Mendelova Univerzita V Brně Agronomická Fakulta Účinnost Syntetických Feromonů Na Obaleče Na Ovocných Dřevinách A

Mendelova univerzita v Brn ě Agronomická fakulta Ústav p ěstování, šlecht ění rostlin a rostlinoléka řství

Účinnost syntetických feromon ů na obale če na ovocných d řevinách a jejich atraktivita pro necílové druhy Diplomová práce

Vedoucí práce: Vypracovala: Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D. Bc. Jana Komínková

Brno 2016

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Účinnost syntetických feromon ů na obale če na ovocných d řevinách a jejich atraktivita pro necílové druhy vypracovala samostatn ě a použila jen pramen ů, které cituji a uvádím v příloze seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a m ůže být použita ke komer čním ú čel ům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a d ěkana Agronomické fakulty Mendelovy uni- verzity v Brn ě.

dne:……………………………………………………

podpis autora:…………………………………………

POD ĚKOVÁNÍ

Děkuji doc. Ing. Han ě Šefrové, Ph. D. za odborné vedení p ři tvorb ě mé diplomové práce a za cenné rady, které mi vždy s ochotou dávala. Zárove ň bych cht ěla také pod ěkovat prof. RNDr. Zde ňku Lašt ůvkovi, CSc. za pomoc p ři determinaci druh ů motýl ů a za od- borné rady. Pod ěkování pat ří také všem, kte ří mn ě poskytli své pozemky a umožnili mi tak provád ět výzkum.

ABSTRAKT: Účinnost syntetických feromon ů na obale če na ovocných d řevinách a jejich atraktivita pro necílové druhy V pr ůběhu let 2014 a 2015 probíhal na Českomoravské vrchovin ě pr ůzkum výskytu obale čů škodících na ovocných d řevinách. B ěhem t ěchto dvou let bylo na r ůzná stanovišt ě rozmíst ěno celkem 22 feromonových lapák ů pro p ět cílových druh ů obale čů . Byly to druhy: obale č švest- kový ( Grapholita funebrana ), obaleč východní ( Grapholita molesta ), obale č trnkový ( Grapholi- ta janthinana ), obale č slivo ňový ( Grapholita lobarzewskii ) a obale č ovocný ( Pandemis heparana ). Obale č ovocný byl sledován pouze v roce 2015. Po vyhodnocení všech výsledk ů bylo zjiš- těno, že se na sledovaných lokalitách vyskytly všechny cílové druhy krom ě obale če ovocného. Krom ě cílových druh ů bylo v lapácích nalezeno i pom ěrn ě velké množství druh ů necílových. Nejvíce z nich pat řilo do čeledi obale čovití (Tortricidae). Ostatní druhy pat řily do čeledí Erebi- dae, Gelechiidae, Gracillariidae, Noctuidae a Zygaenidae. Do celkových výsledk ů byly zahrnuty i výsledky z roku 2013. B ěhem výzkumu byla porovnávána ú činnost lapák ů dvou r ůzných firem. Vyhodnocována byla také letová aktivita cílových druh ů, která byla porovnávána s teplotou.

Klí čová slova: feromonový lapák, obale či, cílové a necílové druhy, ú činnost feromon ů

ABSTRACT: Efficacy of synthetic pheromones for leafrollers on the fruit trees and their attractiveness for nontarget species A research of occurrence of leafrollers harm in fruit trees was realized in the period of years 2014 and 2015 in the Bohemian-Moravian highlands. There were installed 22 pheromones catches at different places. Five target species of leafrollers were studied: Grapholita funebrana , Grapholita molesta , Grapholita janthinana , Grapholita lobarzewskii and Pandemis heparana . Pandemis heparana was observed only in year 2015. All target species were found, besides Pan- demis heparana. In pheromones traps there were found also many nontarged species of butter- flies. Most of them were from family Tortricidae. Other species were from families Erebidae, Gelechiidae, Gracillariidae, Noctuidae and Zygaenidae. The part of results from 2013 th were used also. Efficacy of pheromones by two competitive companies was also compared during the research. There was evaluated also flight activity of target species depending on temperature.

Key words: pheromone trap, leafrollers, target and nontarget species, efficacy of pheromones

OBSAH

1 ÚVOD ...... 8 2 LITERÁRNÍ P ŘEHLED ...... 9 2.1 Obale či škodící na ovocných d řevinách ...... 9 2.1.1 Významné druhy obale čů ...... 9 2.1.1.1 Obale č jable čný ( Cydia pomonella Linnaeus, 1758) ...... 9 2.1.1.2 Obale č švestkový ( Grapholita funebrana Treitschke, 1834) ...... 11 2.1.1.3 Obale č východní ( Grapholita molesta Busck, 1916) ...... 12 2.1.2 Mén ě významné druhy obale čů ...... 14 2.1.2.1 Obale č jablo ňový ( Hedya nubiferana Haworth, 1811) ...... 14 2.1.2.2 Obale č ovocný ( Pandemis heparana Denis & Schiffermüller, 1775) .... 14 2.1.2.3 Obale č pupenový ( Spilonota ocellana Denis &Schiffermüller, 1775) ... 15 2.1.2.4 Obale č slivo ňový ( Grapholita lobarzewskii Nowicki, 1860) ...... 15 2.1.2.5 Obale č trnkový ( Grapholita janthinana Duponchel, 1835) ...... 16 2.1.2.6 Obale č zahradní ( Archips podana Scopoli, 1763) ...... 16 2.1.2.7 Obale č zimolezový ( Adoxophyes orana Fischer v. R., 1834) ...... 17 2.2 Necílové druhy obale čů ...... 18 2.2.1 Charakteristika vybraných necílových druh ů obale čů ...... 18 2.2.1.1 Obale č jitrocelový ( Cnephasia stephensiana Doubleday, 1849) ...... 18 2.2.1.2 Obale č šípkový ( Grapholita tenebrosana Duponchel, 1843) ...... 19 2.2.1.3 Obale č meru ňkový ( Enarmonia formosana Scopoli, 1763) ...... 19 2.2.1.4 Obale č st řemchový ( Hedya pruniana Hübner, 1799) ...... 20 2.2.1.5 Obale č Pammene spiniana (Duponchel, 1843) ...... 20 2.3 Feromony ...... 21 2.3.1 Chování pod vlivem feromonu ...... 21 2.3.2 Feromony hlavních druh ů obale čů ...... 22 2.3.2.1 Feromony pro obale če jable čného ...... 22 2.3.2.2 Feromony pro obale č švestkového ...... 23 2.3.2.3 Feromony pro obale če východního ...... 23 2.3.3 Využití feromon ů v ochran ě rostlin ...... 24 2.3.3.1 Metoda dezorientace samc ů ...... 24 2.3.3.2 Metoda „nalákat a zabít“ ...... 25

3 CÍL PRÁCE ...... 26 4 MATERIÁL A METODIKA ...... 27 4.1 Charakteristika studijních ploch ...... 27 4.1.1 Zahrada 1 ...... 27 4.1.2 Les za vesnicí 1 ...... 28 4.1.3 Pozemek za vesnicí 1 ...... 29 4.1.4 Zahrada 2 ...... 29 4.1.5 Les za vesnicí 2 ...... 29 4.1.6 Pozemek za vesnicí 2 ...... 30 4.2 Instalace lapák ů a preparace motýl ů ...... 30 4.3 Teplota v letech 2013 – 2015 ...... 32 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ...... 34 5.1 Celkové výsledky ...... 34 5.2 Cílový druh Grapholita funebrana ...... 39 5.2.1 Rok 2014 ...... 39 5.2.2 Rok 2015 ...... 44 5.3 Cílový druh Grapholita janthinana ...... 48 5.4 Cílový druh Grapholita lobarzewskii ...... 52 5.5 Cílový druh Grapholita molesta ...... 54 5.6 Cílový druh Pandemis heparana ...... 56 6 ZÁV ĚR ...... 59 7 POUŽITÁ LITERATURA ...... 60 8 P ŘÍLOHY ...... 68

1 ÚVOD

Integrovaná ochrana je v sou časné dob ě základním systémem ochrany rostlin používa- ným v ovocných sadech na území České republiky. V sou časnosti je v ětšina p ěstitel ů ovoce na našem území zapsána do Svazu pro integrované systémy p ěstování ovoce, čímž se zavázali zásady integrované produkce dodržovat (Psota, 2014). Na po čátku srpna 2015 bylo v tomto systému evidováno 326 člen ů. Celková vým ěra ovocných sad ů těchto p ěstitel ů byla ve stejném období 1 170 ha. Nejv ětší plochy takto p ěstovaného ovoce zaujímají porosty jabloní (Ovocná řská unie, 2015). Systém integrované produkce je založen na dodržování n ěkolika zásad. Základní složkou je dodržování preventivních opat ření v pěstování ovoce, dále mechanická a fyzikální opat ření a použití biologické ochrany p řednostn ě p řed chemickou ochranou (Psota, 2014). Jednou ze základních složek chemické ochrany, používaných v ovocných sadech proti šk ůdc ům, se staly feromonové lapáky. Pr ůmyslov ě vyráb ěné feromony jsou obdo- bou p řirozených sexuálních feromon ů produkovaných hmyzem. Ty slouží ke komunikaci mezi jedinci téhož druhu a jsou významnou sou částí p ři hledání partner ů k pá ření. Pomocí feromon ů je same ček obale če schopen najít sami čku na velké vzdálenosti bě- hem krátké doby (Gall, 2014). Nevýhodou syntetických feromon ů je často nedostate čná selektivita oproti p ůvodním p řírodním feromon ům. Z tohoto d ůvodu se složení um ěle vyráb ěných feromon ů stále zdokonaluje. V ochran ě rostlin se zp ůsobu komunikace mezi jednotlivými druhy za čalo využívat nejprve pro signalizaci náletu obale čů a zjišt ění vhodného termínu ošet ření. Postupem času se feromony za čaly využívat pro matení samc ů obale čů . V sou časné dob ě se feromony používají i jako prost ředek p římé ochrany proti obale čů m a jiným šk ůdc ům (Hrdý, 2006). Předložená diplomová práce se zabývá výskytem cílových a necílových druh ů obale čů , které se nacházejí ve feromonových lapácích. Navazuje na již řešenou bakalá řskou práci, která se zabývala problematikou výskytu obale čů v ovocných sadech. Jsou zde shrnuty základní poznatky o jednotlivých druzích obale čů vyskytujících se v ovocných sadech. Tato práce je také zam ěř ena na ú činnost a selektivitu feromonových odparník ů vůč i r ůzným druh ům obale čů .

2 LITERÁRNÍ P ŘEHLED

2.1 Obale či škodící na ovocných d řevinách

Čele ď obale čovití (Tortricidae) zahrnuje velké množství druh ů škodících na hospodá ř- ských rostlinách. Mezi nejškodliv ější a zárove ň nejznám ější druhy škodící na ovocných dřevinách řadíme obale če jable čného (Cydia pomonella ), obale če švestkového (Grapho- lita funebrana ) a obale če východního (Grapholita molesta ). Obale č jable čný a obale č švestkový škodí na našem území již dlouhou dobu a jejich výskyt v ovocných sadech je zcela b ěžný (Hrdý, 2006). Obale č východní byl na našem území poprvé odchycen Po- volným v roce 1951 (Čej č, jižní Morava) (Hrdý a kol., 1979). Ale tento nález byl publi- kován až v roce 1977 (Hrdý & Krampl, 1977). Od té doby je obale č východní považo- ván za významného šk ůdce peckovin i na našem území. Krom ě t ří již zmín ěných obale- čů m ůže na ovocných d řevinách zp ůsobovat významn ější lokální škody i komplex slup- kových a pupenových obale čů (Lánský a kol., 2005).

2.1.1 Významné druhy obale čů

2.1.1.1 Obale č jable čný (Cydia pomonella Linnaeus, 1758)

Původním areálem výskytu obale če jable čného je západní část palearktické oblasti (IRAC, 2015). Linné (1758) jej popsal jako Phalaena pomonella . Od roku 1830 byl tento druh spojován mnoha autory s rodovým názvem Carpocapsa . Pouze n ěkolik auto- rů využívalo rodové jméno Cydia . Od roku 1960 byl pro obale če jable čného užíván převážn ě název Laspeyresia pomonella . O několik let pozd ěji bylo zjišt ěno, že rodový název Laspeyresia odporuje pravidl ům nomenklatury a nedá se použít jako rodové jmé- no pro obale če. Od roku 1970 se za čalo používat rodové jméno Cydia (Wearing a kol., 2001). V sou časné dob ě je obale č jable čný rozší řen po celém sv ětě ve všech oblastech p ěs- tování jádrového ovoce. Je také považován za hlavního šk ůdce ovocných d řevin a to především jabloní (Chayka a kol., 2014). Krom ě jabloní škodí také na peckovinách (švestky, broskve,…) a také na sko řápkatém ovoci jako je o řešák královský a mandlo ň (Plantwise, 2015). Housenky tohoto obale če vyžírají chodbi čky dužninou plodu. Takto napadené plody p řed časn ě opadávají. Mén ě napadené plody z ůstávají na strom ě do sklizn ě, ale stávají se náchyln ější k napadení houbovými a skládkovými patogeny. Po- 9

škození plod ů obale čem jable čným vede ke snížení výnos ů a také k degradaci chu ťo- vých a vzhledových vlastností plod ů (Lánský a kol., 2005). Dosp ělci obale če jable čného dosahují v rozp ětí křídel velikosti 15 – 22 mm. Přední křídla tohoto motýla jsou tmav ě hn ědá a na konci k řídel je výrazná bronzová skvrna. Druhý pár k řídel je mén ě nápadný a má hn ědou barvu (Alford, 2007). Vají čka jsou kladena samostatn ě na části list ů nebo p římo na plody (Zacha a kol., 1989). Jedna sami čka naklade p řibližně 80 – 120 vají ček (Šefrová, 2006). Ke kladení dochází pouze za tep- lých ve čer ů, kdy se teplota vzduchu pohybuje nad hranicí 15 °C (Alford, 2007). Vají čka mají bílou barvu a jsou čočkovitého tvaru (Zacha a kol., 1989). Velikost vají ček se pohybuje od 1 do 1,4 mm. Ve starší vývojové fázi je v pr ůhledném vají čku částe čně zna- telné embryo housenky, což je viditelné, jako červený prstenec. Vývoj vají čka trvá 10 – 14 dní (Alford, 2007). Po této dob ě se líhnou housenky, které se ihned zavrtávají do dužniny plodu hostitelské rostliny (Kloutvorová, 2011). Vývojový cyklus housenky trvá 4 týdny. B ěhem této doby projde housenka pěti instary (Šefrová, 2006). Housenka je v po čáte čních fázích vývoje bílá, postupn ě se zbarvuje do r ůžova (Alford, 2007). Kuklení probíhá v období od dubna do za čátku července (Hluchý a kol., 2008). Kukla je hn ědá a dor ůstá velikosti 8 – 10 mm (Alford, 2007). Na našem území má obale č jable č- ný celkem dv ě generace, ve velmi teplých obdobích se m ůže v teplých oblastech vyskytovat i částe čná t řetí generace tohoto šk ůdce. V podhorských oblastech se vyskytuje během roku pouze jedna generace (Hluchý a kol., 2008). Jedinci tohoto druhu se vysky- tují v ovocných sadech nej čast ěji v období od kv ětna do konce srpna. P řezimují housenky poslední generace, které se zap řádají do kokonu (Šefrová, 2006). Nej čast ěji se záp ředky nacházejí pod k ůrou ovocných strom ů nebo pod patou stromu v půdě (Klout- vorová, 2011). Tyto housenky se kuklí až další rok na ja ře a z nich se líhne první generace motýl ů (Šefrová, 2006). Jako ochranu proti tomuto šk ůdci lze použít řadu p řípravk ů, pop řípad ě uplatnit různá preventivní opat ření a mechanickou ochranu. V registru p řípravk ů na ochranu rostlin je v sekci ochrany proti obale či jable čnému za řazeno velké množství insekticid ů. Pro použití v konven čním zem ědělství jsou registrovány p řípravky na bázi deltamethri- nu, thiaklopridu, chlorantraniliprolu, diflubenzuronu, acetamipridu, fenoxykarbu, methoxyfenozidu, lambda-cyhalothrinu, dimethoátu, chlorpyrifos-methylu, etofenproxu. V ekologickém zem ědělství jsou povoleny p řípravky na p řírodní bázi. Je to p řípravek Carpovirusine, který je založen na využití viru granulózy obale če jable čného. Na stej-

10 ném principu fungují i p řípravky Madex a Madex Top. Dále se využívají p řípravky Le- pinox plus, ten obsahuje bakterii Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki . P řípravek Nee- mAzal T/S s obsahem azadirachninu. Spintor s účinnou látkou spinosad a p řípravky Isomate C LR a Isomate C plus (Mze, 2015).

2.1.1.2 Obale č švestkový (Grapholita funebrana Treitschke, 1834)

Obale č švestkový je považován za významného šk ůdce peckovin. Většina hostitelských rostlin, na kterých tento obale č škodí, pat ří do čeledi r ůžovitých (Rosaceae) (USDA, 2012). V Palearktickém regionu škodí p řevážn ě na slivoních a švestkách. Z plan ě ros- toucích druh ů jsou považovány za významné hostitelské rostliny především trnky ( Pru- nus spinosa ) (Sciaretta a kol., 2001). Z hospodá řsky významných druh ů škodí dále na plodech meru ňky, myrobalánu a ojedin ěle také na plodech višn ě a t řešn ě (Hrdý a kol., 1979). Větší výskyt tohoto obale če byl na našem území zjišt ěn již p ři sledování v roce 1977. V tomto období byl obale č švestkový nalezen ve všech oblastech krom ě území nad 800 m n. m. V letech 1980 – 1985 byl jeho výskyt zaznamenán i na územích s vyšší nadmo řskou výškou (Hrdý a kol., 1993). V teplejších oblastech našeho území má tento obale č b ěhem roku dv ě generace. V chladn ějších oblastech se vyskytuje b ěhem roku generace pouze jedna (Hluchý a kol., 2008). Motýl dosahuje 11 – 15 mm v rozp ětí k řídel. Barva p ředních k řídel je šedá s černými kresbami. Zadní k řídla jsou hn ědošedá (Alford, 2007). Vajíčka jsou bílá, v pozd ějších stadiích vývoje nažloutlá a m ěř í v pr ůměru 0,7 mm (Alford, 2007). Jsou čočkovitého tvaru a plochou stranou jsou pevn ě p řilepena k povrchu (Zacha a kol., 1989). Ke kladení vají ček dochází v období, kdy je teplota vzduchu nad 14 °C (Lánský a kol., 2005). Sami čky kladou vají čka ve ve černích hodinách na plody, pouze výjime č- ně na listy (Zacha a kol., 1989). Vývoj vají čka trvá p řibližn ě 14 dní (Alford, 2007). Ihned po vylíhnutí se malá housenka zavrtává do plodu (Zacha a kol., 1989). Housenka tohoto obale če je v prvních instarech sv ětle růžová, pozd ěji je r ůžová. Dor ůstá velikost 12 mm. Během svého vývoje prochází p ěti instary (Alford, 2007). Housenky první generace škodí na nedozrálých plodech a často zp ůsobují jejich opad. Housenky p řípadné druhé generace škodí na dozrálých plodech. Zp ůsobují vyžíraní dužniny plod ů. Takto poškozené plody jsou m ěkčí než zdravé a objevuje se v nich hn ědý trus. Na povrchu plodu je často znatelná kapi čka kleje v míst ě pr ůniku housenky do plodu. Napadené plody jsou často napadány také houbovými patogeny (Zacha a kol., 1989). Přezimují

11 dorostlé housenky, které se zap řádají na podzim do kokon ů. Jako zimovišt ě jim slouží části odum řelé borky, nebo si zalézají do p ůdy blízko hostitelských strom ů (Lánský a kol., 2005). Kukla je hn ědá a m ěř í 6 – 7 mm (Alford, 2007). Přezimující housenky se kuklí na ja ře a v pr ůběhu kv ětna vylétají první motýli (Zacha a kol., 1989). Ochrana proti obale či švestkovému je tém ěř totožná s ochranou proti obale či jable čnému. Spo čívá v dodržování preventivních opat ření, jako jsou podpora p řiroze- ných nep řátel vyskytujících se v ovocných sadech a také co nejv ětší prostorová izolace komer čních sad ů od prostor, které podporují líhnutí obale čů . Další z účinných preven- tivních opat ření je p ěstování ran ějších odr ůd švestek (Hluchý a kol., 2008). K chemické ochran ě pat ří instalace feromonových lapák ů (Lánský a kol., 2005). V ekologickém zp ůsobu hospoda ření jsou v ovocných sadech povoleny přípravky Isomate OFM rosso a Spintor. Pro použití v konven čních sadech jsou registrovány p řípravky na bázi stejných účinných látek, jako pro obale če jable čného (Mze, 2015).

