Dobratice Odůvodnění

II. OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE Právní stav po Zm ěně č. 1

II.A TEXTOVÁ ČÁST Právní stav po Zm ěně č. 1

Obsah str. 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 3 1.3 Vymezení základních pojm ů, seznam použitých zkratek, p řehled citovaných zákon ů a vyhlášek 4 1.4 Hlavní cíle řešení, postup práce 8 2. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území v četn ě souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem 10 2.1 Širší vztahy 10 2.2 Návaznost na politiku územního rozvoje ČR 10 2.3 Vyhodnocení souladu územního plánu Dobratice s územn ě plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem 13 3. Údaje o spln ění Zadání územního plánu Dobratice 14 4. P řírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území 15 4.1 P řírodní podmínky 15 4.1.1 Geomorfologická a geologická charakteristika 15 4.1.2 Klimatické podmínky 15 4.1.3 Nerostné suroviny 16 4.1.4 Poddolovaná a sesuvná území 16 4.1.5 P řírodní hodnoty 16 4.2 Životní prost ředí 18 4.2.1 Zne čišt ění ovzduší 18 4.2.2 Radonové riziko 19 4.3 Sociodemografické podmínky, hospodá řské podmínky a bydlení 20 4.3.1 Sociodemografické podmínky 20 4.3.2 Hospodá řské podmínky 21 4.3.3 Bydlení 23 4.4 Kulturní a historické hodnoty území 24 4.5 Charakteristika řešeného území, p ředpoklady a možnosti rozvoje obce 25 4.6 Limity využití území 26 5. Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení a vybrané varianty,v četn ě vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 28 5.1 Koncepce rozvoje obce 28 5.2 Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrženého řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 30 5.3 P řehled zastavitelných a p řestavbových ploch 31 5.4 Návrh člen ění území na plochy s rozdílným zp ůsobem využití 37

6. Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funk čních složek 42 6.1 Bydlení 42 6.2 Ob čanské vybavení 42 6.3 Výroba 44 6.3.1 Zem ědělská výroba 44 6.3.2 Lesní hospodá řství 46 6.3.3 Výroba a výrobní služby 46 6.4 Rekreace, cestovní ruch 47 6.5 Zele ň 47 7. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 49 7.1 Doprava 49 7.1.1 Silni ční komunikace a významn ější silni ční za řízení 49 7.1.2 Železni ční doprava a významn ější železni ční za řízení 53 7.1.3 Hromadná doprava osob 53 7.1.4 Ostatní druhy doprav 53 7.1.5 Ochranná pásma , ochrana p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací 53 7.2 Vodní hospodá řství 54 7.2.1 Zásobování pitnou vodou 54 7.2.2 Odvád ění a čišt ění odpadních vod 56 7.2.4 Vodní plochy a toky 57 7.3 Energetika 58 7.3.1 Zásobování elektrickou energií 58 7.3.2 Zásobování plynem 61 7.3.3 Zásobování teplem 63 7.4 Spoje 64 7.4.1 Telekomunikace 64 7.4.2 Radiokomunikace 65 7.5 Likvidace komunálních odpad ů 67 8. Územní systém ekologické stability 68 8.1 Úvod 68 8.2 Koncepce návrhu ÚSES 68 8.3 St řety a bariéry prvk ů ÚSES 69 8.4 Minimalizace prvk ů ÚSES 70 8.5 Hospoda ření na území vymezeném pro ÚSES 70 9. Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa 72 9.1 Podklady 72 9.2 Kvalita zem ědělských pozemk ů 72 9.3 Zábor p ůdy v návrhovém období 73 9.4 Zábor zem ědělských pozemk ů pro územní systém ekologické stability 73 9.5 Posouzení záboru zem ědělských pozemk ů 74 9.6 Dopad navrženého řešení na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa 74

1. ÚVOD 1.1 Údaje o zadání a podkladech Návrh řešení územního plánu Dobratice je zpracován na základ ě smlouvy o dílo uzav řené mezi objednatelem, Obcí Dobratice a zpracovatelem, Urbanistickým st řediskem Ostra- va, s.r.o. dne 3. 4. 2007 a jejího dodatku č. 1. Výchozími podklady pro zpracování návrhu řešení ÚP byly : --- Politika územního rozvoje ČR, schválená usnesením vlády č. 561 ze dne 17. 5. 2006; --- Územní plán velkého územního celku Beskydy – návrh, Atelier T-plan, s.r.o., Praha, listopad 2001; schválený unesením vlády ČR ze dne 25. 3. 2002 č. 298; --- Zm ěna č. 1 územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006; --- Zm ěna č. 2 územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne 12. 9. 2006; --- Koncepce strategie ochrany p řírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o., listopad 2004); --- Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opat řením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. : ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004; --- Plán odpadového hospodá řství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., zá ří 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; --- Koncep ční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslez- ského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003), odsouhla- sený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003; --- Program snižování emisí a imisí zne čiš ťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje, vyhlášený na řízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004; --- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 10. 6. 2004; --- Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., kv ěten 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; --- Územní plán obce Dobratice (Urbanistické st ředisko Ostrava, s.r.o., b řezen 1997), schválený Obecním zastupitelstvem obec Dobratice dne 9. 9. 1998; --- Zm ěna č. 1 územního plánu obce Dobratice (Urbanistické st ředisko Ostrava, s.r.o., únor 2000), schválená Obecním Zastupitelstvem obce Dobratice dne 12. 7. 2000; --- Zm ěna č. 2 územního plánu obce Dobratice (Urbanistické st ředisko Ostrava, s.r.o., únor 2000), schválená Obecním Zastupitelstvem obce Dobratice dne 11. 8. 2004; --- Územní plán Dobratice, pr ůzkumy a rozbory (Urbanistické st ředisko Ostrava s.r.o., leden 2008);

1 --- Zadání územního plánu Dobratice, schválené Zastupitelstvem obce Dobratice dne 9. 7. 2008; --- Mapy ložiskové ochrany – Moravskoslezský kraj (MŽP – Česká geologická služba - Geofond, Praha, listopad 2003); --- Mapy poddolovaných území – Moravskoslezský kraj (MŽP – Česká geologická služba – Geofond, Praha, zá ří 2005); --- Mapy sesuv ů a jiných nebezpe čných svahových deformací – ostravská oblast (MŽP ČR Praha, zá ří 1999); --- Výpis z Úst ředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR – okres Frýdek – Místek; --- Projekt MNV Dobrá, vodovod Dobratice, II. stavba (Hydroprojekt Ostrava, říjen 1990); --- Dobratice - dokon čení vodovodu, zásobování lokality Amerika, zadání stavby (Vo- ding Hranice, spol. s r.o., prosinec 1999); --- Předb ěžná koncepce likvidace odpadních vod sdružení obcí v povodí Morávky - Vý- chozí materiál pro p řípravu zpracování žádosti o poskytnutí finan čních prost ředk ů v rámci podp ůrného programu EU ISPA (AGROEKO Ostrava, listopad 2001); --- Studie na provedení tlakové kanalizace pro obec Dobratice (Neptun Presskan, s.r.o., srpen 2008); --- Jednotný systém evidence místních sítí – DS Dobratice (Sm. plynárenská a.s., prosinec 2001); --- Plán lokálního územního systému ekologické stability – k. ú. Vojkovice, Dobratice, Horní Domaslavice, T řanovice, H. Tošanovice, D. Tošanovice, Hnojník, St řítež, V ě- lopolí, Dobratice (CAPREA – sadové a krajiná řské úpravy, Ing. Iva Škrovová, říjen 1994); --- Návrh regionálního ÚSES České republiky – ÚTP (Spole čnost pro životní prost ředí Brno, 1996); --- Okresní vlastiv ědná mapa (Kartografie Praha); --- Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); --- Mapa d ůlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek – Místek (OKD, a.s., IMGE, o.z., červen 1997); --- Tabulka relativní četnosti sm ěru v ětru v % (Český hydrometeorologický ústav, pobo č- ka Ostrava); --- Klasifikace území České republiky na základ ě souborného hodnocení kvality ovzdu- ší (Český hydrometeorologický ústav, 2000); --- Zne čišt ění ovzduší na území České republiky v roce 2005 – tabelární p řehled ( Český hydrometeorologický ústav Praha, 2006); --- Odvozená mapa radonového rizika (Úst řední ústav geologický Praha, Uranový pr ůmysl Liberec, Geofyzika Praha, P řírodov ědecká fakulta UK Praha, 1990); --- Ostravsko – turistická mapa (Klub českých turist ů, 2005);

2 --- Výsledky s čítání dopravy na dálni ční a silni ční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); --- Základní silni ční mapy ČR v měř ítku 1 : 50 000, vydané Českým ú řadem zem ěměř ic- kým a katastrálním; --- Základní vodohospodá řské mapy ČR v měř ítku 1 : 50 000, vydané Českým ú řadem zem ěměř ickým a katastrálním; --- Zpráva o jakosti vody v tocích za rok 2005 (Povodí Odry, s.p., Ostrava, 2006).

Zm ěna č. 1 územního plánu Dobratice byla zpracována na základ ě smlouvy o dílo uza- vřené mezi objednatelem, Obcí Dobratice a zpracovatelem, Urbanistickým st řediskem Ostrava, s.r.o. dne 16.8.2010. Podklady pro zpracování Zm ěny č. 1 byly: - Zadání Zm ěny č. 1 Územního plánu Dobratice , schválené Zastupitelstvem obce Dobra- tice dne 11.4.2011; - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T-Plan, s.r.o., Praha, 2010), vydané usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 16/1426 ze dne 22. 12. 2010.

1.2 Obsah a rozsah elaborátu Územní plán Dobratice obsahuje: I. Návrh I.A Textová část I.B Grafická část 1. Základní člen ění území 1 : 5000 2. Hlavní výkres 1 : 5000 3. Doprava 1 : 5000 4. Vodní hospodá řství 1 : 5000 5. Energetika, spoje 1 : 5000 6. Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací 1 : 5000 II. Od ůvodn ění II.A Textová část II.B Grafická část 7. Koordina ční výkres 1 : 5000 8. Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu 1 : 5000 9. Širší vztahy 1 : 25 000

Výkres č. 1. Základní člen ění území obsahuje vyzna čení hranice obce Dobratice, hranic katastrálních území, hranic zastav ěného území a zastavitelných ploch, ploch p řestavby a vy- mezení ploch, ve kterých bude uloženo prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií.

3 Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspo řádání krajiny, v četn ě ploch s navrženou zm ěnou využití a v četn ě vymezení ploch a koridor ů pro dopravu, vymezení zastav ěného území, zasta- vitelných ploch a ploch p řestavby. Výkres č. 3. Doprava obsahuje samostatný návrh řešení dopravy a dopravních za řízení včetn ě vymezení ploch a koridor ů pro dopravu. Výkres č. 4. Vodní hospodá řství obsahuje samostatný návrh řešení problematiky vodního hospodá řství. Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje samostatný návrh řešení problematiky energetiky a spoj ů. Výkres č. 6. Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací zobrazuje plochy a pozemky ur čené pro umíst ění navrhovaných ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, ve řejných prostranství, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a pro asanaci území, ve kterých lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavební- ho zákona nebo ke kterým lze uplatnit p ředkupní právo dle § 101 stavebního zákona. Výkres č. 7. Koordina ční výkres zobrazuje navržené řešení, nem ěněný sou časný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. 8. Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu zahrnuje rozsah zábor ů, nutný k realizaci navržených řešení. Výkres č. 9. Širší vztahy v měř ítku 1 : 25 000 zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na bezprost řední okolí.

1.3 Vymezení základních pojm ů, seznam použitých zkratek, p řehled citovaných zákon ů a vyhlášek

Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a staveb- ním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů) : Zastav ěné území tvo ří jedno nebo více odd ělených zastav ěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastav ěného území tvo ří čára vedená po hranici parcel, ve výjime čných případech ji tvo ří spojnice lomových bod ů stávajících hranic nebo bod ů na t ěchto hranicích. Do zastav ěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemk ů zem ědělské p ůdy ur čených pro zajiš ťování speciální zem ědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemk ů p řiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné p ůdy nebo do lesních pozemk ů, a dále pozemky vn ě intravilánu, a to : a) zastav ěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastav ě- ného území d) ostatní ve řejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastav ěného území, s výjimkou pozemk ů vinic, chmelnic a zahradnictví.

4 Zastavitelné plochy tvo ří plochy vymezené k zastav ění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území. Plochy p řestavby tvo ří plochy vymezené ke zm ěně stávající zástavby, k obnov ě nebo op ě- tovnému využití znehodnoceného území, p říp. ke zm ěně funkce. Limity využití území omezují zm ěny v území z důvodu ochrany ve řejných zájm ů; vyplý- vají z právních p ředpis ů nebo jsou stanoveny na základ ě zvláštních právních p ředpis ů, p říp. vyplývají z vlastností území. Další použité pojmy : Podlaží nadzemní, podzemní – podzemní podlaží má úrove ň podlahy nebo její v ětší části níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem p řilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po obvodu stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nem ůžeme pokládat za podzemní. Po čet nad- zemních podlaží se po čítá po hlavní římsu, tj. nezahrnuje podkroví. Pro pot řeby územního plá- nu uvažujeme výšku nadzemního podlaží 3 m. Podkroví – přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dal- šími stavebními konstrukcemi, ur čený k účelovému využití; pro pot řeby územního plánu uva- žujeme max. výšku podkroví (po hlavní h řeben st řechy) 4 m. Zm ěna stavby – nástavba, p řístavba, zm ěna ve zp ůsobu užívání stavby, stavební úpravy, udržovací práce. Zahrádkové osada – skupina zahrad zpravidla pod spole čným oplocením, p říp. i se spole č- ným sociálním za řízením. Stavby pro letní ustájení dobytka – stavby jednoprostorové, opat řené obvodovými st ěna- mi pouze ze t ří stran. Včelín – maximáln ě dvouprostorová stavba, povinný úletový prostor o max. ší řce 2,5 m, prosv ětlená okny o max. rozm ěrech 0,5 m, ší řka 1,0 m, manipula ční místnost o podlahové plo- še max. 12 m 2, stavba nepodsklepená, na patkách nebo na sloupcích, max. 1 nadzemní podlaží, max. výška stavby nad terénem 4 m. Stavby pro skladování sena a slámy – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška stavby nad terénem po h řeben st řechy 8 m. Stavby pro uskladn ění ná řadí a zem ědělských produkt ů – nepodsklepené jednopodlažní stavby, zastav ěná plocha max. 25 m 2. Zahrádká řské chaty – jednopodlažní stavby, zastav ěná plocha max. 25 m 2. Příst řešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opat řené obvodovými st ěnami max. ze t ří stran, zastav ěná plocha max. 25 m 2. Komunikace funk ční skupiny B – sb ěrné komunikace obytných útvar ů, spojnice obcí, pr ůtahy silnic I., II. a III. t řídy a vazba na tyto komunikace. Komunikace funk ční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavb ě; mohou jimi být pr ůtahy silnic III. t řídy a v od ůvodn ěných p řípadech i II. t řídy. Komunikace funk ční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, p řípadn ě s vylou čením motorového provozu; rozd ělují se dále na komunikace funk ční skupiny D 1 - pěší a obytné zóny a komunikace funk ční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy ur čené cyklis- tickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, pr ůchody, schodišt ě a ostatní komunikace ne- přípustné provozu silni čních motorových vozidel, pokud nejsou sou částí komunikací funk č- ních skupin B a C.

5 Koeficient zastav ění pozemku (KZP) – pom ěr mezi sou čtem vým ěr zastav ěných a zpev- něných ploch na regulovaném pozemku k vým ěř e tohoto pozemku. Regulovaný pozemek – stavební pozemek, tj. zastav ěné plochy a nádvo ří, jakož i eventu- ální p řiléhající další pozemky tvo řené pozemkovými parcelami, které s nimi provozn ě souvise- jí, provozn ě na n ěj navazují a jsou s ním užívány jako jeden celek.

6 Seznam použitých zkratek AT - automatická tlaková BD - bytový d ům BP - bezpe čnostní pásmo BPEJ - bonitní p ůdn ě ekologická jednotka BTS - základová p řevodní stanice (base transceiver station) ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČOV - čistírna odpadních vod ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický ú řad DP - dobývací prostor DTP - dolní tlakové pásmo EA - ekonomicky aktivní EO - ekvivalentní obyvatel EVL - evropsky významná lokalita HOST - digitální hostitelská úst ředna HPJ - hlavní p ůdní jednotka HTP - horní tlakové pásmo CHKO - chrán ěná krajinná oblast CHLÚ - chrán ěné ložiskové území k. ú. - katastrální území KZP - koeficient zastav ění pozemku LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor LHP - lesní hospodá řský plán MŠ - mate řská škola MÚK - mimoúrov ňová k řižovatka MZe - ministerstvo zem ědělství MŽP - ministerstvo životního prost ředí NN - nízké nap ětí OOV - ostravský oblastní vodovod OMD - odchovna mladého dobytka OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozší řenou p ůsobností OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší POH - plán odpadového hospodá řství PUPFL - pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa PÚR - politika územního rozvoje PZP - podzemní zásobník plynu RD - rodinný d ům RS - regula ční stanice RSU - vzdálený ú častnický blok (repote subscriber unit) SLBD - sčítání lidu, dom ů a byt ů SO - svazek obcí SOB - specifická oblast STG - skupina typ ů geobiocénu STL - st ředotlaký TKO - tuhé komunální odpady TO - telefonní obvod TR - trafostanice

7 TS - transforma ční stanice TTP - trvalé travní porosty TÚ - tranzitní úst ředna TUV - teplá užitková voda ÚP - územní plán ÚPD - územn ě plánovací dokumentace ÚPN - územní plán ÚPS - účastnická p řípojná sí ť ÚSES - územní systém ekologické stability UTO - uzlový telefonní obvod VDJ - vodojem VKP - významný krajinný prvek VN - vysoké nap ětí VTL - vysokotlaký VÚC - velký územní celek VVN - velmi vysoké nap ětí VVTL - velmi vysokotlaký ZPF - zem ědělský p ůdní fond ZŠ - základní škola

Přehled citovaných zákon ů a vyhlášek - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací doku- mentaci a zp ůsobu evidence plánovací činnosti; - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; - vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či (památkový zákon), ve zn ění pozd ějších předpis ů; - zákon č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provád ějí n ěkterá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon); - vyhláška Státního ú řadu pro jadernou bezpe čnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajišt ění radia ční ochrany; - zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů;

8 - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p řed- pis ů; - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou pot řebu a o zm ěně n ě- kterých zákon ů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů (zákon o ochran ě ovzduší), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provo- zování stacionárních zdroj ů zne čiš ťování a ochrany ovzduší; - na řízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp ůsob sle- dování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - na řízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibra- cí; - zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpi- sů; - zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zm ěně dalších zákon ů; - zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů, ve zn ění pozd ěj- ších p ředpis ů; - zákon č. 151/1997 Sb., o oce ňování majetku a o zm ěně n ěkterých zákon ů (zákon o oce ňo- vání majetku), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se m ění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provád ějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oce ňování majetku a o zm ěně n ěkterých zá- kon ů (zákon o oce ňování majetku), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - zákon č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších předpis ů; - vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany ZPF; - vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se m ění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci; - zákon č. 256/2001 Sb., o poh řebnictví a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších předpis ů.

1.4 Hlavní cíle řešení, postup práce Územní plán Dobratice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumenta- ci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných po- žadavcích na využívání území. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspo řádání (urbanistickou koncepci), uspo řádání krajiny a koncepci ve řejné infrastruktury; vymezuje zastav ěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné

9 plochy a plochy vymezené ke zm ěně stávající zástavby, k obnov ě nebo op ětovnému využití znehodnoceného území (plochy p řestavby), plochy pro ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro ve řejn ě prosp ěšná opat ření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití t ěchto ploch a koridor ů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zp řes ňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územ- ního rozvoje. Obec Dobratice má schválený a dosud platný územní plán v četn ě zm ěn č. 1 a 2. Důvodem pro zpracování nového územního plánu je p ředevším nutnost uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a zapracovat do n ěj aktuální rozvojové záměry.

V lednu 2008 byly zpracovány pr ůzkumy a rozbory, jejichž cílem bylo získání údaj ů o sou časném stavu území, o problémech území a rozvojových zám ěrech. Na základ ě t ěchto pr ůzkum ů a rozbor ů byl vypracován návrh zadání územního plánu Dobratice, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených p řipomínek a stanovisek. De- finitivní zn ění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Dobratice dne 9. 7. 2008 Na základ ě schváleného zadání byl v prosinci 2008 zpracován návrh řešení územního plánu Dobratice. Návrh řešení byl projednán s dot čenými orgány dle § 50 stavebního zákona v únoru 2009, posouzen Krajským ú řadem Moravskoslezského kraje dle § 51 stavebního zá- kona v srpnu 2009, ve řejn ě projednán dle § 52 stavebního zákona v říjnu 2009 a následn ě vy- dán Opat řením obecné povahy č. 1/2009 Zastupitelstvem obce Dobratice dne 14.10.2009.

Důvodem pro zpracování Změny č. 1 územního plánu byly požadavky na vymezení nových zastavitelných ploch – plochy pro vybudování odpo čívky pro silni ční dopravu u silnice R48 a dvou ploch ur čených pro obytnou výstavbu. Vzhledem k tomu, že v dob ě platnosti Územního plánu Dobratice byly usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 16/1426 ze dne 22. 12. 2010 vydány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) , bylo sou částí Zm ěny č. 1 také uvedení územního plánu do souladu se ZÚR MSK. Zadání Zm ěny č. 1 schválilo Zastupitelstvo obce Dobratice dne 11.4.2011 , návrh Zm ěny č. 1 byl zpracován v červenci 2011. Návrh Zm ěny č. 1 byl projednán s dot čenými or- gány dle § 50 stavebního zákona v srpnu 2011, posouzen Krajským ú řadem Moravskoslez- ského kraje dle § 51 stavebního zákona v prosinci 2011, ve řejn ě projednán dle § 52 stavební- ho zákona v dubnu 2012 a následn ě vydán Opat řením obecné povahy č. 1/2012 Zastupitel- stvem obce Dobratice dne 14.5.2012.

10 2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů V ÚZEMÍ, V ČETN Ě SOULADU S ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM 2.1 Širší vztahy Obec Dobratice leží ve východní části Moravskoslezského kraje, v okrese Frýdek – Místek. Na severu sousedí s obcí Vojkovice, na severovýchod ě s obcí Dolní Tošanovice, na jihovýchod ě s obcí Komorní Lhotka, na jihozápad ě s obcí Vyšní Lhoty a na západ ě s obcí Nižní Lhoty a obcí Nošovice (spole čná hranice pouze cca 500 m). Vyjíž ďka obyvatel za prací a ob čanskou vybaveností je orientována zejména na město Frýdek – Místek, které je spádovým centrem stejnojmenného okresu a sídlem m ěstského úřadu s rozší řenou p ůsobností. T ěsné vazby má obec také s okolními obcemi Dobrá (sídlo stavebního ú řadu, ob čanská vybavenost) a Nošovice (pr ůmyslová zóna - dojíž ďka do zam ěst- nání). Dopravní vazby obce zajiš ťuje zejména rychlostní komunikace R48 B ělotín – Frýdek – Místek – Český T ěšín, která je vedena severní částí řešeného území. Jde o komunikaci re- publikového významu, po které je veden mezinárodní silni ční tah E462. Dobratice jsou na tento rychlostní tah napojeny mimoúrov ňovými k řižovatkami Dobrá a Horní Tošanovice. Se- verním okrajem k. ú. Dobratice prochází železni ční tra ť č. 322 Český T ěšín - Frýdek – Mís- tek. Z nad řazených sítí technické infrastruktury prochází řešeným území p řivad ěč ostravského oblastního vodovodu (OOV) Vyšní Lhoty – Český T ěšín DN 600, velmi vysokotlaký plynovod VVTL DN 500, PN 63 P říbor (Libhoš ť) – podzemní zásobník plynu (PZP) T řano- vice (631 6106) , vysokotlaký plynovod VTL DN 150/100, PN 40 Nošovice – Komorní Lhotka (622 076), optické kabely dálkové p řenosové sít ě a.s. Telefónica O 2 a radioreléo- vé spoje Lysá hora – Karviná a Horní T ěrlicko a Javorový vrch – Frýdek – Místek, Okrouhlá a Polanka nad Odrou. Vazby sídelní struktury, vazby dopravní i vazby technické infrastruktury jsou zachyceny ve výkrese č. 9. Širší vztahy v měř ítku 1 : 25000.

2.2 Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb a p řirozená d ělba funkcí sídel do zna čné míry p ředur čuje jak rozvoj celého regionu, tak i řešeného území. Obec Dobratice pat ří mezi obce st řední velikosti a je stabilní sou částí sídelní struktury regionu. P řevažujícími funk- cemi řešeného území jsou funkce obytná a výrobn ě - zem ědělská, částe čně i obslužná a re- kreační. Obyvatelstvo obce vykazuje zna čnou sociální soudržnost, projevující se nap ř. v kulturním život ě a spolkové činnosti. Obec se v posledních letech výrazn ě rozvíjí.

11 Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Frýdek-Místek a širší srovnání po čet vým ě- obyvatel na obyva- částí / ra km 2/ část SO ORP obcí katastr ů částí tel obec km 2 obec obec obce km 2 F-M 37 54 52 1,4 480 13,0 108 767 2 940 2 092 226 MS kraj 13,6 27,9 28,4 2,1 246,7 18,2 56853 4183 2472 231 ČR 30,3 63,2 73,3 3,5 382,8 17,7 49763 9518 937 154 Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Frýdek - Místek je do zna čné míry de- terminující vysoká hustota osídlení, zna čný po čet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a výrazné ovlivn ění osídlení antropogenními podmínkami (pr ůmyslová krajina s velkou dyna- mikou dalšího rozvoje). Pro hodnocení širších vztah ů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých region ů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Dosud však nebylo provedeno jejich up řesn ění v rámci územn ě analytických podklad ů Moravskoslezského kraje ani analytických podklad ů spádového obvodu obce s rozší řenou p ůsobností (SO ORP), tj. města Frýdek-Místek. Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu . Vlastní řešené území je sou částí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava, s vymezením za SO ORP: Bílovec, Bohumín, Český T ěšín, Frýdek-Místek, Haví řov, Hlu čín, Karviná, Kopřivnice, Orlová, Ostrava a T řinec. Pro tuto rozvojovou oblast jsou stanoveny následující podmínky: Kritéria a podmínky pro rozhodování o zm ěnách v území : a) zlepšovat podmínky pro p říznivé životní prost ředí b) podporovat využívání „brownfields“. Úkoly pro územní plánování: a) Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou dálnice D47 Lipník nad Be čvou – Ostrava – hranice ČR. b) Řešit územní souvislosti p řestavby rychlostní silnice R48 Lipník nad Be čvou – Český T ě- šín na standardní parametry R. c) Řešit územní souvislosti p řestavby silnice I/11 Haví řov – Český T ěšín (v alternativ ě silnice I/11 a II/474 Havířov – Dolní T řanovice) na standardní parametry R. d) Řešit územní souvislosti modernizace a rekonstrukce silnice I/11 v úseku MÚK R48 – stát- ní hranice SR na kapacitní dopravní cestu v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti.

