela nevyhovujícího stavu - od hladiny Labe se zde totiž zvedá příkrý svah s tělesy železnice a silnice na betonových zdech. Renaturalizační opatření je proto nutno směřovat na břeh levý (mimo řešené území), ačkoliv i zde budou jen velmi těžce realizovatelná (sady a zahrady, rodinné domy). Na tomto nadregionálním biokoridoru jsou v těsné blízkosti k.ú.Mělník vymezena dvě regionální biocentra - Úpor (lužní les) a Hořín (park s lužními dřevinami). V řešeném území jsou na něm v rámci tzv. složeného biokoridoru vymezena celkem 3 lokální biocentra - Mlazické a Vehlovické tůně. Několik lokálních biocenter je nutno vymezit rovněž na levém břehu Labe. Nadregionální biokoridor je vymezen rovněž v severní části území - Rokelský důl (NRBK 11). Od Labe u Malého Liběchova je veden do Rokelského dolu, jedna větev pak na sever směrem k regionálnímu biocentru Žerka (celé mimo řešené území) a do regionálního biocentra Travnocestní důl (mimo řešené území, v těsném sousedství k.ú.Vehlovice).

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 88 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Regionální prvky ÚSES Na regionální úrovni významnosti je v k.ú.Mělník a Vehlovice vymezen biokoridor, vedený většinou okrajovými částmi řešeného území v jeho severní a východní části. Jedná se o tzv. suchý biokoridor charakteru teplomilných společenstev lesních i nelesních (acidofilní doubravy, stepní křovinatá a travinobylinná lada). Od Rokelského dolu na východ je veden NRBK 13. Odtud vede na jihovýchod , do prostoru lesa Chloumek, kde je předpokládáno (nově oproti všem dosavadním verzím) vymezení regionálního biocentra. Biokoridor je dále veden přes soustavu drobných, převážně borových lesíků jižně od vysílače na Chloumku. Na tomto biokoridoru jsou v těsném kontaktu s řešeným územím projektována dvě regionální biocentra. Zatímco u Travnocestního dolu je vymezení nesporné, v prostoru lesa na Chloumku se jedná o záležitost problematičtější. Po konzultaci v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Stará Boleslav i na základě vlastního terénního průzkumu zpracovatel dospěl k závěru, že jak toto regionální biocentrum, tak příslušný regionální biokoridor (případně i vložená lokální biocentra) je lepší situovat do severní poloviny lesního celku, tj.mimo řešené území (k.ú.Střednice, event. Vysoká). Druhová skladba lesa je zde relativně přirozenější a rozmanitější, v k.ú.Mělník se jedná v podstatě o borovou monokulturu. Regionální biocentrum by bylo nejvhodnější vymezit ve střední části severní poloviny lesa, západně od hlavní příčné cesty. V dřevinné skladbě zde sice převládá borovice lesní a exotický dub červený, významný je ale i podíl dubu letního, břízy, lípy, javoru, modřínu. Konfliktní je vedení biokoridoru v jeho druhé části, tj. převážně po orné půdě, částečně zastavěným územím a extenzivními sady, zahrádkami, políčky. Vzhledem k charakteru "disponibilního" území se však nenabízelo žádné vhodnější řešení. Třetím regionálním prvkem je biocentrum v těsné blízkosti řešeného území (a v součtu s biocentry na nadregionálním biokoridoru celkově pátým) je "Borek u Polabské černavy". Na území k.ú. Velký Borek, Malý Újezd a Skuhrov zahrnuje biocentrum ekologicky velmi cenná společenstva podmáčených luk (černav) a zbytků lužních lesů v nivě Pšovky. Šířka regionálního biokoridoru by neměla klesnout pod 40 metrů v případě lesních ekosystémů, u ekosystémů charakteru stepních lad pod 20m. V krátkém úseku, vedeném nivou Pšovky (bariera pro šíření některých suchomilných druhů bioty), je pak požadována minimální šíře 50m. Tam, kde bude nutno biokoridor nově zakládat či rozšiřovat na požadovaný minimální prostorový parametr, je nutno volit vhodný způsob podle charakteru biocenter, která propojuje. V případě kontrastního biokoridoru je při přechodu z jednoho typu prostředí do druhého žádoucí jít metodou postupných změn, nikoliv změny skokem. Tak se zvýší propustnost biokoridoru i pro některé z těch druhů bioty, které jsou poměrně úzce svázané s příslušným typem ideálního ekotopu. Podle tohoto principu je nutno diferencovaně zakládat biokoridor buď zatravněním, s dosadbou linií (obvykle podél stávajících či budoucích polních cest) či skupin dřevinné zeleně, nebo zalesněním, při užití odpovídající dřevinné skladby, nejvíce dubu, lípy, habru, břízy. Součástí tohoto regionálního biokoridoru č. 11 jsou vložená lokální biocentra č. 75, 102, 103. Lokální (místní) prvky ÚSES Na území města Mělníka bylo vymezeno celkem 14 lokálních biocenter (viz seznam dále). Deset z nich je možno označit za funkční, i když vždy s určitými výhradami. Např. u "lesních" biocenter nepůvodní dřevinná skladba (borovice, akát, dub červený, borovice černá) ovlivňuje negativně druhovou rozmanitost nižších pater vegetace a fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Po vytěžení současné dřevní hmoty je nutno provést výsadbu přirozených dřevin těchto stanovišť (dub letní a zimní, lípa, habr, javor, borovice jen na extrémně výsušných a neúživných lokalitách). Zbylé čtyři jsou navrženy: Biocentrum č. 97 ("Fialka") je nutno z větší části nově založit, s využitím současného zpustlého sadu a několika skupin keřů. Část ploch orné půdy a vinic je nutno trvale zatravnit, část osázet vhodnými dřevinami (dub, bříza, lípa, javor, topol, keře, ev. i ovocné stromy).