2.1.1.3 Obale č východní (Grapholita molesta Busck, 1916)

Původním domovem obale če východního je oblast východní, nebo st řední až východní palearktické Asie. Nejv ětší škody zp ůsoboval v oblastech Číny a Korejského poloostro- va, kde škodil p řevážn ě na broskvích. Z těchto oblastí byl zavlékán do dalších míst a zv ětšoval se také okruh hostitelských rostlin, na kterých škodil (CFIA, 2013). V sou časné dob ě je tento obale č rozší řen ve státech Evropy a Asie, v pob řežních částech Severní Ameriky, na jihu Jižní Ameriky a Afriky a také v části Austrálie (Eppo, 2015). První doklady o výskytu v České republice jsou z roku 1951 (Hrdý & Krampl, 1977). V sou časnosti je na našem území častým šk ůdcem, jehož areál se stále zv ětšuje (Eppo, 2015). Obale č východní je klí čovým šk ůdcem v oblastech p ěstování peckovin. Škody jím zp ůsobené často zap říčiňují velké ekonomické ztráty (Hubb a kol., 2012). Housenka tohoto obale če vyžírá plody broskvoní, merun ěk, švestek, ale také m ůže zp ůsobovat škody na plodech jabloní, hrušní a kdouloní (Ozpinar a kol., 2014). Jádrové ovoce je napadáno p řevážn ě v období, kdy jsou plody peckovin již sklizeny a jádrové ovoce se nachází v jejich blízkosti. K těmto škodám dochází p řevážn ě na konci léta (CFIA, 2013). Obale č východní nep ůsobí škody pouze na plodech, často škodí také na prýtech. Na broskvoních a meru ňkách často zp ůsobuje napadení plod ů i poškození prýt ů. Na

12 višních, t řešních, bobkovišních a mandloních zp ůsobuje škody pouze na prýtech (Hrdý a kol., 1979). Na našem území se obale č východní b ěžn ě vyskytuje ve třech generacích za sezónu (Hluchý a kol., 2008). Dosp ělci tohoto obale če m ěř í v rozp ětí k řídel 11 – 14 mm (Al- ford, 2007). P řední k řídla jsou šedohn ědá a jsou na nich viditelné mírn ě sv ětlejší prouž- ky (Hrdý a kol., 1979). Zadní k řídla jsou hn ědá bez dalších barevných odlišností. Vají č- ka jsou kladena na mladé výhonky, pop řípad ě rovnou na plody (Chubb a kol., 2012). Některá mohou být nakladena také na listy (Stelinsky a kol., 2007). Vají čka jsou v prvních fázích vývoje jasn ě bílá. Postupem času se zbarvují do žluta. V posledních fázích vývoje je ve vají čku viditelná růžová housenka (Alford, 2007). V pr ůměru mají vají čka velikost 0,7 mm a jsou vypouklá (CFIA, 2013). Jsou kladena nej čast ěji samostatn ě a jejich vývoj trvá 1 – 4 týdny. Velké rozmezí je zap říčin ěno závislostí líhnutí na teplot ě a po časí (Alford, 2007). Po vylíhnutí se housenka zavrtává do plodu pop řípad ě letorostu hostitelské rostliny. V ětšinou se tak d ěje do 24 hodin od jejího vylíhnutí (Chubb a kol., 2012). Housenky dor ůstají velikosti 12 mm a jsou r ůžové (Alford, 2007). Během svého vývoje procházejí celkem p ěti instary. Housenky první generace, která bývá nejmén ě po četná, škodí na letorostech a vžírají se do zelených výhonk ů. Ty ná- sledkem napadení vadnou a v délce 10 – 15 cm usychají (Hluchý a kol., 2008). Housen- ky dalších generací škodí na plodech (Hluchý a kol., 2008). Napadené plody mají ze- vnit ř vyžranou dužninu a jsou tam patrné stopy hn ědého trusu. Takto poškozené plody jsou neprodejné a rychleji hnijí. Housenky jsou schopny b ěhem jedné sezóny zp ůsobit až 50% ztráty na sklizni (Stelinsky a kol., 2007). Housenky poslední generace se na podzim zap řádají do zámotku, který je uložen v půdě u paty hostitelského stromu. Takto přečkávají celou zimu. Kuklí se až na ja ře v dob ě, kdy kvetou první broskvon ě (CFIA, 2013). Kukla je žlutohn ědá a je p řilepena na povrch hostitelské rostliny, pod k ůrou nebo je uložena v půdě (Alford, 2007). Proti obale či východnímu je ú činnou preventivní ochranou využívání raných odr ůd. Pro stanovení vhodného termínu ošet ření je dobré používat monitorovací prost ředky. Pro tohoto obale če je na náš trh uvedeno hned n ěkolik monitorovacích pom ůcek. Nej- čast ěji se používají feromonové lapáky Deltastop CM pro kontrolu letu dosp ělc ů obale- če východního. Dále jsou pro monitoring registrovány p řípravky Chemstop-ekofix, le- pidlo na ochranu strom ů s obsahem polyethylen ů a p řípravek Vermifix. Pro ekologické hospoda ření jsou registrovány p řípravky na bázi Bacillus thuringiensis spp. kurstaki

(obchodní název Lepinox plus) nebo spinosadu (Spintor). V případech konven ční produkce je možno používat registrované p řípravky na bázi ú činných látek deltametrinu, thiaklopridu, fenoxykarbu, lambda-cyhalometrinu, dimethoátu, chlorpyrifos-methylu, indoxykarbu a etofenproxu (Mze, 2015).

2.1.2 Mén ě významné druhy obale čů

2.1.2.1 Obale č jablo ňový (Hedya nubiferana Haworth, 1811)

Obale č jablo ňový je pom ěrn ě rozší řený druh. Vyskytuje se v Evrop ě, Asii a také v Severní Americe (Alford, 1995). Je to polyfágní druh a jeho housenky škodí na ovoc- ných d řevinách i na hospodá řsky mén ě významných hostitelích. Z ovocných d řevin se vyskytuje zejména na jabloních, švestkách, mandloních, t řešních. Vyvíjí se také na b říze (Betula spp.), vrb ě (Salix spp.) atd. Přezimují housenky v pupenech, na ja ře v období rašení kv ětů zalézají do polorozvitých kv ětů, které okusují. N ěkteré housenky si sp řáda- jí vláknem n ěkolik list ů dohromady a okusují jejich povrch okolo žilek. Kukly jsou umíst ěny ve spletených listech (INRA, 2015). Asi po 20 dnech nastává let motýl ů, to odpovídá období června a července. Dosp ělí jedinci měř í pr ůměrn ě kolem 20 mm v rozp ětí k řídel. P řední k řídla jsou bílo-šedo-st říbrná a jsou na nich patrné tmavé šedé skvrny. Oplozené sami čky kladou vají čka na spodní stranu list ů hostitelských rostlin. Vají čka jsou kladena samostatn ě nebo po skupinkách (Alford, 1995). Jedna sami čka naklade p řibližn ě 170 vají ček (INRA, 2015). Jsou oválná a jejich vývoj trvá p řibližn ě 2 týdny. Housenky dor ůstají velikosti 20 mm. Jsou sv ětle olivov ě zelené (Alford, 1995). Škodí p řevážn ě povrchovým okusováním slupky plod ů (INRA, 2015).

2.1.2.2 Obale č ovocný (Pandemis heparana Denis & Schiffermüller, 1775)

Obale č ovocný je polyfágní šk ůdce. Škodí ve školkách, ovocných i okrasných zahra- dách (Alford, 1995). Mezi jeho hlavní hostitelské rostliny pat ří jablon ě a také hrušn ě (Giacomuzzi a kol., 2013). Krom ě ovocných d řevin škodí nap říklad na b řízách (Betula spp.), lípách ( Tilia spp.), vrbách (Salix spp.) a dalších listnatých d řevinách (Alford, 1995). Přezimující housenky se za čínají objevovat na ja ře v období rozkv ětu kv ětních pupen ů. Škodí p řevážn ě ožíráním povrchu list ů a sp řádáním a deformováním list ů (Gia- comuzzi a kol., 2013). Housenka je sv ětle zelená a m ěř í kolem 25 mm (Alford, 1995). Housenky používají zap ředené listy jako úkryt b ěhem žíru a také se v nich kuklí (Gia- comuzzi a kol., 2013). Kukla m ěř í 10 – 12 mm a je tmavohn ědá. Dosp ělí jedinci se ob- 14 jevují od června do zá ří. M ěř í 16 – 24 mm v rozp ětí k řídel. P řední k řídla mají červeno- hn ědá s černými kresbami. Zadní k řídla jsou hn ědošedá. Vají čka jsou kladena na listy po skupinkách čítajících 30 – 50 kus ů a jejich vývoj trvá p řibližn ě dva týdny (Alford, 1995). Housenky se živí okusováním povrchu list ů a také zp ůsobují škody na povrchu plod ů. Plody mají poškozenou slupku. Toto poškození nep ředstavuje pro vývoj plodu příliš velké riziko. Povrchová poškození se za ur čitou dobu sama zhojí a vytvo ří se na nich korková vrstvi čka. Takto poškozené plody jsou však jen t ěžko prodejné (Giaco- muzzi a kol., 2013). Přezimují housenky po čáte čních instar ů v záp ředcích na v ětvi čkách hostitelských rostlin (Alford, 1995).

2.1.2.3 Obale č pupenový (Spilonota ocellana Denis &Schiffermüller, 1775)

Obale č pupenový je rozší řen po celé severní polokouli. Housenky tohoto obaleče zp ů- sobují škody na jabloních, švestkách, t řešních a bor ůvkách (McBrien & Judd, 2004). Krom ě ovocných d řevin škodí také na okrasných rostlinách a lesních dřevinách jako jsou lísky ( Corylus avellana ) a duby (Quercus spp.) (Alford, 1995). Obale č pupenový se vyskytuje pouze v jedné generaci za sezónu. Housenky se líhnou v pr ůběhu jara a živí se ožíráním list ů nebo kv ětů (McBrien & Judd, 2004). Jsou hn ědé a na konci vývoje měř í 9 – 12 mm (Alford, 1995). Kuklí se v záp ředku odum řelého listí nebo v kv ětech (McBrien & Judd, 2004). Přední k řídla dosp ělých jedinc ů jsou bílošedá s kovovými, modrošedými a černými skvrnami. Zadní k řídla jsou tmav ě šedá. Motýl má v rozp ětí 12 – 16 mm (Alford, 1995). Sami čky kladou vají čka jednotliv ě na listy hostitelské rostliny (McBrien & Judd, 2004). Vají čka jsou oválná a mají nažloutlou barvu (Alford, 1995). Housenky se líhnou v lét ě a zp ůsobují škody na plodech. Poškozené plody mají nápadné požerky na slupce. Housenky tohoto obale če se nevžírají do dužniny plodu jako nap ří- klad housenky obale če jable čného. Na konci léta si sp řádají kokon z vláken, která vylu- čují. Kokony jsou nej čast ěji umíst ěny na v ětvích hostitelských strom ů. Housenky takto přečkávají celou zimu a vylézají op ět až další rok na ja ře (McBrien & Judd, 2004).

2.1.2.4 Obale č slivo ňový (Grapholita lobarzewskii Nowicki, 1860)

Obale č slivo ňový byl na našem území poprvé spolehliv ě zjišt ěn v roce 1984 v Přím ěticích (V. Elsner in Lašt ůvka a kol., 1993). Další pr ůzkum tohoto obale če byl proveden v roce 1996 na n ěkolika lokalitách v rámci celé České republiky. Obale č sli-

15 vo ňový byl nalezen pouze v Písku, ve feromonových lapácích se za sezónu vyskytli pouze t ři jedinci (Hrdý a kol., 1997). Výskyt v Evrop ě je spíše lokální (Alford, 2007). Ve st řední a centrální Evrop ě škodí převážn ě na švestkách a jabloních (Sauter, 1989). Na našem území se vyskytuje ve 2 – 3 generacích. Dosp ělci m ěř í v rozp ětí 12 – 13 mm. P řední k řídla jsou hn ědošedá s drobnými kresbami a zadní k řídla jsou šedá (Alford, 2007). Vají čka jsou kladena na plody (Gambon a kol., 2009). Housenka je 12 mm dlouhá (Alford, 2007). Škodí na plodech, do kterých vyžírá chodbi čky. Chodba nedosahuje v ětšinou až k jád řinci jako u obale če jable čného a také není vypln ěna po celé délce trusem. Nejv ětší část je vyžraná pod slupkou. Na povrchu slupky je znatelný pouze malý otvor po vstupu a je také bez trusu (Hluchý a kol., 2008). Na konci sezóny si housenky sp řádají pod k ůrou nebo v jiných úkrytech kokon (Gambon a kol., 2009). Housenky procházejí obvykle p ěti instary a poté se kuklí (Hluchý a kol., 2008).

2.1.2.5 Obale č trnkový (Grapholita janthinana Duponchel, 1835)

Obale č trnkový má v Evrop ě pom ěrn ě rozsáhlý areál. Z našeho území jsou první nálezy uvád ěny z Brna (Skala, 1912 – 1913). V Čechách byl zjišt ěn v roce 1927 (Soffner, 1927). P ři výzkumu v roce 1996 byl nalezen na všech studijních plochách, v Písku, Zbraslavi a Velkých Bílovicích, v pom ěrn ě vysokém po čtu (Hrdý a kol., 1997). Během sezóny se vyskytují na našem území dv ě nebo t ři generace (Hluchý a kol., 2008). První výskyt dosp ělc ů tohoto druhu je v červnu a mohou se vyskytovat až do konce zá ří (Hrdý a kol., 1997). Obale č trnkový má v rozp ětí k řídel 9 – 11 mm, p řední křídla jsou hn ědá, zadní šedá. Housenka m ěř í 10 mm a je r ůžová (Alford, 2007). Vyvíjí se na plodech trnky, hlohu, je řábu nebo mišpule (Hrdý a kol., 1997). Z kulturních plodin zp ůsobuje škody p řevážn ě na jabloních. Plody jsou poškozeny podobn ě jako od obale če slivo ňového (Hluchý a kol., 2008). P řezimují housenky posledního instaru zap ředené v kokonu ve št ěrbinách k ůry a vylézají až na ja ře (Hrdý a kol., 1997).

2.1.2.6 Obale č zahradní (Archips podana Scopoli, 1763)

Areál výskytu obale če zahradního zahrnuje oblast Evropy a Severní Ameriky. Je to šk ůdce s širokým spektrem hostitelských rostlin. Nejv ětší ekonomické škody zp ůsobuje převážn ě na jabloních, švestkách a hrušních. Ostatní hostitelské rostliny nejsou ekonomicky významné a pat ří mezi n ě nap říklad b říza ( Betula spp.) nebo hloh ( Crataegus

16 spp.). Na našem území má obale č zahradní pouze jednu generaci. Za velmi p říznivých podmínek se m ůže objevit i druhá generace (Stará & Kocourek, 2004). Housenky toho- to obale če se objevují v ovocných sadech na ja ře a za čínají s žírem. Nej čast ěji to bývá ve fázi r ůžového poup ěte (Cuthbertson & Murchie, 2005). Mladá housenka je žlutá. Housenky vyšších instar ů jsou zelené až šedozelené (Alford, 1999). Housenky se zavr- távají dovnit ř poup ěte, pop řípad ě ožírají listy, které si zárove ň sp řádají k sob ě a vytvá ře- jí si tak úkryt. V těchto úkrytech se housenky i kuklí (Cuthbertson & Murchie, 2005). Let dosp ělc ů nastává v období od června do zá ří (Stará & Kocourek, 2004). Motýli měř í v rozp ětí 19 – 23 mm. P řední k řídla mají fialov ě béžovou barvu, která p řechází až do tmav ě fialové. Na fialovém podkladu jsou tmav ě hn ědé a žluté skvrny (Alford, 1999). Po spá ření kladou sami čky vají čka na povrch list ů hostitelských rostlin ve skupinkách po 50 – 100 kusech. Mají zelenou barvu, a proto téměř splývají s povrchem list ů. Vy- líhnuté housenky si zalézají na spodní stranu list ů, kterou také vyžírají. Charakteristické je sp řádání sít ě vláken na spodní stran ě list ů. Krom ě list ů tyto housenky také škodí na plodech (Cuthbertson & Murchie, 2005). Na podzim si sp řádají kokon, ve kterém p ře- zimují housenky druhého nebo t řetího instaru (Stará & Kocourek, 2004).

2.1.2.7 Obale č zimolezový (Adoxophyes orana Fischer v. R., 1834)

Původní oblastí výskytu tohoto obale če byla Evropa a Asie. V Evrop ě se v sou časné dob ě vyskytuje tém ěř ve všech oblastech (USDA, 2012). Má široké spektrum hostitel- ských rostlin. Nejvíce škodí na jabloních, švestkách, hrušních, broskvoních a také t řeš- ních (Pehlevan & Kovanci, 2014). Přezimují housenky, zimovišt ě opoušt ějí v pr ůběhu března a dubna. Živí se na pupenech, kv ětech a také na listech hostitelských rostlin (Somsai a kol., 2009). Housenky mají žlutozelenou barvu a dor ůstají velikosti 20 mm (Alford, 1999). V pr ůběhu kv ětna a června se kuklí (Somsai a kol., 2009). Kukla je tmav ě šedá a m ěř í 10 – 11 mm. Motýli m ěř í v rozp ětí 15 – 19 mm. Sami čky jsou o n ěco větší než samci. P řední k řídla jsou šedohn ědá a zadní k řídla jsou šedá (Alford, 1999). Sami čky po oplození kladou vají čka na povrch list ů. Vývoj vají čka trvá za nep říznivých podmínek až 40 dní. Housenky prvních instar ů žijí pohromad ě. Starší instary žijí soli- térn ě na listech. Housenky procházejí 5 – 6 instary. Housenky druhé generace mohou zp ůsobovat škody i na plodech hostitelských rostlin (USDA, 2012). Plody mají okou- saný a zdeformovaný povrch a jsou náchyln ější k napadení n ěkterými houbovými pato-

17 geny (Pehlevan & Kovanci, 2014). Přezimují housenky 2. – 3. instaru v záp ředku pod kůrou na kmeni strom ů nebo na v ětvích (USDA, 2012).

2.2 Necílové druhy obale čů

Feromonové odparníky používané pro odchyt obale čů škodících na ovocných d řevinách se často vyzna čují nep říliš vysokou selektivitou. Tato skute čnost je známa p ředevším z odparník ů ur čených pro odchyt obale če švestkového a obale če východního (Hrdý, 1993). Přítomnost necílových druh ů obale čů a jiných motýlích druh ů je nežádoucí zejména p ři ur čování kritických po čtů šk ůdce provád ěných v polních podmínkách. Ne- cílové druhy jsou často velmi špatn ě odlišitelné od druh ů cílových, a proto m ůže být ur čení celkového po čtu obale čů v lapáku pom ěrn ě zavád ějící (Hrudová, 2005). Na na- šem území bylo provedeno velké množství výzkum ů sledujících p řítomnost typických šk ůdc ů ovocných d řevin z čeledi obale čovití. V těchto pozorováních byl vyhodnocován i výskyt necílových druh ů. P řítomnost a druhové spektrum necílových druh ů obale čů nalezených ve feromonových lapácích je závislé na období, ve kterém byl výzkum pro- vád ěn a také na oblasti výzkumu. Spektrum obale čů nalezených ve feromonových la- pácích pro známé obale če jako je obale č jable čný, švestkový, východní a také druhy slupkových a pupenových obale čů je pom ěrn ě rozsáhlé. Nej čast ěji se ve feromonových lapácích vyskytují jako doprovodné druhy rod ů Archips , Celypha , Cnephasia , Cydia , Epiblema, Hedya a Pammene (Hrdý a kol., 1979; 1989; 1993; 1997; Hrudová, 2003; 2005).

2.2.1 Charakteristika vybraných necílových druh ů obale čů

2.2.1.1 Obale č jitrocelový (Cnephasia stephensiana Doubleday, 1849)

Obale č jitrocelový je sv ětov ě pom ěrn ě rozší řeným druhem. Ve feromonových lapácích je to pom ěrn ě častý druh. Nejvíce je odchytáván na feromony pro obale če východního a o. švestkového. V menším množství nalétá také na feromon pro obale če trnkového (Hr- dý a kol., 1979; 1989; 1993; 1997). Zimu p řečkávají housenky zap ředené v kokonu. Na hostitelské rostliny nalézají v pr ůběhu kv ětna a června. Škodí p řevážn ě na planých byli- nách. Škody zp ůsobují také na rostlinách p ěstovaných ve sklenících a na zahradách, především napadají čele ď Asteraceae. Škody jsou zp ůsobeny minováním list ů a ožírá- ním kv ětů, které si pozd ěji sp řádají dohromady, tenkým vláknem. Housenky m ěř í asi 15

– 18 mm (Alford, 1995). Jejich barva je šedá až zelenošedá (Alford, 1995) pop řípad ě hn ědo černá nebo nažloutlá (Acheampong, 2011). Kuklí se v červnu a červenci. Dosp ěl- ci se za čínají objevovat od července do zá ří (Acheampong, 2011). Barva k řídel dosp ěl- ců je šedá s černohn ědou kresbou. Velikost v rozp ětí k řídel je 18 – 22 mm (Alford, 1995).