V PÚR ČR jsou dále (mimo rozvojová území) vymezeny rozvojové osy mezinárodního významu ; OS5 - rozvojová osa (Katowice - ) hranice ČR – Ostrava – Břeclav – hranice ČR (– Wien) na řešené území (jako sou část rozvojové oblasti) nep římo navazuje. Na vyme- zení t ěchto hlavních rozvojových os by m ělo dále navázat vymezení rozvojových os nižšího řádu – nadregionálních a regionálních rozvojových os. V rámci PÚR ČR byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území je sou- částí SOB 2 - specifická oblast Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Rožnov pod Radhošt ěm, T řinec a Vsetín.

12 Důvody vymezení specifické oblasti podle PÚR ČR: a) Z hlediska udržitelného rozvoje území jde o strukturáln ě postiženou oblast, kde došlo ke stagnaci pro oblast d ůležitých ekonomických odv ětví. b) Rekrea ční potenciál je využíván nerovnom ěrn ě, oblastí prochází jeden z hlavních doprav- ních tah ů na Slovensko. Oblast se vyzna čuje vysokou estetickou hodnotou krajiny a osíd- lení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhoš ť). Přírodn ě cenná a společensky atraktivní oblast Beskyd má vysoký rekrea ční potenciál krajiny, který je pot řebné rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území. c) V p řírodn ě vysoce hodnotném území se nacházejí významné zdroje energetických nerost- ných surovin (ložiska kvalitního černého uhlí) s nadnárodním významem. Je zde nutno sladit zájmy ochrany p řírody se zájmy t ěžby uhlí i drobného a st ředního podnikání v oblasti tradi ční výroby a cestovního ruchu. Úkoly pro územní plánování: a) V hlavních ekonomických st řediscích oblasti vytvá řet územní podmínky pro restrukturali- zaci ekonomiky. b) Vytvo řit územní p ředpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti hrani čních oblastí se Slo- venskem. c) Řešit územní souvislosti spojené s koridorem pro rychlostní silnici R49 Fryšták/Zlín – Horní Lide č – hranice ČR. d) Vytvá řet územní p ředpoklady pro rozvíjení systému p řeshrani čních p ěších a cyklistických tras. e) Regulovat rekrea ční aktivity v nejvíce vytížených st řediscích a vytvá řet územní p ředpokla- dy pro rozvoj rekreace na ostatním území. f) Vytvá řet územní podmínky pro rozvoj zimní rekreace i mimo hlavní st řediska. g) V p řípad ě rozší ření t ěžby zásob černého uhlí nebo plynu v Beskydech stanovit regulativy pro ochranu p řírody a krajiny i zástavby. h) Koordinovat územn ě plánovací činnost a územní rozvoj oblasti se slovenskou stranou a spolupracovat s ní p ři tvorb ě územn ě plánovací dokumentace kraj ů. i) Stanovit opat ření pro zajišt ění ekologického pilí ře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilí ři. j) Řešit územní souvislosti modernizace a rekonstrukce silnice I/11 v úseku MÚK R48–státní hranice na kapacitní dopravní cestu v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti. k) Vytvá řet územní podmínky pro zem ědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatrav ňování, pastviná řství).

Řešeného území se dotýká pouze část úkol ů formulovaných pro územní plánování v Politice územního rozvoje ČR, zejména z hlediska p řiřazení ke specifické oblasti. Obecn ě je nutno vycházet z definic specifických oblastí, ve kterých se dlouhodob ě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmín- kách pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území. P řitom se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami nebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým význa- mem p řesahují území kraje. Pokud je správní obvod ORP zárove ň sou částí rozvojové oblasti nebo rozvojové osy (nap ř. SO ORP Frýdek-Místek), existuje p ředpoklad, že zde budou probí- hat dynami čtější zm ěny v území, což pozitivn ě ovlivní ekonomický a sociální rozvoj. V rámci samotného řešeného území se problémy projevují zejména v hospodá řských pod- mínkách území a do zna čné míry i v oblasti životního prost ředí (viz p říslušné kapitoly). Problémy specifických oblastí jsou nep římo řešeny řadou rozvojových a podp ůrných opat- ření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje,

13 regionální opera ční programy) a úrovni ČR. Okres Frýdek-Místek pat ří mezi tzv. strukturáln ě postižené okresy ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením specific- kých oblastí (nap ř. hospodá řsky slabými strukturáln ě postiženými regiony) a vymezením těchto region ů plynoucím z územn ě plánovacích podklad ů se v současnosti up řes ňují. V rámci SO ORP Frýdek-Místek se na nižší stabilit ě osídlení se podepisuje zejména celá řada sociodemografických faktor ů, navazujících na vysokou míru nezam ěstnanosti a na pro- blémy s transformací pr ůmyslových a zem ědělských podnik ů v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. Obecn ě s ohledem na stav sou časných podklad ů je nutno považovat za základní pro- blémy řešeného území nerovnovážný a nep říznivý stav hospodá řského pilí ře a výrazné problémy v oblasti životního prost ředí. Posílení zejména hospodá řského pilí ře a zlepšení podmínek životního prost ředí je tak p ředpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího hlediska a z pohledu budoucích generací – stále v ětší percepce a preferencí kvalitního obytného a životního prost ředí. Posílení hospodá řského pilí ře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Nošovice, Mošnov), v rámci obce je možno p ředpokládat spíše intenzifikaci využití zastav ěného území – jeho ploch pro podnikání, než další plošnou expanzi t ěchto ploch. Optimalizaci funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní p ředpoklady a na vazby obce v sídelní struktu ře regionu (optimální d ělba funkce obytné, výrobní a obslužné).

2.3 Vyhodnocení souladu územního plánu Dobratice s územn ě plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem

Dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje , vydaných usnesením Zastupi- telstva Moravskoslezského kraje č. 16/1426 ze dne 22.12.2010, je území obce Dobratice do- tčeno ve řejn ě prosp ěšným opat řením č. 561 – je zde vymezen regionální biokoridor územního systému ekologické stability č. 561 ; tento regionální biokoridor je do územního plánu zapracován. Rozvojové zám ěry, které jsou obsaženy v Územním plánu Dobratice, jsou se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje v souladu. Dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je řešené území za řazeno do kra- jinné oblasti Podbeskydí . Jde o oblast úpatních členitých pahorkatin až vrchovin Slezských a Moravskosleských Beskyd. Z krajinných typ ů je v území zastoupena zem ědělská harmonická krajina. Pro krajinnou oblast Podbeskydí jsou stanoveny následující zásady pro rozhodování o zm ěnách v území (uvedeny jsou pouze body, vztahující se k řešenému území): - Chránit harmonické m ěř ítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizont ů. - Chránit místní kulturn ě historické dominanty, zejména sakrální a ostatní historické stavby. - Stabilizovat stávající pom ěr polních a trvalých zem ědělských kultur, lesa, vodních ploch a zástavby.

14 3. ÚDAJE O SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE Požadavky schváleného Zadání územního plánu Dobratice jsou spln ěny s výjimkou těchto bod ů : d) Požadavky na plošné a prostorové uspo řádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspo řádání krajiny) 4. Nové plochy pro bydlení vymezit jako plochy bydlení individuálního venkovského BV. Plochy pro bydlení (stávající i navržené) jsou v souladu s § 8 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vymezeny jako plochy smíšené obytné SO. 5. Převzít do územního plánu plochy navržené pro obytnou výstavbu ve schváleném Územ- ním plánu obce Dobratice v četn ě Zm ěny č. 1 a 2. Všechny plochy navržené ve schváleném ÚP obce Dobratice v četn ě Zm ěny č. 1 a 2 pro obytnou výstavbu jsou do návrhu ÚP p řevzaty s jedinou výjimkou, kterou je plocha na již- ním okraji k. ú. Dobratice, ležící v CHKO Beskydy. 7. Prov ěř it a p řípadn ě zapracovat do územního plánu další zám ěry rozvoje výstavby dle po- žadavk ů obce a ob čan ů, specifikované v Příloze č. 1 – Přehled zám ěrů a požadavk ů k zapracování do územního plánu a vyzna čené v Příloze č. 2 – Problémovém výkrese. Požadavky obce a ob čan ů dle P řílohy č. 1 zadání byly prov ěř eny a p řevzaty do návrhu územního plánu v souladu se stanovisky dot čených orgán ů státní správy k návrhu zadání.

Rovn ěž všechny požadavky schváleného Zadání Zm ěny č. 1 územního plánu Dobratice jsou spln ěny.

15 4. P ŘÍRODNÍ, SOCIODEMOGRAFICKÉ, KULTURNÍ A URBANISTICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.1 P řírodní podmínky 4.1.1 Geomorfologická a geologická charakteristika Geomorfologické podmínky, p ředevším tvary reliéfu, ovliv ňují možnosti využití území; nap ř. náklady na budování technické infrastruktury (komunikace, kanalizace) výrazn ě rostou v členitém reliéfu. Řešené území je mírn ě členité, zejména podél malých místních vodních tok ů vykazuje relativn ě výrazn ější výškovou členitost. Území obce se nachází v nadmo řské výšce cca 350-440 m.n.m, území se svažuje od jihu (úpatí hory Prašivé) na sever. Vlastní reli- éf Podbeskydské pahorkatiny je na území obce z geologického hlediska budován mezozoic- kými horninami - alpínsky zvrásn ěnými (pískovce, b řidlice), místy s vulkanickými terciérními horninami ( čedi če, fonolity, tufy) . V ětšina řešeného území je p řekryta kvartérními sedimenty (hlíny, spraše), na úpatí Prašivé jsou vyvinuty p řekryté su ťové kužely, dna místních vodních tok ů jsou tvo řena št ěrkovými sedimenty. Geomorfologické podmínky území výrazn ěji neomezují jeho využití, z širšího hlediska (zejména díky výhled ům na Moravskoslezské Beskydy) jsou zdrojem jeho rekrea ční a obytné atraktivity. Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek : provincie : Západní Karpaty subprovincie : Vn ější Západní Karpaty oblast : Západobeskydské podh ůř í celek : Podbeskydská pahorkatina podcelek : T řinecká brázda okrsek : Frýdecká Pahorkatina

4.1.2 Klimatické podmínky Řešené území leží v mírn ě teplé klimatické oblasti MT 9. Území je charakterizováno mírn ě teplou, vlhkou až velmi vlhkou, rovinatou až pahorkatinatou klimatickou podoblastí s mírnou zimou.

Vybrané klimatické charakteristiky mírn ě teplé oblasti MT 9 :

MT 9 Po čet letních dn ů: 40 – 50 Po čet mrazivých dn ů: 110 – 130 Pr ůměrná teplota v lednu: -3 až –4°C Pr ůměrná teplota v červenci: 17 – 18°C Srážkový úhrn ve vegeta čním období: 400 – 450 mm Srážkový úhrn v zimním období: 250 – 300 mm Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou: 60 – 80

16 Typickým klimatickým znakem jsou pom ěrn ě vysoké srážky, které jsou podmín ěny blíz- kostí náv ětrných svah ů Beskyd a celkovou oceánitou území. Srážky se zpravidla dostavují p ři přechodu front, v ětšinou p ři západním proud ění s vlhkým atlantským vzduchem. Ob čas pro- chází územím i cyklóna, která vyvolává zna čné srážky.

Relativní četnost sm ěrů v ětr ů (v %) :

Sm ěr v ětru S SV JV V J JZ Z SZ Bezv ětří % 16 10 5 5 13 34 8 8 1 V řešeném území výrazn ě p řevládá jihozápadní proud ění, mén ě často severní a jižní prou- dění v ětrů.

4.1.3 Nerostné suroviny Dle map ložiskové ochrany a registru ložisek nerostných surovin, vydaných MŽP ČR v listopadu 2003, se na řešeném území nacházejí následující výhradní ložiska, chrán ěná lo- žisková území a dobývací prostory nerostných surovin : - CHLÚ Vyšní Lhoty (26300000) – zemní plyn - CHLÚ Komorní Lhotka II. (2526000) – zemní plyn - výhradní ložisko Komorní Lhotka 1. (B3 25260000) – zemní plyn - dobývací prostor Komorní Lhotka I. (DP 40072/2) – zemní plyn. Celé k. ú. Dobratice a k. ú. Bukovice u Dobratic leží v chrán ěném ložiskovém území CHLÚ 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve (uhlí černé). Vysv ětlivky : B3 – výhradní ložisko DP – dobývací prostor CHLÚ – chrán ěné ložiskové území

4.1.4 Poddolovaná a sesuvná území V řešeném území se nevyskytují žádná poddolovaná území ani sesuvná území a území jiných geologických rizik .

4.1.5 P řírodní hodnoty Na území obce Dobratice se nenachází žádné maloplošné zvlášt ě chrán ěné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpisů. Okrajov ě do jižní části katastrálního území Dobratice zasahuje velkoplošné zvlášt ě chrán ě- né územé – Chráněná krajinná oblast Beskydy. • Vyhlášena : Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 5373/1973 ze dne 5. b řezna 1973 o z řízení Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy okres Vsetín, Nový Ji čín, Frýdek-Místek, kraj Severomoravský • Rozloha : 120386,5 ha • Charakteristika : Rozsáhlé území rozkládající se na východ ě ČR. Mezi nejvýznamn ější p řírodní hodnoty CHKO pat ří zejména p ůvodní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druh ů živo čich ů a rostlin. Dosud zde

17 najdeme druhov ě pestré a esteticky mimo řádn ě p ůsobivé louky a pastviny. Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Území CHKO Beskydy je roz člen ěno do 4 zón odstup ňované ochrany, což znamená odstup ňování hodnoty kvality krajiny z hlediska všech faktor ů ochrany p řírody. Zonace byla schválena Ministerstvem životního prost ředí dne 7.9.1999. Hospodá řské využití území CHKO se provádí podle zón odstup ňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval její p řírodní stav a byly zachovány a vytvá řeny optimální ekologické funkce tohoto území. Do řešeného území zasahuje okrajov ě pouze III. zóna odstup ňované ochrany. Na jižní okraj katastrálního území Dobratice zasahuje evropsky významná lokalita Bes- kydy, která má shodnou hranici s CHKO Beskydy. • Kód lokality : CZ0724089 • Rozloha lokality : 120386,5333 ha • Vyhlášena : Na řízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit • Charakteristika : Hranice území evropsky významné lokality Beskydy se shodují s hranicí CHKO Beskydy. Na východ ě je vymezená státní hranici se Slovenskou republikou, na severu je ohrani čena masivem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhošt ěm a hranicí CHKO Beskydy. Cenná rozlohou a zachovalosti podhorských a horských les ů, které mají EVL je p řirozenou druhovou i v ěkovou skladbu. V území se vyskytuje celá řada chrán ěných a ohrožených druh ů živo čich ů a rostlin jako nap ř. čolek karpatský, netopýr velký, vydra říční, rys ostrovid, vzácné druhy ptactva zastupují nap ř. puštík b ělavý, je řábek lesní a datlík t říprstý, z rostlin pak om ěj tuhý nebo šikoušek zelený. V řešeném území se nachází jeden registrovaný významný krajinný prvek podle § 6 zá- kona č. 14/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů : č. 10-36-R,s Dub letní na pozemku parc. č. PK (267/2), slou čeného do pozemku parc. č. 225/1, k. ú. Dobratice. Dále se v řešeném území nacházejí významné krajinné prvky „ze zákona“. Vymezení pojmu významný krajinný prvek (VKP) a základní povinnosti p ři ochran ě VKP dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů : Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvá ří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajin- nými prvky jsou lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany p řírody jako významný krajinný prvek, zejména mok řady, stepní trávníky, remízy, meze, trvale travní plochy, nalezišt ě nerost ů a zkamen ělin, um ělé i p řirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost ů sídelních útvar ů v četn ě historických zahrad a park ů.

18 4.2 Životní prost ředí 4.2.1 Zne čišt ění ovzduší Zne čišt ění ovzduší je obvykle nejvýrazn ějším problémem obcí a jednotlivých sídel z hlediska ochrany životního prost ředí. Zna čný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají velké zdroje zne čišt ění v regionu, které jsou v případ ě řešeného území relativn ě blízko ( zejména hutní a energetické podniky v Ostrav ě, Frýdku-Místku a Třinci) . V řešeném území má negativní vliv na čistotu ovzduší i doprava a místní, p ředevším malé zdroje zne čišt ění. Situaci p řízniv ě ovliv ňuje plynofikace obce. Obecn ě nep řízniv ě p ůsobí zejména nestabilní cenová (dota ční) politika v oblasti paliv. Při použití d řeva a uhlí pro vytá- pění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodík ů a t ěžkých kov ů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpe čných dioxin ů. Možnosti omezení negativních vliv ů dopravy jsou na úrovni obcí pom ěrn ě omezené a mnohdy finan čně náro čné (údržba zpevn ěných ploch, zkvalitn ění a p řeložky komunikací apod.). V pr ůběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v p řízemních vrstvách atmosféry i emisí vypoušt ěných ze stacionárních zdroj ů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdroj ů zne čiš ťování se vedle postupných hos- podá řských zm ěn výrazn ě projevila řada opat ření ke snížení emisí realizovaných provozova- teli zdroj ů a postupná zm ěna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdroj ů. V roce 2004 bylo vydáno Na řízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslez- ského kraje bude aktualizován do roku 2008. V sou časnosti je k dispozici Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje z června 2006, který je zve řejn ěn k připomínkování. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský ú řad p ředkládá vždy do 31. prosince kalendá řního roku rad ě kraje situa ční zprá- vu o kvalit ě ovzduší na území kraje za p ředešlý kalendá řní rok a o postupu realizace úkol ů stanovených tímto na řízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporu čených hodnot emisních strop ů pro oxid si řičitý (SO 2), oxidy dusíku (NO X), t ěkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH 3) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by m ěly navazovat i místní programy snižování emisí zne čiš ťujících látek na úrovni obcí. Nejbližší stanice, na kterých se pravideln ě monitorují imisní situace, se nacházejí v lokali- tě Frýdek-Místek a Haví řov ( ČHMÚ). Ro ční imisní pr ůměry (µg/m 3) Zne čiš ťující látka Imisní stanice 2003 2004 2005 Frýdek-Místek 11,7 9,2 9,2 SO 2 Haví řov 13,3 10,4 10,6 suspendované části- Frýdek-Místek 51,7 43,6 48,7 ce PM 10 Haví řov 66,5 56,7 56,4 Frýdek-Místek 23,3 20,2 23,0 NO x Haví řov x- 25,2 26,7

Podle Sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP ( č. 38/rok2005) o vymezení oblastí se zhorše- nou kvalitou ovzduší (OZKO) na základ ě dat z roku 2004 pat řilo řešené území částe čně

19 k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší (severní část území obce), docházelo zde k překro čení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Údaje jsou od r. 2005 nov ě publikované za spádové obvody stavebních ú řad ů, problémem je p řesná interpretace t ěchto údaj ů v případech že postižena je pouze část území. Nep říznivý vývoj potvrzuje následující Sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP pro rok 2006, vycházející z údaj ů za rok 2005, které 100% spá- dového území stavebního ú řadu Dobrá za řazuje mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít existujících možností zlepšení kvality ovzduší v obci, zejména p řim ěř en ě posuzovat povolo- vání umíst ění dalších zdroj ů zne čišt ění ovzduší v řešeném území a území dot čených územ- ních celk ů, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitn ění a p řim ěř ená údržba komunikací, zpevn ěných ploch).

4.2.2 Radonové riziko Geologické podloží České republiky je z více než dvou třetin tvo řeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objekt ů je nutno v ěnovat zvýšenou pozornost. Radon m ůže pronikat do objekt ů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objekt ů a ze stavebních materiál ů, jejichž základem jsou obvykle p řírodní materiály. Stavební materiály jsou však v sou časnosti sledo- vány z hlediska radioaktivity, p řípady jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je prav- děpodobnost p řítomnosti radonu z nich podstatn ě menší než z geologického podloží. Rovn ěž zdroje pitné vody jsou v sou časnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravd ěpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objekt ů mohl výrazn ějším zp ů- sobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy z ůstává geologické podloží.

Orienta ční zat říd ění v ětších území do kategorie radonového indexu lze provést na základ ě údaj ů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjad řuje radonové riziko klasi- fikované t řemi základními kategoriemi (nízké, st řední a vysoké riziko) a jednou p řechodnou kategorií (nízké až st řední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu (viz p řílohu), lze konstatovat, že na území obce Dobratice převažuje p řechodová kategorie radonového indexu. Podloží horniny klasifikované p řechod- ným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a p řítomnosti jílovitého pokryvu mén ě proniká do objektu. Místy hlavn ě kolem vodních tok ů se vyskytuje také kategorie nízkého radonového indexu. Na území obce Dobratice se nacházejí t ři plochy m ěř ení radonového indexu geologického podloží. Dv ě plochy za řazené do kategorie nízkého radonového indexu s pr ůměrnou hodnotou 7,7 Rn (kBq.m -3) a 23,7 Rn (kBq.m -3) a jedna plocha za řazená do st řední kategorie radonové- ho indexu s pr ůměrnou hodnotou 33,3 Rn (kBq.m -3).

20 4.3 Sociodemografické podmínky, hospodá řské podmínky a bydlení 4.3.1 Sociodemografické podmínky Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území), zam ěstnanost (hospodá řské podmínky území) a bydlení vytvá řejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou sou část civiliza č- ních hodnot území. Za nejvýznamn ější faktor ovliv ňující vývoj po čtu obyvatel obce (její pro- speritu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktor ů je to p ředevším vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prost ředí v četn ě životního prost ředí a vlastní či širší rekrea ční zázemí. Tyto p řírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dob ře vyjad řuje úrove ň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení. Zhodnocení rozvojových faktor ů řešeného území je jedním z výchozích podklad ů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce) během dalších 10-15 let.

Hlavním cílem této kapitoly je sestavení prognózy vývoje po čtu obyvatel v četn ě bilance bydlení v řešeném území ve st ředn ědobém výhledu, tj. p řibližn ě do r. 2020. Prognóza vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území a slouží p ředevším jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh nových ploch pro bydle- ní. V případ ě řešeného území se projevují na jeho vývoji p ředevším : • Poloha obce mezi m ěsty Frýdek – Místek, Haví řov a Český T ěšín, v rekrea čním území podh ůř í Beskyd. • Zna čná úrove ň nezam ěstnanosti v širším regionu; v regionu se však realizují zám ěry vzni- ku nových pr ůmyslových zón (zejména strategická zóna kraje – Nošovice, ale i další - Třanovice, Český T ěšín atd.). • Velikost obce a částe čně i rozsah její vybavenosti. Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel umož ňuje lépe posoudit p ředpoklady dalšího vývoje. Vývoj po čtu obyvatel v minulosti (po r.1869) vykazoval pokles po čtu obyvatel odrážející ne- atraktivní životní podmínky. R ůst po čtu obyvatel nastal s rozvojem dopravy v návaznosti na možnosti pohybu za prací. Negativní d ůsledky druhé sv ětové války byly zna čné. Povále čný růst po čtu obyvatel ustal brzy v šedesátých letech minulého století, podobn ě jako u mnoha obcí v okolí, po r. 1960 byl vykazován prom ěnlivý vývoj po čtu obyvatel až do za čátku deva- desátých let, s tendencí k poklesu. Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky. Tab. Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel v obci skute čnost prognóza rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2008 2020 obyvatel 969 774 1057 887 1091 1011 1040 962 1036 1070 1150

Po čet trvale bydlících obyvatel byl na za čátku roku r. 2008 – 1070 (podle údaj ů statistické- ho ú řadu). Vývoj po r. 1991 je p říznivý, zejména ve srovnání s vývojem v okolních m ěstech.

Tab. Vývoj po čtu obyvatel v obci v posledních letech zm ěna 2007- 2008 rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 obyvatel 1044 1047 1054 1049 1047 1070 +23 (podle ČSÚ, k 1.1. p říslušného roku)

Věková struktura obyvatel řešeného území je pr ůměrná, dlouhodob ě se však zhoršuje podobn ě jako na naprosté v ětšin ě území ČR. Podíl p ředproduktivní v ěkové skupiny (0-14let) byl 18,1% (r.2001), tj. relativn ě p říznivý, p ři srovnatelném pr ůměru okresu Frýdek - Místek 17,3%. Podíl obyvatel nad 60 let byl ve stejném období 18,8%, tj. vyšší než pr ůměr okresu i ČR. Tyto skute čnosti nep řízniv ě ovliv ňují další možnosti r ůstu po čtu obyvatel p řirozenou měnou. Z dlouhodobého hlediska je v řešeném území reálné uvažovat s dalším r ůstem podílu osob v poproduktivním v ěku a s poklesem podílu d ětí. Nároky na sociáln ě zdravotní služby budou stoupat a pot řeba kapacit škol bude stagnovat i p ři eventuálním r ůstu po čtu obyvatel obce. P říznivou skute čností je pom ěrn ě zna čná sociální soudržnost obyvatel území , vyplý- vající jak ze stability osídlení, tak i z p řevažující formy bydlení.

Tab. V ěková struktura obyvatel celkem věková skupina věková skupina nezjišt ěno pr ůměrný územní jednotka 0-14 podíl 0-14 nad 60 podíl 60+ věk Česká republika 10230060 1654862 16,2% 1883783 18,4% 3483 39 Frýdek-Místek 226818 39208 17,3% 40247 17,7% 25 38 řešené území 1036 187 18,1% 195 18,8% 0 38 (zdroj : ČSÚ, SLDB, r.2001)

Prognóza dalšího vývoje po čtu obyvatel v obci je do zna čné míry ovlivn ěna impulsy, které jsou obtížn ě odhadnutelné (investice v širším regionu). Migrace obyvatel bude mít rozhodu- jící d ůsledky pro další vývoj obce. Během období platnosti územního plánu je možno o če- kávat mírný r ůst po čtu obyvatel v obci až na cca 1150 obyvatel do r. 2020. V úvahu je nutno vzít jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní rekrea ční, částe čně p ří- městskou polohu a zájem o bydlení), tak p ředevším širší podmínky regionu. Předpokládaný vývoj po čtu obyvatel b ěhem návrhového období je podmín ěn zejména zvy- šováním atraktivity vlastního bydlení v obci zlepšením obytného prost ředí, rozší řením vybavenosti a využitím územních a rekrea čních p ředpoklad ů rozvoje obce.