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 89 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Biocentrum č. 113 ("Podolí") je umístěno u Pšovky, v místě současné zahrádkářské kolonie. Vzhledem k lokalizaci v perspektivně atraktivní oblasti pro využití volného času lze souhlasit s podobou biocentra jakožto přírodně-krajinářského parku (pouze autochtonní dřeviny) s vodní plochou (přírodně upravené břehy). Biocentrum č.100 ("Na bílých březích") je nutno z 90% nově založit na současné orné půdě, většinou již mimo k.ú.Mělník. U křižovatky polních cest je zde ostrůvek trvalé vegetace (keře, jednotlivé stromy, xerotermní trávník), který je třeba jižním směrem rozšířit na minimálně 3 ha. Biocentrum č. 99 (" Za pastvinami") je nutno v podstatě celé nově založit na orné půdě, současnou trvalou zeleň představuje pouze liniový doprovod polní cesty (ovocné stromy, teplomilné keře, ruderalizované bylinné patro). Vhodná je forma trvalého zatravnění a výsadba liniové vysoké a střední zeleně při polních cestách. Travnaté plochy je nutno po založení kosit, případně i šetrně spásat. Seznam lokálních biocenter v Mělníce (k.ú.Mělník a Vehlovice): 1/ Za Trojslavou - (LBC 65) - 4 ha - mezofilní obhospodařované louky polokulturního charakteru nad dolní částí Rokelského dolu, staré meze s teplomilnými keři a druhově bohatými semixerotermními travinobylinnými společenstvy, v západní části opuštěný extenzivní sad - většinou společenstva ovsíkových luk s dominancí Arrhenatherum elatius,na sušších mezích Brachypodium pinnatum s výskytem mnoha lesostepních prvků třídy Festuco-Brometea. Ze zajímavějších druhů se vyskytuje Armeria caespitosa. Z lesních druhů zjištěna Convallaria majalis, Impatiens parviflora, Viola sylvatica, Anthriscus sylvestris - biocentrum se nachází z větší části v přírodním parku Rymáň - ponechání současného stavu, omezení používání průmyslových hnojiv a chemikálií na jižně ležícím poli. 2/ Rokelský důl - (LBC 75) - 4 ha - starý zatravněný třešňový sad s druhově bohatými teplomilnými společenstvy. Hojný výskyt lesostepních prvků třídy Festuco-Brometea, fragmenty společenstva Fragario-Festucetum rupicolae. Při okrajích lemová společenstva teplomilných křovin - dominanty: Brachypodium pinnatum, místy Arrhenatherum elatius, Poa angustifolia, Festuca rupicola. Ze zajímavějších druhů se vyskytuje Eryngium campestre, Berteroa incana, Ononis spinosa, Saquisorba minor, Carlina vulgaris, Scabiosa ochroleuca, Salvia officinalis, Asparagus officinalis, Euphorbia cyparissias, Carex leporina, Vicia cracca, Teucrium chamaedrys, Galium verum, Centaurea scabiosa, C. jacea - biocentrum se nachází v přírodním parku Rymáň - zajistit občasné kosení, jinak ponechat v současném stavu

3/ Vehlovická tůň - (LBC 78) - 10 ha, z toho vodní plocha 5 ha - labská tůň s dobře vyvinutými mokřadními a vodními společenstvy, s přilehlými pobřežními houštinami a navazujícím lužním lesem. V jihovýchodní části zamokřená louka s druhy Sanquisorba officinalis, Pimpinella major, Geranium pratense, Rumex acetosa, Filipendula ulmaria, Galium uliginosum. Na vodní hladině Nymphaea alba, Nuphar luteum, Lemna sp. Druhově pestrá mozaika mokřadních společenstev s Acorus calamus, Glyceria maxima, Typha angustifolia, Iris pseudacorus, Phragmites communis, Carex paniculata, Scrophularia umbrosa, Bidens sp., Rumex aquaticus, Scutellaria galericulata, Stachys palustris, Mentha aquatica, Eupatorium cannabinum, Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, u Labe zjištěna Archangelica officinalis. Z invazních druhů se šíří Impatiens royleri. Na okraji tůně vrbiny. Lesy převážně typu Fraxino-Populetum, dnes s monokulturní výsadbou topolu černého, na březích také olše, nevýznamně vtroušen i dub letní, jilmy. V keřovém patře Grossularia uva-crispa, Ribes rubrum. V bylinném patře dominují Aegopodium podagraria, Dactylis polygama, Roegneria canina, Phalaris arundinacea - ponechat současný stav, v lese preferovat přirozené lužní dřeviny 4/ Dolní Mlazická tůň - (LBC 94) - 7 ha, z toho vodní plocha 4 ha - labská tůň s dobře vyvinutými mokřadními a vodními společenstvy, s pobřežními houštinami a přilehlým lužním lesem. Floristicky i fytocenologicky obdoba biocentra č.3 - Vehlovická tůň. Břehy mají

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 90 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK místy přirozenější charakter, lépe vyvinuty fragmenty vrbin se Salix fragilis, S.purpurea, S. viminalis, S. triandra, S. alba. Výskyt druhu Butomus umbelatus a Epilobium hirsutum. Lesy typu Fraxino- Populetum, dominuje výsadba topolu černého, místy olše lepkavá, introdukován akát. V bylinném patře často Chaerophyllum bulbosum, z adventivních druhů zjištěno Solidago canadensis - omezit vjezd motorových vozidel, zlikvidovat panelové cesty napříč tůní, v lese postupně nahrazovat akát lužními dřevinami, ne však pouhou monokulturou topolu černého 5/ Horní Mlazická tůň - (LBC 94) - 4 ha, z toho vodní plocha 2 ha - labská tůň s mokřadními a vodními společenstvy, s lemem lužního lesa a vlhkými loukami. Obdoba biocenter č.3 a 4, ale menší pestrost společenstev, ve stromovém patře větší zastoupení olše. Na okraji Syponaria officinalis a některé suchomilné druhy, např. Eryngium campestre - ponechat současný stav, dosadit lužní dřeviny

10/ Rousovice - (LBC 113) - 5 ha

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 91 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- poměrně dobře zachovaný zbytek mokrých slatinných polabských luk - černav s částí hygrofilního jasano-olšového lesa potoční nivy Pšovky. Podél melioračních kanálů ojedinělé keře vrb Salix capraea, travní dominantou luk je Molinia coerulea. Ze zajímavějších lučních druhů se vyskytují Cirsium canum, C. oleraceum, Mentha longifolia, M. aquatica, Hypericum tetrapterum, Campanula patula, Succisa pratensis, Leontodon hispidus, Sanquisorba officinalis, Galium uliginosum, Pimpinella major, Juncus caesius, z mokřadních druhů zde roste Lysimachia vulgaris, Carex vesicaria, Epilobium hirsutum, Typha angustifolia. Neobhospodařované části zarůstají rákosem a jinými konkurenčně silnými druhy - zajistit občasné sečení luk v letním období, nepoužívat hnojiva, chemikálie. Zabránit devastaci černými skládkami a zavážkami (u železničního přejezdu)