2.2.1.2 Obale č šípkový (Grapholita tenebrosana Duponchel, 1843)

Obale č šípkový se vyskytuje v Evrop ě a Asii. Škodí na čeledi r ůžovitých (Rosaceae). Nej čast ější hostitelskou rostlinou je r ůže šípková ( Rosa canina ), napadá také vyšlecht ě- né kultivary r ůží (Hrdý a kol., 1979). V letech 1999 – 2000 byla zkoumána možná škod- livost tohoto obale če na slivoních. Podnětem ke zkoumání možné škodlivosti byla p ří- tomnost netypických požerků na plodech slivoní. Housenky z napadených plod ů byly dochovány v laborato ři až do dosp ělosti. Po preparaci genitálií byl jako p ůvodce poško- zení ur čen obale č švestkový ( Grapholita funebrana ). Napadení plod ů housenkami obale če šípkového nebylo tedy dokázáno, byla pouze potvrzena jejich p řítomnost ve fero- monových lapácích (Dickler a kol., 2004). Krom ě feromon ů pro obale če švestkového nalétává také na lapáky ur čené pro obale č východního, trnkového a slivo ňového (Hrdý a kol., 1979; 1989; 1993). Obale č G. tenebrosana je podobný vn ějšími znaky a stavbou genitálií obale či švest- kovému. Velikost dosp ělého motýla G. tenebrosana je 4,7 – 6,5 mm. P řední k řídla jsou tmav ě šedá bez kreseb. Je na nich patrný bronzový nádech. B ěhem roku se u tohoto obale če vyvíjí pouze jedna generace. Housenky se vyskytují na ja ře. Let dosp ělc ů na- stává v pr ůběhu června a července (Hrdý a kol., 1979).

2.2.1.3 Obale č meru ňkový (Enarmonia formosana Scopoli, 1763)

Obale č meru ňkový je rozší řen po celé Evrop ě a byl zaznamenán i na severu Spojených stát ů amerických (Alford, 2007) a v části Asie (Dang & Parker, 1990). Škodí na okras- ných d řevinách a ob časné škody zp ůsobuje také na ovocných d řevinách. Hostitelé toho- to obale če pat ří p řevážn ě do čeledi r ůžovitých (Rosaceae). Škodí na rodech Malus , Py- rus , Prunus , Cydonia , Pyracantha a Sorbus (Dang & Parker, 1990). Nalétává do lapák ů ur čených pro obale če východního, švestkového, trnkového a slivo ňového (Hrdý a kol., 1979; 1997; Hrudová, 2003)

Během roku má jednu nebo dv ě generace, což záleží na podmínkách a oblasti. Housen- ky jsou šedozelené, procházejí p ěti instary, p řezimují (Alford, 2007). B ěhem vývoje škodí v kůř e strom ů hostitelských rostlin. Mladé housenky ožírají svrchní část floému. Pozd ější instary škodí v hlubších vrstvách pod k ůrou, tedy mezi korkovou vrstvou a kambiem. P ři siln ějším napadení dochází k odumírání částí nebo celých v ětví, nebo k úhynu celého stromu (Jenner a kol., 2004). Po dokon čení vývoje se kuklí v hn ědém kokonu, nej čast ěji pod k ůrou hostitelských strom ů. Dosp ělci za čínají let od kv ětna do zá ří. Jejich velikost je v rozp ětí k řídel 15 – 18 mm (Alford, 2007). Dosp ělci mají na předních k řídlech výraznou žlutooranžovou kresbu na hn ědo černém podkladu (Hrdý, 2006). Zadní k řídla jsou hn ědá. Po oplození sami čky kladou vají čka do ran na k ůř e strom ů. Po dvou až t řech týdnech se líhnou nové housenky, které se zavrtávají pod k ůru. Na konci vegeta ční sezóny se zap řádají do kokonu, který je umíst ěn pod k ůrou napade- ných strom ů (Alford, 2007).

2.2.1.4 Obale č st řemchový (Hedya pruniana Hübner, 1799)

Obale č st řemchový preferuje p řevážn ě severn ější oblasti evropského kontinentu. Je běžným druhem vyskytujícím se v ovocných sadech a zahradách (Alford, 2007). Nej- čast ěji je odchytáván na feromon pro obale č východního (Hrdý a kol., 1989). Jeho hlav- ní hostitelskou rostlinou jsou trnky. Škody m ůže zp ůsobovat také na slivoních. Ojedin ě- le se m ůže vyskytovat také na jabloních, hrušních a t řešních. Z lesních d řevin se vyskytuje na lísce ( Corylus avellana ) nebo na t řešni pta čí ( Prunus avium ) (Alford, 2007). Poškození plod ů zp ůsobují housenky, které vylézají na za čátku jara a živí se okusová- ním list ů a také mladých výhonk ů hostitelských rostlin. Housenka má sv ětle zelenou barvu a dor ůstá velikosti 18 mm. Motýli mají na černalou barvu p ředních k řídel a na jejich konci je bílá skvrna. Velikost dosp ělce se v rozp ětí k řídel pohybuje mezi 14 – 18 mm (Alford, 1999).

2.2.1.5 Obale č Pammene spiniana (Duponchel, 1843)

Monovoltinní druh, který se ne řadí mezi šk ůdce ovocných d řevin. Mezi jeho hostitelské rostliny pat ří p ředevším hlohy ( Crateagus spp.) a trnky ( Prunus spinosa ). Dále se vyskytuje také na je řábu ( Sorbus spp.), kalin ě ( Viburnum spp.) a výjime čně také na kdou- loních ( Cydonia spp.) a jabloních ( Malus spp.). Je to druh obale če, který se vyskytuje jako necílový druh v lapácích pom ěrn ě často. Tyto lapáky jsou nej čast ěji ur čeny pro

20 obale če východního, švestkového, trnkového nebo slivo ňového (Hrdý a kol., 1993; 1997; Hrudová, 2003). Přezimující housenky se objevují na hostitelských rostlinách v pr ůběhu jara. Nej- častěji je to v období kv ětu hostitelských rostlin. Housenky se zap řádají do jemné sít ě spolu s kv ěty a mladými listy. Zap ředené části rostliny jim slouží jako potrava. Let motýl ů nastává v pr ůběhu léta, n ěkte ří jedinci se mohou v lapácích objevovat i na za- čátku podzimu. Velikost tohoto obale če se pohybuje v rozmezí od 4 do 6 mm. Velikost- ně by mohl být zam ěnitelný s některými b ěžnými druhy obale čů škodícími na ovocných dřevinách. Ur čovacím znakem je žlutobílá trojúhelníková skvrna na vnit řním okraji předních k řídel. Barva p ředních i zadních k řídel je hn ědá (Hrdý a kol, 1997).

2.3 Feromony

Feromony jsou specifické dorozumívací látky, které se souhrnn ě řadí do skupiny semio- chemikálií (Swords & Van Ryckeghem, 2010). Využívají je jedinci k vzájemné vnitro- druhové a mezidruhové komunikaci. Feromony u v ětšiny druh ů motýl ů jsou složeny z několika r ůzných složek. Pom ěrem t ěchto složek se jednotlivé druhy od sebe odlišují. V ochran ě rostlin jsou nejd ůležit ější skupinou sexuální feromony (Hluchý a kol., 2008).

2.3.1 Chování pod vlivem feromonu

Feromony jsou d ůležitou složkou komunikace mezi jedinci. Vyvolávají odezvy u orga- nism ů, které tento chemický signál p řijímají a vedou ke zm ěně chování. Feromony jsou používány nejen p ři sexuální komunikaci mezi jedinci téhož druhu. Využívají se také při upozorn ění na nebezpe čí, p ři orientaci v prost ředí atd. Chemické signály jsou d ůleži- té proto, že v ětšina hmyzu využívá jako prost ředek pro p říjem komunikace mezi ostat- ními jedinci čich (Harari & Steinitz, 2013). Významnou m ěrou p řisp ěli k pochopení funkce feromon ů Bossert a Wilson (1963), kte ří rozlišili ú činnost feromon ů na feromony ovliv ňující zejména fyziologické projevy jedince (feromony p ůsobky) a ty, které primárn ě ovliv ňují okamžité chování jedince (feromony spoušt ěč e) (Wyatt, 2003; Hrdý, 2006). Znalost chování hmyzu v přítomnosti feromon ů byla d ůležitá p ři vývoji syntetických feromon ů a také pro jejich správné pou- žití v praxi. Specifické sexuální feromony jsou vypoušt ěny nej čast ěji sami čkami a to v různých úsecích dne. Z toho d ůvodu je nutné, aby m ěli samci a sami čky stejného dru-

21 hu synchronizovanou aktivitu ve stejné části dne (Baker, 2011). U motýl ů je jen málo jedinc ů, u kterých se o chemickou komunikaci stará same ček. U n ěkterých druh ů funguje sexuální komunikace na principu vzájemného volání obou pohlaví (Cardé & Baker, 1984). Komunikace je ne čast ěji zahájena sami čkami, které jsou jeden den staré. V tomto p řípad ě je feromon vypoušt ěn ze speciální žlázy umíst ěné na zade čku. Množ- ství vypoušt ěného feromonu je velmi malé a pohybuje se v řádech desítek pikogram ů za vte řinu. Chemický signál se ší ří vzduchem a same ček je schopen ho zaznamenat na vel- ké vzdálenosti a reagovat na n ěj (Baker, 2011). Probíhají diskuse o tom, zda je vznik a chemické složení feromon ů ovliv ňováno p ří- rodním výb ěrem, aby se tak p ředešlo mezidruhovému pá ření (Harari & Steinitz, 2013). Z výzkum ů bylo zjišt ěno, že se sexuální feromony vyvíjejí asymetrickou cestou. Tato zm ěna je zap říčin ěna zm ěnou sexuálního feromonu sami čky, které se same ček p řizp ů- sobuje. Na tomto principu vzniká rezistence obale če jable čného na synteticky vyráb ěný feromon, která byla zaznamenána v Japonsku. V tomto p řípad ě byla využívána metoda matení intenzivn ě po dobu 10 let. Sami čky obale če si v pr ůběhu této doby vytvo řily malou chemickou odlišnost ve složení vlastního feromonu. Samci se této zm ěně p řizp ů- sobili a za čali vyhledávat novou chemickou stopu. Tím pádem byla metoda matení samc ů neú činná (Duménil a kol., 2014).

2.3.2 Feromony hlavních druh ů obale čů

Sexuální feromony produkované sami čkami pat ří nej čast ěji mezi chemické látky, je- jichž molekuly jsou odvozeny od mastných kyselin (Baker, 2011). Feromony z hlediska chemického pat ří p řevážn ě mezi slou čeniny aldehyd ů, alkohol ů nebo acetát ů (Swords & Van Ryckeghem, 2010). Molekulový řet ězec není p říliš rozv ětvený a obsahuje 10 – 18 atom ů uhlíku (Baker, 2011). Řet ězec také obsahuje n ěkolik dvojných vazeb uspo řáda- ných do polohy cis nebo trans. Podobnost složení feromonu je závislá na p říbuznosti druh ů (Hrdý, 2006).

2.3.2.1 Feromony pro obale če jable čného

Odhalení struktury feromon ů obale če jable čného znamenalo velký pr ůlom v ochran ě sad ů a ovocných zahrad proti tomuto šk ůdci. Feromon pro obale če jable čného dostal název kodlemon. Tento název je odvozen od anglického pojmenování pro tohoto obale- če, tedy codling moth (Hrdý, 2006). Kodlemon je pouze jednou ze složek, které výsled-

22 ná sm ěs p řírodního sexuálního feromonu obale če jable čného obsahuje. Na rozdíl od kodlemonu jsou ostatní složky vnímány jako mén ě významné. Z chemického hlediska je kodlemon vyjád řen jako (E,E )-8,10-dodekadien-1-ol. Krom ě kodlemonu bylo identi- fikováno dalších osm sou částí sexuálního feromonu obale č jable čného. Tyto složky jsou dodekanol, nenasycené alkoholy (E8-12OH, E9-12OH), kodlemon aldehyd (E8E10- 12Al), kodlemon acetát (E8E10-12Ac) a izomery kodlemonu (Z8E10-12OH, E8Z10- 12OH, Z8Z10-12OH). Pro kontrolu a regulaci tohoto obale če v ovocných sadech se využívají nej čast ěji pouze odparníky s kodlemonem (Duménil a kol., 2004).

2.3.2.2 Feromony pro obale č švestkového

Syntetické feromony pro kontrolu obale če švestkového jsou známy pom ěrn ě dlouhou dobu. Stejn ě jako u obale če jable čného se také p řírodní feromon obale če švestkového skládá z několika r ůzných složek. Jako hlavní složky tohoto feromonu byly zjišt ěny (E)- 8-dodecen-1-yl acetát a ( Z)-8-dodecen-1-yl acetát (Hrdý, 2006). V um ělých feromonech se využívá pom ěr 96:4 až 98:2 mezi formami Z a E. Smíchání t ěchto složek v uvedeném pom ěru zajiš ťuje vysokou atraktivitu pro samce tohoto druhu (Venette a kol., 2003). Krom ě t ěchto hlavních složek bylo po následném zkoumání zjišt ěno, že feromon pro obale če švestkového obsahuje minimáln ě dalších 10 složek. Tyto složky mají p ředevším minoritní charakter. P řidáním n ěkterých minoritních složek k hlavním složkám pr ůmyslov ě vyráb ěného feromonu by se mohlo docílit požadované vyšší selek- tivity tohoto feromonu (Hrdý, 2006).

2.3.2.3 Feromony pro obale če východního

Feromony obale če východního se skládají ze stejných majoritních komponent, jako je tomu u obale če švestkového (Hrdý, 2006). Krom ě složky (E)-8-dodecen-1-yl acetát a (Z)-8-dodecen-1-yl acetát je n ěkdy považována za významnou i t řetí složka (Z)-8- dodecenyl alkohol. Pozorováním bylo zjišt ěno, že alkoholová složka výrazn ě zvyšuje možnosti odchytu samc ů v porovnání se samotnými acetáty. Nejú činn ější je kombinace složek, kdy je alkohol s acetáty v pom ěru 3:1 (Baker & Cardé, 1979). Struktura feromo- nů byla získána chemickou analýzou látek opláchnutých z feromonových žláz na zade č- ku sami čky. Vzhledem k tomu, že obale č švestkový a o. východní mají stejné hlavní složky feromonu, dochází k častým nálet ům obale če švestkového na feromon pro obale če východního a naopak (Hrdý, 2006).

Obale č východní využívá p ři sexuální komunikaci dva druhy feromonových signálů. První feromonový signál vylu čuje do prost ředí sami čka. Tento feromon slouží k přilákání same čka k sami čce a funguje na velmi dlouhé vzdálenosti. Druhý ze signál ů je produkován same čkem. Tento feromon p ůsobí pouze na velmi krátké vzdálenosti a same čci ho používají pro nalákání sami čky a také jako prost ředek pro namlouvání (Ba- ker, 1989).

2.3.3 Využití feromon ů v ochran ě rostlin

Používání syntetických feromon ů se stalo nedílnou sou částí ochrany ovocných sad ů nejen na území Evropské unie (Witzgall, 2001). Používání feromon ů se stále více rozši- řuje se vznikem rezistence n ěkterých významných šk ůdc ů na insekticidy (Zingg, 2001). Nap říklad, u tak významného šk ůdce jako je obale č jable čný, byla zaznamenána rezistence v ůč i insekticid ům na celém území Evropy (Witzgall, 2001). V sou časné dob ě se feromony používají pro kontrolu a regulaci obale čů p ři zám ěrné dezorientaci samc ů, metoda je často ozna čována také jako p řerušení pá ření. Feromony k přímé regulaci šk ůdce jsou využívány v metod ě „nalákat a zabít“ (Witzgall a kol., 2008).

2.3.3.1 Metoda dezorientace samc ů

Metoda dezorientace je založena na p řerušení sexuální komunikace mezi samcem a sami čkou daného druhu. Tohoto je docíleno celoplošnou aplikací synteticky vyráb ěných feromon ů, které jsou rovnom ěrn ě rozmíst ěny po celé ploše sadu. Následem toho dochá- zí k celkovému nasycení vzduchu tímto feromonem (Molinari a kol., 2001). V konkurenci syntetického feromonu nejsou samci schopni najít skute čnou feromonovou stopu, kterou vydává sami čka p řipravená na pá ření. Sami čky z ůstávají neoplozené a dochází k významné regulaci popula ční hustoty sledovaného šk ůdce (Stelinski a kol., 2014). Tato metoda se používá pro více druh ů hmyzu. Nej čast ěji je používána práv ě v souvislosti s regulací ekonomicky významných obale čů v ovocných sadech. Ú činnost této metody m ůže být omezena v případ ě, že je popula ční hustota šk ůdce velmi vysoká (Cravedi a kol., 2001). Feromony používané pro metodu matení samc ů jsou nej čast ěji prodávány ve form ě polyetylenových trubi ček nebo špagetek napušt ěných feromonem. Nevýhodou t ěchto typ ů feromonových odparník ů je velmi pracná a časov ě náro čná in-

24 stalace (Stelinski a kol., 2007). Krom ě klasických polyetylenových odparník ů je možné používat feromony ve form ě spreje s mikroskopickými částicemi uvol ňujícími feromon. Tato forma obsahuje p řibližn ě 10krát v ětší množství feromonu než b ěžné feromonové odparníky (Stelinski a kol., 2005). Aplikuje se rozprášením klasickým post řikova čem. Tím pádem se výrazn ě snižuje celkový čas aplikace feromonu a také je zde prostor pro variabilitu množství aplikovaného feromonu. Feromony se dají míchat s jinými ú čin- nými látkami používanými pro ochranu sad ů nebo s hnojivy. Zárove ň je i možné apli- kovat v této form ě n ěkolik feromon ů pro r ůzné druhy šk ůdc ů dohromady (Stelinski a kol., 2007).

2.3.3.2 Metoda „nalákat a zabít“

Metoda „nalákat a zabít“ p ředstavuje další zp ůsob využití feromon ů v přímé ochran ě rostlin (Lacey & Unruh, 2005). Metoda založená na nalákání samc ů a jejich následném usmrcení byla vyvinuta zejména z důvodu omezeného využití metody dezorientace samc ů. Na rozdíl od p ůvodní metody dezorientace není použití této metody omezováno prostorovou dispozicí sadu, jeho rozlohou ani kultivarem a tvarem strom ů (Alma a kol., 2001). Při použití této metody mohou být samci nalákáni feromonem na ur čitou plochu. Na cílovém míst ě dochází k plošné aplikaci insekticidu a následnému usmrcení samc ů obale čů (Krupke a kol., 2002). V některých p řípadech je možné využít pro usmrcení samc ů krom ě chemického insekticidu i jiné prost ředky. Lze nap říklad využít p řípravky na bázi patogenních vir ů nebo bakterií (Hrdý, 2006). Použití vir ů a bakterií ve spojení s touto metodou bylo testováno p ředevším v souvislosti s regulací obale če jable čného (Lacey & Unruh, 2005). Čast ější využití metody je založeno na smísení feromonu s účinným insekticidem. Tato sm ěs tvo ří v ětšinou vazkou kapalinu. Ta je ve vhodný termín nanášena v malých množstvích (kapka) na kmeny nebo kosterní v ětve strom ů v ovocném sadu. K aplikaci je používána ru ční pumpa (Somsai a kol., 2010). Insekticidy využívané pro tuto metodu mají rychlý nástup ú činku. Samci jsou lákáni feromonem a po dotyku s kapkou obsahu- jící ú činnou látku dochází b ěhem n ěkolika hodin k jejich usmrcení (Alma a kol., 2001). Výhodou této techniky by m ěla být snadná aplikace a také výrazná ú činnost. Tato metoda byla nejvíce testována v souvislosti s regulací obale če jable čného. P ři výzkumech nebyla dosažená infestace ovoce vyšší než 1% (Alma a kol., 2001).

3 CÍL PRÁCE

1. Pomocí feromonových lapák ů zjistit, které druhy obale čů škodících na ovocných dřevinách se na studijní ploše vyskytují a posoudit jejich význam. 2. Vyhodnotit ú činnost feromonových lapák ů pro jednotlivé druhy obale čů a po- rovnat ú činnost lapák ů od r ůzných výrobc ů. 3. Ur čit necílové druhy motýl ů nalétajících na feromonové lapáky. 4. Posoudit vliv teploty na po četnost druh ů a jejich výskyt. 5. Posoudit nutnost regulace u zjišt ěných druh ů obale čů .