4.3.2 Hospodá řské podmínky Hospodá řské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými d ů- sledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošn ě – z hlediska lokalizace ploch pro podnikání a komplexn ě – především skrze nep římé ukazatele nezam ěstnanosti obyvatel a mzdové úrovn ě (koup ěschopné poptávky v regionu).

22 Práv ě služby jsou hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území, zatímco tradi ční pr ůmysl i p řes svou pokra čující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní, mnohdy i absolutní úbytek zam ěstnanosti. V řešeném území, částe čně v návaznosti na jeho rekrea ční předpoklady, budou mít služby a jejich rozvoj zásadní význam.

Tab. Ekonomická aktivita obyvatel ekonomicky podíl neza- míra EA podíl vyjížd ě- podíl aktivní – EA městna- neza- v zem ěd EA jící vyjížd ě- (EA) v % ní městna- ělství v zem. za prací jících nosti Česká republika 5253400 51% 486937 9,3% 230475 4,4% 2248404 22% okr. Frýdek-Místek 110003 48% 14953 13,6% 3557 3,2% 50398 46% řešené území 476 46% 55 11,6% 29 6,1% 354 74% (zdroj : ČSÚ, SLDB, r.2001)

Údaje z roku 2001 uvád ěly 476 ekonomicky aktivních obyvatel v obci, p řičemž za prací vy- jížd ělo mimo obec (denn ě) 354 obyvatel, do obce dojížd ělo cca 20 pracujících. Po čet pracov- ních míst v řešeném území je cca 80, a to p ředevším v drobném podnikání, službách a země- dělství. Obyvatelé obce vyjížd ějí za prací p ředevším do Frýdku-Místku, Nošovic, Dobré a i do poměrn ě vzdálené Ostravy.

Po čet podnikatelských subjekt ů v řešeném území (r.2006, zdroj ČSÚ): celkem 139, z toho:

Podnikatelé - fyzické osoby 109 Samostatn ě hospoda řící rolníci 13 Svobodná povolání 3 Ostatní právní formy 11.

Vysoká míra nezam ěstnanosti v okrese (regionu), ale i v obci je hlavním omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Frýdek-Místek pat ří z hlediska dlouho- dobé úrovn ě nezam ěstnanosti k výrazn ě postiženým okres ům, nadpr ůměrn ě p ři srovnání celé České republiky. Celý okres je za řazen mezi strukturáln ě postižené regiony se soust řed ěnou podporou státu. Problémy umoc ňuje i nep říznivý vývoj mzdové úrovn ě okresu Frýdek - Mís- tek po r. 1990. Řešení hospodá řských problém ů je v rámci systému územního plánování omezené. Územní plán musí prov ěř it a navrhnout možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území posílením nabídky ploch pro podnikání a pro zlepšení technické infrastruktury, ale i stabiliza- cí funk čního využití ploch. P řitom však nelze zapomenout ani na hledání dalších možností intenzifikace využití ploch pro podnikání v četn ě p řihlédnutí k širším podmínkám regionu (vznik podnikatelských zón v regionu, zejména zóny Nošovice, která nabídku pracovních p ří- ležitostí výrazn ě posílí).

23 4.3.3 Bydlení V roce 2008 bylo v řešeném území celkem cca 420 byt ů, z toho cca 355 trvale obydlených. Podle výsledk ů s čítání zde v r. 2001 bylo 326 trvale obydlených byt ů, tém ěř všechny v rodinných domech. Po čet neobydlených byt ů – 62 – byl vysoký, odpovídající zp ůsobu a stá- ří zástavby, velikosti a rekrea ční funkci obce. V obci bylo vykazováno v r. 1991 9 objekt ů ro- dinné rekreace (rekrea čních chat), nov ější data nejsou centráln ě sledována. K druhému byd- lení, zahrnujícímu v sob ě i rekrea ční bydlení, je využívána i zna čná část formáln ě neobydle- ných byt ů podobn ě jako v jiných obcích (byty nejsou vyjmuty z bytového fondu). Celkový rozsah druhého bydlení je v sou časnosti cca 60 jednotek.

Tab. Bytový fond byty trvale obydlené byty, z toho: neobydlené byty celkem celkem v rodin- v bytových celkem % k rekreaci ných do- domech mech Česká republika 4366293 3827678 1632131 2160730 538615 12,3% 175225 okr. Frýdek-Místek 88297 79383 36174 42740 8914 10,1% 2545 řešené území 388 326 316 6 62 16,0% 30 (zdroj : ČSÚ, SLDB, r. 2001)

Tab. V ěková struktura trvale obydlených byt ů byty postavené v období celkem 1946-1980 1980-1991 1991-2001 abs, % abs. % abs. % ČR 3827678 1868940 48,8% 627486 16,4% 313769 8,2% okr. Frýdek- 79383 49760 62,7% 12720 16,0% 6167 7,8% Místek řešené území 326 181 55,5% 40 12,3% 34 10,4%

V posledních letech bylo v obci realizováno 4-5 nových byt ů ro čně. Dlouhodobý vývoj po čtu trvale obydlených byt ů v Dobraticích (v četn ě bilancovaného výhledu) je patrný z následující tabulky :

trvale obydlené byty Rok 1961 1970 1980 1991 2001 2008 2020* celkem 225 249 289 304 326 355 cca 410 * odhad

Pro řešené území je možno reáln ě uvažovat : 1) S odpadem cca 10-15 byt ů do r. 2020 (ve všech formách, p ředevším p řem ěnou na druhé bydlení - demolice budou tvo řit pouze malou část odpadu), tj. s pom ěrn ě nízkou intenzitou odpadu 0,2-0,4% ro čně z celkového výchozího po čtu byt ů. Nízká intenzita odpadu byt ů pra- mení z r ůstu náklad ů na bydlení a lepší údržby.

24 2) S pot řebou cca 20 byt ů pro zlepšení úrovn ě bydlení do roku 2020, p ředevším pro pokrytí nárok ů vznikajících v d ůsledku poklesu pr ůměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat nejv ětší část z celkové pot řeby nových byt ů. Tato pot řeba však nemusí být pln ě uspokojena, je možné o čekávat i mírný r ůst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za jednozna čně negativní jev, ur čení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území existuje zna čná sociální soudržnost a sou- žití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezujícím následnou pot řebu sociáln ě zdravotních služeb. 3) Pro p řír ůstek po čtu trvale bydlících obyvatel je možno uvažovat s cca 30 byty do r. 2020; odhad je pom ěrn ě obtížný, nelze vylou čit ani zájem komer čních investor ů o lokalizaci nové bytové výstavby v obci.

Odhadovaný po čet nov ě získaných byt ů v řešeném území po redukci na úrove ň kou- pěschopné poptávky, ale sou časn ě se zohledn ěním širší poptávky je cca 60-80 nových byt ů v období do r. 2020. U malé části (asi 15-20 byt ů) je možno p ředpokládat jejich získání bez ná- roku na nové plochy, vymezené územním plánem jako zastavitelné, tj. formou nástaveb, p ří- staveb, zm ěn využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod. Sou časn ě však je pro přim ěř ené fungování trhu s pozemky pot řeba zabezpe čit p řevahu nabídky pozemk ů nad o če- kávanou poptávkou, a to minimáln ě o 50%. Ne všechny pozemky, které územní plán navrhne k zástavb ě, budou takto využitelné, a ť už z d ůvod ů majetkoprávních či jiných, v dob ě zpraco- vání územního plánu neznámých faktor ů.

Tab. Základní bilance vývoje po čtu obyvatel a byt ů v řešeném území obec-část obce obyvatel byt ů úbytek byt ů Rok 2008 2020 2008 2020 do r. 2020 Dobratice 1070 1150 360 410 20

nových byt ů do r. 2020 druhé bydlení v bytových v rodinných obytných jednotek obec-část obce domech domech (0) (55) Dobratice 0 70 90 110 Údaje v závorkách odpovídají o čekávanému po čtu byt ů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu jako zastavitelné. V obci je cca 6 byt ů v bytových domech, jejich po čet z ůstane zachován. Mírný nár ůst druhého bydlení o cca 10 byt ů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených byt ů.

4.4 Kulturní a historické hodnoty území V řešeném území se nachází jediná nemovitá kulturní památka, zapsaná v Úst ředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: č. 13407/8 – 3303 budova hostince zvaného Harenda čp. 163 a její bezprost řední okolí bývalé fojtství; parc. č. 4/2 sb., k. ú. Bukovice u Dobratic zd ěná barokní stavba z 2. pol. 18. století s dochovanými barokními klenbami. P ůdní prostory upraveny k bydlení v 60. letech 20. stol.

25 Dále se na území obce nacházejí památky místního významu : - kostel sv. Filipa a Jakuba mladšího - zvoni čka v Bukovicích - kříže. Významn ější urbanistické hodnoty v obci nejsou, jde o typickou venkovskou ulicovou zá- stavbu, v jižní části řešeného území pak o rozptýlenou zástavbu slezského typu. V polní trati U Bukovické hranice se nachází archeologické nalezišt ě; celé území obce je nutno považovat za území s archeologickými nálezy.

4.5 Charakteristika řešeného území, p ředpoklady a možnosti rozvoje obce Území obce Dobratice leží na severních svazích podh ůř í Beskyd, na úpatí Prašivé. Řešené území je mírn ě členité, od severu k jihu jím protékají drobné vodní toky – Lu čina, Hol čina, Šproch ůvka a Zboji čný potok, doprovázené bohatými b řehovými porosty. Jediným v ětším lesním celkem je les ve východní části k. ú. Dobratice. Souvislá zástavba obce je soust řed ěna zejména podél silnice III/04821 Vojkovice – Vyšní Lhoty, která tvo ří komunika ční osu obce ve sm ěru sever – jih. V této části obce je soust řed ěna převážná část obytné zástavby, za řízení ob čanského vybavení i za řízení výrobních. Dále je zástavba soust řed ěna podél místních komunikací v lokalitách Bukovice, Hranice, Šprochovice a Podlesí. V jižní části řešeného území, v lokalit ě Amerika, je zástavba rozptýlená, tzv. slez- ského typu. V obci p řevládá zástavba obytná, tvo řená vesm ěs rodinnými domy m ěstského typu; ojedin ěle se vyskytují starší zem ědělské usedlosti s hospodá řským zázemím. Za řízení ob- čanského vybavení jsou rozptýlena mezi obytnou zástavbou, stejn ě jako za řízení drobné vý- roby a výrobních služeb. V ětšími výrobními za řízeními v obci jsou dva areály firmy TOKOZ s.r.o., situované na západním okraji centrální části obce. Výrazné centrum obec nemá, dá se jím nazvat prostor mezi kostelem sv. Filipa a Jakuba mladšího a budovou obecního ú řadu. Zastav ěné území je vymezeno k 1. 12. 2008. Předpoklady budoucího rozvoje obce vyplývají z její obytné, výrobní, obslužné a rekre- ační funkce. P ředpokládáme zde p ředevším novou obytnou výstavbu. Předpoklady rozvoje obytné výstavby jsou obecn ě omezeny p ředpokládaným poklesem po čtu obyvatel v celé České republice v důsledku poklesu po čtu narozených, omezují- cím faktorem je také dlouhodob ě velmi vysoká (extrémní) úrove ň nezam ěstnanosti v okrese Frýdek - Místek i v blízké Ostrav ě. V obci Dobratice se však díky poloze v blízkosti města Frýdku – Místku projevuje zna čný zájem o novou obytnou výstavbu, a to i ze strany komer čních investor ů, proto k r. 2020 předpokládáme nár ůst po čtu obyvatel na cca 1150 obyvatel. Pot řebu nové bytové výstavby vyvolanou zejména p ředpokládaným nár ůstem po čtu obyvatel odhadujeme asi na 70 byt ů b ěhem období do roku 2020; při vymezení ploch pro novou výstavbu rodinných dom ů doporu čujeme však po čítat min. s 50% rezervou (lépe 100%) pro vytvo ření dostate čného p řevisu nabídky ploch nad poptávkou. Naopak u malé části byt ů (asi 10-20 byt ů) p ředpokládáme jejich získání bez nárok ů na nové plochy (p řístavby, ná- stavby, stavby v zahradách, zahrnutých již mezi obytné plochy). V obci je územních možností pro rozvoj obytné výstavby dostatek, a to zejména v prolukách mezi stávající zástavbou.

26 4.6 Limity využití území Limity využití území obce Dobratice jsou : - zvlášt ě chrán ěná území a jejich ochranná pásma dle ustanovení § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů: - Chrán ěná krajinná oblast Beskydy, zřízená výnosem MK ČSR pod č.j. 5373/1973 - zonace CHKO Beskydy dle § 27 zák. č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - evropsky významná lokalita Beskydy, vymezená na řízením vlády č. 132/2005 Sb. - registrovaný významný krajinný prvek č. 10-36-R,s Dub letní na pozemku parc. č. PK (267/2), slou čeného do pozemku parc.č. 225/1 v k.ú. Dobratice, dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů; - významné krajinné prvky dle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů – lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy - ochranné pásmo lesa 50 m od okraje pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa dle zá- kona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a o dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - ochranné pásmo h řbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb., o po- hřebnictví a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - chrán ěná ložisková území, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů : - CHLÚ Čs. část Hornoslezské pánve (14400000) – uhlí černé - CHLÚ Vyšní Lhoty (26300000) – zemní plyn - CHLÚ Komorní Lhotka II. (25260000) – zemní plyn - výhradní ložiska nerostných surovin dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití ne- rostného bohatství (horní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - výhradní ložisko Komorní Lhotka 1. (B3 25260000) – zemní plyn - dobývací prostory nerostných surovin dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů : - dobývací prostor Komorní Lhotka I. (DP 40072/2) – zemní plyn - ochranná pásma silnic dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů : - ochranná pásma rychlostní komunikace R 48 – 100 m od osy p řilehlého jízdního pásu v nezastav ěném území - ochranná pásma silnice III/04821 15 m od osy vozovky nebo p řilehlého jízdního pá- su v nezastav ěném území - vnit řní strany oblouk ů silnic o polom ěru > 500 m dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozem- ních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - ochranná pásma železni ční trati č 322 Český T ěšín – Frýdek – Místek 60 m od osy koleje, nejmén ě však 30 m od hranic obvodu dráhy dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů

27 - ochranná pásma p řivad ěče OOV Vyšní Lhoty - Český T ěšín DN 600 6 m od osy po- trubí stanovená rozhodnutím odboru VLHZ Okresního úřadu ve Frýdku – Místku č.j. VLHZ – voda – 3291/71/Mk/1682/71 - ochranná pásma vodovodních a kanaliza čních řad ů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 v čet- ně/nad DN 500) od vn ějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a ka- nalizacích pro ve řejnou pot řebu a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpi- sů - chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod Beskydy (CHOPAV), vyhlášená na řízením vlády č. 40/1978 - záplavové území toku Lu činy v říčním km 28,9 – 37,0 a jeho aktivní zóna, stanovené Krajským ú řadem MSK pod č.j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/001 - ochranná pásma vedení VN 22 kV – vzdušných 7 (10) m od krajního vodi če (údaj v závorce platí pro vedení realizovaná p řed 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ě- kterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7 (10) m od objektu (údaj v závorce platí pro za řízení realizovaná p řed 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmín- kách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákonů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - ochranná pásma VVTL a VTL plynovod ů 4 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ět- vích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - bezpe čnostní pásma VVTL plynovod ů 150 m (do DN 500) od povrchu potrubí, dle zá- kona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - bezpe čnostní pásma VTL plynovod ů 15 m/20 m/ 40 m (do DN 100/ nad DN 100 do DN 250/ nad DN 250 do DN 500) od vn ějšího líce potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ě- kterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - ochranná pásma STL plynovod ů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně některých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů - ochranná pásma podzemních telekomunika čních vedení 1,5 m od krajního vedení, dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zm ěně n ěkterých souvisejí- cích zákon ů - radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zm ě- ně n ěkterých souvisejících zákon ů.

28 5. KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ P ŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETN Ě VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 5.1 Koncepce rozvoje obce Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu dopl ňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Návrh se soust ředil p ředevším na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na vy- mezení nových ploch pro ob čanské vybavení a pro t ělovýchovu a sport. Sou částí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Při návrhu koncepce rozvoje řešeného území jsme vycházeli z následujících zásad : - jsou respektovány architektonické, urbanistické a p řírodní hodnoty řešeného území; - je vymezen dostate čný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu ; - v zájmu ochrany zem ědělské p ůdy je p řednostn ě uvažováno se zástavbou proluk ; - je navrženo odstran ění dopravn ě závadných míst na silniční síti a dopln ění sít ě komu- nikací pro navržené zastavitelné plochy a pro cyklistickou dopravu; - je navrženo vybudování kanalizace v obci a rozší ření sítí technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy. Nejv ětší rozsah navržených zastavitelných ploch představují v řešeném území plochy smíšené obytné SO, ur čené k polyfunk čnímu využití, p řevážn ě pro bydlení, p říp. i s hospo- dá řským zázemím, pro ob čanské vybavení, pro drobnou výrobu a výrobní služby, pro ve řejna prostranství a pro související dopravní a technickou infrastrukturu. Tyto zastavitelné plochy jsou navrženy vesm ěs v prolukách mezi stávající zástavbou, p říp. na ni bezprost ředn ě navazu- jí. Vymezení zastavitelných ploch smíšených obytných bylo vedeno p ředevším snahou o dopln ění stávající zástavby podél komunikací v místních částech Dobratice, Bukovice, Hranice, Podlesí a Šprochovice. Plochy ob čanského vybavení jsou navrženy dv ě – plocha ob čanského vybavení ve řejné infrastruktury OV (plocha č. Z 45) za školou, ur čená pro vybudování školního h řišt ě a plocha ob čanského vybavení komer čního typu OK za obecním ú řadem (plocha č. Z 50), ur čená pro blíže nespecifikovaná za řízení. Plochy t ělovýchovných a sportovních za řízení OS jsou navrženy pro rozší ření stávající- ho sportovního areálu západním sm ěrem (plocha č. Z 41), jižn ě Rybá řské bašty (plocha č. Z 54) pro vybudování h řišt ě a v lokalit ě Pod Lesy (plocha č. Z 105) pro vybudování teniso- vých kurt ů. Pro rozší ření hřbitova je navržena plocha č. Z 64, navazující na stávající h řbitov jižním sm ětem. Stávající plochy výrobní (plochy výroby zem ědělské VZ a plochy výroby a skladování VS) z ůstávají v podstat ě beze zm ěny. Pro rozvoj výroby a skladování VS se navrhuje plocha navazující severním sm ěrem na stávající areál (plocha č. Z 42) a dv ě p řestavbové plochy v rámci areálu zem ědělské výroby firmy TOZOS s.r.o. (plochy č. P1 a P2).

29 Plochy dopravy silni ční DS jsou navrženy t ři, a to pro vybudování parkovišt ě pro h řbi- tov (plocha č. Z 63), pro vybudování parkovišt ě u železni ční zastávky Dobratice, Pod Pra- šivou (plocha č. Z 30) a pro vybudování manipula ční plochy pro pot řeby obce západn ě ze- mědělského areálu (plocha č. Z 49). Nová plocha technické infrastruktury TI je navržena pro vybudování čistírny odpad- ních vod u toku Hol činy (plocha č. Z 112). Pro vybudování odpo čívky pro silni ční dopravu u silnice R48 včetn ě čerpací stanice po- honných hmot a odstavného parkovišt ě pro nákladní vozidla je navržena plocha dopravního koridoru DK – Odpo čívka Šprochovice (plocha č. Z 1/1). Pro zajišt ění dopravní obslužnosti navržených zastavitelných ploch jsou navrženy nové úseky místních komunikací , stávající trasy místních komunikací budou ší řkov ě homogeni- zovány dle pot řeby na jednotné kategorie pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace. Pro parkování osobních automobil ů u objekt ů ob čanské vybavenosti a sportoviš ť se navr- hují tři nové parkovací plochy – u h řbitova, u sportovního areálu a u železni ční zastávky Dobratice, Pod Prašivou. Pot řebné kapacity budou rovn ěž vybudovány v rámci p říslušných funk čních ploch. Pro bezkolizní pohyb chodc ů bude realizován chodník podél silnice III/04821. Pitná voda pro obyvatelstvo a ob čanské vybavení bude i nadále dodávána z centrálních zdroj ů Ostravského oblastního vodovodu (OOV), p řivad ěč e Vyšní Lhoty – Český T ěšín DN 600 ze zdroje Morávka p řes úpravnu vody Vyšní Lhoty. Odkanalizování obce je navrženo vybudováním tlakové kanalizace zakon čené na ČOV , umíst ěné v k. ú. Bukovice u Dobratic na pravém b řehu vodního toku Hol čina, který bude také sloužit jako recipient k odvedení vy čišt ěných vod z ČOV. Na tlakovou kanalizaci je navrženo napojit zhruba 80% stávající a navržené zástavby v lo- kalitách Bukovice, Hranice, Amerika a centrální část Dobratic. Pro lokality Podlesí a Za lesy a lokalitu Šprochovice severn ě od silnice I/48 se napojení na ve řejnou kanalizaci nenavrhuje, předpokládá se individuální čišt ění odpadních vod v domácích ČOV se zaúst ěním do vhod- ných recipient ů, p řípadn ě vybudování bezodtokých jímek (žump) s následným vyvážením odpadních vod na ČOV. Pot řebný příkon elektrické energie pro území obce Dobratice bude zajišt ěn z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 06, která pro zvýšení p řenosové kapacity bude výhledov ě rekon- struována na dvojpotah (mimo řešené území). Pot řebný transforma ční výkon pro byty, ob čanskou vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajišt ěn ze stávajících distribu čních trafostanic 22/0,4 kV, které budou dopln ěny 9 novými TR navrženými v lokalitách s novou výstavbou RD (TR N1 – 9). Zásobování navržené Odpo čívky Šprochovice (zastavitelné plochy č. Z1/1) elektrickou energií bude zajišt ěno výstavbou nové TR – N10 , napojené nadzemní p řípojkou 22 kV z vedení VN 06 – odbo čky pro TR 7285 Lesní Dv ůr, situované na k.ú. Dolní Tošano- vice.

Územní plán Dobratice není zpracován ve variantách .

30 5.2 Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrženého řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území a) Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany p řírody a neohrozí atrakti- vitu bydlení. Rozsah navržených zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu je vzhledem k přím ěstské poloze v sousedství Frýdku - Místku p řim ěř ený. Výrazné zvýšení dopravní zát ěže na silnice III/04821 procházející st ředem obce se nep řed- pokládá. Návrhem vybudování kanalizace zakon čené na ČOV jsou vytvo řeny podmínky pro zlepšení čistoty podzemních a povrchových vod. Navržené zastavitelné plochy využívají p ředevším proluk mezi stávající zástavbou nebo na ni t ěsn ě navazují, aby byly v co nejmenší mí ře ohroženy zájmy hospoda ření na zem ědělské půdě. b) Vliv na posílení slabých stránek řešeného území S ohledem na funkci obce ve struktu ře osídlení (širší antropogenní podmínky) a obecné podmínky jejího rozvoje je p ředpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hos- podá řských podmínek v rámci širšího regionu, ve vlastním řešeném území pak p řim ěř ené po- sílení obytné funkce obce, p ři minimalizaci dopad ů v oblasti životního prost ředí (zejména ne- gativních vliv ů na obytný potenciál území). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je p ředpokladem p řim ěř eného rozvoje obce, který by však nem ěl p řekro čit měř ítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce). Návrhem ploch pro vybudování sportovních areál ů a h řiš ť a návrhem vybudování lesopar- ku dojde ke zlepšení rekrea čních podmínek v obci. c) Vliv na využití silných stránek a p říležitostí řešeného území Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce. d) Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Veškeré hodnoty řešeného území (kulturní, p řírodní) jsou v maximální mí ře chrán ěny. Z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, je p ři realizaci nové výstavby nutno respektovat harmo- nické m ěř ítko a vztahy v krajin ě. Územní plán tuto ochranu zajiš ťuje stanovením maximální podlažnosti staveb RD a ob čanského vybavení – 2 NP + podkroví a max. koeficientu zastav ě- ní pozemku 0,40 pro RD, 0,50 pro stavby ob čanského vybavení. V lokalit ě Harenda, která je z hlediska ochrany krajinného rázu mimo řádn ě citlivá, se navrhuje pouze rozptýlená výstavba rodinných dom ů, která je v souladu s charakterem okolního území.

31 Ve Zm ěně č. 1 bylo provedeno zd ůvodn ění d ůsledk ů navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území dle Územn ě analytických podklad ů pro správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Frýdek – Místek s těmito záv ěry: V územn ě analytických podkladech pro správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Frý- dek – Místek (Ekotoxa s.r.o., prosinec 2010) jsou vyhodnoceny jednotlivé pilí ře udržitelného rozvoje území pro obec Dobratice takto: Enviromentální pilí ř – pozitivní hodnocení Ekonomický pilí ř – pozitivní hodnocení Sociodemografický pilí ř – pozitivní hodnocení. Všechny t ři pilí ře jsou tedy hodnoceny jako vyvážené. Návrh t ří nových zastavitelných ploch, který je obsahem Zm ěny č. 1, nebude mít na jejich hodnocení žádný vliv – jde o dv ě plochy ur čené pro obytnou výstavbu v prolukách mezi stávající zástavbou a o plochu ur čenou pro vybudování odpo čívky u rychlostní silnice R48, v četn ě čerpací stanice pohonných hmot a odstavného parkovišt ě pro nákladní vozidla; tato plocha je situována v poloze mimo stávající i navrženou obytnou zástavbu a pro ochranu proti hluku z pozemní dopravy dopln ěna ná- vrhem protihlukových opat ření vzhledem k nejbližší zástavb ě místní části Šprochovice.