14/ Za pastvinami - (LBC 99) - 3 ha - orná půda, pouze při polní cestě linie ovocných stromů a teplomilných keřů - současné pole trvale zatravnit, při polních cestách doplnit liniovou vysokou a střední zeleň. Travnaté plochy pravidelně kosit, možno i šetrným způsobem spásat Lokální biocentra jsou navzájem propojena biokoridory. Kromě výše uvedených nadregionálního a regionálního biokoridoru (vložená lokální biocentra posilují v těchto případech ekostabilizační působení tzv.složeného biokoridoru) to jsou následující směry propojení: A/ Nad Rokelským dolem - č. LBK 42 - soustava roklí a mezí s dominujícím akátem, za bývalým statkem borový lesík na lesním typu 0M3, místy pískovcové skalní výchozy s xerotermní vegetací - biokoridor existuje, nevhodnou druhovou skladbu jeho lesních částí (zejména akát) ve výhledu nahradit dubem letním, na dně roklí javorem B/ Kozí rokle č LBK 44

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 92 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- převážně akátová rokle, ve spodní části travnatý pás s nízkými dřevinami při občasné vodoteči, v horní části venkovská zástavba, malá políčka a záhumenky, travnatá lada - v problematické části s venkovskou zástavbou je třeba alespoň omezenou funkčnost podpořit výsadbami dřevin, nevyužívané plochy (extenzivní sad, nekosená louka) zajistit pro ÚSES, na přilehlých zahradách posílit výsadbu dřevin a zatravnění, krátké úseky na orné půdě (zejména u biocentra č.6) zatravnit, akát v rokli nahradit dubem, javorem, habrem C/ Rožkovo údolí - č. LBK 60 - zalesněné údolí (dub, akát, bříza, borovice, javor), v dolní části přechází do zástavby v Mlazicích, přetíná železniční trať a silnici a okolo areálu Čechofloru (skleníky) míří úhory k Labi - v intravilánu je nutno podpořit biokoridor výsadbou dřevin a zatravněním (plochy u cesty), dohodou s majiteli okolních zahrad o extenzivnější formě využití přilehlých částí jejich pozemků, v několika nezbytných případech přímým vyčleněním pozemků pro ÚSES, u trati a silnice dosadit dřeviny do svahů, v úhorech inundačního území Labe vysadit souvislý pás lužních dřevin (min. 20 m šíře). D/ Pšovka - č. LBK 66 - zbytky tzv.polabských černav a jasano-olšového luhu. Směrem k ústí se výrazně zhoršuje funkčnost biokoridoru, meandrující tok s relativně čistou vodou, břehovými porosty olší, vrb, jasanů a druhově bohatými vlhkými loukami je od Rousovic "zregulován", břehový doprovod je velmi sporý, za ním navazují plochy průmyslu, zahrádky, garáže či zdevastovaná území se skládkami. Původní meandrující tok připomínají skupinky i několik desítek metrů od současného koryta vzdálených olší. V ústí do Labe u bývalého mlýna je Pšovka městskou stokou - v podstatné části biokoridoru provést dosadbu vhodných dřevin na břehy Pšovky, v "úzkých" místech (méně než potřebných min. 20 m) dosáhnout dohody s majiteli pozemků o snížení intenzity využívání jejich pozemků či přilehlých částí, případně provést výkup některých vhodných pozemků pro účely ÚSES - zamezit znečišťování Pšovky splašky, odstranit řadu větších či menších skládek a navážek E/ Nouzovem k Travnocestnímu dolu - č. LBK 45 - biokoridor veden převážně kulturními lesními porosty (převážně borovice, v menší míře dub letní a červený, akát, borovice černá), propojení na sever s Travnocestním dolem po současné orné půdě - založit neexistující část biokoridoru na orné půdě (pás dřevin min. 20 m šíře), rekultivovat velkou černou skládku u křížení asfaltových cest zalesněním, v současných lesních porostech výhledově docílit původní dřevinné skladby (duby, lípa, habr) F/ Centrální část pod Chloumkem - č. LBK 62 - rozsáhlé, intenzivně zemědělsky využívané území, téměř bez vyšší zeleně (kromě intenzivních sadů a parku s převažujícími exoty u zámečku Neuberk). V západní části, směrem k Rožkovu údolí, mladší lesní porosty s dubem, borovicí (i černou), lípou, modřínem, mez s teplomilnými keři a dubem, opuštěný třešňový sad zavážený černou skládkou, místy křovinaté meze - založit biokoridor o minimální šíři 20m (stromy, keře, drobné travnaté plochy), definitivní vedení stanovit po dohodě s majiteli pozemků (vazba na pozemkové úpravy), černou skládku v sadu u hřbitova redeponovat G/ Pod vysílačem - č. LBK 64, 65 - severojižní biokoridor, využívající linie polní cesty. Pouze ve dvou krátkých úsecích sporá liniová zeleň (keře), jinak bez trvalého vegetačního doprovodu - pole. V severní části mladší borový lesík, místy dub - v chybějících částech propojení založit lesní biokoridor na současné orné půdě (šíře min. 20 m, původní dřevinná skladba)

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 93 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

V problematických částech ÚSES je nutno dosáhnout dohody s majiteli pozemků o změně ve využívání vytipovaných pozemků či jejich částí. V případě konfliktu je řešením výměna pozemku, výkup, eventuálně i vyvlastnění. Skladební součástí ÚSES na lokální (místní) úrovni jsou rovněž interakční prvky. Problematika interakčních prvků není v současné době v teorii ÚSES podrobněji rozpracována, jejich vymezení v rámci dokumentace ÚSES je pouze směrné a závaznost jim může dodat pouze souhlas vlastníka. Interakční prvky jsou doplněny v grafické části v Akčním plánu. V antropicky silně ovlivněné krajině k.ú. Mělníka a Vehlovic lze za významný interakční prvek považovat v podstatě každý ostrůvek, každou linii trvalé zeleně, zejména, nachází-li se v rozsáhlé ploše agrární pouště. Podstatná část těchto drobných mezí či remízků byla využita pro trasování biokoridorů, zbylé jsou v grafické části územního plánu začleněny do interakčních prvků. Důležité je rovněž posílení ekologické, a v úseku procházejícím městem i rekreační, funkce potoka Pšovka a jeho zázemí. Vhodným se jeví např. záměr orgánů samosprávy i státní správy na rekultivaci devastovaných ploch proti autobusovému nádraží. Díky aktivitě Klubu ochránců přírody Mělnicka byla zpracována studie na výstavbu heliportu, obklopeném parkovou zelení a malými vodními plochami. Realizace zatím vázne na výkupu jednoho pozemku od soukromé osoby. Kromě uvedených základních opatření, která přinesou posílení ekologické stability krajiny v Mělníce až v dlouhodobější perspektivě, existuje rovněž opatření s okamžitým efektem. Je jím likvidace řady černých skládek.