4 MATERIÁL A METODIKA

V pr ůběhu let 2013, 2014 a 2015 probíhal výzkum obale čů na území obce Ruda. Tato malá obec se nachází v kraji Vyso čina. Je situována podél silnice druhé t řídy, spojující města Velké Mezi říčí a Velká Bíteš. Obec leží v nadmo řské výšce 565 m. Nejvyšší bod leží ve výšce 581 m n. m. Rozloha katastrálního území obce je 1304 ha (Obec Ruda, 2015). Reliéf krajiny je pom ěrn ě kopcovitý. Nezastav ěná část obce je využívána jako zem ědělská p ůda. Z velké části je tato p ůda využita jako ornice. Další významnou část tvo ří trvalé travní porosty a také zalesn ěné oblasti. Lesy jsou smíšené. P řevládají v nich smrky dopln ěné listnatými d řevinami a ostatními jehli čnany. V poslední dob ě jsou vy- sazovány i čist ě listnaté lesy, dubové nebo bukové. V této oblasti nejsou budovány ovocné sady ur čené pro komer ční p ěstování ovocných d řevin. V ětšina ovocných d řevin je p ěstována na běžných užitkových zahradách. Po celé obci je takových zahrad velké množství a nachází se zde p ředevším d řeviny zna čného stá ří. Z druhového složení zde převládají jablon ě, švestky, třešn ě, hrušn ě a také sko řápkaté ovoce. Další část ovocných dřevin se nachází na hrani čních plochách jednotlivých zem ědělských pozemk ů jako přirozená bariéra. Velké množství ovocných d řevin je p ěstováno také podél již zmi ňo- vané silnice. Na t ěchto stromech nejsou provád ěna žádná ochranná opat ření ani řezy. Vzhledem k nep řítomnosti ovocných sad ů bylo k pozorování náletu a druhového složení obale čů vybráno v ětší množství míst. Část lapák ů byla umíst ěna ve dvou ovocných za- hradách a n ěkteré byly umíst ěny na okrajích les ů nebo v křovinách, zahrnujících p ře- vážn ě porosty hloh ů, r ůží šípkových a trnek.

4.1 Charakteristika studijních ploch

4.1.1 Zahrada 1

Zahrada je situována v místní zástavb ě obce Ruda. Její rozloha je 3 940 m 2. Celá zahrada má jižní expozici. Je využívaná jako užitková zahrada u domu. Leží tém ěř na okraji obce. Z jihu sousedí se silnicí druhé t řídy. Z bo čních stran se nacházejí soukromé zahrady. Ze severu je obestav ěna několika starými budovami. Sm ěrem na sever leží vep řín a les. Na zahrad ě jsou p ěstovány jablon ě, slivon ě, hrušn ě, třešní a několik strom ů sko řáp- katého ovoce ( Juglans spp. a Corylus spp.). Z drobného ovoce se zde nachází n ěkolik

27 ke řík ů rybízu. Porosty ovocných strom ů jsou ve stá ří p řibližn ě 60 – 80 let. Stromy byly postupn ě dosazovány nebo nahrazovány jinými, z toho d ůvodu je zde výrazné v ěkové rozhraní mezi některými d řevinami. Ovocné d řeviny nejsou vzhledem ke svému stá ří ošet řovány proti žádným šk ůdc ům a není na nich provád ěn žádný řez. Kůra strom ů je výrazn ě rozpraskaná a poskytuje dobrý úkryt pro p řezimování šk ůdc ů. Vzhledem ke zna čnému stá ří ovocných d řevin nebylo možné ur čit jednotlivé odr ůdy. Stromy nejsou uspořádány do pravidelného tvaru, jsou nerovnom ěrn ě rozmíst ěny po celé ploše zahrady. Nejvíce jich je na okrajových částech pozemku a v jeho dolní části. Krom ě ovoc- ných d řevin je malá část zahrady v ěnována pěstování okrasných rostlin a část je využí- vána pro p ěstování zeleniny. Krom ě t ěchto částí je celá plocha zahrady zatravn ěna a pravideln ě se čena. Na této lokalit ě byly umís ťovány lapáky ve všech letech probíhajícího výzkumu. V prvním roce zde byly nav ěšeny lapáky pro všechny sledované obale če, tedy obale če jable čného, o. švestkového, o. východního, o. trnkového a o. slivo ňového. V roce 2014 zde byly umíst ěny lapáky pro obale če východního, o. švestkového, o. trnkového a o. slivo ňového. P ři výzkumu v roce 2015 zde byly umíst ěny pouze lapáky pro obale če východního a obale če švestkového.

4.1.2 Les za vesnicí 1

Pozemek se nachází v katastrálním území obce Ruda, severn ě od zastav ěné části obce. Les byl vybrán pro pozorování náletu obale čů , protože je to jeden z mála čist ě listnatých les ů, které se v této oblasti nacházejí. Les byl pom ěrn ě nedávno vysazen a obsahuje pouze buky. Je umíst ěn v těsném sousedství ostatních les ů. Ty jsou v ětšinou smíšené. Hlavní základ t ěchto les ů tvo ří vzrostlé smrky, které jsou dopln ěny listnatými d řevina- mi. Listnaté d řeviny jsou r ůzného v ěku a často p ředstavují nálet z okolních míst. Na okrajích t ěchto les ů rostou i ovocné d řeviny, často t řešn ě. V blízkém okolí tohoto lesa leží chata řská oblast, zde je vysazeno pár ovocných strom ů. Dále les sousedí s ornou půdou využívanou místními obyvateli. Po celé oblasti roste velké množství k řovin, tvo- řených často trnkami, r ůží šípkovou nebo hlohy. Tato lokalita byla využívaná pro pozorování výskytu obale čů v roce 2014. V dostate čné vzdálenosti od sebe zde byly umíst ěny lapáky pro odchyt obale če východ- ního a obale če švestkového.

4.1.3 Pozemek za vesnicí 1

Tato lokalita byla využita pro umíst ění lapák ů mimo ovocnou zahradu a byla vybrána pro p řítomnost a r ůzné stá ří listnatých dřevin a také pro velké množství k řovin. Je to pozemek, který se nachází na konci obce. Je to jižně položený, mírn ě svažitý pozemek. Z východní strany sousedí se zahradami jiných obyvatel. Z jižní strany t ěsn ě sousedí se silnicí druhé t řídy. Ze západní strany jsou rozlehlé louky, které jsou v delších intervalech se čeny. Na severní stran ě p římo sousedí se smíšeným lesem. Samotný pozemek má rozlohu p řibližn ě 8 700 m 2. Celý pozemek je zatravn ěn a pravideln ě se čen. Stromy a k řoviny jsou vysazeny převážn ě v obvodových částech pozemku. Jsou zde k vid ění n ěkteré listnaté i jehli čnaté d řeviny. Je zde velké množství křovin, které tvo ří p řevážn ě porosty r ůže šípkové a hlohu. Pozemek byl využíván pro pozorování obale čů v roce 2014. K těmto ú čel ům zde byly instalovány lapáky s feromony pro obale če švestkového, trnkového a slivo ňového.

4.1.4 Zahrada 2

Druhá ovocná zahrada byla vybrána na jižní stran ě vesnice. Tento pozemek má obdél- níkový tvar a je situován na vyvýšeném míst ě. Zahrada sousedí s ovocnou zahradou a z východní strany sousedí s pastvinou pro krávy a se smíšeným lesem. Zahrada je vyu- žívaná jako užitková. Na části je orná p ůda ur čená pro p ěstování p řevážn ě zeleniny. Zbytek zahrady je zatravn ěn a jsou zde v řádcích nebo po okrajích zasázeny ovocné stromy, převážn ě jablon ě, hrušn ě, t řešn ě a také švestky. Stá ří v ětšiny strom ů je velmi vysoké. V ětšinou se pohybuje kolem 70 let. Odr ůdy ovocných strom ů nelze vzhledem k jejich stá ří ur čit. Ovocné stromy nejsou upravovány žádným typem řezu a nejsou na nich provád ěna žádná ochranná opat ření. Na této lokalit ě byl sledován výskyt obale čů v pr ůběhu vegeta ční sezóny roku 2015. Byly zde instalovány lapáky pro obale če švestkového, o. trnkového a o. slivo ňového. Lapáky byly nav ěšeny na švestky v dostate čné vzdálenosti od sebe.

4.1.5 Les za vesnicí 2

Les je situován mezi vesnicemi Ruda a Jablo ňov. Je to malý les, který sousedí z obou stran s pravideln ě se čenými loukami. A ze severní strany s dalším komplexem les ů. Les je pom ěrn ě zanedbaný a je v něm velké množství r ůzných druh ů dřevin r ůzného stá ří.

Z jižní strany sousedí les s komunikací druhé t řídy. V samotném lese se nachází n ěkolik strom ů t řešní. Od silnice je odd ělen pom ěrn ě hustým porostem ke řů , p řevážn ě to jsou růže šípkové. Podél silnice jsou v pravidelných intervalech vysázeny jablon ě a na n ěkte- rých místech také t řešn ě. Lokalita byla využívána pro sledování výskytu obale čů v pr ůběhu vegeta ční sezóny roku 2015. V tomto lese byly nav ěšeny lapáky pro pozorování náletu obale če východní- ho a obale če švestkového. Na okraji tohoto lesa byl umíst ěn lapák pro pozorování vý- skytu obale če ovocného ( Pandemis heparana ).

4.1.6 Pozemek za vesnicí 2

Je to pravideln ě se čená louka. V těsné blízkosti se nacházejí lesy a orná p ůda. Na jižní stran ě prochází silnice. Na okraji louky je velké množství křovin, jsou to p řevážn ě hlohy a růže šípkové. Tyto dřeviny jsou dopln ěny n ěkolika b řízami a lískami. Lokalita byla využívána pro pozorování obale če švestkového, o. trnkového a o. slivo ňového. Lapáky byly od sebe umíst ěny v dostate čné vzdálenosti tak, aby se vzájemn ě neovliv ňovaly. Výzkum zde probíhal v lét ě roku 2015 .

4.2 Instalace lapák ů a preparace motýl ů

Pro sledování obale čů byly použity lapáky typu delta s pryžovými odparníky napušt ě- nými feromonem ur čeným pro sledování daného druhu obale če. V roce 2013 bylo pou- žito 9 lapák ů s feromony pro obale če jable čného, o. východního, o. trnkového o. slivo- ňového a o. švestkového. V následujícím roce bylo rozmíst ěno na studijních plochách celkem 11 lapák ů s totožnými feromony jako v roce 2013, krom ě feromonu pro obale če jable čného. V roce 2015 bylo na r ůzných lokalitách zav ěšeno také 11 lapák ů pro stejné druhy obale čů jako v minulém roce a obale če ovocného. Ve všech letech pozorování byly pro monitoring náletu obale čů použity lapáky firmy Propher. Pouze v roce 2014 byl pro porovnání náletu obale če švestkového použit také feromon holandské firmy Pherobank. Lapáky s feromonovými odparníky byly umíst ěny na stromy ve výšce p řibližn ě 1,6 m nad zemí. Pokud strom nem ěl v ětve tak nízko, byly lapáky umíst ěny výše. Zav ě- šeny byly na siln ější větve, tak aby lapáky p ři siln ějším v ětru nespadly. Každý lapák byl před zav ěšením opat řen štítkem s popisem obale če, pro kterého obsahuje feromon.

Podle popisk ů byly lapáky také vybírány tak, aby se p ředešlo zám ěně. Lapáky byly vy- bírány po týdnu nebo po 14 dnech. To záleželo na intenzit ě náletu obale čů a jiných motýl ů do t ěchto lapák ů. V některých p řípadech nebylo nutné pokaždé m ěnit i lepovou desku. V tomto p řípad ě byly odchycené druhy pouze ozna čeny. Použité lepové desky s obale či byly dávány do eurofolie, která byla op ět pat řičně ozna čena. Feromonové la- páky byly ve všech letech pozorování instalovány do porost ů v druhé polovin ě kv ětna. Ukon čení pozorování bylo pokaždé stanoveno na 15. zá ří. V pr ůběhu roku 2014 bylo rozmíst ěno celkem 11 feromonových lapák ů. V deseti z nich byly použity feromony od firmy Propher s.r.o. Čty ři z těchto lapák ů obsahovaly feromony pro obale če Grapholita funebrana a po dvou lapácích bylo vyv ěšeno s feromonem pro cílový druh Grapholita molesta , Grapholita janthinana a Grapholita lobarzewskii . Feromony byly umíst ěny na n ěkolika lokalitách v následujícím složení: 2× G. funebrana (GF 1; GF 2), 1× G. molesta (GM 1), 1× G. janthinana (GJ 1) a 1× G. lobarzewskii (GL 1) na lokalitu Zahrada 1, 1× G. funebrana (GF 3) a 1× G. molesta (GM 2) na lokalitu Les 1, 1× G. funebrana (GF 4), 1× G. janthinana (GJ 2) a 1× G. lobarzewskii (GL 2) na lokalitu Pozemek za vesnicí 1. V pr ůběhu tohoto roku byla také porovnávána ú činnost feromonu pro cílový druh G. funebrana od firmy Propher s.r.o a firmy Pherobank. Konkurenční lapák od firmy Pherobank (GF 5K) byl umíst ěn na lokalitu Zahrada 1, tak aby bylo zajišt ěno dobré porovnání ú činnosti s lapáky firmy Propher s.r.o. Během roku 2015 bylo vyv ěšeno celkem 11 lapák ů pro p ět cílových druh ů obale čů . Tyto druhy byly obale č G. funebrana , G. molesta , G. janthinana , G. lobarzewkii a také byl poprvé sledován výskyt obale če Pandemis heparana . Nejvíce lapák ů bylo instalo- váno pro cílový druh obale če G. funebrana , celkem 4 lapáky. Všechny lapáky byly ozna čeny čísly a umíst ěny na vybrané lokality v tomto po řadí: 1× G. funebrana (GF 1) a 1× G. molesta (GM 3) na lokalitu Zahrada 1, 1× G. funebrana (GF 2), 1× G. janthinana (GJ 3) a 1× G. lobarzewskii (GL 3) na lokalitu Zahrada 2, 1× G. funebrana (GF 3), 1× G. janthinana (GJ 4) a 1× G. lobarzewskii (GL 4) na lokalitu Pozemek za vesnicí 2, 1× G. funebrana (GF 4), 1× G. molesta (GM 4), 1× Pandemis heparana (PH) na lokalitu Les 2. Pro správné ur čení druhu motýl ů byla nutná preparace sam čích kopula čních orgán ů. Jedinc ům nachytaným na lepovou desku byla odstran ěna spodní část zade čku s pohlavními orgány. Tyto části se nechaly asi 5 minut pova řit v 10 % roztoku KOH

31 nebo NaOH. Po zm ěknutí byly části zade čků vloženy do glycerinu. Samotná preparace byla provád ěna pod prepara čním mikroskopem za pomocí špendlík ů a prepara čních jehel. Vypreparované genitálie byly srovnány s klí čem Die Tortriciden Mitteleuropas (Lepidoptera, Tortricidae), Razowski (2001) a p řiřazeny ke správnému druhu. Identifi- kace mén ě známých obale čů byla provedena prof. Zde ňkem Lašt ůvkou.

4.3 Teplota v letech 2013 – 2015

Teplota je jeden z významných faktor ů ovliv ňujících po četnost a druhové složení obale- čů a ostatních motýl ů. Ovliv ňuje také aktivitu jednotlivých obale čů a jejich vývojové fáze. Pro ú čely této práce byla vzata pr ůměrná p ředpovídaná teplota z internetových stránek Meteropress.cz. Je to teplota ur čená pro kraj Vyso čina. Tyto teploty slouží pouze pro p řibližné porovnání podmínek v období odchytu obale čů a dalších motýl ů. Tep- lota byla srovnávána za roky 2013 – 2015. Tedy za období, kdy byl výzkum provád ěn.

Porovnání pr ůměrných m ěsí čních teplot 30,0

25,0

20,0 2013 15,0 2014 10,0 2015 5,0

0,0 kv ěten červen červenec srpen zá ří

Obr. 1.: Srovnání pr ůměrných m ěsí čních teplot za roky 2013 – 2015

Z grafu vyplývá, že teplotn ě byl nejmén ě p říznivý rok 2014. Zejména v měsících červe- nec a srpen byla teplota výrazn ě nižší než v roce 2013 i v roce 2015. Rozdíly mezi ostatními m ěsíci nejsou mezi roky 2013 a 2014 p říliš vysoké. Naopak rok 2015 byl teplotn ě nadpr ůměrný oproti p ředcházejícím rok ům. Mezi nejteplejší m ěsíce pat řily červe- nec a srpen. V těchto m ěsících byla pr ůměrná teplota nad 25 °C. P řesn ěji v červenci 25,9 °C a v srpnu 27,5 °C. I ostatní m ěsíce tohoto roku byly teplotn ě nadpr ůměrné opro-

32 ti dv ěma p ředcházejícím rok ům. K řivka teplot v grafu níže srovnává celkový pr ůběh denních teplot v období od pov ěšení lapák ů do jejich odstran ění.

Pr ůběh teplot v monitorovacím období 2013 - 2014 Teplota 2013 Teplota 2014 Teplota 2015 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1. 5. 11. 5. 21. 5. 31. 5. 10. 6. 20. 6. 30. 6. 10. 7. 20. 7. 30. 7. 9. 8. 19. 8. 29. 8. 8. 9.

Obr. 2.:Pr ůběh denních teplot ve sledovaném období

5 VÝSLEDKY A DISKUZE

5.1 Celkové výsledky

Během t ří let bylo odchyceno pom ěrn ě velké množství cílových i necílových druh ů na studovaných lokalitách. Pro lepší p řehlednost je níže uvedena souhrnná tabulka porov- návající odchyty jednotlivých druh ů motýl ů na všech lokalitách v pr ůběhu let 2013 – 2015.

Tab. 1: Druhy odchycené na všech lokalitách v pr ůběhu let 2013 – 2015

Po čet odchycených jedinc ů Čele ď Druh 2013 2014 2015 Tortricidae Agapeta zoegana - - 2 Celypha rosaceana 1 4 - Celypha striana - - 1 Cnephasia pasiuana - 4 - Cnephasia stephensiana 131 393 929 Cydia pomonella 233 * * Dichelia histrionana - - 4 Dichrorampha sedatana - - 1 Epiblema cirsiana 5 7 2 Epiblema junctana - 5 4 Grapholita funebrana 464 1834 776 Grapholita janthinana - 28 22 Grapholita lobarzewskii - 5 - Grapholita molesta - - 4 Gypsonoma dealbana - - 4 Gypsonoma minutana - - 4 Gypsonoma oppressana - 1 - Hedya nubiferana - - 25 Hedya pruninana 3 6 2 Notocelia incarnatana - - 1 Pammene albuginiana - 6 - Pammene amygdalana - - 12 Pammene argyrana - - 3 Pammene gallicolana - - 1 Pammene spiniana 1 - 4 Pammene suspectana 1 - - Philedonides lunana - 1 1 Erebidae Hypena proboscidalis - - 1 Gelechiidae Bryotropha terrella - 1 -

Recurvaria leucatella - - 1 Gracillariidae Euspilapteryx auroguttella - - 283 Noctuidae Acronicta psi - - 1 Acronicta rumicis - - 9 Dypterygia scabriuscula - - 1 Mesoligia furuncula - - 1 Noctua fimbriata - - 14 Polia nebulosa - - 1 Zygaenidae Zygaena ephialtes - - 1

* feromon pro obale če jable čného byl využíván pouze v roce 2013

Během t ří let byly odchyceny všechny cílové druhy, krom ě obale če ovocného ( Pande- mis heparana ), který se na t ěchto lokalitách nevyskytoval. Tento obale č byl však pozo- rován pouze v roce 2015 a výsledky jeho odchytu nejsou proto zcela dob ře porovnatelné ve srovnání s odchyty ostatních cílových druh ů, které byly sledovány po celé t ři roky. Z necílových druh ů bylo v lapácích nalezeno celkem 21 druh ů z čeledi Tortricidae. Ostatní necílové druhy pat řily do čeledí Erebidae (1 druh), Gelechiidae (2 druhy), Gra- cillariidae (1 druh), Noctuidae (6 druhy) a Zygaenidae (1 druh). Jedinci obale če jable čného ( Cydia pomonella ) jsou uvád ěni pouze v roce 2013. V ostatních letech nebyly instalovány lapáky ur čené pro odchyt tohoto druhu obale če. Bylo to z toho d ůvodu, že výskyt obale če Cydia pomonella byl ve velkém po čtu potvrzen již v prvním roce a nebylo tak nutné sledovat jeho po četnost a výskyt i v dalších letech. Jeho p řítomnost byla zárove ň potvrzena i prohlídkou napadení plod ů. Tato pro- hlídka byla namátkov ě provád ěna i v ostatních letech výzkumu a p řítomnost housenek obale če Cydia pomonella v plodech byla op ět potvrzena. Zárove ň byla v roce 2013 hodnocena selektivita feromonu ur čeného pro tohoto obale če. Po následném vyhodno- cení bylo zjišt ěno, že feromon pro obale če Cydia pomonella od firmy Propher s.r.o. byl zcela selektivní a neobsahoval jedince žádného jiného druhu. Stejné výsledky p ři sou- běžném výzkumu se stejným typem feromonu zaznamenala i Jakubíková (2014). Z cílových druh ů byl ve velkém množství odchytáván obale č švestkový ( Grapholita funebrana ). Tento obale č byl odchycen ve všech letech výzkumu a to v nejv ětší po čet- nosti ze všech odchycených druh ů. Vzhledem k této skute čnosti je považován za vý- znamného šk ůdce slivoní. Zvýšená po četnost byla zaznamenána v letech 2014 a 2015 u obale če trnkového Grapholita janthinana . Obale č Grapholita lobarzewskii se v lapácích

35 vyskytl pouze v roce 2014. V ostatních letech nebyl na sledovaných lokalitách nalezen. Výskyt t ěchto obale čů není vzhledem k jejich po četnosti považován za významný z hlediska ochrany ovocných d řevin. Z necílových druh ů byl nej čast ěji odchytáván obale č Cnephasia stephensiana . Ten- to obale č je uvád ěn jako častý doprovodný druh a to zejména v lapácích ur čených pro obale če Grapholita funebrana , Grapholita molesta, Grapholita janthinana a Grapholita lobarzewskii . Toto potvrdil již Hrdý a kol. (1979), zde byl zaznamenán nálet na feromon pro obale če G. molesta . P řítomnost obale če C. stephensiana v lapácích ur čených pro odchyt G. janthinana a G. lobarzewskii byla potvrzena op ět Hrdým a kol. (1997). Přítomnost tohoto necílového druhu v lapácích s feromony pro čty ři již zmín ěné cílové druhy zaznamenala i Jakubíková (2014), která odchytla celkem 232 jedinc ů tohoto obale če. Vysoká po četnost byla zaznamenána u vzp římenky Euspilapteryx auroguttella . Tento druh se vyskytl pouze v roce 2015 a celkem bylo odchyceno 283 jedinc ů na feromon ur čený pro obale če ovocného ( Pandemis heparana ) (282 jedinc ů) a obale če Grapholita lobarzewskii (1 jedinec). Výskyt ostatních necílových druh ů byl velmi spo- radický a pohyboval se nej čast ěji v řádech jednotek. Z toho d ůvodu lze usuzovat, že nálet t ěchto jedinc ů do feromonových lapák ů byl náhodný a nesouvisel s feromonovou stopou vydávanou syntetickým feromonem.