5.3 P řehled zastavitelných a p řestavbových ploch V následujících tabulkách je uveden p řehled, stru čná charakteristika, koeficient zastav ění pozemku a vým ěra zastavitelných a p řestavbových ploch. a) Zastavitelné plochy Katastrální Název Charakteristika Koeficient Vým ěra území zastav ění v ha pozemku Z 1 Bukovice Bukovice – Sever SO – plochy smíšené 0,40 0,73 u Dobratic I. obytné Z 2 Bukovice Bukovice – Sever SO – plochy smíšené 0,40 0,75 u Dobratic II. obytné Z 3 Bukovice Bukovice – Sever SO – plochy smíšené 0,40 0,15 u Dobratic III. obytné Z 4 Bukovice Bukovice – Sever SO – plochy smíšené 0,40 0,64 u Dobratic IV. obytné Z 5 Bukovice Bukovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,26 u Dobratic U Kříže obytné Z 6 Bukovice Bukovice – St řed I. SO – plochy smíšené 0,40 0,38 u Dobratic obytné Z 7 Bukovice Bukovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,55 u Dobratic U Hol činy I. obytné Z 8 Bukovice Bukovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,16 u Dobratic U Hol činy II. obytné Z 9 Bukovice Bukovice – St řed SO – plochy smíšené 0,40 0,32 u Dobratic II. obytné Z 10 Bukovice Bukovice – St řed SO – plochy smíšené 0,40 0,19 u Dobratic III. obytné

32 Z 11 Bukovice Bukovice – St řed SO – plochy smíšené 0,40 2,59 u Dobratic IV. obytné Z 12 Bukovice Bukovice – Jih I. SO – plochy smíšené 0,40 0,80 u Dobratic obytné Z 13 Bukovice Bukovice – Jih II. SO – plochy smíšené 0,40 0,88 u Dobratic obytné Z 14 Bukovice Bukovice – Jih III. SO – plochy smíšené 0,40 1,97 u Dobratic obytné Z 15 Bukovice Bukovice – Jih IV. SO – plochy smíšené 0,40 0,64 u Dobratic obytné Z 16 Dobratice U Harendy I. SO – plochy smíšené 0,40 0,96 obytné Z 17 Bukovice U Harendy II. SO – plochy smíšené 0,40 3,07 u Dobratic obytné Z 18 Bukovice Amerika I. SO – plochy smíšené 0,40 0,33 u Dobratic obytné Z 19 Bukovice Amerika II. SO – plochy smíšené 0,40 1,50 u Dobratic obytné Z 20 Bukovice Amerika III. SO – plochy smíšené 0,40 0,29 u Dobratic obytné Z 21 Bukovice Amerika IV. SO – plochy smíšené 0,40 0,78 u Dobratic obytné Z 22 Bukovice Amerika V. SO – plochy smíšené 0,40 0,15 u Dobratic obytné Z 23 Bukovice U trati I. SO – plochy smíšené 0,40 1,49 u Dobratic obytné Z 24 Bukovice U trati II. SO – plochy smíšené 0,40 0,54 u Dobratic obytné Z 25 Bukovice Hranice – Západ I. SO – plochy smíšené 0,40 0,21 u Dobratic obytné Z 26 Bukovice Hranice – Západ II. SO – plochy smíšené 0,40 1,05 u Dobratic obytné Z 27 Bukovice Hranice – Západ SO – plochy smíšené 0,40 0,35 u Dobratic III. obytné Z 28 Bukovice Hranice – Západ SO – plochy smíšené 0,40 0,62 u Dobratic IV. obytné Z 29 Bukovice Hranice – Západ SO – plochy smíšené 0,40 0,33 u Dobratic V. obytné Z 30 Bukovice Parkovišt ě U trati DS – plocha dopravy 0,90 0,06 u Dobratic silni ční Z 31 Dobratice U trati III. SO – plochy smíšené 0,40 0,20 obytné Z 32 Dobratice U trati IV. SO – plochy smíšené 0,40 0,71 obytné Z 33 Dobratice Hranice – SO – plochy smíšené 0,40 0,23 Východ I. obytné Z 34 Dobratice Hranice – SO – plochy smíšené 0,40 0,14 Východ II. obytné Z 35 Dobratice Hranice – SO – plochy smíšené 0,40 0,29

33 Východ III. obytné Z 36 Dobratice Hranice – SO – plochy smíšené 0,40 0,87 Východ IV. obytné Z 37 Dobratice Hranice – SO – plochy smíšené 0,40 2,68 Východ V. obytné Z 38 Dobratice Hranice – SO – plochy smíšené 0,40 3,08 Východ VI. obytné Z 39 Dobratice Hranice – SO – plochy smíšené 0,40 0,86 Východ VII. obytné Z 40 Dobratice Dobratice - Sever SO – plochy smíšené 0,40 0,15 I. obytné Z 41 Dobratice Sportovní areál OS – plocha 0,70 0,88 tělovýchovných a sportovních za řízení Z 42 Dobratice Výrobní areál VS – plocha výroby 0,90 0,97 a skladování Z 43 Dobratice U Restaurace SO – plochy smíšené 0,40 0,56 Na Šenku I. obytné Z 44 Dobratice U Restaurace SO – plochy smíšené 0,40 0,57 Na Šenku II. obytné Z 45 Dobratice Areál ZŠ OV – plocha ob čanského 0,50 0,41 vybavení ve řejné infratruktury Z 46 Dobratice U Lu činy I. SO – plochy smíšené 0,40 0,71 obytné Z 47 Dobratice U Lu činy II. SO – plochy smíšené 0,40 0,25 obytné Z 48 Dobratice U Lu činy III. SO – plochy smíšené 0,40 0,67 obytné Z 49 Dobratice Za lesem I. DS – plocha dopravy 0,90 0,25 silni ční Z 50 Dobratice Za Obecním OK – plocha ob čanského 0,50 0,17 úřadem vybavení komer čního typu

Z 51 Dobratice Dobratice – Jih I. SO – plochy smíšené 0,40 0,19 obytné Z 52 Dobratice U Rybníka I. SO – plochy smíšené 0,40 0,31 obytné Z 53 Dobratice U Rybníka II. OS – plocha 0,70 0,22 tělovýchovných a sportovních za řízení Z 54 Dobratice U Rybníka III. SO – plochy smíšené 0,40 0,82 obytné Z 55 Dobratice U Rybníka IV. SO – plochy smíšené 0,40 1,31 obytné Z 56 Dobratice Za Lu činou SO – plochy smíšené 0,40 0,16

34 obytné Z 57 Dobratice Dobratice – Jih II. SO – plochy smíšené 0,40 0,52 obytné Z 58 Dobratice Dobratice – Jih III. SO – plochy smíšené 0,40 0,70 obytné Z 59 Dobratice Dobratice – Jih IV. SO – plochy smíšené 0,40 1,74 obytné Z 60 Dobratice U Harendy III. SO – plochy smíšené 0,40 0,90 obytné Z 61 Bukovice u Dobratice – Sever SO – plochy smíšené 0,40 0,19 Dobratic II. obytné Z 62 Dobratice U Kostela SO – plochy smíšené 0,40 0,41 obytné Z 63 Dobratice Parkovišt ě DS – plocha dopravy 0,90 0,04 U Kostela silni ční Z 64 Dobratice Hřbitov OH – plocha h řbitova 0,90 0,54 Z 65 Dobratice Dobratice – St řed SO – plochy smíšené 0,40 0,54 I. obytné Z 66 Dobratice Dobratice – St řed SO – plochy smíšené 0,40 1,92 II. obytné Z 67 Dobratice Dobratice – St řed SO – plochy smíšené 0,40 1,85 III. obytné Z 68 Dobratice Pod St řelnicí I. SO – plochy smíšené 0,40 0,43 obytné Z 69 Dobratice Pod St řelnicí II. SO – plochy smíšené 0,40 0,50 obytné Z 70 Dobratice U Vodojemu SO – plochy smíšené 0,40 0,11 obytné Z 71 Dobratice U Zboji čného I. SO – plochy smíšené 0,40 0,43 obytné Z 72 Dobratice U Zboji čného II. SO – plochy smíšené 0,40 0,27 obytné Z 73 Dobratice Dobratice – Jih V. SO – plochy smíšené 0,40 0,39 obytné Z 74 Dobratice Dobratice – Jih VI. SO – plochy smíšené 0,40 0,74 obytné Z 75 Dobratice Pod Prašivou I. SO – plochy smíšené 0,40 0,35 obytné Z 76 Dobratice Pod Prašivou II. SO – plochy smíšené 0,40 0,37 obytné Z 77 Dobratice Pod Prašivou III. SO – plochy smíšené 0,40 0,52 obytné Z 78 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,24 Za Tratí I. obytné Z 79 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,33 Za Tratí II. obytné Z 80 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,26 Za Tratí III. obytné Z 81 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,17

35 Za Tratí IV. obytné Z 82 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,46 Za Tratí V. obytné Z 83 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,28 Za Tratí VI. obytné Z 84 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,33 Za Tratí VII. obytné Z 85 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,52 Před Tratí I. obytné Z 86 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,37 Před Tratí II. obytné Z 87 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,07 Před Tratí III. obytné Z 88 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 1,50 Před Tratí IV. obytné Z 89 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 0,86 Před Tratí V. obytné Z 90 Dobratice Šprochovice – SO – plochy smíšené 0,40 1,66 Před Tratí VI. obytné Z 91 Dobratice U Zboji čného III. SO – plochy smíšené 0,40 1,36 obytné Z 92 Dobratice U Zboji čného IV. SO – plochy smíšené 0,40 0,95 obytné Z 93 Dobratice U Zboji čného V. SO – plochy smíšené 0,40 0,50 obytné Z 94 Dobratice Podlesí I. SO – plochy smíšené 0,40 0,11 obytné Z 95 Dobratice Podlesí II. SO – plochy smíšené 0,40 0,33 obytné Z 96 Dobratice Podlesí III. SO – plochy smíšené 0,40 0,09 obytné Z 97 Dobratice Podlesí IV. SO – plochy smíšené 0,40 0,21 obytné Z 98 Dobratice Podlesí V. SO – plochy smíšené 0,40 0,71 obytné Z 99 Dobratice Podlesí VI. SO – plochy smíšené 0,40 0,22 obytné Z 100 Dobratice Podlesí VII. SO – plochy smíšené 0,40 0,98 obytné Z 101 Dobratice Podlesí VIII. SO – plochy smíšené 0,40 1,33 obytné Z 102 Dobratice Podlesí IX. SO – plochy smíšené 0,40 0,44 obytné Z 103 Dobratice Podlesí X. SO – plochy smíšené 0,40 0,52 obytné Z 104 Dobratice Za Lesy I. SO – plochy smíšené 0,40 0,32 obytné Z 105 Dobratice Za Lesy II. OS – plocha 0,70 0,35 tělovýchovných

36 a sportovních za řízení Z 106 Dobratice Za Lesy III. SO – plochy smíšené 0,40 0,36 obytné Z 107 Dobratice Za Lesy IV. SO – plochy smíšené 0,40 1,64 obytné Z 108 Dobratice Za Lesy V. SO – plochy smíšené 0,40 0,35 obytné Z 109 Dobratice Za Lesy VI. SO – plochy smíšené 0,40 0,46 obytné Z 110 Dobratice Za Lesy VII. SO – plochy smíšené 0,40 0,24 obytné Z 111 Dobratice Hliníky SO – plochy smíšené 0,40 0,31 obytné Z 112 Bukovice ČOV TI – plocha technické 0,90 0,29 u Dobratic infrastruktury Z 1/1 Dobratice Odpo čívka DK – plochy není 1,15 Šprochovice dopravních koridor ů stanoven Z 1/2 Dobratice U Vodojemu II. SO – plochy smíšené 0,40 0,13 obytné Z 1/3 Bukovice Amerika VI. SO – plochy smíšené 0,40 0,71 u Dobratic obytné

b) Plochy p řestavby : Plocha Katastrální Název Charakteristika Koeficient Vým ěra č. území zastav ění v ha pozemku P 1 Dobratice Za Lesem II. VS – plocha výroby 0,90 0,21 a skladování P 2 Dobratice Za Lesem III. VS – plocha výroby 0,90 0,34 a skladování

Vysv ětlivky : Koeficient zastav ění pozemku – pom ěr mezi sou čtem vým ěr zastav ěných ploch naregulovaném pozemku k vým ěř e tohoto pozemku Regulovaný pozemek – stavební pozemek, tj. zastav ěné plochy a nádvo ří, ja- kož i eventuální p řiléhající další pozemky tvo řené pozemkovými parcelami, které s nimi provozn ě souvisejí, prostorov ě na n ěj navazují a jsou s ním užívá- ny jako jeden celek.

Koeficient zastav ění pozemku je stanoven takto : SO – plochy smíšené obytné 0,40 RN – plochy rekreace na plochách p řírodního charakteru 0,10 OV – plochy ob čanského vybavení ve řejné infrastruktury 0,50 OK – plochy ob čanského vybavení komer čního typu 0,50

37 OS – plochy t ělovýchovných a sportovních za řízení 0,70 OH – plochy h řbitov ů 0,90 DS – plochy dopravy silni ční 0,90 TI – plochy technické infrastruktury 0,90 VZ – plochy výroby zem ědělské 0,75 VS – plochy výroby a skladování 0,90

5.4 Návrh člen ění území na plochy s rozdílným zp ůsobem využití Celé řešené území je rozd ěleno na plochy s rozdílným zp ůsobem využití. Pro každý typ ploch s rozdílným zp ůsobem využití jsou územním plánem stanoveny : • podmínky pro využití ploch s ur čením : - hlavního využití - přípustného využití - nep řípustného využití • podmínky prostorového uspo řádání a ochrany krajinného rázu. Podmínky využití jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou sou částí textové části I.A. Vzhledem k charakteru a specifickým podmínkám řešeného území se stanovuje v ětší škála ploch než je uvedena v §§ 4-19 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Toto podrobn ější člen ění je v souladu s Metodickým pokynem Územní plán v podmínkách nového stavebního zákona – Modelový p říklad, zpracovaný pro MMR ČR v lednu 2007 (Ing. arch. Vlasta Polá čková, konzultace Ing. Tomáš Sklenář) a také s člen ěním funk čních ploch dle Datového modelu Moravskoslezského kraje. Vymezení níže uvedených ploch s rozdílným zp ůsobem využití v řešeném území má své opodstatn ění, nebo ť pro n ěkteré konkrétní funkce vymezuje konkrétní plochy – nap ř. plochy tělovýchovných a sportovních za řízení OS a plochy h řbitov ů OH jsou navrženy pouze pro to- to jediné využití, které nelze kombinovat s jinou funkcí, plochy výroby zem ědělské VZ jsou jediné plochy, na nichž se p řipouští živo čišná výroba apod.

V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným zp ůsobem využitím : plochy bydlení : - plochy smíšené obytné SO plochy rekreace: - plochy rekreace na plochách p řírodního charakteru RN plochy ob čanského vybavení : - plochy ob čanského vybavení ve řejné infrastruktury OV - plochy ob čanského vybavení komer čního typu OK

38 - plochy t ělovýchovných a sportovních za řízení OS - plochy h řbitov ů OH plochy ve řejných prostranství PV plochy dopravní infrastruktury : - plochy dopravy silni ční DS - plochy dopravy železni ční DZ - plochy dopravních koridor ů DK plochy technické infrastruktury TI plochy výrobní : - plochy výroby zem ědělské VZ - plochy výroby a skladování VS plochy zem ědělské NZ plochy lesní NL plochy rekrea čních les ů RN plochy vodní a vodohospodá řské VV plochy územního systému ekologické stability ÚSES

Charakteristika jednotlivých typ ů ploch Plochy smíšené obytné SO Zahrnují stávající i navrženou obytnou zástavbu v obci, tvo řenou jak p ůvodními used- lostmi s hospodá řským zázemím, tak nov ějšími rodinnými domy. Charakteristické je zde pro- línání funkcí – funkce obytná je dominantní, dopl ňuje ji funkce obslužná (ob čanské vybavení) a výrobní (drobná výroba, řemesla, hospodá řské zázemí). Na t ěchto plochách se krom ě obytné výstavby p řipouští také výstavba objekt ů rodinné rekreace, výstavba za řízení drobné a řemeslné výroby, která nesnižují kvalitu prost ředí a poho- du bydlení, výstavba za řízení ob čanského vybavení, výstavba t ělovýchovných a sportovních za řízení, výstavba parkoviš ť a manipula čních ploch, stavby komunikací, chodník ů a stezek pro p ěší, stavby garáží, stavby sítí za řízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích, apod.

Plochy rekreace na plochách p řírodního charakteru RN Zahrnují stávající plochy pro volno časové aktivity – areál St řelnice a areál Rybá řské bašty. Na t ěchto plochách se p řipoušt ějí v areálu St řelnice pouze stavby ú čelových komunikací, manipula čních a parkovacích ploch, stavby sítí a za řízení technické infrastruktury, stavby vod- ních nádrží a stavby na vodních tocích, v areálu Rybá řské bašty dále i drobné stavby pro ú če- ly kulturní a stravovací, stavby provozních a sociálních za řízení.

39 Plochy ob čanského vybavení ve řejné infrastruktury OV Zahrnují stávající pozemky staveb a za řízení ob čanského vybavení pro vzd ělávání a vý- chovu, kulturu, ve řejnou správu a ochranu obyvatelstva, a to v četn ě ploch ve řejných prostran- ství, ploch ve řejné zelen ě, komunikací, parkoviš ť, odstavných a manipula čních ploch, chod- ník ů apod.

Plochy ob čanského vybavení komer čního typu OK Zahrnují stávající pozemky staveb a za řízení ob čanského vybavení pro obchod a služby, pro ubytování, stravování a administrativu, apod., a to v četn ě ploch ve řejných prostranství, ploch ve řejné zelen ě, komunikací, parkoviš ť, odstavných a manipula čních ploch, chodník ů apod.

Plochy t ělovýchovných a sportovních za řízení OS Zahrnují stávající i navržené sportovní areály a plochy. P řipouští se zde výstavba za řízení tělovýchovných a sportovních v četn ě nezbytného provozního zázemí. Dále se p řipouští vý- stavba parkoviš ť a manipula čních ploch, komunikací, chodník ů a stezek pro p ěší, za řízení technické infrastruktury apod.

Plochy h řbitov ů OH Zahrnují plochu stávajícího h řbitova a plochu navrženou pro jeho rozší ření. P řipouští se zde výstavba za řízení souvisejících s provozem h řbitov ů, stavby církevní a kulturní, stavby sítí a za řízení technické infrastruktury, stavby manipula čních ploch, parkoviš ť, chodník ů a stezek pro p ěší.

Plochy ve řejných prostranství PV Zahrnují plochy místních komunikací, apod. P řipoušt ějí se zde drobné stavby pro ú čely kulturní, církevní a stravovací, prvky drobné architektury a mobiliá ře, p říst řešky pro hromad- nou dopravu, stavby sítí a za řízení technické infrastruktury apod.

Plochy dopravy silni ční DS Zahrnují stávající a navržené pozemky staveb dopravních za řízení (v ětší parkovišt ě, manipula ční plochy, apod.). Krom ě výstavby t ěchto za řízení se zde p řipouští budování komunika- cí, odstavných a manipula čních ploch, chodník ů a stezek pro p ěší, staveb a za řízení ve řejných prostranství, sítí a za řízení technické infrastruktury.

Plochy dopravy železni ční DZ Zahrnují plochy železni ční trati v četn ě násp ů, zá řez ů, op ěrných zdí apod. Na t ěchto plo- chách se p řipoušt ějí pouze stavby související s železni ční dopravou, stavby sítí a za řízení technické infrastruktury.

40 Plochy dopravních koridor ů DK Zahrnují plochy stávajících silni čních komunikací v četn ě násp ů, zá řez ů, op ěrných zdí, do- provodné zelen ě apod. a plochu navržené odpo čívky pro silni ční dopravu u silnice R48. V těchto plochách se p řipoušt ějí se pouze dopravní stavby a stavby slu čitelné s dopravní funkcí.

Plochy technické infrastruktury TI Zahrnují stávající i navržená plošná za řízení technické infrastruktury ( ČOV, vodojemy). Na t ěchto plochách se p řipoušt ějí také stavby parkoviš ť, manipula čních ploch, komunikací, chodník ů a stezek pro p ěší a stavby inženýrských sítí.

Plochy výroby zem ědělské VZ Zahrnují stávající a navržené zem ědělský výrobní areál. P řipouští se zde zem ědělské stavby, stavby pro lehký pr ůmysl, drobnou a řemeslnou výrobu, stavby pro skladování, stavby pro obchod, služby, ubytování a stravování, stavby sportovních a t ělovýchovných za řízení, stavby čerpacích stanic pohonných hmot, stavby autoservis ů a pneuservis ů, stavby sb ěrných dvor ů, dále pak stavby parkoviš ť a manipula čních ploch, komunikací, chodník ů, stezek pro pěší a garáží, stavby sítí a za řízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích.

Plochy výroby a skladování VS Zahrnují stávající a navržené areály výrobních a technických služeb, řemesel, sklad ů, sb ěr- ných dvor ů apod. P řipouští se zde také stavby pro velkoobchod, stavby pro obchod, služby, ubytování a stravování, stavby sportovních a t ělovýchovných za řízení, stavby čerpacích stanic pohonných hmot, stavby autobazar ů, autoservis ů, pneuservis ů a my ček, stavby sb ěren surovin, sb ěrných dvor ů a recykla čních linek, stavby parkoviš ť, manipula čních a odstavných ploch, komunikací, chodník ů a stezek pro p ěší, garáží, sítí a za řízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích apod.

Plochy zem ědělské NZ Zahrnují pozemky zem ědělského p ůdního fondu v četn ě drobných ploch náletové zelen ě na nelesní p ůdě, ploch ú čelových komunikací apod. Na t ěchto plochách se nep řipoušt ějí žádné nové stavby s výjimkou staveb liniových (komunikace, cyklostezky, inženýrské sít ě), staveb dopl ňkových za řízení pro zem ědělskou výro- bu (p říst řešky pro pastevní chov dobytka, napaje čky, stavby pro letní ustájení dobytka, stavby pro skladování sena a slámy, v čelín ů), staveb p říst řešk ů pro turisty, drobných sakrálních staveb, staveb vodních nádrží a staveb na vodních tocích, apod.

Plochy lesní NL Zahrnují pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa v četn ě pozemk ů a staveb lesního hospodá ř- ství a pozemky se vzrostlou zelení na nelesní p ůdě, s výjimkou ploch biocenter a biokoridor ů ÚSES. Na t ěchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajiš ťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodá řství, stavby za řízení, která jsou v zájmu

41 ochrany p řírody a krajiny, stavby p říst řešk ů pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby ú čelo- vých komunikací, stavby chodník ů a stezek pro p ěší, stavby cyklostezek, stavby vodních ná- drží a stavby na vodních tocích.

Plochy rekrea čních les ů RL Zahrnují plochy lesa severn ě sportovního areálu. Jsou ur čeny pro lesní hospodá řství se zvýšenou rekrea ční funkcí. P řipouští se zde pouze stavby sloužící lesnímu hospodá řství a myslivosti, stavby za řízení, která jsou v zájmu ochrany p řírody a krajiny, stavby p říst řešk ů, altán ů, proléza ček, apod., drobné sakrální stavby, stavby p ěších, cyklistických a ú čelových komunikací, stavby technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních to- cích.

Plochy vodní a vodohospodá řské VV Zahrnují stávající rybníky v jižní části Dobratic. P řipoušt ějí se zde pouze stavby vodních nádrží v četn ě souvisejících za řízení a stavby na vodních tocích.

Plochy územního systému ekologické stability ÚSES Zahrnují ekologickou kostru území – biokoridory a biocentra. P ředstavují t ěžišt ě zájmu ochrany p řírody a území a základní p ředpoklad jeho ekologické stability. Na t ěchto plochách se nep řipouští žádná výstavba, s výjimkou za řízení, která jsou v zájmu ochrany p řírody a krajiny, sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo ne řešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné st řety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami ÚSES je nutno minimalizovat.

42 6. NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNK ČNÍCH SLOŽEK 6.1 Bydlení V řešeném území p ředpokládáme do r. 2020 realizaci celkem cca 70 byt ů v rodinných domech, z toho 10 – 20 byt ů bez nárok ů na nové zastavitelné plochy vymezené v územním plá- nu formou p řístaveb a nástaveb stávajících objekt ů, p říp. výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu do zastav ěného území (viz kap. 4.3.2 Bydlení). Rozsah a kapacita navržených zastavitelných ploch v územním plánu by však m ěla být min. o 50% (lépe však o 100%) vyšší než je p řepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch p řevyšovala potencionální poptávku. Tím se vytvá ří p řevis nabídky, sloužící regulaci cen pozemk ů. Kapacita navržených zastavitelných ploch smíšených obytných SO je následující : dostavby proluk Bukovice cca 30 RD lokality Bukovice – Jih III., IV. cca 10 RD dostavby proluk Hranice cca 30 RD lokality Hranice – Východ V., VI., VII. cca 45 RD dostavby proluk Dobratice cca 35 RD lokality Dobratice – St řed I., II., III. cca 30 RD lokality U Zboji čného III., IV., V. cca 12 RD dostavby proluk Šprochovice cca 25 RD dostavby proluk U Harendy cca 30 RD dostavby proluk Amerika cca 15 RD dostavby proluk Podlesí cca 25 RD dostavby proluk Za Lesy cca 13 RD

Obec celkem cca 300 RD, tj. cca 340 byt ů

Celková kapacita navržených ploch pro bydlení je tedy cca 340 byt ů v rodinných domech (p ředpoklad 1,15 bytu/1 RD). Zm ěnou č. 1 byly vymezeny dv ě nové zastavitelné plochy smíšené obytné s kapacitou 2 RD ; na odhad celkové kapacity navržených ploch pro bydlení nemá Zm ěna č. 1 vliv.

6.2 Ob čanské vybavení Rozsah za řízení ob čanského vybavení v Dobraticích je pom ěrn ě malý, za širší škálou za ří- zení dojížd ějí obyvatelé do Frýdku - Místku. Převážná část za řízení ob čanské vybavenosti je soust řed ěna v centrální části Dobratic; je zde obecní ú řad, požární zbrojnice, základní škola, mate řská škola, knihovna, pošta, restaurace Obecník a Na Šenku, kostel sv. Filipa a Jakuba mladšího, farní ú řad, h řbitov a další drobné

43 provozovny obchodu a služeb. Na jihovýchodním okraji k. ú. Bukovice u Dobratic je restaurace Harenda. Podrobn ěji k jednotlivým skupinám za řízení ob čanského vybavení : a) Ob čanské vybavení ve řejné infrastruktury OV Za řízení školství V obci je základní škola pro 1. – 5. ro čník a mate řská škola s kapacitou 35 míst. Kapaci- ta školských za řízení je dosta čující, nová za řízení se nenavrhují. Pro rozší ření areálu školy je navržena plocha č. Z 45, ur čená pro výstavbu školního h řišt ě.

Za řízení zdravotnictví V obci nejsou žádná zdravotnická za řízení, dostate čná škála t ěchto za řízení je ve Frýdku – Místku. Nová za řízení se nenavrhují.