Ochrana památek Památkově chráněné objekty vyhlášené jsou: - č.1355 - soubor fortifikace města - .č.1355/1 - Pražská brána, .č.1355/2 - Vodárenská věž, .č.1355/3 - hradební zdi s příkopem, - č.1356 - kostel sv. Petra a Pavla (děkanský), - č.1357 - bývalý klášterní kostel 14 svatých pomocníků na náměstí Míru - .č.1357/1 - kostel .č.1357/2 - konvent čp.54, - č.1358 - bývalý hřbitovní kostel sv.Ludmily + zvonice + brána - .č.1358/1 - kostel, .č.1358/2 - zvonice, .č.1358/3 - brána, - č.1359 - areál zámku - .č.1359/1 - zámek, .č.1359/2 - dům čp.2O, .č.1359/3 - dům čp.21, .č.1359/4 - ohradní zeď s branami + mobiliář, .č.1359/5 - zahrada, .č.1359/6 - ohradní zeď zahrady - č.136O - areál radnice, čp.1, nám. Míru - .č.136O/1 - budova radnice, .č.136O/2 - kašna, - č.1361 - městský dům čp. 3, nám.Míru , - č.1362 - městský dům čp. 4, nám.Míru, - č.1363 - městský dům čp. 5, nám.Míru, - č.1364 - městský dům čp. 6, nám.Míru,

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 94 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- č.1365 - městský dům čp. 7, nám.Míru, - č.1366 - městský dům čp. 8, nám.Míru, - č.3646 - městský dům čp. 9, nám.Míru, - č.3647 - městský dům čp. 1O, nám.Míru, - č.1367 - městský dům čp. 12, nám.Míru, - č.3648 - městský dům čp. 13, nám.Míru, - č.3649 - městský dům čp. 14, nám.Míru, - č.365O - městský dům čp. 16, nám.Míru, - č.3651 - městský dům čp. 21, nám.Míru, - č.3652 - městský dům čp. 22, nám.Míru, - č.3653 - městský dům čp. 26, nám.Míru, - č.3654 - městský dům čp. 3O,31, nám.Míru, - č.3655 - vila Carola, čp. 4O a 41, - č.3656 - městský dům čp. 49, nám.Míru, - č.1368 - městský dům čp. 50, nám.Míru, - č.3657 - dům čp.72, - č.3658 - gymnasium,Tyršova ul., - č.3659 - Tyršův dům, čp.96, Tyršova ul., - č.366O - pošta, čp.1OO, ulice Nová, - č.3661 - dům čp.113, - č.3662 - dům čp. 138, - č.3663 areál vily čp. 21O .č.3668/1 - vila, .č.3668/2 altán, - č.3669 - areál vily čp. 249, .č.3669/1 - vila, .č.3669/2 - pilířový plot, - č.367O - dům čp.258, - č.3671 - dům čp.342, - č.3672 - dům čp.343, - č.2889 - pietní místo na domě čp. 465 s pamětní deskou - č.137O - areál viničné usedlosti Na svini, .č. 1370/1 - obytný dům čp. 7O4, .č. 137O/2 - chlévy, .č. 1370/3 - hospodářská nudova, - č.1371 - socha sv.Jana Nepomuckého na domě čp. 271, Vodárenská ulice, - č.1372 - socha Karla IV.u zámku, - č.1373 - kamenná kašna se sousoším Vinobraní, nám. Mí ru, - č.1374 - socha kpt. Jaroše, sady kpt.Jaroše, - č.1375 - památník československo - polsko - sovětského přátelství, Fügnerova ulice, - č.3673 - areál evangelického kostela, .č.3673/1 - kostel, .č.3673/2 - pilířový plot, - č.3674 - kaple, - č.3675 - most přes Labe - č.1382 - kostel sv. Vavřince s bývalým klášterem + márnice, .č.1382/1 - kostel, .č.1382/2 - konvent, .č.1382/3 - márnice, .č.1382/4 - hospodářská budova, .č.1382/5 - socha sv. Jana Nepomuckého, - č.3645 - rodný dům V.Dyka, dům čp.84 (779), - č.138O - areál zámku Neuberk, .138O/1 - zámek, .138O/2 - hospodářská budova, .138O/3 - hospodářská budova, .138O/4 - plot, .138O/5 - dům,

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 95 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

.138O/6 - vinný sklep, .138O/7 - studna, .138O/8 - zeď, .138O/9 - park, - č.1381 - socha sv. Jana Nepomuckého, - č.1383 - kaple u č.p. 62, Vehlovice. - č.3643 - areál viničné usedlosti čp.1717, .3643/1 - dům, .3643/2 - brána, - č.1378 - areál hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice, Chloumek, .č.1378/1 - kostel, .č.1378/2 - ambit, .č.1378/3 - hrobka, .č.1378/4 - zeď - č.1377 - kaple sv. Jana Nepomuckého, Chloumek, - kamenná věž ve vinici, ul. Pražská

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 96 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- 603 - - 597/2 - - 592/1 - - 593 - - 592/2 - - 7957/1 - vodárenská věž - 1227 - - 7952/1 - Kpt.Jaroše, část - 7952 - Kpt. Jaroše - 7950 - Sady kpt. Jaroše - 8029 - Krombholcova , část - 7947 - část - 1070 - - 1070 - - 1072 - - 8031 - část - 7934 - Macharova - 7936 - Sadová - 7940 - - 2282 - - 2281 - - 2280 - - 8062 - Vlastní zóna leží uvnitř takto vytvořené obalové čáry.