Selektivita je d ůležitou vlastností feromonových odparník ů. Vzhledem k nízké selekti- vitě a vysokému po čtu odchycených druh ů m ůže dojít ke stanovení špatného termínu maxima letu obale čů . D ůvodem m ůže být špatná odlišitelnost jednotlivých druh ů. Tyto druhy od sebe mohou být rozpoznatelné pouze podle pr ůzkumu genitálii. Tyto metody se však v polních podmínkách neprovádí. Tabulka 2 znázor ňuje druhy, které byly v pr ůběhu let 2013 – 2015 nalezeny v jednotlivých lapácích a také jejich po četnost.

Tab. 2: Druhy odchycené na dané typy feromon ů a jejich po četnost

Rok 2013 - 2015 Typ feromonu G. G. G. G. P. Druh FUNEBRANA MOLESTA JANTHINANA LOBARZEWSKII HEPARANA Acronicta psi 1 - - - - Acronicta rumicis 9 - - - - Agapeta zoegana - - - - 2 Bryotropha terrella - - 1 - - Celypha rosaceana 2 1 1 1 - Celypha striana - - 1 - - Cnephasia pasiuana - - 4 - - Cnephasia stephensiana 943 434 60 9 7 Dichelia histrionana - - - - 4 Dichrorampha sedatana - - - 1 - Dypterygia scabriuscula - - - 1 - Euspilapteryx auroguttella - - - 1 282 Epiblema junctana 8 - 1 - - Epiblema cirsiana 10 3 1 - - Grapholita funebrana 1425 135 4 1 - Grapholita janthinana 5 1 42 2 - Grapholita lobarzewskii - 1 - 4 - Grapholita molesta 3 - - 1 - Gypsonoma dealbana - - - 4 - Gypsonoma minutana - - - - 4 Gypsonoma oppressana - - - 1 - Hedya nubiferana - - - - 25 Hedya pruninana 4 6 - 1 - Hypena proboscidalis 1 - - - - Mesoligia furuncula 1 - - - - Noctua fimbriata - - - - 14 Notocelia incarnatana 1 - - - - Pammene albuginana 2 2 1 1 - Pammene amygdalana 2 10 - - - Pammene argyrana 3 - - - - Pammene gallicolana - 1 - - - Pammene spiniana - 3 1 1 - Pammene suspectana - 1 - - - Philedonides lunana - - - 2 - Polia nebulosa - - - - 1 Recurvaria leucatella - - 1 - - Zygaena ephialtes - - - - 1

Ve všech p řípadech vyhodnocených v tabulce byly použity feromony firmy Propher s.r.o. Z tabulky vyplývá, že ve všech feromonech určených pro odchyt cílových obale čů

G. funebrana , G. molesta , G. janthinana , G. lobarzewskii a Pandemis heparana se na- cházelo ur čité množství necílových druh ů. Tabulka se nesnaží porovnávat po četnost jednotlivých druh ů, protože v pr ůběhu let nebyly použity stejné po čty lapák ů pro daný cílový druh ani nebyly vždy umíst ěny na stejné lokality. Slouží pouze k vyjád ření dru- hového spektra u použitých lapák ů. Při porovnání výsledk ů z tabulky je z řejmé, že n ěkteré druhy obale čů naletují na všechny typy lapák ů. To prokazuje obale č C. stephensiana . V případ ě cílových druh ů docházelo k pom ěrn ě častému náletu na feromony jiných cílových druh ů. Nejvíce je to zřetelné na náletu obale če G. funebrana na feromon pro obale če G. molesta . Zárove ň tém ěř všichni jedinci obale če Grapholita molesta nalétli práv ě na feromon pro obale če G. funebrana . Tyto vzájemné nálety jsou velmi časté a jsou na našem území doloženy dalšími autory. Nap říklad Hrdý a kol. (1979) zaznamenal při svých výzkumech velký po čet jedinc ů obale če G. funebrana nalétajících na feromon pro G. molesta a naopak. Ke stejným záv ěrům došel i Hluchý (2009, 2011), Jakubíková (2014, osobní sd ělení 2016) a další. Je to dáno velmi blízkou podobností feromon ů pro oba obale če. Toto je blíže popsáno v odd ělení Literární p řehled. Obale č G. funebrana nalétával také na feromon pro obale č G. janthinana a G. lobarzewskii . Nálet G. funebrana do lapák ů pro G. janthinana zaznamenali auto ři Hrdý a kol. (1997), Hluchý (2009, 2011), Jakubíková (2014). Naopak u t ěchto autor ů nebyl zaznamenán nálet obale če G. funebrana na feromon pro odchyt obale če G. lobarzewskii . Naproti tomu na feromon ur čený pro odchyt obale če Pandemis heparana nenalétl ani jeden jedinec tohoto druhu. Nejspíše je to dáno nep řítomností daného druhu na sle- dované lokalit ě v daném období. Časté jsou také nálety obale čů rodu Pammene do lapá- ků pro cílové druhy. Ke stejným zjišt ěním došla i Hrudová (2005) a Jakubíková (2014). Dalšími čast ěji se vyskytujícím necílovým druhy byli obale či z rodu Epiblema. Za ob- dobí 2013 – 2015 se v lapácích vyskytly pouze 2 druhy a to Epiblema cirsiana a E. junctana . Tyto druhy se objevovaly v lapácích s feromonem pro odchyt obale čů Gra- pholita funebrana , G. molesta a G. janthinana . Nález obale čů Epiblema cirsiana zaznamenala p ři svých pozorováních i Jakubíková (2014). Obale či nalétávali na stejné typy feromonových odparník ů jako v mém p řípad ě. Zvýšená po četnost byla zaznamenána také při náletu obale če st řemchového ( Hedya pruniana ) a obale če Hedya nubiferana . Jedinci H. nubiferana se vyskytli pouze v lapá- ku určeném pro signalizaci obale če Pandemis heparana . Hedya pruniana je pom ěrn ě

38 běžný druh obale če, jehož výskyt v lapácích potvrzují i Hrudová (2005), Jakubíková (2014) i Hluchý (2011). Ostatní druhy se vyskytovaly pouze výjime čně a jejich po čet- nost byla často velmi nízká.

5.2 Cílový druh Grapholita funebrana

Obale č Grapholita funebrana byl nejsledovanějším druhem celého výzkumu. Ve vel- kém po čtu byl zjišt ěn již v roce 2013. Je tudíž považován za hlavního šk ůdce peckovin z čeledi obale čovití, kte ří se na sledovaném území vyskytují. Cílem bylo sledovat vý- skyt tohoto obale če a jeho p řítomnost i v jiných podmínkách než jsou ovocné zahrady. Proto byly n ěkteré lapáky umíst ěny i na lokalitách s absencí kulturn ě p ěstovaných ovocných d řevin jako jsou okraje les ů a pozemky obsahující p řevážn ě k řoviny, ve kte- rých se tento obale č m ůže vyskytovat také.

5.2.1 Rok 2014

Následující tabulka udává množství odchycených cílových i necílových druh ů na feromony pro signalizaci obale če Grapholita funebrana během roku 2014.

Tab. 3.: Účinnost feromon ů GF p ři výzkumu v r. 2014 Zahrada 1 Pozemek 1 Les 1 Čele ď Druh GF 1 GF 2 GF 5K GF 3 GF 4 Tortricidae Celypha rosaceana 1 - - - - Cnephasia stephensiana 22 55 - 28 192 Epiblema cirsiana - 1 - 2 1 Epiblema junctana - 1 - 4 - Grapholita funebrana 92 125 1509 13 79 Grapholita janthinana - 1 - - 2 Hedya pruniana - - - - 4 Pammene albuginana 1 - - - 1

Z tabulky vyplývá, že všechny feromony, krom ě GF 5K, p řitahovaly mimo cílového druhu i ur čité množství druh ů necílových. Z necílových druh ů byl ve všech lapácích nejvíce odchytáván obale č Cnephasia stephensiana . Tento necílový druh byl velmi čas- tým doprovodným druhem v lapácích již p ři pozorování v roce 2013. Výhodou tohoto jedince je velmi dobrá habituální odlišnost od cílového druhu obale če Grapholita funebrana . I p řes svou vysokou po četnost je obale č Cnephasia stephensiana zcela neškodný pro ovocné d řeviny, protože se vyskytuje na bylinných rostlinách. Nejvyšší po četnost

39 tohoto obale če byla zaznamenána v lapáku GF 4. Tento výsledek je zap říčin ěn nejspíše různorodostí lokality a p řítomností velkého bylinného spole čenstva na louce a mezích v těsné blízkosti lesa, ve kterém byl lapák umíst ěn. Při souběžném výzkumu na jižní Morav ě byla zaznamenána také p řítomnost tohoto necílového druhu a to tém ěř ve všech lapácích pro Grapholita funebrana (Jakubíková, osobní sd ělení 2016). Na lapák GF 1 se krom ě cílového druhu chytil také jeden jedinec obale če Celypha rosaceana . Tento obale č byl zaznamenán již v roce 2013, také na lapák pro Grapholita funebrana a na stejné lokalit ě jako nyní. I p řes tyto výsledky není druh Celypha rosaceana příliš b ěžným druhem nalétajícím na lapáky. Z rodu Celypha se v lapácích objevuje čast ěji spíše druh Celypha striana (Hrudová, 2005; Jakubíková, osobní sd ělení 2016). Dalším necílovým druhem v tomto lapáku byl jeden jedinec obale če Pammene albuginana . Obale či rodu Pammene jsou velmi častými návšt ěvníky lapák ů ur čených pro signalizaci obale čů škodících na ovocných d řevinách. Lapák GF 2 obsahoval také pom ěrn ě vysoký po čet jedinc ů obale če Cnephasia stephensiana . Z dalších necílových druh ů zde byl odchycen obale č Grapholita janthinana . Do lapáku byl odchycen pouze jeden jedinec tohoto druhu. Tímto byla potvrzena p ří- tomnost tohoto druhu na sledované lokalit ě. Nebyla ale potvrzena atraktivita tohoto feromonu pro jedince druhu Grapholita janthinana , protože se s velkou pravd ěpodobností jednalo o náhodný nálet. Lapáky GF 3 a GF 4 vykazují v ětší nálet necílových jedinc ů, než lapáky umíst ěné na ovocné zahrad ě. Zárove ň je po čet cílových jedinc ů obale če Grapholita funebrana nižší. Toto je zap říčin ěno nízkým po čtem ovocných d řevin na lokalitách Pozemek za vesnicí 1 a Les 1. Naopak r ůznorod ější prostředí zajiš ťuje v ětší prostor pro výskyt v ět- šího druhového spektra necílových druh ů. K podobným záv ěrům došla i Jakubíková (osobní sd ělení, 2016). Do lapáku GF 3 se b ěhem roku 2014 odchytlo pouze 13 jedinc ů Grapholita funebrana . P řevažoval zde odchyt obale če Cnephasia stephensiana , kterého bylo odchyceno 28 jedinc ů. Z dalších necílových druh ů se zde nacházeli obale či Epiblema cirsiana a Epiblema junctana . Tyto dva druhy jsou také velmi často odchytáváni a to nejen na la- pák pro obale če Grapholita funebrana , ale i na lapáky ostatních cílových druh ů. V lapáku GF 4 bylo odchyceno také v ětší množství jedinc ů druhu Cnephasia stephensiana než cílového druhu. Z dalších druh ů zde byli zaznamenáni 2 jedinci obale če Grapholita janthinana , jeden jedinec Epiblema cirsiana a Pammene albuginana . Také

40 zde byli zaznamenáni 4 jedinci druhu Hedya pruniana . Let jedinc ů tohoto druhu je stanoven na období od kv ětna do srpna. Tento obale č je za řazen mezi šk ůdce dřevin rod ů Prunus , Crataegus , Rosa a další (Hrudová, 2005). Nicmén ě vzhledem k jeho nízké po- četnosti jej nelze na zkoumaných lokalitách považovat za významného šk ůdce. Výskyt tohoto šk ůdce v lapácích zaznamenalo mnoho dalších autor ů, nap ř. Hrudová (2005) a Hluchý (2011), velkou po četnost tohoto obale če zaznamenala Jakubíková (osobní sd ě- lení, 2016).

Dalším cílem za rok 2014 bylo porovnání ú činnosti feromonových odparník ů od dvou různých firem. Lapák GF 5K byl vyroben firmou Pherobank, jeho ú činnost byla srov- návána s účinností lapák ů firmy Propher s.r.o (všechny ostatní lapáky). Pro srovnání byly vybrány t ři lapáky s feromony pro obale če Grapholita funebrana (GF 1, GF 2, GF 5K). Všechny tyto lapáky byly umíst ěny na lokalit ě Zahrada 1 tak, aby bylo umožn ěno jejich p řesné srovnání, vzhledem ke stejným podmínkám. Z tabulky 3 vyplývá, že feromon firmy Pherobank (GF 5K) byl výrazn ě ú činn ější než ostatní porovnávané feromony. Všechny tyto lapáky byly umíst ěny na stanovištích od 15. 5. do 7. 9. 2014. B ě- hem této doby se na feromony firmy Pherobank nachytalo výrazn ě v ětší množství jedinc ů cílového druhu Grapholita funebrana , než na ostatní porovnávané feromony. Do lapáku GF 5K nalétlo b ěhem sledovaného období celkem 1509 jedinc ů. Zatím co na lapák GF 1 pouze 92 jedinc ů a na lapák GF 2 125 jedinc ů stejného obale če. Toto sv ědčí o zna čné ú činnosti feromonu firmy Pherobank. Dalším ukazatelem ú činnosti lapák ů byla jejich selektivita a po čty nachytaných ne- cílových druh ů. V obr. 3 je uvedeno procentuální zastoupení jednotlivých druh ů nachy- taných na všechny t ři porovnávané feromony.

Obr. 3.: Procentuální zastoupení druh ů v lapácích s porovnávanými feromony

Nejv ětší ú činnost vykazoval op ět feromon GF 5K firmy Pherobank. Na tento feromon se neodchytl žádný necílový druh, tudíž jeho ú činnost byla stoprocentní. Na ostatní feromony necílové druhy nalétaly. V nejv ětší mí ře se v obou feromonových odparnících objevoval necílový druh Cnephasia stephensiana . Tento obale č zaujímal v lapáku GF 1 19% z celkového množství obale čů a v lapáku GF 2 se vyskytoval dokonce ve více jak 30%. Ostatní druhy nalezené v lapácích byly pouze ve velmi malé po četnosti. Nej čast ěji se jednalo pouze o jednoho jedince za celé období pozorování. Na lapák GF 1 nalétli jedinci Grapholita janthinana , Epiblema junctana a E. cirsiana . Na lapák GF 2 nalétli obale či Celypha rosaceana a Pammene albuginana . K podobným záv ěrům s účinností feromon ů došla i Jakubíková (2014), která prová- děla výzkum se stejnými feromony v roce 2013 na lokalitách na Morav ě. V jejím p řípa- dě se na feromony firmy Pherobank nachytalo také výrazn ě v ětší množství jedinc ů obale če G. funebrana než na feromony firmy Propher s.r.o. Feromon od Pherobank ovšem nebyl zcela selektivní na rozdíl od mých zkušeností. Krom ě jedinc ů Grapholita funebrana se při sledování Jakubíkové (2014) v lapáku objevily i druhy Epiblema cirsiana a Pammene albuginana . Ale i v těchto p řípadech lze usuzovat, že šlo o náhodný nálet. Na feromony od firmy Propher s.r.o. se i p ři jejích pozorováních nachytalo podstatn ě v ětší množství druh ů než na feromon firmy Pherobank.

Obale č G. funebrana byl jediný cílový druh, který se vyskytoval v dostate čném po čtu. U tohoto obale če bylo jako u jediného možné sestavit letovou k řivku. K řivka srovnává let obale čů nachytaných na t ři r ůzné lapáky umíst ěné na lokalit ě Zahrada 1. Pro srovná- 42 ní je t řetí k řivka vy čtena z odchyt ů tohoto obale če na feromon firmy Pherobank (GF 5K). Graf s teplotami slouží k porovnání letu obalečů s podmínkami v prost ředí.

Srovnání letu obale čů G . funebrana 35 30 25 20 15 10 5 Teplota 2014 [ °C] 0 350

300

250

ů 200

150 et jedinc et č 100 Po 50

0 25.5 1.6 8.6 15.6 22.6 29.6 6.7 13.7 20.7 27.7 3.8 10.8 17.8 24.8 31.8 7.9 Lapák GF1 Lapák GF2 Lapák GF K

Obr. 4.: Letová k řivka obale če G. funebrana za rok 2014

Z grafu 4 je znatelné, že dosp ělí jedinci obale če G. funebrana za čali létat již v pr ůběhu poloviny kv ětna. Lapáky byly vyv ěšeny 15. kv ětna a již p ři prvním vybírání po týdnu se v něm objevilo pom ěrn ě velké množství jedinc ů. Tudíž nelze odhadnout, v jakém obdo- bí let tohoto obale če opravdu nastal. Nap říklad u lapáku GF 5K bylo zaznamenáno v prvním týdnu pozorování kolem 120 jedinc ů. Což je pom ěrn ě výrazný nár ůst. I u ostatních dvou lapák ů je zaznamenán pom ěrn ě vysoký po čet jedinc ů. Po 25. 5. dochází k výraznému poklesu po četnosti u všech porovnávaných lapák ů. Další nár ůst po četnosti nastává v týdnu od 8. 6. do 15. 6. Poté nastává mírný propad, který je vyst řídán nár ůs- tem, který za číná 29. 6. a postupn ě nar ůstá až do vrcholu letu, který nastává v týdnu od 20. 7. do 27.7. Tento nár ůst je spojen i s nár ůstem teploty, která postupn ě roste p řibliž-

43 ně od 10. 7. a 20. 7. dosáhne hodnoty 30 °C. U lapák ů GF 1 a GF 2 není nárůst tak vý- razný jako u lapáku GF 5K. V dalších dnech nastává op ět pokles, který je v týdnu od 3. 8. do 10. 8. vyst řídán mírným navýšením po četnosti. Konec letu obale čů nastal 31. 8. 2014. Při porovnání letové aktivity s výsledky z jihovýchodní Moravy (Jakubíková, osob- ní sd ělení 2016) bylo zjišt ěno, že první maximum letu obale čů G. funebrana prob ěhlo před instalací lapák ů stejn ě jako v mém p řípad ě. Druhý vrchol letu byl na jižní Morav ě posunut p řibližn ě o 3 týdny d říve, do období kolem 5. 7. 2014. Tento výsledek se vzhledem k teplejším podmínkám na Morav ě dal o čekávat.