Za řízení sociální pé če V obci není žádné za řízení sociální pé če, nová za řízení se nenavrhují.

Za řízení kulturní V obci je knihovna, nová za řízení se nenavrhují.

Za řízení církevní V centrální části obce je kostel sv. Filipa a Jakuba mladšího a farní ú řad, nová za řízení se nenavrhují.

Za řízení obecní samosprávy, ve řejn ě prosp ěšné služby Obecní ú řad, hasi čská zbrojnice, pošta a h řbitov jsou situovány v centrální části obce; pro rozší ření h řbitova je navržena plocha č. Z 64. b) Za řízení t ělovýchovná a sportovní OS Západn ě centra obce je situován sportovní areál TJ Comfort Dobratice – fotbalové h řiš- tě. Pro rozší ření areálu je navržena plocha č. Z 41, navazující na stávající areál západním sm ěrem. Plocha pro vybudování malého h řišt ě je navržena jižn ě areálu Rybá řské bašty (plocha č. Z 53), plocha pro vybudování tenisových kurt ů v lokalit ě Za Lesy (plocha č. Z 105). c) Ob čanské vybavení komer čního typu OK Většina t ěchto za řízení je soust řed ěna v centrální části obce; jejich plochy jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných SO. Nová zastavitelná plocha pro za řízení ob čanského vybavení komer čního typu je navržena západn ě obecního ú řadu (plocha č. Z 50), dále tato za řízení mohou být realizována kdekoliv v rámci stávajících i navržených (zastavitelných) ploch smíšených obytných SO.

44 6.3 Výroba 6.3.1 Zem ědělská výroba a) Struktura zem ědělského p ůdního fondu vým ěra ha podíl na vým ěř e podíl na vým ěř e zem ěděl- v kat.území % ských pozemk ů % Dobratice vým ěra kat.území 533 100 - zem ědělské pozemky 426 80 100 orná p ůda 337 63 79 TTP 59 11 14 Bukovice u Dobratic vým ěra kat.území 171 100 - zem ědělské pozemky 149 87 100 orná p ůda 104 61 70 TTP 36 21 24

Území je charakterizováno mírn ě teplou až mírn ě chladnou oblastí, vláhov ě zajišt ěnou. Půdy jsou p řevážn ě pís čitohlinité až jílovitohlinité, st ředn ě t ěžké, ve spodin ě t ěžší. Z pedolo- gického hlediska v oblasti p řevládají hn ědozem ě luvické a hn ědozem ě luvické oglejené. Meliorace jsou zastoupeny v ětšími odvodn ěnými plochami z let 1973 až 1982. Odvodn ěno je v k. ú. Dobratice 80% v k. ú. Bukovice u Dobratic 90% zem ědělských pozemk ů. Řešené území je za řazeno do zem ědělské p řírodní oblasti pahorkatinné . Jde o zem ěděl- skou oblast pr ůměrn ě vhodnou pro b ěžnou zem ědělskou výrobu, s podstatným omezením ná- ro čnějších druh ů plodin. Terén je zvln ěný, mírn ě až st ředn ě svažitý s pr ůměrnou až zhorše- nou mechaniza ční p řístupností. Oblast je vhodná pro pastevní chov skotu a ovcí. Z hlediska zem ědělské výroby jde o zem ědělskou výrobní oblast B3 bramborá řsko - ovesnou , p řevažuje výrobní podtyp bramborá řsko - ovesný. Oblast je pr ůměrn ě vhodná pro běžnou zem ědělskou výrobu. b) Organizace zem ědělské výroby: V řešeném území hospoda ří spole čnost TOZOS, s.r.o. se sídlem v Horních Tošanovicích, která v obci obhospoda řuje v ětšinu zem ědělských pozemk ů - cca 420 ha. Spole čnost má v řešeném území dv ě výrobní st řediska:

St ředisko č. 1 V areálu je sklad obilí, p říst řešek na slámu, víceú čelová skladovací hala a dílna. Částe čně je areál pronajatý a využívaný pro nezem ědělskou výrobu - sklady, pila, dílny, prodejna stavebnin. Kravín s kapacitou 96 ks není využíván pro živo čišnou výrobu a ani výhledov ě se s ní podle informací pracovník ů TOZOS s.r.o. neuvažuje. Z tohoto d ůvodu nep ředpokládáme ne- gativní ovlivn ění okolí živo čišnou výrobou a celý areál je v územním plánu za řazen mezi funk ční plochy výroby a skladování VS.

45 St ředisko č. 2 V areálu je stáj pro výkrm skotu 250 ks, OMD (odchovna mladého dobytka) s kapacitou 400 ks a betonové hnojišt ě. Budova bývalého vep řína je ur čena k demolici. Plochy bývalého vep řína a severovýchodní část areálu jsou v územním plánu vymezeny jako plochy p řestavby P1 a P2 ur čené pro výrobu a skladování VS.

Převládající sm ěr v ětr ů je jihozápadní. Korekce dle četnosti v ětru se omezuje 30 % v kladném i záporném smyslu.

Relativní četnost sm ěru v ětr ů v % : S SV V JV J JZ Z SZ klid sou čet 16 10 5 5 13 34 8 8 1 100

1/8 calmu = 0,125 sm ěr podíl podíl + 1/8 x 8 + korekce aktuální větru calmu sm ěr S 16 16,125 129 + 29 + 29 J SV 10 10,125 81 - 19 - 19 JZ V 5 5,125 41 - 59 - 30 Z JV 5 5,125 41 - 59 - 30 SZ J 13 13,125 105 + 5 + 5 S JZ 34 34,125 273 + 173 + 30 SV Z 8 8,125 65 - 35 - 30 V SZ 8 8,125 65 - 35 - 30 JV

kategorie zví řat skute čný pr ůměrná po čet emisní emisní čís- po čet ks váha kg standardizova- konstanta lo ných ks výkrm skotu 650 350 520 0,005 1,75 korekce = 0 %

S SV V JV J JZ Z SZ K + 5 + 30 - 30 - 30 + 29 - 19 - 30 - 30 EK n 1,8375 2,275 1,225 1,225 2,2575 1,4175 1,225 1,225 rOP 176,8 199,7 140,3 140,3 198,8 152,5 140,3 140,3 rOP = 140 až 200 m. V ochranném pásmu se nenachází žádný objekt hygienické ochrany.

Vysv ětlivky : EK n = emisní číslo korigované rOP = polom ěr ochranného pásma

46 6.3.2 Lesní hospodá řství Lesnatost : katastrální území vým ěra katastrálního vým ěra lesních podíl na vým ěř e území ha pozemk ů ha katastru % Dobratice 533 53 10 Bukovice u Dobratic 171 10 6

Řešené území je za řazeno do lesní oblasti 39 - Podbeskydská pahorkatina. Je charakteri- zováno spíše zem ědělskou výrobou s lesními porosty, které se p řevážn ě nacházejí podél vodote čí - Šproch ůvky, Zboji čného potoka, Lu činy a Hol činy. Jediný v ětší lesní celek se nachází ve východní částí katastrálního území Dobratice v částí Podlesí s nadmo řskou výškou 400 m.n.m. Základním p ůdním typem je mezotrofní hn ědá lesní p ůda, hlinitopís čitá, št ěrkovitá, čerstv ě vlhká, kyprá se st ředním obsahem všech d ůležitých živin pro hlavní lesní d řeviny. Podloží je godulský pískovec. Druhová a v ěková skladba porost ů – jde o r ůznov ěké porosty. P řevládajícím druhem je smrkový porost, z ostatních d řevin jsou zastoupeny dub černý, jasan, buk, b říza, borovice a modřín. Kategorizace - veškeré lesní porosty jsou podle platného lesního hospodá řského plánu (LHP) za řazeny do kategorie do kategorie č. 10 lesy hospodá řské. Pro lesní hospodá řský celek Frýdek - Místek je zpracován LHP s platností od 1.1.2001 do 31.12.2010.

Na lesních pozemcích mají právo hospoda řit Lesy České republiky s.p., Lesní správa Frý- dek – Místek. V řešeném území nemá tato organizace žádné výrobní ani správní za řízení.

6.3.3 Výroba a výrobní služby Nejvýznamn ějším za řízením nezem ědělské výroby v obci je areál firmy Comfort Dobrati- ce, situovaný v souvislé zástavb ě u silnice III/04821. Firma provádí izola ční a zateplovací práce a má cca 20 zam ěstnanc ů. Dalšími provozy jsou : - Stavebniny Tesarczyk – v nájmu v areálu st řediska č. 1 spole čnosti TOZOS s.r.o. – cca 1- 2 zam ěstnanci - Pila Lubomír Kocich - v nájmu v areálu st řediska č. 1 spole čnosti TOZOS s.r.o – cca 1-2 zaměstnanci - Eliška Zrzavá – cukrá řská výroba – cca 5 zam ěstnanc ů - Autoopravna – v obytné zástavb ě – cca 2 zam ěstnanci. Areály stavebnin a pily jsou sou částí st řediska č. 1 spole čnosti TOZOS s.r.o.; areál je v územním plánu za řazen mezi plochy výroby a skladování VS. Provozovny cukrá řské výroby a autoservisu, p říp. dalších drobných za řízení jsou zahrnuty mezi plochy smíšené obytné SO. Část plochy st řediska č. 2 spole čnosti TOZOS s.r.o. je ur čena k přestavb ě (plochy č. P1 a P2) pro rozvoj výroby a skladování VS.

47 6.4 Rekreace, cestovní ruch Řešené území leží mimo oblasti cestovního ruchu; vzhledem ke své poloze v podh ůř í Beskyd však plní i rekrea ční funkci. Každodenní rekreaci obyvatel slouží areál volno časových aktivit St řelnice, areál Rybá ř- ské bašty a D ům zahrádká řů , sportovnímu vyžití obyvatel sportovní areál TJ Comfort Dobra- tice – fotbalové h řišt ě. V územním plánu je vymezena plocha pro rozší ření sportovního areálu západním sm ěrem (plocha č. Z 41), dále pak plocha pro vybudování malého h řišt ě jižn ě areálu Rybá řské bašty (plocha č. Z 53) a plocha pro vybudování tenisových kurt ů v lokalit ě Za Lesy (plocha č. Z 105). V řešeném území je cca 60 objekt ů tzv. druhého bydlení (rodinná rekreace, rekrea ční chaty, zahradní domky). Plochy rodinné rekreace i druhého bydlení jsou v územním plánu zahrnuty do ploch smíšených obytných. Nové zastavitelné plochy pro rekrea ční za řízení se nenavrhují, realizace staveb rodinné rekreace je možná na stávajících i navržených (zastavi- telných) plochách smíšených obytných SO. Řešeným územím prochází červen ě zna čená turistická trasa (č. 0619 dle K ČT) a dálková cyklotrasa č. 46 Smilovice – Raškovice. Nové turistické trasy ani cyklotrasy se nenavrhují.

6.5 Zele ň Nejvýznamn ějším druhem zelen ě v řešeném území jsou doprovodné porosty vodních tok ů, Lu činy, Hol činy, Zboji čného potoka a Šproch ůvky. Jediným v ětším lesním celkem je les ve východní části k. ú. Dobratice. V územním plánu je vyzna čen pouze jeden druh ploch systému sídelní zelen ě, a to plochy hřbitov ů OH. Tyto plochy zahrnují plochu stávajícího h řbitova a plochu navrženou pro jeho rozší ření. P řipouští se zde výstavba za řízení souvisejících s provozem h řbitov ů v četn ě sítí a za řízení technické infrastruktury, stavby manipula čních ploch, parkoviš ť, chodník ů a stezek pro p ěší. Plochy zelen ě na ve řejných prostranstvích (ve řejná zele ň) i plochy zelen ě soukromé (zahrady) jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných SO. Plochy zelen ě na ve řejných prostran- stvích se vyskytují p řed obecním ú řadem a u za řízení ob čanského vybavení.

Dále se v řešeném území vyskytují následující plochy, které jsou sou částí systému sídelní a krajinné zelen ě : a) plochy lesní NL b) plochy rekrea čních les ů RL c) plochy územního systému ekologické stability ÚSES. a) Plochy lesní zahrnují pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa v četn ě pozemk ů a staveb les- ního hospodá řství a pozemky se vzrostlou zelení na nelesní p ůdě, s výjimkou ploch biocenter a biokoridor ů ÚSES. Na t ěchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajiš ťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodá řství, stavby za řízení, která jsou v zájmu ochrany p řírody a krajiny, stavby p říst řešk ů pro turisty, stavby ú čelových komunikací, stavby chodník ů a stezek pro p ěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích.

48 b) Plochy rekrea čních les ů zahrnují pozemky lesa v centrální části obce, severn ě sportovní- ho areálu. Jsou ur čeny pro lesní hospodá řství se zvýšenou rekrea ční funkcí. P řipouští se zde pouze stavby sloužící lesnímu hospodá řství a myslivosti, stavby za řízení, která jsou v zájmu ochrany p řírody a krajiny, stavby p říst řešk ů, altán ů, proléza ček, apod., drobné sa- krální stavby, stavby p ěších, cyklistických a ú čelových komunikací, sítí technické infrastruktury, stavby malých vodních nádrží a stavby na vodních tocích. c) Plochy územního systému ekologické stability zahrnují ekologickou kostru území – biokoridory a biocentra. P ředstavují t ěžišt ě zájmu ochrany p řírody a území a základní p řed- poklad jeho ekologické stability. Na t ěchto plochách se nep řipouští žádná výstavba, s výjimkou za řízení, která jsou v zájmu ochrany p řírody a krajiny, sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo ne řešitelné nebo ekonomicky ne- reálné a staveb malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné st řety komu- nikací a sítí technické infrastruktury s plochami ÚSES je nutno minimalizovat.

49 7. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

7.1 Doprava 7.1.1 Silni ční komunikace a významn ější silni ční zařízení a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území Základní dopravní vazby řešeného území zajiš ťují rychlostní silnice R48 (B ělotín – Frý- dek – Místek – Český T ěšín) a silnice III/04821 (Vojkovice – Vyšní Lhoty).

Rychlostní silnice R48 (B ělotín – Frýdek – Místek – Český T ěšín) Rychlostní silnice R48 je vedena severním okrajem řešeného území. Jedná se o čty řpruho- vou sm ěrov ě rozd ělenou komunikaci republikového významu, po které je veden mezinárodní silni ční tah pod ozna čením E462. Dobratice jsou z tohoto rychlostního tahu obsluhovány z MÚK Dobrá a MÚK Horní Tošanovice. Vedení trasy rychlostní silnice R48 není návrhem řešení ÚP Dobratice dot čeno.

Silnice III/04821 (Vojkovice – Vyšní Lhoty) Silnice III/04821 je významnou dopravní komunika ční p říčkou řešeného území. Pro obec má páte řní charakter a z její trasy je obsluhována zna čná část zástavby. Z hlediska urbanistic- ko – dopravního lze její pr ůtah za řadit mezi sb ěrné komunikace funk ční skupiny B, ovšem s převážn ě obslužnou funkcí. Jinak silnice III/04821 zajiš ťuje vazby p ředevším na nad řazenou silni ční sí ť. Ší řkové uspo řádání komunikace odpovídá dvoupruhové sm ěrov ě nerozd ělené kategorii. Trasa silnice III/04821 je v řešeném území stabilizovaná.

Místní komunikace Sí ť místních komunikací v zastav ěném území zajiš ťuje obsluhu veškeré zástavby, která není p římo obsloužena ze silni čních pr ůtah ů. V Dobraticích jde p ředevším o jednopruhové úseky s nehomogenní ší řkou vozovky a r ůznou povrchovou úpravou. Dopravn ě významnými místními komunikacemi jsou komunikace vedené místními částmi Bukovice, Hranice, Podlesí, Šprochovice a lokalitou Harenda. Ostatní místní komunikace mají vesm ěs spojovací funkci. Všechny komunikace v řešeném území mimo pr ůtah silnice III/04821 mají obslužný charakter a lze je za řadit do funk ční skupiny C (místní komunikace III. t řídy). Řešení územního plánu navrhuje n ěkteré stávající nevyhovující úseky místních komunikací ší řkov ě homogenizovat na jednotné kategorie dle místní potřeby. V rámci územního plánu je rovn ěž koncep čně navrženo vybudování n ěkterých nových úsek ů tak, aby byl zajišt ěn p říjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu.

Účelové komunikace Účelové komunikace ve form ě polních a lesních cest slouží p ředevším ke zp řístupn ění polních, lesních event. soukromých pozemk ů a navazují na místní komunikace nebo p římo na silnici III/04821.

50 b) Dopravní prognóza intenzit silni čního ruchu V rámci celostátních profilových s čítání dopravních intenzit provád ěných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjiš ťováno dopravní zatížení silni ční sít ě za 24 hodin pr ůměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno s čítání pouze na rychlostní silnici R48 . Pro období, orienta čně stanovené do r. 2025, je stanovena prognóza zatížení podle růstových index ů, a to z výchozího zatížení v r. 2005. tab.: Výsledky s čítání dopravy na rychlostní silnici R48 v řešeném území T O M voz./24 Stávající těžká osobní a jednos- hod. orientač moto- dodáv. topá mot. sou čet ní Stan. č. Sil. č. Úsek Rok rová vozidla vozidla všech kategorie vozidla mot. vo- dle ČSN a p ří- zidel a 736101 věsy přív ěsů Fýdek – 2000 - - - - R22,5/10 7–1560 R/48 Místek - 2005 5242 8298 50 13590 0 Hnojník 2025 6186 12447 50 18683 c) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací Rychlostní silnice R48 (B ělotín – Frýdek – Místek – Český T ěšín) Trasa rychlostní silnice R48 je stabilizovaná. Zm ěnou č. 1 územního plánu je v místní části Šprochovice navržen sjezd na plochu odpo čívky navržené na severní stran ě rychlostní silnice R48, což je s ohledem na stávající mimoúrov ňovou k řižovatku Hnojník (vzdálenost cca 1400 m) a navrženou mimoúrov ňovou k řižovatku v Nošovicích (pr ůmyslová zóna Nošovice, vzdá- lenost cca 2400 m) pokládáno za vyhovující.

Silnice III/04821 (Vojkovice – Vyšní Lhoty) Na trase silnice III/04821 nejsou v rámci ÚP navrženy žádné úpravy.

Místní komunikace Sí ť místních komunikací v řešeném území je v rámci ÚP navrženo doplnit o n ěkteré nové úseky, event. stávající trasy ší řkov ě upravit. Z nov ě navržených zám ěrů je nutno se zmínit o obslužné komunikaci pro dopravní obsluhu nových zastavitelných ploch v centrální části obce jižn ě h řbitova (lokality Dobratice – St řed I., II., III.). Ostatní komunikace budou realizovány uvnit ř p říslušných zastavitelných ploch bez nutnosti jejich vymezování v grafické části. Dopravní obsluhu zastavitelných ploch navržených podél silnice III/04821 je nutno řešit tak, aby se minimalizoval po čet p řipojení na silni ční sí ť. Vybrané stávající jednopruhové místní komunikace je v rámci ÚP navrženo doplnit výhybnami, p řípadn ě je ší řkov ě homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umíst ění výhyben, o provedení úprav bude rozhodnuto dle místní pot řeby).

51 Z t ěchto zám ěrů je nutno se zmínit o: - přebudování komunikace vedené místní částí Bukovice z d ůvodu navrhovaného dalšího obestav ění obytnou zástavbou a pro zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch – navrženo je vybudování výhyben - přebudování komunikace vedené místní částí Hranice z d ůvodu navrhovaného dalšího obestav ění obytnou zástavbou a pro zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch – navrženo je vybudování výhyben - přebudování komunikace vedené místní částí Podlesí z d ůvodu navrhovaného dalšího obestav ění obytnou zástavbou a pro zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch – navrženo je vybudování výhyben - přebudování komunikace vedené místní částí Šprochovice z d ůvodu navrhovaného dalšího obestav ění obytnou zástavbou a pro zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch – navrženo je vybudování výhyben - přebudování komunikace vedené v lokalit ě U Harendy z d ůvodu navrhovaného dalšího obestav ění obytnou zástavbou, pro zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpe čnosti provozu cyklist ů – navrženo je vybudování výhyben - přebudování spojovací komunikace mezi centrem obce a místní částí Hranice z d ůvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch – navrženo je vybudování výhyben - přebudování dvou spojovacích komunikací mezi centrem obce a místní částí Hranice z důvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch – navrženo je vybudování výhyben - přebudování spojovací komunikace mezi místními částmi Hranice a Bukovice z d ůvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch – navrženo je vybudování výhyben - přebudování spojovací komunikace mezi centrem obce a místní částí Podlesí z d ůvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch – navrženo je vybudování výhyben. U nových i upravovaných úsek ů místních komunikací úsek ů bude ší řka zpevn ěné části vozovky stanovena dle ČSN 736110. V rámci ÚP je dále pro dvoupruhové komunikace navrženo respektovat prostor v ší řce min. 6 m od osy vozovky na ob ě strany, který bude zahrnovat hlavní a p řidružený dopravní prostor komunikace a p řilehlé ve řejné prostranství. V případ ě jednosm ěrného provozu lze uvažovat s ší řkou 5,25 m od osy vozovky, pro jednopruhové komunikace lze tento prostor snížit až na ší řku 4 m, event. 3,25 m od osy vozovky na ob ě strany v p řípad ě jednosm ěrného provozu. Tyto prostory je v rámci ÚP doporu čeno d ůsledn ě hájit pro p řípadné budoucí vedení chodník ů, ší řkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pás ů nebo pruh ů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových objekt ů navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací bude minimáln ě 10 m od osy komunikace. Ostatní úpravy jsou navrhovány p ředevším z d ůvodu zlepšení dopravní obsluhy a zajišt ění požadavk ů kladených na komunikace v rámci vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a norem ČSN pro požární bezpe čnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto d ůvodu je v rámci ÚP rovn ěž doporu čeno realizovat na uslepených komunikacích obratišt ě.

Účelové komunikace Územní plán nenavrhuje na síti ú čelových komunikací žádné úpravy.

52 d) Provoz chodc ů a cyklist ů V dopravní grafické p říloze nejsou komunikace pro chodce vymezeny. Dopln ění chodník ů bude řešeno v rámci prostor ů komunikací (dle ČSN 736110) dle pot řeby a dle p říslušných podmínek pro využívání jednotlivých dot čených ploch bez vymezení v grafické části. V zásad ě budou chodníky dopln ěny podél silnice III/04821. Podél místních komunikací mohou být chodníky dopln ěny dle místní pot řeby. Řešeným územím prochází červen ě zna čená turistická trasa, která je vedena z Českého Těšína (autobusové nádraží) jižním sm ěrem na Vyšní Lhoty (vrchol Prašivé). Její ozna čení dle K ČT je 0619 . Územní plán Dobratice nenavrhuje na této trase v řešeném území žádné úpravy. Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cyklo- turistiku je v Dobraticích vyzna čena jedna cyklistická trasa - dálková cyklotrasa č. 46 (Smi- lovice - Raškovice), která je vedena jižní částí řešeného území p ředevším po místních komu- nikacích. Územní plán Dobratice nenavrhuje na této trase v řešeném území žádné úpravy. e) Odstavování a parkování automobil ů, manipula ční plochy Odstavování a garážování osobních automobil ů obyvatel rodinných dom ů se předpokládá na vlastních pozemcích. Odstavování a garážování nákladních vozidel je realizováno p ředevším v jednotlivých výrobních areálech. Pro parkování osobních automobil ů jsou v Dobraticích vymezena parkovišt ě p ředevším u jednotlivých objekt ů ob čanského vybavení a výrobních areál ů o celkové kapacit ě cca 45 stání. V rámci ÚP je navržena výstavba celkem t ří nových parkovacích ploch na terénu, a to v lokalit ě u h řbitova – plocha č. Z 63 (p řibližn ě 14 míst), v rámci stávajícího sportovního areálu (cca 8 stání) a u železni ční zastávky Dobratice, Pod Prašivou v místní části Hranice (cca 14 stání). Další odstavné kapacity mohou být rovn ěž realizovány v rámci p říslušných zastav ě- ných a zastavitelných ploch bez p řesného vymezení v grafické části ÚP. Jedná se p ředevším o dostavby parkovacích ploch malého rozsahu ur čených pro místní pot řebu. Západn ě st řediska č. 2 spole čnosti TOZOS s.r.o. je navržena manipula ční plocha pro po- třeby obce (plocha č. Z 49). f) Ostatní obslužná silni ční za řízení Mezi obslužná za řízení lze za řadit autobusové zastávky (viz kap. 7.1.3 Hromadná doprava osob), čerpací stanice pohonných hmot, v č. autoservis ů, my ček apod., parkovišt ě (viz Odstavování a parkování osobních a nákladních automobil ů) a odpo čívky. Na území obce Dobratice se v sou časné dob ě mimo parkoviš ť a autobusových zastávek nenacházejí jiná obslužná silni ční za řízení. Zm ěnou č. 1 územního plánu je navržena plocha pro vybudování odpo čívky v četn ě čerpací stanice pohonných hmot a odstavného parkovišt ě pro nákladní vozidla u silnice R48 (plocha č. Z 1/1). D ůvodem pro návrh této plochy je skute čnost, že nejbližší stávající čerpací stanice na této stran ě silnice R 48 je až v Místku, což se jeví jako nedostate čné. Vzhledem k blízkosti obytné zástavby v místní části Šprochovice (cca 230 – 250 m) je provoz odpo čívky podmín ěn realizací protihlukových opat ření (protihlukových st ěn, event. val ů dopln ěných ochrannou zelení). 7.1.2 Železni ční doprava a významn ější železni ční za řízení

53 Řešeným územím je vedena regionální jednokolejná neelektrifikovaná železni ční tra ť ČD č. 322 ( Český T ěšín – Frýdek – Místek). Na území obce Dobratice není na její trase situována žádná železni ční stanice ani zastávka, železni ční zastávka Dobratice, Pod Prašivou se nachází na území sousedních Vojkovic. V rámci ÚP Dobratice je navržena elektrizace a celková optimalizace trati spojená s úpravou nechrán ěného železni čního p řejezdu v místní části Šprochovice. Ten je navrženo přebudovat na chrán ěný. Úpravou trati budou p ředevším dot čeny pozemky Správy železni ční dopravní cesty, státní organizace.