Památkově chráněné objekty jsou zakresleny v Akčním plánu.

- zásady koncepce odpadového hospodářství Sběrná místa (sběrné dvory) již fungují v těchto lokalitách:

- OSP - Bezručova - TS - Nůšařská - Vehlovice - TILIA - Chloumecká - býv. stáčírna - K. Světlé

Výhledově město uvažuje o zřízení 7 dvorů, dva dvory jsou navrženy v oblasti Blata a Rousovice.

Sběrná místa jsou vymezena v Akčním plánu.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 97 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK a) Funkční regulace

- plán funkčního využití, akční plán

1. Urbanistický blok Územní plán je zpracován digitálně na základě návrhu urbanistických bloků. Urbanistické bloky se vyznačují homogenitou jak ve struktuře zástavby, tak v charakteru zastavění. Bloky jsou očíslovány a jsou jim přiřazeny vlastnosti, podle kterých je možné rozhodnout o vhodnosti využití nebo umístění staveb. Území mezi bloky jsou tvořeny dopravními koridory a veřejnými prostory, jež zůstávají jako nezastavitelná území. Území mezi bloky jsou tvořeny dopravními koridory a veřejnými prostory.

2. Zastavěné a zastavitelné (urbanizované) území Zastavěným a zastavitelným (urbanizovaným) územím se rozumí pro účely této vyhlášky území zastavěné nebo vhodné k zástavbě a k plnění urbanistických funkcí města všeho druhu. V tomto území se umísťují stavby, zařízení nebo činnosti v souladu s vymezenými funkcemi. Urbanizované území tvoří : a) centrální smíšené území b) smíšené obytné území c) všeobecně obytné území d) čistě obytné území e) venkovské obytné území f) smíšené neobytné území g) produkční plochy, průmysl h) občanská vybavenost i) sportovní plochy j) území veřejných prostorů (silnic a cest) k) plochy železnice

3. Nezastavěné a nezastavitelné (neurbanizované) území Nezastavěným a nezastavitelným (neurbanizovaným) územím se rozumí pro účely této vyhlášky území bez staveb a bez využití území tzv. urbanistickými funkcemi. V neurbanizovaném území nesmí být umísťovány a povolovány stavby s výjimkou staveb drah a na dráze, pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, meliorací zemědělské půdy a úprav vodních toků. Tato území se technicky dělí na zemědělskou půdu, lesní půdu (pozemky plnící funkci lesa), plochy veřejné zeleně na nelesních pozemcích, vodní plochy a toky, ostatní pozemky mimo zastavěné území.

Neurbanizované území tvoří: a) plochy zemědělského půdního fondu b) plochy lesů, lesního půdního fondu (pozemků plnících funkci lesa) c) plochy ostatní zeleně d) zahrady, zahrádky e) rekreační území f) pěstební plochy a plochy vinic g) vodní prvky h) ostatní pozemky mimo zastavěné území obce i) parky

Jako nezastavitelná území jsou vymezeny rovněž stopy pro budoucí komunikační skelet, včetně ploch pro jejich křížení.

4. Změny bloků v čase - stabilizované, dynamické, rozvojové bloky Bloky stabilizované - jsou vymezeny závazně svými stávajícími hranicemi. Jsou stabilní v návrhovém horizontu územního plánu zóny a je nepřípustné měnit jejich tvar a charakter. Pozemky vedené jako zahrady, ostatní plochy , louky nebo pastviny v rámci stabilizovaných bloků nejsou automaticky stavebními parcelami. U stabilizovaných bloků se připouští mimo stavebních úprav a rekonstrukcí rovněž dostavba proluk. Nezastavěnou část stavebního pozemku lze zastavět maximálně o 20%ze současné zastavěné plochy. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 98 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemky určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku. Regulativy jsou shodné dle výkresu funkčního využití.

Bloky dynamické - jsou vymezeny závazně buď stávajícími nebo navrženými hranicemi. dynamický blok je určen alespoň jednou pevnou hranicí, ostatní je součástí návrhu. Pozemky doplněného území bloků slouží vždy jako stavební parcely. V těchto blocích je rovněž dovoleno zahušťovat zástavbu na vymezených pozemcích, dle kontextu stávající zástavby. Zahrady a ostatní (volné) pozemky, které tvoří s nemovitostí jeden funkční celek je možné zastavět maximálně 30% ze současně zastavěné plochy. Nově oddělené pozemky určené k zastavění je možné zastavět maximálně ze 30% ploch daného pozemku. Regulativy jsou shodné dle výkresu funkčního využití.

Bloky rozvojové - jsou vymezeny závazně novými hranicemi. Jsou to bloky, jejichž pozemky jsou vymezeny pro budoucí zástavbu a které nemají pevně vymezenu ani jedinou hranu. Regulativy se řídí dle legendy a popisu - plánu funkční využití.

Zásady pro uspořádání území Závaznými regulativy pro uspořádání území se rozumí vymezení přípustných urbanistických funkcí dle legendy grafické části - funkční využití území. Plán funkčního využití stanovuje přípustné a nepřípustné funkce v daném urbanistickém bloku. b) limity využití území Závaznými regulativy pro uspořádání území se pro účely této vyhlášky rozumí vymezení limitů dle legendy grafické části - Akční plán. Akční plán stanovuje limity pro zastavění: zastavitelná - nezastavitelná území, dále vymezuje plochy ochranných pásem technické infrastruktury, ochranná pásma produkčních činností, železnice, zátopové oblasti. Akční plán vyjadřuje polohu chráněných objektů a chráněných stromů - stávajících i navrhovaných.