5.2.2 Rok 2015

Během roku 2015 bylo na celkem čty řech lokalitách odchyceno pom ěrn ě velké množ- ství cílového druhu Grapholita funebrana a také druh ů necílových. Následující tabulka uvádí souhrnné odchyty cílového i necílových druh ů do všech lapák ů ur čených pro odchyt G. funebrana během roku 2015.

Tab. 4.: Ú činnost feromon ů GF p ři výzkumu v r. 2015

Zahrada 1 Zahrada 2 Pozemek 2 Les 2 Čele ď Druh GF 1 GF 2 GF 3 GF 4 Tortricidae Cnephasia stephensiana 101 260 157 62 Epiblema cirsiana - - 1 1 Epiblema junctana - 3 - - Grapholita funebrana 403 168 74 52 Grapholita janthinana - 1 - 1 Grapholita molesta - 3 - - Notocelia incarnatana - 1 - - Pammene amygdalana - - 1 1 Pammene argyrana 1 - 1 1 Erebidae Hypena proboscidalis - - - 1 Noctuidae Acronicta psi - 1 - - Acrnicta rumucis - 9 - - Mesoligia furuncula 1 - - -

Během roku 2015 se do lapák ů pro G. funebrana nachytalo větší množství necílových druh ů než v roce 2014. Krom ě čeledi Tortricidae byly v lapácích zaznamenány i další dv ě čeledi. Z čeledi Erebidae byl odchycen pouze jeden druh, a to Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758). Nálezy tohoto druhu pocházejí z území Moravy, Čech i českého Slez- ska (Lašt ůvka & Liška, 2011). V tom p řípad ě lze usuzovat, že jde o pom ěrn ě b ěžný

44 druh motýla. Z čeledi Noctuidae se zde objevil druh Mesoligia furuncula (Den. & Schiff., 1775) a jedinci rodu Acronicta . Nejpo četn ějším necílovým druhem v lapácích byl op ět obale č Cnephasia stephensiana . V lapáku GF 1 bylo odchyceno celkem 101 jedinc ů tohoto druhu. Na lapák se odchytlo také pom ěrn ě velké množství cílového druhu, celkem 403 jedinc ů. Dále se zde vyskytoval jeden jedinec obale če Pammene argyrana a již zmi ňovaný Mesoligia furuncula. Tento obale č se b ěžn ě vyskytuje tém ěř v celé Evrop ě. Obývá lesní okraje, louky i meze. Je to monovoltinní druh, dosp ělci létají v období od června do zá ří. Housenky žijí na travách a minují na jejich ko řenech (Macek a kol., 2008). To znamená, že z pohledu ochrany ovocných d řevin je tento motýl nevýznamný. Na lapák GF 2 se chytilo celkem 6 druh ů a všechny pat řily do čeledi Tortricidae. Cílového druhu bylo odchyceno 168 jedinc ů. Nejvíce se v lapáku vyskytoval obale č Cnephasia stephensiana . Ostatní necílové druhy byly zaznamenány pouze v malých po čtech. Byl zde nalezen jeden jedinec druhu Grapholita janthinana . Tento obale č nalé- tával na feromon pro Grapholita funebrana i v předchozím roce. Jeho po četnost byla ale vždy velmi nízká. Dále byl odchycen jeden jedinec Notocelia incarnatana (Hübner, 1800) a tři jedinci Epiblema junctana . Druh Epiblema junctana je často p řítomen ve feromonových lapácích ur čených pro signalizaci cílových druh ů. Na lapák GF 2 byli také odchyceni t ři jedinci obale če Grapholita molesta . V tomto p řípad ě šlo o první odchyt jedinc ů tohoto druhu v rámci všech t ří let pozorování. P řítomnost tohoto druhu v roce 2015 m ůže být zap říčin ěna velmi teplým letním po časím a vysokým po čtem slu- ne čných dní. Všichni t ři obale či Grapholita molesta nalétli do lapáku v týdnu od 26.7 do 2. 8. 2015. Z čeledi Noctuidae nalétlo do lapáku GF 2 dev ět jedinc ů druhu Acronicta rumicis a jeden jedinec Acronicta psi . První zmi ňovaný druh Acronicta rumicis je motýl vyskytu- jící se v Palearktické oblasti a také v Asii. Žije na horách i v nížinách a obývá r ůzné biotopy, jako jsou louky, zahrady, parky, paseky. Má dv ě generace za sezónu a létá od dubna do července a od července do zá ří. Housenky se živí na bylinách a listnatých ke- řích (Macek, 2008). Druh Acronicta psi se vyskytuje v podobných oblastech a krom ě toho obývá také listnaté a smíšené lesy. Je monovoltinní až bivoltinní a vyskytuje se také v období od dubna do zá ří. Housenky žijí na listnatých stromech a v nižších polo- hách se vyskytují hlavn ě na ovocných d řevinách (Macek, 2008).

Do lapáku GF 3 nalétlo pouze 74 jedinc ů G. funebrana za celou sezónu. Nižší po četnost je nejspíše zp ůsobena umíst ěním lapáku na odlehlém míst ě, hodn ě vzdáleném od ovoc- ných zahrad. Jedinc ů Cnephasia stephensiana nalétlo do lapáku 157, což je výrazn ě víc, než jedinc ů cílového druhu. Ostatní necílové druhy se v lapáku vyskytovaly pouze po jednom jedinci. Byl to druh Epiblema cirsiana , častá p řítomnost tohoto druhu v lapácích byla potvrzena již v roce 2014. Dále se zde vyskytovali obale či rodu Pam- mene . Obale č Pammene amygdalana a obale č Pammene argyrana . Oba druhy se v lapácích vyskytují pom ěrn ě b ěžn ě. Lapák GF 4 byl druhov ě nejrozmanit ější ze všech lapák ů GF za rok 2015. Zárove ň se na n ěj odchytlo nejmenší množství cílového druhu Grapholita funebrana , pouze 52 jedinc ů. Nízký po čet tohoto druhu je zap říčin ěn nejspíše umíst ěním na lokalit ě, která neobsahuje žádné porosty švestek a je hodn ě vzdálena od kulturních porost ů t ěchto d ře- vin. Ani po četnost necílového druhu Cnephasia stephensiana nebyla p říliš vysoká ve srovnání s ostatními lapáky. V tomto lapáku byl stejn ě jako na lapák GF 2 odchycen jeden jedinec obale če Grapholita janthinana . Dále se zde vyskytovali obale či rodu Pammene a jeden jedinec Epiblema cirsiana . Tyto nálezy nejsou nijak p řekvapivé. Také zde byl odchycen již zmi ňovaný motýl Hypena proboscidalis . Tento motýl obývá níži- ny i hory. Vyskytuje se v lesech, na loukách ale i v zahradách. Housenky žijí na kop řiv ě dvoudomé ( Urtica dioica ), na chmelu ( Humulus spp.) a na dalších bylinách (Macek a kol., 2008). Při porovnání všech lapák ů mezi sebou lze říct, že nejvíce selektivní z pohledu od- chycených druh ů byl lapák GF 1. Naopak z pohledu odchycených jedinc ů by byl nejví- ce selektivní lapák GF 4. Vzhledem k tomu, že použité lapáky byly od stejné firmy a tudíž se stejným složením, lze p řisuzovat množství a po četnost necílových druh ů spíše lokalitám, na kterých byly lapáky umíst ěny.

I v roce 2015 byl obale č Grapholita funebrana jediný, u kterého bylo možné sestavit letovou k řivku, stejn ě jako v roce 2014. K řivka porovnává pr ůběh letu jedinc ů Grapho- lita funebrana ve všech lapácích instalovaných pro odchyt tohoto druhu. K řivka byla zárove ň porovnávána s pr ůměrnými denními teplotami ve sledovaném období roku 2015. Následující graf zobrazuje letové k řivky G. funebrana ze všech čty ř instalova- ných lapák ů.

Letová k řivka G. funebrana 2015 40 35 30 25 20 15 10

Teplota 2015 [°C] 5 0 120

100

ů 80

60 et jedinc et č

Po 40

0 31.5 7.6 14.6 21.6 28.6 5.7 12.7 19.7 26.7 2.8 9.8 16.8 23.8 30.8 6.9 13.9 20.9

GF 1 GF 2 GF 3 GF 4 Obr. 5. Srovnání letové k řivky obale če švestkového (Grapholita funebrana) a pr ůběhu teploty v roce 2015

Letové k řivky obale čů v pr ůběhu roku 2015 jsou od sebe navzájem pom ěrn ě dost odliš- né. Nejprokazateln ější by m ěla být k řivka GF 1, protože na tento lapák bylo odchyceno nejv ětší množství jedinc ů G. funebrana , ze všech sledovaných feromonových lapák ů. Naopak k řivky GF 3 a GF 4 jsou nejmén ě prokazatelné, vzhledem k velmi nízkému po čtu odchycených obale čů . Zajímavé je, že se k řivky letu od sebe výrazn ě liší a to i v rozmezí n ěkolika týdn ů. Toto se týká lapák ů GF 1 a GF 2. Navzájem odlišné letové k řivky jsou i u lapák ů, které byly umíst ěny na podobných biotopech, jako je Zahrada 1 a Zahrada 2. U lapák ů GF 1 a GF 2 je z řetelné, že let obale čů nastal mnohem d říve, než byly lapáky instalovány do porostu. U lapáku GF 2 v dob ě p řed pov ěšením lapák ů prob ěhlo nejspíše i první maximum letu obale če Grapholita funebrana . Naopak u lapáku GF 1 je posunuto letové maximum do doby až o 14 dní pozd ěji, tedy na termín 14. 6. U ostatních lapák ů se nelze o maximu v tomto ani v předcházejícím období zmi ňovat, nebo ť odchyty jsou velmi

47 nízké a nelze z nich d ělat jakékoliv záv ěry. Od týdne 14. 6. nastává výrazný pokles ve všech lapácích. A to až do 12. 7., kdy nastává výrazný nár ůst po četnosti. Tento nár ůst je více či mén ě zaznamenán ve všech sledovaných lapácích. Vrchol letové aktivity nastal v lapácích GF 2 a GF 4 v období kolem 26. 7. U lapák ů GF 1 a GF 3 byl op ět posunut o 14 dní pozd ěji a to na období kolem 9. 8. Od té doby nastává pokles po četnosti ve všech lapácích, až do konce letu obale čů , který nastal kolem 20. 9. 2015. Při porovnání s teplotou lze říct, že i p řes r ůznost maxima letu ve všech sledova- ných lapácích, odpovídají všechna maxima i období zvýšení teploty a naopak útlumy letu odpovídají náhlým pokles ům teplot. Při porovnání s výsledky, které zaznamenala Jakubíková (osobní sd ělení, 2016) na jihovýchodní Morav ě, lze říct, že první i druhé maximum letu nastalo v podobných termínech jako p ři mém pozorování.

5.3 Cílový druh Grapholita janthinana

Dalším sledovaným cílovým druhem byl obale č Grapholita janthinana . Vzhledem k nízkému po čtu pozorování byly výsledky odchytu do lapák ů pro tohoto obale če za- psány do jedné souhrnné tabulky obsahující všechny roky a také všechny lapáky. Stejný postup byl zvolen i u ostatních sledovaných cílových druh ů.

Tab. 5.: Ú činnost feromon ů Grapholita janthinana při výzkumu v letech 2014 – 2015 2014 2015 Zahrada 1 Pozemek 1 Zahrada 2 Pozemek 2 Čele ď Druh GJ 1 GJ 2 GJ 3 GJ 4 Tortricidae Celypha rosaceana - 1 - - Celypha striana - - 1 - Cnephasia pasiuana - 4 - - Cnephsia stephensiana - 14 28 15 Epiblema junctana - - - 1 Grapholita janthinana 9 15 10 8 Grapholita funebrana - 1 2 - Pammene albuginana - 1 - - Pammene spiniana - - 1 - Gelechiidae Bryotropha terrella - 1 - - Recurvaria leucatella - - 1 -

Během dvou let bylo na lapáky ur čené pro obale če Grapholita janthinana odchyceno celkem 11 r ůzných druh ů motýl ů. Dev ět z nich pat řilo do čeledi Tortricidae. Další dva

48 druhy byly z čeledi Gelechiidae. Na lapáky byl krom ě necílových druh ů odchycen i druh cílový a to v pom ěrn ě vysokém po čtu a na každé sledované lokalit ě. Lapák GJ 1 byl umíst ěn na lokalit ě Zahrada 1. Na tento lapák se b ěhem sezóny na- chytali pouze jedinci cílového druhu. P řítomnost tohoto obale če byla sledována na stej- né lokalit ě i v roce 2013. V tomto období nebyl výskyt tohoto druhu zaznamenán, takže v roce 2014 byl zaznamenán jeho první výskyt na sledovaných lokalitách. Celkem se v lapáku GJ 1 vyskytlo 9 jedinc ů tohoto druhu. Jedinci byli z lapáku vybíráni po celé období, kdy byly lapáky zav ěšeny. První jedinec byl v lapáku zaznamenán 25. 5. Další jeden jedinec 29. 6. Poté po četnost velmi mírn ě narostla, 20. 7 a 27. 7. byli v lapácích nalezeni 3 a 2 jedinci tohoto druhu. Poté byli nalezeni až 2 jedinci 7. 9. V tomto období také nastal nejspíše konec letu tohoto obale če. Zajímavá je vysoká selektivita tohoto lapáku. Lapáky pro tento cílový druh byly vyv ěšeny i v předchozím roce, vždy byly se stejným složením a vždy se v nich našlo ur čité množství necílových druh ů. P řekvapující je nep řítomnost vždy p řítomného druhu Cnephasia stephensiana , který se na této lokali- tě ur čit ě vyskytuje. Což bylo v roce 2014 potvrzeno odchyty do lapák ů GF 1. Úplnou selektivitu nezaznamenala ani Jakubíková (osobní sdělení, 2016), která používala p ři svých pozorováních stejné feromony. Lapák GJ 2 zaznamenal naopak nejvyšší po četnost necílových druh ů odchycených v lapácích pro cílový druh Grapholita janthinana . Celkem na tento lapák nalétlo 6 dru- hů z čeledi Tortricidae, pouze jeden druh byl z čeledi Gelechiidae. Cílový druh byl odchycen v po čtu 15 jedinc ů za sezónu, což byl v ůbec nejv ětší po čet odchycených obale čů tohoto druhu za celé t ři roky pozorování. Zárove ň to byl také nejvyšší po čet jedinc ů jednoho druhu, který byl na lapák GJ 2 odchycen. Tento lapák byl umíst ěn na lokalit ě, která obsahuje velké množství k řovin. Toto pouze potvrzuje p ředpoklad, že živnými rostlinami druhu Grapholita janthinana jsou krom ě peckovin také n ěkteré plané rostliny jako je hloh. Přítomnost v ětšího po čtu jedinc ů na plochách s velkým výskytem k řovin oproti obhospoda řovaným plochám sad ů zaznamenala také Jakubíková (osobní sd ělení, 2016). Druhým nejpo četn ějším druhem, který se v lapáku vyskytl, byl obale č Cne- phasia stephensiana . Tento obale č by nalezen v po čtu 14 jedinc ů. Jeho p řítomnost v lapácích pro tento cílový druh není ni čím výjime čný. Jeho vysoký nálet na tyto feromony dokládá nap říklad Hluchý (2009). Z rodu Cnephasia byl zaznamenán také druh Cnephasia pasiuana (Hübner, 1799). Tento obale č se vyskytuje ve st řední Evrop ě, se- verní Africe a na dalších územích. Let dosp ělc ů nastává od června do července. Hou-

49 senky jsou polyfágní a mezi jejich živné rostliny pat ří jedinci z čeledi Asteraceae . Zejména Chrysanthemum , Aster , Cirsium a další (Razowski, 2001). Celkem byli odchyceni 4 jedinci tohoto druhu. Dále zde byl objeven jeden jedinec druhu Celypha rosaceana . Jeden jedinec tohoto druhu byl zaznamenán také v lapáku GF 1. Poslední dva druhy z čeledi Tortricidae byly obale č Grapholita funebrana a Pammene albuginana . Nález těchto jedinc ů není ni čím výjime čný, nebo ť se v lapácích nacházejí b ěžn ě. Nálety G. funebrana na lapáky pro G. janthinana zaznamenala také v letech 2014 a 2015 Jakubí- ková (osobní sd ělení, 2016), vždy byl ale po čet jedinc ů necílového druhu velmi nízký. Bryotropha terrella pat ří do čeledi Gelechiidae a byl jediným druhem z jiné čeledi než Tortricidae. Byl odchycen pouze jeden jedinec tohoto druhu. Na lapák GJ 3 byl odchycen cílový druh a také 5 druh ů necílových. Pouze jeden druh pat ří do čeledi Gelechiidae. Ostatní druhy pat ří do čeledi Tortricidae. Obale če Grapholita janthinana bylo odchyceno celkem 10 jedinc ů. Za rok 2015 je to nejvyšší po čet tohoto obale če. Z necílových druh ů byl nalezen obale č Cnephasia stephensina . Jeho po četnost byla pom ěrn ě vysoká. Bylo odchyceno celkem 28 jedinc ů. Toto číslo je ale výrazn ě nižší, než po čty tohoto obale če, které byly zaznamenány na stejné lokalit ě ve stejném období, ale na lapák GF 2. Celkov ě lze říct, že feromony pro obale če Gra- pholita funebrana jsou pro obale če Cnephasia stephensiana atraktivn ější než feromony pro obale če G. janthinana . K podobným výsledk ům došla i Jakubíková (osobní sd ělení, 2016), v jejím p řípad ě nebyly rozdíly v po čtech jedinc ů tak výrazné, jako u m ě. Ostatní druhy se vyskytovaly pouze ve velmi malých po čtech. Byli odchyceni dva jedinci obale če Grapholita funebrana , jeden jedinec obale če Pammene spiniana . Také se v lapáku vyskytl jeden jedinec druhu Celypha striana . Nález tohoto jedince je ojedin ělý pro sle- dovanou lokalitu. Byl nalezen pouze tento jeden jedinec. V ostatních lapácích ani v jiných letech nebyl tento druh zaznamenán. Naopak u ostatních autor ů je tento druh pom ěrn ě často nalézán jako necílový ve feromonových lapácích. Jedinci tohoto druhu létají v pr ůběhu června až srpna. Mezi jejich hostitelské rostliny pat ří pampeliška léka ř- ská ( Taraxacum officinale ) a jitrocel kopinatý ( Plantago lanceolata ). Ve st řední Evrop ě je to b ěžný druh (Hrudová, 2005). Autory byl zaznamenán p řevážn ě jako necílový druh v lapácích pro Grapholita funebrana . Tyto nálezy zaznamenal nap ř. Hrdý a kol. (1993), Hrudová (2005) a Jakubíková (osobní sd ělení, 2016). Hrdý a kol., (1993) zaznamenal nálet do lapák ů pro G. molesta . Na lapák GJ 3 byl odchycen také jedinec Recurvaria leucatella .

Lapák GJ 4 vykazoval pom ěrn ě vysokou selektivitu. Chytily se na n ěj pouze 2 necílové druhy. Jeden z nich byl op ět obale č Cnephasia stephensiana . Ten se tentokrát vyskytl v po čtu 15 jedinc ů. Dále zde byl odchycen jeden jedinec obale če Epiblema junctana . Tento druh je na feromony pro obale če škodící na ovocných d řevinách odchytáván po- měrn ě často. Čast ěji je ale p řítomný v lapácích pro obale če Grapholita funebrana než v lapácích pro Grapholita janthinana . Cílového druhu obale če G. janthinana bylo na tento lapák odchyceno celkem 8 jedinc ů. Což je nejmén ě, ze všech odchyt ů provád ě- ných na lapáky s feromonem pro G. janthinana za celé sledované období. Vzhledem k nízkému po čtu jedinc ů nebylo možné sestavit letovou k řivku. Proto alespo ň uvádím graf znázor ňující po čty jedinc ů cílového druhu ve všech lapácích v jednotlivých obdobích rok ů 2014 a 2015.

Graf výskytu G. janthinana 7 6 GJ 1 5 4 GJ 2 3 GJ 3 2 GJ 4 1 0 18.5. 1.6. 15.6. 29.6. 13.7. 27.7. 10.8. 24.8. 7.9. 20.9.