7.1.3 Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou p řím ěstskou autobusovou dopravou, kterou zajiš ťuje ČSAD Frýdek – Místek. V řešeném území se nachází celkem 5 autobusových zastávek (Dobratice, prodejna Lisníková, Dobratice, rest. Na Šenku, Dobratice, rozc. Komor- ní Lhotka, Dobratice, u pily a Dobratice, u podjezdu). Řešenému území slouží i zastávka Vy- šní Lhoty, rest. Harenda, která je situována za jižní hranicí obce, na k. ú. Vyšní Lhoty. Hromadné doprav ě osob po železnici slouží železni ční zastávka Dobratice, pod Prašivou na regionální trati č. 322, která je však situována mimo území obce, na k. ú. Vojkovice. V rámci ÚP Dobratice je navržena jedna nová autobusová zastávka, a to u obecního ú řadu mezi zastávkami „Dobratice, rest. Na Šenku“ a „Dobratice, prod. Lisníková“. V ÚP je dále p ři řešení problematiky hromadné dopravy osob doporu čeno hájit n ěkolik zásad: - zastávky na pr ůtahu silnice III/04821 d ůsledn ě opat řit zastávkovým pruhy; - autobusové zastávky opat řit p říst řešky pro cestující. V grafické části je pro orientaci znázorn ěna obalová k řivka dostupnosti na autobusové za- stávky (400 m).

7.1.4 Ostatní druhy doprav Za řízení vodní ani letecké dopravy se v řešeném území nenacházejí.

7.1.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací V grafické části jsou vyzna čena : silni ční ochranná pásma : - k ochran ě rychlostní silnice R48 slouží mimo souvisle zastavěné území silni ční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, které je vymezeno prostorem ohrani čeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 100 m od osy p řilehlého jízdního pásu anebo od osy v ětve jejich k řižovatek; v tomto ochranném pásmu nesmí být realizovány stavby pro bydlení - k ochran ě silnice III/04821 slouží mimo souvisle zastav ěné území silni ční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ění pozd ějších předpis ů, které je vymezeno prostorem ohrani čeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky

železni ční ochranná pásma:

54 - ochranné pásmo celostátní dráhy podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, tvo ří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejmén ě však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Na k řižovatkách je dále nutno respektovat rozhledová pole ur čená alespo ň minimální délkou rozhledu pro zastavení dle ČSN 73 6110. Zdrojem nadm ěrné hlu čnosti z pozemní dopravy je p ředevším rychlostní silnice R48 vedená však mimo zastav ěné území Dobratic. Pro ochranu území podél této komunikací byla již provedena protihluková opat ření (protihlukové zdi).

7.2 Vodní hospodá řství 7.2.1 Zásobování pitnou vodou a) Sou časný stav Zdrojem pitné vody pro obec Dobratice je Ostravský oblastní vodovod (OOV), přivad ěč Vyšní Lhoty – Český T ěšín DN 600. Vodovodní sí ť je rozd ělena na t ři tlaková pásma. Dolní tlakové pásmo (DTP) je ovládáno dv ěma vodojemy - Bukovice 1 o objemu 2 x 50 m 3 (403,20 – 401,00 m n. m.) a Dobratice 1 o objemu 50 m 3 (402,60 – 400,70 m n. m.). Vodojemy DTP jsou pln ěny z přivad ěč e OOV gravita čně. Oblast horního tlakového pásma (HTP) je ovládána výstupním tlakem AT stanice (čerpané množství 4 l/s, dopravní výška H = 70 m) u vodojemu Bukovice 2 (nachází se na k. ú. Vyšní Lhoty) o objemu 2x50 m 3 (462,00 – 459,80 m n. m.). Tlak vody ve vodovodní síti HTP je vyhovující, pouze malá část zástavby v lokalit ě Bukovice pod vodojemem Bukovice 1 má tlak vody vyšší než p řipouští ČSN. Vyšší tlakové pásmo ovládané výstupním tlakem AT stanice u vodojemu Bukovice 2 zásobuje pitnou vodou zástavbu lokality Amerika a místní část Hliníky, na terénu cca 423 – 468 m n. m. Tlakové pom ěry vody jsou vyhovující.

b) Výpo čet pot řeby vody Výpo čet pot řeby vody pro obyvatelstvo a technickou vybavenost je proveden podle Sm ěr- nice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpo čet pot řeby vody p ři navrhování vodovodních a kanaliza čních za řízení a posuzování vy- datnosti vodních zdroj ů. Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla je podle této sm ěr- nice uvažována specifická pot řeba vody pro byty p řipojené na ve řejný vodovod v četn ě byt ů se sprchovým koutem 90 l/os/den (tj. 150 l/os/den snížených o 40 %). Předpokládá se, že do roku 2020 bude na ve řejný vodovod napojeno 100 % obyvatel. Vý- po čet pot řeby vody pro 100 % napojených obyvatel je teoretický a vytvo ří ur čitou rezervu p ři dimenzování vodohospodá řských za řízení a objekt ů. Celkový p ředpokládaný po čet obyvatel obce k roku 2020 činí 1150. Pot řeba vody pro ob čanské vybavení pro danou velikost obce je dle uvedené sm ěrnice 30 l/os/den v četn ě pokrytí pot řeb drobných podnikatelských aktivit. Koeficient denní nerovno- měrnosti k d je ur čen dle velikosti obce, koeficient hodinové nerovnoměrnosti k h je roven 1,8. Výsledné hodnoty pot řeby pitné vody, rozhodující pro posouzení pot řeby pitné vody, jsou uvedeny v následující tabulce:

55 Celková pot řeba pitné vody pot řeba vody po čet pot řeba vody 3 -1 3 -1 3 -1 -1 4 pro: obyvatel Qp [m .d ] Qm [m .d ] ) Qm [l.s ] Qh [l.s ] ) BF ) 1 1150 103,5 144,9 1,68 3,0 OV ) 2 1150 34,5 48,3 0,55 0,99 Celkem - 138,00 193,2 2,23 3,99

)1 bytový fond – rodinné domy a byty pro 1150 obyvatel, specifická pot řeba vody 90 l/os/den; )2 ob čanské vybavení – specifická pot řeba vody 30 l/os/den; 3 ) Qm = Q p x k d ; kde k d = 1,5 4 ) Qh = Q m x k h ; kde k h = 1,8 Návrh rozší ření vodovodní sít ě vychází ze sou časného stavu zásobování pitnou vodou a re- spektuje koncepci stanovenou Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (KONEKO, spol. s r. o. Ostrava, VODING Hranice, spol. s r. o., kv ěten 2004). Pot řeba vody pro živo čišnou výrobu není do výpo čtu zahrnuta, jelikož jediný zem ědělský areál nacházející se na území Dobratic a pat řící spole čnosti TOZOS, s. r. o. využívá k napájení dobytka vlastního zdroje vody.

c) Návrh zdroj ů vody, posouzení tlakových pom ěrů, akumulace, návrh zásobovacích a hlavních rozvád ěcích řad ů Dle výpo čtu pot řeby vody pro obyvatelstvo a ob čanské vybavení bude k roku 2020 nárok 3 na zdroj vody Q m = 193,2 m /den, tj. 2,23 l/s. Toto množství bude i nadále dodáváno z centrálních zdroj ů Ostravského oblastního vodovodu (OOV), p řivad ěč e Vyšní Lhoty – Čes- ký T ěšín DN 600 ze zdroje Morávka p řes úpravnu vody Vyšní Lhoty. Dle ČSN 73 6650 se doporu čuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100 % maxi- mální denní pot řeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpe čnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty do plochy ≤ 120 m 2 (u vícepodlažních objekt ů se jednotlivá užitná podla- ží s čítají) stanoveno množství požární vody 4 l.s -1 a obsah nádrže požární vody 14 m 3. Minimální pot řebná akumulace vody pro obec Dobratice je 130 m 3 včetn ě požadované akumulace požární vody a je zajišt ěna p řes stávající vodojemy o celkovém objemu 150 m 3. Při posouzení tlakových pom ěrů vody v síti se vychází z ČSN 75 5401, která připouští nej- vyšší p řetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v od ůvodn ěných p řípadech 0,7 MPa a požaduje mini- mální hydrodynamický p řetlak v míst ě p řípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou nadzemních podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu nad dv ě nadzemní podlaží. S ohledem na výškové uspo řádá- ní stávající a navrhované zástavby (nadmo řská výška obce je 340 – 450 m) je celé území za- řazeno do dvou tlakových pásem ovládaných hladinami vodojem ů: - pro DTP VDJ Bukovice 1 (2 x 50 m 3, výšky hladin 403,2 – 401,0 m n. m.) a VDJ Dobratice 1 (50 m 3, výsky hladin 402,6 – 400,7 m n. m.) - pro HTP VDJ Bukovice 2 (2 x 50 m 3, výšky hladin 462,0 – 459,8 m n. m.). Ve výkrese č. 3. Vodní hospodá řství jsou vyzna čeny trasy navrhovaných vodovodních řa- dů v dimenzích DN 100 a DN 80, které jsou podle konkrétních možností zokruhovány. Pro zásobování navržené odpo čívky pro silni ční dopravu u silnice R48 pitnou vodou je navržen nový řad DN 80, napojený na stávající vodovodní řad DN 80, vedený místní částí Šprochovice.

56 Poloha nových vodovodních řad ů bude dále up řes ňována podrobn ější projektovou doku- mentací. Dimenze řad ů je nutno považovat za orienta ční a up řesnit je s ohledem na protipo- žární zabezpe čenost jednotlivých objekt ů. Hranice tlakových pásem mezi jednotlivými vodojemy není vyzna čena, rozhraní ur čuje provozovatel dle konkrétních pot řeb. Navrhované vodovodní řady budou vedeny v soub ěhu s ostatními inženýrskými sít ěmi v souladu s ČSN 73 6005 Prostorové uspo řádání sítí technického vybavení.

7.2.2 Odvád ění a čišt ění odpadních vod a) Sou časný stav V obci Dobratice není v sou časnosti vybudovaná soustavná sí ť ve řejné kanalizace, čišt ění odpadních vod je zajišt ěno v prostých septicích a žumpách. P řepady septik ů či jímek jsou za- úst ěny do povrchových p říkop ů a trativod ů, kterými jsou odvád ěny odpadní vody do vodote- čí. Část zástavby má vybudované bezodtoké jímky s následným odvážením obsahu na ČOV. V centrální části obce se nachází úsek deš ťové kanalizace v délce cca 500 m, který je veden částe čně pod rodinnými domy a je zaúst ěn do Zboji čného potoka. Ostatní deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů a propustk ů do recipient ů. Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje doporu čuje ve výhledu do roku 2015, vzhledem k velikosti zdroje zne čišt ění a výši investi čních náklad ů, ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím zp ůsobem. Naproti tomu se obec snaží o vybudování ve řejné kanaliza ční sít ě s vlastní čistírnou odpadních vod. Z původních zám ěrů řešení odkanalizování obce kombinací gravita ční a tlakové kanalizace s čišt ěním odpadních vod na klasické mecha- nicko – biologické čistírn ě odpadních vod sešlo, stejn ě jako sešlo ze zám ěru vybudování spole čné ČOV pro Dobratice a Vojkovice v severní části k. ú. Dobratice, který je obsažen v ÚPN VÚC Beskydy jako ve řejn ě prosp ěšná stavba č. 42. V sou časné dob ě je zám ěrem obce vybu- dování tlakové kanalizace s čišt ěním odpadních vod na ČOV, umíst ěné na k. ú. Bukovice u Dobratic. Zpracovaná Studie na provedení tlakové kanalizace pro obec Dobratice (Neptun Presskan, spol. s r.o., srpen 2006) řeší odkanalizování obce výhradn ě vybudováním tlakové kanalizace a nebere v úvahu žádný z podklad ů, které byly doposud zpracovány (schválený ÚP a jeho zm ěny, P ředb ěžná koncepce likvidace odpadních vod sdružení obcí v povodí Morávky, apod.). b) Návrh V grafické části územního plánu je zakreslen návrh trasování kanaliza čních stok vycháze- jící částe čně z požadavk ů obce, částe čně z informací zpracovatele výše uvedené studie a čás- te čně z doporu čení zpracovatele územního plánu. Na tlakovou kanalizaci v Dobraticích je navrženo napojit zhruba 80% zástavby v četn ě na- vržených zastavitelných ploch. Trasy navržených stok jsou vyzna čeny ve výkrese č. 3. Vodní hospodá řství. Úprava tras kanalizace v četn ě dopln ění dimenzí potrubí bude možná po detail- ním zam ěř ení terénu a p ři zpracování dalšího stupn ě projektové dokumentace. Na ve řejnou kanalizaci bude možno napojit lokality Bukovice, Hranice, Amerika a zástavbu centrální části Dobratic. ČOV bude umíst ěna v k. ú. Bukovice u Dobratic na pravém b řehu vodního toku Hol čina, který bude také sloužit jako recipient k odvedení vy čišt ěných vod z ČOV. Na ČOV bude p ři- tékat zhruba 154 m 3 odpadních vod denn ě se zne čišt ěním odpovídajícím zhruba 800 EO.

57 Z důvod ů finan ční nákladnosti je navrženo lokality Podlesí a Za lesy, nacházející se ve vý- chodní části obce a lokalitu Šprochovice severn ě od silnice R48 (v četn ě navržené odpo čívky u silnice R48) na ve řejnou kanalizaci nenapojit. Namísto toho je navrženo individuální čišt ění odpadních vod v domácích ČOV se zaúst ěním do vhodných recipient ů, p řípadn ě vybudování bezodtokých jímek (žump) s následným vyvážením odpadních vod na ČOV. Napojení t ěchto lokalit na ve řejnou kanalizaci by bylo finan čně velice nákladné. Odpadní vody ze zem ědělské živo čišné výroby je možno likvidovat rozvozem na vhodné zem ědělské pozemky, odpadní vody ze sociálních za řízení zem ědělského areálu je navrženo napojit na navrženou kanalizaci. Deš ťová kanalizace není v obci navržena, srážkovým vodám je nutno umožnit vsak do te- rénu, jejich p řebytky je navrženo odvád ět povrchov ě pomocí zatravn ěných p říkop ů do vodote čí. Část stávající deš ťové kanalizace v centru obce je navrženo p řeložit do soub ěhu s navrhovanou místní komunikací.

7.2.3 Vodní plochy a toky a) Sou časný stav Západní část část obce náleží do hydrologického povodí s číslem 2-03-01-063 P řivad ěč e Morávka – Žermanice s přítokem Hol činou, východní část do povodí Lu činy č. 2-03-01-062 s přítoky Zboji čný potok a Šproch ůvka. Žermanický p řivad ěč a Lu čina jsou významnými vodními toky ve správ ě Povodí Odry, s. p., ostatní drobné vodní toky se nacházejí ve správ ě Zem ědělské vodohospodá řské správy. V Dobraticích mají toky vesm ěs p řírodní charakter a nezp ůsobují zásadní problémy. B řehy Lu činy se místy sesouvají a je nutná jejich úprava (zpevn ění). Řeka Lu čina má stanoveno v říčním km 28,900 – 37,000 záplavové území v četn ě vymeze- ní aktivní zóny. Záplavové území stanovil Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodnu- tím č. j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/001 ze dne 25. 5. 2005. Lu čina protéká územím obce zhruba v ř. km 36,000 – 33,000. Dle na řízení vlády č. 71/2001 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci p ůvodních druh ů ryb a dalších vodních živo čich ů a o zjiš ťování hodnocení stavu jakosti t ěchto vod, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, jsou vodní toky v řešeném území za řazeny mezi lososové vody. b) Návrh Urbanistické zám ěry územního plánu nevyvolávají žádné požadavky na sm ěrové úpravy vodních tok ů. Úpravy vodních tok ů se budou týkat oprav stávajících stabiliza čních a ochranných prvk ů a usnadn ění pr ůto čnosti odstran ěním p řekážek z tok ů. Nejsou navrhovány zm ěny tras tok ů ani jejich zatrub ňování, je pouze navrženo zpevn ění b řeh ů řeky Lu činy v místech p řed soutokem se Zboji čným potokem, a to s použitím p řírodních materiál ů tak, aby byl zachován p řirozený vzhled koryta.

7.3 Energetika 7.3.1 Zásobování elektrickou energií

58 a) Sou časný stav Nad řazená soustava VVN - vedení nad řazené soustavy 110 - 400 kV územím obce Dobratice neprocházejí. Distribu ční soustava VN - obec Dobratice je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbo čkou 3x70 AlFe z hlavní linky VN 06 propojující TS 400/110/22 kV Nošovice a TS 110/22 kV Ropice. Trasa hlavní linky vede mimo území Dobratic a je provedena vodi či 3x70 AlFe na betonových podp ěrných bodech. Na uvedenou odbo čku z VN 06 je v Dobraticích vzdušnými p řípojkami napojeno 9 distribu čních trafostanic - TR 22/0,4 kV s celkovým výkonem 1 380 kVA, který je dodáván do rozvodné sít ě NN. Technický stav za řízení VN je vyhovující.

Přehled distribu čních trafostanic je uveden v následující tabulce . Výkon Číslo ČEZ Název umíst ění Typ TR (kVA) TR 7261 Dobratice – Nad tratí PTS 160 TR 7273 Dobratice – Za kostelem PTS 160 TR 7274 Dobratice – Obecní ú řad B-4sl. 160 TR 7275 Dobratice – Podlesí PTS 100 TR 7276 Dobratice – Sobek PTS 160 TR 7278 Dobratice – U Harendy PTS 160 TR 7279 Dobratice – Bukovice PTS 160 TR 7280 Dobratice – U p řivad ěč e EX 1 160 TR 7847 Dobratice – U modlitebny PTS 160

Rozvodná sí ť NN - rozvodná sí ť NN v Dobraticích je venkovního provedení, v p řeváž- né části po rekonstrukci na betonových sloupech s vodiči 4x70 AlFe v hlavních trasách. Technický stav p řevážné části rozvodné sít ě NN je dobrý. V sou časné dob ě je z rozvodné sít ě NN zásobováno el.energií 360 byt ů, v četn ě objekt ů druhého bydlení, vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána p ře- devším pro osv ětlení, pohon drobných spot řebi čů a částe čně pro va ření a vytáp ění.

b) Bilance p říkonu a transforma čního výkonu Z energetického hlediska se pro období do r. 2020 uvažuje se smíšeným stupn ěm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce se bilan čně uvažuje s elektrickým vytá- pěním pro cca 10 % byt ů v RD, tj. pro 40 byt ů a část objekt ů druhého bydlení. U ostatních byt ů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatiza č- ních jednotek, uvažuje se stupn ěm elektrizace B.

Rozd ělení byt ů podle stupn ě elektrizace bude k r. 2020 v řešeném území následující: 40 byt ů - stupe ň elektrizace C (va ření el.en.+ smíšené vytáp ění el.energií p římotopné a akumula ční)

370 byt ů - stupe ň elektrizace B (va ření plynem + el. energií)

Podílové maximum byt ů (B max ) je odvozeno z m ěrného p říkonu bytové jednotky stano- veného k r. 2020. Podle ČSN 33 2130 je m ěrný p říkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2.4 kVA/byt pro stupe ň elektrizace B, pro pln ě elektrifikované byty (va ření el. energií, v četn ě smíšeného elektrického vytáp ění) se uvažuje s měrným p říkonem 10 kVA/byt (stupe ň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná rekreace) se uvažuje s příkonem 0,8 kVA/objekt, pro cca 20 t ěchto objekt ů je uvažováno s elektrickým vytáp ěním s příkonem 5 kVA/objekt. Vypo čtené podílové maximum byt ů - Bmax je k r. 2020 následující:

Bmax = 370 x 2.4 + 40 x 10 + 90 x 0,8 + 20 x 5 = 1 460 kVA

Podílové maximum vybavenosti (V max ) je stanoveno z m ěrného ukazatele - 0,6 kVA/byt (v četn ě druhého bydlení), pro drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s p říkonem 150 kVA. Vypo čtené podílové maximum vybavenosti je k r. 2020 následující:

Vmax = 520 x 0,6 + 150 = 462 kVA.

Podílové maximum byt ů a vybavenosti ur čuje pot řebný p říkon bytov ě - komunální sféry, včetn ě drobných podnikatelských aktivit pro období do r. 2020. P ři výpo čtu transforma čního výkonu (P TR VN/NN ) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátor ů a za- jišt ění stability provozu p ři krytí odb ěrových maxim.

PTR = (B max + V max ) x 1.2 = 2 306 kVA

Podle bilance p říkonu elektrické energie a transforma čního výkonu je nutno pro obec Dobratice k r. 2020 zajistit cca 2 300 kVA transforma čního výkonu. P řír ůstek transforma ční- ho výkonu pro novou výstavbu byt ů, vybavenosti a podnikatelských aktivit a pro p ředpoklá- daný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne v tomto období cca 900 kVA proti sou časnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30% nižší než pot řebný transforma ční výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytov ě - komunální sféru a podnikatelské aktivity do- sahovat výše 1,6 MW.

c) Návrh řešení Nad řazená soustava VVN – v územním plánu se s výstavbou vedení nad řazené soustavy 110 – 400 kV na území obce Dobratice neuvažuje.

60 Distribu ční soustava VN - pot řebný p říkon pro území obce Dobratice bude zajišt ěn z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 06, která pro zvýšení p řenosové kapacity bude výhledo- vě rekonstruována na dvojpotah (mimo řešené území). Pot řebný transforma ční výkon pro byty, ob čanskou vybavenost, objekty druhého byd- lení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajišt ěn ze stávajících distribu čních trafostanic 22/0,4 kV, které budou dopln ěny 9 novými TR navrženými v lokalitách s novou vý- stavbou RD (TR N1 – 9). Pro zásobování navržené odpo čívky u silnice R48 elektrickou ener- gií je navržena výstavba TR – N10, napojené nadzemní p řípojkou 22 kV z vedení VN 06 – odbo čky pro TR 7285 Lesní Dv ůr, situované na k.ú. Dolní Tošanovice. Nové trafostanice se navrhují jako venkovní, typu BTS nebo EX, s možností umíst ění transformátoru do 250 kVA, napojené vzdušnou p řípojkou VN (3x42/7) s vloženým úseko- vým spína čem. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení VN - 22 kV lze p ři výstavb ě nových venkovních p řípojek a p řeložek VN v od ůvodn ěných p řípadech použít záv ěsných kabel ů, p říp. izolovaných vodi čů 22 kV typu ADX, PAS apod. Ochranné pásmo t ěchto vedení je 1 m, p říp. 2 m po obou stranách krajního kabelu. Záv ěsné kabely VN je možno vést s vedením NN na spole čných podp ěrných bodech.

Rozvodná sí ť NN – vzhledem k možné variabilit ě řešení sít ě NN stanovuje návrh ÚP pouze zásady pro její návrh bez grafické dokumentace. Při výstavb ě nových RD v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu se navrhuje rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto p řípad ě bude kabelová sí ť provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že se před za čátkem výstavby RD provede v kone čné podob ě výstavba komunikace v četn ě chodní- ků, vjezd ů na p říslušné parcely a prostup ů pod komunikacemi pro p řípojky na opa čné stran ě komunikace. Následn ě se uloží kabelové vedení, sou časn ě s elektrom ěrovými rozvad ěč i, které budou umíst ěny v hranici parcely. V případ ě, že v předstihu výstavby RD nebude komunikace realizována, lze napojení RD řešit z provizorní venkovní sít ě NN, která po provedení terén- ních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V p řípad ě výstavby jednotlivých RD je požada- vek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvk ů bude použito sk říní typu SIL, resp. SR. Výhledov ě je možno lokální nedostatek p říkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.

d) Vliv na životní prost ředí Pro eliminaci vlivu energetických za řízení na životní prost ředí (hluk TR, elektromagnetic- ké pole vedení), k zajišt ění jejich spolehlivého provozu, k ochran ě života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo (OP) nadzemního vedení VN - 22 kV a distribu č- ních trafostanic ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Ochranné pásmo nadzemního vedení 22 kV je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ěř ené kolmo na vedení na ob ě jeho strany: u nap ětí nad 1 kV do 35 kV v četn ě

61 pro vodi če bez izolace 7 m (10 m) pro vodi če s izolací základní 2 m pro záv ěsná kabelová vedení 1 m

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorov- né vzdálenosti: u stožárových TR s převodem nap ětí z 1 - 52 kV 7 m od za řízení u zd ěných TR s převodem nap ětí z 1 - 52 kV 2 m od za řízení u vestav ěných TR s převodem nap ětí z 1 - 52 kV 1 m od obestav ění

Poznámka: Údaj v závorce platí pro za řízení postavená p řed 1. 1. 1995. Při provád ění jakékoliv stavební činnosti v četn ě zemních prací v těchto pásmech je nutno si vyžádat p ředchozí souhlas provozovatele tohoto energetického za řízení, tj. ČEZ Distribuce a.s., st ředisko ve Frýdku – Místku.

7.3.2 Zásobování plynem a) Sou časný stav VVTL,VTL plynovody a RS – severním okrajem území obce Dobratice prochází velmi vysokotlaký plynovod (VVTL) DN 500, PN 63 P říbor (Libhoš ť) – Třanovice, podzemní zá- sobník plynu (631 6106). Jižním okrajem správního území obce Dobratice prochází vysokotlaký plynovod (VTL) DN 150/100, PN 40 (622 076) Nošovice – Komorní Lhotka. Na soustavu zemního plynu je obec Dobratice napojena krátkou odbo čkou z plynovodu DN 100, PN 40 Nošovice – Komorní Lhotka p řes regula ční stanici (RS) VTL/STL s výko- nem 1 200 m 3h-1 (62 161), která je situována na k.ú. Vyšní Lhoty. Místní plynovodní sí ť - místní plynovodní sí ť je vybudována jako st ředotlaká, z materiá- lu lPE v profilech D 63 - 110. Tato sí ť je spole čná pro obce Dobratice, Vojkovice a částe čně Horní Domaslavice, plyn do sít ě byl vpušt ěn v listopadu 1996. Z místní sít ě je v Dobraticích napojeno cca 260 odb ěratel ů v kategorii obyvatelstvo a maloodb ěr.

b) Bilance pot řeby zemního plynu Bilance pot řeby plynu je sestavena podle jednotlivých odb ěratelských skupin - obyvatelstvo a ostatní odb ěr. Obyvatelstvo - ro ční a maximální hodinová pot řeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických pot řeb podle sm ěrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava. P ředpokládá se, že koncem návrhového období bude plynofikováno cca 85% byt ů, tj. cca 305 byt ů v RD a BD, spolu s cca 40 objekty druhého bydlení. Bilan čně se uvažuje s využitím plynu pro va ření, p řípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných objekt ů. Ostatní odb ěr - v této kategorii jsou zahrnuty pot řeby pro otop stávajících objekt ů vybavenosti a podnikatelských aktivit za řazených do kategorie maloodb ěr p říp. st řední odb ěr. Tyto odb ěry jsou p řevzaty z dříve zpracovaného generelu. Pro blíže nespecifikované odb ěry se uvažuje s rezervou 50 m 3 h-1, resp. 100 000 tis.m 3 rok -1.