5. Městské části Pro účely městské vyhlášky se území dělí na tyto městské části, vymezené v územně plánovací dokumentaci: - centrum - Podolí - Rousovice - Blata - Malý Borek - Chloumek - Pšovka - Mlazice - Vehlovice Dle těchto částí je zpracována koncepce rozvoje. b) - Zásady pro uspořádání území a limity území

Zásady pro uspořádání území a limity území tvoří: 1. Koncepce rozvoje 2. Uspořádání dopravy 3. Uspořádání a limity technického vybavení

Koncepce rozvoje Koncepce rozvoje je popsána dle zásad pro uspořádání a limitů území jednotlivých městských částí. Tyto jsou členěny na: a) Plochy zastavitelné b) Plochy nezastavitelné c) Koncepce dopravy d) Limity území e) Ostatní

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 99 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

CENTRUM a) Prostor centra města je stabilizován. Struktura urbanistických bloků (počet a rozsah) je neměnná, vyjma narovnání komunikace ul. Nová. Rozvojové plochy mají charakter dostaveb. Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) Jsou stabilizovány plochy parků a veřejné zeleně. Na území zahrádek v prostoru Labe (blok 20, 21, 22) je navrženo rozšíření veřejné zeleně. Bloky 119 a 69 jsou navrženy k parkové úpravě. Podél Labe prochází nezastavitelnou částí nadregionální biokoridor. c) Dopravní skelet je stabilizován vyjma úprav v okolí nám. Karla IV.. d) Na území městské části je vymezena městská památková zóna. Výstavba v rámci zóny se řídí režimem MPZ. Území je navrženo do ochranného pásma památkové zóny. Městská část se částečně rozkládá zastavěným územím v inundační oblasti Q 100 - jihozápadní část. Výstavba se řídí v inundačním území podmínkami vymezenými vodohospodářským orgánem. e) Podrobná regulace je součástí ÚPNz Centrum.

PODOLÍ a) Stavební pozemky jsou vymezeny regulací na extenzivně využitých plochách. Plochy rozvojové jsou vymezeny na volných pozemcích. Plochy dynamické jsou vymezeny v oblastech se špatnou úrovní urbanisticko architektonického řešení areálů. Regulativem pro umístění obslužných komunikací jsou kolmé koridory na ulici Bezručovu (Mladoboleslavskou). Závazně je vymezeno pěší propojení přes Pšovku. V severní části Podolí plochy pro výstavbu a dostavbu i komunikace maximálně řídit dle grafické části. Rozvojové plochy jsou - bloky , 2, 4, 11, 17, 15, 14, 19, 22, 36, 37, 38, 41, 44 a část bloku 1. Dynamické území tvoří blok 1. Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) Plochy nezastavitelné jsou vymezeny jako prvky ÚSES a interakční plochy v nivě Pšovky (využity jako zahrady nebo veřejná zeleň). Podél Pšovky je navržen nezastavitelný pás zeleně - veřejná zeleň (parky ) a přírodní zeleň (bloky - nebo jejich části - 21, 27, 20, 29, 17, 16, 30, 31, 35, 13, 34, 42, 9, 10, 8, 5, 6, 7, 3, 45, 44, 48, 1, 47). Celá zelená enkláva je součástí biokoridoru s vloženým biocentrem. c) Dopravní řešení vychází z hlavních průjezdných komunikací - Blatecké a Nádražní / Řipské převádějících zejména tranzitní dopravu. Dopravní skelet je doplněn koridorem přeložky silnice I/9 , včetně křížení a návrhu vedení komunikace I/16. d) Zástavba je limitována ochranným pásmem železniční tratě. Území je navrženo do ochranného pásma památkové zóny. Východní část území je součástí CHLÚ.

ROUSOVICE a) Těžiště území je v prostoru ulice Mladoboleslavské, kde je navržena vybavenost této městské části, stejně jako podél nové stopy komunikace Nová Cukrovarská. Prostor Rousovic je při ulici Mladoboleslavské, Ve Žlábkách a Vinohradská regulován návrhem veřejných prostorů a blokové struktury s možnostmi výstavby a dostavby (bloky 25, 26, 39, 40, 43, 45, 50, 51, 52, 56, 58, 60, 61, 62, 63, 64, 66, 69, 74, 78, 101, 132) . Na západní straně je území regulováno návrhem nové stopy Cukrovarské ulice a stávající ulicí Cukrovarskou (bloky 12, 15, 17, 19). Na území Rousovic je navržen objekt veřejně prospěšné stavby - náhrada školy za demolici u cukrovaru, blok 25. Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) Nezastavitelné plochy jsou vymezeny jako plochy parků (stabilizované) a plochy prvků ÚSES. Území Rousovic má význam ekostabilizační v oblasti toku Pšovky. Nezastavitelné plochy jsou podél toku Pšovky - biokoridor.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 100 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK c) Závazně je vymezena nová stopa spojky Pražská - Mladoboleslavská v souběhu s trasou vlečky cukrovaru. Objekty v trase jsou určeny k demolici. d) Severní část území je součástí CHLÚ.

BLATA a) Území na jihozápadě městské části je vymezeno jako smíšené neobytné, na severovýchodě má charakter čistě obytný. Bloky jsou vymezeny zejména jako rozvojové s regulací uličního skeletu. Tento je nutné maximálně dodržet. V oblasti jihovýchodně od Kokořínské ulice dochází k doplnění uliční sítě ve směru k nově navržené obchvatové komunikaci Blat. Území má charakter rodinného bydlení - plochy jsou definovány jako čistě obytné území. Bloky jsou vymezeny zejména jako rozvojové. Plochy ve směru k obchvatové komunikaci jsou definovány jako nezastavitelné. Do prostoru stávajícího zastavěného území je navržena nová struktura obslužných komunikací. Tuto je nutné maximálně dodržet. Prostor Blat je regulován ve třech prostorech . Kolem ulice Nová Dobrovského jsou navrženy bloky rozvojové - určené pro zástavbu (bloky 85, 86, 94, 97, 96, 101, 102, 103, 104) a bloky dynamické 84, 88, 93, 98, 105, 106. Na severu území jsou vymezeny bloky dynamické a rozvojové pro doplnění zástavby nebo zástavbu novou (bloky 99, 100, 114, 113, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 110, 111, 121, 123, 131, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 192, 208, 207, 201). Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) V rámci návrhu jsou navrženy nezastavitelné bloky. S parkovou úpravou jsou to bloky 95, 87, 73, 61. S prvky ÚSES - biokoridory. V rámci základní regulace je závazně vymezena nová zelená osa města od nádraží (s pěší lávku přes kolejiště) do oblasti centra Chloumku. Jako nezastavitelná území jsou vymezeny pěstební plochy a plochy zeleně v prostoru Neuberka. c) Osou dopravy je nová stopa komunikace Nová Dobrovského, jež je vymezena závazně, včetně mimoúrovňové komunikace a stopy ve směru Průhon. Jako nezastavitelná území jsou vymezeny rovněž stopy pro budoucí komunikační skelet, včetně ploch pro jejich křížení. Trasy nově vymezených obslužných komunikací jsou navrženy regulací - tuto je nutné maximálně dodržet. d) Severovýchodní část území je součástí CHLÚ a východní část je součástí CHOPAV. Zástavba je limitována ochranným pásmem železnice. Území je stavebně omezeno ochranným pásmem RKS Chloumek.