Obr. 6.: Výskyt jedinc ů G. janthinana v letech 2014 a 2015

Při porovnání let 2014 a 2015 lze říct, že po četnost cílového druhu byla v obou letech velmi vyrovnaná. Výskyt obale čů tohoto druhu se v pr ůběhu sledovaného období dost lišil (Obr. 6) a to nejen v rámci let, ale také u lapák ů vyv ěšených ve stejném roce. Početnost necílových druh ů není nijak výjime čná a svým druhovým složením od- povídá b ěžným odchyt ům na tyto feromony (krom ě lapáku GJ 1). P ři porovnání výsled- ků se záznamy z Moravy, které po řídila Jakubíková (osobní sd ělení, 2016) je zde n ěko- lik odlišností. Zajímavá je celková po četnost nachytaných druh ů. Na Morav ě bylo odchyceno výrazn ě mén ě jedinc ů cílového druhu než v mém p řípad ě. V roce 2014 Jakubí- ková odchytla pouze 6 jedinc ů Grapholita janthinana , zatím co v mém p řípad ě bylo v tomto roce odchyceno 24 jedinc ů. V roce 2015 zaznamenala Jakubíková v lapácích pro

Grapholita janthinana dokonce pouze 2 jedince za celou sezónu. Což je opět výrazn ě mén ě oproti 18 jedinc ům sledovaným na lokalitách na Vyso čin ě. Vzhledem k pr ůběhu po časí a výskytu živných rostlin by se dal p ředpokládat spíše opa čný výsledek.

5.4 Cílový druh Grapholita lobarzewskii

Přítomnost obale če G. lobarzewskii byla prokázána pouze v roce 2014. A to nejen v lapácích ur čených pro tento cílový druh, ale jako necílový byl odchycen také v lapáku GM 1 pro obale če Grapholita molesta . V roce 2015 jeho p řítomnost nebyla zachycena, a to ani jako necílového druhu v jiných lapácích.

Tab. 6.: Jedinci odchycení v lapácích pro Grapholita lobarzewskii 2014 2015 Zahrada 1 Pozemek 1 Zahrada 2 Pozemek 2 Čele ď Druh GL 1 GL 2 GL 3 GL 4 Tortricidae Celypha rosaceana 1 - - - Cnephasia stephensiana - - 7 - Dichorampha sedatana - - - 1 Grapholita funebrana 1 - - - Grapholita janthinana - 1 - 1 Grapholita lobarzewskii 1 3 - - Grapholita molesta - - - 1 Gypsonoma dealbana - - 1 3 Gypsonoma oppressana 1 - - - Hedya pruniana - 1 - - Pammene albuginana - 1 - - Philedonides lunana 1 - - 1 Gracillariidae Euspilapteryx auroguttella - - 1 - Noctuidae Dypterygia scabriuscula - - 1 -

V lapáku GL 1 byl zaznamenán první odchycený jedinec obale če G. lobarzewskii . Ten- to obale č se objevil v lapáku 6. července. P ři výzkumech v roce 2013 nebyl tento druh na sledované lokalit ě zaznamenán. V roce 2013 nezaznamenala tento druh ani Jakubí- ková (2014) na Morav ě. Naopak v roce 2014 byl tento obale č v podmínkách jihový- chodní Moravy nachytán v pom ěrn ě vysokém po čtu (Jakubíková, osobní sd ělení, 2016). Z necílových druh ů byli v lapáku odchyceni pouze 4 jedinci. Všichni pat řili do čeledi Tortricidae. Byl odchycen jeden jedinec obale če Celypha rosaceana , který se v roce 2014 vyskytoval pom ěrn ě často i v jiných lapácích, vždy byl odchycen pouze jeden jedinec. Také byl zaznamenán jeden jedinec obale če Grapholita funebrana . V ostatních

52 lapácích GL nebyl tento druh odchycen ani v roce 2015. Jeho nálet do lapák ů pro G. lobarzewskii není p říliš častý. Jeho po četnost nazna čuje op ět náhodný nálet nesouvisejí- cí s atraktivitou feromonu GL pro druh Grapholita funebrana . Dalším nalezeným druhem byl obale č Gypsonoma oppressana (Treitsche, 1835). Tento druh se vyskytuje od kv ětna až do června. Vyskytuje se v zemích st řední Evropy, škodí pouze na rodu Popu- lus (Razowski, 2001). Odchycen byl také jeden jedinec obale če Philedonides lunana (Thunberg, 1784). Tento obale č byl zaznamenán v lapáku pro Grapholita lobarzewskii Hluchým (2009) a to v jablo ňovém a meru ňkovém sadu. Obale či Philedonides lunana létají od b řezna a mohou se vyskytovat i v zá ří. Je to polyfágní druh a škodí na druzích z čeledí Rosaceae, Apiaceae, Asteraceae a mnoho dalších (Razowskii, 2001). Na lapák GL 2 byli odchyceni celkem t ři jedinci cílového druhu. Nález t ěchto jedinc ů potvrdil p řítomnost tohoto druhu i na plochách mimo ovocné zahrady. Vzhledem k po četnosti by se mohlo zdát, že se těmto druh ům v křovinatých porostech da ří lépe než na obhospoda řovaných plochách. Tito t ři jedinci nalétli do lapáku v pr ůběhu poloviny až do konce července. Krom ě obale če G. lobarzewskii byly zaznamenány i další t ři druhy obale čů . Obale č G. janthinana byl zaznamenán pouze v po čtu jednoho jedince. V lapácích pro G. lobarzewskii to není p říliš často odchytávaný druh, stejn ě jako Hedya pruniana . Dalším odchyceným druhem byl obale č Pammene albuginiana . V lapáku GL 3 nebyl odchycen žádný jedinec cílového druhu. Z necílových byly odchyceny dva druhy z čeledi Tortricidae a po jednom druhu z čeledi Gracillariidae a Noctuidae. Poprvé na tento typ lapáku nalet ěl velmi dob ře známý obale č Cnephasia stephensiana . Jeden jedinec tohoto druhu byl odchycen na tento lapák již v roce 2013. Avšak takto nízká po četnost tohoto druhu je velmi neo čekávaná, a to z tohoto d ůvodu, že se tento obale č vyskytoval ve velkých po čtech ve všech lapácích pro ostatní cílové druhy. Naopak Jakubíková (2014, osobní sd ělení, 2016) v letech 2013, 2014 a 2015 zaznamenala pom ěrn ě vysoké po čty tohoto obale če v porovnání s cílovým druhem G. lobarzewskii . Stejn ě nízké po čty jako v mém p řípad ě zaznamenal Hluchý (2009). Dále byl nalezen druh Gypsonoma dealbana (Frölich, 1828). Období výskytu tohoto druhu je kv ěten až srpen. Obývá ruderální biotopy. Mezi jeho živné rostliny pat ří rody Cratea- gus , Corylus , Populus a Quercus (Razowski, 2001). Tento druh byl objeven v mnou instalovaných lapácích v ůbec poprvé. Jednoho jedince odchytila na lapák pro G. lobarzewskii i Jakubíková (osobní sd ělení, 2016). Zajímavý je odchyt Euspilapteryx auroguttella . Tento druh nebyl zaznamenán v žádném z předcházejících let. V roce 2015 byl

53 sice zaznamenán, ale v lapáku Pandemis heparana a to ve velkém po čtu. Zajímavá je přítomnost tohoto druhu v lapáku GL 3 p ředevším proto, že plochy, kde byl umíst ěn lapák GL 3 a lapák Pandemis heparana byly od sebe pom ěrn ě dost vzdálené, takže ne- hrozil náhodný nálet z jednoho lapáku do druhého. Z tohoto d ůvodu je nález pouze jednoho jedince v lapáku GL 3 neobvyklý. Lapák GL 4 nep řinesl žádné výrazné zm ěny oproti ostatním sledovaným lapák ům GL. Snad krom ě nálezu jednoho jedince Grapholita molesta a jednoho obale če Dychro- rampha sedatana (Busck, 1906), kte ří v lapácích pro tento druh nebyli v předešlých dvou letech zaznamenáni. V lapácích ostatních autorů se zejména v případ ě G. molesta o žádnou výjimku nejedná. Ve svých lapácích pro G. lobarzewskii ho zaznamenal nap ř. Hluchý (2009). Let dosp ělce Dychrorampha sedatana nastává v kv ětnu a trvá do čer- vence. Mezi hostitelské rostliny pat ří rody Chrysanthemum a Tanacetum (Razowski, 2001). Souhrnn ě lze říct, že se selektivita a ú činnost všech čty ř sledovaných lapák ů p říliš nelišila a po čet odchycených druh ů i jejich duhové složení bylo p řibližn ě stejné. Záro- ve ň p ři porovnání výskytu necílových druh ů s jihovýchodní Moravou (Jakubíková, osobní sd ělení 2016) nejsou výsledky nijak p řekvapující. Snad krom ě výskytu G. lobarzewskii na jižní Morav ě i v roce 2015.

5.5 Cílový druh Grapholita molesta

Lapáky pro cílový druh obale če Grapholita molesta byly instalovány v pr ůběhu let 2014 a 2015. Do celkem čty ř lapák ů se nachytalo pom ěrn ě velké množství necílových jedinc ů. V lapácích nebyl odchycen ani jeden jedinec cílového druhu obale če. I p řes nep řítomnost tohoto druhu v lapácích pro n ěj ur čených, byl potvrzen výskyt obale če Grapholita molesta v roce 2015. Zajímavé je, že se chytil vždy pouze na feromony pro jiné cílové druhy než na sv ůj. Byl odchycen do lapák ů pro cílový druh Grapholita funebrana umíst ěném na lokalit ě Zahrada 2. Byli zde odchyceni 3 jedinci obale če Grapholi- ta molesta . Další jeden jedinec tohoto obale če byl odchycen na lapák pro Grapholita lobarzewskii . V roce 2014 nebyla p řítomnost druhu G. molesta prokázána na žádné ze sledovaných lokalit. Následující tabulka znázor ňuje cílové i necílové druhy odchycené na feromon pro obale če Grapholita molesta .

Tab. 7.: Druhové spektrum nalezené v lapácích pro Grapholita molesta 2014 2015 Zahrada 1 Les 1 Zahrada 2 Les 2 Čele ď Druh GM 1 GM 2 GM 3 GM 4 Tortricidae Celypha rosaceana 1 - - - Cnephasia stephensiana 59 23 85 207 Epiblema cirsiana - 3 - - Grapholita funebrana 13 1 41 36 Grapholita janthinana - - 1 - Grapholita lobarzewskii 1 - - - Hedya pruniana - 1 2 - Pammene albuginiana 2 - - - Pammene amygdalana - - 1 9 Pammene gallicolana - - 1 - Pammene spiniana - - 3 -

Na lapák GM 1 bylo odchyceno celkem p ět necílových druh ů. Všechny pat řily do čeledi Tortricidae. Nejpo četn ějším druhem byl obale če Cnephasia stephensiana , ten se vyskytl v po četnosti 59 kus ů. Druhý nejvíce se vyskytující druh byl obale č Grapholita funebrana . Tohoto obale če bylo nalezeno celkem 13 jedinc ů za sezónu. Nálety tohoto druhu obale če na feromony pro obale če Grapholita molesta jsou velmi časté a ve velkých po- četnostech je zaznamenala i Jakubíková (2014, osobní sd ělení, 2016) i Hluchý (2009, 2011). Ostatní druhy se vyskytovaly pouze v malé početnosti. Po jednom jedinci se vyskytli obale či Celypha rosaceana a Grapholita lobarzewskii . Přítomnost druhu Celypha rosaceana byla potvrzena již v několika lapácích. Vždy se vyskytoval v po čtu jednoho jedince na lapák a sezónu. V roce 2015 nebyla jeho p řítomnost prokázána ani v jednom ze sledovaných lapák ů. Přítomnost obale če Grapholita lobarzewskii byla zaznamenána také pouze v roce 2014 a to p ři odchytech na sv ůj feromon. V tomto období byl odchycen v po čtu 4 jedinc ů. Druh Pammene albuginana byl v pr ůběhu roku 2014 odchytáván také pom ěrn ě často. V lapáku pro Grapholita molesta zaznamenala jeho p řítomnost také Jakubíková (2014). Na lapák GM 2 se b ěhem sezóny nachytaly celkem 4 druhy obale čů . Obale č Cne- phasia stephensiana v po čtu 23 jedinc ů. Dále se v lapáku vyskytli 3 jedinci druhu Epi- blema cirsiana . I tento druh obale če je pom ěrn ě častý. V lapácích ostatních autor ů ur če- ných pro cílový druh obale če Grapholita molesta se ale nacházely spíše jiné druhy rodu Epiblema . V pr ůběhu dvou let byl v mém p řípad ě zaznamenán obale č Epiblema cirsiana ve feromonech ur čených pro cílový druh Grapholita funebrana a jeho po četnost byla

55 vždy velmi nízká. Hedya pruniana byl další obale č odchycený na sledované lapáky. Tento druh je také častým druhem nalétajícím do lapák ů pro odchyt obale čů škodících na ovocných d řevinách. Do lapáku GM 3 nalétlo nejvíce necílových druh ů ze všech sledovaných lapák ů GM. Nejvyšší po četnost byla zaznamenána u druh ů Cnephasia stephensiana a Grapho- lita funebrana . Ostatní druhy se vyskytovaly pouze v po čtu jednotek. Byl nalezen jeden obale č Grapholita janthinana a Pammene amygdalana . Dva jedinci druhu Hedya pruniana , který se vyskytl i v lapáku GM 2 v roce 2014. Pammene spiniana pat ří také mezi často se vyskytující druhy v lapácích pro signalizaci cílových druh ů. Byli zde nalezeni t ři jedinci tohoto druhu. K ojedin ělým nález ům pat ří jeden jedinec obale če Pam- mene gallicolana (Lienig & Zeller, 1846) tento obale č nebyl zaznamenán v předchozích letech a nenalétl ani na lapáky pro jiné obale če. P řítomnost tohoto obale če v lapácích pro G. molesta zaznamenal i Hluchý (2009), čast ěji ho však nalézal v lapácích pro Gra- pholita funebrana . K podobným výsledk ům došla i Jakubíková (2014). Imaga obale če Pammene gallicolana se vyskytují od kv ětna do července. Živnou rostlinou je Quercus (Razowski, 2001). Lapák GM 4 umíst ěný v lese byl naopak nejselektivn ější ze všech pozorovaných la- pák ů. Chytily se na n ěj pouze 3 druhy obale čů . Z toho dva již dob ře známí obale či Cydia funebrana a Cnephasia stephensiana . Dále bylo odchyceno 9 jedinc ů obale če Pammene amygdalana . P řítomnost tohoto obale če v lapácích pro cílový druh G. molesta byla prokázána již v lapáku GM 3.

5.6 Cílový druh Pandemis heparana

Přítomnost obale če Pandemis heparana byla zkoumána pouze v roce 2015. Na tento lapák nebyl odchycen ani jeden jedinec cílového druhu. Pandemis heparana nebyl b ě- hem t ří let zaznamenán ani v žádném jiném lapáku jako necílový druh. B ěhem sezóny se na tento lapák nachytalo pom ěrn ě velké množství necílových druh ů. Následující tabulka uvádí po čty odchycených necílových druh ů na lapák PH.

Tab. 8.: Druhy odchycené na lapák PH b ěhem roku 2015

Čele ď Druh Les 2 Tortricidae Agapeta zoegana 2 Cnephasia stephensiana 7 Dichelia histrionana 4 Gypsonoma minuta 4 Hedya nubiferana 25 Gracillariidae Euspilapteryx auroguttella 282 Noctuidae Noctua fimbriata 14 Polia nebulosa 1 Zygaenidae Zygaena ephialtes 1

Celkem bylo b ěhem sezóny odchyceno dev ět necílových druh ů. Pět druh ů pat řilo do čeledi Tortricidae. Ostatní byly z čeledí Gracillariidae (1 druh), Noctuidae (2 druhy) a Zygaenidae (1 druh). Některé odchycené druhy byly b ěžn ě se vyskytující jedinci. Nao- pak n ěkteré druhy byly za celé období výzkumu v lapácích odchyceny poprvé. Jeden z běžn ějších obale čů je Hedya nubiferana . Tento druh se vyskytuje hlavn ě na ovocných d řevinách, ale m ůže se vyskytovat i na b ěžných listnatých d řevinách. Takže jeho p řítomnost v tomto lapáku není nijak významná. Neobvyklá je po četnost. Celkem bylo odchyceno 25 jedinc ů tohoto druhu. Nejvyšší po čet, tedy 22 jedinc ů, bylo z lapáku vybráno 14. 6. Což by nazna čovalo, že práv ě v tomto období m ěl tento obale č vrchol letu. Zajímavá je po četnost také jiných odchycených necílových druh ů z čeledi Tortrici- dae, protože v ostatních lapácích se necílové druhy, krom ě t ěch opravdu nejb ěžn ějších, vyskytovaly často pouze jako jeden jedinec. Z necílových druh ů byl zastoupen také obale č C. stephensiana . Čímž se potvrdila p řítomnost tohoto druhu v lapácích pro všechny zkoumané cílové druhy. Dále zde byli odchyceni 4 jedinci druhu Dichelia histrionana (Frölich, 1828) a 4 jedinci Gypsonoma minuta (Hübner, 1799). A dva jedinci Agapeta zoegana (Linaeus, 1767). Imaga obale čů Dichelia histrionana létají od kv ětna do srpna. Mezi jeho živné rostliny pat ří Abies a Picea excelsa . Další druh z čeledi Tortricidae, Gypsonoma minuta , se b ěžn ě vyskytuje ve st řední Evrop ě. Imaga se vyskytují v pr ůběhu června až července. Vyskytují se na rostlinách rodu Populus a Salix . Obale č Agapeta zoegana se vyskytuje v oblastech st řední Evropy b ěžn ě. Let dosp ělých jedinc ů nastává v pr ůběhu června a je ukon čen v srpnu. Mezi živné rostliny pat ří rody Jurinea a Centaurea , zejména Centaurea nigra , C. jacea a další (Razowski, 2001). Ani jeden

57 z těchto jedinc ů nebyl odchycen v žádném jiném lapáku umíst ěném na sledovaných lokalitách. Z čeledi Gracillariidae bylo odchyceno 282 jedinc ů druhu Euspilapterix auroguttella . Tito jedinci nalétávali do lapáku v období od 31. 5 do 26.7. Nejvyšší po četnost byla zaznamenána p ři výb ěru lapáku 12. 7. Celkem to bylo 117 jedinc ů. Vysokou po četnost tohoto druhu v lapácích pro Pandemis heparana zaznamenala i Jakubíková (osobní sd ě- lení, 2016). Z čeledi Noctuidae bylo odchyceno 14 jedinc ů Noctua fimbriata . Tohoto motýla zaznamenal v lapácích PH i Hrdý a kol. (1993). Tento druh je rozší řen tém ěř po celé Evrop ě a v části Asie. Obývá nížinné i vyšší oblasti. Vyskytuje se na okrajích les ů, loukách i zahradách. Má pouze jednu generaci ro čně a dosp ělci létají od konce června do zá ří. Housenky žijí na nízkých ke řích (trnka, hloh aj.) a na bylinách (Macek a kol., 2008). Dalším druhem ze stejné čeledi byl Polia nebulosa . Byl odchycen pouze jeden jedinec tohoto druhu. Op ět je to druh vyskytující se tém ěř po celé Evrop ě. Vyskytuje se v nížinách i na horách. Obývá listnaté i jehli čnaté lesy a jejich okraje a také podmá čené louky. Má pouze jednu generaci a dosp ělci létají od kv ětna do srpna. Housenky žijí na bylinách a k řovinách (Macek a kol., 2008). Dalším druhem zaznamenaným v lapáku PH byl Zygaena ephialtes z čeledi Zygaenidae.