62 Bilance pot řeby zemního plynu k r. 2020 je uvedena v následující tabulce:

Měrná pot řeba plynu Ro ční pot řeba plynu Druh odb ěru [m3 h-1 ] [m 3 rok -1] [m 3 h-1] [tis. m 3rok -1] Dobratice Byty Otop + TUV + va ření – 305 by- 1,50 3 000 458 915 tů Druhé bydlení 40 objekt ů 0,50 1 000 20 40 Ostatní odb ěr 30 % odb ěru byt ů 140 280 Rezerva 80 160 Odb ěr z místní sít ě Celkem 698 1 395

Z celkové bilance pot řeby plynu vyplývá, že k r. 2020 je pro obec Dobratice nutno z míst- ní sít ě zajistit cca 1,4 mil.m 3 zemního plynu, zimní hodinové maximum dosáhne cca 700 m3h-1.

c) Návrh řešení VVTL, VTL plynovody a RS – s výstavbou t ěchto plynárenských za řízení na území obce se b ěhem návrhového období neuvažuje. Místní plynovodní sí ť - místní plynovodní sí ť je provedena jako st ředotlaká v tlakové úrovni do 0,3 MPa. St ředotlaký rozvod plynu je p ři menších profilech velmi pružný a dovo- luje p ři zachování navržených dimenzí provád ět zna čné zm ěny v jeho kapacitním vytížení. Převážná část navrhované zástavby se nachází v ekonomickém dosahu stávající plynovodní sít ě. Pro tuto novou zástavbu se navrhuje rozší ření st ředotlaké plynovodní sít ě novými plynovody z trubek lPE t ěžká řada v profilech D 50 - 63, které navazují na stávající plynovodní sí ť. Navržené rozší ření st ředotlaké plynovodní sít ě je z řejmé z grafické části dokumentace. Nové uli ční plynovody budou realizovány oprávn ěnou organizací v souladu s ČSN 38 6413 a budou pokládány zásadn ě na ve řejných neoplocených pozemcích, zejména do t ělesa komunikací mimo vozovku, do chodník ů, zelených pás ů a p řidružených prostor ů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a ozna čením žlutou vý- stražnou folií s minimálním krytím 1 m. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporu čuje sdružovat do spole čné trasy v ší řce 120-150 cm od hranice oplocení. Jednotliví odb ěratelé plynu v RD budou napojeni st ředotlakými p řípojkami ukon čenými plynovými uzáv ěry. Spolu s hlavním uzáv ěrem bude v jedné sk říni umíst ěn domovní regulá- tor, na který se napojí nízkotlaká p řípojka k odb ěrateli.

d) Vliv na životní prost ředí Plynárenská za řízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prost ředí zásadn ě neo- vlivní. K zajišt ění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírn ění ú čink ů havárií plyno- vých za řízení a k ochran ě života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpe čnostní pásmo (BP) a ochranné pásmo (OP) VVTL a VTL plynovod ů a RS, dále pak ochranné pás- mo STL plynovodu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších předpis ů (energetický zákon). Ochranným a bezpe čnostní pásmem se pro ú čely tohoto záko- na rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu, u RS pak od p ůdorysu na všechny strany:

BP OP pro VVTL do DN 500 150 m 4 m VTL do DN 250 20 m 4 m STL plynovody - 1 m pro regula ční stanice VTL 10 m 4 m

Při provád ění jakékoliv stavební činnosti v četn ě zemních prací v těchto pásmech je nutno si vyžádat p ředchozí souhlas provozovatele t ěchto energetických za řízení - Transgas a.s. Pra- ha (VVTL plynovod), resp. RWE - Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava (VTL a STL plynovody).

7.3.3 Zásobování teplem a) Sou časný stav Obec Dobratice leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot, na o o rozhraní míst s oblastní výpo čtovou teplotou t ex = - 15 C a - 18 C. Po čet dn ů s pr ůměrnou teplotou nižší než 12 oC dosahuje b ěhem roku 235, pr ůměrná teplota v topném období je 3,2 oC. P řevážná část obytného území se rozkládá v pr ůměrné nadmo řské výšce 345 m. Zvláště velké a velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW nejsou v území provozovány. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný zp ůsob vytáp ění s individuál- ním vytáp ěním rodinných dom ů a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti. Významn ějšími tepelnými zdroji v území jsou kotelny ZŠ, Obecního ú řadu, MŠ, By- tového družstva (6 b.j.), Pošty, prodejních a restaura čních za řízení. Tepelná energie je zajiš- ťována p ředevším spalováním plynu, částe čně pak tuhých paliv. Elektrickou energií je vytá- pěno cca 20 RD.

b) Návrh řešení Decentralizovaný zp ůsob vytáp ění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytáp ě- ním RD, objekt ů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytového domu a

64 vybavenosti z ůstane b ěhem návrhového období zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro 85 % byt ů, část objekt ů druhého bydlení (rodinná rekreace), vybavenost a podnikatelské aktivity, s dopl ňkovou funkcí biomasy a elektrické energie. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat r ůzné zp ůsoby elektrického vytáp ění pro 10% byt ů v RD a objektech druhého bydlení. Zásadn ě se doporu čuje využívat smíšeného elektrického vytáp ění (p římotopné v kombinaci s akumulací) a r ůzných druh ů tepelných čer- padel. Z pevných paliv je preferováno p ředevším využití biomasy (d řevní hmoty) pro vytáp ění cca 5% rodinných dom ů a část objekt ů druhého bydlení. Biomasu lze ekologicky spalovat v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací. Při této destilaci dochází k vývinu sm ěsi topných plyn ů, která je následn ě spalována. Palivem je jakékoliv suché d řevo, kusový d řevní odpad, k ůra, št ěpky, šišky a pod. Piliny a hobliny lze spalovat spole čně s od řezky, v ětvemi nebo poleny. Spaliny obsahují pouze oxid uhli čitý a vodu, z komína p ři správném režimu spalování nikdy nevychází kou ř. Z obnovitelných a alternativních zdroj ů tepla lze pro rodinnou zástavbu v širším m ěř ítku uvažovat s rozší řením využití slune ční energie, jejíž p řem ěna na tepelnou energii ve slune č- ních kolektorech je stále nejjednodušší a nejhospodárn ější metodou využití slune ční energie.

c) Vliv na životní prost ředí Zne čiš ťování ovzduší spalovacími procesy v bytov ě - komunálním hospodá řství a pr ůmys- lu zp ůsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými d ůsledky dlouhodobého p ůso- bení t ěchto látek na vyvolání řady rizikových onemocn ění. Z hlediska ochrany životního prost ředí je využívání plynu a elektrické energie v obytném území pro vytáp ění ekonomicky dostupnou možností jak výrazn ě sou časný stav zlepšit. Využitím ušlechtilých energií pro vytáp ění byt ů, ob čanského vybavení a drobných podnikatelských aktivit dojde k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, p řičemž odpadne zne čišt ění výfukovými plyny p ři rozvozu pevného paliva a odvozu popela. Výrazn ě se sníží také nároky na skladování pevného domovního odpadu. Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona č.86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší a o zm ěně n ěkterých dalších zákonu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, je možno na řízením obce za- kázat n ěkteré druhy paliv pro malé spalovací zdroje zne čišt ění a stanovit podmínky pro spa- lování nebo jiný zp ůsob likvidace suchých rostlinných materiál ů.

7.4 Spoje 7.4.1 Telekomunikace a) Sou časný stav Obec Dobratice, telekomunika čně p řísluší do atrak čního obvodu digitální telefonní úst řed- ny (RSU) Dobratice, jako sou část telefonního obvodu (TO - 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní ú častníci v území jsou napojeni na digitální úst řednu (RSU) Dobratice prost řednictvím ú častnické p řístupové sít ě (ÚPS). Ú častnická p řístupová sí ť je po celkové rekonstrukci úložnými a záv ěsnými v dobrém technickém stavu, v četn ě rezervy pro další zákaz- nická napojení. Tato úst ředna, jako základní prvek telekomunika ční sít ě, je napojena na řídící

65 digitální hostitelskou úst řednu (HOST) Frýdek - Místek prost řednictvím dálkové p řenosové optické sít ě. Digitální hostitelská úst ředna ve Frýdku - Místku je p římo napojena na tranzitní úst ředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajiš ťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní te- lefonní styk s cca 225 evropskými i zámo řskými státy.

Prost řednictvím telekomunika čních služeb a.s. Telefónica O 2 Czech Republic, p říp.jiných operátor ů na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajiš ťován místní, mezim ěstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je p řenos dat, ší ření internetu a tele- vizních program ů. Dostupné jsou rovn ěž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Správním územím obce Dobratice procházejí optické kabely dálkové, komunika ční, p řeno- sové sít ě a.s. Telefónica O 2 Czech Republic. Na území Dobratic je provozována základnová stanice (BTS) operátora mobilní sít ě O2. Pozn. RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený ú častnický blok) BTS – Base Transceiver Station (základnová p řevodní stanice).

b) Návrh řešení Předpokládá se, že k r. 2020 bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % te- lefonizovaných byt ů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na p řipojení cca 470 telefonních ú častník ů. Tento údaj m ůže být b ěhem návrhového období zásadn ě ovlivn ěn vývojem cenových tarif ů na pevných linkách a v mobilních sítích. Podmínky pro rozvoj telekomunika čního provozu pevné sít ě budou řešeny na volné kapacit ě digitální úst ředny Dobratice, která bude postupn ě rozší řena na kapacitu odpovídající po- krytí pot řeb v rámci atrak čního obvodu této úst ředny. Dále bude rozší řena ú častnická p řístupová sí ť pro novou zástavbu. Nová ú častnická p ří- pojná sí ť bude provedena úložnými kabely v kombinaci se záv ěsnými kabely podle místních podmínek. P ři návrhu kabelových p řívod ů k ú častnickým rozvad ěčů m bude uvažováno s kapacitou 1,5 páru na byt. P ři pokládce kabel ů budou dodržena ustanovení ČSN 73 6005 - Pro- storová úprava vedení technického vybavení. K zajišt ění ochrany všech podzemních komunika čních vedení je nutno respektovat ochran- né pásmo ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zm ěně dal- ších zákon ů (1,5m po stranách krajního vedení).

7.4.2 Radiokomunikace Tyto služby zahrnují ší ření televizních a rozhlasových program ů, p řenos mezim ěstských telefonních hovor ů, speciální pevné služby a inspek ční činnost.

Rozhlasové vysílání – území obce Dobratice je pokryto rozhlasovým vysíláním v pásmech DV, SV, a VKV z radiokomunika čních st ředisek (RKS) následovn ě: RKS Topolná v pásmu DV – (ČRo 1 – Radiožurnál – 270 kHz) RKS Svinov v pásmu SV – (ČRo2 – Praha a ČRo 6 – 639 kHz) RKS Dobrochov v pásmu SV – (ČRo 2 – Praha – 954 kHz) RKS Hoš ťálkovice v pásmu VKV – (ČRo 1 – Radiožurnál – 101,4 MHz; ČRo

66 3 – Vltava - 104,8 MHz; ČRo 5 – Ostrava -107,3 MHz; Frekvence I - 91,0 MHz; Impulz - 89,0 MHz; Hellax - 93,7 MHz; Orion - 96,4 MHz a Hey 94,7 MHz) RKS Javorový vrch v pásmu VKV – (ČRo1 - Radiožurnál, Radio Čas – FM, Hitradio Orion, ČRo2 – Praha, ČRo5 – Ost- rava)

Televizní vysílání – území obce Dobratice je pokryto programem České televize a nezá- vislých televizních stanic Nova a Prima. Ší ření program ů je zajiš ťováno z televizních vysíla- čů :

ČT 1 Ostrava - Hoš ťálkovice 31. kanál horizontální polarizace Frýdek Místek - Lysá hora 37. kanál Třinec - Javorový vrch 26. kanál

Nova Ostrava - Hoš ťálkovice 1. kanál horizontální polarizace Frýdek Místek - Lysá hora 52. kanál Třinec - Javorový vrch 28. kanál

ČT 2 Ostrava - Hoš ťálkovice 51. kanál horizontální polarizace

Prima Ostrava - Hoš ťálkovice 48. kanál

Území je pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T), který ší ří programy ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a TV Nova, v četn ě řady rozhlasových program ů z vysíla če Ost- rava – Hladnov, vodojem na 39. kanále (618 MHz). Pro p říjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) p říp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním p řijíma čem. Řada dalších českých televizních a rozhlasových program ů, je dále ší řena prost řednictvím satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpe čeny proti neautorizo- vanému p říjmu systémem CryptoWorks. P ři instalaci parabolické antény a p říslušného deko- déru lze dosáhnout kvalitního, digitálního p říjmu volných i placených program ů p ři stopro- centním pokrytí území. Radioreléové spoje - tyto spoje jsou ur čené pro p řenos televizní, rozhlasové modulace a přenos dat a telefonních hovor ů. Nad územím obce Dobratice jsou provozovány radioreléové spoje v trasách: Lysá hora – Karviná a Horní T ěrlicko Javorový vrch – Frýdek Místek (2x), Okrouhlá a Polanka nad Odrou.

67 7.5 Likvidace komunálních odpad ů Likvidace komunálních odpad ů p ředstavuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokument ů a nástroj ů v oblasti odpadového hospodá řství je Plán odpadového hospodá řství (POH) ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodá řství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl p řijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla p řijata jako obecn ě závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Plán odpadového hospodá řství p ůvodce odpadů zpracovávají ze zákona p ůvodci odpad ů, kte ří produkují ro čně více než 10 t nebezpe čného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Dobratice k těmto p ůvodc ům nepat ří a nemá plán odpadového hospodá řství zpra- cován. Likvidaci komunálních odpad ů v řešeném území provádí firma Frýdecká skládka a.s., kte- rá byla založena m ěstem Frýdek - Místek a 18 obcemi Pobeskydského regionu v roce 1992. Spole čnost zajiš ťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sb ěr, svoz, t říd ění, úpravu a kone čné odstran ění prakticky všech vyskytujících se odpad ů v četn ě nebezpe čných (skládka Panské Nové Dvory ve Frýdku Místku - řízená skládka tuhých odpad ů skupiny S - OO dle vyhlášky 383/2001 Sb.). Nová skládka se na území obce nenavrhuje, tuhé komunální odpady budou i nadále likvidovány mimo území obce. Sb ěrné a separa ční dvory TKO mohou být vybudovány kdekoliv v plochách výroby zem ědělské VZ, výroby pr ůmyslové VP a výroby a skladování VS.

68 8. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 8.1 Úvod Cílem vymezení ÚSES v řešeném území je zajistit p řetrvání p ůvodních p řirozených skupin organism ů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických p ůvodních nebo p řírod ě blízkých spole čenstev, která jsou schopna bez výrazného p řísunu energie člov ě- kem zachovávat sv ůj stav v podmínkách rušivých vliv ů civilizace a po narušení se vracet ke svému p ůvodnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou ú čeln ě rozmíst ěny na základ ě funk čních a prostorových podmínek a reprezen- tací pro krajinu typických stanoviš ť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prost řednictvím biokoridor ů. Ty mají také stanoveny ve- likostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organism ů v podobných životních podmínkách. Obdobné p řírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typ ů geobiocén ů (STG).

Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umož ňuje dlouhodobou (pokud možno trvalou) existenci druh ů nebo spole čenstev p ůvodních druh ů pla- ně rostoucích rostlin a voln ě žijících živo čich ů a jejich genových zdroj ů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra zp ůsobem umož ňujícím migraci organism ů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existen ční pod- mínky. Pod pojem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živo čišných jedinc ů a pohyb rostlin- ných orgán ů schopných vyr ůst v novou rostlinu, ale i vým ěna genetické informace v rámci populace, p řenos pylu, živo čišných zárodk ů apod. Interak ční prvek je rozlohou a tvarem nedefinovaný vegeta ční prvek v krajin ě, v ětšinou menší rozlohy, který dopl ňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, b řehové porosty, ke řové porosty na mezích, podél železni č- ních tratí a násp ů apod. V rámci územního plánu se nevymezují. Hierarchické člen ění ÚSES: Podle významu skladebných prvk ů (biocenter a biokoridor ů) se d ělí ÚSES na nadregio- nální, regionální a lokální. Sou částí nižší hierarchické úrovn ě se p řitom v daném území stá- vají všechny skladebné prvky hierarchické úrovn ě vyšší, a to jako jejich op ěrné body a vý- chozí linie. Pro realizaci chyb ějících částí a zm ěny ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasn ě stanoven finan ční postup a státní dotace. I z t ěchto d ůvod ů jsou respektovány požadavky minimalizace rozsahu biocenter a biokoridor ů.

8.2 Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny Pro území obce Dobratice byl v roce 1994 zpracován Plán lokálního územního systému ekologické stability, k. ú. Vojkovice, Pazderna, Horní Domaslavice, T řanovice, Horní Toša- novice, Dolní Tošanovice, hnojník. St řítež, V ělopolí, Dobratice (Caprea – sadové a krajiná ř- ské úprav, Ing. Iva Škrovová). Byl zpracován v mapách m ěř ítka 1 : 10 000 a byl zapracován

69 do územního plánu obce, schváleného dne 9. 9. 1998. Toto vymezení bylo p ři zapracování do nového územního plánu respektováno. Dle výše uvedené dokumentace a v souladu s Územním plánem velkého územního celku Beskydy nebyly v Územním plánu Dobratice vymezeny žádné prvky regionálního ani nadre- gionálního ÚSES, pouze prvky lokální. Zm ěnou č. 1 byl na základ ě vydaných Zásad územní- ho rozvoje Moravskoslezského kraje v řešeném území vymezen regionální biokoridor ÚSES č. 561. Podle mapy potencionální botanické vegetace jsou pro území obce Dobratice od jihu ty- pické v dolních úpatích svah ů Beskyd ost řicové dubohab řiny, níže pak podmá čené dubové bu činy. Vymezení prvk ů ÚSES v těsné blízkosit potok ů a v jejich nivách pak ješt ě repezentu- je biotopy ovlivn ěné vodou, a to javorové jasaniny. Řešeným územím prochází od jihu z k. ú. Komorní Lhotka trasa lokálního biokoridoru po- dél Zboji čného potoka, v k. ú. Dobratice se rozd ěluje na dv ě v ětve - větev pokra čující dál po- dél Zboji čného potoka a v ětev p řecházející k toku Šproch ůvky; koridor podél toku Šproch ův- ky v části p řechází na k. ú. Dolní Tošanovice, vrací se zp ět na území Dobratic a na území Vojkovic se ob ě v ětve op ět spojují v jednu trasu. Na severozápadním okraji k.ú. Bukovice u Dobratic, podél toku Hol činy, je vymezen krátký úsek regionálního biokoridoru, který dále pokra čuje na území sousedních obcí – Nižních Lhot a Vojkovic. K dalším úprav ě vymezení prvk ů ÚSES m ůže dojít v rámci pozemkových úprav, zpraco- vání lesních hospodá řských plán ů nebo zm ěn pot řeb ve využití území, a to jen v případ ě, že bude dodržena platná metodika vymezování ÚSES. Prvky ÚSES jsou vymezeny p řevážn ě v minimálním rozsahu, v ětší vým ěry prvk ů ÚSES jsou navrženy v plochách, kde již existuje lesní nebo d řevinný porost. Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodních ploch a vodních tok ů zahrnutých do ploch ÚSES, je cílovou vegeta ční formací les. Prvky územního systému ekologické stability jsou nov ě p řečíslovány a jejich parametry jsou uvedeny v tabulkách v záv ěru této kapitoly.

8.3 St řety a bariéry prvk ů ÚSES St řety vytvá řející bariéry v souvislém systému prvk ů ÚSES jsou zejména následující st řety s liniovými stavbami: – křížení s tratí ČD Český T ěšín – Frýdek-Místek, oba lokální koridory k řižují tra ť; v místech k řížení je tra ť na náspu a toky procházejí pod tratí pod mosty; – křížení s vedeními vysokého nap ětí. V případ ě úprav v místech k řížení s těmito bariérami je pot řeba mít zvláš ť na z řeteli zlep- šení integrity ÚSES. Ostatní menší p řerušení nebo narušení celistvosti prvk ů nejsou zvláš ť popisována, p ři k ří- žení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty d řevin do ma- ximální přípustné výšky, k řížení s ostatními komunikacemi je v ětšinou menší délky a nevy- tvá ří výraznou bariéru.

70 8.4 Minimalizace prvk ů ÚSES Podmínky minimalizace byly zohledn ěny p ři zapracování do územního plánu. V ětší vým ě- ry biocenter jsou ponechány pro snadnější up řesn ění v lesních hospodá řských plánech a les- ních hospodá řských osnovách. Minimální parametry prvk ů ÚSES pro lesní spole čenstva jsou:

Biokoridor lokálního významu (LBK) – maximální délka je 2 000 m a minimální ší řka 15 metr ů, možnost p řerušení je na 15 metr ů; pro spole čenstva kombinovaná - přerušení je maxi- máln ě na 50 m p ři p řerušení zpevn ěnou plochou, 80 m p ři p řerušení ornou p ůdou, 100 m p ři ostatních kulturách.

Biocentrum lokálního významu (LBC) – minimální vým ěra je 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prost ředím byla 1 ha (ší řka ekotonu je cca 40m). Další up řesn ění systému bude provedeno p ři zapracovávání ÚSES do lesního hospodá ř- ského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích m ěly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodá řské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozd ělení lesa, pop ř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozd ělení lesa vést. Tato pravidla byla v celém řešeném území a navazujícím okolí prov ěř ena a zohledn ěna p ři vymezení ÚSES.

8.5 Hospoda ření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by m ěly být dubové bu činy, jedlové bu činy, svahové bu- činy a bohaté bu činy (dle individuální skupiny typ ů geobiocén ů nebo podle souboru lesních typ ů), v úzkých nivách potok ů pak javorové jasaniny. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech m ělo být preferováno minimáln ě podrostní hospoda ření nebo výb ěrné hospodá řství, p ři nedostatku zmlazených cílových d řevin tyto um ěle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze zm ěny, zvýšit by se m ělo zastoupení cílových d řevin tak, aby v pr ůměru bylo dosaženo zastoupení minimáln ě 50 %, tzn., aby porosty tvo řící biokoridor byly hodnoceny stupn ěm ekologické stability 4. Pro lo- kální biocentra vymezená na lesní p ůdě by m ělo platit, že u bu čin a lužních porost ů by m ěl být dodržován požadavek podrostního hospoda ření s p ředsunutými prvky pro um ělé zalesn ění chyb ějícími d řevinami p řirozené druhové skladby, p ředevším tedy buku jako hlavní d řeviny. U lužních les ů musí být obnova provád ěna s dostate čným prosv ětlením pro dobrý r ůst cílo- vých druh ů. P ři clonné obnov ě smrkových porost ů by do čistých nálet ů m ěl být um ěle vnášen buk, pop ř. ostatní cílové listná če zejména jako d řeviny zpev ňující a meliora ční, ale jen au- tochtonní. Ideálním cílem hospoda ření v porostech tvo řících lokální biocentra je les s druhovou a v ěkovou skladbou blízkou p řirozené, to je v ěkov ě a druhové relativn ě r ůznorodé – od- povídající p řírod ě blízkému porostu v daných podmínkách. Při zakládání prvk ů ÚSES na orné nebo jiné nezalesn ěné p ůdě je nutno využít ve velké mí- ře meliora ční d řeviny - ke ře a stromy. P ři p řem ěnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by m ělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Nutné je snižovat zakmen ění stávajících lesní poros- tů tak, aby odpovídalo hustot ě p řírod ě blízkého lesa, a to p ředevším pozitivními probírkami.

71 Hospoda ření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v b řehových porostech podél potok ů je dáno p ředevším jejich malou ší řkou, a proto je zde nutné po čítat s obno- vou pouze p řirozenou, pop ř. jednotlivým nebo skupinovým výb ěrem. Na plochách chyb ějících nebo nefunk čních biocenter a biokoridor ů je nutno zabezpe čit ta- kové hospoda ření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymeze- ných pro ÚSES nelze nap ř. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty m ěnit na ornou p ůdu, odstra ňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. P řípustné jsou pouze ty hospodá řské zása- hy, mající ve svém d ůsledku ekologicky p řirozené zlepšení stávajícího stavu (nap ř. zatravn ění orné p ůdy, výsadba b řehových porost ů, zalesn ění).

72 9. VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A NA POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA 9.1 Podklady Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůd- ního fondu, vyhlášky č. 48/2011Sb., o stanovení t říd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a p ůdy MŽP ČR ( čj.OOLP/1067/96) k odnímání p ůdy ze ZPF a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon). Použité podklady : - údaje o bonitních p ůdn ě ekologických jednotkách z podklad ů Katastrálního ú řadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracovišt ě v Frýdku – Místku - údaje o druzích pozemk ů z podklad ů Katastru nemovitostí – www. nahlizenidokn. cz - červen 2012 - podklady o odvodn ěných pozemcích z podklad ů Zem ědělské vodohospodá řské správy – Oblasti povodí Odry - územního pracovišt ě v Ostrav ě.

9.2 Kvalita zem ědělských pozemk ů Zem ědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zem ědělských pozemk ů s ur čením BPEJ. První číslo p ětimístného kódu ozna čuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 6 MT3 mírn ě teplý, až teplý. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se m ění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci : 24 - Kambizem ě modální eubazické až mezobazické i kambizem ě pelické z p řemíst ěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských b řidlic, st ředn ě t ěžké až t ěž- ké, až st ředn ě skeletovité, se st řední vododržností. 35 - Kambizem ě dystrické, kambizem ě modální mezobazické, kryptopodzoly modální v čet- ně slab ě oglejených variet, na b řidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyv řelých horninách a jejich svahovinách, st ředn ě t ěžké, až st ředn ě skeletovité, vláhov ě p říznivé až mírně p řevlh čené, v mírn ě chladném klimatickém regionu. 41 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stup ňů , kambizem ě, rendziny, pararendziny, rankery, regozem ě, černozem ě, hn ědozem ě a další, zrnitostn ě st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké s po- někud p řízniv ějšími vláhovými pom ěry. 43 - Hn ědozem ě luvické, luvizem ě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), st ředn ě těžké, ve spodin ě i t ěžší, bez skeletu nebo jen s p řím ěsí, se sklonem k převlh čení. 46 - Hn ědozem ě luvické oglejené, luvizem ě oglejené na svahových (polygenetických) hlí- nách, st ředn ě t ěžké, ve spodin ě t ěžší, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, se sklonem k do časnému zamok ření. 48 - Kambizem ě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, b řidlicích, permokarbonu nebo flyši, st ředn ě t ěžké leh čí až st ředn ě t ěžké, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, se sklonem k do časnému, p ře- vážn ě jarnímu zamok ření. 58 - Fluvizem ě glejové na nivních uloženinách, pop řípad ě s podložím teras, st ředn ě t ěžké nebo st ředn ě t ěžké leh čí, pouze slab ě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ě- ry po odvodnění p říznivé.