MALÝ BOREK a) Území je tvořeno venkovskou smíšenou zástavbou a je stabilizováno. Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) Jižní a západní část území tvoří nezastavitelné krajinné zázemí podél toku Pšovky, zde je vymezen biokoridor s lokálním biocentrem. Chráněny jsou mokřady Pšovky podle ramsarské úmluvy. c) Dopravní trasy jsou stabilizovány. d) Východní část území je součástí CHOPAV, území patří do CHLÚ. Zástavba je limitována ochranným pásmem železnice. Území je stavebně omezeno ochranným pásmem RKS Chloumek.

CHLOUMEK a) Zastavěné území není rozšiřováno. Území je regulováno zásadním způsobem v západní části. Jako dynamické a rozvojové jsou navrženy tyto bloky: 1, 3, 5, 6, 7, 8, 12, 13, 14, 16, 17, 21, 22, 23, 24, 25, 30, 34, 35, 36, 37, 39, 40, 41, 42, 32, 47. Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) Na jihu území jsou navrženy nezastavitelná území parků (bloky 1, 15, 38). Územní systém ekologické stability se vyhýbá zastavěnému území. Severní část je nezastavitelná - vymezen

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 101 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK c) Do území celého Chloumku je vložena struktura průjezdných obslužných komunikací. Novou regulací jsou závazně vymezeny uliční koridory a centrální prostranství městské části. Trasy nově vymezených obslužných komunikací jsou navrženy regulací - tuto je nutné maximálně dodržet. Jako nezastavitelná území jsou vymezeny rovněž stopy pro budoucí komunikační skelet, včetně ploch pro jejich křížení. d) Území náleží do zóny CHOPAV a CHLÚ. Území je stavebně omezeno ochranným pásmem RKS Chloumek.

PŠOVKA a) V rámci návrhu jsou vymezeny rozvojové plochy zejména pro bydlení - čistě obytné území (mezi železniční tratí a přeložkou komunikace I/9). Dynamická území jsou vymezena v rámci nevhodně urbanisticky a architektonicky řešených areálů a ploch urbanistických bloků. Rozvojová a dynamická území jsou vymezena bloky 64, 2, 6, 136, 139, 79, 78, 77, 76. Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) Na doteku s klášterem je vymezena parková plocha. Územím Pšovky prochází nezastavitelné území podél toku Pšovky - jako lokální biokoridor. Nadregionální biokoridor vede podél toku Labe na západní straně území. c) Dopravní struktura je stabilizována. d) Městská část se částečně rozkládá zastavěným územím v inundační oblasti Q 100 - jihozápadní část. V rámci inundačního území je navržena ochrana území protipovodňovou hrází, jakožto veřejně prospěšné stavby. Výstavba se řídí v inundačním území podmínkami vymezenými vodohospodářským orgánem.

MLAZICE a) Rozvojové a dynamické bloky jsou - 47, 54, 55, 67, 68, 307, 303, 241, 240, 242, 243, 245, 246, 249, 260, 261, 262, 263, 259, 224, 291, 294, 86, 87, 202, 204, 205, 209, 210, 53, 52, 54, 55, 57, 58, 268, 270, 277, 278, 279. Z rozvojových převažují čistě obytné plochy na severu území. Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) Mezi nezastavitelné části území patří parky a ostatní zeleň. Prvky ÚSES jsou vedeny na severu a na západní straně městské části neurbanizovaným územím, v rámci urbanizovaného území jsou vedeny na rozhraní městských částí Pšovka - Mlazice a Pšovka - Vehlovice. Území severně od přístavu je součástí nadregionálního biokoridoru Labe s lokálními biocentry. c) Dopravní struktura je stabilizovaná. d) Městská část se částečně rozkládá zastavěným územím v inundační oblasti Q 100 - jihozápadní část. V rámci inundačního území je navržena ochrana území protipovodňovou hrází, jakožto veřejně prospěšné stavby. Výstavba se řídí v inundačním území podmínkami vymezenými vodohospodářským orgánem. V oblasti Rožkovo území je sesuvné území, jež je rovněž nezastavitelným územím. Územím prochází železniční trať s ochranným pásmem. Sever území náleží do zóny CHOPAV.

VEHLOVICE a) Městská část má venkovský charakter - smíšené venkovské území, částečně má území charakter čistě obytný. Rozvojové a dynamické plochy jsou - bloky 24, 25, 26, 27, 42, 13, 130, 136, 135, 143, 149, 150, 153, 154. Objemová a výšková regulace je určena kontextem stávající zástavby, rozsahem a způsobem zastavění. b) Prvky ÚSES jsou vymezeny na západním okraji, na rozhraní Vehlovic - Mlazic a ve volné krajině. Sever území náleží k přírodnímu parku Rymáň. c) Dopravní struktura je stabilizovaná. d) Nejvýznamnějším limitem je území přírodního parku Rymáň, činnosti se podřizují zák. 114/92 Sb.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 102 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

Uspořádání dopravy a) Silniční doprava Výhledové uspořádání dopravy Navrhovaná konečná stopa silnic č. 9 a č. 16 v průchodu Mělníkem (úsek ul. Pražská - ul. Mladoboleslavská - Průhon) je vedena v nové trase, z prostoru Pražského předměstí v těsné vazbě na město, dále lokalitou Blata a Průhon.

Navržená trasa silnice č. 9 v úseku ul. Pražská - Mladoboleslavská je vedena v návaznosti na stávající vstup silnice č. 9 po ulici Pražské s nově dispozičně upravenou komunikací (nedělený čtyřpruh) a navrženou stykovou křižovatkou v prostoru ulic Pražská - Cukrovarská, dále v nové stopě v souběhu se stávající vlečkou do cukrovaru k ulici Mladoboleslavské (Nová Cukrovarská) , kde je navržena okružní křižovatka umožňující v charakteru městského prostředí řešit uzlové dopravní vztahy silnic č. 9, 16 a radiální sběrné vnitroměstské komunikace ulice Bezručovy. Peážní úsek silnic č. 9 a č. 16 pokračuje v trase Bezručova - Nádražní - Řípská se zaústěním do navržené okružní křižovatky Pšovka. V další etapě je mimoúrovňově přemostěna železniční trať ve směru na navrženou přeložku I/9, I/16 v lokalitě sportovních ploch Blata.