6 ZÁV ĚR

Na šesti r ůzných lokalitách bylo b ěhem výzkumu sledováno 5 cílových druh ů obale čů . Byli to obale či Grapholita funebrana , Grapholita molesta , Grapholita janthinana , Gra- pholita lobarzewskii a Pandemis heparana . Po ukon čení pr ůzkum ů bylo zjišt ěno, že ve sledovaných letech byly nalezeny všechny cílové druhy, krom ě obale če Pandemis heparana . Obale č Grapholita funebrana byl nejpo četn ějším cílovým druhem ve všech letech pozorování. Lapáky byly instalovány v pr ůběhu května. Ani v jednom roce se nepoda ři- lo zaznamenat za čátek letu tohoto obale če. Pr ůběhy letu byly v roce 2014 velmi podob- né u všech obale čů . V roce 2015 se některé letové k řivky od sebe lišily přibližn ě o 14 dní. P ři porovnání s teplotou bylo zjišt ěno, že lety přibližn ě odpovídají nár ůst ům teplot ve sledovaném období. Vzhledem k vysoké po četnosti byl obale č G. funebrana stanoven jako jediný nalezený cílový druh, proti kterému je nutné provést ochranná opat ření. Při porovnávání lapák ů dvou konkuren čních firem bylo zjišt ěno, že lapáky firmy Pherobank vykazovaly výrazn ě vyšší ú činnost oproti lapák ům firmy Propher s.r.o. Na lapáky Pherobank se nachytalo výrazn ě v ětší množství jedinc ů cílového druhu a také zde nebyly zaznamenány žádné necílové druhy. Obale či Grapholita janthinana byli v roce 2014 zaznamenáni na sledovaných plo- chách poprvé. V roce 2015 byli tito obale či odchyceni také. Vzhledem k nízkému po čtu jedinc ů nebylo možno sestavit letovou k řivku. Obale či Grapholita lobarzewskii byli v lapácích nalezeni pouze v roce 2014. Bylo odchyceno jen 5 jedinc ů. Posledním nale- zeným cílovým druhem byl obale č Grapholita molesta . Tento obale č byl nalezen pouze v roce 2015. V tomto roce nebyl nikdy odchycen na sv ůj lapák. Vyskytoval se vždy jako necílový druh a to v lapácích pro obale če Grapholita funebrana (3 jedinci) a G. lobarzewskii (1 jedinec). Krom ě cílových druh ů bylo ve sledovaných letech odchyceno pom ěrn ě velké množ- ství necílových druh ů. Nejv ětší množství necílových druh ů bylo z čeledi Tortricidae. Celkem bylo odchyceno 23 necílových druh ů z této čeledi. Ostatní druhy pat řily do če- ledí Erebidae (1 druh), Gelechiidae (2 druhy), Gracillariidae (1 druh), Noctuidae (6 dru- hů) a Zygaenidae (1 druh). Nej čast ěji odchytávaným necílovým druhem byl obale č Cnephasia stephensiana . V lapácích se také pom ěrn ě často vyskytovaly rody Pammene , Epiblema a Hedya.

7 POUŽITÁ LITERATURA

ACHEAMPONG S., 2011: Pest alert. British Columbia: Ministry of agriculture ,2 s.

ALFORD D. V., 1995: Pest of ornamental trees, shrubs and flowers . London: Manson Publishing, 448 s.

ALFORD D. V., 1999: A textbook of agricultural entomology . Oxford: Blackwell Science Ltd., 314 s.

ALFORD D., 2007: Pest of fruit crops: A color handbook . London: Mansonpublishing, 461 s.

ALMA A., ARZONE A., GALLIANO A. & VITTONE F., 2001: “Attract and kill” A new IPM method in apple orchards against Cydia pomonella (L.), IOBC/wprs Bulletin , 24 (5): 139-143.

BAKER T. C. & CARDÉ R. T., 1979: Analysis of Pheromone-Mediated Behaviors in Male Grapholitha molesta, the Oriental Fruit Moth (Lepidoptera: Tortrici- dae). Enviromental entomology , 8(5): 956-968.

BAKER T. C., 1989: Origin of courtship and sex pheromones of the oriental fruit moth and a discussion of the role of phytochemicals in the evolution of lepidopteran male scents. Phytochemical Ecology: Allelochemicals, Mycotoxins and Insect Pheromones and Allomones ,. Academia Sinica, Monograph series, 9: 401- 418.

BAKER T. C., 2011: Insect pheromones: Useful lessons for crustacean pheromone pro- grams? S. 531-550 In: T. Breithaupt and M. Thiel (eds): Chemical Communication in Crustaceans . Springer Science+Business Media LLC

CARDÉ R. T. & BAKER T. C., 1984: Sexual communication with pheromones. Che- mical Ecology of Insects , W. Bell and R. T. Cardé (eds.). Chapman and Hall Publishing Corp., 355-383 s.

CRAVEDI P., GUARINO F. & TOCCI A., 2001: Valuations about mating disruption method application in Cydia molesta (Busk) kontrol on nearly 400 hectares of peach tree in the Plane of Sibaria (Calabria, South Italy), IOBC wprs Bulletin, 24 (2) : 79-84.

CUTHBERTSON G. S., & MURCHIE A. K., 2005: Environmental monitoring of Ar- chips podana (fruit tree tortrix moth) in Bramley apple orchards in Northern Ire- land. Int. J. Environ. Sci. Tech ., 2(2): 101-104.

DANG P. T. & PARKER D. J., 1990: First records of Enarmonia formosana (Scopoli) in North America (Lepidoptera: Tortricidae). J. Entomol. Soc. Brit. Columbia, 87 : 3-6.

DICKLER E., THEINERT C. & RAULEDER H., 2004: Cydia tenebrosana – a new pest in plum fruits? IOBC/wprs Bulletin , 27 (5): 13-17.

DUMÉNIL C., JUDD G. J. R., BOSCH D., BALDESSARI M., GEMENO C. & GRO- OT A. T., 2014: Intraspecific Variation in Female Sex Pheromone of the Codling Moth Cydia pomonella . Insects , (5): 705-721.

EPPO, 2015: Global database [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: htt- ps://gd.eppo.int

GALL J.: 2014: Přehled ochrany rostliny v kv ětnu a červnu. Rostlinoléka ř, 25 (4): 5-14.

GAMBON N., BARRO P., PAVAN F. & ZANDIGIACOMO P., 2009:Mating disruption of the small fruit tortrix ( Grapholita lobarzewskii ) in organic apple orchards of nor- theastern Italy. Bulletin of Insectology , 62 (1): 125-129.

GIACOMUZZI V., ABRAHAM J. & ANGELIS., 2013: Feeding damage of Pandemis heparana induces the repase of specific volatile compounds from apple plants , s. 1-5. Conference on International Research on Food Security, Natural Resource Manage- ment and Rural Development organised by the University of Hohenheim,Tropentag, Stuttgart, Germany September 17-19.

HARARI A. R. & STEINITZ H., 2013: The evolution of female sex pheromones, Current zoology , 59 (4): 569-578.

HLUCHÝ M., ACKERMANN P., ZACHARDA M., LAŠT ŮVKA Z., BAGAR M., JETMAROVÁ E., PLÍŠEK B., SZÓKE L. & VANEK G., 2008: Ochrana ovocných dřeviny a révy v ekologické a integrované produkci . Brno: Biocont laboratory, 504 s.

HLUCHÝ Š., 2009: Potenciální šk ůdci jablo ňových sad ů – Grapholita janthinana, G. lobarzewskii, G. molesta a G. funebrana (Lepidoptera: Tortricidae), srovnání n ěkolika pro tyto druhy b ěžn ě používaných feromonových lapák ů. MZLU Brno. Bakalá řská prá- ce.

HLUCHÝ Š., 2011: Necílové druhy obale čů (Tortricidae) ve feromonových lapácích v ochran ě jablo ňových sad ů, jejich letová dynamika a bionomie . Mendelova univerzita, Brno. Diplomová práce.

HRDÝ I. & KRAMPL F., 1977: Faunistic records from Czechoslovakia, Lepidoptera, Tortricidae, Cydia molesta, Acta Entomol. Bohemoslov., 74 : 286

HRDÝ I., 2006: Feromony v integrované ochran ě rostlin: I. Repetitorium. Živa , 54 (1): 25-27.

HRDÝ I., 2006: Feromony v integrované ochran ě rostlin: II. Obale č jable č- ný. Živa , 54 (2): 73-76.

HRDÝ I., 2006: Feromony v integrované ochran ě rostlin: III. Jiní šk ůdci sa- dů. Živa , 54 (3): 121-123.

HRDÝ I., 2006: Feromony v integrované ochran ě rostlin: V. Obale či a makadlovka na broskvoních a švestkách. Živa , 54 (5): 217-220 .

HRDÝ I., KRAMPL F., KULDOVÁ J. & KALINOVÁ B., 1997: Výskyt potenciálních šk ůdc ů sad ů, obale če slivo ňového, Cydia lobarzewskii a obale če trnkového, C. janthinana (Lepidoptera: Tortricidae) v České republice a poznámky k dalším druh ům podle úlovk ů do feromonových lapák ů. Klapalekiana , 33 : 155-172.

HRDÝ I., KRAMPL F., KULDOVÁ J., MAREK J., & ŠIMKO K., 1979: Mapování obale če východního ( Cydia molesta ) feromonovými lapáky. Ochrana rostlin , 15 (4): 259-267.

HRDÝ I., LIŠKA J., VRKO Č J. & HOCHMUT R., 1989: New records on sex attractans for males and faunistic comments on moths (Lepidoptera) from Czechoslovakia. Acta Entomol. Bohemoslov ., 86 : 252-268.

HRDÝ I., MAREK J. & KRAMPL F., 1979:Sexual feromone aktivity of 8-dodecenyl and 11-tetradecenyl acetates for males of several lepidopteran species in field tri- als. Acta entomologica bohemoslovaca , 76 : 65-84.

HRDÝ I., MAREK J., KRAMPL F., KULDOVÁ J., & BARABÁS L., 1993: Distribu- tion of the fruit tree pest Cydia molesta , Cydia funebrana and Anarsia lineatella (Lepi- doptera: Tortricidae, Gelechidae) in former Czechoslovakia as recorded by pheromone traps. Acta Soc. Zool. Bohem ., 58 : 53-60.

HRUDOVÁ E., 2003: The Presence of Non-target Lepidopteran Species in Pheromone Traps for Fruit Tortricid Moths. Plant Protect. Sci ., 39 (4): 126-131.

HRUDOVÁ E., 2005: Nontarget lepidoptera species found in the feromone traps for selected tortricid species in 2002 and 2003 years. Acta univ. Agric. Silvic. Mendel. Brun ., 53 (1): 35-44.

HUBB B. E., WITEHOUSE C. M., JUDD G. J. R. & EVENDEN M. L., 2012: Success of Grapholita molesta (Busck) reared on the diet used for Cydia pomonella L. (Lepi- doptera: Tortricidae) sterile insect release. J. Entomol. Soc. Brit. Columbia , 109 : 48-54.

HYPP Zoology, 2015: Tortricidae [online]. [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www7.inra.fr/hyppz/ZGLOSS/6g---034.htm

CHAYKA V. M., RUBEZHNIAK I. G. & PETRYK O. I., 2014: Phenology of a le- afroller complex in apple orchard of forest steppe of Ukraine. European Scientific Jour- nal , 10 (35): 326-335.

IRAC, 2015: Insecticide Resistance Action Committee: Codling moth [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://www.irac-online.org/pests/cydia-pomonella/

JAKUBÍKOVÁ K., 2014: Cílové a necílové druhy obale čů (Tortricidae) ve feromono- vých lapa čích v jablo ňových a švestkových sadech . Mendelova univerzita, Brno. Baka- lá řská práce.

JAKUBÍKOVÁ K., 2016: osobní sd ělení

JENNER W. H, KUHLMANN U., COSSENTINE J. E. & ROITBERG B. D., 2004: Phenology, distribution, and the natural parasitoid community of the cherry bark tortrix. Biological Control , 31 : 72-82.

KAMMINGA K. & MAGUYLO K., 2012a: USDA: New Pest Response Guidelines Plum Fruit Moth (Cydia funebrana) [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: www.aphis.usda.gov/import_export/plants/manuals/emergency/downloads/nprg- cfunebranapra.pdf, 125 s.

KAMMINGA K. & MAGUYLO K., 2012b: New Pest Response Guidelines: Summer Fruit Tortrix Moth (Adoxophyes orana). USDA [online]. [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: www.aphis.usda.gov/import_export/plants/manuals/emergency/downloads/nprg- SummerFruitTortrixMoth.pdf, 142 s.

KLOUTVOROVÁ J., 2011: Integrovaná ochrana jádrovin . Holovousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocná řský Holovousy, 92 s.

KRUPKE C. H., ROITBERG B. D. & JUDD G. J. R, 2002: Field and laboratory re- sponsesof male Codling Moth (Lepidoptera:Tortricidae) to a pheromone-based Attract- and-Kill strategy, Environ. Entomol ., 31 (2): 189-197.

LACEY L. A. & UNRUH T. R., 2005: Biological kontrol of codling moth ( Cydia pomonella , lepidoptera: Tortricidae) and its role in integrate pest management, with em- phasis on entopathogens, VEDALIA , 12 (1): 33-60.

LÁNSKÝ M., FALTA V. & KLOUTVOROVÁ J., 2005: Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce . Holovousy: VŠÚO Holovousy, 160 s.

LAŠT ŮVKA Z. & LIŠKA J., 2005: Seznam motýl ů České republiky – Checklist of Le- pidoptera of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera) , 39 s.

LAŠT ŮVKA Z. & LIŠKA J., 2011: Komentovaný seznam motýl ů České republiky. An- notated checklist of moths and butteflies of the Czech republic (Insecta: Lepidoptera). Biocont Laboratory, spol. s r.o., Brno, 148 s.

LAŠT ŮVKA Z., ELSNER V., GOTTWALD A., JANOVSKÝ M., LIŠKA J., MAREK J. & POVOLNÝ D., 1993: Katalog motýl ů moravskoslezského regionu (Lepidoptera). Katalog von Faltern der mährischen-schlesischen Region . AF VŠZ, Brno, 130 s.

MACEK J., DVO ŘÁK J., TRAXLER L. & ČERVENKA V., 2008: Motýli a housenky st řední Evropy, No ční motýli II . Academia, Praha, 492 s.

MCBRIEN H. L. & JUDD G. J. R., 2004: Emergence of overwintered larvae of eye- spotted bud moth, Spilonota ocellana (Lepidoptera: Tortricidae) in relation to temperature and apple tree menology at Summerland, British Columbia. J. Entomol. Soc. Brit. Columbia , 101 (December): 15-28.

MOLINARI F., CRAVEDI P., RAMA F., REGGIORI F., DAL PANE M. & GALASSI T., 2001: Protecting peach orchard by Cydia molesta and Anarsia lineatella using sex pheromones throught the metod of “disorientation”, IOBC wprs Bulletin, 24 (2) : 85-90.

NE ČESANÝ V., 2005-2016: Ovocná řská unie České republiky [online]. [cit. 2015-11- 10]. Dostupné z: http://www.ovocnarska-unie.cz/

OBEC RUDA, 2015: Historie obce [online]. [cit. 2016-02-5]. Dostupné z: http://www.obecruda.cz/

ÖZPINAR A., ÖZBEK I. & KÜRSAT SAHINA., 2014:Adult population fluctuation of Oriental fruit moth, Grapholita molesta (Lep.: Tortricidae), in peach orchards of Ca- nakkale, Turkey. Journal of Entomological Society of Iran , 34 (3): 1-8.

PEHLEVAN B. & KOVANCI O. B., 2014: First report of Adoxophyes orana in nor- thwestern Turkey: population fluctuation and damage on different host plants. Turkish Journal of Agriculture and Forestry , 38 : 847-856.

PLANTWISE, 2015: Plantwise knowledge bank: Cydia pomonella. Plantwise [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://www.plantwise.org/

PSOTA V., 2014: Možnosti biologické ochrany a p řípravk ů na p řírodní bázi v ochran ě ovocných d řevin. Rostlinoléka ř, 25 (4): 29-33.

RAZOWSKI J., 2001: Die Tortriciden (Lepidoptera, Tortricidae) Mitteleuropas. Bes- timmung – Verbreitung – Flugstandort – Lebensweise der Raupen . F. Slamka, Bratisla- va, 319 s.

REGISTR, 2015: Registr p řípravk ů na ochranu rostlin [online]. [cit. 2015-11-17]. Do- stupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/

SAUTER W. & WILDBOLZ T., 1989: Grapholita lobarzewskii Nowicki, der Kleine Fruchtwickler, eine oft verwechselte Art, auch in der Schweiz verbreitet (Lep., Tor- tr.). Mitteilungen der Schweizerischen Entomologischen Gesellschaft , 62 : 9-16.

SCIARRETTA A., TREMATERRA P. & BAUMGÄRTNER J., 2001:Geostatistical analysis of Cydia funebrana (Lepidoptera: Tortricidae) pheromone trap catches at two spatial scales. American entomologist , 47 (3): 174-185.

SKALA H., 1912–13: Die Lepidopterenfauna Mährens I, II. Verhandlungen des Natur- forschenden Vereins in Brünn , 50 (1912): 63–241, 51 (1913): 115–377.

SOFFNER J., 1927: Kleinschmetterlinge aus dem Isergebirge. Zeitschrift für Entomolo- gie des Vereins für Schlesische Insektenkunde , 15 (4): 6–9.

SOMSAI A. P., OLTEAN I., GANSCA L., OPREAN I., RAICA P. & HARSAN E., 2009: Control of Summer Fruit Tortrix Moth, Adoxophyes reticulana , by an Experimen- tal “Attract and Kill” Formulation. Bulletin UASVM Horticulture , 66 (1): 475-479.

SOMSAI A. P., OLTEAN I., GANSCA L., OPREAN I., RAICA P. & HARSAN E., 2010: Control of Two Sympatric Tortricids, Cydia pomonella and Adoxophyes reticulana (Lepidoptera: Tortricidae) by an Experimental “Attract and Kill” Formulation, Bulle- tin UASVM Horticulture , 67 (1): 453-457.

STARÁ J. & KOCOUREK F., 2004: Flight Pattern of Archips podana (Lep.: Tortrici- dae) Based on Data from Pheromone Traps. Plant Protect. Sci ., 40 (3): 75-81.

STELINSKI L. L., GUT L. J., KETNER K. C. & MILLER J. R., 2005: Orientational disruption of codling moth, Cydia pomonella (L.) (Lep., Tortricidae), by concentrated formulations of microencapsulated pheromone in flight tunnel assai, J. Appl. Entomol ., 129 (9/10): 481-488.

STELINSKI L. L., MILLER J. R., LEDEBUHR R., SIEGERT P. & GUT L. J., 2007: Season-long mating disruption of Grapholita molesta (Lepidoptera: Tortricidae) by one machine application of pheromone in wax drops (SPLAT-OFM), J. Pest. Sci ., 80 :109- 117.

STELINSKI L., HOLDCRAFT R. & RODRIGUEZ-SAONA C., 2014: Female moth calling and flight behavior are altered hours following pheromone autodetection: possi- ble implications for practical management with mating disruption, Insects , 5: 459-473.

SWORDS P. & VAN RYCKEGHEM A., 2010: Summary of commercially available pheromones of common stored product moths , Julius-Kühn-Archiv , 425 : 1008-1010.

ŠEFROVÁ H., 2006: Rostlinoléka řská entomologie . Brno: Konvoj, 260 s.

VENETTE R. C., DAVIS E. E., DACOSTA M., HEISLER H., & LARSON M., 2003: Plum fruit moth, Cydia funebrana (Treitschke) [Lepidoptera: Tortricidae]. Mini Risk Assessment . University of Minnesota, 25 s.

WEARING C. H., HANSEN J. D., WHYTE C., MILLER C. E. & BROWN J., 2001:The potential for sprej of codling moth (Lepidoptera: Tortricidae) via commercial sweet cherry fruit: a critical review and risk assessment. Crop Protection , 20 : 465-488.

WITZGALL P., 2001: Pheromones - future techniques for insect control? IOBC wprs Bulletin: Pheromones for Insect Control in Orchards and Vineyards , 24 (2): 114-122.

WITZGALL P., STELINSKI L., GUT L. & THOMSON D., 2008: Codling Moth Ma- nagement and Chemical Ecology. Annu. Rev. Entomol ., 53 : 503-522.

WYATT T. D., 2003: Pheromones and animal behaviour: communication by smell and taste . Cambridge university press, 22 s.

ZACHA V., VANEK G. & NOVÁKOVÁ J., 1989: Atlas chorôb a škodcov ovocných drevín a vini ča. Bratislava: Príroda, 345 s.

ZINGG D., 2001: Mating disruption in Switzerland, IOBC wprs Bulletin, 24 (2): 65-69.

8 P ŘÍLOHY

Seznam obrázk ů:

Obrázek 1: Poloha obce Ruda Obrázek 2: Rozmíst ění studijních ploch Obrázek 3: Část ovocných strom ů (Zahrada 1) Obrázek 4: Pohled do výsadby ovocných strom ů (Zahrada 1) Obrázek 5: Lokalita pozemek za vesnicí 1 Obrázek 6: Lokalita les 1 Obrázek 7: Lokalita zahrada 2 Obrázek 8: Pohled do výsadby starých strom ů (Zahrada 2) Obrázek 9: Lokalita les 2 Obrázek 10: Lokalita pozemek za vesnicí 2 Obrázek 11: Housenka oble če švestkového a znehodnocený plod

Obr. 1: Poloha obce Ruda (http://spravnimapa.topograf.cz )

Obr. 2: Rozmíst ění studijních ploch (http://mapy.cz/ )

Obr. 3: Část ovocných strom ů (Zahrada 1)

Obr. 4: Pohled do výsadby ovocných strom ů (Zahrada 1)

Obr. 5: Lokalita pozemek za vesnicí 1

Obr. 6: Lokalita les 1

Obr. 7: Lokalita zahrada 2

Obr. 8: Pohled do výsadby starých strom ů (Zahrada 2)

Obr. 9: Lokalita les 2

Obr. 10: Lokalita pozemek za vesnicí 2

Obr. 11: Housenka oble če švestkového a znehodnocený plod