73 9.3 Zábor p ůdy v návrhovém období Celkový p ředpokládaný zábor p ůdy v návrhovém období činí 76,17 ha , z toho je 73,59 ha zemědělských pozemk ů.

zábor p ůdy podle funk čního člen ění ploch : funk ční člen ění zábor p ůdy z toho zem ěděl- z nich orné celkem ských pozemk ů půdy ha ha ha SO - plochy smíšené obytné 69,64 68,42 44,99 OS - plochy t ělovýchovných a sportovních za řízení 1,45 1,12 1,12 OV - plochy ob č. vybavení ve ř. infrastruktury 0,41 0,41 0,15 OK - plochy ob čanského vybavení komer čního typu 0,17 0,17 0,16 OH - plocha h řbitova 0,54 0,54 0,54 VS - plochy výroby a skladování 0,97 0,56 - DS - plochy dopravy silni ční 0,35 0,10 0,10 DK - plochy dopravy silni ční 1,15 1,15 1,15 TI - plochy technické infrastruktury 0,29 0,29 0,29 PV - plochy ve řejných prostranství 0,65 0,65 0,65 P - plochy p řestavby (VS) 0,55 0,18 0,18 návrh celkem 76,17 43,59 49,33

Meliorace – Celkem se p ředpokládá zábor 38,43 ha odvodn ěných zem ědělských pozem- ků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č.2.

9.4 Zábor zem ědělských pozemk ů pro územní systém ekologické stability Pro pot řeby územního systému ekologické stability se p ředpokládá zábor celkem 1,54 ha zem ědělských pozemk ů. V grafické p říloze je zakreslen celý pr ůběh ÚSES, v četn ě jeho funk čních částí. Do záboru půdy pro ÚSES jsou zapo čteny jen plochy zem ědělských pozemk ů ur čených k zalesn ění. Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.

9.5 Posouzení záboru zem ědělských pozemk ů Pro návrhy ploch pot řebných pro územní rozvoj obce byly využity všechny volné proluky uvnit ř hranic zastav ěného území. Zem ědělské pozemky navržené k záboru jsou p řevážn ě v pr ůměrné kvalit ě, ve t říd ě ochrany III. Jedná se o menší lokality dopl ňující stávající zástavbu. Plochy navazují na zastav ěné území.

74 9.6 Dopad navrženého řešení na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa Celkem se p ředpokládá trvalý zábor 0,04 ha pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa.

plocha funk ční využití zábor kategorie lesních pozemků ha Z1 - SO - plochy smíšené obytné 0,02 10 – lesy hospodá řské Z51 - SO - plochy smíšené obytné 0,02 10 – lesy hospodá řské Celkem 0,04 - Jedná se o drobné parcely vedené v katastru nemovitostí vedené jako lesní pozemky. Výstavba v nov ě navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. V p řípad ě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle usta- novení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon). Rozhodnutí o umíst ění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem p říslušného or- gánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nespl ňují lokality Z1 – SO, Z2 – SO, Z5 – SO, Z6 – SO, Z7 – SO, Z10 – SO, Z11 – SO, Z12 – SO, Z14 – SO, Z15 – SO, Z18 – SO, Z23 – SO, Z41 – OS, Z42 – VS, Z43 – SO, Z45 – OV, Z46 – SO, Z47 – SO, Z49 – SO, Z48 – SO, Z49 – DS, Z50 – OK, Z51 – SO, Z52 – SO, Z54 – SO, Z55 – SO, Z56 – SO, Z58 – SO, Z59 – SO, Z60 – SO, Z61 – SO, Z62 – SO, Z64 – OH, Z66 – SO, Z70 – SO, Z71 – SO, Z74 – SO, T79 – SO, Z80 – SO, Z81 – SO, Z82 – SO, Z90 – SO, Z93 – SO, Z96 – SO, Z100 – SO, Z102 – SO, Z104 – SO, Z106 – SO Z108 – SO, Z111 – SO.

Zm ěna kategorie lesních pozemk ů Ke zm ěně kategorie lesních pozemk ů z les ů hospodá řských jsou navrženy dv ě parcely les- ních pozemk ů – celkem 1,68 ha. Jde o lesy navazující na sportovní areál, které budou za řaze- ny do les ů zvláštního ur čení podle § 8 odst. 2c) lesy p řím ěstské a další lesy se zvýšenou rekrea ční funkcí.

75 Předpokládané odn ětí p ůdy podle funk čního člen ění ploch Tabulka č. 1 ozna čení plochy / celková z toho pozemky z celkového odn ětí funkce vým ěra zem ědělských pozemk ů půdy nezem ědělské lesní zem ědělské orná zahrady TTP ( ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) Z1 SO 0,73 0,03 0,02 0,68 - - 0,68 Z2 SO 0,75 - - 0,75 0,35 0,11 0,29 Z3 SO 0,15 - - 0,15 - - 0,15 Z4 SO 0,64 - - 0,64 0,64 - - Z5 SO 0,26 - - 0,26 - - 0,26 Z6 SO 0,38 - - 0,38 0,34 - 0,04 Z7 SO 0,55 - - 0,55 0,55 - - Z8 SO 0,16 - - 0,16 0,16 - - Z9 SO 0,32 0,08 - 0,24 0,24 - - Z10 SO 0,19 - - 0,19 0,11 - 0,08 Z11 SO 2,59 - - 2,59 1,89 - 0,70 Z12 SO 0,80 - - 0,80 - - 0,80 Z13 SO 0,88 - - 0,88 - - 0,88 Z14 SO 1,97 - - 1,97 - - 1,97 Z15 SO 0,64 - - 0,64 - - 0,64 Z16 SO 0,96 0,01 - 0,95 0,71 - 0,24 Z17 SO 3,07 - - 3,07 0,12 - 2,95 Z18 SO 0,33 - - 0,33 0,33 - - Z19 SO 1,50 - - 1,50 0,08 - 1,42 Z20 SO 0,29 - - 0,29 0,21 - 0,08 Z21 SO 0,78 - - 0,78 - - 0,78 Z22 SO 0,15 - - 0,15 - - 0,15 Z23 SO 1,49 - - 1,49 1,49 - Z24 SO 0,54 - - 0,54 0,54 - - Z25 SO 0,21 - - 0,21 0,21 - - Z26 SO 1,05 - - 1,05 0,91 - 0,14 Z27 SO 0,35 - - 0,35 0,35 - - Z28 SO 0,62 - - 0,62 0,62 - - Z29 SO 0,33 - - 0,33 0,33 - - Z31 SO 0,20 - - 0,20 0,20 - - Z32 SO 0,71 - - 0,71 0,71 - - Z33 SO 0,23 - - 0,23 0,23 - - Z34 SO 0,14 - - 0,14 0,14 - - Z35 SO 0,29 - - 0,29 0,29 - - Z36 SO 0,87 - - 0,87 0,87 - - Z37 SO 2,68 - - 2,68 2,67 - 0,01 Z38 SO 3,08 0,13 - 2,95 2,65 0,17 0,13 Z39 SO 0,86 - - 0,86 0,86 - - Z40 SO 0,15 - - 0,15 0,15 - - Z43 SO 0,56 - - 0,56 0,17 - 0,39 Z44 SO 0,57 0,06 - 0,51 0,12 - 0,39 Z46 SO 0,71 - - 0,71 0,71 - - Z47 SO 0,25 - - 0,25 0,25 - - Z48 SO 0,67 0,09 - 0,58 0,36 - 0,22 Z51 SO 0,19 0,03 0,02 0,14 0,14 - - Z52 SO 0,31 - - 0,31 - - 0,31 Z54 SO 0,82 0,16 - 0,66 0,15 - 0,51 Z55 SO 1,31 0,17 - 1,14 0,62 - 0,52

76 ozna čení plochy / celková z toho pozemky z celkového odn ětí funkce vým ěra zem ědělských pozemk ů půdy nezem ědělské lesní zem ědělské orná zahrady TTP ( ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) Z56 SO 0,16 - - 0,16 0,16 - - Z57 SO 0,52 - - 0,52 - - 0,52 Z58 SO 0,70 - - 0,70 - - 0,70 Z59 SO 1,74 - - 1,74 1,50 - 0,24 Z60 SO 0,90 - - 0,90 0,17 - 0,73 Z61 SO 0,19 - - 0,19 0,19 - - Z62 SO 0,41 0,01 - 0,40 - - 0,40 Z65 SO 0,54 0,05 - 0,49 0,49 - - Z66 SO 1,92 0,03 - 1,89 1,89 - - Z67 SO 1,85 - - 1,85 1,65 - 0,20 Z68 SO 0,43 0,02 - 0,41 0,41 - - Z69 SO 0,50 - - 0,50 0,50 - - Z70 SO 0,11 - - 0,11 - - 0,11 Z71 SO 0,43 - - 0,43 0,43 - - Z72 SO 0,27 - - 0,27 0,27 - - Z73 SO 0,39 - - 0,39 0,39 - - Z74 SO 0,74 - - 0,74 0,66 - 0,08 Z75 SO 0,35 - - 0,35 0,35 - - Z76 SO 0,37 - - 0,37 0,09 0,16 0,12 Z77 SO 0,52 - - 0,52 - - 0,52 Z78 SO 0,24 - - 0,24 - - 0,24 Z79 SO 0,33 - - 0,33 - - 0,33 Z80 SO 0,26 - - 0,26 0,26 - - Z81 SO 0,17 - - 0,17 0,17 - - Z82 SO 0,46 - - 0,46 0,29 - 0,17 Z83 SO 0,28 - - 0,28 - - 0,28 Z84 SO 0,33 0,02 - 0,31 0,31 - - Z85 SO 0,52 - - 0,52 0,10 0,05 0,37 Z86 SO 0,37 - - 0,37 0,31 - 0,06 Z87 SO 0,07 - - 0,07 - - 0,07 Z88 SO 1,50 - - 1,50 1,41 - 0,09 Z89 SO 0,86 0,03 - 0,83 0,83 - - Z90 SO 1,66 0,21 - 1,45 1,38 - 0,07 Z91 SO 1,36 - - 1,36 1,36 - - Z92 SO 0,95 - - 0,95 0,83 - 0,12 Z93 SO 0,50 - - 0,50 - 0,50 - Z94 SO 0,11 - - 0,11 0,11 - - Z95 SO 0,33 - - 0,33 - - 0,33 Z96 SO 0,09 - - 0,09 - - 0,09 Z97 SO 0,21 - - 0,21 - 0,02 0,19 Z98 SO 0,71 - - 0,71 0,61 - 0,10 Z99 SO 0,22 - - 0,22 0,22 - - Z100 SO 0,98 0,02 - 0,96 0,95 - 0,01 Z101 SO 1,33 - - 1,33 1,33 - - Z102 SO 0,44 - - 0,44 0,44 - - Z103 SO 0,52 - - 0,52 0,52 - - Z104 SO 0,32 - - 0,32 0,32 - - Z106 SO 0,36 - - 0,36 - - 0,36 Z107 SO 1,64 0,03 - 1,61 1,59 - 0,02 Z108 SO 0,35 - - 0,35 0,35 - - Z109 SO 0,46 - - 0,46 - - 0,46

77 ozna čení plochy / celková z toho pozemky z celkového odn ětí funkce vým ěra zem ědělských pozemk ů půdy nezem ědělské lesní zem ědělské orná zahrady TTP ( ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) Z110 SO 0,24 Z111 SO 0,31 - - 0,31 0,31 - - Z1/2 SO 0,13 - - 0,13 0,13 - - Z1/3 SO 0,71 - - 0,71 - - 0,71 SO Σ 69,64 1,18 0,04 68,42 44,99 1,01 22,42 Z41 OS 0,88 0,11 - 0,77 0,77 - - Z53 OS 0,22 0,22 - - - - - Z105 OS 0,35 - - 0,35 0,35 - - OS Σ 1,45 0,33 - 1,12 1,12 - - Z45 OV Σ 0,41 - - 0,41 0,15 0,26 - Z50 OK Σ 0,17 - - 0,17 0,16 - 0,01 Z64 OH Σ 0,54 - - 0,54 0,54 - - Z42 VS Σ 0,97 0,41 - 0,56 - - 0,56 Z30 DS 0,06 - - 0,06 0,06 - - Z49 DS 0,25 0,25 - - - - - Z63 DS 0,04 - - 0,04 0,04 - - DS Σ 0,35 0,25 - 0,10 0,10 - - Z112 TI Σ 0,29 - - 0,29 0,29 - - Z1/1 DK Σ 1,15 - - 1,15 1,15 - - Celkem 74,97 2,17 0,04 72,76 48,50 1,27 22,99 PV1 Σ 0,65 - - 0,65 0,65 - - Plochy p řestavby: P1 VS 0,21 0,03 - 0,18 0,18 - - P2 VS 0,34 0,34 - - - - - P Σ VS 0,55 0,37 - 0,18 0,18 - - Celkem návrh 76,17 2,54 0,04 73,59 49,33 1,27 22,99

78 Předpokládané odn ětí zem ědělských pozemk ů ze ZPF

Tabulka č. 2 katastrální území ona čení plochy, odn ětí zem ě- druh kód třída odvodn ění funkce dělských poz. pozemku BPEJ ochrany (ha) celkem (ha) Plochy zastavitelné Bukovice u D. Σ Z1 SO 0,68 7 7.46.10 III 0,68 ˝ Z2 SO 0,35 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,11 5 7.46.10 III 0,11 ˝ ˝ ˝ 0,29 7 7.46.10 III 0,19 ˝ Σ Z2 SO 0,75 - - - 0,30 ˝ Σ Z3 SO 0,15 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z4 SO 0,64 2 7.43.00 II 0,64 ˝ Σ Z5 SO 0,26 7 7.46.10 III - ˝ Z6 SO 0,34 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,04 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z6 SO 0,38 - - - - ˝ Σ Z7 SO 0,55 2 7.46.00 II - ˝ Σ Z8 SO 0,16 2 7.46.10 III - ˝ Σ Z9 SO 0,24 2 7.46.10 III - ˝ Z10 SO 0,11 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,08 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z10 SO 0,19 - - - - ˝ Z11 SO 0,04 2 7.46.00 II 0,04 ˝ ˝ ˝ 1,64 2 7.46.10 III 1,43 ˝ ˝ ˝ 0,21 2 7.46.12 III 0,21 ˝ ˝ ˝ 0,30 7 7.46.10 III 0,27 ˝ ˝ ˝ 0,40 7 7.46.12 III 0,20 ˝ Σ Z11 SO 2,59 - - - 2,15 ˝ Σ Z12 SO 0,80 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z13 SO 0,88 7 7.46.12 III 0,61 ˝ Σ Z14 SO 1,97 7 7.46.12 III 1,80 ˝ Σ Z15 SO 0,64 7 7.46.12 III 0,64 Dobratice, Z16 SO 0,71 2 7.46.12 III 0,71 Bukovice u D. ˝ ˝ 0,24 7 7.46.12 III 0,24 ˝ Σ Z16 SO 0,95 - - - 0,95 Bukovice u D. Z17 SO 0,12 2 8.35.34 III 0,12 ˝ ˝ ˝ 2,95 7 8.35.34 III 2,31 ˝ Σ Z17 SO 3,07 - - - 2,43 ˝ Σ Z18 SO 0,33 2 8.35.34 III - ˝ Z19 SO 0,08 2 8.35.54 V - ˝ ˝ ˝ 1,42 7 8.35.34 III 1,02 ˝ Σ Z19 SO 1,50 - - - 1,02 ˝ Z20 SO 0,21 2 8.35.34 III - ˝ ˝ ˝ 0,08 7 8.35.54 V - ˝ Σ Z20 SO 0,29 - - - - ˝ Σ Z21 SO 0,78 7 8.35.54 V 0,23 ˝ Σ Z22 SO 0,15 7 8.35.54 V 0,15 ˝ Σ Z23 SO 1,49 2 7.43.00 II 1,31 ˝ Σ Z24 SO 0,54 2 7.43.00 II 0,54 ˝ Σ Z25 SO 0,21 2 7.43.0 0 II - ˝ Z26 SO 0,91 2 7.43.00 II 0,36

79 ˝ ˝ ˝ 0,14 7 7.43.00 II - ˝ Σ Z26 SO 1,05 - - - 0,36 ˝ Σ Z27 SO 0,35 2 7.43.00 II 0,35 ˝ Σ Z28 SO 0,62 2 7.46.00 II 0,62 ˝ Σ Z29 SO 0,33 2 7.46.00 II 0,33 Dobratice Σ Z30 DS 0,06 2 7.43.00 II 0,06 ˝ Σ Z31 SO 0,20 2 7.43.00 II 0,20 ˝ Σ Z32 SO 0,71 2 7.43.00 II 0,71 ˝ Σ Z33 SO 0,23 2 7.43.00 II 0,23 ˝ Σ Z34 SO 0,14 2 7.43.00 II 0,14 ˝ Σ Z35 SO 0,29 2 7.46.00 II 0,29 ˝ Σ Z36 SO 0,87 2 7.46.00 II 0,87 ˝ Z37 SO 1,16 2 7.46.00 II 1,16 ˝ ˝ ˝ 1,51 2 7.46.10 III 1,16 ˝ ˝ ˝ 0,01 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z37 SO 2,68 - - - 2,32 ˝ Z38 SO 2,47 2 7.46.10 III 2,47 ˝ ˝ ˝ 0,18 2 7.48.11 IV - ˝ ˝ ˝ 0,17 5 7.48.11 IV - ˝ ˝ ˝ 0,13 7 7.48.11 IV - ˝ Σ Z38 SO 2,95 - - - 2,47 ˝ Σ Z39 SO 0,86 2 7.46.10 III 0,86 ˝ Σ Z40 SO 0,15 2 7.43.00 II 0,15 ˝ Σ Z41 OS 0,77 2 7.46.10 III 0,37 ˝ Σ Z42 VS 0,56 7 7.46.10 III - ˝ Z43 SO 0,17 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,39 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z43 SO 0,56 - - - - ˝ Z44 SO 0,12 5 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,39 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z44 SO 0,51 - - - - ˝ Z45 OV 0,15 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,26 5 7.46.10 III - ˝ Σ Z45 OV 0,41 - - - - ˝ Σ Z46 SO 0,71 2 7.46.10 III - ˝ Σ Z47 SO 0,25 2 7.48.11 IV - ˝ Z48 SO 0,36 2 7.48.11 IV 0,36 ˝ ˝ ˝ 0,22 7 7.48.11 IV - ˝ Σ Z48 SO 0,58 - - - 0,3 6 ˝ Z50 OK 0,16 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,01 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z50 OK 0,17 - - - - ˝ Σ Z51 SO 0,14 2 7.48.11 IV - ˝ Σ Z52 SO 0,31 7 7.48.11 IV - ˝ Z54 SO 0,15 2 8.35.34 III 0,15 ˝ ˝ ˝ 0,08 7 8.35.34 III 0,08 ˝ ˝ ˝ 0,43 7 8.48.11 III - ˝ Σ Z54 SO 0,66 - - - 0,23 ˝ Z55 SO 0,24 2 7.46.12 III - ˝ ˝ ˝ 0,38 2 8.35.34 III - ˝ ˝ ˝ 0,06 7 7.46.12 III - ˝ ˝ ˝ 0,46 7 8.35.34 III 0,40 ˝ Σ Z55 SO 1,14 - - - 0,40

80 ˝ Σ Z56 SO 0,16 2 7.46.12 III - ˝ Σ Z57 SO 0,52 7 8.35.34 III 0,52 ˝ Σ Z58 SO 0,70 7 8.35.34 III 0,70 ˝ Z59 SO 1,50 2 8.35.34 III 1,50 ˝ ˝ ˝ 0,24 7 8.35.34 III 0,24 ˝ Σ Z59 SO 1,74 - - - 1,74 ˝ Z60 SO 1,17 2 8.35.34 III - ˝ ˝ ˝ 0,73 7 8.35.34 III 0,73 ˝ Σ Z60 SO 0,90 - - - 0,73 ˝ Σ Z61 SO 0,19 2 7.46.10 III - ˝ Σ Z62 SO 0,40 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z63 DS 0,04 2 7.46.10 III 0,04 ˝ Σ Z64 OH 0,54 2 7.46.10 III 0,54 ˝ Σ Z65 SO 0,49 2 7.46.10 III - ˝ Σ Z66 SO 1,89 2 7.46.10 III - ˝ Z67 SO 1,65 2 7.46.10 III 1,65 ˝ ˝ ˝ 0,20 7 7.46.10 III 0,20 ˝ Σ Z67 SO 1,85 - - - 1,85 ˝ Σ Z6 8 SO 0,41 2 7.48.11 IV 0,41 ˝ Σ Z69 SO 0,50 2 7.48.11 IV 0,50 ˝ Σ Z70 SO 0,11 7 7.48.11 IV 0,11 ˝ Σ Z71 SO 0,43 2 7.48.11 IV 0,43 ˝ Σ Z72 SO 0,27 2 8.35.34 III - ˝ Σ Z73 SO 0,39 2 8.35.34 III - ˝ Z74 SO 0,66 2 8.35.34 III - ˝ ˝ ˝ 0,08 7 8.35.34 III - ˝ Σ Z74 SO 0,74 - - - - ˝ Σ Z75 SO 0,35 2 8.35.34 III 0,26 ˝ Z76 SO 0,09 2 8.35.34 III - ˝ ˝ ˝ 0,16 5 8.35.34 III - ˝ ˝ ˝ 0,12 7 8.35.34 III - ˝ Σ Z76 SO 0,37 - - - - ˝ Σ Z77 SO 0,52 7 8.35.34 III 0,52 ˝ Σ Z78 SO 0,24 7 7.58.00 II - ˝ Σ Z79 SO 0,33 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z80 SO 0,26 2 7.46.10 III - ˝ Σ Z81 SO 0,17 2 7.46.10 III - ˝ Z82 SO 0,29 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,17 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z82 SO 0,46 - - - - ˝ Σ Z83 SO 0,28 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z84 SO 0,31 2 7.46.10 III - ˝ Z85 SO 0, 10 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,05 5 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,37 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z85 SO 0,52 - - - - ˝ Z86 SO 0,31 2 7.46.10 III 0,31 ˝ ˝ ˝ 0,06 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z86 SO 0,37 - - - 0,31 ˝ Σ Z87 SO 0,07 7 7.46.10 III - ˝ Z88 SO 0,73 2 7.43.00 II - ˝ ˝ ˝ 0,68 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,09 7 7.43.00 II -

81 ˝ Σ Z88 SO 1,50 - - - - ˝ Σ Z89 SO 0,83 2 7.43.00 II - ˝ Z90 SO 1,38 2 7.43.00 II - ˝ ˝ ˝ 0,07 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z90 SO 1,45 - - - - ˝ Σ Z91 SO 1,36 2 7.43.00 II 1,13 ˝ Z92 SO 0,83 2 7. 43.00 II 0,63 ˝ ˝ ˝ 0,12 7 7.43.00 II 0,08 ˝ Σ Z92 SO 0,95 - - - 0,71 ˝ Σ Z93 SO 0,50 5 7.46.10 III - ˝ Σ Z94 SO 0,11 2 7.43.00 II - ˝ Σ Z95 SO 0,33 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z96 SO 0,09 7 7.46.10 III - ˝ Z97 SO 0,02 5 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 019 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z97 SO 0,21 - - - - ˝ Z98 SO 0,61 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,10 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z98 SO 0,71 - - - - ˝ Σ Z99 SO 0,22 2 7.46.10 III - ˝ Z100 SO 0,95 2 7.46.10 III - ˝ ˝ ˝ 0,01 7 7.46.10 III - ˝ Σ Z100 SO 0,96 - - - - ˝ Σ Z101 SO 1,3 3 2 7.46.10 III - ˝ Σ Z102 SO 0,44 2 7.46.10 III - ˝ Σ Z103 SO 0,52 2 7.24.11 III 0,52 ˝ Σ Z104 SO 0,32 2 7.24.11 III 0,20 ˝ Σ Z105 OS 0,35 2 7.24.11 III - ˝ Σ Z106 SO 0,36 7 8.48.44 V 0,36 ˝ Z107 SO 1,44 2 7.24.11 III - ˝ ˝ ˝ 0,15 2 8.48.44 V - ˝ ˝ ˝ 0,02 7 7.24.11 III - ˝ Σ Z107 SO 1,61 - - - - ˝ Σ Z108 SO 0,35 2 7.24.14 IV 0,35 ˝ Σ Z109 SO 0,46 7 8.48.44 V - ˝ Σ Z110 SO 0,24 2 7.24.14 IV 0,24 ˝ Σ Z111 SO 0,31 2 7.48.14 V - ˝ Σ Z112 TI 0,29 2 7.43.00 II 0,29 ˝ Σ PV1 0,65 2 7.46,10 III 0,65 ˝ Σ P1 VS 0,18 2 7.48.11 IV - Dobratice Z1/1 DK 0,16 2 7.43.00 II - ˝ ˝ ˝ 0,99 2 7.46.10 III 0,10 ˝ Σ Z1/1 DK 1,15 - - - 0,10 ˝ Σ Z1/2 SO 0,13 2 7.48.11 IV 0,13 ˝ Σ Z1/3 SO 0,71 7 7.35.54 V 0,32 Celkem návrh - - 73,59 - - - 38,43

82 Zábor zem ědělských pozemk ů pro územní systém ekologické stability

tabulka č.3 ozna čení vým ěra stávající z toho odvodn ění navržené katastrální území plochy (ha) druh po- (ha) spole čenstvo zemku ÚSES 1 0,09 7 - lesní Dobratice ÚSES 2 1,90 2 1,12 lesní Dobratice ÚSES 4 0,42 2 0,42 lesní Dobratice 0,11 7 - lesní Dobratice ÚSES 4 0,53 - 0,42 lesní Dobratice ÚSES 5 0,09 2 - lesní Dobratice 0,15 7 - lesní Dobratice ÚSES 5 0,24 - - lesní Dobratice celkem 2,76 - 1,54 lesní Dobratice

Vysv ětlivky k tabulkám: druh pozemku - 2 - orná p ůda - 5 - zahrada - 7 - trvalý travní porost