Další etapa je vedena od rotační křižovatky Mladoboleslavská kolem prostoru Světice do prostoru nově navržené stykové křižovatky Kokořínská a dále jako stopa Nová Dobrovského, jež je rozšířena o podélné obslužné komunikace s vjezdy do komerčních ploch. Podchází pod navrženým křížením s tratí a obrací se severním směrem na Průhon.

Uzlové křižovatky peážního úseku silnice č. 9 a silnice č. 16 (lokalita Blata a Průhon) jsou řešeny jako úrovňové křižovatky okružní, umožňující bezkolizní napojení směrově rozdílných, avšak relativně vyrovnaných dopravních proudů v dimenzích městského prostředí bez výraznějšího zásahu do stávající zástavby.

Trasy a parametry silniční sítě Vnitroměstskou sběrnou komunikační stopu tvoří i nadále dopravní osa, která vychází od okružní křižovatky silnic č. 9 a č. 16 v trase ul. Mladoboleslavská - Kokořínská - Nádražní - Řipská - Českolipská. V místě křížení sběrné osy se silnicí I/16 - lokalita Pšovka je navržena okružní křižovatka, která by měla oba silné přepravní proudy vhodně prostorově a provozně usměrňovat.

Uzlová křižovatka navržená jako okružní (Pšovka) ul. Českolipská - Legionářů - silnice č. 16, kde se protínají dvě významné dopravní osy vnitroměstského a dálkového charakteru, bude odlehčena částečně nově navrhovanými vnitroměstskými obslužnými tahy Nůšařská - Celní - Českolipská s podjezdem pod silnicí č. 16 a ev. Řipská.

Realizace nové trasy silnic č. 9 a č. 16 předpokládá následující technická řešení: - přemostění Pšovky, se zachováním celistvosti významného biokoridoru, - přemostění železničních tratí č. 072 a č. 076, - demolici 2 - 3 objektů v uliční frontě Kokořínská,

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 103 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK

- demolici 1 objektu v ulici Dobrovského (naproti jatkám), - zábor sportovních ploch pro mimoúrovňovou křižovatku Blata - využití prostoru účelové komunikace v areálu Pragoexportu pro propojení obslužných komunikací.

Silnice č. 273 zůstane v návrhovém období bez zásadních směrových i funkčních změn. Její trasa v intravilánu Mělníka však bude zkrácena zaústěním silnice v ulici Kokořínské do průsečné křižovatky nové přeložky silnic č. 9, č. 16. Původní úsek s úrovňovým přejezdem přes železniční trať až po ulici Mladoboleslavskou bude převeden do sítě místních komunikací. Dopravní napojení ve směru na Prahu pak bude probíhat již po nové trase silnic č. 9 a č. 16 s mimoúroňovým přejezdem přes železniční tratě a napojením do ulice Mladoboleslavské a dále Pražské.

Doparav v úseku Blahoslavova - Komenského - K. Světlé - Českolipská počítá s rozšířením podjezdu pro motorovou dopravu pod silnicí č. 16.

Příčná dopravní obsluha městské části Mlazice, rozdělená novou přeložkou silnice č. 9 je v úseku Průhon - Vehlovice zajištěna stávajícími, případně rozšířenými podjezdy pod silnicí I. třídy ve stopách ulic Komenského, Na Ráji, Strážnická a Nad Kamennými závorami.

Prostor Chloumek - Vehlovice je vzájemně propojen samostatnou místní obslužnou komunikací Lesní - Střemská, navazující na příčné ulice Nad Vraštilkou, Strážnickou, V Kroupovci a Vehlovickou.

Režim centra a doprava v klidu V centrální části města je doporučen funkčně diferencovaný režim organizace a usměrnění motorové dopravy, který umožní regulovat míru dopravního zatížení centra města s nabídkou vhodného zpřístupnění a obsluhy motorovou dopravou tak, aby nedošlo k ,odkrvení" centra města.

Pro dopravu v klidu, jejíž nároky se v zásadních objemech soustřeďují především do centrální části města a do prostoru ulice Bezručovy, jsou v centrální části města navržena stání a drobné parkovací

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 104 10 / 1999 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚLNÍK plochy, příp. podlažní kryté garáže, využívající vhodné proluky v zástavbě, šířkovou dispozici komunikace a prostranství. V ulici Bezručově je využito stávajících volných ploch oddělených od vlastní komunikace, k rozvinutí kolmého stání, architektonicky zakomponovaného do městského prostředí a obytné zástavby.

Pro dlouhodobý výhled (po návrhovém období) je územně a technicky respektován koridor tzv. velké přeložky (I/16) s možností rozvinutí další okružní křižovatky a napojením na přeložku I/9, I/16. Rovněž komunikace Kokořínská je ve výhledu odkloněna mimo zástavbu Chloumku. Výhledové trasování je součástí hlavních výkresů.

Jako nezastavitelná území jsou vymezeny rovněž stopy pro budoucí komunikační skelet, včetně ploch pro jejich křížení.

b) Železniční doprava Železniční tratě zůstanou zachovány v současných stopách, bez ohledu na jejich případnou přestavbu či modernizaci. Železniční doprava by výhledově měla převzít větší objemy především v každodenní osobní přepravě v přepravním rameni Mělník - Neratovice - Praha, příp. Mělník - Štětí v podobě příměstské intervalové dopravy. V této souvislosti je navržena přestavba přednádražního a nádražního prostoru s vazbou na hlavní vnitroměstské pěší osy, s komplexní vybaveností a službami pro cestující veřejnost. Jednokolejná trať č. 076 zůstane beze změny. c) Vodní doprava Zařízení pro vodní dopravu zůstávají ve stávajícícm rozsahu.

Uspořádání a limity technického vybavení

Uspořádání a limity technického vybavení vycházejí z grafických příloh.

ATELIER CHARVÁT, s.r.o., Kroftova 1, Praha 5 105 10 / 1999